z 740 stránek
Titul
Ia
Ib
Úvod
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
XXI
XXII
XXIII
XXIV
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
479
480
Slovník
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
573
574
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
621
622
623
624
625
626
627
628
629
630
631
632
633
634
635
636
637
638
639
640
641
642
643
644
645
646
647
648
649
650
651
652
653
654
655
656
657
658
659
660
661
662
663
664
665
666
667
668
669
670
671
672
673
674
675
676
677
678
679
680
681
682
683
684
685
686
687
688
689
690
691
692
693
694
695
696
697
698
699
700
701
702
703
704
705
706
707
708
Opravy a doplňky
709
710
711
712
Obsah
713
714
Název:
Staročeské životy svatých otců
Autor:
Smetánka, Emil
Rok vydání:
1909
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
740
Obsah:
- Ia: Titul
- I: Úvod
- 1: Edice
- 481: Slovník
- 709: Opravy a doplňky
- 713: Obsah
upravit
Strana Ia
SREKS PRhMERDVY KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE CISARE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. SKUPINA PRVNÍ. PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I. — ČÍSLO 8. STAROČESKÉ ŽIVOTY SVATÝCH OTCŮ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1909.
SREKS PRhMERDVY KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE CISARE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. SKUPINA PRVNÍ. PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I. — ČÍSLO 8. STAROČESKÉ ŽIVOTY SVATÝCH OTCŮ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1909.
Strana Ib
STAROCESKÉ ŽIVOTY SVATÝCH OTCŮV. K VYDÁNÍ UPRAVIL EMIL SMETANKA. V PRAZE. NAKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CISARE FRANTISKA JOSEFA PRO VEDY, SLOVESNOST A UMENI. 1909.
STAROCESKÉ ŽIVOTY SVATÝCH OTCŮV. K VYDÁNÍ UPRAVIL EMIL SMETANKA. V PRAZE. NAKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CISARE FRANTISKA JOSEFA PRO VEDY, SLOVESNOST A UMENI. 1909.
Strana I
ÚVOD." O životě a učení starých poustevníkův a poustevnic kolovaly dílem již za jich života, dílem záhy po jich smrti hojné legendy. Časem byly zapisovány a při tom nezřídka také rozličnými přídavky vyzdobovány. Z kusů jednotlivých snášeny později sborníky. Takový sborník jsou i staro- české, zde vydávané Životy svatých Otcův. I. Obsaženy jsou zde Život sv. Antonína, Pavla Thebského, Malchův, sv. Hilariona, Historia monachorum in Aegypto, Apophthegmata Patrum, kusy ze Sulpicia Severa a Cassiana, Život Simeona Stylity, legendy o sv. Eufrosyně a Marině a Chvála pouště — díla různé provenience a ne- stejné ceny. Život Antonínův (v rukopise B 170b—208b; A 449a—449b, 1a—65a; C 164b—200b; D 148b—181b; E 197b, 1a—35a), důležitý pramen pro dějiny mnišství, jest dílo sv. Athanasia. Složen byl po řecku mezi lety 356—362; před r. 371 zpracoval jej po latinsku volně antiošský biskup Evagrius. Život Pavla Thebského (B 147a—153a; A 401a—413b; C 143b—149a; D 127b—133b; E 179b—184a), pikantní, podle řecké předlohy psaný, po- hádkovitě a rhetorickými příkrasami vyzdobený životopis muže, na němž není nic historického kromě jména, je práce sv. Jeronyma z jeho mladých let (z doby kolem r. 375). Život Malchův (B 141b—147a; A 389b—400b; C 139b—143b; D 123b— 127b; E 176a—179b) a sv. Hilariona (B 153a—170b; A 413b—449a; C 149a— 164b; D 133b—148b; E 184a—197b) mají téhož autora, vznikly však, jak svědčí vyspělejší sloh, o něco později (kolem r. 391). První z nich, moralisu- jící povídka, založen jest na nějaké ztracené předloze řecké; druhý, ten- denční vypravování, hledící z lokálního světce palestinského učiniti muže významu Antonínova, opírá se o palestinskou tradici, Život Antonínův a pozdní řecký román. 1) Stručný, opravený a doplněný výtah z mé rozpravy „O staročeských Životech sv. Otcův“, Věstník Král. české spol. nauk 1904, I. Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. I
ÚVOD." O životě a učení starých poustevníkův a poustevnic kolovaly dílem již za jich života, dílem záhy po jich smrti hojné legendy. Časem byly zapisovány a při tom nezřídka také rozličnými přídavky vyzdobovány. Z kusů jednotlivých snášeny později sborníky. Takový sborník jsou i staro- české, zde vydávané Životy svatých Otcův. I. Obsaženy jsou zde Život sv. Antonína, Pavla Thebského, Malchův, sv. Hilariona, Historia monachorum in Aegypto, Apophthegmata Patrum, kusy ze Sulpicia Severa a Cassiana, Život Simeona Stylity, legendy o sv. Eufrosyně a Marině a Chvála pouště — díla různé provenience a ne- stejné ceny. Život Antonínův (v rukopise B 170b—208b; A 449a—449b, 1a—65a; C 164b—200b; D 148b—181b; E 197b, 1a—35a), důležitý pramen pro dějiny mnišství, jest dílo sv. Athanasia. Složen byl po řecku mezi lety 356—362; před r. 371 zpracoval jej po latinsku volně antiošský biskup Evagrius. Život Pavla Thebského (B 147a—153a; A 401a—413b; C 143b—149a; D 127b—133b; E 179b—184a), pikantní, podle řecké předlohy psaný, po- hádkovitě a rhetorickými příkrasami vyzdobený životopis muže, na němž není nic historického kromě jména, je práce sv. Jeronyma z jeho mladých let (z doby kolem r. 375). Život Malchův (B 141b—147a; A 389b—400b; C 139b—143b; D 123b— 127b; E 176a—179b) a sv. Hilariona (B 153a—170b; A 413b—449a; C 149a— 164b; D 133b—148b; E 184a—197b) mají téhož autora, vznikly však, jak svědčí vyspělejší sloh, o něco později (kolem r. 391). První z nich, moralisu- jící povídka, založen jest na nějaké ztracené předloze řecké; druhý, ten- denční vypravování, hledící z lokálního světce palestinského učiniti muže významu Antonínova, opírá se o palestinskou tradici, Život Antonínův a pozdní řecký román. 1) Stručný, opravený a doplněný výtah z mé rozpravy „O staročeských Životech sv. Otcův“, Věstník Král. české spol. nauk 1904, I. Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. I
Strana II
II O tom, jakého původu jest Historia monachorum in Aegypto (B 1a— 41a; A 81a—158b; C 1a—44a; D 1a—39b; E 44a—84b; zlomky v F 60a—65b 70a—76b), se historikové církevní posud nedohodli. Pravdě nejpodobnější se zdá, že byla složena prvotně řecky (kolem r. 395) a že záhy (mezi lety 403—410) byla Rufinem převedena na jazyk latinský. Psána je ve formě cestopisu jednotvárně a i jinak neobratně. Obsahem má cenu jakožto památník křesťanské poesie lidové, jaká kvetla v egyptských klášteřích. Pode jménem Apophthegmata Patrum kolují v literaturách mnišské anekdoty a průpovídky. Ve sbornících urovnány bývají někdy abecedně podle jmen Otcův, někdy věcně, topicky, podle toho, které ctnosti nebo kterého hříchu se týkají. Ve vzdělání českém jsou jich dvě souvislé řady (B 41b—101a; A 158b—297b; C 44a—104a; D 39b—88b; E 85a—143b; zlomky v F 66a, 68a, 76b; — B 129b—134b; A 359b—371b; C 127b—132b; D II3а — 117b; E 166a—170a), kromě toho pak dva kusy ojedinělé (B 141b; A 387a — 389b; C 138b—139b; D 123a; E 175a—176a; F 67a). Řada první hlásí se k t. zv. topické redakci druhé, původem řecké a kolem r. 500 zpracované i po latinsku, řada druhá k t. zv. topické redakci první, rovněž prvotně řecké, složené po r. 450 a asi již před počátkem VI. stol. převedené do latiny; z kusův ojedinělých jeden vytržen je z řady druhé, druhý z prvé. Na Apophthegmatech Patrum chválí se jednomyslně ethická vznešenost a je pravděpodobno, že předvádějí vskutku myšlenky a učení těch, jimž se připisují. Kusy ze Sulpicia Severa (363—420) jsou výtahem z prvního jeho Dialogu. Auktor podává v nich o egyptských mniších zprávy, kterých se mu dostalo od jeho přítele Postumiana, — zprávy pro historika ceny nepatrné. Co přinášejí Životy sv. Otců z Cassiana (360—435), je také jen výtah, a sice ze spisů: De institutis coenobiorum et de octo principalium vitiorum remediis libri XII a Collationes patrum XXIV, dvou důležitých pramenů pro poznání mnišských názorův egyptských. Výtahy ze Sulpicia a Cassiana vyskýtají se v rukopisích pravidlem, v tiscích pak vždycky pohromadě a tvoří takto jakýsi samostatný spis. Pohromadě jsou i ve vzdělání českém (B 104b—129a; A 297a—359b; C 104b—127b; D 91a—113a; E 143b—165b). Život Simeona Stylity (B 134b—141b; A 372a—387a; C 132b—138b; D 117b—123a; E 170a—175a) jest práce naivního žáka Simeonova Antonína. Složen byl prvotně řecky (v V. stol.) a záhy převeden na jazyk latinský. Legenda o sv. Eufrosyně měla originál řecký, v VIII. stol. zpracována po latinsku. Osudy legendy o sv. Marině nejsou posud vyšetřeny. (Obě- tyto legendy chybějí v B a D; v A jsou na 11. 65a—81a; C 200b—209a; E 35b—43b; G XVIІb—XХb.) Předlohou, z níž zpracována Chvála pouště (B 101a—104b; D 88b—91a), je Petra Damianského († 1072) Laus eremiticae vitae.
II O tom, jakého původu jest Historia monachorum in Aegypto (B 1a— 41a; A 81a—158b; C 1a—44a; D 1a—39b; E 44a—84b; zlomky v F 60a—65b 70a—76b), se historikové církevní posud nedohodli. Pravdě nejpodobnější se zdá, že byla složena prvotně řecky (kolem r. 395) a že záhy (mezi lety 403—410) byla Rufinem převedena na jazyk latinský. Psána je ve formě cestopisu jednotvárně a i jinak neobratně. Obsahem má cenu jakožto památník křesťanské poesie lidové, jaká kvetla v egyptských klášteřích. Pode jménem Apophthegmata Patrum kolují v literaturách mnišské anekdoty a průpovídky. Ve sbornících urovnány bývají někdy abecedně podle jmen Otcův, někdy věcně, topicky, podle toho, které ctnosti nebo kterého hříchu se týkají. Ve vzdělání českém jsou jich dvě souvislé řady (B 41b—101a; A 158b—297b; C 44a—104a; D 39b—88b; E 85a—143b; zlomky v F 66a, 68a, 76b; — B 129b—134b; A 359b—371b; C 127b—132b; D II3а — 117b; E 166a—170a), kromě toho pak dva kusy ojedinělé (B 141b; A 387a — 389b; C 138b—139b; D 123a; E 175a—176a; F 67a). Řada první hlásí se k t. zv. topické redakci druhé, původem řecké a kolem r. 500 zpracované i po latinsku, řada druhá k t. zv. topické redakci první, rovněž prvotně řecké, složené po r. 450 a asi již před počátkem VI. stol. převedené do latiny; z kusův ojedinělých jeden vytržen je z řady druhé, druhý z prvé. Na Apophthegmatech Patrum chválí se jednomyslně ethická vznešenost a je pravděpodobno, že předvádějí vskutku myšlenky a učení těch, jimž se připisují. Kusy ze Sulpicia Severa (363—420) jsou výtahem z prvního jeho Dialogu. Auktor podává v nich o egyptských mniších zprávy, kterých se mu dostalo od jeho přítele Postumiana, — zprávy pro historika ceny nepatrné. Co přinášejí Životy sv. Otců z Cassiana (360—435), je také jen výtah, a sice ze spisů: De institutis coenobiorum et de octo principalium vitiorum remediis libri XII a Collationes patrum XXIV, dvou důležitých pramenů pro poznání mnišských názorův egyptských. Výtahy ze Sulpicia a Cassiana vyskýtají se v rukopisích pravidlem, v tiscích pak vždycky pohromadě a tvoří takto jakýsi samostatný spis. Pohromadě jsou i ve vzdělání českém (B 104b—129a; A 297a—359b; C 104b—127b; D 91a—113a; E 143b—165b). Život Simeona Stylity (B 134b—141b; A 372a—387a; C 132b—138b; D 117b—123a; E 170a—175a) jest práce naivního žáka Simeonova Antonína. Složen byl prvotně řecky (v V. stol.) a záhy převeden na jazyk latinský. Legenda o sv. Eufrosyně měla originál řecký, v VIII. stol. zpracována po latinsku. Osudy legendy o sv. Marině nejsou posud vyšetřeny. (Obě- tyto legendy chybějí v B a D; v A jsou na 11. 65a—81a; C 200b—209a; E 35b—43b; G XVIІb—XХb.) Předlohou, z níž zpracována Chvála pouště (B 101a—104b; D 88b—91a), je Petra Damianského († 1072) Laus eremiticae vitae.
Strana III
III II. Jednotlivé legendy zde vyjmenované i sborníky jejich došly v litera- turách neobyčejného rozšíření. Byly po řecku i po latinsku nesčíslněkrát opisovány, po latinsku souborně při nejmenším čtyřiadvacetkrát tištěny, a dostalo se jim tolika překladů, jako málokterému spisu druhému: pře- kladu koptického, arabského, syrského, armenského, gruzinského, několi- krát vlašského, portugalského, katalonského, několikrát francouzského, rumunského, středoanglického, švédského, několikrát nizozemského, ně- kolikrát veršem i prósou německého, překladů církevně slovanských, polského a také českých. Z Životů čerpali příklady a citáty řečníci duchovní —i protestantští — z nich odnesla si řada literátů podnět k nábožnému spisování historickému, na nich inspirovala se poněkud též krásná literatura, v nich našli i malíři a ryjci bohatý zdroj látek. III. Do češtiny překládáno bylo z Životů ve starší době čtyřikrát. A. První pokus byl veršovaný. Nedochoval se sice, ale lze jej poněkud restaurovati z rukopisů nejstaršího překladu prosaického. Staročeský překladatel prosaik totiž pojal starý veršovaný překlad do svého díla, udělav z něho prósu přeložením slov rýmových doprostřed verše nebo pozměněním slov těch formálním (domněnie — domnievanie). Za obsah měly ztracené verše vypravování o sv. Janu z Historia monachorum. Složeny byly, jak ukazují rýmy ztracije — znyje a synu — čiňu, v době, kdy se prováděla přehláska měkkého u v i, t. j. v první polovici — století XIV1). B. Druhý převod byl prosaický. Zachován jest v šesti rukopisích universitní knihovny pražské. I. Jednotlivé rukopisy. Rukopis A, sign. XVII C 28, má 496 listů papírových, formátu 29.2 X 22 cm, z nichž první, prázdný, nepaginován. Svázán jest v starých hladkých deskách kožených, původně bílých, nyní nahnědlých; spony a kování na rozích chybějí. Pět listů, které následovaly po prvním, jest vytrženo; zbyly po nich u hřbetu jen proužky. Listy 1—449b obsahují Životy sv. Otců, 1. 450a—495a Život sv. Alžběty. Písmo prvního listu paginovaného hlásí se do konce XV. nebo na počátek XVI. stol. List ten obsahuje také jiný, kratší překlad než texty ostatní; je to nepochybně pozdější náhrada za dva ztracené listy z původního textu A. Řádků bývá v rkpe na stránce sedmnáct až dvaadvacet. Rukopis psán je černě, velmi 1) O tom Jungmann v Historii lit. č. 2, str. 41, č. 148 a V. Prach v Roz- pravách filol. věnovaných J. Gebauerovi, str. 154 sl.
III II. Jednotlivé legendy zde vyjmenované i sborníky jejich došly v litera- turách neobyčejného rozšíření. Byly po řecku i po latinsku nesčíslněkrát opisovány, po latinsku souborně při nejmenším čtyřiadvacetkrát tištěny, a dostalo se jim tolika překladů, jako málokterému spisu druhému: pře- kladu koptického, arabského, syrského, armenského, gruzinského, několi- krát vlašského, portugalského, katalonského, několikrát francouzského, rumunského, středoanglického, švédského, několikrát nizozemského, ně- kolikrát veršem i prósou německého, překladů církevně slovanských, polského a také českých. Z Životů čerpali příklady a citáty řečníci duchovní —i protestantští — z nich odnesla si řada literátů podnět k nábožnému spisování historickému, na nich inspirovala se poněkud též krásná literatura, v nich našli i malíři a ryjci bohatý zdroj látek. III. Do češtiny překládáno bylo z Životů ve starší době čtyřikrát. A. První pokus byl veršovaný. Nedochoval se sice, ale lze jej poněkud restaurovati z rukopisů nejstaršího překladu prosaického. Staročeský překladatel prosaik totiž pojal starý veršovaný překlad do svého díla, udělav z něho prósu přeložením slov rýmových doprostřed verše nebo pozměněním slov těch formálním (domněnie — domnievanie). Za obsah měly ztracené verše vypravování o sv. Janu z Historia monachorum. Složeny byly, jak ukazují rýmy ztracije — znyje a synu — čiňu, v době, kdy se prováděla přehláska měkkého u v i, t. j. v první polovici — století XIV1). B. Druhý převod byl prosaický. Zachován jest v šesti rukopisích universitní knihovny pražské. I. Jednotlivé rukopisy. Rukopis A, sign. XVII C 28, má 496 listů papírových, formátu 29.2 X 22 cm, z nichž první, prázdný, nepaginován. Svázán jest v starých hladkých deskách kožených, původně bílých, nyní nahnědlých; spony a kování na rozích chybějí. Pět listů, které následovaly po prvním, jest vytrženo; zbyly po nich u hřbetu jen proužky. Listy 1—449b obsahují Životy sv. Otců, 1. 450a—495a Život sv. Alžběty. Písmo prvního listu paginovaného hlásí se do konce XV. nebo na počátek XVI. stol. List ten obsahuje také jiný, kratší překlad než texty ostatní; je to nepochybně pozdější náhrada za dva ztracené listy z původního textu A. Řádků bývá v rkpe na stránce sedmnáct až dvaadvacet. Rukopis psán je černě, velmi 1) O tom Jungmann v Historii lit. č. 2, str. 41, č. 148 a V. Prach v Roz- pravách filol. věnovaných J. Gebauerovi, str. 154 sl.
Strana IV
IV zřetelně a od začátku do konce stejně pečlivě. Omyly opravovány jsou, ale jen zřídka, přeškrtnutím; rasur v rkpe není. Začáteční písmeno na 1. ra sahá přes osm řádkův a provedeno jest zeleně. Jinde zaujímají iniciálky kapitol vždy jen po třech řádcích a jsou červené; červenými čárkami okrášlena jsou v celém rkpe i velká písmena skoro bez výjimky a tečky interpunkční často. Nadpisů v rkpe není. Písmo hlásí se do XV. století. Pravopisl) jest spřežkový. — Délka samohlásek někdy se označuje, na př.: yzaakowo 159a, teez 39b, koohlubný 185a, kuvzytkuom 125b a j., zpravidla však nikoli, na př.: na poczatcze 6b, wam 27b, od ſwe weſky 2a, yahodek 189a, neodluczy 28b atd. atd. — Psaní jednotlivých hlásek patrné jest z následujícího přehledu. Hláska č: mieftem 157a, fre t., pocziechom 157b, na czieftíe 157a, neprziepuftyl t., — po czyech (= těch) wlaftech t., przyebywachu 181a; ie: naywiecz 157a, bieffe 157b, zbozie 2b, fluffie t., nacziera 370b, porziedníe 484b, v buducziem 6b, fiefty 282b, — byeffta 178a, wazyeffie 6b, Alexandrzye 47a, buduczye° 14b, zeffyeffe 8b, —Anthonije 1ob, 45a; i: wyprawyti 157a, gedine 2b, ani 2a, czynýli 157a, welmi 157b, oſtawil 2a, potupil 5b, zbili (= ztepali) 7b, filniegy 6b, opatrzil 9b, gizt 9b, — sſtyhnuti 157a, gedyne t., czynýli t., blyz t., welmy t., zbawychu 158a, przyſtupychom t., zbyl ( = ztepal) 7a, po puffczy 157a, neduzywym 156b, wſſyczku 2b, boſy (= bosi) 157b, zyma 158a, ſpomoczy 157b, trzy dny t., gych 157a, yzadny 16b, — na pufſtij 94a, zapowiedij bozie 26a, w zynij 6b, na lozij 468a, mezij 71a; i: trech wlaſti 157a, budiffie 2b, we cztení 2a, myſl (= myslí) 4a, bichuom (= byli jsme) 157a, mluwí (= mluví) 2a, piſma 5b, wzpomína 19b, przilyfs 66a, gmiegiffe 2b, — cztyme 50b, lody (= lodí) 158a, piet dny 157a, mdlyti 6b, byflie 2b, pyſma 20a, wzpomynam 22b, wytanie 68b, rzieczy (= řěčí) 156b, zyzel 12b, w naytwrffych obuwech 157b, piet noczý 1573, druzy (= druzí) 3b, Theodoſyho 73a, przyhodu 157b, gmiegychom 157a, — lftij 5b, plodij 17a, w nij 10b, z chrziepij 18b, newij 63b, mijſto 184b, dar bozij 27a, mnozij 43a; uo: hruozu 32b, w uohen 314b, —s voruzym 27b, k votczom 63b; ů: noczlehuw 41b, mnoho kokodryllu 253b atd. atd. (mu z 81a není -ú-, nýbrž korrektura provedená na liteře u připsáním o nahoru trošku málo napravo), — s vczy (= s účí) 357a; u, ú: neutagym 12b, w obuwech 157b, neotítupí 7b, — v Cyrenen 157a, vdatny 312, chvrawoft 212b, vdowe 6b, z vſſy 40a, zvffawffie 116b; y: czefty 5a, kdyz 67b, ny (= nás) 157b, f neprziately 84b, prycz 157b, ſmyſla 157b, wyprawyl 297b, chlypy (= chlípy) 12a, obyczeyg 156b, zhynu 5b, chytroft 17b, rzieky 157b, ſynu 3b, obrazy (akk. plur.) 9a, — dobroti (gen. sg.) 8a wzdit 19a, (Antonín) Yahni ponukaſſie 46a, na ſwe prziateli 2b, wigyde wen 252a, mifſlenie 3b, — tehdij 21a, 41b, te przyhodij 42a; ý: gedowatych 158a, chudym 2a, hrozny dyw 76b, s zlym 78a, dobry obyczeyg 156b, przie- bywal 23, neduzywym 156b, znamym 2a, druhy 3a, przychyleny 81a, fyr 393b, nazywachu 3a, — (had) zakleti 306a, kazdi 4b, myli pane 76a; litera y 1) K listu prvnímu, který má pravopis svůj, zde nepřihlíženo.
IV zřetelně a od začátku do konce stejně pečlivě. Omyly opravovány jsou, ale jen zřídka, přeškrtnutím; rasur v rkpe není. Začáteční písmeno na 1. ra sahá přes osm řádkův a provedeno jest zeleně. Jinde zaujímají iniciálky kapitol vždy jen po třech řádcích a jsou červené; červenými čárkami okrášlena jsou v celém rkpe i velká písmena skoro bez výjimky a tečky interpunkční často. Nadpisů v rkpe není. Písmo hlásí se do XV. století. Pravopisl) jest spřežkový. — Délka samohlásek někdy se označuje, na př.: yzaakowo 159a, teez 39b, koohlubný 185a, kuvzytkuom 125b a j., zpravidla však nikoli, na př.: na poczatcze 6b, wam 27b, od ſwe weſky 2a, yahodek 189a, neodluczy 28b atd. atd. — Psaní jednotlivých hlásek patrné jest z následujícího přehledu. Hláska č: mieftem 157a, fre t., pocziechom 157b, na czieftíe 157a, neprziepuftyl t., — po czyech (= těch) wlaftech t., przyebywachu 181a; ie: naywiecz 157a, bieffe 157b, zbozie 2b, fluffie t., nacziera 370b, porziedníe 484b, v buducziem 6b, fiefty 282b, — byeffta 178a, wazyeffie 6b, Alexandrzye 47a, buduczye° 14b, zeffyeffe 8b, —Anthonije 1ob, 45a; i: wyprawyti 157a, gedine 2b, ani 2a, czynýli 157a, welmi 157b, oſtawil 2a, potupil 5b, zbili (= ztepali) 7b, filniegy 6b, opatrzil 9b, gizt 9b, — sſtyhnuti 157a, gedyne t., czynýli t., blyz t., welmy t., zbawychu 158a, przyſtupychom t., zbyl ( = ztepal) 7a, po puffczy 157a, neduzywym 156b, wſſyczku 2b, boſy (= bosi) 157b, zyma 158a, ſpomoczy 157b, trzy dny t., gych 157a, yzadny 16b, — na pufſtij 94a, zapowiedij bozie 26a, w zynij 6b, na lozij 468a, mezij 71a; i: trech wlaſti 157a, budiffie 2b, we cztení 2a, myſl (= myslí) 4a, bichuom (= byli jsme) 157a, mluwí (= mluví) 2a, piſma 5b, wzpomína 19b, przilyfs 66a, gmiegiffe 2b, — cztyme 50b, lody (= lodí) 158a, piet dny 157a, mdlyti 6b, byflie 2b, pyſma 20a, wzpomynam 22b, wytanie 68b, rzieczy (= řěčí) 156b, zyzel 12b, w naytwrffych obuwech 157b, piet noczý 1573, druzy (= druzí) 3b, Theodoſyho 73a, przyhodu 157b, gmiegychom 157a, — lftij 5b, plodij 17a, w nij 10b, z chrziepij 18b, newij 63b, mijſto 184b, dar bozij 27a, mnozij 43a; uo: hruozu 32b, w uohen 314b, —s voruzym 27b, k votczom 63b; ů: noczlehuw 41b, mnoho kokodryllu 253b atd. atd. (mu z 81a není -ú-, nýbrž korrektura provedená na liteře u připsáním o nahoru trošku málo napravo), — s vczy (= s účí) 357a; u, ú: neutagym 12b, w obuwech 157b, neotítupí 7b, — v Cyrenen 157a, vdatny 312, chvrawoft 212b, vdowe 6b, z vſſy 40a, zvffawffie 116b; y: czefty 5a, kdyz 67b, ny (= nás) 157b, f neprziately 84b, prycz 157b, ſmyſla 157b, wyprawyl 297b, chlypy (= chlípy) 12a, obyczeyg 156b, zhynu 5b, chytroft 17b, rzieky 157b, ſynu 3b, obrazy (akk. plur.) 9a, — dobroti (gen. sg.) 8a wzdit 19a, (Antonín) Yahni ponukaſſie 46a, na ſwe prziateli 2b, wigyde wen 252a, mifſlenie 3b, — tehdij 21a, 41b, te przyhodij 42a; ý: gedowatych 158a, chudym 2a, hrozny dyw 76b, s zlym 78a, dobry obyczeyg 156b, przie- bywal 23, neduzywym 156b, znamym 2a, druhy 3a, przychyleny 81a, fyr 393b, nazywachu 3a, — (had) zakleti 306a, kazdi 4b, myli pane 76a; litera y 1) K listu prvnímu, který má pravopis svůj, zde nepřihlíženo.
Strana V
pro i i y se u písaře během psaní těšila čím dál větší oblibě; c: czoz 157a, fluncze 157b, naywiecz 157a, Czypryanus 402a, atd., — cella 70b, Cypryana 298b, — prorotftwie 162b, we tczti 271b, otczfy 283b (toto poslední konta- minací tvaru otci a dialektického otsi?); č: czynuow 65a atd., — ſkonczial 385a, poczial 416a, — aczs (!, = ač) 348b, ke tczíty 81a, kratczegycz 476a; d': dywy 157a, dabel 427a, odewu 82b, widenij 55b, nebud 13b, ftydte sie 50b, —diablu 5b, chodie 65b, — dyabelſkemu 4a, dyewoygnu 78b; j: buogugie 4a, gych 157a, gedyne t., przigala 62b, gfu 157a, gma 8a, gze (= pálí) 19b, pokogny 14b, obyczieg 2b,— yako 157b, na yewo 120b, boyowani 7a, ydiete I1a, ke yhrani 193, neymate 9a, neyſpieſs 75b, doydiefſe 157b, wzday 67a, ſpo- ſobuyte 98b, — nepokoyg 4a, naſleduygme 20b, mieygte 16b, ayg 16b, — — przigyal 3a, pogyal 65a, — Jan 156b, iako 32a, Joba 22a, Jupitra 50b, giatym 32b, bogiowati 389b; I: led 157b atd. atd., — kokodrylli 12b, llepe 56a, 112b, lleft 135b, olegie Ilnienyho 205b; ň: o nych 157a, fnala 395b, k nemu 35b, wieznowe 113a, rozpomen ſie 13b, —fnial 173b, ohniowe 370a, ohniem 10a, — bratranyatka 454a, obranyowali 29b, ponyzenyeyffy 83b; ř: rzkucz 157b atd., — neprziatel 5b, zwierziata 36a, kowarzioweho diela 100a, — Cziefarzyowy 84b, — zewnytrzs 144a, patrzs 241b; s: fie 157a, ſwelyku praczy 157b, nebezpecznoft 157a, dnes 6b, s yzadnym 10b, skrze 47b atd. atd., —fmaffem 157b, zmiffa 10a, czafíto 55b, styhnuti 157a, biefs (= běs) 1IIb; š: wffech 157a, pelefs 8b atd., — Sfftiepan 286a, — gefytnu 15a, ob- wlaftnym 3a, poſpylewage 8b, toczys 109a; t: czrta 209b atd., — leth IIb, krathker 28b, czrth 91b, príth 201b, plaſth 135a, — zlatto 28b, k uottazanie 52a: ť: na pufſti 2a, vtal 365a, dietete 494b, tot 93, nemutte fie 56b, — obrath fie 127b, nemuthme fie 366a, — krzieftianíky 3b, trech 157a, dfftiowe 37a; v: welyke 157a atd., — vydieti 85b (vzácné), — Dauida 23b, Syluanowy 252a, konuerffy 311a; z: zlu 157a atd., — zz klafftera 79a, nerozzeznaffie 60a zzakon 262a, — zszobafſe 417a; ž: czoz 157a, yzadne t., — zzadoft 96b zzyný 63b, — zle 2b, nemuzie 42a, — zziehnafſe 111b. — Zkratky, které se v rkpe vyskýtají, viděti jest z těchto ukázek: ktereo (= kterého) 12a, (= stvořenie) 10b, gyv (= jinú) 22a, g (= jest) tov (= tomu) 8a, ftworziee 4b, p ( = pro) 2b, wypwyl (= vypravil) 400b, leopard? (= leopardus) 8b wyně (= vinen) 156a, mladěcze 270b, wynyczy 432b, krzieftiaſku 244b, Arfenyotarü (=-um) 12b, w mezto 318a, fa 241a, profy 50b, przied kazdy 324a. Jazyk ukazuje do stol. XV. Z chyb v silných aoristech (pogydem 148a, przygydem 298b, wnydem 1002) a z některých zjevů slovníkových (brziezek 299a m. bržec, konuffege fie 443b m. lelejě sě, nyzcze 96b m. nic ,pronus) je však znáti, že se jazyk písařův nekryl docela s jazykem před- lohy, že byl mladší. Nezrušená přehláska u-i v slovesích VI. třídy (od- dalygy 90a, przielftygy 220b, obluzygie 113a, neprzierufygmý 324a atd.), samohláska r v slovích črný, črv atp. a hojné případy aoristu silného (gydom 124a, wybrehu 121b, zdwyhu 120b, pogydu 121b, nalezu 189b, padu 200a vzafu fie 129a atd.) ukazují s velikou pravděpodobností, že předloha po- cházela již ze století XIV.
pro i i y se u písaře během psaní těšila čím dál větší oblibě; c: czoz 157a, fluncze 157b, naywiecz 157a, Czypryanus 402a, atd., — cella 70b, Cypryana 298b, — prorotftwie 162b, we tczti 271b, otczfy 283b (toto poslední konta- minací tvaru otci a dialektického otsi?); č: czynuow 65a atd., — ſkonczial 385a, poczial 416a, — aczs (!, = ač) 348b, ke tczíty 81a, kratczegycz 476a; d': dywy 157a, dabel 427a, odewu 82b, widenij 55b, nebud 13b, ftydte sie 50b, —diablu 5b, chodie 65b, — dyabelſkemu 4a, dyewoygnu 78b; j: buogugie 4a, gych 157a, gedyne t., przigala 62b, gfu 157a, gma 8a, gze (= pálí) 19b, pokogny 14b, obyczieg 2b,— yako 157b, na yewo 120b, boyowani 7a, ydiete I1a, ke yhrani 193, neymate 9a, neyſpieſs 75b, doydiefſe 157b, wzday 67a, ſpo- ſobuyte 98b, — nepokoyg 4a, naſleduygme 20b, mieygte 16b, ayg 16b, — — przigyal 3a, pogyal 65a, — Jan 156b, iako 32a, Joba 22a, Jupitra 50b, giatym 32b, bogiowati 389b; I: led 157b atd. atd., — kokodrylli 12b, llepe 56a, 112b, lleft 135b, olegie Ilnienyho 205b; ň: o nych 157a, fnala 395b, k nemu 35b, wieznowe 113a, rozpomen ſie 13b, —fnial 173b, ohniowe 370a, ohniem 10a, — bratranyatka 454a, obranyowali 29b, ponyzenyeyffy 83b; ř: rzkucz 157b atd., — neprziatel 5b, zwierziata 36a, kowarzioweho diela 100a, — Cziefarzyowy 84b, — zewnytrzs 144a, patrzs 241b; s: fie 157a, ſwelyku praczy 157b, nebezpecznoft 157a, dnes 6b, s yzadnym 10b, skrze 47b atd. atd., —fmaffem 157b, zmiffa 10a, czafíto 55b, styhnuti 157a, biefs (= běs) 1IIb; š: wffech 157a, pelefs 8b atd., — Sfftiepan 286a, — gefytnu 15a, ob- wlaftnym 3a, poſpylewage 8b, toczys 109a; t: czrta 209b atd., — leth IIb, krathker 28b, czrth 91b, príth 201b, plaſth 135a, — zlatto 28b, k uottazanie 52a: ť: na pufſti 2a, vtal 365a, dietete 494b, tot 93, nemutte fie 56b, — obrath fie 127b, nemuthme fie 366a, — krzieftianíky 3b, trech 157a, dfftiowe 37a; v: welyke 157a atd., — vydieti 85b (vzácné), — Dauida 23b, Syluanowy 252a, konuerffy 311a; z: zlu 157a atd., — zz klafftera 79a, nerozzeznaffie 60a zzakon 262a, — zszobafſe 417a; ž: czoz 157a, yzadne t., — zzadoft 96b zzyný 63b, — zle 2b, nemuzie 42a, — zziehnafſe 111b. — Zkratky, které se v rkpe vyskýtají, viděti jest z těchto ukázek: ktereo (= kterého) 12a, (= stvořenie) 10b, gyv (= jinú) 22a, g (= jest) tov (= tomu) 8a, ftworziee 4b, p ( = pro) 2b, wypwyl (= vypravil) 400b, leopard? (= leopardus) 8b wyně (= vinen) 156a, mladěcze 270b, wynyczy 432b, krzieftiaſku 244b, Arfenyotarü (=-um) 12b, w mezto 318a, fa 241a, profy 50b, przied kazdy 324a. Jazyk ukazuje do stol. XV. Z chyb v silných aoristech (pogydem 148a, przygydem 298b, wnydem 1002) a z některých zjevů slovníkových (brziezek 299a m. bržec, konuffege fie 443b m. lelejě sě, nyzcze 96b m. nic ,pronus) je však znáti, že se jazyk písařův nekryl docela s jazykem před- lohy, že byl mladší. Nezrušená přehláska u-i v slovesích VI. třídy (od- dalygy 90a, przielftygy 220b, obluzygie 113a, neprzierufygmý 324a atd.), samohláska r v slovích črný, črv atp. a hojné případy aoristu silného (gydom 124a, wybrehu 121b, zdwyhu 120b, pogydu 121b, nalezu 189b, padu 200a vzafu fie 129a atd.) ukazují s velikou pravděpodobností, že předloha po- cházela již ze století XIV.
Strana VI
VI Přípisků pozdějších v rkpe není kromě dvou. První z nich jest nápis na ořízce: Jeronimi Vitas patrum dom. Henrici de Nova Domo, druhý poznámka na listě 1a: Collegii Novodomensis Societatis Jesu Catalogo inscriptus 1603. Kodex náležel podle toho původně zámecké knihovně jindřichohradecké (Henricus de Nova Domo jest asi nejvyšší purkrabí Jindřich z Hradce, † 1507, J. Truhlář, Katalog českých rkpů, 106), odtud přešel r. 1603 v majetek hradecké kolleje jesuitské a z ní ko- nečně, za Josefa II., do universitní knihovny pražské. Rukopis B, sign. XVII D 36, má 208 listů, prvé dva pergamenové, ostatních 206 papírových, formátu 29 X 20 cm, a je svázán v nových deskách papírových. Obsahuje jen Životy Otcův. Není zachován úplně neporušen. Po listu 2. ztratily se dva listy a byly ještě v XV. stol. na- hrazeny novým přepisem, který obsahoval dva listy celé a hořejší polovici listu třetího; z přepisu tohoto dochovaly se jenom 1. druhý a řečená polovina třetího, podle nynější paginace ll. 3. a 4. Dále ztratil se list II. a nahrazen jednak novým přepisem pořízeným touž rukou, která psala listy 3. a 4., jednak latinským, o hodně mladším přípiskem na horním okraji listu 123. doplňujícím, co se na 1. I1. pro myšlenkovou souvislost s 1. 12. nedostává; podle toho, jak vypadá l. 4., je jisto, že se za 1. II. ztratil nějaký proužek, psaný písařem listu jedenáctého. Mimo to chybějí na konci rukopisu asi tři listy, a konečně vytržen list také mezi nynějšími ll. 127. a 128. U 1. 126. utržen je horní roh, u 1. 12. spodek; souvislost doplněna na papíře později přilepeném touž rukou, která připisovala i na horním okraji 1. 123, a to na 1. 126. dílem česky, dílem latinsky, na 1. 12. jen česky. Celá řada listů na začátku rukopisu je zprorážena a zpřetrhána a trpěla patrně vlhkem. Rukopis, tak jak jej nyní máme, psán je podle toho trojí rukou: písaře původního a dvou doplňovatelů. Řádků bývá na stránce 31—32. Písmo písaře původního, psané inkoustem černým, čte se velmi dobře; ke konci je poněkud zběžnější a řidší než na začátku. Chyby písařské, skutečné nebo jen domnělé, opravovány jsou dílem přetržením a podtečkováním, dílem nadpisováním a připisováním, dílem rasurami. Na straně 1a pro- vedeno jest začáteční písmeno jako iniciálka přes dvanáct řádků sahající; v liteře barvy zelené zobrazen u otevřené knihy v kardinálském rouše sv. Jeronym. Celá strana 2b vyplněna jest obrazem znázorňujícím pět mnišských scén. Začáteční písmena kapitol jsou větší a červená; do ně- kterých z nich bylo později malováno ještě zeleně. Nadpisy, kde jsou, jsou červené. Velká písmena vůbec jsou místy bez ozdoby, místy okrášlena červenými nebo zelenavými skvrnami. Písmo rukopisu hlásí se do první polovice století XV. Pravopisný systém rkpu B je kombinace pravopisu spřežkového s diakritickým a vystihuje některé hláskoslovné stránky starého jazyka českého velice pečlivě1), zejména jotaci, rozdíl l a l a širokou (arci ne tvrdou) 1) Na orthografickou pečlivost písaře B upozornil poprvé M. Opatrný, Lfil. 1884, str. 111.
VI Přípisků pozdějších v rkpe není kromě dvou. První z nich jest nápis na ořízce: Jeronimi Vitas patrum dom. Henrici de Nova Domo, druhý poznámka na listě 1a: Collegii Novodomensis Societatis Jesu Catalogo inscriptus 1603. Kodex náležel podle toho původně zámecké knihovně jindřichohradecké (Henricus de Nova Domo jest asi nejvyšší purkrabí Jindřich z Hradce, † 1507, J. Truhlář, Katalog českých rkpů, 106), odtud přešel r. 1603 v majetek hradecké kolleje jesuitské a z ní ko- nečně, za Josefa II., do universitní knihovny pražské. Rukopis B, sign. XVII D 36, má 208 listů, prvé dva pergamenové, ostatních 206 papírových, formátu 29 X 20 cm, a je svázán v nových deskách papírových. Obsahuje jen Životy Otcův. Není zachován úplně neporušen. Po listu 2. ztratily se dva listy a byly ještě v XV. stol. na- hrazeny novým přepisem, který obsahoval dva listy celé a hořejší polovici listu třetího; z přepisu tohoto dochovaly se jenom 1. druhý a řečená polovina třetího, podle nynější paginace ll. 3. a 4. Dále ztratil se list II. a nahrazen jednak novým přepisem pořízeným touž rukou, která psala listy 3. a 4., jednak latinským, o hodně mladším přípiskem na horním okraji listu 123. doplňujícím, co se na 1. I1. pro myšlenkovou souvislost s 1. 12. nedostává; podle toho, jak vypadá l. 4., je jisto, že se za 1. II. ztratil nějaký proužek, psaný písařem listu jedenáctého. Mimo to chybějí na konci rukopisu asi tři listy, a konečně vytržen list také mezi nynějšími ll. 127. a 128. U 1. 126. utržen je horní roh, u 1. 12. spodek; souvislost doplněna na papíře později přilepeném touž rukou, která připisovala i na horním okraji 1. 123, a to na 1. 126. dílem česky, dílem latinsky, na 1. 12. jen česky. Celá řada listů na začátku rukopisu je zprorážena a zpřetrhána a trpěla patrně vlhkem. Rukopis, tak jak jej nyní máme, psán je podle toho trojí rukou: písaře původního a dvou doplňovatelů. Řádků bývá na stránce 31—32. Písmo písaře původního, psané inkoustem černým, čte se velmi dobře; ke konci je poněkud zběžnější a řidší než na začátku. Chyby písařské, skutečné nebo jen domnělé, opravovány jsou dílem přetržením a podtečkováním, dílem nadpisováním a připisováním, dílem rasurami. Na straně 1a pro- vedeno jest začáteční písmeno jako iniciálka přes dvanáct řádků sahající; v liteře barvy zelené zobrazen u otevřené knihy v kardinálském rouše sv. Jeronym. Celá strana 2b vyplněna jest obrazem znázorňujícím pět mnišských scén. Začáteční písmena kapitol jsou větší a červená; do ně- kterých z nich bylo později malováno ještě zeleně. Nadpisy, kde jsou, jsou červené. Velká písmena vůbec jsou místy bez ozdoby, místy okrášlena červenými nebo zelenavými skvrnami. Písmo rukopisu hlásí se do první polovice století XV. Pravopisný systém rkpu B je kombinace pravopisu spřežkového s diakritickým a vystihuje některé hláskoslovné stránky starého jazyka českého velice pečlivě1), zejména jotaci, rozdíl l a l a širokou (arci ne tvrdou) 1) Na orthografickou pečlivost písaře B upozornil poprvé M. Opatrný, Lfil. 1884, str. 111.
Strana VII
VII výslovnost i po c, z a s. — Délka samohlásek bývá označována jen velice zřídka, na př.: yzaaka 51a, wáznu 37a, opufítená 147b, bohoboíná 197b, má 202b, ſwee 43b, rzítnowé 15b, wéé 206a, tú radu 16b, zpravidla píše se samohláska dlouhá stejně jako krátká. — Psaní jednotlivých hlásek viděti jest z následujícího přehledu. Hláska ia: krzieftiana 169a, krzieftianíku 50b, drabel 80b, diabelfku 28b; ě: wiecy 14a, brefom 18a, olegie 14b, vstawnie 14b, neczím 100a, tíe 183b, dobrzie 28b atd., po c, z, s psáno ie jen vý- jimkou: wecie 130b, fiemenem 27b, ſkrzie 323, — tíeem flowom 60b, treem kuzlom 159b (možná, že zde dlužno čísti délku), — mí (= měl) 9ob proſpil 14b, rozhníwaw ſye 91b, powiedí 32b, poczichu 31a, rzicz 121b atd. (psaní i m. č je v rkpe velmi časté, proto jsme v otisku na ně ani vždycky výslovně neupozorňovali), — rucye 15b, fyeka 59b, lzye 180a atd., po c, z, s zpravidla ye, jinde zřídka: byeh 202b, opyet 197a, swyet 5b, myegieffe 63a, pozdye 162b, w nye 202b, opuſtye 13a, vſlyffyetí 56a, brzyeh 293, — ſyeem 67a (možná, že čísti jest siem), — wecy 64a, 177b, defyt 115a, ſkrzy 132a zywny (= zěvný) 133b (psaní zase velmi časté); je: se, íe, íee, ye s týmž rozlišováním jako při ě, kromě toho pak ještě: nagwíjec 51b, powijeftky 146b, fftogíje 95b, gíjezto (vlasti) 136b; i: latíníe 31a, trvdílí 27a, vczíníchu 3 33b, ſlb 14a, obilim 7b, przigmíz 13b, otrapiw 16b, ziwi 17b, navcziwfſe 24b zíwotem 36b, vtreffiw 30a, krzíwie 33a, gíníj 17b, ſpafitel 103b (po s psáno i jen jednou), vzrziew to 1 ſta 177b, — cyhlu 73a, chcy 2a, fylníe 9ob, ſpaſytel 9a, mezy 2a, hrozyl 150b atd., y ,et 23, 3a atd., ynhed 16a, 6ob a j. (patrně lidovou etymologií, která in -hed rozkládala v i -nhed), tu a tam y také jinde než po c, z, s: zahladyi 114b, wſficny 71b, pcowaty 177b, bedlywe 180a obyliczko 193a, zadoſtmy 41b, czyftym 9b, wytrhffy 54a, gych 16a, appo- lonyvs 16a, yzaaka 51a, danýel 59b, — gieffijtenftwie 24a, w ſwe peleffíj 91a; í: plodite 9b, napomínaním 14b, neztratífs 172, zabigiem 80a, piſmo 200a chwili 17b, cziftí 32a, zízely 2a, ſlípy 8a, przíhod 7b, przigimati 20a, — lítí 28b, ſníjde 52a, lidij 33a, m'jr 149b, hoſpodarſtwij 36a, czlowieczij 42a, lepffij 149a, 1ezíjffie 188a, krz jzie 127b, przigíjde 64a, — cychu 62b, f krupic 13b plowucý 29a, mnozy 2a, przíchozý 20a, mnozý 50a, fyla 160a, tu a tam i jinde než po c, z, s: radyſs 103a, ſwu myfly 174a, Arfenny 93a; uo: buoh 2a w uohen 28a, hrziechuow 60a, kraluom 205b, — dvom 59b, od vopata 130a otcvow 80b; u, ú: bíechu 22, muz 28b, vgdi 100a, ſtachv 2a, mvſſkat 60a fumrak 6a, vſyle 22, pogednv 59b, dotknvtí 90a; y: kdyby 2a, dary 16a omyla 2a, wýgdí 196a, pytel 80b, ohyzdu 28a, yazyk 16a, fynaczkowe 180a atd., — kdíz 15b, cztirzidcyetí 136b, vſhffaw 79b, wíbíeze 21a, prziebitku 144b, wozí 32b, velmi zřídka; ý: tyden 130b, cnych 120b, chworý 5a, den cyely 102b, neduziwym 40a, nezamyffleite 190a, pychu 59b, byloweho 16a nebeſký 17b, przíchýlí 6a, — ſwati otcze 25a, kazdím 118b, nemíloſtíwích 188b, zřídka, — tichíj 19b, giftíj (= jistý) 24b; b': hrabie 1122 (doklad nejistý); c: wecye 16a atd. atd., — oczafy 152a atd.; č: czafvow 16a atd., — ſmocczie 156a, — rybnícek 164b, navcyl 93a, zřídka, — nagwiečffieho 23b; ďł: diwy 16a, ſedietí 40a, pod 100a, podte 89a, — wiedial 162b, widiai 88a wídíal 136a, velice zřídka, — obezdene 9a, dabelſke 44a, pod 59b, bud 10a,
VII výslovnost i po c, z a s. — Délka samohlásek bývá označována jen velice zřídka, na př.: yzaaka 51a, wáznu 37a, opufítená 147b, bohoboíná 197b, má 202b, ſwee 43b, rzítnowé 15b, wéé 206a, tú radu 16b, zpravidla píše se samohláska dlouhá stejně jako krátká. — Psaní jednotlivých hlásek viděti jest z následujícího přehledu. Hláska ia: krzieftiana 169a, krzieftianíku 50b, drabel 80b, diabelfku 28b; ě: wiecy 14a, brefom 18a, olegie 14b, vstawnie 14b, neczím 100a, tíe 183b, dobrzie 28b atd., po c, z, s psáno ie jen vý- jimkou: wecie 130b, fiemenem 27b, ſkrzie 323, — tíeem flowom 60b, treem kuzlom 159b (možná, že zde dlužno čísti délku), — mí (= měl) 9ob proſpil 14b, rozhníwaw ſye 91b, powiedí 32b, poczichu 31a, rzicz 121b atd. (psaní i m. č je v rkpe velmi časté, proto jsme v otisku na ně ani vždycky výslovně neupozorňovali), — rucye 15b, fyeka 59b, lzye 180a atd., po c, z, s zpravidla ye, jinde zřídka: byeh 202b, opyet 197a, swyet 5b, myegieffe 63a, pozdye 162b, w nye 202b, opuſtye 13a, vſlyffyetí 56a, brzyeh 293, — ſyeem 67a (možná, že čísti jest siem), — wecy 64a, 177b, defyt 115a, ſkrzy 132a zywny (= zěvný) 133b (psaní zase velmi časté); je: se, íe, íee, ye s týmž rozlišováním jako při ě, kromě toho pak ještě: nagwíjec 51b, powijeftky 146b, fftogíje 95b, gíjezto (vlasti) 136b; i: latíníe 31a, trvdílí 27a, vczíníchu 3 33b, ſlb 14a, obilim 7b, przigmíz 13b, otrapiw 16b, ziwi 17b, navcziwfſe 24b zíwotem 36b, vtreffiw 30a, krzíwie 33a, gíníj 17b, ſpafitel 103b (po s psáno i jen jednou), vzrziew to 1 ſta 177b, — cyhlu 73a, chcy 2a, fylníe 9ob, ſpaſytel 9a, mezy 2a, hrozyl 150b atd., y ,et 23, 3a atd., ynhed 16a, 6ob a j. (patrně lidovou etymologií, která in -hed rozkládala v i -nhed), tu a tam y také jinde než po c, z, s: zahladyi 114b, wſficny 71b, pcowaty 177b, bedlywe 180a obyliczko 193a, zadoſtmy 41b, czyftym 9b, wytrhffy 54a, gych 16a, appo- lonyvs 16a, yzaaka 51a, danýel 59b, — gieffijtenftwie 24a, w ſwe peleffíj 91a; í: plodite 9b, napomínaním 14b, neztratífs 172, zabigiem 80a, piſmo 200a chwili 17b, cziftí 32a, zízely 2a, ſlípy 8a, przíhod 7b, przigimati 20a, — lítí 28b, ſníjde 52a, lidij 33a, m'jr 149b, hoſpodarſtwij 36a, czlowieczij 42a, lepffij 149a, 1ezíjffie 188a, krz jzie 127b, przigíjde 64a, — cychu 62b, f krupic 13b plowucý 29a, mnozy 2a, przíchozý 20a, mnozý 50a, fyla 160a, tu a tam i jinde než po c, z, s: radyſs 103a, ſwu myfly 174a, Arfenny 93a; uo: buoh 2a w uohen 28a, hrziechuow 60a, kraluom 205b, — dvom 59b, od vopata 130a otcvow 80b; u, ú: bíechu 22, muz 28b, vgdi 100a, ſtachv 2a, mvſſkat 60a fumrak 6a, vſyle 22, pogednv 59b, dotknvtí 90a; y: kdyby 2a, dary 16a omyla 2a, wýgdí 196a, pytel 80b, ohyzdu 28a, yazyk 16a, fynaczkowe 180a atd., — kdíz 15b, cztirzidcyetí 136b, vſhffaw 79b, wíbíeze 21a, prziebitku 144b, wozí 32b, velmi zřídka; ý: tyden 130b, cnych 120b, chworý 5a, den cyely 102b, neduziwym 40a, nezamyffleite 190a, pychu 59b, byloweho 16a nebeſký 17b, przíchýlí 6a, — ſwati otcze 25a, kazdím 118b, nemíloſtíwích 188b, zřídka, — tichíj 19b, giftíj (= jistý) 24b; b': hrabie 1122 (doklad nejistý); c: wecye 16a atd. atd., — oczafy 152a atd.; č: czafvow 16a atd., — ſmocczie 156a, — rybnícek 164b, navcyl 93a, zřídka, — nagwiečffieho 23b; ďł: diwy 16a, ſedietí 40a, pod 100a, podte 89a, — wiedial 162b, widiai 88a wídíal 136a, velice zřídka, — obezdene 9a, dabelſke 44a, pod 59b, bud 10a,
Strana VIII
VIII hled 66b, plodte 222; j: geſſto 16a, gdiefſe 16b, przigato 40a, bogvgíj 90b, rogowe 35b, w teg 28b, — yakz 22a, pokoy 9b, yuz 31b, — 1akob 200a, 10- zeffowí 62b, 1vz 117b, naiſpieſſ 19a, gei 23a, dvoſtoiní 15a, — a igſa 169a, w nieigzto 16a; ł: hlas 16a, malo 40a, ſpolu 110b, vſlyffal 200a, zaltarzí 59a, koſtelem 51a, flup 136a, — hlaſem 40b, czlowiek 28b, ſluzilí 180b, ſlyffie 120b, neſmiel 110b, — rzeholly 54b, obllak 35a; I: klekna 16a atd. atd., — modle ſye 16a, welike 16b, przietel 89b atd. (chyby ne vzácné, v otisku ne sice výslovně vytýkané, ale svědomitě reprodukované); m': brzieme 29a; ň: mníffkowe 16a, pokaníe 40a, k nemu 25b, naplnen 173b, wſtan 29a, oftante 43a, — od níeho 40a, proti níemu 12b, naplňřeny 6b, velice zřídka, — k nemv 65b, neczím 1003, wiňníka 140a, chybně: weň (= ven) 59b; ř: przígde 120b atd. atd., — vmoržíte 16b, krzehkoft 22b; s: ffled 140b, naf 180a, hias 16a atd., — w ffwe 59b, ffeffli 88b, doneffeffta 107b; š: ſſkodne 2a, tocziff 59b, 1ezífs 68a, — ferednym 88a, neflechetny 128b, — Šed 177b; t: wratichu 20a, gefftet 88a, dietatkem 743, krzieftan 159b, trech 16a, nebot 100a, — gefftie 98a, vzácné, — odpuffteníe 28a, geffte 28b, lucziffte 77a „ krzíeſt n 144a, atd.; z: flzamí 40a atd., — k zzdrawíj 67a, zřídka; ž. po- zadaſſ 16a, pozehnagte 90a, ſlvzil 70b atd., — muzzí 6b, bozzíky 13a, — dlužníka 123. — Zkratků je málo: ptoz 2a, pwdu 16a, zttil 124a, btra 51b, wt 115a, zänoho (= za mnoho) 180b, tyde 96a, pokr (= pokrm) 135b. Jazyk shoduje se značnou měrou s dobou, kdy rukopis psán. Některé archaismy, zejména přesné rozeznávání slabik s ě od měkkých slabik s e, -ij- hojnější než -uj- v VI. třídě slovesné (bogige 177b, 174a, 193b, obdarzige 73b, oddaligij 21b, polepffigíj 5a, pmienigeff 185b atd. atd., prziblizvge 50b, oddalugí 5b, neobcugíj 9a atd.), r sonans v slovích jako črt atp., n v slově nrav, neutr. zájmena se (ſe i ono 8a), tvar jieste (giefte-li 98b) a jmenné tvary komparativní (abych mohl hotowiegíj býti 142a, dušě bude fyl- nieiffí a flawnieiffí 134a, zlato bude kraffífe 86b, abyšte bezpeczníegſſe mohli býti 9a atd.), ukazují však do století XIV. Kromě doplňkův a oprav, o nichž mluveno bylo svrchu, jest na horním kraji listu 2b latinský přípisek, z něhož se zdá vyplývati, že rkpis náš byl koncem XV. stol. majetkem některého kněze v Horšově Týně. Rukopis C, sign. XVII. C 17, papírový, má 209 listů formátu 31.5 X 21.7 cm. Vazba je stará, kožená, nahnědlá — kdysi bílá —, tlačená; spony a kování utrženy. Obsahem jsou Životy Otcův. Psáno jest ve dvou sloupcích. Řádků bývá na straně 34—39. Písmo je černé, dosti hrubé, stejné na konci jako na začátku a čte se dobře. Chyby opravovány jsou přeškrtnutím černým nebo červeným a tečkami. Správné čtení bývá nadpisováno mezi řádky nebo připisováno na okrajích; v textu poukazuje se k opravě po pravidle nějakým znaménkem. Začáteční písmeno na str. 1a provedeno jest přes šest řádků jako černá a červená iniciálka. Jiná začáteční písmena zaujímají jenom dva až tři řádky a jsou červená. Téže barvy jsou závěry („Dokonala sě ...“), začátky („Počíná sě ...“), v pře- hledu jednotlivých knih čísla kapitol a nápisy. Veliká písmena a rozdělovací znaménka v celém textě ozdobena jsou červenými čárkami. Rukopis
VIII hled 66b, plodte 222; j: geſſto 16a, gdiefſe 16b, przigato 40a, bogvgíj 90b, rogowe 35b, w teg 28b, — yakz 22a, pokoy 9b, yuz 31b, — 1akob 200a, 10- zeffowí 62b, 1vz 117b, naiſpieſſ 19a, gei 23a, dvoſtoiní 15a, — a igſa 169a, w nieigzto 16a; ł: hlas 16a, malo 40a, ſpolu 110b, vſlyffal 200a, zaltarzí 59a, koſtelem 51a, flup 136a, — hlaſem 40b, czlowiek 28b, ſluzilí 180b, ſlyffie 120b, neſmiel 110b, — rzeholly 54b, obllak 35a; I: klekna 16a atd. atd., — modle ſye 16a, welike 16b, przietel 89b atd. (chyby ne vzácné, v otisku ne sice výslovně vytýkané, ale svědomitě reprodukované); m': brzieme 29a; ň: mníffkowe 16a, pokaníe 40a, k nemu 25b, naplnen 173b, wſtan 29a, oftante 43a, — od níeho 40a, proti níemu 12b, naplňřeny 6b, velice zřídka, — k nemv 65b, neczím 1003, wiňníka 140a, chybně: weň (= ven) 59b; ř: przígde 120b atd. atd., — vmoržíte 16b, krzehkoft 22b; s: ffled 140b, naf 180a, hias 16a atd., — w ffwe 59b, ffeffli 88b, doneffeffta 107b; š: ſſkodne 2a, tocziff 59b, 1ezífs 68a, — ferednym 88a, neflechetny 128b, — Šed 177b; t: wratichu 20a, gefftet 88a, dietatkem 743, krzieftan 159b, trech 16a, nebot 100a, — gefftie 98a, vzácné, — odpuffteníe 28a, geffte 28b, lucziffte 77a „ krzíeſt n 144a, atd.; z: flzamí 40a atd., — k zzdrawíj 67a, zřídka; ž. po- zadaſſ 16a, pozehnagte 90a, ſlvzil 70b atd., — muzzí 6b, bozzíky 13a, — dlužníka 123. — Zkratků je málo: ptoz 2a, pwdu 16a, zttil 124a, btra 51b, wt 115a, zänoho (= za mnoho) 180b, tyde 96a, pokr (= pokrm) 135b. Jazyk shoduje se značnou měrou s dobou, kdy rukopis psán. Některé archaismy, zejména přesné rozeznávání slabik s ě od měkkých slabik s e, -ij- hojnější než -uj- v VI. třídě slovesné (bogige 177b, 174a, 193b, obdarzige 73b, oddaligij 21b, polepffigíj 5a, pmienigeff 185b atd. atd., prziblizvge 50b, oddalugí 5b, neobcugíj 9a atd.), r sonans v slovích jako črt atp., n v slově nrav, neutr. zájmena se (ſe i ono 8a), tvar jieste (giefte-li 98b) a jmenné tvary komparativní (abych mohl hotowiegíj býti 142a, dušě bude fyl- nieiffí a flawnieiffí 134a, zlato bude kraffífe 86b, abyšte bezpeczníegſſe mohli býti 9a atd.), ukazují však do století XIV. Kromě doplňkův a oprav, o nichž mluveno bylo svrchu, jest na horním kraji listu 2b latinský přípisek, z něhož se zdá vyplývati, že rkpis náš byl koncem XV. stol. majetkem některého kněze v Horšově Týně. Rukopis C, sign. XVII. C 17, papírový, má 209 listů formátu 31.5 X 21.7 cm. Vazba je stará, kožená, nahnědlá — kdysi bílá —, tlačená; spony a kování utrženy. Obsahem jsou Životy Otcův. Psáno jest ve dvou sloupcích. Řádků bývá na straně 34—39. Písmo je černé, dosti hrubé, stejné na konci jako na začátku a čte se dobře. Chyby opravovány jsou přeškrtnutím černým nebo červeným a tečkami. Správné čtení bývá nadpisováno mezi řádky nebo připisováno na okrajích; v textu poukazuje se k opravě po pravidle nějakým znaménkem. Začáteční písmeno na str. 1a provedeno jest přes šest řádků jako černá a červená iniciálka. Jiná začáteční písmena zaujímají jenom dva až tři řádky a jsou červená. Téže barvy jsou závěry („Dokonala sě ...“), začátky („Počíná sě ...“), v pře- hledu jednotlivých knih čísla kapitol a nápisy. Veliká písmena a rozdělovací znaménka v celém textě ozdobena jsou červenými čárkami. Rukopis
Strana IX
IX dohotoven byl, jak sám na konci udává, r. 1480. Po napsání dostaly se do něho místy, ale jen poskrovnu, mladší přípisky, jedny snad rukou písaře původního (2a nadepsána nad prorokowe (adj.) glossa proczke, t. nad apoſſtolowe (adj.) apoſ tolſke, t. nad prziebiehle glossa zbiehle), jiné rukou toho, kdo si na str. 209b roku 1572 vepsal rozpravu „O prawe nadiegi" z Albertova Ráje duše. Pravopis je spřežkový, užívá však tu a tam i znamének diakritic- kých. — Délka samohlásek dílem se neoznačuje, na př. zazrakom 1b kral 24a, roztahſſe 155b, tweho 137b, oſtržehati 5a, newidite 6b, przichozich 159a, hroza 179a, diwucie 206b, v welbludu 155b, vtlem 207a, wytecżne 203b, do wihníe 13a atd., dílem znamenána bývá zdvojením samohlásky, na př Izaakowo 44b, lidee 196a, gmeno mee 15b. Někde písař značí délku samo- hlásek čárkou, na př. nám 1a, 6a, 181b, w tom ſpány 28a, nepřátel 154a dál 162b, bezmál 163b, které cžíny 16a, na této puſfti 33b, né 56b, také 63b tée (!), modle 156b, przikazanié .2b atd; nelze však na grafiku tu spoléhati neboť shledáváme se s čárkou nezřídka i nad samohláskami krátkými na př. ſwazáti 112b, máli czafowe 182a, z nedomniénie 150b, newiédiefſe 150b. — Jednotlivé hlásky píší se takto: lá: dyabel 13b, 203b, 155b, dyabelſke 7a; č: ſwietu 12, modlitbie 1a, nemiegiechu 2a, proſpiefſenſtwie 9a, gief- kynie 2a, neprzekaziel 205a, rzieky 2a, na poſkoczíe 2b, wziely 6b, fíem 203a, — byes 2b, zemye 30b, po tmye 143a, negýez 166b, lezýe 9a; ie: wiece 1a, trziepiech 1a, biechu 1b, nemiegiechu 23, bozieho 2b, flyffiechu 1b, vcžíefſe 14b, zrżiedil 1a, cziefarzy 1b, poſielal 3a, — ſ nim ſamýem 176b, wzchopyeſſe 115b, gre (dat. sg. fem.) 7b, nemożyeffta 66b, poſyewati 16a, nuzýefſe 20a; i: z nich Ib, wnitrz 3b, gedineho 6a, wratiw 150a, lide 2a, pobitie 4a, welmi 2a, pilnie 6b, wyprawití 1a, vczil 149b, ſhrzeffily 5a, neduziwym 14a, Starczi 91a, poprofil 202a, ginym 1a, I (spojka, jen při velkém písmeně) 6a, 23b, — mnýchu 2b, netolýko 1a, blyžníeho 1a, na neby 128a, mynuleho 168b, pyfítiecz 15a, nowýnu 12b, odpocżynutí 12a, o helyaffy 3a, prżyblyżylí 14b ſtarczy 1b, noſyl 3a, mezy 2b, wizý 140b, gyne 2a, yzadne Ib, — na pufſtij 1b 3a, z geho cželedij 9a, (oni) poddaníj byli 9b, za dwie milij 11Ia; i: newidite 6b bochník 10b, fítítem 2b, libatí 6a, zabigelý 26b, napomínati 20a, potupifs 4a w gegie zdrawi 4a, naucziſs 11a, werſfiky 28a, ſbożicżko 74a, o otczich ſwatych 27b, tificzow 158a, przichozich 159a, pokogiku 1b, — rozzdyczem 105b, wynnykem 45b, v przedmieſty 2a, z hlyny 55a, hrziebykow 83b, myr 1b, (on) ſpy 83a, w tielefenftwy 168a, odpocżywaſſe 3b, ſſypy 10b, hlozym 3b, — milugiczým 1b, niekterzy 9a, nevdiefyfs 155b, wiezyfs 154b, pogyde 127a, korowe andielfſtij 16b, oko widij 6b, k panowaníj 165b, zlij duchowe 9a, Pafuncíj 17a, Theodofij 3b, k Anaftazij 62b; u, ú: orudowal 29b, hlupy 2a w utrpeni 132a, — vſchly 6a, nevmiel 155a, v welbludu 155b, vſtawnu 174a; y: z hlyny 55a, wzdy 203b, tehdý 124a, motýku 184a, ani ſie ſtydite 27a, vſlyffal 156a, prycž 20b, obycżey 166b, potržeby 2a, pyfínik 57b, k ſmyflu 423, wydrže 203a, zahýnuti 4a, pochytíly 1a, nekyproſt 6b, naſypaw 11b, yazýk 20a, — z hlíní 55a, wzdíczky 4a, 1b, motiku 150b, vſliffiechu 153b, prziebitczek 166a, k ſmiſlu 41b, pifſny 132a, diwi (akk. plur.) 24b, do fitofti
IX dohotoven byl, jak sám na konci udává, r. 1480. Po napsání dostaly se do něho místy, ale jen poskrovnu, mladší přípisky, jedny snad rukou písaře původního (2a nadepsána nad prorokowe (adj.) glossa proczke, t. nad apoſſtolowe (adj.) apoſ tolſke, t. nad prziebiehle glossa zbiehle), jiné rukou toho, kdo si na str. 209b roku 1572 vepsal rozpravu „O prawe nadiegi" z Albertova Ráje duše. Pravopis je spřežkový, užívá však tu a tam i znamének diakritic- kých. — Délka samohlásek dílem se neoznačuje, na př. zazrakom 1b kral 24a, roztahſſe 155b, tweho 137b, oſtržehati 5a, newidite 6b, przichozich 159a, hroza 179a, diwucie 206b, v welbludu 155b, vtlem 207a, wytecżne 203b, do wihníe 13a atd., dílem znamenána bývá zdvojením samohlásky, na př Izaakowo 44b, lidee 196a, gmeno mee 15b. Někde písař značí délku samo- hlásek čárkou, na př. nám 1a, 6a, 181b, w tom ſpány 28a, nepřátel 154a dál 162b, bezmál 163b, které cžíny 16a, na této puſfti 33b, né 56b, také 63b tée (!), modle 156b, przikazanié .2b atd; nelze však na grafiku tu spoléhati neboť shledáváme se s čárkou nezřídka i nad samohláskami krátkými na př. ſwazáti 112b, máli czafowe 182a, z nedomniénie 150b, newiédiefſe 150b. — Jednotlivé hlásky píší se takto: lá: dyabel 13b, 203b, 155b, dyabelſke 7a; č: ſwietu 12, modlitbie 1a, nemiegiechu 2a, proſpiefſenſtwie 9a, gief- kynie 2a, neprzekaziel 205a, rzieky 2a, na poſkoczíe 2b, wziely 6b, fíem 203a, — byes 2b, zemye 30b, po tmye 143a, negýez 166b, lezýe 9a; ie: wiece 1a, trziepiech 1a, biechu 1b, nemiegiechu 23, bozieho 2b, flyffiechu 1b, vcžíefſe 14b, zrżiedil 1a, cziefarzy 1b, poſielal 3a, — ſ nim ſamýem 176b, wzchopyeſſe 115b, gre (dat. sg. fem.) 7b, nemożyeffta 66b, poſyewati 16a, nuzýefſe 20a; i: z nich Ib, wnitrz 3b, gedineho 6a, wratiw 150a, lide 2a, pobitie 4a, welmi 2a, pilnie 6b, wyprawití 1a, vczil 149b, ſhrzeffily 5a, neduziwym 14a, Starczi 91a, poprofil 202a, ginym 1a, I (spojka, jen při velkém písmeně) 6a, 23b, — mnýchu 2b, netolýko 1a, blyžníeho 1a, na neby 128a, mynuleho 168b, pyfítiecz 15a, nowýnu 12b, odpocżynutí 12a, o helyaffy 3a, prżyblyżylí 14b ſtarczy 1b, noſyl 3a, mezy 2b, wizý 140b, gyne 2a, yzadne Ib, — na pufſtij 1b 3a, z geho cželedij 9a, (oni) poddaníj byli 9b, za dwie milij 11Ia; i: newidite 6b bochník 10b, fítítem 2b, libatí 6a, zabigelý 26b, napomínati 20a, potupifs 4a w gegie zdrawi 4a, naucziſs 11a, werſfiky 28a, ſbożicżko 74a, o otczich ſwatych 27b, tificzow 158a, przichozich 159a, pokogiku 1b, — rozzdyczem 105b, wynnykem 45b, v przedmieſty 2a, z hlyny 55a, hrziebykow 83b, myr 1b, (on) ſpy 83a, w tielefenftwy 168a, odpocżywaſſe 3b, ſſypy 10b, hlozym 3b, — milugiczým 1b, niekterzy 9a, nevdiefyfs 155b, wiezyfs 154b, pogyde 127a, korowe andielfſtij 16b, oko widij 6b, k panowaníj 165b, zlij duchowe 9a, Pafuncíj 17a, Theodofij 3b, k Anaftazij 62b; u, ú: orudowal 29b, hlupy 2a w utrpeni 132a, — vſchly 6a, nevmiel 155a, v welbludu 155b, vſtawnu 174a; y: z hlyny 55a, wzdy 203b, tehdý 124a, motýku 184a, ani ſie ſtydite 27a, vſlyffal 156a, prycž 20b, obycżey 166b, potržeby 2a, pyfínik 57b, k ſmyflu 423, wydrže 203a, zahýnuti 4a, pochytíly 1a, nekyproſt 6b, naſypaw 11b, yazýk 20a, — z hlíní 55a, wzdíczky 4a, 1b, motiku 150b, vſliffiechu 153b, prziebitczek 166a, k ſmiſlu 41b, pifſny 132a, diwi (akk. plur.) 24b, do fitofti
Strana X
X 41a; ý: blahoſlaweny 1a, ſobie ſtyſkati 142b, dobrých 8a, prżebywagiczych 1a, atd., — przirození ohen 34b, do wihnie 13a; c: lucyperu 156b, weduce 1b, — Sarraczenow 156b, fluncze 29a; č: czafu 207a, acz 2b, — ržecży 1a, otcže 208a, — počechu 79a, črti 76b, — wietcży 52b, pifſtcže 14b; ď': podiekowaw 6a, neſtydial ſie 190a, — nerod 153b, gedine 34a; j: wzdawage 123a, gifti 123a, gmeno 1b, gduce 142a, wierug 136b, — yahna 5b, wzpominayte 4b, oley 5a, neyfa 1a, we ymeno 127a, pokoy 12a, duoftoyni 1a, pamatuýte 12a, tu yſuczy 201b, — Ian 13b, wyiada 131b, Iozeff 193, boiowaly 176b, Iulyanus 160a, Ieronima 2b, naiwietcžymi 93, — ygſa 151b, — przigial 123a; ł: pla- mennymí 35b, plamennem 36a (v takovýchto případech možná že písař úmyslu označovati t neměl); ň: pilnie 6b, na kopaninié 16a, wiezníowe 20b, — k nýcv 32b, konyem 150b, o nýemž 14b, wieznyow 20b, — afpon 160a fnal 56a, promienugefs 177a, — naň 7b, oftan 203a (možná že tečka bez- významná, sr. n leze 10b = naleze, paň 9b = pán); ř: krzeſtian 160a, — ržecży 1a, wierž 205a, — nepřatel 154a, zalařnym 121b; s: ſkutky 3b, pros 201b, — opufftie 16b, do paffa 16b, sfeffla 102b; š: wffemy 207a, pelefs 11b, — oſytek 79a, proboſt 115b, nas ſpaſytel 122, — puſtí 108b, debfy 176a, doydes 96b, budeš 35a; t: opat 201b, — wratta 148b, — Anthonin 156a; t: dietiete 208a, krzeſtian 28b, ocžifftiuge 6a, — pufftije 21b, — obrat fie 28a, wratte 40b, pufft 14a; z: zazrakom 1b, — dietatkem 793, dietetem 32a, ztratite 34a, — Eufroſyna 202a, — zziedl (= snědl) 193a, — žleho 1b, nuży 152a, wżywa- gicze 65b; ž: kdyz 28b, zalugie 29b, zywot 149a, — rozzdyczem 105b, — — genž žada 1a, že 1a, vžytecžne 1a, když 77b, nemožet 175b, položichu 78a. Přehled zkratek: wíſě 1a, naděnu 129a, ſwy 1b, fuſedo 3b, chowä 16a, zznoby 150b, pelufiü 158b, gedě 5a, puſtenykow 1b, hoftiniczie 6a, odiew zakony 17b, panu 28a, fluce 29a, prokowati 3b, gt 31a, gto (= ješto) 24b, gtie (= ještě) 121b, gednov 14b, giftev 103, fwate° 158a, wecev (= vecechu) 198a, bou (= bohu) 122, hodiv (= hodinu) 100a, na kolev 23a, bez pochybe« (= pochybenie) 173b, pobobenſte (= podobenstvie) 164b, neo (= nebo) 118a, an (= amen) 17b, mluti (= mluviti) 96a, kapia (= kapitola) 176a, kaa 52b, Arfeniotare (= -rum) 172a. Jazyk má ráz XV. století. Písař, který se jinak předlohy své drží velmi věrně, jazykově ji značně pozměňuje: v krátkých slabikách s ě jotaci pomíjí, přehlásku u-i v kmenu sloves VI. třídy ruší, m. nrav píše mrav, u sloves v I. sg. praes. zavádí hojně -m, nemá dosti smyslu pro imperfektum sloves perfektivních ani pro vazby přechodníkové, jednoduché tvary pro minulost často vytiskuje perfektem, slova zastaralá neb za- starávající nahrazuje běžnými mladšími atd. Rukopis D, sign. XVII. C 16, má 203 listy papírové, formátu 32 X 21 cm. Vazba jest stará: dřevěné desky potažené hnědou koží s tlače- nými ozdobami. Jen pravá polovice přední desky nahrazena byla novým kusem papírovým a spony odstraněny. Obsahem jsou 1a—183b Životy sv. Otců, 1. 184b je prázdný, na 1. 184b—198a následuje štítenské zpracování spisu O čtveru zlém, 199a—202a traktát Nauczenie k duchowniemu ziwotu a 202a—203b Rzecz Czyefarzowa k pustennikom, Rukopis zachoval se
X 41a; ý: blahoſlaweny 1a, ſobie ſtyſkati 142b, dobrých 8a, prżebywagiczych 1a, atd., — przirození ohen 34b, do wihnie 13a; c: lucyperu 156b, weduce 1b, — Sarraczenow 156b, fluncze 29a; č: czafu 207a, acz 2b, — ržecży 1a, otcže 208a, — počechu 79a, črti 76b, — wietcży 52b, pifſtcže 14b; ď': podiekowaw 6a, neſtydial ſie 190a, — nerod 153b, gedine 34a; j: wzdawage 123a, gifti 123a, gmeno 1b, gduce 142a, wierug 136b, — yahna 5b, wzpominayte 4b, oley 5a, neyfa 1a, we ymeno 127a, pokoy 12a, duoftoyni 1a, pamatuýte 12a, tu yſuczy 201b, — Ian 13b, wyiada 131b, Iozeff 193, boiowaly 176b, Iulyanus 160a, Ieronima 2b, naiwietcžymi 93, — ygſa 151b, — przigial 123a; ł: pla- mennymí 35b, plamennem 36a (v takovýchto případech možná že písař úmyslu označovati t neměl); ň: pilnie 6b, na kopaninié 16a, wiezníowe 20b, — k nýcv 32b, konyem 150b, o nýemž 14b, wieznyow 20b, — afpon 160a fnal 56a, promienugefs 177a, — naň 7b, oftan 203a (možná že tečka bez- významná, sr. n leze 10b = naleze, paň 9b = pán); ř: krzeſtian 160a, — ržecży 1a, wierž 205a, — nepřatel 154a, zalařnym 121b; s: ſkutky 3b, pros 201b, — opufftie 16b, do paffa 16b, sfeffla 102b; š: wffemy 207a, pelefs 11b, — oſytek 79a, proboſt 115b, nas ſpaſytel 122, — puſtí 108b, debfy 176a, doydes 96b, budeš 35a; t: opat 201b, — wratta 148b, — Anthonin 156a; t: dietiete 208a, krzeſtian 28b, ocžifftiuge 6a, — pufftije 21b, — obrat fie 28a, wratte 40b, pufft 14a; z: zazrakom 1b, — dietatkem 793, dietetem 32a, ztratite 34a, — Eufroſyna 202a, — zziedl (= snědl) 193a, — žleho 1b, nuży 152a, wżywa- gicze 65b; ž: kdyz 28b, zalugie 29b, zywot 149a, — rozzdyczem 105b, — — genž žada 1a, že 1a, vžytecžne 1a, když 77b, nemožet 175b, položichu 78a. Přehled zkratek: wíſě 1a, naděnu 129a, ſwy 1b, fuſedo 3b, chowä 16a, zznoby 150b, pelufiü 158b, gedě 5a, puſtenykow 1b, hoftiniczie 6a, odiew zakony 17b, panu 28a, fluce 29a, prokowati 3b, gt 31a, gto (= ješto) 24b, gtie (= ještě) 121b, gednov 14b, giftev 103, fwate° 158a, wecev (= vecechu) 198a, bou (= bohu) 122, hodiv (= hodinu) 100a, na kolev 23a, bez pochybe« (= pochybenie) 173b, pobobenſte (= podobenstvie) 164b, neo (= nebo) 118a, an (= amen) 17b, mluti (= mluviti) 96a, kapia (= kapitola) 176a, kaa 52b, Arfeniotare (= -rum) 172a. Jazyk má ráz XV. století. Písař, který se jinak předlohy své drží velmi věrně, jazykově ji značně pozměňuje: v krátkých slabikách s ě jotaci pomíjí, přehlásku u-i v kmenu sloves VI. třídy ruší, m. nrav píše mrav, u sloves v I. sg. praes. zavádí hojně -m, nemá dosti smyslu pro imperfektum sloves perfektivních ani pro vazby přechodníkové, jednoduché tvary pro minulost často vytiskuje perfektem, slova zastaralá neb za- starávající nahrazuje běžnými mladšími atd. Rukopis D, sign. XVII. C 16, má 203 listy papírové, formátu 32 X 21 cm. Vazba jest stará: dřevěné desky potažené hnědou koží s tlače- nými ozdobami. Jen pravá polovice přední desky nahrazena byla novým kusem papírovým a spony odstraněny. Obsahem jsou 1a—183b Životy sv. Otců, 1. 184b je prázdný, na 1. 184b—198a následuje štítenské zpracování spisu O čtveru zlém, 199a—202a traktát Nauczenie k duchowniemu ziwotu a 202a—203b Rzecz Czyefarzowa k pustennikom, Rukopis zachoval se
Strana XI
XI v stavu velmi dobrém až na dva poslední listy, jichž zevní polovice byla nedávno doplněna z rkpu B. Rukopis psán jest inkoustem černým, dosti zřetelně, od počátku do konce stejně pečlivě. Oprav jest v něm jen něko lik; provedeny jsou podtečkováním nebo červeným přetržením chybného slova nebo červeným přetržením omylu a červeným nadepsáním znění správného nebo prostě černým nadepsáním slov vynechaných nebo konečně doda- tečným napsáním vynechaných slov, při čemž místo, kam slova náleží, označeno bývá znaménkem. Začáteční písmena velikých oddílů měla býti iniciálkami sahajícími přes osm až deset řádkův, ale nebyla provedena. První litery odstavců menších jsou až do 1. 82a červené, odtud pak až do konce rkpu vynechány. Velká písmena vůbec ozdobena jsou od počátku až do 1. 82a, pak na 1. 93b a konečně od 1. 198a až do konce červenými skvrnami. Nápisy kapitol jsou, pokud nechybějí — od 82b do 198b jich není —, také červené. Přípisků pozdějších nalézá se v rukopise málo a nejsou důležity. Dobu napsání písař sám udává na 1. 38b rokem 1485. Pravopis je spřežkový, znaménka diakritická vyskytují se zřídka. — Délka se zpravidla neoznačuje, na př. naſs 10a, mieſeczuow 97a, lono 180b vſyle 70b atd.; psaní délky zdvojením vyskýtá se u á jen v slově yzaak 723 a j., častěji u é, na př. lidee 33b, po tee horze 129a, nikdy u o a ú. — Jak se vyjadřují písmem jednotlivé hlásky, ukazuje následující přehled. Hláska č: powiene 92a, kromie 12b atd., — prziſyede 8b, ſobýe 70a, — bedlywije 84b, po ruffije 142b, peczije 31a; ie: ptiweſtwie 180b, wzieti 45a atd., — czyefarzuow 140a, wzyeti 18a, — z zahubije 109b, pije (= pie, nč. pije) 36b, fluffije 178a, do Allexandrzije 32b, gije (dat. sg. fem.) 95b; i: brzezditi ſe 112b, vczinil 74a, profpieli 10b, biſkupa 143a, zmiſa 155a, tupiti 169b, zgewil 72b, oczi 77b, po tiffinie 70a, zide 109a, w Syczilij 145b, vſilij 157b, trzikrat 75a, przigidechu 74a, — wíſeczky ſwe dny 132b (jen jednou). ty (nom. pl. masc.) 4b, 55b (jen v těchto dvou dokladech; po d nikdy!), geftly 57a, ſmylftwa 42b (po m svrchovaně zřídka; po b, č, š, ž nikdy), vſyle 70b, musyl 120a, zymnicze 5a (po s, z, c pravidlem, po ř nikdy), gynym 110a (po j velice zř.), i spojka vždy y, — gdijz 60b, czrwie gednij 26b, na pufſtij 150b, paklij 90a, przigmij 82a, nepij (3. sg. aor.) 117a, k Arfenyowij 81b, peczij magicze 142a, mffij 30a, trzij dnij 57b; í: bdiſs 70b, mnifſkom 20b otczowe ſwieti 80b, vffagicze 1a, zhubim 135b, mir 45b, sſpilegicze 136b po chwilij 14b, cziſlo 141a, ftarffi 75b, zizel 156a (po c, z, s nikdy i, takže muffim 41a, 41b, muffim 110b čísti jest nepochybně j. muším), kterzi 49a, — Arfeny 81b (t. j. Arsený, po ď, ť, ň, j nikdy y), zbyz a gez 100a (asi omyl, sic po b, p, m, v nikdy y), oruzym 2a, s uoruzym 173a (jen v těchto do- kladech, sic po ž, š, č nikdy y), na ſwu kolenczy 10b, muſyſs 27a, z prſy 120a, przichozymi 6b (po c, z, s vždy y), — mnoho lidij 18b, nocznij zwierzi 20a, vdolowe huftij 90b, s Marygij I19a, w hedwabij 132b, mijr 129b, ſpij 70a w podobenſtwij 31a, (on) ſwiedczij 54b, zrczadlo duffij 90a, ſyn bozij 160a u, ú: duchowe 10a, zufalych 102a, k uzitku 97b, neutieffil 181a, vzdrawil 155b, k vzitku 97b, nevmiem 178b, vczinek 50b; y: nyne 104b, tehdy 20a, ty 10a, vſlyfſaw 21b, prycz 40b, bylo 10b, myſſlenij 10a, pyczicz 137a, ſlowy
XI v stavu velmi dobrém až na dva poslední listy, jichž zevní polovice byla nedávno doplněna z rkpu B. Rukopis psán jest inkoustem černým, dosti zřetelně, od počátku do konce stejně pečlivě. Oprav jest v něm jen něko lik; provedeny jsou podtečkováním nebo červeným přetržením chybného slova nebo červeným přetržením omylu a červeným nadepsáním znění správného nebo prostě černým nadepsáním slov vynechaných nebo konečně doda- tečným napsáním vynechaných slov, při čemž místo, kam slova náleží, označeno bývá znaménkem. Začáteční písmena velikých oddílů měla býti iniciálkami sahajícími přes osm až deset řádkův, ale nebyla provedena. První litery odstavců menších jsou až do 1. 82a červené, odtud pak až do konce rkpu vynechány. Velká písmena vůbec ozdobena jsou od počátku až do 1. 82a, pak na 1. 93b a konečně od 1. 198a až do konce červenými skvrnami. Nápisy kapitol jsou, pokud nechybějí — od 82b do 198b jich není —, také červené. Přípisků pozdějších nalézá se v rukopise málo a nejsou důležity. Dobu napsání písař sám udává na 1. 38b rokem 1485. Pravopis je spřežkový, znaménka diakritická vyskytují se zřídka. — Délka se zpravidla neoznačuje, na př. naſs 10a, mieſeczuow 97a, lono 180b vſyle 70b atd.; psaní délky zdvojením vyskýtá se u á jen v slově yzaak 723 a j., častěji u é, na př. lidee 33b, po tee horze 129a, nikdy u o a ú. — Jak se vyjadřují písmem jednotlivé hlásky, ukazuje následující přehled. Hláska č: powiene 92a, kromie 12b atd., — prziſyede 8b, ſobýe 70a, — bedlywije 84b, po ruffije 142b, peczije 31a; ie: ptiweſtwie 180b, wzieti 45a atd., — czyefarzuow 140a, wzyeti 18a, — z zahubije 109b, pije (= pie, nč. pije) 36b, fluffije 178a, do Allexandrzije 32b, gije (dat. sg. fem.) 95b; i: brzezditi ſe 112b, vczinil 74a, profpieli 10b, biſkupa 143a, zmiſa 155a, tupiti 169b, zgewil 72b, oczi 77b, po tiffinie 70a, zide 109a, w Syczilij 145b, vſilij 157b, trzikrat 75a, przigidechu 74a, — wíſeczky ſwe dny 132b (jen jednou). ty (nom. pl. masc.) 4b, 55b (jen v těchto dvou dokladech; po d nikdy!), geftly 57a, ſmylftwa 42b (po m svrchovaně zřídka; po b, č, š, ž nikdy), vſyle 70b, musyl 120a, zymnicze 5a (po s, z, c pravidlem, po ř nikdy), gynym 110a (po j velice zř.), i spojka vždy y, — gdijz 60b, czrwie gednij 26b, na pufſtij 150b, paklij 90a, przigmij 82a, nepij (3. sg. aor.) 117a, k Arfenyowij 81b, peczij magicze 142a, mffij 30a, trzij dnij 57b; í: bdiſs 70b, mnifſkom 20b otczowe ſwieti 80b, vffagicze 1a, zhubim 135b, mir 45b, sſpilegicze 136b po chwilij 14b, cziſlo 141a, ftarffi 75b, zizel 156a (po c, z, s nikdy i, takže muffim 41a, 41b, muffim 110b čísti jest nepochybně j. muším), kterzi 49a, — Arfeny 81b (t. j. Arsený, po ď, ť, ň, j nikdy y), zbyz a gez 100a (asi omyl, sic po b, p, m, v nikdy y), oruzym 2a, s uoruzym 173a (jen v těchto do- kladech, sic po ž, š, č nikdy y), na ſwu kolenczy 10b, muſyſs 27a, z prſy 120a, przichozymi 6b (po c, z, s vždy y), — mnoho lidij 18b, nocznij zwierzi 20a, vdolowe huftij 90b, s Marygij I19a, w hedwabij 132b, mijr 129b, ſpij 70a w podobenſtwij 31a, (on) ſwiedczij 54b, zrczadlo duffij 90a, ſyn bozij 160a u, ú: duchowe 10a, zufalych 102a, k uzitku 97b, neutieffil 181a, vzdrawil 155b, k vzitku 97b, nevmiem 178b, vczinek 50b; y: nyne 104b, tehdy 20a, ty 10a, vſlyfſaw 21b, prycz 40b, bylo 10b, myſſlenij 10a, pyczicz 137a, ſlowy
Strana XII
XII — 10b, fynaczkowe 10a, iazykem 6ob, zhyne 10a, chytroft 159a, ſkutky 10a, wzdiczky 1b, 1akoz ſie ſtidij 170a, motiku 135b, flffeli 20a, w Babilonie 100a, mirra 88a, widielal 65b, celkem zřídka i; ý: w ſudny den 56a, chleb ſwietly 20b, vmyž 80a, nazywati 70a, chleb mieky 20b, — tiden 84a, ſlichal 54b przifílm Bratrzim 106b, i zřídka; c: Egipczany 182a atd., — chcze 40a nočz 55a; č: ſynaczkowe 10a atd., — wčzela 150b, ačzt 170b; ď: nerodte 10a atd., — pod 150b, powadme fie 66a, pod 55b, — widiechom 20a, diabel 130b; j: geziſs 62a, ghragiechu 180b, diewogftwie 177b, — rayſka 20b, ke ýhranij 159b, pokoyny 46a, — naiprwe 30b, zatal 125a, — ſkrze nieij 16a, — — weigdi 136b, — boyg 114b; ň: bazen 77b atd., — pron 150b, faň 120b, — cztenije 150a; neſlicznije 7a; ř: rzemeſlo nieczo 11b, wiezniom 107a, kowarzowe 113 atd., — wladarz 180b, křzičze 80b, — přebywati 81b; s: ſwitiezyl 45b, piſma 10a, s newiecznu ſmrti 10b, les 30b, — fſkalu 15b, vzaſſe ſie 69b, — zſtupil do pekel 10ob, zfati (= ssáti) 113b, z prawem 4a; š: sſkrzipie zuby 140a, ffilink 75a, wſſeho 30a, pelefs 50a, — bîtonoſe 149b, wſie 193, — naiwyzffij 106b, mnizſkem 16b, — ſlaptege 115b, dnešnij den 110b, peleš 65b, — nezíftieftij 163a (kontaminací: sčěstí, psáno zčěstí, a štěstí); t: ne- tbage 134a atd., — hottow 136b, — letha 141b; t: aczt 80a, — att 60b, iatt 50a, — pro mnet 3b, ať 50b, plafftě 94b, pifftecz 12b, nafytiti 80b, — pifítiecz 12b, krzeftianom 180b; v: fwoy 23a atd., — dauid 9ob (jen v tomto slově u); z: znamy 10a atd., — oblužen 56b, bažen 113a, — fnamenie 119b, s zalarze 46b; ž: zazze 8b atd., — ženka 6b, žalmu 100a, žena 120b, žiežn 86b. — Přehled zkratek: na 47b, o ſwatě 10b, s ni 50a, rozliczny 20b, rozü 40a, o gedno 40a nad nu 50b, päna 61a, przižehna ( = přižehnán) 119b, mecz plaměny 100b, hoſpodi 50a, flücze 25a, pſy 1 24a, pezowaw 243, br 75a, ſtnu 129a, gt 10a gto 90a, miler 10b, nemoczne° 10a, hodir 86a, Elen' 29a, Antno? (=-nius) 170a, am (= amen) 10b, mit (= milost) 80b, czlok (= člověk) 70a, neprziele (= nepřietelé) 160b, gme° (= jméno) 79b, g° (= jméno) 164a, kolik (= koli- věk) 107b, vczil ( = učinil) 58b, vkazol (= ukazoval) 54a, mlade (= mlá- denec) 172a, Affka (= Afrika) 92a, pa (= pána) 95b, Xa (= Krista) 120a. Jazykově hlásí se rkpis D do stol. XV. Ze starého jazyka původní předlohy mnoho tu setřeno. Jotace při ě v slabikách krátkých jeví se valně pokleslá, v slovesích VI. tř. je po měkké souhlásce pravidlem -uj-, v I. sg. praes. -m nahrazuje hojně starší -u, duál ustupuje plurálu, v impf. vy- skytují se novotvary j. tahnuchu 9a, hynuchu 121a, smysl pro impf. sloves dokonavých mizí, zastaralá slova se vytrácejí. Rukopis E, sign. XVII. E 2, papírový, má 211 listů formátu 21.5 X 14.5 cm. Vazba jest stará, kožená; kování a spona jsou utrženy. Obsahem jsou na 1. 1a—197b Otc., na 1. 198a—211a Jiříkovo vidění. Písmo, psané černě, je celým rukopisem stejně úhledné. Opravy jsou nadmíru řídké a záleží v prostém přeškrtnutí chybného slova. Na str. 1a zaujímá začáteční písmeno, černé jako text ostatní, sedm řádků; jiné iniciálky, barvy červené, sahají přes dva řádky. Nápisy jsou červené. Také veliká písmena a rozdělovací znaménka v celém rukopise okrášlena jsou červe-
XII — 10b, fynaczkowe 10a, iazykem 6ob, zhyne 10a, chytroft 159a, ſkutky 10a, wzdiczky 1b, 1akoz ſie ſtidij 170a, motiku 135b, flffeli 20a, w Babilonie 100a, mirra 88a, widielal 65b, celkem zřídka i; ý: w ſudny den 56a, chleb ſwietly 20b, vmyž 80a, nazywati 70a, chleb mieky 20b, — tiden 84a, ſlichal 54b przifílm Bratrzim 106b, i zřídka; c: Egipczany 182a atd., — chcze 40a nočz 55a; č: ſynaczkowe 10a atd., — wčzela 150b, ačzt 170b; ď: nerodte 10a atd., — pod 150b, powadme fie 66a, pod 55b, — widiechom 20a, diabel 130b; j: geziſs 62a, ghragiechu 180b, diewogftwie 177b, — rayſka 20b, ke ýhranij 159b, pokoyny 46a, — naiprwe 30b, zatal 125a, — ſkrze nieij 16a, — — weigdi 136b, — boyg 114b; ň: bazen 77b atd., — pron 150b, faň 120b, — cztenije 150a; neſlicznije 7a; ř: rzemeſlo nieczo 11b, wiezniom 107a, kowarzowe 113 atd., — wladarz 180b, křzičze 80b, — přebywati 81b; s: ſwitiezyl 45b, piſma 10a, s newiecznu ſmrti 10b, les 30b, — fſkalu 15b, vzaſſe ſie 69b, — zſtupil do pekel 10ob, zfati (= ssáti) 113b, z prawem 4a; š: sſkrzipie zuby 140a, ffilink 75a, wſſeho 30a, pelefs 50a, — bîtonoſe 149b, wſie 193, — naiwyzffij 106b, mnizſkem 16b, — ſlaptege 115b, dnešnij den 110b, peleš 65b, — nezíftieftij 163a (kontaminací: sčěstí, psáno zčěstí, a štěstí); t: ne- tbage 134a atd., — hottow 136b, — letha 141b; t: aczt 80a, — att 60b, iatt 50a, — pro mnet 3b, ať 50b, plafftě 94b, pifftecz 12b, nafytiti 80b, — pifítiecz 12b, krzeftianom 180b; v: fwoy 23a atd., — dauid 9ob (jen v tomto slově u); z: znamy 10a atd., — oblužen 56b, bažen 113a, — fnamenie 119b, s zalarze 46b; ž: zazze 8b atd., — ženka 6b, žalmu 100a, žena 120b, žiežn 86b. — Přehled zkratek: na 47b, o ſwatě 10b, s ni 50a, rozliczny 20b, rozü 40a, o gedno 40a nad nu 50b, päna 61a, przižehna ( = přižehnán) 119b, mecz plaměny 100b, hoſpodi 50a, flücze 25a, pſy 1 24a, pezowaw 243, br 75a, ſtnu 129a, gt 10a gto 90a, miler 10b, nemoczne° 10a, hodir 86a, Elen' 29a, Antno? (=-nius) 170a, am (= amen) 10b, mit (= milost) 80b, czlok (= člověk) 70a, neprziele (= nepřietelé) 160b, gme° (= jméno) 79b, g° (= jméno) 164a, kolik (= koli- věk) 107b, vczil ( = učinil) 58b, vkazol (= ukazoval) 54a, mlade (= mlá- denec) 172a, Affka (= Afrika) 92a, pa (= pána) 95b, Xa (= Krista) 120a. Jazykově hlásí se rkpis D do stol. XV. Ze starého jazyka původní předlohy mnoho tu setřeno. Jotace při ě v slabikách krátkých jeví se valně pokleslá, v slovesích VI. tř. je po měkké souhlásce pravidlem -uj-, v I. sg. praes. -m nahrazuje hojně starší -u, duál ustupuje plurálu, v impf. vy- skytují se novotvary j. tahnuchu 9a, hynuchu 121a, smysl pro impf. sloves dokonavých mizí, zastaralá slova se vytrácejí. Rukopis E, sign. XVII. E 2, papírový, má 211 listů formátu 21.5 X 14.5 cm. Vazba jest stará, kožená; kování a spona jsou utrženy. Obsahem jsou na 1. 1a—197b Otc., na 1. 198a—211a Jiříkovo vidění. Písmo, psané černě, je celým rukopisem stejně úhledné. Opravy jsou nadmíru řídké a záleží v prostém přeškrtnutí chybného slova. Na str. 1a zaujímá začáteční písmeno, černé jako text ostatní, sedm řádků; jiné iniciálky, barvy červené, sahají přes dva řádky. Nápisy jsou červené. Také veliká písmena a rozdělovací znaménka v celém rukopise okrášlena jsou červe-
Strana XIII
XIII nými čárkami. Místy jsou podtržena červeně celá slova začínající větu, ba i celé věty. Písmo hlásí se do 2. pol. XV. stol. Pravopis je spřežkový, tu a tam kmitne se také znaménko diakri- tické. — Délka se zpravidla neznačí, zdvojená samohláska na vyjádření její je výjimkou: vzaaku 95a, vſylee 130a, teez 21b. — Hlásky jednotlivé píší se takto: Hláska ia: dyabla 1ob, dyabluow 203, — podpialij 55a; č: ſkrzie 10a, ſie 10a, — nuzye 20a, na poſtelczye 70b, — na ſtlupije 172a; ie: zwierzat 103, Cziefarzy 30a, wzieti 50a, — Muczye 70a, mniffye 2b, — ktoz ſie odpowíje 8a; i: ſſkoditi 10a, gedni 10a, neſliczna 20a, hlubina 10b zmiſſie 10a, wykupil rob, vſtawili 10a, ſluzila 10ob, wſſichni 10a, raczil 40a, hrozil 10b, vhafil 38b, czibuly 62b, obdarzil 10a, gich 10a, — w nyzadnem 20b (zř., poď, ť nikdy), neſlyczna 20a, pobyli ſme 29a, hrozny zaſtupy (nom.) ob (po m, v nikdy, po b, p velice zřídka), w czyftotie 10a, fſyroky 63a, prziblizylo 130b, moczy 10a, proſyti 10a, ſwitiezyli 103 (po c, z, s zprav. y), vderzylo 20a, gyz 10a, y 20a, — wygdij 50a, o polodnij 90b, trpletij 50a, w myſlij 30a, on ſlibij (aor.) 149b, prziſtupij (aor.) 170b, f namij 76b, k yakobowij 127b, po kragij 150b; i: zawidicze 10a, znamenim 10a, chticze 10a, neobkliczyla 70°, zabigifs 40b, miſto 10a, piſeň 185b, naywicze 10a, odpocziway 70b, neprze- ruffiſs 6a, ſluzicze 103, w fidle 2a (vzácnost), horzicze 10a, (oni) wzbuzugi 103, — zahladym 6ob, hrozny zaſtupy 9b, (on) zely 10b, w czlowieczy twarzy 20a, koffyk 20a, przekazy ( = překáží) 103, horuczy 10b, profycze 30a, druzy (= druzí) 10a, krzyzie 10a, obgymagicz 20b, — przichodij 40a, nenij 10b ſwieczfſtij 30a, duchowe zlij 50a, ani ſe chlubij 90b, gez a pij 38b, (on) powij 10b, tercij 152b; ů: fkuro 43a; u, ú: hlubina 10b, w urczene dnij 190b, kladucz 10a, nevmiem 30a, vtrechu 40b; y: prawdy 10b, nynieyſſym 30a, czefty 10a modly 10a, prycz 40a, obyczey 103, vmyſl 103, pyſſny 170a, wychaziel 10b ſynaczkowe 10b, yazykem 110a, zhynula 20a, chytroft 10a, muky 170a, — muky nemohú býti vſylni 4b (výjimka), ſlifs 12b, bil geho ftrach 175b (výj.), yazik 30b, — tij powieſ ij 172a, ſlzy biezelij 141a; �: dym 10b, zlym 10a kryti 100a, przebywagi 10a, pychu 10a, powyfſyli 30a, nazywal 45a, na- chylyti 160b atd. atd., — geden trudowati 169b, zywot mnichowi 166a naziwame 30a; c: czefty 10a atd., — w chyffcie 4b, — ſwiedczkych 93a ſwietczkeho 62b, ſkotczíkeho 98a; č: poczal 2b, puſícž 90a (ož není zvláštní znak pro č, sr. oczyſtože 210a, o prziebytcže 71a), — poczial 185a; ď: pod 43b, chodte 70a, widew 13a, — diabel 1ob, rozdielena 10a, — pod 43b; j: geſt 10a, bogugij 134a, gmagit 10a, gſu t., pamatugte 20b, — ya 1ob, yozeff 60a boyugie 30a, neduoftoyny 40a, naywietſfy 10a, ke yhranie 1ob, neprzifuzuy 31b, — Ian 47a, — pokoyg 140a, nezaygde 70a, mieyg 100a, — neotgiata 12a; I: doluow 10a, welmie nahlye 1a, hliedati 129a; ň: ohen 10b, czynte 60a promienugeſs 12a, wieznowe 61b, fnatek 127a, — fnial 93a, menie 10a, obra- niowali 16a, — afpoň 100a, oheň 140b (několikrát ň omylem napsáno také m. n); ř: ſtworzeni 10a atd., — orž 108b, oržy 71b; s: maſem 170b, pros 36a. spolu 88b atd., — wzkrziffyl 126b, pofſtij ſie 36b, sſe tmu 25b; š: nafſemu 10a, chczefs 40b, zadafſ-lij 58a, — vſlyffiaw 24b, — geſytenftwie 10ob, oblaſtnim 2b.
XIII nými čárkami. Místy jsou podtržena červeně celá slova začínající větu, ba i celé věty. Písmo hlásí se do 2. pol. XV. stol. Pravopis je spřežkový, tu a tam kmitne se také znaménko diakri- tické. — Délka se zpravidla neznačí, zdvojená samohláska na vyjádření její je výjimkou: vzaaku 95a, vſylee 130a, teez 21b. — Hlásky jednotlivé píší se takto: Hláska ia: dyabla 1ob, dyabluow 203, — podpialij 55a; č: ſkrzie 10a, ſie 10a, — nuzye 20a, na poſtelczye 70b, — na ſtlupije 172a; ie: zwierzat 103, Cziefarzy 30a, wzieti 50a, — Muczye 70a, mniffye 2b, — ktoz ſie odpowíje 8a; i: ſſkoditi 10a, gedni 10a, neſliczna 20a, hlubina 10b zmiſſie 10a, wykupil rob, vſtawili 10a, ſluzila 10ob, wſſichni 10a, raczil 40a, hrozil 10b, vhafil 38b, czibuly 62b, obdarzil 10a, gich 10a, — w nyzadnem 20b (zř., poď, ť nikdy), neſlyczna 20a, pobyli ſme 29a, hrozny zaſtupy (nom.) ob (po m, v nikdy, po b, p velice zřídka), w czyftotie 10a, fſyroky 63a, prziblizylo 130b, moczy 10a, proſyti 10a, ſwitiezyli 103 (po c, z, s zprav. y), vderzylo 20a, gyz 10a, y 20a, — wygdij 50a, o polodnij 90b, trpletij 50a, w myſlij 30a, on ſlibij (aor.) 149b, prziſtupij (aor.) 170b, f namij 76b, k yakobowij 127b, po kragij 150b; i: zawidicze 10a, znamenim 10a, chticze 10a, neobkliczyla 70°, zabigifs 40b, miſto 10a, piſeň 185b, naywicze 10a, odpocziway 70b, neprze- ruffiſs 6a, ſluzicze 103, w fidle 2a (vzácnost), horzicze 10a, (oni) wzbuzugi 103, — zahladym 6ob, hrozny zaſtupy 9b, (on) zely 10b, w czlowieczy twarzy 20a, koffyk 20a, przekazy ( = překáží) 103, horuczy 10b, profycze 30a, druzy (= druzí) 10a, krzyzie 10a, obgymagicz 20b, — przichodij 40a, nenij 10b ſwieczfſtij 30a, duchowe zlij 50a, ani ſe chlubij 90b, gez a pij 38b, (on) powij 10b, tercij 152b; ů: fkuro 43a; u, ú: hlubina 10b, w urczene dnij 190b, kladucz 10a, nevmiem 30a, vtrechu 40b; y: prawdy 10b, nynieyſſym 30a, czefty 10a modly 10a, prycz 40a, obyczey 103, vmyſl 103, pyſſny 170a, wychaziel 10b ſynaczkowe 10b, yazykem 110a, zhynula 20a, chytroft 10a, muky 170a, — muky nemohú býti vſylni 4b (výjimka), ſlifs 12b, bil geho ftrach 175b (výj.), yazik 30b, — tij powieſ ij 172a, ſlzy biezelij 141a; �: dym 10b, zlym 10a kryti 100a, przebywagi 10a, pychu 10a, powyfſyli 30a, nazywal 45a, na- chylyti 160b atd. atd., — geden trudowati 169b, zywot mnichowi 166a naziwame 30a; c: czefty 10a atd., — w chyffcie 4b, — ſwiedczkych 93a ſwietczkeho 62b, ſkotczíkeho 98a; č: poczal 2b, puſícž 90a (ož není zvláštní znak pro č, sr. oczyſtože 210a, o prziebytcže 71a), — poczial 185a; ď: pod 43b, chodte 70a, widew 13a, — diabel 1ob, rozdielena 10a, — pod 43b; j: geſt 10a, bogugij 134a, gmagit 10a, gſu t., pamatugte 20b, — ya 1ob, yozeff 60a boyugie 30a, neduoftoyny 40a, naywietſfy 10a, ke yhranie 1ob, neprzifuzuy 31b, — Ian 47a, — pokoyg 140a, nezaygde 70a, mieyg 100a, — neotgiata 12a; I: doluow 10a, welmie nahlye 1a, hliedati 129a; ň: ohen 10b, czynte 60a promienugeſs 12a, wieznowe 61b, fnatek 127a, — fnial 93a, menie 10a, obra- niowali 16a, — afpoň 100a, oheň 140b (několikrát ň omylem napsáno také m. n); ř: ſtworzeni 10a atd., — orž 108b, oržy 71b; s: maſem 170b, pros 36a. spolu 88b atd., — wzkrziffyl 126b, pofſtij ſie 36b, sſe tmu 25b; š: nafſemu 10a, chczefs 40b, zadafſ-lij 58a, — vſlyffiaw 24b, — geſytenftwie 10ob, oblaſtnim 2b.
Strana XIV
XIV negmas 109a; t: letech 180b atd., — dwakrath 72a, odplathu 175a, — zytta 19a; f: tot 40a, wratte 120a, dietatko 43a, — vtial 167, krzeſtianom 10a, dîftiowe 20a, oczyfftieni 603, — datt 140a, — puffť 19a, oczyfftuge 47b, — atť 97a, wrattme fie 89a; z: brzo 65a atd., — yak ſie rozzeſſlij 103a, — ro- zeſnati 14a, — wzial 52b, brzio 55a; ž: genzto 10a, zelezo 10b atd., — zy- zial 7b, zle 7b, — muzz 38a, lezz 165a, — muže 60a (ale také nuže = núze 87b). — Přehled zkratek: gmeně 73a, ſkutko 21a, ſwy 63a, pwij 106b, gt 62a, gto 100b, wife° 160a, ge 46b, vſylowa (= usilovánie) 134b, kralowe (= krá- lovstvie) 22b, gyv (= jinému) 128b, napomit (= napomínati) 133b, przy (= přijal) 3b, wyhl ( = vyhnal) 18b, dopuſ (= dopustil) 90a, zgel (= zjevil) 103a, odpowiel (= odpověděli) 107b, Eulogi9 60a. Jazykově hledí se písař emancipovati co možná od své předlohy a přiblížiti se mluvě své doby (sklonku XV. stol.). Kolísání a vyrovnávání mezi tvary s a a č ustaluje se u něho na míře skoro novočeské (biezel 164a, yali ſme fie 45a atd.). úžení ie -í má hojnost, é -í několik dokladů, jotace poklesá namnoze i v dlouhých slabikách, m. črt je čert, duál skoro veskrz nahrazen plurálem, jednoduché tvary slovesné perfektem, vazby parti- cipiální upadají, slovník je modernisován. Jsou tu i stopy nářeční. Vy- skýtají se v případech: podpialij 55a, wzpial 189b, opiawfſe 174b, ſpiaw 183a; zhnilij 182a, zhorzelí 99a, zhromazdil 78a, zhromazdij 178b; nenoffte 34a, pofſcz ſie 167, 109b, proſs 129b, odpuſſcz 139a, 186b, 141b, 171a, 108a a na jiných místech, odpufít 136a, 12b, odpuffte 141a, zanieczte ad 27b. Případy s -ia- ukazují buď do jižních Čech nebo na Moravu, případy se spodobeným zh do končin moravských, které nesousedí blízko s Čechami, imperativy noš atd. do j. Čech nebo — méně pravděpodobně — do jihozáp. Moravy, imp. zaněcte do jz. Moravy neb snad do jižních Čech. V j. Čechách a na jihozáp. Moravě se však sh nespodobuje v zh. Podle toho máme v textě E doklady dvou různých nářečí. Písař byl patrně příslušníkem jiného dialektu, než jakým byla psána jeho předloha. Totéž lze říci o textu A. I v něm jsou moravismy, zejména: wuolu otcovu 154b, wulu svú 154b, písmo ſwiedffy 163a, wezneta 281a, weznucz 18a, weznucze 225b, zhro- mazdychu 396b, a i v něm je jihočeský imperativ odpufícz 207b. Ježto text E jest opsán z téže předlohy jako rkp. A, jest, trvám, velmi pravdě- podobna domněnka, že ztracená předloha obou dochovaných rukopisů byla původu moravského a že i písař textu A i písař textu E z moravských jejích známek každý něco zachovali. Oni sami byli asi z krajin, kde rukopisy byly přechovávány, z jižních Čech, a imperativy noš a pod. dostaly se do našich rukopisů podle všeho z jejich rodného nářečí. V rukopise je množství pozdějších přípisků, některé z nich velmi nezřetelné. Podle nich rukopis býval snad majetkem Viléma z Rožmberka a chován byl na Zvíkově. R. 1563 náležel knězi Stanislavovi, kaplanu zvíkovskému, o něco později snad Jindřichovi staršímu ze Švamberka (zemř. r. 1574 na Zvíkově) a po něm jeho notáři Šebestianovi. Styky Švam- berků s Běšíny z Bělčic stalo se, že se rukopis dostal do Bělčic (u Blatné). Tam byl majetníkem jeho kněz Jan Litický (zemř. r. 1584) a po něm
XIV negmas 109a; t: letech 180b atd., — dwakrath 72a, odplathu 175a, — zytta 19a; f: tot 40a, wratte 120a, dietatko 43a, — vtial 167, krzeſtianom 10a, dîftiowe 20a, oczyfftieni 603, — datt 140a, — puffť 19a, oczyfftuge 47b, — atť 97a, wrattme fie 89a; z: brzo 65a atd., — yak ſie rozzeſſlij 103a, — ro- zeſnati 14a, — wzial 52b, brzio 55a; ž: genzto 10a, zelezo 10b atd., — zy- zial 7b, zle 7b, — muzz 38a, lezz 165a, — muže 60a (ale také nuže = núze 87b). — Přehled zkratek: gmeně 73a, ſkutko 21a, ſwy 63a, pwij 106b, gt 62a, gto 100b, wife° 160a, ge 46b, vſylowa (= usilovánie) 134b, kralowe (= krá- lovstvie) 22b, gyv (= jinému) 128b, napomit (= napomínati) 133b, przy (= přijal) 3b, wyhl ( = vyhnal) 18b, dopuſ (= dopustil) 90a, zgel (= zjevil) 103a, odpowiel (= odpověděli) 107b, Eulogi9 60a. Jazykově hledí se písař emancipovati co možná od své předlohy a přiblížiti se mluvě své doby (sklonku XV. stol.). Kolísání a vyrovnávání mezi tvary s a a č ustaluje se u něho na míře skoro novočeské (biezel 164a, yali ſme fie 45a atd.). úžení ie -í má hojnost, é -í několik dokladů, jotace poklesá namnoze i v dlouhých slabikách, m. črt je čert, duál skoro veskrz nahrazen plurálem, jednoduché tvary slovesné perfektem, vazby parti- cipiální upadají, slovník je modernisován. Jsou tu i stopy nářeční. Vy- skýtají se v případech: podpialij 55a, wzpial 189b, opiawfſe 174b, ſpiaw 183a; zhnilij 182a, zhorzelí 99a, zhromazdil 78a, zhromazdij 178b; nenoffte 34a, pofſcz ſie 167, 109b, proſs 129b, odpuſſcz 139a, 186b, 141b, 171a, 108a a na jiných místech, odpufít 136a, 12b, odpuffte 141a, zanieczte ad 27b. Případy s -ia- ukazují buď do jižních Čech nebo na Moravu, případy se spodobeným zh do končin moravských, které nesousedí blízko s Čechami, imperativy noš atd. do j. Čech nebo — méně pravděpodobně — do jihozáp. Moravy, imp. zaněcte do jz. Moravy neb snad do jižních Čech. V j. Čechách a na jihozáp. Moravě se však sh nespodobuje v zh. Podle toho máme v textě E doklady dvou různých nářečí. Písař byl patrně příslušníkem jiného dialektu, než jakým byla psána jeho předloha. Totéž lze říci o textu A. I v něm jsou moravismy, zejména: wuolu otcovu 154b, wulu svú 154b, písmo ſwiedffy 163a, wezneta 281a, weznucz 18a, weznucze 225b, zhro- mazdychu 396b, a i v něm je jihočeský imperativ odpufícz 207b. Ježto text E jest opsán z téže předlohy jako rkp. A, jest, trvám, velmi pravdě- podobna domněnka, že ztracená předloha obou dochovaných rukopisů byla původu moravského a že i písař textu A i písař textu E z moravských jejích známek každý něco zachovali. Oni sami byli asi z krajin, kde rukopisy byly přechovávány, z jižních Čech, a imperativy noš a pod. dostaly se do našich rukopisů podle všeho z jejich rodného nářečí. V rukopise je množství pozdějších přípisků, některé z nich velmi nezřetelné. Podle nich rukopis býval snad majetkem Viléma z Rožmberka a chován byl na Zvíkově. R. 1563 náležel knězi Stanislavovi, kaplanu zvíkovskému, o něco později snad Jindřichovi staršímu ze Švamberka (zemř. r. 1574 na Zvíkově) a po něm jeho notáři Šebestianovi. Styky Švam- berků s Běšíny z Bělčic stalo se, že se rukopis dostal do Bělčic (u Blatné). Tam byl majetníkem jeho kněz Jan Litický (zemř. r. 1584) a po něm
Strana XV
XV Jindřich Běšín z Bělčic. V XVII. stol. kniha přešla v majetek jesuitské kolleje pražské a odtud v XVIII. stol. do univ. knihovny. Rukopis F, signatura XVII. E 10, má 241 listů papírových, formátu 21 X 16 cm. Svázán je v starých kožených, nahnědlých deskách s tlače- nými ozdobami; spony a kování chybějí. Přídeštím jsou zlomky pergame- nového latinského rkpu Historia lombardica XIII.—XIV. stol. Rukopis obsahuje výpisy z rozmanitých textů, kusy z Otců na 11. 60a—76b. Řádků na straně bývá 19—30. Písmo, psané černě, jest úhledné, někde hustší někde řidší, dobře čitelné. Nečetné omyly opravovány podle potřeby přeškrtnutím nebo připsáním na okraji; rasur v rkpe není. Iniciálky kapitol zaujímají vždy 3—5 řádkův a jsou, pokud jsou provedeny, červené; červenými čárkami okrášleny jsou v některých partiích i tečky inter- punkční; několik velkých písmen je nabarveno také červeně a několik dokonce žlutě. Nadpisy kapitol někde jsou, někde nikoli. Rukopis psán byl koncem XV. stol.; na 1. 139b je datum 1485. Pravopis je spřežkový. Délka se neoznačuje. Z jednotlivých hlásek píší se: ě, ie — je; i zpravidla y, zřídka i, í; y a ý skoro vždy y, i jen vzácnou výjimkou; c i č — cz; ř — rz; s — ſ, s ,zřídka ſſ; š — iſ, ſs; ž — z. Jazyk shoduje se nejvíce s jazykem rkpu C; tu a tam je starobylejší, zachovávaje partně věrněji znění předlohy. Všecky tyto rukopisy jsou opisy. U některých ukazuje k tomu jazyk, mladší než na parallelních místech rkpů jiných, u všech chyby opisovačské, doložené ukázkami v odstavci zde následujícím. 2. Vzájemný poměr rukopisův. Všecky tyto rukopisy obsahují text v podstatě týž a vedou k společ- nému prameni. Zněním svým nejtěsněji souvisí navzájem rkpy B a D. Na souhlasných místech scházejí v nich táž slova, na př.: B 53b a D 50a mezi všěmi svatými a dajť slavný přiebytek; B 85b a D 76a aby druhu ovšem toho nečinil nenávidíš-li; B 125b a D 109a rozpomanuv sě za ten krádež krutějie sě mútiech; B 133b a D 117a skutek; a dokonce tytéž odstavce, totiž kusy obsažené v A na 11. 65a—81a, 234b—235b, 387a—389b (= C 200b—209a = E 35b—43b, 118b—II9a, 175a—176a). Naopak 80b—81a, 138b—139a; zase vyskýtají se v jednom i v druhém na souhlasných místech tytéž pří- davky, na př.: B 15a a D 15b muož-liť sě hřiechóm brániti i všemu pokušení t. by to proměnil; B 34a a D 32b polovici dadiechu a; B 35a a D 33b úfal bych Bohu, že by nebyl ztracen ani oni; B 43b a D 41b a na chválu; B 44 a D 42a otče; B 57a a D 53a Boha chváléc; B 593 a D 55a vladařem; B 60" a D 55b v nebesa; B 61b a D 57a jako uhlé; B 65a a D 59b svému nepřieteli t. žáby a; t. a bděním v dobrých skutciech; B 66b a D 6ob po všě své dni; B 68a a D 62a peněz; B 6ob a D 63b podlé své božské moci; B 78a a D 70a túž pótkú nebyl potkán; B 79a a D 70b a pravá pokora; B 79b a D 71b kteréžs ty mně propověděl tuto, a s tiem jíde pryč; B 82a a D 73a ale ne
XV Jindřich Běšín z Bělčic. V XVII. stol. kniha přešla v majetek jesuitské kolleje pražské a odtud v XVIII. stol. do univ. knihovny. Rukopis F, signatura XVII. E 10, má 241 listů papírových, formátu 21 X 16 cm. Svázán je v starých kožených, nahnědlých deskách s tlače- nými ozdobami; spony a kování chybějí. Přídeštím jsou zlomky pergame- nového latinského rkpu Historia lombardica XIII.—XIV. stol. Rukopis obsahuje výpisy z rozmanitých textů, kusy z Otců na 11. 60a—76b. Řádků na straně bývá 19—30. Písmo, psané černě, jest úhledné, někde hustší někde řidší, dobře čitelné. Nečetné omyly opravovány podle potřeby přeškrtnutím nebo připsáním na okraji; rasur v rkpe není. Iniciálky kapitol zaujímají vždy 3—5 řádkův a jsou, pokud jsou provedeny, červené; červenými čárkami okrášleny jsou v některých partiích i tečky inter- punkční; několik velkých písmen je nabarveno také červeně a několik dokonce žlutě. Nadpisy kapitol někde jsou, někde nikoli. Rukopis psán byl koncem XV. stol.; na 1. 139b je datum 1485. Pravopis je spřežkový. Délka se neoznačuje. Z jednotlivých hlásek píší se: ě, ie — je; i zpravidla y, zřídka i, í; y a ý skoro vždy y, i jen vzácnou výjimkou; c i č — cz; ř — rz; s — ſ, s ,zřídka ſſ; š — iſ, ſs; ž — z. Jazyk shoduje se nejvíce s jazykem rkpu C; tu a tam je starobylejší, zachovávaje partně věrněji znění předlohy. Všecky tyto rukopisy jsou opisy. U některých ukazuje k tomu jazyk, mladší než na parallelních místech rkpů jiných, u všech chyby opisovačské, doložené ukázkami v odstavci zde následujícím. 2. Vzájemný poměr rukopisův. Všecky tyto rukopisy obsahují text v podstatě týž a vedou k společ- nému prameni. Zněním svým nejtěsněji souvisí navzájem rkpy B a D. Na souhlasných místech scházejí v nich táž slova, na př.: B 53b a D 50a mezi všěmi svatými a dajť slavný přiebytek; B 85b a D 76a aby druhu ovšem toho nečinil nenávidíš-li; B 125b a D 109a rozpomanuv sě za ten krádež krutějie sě mútiech; B 133b a D 117a skutek; a dokonce tytéž odstavce, totiž kusy obsažené v A na 11. 65a—81a, 234b—235b, 387a—389b (= C 200b—209a = E 35b—43b, 118b—II9a, 175a—176a). Naopak 80b—81a, 138b—139a; zase vyskýtají se v jednom i v druhém na souhlasných místech tytéž pří- davky, na př.: B 15a a D 15b muož-liť sě hřiechóm brániti i všemu pokušení t. by to proměnil; B 34a a D 32b polovici dadiechu a; B 35a a D 33b úfal bych Bohu, že by nebyl ztracen ani oni; B 43b a D 41b a na chválu; B 44 a D 42a otče; B 57a a D 53a Boha chváléc; B 593 a D 55a vladařem; B 60" a D 55b v nebesa; B 61b a D 57a jako uhlé; B 65a a D 59b svému nepřieteli t. žáby a; t. a bděním v dobrých skutciech; B 66b a D 6ob po všě své dni; B 68a a D 62a peněz; B 6ob a D 63b podlé své božské moci; B 78a a D 70a túž pótkú nebyl potkán; B 79a a D 70b a pravá pokora; B 79b a D 71b kteréžs ty mně propověděl tuto, a s tiem jíde pryč; B 82a a D 73a ale ne
Strana XVI
XVI z Boha; B 83b a D 74a ale ne pro tvé náboženstvie; B 92b a D 81a ač chce právě s Bohem přebývati; B 95b a D 84a jenž sú před námi byli; B 123a a D 1073 rádi a líbě pomáhají atd.; nadbytečné spojky a příslovce a, i, tu, také, tehdy, když od počátku až do konce; a Chvála poustevnictví B 101a —104a, D 88a—91a. Konečně shoduje se B s D i hojnými chybnými slovy, jako: B 2a ſ tíem, D 2a f tem m. ščítem; B 5b zadagí, D 6b zadagi m. ožídaji B 15b poſlední, D 16b poſlednij m. pokladní; B 31a we mffie, D 30a we mffe m. ve sně; B 32a, D 31a chudobu m. chválú; B 32b, D 31b trzie m. črtie B 42a blizffie, D 40a blyzífie m. hlubšie; B 46a grechu, D 43b gechu m. jeho B 47 a rytierzem, D 44 Rytierzem m. hrnčieřem; B 70b prziekazieníe, D 643 prziekazienije m. přikázanie; B 71a, D 64 Agatonem m. Antoním; B 743 prziebywaſſe, D 66b przebywafſe m. pravieše; B 89b, D 79 man- zelíkych m. najmlazších; B 137a Bazyliffkus, D 119 Bazylyffkus m. Bazilikus; B 148b obraz níeczíj, D 1293 obraz meczy m. obraznice; B 161' fracku, D 140b fraczku m. franckú; B 200b poledníe, D 174 polednie m. poslednie atd. B nevzniklo z D. Máť jazyk starší než D; mimo to pak jsou v D ně- které chyby, kterých v B není, na př.: D 10 fmrti m. věcí; D 123 ſwate m. svieti; D 11b schází pletieše (B I1a); D 20b neſnadne m. neznámé (B 20a); D 26a sch. což sě divíte, že my malí malé divy činímy (B 27a): D 27a potiffy y na onu ftranu m. na sí i na onu stranu (B 27b); D 32b sch. ani pro chlúbu toho smieme praviti (B 33b); D 50b sch. a když by u studnicě (B 54a); D 713 sch. uslyšav to stařec, vzem hólku, i jíde do Alexandřie (B 79b); b) D 78b sch. ale vždy plakáše pro toho, jenž jej tak viděl do kostela vjíti; D 92a w koffiku m. v kožíšku (B 105a); D 112b chybu m. písmo (B 128b) D 117a maſo m. málo (B 134a); D 145a kniezíky m. kniežky (B 166a); D 147a klaffteruow m. kašteluov (B 168b); D 163a sch. pomoci a takéž i Abraham uzřěv Boha (B 188a); D 175b sch. i př jidechu ti mudráci (B 201b). Ani D není však opisem z B. V B 67a sch. věta: „Tehdy jí Arsenius vecě“, v D 61a čte se správně „On jí vece“; B 165b čte chybně: třetí vyšel, D 144b správně: třetí den vyšel; B 185b sch. ve větě „a proč samého (Joba Bůh) velikú bolestí“ sloveso, v D 161a je náležitě „bolestí obklíčil“; B 131b má mylně: na twu, D 115 dobře: na ftrawu; B 153a čte nesprávně: homera, mistra ftolneho, D 133b bez chyby: homera, mistra fíkolníeho; B 123 sch. v třiedě, orig. vici, v D je znění správné. Nezbývá tedy, než domýšleti se že B a D vznikly ze společné ne- dochované předlohy M, v níž charakteristické známky textu B D již byly. Rukopisy ostatní, A, C, E a F tvoří také skupinu. Sdružuje je předně to, že obsahují tytéž kusy; chybí v nich, co B a D mají na víc, a jsou v nich naopak apophthegmata a legendy, které jsou v B a D vynechány. Spoju- je dále menší množství partikulí, než jich jest v B a D, a okolnost, že, kdekoli jeden z ních pořádkem slov se odchyluje od znění BD, druhé tři shodují se s ním. A konečně hlásí se A, C a E k sobě i tím, že mají několik společ- ných chyb: poítem A 97a, C 11b, E 52b m. potem B 9a, D 9b (v originále sudore); B 230b. C 79a E 117a vynecháno: bliz k smrti B 74a, D 67a (usque
XVI z Boha; B 83b a D 74a ale ne pro tvé náboženstvie; B 92b a D 81a ač chce právě s Bohem přebývati; B 95b a D 84a jenž sú před námi byli; B 123a a D 1073 rádi a líbě pomáhají atd.; nadbytečné spojky a příslovce a, i, tu, také, tehdy, když od počátku až do konce; a Chvála poustevnictví B 101a —104a, D 88a—91a. Konečně shoduje se B s D i hojnými chybnými slovy, jako: B 2a ſ tíem, D 2a f tem m. ščítem; B 5b zadagí, D 6b zadagi m. ožídaji B 15b poſlední, D 16b poſlednij m. pokladní; B 31a we mffie, D 30a we mffe m. ve sně; B 32a, D 31a chudobu m. chválú; B 32b, D 31b trzie m. črtie B 42a blizffie, D 40a blyzífie m. hlubšie; B 46a grechu, D 43b gechu m. jeho B 47 a rytierzem, D 44 Rytierzem m. hrnčieřem; B 70b prziekazieníe, D 643 prziekazienije m. přikázanie; B 71a, D 64 Agatonem m. Antoním; B 743 prziebywaſſe, D 66b przebywafſe m. pravieše; B 89b, D 79 man- zelíkych m. najmlazších; B 137a Bazyliffkus, D 119 Bazylyffkus m. Bazilikus; B 148b obraz níeczíj, D 1293 obraz meczy m. obraznice; B 161' fracku, D 140b fraczku m. franckú; B 200b poledníe, D 174 polednie m. poslednie atd. B nevzniklo z D. Máť jazyk starší než D; mimo to pak jsou v D ně- které chyby, kterých v B není, na př.: D 10 fmrti m. věcí; D 123 ſwate m. svieti; D 11b schází pletieše (B I1a); D 20b neſnadne m. neznámé (B 20a); D 26a sch. což sě divíte, že my malí malé divy činímy (B 27a): D 27a potiffy y na onu ftranu m. na sí i na onu stranu (B 27b); D 32b sch. ani pro chlúbu toho smieme praviti (B 33b); D 50b sch. a když by u studnicě (B 54a); D 713 sch. uslyšav to stařec, vzem hólku, i jíde do Alexandřie (B 79b); b) D 78b sch. ale vždy plakáše pro toho, jenž jej tak viděl do kostela vjíti; D 92a w koffiku m. v kožíšku (B 105a); D 112b chybu m. písmo (B 128b) D 117a maſo m. málo (B 134a); D 145a kniezíky m. kniežky (B 166a); D 147a klaffteruow m. kašteluov (B 168b); D 163a sch. pomoci a takéž i Abraham uzřěv Boha (B 188a); D 175b sch. i př jidechu ti mudráci (B 201b). Ani D není však opisem z B. V B 67a sch. věta: „Tehdy jí Arsenius vecě“, v D 61a čte se správně „On jí vece“; B 165b čte chybně: třetí vyšel, D 144b správně: třetí den vyšel; B 185b sch. ve větě „a proč samého (Joba Bůh) velikú bolestí“ sloveso, v D 161a je náležitě „bolestí obklíčil“; B 131b má mylně: na twu, D 115 dobře: na ftrawu; B 153a čte nesprávně: homera, mistra ftolneho, D 133b bez chyby: homera, mistra fíkolníeho; B 123 sch. v třiedě, orig. vici, v D je znění správné. Nezbývá tedy, než domýšleti se že B a D vznikly ze společné ne- dochované předlohy M, v níž charakteristické známky textu B D již byly. Rukopisy ostatní, A, C, E a F tvoří také skupinu. Sdružuje je předně to, že obsahují tytéž kusy; chybí v nich, co B a D mají na víc, a jsou v nich naopak apophthegmata a legendy, které jsou v B a D vynechány. Spoju- je dále menší množství partikulí, než jich jest v B a D, a okolnost, že, kdekoli jeden z ních pořádkem slov se odchyluje od znění BD, druhé tři shodují se s ním. A konečně hlásí se A, C a E k sobě i tím, že mají několik společ- ných chyb: poítem A 97a, C 11b, E 52b m. potem B 9a, D 9b (v originále sudore); B 230b. C 79a E 117a vynecháno: bliz k smrti B 74a, D 67a (usque
Strana XVII
XVII ad necem); A 246b, C 85a, E 123b chybějí — a ruší to smysl — celé souvislé věty: Otáza jeho Pemen a řka: Pověz mi to, co je to, že zlého nenávidí. a nevida zlého B 80a, D 71b (cui senex ait: et quid est mala horrere?). Ve skupině ACEF souvisí spolu zase velmi těsně texty A a E. Jeť v nich množství společných chyb, jichž nemají texty ostatní, na př.: A 207a czieftu, E 107b czeſtu m. čiestku; A 217a a E 112a schází slovo hanbu; A 219a a E 112b sch. pakliť přijde v uobličěj; A 226b a E 115b sch. tiem, že k ňemu přichodiechu; A 230b a E 117b ftranu m. stravu; A 238b a E 120a vynecháno: ti, ješto sú tě viděli; A 247b a E 1243 rad m. nazad; A 248b a E 124b sch. odjěli sú lidé súd muoj a mně jeho nedadie, abych já súdil a; A 263a a E 130a sch. puojdu k Bohu; A 264b naywieczczý, E 130b nay- wietffy m. na viečcí; A 265b a E 130b sch. točíš Nechaj dnes, zajtra sě pokaješ, a on k sobě sám odpoviedáše; A 270a vzrzie, E 133a vzrzel m. vzě; A 273b a E 134b geft m. ješto; A 274a trzydczetí, E 134b trzidczetý m. čtyřidcěti; A 277b a E 136a sch. biskup jemu vecě: Vieš-li, žeť jest duostojen, učinímť jej také popem; A 284a a E 138b sch. i zapomanú jeho přikázanie A 284b a E 138b den tiem m. týden; A 285b a E 139a sch. a ve dne pak až do šesté hodiny děláchu; A 286a a 139a ſſypkuow m. fíkuov; A 29ob a E 141a zaſluho m. zlá sluho; A 299b a E 144a w koffyku m. v kožíšku; A 301a wierugycze, E 144b wierugicze m. sbierajíce; A 3033 poprawytí, E 145b poprawiti m. poprávci; A 305a do wffie, E 146a do wſy m. do vyššie; A 325b a E 153b pokrm m. pokoru; A 327a a E 154a sch. než ješto ovoce nese; A 360a a E 166a a wſſudy m. v duši; A 371b ſnaznieyffy, E 170a fnaznieygffy m. snadnější; A 383a a E 173b vynech. ale ktožť ho jest sěm přivedl; A 393b a E 177b zelezo m. ze zlého atd. atd. E není opsáno z A. Jsouť v E na př. tyto kusy, které v A omylem chybějí: na skončení mé řeči otázati (E 183b, A 412a); se slzami a (E 186b A 4213); i najchuzšieho (E 190b, A 431a); kdyžť čtu, naposledy sě ozývá jako (E 10b, A 19b); ale vypuzenie (E 15a, A 273); ješto sě zdadie pravé, jakož psáno jest (E 21a, A 38a); a z umrtvenie (E 158a, A 337b); a to mezi sebú (E 146b, A 305b); u věčný plamen (E 143a, A 296a); i naleze, že jakž jeho (E 125b, A 2523); počě sě smiechem chechtati, tu ten stařec (E 113b A 222a); atd. E má slovo správné, A chybné: A 399b ftranu, E 179a ftraffnu; A 443b ſ nymí, E 195b ſſumíj; A 23b w mrzſke zemi, E 13a w murzeninſke zemi; A 33b fferadnym, E 18b s zadnym; A 45b lechcze, E 24b leticze; A 48a plodu, E 26a bludu; A 51b zrzyzenie, E 28b zrziemo; A 53a kaczerziewu, E 29a krziczycz rzewu; A 361a Anthona, E 166a Agathona; A 344a trezcze, E 160a trzycze; A 328b proſpieffenftwy, E 154b ſproftenftwie; A 325a pytlowe rúcho, E 153b mnichowe rúcho (písař A četl „měchové“ a předělal to na „pytlové“); A 289b pofluffen, E 140b pofíle; A 25ob ten ftarziecz, E 125a ta rzecz; atd. A však není také z E. Jsouť v A místa, která rkpis E chybně vynechává: a když přijidechově k řěcě, a ta bieše desět mil vzdálí odtovad, i naduchom ty lahvicě vsědše (A 397b, E 178b); neb sě tu jědovaté žížely kryjí přěd horkem (A 398a, E 1793); ó, čím jest tieže čekati smrti než ji přijieti (A 398b, Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. II
XVII ad necem); A 246b, C 85a, E 123b chybějí — a ruší to smysl — celé souvislé věty: Otáza jeho Pemen a řka: Pověz mi to, co je to, že zlého nenávidí. a nevida zlého B 80a, D 71b (cui senex ait: et quid est mala horrere?). Ve skupině ACEF souvisí spolu zase velmi těsně texty A a E. Jeť v nich množství společných chyb, jichž nemají texty ostatní, na př.: A 207a czieftu, E 107b czeſtu m. čiestku; A 217a a E 112a schází slovo hanbu; A 219a a E 112b sch. pakliť přijde v uobličěj; A 226b a E 115b sch. tiem, že k ňemu přichodiechu; A 230b a E 117b ftranu m. stravu; A 238b a E 120a vynecháno: ti, ješto sú tě viděli; A 247b a E 1243 rad m. nazad; A 248b a E 124b sch. odjěli sú lidé súd muoj a mně jeho nedadie, abych já súdil a; A 263a a E 130a sch. puojdu k Bohu; A 264b naywieczczý, E 130b nay- wietffy m. na viečcí; A 265b a E 130b sch. točíš Nechaj dnes, zajtra sě pokaješ, a on k sobě sám odpoviedáše; A 270a vzrzie, E 133a vzrzel m. vzě; A 273b a E 134b geft m. ješto; A 274a trzydczetí, E 134b trzidczetý m. čtyřidcěti; A 277b a E 136a sch. biskup jemu vecě: Vieš-li, žeť jest duostojen, učinímť jej také popem; A 284a a E 138b sch. i zapomanú jeho přikázanie A 284b a E 138b den tiem m. týden; A 285b a E 139a sch. a ve dne pak až do šesté hodiny děláchu; A 286a a 139a ſſypkuow m. fíkuov; A 29ob a E 141a zaſluho m. zlá sluho; A 299b a E 144a w koffyku m. v kožíšku; A 301a wierugycze, E 144b wierugicze m. sbierajíce; A 3033 poprawytí, E 145b poprawiti m. poprávci; A 305a do wffie, E 146a do wſy m. do vyššie; A 325b a E 153b pokrm m. pokoru; A 327a a E 154a sch. než ješto ovoce nese; A 360a a E 166a a wſſudy m. v duši; A 371b ſnaznieyffy, E 170a fnaznieygffy m. snadnější; A 383a a E 173b vynech. ale ktožť ho jest sěm přivedl; A 393b a E 177b zelezo m. ze zlého atd. atd. E není opsáno z A. Jsouť v E na př. tyto kusy, které v A omylem chybějí: na skončení mé řeči otázati (E 183b, A 412a); se slzami a (E 186b A 4213); i najchuzšieho (E 190b, A 431a); kdyžť čtu, naposledy sě ozývá jako (E 10b, A 19b); ale vypuzenie (E 15a, A 273); ješto sě zdadie pravé, jakož psáno jest (E 21a, A 38a); a z umrtvenie (E 158a, A 337b); a to mezi sebú (E 146b, A 305b); u věčný plamen (E 143a, A 296a); i naleze, že jakž jeho (E 125b, A 2523); počě sě smiechem chechtati, tu ten stařec (E 113b A 222a); atd. E má slovo správné, A chybné: A 399b ftranu, E 179a ftraffnu; A 443b ſ nymí, E 195b ſſumíj; A 23b w mrzſke zemi, E 13a w murzeninſke zemi; A 33b fferadnym, E 18b s zadnym; A 45b lechcze, E 24b leticze; A 48a plodu, E 26a bludu; A 51b zrzyzenie, E 28b zrziemo; A 53a kaczerziewu, E 29a krziczycz rzewu; A 361a Anthona, E 166a Agathona; A 344a trezcze, E 160a trzycze; A 328b proſpieffenftwy, E 154b ſproftenftwie; A 325a pytlowe rúcho, E 153b mnichowe rúcho (písař A četl „měchové“ a předělal to na „pytlové“); A 289b pofluffen, E 140b pofíle; A 25ob ten ftarziecz, E 125a ta rzecz; atd. A však není také z E. Jsouť v A místa, která rkpis E chybně vynechává: a když přijidechově k řěcě, a ta bieše desět mil vzdálí odtovad, i naduchom ty lahvicě vsědše (A 397b, E 178b); neb sě tu jědovaté žížely kryjí přěd horkem (A 398a, E 1793); ó, čím jest tieže čekati smrti než ji přijieti (A 398b, Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. II
Strana XVIII
XVIII E 1793); ani je kdy vzal v srdce chlípy pro které divy a ničehuož jemu v jeho přiebytek (A 12a, E 7a); svatý Pavel počě řéci: „Vieme dobřě jeho chytrost.“ Jehož příkladem také nám slušie utvrditi sě, jeden druhého učě (A 18a, E 10a); jehož Hospodin skrzě proroka takto treskce a řka: Já tě oslédím a popadna i osidlím; neboť veš svět jest u mé moci (A 18b E 10b); ješto lécí, brzo sě přěmčiec, předjítiť mohú (A 23a, E 12b); a mnichový velmi temný a črný a churavý a velmi nesličný (A 348a, E 161b); atd. E má chybu, A znění dobré: E 179b widiely ſme, A 400a wygydechom; E 183b rylij, A 411b rzygycze; E 162a fſel em (= jdiech), A 348b gie- diech; atd. Nezbývá tedy, nežli domnívati se, že A a E jsou opisy téže ztracené předlohy X, ve které společné chyby již byly. Dále souvisí spolu ve skupině ACEF velmi těsně texty C a F. Jsouť v nich společné chyby, vlastní jenom jim dvěma, na př.: BDAE 40b1) pět dní — CF dní schází; 40b až do krve — CF až krve; 13b s pokrmem — — CF sch.; 50a neblúdil — CF blúdil; 8a pokrmiti — CF pokrmem; 7a veliké— CF sch.; 8a z svého obyčějě — CF sch.; 50b CF přidávají: jediné toho ne- strpěl ješto mu řiekali (F řekli) „běsa máš v sobě“, a on řekl „já běsa nemám“; atd. F není opis z C. Jsouť v C mylné výpustky, jichž v F nenalézáme. BDAEF 12b uměnie, které-li — C sch.; 13b s krupicí — C sch.; 50b Kristus, to jest náš spasitel — C sch. A jsouť dále v C i jiné chyby, jichž v F není: a BDAEF 7a veliké (spr.) — C velikého (chybně); 13b přišli — C plni; 14 přijímají — C přijíti mají; 50a hyzdíš — C hyzdil. Konečně svědčí proti možnosti, že by F bylo vzniklo z C, jistou měrou i jazyk, totiž takové případy, kde F má znění starožitnější, shodné s ostatními rkpy, C pak znění mladší, na př.: B6b doniž s', D donidž, AF poněž jsi, E pro něž (!) — C dokudž; BAF 7a nerodi — C nechtěl jest; BDAEF 40a nedostatce — C nedostatku. Opačně však také C není opsáno z F. Svědčí tomu místa, na nichž — F má znění neúplné, C pak správné, na př. BDACE 63a jeden stařec — F jeden; a místa, na nichž F má něj. chybu jinou, C pak nikoli, na př.: — 63a vzdávaje — F dávajě; 40a bliz — F sch.; 8a třikrát věcšie než dřieve F sch.; C ad 41a 2) s velikú úžěstí — F sch.; 40a naplňený — F naplněnie; 40a řěčí — F řečené; 403 mnohým neduživým — F mnohým utěšeným neduživým; 12b protože — F proto; 13a bude přěbývati — F bude; 50a veliký — F velmi; DACE ad 12a v třiedě — F w trzetie. Zbývá tudíž zase jen výklad, že C a F jsou opisy nějaké ztracené před- lohy N, ve které chyby rkpům C a F společné již byly. Jaký byl vzájemný poměr textů X a N? Bylo výše ukázáno, že jsou v rkpích AE společné chyby neznámé textům CF, t. j., že na jistých místech 1) Číslice udává zde, kde hledati citované místo v rkpe B. 2) Údajem ad 41a označuji, že citát najde se v rkpe C na místě shodném s B 413.
XVIII E 1793); ani je kdy vzal v srdce chlípy pro které divy a ničehuož jemu v jeho přiebytek (A 12a, E 7a); svatý Pavel počě řéci: „Vieme dobřě jeho chytrost.“ Jehož příkladem také nám slušie utvrditi sě, jeden druhého učě (A 18a, E 10a); jehož Hospodin skrzě proroka takto treskce a řka: Já tě oslédím a popadna i osidlím; neboť veš svět jest u mé moci (A 18b E 10b); ješto lécí, brzo sě přěmčiec, předjítiť mohú (A 23a, E 12b); a mnichový velmi temný a črný a churavý a velmi nesličný (A 348a, E 161b); atd. E má chybu, A znění dobré: E 179b widiely ſme, A 400a wygydechom; E 183b rylij, A 411b rzygycze; E 162a fſel em (= jdiech), A 348b gie- diech; atd. Nezbývá tedy, nežli domnívati se, že A a E jsou opisy téže ztracené předlohy X, ve které společné chyby již byly. Dále souvisí spolu ve skupině ACEF velmi těsně texty C a F. Jsouť v nich společné chyby, vlastní jenom jim dvěma, na př.: BDAE 40b1) pět dní — CF dní schází; 40b až do krve — CF až krve; 13b s pokrmem — — CF sch.; 50a neblúdil — CF blúdil; 8a pokrmiti — CF pokrmem; 7a veliké— CF sch.; 8a z svého obyčějě — CF sch.; 50b CF přidávají: jediné toho ne- strpěl ješto mu řiekali (F řekli) „běsa máš v sobě“, a on řekl „já běsa nemám“; atd. F není opis z C. Jsouť v C mylné výpustky, jichž v F nenalézáme. BDAEF 12b uměnie, které-li — C sch.; 13b s krupicí — C sch.; 50b Kristus, to jest náš spasitel — C sch. A jsouť dále v C i jiné chyby, jichž v F není: a BDAEF 7a veliké (spr.) — C velikého (chybně); 13b přišli — C plni; 14 přijímají — C přijíti mají; 50a hyzdíš — C hyzdil. Konečně svědčí proti možnosti, že by F bylo vzniklo z C, jistou měrou i jazyk, totiž takové případy, kde F má znění starožitnější, shodné s ostatními rkpy, C pak znění mladší, na př.: B6b doniž s', D donidž, AF poněž jsi, E pro něž (!) — C dokudž; BAF 7a nerodi — C nechtěl jest; BDAEF 40a nedostatce — C nedostatku. Opačně však také C není opsáno z F. Svědčí tomu místa, na nichž — F má znění neúplné, C pak správné, na př. BDACE 63a jeden stařec — F jeden; a místa, na nichž F má něj. chybu jinou, C pak nikoli, na př.: — 63a vzdávaje — F dávajě; 40a bliz — F sch.; 8a třikrát věcšie než dřieve F sch.; C ad 41a 2) s velikú úžěstí — F sch.; 40a naplňený — F naplněnie; 40a řěčí — F řečené; 403 mnohým neduživým — F mnohým utěšeným neduživým; 12b protože — F proto; 13a bude přěbývati — F bude; 50a veliký — F velmi; DACE ad 12a v třiedě — F w trzetie. Zbývá tudíž zase jen výklad, že C a F jsou opisy nějaké ztracené před- lohy N, ve které chyby rkpům C a F společné již byly. Jaký byl vzájemný poměr textů X a N? Bylo výše ukázáno, že jsou v rkpích AE společné chyby neznámé textům CF, t. j., že na jistých místech 1) Číslice udává zde, kde hledati citované místo v rkpe B. 2) Údajem ad 41a označuji, že citát najde se v rkpe C na místě shodném s B 413.
Strana XIX
XIX předloha X měla chyby, N pak znění správné, a že se zase naopak v CF nalézají společné omyly neznámé textům AE, t. j. že na jiných místech naopak měl chyby rukopis N, znění správné pak předloha X. Protože správné znění nemohlo býti opsáno z chybného, nelze míti ani X za opis N, ani N za opis X, a dlužno předpokládati nějaký ztracený text Y, ve kterém byly již chyby společné textům ACEF, nebyly však ještě omyly charakte- risující speciálně skupinu AE na jedné a CF na druhé straně. Zbývá ještě otázka, jak se mají k sobě hlavní repraesentanti obou skupin, M a Y. M nevzešlo z Y; sic by nebylo lze vysvětliti, proč nenalézáme v B a D chyb, jež svazují rkpy ACEF ve skupinu a jež byly patrně již v společné předloze Y. Text Y není však ani opis rkpu M, neboť pak nebylo by pochopitelné, jak mohou rkpy ACEF míti správné znění na místech, na kterých jsou v BD a byly tudíž patrně již v M chyby. Nezbývá tedy, nežli souditi, že předlohou rkpů M a Y byl nějaký text ztracený, Z. Vyplynuly-li rkpy B a Y z něho přímo, či byly-li mezi ním a textem M nebo Y ještě nějaké přepisy ztracené, toho nelze se z do- chovaných textů dobrati. Schematicky znázorniti lze podle toho poměr rukopisů takto: M E 3. Vznik českého textu a ocenění jeho. Text obsažený v rkpích ABCDEF vzdělán byl z latiny. Do- svědčují to: I. faktum, že se text český s latinským kryje; 2. latinismy nebo běžné v latině graecismy v koncovkách slov: té dědiny, jenžto sluove nyczebeny B 142b (lat. Nicebeni agelli colonus), hlava té vlasti Thebaydis A 108a, do vlastí zabulonys tak řečených B 93a (in partibus Gebalonis) chrámu Wenerys té modly B 162a (in templum Veneris), Izydys toho boha B 202b (Isidis), u Menfeos v těch vlastech B 34a (in regionibus Mempheos), na púšti řečenú celcydos B 142b (ad eremum Chalcidos), (poutník) Nylum přěchodieše A 131b (Nilum), u czírenen B 40a (circa Sienem), do ſczythym B 84a (in Scithim), po oſyrym po takéj bohyni B 202b (Osirim), w narbona B 104b (a Narbona), příleží moři Partenyo B 39b (Parthenio mari), bliz Dyolcho od města B 39 (oppido Diolco), Mazytes ti pohani B 124b (Ma-
XIX předloha X měla chyby, N pak znění správné, a že se zase naopak v CF nalézají společné omyly neznámé textům AE, t. j. že na jiných místech naopak měl chyby rukopis N, znění správné pak předloha X. Protože správné znění nemohlo býti opsáno z chybného, nelze míti ani X za opis N, ani N za opis X, a dlužno předpokládati nějaký ztracený text Y, ve kterém byly již chyby společné textům ACEF, nebyly však ještě omyly charakte- risující speciálně skupinu AE na jedné a CF na druhé straně. Zbývá ještě otázka, jak se mají k sobě hlavní repraesentanti obou skupin, M a Y. M nevzešlo z Y; sic by nebylo lze vysvětliti, proč nenalézáme v B a D chyb, jež svazují rkpy ACEF ve skupinu a jež byly patrně již v společné předloze Y. Text Y není však ani opis rkpu M, neboť pak nebylo by pochopitelné, jak mohou rkpy ACEF míti správné znění na místech, na kterých jsou v BD a byly tudíž patrně již v M chyby. Nezbývá tedy, nežli souditi, že předlohou rkpů M a Y byl nějaký text ztracený, Z. Vyplynuly-li rkpy B a Y z něho přímo, či byly-li mezi ním a textem M nebo Y ještě nějaké přepisy ztracené, toho nelze se z do- chovaných textů dobrati. Schematicky znázorniti lze podle toho poměr rukopisů takto: M E 3. Vznik českého textu a ocenění jeho. Text obsažený v rkpích ABCDEF vzdělán byl z latiny. Do- svědčují to: I. faktum, že se text český s latinským kryje; 2. latinismy nebo běžné v latině graecismy v koncovkách slov: té dědiny, jenžto sluove nyczebeny B 142b (lat. Nicebeni agelli colonus), hlava té vlasti Thebaydis A 108a, do vlastí zabulonys tak řečených B 93a (in partibus Gebalonis) chrámu Wenerys té modly B 162a (in templum Veneris), Izydys toho boha B 202b (Isidis), u Menfeos v těch vlastech B 34a (in regionibus Mempheos), na púšti řečenú celcydos B 142b (ad eremum Chalcidos), (poutník) Nylum přěchodieše A 131b (Nilum), u czírenen B 40a (circa Sienem), do ſczythym B 84a (in Scithim), po oſyrym po takéj bohyni B 202b (Osirim), w narbona B 104b (a Narbona), příleží moři Partenyo B 39b (Parthenio mari), bliz Dyolcho od města B 39 (oppido Diolco), Mazytes ti pohani B 124b (Ma-
Strana XX
XX zices), krajina Czyrenorum tak řečená B 105a (Cyrenorum ora), v tom městci Arfeniotarum B 179a (in Arsinoitarum oppido), mezi ymas a mezi tú vlastí B 142b (inter Immas); 3. latinismy ve vazbách: ješťe jest tebe potřěbie na zemi přebývati B 17a (responsum est ei a Domino parum adhuc temporis debere eum conversari), Jeronymus mnien jest, by ná- sledoval knih Origenových B 106b (Hieronymus Origenem secutus puta- batur; A 303a, C 106b, E 145b čtou dokonce: J. mnien jest následovati knih); 4. latinská slova v textu, na př.: přěd toho pústenníka, jenž sluove latině Anachoryta, to je česky pústenník, jenž latině neumie B 110a (ante anachoretae pedes); 5. chybný překlad vyložitelný z latiny: ta oba (biskupy) Konstancius zanefl do těch miest B 164a (deportaverat = internoval); a 6. omyl vysvětlitelný jen přepsáním v latině: dvadcěti tisíc muzíj a mni- chuov desět tisícuov B 33b (viginti milia virginum, z virginum virorum). Slohově jest staročeské vzdělání obsažené v rkpích ABCDEF, opravíme-li vady jednotlivých rkpů rekonstruováním znění prvot- ního, plynné a hladké. Krátké věty jsou úplně bezvadné. V delších naskytne se tu a tam anakoluth nebo nepochopení originálu, ale nedostatky tyto nejsou hojné a vyvažují je jistou měrou jiné dlouhé periody stavěné přímo dokonale. K originálu přiléhá vzdělání staročeské myšlenkově věrně, formálně vyznačuje se však ve volbě slov i v stavbě vět nemalou samostatností. O sobě nečiní překladatel nejmenší zmínky, a z nepatrných úchylek jeho od latinského originálu nelze se domysliti o něm, o jeho původu, vzdělání a společenském postavení, také nic. Rukopisy vzdělání našeho pocházejí z XV. stol. Značný počet a čtyři generace jejich ukazují k tomu, že prvopis, z něhož vyplynuly, byl o hodně starší. Jazykové archaismy, které se dochovaly jedny v textu B, jiné v textě A a jiné v rukopisích obou, a které zajisté nebyly přidány opisovači, nýbrž přešly do opisů z textu staršího, jenž je, nyní rozptýlené, měl všecky pohromadě a nepochybně měrou ještě hojnější, ty hlásí se do století XIV. Ve XIV. století udává přibližný termín a quo připomenuté již vzdělání veršované; je to doba přehlásky u v i. S tímto datováním shoduje se i literární ráz památky. Po německu vzdělal Životy Otců veršem týž básník, který zpracoval německý Passional; proč by nebyly mohly české Otc. vzniknouti v téže době, jako český Passional? C. Třetí, zase prosaický, překlad má za obsah jen vybrané části: legendy o Eufrosyně a Marině. Zachoval se v jediném rukopise, musejním, pod sign. III. B II; my značíme jej v slovníku literou G. Je to papírový kodex formátu 30 X 21 cm, svázaný v starých deskách, potažených perga- menem s tlačenými ozdobami, vzniklý ze dvou rkpů původně samostat- ných. Rkpis prvý má 210, druhý 11 listů. Část první, která obsahuje Husovu Postillu, traktát O boží krvi a Jakoubkův překlad Viklifova Dialogu, popsal zevrubně M. Svoboda v svém vydání Viklifa-Jakoubka (Sbírka pramenův skup. I., ř. II., č. 7, 1909). Část druhá, psaná jiným písařem než prvá a pagino- vaná v rkpe slovem dwanaczte a číslicemi XIII.—XXII., má za obsah
XX zices), krajina Czyrenorum tak řečená B 105a (Cyrenorum ora), v tom městci Arfeniotarum B 179a (in Arsinoitarum oppido), mezi ymas a mezi tú vlastí B 142b (inter Immas); 3. latinismy ve vazbách: ješťe jest tebe potřěbie na zemi přebývati B 17a (responsum est ei a Domino parum adhuc temporis debere eum conversari), Jeronymus mnien jest, by ná- sledoval knih Origenových B 106b (Hieronymus Origenem secutus puta- batur; A 303a, C 106b, E 145b čtou dokonce: J. mnien jest následovati knih); 4. latinská slova v textu, na př.: přěd toho pústenníka, jenž sluove latině Anachoryta, to je česky pústenník, jenž latině neumie B 110a (ante anachoretae pedes); 5. chybný překlad vyložitelný z latiny: ta oba (biskupy) Konstancius zanefl do těch miest B 164a (deportaverat = internoval); a 6. omyl vysvětlitelný jen přepsáním v latině: dvadcěti tisíc muzíj a mni- chuov desět tisícuov B 33b (viginti milia virginum, z virginum virorum). Slohově jest staročeské vzdělání obsažené v rkpích ABCDEF, opravíme-li vady jednotlivých rkpů rekonstruováním znění prvot- ního, plynné a hladké. Krátké věty jsou úplně bezvadné. V delších naskytne se tu a tam anakoluth nebo nepochopení originálu, ale nedostatky tyto nejsou hojné a vyvažují je jistou měrou jiné dlouhé periody stavěné přímo dokonale. K originálu přiléhá vzdělání staročeské myšlenkově věrně, formálně vyznačuje se však ve volbě slov i v stavbě vět nemalou samostatností. O sobě nečiní překladatel nejmenší zmínky, a z nepatrných úchylek jeho od latinského originálu nelze se domysliti o něm, o jeho původu, vzdělání a společenském postavení, také nic. Rukopisy vzdělání našeho pocházejí z XV. stol. Značný počet a čtyři generace jejich ukazují k tomu, že prvopis, z něhož vyplynuly, byl o hodně starší. Jazykové archaismy, které se dochovaly jedny v textu B, jiné v textě A a jiné v rukopisích obou, a které zajisté nebyly přidány opisovači, nýbrž přešly do opisů z textu staršího, jenž je, nyní rozptýlené, měl všecky pohromadě a nepochybně měrou ještě hojnější, ty hlásí se do století XIV. Ve XIV. století udává přibližný termín a quo připomenuté již vzdělání veršované; je to doba přehlásky u v i. S tímto datováním shoduje se i literární ráz památky. Po německu vzdělal Životy Otců veršem týž básník, který zpracoval německý Passional; proč by nebyly mohly české Otc. vzniknouti v téže době, jako český Passional? C. Třetí, zase prosaický, překlad má za obsah jen vybrané části: legendy o Eufrosyně a Marině. Zachoval se v jediném rukopise, musejním, pod sign. III. B II; my značíme jej v slovníku literou G. Je to papírový kodex formátu 30 X 21 cm, svázaný v starých deskách, potažených perga- menem s tlačenými ozdobami, vzniklý ze dvou rkpů původně samostat- ných. Rkpis prvý má 210, druhý 11 listů. Část první, která obsahuje Husovu Postillu, traktát O boží krvi a Jakoubkův překlad Viklifova Dialogu, popsal zevrubně M. Svoboda v svém vydání Viklifa-Jakoubka (Sbírka pramenův skup. I., ř. II., č. 7, 1909). Část druhá, psaná jiným písařem než prvá a pagino- vaná v rkpe slovem dwanaczte a číslicemi XIII.—XXII., má za obsah
Strana XXI
XXI „Hod a slavnost navštievenie Panny Marie“ od Mikuláše z Rakovníka, Kázání o božím vstoupení a Životy sv. Heleny, Apolony, Eufrosyny, Mariny a Barbory. Psána je ve dvou sloupcích, z nichž každý má 46—65 řádků hustého, černého, zřetelného, dosti pečlivého písma bez korrektur a rasur. Iniciálky jsou zelené, jedna červená, jedna červená i zelená, nadpisy červené. Písmo ukazuje do 2. pol. stol. XV. Pravopis je zase spřežkový, tu a tam promíšený případy znamének diakritických. — Délka označována bývá jen výjimkou: welikee 17b mee 18b. — Jednotlivé hlásky píší se, jak ukazuje následující přehled. Hláska iá: dyabel 19a; č: fie 17b, fobie t., nemiegiffe t., — cžlowěka 17b tobě 19b, pěkný 18b, měſtíe 18a; ie: bozle° 17b, brefſe t., oftrziehagie t., zabigiefs 19b, — proſyecz 17b, ftýſkagiczye° t., gye (sg. gen. fem.) 19b, — dije 18a, — naýwěcze 18a, zpěwate t., běſſe 203; 1: naplnití 17b, chodil t., przylífs t., obnazítí 19b, wſfíchní 18a, příczínu t., oftawil 17b, prozbamí t., sfnubil 18a, pafuncíus 17b, przikazanie t., gíne 18a, — ný (= ni) 18a przígial-lý 18a, bywffý 18a, přyſluhowatí 17b, wozylí 20a, przídržeczý ſie 17b, profyl 18a, obogych 18a, dnem y noczý 17b; í: modlítebníkom 17b, s radoftí 18a, ſlibilo t., bozích 17b, przídržeczý fie t., (ať) pozdrawi 18a, zabigiefs 19b, nemiegíffe 17b, — po wffý Allezandry 19a, neodchazýſle 18a, przylfs 17b potrzebugýczým 17b, — dij 18a, nad nij 18a, mijſtie 18b, kapij 193, drzij 19b, Bratrzij 18a, gegij 17b; y: panny 17b, níkdý 18a, ftaroftý (= rodiče) 18a vſlyſſaw t., dčery 19a, byl 17b, mýſli 18a, pyſſna 18a, wdowy 18b, ſyna 17b, wſſeczký 18a, fluhý 19a, — do komníetí 19a, newěſtí 19a; ý: fwatých 17b pocžeſtny t., kazdý 18a, pane mílý 18b, kteryžto 17b, pocztíwych 17b, bytí 18a, mnohých 18a, přychýlen 193, — přychijlen 19a; c: koncze 17b atd., — oteč 18a, dčeru t.; č: poczína 17b, — pocžeſtny 17b, vože 18a, — otče 18a; ď: nerod 19b, — widiewffý 18a, — pod 18a, widetí 18a; j: gegij 117b gfu 18a, neftraczug 18b, — yalowa 17b, naywiecze t., — iakž 18a, boiugicz 19b, — przígíal 18a, — przígýal 20b; ň: vczín 19b, — ſluffníe 17b, — kazzeň 18a, rozpomeň ſie 19b; ř: vzrzew 18a, — nepržeftawaſſe 17b, — bratře 18a, — pres 19a, dczerý (= dceři) t.; s: ſwu 17b, — sſnubil 18a, žadosft 17b, profîe 18a, opufftie 18b; š: wſſem 17b, poznawaſs 18a, — alewffiak 18b, — budeš 18a: t: miefta 18a, — pieth Seth 18b; f: at 18a, — att 18a, miettí t., — w ſwietie 18a, — přygídet 18b; z: poznana 19b, — kazzeň 18a; ž: wlozili 18a, muz 17b, — zlený 18a, — když 18b, yakžto 19b, muž 17b, želege 18a. — Přehled zkratek: bohe 17b, žada 18b, w toto 18a, napomínani 19b, chudy 17b, pano 20b, gez 18a, pafücíus 19a, w pa buoha (= pána) 18b, na Mary (= Marina) 20b, pto 17b, brat 20b, przípwil 193, gt 17b, to�to 18b, torto 18b, Eufrozya (=-na) 18b, přediwv wiecz 20a, ſe m' (= mnú) 18a, potieflee (= -nie) 19b wffemi ſwaty 203, kralowſtve 18a (= -ie), oppato (=-vi) 18b, milofrdenſtvi 18b, k ſlawnoftí Oppato (=-vě) 18a, chotí kryfto (= -ova) 203, gezu krya (=-ista) 20b, bov (=-hu) 19a, bue (=-de) 18b, pafuncí? 18a. Jazykově ukazuje vzdělání G do 1. pol. XV. století. Písař byl snad Moravan (aby dala kraſý takové hanbu trpěti 18a, proti kraſy její 19a).
XXI „Hod a slavnost navštievenie Panny Marie“ od Mikuláše z Rakovníka, Kázání o božím vstoupení a Životy sv. Heleny, Apolony, Eufrosyny, Mariny a Barbory. Psána je ve dvou sloupcích, z nichž každý má 46—65 řádků hustého, černého, zřetelného, dosti pečlivého písma bez korrektur a rasur. Iniciálky jsou zelené, jedna červená, jedna červená i zelená, nadpisy červené. Písmo ukazuje do 2. pol. stol. XV. Pravopis je zase spřežkový, tu a tam promíšený případy znamének diakritických. — Délka označována bývá jen výjimkou: welikee 17b mee 18b. — Jednotlivé hlásky píší se, jak ukazuje následující přehled. Hláska iá: dyabel 19a; č: fie 17b, fobie t., nemiegiffe t., — cžlowěka 17b tobě 19b, pěkný 18b, měſtíe 18a; ie: bozle° 17b, brefſe t., oftrziehagie t., zabigiefs 19b, — proſyecz 17b, ftýſkagiczye° t., gye (sg. gen. fem.) 19b, — dije 18a, — naýwěcze 18a, zpěwate t., běſſe 203; 1: naplnití 17b, chodil t., przylífs t., obnazítí 19b, wſfíchní 18a, příczínu t., oftawil 17b, prozbamí t., sfnubil 18a, pafuncíus 17b, przikazanie t., gíne 18a, — ný (= ni) 18a przígial-lý 18a, bywffý 18a, přyſluhowatí 17b, wozylí 20a, przídržeczý ſie 17b, profyl 18a, obogych 18a, dnem y noczý 17b; í: modlítebníkom 17b, s radoftí 18a, ſlibilo t., bozích 17b, przídržeczý fie t., (ať) pozdrawi 18a, zabigiefs 19b, nemiegíffe 17b, — po wffý Allezandry 19a, neodchazýſle 18a, przylfs 17b potrzebugýczým 17b, — dij 18a, nad nij 18a, mijſtie 18b, kapij 193, drzij 19b, Bratrzij 18a, gegij 17b; y: panny 17b, níkdý 18a, ftaroftý (= rodiče) 18a vſlyſſaw t., dčery 19a, byl 17b, mýſli 18a, pyſſna 18a, wdowy 18b, ſyna 17b, wſſeczký 18a, fluhý 19a, — do komníetí 19a, newěſtí 19a; ý: fwatých 17b pocžeſtny t., kazdý 18a, pane mílý 18b, kteryžto 17b, pocztíwych 17b, bytí 18a, mnohých 18a, přychýlen 193, — přychijlen 19a; c: koncze 17b atd., — oteč 18a, dčeru t.; č: poczína 17b, — pocžeſtny 17b, vože 18a, — otče 18a; ď: nerod 19b, — widiewffý 18a, — pod 18a, widetí 18a; j: gegij 117b gfu 18a, neftraczug 18b, — yalowa 17b, naywiecze t., — iakž 18a, boiugicz 19b, — przígíal 18a, — przígýal 20b; ň: vczín 19b, — ſluffníe 17b, — kazzeň 18a, rozpomeň ſie 19b; ř: vzrzew 18a, — nepržeftawaſſe 17b, — bratře 18a, — pres 19a, dczerý (= dceři) t.; s: ſwu 17b, — sſnubil 18a, žadosft 17b, profîe 18a, opufftie 18b; š: wſſem 17b, poznawaſs 18a, — alewffiak 18b, — budeš 18a: t: miefta 18a, — pieth Seth 18b; f: at 18a, — att 18a, miettí t., — w ſwietie 18a, — přygídet 18b; z: poznana 19b, — kazzeň 18a; ž: wlozili 18a, muz 17b, — zlený 18a, — když 18b, yakžto 19b, muž 17b, želege 18a. — Přehled zkratek: bohe 17b, žada 18b, w toto 18a, napomínani 19b, chudy 17b, pano 20b, gez 18a, pafücíus 19a, w pa buoha (= pána) 18b, na Mary (= Marina) 20b, pto 17b, brat 20b, przípwil 193, gt 17b, to�to 18b, torto 18b, Eufrozya (=-na) 18b, přediwv wiecz 20a, ſe m' (= mnú) 18a, potieflee (= -nie) 19b wffemi ſwaty 203, kralowſtve 18a (= -ie), oppato (=-vi) 18b, milofrdenſtvi 18b, k ſlawnoftí Oppato (=-vě) 18a, chotí kryfto (= -ova) 203, gezu krya (=-ista) 20b, bov (=-hu) 19a, bue (=-de) 18b, pafuncí? 18a. Jazykově ukazuje vzdělání G do 1. pol. XV. století. Písař byl snad Moravan (aby dala kraſý takové hanbu trpěti 18a, proti kraſy její 19a).
Strana XXII
XXII Text obsažený v G jest opis, jak ukazují chyby opisovačské: ob- drženíe XVIIb m. obcovánie; wgítí XVIIIa m. ujíti; s placžem XVIIIb m. s palácě; placže k theodofij XIXa m. s palácě Theodosie; aní XIXb m. ale; díewký XXb m. divy; XVIIIb vecě jí stařec sch. atd. Od vzdělání obsaženého v rkpích ACE liší se text G větší, někdy až příliš velikou závislosti na latinském originále. Na doklad stůj zde několik ukázek. C 201a dachu jie jméno — G XVIIIa vložili jsú jí jméno — orig. imposuerunt illi nomen; C 201b jejie múdrost i jejie učenie po všem sě městu pronese — G XVIIIa domnievanie jejie šlo po všem městě a múdrost a uměnie jejie — orig. opinio eius peragravit totam civitatem et de sapientia eius et de doctrina; C t. bieše přieliš krásna a kázána — G t. příliš pěkna bieše a složena tváří i myslí — orig. pulchra nimis et composita vultu et animo; C t. když mnozí mluviechu o to s jejiem otcem — G t. mnohých rozjímajících s otcem jejím o ní — orig. multis decertantibus cum patre eius; C t. na všaký den žaltáře svatého Davida poslúcháše . G t. kladla jest ucho své každý den k žalmóm — orig. aurem ponebat quotidie ad psalmos; C t. vidúce jich všech přiebytek a pravý stav a úmysl — G t. viděvši všelikých obcovánie a duchovnie předloženie — orig. videns singulorum conversationem et spirituale propositum; AE ad C 201b strast a bázeň božie jmieti na paměti — G t. pečlivu býti v milování bázni božie — orig. esse sollicitum in zelo timoris Domini; C 202a jakž jest podlé jeho svědomie — G t. aby pyšná vuole v obcování nebyla — orig, ut non fiat contumax voluntatis conversatio; C 203b vítaj, synáčku — G XVIIIb dobřes přišiel, synu — orig. bene venisti, fili; C 204 nepřijímaj mého těla země — G XIXa země, země nedaj krvi méj zahynúti — orig. terra, terra nec celes sanguinem meum; C 205a Pafuncius mnieše, by sě jemu jeho sželilo — G t. Paf. nadějíše sě býti skrúšenie — orig. P. sperabat esse compunctionem; C 206b žeť sem slíbila opatovi řkúc „mám veliké sbožie" — G XIXb že sem slíbila opatovi mne jmieti zbožé velká — orig. promisi abbati habere multas possessiones; C 207a ať by nám dal dojíti do věčného přiebytka a zde na tomto světě dáblu sě protiviece, svítěziti, abychom měli... — G XXa ať učiní mužsky bojujíce přijíti k břehu spasenie — orig. ut faciat nos viriliter certando pervenire ad portum salutis; C 208b počechu sě diviti a řkúce — G XXb hlasy vypúštěti— orig. emittere voces; atd. Touto nesamostatností, která jest nejednou na ujmu lexikální a syntaktické ryzosti překladu, liší se text v G neprospěšně od prosaického vzdělání staršího. D. Čtvrtý, opět prosaický český překlad Životů pochází ze století šestnáctého. Dochoval se ve třech rukopisích, jednom na Strahově, dvou v universitní knihovně pražské (nádherném XVIIA 2, neúplném XVIIC 19). Původcem jeho byl Rehoř Hrubý z Jelení. Je to práce dobrá, byť ne- náležela k Rehořovým pracím nejlepším.
XXII Text obsažený v G jest opis, jak ukazují chyby opisovačské: ob- drženíe XVIIb m. obcovánie; wgítí XVIIIa m. ujíti; s placžem XVIIIb m. s palácě; placže k theodofij XIXa m. s palácě Theodosie; aní XIXb m. ale; díewký XXb m. divy; XVIIIb vecě jí stařec sch. atd. Od vzdělání obsaženého v rkpích ACE liší se text G větší, někdy až příliš velikou závislosti na latinském originále. Na doklad stůj zde několik ukázek. C 201a dachu jie jméno — G XVIIIa vložili jsú jí jméno — orig. imposuerunt illi nomen; C 201b jejie múdrost i jejie učenie po všem sě městu pronese — G XVIIIa domnievanie jejie šlo po všem městě a múdrost a uměnie jejie — orig. opinio eius peragravit totam civitatem et de sapientia eius et de doctrina; C t. bieše přieliš krásna a kázána — G t. příliš pěkna bieše a složena tváří i myslí — orig. pulchra nimis et composita vultu et animo; C t. když mnozí mluviechu o to s jejiem otcem — G t. mnohých rozjímajících s otcem jejím o ní — orig. multis decertantibus cum patre eius; C t. na všaký den žaltáře svatého Davida poslúcháše . G t. kladla jest ucho své každý den k žalmóm — orig. aurem ponebat quotidie ad psalmos; C t. vidúce jich všech přiebytek a pravý stav a úmysl — G t. viděvši všelikých obcovánie a duchovnie předloženie — orig. videns singulorum conversationem et spirituale propositum; AE ad C 201b strast a bázeň božie jmieti na paměti — G t. pečlivu býti v milování bázni božie — orig. esse sollicitum in zelo timoris Domini; C 202a jakž jest podlé jeho svědomie — G t. aby pyšná vuole v obcování nebyla — orig, ut non fiat contumax voluntatis conversatio; C 203b vítaj, synáčku — G XVIIIb dobřes přišiel, synu — orig. bene venisti, fili; C 204 nepřijímaj mého těla země — G XIXa země, země nedaj krvi méj zahynúti — orig. terra, terra nec celes sanguinem meum; C 205a Pafuncius mnieše, by sě jemu jeho sželilo — G t. Paf. nadějíše sě býti skrúšenie — orig. P. sperabat esse compunctionem; C 206b žeť sem slíbila opatovi řkúc „mám veliké sbožie" — G XIXb že sem slíbila opatovi mne jmieti zbožé velká — orig. promisi abbati habere multas possessiones; C 207a ať by nám dal dojíti do věčného přiebytka a zde na tomto světě dáblu sě protiviece, svítěziti, abychom měli... — G XXa ať učiní mužsky bojujíce přijíti k břehu spasenie — orig. ut faciat nos viriliter certando pervenire ad portum salutis; C 208b počechu sě diviti a řkúce — G XXb hlasy vypúštěti— orig. emittere voces; atd. Touto nesamostatností, která jest nejednou na ujmu lexikální a syntaktické ryzosti překladu, liší se text v G neprospěšně od prosaického vzdělání staršího. D. Čtvrtý, opět prosaický český překlad Životů pochází ze století šestnáctého. Dochoval se ve třech rukopisích, jednom na Strahově, dvou v universitní knihovně pražské (nádherném XVIIA 2, neúplném XVIIC 19). Původcem jeho byl Rehoř Hrubý z Jelení. Je to práce dobrá, byť ne- náležela k Rehořovým pracím nejlepším.
Strana XXIII
XXIII IV. Úkolem vydání tohoto jest učiniti přístupnými oba prosaické pře- klady staročeské, z nichž dosud byly otištěny jen malé kousky (Výbor I. str. 1161—1180 z rkpu A to, co v našem vydání je na str. 4—27; Hanušův Malý Výbor str. 26 z rkpu A to, co v našem vydání je na str. 470 a 3761); L. fil. 1884, str. II1 násl. z rkpu B 47b—60b). Za základ pro vydání překladu staršího vzat je rukopis B, ne tak pro text, jejž podává — po té stránce nejlepší, t. j. textu prvotnímu nej- bližší, jest rukopis C —, jako pro svůj pravopis, který vyjadřuje velmi přesně a důsledně některé stránky staročeského hláskosloví a pro který podle slov Gebauerových „by se čeští grammatikové k písaři jeho měli modlit“. Mezery jeho doplněny z rkpu D, který se zněním svým textu B nejvíce blíží. Tam, kde rkpy ACE mají některé kusy proti BD na víc, otištěn rkpis C, který má proti chybnému čtení AE zpravidla znění správné. Partie z D označeny jsou kursivou, partie z C řidší sazbou. První dvě strany rkpu A, které jsou pozdějším doplňkem, otištěny zvlášť borgisem. Interpunkce vložená do textu přihlíží ke znění rkpu B. Jen tam, kde B má čtení naprosto porušené, vepsána jsou rozdělovací znaménka tak, aby se hodila k supponovanému čtení správnému. Překlad mladší reprodukován je prostě z rukopisu, v němž se za- choval; interpunkce arci přidána. Poznámky na okraji udávají, kde hledati jest originál textu českého. Odkazují ke krásné práci jesuity Heriberta Rosweydea, vydané pod titulem Vitae patrum 1628 v Antwerpách (první vydání, mně nedostupné, vyšlo r. 1615), která obsahuje dosud nejlepší latinské vydání našich legend a s jejímž textem se znění české až na několik málo výjimek dobře shoduje. Komu by nebylo přístupno dílo Rosweydeovo, ten najde Život Pavla Thebského otištěn také v Migneově Patrologia latina XXIII, col. 17 násl., Život Hilarionův tamže, col. 29 násl., Život Malchův t., col. 53 násl. a ostatek v téže sbírce LXXIII a LXXIV (s Rosweydeovou paginací). Originál k Chvále poustevnictví Petra Damianského najde se pouze u Migne PL. 145, str. 246 sl. Pod čarou uvozována jsou při otisku vzdělání staršího hojnou měrou různočtení ze všech pěti textův ostatních; hleděno při tom nejen odchylek věcných, nýbrž také jednotlivostí zajímavých pro poznání jazyka. Sho- duje-li se několik rukopisů v téže variantě, zaznamenána je pouze jednou, a to pravopisem toho rukopisu, jehož značka uvedena jest při příslušné odchylce na prvním místě; poznámka Cziefarze ACE na př. znamená, že slovo ciesaře píšeme v svém citátu tak, jak je píše na příslušném místě rukopis A. Z variant takto pod čarou uváděných nebude tuším nesnadno šestrojiti si staročeské znění prvotní. Kromě variant jsou v poznámkách 2) Kromě toho jsou u Hanuše 1. c. 27—29 z rkpu A otištěny úryvky ze Života sv. Alžběty, k němuž my ve svém vydání nehledíme.
XXIII IV. Úkolem vydání tohoto jest učiniti přístupnými oba prosaické pře- klady staročeské, z nichž dosud byly otištěny jen malé kousky (Výbor I. str. 1161—1180 z rkpu A to, co v našem vydání je na str. 4—27; Hanušův Malý Výbor str. 26 z rkpu A to, co v našem vydání je na str. 470 a 3761); L. fil. 1884, str. II1 násl. z rkpu B 47b—60b). Za základ pro vydání překladu staršího vzat je rukopis B, ne tak pro text, jejž podává — po té stránce nejlepší, t. j. textu prvotnímu nej- bližší, jest rukopis C —, jako pro svůj pravopis, který vyjadřuje velmi přesně a důsledně některé stránky staročeského hláskosloví a pro který podle slov Gebauerových „by se čeští grammatikové k písaři jeho měli modlit“. Mezery jeho doplněny z rkpu D, který se zněním svým textu B nejvíce blíží. Tam, kde rkpy ACE mají některé kusy proti BD na víc, otištěn rkpis C, který má proti chybnému čtení AE zpravidla znění správné. Partie z D označeny jsou kursivou, partie z C řidší sazbou. První dvě strany rkpu A, které jsou pozdějším doplňkem, otištěny zvlášť borgisem. Interpunkce vložená do textu přihlíží ke znění rkpu B. Jen tam, kde B má čtení naprosto porušené, vepsána jsou rozdělovací znaménka tak, aby se hodila k supponovanému čtení správnému. Překlad mladší reprodukován je prostě z rukopisu, v němž se za- choval; interpunkce arci přidána. Poznámky na okraji udávají, kde hledati jest originál textu českého. Odkazují ke krásné práci jesuity Heriberta Rosweydea, vydané pod titulem Vitae patrum 1628 v Antwerpách (první vydání, mně nedostupné, vyšlo r. 1615), která obsahuje dosud nejlepší latinské vydání našich legend a s jejímž textem se znění české až na několik málo výjimek dobře shoduje. Komu by nebylo přístupno dílo Rosweydeovo, ten najde Život Pavla Thebského otištěn také v Migneově Patrologia latina XXIII, col. 17 násl., Život Hilarionův tamže, col. 29 násl., Život Malchův t., col. 53 násl. a ostatek v téže sbírce LXXIII a LXXIV (s Rosweydeovou paginací). Originál k Chvále poustevnictví Petra Damianského najde se pouze u Migne PL. 145, str. 246 sl. Pod čarou uvozována jsou při otisku vzdělání staršího hojnou měrou různočtení ze všech pěti textův ostatních; hleděno při tom nejen odchylek věcných, nýbrž také jednotlivostí zajímavých pro poznání jazyka. Sho- duje-li se několik rukopisů v téže variantě, zaznamenána je pouze jednou, a to pravopisem toho rukopisu, jehož značka uvedena jest při příslušné odchylce na prvním místě; poznámka Cziefarze ACE na př. znamená, že slovo ciesaře píšeme v svém citátu tak, jak je píše na příslušném místě rukopis A. Z variant takto pod čarou uváděných nebude tuším nesnadno šestrojiti si staročeské znění prvotní. Kromě variant jsou v poznámkách 2) Kromě toho jsou u Hanuše 1. c. 27—29 z rkpu A otištěny úryvky ze Života sv. Alžběty, k němuž my ve svém vydání nehledíme.
Strana XXIV
XXIV tu a tam také poznámky o tom, které znění je správné, které chybné a jak by bylo co třeba emendovati. Lituji, že jsem jich nepřidával víc; byl bych tím ulehčil slovníku a čtenáři tu a tam ušetřil hledání. Slovník hledí vybranými doklady na všecky významy všech slov vyčerpati lexikální bohatství všech sedmi rukopisův; kromě toho najde se v něm i nejedna emendace textu. Na konec nemohu nejmenovati těch, kdo mi při pořizování tohoto- vydání byli nápomocni. Zejména vzpomínám zesnulého dv. rady prof. Gebauera, který dal podnět k edici této a četl korrektury prvních archův, a děkuji slavné III. třídě České akademie za podporu pěněžní, pánům bibliothekářům J. Truhlářovi a prof. Dru Č. Zíbrtovi pak, pí. M. Smetánkové, prof. Dru J. Pekařovi, prof. R. Bílkovi, F. Buršovi, Jar. Hrnčířovi a kand. prof. St. Kloučkovi za ochotu nebo spolupráci při hojném opisování, srovnávání a revidování. EMIL SMETÁNKA.
XXIV tu a tam také poznámky o tom, které znění je správné, které chybné a jak by bylo co třeba emendovati. Lituji, že jsem jich nepřidával víc; byl bych tím ulehčil slovníku a čtenáři tu a tam ušetřil hledání. Slovník hledí vybranými doklady na všecky významy všech slov vyčerpati lexikální bohatství všech sedmi rukopisův; kromě toho najde se v něm i nejedna emendace textu. Na konec nemohu nejmenovati těch, kdo mi při pořizování tohoto- vydání byli nápomocni. Zejména vzpomínám zesnulého dv. rady prof. Gebauera, který dal podnět k edici této a četl korrektury prvních archův, a děkuji slavné III. třídě České akademie za podporu pěněžní, pánům bibliothekářům J. Truhlářovi a prof. Dru Č. Zíbrtovi pak, pí. M. Smetánkové, prof. Dru J. Pekařovi, prof. R. Bílkovi, F. Buršovi, Jar. Hrnčířovi a kand. prof. St. Kloučkovi za ochotu nebo spolupráci při hojném opisování, srovnávání a revidování. EMIL SMETÁNKA.
Strana 1
R. II, 448. 13 Prziedmluvaa). Blahoſlaweny bvoh, genz zada wſſiechb) lidíj ſpaſeníe A k ſwe ſpwedlne znamoſtí przíwedeníe A genz take naſſí cyeſtu do Egípta zrziedíl A tu nam mnoho díwuow zyewii, Z nichzto netoliko nam zyewílo ſye geſt ſpaſeníe, Ale mnohem wíece wſſemu fſczedíj vzíteczne rozpwíeníe y 5 ke cítí y ke wíſíe dobrotíe y k wierzíe przíchyleníe. A kakz kolí k tak welíkemv wypweníj tiech ſlawnych wiecy negſmy hodní aní dvoſtogní aní mnoha wíec mvoz ſye malu rzíeczíj wypwítí: Awſſak, ze miloſt bratrſka na horzíe olíwecſke prziebywagícych chtíela ny geſt k tomu wzbudítí, Abychom ſkutky nabozenſtwíe y vtrpeníe) y díwy 10 popſalí, Ty, kterezd) ſmy ſwyma oczíma wídíeli, Toho ſmy ſye pochytílí, gích ſwate modlitbie vfagice A na tom nízadne chwalye) ſwiecſke nezada- gíce, Ale wſſiech, ktoz to budu czíſti, k ſpaſeníj a ku polepſſeníj zíwota zadagíce; Neb wſſeliky czlowiek przíkladem ſweho blizníeho ſie polepſſij a od nehody ſwiecſke ſye oddalij, A pokog milugie a miloſrdie na- 15 ſledugíe. O, wierníe wídíel ſem drahy poklad gezukrystvow w tieleſnych ſtrzie- piech ſchowan. A kdyz ſem geí nalezl, negſa toho zawiſtíw, vczínil ſem a) červeně. b) e nadepsáno. c) za tím podtečkováno po. d) re nadepsáno. e) w nadeps. 1. AD nadpis Přědmluva schází. C má nadpis: Pocžína fie naýprwe przedmluwa ſwateho Yeronyma na Kniehy, genž flowu Vitas patrü. E: Tuto ſie poczyna wykla- datel knih a zywotuow Swatych Otczuow puſtenikuow. — 3. C ſprawedlywe, AE sch; A przywedene (nesprávně); C a také sch; AE přesmyknutím: take genz. — 4. AE geft zgrewyl; ACE nam gest. — 5. DAE jest sch; C lidſke spaſenie; AC místo mnohem: welmý; AE chybně fftiedrý, C ſwietu. — 6. AC ke tczíty a ke. — 7. D kterakz, A kakoz, CE yakž; ACE tak k. — 8. E ani mnohá věc muož sě malú řěči vypraviti sch. — 9. AC Wffak; A m. chtěla chybně tiela; E nas. — 10. ACE i před slovem utrpenie sch; C i před sl. divy sch. — 11. A chybně oczyczyma. — 12. ACE na tom sch; A yzadne, E zadne; ACE m. nežádajíce: netbagycze. — 13. ACE a ku sch; (správně); A polepšení sch; Epřesm: ziwota polepſſenie. — 14. AC Nebo; AEwffelykym (nespr.); C člověk sch.; AE m. člověk: dobrym; DE polepffij ſe. — 15. ACE a sch.; ACE a sch; ACE a sch; CE milofrdenstwie. — 17. ACE ó sch. — 19. A Nebo; E czym; Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8.
R. II, 448. 13 Prziedmluvaa). Blahoſlaweny bvoh, genz zada wſſiechb) lidíj ſpaſeníe A k ſwe ſpwedlne znamoſtí przíwedeníe A genz take naſſí cyeſtu do Egípta zrziedíl A tu nam mnoho díwuow zyewii, Z nichzto netoliko nam zyewílo ſye geſt ſpaſeníe, Ale mnohem wíece wſſemu fſczedíj vzíteczne rozpwíeníe y 5 ke cítí y ke wíſíe dobrotíe y k wierzíe przíchyleníe. A kakz kolí k tak welíkemv wypweníj tiech ſlawnych wiecy negſmy hodní aní dvoſtogní aní mnoha wíec mvoz ſye malu rzíeczíj wypwítí: Awſſak, ze miloſt bratrſka na horzíe olíwecſke prziebywagícych chtíela ny geſt k tomu wzbudítí, Abychom ſkutky nabozenſtwíe y vtrpeníe) y díwy 10 popſalí, Ty, kterezd) ſmy ſwyma oczíma wídíeli, Toho ſmy ſye pochytílí, gích ſwate modlitbie vfagice A na tom nízadne chwalye) ſwiecſke nezada- gíce, Ale wſſiech, ktoz to budu czíſti, k ſpaſeníj a ku polepſſeníj zíwota zadagíce; Neb wſſeliky czlowiek przíkladem ſweho blizníeho ſie polepſſij a od nehody ſwiecſke ſye oddalij, A pokog milugie a miloſrdie na- 15 ſledugíe. O, wierníe wídíel ſem drahy poklad gezukrystvow w tieleſnych ſtrzie- piech ſchowan. A kdyz ſem geí nalezl, negſa toho zawiſtíw, vczínil ſem a) červeně. b) e nadepsáno. c) za tím podtečkováno po. d) re nadepsáno. e) w nadeps. 1. AD nadpis Přědmluva schází. C má nadpis: Pocžína fie naýprwe przedmluwa ſwateho Yeronyma na Kniehy, genž flowu Vitas patrü. E: Tuto ſie poczyna wykla- datel knih a zywotuow Swatych Otczuow puſtenikuow. — 3. C ſprawedlywe, AE sch; A przywedene (nesprávně); C a také sch; AE přesmyknutím: take genz. — 4. AE geft zgrewyl; ACE nam gest. — 5. DAE jest sch; C lidſke spaſenie; AC místo mnohem: welmý; AE chybně fftiedrý, C ſwietu. — 6. AC ke tczíty a ke. — 7. D kterakz, A kakoz, CE yakž; ACE tak k. — 8. E ani mnohá věc muož sě malú řěči vypraviti sch. — 9. AC Wffak; A m. chtěla chybně tiela; E nas. — 10. ACE i před slovem utrpenie sch; C i před sl. divy sch. — 11. A chybně oczyczyma. — 12. ACE na tom sch; A yzadne, E zadne; ACE m. nežádajíce: netbagycze. — 13. ACE a ku sch; (správně); A polepšení sch; Epřesm: ziwota polepſſenie. — 14. AC Nebo; AEwffelykym (nespr.); C člověk sch.; AE m. člověk: dobrym; DE polepffij ſe. — 15. ACE a sch.; ACE a sch; ACE a sch; CE milofrdenstwie. — 17. ACE ó sch. — 19. A Nebo; E czym; Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8.
Strana 2
40 geí wſfiem obecny; Neb, czímz toho poklada gínym wíece vdíelegíj, Tiem 20 ſami bohatiegſſe bywagíj. A pto na poczatcye ſkutkvow Egípſkych mníchvow wypweníe pſym naſſehoa) boha míleho, lezukryſta míloſtíweho ſpomozeníe, Gehozto mocý ma bytí pwe dokonaníe. Nebo ſmy wídíelí tu w egíptíe mnoho ftarcuow na zemí gfuce 1b 25 a nebeſký zíwot weduce. A gíz bíechu noweho procítwíe naplňení, k ne- wídanym ſkutkom y zazrakom przíchyleníe. A ſpwníe; pcz by tí, kterzíz níc ſwiecſkeho aní tieleſneho negſu pozadalí, by take mocy w ſobíe nebeſke nemíelí? Neb mnozy z ních, z tiech ſwatych puſtenníkuow ode wſſeho zleho pomyſíleníe bili; A tak biechu odchylení, lako by na ſwíetíe níc 30 zleho nepomníelí. Tak welmí pokognu myſl y przíezn w ſobíe miegíechu, Ze ſpwnie ſlowa dawidowa powiediena o ſobíe ſlyſſiechu: Mír mnohym milugícym web) gmíe twe, pane, hoſpodíne, dawachu. A proto bydlechu na te puſſtí druh od druha oddalení gſuce, Ale- mílofrdím druh k druhu przíchylení bíechu. A proto w ſwych chalupkach 35 podal bydlechu, Ze ſobie níc na ſwem mlozieníj a na ſwych modhtbach aní hlaſem aní zwukem aní pzdnu rzieczíj neſſkodíechu. Tak pokornu myſlíj w ſwych domcyech przíebywachu A naſeho boha míleho Iezukryſta przí- ſſtíe czekachu tí dobrzíj ſtarcy. Neb, yako rytierz wyborny ſwemu cyeſarzí wzdycky geſt hotow Nebo ſako wierne ſluhy czekagíj ſweho pana, Genzto ſwym ſluham ſwobodenstwie czínij a obranige gich a dary rad dawa: Takez nízadne peczíe puſtenníczkowe o ſwem pokrmu y o odiewu nemie- giechu; Neb to przied ſebu w ſwatem piſmiec) wídiechu, gefſto gest rze- czeno: O tom o wſſem hlupíj líde myſle. A protoz pwdy a kralewſtwie a) ho nadeps. b) we nadeps. c) piſmie připsáno na okraji. E jiným sch. (nesprávně); E vdilym. — 20. E ſam; AE bohatieyffy, C bohatrefſy; E bywam. — 21. ACE a sch.; E protoz; ACE mnyfſkuow; A Proſymy, C Proſyme, E Proſmez, lat. precamur. — 22. A m. Boha: pana boha, E pana; ACE milého sch. — 23. AE m. pravé: ſlyczne, C dobre. — 25. ACE a sch; CE m. již: Genž; E byli. — 26. C přesm.: ſkutkom k newidaným. — 27. AE ſu nepoznaly, C gſu nepožadaly; ACE přesm.: nebeſke w ſobie. — 28. ACE Nebot; AC m. z těch: toczyz trech, E totizto tech. — 29. C m. pomyšlenie: powolenie; ACE m. byli a: y domnienie; E bylij. — 30. ACE přesm: nycz zleho na ſwietie; AE pokornu, lat. tranquillitas animi; ACE prziezen; E gmieli. — 31. ACE přesm: o sobie powiedyna; E ſlyfeli; A nespr. mohý, C mnohý. — 32. E milugiczy (nespr.); ACE ve sch. (právem); CDE gmeno; ACE pane sch.; ACE dáváchu sch. (právem). — 33. ACE a sch.; E bydleli; ACE jsúce sch. — 34. CE milofrdenstwim, D milosti; ACE chalupach. — 35. ACE podal od sebe; A m- bydléchu: biechu, E byli; ACE a sch. — 36. E neffkodili; AC m. pokornú: vpornu, E vpurnu, lat. intentis animis. — 37. ACE m. v.: kazdy gych w; ACE m. svých domciech: ſwem pokogyku; E przebywali; ACE milého sch. — 38. ACE přesm: ti dobrzy ſtarczy czakachu (E zcekali); ACE Nebo; E yakoz. — 39. A wezdy, E wzdy; ACE přesm: hotow geft; E yakoz. — 40. ACE činí a sch; AE obranu, C obraný; ACE jich sch; AE m. a: y; AE m. dary: radu; lat. munera. — 41. AC yzadne, E zadne; A ti puſtenykowe, E tij pusteniczy, C pustenykowe; CE o před slovem oděvu sch. — 42. negmieli; ACEm. písmě: cztený pſano; E wiedieli (spr.), lat. sciunt. — 43. ACE a po sl. myslé sch; AC proto; CE kralowstwíe. — 44. ACE m. tbavě: ſnaznie; E hledali;
40 geí wſfiem obecny; Neb, czímz toho poklada gínym wíece vdíelegíj, Tiem 20 ſami bohatiegſſe bywagíj. A pto na poczatcye ſkutkvow Egípſkych mníchvow wypweníe pſym naſſehoa) boha míleho, lezukryſta míloſtíweho ſpomozeníe, Gehozto mocý ma bytí pwe dokonaníe. Nebo ſmy wídíelí tu w egíptíe mnoho ftarcuow na zemí gfuce 1b 25 a nebeſký zíwot weduce. A gíz bíechu noweho procítwíe naplňení, k ne- wídanym ſkutkom y zazrakom przíchyleníe. A ſpwníe; pcz by tí, kterzíz níc ſwiecſkeho aní tieleſneho negſu pozadalí, by take mocy w ſobíe nebeſke nemíelí? Neb mnozy z ních, z tiech ſwatych puſtenníkuow ode wſſeho zleho pomyſíleníe bili; A tak biechu odchylení, lako by na ſwíetíe níc 30 zleho nepomníelí. Tak welmí pokognu myſl y przíezn w ſobíe miegíechu, Ze ſpwnie ſlowa dawidowa powiediena o ſobíe ſlyſſiechu: Mír mnohym milugícym web) gmíe twe, pane, hoſpodíne, dawachu. A proto bydlechu na te puſſtí druh od druha oddalení gſuce, Ale- mílofrdím druh k druhu przíchylení bíechu. A proto w ſwych chalupkach 35 podal bydlechu, Ze ſobie níc na ſwem mlozieníj a na ſwych modhtbach aní hlaſem aní zwukem aní pzdnu rzieczíj neſſkodíechu. Tak pokornu myſlíj w ſwych domcyech przíebywachu A naſeho boha míleho Iezukryſta przí- ſſtíe czekachu tí dobrzíj ſtarcy. Neb, yako rytierz wyborny ſwemu cyeſarzí wzdycky geſt hotow Nebo ſako wierne ſluhy czekagíj ſweho pana, Genzto ſwym ſluham ſwobodenstwie czínij a obranige gich a dary rad dawa: Takez nízadne peczíe puſtenníczkowe o ſwem pokrmu y o odiewu nemie- giechu; Neb to przied ſebu w ſwatem piſmiec) wídiechu, gefſto gest rze- czeno: O tom o wſſem hlupíj líde myſle. A protoz pwdy a kralewſtwie a) ho nadeps. b) we nadeps. c) piſmie připsáno na okraji. E jiným sch. (nesprávně); E vdilym. — 20. E ſam; AE bohatieyffy, C bohatrefſy; E bywam. — 21. ACE a sch.; E protoz; ACE mnyfſkuow; A Proſymy, C Proſyme, E Proſmez, lat. precamur. — 22. A m. Boha: pana boha, E pana; ACE milého sch. — 23. AE m. pravé: ſlyczne, C dobre. — 25. ACE a sch; CE m. již: Genž; E byli. — 26. C přesm.: ſkutkom k newidaným. — 27. AE ſu nepoznaly, C gſu nepožadaly; ACE přesm.: nebeſke w ſobie. — 28. ACE Nebot; AC m. z těch: toczyz trech, E totizto tech. — 29. C m. pomyšlenie: powolenie; ACE m. byli a: y domnienie; E bylij. — 30. ACE přesm: nycz zleho na ſwietie; AE pokornu, lat. tranquillitas animi; ACE prziezen; E gmieli. — 31. ACE přesm: o sobie powiedyna; E ſlyfeli; A nespr. mohý, C mnohý. — 32. E milugiczy (nespr.); ACE ve sch. (právem); CDE gmeno; ACE pane sch.; ACE dáváchu sch. (právem). — 33. ACE a sch.; E bydleli; ACE jsúce sch. — 34. CE milofrdenstwim, D milosti; ACE chalupach. — 35. ACE podal od sebe; A m- bydléchu: biechu, E byli; ACE a sch. — 36. E neffkodili; AC m. pokornú: vpornu, E vpurnu, lat. intentis animis. — 37. ACE m. v.: kazdy gych w; ACE m. svých domciech: ſwem pokogyku; E przebywali; ACE milého sch. — 38. ACE přesm: ti dobrzy ſtarczy czakachu (E zcekali); ACE Nebo; E yakoz. — 39. A wezdy, E wzdy; ACE přesm: hotow geft; E yakoz. — 40. ACE činí a sch; AE obranu, C obraný; ACE jich sch; AE m. a: y; AE m. dary: radu; lat. munera. — 41. AC yzadne, E zadne; A ti puſtenykowe, E tij pusteniczy, C pustenykowe; CE o před slovem oděvu sch. — 42. negmieli; ACEm. písmě: cztený pſano; E wiedieli (spr.), lat. sciunt. — 43. ACE a po sl. myslé sch; AC proto; CE kralowstwíe. — 44. ACE m. tbavě: ſnaznie; E hledali;
Strana 3
3 2a nebeſkeho tbawíe hledachu A wſſiecky potrzíeby ſkrzye yezukryſta ſlibeníe przigímachu. A mnozy z tíech ſwatych otcvow, Acz ſu czeho k ſobíe potrziební bylí, S tíem ſu pomocy tíeleſne nehledalí a), Ale k ſwemu ſye bohu przichylili A od neho yako míloſrdneho tatíka wſſe, II coz ſu zadali, to ſu obdrzíelí. A tak ſu przietwrdu wíeru míelí, Ze, kdyby horam na gíne míeſto hnvtí ſye kazali, byli by to vczínílí, kdyby chtíelí. Neb tí niekterzíj z ních 50 rzieky rozwodnene a mnohym wlaſtem ſſkodne Tu ſu z ſwych brziehuow ſwu modlitbu gínam obratílí. A po ſuchu ſwyma nohama po tiech hlubínach chodílí. A ty vrzítne zízely w tíech hlubínach a ſíkodne lidem tu ſu zahu- bílí. A mnohe y bez czíſla zazraky prokowe y apoíſtolſke dawno prziebiehli ſu y ſwrchowalí, Ze beze wſſeho omyla gích zaſluzením tak dluho buoh 55 tento ſwiet drzíj. Ale to geſt welmi diwne, Ze, kdyz wſſelika wiec prziedobra ta geſt rziedka a neſnadna dobyti, Awſſak v tiech ſwatych otcow obe geſt bylo, ze bíechu cziſlem mnozy a dvoſtogenstwím ſwym k nam neprzírownaní. Neb tí otcy ſwietí ſu v prziedmieſtíj prziebywali, Druzy w ſkalíj a gieſ- 60 kyníe za domy miewali, Gíníj na hluche puſſtí ſye oſazyelí tako zaſtup nebeſky na poíkocye zpoſobníj, ku przíkazaníj ſweho krale ſnazníj, Oruzím ſwate modlítby obranníj A f tíem ſwate wíery ptí ptíwníkom zaſtrzienij. A ptoz tí ſwietíj ſtarcy bíechu dobrymí nrawy obkliczeníb) a okrafſlení. Tiſlíj a pokorníj a mílofrdníj, iako blizenstwím stíezeníj. A níc za vſyle 65 nemíegíechu, Nez wſſíj ſwu mocy az do ſkonczeníe po dobrych ſkutcyech stachv; kazdy gích vczíeſſe ſye bytí míloſrdný wíece, ponízeníefíj, dobrotí- wiegſſij, pokorníegſſíj. Acz kto mezy nímí mudrziegſſij bieſſe, Ten ſye pak 45 a) Za tím červ. podtrž. a přetrž. A od neho. b) k nadepsáno. ACE přesm: ſlybenie Gezukryſta. — 45. E przygymali. — 46. C m. k sobě: k ſwemu tielu, AE nespr.: k ſwemu ſpaſený tielu. — 47. AE m. přichýlili: ſnaznie przychylyli, C ſie (!) chylily. — 48. D miloſtiweho, C od miloſrdneho; C m. vše: že (nespr.); A czo; ACE pozadali. — 49. C přesm: przetwrdu fu; AC m. kdyby: by, E by mohli kazati; ACE m. na: ſ mieſta na. — 50. AC kazati mohlý; E kázali sch; ACE byli by to učinili sch; ACE kdyz by. — 51. E rozwodnienie (nespr.); ACE tu sú sch; C m. z: y z. — 52. C m. svú: ſu, AE gſu ſwu; C přesm: modlitbu ſwu; ACE po suchu sch. (spr.); ACE m. svýma nohama: ſuchymi nohami; ACE m. po: w; ACE m. hlubinách: hlubo- kych wymolech. — 53. ACE m. ty: tudy; E m. úřitné: gedowate; ACE v těch hlubi- nách sch; ACE m. a: y; ACE m. tu: w tech wymolech. — 54. ACE i před bez sch. A i před apoštolské sch; C apofstolowe; ACE prziebiehle (spr.). — 55. ACE i sch. (právem); A tak sch. — 56. AE ten; ACE m. drží: trpý. — 57. ACE když sch. — 58. AE přesm: dobyti neſnadna, C k dobyti neſnadna; ACEWffak. — 59. E byli. — 60. A Nebo; D otczowe ſwieti, AE přesm.: Swati Otczy, C přesm: ſwieti otczove; D sú sch; C v před sl. skalí sch; Eſkalich; A m. v skalí: wzkazali (nespr.); CE a sch. — 61. ACE duom; AE Gedny; D sě sch. (nespr.); ACE ofadyli. — 62. E m. na: ne (nespr.); ACE zpoſobeny. — 63. ACE m. s tiem: fftytem (spr.); ACE protywnyku. — 64. ACE a sch; C Proto, AE Proti tomu (nespr.); E ſwati; E byli; ACE dobrými sch; DACE mravy: ACE obklíčeni a sch. — 65. AC a po sl. tiši sch; AC pokogný (spr.), lat lenes, tranquilli; AC milofrdenstwym; A jako blíženstvím sch; E tiši..... stěženi sch; ACE a sch. — 66. E negmieli. — 67. ACE m. stáchu: y po czti ſtogychu (E ſtalíj); E vczyl; ACE přesm: wiecze miloſrdný. — 68. AE y pokornieyſfy, C a pokornieyſſy; *
3 2a nebeſkeho tbawíe hledachu A wſſiecky potrzíeby ſkrzye yezukryſta ſlibeníe przigímachu. A mnozy z tíech ſwatych otcvow, Acz ſu czeho k ſobíe potrziební bylí, S tíem ſu pomocy tíeleſne nehledalí a), Ale k ſwemu ſye bohu przichylili A od neho yako míloſrdneho tatíka wſſe, II coz ſu zadali, to ſu obdrzíelí. A tak ſu przietwrdu wíeru míelí, Ze, kdyby horam na gíne míeſto hnvtí ſye kazali, byli by to vczínílí, kdyby chtíelí. Neb tí niekterzíj z ních 50 rzieky rozwodnene a mnohym wlaſtem ſſkodne Tu ſu z ſwych brziehuow ſwu modlitbu gínam obratílí. A po ſuchu ſwyma nohama po tiech hlubínach chodílí. A ty vrzítne zízely w tíech hlubínach a ſíkodne lidem tu ſu zahu- bílí. A mnohe y bez czíſla zazraky prokowe y apoíſtolſke dawno prziebiehli ſu y ſwrchowalí, Ze beze wſſeho omyla gích zaſluzením tak dluho buoh 55 tento ſwiet drzíj. Ale to geſt welmi diwne, Ze, kdyz wſſelika wiec prziedobra ta geſt rziedka a neſnadna dobyti, Awſſak v tiech ſwatych otcow obe geſt bylo, ze bíechu cziſlem mnozy a dvoſtogenstwím ſwym k nam neprzírownaní. Neb tí otcy ſwietí ſu v prziedmieſtíj prziebywali, Druzy w ſkalíj a gieſ- 60 kyníe za domy miewali, Gíníj na hluche puſſtí ſye oſazyelí tako zaſtup nebeſky na poíkocye zpoſobníj, ku przíkazaníj ſweho krale ſnazníj, Oruzím ſwate modlítby obranníj A f tíem ſwate wíery ptí ptíwníkom zaſtrzienij. A ptoz tí ſwietíj ſtarcy bíechu dobrymí nrawy obkliczeníb) a okrafſlení. Tiſlíj a pokorníj a mílofrdníj, iako blizenstwím stíezeníj. A níc za vſyle 65 nemíegíechu, Nez wſſíj ſwu mocy az do ſkonczeníe po dobrych ſkutcyech stachv; kazdy gích vczíeſſe ſye bytí míloſrdný wíece, ponízeníefíj, dobrotí- wiegſſij, pokorníegſſíj. Acz kto mezy nímí mudrziegſſij bieſſe, Ten ſye pak 45 a) Za tím červ. podtrž. a přetrž. A od neho. b) k nadepsáno. ACE přesm: ſlybenie Gezukryſta. — 45. E przygymali. — 46. C m. k sobě: k ſwemu tielu, AE nespr.: k ſwemu ſpaſený tielu. — 47. AE m. přichýlili: ſnaznie przychylyli, C ſie (!) chylily. — 48. D miloſtiweho, C od miloſrdneho; C m. vše: že (nespr.); A czo; ACE pozadali. — 49. C přesm: przetwrdu fu; AC m. kdyby: by, E by mohli kazati; ACE m. na: ſ mieſta na. — 50. AC kazati mohlý; E kázali sch; ACE byli by to učinili sch; ACE kdyz by. — 51. E rozwodnienie (nespr.); ACE tu sú sch; C m. z: y z. — 52. C m. svú: ſu, AE gſu ſwu; C přesm: modlitbu ſwu; ACE po suchu sch. (spr.); ACE m. svýma nohama: ſuchymi nohami; ACE m. po: w; ACE m. hlubinách: hlubo- kych wymolech. — 53. ACE m. ty: tudy; E m. úřitné: gedowate; ACE v těch hlubi- nách sch; ACE m. a: y; ACE m. tu: w tech wymolech. — 54. ACE i před bez sch. A i před apoštolské sch; C apofstolowe; ACE prziebiehle (spr.). — 55. ACE i sch. (právem); A tak sch. — 56. AE ten; ACE m. drží: trpý. — 57. ACE když sch. — 58. AE přesm: dobyti neſnadna, C k dobyti neſnadna; ACEWffak. — 59. E byli. — 60. A Nebo; D otczowe ſwieti, AE přesm.: Swati Otczy, C přesm: ſwieti otczove; D sú sch; C v před sl. skalí sch; Eſkalich; A m. v skalí: wzkazali (nespr.); CE a sch. — 61. ACE duom; AE Gedny; D sě sch. (nespr.); ACE ofadyli. — 62. E m. na: ne (nespr.); ACE zpoſobeny. — 63. ACE m. s tiem: fftytem (spr.); ACE protywnyku. — 64. ACE a sch; C Proto, AE Proti tomu (nespr.); E ſwati; E byli; ACE dobrými sch; DACE mravy: ACE obklíčeni a sch. — 65. AC a po sl. tiši sch; AC pokogný (spr.), lat lenes, tranquilli; AC milofrdenstwym; A jako blíženstvím sch; E tiši..... stěženi sch; ACE a sch. — 66. E negmieli. — 67. ACE m. stáchu: y po czti ſtogychu (E ſtalíj); E vczyl; ACE přesm: wiecze miloſrdný. — 68. AE y pokornieyſfy, C a pokornieyſſy; *
Strana 4
74 ke wſſiem obecníe menſſíj miegiefſe, Ze podle bozíeho przíkazanie wſſiech 70 naímenſſíj y ſluha ſye wzywaſſe. A ptoze darem bozím mníe poddano A kdyz ſem gich tieleſníe wídíel prziebytek a pilníe obezrziel, O kazdem gich, coz mí buoh ku pamíetí raczíl przíweſtí, chcy ſye ku wypweníj ſnazníe pokuſytí, Aby tí, ktoz ſu gích za zíwa newidalí, gich ſye dobrym ſkutkom vczilí. R. 449.— — 452а [3a]a) ſP|Roto naíprwe iako zaklad naſſeho praweho vſyle w dobry prziklad vwedme ſwateho lana puſtenníka s geho ſkutky naboznymi, w tomto rzadíe polozime. Neb toho ſwateho Iana widieli ſme v wlaſtech Tebaydys tak rzeczenych a) Z rukopisu D. E byl. — 69. A ten ſie pak ke wſſem, y k menſſym, obecznie (spr.), E ten sie tak y ke wſſemu, y k naymenſſiemu, obecznie, C ten ke wſſem ſie, y k menſſym, obecznie (spr.); E gmiel. — 70. C naymenſsich (nespr.); AE i sch; DC nazywafſe, E nazywal. — 71. ACE gest poddano. — 72. ACE m. přiebytek a: a gych prziebytky; ACE m. Buoh: hofſpodyn. — 73. ACE raczy; ACE k; A sú sch. — 74. přesm: C dobry fie. Po učili následují v ACE ještě tato slova, v lat. originálu nezaložená: a gych ſwrcho- wanev zywotu wzdy ſie dywyli a (Esch.) za vczeny ſobie to zbieraly, bychuom ſie. k Swatym ſkutkom pochylyli a tak ſwrchowaneho vtrpenie otplatu nalezly, Amen (C sch.). C uvádí poté zevrubný obsah kapitol obsažených v této knize: dokonala ſie przedmluwa ſwateho Ieronima. Prwa kapitola: O ſwatem Ianu a o diwiech geho, geſſto geſt cźinil. Druha kaa: O mnichu, genz pržebywal w ſkale, gehoz byes w twarży ženſke przeludil. Tržetie kapia: O mnychu, genž ſie zawržel w hrobie, gehoz bieſowe mucžyly. Cztwrta kapitola: O mnichu, gemuž buoh pokrm poſielal. Pata kaa: O ſkon- cženi ſwateho Iana a od nuczenie(!) geho k bratržy. Sſeſta kaa: O žywotie ſwateho Pawla puſtěnika. Sedma kapitola: O mnichu yatem a ſproſſtienem. Oſma kapia: O ſwatem Appellen a o diwiech ſwateho Iana mnicha. Dewata kapitola: O ſwatem Pafuncij a o tržech mužích, genz geſt ohledal bozim chtienim. Deſata kas: O ſwatem helyaſſy, genz na puſſtij przebywal. Gedenadczta kaa: O opatu Patýríona (!). Dwa- nadczta kapia; O ſwate Eulogy kniezy. Trzynadczta kaa: O ſwatem Appollony a o geho mnohych diwiech, Cztrnadczta kaa: O ſwate Ammonie, genž zahubil draka. Patnadczta kaa: O ſwatem Coprecie a ržecž o ſwatem otczy Muczie tak gmenowaně. Sſeſtnadczta kaa: Od ſwateho helena, genz w ruſse w ſwem ohen ohen (!) noſyl tak, že rucho ne- ſhorzalo. Sedmnadczta kaa: O ſwatem Theonýe, genz trzidczeti let nemluwil. Ofm- nadczta kaa: O ſwatem Dýoffkoru mnichu. Dewatýnadczta kaa: O ſwatem Oy (!) puſtěnyku a mnozſtwý mnichow. Dwadczata kaa: O nych, geſſto w okſyrýnku bydlechu. XXI kapitola: O ſwatem Serapyoníe opatu. Dwamezczietma kaa: O ſwatem Appellenu muczedlnyku. XXIII: O fwatě Ammonie, gehož duſſy widiel ſwaty Anthonyus neſti do nebes. XXIIII: O klaffteru Nytrýe tak ržecženem. XXV kaa: O ſwatě Pawlu ſproſtnem. XXVI kaa: Od pyamona kníeze, genz widiel andiela piſſicz gmena przi- duczich. XXVII kaa: O ſwatem Ianu mnychu. 1. Před Proto je nápis: C Pocžina ſie prwa kaa o S. Ianu a o diwiech, gto gt czinil, E Tuto O Swatym Ianie puſteniku poczyna ſie. — 2. C vwedeme; AE w dobry przyklad vwedemý (E vwedeme) przyklad; AE s sch. (nespr.) — 3. AE položíme sch.
74 ke wſſiem obecníe menſſíj miegiefſe, Ze podle bozíeho przíkazanie wſſiech 70 naímenſſíj y ſluha ſye wzywaſſe. A ptoze darem bozím mníe poddano A kdyz ſem gich tieleſníe wídíel prziebytek a pilníe obezrziel, O kazdem gich, coz mí buoh ku pamíetí raczíl przíweſtí, chcy ſye ku wypweníj ſnazníe pokuſytí, Aby tí, ktoz ſu gích za zíwa newidalí, gich ſye dobrym ſkutkom vczilí. R. 449.— — 452а [3a]a) ſP|Roto naíprwe iako zaklad naſſeho praweho vſyle w dobry prziklad vwedme ſwateho lana puſtenníka s geho ſkutky naboznymi, w tomto rzadíe polozime. Neb toho ſwateho Iana widieli ſme v wlaſtech Tebaydys tak rzeczenych a) Z rukopisu D. E byl. — 69. A ten ſie pak ke wſſem, y k menſſym, obecznie (spr.), E ten sie tak y ke wſſemu, y k naymenſſiemu, obecznie, C ten ke wſſem ſie, y k menſſym, obecznie (spr.); E gmiel. — 70. C naymenſsich (nespr.); AE i sch; DC nazywafſe, E nazywal. — 71. ACE gest poddano. — 72. ACE m. přiebytek a: a gych prziebytky; ACE m. Buoh: hofſpodyn. — 73. ACE raczy; ACE k; A sú sch. — 74. přesm: C dobry fie. Po učili následují v ACE ještě tato slova, v lat. originálu nezaložená: a gych ſwrcho- wanev zywotu wzdy ſie dywyli a (Esch.) za vczeny ſobie to zbieraly, bychuom ſie. k Swatym ſkutkom pochylyli a tak ſwrchowaneho vtrpenie otplatu nalezly, Amen (C sch.). C uvádí poté zevrubný obsah kapitol obsažených v této knize: dokonala ſie przedmluwa ſwateho Ieronima. Prwa kapitola: O ſwatem Ianu a o diwiech geho, geſſto geſt cźinil. Druha kaa: O mnichu, genz pržebywal w ſkale, gehoz byes w twarży ženſke przeludil. Tržetie kapia: O mnychu, genž ſie zawržel w hrobie, gehoz bieſowe mucžyly. Cztwrta kapitola: O mnichu, gemuž buoh pokrm poſielal. Pata kaa: O ſkon- cženi ſwateho Iana a od nuczenie(!) geho k bratržy. Sſeſta kaa: O žywotie ſwateho Pawla puſtěnika. Sedma kapitola: O mnichu yatem a ſproſſtienem. Oſma kapia: O ſwatem Appellen a o diwiech ſwateho Iana mnicha. Dewata kapitola: O ſwatem Pafuncij a o tržech mužích, genz geſt ohledal bozim chtienim. Deſata kas: O ſwatem helyaſſy, genz na puſſtij przebywal. Gedenadczta kaa: O opatu Patýríona (!). Dwa- nadczta kapia; O ſwate Eulogy kniezy. Trzynadczta kaa: O ſwatem Appollony a o geho mnohych diwiech, Cztrnadczta kaa: O ſwate Ammonie, genž zahubil draka. Patnadczta kaa: O ſwatem Coprecie a ržecž o ſwatem otczy Muczie tak gmenowaně. Sſeſtnadczta kaa: Od ſwateho helena, genz w ruſse w ſwem ohen ohen (!) noſyl tak, že rucho ne- ſhorzalo. Sedmnadczta kaa: O ſwatem Theonýe, genz trzidczeti let nemluwil. Ofm- nadczta kaa: O ſwatem Dýoffkoru mnichu. Dewatýnadczta kaa: O ſwatem Oy (!) puſtěnyku a mnozſtwý mnichow. Dwadczata kaa: O nych, geſſto w okſyrýnku bydlechu. XXI kapitola: O ſwatem Serapyoníe opatu. Dwamezczietma kaa: O ſwatem Appellenu muczedlnyku. XXIII: O fwatě Ammonie, gehož duſſy widiel ſwaty Anthonyus neſti do nebes. XXIIII: O klaffteru Nytrýe tak ržecženem. XXV kaa: O ſwatě Pawlu ſproſtnem. XXVI kaa: Od pyamona kníeze, genz widiel andiela piſſicz gmena przi- duczich. XXVII kaa: O ſwatem Ianu mnychu. 1. Před Proto je nápis: C Pocžina ſie prwa kaa o S. Ianu a o diwiech, gto gt czinil, E Tuto O Swatym Ianie puſteniku poczyna ſie. — 2. C vwedeme; AE w dobry przyklad vwedemý (E vwedeme) przyklad; AE s sch. (nespr.) — 3. AE položíme sch.
Strana 5
5 na puſſti, geſſto przilezi mieſtu Lyche tak rzeczenemu, w gedne geſkyníj pod 5 ſkalu przebywagicze A welmi ſkrowny ziwot weducze. Neb to bieſſe hlozim a trnim od dawna zaroſtlo A dwerze v geho modlitebniczye biechu wzdy zawrzieny, Tak ze za padeſat let nizadnemu nebechu otewrzieny. Ale wſſem przichozym, wychyle ſe z uokencze, bozie ſlowo kazaſſe k gich polepſſeni a k vtieſſeni tak, iaks naylep vmiegieſſe. A zadne ženy przed ſe nepuſſtieſſe, nez 10 muże, a to geſſtie ſwy czaſem, kdyz ſe gemu hodno zdaſſe. A oblaſſt gmie- gieſſe domek hoſtinny, w niemz odpocziwaſſe z dalekych wlaſti każdy po- czeſtny. Ale ſam wnitrz mileho Pana Boha wzdy naſledowaſſe; we dne y w noczy od modlenie rziedko odpocziwaſſe, Ale w ſwe milem Boze wſſij ſwu myſli vſtawnie ſe kochaſſe. Neb, czimz ſe bieſſe wiecze ot ſwietſkych 15 wieczy oddalil, Tem wiecze bieſſe pana Boha k ſobie prziblizil. A tak prze- iaſnu myſli przebywaſſe, Ze wſſeczky wieczy gſucze y buduczye vplnie znaſſe. A ozracznu gemu miloſt v proroczſtwij hoſpodin raczil dati, A netoliko ſwym blyzním ſuſedom prorokowati, Ale ſamemu Czieſarzí Theodozy tak rzeczenemu w geho bogich s neprzateli proſpieſſne wítiezſtwie aneb pobitie drziewe, nez 20 le ſtalo, dal wiedieti. Prwnij diw S. Ianaa). Crednoho czaſu zbierz murſka gednoho rytierze rzimſkeo [3b] y po- prawczy w tiech wlaſtech s geho towarziſtwem od Rziman vſtaweneho bieſſe walnie podſtupila A mnoho krwe lidſke w geho poprawie geſt prolito A 25 wſſeczky kraginy litie poplenienij biechu. Tehdy ten giſty Rytierz, vzrzew. a) červ. 5. ACE Lycho, lat. Lyco. — 6. Před Neb ACE (spr.): Przyfítie k geho prziebytku bieſſie (E bylo) welmi neſnadne; C Nebo; E bylo; — 7. C zaroſtle; AC modly; E u jeho modlitebnicě sch; E biechu sch; E přesm: wzdy byli w geho modly. — 8. ACE zawrziene; C m. že: yakž; C padefate; C přesm: neblechu yžadnemu; C ote- wrziene: AE tak že.... otevřěny sch. (nespr.) — 9. C přesm: z okence wychyle ſie; AC m. kázáše: mluwieffie, E mluwil. — 10. ACE tak sch; A naylepe; E vmiel; ACE a sch; C yzadne; AE přesm: zeny yzadne (E zadne); E nepufftiel. — 11. ACE a to ještě sch; AC mu; E zdalo; ACE a sch. — 12. E gmiel; E odpocziwali. — 13. ACE m. milého: ſameho; E naſledowal. — 14. E odpocziwal; AE m. ale: nez sie, C neb sie; ACE milém sch; C bohu. — 15. ACE se sch; E kochal; E czym; ACE přesm: wiecze bieſſe (E byl) sie (C sie wzdalil). — 16. ACE wieczy y peczy; C oddálil sch; A přesm: tiem boha wiecze k ſobie przyblyzyl (spr.), E tim boha k ſobie wicze przyblizyl (spr.), C tië wiecze ſie bieſſe k ſobie prziblyzil (nespr.); ACE a sch. — 17. E przebywal; AE m. všecky: wſſe naytwrdffie, C wſſeczky naytwržſſie; C m. jsúcé: przitomne; ACE plníe; E znal, C ſnaffel gt (nespr.). — 18. ACE a sch; AE Ozraczenu; ACE jemu sch; ACE u sch; ACE gemu hoſpodyn; ACE a sch; ACE svým sch. — 19. C blyžſſym; ACE Czieſarzyowy; AE Theodoſio; A rzieczenu (nespr.). — 20. ACE nebo; E m. dřieve: prwe. — 21. A geſt stalo; A m. dal věděti: naprzied znati, E dal naprzied znati, C na- przed znati dal. — 22. A nemá nadpisu; C Poczína ſie prwni diw; E O gednom ry- tierzy, kterak neprzately pobijl. — 23. E murzeninſka; ACE jednoho sch; E rytierzy (nespr.); E i sch. — 24. A vſtanoweneho; E byli. — 25. E podſtupili; AC m. jest prolito: prolyla, E prolylij. — 26. AC m. popleněny biechu: poplenyla, E poplenilij; E vzrziel. — 27. ACE m. silné: sobie y swym nerowne (E nerownie nespr.); ACE tehdy —
5 na puſſti, geſſto przilezi mieſtu Lyche tak rzeczenemu, w gedne geſkyníj pod 5 ſkalu przebywagicze A welmi ſkrowny ziwot weducze. Neb to bieſſe hlozim a trnim od dawna zaroſtlo A dwerze v geho modlitebniczye biechu wzdy zawrzieny, Tak ze za padeſat let nizadnemu nebechu otewrzieny. Ale wſſem przichozym, wychyle ſe z uokencze, bozie ſlowo kazaſſe k gich polepſſeni a k vtieſſeni tak, iaks naylep vmiegieſſe. A zadne ženy przed ſe nepuſſtieſſe, nez 10 muże, a to geſſtie ſwy czaſem, kdyz ſe gemu hodno zdaſſe. A oblaſſt gmie- gieſſe domek hoſtinny, w niemz odpocziwaſſe z dalekych wlaſti każdy po- czeſtny. Ale ſam wnitrz mileho Pana Boha wzdy naſledowaſſe; we dne y w noczy od modlenie rziedko odpocziwaſſe, Ale w ſwe milem Boze wſſij ſwu myſli vſtawnie ſe kochaſſe. Neb, czimz ſe bieſſe wiecze ot ſwietſkych 15 wieczy oddalil, Tem wiecze bieſſe pana Boha k ſobie prziblizil. A tak prze- iaſnu myſli przebywaſſe, Ze wſſeczky wieczy gſucze y buduczye vplnie znaſſe. A ozracznu gemu miloſt v proroczſtwij hoſpodin raczil dati, A netoliko ſwym blyzním ſuſedom prorokowati, Ale ſamemu Czieſarzí Theodozy tak rzeczenemu w geho bogich s neprzateli proſpieſſne wítiezſtwie aneb pobitie drziewe, nez 20 le ſtalo, dal wiedieti. Prwnij diw S. Ianaa). Crednoho czaſu zbierz murſka gednoho rytierze rzimſkeo [3b] y po- prawczy w tiech wlaſtech s geho towarziſtwem od Rziman vſtaweneho bieſſe walnie podſtupila A mnoho krwe lidſke w geho poprawie geſt prolito A 25 wſſeczky kraginy litie poplenienij biechu. Tehdy ten giſty Rytierz, vzrzew. a) červ. 5. ACE Lycho, lat. Lyco. — 6. Před Neb ACE (spr.): Przyfítie k geho prziebytku bieſſie (E bylo) welmi neſnadne; C Nebo; E bylo; — 7. C zaroſtle; AC modly; E u jeho modlitebnicě sch; E biechu sch; E přesm: wzdy byli w geho modly. — 8. ACE zawrziene; C m. že: yakž; C padefate; C přesm: neblechu yžadnemu; C ote- wrziene: AE tak že.... otevřěny sch. (nespr.) — 9. C přesm: z okence wychyle ſie; AC m. kázáše: mluwieffie, E mluwil. — 10. ACE tak sch; A naylepe; E vmiel; ACE a sch; C yzadne; AE přesm: zeny yzadne (E zadne); E nepufftiel. — 11. ACE a to ještě sch; AC mu; E zdalo; ACE a sch. — 12. E gmiel; E odpocziwali. — 13. ACE m. milého: ſameho; E naſledowal. — 14. E odpocziwal; AE m. ale: nez sie, C neb sie; ACE milém sch; C bohu. — 15. ACE se sch; E kochal; E czym; ACE přesm: wiecze bieſſe (E byl) sie (C sie wzdalil). — 16. ACE wieczy y peczy; C oddálil sch; A přesm: tiem boha wiecze k ſobie przyblyzyl (spr.), E tim boha k ſobie wicze przyblizyl (spr.), C tië wiecze ſie bieſſe k ſobie prziblyzil (nespr.); ACE a sch. — 17. E przebywal; AE m. všecky: wſſe naytwrdffie, C wſſeczky naytwržſſie; C m. jsúcé: przitomne; ACE plníe; E znal, C ſnaffel gt (nespr.). — 18. ACE a sch; AE Ozraczenu; ACE jemu sch; ACE u sch; ACE gemu hoſpodyn; ACE a sch; ACE svým sch. — 19. C blyžſſym; ACE Czieſarzyowy; AE Theodoſio; A rzieczenu (nespr.). — 20. ACE nebo; E m. dřieve: prwe. — 21. A geſt stalo; A m. dal věděti: naprzied znati, E dal naprzied znati, C na- przed znati dal. — 22. A nemá nadpisu; C Poczína ſie prwni diw; E O gednom ry- tierzy, kterak neprzately pobijl. — 23. E murzeninſka; ACE jednoho sch; E rytierzy (nespr.); E i sch. — 24. A vſtanoweneho; E byli. — 25. E podſtupili; AC m. jest prolito: prolyla, E prolylij. — 26. AC m. popleněny biechu: poplenyla, E poplenilij; E vzrziel. — 27. ACE m. silné: sobie y swym nerowne (E nerownie nespr.); ACE tehdy —
Strana 6
6 neprzately neſkrowne y przieliſs ſylne, Tehdy k ſwatemu Ianu brzo poſpieſſij, a chtie rad od nieho zwiedieti, czo by ſ toho bylo vcziniti, aby mu raczil powiedieti v poraditi. Tehdy s. Ian gemu powiedie a rzka: kteryzt za tobie so den vkazi, dat Buoh, ze neprzateli potupiſs a zagem odeymeſs a plemeno na- wratiſs. A kdyzt ſe to ſtane, Tehdyt twa ſluzba przed Czyeſarzem bude wzaczna. A kdyz ſie to wſſeczko �alo, Tehdy ſwaty Ian obecznie to mluwieſſe a rzka: Ne pro miet geſt toho pan Buoh vcziniti raczil anij zgewiti, Ale pro ty, kterziz weń budu wierziti. Diw druhy ſwateho Ianaa). Opiet gine diwne wieczy pan Buoh ſkrze ſwateho Iana vkazowal. kdyz manzelka gednoho ſylneho wewody nemahaſſe A ta wzdyczky zadaſſe widieti ſwateho Iana a za to geſt wiernie miela, kdyz by gei koly widiela, ze by ynhed byla zdrawa: A protoz ten wewoda ſylnie zadaſſe, aby ſie dal geho 40 zenie widieti A ſkrze to w gegie zdrawij mieti. A vſlyssew ten giſty starzecz, Y poczie ſie welmi mutiti myſle, czo by z toho vcziniti bylo. Y die w ſobie: Geſt-ly mi na zenſku twarz hledieti czily giy proto dati zahynuti? A prze- myſliw to wſſeczko ſam w ſobie, y wecze wewodie: Prawimt tobie, Zet nema pocź twa zena ke mnie przigiti, nebot noczy w twem domu na gegim pokogi dam ſe gij widieti. A vſlyſſew to ten wewoda, y wrati ſie do ſweho domu, A tu rzecź za negiſtu magie. Y pocże to ſwe zene prawiti a rzka: Zda mi ſie, ze ty toho ſarcze nebudeſs widieti. A kdyz w noczy we ſnach bieſſe chwile, Tehdy ſwaty Ian wnide zawrzenymi dwerzmi y ſta v loże te panie, 45 a) červ. sch; ACE brzo sch; E poſpieffyl. — 28. C rád sch; E bylo z toho; ACE by. — 29. ACE pověděti i sch. — 30. ACE tehdy sch; E powiediel; ACE a řka sch; ACE kteryz; ACE já tobě sch. ACE m. ukáži, dáť Buoh, že: Ia vkazý, to gyſtie wiedie; ACE a před sl. zájem sch; ACE plen (spr.). — 31. ACE kdyz; ACE to wſſeczko; ACE tehdyť sch. — 32. ACE přesm: wzaczna bude; AE m. to všecko ſtalo: to naplný wſſeczko, C to wſſeczko naplný; ACE tehdy sch; C m. obecně: zgewnie; ACE to sch; E mluwil. — 33. ACE a sch; AE řka sch; A přesm. a stručněji: ne pro mie to raczyl geſt buoh zgiewiti, C ne pro mie racžil geſt buoh to zgewiti, E ne pro mne to buoh raczyl zgewiti. — 34. C m. ty: to (nespr.). — 35. A nemá nadpisu; C Druhy diw; E O gedne panij, gefsto gij Swaty Ian we fnie vzdrawil od nemoczij. — 36. ACE opět sch; AC věci sch; ACE Pán sch; AC Buoh sch; A vkazowaſſie, C buoh vkazowaſſe. — 37. ACE přesm: fylneho gednoho; E nemohla; AE wzdy. — 38. AC přesm: Swateho Iana wydleti zadaſſie (C žadala), E Swateho Iana zadala widieti; AC koli geyg. — 39. E yhned, tak E zpravidla; AC přesm: zdrawa byla; ACE a sch; AC Proto; A zaſtaffie (nespr.), E zadal; ACE by. — 40. C přesm.: ženie geho dal; ACE m. ſkrze to: tudy; A gegy; ACE m. mieti: proſpiech gmieti (spr.); ACE a sch; C Vſlyfaw, E Vſlyffel (nespr.). — 41. ACE i sch; C Myſlefſe; C přesm: czo by bylo z toho vcziniti, AE czo by tomu bylo vczyniti; ACE i sch; ACE rzka; C v sobě sch. — 42. A přesm.: gie tak dati proto, E gi dati proto tak; ACE a sch. — 43. AE i sch; C Wewodo; A Prawyt tobie; ACE žeť sch; ACE nemat. — 44. A proczt, AE procz; ACE neb;E w noczy; A gregy; C přesm: na gegiem pokogy w twem domu. — 45. ACE a sch; E Vſlyſsel; ACE i sch; E wratil. — 46. ACE a sch; A gmiegyſfie; ACE to sch; AE m. praviti: to wſſie prawyti, C to prawiti; ACE a sch. — 47. AC ty sch; AC tý nebudeſs; C v sch. — 48 ACE m. ve snách bieše chvíle: ſenna chwyle gyz
6 neprzately neſkrowne y przieliſs ſylne, Tehdy k ſwatemu Ianu brzo poſpieſſij, a chtie rad od nieho zwiedieti, czo by ſ toho bylo vcziniti, aby mu raczil powiedieti v poraditi. Tehdy s. Ian gemu powiedie a rzka: kteryzt za tobie so den vkazi, dat Buoh, ze neprzateli potupiſs a zagem odeymeſs a plemeno na- wratiſs. A kdyzt ſe to ſtane, Tehdyt twa ſluzba przed Czyeſarzem bude wzaczna. A kdyz ſie to wſſeczko �alo, Tehdy ſwaty Ian obecznie to mluwieſſe a rzka: Ne pro miet geſt toho pan Buoh vcziniti raczil anij zgewiti, Ale pro ty, kterziz weń budu wierziti. Diw druhy ſwateho Ianaa). Opiet gine diwne wieczy pan Buoh ſkrze ſwateho Iana vkazowal. kdyz manzelka gednoho ſylneho wewody nemahaſſe A ta wzdyczky zadaſſe widieti ſwateho Iana a za to geſt wiernie miela, kdyz by gei koly widiela, ze by ynhed byla zdrawa: A protoz ten wewoda ſylnie zadaſſe, aby ſie dal geho 40 zenie widieti A ſkrze to w gegie zdrawij mieti. A vſlyssew ten giſty starzecz, Y poczie ſie welmi mutiti myſle, czo by z toho vcziniti bylo. Y die w ſobie: Geſt-ly mi na zenſku twarz hledieti czily giy proto dati zahynuti? A prze- myſliw to wſſeczko ſam w ſobie, y wecze wewodie: Prawimt tobie, Zet nema pocź twa zena ke mnie przigiti, nebot noczy w twem domu na gegim pokogi dam ſe gij widieti. A vſlyſſew to ten wewoda, y wrati ſie do ſweho domu, A tu rzecź za negiſtu magie. Y pocże to ſwe zene prawiti a rzka: Zda mi ſie, ze ty toho ſarcze nebudeſs widieti. A kdyz w noczy we ſnach bieſſe chwile, Tehdy ſwaty Ian wnide zawrzenymi dwerzmi y ſta v loże te panie, 45 a) červ. sch; ACE brzo sch; E poſpieffyl. — 28. C rád sch; E bylo z toho; ACE by. — 29. ACE pověděti i sch. — 30. ACE tehdy sch; E powiediel; ACE a řka sch; ACE kteryz; ACE já tobě sch. ACE m. ukáži, dáť Buoh, že: Ia vkazý, to gyſtie wiedie; ACE a před sl. zájem sch; ACE plen (spr.). — 31. ACE kdyz; ACE to wſſeczko; ACE tehdyť sch. — 32. ACE přesm: wzaczna bude; AE m. to všecko ſtalo: to naplný wſſeczko, C to wſſeczko naplný; ACE tehdy sch; C m. obecně: zgewnie; ACE to sch; E mluwil. — 33. ACE a sch; AE řka sch; A přesm. a stručněji: ne pro mie to raczyl geſt buoh zgiewiti, C ne pro mie racžil geſt buoh to zgewiti, E ne pro mne to buoh raczyl zgewiti. — 34. C m. ty: to (nespr.). — 35. A nemá nadpisu; C Druhy diw; E O gedne panij, gefsto gij Swaty Ian we fnie vzdrawil od nemoczij. — 36. ACE opět sch; AC věci sch; ACE Pán sch; AC Buoh sch; A vkazowaſſie, C buoh vkazowaſſe. — 37. ACE přesm: fylneho gednoho; E nemohla; AE wzdy. — 38. AC přesm: Swateho Iana wydleti zadaſſie (C žadala), E Swateho Iana zadala widieti; AC koli geyg. — 39. E yhned, tak E zpravidla; AC přesm: zdrawa byla; ACE a sch; AC Proto; A zaſtaffie (nespr.), E zadal; ACE by. — 40. C přesm.: ženie geho dal; ACE m. ſkrze to: tudy; A gegy; ACE m. mieti: proſpiech gmieti (spr.); ACE a sch; C Vſlyfaw, E Vſlyffel (nespr.). — 41. ACE i sch; C Myſlefſe; C přesm: czo by bylo z toho vcziniti, AE czo by tomu bylo vczyniti; ACE i sch; ACE rzka; C v sobě sch. — 42. A přesm.: gie tak dati proto, E gi dati proto tak; ACE a sch. — 43. AE i sch; C Wewodo; A Prawyt tobie; ACE žeť sch; ACE nemat. — 44. A proczt, AE procz; ACE neb;E w noczy; A gregy; C přesm: na gegiem pokogy w twem domu. — 45. ACE a sch; E Vſlyſsel; ACE i sch; E wratil. — 46. ACE a sch; A gmiegyſfie; ACE to sch; AE m. praviti: to wſſie prawyti, C to prawiti; ACE a sch. — 47. AC ty sch; AC tý nebudeſs; C v sch. — 48 ACE m. ve snách bieše chvíle: ſenna chwyle gyz
Strana 7
3a v wierze [4a] y w dobrych ſkutczyech gye potwrzuge. Y wecze gij a rzka: Nebudt pile czaſto z puſteniky mluwiti aníj na gich tieleſnu twarz hledieti, 50 Ale vcz ſie gich duchownich ſkutkuow naſledowati; Ila) Nebt gt w ſwatem cžteníj pſano, Ze duchownij ſkutczy cżloka obzíwugi, ale tíeleſnij neproſpiewagi. A toho nemni, by ſkrze mu sprawedlywost nebo ſkrze ktere duostogenstwie aneb ſkrze kteru prokowu mocz, ſakoz ty do mne gmaſs, ale ſkrze mu mod- litbu ſproſtnu a pokornu wſſech neduhuow budeſs w ſwem zíwotie zbawena. 55 A pto muž twoy y ty budeſs zdrawa a twog duom y twa cźeled bude požehnana. A proto s te welike mi na pana Boha wzpominagte a boigte ſie geho a nezadayte nicz wiecze než rowne potrzebicze; a doſti na tom gmeyg, žet gt dano mie we ſnach widieti, a wiecz nepotrzebug, donidż gſy zíwa, ſenu mluwiti. A probudiwſſi ſie ze ſna ta panij, to wſſe, czoź 60 bieſſe widiela neb ſliſſela, ſwev wewodíe pocze pwití a tak rzkucz: Toho s° Iana w geho twarzi y w odiewu dano mnie geſt widieti. tehdy se we- woda tomu pocźe welmi diwíti, a biežew na tu puſſt, kdež s. Ian prze- bywaſſe, y pocže ge ſnažnie diekowati a s tech daruow panu bohu chwalu wzdawatí. A tu przigem poźehname, w dobrych ſkutczyech y s ſwu 65 manźelku ge fie w dobrych ſkutczyech przebywati a par Bohu ſluzîti. Piet gineho cźaſu Staroſta, genz bieſſe nad Rytierze vſtaweny, Y przigide na tu puſſt, kdezto s. Ian przebywaſſe, a ten giſty hoſpodyni a) Z textu B. Listy 3. a 4. jsou původu pozdějšího. biessie (E byla); ACE vnide sch; ACE i sta sch; ACE paníe staffie (E stal). — 49. C i před sl. vece sch; ACE a řka sch. — 50. ACE pylno; ACE přesm: ſ puſtenyky czaſto; C tělesnú sch; AC hledati. — 51. ACE Neb; C m. jest: gíe. — 52. C m. že; kdyz, AE že sch; B cžloka!, D czlowieka, ACE sch. (spr.); AE ozywugy, C ožywagi; ACE ale sch. — 53. ACE sprawedlnoſt; ACE skrze sch. — 54. AC nebo, E neb; ACE skrze sch; C proroczſku; AE m. do mne jmáš: domnieny gmaſs (spr.), C sie domnie- waſs; ACE m. ale: nez. — 55. AE přesm.: neduhuow (E neduhu) wſſech; ACE budeš sch; ACE gſy zbawena. — 56. ACE a sch; E Protoz; ACE bude sch. — 57. Da sch; E protoz; ACE veliké sch; ACE na Pána sch. — 58. ACE přesm: a geho fie wzdy czky boygte; ACE nežádajte sch; E wicze zadayte; D potrzeby, A přesm. a šíře: potrziebycze rowne tieleſne zadaygte, E potrzebiczye rowne tieleſne; DACE a sch; D doft, AE Dostyz; CE na tom sch. — 59. C mieýte; AE m. žeť jest: zietie; D bohem dano ; D mne ; AE šiře: buohem we ſnie dano mie (E mne) wydieti. C bohem wam we ſnach dano mie widieti; E dokudz. — 60. ACE a sch; ACE přesm.: ta pany z toho ſna; ACE to sch. — 61. E m. viděla: ſlyſſela; ACE m. neb: y; C ſlyſſala, E widiela; C wewodowy, E muzy; ACE a tak sch. — 62. E mi; ACE m. tehdy: Tomu; ACE ten wewoda. — 63. ACE tomu sch; D přesm: pocže tomu; AC m. velmi: na- ſylnie; DACE brezaw. — 64. E przebywal, A brziebywaſſie (!); ACE i sch; ACE Pánu sch. — 65. ACE tu sch; E przyyaw; AE i sch. — 66. CE yal; ACE v dobrých skutciech sch. (spr.); A m. přebývati: do konczenie prziebywati, C do ſkoncženíe prżebywati, E do ſmrti prziebywati; ACE a Pánu Bohu slúžiti sch. V C následuje nadpis: Trżetie diw, D Diw trzeti ſwateho Iana, E O Staroſtie, geſſto gev s. Ian po- wiediel, ze geho zena Syna (sic!, neúplné). — 67. ACE opět sch; A czafſa; A ſtaroſtna (nespr.); E byl; DACE rytierzí. — 68. ACE i sch; E prziſſel; A puſſczy; A kde, C kdež, E ktez; E przebywal; ACE a sch. — 69. AC m. hospodyni doma:
3a v wierze [4a] y w dobrych ſkutczyech gye potwrzuge. Y wecze gij a rzka: Nebudt pile czaſto z puſteniky mluwiti aníj na gich tieleſnu twarz hledieti, 50 Ale vcz ſie gich duchownich ſkutkuow naſledowati; Ila) Nebt gt w ſwatem cžteníj pſano, Ze duchownij ſkutczy cżloka obzíwugi, ale tíeleſnij neproſpiewagi. A toho nemni, by ſkrze mu sprawedlywost nebo ſkrze ktere duostogenstwie aneb ſkrze kteru prokowu mocz, ſakoz ty do mne gmaſs, ale ſkrze mu mod- litbu ſproſtnu a pokornu wſſech neduhuow budeſs w ſwem zíwotie zbawena. 55 A pto muž twoy y ty budeſs zdrawa a twog duom y twa cźeled bude požehnana. A proto s te welike mi na pana Boha wzpominagte a boigte ſie geho a nezadayte nicz wiecze než rowne potrzebicze; a doſti na tom gmeyg, žet gt dano mie we ſnach widieti, a wiecz nepotrzebug, donidż gſy zíwa, ſenu mluwiti. A probudiwſſi ſie ze ſna ta panij, to wſſe, czoź 60 bieſſe widiela neb ſliſſela, ſwev wewodíe pocze pwití a tak rzkucz: Toho s° Iana w geho twarzi y w odiewu dano mnie geſt widieti. tehdy se we- woda tomu pocźe welmi diwíti, a biežew na tu puſſt, kdež s. Ian prze- bywaſſe, y pocže ge ſnažnie diekowati a s tech daruow panu bohu chwalu wzdawatí. A tu przigem poźehname, w dobrych ſkutczyech y s ſwu 65 manźelku ge fie w dobrych ſkutczyech przebywati a par Bohu ſluzîti. Piet gineho cźaſu Staroſta, genz bieſſe nad Rytierze vſtaweny, Y przigide na tu puſſt, kdezto s. Ian przebywaſſe, a ten giſty hoſpodyni a) Z textu B. Listy 3. a 4. jsou původu pozdějšího. biessie (E byla); ACE vnide sch; ACE i sta sch; ACE paníe staffie (E stal). — 49. C i před sl. vece sch; ACE a řka sch. — 50. ACE pylno; ACE přesm: ſ puſtenyky czaſto; C tělesnú sch; AC hledati. — 51. ACE Neb; C m. jest: gíe. — 52. C m. že; kdyz, AE že sch; B cžloka!, D czlowieka, ACE sch. (spr.); AE ozywugy, C ožywagi; ACE ale sch. — 53. ACE sprawedlnoſt; ACE skrze sch. — 54. AC nebo, E neb; ACE skrze sch; C proroczſku; AE m. do mne jmáš: domnieny gmaſs (spr.), C sie domnie- waſs; ACE m. ale: nez. — 55. AE přesm.: neduhuow (E neduhu) wſſech; ACE budeš sch; ACE gſy zbawena. — 56. ACE a sch; E Protoz; ACE bude sch. — 57. Da sch; E protoz; ACE veliké sch; ACE na Pána sch. — 58. ACE přesm: a geho fie wzdy czky boygte; ACE nežádajte sch; E wicze zadayte; D potrzeby, A přesm. a šíře: potrziebycze rowne tieleſne zadaygte, E potrzebiczye rowne tieleſne; DACE a sch; D doft, AE Dostyz; CE na tom sch. — 59. C mieýte; AE m. žeť jest: zietie; D bohem dano ; D mne ; AE šiře: buohem we ſnie dano mie (E mne) wydieti. C bohem wam we ſnach dano mie widieti; E dokudz. — 60. ACE a sch; ACE přesm.: ta pany z toho ſna; ACE to sch. — 61. E m. viděla: ſlyſſela; ACE m. neb: y; C ſlyſſala, E widiela; C wewodowy, E muzy; ACE a tak sch. — 62. E mi; ACE m. tehdy: Tomu; ACE ten wewoda. — 63. ACE tomu sch; D přesm: pocže tomu; AC m. velmi: na- ſylnie; DACE brezaw. — 64. E przebywal, A brziebywaſſie (!); ACE i sch; ACE Pánu sch. — 65. ACE tu sch; E przyyaw; AE i sch. — 66. CE yal; ACE v dobrých skutciech sch. (spr.); A m. přebývati: do konczenie prziebywati, C do ſkoncženíe prżebywati, E do ſmrti prziebywati; ACE a Pánu Bohu slúžiti sch. V C následuje nadpis: Trżetie diw, D Diw trzeti ſwateho Iana, E O Staroſtie, geſſto gev s. Ian po- wiediel, ze geho zena Syna (sic!, neúplné). — 67. ACE opět sch; A czafſa; A ſtaroſtna (nespr.); E byl; DACE rytierzí. — 68. ACE i sch; E prziſſel; A puſſczy; A kde, C kdež, E ktez; E przebywal; ACE a sch. — 69. AC m. hospodyni doma:
Strana 8
doma k dietinſtwu gmiegieſſe. A toho dne, kterehož k ſwatem' Ianu przigide, 7o tehdy ge° žena dogide praczneho cźaſu, nemohuczy dietete poroditi, a pto gi bieſſe blyžko k ſmrtí. Tehdý ge' s. Ian pocźe prawiti a rzka: Ty gmaſs ſ prawem chwalyti Iezu Xa, Ze tie gt raczil ſyně obdarowati; ale to wiez, ze gt twa žena blizko byla k ſmrti, ale gižt gi geſt božle mit vtieſſila a prodlila zdrawie gegieho. A ptož poſpieſſnie wrat ſie do ſwe° domu, a na- 75 lezneſs ſwe° ſyna ſedmi dnow wſtarzi y wzdiegeſs Ian gmeno ge°. HI A budeſs geho w ſwem domu chowatí a oſtrziehatí geho budeſs ode wſſíe tieleſne poſſkwrny a potom geyg daſs k źakom, aby ſie vczil k ſtawu duchowníe". 35 A take mnohym ſuſedom y podalnim ſwaty Ian zgewowaſſe, když so k nie przichodiechu, gich tagnu myſl, geſſto w ſrdczy gmiegiechu. A nay- wiecze, ktoz biechu z nich taynie zhrzeſſili, Ty on treſkcze, gim przikazo- waſſe, aby ſwate pokanie przigmucz plnilí. Nyla potoka tak ržecženeho rozwodniene naprzed prawieſſe aneb opiet przeſufſenie; takež naprzed lidem prawieſſe pro gich hrziechy bozíe rozhniewanie, pro niežto by gmiely 85 ſprawnie trpietí kazeň božij neb treſktanie, mnohym nemocznym zdrawie przidawaſſe. A za to gt nikdy nežadal ſwietczke chwaly anij darow kterych a take nedadieſſe pracznych przed ſe noſyti, Ale, drzewieny oleg požehnage, y kazal ſe gim mazatí; A ktoz gſu ſie gim s wieru pomazaly, Tij gſu zdrawie y ſyly nabyly. doma hoſpodyný trezku, E doma hoſpodyni; D m. k: a tezku boleſt k; A m. dětin- stvu: dietynemu porodieny, E dietinnemu porodienie, C dietinnev porozenie; E gmiel; D kteryz; E prziſfel. — 70. ACE tehdy sch; ACE přesm: czaſu praczneho dogyde (C dofſla gt); B dietete sic!; ACE m. poroditi: zbyti; ACE a sch; AC Pro mez, E proňz. — 71. ACE jí sch; E byla k ſmrti; ACE blyzka; E k smrti sch; ACE m. tehdy: Pocze; ACE poče sch; AC a sch; ACm. ty: ze, E ty sch. — 72. ACE m. s právem: ſprawnie; ACE m. chváliti Jezukrista: buoh (CE boha) chwalyti; ACE jest sch; ACE obdarzyti; ACE to sch. — 73. A m. že jest: zietie, C že ge, E ziet gt; ACE blyz; AC přesm: k ſmrti byla; AC ale sch; ACE gyz; AC ji sch. — 74. ACE přesm: gegie (E sch.) zdrawie prodlyla; ACE a protož sch; ACE Poſpieſs; C wratie; AE a sch. — 75. DAE svého sch; AE vstáři sch; C a nalezneš... vstáři sch. (nespr.); A wdiegeſs, E wdiegess gemu; AD gmíe, E sch; AC m. jeho: gemu, E sch; C m. a: Y, A sch. — 76. ACE m. chovati: deſet (nespr.; C ſedm, spr.) let chowati; D ho; ACE ostřiehati jeho budeš sch. 77. ACE m. tělesné poškvrny: pofſkwrny tieleſtnie (CE tieleſne, spr.) oſtrzyhati; C daſs k zakonu (spr.); AE přesm: k zakonu daſs; DACE k sch. — 79. ACE a sch; ACE svatý Jan zjevováše sch. — 80. AC m. přichodiechu: przýchodiechu, zgewowaſfie, E przichodili, zgiewowal; A m. mysl: myl (nespr.); E gmieli. — 81. E byli; ACE ty on sch; E treſktal; ACE jim sch. — 82. DAC m; přikazováše: zehrafſe, E sch; ACE přijmúc sch; AE šíře: Nyla rayſkeho potoka, C Rayſkeho potoka Nyli. — 83. E prawil; ACE nebo; ACE opět sch; C m. přesušenie: prziefuzeňíc (nespr.). — 84. E prawil; C hržech. — 85. A přesm.: by ſprawnie miely trpieti, C by zprawa trpieti miely; ACE přesm: bozij kazen; ACE m. mnohým nemocným zdravie: take zdrawie mnohym nemocznym. — 86. E przidawal; ACE jest nikdy sch; ACE přesm: ſwietczíke chwaly nezadal (C nežadaffe): ACE m. daróv kterých: kterych daruow bral. — 87. ACE a také sch; C nedawaſſe, E Nedal. — 88. ACE i sch; A m. ktož: koz (nespr.); ACE přesm: f wieru gym; ACE ti jsú sch. — 89. AE m. síly:
doma k dietinſtwu gmiegieſſe. A toho dne, kterehož k ſwatem' Ianu przigide, 7o tehdy ge° žena dogide praczneho cźaſu, nemohuczy dietete poroditi, a pto gi bieſſe blyžko k ſmrtí. Tehdý ge' s. Ian pocźe prawiti a rzka: Ty gmaſs ſ prawem chwalyti Iezu Xa, Ze tie gt raczil ſyně obdarowati; ale to wiez, ze gt twa žena blizko byla k ſmrti, ale gižt gi geſt božle mit vtieſſila a prodlila zdrawie gegieho. A ptož poſpieſſnie wrat ſie do ſwe° domu, a na- 75 lezneſs ſwe° ſyna ſedmi dnow wſtarzi y wzdiegeſs Ian gmeno ge°. HI A budeſs geho w ſwem domu chowatí a oſtrziehatí geho budeſs ode wſſíe tieleſne poſſkwrny a potom geyg daſs k źakom, aby ſie vczil k ſtawu duchowníe". 35 A take mnohym ſuſedom y podalnim ſwaty Ian zgewowaſſe, když so k nie przichodiechu, gich tagnu myſl, geſſto w ſrdczy gmiegiechu. A nay- wiecze, ktoz biechu z nich taynie zhrzeſſili, Ty on treſkcze, gim przikazo- waſſe, aby ſwate pokanie przigmucz plnilí. Nyla potoka tak ržecženeho rozwodniene naprzed prawieſſe aneb opiet przeſufſenie; takež naprzed lidem prawieſſe pro gich hrziechy bozíe rozhniewanie, pro niežto by gmiely 85 ſprawnie trpietí kazeň božij neb treſktanie, mnohym nemocznym zdrawie przidawaſſe. A za to gt nikdy nežadal ſwietczke chwaly anij darow kterych a take nedadieſſe pracznych przed ſe noſyti, Ale, drzewieny oleg požehnage, y kazal ſe gim mazatí; A ktoz gſu ſie gim s wieru pomazaly, Tij gſu zdrawie y ſyly nabyly. doma hoſpodyný trezku, E doma hoſpodyni; D m. k: a tezku boleſt k; A m. dětin- stvu: dietynemu porodieny, E dietinnemu porodienie, C dietinnev porozenie; E gmiel; D kteryz; E prziſfel. — 70. ACE tehdy sch; ACE přesm: czaſu praczneho dogyde (C dofſla gt); B dietete sic!; ACE m. poroditi: zbyti; ACE a sch; AC Pro mez, E proňz. — 71. ACE jí sch; E byla k ſmrti; ACE blyzka; E k smrti sch; ACE m. tehdy: Pocze; ACE poče sch; AC a sch; ACm. ty: ze, E ty sch. — 72. ACE m. s právem: ſprawnie; ACE m. chváliti Jezukrista: buoh (CE boha) chwalyti; ACE jest sch; ACE obdarzyti; ACE to sch. — 73. A m. že jest: zietie, C že ge, E ziet gt; ACE blyz; AC přesm: k ſmrti byla; AC ale sch; ACE gyz; AC ji sch. — 74. ACE přesm: gegie (E sch.) zdrawie prodlyla; ACE a protož sch; ACE Poſpieſs; C wratie; AE a sch. — 75. DAE svého sch; AE vstáři sch; C a nalezneš... vstáři sch. (nespr.); A wdiegeſs, E wdiegess gemu; AD gmíe, E sch; AC m. jeho: gemu, E sch; C m. a: Y, A sch. — 76. ACE m. chovati: deſet (nespr.; C ſedm, spr.) let chowati; D ho; ACE ostřiehati jeho budeš sch. 77. ACE m. tělesné poškvrny: pofſkwrny tieleſtnie (CE tieleſne, spr.) oſtrzyhati; C daſs k zakonu (spr.); AE přesm: k zakonu daſs; DACE k sch. — 79. ACE a sch; ACE svatý Jan zjevováše sch. — 80. AC m. přichodiechu: przýchodiechu, zgewowaſfie, E przichodili, zgiewowal; A m. mysl: myl (nespr.); E gmieli. — 81. E byli; ACE ty on sch; E treſktal; ACE jim sch. — 82. DAC m; přikazováše: zehrafſe, E sch; ACE přijmúc sch; AE šíře: Nyla rayſkeho potoka, C Rayſkeho potoka Nyli. — 83. E prawil; ACE nebo; ACE opět sch; C m. přesušenie: prziefuzeňíc (nespr.). — 84. E prawil; C hržech. — 85. A přesm.: by ſprawnie miely trpieti, C by zprawa trpieti miely; ACE přesm: bozij kazen; ACE m. mnohým nemocným zdravie: take zdrawie mnohym nemocznym. — 86. E przidawal; ACE jest nikdy sch; ACE přesm: ſwietczíke chwaly nezadal (C nežadaffe): ACE m. daróv kterých: kterych daruow bral. — 87. ACE a také sch; C nedawaſſe, E Nedal. — 88. ACE i sch; A m. ktož: koz (nespr.); ACE přesm: f wieru gym; ACE ti jsú sch. — 89. AE m. síly:
Strana 9
4a Take hrabie geden rzimſky, genź obecznu ržecźi ſenator ſlowieſſe, 90 ten take gmiegieſſe ſlepu ženu a ta geſt welmi pilnie proſyla, aby gi wedl k ſwater Ianu. Tehdy gegie muž, ten hrabie, otpowiedie a rzka: Negmat obycžege na ženy hledieti anij ſ nimi mluwiti, tot dobrze wiem. Tehdy ona muže ſweho pocźe proſyti, aby ſie on ſam na tu puſſt pro nij raczil truditi a s° Iana proſytí, aby on gi ſwu ſwatu modlitbu raczíl vzdrawiti. A kdyz ten hrabie s° Iana na puſſti naleze a potrzebu y proſbu ſwe ženy przed nim ſpuoſobil, Tehdy ge' s. Jan dal olege pozehnaneho y wecze ger a rzka: Wratiž ſie do domu ſweho, maźiž gim ſwe źeny ocźi, a trzeti den budet widieti. A když to ta panij wſſeczko vczíni, tehdy wſſeczka boleſt z gegie z ocźi wyſtupí, a gſucz nowym zrakem obdarzena, y pochwalij pana 100 Iezu Xa. trech y mnoho ginych diwuow ſliſſíme, gichzto pro teſknoſt porzad wyprawiti nemuožem; Ale to, czoź gſme ocźitie II widieli, to gſme zgewnie a porzad wylozíly. Neb nas ſedm towarziſſkuow poczeſtnych k niev gdrechom A newie- diechom, byl-li geſt ktery žak ſwieczeny mezy namí. a kdyz ſie k níemu 105 przibracho, pokorníe geho pozdrawichom, a proſiecz od nieho ſwateho pozehnaníe y geho modlitby, aby za nas pana boha proſytí racžil. Tehdy 95 wſſe ſyly gſu, C ſyly gſu. — 90. Následující odstavec má v D nadpis: Diw cztwrty ſwateho Iana, v E: O gedne zenie, gyzto s. Ian zrak nawratil; ACE také sch; E přesm: flowe Senator. — 91. ACE také jmějieše sch; A ſlebu (nespr.); ACE m. ženu: zenu gmiel; ACE jest velmi sch; AC pilně prosila sch; AE dowedl, C dowedly. — 92 AC m. Janu: Ianu, pylnie proſeſſie; AC m. tehdy: Tehda (C Tehdy) gy ten hrabie; E m. jejie: gij; E ten hrabie sch; ACE a řka sch. — 93. AC hledati, E hlidati; AC wiedie. — 94. ACE m. tehdy ... prositi: y pocze muze ſweho ta pany ſnazne proſyti; ACE on sám sch; ACE m. púšt: puſft ſam; D pro ni sch; E m. ráčil truditi: trudil. — 85. E proſyl; ACE on ji sch; AE m. ráčil: raczyl gy, C gy racžil; E kdy. — 96. E nalezl; C m. i: a; A proſku (nespr.). — 97. ACE m. před ním: przieden; AC m. spuosobil: przy- neſſe, E przyneſl; ACE m. tehdy: Da; ACE dal sch; ACE i vece jemu sch. — 98. A ařka sch; AC Wratie, E wraticze; E m. do domu: domow ; DAC tweho; E jím sch; ACE twe; ADC m. ženě: hoſpodyny; AC a sch; E m. a: a budet. — 99. A m. budeť: bude moczy, E sch; C m. viděti: widieti moczy; AE a sch; AC m. to: to wſſeczko, E to ſwe; ACE ta sch; E m. všecko: E wſſe, C tá (!), A všecko sch; AC czynyſſie, E czynil; AC tehdy všěcka sch; A m. bolest: gegie bolest, C bolest gie. — 100. D m.jejie: gegich, AC jejie sch; DAC sch; AC m. vystúpi; prycz wyſtupy; E m. tehdy... vystúpi: tehdy gij z oczy boleſt wyſtupila; ACE m.a: a ona; AE novým sch; A odar- ziena (nespr.); ACE i sch; E pochwalila; ACE m. Pána: boha. — 101. AC m. Jezu: otcze, E sch; AC m. Krista: y geho ſyna, E sch; ACE těch i sch; ACE m. slyšíme: o niem ſlyſſeme(!, CE slyſſyme). — 102. A m. nemuožem: opustymy, C opustime, E m. vypraviti nemuožem: opuſtime wyprawiti; E widieli oczytie; D m. jsme zjevně: zge- wime. — 103. D m. vyložili: gſme to wylozili; A m. to jsme ... vyložili: zgewyme a w naſſem praweny porziad polozyme, C zgewnie w naſſem prawený a porzad polo- żyme, E zgewime, a to polozyme porzad w naſſem prawenie. — 104. AC m. neb nás sedm: Sedm nas, E Gednu nas ſſlo Sedm; C towarzyfſow, E towarziffuow k niemu; E k němu sch; E jdiechom sch. — 105. ACE nevěděchom sch; AC m. jest: by, E geft mezy nami; A ſwaczeny; A m. mezi námi: mezý nami newiediechuom, C mezy namy newidiely ſmy, E toho ſme newiedieli; E m. sě: ſme fie. — 106. AC m. přibrachom: przyblyzychuom, E prziblizyli; AE pokorně jeho pozdravichom a sch — 107. E m. aby: k bohu aby, AC aby sch; A m. za nás Pána Boha prositi ráčil: za ny wzdanie k bohu,
4a Take hrabie geden rzimſky, genź obecznu ržecźi ſenator ſlowieſſe, 90 ten take gmiegieſſe ſlepu ženu a ta geſt welmi pilnie proſyla, aby gi wedl k ſwater Ianu. Tehdy gegie muž, ten hrabie, otpowiedie a rzka: Negmat obycžege na ženy hledieti anij ſ nimi mluwiti, tot dobrze wiem. Tehdy ona muže ſweho pocźe proſyti, aby ſie on ſam na tu puſſt pro nij raczil truditi a s° Iana proſytí, aby on gi ſwu ſwatu modlitbu raczíl vzdrawiti. A kdyz ten hrabie s° Iana na puſſti naleze a potrzebu y proſbu ſwe ženy przed nim ſpuoſobil, Tehdy ge' s. Jan dal olege pozehnaneho y wecze ger a rzka: Wratiž ſie do domu ſweho, maźiž gim ſwe źeny ocźi, a trzeti den budet widieti. A když to ta panij wſſeczko vczíni, tehdy wſſeczka boleſt z gegie z ocźi wyſtupí, a gſucz nowym zrakem obdarzena, y pochwalij pana 100 Iezu Xa. trech y mnoho ginych diwuow ſliſſíme, gichzto pro teſknoſt porzad wyprawiti nemuožem; Ale to, czoź gſme ocźitie II widieli, to gſme zgewnie a porzad wylozíly. Neb nas ſedm towarziſſkuow poczeſtnych k niev gdrechom A newie- diechom, byl-li geſt ktery žak ſwieczeny mezy namí. a kdyz ſie k níemu 105 przibracho, pokorníe geho pozdrawichom, a proſiecz od nieho ſwateho pozehnaníe y geho modlitby, aby za nas pana boha proſytí racžil. Tehdy 95 wſſe ſyly gſu, C ſyly gſu. — 90. Následující odstavec má v D nadpis: Diw cztwrty ſwateho Iana, v E: O gedne zenie, gyzto s. Ian zrak nawratil; ACE také sch; E přesm: flowe Senator. — 91. ACE také jmějieše sch; A ſlebu (nespr.); ACE m. ženu: zenu gmiel; ACE jest velmi sch; AC pilně prosila sch; AE dowedl, C dowedly. — 92 AC m. Janu: Ianu, pylnie proſeſſie; AC m. tehdy: Tehda (C Tehdy) gy ten hrabie; E m. jejie: gij; E ten hrabie sch; ACE a řka sch. — 93. AC hledati, E hlidati; AC wiedie. — 94. ACE m. tehdy ... prositi: y pocze muze ſweho ta pany ſnazne proſyti; ACE on sám sch; ACE m. púšt: puſft ſam; D pro ni sch; E m. ráčil truditi: trudil. — 85. E proſyl; ACE on ji sch; AE m. ráčil: raczyl gy, C gy racžil; E kdy. — 96. E nalezl; C m. i: a; A proſku (nespr.). — 97. ACE m. před ním: przieden; AC m. spuosobil: przy- neſſe, E przyneſl; ACE m. tehdy: Da; ACE dal sch; ACE i vece jemu sch. — 98. A ařka sch; AC Wratie, E wraticze; E m. do domu: domow ; DAC tweho; E jím sch; ACE twe; ADC m. ženě: hoſpodyny; AC a sch; E m. a: a budet. — 99. A m. budeť: bude moczy, E sch; C m. viděti: widieti moczy; AE a sch; AC m. to: to wſſeczko, E to ſwe; ACE ta sch; E m. všecko: E wſſe, C tá (!), A všecko sch; AC czynyſſie, E czynil; AC tehdy všěcka sch; A m. bolest: gegie bolest, C bolest gie. — 100. D m.jejie: gegich, AC jejie sch; DAC sch; AC m. vystúpi; prycz wyſtupy; E m. tehdy... vystúpi: tehdy gij z oczy boleſt wyſtupila; ACE m.a: a ona; AE novým sch; A odar- ziena (nespr.); ACE i sch; E pochwalila; ACE m. Pána: boha. — 101. AC m. Jezu: otcze, E sch; AC m. Krista: y geho ſyna, E sch; ACE těch i sch; ACE m. slyšíme: o niem ſlyſſeme(!, CE slyſſyme). — 102. A m. nemuožem: opustymy, C opustime, E m. vypraviti nemuožem: opuſtime wyprawiti; E widieli oczytie; D m. jsme zjevně: zge- wime. — 103. D m. vyložili: gſme to wylozili; A m. to jsme ... vyložili: zgewyme a w naſſem praweny porziad polozyme, C zgewnie w naſſem prawený a porzad polo- żyme, E zgewime, a to polozyme porzad w naſſem prawenie. — 104. AC m. neb nás sedm: Sedm nas, E Gednu nas ſſlo Sedm; C towarzyfſow, E towarziffuow k niemu; E k němu sch; E jdiechom sch. — 105. ACE nevěděchom sch; AC m. jest: by, E geft mezy nami; A ſwaczeny; A m. mezi námi: mezý nami newiediechuom, C mezy namy newidiely ſmy, E toho ſme newiedieli; E m. sě: ſme fie. — 106. AC m. přibrachom: przyblyzychuom, E prziblizyli; AE pokorně jeho pozdravichom a sch — 107. E m. aby: k bohu aby, AC aby sch; A m. za nás Pána Boha prositi ráčil: za ny wzdanie k bohu,
Strana 10
10 nas otaza, gt-li ktery žak mezy nami ſwieczeny. Y my weczecho, že takeho nižadneho mezy ſebu negmame, tehdy na nas na kazdeho pilnie wzhlede 110 Y pozna gednoho tagneho Iahna mezy namí, a pro prawu pokoru ſwie- czenie tagiefse. y pocže nań prítem vkazowatí. A Iahen chtieſſe toho przietí. Tehdy geig vgew za prawu ruku, y pocze ho czelowatí, A proſe geho, aby božieho daru netagil; y wecze ge': Neobraczug dobreho we zlell, Nebt nízadne krzíwe ſlowo bez hrziechu nenie; A wſſij ſwu ſylu gmame 115 sie krziwdy chowati, lecž p dobre lecž pro zle nechatí krzíwe rzeczí; neb krziwda z boha nepochodi, ale s diabla, genz gi plodí. Ten Iahen przige miloſtiwie to treftktanie y pocźe proſytí za krziwu rzecž pokaníe ſprawed- lywe°. Tehdy kdyź gedne noczy rano wſtachom, wzdawagicz modlitby panu Bohu, Zymnicze, geſſto trzeti den bywa, popade bratra naſſeho tak 120 tiežcze, až muſil w lozí ležetí. a kdyź ſie tak praczńie gmiegieſſe, za zdrawie s° Iana proſyeſſe. Y pocze ger ſwaty Ian radití a rzka: Nerod, ſynaczku, ſweho dobreho zbyti. Neb, iakz koly woda cźiſta tielo oplakuge etc. IJa) oplakuge, Takez boleſt a nemoc a ſmutek duſſi oczíſcvge. A kdyz gemu tu radu dokona, Wzem pozehnaneho olegíe, y pomaza geho. A kdyzb) geho 125 pomaza, Tehdy mnoho necziſteho z vst wywrati a ynhed by vzdrawen. 4b 53 a) Začíná se zase text psaný rukou starší. b) k nadeps. C za ny k bohu wzdanye, E za nas wzdal; C m. tehdy: Y, AE tehdy sch. — 108. A přesm: Otaza nas, C otazal nas, E Otazal nas a rzka; A m. žák: ſwaczeny zak, C žak ſwieczený; AC svěcený sch; E m. jest-li .. . svěcený: Geft-li mezy wami ktery zak ſwieczeny; AC i sch; ACE my sch; E rzekli ſme; C že sch; E takoweho, C takého sch. — 109. A m. nižádného: yzadneho, C yzadneho neňíe, E zadneho nenie; ACE m. sebú: namý; CE nejmáme sch; ACE m. tehdy: A kdyz; C. wzhlediel, E wzhledl. — 110. ACE i pozna sch; po slově námi následují v D slova: Ten truoge ſwieczenie gmie- gieſſe A bieſſe naimlazſſy mezy nami, AC wzwiedie (C zwiediel), genz troge swieczeny gmiegyſſe a naymladſſy mezy nami bieſſe, E wzwiediel, genz gmiel trogie swieczenie a byl naymladſſy mezy nami; ACE pravú sch; ACE ſweho ſwieczeny. — 111. E tagil; AE m. naň: giey, C geno; A m. a: an, C a on; AC jáhen sch; A m. chtieše: gie sie, C pocžal; A pylnie popierati, C ſylnie odpierati; E a jáhen ... přieti sch. (nespr.). — 112. A m. tehdy jej ujem: vgem gey, C y vgem gey, E y vyal gey, D tehdy gei vgie; ACE m. pravú ruku: prawyczy (E prawicze nespr.); E i sch; DAC gei, E sch; AC lybati, E lybati geho; ACE a prose jeho sch. — 113. ACE přesm: daru bozíeho; C netagil, ponukati; AC m. i wecě jemu: rzka, E a rzka; AE neobraczey; AE w. — 114. ACE přesm: neb bez hrziecha (C hrziechu, E hrzichu) neny kazde flowo krzywe (E krziwe ſlowo); ACE a sch; E vší sch; ACE svú sch; E vſylu. — 115. E přesm: ſie mame chowati krziwdy; ACE přesm: krzywe rzieczy nechay (C ne- chati spr.). — 116. A newychody, E newychazy, C neníe; E jenž ji plodí sch. — 117. A přesm: to miloſtywie, C toho miloftiwie: E m. ten ... tresktánie: ten yahen to treſktanie prziyal miloſtiwie; ACE i sch; ACE m. poče prositi: profie; A přesm: ſprawedlneho pokanie, CE ſprawedliweho pokanie.—118. AC m. tehdy : Tudiez; E wſtali ſme. - 119. ACE přesm: a modlytwu obecznu (C obycžeýnu) bohu wzdawachuom (C wzdachom, E wzda- wagicze); E zymicze; E ješto třetí den bývá sch. — 120. A az w lozy polozy geho, C až ho w ložy položy, E az y muſyl lezeti; E a sch; E gmiel. — 121. C proſy; E m. za... prosieše: proſyli ſme Swateho Iana za geho zdrawi; A i sch; E raditi Swaty Ian; AC a sch; E m. nerod: Nerod zbyti. — 122. E zbýti sch; A Nebo; AC yakoz; ACE přesm: czyſta woda; E tělo sch; DACE oplakuje etc ovšem není. 123. ACE nemocz y boleft; ACE a před sl. smutek sch; ACE jemu sch. — 124. ACE m. radu: dobru radu;
10 nas otaza, gt-li ktery žak mezy nami ſwieczeny. Y my weczecho, že takeho nižadneho mezy ſebu negmame, tehdy na nas na kazdeho pilnie wzhlede 110 Y pozna gednoho tagneho Iahna mezy namí, a pro prawu pokoru ſwie- czenie tagiefse. y pocže nań prítem vkazowatí. A Iahen chtieſſe toho przietí. Tehdy geig vgew za prawu ruku, y pocze ho czelowatí, A proſe geho, aby božieho daru netagil; y wecze ge': Neobraczug dobreho we zlell, Nebt nízadne krzíwe ſlowo bez hrziechu nenie; A wſſij ſwu ſylu gmame 115 sie krziwdy chowati, lecž p dobre lecž pro zle nechatí krzíwe rzeczí; neb krziwda z boha nepochodi, ale s diabla, genz gi plodí. Ten Iahen przige miloſtiwie to treftktanie y pocźe proſytí za krziwu rzecž pokaníe ſprawed- lywe°. Tehdy kdyź gedne noczy rano wſtachom, wzdawagicz modlitby panu Bohu, Zymnicze, geſſto trzeti den bywa, popade bratra naſſeho tak 120 tiežcze, až muſil w lozí ležetí. a kdyź ſie tak praczńie gmiegieſſe, za zdrawie s° Iana proſyeſſe. Y pocze ger ſwaty Ian radití a rzka: Nerod, ſynaczku, ſweho dobreho zbyti. Neb, iakz koly woda cźiſta tielo oplakuge etc. IJa) oplakuge, Takez boleſt a nemoc a ſmutek duſſi oczíſcvge. A kdyz gemu tu radu dokona, Wzem pozehnaneho olegíe, y pomaza geho. A kdyzb) geho 125 pomaza, Tehdy mnoho necziſteho z vst wywrati a ynhed by vzdrawen. 4b 53 a) Začíná se zase text psaný rukou starší. b) k nadeps. C za ny k bohu wzdanye, E za nas wzdal; C m. tehdy: Y, AE tehdy sch. — 108. A přesm: Otaza nas, C otazal nas, E Otazal nas a rzka; A m. žák: ſwaczeny zak, C žak ſwieczený; AC svěcený sch; E m. jest-li .. . svěcený: Geft-li mezy wami ktery zak ſwieczeny; AC i sch; ACE my sch; E rzekli ſme; C že sch; E takoweho, C takého sch. — 109. A m. nižádného: yzadneho, C yzadneho neňíe, E zadneho nenie; ACE m. sebú: namý; CE nejmáme sch; ACE m. tehdy: A kdyz; C. wzhlediel, E wzhledl. — 110. ACE i pozna sch; po slově námi následují v D slova: Ten truoge ſwieczenie gmie- gieſſe A bieſſe naimlazſſy mezy nami, AC wzwiedie (C zwiediel), genz troge swieczeny gmiegyſſe a naymladſſy mezy nami bieſſe, E wzwiediel, genz gmiel trogie swieczenie a byl naymladſſy mezy nami; ACE pravú sch; ACE ſweho ſwieczeny. — 111. E tagil; AE m. naň: giey, C geno; A m. a: an, C a on; AC jáhen sch; A m. chtieše: gie sie, C pocžal; A pylnie popierati, C ſylnie odpierati; E a jáhen ... přieti sch. (nespr.). — 112. A m. tehdy jej ujem: vgem gey, C y vgem gey, E y vyal gey, D tehdy gei vgie; ACE m. pravú ruku: prawyczy (E prawicze nespr.); E i sch; DAC gei, E sch; AC lybati, E lybati geho; ACE a prose jeho sch. — 113. ACE přesm: daru bozíeho; C netagil, ponukati; AC m. i wecě jemu: rzka, E a rzka; AE neobraczey; AE w. — 114. ACE přesm: neb bez hrziecha (C hrziechu, E hrzichu) neny kazde flowo krzywe (E krziwe ſlowo); ACE a sch; E vší sch; ACE svú sch; E vſylu. — 115. E přesm: ſie mame chowati krziwdy; ACE přesm: krzywe rzieczy nechay (C ne- chati spr.). — 116. A newychody, E newychazy, C neníe; E jenž ji plodí sch. — 117. A přesm: to miloſtywie, C toho miloftiwie: E m. ten ... tresktánie: ten yahen to treſktanie prziyal miloſtiwie; ACE i sch; ACE m. poče prositi: profie; A přesm: ſprawedlneho pokanie, CE ſprawedliweho pokanie.—118. AC m. tehdy : Tudiez; E wſtali ſme. - 119. ACE přesm: a modlytwu obecznu (C obycžeýnu) bohu wzdawachuom (C wzdachom, E wzda- wagicze); E zymicze; E ješto třetí den bývá sch. — 120. A az w lozy polozy geho, C až ho w ložy položy, E az y muſyl lezeti; E a sch; E gmiel. — 121. C proſy; E m. za... prosieše: proſyli ſme Swateho Iana za geho zdrawi; A i sch; E raditi Swaty Ian; AC a sch; E m. nerod: Nerod zbyti. — 122. E zbýti sch; A Nebo; AC yakoz; ACE přesm: czyſta woda; E tělo sch; DACE oplakuje etc ovšem není. 123. ACE nemocz y boleft; ACE a před sl. smutek sch; ACE jemu sch. — 124. ACE m. radu: dobru radu;
Strana 11
11 Podiekowaw ſwatemu yanu, k ſwym towarziſſkom do ho�tínnícye ſye wratí. A potom nam kazal pokogík w hoſtínnícy vczíníti. A kaza nam ſebe ſwu obycziegnu krmícy poſylnítí. A ſam ſweho pokrma níc netbaſſe, Ale o nas weliku peczí míel. Neb z welikeho vtrpenie ten obyczíeg miegíeſſe, Ze gedínku za den chleba pogiedi, A to ſkrownie geſſtiea), ze rziedko ſyt by- 130 waſſe. A pro to przíelfne vtrpeníe Churawy zíwuotek miegieſſe A wlaſky na hlawíe y na bradíe ſkwetle miegieſſe, Neb przies dewaddefat let wieku wſtarz bíeſſe. A níc pecziteho ani warzeneho negiedi, Nez chleba ſ wodu. A kdyz my od ſtola wſtachom, Nam przied ſye gítí kaza; Odkud bychom byli Neb pocz bychom przíſſlí, welmi pilnie naſb) wztaza.°) Odpo- 135 wiediechom gemu, ze gſmy z geruzalemſkych wlaſtíj. I ſlychali ſmy mnoho o twych cnoſtech y o pokorzie y o tweg ſwatoſtí. A proto ſmy ſyem prziſſli a putowali, Abychom wzyeli vzitek naſſim duſſiem. Neb gest pew- níegíe dobre czíny okem wídietí Nez v powíeſtech po lidech ſlyffieti, Neb twrze v pamíetí lezíj, coz oko opatrzíj, Nez to, coz vcho vſlyſlíj po lidech. 140 Tehdy ſwaty Ian, ochotnym oblicziegem vlyz ſyed), nam wecye: Tiech dobrych czínvow, nagmílegffie díetky, Gíchzto ſye do mne domníte, yat a) přips. na okraji později. b) nadeps. později. c) pozd. rukou wz přeškrtnuto jemně a nadeps. o. d) rkp. protržen. ACE m. dokona: ſprawedlnie (E ſprawedliwie) dokona (E dokonal); ACE vzem sch; D ho; D gei. — 125. A m. olějě... vyvráti: olegie nan poda, gym nemocznemu bratru kaza ſie vmazati, mnoho neczyſtoty wywrati, C olege na ný poda, Gímž nemoczny bratr kazal ſie zmazati a tak mnoho necžiſtoty z hrdla wywrati, E olegie nam podal a kazal ſie gym nemocznemu bratru zmazati, a tak wywratil z ſebe mnoho neczyſtoty; ACE inhed sch; A m. by uzdraven: k zdrawie ſwemu nawrati (!), C k zdrawi ſie ſwe nawrati, E k zdrawij ſie nawratil. — 126. C towarziſsom, E towarzifſom fie wratil; C wratil; E sě vráti sch. — 127. ACE a sch.; A kaza; D pokogich (nespr.); E přesm: vczyniti w hoſtiniczy; E kazal; E ſebe pokrmiti; AE svú sch. — 128. D ob. krmi; E přesm: krmiczy obyczeynu; E posilniti sch; E a ſam netbal; E nic netbáše sch; ACE m. ale: nez; AC m. o nás: namy. — 129. A mie, C miegieſſe; E přesm: gmiel weliku peczy; E přesm: ten gmiel obyczey. — 130. ACE gednu; A pogiedassie, C pogedl gest, E Po- gedl; ACE m. to: toho tak; D přesm: gefstie ſkrownie; ACE ještě sch. — 131. AE byl; C bieſſe ſyt; ACE a sch; AC m. churavý živuotek: zywotek churawy y vſchly, E ziwot churawy a vſchly; A mieſſe, E gmiel; ACE a sch; C Wlaſy. — 132. AE ſwietle (nespr.); AC m. mějieše: nykdy zmyte any (C ný) czeſane, E nikdy gich nemyl ani czeſal; E m. neb: a: A m. près: bieſſe przieſ, E byl giz przes; CE dewadeſate; E ſweho wieku, AC wieku ſwe°. — 133. ACE vstář bieše sch; AC m. a: Nepozywafſe, E ne- poziwal; ACE peczeneho; ACE nejědł sch; D chleb; C f wodu gedineho. — 134. AC a sch; AC my sch, E m. my: ſme; E wſtali; C kazal; A přesm: gyti nam przied ſie kaza, E kazal nam przed ſie gyti, pilnie nas wztazal. — 135. ACE m. neb: A; ACE procz; ACE velmi sch; E pilně sch; ACE nás sch; D otaza, C wztazal, E sch. — 136. E Odpowiediely sme; E m. i: a, AC sch. — 137. ACE o tvých cnostech i sch; A o twey, CE o twe; E m. pokořě: ſwatoſti; AC o tvéj sch; E m. o tvéj svatosti: o twe pokorzie; ACE a sch; E protoz; ACE m. sěm: k tobie. — 138. ACE přišli sch; C m. a: y, AE sch; AC bychuom; ACE m. vzěli: mnohy; E m. úžitek: vzítek wzalij; AC m. dušiem: dufsiem wzali (C wziely). — 139. ACE přesm: pewniegy gest; AE dobrzie czynyti (nespr.); ACE m. neb: wzdy. — 140. ACE m. opatří: wydy; AE nezly; A přesm: ſlyſſy vcho, C vſſy ſlyſſy; ACE po lidech sch. — 141. E vlyzna; E nám sch; AC powiedie, E powiediel a rzka: Naymileyſſy dietky. — 142. E najmilejšie díetky
11 Podiekowaw ſwatemu yanu, k ſwym towarziſſkom do ho�tínnícye ſye wratí. A potom nam kazal pokogík w hoſtínnícy vczíníti. A kaza nam ſebe ſwu obycziegnu krmícy poſylnítí. A ſam ſweho pokrma níc netbaſſe, Ale o nas weliku peczí míel. Neb z welikeho vtrpenie ten obyczíeg miegíeſſe, Ze gedínku za den chleba pogiedi, A to ſkrownie geſſtiea), ze rziedko ſyt by- 130 waſſe. A pro to przíelfne vtrpeníe Churawy zíwuotek miegieſſe A wlaſky na hlawíe y na bradíe ſkwetle miegieſſe, Neb przies dewaddefat let wieku wſtarz bíeſſe. A níc pecziteho ani warzeneho negiedi, Nez chleba ſ wodu. A kdyz my od ſtola wſtachom, Nam przied ſye gítí kaza; Odkud bychom byli Neb pocz bychom przíſſlí, welmi pilnie naſb) wztaza.°) Odpo- 135 wiediechom gemu, ze gſmy z geruzalemſkych wlaſtíj. I ſlychali ſmy mnoho o twych cnoſtech y o pokorzie y o tweg ſwatoſtí. A proto ſmy ſyem prziſſli a putowali, Abychom wzyeli vzitek naſſim duſſiem. Neb gest pew- níegíe dobre czíny okem wídietí Nez v powíeſtech po lidech ſlyffieti, Neb twrze v pamíetí lezíj, coz oko opatrzíj, Nez to, coz vcho vſlyſlíj po lidech. 140 Tehdy ſwaty Ian, ochotnym oblicziegem vlyz ſyed), nam wecye: Tiech dobrych czínvow, nagmílegffie díetky, Gíchzto ſye do mne domníte, yat a) přips. na okraji později. b) nadeps. později. c) pozd. rukou wz přeškrtnuto jemně a nadeps. o. d) rkp. protržen. ACE m. dokona: ſprawedlnie (E ſprawedliwie) dokona (E dokonal); ACE vzem sch; D ho; D gei. — 125. A m. olějě... vyvráti: olegie nan poda, gym nemocznemu bratru kaza ſie vmazati, mnoho neczyſtoty wywrati, C olege na ný poda, Gímž nemoczny bratr kazal ſie zmazati a tak mnoho necžiſtoty z hrdla wywrati, E olegie nam podal a kazal ſie gym nemocznemu bratru zmazati, a tak wywratil z ſebe mnoho neczyſtoty; ACE inhed sch; A m. by uzdraven: k zdrawie ſwemu nawrati (!), C k zdrawi ſie ſwe nawrati, E k zdrawij ſie nawratil. — 126. C towarziſsom, E towarzifſom fie wratil; C wratil; E sě vráti sch. — 127. ACE a sch.; A kaza; D pokogich (nespr.); E přesm: vczyniti w hoſtiniczy; E kazal; E ſebe pokrmiti; AE svú sch. — 128. D ob. krmi; E přesm: krmiczy obyczeynu; E posilniti sch; E a ſam netbal; E nic netbáše sch; ACE m. ale: nez; AC m. o nás: namy. — 129. A mie, C miegieſſe; E přesm: gmiel weliku peczy; E přesm: ten gmiel obyczey. — 130. ACE gednu; A pogiedassie, C pogedl gest, E Po- gedl; ACE m. to: toho tak; D přesm: gefstie ſkrownie; ACE ještě sch. — 131. AE byl; C bieſſe ſyt; ACE a sch; AC m. churavý živuotek: zywotek churawy y vſchly, E ziwot churawy a vſchly; A mieſſe, E gmiel; ACE a sch; C Wlaſy. — 132. AE ſwietle (nespr.); AC m. mějieše: nykdy zmyte any (C ný) czeſane, E nikdy gich nemyl ani czeſal; E m. neb: a: A m. près: bieſſe przieſ, E byl giz przes; CE dewadeſate; E ſweho wieku, AC wieku ſwe°. — 133. ACE vstář bieše sch; AC m. a: Nepozywafſe, E ne- poziwal; ACE peczeneho; ACE nejědł sch; D chleb; C f wodu gedineho. — 134. AC a sch; AC my sch, E m. my: ſme; E wſtali; C kazal; A přesm: gyti nam przied ſie kaza, E kazal nam przed ſie gyti, pilnie nas wztazal. — 135. ACE m. neb: A; ACE procz; ACE velmi sch; E pilně sch; ACE nás sch; D otaza, C wztazal, E sch. — 136. E Odpowiediely sme; E m. i: a, AC sch. — 137. ACE o tvých cnostech i sch; A o twey, CE o twe; E m. pokořě: ſwatoſti; AC o tvéj sch; E m. o tvéj svatosti: o twe pokorzie; ACE a sch; E protoz; ACE m. sěm: k tobie. — 138. ACE přišli sch; C m. a: y, AE sch; AC bychuom; ACE m. vzěli: mnohy; E m. úžitek: vzítek wzalij; AC m. dušiem: dufsiem wzali (C wziely). — 139. ACE přesm: pewniegy gest; AE dobrzie czynyti (nespr.); ACE m. neb: wzdy. — 140. ACE m. opatří: wydy; AE nezly; A přesm: ſlyſſy vcho, C vſſy ſlyſſy; ACE po lidech sch. — 141. E vlyzna; E nám sch; AC powiedie, E powiediel a rzka: Naymileyſſy dietky. — 142. E najmilejšie díetky
Strana 12
12 gych do sebe newiedíe. Sem czlowíek w tiele chworý A negsem duostogen takych daruow. A pakli by co toho do mne bylo, yakoz mnýte, Izdali 145 toho nea) wiece w ſkutcyech prorokowych y w apoſſtolſkych newidite? Protot ſye wed apofſtolſka mena w koſtelech zwieſtugíj, Nebt ſye gích ſkutky lide polepſſigíj. I neſluſſiet ſye gíz po puſſtech mnoho tulatí, Ale doma gſuce, y przídrzieti ſye ſkutkuow apoſſtolſkych a wſſij ſylu gích naſledowatí. A pto mníe geſt diwno domnieníe waſſe y waſſeho trvdu 150 y tíezkych cyeítb) zpodgíeníe), Ze, hledagíce ſwe duſſie ſpaſeníe, Nenechah ste nawſſtieweníe dalekychd) wlafstíj, Ale ma lenost a nekypst nytí mie k tomu, Ze ſye rziedko wywalim z domu ſweho. Awſſakz wy ſye nieco dobrehod) na mnie domníte, Gímzto ſobie chcete ſwiedomíe polepſſiti. A tot wam z bozíe miloſti przigde, Ne proto, zed) ſe mnu mlvwite. Dobrymít ſye czíny 155 chlubiti neſluſſie, ktoz gie do ſebe ma, Ale pana yezukryſta II Z toho 5b ma chwalití. Neb chluba geſt wiec welmí ſſkodna a duſſi zatopuge A ma w ſobie dwuoge rozdieleníe, O niemz ya wam powiedie. Prwe, ktoz almuzny zyewnye dawagíj na oko, Od lidíj chwaly zadagice, Tit odplaty wieczne a) nadeps. později. b) rkp. proražen. c) pozd. rukou nadeps. mezi zpod a gíeníe z. d) rkp. protržen. sch; CE gichz, A gyz; ACE m. do mne: przy mnie. — 143. A yaz, CE ya; ACE jich sch; DE newiem; A Czlowieczek ſem, C Cżlowiek ſem; E Czlowiek chwory ſem ; D m. chvorý: zproſtny (nespr.), C churawy, E sch; AC a sch; E m. a: ale; ACE nejsem sch. — 144. AC m. duostojen takých daruov: takych daruow neduoftoygny, E neduo- ſtoyny takych daruow; ACE a sch; AE toho czo; ACE m. do mne: przy mnie; ACE m. jakož: yakz wy; DACE zdali. — 145. ACE ne sch (spr.); D m. ne viece: newiete, A m. viece: wecze, E wicze newite; C proroczſkych, D proroczkych, E sch; E isch; ACE v sch; DE nevidíte sch. — 146. C Proto, E Protozt, D m.protoť: ze (nespr.); DACE ved sch; C m. apoštolská: y apoſſtolſka; E přesm: zwieſtugi w koſtele apofſtolska gmena. — 147. D polepffugi: AC m. nebť... polepšijí: gychzto przyklady ſie wſſyczkny wierny (C m. věrní: lide) polepſſugý, E gychz ſie przi- kladem wſſiczkny wierny polepſſugi; ACE i sch; C přesm: po puſſtech gyž; AE po putech (nespr.); AE přesm: tulati mnoho. — 149. AC m. i přídržěti sě ... následovati; ſkutky Apoſſtolſke znamenati a wſſy ſylu naſledowati, E ſkutky Appoſſtolſky zna- menati a naſledowati wſſy ſylu; ACE a sch; E protoz; D přesm: gt mníe; AE dywne ; CE přesm: waſſe domnienie, A waſſie domnywanie; ACE i sch. — 150. AE i sch; CE wzpodgietie, A wzpogieti (nespr.). — 151. A přesm: dalekych wlaſty nawfstiewowanie, E nawfftiewowanie dalekych wlaſtíj, C dalekych wlaſti nawſſtiewenie; ACE m. a: y ; ACE nuzy; E mne. — 152. ACE že sch; AC přesm: Rziedko ſie, E rzidko ſie z domu; AC přesm: z ſweho domu; E z domu svého sch; ACE Wſfakzie, D Awffak. — 153 AC m. vy sč ... domníte: nietczo dobreo przy mnie (C do mne) mnyte, E mnite nietczo dobreho przy mnie; D přesm: chczete ſobie; AE m. jímžto ... polepšiti: genz (E gymz) ſwiedomy vczynite a oblepſſyte, C gymź ſwiedomie oblepſſite; ACE a sch; ACE To. — 154. E přesm: przigde z bozy miloſti; ACE m. se mnú mluvíte: mie (E mne) wydýte; ACE dob- rymi; ACE sě sch. — 155. ACE přesm: neſluſfie ſie chlubiti; ACE Pána Jezukrista sch. — 156. ACE m. má: boha ma. — 157. ACE neb sch; C Chlubna (nespr.); A m. a: a take, C y take; AC m. zatopuje: zatopna; E m. duši zatopuje: zatopna duſſy; ACE a sch. — 158. D powiem, C powiem nynie; AE o němž ... povědě sch. (nespr.); ACE almuznu. — 159. ACE na oko sch; C m. od: a yako od; A přesm: chwaly od lydý; C žadagy, A sch.
12 gych do sebe newiedíe. Sem czlowíek w tiele chworý A negsem duostogen takych daruow. A pakli by co toho do mne bylo, yakoz mnýte, Izdali 145 toho nea) wiece w ſkutcyech prorokowych y w apoſſtolſkych newidite? Protot ſye wed apofſtolſka mena w koſtelech zwieſtugíj, Nebt ſye gích ſkutky lide polepſſigíj. I neſluſſiet ſye gíz po puſſtech mnoho tulatí, Ale doma gſuce, y przídrzieti ſye ſkutkuow apoſſtolſkych a wſſij ſylu gích naſledowatí. A pto mníe geſt diwno domnieníe waſſe y waſſeho trvdu 150 y tíezkych cyeítb) zpodgíeníe), Ze, hledagíce ſwe duſſie ſpaſeníe, Nenechah ste nawſſtieweníe dalekychd) wlafstíj, Ale ma lenost a nekypst nytí mie k tomu, Ze ſye rziedko wywalim z domu ſweho. Awſſakz wy ſye nieco dobrehod) na mnie domníte, Gímzto ſobie chcete ſwiedomíe polepſſiti. A tot wam z bozíe miloſti przigde, Ne proto, zed) ſe mnu mlvwite. Dobrymít ſye czíny 155 chlubiti neſluſſie, ktoz gie do ſebe ma, Ale pana yezukryſta II Z toho 5b ma chwalití. Neb chluba geſt wiec welmí ſſkodna a duſſi zatopuge A ma w ſobie dwuoge rozdieleníe, O niemz ya wam powiedie. Prwe, ktoz almuzny zyewnye dawagíj na oko, Od lidíj chwaly zadagice, Tit odplaty wieczne a) nadeps. později. b) rkp. proražen. c) pozd. rukou nadeps. mezi zpod a gíeníe z. d) rkp. protržen. sch; CE gichz, A gyz; ACE m. do mne: przy mnie. — 143. A yaz, CE ya; ACE jich sch; DE newiem; A Czlowieczek ſem, C Cżlowiek ſem; E Czlowiek chwory ſem ; D m. chvorý: zproſtny (nespr.), C churawy, E sch; AC a sch; E m. a: ale; ACE nejsem sch. — 144. AC m. duostojen takých daruov: takych daruow neduoftoygny, E neduo- ſtoyny takych daruow; ACE a sch; AE toho czo; ACE m. do mne: przy mnie; ACE m. jakož: yakz wy; DACE zdali. — 145. ACE ne sch (spr.); D m. ne viece: newiete, A m. viece: wecze, E wicze newite; C proroczſkych, D proroczkych, E sch; E isch; ACE v sch; DE nevidíte sch. — 146. C Proto, E Protozt, D m.protoť: ze (nespr.); DACE ved sch; C m. apoštolská: y apoſſtolſka; E přesm: zwieſtugi w koſtele apofſtolska gmena. — 147. D polepffugi: AC m. nebť... polepšijí: gychzto przyklady ſie wſſyczkny wierny (C m. věrní: lide) polepſſugý, E gychz ſie przi- kladem wſſiczkny wierny polepſſugi; ACE i sch; C přesm: po puſſtech gyž; AE po putech (nespr.); AE přesm: tulati mnoho. — 149. AC m. i přídržěti sě ... následovati; ſkutky Apoſſtolſke znamenati a wſſy ſylu naſledowati, E ſkutky Appoſſtolſky zna- menati a naſledowati wſſy ſylu; ACE a sch; E protoz; D přesm: gt mníe; AE dywne ; CE přesm: waſſe domnienie, A waſſie domnywanie; ACE i sch. — 150. AE i sch; CE wzpodgietie, A wzpogieti (nespr.). — 151. A přesm: dalekych wlaſty nawfstiewowanie, E nawfftiewowanie dalekych wlaſtíj, C dalekych wlaſti nawſſtiewenie; ACE m. a: y ; ACE nuzy; E mne. — 152. ACE že sch; AC přesm: Rziedko ſie, E rzidko ſie z domu; AC přesm: z ſweho domu; E z domu svého sch; ACE Wſfakzie, D Awffak. — 153 AC m. vy sč ... domníte: nietczo dobreo przy mnie (C do mne) mnyte, E mnite nietczo dobreho przy mnie; D přesm: chczete ſobie; AE m. jímžto ... polepšiti: genz (E gymz) ſwiedomy vczynite a oblepſſyte, C gymź ſwiedomie oblepſſite; ACE a sch; ACE To. — 154. E přesm: przigde z bozy miloſti; ACE m. se mnú mluvíte: mie (E mne) wydýte; ACE dob- rymi; ACE sě sch. — 155. ACE přesm: neſluſfie ſie chlubiti; ACE Pána Jezukrista sch. — 156. ACE m. má: boha ma. — 157. ACE neb sch; C Chlubna (nespr.); A m. a: a take, C y take; AC m. zatopuje: zatopna; E m. duši zatopuje: zatopna duſſy; ACE a sch. — 158. D powiem, C powiem nynie; AE o němž ... povědě sch. (nespr.); ACE almuznu. — 159. ACE na oko sch; C m. od: a yako od; A přesm: chwaly od lydý; C žadagy, A sch.
Strana 13
13 R. 453b. nebudu míetí. Ale tuto dobrych tkutkvow neſluffie tagítí. Kdyz by wídial, 160 ze by tíem ſweho blizníeho mohl polepſſíti; Ale przied zuffalym ſluſſíe gich tagítí. Druhemu teke rozomíeg, Že, kteryz czlowíek wſſiecky dobre czíny muoz vmíetí A zda ſye gemu, by to ſam od ſebe mohl míetí, A panu bohu nechce chwaly wzdati, Tent w ſwych ſkutcyech odplatu ztracuge A geho wſſecko vſyle zmíne nadarmo. A ptoz, milij ſynaczkowe, warugmy 165 ſye chluby ſwiecſke, Abychom nevpadlí v wieczne zatraceníe. Komuz ſye mníj, by tento ſwyet opuſtíl Y wſfiecky czíny diabelſke wuole Y tohoto ſwieta za ſobu oſtawil, Geſſtie to k ſpaſeníj neníe doſtí; Ale, ſam ſebe za- pomana, hledagz bozíe míloſtí. A ptoz, nagmílegfij ſynaczkowe, Kdyz chcete panu bohu míli bytí, Vczte ſye mílofrdnym ſkutkom czinítí, At 170 ſwiecſke chluby Y wſſie rozkoſſí tieleſne od tebe daleko gſu. Neb netoliko tí, gefſto bohatíe a rozkoffníe prziebywagíj, Y magíj welíky a tíezky hrzíech przí ſobie, A opiet ti wſſicní obecnie, ktoz ſpſtny pokrm z lakom- ſtwa przígímagíj, Iako by rozkofſnie zíw byl, przi tegt neſmierzíe oſtawagíj. Nebo, ktoz wody ſ chlebem lakomíea) poziwa, A chtíe ſwemu lakomſtwíj 175 doſtí vczíníti, Tehdy geſt, yako by bohatie a rozkofſnie ziw byl, I bude geg pan buoh ſudíti. A protoz kazdeho hrziefſníka ſluſfie ſye chowati, a) rkp. protržen. (nespr.); E přesm: a zadagi chwaly od lydij; C tij.— 160. C m. nebudú mieti: nemiewagý; AE tiť ... mieti sch. (nespr.); A Wſfakze, CE Wffak; ACE tuto sch; ACE tu nefluffie; ACE když by vidal sch. — 161. AC m. že... polepšiti: gym (C Gymyż) ſie mnoz blyzny polepſſyti, E gymz fie blyznij polepſyti moz; ACE ale sch; A m. před: Przie (nespr.); ACE zuffalymi. — 162. ACE m. tajiti: kryti; B teke!, AC jest tak, D take, E sch; D rozumíey, A rozumieti, C rozomieti, E rozumieti geſt takto; ACE že sch. — 163. A m. zdá sě: mny fie; AE mu; C m. zdá sě jemu: za to ma; ACE to sch; D přesm: od ſebe ſam; ACE mohl mieti: anebo (!, E nebo, C a ne spr.) ot buoha mohl ſ nymi ſtati. — 164. A m. a Pánu... vzdáti: a z nych nechcze buohu chwaly wzdati, E a z nich nechtre wzdati bohu chwaly, C a bohu chwaly wzdati (!); ACE ten ; ACE m. v svých skutciech: ſwych czynuow. — 165. AC m. a: Tudý; AC přesm: vſyle wſſeczko; E všecko sch; A m. zmine: znyge (nespr.), C zmyge (nespr.), E mine tudy; ACE nadarmo sch; ACE a sch; AC Proto; E přesm: Synaczkowe milij. — 166. E přesm: ſwieczke chluby; AC bychuom, E abychme; AC m neupadli u věčné zatra- cenie: newbiehly (C nevbíehly) w ſpadeny dyabelſke, E w drabelſke ſpadenie ne- wbiehli. — 167. C m. mní: zda. — 168. DC ſebu; D Geſſto (nespr.); AC m. to k spa- sení nenie doſti: k ſpaſeny neny to doſti, E nenie to doſti k spaſenie; ACE m. ale: nez. — 169. DAE zapomena; C přesm: miloſti božie; AC proto. — 170. A chcze (nespr.); E přesm: byti milij; AC přesm: miloſrdne ſkutky vczte ſie plodyti, E vczte ſie ploditi miloſrdne ſkutky; AC m. at: a ot, E a od. — 171. ACE od tebe sch; AC m. daleko jsú: daleyſſy (C dalffy) byti, E zdaliti sie. — 172. ACE m. a: y. — 173. AC přesm: prziebywagy, z te rozkoſſy hrziech przy ſobie gmagy, E prziebywagi, a magi z te rozkofſy przi ſobie hrzich; E m. opět: obecznie; ACE ti sch; E obecně sch; A m. pokrm: pokorny (nespr.). — 174. ACE ſ lakomſtwym; A yakoz; ACE zywi byli; A tey, C tee; AC m. nesmieřě: wynie; E přesm: oſtawagi przy te winie. — 175. ACE Neb; E přesm: ktoz lakomie poziwa wody s chlebem; ACE a sch; AC ſwe lakotie. — 176. E přesm: chtie doſti vczyniti ſwe lakotie; ACE tehdy jest sch; ACE by byl; ACE rozkofſne y (C a) bohatie; ACE byl sch; ACE i sch — 177. ACE geho; ACE Pán sch; ACE a sch; AC Proto; AC hrziecha (spr.); Cpřesm: ſie ſluſſie; Cwarowati; E přesm: ſluſſy
13 R. 453b. nebudu míetí. Ale tuto dobrych tkutkvow neſluffie tagítí. Kdyz by wídial, 160 ze by tíem ſweho blizníeho mohl polepſſíti; Ale przied zuffalym ſluſſíe gich tagítí. Druhemu teke rozomíeg, Že, kteryz czlowíek wſſiecky dobre czíny muoz vmíetí A zda ſye gemu, by to ſam od ſebe mohl míetí, A panu bohu nechce chwaly wzdati, Tent w ſwych ſkutcyech odplatu ztracuge A geho wſſecko vſyle zmíne nadarmo. A ptoz, milij ſynaczkowe, warugmy 165 ſye chluby ſwiecſke, Abychom nevpadlí v wieczne zatraceníe. Komuz ſye mníj, by tento ſwyet opuſtíl Y wſfiecky czíny diabelſke wuole Y tohoto ſwieta za ſobu oſtawil, Geſſtie to k ſpaſeníj neníe doſtí; Ale, ſam ſebe za- pomana, hledagz bozíe míloſtí. A ptoz, nagmílegfij ſynaczkowe, Kdyz chcete panu bohu míli bytí, Vczte ſye mílofrdnym ſkutkom czinítí, At 170 ſwiecſke chluby Y wſſie rozkoſſí tieleſne od tebe daleko gſu. Neb netoliko tí, gefſto bohatíe a rozkoffníe prziebywagíj, Y magíj welíky a tíezky hrzíech przí ſobie, A opiet ti wſſicní obecnie, ktoz ſpſtny pokrm z lakom- ſtwa przígímagíj, Iako by rozkofſnie zíw byl, przi tegt neſmierzíe oſtawagíj. Nebo, ktoz wody ſ chlebem lakomíea) poziwa, A chtíe ſwemu lakomſtwíj 175 doſtí vczíníti, Tehdy geſt, yako by bohatie a rozkofſnie ziw byl, I bude geg pan buoh ſudíti. A protoz kazdeho hrziefſníka ſluſfie ſye chowati, a) rkp. protržen. (nespr.); E přesm: a zadagi chwaly od lydij; C tij.— 160. C m. nebudú mieti: nemiewagý; AE tiť ... mieti sch. (nespr.); A Wſfakze, CE Wffak; ACE tuto sch; ACE tu nefluffie; ACE když by vidal sch. — 161. AC m. že... polepšiti: gym (C Gymyż) ſie mnoz blyzny polepſſyti, E gymz fie blyznij polepſyti moz; ACE ale sch; A m. před: Przie (nespr.); ACE zuffalymi. — 162. ACE m. tajiti: kryti; B teke!, AC jest tak, D take, E sch; D rozumíey, A rozumieti, C rozomieti, E rozumieti geſt takto; ACE že sch. — 163. A m. zdá sě: mny fie; AE mu; C m. zdá sě jemu: za to ma; ACE to sch; D přesm: od ſebe ſam; ACE mohl mieti: anebo (!, E nebo, C a ne spr.) ot buoha mohl ſ nymi ſtati. — 164. A m. a Pánu... vzdáti: a z nych nechcze buohu chwaly wzdati, E a z nich nechtre wzdati bohu chwaly, C a bohu chwaly wzdati (!); ACE ten ; ACE m. v svých skutciech: ſwych czynuow. — 165. AC m. a: Tudý; AC přesm: vſyle wſſeczko; E všecko sch; A m. zmine: znyge (nespr.), C zmyge (nespr.), E mine tudy; ACE nadarmo sch; ACE a sch; AC Proto; E přesm: Synaczkowe milij. — 166. E přesm: ſwieczke chluby; AC bychuom, E abychme; AC m neupadli u věčné zatra- cenie: newbiehly (C nevbíehly) w ſpadeny dyabelſke, E w drabelſke ſpadenie ne- wbiehli. — 167. C m. mní: zda. — 168. DC ſebu; D Geſſto (nespr.); AC m. to k spa- sení nenie doſti: k ſpaſeny neny to doſti, E nenie to doſti k spaſenie; ACE m. ale: nez. — 169. DAE zapomena; C přesm: miloſti božie; AC proto. — 170. A chcze (nespr.); E přesm: byti milij; AC přesm: miloſrdne ſkutky vczte ſie plodyti, E vczte ſie ploditi miloſrdne ſkutky; AC m. at: a ot, E a od. — 171. ACE od tebe sch; AC m. daleko jsú: daleyſſy (C dalffy) byti, E zdaliti sie. — 172. ACE m. a: y. — 173. AC přesm: prziebywagy, z te rozkoſſy hrziech przy ſobie gmagy, E prziebywagi, a magi z te rozkofſy przi ſobie hrzich; E m. opět: obecznie; ACE ti sch; E obecně sch; A m. pokrm: pokorny (nespr.). — 174. ACE ſ lakomſtwym; A yakoz; ACE zywi byli; A tey, C tee; AC m. nesmieřě: wynie; E přesm: oſtawagi przy te winie. — 175. ACE Neb; E přesm: ktoz lakomie poziwa wody s chlebem; ACE a sch; AC ſwe lakotie. — 176. E přesm: chtie doſti vczyniti ſwe lakotie; ACE tehdy jest sch; ACE by byl; ACE rozkofſne y (C a) bohatie; ACE byl sch; ACE i sch — 177. ACE geho; ACE Pán sch; ACE a sch; AC Proto; AC hrziecha (spr.); Cpřesm: ſie ſluſſie; Cwarowati; E přesm: ſluſſy
Strana 14
14 ktoz chce ſ bohem prziebywatí, Iakoz nas ſlowa naſſeho mileho Iezukryſta vczíe, Geffto w ſwatem czteníj lezie, Ze gest vzku brany wnítí a tílknvtí 180 ſye do kralowſtwie bozzikeho, Ale ſſiroka geſt y proſtrana, geſſto wede do pekla. Siroka geſt cyeſta duſſi wſſelíka, kteraz prziebywa we wſſie tieleſne zadoſti, Alea) ta geſt tieſknab) y vzka, Kdez duſſíe zadoſt tíeleſnu przie- maha. A k tomu geſt welmi vziteczno kazdemu ſluzye boziemu ſamemu prziebywati od hluku lidſkeho podal, A nez ſ czaſtymí przichozimi hoſ- 185 tinnv *) pcy míeti A ſwe pcye y modlitby opuſtítí, Iakoz ſlowa dawidowa w zaltarzí pwie a rzkuc: Od ſwiecſke chuti ſye oddalugí A na puſſtí przie- bywagí A tu ſweho pana a) boha zadagíd), Od níehoz ſpaſeníe ſweho czakagí. A kdyz ſwaty Ian mnoho mlvwiw o chlubíe II ſwiecſke, y wecye: 6a 190 Prawímt wam, ſynaczkowe milíj, Miegte to wdy nowo w ſwe pamíetí, Abyſſte pana gezukryſta naſledowali, A bezpeczníe bez neduhvowe) ſkon- czeníe doczekagte. O puſtenníku, genz w cziſtotie przieb f) (Eden pustenník, kdyz prziebywaſſe w ſwate cziſtotie I w dobrych 195 ſkutcyech ſlawnie ſtaſſe, Pokrmu ſobie po ſwu ruku dobywagíe, A w ſwych modlitbach y w nrawíech ſnazníe ſye obieraſſe A we wſiech dobrych welmi a) rkp. proražen. b) k nadepsáno pozd. inkoustem. c) v nadepsáno. d) a nadeps. k původnímu zdagí. e) nedu nadeps. f) červ.; ostatek uříznut. fie chowati kazdeho hrziecha. — 178. E přesm: przebywati s bohem; ACE milého sch; ACE m. Jezukrista: buoha. — 179. C m. ležie: gest pſano; ACE že jest sch; ACE a sch. — 180. ACE přesm: ſie tieſknece (!, E tifkniete!, C tiſknucze); C m. královstvie bož- ského: nebes; AE do královstvie božského sch; ACE jest sch; C m. i: a; ACE pro- ſtrana geſt. — 181. ACE přesm: do pekla wede; D duſſe; A wſſelykake, E wſſeli- kterake, C wſſelike (spr.). — 182. ACE přesm: kteraz w ſwe (C we wſfie, spr.) zadoſti tieleſtný brziebywa(!). — 183. CE přesm: przemaha zadoſt tieleſnu; ACE a sch; A m. slúzě: flúffie (nespr.). — 184. ACE m. od: a od; AC m. podál: niekde (C nikdiez, nespr.) podal ſtati, E ſtati niekde podal; ACE a sch; D nezli. — 185. D m. hostinnú: hoftmí; AE přesm: ſ przychozymi hoítmy czaſtymi, C s przí- chozymi cžaſtymi hoſtmý. ACE m. práce: paterzie; A opuſſtieti, E opuſſtieti magi; A yakz.— 186. E přesm: w zaltarzy Dawidowa; AC m. pravie: gmagy; E sch; ACE a řkúc sch; A oddalygy; E přesm.: oddalugi sie. — 187. ACE a sch; AC Pána sch; AC ozydagy; E přesm: ozydagi ſweho boha. — 188. E přesm: a od nieho czekagi ſpaſenie ſweho. — 189. AE a sch; E mluwil; E přesm: o ſwieczke chlubie; A přesm: Ian o chlubie ſwietſke mluwy mnoho, C Ian o ſwietſke chwaly (!) mluwýw mnoho; A i sch. — 190. ACE m. pravímť vám ... dočekajte: powiedie (C Powiemt, E Powim) wam dywne, abyfíte wzdy bezpecznieyffy byly od hrziechu toho (C přesm: od toho hrziechu). — 193. A nadpisu nemá; D O puſtèniku, genz w cziſtotie przebywaſſe; C Druha kapitola tuto ſie pocżyna; E O gednom Mnichu, gefsto geho Cžerth przelftil. — 194. ACE m. když: blyz ode mne; E przebywal; E i sch. — 195. C slavně sch; AC stogie, E stal; D ſwych ruku; AC dobywaſſie; E přesm: a dobywagie ſobie pokrma pod (!) ſwu ruku ; ACE a sch. — 196. ACE w ſwey (CE ſwe) modlytwie (C modlitbie); ACE m. v: w ſwych; DAC mrawiech, E mrawech; ACE m. snažně sě obieráše: yako kwiet wzkwie- tagie (C wzkwietaffe). — 197. D přesm.: a we wíech dobrych czinech welmi buyny bieſſe, ACE: a tremy dobrymi czyny welmi bugen bieſſe (E byl; C přesm: breſſe
14 ktoz chce ſ bohem prziebywatí, Iakoz nas ſlowa naſſeho mileho Iezukryſta vczíe, Geffto w ſwatem czteníj lezie, Ze gest vzku brany wnítí a tílknvtí 180 ſye do kralowſtwie bozzikeho, Ale ſſiroka geſt y proſtrana, geſſto wede do pekla. Siroka geſt cyeſta duſſi wſſelíka, kteraz prziebywa we wſſie tieleſne zadoſti, Alea) ta geſt tieſknab) y vzka, Kdez duſſíe zadoſt tíeleſnu przie- maha. A k tomu geſt welmi vziteczno kazdemu ſluzye boziemu ſamemu prziebywati od hluku lidſkeho podal, A nez ſ czaſtymí przichozimi hoſ- 185 tinnv *) pcy míeti A ſwe pcye y modlitby opuſtítí, Iakoz ſlowa dawidowa w zaltarzí pwie a rzkuc: Od ſwiecſke chuti ſye oddalugí A na puſſtí przie- bywagí A tu ſweho pana a) boha zadagíd), Od níehoz ſpaſeníe ſweho czakagí. A kdyz ſwaty Ian mnoho mlvwiw o chlubíe II ſwiecſke, y wecye: 6a 190 Prawímt wam, ſynaczkowe milíj, Miegte to wdy nowo w ſwe pamíetí, Abyſſte pana gezukryſta naſledowali, A bezpeczníe bez neduhvowe) ſkon- czeníe doczekagte. O puſtenníku, genz w cziſtotie przieb f) (Eden pustenník, kdyz prziebywaſſe w ſwate cziſtotie I w dobrych 195 ſkutcyech ſlawnie ſtaſſe, Pokrmu ſobie po ſwu ruku dobywagíe, A w ſwych modlitbach y w nrawíech ſnazníe ſye obieraſſe A we wſiech dobrych welmi a) rkp. proražen. b) k nadepsáno pozd. inkoustem. c) v nadepsáno. d) a nadeps. k původnímu zdagí. e) nedu nadeps. f) červ.; ostatek uříznut. fie chowati kazdeho hrziecha. — 178. E přesm: przebywati s bohem; ACE milého sch; ACE m. Jezukrista: buoha. — 179. C m. ležie: gest pſano; ACE že jest sch; ACE a sch. — 180. ACE přesm: ſie tieſknece (!, E tifkniete!, C tiſknucze); C m. královstvie bož- ského: nebes; AE do královstvie božského sch; ACE jest sch; C m. i: a; ACE pro- ſtrana geſt. — 181. ACE přesm: do pekla wede; D duſſe; A wſſelykake, E wſſeli- kterake, C wſſelike (spr.). — 182. ACE přesm: kteraz w ſwe (C we wſfie, spr.) zadoſti tieleſtný brziebywa(!). — 183. CE přesm: przemaha zadoſt tieleſnu; ACE a sch; A m. slúzě: flúffie (nespr.). — 184. ACE m. od: a od; AC m. podál: niekde (C nikdiez, nespr.) podal ſtati, E ſtati niekde podal; ACE a sch; D nezli. — 185. D m. hostinnú: hoftmí; AE přesm: ſ przychozymi hoítmy czaſtymi, C s przí- chozymi cžaſtymi hoſtmý. ACE m. práce: paterzie; A opuſſtieti, E opuſſtieti magi; A yakz.— 186. E přesm: w zaltarzy Dawidowa; AC m. pravie: gmagy; E sch; ACE a řkúc sch; A oddalygy; E přesm.: oddalugi sie. — 187. ACE a sch; AC Pána sch; AC ozydagy; E přesm: ozydagi ſweho boha. — 188. E přesm: a od nieho czekagi ſpaſenie ſweho. — 189. AE a sch; E mluwil; E přesm: o ſwieczke chlubie; A přesm: Ian o chlubie ſwietſke mluwy mnoho, C Ian o ſwietſke chwaly (!) mluwýw mnoho; A i sch. — 190. ACE m. pravímť vám ... dočekajte: powiedie (C Powiemt, E Powim) wam dywne, abyfíte wzdy bezpecznieyffy byly od hrziechu toho (C přesm: od toho hrziechu). — 193. A nadpisu nemá; D O puſtèniku, genz w cziſtotie przebywaſſe; C Druha kapitola tuto ſie pocżyna; E O gednom Mnichu, gefsto geho Cžerth przelftil. — 194. ACE m. když: blyz ode mne; E przebywal; E i sch. — 195. C slavně sch; AC stogie, E stal; D ſwych ruku; AC dobywaſſie; E přesm: a dobywagie ſobie pokrma pod (!) ſwu ruku ; ACE a sch. — 196. ACE w ſwey (CE ſwe) modlytwie (C modlitbie); ACE m. v: w ſwych; DAC mrawiech, E mrawech; ACE m. snažně sě obieráše: yako kwiet wzkwie- tagie (C wzkwietaffe). — 197. D přesm.: a we wíech dobrych czinech welmi buyny bieſſe, ACE: a tremy dobrymi czyny welmi bugen bieſſe (E byl; C přesm: breſſe
Strana 15
15 bieſſe czinecha) bugny: A to wſſe mníeſſe, by ſam od ſebe míel, A z toho nechtiel chwaly wzdati panu bohu ſwemu. A pro to przíeliſſne do ſebe vfaníe I ſpade naň pokuſſeníe welmí tiezke y diabelíke oſydleníe. Tehdy diabel, wzem na ſye zenſku twarz weczera gednoho v prwy ſumrak, 200 Y przigíde przied geho geſkyní. E, wecye, ya ſem zenka welmi vſtala, na tegto nezname puſſtí omrkla ſemb); racz míe pro buoh k ſobíe vpuſtíti, Nedag mne nocníe zwíerzí w zíwotku zahubití! Tehdy on p milofrdie swe dwerzie giegc) otewrzied) A otaza gie, poz by na tegto puſſtí bludila, kterak-li ſye gieg to przihodilo. Tehdy ten dlabel w zenſke twarzí poczíe welmi chytrzíe 205 mluwití, A chtie w frdcy toho puſtennika tieleſne zadostí oheň rozníetiti. I mluwíeſſe ſ ním lahodníe a pomlaſkugíe A ſylny ged magíe w ſwe rzieczi. Y wecye: ya gſem wyſokeho rodue), Iakoz wídiſs lepotu meho zíwotka y zpoſobeníe. Y poczie na mnicha z nícye wzhledatí a vſmíewati ſye welmí míle. A tu ſye krew we mníchu zarmvtí A weſſken ſye ſmyſi y geho rucye 210 wzbludichu. I poczíe gí ruku po liczku hladiti A, kratcye rzkuce, Ke wſſieg ſye zadoſtí míloſtne przíchýlí. Tu geho wſſiecky dobre ſkutky y geho rozum ſylníe diabel od neho wzdalii. Tehdy kdyz chtieſſe tu zadoſt doko- a) přips. na okraji; před tím přetrž. by. b) přips. pozdějl na okraji. c) e nadeps. d) nadeps. později. e) rkp. protržen. bugen); A a sch; E vše sch; A mnieše sch; E m. mnieše: mniel gmieti; C m. a to vše mnieše: y miel za to; D m. by: by to, E wſſe, A sch; A m. měl: gmieti mniel, E sch; C m. by ... měl: že to wſſe od ſebe ſam ma. — 198. AC přesm: A z toho bohu chwalu (C chwaly) wzdati nechtyfſe, E a z toho nechtiel bohu chwalu wzdawati; ACE a sch. — 199. E přesm: vffanie do ſebe; ACE i sch; CE ſpadlo; ACE m. po- kušenie velmi těžké: tezke pokufſeny; E i sch (nespr.); E osidlenie sch; E m. tehdy: tak zie, AC sch. — 200. E wzal; E na ſebe; E přesm: twarz zenſku; E přesm: ged- noho weczera. — 201. A i sch; E prziſſel; AC přesm: geſkyni geho; DE m. é: y, C a, A sch; E wecze gemu; C Yat; E přesm: welmie ſtala (!) zena. — 202. AC sem sch. (spr.); E přesm: y omrkla ſem na teto puſſtíj nezname; E m. rač: proſym tebe, racz; E mne, A m. pro Buoh: pro bu(!) ſchowati a; A wpuſtyti, E puſtiti; E a neday. — 203. E mne zahubiti; AC přesm: zwierzy noczey (!, C nocžníe); CE v živótku sch; E zahubiti sch; ACE on sch; D milofrdenstwie, A milofrdie giegy, C milofrdestwie gye, E milofrdenstwie otewrzel gij; C dwerzy; E přesm. dwerzy swe. —204. ACE jiej sch; E otevřě sch; Ea sch; E pilnie wztazal, AC otáza sch; ACE jie sch; A tey, CE tee; D m. kterak-li: kterak, E a kterak by, A kterak by, C kterak-ly by. — 205. A přesm: to gie; AC przy- hodylo, pilnie vztaza (C wztazal); AC tehdy sch; ACE welmi sch. — 206. ACE a sch; E chticze; E m. v srdci toho pústenníka: w geho ſrdczy roznititi ohen; E oheň roznietiti sch. — 207. AC i sch; E mluwil; A m. s ním: ſynym (nespr.); ACE m. lahodně: mile; ACE a sch; E pomlaskujě sch; E m. a: a mage; E silný sch; A přesm: gied fylny; E majě sch; E w fwem ſrdczy (nespr.); AC přesm: w ſwe ržecžy mage. — 208. ACE isch; ACE m. vecě: Rzka; ACE vrozenye; A yakz, E yakoz pak; ACE lepotu sch; D ziwota.—209. ACE m. i: y lepoty (spr.); C m na mnicha: na puſtěnyka, E pilnie na mnicha; D z nicě sch., C m. z nicě: yaſnie (nespr.); A hledati, CE hledieti. — 210. ACE m. a usmievati sě velmi míle: y take ſie mile vſmiewati; ACE m. a: Ach; ACE tut; A přesm: krew ſie; DACE w; A Mnychowy, A puſtennyku; E zarmutila; E m. a: a zbudila geho; E sě sch. — 211. C wzbludý, A wzbudy y wzbludy, E sch; A i sch; D po- liczku gegrem, E po líčku sch; E přesm: hladiti po lyczku; AC m. a: a na ſſygku bielu ſnaznie patrzyti, E a na nij ſnaznie patrzyti; C m. ke všiej: k ſwe. — 212. E m. ke všiej... přichýli: zie ſie przychylil ke wſſy zadoſtij miloſtne. — 213. AC m. diabel
15 bieſſe czinecha) bugny: A to wſſe mníeſſe, by ſam od ſebe míel, A z toho nechtiel chwaly wzdati panu bohu ſwemu. A pro to przíeliſſne do ſebe vfaníe I ſpade naň pokuſſeníe welmí tiezke y diabelíke oſydleníe. Tehdy diabel, wzem na ſye zenſku twarz weczera gednoho v prwy ſumrak, 200 Y przigíde przied geho geſkyní. E, wecye, ya ſem zenka welmi vſtala, na tegto nezname puſſtí omrkla ſemb); racz míe pro buoh k ſobíe vpuſtíti, Nedag mne nocníe zwíerzí w zíwotku zahubití! Tehdy on p milofrdie swe dwerzie giegc) otewrzied) A otaza gie, poz by na tegto puſſtí bludila, kterak-li ſye gieg to przihodilo. Tehdy ten dlabel w zenſke twarzí poczíe welmi chytrzíe 205 mluwití, A chtie w frdcy toho puſtennika tieleſne zadostí oheň rozníetiti. I mluwíeſſe ſ ním lahodníe a pomlaſkugíe A ſylny ged magíe w ſwe rzieczi. Y wecye: ya gſem wyſokeho rodue), Iakoz wídiſs lepotu meho zíwotka y zpoſobeníe. Y poczie na mnicha z nícye wzhledatí a vſmíewati ſye welmí míle. A tu ſye krew we mníchu zarmvtí A weſſken ſye ſmyſi y geho rucye 210 wzbludichu. I poczíe gí ruku po liczku hladiti A, kratcye rzkuce, Ke wſſieg ſye zadoſtí míloſtne przíchýlí. Tu geho wſſiecky dobre ſkutky y geho rozum ſylníe diabel od neho wzdalii. Tehdy kdyz chtieſſe tu zadoſt doko- a) přips. na okraji; před tím přetrž. by. b) přips. pozdějl na okraji. c) e nadeps. d) nadeps. později. e) rkp. protržen. bugen); A a sch; E vše sch; A mnieše sch; E m. mnieše: mniel gmieti; C m. a to vše mnieše: y miel za to; D m. by: by to, E wſſe, A sch; A m. měl: gmieti mniel, E sch; C m. by ... měl: že to wſſe od ſebe ſam ma. — 198. AC přesm: A z toho bohu chwalu (C chwaly) wzdati nechtyfſe, E a z toho nechtiel bohu chwalu wzdawati; ACE a sch. — 199. E přesm: vffanie do ſebe; ACE i sch; CE ſpadlo; ACE m. po- kušenie velmi těžké: tezke pokufſeny; E i sch (nespr.); E osidlenie sch; E m. tehdy: tak zie, AC sch. — 200. E wzal; E na ſebe; E přesm: twarz zenſku; E přesm: ged- noho weczera. — 201. A i sch; E prziſſel; AC přesm: geſkyni geho; DE m. é: y, C a, A sch; E wecze gemu; C Yat; E přesm: welmie ſtala (!) zena. — 202. AC sem sch. (spr.); E přesm: y omrkla ſem na teto puſſtíj nezname; E m. rač: proſym tebe, racz; E mne, A m. pro Buoh: pro bu(!) ſchowati a; A wpuſtyti, E puſtiti; E a neday. — 203. E mne zahubiti; AC přesm: zwierzy noczey (!, C nocžníe); CE v živótku sch; E zahubiti sch; ACE on sch; D milofrdenstwie, A milofrdie giegy, C milofrdestwie gye, E milofrdenstwie otewrzel gij; C dwerzy; E přesm. dwerzy swe. —204. ACE jiej sch; E otevřě sch; Ea sch; E pilnie wztazal, AC otáza sch; ACE jie sch; A tey, CE tee; D m. kterak-li: kterak, E a kterak by, A kterak by, C kterak-ly by. — 205. A přesm: to gie; AC przy- hodylo, pilnie vztaza (C wztazal); AC tehdy sch; ACE welmi sch. — 206. ACE a sch; E chticze; E m. v srdci toho pústenníka: w geho ſrdczy roznititi ohen; E oheň roznietiti sch. — 207. AC i sch; E mluwil; A m. s ním: ſynym (nespr.); ACE m. lahodně: mile; ACE a sch; E pomlaskujě sch; E m. a: a mage; E silný sch; A přesm: gied fylny; E majě sch; E w fwem ſrdczy (nespr.); AC přesm: w ſwe ržecžy mage. — 208. ACE isch; ACE m. vecě: Rzka; ACE vrozenye; A yakz, E yakoz pak; ACE lepotu sch; D ziwota.—209. ACE m. i: y lepoty (spr.); C m na mnicha: na puſtěnyka, E pilnie na mnicha; D z nicě sch., C m. z nicě: yaſnie (nespr.); A hledati, CE hledieti. — 210. ACE m. a usmievati sě velmi míle: y take ſie mile vſmiewati; ACE m. a: Ach; ACE tut; A přesm: krew ſie; DACE w; A Mnychowy, A puſtennyku; E zarmutila; E m. a: a zbudila geho; E sě sch. — 211. C wzbludý, A wzbudy y wzbludy, E sch; A i sch; D po- liczku gegrem, E po líčku sch; E přesm: hladiti po lyczku; AC m. a: a na ſſygku bielu ſnaznie patrzyti, E a na nij ſnaznie patrzyti; C m. ke všiej: k ſwe. — 212. E m. ke všiej... přichýli: zie ſie przychylil ke wſſy zadoſtij miloſtne. — 213. AC m. diabel
Strana 16
16 natí, A tu mu ſye diabel da poznatí, a welmí w hrozne twarzí a w choch- 215 taníj w neſmernem, A ſmradem we wſfiech kutcyech geho domku potrvſy. A potom gíníj zlíj duchowe nad geho domkem neſlczníe huhlachu, Mni- chowi ſye welmí poſmiewagíce a rzkuce: Mníſſku, welmís vfal ſwemu za- ſlvzeníj, I ſmiegem ſye twemva) do pekla zatopeníj. Bylot ſye drziewe w ſwatem píſmíe vczití, Zet ſye ma zde kazdy ponizití, Ktoz chce po 220 ſkonczeníj powyſſen bytí. Tehdy ten pustenníkb) w swem welikem omameníj y w przielſſczenij A pto przigíde w hanbu II A ſkrzye to y k ſſkodnemu zuffaníj. I dokona ſye na nem ſklad wíſeho nezczieſtíe. A ynhed*) nerodi wiece na puſſtí byti. Ale by ſye byl ſwych hrzíechuow ſ nadiegíj kal A ſ duchowníj radu wſtupii v pokaníe, Y byl by gemu pan buoh ſwu miloſt 225 dal. Ale powrh ſwuog zakon, I nawratí ſye k ſwietu A wiec nízadne dobre rady nerodí tbatí. I poczie czínítí, coz czrt kazal. A to ſye gemu ſtalo p geho chlubeníe; Neb miel welike dovffaníe do ſwych czínvow. A kdyz waty Yan tu wſſicku rziecz dokona, I wecye: ſlyffte gefftie wiece, cot wam powíem. Neb ſem widiel geſſcze gíne díabelſke pokuſſeníe, Ale ne takez 230 dokonaníe. 6 a) v nadeps. b) rkp. protržen. c) d nadeps. od něho vzdálil: dyabel zmyll, E zmylil diabel; C m. tehdy: A, A sch; A radoft (nespr.); E přesm: tu radoft (!) dokonati chtiel. — 214. ACE a sch; E m. tu: Tehdy, AC sch; AC Gemu; ACE přesm: da (E dal) dyabel; E znati, AC sch; ACE a velmi sch; AC twarzi znati; ACE a sch. — 215. CE v sch; B neſmernem!, ACE nefmiernem a ( y) welmie hroznem; ACE a sch; D kutiech; ACE m. smradem ... potrúsi: we wſiech ſkutczych (sic, C kutiech, spr.) geho by (E byl, C domek) domek (C byl) ſmraden. — 216. ACE a sch; ACE m. domkem: peleſſy; huhlalíj; A a mnychowy, C puſtēnikowi. — 217. AC poſmiewachu; E přesm: a poruhali ſie welmie mnichowi; A a sch; ACE Mnyffie; AE m. velmis': przielyſs, C vffals; A m. úfal: vffaſs, E gſy vffal, C pržieliſs. — 218. E přesm: zaſluzenie ſwemu; AC i sch., E protoz; E přesm: ſie ſmiegem; AC az do; E přesm: twemu zatopenie az do pekla; A Bieſſet; CE prwe. — 219. ACE ze; A přesm: kazdý ſie zde ma ponyzyti, E ſie zde ma ponizyti kazdy, C ſie kazdy ma zde ponyžiti. — 220. ACE velikém sch. — 221. ACE v sch; ACE m. a proto přijíde v: pro stud y; AC m. skrzě to i: przygyde, E prziſſel. — 222. E přesm: k zuffanie ſſkodnemu; AE i sch; E dokonal; ACE přesm: wſſeho neſſtieſty ſklad; ACE a inhed sch. — 223. AC přesm: wiecz nerody, E ze wicz nechtiel; AC přesm: byti na te puſſty rad, E byti na tey puſſtij; A m. s nadějí: ſnadnyegie (nespr.); E přesm: by ſie byl kal ſnaznie ſwych hrziechow. — 224. ACE přesm: a v (CE w) pokany z (CE s) duchowný (C radu) radu (C duchowni) ſtal; ACE i sch; ACE Pán sch. — 225. E přesm: dal ſwu miloſt; C m. ale: Y, A sch; A pawrh (!), C powrhl, E zawrhſſy; A přesm: zakon ſwoyg; ACE i sch; E nawratil; AC přesm: k ſwietu ſie nawrati; E viec sch; A yzadne, C zadne, E zadny; E dobry. — 226. C přesm: rady dobre; C nechtiel; E m. nerodi tbáti: netbal; A i sch; E wſſe czyniti; A czo mu, E czoz mu; E přesm: kazal czert; AC m. kázal: kazal, wſſemy zlymi ſkutky obwazan; AC a sch; AE jemu sch; A ſta. — 227. D geſt miel; E m. neb měl veliké: a; E vffanie; E do ſwych dobrych; AC a sch. — 228. E m. tu: dokonal tuto; C wſſeczku rzecž, AE přesm: rziecz wíſeczku; C dokonal, E sch; AC i vecě sch; A m. ještě viece : wiecze gyftrie (!), C wece, E wicze. — 229. AE m. coť vám poviem: ma ſlowa, C ma ſlova geſſtie; AC m. neb sem... pokušenie: Gynet ſem wiediel dyabelſke pokuſſenie, E Gynet ſem gefftie diabelſke pokuſſenie widiel; D tak (nespr.), A take,
16 natí, A tu mu ſye diabel da poznatí, a welmí w hrozne twarzí a w choch- 215 taníj w neſmernem, A ſmradem we wſfiech kutcyech geho domku potrvſy. A potom gíníj zlíj duchowe nad geho domkem neſlczníe huhlachu, Mni- chowi ſye welmí poſmiewagíce a rzkuce: Mníſſku, welmís vfal ſwemu za- ſlvzeníj, I ſmiegem ſye twemva) do pekla zatopeníj. Bylot ſye drziewe w ſwatem píſmíe vczití, Zet ſye ma zde kazdy ponizití, Ktoz chce po 220 ſkonczeníj powyſſen bytí. Tehdy ten pustenníkb) w swem welikem omameníj y w przielſſczenij A pto przigíde w hanbu II A ſkrzye to y k ſſkodnemu zuffaníj. I dokona ſye na nem ſklad wíſeho nezczieſtíe. A ynhed*) nerodi wiece na puſſtí byti. Ale by ſye byl ſwych hrzíechuow ſ nadiegíj kal A ſ duchowníj radu wſtupii v pokaníe, Y byl by gemu pan buoh ſwu miloſt 225 dal. Ale powrh ſwuog zakon, I nawratí ſye k ſwietu A wiec nízadne dobre rady nerodí tbatí. I poczie czínítí, coz czrt kazal. A to ſye gemu ſtalo p geho chlubeníe; Neb miel welike dovffaníe do ſwych czínvow. A kdyz waty Yan tu wſſicku rziecz dokona, I wecye: ſlyffte gefftie wiece, cot wam powíem. Neb ſem widiel geſſcze gíne díabelſke pokuſſeníe, Ale ne takez 230 dokonaníe. 6 a) v nadeps. b) rkp. protržen. c) d nadeps. od něho vzdálil: dyabel zmyll, E zmylil diabel; C m. tehdy: A, A sch; A radoft (nespr.); E přesm: tu radoft (!) dokonati chtiel. — 214. ACE a sch; E m. tu: Tehdy, AC sch; AC Gemu; ACE přesm: da (E dal) dyabel; E znati, AC sch; ACE a velmi sch; AC twarzi znati; ACE a sch. — 215. CE v sch; B neſmernem!, ACE nefmiernem a ( y) welmie hroznem; ACE a sch; D kutiech; ACE m. smradem ... potrúsi: we wſiech ſkutczych (sic, C kutiech, spr.) geho by (E byl, C domek) domek (C byl) ſmraden. — 216. ACE a sch; ACE m. domkem: peleſſy; huhlalíj; A a mnychowy, C puſtēnikowi. — 217. AC poſmiewachu; E přesm: a poruhali ſie welmie mnichowi; A a sch; ACE Mnyffie; AE m. velmis': przielyſs, C vffals; A m. úfal: vffaſs, E gſy vffal, C pržieliſs. — 218. E přesm: zaſluzenie ſwemu; AC i sch., E protoz; E přesm: ſie ſmiegem; AC az do; E přesm: twemu zatopenie az do pekla; A Bieſſet; CE prwe. — 219. ACE ze; A přesm: kazdý ſie zde ma ponyzyti, E ſie zde ma ponizyti kazdy, C ſie kazdy ma zde ponyžiti. — 220. ACE velikém sch. — 221. ACE v sch; ACE m. a proto přijíde v: pro stud y; AC m. skrzě to i: przygyde, E prziſſel. — 222. E přesm: k zuffanie ſſkodnemu; AE i sch; E dokonal; ACE přesm: wſſeho neſſtieſty ſklad; ACE a inhed sch. — 223. AC přesm: wiecz nerody, E ze wicz nechtiel; AC přesm: byti na te puſſty rad, E byti na tey puſſtij; A m. s nadějí: ſnadnyegie (nespr.); E přesm: by ſie byl kal ſnaznie ſwych hrziechow. — 224. ACE přesm: a v (CE w) pokany z (CE s) duchowný (C radu) radu (C duchowni) ſtal; ACE i sch; ACE Pán sch. — 225. E přesm: dal ſwu miloſt; C m. ale: Y, A sch; A pawrh (!), C powrhl, E zawrhſſy; A přesm: zakon ſwoyg; ACE i sch; E nawratil; AC přesm: k ſwietu ſie nawrati; E viec sch; A yzadne, C zadne, E zadny; E dobry. — 226. C přesm: rady dobre; C nechtiel; E m. nerodi tbáti: netbal; A i sch; E wſſe czyniti; A czo mu, E czoz mu; E přesm: kazal czert; AC m. kázal: kazal, wſſemy zlymi ſkutky obwazan; AC a sch; AE jemu sch; A ſta. — 227. D geſt miel; E m. neb měl veliké: a; E vffanie; E do ſwych dobrych; AC a sch. — 228. E m. tu: dokonal tuto; C wſſeczku rzecž, AE přesm: rziecz wíſeczku; C dokonal, E sch; AC i vecě sch; A m. ještě viece : wiecze gyftrie (!), C wece, E wicze. — 229. AE m. coť vám poviem: ma ſlowa, C ma ſlova geſſtie; AC m. neb sem... pokušenie: Gynet ſem wiediel dyabelſke pokuſſenie, E Gynet ſem gefftie diabelſke pokuſſenie widiel; D tak (nespr.), A take,
Strana 17
17 O muzzi, genz w rozkoſſí prziebywaſſe a pak ſye w hrobie hrzie- chuow kala). (Eden muz w tom mieſtie blizkem prziebywafſe, A ſwvog ziwot poddaw rozkofſi y ſmrtedlnym hrzíechom. A po mnohych czaſyech Dab) gemu pan buoh dobre ſkruſſeníe, I poczie ſam od ſebe tíezke pokaníe czí- 235 nítí. Kaza ſobíe tagnie hrob wykopatí, A wſtvpíw weń, y poczie ſye ſwych hrziechuow katí A ze wíleho ſrdcye poczíe k bohu wzdychatí. Níc lezie neſmiegíe) w nebeſa hledatí. Ani ſye tu d) ſmíel ohlaſyti, Ani bozíeho mena w ſwa vſta wzyetí, A w ſmutcye a we ſlzach ikaſſee), Az p mdlobu ledwa w tom trwaſſe. A po oſmi dnech pokaníe geho tak twrdehof) Przigide 240 k níemu íbor krale pekelneho, Y wecyechu gemv a rzkvc: I co tu, hu- bencze, czíńiſſ? Wſſaks wſſiech hrziechvow naplníeny. A gíz gſa ſmilſtwa naplňen, Y chcefſ pak bytí czíſty zakonník? Donízí ſye ſwietu hodil, dotuds ſwu wuol we wſſem plnil, Ale giz ſye ſwietu nehodiſſ, Y zdat ſye, by w cziſtotie prziebywał. Ty ſſy hrziechvow neoſtai, Ale hrziechowe ſu tebed) 245 oſtali. A ptoz nehub darmo ſebe, nebos giz naſſinec, A kdez my gſme a) červ. Kousky naznačené zde kursivou doplněny jsou z D; v B jsou oříznuty. b) Před tím jemně přetrž. a podtečkováno A po mnohych cza. c) Za tím přetrž. w ne- begíe. d) Za tím podtečk. ſu. e) rkp. protržen. f) Před tím vyradováno ſye. E takowe. — 231. AC bez nadpisu, v D nadpis týž jako v B, v E: O gednö, geſſto byl zuffaly a w hrobiech przebywal. — 233. E přesm: przebywal blizkem; ACEF a sch. — 234. ACEF přesm: rozkofſy y hrziechom ſmrtedlnym poddawaſſie (E pod- dawal); ACEF a sch; E dal. — 235. A mu; ACEF Pán sch; E přesm: ſkruſſenie dobre; C m. i počě: a tak, E a take, AF i počě sch. — 236. ACEF m. těžké pokánie činiti: pocze (E poczal) czynyti tiezke pokanye; CE Y kazal, F neb kazal; A row; F m. a: y; AEF i sch; A sie w niem, E ſie kati. — 237. E káti sch; ACEF a sch; AE počě sch; ACEF m. vzdychati: kwiele (E kwilil, CF kwielti) we dne y w noczy; CF nycze, E sch; E lezieti, F lezal. — 238. ACF nesmiegiesse, E nechtiel ani; ACEF v sch; ACEF nebes; ACEF wydieti; A m. ani: any chtieffe, CF Any ſmiegieffe; ACEF směl sch; A gmene, CEF gmena. — 239. E m. a: ale, ACF sch; ACEF a sch; D m. ve : w; ACF m. Ikáše: tu wzdy lkaffie, E wzdy lkal; E m. až: a gyz gedwa, ACF sch; A m. mdlobu: mdlu (nespr.); E pro mdlobu sch. — 240. ACEF v tom sch; ACF m. trváše: ſypaſſie (spr.), E ſypal pro mdlobu; ACEF a sch; ACF tak sch; E m. pokánie jeho tak tvrdého: geho trudneho pokanij. — 241. ACE m. pekelného: pekelneho (E pekelnieho), Ti wſyczkny duchowe zly biechu (E sch.); AF m. a: a tak, CE tak; ACEF přesm: gemu powiediechu (E rzekli); ACEF a řkúc sch; ACEF i sch. — 242. ACEF m. hubenče činíš: czynyfs, hubencze vkrutný; E přesm: wſfaks naplnien wſſech hrzichow; ACEF a sch; ACF ſmylstwie. — 243. ACF m. naplňen: naſyczeny; E přesm: naſyczen ſmilſtwa; ACEF i sch; ACEF pak sch; ACEF m. zákonník: y zakonny; D Donidz, AF Ponyez gſy, C dokudž ſy, E pro niez (nespr.); D dotuzds (!) — 244. AC m. dotuds' svú vuoli ve všem plnil: wezde (C wzdiczky, F zwzdiczky!) gſy ſwu zadoſt plodyl, E a wzdy gſy plodil zadoſt ſwu; ACF m. ale: A; E přesm: nehodiſs ſwietu; E m. i: Protozt, A sch; A mnyt fie, E přesm: ſie zda; ACF m. by: ze dobrzie, E zie dobrze stogiſs. — 245. ACF m. přěbýval: stogyſs, E sch; ACEF m. ty si hřiechuov neostal: Neoſtals (E neoſtal gſy) hrziechu; ACEF hrziech; ACFF sú sch. — 246. ACEF ostali sch; ACEF a sch; ACEF Proto; E přesm: ſebe darmo; ACEF nebos' již sch; ACF m. našinec: naſſynecz gſy, E neb gsy naſs; ACEF m. a: prawyt (CEF prawimet, spr.) ſmiele; E m. jsme: budeme. — 247. ACF m. tudiež Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 2
17 O muzzi, genz w rozkoſſí prziebywaſſe a pak ſye w hrobie hrzie- chuow kala). (Eden muz w tom mieſtie blizkem prziebywafſe, A ſwvog ziwot poddaw rozkofſi y ſmrtedlnym hrzíechom. A po mnohych czaſyech Dab) gemu pan buoh dobre ſkruſſeníe, I poczie ſam od ſebe tíezke pokaníe czí- 235 nítí. Kaza ſobíe tagnie hrob wykopatí, A wſtvpíw weń, y poczie ſye ſwych hrziechuow katí A ze wíleho ſrdcye poczíe k bohu wzdychatí. Níc lezie neſmiegíe) w nebeſa hledatí. Ani ſye tu d) ſmíel ohlaſyti, Ani bozíeho mena w ſwa vſta wzyetí, A w ſmutcye a we ſlzach ikaſſee), Az p mdlobu ledwa w tom trwaſſe. A po oſmi dnech pokaníe geho tak twrdehof) Przigide 240 k níemu íbor krale pekelneho, Y wecyechu gemv a rzkvc: I co tu, hu- bencze, czíńiſſ? Wſſaks wſſiech hrziechvow naplníeny. A gíz gſa ſmilſtwa naplňen, Y chcefſ pak bytí czíſty zakonník? Donízí ſye ſwietu hodil, dotuds ſwu wuol we wſſem plnil, Ale giz ſye ſwietu nehodiſſ, Y zdat ſye, by w cziſtotie prziebywał. Ty ſſy hrziechvow neoſtai, Ale hrziechowe ſu tebed) 245 oſtali. A ptoz nehub darmo ſebe, nebos giz naſſinec, A kdez my gſme a) červ. Kousky naznačené zde kursivou doplněny jsou z D; v B jsou oříznuty. b) Před tím jemně přetrž. a podtečkováno A po mnohych cza. c) Za tím přetrž. w ne- begíe. d) Za tím podtečk. ſu. e) rkp. protržen. f) Před tím vyradováno ſye. E takowe. — 231. AC bez nadpisu, v D nadpis týž jako v B, v E: O gednö, geſſto byl zuffaly a w hrobiech przebywal. — 233. E přesm: przebywal blizkem; ACEF a sch. — 234. ACEF přesm: rozkofſy y hrziechom ſmrtedlnym poddawaſſie (E pod- dawal); ACEF a sch; E dal. — 235. A mu; ACEF Pán sch; E přesm: ſkruſſenie dobre; C m. i počě: a tak, E a take, AF i počě sch. — 236. ACEF m. těžké pokánie činiti: pocze (E poczal) czynyti tiezke pokanye; CE Y kazal, F neb kazal; A row; F m. a: y; AEF i sch; A sie w niem, E ſie kati. — 237. E káti sch; ACEF a sch; AE počě sch; ACEF m. vzdychati: kwiele (E kwilil, CF kwielti) we dne y w noczy; CF nycze, E sch; E lezieti, F lezal. — 238. ACF nesmiegiesse, E nechtiel ani; ACEF v sch; ACEF nebes; ACEF wydieti; A m. ani: any chtieffe, CF Any ſmiegieffe; ACEF směl sch; A gmene, CEF gmena. — 239. E m. a: ale, ACF sch; ACEF a sch; D m. ve : w; ACF m. Ikáše: tu wzdy lkaffie, E wzdy lkal; E m. až: a gyz gedwa, ACF sch; A m. mdlobu: mdlu (nespr.); E pro mdlobu sch. — 240. ACEF v tom sch; ACF m. trváše: ſypaſſie (spr.), E ſypal pro mdlobu; ACEF a sch; ACF tak sch; E m. pokánie jeho tak tvrdého: geho trudneho pokanij. — 241. ACE m. pekelného: pekelneho (E pekelnieho), Ti wſyczkny duchowe zly biechu (E sch.); AF m. a: a tak, CE tak; ACEF přesm: gemu powiediechu (E rzekli); ACEF a řkúc sch; ACEF i sch. — 242. ACEF m. hubenče činíš: czynyfs, hubencze vkrutný; E přesm: wſfaks naplnien wſſech hrzichow; ACEF a sch; ACF ſmylstwie. — 243. ACF m. naplňen: naſyczeny; E přesm: naſyczen ſmilſtwa; ACEF i sch; ACEF pak sch; ACEF m. zákonník: y zakonny; D Donidz, AF Ponyez gſy, C dokudž ſy, E pro niez (nespr.); D dotuzds (!) — 244. AC m. dotuds' svú vuoli ve všem plnil: wezde (C wzdiczky, F zwzdiczky!) gſy ſwu zadoſt plodyl, E a wzdy gſy plodil zadoſt ſwu; ACF m. ale: A; E přesm: nehodiſs ſwietu; E m. i: Protozt, A sch; A mnyt fie, E přesm: ſie zda; ACF m. by: ze dobrzie, E zie dobrze stogiſs. — 245. ACF m. přěbýval: stogyſs, E sch; ACEF m. ty si hřiechuov neostal: Neoſtals (E neoſtal gſy) hrziechu; ACEF hrziech; ACFF sú sch. — 246. ACEF ostali sch; ACEF a sch; ACEF Proto; E přesm: ſebe darmo; ACEF nebos' již sch; ACF m. našinec: naſſynecz gſy, E neb gsy naſs; ACEF m. a: prawyt (CEF prawimet, spr.) ſmiele; E m. jsme: budeme. — 247. ACF m. tudiež Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 2
Strana 18
18 250 255 260 tudíez ty maſſ býtí. A ptoz wýndi giz k nam z rowu A pozíwag ſwe wuole, w czemz chceff; Nez tuto darmo we pſý bydliſf. I procz ty ſye tak tuto nadarmo trudiſs a hubiſs ſye tíezkym pokaním? Zda mníſſ, by v pekle wíec netrpiel, nez coz tuto trpíſſ A coz na tobie mvozem widíeti? Zadaſſ-li muk, poczekag maliczko; V peklet gſu hotowy, tiech budeffa) doſtí mietí. Ale nyníe pozíwag, cot tielo zada, a tot geſt naſſie rada. A kdyz diablí tu rziecz dokonachu,II An leziefſe, ſlzami twarz obmywagíe A níc netbagíe na gích chytru rziecz. A kdyz w ſwe radíe czrtíe nepſpíechu, Rozhniewawſſe ſye, Inhed vchopíwſſe toho czlowíeka mezy ſye, I pocziechu mu tak welike rany dawati, az on vbohy ledwa dychafſe. A odtrnvw z tíech ran, I gie ſye boha chwaliti A níc na vtrpeníj nechtíe pmíeniti. A potom niekterzíj z geho czeledi pocziechu ho pilníe hledati. A nalezíſe geg w rowie rzetie- zem zbíteho y zekrwaweneho, I poczíechu ſye díwítí, pcz by gemu ſye to ſtalo, A proſyechu geho, Aby raczíl z rowu wyſtupítí a domvow ſye wra- títí. A on toho nerodí vczíníti, Ale tu w rowie oſtaw, y gal ſye na ſwe 73 a) Rkp. protržen, e nadeps. ty máš býti: tu budeſs czele, E tu y ty budeſs; ACEF a protož sch; CF přesm: k nam gyž; A z toho rowu, E z toho hrobu, CF z hrobu toho; AF a sch; A wſſie ſwe; CF wuole mnoho. — 248. ACEF v čemž chceš sch., za to jsou tu slova: Wſſeczka rozkoſs geſt hotowa k wemu (!, E temu !, CF twemu) ſmylſtwy mladcze (!, CF mladicze, spr., E sch.) nowa (CEF sch., spr.) mnoha (E sch.), Tak (E a mozeſs) ſie muozeſs (E tak) odmladyti; E nezlij; ACEF tu; A tak nadarmo, E byti darmo; E w pſotie; ACF m. bydlíš: byti, E sch; ACEF i sch; ACEF ty sch; ACEF tuto sch. — 249. A darmo; E přesm: trudiſs darmo; ACE m. a hubíš sě těžkým pokáním: krutnym (CF y vkrut- nym, E a trudnym) pokanym przielyſs hrubyſs (E hubiſs); AE m. u pekle: miel w pekle, CF v pekle miel. — 250. ACF m. viec netrpěl: wiecz trpieti, E trpietij wicze; A m. což: to czoz nynie, CF nyníe czož, E to czoz; ACEF tuto trpíš a což sch; AE přesm: muozem na tobie wydleti (E nynie widieti). — 251. E přesm: maliczko poczekay; E m. u peklet: nebt bude w pekle; ACF m. jsú hotovy: bude hotowo wſſeczko, E wſſeczko hotowo; ACEF těch budeš doſti mieti sch. — 252. ACEF ale sch; C Nyniet; A czo, CE czozt, F czoz; E přesm: zada tielo; ACF m. a toť jest nášě rada: Gyneho potom bud (CF přesm: bude potom) dobra rada; AE a sch; D diable, ACF dyablowe. — 253. ACF m. dokonachu: dokonachu, vbohev tomu mnoho (C sch.) ſie (F ſie mnoho) ruhachu (CF poruhachu), E a tomu ſie ruhalij welmie; E leziel; C omywage, F vmywage; E přesm: obmywagie ſluzami twarz; ACF a sch. — 254. ACF přesm: na gych rziecz chytru nycz netbagie, E netbagie na gich chytru rzecz; AC a sch; E přesm: czertie neproſpielíj w ſwe radie. — 255. AC m. inhed... mezi sě: mezy sie rozpechu, F too czlowieka mezý ſie rozpiechu, E y rozpielij toho czlowieka mezi ſebu; AF i sch; E poczelij. — 256. ACEF m. on: ten; A m. ubohý: neboztyk, CF cžlowiek, E vbohy vbohy (!); ACEF muozie (E mohl) dychati; ACEF a sch; ACEF Otrnuw; ACEF i sch; CEF yal. — 257. D na sch; ACEF zevrubněji: a na drziewnym (E prvniem) vtrpeny na nyczemz pocze (E sch.) promieny nemieti; ACEF a sch. — 258. E poczeli; ACE geho, E geh; E přesm: hledati pilnie; F m. a: y, AE sch; C geho, E gey zbiteho; DCF w hrobie, E w tom hrobie. — 259. A rzieczenym (nespr.); E sch; E zbitého sch; F zkrwaweneho; |ACF m. i: A; E poczeli; E tomu diwiti; DE přesm: fie gev. — 260. ACF přesm: procz by ſie to gemu (CF přesm: mu ſie to) ſtalo, Poczechu ſie tomu dywyti; ACEF m. a: Y; E proſyli; E ho ; ACF zevr: gechu fie (F poczely) geho proſyti; ACF by; ACF chtiel, E sch; DCEF z hrobu; E wyſſel. — 261. A nawratiti, E nawratil; C m. a: ale, AEF sch ; ACEF m. on: Ten
18 250 255 260 tudíez ty maſſ býtí. A ptoz wýndi giz k nam z rowu A pozíwag ſwe wuole, w czemz chceff; Nez tuto darmo we pſý bydliſf. I procz ty ſye tak tuto nadarmo trudiſs a hubiſs ſye tíezkym pokaním? Zda mníſſ, by v pekle wíec netrpiel, nez coz tuto trpíſſ A coz na tobie mvozem widíeti? Zadaſſ-li muk, poczekag maliczko; V peklet gſu hotowy, tiech budeffa) doſtí mietí. Ale nyníe pozíwag, cot tielo zada, a tot geſt naſſie rada. A kdyz diablí tu rziecz dokonachu,II An leziefſe, ſlzami twarz obmywagíe A níc netbagíe na gích chytru rziecz. A kdyz w ſwe radíe czrtíe nepſpíechu, Rozhniewawſſe ſye, Inhed vchopíwſſe toho czlowíeka mezy ſye, I pocziechu mu tak welike rany dawati, az on vbohy ledwa dychafſe. A odtrnvw z tíech ran, I gie ſye boha chwaliti A níc na vtrpeníj nechtíe pmíeniti. A potom niekterzíj z geho czeledi pocziechu ho pilníe hledati. A nalezíſe geg w rowie rzetie- zem zbíteho y zekrwaweneho, I poczíechu ſye díwítí, pcz by gemu ſye to ſtalo, A proſyechu geho, Aby raczíl z rowu wyſtupítí a domvow ſye wra- títí. A on toho nerodí vczíníti, Ale tu w rowie oſtaw, y gal ſye na ſwe 73 a) Rkp. protržen, e nadeps. ty máš býti: tu budeſs czele, E tu y ty budeſs; ACEF a protož sch; CF přesm: k nam gyž; A z toho rowu, E z toho hrobu, CF z hrobu toho; AF a sch; A wſſie ſwe; CF wuole mnoho. — 248. ACEF v čemž chceš sch., za to jsou tu slova: Wſſeczka rozkoſs geſt hotowa k wemu (!, E temu !, CF twemu) ſmylſtwy mladcze (!, CF mladicze, spr., E sch.) nowa (CEF sch., spr.) mnoha (E sch.), Tak (E a mozeſs) ſie muozeſs (E tak) odmladyti; E nezlij; ACEF tu; A tak nadarmo, E byti darmo; E w pſotie; ACF m. bydlíš: byti, E sch; ACEF i sch; ACEF ty sch; ACEF tuto sch. — 249. A darmo; E přesm: trudiſs darmo; ACE m. a hubíš sě těžkým pokáním: krutnym (CF y vkrut- nym, E a trudnym) pokanym przielyſs hrubyſs (E hubiſs); AE m. u pekle: miel w pekle, CF v pekle miel. — 250. ACF m. viec netrpěl: wiecz trpieti, E trpietij wicze; A m. což: to czoz nynie, CF nyníe czož, E to czoz; ACEF tuto trpíš a což sch; AE přesm: muozem na tobie wydleti (E nynie widieti). — 251. E přesm: maliczko poczekay; E m. u peklet: nebt bude w pekle; ACF m. jsú hotovy: bude hotowo wſſeczko, E wſſeczko hotowo; ACEF těch budeš doſti mieti sch. — 252. ACEF ale sch; C Nyniet; A czo, CE czozt, F czoz; E přesm: zada tielo; ACF m. a toť jest nášě rada: Gyneho potom bud (CF přesm: bude potom) dobra rada; AE a sch; D diable, ACF dyablowe. — 253. ACF m. dokonachu: dokonachu, vbohev tomu mnoho (C sch.) ſie (F ſie mnoho) ruhachu (CF poruhachu), E a tomu ſie ruhalij welmie; E leziel; C omywage, F vmywage; E přesm: obmywagie ſluzami twarz; ACF a sch. — 254. ACF přesm: na gych rziecz chytru nycz netbagie, E netbagie na gich chytru rzecz; AC a sch; E přesm: czertie neproſpielíj w ſwe radie. — 255. AC m. inhed... mezi sě: mezy sie rozpechu, F too czlowieka mezý ſie rozpiechu, E y rozpielij toho czlowieka mezi ſebu; AF i sch; E poczelij. — 256. ACEF m. on: ten; A m. ubohý: neboztyk, CF cžlowiek, E vbohy vbohy (!); ACEF muozie (E mohl) dychati; ACEF a sch; ACEF Otrnuw; ACEF i sch; CEF yal. — 257. D na sch; ACEF zevrubněji: a na drziewnym (E prvniem) vtrpeny na nyczemz pocze (E sch.) promieny nemieti; ACEF a sch. — 258. E poczeli; ACE geho, E geh; E přesm: hledati pilnie; F m. a: y, AE sch; C geho, E gey zbiteho; DCF w hrobie, E w tom hrobie. — 259. A rzieczenym (nespr.); E sch; E zbitého sch; F zkrwaweneho; |ACF m. i: A; E poczeli; E tomu diwiti; DE přesm: fie gev. — 260. ACF přesm: procz by ſie to gemu (CF přesm: mu ſie to) ſtalo, Poczechu ſie tomu dywyti; ACEF m. a: Y; E proſyli; E ho ; ACF zevr: gechu fie (F poczely) geho proſyti; ACF by; ACF chtiel, E sch; DCEF z hrobu; E wyſſel. — 261. A nawratiti, E nawratil; C m. a: ale, AEF sch ; ACEF m. on: Ten
Strana 19
19 hrzíechy kwíelíti. Druhe nocy opíet sye k nemu czrtíe nawratíchu A wieczſích ran y myk gemu nez drzíew przíczíníchu. A ten vbohy, tu lezíe, ſam k sobíe wecye a rzka: O, lepet geſt tuto lezíec vmrzíetí nezli wíece zlym díablom ſluzítí. Trzetí noc diablowe opíet k nemu ſye nawratíwſſe, Ranamí nagwiecz- 265 ſſími tak geg przienaſylníe zbichu, Tak takz ſye giz niczemuz nehodíeſſe. Awſſak ſye wzdy diablom wſij myſly y wſij duſſij branieſſe a ptíwieſſe. A kdyz tí zlíj duchowe geho vtawíczenstwíe opatrzíchu, Tehdy wſſickni welikym hlaſem zwolachu a rzkucea): Swîtiezyi ſy, ſwítiezyl ſy, to giz ſamí znamy, A od naſſie zloſti y chytroſtíb) giz pokog budefí míetí. A takz ten vbohy by 270 nalezen w dobrych ſkutcyech Y w zadoſtí proſpieſſne I w miloſtí krale nebeſkeho hogne naplneníe, Tak yakz ſye geho díabelſka rzíſſie baſſe A poſtupachu przíed ním yako przíed andíelem. Opíet welikym hlaſem zawola a rzka: Tot geſt wyſoke prawícye promíena°). A dokonaw tu rziecz ſwaty Ian, k tíem ſedmí putnikom poczíe pwítí, Ze mnoho zvffalych tíem 275 przikladem geli ſu ſye lepſſití, I tí, geſſto ſv giz wiecznemu zatraceníj pod- daní bylí, Y giechu ſye znowu dobrych ſkutkvow ploditi. Neb, vzrziewſſe welike promieňeníe toho zuffaleho, y wecyechu: Chwala mílemu bohu! Ze a) Rkp. protržen. b) Rkp. proražen; r nadeps. c) e nadeps. zbyty; AF přesm: nerodij toho, C nechtiel geft toho, E nechtiel to; DCEF w hrobie; A oſtaw yako drziewe, CF oftaw yakoz y drziewe, E oftal yakoz prwe; AE i sch; AC m. jal sò: ge fie, F pocze. — 262. E czertie; E nawratilíj; ACEF wietczymy. — 263. ACF ranami, E gemu ranami; ACF m. i muk .... přičinichu: nez drziewe boleſti (F boleſtie) y muky gemu przyczynychu, E a boleſtij y muky nezlij prwe prziczynilij; ACEF a sch; E přesm: leze tu. — 264. ACF powiedie; E přesm: powiediel ſam k ſobie; ACF a řka sch; ACEF ó sch; ACF lepe, E lepet mi; E tuto sch; ACEF ležiec sch; E vmrzyti tuto; ACF nez; AE m. viece: wiecznie (nespr.); ACEE zlým sch. — 265. E noczy; A přesm: k niemu ſie opiet, CF fie k niemu opiet; CF nawratichu; E přesm: sie opiet nawratili k niemu; E a ranami; — 266. A m. jej: gie; E přesm: zbilij przenaſylnie; EF tak zie; E nehodil. — 267. ACF Wffak; ACF vždy sch; E m. vždy: protiwil; F protywieſſe y; E vší sch; ACEF bránieše a sch; EF protivieše sch; AC a sch; ACEF kdyzto. — 268. EF opatrzilij; ACEF tehdy sch. — 269. ACF zevr: hlaſem vrzytnym y hroznym wſſyczkny zawolachu, E zawolali wſſiczkni hlaſem hroznym; ACF a řkúce sch. — 270. CF a sch; AE od sch; AE zaloſti (nespr.); A m. již pokoj budeš mieti: bezdieky tobie damy (nespr.), CF bezdieky pokoy tobie dame, E y gizt dame pokoy bezdieky; ACEF a sch; ACEF Tak; ACEF by sch. — 271. CF naleze, E na- lezl; A proſpieſsenie, CEF profpieffenstwie (spr.); E m. v: také, CF sch. — 272. E přesm: naplnienie hoyne; CE Tak že; A zevr: ſie geho wiecz dyabelſka rzyſſe pekelna baſſe, CF ſie wiecz (F geo wiecz) dyabelſka ržiſſe geho (F sch.) baſſe, E geho sie diabelſka rziſſe bala. — 273. AE a postúpáchu přěd ním sch; A yako przie(!) Angelem z nebes, E sch; CF přesm: a yako przed andielem (F angelem) z nebes poſtupaſſe. — 274. A zawolachu, E zawolalij; ACE a sch., F. m. a: ſwaty Ian; AE rzkucze; AF to, E zie to; F m. pravicě: prawýcze bozie; ACEF a sch. — 275. ACEF gynych zzuffa- lych. — 276. C yali; CF polepſſiti; E m. jeli sú se lepšiti: polepſſyli gſu ſie; C i ti sch; CF sú sch. — 277. E přesm: byli poddani; ACEF i sch; F znovu sch; A m. jěchu sě znovu; znowu gechu ſie, C znowu pocżaly ſu, E znowu ſie yali ploditi; E ploditi sch. — 278. AE přesm: Neb geho zuffaleho welyke promienienye vzrziewſſe, CF toho zuffaleho welikeho (F welike) promienienie vzržewſſe; ACEF i sch; E rzeklij; AE m. chwála milému Bohu: Nyczehehoz (E Niczehoz) bohu lze nenie, CF Nicžehož bohu neníe ne- 2*
19 hrzíechy kwíelíti. Druhe nocy opíet sye k nemu czrtíe nawratíchu A wieczſích ran y myk gemu nez drzíew przíczíníchu. A ten vbohy, tu lezíe, ſam k sobíe wecye a rzka: O, lepet geſt tuto lezíec vmrzíetí nezli wíece zlym díablom ſluzítí. Trzetí noc diablowe opíet k nemu ſye nawratíwſſe, Ranamí nagwiecz- 265 ſſími tak geg przienaſylníe zbichu, Tak takz ſye giz niczemuz nehodíeſſe. Awſſak ſye wzdy diablom wſij myſly y wſij duſſij branieſſe a ptíwieſſe. A kdyz tí zlíj duchowe geho vtawíczenstwíe opatrzíchu, Tehdy wſſickni welikym hlaſem zwolachu a rzkucea): Swîtiezyi ſy, ſwítiezyl ſy, to giz ſamí znamy, A od naſſie zloſti y chytroſtíb) giz pokog budefí míetí. A takz ten vbohy by 270 nalezen w dobrych ſkutcyech Y w zadoſtí proſpieſſne I w miloſtí krale nebeſkeho hogne naplneníe, Tak yakz ſye geho díabelſka rzíſſie baſſe A poſtupachu przíed ním yako przíed andíelem. Opíet welikym hlaſem zawola a rzka: Tot geſt wyſoke prawícye promíena°). A dokonaw tu rziecz ſwaty Ian, k tíem ſedmí putnikom poczíe pwítí, Ze mnoho zvffalych tíem 275 przikladem geli ſu ſye lepſſití, I tí, geſſto ſv giz wiecznemu zatraceníj pod- daní bylí, Y giechu ſye znowu dobrych ſkutkvow ploditi. Neb, vzrziewſſe welike promieňeníe toho zuffaleho, y wecyechu: Chwala mílemu bohu! Ze a) Rkp. protržen. b) Rkp. proražen; r nadeps. c) e nadeps. zbyty; AF přesm: nerodij toho, C nechtiel geft toho, E nechtiel to; DCEF w hrobie; A oſtaw yako drziewe, CF oftaw yakoz y drziewe, E oftal yakoz prwe; AE i sch; AC m. jal sò: ge fie, F pocze. — 262. E czertie; E nawratilíj; ACEF wietczymy. — 263. ACF ranami, E gemu ranami; ACF m. i muk .... přičinichu: nez drziewe boleſti (F boleſtie) y muky gemu przyczynychu, E a boleſtij y muky nezlij prwe prziczynilij; ACEF a sch; E přesm: leze tu. — 264. ACF powiedie; E přesm: powiediel ſam k ſobie; ACF a řka sch; ACEF ó sch; ACF lepe, E lepet mi; E tuto sch; ACEF ležiec sch; E vmrzyti tuto; ACF nez; AE m. viece: wiecznie (nespr.); ACEE zlým sch. — 265. E noczy; A přesm: k niemu ſie opiet, CF fie k niemu opiet; CF nawratichu; E přesm: sie opiet nawratili k niemu; E a ranami; — 266. A m. jej: gie; E přesm: zbilij przenaſylnie; EF tak zie; E nehodil. — 267. ACF Wffak; ACF vždy sch; E m. vždy: protiwil; F protywieſſe y; E vší sch; ACEF bránieše a sch; EF protivieše sch; AC a sch; ACEF kdyzto. — 268. EF opatrzilij; ACEF tehdy sch. — 269. ACF zevr: hlaſem vrzytnym y hroznym wſſyczkny zawolachu, E zawolali wſſiczkni hlaſem hroznym; ACF a řkúce sch. — 270. CF a sch; AE od sch; AE zaloſti (nespr.); A m. již pokoj budeš mieti: bezdieky tobie damy (nespr.), CF bezdieky pokoy tobie dame, E y gizt dame pokoy bezdieky; ACEF a sch; ACEF Tak; ACEF by sch. — 271. CF naleze, E na- lezl; A proſpieſsenie, CEF profpieffenstwie (spr.); E m. v: také, CF sch. — 272. E přesm: naplnienie hoyne; CE Tak že; A zevr: ſie geho wiecz dyabelſka rzyſſe pekelna baſſe, CF ſie wiecz (F geo wiecz) dyabelſka ržiſſe geho (F sch.) baſſe, E geho sie diabelſka rziſſe bala. — 273. AE a postúpáchu přěd ním sch; A yako przie(!) Angelem z nebes, E sch; CF přesm: a yako przed andielem (F angelem) z nebes poſtupaſſe. — 274. A zawolachu, E zawolalij; ACE a sch., F. m. a: ſwaty Ian; AE rzkucze; AF to, E zie to; F m. pravicě: prawýcze bozie; ACEF a sch. — 275. ACEF gynych zzuffa- lych. — 276. C yali; CF polepſſiti; E m. jeli sú se lepšiti: polepſſyli gſu ſie; C i ti sch; CF sú sch. — 277. E přesm: byli poddani; ACEF i sch; F znovu sch; A m. jěchu sě znovu; znowu gechu ſie, C znowu pocżaly ſu, E znowu ſie yali ploditi; E ploditi sch. — 278. AE přesm: Neb geho zuffaleho welyke promienienye vzrziewſſe, CF toho zuffaleho welikeho (F welike) promienienie vzržewſſe; ACEF i sch; E rzeklij; AE m. chwála milému Bohu: Nyczehehoz (E Niczehoz) bohu lze nenie, CF Nicžehož bohu neníe ne- 2*
Strana 20
20 ten zuffaly w dobrych ſkutcyech zlepſſen bíeſſe A w dobrych nrawíech 280 y v miloſtí bozí diwnie ſe3) zktwieſſe. A giz cziníeſſe bozí mocy diwy we- hke A vkazal przíklad wſſiem zabludilym, aby nezuffali ſami do ſebeb). II A protoz pokorne prziebywanie geſt potwrzenie wſſeho dobreho, Ale chluba y zufaníe geſt wieczne ſmrtí dokonaníe. A ptoz, ktoz chce od zlych przihod y zleho ſpadeníe bezpeczníe statí a míloſt bozſkú y znamoſt ozracz- 285 níe míetí, Y geſt hodne, aby ſam o ſobíe na pufſtí prziebywal, A tu gſa beze wſſie prziekazy v pokogí, y naſledowal ſweho pana boha. A to dobrzíe lepe z przíkladuow mvozete wiedíetí, Nezl ſlowy mvozete ſye vcziti. 7b O mníſſku, genz mu pan buoh pokrm dawaſſec). 290 NA tegz puſſtí geden mnisſek bíeſſe A miegíefſe nagdal v puhem hwozdíe ſwu peleſſku. Ten geſt w ſwatem vtrpeníj byl po wſſie ſwe czaſy A swvog wiek swych let wessken w swate czistotie ſbydlil. A biesse ob- kraſſlen wſſiemi dobrymi ſkutky A v modlitbach y w chwale ſweho míleho pana boha neleníe ſye miegíeſſe. A proto pan bvoh yako dobra hoſpoda 295 ſweho rytíerzie byl pílen a dluzen gemu odplatítí bíeſſe. Y ſtrogíeſſe gemu a) ſe nadepsáno a následující z připsáno později. b) be vytrženo. c) červ. možne (F neſnadne). — 279. ACF m. zúfalý: drziewe zuffaly, E prwe zuffaly byl; CEF polepſſen; E bieše sch; ACF m. a: ze, C tak že; DACF mrawiech, E ſkutcziech y mrawech. — 280. A u sch; AE se sch; AC ktwieffie, E ktwiel (!); ACEF a sch. — 281. ACEF přesm: Dywy y (E sch.) zazraký bozij moczij (C sch.) gyz (CEF sch.) welyke (CF sch.) czyniefſe (E czynil); ACEF ukázal sch; E zabludnym; ACF m. aby: by, E s ſebu vkazal; A m. nezúfali sami do sebe: nezabludyli, ſebu vkazal, CF ne- zuffaly, vkazal, E sch. — 282. ACEF a sch; ACEF Proto; ACF přesm: wíſeho dobreho gt potwrzenie. — 283. ACF jest sch; E přesm: dokonanie wieczne ſmrtíj; ACEF a sch. — 284. C božie, F bozy. — 285. A ozraczie(!), CF ozracženie; A m. mieti: ſnatý (!), F ſtaty, C znati; E a milost ... mieti sch; ACEF i sch; ACEF přesm: hodne gest; ACEF by; E přesm: przebywal na puſtij; ACEF a sch; E m. tu: tak. — 286. ACEF přesm: w (CF v) pokogy beze wſſy prziekazy (E przekazky); ACEF i sch; ACF přesm: ſweho boha nazywal (CF wzýwal), E naziwal ſweo boha; ACEF a sch. — 287. ACEF lépe sch; F z sch. (nespr.); ACEF wiedietý lepe; AC nez. — 288. A m. slovy muožete sě učiti: flowy fie vczyte, E vczyti fie ſlowy; F přidává na konec: Am. — 289. A nadpis sch; C Cztwrta kapra: O mnychu, gemuž buoh pokrm poſielal; E O gednom Mnifſku, gessto byl s pufstie vtekl, ale zaſie geſt na (!); D OMniſſku, gez mu pokrm pan Buoh dawaffe; FO gednom mnychu. — 290. A teyto, CF teto, E te; E přesm: byl mniſſek; A m. a: gen, CEF genž; ACEF mějieše sch: ACEF naydal ot (CEF od) lidý. — 291. E leſie; AE m. svú peléšku: peleſs ſwu gmiegyffie (E gmiel), CF swu pelefs miegieffe; ACEF jest sch; ACEF byl sch; Dwſſeczky; ACEF czaſy tu by (CEF byl). — 292. ACEF m. svuoj věk: wiek wesſken; ACEF vešken sch; ACEF ſbyl; ACEF a sch; ACEF byl sch. — 293. ACEF obkrášlen sch; ACEF fkutky okrafflen breffe (E přesm: byl okrafflen); ACEF a sch. — 294. ACEF milého Pána sch; A m. neléně: nelenuge, E nelenowal; E mějieše sch; ACEF a sch; E Protoz; ACEF Pán sch; C dobrotiwy, EF dobry; CF m. hof- poda: pan, E hofpodarz. — 295. ACEF fwemu rytierzy; ACEF m. byl pilen.... bieše: otplatyti dluzen (E czoz gest dluzen) gest (E sch); ACEF kdyz; ACEF
20 ten zuffaly w dobrych ſkutcyech zlepſſen bíeſſe A w dobrych nrawíech 280 y v miloſtí bozí diwnie ſe3) zktwieſſe. A giz cziníeſſe bozí mocy diwy we- hke A vkazal przíklad wſſiem zabludilym, aby nezuffali ſami do ſebeb). II A protoz pokorne prziebywanie geſt potwrzenie wſſeho dobreho, Ale chluba y zufaníe geſt wieczne ſmrtí dokonaníe. A ptoz, ktoz chce od zlych przihod y zleho ſpadeníe bezpeczníe statí a míloſt bozſkú y znamoſt ozracz- 285 níe míetí, Y geſt hodne, aby ſam o ſobíe na pufſtí prziebywal, A tu gſa beze wſſie prziekazy v pokogí, y naſledowal ſweho pana boha. A to dobrzíe lepe z przíkladuow mvozete wiedíetí, Nezl ſlowy mvozete ſye vcziti. 7b O mníſſku, genz mu pan buoh pokrm dawaſſec). 290 NA tegz puſſtí geden mnisſek bíeſſe A miegíefſe nagdal v puhem hwozdíe ſwu peleſſku. Ten geſt w ſwatem vtrpeníj byl po wſſie ſwe czaſy A swvog wiek swych let wessken w swate czistotie ſbydlil. A biesse ob- kraſſlen wſſiemi dobrymi ſkutky A v modlitbach y w chwale ſweho míleho pana boha neleníe ſye miegíeſſe. A proto pan bvoh yako dobra hoſpoda 295 ſweho rytíerzie byl pílen a dluzen gemu odplatítí bíeſſe. Y ſtrogíeſſe gemu a) ſe nadepsáno a následující z připsáno později. b) be vytrženo. c) červ. možne (F neſnadne). — 279. ACF m. zúfalý: drziewe zuffaly, E prwe zuffaly byl; CEF polepſſen; E bieše sch; ACF m. a: ze, C tak že; DACF mrawiech, E ſkutcziech y mrawech. — 280. A u sch; AE se sch; AC ktwieffie, E ktwiel (!); ACEF a sch. — 281. ACEF přesm: Dywy y (E sch.) zazraký bozij moczij (C sch.) gyz (CEF sch.) welyke (CF sch.) czyniefſe (E czynil); ACEF ukázal sch; E zabludnym; ACF m. aby: by, E s ſebu vkazal; A m. nezúfali sami do sebe: nezabludyli, ſebu vkazal, CF ne- zuffaly, vkazal, E sch. — 282. ACEF a sch; ACEF Proto; ACF přesm: wíſeho dobreho gt potwrzenie. — 283. ACF jest sch; E přesm: dokonanie wieczne ſmrtíj; ACEF a sch. — 284. C božie, F bozy. — 285. A ozraczie(!), CF ozracženie; A m. mieti: ſnatý (!), F ſtaty, C znati; E a milost ... mieti sch; ACEF i sch; ACEF přesm: hodne gest; ACEF by; E přesm: przebywal na puſtij; ACEF a sch; E m. tu: tak. — 286. ACEF přesm: w (CF v) pokogy beze wſſy prziekazy (E przekazky); ACEF i sch; ACF přesm: ſweho boha nazywal (CF wzýwal), E naziwal ſweo boha; ACEF a sch. — 287. ACEF lépe sch; F z sch. (nespr.); ACEF wiedietý lepe; AC nez. — 288. A m. slovy muožete sě učiti: flowy fie vczyte, E vczyti fie ſlowy; F přidává na konec: Am. — 289. A nadpis sch; C Cztwrta kapra: O mnychu, gemuž buoh pokrm poſielal; E O gednom Mnifſku, gessto byl s pufstie vtekl, ale zaſie geſt na (!); D OMniſſku, gez mu pokrm pan Buoh dawaffe; FO gednom mnychu. — 290. A teyto, CF teto, E te; E přesm: byl mniſſek; A m. a: gen, CEF genž; ACEF mějieše sch: ACEF naydal ot (CEF od) lidý. — 291. E leſie; AE m. svú peléšku: peleſs ſwu gmiegyffie (E gmiel), CF swu pelefs miegieffe; ACEF jest sch; ACEF byl sch; Dwſſeczky; ACEF czaſy tu by (CEF byl). — 292. ACEF m. svuoj věk: wiek wesſken; ACEF vešken sch; ACEF ſbyl; ACEF a sch; ACEF byl sch. — 293. ACEF obkrášlen sch; ACEF fkutky okrafflen breffe (E přesm: byl okrafflen); ACEF a sch. — 294. ACEF milého Pána sch; A m. neléně: nelenuge, E nelenowal; E mějieše sch; ACEF a sch; E Protoz; ACEF Pán sch; C dobrotiwy, EF dobry; CF m. hof- poda: pan, E hofpodarz. — 295. ACEF fwemu rytierzy; ACEF m. byl pilen.... bieše: otplatyti dluzen (E czoz gest dluzen) gest (E sch); ACEF kdyz; ACEF
Strana 21
21 pokrm ne tíeleſny, ale duchowníj a andielſky, y wecye a rzka: Spwnie ma obilim nebeſkym zíw bytí Ten, ktoz bdij w chwale vſtawníe krale nebeſkeho. A pto pan buoh, chtie geho wierneho vmyſla odplatítí, y te wſſie tby y peczíe tíeleſne gehoa) myíl odwratíj. A kdyz geho myſl pokrma tíeleſneho zadaſſe, A wſſed w ſwu gíeſkyňku, chleb chutny a bíely na 300 ſwem ſtolcy nalezaſſe. Gímzto ſye pokrmie a poſylníe, y wzdawaſſe chwalu panu bohu. A mnoho tagnoſtí ſwe zgiewowaſſe my pan buoh A wyſtrzie- haſſe geg od zlych przíhodb). A kdyz tak pprzíeliſníe w dobrych ſkucyech byeſſe pſpíel, To wſſe ſam od ſebe a od ſweho zaſluzeníe wiec nez od boha míetí chtíefſe. A kdyz to pomyſly, Tehdy ynhed obleni ſye v bozíe 305 ſluzbíe. A to by prwa wada hubene chlubie. A ta ſye gemu nezdaſſe, by ſſkodna byla, ani gíe chtíeíſe tbati. Pak potom poczíe na ſwe gítrzníe poczíe pozdie wſtawatí A ſwe modlitby a chwalu wzdawaſſe bohu a po- drziemugie. A kdyz podle drziewníeho obycziege chwalu bozíj plniti chtíeſſe, Tehdy ſedieſſe omdlegíe yako vſtaly czlowiek; Neb ſye bieſſe na 310 8a ſwem rozomv Ii ſſkodnie zmíeníl, od wyſoſtí nebeſke vpad v myſſleníe a) Rkp. protržen. b) d nadeps. později. strojieše sch. — 296. ACEF duchovní a sch; AE m. andělský: Angelfky (F andielſký) strogieffe, C andielfky oblafstnie strogiefse, E andielsky strogil; ACEF i vecě a sch: AE řka sch. — 297. A obily (nespr.); E přesm: byti ziw; ACEF ten sch; A ktot; ACF přesm: chcze w chwale nebeſkeho krale vſtawnie (F sch.) bdieti, E chcze bditij vſtawicznie w chwale krale nebeſkeho. — 298. ACEF a sch; E Protoz chtie; ACEF Pán sch; A buo(!); E chtě sch; E přesm: odplatiti geho wierneho vmyſla; A m. té od te, CF o te, E od ty. — 299. CEF tby i sch; ACEF otwratyti; ACEF a sch; ACEF m. mysl: przyrozenie. — 300. E zadalo; ACEF a sch; ACF weyda, E wygda; ACEF geſkyni; A m. chutný: dywny, CEF chutny diwnie; AEF m. a: y. — 301. AE nalezal, CF nalezl; ACEF Gymz ; F pokrmiw; ACE m. a: y; E poſyle, F poſylniw; ACEF i sch; E m. vzdáváše: wzdawal bohu, ACF sch. — 302. ACEF Pánu sch; E Bohu sch; ACF m. Bohu: bohu wzdawaſſie a opiet (Cynhed, Fryhned) ſie na ſwe modlytwy (CF modlitby) nawraczowaſſie, E a opiet ſie nawraczowal na ſwe modlitwy ; ACEF a sch; A přesm: Buoh gemu mnoho ſwaty taynoſti zgewowal, CF Mnoho gev buoh ſwe taynoſti zgewowaſſe, E Buoh gemu zgiewowal mnoho ſwe taynoſti. — 303. E m. vystřieháše jej: geho wzdíczky wyſtrzihal; ACF a vystřieháše jej sch; ACF przyhod wzdychny (CF wzdiczky) geho wyſtrziehaſſie (C oftrziehaffe, F oftrziehowaffe); F přesm: tak kdyz. — 304. ACF přesm: proſpiel bieffie, E byl proſpiel; ACEF od sebe a sch. — 305, A chtiel; E přesm: zaſluzenie gmieti chtiel wicz nez od boha; ACEF a když to pomysli sch; E m. tehdy: Protoz, F a, AC sch; ACF m. obleni sč: ſie oblený, E oblenil. — 306. E přesm: w ſluzbie bozy; ACEF a sch; AE byla; E hubene geho; A m. a ta se ... byla: ta ſe gemu tak neſſkodna zdaſſie, CF ta gemu tak ſie neſſkodna (F přesm: neſſkodna ſie) zdaſſe, E ta ſie gemu zdala tak neſſkodna. — 307. ACEF ny; ACEF m. jie chtieše tbáti: gie prawie do febe znaſſie (C znal gest, E znal); ACEF pak sch; A gytrzynie. — 308. DACF počě sch; CF pozdiegie, D sch. (nespr.); E přesm: potom pocze pozdregi wſtawati na fwu gytrzni; E své sch; CF přesm: chwaly y modlitby; E wzdawal. — 309. ACF m. vzdáváše Bohu a podřěmujě: podrziemugie bohu wzdawati; E m. dřěvnieho: prwniho. — 310. E přesm: chtiel chwalu bozy plniti; ACEF tehdy sedieše omdlejě sch; AE m. člověk: czlowiek omdlege sedieffie (E sediel), CF czlowiek a (!) omdlely sediesse; E byl. — 311. ACEF m. nebeské: za- doſti nebeſke; CF vpadl; ACF u sch. — 312. ACF m. nečisté: neczyſte y (F sch.)
21 pokrm ne tíeleſny, ale duchowníj a andielſky, y wecye a rzka: Spwnie ma obilim nebeſkym zíw bytí Ten, ktoz bdij w chwale vſtawníe krale nebeſkeho. A pto pan buoh, chtie geho wierneho vmyſla odplatítí, y te wſſie tby y peczíe tíeleſne gehoa) myíl odwratíj. A kdyz geho myſl pokrma tíeleſneho zadaſſe, A wſſed w ſwu gíeſkyňku, chleb chutny a bíely na 300 ſwem ſtolcy nalezaſſe. Gímzto ſye pokrmie a poſylníe, y wzdawaſſe chwalu panu bohu. A mnoho tagnoſtí ſwe zgiewowaſſe my pan buoh A wyſtrzie- haſſe geg od zlych przíhodb). A kdyz tak pprzíeliſníe w dobrych ſkucyech byeſſe pſpíel, To wſſe ſam od ſebe a od ſweho zaſluzeníe wiec nez od boha míetí chtíefſe. A kdyz to pomyſly, Tehdy ynhed obleni ſye v bozíe 305 ſluzbíe. A to by prwa wada hubene chlubie. A ta ſye gemu nezdaſſe, by ſſkodna byla, ani gíe chtíeíſe tbati. Pak potom poczíe na ſwe gítrzníe poczíe pozdie wſtawatí A ſwe modlitby a chwalu wzdawaſſe bohu a po- drziemugie. A kdyz podle drziewníeho obycziege chwalu bozíj plniti chtíeſſe, Tehdy ſedieſſe omdlegíe yako vſtaly czlowiek; Neb ſye bieſſe na 310 8a ſwem rozomv Ii ſſkodnie zmíeníl, od wyſoſtí nebeſke vpad v myſſleníe a) Rkp. protržen. b) d nadeps. později. strojieše sch. — 296. ACEF duchovní a sch; AE m. andělský: Angelfky (F andielſký) strogieffe, C andielfky oblafstnie strogiefse, E andielsky strogil; ACEF i vecě a sch: AE řka sch. — 297. A obily (nespr.); E přesm: byti ziw; ACEF ten sch; A ktot; ACF přesm: chcze w chwale nebeſkeho krale vſtawnie (F sch.) bdieti, E chcze bditij vſtawicznie w chwale krale nebeſkeho. — 298. ACEF a sch; E Protoz chtie; ACEF Pán sch; A buo(!); E chtě sch; E přesm: odplatiti geho wierneho vmyſla; A m. té od te, CF o te, E od ty. — 299. CEF tby i sch; ACEF otwratyti; ACEF a sch; ACEF m. mysl: przyrozenie. — 300. E zadalo; ACEF a sch; ACF weyda, E wygda; ACEF geſkyni; A m. chutný: dywny, CEF chutny diwnie; AEF m. a: y. — 301. AE nalezal, CF nalezl; ACEF Gymz ; F pokrmiw; ACE m. a: y; E poſyle, F poſylniw; ACEF i sch; E m. vzdáváše: wzdawal bohu, ACF sch. — 302. ACEF Pánu sch; E Bohu sch; ACF m. Bohu: bohu wzdawaſſie a opiet (Cynhed, Fryhned) ſie na ſwe modlytwy (CF modlitby) nawraczowaſſie, E a opiet ſie nawraczowal na ſwe modlitwy ; ACEF a sch; A přesm: Buoh gemu mnoho ſwaty taynoſti zgewowal, CF Mnoho gev buoh ſwe taynoſti zgewowaſſe, E Buoh gemu zgiewowal mnoho ſwe taynoſti. — 303. E m. vystřieháše jej: geho wzdíczky wyſtrzihal; ACF a vystřieháše jej sch; ACF przyhod wzdychny (CF wzdiczky) geho wyſtrziehaſſie (C oftrziehaffe, F oftrziehowaffe); F přesm: tak kdyz. — 304. ACF přesm: proſpiel bieffie, E byl proſpiel; ACEF od sebe a sch. — 305, A chtiel; E přesm: zaſluzenie gmieti chtiel wicz nez od boha; ACEF a když to pomysli sch; E m. tehdy: Protoz, F a, AC sch; ACF m. obleni sč: ſie oblený, E oblenil. — 306. E přesm: w ſluzbie bozy; ACEF a sch; AE byla; E hubene geho; A m. a ta se ... byla: ta ſe gemu tak neſſkodna zdaſſie, CF ta gemu tak ſie neſſkodna (F přesm: neſſkodna ſie) zdaſſe, E ta ſie gemu zdala tak neſſkodna. — 307. ACEF ny; ACEF m. jie chtieše tbáti: gie prawie do febe znaſſie (C znal gest, E znal); ACEF pak sch; A gytrzynie. — 308. DACF počě sch; CF pozdiegie, D sch. (nespr.); E přesm: potom pocze pozdregi wſtawati na fwu gytrzni; E své sch; CF přesm: chwaly y modlitby; E wzdawal. — 309. ACF m. vzdáváše Bohu a podřěmujě: podrziemugie bohu wzdawati; E m. dřěvnieho: prwniho. — 310. E přesm: chtiel chwalu bozy plniti; ACEF tehdy sedieše omdlejě sch; AE m. člověk: czlowiek omdlege sedieffie (E sediel), CF czlowiek a (!) omdlely sediesse; E byl. — 311. ACEF m. nebeské: za- doſti nebeſke; CF vpadl; ACF u sch. — 312. ACF m. nečisté: neczyſte y (F sch.)
Strana 22
22 necziſte. A miegieſſe wrtku myſl a zadoſt y ſe y ono w ſrdcy ſwema) mrzku. A pakli ſye kdyb) ſ dobru myſlij k dobrym ſkutkom nawratieſſe, Wzdy geg ſylnie necziſte myſſlenie tahníeſſe k zloſtí. Iakozto lodíj, kdyz 315 ſye na wodie welmi rozbiehne, Acz giz plawec weſlem nevſyluge, Ale zpwíj, A kamz plawec míeníj, tam ſama bíezíj: Takez ſtarzíj zlíj obyczíegí człowieka tahnu wzdy po ſobíe. Zdaſſe ſye tomu puſtenníku, by geſſtie w ſſwem ſtawu pwie ſtal. I przihodi ſye gemu, Ze po ſwych hodinach z ſweho obycziegie chtíeſſe ſweho tíela v weczer pokrmítí. A wſſed na to 320 mieſto, w nemzto prziebywaſſe, Y naleze obecny chleb na ſtolcy polozeny. A poged toho chleba, Coz koli w srdcy nehod míegíeſſe, toho polepſſití netbaſſe, Aní ſſweho ſſkodneho ſpadeníe, geſſto geí w brzcye potkalo, Y chtieſſe to opatrzití. A w tu dobu horzke ſmilſtwíe geho ſrdce zazze; I myſleſſe chtie ſye k ſwietu nawratíti. Awſſak toho dne na te puſſtí oſtaw, 325 chwaly y modlitby naplníw bohu obycziegne, I przíſyede k ſwemu ſtolcy, chtíe ſebe pokrmití y poſylití. Tu naleze bochník na stolcy lezíece, Ale dobrzie czrniegſſij, nez drziewe miegieſſe. A vzrziew to, y poczie ſye ſam k ſobíe diwíti, kde ſye ge�t taka*) promíena wzala. Awſſakz pogíe toho chlebad). A trzetí den naň pokuſſeníe ſpade ſchlipne y ſmilne trzíkrat wieczſſie 330 nez drziewe. Neb, acz giedieſſe chleb ſwuog aneb ſediefſe, Wzdycky przied ſebu widieſſe przieluda w zenſke twarzi, ke wſſemu ſmilſtwíj zpoſobeneho. a) ſwem nadeps. pozd. inkoustem. Za tím podtečk. zadoſt. b) Za tím podtrž. ſb. c) Rkp. protrhán. d) Před tím toho (napsané mylně po druhé) červ. přetrž. ſie (C ono, F sch!) y ono gmiegyſfie; D i se i ono sch; ACF m. a mějieše.... mrzkú: Prziebywaſſe (CF a prżebywaſſe) w geho ſrdczy wrtka zadoſt mrzka y nelepa, E a mějieše ... . mrzkú sch. — 313. A přesm: kdy fie; ACEF m. s dobrú: ſwu; A dobry, nespr; AE nawratil. — 314. ACEF geho; D m. silně: fylne a, AE sch; E takto, F tahlo geſt. — 315. CF m. již: gý; E přesm: nevſylugie weſlem. — 316. ACEF ale zpraví a sch; ACEF tam sch; AE biezy o ſobie, CF biezy od ſebe; F obiczege; E přesm: zlij obyczegi ſtarzy, — 317. AE přesm: wzdy tahnu; E Zdalo; AE m. tomu: gemu, tomu gyſtemu, CF tomu giſtev. — 318. A w ſwe (nespr.); AF stawie; AE i sch; E Przihodilo; CF m. že: z; CF m. po: o; CF m. svých: pozdných. — 319. CF z svého obyčějě chtieše (nespr.); ACF u sch; CF m. a: y, AE sch; C wſſel. — 320. E przebywal; AE i sch; E nalezl; ACE obyczeygny, F obyczeýne (!); ACE stolyczy. — 321. ACE a sch; E pogedl; ACEF koli sch; ACEF m. nehod mějieše: miesse (CF miegiefse, E gmiel) nehody y pury; ACEF toho sch. — 322. AF netbagiessie, E netbagie; AE škodného sch; D padeníe. E ſpaſenie (nespr.); ACEF m. v brzcě: rucze; ACEF potka. — 323. ACEF i sch; E chtiel; ACEF to sch; ACEF a sch; ACEF horke; ACEF zayze. — 324. ACEF m. i: ze; E myſlil, F mifflenie (nespr.); E chticze, F chtreſſe (nespr.); ACEF Wſfak; E oſtal. — 325. F Bohu sch; ACEF i sch; ACEF přesm: k ſwemu stolczy przyſede. — 326. E chtiecz; CF pokrmem; ACEF i sch; CF poſylniti, AE sch; CF m. tu: y, AE sch; E nalezl; ACEF na swem stolczy. — 327. F czernieyfſy; E přesm: czernieyſſy dobrze; CE neźli; E prwe; E miewal; ACF přesm: gmiewaffe drziewe; C m. a: Y, AE sch; ACEF i sch. — 328. E kte; DCEF Awſfak, A Wſfakze; C pogedl, E geho pogedl. — 329. F den sch. (nespr.); ACE naň sch; D přesm: pokuſſeme nan; ACEF m. spade .. . . smilné: chlype (!, CF chlipne) y Imylne nan ſpade; ACE wiecze. — 330. E prwe, tak v Em. dřéve zprav; F třikrát věcšie než drieve sch; C gedl gt, F gest gedl, E gedl; E chlib; AE neb, CF nebo, D aneb kdez; E ſediel; ACEF wzdy. — 331. AE před sebú
22 necziſte. A miegieſſe wrtku myſl a zadoſt y ſe y ono w ſrdcy ſwema) mrzku. A pakli ſye kdyb) ſ dobru myſlij k dobrym ſkutkom nawratieſſe, Wzdy geg ſylnie necziſte myſſlenie tahníeſſe k zloſtí. Iakozto lodíj, kdyz 315 ſye na wodie welmi rozbiehne, Acz giz plawec weſlem nevſyluge, Ale zpwíj, A kamz plawec míeníj, tam ſama bíezíj: Takez ſtarzíj zlíj obyczíegí człowieka tahnu wzdy po ſobíe. Zdaſſe ſye tomu puſtenníku, by geſſtie w ſſwem ſtawu pwie ſtal. I przihodi ſye gemu, Ze po ſwych hodinach z ſweho obycziegie chtíeſſe ſweho tíela v weczer pokrmítí. A wſſed na to 320 mieſto, w nemzto prziebywaſſe, Y naleze obecny chleb na ſtolcy polozeny. A poged toho chleba, Coz koli w srdcy nehod míegíeſſe, toho polepſſití netbaſſe, Aní ſſweho ſſkodneho ſpadeníe, geſſto geí w brzcye potkalo, Y chtieſſe to opatrzití. A w tu dobu horzke ſmilſtwíe geho ſrdce zazze; I myſleſſe chtie ſye k ſwietu nawratíti. Awſſak toho dne na te puſſtí oſtaw, 325 chwaly y modlitby naplníw bohu obycziegne, I przíſyede k ſwemu ſtolcy, chtíe ſebe pokrmití y poſylití. Tu naleze bochník na stolcy lezíece, Ale dobrzie czrniegſſij, nez drziewe miegieſſe. A vzrziew to, y poczie ſye ſam k ſobíe diwíti, kde ſye ge�t taka*) promíena wzala. Awſſakz pogíe toho chlebad). A trzetí den naň pokuſſeníe ſpade ſchlipne y ſmilne trzíkrat wieczſſie 330 nez drziewe. Neb, acz giedieſſe chleb ſwuog aneb ſediefſe, Wzdycky przied ſebu widieſſe przieluda w zenſke twarzi, ke wſſemu ſmilſtwíj zpoſobeneho. a) ſwem nadeps. pozd. inkoustem. Za tím podtečk. zadoſt. b) Za tím podtrž. ſb. c) Rkp. protrhán. d) Před tím toho (napsané mylně po druhé) červ. přetrž. ſie (C ono, F sch!) y ono gmiegyſfie; D i se i ono sch; ACF m. a mějieše.... mrzkú: Prziebywaſſe (CF a prżebywaſſe) w geho ſrdczy wrtka zadoſt mrzka y nelepa, E a mějieše ... . mrzkú sch. — 313. A přesm: kdy fie; ACEF m. s dobrú: ſwu; A dobry, nespr; AE nawratil. — 314. ACEF geho; D m. silně: fylne a, AE sch; E takto, F tahlo geſt. — 315. CF m. již: gý; E přesm: nevſylugie weſlem. — 316. ACEF ale zpraví a sch; ACEF tam sch; AE biezy o ſobie, CF biezy od ſebe; F obiczege; E přesm: zlij obyczegi ſtarzy, — 317. AE přesm: wzdy tahnu; E Zdalo; AE m. tomu: gemu, tomu gyſtemu, CF tomu giſtev. — 318. A w ſwe (nespr.); AF stawie; AE i sch; E Przihodilo; CF m. že: z; CF m. po: o; CF m. svých: pozdných. — 319. CF z svého obyčějě chtieše (nespr.); ACF u sch; CF m. a: y, AE sch; C wſſel. — 320. E przebywal; AE i sch; E nalezl; ACE obyczeygny, F obyczeýne (!); ACE stolyczy. — 321. ACE a sch; E pogedl; ACEF koli sch; ACEF m. nehod mějieše: miesse (CF miegiefse, E gmiel) nehody y pury; ACEF toho sch. — 322. AF netbagiessie, E netbagie; AE škodného sch; D padeníe. E ſpaſenie (nespr.); ACEF m. v brzcě: rucze; ACEF potka. — 323. ACEF i sch; E chtiel; ACEF to sch; ACEF a sch; ACEF horke; ACEF zayze. — 324. ACEF m. i: ze; E myſlil, F mifflenie (nespr.); E chticze, F chtreſſe (nespr.); ACEF Wſfak; E oſtal. — 325. F Bohu sch; ACEF i sch; ACEF přesm: k ſwemu stolczy przyſede. — 326. E chtiecz; CF pokrmem; ACEF i sch; CF poſylniti, AE sch; CF m. tu: y, AE sch; E nalezl; ACEF na swem stolczy. — 327. F czernieyfſy; E přesm: czernieyſſy dobrze; CE neźli; E prwe; E miewal; ACF přesm: gmiewaffe drziewe; C m. a: Y, AE sch; ACEF i sch. — 328. E kte; DCEF Awſfak, A Wſfakze; C pogedl, E geho pogedl. — 329. F den sch. (nespr.); ACE naň sch; D přesm: pokuſſeme nan; ACEF m. spade .. . . smilné: chlype (!, CF chlipne) y Imylne nan ſpade; ACE wiecze. — 330. E prwe, tak v Em. dřéve zprav; F třikrát věcšie než drieve sch; C gedl gt, F gest gedl, E gedl; E chlib; AE neb, CF nebo, D aneb kdez; E ſediel; ACEF wzdy. — 331. AE před sebú
Strana 23
23 8 b A potom giny den na ſwych obycziegnych modlitbach ſtaſſe, A ſwyma oczíma y ſyem y tam hledagie a ſwu myſlíj gſa gaty. A ſ tíech modliteb gide k ſwemu stolcy a chtíe pogieſtí. Tu naleze bochník welmí ſmrduty a welmí zſechly a gako od myſſij ohlodany a ode pſuow. Tehdy to 335 vzrziew, y gie ſye w ſobie mutití a ſwe ſlzy plewati, Alewſſakz ne toliko ani tak mnoho, Ze by gimi byl mohl plamen ſmilſtwiea) w ſobie vhaſyti. Tehdy pogíe toho chleba ne ſ tuz chutíj aní ſ tuz ſytoſtíj yako drziewe. Opíet geí tieleſne zadoftí yako walníj neprzíetele oſtupíchu a wſſeczkob) ſſkodne pokuſſeníe yako ſſipy w geho ſrdce vpuſtíchu a yako Il lateho 340 a w uokowach ſvzeneho ſ te puſſtie k ſwietu gei tahniechu. A oſtaw ſwe puſſtie y ſweho stawu zapomanvw, I pogide w nocy k gednomu mieſtu A kdyz oſwete, vzrziew, ze to mieſto geſſte daleko, do nehoz giti chtieſſe, A gſa w tom tak welikem zazzeníj. Y poczie y ſyem y tam pilníe hledíetí, A chtie rad widieti domek niektery, W nemz by bozie ſluhy prziebywaly. 345 A vzrzíew zdaleka domek gedníech puſtenníkvow, I poczie ſye k nemu chylití, a tu chte odpoczínvtí. A kdyz ti puſtenniczkowe geho zazrziechu, Wybiehſſe pti nemu w cyeſtu, Iako bozeho andiela prziwitachu A pokorníe ſye gemv pokloníchu. A vmywíſe gemu nohy podle bozíeho przíkazaníe, Stolec po�tawiwſſe, ſ ſebu gei nakrmichu. A kdyz bylo po ſtole, dawſſe 350 mu malo odpoczínvtí, A yako vczeneho czlowíeka y otcye duchowníeho, w dobrych przikladiech ſwrchowaneho pocziechu ſnazníe pſyti y tazati, kudy by mohlí oſydla diabelſkeho pzdní bytí; Acz by kdy mrzke na myſl a) Rkp. protržen. b) czko nadeps. později. vidieše sch. (nespr.); A prziedluda (nespr.), F przeludu; E zpuoſobeneho widiel. — 332. ACEF a sch; F přesm: modlitbach obiczejnich; E stal; ACEF a sch. — 333. F svýma očima sch; D wzhledagie; A myſlczy; CF yat; E přesm: yaty gſa; ACEF a sch. — 334. C fsel, E fsiel, F ssel gest; ACEF a sch; CF m. tu: Y, AE sch; E nalezl. — 335. CF a sch; DACE a před sl. jako sch; ACEF ohlodaný sch; ACEF pſuow ohlodany; F tehdy sch; ACE to sch. — 336. C přesm: vržew to; ACE i sch; CE m. jě: yal, F pocze; C m. v: ſam w; F zamutitý; E ſlozy; ACEF ale sch; ACEF wffak. — 337. ACEF mnoho že sch; ACEF přesm: mohl byl; A v sobě sch; F přesm: vhaſýti w ſobie. — 338. CF m. tehdy: y, AE sch; AE m. pojě: pocze, CF pogedl; ACF s po slově ani sch; ACEF túž sch. — 339. ACEF geho; E oſtupili; AEF wſſe. — 340. A puſtiechu, C puſtichu, E pufftielíj, Fpufftiechu; ACEF a sch. — 341. ACEF sch; CF súženého sch; CF m. s: a f; D tahnuchu, E tahlíj; ACEF sch E oftawſſy. — 342. DAE zapomenuw; ACEF i sch; ACEF přesm: w nocy pogyde (F ffel gt, E ffiel). — 343. CF oſwiete (!), E oſwetne, A o Swete (!); E vzrziel; ACEF bieffe (F bylo) giefftie; E přesm: chtiel gyti. — 344. ACEF a sch; ACEF tak sch; ACEF welykem y lytem; D zazzen (nespr.), E zayzenie, F zayzeny; ACEF i sch; ACEF m. pilně: ſnaznie; ACEF patrzytí. — 345. ACEF a sch; D w nez (nespr.) — 346. C m. a: Y, AE sch; D má po slově domek chybou opisovačskou slova: níektery, w niemz by bozie ſluhy prebywali; ACF i sch. — 347. E m. chýliti: blyzyti; E a sch; E přesm: chticze tu; A odpoczynuczy; ACF puſtenykowe, E pusteniczy; ACF vzrziechu, E vzrzelij. — 348. A vyběhše sch; E v cěstu sch; A w czeſtu wybrehſfie; CE pti (E sch.) božiev andielu; ACEF přivítachu a sch. — 349. E poklonilij; ACEF a sch. — 350. ACEF poſtawychu (E poſtawili) a; E nakrmili; ACEF a když bylo sch; ACF m. stole: gedeny, E gidle; E dawssy. — 351. E gemu; ACEF a sch; F m. i: a. — 352. E poczeli, F y poczechu. — 353. E přesm: mohli prazdni byti oſydla diabelſkeho;
23 8 b A potom giny den na ſwych obycziegnych modlitbach ſtaſſe, A ſwyma oczíma y ſyem y tam hledagie a ſwu myſlíj gſa gaty. A ſ tíech modliteb gide k ſwemu stolcy a chtíe pogieſtí. Tu naleze bochník welmí ſmrduty a welmí zſechly a gako od myſſij ohlodany a ode pſuow. Tehdy to 335 vzrziew, y gie ſye w ſobie mutití a ſwe ſlzy plewati, Alewſſakz ne toliko ani tak mnoho, Ze by gimi byl mohl plamen ſmilſtwiea) w ſobie vhaſyti. Tehdy pogíe toho chleba ne ſ tuz chutíj aní ſ tuz ſytoſtíj yako drziewe. Opíet geí tieleſne zadoftí yako walníj neprzíetele oſtupíchu a wſſeczkob) ſſkodne pokuſſeníe yako ſſipy w geho ſrdce vpuſtíchu a yako Il lateho 340 a w uokowach ſvzeneho ſ te puſſtie k ſwietu gei tahniechu. A oſtaw ſwe puſſtie y ſweho stawu zapomanvw, I pogide w nocy k gednomu mieſtu A kdyz oſwete, vzrziew, ze to mieſto geſſte daleko, do nehoz giti chtieſſe, A gſa w tom tak welikem zazzeníj. Y poczie y ſyem y tam pilníe hledíetí, A chtie rad widieti domek niektery, W nemz by bozie ſluhy prziebywaly. 345 A vzrzíew zdaleka domek gedníech puſtenníkvow, I poczie ſye k nemu chylití, a tu chte odpoczínvtí. A kdyz ti puſtenniczkowe geho zazrziechu, Wybiehſſe pti nemu w cyeſtu, Iako bozeho andiela prziwitachu A pokorníe ſye gemv pokloníchu. A vmywíſe gemu nohy podle bozíeho przíkazaníe, Stolec po�tawiwſſe, ſ ſebu gei nakrmichu. A kdyz bylo po ſtole, dawſſe 350 mu malo odpoczínvtí, A yako vczeneho czlowíeka y otcye duchowníeho, w dobrych przikladiech ſwrchowaneho pocziechu ſnazníe pſyti y tazati, kudy by mohlí oſydla diabelſkeho pzdní bytí; Acz by kdy mrzke na myſl a) Rkp. protržen. b) czko nadeps. později. vidieše sch. (nespr.); A prziedluda (nespr.), F przeludu; E zpuoſobeneho widiel. — 332. ACEF a sch; F přesm: modlitbach obiczejnich; E stal; ACEF a sch. — 333. F svýma očima sch; D wzhledagie; A myſlczy; CF yat; E přesm: yaty gſa; ACEF a sch. — 334. C fsel, E fsiel, F ssel gest; ACEF a sch; CF m. tu: Y, AE sch; E nalezl. — 335. CF a sch; DACE a před sl. jako sch; ACEF ohlodaný sch; ACEF pſuow ohlodany; F tehdy sch; ACE to sch. — 336. C přesm: vržew to; ACE i sch; CE m. jě: yal, F pocze; C m. v: ſam w; F zamutitý; E ſlozy; ACEF ale sch; ACEF wffak. — 337. ACEF mnoho že sch; ACEF přesm: mohl byl; A v sobě sch; F přesm: vhaſýti w ſobie. — 338. CF m. tehdy: y, AE sch; AE m. pojě: pocze, CF pogedl; ACF s po slově ani sch; ACEF túž sch. — 339. ACEF geho; E oſtupili; AEF wſſe. — 340. A puſtiechu, C puſtichu, E pufftielíj, Fpufftiechu; ACEF a sch. — 341. ACEF sch; CF súženého sch; CF m. s: a f; D tahnuchu, E tahlíj; ACEF sch E oftawſſy. — 342. DAE zapomenuw; ACEF i sch; ACEF přesm: w nocy pogyde (F ffel gt, E ffiel). — 343. CF oſwiete (!), E oſwetne, A o Swete (!); E vzrziel; ACEF bieffe (F bylo) giefftie; E přesm: chtiel gyti. — 344. ACEF a sch; ACEF tak sch; ACEF welykem y lytem; D zazzen (nespr.), E zayzenie, F zayzeny; ACEF i sch; ACEF m. pilně: ſnaznie; ACEF patrzytí. — 345. ACEF a sch; D w nez (nespr.) — 346. C m. a: Y, AE sch; D má po slově domek chybou opisovačskou slova: níektery, w niemz by bozie ſluhy prebywali; ACF i sch. — 347. E m. chýliti: blyzyti; E a sch; E přesm: chticze tu; A odpoczynuczy; ACF puſtenykowe, E pusteniczy; ACF vzrziechu, E vzrzelij. — 348. A vyběhše sch; E v cěstu sch; A w czeſtu wybrehſfie; CE pti (E sch.) božiev andielu; ACEF přivítachu a sch. — 349. E poklonilij; ACEF a sch. — 350. ACEF poſtawychu (E poſtawili) a; E nakrmili; ACEF a když bylo sch; ACF m. stole: gedeny, E gidle; E dawssy. — 351. E gemu; ACEF a sch; F m. i: a. — 352. E poczeli, F y poczechu. — 353. E přesm: mohli prazdni byti oſydla diabelſkeho;
Strana 24
24 pomyſſleníe wzbudili, kterak by gich mohlí zbytí a zapuditi od ſebe. Tehdy 355 ten vbohy zabludily putenník gích pſbu gſa przínvcen, y gie ſye gím czíſtí a k ſpaſeníj vkazowatí A o chytroſti y lſtí díabelſkea), gímiztob) ſluham bozím prziekaziegíj, y vczíní kraſne doliczenea) a dostí vziteczne. A navcziw gie tomu, Wzdy zadoft ſmilstwie w ſobie trpieſſe. A zachytíw fwateho ſkruſſeníe, Sam ſye k ſobie nawratíw, y wecye: Ba, y kterak va neboztik, 360 ſam gſa przíeliſten, gyne vczím A neſliczníe gíne treſkcy, a ſam ſebe ne- polepſſím? I poczie ſam k ſwemu ſrdcy mlvwítí a rzka: O hubene ſrdce y nepwa myſli, ba czín drzíewe ſama dobra díela, a potom gíne lepe budeſſ mocy navczítí. A kdyz tak ſwe ſwiedomie laním treſktaſſe, A porozomiew, ze geſt tak chytrzie díablem zklaman, A wzem odpuſczeníe od tiech pu- 365 ſtenníkvow, Ruczim biehem, yakz maha nagwiec, na ſwu puſſt ſye nawratí. A wſſed w ſwu peleſs, z niez bieſſe wybiehi, Nic ſye pſtrziewa), gie ſye modliti bohu a rzka: By buoh mnie neraczil pomocy, Bezmala by ma duſſie v pekle miela prziebywaníe. A opiet wecye a rzkab): ledwa ſem vſſel wíſeho zleho; y dorzecze: II Zamalem, ze meho prziebytka w zemí, tocziſſ v pekle, nedokonachu. A tu ſu ſye ta ſlowa naplnila, geſſto ſu drziewe popſana w ſwatem piſmíe, Ze bratr, bratru pomahagie dobrym przikladem y ſlowem, yako mieſto obezdene powyſſen bude. A potom wſſiecky dní ſweho zíwota ten gíſty puſtenník Ial ſye v placzí a we ſlzach weſti. Srozomiew, ze pokrm nebeſky, ſobie bohem pvogczeny, ztratil gest 375 p ſwu chlubu a puru: I poczie ſobie znowu chleba ſ vſylím a ſ potem 370 9a a) Rkp. potrhán. b) 1 po m nadeps. c) za tím rozmazáno Pry. E na mysli sch. — 354. A pomfſlenie (nespr.); ACEF wzbudyl (spr.); A bychmý (nespr.); E jich sch; ACEF m. tehdy: Tu. — 355. CF m. ten: on; AE przypuzen; AEF i sch; CE yal. — 356. ACF m. čísti a: czeſty, E czeſtu (spr.); AE a o sch (nespr.); F m. i: a; AE dyabelfku (nespr.); AE gymzto. — 357. ACEF i sch; ACEF a sch; ACFE vzytecznie; CEF a sch. — 358. ACEF přesm: gych tomu nauczyw (E navezy); ACEF vždy sch; AEF ſmylstíe (!, EF ſmilstwie) wzdy; E trpiel, C wzdy trpieſſe; ACEF a sch. — 359. ACEF i sch; AF Powiedie, CE powiedîe (E powiediel) ržka; ACEF ba sch; E m. i: O, ACF sch. — 360. C sám sch; ACEF m. a sám: kdyz fam. — 361. ACEF a sch; A řka sch; ACEF ó sch. — 362. AE i nepravá sch. (nespr.); ACEF ba sch; E ſamo. — 363. ACEF m. budeš moci naučiti: nauczyſs; E treſktal; ACEF a sch. — 364. ACEF a vzem sch; CF odpufftienie wzem. — 365. A puſtennykuow wzem, E puſtenikow wzial; B maha!, DACF moha, E mohl; E m. najviec; nayſpieſs; ACEF přesm: sie puſſcz; E nawratil. — 366. AE a sch; E wſfiedfſy; E byl; AE m. nic: nyzcze (nespr.), CF nícže (nespr.); D m. sě: nepomeſſkaw; A proſtrzie, E pro- strzel; E yal, C pocźe. — 367. C přesm: modliti sie; ACF a sch; CF mí; E přesm: mi buch; E m. neráčil: nebyl, A sch. (nespr.); ACF pomoczý, F ſpomoczen; C bez- male, A bezmal; CE by sch. — 368. ACE m. u pekle měla: miela by w pekle, F miela w pekle; E przebywati; ACEF m. a: y; ACEF a řka sch; AE Gedwat. — 369. F do- wece, C domluwi; CF m. že: z. — 370. CD totiž, EF totizto; E nedokonal ſem; ACEF a sch; F sú sch; AE přesm: ſlowa ta; C přesm: naplnila ta ſlowa. — 371. ACEF že sch; ACEF spomahage. — 372. ACEF ozdiene y sylne; ACEF a sch. — 373. A wſſeczkny; ACEF m. jistý: rzieczeny; AF gie sie, C pocźe; F m. u pláči: plakaty; D w ſlzach, E w ſluzach. — 374. E rozumiew. — 375. AE m. chlúbu: puru; ACE m. a: y; AE m. púru: chlubu, C zpurnoſt; ACEF přesm: znowu ſobie; ACEF přesm: poſtem (!, CF s potem) y ſ vſylym. — 375. E m. popela na: popelem. —
24 pomyſſleníe wzbudili, kterak by gich mohlí zbytí a zapuditi od ſebe. Tehdy 355 ten vbohy zabludily putenník gích pſbu gſa przínvcen, y gie ſye gím czíſtí a k ſpaſeníj vkazowatí A o chytroſti y lſtí díabelſkea), gímiztob) ſluham bozím prziekaziegíj, y vczíní kraſne doliczenea) a dostí vziteczne. A navcziw gie tomu, Wzdy zadoft ſmilstwie w ſobie trpieſſe. A zachytíw fwateho ſkruſſeníe, Sam ſye k ſobie nawratíw, y wecye: Ba, y kterak va neboztik, 360 ſam gſa przíeliſten, gyne vczím A neſliczníe gíne treſkcy, a ſam ſebe ne- polepſſím? I poczie ſam k ſwemu ſrdcy mlvwítí a rzka: O hubene ſrdce y nepwa myſli, ba czín drzíewe ſama dobra díela, a potom gíne lepe budeſſ mocy navczítí. A kdyz tak ſwe ſwiedomie laním treſktaſſe, A porozomiew, ze geſt tak chytrzie díablem zklaman, A wzem odpuſczeníe od tiech pu- 365 ſtenníkvow, Ruczim biehem, yakz maha nagwiec, na ſwu puſſt ſye nawratí. A wſſed w ſwu peleſs, z niez bieſſe wybiehi, Nic ſye pſtrziewa), gie ſye modliti bohu a rzka: By buoh mnie neraczil pomocy, Bezmala by ma duſſie v pekle miela prziebywaníe. A opiet wecye a rzkab): ledwa ſem vſſel wíſeho zleho; y dorzecze: II Zamalem, ze meho prziebytka w zemí, tocziſſ v pekle, nedokonachu. A tu ſu ſye ta ſlowa naplnila, geſſto ſu drziewe popſana w ſwatem piſmíe, Ze bratr, bratru pomahagie dobrym przikladem y ſlowem, yako mieſto obezdene powyſſen bude. A potom wſſiecky dní ſweho zíwota ten gíſty puſtenník Ial ſye v placzí a we ſlzach weſti. Srozomiew, ze pokrm nebeſky, ſobie bohem pvogczeny, ztratil gest 375 p ſwu chlubu a puru: I poczie ſobie znowu chleba ſ vſylím a ſ potem 370 9a a) Rkp. potrhán. b) 1 po m nadeps. c) za tím rozmazáno Pry. E na mysli sch. — 354. A pomfſlenie (nespr.); ACEF wzbudyl (spr.); A bychmý (nespr.); E jich sch; ACEF m. tehdy: Tu. — 355. CF m. ten: on; AE przypuzen; AEF i sch; CE yal. — 356. ACF m. čísti a: czeſty, E czeſtu (spr.); AE a o sch (nespr.); F m. i: a; AE dyabelfku (nespr.); AE gymzto. — 357. ACEF i sch; ACEF a sch; ACFE vzytecznie; CEF a sch. — 358. ACEF přesm: gych tomu nauczyw (E navezy); ACEF vždy sch; AEF ſmylstíe (!, EF ſmilstwie) wzdy; E trpiel, C wzdy trpieſſe; ACEF a sch. — 359. ACEF i sch; AF Powiedie, CE powiedîe (E powiediel) ržka; ACEF ba sch; E m. i: O, ACF sch. — 360. C sám sch; ACEF m. a sám: kdyz fam. — 361. ACEF a sch; A řka sch; ACEF ó sch. — 362. AE i nepravá sch. (nespr.); ACEF ba sch; E ſamo. — 363. ACEF m. budeš moci naučiti: nauczyſs; E treſktal; ACEF a sch. — 364. ACEF a vzem sch; CF odpufftienie wzem. — 365. A puſtennykuow wzem, E puſtenikow wzial; B maha!, DACF moha, E mohl; E m. najviec; nayſpieſs; ACEF přesm: sie puſſcz; E nawratil. — 366. AE a sch; E wſfiedfſy; E byl; AE m. nic: nyzcze (nespr.), CF nícže (nespr.); D m. sě: nepomeſſkaw; A proſtrzie, E pro- strzel; E yal, C pocźe. — 367. C přesm: modliti sie; ACF a sch; CF mí; E přesm: mi buch; E m. neráčil: nebyl, A sch. (nespr.); ACF pomoczý, F ſpomoczen; C bez- male, A bezmal; CE by sch. — 368. ACE m. u pekle měla: miela by w pekle, F miela w pekle; E przebywati; ACEF m. a: y; ACEF a řka sch; AE Gedwat. — 369. F do- wece, C domluwi; CF m. že: z. — 370. CD totiž, EF totizto; E nedokonal ſem; ACEF a sch; F sú sch; AE přesm: ſlowa ta; C přesm: naplnila ta ſlowa. — 371. ACEF že sch; ACEF spomahage. — 372. ACEF ozdiene y sylne; ACEF a sch. — 373. A wſſeczkny; ACEF m. jistý: rzieczeny; AF gie sie, C pocźe; F m. u pláči: plakaty; D w ſlzach, E w ſluzach. — 374. E rozumiew. — 375. AE m. chlúbu: puru; ACE m. a: y; AE m. púru: chlubu, C zpurnoſt; ACEF přesm: znowu ſobie; ACEF přesm: poſtem (!, CF s potem) y ſ vſylym. — 375. E m. popela na: popelem. —
Strana 25
25 dobywati. A toho ſkrowníe pogieda, w ſwe ſye peleſſi zawra, popela na ſye naſypaw a w zíní ſye oblek, lezíeſſe kwíele a placzíe na ſwych modli- tbach vſtawnie a ſylníe lkagie, az bozíj andíel k nemu przígide a to gemu powiedie a rzka: Przígel gest hoſpodín twe pokaníe a gizt sye gest smilo- wal nad tebu. Ale chowag ſye, aby nikdy do ſwych dobrych ſkutkvow 380 przíelif nedovfal, at by tebe drabel opiet neoklamal. Nebot przígdu pu- stennícy, bratrzie twa, k tobie, Gefſtoſ ty gie drziewe dobrotíe vczil, A budut tobíe blahatí. O, to ty od ních míle przígmí, A f nímí obecníj pokrm przígma, Wzdaíz chwalu bohu twemu mílemu. Tu rziecz dokonaw ſwaty Ian, Y poczíe tiech ſedm puſtenníkvow a) 385 tieſſiti a rzka: O, kterakt geſt ſtatia) v pokorzie bezpeczno! Neb bugneg myſl y purzie hotowe geſt ſpadeníe. A protoz naſs ſpaſytel nayprw ny blahu o pokorzíe vozij a tak rzka: Blazení ſu chudíj duchem, Nebo geſt gich kralewſtwie nebeſke. Nuze tiech wſſiech przíkladvow pamatugte, abyfste bezpeczniegſſe od chytre rady diabelſke v waſſem myſíleníj mohli ne- 390 przielſſtiení bytí. A ptoz mníſſkowe mezy ſebu ten obyczieg magíj, Ze, ktoz koli pohoſtínv k ním przígde, lecz muz lecz zena, lecz mlady lecz ſtary, lecz znamy lecz neznamy, Drzíewe ſ ním neobcugíj, Az wzdy drzíewe bozíe gmeno prziwolagij; Zdali by ktery przielud bilb) Aneb ktera diabelſka obluda byla, Tehdy tu przíed ſwatu modlitbu rucze zhyne°). A pakli kdy 395 duchowe zlij gieſſitnv chwalu nebo chlubu v waſſie ) myſli wzbludie, ne- a) Rkp. protržen. b) Přips. pozd. na okraji, c) Kousek vytržen. 377. E poſypal; ACEF a sch; CE oblekl; E leziel; ACF m. a: y. — 378. ACEF na ſwe modlytwie (CF modhitbie); ACEF m. ústavně a silně lkajě: ſylnie lkagie tak vſtawnie; E prziſſel. — 379. E powiediel; C a sch; CEF Prziyal; ACEF a sch; AE gyz. — 380. ACEF přesm: nad tebu flytowal; C vchoway; ACF by; ACF kdy. — 381. ACF vffal, E nevffal; CF m. ať by: by, E aby, A sch. (nespr.); E přesm: opiet drabel. — 382. A puſtennykowe, CF pustěniczkowe; CF twogy; E přesm: twogi bratrzi; A gychzto ſy, CF gichztos, E gichz gſy; ACE ty jě sch., F jě sch; D dřieve sch; ACEF a budúť sch. — 383. ACF blahagycze, E blahoflawicze; ACEF m. ó: a (spr.); AE to sch; CF ty sch; ACEF przygmeſs; AE obecznie. — 384. ACEF dayz; ACEF milému sch. — 385. A m. Tu: tu wſſy, E tu wſficzku; A dokonal; A poczyew; A přesm: puſtennykuow ſedm. — 386. CF a sch; ACEF ó sch; A kak, CEF kterak; A přesm: bezpeczno ſtati w pokorzie, CF ſtati bezpecżno v pokorze, E bezpecznie ſtati w pokorze. — 387. F i sch; ACEF m. púřě: chlubne; ACE hotowo; v AE chybou opisovačskou následuje: geſt bezpeczne ſtati w pokorzie; v A chyba pokračuje: neb buygne myſly y chlubne hotowo; AEF proto, C sch; D najprv sch; AEF m. najprv ny: nayprwny. — 388. D blahoflawenstwi, E blahoflaweníj; F m. o pokořě: a pokorze (nespr.), AE sch. (nespr.); ACEF m. učí: nas vczy; ACF a sch; ACEF tak sch; DE Blahoſlawenij; Desú sch; CF neb. — 389. AEF přesm: gych geſt; DE kralowstwie, A kralowstwy; ACEF nuže sch — 390. ACEF bezpecznieyffy. — 391. ACEF a sch; ACEF Proto; A Mnyfſko (nespr.); ACE přesm: ten obyczeyg mezy febu; ACEF že sch. — 392. AE leč mladý . . . . neznámý sch. — 393. A neobczygy; F m. až: a (nespr.) — 394. E přesm: bozy gmeno prwe; F prziwolawagi; ACEF by byl; ACE byl sch; D Anebo, ACEF neb; E která sch. — 395. DACEF byla sch; D m. tu: ta; ACEF tehdy tu sch; D m. rúče: ynhed; ACEF a sch; CF m. kdy: by. — 396. E přesm: zlíj duchowe; CF neb; CF m. u vašie: w naſſíe, E waſſy; ACE wzbudyli, F wzbludilý
25 dobywati. A toho ſkrowníe pogieda, w ſwe ſye peleſſi zawra, popela na ſye naſypaw a w zíní ſye oblek, lezíeſſe kwíele a placzíe na ſwych modli- tbach vſtawnie a ſylníe lkagie, az bozíj andíel k nemu przígide a to gemu powiedie a rzka: Przígel gest hoſpodín twe pokaníe a gizt sye gest smilo- wal nad tebu. Ale chowag ſye, aby nikdy do ſwych dobrych ſkutkvow 380 przíelif nedovfal, at by tebe drabel opiet neoklamal. Nebot przígdu pu- stennícy, bratrzie twa, k tobie, Gefſtoſ ty gie drziewe dobrotíe vczil, A budut tobíe blahatí. O, to ty od ních míle przígmí, A f nímí obecníj pokrm przígma, Wzdaíz chwalu bohu twemu mílemu. Tu rziecz dokonaw ſwaty Ian, Y poczíe tiech ſedm puſtenníkvow a) 385 tieſſiti a rzka: O, kterakt geſt ſtatia) v pokorzie bezpeczno! Neb bugneg myſl y purzie hotowe geſt ſpadeníe. A protoz naſs ſpaſytel nayprw ny blahu o pokorzíe vozij a tak rzka: Blazení ſu chudíj duchem, Nebo geſt gich kralewſtwie nebeſke. Nuze tiech wſſiech przíkladvow pamatugte, abyfste bezpeczniegſſe od chytre rady diabelſke v waſſem myſíleníj mohli ne- 390 przielſſtiení bytí. A ptoz mníſſkowe mezy ſebu ten obyczieg magíj, Ze, ktoz koli pohoſtínv k ním przígde, lecz muz lecz zena, lecz mlady lecz ſtary, lecz znamy lecz neznamy, Drzíewe ſ ním neobcugíj, Az wzdy drzíewe bozíe gmeno prziwolagij; Zdali by ktery przielud bilb) Aneb ktera diabelſka obluda byla, Tehdy tu przíed ſwatu modlitbu rucze zhyne°). A pakli kdy 395 duchowe zlij gieſſitnv chwalu nebo chlubu v waſſie ) myſli wzbludie, ne- a) Rkp. protržen. b) Přips. pozd. na okraji, c) Kousek vytržen. 377. E poſypal; ACEF a sch; CE oblekl; E leziel; ACF m. a: y. — 378. ACEF na ſwe modlytwie (CF modhitbie); ACEF m. ústavně a silně lkajě: ſylnie lkagie tak vſtawnie; E prziſſel. — 379. E powiediel; C a sch; CEF Prziyal; ACEF a sch; AE gyz. — 380. ACEF přesm: nad tebu flytowal; C vchoway; ACF by; ACF kdy. — 381. ACF vffal, E nevffal; CF m. ať by: by, E aby, A sch. (nespr.); E přesm: opiet drabel. — 382. A puſtennykowe, CF pustěniczkowe; CF twogy; E přesm: twogi bratrzi; A gychzto ſy, CF gichztos, E gichz gſy; ACE ty jě sch., F jě sch; D dřieve sch; ACEF a budúť sch. — 383. ACF blahagycze, E blahoflawicze; ACEF m. ó: a (spr.); AE to sch; CF ty sch; ACEF przygmeſs; AE obecznie. — 384. ACEF dayz; ACEF milému sch. — 385. A m. Tu: tu wſſy, E tu wſficzku; A dokonal; A poczyew; A přesm: puſtennykuow ſedm. — 386. CF a sch; ACEF ó sch; A kak, CEF kterak; A přesm: bezpeczno ſtati w pokorzie, CF ſtati bezpecżno v pokorze, E bezpecznie ſtati w pokorze. — 387. F i sch; ACEF m. púřě: chlubne; ACE hotowo; v AE chybou opisovačskou následuje: geſt bezpeczne ſtati w pokorzie; v A chyba pokračuje: neb buygne myſly y chlubne hotowo; AEF proto, C sch; D najprv sch; AEF m. najprv ny: nayprwny. — 388. D blahoflawenstwi, E blahoflaweníj; F m. o pokořě: a pokorze (nespr.), AE sch. (nespr.); ACEF m. učí: nas vczy; ACF a sch; ACEF tak sch; DE Blahoſlawenij; Desú sch; CF neb. — 389. AEF přesm: gych geſt; DE kralowstwie, A kralowstwy; ACEF nuže sch — 390. ACEF bezpecznieyffy. — 391. ACEF a sch; ACEF Proto; A Mnyfſko (nespr.); ACE přesm: ten obyczeyg mezy febu; ACEF že sch. — 392. AE leč mladý . . . . neznámý sch. — 393. A neobczygy; F m. až: a (nespr.) — 394. E přesm: bozy gmeno prwe; F prziwolawagi; ACEF by byl; ACE byl sch; D Anebo, ACEF neb; E která sch. — 395. DACEF byla sch; D m. tu: ta; ACEF tehdy tu sch; D m. rúče: ynhed; ACEF a sch; CF m. kdy: by. — 396. E přesm: zlíj duchowe; CF neb; CF m. u vašie: w naſſíe, E waſſy; ACE wzbudyli, F wzbludilý
Strana 26
26 rodte a) gych poſluchati, Ale w tu dobu tiem wíece ſye ſwemu milemu bohu pokorzte A na gich pokuſſeníe, gímzto wam ſſkodie, nic netbagte. Mniet ſamemu II Ti zli duchowe czaſto przíekaziechu; w nocy mníe nedadiechu 9b 400 modliti ſye memu mílemu ſpaſyteli; Aní mí odpoczínvtí dadíechu przielu- dowe twarzí, Strogiece míe k necziſtemu myffleníj, A zytra w czlowieczie twarzi prziede mnu padachu a rzkuce: Odpuſt nam, tatiku, nebot ſmy cyelu noc pokogie nedali. A ya gím takto odpowiedach: Wzdalte sye ode mne wy wſfickní, geſſto nepwdu plodite, A mne, ſluhy bozieho, wíec nepoku- 405 ſfiegte! I wecye ſwaty yan a rzka: Milíj ſynaczkowe, pokoy a mlczieníe wzdy milvgteb) A vczenim ſwateho piſma nehrdagte A tak ſye ſamí zpo- ſobugte, Iakz byſſte ſwu yaſnv myſl wzdy bohu wzdawali A na modlitbach ſwych neprziekazieli ſobie! Acz mnozíj dobra diela czíníe czyſtym ſwiedomím, ſuce ſwiecſkymí czíny obwazaní, ſkutky ſwatymí y duchownímí, toczif 410 pocyestneho przigímagíce a pod ſwu ſtrziechu ſchowawagíce A pokrm y napog gemu v miloſrdíj daduce Aneb nemocneho y ſmutneho nawſſtíe- wugíce Nebo kterez koli gíne dobre wiecy przi ſobie magic a czifty ziwot weduce, Tacyt ſu ſpwníe przied bohem wzzacní a bohu míli, Na tom plníec geho przikazaníe; Awſſakz tí giſtíj czíny tieleſnymí gſu obwazaní a ſ ne- 415 wieczny*) ſye wiecy obieragij. Ale tí, ktoz ſu od zadoſtí ſwieta oddalení A ſwuoge) rozom y myſl y ſami ſye k wyſoſti nebeſke zpſtrzieli, O, daleko fu nez drziewe rzeczeníjd) w ſwem dobrem proſpíelí! Nebot tacy duchu ſwatemu prziebytek w ſwem ſrdcy czíníe A ſwieta tohoto zadoſtí zapomanu C a) o nadeps. b) Před tím na konci slova wzdy vyradováno m. c) Rkp. protržen. d) z po r nadepsáno. (nespr.) — 397. ACEF tiem sch; ACEF wiecz; E svému sch; ACEF milému sch. — 398. A pokorzygte, CF pokorżyce; E genz; F přesm: nicz nedbagicze, gimzto wam ſkodie; ACEF mnie. — 399. ACF ſamemu czaſto, E czaſto ſamemu; ACEF často sch; E przekazelij; ACEF mi ſie. — 400. AE přesm: nedadrechu (E nedali) memu bohu modlyti pokoygnie, CF memu bohu nedadiechu modliti (F pokoynie modliti); E dalíj. — 401. ACEF przeludne; ACEF m. strojiece mě k nečistému myšlení: k myly v ku pamieti mie (E mnie) wzdyczky ſtrogycze, wſſyczku (E czelu) nocz k neczyſtemu myfíleny mie nutkachu (E přesm: mne nutkali k necziſtemu myfſlenie); CF m. a: až. — 402. E padali, CF plakachu (nespr.); AE m. a: mnie tak, CF mnie takto; C Odpuſtiſs, E Odpuſscž; ACE neb, F nebt. — 403. ACF m. cełú: wſyczku; Fa sch; E ya sem; ACE tak; E odpowidal. — 405. F nepokuſsuyte; ACF powiedie, E powiediel; F a před sl. mlčěnie sch. — 405. ACEF a sch; C učením sch; ACEF nykda (CEF nykdy) nehrdayte; E take. — 407. D yakoz; AE přesm: bohu wzdy; ACEF dawali; ACEF m. na: w. — 409. CDF totiž, E totizto. — 410. ACEF a sch; CF schowagicze; ACEF a sch. — 411. ACEF jemu sch; Dw miloſti, CE w milofrdenstwý gemu, AFw mylo- frdy gemu; ACEF nebo. — 412. AE ktere; ACF m. dobré věci: dobre czyny, E czyny dobre; E přesm: gmagicze do ſebe; ACEF a sch. — 413. A m. tacíť: Toczyz (nespr.), E To tij (nespr.), CF taczyž; A m. správně: ſprawedlnie, C z prawa, E ſprawedlywie; A m. Bohu: buoh (nespr.) — 414. ACF přesm: geho plniecz; ACEF m. přikázanie: Swate przykazanie; ACEF wſfakze. — 415. ACF přesm: wieczy ſie; D m. věcí: ſmrti (nespr.); F m. ti: tý gifty; F sú sch. — 416. AE fmyfl; ACEF ó sch; CF dale. — 417. ACEF nezly; A m. v svém; wſſem; ACEF neboť sch; A m. tací: Toczy (!), E totizto (nespr). — 418. ACEF tohoto sch; AE m. žádosti: s geho zadoſti; D za
26 rodte a) gych poſluchati, Ale w tu dobu tiem wíece ſye ſwemu milemu bohu pokorzte A na gich pokuſſeníe, gímzto wam ſſkodie, nic netbagte. Mniet ſamemu II Ti zli duchowe czaſto przíekaziechu; w nocy mníe nedadiechu 9b 400 modliti ſye memu mílemu ſpaſyteli; Aní mí odpoczínvtí dadíechu przielu- dowe twarzí, Strogiece míe k necziſtemu myffleníj, A zytra w czlowieczie twarzi prziede mnu padachu a rzkuce: Odpuſt nam, tatiku, nebot ſmy cyelu noc pokogie nedali. A ya gím takto odpowiedach: Wzdalte sye ode mne wy wſfickní, geſſto nepwdu plodite, A mne, ſluhy bozieho, wíec nepoku- 405 ſfiegte! I wecye ſwaty yan a rzka: Milíj ſynaczkowe, pokoy a mlczieníe wzdy milvgteb) A vczenim ſwateho piſma nehrdagte A tak ſye ſamí zpo- ſobugte, Iakz byſſte ſwu yaſnv myſl wzdy bohu wzdawali A na modlitbach ſwych neprziekazieli ſobie! Acz mnozíj dobra diela czíníe czyſtym ſwiedomím, ſuce ſwiecſkymí czíny obwazaní, ſkutky ſwatymí y duchownímí, toczif 410 pocyestneho przigímagíce a pod ſwu ſtrziechu ſchowawagíce A pokrm y napog gemu v miloſrdíj daduce Aneb nemocneho y ſmutneho nawſſtíe- wugíce Nebo kterez koli gíne dobre wiecy przi ſobie magic a czifty ziwot weduce, Tacyt ſu ſpwníe przied bohem wzzacní a bohu míli, Na tom plníec geho przikazaníe; Awſſakz tí giſtíj czíny tieleſnymí gſu obwazaní a ſ ne- 415 wieczny*) ſye wiecy obieragij. Ale tí, ktoz ſu od zadoſtí ſwieta oddalení A ſwuoge) rozom y myſl y ſami ſye k wyſoſti nebeſke zpſtrzieli, O, daleko fu nez drziewe rzeczeníjd) w ſwem dobrem proſpíelí! Nebot tacy duchu ſwatemu prziebytek w ſwem ſrdcy czíníe A ſwieta tohoto zadoſtí zapomanu C a) o nadeps. b) Před tím na konci slova wzdy vyradováno m. c) Rkp. protržen. d) z po r nadepsáno. (nespr.) — 397. ACEF tiem sch; ACEF wiecz; E svému sch; ACEF milému sch. — 398. A pokorzygte, CF pokorżyce; E genz; F přesm: nicz nedbagicze, gimzto wam ſkodie; ACEF mnie. — 399. ACF ſamemu czaſto, E czaſto ſamemu; ACEF často sch; E przekazelij; ACEF mi ſie. — 400. AE přesm: nedadrechu (E nedali) memu bohu modlyti pokoygnie, CF memu bohu nedadiechu modliti (F pokoynie modliti); E dalíj. — 401. ACEF przeludne; ACEF m. strojiece mě k nečistému myšlení: k myly v ku pamieti mie (E mnie) wzdyczky ſtrogycze, wſſyczku (E czelu) nocz k neczyſtemu myfíleny mie nutkachu (E přesm: mne nutkali k necziſtemu myfſlenie); CF m. a: až. — 402. E padali, CF plakachu (nespr.); AE m. a: mnie tak, CF mnie takto; C Odpuſtiſs, E Odpuſscž; ACE neb, F nebt. — 403. ACF m. cełú: wſyczku; Fa sch; E ya sem; ACE tak; E odpowidal. — 405. F nepokuſsuyte; ACF powiedie, E powiediel; F a před sl. mlčěnie sch. — 405. ACEF a sch; C učením sch; ACEF nykda (CEF nykdy) nehrdayte; E take. — 407. D yakoz; AE přesm: bohu wzdy; ACEF dawali; ACEF m. na: w. — 409. CDF totiž, E totizto. — 410. ACEF a sch; CF schowagicze; ACEF a sch. — 411. ACEF jemu sch; Dw miloſti, CE w milofrdenstwý gemu, AFw mylo- frdy gemu; ACEF nebo. — 412. AE ktere; ACF m. dobré věci: dobre czyny, E czyny dobre; E přesm: gmagicze do ſebe; ACEF a sch. — 413. A m. tacíť: Toczyz (nespr.), E To tij (nespr.), CF taczyž; A m. správně: ſprawedlnie, C z prawa, E ſprawedlywie; A m. Bohu: buoh (nespr.) — 414. ACF přesm: geho plniecz; ACEF m. přikázanie: Swate przykazanie; ACEF wſfakze. — 415. ACF přesm: wieczy ſie; D m. věcí: ſmrti (nespr.); F m. ti: tý gifty; F sú sch. — 416. AE fmyfl; ACEF ó sch; CF dale. — 417. ACEF nezly; A m. v svém; wſſem; ACEF neboť sch; A m. tací: Toczy (!), E totizto (nespr). — 418. ACEF tohoto sch; AE m. žádosti: s geho zadoſti; D za
Strana 27
27 103 A níc gíneho nez bydla wieczneho ziezye trpie, Ale yako by, giz w ne- beſyech bytedlníe przied bohem stogiec, ſlowo ſwateho ehiaffie powiedielí 420 tak rzeczene: Ziw geſt hoſpodín, przied nímzto ſtogím. Tak wſſickní ti ſwrchowaníj, peczia) tohoto ſwieta po ſobie puſtiwſſe, Gedinv zadoſtíj bozz- ſku zapaliwſſea) ſye w chwale y w ſluzbie bozíe nikdy stogiec nebiechua) ſytí. Tiemí y gínymí dobrýmí flowyb) Swaty yan za trzi dní k nam mlv- wieſſea), Gímzto naſſich duſſij poſyli y obnowi. A kdyzz°) wzemſſea) odpuſſ- 425 czeníe y geho pozehnaníe, prycz ſye brachom, Y wecyea) nam a rzka: Sy- naczkowe, ſ pokogem prziebywagte! A take toa) za nowiny wiezte, Ze dnefſníj den Teodozyvs, cyefarz nabozný II tak rzeczeny z alekſandrzie z take wlaſti, Switiezyl geſt nad ewgenym, protiwníkem ſwym. A take po malem czaſye Teodozyus tak rzeczeny cyeſarz Obecnv ſmrtíj, na ſwe po- 430 ſteli lezie, ziwot dokona. A kdyz ſye do ſwych bydl nawratichom, Wſſecko, coz nam bieſſe powiediel, wiernie y gíſtie nalezechom. A po malych dnech gínij puſtennícy po nas przigidechu, zwieſtugíce nam, ze ſwaty Ian bieſſe gíz wzal pokogne ſkonczeníe. A przied ſwym ſkonczením trzí dní nízadneho do ſwe peleſſie nepuſtil, Ale ſam gedíny, na ſwu kolency kleczíe, Swemu 435 mílemu panu bohu duſſi nawratil. Gemuz bud chwala na wieky wiekom! amen. R. 472b O ſwatem apellenu, genz bieſſe kowarzd). Piet widiechom gíneho popa w tegz kragínie prziebywagice, A tomu gmie bylo Apellen tak rzeczeny, muz ſpwedlnye). A rzemeſlo kowa- rzowe vmiegieſſe. A coz bieſſe potrziebíe geho bratrzíj, tocziſſ ginym puſten- a) Rkp. potrhán. b) nadeps. c) k nadeps. d) červ. e) e nadeps. pomenu, AE zapomenuwffie, CF zapomanuwffe. — 419. ACEF a sch; D zíezeň, ACEF ziezy (CF žiezen, E ziezni) w nebesych; ACEF ale sch; F by sch. — 420. ACEF v ne- besiech sch; ACEF m. Bohem: bozym wiedienym; ACEF stogycze. — 421. A rzieczeny; C ti sch. — 422. A peczy peczy!; E gedinu fie. — 423. ACF m. zapálivše sě: ſie zapalywffe, E zapalilij; A v před sl. službě sch; D nikdiez; C stojiec sch; F přesm: stogiecz nikdi; E nikdy .. . syti sch. — 424. EF m. slovy: radami; AC m. dobrými slovy: radamí dobrymí; E za tři dni sch. — 425. E mluwil; ACF gymizto; ACEF naſſie duſsie; E posylil; E obnowil; E wzawſſie. — 426. A przycz; E ſme sie bralí; ACE i sch; ACEF a řka sch. — 427. C nowynu; F vězte sch; E přesm: to wiezte za nowíny. — 428. DACEF y tak. — 429. CF z sch; E m. také: tee; F Eugenieem, AE gednym (nespr.); ACEF a sch. — 430. DCF czafu; ACEF m. tak řečený: ten Gyſtý. — 431. E ſwoy ziwot; E přesm: A kdyz ſme ſie nawratili do ſwych bydel. — 432. E byl; E nalezli sme; ACEF a sch; E malem; C czasiech, E czasie. — 433. F puſtennikowe; A przygydu, CF prziſſhi gſu, E przifflij; AE přesm: nam zwieſtugycze. — 434. A m. bieše již: gyz biefſe gyz (!), E byl gíz, CF giz biefſe; E zadneho, ACF sch. — 435. ACF m. nepustil: k ſobie vzadneho nepuſtí (C nepuſtil), E nepustil k ſobie; ACEF m. ale: nez; E na ſwych kolenich; F m. svému: ſwu (nespr.). — 436. ACEF milému Pánu sch; ACF nawrati; ACEF gemuzto; ACEF m. bud: gest; ACEF ſlawa. 1. AC nadpis sch; E Zywot S. Appellena, geffto prwe kowarz byl. — 2. E wi- dieli ſme; E kniezie; E w te; C přěbývajíce sch. — 3. ACE m. a tomu jmě bylo: gmenem; E Appelon; AC rzieczeneho; CE sprawedliwy; ACE a sch. — 4. CE ko-
27 103 A níc gíneho nez bydla wieczneho ziezye trpie, Ale yako by, giz w ne- beſyech bytedlníe przied bohem stogiec, ſlowo ſwateho ehiaffie powiedielí 420 tak rzeczene: Ziw geſt hoſpodín, przied nímzto ſtogím. Tak wſſickní ti ſwrchowaníj, peczia) tohoto ſwieta po ſobie puſtiwſſe, Gedinv zadoſtíj bozz- ſku zapaliwſſea) ſye w chwale y w ſluzbie bozíe nikdy stogiec nebiechua) ſytí. Tiemí y gínymí dobrýmí flowyb) Swaty yan za trzi dní k nam mlv- wieſſea), Gímzto naſſich duſſij poſyli y obnowi. A kdyzz°) wzemſſea) odpuſſ- 425 czeníe y geho pozehnaníe, prycz ſye brachom, Y wecyea) nam a rzka: Sy- naczkowe, ſ pokogem prziebywagte! A take toa) za nowiny wiezte, Ze dnefſníj den Teodozyvs, cyefarz nabozný II tak rzeczeny z alekſandrzie z take wlaſti, Switiezyl geſt nad ewgenym, protiwníkem ſwym. A take po malem czaſye Teodozyus tak rzeczeny cyeſarz Obecnv ſmrtíj, na ſwe po- 430 ſteli lezie, ziwot dokona. A kdyz ſye do ſwych bydl nawratichom, Wſſecko, coz nam bieſſe powiediel, wiernie y gíſtie nalezechom. A po malych dnech gínij puſtennícy po nas przigidechu, zwieſtugíce nam, ze ſwaty Ian bieſſe gíz wzal pokogne ſkonczeníe. A przied ſwym ſkonczením trzí dní nízadneho do ſwe peleſſie nepuſtil, Ale ſam gedíny, na ſwu kolency kleczíe, Swemu 435 mílemu panu bohu duſſi nawratil. Gemuz bud chwala na wieky wiekom! amen. R. 472b O ſwatem apellenu, genz bieſſe kowarzd). Piet widiechom gíneho popa w tegz kragínie prziebywagice, A tomu gmie bylo Apellen tak rzeczeny, muz ſpwedlnye). A rzemeſlo kowa- rzowe vmiegieſſe. A coz bieſſe potrziebíe geho bratrzíj, tocziſſ ginym puſten- a) Rkp. potrhán. b) nadeps. c) k nadeps. d) červ. e) e nadeps. pomenu, AE zapomenuwffie, CF zapomanuwffe. — 419. ACEF a sch; D zíezeň, ACEF ziezy (CF žiezen, E ziezni) w nebesych; ACEF ale sch; F by sch. — 420. ACEF v ne- besiech sch; ACEF m. Bohem: bozym wiedienym; ACEF stogycze. — 421. A rzieczeny; C ti sch. — 422. A peczy peczy!; E gedinu fie. — 423. ACF m. zapálivše sě: ſie zapalywffe, E zapalilij; A v před sl. službě sch; D nikdiez; C stojiec sch; F přesm: stogiecz nikdi; E nikdy .. . syti sch. — 424. EF m. slovy: radami; AC m. dobrými slovy: radamí dobrymí; E za tři dni sch. — 425. E mluwil; ACF gymizto; ACEF naſſie duſsie; E posylil; E obnowil; E wzawſſie. — 426. A przycz; E ſme sie bralí; ACE i sch; ACEF a řka sch. — 427. C nowynu; F vězte sch; E přesm: to wiezte za nowíny. — 428. DACEF y tak. — 429. CF z sch; E m. také: tee; F Eugenieem, AE gednym (nespr.); ACEF a sch. — 430. DCF czafu; ACEF m. tak řečený: ten Gyſtý. — 431. E ſwoy ziwot; E přesm: A kdyz ſme ſie nawratili do ſwych bydel. — 432. E byl; E nalezli sme; ACEF a sch; E malem; C czasiech, E czasie. — 433. F puſtennikowe; A przygydu, CF prziſſhi gſu, E przifflij; AE přesm: nam zwieſtugycze. — 434. A m. bieše již: gyz biefſe gyz (!), E byl gíz, CF giz biefſe; E zadneho, ACF sch. — 435. ACF m. nepustil: k ſobie vzadneho nepuſtí (C nepuſtil), E nepustil k ſobie; ACEF m. ale: nez; E na ſwych kolenich; F m. svému: ſwu (nespr.). — 436. ACEF milému Pánu sch; ACF nawrati; ACEF gemuzto; ACEF m. bud: gest; ACEF ſlawa. 1. AC nadpis sch; E Zywot S. Appellena, geffto prwe kowarz byl. — 2. E wi- dieli ſme; E kniezie; E w te; C přěbývajíce sch. — 3. ACE m. a tomu jmě bylo: gmenem; E Appelon; AC rzieczeneho; CE sprawedliwy; ACE a sch. — 4. CE ko-
Strana 28
28 15 5 nikom, kowarzoweho diela, wſſe gim bez peniez dielaſſe. Tehdy gednoho czaſu, kdyz za tmy do wyhnie k ſwemu dielu gdieſſe, Tehdy diabel, promíeníw ſye w kraſnu twarz zenſku, k niemu przigide, yako by niektereho geho diela potrziebowala). Tehdy ſwaty Apellen, pochytíw z wyhnie wrucye zelezo holu ruku, vderzi w geho twarz. Tehdy diabel poczie hroznie wolati, A 10 gda od neho, y huhlaſſe zaloſtíwie, Tak yakz wſſiecka gina bratrzle, geſſto odtud bliz prziebywachu, geho huhlaníea) ſlyſſiechu. A potom ten ſwaty apellen z vobycziege miegieſſe, ze wrucye zelezo w holu ruku beze wſſie boleſti braſſe. A kdyza) do geho domku wgidechom, welmí ochotníe nas vzrzie a przigiea). Tu ſye gſechom geho proſyti, aby nam o ſwych dobrycha) ſkutcyech Neb o ginych dobrych bratrzíe, gefſto ſ ním prziebywachua) ſwaty ziwot weduce, nieco raczil powiedieti. Tehdy ſwatya) apellena) to powiedie a rzka: Na teito puſſtí blizníe byl geſt b) geden bratr menem yan rzeczeny a wieku muzſkeho. Ten ſwym a) dobrym zíwotem y nrawy y tieleſnym vtrpením nadea) wſſie gíne puſten- 20 níky ſwijetí°). Ten kdyz ſie bieſſe naiprwe na puſſt bral, Plna trzi leta w gedne geſkyni pod krzemenatu sſkalu II Vſtawnie ſtogieſſe, modle ſye 10b panu bohu. A nikdy neſyedl anijd) ſye kdy polozil. Spaníe geho bíeſſe, coz mohl podrziemati ſtogíed), A pokrm tieleſný gedno w nedieli przigímaſſe. Nebd) toho dne geden kníez k nemu przichazieſſe A mſſi przied nimd) ſlu- 25 zieſſe. A tu ſwatyni tiela bozíeho mieſto pokrma przigzmaſſed). Gednoho dne ſatanas, tocziſſ ptiwník naſſie duſſie, chtied) toho ſwa- teho Yana oklamati, promíeníw ſye w twarzd) toho kniezie, geſſto k nemu míſie ſluzit przichodíefſe, Drzew d) hodíny obycziegne to chtie czínítí, tak ſye a) Potrháno. b) Utrženo c) Kus textu B utrženo; nahrazeno z textuD 11a. d) Zalepeno. warzſke; E vmiel; E bylo; DCE Bratrzi; D totiz, E totizto. — 5. CE kowaržſkeho ; D wſſeczko; E dielal; A Tehda. — 6. E ffiel; ACE tehdy sch; ACE přesm: ſie pro- mienyw. — 7. E prziffiel; ACE přesm: diela geho. — 8. ACE potrzieben byl; AE Apolon; E horuczy. — 9.CE y vderzy; ACE m. v: geyg w. — 10. AC m. jda: ygda precz (C prýcž); ACE i sch; AC m. huhláše žalostívě: zaloftiwie huhlati, E huhlatiy zaloſtiwie; C m. jakž: že; E wſſiczkni gyni bratrzy. 11. ACE odtud sch; E przebywali; ACE m. jeho: dyablowo; ACE ſlyffely; ACE a sch. — 12. E Appelon ; E gmiel; ACE že sch; E horuczy; ACE v sch. — 13. ACE m. bráše: drzeti; E kgyz ſme; E domu; A wnydem, C ſme weffly, E wefflij. — 14. ACE uzřě a sch; CE prziyal; A m. tu sě jěchom: A gechom ſie, E yali ſme sie, C Y pocžali ſmy; ACE By. — 15. ACE dobrých sch; ACE bratrziech; E przebywali, C bydlegiczy (nespr.). — 16. ACE přesm: raczyl nietczo. — 17. E Appelon; ACE to sch; E powiediel; ACE a řka sch; ACE m. bližnie: blyz ote (E ode) mne. — 18. ACE byl sch; ACE řečený sch; A m. a: v (nespr.), CE sch. — 19. DACE mrawy. — 20. D m. svieti: ſwate, A ſwaty (nespr.); E byl; C naj- prvé sch; AE plná sch. — 21. AE vſtawycznie; E stal. — 22. ACE Pánu sch; A ſe- dieſſie, C neſedieſſe; AC poloziefſe; E bylo. — 23. A potrziemati (nespr.); ACE a sch; E przygymal. — 24. E przichaziel. — 25. E ſluzyl; D m. svatyni: ſwate, A ſwaczeny (nespr.), E ſwaczyny (nespr.), C ſwatoft; D m. těla božieho: boze tielo; C pokrmu; ACE m. přijímáše: gemu dawaffie (E dawal). — 26. A m. jednoho: Gednu ho (nespr.), E Gednu geho (nespr.); AE dne sch; E totiz; A tohoto. — 27. A przieklamati, C zklamati; AE sě v sch (nespr.); ACE genz. — 28. A přesm: ſluzyti míſie, C ſlužit
28 15 5 nikom, kowarzoweho diela, wſſe gim bez peniez dielaſſe. Tehdy gednoho czaſu, kdyz za tmy do wyhnie k ſwemu dielu gdieſſe, Tehdy diabel, promíeníw ſye w kraſnu twarz zenſku, k niemu przigide, yako by niektereho geho diela potrziebowala). Tehdy ſwaty Apellen, pochytíw z wyhnie wrucye zelezo holu ruku, vderzi w geho twarz. Tehdy diabel poczie hroznie wolati, A 10 gda od neho, y huhlaſſe zaloſtíwie, Tak yakz wſſiecka gina bratrzle, geſſto odtud bliz prziebywachu, geho huhlaníea) ſlyſſiechu. A potom ten ſwaty apellen z vobycziege miegieſſe, ze wrucye zelezo w holu ruku beze wſſie boleſti braſſe. A kdyza) do geho domku wgidechom, welmí ochotníe nas vzrzie a przigiea). Tu ſye gſechom geho proſyti, aby nam o ſwych dobrycha) ſkutcyech Neb o ginych dobrych bratrzíe, gefſto ſ ním prziebywachua) ſwaty ziwot weduce, nieco raczil powiedieti. Tehdy ſwatya) apellena) to powiedie a rzka: Na teito puſſtí blizníe byl geſt b) geden bratr menem yan rzeczeny a wieku muzſkeho. Ten ſwym a) dobrym zíwotem y nrawy y tieleſnym vtrpením nadea) wſſie gíne puſten- 20 níky ſwijetí°). Ten kdyz ſie bieſſe naiprwe na puſſt bral, Plna trzi leta w gedne geſkyni pod krzemenatu sſkalu II Vſtawnie ſtogieſſe, modle ſye 10b panu bohu. A nikdy neſyedl anijd) ſye kdy polozil. Spaníe geho bíeſſe, coz mohl podrziemati ſtogíed), A pokrm tieleſný gedno w nedieli przigímaſſe. Nebd) toho dne geden kníez k nemu przichazieſſe A mſſi przied nimd) ſlu- 25 zieſſe. A tu ſwatyni tiela bozíeho mieſto pokrma przigzmaſſed). Gednoho dne ſatanas, tocziſſ ptiwník naſſie duſſie, chtied) toho ſwa- teho Yana oklamati, promíeníw ſye w twarzd) toho kniezie, geſſto k nemu míſie ſluzit przichodíefſe, Drzew d) hodíny obycziegne to chtie czínítí, tak ſye a) Potrháno. b) Utrženo c) Kus textu B utrženo; nahrazeno z textuD 11a. d) Zalepeno. warzſke; E vmiel; E bylo; DCE Bratrzi; D totiz, E totizto. — 5. CE kowaržſkeho ; D wſſeczko; E dielal; A Tehda. — 6. E ffiel; ACE tehdy sch; ACE přesm: ſie pro- mienyw. — 7. E prziffiel; ACE přesm: diela geho. — 8. ACE potrzieben byl; AE Apolon; E horuczy. — 9.CE y vderzy; ACE m. v: geyg w. — 10. AC m. jda: ygda precz (C prýcž); ACE i sch; AC m. huhláše žalostívě: zaloftiwie huhlati, E huhlatiy zaloſtiwie; C m. jakž: že; E wſſiczkni gyni bratrzy. 11. ACE odtud sch; E przebywali; ACE m. jeho: dyablowo; ACE ſlyffely; ACE a sch. — 12. E Appelon ; E gmiel; ACE že sch; E horuczy; ACE v sch. — 13. ACE m. bráše: drzeti; E kgyz ſme; E domu; A wnydem, C ſme weffly, E wefflij. — 14. ACE uzřě a sch; CE prziyal; A m. tu sě jěchom: A gechom ſie, E yali ſme sie, C Y pocžali ſmy; ACE By. — 15. ACE dobrých sch; ACE bratrziech; E przebywali, C bydlegiczy (nespr.). — 16. ACE přesm: raczyl nietczo. — 17. E Appelon; ACE to sch; E powiediel; ACE a řka sch; ACE m. bližnie: blyz ote (E ode) mne. — 18. ACE byl sch; ACE řečený sch; A m. a: v (nespr.), CE sch. — 19. DACE mrawy. — 20. D m. svieti: ſwate, A ſwaty (nespr.); E byl; C naj- prvé sch; AE plná sch. — 21. AE vſtawycznie; E stal. — 22. ACE Pánu sch; A ſe- dieſſie, C neſedieſſe; AC poloziefſe; E bylo. — 23. A potrziemati (nespr.); ACE a sch; E przygymal. — 24. E przichaziel. — 25. E ſluzyl; D m. svatyni: ſwate, A ſwaczeny (nespr.), E ſwaczyny (nespr.), C ſwatoft; D m. těla božieho: boze tielo; C pokrmu; ACE m. přijímáše: gemu dawaffie (E dawal). — 26. A m. jednoho: Gednu ho (nespr.), E Gednu geho (nespr.); AE dne sch; E totiz; A tohoto. — 27. A przieklamati, C zklamati; AE sě v sch (nespr.); ACE genz. — 28. A přesm: ſluzyti míſie, C ſlužit
Strana 29
29 vkaza. Tehdy ten ſwatya) Yan, tomu vrozomíew lítí diabelſke, hníewíwye gemua) wecye a rzka: Wſſie lſtí y chytroſtí hubeny otcze, neprzietelza) wſſie 30 ſpwedlnoſtí, Neprzieſtaneſs nikdy duſſíj krzieſtianſkycha) klamati? az ſy ſye pokuſyl k te ſwatoſti przichylití, przied nimza) ſye trzieſe peklo y zemíe y nebe? Odpowiedie gemu drabel: Mniel ſem, bycht tudy nieco mohl za- drzíetí; Neb tak bíech gednoho waſſíncye drziewe przielſtil, Ze mi na tom powierzíw, y bieſſe myſlij pomamen a ſwuoy ſmyſi ztratil. A w toma) oma- 35 meníj kdyz mnoho blazníeſſe, Modlitba ſpwedlnycha) wſſemohucyeho zdrawie gemu obdrzíe a k ſmylu nawraceníea). A to rzek diabel, ynhed od níeho zhynu. A proto ten b) ſwaty yan w dobrych ſkutcyech níc ſye nepromíení a v modlitbieb) vſtawníe ſtaſſe, Ze z geho noh p weliky trud tak dluheho b) 40 ſtaníe krew potoky teczieſſe. A tom ſtaníj kdyz trzi leta dokonab), Andiel bozíj ſye gemu ziewí y wecye mu a tak rzkab): Hoſpodín yezus kryftus przigalt geft modlitby twe A ode wſszeb) boleſti vzdrawuge tielo twe; A pokrm nebeſky, to geſt ſlowac) bozieho vmieníe, hoyníe tobie dawa. A dotek geho vſt yb) noh, zdrawa geí vczíní. A naplníw gei vczeníe y 45 vmieníe ya) míloſtí y wſſie ſytoſtí, y zadoſtí tieleſneho pokrma gei zbawi. Ya) kaza gemu, aby ſye bral na ginv puſſt a puſtenníkvow nawſſtiewowal A w dobrych ſkutcyech gich potwrzowal ſlowem3) bozieho vczeníe. A to on wſſecko mile czieníeſſe. Ale wraczowassed) ſie na wſsaku nedieli do swe a) Zalepeno. b) Potrháno a zalepeno. c) Protrženo. d) Kus textu B utržen. Do- plněno z D 11b. miſie; E přesm: przichodil ſluzyti miſie; C chtieffe, E chtiel. — 29. CE vkazal; E tehdy sch; ACE m. tomu: bedlywie (spr.), D sch; C ſrozomiew, DE vrozumiew. — 30. AC powiedie, E powiediel; AC a řka sch. — 31. E m. křesťanských: ſprawedli- wych. — 32. AE m. až si sé pokusil: az ſie pokuſyls (E pokufieſs), C až ſie y pokuſil; ACE m. svátosti: hrozne ſwatoſty; C nyž, E nimzto; C i sch. — 33. E Odpowiediel; C Miel ſem za to; ACE bych: AC přesm: mohl nietcz (C nietczo). — 34. C obdržeti; C neb sch; E m. tak biech: ſem tak byl. — 35. A powierzyl, E vwierzil; ACE i bieše sch; ACE m. pomámen: pomanen (!, CE pomamen) bieffe (E byl); E přesm: ztratil ſwoy ſmyſl. — 36. E blaznil; CE ſprawedlíwych; AE y wſſiemohuczieho (nespr.), C v wſſemohuczieho (spr.). — 37. AE přesm: a k ſmyſlu nawraczenie obdrzie (E obdr- tziel), C a k ſmyſlu obdržie nawraczenie; ACE a sch; ACE přesm: Rziek (E rzekſfy) o. — 38. C zhynul. — 39. ACE a sch; E Protoz; AE přesm: nycz fie w dobrych ſkutcziech. — 40. ACE a sch; ACE m. u: na; AE vſtawycznie; E ſtal; A m. že: yakz, — 41. AC plowiefſe, E plula; ACE w tom; C když sch; C m. dokona: dokonal Tehdy, E dokonal. — 42. A přesm: gemu sie; CE zgewil ; A powiedie, CE powiediel; AC gemu, E sch; AC a tak sch; A řka sch. — 43. ACE przýgyal; E přesm: twe modlitwy; C přesm: twe tielo vzdrawuge; AE m. a ode wšie bolesti uzdravuje tělo tvé: twe tielo vzdrawuge a (!, E sch.) ode wſſe boleſty. — 44. A m. jeſt: gre; C ſlowo. — 45. AE a sch, C m. a: Y; D dotek ſie, C dotekl ſie, E Dotekſfy; E vczynil; ACE a sch; ACE i sch. — 46. ACE m. i před všie: naplny (E naplnil) geyg; ACE m. i před žádoſti: a; ACE pokrmu; E zbawil. — 47. E kazal; AE přesm: na gyny (!, E ginu) pufſcz bral; ACE nawfftiewyl. — 48. AC jich sch; AC potwrdyl; E přesm: potwrdil w dobrych ſkutcziech; ACE a sch. — 49. ACE on sch; E czynil; E wraczo- wal; E kazdu. — 50. ACE peleſfie; AC m. všecky: Wſſe, E Wſſedni; ACE své sch;
29 vkaza. Tehdy ten ſwatya) Yan, tomu vrozomíew lítí diabelſke, hníewíwye gemua) wecye a rzka: Wſſie lſtí y chytroſtí hubeny otcze, neprzietelza) wſſie 30 ſpwedlnoſtí, Neprzieſtaneſs nikdy duſſíj krzieſtianſkycha) klamati? az ſy ſye pokuſyl k te ſwatoſti przichylití, przied nimza) ſye trzieſe peklo y zemíe y nebe? Odpowiedie gemu drabel: Mniel ſem, bycht tudy nieco mohl za- drzíetí; Neb tak bíech gednoho waſſíncye drziewe przielſtil, Ze mi na tom powierzíw, y bieſſe myſlij pomamen a ſwuoy ſmyſi ztratil. A w toma) oma- 35 meníj kdyz mnoho blazníeſſe, Modlitba ſpwedlnycha) wſſemohucyeho zdrawie gemu obdrzíe a k ſmylu nawraceníea). A to rzek diabel, ynhed od níeho zhynu. A proto ten b) ſwaty yan w dobrych ſkutcyech níc ſye nepromíení a v modlitbieb) vſtawníe ſtaſſe, Ze z geho noh p weliky trud tak dluheho b) 40 ſtaníe krew potoky teczieſſe. A tom ſtaníj kdyz trzi leta dokonab), Andiel bozíj ſye gemu ziewí y wecye mu a tak rzkab): Hoſpodín yezus kryftus przigalt geft modlitby twe A ode wſszeb) boleſti vzdrawuge tielo twe; A pokrm nebeſky, to geſt ſlowac) bozieho vmieníe, hoyníe tobie dawa. A dotek geho vſt yb) noh, zdrawa geí vczíní. A naplníw gei vczeníe y 45 vmieníe ya) míloſtí y wſſie ſytoſtí, y zadoſtí tieleſneho pokrma gei zbawi. Ya) kaza gemu, aby ſye bral na ginv puſſt a puſtenníkvow nawſſtiewowal A w dobrych ſkutcyech gich potwrzowal ſlowem3) bozieho vczeníe. A to on wſſecko mile czieníeſſe. Ale wraczowassed) ſie na wſsaku nedieli do swe a) Zalepeno. b) Potrháno a zalepeno. c) Protrženo. d) Kus textu B utržen. Do- plněno z D 11b. miſie; E přesm: przichodil ſluzyti miſie; C chtieffe, E chtiel. — 29. CE vkazal; E tehdy sch; ACE m. tomu: bedlywie (spr.), D sch; C ſrozomiew, DE vrozumiew. — 30. AC powiedie, E powiediel; AC a řka sch. — 31. E m. křesťanských: ſprawedli- wych. — 32. AE m. až si sé pokusil: az ſie pokuſyls (E pokufieſs), C až ſie y pokuſil; ACE m. svátosti: hrozne ſwatoſty; C nyž, E nimzto; C i sch. — 33. E Odpowiediel; C Miel ſem za to; ACE bych: AC přesm: mohl nietcz (C nietczo). — 34. C obdržeti; C neb sch; E m. tak biech: ſem tak byl. — 35. A powierzyl, E vwierzil; ACE i bieše sch; ACE m. pomámen: pomanen (!, CE pomamen) bieffe (E byl); E přesm: ztratil ſwoy ſmyſl. — 36. E blaznil; CE ſprawedlíwych; AE y wſſiemohuczieho (nespr.), C v wſſemohuczieho (spr.). — 37. AE přesm: a k ſmyſlu nawraczenie obdrzie (E obdr- tziel), C a k ſmyſlu obdržie nawraczenie; ACE a sch; ACE přesm: Rziek (E rzekſfy) o. — 38. C zhynul. — 39. ACE a sch; E Protoz; AE přesm: nycz fie w dobrych ſkutcziech. — 40. ACE a sch; ACE m. u: na; AE vſtawycznie; E ſtal; A m. že: yakz, — 41. AC plowiefſe, E plula; ACE w tom; C když sch; C m. dokona: dokonal Tehdy, E dokonal. — 42. A přesm: gemu sie; CE zgewil ; A powiedie, CE powiediel; AC gemu, E sch; AC a tak sch; A řka sch. — 43. ACE przýgyal; E přesm: twe modlitwy; C přesm: twe tielo vzdrawuge; AE m. a ode wšie bolesti uzdravuje tělo tvé: twe tielo vzdrawuge a (!, E sch.) ode wſſe boleſty. — 44. A m. jeſt: gre; C ſlowo. — 45. AE a sch, C m. a: Y; D dotek ſie, C dotekl ſie, E Dotekſfy; E vczynil; ACE a sch; ACE i sch. — 46. ACE m. i před všie: naplny (E naplnil) geyg; ACE m. i před žádoſti: a; ACE pokrmu; E zbawil. — 47. E kazal; AE přesm: na gyny (!, E ginu) pufſcz bral; ACE nawfftiewyl. — 48. AC jich sch; AC potwrdyl; E přesm: potwrdil w dobrych ſkutcziech; ACE a sch. — 49. ACE on sch; E czynil; E wraczo- wal; E kazdu. — 50. ACE peleſfie; AC m. všecky: Wſſe, E Wſſedni; ACE své sch;
Strana 30
30 50 peleſſky p miloſt boziehoa) tiela; wſſeczky ſwe dnij prazden neſedieſſe, po- pruhy z lyſtie IIb), palmoweho pletiefſie, takoz ten krag za obyczeg gma. 11a Gednoho czaſu geden belhawy, neſa ſe na puſſt k niemu, proſyeſſe a zadage ſwe belhoty vzdrawenie. A kdyz geig na klyſe wſadichu a po- pruhem vczínienym od s° Iana ſedlo podpiechu, a takz ſe brzo belhawyma 55 nohama dotycźe toho popruha, ynhed byl zdraw. Wiecze s. Ian cźimiefſe; kterymž koly neduzíwym poſlaſſe chleb poźehnany, a takz gſu geo brzo pogedly, ynhed byly zdrawi. Ginych diwow przieliſs mnoho y zdrawie ſkrze nieíj mnohev lidu pan buoh czímeſſe a dawaſſe. a tuto mit od Boha take gmiegieſſe, že prziebytek wſſech ginych 60 puſtenikuow y mnichuow, geſſto podal na te puſſtí przebywachu, iako by vſtawnie ſ nimi byl, y czoz koly czíniechu, wſſeczko wiedieſſe; aneb, kdyz s trech ktery nekyprze bohu ſluźieſſe a w baznij boźi neſtogieſſe, ynhed gich ſtaroſtie pſaſſe a rzka: Tento a tento w ſlužbie boźi geſt oblewil; a tak že ge' napomínaním mnozy ſe polepſſowachu. Opiet tiem ſtarſſim 65 w zakonie pſaſſe; Niekterym, źe gſu welmi teſklywi y nebedlywi nad ſwu bratrzí, Druhym take, geſſto vſtawícźnie y ſnažnie ſwe bratrzie tíeſſiechu, a ktere by odplaty za to duoſtoýnij byly a ktera kazeň nebo treſktanie pro gich lenoſt gmiela bytí, to wſſe gim pſaſſe, Aby tí, geſſto gim wſſeczko vkazowaſſe, to ſlyſſiecze y widucze, w ſwem ſwiedomí przemozenij gſucze, 70 przietí nemohly. a tak obecznie wſſeczky vczîefſe, aby od widuczych y od tieleſnych a) Z D 11b; jeť v B kus utržen. b) List B 11 jest mladší. E den; E neſediel. — 51. AE z lyczek(!); m. palmového: palmoweho drziewi; E pletl, D sch. (nespr.); ACE m. za: gma, D sch; ACE jmá sch. — 52. A neſti (nespr.). — 53. AC a sch; E m. nesa se na púšť k němu, prosieše a: proſyl, aby ho neſlij na puſcž k ſwatemu Ianu; E přesm: wſadili na klyſie. — 54. DE vdielany, C czynownym; AE sedlo sch; E podpialij; AE a sch; ACE se sch. — 55. A dotczie, C dotcže ſe; E přesm: dotcze belhawyma nohama; E popruhu; DA by; ACE šíře: zdraw z toho popruha dotczenie; E czynil. — 56. E kteremz; AC přesm: chleb poſlaſſe pozehnaný, E chleb pozehnany poſlal; ACE a sch. — 57. E hned, AC sch; D gfu byli; AC m. byli zdrávi: nalezly ſu pozdrawenie, E gſu zdrawi prziyali; A m. i zdravie: vzdrawuge (nespr.). — 58. AC m. skrze něj mnohému lidu Pán Buoh činieše a dáváše: mnohemu lydu ſkrzen (C ſkrze nieho) buoh dawaſſie, E mnoho czynil vzdrawugie (nespr. jako v A) mnohemu lydu buoh ſkrzie nieho dawal. — 59. ACE m. a: y; ACE také sch; E gmiel. — 60. ACE mnyffkuow; E przebywali. — 61. E m. s: mezy; E m. i což koli činiechu, všecko vědieše: byl, wſſeczko wiediel, czoz kolíj czynilij; AE Neb, C Nebo; AE kdy. — 62. AE m. z těch který: gych který, C z nich který; ACE přesm: ſluzieſſe (E ſluzyl) buohu nekyprzie (C neſluſſnie); ACE a sch; C neſtogie (spr.), AE stogie (nespr.). — 63. ACE staroftam; E pſal; C a sch; A m. v službě: v ſluzbie (nespr.). — 64. ACE a sch; ACE že sch; ACE přesm: polepfſewachu (E po- lepſſowali) ſebe (E ſie) mnozý; E m. starším: ſtarſſym niekterym. — 65. E pſal; E ně- kterym sch; E ſwymi. — 66. E bratry; E Druhem, A Druheym; A m. své: ſwu, E gſu; C m. bratřie: bratry, E bratrzy; E tefſyli. — 67 ACE a sch; C bazen (nespr.); C neb. — 68. C m. pro: ginym pro, AE gym pro; DACE m. jměla: miela by; ACE to sch; ACE wſſieczko; D přesm: gim wſſe; E pſal; ACE m. ješto jim: gymzto. — 69. AC wzkazowaſſie (spr.), E wzkazowal, E přesm: gſucze przemozeni w ſwem ſwie- domie. — 71. ACE a sch; E vczyl. — 72. A m. oddálili: otdaly by (nespr.); E m. i:
30 50 peleſſky p miloſt boziehoa) tiela; wſſeczky ſwe dnij prazden neſedieſſe, po- pruhy z lyſtie IIb), palmoweho pletiefſie, takoz ten krag za obyczeg gma. 11a Gednoho czaſu geden belhawy, neſa ſe na puſſt k niemu, proſyeſſe a zadage ſwe belhoty vzdrawenie. A kdyz geig na klyſe wſadichu a po- pruhem vczínienym od s° Iana ſedlo podpiechu, a takz ſe brzo belhawyma 55 nohama dotycźe toho popruha, ynhed byl zdraw. Wiecze s. Ian cźimiefſe; kterymž koly neduzíwym poſlaſſe chleb poźehnany, a takz gſu geo brzo pogedly, ynhed byly zdrawi. Ginych diwow przieliſs mnoho y zdrawie ſkrze nieíj mnohev lidu pan buoh czímeſſe a dawaſſe. a tuto mit od Boha take gmiegieſſe, že prziebytek wſſech ginych 60 puſtenikuow y mnichuow, geſſto podal na te puſſtí przebywachu, iako by vſtawnie ſ nimi byl, y czoz koly czíniechu, wſſeczko wiedieſſe; aneb, kdyz s trech ktery nekyprze bohu ſluźieſſe a w baznij boźi neſtogieſſe, ynhed gich ſtaroſtie pſaſſe a rzka: Tento a tento w ſlužbie boźi geſt oblewil; a tak že ge' napomínaním mnozy ſe polepſſowachu. Opiet tiem ſtarſſim 65 w zakonie pſaſſe; Niekterym, źe gſu welmi teſklywi y nebedlywi nad ſwu bratrzí, Druhym take, geſſto vſtawícźnie y ſnažnie ſwe bratrzie tíeſſiechu, a ktere by odplaty za to duoſtoýnij byly a ktera kazeň nebo treſktanie pro gich lenoſt gmiela bytí, to wſſe gim pſaſſe, Aby tí, geſſto gim wſſeczko vkazowaſſe, to ſlyſſiecze y widucze, w ſwem ſwiedomí przemozenij gſucze, 70 przietí nemohly. a tak obecznie wſſeczky vczîefſe, aby od widuczych y od tieleſnych a) Z D 11b; jeť v B kus utržen. b) List B 11 jest mladší. E den; E neſediel. — 51. AE z lyczek(!); m. palmového: palmoweho drziewi; E pletl, D sch. (nespr.); ACE m. za: gma, D sch; ACE jmá sch. — 52. A neſti (nespr.). — 53. AC a sch; E m. nesa se na púšť k němu, prosieše a: proſyl, aby ho neſlij na puſcž k ſwatemu Ianu; E přesm: wſadili na klyſie. — 54. DE vdielany, C czynownym; AE sedlo sch; E podpialij; AE a sch; ACE se sch. — 55. A dotczie, C dotcže ſe; E přesm: dotcze belhawyma nohama; E popruhu; DA by; ACE šíře: zdraw z toho popruha dotczenie; E czynil. — 56. E kteremz; AC přesm: chleb poſlaſſe pozehnaný, E chleb pozehnany poſlal; ACE a sch. — 57. E hned, AC sch; D gfu byli; AC m. byli zdrávi: nalezly ſu pozdrawenie, E gſu zdrawi prziyali; A m. i zdravie: vzdrawuge (nespr.). — 58. AC m. skrze něj mnohému lidu Pán Buoh činieše a dáváše: mnohemu lydu ſkrzen (C ſkrze nieho) buoh dawaſſie, E mnoho czynil vzdrawugie (nespr. jako v A) mnohemu lydu buoh ſkrzie nieho dawal. — 59. ACE m. a: y; ACE také sch; E gmiel. — 60. ACE mnyffkuow; E przebywali. — 61. E m. s: mezy; E m. i což koli činiechu, všecko vědieše: byl, wſſeczko wiediel, czoz kolíj czynilij; AE Neb, C Nebo; AE kdy. — 62. AE m. z těch který: gych který, C z nich který; ACE přesm: ſluzieſſe (E ſluzyl) buohu nekyprzie (C neſluſſnie); ACE a sch; C neſtogie (spr.), AE stogie (nespr.). — 63. ACE staroftam; E pſal; C a sch; A m. v službě: v ſluzbie (nespr.). — 64. ACE a sch; ACE že sch; ACE přesm: polepfſewachu (E po- lepſſowali) ſebe (E ſie) mnozý; E m. starším: ſtarſſym niekterym. — 65. E pſal; E ně- kterym sch; E ſwymi. — 66. E bratry; E Druhem, A Druheym; A m. své: ſwu, E gſu; C m. bratřie: bratry, E bratrzy; E tefſyli. — 67 ACE a sch; C bazen (nespr.); C neb. — 68. C m. pro: ginym pro, AE gym pro; DACE m. jměla: miela by; ACE to sch; ACE wſſieczko; D přesm: gim wſſe; E pſal; ACE m. ješto jim: gymzto. — 69. AC wzkazowaſſie (spr.), E wzkazowal, E přesm: gſucze przemozeni w ſwem ſwie- domie. — 71. ACE a sch; E vczyl. — 72. A m. oddálili: otdaly by (nespr.); E m. i:
Strana 31
31 11b wieczy oddalili ſebe A k newiduczym y k netieleſnym ſe prziblyzili, a rzka: Cźas geſt taky, abycho ſe držely toho voženie, ne iako dietínnie robota w�dy przebywagicz. Sluſfiet ſie nam k duchowníemu ſtawu powyſſití a du- chownich lidíj ſmyſl znamenati a k ſwr lI chowane rozumu ſie pochy- 75 lytí, tak takz bychom mohlí ſkrze naſſeho rozuma dary okraſſlenij bytí. a mnoho ginych welikych diwuow o tom s. Ianu pwieſſe. A když na s. Appellen wypwi to wſſeczko wiernym dolicźenim, a pro teſknoſt ne- rodily gſme wſſeho pſatí porzad; Neb kratke ržeczí a prawe lidee ſpieſſe vwierźie. 80 R. 473b O Swatē Pafunczy, genz proſyl Pana Boha, aby gemu zgewil, komu bude przirownan w nebia). Take widíechom klaſſterzecz s° Paffunczij, cźlowieka božieho, genz ſlawny gmenem w te wlaſti na puſſti, geſſto ſlowe Heraklites, blyz v mieſta, gto flowe Thebays, tak rzecžene", a ode wſſech lidí w dobrem domnienij przebywaſſe, o niemz nam ginij wierníj puſtěniczy prawiechu, ze andielíky ziwot wede. Tehdy gedno° cźaſu ge ſie Bohu modlyti, aby ge' vkazal, k ktere s' rowen bude. Tu sie gel s. Andiel zgewiw, powiediew a rzka: Przirow- nans gedno' piſſtku, geſſtot na kozyczy piſſtie w uone vlyczy, pokrmu 10 ſobie dobywage. Tehdy s. Paffunczyus lekl ſe tiemí nowinami, Y bieźe rychle do te vlicze, kdež ten píſſtiek przebywaſſe a nalež ho, y pocze ſie pilnie tazatí, gmiel-li by ktere dobre cźiny nebo ſkutky k ſpaſeníj. Píſſtiek 5 a) celý nadpis červ. a; E přesm: ne k tieleſnym; E m. se: aby sie; E przichylilij; C a sch. — 73. C taký sch; A bychuom, C bychom, E abychme; D m. drželi: drzieli giz, C gyz drželý; B dětinně robota!; D přesm; robata dietinſky, AC robata dietynie, E robata a dietij. — 74. ACE przebywagy; ACE ſluffie; AE m. stavu: czaſu (nespr.); AE m. povýšiti: przychýlyti; C m. a: od. — 75. D lidu; AE ſmyſli; DAE m. k svrchovanému rozumu: k ſwrchowanij rozumnemu (spr.); D přesm: pochyliti sie. — 76. E přesm: a pochylytí ſie k ſwrchowanie rozumnemu; ACE tak sch; ACE skrze sch; AE m. našeho: na ſweho (nespr.), D naš (nespr.); D rozum (nespr.); ACE přesm: byti okrafſleny. — 77. E přesm: diwow welikych; DACE pravieše sch; ACE a sch. — 78. E wyprawil ACE to všecko sch; ACE a sch. — 79. CE nechtiely. — 80. A wierzy. 1, 2. ACF nadp. sch ; D O ſwatem Paffuncziowi, genz gie proſyl pana Boha, aby gev zgewil, kterev ſwatev przirownan bude; E Zywot Swateho Paffuncye welmie piekny. — 3. E widiel ſme; D Paffunczya. — 4. ACEF Slawnym ; D Berakletys, AEF Beracletis, C Beracletiſs. — 5. ACEF ješto slóve sch. — 6. E przebywal; A m. jiní: pocziechu, E poczialy, CF pocžechu gini; ACEF prawyti; ACEF m. že: kdyz. — 7. ACEF weda. — 8. ACEF tehdy sch; E yal sie; ACEF k sch; F Keremu. — 9. DAF powiedie (spr.), C powiediel, E y powiediel; ACEF a řka sch. — 10. ACEF zes przyrownan ; A piſſku, DCF piſſtczy, E piſſczy; F geſſto; ACF přesm: piſſtie (C piſſtcže) na kozyczy; DAE pokrma. — 11. DACF lek fie; AF i sch; C biežal, E brezel. — 12. E ktez; DACEF pisftecz; E przebywal; E nalezssy; D giey, ACEF geho; ACEF i sch. — 13. ACEF ptati; C m. nebo: neb, F do ſebe nebo; D m. skutky: ſkutky prawe, ACEF
31 11b wieczy oddalili ſebe A k newiduczym y k netieleſnym ſe prziblyzili, a rzka: Cźas geſt taky, abycho ſe držely toho voženie, ne iako dietínnie robota w�dy przebywagicz. Sluſfiet ſie nam k duchowníemu ſtawu powyſſití a du- chownich lidíj ſmyſl znamenati a k ſwr lI chowane rozumu ſie pochy- 75 lytí, tak takz bychom mohlí ſkrze naſſeho rozuma dary okraſſlenij bytí. a mnoho ginych welikych diwuow o tom s. Ianu pwieſſe. A když na s. Appellen wypwi to wſſeczko wiernym dolicźenim, a pro teſknoſt ne- rodily gſme wſſeho pſatí porzad; Neb kratke ržeczí a prawe lidee ſpieſſe vwierźie. 80 R. 473b O Swatē Pafunczy, genz proſyl Pana Boha, aby gemu zgewil, komu bude przirownan w nebia). Take widíechom klaſſterzecz s° Paffunczij, cźlowieka božieho, genz ſlawny gmenem w te wlaſti na puſſti, geſſto ſlowe Heraklites, blyz v mieſta, gto flowe Thebays, tak rzecžene", a ode wſſech lidí w dobrem domnienij przebywaſſe, o niemz nam ginij wierníj puſtěniczy prawiechu, ze andielíky ziwot wede. Tehdy gedno° cźaſu ge ſie Bohu modlyti, aby ge' vkazal, k ktere s' rowen bude. Tu sie gel s. Andiel zgewiw, powiediew a rzka: Przirow- nans gedno' piſſtku, geſſtot na kozyczy piſſtie w uone vlyczy, pokrmu 10 ſobie dobywage. Tehdy s. Paffunczyus lekl ſe tiemí nowinami, Y bieźe rychle do te vlicze, kdež ten píſſtiek przebywaſſe a nalež ho, y pocze ſie pilnie tazatí, gmiel-li by ktere dobre cźiny nebo ſkutky k ſpaſeníj. Píſſtiek 5 a) celý nadpis červ. a; E přesm: ne k tieleſnym; E m. se: aby sie; E przichylilij; C a sch. — 73. C taký sch; A bychuom, C bychom, E abychme; D m. drželi: drzieli giz, C gyz drželý; B dětinně robota!; D přesm; robata dietinſky, AC robata dietynie, E robata a dietij. — 74. ACE przebywagy; ACE ſluffie; AE m. stavu: czaſu (nespr.); AE m. povýšiti: przychýlyti; C m. a: od. — 75. D lidu; AE ſmyſli; DAE m. k svrchovanému rozumu: k ſwrchowanij rozumnemu (spr.); D přesm: pochyliti sie. — 76. E přesm: a pochylytí ſie k ſwrchowanie rozumnemu; ACE tak sch; ACE skrze sch; AE m. našeho: na ſweho (nespr.), D naš (nespr.); D rozum (nespr.); ACE přesm: byti okrafſleny. — 77. E přesm: diwow welikych; DACE pravieše sch; ACE a sch. — 78. E wyprawil ACE to všecko sch; ACE a sch. — 79. CE nechtiely. — 80. A wierzy. 1, 2. ACF nadp. sch ; D O ſwatem Paffuncziowi, genz gie proſyl pana Boha, aby gev zgewil, kterev ſwatev przirownan bude; E Zywot Swateho Paffuncye welmie piekny. — 3. E widiel ſme; D Paffunczya. — 4. ACEF Slawnym ; D Berakletys, AEF Beracletis, C Beracletiſs. — 5. ACEF ješto slóve sch. — 6. E przebywal; A m. jiní: pocziechu, E poczialy, CF pocžechu gini; ACEF prawyti; ACEF m. že: kdyz. — 7. ACEF weda. — 8. ACEF tehdy sch; E yal sie; ACEF k sch; F Keremu. — 9. DAF powiedie (spr.), C powiediel, E y powiediel; ACEF a řka sch. — 10. ACEF zes przyrownan ; A piſſku, DCF piſſtczy, E piſſczy; F geſſto; ACF přesm: piſſtie (C piſſtcže) na kozyczy; DAE pokrma. — 11. DACF lek fie; AF i sch; C biežal, E brezel. — 12. E ktez; DACEF pisftecz; E przebywal; E nalezssy; D giey, ACEF geho; ACEF i sch. — 13. ACEF ptati; C m. nebo: neb, F do ſebe nebo; D m. skutky: ſkutky prawe, ACEF
Strana 32
32 ge otpowiedie a rzka: Gſem neduoſtoyneho zíwota cżlowiek a welmi 15 hrziefſny a nedawno gſem paduchowe“ stawu oſtal a tohoto nelepeho rze- meſla gſem ſie przigal. Swaty Paffunczy tiem wiecze pocźe o to ſtatí a chtie rad od nieho zwiedietí, zdaly kdy geſt, v paduchowem stawu stoge, vcźinil ktery ſkutek miloſrdny. Pifſtiek otpowiedíe a rzka: Neygſem ſwiedom do ſebe nicźehuoź dobre°, gedine to wiedie, źe, když s towarziſſi 20 lupiech, y biechom popadly gednu pánu k zakonu przítwrzenu, totiz Welo- wanu; te chtiechu mogí towarziffie panenstwie odgietí; te gſem mym zi- wotem obraníl a beze wſſie hanby y naſyle do gegieho domu w noczy ſem gí doprowodil. Opiet gineho cžaſu nalezl ſem gednu ženu [12b]a) bludiecze na 25 puſſti cztneho wzezrzenie. Y otazach gie, kterak a procż na teto puſſtij bludij. Wecze: nicz mne netież, neſſtiaſtne ženy, Ale, racziſſeli mie gmieti za robotnu ſluhu, wediz mie s ſebu, kamź chczeſs. Neb geden dluznik meho muzie tal geſt ſe trzmi ſyny. A protoze nemagi czim ſebe wyplatiti, A czaſto gie muczi w temnem zalarzi mnohymi mukami y bicžuge gie. A 1a hubenicze, 3o bogeczy ſie tehoź, ſ welikym ſtrachem na les chteczy ſiel ſkrytí na leſye, yakozto widíff. A giz trzetíj den, yakz ſem yzadneho czlowíeka newidiela kromíe tebe, Aní chleba ani ktereho pokrma ſem przigímala. A kdyz wſſecko od níe vilyfſíech, ſlitowaw ſye nad ní, vwed gi do ſwe geſkynky Y dach gíeí pogieſti. A dach gieg trzi ſta ffilinkuow peniez, Aby ſweho myzie y ſwe 35 ſyny y ſama ſye odlužníka wyplatila. A vílyſſaw to ſwaty pafuncyus y a) List 11., nový, neobsahuje všeho, co obsahoval 11. list starý; co pro souvislost mezi listem 11. a 12. chybí, doplněno jest na l. 12a nahoře textem latinským. My otiskujeme zde místo toho několik řádků z textu D 12b. 123 ſkutky slyczne; DCEF Pifstrecz. — 14. E odpowiediel; CF a sch; ACE czlowieczek; ACEF a sch. — 15. ACEF a sch; ACF toho; — 16; ACEF přesm: rziemeſla nelepeho; DACEF Paffunczyus; ACEF m. viece: pilniegie; ACEF o to sch; ACEF m. státi: ta- zati. — 17. ACEF sch; DCF přesm: geft (CF ge) kdy. — 18. F přesm: milofrdný ſkutek; DCEF Pifftiecz; D gemu otpowiedie; ACEF a řka sch. — 19. A nyczehehoz, E nicz ; DEF wiem ; E kdyz fem. — 20. E lupil; ACEF i sch; CE byli ſme; EF po- twrzenu; E totizto, tak E zprav. — 21. CF wylowanu, E wileowanu; E chtieli; D pa- nenstwo, A diewoystwy; CF tu. — 22. E branil; ACEF m. hanby: gegij hanby. — 23. ACEF přesm: w noczy gſem gy do giegy (CF gegieho) domu doprowodyl. — 24. A m. nalezl sem: nalez. — 25. AE wezrzieny; A wztazach, C tazal ſem ſie, E ztazal ſem ſie, F otazal ſem; E m. této: ty. — 26. ACF wecze mi, E rzekla mnie; A m. ne- šťastné: nestyfítne! — 27. F m. robotnú: robotnu mietý; ACEF kam. — 28. ACEF přesm: ſe trzmy ſyny geſt gial; ACEF přesm: ſebe nemagy czym; A wyplatyti ty (nespr.); ACEF a sch. — 29. A byczygie, E bigicz; ACF jě sch. E hubena. — 30. E bogicze; ACEF m. les: les brezym (spr.); E m. chtieci: chticze, F a giz trzedy (!) den tomu chtieczý; DF na lesě sch; D m. jakožto: zabiehla ſem yakoz pak. — 31. AE a již třetí den, jakž sem ižádného sch. (nespr.); F m jakožto vidíš .... ižádného: a w tom czaſu newidiela ſem ýzadneho; ACE neviděla sch. — 32. AC tebe newydiela, E tebe ſem newidiela; CF pokrmu; ACF sem sch; ACE okufyla, F neokufila; D přesm: any ktereho pokrmu anij chleba neprzigimala ſem; AE a sch; AC m. když: kdyz to, E kdyz ſem. — 33. E to vſlyſfiel; E ſlitowawffy ; D vwedl sem, CEF wedl ſem, A wed ; ACEF geſkynie; CF a, AE sch; CE dal ſem. — 34. ACE zevrubněji: pogiestý (F po- geſti chleba), by (CE aby) ſebe (E ſie) mohla (E sch.) poſylyti (E poſylila, F poſylnity);
32 ge otpowiedie a rzka: Gſem neduoſtoyneho zíwota cżlowiek a welmi 15 hrziefſny a nedawno gſem paduchowe“ stawu oſtal a tohoto nelepeho rze- meſla gſem ſie przigal. Swaty Paffunczy tiem wiecze pocźe o to ſtatí a chtie rad od nieho zwiedietí, zdaly kdy geſt, v paduchowem stawu stoge, vcźinil ktery ſkutek miloſrdny. Pifſtiek otpowiedíe a rzka: Neygſem ſwiedom do ſebe nicźehuoź dobre°, gedine to wiedie, źe, když s towarziſſi 20 lupiech, y biechom popadly gednu pánu k zakonu przítwrzenu, totiz Welo- wanu; te chtiechu mogí towarziffie panenstwie odgietí; te gſem mym zi- wotem obraníl a beze wſſie hanby y naſyle do gegieho domu w noczy ſem gí doprowodil. Opiet gineho cžaſu nalezl ſem gednu ženu [12b]a) bludiecze na 25 puſſti cztneho wzezrzenie. Y otazach gie, kterak a procż na teto puſſtij bludij. Wecze: nicz mne netież, neſſtiaſtne ženy, Ale, racziſſeli mie gmieti za robotnu ſluhu, wediz mie s ſebu, kamź chczeſs. Neb geden dluznik meho muzie tal geſt ſe trzmi ſyny. A protoze nemagi czim ſebe wyplatiti, A czaſto gie muczi w temnem zalarzi mnohymi mukami y bicžuge gie. A 1a hubenicze, 3o bogeczy ſie tehoź, ſ welikym ſtrachem na les chteczy ſiel ſkrytí na leſye, yakozto widíff. A giz trzetíj den, yakz ſem yzadneho czlowíeka newidiela kromíe tebe, Aní chleba ani ktereho pokrma ſem przigímala. A kdyz wſſecko od níe vilyfſíech, ſlitowaw ſye nad ní, vwed gi do ſwe geſkynky Y dach gíeí pogieſti. A dach gieg trzi ſta ffilinkuow peniez, Aby ſweho myzie y ſwe 35 ſyny y ſama ſye odlužníka wyplatila. A vílyſſaw to ſwaty pafuncyus y a) List 11., nový, neobsahuje všeho, co obsahoval 11. list starý; co pro souvislost mezi listem 11. a 12. chybí, doplněno jest na l. 12a nahoře textem latinským. My otiskujeme zde místo toho několik řádků z textu D 12b. 123 ſkutky slyczne; DCEF Pifstrecz. — 14. E odpowiediel; CF a sch; ACE czlowieczek; ACEF a sch. — 15. ACEF a sch; ACF toho; — 16; ACEF přesm: rziemeſla nelepeho; DACEF Paffunczyus; ACEF m. viece: pilniegie; ACEF o to sch; ACEF m. státi: ta- zati. — 17. ACEF sch; DCF přesm: geft (CF ge) kdy. — 18. F přesm: milofrdný ſkutek; DCEF Pifftiecz; D gemu otpowiedie; ACEF a řka sch. — 19. A nyczehehoz, E nicz ; DEF wiem ; E kdyz fem. — 20. E lupil; ACEF i sch; CE byli ſme; EF po- twrzenu; E totizto, tak E zprav. — 21. CF wylowanu, E wileowanu; E chtieli; D pa- nenstwo, A diewoystwy; CF tu. — 22. E branil; ACEF m. hanby: gegij hanby. — 23. ACEF přesm: w noczy gſem gy do giegy (CF gegieho) domu doprowodyl. — 24. A m. nalezl sem: nalez. — 25. AE wezrzieny; A wztazach, C tazal ſem ſie, E ztazal ſem ſie, F otazal ſem; E m. této: ty. — 26. ACF wecze mi, E rzekla mnie; A m. ne- šťastné: nestyfítne! — 27. F m. robotnú: robotnu mietý; ACEF kam. — 28. ACEF přesm: ſe trzmy ſyny geſt gial; ACEF přesm: ſebe nemagy czym; A wyplatyti ty (nespr.); ACEF a sch. — 29. A byczygie, E bigicz; ACF jě sch. E hubena. — 30. E bogicze; ACEF m. les: les brezym (spr.); E m. chtieci: chticze, F a giz trzedy (!) den tomu chtieczý; DF na lesě sch; D m. jakožto: zabiehla ſem yakoz pak. — 31. AE a již třetí den, jakž sem ižádného sch. (nespr.); F m jakožto vidíš .... ižádného: a w tom czaſu newidiela ſem ýzadneho; ACE neviděla sch. — 32. AC tebe newydiela, E tebe ſem newidiela; CF pokrmu; ACF sem sch; ACE okufyla, F neokufila; D přesm: any ktereho pokrmu anij chleba neprzigimala ſem; AE a sch; AC m. když: kdyz to, E kdyz ſem. — 33. E to vſlyſfiel; E ſlitowawffy ; D vwedl sem, CEF wedl ſem, A wed ; ACEF geſkynie; CF a, AE sch; CE dal ſem. — 34. ACE zevrubněji: pogiestý (F po- geſti chleba), by (CE aby) ſebe (E ſie) mohla (E sch.) poſylyti (E poſylila, F poſylnity);
Strana 33
33 wecye: Ia ſem take wiecy níkda nevczíníl. Ale wierzim tomu, zes niekdy mohl ſlychatí, Ze gmíe me mezy mnífſky neníe potupene. A toho ſem welmí ſnazë byl wíſij ſylu meho boha pſytí, Aby mí raczíl zyewíti, Kteremu ſwa- temu po mem ſkonczeníj mohu przírownan bytí. A bvoh mí geſt o tobie ziewil, Ze rowne odplaty ſe mnu od boha czekaſs. A protoz, míly bratrcze, 40 kdyz rownu odplatu ſpolu mawíe v boha mieti, nerodiz ſwe duſſie meſſ- katí, Ale pod ſe mnu na puſſt, A tam budewa oba bohu ſluziti. Tehda piſſtek to vſlyſſaw, kozycy, geſto w ruku drziefſe, powrh na zemí, na puſſta) ſ ním gide A ſwe píftbyb) vmíeníe wpmíeny*) wieczneho zíwota w ſluzeníj; za trzi leta y w vtrpeníjd) y v modlitbach vſtawícznie ſtaſſee) 45 we dne y w nocy; w dobrych ſkutcyech ſwuog zſwot dokona, Tak ze rziſſie andielſka geho duſſi przígíe w swe towarziffstwíe. A tak ſwaty paſvncyvs toho píſſtka przied ſebu k bohu poſlaw, Sam poczíe bohu ſnazníe ſluzítí. Nez drzíewe poczíe opiet boha ſnazníe proſytí, Aby mu raczíl vkazatí, kto by mu na zemí rowen byl w geho 50 zaſluzeníj y tak w tiezſ kem vtrpenij. Tu ſie mu hlas bozij zyewi a rzka: Gſy przirownan gednov dobremu druhu, prwniemu z bohatích, genz blíz od tebe prziebywa. To vſlyſſaw ſwaty pafuncíus, beze wíſeho pomeſſkaníe gie ſie na geho duom tluci. Ten pak bohaty, genz z vobycziegie miegiefſe wſſieczky putniky hoſti przigimaſſe, a protí niemu wybyeze a do ſweho 55 duom mile ge vwede; a vmyw geho nohy, y kaza chleb hned przineſti a a) potrháno. b) -t- nadeps. c) -e- nadeps. d) značně potrháno. e) protrženo. f) Řádky zde uzávorkované jsou v rkpe B psány někým, kdo rkpis hleděl konservovati, na kusu papíru, který byl přilepen na potrhaný spodek listu A; jsou asi opis části potrhané. E dal ſem; ACEF přesm: peniez trzy ſta fſylinkuow. — 35. E ſebe, F ſie mohla; F wiplatiti; CF a sch; ACF i sch. — 36. E rzekl; E takowe; A wiecze; ACEF nykdy; E neczynil. — 37. DCEF gmeno, A mie; AE mé sch. (nespr.); F potupne. — 38. ACEF by; A ke kteremu. — 39. A ſlonczeny (nespr.); ACE a sch; ACF m. jest: gie. — 40. A zwyl (nespr.); CEF m. odplaty se mnú od Boha; odplatý ſe mnu za gednu (!, EF gedno) od boha, A odplaty za gedno ſe mnu od boha; ACEF a sch; F proto; DCF Bratrzie. — 41. ACEF gednostaynu; ACEF spolu sch; ACEF mame; D přesm: mame spolu; ACEF nerod. — 42. ACEF a sch; AE m. tam: ktez, CF kdez; DE budeme; ACEF Tehdy. — 43. DACEF piſſtiecz; E vſlyſſel; E kozku; E w rucze; E drziel; E powrhl; ACEF m. na zemi: od ſebe; C a na. — 44. CF ssel gest, E ffiel; D přesm: y gide s nim na puſſt; DACF promienij (spr.), E promienil; ACEF v wiecz- neho. — 45. ACEF v sch; C zaſluženie; ACEF i po slově léta sch; CEF m. u: w, A sch; E stal. — 46. E dokonal; E tak sch. — 47. E prziyala; E Towarzystwo. — 48. ACEF a sch; DCEF pifftcze; ACEF k sch. — 49. E ſnazniegi; ACF přesm; ſnazniegie buohu; ACEF y pocze. — 50. F přesm: profiti Snaznie; ACEFm: aby: by: AE m mu před slovem na: gemu, CF byl gemu; CF rowny; AC byl sch. — 51. CF přesm: w tak; EF gemu; AE m. hlas: Andiel; E zgewil; C a sch. — 52. DACEF m. bliz: w trziedie (F w trzetie!) blyz, lat. primario vici illius. — 53. E vſlyffel. — 54. M. je sč: ACF biezaw gie (Fy gie) fie, E biezaw y tlukl; E tlúci sch; DACEF pan (spr.); F m. z uobyčějě: za obiczeý; ACEF mějieše sch. (spr.) — 55. DACEF hosti sch; E przygymal; ACEF a sch; AE a sch. — 56. B duom!, D domu; D gey; A přesm: do ſweho geyg domu mile wede, E do ſweho domu gey mile wedl, CF do ſweho dov mile gey vwede (F wede); ACEF a sch; ACEF i sch; ACF kazaw, E kazal; DACEF m. hned: na stuol, lat. apposuit mensam; DACEF klafti; E m. a: y, ACF Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 3
33 wecye: Ia ſem take wiecy níkda nevczíníl. Ale wierzim tomu, zes niekdy mohl ſlychatí, Ze gmíe me mezy mnífſky neníe potupene. A toho ſem welmí ſnazë byl wíſij ſylu meho boha pſytí, Aby mí raczíl zyewíti, Kteremu ſwa- temu po mem ſkonczeníj mohu przírownan bytí. A bvoh mí geſt o tobie ziewil, Ze rowne odplaty ſe mnu od boha czekaſs. A protoz, míly bratrcze, 40 kdyz rownu odplatu ſpolu mawíe v boha mieti, nerodiz ſwe duſſie meſſ- katí, Ale pod ſe mnu na puſſt, A tam budewa oba bohu ſluziti. Tehda piſſtek to vſlyſſaw, kozycy, geſto w ruku drziefſe, powrh na zemí, na puſſta) ſ ním gide A ſwe píftbyb) vmíeníe wpmíeny*) wieczneho zíwota w ſluzeníj; za trzi leta y w vtrpeníjd) y v modlitbach vſtawícznie ſtaſſee) 45 we dne y w nocy; w dobrych ſkutcyech ſwuog zſwot dokona, Tak ze rziſſie andielſka geho duſſi przígíe w swe towarziffstwíe. A tak ſwaty paſvncyvs toho píſſtka przied ſebu k bohu poſlaw, Sam poczíe bohu ſnazníe ſluzítí. Nez drzíewe poczíe opiet boha ſnazníe proſytí, Aby mu raczíl vkazatí, kto by mu na zemí rowen byl w geho 50 zaſluzeníj y tak w tiezſ kem vtrpenij. Tu ſie mu hlas bozij zyewi a rzka: Gſy przirownan gednov dobremu druhu, prwniemu z bohatích, genz blíz od tebe prziebywa. To vſlyſſaw ſwaty pafuncíus, beze wíſeho pomeſſkaníe gie ſie na geho duom tluci. Ten pak bohaty, genz z vobycziegie miegiefſe wſſieczky putniky hoſti przigimaſſe, a protí niemu wybyeze a do ſweho 55 duom mile ge vwede; a vmyw geho nohy, y kaza chleb hned przineſti a a) potrháno. b) -t- nadeps. c) -e- nadeps. d) značně potrháno. e) protrženo. f) Řádky zde uzávorkované jsou v rkpe B psány někým, kdo rkpis hleděl konservovati, na kusu papíru, který byl přilepen na potrhaný spodek listu A; jsou asi opis části potrhané. E dal ſem; ACEF přesm: peniez trzy ſta fſylinkuow. — 35. E ſebe, F ſie mohla; F wiplatiti; CF a sch; ACF i sch. — 36. E rzekl; E takowe; A wiecze; ACEF nykdy; E neczynil. — 37. DCEF gmeno, A mie; AE mé sch. (nespr.); F potupne. — 38. ACEF by; A ke kteremu. — 39. A ſlonczeny (nespr.); ACE a sch; ACF m. jest: gie. — 40. A zwyl (nespr.); CEF m. odplaty se mnú od Boha; odplatý ſe mnu za gednu (!, EF gedno) od boha, A odplaty za gedno ſe mnu od boha; ACEF a sch; F proto; DCF Bratrzie. — 41. ACEF gednostaynu; ACEF spolu sch; ACEF mame; D přesm: mame spolu; ACEF nerod. — 42. ACEF a sch; AE m. tam: ktez, CF kdez; DE budeme; ACEF Tehdy. — 43. DACEF piſſtiecz; E vſlyſſel; E kozku; E w rucze; E drziel; E powrhl; ACEF m. na zemi: od ſebe; C a na. — 44. CF ssel gest, E ffiel; D přesm: y gide s nim na puſſt; DACF promienij (spr.), E promienil; ACEF v wiecz- neho. — 45. ACEF v sch; C zaſluženie; ACEF i po slově léta sch; CEF m. u: w, A sch; E stal. — 46. E dokonal; E tak sch. — 47. E prziyala; E Towarzystwo. — 48. ACEF a sch; DCEF pifftcze; ACEF k sch. — 49. E ſnazniegi; ACF přesm; ſnazniegie buohu; ACEF y pocze. — 50. F přesm: profiti Snaznie; ACEFm: aby: by: AE m mu před slovem na: gemu, CF byl gemu; CF rowny; AC byl sch. — 51. CF přesm: w tak; EF gemu; AE m. hlas: Andiel; E zgewil; C a sch. — 52. DACEF m. bliz: w trziedie (F w trzetie!) blyz, lat. primario vici illius. — 53. E vſlyffel. — 54. M. je sč: ACF biezaw gie (Fy gie) fie, E biezaw y tlukl; E tlúci sch; DACEF pan (spr.); F m. z uobyčějě: za obiczeý; ACEF mějieše sch. (spr.) — 55. DACEF hosti sch; E przygymal; ACEF a sch; AE a sch. — 56. B duom!, D domu; D gey; A přesm: do ſweho geyg domu mile wede, E do ſweho domu gey mile wedl, CF do ſweho dov mile gey vwede (F wede); ACEF a sch; ACEF i sch; ACF kazaw, E kazal; DACEF m. hned: na stuol, lat. apposuit mensam; DACEF klafti; E m. a: y, ACF Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 3
Strana 34
34 gie ſye toho hoſtie ctiti. Swaty paffuncyus ſedie k ſtolu y poczie] Il I poczie toho hoſpodarzie tazati a rzka: Ktere maſs do ſebe czíny neb 12b ktere vmieníe? ktere-li rzemeſlo? kterak-li ſye obchodiſſ? Ten hoſpodarz 60 pokorníe poczíe mlvwití A, ſwych dobrých ſkutkuow tagíe, nechtieſſe pwdy powíedietí. K tomu gey ſwaty paffvncyvs poczíe nutítí a rzka: Dano mí bohem wiedíetí, ze gſy dvoſtogen odplaty obcye mníchowe. Ten hoſpodarz pokorníe poczíe odpowíedatí: Níc dobreho newíedie do ſebe mym ſwie- domím. Nez, ptoze ſu k tobie bozíe ſlowa przifſla, pwdy nechcy tagiti; 65 powiemt wſſe, cozt wiem. Trzidcyetí let giz ſ ſwu hoſpodyníj prziebywagie, wſſeho ſye ſmilſtwie chowam a cziſty zíwot mam. A drziewe ſem ſ níj man- zelſky prziebywal, ſ nízto mí buoh trzí ſyny dal. A potom gíe wíec aní ktere gíne tbam. A pocyeſtnemu nocleha neodpowíedam, A proti níemu wybiehna, míle gei przíwítam A obyczíeg bez pokrma pocyeſtneho prycz 70 nepuſftiegí. A nízadnym chudym nezhrdagí, Ale, coz mam, toho gemu rad p buoh vdam. A pakli na ſudie ſedím, protí memu wlaſtníemu ſynv, ktoz- koli potrziebugea), kazdemu czíním pwdu. A cyzyeho ſbozíe nepwíe nikdyb) nezadam, Ani kdy zle dobyte pogde v ma vſta ani°) v mvog dvom. A take" acz ſem kdy przí ſwadíe byl, odtud ſem gítí nechtíel, lecz ſem drziewe 75 wſſiecky zmirzil, a zadny na me ſluhy nikdy nezalowal; A ſtada ma ty ſu nikdy cyzíeho oſyeníe netlaczila. A ktozd) chtiel mu diedinu orati, a poſyewati, toho ſem nebraníl na me kopaníníe; A kteraz byla plodiſtíwiegſie a) p — vytrženo. b) protrženo. c) potrháno. d) -t- nadeps. sch. — 57. E m. jě sě: cztil; E ctíti sch; DACEF přesm: za stolem ſedie; ACEF i sch; DACEF i počě arci sch. — 58. CF a sch; ACEF neb sch. — 59. C uměnie, které-li sch; AEF-li v slově které-li sch; D m. které-li řemeslo kterak-li: aneb kterym rzemeſlem; AE sch. -li v slově kterak-li; F sě sch; ACEF obchazyfs. — 60. F m. počě mluviti: odpowiedie; ACEF a sch; CF nechtie, E nechtiel. — 61. ACEF m. k tomu: Z toho; ACEF přesm: Poczye Swaty Paffunczyus; ACEF a sch; D m. mi: mi geſt; ACEF m. dáno mi: ze mi dano. — 62. ACE wzwiedieti; ACEF pustenykowe. — 63. ACF m. počě odpoviedati: odpowiedie, E odpowiediel; DCE newiem. — 64. F m. protože: proto (nespr.); ACF přesm: bozie ſlowa k tobie ſu przyſſla, E bozy ſlowa gſu k tobie prziſſla. — 65. AE Powiedie; D wſſeczko; ACEF czoz. — 66. E ſmilstwa; A chowage; ACEF a sch; ACEF a sch. — 67. ACF m. s: z; ACEF a sch. — 68. AC přesm: tbam gyne; ACEF a sch; E poczeſtnym; E přesm: neodpowidam noczlehu; ACF a sch. — 69. ACF m. vyběhna míle jej přivítám a obyčěj (sic! asi m. za obyčěj): wybiehnuti y mile przygleti wzdy mam obyczeyg, E mam obyczey proti niemu wzdy wybiehnuti y mile przigyti; D obyčěj sch; F pokrmu; ACEF m. pryč; z domu. — 70. DE nepufftrem, F nepuftym; CF a sch; A yzadnem, CF yzadnym, E zadnym; D nezhrdam; ACFE přesm: newzhrdagý (C newzhrdam, F nezhrdam, E nezhrdagie) chudym; ACEF to; CF přesm: rad gemu. — 71. ACEF přesm: dam pro buoh; ACEF přesm: ſynu wlaſtniemu. — 72. E přesm: czynim kazdemu; ACEF a sch. — 73. D m. má: me; ACEF a také sch. — 74. E přesm: nechtiel gyti; ACF m. leč: nez, E az. — 75. ACE přesm: wſſeczky drziewe (E prwe); ACE a sch; ACF yzadny; A m. mé: mie, E mne (nespr., lat. famulos meos); ACEF panoffie; ACE nikdy sch; ACEF m. nežaloval: nezalowal, any kdy dawal (E dawal mi) ktere wyny; ACEF a sch; DAE ta. — 76. F nikda; E obilij; ACEF zevrubněji: netlaczyla (E netlaczilíj) any ſſkodu kdy czynila (E czynili) kteru; ACEF a sch; AC kdo, F kto, E kdoz. — 77. ACEF m. a: y; D poſyeti, ACEF ſemeny pofiewati; A šíře: nebranyl nykdy;
34 gie ſye toho hoſtie ctiti. Swaty paffuncyus ſedie k ſtolu y poczie] Il I poczie toho hoſpodarzie tazati a rzka: Ktere maſs do ſebe czíny neb 12b ktere vmieníe? ktere-li rzemeſlo? kterak-li ſye obchodiſſ? Ten hoſpodarz 60 pokorníe poczíe mlvwití A, ſwych dobrých ſkutkuow tagíe, nechtieſſe pwdy powíedietí. K tomu gey ſwaty paffvncyvs poczíe nutítí a rzka: Dano mí bohem wiedíetí, ze gſy dvoſtogen odplaty obcye mníchowe. Ten hoſpodarz pokorníe poczíe odpowíedatí: Níc dobreho newíedie do ſebe mym ſwie- domím. Nez, ptoze ſu k tobie bozíe ſlowa przifſla, pwdy nechcy tagiti; 65 powiemt wſſe, cozt wiem. Trzidcyetí let giz ſ ſwu hoſpodyníj prziebywagie, wſſeho ſye ſmilſtwie chowam a cziſty zíwot mam. A drziewe ſem ſ níj man- zelſky prziebywal, ſ nízto mí buoh trzí ſyny dal. A potom gíe wíec aní ktere gíne tbam. A pocyeſtnemu nocleha neodpowíedam, A proti níemu wybiehna, míle gei przíwítam A obyczíeg bez pokrma pocyeſtneho prycz 70 nepuſftiegí. A nízadnym chudym nezhrdagí, Ale, coz mam, toho gemu rad p buoh vdam. A pakli na ſudie ſedím, protí memu wlaſtníemu ſynv, ktoz- koli potrziebugea), kazdemu czíním pwdu. A cyzyeho ſbozíe nepwíe nikdyb) nezadam, Ani kdy zle dobyte pogde v ma vſta ani°) v mvog dvom. A take" acz ſem kdy przí ſwadíe byl, odtud ſem gítí nechtíel, lecz ſem drziewe 75 wſſiecky zmirzil, a zadny na me ſluhy nikdy nezalowal; A ſtada ma ty ſu nikdy cyzíeho oſyeníe netlaczila. A ktozd) chtiel mu diedinu orati, a poſyewati, toho ſem nebraníl na me kopaníníe; A kteraz byla plodiſtíwiegſie a) p — vytrženo. b) protrženo. c) potrháno. d) -t- nadeps. sch. — 57. E m. jě sě: cztil; E ctíti sch; DACEF přesm: za stolem ſedie; ACEF i sch; DACEF i počě arci sch. — 58. CF a sch; ACEF neb sch. — 59. C uměnie, které-li sch; AEF-li v slově které-li sch; D m. které-li řemeslo kterak-li: aneb kterym rzemeſlem; AE sch. -li v slově kterak-li; F sě sch; ACEF obchazyfs. — 60. F m. počě mluviti: odpowiedie; ACEF a sch; CF nechtie, E nechtiel. — 61. ACEF m. k tomu: Z toho; ACEF přesm: Poczye Swaty Paffunczyus; ACEF a sch; D m. mi: mi geſt; ACEF m. dáno mi: ze mi dano. — 62. ACE wzwiedieti; ACEF pustenykowe. — 63. ACF m. počě odpoviedati: odpowiedie, E odpowiediel; DCE newiem. — 64. F m. protože: proto (nespr.); ACF přesm: bozie ſlowa k tobie ſu przyſſla, E bozy ſlowa gſu k tobie prziſſla. — 65. AE Powiedie; D wſſeczko; ACEF czoz. — 66. E ſmilstwa; A chowage; ACEF a sch; ACEF a sch. — 67. ACF m. s: z; ACEF a sch. — 68. AC přesm: tbam gyne; ACEF a sch; E poczeſtnym; E přesm: neodpowidam noczlehu; ACF a sch. — 69. ACF m. vyběhna míle jej přivítám a obyčěj (sic! asi m. za obyčěj): wybiehnuti y mile przygleti wzdy mam obyczeyg, E mam obyczey proti niemu wzdy wybiehnuti y mile przigyti; D obyčěj sch; F pokrmu; ACEF m. pryč; z domu. — 70. DE nepufftrem, F nepuftym; CF a sch; A yzadnem, CF yzadnym, E zadnym; D nezhrdam; ACFE přesm: newzhrdagý (C newzhrdam, F nezhrdam, E nezhrdagie) chudym; ACEF to; CF přesm: rad gemu. — 71. ACEF přesm: dam pro buoh; ACEF přesm: ſynu wlaſtniemu. — 72. E přesm: czynim kazdemu; ACEF a sch. — 73. D m. má: me; ACEF a také sch. — 74. E přesm: nechtiel gyti; ACF m. leč: nez, E az. — 75. ACE přesm: wſſeczky drziewe (E prwe); ACE a sch; ACF yzadny; A m. mé: mie, E mne (nespr., lat. famulos meos); ACEF panoffie; ACE nikdy sch; ACEF m. nežaloval: nezalowal, any kdy dawal (E dawal mi) ktere wyny; ACEF a sch; DAE ta. — 76. F nikda; E obilij; ACEF zevrubněji: netlaczyla (E netlaczilíj) any ſſkodu kdy czynila (E czynili) kteru; ACEF a sch; AC kdo, F kto, E kdoz. — 77. ACEF m. a: y; D poſyeti, ACEF ſemeny pofiewati; A šíře: nebranyl nykdy;
Strana 35
35 13а tu3) oral a kopal, ktoz koli chtiel. A nikdy ſem nedopuſtil, by mocníegſſíjb) mdlegſſieho potlaczilc) anebo geí przíede mnv ſmutil; toho ſem wzdy branil. A kdyz ſem na ſudie ſediel, nikdy ſem [zad nehod) neodſudiie), ale, gych so drziewe pomirzie, y odſſel1) ſem a tak [ſem] swuog zíwot ztrawil. Swaty paffvncyus tu rziecz vſly[ſſe, hlawu] pozehnaw y pocyelow, wzda bohu chwalu, tak rzka: [pozenam] tie hoſpodín z ſyon, tocziſs z wy- ſoſtí, Aby widiel m [dobre° gest] w geruzalemie nebeſkem. Ptozeſ ty dobre ſkutſky] Il pwie plnil, tot ſye gest dobrzie8) stalo. Ale tohot sye gesscze 85 nedoſtawah), Gefſtot wſſecko ſwrchowane dobre naſſe dokonawa, Aby, opustye wſſe ſwe panſtwíe, y naſledoval mudroſti bozíe A geho ſkrytych pokladuow, k nimzto ginak nemuoz przigíti, nez ſwe opuſtie, a ſam ſebe zaprzíeti a pamíetliwyi) krzíz bozíj przigieti. A takt geſt kryſta naſledovatí. To ten hoſ- podarz vſlyſſaw, Wſſie tby ſweho domu y ſweho ſbozíe nechaw, ſ tiem 90 dobrym hoſtem prycz pogíde. A kdyz k hluboke rziecye przigídeſſta, Brodu ani ktereho prziewoza widiefſta. Swaty pafuncyus, vgem hoſpodarzie za ruku, I poczíe ſ ním brziſti, kazaw ſye rziecye pomenſlití, Tak ze gíma ta rzieka ledwa do paſa bieſſe. Tehdy ſwaty pafuncyvs, prziſſed na ſwu puſſt, w gedneg peleſſi podal od klaſſtera ſweho towarziſſie oſtawí a navczi gei 95 a) potrháno. b) mo- vytrž. c) po- vytrž. d) Kusy uzávorkované jsou psány v B 12b písmem mladým na papíře později přilepeném. e) -o- nadeps. později. f) -ſel vytrženo. g) -z- nadeps. h) a ve slabice -stá- nadeps. i) -t- nadeps. ACF přesm: Na kopanyme na me, E na mé kopanině sch; ACF a sch; A kdera CF ktera; B plodiſtíwiegſie!, DCF plodiſtwieyſfie, A plodyczfftweysse. — 78. ACEF tu sch; D gest oral; A m. a kopal: y fel, CF fiel; A kto; E a kteráž byla .... chtěl sch; F po chtěl následují slova: too ſem nechtiel dbati; ACF a sch; ACF neprzie- puſtyl. — 79. AC nebo; F ho. — 80. ACF a sch; ACF muſſyl ſedieti; ACF nikdy sch; ACF m. sem žádného neodsúdil: nechtíel ſem yzadneho odſudyti. — 81. A přesm: pomyrzie drziewe; ACF i odšel sem a sch; ACF m. svój život: me dny; A ztratil (nespr.); E m. a když sem na súdě seděl ...... . ztrávil: Kdyz ſem na ſudie mufíel ſedieti, nechtiel ſem zadneho odſuditi, ale gich pomierze prwe, tak ſem me dnij ztrawil; nikdy ſem neprzepuſtil, by ſylnieyſſy mdleyſſieho potlaczil nebo gey przede mnu fmutil; toho ſem branil. — 82. AE m. tu řeč: to; DACF vſliſtaw, E vſlyfſel; DACEF m. hlavu: geho; ACF pozehna; ACEF i sch; B pocyelow!, ACF czyelowaw, E poczelowal. — 83. ACF y wzda, E y wzdal; AE m. tak: a, CF sch; B pozenam! DACEF Pozehnay; D m. z: y (nespr.). — 84. DF totiz, tak D pravidlem; B m dobreo gest!, DACEF mnoho radosti. — 85. ACEF to; ACEF jest sch; AF toho; AE přesm: greſstie sie. — 86. ACEF gefsto; A svrchované sch; E přesm: dokonawa wſſeczko (svrchované sch.) naſſie dobre. — 87. DCF wſſeczko; ACEF i sch; ACEF m. a: y. — 88. C nemožeſs; AE přesm; nemozeſs gynak; F přesm: przigiti nemoze; D ſam ſe; ACEF m. než své opustě a sám sebe zapřieti: drziewe (E prwe) moſyfs (CEF muſyſs) ſam ſebe poprzyti (CF zaprzieti, E přesm: ſie zaprzieti ſam ſebe; ACF a sch. — 89. A m. kříž: kdyz (nespr.); E přesm: a przygyti pamietliwy krziz bozy; ACF a sch; ACEF tak; ACEF jest sch; E přesm: naſledowati kryſta. — 90. ACEF přesm: Ten hoſpodarz to ; D vſlyſſew, F vſlyſſel; C wſſeho, E wſſieho, F wſſeczky; D m. tby: peczie, F wieczi, CE sch; E domu i sch; F i svého sbožie sch. — 91. C přesm: hoſtem dobrym; C ffel gt, E ffiel; E a sch; E přesm: prziſſly k hluboke rzecze. — 92. D przie- wozu; E m. brodu... vidiešta: y newledieli brodu ani zadneho przewozu; E vyal. — 93. AE i sch; E pocziel; E přesm: rzecze sie; DE gim. — 94. ACEF gedwa; E paſu; E byla; ACEF tehdy sch; CF prziefsed; A puſsczy. — 95. ACF vſtawy (spr.), E oftawil, 3*
35 13а tu3) oral a kopal, ktoz koli chtiel. A nikdy ſem nedopuſtil, by mocníegſſíjb) mdlegſſieho potlaczilc) anebo geí przíede mnv ſmutil; toho ſem wzdy branil. A kdyz ſem na ſudie ſediel, nikdy ſem [zad nehod) neodſudiie), ale, gych so drziewe pomirzie, y odſſel1) ſem a tak [ſem] swuog zíwot ztrawil. Swaty paffvncyus tu rziecz vſly[ſſe, hlawu] pozehnaw y pocyelow, wzda bohu chwalu, tak rzka: [pozenam] tie hoſpodín z ſyon, tocziſs z wy- ſoſtí, Aby widiel m [dobre° gest] w geruzalemie nebeſkem. Ptozeſ ty dobre ſkutſky] Il pwie plnil, tot ſye gest dobrzie8) stalo. Ale tohot sye gesscze 85 nedoſtawah), Gefſtot wſſecko ſwrchowane dobre naſſe dokonawa, Aby, opustye wſſe ſwe panſtwíe, y naſledoval mudroſti bozíe A geho ſkrytych pokladuow, k nimzto ginak nemuoz przigíti, nez ſwe opuſtie, a ſam ſebe zaprzíeti a pamíetliwyi) krzíz bozíj przigieti. A takt geſt kryſta naſledovatí. To ten hoſ- podarz vſlyſſaw, Wſſie tby ſweho domu y ſweho ſbozíe nechaw, ſ tiem 90 dobrym hoſtem prycz pogíde. A kdyz k hluboke rziecye przigídeſſta, Brodu ani ktereho prziewoza widiefſta. Swaty pafuncyus, vgem hoſpodarzie za ruku, I poczíe ſ ním brziſti, kazaw ſye rziecye pomenſlití, Tak ze gíma ta rzieka ledwa do paſa bieſſe. Tehdy ſwaty pafuncyvs, prziſſed na ſwu puſſt, w gedneg peleſſi podal od klaſſtera ſweho towarziſſie oſtawí a navczi gei 95 a) potrháno. b) mo- vytrž. c) po- vytrž. d) Kusy uzávorkované jsou psány v B 12b písmem mladým na papíře později přilepeném. e) -o- nadeps. později. f) -ſel vytrženo. g) -z- nadeps. h) a ve slabice -stá- nadeps. i) -t- nadeps. ACF přesm: Na kopanyme na me, E na mé kopanině sch; ACF a sch; A kdera CF ktera; B plodiſtíwiegſie!, DCF plodiſtwieyſfie, A plodyczfftweysse. — 78. ACEF tu sch; D gest oral; A m. a kopal: y fel, CF fiel; A kto; E a kteráž byla .... chtěl sch; F po chtěl následují slova: too ſem nechtiel dbati; ACF a sch; ACF neprzie- puſtyl. — 79. AC nebo; F ho. — 80. ACF a sch; ACF muſſyl ſedieti; ACF nikdy sch; ACF m. sem žádného neodsúdil: nechtíel ſem yzadneho odſudyti. — 81. A přesm: pomyrzie drziewe; ACF i odšel sem a sch; ACF m. svój život: me dny; A ztratil (nespr.); E m. a když sem na súdě seděl ...... . ztrávil: Kdyz ſem na ſudie mufíel ſedieti, nechtiel ſem zadneho odſuditi, ale gich pomierze prwe, tak ſem me dnij ztrawil; nikdy ſem neprzepuſtil, by ſylnieyſſy mdleyſſieho potlaczil nebo gey przede mnu fmutil; toho ſem branil. — 82. AE m. tu řeč: to; DACF vſliſtaw, E vſlyfſel; DACEF m. hlavu: geho; ACF pozehna; ACEF i sch; B pocyelow!, ACF czyelowaw, E poczelowal. — 83. ACF y wzda, E y wzdal; AE m. tak: a, CF sch; B pozenam! DACEF Pozehnay; D m. z: y (nespr.). — 84. DF totiz, tak D pravidlem; B m dobreo gest!, DACEF mnoho radosti. — 85. ACEF to; ACEF jest sch; AF toho; AE přesm: greſstie sie. — 86. ACEF gefsto; A svrchované sch; E přesm: dokonawa wſſeczko (svrchované sch.) naſſie dobre. — 87. DCF wſſeczko; ACEF i sch; ACEF m. a: y. — 88. C nemožeſs; AE přesm; nemozeſs gynak; F přesm: przigiti nemoze; D ſam ſe; ACEF m. než své opustě a sám sebe zapřieti: drziewe (E prwe) moſyfs (CEF muſyſs) ſam ſebe poprzyti (CF zaprzieti, E přesm: ſie zaprzieti ſam ſebe; ACF a sch. — 89. A m. kříž: kdyz (nespr.); E přesm: a przygyti pamietliwy krziz bozy; ACF a sch; ACEF tak; ACEF jest sch; E přesm: naſledowati kryſta. — 90. ACEF přesm: Ten hoſpodarz to ; D vſlyſſew, F vſlyſſel; C wſſeho, E wſſieho, F wſſeczky; D m. tby: peczie, F wieczi, CE sch; E domu i sch; F i svého sbožie sch. — 91. C přesm: hoſtem dobrym; C ffel gt, E ffiel; E a sch; E přesm: prziſſly k hluboke rzecze. — 92. D przie- wozu; E m. brodu... vidiešta: y newledieli brodu ani zadneho przewozu; E vyal. — 93. AE i sch; E pocziel; E přesm: rzecze sie; DE gim. — 94. ACEF gedwa; E paſu; E byla; ACEF tehdy sch; CF prziefsed; A puſsczy. — 95. ACF vſtawy (spr.), E oftawil, 3*
Strana 36
36 przíebytku a rzadu duchowníemu, vczeníj, vmíeníj tagností bozíe, ſwrcho- wanemu ſtawu. A kdyz geí navczi tomu wſſemu, Sam poczíe wieczſſie vtr- peníe nez drzíewe míetí, A chtíe wzdy wyſſe te odplaty nez ti, ktoz ſ ſwíetem y ſbozím okolo biezíe, naprzied níeco míetí a rzka: Kdyz tí 100 zde, na ſwietie w ſbozíj y we cſtí gſuce, rownu odplatu v boha ſe mnu magíj, A ía wíece vtrpeníe y plňeníe bozíe wuole chcy nez drzíewe plo- dítí. A kdyz toho czas drahny mínu, Sweho hoſpodarzie ſwaty pafuncyus w ſwe peleſſi ſedie vzrzie, Ano kvorowe andielſſczij duſſi geho do wyfoftíj neſyechu A zpiewachu dawidowaa) ſlowa a rzkuce: Blazeny, gehoz ſy 105 zwolil y k ſobie przigal, hoſpodíne; y bude w twych ſyeních prziebywati. A vſlyſſaw ſwaty pafuncyus ta andielſka ſlowa, Y porozvmíe, ze duſſie geho hoſpodarzie geſt ſ tohoto ſwieta wzata. I poczie w chwale boze y v poſtu y v modlitbach wíece ſie trudití A fylníegíe boha proſyti, Aby mu raczil zíewítí, Kteremu ſwatemu w vod- 110 platie po ſkoncczeníj rowen bude. Opíet gemu bozzſky hlas powíedíe a rzka: II Przirownan ſy k gednomu kupcy A tent ſye blizíj k twemv 13b domu. Wſtana rucze, przigmíz geho, A tomus ſwym zaſluzením y odplatu przírownanb). Swaty pafvncyvs beze wíſeho meſſkaníe bozzſkeho przikazaníec) bíezíe w cyeſtu y vzrzíe kupcye k brzíehu plowuce ſe trzmí lodímí z te- 115 bagda z toho mieſta. A ten kupec z alekſandrzíe kram bohaty, genz za dwadcyetí tíſycvow ſſilínkvow peníez ſtogieſſe, w ſwych lodiech ſ ſebu miegieſſe. A ten kupec bieſſe nabozny a wſſiech dobrych ſkutkvow plny, ſ pokrmem, toczífí ſ warzením, f yahlamí, ſ krupamí, ſ krupicý, to pa- a) protrž. b) írownan přips. in margine. c) ze tím podtečk. meſſk. lat. collocat; CEF m. a: y, A sch; E nauczyl; F geho. — 96. ACEF m. a: y; AE vczenym; AE vmienym; C boziemu. — 97. ACEF stavu sch; A a sch; ACEF geho; E navczil; ACEF přesm: wíſemu tomu; AE přesm: pocze ſam. — 98. ACEF přesm: vtrpene wietſſie; E m- mieti: westi; ACEF a sch; AE m. výše: wſfie (nespr.); ACEF té sch. — 99. ACEF a sch; A kdy. — 100. A m. v: wiecze (= věce) w, E wicze (nespr.) w; A m. sboží: bozy (nespr.); AE přesm: ſe mnu od boha. — 102. E přesm: ploditi nez prwe; ACEF a sch; CEF mynul; ACF m. hospodářě: hoſpodarzie y to- warzyſſe; E přesm. a šíře: Swaty Paffuncius ſweho hoſpodarze y towarziſſe. — 103. E přesm: vzrziel ſedie; F přesm: geo duſſi; ACEF na wyfoſt. — 104. A neſechu, E nefu; E zpiewali; AE m. a: tak, C takto; DE Blahoſlaweny. — 105 F m. přijal: wzal; ACF i sch; C fienech; F přebývati sch. (nespr.). — 106. ACEF a sch; ACEF i sch; E po- rozumiew (nespr.). — 107. ACEF m. hospodářě: towarzyffie; ACEF přesm: ſ (C z) tohoto ſwieta geſt. — 108. ACEF i po sl. božie sch; F před sl. modlitbách sch; AE mod- lytwach. — 109. F fie buoha (nespr.); ACEF by; E přesm: zgewiti raczyl. — 110. A w uoplatie, E w oplatie, CF w odplatie; E powiediel; ACEF a sch. — 111. ACF řka sch; Fk sch; ACE m. k jednomu kupci: kupczy gednomu; ACEF a sch; ACEF ten. — 112. ACEF a sch; ACEF tomus rowen. — 113. ACEF přirovnán sch; ACF m. bož- ského přikázanie: podle bozíkeho rozkazanie, E podle rozkazanie bozſkeho. — 114. AEF i sch; E vzrziel; C trzými; CF m. z: z (F y z) Allexandrze z (smysl: kupec byl z Alexandrie a plul z Thebaidy). — 115. C tohoto, E kupec byl; CF z Alexandřie sch; E bohaty gmiel. — 116. E trzidczeti; F tisícuov sch; E stal; C lodech; F v svých lodiech s sebú sch. — 117. A gmagie, CE mage, F magie; E byl; E pln; ACF přesm: wſſech pln dobrych ſkutkuow. — 118. AE před slovy s pokrmem přidávají: deſet welykych mie- chuow (E pytlow); CF s pokrmem sch; AE točíš sch; C s krupicí sch; ACEF to sch,
36 przíebytku a rzadu duchowníemu, vczeníj, vmíeníj tagností bozíe, ſwrcho- wanemu ſtawu. A kdyz geí navczi tomu wſſemu, Sam poczíe wieczſſie vtr- peníe nez drzíewe míetí, A chtíe wzdy wyſſe te odplaty nez ti, ktoz ſ ſwíetem y ſbozím okolo biezíe, naprzied níeco míetí a rzka: Kdyz tí 100 zde, na ſwietie w ſbozíj y we cſtí gſuce, rownu odplatu v boha ſe mnu magíj, A ía wíece vtrpeníe y plňeníe bozíe wuole chcy nez drzíewe plo- dítí. A kdyz toho czas drahny mínu, Sweho hoſpodarzie ſwaty pafuncyus w ſwe peleſſi ſedie vzrzie, Ano kvorowe andielſſczij duſſi geho do wyfoftíj neſyechu A zpiewachu dawidowaa) ſlowa a rzkuce: Blazeny, gehoz ſy 105 zwolil y k ſobie przigal, hoſpodíne; y bude w twych ſyeních prziebywati. A vſlyſſaw ſwaty pafuncyus ta andielſka ſlowa, Y porozvmíe, ze duſſie geho hoſpodarzie geſt ſ tohoto ſwieta wzata. I poczie w chwale boze y v poſtu y v modlitbach wíece ſie trudití A fylníegíe boha proſyti, Aby mu raczil zíewítí, Kteremu ſwatemu w vod- 110 platie po ſkoncczeníj rowen bude. Opíet gemu bozzſky hlas powíedíe a rzka: II Przirownan ſy k gednomu kupcy A tent ſye blizíj k twemv 13b domu. Wſtana rucze, przigmíz geho, A tomus ſwym zaſluzením y odplatu przírownanb). Swaty pafvncyvs beze wíſeho meſſkaníe bozzſkeho przikazaníec) bíezíe w cyeſtu y vzrzíe kupcye k brzíehu plowuce ſe trzmí lodímí z te- 115 bagda z toho mieſta. A ten kupec z alekſandrzíe kram bohaty, genz za dwadcyetí tíſycvow ſſilínkvow peníez ſtogieſſe, w ſwych lodiech ſ ſebu miegieſſe. A ten kupec bieſſe nabozny a wſſiech dobrych ſkutkvow plny, ſ pokrmem, toczífí ſ warzením, f yahlamí, ſ krupamí, ſ krupicý, to pa- a) protrž. b) írownan přips. in margine. c) ze tím podtečk. meſſk. lat. collocat; CEF m. a: y, A sch; E nauczyl; F geho. — 96. ACEF m. a: y; AE vczenym; AE vmienym; C boziemu. — 97. ACEF stavu sch; A a sch; ACEF geho; E navczil; ACEF přesm: wíſemu tomu; AE přesm: pocze ſam. — 98. ACEF přesm: vtrpene wietſſie; E m- mieti: westi; ACEF a sch; AE m. výše: wſfie (nespr.); ACEF té sch. — 99. ACEF a sch; A kdy. — 100. A m. v: wiecze (= věce) w, E wicze (nespr.) w; A m. sboží: bozy (nespr.); AE přesm: ſe mnu od boha. — 102. E přesm: ploditi nez prwe; ACEF a sch; CEF mynul; ACF m. hospodářě: hoſpodarzie y to- warzyſſe; E přesm. a šíře: Swaty Paffuncius ſweho hoſpodarze y towarziſſe. — 103. E přesm: vzrziel ſedie; F přesm: geo duſſi; ACEF na wyfoſt. — 104. A neſechu, E nefu; E zpiewali; AE m. a: tak, C takto; DE Blahoſlaweny. — 105 F m. přijal: wzal; ACF i sch; C fienech; F přebývati sch. (nespr.). — 106. ACEF a sch; ACEF i sch; E po- rozumiew (nespr.). — 107. ACEF m. hospodářě: towarzyffie; ACEF přesm: ſ (C z) tohoto ſwieta geſt. — 108. ACEF i po sl. božie sch; F před sl. modlitbách sch; AE mod- lytwach. — 109. F fie buoha (nespr.); ACEF by; E přesm: zgewiti raczyl. — 110. A w uoplatie, E w oplatie, CF w odplatie; E powiediel; ACEF a sch. — 111. ACF řka sch; Fk sch; ACE m. k jednomu kupci: kupczy gednomu; ACEF a sch; ACEF ten. — 112. ACEF a sch; ACEF tomus rowen. — 113. ACEF přirovnán sch; ACF m. bož- ského přikázanie: podle bozíkeho rozkazanie, E podle rozkazanie bozſkeho. — 114. AEF i sch; E vzrziel; C trzými; CF m. z: z (F y z) Allexandrze z (smysl: kupec byl z Alexandrie a plul z Thebaidy). — 115. C tohoto, E kupec byl; CF z Alexandřie sch; E bohaty gmiel. — 116. E trzidczeti; F tisícuov sch; E stal; C lodech; F v svých lodiech s sebú sch. — 117. A gmagie, CE mage, F magie; E byl; E pln; ACF přesm: wſſech pln dobrych ſkutkuow. — 118. AE před slovy s pokrmem přidávají: deſet welykych mie- chuow (E pytlow); CF s pokrmem sch; AE točíš sch; C s krupicí sch; ACEF to sch,
Strana 37
37 cholcy geho neſyechu, Swatemu pafuncý 1 geho towarziffstwem dati chtiece, gíne nízadne potrzieby nemagíce. To ſwaty pafuncyvs vzrzíew a míle geí 120 przigiew, wecye: O draha duſſe y dvoſtogna, poz ſye od ſweho boha daliſs Tak mnoho? co tobíe trzieba tak vſylowatí przieliſs ſ wiecy zemſku, Poniewadz maſs giz ſpolek y towarziſfſtwie ſ ſwatu rzíſſij nebeſſku? Porucz to tíem, geſſtot ſu z zemſke zadoſti prziſſlia) A zemí yako zaba milugíj, Ale ty, kralowſtwie nebeſkeho kupecſtwie budeſſ plodítí, k nemvztos powolan. 125 Nebot ſye neſluſſíe dalítí naſledowaníe bozzſkeho a ſweho ſpaſytele, Genz tie po male chwíli k ſobie wezme. Tehdy ten giſty, nic nepomeſſkaw, przikaza ſwym pacholkom, Aby wſſecko ſbozíe zbyteczne chudym rozdali, A ſam giz bíeſſe drziewe mnoho rozdielil mezy chude, A ſam beze wſſeho pomeſſkaníe gide za ſwatym pafuncym na puſſt. I poczie na temz mieſtie 130 prziebywatía), z niehozto geho prziedky bieſſta wzata przied hoſpodína. A on take od ſwateho pafuncye wſſiem dobrym ſkutkom duchowním a vczeníj y mudroſtí bieſſe navczen. A po malem czaſu ten giſty kupec take gide k ſboru wſſiech ſpwedlnych. A potom pak ſwaty pafuncyvs w nagtiezſſieho vtrpeníe ſkutcyech y 135 w vſylij ziwot ſwuog dokona. Tehdy ſye andiel przied ním zzyewiw, wecye 14a k nemu: Zawítag giz, blahoſlaweny, II A racz gítí v wíeczne przíe- bytky, geſſtot gſu przichyſtany. A tut giz ſ tebu gſu ſwietíj procy A tiet w ſwuoí ſbor przígímagíj. Protot ſem drziewe toho nechtiel ziewíti, Aby tíe nízadna chluba z toho nepotkala a w twem zaſluzeníj tobie nevſſkodila. 140 a) protrž. m. toho CF: desiet welkych miechow s pokrmem. — 119. D pacholczy pacholczy !; A neſechu, E nefſli; DE Paffunczyowi; A chtieffie (nespr.); E přesm: chtiel dati. — 120. ACF yzadne, E zadne; F potrzebie; AE Tu; ACEF m. a: y. — 121. AE přesm: przygew (E prziyal) geho mile, CF pržigew mile geho; E y wecze; ACEF ó sch; A Boha sch. (nespr.) — 122. ACEF třěba tak sch; ACEF tak przielyfs. — 123. ACEF m. poněvadž: kdyz; ACEF přesm: towarzystwo (CF towarzistwie) y ſpolek; ACEF svatú sch. — 124. ACEF geffto; C z sch; C m. přišli: plný; ACF m. žába: buffa, toczyfs (CF totiž ta) zaba zemſka (CF sch.); A miluge (nespr.). — 125. A kralewſtwy; D k ne- mužto gsy, ACF k niemuzs, E k niemuz gsy; ACEF powolen y pozwan. — 126. ACEF m. neboť sè neslušie: Neſlussiet sie; ACEF naſleduyg; D bozieho, ACEF sch; ACEF a sch. — 127. D tebe; D k sobě sch. — 128. ACEF przykazal; C sbožie sch. — 129. ACEF přesm: gyz ſam; ACEF bieše sch; A m. dřieve: geho drziewe, CF geho drzewe bieſſe, E geho prwe; E mnoho sch: ACF m. mezi chudé: chudym, E chudym mnoho; E sám sch; ACF přesm: beze wſſeho ſam. — 130. A gyde ſam, C ſſel geſt, F ſſel, E ſfiel; AE m. za: s. — 131. F gehoz; E byli wzati. — 132. ACEF m. a on; genz; ACF takez; E wſfiech; ACEF dobrým sch; E ſkutkuow duchownich. — 133. AE a sch; ACEF i sch; ACEF mudroſti bozſke; E byl ſie navczyl; ACEF a sch. — 134. C fsel gest, F ffel, E ffiel; C všěch sch; EF ſprawedliwych. — 135. ACEF a sch; ACE pak nemnoho; F m. v: nemnoho w; D naitiezſſim, ACEF naywietſſieho; D vtrpeni; E w ſkutcziech. — 136. AE v sch; CE dokonal; A m. přěd: przie(!); F zgewil. — 137. AE m. k ňemu: gemu; ACEF a rač sch; CE wgiti. AF wnyti; E v wieczny. — 138. E prziebytek; E gest; ACEF a sch; A toty, CF Tot, lat. ecce; ACF m. s tebú: se mnu; ACF tie; E m. tut...a těť: totij ſwati proroczy gyz te. — 139. C przigieti magi; ACEF Proto; ACEF m. dřieve toho: tobie toho drziewe (CF drzewe, E prwe). — 140. ACEF zadna; E přesm: a nevſſko-
37 cholcy geho neſyechu, Swatemu pafuncý 1 geho towarziffstwem dati chtiece, gíne nízadne potrzieby nemagíce. To ſwaty pafuncyvs vzrzíew a míle geí 120 przigiew, wecye: O draha duſſe y dvoſtogna, poz ſye od ſweho boha daliſs Tak mnoho? co tobíe trzieba tak vſylowatí przieliſs ſ wiecy zemſku, Poniewadz maſs giz ſpolek y towarziſfſtwie ſ ſwatu rzíſſij nebeſſku? Porucz to tíem, geſſtot ſu z zemſke zadoſti prziſſlia) A zemí yako zaba milugíj, Ale ty, kralowſtwie nebeſkeho kupecſtwie budeſſ plodítí, k nemvztos powolan. 125 Nebot ſye neſluſſíe dalítí naſledowaníe bozzſkeho a ſweho ſpaſytele, Genz tie po male chwíli k ſobie wezme. Tehdy ten giſty, nic nepomeſſkaw, przikaza ſwym pacholkom, Aby wſſecko ſbozíe zbyteczne chudym rozdali, A ſam giz bíeſſe drziewe mnoho rozdielil mezy chude, A ſam beze wſſeho pomeſſkaníe gide za ſwatym pafuncym na puſſt. I poczie na temz mieſtie 130 prziebywatía), z niehozto geho prziedky bieſſta wzata przied hoſpodína. A on take od ſwateho pafuncye wſſiem dobrym ſkutkom duchowním a vczeníj y mudroſtí bieſſe navczen. A po malem czaſu ten giſty kupec take gide k ſboru wſſiech ſpwedlnych. A potom pak ſwaty pafuncyvs w nagtiezſſieho vtrpeníe ſkutcyech y 135 w vſylij ziwot ſwuog dokona. Tehdy ſye andiel przied ním zzyewiw, wecye 14a k nemu: Zawítag giz, blahoſlaweny, II A racz gítí v wíeczne przíe- bytky, geſſtot gſu przichyſtany. A tut giz ſ tebu gſu ſwietíj procy A tiet w ſwuoí ſbor przígímagíj. Protot ſem drziewe toho nechtiel ziewíti, Aby tíe nízadna chluba z toho nepotkala a w twem zaſluzeníj tobie nevſſkodila. 140 a) protrž. m. toho CF: desiet welkych miechow s pokrmem. — 119. D pacholczy pacholczy !; A neſechu, E nefſli; DE Paffunczyowi; A chtieffie (nespr.); E přesm: chtiel dati. — 120. ACF yzadne, E zadne; F potrzebie; AE Tu; ACEF m. a: y. — 121. AE přesm: przygew (E prziyal) geho mile, CF pržigew mile geho; E y wecze; ACEF ó sch; A Boha sch. (nespr.) — 122. ACEF třěba tak sch; ACEF tak przielyfs. — 123. ACEF m. poněvadž: kdyz; ACEF přesm: towarzystwo (CF towarzistwie) y ſpolek; ACEF svatú sch. — 124. ACEF geffto; C z sch; C m. přišli: plný; ACF m. žába: buffa, toczyfs (CF totiž ta) zaba zemſka (CF sch.); A miluge (nespr.). — 125. A kralewſtwy; D k ne- mužto gsy, ACF k niemuzs, E k niemuz gsy; ACEF powolen y pozwan. — 126. ACEF m. neboť sè neslušie: Neſlussiet sie; ACEF naſleduyg; D bozieho, ACEF sch; ACEF a sch. — 127. D tebe; D k sobě sch. — 128. ACEF przykazal; C sbožie sch. — 129. ACEF přesm: gyz ſam; ACEF bieše sch; A m. dřieve: geho drziewe, CF geho drzewe bieſſe, E geho prwe; E mnoho sch: ACF m. mezi chudé: chudym, E chudym mnoho; E sám sch; ACF přesm: beze wſſeho ſam. — 130. A gyde ſam, C ſſel geſt, F ſſel, E ſfiel; AE m. za: s. — 131. F gehoz; E byli wzati. — 132. ACEF m. a on; genz; ACF takez; E wſfiech; ACEF dobrým sch; E ſkutkuow duchownich. — 133. AE a sch; ACEF i sch; ACEF mudroſti bozſke; E byl ſie navczyl; ACEF a sch. — 134. C fsel gest, F ffel, E ffiel; C všěch sch; EF ſprawedliwych. — 135. ACEF a sch; ACE pak nemnoho; F m. v: nemnoho w; D naitiezſſim, ACEF naywietſſieho; D vtrpeni; E w ſkutcziech. — 136. AE v sch; CE dokonal; A m. přěd: przie(!); F zgewil. — 137. AE m. k ňemu: gemu; ACEF a rač sch; CE wgiti. AF wnyti; E v wieczny. — 138. E prziebytek; E gest; ACEF a sch; A toty, CF Tot, lat. ecce; ACF m. s tebú: se mnu; ACF tie; E m. tut...a těť: totij ſwati proroczy gyz te. — 139. C przigieti magi; ACEF Proto; ACEF m. dřieve toho: tobie toho drziewe (CF drzewe, E prwe). — 140. ACEF zadna; E přesm: a nevſſko-
Strana 38
38 A kdyz w ſmrtedlne poſteli pcowaſſe, Tehdy gedni kníezíe k nemu przí- gídechu, chtiece geho nawfftíewítí. Tu gím wſſecko porzad poczíe pwíti tagnícy bozieho zieweníe a rzka: Nizadneho zabludileho aneb hrzieſſneho neſluſfie potupowati, Acz by kto na tomto ſwietie necziſty ziwot Nebo 145 lotrowy nebo lapkowy nebo kterakyz koli bludny neb nepwíe manzelny Nebo kupecſky. Nebo we wſſem ſwiecſkem stawie Nalezl gest mily pan buoh duſſie ſobie míle. Neb magíj w ſobie niektere dobre wiecy a ſkutky, w níchzto ſye míly bvoh kocha. Aneb netoliko bvoh miluge odíew zakonny Aneb ſlib poſluſſny, Ale mnohem wiece z czíſte myſli y z pokorne cnych 150 ſkytkvow naplňeníe. A kdyz tu ſwatu a potledníj rziecza) dokona o mno- hem czínv ſlvzby bozíe, y puſtí duſfi. Tu ta kníezie, geſſto bíechu k níemu przifílí, y gína bratrzíe Zgiewnie ſwate andiely wídiechu geho duſſi przi- 153 gímagíce a pieſni nebeſke zpiewagíce A boha mileho chwalece. R. 471b O gednom ſlawnem muzí, gemuz Eliaſſ rziekalíb), Dtud prycz gduce, Widiechom gednoho flawneho starcye, gemuzto Ehaſs rziekachu, Bliz przí gednom mieſtie, geſſto ſantynys flowiefſe a bieſſe hlawa teb) wlaſtí tebays, Deſyet ke ſtu let ſtareho. A mnozy za to giſtie 5 miegiechu, Ze duch bozíj Ehaſſvow, proroka dawneho, na nem prziebywaſſe. O tom ſtarcy mnoho díwneho y welikeho pwiechu. Nayprw, ze ſedmdeſat let na hluche puſſtí prziebywaſſe ſam o ſobie. A ta puſſt tak hrozna bieſſe, Ze a) potrh. b) červ. celý nadp. dila tobie w twe zaſluzenie. — 141. ACEF m. poſteli: nemoczy; E praczowal. — 142. AF przygdu, C przyſſly ſu, E prziffly; ACEF pořád sch; ACEF m. praviti: pra- wyti porziad wſyczku (E wſleczku). — 143. DF taynost; ACEF přesm: zgeweny bo- zieho; ACEF a sch; AEF yzadneho. C zadneho; C zabludneho; ACEF nebo. — 144. ACEF potupyti; E život sch; E aneb, F sch. — 145. CF lotrowſky wedl (spr.) A lotrowy wodyl, E lotrowy zywot wedl; ACEF nebo lapkový sch; CEF kterakz; E bludnie (nespr.); E m. neb: a, CF sch; DCF Manzelſky. — 146. ACEF stawie (C stawu) nebo rzladu; ACEF milý Pán sch. — 147. ACEF m. neb mají: gmagycze; ACEF v sohě sch; ACF m. dobré: tayne dobre, E tayne ſkutky dobre; ACEF věci a sch; E skutky sch. — 148. ACEF milý sch; A bohu (nespr.); A koha (nespr.); AEF Neb, C Nebo. — 149. ACF neb, E nebo; AE m. mnohem: welmi; C i sch; ACEF z sch. — 150. ACF m. svatú a poslední řěč: ſwu rziecz poſledny, E rzecz ſwu poſledni; CE dokonal. — 151. E ſluzbie (nespr.); ACEF i sch; E puftil; CEF ti; E byli. — 152. DCE ginij; E widieli. — 153. ACEF przygymagycz; ACEF a sch; D pieſeň nebeſku; ACEF milého sch: E chwalycze wieky wiekom Amen, F chwalecze amen. 1. D rziekachu; E má nadpis: Zywot s. Elyafſe puſtenika: AC nadp. schází. 2. C widiely ſmý, E widieh ſme; ACE m. jednoho: gyneho. — 3. E přesm: rzikaly Elyaſs; A Santyus, lat. Antinoo; E přesm. flowe Santyus; ACE m. bieše: to. — 4. ACE Thebaydis bieffe (E byla; C desět sch. (nespr.); E m. desět ke stu: Sto a deſeth; E a sch; A giefſtie (nespr.). — 5. C miely ſu, E gmieli; E proroka sch; C dawnieho, AE sch; E przebywal. — 6. A i welikého sch; ACF m. praviechu: lyde rozprawiechu; (E rozprawielij).— 7. ACE přesm: ſam o ſobie bydleſſie (E bydlel); E
38 A kdyz w ſmrtedlne poſteli pcowaſſe, Tehdy gedni kníezíe k nemu przí- gídechu, chtiece geho nawfftíewítí. Tu gím wſſecko porzad poczíe pwíti tagnícy bozieho zieweníe a rzka: Nizadneho zabludileho aneb hrzieſſneho neſluſfie potupowati, Acz by kto na tomto ſwietie necziſty ziwot Nebo 145 lotrowy nebo lapkowy nebo kterakyz koli bludny neb nepwíe manzelny Nebo kupecſky. Nebo we wſſem ſwiecſkem stawie Nalezl gest mily pan buoh duſſie ſobie míle. Neb magíj w ſobie niektere dobre wiecy a ſkutky, w níchzto ſye míly bvoh kocha. Aneb netoliko bvoh miluge odíew zakonny Aneb ſlib poſluſſny, Ale mnohem wiece z czíſte myſli y z pokorne cnych 150 ſkytkvow naplňeníe. A kdyz tu ſwatu a potledníj rziecza) dokona o mno- hem czínv ſlvzby bozíe, y puſtí duſfi. Tu ta kníezie, geſſto bíechu k níemu przifílí, y gína bratrzíe Zgiewnie ſwate andiely wídiechu geho duſſi przi- 153 gímagíce a pieſni nebeſke zpiewagíce A boha mileho chwalece. R. 471b O gednom ſlawnem muzí, gemuz Eliaſſ rziekalíb), Dtud prycz gduce, Widiechom gednoho flawneho starcye, gemuzto Ehaſs rziekachu, Bliz przí gednom mieſtie, geſſto ſantynys flowiefſe a bieſſe hlawa teb) wlaſtí tebays, Deſyet ke ſtu let ſtareho. A mnozy za to giſtie 5 miegiechu, Ze duch bozíj Ehaſſvow, proroka dawneho, na nem prziebywaſſe. O tom ſtarcy mnoho díwneho y welikeho pwiechu. Nayprw, ze ſedmdeſat let na hluche puſſtí prziebywaſſe ſam o ſobie. A ta puſſt tak hrozna bieſſe, Ze a) potrh. b) červ. celý nadp. dila tobie w twe zaſluzenie. — 141. ACEF m. poſteli: nemoczy; E praczowal. — 142. AF przygdu, C przyſſly ſu, E prziffly; ACEF pořád sch; ACEF m. praviti: pra- wyti porziad wſyczku (E wſleczku). — 143. DF taynost; ACEF přesm: zgeweny bo- zieho; ACEF a sch; AEF yzadneho. C zadneho; C zabludneho; ACEF nebo. — 144. ACEF potupyti; E život sch; E aneb, F sch. — 145. CF lotrowſky wedl (spr.) A lotrowy wodyl, E lotrowy zywot wedl; ACEF nebo lapkový sch; CEF kterakz; E bludnie (nespr.); E m. neb: a, CF sch; DCF Manzelſky. — 146. ACEF stawie (C stawu) nebo rzladu; ACEF milý Pán sch. — 147. ACEF m. neb mají: gmagycze; ACEF v sohě sch; ACF m. dobré: tayne dobre, E tayne ſkutky dobre; ACEF věci a sch; E skutky sch. — 148. ACEF milý sch; A bohu (nespr.); A koha (nespr.); AEF Neb, C Nebo. — 149. ACF neb, E nebo; AE m. mnohem: welmi; C i sch; ACEF z sch. — 150. ACF m. svatú a poslední řěč: ſwu rziecz poſledny, E rzecz ſwu poſledni; CE dokonal. — 151. E ſluzbie (nespr.); ACEF i sch; E puftil; CEF ti; E byli. — 152. DCE ginij; E widieli. — 153. ACEF przygymagycz; ACEF a sch; D pieſeň nebeſku; ACEF milého sch: E chwalycze wieky wiekom Amen, F chwalecze amen. 1. D rziekachu; E má nadpis: Zywot s. Elyafſe puſtenika: AC nadp. schází. 2. C widiely ſmý, E widieh ſme; ACE m. jednoho: gyneho. — 3. E přesm: rzikaly Elyaſs; A Santyus, lat. Antinoo; E přesm. flowe Santyus; ACE m. bieše: to. — 4. ACE Thebaydis bieffe (E byla; C desět sch. (nespr.); E m. desět ke stu: Sto a deſeth; E a sch; A giefſtie (nespr.). — 5. C miely ſu, E gmieli; E proroka sch; C dawnieho, AE sch; E przebywal. — 6. A i welikého sch; ACF m. praviechu: lyde rozprawiechu; (E rozprawielij).— 7. ACE přesm: ſam o ſobie bydleſſie (E bydlel); E
Strana 39
39 14b neſnadníe mvoz gie kto wypwiti. Tu ten ſtarzec prodawnij wiek ſweho zíwota weſſken konaſſe, A obecneho prziebytka ſ lidmí nemagíe. A k geho peleſſi bieſſe ſtezka kameníta Il A vzka a przieliſſ neſnadna, A tak, 10 kdyz ſu kto chtieli k nemu gítí, ze ſu gi ledwa mohlia) znamenati. A ta peleſſ, w niezto ſedieſſe, Bieſſe plna díwne hrvozy, Ze, ktoz ſu w ní kdy wzezrzieli, Ynhed hrozu ſamí w ſobie trniechu. Tu ten starzec, p dawny wiek ſweho ziwota W ſwych vdech trzaſa ſye, vſtawnie prziebywaſſe. A na wſſaky den zazraky nebo díwy czínieſſe. A ktoz koli k nemu przígdiechu, 15 kteruz koli nehodu obwazaníj nebo nemocy, Ynhed gim od toho pomahaſſe. A mnozy gíníj puſtennícy to twrdiechu, Ze z ních nízadny nepomníj, kdy ten ſtarzec na puſſtí poczal prziebywatí. Pokrm geho bieſſe chleb ſkrowny A maliczko drziewenneho olegie od geho mladoſti az do ſtaroſtí. 19 R. 472a O ſwatem pitryonu, genz mnohy zdwie przidawaſſeb). ZAtiem z tebagda zaſye gduce, gednu horu vpatrzíchom welmí przikru a rziekv obkliczenu A vproſtrzied te hory pod ſkalu, ana wíſy, yako by vpadnutí chtíela, w peleſſ. A k te ſkale bieſſe neſnadne prziſſtíe. Tu mnozſtwie puſtenníkvow prziebywaſſe. Z nichzto°) naiſtarſſij, gemvz meno Pítryon, yako otec mezy nímí bíeſſe. Ten bieſſe geden z vczeníkvow ſwateho antoníe A po geho ſkonczeníj ſ ſwatym Amonem tak rzeczenym ſpolu ſtogieſſe. A po ſkonczeníj ſwateho amona W gieſkyní te hory bohu'd) ſluzíeſſe. A tak mnoho mocy bozíe y diwvow do ſebe miegieſſee), ze przídawaſſe a) -h- nadeps. b) červ. c) protrž. d) rohu na přilepeném papírku pozd. písmem. e) pozd. písmem na přilep. pap. 5 byla; A m. že: yakz. — 8. ACE přesm: kto gy muozie (Emoz); ACE prodávní sch. — 9. E konal; ACE neznagie; ACE a sch. — 10. E byla; AE kamennata; ACE m. a: y; ACE a sch; ACE a sch; C tak že. — 11. A kdy; E kdo; A ez; ACE gedwa; C a sch. — 12. ACE w niez; E fediel; E byla; A dyne (nespr.); E hruzy; C m. že: tak že, E tak, A sch; C kdy sch; E přesm: kdy w níj. — 13. ACE wezrziely (spr.); A ſam (nespr.); A trhniechu (nespr.); E přesm: trnuli ſami w ſobie hrozu. — 14. E přesm: zywota ſweho; AE ztrzafa (nespr.); E przebywal. — 15. E kazdy; E czynil; DC prziſſli ſu, E prziſſel. — 16. AE nebo nemocí sch; E pomahal. — 17. ACE a sch; A m. tvrdiechu: widiechu, E widieli (nespr.); AC yzadny, E zadny. — 18. ACE m. ten stařec na púšti počal přebývati: biefſe (E sch.) poczal na puſfty prziebywati; E byl.— 19. A malytko; AC drziewieneho, E drzewieneho, D drzewienneho; AC po slově sta- rosti přidávají: nebot (C Nebo) w ſwe mladoſti mnoho nediel porziad ſie poſtieſſe, lat. nam in iuventute septimanas frequenter ieiunasse perhibebatur. 1. D zdravie přidáváše sch; C má nadp: O ſwatem Pitirionie, E Od ſwateho Nytryona Puftennika tu fie czte, lat. De Pithyrione. — 2. E přesm: widieli ſme gednu horu. — 3. A oklyczenu; AE w proſtrziedcze, C v proſtrzedcze; AE m. skalú: wyſutu ſlalu (!, E ſkalu), AE wyſoku ſkalu; ACE ana visí sch. — 4. AC m. (nespr.) v peleš: produchu nebo peleſſy hroznu (spr.), E peleſſy hroznu, D peleſs; E bylo, AC sch; E neſnadno; E przigyti, AC przyſſtie bieſſe. — 5. E przebywalo; E nayſtarſſy byl; ACE gemuzto; A gmie, CE gmeno. — 6. AE Nytyryon, C Pytyryon ; C yakozto ; E byl; E byl. — 7. D Anthonia; AE spolu sch. — 8. E stal; ACE ſluzie prziebywaſſie (E prze-
39 14b neſnadníe mvoz gie kto wypwiti. Tu ten ſtarzec prodawnij wiek ſweho zíwota weſſken konaſſe, A obecneho prziebytka ſ lidmí nemagíe. A k geho peleſſi bieſſe ſtezka kameníta Il A vzka a przieliſſ neſnadna, A tak, 10 kdyz ſu kto chtieli k nemu gítí, ze ſu gi ledwa mohlia) znamenati. A ta peleſſ, w niezto ſedieſſe, Bieſſe plna díwne hrvozy, Ze, ktoz ſu w ní kdy wzezrzieli, Ynhed hrozu ſamí w ſobie trniechu. Tu ten starzec, p dawny wiek ſweho ziwota W ſwych vdech trzaſa ſye, vſtawnie prziebywaſſe. A na wſſaky den zazraky nebo díwy czínieſſe. A ktoz koli k nemu przígdiechu, 15 kteruz koli nehodu obwazaníj nebo nemocy, Ynhed gim od toho pomahaſſe. A mnozy gíníj puſtennícy to twrdiechu, Ze z ních nízadny nepomníj, kdy ten ſtarzec na puſſtí poczal prziebywatí. Pokrm geho bieſſe chleb ſkrowny A maliczko drziewenneho olegie od geho mladoſti az do ſtaroſtí. 19 R. 472a O ſwatem pitryonu, genz mnohy zdwie przidawaſſeb). ZAtiem z tebagda zaſye gduce, gednu horu vpatrzíchom welmí przikru a rziekv obkliczenu A vproſtrzied te hory pod ſkalu, ana wíſy, yako by vpadnutí chtíela, w peleſſ. A k te ſkale bieſſe neſnadne prziſſtíe. Tu mnozſtwie puſtenníkvow prziebywaſſe. Z nichzto°) naiſtarſſij, gemvz meno Pítryon, yako otec mezy nímí bíeſſe. Ten bieſſe geden z vczeníkvow ſwateho antoníe A po geho ſkonczeníj ſ ſwatym Amonem tak rzeczenym ſpolu ſtogieſſe. A po ſkonczeníj ſwateho amona W gieſkyní te hory bohu'd) ſluzíeſſe. A tak mnoho mocy bozíe y diwvow do ſebe miegieſſee), ze przídawaſſe a) -h- nadeps. b) červ. c) protrž. d) rohu na přilepeném papírku pozd. písmem. e) pozd. písmem na přilep. pap. 5 byla; A m. že: yakz. — 8. ACE přesm: kto gy muozie (Emoz); ACE prodávní sch. — 9. E konal; ACE neznagie; ACE a sch. — 10. E byla; AE kamennata; ACE m. a: y; ACE a sch; ACE a sch; C tak že. — 11. A kdy; E kdo; A ez; ACE gedwa; C a sch. — 12. ACE w niez; E fediel; E byla; A dyne (nespr.); E hruzy; C m. že: tak že, E tak, A sch; C kdy sch; E přesm: kdy w níj. — 13. ACE wezrziely (spr.); A ſam (nespr.); A trhniechu (nespr.); E přesm: trnuli ſami w ſobie hrozu. — 14. E přesm: zywota ſweho; AE ztrzafa (nespr.); E przebywal. — 15. E kazdy; E czynil; DC prziſſli ſu, E prziſſel. — 16. AE nebo nemocí sch; E pomahal. — 17. ACE a sch; A m. tvrdiechu: widiechu, E widieli (nespr.); AC yzadny, E zadny. — 18. ACE m. ten stařec na púšti počal přebývati: biefſe (E sch.) poczal na puſfty prziebywati; E byl.— 19. A malytko; AC drziewieneho, E drzewieneho, D drzewienneho; AC po slově sta- rosti přidávají: nebot (C Nebo) w ſwe mladoſti mnoho nediel porziad ſie poſtieſſe, lat. nam in iuventute septimanas frequenter ieiunasse perhibebatur. 1. D zdravie přidáváše sch; C má nadp: O ſwatem Pitirionie, E Od ſwateho Nytryona Puftennika tu fie czte, lat. De Pithyrione. — 2. E přesm: widieli ſme gednu horu. — 3. A oklyczenu; AE w proſtrziedcze, C v proſtrzedcze; AE m. skalú: wyſutu ſlalu (!, E ſkalu), AE wyſoku ſkalu; ACE ana visí sch. — 4. AC m. (nespr.) v peleš: produchu nebo peleſſy hroznu (spr.), E peleſſy hroznu, D peleſs; E bylo, AC sch; E neſnadno; E przigyti, AC przyſſtie bieſſe. — 5. E przebywalo; E nayſtarſſy byl; ACE gemuzto; A gmie, CE gmeno. — 6. AE Nytyryon, C Pytyryon ; C yakozto ; E byl; E byl. — 7. D Anthonia; AE spolu sch. — 8. E stal; ACE ſluzie prziebywaſſie (E prze-
Strana 40
40 10 zdrawíe mnohym nemocnym. A proti zloſtia) diabelſke mocníe ſtaſſe. Tak daleko w dobrych ſkutcych y w diwiech bieſſe proſpil, Ze drziewníma dwiema ſwatymab) puſtenníkoma, tocziſſ ſwatem Antoníj a ſwatemu Amonu we wſſem dvoſtogenſtwij ſye rownaſſe. Tu nas mnohym napomínaním“) potwrdíw y polepſſiw, Mnohemu dobremu gie ſye nas vczítí o rozlczne 15 chytroftí zlych duchvow. Y wecye, ze gední zlíj duchowe gfu gmenowítym hrziechom vſtawení; A kdyz toho hrzíecha zadoſt na czlowiecye vznamenagíj d), Ynhed ſwu chytru zloſtíj czlowieka k hrzíechom pochylece, Il I konagíj bez rozpaczí. A protoz, ktoz koli chce diablom panowatí, Ten panug drzewe hrziechom a tiela ſweho pokus, mvoz-lit ſye hrziechom branítí y wſſemu 20 pokuſſeníj. Neb, kterehoz koli hrziecha naſprwe oſtaneſſ, Diabla, genz tomu hrzíechu panuge, ſam od ſebe y od ginych mvozeſſ zapuditi. A tak ponenahlu vozmy ſye hrziecha neplodítí, Acz chomy nadiably, kterzíz tomu hrzíechu panugíj, ſwitiezyti. Ten ſwaty pítryon dwakrat w tyden krupek pozíwaſſe; 24 Nízadne gíne krmíe aní chtíeſſe aní w vobycziegí miegíefſe, by to promíeníl. 15a R. 472b O kniezy Elogíj, genz znaſſe dobre y zle ſkutky na lideche). POtom opíet widlechom gednoho otcye ſwateho, Gemuz diegiechu Elongivs. Ten, kdyz mſſi ſluzieſle, Taku miloſt od boha mígiefſe, Ze wſſiech, kterzíz k bozíemu tielu prziſtupachu, zaſluzenie y wíny poznawaſſe. A kdyz 5 niekterzíj z mníffkvow chtiechu k bozíemu tíelu przíſtupatí, poczie gych wzdrzowatí a rzka: kterak wy ſmiete przíſtupati k tak welike ſwato�tí, A w ſobíie magice vmyſl k ſwe zloſtí necziſty? y wecye prwemu: Tys miel a) proti zlo- pozd. na přilep. pap. b) potrh. c) na konci řádku je: mnohym n-; násl. řádek začíná se: apomínaním, k tomu pozdější rukou in margine nové n-; d) protrž. e) červ. bywal). — 9. ACE a sch; E gmiel; AE przidawal. — 10. E stal. — 11. E byl; DACE proſpiel; E prwnima. — 12. E pusteniky (nespr.); ACE Swatemu. — 13. E duostogen- ſtwim; E rownal; ACE Ten. — 14. E polepſfyl; CE yal. — 15. ACE m. i: tak; ACE rzka; ACE jsú sch; A gmnenowatym (!), E gmenowatym. — 16. A gſu vſtaveny, C ſu vſuzeni; DCE czlowieku. — 17. ACEk hrzychu ; ACE m. i: to. — 18. ACE a sch; A Proto; ACE ten sch. — 19. ACE m. a: y; ACE přesm: ſweho tiela; ACE pokuſſeny. — 20. ACE muož-liť sě hřiechóm brániti i všemu pokušení sch; ACE Nebo. — 21. ACE a sch. — 22. E hrziechu; DE chczeme; ACE tem hrziechom. — 23. ACE wytrez- ſtwie obdrzieti; C Pytýrion, E Nytiryon; E pozywal. — 24. AC yzadne, E a zadne; E aniz; E chtiel; E gmiel; ACE by to proměnil sch. (spr.) 1. D Elyowi (nespr.); E má nadp: O ſwatem Eulogij, gefſto kazdeho bratra hrziech wiediel gest, AC nadp. sch. — 2. E widiel ſme; AC diechu; E m. jemuž dějiechu: gmenem. — 3. D Elogius. ACE Eulogyus (spr.); ACE m. ten : genz; E fluzyl; D miegieſſe; ACE přesm: gmiel (C miegieſſe) od buoha (CE boha). — 4. AC k bo- ziemu oltarzy, E přesm: k oltarzy boziemu; A przyſtupiechu, C prziſtupichu, E przi- ſtupowali; E poznawal; C a sch. — 5. E chtieli; ACE přesm. a šíře: przyſtupyti ku przygieti tiela bozieho. — 6. C wzdrhowati (nespr.); ACE przyſtupiti; ACE přesm: tak k. — 7. ACE m. k své: ke wſſie (spr.); ACE i sch; ACE rzka; DE prwniemu. —
40 10 zdrawíe mnohym nemocnym. A proti zloſtia) diabelſke mocníe ſtaſſe. Tak daleko w dobrych ſkutcych y w diwiech bieſſe proſpil, Ze drziewníma dwiema ſwatymab) puſtenníkoma, tocziſſ ſwatem Antoníj a ſwatemu Amonu we wſſem dvoſtogenſtwij ſye rownaſſe. Tu nas mnohym napomínaním“) potwrdíw y polepſſiw, Mnohemu dobremu gie ſye nas vczítí o rozlczne 15 chytroftí zlych duchvow. Y wecye, ze gední zlíj duchowe gfu gmenowítym hrziechom vſtawení; A kdyz toho hrzíecha zadoſt na czlowiecye vznamenagíj d), Ynhed ſwu chytru zloſtíj czlowieka k hrzíechom pochylece, Il I konagíj bez rozpaczí. A protoz, ktoz koli chce diablom panowatí, Ten panug drzewe hrziechom a tiela ſweho pokus, mvoz-lit ſye hrziechom branítí y wſſemu 20 pokuſſeníj. Neb, kterehoz koli hrziecha naſprwe oſtaneſſ, Diabla, genz tomu hrzíechu panuge, ſam od ſebe y od ginych mvozeſſ zapuditi. A tak ponenahlu vozmy ſye hrziecha neplodítí, Acz chomy nadiably, kterzíz tomu hrzíechu panugíj, ſwitiezyti. Ten ſwaty pítryon dwakrat w tyden krupek pozíwaſſe; 24 Nízadne gíne krmíe aní chtíeſſe aní w vobycziegí miegíefſe, by to promíeníl. 15a R. 472b O kniezy Elogíj, genz znaſſe dobre y zle ſkutky na lideche). POtom opíet widlechom gednoho otcye ſwateho, Gemuz diegiechu Elongivs. Ten, kdyz mſſi ſluzieſle, Taku miloſt od boha mígiefſe, Ze wſſiech, kterzíz k bozíemu tielu prziſtupachu, zaſluzenie y wíny poznawaſſe. A kdyz 5 niekterzíj z mníffkvow chtiechu k bozíemu tíelu przíſtupatí, poczie gych wzdrzowatí a rzka: kterak wy ſmiete przíſtupati k tak welike ſwato�tí, A w ſobíie magice vmyſl k ſwe zloſtí necziſty? y wecye prwemu: Tys miel a) proti zlo- pozd. na přilep. pap. b) potrh. c) na konci řádku je: mnohym n-; násl. řádek začíná se: apomínaním, k tomu pozdější rukou in margine nové n-; d) protrž. e) červ. bywal). — 9. ACE a sch; E gmiel; AE przidawal. — 10. E stal. — 11. E byl; DACE proſpiel; E prwnima. — 12. E pusteniky (nespr.); ACE Swatemu. — 13. E duostogen- ſtwim; E rownal; ACE Ten. — 14. E polepſfyl; CE yal. — 15. ACE m. i: tak; ACE rzka; ACE jsú sch; A gmnenowatym (!), E gmenowatym. — 16. A gſu vſtaveny, C ſu vſuzeni; DCE czlowieku. — 17. ACEk hrzychu ; ACE m. i: to. — 18. ACE a sch; A Proto; ACE ten sch. — 19. ACE m. a: y; ACE přesm: ſweho tiela; ACE pokuſſeny. — 20. ACE muož-liť sě hřiechóm brániti i všemu pokušení sch; ACE Nebo. — 21. ACE a sch. — 22. E hrziechu; DE chczeme; ACE tem hrziechom. — 23. ACE wytrez- ſtwie obdrzieti; C Pytýrion, E Nytiryon; E pozywal. — 24. AC yzadne, E a zadne; E aniz; E chtiel; E gmiel; ACE by to proměnil sch. (spr.) 1. D Elyowi (nespr.); E má nadp: O ſwatem Eulogij, gefſto kazdeho bratra hrziech wiediel gest, AC nadp. sch. — 2. E widiel ſme; AC diechu; E m. jemuž dějiechu: gmenem. — 3. D Elogius. ACE Eulogyus (spr.); ACE m. ten : genz; E fluzyl; D miegieſſe; ACE přesm: gmiel (C miegieſſe) od buoha (CE boha). — 4. AC k bo- ziemu oltarzy, E přesm: k oltarzy boziemu; A przyſtupiechu, C prziſtupichu, E przi- ſtupowali; E poznawal; C a sch. — 5. E chtieli; ACE přesm. a šíře: przyſtupyti ku przygieti tiela bozieho. — 6. C wzdrhowati (nespr.); ACE przyſtupiti; ACE přesm: tak k. — 7. ACE m. k své: ke wſſie (spr.); ACE i sch; ACE rzka; DE prwniemu. —
Strana 41
41 zadoſt nocy k ſmilſtwij. Druhemu wecye: Ty ſy tak myſlił w ſobie, Ze hrzieſſnemu nebo ſpwedlnemu ſwatoſt przigíetí níc neníkodíj. A trzetíemu wecye: Tys miel w ſobie bludne myſſleníe, A za to magie, ze ta ſwatoſt 10 níc tebe ſwata nemvoz vczíniti. Ty wſſiecky pudieſſe od przígietie ſwatoſtia) ſwaty Elongivs, gím wecye a rzka: Odſtupte maliczko a pokaníe czinte, Aby, doſtívczíníením waſſeho pokaníe ſe lzamí oczíſczení ſuce hrziecha, Y byli dvoſtoiní przigíetí tíela krale nebeſkeho. 14 R. 460a O ſwatě apolonýý, genz v pietinadcti let byl, kdyzto na puſſt ſſelb). 15b WIdiechom opíet muzíe ſwateho, Gemuz gmíe Apolonyvs bieſſe, w tebagdys w tiech wlaſtech bliz od mieſta Ermopolis rzeczeneho. A do toho mieſta ſpaſytel naſſ yezuſkryftus a Marya a yozef, yakoz pwie, byli prziſſli z wlaſtíj zídowſkych podle proctwie°) yzaya�ſowa, Il Genz die a rzka: Wſtupíj hoſpodín na lehky oblak a przíjgde do egipta A zborzíj eſſe Egipſſczíjr zítnowé, Tocziſſ modly, przied geho oblíczíegem opadnu na zemí. A tu ſmy w tom mieſtie widieli ten chram, W nemzto, kdyz naſſ ſpaſytel weń wſtupíl, Wſfiecky modly letiely na zemi. Tu ſmy widieli drzíewe rzeczeneho ſwateho appolonye nedaleko odtad 10 na puſſtí pod horu prziebywagíce w ſwem klaſſtercy. Ten bieſſe ſtaroſta y otec dobrzíe píetí set mnífskvow. Ten biesse tak slowuten we wſsiech tebayckych wlaſtech A ſkutky y mocy welike mígieſſe do ſebe A díwy y zazraky welike ſkrzien buoh czínieſſe A taka miloſt bozie ſ ním roſtieſſe, Ze az od dietínſtwa az do wíeku pozíteho w trpeníj ziw bíeſſe. Tehdy 15 kdyzto ſmy geí wídieli ktwuce w ſboru mniſſſkem, Bieſſe wſtarzíj k voſmidcat 5 a) -to- nadeps. b) červ. c) potrh. 8. ACE přesm: noczy zadoft; ACE vecě sch; ACE přesm: w ſobie myſlyl. — 9. ACE neb; E ſprawedliwemu; A nycze; ACE a sch. — 10. ACE tak powiedie (E powie- diel); ACE a sch. — 12. D Elogius; AC přesm: Ty wſſeczky pudieffie Swaty Eulogyus od przygieti ſwatoſti, E ty wſſeczky Swaty Eulogius pudil od przigieti ſwatoſti; ACE jim vecě sch. (spr.); C a sch; E přesm: czynte pokanie. — 13. AE se sch. — 14. ACE i sch; ACE m. těla krále nebeského: tiela bozíeho. 1. D Appollonyowi; D v patnadczti letech; D kdyžto sch; D na púšť šel sch; E má nadpis: O s. Appollonij zywot welmie piekny; AC nadp. schází. — 2. CE Widiely ſmý (E ſme); AE přesm: Swateho muze; AE gemuzto; CE gmeno; E přesm: bylo Appolonyus. — 3. A w Tebaydie; AC v sch; ACE m. od: v (= u); C Hermo- polis tak ržecženeho, AE přesm: tak (E sch.) rzieczeneho Erompolis; ACE a sch. — 4. ACE Jezus sch; E Kristus sch; E prawi Swate cztenij. — 6. Ca sch; AE Wyftupy; BD zborzíj eſſe!, ACE zborzie ſie (spr.). — 7. CE Egipſke; B rzítnowé!, D rzitnowe, AE rytýný, C rýtnowe, lat. manufacta; ACE m. opadnu: a padnu (spr.). — 8. ACE a sch. — 11. AE klaffterzie; E byl. — 12. ACE piet; C a ten; ACE přesm: tak bieſſe (E byl). — 13. ACE a sch; D ſkutczy (nespr.); ACE přesm. a šíře: ſkutky welyke y mnohe moczy; ACD gmiegyfſe, E gmiel; ACE a sch. — 14. ACE m. veliké: roz- lyczne; D ſkrze nieij; ACE přesm: buoh czynieſſe (E czynil) ſkrzie neho; ACE a sch; A přesm: ſ nym bozie; C roſtla geſt, E roftla. — 15. ACE až sch; C požyteho neb doſpieleho; ACE w vtrpeny; E byl. — 16. E fktwucze (nespr); ACE pustennykowem;
41 zadoſt nocy k ſmilſtwij. Druhemu wecye: Ty ſy tak myſlił w ſobie, Ze hrzieſſnemu nebo ſpwedlnemu ſwatoſt przigíetí níc neníkodíj. A trzetíemu wecye: Tys miel w ſobie bludne myſſleníe, A za to magie, ze ta ſwatoſt 10 níc tebe ſwata nemvoz vczíniti. Ty wſſiecky pudieſſe od przígietie ſwatoſtia) ſwaty Elongivs, gím wecye a rzka: Odſtupte maliczko a pokaníe czinte, Aby, doſtívczíníením waſſeho pokaníe ſe lzamí oczíſczení ſuce hrziecha, Y byli dvoſtoiní przigíetí tíela krale nebeſkeho. 14 R. 460a O ſwatě apolonýý, genz v pietinadcti let byl, kdyzto na puſſt ſſelb). 15b WIdiechom opíet muzíe ſwateho, Gemuz gmíe Apolonyvs bieſſe, w tebagdys w tiech wlaſtech bliz od mieſta Ermopolis rzeczeneho. A do toho mieſta ſpaſytel naſſ yezuſkryftus a Marya a yozef, yakoz pwie, byli prziſſli z wlaſtíj zídowſkych podle proctwie°) yzaya�ſowa, Il Genz die a rzka: Wſtupíj hoſpodín na lehky oblak a przíjgde do egipta A zborzíj eſſe Egipſſczíjr zítnowé, Tocziſſ modly, przied geho oblíczíegem opadnu na zemí. A tu ſmy w tom mieſtie widieli ten chram, W nemzto, kdyz naſſ ſpaſytel weń wſtupíl, Wſfiecky modly letiely na zemi. Tu ſmy widieli drzíewe rzeczeneho ſwateho appolonye nedaleko odtad 10 na puſſtí pod horu prziebywagíce w ſwem klaſſtercy. Ten bieſſe ſtaroſta y otec dobrzíe píetí set mnífskvow. Ten biesse tak slowuten we wſsiech tebayckych wlaſtech A ſkutky y mocy welike mígieſſe do ſebe A díwy y zazraky welike ſkrzien buoh czínieſſe A taka miloſt bozie ſ ním roſtieſſe, Ze az od dietínſtwa az do wíeku pozíteho w trpeníj ziw bíeſſe. Tehdy 15 kdyzto ſmy geí wídieli ktwuce w ſboru mniſſſkem, Bieſſe wſtarzíj k voſmidcat 5 a) -to- nadeps. b) červ. c) potrh. 8. ACE přesm: noczy zadoft; ACE vecě sch; ACE přesm: w ſobie myſlyl. — 9. ACE neb; E ſprawedliwemu; A nycze; ACE a sch. — 10. ACE tak powiedie (E powie- diel); ACE a sch. — 12. D Elogius; AC přesm: Ty wſſeczky pudieffie Swaty Eulogyus od przygieti ſwatoſti, E ty wſſeczky Swaty Eulogius pudil od przigieti ſwatoſti; ACE jim vecě sch. (spr.); C a sch; E přesm: czynte pokanie. — 13. AE se sch. — 14. ACE i sch; ACE m. těla krále nebeského: tiela bozíeho. 1. D Appollonyowi; D v patnadczti letech; D kdyžto sch; D na púšť šel sch; E má nadpis: O s. Appollonij zywot welmie piekny; AC nadp. schází. — 2. CE Widiely ſmý (E ſme); AE přesm: Swateho muze; AE gemuzto; CE gmeno; E přesm: bylo Appolonyus. — 3. A w Tebaydie; AC v sch; ACE m. od: v (= u); C Hermo- polis tak ržecženeho, AE přesm: tak (E sch.) rzieczeneho Erompolis; ACE a sch. — 4. ACE Jezus sch; E Kristus sch; E prawi Swate cztenij. — 6. Ca sch; AE Wyftupy; BD zborzíj eſſe!, ACE zborzie ſie (spr.). — 7. CE Egipſke; B rzítnowé!, D rzitnowe, AE rytýný, C rýtnowe, lat. manufacta; ACE m. opadnu: a padnu (spr.). — 8. ACE a sch. — 11. AE klaffterzie; E byl. — 12. ACE piet; C a ten; ACE přesm: tak bieſſe (E byl). — 13. ACE a sch; D ſkutczy (nespr.); ACE přesm. a šíře: ſkutky welyke y mnohe moczy; ACD gmiegyfſe, E gmiel; ACE a sch. — 14. ACE m. veliké: roz- lyczne; D ſkrze nieij; ACE přesm: buoh czynieſſe (E czynil) ſkrzie neho; ACE a sch; A přesm: ſ nym bozie; C roſtla geſt, E roftla. — 15. ACE až sch; C požyteho neb doſpieleho; ACE w vtrpeny; E byl. — 16. E fktwucze (nespr); ACE pustennykowem;
Strana 42
42 let. A y tí, geſſto geho vczednícy ſye nazywachu, Tak bíechu ſwrchowaníj Y tak welicy w dvo�togenſtwíj y w zaſluzeníj, Ze moziechu wſſicní diwy y zazraky czíníti. Swaty appolonyvs v píetinadcte let wſtarzíj bieſſe, Yakozto 20 pwíe, kdyz na puſſt wyſſel. A kdíz bieſſe prziebywał let trzidcyetí na te puſſtí w ſkutcyech duchowních, Y vſlyſſiechu bratrzíe tí, geſſto ſ ním bydlechu, hlas bozíj a tak k nemu rzkuce: Appoloný, yaz zahladím ſkrzie tíe mudroſt egipſkych mudrcvow A weſſkěn rozum gích mudroftí potupím. A take wſſiecky mudrcye babílonſke zatracy a wſſiecky modly diabelſke oborzím. 25 Poſpíeſſ giz a wrat ſye tu, kdez lide prziebywagíj, A zarodiſ mí lid poſlední a ſwrchowany, Genzt bude naſledowatí nabozne czíny. Tu ſwaty Apolonyvs odpowiedie a rzka: Zbaw míe nagprwe chluby y pury, At bych neſpadl a neztratil wſſeho ſweho dobreho. Opíet k níemu hlas bozíj powiedíe a rzka: Ztíehní ſwogí rucye na ſwe hrdlo, A to, czoz popadnefſ, krutie 30 ſwiezie, pohrabíz v pieſku! Tehdy nic nepomeſſkaw, wzdwih rucye na ſwe II hrdlo, Y popade yako murzenína maleho, A ſwazaw geí hrubie, 16a y pokopa gei v pieſku. Tehdy zwola a rzka: Ya ſem ya ſem bies nad pychu vſtaweny. Opiet potom hlas bozíj wecye aa rzka: Poſpyeſſa) giz, a coz koli pozadaſſ, wſſe obdrzíſſ. Tehdy ſye ynhed zdwih Y gide tu, 35 geſſto lide prziebywagíj. A to ſye ſtalo za czaſvow Ivliana cyeſarzie welmí líteho. Tu bieſſe w tiech mieſtech gedna gieſkyníe bliz na te puſſtí. W nieigzto ſie gie prziebywatí ſwaty appolonyvs, We dne y w nocy modle ſye bohu bez przíeſtaníe. A na kazdy den y na kazdu noc klekna na ſwu kolency 40 ſye zehnaſſe ſtokrat. A pokrma nebeſkeho wíece nez tíeleſneho pozíwaſſe. a) e nadeps. E byl; D w oſmdeſati, E k oſmdefati. — 17. D letech, E letom; ACE m. a: Ale; E m. jeho: y geo, E ſie geho; D vczedlniczy; E sě sch; E naziwali; E byli. — 18. E mohli; DEC wſiczknij. — 19. E w patnadczti, E w patnadſtij; DACE letech; ACE vstáří sch; ACE byl; C yakž; E sch. — 20. A prawiechu, E sch; AC kdyzto, E kdyz byl; E puſſcz; A bieſſe ſſel, C ſſel, E ffiel yakoz prawilij; E byl; C cztyrzidczeti. — 21. ACE i sch; E vſlyffeli; A bratrzy bratrzie (!); E bydleli. — 22. ACE a sch; C takto ; AC přesm: rzka (C rzkucze) k niemu; DACE 1a. — 23. C jich múdroſti sch; ACE a sch. — 24. C přesm: mudrcze wífeczky; D zatratim, A zatratyly (nespr.), CE zatra- tiſs, lat. perdes; ACE oborzyfs, lat. subrues. — 25. ACE a sch; AE m. vrať: brati, C vratiſs; C m.a: Y, AE sch; ACE pokladny, lat. substantialem. — 26. ACE m. a: y; ACE genz. — 27. E odpowiediel; ACE a sch; A řka sch; C zpurnoſti; E i púry sch; ACE ať sch. — 28. ACE m. neztratil: zatratil (C ztratil) nevzyteczníe; ACE wſſeczkno (CE wſſeczko) swe dobry (CE dobre); A wiecze; CE wece; ACE a sch. — 29. ACE řka sch; DCE ſwe. — 30. AC pohrabayz, E zakopayz; C zdwýhl. — 31. ACE polapy; C m. a: y, AE sch; ACE krutie. — 32. AE i sch; A zahraba, CE zahrabal: AE jej sch; ACE wzwola; DCE nadbytečné já jsem sch. — 33. E m. potom: k niemu; D přesm: bozí hlas; AC m. vecě: k niemu powiedie, E powiediel; B aa!, ACE sch; AE řka sch; AE již sch; ACE m. a: wſſieczko. — 34. A wzdwyh, CE zdwihl; C ſſel, E ſſiel; ACE kdez. — 35. AC prziebywachu. E przebywaly; ACE a sch; A ſta; D czaſu. — 37. byla; A w niez, CE w nyž. — 38. D přesm: gie sie, E sie yal; ACE ten ſwaty; B modle!, C modlil. — 39. AE ſtokrat klekna; C na ſwa kolena, E na ſwych kole- nach. — 40. D přesm: zehnafſe ſye, E ziehnal fie; AE stokrát sch; ACE a sch;
42 let. A y tí, geſſto geho vczednícy ſye nazywachu, Tak bíechu ſwrchowaníj Y tak welicy w dvo�togenſtwíj y w zaſluzeníj, Ze moziechu wſſicní diwy y zazraky czíníti. Swaty appolonyvs v píetinadcte let wſtarzíj bieſſe, Yakozto 20 pwíe, kdyz na puſſt wyſſel. A kdíz bieſſe prziebywał let trzidcyetí na te puſſtí w ſkutcyech duchowních, Y vſlyſſiechu bratrzíe tí, geſſto ſ ním bydlechu, hlas bozíj a tak k nemu rzkuce: Appoloný, yaz zahladím ſkrzie tíe mudroſt egipſkych mudrcvow A weſſkěn rozum gích mudroftí potupím. A take wſſiecky mudrcye babílonſke zatracy a wſſiecky modly diabelſke oborzím. 25 Poſpíeſſ giz a wrat ſye tu, kdez lide prziebywagíj, A zarodiſ mí lid poſlední a ſwrchowany, Genzt bude naſledowatí nabozne czíny. Tu ſwaty Apolonyvs odpowiedie a rzka: Zbaw míe nagprwe chluby y pury, At bych neſpadl a neztratil wſſeho ſweho dobreho. Opíet k níemu hlas bozíj powiedíe a rzka: Ztíehní ſwogí rucye na ſwe hrdlo, A to, czoz popadnefſ, krutie 30 ſwiezie, pohrabíz v pieſku! Tehdy nic nepomeſſkaw, wzdwih rucye na ſwe II hrdlo, Y popade yako murzenína maleho, A ſwazaw geí hrubie, 16a y pokopa gei v pieſku. Tehdy zwola a rzka: Ya ſem ya ſem bies nad pychu vſtaweny. Opiet potom hlas bozíj wecye aa rzka: Poſpyeſſa) giz, a coz koli pozadaſſ, wſſe obdrzíſſ. Tehdy ſye ynhed zdwih Y gide tu, 35 geſſto lide prziebywagíj. A to ſye ſtalo za czaſvow Ivliana cyeſarzie welmí líteho. Tu bieſſe w tiech mieſtech gedna gieſkyníe bliz na te puſſtí. W nieigzto ſie gie prziebywatí ſwaty appolonyvs, We dne y w nocy modle ſye bohu bez przíeſtaníe. A na kazdy den y na kazdu noc klekna na ſwu kolency 40 ſye zehnaſſe ſtokrat. A pokrma nebeſkeho wíece nez tíeleſneho pozíwaſſe. a) e nadeps. E byl; D w oſmdeſati, E k oſmdefati. — 17. D letech, E letom; ACE m. a: Ale; E m. jeho: y geo, E ſie geho; D vczedlniczy; E sě sch; E naziwali; E byli. — 18. E mohli; DEC wſiczknij. — 19. E w patnadczti, E w patnadſtij; DACE letech; ACE vstáří sch; ACE byl; C yakž; E sch. — 20. A prawiechu, E sch; AC kdyzto, E kdyz byl; E puſſcz; A bieſſe ſſel, C ſſel, E ffiel yakoz prawilij; E byl; C cztyrzidczeti. — 21. ACE i sch; E vſlyffeli; A bratrzy bratrzie (!); E bydleli. — 22. ACE a sch; C takto ; AC přesm: rzka (C rzkucze) k niemu; DACE 1a. — 23. C jich múdroſti sch; ACE a sch. — 24. C přesm: mudrcze wífeczky; D zatratim, A zatratyly (nespr.), CE zatra- tiſs, lat. perdes; ACE oborzyfs, lat. subrues. — 25. ACE a sch; AE m. vrať: brati, C vratiſs; C m.a: Y, AE sch; ACE pokladny, lat. substantialem. — 26. ACE m. a: y; ACE genz. — 27. E odpowiediel; ACE a sch; A řka sch; C zpurnoſti; E i púry sch; ACE ať sch. — 28. ACE m. neztratil: zatratil (C ztratil) nevzyteczníe; ACE wſſeczkno (CE wſſeczko) swe dobry (CE dobre); A wiecze; CE wece; ACE a sch. — 29. ACE řka sch; DCE ſwe. — 30. AC pohrabayz, E zakopayz; C zdwýhl. — 31. ACE polapy; C m. a: y, AE sch; ACE krutie. — 32. AE i sch; A zahraba, CE zahrabal: AE jej sch; ACE wzwola; DCE nadbytečné já jsem sch. — 33. E m. potom: k niemu; D přesm: bozí hlas; AC m. vecě: k niemu powiedie, E powiediel; B aa!, ACE sch; AE řka sch; AE již sch; ACE m. a: wſſieczko. — 34. A wzdwyh, CE zdwihl; C ſſel, E ſſiel; ACE kdez. — 35. AC prziebywachu. E przebywaly; ACE a sch; A ſta; D czaſu. — 37. byla; A w niez, CE w nyž. — 38. D přesm: gie sie, E sie yal; ACE ten ſwaty; B modle!, C modlil. — 39. AE ſtokrat klekna; C na ſwa kolena, E na ſwych kole- nach. — 40. D přesm: zehnafſe ſye, E ziehnal fie; AE stokrát sch; ACE a sch;
Strana 43
43 16b A odiew geho bíesſe z bylowehoa) kudele vczíneny. A ten gisty odiew geho nikdy neobwetſſieſſe. Tu v welike chudobíe prziebywaſſe a diwy czinieſſe A mnohym neduzíwym zdrawíe dawaſſe, Gehozto vplníe neſnadníe ktery yazyk wypwij Tak, yakz ſmy za giſtu pwdu ſlyſſiehi od tiech, geſſto ſu í ním prziebywali. Geho dobrzíj ſkutcy tak ſlawníj bíechu, Ze gei wſſicní 45 yako proka aneb ktereho apoſſtola míegíechub). Mnozy mníſſkowe z vokol- ních wlaſtíj k nemu przíchazyechu, Za welike dary duſſie ſwe yako míloſtí- wemu otczíkowí obietowachu; A on gych ſ miloſtíj ochotníe kazdeho przígímaſſe, A onomu k dobrym ſkutkom, a druhemu k dobrym myſſlením ponukaſſe. Ale ſam prwe vkazowaſſe dobrymí ſkutky a dobrym przíkladem 50 to, coz rzieczíj gíne vczití chtieſſe. Wſſiecky dni poſtiti ſye gim radieſſe; A w nedieli gím wſſiem p miloſt ſ ſebu pokrm przígímati weleſſe. byliny a zelicye leſneho pozíwaſſe a toho k vohni nikdy neprzíſtawowaſſe. W tu dobu Ivlianvs cyeſarz apoſtota drzíewe rzeczeny Wſſiecky mníſſky nvtieſſe, Aby, zakona oſtanvce, Rytierzſtwie sye przigieli. I bieſſe gednoho 55 mníſſka yal a w zalarz wſadii. II K tomu ſwaty appollonyvs ſ ſwu bratrzíj pro vtíeſſeníe przígíde A gie ſe ho napomínatí, aby vſtawiczen byl v pokuſſeníj, A hruoz Yvlianowych níc ſye nebogíe, a rzka: Caſt geſt, ze wſſichní wierníj magí trpíetí pokuſſeníe. A tú dobru radu toho mnííka yateho y mladeho vziteczníe potwrdí. W tu dobu Iuhianvow wladarz, przíſſed 60 do zalarzie, Vzrziew ſwateho appolonye w zalarzí ſ geho bratrzíj, Zardiew ſye hniewíwíe, wſſiecky wnítrz zaklopí A ſwvog zamek przílozi y wecye: Tyto wſſiecky rytierzie muſye byti. A ſtrazne przied zamkem poloziw, hniewíwíe prycz gdieſſe. A kdyz bíeſſe v pvol nocy, Andielc) bozíj v welike a) -ho radováno. b) -u nadeps. později. c) -e- nadeps. C Pokrmu; A wiecz; AC nezli; E pozywal. — 41. ACE a sch; ACE přesm: Geho odiew; E byl; DACE bylowe; ACE a sch; ACE přesm: geho odiew. — 42. E nikdyz; E neobwetffiel; ACE prziebywagie; ACE a sch; E czynil. — 43. AC przydawaſſe, E przidawal; ACE plnie. — 44. A wyprawyti!, E wyprawiti mohl; E ſme my. — 45. C Gehozto; E dobry; E byly; A m. jej: gie; DACE wſſiczknij. — 46. ACE nebo; E gmieli. — 47. E przichazeli. — 48. D otczy; E přesm: obietowali yako miloſtiwemu otczy; AE m. a on: an; AE m. s: z. — 49. AE přesm: kazdeho przygymaffie (E przi- gymal) ochotnie; ACE a sch; ACE k dobremu myffleny. — 50. E ponukal; E vka- zowal; ACE skutky a sch; ACE przyklady. — 51. A czo; AE m. jiné: gie, C gich; E přesm: chtiel vczyti; AC wſſie; E přesm: radil ſie gym poſtiti. — 52. ACE jim všěm sch; ACE m. přijímati: wſſem wzieti; AC przykazowaſfie, E przikazowal; AE bylynie. — 53. E leſniho; E pozywal; E neprziſtawowal. — 54. ACE W ty czaſy; ACE přesm: Apoſtota (E Apoſtata) Czieſarz; A wſſyczky. — 55, AC nuzieffie, E nutil; CE oſtanucz; E prziyalij; E byl. — 56. DCE ſwymi. — 57. DE Bratrzimi; C k vtieſſeni; ACE a je sě ho napomínati sch. — 58. ACE w pokuſſenij, gie (E yal) ſie ho (C sch., E geho) napomynati; AC m. sě nebojě: netbati, E nedbati; AC a sch; ACE czas. — 59. C toho sch. — 60. AE m. mladého: maleho (nespr.); E potwrdil. — 61. D Appo- lonya: D Bratrzimi; ACE přesm: s geho bratrzý (E bratrzymi) w zalarzý. — 62. E hniewy; AE m. všěcky: gych wſſech, C wſſech gich; ACE zewnytrz; E przilozyl; E m. i: a, AC sch; ACE rzka. — 63. CE wſficzkny, A wſſeczkny; AD m. rytieřie: mnyſſie, C sch ; ACE m. musie: muſſegy (C muſſie, D muſſy) rytierzy (E mniſſy ry- tierzy!); ACE a sch; ACE straznych mnoho; C žalaržem; AE přěd zámkem sch. — 64. ACE přesm: gdieſsie (C y ffel gt, E ffiel) przycz (C prycż, E precz) hniewywie;
43 16b A odiew geho bíesſe z bylowehoa) kudele vczíneny. A ten gisty odiew geho nikdy neobwetſſieſſe. Tu v welike chudobíe prziebywaſſe a diwy czinieſſe A mnohym neduzíwym zdrawíe dawaſſe, Gehozto vplníe neſnadníe ktery yazyk wypwij Tak, yakz ſmy za giſtu pwdu ſlyſſiehi od tiech, geſſto ſu í ním prziebywali. Geho dobrzíj ſkutcy tak ſlawníj bíechu, Ze gei wſſicní 45 yako proka aneb ktereho apoſſtola míegíechub). Mnozy mníſſkowe z vokol- ních wlaſtíj k nemu przíchazyechu, Za welike dary duſſie ſwe yako míloſtí- wemu otczíkowí obietowachu; A on gych ſ miloſtíj ochotníe kazdeho przígímaſſe, A onomu k dobrym ſkutkom, a druhemu k dobrym myſſlením ponukaſſe. Ale ſam prwe vkazowaſſe dobrymí ſkutky a dobrym przíkladem 50 to, coz rzieczíj gíne vczití chtieſſe. Wſſiecky dni poſtiti ſye gim radieſſe; A w nedieli gím wſſiem p miloſt ſ ſebu pokrm przígímati weleſſe. byliny a zelicye leſneho pozíwaſſe a toho k vohni nikdy neprzíſtawowaſſe. W tu dobu Ivlianvs cyeſarz apoſtota drzíewe rzeczeny Wſſiecky mníſſky nvtieſſe, Aby, zakona oſtanvce, Rytierzſtwie sye przigieli. I bieſſe gednoho 55 mníſſka yal a w zalarz wſadii. II K tomu ſwaty appollonyvs ſ ſwu bratrzíj pro vtíeſſeníe przígíde A gie ſe ho napomínatí, aby vſtawiczen byl v pokuſſeníj, A hruoz Yvlianowych níc ſye nebogíe, a rzka: Caſt geſt, ze wſſichní wierníj magí trpíetí pokuſſeníe. A tú dobru radu toho mnííka yateho y mladeho vziteczníe potwrdí. W tu dobu Iuhianvow wladarz, przíſſed 60 do zalarzie, Vzrziew ſwateho appolonye w zalarzí ſ geho bratrzíj, Zardiew ſye hniewíwíe, wſſiecky wnítrz zaklopí A ſwvog zamek przílozi y wecye: Tyto wſſiecky rytierzie muſye byti. A ſtrazne przied zamkem poloziw, hniewíwíe prycz gdieſſe. A kdyz bíeſſe v pvol nocy, Andielc) bozíj v welike a) -ho radováno. b) -u nadeps. později. c) -e- nadeps. C Pokrmu; A wiecz; AC nezli; E pozywal. — 41. ACE a sch; ACE přesm: Geho odiew; E byl; DACE bylowe; ACE a sch; ACE přesm: geho odiew. — 42. E nikdyz; E neobwetffiel; ACE prziebywagie; ACE a sch; E czynil. — 43. AC przydawaſſe, E przidawal; ACE plnie. — 44. A wyprawyti!, E wyprawiti mohl; E ſme my. — 45. C Gehozto; E dobry; E byly; A m. jej: gie; DACE wſſiczknij. — 46. ACE nebo; E gmieli. — 47. E przichazeli. — 48. D otczy; E přesm: obietowali yako miloſtiwemu otczy; AE m. a on: an; AE m. s: z. — 49. AE přesm: kazdeho przygymaffie (E przi- gymal) ochotnie; ACE a sch; ACE k dobremu myffleny. — 50. E ponukal; E vka- zowal; ACE skutky a sch; ACE przyklady. — 51. A czo; AE m. jiné: gie, C gich; E přesm: chtiel vczyti; AC wſſie; E přesm: radil ſie gym poſtiti. — 52. ACE jim všěm sch; ACE m. přijímati: wſſem wzieti; AC przykazowaſfie, E przikazowal; AE bylynie. — 53. E leſniho; E pozywal; E neprziſtawowal. — 54. ACE W ty czaſy; ACE přesm: Apoſtota (E Apoſtata) Czieſarz; A wſſyczky. — 55, AC nuzieffie, E nutil; CE oſtanucz; E prziyalij; E byl. — 56. DCE ſwymi. — 57. DE Bratrzimi; C k vtieſſeni; ACE a je sě ho napomínati sch. — 58. ACE w pokuſſenij, gie (E yal) ſie ho (C sch., E geho) napomynati; AC m. sě nebojě: netbati, E nedbati; AC a sch; ACE czas. — 59. C toho sch. — 60. AE m. mladého: maleho (nespr.); E potwrdil. — 61. D Appo- lonya: D Bratrzimi; ACE přesm: s geho bratrzý (E bratrzymi) w zalarzý. — 62. E hniewy; AE m. všěcky: gych wſſech, C wſſech gich; ACE zewnytrz; E przilozyl; E m. i: a, AC sch; ACE rzka. — 63. CE wſficzkny, A wſſeczkny; AD m. rytieřie: mnyſſie, C sch ; ACE m. musie: muſſegy (C muſſie, D muſſy) rytierzy (E mniſſy ry- tierzy!); ACE a sch; ACE straznych mnoho; C žalaržem; AE přěd zámkem sch. — 64. ACE přesm: gdieſsie (C y ffel gt, E ffiel) przycz (C prycż, E precz) hniewywie;
Strana 44
44 65 ſwietloſti ſye gim ziewi, a weſſken zalarz proſwietiw y otrapiw wſſiecky ſtrazne. A okowy y rzetiezy wiezňowe zlama a dwerzíe otewrzíe. Tehdy ſtrazníj, to widuce, Przied gych ſwatymi nohami padſſe, proſyli, aby brzo precz ſſli, a rzkuce gim: lepe nam geſt za wy vmrzíeti Nezli bozíe mocy protíwny bytí, gízto moc oczitíe wídímy. Po te nocy zytra rano wladarz 70 Yulianvow, ſtraznym z czeledi cyeſarzowy rychle bieziew do zalarzie, y poczie tiech wiezniew proſytí y nutití, aby ſye prycz brali a dele tu nebyli, rzka, Ze geho dvom trzieſením zemſkym ſye oborzíl a mnoho czeledi geho dobre potlaczil. Ti ſwietíj wiezniewe to vſlyſſewſſe, wzdawſſe bohu ſlawu a geho ſwateho gmene pochwaliwſſe, na ſwu puſſt ſye nawratiwſſe, Podle 75 apoſſtolſkeho navczeníe w gednotie pocziechu bydliti, Iako gednv duſſi a gedno ſrdce magíce. Swaty appolonyvs tu ſwu bratrzíj vczíeſſe, Aby w dobrych ſkutcyech pſpiewali A Iſti diabelſke, geſſto necziſtym myſſlením gie obluzuge, na poczatcye ſye branily. A tak czíniece, hlawu geſſtierowu, tocziſſ diablowu, so potlaczíte a geho tielo vmoržíte, Iakož nam buoh przikazal, hadowe hlawy II sye chowati, To gest myfſleníe zleho y necziíteho na poczatcye 17a w naſſie ſrdcye nevpvſſtieti; Neb geſt kazal na poczatku hrziechu ſye braníti; mnohem wiece naſſim rozomem, naſſimí ſkutky, naſſími czíny zleho neplodítí. Swaty appolonyus gie sye ſwe bratrzíja) napomínatí a rzka, Aby s5 druh przied druhem plodílí; Nebo tudy, czím geſt kto na ſwietie menſſíj Tiem wieczſfij ſ bohem bude prziebywati. A take to wiezte, Ze w drych by ſkutcyech y v pokorzíe mate pſpieſſenſtwie, Kdyz ſwiecſku zadoſtíj nemate nízadneho obwazaníe; Neb to geſt bozíj dar, nebyti ſwiecſku zadoſtíj a) -rz- nadeps. b) psáno drych; později z y radováním uděláno drvch a na okraji připsáno hy. E bylo; A m. u: w, Co, E wo. — 65. D přesm: zgewi ſe gim; ACE m. sě jim zèvi: zgiewyw ſie; ACE a sch; A proſwieti, E oſwitil, C oſwieti. — 66. ACE a sch; A rytierzie!; C tiech wiezniow; E zlamal; E otewrzel. — 67. A padnucze, C padli ſu a, E padli; ACE prosili sch; AE by; ACE brzo sch. — 68. AC m. preč šli: przycz (C prycž) poſpieſſyli grechu ſie gych proſyti, E precz biezely gich proſyli; ACE a sch; C ržkucz; DACE jim sch; E was; AC nez. — 69. AC protywnu; E m. nežli božie moci protivni býti: nezlij ſie protiwiti bozy moczy; E genzto; ACE moc sch; D m. noci: moczy.— 70. ACE m. strážným: s ftarfſymi, lat. cum principalibus viris; E biezel. — 71. ACE i sch; AC m. vězniev: wieznyow ſwatych, E ſwatych wiezniow; A nuzyti, C prżynutiti, E i nutiti sch; ACE by; ACE neoſtawali. — 72. E rzkucz; D m. jeho: ge (nespr.). — 73. E ſwati; CE wiezniowe, A wieznowe; A wzdawaſſe!, E wzdali; E chwalu. — 74. ACE a sch; C gmena, E gmeno!; AE přesm: sie pufſcz; E nawratili. — 75. E přesm: poczeli by- dleti w gednotie. — 77. D ty, C sch; DCE swe; D Bratrzie, C bratrý; E vczyl. — 78. C myſſlenim gich, AE přesm: gych myſſlenym; A obluzygie. — 79. ACE a sch; ACE dyabelſku. — 80. ACE m. potlačíte: potrziete. — 81. ACE wzdy fie. — 82. A v nášě srdcě sch; AC nepufftieti, E nepufftiegte; ACE m. jest: genz geft; ACE na sch; C hrziecha ſie, AE přesm: ſie hrziecha. — 83. AE m. mnohem: welmi; ACE m. našimi skutky: nafſym myfſlenym; C našimi sch; ACE m. činy: ſkutky; ACE m. zlého: nykdy. — 84. ACE m. svatý: Wecze (!, C Wiece, E Wicze, spr.) ſwaty ; E yal; E ſwych bratrzich; ACE a sch; ACE By. — 85. C m. přěd: przi; ACE m. plodili: nepokoru (!, CE pokoru, spr.) plodyl; ACE Neb; AC m. jest: gie. — 86. ACE tiem sch; AE wietffy, C wietcży; B drych!, D druhych, ACE dobrych. — 88. AE zadneho, C yzadne. —
44 65 ſwietloſti ſye gim ziewi, a weſſken zalarz proſwietiw y otrapiw wſſiecky ſtrazne. A okowy y rzetiezy wiezňowe zlama a dwerzíe otewrzíe. Tehdy ſtrazníj, to widuce, Przied gych ſwatymi nohami padſſe, proſyli, aby brzo precz ſſli, a rzkuce gim: lepe nam geſt za wy vmrzíeti Nezli bozíe mocy protíwny bytí, gízto moc oczitíe wídímy. Po te nocy zytra rano wladarz 70 Yulianvow, ſtraznym z czeledi cyeſarzowy rychle bieziew do zalarzie, y poczie tiech wiezniew proſytí y nutití, aby ſye prycz brali a dele tu nebyli, rzka, Ze geho dvom trzieſením zemſkym ſye oborzíl a mnoho czeledi geho dobre potlaczil. Ti ſwietíj wiezniewe to vſlyſſewſſe, wzdawſſe bohu ſlawu a geho ſwateho gmene pochwaliwſſe, na ſwu puſſt ſye nawratiwſſe, Podle 75 apoſſtolſkeho navczeníe w gednotie pocziechu bydliti, Iako gednv duſſi a gedno ſrdce magíce. Swaty appolonyvs tu ſwu bratrzíj vczíeſſe, Aby w dobrych ſkutcyech pſpiewali A Iſti diabelſke, geſſto necziſtym myſſlením gie obluzuge, na poczatcye ſye branily. A tak czíniece, hlawu geſſtierowu, tocziſſ diablowu, so potlaczíte a geho tielo vmoržíte, Iakož nam buoh przikazal, hadowe hlawy II sye chowati, To gest myfſleníe zleho y necziíteho na poczatcye 17a w naſſie ſrdcye nevpvſſtieti; Neb geſt kazal na poczatku hrziechu ſye braníti; mnohem wiece naſſim rozomem, naſſimí ſkutky, naſſími czíny zleho neplodítí. Swaty appolonyus gie sye ſwe bratrzíja) napomínatí a rzka, Aby s5 druh przied druhem plodílí; Nebo tudy, czím geſt kto na ſwietie menſſíj Tiem wieczſfij ſ bohem bude prziebywati. A take to wiezte, Ze w drych by ſkutcyech y v pokorzíe mate pſpieſſenſtwie, Kdyz ſwiecſku zadoſtíj nemate nízadneho obwazaníe; Neb to geſt bozíj dar, nebyti ſwiecſku zadoſtíj a) -rz- nadeps. b) psáno drych; později z y radováním uděláno drvch a na okraji připsáno hy. E bylo; A m. u: w, Co, E wo. — 65. D přesm: zgewi ſe gim; ACE m. sě jim zèvi: zgiewyw ſie; ACE a sch; A proſwieti, E oſwitil, C oſwieti. — 66. ACE a sch; A rytierzie!; C tiech wiezniow; E zlamal; E otewrzel. — 67. A padnucze, C padli ſu a, E padli; ACE prosili sch; AE by; ACE brzo sch. — 68. AC m. preč šli: przycz (C prycž) poſpieſſyli grechu ſie gych proſyti, E precz biezely gich proſyli; ACE a sch; C ržkucz; DACE jim sch; E was; AC nez. — 69. AC protywnu; E m. nežli božie moci protivni býti: nezlij ſie protiwiti bozy moczy; E genzto; ACE moc sch; D m. noci: moczy.— 70. ACE m. strážným: s ftarfſymi, lat. cum principalibus viris; E biezel. — 71. ACE i sch; AC m. vězniev: wieznyow ſwatych, E ſwatych wiezniow; A nuzyti, C prżynutiti, E i nutiti sch; ACE by; ACE neoſtawali. — 72. E rzkucz; D m. jeho: ge (nespr.). — 73. E ſwati; CE wiezniowe, A wieznowe; A wzdawaſſe!, E wzdali; E chwalu. — 74. ACE a sch; C gmena, E gmeno!; AE přesm: sie pufſcz; E nawratili. — 75. E přesm: poczeli by- dleti w gednotie. — 77. D ty, C sch; DCE swe; D Bratrzie, C bratrý; E vczyl. — 78. C myſſlenim gich, AE přesm: gych myſſlenym; A obluzygie. — 79. ACE a sch; ACE dyabelſku. — 80. ACE m. potlačíte: potrziete. — 81. ACE wzdy fie. — 82. A v nášě srdcě sch; AC nepufftieti, E nepufftiegte; ACE m. jest: genz geft; ACE na sch; C hrziecha ſie, AE přesm: ſie hrziecha. — 83. AE m. mnohem: welmi; ACE m. našimi skutky: nafſym myfſlenym; C našimi sch; ACE m. činy: ſkutky; ACE m. zlého: nykdy. — 84. ACE m. svatý: Wecze (!, C Wiece, E Wicze, spr.) ſwaty ; E yal; E ſwych bratrzich; ACE a sch; ACE By. — 85. C m. přěd: przi; ACE m. plodili: nepokoru (!, CE pokoru, spr.) plodyl; ACE Neb; AC m. jest: gie. — 86. ACE tiem sch; AE wietffy, C wietcży; B drych!, D druhych, ACE dobrych. — 88. AE zadneho, C yzadne. —
Strana 45
45 17 obwazanu. A kdyz by ktery z was bozzſku miloſtíj tak obwazan byl wyſocye a pſpiel, Ze by znamenitie díwy czínii, Tiem ſye nikdy nepurz 90 ani chlub, Ale, w ſobie vtagie ten bozíj dar y geho weliku miloſt, ne kazdemu zyewug, a tak ſam ſebe neprzielſtíſſ A toho daru bozieho y mí- loſtí neztratíls nevzíteczníe. A tu ſye gie ſwaty appolonyvs ſlowa bozíeho hlahol proſtrany a rozom vziteczny; to ſme ſamí widieli y ſlyſſieli z geho vſt ſlyſſieli. A we 95 wſſiech diwiech y zazracyech bieſſe welmi hotowy. Neb, zacz koli boha pſyeſſe, za kterych wiecy tagnych neb buducych, Bez meſſkaníe to na bozye obdrzieſſe. A kdyz geho towarzíſſek ſtarſſí, S nimzto mnoho czaſvow w ſwrchowanem zíwotie ſpolu prziebywala, Swuoi ſwaty zíwot dokonal, Podal na gednea) puſſtí te nocy w ſennem otrapeníj Swaty apolonyvs 100 vzrzie gey na ſtolicy mezy apoſſtoly ſedíece a tak k ſobie rzkuce: Wſſie cnoſtí y mílo�tí dobrych ſkutkuow diedicem ſy zde oſtawen. Tehdy ſwaty appolonyvs poczie ſye ſnaznie modliti, Aby gei raczil ſpieſſe k ſobíe wzyetí a ſ ſebu pokog w nebeſyech dati. A Odpowíedie gemu pan buoh a rzka: Gefstie geft tebe potrziebie na zemí przíebywatí pto, ll Aby mnozy twy 105 ſye dobrym przíkladomb) navczíli a navcztece ſye plnili a v wíerzie pſpie- wali A twa bratrzíe z zakona y gíníj wſlickni zakonnícy twym przikladem proſníecenie wzieli, Aby gich mzda przied bohem roſtla. Toho hlaſu zge- wenie ſchowaw w frdcy, y gie sye pilnie znamenati, a to ſye poczíe konati porzad. Ynhed po male chwili wſſickni mniſſkowe ſe wſſie puſſtie k niemu 110 ſye ſbiehſſe, pocziechu geho vczenie poſluchatí, a przikladem geho ſwateho ziwota ſebe polepſſiwſſe, ſwieckeho bydla ſye odpowiediewfſe°), Slawny a) -ed- nadeps. b) -k- nadeps. c) d v od- nadeps. 89. ACE přesm: Neb zadoſti ſwietſku nebyti obwazanu bozij dar geſt; A kdy. — 90. ACE stručněji: ktery z was w dobrych ſkutcziech take (CE tak) wyſocze proſpieſſyl (CE profpiel); C znamenite; E nepuř sch. — 91. E ani sch; E nechlub; ACE přesm: milost welyku. — 92. ACE a před tak sch. — 94. ACE a sch; AC m. tu sě jě: Gmie- gyffe, E Gmiel; AE hlaholy; E profträne. — 95. ACE a sch; C m. rozom užitečný: rozomný y vžyteczny; ACE m. úst: Swatych vít; DACE zbytečné slyšěli sch. — 96. C i zazraciech sch; E byl. — 97. E proſyl; D ktere; D tayne; D buduczye; ACE po sl. budúcích následuje: zgiewený (spr.). — 98. AE m. bez meškánie to na Bozě: beze wſſe chwyle na bozie (E bohu) to, C beze wſſeho prodlenie na bohu to; E ob- drziel; ACE a sch; ACE ſ nymz geſt. — 99. AC prziebywal, E przebywali; AC do- kona. — 100. AC m. jedné: gyneý, E gine: AE té noci sch; A m. w senném: wſſem (nespr.), E w swem (nespr.). — 101. E vzrziel; ACE geho; C sedieczý; E přesm: ſe- dicze mezy appoftoly. — 102. ACE tehdy sch. — 103. AC šíře: ſnaznie bohu modlyti, E přesm: bohu ſnaznie modlyti; ACE by; C spěše sch. — 104. ACE přesm: pokoyg s ſebu daty w nebeſych; ACE a sch; E odpowiediel; ACE m. Pán Buoh: ſpaſytel; ACE a řka sch. — 106. E přesm: fie twym; AE dobrým sch; C a sch; E sě sch. — 107. CE twogy; C bratrzi; C m. z zákona: zaköniczy; ACE přesm: wſſeczkný (CE wſficzkni) gyny. — 108. B profníeceníe!; ACE m. tvým příkladem prosviecenie vzěli, aby jich mzda před Bohem rostla: twym przykladem y (C v, spr.) miloſrdý (C milo- ſrdestwie, E milofrdenstwiem) proſpiewali (C przebywaly), aby ſkrzie gych polepſſeny y twym przykladem proroſwieczenye (!, CE proſwieczenie, spr.) tobie mzda przied bohem roſtla; A haſu! — 109. C zachowaw; E w ſwrdczy!; ACE i sch; E yal ; ACE přesm: konati poczie. — 111. E zbiehly, C zbiefſe(!); E poczeli; C počěchu jeho učenie
45 17 obwazanu. A kdyz by ktery z was bozzſku miloſtíj tak obwazan byl wyſocye a pſpiel, Ze by znamenitie díwy czínii, Tiem ſye nikdy nepurz 90 ani chlub, Ale, w ſobie vtagie ten bozíj dar y geho weliku miloſt, ne kazdemu zyewug, a tak ſam ſebe neprzielſtíſſ A toho daru bozieho y mí- loſtí neztratíls nevzíteczníe. A tu ſye gie ſwaty appolonyvs ſlowa bozíeho hlahol proſtrany a rozom vziteczny; to ſme ſamí widieli y ſlyſſieli z geho vſt ſlyſſieli. A we 95 wſſiech diwiech y zazracyech bieſſe welmi hotowy. Neb, zacz koli boha pſyeſſe, za kterych wiecy tagnych neb buducych, Bez meſſkaníe to na bozye obdrzieſſe. A kdyz geho towarzíſſek ſtarſſí, S nimzto mnoho czaſvow w ſwrchowanem zíwotie ſpolu prziebywala, Swuoi ſwaty zíwot dokonal, Podal na gednea) puſſtí te nocy w ſennem otrapeníj Swaty apolonyvs 100 vzrzie gey na ſtolicy mezy apoſſtoly ſedíece a tak k ſobie rzkuce: Wſſie cnoſtí y mílo�tí dobrych ſkutkuow diedicem ſy zde oſtawen. Tehdy ſwaty appolonyvs poczie ſye ſnaznie modliti, Aby gei raczil ſpieſſe k ſobíe wzyetí a ſ ſebu pokog w nebeſyech dati. A Odpowíedie gemu pan buoh a rzka: Gefstie geft tebe potrziebie na zemí przíebywatí pto, ll Aby mnozy twy 105 ſye dobrym przíkladomb) navczíli a navcztece ſye plnili a v wíerzie pſpie- wali A twa bratrzíe z zakona y gíníj wſlickni zakonnícy twym przikladem proſníecenie wzieli, Aby gich mzda przied bohem roſtla. Toho hlaſu zge- wenie ſchowaw w frdcy, y gie sye pilnie znamenati, a to ſye poczíe konati porzad. Ynhed po male chwili wſſickni mniſſkowe ſe wſſie puſſtie k niemu 110 ſye ſbiehſſe, pocziechu geho vczenie poſluchatí, a przikladem geho ſwateho ziwota ſebe polepſſiwſſe, ſwieckeho bydla ſye odpowiediewfſe°), Slawny a) -ed- nadeps. b) -k- nadeps. c) d v od- nadeps. 89. ACE přesm: Neb zadoſti ſwietſku nebyti obwazanu bozij dar geſt; A kdy. — 90. ACE stručněji: ktery z was w dobrych ſkutcziech take (CE tak) wyſocze proſpieſſyl (CE profpiel); C znamenite; E nepuř sch. — 91. E ani sch; E nechlub; ACE přesm: milost welyku. — 92. ACE a před tak sch. — 94. ACE a sch; AC m. tu sě jě: Gmie- gyffe, E Gmiel; AE hlaholy; E profträne. — 95. ACE a sch; C m. rozom užitečný: rozomný y vžyteczny; ACE m. úst: Swatych vít; DACE zbytečné slyšěli sch. — 96. C i zazraciech sch; E byl. — 97. E proſyl; D ktere; D tayne; D buduczye; ACE po sl. budúcích následuje: zgiewený (spr.). — 98. AE m. bez meškánie to na Bozě: beze wſſe chwyle na bozie (E bohu) to, C beze wſſeho prodlenie na bohu to; E ob- drziel; ACE a sch; ACE ſ nymz geſt. — 99. AC prziebywal, E przebywali; AC do- kona. — 100. AC m. jedné: gyneý, E gine: AE té noci sch; A m. w senném: wſſem (nespr.), E w swem (nespr.). — 101. E vzrziel; ACE geho; C sedieczý; E přesm: ſe- dicze mezy appoftoly. — 102. ACE tehdy sch. — 103. AC šíře: ſnaznie bohu modlyti, E přesm: bohu ſnaznie modlyti; ACE by; C spěše sch. — 104. ACE přesm: pokoyg s ſebu daty w nebeſych; ACE a sch; E odpowiediel; ACE m. Pán Buoh: ſpaſytel; ACE a řka sch. — 106. E přesm: fie twym; AE dobrým sch; C a sch; E sě sch. — 107. CE twogy; C bratrzi; C m. z zákona: zaköniczy; ACE přesm: wſſeczkný (CE wſficzkni) gyny. — 108. B profníeceníe!; ACE m. tvým příkladem prosviecenie vzěli, aby jich mzda před Bohem rostla: twym przykladem y (C v, spr.) miloſrdý (C milo- ſrdestwie, E milofrdenstwiem) proſpiewali (C przebywaly), aby ſkrzie gych polepſſeny y twym przykladem proroſwieczenye (!, CE proſwieczenie, spr.) tobie mzda przied bohem roſtla; A haſu! — 109. C zachowaw; E w ſwrdczy!; ACE i sch; E yal ; ACE přesm: konati poczie. — 111. E zbiehly, C zbiefſe(!); E poczeli; C počěchu jeho učenie
Strana 46
46 konwent ſobie na te horzie vczíníchu, W nemzto welmí rownie a ſlawníe ziwí blechu A gednoſtagníe pokrm tieleſny przígímachu. Ten ſlawny ſbor 115 wiece nebeſký nez ſwiecſký flowiefſe a andielſký ziwot wediechu, wſſiemi dobrymí ſkutky okrafſleníj. A nízadný z ních nemiegíeefe rucha po- ſſkwrneneho aneb ſmrduteho, Ale gich duſſie y gich rucho przieliſſnu kraſu miegieſſe. Neb ſye geſt dobrzíe piſmo dobrzie naplnilo, Kdezto pwíj: weſeli ſye puſſt, A to pto, ze mnoho ſynvow, tocziſſ otcow ſwatych, na 120 nie prziebywaſſe. Acz geſt to bylo o ſwate cyerkwi powiedieno, tocziſſ o wierzie naſſie krzieſtanſke, Awſsak sye ge to na pufstiech Egipskych wſſecko dobrzie naplnilo. Nebo z nízadneho mieſta neprziſſlo gych tak mnoho k ſpaſeníj, yako z egiptſkych puſſtí mohlo gich przied buoh przigítí. Nebo yakz mnoho lidíj muoz byti po tiech mieſtech, Bezmal tak 125 mnoho mníchvow po puſſtech prziebywaſſe. A pto ſye dobrzie o ních po- wiedienie ſwateho pawla dokonalo, Gessto gest powiediel a rzka: Kdez gest obecnie hrziech prziebywal, Tudiez gest mílost obecna prziebywala a tu poſlana. Nebo geſſt w egiptie obbiehala modla pohanſka wiece nez w kte- rych II Pohanſkych wlaſtech. Pſy a opicye a gínu niemu twarz za bohy 18a 130 miegíechu, A gíníj cybulia) neb gínv rozlícznv zelínv, A toho yako boha naſledowachu, Iakoz ſwaty apolonyvs o gich ftarem bludu pwíj a rzka: Niekdy egipſſtíj wolowí yako bohu chwalu wzdawachu, A to pto, ze, gímí rolíj orzice, pokrmu ſobie dobywachu. Take wodu chwylíb), ragſkeho po- toka, (toze wſſicku wlaſt egipſku rozwlazowaſſe, yako boha ctíechu; Zemí 135 take pto, neb ginych zemíe bieſſe plodíſtwiegſſíe. A pſy a opicye, yako drziewe rzeczeno, y rozlíczne byle y zelinv ctlechu, A to pto, ze za krale a) -1 nadeps. b) ch- nadeps. c) o- nadeps. poslúchati sch; C ſwatym. — 112. C žywotem; E odpowiedielij. — 113. E přesm: vczynili na te horze; ACE w niemz; AC m. a: y. — 114. E bylij; C gednoſtayny ; A m. jednostajně: gednoftayne (!) zywi blechu a gednoſtaynie (přehlédnutím opisovačo- vým); E přesm: przigymali pokrm tieleſtny. — 115. E ſlul; ACE a sch; ACE přesm: wediefsie (Cwedl gest, E wedl) zywot. — 116. ACE a sch; ACE yzadny; E negmiel. — 117. ACE neb. — 118. E gmielo; ACE Nebo; ACE jest dobřě sch; D druhé, nadbytečné dobřě sch; ACE naplnylo geſt. — 119. E puſſež tato; E a to sch; ACE mnozstwie. — 120. E przebywalo. — 121. ACE wssak; DAE gest; ACE to dobrzie; C pufftech. — 122. E všecko sch; ACE dobřě sch; C Neb; ACE jich sch. — 123. ACE m. mnoho: welyke mnozſtwie; E yakozto, C yakzto, A yakoto; ACE z Egyptſke puſſczie. — 124. ACE dogyti; AE yakozto, C yakzto; C lidí muož sch. — 125. AE m. mnoho mnichuov: mnychuow mnozſtwie, C mnozſtwie mnichow; E przebywalo; ACE o nich sch. — 126. ACE o nych dokonalo; ACE m. ješto: kdezto; ACE a sch. — 127. A obycznie, C obyznie; A m. tudiež: tu dieſſe ze, E tu rzekl ze; AE jest sch; A obyczna, C obizna; ACE přěbývala a tu sch. — 128. ACE byla poſlana; ACE Neb; B geſſt!; ACE obiehala. — 129. C a sch; C boha. — 130. E gmiely; ACE nebo; ACE jinú sch; ACE přesm: zelinu rozlicznu; ACE a toho sch; C yakožto. — 131. E naſle- dowalij; AC yakz; AC přesm: starem gych; AE bludie; ACE m. a řka: y wyklada. — 132. ACE Egyptſký lyd; AC přesm: chwalu yako bohu wzdawaſſie, E chwalu wzdawali yako bohu. — 133. ACE pozytek (C puožytek) a pokrm; E dobywali; B chwylí!, AE nyli, C Nyla (spr.). — 134. E rozwlazowal, D rozlazowaffe!; E cztily. — 135. ACE nebo; C Zemy; A plodyſtwie!, C plodnieyſſie, E plodnieyſſy; ACE a před sl. psy sch; ACE yakoz gſmy (E ſme). — 136. C držew, A drziew, E prwe; ACE rziekly. —
46 konwent ſobie na te horzie vczíníchu, W nemzto welmí rownie a ſlawníe ziwí blechu A gednoſtagníe pokrm tieleſny przígímachu. Ten ſlawny ſbor 115 wiece nebeſký nez ſwiecſký flowiefſe a andielſký ziwot wediechu, wſſiemi dobrymí ſkutky okrafſleníj. A nízadný z ních nemiegíeefe rucha po- ſſkwrneneho aneb ſmrduteho, Ale gich duſſie y gich rucho przieliſſnu kraſu miegieſſe. Neb ſye geſt dobrzíe piſmo dobrzie naplnilo, Kdezto pwíj: weſeli ſye puſſt, A to pto, ze mnoho ſynvow, tocziſſ otcow ſwatych, na 120 nie prziebywaſſe. Acz geſt to bylo o ſwate cyerkwi powiedieno, tocziſſ o wierzie naſſie krzieſtanſke, Awſsak sye ge to na pufstiech Egipskych wſſecko dobrzie naplnilo. Nebo z nízadneho mieſta neprziſſlo gych tak mnoho k ſpaſeníj, yako z egiptſkych puſſtí mohlo gich przied buoh przigítí. Nebo yakz mnoho lidíj muoz byti po tiech mieſtech, Bezmal tak 125 mnoho mníchvow po puſſtech prziebywaſſe. A pto ſye dobrzie o ních po- wiedienie ſwateho pawla dokonalo, Gessto gest powiediel a rzka: Kdez gest obecnie hrziech prziebywal, Tudiez gest mílost obecna prziebywala a tu poſlana. Nebo geſſt w egiptie obbiehala modla pohanſka wiece nez w kte- rych II Pohanſkych wlaſtech. Pſy a opicye a gínu niemu twarz za bohy 18a 130 miegíechu, A gíníj cybulia) neb gínv rozlícznv zelínv, A toho yako boha naſledowachu, Iakoz ſwaty apolonyvs o gich ftarem bludu pwíj a rzka: Niekdy egipſſtíj wolowí yako bohu chwalu wzdawachu, A to pto, ze, gímí rolíj orzice, pokrmu ſobie dobywachu. Take wodu chwylíb), ragſkeho po- toka, (toze wſſicku wlaſt egipſku rozwlazowaſſe, yako boha ctíechu; Zemí 135 take pto, neb ginych zemíe bieſſe plodíſtwiegſſíe. A pſy a opicye, yako drziewe rzeczeno, y rozlíczne byle y zelinv ctlechu, A to pto, ze za krale a) -1 nadeps. b) ch- nadeps. c) o- nadeps. poslúchati sch; C ſwatym. — 112. C žywotem; E odpowiedielij. — 113. E přesm: vczynili na te horze; ACE w niemz; AC m. a: y. — 114. E bylij; C gednoſtayny ; A m. jednostajně: gednoftayne (!) zywi blechu a gednoſtaynie (přehlédnutím opisovačo- vým); E přesm: przigymali pokrm tieleſtny. — 115. E ſlul; ACE a sch; ACE přesm: wediefsie (Cwedl gest, E wedl) zywot. — 116. ACE a sch; ACE yzadny; E negmiel. — 117. ACE neb. — 118. E gmielo; ACE Nebo; ACE jest dobřě sch; D druhé, nadbytečné dobřě sch; ACE naplnylo geſt. — 119. E puſſež tato; E a to sch; ACE mnozstwie. — 120. E przebywalo. — 121. ACE wssak; DAE gest; ACE to dobrzie; C pufftech. — 122. E všecko sch; ACE dobřě sch; C Neb; ACE jich sch. — 123. ACE m. mnoho: welyke mnozſtwie; E yakozto, C yakzto, A yakoto; ACE z Egyptſke puſſczie. — 124. ACE dogyti; AE yakozto, C yakzto; C lidí muož sch. — 125. AE m. mnoho mnichuov: mnychuow mnozſtwie, C mnozſtwie mnichow; E przebywalo; ACE o nich sch. — 126. ACE o nych dokonalo; ACE m. ješto: kdezto; ACE a sch. — 127. A obycznie, C obyznie; A m. tudiež: tu dieſſe ze, E tu rzekl ze; AE jest sch; A obyczna, C obizna; ACE přěbývala a tu sch. — 128. ACE byla poſlana; ACE Neb; B geſſt!; ACE obiehala. — 129. C a sch; C boha. — 130. E gmiely; ACE nebo; ACE jinú sch; ACE přesm: zelinu rozlicznu; ACE a toho sch; C yakožto. — 131. E naſle- dowalij; AC yakz; AC přesm: starem gych; AE bludie; ACE m. a řka: y wyklada. — 132. ACE Egyptſký lyd; AC přesm: chwalu yako bohu wzdawaſſie, E chwalu wzdawali yako bohu. — 133. ACE pozytek (C puožytek) a pokrm; E dobywali; B chwylí!, AE nyli, C Nyla (spr.). — 134. E rozwlazowal, D rozlazowaffe!; E cztily. — 135. ACE nebo; C Zemy; A plodyſtwie!, C plodnieyſſie, E plodnieyſſy; ACE a před sl. psy sch; ACE yakoz gſmy (E ſme). — 136. C držew, A drziew, E prwe; ACE rziekly. —
Strana 47
47 18b faraona Mníegíechu za to, ze ſkrzie to ſpaſení magíj bytí. A ptoz ſye tiem wíecem gíeſſitnym klaníechu a rzkuc: Abychom faraonaa), geſſto po naſſich otcych vtonul, nenaſledowali a ſ ním v morzí nevtonvli. To wſſecko ſwaty appolonyvs mlvwieſſe k ſwe bratrzíj. A pto ty przíklady, geſſto nam ſwaty appolonyvs vkazal, kterez geſt ſwymi dobrymi ſkutky obdrzal, Y ſluſſie nam popſatí. Neb to bíeſſe drziewe dobrzie w deſyetí vlicyech tu w tom okolíj, kdez ſwaty apolony prziebywaſſe, W níchzto ſye klaníechu bieſom ti giſtíj pohane. A chram gich pohanſky bieſſe ſſiroky a modla w b) nem bieſſe. A tu modlu poppowe 145 Egipiſtij z vobycziegie ſwymí pieſníemí okolo toho chramu noſyechu. Tehdy ſye przíhodí gítí tudy ſwatemu appoloný, kdyzto oní ſ ſwu modlu okolo po polích a zpiewagice podle obycziegie noſie). A kdyzto vzrzie ſwaty apoloný ty ſboryd) neſbozne, Slitowaw ſye nad gích bludem, Poklek na ſwu kolency, Y gie ſye wzywatí naſleho pana yezukryſta A geho moc 150 te modle y ſe wſſiemí pohany tiemí kaza ſtatí na míeſtíe nehnvce ſe. A kdyz popowe te modly lI Y ta wſſiecka obec cyely den na wrucyem wedrzie pcowachu, a ſ míeſta ſye hnvtí nemohuce, ſamí ſye tomu diwiechu, kterake) ſye gim geſt ſtalo. Tehdy popowe k vobcy wecyechu a rzkuce, Ze geden puſtenník, menem apolonyvs, genz blíz na te puſſtí prziebywa, 155 Ze ten ſweho boha mocy to vczíníl, Y ſluffie gemu níeco k liboſtí vczínítí, acz chcem teto przihody zbyti. Ten weliky diw gine kragíny vſlyſſiewſſe A k te ſye modle prziblizíwſſe y k ſlvham te modly, Otazachu, pcz na a) za tím přeškrtnuto: geſſto ſſich otcych vtonul. b) w nadeps. c) přips. pozd. in marg. d) -0. nadeps. e) -ra nadeps. 140 137. D přesm: magi ſpaſenij; ACE m. mnějiechu ... býti: mniechu (E mniely) przygyt ſkrzie to k ſpaſenie; ACE proto; A m. sě: fiem (nespr.). — 138. ACE m. věcem: toczyz (C totiž, E totizto) zelynie a gynym wieczem (E wieczym); E klaniely; ACE a sch ; ACE genz. 139. ACE bieffe (E byl, C biezie, lat. persequens) vtonul w morzy. — 140. E mluwil; DCE k ſwy Bratrzim. — 141. A m. ješto: geft, E sch; E m. nám svatý Appolonius ukázał: ſwaty Appollonyus geſt nam oſtawil a vkazal. — 142. E obdrziel; ACE i sch; ACE Nebo; ACE to sch; E bylo. — 143. AE m. uliciech: domiech; E m. tu: to (nespr.): D Appolonyus, E Appollonyus. — 144. E przebywal; E klaniely; AC pohanowe; ACE a sch. — 145. ACE m. jich pohanſký: pohanſke modly; E byl; ACE m. a modla v nem bieše: a w tom bieſſe (E byla) modla pohaníka (E přesm: pohan- ſka modla); E kniezy. — 146. E noſyly. — 147. E přesm: tudy giti; D Appolonyowi, E Apollonowi; ACE kdyz; ACE m. oni: ti pohanowe (CE pohane). — 148. D no- ſyechu; AC m. (porušeného znění) s svú modlú okolo po polích a zpievajíce podlé obyčějě nosie: ſwu modlu okolo chodiechu po polych zpiewagycze podle obyczegie, E okolo s ſwu modlu chodily po polych zpiewagicze podle obyczegie; ACE a sch; AE kdyz; ACE vzrziew. — 149. DACE Appollonyus; ACE m. nesbožné: nelborne (! C neſbožne, lat. infelicium turbas) pohaníke, ty chwaly dyabelſke y hlaſy pohanſke; E ſlitowal; A na (nespr.); ACE klek. — 150. E na ſwych kolenach ; AE i sch; E yal fie, C pocže; D našeho sch; ACE m. Pána: boha. — 151. C modly; ACE přesm: tremi pohaný; CE kazal; ACE m. na: na giednom; E nehnucz. — 152. E kniezy; ACE ta sch. — 153. E praczowali; ACE a sch; AE přesm: nemohucze (E nemohucz) hnuti; E diwilíj. — 154. C m. jim jest: gie gim; D m. jest: gt to, AE to; E kniezy; AC po- wiediechu, E powiedielij; ACE a řkúce sch. — 156. ACE m. i: a: ACE m. něco k li- bosti: niekteru bytoſt. — 157. C m. této; tee; E přesm: zbyti teto przihody; A m.
47 18b faraona Mníegíechu za to, ze ſkrzie to ſpaſení magíj bytí. A ptoz ſye tiem wíecem gíeſſitnym klaníechu a rzkuc: Abychom faraonaa), geſſto po naſſich otcych vtonul, nenaſledowali a ſ ním v morzí nevtonvli. To wſſecko ſwaty appolonyvs mlvwieſſe k ſwe bratrzíj. A pto ty przíklady, geſſto nam ſwaty appolonyvs vkazal, kterez geſt ſwymi dobrymi ſkutky obdrzal, Y ſluſſie nam popſatí. Neb to bíeſſe drziewe dobrzie w deſyetí vlicyech tu w tom okolíj, kdez ſwaty apolony prziebywaſſe, W níchzto ſye klaníechu bieſom ti giſtíj pohane. A chram gich pohanſky bieſſe ſſiroky a modla w b) nem bieſſe. A tu modlu poppowe 145 Egipiſtij z vobycziegie ſwymí pieſníemí okolo toho chramu noſyechu. Tehdy ſye przíhodí gítí tudy ſwatemu appoloný, kdyzto oní ſ ſwu modlu okolo po polích a zpiewagice podle obycziegie noſie). A kdyzto vzrzie ſwaty apoloný ty ſboryd) neſbozne, Slitowaw ſye nad gích bludem, Poklek na ſwu kolency, Y gie ſye wzywatí naſleho pana yezukryſta A geho moc 150 te modle y ſe wſſiemí pohany tiemí kaza ſtatí na míeſtíe nehnvce ſe. A kdyz popowe te modly lI Y ta wſſiecka obec cyely den na wrucyem wedrzie pcowachu, a ſ míeſta ſye hnvtí nemohuce, ſamí ſye tomu diwiechu, kterake) ſye gim geſt ſtalo. Tehdy popowe k vobcy wecyechu a rzkuce, Ze geden puſtenník, menem apolonyvs, genz blíz na te puſſtí prziebywa, 155 Ze ten ſweho boha mocy to vczíníl, Y ſluffie gemu níeco k liboſtí vczínítí, acz chcem teto przihody zbyti. Ten weliky diw gine kragíny vſlyſſiewſſe A k te ſye modle prziblizíwſſe y k ſlvham te modly, Otazachu, pcz na a) za tím přeškrtnuto: geſſto ſſich otcych vtonul. b) w nadeps. c) přips. pozd. in marg. d) -0. nadeps. e) -ra nadeps. 140 137. D přesm: magi ſpaſenij; ACE m. mnějiechu ... býti: mniechu (E mniely) przygyt ſkrzie to k ſpaſenie; ACE proto; A m. sě: fiem (nespr.). — 138. ACE m. věcem: toczyz (C totiž, E totizto) zelynie a gynym wieczem (E wieczym); E klaniely; ACE a sch ; ACE genz. 139. ACE bieffe (E byl, C biezie, lat. persequens) vtonul w morzy. — 140. E mluwil; DCE k ſwy Bratrzim. — 141. A m. ješto: geft, E sch; E m. nám svatý Appolonius ukázał: ſwaty Appollonyus geſt nam oſtawil a vkazal. — 142. E obdrziel; ACE i sch; ACE Nebo; ACE to sch; E bylo. — 143. AE m. uliciech: domiech; E m. tu: to (nespr.): D Appolonyus, E Appollonyus. — 144. E przebywal; E klaniely; AC pohanowe; ACE a sch. — 145. ACE m. jich pohanſký: pohanſke modly; E byl; ACE m. a modla v nem bieše: a w tom bieſſe (E byla) modla pohaníka (E přesm: pohan- ſka modla); E kniezy. — 146. E noſyly. — 147. E přesm: tudy giti; D Appolonyowi, E Apollonowi; ACE kdyz; ACE m. oni: ti pohanowe (CE pohane). — 148. D no- ſyechu; AC m. (porušeného znění) s svú modlú okolo po polích a zpievajíce podlé obyčějě nosie: ſwu modlu okolo chodiechu po polych zpiewagycze podle obyczegie, E okolo s ſwu modlu chodily po polych zpiewagicze podle obyczegie; ACE a sch; AE kdyz; ACE vzrziew. — 149. DACE Appollonyus; ACE m. nesbožné: nelborne (! C neſbožne, lat. infelicium turbas) pohaníke, ty chwaly dyabelſke y hlaſy pohanſke; E ſlitowal; A na (nespr.); ACE klek. — 150. E na ſwych kolenach ; AE i sch; E yal fie, C pocže; D našeho sch; ACE m. Pána: boha. — 151. C modly; ACE přesm: tremi pohaný; CE kazal; ACE m. na: na giednom; E nehnucz. — 152. E kniezy; ACE ta sch. — 153. E praczowali; ACE a sch; AE přesm: nemohucze (E nemohucz) hnuti; E diwilíj. — 154. C m. jim jest: gie gim; D m. jest: gt to, AE to; E kniezy; AC po- wiediechu, E powiedielij; ACE a řkúce sch. — 156. ACE m. i: a: ACE m. něco k li- bosti: niekteru bytoſt. — 157. C m. této; tee; E přesm: zbyti teto przihody; A m.
Strana 48
48 gednom miestie yako wrytíj stogíe. Tu gím tí giſtíj powiedrechu a rzkuce: 160 Giſteho níc newíemy, Ale tak ſye domnímy, ze to wſſecko apolonyus czíníj. Tehdy niekterzíj wecyechu a rzkuc: Prawie ſte ſye domníelí. Y po- twrdichu toho, ze ſu geí widieli tudy gduce. Awſſak toho tak ponechawſſe y przíwedechu ſylne woly, A ty zaprzíehſſe, y chtiechu tv modlu ſ míeſta hnvtí. A kdyz tv nic nepſpiechu, Wſie pomocy zufawſſe, Y poſlachu ſwe 165 poſly k ſwatemv appoloný A ſlibugíce, ze, kdyz by gie zpſtil te nvzie, chtieli by wſfiech bludvow oſtatí. A kdyz to powiediechu ſwatemu apoloný Inhed níc nepomeſſkaw, y biezie k nim, A modlitwu wzdaw hoſpodínv, Wſſiecky gie zpſtí a k hoſpodinv gíe przichyli. Tehdy wſſickni gedno- ſtagnie vteczechu ſye k nemv a bohu czeſt a chwalu wzdachu. A wzemſſe 170 tu drzewennv modlu, w vohen gi vwrzechu. A ſpaltwſſe gi, I grechu sye naſledowatí pana boha. A wieru bozíj od ſwateho appolonye przigemfſe, k ſwate cyerkwí ſye przichylichu. A mnozíj z ních ſ ſwatym apolonyem giechu ſye prziebywatí, Tak yakz y nyníe w klafſterziech trpíe. Tehdy ſye ten diw phlaſy wſſady a mnozíj ſiea) ſkrzie to k krzieſtanſke wierzie 175 obratichu A pohanſku wíeru po tech po wſſiech wlaſtech zahladichu. Opiet II gednoho czaſu bieſſe ſwada o mezíe mezy dwiema vlícoma. 19a A kdyz to powiediechu ſwatemu appoloný, Bíezie k ním, yakz moha nat- ſpieſſ, p pokog a chtie tu ſwadu rad ſtawítí. Ale oní ſye biechu naſylnie a) nadeps. jiné krajiny: gyne w kragynie (nespr.), E gynokragine (spr.), C gynokrayni. — 158. ACE a sch; A k tey; E přesm: modle ſie; E prziblyzyly; E m. otázachu: pilnie ztazali, AC sch; — 159. AE jako vryti sch; AC ſtogie, pylnie tazachu; E powiedieli; ACE a sch; E rzkucz, A sch. — 160. AE nic sch; AC m. ale: nez, E nez zie; AE m. tak sè: ſie wſſak, C wſſak ſie; DC domniewame; E wſſe. — 161. E přesm: czyni Apollo. nyus; AC powiediechu, E powiedieli; ACE a sch; C ržkucze, AE sch. — 162. E po- twrdili; ACE m. toho: a rzkucz; E gyti, C sch; A m. viděli tudy jdúce: tudy gyt wydieli; ACE Wſfak; A ponechachu, E ponechali. — 163. ACE i sch; E prziwedli; ACE přesm: woly fylne; C zapržahíſe; A m. zapřiehše i chtiechu: zaprzichati chtiechu E chtieli zaprziehati. — 164. AE a sch; A nycze; E neproſpielo; B Wfíe, čti všie. ACE zřetelně wſfie; ACE i sch; E poſlalíj. — 165. ACE přesm: poſly ſwe; DE Appo- lonyowi; ACE a sch. — 166. ACE wíſeho bludu; ACE přesm: powiediechu (E powie- diel) to ; D Appolonowi, E Appolonyowi. — 167. AE i sch; C biezal, E brezel; A m. vzdav: vczyni, E vczynil, C vożiníw; ACE k hoſpodynu. — 168. E zproftil; A m. k Hospodinu: bozie wierzie, CE k božie wierze; ACE jě sch; E przichyll. — 169. AC vteku, E vteklíj; ACE m. čest a chválu: chwalu a dreku (E dreky); E wzdali. — 170. ACE přesm: a modlu tu (E přesm: tu modlu) drziewienu wzemſſie (E wzawſſe); ACE ji sch; AC wrzechu, E wrhlij; AC a sch; A ji sch; E přesm: gij ſpaliwſſe; AE sch; E yalij fie, C pocžely. — 171. C m. Pána Boha: geho; AE m. následovati Pána Boha: ſwateho Appollonye naſledowati; D Appolonya; ACE m. svatého Appolonie: nieho; E prziyawſſe. — 173. E przichylylij; ACE a sch; E Apollonem. — 173. E yalij ſie; E yakozto; E m. trpie: czynie. — 174. E prohlaſyl; E wſſudy; ACE sě sch; AC m. k křěsťanské vieřě: bozie wieru, E wieru. — 175. A m. obrátichu: przygechu, C przigíelý ſu, E przyyalij; ACE přesm: po wſſiech po trech; E zahladilij. — 176. ACE přesm: Gednoho opiet; E byla; ACE vlyczema. — 177. AE a sch; D Appollonyowi, E Apollonyowi; C biežal, E brezel. — 178. ACE a sch; E byli; AC přesm: brechu fie; ACE tak nafylnie. — 179. ACE velmi sch; D m. rozrydali: hniewem zapalili, A roz-
48 gednom miestie yako wrytíj stogíe. Tu gím tí giſtíj powiedrechu a rzkuce: 160 Giſteho níc newíemy, Ale tak ſye domnímy, ze to wſſecko apolonyus czíníj. Tehdy niekterzíj wecyechu a rzkuc: Prawie ſte ſye domníelí. Y po- twrdichu toho, ze ſu geí widieli tudy gduce. Awſſak toho tak ponechawſſe y przíwedechu ſylne woly, A ty zaprzíehſſe, y chtiechu tv modlu ſ míeſta hnvtí. A kdyz tv nic nepſpiechu, Wſie pomocy zufawſſe, Y poſlachu ſwe 165 poſly k ſwatemv appoloný A ſlibugíce, ze, kdyz by gie zpſtil te nvzie, chtieli by wſfiech bludvow oſtatí. A kdyz to powiediechu ſwatemu apoloný Inhed níc nepomeſſkaw, y biezie k nim, A modlitwu wzdaw hoſpodínv, Wſſiecky gie zpſtí a k hoſpodinv gíe przichyli. Tehdy wſſickni gedno- ſtagnie vteczechu ſye k nemv a bohu czeſt a chwalu wzdachu. A wzemſſe 170 tu drzewennv modlu, w vohen gi vwrzechu. A ſpaltwſſe gi, I grechu sye naſledowatí pana boha. A wieru bozíj od ſwateho appolonye przigemfſe, k ſwate cyerkwí ſye przichylichu. A mnozíj z ních ſ ſwatym apolonyem giechu ſye prziebywatí, Tak yakz y nyníe w klafſterziech trpíe. Tehdy ſye ten diw phlaſy wſſady a mnozíj ſiea) ſkrzie to k krzieſtanſke wierzie 175 obratichu A pohanſku wíeru po tech po wſſiech wlaſtech zahladichu. Opiet II gednoho czaſu bieſſe ſwada o mezíe mezy dwiema vlícoma. 19a A kdyz to powiediechu ſwatemu appoloný, Bíezie k ním, yakz moha nat- ſpieſſ, p pokog a chtie tu ſwadu rad ſtawítí. Ale oní ſye biechu naſylnie a) nadeps. jiné krajiny: gyne w kragynie (nespr.), E gynokragine (spr.), C gynokrayni. — 158. ACE a sch; A k tey; E přesm: modle ſie; E prziblyzyly; E m. otázachu: pilnie ztazali, AC sch; — 159. AE jako vryti sch; AC ſtogie, pylnie tazachu; E powiedieli; ACE a sch; E rzkucz, A sch. — 160. AE nic sch; AC m. ale: nez, E nez zie; AE m. tak sè: ſie wſſak, C wſſak ſie; DC domniewame; E wſſe. — 161. E přesm: czyni Apollo. nyus; AC powiediechu, E powiedieli; ACE a sch; C ržkucze, AE sch. — 162. E po- twrdili; ACE m. toho: a rzkucz; E gyti, C sch; A m. viděli tudy jdúce: tudy gyt wydieli; ACE Wſfak; A ponechachu, E ponechali. — 163. ACE i sch; E prziwedli; ACE přesm: woly fylne; C zapržahíſe; A m. zapřiehše i chtiechu: zaprzichati chtiechu E chtieli zaprziehati. — 164. AE a sch; A nycze; E neproſpielo; B Wfíe, čti všie. ACE zřetelně wſfie; ACE i sch; E poſlalíj. — 165. ACE přesm: poſly ſwe; DE Appo- lonyowi; ACE a sch. — 166. ACE wíſeho bludu; ACE přesm: powiediechu (E powie- diel) to ; D Appolonowi, E Appolonyowi. — 167. AE i sch; C biezal, E brezel; A m. vzdav: vczyni, E vczynil, C vożiníw; ACE k hoſpodynu. — 168. E zproftil; A m. k Hospodinu: bozie wierzie, CE k božie wierze; ACE jě sch; E przichyll. — 169. AC vteku, E vteklíj; ACE m. čest a chválu: chwalu a dreku (E dreky); E wzdali. — 170. ACE přesm: a modlu tu (E přesm: tu modlu) drziewienu wzemſſie (E wzawſſe); ACE ji sch; AC wrzechu, E wrhlij; AC a sch; A ji sch; E přesm: gij ſpaliwſſe; AE sch; E yalij fie, C pocžely. — 171. C m. Pána Boha: geho; AE m. následovati Pána Boha: ſwateho Appollonye naſledowati; D Appolonya; ACE m. svatého Appolonie: nieho; E prziyawſſe. — 173. E przichylylij; ACE a sch; E Apollonem. — 173. E yalij ſie; E yakozto; E m. trpie: czynie. — 174. E prohlaſyl; E wſſudy; ACE sě sch; AC m. k křěsťanské vieřě: bozie wieru, E wieru. — 175. A m. obrátichu: przygechu, C przigíelý ſu, E przyyalij; ACE přesm: po wſſiech po trech; E zahladilij. — 176. ACE přesm: Gednoho opiet; E byla; ACE vlyczema. — 177. AE a sch; D Appollonyowi, E Apollonyowi; C biežal, E brezel. — 178. ACE a sch; E byli; AC přesm: brechu fie; ACE tak nafylnie. — 179. ACE velmi sch; D m. rozrydali: hniewem zapalili, A roz-
Strana 49
49 19b welmí rozrydali, Ze nízadneho míru nechtíechu wzíetí, a nagwíec pto, Ze gedna ſtrana mezy ſebu ſylneho lotra miegieſſe, Genz w tom zaſtupie nag- 180 wieczſſij bieſſe a ſlowieſſe hrdína. A kdyz toho ſwaty appolonyus vpatrzí, an ſmirzití ſye zapowiedaſſe y odpowiedaſſe, y wecye k nemu a rzka: Przieteli, chceff-li mne vpoſlvchatí a k ſmírzeníj powolití, budut meho boha pſyti, zet odpuſtíj twe hrziechy. Tehdy ten giſty, vſlyſſaw to, nic nepomeſſkaw, pad przied geho nohami na ſwu kolenv, y poczie pſytí. Tehd 185 obratiw ſye k tiem zaſtupom, geſſto brechu ſ geho strany, y kaza gím ſ mirem prycz a rvozno giti. A ſam ſ ſwatym apolonym ooſta, ſlibu od nieho czekagie. Tehdy ſwaty appolonyvs ſ tiem bratrem gide do ſweho klaſſtera Y navczi geg naſledowati prziebytka wieczneho A trpieliwie hledati bozíeho míloſrdíe A ſlibu ſkrzye wieru czekatí, rzka gemu, Ze ſye 190 mvoz wſſecko dokonati wierzícyemu Y wſſecko gemu, cozkoli zada, geſt hotowo. A kdyz giz czaſu nocnieho ſpolu w klaſſterzie odpoczíwaſſta, Vzrziſſta ſye oba w nebeſyech przíed voblicziegem krale nebeſkeho Y andiely bozíe widieſſta Y wſſiecky ſwate klaniegice ſie bohu. A vzrziewſſe to, y poczieſſta ſye take bohu klanieti. Tehdy hlas bozíj k níma przigide y wecye gím 195 a rzka: Kakz koli neníe vzadne obcye ſwietloſtí ſe mnv Aní ktery ſpolek wiernemu ſ newiernym, Awfſakze geſt appoloný dano, za níehoz pſyl, ſpaſeníe. A kdyz to y gíneho mnoho, gluce v widteníj a) nebeſkem, vzrzieſſta, Gehozto ani ktery yazyk wyprawiti mvoze, II A, wſtawſſe ze ſnv, to wſſecko, coz bieſſta widiela, bratrzij ſwe wypwiſſta: Tehdy ſye wſſickní 200 pocziechu díwiti, ze oba geden ſen powiediefsta. A od toho czaſu ten bratr, gſa giz ſwat, y poczie ſ ſwu bratrzij prziebywati, Nrawy ſwe ke wſſiem a) w- nadeps. rydali hniewywie, C hniewywie rozhorlyly, E rozhniewali; AC yzadneho, E zadneho; E nechtielij; ACE m. vzieti: gmieti. — 180. E gmiela. — 181. ACE bieše a sch; E flul; ACE m. a když toho: Toho kdyz; E vzrzel. — 182. ACE an sch; AE odpowieda- gycze, C odpowiedagicz, D netbaſſe; ACE i odpoviedáše i sch; E rzekl, ACE a řka sch. — 183. ACE poſluchati. — 184. A ze; ACE přesm: to vſlyffaw (E vſlyffel). — 185. E nepomeſſkal; ACE ale pad (E padl); ACE m. jeho nohami: nym; E na ſwa kolena; ACE i sch; ACE geho proſyti. — 186. E bylij; ACE i sch; CE kazal. — 187. E precz, tak E zpravidla; ACE a ruozno sch; D Appolonem, E Appollonem; B ooſta!, DAC ofta, E oftal. — 188. ACE Appollonyus braffie (CE bral) fie; ACE m. bratrem: lotrem (spr.); ACE jíde sch. — 189. A m. i: a; A navczyw, CE navožil; ACE geho; E trpedlywie. — 190. DE milofrdenstwie; C přesm: miloſrdenstwie bo- žieho. — 192. A czaſa; C nocžnieho; E odpoczywalij; E vzrzelíj. — 194. E widielij; ACE m. a: Take; ACE i sch; E poczeli. — 195. ACE také sch; CE k nym; ACE i vecě jim sch. — 196. AE m. a: a tak, C A takto; D m. kakž: Kterakz, CE Yakz; ACE m. se mnú: sſe tmu (spr.). — 197. C newiernemu s wiernym; CE Wffakže, A wzkaze (nespr.); D Appolonowi, E Apollonyowi; D m. dáno: dano ſpaſenie, AC dano to, E dano to ſpaſenie; Dm. za něhož: za niez ge, C gehoz, A za niehozs (nespr.). — 198. DE spasenie sch; ACE a sch; A to sch; AE w nebeſkem; E vzrzelij. — 199. ACE obšírněji: muoz, any vſſy ſlyfſeti; ACE a sch; E zie ſna. — 200. ACE všecko sch; E byli widieli; CE bratržím ſwym; AC rozprawieffta, E rozprawielij. — 201. AC přesm: pocziechu wſychny; E po- czely; ACE wssegeden; E powiedielij; C a sch; AE od sch; CE Pocze ten, D ten sch; ACE m. bratr: lotr (spr.), lat. latro. — 202. AC přesm: gyz gſa; D ſwaty; ACE 4 Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8.
49 19b welmí rozrydali, Ze nízadneho míru nechtíechu wzíetí, a nagwíec pto, Ze gedna ſtrana mezy ſebu ſylneho lotra miegieſſe, Genz w tom zaſtupie nag- 180 wieczſſij bieſſe a ſlowieſſe hrdína. A kdyz toho ſwaty appolonyus vpatrzí, an ſmirzití ſye zapowiedaſſe y odpowiedaſſe, y wecye k nemu a rzka: Przieteli, chceff-li mne vpoſlvchatí a k ſmírzeníj powolití, budut meho boha pſyti, zet odpuſtíj twe hrziechy. Tehdy ten giſty, vſlyſſaw to, nic nepomeſſkaw, pad przied geho nohami na ſwu kolenv, y poczie pſytí. Tehd 185 obratiw ſye k tiem zaſtupom, geſſto brechu ſ geho strany, y kaza gím ſ mirem prycz a rvozno giti. A ſam ſ ſwatym apolonym ooſta, ſlibu od nieho czekagie. Tehdy ſwaty appolonyvs ſ tiem bratrem gide do ſweho klaſſtera Y navczi geg naſledowati prziebytka wieczneho A trpieliwie hledati bozíeho míloſrdíe A ſlibu ſkrzye wieru czekatí, rzka gemu, Ze ſye 190 mvoz wſſecko dokonati wierzícyemu Y wſſecko gemu, cozkoli zada, geſt hotowo. A kdyz giz czaſu nocnieho ſpolu w klaſſterzie odpoczíwaſſta, Vzrziſſta ſye oba w nebeſyech przíed voblicziegem krale nebeſkeho Y andiely bozíe widieſſta Y wſſiecky ſwate klaniegice ſie bohu. A vzrziewſſe to, y poczieſſta ſye take bohu klanieti. Tehdy hlas bozíj k níma przigide y wecye gím 195 a rzka: Kakz koli neníe vzadne obcye ſwietloſtí ſe mnv Aní ktery ſpolek wiernemu ſ newiernym, Awfſakze geſt appoloný dano, za níehoz pſyl, ſpaſeníe. A kdyz to y gíneho mnoho, gluce v widteníj a) nebeſkem, vzrzieſſta, Gehozto ani ktery yazyk wyprawiti mvoze, II A, wſtawſſe ze ſnv, to wſſecko, coz bieſſta widiela, bratrzij ſwe wypwiſſta: Tehdy ſye wſſickní 200 pocziechu díwiti, ze oba geden ſen powiediefsta. A od toho czaſu ten bratr, gſa giz ſwat, y poczie ſ ſwu bratrzij prziebywati, Nrawy ſwe ke wſſiem a) w- nadeps. rydali hniewywie, C hniewywie rozhorlyly, E rozhniewali; AC yzadneho, E zadneho; E nechtielij; ACE m. vzieti: gmieti. — 180. E gmiela. — 181. ACE bieše a sch; E flul; ACE m. a když toho: Toho kdyz; E vzrzel. — 182. ACE an sch; AE odpowieda- gycze, C odpowiedagicz, D netbaſſe; ACE i odpoviedáše i sch; E rzekl, ACE a řka sch. — 183. ACE poſluchati. — 184. A ze; ACE přesm: to vſlyffaw (E vſlyffel). — 185. E nepomeſſkal; ACE ale pad (E padl); ACE m. jeho nohami: nym; E na ſwa kolena; ACE i sch; ACE geho proſyti. — 186. E bylij; ACE i sch; CE kazal. — 187. E precz, tak E zpravidla; ACE a ruozno sch; D Appolonem, E Appollonem; B ooſta!, DAC ofta, E oftal. — 188. ACE Appollonyus braffie (CE bral) fie; ACE m. bratrem: lotrem (spr.); ACE jíde sch. — 189. A m. i: a; A navczyw, CE navožil; ACE geho; E trpedlywie. — 190. DE milofrdenstwie; C přesm: miloſrdenstwie bo- žieho. — 192. A czaſa; C nocžnieho; E odpoczywalij; E vzrzelíj. — 194. E widielij; ACE m. a: Take; ACE i sch; E poczeli. — 195. ACE také sch; CE k nym; ACE i vecě jim sch. — 196. AE m. a: a tak, C A takto; D m. kakž: Kterakz, CE Yakz; ACE m. se mnú: sſe tmu (spr.). — 197. C newiernemu s wiernym; CE Wffakže, A wzkaze (nespr.); D Appolonowi, E Apollonyowi; D m. dáno: dano ſpaſenie, AC dano to, E dano to ſpaſenie; Dm. za něhož: za niez ge, C gehoz, A za niehozs (nespr.). — 198. DE spasenie sch; ACE a sch; A to sch; AE w nebeſkem; E vzrzelij. — 199. ACE obšírněji: muoz, any vſſy ſlyfſeti; ACE a sch; E zie ſna. — 200. ACE všecko sch; E byli widieli; CE bratržím ſwym; AC rozprawieffta, E rozprawielij. — 201. AC přesm: pocziechu wſychny; E po- czely; ACE wssegeden; E powiedielij; C a sch; AE od sch; CE Pocze ten, D ten sch; ACE m. bratr: lotr (spr.), lat. latro. — 202. AC přesm: gyz gſa; D ſwaty; ACE 4 Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8.
Strana 50
50 ſkutkom míloſtíwym promíeníw a przichyliw, Iako by z wlka byl tichij berank, Tak yakz ſye o nem procſtwie yzayaſſowo naplnílo, kdezto geſt 205 rzeki: Wlcye ſ berany budu ſye ſpolu paſtí, lwowe a wolowe budu ſpolu plewy gieſtí. Tudiez widiechom take gedny pohany mezi ními prziebywagíce ſ tremí mníſſky, a biechu mvrzene. A mnozíj z tech mvrzenvow giz rrze- czenych w trpeníj y w dobrych ſkutcyech y we cnoſtí ty mnífſki przíe- wyſſowachu. A zagiſte ſye o nich dobrzie naplnilo, coz ſwaty dawid po- 210 wiediel a rzka: Mvrzſka wlaſt prziebíehne giný lid k bozzſkemu poznaníj. Wiece co ſmy o ſwatem appolony ſlyffieli y widielí, to chcem gefste powiedieti o geho dobrych ſkutcyech. Gednoho czaſu bíeſſe wzníkla ſwada mezy pohany a mezy krzieſtíeny. A kdyz w hromadu pogidechu ſ vobu ſtranv mnozſtwie odiencvow, I przihodí ſye k tomu ſwaty apoloný Y gie 215 ſye gim k míru radíti y gich pſytí. Tehdy geden ſ pohanſke ſtrany, genz nad nímí nagmocniegſſij bieſſe a poczatek te ſwady A bíefſe czlowiek welmi vkrutny a díwoky, Swatemv appoloný hníewíwie3) odpowíedie, Ze by chtiel radiegíj vmrzíeti nez k ſmirzeníj powolíti. Tehdy ſwaty appolonyvs wecye: ftant ſye, yakoz zadaſí. Nizadnyt nezahyne kromíe tebe. A pohrzeb twvoí bude necny; ne w zemí, Ale nocnieg zwierzí a ſvpom vb) brziſſie bude. A to ſye ynhed naplni, coz ſwaty apolonyvs powiediel. Nizadny w te ſwadie, gediny ten pad, y wzdeſſe A v pieſku pod brziehem przirzicen bieſſe. A kdyz II ſye wratichu niekterzíj towarziſſie, wykopana geg nalezechu 20a a tielo welmí zedrano a od ſupvow bezmal wſſe ſníedeno. To vzrziewſſe, pocziechu ſye díwití, Neb ſye to wſſe naplnilo, coz ſwaty appolonyvs bieſſe 220 225 a) -wí- nadeps. b) nadeps. i sch; AE počě sch; D ſwymi, ACE sch; DE bratrzimi; DACE Mrawy. — 203. E przichylil. — 204. B berank (ch. písařská), DACE beranek; C m. jakž: že; ACE jest sch. — 205. ACE přesm: ſpolu ſie budu; AC wuol, E wuolij; ACE přesm: ſpolu budu. — 206. E widiely ſme; ACE m pohany: pohanſke murzienyny; ACE mezi nimi sch. — 207. ACE a biechu múřené sch; ACE murzienynuow; C již sch. — 208. AE m. řeče- ných (B psáno rrz-): krzítiených, C řečených sch; AEw vtrpený; A dobry!; A w cznofty, DCE w cztnoſti. — 209. ACE prziewyſſugycz; AE přesm: dobrzie ſie o nych, C sie dobrze o nych; AE naplnylo gest. — 210. E powiediel gest; ACE a řka sch; D Mu- rzenſka, CE Murzenynſka; ACE prziedbrehne; DE gine lidij. — 211. E czoz; A swatym; D Appolonu, E Apollonyowi; ACE po sl. Appoloní přidávají: a (C y) o gieho ſkut- cziech; ACE i viděli sch. (spr.). — 212. ACE o jeho dobrých skutciech sch; AE wnykla (nespr.). — 213. D pohanmi; DACE krzieſtiany; C m. a: I; C když sch; ACE pogýdu. — 214. AE i sch; D Appollonyus; ACE m. k tomu svatý Apoloní: Swatemu Appolonij (E Apollonyowi) k tomu przygyti; AE i sch; E yal, C poczal. — 215. C sě sch. — 216. E byl; AE přesm: ſwady te; ACE a bieše sch; ACE velmi sch. — 217. DE Appolonyowij, A Appollonowý; A m. hněvívě: nalychem, toczyz hniewywie, C na- nychem (!), totiž hniewiwie. — 218. E radffy; ACE nezly; A k myrziený; E přesm: powolyti k ſmierzenie; E Apollony. — 219. E Stan; A yako; A yzadny, E zadny, C a nyžadny; C nezahyn. — 220. ACE bude sch; AC necztny; D noczny, ACE nocz- niemu. — 221. ACE přesm: A ynhed ſie naplnij (E naplnilo) to; D czoz geſt; AE po- wiedie; A yzadny, E a zadny, C že yžadny. — 222. C než gediny; C padl, E padſſy; E i sch; E zdechl; D m. pod: przi rzecze pod; D pokuczen bieſſe. — 223. AE a sch; ACE obš: wratichu (E wratili) zgytra geho; A nalezu, C naleznu; E přesm: y nalezlíj gey wykopaneho. — 224. E a před sl. od sch; D wſſeczko; E sgiedeno. — 225. C y
50 ſkutkom míloſtíwym promíeníw a przichyliw, Iako by z wlka byl tichij berank, Tak yakz ſye o nem procſtwie yzayaſſowo naplnílo, kdezto geſt 205 rzeki: Wlcye ſ berany budu ſye ſpolu paſtí, lwowe a wolowe budu ſpolu plewy gieſtí. Tudiez widiechom take gedny pohany mezi ními prziebywagíce ſ tremí mníſſky, a biechu mvrzene. A mnozíj z tech mvrzenvow giz rrze- czenych w trpeníj y w dobrych ſkutcyech y we cnoſtí ty mnífſki przíe- wyſſowachu. A zagiſte ſye o nich dobrzie naplnilo, coz ſwaty dawid po- 210 wiediel a rzka: Mvrzſka wlaſt prziebíehne giný lid k bozzſkemu poznaníj. Wiece co ſmy o ſwatem appolony ſlyffieli y widielí, to chcem gefste powiedieti o geho dobrych ſkutcyech. Gednoho czaſu bíeſſe wzníkla ſwada mezy pohany a mezy krzieſtíeny. A kdyz w hromadu pogidechu ſ vobu ſtranv mnozſtwie odiencvow, I przihodí ſye k tomu ſwaty apoloný Y gie 215 ſye gim k míru radíti y gich pſytí. Tehdy geden ſ pohanſke ſtrany, genz nad nímí nagmocniegſſij bieſſe a poczatek te ſwady A bíefſe czlowiek welmi vkrutny a díwoky, Swatemv appoloný hníewíwie3) odpowíedie, Ze by chtiel radiegíj vmrzíeti nez k ſmirzeníj powolíti. Tehdy ſwaty appolonyvs wecye: ftant ſye, yakoz zadaſí. Nizadnyt nezahyne kromíe tebe. A pohrzeb twvoí bude necny; ne w zemí, Ale nocnieg zwierzí a ſvpom vb) brziſſie bude. A to ſye ynhed naplni, coz ſwaty apolonyvs powiediel. Nizadny w te ſwadie, gediny ten pad, y wzdeſſe A v pieſku pod brziehem przirzicen bieſſe. A kdyz II ſye wratichu niekterzíj towarziſſie, wykopana geg nalezechu 20a a tielo welmí zedrano a od ſupvow bezmal wſſe ſníedeno. To vzrziewſſe, pocziechu ſye díwití, Neb ſye to wſſe naplnilo, coz ſwaty appolonyvs bieſſe 220 225 a) -wí- nadeps. b) nadeps. i sch; AE počě sch; D ſwymi, ACE sch; DE bratrzimi; DACE Mrawy. — 203. E przichylil. — 204. B berank (ch. písařská), DACE beranek; C m. jakž: že; ACE jest sch. — 205. ACE přesm: ſpolu ſie budu; AC wuol, E wuolij; ACE přesm: ſpolu budu. — 206. E widiely ſme; ACE m pohany: pohanſke murzienyny; ACE mezi nimi sch. — 207. ACE a biechu múřené sch; ACE murzienynuow; C již sch. — 208. AE m. řeče- ných (B psáno rrz-): krzítiených, C řečených sch; AEw vtrpený; A dobry!; A w cznofty, DCE w cztnoſti. — 209. ACE prziewyſſugycz; AE přesm: dobrzie ſie o nych, C sie dobrze o nych; AE naplnylo gest. — 210. E powiediel gest; ACE a řka sch; D Mu- rzenſka, CE Murzenynſka; ACE prziedbrehne; DE gine lidij. — 211. E czoz; A swatym; D Appolonu, E Apollonyowi; ACE po sl. Appoloní přidávají: a (C y) o gieho ſkut- cziech; ACE i viděli sch. (spr.). — 212. ACE o jeho dobrých skutciech sch; AE wnykla (nespr.). — 213. D pohanmi; DACE krzieſtiany; C m. a: I; C když sch; ACE pogýdu. — 214. AE i sch; D Appollonyus; ACE m. k tomu svatý Apoloní: Swatemu Appolonij (E Apollonyowi) k tomu przygyti; AE i sch; E yal, C poczal. — 215. C sě sch. — 216. E byl; AE přesm: ſwady te; ACE a bieše sch; ACE velmi sch. — 217. DE Appolonyowij, A Appollonowý; A m. hněvívě: nalychem, toczyz hniewywie, C na- nychem (!), totiž hniewiwie. — 218. E radffy; ACE nezly; A k myrziený; E přesm: powolyti k ſmierzenie; E Apollony. — 219. E Stan; A yako; A yzadny, E zadny, C a nyžadny; C nezahyn. — 220. ACE bude sch; AC necztny; D noczny, ACE nocz- niemu. — 221. ACE přesm: A ynhed ſie naplnij (E naplnilo) to; D czoz geſt; AE po- wiedie; A yzadny, E a zadny, C že yžadny. — 222. C než gediny; C padl, E padſſy; E i sch; E zdechl; D m. pod: przi rzecze pod; D pokuczen bieſſe. — 223. AE a sch; ACE obš: wratichu (E wratili) zgytra geho; A nalezu, C naleznu; E přesm: y nalezlíj gey wykopaneho. — 224. E a před sl. od sch; D wſſeczko; E sgiedeno. — 225. C y
Strana 51
51 powiediel. Tu ſye obratichu na wieru naſſeho ſpatytele A ſwateho appolonya za proka gmiegíechu. Take toho neopuſtímy, coz ſmy za geho przíebytka prwníeho ſ malem bratrzíj wídíelí na puſſtí. Kdyz ſye hod ſlawny weliky nocy blizieſſe A ſwaty apolonyvs ſ ſwu bratrzíj v modlitbach ſye obíeraſſe podle obyczíegíe, Gíneho níc nemíegíechu Nez malo ſucheho chleba a zele; To ſolíj potruſſugíc gediechu. Tehdy ſwaty apolonyus k ſwe bratrzij wecye a rzka: Geſt-li kto z nas dobry a gſte-li wierne ſluhy yezukryſtowy, Pops kazdy krale nebeſkeho, at nam ſeſſle pokrm, geſſto geſt kazdemu na ty hody dvoſtogno przigimati. Tehdy ſtarſſij z geho towarziſſtwíe w dobrych ſkutcyech pro ſwate pokory 235 ponízeníe gemu wecye: My negſmy dvoſtogní toho pſyti. Tehdy ſam ſwaty appolonyus rychle a ſnazníe gie ſie ſweho hoſpodína pſytí, Aby gei na tom raczil vſlyſſietí. A kdyz dokona ſwu modlitbu, Wſſiechna bratrzíe wecyechu: AMEN. Tehdy okamzeníe vzrziechu przíed ſwu gieſkyníj gedny lidi welmí nezname ſ rozhcznym pokrmem, Geſſto ſu drziewe w egipſkych 240 wlaſtech nikdy newídany, Mnohe owoce y rozliczne wíno w hrozniech Y orziechy y fikvow y ragſka yablka — A to wſſe owoce bieſſe ſweho czaſu zralo — A plaſtvow ſtrdi y mleczneho doſtí, Chleb miekky a welmi ſwietly, w tíech wlaſtech newídany. A tí giſtíj przíchozý, geſſto to wſſe biechu przineſlí, Iakz rucze mníſkom to oddachu, Z gich widieníe ynhed zminvchu 245 A k ſwemu ſye bohu nawratichu; Neb ti giſtíj andiele bozíj bíechu. Tehdy II Swaty apolonyvs ſ ſwu bratrzíj z toho bohu chwalu wzdawſſe, Y grechu 230 20b pocžechu, E poczeh; AC obš: dywyti y to na ſwe myſly mieti, E diwiti a to gmieti na ſwe myſly; D wſſeczko, ACE wſſie breſſe (E bylo). — 226. E přesm: czoz byl po- wiediel Swaty Apollonyus ; C m. tu: y, AE sch; ACE přesm: Obratichu (E Obratilij) ſie; ACE m. našeho spasitele: k naſſemu ſpaſyteli; CE Appollona. — 227. E gmielij. — 228. AC m. neopustímy: nemyneme, E neminim zatagyti; D czo; A s malu. — 229. DE Bratrzimi; ACE přesm: na pufſcy (CE pufftij) wýdiely; DE welike noczy, A welko- noczy, C welikonocżni; E blyzyl. — 230. DE s ſwymi Bratrzimi (E bratry) ; ACE m. u modlitbách sě obieráše podlé obyčějě: ſwe modlytwý (C modlitbý) podle obyczege plnieſſe (E plnil). — 231. E negmieli; AE potrufiecz. — 232. C gedly fu, E gedly; DACE k ſwym; DCE bratrzim; ACE powiedie, E powiediel. — 233. ACE přesm: z nas ktery; AE m. jste: ygſu (nespr.); ACE pros; ACE m. krále nebeského: at nam kral nebeſky. — 234. ACE ať nám sch; ACE jest sch; ACE ty sch; ACE m. při- jímati: greſti (t. j. jesti, E gyſtij!, C gest) przygieti. — 235. C starży; ACE m. v: y znamenytieyfly w. — 236. AC powiediechu, E powiediely, B vecě m. vecěchu nepo- rozuměním; ACE přesm: toho duostoyný; ACE m. tehdy: Tu pak. — 237. E yal ſie, C poczal; CE přesm: proſyti ſweho hoſpodina; AE by; AE gieho. — 238. AE a sch; E dokonal; C aby jej na tom ráčil uslyšěti a když dokona sch. (chybou pís.); C a wſiczkny, E wſficzkni. — 239. C odpowiediechu, E odpowiedielij; E vzrzeli. — 240. E přesm: lydij gedny; D m. neznámé: neſnadne (nespr.); A s rolycznym; ACE ješto sú sch. — 241. AC newydanym; E přesm: nikdy newidanym w Egipſkych wlaſ- tech. — 242. ACE orziechuow; DCE wſſeczko, A wſſeczkno; AC biefſe drziewe (spr.), E bylo prwe; A czaſa. — 243. ACE ſezralo; ACE a sch. — 244. D wſſeczko; AE m. ješto to vše biechu: genzto bychu (E byly) wíſe to (E sch.) s ſebu. — 245. D přesm: mnifí kom rucže; E m. rúče: brzo; E dodalij; AC m. inhed: brzo, E sch; C zhynuly ſu, E zmifalij. — 246. AE a sch; DC přesm: Bohu fie; E nawratili; ACE m. andělé boží: ſwieti (E ſwati) Angele (C andiele, E andielij); E byly. — 247. DCE s ſwymi; 4*
51 powiediel. Tu ſye obratichu na wieru naſſeho ſpatytele A ſwateho appolonya za proka gmiegíechu. Take toho neopuſtímy, coz ſmy za geho przíebytka prwníeho ſ malem bratrzíj wídíelí na puſſtí. Kdyz ſye hod ſlawny weliky nocy blizieſſe A ſwaty apolonyvs ſ ſwu bratrzíj v modlitbach ſye obíeraſſe podle obyczíegíe, Gíneho níc nemíegíechu Nez malo ſucheho chleba a zele; To ſolíj potruſſugíc gediechu. Tehdy ſwaty apolonyus k ſwe bratrzij wecye a rzka: Geſt-li kto z nas dobry a gſte-li wierne ſluhy yezukryſtowy, Pops kazdy krale nebeſkeho, at nam ſeſſle pokrm, geſſto geſt kazdemu na ty hody dvoſtogno przigimati. Tehdy ſtarſſij z geho towarziſſtwíe w dobrych ſkutcyech pro ſwate pokory 235 ponízeníe gemu wecye: My negſmy dvoſtogní toho pſyti. Tehdy ſam ſwaty appolonyus rychle a ſnazníe gie ſie ſweho hoſpodína pſytí, Aby gei na tom raczil vſlyſſietí. A kdyz dokona ſwu modlitbu, Wſſiechna bratrzíe wecyechu: AMEN. Tehdy okamzeníe vzrziechu przíed ſwu gieſkyníj gedny lidi welmí nezname ſ rozhcznym pokrmem, Geſſto ſu drziewe w egipſkych 240 wlaſtech nikdy newídany, Mnohe owoce y rozliczne wíno w hrozniech Y orziechy y fikvow y ragſka yablka — A to wſſe owoce bieſſe ſweho czaſu zralo — A plaſtvow ſtrdi y mleczneho doſtí, Chleb miekky a welmi ſwietly, w tíech wlaſtech newídany. A tí giſtíj przíchozý, geſſto to wſſe biechu przineſlí, Iakz rucze mníſkom to oddachu, Z gich widieníe ynhed zminvchu 245 A k ſwemu ſye bohu nawratichu; Neb ti giſtíj andiele bozíj bíechu. Tehdy II Swaty apolonyvs ſ ſwu bratrzíj z toho bohu chwalu wzdawſſe, Y grechu 230 20b pocžechu, E poczeh; AC obš: dywyti y to na ſwe myſly mieti, E diwiti a to gmieti na ſwe myſly; D wſſeczko, ACE wſſie breſſe (E bylo). — 226. E přesm: czoz byl po- wiediel Swaty Apollonyus ; C m. tu: y, AE sch; ACE přesm: Obratichu (E Obratilij) ſie; ACE m. našeho spasitele: k naſſemu ſpaſyteli; CE Appollona. — 227. E gmielij. — 228. AC m. neopustímy: nemyneme, E neminim zatagyti; D czo; A s malu. — 229. DE Bratrzimi; ACE přesm: na pufſcy (CE pufftij) wýdiely; DE welike noczy, A welko- noczy, C welikonocżni; E blyzyl. — 230. DE s ſwymi Bratrzimi (E bratry) ; ACE m. u modlitbách sě obieráše podlé obyčějě: ſwe modlytwý (C modlitbý) podle obyczege plnieſſe (E plnil). — 231. E negmieli; AE potrufiecz. — 232. C gedly fu, E gedly; DACE k ſwym; DCE bratrzim; ACE powiedie, E powiediel. — 233. ACE přesm: z nas ktery; AE m. jste: ygſu (nespr.); ACE pros; ACE m. krále nebeského: at nam kral nebeſky. — 234. ACE ať nám sch; ACE jest sch; ACE ty sch; ACE m. při- jímati: greſti (t. j. jesti, E gyſtij!, C gest) przygieti. — 235. C starży; ACE m. v: y znamenytieyfly w. — 236. AC powiediechu, E powiediely, B vecě m. vecěchu nepo- rozuměním; ACE přesm: toho duostoyný; ACE m. tehdy: Tu pak. — 237. E yal ſie, C poczal; CE přesm: proſyti ſweho hoſpodina; AE by; AE gieho. — 238. AE a sch; E dokonal; C aby jej na tom ráčil uslyšěti a když dokona sch. (chybou pís.); C a wſiczkny, E wſficzkni. — 239. C odpowiediechu, E odpowiedielij; E vzrzeli. — 240. E přesm: lydij gedny; D m. neznámé: neſnadne (nespr.); A s rolycznym; ACE ješto sú sch. — 241. AC newydanym; E přesm: nikdy newidanym w Egipſkych wlaſ- tech. — 242. ACE orziechuow; DCE wſſeczko, A wſſeczkno; AC biefſe drziewe (spr.), E bylo prwe; A czaſa. — 243. ACE ſezralo; ACE a sch. — 244. D wſſeczko; AE m. ješto to vše biechu: genzto bychu (E byly) wíſe to (E sch.) s ſebu. — 245. D přesm: mnifí kom rucže; E m. rúče: brzo; E dodalij; AC m. inhed: brzo, E sch; C zhynuly ſu, E zmifalij. — 246. AE a sch; DC přesm: Bohu fie; E nawratili; ACE m. andělé boží: ſwieti (E ſwati) Angele (C andiele, E andielij); E byly. — 247. DCE s ſwymi; 4*
Strana 52
52 ſye toho ſkrowníe pozíwatí A od weliky nocy az do letnic toho míeli doſtí, A toho tak gíſtí gſuce, ze gim to hoſpodín p ſlawny hod raczil datí 250 a poſlatí. Take ſmy to zwiedielí, ze geden bratr nemiegíeſſe míloſti a pokory. I gie sye ſwateho appolonye pſytí, aby gemv raczil tíchoft a pokoru v pana boha obdrzietí. A kdyz ſwaty appolonyus zan boha popſyeſſe, Tak mnoho gemu tíchoftí a pokory obdrzíefſe, Iakz wſfiecka bratrzíe pocziechu ſye 255 díwítí tichoftí y pokorzíe geho y myſli, Genz drziewe níc toho przi ſobie nemíegíeſſe. A potom w te wlaſtí Tebays hlad weliky wznicze. A zwiediewſſe te wlaſti lide, Ze tí mnífíkowe, geſto ſ ſwatym appolonym bydlechu bohu ſluziece, A bez teleſnych krmí ſu zíwí bozíj míloſtíj. Wſlicní y ſ zenamí 260 y ſ dietmí k ním ſye zdwízechu, Pokrmu y pozehnaníe pſyece. Tehdy ſwaty apolonyvs ſ plnu wieru y ſ nadiegíj ſweho boha Poſledníe trzi koſſie chleba, geſſto bieſſe ſwym bratrzíja) ku pokrmu y ſobíe ſchowal, Y kaza mezy ten lid hladowíty wyneſtí. A wzdwíh ſwogí oczí y rucye k nebeſom, y wecye: Wierzte mí, ze moc bozie mvoze prziſporzítí mocy ducha ſwateho, 265 Ze tohoto chleba budem míetí doſtí az do noweho. A rzek to, Y gie ſye toho chleba díelití; A za cztyrzí meſyecye geho níkdy nevbvdíeſſe. Takez potom gednoho czaſu z mala obile a z drzíewenneho olegie bíeſſe mnoho lidíj naſytil. Ty díwy vzrziew diabel, wecye ſwatemu appolony: Wſſak ty negſy Ehaſs Aní ktery apoſſtol ani prok, y pez tak welike diwy cziníſs? a) oblouček nad íí pozdější. D Bratrzimi, CE bratry; E Bohu sch; A wzdaſſie (nespr.), E wzdawſſe bohu; ACE i sch; E yali, C poczeli. — 248. C sě sch; ACE a sch; A welky noczy; CE welike noczy, D welkonoczy; D přesm: gmieli gſu toho doſti, ACE doſti toho gmagycze. — 249. ACE a sch; C To (nespr.); ACE tak sch; ACE m. jim: gest gym; ACE to sch; E buoh; ACE m. dáti: to. — 250. ACE a sch. — 251. ACE to sch; A wzwiedieli tu, C zwiediely, E wiedieli tu; ACE bratr genz; E ne- gmiel. — 252. ACE i sch; E yal sie, C pocže; D Appolonya. — 253. ACE přesm: aby gemu raczyl v buoha (E přesm: v boha raczyl) tichoſt a pokoru obdrzieti; A proſeſſie, E proſyl. — 254 AC m. a: y; A obdrzie, CE obdržel; C m. jakž; ze ſie, E Zie; DE wſſiczknij; E poczeli. — 255. C tov diwiti; ACE o tichoſti; ACE i po sl. jeho sch; E mysli sch; A přesm: toho nycz; E přesm: toho przi ſobie nicz. — 256. ACE neygmiel. — 257. ACE a sch; AE Tebaydis; C wznykl, E znikl. — 258. D Appolonem; ACE m. bydléchu: wzdy. — 259. AC ſluziechu, E ſluzyli; ACE tieleſne; AE krmie (C krmy); ACE přesm: miloſti bozie zywi biechu (E byli) ; DACE wſficzknij. — 260. ACE k niemu; A zdwyhu, C wzdwyhnu, E wzdwihly; E proſycz. — 261. ACE s po sl. i sch. — 262. AE chleba sch; C kterezto; E byl; A ſwe bratrzy; E obš: ſobie ku pokrmu; ACE i sch; E kazal, A kazaw na yewo, C kazal zgewnie. — 263. C wneſti; C m. a: Y, AE sch; C pozdwihl: DCE ſwe; AE přesm: rucze y oczy; ACE w nebeſa. — 264. C m. i: a, AE sch; ACE mi sch; C m. muože: mož, AE mocz (chybou pís.); ACE před přispořiti přidávají: tohoto chleba (spr.). — 265. D budeme, E mozem; ACE a sch; ACE přesm: To rziek; AE i sch; E yal fie, C poczal. — 266. AE toho sch; C trzy; B meſyecye!; AC m. jeho nikdy: toho chleba nykdy, E nikdy toho chleba; ACE nevbylo; ACE Take. — 267. ACE z po sl. a sch; ACE drzie- wieneho; E byl. — 268. ACE přesm: dyabel vzrziew (E vzrziel); ACE k ſwatemu ; D Appolonowi, E Apollonyowi. — 269. AE m. ani před sl. prorok: any ktery; ACE
52 ſye toho ſkrowníe pozíwatí A od weliky nocy az do letnic toho míeli doſtí, A toho tak gíſtí gſuce, ze gim to hoſpodín p ſlawny hod raczil datí 250 a poſlatí. Take ſmy to zwiedielí, ze geden bratr nemiegíeſſe míloſti a pokory. I gie sye ſwateho appolonye pſytí, aby gemv raczil tíchoft a pokoru v pana boha obdrzietí. A kdyz ſwaty appolonyus zan boha popſyeſſe, Tak mnoho gemu tíchoftí a pokory obdrzíefſe, Iakz wſfiecka bratrzíe pocziechu ſye 255 díwítí tichoftí y pokorzíe geho y myſli, Genz drziewe níc toho przi ſobie nemíegíeſſe. A potom w te wlaſtí Tebays hlad weliky wznicze. A zwiediewſſe te wlaſti lide, Ze tí mnífíkowe, geſto ſ ſwatym appolonym bydlechu bohu ſluziece, A bez teleſnych krmí ſu zíwí bozíj míloſtíj. Wſlicní y ſ zenamí 260 y ſ dietmí k ním ſye zdwízechu, Pokrmu y pozehnaníe pſyece. Tehdy ſwaty apolonyvs ſ plnu wieru y ſ nadiegíj ſweho boha Poſledníe trzi koſſie chleba, geſſto bieſſe ſwym bratrzíja) ku pokrmu y ſobíe ſchowal, Y kaza mezy ten lid hladowíty wyneſtí. A wzdwíh ſwogí oczí y rucye k nebeſom, y wecye: Wierzte mí, ze moc bozie mvoze prziſporzítí mocy ducha ſwateho, 265 Ze tohoto chleba budem míetí doſtí az do noweho. A rzek to, Y gie ſye toho chleba díelití; A za cztyrzí meſyecye geho níkdy nevbvdíeſſe. Takez potom gednoho czaſu z mala obile a z drzíewenneho olegie bíeſſe mnoho lidíj naſytil. Ty díwy vzrziew diabel, wecye ſwatemu appolony: Wſſak ty negſy Ehaſs Aní ktery apoſſtol ani prok, y pez tak welike diwy cziníſs? a) oblouček nad íí pozdější. D Bratrzimi, CE bratry; E Bohu sch; A wzdaſſie (nespr.), E wzdawſſe bohu; ACE i sch; E yali, C poczeli. — 248. C sě sch; ACE a sch; A welky noczy; CE welike noczy, D welkonoczy; D přesm: gmieli gſu toho doſti, ACE doſti toho gmagycze. — 249. ACE a sch; C To (nespr.); ACE tak sch; ACE m. jim: gest gym; ACE to sch; E buoh; ACE m. dáti: to. — 250. ACE a sch. — 251. ACE to sch; A wzwiedieli tu, C zwiediely, E wiedieli tu; ACE bratr genz; E ne- gmiel. — 252. ACE i sch; E yal sie, C pocže; D Appolonya. — 253. ACE přesm: aby gemu raczyl v buoha (E přesm: v boha raczyl) tichoſt a pokoru obdrzieti; A proſeſſie, E proſyl. — 254 AC m. a: y; A obdrzie, CE obdržel; C m. jakž; ze ſie, E Zie; DE wſſiczknij; E poczeli. — 255. C tov diwiti; ACE o tichoſti; ACE i po sl. jeho sch; E mysli sch; A přesm: toho nycz; E přesm: toho przi ſobie nicz. — 256. ACE neygmiel. — 257. ACE a sch; AE Tebaydis; C wznykl, E znikl. — 258. D Appolonem; ACE m. bydléchu: wzdy. — 259. AC ſluziechu, E ſluzyli; ACE tieleſne; AE krmie (C krmy); ACE přesm: miloſti bozie zywi biechu (E byli) ; DACE wſficzknij. — 260. ACE k niemu; A zdwyhu, C wzdwyhnu, E wzdwihly; E proſycz. — 261. ACE s po sl. i sch. — 262. AE chleba sch; C kterezto; E byl; A ſwe bratrzy; E obš: ſobie ku pokrmu; ACE i sch; E kazal, A kazaw na yewo, C kazal zgewnie. — 263. C wneſti; C m. a: Y, AE sch; C pozdwihl: DCE ſwe; AE přesm: rucze y oczy; ACE w nebeſa. — 264. C m. i: a, AE sch; ACE mi sch; C m. muože: mož, AE mocz (chybou pís.); ACE před přispořiti přidávají: tohoto chleba (spr.). — 265. D budeme, E mozem; ACE a sch; ACE přesm: To rziek; AE i sch; E yal fie, C poczal. — 266. AE toho sch; C trzy; B meſyecye!; AC m. jeho nikdy: toho chleba nykdy, E nikdy toho chleba; ACE nevbylo; ACE Take. — 267. ACE z po sl. a sch; ACE drzie- wieneho; E byl. — 268. ACE přesm: dyabel vzrziew (E vzrziel); ACE k ſwatemu ; D Appolonowi, E Apollonyowi. — 269. AE m. ani před sl. prorok: any ktery; ACE
Strana 53
53 21a Swaty appolonyvſ diablu odpowiedie a rzka: A co mníſs? Wſſak procy 270 y apoſſtole lide ſu byli A nam ſu wieru y moc ſwu oſtawili. Zdali geſt ſ nímí buoh tehdy prziebywal a nyníe ſye wzdalii od nas, genz geſt Il wſſeho mocen, A coz mvoze, to wzdy mvoze, Aneb gest bvoh dobry? Ale ty, diable, procz ſy tak zly? A to wſſe, geſſto ſmya) powiedielí o ſtarſſich y nabozniegſſich ſwatych otcow, A ty ſkutky ſwateho appolonye tak ſmya) 275 nalezli podle gych pweníe ſpwedlneho Y to wſſecko, coz ſmya) od ginych otovow ſwatych, geſſto ſ ním przíebywali, ſlyſſieli. A toho ſmya) mnohem wiec ſwyma oczima widieli: Plne koſſie chleba na pzdne ſtoly nefuce; A kdyz ſtolowe plni chleba brechu A nagiediechu ſye toho chleba do ſytoſti, A wſſiecky plny koſſie ſ ſtolvow, yakoz ſu drziewe byli, nabrachu. 280 Opiet gineho czaſu czo ſmyb) v ſwateho appollonye widiehi, toho nezatagíme. Trzíe bratrzie biechom w towarziffſtwij, geſſto gdiechom k nemv. A daleko od geho klaſſtera wygidechu pti nam geho bratrzíe, tocziff mníſſkowe, A tí nam powiedíechu, Ze prziede trzmí dny od neho o naſſem przífſtíj ſlyffelíjc); y wybíezechu tí bratrzíe ptí nam, a boha 285 w žalmíech chwalece. Neb tend) obyczieg miegiechu wybiehnvtíd) protí wſſiem mníſſkom, kterzí ſu k ním przichodili. A pokloniwſſe ſye az k zemi' y pocyelowachu nas. A ſobie nas vkazawſſe, y wecyechu a rzkuc: Tot ſu ta bratrzíe, O níchzto nam ſwaty apolonyvs prziede trzmí dní powiedíel a rzka: Przigdu trzíe bratrzíe po trziech dnech z geruzalemad). Tehdy 290 pogidechu gední naprzied, druzy po nas, ſpiewagíce zalmy bohu na czeſt a na chwalu. A kdyz ſye przíblizichom, Vſlyſſaw nas ſwaty appolonyvs d boha chwalece, Y wíbíeze pti nam. A pokloníw ſye, Nagprwe ſ ſwym po- a) z -y uděláno pozd. -e. b) rasura; z -y uděláno -e. c) za tím přeškrtnuto przifft. Rkp. proražen. d) proraž. i sch. — 270. E odpowiediel; ACE a řka sch. — 271. A m. a: gyz, C genž, E genz gſu; E m. sú: oſtawili, AC sch; ACE přesm: ſwu mocz; AC m. ostavili: ſu oſtawyli, E sch; AC ge. — 272. E přesm: buoh ſ nimi. — 273. ACE m. aneb: kdyz; ACE ale sch. — 274. ACE a sch; DACE wſſeczko; C m. o: od. — 275. D m. i: y o; ACE m. svatých: y fwatych; ACE a sch; AE ſkutczy. — 276. CE sprawedlyweho; ACE m. jiných: ſwatych. — 277. E m. svatých: ſlyſſeli, AC sch; D geſſto gſu; AC przieby- wachu; E slyšěli sch; ACE a sch; AE to; AE m. mnohem: welmy, C sch. — 278. ACE wiecze; ACE m. nesúce: wýdiechom (E widiely fme) neſtý. — 279. A budiechu, C bywachu, E byli; C nagedly ſu ſie, E nagedli ſie. — 280. ACE a sch; ACE wſyczkny; E plne; ACE yakz; A drziew, C drzew, E prwe; E nabrali. — 281. ACE czoz; D Appolonya. — 282. E byly ſme; A w towarzyſſtij (ch. pís.); E ſme fſlij. — 283. A wygydu, E wygdu, C wyffli fu. — 284 E powiedieli; AE przied. — 285. E přesm: ſlyſſeli o naſſiem prziſſtij; AE a sch; A wybrehu, CE wybiehly; A ta bratrzycze, E tij bratrzij; C přesm: pti nam ti bratrzie; ACE a sch. — 286. C chwalecz; ACE neb sch; ACE gmiegiechu (E gmieli) toczyz (CE totiž). — 287. ACE kterzyz; C poklo- niwſſy. — 288. AE i sch; E poczelowali; A vkazowaſſe (ch. pís.); ACE i sch; AC powiediechu, E powiedieli; ACE To. — 289. CE tij; E bratrzy; E Apollonyus po- wiediel; A przied; E pověděl sch. — 290. ACE a sch. — 291. A pogydu, E poygdu, C ffly ſu; ACE m. jedni napřěd, druzí po nás: gedný po nas a druzy przied namý; AE přesm: na czet bohu. — 292. ACE a na chválu sch; E ſme ſie prziblyzyli; E Vſlyffel; ACE přesm: ſwaty Appolonyus nas. — 293. ACE i sch; E wybiehl. —
53 21a Swaty appolonyvſ diablu odpowiedie a rzka: A co mníſs? Wſſak procy 270 y apoſſtole lide ſu byli A nam ſu wieru y moc ſwu oſtawili. Zdali geſt ſ nímí buoh tehdy prziebywal a nyníe ſye wzdalii od nas, genz geſt Il wſſeho mocen, A coz mvoze, to wzdy mvoze, Aneb gest bvoh dobry? Ale ty, diable, procz ſy tak zly? A to wſſe, geſſto ſmya) powiedielí o ſtarſſich y nabozniegſſich ſwatych otcow, A ty ſkutky ſwateho appolonye tak ſmya) 275 nalezli podle gych pweníe ſpwedlneho Y to wſſecko, coz ſmya) od ginych otovow ſwatych, geſſto ſ ním przíebywali, ſlyſſieli. A toho ſmya) mnohem wiec ſwyma oczima widieli: Plne koſſie chleba na pzdne ſtoly nefuce; A kdyz ſtolowe plni chleba brechu A nagiediechu ſye toho chleba do ſytoſti, A wſſiecky plny koſſie ſ ſtolvow, yakoz ſu drziewe byli, nabrachu. 280 Opiet gineho czaſu czo ſmyb) v ſwateho appollonye widiehi, toho nezatagíme. Trzíe bratrzie biechom w towarziffſtwij, geſſto gdiechom k nemv. A daleko od geho klaſſtera wygidechu pti nam geho bratrzíe, tocziff mníſſkowe, A tí nam powiedíechu, Ze prziede trzmí dny od neho o naſſem przífſtíj ſlyffelíjc); y wybíezechu tí bratrzíe ptí nam, a boha 285 w žalmíech chwalece. Neb tend) obyczieg miegiechu wybiehnvtíd) protí wſſiem mníſſkom, kterzí ſu k ním przichodili. A pokloniwſſe ſye az k zemi' y pocyelowachu nas. A ſobie nas vkazawſſe, y wecyechu a rzkuc: Tot ſu ta bratrzíe, O níchzto nam ſwaty apolonyvs prziede trzmí dní powiedíel a rzka: Przigdu trzíe bratrzíe po trziech dnech z geruzalemad). Tehdy 290 pogidechu gední naprzied, druzy po nas, ſpiewagíce zalmy bohu na czeſt a na chwalu. A kdyz ſye przíblizichom, Vſlyſſaw nas ſwaty appolonyvs d boha chwalece, Y wíbíeze pti nam. A pokloníw ſye, Nagprwe ſ ſwym po- a) z -y uděláno pozd. -e. b) rasura; z -y uděláno -e. c) za tím přeškrtnuto przifft. Rkp. proražen. d) proraž. i sch. — 270. E odpowiediel; ACE a řka sch. — 271. A m. a: gyz, C genž, E genz gſu; E m. sú: oſtawili, AC sch; ACE přesm: ſwu mocz; AC m. ostavili: ſu oſtawyli, E sch; AC ge. — 272. E přesm: buoh ſ nimi. — 273. ACE m. aneb: kdyz; ACE ale sch. — 274. ACE a sch; DACE wſſeczko; C m. o: od. — 275. D m. i: y o; ACE m. svatých: y fwatych; ACE a sch; AE ſkutczy. — 276. CE sprawedlyweho; ACE m. jiných: ſwatych. — 277. E m. svatých: ſlyſſeli, AC sch; D geſſto gſu; AC przieby- wachu; E slyšěli sch; ACE a sch; AE to; AE m. mnohem: welmy, C sch. — 278. ACE wiecze; ACE m. nesúce: wýdiechom (E widiely fme) neſtý. — 279. A budiechu, C bywachu, E byli; C nagedly ſu ſie, E nagedli ſie. — 280. ACE a sch; ACE wſyczkny; E plne; ACE yakz; A drziew, C drzew, E prwe; E nabrali. — 281. ACE czoz; D Appolonya. — 282. E byly ſme; A w towarzyſſtij (ch. pís.); E ſme fſlij. — 283. A wygydu, E wygdu, C wyffli fu. — 284 E powiedieli; AE przied. — 285. E přesm: ſlyſſeli o naſſiem prziſſtij; AE a sch; A wybrehu, CE wybiehly; A ta bratrzycze, E tij bratrzij; C přesm: pti nam ti bratrzie; ACE a sch. — 286. C chwalecz; ACE neb sch; ACE gmiegiechu (E gmieli) toczyz (CE totiž). — 287. ACE kterzyz; C poklo- niwſſy. — 288. AE i sch; E poczelowali; A vkazowaſſe (ch. pís.); ACE i sch; AC powiediechu, E powiedieli; ACE To. — 289. CE tij; E bratrzy; E Apollonyus po- wiediel; A przied; E pověděl sch. — 290. ACE a sch. — 291. A pogydu, E poygdu, C ffly ſu; ACE m. jedni napřěd, druzí po nás: gedný po nas a druzy przied namý; AE přesm: na czet bohu. — 292. ACE a na chválu sch; E ſme ſie prziblyzyli; E Vſlyffel; ACE přesm: ſwaty Appolonyus nas. — 293. ACE i sch; E wybiehl. —
Strana 54
54 R. 464b cyelowaním mile ny przigie. A kdyz wnídechom w klaſſtera), vczíniw nag- 295 prwe modlitbu, Naſſie nohy ſwyma rukama vmy Y to wſſecko naplni, coz ſluſſie k tieleſnemu odpoczínvtíj; Aneb ten obyczieg miegiefſe, wſſiem przichozym tak czínítí. II A take tu waſſníb) miegieſſe, Ze wſſecka bratrzíe, geſſto ſ ním 21b prziebywachu, Drziewe bozíe tielo przigímachu nezli tieleſny pokrm, A to 300 ledwa do poledne. A niekdy tak az do neſſporuow budiechu, a poſluchagic flowa bozíeho A przikazaníj geho bez przieſtaníe ſye vczíece. A potom pokrm przigmuc, Niekterzíj z ních gdiechu na puſſt, A píſmo ſwate pamíet- liwie przieſ cyelu noc na ſwem ſrdcy rozpomínagic, A druzy na temz míeſtie oſtawachu A tak bedlíwíe w chwale bozie przeſ cyelu noc trwachu, 305 A niekterzij z ních o polední zz ſwych gieſkyn wygduce a przígmuc míloſt bozíj, ynhed prycz gdíechu, Gedíne ten pokrm duchowníj przigmuce. A to czíníechu za mnoho czaſuow. A tak mnoho nam ſwaty appolonyvs rozkazowaſſe a vczíeſſe o ſwatem vtrpeníj A take ochotníe hoſtí przígíetíj, Abychom pocyeſtne yako ſameho 310 boha przigímali A míeſto boha ſye gím pokloníli“) z dawnych a z cnych obyczíeguow, Zea) w twarzí kazdeho pocyeſtneho Sameho boha przigí- mamy°), Tak yakoz geſt ſyna) bozíj we czteníj powiediel a rzka: Hoſtem ſem byl a przigieli ſte mie. Opiet wiece ſwaty appolonyvs czíníefſe, Ze pocyeſtne bratrzie mnohe bez gych dieky na pokog wodíeſſe do ſweho 315 domku Przikladem ſwateho lota, Genz, w ſodomíea) prziebywagiea), ſ gí- nymí pocyeſtnymy Andiely do ſweho domu bezdieky wodie. A take ſwe mníſſky napomínaſſe, Aby na kazdya) den przígímali tielo bozíe, acz to mvoz bytí; Neb, ktoza) ſye oddaligíj od te ſwatoſtí, Ti budu oddalení míloſtí bozíe. Neb to ſam ſpaſytela) we czteníj pwíj a rzka: Ktoz przigíma a) proraž. b) za tím přeškrt. a podtečk. waſſní. c) -y pozd. předěláno v -e. 294. E nas prziyal; A wgydom, CE ſme weffly. — 295. A nayprwnie; CE vmyl; A m. i: a; E naplnil. — 296. ACE m. aneb: a; E gmiel. — 297. E přesm: tak czyniti wffiem przichozym. — 298. ACE a sch; ACE přesm: Tu waſſen take; E gmiel; E wſiczkni bratrzy. — 299. E przebywalij; AC přesm: tielo bozý; E przigymali. — 300. ACE gedwa; C m. do: v, E w, A sch; A nieterdy; C bywachu, E byli; ACE a sch. — 301. C a sch; ACE geho plnyti; D přesm: vczlecze ſie; A přesm: ſie bez przieſtany vczecze, E bez przeſtanie ſie vczyly; ACE a sch. — 302. ACE przygmucze; E fflij; ACE a sch. — 303. AE m. pamětlivě: pamatugycze a pamietlywie (E pamat- liwie); E m. témž: tom. — 304. E oftawali; E a sch; ACE m. přes: do (C až do ſwieta przieſ, lat. usque ad lucem; E trwali. — 305. ACE a před sl. přijmúc sch. — 306. E fflij; AE přesm: pokrm ten. — 307. E czynili. — 308. ACE a tak sch; E roz- kazowal; AE a sch; E vczie, A sch. — 309. AC m. také: take o, E tak o, D sch; ACE ochotnem (spr.), D ochotnoſti, lat. de hospitalitatis studio; E abychme, D Abychom abychom (ch. pís.); A poczetný. — 310. ACE přesm: gym fie; ACE m. z cných: cztnych. — 312. A yakzto, E yakozto; ACE jest sch; AC gest powiediel, E powiediel geft; ACE a sch; AC řka sch. — 313. E prziyaly; E mne; ACE opět sch; E czynil. — 314. A poczeſtnu; ACE mnohé sch; E jich sch; ACE m. na: mnohe na; E wodil, D wedieffe, C wedl gt. — 316. AE svého sch; AE domku; A wede (spr.), C wedl gt, E wodil; ACE přesm: ſwe take. — 317. E napominal; ACE to sch. — 318. D od- dalugi, E oddali; AE od sch; ACE ti sch ; AE bude oddalen. — 319. ACE od milofti;
54 R. 464b cyelowaním mile ny przigie. A kdyz wnídechom w klaſſtera), vczíniw nag- 295 prwe modlitbu, Naſſie nohy ſwyma rukama vmy Y to wſſecko naplni, coz ſluſſie k tieleſnemu odpoczínvtíj; Aneb ten obyczieg miegiefſe, wſſiem przichozym tak czínítí. II A take tu waſſníb) miegieſſe, Ze wſſecka bratrzíe, geſſto ſ ním 21b prziebywachu, Drziewe bozíe tielo przigímachu nezli tieleſny pokrm, A to 300 ledwa do poledne. A niekdy tak az do neſſporuow budiechu, a poſluchagic flowa bozíeho A przikazaníj geho bez przieſtaníe ſye vczíece. A potom pokrm przigmuc, Niekterzíj z ních gdiechu na puſſt, A píſmo ſwate pamíet- liwie przieſ cyelu noc na ſwem ſrdcy rozpomínagic, A druzy na temz míeſtie oſtawachu A tak bedlíwíe w chwale bozie przeſ cyelu noc trwachu, 305 A niekterzij z ních o polední zz ſwych gieſkyn wygduce a przígmuc míloſt bozíj, ynhed prycz gdíechu, Gedíne ten pokrm duchowníj przigmuce. A to czíníechu za mnoho czaſuow. A tak mnoho nam ſwaty appolonyvs rozkazowaſſe a vczíeſſe o ſwatem vtrpeníj A take ochotníe hoſtí przígíetíj, Abychom pocyeſtne yako ſameho 310 boha przigímali A míeſto boha ſye gím pokloníli“) z dawnych a z cnych obyczíeguow, Zea) w twarzí kazdeho pocyeſtneho Sameho boha przigí- mamy°), Tak yakoz geſt ſyna) bozíj we czteníj powiediel a rzka: Hoſtem ſem byl a przigieli ſte mie. Opiet wiece ſwaty appolonyvs czíníefſe, Ze pocyeſtne bratrzie mnohe bez gych dieky na pokog wodíeſſe do ſweho 315 domku Przikladem ſwateho lota, Genz, w ſodomíea) prziebywagiea), ſ gí- nymí pocyeſtnymy Andiely do ſweho domu bezdieky wodie. A take ſwe mníſſky napomínaſſe, Aby na kazdya) den przígímali tielo bozíe, acz to mvoz bytí; Neb, ktoza) ſye oddaligíj od te ſwatoſtí, Ti budu oddalení míloſtí bozíe. Neb to ſam ſpaſytela) we czteníj pwíj a rzka: Ktoz przigíma a) proraž. b) za tím přeškrt. a podtečk. waſſní. c) -y pozd. předěláno v -e. 294. E nas prziyal; A wgydom, CE ſme weffly. — 295. A nayprwnie; CE vmyl; A m. i: a; E naplnil. — 296. ACE m. aneb: a; E gmiel. — 297. E přesm: tak czyniti wffiem przichozym. — 298. ACE a sch; ACE přesm: Tu waſſen take; E gmiel; E wſiczkni bratrzy. — 299. E przebywalij; AC přesm: tielo bozý; E przigymali. — 300. ACE gedwa; C m. do: v, E w, A sch; A nieterdy; C bywachu, E byli; ACE a sch. — 301. C a sch; ACE geho plnyti; D přesm: vczlecze ſie; A přesm: ſie bez przieſtany vczecze, E bez przeſtanie ſie vczyly; ACE a sch. — 302. ACE przygmucze; E fflij; ACE a sch. — 303. AE m. pamětlivě: pamatugycze a pamietlywie (E pamat- liwie); E m. témž: tom. — 304. E oftawali; E a sch; ACE m. přes: do (C až do ſwieta przieſ, lat. usque ad lucem; E trwali. — 305. ACE a před sl. přijmúc sch. — 306. E fflij; AE přesm: pokrm ten. — 307. E czynili. — 308. ACE a tak sch; E roz- kazowal; AE a sch; E vczie, A sch. — 309. AC m. také: take o, E tak o, D sch; ACE ochotnem (spr.), D ochotnoſti, lat. de hospitalitatis studio; E abychme, D Abychom abychom (ch. pís.); A poczetný. — 310. ACE přesm: gym fie; ACE m. z cných: cztnych. — 312. A yakzto, E yakozto; ACE jest sch; AC gest powiediel, E powiediel geft; ACE a sch; AC řka sch. — 313. E prziyaly; E mne; ACE opět sch; E czynil. — 314. A poczeſtnu; ACE mnohé sch; E jich sch; ACE m. na: mnohe na; E wodil, D wedieffe, C wedl gt. — 316. AE svého sch; AE domku; A wede (spr.), C wedl gt, E wodil; ACE přesm: ſwe take. — 317. E napominal; ACE to sch. — 318. D od- dalugi, E oddali; AE od sch; ACE ti sch ; AE bude oddalen. — 319. ACE od milofti;
Strana 55
55 22a me tielo a mu krew, We mnie prziebywa a ya w nem. Nebo na kazde 320 mſſi ſmrt ſyna bozieho ſye pamatuge A pto mnohym mníſſkom vzitecznych przikladvow przídawa. II K vtrpeníj y k napomínaníj wſſiem obecníe odtud przíchazye, Neb aby kazdy przihotowal ſye, Tak yakz by te ſwatoſtí przigietí dvostogen byl; Neb skrzye te swatostí dvostogne przigietie Obdrzíe- wagij lide wſsiech hrziechvow odpussteníe. 325 A w ſtrziedu a v patek, przikazowaſſe, aby ſye poſtili beze wſſeho przieſtupeníe, Kromíe acz by na koho nvzna potrzíeba ſpadla, tocziſs nebo cyeſta vſylna. Nebo w ſtrziedu gidaſſ naſſeho ſpaſytele pdal a zradil; A v patek, neb gest ten den vkrzízowan. A ktoz ten pvost bez potrzíeby przieruſſij, Wídi ſye yako zradcye gidaſſ. A pakli v patek przieruſlíj, Tehdy 330 geſt rowny towarzifſ tech, geſſto boha krzizowali. Opiet ſwaty appolonyvs wecye a rzka: Acz by kto pocyeſtny w ten ktery den przieruffil aneb przed polednem chtiel pogieſſtí, Kazal mu ſtvol poſtawíti, ale k giedeníj a) geho nenvtítí. Opiet ſwaty apolonyvs poczie pwití, Ze gest pſpíeſſno kaz- demu tagníe ſye poſtítí, A dokudz kto mvoz nagdal, toho tag, Tak aby 335 bylo tielo poſtemb) vkroceno A chwaly od lidíj nezadalo, Ale odplaty od boha potrziebowalo. To y mnoho gíneho dobreho o duchowníem prziebytcye Cyely tyden nam rozpwieſſe°). A to ſam drziewe wſſe ſwymi ſkutky plnieſſec), A to ſmyd) zawierne widieli. A kdyz od neho chtiechom prycz) gítí, Pwodie 340 a) -de- nadeps. b) proraž. c) potrh. d) -y rasurou předěláno v -e. ACE to sch; ACE a řka sch; AC Genz. — 321. D přesm: pamatugie ſye; C a sch; ACE mnoho; E mnifſkow (nespr.). — 322. ACE přesm: przydawa przykladuow; ACE k po sl. i sch. — 323. BD neb přidáno zbytečně a nesprávně, ACE toho slova není; ACE m. každý přihotoval sě tak: kazdy tak ſie przyhotowal; E m. jakž by: aby; ACE m. té: k te; A ſwatynie. — 324. ACE m. neb: rzka Ze; E přesm: ſkrzie przi- gieti te ſwatoſti duoſtoyne. — 325. C obdržugy, E obdrziegij, A obdrzeti obdrzegy (ch. pís.); AC wſſem hrziechom; E přesm: odpuſstienie wſſem hrzichom. — 326. ACE a sch; AE přikazováše sch; AE poſtyly przykazowaſſe (E przikazowal). — 327. ACE m. točíš: toczyz (CE totiž) nemocz. — 328. AC gest Gydafs, E Gydafs gest; ACE prodal a sch. — 329. ACE m. neb: protoze; AC ge; ACE spasytel vkrzyzowan; ACE m. a: Nebo. — 330. AE m. přěruší: przieſtupý; AC m. vidí sě jako zrádcě Jidáš: zradcze bozij wydy ſie yako Gydaſs, E zda ſie zradcze bozy yako gydaſs; ACE a sch; ACE m. přeruší: puſt kto zruſſy (C rufſy). — 331. D gefſto gſu; ACE m. tehdy jest rovný tovařiš těch, ješto Boha křižovali: ſ tiemi, geſto bozleho ſyna (E přesm: Syna bozieho) krzyzowachu (E krzizowali), towarzyfſe (E towarziſs, C towarzyſfy) rowny (C rownie).— 332. AC powiedie, E powiediel; ACE a řka sch; A by sch; ACE m. přěrušil: przyfel (spr.), lat. supervenerit; ACE aneb sch. — 333. ACE m. chtěl: a chtiel; E kaz (nespr.). — 334. A nenutij; ACE přesm: pocze Swaty Appollonyus. — 335. ACE m. každému: wſſem; A m. dokudž: ponywadz, C poniewadž, E poniewazd; D přesm: muoź kto; ACE tagyti (spr.); ACE m. aby: yakz by. — 336. AC m. chvály; ſwelyczenie, E chluby; AE nezadano (nespr.); ACE m. ale: nez. — 337. ACE přesm: potrziebowalo odplaty od boha. — 338. C přesm: gyneho mnoho; C prziebytku; A m. cělý: przies wefs, E przes czely, C przes wessken; AE m. týden: den. — 339. E nám sch; AC prawieſfie, E prawil; ACE sám sch; D wſſeczko; ACE přesm: wſſe drziewe (C drzewe, E prwe); E plnil; ACE m. a to: yakoz. — 340. E ſme od níeho chtieli; E prowodil. —
55 22a me tielo a mu krew, We mnie prziebywa a ya w nem. Nebo na kazde 320 mſſi ſmrt ſyna bozieho ſye pamatuge A pto mnohym mníſſkom vzitecznych przikladvow przídawa. II K vtrpeníj y k napomínaníj wſſiem obecníe odtud przíchazye, Neb aby kazdy przihotowal ſye, Tak yakz by te ſwatoſtí przigietí dvostogen byl; Neb skrzye te swatostí dvostogne przigietie Obdrzíe- wagij lide wſsiech hrziechvow odpussteníe. 325 A w ſtrziedu a v patek, przikazowaſſe, aby ſye poſtili beze wſſeho przieſtupeníe, Kromíe acz by na koho nvzna potrzíeba ſpadla, tocziſs nebo cyeſta vſylna. Nebo w ſtrziedu gidaſſ naſſeho ſpaſytele pdal a zradil; A v patek, neb gest ten den vkrzízowan. A ktoz ten pvost bez potrzíeby przieruſſij, Wídi ſye yako zradcye gidaſſ. A pakli v patek przieruſlíj, Tehdy 330 geſt rowny towarzifſ tech, geſſto boha krzizowali. Opiet ſwaty appolonyvs wecye a rzka: Acz by kto pocyeſtny w ten ktery den przieruffil aneb przed polednem chtiel pogieſſtí, Kazal mu ſtvol poſtawíti, ale k giedeníj a) geho nenvtítí. Opiet ſwaty apolonyvs poczie pwití, Ze gest pſpíeſſno kaz- demu tagníe ſye poſtítí, A dokudz kto mvoz nagdal, toho tag, Tak aby 335 bylo tielo poſtemb) vkroceno A chwaly od lidíj nezadalo, Ale odplaty od boha potrziebowalo. To y mnoho gíneho dobreho o duchowníem prziebytcye Cyely tyden nam rozpwieſſe°). A to ſam drziewe wſſe ſwymi ſkutky plnieſſec), A to ſmyd) zawierne widieli. A kdyz od neho chtiechom prycz) gítí, Pwodie 340 a) -de- nadeps. b) proraž. c) potrh. d) -y rasurou předěláno v -e. ACE to sch; ACE a řka sch; AC Genz. — 321. D přesm: pamatugie ſye; C a sch; ACE mnoho; E mnifſkow (nespr.). — 322. ACE přesm: przydawa przykladuow; ACE k po sl. i sch. — 323. BD neb přidáno zbytečně a nesprávně, ACE toho slova není; ACE m. každý přihotoval sě tak: kazdy tak ſie przyhotowal; E m. jakž by: aby; ACE m. té: k te; A ſwatynie. — 324. ACE m. neb: rzka Ze; E přesm: ſkrzie przi- gieti te ſwatoſti duoſtoyne. — 325. C obdržugy, E obdrziegij, A obdrzeti obdrzegy (ch. pís.); AC wſſem hrziechom; E přesm: odpuſstienie wſſem hrzichom. — 326. ACE a sch; AE přikazováše sch; AE poſtyly przykazowaſſe (E przikazowal). — 327. ACE m. točíš: toczyz (CE totiž) nemocz. — 328. AC gest Gydafs, E Gydafs gest; ACE prodal a sch. — 329. ACE m. neb: protoze; AC ge; ACE spasytel vkrzyzowan; ACE m. a: Nebo. — 330. AE m. přěruší: przieſtupý; AC m. vidí sě jako zrádcě Jidáš: zradcze bozij wydy ſie yako Gydaſs, E zda ſie zradcze bozy yako gydaſs; ACE a sch; ACE m. přeruší: puſt kto zruſſy (C rufſy). — 331. D gefſto gſu; ACE m. tehdy jest rovný tovařiš těch, ješto Boha křižovali: ſ tiemi, geſto bozleho ſyna (E přesm: Syna bozieho) krzyzowachu (E krzizowali), towarzyfſe (E towarziſs, C towarzyſfy) rowny (C rownie).— 332. AC powiedie, E powiediel; ACE a řka sch; A by sch; ACE m. přěrušil: przyfel (spr.), lat. supervenerit; ACE aneb sch. — 333. ACE m. chtěl: a chtiel; E kaz (nespr.). — 334. A nenutij; ACE přesm: pocze Swaty Appollonyus. — 335. ACE m. každému: wſſem; A m. dokudž: ponywadz, C poniewadž, E poniewazd; D přesm: muoź kto; ACE tagyti (spr.); ACE m. aby: yakz by. — 336. AC m. chvály; ſwelyczenie, E chluby; AE nezadano (nespr.); ACE m. ale: nez. — 337. ACE přesm: potrziebowalo odplaty od boha. — 338. C přesm: gyneho mnoho; C prziebytku; A m. cělý: przies wefs, E przes czely, C przes wessken; AE m. týden: den. — 339. E nám sch; AC prawieſfie, E prawil; ACE sám sch; D wſſeczko; ACE přesm: wſſe drziewe (C drzewe, E prwe); E plnil; ACE m. a to: yakoz. — 340. E ſme od níeho chtieli; E prowodil. —
Strana 56
56 nas napomínaſſe a rzka: Nagmíleíſſíja) ſynaczkowe, Prziezen a pokog mezy ſebu plodte a rvoznoa) ſye nerozluczíegte. A obratiw ſye k ſwy bratrzíjmb), geſſtoa) nas pwodiechu, wecye k ním: Geſt-li kto z was cyeſtya) do blizníeho klafftera ſwýedom)? Tehdy wſſicní odpowíediechua), ze dobrziea) wiedíe 345 a chtie ſ nímí radi gítí. Tehdy ſwatya) apolonyvosa) ze wſſiech bratrzíj, geſſto biechu cye�y dobrziea) ſwiedomí A rziecſky y egipſky dobrzie vmiegiechua) mluwití, acz by kde potrziebíe gím bylo, ll. A tak gím przikaza, k kteremuz bychom koli klaſſterv chtieli, aby nas prowodíli a nikdie nas neodchodílí. Tu ſwaty appolonyus, wzem od nas míle odpuſſteníe a 350 daw nam ſwe pozehnaníe, y wecye: Pozehnag was hoſpodín z ſyon, tocziſf z wyſoſtí, Abyſſte wíecznie vzrzieli wſſe dobre w nebeſkem geruzalemíe, Plne radoſtí wſſiechny dni wíeku waſſeho. 22b R. 465a O ſſwatem Amonye d). Ake coz ſmye) widieli y ſlyſſieli o ſwatem Amoníe, Gehoz ſmy e prziebytek na puftí opatrzili, neopuſtímye) powiedietí. Kdyz gidechom od ſwateho appolonye A giz na puſſtí brechom, chylece ſye na poledne, 5 I nadgidechom ſled na cyeſtíe na píeſku gefſtierowy welmí welikeho, An yako welika klada po tom pieſku ſye walil. To vzrziewſſe, welikym ſtrachem sye leczechom. Ale ta bratrzíe, gefíto nas pwodiechu, pocziechu nas tíefſití a rzkuc: Nerodte ſye zaſatí, Ale po ſledu pvogdem po tom geſſteru. a) potrh. b) předěláno inkoustem zřejmě pozdějším ze ſwe bratrzíj. c) přips. na okraji. d) zeleně. e) ras.; z ry uděláno -e. 341. E napominagie ; ACE a sch. — 342. C nerozluczugte, A neroluczuygte; ACE obrátiv sě sch; A k ſwe bratrzy. — 343. E prowodili; AC po sl. provodiechu násl: ſie obratyw, E obratiw ſie; AE m. vece: tak wecze; ACE k nim sch; ACE ſwiedom cziesty. —344. AE svědom sch; DEAC wſficzknij; A powiedychu!, C powiediechu, E powiedieli. — 345. E chticze; A ſ nym (nespr.); B apolonyvos!, AC Appollonyus, D Appolonyus, E Apollonyus; ACE m. bratří: wybra (CE wybral) trzy (spr.). — 346. E byli; AE přesm: ſwiedomi dobrzie; ACE dobřě po sl. ejipsky sch. — 347. E vmieli; ACE kte (CE kde) toho; ACE jim sch; D přesm: gim potrzebie. — 348. CE przikazal; A m. k: ke, E sch; A přesm: koli bychom klafſteru, C koly klafſteru bychom, E bychme koli) klaſſteru; DC nikdiez, E nikdy. — 349. A ot nas, CE od nas; ACE m. neodchodili: neodeffly drziewe (C drzewe, E prwe), nez bychuom (E bychme) ty pufftie y ſwate otcze opatrzyli, kterymz (E k kteremz) bychuom (E bychme) mohly (C chtieli) przygyti (E dogyti), Nebo (CE neb) geſt nelze vzadnemu (E zadnemu) wſſech tech ſwatych otczuow porziad zgyti; E wzal. — 350. A z ſyn (nespr.); AC m. točíš: to geſt, E to- tizto. — 351. D wſſeczko; A dobrý; ACE přesm: w gerufalemie nebeſkem. — 352. ACE wſſeczky; DAE waſſeho Amen. 1. D O ſwatem Amonu; C O ſwatem Ammonie cżtrnadczta kapitola; E O Swa- tym Amonie puſtenniku, gefſto draka zabil welmie vrzytneho; A nadpisu nemá. — 2. AC czo; D Amonu. — 3. A gydom, C ſmy ſſly, E ſme ſſlij. — 4. D Appollonya; E přesm.: ſme byli na puſſtij. — 5. ACE i sch; A nagydom, C nalezly ſmy, E naſſly ſme; ACE na cěstě sch; ACE m. ještěrový: gefftiera gednoho; D m. velikého: weh- keho geſſiera, ACE vrzytneho; A m. an: a. — 6. A klada ſie. C ſie klada; AC sè sch. — 7. A ſie leknem, D leczechom ſie, E lekli ſme ſie; CE tíj; E bratrzy; C pro- wodichu, E prowazelij; E poczelij. — 8. ACE a sch; A přesm: vzaſati ſie, E ſie le-
56 nas napomínaſſe a rzka: Nagmíleíſſíja) ſynaczkowe, Prziezen a pokog mezy ſebu plodte a rvoznoa) ſye nerozluczíegte. A obratiw ſye k ſwy bratrzíjmb), geſſtoa) nas pwodiechu, wecye k ním: Geſt-li kto z was cyeſtya) do blizníeho klafftera ſwýedom)? Tehdy wſſicní odpowíediechua), ze dobrziea) wiedíe 345 a chtie ſ nímí radi gítí. Tehdy ſwatya) apolonyvosa) ze wſſiech bratrzíj, geſſto biechu cye�y dobrziea) ſwiedomí A rziecſky y egipſky dobrzie vmiegiechua) mluwití, acz by kde potrziebíe gím bylo, ll. A tak gím przikaza, k kteremuz bychom koli klaſſterv chtieli, aby nas prowodíli a nikdie nas neodchodílí. Tu ſwaty appolonyus, wzem od nas míle odpuſſteníe a 350 daw nam ſwe pozehnaníe, y wecye: Pozehnag was hoſpodín z ſyon, tocziſf z wyſoſtí, Abyſſte wíecznie vzrzieli wſſe dobre w nebeſkem geruzalemíe, Plne radoſtí wſſiechny dni wíeku waſſeho. 22b R. 465a O ſſwatem Amonye d). Ake coz ſmye) widieli y ſlyſſieli o ſwatem Amoníe, Gehoz ſmy e prziebytek na puftí opatrzili, neopuſtímye) powiedietí. Kdyz gidechom od ſwateho appolonye A giz na puſſtí brechom, chylece ſye na poledne, 5 I nadgidechom ſled na cyeſtíe na píeſku gefſtierowy welmí welikeho, An yako welika klada po tom pieſku ſye walil. To vzrziewſſe, welikym ſtrachem sye leczechom. Ale ta bratrzíe, gefíto nas pwodiechu, pocziechu nas tíefſití a rzkuc: Nerodte ſye zaſatí, Ale po ſledu pvogdem po tom geſſteru. a) potrh. b) předěláno inkoustem zřejmě pozdějším ze ſwe bratrzíj. c) přips. na okraji. d) zeleně. e) ras.; z ry uděláno -e. 341. E napominagie ; ACE a sch. — 342. C nerozluczugte, A neroluczuygte; ACE obrátiv sě sch; A k ſwe bratrzy. — 343. E prowodili; AC po sl. provodiechu násl: ſie obratyw, E obratiw ſie; AE m. vece: tak wecze; ACE k nim sch; ACE ſwiedom cziesty. —344. AE svědom sch; DEAC wſficzknij; A powiedychu!, C powiediechu, E powiedieli. — 345. E chticze; A ſ nym (nespr.); B apolonyvos!, AC Appollonyus, D Appolonyus, E Apollonyus; ACE m. bratří: wybra (CE wybral) trzy (spr.). — 346. E byli; AE přesm: ſwiedomi dobrzie; ACE dobřě po sl. ejipsky sch. — 347. E vmieli; ACE kte (CE kde) toho; ACE jim sch; D přesm: gim potrzebie. — 348. CE przikazal; A m. k: ke, E sch; A přesm: koli bychom klafſteru, C koly klafſteru bychom, E bychme koli) klaſſteru; DC nikdiez, E nikdy. — 349. A ot nas, CE od nas; ACE m. neodchodili: neodeffly drziewe (C drzewe, E prwe), nez bychuom (E bychme) ty pufftie y ſwate otcze opatrzyli, kterymz (E k kteremz) bychuom (E bychme) mohly (C chtieli) przygyti (E dogyti), Nebo (CE neb) geſt nelze vzadnemu (E zadnemu) wſſech tech ſwatych otczuow porziad zgyti; E wzal. — 350. A z ſyn (nespr.); AC m. točíš: to geſt, E to- tizto. — 351. D wſſeczko; A dobrý; ACE přesm: w gerufalemie nebeſkem. — 352. ACE wſſeczky; DAE waſſeho Amen. 1. D O ſwatem Amonu; C O ſwatem Ammonie cżtrnadczta kapitola; E O Swa- tym Amonie puſtenniku, gefſto draka zabil welmie vrzytneho; A nadpisu nemá. — 2. AC czo; D Amonu. — 3. A gydom, C ſmy ſſly, E ſme ſſlij. — 4. D Appollonya; E přesm.: ſme byli na puſſtij. — 5. ACE i sch; A nagydom, C nalezly ſmy, E naſſly ſme; ACE na cěstě sch; ACE m. ještěrový: gefftiera gednoho; D m. velikého: weh- keho geſſiera, ACE vrzytneho; A m. an: a. — 6. A klada ſie. C ſie klada; AC sè sch. — 7. A ſie leknem, D leczechom ſie, E lekli ſme ſie; CE tíj; E bratrzy; C pro- wodichu, E prowazelij; E poczelij. — 8. ACE a sch; A přesm: vzaſati ſie, E ſie le-
Strana 57
57 23a A wecyechu: vzrzite, geſt-lit wiera ktere mocy, A kdyz toho gesstera vzrzite od nas a) ſ bozíj pomocý zahubena; Nebot ſmyb) mnohe welike hady y rohate 10 rozliczne geſítery naſſima rukama zabígieli, Aneb ſmyb) to cztli v píſmíe, Ze yezus kryſtus°), ſpaſytel naſs, wſſiem wierzicym wſſe dal moc°) potlaczítí hady y ſſtiry y wſſicku moc diabelſku. A kdyz oní nam to pwiechu, My ſye wiecez wiecezc) bachom p krzehkoſt y mdlobu naſſie wiery. Tu gichc) pocziechom proſytí, aby nechodili k tomu gefsterowíc), Ale abychom fſli 15 przied ſye pwu cyeſtu. Tehdy gieden2) z ních biezie rychle po tom geſſteru. A kdyz°) nedalekoc) naleze geí w geſkyni, Y zwola na nas, abychom°) ſſly k nemu a opatrzili to giſtie zacyelo. Tehdya) geden°) puſtenník, potkaw nas, y poczie nam pwitic) tak rzka: II Nechodte tam, nebot geſt vrzitna twarz; Neb nebudete mocy toho ſneſtí, Iakz gei vzrzite, a to proto, Neb 20 ſte nikdy takez twarzí newidali. Ale ſam pwieſſe, ze get czaſto widal. Gehoz welikoſt bieſſe nepodobna k wierzíe. A wzdelij bieſſe na patnadcte loket. A przibliziw ſye k te geſkyní ſam, Y pſyeſſe nas, abychom tam prziſtupílí, A toho naſſeho bratra, geſſto geſſtiera chtieſſe zahubiti, odtad odwede weliku pſbu. A przſſed k nam, y poczie nas ze mdle wiery treſktatí. A potom nas ochotníe do ſweho domku wede, abychom tu odpoczínvli- A to nam poczie rozpwieti, ze na tom mieſtie byl geden ſwaty muz, A ya ſem byl geho vczedlník, a tomu rziekachu Amon. A ſkrzie toho ſwateho otcye mily buoh mnoho díwvow vkazai. A mezy wſfiemi díwy nayprwe od neho to pwie, Ze paduchowe, 30 czaſtoa) k nemu przigduc, Gedíny ten chleb, gehozto pozíwaſſe, gemu 25 a) proraž. b) z -y uděl. -e. c) potrh. kati; E přesm: podme po ſledu. — 9. ACE a vecěchu sch; AC vzrziete, weczechu; C gest-li; ACE a sch. (spr.). — 11. E přesm: rozliczne rohaty; DACE Anebo, C Anebot; ACE to sch. — 12. ACE přesm: spasytel naſs Gesuſkryftus; ACE m. vše: w sie (spr.). — 13. AE m. štíry: gefſtiery; A wſſy, E wſſeczku; AC přesm: to ony nam, E nam onij to; E prawili. — 14. D m. viecež viecež: mnohem wiecze, AC wiecze; E m. my sě viecež viecež báchom: my ſme sie wicze balij; ACE m. tu: y. — 15. ACE přesm: po- czechom (E poczeli ſme) gych; D gefftieru. — 16. ACE přěd sě sch; E biezel. — 17. E nalezl; ACE geho; ACE i sch; E zwolal; AC m. nás: ny. — 18. AE přesm: k niemu fſly; ACE m. zacělo: a zaczyelo. — 19. ACE m. praviti: branyti (spr.), lat. prohibuit; ACE tak řka sch; ACE m. nechodte tam: abychom (C abychom, E abychme) k nemu nechodyli, rzka; ACE neboť sch; ACE Gestyt. — 20. ACE neb sch; ACE m. toho: gedyne geho wzrzienýe (!, CE wzezrženye); ACE jakž jej uzříte sch; ACE a to sch; ACE m. neb: ze. — 21. ACE nykda; ACE m. takéž: take hrozne; E prawil; AC přesm: czaſto gey. — 22. A welkoſt; E byla; E přesm: k wierze nepodobna; A wdely; E přesm: byl wzdelij; E bieše sch. — 23. ACE a přiblíživ sě k té jeskyni sám, i prosieše nás, abychom tam přistúpili: A kdyz profiefſe (E proſyl) nas, abychom (C abychö, E abychme) k te geſkyny nechodyli (C neprziſtupily, E neſſlij), a (C sch., E ale) ſam ſie przyblyzyw (E prziblizil), lat. cumque nos ad locum dehortatus esset accedere, ipse properans. — 24. E přesm: chtiel gefstiera; E odtawad; — 25. ACE a sch; B przſſed!, DACE przi- ſſed; ACE i sch; C přesm: ze mdle wiery pocže nas treſktati, E pocze nas treſkati(!) ze mdle wiery, A ze mdle wiery gsmy, pocze trefktati. — 26. ACE a sch; ACE přesm: ochotnie nas; A dowede, E dowedl. — 27. ACE m. to : tu ; A m. byl : by; ACE m. a: gehoz. — 28. CE přesm: ſem ya; ACE byl jeho sch; AC diechu, E rziekali; ACE a sch. — 29. ACE milý sch; ACE vkazowal. — 30. ACE a sch; m. to: toto. — 31. ACE
57 23a A wecyechu: vzrzite, geſt-lit wiera ktere mocy, A kdyz toho gesstera vzrzite od nas a) ſ bozíj pomocý zahubena; Nebot ſmyb) mnohe welike hady y rohate 10 rozliczne geſítery naſſima rukama zabígieli, Aneb ſmyb) to cztli v píſmíe, Ze yezus kryſtus°), ſpaſytel naſs, wſſiem wierzicym wſſe dal moc°) potlaczítí hady y ſſtiry y wſſicku moc diabelſku. A kdyz oní nam to pwiechu, My ſye wiecez wiecezc) bachom p krzehkoſt y mdlobu naſſie wiery. Tu gichc) pocziechom proſytí, aby nechodili k tomu gefsterowíc), Ale abychom fſli 15 przied ſye pwu cyeſtu. Tehdy gieden2) z ních biezie rychle po tom geſſteru. A kdyz°) nedalekoc) naleze geí w geſkyni, Y zwola na nas, abychom°) ſſly k nemu a opatrzili to giſtie zacyelo. Tehdya) geden°) puſtenník, potkaw nas, y poczie nam pwitic) tak rzka: II Nechodte tam, nebot geſt vrzitna twarz; Neb nebudete mocy toho ſneſtí, Iakz gei vzrzite, a to proto, Neb 20 ſte nikdy takez twarzí newidali. Ale ſam pwieſſe, ze get czaſto widal. Gehoz welikoſt bieſſe nepodobna k wierzíe. A wzdelij bieſſe na patnadcte loket. A przibliziw ſye k te geſkyní ſam, Y pſyeſſe nas, abychom tam prziſtupílí, A toho naſſeho bratra, geſſto geſſtiera chtieſſe zahubiti, odtad odwede weliku pſbu. A przſſed k nam, y poczie nas ze mdle wiery treſktatí. A potom nas ochotníe do ſweho domku wede, abychom tu odpoczínvli- A to nam poczie rozpwieti, ze na tom mieſtie byl geden ſwaty muz, A ya ſem byl geho vczedlník, a tomu rziekachu Amon. A ſkrzie toho ſwateho otcye mily buoh mnoho díwvow vkazai. A mezy wſfiemi díwy nayprwe od neho to pwie, Ze paduchowe, 30 czaſtoa) k nemu przigduc, Gedíny ten chleb, gehozto pozíwaſſe, gemu 25 a) proraž. b) z -y uděl. -e. c) potrh. kati; E přesm: podme po ſledu. — 9. ACE a vecěchu sch; AC vzrziete, weczechu; C gest-li; ACE a sch. (spr.). — 11. E přesm: rozliczne rohaty; DACE Anebo, C Anebot; ACE to sch. — 12. ACE přesm: spasytel naſs Gesuſkryftus; ACE m. vše: w sie (spr.). — 13. AE m. štíry: gefſtiery; A wſſy, E wſſeczku; AC přesm: to ony nam, E nam onij to; E prawili. — 14. D m. viecež viecež: mnohem wiecze, AC wiecze; E m. my sě viecež viecež báchom: my ſme sie wicze balij; ACE m. tu: y. — 15. ACE přesm: po- czechom (E poczeli ſme) gych; D gefftieru. — 16. ACE přěd sě sch; E biezel. — 17. E nalezl; ACE geho; ACE i sch; E zwolal; AC m. nás: ny. — 18. AE přesm: k niemu fſly; ACE m. zacělo: a zaczyelo. — 19. ACE m. praviti: branyti (spr.), lat. prohibuit; ACE tak řka sch; ACE m. nechodte tam: abychom (C abychom, E abychme) k nemu nechodyli, rzka; ACE neboť sch; ACE Gestyt. — 20. ACE neb sch; ACE m. toho: gedyne geho wzrzienýe (!, CE wzezrženye); ACE jakž jej uzříte sch; ACE a to sch; ACE m. neb: ze. — 21. ACE nykda; ACE m. takéž: take hrozne; E prawil; AC přesm: czaſto gey. — 22. A welkoſt; E byla; E přesm: k wierze nepodobna; A wdely; E přesm: byl wzdelij; E bieše sch. — 23. ACE a přiblíživ sě k té jeskyni sám, i prosieše nás, abychom tam přistúpili: A kdyz profiefſe (E proſyl) nas, abychom (C abychö, E abychme) k te geſkyny nechodyli (C neprziſtupily, E neſſlij), a (C sch., E ale) ſam ſie przyblyzyw (E prziblizil), lat. cumque nos ad locum dehortatus esset accedere, ipse properans. — 24. E přesm: chtiel gefstiera; E odtawad; — 25. ACE a sch; B przſſed!, DACE przi- ſſed; ACE i sch; C přesm: ze mdle wiery pocže nas treſktati, E pocze nas treſkati(!) ze mdle wiery, A ze mdle wiery gsmy, pocze trefktati. — 26. ACE a sch; ACE přesm: ochotnie nas; A dowede, E dowedl. — 27. ACE m. to : tu ; A m. byl : by; ACE m. a: gehoz. — 28. CE přesm: ſem ya; ACE byl jeho sch; AC diechu, E rziekali; ACE a sch. — 29. ACE milý sch; ACE vkazowal. — 30. ACE a sch; m. to: toto. — 31. ACE
Strana 58
58 odegmíechu. A bylo-l by takeho co, geſſto on k uzitku a ku pokrmv ſchovala) wſſe mu pobrachu. Ab) kdyz tak czaſto od tiech paduchuow trpteſſe naſyle b) Gednoho dne gide na puſſt. Y naleze dwa geſſtery welika. Y kaza gima 35 po ſobíe gití k ſwemu prziebytkv A dwerzíj gíma kaza ſtrziecy. A kdyz k nemu ti paduchowe, yakoz byli obykli, pogidechu, A vzrziewſle ty gefstery, y wyſtupichu z ſmyſla y oniemíechu y padechu ynhed nícy. A kdyz to ten ſwaty amon vczí, Wyffed wen, y naleze gie yako zbite. A prziſtupíw y zdwize gie a poczie gím porokowatí a rzka: Widite-li, ze ſte vkrutníegſſea) 40 nezl díwoka a gedowata zwierzataa)? Neb ta gedowata zwierz mocy bozie poſlucha, Ale wy aní ſye boha bogite aní ſye nas, ſluh bozich, ſtydite. A tak gích miloſtíwie potreſktaw, w ſwvog gíe II Domek vwede. A stolec 23b poſtawíw, y poczíe gych pobiezyetí, aby ſebe pokrmílí. Tehdy oní ſwate ſkruſſeníe wzemſſe, tak ſye rucze polepſſichu, Ze przied tíemí, geſſto drziewe 45 na puſſti biechu, Prziedſtizechu w ſwatem pokaníj. A tak welike pſpieſſenſtwie miegíechu, Ze po malem czaſu takez diwy czíniechu yako ti otcy ſwietíj Potom gineho czaſu z gíneho kragie lide przigidechu) A ti weliky ſmutek w ſwem kragí trpiechu, ano geſſter vrzitny lidí giedieſſe y dawieſſe. A wzemſſe ſ ſebu pacholka gednoho paſtuchy, Gehozto biesſe ten gesstier 50 ſwu hroznu twarzíj omamil A ſwym duchem geí ſmyfla zbawil, Tu k ſwatemu amonv prziſſli, a pſyec geho, aby gie raczíl te zaloſtí zbawiti. Tu ſwaty amon toho pacholka pozehnanym olegem pomazaw, Zdrawa gím gei zaſye wratí. Ale níc gím za zbawenie geſſtera neſhbíw, Ale ſam ſweho zíwota a) proraž. b) vytrž. c) přips. na okraji; przig sříznuto. přesm czaſto paduchowe; E przyducze; E poziwal. — 33. C odgymachu, E pobralij ; D m. -l: ly; D m. on: by on; ACE m. bylo-l by takého co, ješto on k úžitku a ku pokrmu schoval: czo (E czoz) koli (C sch.) takeho (E takoweho) ku pokrmu, geſſto k uvzytkuom (CE k vzytku) ſobie (CE on ſobie) chowal (C ſchowal). — 33. D wſſeczko; ACE mu sch; E pobralij; E a sch; E trpiel; ACE to naſyle. — 34. C ſſel, E ſfiel; E nalezl; E přesm: welika gesstiery; CE kazal; DE gim. — 35. E m. a: a v; C kazal; E přesm: kazal gym; AE a sch. — 36. ACE k ňemu sch; E yakz; AC biechu; E ob- wykli; ACE k nemu pogydu (C prziſſly ſu, E poygdu); ACE a sch. — 37. ACE i sch; E wyſtupili; A m. z smysla: zz vma, C z rozoma; E oniemielij; A padnu (n nadepsáno), CE padly; E hned; D m. nici: na zem, C k zemy, E sch; AE a sch. — 38. A m. uči: vzrzie, E vzrzel; ACE ven sch; E nalezl; C m. a: ale, AE sch. — 39. A wzdwyze, E zdwihl; A prorokowati (nespr.); DE vkrutnieyſſij, A vkrutnieſſy, C vkrutnieyffie. — 40. E nez: D diwoka zwierz; ACE m. a: y; D zvieřata sch; AE ten gedowaty. — 41. ACE m. poslúchá: nas poſlucha; E přesm: bozich ſluh. — 42. ACE a sch; E přesm: domek gie; E vwedl. — 43. A m. jich: gyc (ch.); ACE nutyti. — 44. E wzaw- ſſie; E polepſſyly. — 45. E byly; AC prziedcziechu, E przedeſſli; D m. v: ge w; ACE a sch. — 46. E gmieli; A take, E tak welike; E czynili; C m. jako ti: yakoz y (nespr.); D otczowe; A přesm: ſwieti otczy, E ſwati otczy, C ſwieti otczowe. — 47. ACE přiji- dechu sch; ACE m. a ti: ti gefsto. — 48. E trpielij; ACE m. ano: Ze ; E gedl y dawil. — 49. ACE a sch; D wzewfſe, E wzawſfie, A wniemffe; ACE pacholyka ; AE paſtufſky; E byl; ACE ten sch. — 50. A tu ſwu; ACE jej sch. — 51. C Ammoný; A przygydu, C przyſſh ſu; ACE a sch; E m. jě: gich; A m. aby jě ráčil té žalosti zbaviti: aby na gych zaloſti raczyl gych zbawyti, C aby na gich zaloſt racźil wzezrzieti a toho gieſſtiera gich zbawiti. — 52. CE pacholika, A pacholy (nedopsáno); E pozehnaniem (nespr.); E pomazal; ACE přesm: geho gym; ACE zasě sch. — 53. E wratil; ACE m. ale : A;
58 odegmíechu. A bylo-l by takeho co, geſſto on k uzitku a ku pokrmv ſchovala) wſſe mu pobrachu. Ab) kdyz tak czaſto od tiech paduchuow trpteſſe naſyle b) Gednoho dne gide na puſſt. Y naleze dwa geſſtery welika. Y kaza gima 35 po ſobíe gití k ſwemu prziebytkv A dwerzíj gíma kaza ſtrziecy. A kdyz k nemu ti paduchowe, yakoz byli obykli, pogidechu, A vzrziewſle ty gefstery, y wyſtupichu z ſmyſla y oniemíechu y padechu ynhed nícy. A kdyz to ten ſwaty amon vczí, Wyffed wen, y naleze gie yako zbite. A prziſtupíw y zdwize gie a poczie gím porokowatí a rzka: Widite-li, ze ſte vkrutníegſſea) 40 nezl díwoka a gedowata zwierzataa)? Neb ta gedowata zwierz mocy bozie poſlucha, Ale wy aní ſye boha bogite aní ſye nas, ſluh bozich, ſtydite. A tak gích miloſtíwie potreſktaw, w ſwvog gíe II Domek vwede. A stolec 23b poſtawíw, y poczíe gych pobiezyetí, aby ſebe pokrmílí. Tehdy oní ſwate ſkruſſeníe wzemſſe, tak ſye rucze polepſſichu, Ze przied tíemí, geſſto drziewe 45 na puſſti biechu, Prziedſtizechu w ſwatem pokaníj. A tak welike pſpieſſenſtwie miegíechu, Ze po malem czaſu takez diwy czíniechu yako ti otcy ſwietíj Potom gineho czaſu z gíneho kragie lide przigidechu) A ti weliky ſmutek w ſwem kragí trpiechu, ano geſſter vrzitny lidí giedieſſe y dawieſſe. A wzemſſe ſ ſebu pacholka gednoho paſtuchy, Gehozto biesſe ten gesstier 50 ſwu hroznu twarzíj omamil A ſwym duchem geí ſmyfla zbawil, Tu k ſwatemu amonv prziſſli, a pſyec geho, aby gie raczíl te zaloſtí zbawiti. Tu ſwaty amon toho pacholka pozehnanym olegem pomazaw, Zdrawa gím gei zaſye wratí. Ale níc gím za zbawenie geſſtera neſhbíw, Ale ſam ſweho zíwota a) proraž. b) vytrž. c) přips. na okraji; przig sříznuto. přesm czaſto paduchowe; E przyducze; E poziwal. — 33. C odgymachu, E pobralij ; D m. -l: ly; D m. on: by on; ACE m. bylo-l by takého co, ješto on k úžitku a ku pokrmu schoval: czo (E czoz) koli (C sch.) takeho (E takoweho) ku pokrmu, geſſto k uvzytkuom (CE k vzytku) ſobie (CE on ſobie) chowal (C ſchowal). — 33. D wſſeczko; ACE mu sch; E pobralij; E a sch; E trpiel; ACE to naſyle. — 34. C ſſel, E ſfiel; E nalezl; E přesm: welika gesstiery; CE kazal; DE gim. — 35. E m. a: a v; C kazal; E přesm: kazal gym; AE a sch. — 36. ACE k ňemu sch; E yakz; AC biechu; E ob- wykli; ACE k nemu pogydu (C prziſſly ſu, E poygdu); ACE a sch. — 37. ACE i sch; E wyſtupili; A m. z smysla: zz vma, C z rozoma; E oniemielij; A padnu (n nadepsáno), CE padly; E hned; D m. nici: na zem, C k zemy, E sch; AE a sch. — 38. A m. uči: vzrzie, E vzrzel; ACE ven sch; E nalezl; C m. a: ale, AE sch. — 39. A wzdwyze, E zdwihl; A prorokowati (nespr.); DE vkrutnieyſſij, A vkrutnieſſy, C vkrutnieyffie. — 40. E nez: D diwoka zwierz; ACE m. a: y; D zvieřata sch; AE ten gedowaty. — 41. ACE m. poslúchá: nas poſlucha; E přesm: bozich ſluh. — 42. ACE a sch; E přesm: domek gie; E vwedl. — 43. A m. jich: gyc (ch.); ACE nutyti. — 44. E wzaw- ſſie; E polepſſyly. — 45. E byly; AC prziedcziechu, E przedeſſli; D m. v: ge w; ACE a sch. — 46. E gmieli; A take, E tak welike; E czynili; C m. jako ti: yakoz y (nespr.); D otczowe; A přesm: ſwieti otczy, E ſwati otczy, C ſwieti otczowe. — 47. ACE přiji- dechu sch; ACE m. a ti: ti gefsto. — 48. E trpielij; ACE m. ano: Ze ; E gedl y dawil. — 49. ACE a sch; D wzewfſe, E wzawſfie, A wniemffe; ACE pacholyka ; AE paſtufſky; E byl; ACE ten sch. — 50. A tu ſwu; ACE jej sch. — 51. C Ammoný; A przygydu, C przyſſh ſu; ACE a sch; E m. jě: gich; A m. aby jě ráčil té žalosti zbaviti: aby na gych zaloſti raczyl gych zbawyti, C aby na gich zaloſt racźil wzezrzieti a toho gieſſtiera gich zbawiti. — 52. CE pacholika, A pacholy (nedopsáno); E pozehnaniem (nespr.); E pomazal; ACE přesm: geho gym; ACE zasě sch. — 53. E wratil; ACE m. ale : A;
Strana 59
59 na toho gieſſtera powaziw, Y gide tu, kdez ten gieſſter chodieſſe. A poklek y gie ſye hoſpodínua) modlití, a pomocy geho zadagíe. Tu ten giefſtier 55 litrea) ſye zdwize ptí nemu, A duch ſmrduty nan wypuſtiw A ſypíe y zuby naň ſſkrzehcye a chtíe geí pozrzíetí. Tehdy ſwaty amon, obratíw ſye pti gemu, tak geí poczíe zaklínatí a rzka: Zahlad tíeb) yezus kryftus, ſyn bozíj, Geſſto w b) den ſudny zahladij diabla nagwiečſſieho. A kdyz ten giefster ta ſlowa vſlyſſie, Ynhed weſſken gied zz sebe wypuſtí a na dwe sye rozſyede, 60 Ti lide ten diw vzrziewffe, Netbagice níc na ten smrad, pieſkem geg prziſypawſſe, Doniewadz tu ſwaty amon bieffe, dotud oníc) tu byli; Ale takz ſwaty amon odgíde, y k vmrlemu neſmíegíechu przíſtupítí. R. 466a O popu, gemvzto rziekali Copres d). Pro geho modlytwu ſlunczye zaſſye ſſye wratiloe). 24a INA tegz pufftí, ale podal, prziebywafle geden pop, puſtenníczíj zíwot weda, gemuzto kopres rziekachu; Ten ſobie dobrzie ofmdefat let miegíeſſe. A mnoho díwuow a zazrakuow czínieſſe. Neduzíwe vzdrawo- 5 waſſe a bieſy z lidíj wyhaníefſe. Ten kdyz nas vzrzíe, míle nas przígíe w ſwuog domek. A po modlitbie nohy naſſie vmyw, I poczie nas tazatí, co ſye na ſwíetíe dalo. Tehdy my pocziechom geho ſameho proſytí, Aby on nam raczíl níeco o ſwych o dobrych czíníech powíedíetí, Z nehozto a) vytrž. b) nadeps. c) proraž. d) červ. e) drobně černě a velkým písmem zeleně. AE m. jim; od nych; A m. neslíbiv: neſlyffaw, E neſlyffel (nespr., lat. promittere); ACE ale sch; AE přesm: zywota ſweho. — 54. E powazyl; C ffel, E ffiel; C m. tu: tam; AC m. chodieše: lezieſſe, E leziel; ACE a sch; ACE Klek na ſwu kolenczy (E na ſwa kolena). — 55. ACE i sch; C m. jě: pocžal, E modlil fie; E modliti sch; AC a sch; AE przyzywage, C nazywage; ACE m. ten: ten drak toczyz (C totíž, E neb). — 56. D lítě sch; D přesm: proti niemu ſie zdwize; ACE a sch; E wypustil; ACE a sch. — 57. ACE naň sch; D sſkrzehocze, E ſſkrzipie; ACE a sch; E chticz; ACE geho; AE pohltnuti, C pohltiti; ACE m. tehdy: Tu. — 58. ACE m. proti jemu: k niemu; ACE a řka sch. — 59. A m. ješto: gen, CE genz; ACE v sch; E naywyſſieho; ACE a sch; AC m. ješter: giefstier nebo (C neb) drak. — 60. AE přesm: ſlowa ta; E vſlyſſiel; ACE inhed sch; AC wypustyw, E wypustil; ACE m. a: ynhed sie; ACE sě sch; C rozſiedl, E rozſedl. — 61. ACE m. ti lidé ten div: Tu dyw ten lidee (E tij) ti (E lyde, C sch.). — 62. AC przyſypachu, E prziſypali; DC dokawadz, E dokudz; ACE m. tu svatý Amon bieše: giefstie tu stassie (E stal) swatyn (!, CE swaty) Amon; D m. tu byli: tu przi mě byli ſu; ACE dotud oni tu byli sch. - 63. ACE m. ale jakž svatý Amon odjíde: bez neho; ACE m; k umrlému: k mrtwemu giefftieru; ACE přesm: przyſtupyti neſmiechu (C neſmiegiechu, E neſmielij). 1, 2. D O gednom Popu, gemuzto Kopres rziekachu, C O ſwatě Copre XV kapi- tola, E O S. Muczy, geffto byl paduch a zlodieg. A nadpisu nemá. — 3. E m. tejž: te; A přesm: gieden prziebywaſſe pop, E geden kniez przebywal. — 4. AC diechu, E rzi- kali; D sobě sch; CE oſmdeſate, A oſedmdesat! — 5. E gmiel, D wstarzi biesfe; ACE m. a po sl. divuov: y; E czynil. — 6. E vzdrawowal; AC wypuzowaſſe; E přesm: a wypuzowal bieſy z lydij; E vzrziel; E prziyal. — 7. ACE domczek; E vmyl; AC i sch; ACE tazati a rzka. — 8. C czo by; E m. počěchom jeho samého prositi: po- wiediely ſme a proſycze geho ſameho. — 9. ACE o dobrých sch; AE czynech, C czi-
59 na toho gieſſtera powaziw, Y gide tu, kdez ten gieſſter chodieſſe. A poklek y gie ſye hoſpodínua) modlití, a pomocy geho zadagíe. Tu ten giefſtier 55 litrea) ſye zdwize ptí nemu, A duch ſmrduty nan wypuſtiw A ſypíe y zuby naň ſſkrzehcye a chtíe geí pozrzíetí. Tehdy ſwaty amon, obratíw ſye pti gemu, tak geí poczíe zaklínatí a rzka: Zahlad tíeb) yezus kryftus, ſyn bozíj, Geſſto w b) den ſudny zahladij diabla nagwiečſſieho. A kdyz ten giefster ta ſlowa vſlyſſie, Ynhed weſſken gied zz sebe wypuſtí a na dwe sye rozſyede, 60 Ti lide ten diw vzrziewffe, Netbagice níc na ten smrad, pieſkem geg prziſypawſſe, Doniewadz tu ſwaty amon bieffe, dotud oníc) tu byli; Ale takz ſwaty amon odgíde, y k vmrlemu neſmíegíechu przíſtupítí. R. 466a O popu, gemvzto rziekali Copres d). Pro geho modlytwu ſlunczye zaſſye ſſye wratiloe). 24a INA tegz pufftí, ale podal, prziebywafle geden pop, puſtenníczíj zíwot weda, gemuzto kopres rziekachu; Ten ſobie dobrzie ofmdefat let miegíeſſe. A mnoho díwuow a zazrakuow czínieſſe. Neduzíwe vzdrawo- 5 waſſe a bieſy z lidíj wyhaníefſe. Ten kdyz nas vzrzíe, míle nas przígíe w ſwuog domek. A po modlitbie nohy naſſie vmyw, I poczie nas tazatí, co ſye na ſwíetíe dalo. Tehdy my pocziechom geho ſameho proſytí, Aby on nam raczíl níeco o ſwych o dobrych czíníech powíedíetí, Z nehozto a) vytrž. b) nadeps. c) proraž. d) červ. e) drobně černě a velkým písmem zeleně. AE m. jim; od nych; A m. neslíbiv: neſlyffaw, E neſlyffel (nespr., lat. promittere); ACE ale sch; AE přesm: zywota ſweho. — 54. E powazyl; C ffel, E ffiel; C m. tu: tam; AC m. chodieše: lezieſſe, E leziel; ACE a sch; ACE Klek na ſwu kolenczy (E na ſwa kolena). — 55. ACE i sch; C m. jě: pocžal, E modlil fie; E modliti sch; AC a sch; AE przyzywage, C nazywage; ACE m. ten: ten drak toczyz (C totíž, E neb). — 56. D lítě sch; D přesm: proti niemu ſie zdwize; ACE a sch; E wypustil; ACE a sch. — 57. ACE naň sch; D sſkrzehocze, E ſſkrzipie; ACE a sch; E chticz; ACE geho; AE pohltnuti, C pohltiti; ACE m. tehdy: Tu. — 58. ACE m. proti jemu: k niemu; ACE a řka sch. — 59. A m. ješto: gen, CE genz; ACE v sch; E naywyſſieho; ACE a sch; AC m. ješter: giefstier nebo (C neb) drak. — 60. AE přesm: ſlowa ta; E vſlyſſiel; ACE inhed sch; AC wypustyw, E wypustil; ACE m. a: ynhed sie; ACE sě sch; C rozſiedl, E rozſedl. — 61. ACE m. ti lidé ten div: Tu dyw ten lidee (E tij) ti (E lyde, C sch.). — 62. AC przyſypachu, E prziſypali; DC dokawadz, E dokudz; ACE m. tu svatý Amon bieše: giefstie tu stassie (E stal) swatyn (!, CE swaty) Amon; D m. tu byli: tu przi mě byli ſu; ACE dotud oni tu byli sch. - 63. ACE m. ale jakž svatý Amon odjíde: bez neho; ACE m; k umrlému: k mrtwemu giefftieru; ACE přesm: przyſtupyti neſmiechu (C neſmiegiechu, E neſmielij). 1, 2. D O gednom Popu, gemuzto Kopres rziekachu, C O ſwatě Copre XV kapi- tola, E O S. Muczy, geffto byl paduch a zlodieg. A nadpisu nemá. — 3. E m. tejž: te; A přesm: gieden prziebywaſſe pop, E geden kniez przebywal. — 4. AC diechu, E rzi- kali; D sobě sch; CE oſmdeſate, A oſedmdesat! — 5. E gmiel, D wstarzi biesfe; ACE m. a po sl. divuov: y; E czynil. — 6. E vzdrawowal; AC wypuzowaſſe; E přesm: a wypuzowal bieſy z lydij; E vzrziel; E prziyal. — 7. ACE domczek; E vmyl; AC i sch; ACE tazati a rzka. — 8. C czo by; E m. počěchom jeho samého prositi: po- wiediely ſme a proſycze geho ſameho. — 9. ACE o dobrých sch; AE czynech, C czi-
Strana 60
60 10 bychom mohlí bozíe míloſtí dvostogní bytí. Tehdy on, níc nepomeſſkaw, gíe ſye nam o ſwem prziebytcye y o gínych otcych ſwatych porzad roz- pwietí, Ze ſu byli mnozy otcy ſwieti welikeho przied bohem zaſluzeníe, a 1a ſem z ních nagmenffíj. Y wecye: tot níc neníe, coz do mne widite, ptí gínym otcom ſwatym. Bíeffe, wecye, na tomto míeſtíe ſlawny muz drzíewe nez ya, Mvcyvs rzeczeny. Ten wſſiem ginym k ſpaſeníj cyeſtua) vkazowaſſe. Ten ſwaty mvcyus nagprwe bieſſe pohan a paduch prziehrozny y prziebogník weliky. Tehdy k nemu bozíj hlas tiem czínem: k domv gedne nocy ku panny gedne fflechetne, a chtie pokraſtí. A kdyz na strziechu wſtupí, tiech czínow 20 hledagíe, kudy by mohl do domu wnítí, A cyelu noc pcowaw, níc nemoze pſpietí. Tehdy pcowaw mnoho nadarmo, a nemoze ſye ſnv odgietí. A tak w tom ſpaníj ziewi ſye gemu geden w kralowem odiewíe, a tak gemu rzka: Nahle oſtaň toho gieſſijtenſtwíe a krwea) lidſke plewati przieſtaň y wſſeho kradezie A obrata) ſye k ſtawu duchowníemu a w andielſke 25 rytierzſtwíe w nebeſyech! A po dneſſníj den prziebywag w dobrych ſkut- cyech! A ya tie wewódu a kníezíetema) II vczíním rytierzſtwíe. Tehdy 24 to ten giſty míle vſlyſſie. Y kaza gemu ten gistíj, gessto biesse w kralowem odiewíe, w ſbor míffſky. Y vczíní geg nad tíem ſborem knezietem. Tehdy kdyz pcyti ze ſna, vzrzíe pannu przied ſebu, A ta geho tazaſſe, kto by 30 on byl neb odkud-li neb pocz by k níe prziſſel. Tehdy gieg níc neodpo- wiediew, y poczie gie pſytí, aby mu koftel vkazala. Tehdy ona vrozomíe, ze to bozíe wuole bieſſe. Ynhed geho wede do koſtela a da ger ke 15 a) proraž. niech dobrych; AC Z nychzto, E Z nichz. — 10. ACE přesm: byti duoftoygny; ACE on sch. — 11. CE yal fie; ACE nám sch; AE přesm: ſwatych otcziech. — 12. ACE prawyti a rzka; D otczowe; A přesm: ſwieti otczy, E ſwati otczy. C ſwieti otczowe. — 13. ACE m. a: a dywy welyke gſu (C fu) czynyli, Ale (E y wecze); A m. já: yak, E yakz (nespr.); E i vecě sch; ACE To; AE přesm: nenie nicz; E czo. — 14. ACE m. jiným: trem; ACE přesm: ſwatym otczuom (CE otczom). — 15. E byl; A m. vecě: wiecze, E prwe. — 16. AC gmenowany; E přesm: gmenem Muczyus; C jiným sch; E přesm: czeſtu k ſpaſenie; E vkazowal. — 17. E byl; ACE welmi (E welmie) hrozny; D m. i: a ; DC bojownik, E przeboyownik; ACE welmi (E welmie; tak E zprav.) welyky. — 18. ACE m. boží: przygyde (E prziſſel) bozij (spr.); C cżynem, ze; D pannie. — 19. ACE m. (porušeného čtení) k domu jedné noci ku panny jedné šle- chetné: gedne noczy k domu gedne pany (C panny, E pannie, lat. virginis) fflechetne przygyde (E prziffiel); D m. chtě: chtie gij; E wſtupil; AE těch činóv sch. (nespr.). — 20. AE hledajě sch. (nespr.); C m. vníti: wnitrž wnyti; ACE a sch; A praczowa, E praczowal; E nemoha. — 21. E m. tehdy: y tak; E mnoho nadarmo sch; ACE a sch; E nemohl; DE obraniti; ACE a sch. — 22. ACE m. jemu: przied nym; A odieny. — 23. AC powiedie, E powiediel. — 24. ACE a před sl. obrať a sch; ACE m. v: przygmy, lat. suscipe. — 25. ACE m. a po sl. vévodú: y; ACE toho rytierzstwý; ACE m. tehdy: A kdyz. — 27. D to sch; ACE jistý sch; D mile to; E vſlyſſel; ACE i sch; A vkaza, CE vkazal; E byl; C w kralowſkem. — 28. C odiewu, C odienie; ACE v sch; CE zbor ; C mnyſſkowy, ED mniſſky, A mnozſtwie (nespr.). — 29. E proczytil; E vzrziel; E tazala. — 30.C on sch; DACE m. neb: a; D m. odkud-li: odkud by byl, AC odkad, E odkud ; D aneb, ACE a; DACE procz; A m. by: gie, E geft, C sch. — 31. ACE by gemu; AE vrozumiewſſy, C porozumiewſfy. — 32. A wule; E byla; D ger; E wedla;
60 10 bychom mohlí bozíe míloſtí dvostogní bytí. Tehdy on, níc nepomeſſkaw, gíe ſye nam o ſwem prziebytcye y o gínych otcych ſwatych porzad roz- pwietí, Ze ſu byli mnozy otcy ſwieti welikeho przied bohem zaſluzeníe, a 1a ſem z ních nagmenffíj. Y wecye: tot níc neníe, coz do mne widite, ptí gínym otcom ſwatym. Bíeffe, wecye, na tomto míeſtíe ſlawny muz drzíewe nez ya, Mvcyvs rzeczeny. Ten wſſiem ginym k ſpaſeníj cyeſtua) vkazowaſſe. Ten ſwaty mvcyus nagprwe bieſſe pohan a paduch prziehrozny y prziebogník weliky. Tehdy k nemu bozíj hlas tiem czínem: k domv gedne nocy ku panny gedne fflechetne, a chtie pokraſtí. A kdyz na strziechu wſtupí, tiech czínow 20 hledagíe, kudy by mohl do domu wnítí, A cyelu noc pcowaw, níc nemoze pſpietí. Tehdy pcowaw mnoho nadarmo, a nemoze ſye ſnv odgietí. A tak w tom ſpaníj ziewi ſye gemu geden w kralowem odiewíe, a tak gemu rzka: Nahle oſtaň toho gieſſijtenſtwíe a krwea) lidſke plewati przieſtaň y wſſeho kradezie A obrata) ſye k ſtawu duchowníemu a w andielſke 25 rytierzſtwíe w nebeſyech! A po dneſſníj den prziebywag w dobrych ſkut- cyech! A ya tie wewódu a kníezíetema) II vczíním rytierzſtwíe. Tehdy 24 to ten giſty míle vſlyſſie. Y kaza gemu ten gistíj, gessto biesse w kralowem odiewíe, w ſbor míffſky. Y vczíní geg nad tíem ſborem knezietem. Tehdy kdyz pcyti ze ſna, vzrzíe pannu przied ſebu, A ta geho tazaſſe, kto by 30 on byl neb odkud-li neb pocz by k níe prziſſel. Tehdy gieg níc neodpo- wiediew, y poczie gie pſytí, aby mu koftel vkazala. Tehdy ona vrozomíe, ze to bozíe wuole bieſſe. Ynhed geho wede do koſtela a da ger ke 15 a) proraž. niech dobrych; AC Z nychzto, E Z nichz. — 10. ACE přesm: byti duoftoygny; ACE on sch. — 11. CE yal fie; ACE nám sch; AE přesm: ſwatych otcziech. — 12. ACE prawyti a rzka; D otczowe; A přesm: ſwieti otczy, E ſwati otczy. C ſwieti otczowe. — 13. ACE m. a: a dywy welyke gſu (C fu) czynyli, Ale (E y wecze); A m. já: yak, E yakz (nespr.); E i vecě sch; ACE To; AE přesm: nenie nicz; E czo. — 14. ACE m. jiným: trem; ACE přesm: ſwatym otczuom (CE otczom). — 15. E byl; A m. vecě: wiecze, E prwe. — 16. AC gmenowany; E přesm: gmenem Muczyus; C jiným sch; E přesm: czeſtu k ſpaſenie; E vkazowal. — 17. E byl; ACE welmi (E welmie) hrozny; D m. i: a ; DC bojownik, E przeboyownik; ACE welmi (E welmie; tak E zprav.) welyky. — 18. ACE m. boží: przygyde (E prziſſel) bozij (spr.); C cżynem, ze; D pannie. — 19. ACE m. (porušeného čtení) k domu jedné noci ku panny jedné šle- chetné: gedne noczy k domu gedne pany (C panny, E pannie, lat. virginis) fflechetne przygyde (E prziffiel); D m. chtě: chtie gij; E wſtupil; AE těch činóv sch. (nespr.). — 20. AE hledajě sch. (nespr.); C m. vníti: wnitrž wnyti; ACE a sch; A praczowa, E praczowal; E nemoha. — 21. E m. tehdy: y tak; E mnoho nadarmo sch; ACE a sch; E nemohl; DE obraniti; ACE a sch. — 22. ACE m. jemu: przied nym; A odieny. — 23. AC powiedie, E powiediel. — 24. ACE a před sl. obrať a sch; ACE m. v: przygmy, lat. suscipe. — 25. ACE m. a po sl. vévodú: y; ACE toho rytierzstwý; ACE m. tehdy: A kdyz. — 27. D to sch; ACE jistý sch; D mile to; E vſlyſſel; ACE i sch; A vkaza, CE vkazal; E byl; C w kralowſkem. — 28. C odiewu, C odienie; ACE v sch; CE zbor ; C mnyſſkowy, ED mniſſky, A mnozſtwie (nespr.). — 29. E proczytil; E vzrziel; E tazala. — 30.C on sch; DACE m. neb: a; D m. odkud-li: odkud by byl, AC odkad, E odkud ; D aneb, ACE a; DACE procz; A m. by: gie, E geft, C sch. — 31. ACE by gemu; AE vrozumiewſſy, C porozumiewſfy. — 32. A wule; E byla; D ger; E wedla;
Strana 61
61 25" kníezy, Od nehozto kníezye zadaſſe pokrzteníe a pokaníe. Tehdy tí, gefsto geí znachu we wſſem gieſſitenſtwíj, podíwichu ſye geho rzieczi, Aneb vſta- wicznoſt bieſſe geho v wierzie potwrdila. Tehdy gemu wecyechu: Chceſſ-li, 35 owſſem toho zleho mvozefſ oſtati. Tehdy przigem zakonníj ſtaw, I poczíe pſytí navczeníe, Skrzyenz by mohl przigítí k ſpaſeníj. Tehdy gemu tí kníezie trzí werſſiky prziecztu nagprwnie w zaltarzí a navczie geí. Tehdy on, ſrozomiew tiem werſsikom a przieczet gie, Y wecye, ze gest dosti k spasenij. A pobyw tu ſ nimi trzi dni, Y bra ſye na puſſt. A tu mnoho czaſuow 40 bydle, we dne y w nocy na modlitbach ſ placzem trwaſſe A bylínku a korzeníczkem ziw bieſſe. A wratíw ſye k tomu koſtelu, Trzí werſſiky tiem kníezím — netoliko ta flowa, Ale y ſkutky — gím wratí. Ti kníezie poczíechu ſye díwití, Ze, nedawno ſye obratíw, tak vkrutne vtrpeníe czi- níefſe. A navcziwfſe geí lepe ſwatemv píímy, Y zadachu ſ ním prziebywati. 45 Tehdy on, chtie plniti poſluſſenstwíe, y przíeby ſ nímía) tyden A opiet na puſst gide. A tu prziebywa ſedm let w vtrpeníj a w chudobie. Y obdrzie plnost mílostí v hospodína, Tak ze bezmal wſſe ſwate piſmo miegieſſe na pamieti. Il A chleb gedno w nedieli przigímaſſe, z nebes gemv poſlany, Neb, kdyz z ſwych modliteb wſtaníeſſe, Nalezníeſe chleb polozeny, gehoz 50 czlowiek zadny neprzinoſyeſſe. A kdyz toho pochwaleb) boha przígmieſſe, Tu miegieſſe na tom doſtí az do druhe nediele. A po mnohem czaſie wyſſed ſ puſstie przikladem ſweho vtrpeníe, Mnoho gínych geho naſledowachu. A mezy nímí bieſſe geden gínoſſicye A ten zadaſſe geho vczedlníkem bytí. Na nehoz ſwaty mycyvs wzdiew mní- 55 a) proraž. b) -c- nadeps. E dala; E m. ke: k, DC sch. — 33. DC kniezim; AC m. ňehožto: nychzto; ACE knězě sch; ACE pocze zadati; ACE m. tehdy ti: knieze ti. — 34. E znalij; A wemſſem (ch. pís.); E podiwili; AE Neb, C Nebo. — 35. E byla; D ho; A rzieczeczechu!, E rzeklij. — 36. ACE m. toho: toho wíſeho; C po sl. ostati přidává: a on wece, že rad; A przyniem, E prziyal. — 37. DACE ſkrze (A ſkrz, E ſkrzie) niez; ACE jemu sch. — 38. ACE m. tři: gemu trzy; A wrſfyky; ACE přěčtú sch; ACE prwnie; ACE m. w žaltáři: z (C sch.) zaltarzie prziecztu (C przecžtli ſu, E przecztlij); AC nauczychu, E navczyli; ACE jej sch. — 39. E ſrozumiel; ACE přesm: gie prziecziet. — 40. E m. a: y, ACisch; AC byw, E byl; ACE tu sch; E m. bra sě: ffiel; AE přesm: czaſuow mnoho. — 41. ACE trwagie; ACE a sch; D bylinkem. — 42. AE korzenyczkem leſ- nym; E byl; ACE a sch; ACE m. sé: sie opiet; ACE ty trzy; E werffie. — 43. A m. těm: k tey, E k tem; A kniezy; ACE i sch; ACE jim sch; E wratil. — 44. E poczeli; ACE přesm: ſie nedawno; A m. tak: ta (nedops.). — 45. E czynil; ACE a sch; A m. naučivše: Nauczyw ſie; ACE obš: lepe y pylniegy (C plňíege); ACE i sch; E zadalij. — 46. ACE i sch; ACE prziebyw; AE m. týden: czely den; ACE a sch. — 47. C ffel gest, E ffiel; ACE a sch; D przebywaw, CE pržebywal; AC za ſedm; C m. a: y, AE sch; E obdrziel. — 48. DC wſſeczko; ACE gmiegyfſe (E gmiel) wzdy. — 49. ACE a sch; ACE gedyne; E przigimal. — 50. AC Nebo; C wſtawaſſe, E wstal; D Nalezafse, C nalezl gt, E nalezl; ACE přesm: polozený chleb. — 51. AC yzadný; E neprzinaffiel; C m. toho: to, E toho przigal; C przigimaſſe, E sch. — 52. ACE tu sch; E gmiel; ACE na tom sch. — 53. ACE a sch; ACE czaſu opie (!, CE opiet); ACE přesm: ſ pufſtie wyſſed (E wyffied). — 54. ACE m. jiných: gych; E naſledowalij; ACE a sch; ACE m. nimi: tiemi; E byl; C gynoch, E mladenecz. — 55. ACE m. a ten: genz; E zadal;
61 25" kníezy, Od nehozto kníezye zadaſſe pokrzteníe a pokaníe. Tehdy tí, gefsto geí znachu we wſſem gieſſitenſtwíj, podíwichu ſye geho rzieczi, Aneb vſta- wicznoſt bieſſe geho v wierzie potwrdila. Tehdy gemu wecyechu: Chceſſ-li, 35 owſſem toho zleho mvozefſ oſtati. Tehdy przigem zakonníj ſtaw, I poczíe pſytí navczeníe, Skrzyenz by mohl przigítí k ſpaſeníj. Tehdy gemu tí kníezie trzí werſſiky prziecztu nagprwnie w zaltarzí a navczie geí. Tehdy on, ſrozomiew tiem werſsikom a przieczet gie, Y wecye, ze gest dosti k spasenij. A pobyw tu ſ nimi trzi dni, Y bra ſye na puſſt. A tu mnoho czaſuow 40 bydle, we dne y w nocy na modlitbach ſ placzem trwaſſe A bylínku a korzeníczkem ziw bieſſe. A wratíw ſye k tomu koſtelu, Trzí werſſiky tiem kníezím — netoliko ta flowa, Ale y ſkutky — gím wratí. Ti kníezie poczíechu ſye díwití, Ze, nedawno ſye obratíw, tak vkrutne vtrpeníe czi- níefſe. A navcziwfſe geí lepe ſwatemv píímy, Y zadachu ſ ním prziebywati. 45 Tehdy on, chtie plniti poſluſſenstwíe, y przíeby ſ nímía) tyden A opiet na puſst gide. A tu prziebywa ſedm let w vtrpeníj a w chudobie. Y obdrzie plnost mílostí v hospodína, Tak ze bezmal wſſe ſwate piſmo miegieſſe na pamieti. Il A chleb gedno w nedieli przigímaſſe, z nebes gemv poſlany, Neb, kdyz z ſwych modliteb wſtaníeſſe, Nalezníeſe chleb polozeny, gehoz 50 czlowiek zadny neprzinoſyeſſe. A kdyz toho pochwaleb) boha przígmieſſe, Tu miegieſſe na tom doſtí az do druhe nediele. A po mnohem czaſie wyſſed ſ puſstie przikladem ſweho vtrpeníe, Mnoho gínych geho naſledowachu. A mezy nímí bieſſe geden gínoſſicye A ten zadaſſe geho vczedlníkem bytí. Na nehoz ſwaty mycyvs wzdiew mní- 55 a) proraž. b) -c- nadeps. E dala; E m. ke: k, DC sch. — 33. DC kniezim; AC m. ňehožto: nychzto; ACE knězě sch; ACE pocze zadati; ACE m. tehdy ti: knieze ti. — 34. E znalij; A wemſſem (ch. pís.); E podiwili; AE Neb, C Nebo. — 35. E byla; D ho; A rzieczeczechu!, E rzeklij. — 36. ACE m. toho: toho wíſeho; C po sl. ostati přidává: a on wece, že rad; A przyniem, E prziyal. — 37. DACE ſkrze (A ſkrz, E ſkrzie) niez; ACE jemu sch. — 38. ACE m. tři: gemu trzy; A wrſfyky; ACE přěčtú sch; ACE prwnie; ACE m. w žaltáři: z (C sch.) zaltarzie prziecztu (C przecžtli ſu, E przecztlij); AC nauczychu, E navczyli; ACE jej sch. — 39. E ſrozumiel; ACE přesm: gie prziecziet. — 40. E m. a: y, ACisch; AC byw, E byl; ACE tu sch; E m. bra sě: ffiel; AE přesm: czaſuow mnoho. — 41. ACE trwagie; ACE a sch; D bylinkem. — 42. AE korzenyczkem leſ- nym; E byl; ACE a sch; ACE m. sé: sie opiet; ACE ty trzy; E werffie. — 43. A m. těm: k tey, E k tem; A kniezy; ACE i sch; ACE jim sch; E wratil. — 44. E poczeli; ACE přesm: ſie nedawno; A m. tak: ta (nedops.). — 45. E czynil; ACE a sch; A m. naučivše: Nauczyw ſie; ACE obš: lepe y pylniegy (C plňíege); ACE i sch; E zadalij. — 46. ACE i sch; ACE prziebyw; AE m. týden: czely den; ACE a sch. — 47. C ffel gest, E ffiel; ACE a sch; D przebywaw, CE pržebywal; AC za ſedm; C m. a: y, AE sch; E obdrziel. — 48. DC wſſeczko; ACE gmiegyfſe (E gmiel) wzdy. — 49. ACE a sch; ACE gedyne; E przigimal. — 50. AC Nebo; C wſtawaſſe, E wstal; D Nalezafse, C nalezl gt, E nalezl; ACE přesm: polozený chleb. — 51. AC yzadný; E neprzinaffiel; C m. toho: to, E toho przigal; C przigimaſſe, E sch. — 52. ACE tu sch; E gmiel; ACE na tom sch. — 53. ACE a sch; ACE czaſu opie (!, CE opiet); ACE přesm: ſ pufſtie wyſſed (E wyffied). — 54. ACE m. jiných: gych; E naſledowalij; ACE a sch; ACE m. nimi: tiemi; E byl; C gynoch, E mladenecz. — 55. ACE m. a ten: genz; E zadal;
Strana 62
62 chowy odiewa), tocziſſ zíní a kapicy a ſukní wlaſennv, Y poczie gei oby- cziegíem zakonním ſlawnym ſnazníe vczití, A nagwíece tomu, kdez by ktery krzieſtan vmrziel, aby geí pohrzebl. Tehdy ten vczeník gednv vzrziew, an mrtwym odiew przipwuge, y wecye k nemu: Miſtrze, kdyz ya vmru, 60 chtíel bych, aby míe takymz przíkrowem prziodiel a pohrzebi. Tehdy gemu wecye: Synaczku, tak tobíe vczíním, Yakoz zadaſí. Tak tie hogníe prziodiegí, donídz nedieſs: doſti mam. A po malem czaſu ten ginofsicye vmrzíe A ſwateho mycye procítwíe ſye naplní. A kdyz gemv vozíní doſti ku przíkrowu, Wecye k nemu prziede wſſiemí, geſſto tu ſtachu: Synaczku, 65 giz-li maſs doſtí ku pohrzebi, czilit geffte wíece przicziním? Tehdy ten vmrly, ano wſſicni ſlyſfie, wecye a rzka: Swati otcze, doſtit gest; naplnils, cos ſlibil. Tehdy ti, geſſto tu stachu, vzzaſechu ſye wſlickní a pocziechub) ſye diwití tak welikemu zazraku. Tehdy Ginofficyb) toho pohrzeb, y wrati ſye na puſſt, warugieb) sye chlipy tyeleſstne). Opiet gednoho czaſu przígíde s puſſtíeb) k te bratrzij, gieſſto bieſſe vſtawil; Nalit gedenb) welmi nemocen. Y ziewí mv bvoh, ze të giſty mad) vmrzietí. II A to bieſſe giz k weczeru. Y poſpieſſi, zda by geí mohl 25b geſſte zíwa widieti. A geſste podal odtowad bieſſe. A nechtie w nocy giti w tu vlicy — Neb to miegieſſe na pamíetí, coz geſt ſam naſſ ſpaſytel po- 75 wiediel a rzka: Chodte, doníz ſwietlo geſt, tocziff den, aby was tmae) ne- obkliczila; Neb ktoz chodíj po ſwietlu, nevrazy ſye — A kdyz giz vzrzie, ano ſlunce chce zagití, Y wecye: we gmie gezukryſtowo poſtvog maliczko, a) nadeps. b) vytrž. c) přips. pozd. na dolním okraji. d) protrž. e) před tím pře- trženo a podtečk. tw. ACE vczedlnyk; E m. ňehož: niez; A wzdiew nan, E wzdiel. — 56. C přesm: odiew mnychowy; E m. oděv: rucho, A sch. (ch.); C z wlaſow, E z wlaſfenij, A wlafsynnu. — 57. A obyczeguom, CE obyczeyom, D obyczerow (nespr.); ACE m. slavným: ſlawnie; ACE snažně sch; C kdyz, lat. sicubi. — 58. DACE vczedlnik; E vzrzel. — 59. ACE i sch; ACE mistře sch. — 60. ACE m. když já umru, chtěl bych, aby: Chtiel bych, kdyz vmru, by; D takym; ACE pohrziebl, myſtrzie. — 61. ACE synáčku sch; E takt; ACE vczynym, ſynaczku; D m. žádáš: widiſs anebo zadaſs. — 62. AE donyz; ACE a sch; C gýnoch, E mladenecz. — 63. E vmrzel; E přesm: sie proroczstwie; E na- plnilo; ACE a sch; E přesm: dosti vczynil. — 64. E k; C I wece; AE m. k ňemu: gemu; E ſtalij. — 65. E k; CE pohržebu; CE czyli; ACE m. viece: nietczo; A przy- czyniti. — 66. ACE vmrlecz; E ani; DAC wſſiczknij, E wſſiczy; AC powiedie, E po- wiediel; ACE a sch; AC řka sch; A naplnyſs (nespr.). — 67. A czoz ſy, E czoz, E czo ſy; E ſtali; A vzaſu ſie, C vżaſhi ſu ſie, C vlekli ſie; E wſſieczy; E poczeli. — 68. D Ginofficze, C ginocha; E přesm: toho mladencze; E pochowaw; AC i sch. — 69. AC m. vráti sò: wrte sie, E wratil sie zasie; AE puſſcz; A warugte (ch. pís.); ACE chluby; ACE tělestné sch. — 70. E przifſel; D k tem Bratrzim, A k bratrzy k te, C k bratrzim k té, E k bratrzym k trem; E byl. — 71. E m. nalit: an; E geden byl; ACE i sch; ACE gemu; AC hoſpodyn. — 72. E bylo; AE i sch; A Poſpieſſa (!), E poſpieſfil; ACE geho. — 73. AE m. mohl ještě živa viděti: wydleti mohl, C mohl widleti zywa; ACE m. a ješte podál: a ten podal geſſtie; DCE odtawad; A otawad ; E byl; AE wnyti, C wgiti. — 74. ACE neb to sch; ACE mage; ACE to czoz; A m. jest: nam, CE sch. — 75. D donidz, E dokudz; ACE m. točís: to gest; D den, ACE we dne. — 76. A neoblyczyla; A nebo; AC kto; E po ſwietle; A m. neurazí: nevzrzy (nespr.); E již sch; E vzrziel. — 77. C m. ano: any (nespr.); E giz chcze; ACE i sch; 70
62 chowy odiewa), tocziſſ zíní a kapicy a ſukní wlaſennv, Y poczie gei oby- cziegíem zakonním ſlawnym ſnazníe vczití, A nagwíece tomu, kdez by ktery krzieſtan vmrziel, aby geí pohrzebl. Tehdy ten vczeník gednv vzrziew, an mrtwym odiew przipwuge, y wecye k nemu: Miſtrze, kdyz ya vmru, 60 chtíel bych, aby míe takymz przíkrowem prziodiel a pohrzebi. Tehdy gemu wecye: Synaczku, tak tobíe vczíním, Yakoz zadaſí. Tak tie hogníe prziodiegí, donídz nedieſs: doſti mam. A po malem czaſu ten ginofsicye vmrzíe A ſwateho mycye procítwíe ſye naplní. A kdyz gemv vozíní doſti ku przíkrowu, Wecye k nemu prziede wſſiemí, geſſto tu ſtachu: Synaczku, 65 giz-li maſs doſtí ku pohrzebi, czilit geffte wíece przicziním? Tehdy ten vmrly, ano wſſicni ſlyſfie, wecye a rzka: Swati otcze, doſtit gest; naplnils, cos ſlibil. Tehdy ti, geſſto tu stachu, vzzaſechu ſye wſlickní a pocziechub) ſye diwití tak welikemu zazraku. Tehdy Ginofficyb) toho pohrzeb, y wrati ſye na puſſt, warugieb) sye chlipy tyeleſstne). Opiet gednoho czaſu przígíde s puſſtíeb) k te bratrzij, gieſſto bieſſe vſtawil; Nalit gedenb) welmi nemocen. Y ziewí mv bvoh, ze të giſty mad) vmrzietí. II A to bieſſe giz k weczeru. Y poſpieſſi, zda by geí mohl 25b geſſte zíwa widieti. A geſste podal odtowad bieſſe. A nechtie w nocy giti w tu vlicy — Neb to miegieſſe na pamíetí, coz geſt ſam naſſ ſpaſytel po- 75 wiediel a rzka: Chodte, doníz ſwietlo geſt, tocziff den, aby was tmae) ne- obkliczila; Neb ktoz chodíj po ſwietlu, nevrazy ſye — A kdyz giz vzrzie, ano ſlunce chce zagití, Y wecye: we gmie gezukryſtowo poſtvog maliczko, a) nadeps. b) vytrž. c) přips. pozd. na dolním okraji. d) protrž. e) před tím pře- trženo a podtečk. tw. ACE vczedlnyk; E m. ňehož: niez; A wzdiew nan, E wzdiel. — 56. C přesm: odiew mnychowy; E m. oděv: rucho, A sch. (ch.); C z wlaſow, E z wlaſfenij, A wlafsynnu. — 57. A obyczeguom, CE obyczeyom, D obyczerow (nespr.); ACE m. slavným: ſlawnie; ACE snažně sch; C kdyz, lat. sicubi. — 58. DACE vczedlnik; E vzrzel. — 59. ACE i sch; ACE mistře sch. — 60. ACE m. když já umru, chtěl bych, aby: Chtiel bych, kdyz vmru, by; D takym; ACE pohrziebl, myſtrzie. — 61. ACE synáčku sch; E takt; ACE vczynym, ſynaczku; D m. žádáš: widiſs anebo zadaſs. — 62. AE donyz; ACE a sch; C gýnoch, E mladenecz. — 63. E vmrzel; E přesm: sie proroczstwie; E na- plnilo; ACE a sch; E přesm: dosti vczynil. — 64. E k; C I wece; AE m. k ňemu: gemu; E ſtalij. — 65. E k; CE pohržebu; CE czyli; ACE m. viece: nietczo; A przy- czyniti. — 66. ACE vmrlecz; E ani; DAC wſſiczknij, E wſſiczy; AC powiedie, E po- wiediel; ACE a sch; AC řka sch; A naplnyſs (nespr.). — 67. A czoz ſy, E czoz, E czo ſy; E ſtali; A vzaſu ſie, C vżaſhi ſu ſie, C vlekli ſie; E wſſieczy; E poczeli. — 68. D Ginofficze, C ginocha; E přesm: toho mladencze; E pochowaw; AC i sch. — 69. AC m. vráti sò: wrte sie, E wratil sie zasie; AE puſſcz; A warugte (ch. pís.); ACE chluby; ACE tělestné sch. — 70. E przifſel; D k tem Bratrzim, A k bratrzy k te, C k bratrzim k té, E k bratrzym k trem; E byl. — 71. E m. nalit: an; E geden byl; ACE i sch; ACE gemu; AC hoſpodyn. — 72. E bylo; AE i sch; A Poſpieſſa (!), E poſpieſfil; ACE geho. — 73. AE m. mohl ještě živa viděti: wydleti mohl, C mohl widleti zywa; ACE m. a ješte podál: a ten podal geſſtie; DCE odtawad; A otawad ; E byl; AE wnyti, C wgiti. — 74. ACE neb to sch; ACE mage; ACE to czoz; A m. jest: nam, CE sch. — 75. D donidz, E dokudz; ACE m. točís: to gest; D den, ACE we dne. — 76. A neoblyczyla; A nebo; AC kto; E po ſwietle; A m. neurazí: nevzrzy (nespr.); E již sch; E vzrziel. — 77. C m. ano: any (nespr.); E giz chcze; ACE i sch; 70
Strana 63
63 26a Zdat ya przigdu k tomu nemocnemu na to míeſto. Tehdy ſlunce, kakz giz bieſſe poczalo zachazyeti, Opiet ſye nawratí, a drziewe nezzagide, Az ſwaty Mvcyvs tam przigide. A vznamenawſſe ta bratrzíe, giezto bieſſe ten ſwaty so vſtawil, ano flunce ſtogí ptí blehu przirozenemu tolik czaſvow, y poczíechu sye díwítí zazraku takemu, co by ſye tíem míenílo, ze ſlunce nezagde tak dluho. A kdyz vzrzíechu ſwateho mucye ſ puſſtíe k ním gduce, Y pocziechu geho tazatí, kterake by to znameníe bylo, geſſto ſlunce vkazowaſſe. Tehdy on gim wecye: Zdali nepomnítea) ſlow syna bozieho, gessto gest we czteníj 85 powiediel? Budete-li mietí wieru w ſobie, yakob) Zrno horcziczne geſt, muozete díwy czíníti wieczſfie nezli tyto. Tehdy oni znamenawſſe, ze fivnce ſkrzie geho modlitbu v wieru ptí przirozeníj ſwemu ſtaſſe, Pocziechu ſye boha wiece batí. A mnozy z ních k nemu ſye prziwinvwſſe a geho zakon przigemſſe, giechu ſye) geho naſledowati. A kdyz ſwaty mucyvs wnidec) 90 w domek toho bratra, p niehoz geſt poſpiechal°), Y naleze gey mrtwa. A prziſtupíw k geho poſtelcyec), y poczie geho cyelowati a tak rzka: Czeho wieczec) zadaſſ, bratrze? przied bvoh-li gití a ſ ním prziebywatí) czili ſye k ſwemu tieleſenſtwij nawratiti? II Tehdy geho duſfie nawratíwffi sye wecye: Lepe mi gest ſ gezukrystem prziebywati Nezli sye k tieleſenstwij 95 nawratití. I wecye gemu ſwaty Mucyvs a rzka: Odpoczíwagz, ſynaczku, v wiecznem pokogí ſ hoſpodinem a ps za míe! Tehdy zpoleh na ſwe po- ſtelcye, y poſla duſſi przied buoh. A ti wſſickní, geſſto p diwy tu ſtachu, ztrnvwſſe y wecyechu: Zagiſte toto geſt ſluha bozíj. Tehdy ſwaty mucyus podle ſweho obycziegie gei oblecze, A przieſ cyelu noc chwaliw hoſpodína, 100 cníe geí pohrzebe. a) protrž. b) za tím podtečk. zro. c) vytrž. E gmeno; E gezukryſta; A postuoj maličko sch. (nespr.). — 78. ACE m. zdat: azt; CE yakz. — 79. E bieše sch; C poczelo, E gmielo; C držew, A drziew, E prwe; E zaſſlo. — 80. E prziſſel; ACE a sch; A m. ta: to ta, CE to tij; C kterezto; E genz gie byl tu; ACE ten sch; ACE m. svatý: ſwaty Muczyus tu (E sch). — 81. ACE m. ano: ze; C přesm: przyrozenemu biehu; ACE i sch; E poczeli. — 83. E přesm: ze tak dluho nezaýgde sluncze; ACE přesm: gducze (E gducz) k nym; ACE i sch; E poczeli. — 84. ACE ktere; ACE m. by: by bylo; ACE bylo sch; C kterezto; E vkazowalo. — 85. AC powiedie, E powiediel; A flowa; C kterežto. — 86. C rzekl; AE přesm: rziekl we czteny; C wiery; AC přesm: yako geſt zrno horczycze (C horcžicżne). — 87. C přesm: diwy wietcżie neżli tito cżiníti, AE dywy wytiezſtwie (nespr.) wietffie nezly tyto czynyti; ACE slunce sch. — 88. ACE m. proti: ſluncze proti; E stalo; E poczeli. — 89. C z nich sch; ACE a sch; E přesm: zakon geho. — 90. E prziyalij; E yalij; ACE wgyde; ACE i sch; ACE přesm: mrtwa geýg naleze (E nalezl). — 91. C m. a: Y, AE sch; ACE przyſtupy; E poſtelij; C m.i: a, AE sch; D ho; A tielowati; AE m. tak: tak k niemu; AC powiedie, E powiediel; CE Czehoz. — 92. AE wiecz. — 94. A wratiwſſy ſie, E wratiw fie. — 95. ACE powiedie. — 96. ACE přesm: nawratiti k tieleſenstwy; ACE i sch; AC powiedie, E powiediel; ACE a řka sch; ACE odpoczywayg; ACE synáčku sch. — 97. A v wiecznym; AC m. s Hospodinem: ſynaczku, s hoſpodynem, E s hoſpo- dinem, ſynaczku; AE pros (E proſs) geho; AC wzpoleh, E wpoleh (ch.). — 98. AE i sch; ACE poſla (CE poſlal) ſwu; C m. pro: pro ty; AE přesm: geſſto tu ſtachu (E ſtalij) pro ty dywy. — 99. C ſtrnuwfſe, AE zmrtwiewffie; ACE m. i: tak; AC powiediechu, E powiedielij. — 100. ACE m. obleče: oblecze doſti ſlycznie; E boha. — 101. E pochowal. —
63 26a Zdat ya przigdu k tomu nemocnemu na to míeſto. Tehdy ſlunce, kakz giz bieſſe poczalo zachazyeti, Opiet ſye nawratí, a drziewe nezzagide, Az ſwaty Mvcyvs tam przigide. A vznamenawſſe ta bratrzíe, giezto bieſſe ten ſwaty so vſtawil, ano flunce ſtogí ptí blehu przirozenemu tolik czaſvow, y poczíechu sye díwítí zazraku takemu, co by ſye tíem míenílo, ze ſlunce nezagde tak dluho. A kdyz vzrzíechu ſwateho mucye ſ puſſtíe k ním gduce, Y pocziechu geho tazatí, kterake by to znameníe bylo, geſſto ſlunce vkazowaſſe. Tehdy on gim wecye: Zdali nepomnítea) ſlow syna bozieho, gessto gest we czteníj 85 powiediel? Budete-li mietí wieru w ſobie, yakob) Zrno horcziczne geſt, muozete díwy czíníti wieczſfie nezli tyto. Tehdy oni znamenawſſe, ze fivnce ſkrzie geho modlitbu v wieru ptí przirozeníj ſwemu ſtaſſe, Pocziechu ſye boha wiece batí. A mnozy z ních k nemu ſye prziwinvwſſe a geho zakon przigemſſe, giechu ſye) geho naſledowati. A kdyz ſwaty mucyvs wnidec) 90 w domek toho bratra, p niehoz geſt poſpiechal°), Y naleze gey mrtwa. A prziſtupíw k geho poſtelcyec), y poczie geho cyelowati a tak rzka: Czeho wieczec) zadaſſ, bratrze? przied bvoh-li gití a ſ ním prziebywatí) czili ſye k ſwemu tieleſenſtwij nawratiti? II Tehdy geho duſfie nawratíwffi sye wecye: Lepe mi gest ſ gezukrystem prziebywati Nezli sye k tieleſenstwij 95 nawratití. I wecye gemu ſwaty Mucyvs a rzka: Odpoczíwagz, ſynaczku, v wiecznem pokogí ſ hoſpodinem a ps za míe! Tehdy zpoleh na ſwe po- ſtelcye, y poſla duſſi przied buoh. A ti wſſickní, geſſto p diwy tu ſtachu, ztrnvwſſe y wecyechu: Zagiſte toto geſt ſluha bozíj. Tehdy ſwaty mucyus podle ſweho obycziegie gei oblecze, A przieſ cyelu noc chwaliw hoſpodína, 100 cníe geí pohrzebe. a) protrž. b) za tím podtečk. zro. c) vytrž. E gmeno; E gezukryſta; A postuoj maličko sch. (nespr.). — 78. ACE m. zdat: azt; CE yakz. — 79. E bieše sch; C poczelo, E gmielo; C držew, A drziew, E prwe; E zaſſlo. — 80. E prziſſel; ACE a sch; A m. ta: to ta, CE to tij; C kterezto; E genz gie byl tu; ACE ten sch; ACE m. svatý: ſwaty Muczyus tu (E sch). — 81. ACE m. ano: ze; C přesm: przyrozenemu biehu; ACE i sch; E poczeli. — 83. E přesm: ze tak dluho nezaýgde sluncze; ACE přesm: gducze (E gducz) k nym; ACE i sch; E poczeli. — 84. ACE ktere; ACE m. by: by bylo; ACE bylo sch; C kterezto; E vkazowalo. — 85. AC powiedie, E powiediel; A flowa; C kterežto. — 86. C rzekl; AE přesm: rziekl we czteny; C wiery; AC přesm: yako geſt zrno horczycze (C horcžicżne). — 87. C přesm: diwy wietcżie neżli tito cżiníti, AE dywy wytiezſtwie (nespr.) wietffie nezly tyto czynyti; ACE slunce sch. — 88. ACE m. proti: ſluncze proti; E stalo; E poczeli. — 89. C z nich sch; ACE a sch; E přesm: zakon geho. — 90. E prziyalij; E yalij; ACE wgyde; ACE i sch; ACE přesm: mrtwa geýg naleze (E nalezl). — 91. C m. a: Y, AE sch; ACE przyſtupy; E poſtelij; C m.i: a, AE sch; D ho; A tielowati; AE m. tak: tak k niemu; AC powiedie, E powiediel; CE Czehoz. — 92. AE wiecz. — 94. A wratiwſſy ſie, E wratiw fie. — 95. ACE powiedie. — 96. ACE přesm: nawratiti k tieleſenstwy; ACE i sch; AC powiedie, E powiediel; ACE a řka sch; ACE odpoczywayg; ACE synáčku sch. — 97. A v wiecznym; AC m. s Hospodinem: ſynaczku, s hoſpodynem, E s hoſpo- dinem, ſynaczku; AE pros (E proſs) geho; AC wzpoleh, E wpoleh (ch.). — 98. AE i sch; ACE poſla (CE poſlal) ſwu; C m. pro: pro ty; AE přesm: geſſto tu ſtachu (E ſtalij) pro ty dywy. — 99. C ſtrnuwfſe, AE zmrtwiewffie; ACE m. i: tak; AC powiediechu, E powiedielij. — 100. ACE m. obleče: oblecze doſti ſlycznie; E boha. — 101. E pochowal. —
Strana 64
64 Opiet ſwaty mucyvs, kdyz nawſſtiewi gednoho bratra, an na ſwe poſtelcye lezíj welmi trudníe, A vzrziew, an tak tiſfiea) czeka ſweho ſkonczeníe, a bogie ſye ſweho ſwiedomíe, y wecye k nemu: O ſynaczku, kakoſ ſye 105 zle na taku cyeſtu przipwil! Twe ſwiedomíe, yakz ya wízy, to chce ſ tebu gítí a na tie zalugíe. Tehdy ten nemocny poczie pſytí a rzka: Pſſi tebe, otcze ſwaty, aby za míe orudowal przied hoſpodínem, At by mí pdlil maly czaſek meho zíwota, w nemz bych polepſſil ſebe. Odpowiedie gemu a rzka: Tepruw ſye chcefſ kati, kdyztot gest ſ ſwieta giti? Y cos czíníl drziewe 110 po wſſie ſwe czaſy? Ba y pczs drziewe ſweho ſwiedomíe neocziſtii, gímzto by vzdrawil ſwu duſſí? K tomu on níc podobneho neodpowiedie, ale vſtawníe ſwateho mvcye pſyeſle. Tehdy gemu ſwaty mucyus wecye: Kdyby chtíel oſtatí wſſeho zleho a wiece nehrzieſſiti, popſyl bych za tie boha; Wiedie, zet by odpuſtil twu winv Y twehot by zdrawíe pdlil. Tehdy fwaty Mucyus 115 gie ſye modliti bohu; a dokonaw ſwu modlitbu, y wecye nemocnemu a rzka: Za trzi leta budeſſ ziw na tomto ſwietie, Aby ſye ſwych lI Hrziechvow pokal. A za ruku gei vgem, ſ poſtelky gei zdwize. A on 26b wſtaw, ynhed gide za ním na puſſt. Y by ſ ſwatym Mucyem na puſſtí. A kdyz ſye dokona trzetie leto, Tehdy wrati ſye na ſwe mieſto, kdezto 120 drziewe prziebywal, A giz negſa yako czlowiek, Ale v weleke kraſye ſtkwieſſe ſye yako andiel, Az ſye pocziechu díwíti geho bratrzie o geho prziebytcye. A kdyz ſye mnoha bratrzie ſníde, ſwaty Mucyus naň vkaza A przíkladem geho z geho przíebytka poczie gíe vczítí, Aby pokaníe plnílí, ktoz chce míeti vzítek odplaty nebeſke. A kdyz ſwaty Mucyus kazaſſe a k te bratrzíj 125 mlvwiesse, Ten bratr, genzto nemocen drziewe biesse, Poczie yako drziemati a) podtečk. a na okraji pozd. připsáno tezcye. 102. A nawſſczewy, E nawfftiwil. — 103. DA poſtelczy; AE a sch; DACE m. tišě: tiezcze, lat. difficulter; A slonczenye (nespr.). — 104. ACE a sch; A buogie sie ; D m. kakos: kteraks, CE kterak, A kakoz. — 105. AE m. takú: tu; C jakž sch; AE přesm: wyzy (E widim) ya; ACE to sch. — 106. AC přesm: ſ tebu, na te zalugýe, chczy (!, C chce, spr.) gyti, E ſ tebu chczy gyti, na tie zalugie; ACE šíře: geho proſyti; DCE Proſy. — 107. ACE by DA orodowal ; ACE m. at by: byt; AE mi sch. — 108. D czas; ACE w niemzto ; ACE m. odpovědě jemu: Tehdy gemu odpowiede (!, E odpowiediel); ACE a řka sch. — 109. A Tepr!, E Teprw; ACE kdyzto gt (C ge) tobie ; AC ſnyti, E ſgytij ; ACE i sch ; C držewe; AE přesm: drziewe (E prwe) czynyl. — 110. ACE ba i sch; AC procz; C drzew, E prwe; ACE gymz. — 111. ACE on sch; D nepodobneho, ACE flyczneho; E neod- powiediel; ACE vſtawycznie. — 112. E profyl; C kdyz by. — 113. A všeho sch; DE poproſylt; A wiediet, C Wiemt, E wiem. — 114. AE m. i: a ; ACE tweho ; ACE by sch. — 115. ACE m. jč. pocze; ACE přesm: a ſwu modlytwu (C modlitbu) dokonaw; ACE i sch; ACE přesm: k nemocznemu powiedie (E powiediel). — 116. ACE a řka sch; ACE přesm: na tomto ſwietie zyw budeſs. — 117. ACE přesm: hrziechuow (E hrziechow) ſwych; E přesm: a vyaw gey za ruku; E zdwihl; A m. a on: an. — 118. C fſel geſt, E ffiel; CE byl. — 119. AE m. kdežto: tu kdez. — 120. A m. již: kdyz (nespr.); B weleke!, ACDE welyke. — 121. ACE přesm: yako andiel stkwie ſie (E přesm: ſie ſtkwiel); E poczeli. — 122. D mnoho, CE mnozy ; A ſnydu, CE ſeſſly; D vkaze, CE vkazal. — 123. A z jeho sch; ACE šíře: vczyti rzka; AC kto; C chtie, E chtij. — 124. E kazal; CE m. té: trem, D sch; DCE Bratrzim. — 125. E mluwil; D m. ten: Tehdy ten; E genz; AC nemoczny; E přesm: prwe nemoczny; E byl. — 126. C
64 Opiet ſwaty mucyvs, kdyz nawſſtiewi gednoho bratra, an na ſwe poſtelcye lezíj welmi trudníe, A vzrziew, an tak tiſfiea) czeka ſweho ſkonczeníe, a bogie ſye ſweho ſwiedomíe, y wecye k nemu: O ſynaczku, kakoſ ſye 105 zle na taku cyeſtu przipwil! Twe ſwiedomíe, yakz ya wízy, to chce ſ tebu gítí a na tie zalugíe. Tehdy ten nemocny poczie pſytí a rzka: Pſſi tebe, otcze ſwaty, aby za míe orudowal przied hoſpodínem, At by mí pdlil maly czaſek meho zíwota, w nemz bych polepſſil ſebe. Odpowiedie gemu a rzka: Tepruw ſye chcefſ kati, kdyztot gest ſ ſwieta giti? Y cos czíníl drziewe 110 po wſſie ſwe czaſy? Ba y pczs drziewe ſweho ſwiedomíe neocziſtii, gímzto by vzdrawil ſwu duſſí? K tomu on níc podobneho neodpowiedie, ale vſtawníe ſwateho mvcye pſyeſle. Tehdy gemu ſwaty mucyus wecye: Kdyby chtíel oſtatí wſſeho zleho a wiece nehrzieſſiti, popſyl bych za tie boha; Wiedie, zet by odpuſtil twu winv Y twehot by zdrawíe pdlil. Tehdy fwaty Mucyus 115 gie ſye modliti bohu; a dokonaw ſwu modlitbu, y wecye nemocnemu a rzka: Za trzi leta budeſſ ziw na tomto ſwietie, Aby ſye ſwych lI Hrziechvow pokal. A za ruku gei vgem, ſ poſtelky gei zdwize. A on 26b wſtaw, ynhed gide za ním na puſſt. Y by ſ ſwatym Mucyem na puſſtí. A kdyz ſye dokona trzetie leto, Tehdy wrati ſye na ſwe mieſto, kdezto 120 drziewe prziebywal, A giz negſa yako czlowiek, Ale v weleke kraſye ſtkwieſſe ſye yako andiel, Az ſye pocziechu díwíti geho bratrzie o geho prziebytcye. A kdyz ſye mnoha bratrzie ſníde, ſwaty Mucyus naň vkaza A przíkladem geho z geho przíebytka poczie gíe vczítí, Aby pokaníe plnílí, ktoz chce míeti vzítek odplaty nebeſke. A kdyz ſwaty Mucyus kazaſſe a k te bratrzíj 125 mlvwiesse, Ten bratr, genzto nemocen drziewe biesse, Poczie yako drziemati a) podtečk. a na okraji pozd. připsáno tezcye. 102. A nawſſczewy, E nawfftiwil. — 103. DA poſtelczy; AE a sch; DACE m. tišě: tiezcze, lat. difficulter; A slonczenye (nespr.). — 104. ACE a sch; A buogie sie ; D m. kakos: kteraks, CE kterak, A kakoz. — 105. AE m. takú: tu; C jakž sch; AE přesm: wyzy (E widim) ya; ACE to sch. — 106. AC přesm: ſ tebu, na te zalugýe, chczy (!, C chce, spr.) gyti, E ſ tebu chczy gyti, na tie zalugie; ACE šíře: geho proſyti; DCE Proſy. — 107. ACE by DA orodowal ; ACE m. at by: byt; AE mi sch. — 108. D czas; ACE w niemzto ; ACE m. odpovědě jemu: Tehdy gemu odpowiede (!, E odpowiediel); ACE a řka sch. — 109. A Tepr!, E Teprw; ACE kdyzto gt (C ge) tobie ; AC ſnyti, E ſgytij ; ACE i sch ; C držewe; AE přesm: drziewe (E prwe) czynyl. — 110. ACE ba i sch; AC procz; C drzew, E prwe; ACE gymz. — 111. ACE on sch; D nepodobneho, ACE flyczneho; E neod- powiediel; ACE vſtawycznie. — 112. E profyl; C kdyz by. — 113. A všeho sch; DE poproſylt; A wiediet, C Wiemt, E wiem. — 114. AE m. i: a ; ACE tweho ; ACE by sch. — 115. ACE m. jč. pocze; ACE přesm: a ſwu modlytwu (C modlitbu) dokonaw; ACE i sch; ACE přesm: k nemocznemu powiedie (E powiediel). — 116. ACE a řka sch; ACE přesm: na tomto ſwietie zyw budeſs. — 117. ACE přesm: hrziechuow (E hrziechow) ſwych; E přesm: a vyaw gey za ruku; E zdwihl; A m. a on: an. — 118. C fſel geſt, E ffiel; CE byl. — 119. AE m. kdežto: tu kdez. — 120. A m. již: kdyz (nespr.); B weleke!, ACDE welyke. — 121. ACE přesm: yako andiel stkwie ſie (E přesm: ſie ſtkwiel); E poczeli. — 122. D mnoho, CE mnozy ; A ſnydu, CE ſeſſly; D vkaze, CE vkazal. — 123. A z jeho sch; ACE šíře: vczyti rzka; AC kto; C chtie, E chtij. — 124. E kazal; CE m. té: trem, D sch; DCE Bratrzim. — 125. E mluwil; D m. ten: Tehdy ten; E genz; AC nemoczny; E přesm: prwe nemoczny; E byl. — 126. C
Strana 65
65 A w tu dobu duſſi puſtí. Tehdy ſwaty mucyvs, wzdaw modlitbu a przipwiw, coz ſluſſie, ku pohrzebí, Na puſſt yakz moha nagſpíeſs gide. Take ſwaty mucyus nylu, ragſku rzieku, prziechodieſſe, A woda gemu ledwa budieſſe do kolenu. Opiet gednoho czaſu wníde k bratrzíj zawrzienymí dwerzmí do domku, 130 az ſye ta bratrzíe podíwíchu. A take czaſto, kamz kolí giti chtyel, tu mzeníe oka budieſſe. A nagprwe kdyzto bieſſe poczal prziebywati na puſſtí a poſtiefſe sye wzdy cyely tyden, I potka gei gednu geden czlowiek, magie chleb a wodu ſ ſebu. Y kaza gemu ten muz ten pokrm przigietí. A ten bíeſſe ſ nebes 135 poſian. 27a Opiet gednoho czaſu diabel, prziſſed k nemu, y vkaza gemu welike poklady zlata pod zemíj ſchowaneho Y wecye: ti pokladowe fut faraonowy. Tehdy gemu ſwaty mucyus odpowiedie rzka: Sbozie twe bud ſ tebu na zatraceníe! Y gineho mnoho vkazowaſſe hoſpodín ſkrzíe ſwateho Mucye. II 140 Bylit ſu take gíníj otcy ſwietij drziewe, gichzto swiet nebyl dvostogen. Diwy y zazraky welike ſu czínílí. A coz ſye díwíte, ze my malíj male díwy czínímya), Tocziſſ ſlepe k zraku nawracvgem A chromym z nvzye pomahamya), Ano to lekarzi ſwym vczením mohu vczínítí? A kdyz to wſſecko nam wypwowaſſe Ten ſwaty ſtarzec kopres 145 menowany, Tehdy geden z naſſich bratrzij, geſſto bíechom ſpolu k nemv przifílí z geruzalema, Y poczíe p teſknoſt drziemati, Nemagie wiery aní chtie wierzítí tomu, coz nam ſwaty ſtarzec Copres pwieſſe. A kdyz geí sen bíeſſe otrapil, ſkrzye wídieníe vzrzie kniehy pſane ſlowy zlatymi w ruku ſwateho starcye, Z nichzto pwieſle to wſſecko ten ſlawny starzec. A vzrzie 150 a) ras.; z -y uděl. -e. putíl; ACE svatý Mucius sch. — 127. CE ku pohrzebu; AE pufſcz, D puſſt; C ſſel gest, E ssiel. — 128. ACE m. také: Take czasto; ACE Nylum; E przechodil. — 129. A biefſe, C bywaſſe, E byla. — 130. A czaſa; D k Bratrzim; ACE přesm: k bratrzy (CE k bratrzim) wnyde (C wſſel geſt, E wſfiel) do domku zawrzienymi dwerzmi. — 131. AC přesm: az ſie podywy (C podiwichu) ta (C tij) bratrzie, E ſie tij bratrzy podiwilij; C kam koly; AE přesm: kam koly czaſto; ACE tu sch. — 132. E přesm: oka mzenie; A m. budieše: przygdieſſe, C prziſſel geſt, E prziſſiel. — 133. C m. bieše: bieſſe przyfſel a, E byl; E poſtil. — 134. ACE i sch; ACE přesm: Gednu potka geyg. — 135. E přesm: magie s ſebu chleb a wuodu; CE kazal; CE ten před sl. pokrm sch; ACE m. a ten: genz, E byl. — 137. E přesm: prziſſel drabel; AE i sch; CE vkazal. — 138. ACE schowane; ACE m. i vecě: a rzka; ACE poklady gfu. — 139. E m. odpo- vědě: wecze; AE řka sch. — 140. ACE m. i: a; AC m. mnoho: mnoho dywneho; E vkazowal; E m. Hospodin: buoh. — 141. E Byly; D otczowe; C m. jiní otci světí: otczowe y gini; E ſwati. — 142. C m. divy: genž diwy; E přesm: gſu welike; ACE a sch; E czo; D a což sě divíte, že my malí malé divy sch. — 143. D činímy sch. — 144. C m. ano: a; E m. učením: vmienim. — 145. E přesm: nam wſſeczko; E wypra- wowal. — 146. E menovany sch; C genzto ; E sme byly; ACE spolu sch. — 147. ACE přesm: z Gerufalema k niemu przyfſlý; E i sch; E aniz. — 148. E prawil. — 149. E byl; E vzrziel; A ſpane!; E přesm: zlatymi ſlowy. — 150. E přesm: z nichz to wſſe prawil; E m. slavný: ſwaty; ACE m. a: y; E vzrzel, C šíře: vzrže ten starzecz. — Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 5
65 A w tu dobu duſſi puſtí. Tehdy ſwaty mucyvs, wzdaw modlitbu a przipwiw, coz ſluſſie, ku pohrzebí, Na puſſt yakz moha nagſpíeſs gide. Take ſwaty mucyus nylu, ragſku rzieku, prziechodieſſe, A woda gemu ledwa budieſſe do kolenu. Opiet gednoho czaſu wníde k bratrzíj zawrzienymí dwerzmí do domku, 130 az ſye ta bratrzíe podíwíchu. A take czaſto, kamz kolí giti chtyel, tu mzeníe oka budieſſe. A nagprwe kdyzto bieſſe poczal prziebywati na puſſtí a poſtiefſe sye wzdy cyely tyden, I potka gei gednu geden czlowiek, magie chleb a wodu ſ ſebu. Y kaza gemu ten muz ten pokrm przigietí. A ten bíeſſe ſ nebes 135 poſian. 27a Opiet gednoho czaſu diabel, prziſſed k nemu, y vkaza gemu welike poklady zlata pod zemíj ſchowaneho Y wecye: ti pokladowe fut faraonowy. Tehdy gemu ſwaty mucyus odpowiedie rzka: Sbozie twe bud ſ tebu na zatraceníe! Y gineho mnoho vkazowaſſe hoſpodín ſkrzíe ſwateho Mucye. II 140 Bylit ſu take gíníj otcy ſwietij drziewe, gichzto swiet nebyl dvostogen. Diwy y zazraky welike ſu czínílí. A coz ſye díwíte, ze my malíj male díwy czínímya), Tocziſſ ſlepe k zraku nawracvgem A chromym z nvzye pomahamya), Ano to lekarzi ſwym vczením mohu vczínítí? A kdyz to wſſecko nam wypwowaſſe Ten ſwaty ſtarzec kopres 145 menowany, Tehdy geden z naſſich bratrzij, geſſto bíechom ſpolu k nemv przifílí z geruzalema, Y poczíe p teſknoſt drziemati, Nemagie wiery aní chtie wierzítí tomu, coz nam ſwaty ſtarzec Copres pwieſſe. A kdyz geí sen bíeſſe otrapil, ſkrzye wídieníe vzrzie kniehy pſane ſlowy zlatymi w ruku ſwateho starcye, Z nichzto pwieſle to wſſecko ten ſlawny starzec. A vzrzie 150 a) ras.; z -y uděl. -e. putíl; ACE svatý Mucius sch. — 127. CE ku pohrzebu; AE pufſcz, D puſſt; C ſſel gest, E ssiel. — 128. ACE m. také: Take czasto; ACE Nylum; E przechodil. — 129. A biefſe, C bywaſſe, E byla. — 130. A czaſa; D k Bratrzim; ACE přesm: k bratrzy (CE k bratrzim) wnyde (C wſſel geſt, E wſfiel) do domku zawrzienymi dwerzmi. — 131. AC přesm: az ſie podywy (C podiwichu) ta (C tij) bratrzie, E ſie tij bratrzy podiwilij; C kam koly; AE přesm: kam koly czaſto; ACE tu sch. — 132. E přesm: oka mzenie; A m. budieše: przygdieſſe, C prziſſel geſt, E prziſſiel. — 133. C m. bieše: bieſſe przyfſel a, E byl; E poſtil. — 134. ACE i sch; ACE přesm: Gednu potka geyg. — 135. E přesm: magie s ſebu chleb a wuodu; CE kazal; CE ten před sl. pokrm sch; ACE m. a ten: genz, E byl. — 137. E přesm: prziſſel drabel; AE i sch; CE vkazal. — 138. ACE schowane; ACE m. i vecě: a rzka; ACE poklady gfu. — 139. E m. odpo- vědě: wecze; AE řka sch. — 140. ACE m. i: a; AC m. mnoho: mnoho dywneho; E vkazowal; E m. Hospodin: buoh. — 141. E Byly; D otczowe; C m. jiní otci světí: otczowe y gini; E ſwati. — 142. C m. divy: genž diwy; E přesm: gſu welike; ACE a sch; E czo; D a což sě divíte, že my malí malé divy sch. — 143. D činímy sch. — 144. C m. ano: a; E m. učením: vmienim. — 145. E přesm: nam wſſeczko; E wypra- wowal. — 146. E menovany sch; C genzto ; E sme byly; ACE spolu sch. — 147. ACE přesm: z Gerufalema k niemu przyfſlý; E i sch; E aniz. — 148. E prawil. — 149. E byl; E vzrziel; A ſpane!; E přesm: zlatymi ſlowy. — 150. E přesm: z nichz to wſſe prawil; E m. slavný: ſwaty; ACE m. a: y; E vzrzel, C šíře: vzrže ten starzecz. — Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 5
Strana 66
66 take gednoho myzíe oblicziegie welmi yaſneho a ſſediweho a welmi poczeſtneho a ſ welikym zaſtupem A ten wecye a rzka tak: Y czemu nepoſluchaſs toho ſnazníe, cozt tuto pwíe, a podrziemugeſs, wiery nemagie k tomu, cozt tuto pwie? Tehdy pcytí, a gſa ſmuten, a to, coz geſt widiel, poczie pwíti. Tu my take vzrziechom gednoho ſedlaka przied domkem ſwateho starcye, An neſe mnoho pieſku. A ten czekafſe, az by ſwaty ſtarzec swe pweníe dokonal. Tehdy otazachom ſwateho starcye, co by mieníl ten ſedlak, genzto pieſek drzieſſe. Tehdy nam ſtarzec odpowiedíe a rzka: Synaczkowe, to, coz wam o tom powiedíe, Abyſſte toho nepnaſſielí, abychom ſye neſweli- 160 czíelí bozím vczínkem, at by mzda naſſeho vſyle nezahynvla. Awſſakz p waſſe polepſſenie y p waſſ vzítek a proto, ze ſte ſye ſyem tak daleko trvdílí, nezatagím, Ale, coz raczil kral nebeſky ſkrzye míe vkazatí a zyewítí, to wam chcy wypwítí. Zemíe wlaſti teto, gyezto orzi bliz ode mne, tak geſt yalowa a ne- 165 plodna, II Ze oraczkom, kdyz ſu gi poſyeli, obapoly ſye ledwa wratilo. 27b A czrwie gední, kdyz oſyeníe wyſlo, przigiedíechu. A ti oraczkowe biechu pohanowe. A kdyz ia gie navczích w gezukryſta wierzítí, A giz krzieſtiene gfuce, y przichodlechu ke mníe a proſyece, abych boha proſyl za gich oſyeníe. A kdyz gím powíedíech, ze ſem boha za níe proſyl, Ale aby 170 wieru míeli k bohu, aby to raczil vczínítí: Tehdy oní kazdy, wzem w za- hubie pieſku, y pſyechu, abych gím pozehnal we igmíe bozíe. A tu ſem gim rzekl: podle waſſie wiery stan sye wam! Tehdy oní ſmiesyli piesek ſ tiem ſiemenem, geſſto chtiechu ſyetí, y wſyelí kazdy po ſwem poli. A pak ſye gím tak dobrzíe rodilo yako kde po wſſie zemi Egipſke. A ten magíj 175 obyczieg, Ze na kazde leto dwakrat przichodie, A tu gím pozehnawam ten píeſek. 155 151. A taky; ACE a před sl. šedivého sch. — 152. E ſ welikem; ACE a ten vecě sch; ACE tak sch; ACE m. i čemu: Procz. — 153. ACE přesm: ſnaznie toho; AE m. cožť: geffto, C gefftot; ACE přesm: k tomu nemagie; ACE cožť tuto sch. — 154. ACE pravie sch; ACE a sch. — 155. ACE m. tu my také: Take tehdý; E vzrzeli ſme. — 156. C czakafſe, E czekal; E svatý sch. — 157. E ſme otazali. — 158. E drziel; E odpowiediel; ACE a sch; AE řka sch. — 159. DE powiem; AC byffte; A ne- pronoſyly, C neproneflý. — 160. E nechlubili; ACE m. ať by: aby; ACE wffak. — 161. AC přesm: tak daleko ſem ſie (C přesm: fie fíem). — 162. D gt raczil. — 164. AE gyzto, C kteruzto. — 165. AC neplodyſtwa. — 166. AEC a sch; E přesm: gednij czerwij; ACE wzefflo; C przigiedechu, E przigedlij. — 107. E přesm: pohane bylij; AC přesm: w Gezukryſta nauczych; E přesm: a kdyz ſem ya gie navczil wierzyti w gezukryſta; ACE a již sch; DEC krzeſtiane, A krzieſtiane. — 168. ACE i sch; C przichodichu, E przichodi; ACE a sch; E proſycz; ACE poproſyl. — 169. A weczech ; E a kdyz ſem gym rzekl; ACE za ně sch. — 170. ACE přesm: k bohu mielý; ACE m. aby: genz by; ACE m. učiniti: przygieti; AC každý sch. — 171. ACE m. vzem v záhubie piesku: wſſe (!, CE ſwe, spr.) zahuby (C kazdý zahubie) wezma pieſku; ACE i sch; ACE m. prosiechu: przyneſieſſe (C przinaſſieſſe, E przynaſſegi) a proſiecz; ACE jim sch; D we gmeno; ACE přesm: we ygmie bozy pozehnal; ACE m. tu: to. — 172. ACE k nym; ACE oni sch; D ſmieſyli ſu, ACE gſu ſmieſyli. — 173. ACE ſ tiemy ſemeny; C kterezto; E chtiely; D wsyel gest; ACE a sch. — 174. ACE m. pak sè jim tak: Tak sie gest gym pak (C přesm: pak gim); ACE kde sch; ACE m. zemi ejipské: Egyptſkey (CE
66 take gednoho myzíe oblicziegie welmi yaſneho a ſſediweho a welmi poczeſtneho a ſ welikym zaſtupem A ten wecye a rzka tak: Y czemu nepoſluchaſs toho ſnazníe, cozt tuto pwíe, a podrziemugeſs, wiery nemagie k tomu, cozt tuto pwie? Tehdy pcytí, a gſa ſmuten, a to, coz geſt widiel, poczie pwíti. Tu my take vzrziechom gednoho ſedlaka przied domkem ſwateho starcye, An neſe mnoho pieſku. A ten czekafſe, az by ſwaty ſtarzec swe pweníe dokonal. Tehdy otazachom ſwateho starcye, co by mieníl ten ſedlak, genzto pieſek drzieſſe. Tehdy nam ſtarzec odpowiedíe a rzka: Synaczkowe, to, coz wam o tom powiedíe, Abyſſte toho nepnaſſielí, abychom ſye neſweli- 160 czíelí bozím vczínkem, at by mzda naſſeho vſyle nezahynvla. Awſſakz p waſſe polepſſenie y p waſſ vzítek a proto, ze ſte ſye ſyem tak daleko trvdílí, nezatagím, Ale, coz raczil kral nebeſky ſkrzye míe vkazatí a zyewítí, to wam chcy wypwítí. Zemíe wlaſti teto, gyezto orzi bliz ode mne, tak geſt yalowa a ne- 165 plodna, II Ze oraczkom, kdyz ſu gi poſyeli, obapoly ſye ledwa wratilo. 27b A czrwie gední, kdyz oſyeníe wyſlo, przigiedíechu. A ti oraczkowe biechu pohanowe. A kdyz ia gie navczích w gezukryſta wierzítí, A giz krzieſtiene gfuce, y przichodlechu ke mníe a proſyece, abych boha proſyl za gich oſyeníe. A kdyz gím powíedíech, ze ſem boha za níe proſyl, Ale aby 170 wieru míeli k bohu, aby to raczil vczínítí: Tehdy oní kazdy, wzem w za- hubie pieſku, y pſyechu, abych gím pozehnal we igmíe bozíe. A tu ſem gim rzekl: podle waſſie wiery stan sye wam! Tehdy oní ſmiesyli piesek ſ tiem ſiemenem, geſſto chtiechu ſyetí, y wſyelí kazdy po ſwem poli. A pak ſye gím tak dobrzíe rodilo yako kde po wſſie zemi Egipſke. A ten magíj 175 obyczieg, Ze na kazde leto dwakrat przichodie, A tu gím pozehnawam ten píeſek. 155 151. A taky; ACE a před sl. šedivého sch. — 152. E ſ welikem; ACE a ten vecě sch; ACE tak sch; ACE m. i čemu: Procz. — 153. ACE přesm: ſnaznie toho; AE m. cožť: geffto, C gefftot; ACE přesm: k tomu nemagie; ACE cožť tuto sch. — 154. ACE pravie sch; ACE a sch. — 155. ACE m. tu my také: Take tehdý; E vzrzeli ſme. — 156. C czakafſe, E czekal; E svatý sch. — 157. E ſme otazali. — 158. E drziel; E odpowiediel; ACE a sch; AE řka sch. — 159. DE powiem; AC byffte; A ne- pronoſyly, C neproneflý. — 160. E nechlubili; ACE m. ať by: aby; ACE wffak. — 161. AC přesm: tak daleko ſem ſie (C přesm: fie fíem). — 162. D gt raczil. — 164. AE gyzto, C kteruzto. — 165. AC neplodyſtwa. — 166. AEC a sch; E přesm: gednij czerwij; ACE wzefflo; C przigiedechu, E przigedlij. — 107. E přesm: pohane bylij; AC přesm: w Gezukryſta nauczych; E přesm: a kdyz ſem ya gie navczil wierzyti w gezukryſta; ACE a již sch; DEC krzeſtiane, A krzieſtiane. — 168. ACE i sch; C przichodichu, E przichodi; ACE a sch; E proſycz; ACE poproſyl. — 169. A weczech ; E a kdyz ſem gym rzekl; ACE za ně sch. — 170. ACE přesm: k bohu mielý; ACE m. aby: genz by; ACE m. učiniti: przygieti; AC každý sch. — 171. ACE m. vzem v záhubie piesku: wſſe (!, CE ſwe, spr.) zahuby (C kazdý zahubie) wezma pieſku; ACE i sch; ACE m. prosiechu: przyneſieſſe (C przinaſſieſſe, E przynaſſegi) a proſiecz; ACE jim sch; D we gmeno; ACE přesm: we ygmie bozy pozehnal; ACE m. tu: to. — 172. ACE k nym; ACE oni sch; D ſmieſyli ſu, ACE gſu ſmieſyli. — 173. ACE ſ tiemy ſemeny; C kterezto; E chtiely; D wsyel gest; ACE a sch. — 174. ACE m. pak sè jim tak: Tak sie gest gym pak (C přesm: pak gim); ACE kde sch; ACE m. zemi ejipské: Egyptſkey (CE
Strana 67
67 28a A take wam to chcy powiedíetí, coz mí hoſpodín ſkrzye ſwe ſlawne gmíe raczil datí. Gednv gidech do mieſta y nalezech czlowíeka zleho, gemuz diechu manycheus, A ten ſwodieſſe lidi ſ pwe wiery. S tiem ſem miel po- hadku. Ale ze on biefſe welmí leſtny a chytry, Nemoha geho prziemocy 180 ſlowy y wecyech mezy wffiemí lidmí: Zaníette oheň, a kohozt neozze, tent bude pw a geho wiera bude pwa. A kdyz to wecyech, welmi ſye to lidu ſlibí; y zaníetíchu oheň welmí weliky. Tehdy ya, pochopíw geí, y potazech geho za ſebu. Tehdy on wecye: ne tak, Ale abychom oblaſſt ffli; A ty, geſſtos to zamyſhi, wegdí naprzied! Tehdy ya, pozehnaw ſye gmenem boha 185 meho iezukryſta, y wſtupích proſtrzied plamene. Tu ſye plamen y na ſy y na onu ſtranu obratí A ya ſtach proſtrzied ohníe; oheň mne owſſem níkdiez neozze. A vzrzíewfe to lide, poczíechu ſye díwítí, II A nic ne- pomeſſkawſſe, wzdachu chwalu hoſpodinv a rzkuce: Díwny pan bvoh w zaſluzeníj ſwych ſwatych. A tu ſye giechu toho kacyerzie Manychea 190 nytkati, aby ſſel w uohen. Tehdy on, bogie ſye ohnie, nechtie gítí y poczie ſye ſapatí, a chtie rad ohníe zbytí. Tehdy tí lde, pochopíwíe geí, y vwr- zechu geí proſtrzíed ohníe. Tu gei plamen tak welmí obkliczí, že ſye ledwa ziw wen wykotí. Tu geí z mieſta ſ welku ohyzdu wypudichu, A wolagíce naň a rzkce: Muſyfs za zíwa v pekle bytí a wíeky wiekoma horzíetí. 195 Egipſke) zemi mohlo ſie kdy vrodýti. — 178. D gmeno; ACE přesm: hoſpodyn (E buoh) raczyl dati mi (C přesm: mi dati, E mi geſt dati) ſkrze ſwe gmie (CE gmeno) ſlawne; C ſem ſſel, E ſſiel ſem; E nalezl ſem; ACE šíře: gednoho czlowieka zleho a neſſlechetneho. — 179. E rzikalij; ACE m. a ten: genz; E swodil. — 180. ACE on sch; E byl; ACE m. chytrý: chytroſti plny. — 181. ACE i sch; E rzekl ſem; ACE m. mezi: prziede: A Zanietie!, E Zanieczte; ACE m. oheň zevrubněji: ohen prostrzied vlycze a podwa (CE podme) oba wen (C do nieho); AE a sch; D kohott, ACE kte- rehoz ohen; ACE šíře: neozze any gemu vífkody; ACE ten. — 182. C m.a: y; E kdyz ſem to rzeki; AC to sch; E m. sě to lidu: ſie dobrzie lydu to. — 183. E zanietilij; E potahl ſem; A Tehdy Tehdy (ch.). — 184. AC Ne ne tak; AC oblafftie, E oblafscz. — 185. ACE já sch; E pozehnah! — 186. ACE přesm: meho boha; A i sch; E wſtupil sem; AE plamena; ACE m. tu : Tehdy; ACE sě sch ; D m. plamen: plamen potiffij. — 187. A m. i na sí i na onu stranu obráti: y na fſy ſie ſtranu y na onu obrati, C y na tu y onu ſtranu ſie obrati, E y na onu y na tuto ſtranu ſie obratil; E ſem ſtal; C vproſtržed. — 188. A přesm: owſſem mne ohen nedotcze nykdez, C a owſſem mne ohen ſie nikdyez nedotože, E owſſem oheň mne nedotekl nikdyz; AE a sch; C y po- cžechu, E poczelij; E nic sch. — 189. AC nepomeſſkagycz, E sch; ACE m. vzdachu chválu Hospodinu: pochwalychu (E pochwalilij) hoſpodyna; E a sch; ACE rzkucz; ACE Pán sch. — 190. ACE a tu sch; A m. sě jechu: grechu fie, C y gechu sie, E y yalij sie. — 191. E nutiti, AC sch; AE m. aby: aby take; E m. šel: ſſiel, A fſel, nutkati; C w ohen, nutkati, AE v uoheň sch; E nechtiel; AC m. jíti: gyti wen, E weň gytij; ACisch; AC m. počě: gie, E ſapal. — 192. E m. sápati: Nechtie gytij weň; E chticz. — 193. Evwrhlij; E ho, AC sch; ACE m. tu: a; ACE přesm: plamen geyg; ACE welmi sch; E obkliczyl; C přesm: gedwa ſie. — 194. A přesm: gedwa zyw fie; C žív sch; A m. ven: z vohnie, C z ohnie, E z toho ohnie; AC wywali, E wywalil; ACE Tehdy; C přesm: z mieſta gey; E hanbu; E wyhnalij; ACD a sch; AC wolagycz. — 195. B rzkce!, D rzkucze, ACE rzkucz; A m. musíš za živa u pekle býti a věky věkoma hořěti: Za zywa w pekle muſſyfſ wieky wiekoma horzieti, C Za żywa muſyſſ w pekle wieky wiekoma horžeti, E Za ziwa w pekle wieky wiekoma muſyſs horzeti. — 5*
67 28a A take wam to chcy powiedíetí, coz mí hoſpodín ſkrzye ſwe ſlawne gmíe raczil datí. Gednv gidech do mieſta y nalezech czlowíeka zleho, gemuz diechu manycheus, A ten ſwodieſſe lidi ſ pwe wiery. S tiem ſem miel po- hadku. Ale ze on biefſe welmí leſtny a chytry, Nemoha geho prziemocy 180 ſlowy y wecyech mezy wffiemí lidmí: Zaníette oheň, a kohozt neozze, tent bude pw a geho wiera bude pwa. A kdyz to wecyech, welmi ſye to lidu ſlibí; y zaníetíchu oheň welmí weliky. Tehdy ya, pochopíw geí, y potazech geho za ſebu. Tehdy on wecye: ne tak, Ale abychom oblaſſt ffli; A ty, geſſtos to zamyſhi, wegdí naprzied! Tehdy ya, pozehnaw ſye gmenem boha 185 meho iezukryſta, y wſtupích proſtrzied plamene. Tu ſye plamen y na ſy y na onu ſtranu obratí A ya ſtach proſtrzied ohníe; oheň mne owſſem níkdiez neozze. A vzrzíewfe to lide, poczíechu ſye díwítí, II A nic ne- pomeſſkawſſe, wzdachu chwalu hoſpodinv a rzkuce: Díwny pan bvoh w zaſluzeníj ſwych ſwatych. A tu ſye giechu toho kacyerzie Manychea 190 nytkati, aby ſſel w uohen. Tehdy on, bogie ſye ohnie, nechtie gítí y poczie ſye ſapatí, a chtie rad ohníe zbytí. Tehdy tí lde, pochopíwíe geí, y vwr- zechu geí proſtrzíed ohníe. Tu gei plamen tak welmí obkliczí, že ſye ledwa ziw wen wykotí. Tu geí z mieſta ſ welku ohyzdu wypudichu, A wolagíce naň a rzkce: Muſyfs za zíwa v pekle bytí a wíeky wiekoma horzíetí. 195 Egipſke) zemi mohlo ſie kdy vrodýti. — 178. D gmeno; ACE přesm: hoſpodyn (E buoh) raczyl dati mi (C přesm: mi dati, E mi geſt dati) ſkrze ſwe gmie (CE gmeno) ſlawne; C ſem ſſel, E ſſiel ſem; E nalezl ſem; ACE šíře: gednoho czlowieka zleho a neſſlechetneho. — 179. E rzikalij; ACE m. a ten: genz; E swodil. — 180. ACE on sch; E byl; ACE m. chytrý: chytroſti plny. — 181. ACE i sch; E rzekl ſem; ACE m. mezi: prziede: A Zanietie!, E Zanieczte; ACE m. oheň zevrubněji: ohen prostrzied vlycze a podwa (CE podme) oba wen (C do nieho); AE a sch; D kohott, ACE kte- rehoz ohen; ACE šíře: neozze any gemu vífkody; ACE ten. — 182. C m.a: y; E kdyz ſem to rzeki; AC to sch; E m. sě to lidu: ſie dobrzie lydu to. — 183. E zanietilij; E potahl ſem; A Tehdy Tehdy (ch.). — 184. AC Ne ne tak; AC oblafftie, E oblafscz. — 185. ACE já sch; E pozehnah! — 186. ACE přesm: meho boha; A i sch; E wſtupil sem; AE plamena; ACE m. tu : Tehdy; ACE sě sch ; D m. plamen: plamen potiffij. — 187. A m. i na sí i na onu stranu obráti: y na fſy ſie ſtranu y na onu obrati, C y na tu y onu ſtranu ſie obrati, E y na onu y na tuto ſtranu ſie obratil; E ſem ſtal; C vproſtržed. — 188. A přesm: owſſem mne ohen nedotcze nykdez, C a owſſem mne ohen ſie nikdyez nedotože, E owſſem oheň mne nedotekl nikdyz; AE a sch; C y po- cžechu, E poczelij; E nic sch. — 189. AC nepomeſſkagycz, E sch; ACE m. vzdachu chválu Hospodinu: pochwalychu (E pochwalilij) hoſpodyna; E a sch; ACE rzkucz; ACE Pán sch. — 190. ACE a tu sch; A m. sě jechu: grechu fie, C y gechu sie, E y yalij sie. — 191. E nutiti, AC sch; AE m. aby: aby take; E m. šel: ſſiel, A fſel, nutkati; C w ohen, nutkati, AE v uoheň sch; E nechtiel; AC m. jíti: gyti wen, E weň gytij; ACisch; AC m. počě: gie, E ſapal. — 192. E m. sápati: Nechtie gytij weň; E chticz. — 193. Evwrhlij; E ho, AC sch; ACE m. tu: a; ACE přesm: plamen geyg; ACE welmi sch; E obkliczyl; C přesm: gedwa ſie. — 194. A přesm: gedwa zyw fie; C žív sch; A m. ven: z vohnie, C z ohnie, E z toho ohnie; AC wywali, E wywalil; ACE Tehdy; C přesm: z mieſta gey; E hanbu; E wyhnalij; ACD a sch; AC wolagycz. — 195. B rzkce!, D rzkucze, ACE rzkucz; A m. musíš za živa u pekle býti a věky věkoma hořěti: Za zywa w pekle muſſyfſ wieky wiekoma horzieti, C Za żywa muſyſſ w pekle wieky wiekoma horžeti, E Za ziwa w pekle wieky wiekoma muſyſs horzeti. — 5*
Strana 68
68 A mie pogemſſe ſ ſebu a panu bohu chwalu wzdawagice, do koſtela vwedechu. Po tom czaſu, kdyz pogidech podle modly pohanſke, Y vzrzíech po- hanſtwo, aní ſye modle tiem modlam. Y wecyech gím: Y procz wy, gfuce 200 rozumne ſtworzeníe, y wzdawate chwalu níemym y neſmyſlnym bohom ?" A wy wieczſlij neſmyſi do ſebe vkazugete nez howada, Ze níeme modlia) rvome za bohy mate. W tu dobu hoſpodín gich ſmyſi proſwietí. A ſweho bludu oſtawſſe, Y pocziechu ſe mnu naſledowatí naſſeho ſpaſytele. A opiet gíne diwne wam powiedie. Miegiech zelnu zahradku bliz od 205 klafſtercye, W niegzto miegiech zeliczko ſ ſwu bratrzíj ku pokrmu. Tehdy geden pohan, w nocy prziſfed, y natrha toho zelicye a domvw ge przi- neſe Y prziſtawí k vohní, aby gemu vwrzielo. A kdyz, od gitra az do obie- dvow stogie v wohníe, aní ſye mvoze ſhrzieti ani wzewrzíetí aní obmíekczítí, Y oſta w te zelenoſtí yako tehdy, geſſto bieſſe trhano, ani ſye ta woda, 210 w nízto byl zelice wloził, mohla ſhrzietí. A rozpomanvw ſye y przigide ſam k ſobíe, A to zelice kradene wzchopíw ſ vohníſſtie, y neſe ge do klafſtera. A pad prziedb) myma nohama, y poczíe proſytí, by mohl míetí hrzíechvow odpuſſteníe. A tu przigie krzest ſwaty. lI A toho dne przihodi ſye, ze przigíde mnoho bratrzíj, Gímz to zelice 28b 215 hotowe dobrzie ſye przihodí. Z toho mílemu bohu diekugíce, Míechu dwuoge vtieſſeníe: Gedno, ze sye ten k ſpaſeníj nawratil, A hoſpodínu z darvow bozſkych diekugíc. a) nadeps. později. b) Za tím podtečk. ge. 196. E mne; C pogemſſy, A poyawſſe; ACE Pánu sch;A CE wzdawagycz. — 197. AC wedu E wedlij. — 198. ACE i sch; E vzrziel ſem. — 199. E rzekl sem; ACE i sch. — 200. ACE i sch; C chwaly; A neſmylnym! — 201. ACE a vy sch; E obš. gmate a vkazugete; ADE než hovada sch; ACE modly sch. (právem). — 202. D m. rvczne (nespr.): rucźe, (nespr.), A rytnie, E rytie, C rýtiny; ACE přesm: hoſpodyn; E proſwitil; ACE m. a: ze. — 203. AE i sch; E poczeli; ACE šíře: ſpaſytele buoha (CE boha) Gezukryſta. — 204. ACE m. a opět: Potom; ACE m. vám: ſwaty kopretus (C Copres); E powiediel, C prawieſſe a rzka; DE Miel (E Gmiel) sem; ACE m. od: v. — 205. E klafftera; DE ſem gmiel; DE m. s svú bratří: sſwym (E ſwym) Bratrzím. — 206. AE pohan sch; E natrhal; A domu, CE domow. — 207. AC przynes, E przineſl; C poſtawi, E prziſtawil. — 208. C obiedu, E obieda; DACE v ohnije; AC m. ani sě muože shřieti ani vzevřieti: any wziewrzieti any ſe moze ſhrzieti, E ani chtielo zewrzieti ani ſie mohlo ſhrzietij. — 209. ACE m. i: a; CE oftalo: A w teyz, C w též; ACE m. tehdy: bylo tehdy; ACE gefsto gie vtrhl byl; ACE sě sch. — 210. ACE zele bylo wlozeno; AE m. mohla shřieti: shrziela fie, C sch; ACE a sch; DAE rozpomenuw; A sě sch; A m. přijíde: wratyw ſie, C nawratiw ſie, E nawrati ſie. — 211. ACE a sch; E zele; CE z ohnyfftie; AC przyneſe, E przineſl. — 212. E padſſy; C m. mýma: geho. — 213. A hrziechuom, C hrziechom, E hrzichom; CE przyial. — 214. ACE a sch; ACE přesm: Toho ſie dne przyhody (E przihodilo); E prziſſlo; E bratruow; E zele. — 215. E przi- hodilo; A miechom, C y mieli ſmy, E gmieli ſme. — 216. A m. jedno: prwe, CE Prwni. — 217. AE m. a Hospodinu z daruov božských děkujíc: a druhe a druhe (!, E chybného opakovaného a druhé nemá) bozſkych welykych dywuow, C a druhe z darow bozſkych diekugicz.
68 A mie pogemſſe ſ ſebu a panu bohu chwalu wzdawagice, do koſtela vwedechu. Po tom czaſu, kdyz pogidech podle modly pohanſke, Y vzrzíech po- hanſtwo, aní ſye modle tiem modlam. Y wecyech gím: Y procz wy, gfuce 200 rozumne ſtworzeníe, y wzdawate chwalu níemym y neſmyſlnym bohom ?" A wy wieczſlij neſmyſi do ſebe vkazugete nez howada, Ze níeme modlia) rvome za bohy mate. W tu dobu hoſpodín gich ſmyſi proſwietí. A ſweho bludu oſtawſſe, Y pocziechu ſe mnu naſledowatí naſſeho ſpaſytele. A opiet gíne diwne wam powiedie. Miegiech zelnu zahradku bliz od 205 klafſtercye, W niegzto miegiech zeliczko ſ ſwu bratrzíj ku pokrmu. Tehdy geden pohan, w nocy prziſfed, y natrha toho zelicye a domvw ge przi- neſe Y prziſtawí k vohní, aby gemu vwrzielo. A kdyz, od gitra az do obie- dvow stogie v wohníe, aní ſye mvoze ſhrzieti ani wzewrzíetí aní obmíekczítí, Y oſta w te zelenoſtí yako tehdy, geſſto bieſſe trhano, ani ſye ta woda, 210 w nízto byl zelice wloził, mohla ſhrzietí. A rozpomanvw ſye y przigide ſam k ſobíe, A to zelice kradene wzchopíw ſ vohníſſtie, y neſe ge do klafſtera. A pad prziedb) myma nohama, y poczíe proſytí, by mohl míetí hrzíechvow odpuſſteníe. A tu przigie krzest ſwaty. lI A toho dne przihodi ſye, ze przigíde mnoho bratrzíj, Gímz to zelice 28b 215 hotowe dobrzie ſye przihodí. Z toho mílemu bohu diekugíce, Míechu dwuoge vtieſſeníe: Gedno, ze sye ten k ſpaſeníj nawratil, A hoſpodínu z darvow bozſkych diekugíc. a) nadeps. později. b) Za tím podtečk. ge. 196. E mne; C pogemſſy, A poyawſſe; ACE Pánu sch;A CE wzdawagycz. — 197. AC wedu E wedlij. — 198. ACE i sch; E vzrziel ſem. — 199. E rzekl sem; ACE i sch. — 200. ACE i sch; C chwaly; A neſmylnym! — 201. ACE a vy sch; E obš. gmate a vkazugete; ADE než hovada sch; ACE modly sch. (právem). — 202. D m. rvczne (nespr.): rucźe, (nespr.), A rytnie, E rytie, C rýtiny; ACE přesm: hoſpodyn; E proſwitil; ACE m. a: ze. — 203. AE i sch; E poczeli; ACE šíře: ſpaſytele buoha (CE boha) Gezukryſta. — 204. ACE m. a opět: Potom; ACE m. vám: ſwaty kopretus (C Copres); E powiediel, C prawieſſe a rzka; DE Miel (E Gmiel) sem; ACE m. od: v. — 205. E klafftera; DE ſem gmiel; DE m. s svú bratří: sſwym (E ſwym) Bratrzím. — 206. AE pohan sch; E natrhal; A domu, CE domow. — 207. AC przynes, E przineſl; C poſtawi, E prziſtawil. — 208. C obiedu, E obieda; DACE v ohnije; AC m. ani sě muože shřieti ani vzevřieti: any wziewrzieti any ſe moze ſhrzieti, E ani chtielo zewrzieti ani ſie mohlo ſhrzietij. — 209. ACE m. i: a; CE oftalo: A w teyz, C w též; ACE m. tehdy: bylo tehdy; ACE gefsto gie vtrhl byl; ACE sě sch. — 210. ACE zele bylo wlozeno; AE m. mohla shřieti: shrziela fie, C sch; ACE a sch; DAE rozpomenuw; A sě sch; A m. přijíde: wratyw ſie, C nawratiw ſie, E nawrati ſie. — 211. ACE a sch; E zele; CE z ohnyfftie; AC przyneſe, E przineſl. — 212. E padſſy; C m. mýma: geho. — 213. A hrziechuom, C hrziechom, E hrzichom; CE przyial. — 214. ACE a sch; ACE přesm: Toho ſie dne przyhody (E przihodilo); E prziſſlo; E bratruow; E zele. — 215. E przi- hodilo; A miechom, C y mieli ſmy, E gmieli ſme. — 216. A m. jedno: prwe, CE Prwni. — 217. AE m. a Hospodinu z daruov božských děkujíc: a druhe a druhe (!, E chybného opakovaného a druhé nemá) bozſkych welykych dywuow, C a druhe z darow bozſkych diekugicz.
Strana 69
69 R. 470a O ſwatem Ellenv a) 29a Piet biesse geden muz swaty, Elenus gmenowany. Ten z mladosti dietíne na bozíe ſluzbie prziebywaſſe a w cziſtotíe wzchowan. Ten przígíde k welikemu zaſluzeníj. A kdyz, geſste dietietem gſa, w klassterzie bíeſſe, Tehdy gednu ohníe potrziebowaſſe. I przineſe horucyeho rzerziewíe w ſwem ruſſie a nic ſobie nevſſkodil. To vzrziewſſe bratrzíe, geſſto tu ſtachu, Pocziechu ſye tomu díwití, A chtíece radí geho dobrych ſkutkuowb) y zaſluzeníe vczaſtní bytí. Tu kdyz bieſſe na puſſtí ſam gedíny, Y miegiefſe zadoſt chtie rad ſtred gieſti. A vda ſye gemu obratítí, y vzrzie, Nalit na ſkale plaſt medu przilnvi bíeſſe. A kdyz vznamena, ze geſt to lſtíj diabelſku bylo ſye 10 ſtalo, Y poczie ſye ſam w ſobie treſktati a rzka: O, wzdal ſye ode mne, zla a przíebludna a mrzuta zadoſtí! Neb ſwaty Pawel píſſe a rzka: W du- chowníe zadoſtí chodte, a teleſne abyfíte nechah. Tu nechaw toho medoweho plaſtcye, y gide na puſſt dale na gíne míeſto. Y poczie za to oblaſſtníje vtrpeníe czínítí, Ze pozadal te strdí gíestí. A w tom vtrpeníj trzetíj tyden 15 plnie ſtal gtc). Y vzrziew mnoho gablk y rozliczneho owocye lezíece roz- truſſeno, Tu wecye ſam k ſobíe a rzka: Leſt gest diabelſka toto, neokuſym ya toho, Abych me duſſie lakotu nepoſſkwrníl, Neb pomním, ze geſt pſano w ſwatem czteníj, Ze czlowiek ma wiec zíw bytí bozím ſlowem nez tie- leſnym pokrmem. A kdyz w tom poſtu vſtawícznie ſtaſſe, A w teg mdlobie 20 podrzemugíed), II Tu ſye gemu andiel zyewí a rzka: Wſtan, a coz na- lezneſs, toho beze wíſeho ſtrachu pozíwag! A wſtaw y vzrzie ſtudníczku zíwym plamenem plowucý A okolo te ſtudnícye byliczko welmi wonne. a) červ. b) přips. na okraji později. c) ſtal gt přips. pozd. in marg. d) e v -rze- 5 nadeps. 1. C má nadpis: Capitola XVI; D O ſwatem Elenu; E O s. helenu, gto oheň w ruſſie noſyl; A nadp. nemá. — 2. E byl; ACE Helenus; E gmeně. — 3. DE dietin- ſke; AE m. na božie: naboznie ſluzyſſe (E ſluzyl) a vſtawycznie na bozie; E prze- bywal, C vſtawicznie przebywaſſe; D a sch; AE schowan; ACE ten sch; E prziſſel. — 4. ACE m. bieše tehdy: a. — 5. ACE m. jednú: kto; ACE potrziebowal; AE m i: tak, C sch; AC przyneſieſſe, E przinaſſiel; ACE horuczie; A zerziewie, C zeržewie, E zerziewy. — 6. AE m. nic sobě: tomu geſt ruchu, C tak že geſt ruchu; AC ne- ſſkodylo, E nevſſkodilo; A m. ješto: gyzto; E ſtalij; E poczelij, C y pocžechu. — 7. ACE czynuow; C i sch. — 8. ACE Tehdy ; E byl; A puſſczy; ACE i sch; ACE přesm: zadost gmiegysse (C miegiesse, E gmagie); E chticz. — 9. ACE přesm: stred rad; CE m.a: y, A sch; E vdalo; E obratiti ſie; E vzrzel. — 10. E byl; AC znamena, E znamenal; AC m. jest: gie; D bylo sch. — 11. D přesm: ſtalo ſie; AC i sch ACE ó sch. — 12. ACE zlá a sch (spr.); ACE przieludna, lat. deceptrix; C a před řka sch. — 13. A toho sch. — 14. ACE plaſtu; C ſſel, E ffiel; A oblaſtne. — 16. DACE stál jest sch. (spr., neboť plně není zde adv., nýbrž part. praes.); ACE i sch; E vzrzel; ACE yablek; ACE m. i: a. — 17. ACE roztruſſeneho; C m. tu: y, AE sch; ACE a řka sch; ACE toto sch. — 18. ACE já sch; ACE neb sch. — 19. ACE že sch; D obš: czlowiek kazdy. — 20. E stal; DACE w te. — 21. ACE obš: malyczko podrzie- muge; AE mu; A zzewyl, E zgewil; E a před řka sch; A m. což: to czo, CE to czoż. — 22. ACE to; C m. a: y, AE sch; ACE obš: wſtaw z toho ſna; C m. i: a, AE sch; E vzrzel. — 23. ACE zywymi prameny, lat. lenibus fluentis; CE plowucze
69 R. 470a O ſwatem Ellenv a) 29a Piet biesse geden muz swaty, Elenus gmenowany. Ten z mladosti dietíne na bozíe ſluzbie prziebywaſſe a w cziſtotíe wzchowan. Ten przígíde k welikemu zaſluzeníj. A kdyz, geſste dietietem gſa, w klassterzie bíeſſe, Tehdy gednu ohníe potrziebowaſſe. I przineſe horucyeho rzerziewíe w ſwem ruſſie a nic ſobie nevſſkodil. To vzrziewſſe bratrzíe, geſſto tu ſtachu, Pocziechu ſye tomu díwití, A chtíece radí geho dobrych ſkutkuowb) y zaſluzeníe vczaſtní bytí. Tu kdyz bieſſe na puſſtí ſam gedíny, Y miegiefſe zadoſt chtie rad ſtred gieſti. A vda ſye gemu obratítí, y vzrzie, Nalit na ſkale plaſt medu przilnvi bíeſſe. A kdyz vznamena, ze geſt to lſtíj diabelſku bylo ſye 10 ſtalo, Y poczie ſye ſam w ſobie treſktati a rzka: O, wzdal ſye ode mne, zla a przíebludna a mrzuta zadoſtí! Neb ſwaty Pawel píſſe a rzka: W du- chowníe zadoſtí chodte, a teleſne abyfíte nechah. Tu nechaw toho medoweho plaſtcye, y gide na puſſt dale na gíne míeſto. Y poczie za to oblaſſtníje vtrpeníe czínítí, Ze pozadal te strdí gíestí. A w tom vtrpeníj trzetíj tyden 15 plnie ſtal gtc). Y vzrziew mnoho gablk y rozliczneho owocye lezíece roz- truſſeno, Tu wecye ſam k ſobíe a rzka: Leſt gest diabelſka toto, neokuſym ya toho, Abych me duſſie lakotu nepoſſkwrníl, Neb pomním, ze geſt pſano w ſwatem czteníj, Ze czlowiek ma wiec zíw bytí bozím ſlowem nez tie- leſnym pokrmem. A kdyz w tom poſtu vſtawícznie ſtaſſe, A w teg mdlobie 20 podrzemugíed), II Tu ſye gemu andiel zyewí a rzka: Wſtan, a coz na- lezneſs, toho beze wíſeho ſtrachu pozíwag! A wſtaw y vzrzie ſtudníczku zíwym plamenem plowucý A okolo te ſtudnícye byliczko welmi wonne. a) červ. b) přips. na okraji později. c) ſtal gt přips. pozd. in marg. d) e v -rze- 5 nadeps. 1. C má nadpis: Capitola XVI; D O ſwatem Elenu; E O s. helenu, gto oheň w ruſſie noſyl; A nadp. nemá. — 2. E byl; ACE Helenus; E gmeně. — 3. DE dietin- ſke; AE m. na božie: naboznie ſluzyſſe (E ſluzyl) a vſtawycznie na bozie; E prze- bywal, C vſtawicznie przebywaſſe; D a sch; AE schowan; ACE ten sch; E prziſſel. — 4. ACE m. bieše tehdy: a. — 5. ACE m. jednú: kto; ACE potrziebowal; AE m i: tak, C sch; AC przyneſieſſe, E przinaſſiel; ACE horuczie; A zerziewie, C zeržewie, E zerziewy. — 6. AE m. nic sobě: tomu geſt ruchu, C tak že geſt ruchu; AC ne- ſſkodylo, E nevſſkodilo; A m. ješto: gyzto; E ſtalij; E poczelij, C y pocžechu. — 7. ACE czynuow; C i sch. — 8. ACE Tehdy ; E byl; A puſſczy; ACE i sch; ACE přesm: zadost gmiegysse (C miegiesse, E gmagie); E chticz. — 9. ACE přesm: stred rad; CE m.a: y, A sch; E vdalo; E obratiti ſie; E vzrzel. — 10. E byl; AC znamena, E znamenal; AC m. jest: gie; D bylo sch. — 11. D přesm: ſtalo ſie; AC i sch ACE ó sch. — 12. ACE zlá a sch (spr.); ACE przieludna, lat. deceptrix; C a před řka sch. — 13. A toho sch. — 14. ACE plaſtu; C ſſel, E ffiel; A oblaſtne. — 16. DACE stál jest sch. (spr., neboť plně není zde adv., nýbrž part. praes.); ACE i sch; E vzrzel; ACE yablek; ACE m. i: a. — 17. ACE roztruſſeneho; C m. tu: y, AE sch; ACE a řka sch; ACE toto sch. — 18. ACE já sch; ACE neb sch. — 19. ACE že sch; D obš: czlowiek kazdy. — 20. E stal; DACE w te. — 21. ACE obš: malyczko podrzie- muge; AE mu; A zzewyl, E zgewil; E a před řka sch; A m. což: to czo, CE to czoż. — 22. ACE to; C m. a: y, AE sch; ACE obš: wſtaw z toho ſna; C m. i: a, AE sch; E vzrzel. — 23. ACE zywymi prameny, lat. lenibus fluentis; CE plowucze
Strana 70
70 A prziſtupíw, natrhaw toho byliczka, y gíe ſye gieſtí a z �tudníczky wodu 25 pití. Y poczíe rzecy, ze geſt nikdy nepíl ſlazíſie wody Aní tak wonne wiecy giedl. A na tom míeſtie naleze gednu gieſkyní, W niegzto gie ſye przie- bywatí drahníe dluho. A kdyz budieſſe ta chwile, kdyzto czas pogieſti, Ynhed to wſſecko, coz geſt koli zadal, hotowo nalezi. Gednoho czaſu opiet chtíeffe nawfftiewítí bratrzíj, Gijzto biechu 30 v welyke potrziebíe, A neſyeſſe gím potrziebicy, genzto ſluſſíe ku pokrmu. A kdyz bíeſſe na cyeſtíe, y by gemu tezko neſtí brzíeme. Y vzrzíe díwoke oſlícye po puſtí chodíece. Y zawola na níe a rzka: We gmíe Iezukryſta, syna bozíeho, przid syem geden a wezmía) toto brzieme! Tehdy geden oſel ze wſſeho ſtada pobieze, a welmí pokorníe. Tu naň wlozíw to brzíeme, 35 A ſam take naň wſyede a welmi brzo k te bratrzíj przigiede. Opſet gednoho czaſu przigíde do gednoho klaſſtera w nedielí, kdezto bratrzíe prziebywachu. A kdyz vzrzie, ze neſluzíechu tak ſlawníe ten den, pcz by to bylo, otaza. A kdyz gemu powiediechu, Ze proto, ze nebieſſe kníezíe w tu dobu, neb ten kníez ob druhu ſtranu rzíeky bieſſe, A take proto, ze pro kokodryla tak rzeczeneho gieſſtera neſmíegíeſſe nízadny tudy gití, Neb tu prziebywaſſe, kdyz tomu knízy bylo giti: Tehdy ſwaty Elenus gim wecye: Chcete-li, ya pvogdu a wam kníezíeb) przíwedu. A wſtaw y gíde na brzyeh te rzieky. A gakz wzda modlitbu hoſpodínu, Tu na ruczieſt ten Il Giefster przigide, Gefsto drziewe lidi hubil. Ten hotow byl k giezdíe 29b 45 ſwatemu Elenu. A kdyz nan wſyede, przieneſe az na ten brzieh, kdez ten 40 a) -z- nadeps. b) e v kníe- nadeps. ACE obš: gedno bylyczk (!, CE byliczko). — 24. C obš: a natrhaw; AC bylycze; E E m. toho býlíčka: geho; C m. jě sě: pocžel; E m. jě sě jiesti: ged; E m. a: a po- czal; AE vodu sch. — 25. E m. počě řéci: wecze; ACE jest sch; ACE m. nikdy: nykdy yakz gie zyw; ACE přesm: wieczy tak wonnie (EC wonne). — 26. ACE a sch; E nalezl; AC přesm: geſkyný gednu; DAC přesm: fie ge. — 27. E m. jě sě přě- bývati: przebywal; D dlúho sch; E m. drahně dlúho: dluhy czas; C bywaſſe, E byla; D m. kdyžto: a, E w nizto byl. — 28. C m. to: toho; A wſſeczkno; AC m. jest: gie. AC m. nalezl: gmiel, C miegiesse. — 29. E chtiel; E bratry; D kterzizto, E genzto, C geſſto; E byly. — 30. ACE gefsto. — 31. E byl; ACE m. i: a; AC bieffe, E bylo; ACE i sch; E vzrzel. — 32. E zawolal; E a sch; ED m. jmě: gmeno. — 33. ACE přesm: ſyna bozieho Gezukryſta; AC brziemie, E brzemie. — 34. ACE m. pokorně: tyffie; AE m. tu: Tehdy, E a on; AC wzlozyw; E přesm: wzloziw nan. — 35. ACE m. naň: k tomu; E ſede; ACE m. k: tam k; DCE tiem; DCE Bratrzim; A przygyde, E przigiel. — 36. C m. jednoho: gineho; E prziſfel; ACE přesm: w nedielý do gednoho klafſtera. — 37. E przebywalij; C a sch; E vzrziel; E m. že: ano; E neſluzyli. — 38. C otazal, D gich otaza; E přesm: y otazal, procz by to bylo; E powiedieli; E ne- bylo. — 39. E kniezy; D m. ob: o, ACE breffe (E byli ob; ACE bieše sch; ACE také sch. — 40. AE přesm: giefftiera tak rzieczeneho; C tak řečeného jěšťera sch; E ne- ſmiel; ACE zadný. — 41. A m. neb: Gen, E genz; E przebywal; C neb tu přěbýváše sch; A m. když: kudy (spr.); A přesm: gyti bieſſe; CE ku]dyž tomu knězi (psáno: knízy) bylo jíti sch; AE Helenus. — 42. AC m. puojdu a vám: wam poydu, E puydu wam ; ACE i sch; C ffel geft, E ffiel. — 43. D té řěky sch; E m. jakž: kdyz; CE wzdal; ACE k hoſpodynu; E m. tu: y prziſfel, AC sch; E na rúčěst sch. — 44. E přijíde sch; AC přesm: przygyde ten grefftier (C ještěr sch.); AC genzto, E genz; ACE přesm: by (CE byl) hotow. — 45. AE helenu; E wſiedl; D obš: przeneſe geho,
70 A prziſtupíw, natrhaw toho byliczka, y gíe ſye gieſtí a z �tudníczky wodu 25 pití. Y poczíe rzecy, ze geſt nikdy nepíl ſlazíſie wody Aní tak wonne wiecy giedl. A na tom míeſtie naleze gednu gieſkyní, W niegzto gie ſye przie- bywatí drahníe dluho. A kdyz budieſſe ta chwile, kdyzto czas pogieſti, Ynhed to wſſecko, coz geſt koli zadal, hotowo nalezi. Gednoho czaſu opiet chtíeffe nawfftiewítí bratrzíj, Gijzto biechu 30 v welyke potrziebíe, A neſyeſſe gím potrziebicy, genzto ſluſſíe ku pokrmu. A kdyz bíeſſe na cyeſtíe, y by gemu tezko neſtí brzíeme. Y vzrzíe díwoke oſlícye po puſtí chodíece. Y zawola na níe a rzka: We gmíe Iezukryſta, syna bozíeho, przid syem geden a wezmía) toto brzieme! Tehdy geden oſel ze wſſeho ſtada pobieze, a welmí pokorníe. Tu naň wlozíw to brzíeme, 35 A ſam take naň wſyede a welmi brzo k te bratrzíj przigiede. Opſet gednoho czaſu przigíde do gednoho klaſſtera w nedielí, kdezto bratrzíe prziebywachu. A kdyz vzrzie, ze neſluzíechu tak ſlawníe ten den, pcz by to bylo, otaza. A kdyz gemu powiediechu, Ze proto, ze nebieſſe kníezíe w tu dobu, neb ten kníez ob druhu ſtranu rzíeky bieſſe, A take proto, ze pro kokodryla tak rzeczeneho gieſſtera neſmíegíeſſe nízadny tudy gití, Neb tu prziebywaſſe, kdyz tomu knízy bylo giti: Tehdy ſwaty Elenus gim wecye: Chcete-li, ya pvogdu a wam kníezíeb) przíwedu. A wſtaw y gíde na brzyeh te rzieky. A gakz wzda modlitbu hoſpodínu, Tu na ruczieſt ten Il Giefster przigide, Gefsto drziewe lidi hubil. Ten hotow byl k giezdíe 29b 45 ſwatemu Elenu. A kdyz nan wſyede, przieneſe az na ten brzieh, kdez ten 40 a) -z- nadeps. b) e v kníe- nadeps. ACE obš: gedno bylyczk (!, CE byliczko). — 24. C obš: a natrhaw; AC bylycze; E E m. toho býlíčka: geho; C m. jě sě: pocžel; E m. jě sě jiesti: ged; E m. a: a po- czal; AE vodu sch. — 25. E m. počě řéci: wecze; ACE jest sch; ACE m. nikdy: nykdy yakz gie zyw; ACE přesm: wieczy tak wonnie (EC wonne). — 26. ACE a sch; E nalezl; AC přesm: geſkyný gednu; DAC přesm: fie ge. — 27. E m. jě sě přě- bývati: przebywal; D dlúho sch; E m. drahně dlúho: dluhy czas; C bywaſſe, E byla; D m. kdyžto: a, E w nizto byl. — 28. C m. to: toho; A wſſeczkno; AC m. jest: gie. AC m. nalezl: gmiel, C miegiesse. — 29. E chtiel; E bratry; D kterzizto, E genzto, C geſſto; E byly. — 30. ACE gefsto. — 31. E byl; ACE m. i: a; AC bieffe, E bylo; ACE i sch; E vzrzel. — 32. E zawolal; E a sch; ED m. jmě: gmeno. — 33. ACE přesm: ſyna bozieho Gezukryſta; AC brziemie, E brzemie. — 34. ACE m. pokorně: tyffie; AE m. tu: Tehdy, E a on; AC wzlozyw; E přesm: wzloziw nan. — 35. ACE m. naň: k tomu; E ſede; ACE m. k: tam k; DCE tiem; DCE Bratrzim; A przygyde, E przigiel. — 36. C m. jednoho: gineho; E prziſfel; ACE přesm: w nedielý do gednoho klafſtera. — 37. E przebywalij; C a sch; E vzrziel; E m. že: ano; E neſluzyli. — 38. C otazal, D gich otaza; E přesm: y otazal, procz by to bylo; E powiedieli; E ne- bylo. — 39. E kniezy; D m. ob: o, ACE breffe (E byli ob; ACE bieše sch; ACE také sch. — 40. AE přesm: giefftiera tak rzieczeneho; C tak řečeného jěšťera sch; E ne- ſmiel; ACE zadný. — 41. A m. neb: Gen, E genz; E przebywal; C neb tu přěbýváše sch; A m. když: kudy (spr.); A přesm: gyti bieſſe; CE ku]dyž tomu knězi (psáno: knízy) bylo jíti sch; AE Helenus. — 42. AC m. puojdu a vám: wam poydu, E puydu wam ; ACE i sch; C ffel geft, E ffiel. — 43. D té řěky sch; E m. jakž: kdyz; CE wzdal; ACE k hoſpodynu; E m. tu: y prziſfel, AC sch; E na rúčěst sch. — 44. E přijíde sch; AC přesm: przygyde ten grefftier (C ještěr sch.); AC genzto, E genz; ACE přesm: by (CE byl) hotow. — 45. AE helenu; E wſiedl; D obš: przeneſe geho,
Strana 71
71 kníez prziebywaſſe. Tu ſwaty Elenus poczie proſytí toho kniezye, prziſſed k nemu, aby ſye bral k bratrzíj. Tu ſye podiwí ten kníez, ze tak zle ſſatky miegiefſe, A kto by byl, odkud-li, co-li by chtiel, wztaza. A poznaw ten kníez, ze geft on muz ſwaty, y pogíde za ním k rziecye. A kdyz poczíe míetí peczí, nemoha nalezti prziewoza, aní brodu, Swaty Elenus gemu 50 wecye: Níc ſye, otcze, neboy, yat gednak prziewoz naleznu. A zawolaw welikym hlaſem, y kaza tomu kokodrylowi geſſterowi przígíti. Vſlyſſaw geho hlas ta zwierz, welmí brzo przibieze a ynhed ſye pochylí ta zwierz, aby nań wſyedlí. Sam prwe wſyede, pak kniezy kaza a rzka: Wſyed, nic ſye nezafagie! Tehdy ten kníez, vzrzíew tak hroznu twarz, Welmi sye lecze 55 y pogid wzpiet a prycz pobieze. Tehdy wſſícni, geſſto tu ſtachu, leczechu ſye, vzrziewſſe to zwierzie, greſſtera ſſkarzedeho. Tu ſ neho ſſyede a na ſucho gei ſ sebu wywede a tak rzka: Lepſſi tobie geſt ſmrt nezli lidſku krew dele prolewati. Letiew tu ynhed sye wzpruczí a zdeſſe; wíec lidem neſſkodí. Pak ſwaty Elenus, oftaw tu w klafſterzie za trzi dni, y poczie vcziti tu bratrzíj duchowním obycziegom, A tak, ze niekterych taíne myleníe poczíe zyewníe pwití mezy wſſiemi. A druhym poczie rzecy, ze magíj ſmílstwie na myſlí a na ſwem ſrdcy. A ginym opiet, ze magíj ſbozíe a lakotu w ſobíe A mnohe ze chluby a pychy zadagíj. A gínych opiet, ze 65 magíj tichoſt a laſku a pokoru, poczíe ſwiedczíti. A tak ſ vobu ſtranv giedniech winy a zle ſkutky, Druhych dobre ſkutky y dobre cziny treſktaw 60 ACE przieneſe (E przenefl) gey; C až sch. — 46. E przebywal; AC m. tu: Tehdy, E y; E svatý Elenus sch; E m. počě prositi toho knězě: prziſfed k tomu kniezy, pocze geho proſyti; E přišed sch. — 47. E k ňemu sch; AC přesm: k niemu przyſſed; D přesm: bral ſe; DC k Bratrzim; E přesm: aby ſie k bratrzym bral; A m. aby sě bral k bratří: aby ſie bral, kníeze k nemu przyſſed, aby ſie bral k bratrzý (přehléd- nutí opisovačovo); A m. tu: Tak yakz, C Tak že, E y; E přesm: podiwil ſie. — 48. E gmiel; DE m. odkud-li: a odkud; DACE m. co-li: a czo; CE wztazal, D geho otaza; C m. a: Y, AE sch. — 49. ACE on sch; AE i sch ; C ffel, E ffiel. — 50. AE broda; AE Helenus. — 51. E přesm: neboy otcze; E zawolal. — 52. ACE i sch; CE kazal;ACE tomu sch; D m. ješterovi: gefftieru, A gefftieru tomu, C gefftierowi tomu, E sch; C Y vſly- ffaw. — 53. AE m. ta: ten; ACE přesm: przybreze (C y przibýehla, E przybrehl) welmi rychle; D přesm: zwierz ta; ACE ta zvěř sch. — 54. A wſed, C wſied, E wſſed ; A m. pak: toz, E tez, C a; AE obš: kaza (E kazal) wſeſti, C kazal take wſieſti. — 55. D m. nežásajě: neboge, C nelekagie, E neboy; A lek, CE lekl. — 56. DACE po- gide; D bieže, E biezie; D wſſichnij, ACE wſſyczkny; E ſtalij; E lekli. — 57. D ſſka- redeho; AE m. to zvieřě jěšťera škaředého: tak giefftiera fſkaredeho, C gefftiera zwierz tak fſkaredu; ACE m. tu: Tehdy kdyz. — 58. E přesm: wywedl gey s ſebu; C takto; C přesm: smrt gest. — 59. A m. tu: ten, CE ten gesstier; A zpuczyw (1, CE zprucżyw); C m. a: y, AE sch; E zdechl; ACE a wiecz. — 60. CE nefſkodil. — 61. AE helenus; ACE i sch. — 62. C ty; CE bratry; ACE přesm: myſſleny tayne. — 63. ACE přesm: zgiewnie pocze; ACE m. mezi: prziede; ACE m. počě řéci: a (C take, E sch.) rzka. — 64. ACE přesm: ſmylſtwie ma (C magi, E gma); ACE na mysli a sch; ACE gyneho; ACE opět sch; ACE m. mají: ma zloſt a hniew na ſwem ſrdczy, a gynemu opiet, ze ma zadoſt. — 65. C mnoho; C že sch; C žadage; ACE že sch.— 66. ACE mají sch; ACE m. lásku a pokoru: ſprawedlnoſt (E ſprawedliwoſt) ſ pokoru ze gmagy. — 67. E winu; ACE m. a: neb; ACE m. druhých: a druhych, D wyprawuge
71 kníez prziebywaſſe. Tu ſwaty Elenus poczie proſytí toho kniezye, prziſſed k nemu, aby ſye bral k bratrzíj. Tu ſye podiwí ten kníez, ze tak zle ſſatky miegiefſe, A kto by byl, odkud-li, co-li by chtiel, wztaza. A poznaw ten kníez, ze geft on muz ſwaty, y pogíde za ním k rziecye. A kdyz poczíe míetí peczí, nemoha nalezti prziewoza, aní brodu, Swaty Elenus gemu 50 wecye: Níc ſye, otcze, neboy, yat gednak prziewoz naleznu. A zawolaw welikym hlaſem, y kaza tomu kokodrylowi geſſterowi przígíti. Vſlyſſaw geho hlas ta zwierz, welmí brzo przibieze a ynhed ſye pochylí ta zwierz, aby nań wſyedlí. Sam prwe wſyede, pak kniezy kaza a rzka: Wſyed, nic ſye nezafagie! Tehdy ten kníez, vzrzíew tak hroznu twarz, Welmi sye lecze 55 y pogid wzpiet a prycz pobieze. Tehdy wſſícni, geſſto tu ſtachu, leczechu ſye, vzrziewſſe to zwierzie, greſſtera ſſkarzedeho. Tu ſ neho ſſyede a na ſucho gei ſ sebu wywede a tak rzka: Lepſſi tobie geſt ſmrt nezli lidſku krew dele prolewati. Letiew tu ynhed sye wzpruczí a zdeſſe; wíec lidem neſſkodí. Pak ſwaty Elenus, oftaw tu w klafſterzie za trzi dni, y poczie vcziti tu bratrzíj duchowním obycziegom, A tak, ze niekterych taíne myleníe poczíe zyewníe pwití mezy wſſiemi. A druhym poczie rzecy, ze magíj ſmílstwie na myſlí a na ſwem ſrdcy. A ginym opiet, ze magíj ſbozíe a lakotu w ſobíe A mnohe ze chluby a pychy zadagíj. A gínych opiet, ze 65 magíj tichoſt a laſku a pokoru, poczíe ſwiedczíti. A tak ſ vobu ſtranv giedniech winy a zle ſkutky, Druhych dobre ſkutky y dobre cziny treſktaw 60 ACE przieneſe (E przenefl) gey; C až sch. — 46. E przebywal; AC m. tu: Tehdy, E y; E svatý Elenus sch; E m. počě prositi toho knězě: prziſfed k tomu kniezy, pocze geho proſyti; E přišed sch. — 47. E k ňemu sch; AC přesm: k niemu przyſſed; D přesm: bral ſe; DC k Bratrzim; E přesm: aby ſie k bratrzym bral; A m. aby sě bral k bratří: aby ſie bral, kníeze k nemu przyſſed, aby ſie bral k bratrzý (přehléd- nutí opisovačovo); A m. tu: Tak yakz, C Tak že, E y; E přesm: podiwil ſie. — 48. E gmiel; DE m. odkud-li: a odkud; DACE m. co-li: a czo; CE wztazal, D geho otaza; C m. a: Y, AE sch. — 49. ACE on sch; AE i sch ; C ffel, E ffiel. — 50. AE broda; AE Helenus. — 51. E přesm: neboy otcze; E zawolal. — 52. ACE i sch; CE kazal;ACE tomu sch; D m. ješterovi: gefftieru, A gefftieru tomu, C gefftierowi tomu, E sch; C Y vſly- ffaw. — 53. AE m. ta: ten; ACE přesm: przybreze (C y przibýehla, E przybrehl) welmi rychle; D přesm: zwierz ta; ACE ta zvěř sch. — 54. A wſed, C wſied, E wſſed ; A m. pak: toz, E tez, C a; AE obš: kaza (E kazal) wſeſti, C kazal take wſieſti. — 55. D m. nežásajě: neboge, C nelekagie, E neboy; A lek, CE lekl. — 56. DACE po- gide; D bieže, E biezie; D wſſichnij, ACE wſſyczkny; E ſtalij; E lekli. — 57. D ſſka- redeho; AE m. to zvieřě jěšťera škaředého: tak giefftiera fſkaredeho, C gefftiera zwierz tak fſkaredu; ACE m. tu: Tehdy kdyz. — 58. E přesm: wywedl gey s ſebu; C takto; C přesm: smrt gest. — 59. A m. tu: ten, CE ten gesstier; A zpuczyw (1, CE zprucżyw); C m. a: y, AE sch; E zdechl; ACE a wiecz. — 60. CE nefſkodil. — 61. AE helenus; ACE i sch. — 62. C ty; CE bratry; ACE přesm: myſſleny tayne. — 63. ACE přesm: zgiewnie pocze; ACE m. mezi: prziede; ACE m. počě řéci: a (C take, E sch.) rzka. — 64. ACE přesm: ſmylſtwie ma (C magi, E gma); ACE na mysli a sch; ACE gyneho; ACE opět sch; ACE m. mají: ma zloſt a hniew na ſwem ſrdczy, a gynemu opiet, ze ma zadoſt. — 65. C mnoho; C že sch; C žadage; ACE že sch.— 66. ACE mají sch; ACE m. lásku a pokoru: ſprawedlnoſt (E ſprawedliwoſt) ſ pokoru ze gmagy. — 67. E winu; ACE m. a: neb; ACE m. druhých: a druhych, D wyprawuge
Strana 72
72 a wypwíw, ke wſſemu Il vzitku diwníe gie przipwí. Wſlickní obecníe to 30a na ſobie to poznachu, yakoz byl ſwaty Elenus powiediel, A na ſwem ſrdcy 7e ſkruſſením ſebe polepſſichu. Pak chtie ſye od ních prycz na puſſt bratí, y wecye gim: Przihotugte pokrm bratrzíj, gefftot syem k wam gdu. A netazechu przipwiti gíeſtí, az tí bratrzíe przigídechu. Y przigíechu gie welmí cníe a míle. A w tu dobu ſwaty Elenus na puſſt pogide. Vzrziew geden z bratrzij, y poczie ho proſytí, aby geí ſ ſebu na puſſt przigal. A kdyz gemu ſwaty 75 Elenus wecye: Tiezkate wíec a welike vſyle2) oprzieti ſye pokuſieníj dia- belſkemu, A kdyz ten mladec poczie geho ſnazníe y vſtawícznie pſytí a ſlibugíe, ze chce wſſecko mile trpíetí: Tu gei ſwaty Elenus przígíe w ſwe towarzíſſtwie. A kdyz na puſſt przigideſſta, kaza gemu ſwaty Elenus w gedne gieſkyni bliz od ſebe prziebywati. Tu prziletiewſſe zlij duchowe so w nocy, y wzbudichu gemu zle a necziſte myſſleníe w geho ſrdcy A potom k nemu prziſtupichu, a chtiec geí zahubiti. A wzchopíw ſye ten mladec, y vtecze k ſwatemu Elenu, A kak geſt zlym myſſlením a weliku hrozu byl otrapen, gemu powiedíe. Tu ſwaty Elenus kratkymí flowy gei vtiefsiw, Y nawrati gei do geho peleffky, z níezto bieſſe vteki, A przíed tu gleſkynij 85 na pieſku czaru prítem vczíní a rzka: Zaklínagí was, zlíj dabli, meho boha lezukryſta mocý, abyſſte neprzieſtupalí te czary. A tak wíec ten mladec byl prazden od diabelſkeho pokuſſieníe. A tak pwíje o tom mladcy, ze, na te puſſtí prziebywagie, nebeſkeho pokrmu pozíwaſſe. A kdyz k nemu prziſſli bratrzíe, poczie myſliti, nemagie a) za tím podtečk. vp. Druhe. — 68. AE m. a: y; ACE m. všemu: wſſev dobremu; E prziprawil; D to sch. — 69. ACE to sch; E poznali; AE yakozto, C Iakzto; AC bieffe; ACE přesm: powiediel Swaty Helenus (C Elenus); A na sch; C na svém srdci sch. — 70. C obš: s weliky ſkruſſenim; E sie polepſſylij; D přesm: na pufft prycž; A přesm: chtie od nych na puſſez prycz ſie brati, E chtie od nich precz na puſſež gitij, C chtie od nich prycz na pufst sie brati. — 71. ACE i sch; DE Prziprawte, A Przyhotowyte; DCE Bratrzim; ACE geſſto; AC přesm: k wam ſem; ACE a sch; E netahli. — 72. AC przyhotowati; E přesm: gieſtij prziprawiti; E přesm: az prziſſly tij bratrzy; AC i sch; E prziyali; AE m. jě: ſie (nespr.). — 73. ACE m. a: Tehdý; AE helenus; C obš: A vzrzew to; E z bratrzich. — 74. AE i sch; ACE m. ho: geho; ACE a sch. — 75. AE helenus; A powiedie, C powiedie ržka, E powiediel rzka; CE Tiezkat gt; A m. úsilé: y ſyle (nespr.). — 76. DEC Mladenecz; AE m. i: a. — 77. ACE a sch; AE přesm: mile wſſeczko (E wſfe); AE m. tu: Tak dluho az, C Tak az; AE Helenus; E prziyal. — 78. E towarziftwo; E prziffly; CE kazal; AE Helenus. — 79. E m. přěbývati: byti; C m. tu: A, AE sch. — 80. ACE obš: w noczy k niemu; ACE i sch; ACE přesm: neczyſte a mrzute myſſlenie wzbudychu (E wzbudili). — 81. E prziſtupili; ACE a sch; AC chtiecze, E chticze; ACE geho; AE a sch; DCE mladenecz. — 82. AE Helenu; DCE kterak; A m. jest: gie, C ge. — 83. E powiediel; ACE m. tu: Tehdy ; AE He- lenus; ACE obš: malymi y kratkymi; E vtreffil. — 84. ACE i sch; C nawratiw; AC pelefsy, E pelesse; AC z niez, E z niz; E byl. — 85. ACE přesm: vczyny prftem; AE a sch; E rzkucz; A sch; DCE Zaklinam; E zlí sch; D diable. — 86. D přesm: ſkrze moczy meho Boha Iezukryſta; ACE neprzieftupyli; E viec sch; DCE mladenecz. — 87. A by; ACE m. prázden: bezpeczen. — 88. E prawili; DCE Mladenczy; A m. o tom młádci: od toho mladcze; AC té sch; E na té púšti přebývajě sch. — 89. E m. požíváše: na puſſtij poziwal; A przygydu. — 90. A co sch; ACE m. tu: y; E vzrzel; DCE mla-
72 a wypwíw, ke wſſemu Il vzitku diwníe gie przipwí. Wſlickní obecníe to 30a na ſobie to poznachu, yakoz byl ſwaty Elenus powiediel, A na ſwem ſrdcy 7e ſkruſſením ſebe polepſſichu. Pak chtie ſye od ních prycz na puſſt bratí, y wecye gim: Przihotugte pokrm bratrzíj, gefftot syem k wam gdu. A netazechu przipwiti gíeſtí, az tí bratrzíe przigídechu. Y przigíechu gie welmí cníe a míle. A w tu dobu ſwaty Elenus na puſſt pogide. Vzrziew geden z bratrzij, y poczie ho proſytí, aby geí ſ ſebu na puſſt przigal. A kdyz gemu ſwaty 75 Elenus wecye: Tiezkate wíec a welike vſyle2) oprzieti ſye pokuſieníj dia- belſkemu, A kdyz ten mladec poczie geho ſnazníe y vſtawícznie pſytí a ſlibugíe, ze chce wſſecko mile trpíetí: Tu gei ſwaty Elenus przígíe w ſwe towarzíſſtwie. A kdyz na puſſt przigideſſta, kaza gemu ſwaty Elenus w gedne gieſkyni bliz od ſebe prziebywati. Tu prziletiewſſe zlij duchowe so w nocy, y wzbudichu gemu zle a necziſte myſſleníe w geho ſrdcy A potom k nemu prziſtupichu, a chtiec geí zahubiti. A wzchopíw ſye ten mladec, y vtecze k ſwatemu Elenu, A kak geſt zlym myſſlením a weliku hrozu byl otrapen, gemu powiedíe. Tu ſwaty Elenus kratkymí flowy gei vtiefsiw, Y nawrati gei do geho peleffky, z níezto bieſſe vteki, A przíed tu gleſkynij 85 na pieſku czaru prítem vczíní a rzka: Zaklínagí was, zlíj dabli, meho boha lezukryſta mocý, abyſſte neprzieſtupalí te czary. A tak wíec ten mladec byl prazden od diabelſkeho pokuſſieníe. A tak pwíje o tom mladcy, ze, na te puſſtí prziebywagie, nebeſkeho pokrmu pozíwaſſe. A kdyz k nemu prziſſli bratrzíe, poczie myſliti, nemagie a) za tím podtečk. vp. Druhe. — 68. AE m. a: y; ACE m. všemu: wſſev dobremu; E prziprawil; D to sch. — 69. ACE to sch; E poznali; AE yakozto, C Iakzto; AC bieffe; ACE přesm: powiediel Swaty Helenus (C Elenus); A na sch; C na svém srdci sch. — 70. C obš: s weliky ſkruſſenim; E sie polepſſylij; D přesm: na pufft prycž; A přesm: chtie od nych na puſſez prycz ſie brati, E chtie od nich precz na puſſež gitij, C chtie od nich prycz na pufst sie brati. — 71. ACE i sch; DE Prziprawte, A Przyhotowyte; DCE Bratrzim; ACE geſſto; AC přesm: k wam ſem; ACE a sch; E netahli. — 72. AC przyhotowati; E přesm: gieſtij prziprawiti; E přesm: az prziſſly tij bratrzy; AC i sch; E prziyali; AE m. jě: ſie (nespr.). — 73. ACE m. a: Tehdý; AE helenus; C obš: A vzrzew to; E z bratrzich. — 74. AE i sch; ACE m. ho: geho; ACE a sch. — 75. AE helenus; A powiedie, C powiedie ržka, E powiediel rzka; CE Tiezkat gt; A m. úsilé: y ſyle (nespr.). — 76. DEC Mladenecz; AE m. i: a. — 77. ACE a sch; AE přesm: mile wſſeczko (E wſfe); AE m. tu: Tak dluho az, C Tak az; AE Helenus; E prziyal. — 78. E towarziftwo; E prziffly; CE kazal; AE Helenus. — 79. E m. přěbývati: byti; C m. tu: A, AE sch. — 80. ACE obš: w noczy k niemu; ACE i sch; ACE přesm: neczyſte a mrzute myſſlenie wzbudychu (E wzbudili). — 81. E prziſtupili; ACE a sch; AC chtiecze, E chticze; ACE geho; AE a sch; DCE mladenecz. — 82. AE Helenu; DCE kterak; A m. jest: gie, C ge. — 83. E powiediel; ACE m. tu: Tehdy ; AE He- lenus; ACE obš: malymi y kratkymi; E vtreffil. — 84. ACE i sch; C nawratiw; AC pelefsy, E pelesse; AC z niez, E z niz; E byl. — 85. ACE přesm: vczyny prftem; AE a sch; E rzkucz; A sch; DCE Zaklinam; E zlí sch; D diable. — 86. D přesm: ſkrze moczy meho Boha Iezukryſta; ACE neprzieftupyli; E viec sch; DCE mladenecz. — 87. A by; ACE m. prázden: bezpeczen. — 88. E prawili; DCE Mladenczy; A m. o tom młádci: od toho mladcze; AC té sch; E na té púšti přebývajě sch. — 89. E m. požíváše: na puſſtij poziwal; A przygydu. — 90. A co sch; ACE m. tu: y; E vzrzel; DCE mla-
Strana 73
73 30b gím co dati pogieſtí. Tu vzrzíe gednoho mladcye, an gemu chleb y gínu 90 potrzíebu przíneſe. A kdyz przied geho gieſkyníj to wſſe polozí II A wíec geho nevzrziechu, Tehdy ten mladec wecye k te bratrzíj a rzka: Pochwalmya) hoſpodína, genz nam przipwil pokrm na teto puſſtí. A kdyz nam to wſſe o prziebytcyech ſwatych otcvow wypwi, A na- vczíw nas duchowním ſkutkom, Y vwede nas do ſwe zahradky I poczie 95 nam vkazowati ſtromy palmowe y gíne mnohe a roliczne ſſtiepíe, geſſto bieſſe ſam naſadil y rozplodil. Y wecye: k tomu míe geſt przipwila, abych rozplodil na puſſti to owoce, Wiera tiech ſedlakuow, geſſto, ke mníe przi- chodíec, pod mymí ſſlepiegíemíb) pieſek beruc a na ſwych polich truſyec, zemí yalowu obratíchu, ze by welmí plodna. Y byla by hanba welika, bych 100 ya byl menſlij v wierzie nez tí ſedlacy aneb tí oraczkowe, Ano gich wiera ſkrzye mie k bohu geſt przíwedena. R. 459b O ſwatem teonvc) Piet widiechom nedaleko od mieſta podle puſſtíe gednoho ſwateho otcye, gemuz Teon diechu, An ſye zawrziel w ſwe tagnícy ſam gedíny. O nemz pwíe, ze trzidcyetí let f nízadnym czlowiekem nemlvwil. A tě czíníefſe welike díwy, Az gei za proka miegíechu. Na wſſaky den przigdieſſe k nemu nemocnych welmí mnoho, k nímzto nemocnym gedíne ruku wy- ſkyta z vokencye, a kazdemu na lawu wlozíeſſe a pozehnaſſe, A vzdrawíe gie, domvow gím kazaſſe. A bieſſe ten swaty Teon tak kraſneho wzezrzieníe Y tak ſliczneho oblícziegíe, Ze ſye lidem yako andiel zdaſſe. 5 a) ras.; z -y uděláno -e. b) e v -gíe- nadeps. c) červ. dencze; ACE jemu sch; ACE m. i: a. — 91. ACE m. přinese: gemu przyneſe (CE przineſl); D wſſeczko, E sch; E polozyl; ACE a sch. — 92. E nevzrzelij, D nevzrze; DCE Mladenecz; AC powiedie, E powiediel; DC m. té: tem (A tey), E sch ; DCE Bratrzim; ACE a řka sch. — 93. AE m. Hospodina: Gezukryſta; D m. jenž: genz geſt; D obš: raczil prziprawiti; E m. této: tyto. — 94. DAC m. vše: wſſeczko, E wſſeczko ſwaty kopres wyprawil; ACE prziebytcze; E vypravi sch; AC m. vypravi: wyprawy Swaty kopres. — 95. ACE i sch; E vwedl; C zahrady. — 96. A m. palmové: planiowy, E planiewy, lat. palmarum; AE m.i: a y, C a; D sstiepy; ACE m. jiné mnohé a roličné štiepie: gynych fftiepuow rozlycznych (CE rozlicžneho) yablonie mnoho. — 97. E byl; ACE m. i: a; AC powiedie, E powiediel. — 98. ACE m. rozplodił: to roz- plodyl; ACE to ovoce sch. — 99. E fſlapiegiemi; C brachu; AE přesm: brachu (E brali) pieſek; E polech, D polij (nedops.). — 100. E obratili; CE byla; ACE i sch; ACE přesm: hanba by byla. — 101. C přesm: menſſy byl; ACE nezli; ACE nebo; A dracz- kowe (ch. opis.). — 102. E mne; D přesm: gt k Bohu. 1. E Os. Theonu, gefſto Trzidczetij leth nemluwil s zadny; C XVII kaa ; A nadp. není. — 2. E widiely ſme. — 3. ACE Theon; E rzikali. — 4. E prawili; AE s zadnym; ACE m. a ten: genz. — 5. E czynil; C veliké sch; ACE m. až: zie; A m. jej: gie; E gmielij; E m. všaký: kazdy; C prziſſlo gt, E przichazelo. — 6. AC m. ne- mocným: toczyz (C totiž) k tem nemocznym; E nemocným sch; A gedýny (!). — 7. E wyſkytna; C m. z uokéncě: ſkrze okencze; D a každému sch; DACE hlawu; E wlozie; E m. a: y; E pozehnal. — 8. E přesm: gie vzdrawie; AC m. jim: gyti; E m. domuov jim kázáše: kazal domow gyti; ACE m. a: A tak; ACE ten sch; CE Theon; ACE tak sch. — 9. E zdal. — 10. AC a sch; DACE kdyz; E bylij; AC přesm: k niemu
73 30b gím co dati pogieſtí. Tu vzrzíe gednoho mladcye, an gemu chleb y gínu 90 potrzíebu przíneſe. A kdyz przied geho gieſkyníj to wſſe polozí II A wíec geho nevzrziechu, Tehdy ten mladec wecye k te bratrzíj a rzka: Pochwalmya) hoſpodína, genz nam przipwil pokrm na teto puſſtí. A kdyz nam to wſſe o prziebytcyech ſwatych otcvow wypwi, A na- vczíw nas duchowním ſkutkom, Y vwede nas do ſwe zahradky I poczie 95 nam vkazowati ſtromy palmowe y gíne mnohe a roliczne ſſtiepíe, geſſto bieſſe ſam naſadil y rozplodil. Y wecye: k tomu míe geſt przipwila, abych rozplodil na puſſti to owoce, Wiera tiech ſedlakuow, geſſto, ke mníe przi- chodíec, pod mymí ſſlepiegíemíb) pieſek beruc a na ſwych polich truſyec, zemí yalowu obratíchu, ze by welmí plodna. Y byla by hanba welika, bych 100 ya byl menſlij v wierzie nez tí ſedlacy aneb tí oraczkowe, Ano gich wiera ſkrzye mie k bohu geſt przíwedena. R. 459b O ſwatem teonvc) Piet widiechom nedaleko od mieſta podle puſſtíe gednoho ſwateho otcye, gemuz Teon diechu, An ſye zawrziel w ſwe tagnícy ſam gedíny. O nemz pwíe, ze trzidcyetí let f nízadnym czlowiekem nemlvwil. A tě czíníefſe welike díwy, Az gei za proka miegíechu. Na wſſaky den przigdieſſe k nemu nemocnych welmí mnoho, k nímzto nemocnym gedíne ruku wy- ſkyta z vokencye, a kazdemu na lawu wlozíeſſe a pozehnaſſe, A vzdrawíe gie, domvow gím kazaſſe. A bieſſe ten swaty Teon tak kraſneho wzezrzieníe Y tak ſliczneho oblícziegíe, Ze ſye lidem yako andiel zdaſſe. 5 a) ras.; z -y uděláno -e. b) e v -gíe- nadeps. c) červ. dencze; ACE jemu sch; ACE m. i: a. — 91. ACE m. přinese: gemu przyneſe (CE przineſl); D wſſeczko, E sch; E polozyl; ACE a sch. — 92. E nevzrzelij, D nevzrze; DCE Mladenecz; AC powiedie, E powiediel; DC m. té: tem (A tey), E sch ; DCE Bratrzim; ACE a řka sch. — 93. AE m. Hospodina: Gezukryſta; D m. jenž: genz geſt; D obš: raczil prziprawiti; E m. této: tyto. — 94. DAC m. vše: wſſeczko, E wſſeczko ſwaty kopres wyprawil; ACE prziebytcze; E vypravi sch; AC m. vypravi: wyprawy Swaty kopres. — 95. ACE i sch; E vwedl; C zahrady. — 96. A m. palmové: planiowy, E planiewy, lat. palmarum; AE m.i: a y, C a; D sstiepy; ACE m. jiné mnohé a roličné štiepie: gynych fftiepuow rozlycznych (CE rozlicžneho) yablonie mnoho. — 97. E byl; ACE m. i: a; AC powiedie, E powiediel. — 98. ACE m. rozplodił: to roz- plodyl; ACE to ovoce sch. — 99. E fſlapiegiemi; C brachu; AE přesm: brachu (E brali) pieſek; E polech, D polij (nedops.). — 100. E obratili; CE byla; ACE i sch; ACE přesm: hanba by byla. — 101. C přesm: menſſy byl; ACE nezli; ACE nebo; A dracz- kowe (ch. opis.). — 102. E mne; D přesm: gt k Bohu. 1. E Os. Theonu, gefſto Trzidczetij leth nemluwil s zadny; C XVII kaa ; A nadp. není. — 2. E widiely ſme. — 3. ACE Theon; E rzikali. — 4. E prawili; AE s zadnym; ACE m. a ten: genz. — 5. E czynil; C veliké sch; ACE m. až: zie; A m. jej: gie; E gmielij; E m. všaký: kazdy; C prziſſlo gt, E przichazelo. — 6. AC m. ne- mocným: toczyz (C totiž) k tem nemocznym; E nemocným sch; A gedýny (!). — 7. E wyſkytna; C m. z uokéncě: ſkrze okencze; D a každému sch; DACE hlawu; E wlozie; E m. a: y; E pozehnal. — 8. E přesm: gie vzdrawie; AC m. jim: gyti; E m. domuov jim kázáše: kazal domow gyti; ACE m. a: A tak; ACE ten sch; CE Theon; ACE tak sch. — 9. E zdal. — 10. AC a sch; DACE kdyz; E bylij; AC přesm: k niemu
Strana 74
74 A kdkdyz biechu gednu w nocy k nemu paduſſí przíſſlí Mníece, by v neho mnoho ſbozíe nalezh, A on gie ſwu modlitbu ſwaza, Ze v geho dwerzíj yako przilnvli biechu, níkam ſye hnvtí nemohuc: A kdyz zytra ſgídechu ſye lide ſ nemocnymí, yy vzrziechu ty paduchy v geho dwerzij Y chtiechu wſſiecký zpaliti w ohni. II Tehdy ſwaty teon p weliku nvzy 313 15 muſy promlvwiti. Ale gedine toto ſlowo powiedie a rzka: Puſtte tyto prycz bez vraza! A pakli gím co vczíníte, ztratite pomoc y vzdraweníe waſsich nemocnych. To lide vſlyſſiewſſe, Neſmiechu gemu odpowiedietia) y puſtichu gie prycz. Paduchowe to vzrziewſſe, co ſye geſt ſ ními miloſti ſtalo, Oſtawſſe wſſeho zleho, Y vteczechu ſy do blizních klaſſtervow y poczichu ſye ſwych 20 hrziechvow katí, coz ſu ſhrzieſſili tu y drziewe. A przigemſſe obycziegie y nrawy zakonne, y polepſſichu ſebe. Ale, yakoz ſmyb) widieh y od tiech ſlyſſieli, geſſto ſu 1 ním prziebywali, Take ſwaty Teon vmiegieſſe Egipſky A rziecíky A latíníe. Ale, chtie nam zyewítí y vtreſſítí nas p welike vſyle naſſeho z geruzalema 25 k nemu y daleke putowaníe, A napſaw na dſky miloſt y moc, gijzto gest míel od boha, A ſwe vczeníe y ſwvog prziebytek nam vkaza. Pokrm geho ten bieſſe beze wíſeho ohníe. A take to do níeho pwiechu, Ze, kdyzto w nocy na puſſt gdieſſe, Zwierz diwoka geí pwodieſſe. Opiet ſwaty Teon, nacyeragie wody z ſwe �tudníczky, A napagíeſſe tu zwierz díwoku. A to 30 dobrzie bieſſe znamo, Neb ſſlepiegie buwolowe, oſliczie Y kozlowe bieſſe znati okolo chyſſky ſwateho Teona, kdezto prziebywaſſe. 10 R. 477а O ſwatem otcy Dyoſkoruc) Z Tebaida toho míeſta Widiechom gednoho ſwateho otcye, Dyoſ- kora, kniezye cneho, Genz w ſwem klaſſterzie miegieſſe bratrzíj dobrzie a) -p- nadeps. b) ras. z „y uděl. -e. c) červ. gednu w noczy; AC paduchowe. — 11. AE m. a on: An; CE ſwazal. — 12. A przy- lnuchu; AE biechu sch; Cezgitra. — 13. E fefflij; DAE m. yy: y, C a; E vzrzeli. — 14. A i sch; E chtieli; AC m. všěcky: gie wſſeczky, E gie; ACE Theon. — 15. CE muſyl; C m. ale: Alewſſak, A toz; E m. jediné toto: to gedine; E promluwil; CE a sch; DA Puſte, E puffte. — 16. ACE a sch; ACE m. jim: gynak; ACE co sch; AE waffiem. — 17. AE nemocznym; ACE přesm: lyde to; C neſmiegiechu, E neſmieli; E puſtili.— 19. ACE i sch; AC vteku fie, E vtekli sie; C blyzſfich; E poczeli; ACE svých sch. — 20. ACE hřiechuov sch; AC czo; E m. shřěšili: prwe zhrziefſyly; ACE tu i sch; E dřieve sch; E prziyawſſe; ACE obyczey. — 21. DACE mrawy; E i sch; E polep- ffyli. — 22. ACE slyšěli sch; ACE sú sch. — 23. AC m. přěbývali: prziebywachu, ſmy (C ſme) ſlyſſely, E przebywali, ſlyſſeli ſme; CE m. také: ze, A sch; ACE Theon; E vmiel; DACE a před sl. řěčsky sch; A řěčsky sch. — 24. A m. nás: naffie (!). — 25. ACE a sch; C i moc sch; AE gyz, C kteruz. — 26. CE vkazal. — 27.E byl; ACE kdyžto sch. — 28. E m. v noci: w noczy kdyz; E m. jdieše: ſſel, AC kdyzto gdieſſe; AC dywoky; E prowazela; ACE m. opět: Pak; E Theon. — 29. E nabieragie ; DE m. a: y, AC sch; E napagiel; E přesm: tu diwoku zwierz, A zwierz ten dywoky; A to sch. — 30. A m. bieše: biefſe to, E bylo; C Nebo; E fſlapiegie; A osličie i kozłové sch; E bylo. — 31. ACE m. znáti: wydieti; ACE Theona; E kdez przebywal. 1. EO s. dyoffkoru puſteniku a kniezy fſleche, na okraji v červeném rámci: de polucione; C XVIII; A nadp. není. — 2. C m. z: V, AE sch; E widiely sme; ACE
74 A kdkdyz biechu gednu w nocy k nemu paduſſí przíſſlí Mníece, by v neho mnoho ſbozíe nalezh, A on gie ſwu modlitbu ſwaza, Ze v geho dwerzíj yako przilnvli biechu, níkam ſye hnvtí nemohuc: A kdyz zytra ſgídechu ſye lide ſ nemocnymí, yy vzrziechu ty paduchy v geho dwerzij Y chtiechu wſſiecký zpaliti w ohni. II Tehdy ſwaty teon p weliku nvzy 313 15 muſy promlvwiti. Ale gedine toto ſlowo powiedie a rzka: Puſtte tyto prycz bez vraza! A pakli gím co vczíníte, ztratite pomoc y vzdraweníe waſsich nemocnych. To lide vſlyſſiewſſe, Neſmiechu gemu odpowiedietia) y puſtichu gie prycz. Paduchowe to vzrziewſſe, co ſye geſt ſ ními miloſti ſtalo, Oſtawſſe wſſeho zleho, Y vteczechu ſy do blizních klaſſtervow y poczichu ſye ſwych 20 hrziechvow katí, coz ſu ſhrzieſſili tu y drziewe. A przigemſſe obycziegie y nrawy zakonne, y polepſſichu ſebe. Ale, yakoz ſmyb) widieh y od tiech ſlyſſieli, geſſto ſu 1 ním prziebywali, Take ſwaty Teon vmiegieſſe Egipſky A rziecíky A latíníe. Ale, chtie nam zyewítí y vtreſſítí nas p welike vſyle naſſeho z geruzalema 25 k nemu y daleke putowaníe, A napſaw na dſky miloſt y moc, gijzto gest míel od boha, A ſwe vczeníe y ſwvog prziebytek nam vkaza. Pokrm geho ten bieſſe beze wíſeho ohníe. A take to do níeho pwiechu, Ze, kdyzto w nocy na puſſt gdieſſe, Zwierz diwoka geí pwodieſſe. Opiet ſwaty Teon, nacyeragie wody z ſwe �tudníczky, A napagíeſſe tu zwierz díwoku. A to 30 dobrzie bieſſe znamo, Neb ſſlepiegie buwolowe, oſliczie Y kozlowe bieſſe znati okolo chyſſky ſwateho Teona, kdezto prziebywaſſe. 10 R. 477а O ſwatem otcy Dyoſkoruc) Z Tebaida toho míeſta Widiechom gednoho ſwateho otcye, Dyoſ- kora, kniezye cneho, Genz w ſwem klaſſterzie miegieſſe bratrzíj dobrzie a) -p- nadeps. b) ras. z „y uděl. -e. c) červ. gednu w noczy; AC paduchowe. — 11. AE m. a on: An; CE ſwazal. — 12. A przy- lnuchu; AE biechu sch; Cezgitra. — 13. E fefflij; DAE m. yy: y, C a; E vzrzeli. — 14. A i sch; E chtieli; AC m. všěcky: gie wſſeczky, E gie; ACE Theon. — 15. CE muſyl; C m. ale: Alewſſak, A toz; E m. jediné toto: to gedine; E promluwil; CE a sch; DA Puſte, E puffte. — 16. ACE a sch; ACE m. jim: gynak; ACE co sch; AE waffiem. — 17. AE nemocznym; ACE přesm: lyde to; C neſmiegiechu, E neſmieli; E puſtili.— 19. ACE i sch; AC vteku fie, E vtekli sie; C blyzſfich; E poczeli; ACE svých sch. — 20. ACE hřiechuov sch; AC czo; E m. shřěšili: prwe zhrziefſyly; ACE tu i sch; E dřieve sch; E prziyawſſe; ACE obyczey. — 21. DACE mrawy; E i sch; E polep- ffyli. — 22. ACE slyšěli sch; ACE sú sch. — 23. AC m. přěbývali: prziebywachu, ſmy (C ſme) ſlyſſely, E przebywali, ſlyſſeli ſme; CE m. také: ze, A sch; ACE Theon; E vmiel; DACE a před sl. řěčsky sch; A řěčsky sch. — 24. A m. nás: naffie (!). — 25. ACE a sch; C i moc sch; AE gyz, C kteruz. — 26. CE vkazal. — 27.E byl; ACE kdyžto sch. — 28. E m. v noci: w noczy kdyz; E m. jdieše: ſſel, AC kdyzto gdieſſe; AC dywoky; E prowazela; ACE m. opět: Pak; E Theon. — 29. E nabieragie ; DE m. a: y, AC sch; E napagiel; E přesm: tu diwoku zwierz, A zwierz ten dywoky; A to sch. — 30. A m. bieše: biefſe to, E bylo; C Nebo; E fſlapiegie; A osličie i kozłové sch; E bylo. — 31. ACE m. znáti: wydieti; ACE Theona; E kdez przebywal. 1. EO s. dyoffkoru puſteniku a kniezy fſleche, na okraji v červeném rámci: de polucione; C XVIII; A nadp. není. — 2. C m. z: V, AE sch; E widiely sme; ACE
Strana 75
75 31b na ſto. Genz, kdyzto chtiechu bohu na czeſt mſſi ſluzití, Tu opatrowaſſe ſ welikym ſnazenſtwím, Aby zadny neprziſtupił ſ necziſtym ſwiedomím, A tak, ze gie take z toho treſktaſſe, geſſto we mſſie ſye gím przihazye Neb ſkrzye obludu w zenſke twarzí, Neb acz take ſkrzye wlhkoſt przíeliſſnu aneb paru lydíkeho przirozeníe. II. Ale to, coz bez vobludne twarzí zenſke ſye komu przihodíj, pwieſſe, ze z toho hrzíechu neníe; Neb przi- rozeny oheň w tiele, tocziſſ przieliſſne przirozeníe, kdyz naplníj ſwa mieſta, 10 Tehdy geſt potrziebie, ze wygde z czlowieka ſwym obycziegem, A ptoz z toho neníe hrziech. Ale kdyz w vobliczíegi zenſkem a ſ tieleſnu zadoſtíj ſye przihodíj, tot neníe bez hrziechu. Tu poczie ſwym bratrzím pwití a rzka, Aby wſij ſwu mocy tu giſtu obludu ſweho myſſleníe zapudili, Aní powolití w diabelſku poſladu ſ ſwym ſmyſlem, A gínak níc negſu odalení 15 od tech, geſſto ſ ſwietem prziebywagíj. A netoliko w tom drablu nepo- wolití, Ale, acz mvoz, y oblíznoſt przirozenu ſluſfie vtrpením prziemocy a poſty vſtawnymí Smrad a neczíſtotu toho necziſteho wyplvtíe ſtahnvtí. Y wecye opiet a rzka: Kdyz tí, geſſto w rozkoſſi zíwi, gſu nemocní, Wſſeho, coz lekarz zapowie, geſſto geſt ſſkodne zíwotu, Toho ſye ynhed chowagíj 20 a magíj vtrpeníe: Tehdy mnohem wíece kazdemu mníſſku ſluſſie ſye cho- watí toho a vtrpeníe míeti, ſkrzyezto czeka ſwe duſſi vzdraweníe. 5 R. 457b O ſwatem Or puſtenníkua) Piet widrechom W tebagdie w tom mieſtie gednoho otcye ſwateho, gemuz Or diechu. Genz bieſſe nad mnohymí klaſſtery otec. A ten take postawy andielske w zzrziedle bieſſe. A yuz biesse wstarz dewaddesat let A gmiegíeſſe podluhowatu bradu a ſſedíny welmi ſwietle. A oblicziegie 5 a) červ. přesm: otcze ſwateho. — 3. E gmiel; E bratruow. — 4. E chtiely; ACE tu sch ; E opatrzowal. — 5. ACE yzadny. — 6. ACE a sch; AC přesm: take z toho gie, E take gie z toho; E trefktal; AC m. ve mšě: we ſníe (spr.); E přesm: sie gym we ſnie. — 7. ACE Nebo; ACE přesm: przielyffnu wlhkoſt. — 8. AE m. aneb: neb C sch; C páru sch; C bez sch. (nespr.) — 9. D m. komu: k tomu (nespr.); E prawil; ACE hrziech; AE neb sch. — 10. ACE přesm: w tiele ohen. — 11. ACE proto. — 13. ACE to; AC hrziecha, E hrziechu; ACE m. tu: Y. — 14. ACE svú sch; ACE přesm: ſweho myfíleny tu gystu obludu. — 16. ACE a sch. — 17. AE nepowoli; AE i sch; C obyz- noſt, AE vkrutnoſt, lat. humorem. — 18. ACE m. pofty: modlytwamy (C modlitbamy) a poſtý. — 19. A i vecě opět sch; ACE a řka sch; A m. když: kdy; ACE m. ješto: gefſto ſu; E w rozkoffie. — 20. C přesm: ynhed ſie. — 21. A m. mnohem: welmi, E welmie; A m. viece: wietczie, E wicze. — 22. ACE m. chovati toho: toho warowati; DACE ſkrze nezto; A duſſie. 1. D o ſwatě puſteniku, gemuz or diechu; C Dewatynadczta kapia; EO s. horu, kterak byl welikeho zaſluzenie; A nadp. nemá. — 2. E widiely ſme; ACE v (CE w) Thebayda; ACE m. jednoho: dywneho. — 3. ACE gemuzto; AC hor; E přesm: rzi- kalij hor; E byl; C m. a ten: Genz; AE ten sch; AE také sch. — 4. C m. v zřiedle: na zrziedle, E na wezrzenie, A na wezrziedle; ACE bieše sch; ACE gyz; E byl; ACE ſtar; C dewadeſate. — 5. ACE a jmějieše sch; ACE m. a: a k tomu; AE ſſedywu; C m. světlé: ſwietle miegiesse, A swietle gmiegyfse oczy (!), E swietly; ACE a sch; E
75 31b na ſto. Genz, kdyzto chtiechu bohu na czeſt mſſi ſluzití, Tu opatrowaſſe ſ welikym ſnazenſtwím, Aby zadny neprziſtupił ſ necziſtym ſwiedomím, A tak, ze gie take z toho treſktaſſe, geſſto we mſſie ſye gím przihazye Neb ſkrzye obludu w zenſke twarzí, Neb acz take ſkrzye wlhkoſt przíeliſſnu aneb paru lydíkeho przirozeníe. II. Ale to, coz bez vobludne twarzí zenſke ſye komu przihodíj, pwieſſe, ze z toho hrzíechu neníe; Neb przi- rozeny oheň w tiele, tocziſſ przieliſſne przirozeníe, kdyz naplníj ſwa mieſta, 10 Tehdy geſt potrziebie, ze wygde z czlowieka ſwym obycziegem, A ptoz z toho neníe hrziech. Ale kdyz w vobliczíegi zenſkem a ſ tieleſnu zadoſtíj ſye przihodíj, tot neníe bez hrziechu. Tu poczie ſwym bratrzím pwití a rzka, Aby wſij ſwu mocy tu giſtu obludu ſweho myſſleníe zapudili, Aní powolití w diabelſku poſladu ſ ſwym ſmyſlem, A gínak níc negſu odalení 15 od tech, geſſto ſ ſwietem prziebywagíj. A netoliko w tom drablu nepo- wolití, Ale, acz mvoz, y oblíznoſt przirozenu ſluſfie vtrpením prziemocy a poſty vſtawnymí Smrad a neczíſtotu toho necziſteho wyplvtíe ſtahnvtí. Y wecye opiet a rzka: Kdyz tí, geſſto w rozkoſſi zíwi, gſu nemocní, Wſſeho, coz lekarz zapowie, geſſto geſt ſſkodne zíwotu, Toho ſye ynhed chowagíj 20 a magíj vtrpeníe: Tehdy mnohem wíece kazdemu mníſſku ſluſſie ſye cho- watí toho a vtrpeníe míeti, ſkrzyezto czeka ſwe duſſi vzdraweníe. 5 R. 457b O ſwatem Or puſtenníkua) Piet widrechom W tebagdie w tom mieſtie gednoho otcye ſwateho, gemuz Or diechu. Genz bieſſe nad mnohymí klaſſtery otec. A ten take postawy andielske w zzrziedle bieſſe. A yuz biesse wstarz dewaddesat let A gmiegíeſſe podluhowatu bradu a ſſedíny welmi ſwietle. A oblicziegie 5 a) červ. přesm: otcze ſwateho. — 3. E gmiel; E bratruow. — 4. E chtiely; ACE tu sch ; E opatrzowal. — 5. ACE yzadny. — 6. ACE a sch; AC přesm: take z toho gie, E take gie z toho; E trefktal; AC m. ve mšě: we ſníe (spr.); E přesm: sie gym we ſnie. — 7. ACE Nebo; ACE přesm: przielyffnu wlhkoſt. — 8. AE m. aneb: neb C sch; C páru sch; C bez sch. (nespr.) — 9. D m. komu: k tomu (nespr.); E prawil; ACE hrziech; AE neb sch. — 10. ACE přesm: w tiele ohen. — 11. ACE proto. — 13. ACE to; AC hrziecha, E hrziechu; ACE m. tu: Y. — 14. ACE svú sch; ACE přesm: ſweho myfíleny tu gystu obludu. — 16. ACE a sch. — 17. AE nepowoli; AE i sch; C obyz- noſt, AE vkrutnoſt, lat. humorem. — 18. ACE m. pofty: modlytwamy (C modlitbamy) a poſtý. — 19. A i vecě opět sch; ACE a řka sch; A m. když: kdy; ACE m. ješto: gefſto ſu; E w rozkoffie. — 20. C přesm: ynhed ſie. — 21. A m. mnohem: welmi, E welmie; A m. viece: wietczie, E wicze. — 22. ACE m. chovati toho: toho warowati; DACE ſkrze nezto; A duſſie. 1. D o ſwatě puſteniku, gemuz or diechu; C Dewatynadczta kapia; EO s. horu, kterak byl welikeho zaſluzenie; A nadp. nemá. — 2. E widiely ſme; ACE v (CE w) Thebayda; ACE m. jednoho: dywneho. — 3. ACE gemuzto; AC hor; E přesm: rzi- kalij hor; E byl; C m. a ten: Genz; AE ten sch; AE také sch. — 4. C m. v zřiedle: na zrziedle, E na wezrzenie, A na wezrziedle; ACE bieše sch; ACE gyz; E byl; ACE ſtar; C dewadeſate. — 5. ACE a jmějieše sch; ACE m. a: a k tomu; AE ſſedywu; C m. světlé: ſwietle miegiesse, A swietle gmiegyfse oczy (!), E swietly; ACE a sch; E
Strana 76
76 y wzezrzienie tak weſeleho bieſſe; A wiece nebeſky nezli zemſký bieſſe. A nagprwe bieſſe w nagpoſledniegſſie puſſtí, A potom klaſſter bliz od mieſta vſtawí. A w vokolních toho klafftera mieſtech rozliczneho drziewíe naſadí. 10 A tudy drziewe, nez on to bieſſe poſadil a rozplodil, vzadneho naímenſſieho prutka nebieſſe. II A proto bieſſe ten les rozplodil, Aby bratrzíe, genz ſ ním prziebywachu, nechodili daleko po drwa y p potrziebu, coz by bylo klaſſteru potrzieba. A ſam, kdyzto na puſſti prziebywafſe, Bylínku a korze- níczko giedaſſe, A to ſye gemu welmi ſladko zdaſſe. A wodu, kdyzto na- 15 lezníeffe, tehdy pil. Modlitbamí y poſty y rozlcznu chudobu we dne y w nocy trudieſſe ſwe tielo. A kdyz giz bieſſe w ſlawnem ſtawu ſwuog wiek ſzorził, Y ziewi ſye gemu andiel bozíj na puſſtí a rzka gemu: Budeſs vſtawen wladarz nad mnostwím lida A ſkrzíe tie vwierzie a mnoho lida tiſyc ſkrzie tie przigde k ſpaſeníj. A coz gich koli, na tomto ſwietie gſa, 20 obratiſí k ſpaſeníj, Nad tolika budeſſ kniezietem w nebeſkem kralowſtwíj. A za to níc peczie nemieg, Nedoſtatka nízadneho nebudefſ míetí w tom, coz ſluſſie k tieleſnemu vzitku; A kolikrat koli pozadaſſ czeho od boha, to budeſſ mieti. A kdyz to vſlyſſie od andiela, Wzdwize ſſye ſ puſſtie k mieſtu blize. A ſam nagprwe poczie prziebywati w ſtanku, genz ſam bieſſe vczíníl, 25 a gedíne zelice gieda. A vſtawiczníe ſye k tomu poſtieſſe. A piſma naíprwe nevmíegieſſe. Ale kdyz przigíde ſ pufſtie na to mieſto, yako drziewe rzeczeno, weliku gei buoh míloſtíj obdarzí. A kdyz gemu geden bratr kníehy da, Tehdy, yako by dawno to wſſe vmiel, poczie nazagtrzíe cziſtí. Take mu bvoh moc da pti bieſom, Ze mnozi ti, geſſto gie miegíechu w ſobíe, Acz 32- m. obličějě: obliczeyg gmiel. — 6. C wezrženie; AE m. veselého: welykeho(!); ACE m. bieše: zie biefſe (E byl); ACE a sch; ACE bieše sch. — 7. ACE a sch; E byl; ACE a sch; ACE m. od města: v mieſta, D od neho. — 8. E vſtawil. — 9. ACE a sch; A m. toho: v toho, E otoho, C okolo toho; E naſadil. — 10. ACE nezly; E byl; E zadneho; AC obš: y naymeníseho. — 11. E nebylo; A a proto bieše sch; E byl; A m. jenž: gijz. — 12. AE m. s ním: ſ nym tu, C tu ſ nim; E przebywalij ; ACE m. po drva: po (CE pro) les nebo po (C pro) drwa; E m. i: nebo y; C by sch. — 13. ACE m. klášteru: do klafftera; E potrzebij; E kdyz; AE prziebywal; ACE bylinu. — 14. AC giediesse, E gedl; ACE ſladke; E zdalo; ACE a sch; E kdezto. — 15. D na- leziefse, CE nalezl; ACE tehdy sch; A pieſse; AC m. i před sl. posty: a; ACE m. chu- dobú: chwalu, lat. hymnis. — 16. ACE přesm: swe tielo trudyl (C trudieffe); E byl. — 17. AE m. věk: zywot; C m. szořil: ſložyl (nespr), E dokonal; ACE i sch; AE jemu sch; ACE boží sch; AE na púšti sch; E a sch; ACE jemu sch. — 17.—19. AE m. budeš ustaven vladař nad množstvím lida a skrzě tě uvěřie a mnoho lida tisíc skrzě tě přijde k spasení: budeſs nad mnohem (E mnohymi) wlaſty vſtawen a mnoho lida (E lydu) ſkrzie tie budu (E bude) ſpaſeny (E ſpaſeno), C budeſs nad mnohymi wlaſtmy vſtaven a mnoho lidu przigde ſkrze tie k wierže A mnoho tiſycow lidu przide ſkrze tie k ſpaſeny. — 19. C přesm: koly gich. — 20. AE k spasení sch; DACE toliko. — 21. E nedoſtatku; AC yzadneho, E zadneho. — 22. AE k teleſenſtwie pozytku; ACE m. a: Ale; ACE to sch. — 23. AE to sch; E vſlyffel. — 24. E přesm: vczynil byl. — 25. AC přesm: geda zelycze; A vſtawynie (ch. pís.); E poſtie. — 27. AE m. velikú: Taku; A přesm: gey miloſty buoh, E miloſti gey buoh; E obdarzil; AE a sch. — 28. E dal; ACE tehdy sch; D wſfeczko; ACE přesm: Nazaytrzie pocze; ACE gemu. — 29. AE přesm: dal geſt (E sch.) mocz; C m. dal: gest dal; ACE kterzyz; ACE jě sch;
76 y wzezrzienie tak weſeleho bieſſe; A wiece nebeſky nezli zemſký bieſſe. A nagprwe bieſſe w nagpoſledniegſſie puſſtí, A potom klaſſter bliz od mieſta vſtawí. A w vokolních toho klafftera mieſtech rozliczneho drziewíe naſadí. 10 A tudy drziewe, nez on to bieſſe poſadil a rozplodil, vzadneho naímenſſieho prutka nebieſſe. II A proto bieſſe ten les rozplodil, Aby bratrzíe, genz ſ ním prziebywachu, nechodili daleko po drwa y p potrziebu, coz by bylo klaſſteru potrzieba. A ſam, kdyzto na puſſti prziebywafſe, Bylínku a korze- níczko giedaſſe, A to ſye gemu welmi ſladko zdaſſe. A wodu, kdyzto na- 15 lezníeffe, tehdy pil. Modlitbamí y poſty y rozlcznu chudobu we dne y w nocy trudieſſe ſwe tielo. A kdyz giz bieſſe w ſlawnem ſtawu ſwuog wiek ſzorził, Y ziewi ſye gemu andiel bozíj na puſſtí a rzka gemu: Budeſs vſtawen wladarz nad mnostwím lida A ſkrzíe tie vwierzie a mnoho lida tiſyc ſkrzie tie przigde k ſpaſeníj. A coz gich koli, na tomto ſwietie gſa, 20 obratiſí k ſpaſeníj, Nad tolika budeſſ kniezietem w nebeſkem kralowſtwíj. A za to níc peczie nemieg, Nedoſtatka nízadneho nebudefſ míetí w tom, coz ſluſſie k tieleſnemu vzitku; A kolikrat koli pozadaſſ czeho od boha, to budeſſ mieti. A kdyz to vſlyſſie od andiela, Wzdwize ſſye ſ puſſtie k mieſtu blize. A ſam nagprwe poczie prziebywati w ſtanku, genz ſam bieſſe vczíníl, 25 a gedíne zelice gieda. A vſtawiczníe ſye k tomu poſtieſſe. A piſma naíprwe nevmíegieſſe. Ale kdyz przigíde ſ pufſtie na to mieſto, yako drziewe rzeczeno, weliku gei buoh míloſtíj obdarzí. A kdyz gemu geden bratr kníehy da, Tehdy, yako by dawno to wſſe vmiel, poczie nazagtrzíe cziſtí. Take mu bvoh moc da pti bieſom, Ze mnozi ti, geſſto gie miegíechu w ſobíe, Acz 32- m. obličějě: obliczeyg gmiel. — 6. C wezrženie; AE m. veselého: welykeho(!); ACE m. bieše: zie biefſe (E byl); ACE a sch; ACE bieše sch. — 7. ACE a sch; E byl; ACE a sch; ACE m. od města: v mieſta, D od neho. — 8. E vſtawil. — 9. ACE a sch; A m. toho: v toho, E otoho, C okolo toho; E naſadil. — 10. ACE nezly; E byl; E zadneho; AC obš: y naymeníseho. — 11. E nebylo; A a proto bieše sch; E byl; A m. jenž: gijz. — 12. AE m. s ním: ſ nym tu, C tu ſ nim; E przebywalij ; ACE m. po drva: po (CE pro) les nebo po (C pro) drwa; E m. i: nebo y; C by sch. — 13. ACE m. klášteru: do klafftera; E potrzebij; E kdyz; AE prziebywal; ACE bylinu. — 14. AC giediesse, E gedl; ACE ſladke; E zdalo; ACE a sch; E kdezto. — 15. D na- leziefse, CE nalezl; ACE tehdy sch; A pieſse; AC m. i před sl. posty: a; ACE m. chu- dobú: chwalu, lat. hymnis. — 16. ACE přesm: swe tielo trudyl (C trudieffe); E byl. — 17. AE m. věk: zywot; C m. szořil: ſložyl (nespr), E dokonal; ACE i sch; AE jemu sch; ACE boží sch; AE na púšti sch; E a sch; ACE jemu sch. — 17.—19. AE m. budeš ustaven vladař nad množstvím lida a skrzě tě uvěřie a mnoho lida tisíc skrzě tě přijde k spasení: budeſs nad mnohem (E mnohymi) wlaſty vſtawen a mnoho lida (E lydu) ſkrzie tie budu (E bude) ſpaſeny (E ſpaſeno), C budeſs nad mnohymi wlaſtmy vſtaven a mnoho lidu przigde ſkrze tie k wierže A mnoho tiſycow lidu przide ſkrze tie k ſpaſeny. — 19. C přesm: koly gich. — 20. AE k spasení sch; DACE toliko. — 21. E nedoſtatku; AC yzadneho, E zadneho. — 22. AE k teleſenſtwie pozytku; ACE m. a: Ale; ACE to sch. — 23. AE to sch; E vſlyffel. — 24. E přesm: vczynil byl. — 25. AC přesm: geda zelycze; A vſtawynie (ch. pís.); E poſtie. — 27. AE m. velikú: Taku; A přesm: gey miloſty buoh, E miloſti gey buoh; E obdarzil; AE a sch. — 28. E dal; ACE tehdy sch; D wſfeczko; ACE přesm: Nazaytrzie pocze; ACE gemu. — 29. AE přesm: dal geſt (E sch.) mocz; C m. dal: gest dal; ACE kterzyz; ACE jě sch;
Strana 77
77 32b neradí, muſyechu k nemu ſ welikym krzikem a rzkuc: O, welike ſy mocy so y zaſluzeníe przied hoſpodinem. Y gíne rozliczne díwy czínieſſe. A w tu dobu ſníde ſye welike mnozſtwíe II K nemu míſſkuow. A mezy nímízto my take przigídechom. A vzrziew naſ, vtreſſi ſye welikym weſelím. A tu daw nam witaníe, y poczie modlitbu czíníti. A podle oby- cziegie nohy naſſie vmy wſſiech hoſti ſwyma rukama. Y poczie nas vcziti 35 z piſma, coz ſluſſie ku polepſſeni ziwota, neb tu miloſt od boha miegieſſe. A kdyz nam giz mnoho z piſma powiedí, opiet ſye na modlitbu obrati. A ten obyczíeí miegieffe, Ze tieleſneho pokrma nikdy neprzígímaſſe drziewe, nezl by ſwatoſt tiela bozieho newzal. A kdyz przigmieſſe, Tehdy nas ſ dieku poczie ponucyetí, abychom pokrm przígíeli. A ſam ſyeda ſ namí, 40 níkda neprzieſtaníeſe o duchowních ſkutcyech nas vozie. A tu nam powieſt pwieſſe a rzka: Wiedie gednoho czlowieka na puſſtí, Genz we trzíech letech vſtawicznie tieleſneho pokrma neokuſyl, Ale andiel bozíj ten gemu wzdy trzetí den przínaſſiel z nebeſ, a ten pokrm bieſſe to y napog geho. Opíet wecye: wiedie takehoz czlowieka, k nemuzto brechu prziſſli trzíe v podo- 45 benstwij nebeſkeho ſboru a w andíelſkem odiewu a ſ plamennymi wozí a ſ rozlicznu przipwu, Iako by niektereho mocneho krale wezli. Tehdy ten, genzto mezy nímí za kral bieſſe, K tomu ſwatemu otcy, genz to widiel, powiedie a rzka: O człowiecze, naplnilſ giz wſſecko ; Ale geſſcze gedíne ſye mníe klaníeg, a ya tie prziemczm yako Eliaſſie na plamennema) wozye. Vſly- 50 ſſiew to ten mnich, y wecye na ſwem ſrdcy: Czoz on pwij, a ya na wſſaky a) e v -me- nadeps. C m. mějiechu: miegiechu ge w ſobie; E přesm: w ſobie gmiehi. — 30. E m. musiechu: ale muſyly; ACE ó sch. — 31. ACE m. i: a; E czynil. — 32. ACE a sch; A přesm: sie ſnyde, CE sie sefſlo; ACE veliké sch; ACE přesm: k niemu mnozſtwie; DACE Mniffkuow. — 33. ACE a sch; ACE nymyz; AC m. my také: take my k niemu; E m. přijidechom: prziſfly ſme k niemu; ACE a sch. — 34. ACE m. tu: kdyz; E m. dav nám: nam dal; ACE i sch; ACE a sch. — 35. ACE přesm: wſſiech hoſti vmý (CE vmyl). — 36. ACE m. života: zywota a wiery (CE k wierý) potwrzeny; ACE m. neb: a; E gmiel. — 37. ACE přesm: gyz nam; AC powiedie, E powiediel; E obratil. — 38. ACE přesm: gmiegyfse (C miegiesse, E gmiel) obyczeyg; CE pokrmu; AC přesm: nykdy (C nykdiez) drziewe neprzygmieſſie (C neprzigimaſſe), E prwe nikdy neprzigymal. — 39. E těla sch; AC m. božieho: krale nebeſkeho, E nebeſkeho krale; ACE wzal; C przigimaſſe. — 40. ACE m. tehdy nás s děkú počě ponúcěti: f wieru (C m. s věrú: dieku) pocze nas (E přesm: nas pocze) ponuczeti (C przynuczeti); E prziyalij. — 41. C neprzeſtawafſe, E neprzeſtal; ACE vczyti. — 42. ACE přesm: pra- wieffie (E prawil) Powie (!, CE powieft); DE Wiem; AE přesm: czlowieka gednoho. — 43. AE m. ustavičně: vſtaw vczytie(!); ACE pokrmu; ACE ale sch; ACE boží ten sch. — 44. C třetí den sch; ACE m. přinášel z nebes: pokrm nebeſký przynoſý (C przýnaffieſſe); D to sch; ACE m. a ten pokrm bieše to i nápoj jeho: a to gemu pokrm y pytie biefſe (E bylo); ACE m. opět: Y opiet. — 45. A Wýdie, DE Wiem; ACE k memuz; E bylij; AC m. třie: czrtie, E czertie (spr.) — 46. D a sch; ACE a před s sch. — 47. ACE a sch; ACE by sch; ACE přesm: moczneho niekte- reho; ACE wezucze. — 48. AE giefſto; E za krale byl; AC wydieſſe; E jenž to viděl sch. — 49. E powiediel; E a sch; ACE m. 6 člověče naplnils již všecko: naplnyls wſſeczko (E wſſeczko gyz, C gyż wſſeczko) czlowiecze gyz (CE sch.). — 50. B przie- mcz!, DAC przemcżim, E przemcziem. — 51. A Vſlyffa (nedops.), E Vſlyffaw; ACE
77 32b neradí, muſyechu k nemu ſ welikym krzikem a rzkuc: O, welike ſy mocy so y zaſluzeníe przied hoſpodinem. Y gíne rozliczne díwy czínieſſe. A w tu dobu ſníde ſye welike mnozſtwíe II K nemu míſſkuow. A mezy nímízto my take przigídechom. A vzrziew naſ, vtreſſi ſye welikym weſelím. A tu daw nam witaníe, y poczie modlitbu czíníti. A podle oby- cziegie nohy naſſie vmy wſſiech hoſti ſwyma rukama. Y poczie nas vcziti 35 z piſma, coz ſluſſie ku polepſſeni ziwota, neb tu miloſt od boha miegieſſe. A kdyz nam giz mnoho z piſma powiedí, opiet ſye na modlitbu obrati. A ten obyczíeí miegieffe, Ze tieleſneho pokrma nikdy neprzígímaſſe drziewe, nezl by ſwatoſt tiela bozieho newzal. A kdyz przigmieſſe, Tehdy nas ſ dieku poczie ponucyetí, abychom pokrm przígíeli. A ſam ſyeda ſ namí, 40 níkda neprzieſtaníeſe o duchowních ſkutcyech nas vozie. A tu nam powieſt pwieſſe a rzka: Wiedie gednoho czlowieka na puſſtí, Genz we trzíech letech vſtawicznie tieleſneho pokrma neokuſyl, Ale andiel bozíj ten gemu wzdy trzetí den przínaſſiel z nebeſ, a ten pokrm bieſſe to y napog geho. Opíet wecye: wiedie takehoz czlowieka, k nemuzto brechu prziſſli trzíe v podo- 45 benstwij nebeſkeho ſboru a w andíelſkem odiewu a ſ plamennymi wozí a ſ rozlicznu przipwu, Iako by niektereho mocneho krale wezli. Tehdy ten, genzto mezy nímí za kral bieſſe, K tomu ſwatemu otcy, genz to widiel, powiedie a rzka: O człowiecze, naplnilſ giz wſſecko ; Ale geſſcze gedíne ſye mníe klaníeg, a ya tie prziemczm yako Eliaſſie na plamennema) wozye. Vſly- 50 ſſiew to ten mnich, y wecye na ſwem ſrdcy: Czoz on pwij, a ya na wſſaky a) e v -me- nadeps. C m. mějiechu: miegiechu ge w ſobie; E přesm: w ſobie gmiehi. — 30. E m. musiechu: ale muſyly; ACE ó sch. — 31. ACE m. i: a; E czynil. — 32. ACE a sch; A přesm: sie ſnyde, CE sie sefſlo; ACE veliké sch; ACE přesm: k niemu mnozſtwie; DACE Mniffkuow. — 33. ACE a sch; ACE nymyz; AC m. my také: take my k niemu; E m. přijidechom: prziſfly ſme k niemu; ACE a sch. — 34. ACE m. tu: kdyz; E m. dav nám: nam dal; ACE i sch; ACE a sch. — 35. ACE přesm: wſſiech hoſti vmý (CE vmyl). — 36. ACE m. života: zywota a wiery (CE k wierý) potwrzeny; ACE m. neb: a; E gmiel. — 37. ACE přesm: gyz nam; AC powiedie, E powiediel; E obratil. — 38. ACE přesm: gmiegyfse (C miegiesse, E gmiel) obyczeyg; CE pokrmu; AC přesm: nykdy (C nykdiez) drziewe neprzygmieſſie (C neprzigimaſſe), E prwe nikdy neprzigymal. — 39. E těla sch; AC m. božieho: krale nebeſkeho, E nebeſkeho krale; ACE wzal; C przigimaſſe. — 40. ACE m. tehdy nás s děkú počě ponúcěti: f wieru (C m. s věrú: dieku) pocze nas (E přesm: nas pocze) ponuczeti (C przynuczeti); E prziyalij. — 41. C neprzeſtawafſe, E neprzeſtal; ACE vczyti. — 42. ACE přesm: pra- wieffie (E prawil) Powie (!, CE powieft); DE Wiem; AE přesm: czlowieka gednoho. — 43. AE m. ustavičně: vſtaw vczytie(!); ACE pokrmu; ACE ale sch; ACE boží ten sch. — 44. C třetí den sch; ACE m. přinášel z nebes: pokrm nebeſký przynoſý (C przýnaffieſſe); D to sch; ACE m. a ten pokrm bieše to i nápoj jeho: a to gemu pokrm y pytie biefſe (E bylo); ACE m. opět: Y opiet. — 45. A Wýdie, DE Wiem; ACE k memuz; E bylij; AC m. třie: czrtie, E czertie (spr.) — 46. D a sch; ACE a před s sch. — 47. ACE a sch; ACE by sch; ACE přesm: moczneho niekte- reho; ACE wezucze. — 48. AE giefſto; E za krale byl; AC wydieſſe; E jenž to viděl sch. — 49. E powiediel; E a sch; ACE m. 6 člověče naplnils již všecko: naplnyls wſſeczko (E wſſeczko gyz, C gyż wſſeczko) czlowiecze gyz (CE sch.). — 50. B przie- mcz!, DAC przemcżim, E przemcziem. — 51. A Vſlyffa (nedops.), E Vſlyffaw; ACE
Strana 78
78 den memu ſpaſyteli, genz geſt mvog kral, klaníem ſe? Byl-ly by ten, czemu by toho ode mne zadal a wieda, ze va to bez przieſtaníe czíním? Y od- powiedie gemu a rzka: Iaz mam gednoho meho krale, gemuz ſye bez przie- 55 stanie klaníem; Ale ty, Iftíwcze, negſy kral mvoi. A po te II rzieczi 33a diabli ynhed zhynuchu. Ale coz nam ſwaty or o tom pwieſſe, to wſſe biechu geho ſkutcy; ale on nam pod cyzy oſobu pwieſſe. A to ſmy wzwíe- dieli od tech ſwatych otcvow, geſſto ſu przi tom bylí, Ze to on ſam bieſſe ſwaty Or, genz mu ſye geſt to przhodilo. A bieſſe tak muz ſlawny y mocy y dvoſtogenſtwie welikeho. Negprw ke wſſema) bratrzíj przíchozym, geſſto ſ ním chtieli prziebywati, ſwu bratrzíj, ſ nímízto geſt prziebywal, ſwolaſſe A gednoho dne tagníczku dielaſſe. A przí tom diele bratrſka welika ſnaznoſt bieſſe, Kazdy gych tak vdatníeb) cyhel przdati aneb blata aneb wody aneb kameníe przíneſtí neb leſu potrziebneho. 65 A kdyz gi doſpiechu, wſſeho nadobícye aneb tu potrziebicy, dadieſſe gednomu bratru. Tehdy geden bratr Iſtíwy gednoho czaſu zatagi swe rvſſce, aby wi- dieli, ze geſt rucha potrzieben. A wzwiediew to ſwaty Or, poczie geí treſktatí mezy wſſiemí, A coz bieſſe rucha zatagil a ſkry, to wſſiem vkaza. 70 To vzrziewſſe gína bratrzíe, vzaſechu ſye wſſicní. A potom wiec neſmíe nízadny przied ním krzíwie powiedieti. Gmiegieſſe tak weliku miloſt od boha, ze, coz geſt koli chtiel, to geſt vmíel. A mnozſtwíe mníſſkuow ſ ním 60 a) pův. wſſemu; u vyradováno. b) -t- nadeps. i sch; C ſrdczy ſrdczy (!); AE Czo, C Y czo; ACE a sch; E kazdy. — 52. AC přesm: fie klanym. — 53. D toho sch; AC přesm: ode (C ote) mne toho; ACE já sch. — 54. D Iat, CE Ya; D m. sě: 1a ſe. — 55. ACE a sch. — 56. D diable; E zhynuli; ACE m. což: to wſſeczko czoz; ACE hor; ACE o tom sch; E prawil; D wſſeczko; ACE to vše sch. — 57. A bieſſe(!), E byly; D přesm: geo biechu; A přesm: pod czyzy nam oſobu, E pod czyzy oſobu nam; AC m. pravieše: pamatowaſſe, E prawil. — 58. A gijz, CE genz; ACE přesm: byly przy tom; C přesm: on to. — 59. ACE přesm: ſwaty Hor bieſſe (E byl); ACE m. jenž mu sě jest to přihodilo (psáno przhodilo): genz gest to wydiel y flyffel (C flyffal). — 60. ACE m. a: Tak; E byl; ACE tak muž sch; ACE m. i před moci: a; AE moczný; DACE Naiprwe. — 61. AC m. ke všem: ze wſſeho, E ze wſſech; D Bratrzim, E bratrzich; D obš: geſſto gſu; DE ſwe Bratrzie (E bratry). — 62. E ſwolal; AC vdielafſe, E vczynil. — 63. ACE m. veliká snažnost: rychloft welyka; E byla; ACE z nych; C tak sch; ACE czyhly. — 64. B przdati!, D przidati, AC przydawati, E przydawal; ACE m. bláta: blata przyneſti (E przineſl); ACE m. vody : wody przylyti; ACE aneb kamenie přinésti sch; DACE aneb; ACE m. lesu: leſu przyneſty. — 65. AC doſpiegreſſe, E doſpielij; ACE neb; ACE tu sch; ACE potrzieby; A m. dadieše: przyprawie dadieſle gy, E przyprawie dalij gy, C da- dieffe gý; ACE m. jednomu: tomu. — 68. ACE wydien byl; ACE a sch; ACE hor ; ACE geho. — 69. ACE m. mezi: prziede wſſemy a mezy; C m. všěmi: wſſie (nespr.); ACE a sch; D m. skry: ſkryw; AC m. což bieše rúcha zatajil a skry to všěm: czoz gest ten bratr byl skryl, E czoz gest ten bratr schowal, to; CE vkazal. — 70. CE gini; A vzaſnu, C vzaſli ſu, E vlekli; DACE wſficzknij, E wſficzy. — 71. ACE přesm: yzadny (E zadny) neſmie (CE neſmiel); ACE přesm: krzywie przied nym; E m. po- věděti: nicz rzeczy. — 72. ACE m. jmějieše: tak velikú milost od Boha: Take dywy czynieſſe (E czynil) a tak welyku miloſt od boha gmiel (C miegiefe); ACE m. což: wſſe czoz; AC jest sch; E přesm: koli geſt; AC to sch; E jest sch; A m. uměl: miel,
78 den memu ſpaſyteli, genz geſt mvog kral, klaníem ſe? Byl-ly by ten, czemu by toho ode mne zadal a wieda, ze va to bez przieſtaníe czíním? Y od- powiedie gemu a rzka: Iaz mam gednoho meho krale, gemuz ſye bez przie- 55 stanie klaníem; Ale ty, Iftíwcze, negſy kral mvoi. A po te II rzieczi 33a diabli ynhed zhynuchu. Ale coz nam ſwaty or o tom pwieſſe, to wſſe biechu geho ſkutcy; ale on nam pod cyzy oſobu pwieſſe. A to ſmy wzwíe- dieli od tech ſwatych otcvow, geſſto ſu przi tom bylí, Ze to on ſam bieſſe ſwaty Or, genz mu ſye geſt to przhodilo. A bieſſe tak muz ſlawny y mocy y dvoſtogenſtwie welikeho. Negprw ke wſſema) bratrzíj przíchozym, geſſto ſ ním chtieli prziebywati, ſwu bratrzíj, ſ nímízto geſt prziebywal, ſwolaſſe A gednoho dne tagníczku dielaſſe. A przí tom diele bratrſka welika ſnaznoſt bieſſe, Kazdy gych tak vdatníeb) cyhel przdati aneb blata aneb wody aneb kameníe przíneſtí neb leſu potrziebneho. 65 A kdyz gi doſpiechu, wſſeho nadobícye aneb tu potrziebicy, dadieſſe gednomu bratru. Tehdy geden bratr Iſtíwy gednoho czaſu zatagi swe rvſſce, aby wi- dieli, ze geſt rucha potrzieben. A wzwiediew to ſwaty Or, poczie geí treſktatí mezy wſſiemí, A coz bieſſe rucha zatagil a ſkry, to wſſiem vkaza. 70 To vzrziewſſe gína bratrzíe, vzaſechu ſye wſſicní. A potom wiec neſmíe nízadny przied ním krzíwie powiedieti. Gmiegieſſe tak weliku miloſt od boha, ze, coz geſt koli chtiel, to geſt vmíel. A mnozſtwíe mníſſkuow ſ ním 60 a) pův. wſſemu; u vyradováno. b) -t- nadeps. i sch; C ſrdczy ſrdczy (!); AE Czo, C Y czo; ACE a sch; E kazdy. — 52. AC přesm: fie klanym. — 53. D toho sch; AC přesm: ode (C ote) mne toho; ACE já sch. — 54. D Iat, CE Ya; D m. sě: 1a ſe. — 55. ACE a sch. — 56. D diable; E zhynuli; ACE m. což: to wſſeczko czoz; ACE hor; ACE o tom sch; E prawil; D wſſeczko; ACE to vše sch. — 57. A bieſſe(!), E byly; D přesm: geo biechu; A přesm: pod czyzy nam oſobu, E pod czyzy oſobu nam; AC m. pravieše: pamatowaſſe, E prawil. — 58. A gijz, CE genz; ACE přesm: byly przy tom; C přesm: on to. — 59. ACE přesm: ſwaty Hor bieſſe (E byl); ACE m. jenž mu sě jest to přihodilo (psáno przhodilo): genz gest to wydiel y flyffel (C flyffal). — 60. ACE m. a: Tak; E byl; ACE tak muž sch; ACE m. i před moci: a; AE moczný; DACE Naiprwe. — 61. AC m. ke všem: ze wſſeho, E ze wſſech; D Bratrzim, E bratrzich; D obš: geſſto gſu; DE ſwe Bratrzie (E bratry). — 62. E ſwolal; AC vdielafſe, E vczynil. — 63. ACE m. veliká snažnost: rychloft welyka; E byla; ACE z nych; C tak sch; ACE czyhly. — 64. B przdati!, D przidati, AC przydawati, E przydawal; ACE m. bláta: blata przyneſti (E przineſl); ACE m. vody : wody przylyti; ACE aneb kamenie přinésti sch; DACE aneb; ACE m. lesu: leſu przyneſty. — 65. AC doſpiegreſſe, E doſpielij; ACE neb; ACE tu sch; ACE potrzieby; A m. dadieše: przyprawie dadieſle gy, E przyprawie dalij gy, C da- dieffe gý; ACE m. jednomu: tomu. — 68. ACE wydien byl; ACE a sch; ACE hor ; ACE geho. — 69. ACE m. mezi: prziede wſſemy a mezy; C m. všěmi: wſſie (nespr.); ACE a sch; D m. skry: ſkryw; AC m. což bieše rúcha zatajil a skry to všěm: czoz gest ten bratr byl skryl, E czoz gest ten bratr schowal, to; CE vkazal. — 70. CE gini; A vzaſnu, C vzaſli ſu, E vlekli; DACE wſficzknij, E wſficzy. — 71. ACE přesm: yzadny (E zadny) neſmie (CE neſmiel); ACE přesm: krzywie przied nym; E m. po- věděti: nicz rzeczy. — 72. ACE m. jmějieše: tak velikú milost od Boha: Take dywy czynieſſe (E czynil) a tak welyku miloſt od boha gmiel (C miegiefe); ACE m. což: wſſe czoz; AC jest sch; E přesm: koli geſt; AC to sch; E jest sch; A m. uměl: miel,
Strana 79
79 prziebywaſſe A tak weliku míloſtíj brechu naplňení, Ze, kdyz ſye ſendíechu do koſtela ſluzit bohu, Gich rucho y gich vmyſi tak ſye prziekraſníe ſtkwieſſe, Ze yako andielſczij kuorowe w chwale bozíe bydlechu A bedliwi 75 gſu od lidij wídiení. R. 459а O mnozſtwíj ſſlechetneho ſboru mníſſkvowa). 33b VDa ſye nam przigití do gednoho mieſta, gemuz gmíe bieſſe Okſy- ryvchus. W nemz bieſſe ſlawny ſbor zakonny, Gichzto nízadny nemvoz dvoſtognie wypwítí. A to mieſto bieſſe plno mníſſkuow zewnítrz y ſwrchu y ſe wſſiech ſtran II I po wſſiech temierz domíech. A gefſto biechu chramowe ſtarzíj pohaanſke modly, Tu giz biechu prziebytcy mníchowij. A po wſſem mieſtie wiece bieſſe klaſſtervow nez domvow. A w tom mieſtie gest dwanadcte kosteluow kromie klassteruow, W nichzto sye lide obecznie ſchodíe na bozíj ſluzbu. A neníe w nem nízadneho kuta, w nemzto by mniſſkow nebylo. A tak po wſſem mieſtie we dne y w nocy panu bohu 10 chwalu wzdawagíce, yako geden koftel ze wíleho míeſta vczíníchu. A w tom míeítie take neníe nízadneho kacyerzíe aní pohana, Ale wſlicní míeſstene gſu pwíj krzieſtíene a mazele. A neníe níc pmíeny, acz biſkup na vlicy modlitbu píege neb rzieka, To geſt pwie, yako by w koſtele zpiewal. A naybohatiegſſij a zpwoye toho míeſta V kazde brany poſtawíchu ſtrazíe, 15 Aby putníky nebo chude, kterez by vzrzielí a ktery ſye k kteremu vtekl, Ten gei ſ ſebu wedl a potrziebu gemu dadieſſe. Powiemyb) wam take, co ſu nam, tocziſf mniſſkom yeruzalemſkym, w tom míeſtie lide vczínílí. Vzrziewſſe nas po mieſtie gdvce, Tu pwie yako 5 a) červ. b) -y rasurou změněno v -e. E gmiel; ACE a sch. — 73. E przebywalo; E m. biechu: bozy byli; D ſendechu, A seydiechu, E ſeffly; C přesm: ſchaziechu ſie. — 74. AE ſluzyti; C m. přěkrásně: przieliffnie; AE přesm: przielyffnie sie. — 75. E stkwiel; A yak; A m. v chvále: chwale (!), C v(!) chwale, E gfu w chwale; ACE bydléchu a sch. — 76. E jsú sch; ACE od lidí sch; A wydieli (!), E bylij. 1. D O mnozſtwij sſlechetne° zboru Mnichuow; C XX kaa ; E O Bratrzich, geff- to w mieſtie przebywalij; A nadp. nemá. — 2. E Vdalo; E gyti; E gemuzto; AC m. jmě bieše: diechu, E rzikali. — 3. A Oxyrynthus, E Oxyrintus, C Orynkus; E byl; AC yzadny, E zadny. — 4. E bylo; C i sch. — 5. ACE i sch; ACE i sch; C tak- mierž; E byli. — 6. ACE přesm: modly pohaníke; ACE m. tu: tý; E bylij; D Mni- chowſſti. — 7. E bylo ; ACE nezly ; ACE a sch. — 9 C ſchazegy, E ſchazeli; ACE m. v ňem: w tom mieſtie; AC yzadneho, E zadneho; ACEm. v nemžto by: genz by w niem.— 11. AC m. Pánu Bohu chválu: chwalu bohu a czeſt, E bohu chwalu a czeſt; E vczy- nili; ACE a sch. — 12. ACE přesm: take (E takez) mieſtie; AC vzadneho (tak v AC zprav.), E zadneho (tak v E zprav.); ACE wſſyczkny; DACE miefſtiane. — 13. A jsú sch; ACE praví sch; D krzieftiane, C krzeſtiane, E krzeſtiany, A sch; B mazele!, D manzele, ACE wſychny (C wſficzkny) manzelowe. — 14. ACE pěje neb řieká to jest právě sch; C m. jako: wzdawa, yako. — 15. ACE a sch ; E naybohatſſy; E poſtawili. — 16. A aneb, E neb; ACE a sch; A kterzyz, CE kteryž; DAE m. sě: by ſie. — 17. ACE s sebú sch; A m. jemu: gemu wſſyczku, C wſſiczku gev, E wſſeczku; C dawaſſe, E dal. — 18. ACE m. po- viemy vám: O tom; ACE m. co: geffto; C přesm: nam ſu; ACE přesm: Geruzalem- ſkym (E Geruzalemſkem) mnyſſkom. — 19. D lidé sch; AE obš: A vzrziewſſe; ACE
79 prziebywaſſe A tak weliku míloſtíj brechu naplňení, Ze, kdyz ſye ſendíechu do koſtela ſluzit bohu, Gich rucho y gich vmyſi tak ſye prziekraſníe ſtkwieſſe, Ze yako andielſczij kuorowe w chwale bozíe bydlechu A bedliwi 75 gſu od lidij wídiení. R. 459а O mnozſtwíj ſſlechetneho ſboru mníſſkvowa). 33b VDa ſye nam przigití do gednoho mieſta, gemuz gmíe bieſſe Okſy- ryvchus. W nemz bieſſe ſlawny ſbor zakonny, Gichzto nízadny nemvoz dvoſtognie wypwítí. A to mieſto bieſſe plno mníſſkuow zewnítrz y ſwrchu y ſe wſſiech ſtran II I po wſſiech temierz domíech. A gefſto biechu chramowe ſtarzíj pohaanſke modly, Tu giz biechu prziebytcy mníchowij. A po wſſem mieſtie wiece bieſſe klaſſtervow nez domvow. A w tom mieſtie gest dwanadcte kosteluow kromie klassteruow, W nichzto sye lide obecznie ſchodíe na bozíj ſluzbu. A neníe w nem nízadneho kuta, w nemzto by mniſſkow nebylo. A tak po wſſem mieſtie we dne y w nocy panu bohu 10 chwalu wzdawagíce, yako geden koftel ze wíleho míeſta vczíníchu. A w tom míeítie take neníe nízadneho kacyerzíe aní pohana, Ale wſlicní míeſstene gſu pwíj krzieſtíene a mazele. A neníe níc pmíeny, acz biſkup na vlicy modlitbu píege neb rzieka, To geſt pwie, yako by w koſtele zpiewal. A naybohatiegſſij a zpwoye toho míeſta V kazde brany poſtawíchu ſtrazíe, 15 Aby putníky nebo chude, kterez by vzrzielí a ktery ſye k kteremu vtekl, Ten gei ſ ſebu wedl a potrziebu gemu dadieſſe. Powiemyb) wam take, co ſu nam, tocziſf mniſſkom yeruzalemſkym, w tom míeſtie lide vczínílí. Vzrziewſſe nas po mieſtie gdvce, Tu pwie yako 5 a) červ. b) -y rasurou změněno v -e. E gmiel; ACE a sch. — 73. E przebywalo; E m. biechu: bozy byli; D ſendechu, A seydiechu, E ſeffly; C přesm: ſchaziechu ſie. — 74. AE ſluzyti; C m. přěkrásně: przieliffnie; AE přesm: przielyffnie sie. — 75. E stkwiel; A yak; A m. v chvále: chwale (!), C v(!) chwale, E gfu w chwale; ACE bydléchu a sch. — 76. E jsú sch; ACE od lidí sch; A wydieli (!), E bylij. 1. D O mnozſtwij sſlechetne° zboru Mnichuow; C XX kaa ; E O Bratrzich, geff- to w mieſtie przebywalij; A nadp. nemá. — 2. E Vdalo; E gyti; E gemuzto; AC m. jmě bieše: diechu, E rzikali. — 3. A Oxyrynthus, E Oxyrintus, C Orynkus; E byl; AC yzadny, E zadny. — 4. E bylo; C i sch. — 5. ACE i sch; ACE i sch; C tak- mierž; E byli. — 6. ACE přesm: modly pohaníke; ACE m. tu: tý; E bylij; D Mni- chowſſti. — 7. E bylo ; ACE nezly ; ACE a sch. — 9 C ſchazegy, E ſchazeli; ACE m. v ňem: w tom mieſtie; AC yzadneho, E zadneho; ACEm. v nemžto by: genz by w niem.— 11. AC m. Pánu Bohu chválu: chwalu bohu a czeſt, E bohu chwalu a czeſt; E vczy- nili; ACE a sch. — 12. ACE přesm: take (E takez) mieſtie; AC vzadneho (tak v AC zprav.), E zadneho (tak v E zprav.); ACE wſſyczkny; DACE miefſtiane. — 13. A jsú sch; ACE praví sch; D krzieftiane, C krzeſtiane, E krzeſtiany, A sch; B mazele!, D manzele, ACE wſychny (C wſficzkny) manzelowe. — 14. ACE pěje neb řieká to jest právě sch; C m. jako: wzdawa, yako. — 15. ACE a sch ; E naybohatſſy; E poſtawili. — 16. A aneb, E neb; ACE a sch; A kterzyz, CE kteryž; DAE m. sě: by ſie. — 17. ACE s sebú sch; A m. jemu: gemu wſſyczku, C wſſiczku gev, E wſſeczku; C dawaſſe, E dal. — 18. ACE m. po- viemy vám: O tom; ACE m. co: geffto; C přesm: nam ſu; ACE přesm: Geruzalem- ſkym (E Geruzalemſkem) mnyſſkom. — 19. D lidé sch; AE obš: A vzrziewſſe; ACE
Strana 80
80 25 20 protí andielom wybiezechu A dary ſwymí nas poctichu. A kdyz otaza- chom biſkupa toho míeſta, Mnoho-li by bylo lida w tom mieſtie, Tu nam powiedie, Ze dwadcyetía) tiſyc muzíj, a mníchvow desyet tiſycvow nam poczite. Gichzto wſſiech, geſto ſu k nam zadoſt mieli, a czeſt, gíjz ſu k nam vkazali, toho nemvoz vzadny wypwítí, Aní my pro chlubu toho ſmíeme pwití, Kterak ſu naſſie plaſſtíe roztrhalí, a kazdy nas k ſobie zadagie vweſtí w ſwvog dvom. Tu ſmyb) widieli mnohe ſwate otcye Magice rozliczne bozíe dary; Gední na bozíem flowíe, Druzy w vtrpeníj, Trzetíj díwy y zazraky mnohe czíníechu. R. 476a O ſwatem II Serapionowíc) 34a 5 10 (Ineho opiet widiechom popa W arsynoys w te wlaſtí, gemu dlechu serapion. Genz bieffe starofta mnohych klafftervow. W níchzto bieſſe mní- chvow deſyet tiſycow. A ti wſficní, ſwym vſylím we zní coz biechu neb bu- diechu przíneſlí, Toho wſſeho ſwatemu ſerapionowí otcy polowicy dadíechu a polowícy chudym rozeſlachu. A ten obyczieí míegíechu netoliko tí giſtíj, Ale temierz wſſicní Egipíſtíj mniffkowe, Ze, kdyz budieſſe we zní, budiechu zíetí. A z te mzdy, coz ſu wyzieli kazdeho obile, Oſmdeſat mierzic A níeterdy wiece a nieterdy mene ſhromazdíechu A toho wzdy wieczffij polowícy chudym rozdadíechu. A netoliko chude w ſwe zemí krmíechu, Ale, naſypíc w koraby, Do alekſandrzíe poſyelachu A to zalarznym y rozlícznym putníkom a nedostatecznym rozdielechud). Aní gest w egiptie bylo tolik chudych, geſſto by mohlí gich ſſczedre y miloſrdne vzítky ſneſtí. a) -a- nadeps. b) rasurou -y změn. v -e. c) červ. d) -z- nadeps. později. tu právě sch; E wybiehly; E přesm: ſwymi dary; E pocztily. — 21. E ſme otazaly; CE lidu; AE m. v tom : w tom gyftem; E m. tu: tehdy. — 22. E m. povědě: poczte; AC tu nám povědě že sch; AE tyſyczuow, C tiſyczow; E muzuow; A mnyſſkuow, CE mniffkow; E nám sch. — 23. C pocžetl gt; E počíte sch; ACE m. ješto sú k nám žádost měli: zadoſt k nam, gieſſto gſu gmieli; ACE k sch. — 24. ACE toho sch; ACE obš: yzadný (E zadny) yazyk; ACE my sch; ACE toho sch. — 25. AE m. praviti: wylozyti, C wylicziti; D ani my pro chlúbu toho smieme praviti sch; ACE roztrhly; ACE a sch; ACE přesm: nas kazdy; C wneſti. — 26. A m. svaté: ſwte. — 28. E czynilij. 1. C XXI; E O Bratrziech, geffto na zeň chodilij a chudym; A nadp. nemá. — 2. E widiely ſme ; E knieze; A arſomoys ; E přesm. w te wlaſtij w arſſomoys; AC gemuz, E gemuzto; Erziekali. — 3. A genzto; Ebyl; E bylo.— 4. DEA wſficzknij; Cpřesm: wſſiczkný tý; ACE we zznie; D neb sch. — 5. D budiechu sch; A m. biechu neb budiechu; A do- budiechu, C dobywachu, E dobyli (spr.); ACE-przynefucze (spr.); ACE toho všeho sch. (spr.); ACE m. svatému Serapionovi otci: k ſwatemu otczy Serapyonowý; ACE polo- vici dadiechu sch (spr.). — 6. ACE a sch (spr.); ACE m. polovici: wietffy (C wietcžy) polowyczy; E rozeſlalij; E gmieli. — 7. E teymierz; DACE wſſiczkni]; AC mnychowe, E mniſſy; ACE že sch; C bywaſſe; ACE we zznie; C m. budiechu: ze ſu, E ſſlij; C m. žieti: žaly. — 8. C vžiely; ACE přesm: mierzycz oſmdeſat (CE oſmdefate); A ne- trdý, CE niekdy. — 9. A nietrdy, C nyekdy, E druhdy; C mienie!; C ſhromazdichu, E ſhromazdilij; ACE vždy sch; AED wietfſy. — 10. C rozdawachu, E rozdalij; A m. v své: wſſie; A zemie; E krmilij; E naſypicze. — 11. E poſielalij; ACE m. i: a. — 12. AC rozdielowachu, E rozdielowalij; AE tolyko. — 13. E fftiedre A fftiedrzie!, C
80 25 20 protí andielom wybiezechu A dary ſwymí nas poctichu. A kdyz otaza- chom biſkupa toho míeſta, Mnoho-li by bylo lida w tom mieſtie, Tu nam powiedie, Ze dwadcyetía) tiſyc muzíj, a mníchvow desyet tiſycvow nam poczite. Gichzto wſſiech, geſto ſu k nam zadoſt mieli, a czeſt, gíjz ſu k nam vkazali, toho nemvoz vzadny wypwítí, Aní my pro chlubu toho ſmíeme pwití, Kterak ſu naſſie plaſſtíe roztrhalí, a kazdy nas k ſobie zadagie vweſtí w ſwvog dvom. Tu ſmyb) widieli mnohe ſwate otcye Magice rozliczne bozíe dary; Gední na bozíem flowíe, Druzy w vtrpeníj, Trzetíj díwy y zazraky mnohe czíníechu. R. 476a O ſwatem II Serapionowíc) 34a 5 10 (Ineho opiet widiechom popa W arsynoys w te wlaſtí, gemu dlechu serapion. Genz bieffe starofta mnohych klafftervow. W níchzto bieſſe mní- chvow deſyet tiſycow. A ti wſficní, ſwym vſylím we zní coz biechu neb bu- diechu przíneſlí, Toho wſſeho ſwatemu ſerapionowí otcy polowicy dadíechu a polowícy chudym rozeſlachu. A ten obyczieí míegíechu netoliko tí giſtíj, Ale temierz wſſicní Egipíſtíj mniffkowe, Ze, kdyz budieſſe we zní, budiechu zíetí. A z te mzdy, coz ſu wyzieli kazdeho obile, Oſmdeſat mierzic A níeterdy wiece a nieterdy mene ſhromazdíechu A toho wzdy wieczffij polowícy chudym rozdadíechu. A netoliko chude w ſwe zemí krmíechu, Ale, naſypíc w koraby, Do alekſandrzíe poſyelachu A to zalarznym y rozlícznym putníkom a nedostatecznym rozdielechud). Aní gest w egiptie bylo tolik chudych, geſſto by mohlí gich ſſczedre y miloſrdne vzítky ſneſtí. a) -a- nadeps. b) rasurou -y změn. v -e. c) červ. d) -z- nadeps. později. tu právě sch; E wybiehly; E přesm: ſwymi dary; E pocztily. — 21. E ſme otazaly; CE lidu; AE m. v tom : w tom gyftem; E m. tu: tehdy. — 22. E m. povědě: poczte; AC tu nám povědě že sch; AE tyſyczuow, C tiſyczow; E muzuow; A mnyſſkuow, CE mniffkow; E nám sch. — 23. C pocžetl gt; E počíte sch; ACE m. ješto sú k nám žádost měli: zadoſt k nam, gieſſto gſu gmieli; ACE k sch. — 24. ACE toho sch; ACE obš: yzadný (E zadny) yazyk; ACE my sch; ACE toho sch. — 25. AE m. praviti: wylozyti, C wylicziti; D ani my pro chlúbu toho smieme praviti sch; ACE roztrhly; ACE a sch; ACE přesm: nas kazdy; C wneſti. — 26. A m. svaté: ſwte. — 28. E czynilij. 1. C XXI; E O Bratrziech, geffto na zeň chodilij a chudym; A nadp. nemá. — 2. E widiely ſme ; E knieze; A arſomoys ; E přesm. w te wlaſtij w arſſomoys; AC gemuz, E gemuzto; Erziekali. — 3. A genzto; Ebyl; E bylo.— 4. DEA wſficzknij; Cpřesm: wſſiczkný tý; ACE we zznie; D neb sch. — 5. D budiechu sch; A m. biechu neb budiechu; A do- budiechu, C dobywachu, E dobyli (spr.); ACE-przynefucze (spr.); ACE toho všeho sch. (spr.); ACE m. svatému Serapionovi otci: k ſwatemu otczy Serapyonowý; ACE polo- vici dadiechu sch (spr.). — 6. ACE a sch (spr.); ACE m. polovici: wietffy (C wietcžy) polowyczy; E rozeſlalij; E gmieli. — 7. E teymierz; DACE wſſiczkni]; AC mnychowe, E mniſſy; ACE že sch; C bywaſſe; ACE we zznie; C m. budiechu: ze ſu, E ſſlij; C m. žieti: žaly. — 8. C vžiely; ACE přesm: mierzycz oſmdeſat (CE oſmdefate); A ne- trdý, CE niekdy. — 9. A nietrdy, C nyekdy, E druhdy; C mienie!; C ſhromazdichu, E ſhromazdilij; ACE vždy sch; AED wietfſy. — 10. C rozdawachu, E rozdalij; A m. v své: wſſie; A zemie; E krmilij; E naſypicze. — 11. E poſielalij; ACE m. i: a. — 12. AC rozdielowachu, E rozdielowalij; AE tolyko. — 13. E fftiedre A fftiedrzie!, C
Strana 81
81 Take ſmya) wídíeli v Menfeos w tíech wlaſtech y v babílonie mnoz- ſtwíe a bez czíſla mníchvow, W níchzto ſmya) rozliczne ſkutky duchowníe 15 a nrawuow okrafſleníe yaſníe oberzieli. A tu pwie w tiech mieſtech, Ze byl Iozeff ſhromazdił mnoho obile, A protoz ſlowu pokladi Iozeffowi. A druzy menvgíj piramídes, Geſſto w ních obile chowachu. R. 476b O ſwatem apolony mvczedlníkub). Rawiechu nam ſtarffij, Ze toho czaſu, kdyzto krzieſtany pohane p wieru krzieſtianſku hubiechu, Tu bieſſe geden, Appolonyvs gmenowany. Ten kdyz bieſſe zíwota ſlawneho mezy ginv bratrzij, Tu ſye ſwieti*) na fahenstwo. A tehdy, kdyz krzieſtany hubiechu, Ten miegiefſe obyczieg 34 chodítí ke wſſiem bratrzijd), A nytíefſe gie, aby p bvoh Il przígímalí, vmuczeníe. A kdyz ſam yat ſedíeſſe w zalarzí, Tehdy, k nemu pohanvow mnozſtwíe przígduc, y poruhachu ſye gemu, A ſlowy nemílo�tíwymi gei haníegíce. Mezy nimízto bíeſſe geden pohan ſlowutny, ffilomon rzeczeny. Ten 10 poczie geí trudíti weliku krzíwdu A nelitoſtíwym a hrzieſſnym a ſwuodcy gei nazywaſſe a mnohych lidíj zradcy a rzka, Ze negſy duoſtogen mezy lidmí prziebywatí. A kdyz to y mnoho gineho mluwil ptí nemu, Odpo- wiedie gemu ſwaty Apolonyvs a rzka: Hoſpodín racz ſye ſmilowatí nad tebu, ſynaczku. A to wſſecko, coz mluwíſs, raczt buoh odpuſtíti. To 15 vſlyſſiew ffilomon, ynhed na ſwem ſrdcy ſkruſſeníe przígal A moce) ſlvow a) -y rasurou změněno v -e. b) červ. c) -ie- nadeps. později. d) oblouček nad íj mladší. e) za tím podtečk. fuol. sch; C i sch; A miloſrdnie!; AC Iniesti, lat. absumere. — 14. ACE v (po sl. Menfeos) sch; AE Babylony. — 15. ACE a sch; ACE přesm: mnychuow bez czyſla; C m. v nichžto: V nichzto, E gychzto. — 16. D mrawuow, C mrawow, AE mrawy; E okrafflene; C yaſne; DA obezrzieh, CE obezrzely; ACE a sch. — 17. D m. byl: by byl, C sch; E zhromazdil; ACE proto; D pokladowe. — 18. A pryamides; E přesm: pryamides gmenugij; ACE m. ješto: a to prawie geſſto; E chowali. 1. DE O ſwatem Appolonyowi (E Appollonie) Muczedlniku; C kapitola XXII; A nadp. nemá. — 2. E Prawili; AE pohanowe. — 3. E hubilij; ACE tu sch; E byl; AC gmenem; E přesm: gmenem Appollonyus. — 4. C ten sch; E byl; C přesm: žy- wota bieſſe; DE ginymi Bratrzimi; C m. tu: y, AE sch; ACE přesm: ſwieti (E ſwietil) fie. — 5. AE tehda; C přesm: kdyz tehdy; E hubilij; E gmiel; D přesm: Gmiegiesse ten. — 6. A bratrzy; ACE nutiti gych; ACE přesm: przygymali pro buoh. — 7. E muczenie; ACE sám sch; E ſediel. — 8. E přesm: mnozſtwie pohanow; E poruhali. — 9. AC hanechu, E hanielij. — 10. AC nimyz, E nimi ; E byl; C ffilemö, A eflemon, E fflemon; ACE m. řečený: gmenowany (C gmenowan, E sch.) a mezy tiemi ldmý (C přesm: lidmi tiemi) wzaczný. — 11. ACE m. jej: geho; ACE a po sl. křivdú sch; AE a před sl. svuodcí sch; A ſwiedczym! — 12. ACE nazywage; E a před řka sch. — 13. E m. lidmi: lidmi duostogen!; Disch; A m. mnoho jiného: gyneho przielyſs mnoho, C gineho mnoho przieliſs; ACE mluwyl bieſſe (E byl). — 14. E odpowiediel; ACE svatý sch; ACE přesm: sie racz. — 15. ACE přesm: nad tebu ſmylowati; ACE czozs (C czos) mluwyl; ACE račť Buoh sch. — 16. ACE vſlyffaw ; ACE Fylemon ; ACE inhed Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 6
81 Take ſmya) wídíeli v Menfeos w tíech wlaſtech y v babílonie mnoz- ſtwíe a bez czíſla mníchvow, W níchzto ſmya) rozliczne ſkutky duchowníe 15 a nrawuow okrafſleníe yaſníe oberzieli. A tu pwie w tiech mieſtech, Ze byl Iozeff ſhromazdił mnoho obile, A protoz ſlowu pokladi Iozeffowi. A druzy menvgíj piramídes, Geſſto w ních obile chowachu. R. 476b O ſwatem apolony mvczedlníkub). Rawiechu nam ſtarffij, Ze toho czaſu, kdyzto krzieſtany pohane p wieru krzieſtianſku hubiechu, Tu bieſſe geden, Appolonyvs gmenowany. Ten kdyz bieſſe zíwota ſlawneho mezy ginv bratrzij, Tu ſye ſwieti*) na fahenstwo. A tehdy, kdyz krzieſtany hubiechu, Ten miegiefſe obyczieg 34 chodítí ke wſſiem bratrzijd), A nytíefſe gie, aby p bvoh Il przígímalí, vmuczeníe. A kdyz ſam yat ſedíeſſe w zalarzí, Tehdy, k nemu pohanvow mnozſtwíe przígduc, y poruhachu ſye gemu, A ſlowy nemílo�tíwymi gei haníegíce. Mezy nimízto bíeſſe geden pohan ſlowutny, ffilomon rzeczeny. Ten 10 poczie geí trudíti weliku krzíwdu A nelitoſtíwym a hrzieſſnym a ſwuodcy gei nazywaſſe a mnohych lidíj zradcy a rzka, Ze negſy duoſtogen mezy lidmí prziebywatí. A kdyz to y mnoho gineho mluwil ptí nemu, Odpo- wiedie gemu ſwaty Apolonyvs a rzka: Hoſpodín racz ſye ſmilowatí nad tebu, ſynaczku. A to wſſecko, coz mluwíſs, raczt buoh odpuſtíti. To 15 vſlyſſiew ffilomon, ynhed na ſwem ſrdcy ſkruſſeníe przígal A moce) ſlvow a) -y rasurou změněno v -e. b) červ. c) -ie- nadeps. později. d) oblouček nad íj mladší. e) za tím podtečk. fuol. sch; C i sch; A miloſrdnie!; AC Iniesti, lat. absumere. — 14. ACE v (po sl. Menfeos) sch; AE Babylony. — 15. ACE a sch; ACE přesm: mnychuow bez czyſla; C m. v nichžto: V nichzto, E gychzto. — 16. D mrawuow, C mrawow, AE mrawy; E okrafflene; C yaſne; DA obezrzieh, CE obezrzely; ACE a sch. — 17. D m. byl: by byl, C sch; E zhromazdil; ACE proto; D pokladowe. — 18. A pryamides; E přesm: pryamides gmenugij; ACE m. ješto: a to prawie geſſto; E chowali. 1. DE O ſwatem Appolonyowi (E Appollonie) Muczedlniku; C kapitola XXII; A nadp. nemá. — 2. E Prawili; AE pohanowe. — 3. E hubilij; ACE tu sch; E byl; AC gmenem; E přesm: gmenem Appollonyus. — 4. C ten sch; E byl; C přesm: žy- wota bieſſe; DE ginymi Bratrzimi; C m. tu: y, AE sch; ACE přesm: ſwieti (E ſwietil) fie. — 5. AE tehda; C přesm: kdyz tehdy; E hubilij; E gmiel; D přesm: Gmiegiesse ten. — 6. A bratrzy; ACE nutiti gych; ACE přesm: przygymali pro buoh. — 7. E muczenie; ACE sám sch; E ſediel. — 8. E přesm: mnozſtwie pohanow; E poruhali. — 9. AC hanechu, E hanielij. — 10. AC nimyz, E nimi ; E byl; C ffilemö, A eflemon, E fflemon; ACE m. řečený: gmenowany (C gmenowan, E sch.) a mezy tiemi ldmý (C přesm: lidmi tiemi) wzaczný. — 11. ACE m. jej: geho; ACE a po sl. křivdú sch; AE a před sl. svuodcí sch; A ſwiedczym! — 12. ACE nazywage; E a před řka sch. — 13. E m. lidmi: lidmi duostogen!; Disch; A m. mnoho jiného: gyneho przielyſs mnoho, C gineho mnoho przieliſs; ACE mluwyl bieſſe (E byl). — 14. E odpowiediel; ACE svatý sch; ACE přesm: sie racz. — 15. ACE přesm: nad tebu ſmylowati; ACE czozs (C czos) mluwyl; ACE račť Buoh sch. — 16. ACE vſlyffaw ; ACE Fylemon ; ACE inhed Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 6
Strana 82
82 ſwateho apolonye A na ſwe myſli nade wſſecko ſwiecſke kochaníe tak vczi, Ze ynhed krzieſtanem poczie ſye nazywati. A przied ſudcy brzo, yakz moha nagſpieſf, biezie A prziede wſſim lidem zawola a rzka: O nepwy 20 ſudce, krziwdu plodiſs. Nabozne y ſwate y bohu míle hidi mucziſs; Nebot krzíeſtiene níc zleho neczíníe ani zloſti vczíe. Tehdy ten ſudce, to vſlyſſaw, Nagprw mníeffe, by ten czlowiek chtiel níeco poſſpíletí. Ale kdyz vzrzíe, an wzdy obec tupíj a vſtawícznie te rzieczí potwrzuge, y wecye k nemu a rzka: O ffilomon, zdaſ ſye wztekl, zeſ tak brzo ſmyſla zbyl? Tu gemu 25 odpowiedie filomon a rzka: Iat ſye newztiekam, Ale ty gſy wztekly a welmi nepwy, Ze tak ſpwedlne lidí hubiſs. lat ſem krzieſtian, gefstot gest to po- koleníe naiſſlechetniegſſie. Tehdy ten sudcye nagprwe mnohv poſladu, toczifſ rzíeczíj ſladku, prziede wſfiemí lidmí poczie gemu mluwiti, a chtie gei na drziewníj wieru obratiti. A kdyz vzrzie, ze nemoz w niczemz I pſpietí, 35a 30 Pomyſli gemu rozliczne muky vcziníti. A zwiediew, ze to ſkrzye ſlowa ſwateho appolonye ſtala ſye bieſſe pmíena, A potreſktaw geho y poda ho wyffſſím a wieczíſím mukam. A poczíe geí przieludem nazywatí. Swaty apolonyvs gemu odpowiedle a rzka: By tomu pan buoh chtiel, ze by ty Y tito wſſickni, geſſto mie ſlyſſie mlvwiec, poſluchali geſſto ty pwiſſ meho a) 35 bludu y przieludu, vfal bych bohu, ze by nebyl ztrace aní oní. To sudcye vſlyſſaw, kaza Appolonye y filomona w voheň vwrcy prziede wſſiemí lidmí. A kdyz w vohní biefſta, vſlyſſiechu wſſichní lide, ano ſwaty Apolonyus wola k bohu a rzka: O hoſpodíne, nepoddawag zwierzí teto, toczíſſ pohanom, w tie wierzicych, Ale vkaz nam zrziegmie naſſeho ſpaſytele! A kdyz ſwaty a) před tím vyškrab. o. sch; ACE přesm: przyge (CE pržíyal) ſkruſſenie; AE sluov sch. — 17. ACE a sch. — 18. E vczygie (nespr.); ACE přesm: ſie pocze krzieſtianem; E brzo sch. — 19. C nay- spieſſe; C biežal, E brezel; CE zawolal; E a sch. — 20. ACE m. i před svaté: a; C i Bohu milé sch; ACE lidi sch; A mucze, C mucžíe, E zie mucziſs. — 21. D krzie- stiane, A krzieſtianne, CE kržeſtiane; AE zle; ACE zloſti sch; E to sch; E vſlyffel. — 22. ACE nayprwe; E mniel; C pokunfstowati, E pozertowati; E vzrziel. — 23. ACE m. obec: za obyczeyg (spr.); ACE i sch. — 24. ACE a řka sch; AE ffylemone, C ffile- mon; A wzdas; A m. žes: vzes!, E y zes; C přesm: ſmyſla brzo; ACE m. tu: Tehdy. — 25. E odpowiediel; AE ffylemon, C ffylomen. — 26. ACE přesm: welmi (E welmie) neprawy a wztekly; AE m. tak: tolyk, C toliko; ACE ſprawedlywych lidy; ACE to sch. — 27. AE m. pokolenie: lydſke pokany (!), C lidſke pokolenie; DCE posladú točíš sch. — 28. C přesm: ſladku ržecžy; ACE a sch. — 29. E m. dřěvní: prwní; ACE m. a: Ale; E vzrziel. — 30. ACE učiniti sch; ACE wzwiediew; AC m. to: ta. — 31. E přesm: ze ta promiena ſkrzie ſlowa ſwateho Appollonye stala ſe gest; ACE a sch; ACE m. ho: geyg. — 32. ACE vyšším a sch; E przeludnem; ACE svatý sch. — 33. ACE jemu sch; ACE obš: odpowiedie (E odpowiediel) tomu ſudczy; ACE Pán sch; ACE že sch. — 34. A wſfeczkny, E wſſeczy; E mne. — 35. B ztrace!, D za- tracen; ACE úfal bych Bohu, že by nebyl zatracen ani oni sch., v lat. textu těch slov také není; ACE m. to: Tehdy ten. — 36. ACE obš: to vſlyffaw; ACE káza sch; D Appolonya ; ACE m. Filomona: ffylemona (C ffilomena) kaza (CE kazal). — 37. C m. v uohni: tam; E přesm: byli w ohnij; E vſlyfſeli; AC wſyczkny; ACE lidé sch. — 38. ACE ó sch; ACE přesm: nepoddaway hoſpodyne; ACE této sch; ACE m. poha- nóm: trem pohanuom. — 39. ACE m. v tě: w fie; E zrziemo; ACE svatý sch. —
82 ſwateho apolonye A na ſwe myſli nade wſſecko ſwiecſke kochaníe tak vczi, Ze ynhed krzieſtanem poczie ſye nazywati. A przied ſudcy brzo, yakz moha nagſpieſf, biezie A prziede wſſim lidem zawola a rzka: O nepwy 20 ſudce, krziwdu plodiſs. Nabozne y ſwate y bohu míle hidi mucziſs; Nebot krzíeſtiene níc zleho neczíníe ani zloſti vczíe. Tehdy ten ſudce, to vſlyſſaw, Nagprw mníeffe, by ten czlowiek chtiel níeco poſſpíletí. Ale kdyz vzrzíe, an wzdy obec tupíj a vſtawícznie te rzieczí potwrzuge, y wecye k nemu a rzka: O ffilomon, zdaſ ſye wztekl, zeſ tak brzo ſmyſla zbyl? Tu gemu 25 odpowiedie filomon a rzka: Iat ſye newztiekam, Ale ty gſy wztekly a welmi nepwy, Ze tak ſpwedlne lidí hubiſs. lat ſem krzieſtian, gefstot gest to po- koleníe naiſſlechetniegſſie. Tehdy ten sudcye nagprwe mnohv poſladu, toczifſ rzíeczíj ſladku, prziede wſfiemí lidmí poczie gemu mluwiti, a chtie gei na drziewníj wieru obratiti. A kdyz vzrzie, ze nemoz w niczemz I pſpietí, 35a 30 Pomyſli gemu rozliczne muky vcziníti. A zwiediew, ze to ſkrzye ſlowa ſwateho appolonye ſtala ſye bieſſe pmíena, A potreſktaw geho y poda ho wyffſſím a wieczíſím mukam. A poczíe geí przieludem nazywatí. Swaty apolonyvs gemu odpowiedle a rzka: By tomu pan buoh chtiel, ze by ty Y tito wſſickni, geſſto mie ſlyſſie mlvwiec, poſluchali geſſto ty pwiſſ meho a) 35 bludu y przieludu, vfal bych bohu, ze by nebyl ztrace aní oní. To sudcye vſlyſſaw, kaza Appolonye y filomona w voheň vwrcy prziede wſſiemí lidmí. A kdyz w vohní biefſta, vſlyſſiechu wſſichní lide, ano ſwaty Apolonyus wola k bohu a rzka: O hoſpodíne, nepoddawag zwierzí teto, toczíſſ pohanom, w tie wierzicych, Ale vkaz nam zrziegmie naſſeho ſpaſytele! A kdyz ſwaty a) před tím vyškrab. o. sch; ACE přesm: przyge (CE pržíyal) ſkruſſenie; AE sluov sch. — 17. ACE a sch. — 18. E vczygie (nespr.); ACE přesm: ſie pocze krzieſtianem; E brzo sch. — 19. C nay- spieſſe; C biežal, E brezel; CE zawolal; E a sch. — 20. ACE m. i před svaté: a; C i Bohu milé sch; ACE lidi sch; A mucze, C mucžíe, E zie mucziſs. — 21. D krzie- stiane, A krzieſtianne, CE kržeſtiane; AE zle; ACE zloſti sch; E to sch; E vſlyffel. — 22. ACE nayprwe; E mniel; C pokunfstowati, E pozertowati; E vzrziel. — 23. ACE m. obec: za obyczeyg (spr.); ACE i sch. — 24. ACE a řka sch; AE ffylemone, C ffile- mon; A wzdas; A m. žes: vzes!, E y zes; C přesm: ſmyſla brzo; ACE m. tu: Tehdy. — 25. E odpowiediel; AE ffylemon, C ffylomen. — 26. ACE přesm: welmi (E welmie) neprawy a wztekly; AE m. tak: tolyk, C toliko; ACE ſprawedlywych lidy; ACE to sch. — 27. AE m. pokolenie: lydſke pokany (!), C lidſke pokolenie; DCE posladú točíš sch. — 28. C přesm: ſladku ržecžy; ACE a sch. — 29. E m. dřěvní: prwní; ACE m. a: Ale; E vzrziel. — 30. ACE učiniti sch; ACE wzwiediew; AC m. to: ta. — 31. E přesm: ze ta promiena ſkrzie ſlowa ſwateho Appollonye stala ſe gest; ACE a sch; ACE m. ho: geyg. — 32. ACE vyšším a sch; E przeludnem; ACE svatý sch. — 33. ACE jemu sch; ACE obš: odpowiedie (E odpowiediel) tomu ſudczy; ACE Pán sch; ACE že sch. — 34. A wſfeczkny, E wſſeczy; E mne. — 35. B ztrace!, D za- tracen; ACE úfal bych Bohu, že by nebyl zatracen ani oni sch., v lat. textu těch slov také není; ACE m. to: Tehdy ten. — 36. ACE obš: to vſlyffaw; ACE káza sch; D Appolonya ; ACE m. Filomona: ffylemona (C ffilomena) kaza (CE kazal). — 37. C m. v uohni: tam; E přesm: byli w ohnij; E vſlyfſeli; AC wſyczkny; ACE lidé sch. — 38. ACE ó sch; ACE přesm: nepoddaway hoſpodyne; ACE této sch; ACE m. poha- nóm: trem pohanuom. — 39. ACE m. v tě: w fie; E zrziemo; ACE svatý sch. —
Strana 83
83 35b appolony prziede wſſiemí lidmí y przied ſudcy to mluwíeſſe k hoſpodinu, 40 Tehdy obllak, pln gſa roſy, gie obličzí a vhaſy oheň okolo ních. Tehdy ten lid y ten sudcye vzaſſſe sye gedníem hlaſema) wſſichní zwolachu a rzkuce: Gediny a mocny bvoh geſt krzieſtanſky. A kdyz to poprawcye z alekfandrzie zwiedíe, zlym vmyſlem rozlitiw ſye, y kaza ſwym zwolencom welmi litym, Aby toho ſudcy, genz diwu bozíemu vwierził bieſſe, y ſ tiemi, ſkrzye niezto 45 moc bozie byla ſye zyewila, ſwazany do alekſandrzie prziwedli. A kdyz wedechu wſſiecky ſwazany, Milost bozie gie rozníeti, Ze ti, gefsto wedtechu ſwateho apolonye, ſlowem geho a vczením na wíeru ſye obratichu. Tehdy wieru przígemſſe a ſamí na ſwem ſrdcy ſye vtwrdíwſſe y ſ. tremí, genz ge wediechu przied popwcy, A prziffedíſe wecyechu wſlickní gedníem hlaſem 50 a rzkuc: krzieſtiene gſmyb) II A v bvoh, genz geſt mocen wſſeho ſwreta wierzímyb). A vzrziew gie ten popwcye v bozie wierzie tak vſtawíczny Wſfiecky kaza v morzi ztopití, newieda hubenec czíníe. A to ne ſmrt byla tem ſwatym, ale pokrzet byl gich. A tiela gich ſwata cyela a níc ne- dotczena na brzieh z morzíe woda wyneſe. A wſſiecky gie w gednom dolu 55 pochowachu. A to ſye y od nich welicy diwowe diegíj. A nabozenstwie lidſke y modlitby przígímagíj. A tu ſ vzítkem lidem pſby ſye naplnígíj. k tomu ny geſt take hoſpodín raczil przipwoditi A naſſe nabozenſtwíe y modlitby naplnití. a) přips. pozd. na okraji. b) -y předěláno rasurou na -e. 40.D Appolonyus, ACE Appollonyus; ACE m. přěde všěmi lidmi: przed tem lydem; E mluwil. — 41. ACE m. tehdy: Tehdy geyg (C gie); ACE jsa sch; ACE jě sch; CE obkliczy; D m. oheň: ohen wesſken, ACE ten ohen. — 42. ACE m.i: a; A vzaſnu C vzaſh ſu, E vlekli; ACE m. jedniem hlasem všichni: a wſſyczkny gedniem hlaſem; AC wzwolachu, E zwolali; ACE rzkucz. — 43. ACE přesm: geſt buoh. — 44. E zwie- diel; ACE zlým úmyslem sch; E rozhniewaw; AE i sch; CE kazal; ACE m. lítým: lytym y vkrutnym. — 45. AC m. toho: tomu; ACE přesm: biefſe (E byl) vwierzyl; ACE i sch; C ſ tiem (nedops.). —46. AE byla sch; C m. moc božie byla sě: bozie ſie mocz; E ſwazane; ACE přesm: przywedly do Allexandrzie (C Allexandrze). — 47. A wediechu, C wedh ſu, D obš: ge wedechu; E přesm: wſſeczky ſwazane wedli; ACE přesm: rozmeti gie; E wedli. — 48. D Appolonya; ACE a sch: AE vczenie, C vczeňím; E obratili. — 49. A przyniemfſe, E prziyawſſe; ACE sami sch; ACE m. sě utvrdivše: vtwrdywſſe ſamy ſie; A gez; E je sch. — 50. E wedli; ACE m. poprávci: poprawczy poſtawychu (E poſtawili); ACE přišedše sch; A rziechu, E rzekli; AEC všickni sch; ACE přesm: hlaſem gednym. — 51. ACE a řkúc sch; DA krzieſtiane, CE krzestiane; C m. jest: ge; ACE přesm: ſwieta wíſeho. — 52. AE a sch; ACE jě sch; AC m. u: tak w; AC tak sch; E m. u božie vieřě tak ustavičny: wſſiczkny tak vſtawiczny w bozy wierze. — 53. E všěcky sch; C m. káza: kazal, AE kaza (E kazal) gie; DACE m. čině: czo czinije (spr.); ACE byla sch. — 54. DE krzest; ACE jich po slově byl sch; A m. cělá: tiela; E cělá a nic sch. — 55. E nedotčená sch; E přesm: woda z morze; E wy- neſla; ACE m. dolu: hrobie. — 56. A pohrziebu, C ſchowali ſu, E pochowalij; DACE m. to: tu; DACE sě sch; ACE m. divové: fie dywowe. — 57. A z vzytkem; ACE přesm: ſie proſby; CE naplnugy. — 58. AC přesm: take nas geſt; E přesm: k tomu take hoſpodin raczil nas. — 59. D přesm: modlitby y nabozenſtwie. 6
83 35b appolony prziede wſſiemí lidmí y przied ſudcy to mluwíeſſe k hoſpodinu, 40 Tehdy obllak, pln gſa roſy, gie obličzí a vhaſy oheň okolo ních. Tehdy ten lid y ten sudcye vzaſſſe sye gedníem hlaſema) wſſichní zwolachu a rzkuce: Gediny a mocny bvoh geſt krzieſtanſky. A kdyz to poprawcye z alekfandrzie zwiedíe, zlym vmyſlem rozlitiw ſye, y kaza ſwym zwolencom welmi litym, Aby toho ſudcy, genz diwu bozíemu vwierził bieſſe, y ſ tiemi, ſkrzye niezto 45 moc bozie byla ſye zyewila, ſwazany do alekſandrzie prziwedli. A kdyz wedechu wſſiecky ſwazany, Milost bozie gie rozníeti, Ze ti, gefsto wedtechu ſwateho apolonye, ſlowem geho a vczením na wíeru ſye obratichu. Tehdy wieru przígemſſe a ſamí na ſwem ſrdcy ſye vtwrdíwſſe y ſ. tremí, genz ge wediechu przied popwcy, A prziffedíſe wecyechu wſlickní gedníem hlaſem 50 a rzkuc: krzieſtiene gſmyb) II A v bvoh, genz geſt mocen wſſeho ſwreta wierzímyb). A vzrziew gie ten popwcye v bozie wierzie tak vſtawíczny Wſfiecky kaza v morzi ztopití, newieda hubenec czíníe. A to ne ſmrt byla tem ſwatym, ale pokrzet byl gich. A tiela gich ſwata cyela a níc ne- dotczena na brzieh z morzíe woda wyneſe. A wſſiecky gie w gednom dolu 55 pochowachu. A to ſye y od nich welicy diwowe diegíj. A nabozenstwie lidſke y modlitby przígímagíj. A tu ſ vzítkem lidem pſby ſye naplnígíj. k tomu ny geſt take hoſpodín raczil przipwoditi A naſſe nabozenſtwíe y modlitby naplnití. a) přips. pozd. na okraji. b) -y předěláno rasurou na -e. 40.D Appolonyus, ACE Appollonyus; ACE m. přěde všěmi lidmi: przed tem lydem; E mluwil. — 41. ACE m. tehdy: Tehdy geyg (C gie); ACE jsa sch; ACE jě sch; CE obkliczy; D m. oheň: ohen wesſken, ACE ten ohen. — 42. ACE m.i: a; A vzaſnu C vzaſh ſu, E vlekli; ACE m. jedniem hlasem všichni: a wſſyczkny gedniem hlaſem; AC wzwolachu, E zwolali; ACE rzkucz. — 43. ACE přesm: geſt buoh. — 44. E zwie- diel; ACE zlým úmyslem sch; E rozhniewaw; AE i sch; CE kazal; ACE m. lítým: lytym y vkrutnym. — 45. AC m. toho: tomu; ACE přesm: biefſe (E byl) vwierzyl; ACE i sch; C ſ tiem (nedops.). —46. AE byla sch; C m. moc božie byla sě: bozie ſie mocz; E ſwazane; ACE přesm: przywedly do Allexandrzie (C Allexandrze). — 47. A wediechu, C wedh ſu, D obš: ge wedechu; E přesm: wſſeczky ſwazane wedli; ACE přesm: rozmeti gie; E wedli. — 48. D Appolonya; ACE a sch: AE vczenie, C vczeňím; E obratili. — 49. A przyniemfſe, E prziyawſſe; ACE sami sch; ACE m. sě utvrdivše: vtwrdywſſe ſamy ſie; A gez; E je sch. — 50. E wedli; ACE m. poprávci: poprawczy poſtawychu (E poſtawili); ACE přišedše sch; A rziechu, E rzekli; AEC všickni sch; ACE přesm: hlaſem gednym. — 51. ACE a řkúc sch; DA krzieſtiane, CE krzestiane; C m. jest: ge; ACE přesm: ſwieta wíſeho. — 52. AE a sch; ACE jě sch; AC m. u: tak w; AC tak sch; E m. u božie vieřě tak ustavičny: wſſiczkny tak vſtawiczny w bozy wierze. — 53. E všěcky sch; C m. káza: kazal, AE kaza (E kazal) gie; DACE m. čině: czo czinije (spr.); ACE byla sch. — 54. DE krzest; ACE jich po slově byl sch; A m. cělá: tiela; E cělá a nic sch. — 55. E nedotčená sch; E přesm: woda z morze; E wy- neſla; ACE m. dolu: hrobie. — 56. A pohrziebu, C ſchowali ſu, E pochowalij; DACE m. to: tu; DACE sě sch; ACE m. divové: fie dywowe. — 57. A z vzytkem; ACE přesm: ſie proſby; CE naplnugy. — 58. AC přesm: take nas geſt; E přesm: k tomu take hoſpodin raczil nas. — 59. D přesm: modlitby y nabozenſtwie. 6
Strana 84
84 R. 477b O prziebywagícych w nytrye w tom mieſtiea) Ake przigidechom do nytrye, ſlowutneho ze wſſiech Egipſkych klafſteruow mieſta, Genz geſt wzdalijb) od alekfandrzie dobrzie trzidcyeti míl. O to gemu meno dano nytrum od gedne zakutníe, w niezto ſbíerachu 5 ke ſtkiv podobne kameníe tenke. Neb z bozie míloſtí, yakoz tiem ſmywachu neczíſtotu, Takez w tom mieſtie lide hrziechvow zbywachu. A na tom miestíe bieffe malem mene°) domkvow nezd) piet let pod gednu strziechu, w níchz prziebywachu niekoliko gich ſpolu, a druzy dwa neb trzíe a nie- kterzíj famí o ſobíe bydlechu rozdřelení v prziebytcye kazdy oblaſſt, Ale 10 miloſrdím a wíeru welmí ſhromazdíení. A prziebytka gích nemoziefſe nízadny rozluczítí. A kdyz pogidechom k ním na to míeſto, Iakz brzo zwiediechu putníky, toczíſſ bratrzíj z gieruzalema k ſobie gduce, Pwie yako rogowe wczelníj z toho domku pobíezechu A w cyeſtu ptí nam weſele poſpieſſichu, mnozy neſuce 15 wederce ſ wodu a chleb, A to pto, ze ſwaty dawid treſktaſſe gedny a rzka: Newyſſli ſte ptí lidu vzrahelſkemu II ſ wodu a ſ chlebem. Tu oní, przí- 36a gemſſe nas, wedechu nye) do koſtela, boha chwalec. A potom naſſie nohy vmychu. A druzy, wzemſſe pſtieradlo, vtierachu, yako trvd naſſie cyeſty chtiec oblehczití. Y co geſt rzecy o gích ochotenstwíj y o gich vrzadech y o míloſtí? Neb kazdy nas w ſwuog domek vweſti chtieſſe. A netoliko to, coz k hoſpo- darſtwij ſluſfie, naplníchu, Ale o ochotenstwij, gemvz sye kazdy gich vezieſse, aneb o tichoſtí aneb o gínych dobrych ſkutcyech, yakoz gím prziſluſſiegíj. 20 a) červ. b) -z- nadeps. c) za tím podtečk. nez dwíe ſtíe. d) nadeps. e) rasurou pře- děláno ny v nas. 1. D o przebywagiczych w tom mieſtie w Nytrij; C XXIII kaa; E O klafſterze Nytrzye A o Bratrzich, gto tu gſu; A bez nadpisu. — 2. E prziſſly ſme; AE Nytrzie; ACE m. slovutného: welmy (E welmie) ſlowutneho (E flowutneho mieſta). — 3. E přesm: klaffterow Egipſkych; E miesta sch; ACE cztyrzyczeti, lat. quadraginta. — 4. ACE m. o (!) to jemu méno dáno: a gmeno to gemu dano; ACE Nitrum sch; A m. sbieráchu: zbierachu Nytrynu (!), C ſbierachu Nitrü, E zbieralij Nytrum. — 5. ACE přesm: kamenie ke ſklu (E ke ſtklu) podobne; AE tenké sch; E yakz; E ſmywali. — 6. C lidé sch; A přesm: hrziechuow lide; E zbywalij; ACE a sch. — 7. ACE m. bieše: byefle (E bylo) dobrzie piet ſet neb; CE malo; A mynie, A meň; ACE než pět set sch. — 8. E w nichzto; E přesm: gich niekolik przebywalo; A a sch; A nebo. — 9. E m. bydléchu: bydlelij, AC oblafſt bydlechu; A rozdielny. — 10. E milofrdenstwiem, D miloſti; C welmi sch; E nemoze. — 12. A pogydem, E ſme fſlij; C přesm: ſmy k nim pofſlý; E wzwiedielij. — 13. ACE m. právě: kazdy; A m. včelní: wíeczkny, E wſſieczy; ACE m. z toho: s (CE z) ſweho. — 14. E pobiehlij; A w czeſty(!); A poſpie- ſſechu, E poſpieffylij; C a v cěstu proti nám vesele pospiešichu sch. — 15. E wiedercze, C wiedrczie; Cis sch; A m. protože: pro ze (!); E trefktal; E a sch. — 16. ACE m. tu: Tehdy potom ; ACE oni sch. — 17. E prziyawfſe ; A y wedu, C y vwedly, E y wedly ; ACE ny sch; E přesm: nohy naſſe. — 18. E vmyly; E wzawſſe; ACE proftieradla; A vtrziechu, E vtrzelij. — 19. AC chtiecze, E chticze. — 20. ACE i sch; C m. jest: ge; A přesm: rzieczy geft; AE i sch; AE m. o: po; A vrzradiech, CE vrzadíech. — 21. CE Nebo; ACE m. každý nás: wſſyczkny (E wſſiczy) z (CE sch.) nas kazdy; E chtiel. — 22. E naplnilij; ACE o sch; E vczyl, A vtieſſe (!). — 23. A od tychychoſti (!);
84 R. 477b O prziebywagícych w nytrye w tom mieſtiea) Ake przigidechom do nytrye, ſlowutneho ze wſſiech Egipſkych klafſteruow mieſta, Genz geſt wzdalijb) od alekfandrzie dobrzie trzidcyeti míl. O to gemu meno dano nytrum od gedne zakutníe, w niezto ſbíerachu 5 ke ſtkiv podobne kameníe tenke. Neb z bozie míloſtí, yakoz tiem ſmywachu neczíſtotu, Takez w tom mieſtie lide hrziechvow zbywachu. A na tom miestíe bieffe malem mene°) domkvow nezd) piet let pod gednu strziechu, w níchz prziebywachu niekoliko gich ſpolu, a druzy dwa neb trzíe a nie- kterzíj famí o ſobíe bydlechu rozdřelení v prziebytcye kazdy oblaſſt, Ale 10 miloſrdím a wíeru welmí ſhromazdíení. A prziebytka gích nemoziefſe nízadny rozluczítí. A kdyz pogidechom k ním na to míeſto, Iakz brzo zwiediechu putníky, toczíſſ bratrzíj z gieruzalema k ſobie gduce, Pwie yako rogowe wczelníj z toho domku pobíezechu A w cyeſtu ptí nam weſele poſpieſſichu, mnozy neſuce 15 wederce ſ wodu a chleb, A to pto, ze ſwaty dawid treſktaſſe gedny a rzka: Newyſſli ſte ptí lidu vzrahelſkemu II ſ wodu a ſ chlebem. Tu oní, przí- 36a gemſſe nas, wedechu nye) do koſtela, boha chwalec. A potom naſſie nohy vmychu. A druzy, wzemſſe pſtieradlo, vtierachu, yako trvd naſſie cyeſty chtiec oblehczití. Y co geſt rzecy o gích ochotenstwíj y o gich vrzadech y o míloſtí? Neb kazdy nas w ſwuog domek vweſti chtieſſe. A netoliko to, coz k hoſpo- darſtwij ſluſfie, naplníchu, Ale o ochotenstwij, gemvz sye kazdy gich vezieſse, aneb o tichoſtí aneb o gínych dobrych ſkutcyech, yakoz gím prziſluſſiegíj. 20 a) červ. b) -z- nadeps. c) za tím podtečk. nez dwíe ſtíe. d) nadeps. e) rasurou pře- děláno ny v nas. 1. D o przebywagiczych w tom mieſtie w Nytrij; C XXIII kaa; E O klafſterze Nytrzye A o Bratrzich, gto tu gſu; A bez nadpisu. — 2. E prziſſly ſme; AE Nytrzie; ACE m. slovutného: welmy (E welmie) ſlowutneho (E flowutneho mieſta). — 3. E přesm: klaffterow Egipſkych; E miesta sch; ACE cztyrzyczeti, lat. quadraginta. — 4. ACE m. o (!) to jemu méno dáno: a gmeno to gemu dano; ACE Nitrum sch; A m. sbieráchu: zbierachu Nytrynu (!), C ſbierachu Nitrü, E zbieralij Nytrum. — 5. ACE přesm: kamenie ke ſklu (E ke ſtklu) podobne; AE tenké sch; E yakz; E ſmywali. — 6. C lidé sch; A přesm: hrziechuow lide; E zbywalij; ACE a sch. — 7. ACE m. bieše: byefle (E bylo) dobrzie piet ſet neb; CE malo; A mynie, A meň; ACE než pět set sch. — 8. E w nichzto; E přesm: gich niekolik przebywalo; A a sch; A nebo. — 9. E m. bydléchu: bydlelij, AC oblafſt bydlechu; A rozdielny. — 10. E milofrdenstwiem, D miloſti; C welmi sch; E nemoze. — 12. A pogydem, E ſme fſlij; C přesm: ſmy k nim pofſlý; E wzwiedielij. — 13. ACE m. právě: kazdy; A m. včelní: wíeczkny, E wſſieczy; ACE m. z toho: s (CE z) ſweho. — 14. E pobiehlij; A w czeſty(!); A poſpie- ſſechu, E poſpieffylij; C a v cěstu proti nám vesele pospiešichu sch. — 15. E wiedercze, C wiedrczie; Cis sch; A m. protože: pro ze (!); E trefktal; E a sch. — 16. ACE m. tu: Tehdy potom ; ACE oni sch. — 17. E prziyawfſe ; A y wedu, C y vwedly, E y wedly ; ACE ny sch; E přesm: nohy naſſe. — 18. E vmyly; E wzawſſe; ACE proftieradla; A vtrziechu, E vtrzelij. — 19. AC chtiecze, E chticze. — 20. ACE i sch; C m. jest: ge; A přesm: rzieczy geft; AE i sch; AE m. o: po; A vrzradiech, CE vrzadíech. — 21. CE Nebo; ACE m. každý nás: wſſyczkny (E wſſiczy) z (CE sch.) nas kazdy; E chtiel. — 22. E naplnilij; ACE o sch; E vczyl, A vtieſſe (!). — 23. A od tychychoſti (!);
Strana 85
85 R. 478a 36b A gſuce ſ ſwiecſkymi y ſ gieſſitnymi ſkutky rozluczení, A rozliczne od boha míloſti miegiechu; A gednomu ſye vczeníj vcziechu. Nikdy ſſmya) ne 25 widieli take ſlawne míloſtí a welicye w níe ktwuce, Aníz ſmya) kdy take cziſtoty wídieh, Aní ſmya) kdy widieli ſkutkvow tak míloſrdnych, Aní tak hoſpodarſkeho k hoſtem ochotenſtwíe, A ſwateho piſma pamatowaníe a rozvmu y vmieníe bozíkeho nikdy ſmya) tak zrziegmo newidiehi plníece aneb plodiece, yako ſmya) od tiech ſwatych otcow opatrzílí, ze kazdy gich 30 bieſſe naplnen bozſke mudroſti. 3 A opiet gest gedno mieſto na puſſti desiet mil wzdal odtawadb) a to mieſto ſlowieſſe celia, Ptoze bieſſe mnoho tagníc, tocziſſ domkvow, W níchzto po puſſti na rvozno prziebywachu. A ktoz chtiefſe tagniegie zíwot ſwvog weſti, Ten gdieſſe z vonoho drziewe rzeczeneho mieſta na to. Neb tu bieſſe puſſt welmí puha A ti domkowe biechu na rvozno od ſebe, Ze geden druheho nemozieſſe widietí aní hlaſem dowolati. Oblaſſt kazdy w ſwe tagnícy prziebywaſ ſame o ſobíe. A tagenſtwie a pokog mezy ními weliký bieſſe. A gedno w nedieli a w ſobotu ſye w hromadu ſchazyechu do koſtela a tu ſye w hromadcye opatrziechu. 40 A pakli ktery neprzigdieſſe, ynhed vrozomíechu, ze geſt níkteru przihodu ſwazan. II Awſfak ne wſſicní pogednu gdiechu geho nawfftiewowat, ale ſwym czaſem, ze ſye ztrziediechu, neſuce kazdy ſ ſebu, acz kto co míel ta- keho, geſſto by ſye nemocnemu ſlbilo. Ale gínak nízadny neſmíe ſweho blizníeho przieruſſití tagenſtwíe, nez gedno, acz by mohl geho kteru rzieczíj 45 navczítí Neb yako ktereho muczeníka na ſkonczeníj rozníetití kteru rzieczíj. 35 a) -y rasurou předěláno v -e. b) a v -ta- předěláno z o. AE m. jiných: gych; AC przyſluffie, E prziſluſſy. — 24. ACE a sch; ACE m. jsúce: gyz gſu; AE m. s: a(!), C sch; ACE m. i: a; ACE s sch; ACE a sch. — 25. E gmielij; ACE m. a: ale; D negednomu (!); C přesm: vcženy sie; E vczylij . — 26. ACE m. také: take (E tak) welyke a; ACE a velice v nie sch. — 27. A m. viděli: wydiell tak yaſnie kwyſti; CE aniž smy kdy také čistoty viděli sch; AE viděli po sl. kdy sch; AE tak milosrdných ani sch. — 28. DACE hoſpodarzſkeho; ACE a sch. — 29. E roz- um; D i sch; A zrziemie, C zrzeymie; E přesm: newidieli zrzeymie; ACE plnyti. — 30. ACE plodyti; ACE yakoz; Cže sch; AE m. jich: z nych. — 31. CE byl; A bozie. — 32. AE m. opět: potom; C a opět jest jedno miesto sch; AC wzdalý; E přesm: od- tawad deſet mijl wzdali. — 33. C m. a to mieſto: geſſto; E ſlowe; AE m. bieše mnoho: mnoho bieſſe (E bylo) w niem, C mnoho breſſe. — 34. D m. naruozno: poruozno; ACE m. přebýváchu: ſwieti (E ſwati) otczy (C otczowe) prziebywachu (E przebywali); E chtiel; E přesm: taynie ſwoy zywot. — 35. E ffiel; ACE dřieve řečeného miesta sch; ACE m. to: to miesto; ACE m. neb tu: Ta; E byla. — 36. ACE m. biechu: tak brech (!, C biechu, E byli); D m. na ruozno: poruozno; ACE gedne. — 37. A m. dru- hého: odruhe, CE od druhe; E nemohl; D dowolati ſe. — 38. E przebywal; C sám sch; ACE a sch; ACE Tagemftwie. — 39. ACE přesm: welyky mezy nymi; E byl. — 40. E schazelij; ACE w hromadie; AC opatrzychu, E opatrzili. — 41. ACE m. který: kto (E kdo) tehd'; CE neprziſſel; C porozumiechu, E porozumielij; ACE jest sch; DACE niekteru; ACE m. příhodú: przyhodu nerownu geſt. — 42. DAC wſficzknij, E wſſeczy; AC přesm: geho nawſſtiewowat pogiednu gdiechu, E geho pogednu fflip nawsftiewowat. — 43. C ztrziedichu, E ztrziedilij; A neſechu; ACE m. ač kto: kdyz geſt. — 44. E takoweho, C sch; ACE m. slíbilo: ſlybyti a wdiek byti gemu (E sch.) mohlo; CE neſmiel. — 45. CE tagemstwie. — 46. ACE aneb; DACE muczedlnika;
85 R. 478a 36b A gſuce ſ ſwiecſkymi y ſ gieſſitnymi ſkutky rozluczení, A rozliczne od boha míloſti miegiechu; A gednomu ſye vczeníj vcziechu. Nikdy ſſmya) ne 25 widieli take ſlawne míloſtí a welicye w níe ktwuce, Aníz ſmya) kdy take cziſtoty wídieh, Aní ſmya) kdy widieli ſkutkvow tak míloſrdnych, Aní tak hoſpodarſkeho k hoſtem ochotenſtwíe, A ſwateho piſma pamatowaníe a rozvmu y vmieníe bozíkeho nikdy ſmya) tak zrziegmo newidiehi plníece aneb plodiece, yako ſmya) od tiech ſwatych otcow opatrzílí, ze kazdy gich 30 bieſſe naplnen bozſke mudroſti. 3 A opiet gest gedno mieſto na puſſti desiet mil wzdal odtawadb) a to mieſto ſlowieſſe celia, Ptoze bieſſe mnoho tagníc, tocziſſ domkvow, W níchzto po puſſti na rvozno prziebywachu. A ktoz chtiefſe tagniegie zíwot ſwvog weſti, Ten gdieſſe z vonoho drziewe rzeczeneho mieſta na to. Neb tu bieſſe puſſt welmí puha A ti domkowe biechu na rvozno od ſebe, Ze geden druheho nemozieſſe widietí aní hlaſem dowolati. Oblaſſt kazdy w ſwe tagnícy prziebywaſ ſame o ſobíe. A tagenſtwie a pokog mezy ními weliký bieſſe. A gedno w nedieli a w ſobotu ſye w hromadu ſchazyechu do koſtela a tu ſye w hromadcye opatrziechu. 40 A pakli ktery neprzigdieſſe, ynhed vrozomíechu, ze geſt níkteru przihodu ſwazan. II Awſfak ne wſſicní pogednu gdiechu geho nawfftiewowat, ale ſwym czaſem, ze ſye ztrziediechu, neſuce kazdy ſ ſebu, acz kto co míel ta- keho, geſſto by ſye nemocnemu ſlbilo. Ale gínak nízadny neſmíe ſweho blizníeho przieruſſití tagenſtwíe, nez gedno, acz by mohl geho kteru rzieczíj 45 navczítí Neb yako ktereho muczeníka na ſkonczeníj rozníetití kteru rzieczíj. 35 a) -y rasurou předěláno v -e. b) a v -ta- předěláno z o. AE m. jiných: gych; AC przyſluffie, E prziſluſſy. — 24. ACE a sch; ACE m. jsúce: gyz gſu; AE m. s: a(!), C sch; ACE m. i: a; ACE s sch; ACE a sch. — 25. E gmielij; ACE m. a: ale; D negednomu (!); C přesm: vcženy sie; E vczylij . — 26. ACE m. také: take (E tak) welyke a; ACE a velice v nie sch. — 27. A m. viděli: wydiell tak yaſnie kwyſti; CE aniž smy kdy také čistoty viděli sch; AE viděli po sl. kdy sch; AE tak milosrdných ani sch. — 28. DACE hoſpodarzſkeho; ACE a sch. — 29. E roz- um; D i sch; A zrziemie, C zrzeymie; E přesm: newidieli zrzeymie; ACE plnyti. — 30. ACE plodyti; ACE yakoz; Cže sch; AE m. jich: z nych. — 31. CE byl; A bozie. — 32. AE m. opět: potom; C a opět jest jedno miesto sch; AC wzdalý; E přesm: od- tawad deſet mijl wzdali. — 33. C m. a to mieſto: geſſto; E ſlowe; AE m. bieše mnoho: mnoho bieſſe (E bylo) w niem, C mnoho breſſe. — 34. D m. naruozno: poruozno; ACE m. přebýváchu: ſwieti (E ſwati) otczy (C otczowe) prziebywachu (E przebywali); E chtiel; E přesm: taynie ſwoy zywot. — 35. E ffiel; ACE dřieve řečeného miesta sch; ACE m. to: to miesto; ACE m. neb tu: Ta; E byla. — 36. ACE m. biechu: tak brech (!, C biechu, E byli); D m. na ruozno: poruozno; ACE gedne. — 37. A m. dru- hého: odruhe, CE od druhe; E nemohl; D dowolati ſe. — 38. E przebywal; C sám sch; ACE a sch; ACE Tagemftwie. — 39. ACE přesm: welyky mezy nymi; E byl. — 40. E schazelij; ACE w hromadie; AC opatrzychu, E opatrzili. — 41. ACE m. který: kto (E kdo) tehd'; CE neprziſſel; C porozumiechu, E porozumielij; ACE jest sch; DACE niekteru; ACE m. příhodú: przyhodu nerownu geſt. — 42. DAC wſficzknij, E wſſeczy; AC přesm: geho nawſſtiewowat pogiednu gdiechu, E geho pogednu fflip nawsftiewowat. — 43. C ztrziedichu, E ztrziedilij; A neſechu; ACE m. ač kto: kdyz geſt. — 44. E takoweho, C sch; ACE m. slíbilo: ſlybyti a wdiek byti gemu (E sch.) mohlo; CE neſmiel. — 45. CE tagemstwie. — 46. ACE aneb; DACE muczedlnika;
Strana 86
86 50 Take mnozy z ních, we trzíech aneb we cztyrziech milech ſuce od toho koſtela, wſſak ſye ſchazyechu. A kakz koli daleko od ſebe prziebywachu, Wſſak geſt taka míloſt mezy nímí byla Y taku zadoſtí byli ſ ſebu ſtazení, ze ſu wſfiem w díwíe bili na prziklad. A pakli kto chtiel ſ nímí przieby- watí, Ynhed kazdy rad chtieſſe gemu ſweho domku poſtupíti. Tu ſmya) widieli ſlawneho ſtarcye, gemuz gmíe bylo Amonys, Gemuzto hoſpodin dal miloſt duchowních ſkutkuow. A ktoz geſt geho widiel widiel, tak geſt míel míloſrdie, ze nízadny newídiel tak míloſtíweho. A pakli geho tichoſt kto znamenal, Tehdy geſt daleko nebylo tiſífſíeho. A pakli kto 5 geho pokoru nebo dobrotu vznamenal, We wſſiech tiech ſkutcyech tak gest wſſie prziewyſił, Ze by geho newiediel nad koho z votcvow ſwatych wzneſti w geho ſkutcyech dobrych. Taku mudroſtíj y vmiením bieſſe geí hoſpodín obdarzil, Ze yzadny ze wſſiech otcvow ſwatych nebyl píſel tak pwíe aní tak vplníe wſſeho vmieníe. Ten ſwaty Amonys miegieſſe dwa bratry. Ged- 1o nomu diechu Evzebivs, a druhemu Evchenyus. Take dyofkorus mezy nímí naiſtarſij bieſſe. Toho biſkupem vczíníchu. A ti bratrzíe netoliko tieleſen- ſtwím, ale y ziwotem y prziebytky y wſſij mocy ſwe myſh biechu ſebe blizní. A ti bratrzie wſſiecky mníſſky, geſſto tu prziebywachu, Iako matie ſwe dietí odchowa, Takez kazdeho z trech ze wſſiech mniſſkvow voziece, 15 tieſfiece, k naíwyſſſſíemu ſ lI ſwrchowaníj vſylowachu prziweſti. R. 478 373 I widieli ſmya) drzíewe rzeczeneho otcye ſwateho Amonía magíce klaffterzec mezy nímí zedku ohrazeny, lakoz geſt obyczíeg w tiech mie- stech. A bieſſe ſſiroky ten klaſsterzec A gmiegiesse wſficku potrziebicy przi- pwnu. A bieſſe take ſtudnicy wáznu wykopal. a) rasurou změněno -y v -e. A roznieti (nedops.). — 47. DACE neb; DCE cztyrzech. — 48. E ſchazelij; D kterakz, E yakz; ACE m. přěbýváchu: w ſwych domcziech prziebywachu (E przebywali). — 49. ACE Awffak; ACE m. byli s sebú: mezy ſebu byli gfu. — 50. A m. byli: byle; D pakli gt; E přesm: chtiel kto. — 51. A přesm: kazdý ſweho rod domku (jemu sch.) chtieſſe, C kazdy gemu ſweho domku chtieſſe rad, E kazdy chtiel rad ſweho domku (jemu sch.). 1. AC m. jemuž jmě bylo Amonis: gemuz Ammonyus diechu, E gmenem Ammo- nyus. — 2. A duchwnych (!); E duchowniem ſkutkom; DACE nadbyt. viděl sch. — 3. ACE take; E milofrdenstwie, D mit ; ACE newydal. — 4. ACE tehdy sch; ACE daleko gest; A tisseysseho, C tissieyssieho, E tiesseyfsieho (!). — 5. ACE neb; ACE znamenal. — 6. A newydyl (!), E newidiel; ACE přesm: z (C sch.) ſwatych otczuow (CE otczow). — 7. ACE přesm: dobrych ſkutczych; E m. múdrostí: miloſti; E byl. — 8. ACE přesm: ſwatych otczuow (CE otczow). — 9. ACE plnie; ACE Ammonyus; E gmiel. — 10. E rziekali; A Euchenus, E Euchennus, C Euthemius, lat. Euthymius ; C také sch; A Dyostorus, CE Dýoffkorus. — 11. ACE m. bieše: byſſe (C bieffe, E byl) na porodie; E vczynili; ACE m. ti: ty gyſti. — 12. ACE prziebytkem; C m. sebe: ſobie. — 13. AE přesm: blyzný brechu (E byli) ſobie; A wſſyczkny; E przebywali. — 14. A ſwy; E dietky; E takz. — 15. A k nawietſſiemu, E k naywietſſiemu; E vſylowali. — 16. ACE přesm: ſwateho otcze. — 17. E nimi sch. (nespr.); ACE zedczý; A obhrazený. — 18. E byl; E ten klášteřec sch. — 19. ACE m. a jmějieše všicku potřěbici přípravnú: a wſſy potrziebyczy przypraweny (CE prziprawny); AE m. a: w niemz, C a w niemz; E byl.
86 50 Take mnozy z ních, we trzíech aneb we cztyrziech milech ſuce od toho koſtela, wſſak ſye ſchazyechu. A kakz koli daleko od ſebe prziebywachu, Wſſak geſt taka míloſt mezy nímí byla Y taku zadoſtí byli ſ ſebu ſtazení, ze ſu wſfiem w díwíe bili na prziklad. A pakli kto chtiel ſ nímí przieby- watí, Ynhed kazdy rad chtieſſe gemu ſweho domku poſtupíti. Tu ſmya) widieli ſlawneho ſtarcye, gemuz gmíe bylo Amonys, Gemuzto hoſpodin dal miloſt duchowních ſkutkuow. A ktoz geſt geho widiel widiel, tak geſt míel míloſrdie, ze nízadny newídiel tak míloſtíweho. A pakli geho tichoſt kto znamenal, Tehdy geſt daleko nebylo tiſífſíeho. A pakli kto 5 geho pokoru nebo dobrotu vznamenal, We wſſiech tiech ſkutcyech tak gest wſſie prziewyſił, Ze by geho newiediel nad koho z votcvow ſwatych wzneſti w geho ſkutcyech dobrych. Taku mudroſtíj y vmiením bieſſe geí hoſpodín obdarzil, Ze yzadny ze wſſiech otcvow ſwatych nebyl píſel tak pwíe aní tak vplníe wſſeho vmieníe. Ten ſwaty Amonys miegieſſe dwa bratry. Ged- 1o nomu diechu Evzebivs, a druhemu Evchenyus. Take dyofkorus mezy nímí naiſtarſij bieſſe. Toho biſkupem vczíníchu. A ti bratrzíe netoliko tieleſen- ſtwím, ale y ziwotem y prziebytky y wſſij mocy ſwe myſh biechu ſebe blizní. A ti bratrzie wſſiecky mníſſky, geſſto tu prziebywachu, Iako matie ſwe dietí odchowa, Takez kazdeho z trech ze wſſiech mniſſkvow voziece, 15 tieſfiece, k naíwyſſſſíemu ſ lI ſwrchowaníj vſylowachu prziweſti. R. 478 373 I widieli ſmya) drzíewe rzeczeneho otcye ſwateho Amonía magíce klaffterzec mezy nímí zedku ohrazeny, lakoz geſt obyczíeg w tiech mie- stech. A bieſſe ſſiroky ten klaſsterzec A gmiegiesse wſficku potrziebicy przi- pwnu. A bieſſe take ſtudnicy wáznu wykopal. a) rasurou změněno -y v -e. A roznieti (nedops.). — 47. DACE neb; DCE cztyrzech. — 48. E ſchazelij; D kterakz, E yakz; ACE m. přěbýváchu: w ſwych domcziech prziebywachu (E przebywali). — 49. ACE Awffak; ACE m. byli s sebú: mezy ſebu byli gfu. — 50. A m. byli: byle; D pakli gt; E přesm: chtiel kto. — 51. A přesm: kazdý ſweho rod domku (jemu sch.) chtieſſe, C kazdy gemu ſweho domku chtieſſe rad, E kazdy chtiel rad ſweho domku (jemu sch.). 1. AC m. jemuž jmě bylo Amonis: gemuz Ammonyus diechu, E gmenem Ammo- nyus. — 2. A duchwnych (!); E duchowniem ſkutkom; DACE nadbyt. viděl sch. — 3. ACE take; E milofrdenstwie, D mit ; ACE newydal. — 4. ACE tehdy sch; ACE daleko gest; A tisseysseho, C tissieyssieho, E tiesseyfsieho (!). — 5. ACE neb; ACE znamenal. — 6. A newydyl (!), E newidiel; ACE přesm: z (C sch.) ſwatych otczuow (CE otczow). — 7. ACE přesm: dobrych ſkutczych; E m. múdrostí: miloſti; E byl. — 8. ACE přesm: ſwatych otczuow (CE otczow). — 9. ACE plnie; ACE Ammonyus; E gmiel. — 10. E rziekali; A Euchenus, E Euchennus, C Euthemius, lat. Euthymius ; C také sch; A Dyostorus, CE Dýoffkorus. — 11. ACE m. bieše: byſſe (C bieffe, E byl) na porodie; E vczynili; ACE m. ti: ty gyſti. — 12. ACE prziebytkem; C m. sebe: ſobie. — 13. AE přesm: blyzný brechu (E byli) ſobie; A wſſyczkny; E przebywali. — 14. A ſwy; E dietky; E takz. — 15. A k nawietſſiemu, E k naywietſſiemu; E vſylowali. — 16. ACE přesm: ſwateho otcze. — 17. E nimi sch. (nespr.); ACE zedczý; A obhrazený. — 18. E byl; E ten klášteřec sch. — 19. ACE m. a jmějieše všicku potřěbici přípravnú: a wſſy potrziebyczy przypraweny (CE prziprawny); AE m. a: w niemz, C a w niemz; E byl.
Strana 87
87 R. 479a, 3. odst. R. 479a 4. odst. R. 479a, 2. odst. R. 479b, ř. 22 Tu ſmya) take ſ nimi widieli gednoho ſtareho otcye, gemuz diechv b) chronyvs. Ten sobie desyet a sto let miegieſse. Ten gesste bieſſe ostal ge- díny z uczeníkuow ſwateho Antoníe. Genz miegíefſe mezy gínymí dobrymí ſkutky tichoſt przieliſſnv. A take bíeſſe geden z uczeníkvow ſwateho Antoníe, gemuz diechus Orygenes, muz welmí flawny a mudroſti welike, Gehozto rziecz y powiestí lako vczeníe dobreho míſtra wſlickní poſluchachu, Neb gie nawodiefſe a*) w dobrych ſkutcyech rozníecowaſſe, A tak, ze by mohl oczítíe widietí, coz on pwieſſe. Tu take mezy widiechom muzie, Gemuz díechu dydynyvs, Gemuz 10 hoſpodín miloſt weliku raczil datí, A to oblíczieg geho vkazowaſſe. Ten ſwaty Dydynyus na ſſtiry a na hady, geſſto ſu rohatíj, y na gíne rozlczne hady giedowate lako by czrwky nagmenſſíe tlaczil a gemu níc neſſkodieſſe. A gíníj, geſſto tudiez take prziebywachu, Chleb ſ ſolíj, níc gíneho negíedíechu, A w tom we wſſem ſborzíe acz by gednoho nalezi, genz by olegie k tomu poziwal. A mnozy z ních ne lezíc, ale ſediec, myſlec A myſſ- leníj flow bozich, coz gedíne w tom mozíechu, maliczko podrziemíc, ſediec prziebywachu. 15 R. 482b O ſwatem amoníe, gehoz dussi widiel swaty antoníj neſuce do nebesd). POczatek prziebytkvow klafſterſkych, geſſto gſu W nytryazye tom 37b miestie, wzat geste) od Amona, gednoho otcye ſwateho, gehoz II duſſi wídiel ſwaty Antoníj, kdyz bieſſe z tiela wyſtupila, yakoz geſt o geho zíwotie a) rasurou změněno -y v -e. b) -v pozdější, červ. c) nadeps. d) červ. e) za tím podtečk. d. 1. A m. jednoho: welmi, E welmie, C sch; AC m. jemuž: gemuzto; E m. jemuž diechu: gmenem. — 2. AC přesm: Chronyus diechu; D. m. sobě: gmiegieffe, E gmiel ſobie; DE mějieše sch. — 3. E přesm: gediny byl oſtal; DA z (A zz) vczedlnikuow, CE z vczedlnykow; D Anthonya; E gmiel. — 4. ACE obš: przielyffnu y (E a) ne- ſmyrnu. — 5. ACE a sch; E byl; AD z vczedlnykuow, CE z vczedlnikow; ACE ge- muzto; E rzikali. — 6. E weliky. — 7. D Iako vcze iako vczenie (ch. pís.); A wſſeczkny C wſſeczky; ACE poſluchagycze; ACE neb jě sch; E nawodil. — 8. AC m. skutciech: gie ſkutczych, E ſkutcziech gie; E roznieczowal. — 9. ACE m. což: to czoz (C czo); E prawil. — 10. ACE m. mezi: mezy nymy, D sch; E widieli ſme; ACE m. mužě: gednoho muze z ftarczuow; E rzikalij. — 11. E vkazowal. — 12. AE m. i: a. — 13. AC přesm: gedowate hady, E gedowate hady tlaczil; D czrwiky, AC na czrwky, E na czerwky; ACE m. tłačił: zemſke ztlaczyl (CE tlacžil); ACE m. a: tak; A m. nic ne- škodieše: ſſlodieſſe!, CE malo ſſkodieſſe (E ſſkodilo) — 14. C kterziž, A genz, E gen; E m. také: tu; E przebywali; E s ſolij gedli; ACE a nycz. — 15. C negedly fu; E sch; C ſboru; AE by po sl. jenž sch. — 17. ACE m. myšlení: v myſſlenye, lat. in medi- tatione ; A gedynye; E mohli; ACE maličko sch; ACE podrziemati. — 18. ACE sediec přebýváchu sch. 1. D O ſwatë Amonyowi, gehoz duffi widiel swaty Anthonyus nefucze do nebes; C XXIIII kaa; E O ſwatem Amonie, gessto sie musyl bezdreky ozenitij a potom....; A nadp. nemá. — 2. C klafſterzſkych; AE jsú sch; ACE w Nytrzie; DACE w to. — 3. AE přesm: geſt wzat. — 4. ACE přesm: duſſie (C duſſy), kdyz bieſſe (E byla) z trela
87 R. 479a, 3. odst. R. 479a 4. odst. R. 479a, 2. odst. R. 479b, ř. 22 Tu ſmya) take ſ nimi widieli gednoho ſtareho otcye, gemuz diechv b) chronyvs. Ten sobie desyet a sto let miegieſse. Ten gesste bieſſe ostal ge- díny z uczeníkuow ſwateho Antoníe. Genz miegíefſe mezy gínymí dobrymí ſkutky tichoſt przieliſſnv. A take bíeſſe geden z uczeníkvow ſwateho Antoníe, gemuz diechus Orygenes, muz welmí flawny a mudroſti welike, Gehozto rziecz y powiestí lako vczeníe dobreho míſtra wſlickní poſluchachu, Neb gie nawodiefſe a*) w dobrych ſkutcyech rozníecowaſſe, A tak, ze by mohl oczítíe widietí, coz on pwieſſe. Tu take mezy widiechom muzie, Gemuz díechu dydynyvs, Gemuz 10 hoſpodín miloſt weliku raczil datí, A to oblíczieg geho vkazowaſſe. Ten ſwaty Dydynyus na ſſtiry a na hady, geſſto ſu rohatíj, y na gíne rozlczne hady giedowate lako by czrwky nagmenſſíe tlaczil a gemu níc neſſkodieſſe. A gíníj, geſſto tudiez take prziebywachu, Chleb ſ ſolíj, níc gíneho negíedíechu, A w tom we wſſem ſborzíe acz by gednoho nalezi, genz by olegie k tomu poziwal. A mnozy z ních ne lezíc, ale ſediec, myſlec A myſſ- leníj flow bozich, coz gedíne w tom mozíechu, maliczko podrziemíc, ſediec prziebywachu. 15 R. 482b O ſwatem amoníe, gehoz dussi widiel swaty antoníj neſuce do nebesd). POczatek prziebytkvow klafſterſkych, geſſto gſu W nytryazye tom 37b miestie, wzat geste) od Amona, gednoho otcye ſwateho, gehoz II duſſi wídiel ſwaty Antoníj, kdyz bieſſe z tiela wyſtupila, yakoz geſt o geho zíwotie a) rasurou změněno -y v -e. b) -v pozdější, červ. c) nadeps. d) červ. e) za tím podtečk. d. 1. A m. jednoho: welmi, E welmie, C sch; AC m. jemuž: gemuzto; E m. jemuž diechu: gmenem. — 2. AC přesm: Chronyus diechu; D. m. sobě: gmiegieffe, E gmiel ſobie; DE mějieše sch. — 3. E přesm: gediny byl oſtal; DA z (A zz) vczedlnikuow, CE z vczedlnykow; D Anthonya; E gmiel. — 4. ACE obš: przielyffnu y (E a) ne- ſmyrnu. — 5. ACE a sch; E byl; AD z vczedlnykuow, CE z vczedlnikow; ACE ge- muzto; E rzikali. — 6. E weliky. — 7. D Iako vcze iako vczenie (ch. pís.); A wſſeczkny C wſſeczky; ACE poſluchagycze; ACE neb jě sch; E nawodil. — 8. AC m. skutciech: gie ſkutczych, E ſkutcziech gie; E roznieczowal. — 9. ACE m. což: to czoz (C czo); E prawil. — 10. ACE m. mezi: mezy nymy, D sch; E widieli ſme; ACE m. mužě: gednoho muze z ftarczuow; E rzikalij. — 11. E vkazowal. — 12. AE m. i: a. — 13. AC přesm: gedowate hady, E gedowate hady tlaczil; D czrwiky, AC na czrwky, E na czerwky; ACE m. tłačił: zemſke ztlaczyl (CE tlacžil); ACE m. a: tak; A m. nic ne- škodieše: ſſlodieſſe!, CE malo ſſkodieſſe (E ſſkodilo) — 14. C kterziž, A genz, E gen; E m. také: tu; E przebywali; E s ſolij gedli; ACE a nycz. — 15. C negedly fu; E sch; C ſboru; AE by po sl. jenž sch. — 17. ACE m. myšlení: v myſſlenye, lat. in medi- tatione ; A gedynye; E mohli; ACE maličko sch; ACE podrziemati. — 18. ACE sediec přebýváchu sch. 1. D O ſwatë Amonyowi, gehoz duffi widiel swaty Anthonyus nefucze do nebes; C XXIIII kaa; E O ſwatem Amonie, gessto sie musyl bezdreky ozenitij a potom....; A nadp. nemá. — 2. C klafſterzſkych; AE jsú sch; ACE w Nytrzie; DACE w to. — 3. AE přesm: geſt wzat. — 4. ACE přesm: duſſie (C duſſy), kdyz bieſſe (E byla) z trela
Strana 88
88 20 5 pſano, do nebeſ neſuce. Neb ſwaty amon geſt porozen z bohateho otcye a z materze. A kdyz bieſſe giz wzroſti, przipudichu gei, ze mvſyl ſwatbu míeti. A kdyz ſye nemoze otcy a materzí odmluwítí, Y pogíe pannu. A wſſed ſ níj na pokog, kdyz ſye biechu ztagili wſſickní, Y poczie k diewcye mluwítí, a k tomu gíea) radíe, aby cziſtotu drzala a paněnſtwa chowala, 10 A pwie gíea) ſwateho pawla ſlowa a rzka: Ktoz ſwe tielo poſſkwrníj, ten wegde v wiecznu poſſkwrnu, toczifſ na zatraceníe; Ale, ktoz cziſtotu za- chowa, ten ma nadiegi k wiecznemu vtieſſeníj. A protoz geſt nama obiema lepe w cziſtotie oſtatí a diewogſtwo ſchowati, nezli geden druheho diewog- ſtwo poſſkwrnítí. Tehdy diewka geho vpoſlucha a zachowa poklad ſweho 15 panenſtwa. A kdyz mnoho czaſvow prziebywafſta w duchowenſtwij wíece nezli w tieleſenſtwij, A nízadnym hrziechem negſuc poſſkwrnena, A po ſmrtí otcowie a materzinie On wſtaw, y gide na puſſt. A geho panna, tu wdowu gſucy, w kratke chwíli mnozſtwíe diewek ſhromazdí A on mnoz- stwíe mníchvow rozplodí. A kdyz tagníe prziebywaſſe na pufſtí, Gednu przíwedechu k nemu gednoho mladcye, gehoz wztekly pes bieſſe vkuſi a on take bieſſe ſye wzteki. A tu gei wediechu w vokowach a rzetiezy ſwazawſſe, A ſ ním geho otec a matíeb), pſyece zaň. Tu gim odpowiedie ſwaty amon a rzka: Negſem te mocy, gehoz wy pſyte, Ale tot wam pwic), zet gest v wafsie 25 mocy geho zdrawíe. Ale wratte chude wdowícy gegíj wolek, geſsto ste gieid) vkradli, a ynhed bude waſſ ſyn zdraw. Tu oní leczechu ſye, ze to, a) rasurou změněno v gíj. b) -e zdá se připsáno později. c) oblouček nad í pozdější. d) rasurou změněno v gel. wyſtupyla, wydiel Swathonyus (!, CE ſwaty Anthonius). — 5. AE neftý; C přesm: neſti do nebes, yakoz geſt o geho žywotíe pſano. — 6. ACE z sch; AE m. a: od nychzto, C od nichž; E byl; E již sch; A wzoſtl!, E zrostl, C wroftl!; ACE m. při- pudichu jej: gſa przypuzen; AC že sch; A muſſy. — 7. ACE sě sch; ACE m. nemože: nemoze (E nemohl) zbyti any ſie; C odmluwiti odmluwiti!, E omluwiti; ACE i sch; CE poval. — 8. A sě sch. (nespr.); E přesm: wſſiczni bylij ztagilij; ACE i sch; E ku pannie. — 9. ACE radyti; A drzela, E drziala; A diewoystwa, CE panenstwie; C za- chowala. — 10. E a sch; ACE rzka; ACE jie sch; AEC a řka sch; E poſſkrnij; ACE ten sch. — 12. AE m. zachová: gma, C ma; ACE a sch; C proto; E nam. — 13. ACE mnohem lepe; D přesm: w cziſtotie lepe; D panenstwo, CE panenstwie; C zachowati, E chowati; ACE nezli by. — 14. DCE panenstwie; ACE obš: zruſſyl a poſſkwrnyl; E panna; ACE m. jeho uposlúcha: vpoſlucha (E vpoſluchaw) geho rzieczý; ACE m. a: ý; ACE m. zachova: vtagý. — 15. A diewoystwa, CE panenstwie; E przebywali. — 16. E nez; ACE a sch; AC neygſucze; E pofſkwrnienij. — 17. E m. a po smrti otcově a mateřině on vstav: on oſtaw po ſmrti otcze a materze; CE ſſel; E puſſcz; A a po smrti .... na púšť sch. — 18. AC m. vdovú: w domu, lat. intra domum; E shromaz- diwſſe. — 19. ACE m. mnichuov: mnychuow s ſebu; E rozplodil. — 20. E przebywal; AC przywedu, E prziwedli. — 21. DCE mladencze; A přesm: pes wztekly; E přesm: byl wztekly pes; E vkuſyl, A vgedl; AE m. a on: a, C genž; ACE přesm: ſie bjeſſe (E byl). — 22. ACE m. tu jej: toho; A wedieſſe!, C wedechu, E wedli; AC ſwazana, E ſwazaneho. — 23. AE m. tu: Tehdy; A jim sch; E odpowiediel; ACE a sch; AE řka sch. — 24. C to; AE přesm: wam to; A prawi; ACE ze; C ge, E geft to. — 25. E m. ale: Wecze, AC sch; AC m. vratte: wratte wecze; ACE chudé sch; DC wdowie; AE gehoz, C gehozto. — 26. E m. jiej: wy; ACE přesm: zdraw syn waſs;
88 20 5 pſano, do nebeſ neſuce. Neb ſwaty amon geſt porozen z bohateho otcye a z materze. A kdyz bieſſe giz wzroſti, przipudichu gei, ze mvſyl ſwatbu míeti. A kdyz ſye nemoze otcy a materzí odmluwítí, Y pogíe pannu. A wſſed ſ níj na pokog, kdyz ſye biechu ztagili wſſickní, Y poczie k diewcye mluwítí, a k tomu gíea) radíe, aby cziſtotu drzala a paněnſtwa chowala, 10 A pwie gíea) ſwateho pawla ſlowa a rzka: Ktoz ſwe tielo poſſkwrníj, ten wegde v wiecznu poſſkwrnu, toczifſ na zatraceníe; Ale, ktoz cziſtotu za- chowa, ten ma nadiegi k wiecznemu vtieſſeníj. A protoz geſt nama obiema lepe w cziſtotie oſtatí a diewogſtwo ſchowati, nezli geden druheho diewog- ſtwo poſſkwrnítí. Tehdy diewka geho vpoſlucha a zachowa poklad ſweho 15 panenſtwa. A kdyz mnoho czaſvow prziebywafſta w duchowenſtwij wíece nezli w tieleſenſtwij, A nízadnym hrziechem negſuc poſſkwrnena, A po ſmrtí otcowie a materzinie On wſtaw, y gide na puſſt. A geho panna, tu wdowu gſucy, w kratke chwíli mnozſtwíe diewek ſhromazdí A on mnoz- stwíe mníchvow rozplodí. A kdyz tagníe prziebywaſſe na pufſtí, Gednu przíwedechu k nemu gednoho mladcye, gehoz wztekly pes bieſſe vkuſi a on take bieſſe ſye wzteki. A tu gei wediechu w vokowach a rzetiezy ſwazawſſe, A ſ ním geho otec a matíeb), pſyece zaň. Tu gim odpowiedie ſwaty amon a rzka: Negſem te mocy, gehoz wy pſyte, Ale tot wam pwic), zet gest v wafsie 25 mocy geho zdrawíe. Ale wratte chude wdowícy gegíj wolek, geſsto ste gieid) vkradli, a ynhed bude waſſ ſyn zdraw. Tu oní leczechu ſye, ze to, a) rasurou změněno v gíj. b) -e zdá se připsáno později. c) oblouček nad í pozdější. d) rasurou změněno v gel. wyſtupyla, wydiel Swathonyus (!, CE ſwaty Anthonius). — 5. AE neftý; C přesm: neſti do nebes, yakoz geſt o geho žywotíe pſano. — 6. ACE z sch; AE m. a: od nychzto, C od nichž; E byl; E již sch; A wzoſtl!, E zrostl, C wroftl!; ACE m. při- pudichu jej: gſa przypuzen; AC že sch; A muſſy. — 7. ACE sě sch; ACE m. nemože: nemoze (E nemohl) zbyti any ſie; C odmluwiti odmluwiti!, E omluwiti; ACE i sch; CE poval. — 8. A sě sch. (nespr.); E přesm: wſſiczni bylij ztagilij; ACE i sch; E ku pannie. — 9. ACE radyti; A drzela, E drziala; A diewoystwa, CE panenstwie; C za- chowala. — 10. E a sch; ACE rzka; ACE jie sch; AEC a řka sch; E poſſkrnij; ACE ten sch. — 12. AE m. zachová: gma, C ma; ACE a sch; C proto; E nam. — 13. ACE mnohem lepe; D přesm: w cziſtotie lepe; D panenstwo, CE panenstwie; C zachowati, E chowati; ACE nezli by. — 14. DCE panenstwie; ACE obš: zruſſyl a poſſkwrnyl; E panna; ACE m. jeho uposlúcha: vpoſlucha (E vpoſluchaw) geho rzieczý; ACE m. a: ý; ACE m. zachova: vtagý. — 15. A diewoystwa, CE panenstwie; E przebywali. — 16. E nez; ACE a sch; AC neygſucze; E pofſkwrnienij. — 17. E m. a po smrti otcově a mateřině on vstav: on oſtaw po ſmrti otcze a materze; CE ſſel; E puſſcz; A a po smrti .... na púšť sch. — 18. AC m. vdovú: w domu, lat. intra domum; E shromaz- diwſſe. — 19. ACE m. mnichuov: mnychuow s ſebu; E rozplodil. — 20. E przebywal; AC przywedu, E prziwedli. — 21. DCE mladencze; A přesm: pes wztekly; E přesm: byl wztekly pes; E vkuſyl, A vgedl; AE m. a on: a, C genž; ACE přesm: ſie bjeſſe (E byl). — 22. ACE m. tu jej: toho; A wedieſſe!, C wedechu, E wedli; AC ſwazana, E ſwazaneho. — 23. AE m. tu: Tehdy; A jim sch; E odpowiediel; ACE a sch; AE řka sch. — 24. C to; AE přesm: wam to; A prawi; ACE ze; C ge, E geft to. — 25. E m. ale: Wecze, AC sch; AC m. vratte: wratte wecze; ACE chudé sch; DC wdowie; AE gehoz, C gehozto. — 26. E m. jiej: wy; ACE přesm: zdraw syn waſs;
Strana 89
89 38а coz biechu tagníe vczínili, to ſwatemu otcy zyeweno bylo, A pto ſye take vtreſſichu, II Ze gim cyeſtu vkazal k zdrawíj gich ſynu. A iakz brzo wra- tichu kradez a wzda modlitbu ſwaty otec k hoſpodínu, Tak ynhed tomu mladcy zdrawie ſye nawratí. 30 R. 483а O ſwatem pawlu, genz geſt ſlul ſproſtnya) (IEden bieſſe z uczeníkuow ſwateho antoníe, Tomu diechu pawel a przigmie ſproſtny. Ten na poczatcye ſweho prziebytka, kdyz ſwu zenu w cyzołozſtwíj zaſtupí, Nizadnemu níc nerzek, y wygíde z domu a v we- likem ſmutcye y zagide na puſſt. A kdyz, v welike truchloſtí gſa, y zabludí, Tu ſye my vda przígíti k klafftercy ſwateho antoníe. A tu vzrzíew míeſto vtrefſene, tu oſta. A kdyz ſwateho antoníe poczie tazatí, kudy by mohl k ſpaſeníj przigíti, Tehdy ſwaty antonyus, wzezrziew nan a vzrziew gei czlowieka ſproſtneho przirozeníe, odpowiedie gemu a rzka: Swobodníe mvozeſſ ſpaſen bytí, acz chcefſ toho poſluſſen bytí, cozt powiedíe. Tu 10 on ſlibi toho wſſeho poſluſſen bytí, coz by gemu rozkazal. Swaty antoníj, geho ſlibu chtie zkuſytí, an ſtogíj przied tagniczku, tocziſí przied chalupku gemu wecye: Czekay mne tuto, donizt newyndu, a modl ſye bohu! A wſſed ſwaty antoníj w tagniczku, tocziſſ chalupku, Y byl tam przieſ den a przieſ noc. A okeneczkem wyhledagíe czaſtokrat, Y widiefse gei bez vobleweníe 15 modlece ſye bohu a nehna ſye nikame; Ale ſtaſſe na wedrzie przíeſ den 5 a) červ. ACE m. tu: Tehdy; E lekli; AE m. se: ſie welmi, C sie wſſiczkny. — 27. E byli; D m. to: ze to, ACE sch; C zgewno; D přesm: bylo zgewno. — 28. E m. utěšichu: vczynili; AE přesm: vkaza (E vkazal) gych ſyna k zdrawie, C vkazal k gich ſyna zdrawy; A m. jakž: kdyz. — 29. E wratili; E kradez; E wzdal; E m. inhed: yhned ſie. — 30. DCE mladenczy; E m. sě navráti: nawratilo. 1. DO ſwatem Pawlu, genz gest ſlul zprostny; C XXV kaa ; E O Swatem Pawle ſproſtnem; A nadp. nemá. — 2. E byl; AD z vczedlnykuow, CE z vczedlnikow; E m. diechu: gmeno. — 4. E zastupil; ACE nepowieda; ACE i sch; A wynyde, CE wyffel. — 5. ACE i sch; ACE přesm: na pufst zagyde (C zaffel gt, E zaffiel); ACE i sch; AC bludieſſe, E bludil. — 6. ACE tu sch; D gemu; ACE přesm: vda (E vdalo) ſie gemu; C k klaſſteru; D Antonya. — 7. C oſtal; D přesm: oſta tu, AE y oſta (E oftal) tu; A přesm: mohl by. — 8. ACE přesm: wezrziew (C pohlediew) nan ſwaty Anthonyus (E Anthoň); E vzrzel. — 9. C člověka sch; E odpowiediel; E jemu sch. — 10. ACE m. ač chceš: chczefſ-ly; AE toho sch; AE přesm: byti poſlufſen; C přesm: byti poſluſſen toho; AC czot; DE powiem; ACE m. tu: Tehdy. — 11. ACE m. toho všeho poslušen býti: to wſſe (E wſfie) rad czynyti (CE vcžiniti); AC Anthonyus, E Anthoň. — 12. E přesm: chtie ſlibu geho; AE taynyczy; AE přěd sch; C přesm: przed chalupu totiž taynícžku. — 13. A m. vecě: powiedie, C powiedie rzka; E přesm: powiediel gemu; A donyzd, DC domidzt, E dokudz; A modlyl!; C m. a: Y, AE sch. — 14. A Antho- nyus, C Antonyus totiž, E Anthon; AD w chalupku; E točíš chalúpku sch; C m. v tajničku točíš chalúpku: totiž w taýniczku; A m. i byl: aby!; C m. a: modle ſie bohu a. — 15. A m. noc: nocz byl; E přesm: przes nocz a przes den; AE okenczem; ACE m. častokrát: taynie czaftokrat; C i sch; E widtel; D woblewenie. — 16. AC modlyti; E přesm: bohu ſie modlyti; CE nykam; E ſtal. — 17. ACE i sch; E na po
89 38а coz biechu tagníe vczínili, to ſwatemu otcy zyeweno bylo, A pto ſye take vtreſſichu, II Ze gim cyeſtu vkazal k zdrawíj gich ſynu. A iakz brzo wra- tichu kradez a wzda modlitbu ſwaty otec k hoſpodínu, Tak ynhed tomu mladcy zdrawie ſye nawratí. 30 R. 483а O ſwatem pawlu, genz geſt ſlul ſproſtnya) (IEden bieſſe z uczeníkuow ſwateho antoníe, Tomu diechu pawel a przigmie ſproſtny. Ten na poczatcye ſweho prziebytka, kdyz ſwu zenu w cyzołozſtwíj zaſtupí, Nizadnemu níc nerzek, y wygíde z domu a v we- likem ſmutcye y zagide na puſſt. A kdyz, v welike truchloſtí gſa, y zabludí, Tu ſye my vda przígíti k klafftercy ſwateho antoníe. A tu vzrzíew míeſto vtrefſene, tu oſta. A kdyz ſwateho antoníe poczie tazatí, kudy by mohl k ſpaſeníj przigíti, Tehdy ſwaty antonyus, wzezrziew nan a vzrziew gei czlowieka ſproſtneho przirozeníe, odpowiedie gemu a rzka: Swobodníe mvozeſſ ſpaſen bytí, acz chcefſ toho poſluſſen bytí, cozt powiedíe. Tu 10 on ſlibi toho wſſeho poſluſſen bytí, coz by gemu rozkazal. Swaty antoníj, geho ſlibu chtie zkuſytí, an ſtogíj przied tagniczku, tocziſí przied chalupku gemu wecye: Czekay mne tuto, donizt newyndu, a modl ſye bohu! A wſſed ſwaty antoníj w tagniczku, tocziſſ chalupku, Y byl tam przieſ den a przieſ noc. A okeneczkem wyhledagíe czaſtokrat, Y widiefse gei bez vobleweníe 15 modlece ſye bohu a nehna ſye nikame; Ale ſtaſſe na wedrzie przíeſ den 5 a) červ. ACE m. tu: Tehdy; E lekli; AE m. se: ſie welmi, C sie wſſiczkny. — 27. E byli; D m. to: ze to, ACE sch; C zgewno; D přesm: bylo zgewno. — 28. E m. utěšichu: vczynili; AE přesm: vkaza (E vkazal) gych ſyna k zdrawie, C vkazal k gich ſyna zdrawy; A m. jakž: kdyz. — 29. E wratili; E kradez; E wzdal; E m. inhed: yhned ſie. — 30. DCE mladenczy; E m. sě navráti: nawratilo. 1. DO ſwatem Pawlu, genz gest ſlul zprostny; C XXV kaa ; E O Swatem Pawle ſproſtnem; A nadp. nemá. — 2. E byl; AD z vczedlnykuow, CE z vczedlnikow; E m. diechu: gmeno. — 4. E zastupil; ACE nepowieda; ACE i sch; A wynyde, CE wyffel. — 5. ACE i sch; ACE přesm: na pufst zagyde (C zaffel gt, E zaffiel); ACE i sch; AC bludieſſe, E bludil. — 6. ACE tu sch; D gemu; ACE přesm: vda (E vdalo) ſie gemu; C k klaſſteru; D Antonya. — 7. C oſtal; D přesm: oſta tu, AE y oſta (E oftal) tu; A přesm: mohl by. — 8. ACE přesm: wezrziew (C pohlediew) nan ſwaty Anthonyus (E Anthoň); E vzrzel. — 9. C člověka sch; E odpowiediel; E jemu sch. — 10. ACE m. ač chceš: chczefſ-ly; AE toho sch; AE přesm: byti poſlufſen; C přesm: byti poſluſſen toho; AC czot; DE powiem; ACE m. tu: Tehdy. — 11. ACE m. toho všeho poslušen býti: to wſſe (E wſfie) rad czynyti (CE vcžiniti); AC Anthonyus, E Anthoň. — 12. E přesm: chtie ſlibu geho; AE taynyczy; AE přěd sch; C přesm: przed chalupu totiž taynícžku. — 13. A m. vecě: powiedie, C powiedie rzka; E přesm: powiediel gemu; A donyzd, DC domidzt, E dokudz; A modlyl!; C m. a: Y, AE sch. — 14. A Antho- nyus, C Antonyus totiž, E Anthon; AD w chalupku; E točíš chalúpku sch; C m. v tajničku točíš chalúpku: totiž w taýniczku; A m. i byl: aby!; C m. a: modle ſie bohu a. — 15. A m. noc: nocz byl; E přesm: przes nocz a przes den; AE okenczem; ACE m. častokrát: taynie czaftokrat; C i sch; E widtel; D woblewenie. — 16. AC modlyti; E přesm: bohu ſie modlyti; CE nykam; E ſtal. — 17. ACE i sch; E na po
Strana 90
90 a przieſ noc y na roſye na ſtudene. A tak bieſſe przikazaníe poſluſſen, ze ſye ſ míeſta nikamez nehníeſſe Wyfſed nazaítrzie ſwaty antoníj, Y poczie geí vczítí, aby ſwyma 20 rukama robotowal o prziebytcye oſobnenem, Ale ſwu myſlíj y zadoſtíja) aby to dielal, coz geſt bvoh przikazal. Gednu geí dne navczí gíeſti, a toz w neſſporníj hodinu, a nikdy do ſytoſti, Il A v pitíj take ſkrownu byti. 38b Neb wíno horkoftí tíeleſne neſmíerne przidawa; Y woda, ktoz gí neſmierníe píe, duſfí w gegíem opatrzeníj prziekazíe. A kdyz geí wſſemu navczí, kterak 25 by míel prziebywatí, We trzíech mílech wzdal od ſebe geí w gedne cha- lupcye pustenníkem vſtawí. To mu, coz geí bieſſe navczíl, plnítí kazal. Y poczie geho w milo�tí nawfftiewowatí a welmi weſele A naleze geí w tom przikazaníj wſſij myſlij y wſſij tbu vſtawíczna. Gednoho dne, kdyz ſye ſlawna Y we wſſech dobrych ſkutcyech 30 ſwrchowana bratrzie ſnídechu, Tu ſye przihodí ſwatemu pawlu ſ ními take przígítí. A kdyz ſpolu o procyech a o naſſem ſpaſyteli hlubocye mivwiechu, Tu ſwaty pawel z ſweho ſpſtenſtwie poczie gich tazatí, kto ſu byli prwe na ſwietie, procy-li czili kryſtus, naſs ſpaſytel. Tehdy ſwaty antonyus, ze tak bieſſe hlupíe otazal, poczie ſye zaň ſtydietí; Awſſak 35 ochotníe gemu kazalib) mlczíec odgítí. Tehdy ſwaty pawel to wſſecko, coz gemu ſwaty antonyus kazal, yako bozíe przikazanie drzieſſe. A ſſed do ſwe chalupky, y poczie nemluwíti. A kdyz to ſwaty antoníj vzrzíe, poczie ſie díwítí, odkud by gemu to przífſlo przíkazaníe, tocziſs mlczietí, neb mu nebíefſe przikazal mlczíetí. A kdyz gemu kaza mlvwítí, otaza 40 geho, procz by drzal mlczieníe. Odpowiedíe gemu: Tyſ mi, otcze ſwaty a) z- nadeps. b) připsáno později na okraji. sl. rosě sch; E byl. — 18. A nykame, CE nykam; C nehnul gest, E nehnul. — 19. C Sſed ; AC Anthonyus, E Anthon ; ACE geho. — 20. ACE m. robotoval: vſylowal; ACE oſobnem. — 21. C czo; ACE jest sch; D dnem. — 22. AE přesm. a obš: Gednu dne gieſti gemu przykaza (E przikazal), a to w neſſporny hodynu gey nauczy (E navczyl), C Gednu dne gieſti, a to w Neſſporni hodinu, geý naucžy; C a sch; A m. nikdy: ynhed, E yhned!. — 23. A Nebo; ACE m. tělesné: tielu; ACE neſkrownie. — 24. A m. v jejiem: gie, E w gegi; AC nauči sch; E přesm: navczil wſſemu. — 25. AC m. přěbývati: prziebywati, nauczý; ACE m. ve třěch míléch: za trzy mile; E wzdalij, A. wzal!; ACE jej sch. — 26. ACE m. pústenníkem ustavi: puſtennyczie gey oſtawy (C vſtawi, E oſtawil); ACE m. to mu: a to gemu; E m. jej: geſt!; E bylo!; A nuczyl!; ACE m. plniti: plodyti. — 27. ACE geyg; ACE v milosti sch; AE weſſela; ACE a sch; A nalez, C nalezl; E přesm: gey nalezl. — 28. D m. tbú: peczij, C wieczy; E přesm: vstawicznu (!) tbu. — 29. ACE m. sě: fie k ſwatev Anthonij; CE ſlawni; E dobrých sch. — 30. CE swrchowaný; A ſnydu, CE feffly; ACE m. tu sě přihodi: przyhody (E przihodilo) ſie. — 31. AC m. spolu: mezy ſebu. — 32. E mluwili; ACE m. tu: Tehdy; Dez ſwe zproſtnoſti. — 33. E czy. — 34. E Anthoň; D m. tak: ſe tak; ACE přesm: hlupie bieſſe (E byl); AE přesm: zan fie pocze. — 35. D m. jemu kázali mlčiec odjíti: gemu mlczieti kaza, A gev mluwiecz mlczie kaza domu gyti, E gemu mluwicz mlczeti kazal odgiti, C gemu mlcziecz kazal odgiti. — 36. ACE jemu sch; E m. Antonius: Anthon, C Anthonijij gemu; ACm. kázal: powiediefſe, E powie- diel; E drziel — 37. ACE přesm: a do ſwe chalupy (C chalupky) ſſed (E ffiel); AC Anthonyus, E Anthoň; E vzrzel. — 38. A přesm: to gemu; AE mlczenye. — 39. ACE m. neb: gehoz; ACE gemu; E nebyl; ACE mlčěti sch; CE kazal; C otazal. — 40. ACE
90 a przieſ noc y na roſye na ſtudene. A tak bieſſe przikazaníe poſluſſen, ze ſye ſ míeſta nikamez nehníeſſe Wyfſed nazaítrzie ſwaty antoníj, Y poczie geí vczítí, aby ſwyma 20 rukama robotowal o prziebytcye oſobnenem, Ale ſwu myſlíj y zadoſtíja) aby to dielal, coz geſt bvoh przikazal. Gednu geí dne navczí gíeſti, a toz w neſſporníj hodinu, a nikdy do ſytoſti, Il A v pitíj take ſkrownu byti. 38b Neb wíno horkoftí tíeleſne neſmíerne przidawa; Y woda, ktoz gí neſmierníe píe, duſfí w gegíem opatrzeníj prziekazíe. A kdyz geí wſſemu navczí, kterak 25 by míel prziebywatí, We trzíech mílech wzdal od ſebe geí w gedne cha- lupcye pustenníkem vſtawí. To mu, coz geí bieſſe navczíl, plnítí kazal. Y poczie geho w milo�tí nawfftiewowatí a welmi weſele A naleze geí w tom przikazaníj wſſij myſlij y wſſij tbu vſtawíczna. Gednoho dne, kdyz ſye ſlawna Y we wſſech dobrych ſkutcyech 30 ſwrchowana bratrzie ſnídechu, Tu ſye przihodí ſwatemu pawlu ſ ními take przígítí. A kdyz ſpolu o procyech a o naſſem ſpaſyteli hlubocye mivwiechu, Tu ſwaty pawel z ſweho ſpſtenſtwie poczie gich tazatí, kto ſu byli prwe na ſwietie, procy-li czili kryſtus, naſs ſpaſytel. Tehdy ſwaty antonyus, ze tak bieſſe hlupíe otazal, poczie ſye zaň ſtydietí; Awſſak 35 ochotníe gemu kazalib) mlczíec odgítí. Tehdy ſwaty pawel to wſſecko, coz gemu ſwaty antonyus kazal, yako bozíe przikazanie drzieſſe. A ſſed do ſwe chalupky, y poczie nemluwíti. A kdyz to ſwaty antoníj vzrzíe, poczie ſie díwítí, odkud by gemu to przífſlo przíkazaníe, tocziſs mlczietí, neb mu nebíefſe przikazal mlczíetí. A kdyz gemu kaza mlvwítí, otaza 40 geho, procz by drzal mlczieníe. Odpowiedíe gemu: Tyſ mi, otcze ſwaty a) z- nadeps. b) připsáno později na okraji. sl. rosě sch; E byl. — 18. A nykame, CE nykam; C nehnul gest, E nehnul. — 19. C Sſed ; AC Anthonyus, E Anthon ; ACE geho. — 20. ACE m. robotoval: vſylowal; ACE oſobnem. — 21. C czo; ACE jest sch; D dnem. — 22. AE přesm. a obš: Gednu dne gieſti gemu przykaza (E przikazal), a to w neſſporny hodynu gey nauczy (E navczyl), C Gednu dne gieſti, a to w Neſſporni hodinu, geý naucžy; C a sch; A m. nikdy: ynhed, E yhned!. — 23. A Nebo; ACE m. tělesné: tielu; ACE neſkrownie. — 24. A m. v jejiem: gie, E w gegi; AC nauči sch; E přesm: navczil wſſemu. — 25. AC m. přěbývati: prziebywati, nauczý; ACE m. ve třěch míléch: za trzy mile; E wzdalij, A. wzal!; ACE jej sch. — 26. ACE m. pústenníkem ustavi: puſtennyczie gey oſtawy (C vſtawi, E oſtawil); ACE m. to mu: a to gemu; E m. jej: geſt!; E bylo!; A nuczyl!; ACE m. plniti: plodyti. — 27. ACE geyg; ACE v milosti sch; AE weſſela; ACE a sch; A nalez, C nalezl; E přesm: gey nalezl. — 28. D m. tbú: peczij, C wieczy; E přesm: vstawicznu (!) tbu. — 29. ACE m. sě: fie k ſwatev Anthonij; CE ſlawni; E dobrých sch. — 30. CE swrchowaný; A ſnydu, CE feffly; ACE m. tu sě přihodi: przyhody (E przihodilo) ſie. — 31. AC m. spolu: mezy ſebu. — 32. E mluwili; ACE m. tu: Tehdy; Dez ſwe zproſtnoſti. — 33. E czy. — 34. E Anthoň; D m. tak: ſe tak; ACE přesm: hlupie bieſſe (E byl); AE přesm: zan fie pocze. — 35. D m. jemu kázali mlčiec odjíti: gemu mlczieti kaza, A gev mluwiecz mlczie kaza domu gyti, E gemu mluwicz mlczeti kazal odgiti, C gemu mlcziecz kazal odgiti. — 36. ACE jemu sch; E m. Antonius: Anthon, C Anthonijij gemu; ACm. kázal: powiediefſe, E powie- diel; E drziel — 37. ACE přesm: a do ſwe chalupy (C chalupky) ſſed (E ffiel); AC Anthonyus, E Anthoň; E vzrzel. — 38. A přesm: to gemu; AE mlczenye. — 39. ACE m. neb: gehoz; ACE gemu; E nebyl; ACE mlčěti sch; CE kazal; C otazal. — 40. ACE
Strana 91
91 39a przikazal, abych ſſel a mlozal. A vzas ſye ſwaty antoníj, ze on ta ſlowa drzal, geſſto gemv byl obmeſſkaníe powiediel O tom mlczienij, wecye: Tento nas v poſluſſenſtwij prziedſſel; Neb my, ſlyffiece ſlowa bozie w ſſwatem píſmie, wſſak ne wſſeho plnímya), Ale on, coz od nas ſlyffij, to, iako by od ſamoho boha ſlyſſal, tak to wſſecko plníj. Tu ſwaty Antonyus, chtie geí wíece o poſluffenstwíj navczití, Niekdy gemu to kazaſſe czíníti, geſſto k ſmyſlu nepodobno y beze wſſie potrzieby, II A chtie geho poſluſſenſtwíe tady zkuſytí. A niekdy gemu kazaſſe, wodu waziece z ſtudnícye cyely den, y rozlewatí po zemí A ſpletene koffiky rozpletatí a opiet zaſye ſpletati Anebo rucho ſſſite rozſſijwatí a opiet ſſſití. 50 A tak mnoho gíneho, coz gemu ſwaty Antoníj przikazal czínítí, W níczemz nebyl nepoſluſſen, Aní w tom, gefſto neníe k ſmyſlu podobno, kdy byl ptíwen, Ale to wſſe míle a ſnazníe plníl, Tak yakz v male chwílí yako ktery otec ſwaty ſwrchowany zíwot wedieſſe. Gehoz przikladem ſwaty Antonyus poczie vczítí a rzka: Ktoz chce wſkuorzie ſwrchowan bytí, Ten 55 aby ſye ſam treſktal a ma opuſtití wvoli wlaſtnij — a ta wvole acz by byla y ſpwedlna —, Ale podle naſſeho ſpaſytele przikazaníe W ſwatem czteníj powiediene drzietí, Aby ſye odpowiediel kazdy ſam ſebe a odrzekl sye take wvole wlaſtníe. A opiet gest naſs spaſytel powiediel we czteníj a rzka: Neprzíſſel ſem na tento ſwíet, abych mu wvoli czíníl, Ale toho, genz míe 60 geſt poſlal. Zagiſte wvole yezukryſtowa, naſſeho ſpaſytele, nebyla ptíwna bohu otcy ptí geho wuoli, Ale plnu wuoh otcowu plníefſe, aby nebyl ne- poſluſſny widien, kdyz by wuoli ſwu czinti, genz o poſluſſenſtwij vczieſſe a gie prziſfel na ſwiet plnítí. O, czímz my wíece nepoſluſſníj, wlaſtníj wuoli czíniece! A protoz ſwaty pawel nam geſt na prziklad, Genz ſwym po- 65 45 a) -y rasurou změněno v -e. m. odpovědě jemu: Tehdy gemu odpowidie (!, C odpowiedie, E odpowiediel). — 41. E mlczel; C vžaſl, E vlek; AC Anthonyus, E Anthoň. — 42. E drziel; C přesm: byl gemu; ACE m. vecě: podywyw ſie powiedie (C y powiedie, E y powiediel). — 43. A Ten; ACE m. nás: z nas; ACE m. přědšel; prziedczý. — 45. ACE to sch; ACE fa- meho; A ſlyfſel, E flyffiel. — 46. ACE m. tu: A to; ACE m. chtě: vzrziew a chtie; ACE přesm: o poſluſſenstwy wiecze. — 47. E kazal vczyniti; AE m. k smyslu: k ſmie- chu; E podobno. — 48. E tudy; ACE a sch; E przikazal. — 49. ACE přesm: wuodu (CE wodu) czely den z studnycze wazecz. — 50. ACE zasě sch; ACE ſpleſti; A roz- fſtywati, C roſcziwati, E rozparowati, D rozſtoczowati; AC m. opět: opiet w hromadu, E zafie. — 51. AC m. Antoní: Anthonyus bieffe, E Anthon byl; CE m. činiti: a cziniti gemu kazal, A sch. — 52. ACE m. v tom: w tom gemu; D m. kdy: by kdy. — 53. D wſſeczko; AE m. plnil: trptel a plnyl; A m. takz jakž: takz yakz, C takze. — 54. ACE přesm: ſwaty otecz; C wedl gest, E wedl. — 55. E Anthon; AC kto; C ſkuoro. — 56. ACE m. a před má: ten. — 57. DCE ſprawedliwa. — 58. AE powiedieneho, C po- wiedieno. — 59. ACE m. a: Aneb; ACE geft sch. — 60. ACE m. činil: plnyl; E mne. — 61. ACE jest sch. — 62. ACE m. Bohu Otci proti jeho vuoli: wuoly (C woly) otcze boha (C přesm: boha otcze); ACE m. plnú: proto (spr.); A wuolu; E přesm: plnil otczowu. — 63. C m. když by: kdyby; A wulu (-u předěláno v -ý); AE m. činil: plnyl; E vczyl. — 64. A m. jě: geft, C geho; E m. přišel: prziffel geſt; A m. na svět: na ſwiet gy, E na ſwiet gie, C na swietie; AE m. ó: A; ACE czym; AC m. my: ſmy, E ſme; ACE m. viece: wiecze my. — 65. A czyniecz, E czynicz; ACE proto; ACE
91 39a przikazal, abych ſſel a mlozal. A vzas ſye ſwaty antoníj, ze on ta ſlowa drzal, geſſto gemv byl obmeſſkaníe powiediel O tom mlczienij, wecye: Tento nas v poſluſſenſtwij prziedſſel; Neb my, ſlyffiece ſlowa bozie w ſſwatem píſmie, wſſak ne wſſeho plnímya), Ale on, coz od nas ſlyffij, to, iako by od ſamoho boha ſlyſſal, tak to wſſecko plníj. Tu ſwaty Antonyus, chtie geí wíece o poſluffenstwíj navczití, Niekdy gemu to kazaſſe czíníti, geſſto k ſmyſlu nepodobno y beze wſſie potrzieby, II A chtie geho poſluſſenſtwíe tady zkuſytí. A niekdy gemu kazaſſe, wodu waziece z ſtudnícye cyely den, y rozlewatí po zemí A ſpletene koffiky rozpletatí a opiet zaſye ſpletati Anebo rucho ſſſite rozſſijwatí a opiet ſſſití. 50 A tak mnoho gíneho, coz gemu ſwaty Antoníj przikazal czínítí, W níczemz nebyl nepoſluſſen, Aní w tom, gefſto neníe k ſmyſlu podobno, kdy byl ptíwen, Ale to wſſe míle a ſnazníe plníl, Tak yakz v male chwílí yako ktery otec ſwaty ſwrchowany zíwot wedieſſe. Gehoz przikladem ſwaty Antonyus poczie vczítí a rzka: Ktoz chce wſkuorzie ſwrchowan bytí, Ten 55 aby ſye ſam treſktal a ma opuſtití wvoli wlaſtnij — a ta wvole acz by byla y ſpwedlna —, Ale podle naſſeho ſpaſytele przikazaníe W ſwatem czteníj powiediene drzietí, Aby ſye odpowiediel kazdy ſam ſebe a odrzekl sye take wvole wlaſtníe. A opiet gest naſs spaſytel powiediel we czteníj a rzka: Neprzíſſel ſem na tento ſwíet, abych mu wvoli czíníl, Ale toho, genz míe 60 geſt poſlal. Zagiſte wvole yezukryſtowa, naſſeho ſpaſytele, nebyla ptíwna bohu otcy ptí geho wuoli, Ale plnu wuoh otcowu plníefſe, aby nebyl ne- poſluſſny widien, kdyz by wuoli ſwu czinti, genz o poſluſſenſtwij vczieſſe a gie prziſfel na ſwiet plnítí. O, czímz my wíece nepoſluſſníj, wlaſtníj wuoli czíniece! A protoz ſwaty pawel nam geſt na prziklad, Genz ſwym po- 65 45 a) -y rasurou změněno v -e. m. odpovědě jemu: Tehdy gemu odpowidie (!, C odpowiedie, E odpowiediel). — 41. E mlczel; C vžaſl, E vlek; AC Anthonyus, E Anthoň. — 42. E drziel; C přesm: byl gemu; ACE m. vecě: podywyw ſie powiedie (C y powiedie, E y powiediel). — 43. A Ten; ACE m. nás: z nas; ACE m. přědšel; prziedczý. — 45. ACE to sch; ACE fa- meho; A ſlyfſel, E flyffiel. — 46. ACE m. tu: A to; ACE m. chtě: vzrziew a chtie; ACE přesm: o poſluſſenstwy wiecze. — 47. E kazal vczyniti; AE m. k smyslu: k ſmie- chu; E podobno. — 48. E tudy; ACE a sch; E przikazal. — 49. ACE přesm: wuodu (CE wodu) czely den z studnycze wazecz. — 50. ACE zasě sch; ACE ſpleſti; A roz- fſtywati, C roſcziwati, E rozparowati, D rozſtoczowati; AC m. opět: opiet w hromadu, E zafie. — 51. AC m. Antoní: Anthonyus bieffe, E Anthon byl; CE m. činiti: a cziniti gemu kazal, A sch. — 52. ACE m. v tom: w tom gemu; D m. kdy: by kdy. — 53. D wſſeczko; AE m. plnil: trptel a plnyl; A m. takz jakž: takz yakz, C takze. — 54. ACE přesm: ſwaty otecz; C wedl gest, E wedl. — 55. E Anthon; AC kto; C ſkuoro. — 56. ACE m. a před má: ten. — 57. DCE ſprawedliwa. — 58. AE powiedieneho, C po- wiedieno. — 59. ACE m. a: Aneb; ACE geft sch. — 60. ACE m. činil: plnyl; E mne. — 61. ACE jest sch. — 62. ACE m. Bohu Otci proti jeho vuoli: wuoly (C woly) otcze boha (C přesm: boha otcze); ACE m. plnú: proto (spr.); A wuolu; E přesm: plnil otczowu. — 63. C m. když by: kdyby; A wulu (-u předěláno v -ý); AE m. činil: plnyl; E vczyl. — 64. A m. jě: geft, C geho; E m. přišel: prziffel geſt; A m. na svět: na ſwiet gy, E na ſwiet gie, C na swietie; AE m. ó: A; ACE czym; AC m. my: ſmy, E ſme; ACE m. viece: wiecze my. — 65. A czyniecz, E czynicz; ACE proto; ACE
Strana 92
92 ſluſſenstwím a ſprostenstwím gest tak w dobrych ſkutcyech pſpíel, Ze wiec y wieczffie díwy czíníl nez ſwaty antoníj. A kdyz gednoho czaſu mnozſtwie neduzíwych ze wſſie wlaſti chtíec, aby gíe vzdrawila), ſbieze ſyeb) k ſwatemu pawlu, A vbaw ſye ſwaty antoníj, aby ſye nerozpaczil p mnozſtwie lida, W nagdalſſíj puſſt gemu gítí kaza, k nemuz by nemohl ſnadníe, acz by kto chtiel, przigítí, Aby ſam ſwaty Il Antonyus przíchozye przigimal. A pakli geſt kterych vzdrawiti nemohl, 39b Ty geſt k ſwatemu pawlu yako k tomu, genz ma wieczſſie doſtogenſtwie y dobre ſkutky do ſebe, poſlal A od níeho ſu vzdrawení bylí. Taku ge 75 wieru z ſweho ſproſtenſtwie miel. Ze gednoho czaſu, kdyz byl prziweden k níemu geden czlowiek wztekly yako pes, Ktoz k nemu ſmíel przíſtupítí kazdeho zedraſſe, A ſwaty pawel modlitbu wzda k bohu, Bieſa, genz geí k tomu przípuzowa�ſe, z neho wyhna. Ale kdyz za dobru chwíli nemoze gemu níc ſpomocy, díetínv rzíecz k hoſpodínu ppowiedíe: Zagiste, wecye, 80 nebudu dnes gieſtí, nevzdrawifſ-li geho. A iakz to brzo wecye, tak ynhed wztekly czlowiek by zdraw. 70 R. 484a O ſwatem Piamonie c). 5 Ake ſ mlcziením toho neopuſtímyd), Neb na gínu puſſt gduce, genz przilezíj morzí Partenyo tak rzeczenemu, A ta puſſt bieſſe blíz Dyolcho od míefta tak rzeczeneho, Na te puſítí widiechom díwneho muzie, gemuz diechu piamon, czlowieka pokorneho a míloſtíweho A mnoheho buducyeho zye- weníe plneho. Tomu ſwatemu píamonu bieſſe ſye gednu przihodilo, Ze, kdyz míli ſluzieſſe, Vzrzie andíela na rohu oltarzíe stogiece a kníehy a) za tím vyškrabáno b. b) za tím vyškrab. k. c) červ. d) rasurou -y změněno v -e. přesm: gt nam. — 67. A wietssie, C wietczíe, DE wietssij; ACE czynyl gest; AC nezly, E Anthoň. — 68, 69. E přesm: k ſwatemu Pawlu ſie zbiehli chticz, aby gie vzdra- wil. — 69. AC k ſwatemu Pawlu ſie zbieze (C ſbreže); A m. a: y, E Tehdy, C sch; A m. ubáv: daw!, E sch; E sě sch; AC Anthonyus, E Anthoň. — 70. E lydu; AE puſſcz; ACE kazal. — 71. CE sám sch. — 72. E m. Anthonius: Anthoň ſam; ACE a sch; C m. jest: ge; ACE přesm: nemohl vzdrawyti. — 73. D wietffie, A wietffe, C wietcžíe, E wietffy; ACE dóstojenstvie sch. — 74. ACE i sch; C dobré sch; AE přesm: do ſebe dobre ſkutky, C do sebe ſkutky; A niehu!; ACE gest. — 75. AC bieffe. — 76. ACE přesm: k niemu przýweden; ACE obš: a ktoz; E m. směl přistúpiti: przi- stupil. — 77. E zedral; ACE a sch; E wzdal; E k sch. — 78. ACE přesm: przypuzo- waſſe (E przipuzowal) k tomu; CE wyhnal; AC nemozieſſe. — 79. ACE nic sch ; DE dietinſku; E k bohu; AC powiedie, E powiediel y wecze; E vecě sch. — 80. C ne- vzdrawim-ly, lat. si non curaveris ; AC powiedie, E powiediel ; ACE tak sch. — 81. CE byl; ACE vzdrawen. 1. DO ſwatem Piamonu; C Kaa XXVI; E O S. pyamonu, geſſto widiel Andiela piſſycze; A nadp. nemá. — 2. E neopustim; ACE m. neb: ze; E pusscz; C kteraz. — 3. A Partheny, CE Partenye, lat. Parthenio; AE pufscz; E byla; C přesm: blyz bieſſe; A Dyolchu, lat. (vicina est oppido...) Diolco. — 4. ACE obš: a na; CE widiely ſmy (E ſme); D diegiechu, E rzikali. — 5. AE pokorného sch; ACE a sch. — 6. AE m. zèvenie: zewnie!, C zgewenie; E bylo. — 7. AC kdyzto; E ſluzyl; E vzrziel. — 8. E
92 ſluſſenstwím a ſprostenstwím gest tak w dobrych ſkutcyech pſpíel, Ze wiec y wieczffie díwy czíníl nez ſwaty antoníj. A kdyz gednoho czaſu mnozſtwie neduzíwych ze wſſie wlaſti chtíec, aby gíe vzdrawila), ſbieze ſyeb) k ſwatemu pawlu, A vbaw ſye ſwaty antoníj, aby ſye nerozpaczil p mnozſtwie lida, W nagdalſſíj puſſt gemu gítí kaza, k nemuz by nemohl ſnadníe, acz by kto chtiel, przigítí, Aby ſam ſwaty Il Antonyus przíchozye przigimal. A pakli geſt kterych vzdrawiti nemohl, 39b Ty geſt k ſwatemu pawlu yako k tomu, genz ma wieczſſie doſtogenſtwie y dobre ſkutky do ſebe, poſlal A od níeho ſu vzdrawení bylí. Taku ge 75 wieru z ſweho ſproſtenſtwie miel. Ze gednoho czaſu, kdyz byl prziweden k níemu geden czlowiek wztekly yako pes, Ktoz k nemu ſmíel przíſtupítí kazdeho zedraſſe, A ſwaty pawel modlitbu wzda k bohu, Bieſa, genz geí k tomu przípuzowa�ſe, z neho wyhna. Ale kdyz za dobru chwíli nemoze gemu níc ſpomocy, díetínv rzíecz k hoſpodínu ppowiedíe: Zagiste, wecye, 80 nebudu dnes gieſtí, nevzdrawifſ-li geho. A iakz to brzo wecye, tak ynhed wztekly czlowiek by zdraw. 70 R. 484a O ſwatem Piamonie c). 5 Ake ſ mlcziením toho neopuſtímyd), Neb na gínu puſſt gduce, genz przilezíj morzí Partenyo tak rzeczenemu, A ta puſſt bieſſe blíz Dyolcho od míefta tak rzeczeneho, Na te puſítí widiechom díwneho muzie, gemuz diechu piamon, czlowieka pokorneho a míloſtíweho A mnoheho buducyeho zye- weníe plneho. Tomu ſwatemu píamonu bieſſe ſye gednu przihodilo, Ze, kdyz míli ſluzieſſe, Vzrzie andíela na rohu oltarzíe stogiece a kníehy a) za tím vyškrabáno b. b) za tím vyškrab. k. c) červ. d) rasurou -y změněno v -e. přesm: gt nam. — 67. A wietssie, C wietczíe, DE wietssij; ACE czynyl gest; AC nezly, E Anthoň. — 68, 69. E přesm: k ſwatemu Pawlu ſie zbiehli chticz, aby gie vzdra- wil. — 69. AC k ſwatemu Pawlu ſie zbieze (C ſbreže); A m. a: y, E Tehdy, C sch; A m. ubáv: daw!, E sch; E sě sch; AC Anthonyus, E Anthoň. — 70. E lydu; AE puſſcz; ACE kazal. — 71. CE sám sch. — 72. E m. Anthonius: Anthoň ſam; ACE a sch; C m. jest: ge; ACE přesm: nemohl vzdrawyti. — 73. D wietffie, A wietffe, C wietcžíe, E wietffy; ACE dóstojenstvie sch. — 74. ACE i sch; C dobré sch; AE přesm: do ſebe dobre ſkutky, C do sebe ſkutky; A niehu!; ACE gest. — 75. AC bieffe. — 76. ACE přesm: k niemu przýweden; ACE obš: a ktoz; E m. směl přistúpiti: przi- stupil. — 77. E zedral; ACE a sch; E wzdal; E k sch. — 78. ACE přesm: przypuzo- waſſe (E przipuzowal) k tomu; CE wyhnal; AC nemozieſſe. — 79. ACE nic sch ; DE dietinſku; E k bohu; AC powiedie, E powiediel y wecze; E vecě sch. — 80. C ne- vzdrawim-ly, lat. si non curaveris ; AC powiedie, E powiediel ; ACE tak sch. — 81. CE byl; ACE vzdrawen. 1. DO ſwatem Piamonu; C Kaa XXVI; E O S. pyamonu, geſſto widiel Andiela piſſycze; A nadp. nemá. — 2. E neopustim; ACE m. neb: ze; E pusscz; C kteraz. — 3. A Partheny, CE Partenye, lat. Parthenio; AE pufscz; E byla; C přesm: blyz bieſſe; A Dyolchu, lat. (vicina est oppido...) Diolco. — 4. ACE obš: a na; CE widiely ſmy (E ſme); D diegiechu, E rzikali. — 5. AE pokorného sch; ACE a sch. — 6. AE m. zèvenie: zewnie!, C zgewenie; E bylo. — 7. AC kdyzto; E ſluzyl; E vzrziel. — 8. E
Strana 93
93 40a w ruku drzíece A geho niekterych bratrzíj mena popiſugíce a niekterych nepiſlice. Tu ſtogíe v oltarzie, pilnie ſpamatowal bratrzíj, gichz men andíel bieſſe nepopſal. A dokonaw ſwatu mſſí, kazdeho gich odwed po gednom 10 oblafit, Y poczíe gích tazatí, co by byl ktery tagnie ſhrzieſſii. Y naleze ſkrzye zpowied kazdeho z tíech w ſmrtedlnem hrzieſſie. Tu gie poczie nutítí ku pokaníj, aby pokaníe czíníli, A ſam f nímí take poczie k bohu kwíelítí a placzíe, tako by gímí wínen byl, A we dne y w nocy za níe boha pſye II A tak dluho ſ nímí plníe pokaníe w placzí y ſe ſlzamí, az 15 opiet vzrzie tehoz andiela stogiece a piſſice mena tiech mníſſkuow. A kdyz wſſiech mena popſa, Tehdy trech, geſſto drziewe nepſal, vzrzie, an gie ſwolaw nawratí k ſluzbie bozíe, Neb gim giz buoh odpuſtil winv. Tu ſwaty Piamon vzrziew, ze gich pokaníe przigato, S welikym weſelim na gich ſluzbie opíet poſtawí a nawratí gie. Take pwiechu, ze geí gednoho czaſu biechu diabli welmí zbili, Ze aní statí aní ſedietí aní ſebu hnutí moziefſe. A kdyz bieſſe w nedielí, an miegiefſe míſí ſluzítí, kaza ſye bratrzíj neſti k voltarzí. A kdyz na mod- litbie leziefſe, W ten czas vzrzie andiela v oltarzie toho, yakoz drziewe widal, A ten andiel, ruky gemu podaw, od zemie geí zwede a wſſiecka 25 boleſt od níeho odſtupí, Tak ze bieſſe zdwiegij nez drziewe. 20 R. 484b O ſwatem ranv puſtennikua). Ake w tiech wlastech biesſe geden muz, gemuz Ian diechu, Wffiech dobrych ſkutkuow naplneny. A miegiefſe do ſebe ten dobry obyczíeí, Gímz kazdeho tieſfiefſe, w kteremz koli ſmutcye aneb w teſknoſtí aneb w kteremz koli nedoſtatcye poſvedeneho. Malu a kratku rzieczíj naplno- 5 a) červ. w rucze drziecz a popiſugicz geho niekterych bratruow gmena; C a sch. — 9. C plnie; AC ſpamatowaw; E bratry; DA gich, E gichzto; DACE gmen; A anděl sch. — 10. E byl; ACE a sch; C m. jich: z ních; CE odwedl. — 11. ACE jich sch. — 12. ACE z těch sch; E ſmrtelnem; D hrziechu; ACE m. tu: Tehdy. — 13. AC přesm: pocze take. — 14. ACE a sch. — 15. E proſyl; A plny, CE plnil; ACE i sch. — 16. E vzrzel; E m. téhož: toho; E m. stojiece a píšíce: an ſtogi piſſiecz; A mnychuow, CE mnichow. — 17. AE přesm: gmena wíſech; CE popſal; E vzrziel. — 18. C přesm: gyz gim ; AC m. Buoh: buoh bieſſe ; ACE m. vinu: gych wynu; AE m. tu: Tehdy, C Tehdy ge. — 19. E vzrzel; ACE že sch. — 20. AE obš: gie poſtawý; ACE jě sch. — 21. E prawili; AC m. jej: gie; D diable; E přesm: dlablij gednoho czaſu byli; ACE obš: tak welmi (E welmie). — 22. D m. seděti: lezieti; E mohl, C nemohl gt; E bylo. — 23. E gmiel; CE kazal; DCE Bratrzim. — 24. E lezel; E vzrzel; ACE u oltářě sch; ACE m. jakož: gehoz. — 25. ACE m. vídal: v oltarzie wydiael (!, CE widal); A wzdwy- zie, C zdwyże, E wzdwize. — 26. A od níeho od nieho!; A m. že: yakz; E byl zdra- wieyſſy; DAE m. než: nezlij, C nezly byl. 1. C XXVII; E o s. Ianie puſteniku; AF bez nadp; D týž nadp. j. v B. — 2. E byl; ACEF m. jeden: swaty; E m. jemuž Jan diechu: gmenem Ian. — 3. F naplnienie (nespr.); ACEF m. a: genz; E gmiel. — 4. ACF vtieffiefse, E vtieffyl; C ſmutku, A ſkutcze!; CF m. aneb na konci řádku: a; AE aneb v tesknosti aneb sch. — 5. AE
93 40a w ruku drzíece A geho niekterych bratrzíj mena popiſugíce a niekterych nepiſlice. Tu ſtogíe v oltarzie, pilnie ſpamatowal bratrzíj, gichz men andíel bieſſe nepopſal. A dokonaw ſwatu mſſí, kazdeho gich odwed po gednom 10 oblafit, Y poczíe gích tazatí, co by byl ktery tagnie ſhrzieſſii. Y naleze ſkrzye zpowied kazdeho z tíech w ſmrtedlnem hrzieſſie. Tu gie poczie nutítí ku pokaníj, aby pokaníe czíníli, A ſam f nímí take poczie k bohu kwíelítí a placzíe, tako by gímí wínen byl, A we dne y w nocy za níe boha pſye II A tak dluho ſ nímí plníe pokaníe w placzí y ſe ſlzamí, az 15 opiet vzrzie tehoz andiela stogiece a piſſice mena tiech mníſſkuow. A kdyz wſſiech mena popſa, Tehdy trech, geſſto drziewe nepſal, vzrzie, an gie ſwolaw nawratí k ſluzbie bozíe, Neb gim giz buoh odpuſtil winv. Tu ſwaty Piamon vzrziew, ze gich pokaníe przigato, S welikym weſelim na gich ſluzbie opíet poſtawí a nawratí gie. Take pwiechu, ze geí gednoho czaſu biechu diabli welmí zbili, Ze aní statí aní ſedietí aní ſebu hnutí moziefſe. A kdyz bieſſe w nedielí, an miegiefſe míſí ſluzítí, kaza ſye bratrzíj neſti k voltarzí. A kdyz na mod- litbie leziefſe, W ten czas vzrzie andiela v oltarzie toho, yakoz drziewe widal, A ten andiel, ruky gemu podaw, od zemie geí zwede a wſſiecka 25 boleſt od níeho odſtupí, Tak ze bieſſe zdwiegij nez drziewe. 20 R. 484b O ſwatem ranv puſtennikua). Ake w tiech wlastech biesſe geden muz, gemuz Ian diechu, Wffiech dobrych ſkutkuow naplneny. A miegiefſe do ſebe ten dobry obyczíeí, Gímz kazdeho tieſfiefſe, w kteremz koli ſmutcye aneb w teſknoſtí aneb w kteremz koli nedoſtatcye poſvedeneho. Malu a kratku rzieczíj naplno- 5 a) červ. w rucze drziecz a popiſugicz geho niekterych bratruow gmena; C a sch. — 9. C plnie; AC ſpamatowaw; E bratry; DA gich, E gichzto; DACE gmen; A anděl sch. — 10. E byl; ACE a sch; C m. jich: z ních; CE odwedl. — 11. ACE jich sch. — 12. ACE z těch sch; E ſmrtelnem; D hrziechu; ACE m. tu: Tehdy. — 13. AC přesm: pocze take. — 14. ACE a sch. — 15. E proſyl; A plny, CE plnil; ACE i sch. — 16. E vzrzel; E m. téhož: toho; E m. stojiece a píšíce: an ſtogi piſſiecz; A mnychuow, CE mnichow. — 17. AE přesm: gmena wíſech; CE popſal; E vzrziel. — 18. C přesm: gyz gim ; AC m. Buoh: buoh bieſſe ; ACE m. vinu: gych wynu; AE m. tu: Tehdy, C Tehdy ge. — 19. E vzrzel; ACE že sch. — 20. AE obš: gie poſtawý; ACE jě sch. — 21. E prawili; AC m. jej: gie; D diable; E přesm: dlablij gednoho czaſu byli; ACE obš: tak welmi (E welmie). — 22. D m. seděti: lezieti; E mohl, C nemohl gt; E bylo. — 23. E gmiel; CE kazal; DCE Bratrzim. — 24. E lezel; E vzrzel; ACE u oltářě sch; ACE m. jakož: gehoz. — 25. ACE m. vídal: v oltarzie wydiael (!, CE widal); A wzdwy- zie, C zdwyże, E wzdwize. — 26. A od níeho od nieho!; A m. že: yakz; E byl zdra- wieyſſy; DAE m. než: nezlij, C nezly byl. 1. C XXVII; E o s. Ianie puſteniku; AF bez nadp; D týž nadp. j. v B. — 2. E byl; ACEF m. jeden: swaty; E m. jemuž Jan diechu: gmenem Ian. — 3. F naplnienie (nespr.); ACEF m. a: genz; E gmiel. — 4. ACF vtieffiefse, E vtieffyl; C ſmutku, A ſkutcze!; CF m. aneb na konci řádku: a; AE aneb v tesknosti aneb sch. — 5. AE
Strana 94
94 waſſe wſſeho vtieſſeníe A mnohym neduziwym bozi mocy zdrawíe przi- dawaſſe. 10 15 Tu rziecz bratrzie Ieruzalemſka o ſwatem Ianu dokonachu a rzkuce, Ze ſmy na tiech Egipſkych puſſtech rvozno prziebywagic gie widieli, A ti ſu welike díwy czíníli. Gichzto ſmya) ze mnoha malo pamatowali a o ních ſmya) powiediehi. A o wſſiech wypwití nemohli ſmya) wſtihnvtí. Neb o techb), geſſto prziebywachu w naídaleiſſich“) Tebays tiech wlaſtech po puſſtech bliz V czírenen mieſta tak rzeczeneho, Gedíne, coz ſmya) ſlyſſieli, Y zwiedieli ſmya), ze gſu II Tiech, kterez ſmyd) a) widieli, 40b daleko ſlawníeiſíj y duoſtoínieiíj bylí; a k ním ſmya) nemohli dogití p nebezpecznoſt. Neb acz wſſady gſu po tiech wlaſtech paduchowe, Awſfakz naíwiec w tiech wlaſtech za trem mieſtem, gemuz diegíj licho, lite paduchy magíj. A ptoz nemohli ſmya) níkudyz k ním przígití. Nebo geſt to pwa pwda, ze ſmya) k trem, v níchzto ſmya) byli, bez przíhody neprzíſſli. Na teí cyeſtíe ſedmkrat ſmya) míelí ſmrtedlnu przihodu; A na oſme przihodie neprziepuſtil buoh nízadne ſye ſſkodie nam ſtatí. Naprwe piet dnij a piet nocy chodiece po pufſtí, byli ſmya) welmi vſtali a weliku ziezn míegiechom. Opiet gineho czaſu wgidechom na gedno mieſto w duol v weliky, Z nehoz dieſſe para ſlana. A te kdyz ſlvnce dvogdieſſe, w kuſy ſolne ſye R. 484b a) rasurou změněno -y v -e. b) -c- nadeps. c) 1 před fich nadeps. d) ſ nadeps. v kterémž koli sch; C nedoſtatku; E posědeného sch; F m. řěčí: rzeczene (nespr.). — 6. ACF naplnieffe, E naplnil; F m. mnohým: mnohim vtieſſeniem (nespr.). — 7. E przidawal. 1. AF obš: ta bratrzie, CE tij bratrzie; C Geruzalemſſtij, E sch; E dokonalij; ACEF a sch; AE rzkucz. — 2. ACEF pufstiech, D pufftech; F m. ruozno: drahnie, C sch; C przebywagiczy, F przebywagicze, AE prziebywati; CF jěsch. — 3. CEFgichz, Agych;CEF a sch; CF o nichz. — 4. AE my smy po sl. nemohli: ſamy; A sſtyhnuti, CEF ſtihnuti. — 5. A brziebywachu (!), E przebywali; D m. v najdálejších: w neídalfsich, AE na daleyſſech, C na dalfsich, Fisch ; AE Thebaydys. — 6. ACEF wlasti; ACE po sch; ACE puſstrech, Fw puſſ- tech ; F bliz sch; CF m. u: w ; EF Cyrenem ; C miestie, Disch; DE czo. — 7. ACEF i sch; AE wzwiediely; C m. těch: z tiech; D ktere; D m. smy: gſme my. — 8. F m. i: a; F duoſtoyſſi(!); D a k nimz. — 9. ACEF obš: nebezpecznoſt na czieſtie; A m. všady: ſwady!; ACEF přesm: po czyech (CEF trech) wlastech gfu (CF ſu); ACEF Alewffak.— 10. AE gemuzto; C diechu, F dichu; AE přesm: lyko diegý (E rziekagi); AE m. líté padúchy: ti lide hadý. — 11. CF proto; D nikudiez; ACEF přesm: ſmy (EF ſme) nykudyz nemohly; ACEF przygyti k nym; A m. jest: gie, CF ge. — 12. AE m. u: w; ACEF nedoſſly. — 13. DACEF te; E přesm: gmieli ſme ſedmkrat; AEF m. smrtedlnú: ſmrtedlnu (E ſmrtelnu) a welmi (E welmie) zlu, C welmi ſmrtedlnu a zlu; ACEF a sch. — 14. F przepuſtil; A přesm: ſie nam ſſkody; E ſſkody ſe nam, CF ſie nam ſſkodie. — 15. CF m. dní a: a (nespr.; v C později z toho uděláno: a opiet); A po puſſczy; ACF přesm: welmý bichuom (CF biechom). — 16. D zizij, ACF ziezen, E zyzeň; E gmiely ſme. — 17. ACEF opět sch; A wnydechom, C fſly ſmy, EF weffly ſme; F přesm: w duol na gedno mieſto; E u sch. — 18. E z niehozto; D gt fſla, E ffla; C dochazieſſe, F doſahaſſe, D doſſlo geſt, E doſſlo; ACE m. kusy: kuſſcze (!, CEF
94 waſſe wſſeho vtieſſeníe A mnohym neduziwym bozi mocy zdrawíe przi- dawaſſe. 10 15 Tu rziecz bratrzie Ieruzalemſka o ſwatem Ianu dokonachu a rzkuce, Ze ſmy na tiech Egipſkych puſſtech rvozno prziebywagic gie widieli, A ti ſu welike díwy czíníli. Gichzto ſmya) ze mnoha malo pamatowali a o ních ſmya) powiediehi. A o wſſiech wypwití nemohli ſmya) wſtihnvtí. Neb o techb), geſſto prziebywachu w naídaleiſſich“) Tebays tiech wlaſtech po puſſtech bliz V czírenen mieſta tak rzeczeneho, Gedíne, coz ſmya) ſlyſſieli, Y zwiedieli ſmya), ze gſu II Tiech, kterez ſmyd) a) widieli, 40b daleko ſlawníeiſíj y duoſtoínieiíj bylí; a k ním ſmya) nemohli dogití p nebezpecznoſt. Neb acz wſſady gſu po tiech wlaſtech paduchowe, Awſfakz naíwiec w tiech wlaſtech za trem mieſtem, gemuz diegíj licho, lite paduchy magíj. A ptoz nemohli ſmya) níkudyz k ním przígití. Nebo geſt to pwa pwda, ze ſmya) k trem, v níchzto ſmya) byli, bez przíhody neprzíſſli. Na teí cyeſtíe ſedmkrat ſmya) míelí ſmrtedlnu przihodu; A na oſme przihodie neprziepuſtil buoh nízadne ſye ſſkodie nam ſtatí. Naprwe piet dnij a piet nocy chodiece po pufſtí, byli ſmya) welmi vſtali a weliku ziezn míegiechom. Opiet gineho czaſu wgidechom na gedno mieſto w duol v weliky, Z nehoz dieſſe para ſlana. A te kdyz ſlvnce dvogdieſſe, w kuſy ſolne ſye R. 484b a) rasurou změněno -y v -e. b) -c- nadeps. c) 1 před fich nadeps. d) ſ nadeps. v kterémž koli sch; C nedoſtatku; E posědeného sch; F m. řěčí: rzeczene (nespr.). — 6. ACF naplnieffe, E naplnil; F m. mnohým: mnohim vtieſſeniem (nespr.). — 7. E przidawal. 1. AF obš: ta bratrzie, CE tij bratrzie; C Geruzalemſſtij, E sch; E dokonalij; ACEF a sch; AE rzkucz. — 2. ACEF pufstiech, D pufftech; F m. ruozno: drahnie, C sch; C przebywagiczy, F przebywagicze, AE prziebywati; CF jěsch. — 3. CEFgichz, Agych;CEF a sch; CF o nichz. — 4. AE my smy po sl. nemohli: ſamy; A sſtyhnuti, CEF ſtihnuti. — 5. A brziebywachu (!), E przebywali; D m. v najdálejších: w neídalfsich, AE na daleyſſech, C na dalfsich, Fisch ; AE Thebaydys. — 6. ACEF wlasti; ACE po sch; ACE puſstrech, Fw puſſ- tech ; F bliz sch; CF m. u: w ; EF Cyrenem ; C miestie, Disch; DE czo. — 7. ACEF i sch; AE wzwiediely; C m. těch: z tiech; D ktere; D m. smy: gſme my. — 8. F m. i: a; F duoſtoyſſi(!); D a k nimz. — 9. ACEF obš: nebezpecznoſt na czieſtie; A m. všady: ſwady!; ACEF přesm: po czyech (CEF trech) wlastech gfu (CF ſu); ACEF Alewffak.— 10. AE gemuzto; C diechu, F dichu; AE přesm: lyko diegý (E rziekagi); AE m. líté padúchy: ti lide hadý. — 11. CF proto; D nikudiez; ACEF přesm: ſmy (EF ſme) nykudyz nemohly; ACEF przygyti k nym; A m. jest: gie, CF ge. — 12. AE m. u: w; ACEF nedoſſly. — 13. DACEF te; E přesm: gmieli ſme ſedmkrat; AEF m. smrtedlnú: ſmrtedlnu (E ſmrtelnu) a welmi (E welmie) zlu, C welmi ſmrtedlnu a zlu; ACEF a sch. — 14. F przepuſtil; A přesm: ſie nam ſſkody; E ſſkody ſe nam, CF ſie nam ſſkodie. — 15. CF m. dní a: a (nespr.; v C později z toho uděláno: a opiet); A po puſſczy; ACF přesm: welmý bichuom (CF biechom). — 16. D zizij, ACF ziezen, E zyzeň; E gmiely ſme. — 17. ACEF opět sch; A wnydechom, C fſly ſmy, EF weffly ſme; F přesm: w duol na gedno mieſto; E u sch. — 18. E z niehozto; D gt fſla, E ffla; C dochazieſſe, F doſahaſſe, D doſſlo geſt, E doſſlo; ACE m. kusy: kuſſcze (!, CEF
Strana 95
95 obracowaſſe, 1ako mraz wodu w led obratíj, Ze, kdy ſmya) po tom dolu a po tom kruſſcy ſſli boſymí nohamí, Tu nas zyedi kruſſec do krwe 20 y maſſo ſ naſſich noh ſedrano bylo. A netolik bieſſe, ale w naítwrzſſie obuwí iako by zrziezal. Odtad ſ weliku pcy ledwa ſye wybrachom. Opiet gidechom po puſſtí y wnídechom w gieden dvol a w tom bíeſſe giezero A to wodu pozieraſſe. A bieſſe w nem plno krzemeniczie a blato ſmrdute. Tu brzidechom y poczíechom tapatí a welikym hlaſem zwolachom 25 k hoſpodínv a rzkuce: O, vzdraw ny, hoſpdine, a racz nam pomocy z teto wody, w niez ſmya) vſtrnvli. Cztwrtu przihodu mieli ſmya) v wodie, geſſto byla v powoden wyſſla z nyla, z te ragſke rzieky; tu ſmya) trzí dní tapali a ledwa ſmya) z níe wyſſh. Patu przíhodu ſmya) míelí, kdyz podle morzie diechom. Tu naſ pa- duſſi welmí daleko honíli. A kdyz nas nemozechu zhoniti, Iako ny ſmyſla tíem honením zbawichu. Seſte ſye nam welmí zle przihodilo, kdyz plowíechom po nylu po 41a te rziecye, Il Geſſto z ragíe tecze; tu bezmal neztonuchomb). Sedma naſſie przihoda bieſſe, kdyz blechom na gednom gezerzíe. Tu ſye wztrze wietr weliky Y poczíe lodíj ſ namí toczíti, az naſ na geden oſtrow wywrze. Tu nas zyma bezmal nezmorzí, neb biefſe zymníeho czaſu. Oſmu przíhodu miechom, Kdyz diechom k tíem klaſſterom, geſſto ſu w nytrye; tu przigidechom na gedno mieſto a tu bieſſe gezero, geſſto, 40 30 35 a) -y změněno rasurou v -e. b) před tím vyškrab. z. kruſſcze). — 19. A obratiefſe, E obratila; DACEF kdyz. — 20. ACEF a sch; ACF kruſſczowý, E kruſczowym; E m. šli: ſſlij ſme boſy; E boſyma nohama; ACEF tu sch. — 21. D přesm: bylo ſedrano; ACEF m. nás zědl krušec do krve i maso s našich noh sedráno bylo: zedralo (E y zedralo) nam az do (CF sch!) krwe y ſ maſſem prycz wydralo; AE netolyko; ACE m. bieše: boſee (spr.), F bosfie. — 22. ACF w naytwrſſych (C naytwrżſſych, F naytwrzſſiech) obuwech, E w naytwrdſfiech obuwiech; AF by sch; E obš: Odtawad ſme fie; E sě sch; E wybralij. — 23. ACEF m. jidechom: kdyz die- chom (CF gdiechom, E ſme ſſlij); A po puſſczy; ACEF i sch; A wgydechom, CEF weſſly ſmy (EF ſme). — 24. E pozieralo; ACEF a sch; ACEF m. bieše v nem: w tom biefſe (E bylo). — 25. ACEF m. tu: A kdyz; D przidechom (!), A brziediechom, E brzedli ſme; F i sch; E poczeli ſme; ACEF a sch; A welyky (nedops.); CF wzwola- chom, E zwolali ſme. — 26. E a sch; ACEF rzkucz; ACEF ó sch; ACEF nas; B hoſpdine!, DACEF Hoſpodine; ACEF ſpomoczy; ACEF obš: z teto hluboke. — 27. F w nizto; E ustrnuli sch. — 28. D u po sl. byla sch; ACEF přesm: v (CEF w) po- woden byla. — 29. D z Nylu; AE přesm: rzieký rayſke. — 30. ACF vteklý. — 31. AEF m. příhodu: przieplachu: C pátú příhodu smy měli sch; D m. když: kdy ſme, E kdyz ſme ſſly ; D fflij, Ebsch; ACEF m. tu: tehdy. — 32. ACF paduchowe; A honiechu, CF honichu; D nemoziechu; ACEF přesm: nemozechu (CF nemohu, E nemohli) nas; ACEF vhonyti; E přesm: z ſmyſla nas. — 33. E zbawilij. — 34. ACEF przýhody; E ſme plulij. — 35. E m ješto z rájě teče: rayſke; ACEF tu sch; F ne- ztonichom, E ſme neztonuly. — 36. E byla; E ſme byli. — 37. ACEF m. tu: tehdy; E wztrhl; ACF přesm: wſtrh (CF wztrhl) fie; DACEF obš: welmi weliky; A i sch. — 38. F woſtrow; ACE obš: a tu; E bezmál: gednak; ACF nevmorzy, E vmorzila; AF obš: breſſe to, E to bylo; E zymneho, C w zymnieho! — 39. D gmiegiechö, CF mie- giecho, E gmiely ſme ; E ſme fflij. — 40. AEF w Nytrzie; CF m. tu: y, AE sch; CEF
95 obracowaſſe, 1ako mraz wodu w led obratíj, Ze, kdy ſmya) po tom dolu a po tom kruſſcy ſſli boſymí nohamí, Tu nas zyedi kruſſec do krwe 20 y maſſo ſ naſſich noh ſedrano bylo. A netolik bieſſe, ale w naítwrzſſie obuwí iako by zrziezal. Odtad ſ weliku pcy ledwa ſye wybrachom. Opiet gidechom po puſſtí y wnídechom w gieden dvol a w tom bíeſſe giezero A to wodu pozieraſſe. A bieſſe w nem plno krzemeniczie a blato ſmrdute. Tu brzidechom y poczíechom tapatí a welikym hlaſem zwolachom 25 k hoſpodínv a rzkuce: O, vzdraw ny, hoſpdine, a racz nam pomocy z teto wody, w niez ſmya) vſtrnvli. Cztwrtu przihodu mieli ſmya) v wodie, geſſto byla v powoden wyſſla z nyla, z te ragſke rzieky; tu ſmya) trzí dní tapali a ledwa ſmya) z níe wyſſh. Patu przíhodu ſmya) míelí, kdyz podle morzie diechom. Tu naſ pa- duſſi welmí daleko honíli. A kdyz nas nemozechu zhoniti, Iako ny ſmyſla tíem honením zbawichu. Seſte ſye nam welmí zle przihodilo, kdyz plowíechom po nylu po 41a te rziecye, Il Geſſto z ragíe tecze; tu bezmal neztonuchomb). Sedma naſſie przihoda bieſſe, kdyz blechom na gednom gezerzíe. Tu ſye wztrze wietr weliky Y poczíe lodíj ſ namí toczíti, az naſ na geden oſtrow wywrze. Tu nas zyma bezmal nezmorzí, neb biefſe zymníeho czaſu. Oſmu przíhodu miechom, Kdyz diechom k tíem klaſſterom, geſſto ſu w nytrye; tu przigidechom na gedno mieſto a tu bieſſe gezero, geſſto, 40 30 35 a) -y změněno rasurou v -e. b) před tím vyškrab. z. kruſſcze). — 19. A obratiefſe, E obratila; DACEF kdyz. — 20. ACEF a sch; ACF kruſſczowý, E kruſczowym; E m. šli: ſſlij ſme boſy; E boſyma nohama; ACEF tu sch. — 21. D přesm: bylo ſedrano; ACEF m. nás zědl krušec do krve i maso s našich noh sedráno bylo: zedralo (E y zedralo) nam az do (CF sch!) krwe y ſ maſſem prycz wydralo; AE netolyko; ACE m. bieše: boſee (spr.), F bosfie. — 22. ACF w naytwrſſych (C naytwrżſſych, F naytwrzſſiech) obuwech, E w naytwrdſfiech obuwiech; AF by sch; E obš: Odtawad ſme fie; E sě sch; E wybralij. — 23. ACEF m. jidechom: kdyz die- chom (CF gdiechom, E ſme ſſlij); A po puſſczy; ACEF i sch; A wgydechom, CEF weſſly ſmy (EF ſme). — 24. E pozieralo; ACEF a sch; ACEF m. bieše v nem: w tom biefſe (E bylo). — 25. ACEF m. tu: A kdyz; D przidechom (!), A brziediechom, E brzedli ſme; F i sch; E poczeli ſme; ACEF a sch; A welyky (nedops.); CF wzwola- chom, E zwolali ſme. — 26. E a sch; ACEF rzkucz; ACEF ó sch; ACEF nas; B hoſpdine!, DACEF Hoſpodine; ACEF ſpomoczy; ACEF obš: z teto hluboke. — 27. F w nizto; E ustrnuli sch. — 28. D u po sl. byla sch; ACEF přesm: v (CEF w) po- woden byla. — 29. D z Nylu; AE přesm: rzieký rayſke. — 30. ACF vteklý. — 31. AEF m. příhodu: przieplachu: C pátú příhodu smy měli sch; D m. když: kdy ſme, E kdyz ſme ſſly ; D fflij, Ebsch; ACEF m. tu: tehdy. — 32. ACF paduchowe; A honiechu, CF honichu; D nemoziechu; ACEF přesm: nemozechu (CF nemohu, E nemohli) nas; ACEF vhonyti; E přesm: z ſmyſla nas. — 33. E zbawilij. — 34. ACEF przýhody; E ſme plulij. — 35. E m ješto z rájě teče: rayſke; ACEF tu sch; F ne- ztonichom, E ſme neztonuly. — 36. E byla; E ſme byli. — 37. ACEF m. tu: tehdy; E wztrhl; ACF přesm: wſtrh (CF wztrhl) fie; DACEF obš: welmi weliky; A i sch. — 38. F woſtrow; ACE obš: a tu; E bezmál: gednak; ACF nevmorzy, E vmorzila; AF obš: breſſe to, E to bylo; E zymneho, C w zymnieho! — 39. D gmiegiechö, CF mie- giecho, E gmiely ſme ; E ſme fflij. — 40. AEF w Nytrzie; CF m. tu: y, AE sch; CEF
Strana 96
96 z nyla z te rzieky woda v powodeň wychodíec, vczíníla bieſſe w tom ge- zerzíe giedowatych zízel przíemnoho a nagwiece kokodrylvow geſſtervow a tí lidí giedíechu. A biechu na wſluníe wylezl y lezíechu nad giezerem zeſnvwſſe, A tak ze my mníechom, by bylí zmrlíj. Tv my prziſtupichom, gich welikoſt chtiece opatrzítí. A gakz vſlyſfrechu debſaníe naſſich noh, Tu ſye wzchopíwſſe po nas pobiezechu weliku ruczieſtíj. Tu my welikym hla- ſem zwolachom a v welike vzieſtí bozíe gmíe wzywachom. Gehozto míloſt hotowie nam prziſpíe A tí gefſterowe, geſſto nas honiechu, w gezero ſye obratích a wpadachu. A my gidechom do klafſtera bez vraza, diekugíce 50 bohu nafſemu mílemu, genz nas zproſtíl z tech przíhod A take nam díwy vkazal. Gemuz bud czeſt y chwala na wieky wiekvow, AMEN. a) Skonaly ſye prwníe kníchy o ſſlechetnych otcych ſwatych, o gych ziwotech y o díwíech welikych. Pak ſye poczne prziemlvwa ſwateho Ieronyma na druhe kníchyb) na 55 druhe ſtranie. 45 a) červ. b) za tím přetrž. a podtečk. na druhy. prziſſhi ſmy (EF ſme); E bylo. — 41. ACE w powoden, DF powoden. — 42. ACEF přesm: w tom gezerzie bieſſe (E bylo); ACF m. žížel: trech zyzal (CF zyžel); ACEF m. ješteruov: giesstieruow (C gesstierow, E gefftieru) tak rzieczenych. — 43. E přesm: gedlij lydij; ACEF m. a: A ti; CF ſluncze; E přesm: bylij wylezlij na ſluncze; ACEF m. i ležiechu nad jězerem: a tu nad gezerem lezychu (CF leziechu, E lezeli). — 44. D mniegiechom; CF m. že my mniechom: že símy (F ſme) za to miely (F za to mniely), E ze ſme mnielij; A m. by: ze by; E byli sch; CEF zemržely; ACEF m. tu my: A kdyz; E ſme prziftupili. — 45. A přesm: welykoft gych; AC chtiecz; E přesm: chticze opatrzyti gich welikoſt; AE a jakž sch; E vſlyfſeli; A přesm: noh naſſych; ACEF tu sch. — 46. D wchopiwfſe (!); ACEF přesm: wzchopychu (E wſchopili) ſie a; E biezeli; E rychlofti; F přesm: weliku ruczeſti po nas pobieziechu; ACEF m. tu: Tehdy. — 47. ACF wzwolachom, E wzwolali ſme; AE a u veliké úžěsti sch; C s we- liku vzieſti, F ſ weliku (úžěstí sch.); DCF gmeno; D nazywachom; AE m. božie jmě vzývachom: wzwachom (!, E wziwagicz) buoha (E boha); ACEF gehoz. — 48. ACEF hotowa; A m. přispě: bý, CEF byla; CF honíchu, E honilij.— 49. B obratích!, DACEF obratichu, E obratili; E wpadlij; F m. jidechom: ſſlý, E ſme ſſlij; E vrazu; A dieku- gycz. — 50. ACEF milému sch; DAE obš: geſt nas; D obš: zproſtiti raczil; AE nám sch; ACEF m. bud: gest; CEF ſlawa; ACEF wiekom; D po Amen přidává datování: Sabbato post Epiphaniam anno etc. LXXXV o. — 52. D gſu fie; D m. o: y o.— 52, 53. ACEF této věty nemá. — 54. D pak sě počne sch; D Przedmluwa; D m. Jeronyma: Ieronyma, Doctora welebneho. — 55. D m. na druhé straně: poczina fie. — 54, 55. AF nemá; C m. toho: Tuto ſie poczyna przedmluwa druhych knieh, E Tuto ſie poczynagij Druhe knihy Zywotuow Swatych Otczuow puſtennikuow (84b. dole a ještě jednou znova 85a nahoře).
96 z nyla z te rzieky woda v powodeň wychodíec, vczíníla bieſſe w tom ge- zerzíe giedowatych zízel przíemnoho a nagwiece kokodrylvow geſſtervow a tí lidí giedíechu. A biechu na wſluníe wylezl y lezíechu nad giezerem zeſnvwſſe, A tak ze my mníechom, by bylí zmrlíj. Tv my prziſtupichom, gich welikoſt chtiece opatrzítí. A gakz vſlyſfrechu debſaníe naſſich noh, Tu ſye wzchopíwſſe po nas pobiezechu weliku ruczieſtíj. Tu my welikym hla- ſem zwolachom a v welike vzieſtí bozíe gmíe wzywachom. Gehozto míloſt hotowie nam prziſpíe A tí gefſterowe, geſſto nas honiechu, w gezero ſye obratích a wpadachu. A my gidechom do klafſtera bez vraza, diekugíce 50 bohu nafſemu mílemu, genz nas zproſtíl z tech przíhod A take nam díwy vkazal. Gemuz bud czeſt y chwala na wieky wiekvow, AMEN. a) Skonaly ſye prwníe kníchy o ſſlechetnych otcych ſwatych, o gych ziwotech y o díwíech welikych. Pak ſye poczne prziemlvwa ſwateho Ieronyma na druhe kníchyb) na 55 druhe ſtranie. 45 a) červ. b) za tím přetrž. a podtečk. na druhy. prziſſhi ſmy (EF ſme); E bylo. — 41. ACE w powoden, DF powoden. — 42. ACEF přesm: w tom gezerzie bieſſe (E bylo); ACF m. žížel: trech zyzal (CF zyžel); ACEF m. ješteruov: giesstieruow (C gesstierow, E gefftieru) tak rzieczenych. — 43. E přesm: gedlij lydij; ACEF m. a: A ti; CF ſluncze; E přesm: bylij wylezlij na ſluncze; ACEF m. i ležiechu nad jězerem: a tu nad gezerem lezychu (CF leziechu, E lezeli). — 44. D mniegiechom; CF m. že my mniechom: že símy (F ſme) za to miely (F za to mniely), E ze ſme mnielij; A m. by: ze by; E byli sch; CEF zemržely; ACEF m. tu my: A kdyz; E ſme prziftupili. — 45. A přesm: welykoft gych; AC chtiecz; E přesm: chticze opatrzyti gich welikoſt; AE a jakž sch; E vſlyfſeli; A přesm: noh naſſych; ACEF tu sch. — 46. D wchopiwfſe (!); ACEF přesm: wzchopychu (E wſchopili) ſie a; E biezeli; E rychlofti; F přesm: weliku ruczeſti po nas pobieziechu; ACEF m. tu: Tehdy. — 47. ACF wzwolachom, E wzwolali ſme; AE a u veliké úžěsti sch; C s we- liku vzieſti, F ſ weliku (úžěstí sch.); DCF gmeno; D nazywachom; AE m. božie jmě vzývachom: wzwachom (!, E wziwagicz) buoha (E boha); ACEF gehoz. — 48. ACEF hotowa; A m. přispě: bý, CEF byla; CF honíchu, E honilij.— 49. B obratích!, DACEF obratichu, E obratili; E wpadlij; F m. jidechom: ſſlý, E ſme ſſlij; E vrazu; A dieku- gycz. — 50. ACEF milému sch; DAE obš: geſt nas; D obš: zproſtiti raczil; AE nám sch; ACEF m. bud: gest; CEF ſlawa; ACEF wiekom; D po Amen přidává datování: Sabbato post Epiphaniam anno etc. LXXXV o. — 52. D gſu fie; D m. o: y o.— 52, 53. ACEF této věty nemá. — 54. D pak sě počne sch; D Przedmluwa; D m. Jeronyma: Ieronyma, Doctora welebneho. — 55. D m. na druhé straně: poczina fie. — 54, 55. AF nemá; C m. toho: Tuto ſie poczyna przedmluwa druhych knieh, E Tuto ſie poczynagij Druhe knihy Zywotuow Swatych Otczuow puſtennikuow (84b. dole a ještě jednou znova 85a nahoře).
Strana 97
R. III, str. 492. 41b Z Awierne tento swiet wſſemohucy pan bvoh tak dluho drzij ſkrzye zaſluzeníe ſwatych otcvow, Gíchzto ziwot w tiechto kniehach gest popſan welmí ſlawny. Neb ode wſſeho ſmilſtwie netoliko tielem, ale y myſlij brechu oddalení. Tento ſwiet ſ geho zadoſtmy opustiwffe A po puſtem hwozdíe chodíece, W hroznem ſkalíj a w ſtraſtnych gíeſkyníech odpoczíwachu. 5 Hlad aní zíezn gím nepanowaſſe, Neb pwicye bozíe ta gich pokrmowaſſe y poſylnowaſſe gich zaſluzením. Nvze, powyſſiz ſam ſebe gich pſbu ſwatu A hrziechvow odpuſſczeníe obdrzíſs, ma hoſpodo wíerna. A pto nepohrday ſproſtnv a neokrafſlenu rzieczíj. Nebot nyníe z vobyczíegíe, ſwate vczeníe chytru y zwucznu rzíeczíj oblepſſowatí, AAle ku pwe wierzíe a k dobrym 10 ſkutkom lidſkych myſlíj ponukati. A protoz naſſím prziedkom, ſwatym otcom, wiera y prziebywanie popſano geſt ſwatych patryarchvow y pro- rokvow, Toczíſs abrahamowoa), Yzakowo, Iakubowo, Mogzieſſowo, Elta- ſſowo, Ianowo, božieho krztitele, Ne proto, by naſli prziedcy gich ſlawili, Gichzto geft buoh oſlawil a w ſwem kralowſtwij ſlawnem gíe zpoſobil, Ale pto, abychom, gich ſwate ſkutky w kníehach cztuce, my, geſſto ſmyb) v wíeku poſledníem zrzíezení, W ſpwedlnem vczeníj robotugíce ſkrzye gich przíklady, Abychom doſſli k wiecznemu ſpaſeníj. amen°). 15 a) proraž. b) -y rasurou předěl. v -e. c) psáno černě, přetrž. červeně. 1. ACE Pán sch. — 2. ACE otcuov sch; D ziwotowe, AE zywotý; AE m. jest: ſu, D popſanij. — 3. AE m. popsán: popſany, D gſu ; D ſlawnie; A ſmyſtſmylſtwye!; ACE i sch. — 4. E bylij; AE m. oddáleni: obkladeny (nespr.); ACE zadofti; ACE a sch. — 5. ACE a sch; ACE straffnych, lat. formidolosis; E odpocziwalij. — 6. E ne- panowala; ACE ta gie (C gich) krmieſſe (E krmila). — 7. ACE poſylowaſſe (E poſylo- wala); ACE nuže sch; AC powyz, E powyfs, lat. subleveris. — 8. AE hrziechom ; AE má hospodo věrná sch; ACE a sch. — 9. AE ſprostnym(!); AE m. řěčí: rzieczý, ma hoſpodo wierna; ACE m. nýnie: nenie, lat. nec est; AE ſwateho. — 10. E i zvučnú sch; ACE m. ale: nez. — 11. ACE lydſku myſl; ACE. proto; A nafſy (nedops.) — 13. AE yzaakowo a Iakubovo. — 14. ACE Elyaffowo y Ianowo; C m. přědci: pržie- bitczy (!). — 15. ACE jě sch. — 16. AE jich sch; AE m. v: w gych. — 18. ACE aby- chom sch; E přesm: k wiecznemu prziffly ſpaſenie. — V C následuje po slově Amen zevrubný obsah knihy: Prwnie kapitola: O gednom ſtarczy, gehoz mnyfſkowe tazachu o ſwatem vtrpenij. — II. kapia: O gednom ſtarczy, genz przebywaſſe na puſſtij w fu- chem mieſtie a ſmrdutem. — III. kaa: O gedno bratru zaköniku, gehoz bieſowe hla- Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8.
R. III, str. 492. 41b Z Awierne tento swiet wſſemohucy pan bvoh tak dluho drzij ſkrzye zaſluzeníe ſwatych otcvow, Gíchzto ziwot w tiechto kniehach gest popſan welmí ſlawny. Neb ode wſſeho ſmilſtwie netoliko tielem, ale y myſlij brechu oddalení. Tento ſwiet ſ geho zadoſtmy opustiwffe A po puſtem hwozdíe chodíece, W hroznem ſkalíj a w ſtraſtnych gíeſkyníech odpoczíwachu. 5 Hlad aní zíezn gím nepanowaſſe, Neb pwicye bozíe ta gich pokrmowaſſe y poſylnowaſſe gich zaſluzením. Nvze, powyſſiz ſam ſebe gich pſbu ſwatu A hrziechvow odpuſſczeníe obdrzíſs, ma hoſpodo wíerna. A pto nepohrday ſproſtnv a neokrafſlenu rzieczíj. Nebot nyníe z vobyczíegíe, ſwate vczeníe chytru y zwucznu rzíeczíj oblepſſowatí, AAle ku pwe wierzíe a k dobrym 10 ſkutkom lidſkych myſlíj ponukati. A protoz naſſím prziedkom, ſwatym otcom, wiera y prziebywanie popſano geſt ſwatych patryarchvow y pro- rokvow, Toczíſs abrahamowoa), Yzakowo, Iakubowo, Mogzieſſowo, Elta- ſſowo, Ianowo, božieho krztitele, Ne proto, by naſli prziedcy gich ſlawili, Gichzto geft buoh oſlawil a w ſwem kralowſtwij ſlawnem gíe zpoſobil, Ale pto, abychom, gich ſwate ſkutky w kníehach cztuce, my, geſſto ſmyb) v wíeku poſledníem zrzíezení, W ſpwedlnem vczeníj robotugíce ſkrzye gich przíklady, Abychom doſſli k wiecznemu ſpaſeníj. amen°). 15 a) proraž. b) -y rasurou předěl. v -e. c) psáno černě, přetrž. červeně. 1. ACE Pán sch. — 2. ACE otcuov sch; D ziwotowe, AE zywotý; AE m. jest: ſu, D popſanij. — 3. AE m. popsán: popſany, D gſu ; D ſlawnie; A ſmyſtſmylſtwye!; ACE i sch. — 4. E bylij; AE m. oddáleni: obkladeny (nespr.); ACE zadofti; ACE a sch. — 5. ACE a sch; ACE straffnych, lat. formidolosis; E odpocziwalij. — 6. E ne- panowala; ACE ta gie (C gich) krmieſſe (E krmila). — 7. ACE poſylowaſſe (E poſylo- wala); ACE nuže sch; AC powyz, E powyfs, lat. subleveris. — 8. AE hrziechom ; AE má hospodo věrná sch; ACE a sch. — 9. AE ſprostnym(!); AE m. řěčí: rzieczý, ma hoſpodo wierna; ACE m. nýnie: nenie, lat. nec est; AE ſwateho. — 10. E i zvučnú sch; ACE m. ale: nez. — 11. ACE lydſku myſl; ACE. proto; A nafſy (nedops.) — 13. AE yzaakowo a Iakubovo. — 14. ACE Elyaffowo y Ianowo; C m. přědci: pržie- bitczy (!). — 15. ACE jě sch. — 16. AE jich sch; AE m. v: w gych. — 18. ACE aby- chom sch; E přesm: k wiecznemu prziffly ſpaſenie. — V C následuje po slově Amen zevrubný obsah knihy: Prwnie kapitola: O gednom ſtarczy, gehoz mnyfſkowe tazachu o ſwatem vtrpenij. — II. kapia: O gednom ſtarczy, genz przebywaſſe na puſſtij w fu- chem mieſtie a ſmrdutem. — III. kaa: O gedno bratru zaköniku, gehoz bieſowe hla- Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8.
Strana 98
98 dem mucžiechu, ze nemožieſſe do prwnie hodiny trpieti, awſſak gt ſtrpiel až do po- ledne a ſwytiežyl nad czrtý. — IIII. kaa: O bratržiech, genzto wychodiechu z klaſſtera nawſſtiewowat bratrzy na puſſtij. — V. kaa: O gednom ſtarczý, genž bieſſe ſſel k dru- hemu puſtěníku, a mluwiecz o ſpaſeni o ſwem, brechu zapomniely ſocżowiczy ſnieſti. — VI. kaa: O gednom opatu, gemuz Zenon diechu, genz, sedie pod gedniem drziewem, wſtaw y chtieſſe gieſti tykwy wlaſke. — VII: O gednom vczedlniku gednoho ſtarcze, gemuž bies ſmilny prziekažieſſe, a toho gt z bozy pomoczy przemohl. — VIII: O ged- nom bratru, gemuz take bies ſmilny prziekažieſſe. — IX. kaa: O moýziefſowi opatu, gemuz prziekaziefſe take ten ſmylny bies. — X. kaa: O gednom bratru, géz ſkrze dyabelſku przieludu myſleſſe o gedne zeníe zname. — XI. ka: O dwu mnyſſku, genž ſſedſſe do mieſta, � ſhržeſſy geden. — XII. kapia: O gednom mnífſku, genz trpieſſe žaloſt od ſmilneho bieſa. — XIII. kaa: O gednom mnyfſku, genž, na puſſtij pržeby- wagie, y ſhrzeſſil s ſwu rodiczku. — XIIII: O gednom mniſſku, genz przebywaſſe na tom mieſtie, gemuž diechu czellya, a gemuž býes przekazieſſe. — XV. kaa: O gednom mniſſku, genz tazaſſe Pemena opata tak rzecženeho o vtrpeni ſmilſtwa. — XVI: O ged- nom mnyfſku, genz bieffe gedniech panow poddaný a na každe leto gim platieſſe vrocżecz. — XVII: O dwu bratru o wlaſtni, gimż dyabel zawiſtiwy neprżegiefſe, a chtie ge ruozno rozlucziti. — XVIII: O gednom mniſſku, genž byl nakrmil czieſarze Teo- dozye chleba s ſoly newieda, by byl czieſarž. — XIX. kaa: O gednom ſudczy, genż ſeſtrzencze opata Pemena bieſſe w žalarž wſadil, a nicz pro gine, než chtíe rad widieti opata Pemena. — XX. kapia: O tichoftí a o pokorže Agathona opata. — XXI O gedních (!) ſtarczich, kteržižto ſu ſwateho yſaaka kniezem vcžínily. — XXII. kaa: O dwu mnyſſku, geſſto ſpolu pr�ebywaſſta a welmi ticha a pokorna bieſſta. — XXIII. kaa. O gednom ſtarczy, gehoz bozie ſluźebniczie w nemoczy prziyala a gev pohodle czinila. — XXIIII: O Opatu Appollo, genz wyhnal z gednoho bieſa. — XXV: O gednom mnifſku, genz nawſſtiewowaſſe bratrzy tiech, geſſto prżebywachu na tom mieſtie, geſſto ſlowe cellya. — XXVI: O tichoſti y o poſluffenstwy ſwateho Iana, genz breſſe vczedlník ſwa- teho Pawla opata. — XXVII. kapia: O vczedlniku gednoho ſwateho ſtarcze, genž na- czierat wody fſel z �tudniczie bez powraza. — XXVIII. kaa: O gednö bratru, gemuž drechu Eulalius, gehož rohožku w ohen vwrženu widiely ſu neſhorzeti, a ginych bratrzi ſu ſhorzaly. — XXIX: O opatu Anaſtaſíowy, genz knieh ſwych, kdyz mu byli vkradeny, nechtiel przigieti nawraczenych. — XXX: O gednom puſtěnyku, gemuz Peor drechu; ten kazanym ſwateho Anthonie opata fſel k swe ſeſtrze, aby geý opatrzila; A kdyz k ny przygide, ſtaw przed wraty, ocży ſemrziżiw (in margine: zawrzew) y wecze: Patrž na mie, dokadz chczeſs. — XXXI: O gednom opatu yanowý, gehoz ſeſtra cžaſto proſyla, aby gy nawſſtiewil; a prziſſed k ny, nedaw ſie gy poznati, y fſel prycz. — XXXII: O druhë mniſſku, genz take nawſſtiewowat byl przyſſel ſeſtry, ale ona ne- chtiela geho widieti. — XXXIII: O ſwatem Theodoru, genz take zaſlužyl, ze gt bu- duczy wieczy prorokowal. — XXXIV: O ſwatem Pachumij, genž geſt ſwar miel s cźrty, awſfak gest swytiezyl. — XXXV: O gednom swatem starczy, genz gest widiel, gehozto giný nemohl widieti. — XXXVI: O ſwate Arſeny, kterak gemu zgeweno lidſke dielo. — XXXVII: O ſwatem Macharij, genz gednoho zabitczie wzkrzieſyl, toho, gehoż pocży- tachu wýnnykem, od ſmrti zproſtil. — XXXVIII: O ſwatem Opatu Macharyowi, genz wino w hrozniech, geſſto mu bylo poſlano, ginym bratrzim rozeſlal. — XXXIX: Opiet o temž, kdyzto dyabel w noczy na geho peleſſy tlukl a rzka: wſtan, podmý na mod- litby. — XL. kaa: O gednom bratru, genz tazal Syſoya opata, kterak przebywal ſam o ſobie w vtrpený. — XLI: O opatu Pemenu, gehozto bratrzie otazaly o Poſtu, Ze ge rzekl: na wſſaky den gieſti, ale po malu. — XLII: O opatu leſaku a geho vczedlniku zacharzowy. — XLIII: O bratrzich, kteržízto tazachu Iozeffa opata o przigieti bratrzy przichoziech. — XLIIII: O ſtarczy, genz rzekl: ktoz mnoho gieda geſt lacžen, wiecz ma odplaty neźly ten, genz malo gieda gt syt. — XLV: O starczy, genz rzekl: toho, czoz zadaſs, aby negedl. — XLVI: O ſtarczý, genż zadal tykwy gieſti a vtrhl gy y powieſyl przed oczyma, a nechtiel gy gieſti. — XLVII: O ſtarczy, genz byl mnoho nemoczen a zadneho pokrmu negedl. — XLVIII: Od ſlow Pemena, opata ſwateho. —
98 dem mucžiechu, ze nemožieſſe do prwnie hodiny trpieti, awſſak gt ſtrpiel až do po- ledne a ſwytiežyl nad czrtý. — IIII. kaa: O bratržiech, genzto wychodiechu z klaſſtera nawſſtiewowat bratrzy na puſſtij. — V. kaa: O gednom ſtarczý, genž bieſſe ſſel k dru- hemu puſtěníku, a mluwiecz o ſpaſeni o ſwem, brechu zapomniely ſocżowiczy ſnieſti. — VI. kaa: O gednom opatu, gemuz Zenon diechu, genz, sedie pod gedniem drziewem, wſtaw y chtieſſe gieſti tykwy wlaſke. — VII: O gednom vczedlniku gednoho ſtarcze, gemuž bies ſmilny prziekažieſſe, a toho gt z bozy pomoczy przemohl. — VIII: O ged- nom bratru, gemuz take bies ſmilny prziekažieſſe. — IX. kaa: O moýziefſowi opatu, gemuz prziekaziefſe take ten ſmylny bies. — X. kaa: O gednom bratru, géz ſkrze dyabelſku przieludu myſleſſe o gedne zeníe zname. — XI. ka: O dwu mnyſſku, genž ſſedſſe do mieſta, � ſhržeſſy geden. — XII. kapia: O gednom mnífſku, genz trpieſſe žaloſt od ſmilneho bieſa. — XIII. kaa: O gednom mnyfſku, genž, na puſſtij pržeby- wagie, y ſhrzeſſil s ſwu rodiczku. — XIIII: O gednom mniſſku, genz przebywaſſe na tom mieſtie, gemuž diechu czellya, a gemuž býes przekazieſſe. — XV. kaa: O gednom mniſſku, genz tazaſſe Pemena opata tak rzecženeho o vtrpeni ſmilſtwa. — XVI: O ged- nom mnyfſku, genz bieffe gedniech panow poddaný a na každe leto gim platieſſe vrocżecz. — XVII: O dwu bratru o wlaſtni, gimż dyabel zawiſtiwy neprżegiefſe, a chtie ge ruozno rozlucziti. — XVIII: O gednom mniſſku, genž byl nakrmil czieſarze Teo- dozye chleba s ſoly newieda, by byl czieſarž. — XIX. kaa: O gednom ſudczy, genż ſeſtrzencze opata Pemena bieſſe w žalarž wſadil, a nicz pro gine, než chtíe rad widieti opata Pemena. — XX. kapia: O tichoftí a o pokorže Agathona opata. — XXI O gedních (!) ſtarczich, kteržižto ſu ſwateho yſaaka kniezem vcžínily. — XXII. kaa: O dwu mnyſſku, geſſto ſpolu pr�ebywaſſta a welmi ticha a pokorna bieſſta. — XXIII. kaa. O gednom ſtarczy, gehoz bozie ſluźebniczie w nemoczy prziyala a gev pohodle czinila. — XXIIII: O Opatu Appollo, genz wyhnal z gednoho bieſa. — XXV: O gednom mnifſku, genz nawſſtiewowaſſe bratrzy tiech, geſſto prżebywachu na tom mieſtie, geſſto ſlowe cellya. — XXVI: O tichoſti y o poſluffenstwy ſwateho Iana, genz breſſe vczedlník ſwa- teho Pawla opata. — XXVII. kapia: O vczedlniku gednoho ſwateho ſtarcze, genž na- czierat wody fſel z �tudniczie bez powraza. — XXVIII. kaa: O gednö bratru, gemuž drechu Eulalius, gehož rohožku w ohen vwrženu widiely ſu neſhorzeti, a ginych bratrzi ſu ſhorzaly. — XXIX: O opatu Anaſtaſíowy, genz knieh ſwych, kdyz mu byli vkradeny, nechtiel przigieti nawraczenych. — XXX: O gednom puſtěnyku, gemuz Peor drechu; ten kazanym ſwateho Anthonie opata fſel k swe ſeſtrze, aby geý opatrzila; A kdyz k ny przygide, ſtaw przed wraty, ocży ſemrziżiw (in margine: zawrzew) y wecze: Patrž na mie, dokadz chczeſs. — XXXI: O gednom opatu yanowý, gehoz ſeſtra cžaſto proſyla, aby gy nawſſtiewil; a prziſſed k ny, nedaw ſie gy poznati, y fſel prycz. — XXXII: O druhë mniſſku, genz take nawſſtiewowat byl przyſſel ſeſtry, ale ona ne- chtiela geho widieti. — XXXIII: O ſwatem Theodoru, genz take zaſlužyl, ze gt bu- duczy wieczy prorokowal. — XXXIV: O ſwatem Pachumij, genž geſt ſwar miel s cźrty, awſfak gest swytiezyl. — XXXV: O gednom swatem starczy, genz gest widiel, gehozto giný nemohl widieti. — XXXVI: O ſwate Arſeny, kterak gemu zgeweno lidſke dielo. — XXXVII: O ſwatem Macharij, genz gednoho zabitczie wzkrzieſyl, toho, gehoż pocży- tachu wýnnykem, od ſmrti zproſtil. — XXXVIII: O ſwatem Opatu Macharyowi, genz wino w hrozniech, geſſto mu bylo poſlano, ginym bratrzim rozeſlal. — XXXIX: Opiet o temž, kdyzto dyabel w noczy na geho peleſſy tlukl a rzka: wſtan, podmý na mod- litby. — XL. kaa: O gednom bratru, genz tazal Syſoya opata, kterak przebywal ſam o ſobie w vtrpený. — XLI: O opatu Pemenu, gehozto bratrzie otazaly o Poſtu, Ze ge rzekl: na wſſaky den gieſti, ale po malu. — XLII: O opatu leſaku a geho vczedlniku zacharzowy. — XLIII: O bratrzich, kteržízto tazachu Iozeffa opata o przigieti bratrzy przichoziech. — XLIIII: O ſtarczy, genz rzekl: ktoz mnoho gieda geſt lacžen, wiecz ma odplaty neźly ten, genz malo gieda gt syt. — XLV: O starczy, genz rzekl: toho, czoz zadaſs, aby negedl. — XLVI: O ſtarczý, genż zadal tykwy gieſti a vtrhl gy y powieſyl przed oczyma, a nechtiel gy gieſti. — XLVII: O ſtarczy, genz byl mnoho nemoczen a zadneho pokrmu negedl. — XLVIII: Od ſlow Pemena, opata ſwateho. —
Strana 99
99 XLIX: O opatu, gemuž diechu Macharius; kolikoz koly, mſſe ſlužie, kalich ſwaty, wypil, tolikez dny yzadneho gineho pitie nepil. — Padeſata kaa: O gedno mnychu; kdyz ſie biechu ſeſſly do koſtela a když wſſichni giediechu, ſobie kazal ſoly przineſti a rzka: negiem warzeneho. — LI: O gednom putnyku, genz vzrzew bratrzý, totiz puſtenniczky, any dielagy, wece: Procz dielate o pokrmu, genz zahyne? — Padefata druha: O ſwatem yanu opatu, genž ržekl: chtielt bych byti bezpecžen yako andiele, geſſto nicz nedielagy. — LIII: O gednom bratru, gemuz bies prziekazieſſe, vczie lidij poruhati ſie. — LIIII: O moyzieffowi opatu. — LV: O opatu Pemena (!). — LVI O gedno starczy, genz rzekl: Postem necziſte myfſlenie zapuzugte. — LVII: O opatu Macharya (!), genz widiel cżrta w czlowieczie twarzy a wlniene ſukny. — LVIII: O ged- nom mnifſku, genz tazal a rzka: Newiem czo vcziniti, nemohu myſſleni odolati. — LIX: O tom, genž tazal Pemena opata o ſwem myſſleni. — LX: O dwu bratru, gto bieſſta przyſſla k Elyaſſowi opatu, ano gym myſſlenie prziekazie. — LXI: Od Arſenie opata, k niemuž byla rzimſka drewka przyfla, gey chtiecz widieti. — LXII: O moyzie- ſſowi opatu, genz rzekl: kdyzto chtie mieſta dobyti, oblehnu nayprwe a ztrawu a wodu zabranie. — LXIII: O gedno mladenczy, genz swieta sie chtíeffe odpowiedieti, ale myſſlenie gey rozpalowaſſe. — LXV(!): O gednom bratru, totiz mnichu, genz sie swieta odpowiediew a wole wlaſtnie, niektere bieſſe zatagil. — LXVI: O gednom, genz tazal ſtarcze a rzka: Mohu-ly zachowati dwa fyllynky peniez pro przyhodu? — LXVII: O gedno, genz knichy ſwateho cžtenie prodal. — LXVIII: O gednom, genz opata Agathona proſyl, aby geho penieze przival. — LXIX: O ſwatem Pawlu opatu, genz rzekl mniſſkom: Nicz gineho w ſwe peleſſy nechowati mymo potrzebiczy. — LXX: O opatu Macharyowi, genž wida, ano gemu geden chcze pokraſti, pomohl gemu. — LXXI: O gednom bratru, genz gednomu starczý pokradl byl wessken geho pokrm. — LXXII: O sſwateho Agatona ſſtiedroſti. — LXXIII: O gedno ſtarczý, genz powiediel, kterak gie hniew wzbuzen. — LXXIIII: O gednom bratru, genz od druhoho (!) weliku krzýwdu trpiel a chtíel ſie mítiti. — LXXV: O druhem, gehoz krzywdu winily, a ten ſtarcý powiediel. — LXX... O to, gefsto swaty Pemen opat powiediel: zlost aby yzad- neho neprzemohla. — LXX... O gednom bratru, genz ſie, cżim geho krzywdu wiecz mucziechu, tem wiecz weſelel(!) fie. — LXXX(!): O gednom, genž ſwemu winiku chwatafſe dobrze vožínití. — LXXX... O bratru, genž tazal opata, gemuz diechu Syſoyus, o paduffiech, gefto by nan uderzýly, chtiecz gey zabiti. — LXXX... O puſ- těniku, k niemuz paduſſy przyflý. — LXXX... O gednom mudraku, gehoz vczedlnyk ſhržeſſil. — LXXX... O gednom, genž starcze tazal, kudy by mohl ſpaſen byti. — LXXX... O bratrzich, kteržiž ſu tazalý Moyžíefſe opata. — LXXX... Od opata Macharya, genž prawil, že geſt prawy mnich, genz swytrezy ſam nad ſebu. — LXXX... O bratru, gehoz chwalechu przed Anthoniem opatem. — LXXX... O bratru, genz tazal opata yſaaka, procz by ſie ho czrti baly. — LXXX... Od Achylla opata, genz krwy plwal, a kdyz geho tazal geden, powiediel, ze geſt ržecž gednoho bratra gey ſmutil (!). — LXXX... O bratrzich, geſſto tazachu ſtarcze, kterak przepuſti robatom mluwiti nekazaníe. — LXXX... O Ianowi opatu, gehoz bratrzie tazachu o wlaſtnim myfſleni. — LXXXX: O gednom starczy, gehoz welmi cztiechu w Egyptie przed przýftim ſwateho Pemena opata. — LXXXX(!): O gednom opatu, gemuz Mutues diechu, genz wybiehl byl z ſwe peleſſy proto, že mnoho bratrzy k niemu sie zchazieſſe. — LXXX... O fwatem Agathonu, genž nechtiel ſpati s hniewem. — LXXXX... O dwu ſtarczy, geſſto w gedne peleſſy bydlefſta, nikdý negieducz. — LXXXX... Od ſwateho Macharya, gehoz lapiwſſe ſwietichu. — LXXXX... O tom, gemuž ſie hlas z nebes zgewil, kdyzto ſie geſt bohu modlil. - LXXXX... O bratru, genz w klafſterze bydle rozhniewagie ſie biehaſſe czaſto na puſít. — LXXXX... O bratru, genz tazal Pemena opata o ſmutczie. — LXXXXVII: Od opata Pemena, genz prawil od Iſidora opata. — LXXXXVIII: Od moyziefſe opata, gemuž cžrtie lagiechu. — LXXXXIX: O gednom bratru, genz trpiel tiezke pokuſſenie za deſet let. — C: Od Anthonie opata, gehoz mrzkoſt na bożie ſluzbie pokuſſowala. — CI: O gednom, genz tazal ſtarcze a rzka: Czo ge vczýniti, a ya nedielam diela mnýchoweho? — CII: O bratru, genz tazal Achylla 7*)
99 XLIX: O opatu, gemuž diechu Macharius; kolikoz koly, mſſe ſlužie, kalich ſwaty, wypil, tolikez dny yzadneho gineho pitie nepil. — Padeſata kaa: O gedno mnychu; kdyz ſie biechu ſeſſly do koſtela a když wſſichni giediechu, ſobie kazal ſoly przineſti a rzka: negiem warzeneho. — LI: O gednom putnyku, genz vzrzew bratrzý, totiz puſtenniczky, any dielagy, wece: Procz dielate o pokrmu, genz zahyne? — Padefata druha: O ſwatem yanu opatu, genž ržekl: chtielt bych byti bezpecžen yako andiele, geſſto nicz nedielagy. — LIII: O gednom bratru, gemuz bies prziekazieſſe, vczie lidij poruhati ſie. — LIIII: O moyzieffowi opatu. — LV: O opatu Pemena (!). — LVI O gedno starczy, genz rzekl: Postem necziſte myfſlenie zapuzugte. — LVII: O opatu Macharya (!), genz widiel cżrta w czlowieczie twarzy a wlniene ſukny. — LVIII: O ged- nom mnifſku, genz tazal a rzka: Newiem czo vcziniti, nemohu myſſleni odolati. — LIX: O tom, genž tazal Pemena opata o ſwem myſſleni. — LX: O dwu bratru, gto bieſſta przyſſla k Elyaſſowi opatu, ano gym myſſlenie prziekazie. — LXI: Od Arſenie opata, k niemuž byla rzimſka drewka przyfla, gey chtiecz widieti. — LXII: O moyzie- ſſowi opatu, genz rzekl: kdyzto chtie mieſta dobyti, oblehnu nayprwe a ztrawu a wodu zabranie. — LXIII: O gedno mladenczy, genz swieta sie chtíeffe odpowiedieti, ale myſſlenie gey rozpalowaſſe. — LXV(!): O gednom bratru, totiz mnichu, genz sie swieta odpowiediew a wole wlaſtnie, niektere bieſſe zatagil. — LXVI: O gednom, genz tazal ſtarcze a rzka: Mohu-ly zachowati dwa fyllynky peniez pro przyhodu? — LXVII: O gedno, genz knichy ſwateho cžtenie prodal. — LXVIII: O gednom, genz opata Agathona proſyl, aby geho penieze przival. — LXIX: O ſwatem Pawlu opatu, genz rzekl mniſſkom: Nicz gineho w ſwe peleſſy nechowati mymo potrzebiczy. — LXX: O opatu Macharyowi, genž wida, ano gemu geden chcze pokraſti, pomohl gemu. — LXXI: O gednom bratru, genz gednomu starczý pokradl byl wessken geho pokrm. — LXXII: O sſwateho Agatona ſſtiedroſti. — LXXIII: O gedno ſtarczý, genz powiediel, kterak gie hniew wzbuzen. — LXXIIII: O gednom bratru, genz od druhoho (!) weliku krzýwdu trpiel a chtíel ſie mítiti. — LXXV: O druhem, gehoz krzywdu winily, a ten ſtarcý powiediel. — LXX... O to, gefsto swaty Pemen opat powiediel: zlost aby yzad- neho neprzemohla. — LXX... O gednom bratru, genz ſie, cżim geho krzywdu wiecz mucziechu, tem wiecz weſelel(!) fie. — LXXX(!): O gednom, genž ſwemu winiku chwatafſe dobrze vožínití. — LXXX... O bratru, genž tazal opata, gemuz diechu Syſoyus, o paduffiech, gefto by nan uderzýly, chtiecz gey zabiti. — LXXX... O puſ- těniku, k niemuz paduſſy przyflý. — LXXX... O gednom mudraku, gehoz vczedlnyk ſhržeſſil. — LXXX... O gednom, genž starcze tazal, kudy by mohl ſpaſen byti. — LXXX... O bratrzich, kteržiž ſu tazalý Moyžíefſe opata. — LXXX... Od opata Macharya, genž prawil, že geſt prawy mnich, genz swytrezy ſam nad ſebu. — LXXX... O bratru, gehoz chwalechu przed Anthoniem opatem. — LXXX... O bratru, genz tazal opata yſaaka, procz by ſie ho czrti baly. — LXXX... Od Achylla opata, genz krwy plwal, a kdyz geho tazal geden, powiediel, ze geſt ržecž gednoho bratra gey ſmutil (!). — LXXX... O bratrzich, geſſto tazachu ſtarcze, kterak przepuſti robatom mluwiti nekazaníe. — LXXX... O Ianowi opatu, gehoz bratrzie tazachu o wlaſtnim myfſleni. — LXXXX: O gednom starczy, gehoz welmi cztiechu w Egyptie przed przýftim ſwateho Pemena opata. — LXXXX(!): O gednom opatu, gemuz Mutues diechu, genz wybiehl byl z ſwe peleſſy proto, že mnoho bratrzy k niemu sie zchazieſſe. — LXXX... O fwatem Agathonu, genž nechtiel ſpati s hniewem. — LXXXX... O dwu ſtarczy, geſſto w gedne peleſſy bydlefſta, nikdý negieducz. — LXXXX... Od ſwateho Macharya, gehoz lapiwſſe ſwietichu. — LXXXX... O tom, gemuž ſie hlas z nebes zgewil, kdyzto ſie geſt bohu modlil. - LXXXX... O bratru, genz w klafſterze bydle rozhniewagie ſie biehaſſe czaſto na puſít. — LXXXX... O bratru, genz tazal Pemena opata o ſmutczie. — LXXXXVII: Od opata Pemena, genz prawil od Iſidora opata. — LXXXXVIII: Od moyziefſe opata, gemuž cžrtie lagiechu. — LXXXXIX: O gednom bratru, genz trpiel tiezke pokuſſenie za deſet let. — C: Od Anthonie opata, gehoz mrzkoſt na bożie ſluzbie pokuſſowala. — CI: O gednom, genz tazal ſtarcze a rzka: Czo ge vczýniti, a ya nedielam diela mnýchoweho? — CII: O bratru, genz tazal Achylla 7*)
Strana 100
100 opata, Procz by trpiel mrzkoſt, ſedie w peleſſy. — CIII: Geden bratr ztazal na Moyżie- ſſowi opatu, a on gemu kazal giti do ſwe pelefſy a ſedieti. — CV (!): O gedno bratru, genz tazal Anthonie opata rzka: czo cžinie ſlbym ſie bohu? — CVI: O bratru, genz tazal pemena opata rzka: ktere geſt lepe, Samemu-ly oblaſſt pržebywati, cžili s ginymi? CVII: Od Egipſkeho bratra, genz ſam na ſie žalowaſſe przed Zenonem opatem. — CVIII: Geden staržecz otazal, ma-li czo ſſkody duſſie, kohož mnoho cztie a chwale. — CIX: O gednom ftarczy, genz k druhemu powiediel, že ma vmržíeti. — CX: O gednom, genž za padeſate let negedl chleba ani wody pil do sytoſti. — CXI: O gednom starczy, gemuž geden swietſky flužil. — CXII: O gednom lowczie (!), genž widiel Anthonyna opata w radoſti s geho bratry. — CXIII: Od moyžieſſe opata, genż vſlyſſaw, že geden ſudcze chce ſie gemu klanieti, vtecže z ſwe peleſſie. — CXIIII: Od ſyſoye opata, genz wzkrzieſyl mladencze gednoho, genz k niemu, chtie pozehnanie od nieho przigieti, prziſſel. — CXV: Od Befaryona opata, genz gednoho ſwietfkeho bieſa zbawil. — CXVI: O temž, genž vzdrawil gednoho, gehoz dna byla zlamala. — CXVII: O tom, geſſto prawi motheys tak ržecženy opat: cżim cżlowiek k bohu gſt blyzſſy, tiem wiecz ma ſie hrzieſſnieyſſym nazywati. — CXVIII: Od macharya opata, gehoz dyabel koſu chtieſſe przetieti, y nemože. — CXIX: O gednom mnichu, gehoz vderzy po liczý ten, genž w ſobie bieſa miegieſſe. — CXX: O gednom, genz wece, że wſſeczko vſyle bez tichoſti gt daremne. — CXXI: O vczedlniku ſwateho Macharia, gehoz pohanſky pop bieſſe zbil welkymi ranami, ze byl bez rozomu. — CXXII: O ſwatem Anthonij, genž ržekl: Nikdý nemož cżlowiek byti dobrý, kdyz by buoh w niem neprzebywal. — CXXIII: O gednom bratru, genž tazal Pemena opata a rzka: Czo ge, že gt wſſeczko cziſte? — CXXIIII: O gednom bratru, genz, ſedie s ſwatym Pemenem, druheho bratra chwaleſſe. — CXXV: O gedno bratru, genz tazaſſe Pemena opata, kterak by mohl nemluwiti nicz zleho o ſwem blyžniem. — CXXVI: O gednom opatu, genž wece: lepe gest gieſti masso- nezly bratrzy hyzditi. — CXXVII: O ſwatem Ianu opatu, genz wece: Powrhly ſmy male brziemicžko, a welike ſmy zwolily. — CXXVIII: O ſwatem Izaaku opatu. — CXXIX: O bratru, gemuž ſie przihodij wynnu byti, y fſel k ſwatemu Anthonij opatu. — CXXX: O ſtarczy, genż gt rzekl: acż shržefſy twoy bratr, ne geho win, ale toho, genž gey k hrziechu przipudij. — CXXXI: O Thymotheowi, genz radil ſwemu opatu aby gednoho obmeſſkaleho wypudil z klafſtera. — CXXXII: O ſtarczi, genż widiel przed bohem cztyrzi kory andielſke. — CXXXIII: O ftarczy, genz rzekl, aby bratra ſweho poſluſfenſtwie držal. — CXXXIII: O Sylwanu opatu, genż miel vcżedlnyka, ge- muz diechu markus, ten bieſſe welmy poſluſſny. — CXXXV: O gednom, genz ſam o ſobie prżebywaſſe. — CXXXVI: O dwu bratru wlaſtny, kteržiž byli do klaſſtera ſſly przebywat. — CXXXVII: O ſtarczy, genz kazal vczedlniku ſwemu do Egipta giti, abý gemu przýwedl welbluda. — CXXXVIII: O ſtarczy, genz, wytrhaw obluky ſwym koſſy- kom, y poſlal druhemu, aby on ſwe doſpiel. — CXXXIX: Od Iana opata, genž pro weliku miloſt wſſie zloſti byl zapomnyel. — CXL: Od pemena opata, genž powiediel a rzka: ſwe wuole nepln, ale ſweho blyžníeho. — CXLI: O ſtarczy, genż powiediel a rzka: ktoz ſwu wuoly chcze mieti...— CXLII: Od Pafuncie opata, genz nepil wina. — CXLIII: O dwu bratru, z nychż ſtarſſy pocże proſyti mlazſſieho, aby ſpolu przebywala. — CXLIIII: O starczy, genz powiediel: czot famemu nelibo, toho druhemu neczin. — CXLV: Od pemena opata a od Nuph, take opata, gichzto matie zadaſſe gich widleti. — CXLVI: Od Iana, vczedlnika Ammonowa opatowa, genz ſlužil dwanadczte let gednomu nemocznev ſtarczy, od niehož nikdy ſlowa dobrotiweho neſlyffal. — CXLVII: Od Agathona opata, genz putnyka nemoczneho w mieſtie nalezl y byl ſ nim, az y zdraw byl. — CXLVIII: O gednom ftarczy, genž vcžedlniku nemocznemu wece, aby ſie ne- mutil. — CXLIX: O ſtarczy, genz cżaſto nemahaſſe. — CL: O gednom ſtarczy, gehož bratrzie plakachu, kdyz bieſſe vmrzel; genž, ocży otewržew, y zaſmal ſie tržykrat. — CLI: Od pemona (!) opata, genz po mnohem vſyly v poſledny hodinu wece: tak poýdu k hoſpodinu, yako bych tepruw gemu poczal byl ſlužiti. — CLII: Od Agathona opata, genz vmrżew, ti, gto ſu tu ſtali, widiely ſu, ano ſie geho twarz ſtkwy yako paprſlek. — CLIII: O ſmrti ſwateho Arſenie. — CLIIII: O ſwatem Anaſtaſij biſkupa (!, nad -a
100 opata, Procz by trpiel mrzkoſt, ſedie w peleſſy. — CIII: Geden bratr ztazal na Moyżie- ſſowi opatu, a on gemu kazal giti do ſwe pelefſy a ſedieti. — CV (!): O gedno bratru, genz tazal Anthonie opata rzka: czo cžinie ſlbym ſie bohu? — CVI: O bratru, genz tazal pemena opata rzka: ktere geſt lepe, Samemu-ly oblaſſt pržebywati, cžili s ginymi? CVII: Od Egipſkeho bratra, genz ſam na ſie žalowaſſe przed Zenonem opatem. — CVIII: Geden staržecz otazal, ma-li czo ſſkody duſſie, kohož mnoho cztie a chwale. — CIX: O gednom ftarczy, genz k druhemu powiediel, že ma vmržíeti. — CX: O gednom, genž za padeſate let negedl chleba ani wody pil do sytoſti. — CXI: O gednom starczy, gemuž geden swietſky flužil. — CXII: O gednom lowczie (!), genž widiel Anthonyna opata w radoſti s geho bratry. — CXIII: Od moyžieſſe opata, genż vſlyſſaw, že geden ſudcze chce ſie gemu klanieti, vtecže z ſwe peleſſie. — CXIIII: Od ſyſoye opata, genz wzkrzieſyl mladencze gednoho, genz k niemu, chtie pozehnanie od nieho przigieti, prziſſel. — CXV: Od Befaryona opata, genz gednoho ſwietfkeho bieſa zbawil. — CXVI: O temž, genž vzdrawil gednoho, gehoz dna byla zlamala. — CXVII: O tom, geſſto prawi motheys tak ržecženy opat: cżim cżlowiek k bohu gſt blyzſſy, tiem wiecz ma ſie hrzieſſnieyſſym nazywati. — CXVIII: Od macharya opata, gehoz dyabel koſu chtieſſe przetieti, y nemože. — CXIX: O gednom mnichu, gehoz vderzy po liczý ten, genž w ſobie bieſa miegieſſe. — CXX: O gednom, genz wece, że wſſeczko vſyle bez tichoſti gt daremne. — CXXI: O vczedlniku ſwateho Macharia, gehoz pohanſky pop bieſſe zbil welkymi ranami, ze byl bez rozomu. — CXXII: O ſwatem Anthonij, genž ržekl: Nikdý nemož cżlowiek byti dobrý, kdyz by buoh w niem neprzebywal. — CXXIII: O gednom bratru, genž tazal Pemena opata a rzka: Czo ge, že gt wſſeczko cziſte? — CXXIIII: O gednom bratru, genz, ſedie s ſwatym Pemenem, druheho bratra chwaleſſe. — CXXV: O gedno bratru, genz tazaſſe Pemena opata, kterak by mohl nemluwiti nicz zleho o ſwem blyžniem. — CXXVI: O gednom opatu, genž wece: lepe gest gieſti masso- nezly bratrzy hyzditi. — CXXVII: O ſwatem Ianu opatu, genz wece: Powrhly ſmy male brziemicžko, a welike ſmy zwolily. — CXXVIII: O ſwatem Izaaku opatu. — CXXIX: O bratru, gemuž ſie przihodij wynnu byti, y fſel k ſwatemu Anthonij opatu. — CXXX: O ſtarczy, genż gt rzekl: acż shržefſy twoy bratr, ne geho win, ale toho, genž gey k hrziechu przipudij. — CXXXI: O Thymotheowi, genz radil ſwemu opatu aby gednoho obmeſſkaleho wypudil z klafſtera. — CXXXII: O ſtarczi, genż widiel przed bohem cztyrzi kory andielſke. — CXXXIII: O ftarczy, genz rzekl, aby bratra ſweho poſluſfenſtwie držal. — CXXXIII: O Sylwanu opatu, genż miel vcżedlnyka, ge- muz diechu markus, ten bieſſe welmy poſluſſny. — CXXXV: O gednom, genz ſam o ſobie prżebywaſſe. — CXXXVI: O dwu bratru wlaſtny, kteržiž byli do klaſſtera ſſly przebywat. — CXXXVII: O ſtarczy, genz kazal vczedlniku ſwemu do Egipta giti, abý gemu przýwedl welbluda. — CXXXVIII: O ſtarczy, genz, wytrhaw obluky ſwym koſſy- kom, y poſlal druhemu, aby on ſwe doſpiel. — CXXXIX: Od Iana opata, genž pro weliku miloſt wſſie zloſti byl zapomnyel. — CXL: Od pemena opata, genž powiediel a rzka: ſwe wuole nepln, ale ſweho blyžníeho. — CXLI: O ſtarczy, genż powiediel a rzka: ktoz ſwu wuoly chcze mieti...— CXLII: Od Pafuncie opata, genz nepil wina. — CXLIII: O dwu bratru, z nychż ſtarſſy pocże proſyti mlazſſieho, aby ſpolu przebywala. — CXLIIII: O starczy, genz powiediel: czot famemu nelibo, toho druhemu neczin. — CXLV: Od pemena opata a od Nuph, take opata, gichzto matie zadaſſe gich widleti. — CXLVI: Od Iana, vczedlnika Ammonowa opatowa, genz ſlužil dwanadczte let gednomu nemocznev ſtarczy, od niehož nikdy ſlowa dobrotiweho neſlyffal. — CXLVII: Od Agathona opata, genz putnyka nemoczneho w mieſtie nalezl y byl ſ nim, az y zdraw byl. — CXLVIII: O gednom ftarczy, genž vcžedlniku nemocznemu wece, aby ſie ne- mutil. — CXLIX: O ſtarczy, genz cżaſto nemahaſſe. — CL: O gednom ſtarczy, gehož bratrzie plakachu, kdyz bieſſe vmrzel; genž, ocży otewržew, y zaſmal ſie tržykrat. — CLI: Od pemona (!) opata, genz po mnohem vſyly v poſledny hodinu wece: tak poýdu k hoſpodinu, yako bych tepruw gemu poczal byl ſlužiti. — CLII: Od Agathona opata, genz vmrżew, ti, gto ſu tu ſtali, widiely ſu, ano ſie geho twarz ſtkwy yako paprſlek. — CLIII: O ſmrti ſwateho Arſenie. — CLIIII: O ſwatem Anaſtaſij biſkupa (!, nad -a
Strana 101
101 nadeps. -u), genz proſyl pemona (!) opata, aby ſſel do Allexandrzie. — CLV: O gednom ſtarczy; kolikrat koly geho myſl rzekla: zaytra ſie kay, rzekl gt: ne tak, ale dnes. — CLVI: Od biſkupa, genz vſlyffal, ano geho oſadnie dwa cžlowieky winíe hrziechem, y pocže boha profyti, aby gemu vkazal, geſt-ly to tak. — CLVII: Od ſwateho Pawla ſproſtneho, genž miel ten dar od boha, na cžy oblicžey wzezržel, poznal, czo myſly.— CLVIII: Od Pemena opata, genž vzdrawil mladencze, gehoz twarz byla ſie zkazyla. — CLIX: O ftarczy, genž geſt ržekl, ze gt welmi welika wiecz chudoba. — CLX. O gedno ſtarczý, genz ge tazal druheho, ſluſfie-ly z peniez vpominati dlužnika. — CLXI: O bratru, genž tazal, kterak by tichoſti mohl dogiti. — CLXII: Od Macharia opata, genž, chodie po puſſtij, mrtweho wzkržíeſyl. — CLXIII: O bratru, gěz tazal ſtarcze, procz dyably przekaziegy. — CLXIIII: O gednom, genz tazal, tak-li by nynie ſſkodil dyabel ſwatym yako držewe dawno. — CLXV: O bratržich, genž tazachu opata Sylwana, totiž leſaka, kudy ge tak weliku mudroſt przíýal. — CLXVI: O ſwatem Anthonie, genz bratrſke ſkutky kazal ſtarczom zgewowati. — CLXVII: Od pemena opata, genž vmyſl kazdeho wyprawiti kazal. — CLXVIII: O gednom bratru, genz ržekl, ze nicz neobdrzim toho, czoz o ſpaſeni duſſye prawie. — CLXIX: O ſtarczy, genz rzekl: dyabel muſſy od mnicha odſtupiti, kteryz dobrze cžiní. — CLXX: O ſtarczy, genz rżekl: dotud vſylowati, až boha przi ſobie bude mieti. — CLXXI: O bratru, genž tazal, procż gyz mnyfy nemagy miloſti take, yako dawni mieli. — CLXXII: O gednom bratru, genz tazal, wiedie-ly ſwieti otczowe, kdy miloſt ſie zgewi. — CLXXIII: O pemenu opatowi, genż prawil ktož voży a necžini, prżyrowna ſie k hluboke ſtudniczy. — CLXXIIII: Od gednoho Anachorica tak ržecženeho, genž prziſſel. — CLXXV: O ſtarczy, genz ržekl: acž kto ſ tebu mluwi, newad ſie ſ nim — CLXXVI: O gednom bratru, genz tazal, kterak dluho ſluſſie mloženíe držeti; od gednoho ſtarcze, genzto rzekl: ſluſſie mnicha ke wcżele przyrownati. — CLXXVII: O gednom opatu, gemuž Mutues diechu, gehoz biſkup popem vczinil bez geho wuole. — CLXXVIII: O gednom bratru, genz tazal opata, gemuz diechu Macharyus, odkud moz czlowiek ſpaſen byti — CLXXIX: O opatu gemuz Arſenius diechu, genz, geſſtie ſwietſkym gſa, proſyl, by mu buoh raczil vkazati ceſtu k ſpaſený. — CLXXX: O bratrzich, genž chtiechu widieti Arſenie opata. — CLXXXI: O opatu Beſaryona (!), genz, chodie po puſſti, naleze gednu gieſkyni, w nyż bratrzie przebywachu, wſſak k nym nenazrzie. — CLXXXII: O dwu mladenczi, gefſto, przy- ſſedſſe k ſwatemu Macharzy, a chtieſſta ſ nim przebywati. — CLXXXIII: Od opata Moyžieſſe, kterak napominaſſe bratrzi. — CLXXXIIII: O ſwatych otczich, genżto ſu prorokowaly o wieku poſledniem. — CLXXXV: O gednom bratru, genz žadaſſe przie- bytka s bratrý. — CLXXXVI: Od ſwateho Pemena, Procz geſt vtekl z ſtichy, toho mieſta. — CLXXXVII: O ſedmi bratrzich, gto przebywachu na puſſtij, geſſto przilezy Sarracenom. — CLXXXVIII: O bratru, genz tazaſſe ſtarcze, czo ma cziniti cżlowiek v pokuſſeni. — CLXXXIX: O gednom ftarczý, genz rzekl: Iako muchy horkeho hrncze sie bogie, takez cžrtie mnicha, genz ſie ge rožehl bozie miloſti. — CLXXXX: O Sylwanu, totiž lefaku, opatu, genž ležie w težke nemoczy plakaſſe newstawage. — CLXXXXI: O ſtarczy, genz gednomu bratru rzekl: na wſſaky den czakay aa(!) miey ſie hotow k ſmrti. — CLXXXXII: O bratrzý, gefſto tazachu Macharya opata, kterak by miely ſie modliti. — CLXXXXIII: Od Iana opata, genž powiediel, komu mnich rowen. — CLXXXXIIII : Od Zenona opata, genz z peleſſy w noczy wyfſed y zabludij. — CLXXXXV Od Daniele opata, genž prawieſſe o modlitbie Arſenie opata. — CLXXXXVI: Od lucie opata, genz tazafſe gedniech, czo by obykly dielati. — CLXXXXVII: Od Macharýa opata genz koſſyky ſwe noſyl. — CLXXXXVIII(!) — CLXXXXIX: Od Ammona opata, genz, ſſed wody naczieraty, widiel bazylifſka. — CCI(!): Od vczedlnika beſarýona opata, gemuž chodiecz podle morže chtielo ſie piti. — CCII: O gednom bratru, genz chtiel na puſſt, a matie geho gev to branila. — CCIII: O bratru gednom, genz miel ſeſtru hrzieſſnyczy obecznu. — CCIIII: O ſwatem Anthonij, genz prziweden bieſſe pro ka- czierze do Allexandrzíe. — CCV: O gedno bratru, genz vmierage ſto fſyllynkow s ſweho vſyle oſtawil. — CCVI: O gednom rziekowi mladem, genz nemozieſſe vhasyti nykterak zadoſti tieleſne.
101 nadeps. -u), genz proſyl pemona (!) opata, aby ſſel do Allexandrzie. — CLV: O gednom ſtarczy; kolikrat koly geho myſl rzekla: zaytra ſie kay, rzekl gt: ne tak, ale dnes. — CLVI: Od biſkupa, genz vſlyffal, ano geho oſadnie dwa cžlowieky winíe hrziechem, y pocže boha profyti, aby gemu vkazal, geſt-ly to tak. — CLVII: Od ſwateho Pawla ſproſtneho, genž miel ten dar od boha, na cžy oblicžey wzezržel, poznal, czo myſly.— CLVIII: Od Pemena opata, genž vzdrawil mladencze, gehoz twarz byla ſie zkazyla. — CLIX: O ftarczy, genž geſt ržekl, ze gt welmi welika wiecz chudoba. — CLX. O gedno ſtarczý, genz ge tazal druheho, ſluſfie-ly z peniez vpominati dlužnika. — CLXI: O bratru, genž tazal, kterak by tichoſti mohl dogiti. — CLXII: Od Macharia opata, genž, chodie po puſſtij, mrtweho wzkržíeſyl. — CLXIII: O bratru, gěz tazal ſtarcze, procz dyably przekaziegy. — CLXIIII: O gednom, genz tazal, tak-li by nynie ſſkodil dyabel ſwatym yako držewe dawno. — CLXV: O bratržich, genž tazachu opata Sylwana, totiž leſaka, kudy ge tak weliku mudroſt przíýal. — CLXVI: O ſwatem Anthonie, genz bratrſke ſkutky kazal ſtarczom zgewowati. — CLXVII: Od pemena opata, genž vmyſl kazdeho wyprawiti kazal. — CLXVIII: O gednom bratru, genz ržekl, ze nicz neobdrzim toho, czoz o ſpaſeni duſſye prawie. — CLXIX: O ſtarczy, genz rzekl: dyabel muſſy od mnicha odſtupiti, kteryz dobrze cžiní. — CLXX: O ſtarczy, genz rżekl: dotud vſylowati, až boha przi ſobie bude mieti. — CLXXI: O bratru, genž tazal, procż gyz mnyfy nemagy miloſti take, yako dawni mieli. — CLXXII: O gednom bratru, genz tazal, wiedie-ly ſwieti otczowe, kdy miloſt ſie zgewi. — CLXXIII: O pemenu opatowi, genż prawil ktož voży a necžini, prżyrowna ſie k hluboke ſtudniczy. — CLXXIIII: Od gednoho Anachorica tak ržecženeho, genž prziſſel. — CLXXV: O ſtarczy, genz ržekl: acž kto ſ tebu mluwi, newad ſie ſ nim — CLXXVI: O gednom bratru, genz tazal, kterak dluho ſluſſie mloženíe držeti; od gednoho ſtarcze, genzto rzekl: ſluſſie mnicha ke wcżele przyrownati. — CLXXVII: O gednom opatu, gemuž Mutues diechu, gehoz biſkup popem vczinil bez geho wuole. — CLXXVIII: O gednom bratru, genz tazal opata, gemuz diechu Macharyus, odkud moz czlowiek ſpaſen byti — CLXXIX: O opatu gemuz Arſenius diechu, genz, geſſtie ſwietſkym gſa, proſyl, by mu buoh raczil vkazati ceſtu k ſpaſený. — CLXXX: O bratrzich, genž chtiechu widieti Arſenie opata. — CLXXXI: O opatu Beſaryona (!), genz, chodie po puſſti, naleze gednu gieſkyni, w nyż bratrzie przebywachu, wſſak k nym nenazrzie. — CLXXXII: O dwu mladenczi, gefſto, przy- ſſedſſe k ſwatemu Macharzy, a chtieſſta ſ nim przebywati. — CLXXXIII: Od opata Moyžieſſe, kterak napominaſſe bratrzi. — CLXXXIIII: O ſwatych otczich, genżto ſu prorokowaly o wieku poſledniem. — CLXXXV: O gednom bratru, genz žadaſſe przie- bytka s bratrý. — CLXXXVI: Od ſwateho Pemena, Procz geſt vtekl z ſtichy, toho mieſta. — CLXXXVII: O ſedmi bratrzich, gto przebywachu na puſſtij, geſſto przilezy Sarracenom. — CLXXXVIII: O bratru, genz tazaſſe ſtarcze, czo ma cziniti cżlowiek v pokuſſeni. — CLXXXIX: O gednom ftarczý, genz rzekl: Iako muchy horkeho hrncze sie bogie, takez cžrtie mnicha, genz ſie ge rožehl bozie miloſti. — CLXXXX: O Sylwanu, totiž lefaku, opatu, genž ležie w težke nemoczy plakaſſe newstawage. — CLXXXXI: O ſtarczy, genz gednomu bratru rzekl: na wſſaky den czakay aa(!) miey ſie hotow k ſmrti. — CLXXXXII: O bratrzý, gefſto tazachu Macharya opata, kterak by miely ſie modliti. — CLXXXXIII: Od Iana opata, genž powiediel, komu mnich rowen. — CLXXXXIIII : Od Zenona opata, genz z peleſſy w noczy wyfſed y zabludij. — CLXXXXV Od Daniele opata, genž prawieſſe o modlitbie Arſenie opata. — CLXXXXVI: Od lucie opata, genz tazafſe gedniech, czo by obykly dielati. — CLXXXXVII: Od Macharýa opata genz koſſyky ſwe noſyl. — CLXXXXVIII(!) — CLXXXXIX: Od Ammona opata, genz, ſſed wody naczieraty, widiel bazylifſka. — CCI(!): Od vczedlnika beſarýona opata, gemuž chodiecz podle morže chtielo ſie piti. — CCII: O gednom bratru, genz chtiel na puſſt, a matie geho gev to branila. — CCIII: O bratru gednom, genz miel ſeſtru hrzieſſnyczy obecznu. — CCIIII: O ſwatem Anthonij, genz prziweden bieſſe pro ka- czierze do Allexandrzíe. — CCV: O gedno bratru, genz vmierage ſto fſyllynkow s ſweho vſyle oſtawil. — CCVI: O gednom rziekowi mladem, genz nemozieſſe vhasyti nykterak zadoſti tieleſne.
Strana 102
102 Poczína ſye kapitola prwa w druhych kníehacha). R. III, č. 2. (Eden ſwaty starzec, Kdyz geho mnífſkowe tazachu o ſwatem vtrpeníj, Tu powiedie naſprw a rzka: Milíj ſynaczkowe, muſy wſſeliky czlo- wíek nenawidietí nyníegílího zíwota odpoczíwaníe a rozkoflí tieleſne y chutí 5 ſweho brzicha a chwaly nezadati II od lidíj. A tak nam da hoſpodín pokog 42a wieczny a ſlawne weſele ſ andíely ſwatymi w nebeſyech. To íakz ſtarzec powiedie wo vtrpeníj, Neb czlowieczie przírozeníe zada gieſtí, Ale myſy kazdy mních ne do ſytoſtí gieſti, ale tieleſenſtwíe poſylití, ale ne tolikkrat, kolikratz geſt brzích laczen. A opíet ſpati gest czlowieku przírozeno, Ale neſluffie przíeliſs ſpatí; Neb przíelífne ſpaníe obtíezuge myſl y rozom czlowieczíj. Ale bdíeníe myſl y rozum czlowieczíj ofſlechtige, Iakoz piſmo pwij: Bdieníe ſwate myſl czlowieczij czíſtíj y po- ſwiecuge. A take pohníewatí ſye czlowieku geſt przírozeno, Ale ne dluho drzíetí na ſobie rydaníe; Ale ptí ſwym hrzíechom ſluſſie ſye lítíe y hníe- wíwíe poſtawítí, aby brzo mohl gich zbytí. A take, acz kto ptí przí- 10 kazaníj bozíemu czíníj, na ty ſye ſluffie hniewatí a ſnazníe gie treſktati a vpomínatí, aby lebe polepíilí a tudy przífílí k ſpaſeníj a wieczny zíwot obdrzíeli. R. III, č. 1. R. III, č. 3. Geden bisseb)... Eden bieſſe v blizssie puſsti swaty starzec A ten mnoho let w vtr- peníj y we wſſem vczeníj duchowních ſkutkvow welmi vſylowaſſe. Tu gední bratrzíe, toczíf mníſſkowe, przſſedíſe k nemu, y poczrechu ſye díwití geho 5 vstawiczenstwij a rzkuce: I kterak mvozeſs w tomto tak ſmrdutem mieſtíe y w necziſtem, ſwaty otcze, prziebywatí? Tu gím ſwaty ſtarzec odpowiedie a rzka: Wſſecko vſyle tiech wſſiech czaſvow, coz zde tuto vſylugi a trpím, a) červ. b) červ. pozdější rukou. R. III, č. 1. 1. D Capitola prwnije w druhych knichach; C Kapitola prwníe; E Tuto prawij o gednom Starczy, gefſto gyne vczyl o vtrpenie; A bez nadpisu. —3. ACE přesm: o ſwatem vtrpený tazachu (E tazalij); ACE tu sch; E obš: powiediel gym; ACE a řka sch. — 4. AE m. a: o (nespr.). — 5. ACE přesm: od lydý nezadati. R. III, č. 2. 1. ACE powiediel o; ACE aneb. — 2. ACE m. jiesti po sl. do sy- tosti: pokrm przygymati (C przygieti); ACE ale sch; ACE m. tělesenstvie: k tileſen- stwy. — 3. ACE posylenie; DACE kolikrat; ACE přesm: brzych geft; D přesm: gt ſpati. — 4. AE přesm: czlowieku gt; ACE nebo. — 5. ACE přesm: ſmyſl y rozum obtiezuge czlowieczy (C přesm: czlowiecży obtiežugie); ACE smyſl. — 6. ACE fflechti; ACE m. praví: ſwiedczy. — 7. ACE ofwieczugie, lat. illuminat; ACE a také sch; C hniewati; ACE obš: take czlowieku; AE jest sch. — 8. C m. rydánie: podanie (nespr.), E sch. — 9. ACE přesm: aby brzo mohl gych zbyti, ſluſſie ſie lytie y hniewywie po- ſtawyti. — 10. AE kazanie. — 11. ACE přesm: polepſſyli ſebe; AE m. tudy: tu. R. III. č. 3. 1. C II. kaa; E O gednom Starczy prawenie; AD bez nadpisu. — 2. E byl, A sch; ACE m. u bližšie: w hlubfſy; A puffty biſſe. — 3. C přesm: ſkut- kow duchownich; ACE tu sch. — 4. B przſſedfſe!, DACE prziſſedſſe; AE i sch. — 5. ACE i sch. — 6. ACE v sch; AE přesm: otcze ſwaty; ACE m. tu: Tehdy; ACE m. jim svatý stařec: ſtarziecz gym; E odpowiediel. — 7. ACE a řka sch; ACE přesm:
102 Poczína ſye kapitola prwa w druhych kníehacha). R. III, č. 2. (Eden ſwaty starzec, Kdyz geho mnífſkowe tazachu o ſwatem vtrpeníj, Tu powiedie naſprw a rzka: Milíj ſynaczkowe, muſy wſſeliky czlo- wíek nenawidietí nyníegílího zíwota odpoczíwaníe a rozkoflí tieleſne y chutí 5 ſweho brzicha a chwaly nezadati II od lidíj. A tak nam da hoſpodín pokog 42a wieczny a ſlawne weſele ſ andíely ſwatymi w nebeſyech. To íakz ſtarzec powiedie wo vtrpeníj, Neb czlowieczie przírozeníe zada gieſtí, Ale myſy kazdy mních ne do ſytoſtí gieſti, ale tieleſenſtwíe poſylití, ale ne tolikkrat, kolikratz geſt brzích laczen. A opíet ſpati gest czlowieku przírozeno, Ale neſluffie przíeliſs ſpatí; Neb przíelífne ſpaníe obtíezuge myſl y rozom czlowieczíj. Ale bdíeníe myſl y rozum czlowieczíj ofſlechtige, Iakoz piſmo pwij: Bdieníe ſwate myſl czlowieczij czíſtíj y po- ſwiecuge. A take pohníewatí ſye czlowieku geſt przírozeno, Ale ne dluho drzíetí na ſobie rydaníe; Ale ptí ſwym hrzíechom ſluſſie ſye lítíe y hníe- wíwíe poſtawítí, aby brzo mohl gich zbytí. A take, acz kto ptí przí- 10 kazaníj bozíemu czíníj, na ty ſye ſluffie hniewatí a ſnazníe gie treſktati a vpomínatí, aby lebe polepíilí a tudy przífílí k ſpaſeníj a wieczny zíwot obdrzíeli. R. III, č. 1. R. III, č. 3. Geden bisseb)... Eden bieſſe v blizssie puſsti swaty starzec A ten mnoho let w vtr- peníj y we wſſem vczeníj duchowních ſkutkvow welmi vſylowaſſe. Tu gední bratrzíe, toczíf mníſſkowe, przſſedíſe k nemu, y poczrechu ſye díwití geho 5 vstawiczenstwij a rzkuce: I kterak mvozeſs w tomto tak ſmrdutem mieſtíe y w necziſtem, ſwaty otcze, prziebywatí? Tu gím ſwaty ſtarzec odpowiedie a rzka: Wſſecko vſyle tiech wſſiech czaſvow, coz zde tuto vſylugi a trpím, a) červ. b) červ. pozdější rukou. R. III, č. 1. 1. D Capitola prwnije w druhych knichach; C Kapitola prwníe; E Tuto prawij o gednom Starczy, gefſto gyne vczyl o vtrpenie; A bez nadpisu. —3. ACE přesm: o ſwatem vtrpený tazachu (E tazalij); ACE tu sch; E obš: powiediel gym; ACE a řka sch. — 4. AE m. a: o (nespr.). — 5. ACE přesm: od lydý nezadati. R. III, č. 2. 1. ACE powiediel o; ACE aneb. — 2. ACE m. jiesti po sl. do sy- tosti: pokrm przygymati (C przygieti); ACE ale sch; ACE m. tělesenstvie: k tileſen- stwy. — 3. ACE posylenie; DACE kolikrat; ACE přesm: brzych geft; D přesm: gt ſpati. — 4. AE přesm: czlowieku gt; ACE nebo. — 5. ACE přesm: ſmyſl y rozum obtiezuge czlowieczy (C přesm: czlowiecży obtiežugie); ACE smyſl. — 6. ACE fflechti; ACE m. praví: ſwiedczy. — 7. ACE ofwieczugie, lat. illuminat; ACE a také sch; C hniewati; ACE obš: take czlowieku; AE jest sch. — 8. C m. rydánie: podanie (nespr.), E sch. — 9. ACE přesm: aby brzo mohl gych zbyti, ſluſſie ſie lytie y hniewywie po- ſtawyti. — 10. AE kazanie. — 11. ACE přesm: polepſſyli ſebe; AE m. tudy: tu. R. III. č. 3. 1. C II. kaa; E O gednom Starczy prawenie; AD bez nadpisu. — 2. E byl, A sch; ACE m. u bližšie: w hlubfſy; A puffty biſſe. — 3. C přesm: ſkut- kow duchownich; ACE tu sch. — 4. B przſſedfſe!, DACE prziſſedſſe; AE i sch. — 5. ACE i sch. — 6. ACE v sch; AE přesm: otcze ſwaty; ACE m. tu: Tehdy; ACE m. jim svatý stařec: ſtarziecz gym; E odpowiediel. — 7. ACE a řka sch; ACE přesm:
Strana 103
103 Ptí wiecznym mukam neníe yako nagmenſſíe chwilka. A proto ſluſſie w tom kratkem a malem czaſu naſſeho ziwota w uſylíj tielo mdlec w rozlicznem vtrpeníj, Abychom nanom ſwietíe nalezli wieczne weſele. 10 42 R. III, č. 5. Rawiechu nam ſwietíj ſtarczy o gednom bratru, tocziſs mníſſku, a rzkuce, Ze gednoho czaſu czrte gemu prziekaziechu, Ze ynhed prwe ho- díny nemozíeíſe przíeczekatí, ano ſye gemu chce gieſtí. II. Ze dele níkakez nemozíeſſe czekati. Awſſak ſam k ſobie wecye: Kakz koli geſt, aſpon do trzetie hodíny przieczakam, toz tepruw gieſtí budu; Neb pokrm muſſi przigietí. A kdyz by trzetíe hodína, opíet ſam k ſobie wecye: Geſíte muſſí bezdleky do ſſeſte hodíny trpíetí. A kdyz by w ſſeſtu hodínu, poczie oma- czietí chleb v wodu a rzka: Dokudz chleb tuto mokne, dotrpím do dewate hodíny. A w dewatu hodínu podle obycziegie poczie modlitby plnítí zal- tarzowe. I poczie ſye strogítí k giedeníj. A to trpíe przíekazeníe za mnoho 10 dníj. Opiet takez gednoho dne pocziechu gemu prziekazietí. Tu poczie od prwe hodíny az do dewate iako drzíewe czínítí. A kdyz w dewatu ho- dínu ſyede, chtie pokrm przigíetí, Vzrzíe weliky dym z toho kofikaa) chleb- neho, w nemz pokrutky bieſſe ſchowal, gduce a z vokencye peleſſie geho wen gítí. A tak wiec od toho dne nikdy nebyl obtiezen lacznoſtíj Ani trpiel 15 ktereho tieleſneho nedostatka, Ale we wsſem vtrpenij posylen biesse, Ze we dwu dnij newzechtieſſe ſye gemu pokrma przígieti. A tak ſ bozíj pomocy vhaſy w ſobie lakotnu zadoſt ten giſty bratr, tocziſs mniſſek. KDyzb) gednu bratrzie z klaſſtera na puſſt nawſstiewowat pustenní- kvow, geſſto na puſtí prziebywachu, ſwatych otcvow, gidechu, A kdyz przigidechu k gednomu ſtarcy, przigie gie welmí radoſtníe A podle oby- R. III, č. 4. a) -o- předěláno z u, -1- nadeps. b) na okraji ukazovák a slovo: dobre. wſſiech trech. — 8. AE m. najmenšie: nymeyſſy ; ACE a sch; ACE w tomto. — 10. ACE m. v úsilí tělo mdléc v rozličném utrpení: vſyle firpreti tielo mdlecze (C mdliti); DACE na onom; ACE obš: ſwietie buduczem; ACE m. veselé: odpoczywanie. R. III, č. 4. 1. C má nadpis: III. kaa; E nadpis: O gednom ſtarczy, kterak gev czertij przekazelij na gidle, a on ſie tomu....; E Prawilij; C starci sch; ACE m. o: rzkucze o; ACE mnyffkowy. — 2. ACE a řkúce sch; A času sch. (nespr.); E prze- kazelij. — 3. E nemohl; DE nikterakz. — 4. AC nemoze, E nemohl; AE wſſak; AC powiedie, E powiediel; D kterakz, CE yakz; A obš: aſpon a (!), E aſpon az. — 5. ACE budu sch; C muſym, D muſſim; A přesm: przygieti muſy(!), E przigitij muſym; E byla. — 7. ACE přesm: trpieti az do fſeſte hodyny. — 8. E bylo; AE m. tuto: tento; ACE az do. — 9 A modlytwu(!); E obš: czyniti a plniti. — 10. AE m. přěkážěnie: przykazanie (!). — 11. E poczelij; ACE m. tu: y. — 12. ACE hodiny sch; ACE obš: dewate hodyny takez (C tak). — 13. A fiedie; ACE a chtie; AE przygymati; E vzrzel; D kuſka (jako bylo původně v B), ACE koffie. — 14. E pokruty; E byl; A m. uokénce: v koncze (!). — 15. ACE a sch; ACE obš: tak pak; A nebyl sch. — 16. E byl. — 17. CE newzechtielo; CE pokrmu; ACE m. s boží pomocí: ſkrze ſwu pokoru z bozij pomoczy. — 18. C vhaſyl; ACE v sobě sch; ACE lakomu; ACE zadoft (E zadoftij!) w ſobie. R. III, č. 5. 1. C má nadpis: IIII. kaa; E nadpis: O gednom ſtarczy, gefſto k niemu prziſſlij bratrzy; A jednú sch; ACE m. bratřie: gydu (C wyffly, E fſlij) bratrzie. — 2. E přesm: ſwatych otczow, geſſto na puſſtij przebywalij; ACE jidechu sch; A kdy. —
103 Ptí wiecznym mukam neníe yako nagmenſſíe chwilka. A proto ſluſſie w tom kratkem a malem czaſu naſſeho ziwota w uſylíj tielo mdlec w rozlicznem vtrpeníj, Abychom nanom ſwietíe nalezli wieczne weſele. 10 42 R. III, č. 5. Rawiechu nam ſwietíj ſtarczy o gednom bratru, tocziſs mníſſku, a rzkuce, Ze gednoho czaſu czrte gemu prziekaziechu, Ze ynhed prwe ho- díny nemozíeíſe przíeczekatí, ano ſye gemu chce gieſtí. II. Ze dele níkakez nemozíeſſe czekati. Awſſak ſam k ſobie wecye: Kakz koli geſt, aſpon do trzetie hodíny przieczakam, toz tepruw gieſtí budu; Neb pokrm muſſi przigietí. A kdyz by trzetíe hodína, opíet ſam k ſobie wecye: Geſíte muſſí bezdleky do ſſeſte hodíny trpíetí. A kdyz by w ſſeſtu hodínu, poczie oma- czietí chleb v wodu a rzka: Dokudz chleb tuto mokne, dotrpím do dewate hodíny. A w dewatu hodínu podle obycziegie poczie modlitby plnítí zal- tarzowe. I poczie ſye strogítí k giedeníj. A to trpíe przíekazeníe za mnoho 10 dníj. Opiet takez gednoho dne pocziechu gemu prziekazietí. Tu poczie od prwe hodíny az do dewate iako drzíewe czínítí. A kdyz w dewatu ho- dínu ſyede, chtie pokrm przigíetí, Vzrzíe weliky dym z toho kofikaa) chleb- neho, w nemz pokrutky bieſſe ſchowal, gduce a z vokencye peleſſie geho wen gítí. A tak wiec od toho dne nikdy nebyl obtiezen lacznoſtíj Ani trpiel 15 ktereho tieleſneho nedostatka, Ale we wsſem vtrpenij posylen biesse, Ze we dwu dnij newzechtieſſe ſye gemu pokrma przígieti. A tak ſ bozíj pomocy vhaſy w ſobie lakotnu zadoſt ten giſty bratr, tocziſs mniſſek. KDyzb) gednu bratrzie z klaſſtera na puſſt nawſstiewowat pustenní- kvow, geſſto na puſtí prziebywachu, ſwatych otcvow, gidechu, A kdyz przigidechu k gednomu ſtarcy, przigie gie welmí radoſtníe A podle oby- R. III, č. 4. a) -o- předěláno z u, -1- nadeps. b) na okraji ukazovák a slovo: dobre. wſſiech trech. — 8. AE m. najmenšie: nymeyſſy ; ACE a sch; ACE w tomto. — 10. ACE m. v úsilí tělo mdléc v rozličném utrpení: vſyle firpreti tielo mdlecze (C mdliti); DACE na onom; ACE obš: ſwietie buduczem; ACE m. veselé: odpoczywanie. R. III, č. 4. 1. C má nadpis: III. kaa; E nadpis: O gednom ſtarczy, kterak gev czertij przekazelij na gidle, a on ſie tomu....; E Prawilij; C starci sch; ACE m. o: rzkucze o; ACE mnyffkowy. — 2. ACE a řkúce sch; A času sch. (nespr.); E prze- kazelij. — 3. E nemohl; DE nikterakz. — 4. AC nemoze, E nemohl; AE wſſak; AC powiedie, E powiediel; D kterakz, CE yakz; A obš: aſpon a (!), E aſpon az. — 5. ACE budu sch; C muſym, D muſſim; A přesm: przygieti muſy(!), E przigitij muſym; E byla. — 7. ACE přesm: trpieti az do fſeſte hodyny. — 8. E bylo; AE m. tuto: tento; ACE az do. — 9 A modlytwu(!); E obš: czyniti a plniti. — 10. AE m. přěkážěnie: przykazanie (!). — 11. E poczelij; ACE m. tu: y. — 12. ACE hodiny sch; ACE obš: dewate hodyny takez (C tak). — 13. A fiedie; ACE a chtie; AE przygymati; E vzrzel; D kuſka (jako bylo původně v B), ACE koffie. — 14. E pokruty; E byl; A m. uokénce: v koncze (!). — 15. ACE a sch; ACE obš: tak pak; A nebyl sch. — 16. E byl. — 17. CE newzechtielo; CE pokrmu; ACE m. s boží pomocí: ſkrze ſwu pokoru z bozij pomoczy. — 18. C vhaſyl; ACE v sobě sch; ACE lakomu; ACE zadoft (E zadoftij!) w ſobie. R. III, č. 5. 1. C má nadpis: IIII. kaa; E nadpis: O gednom ſtarczy, gefſto k niemu prziſſlij bratrzy; A jednú sch; ACE m. bratřie: gydu (C wyffly, E fſlij) bratrzie. — 2. E přesm: ſwatych otczow, geſſto na puſſtij przebywalij; ACE jidechu sch; A kdy. —
Strana 104
104 czíegíe ftolec poſtawí; pto ze bíechu ſ cyefty vítalí, przied poledníj hodínu 5 kaza ſye gím pokrmítí A to wſſe, coz miegieſſe w ſwe peleſſí, przied nie polozí, aby giedlí. A kdyz by weczer, pocziechu zaltarz rzíekatí podle obycziegie a k tomu gíne modlitby; A to y w nocy takez vczíníchu. Tehdy ten starzec w nocy vczíní ſobíe oblaſít odpoczíwaníe a, na gínem pokogiku gſa, vſlyſſie Il gie ſpolu mluwíece a rzkuc: Zagiſte tito puſtennícy magíj 10 lepſſij pokrm nez bratrzie w klafſterzie. To vſlyfſaw ſtarzec, nic newecye. A kdyz by zytra, kdyzto chtiechu prycz gítí k gínemu puſtenníku, genz bíeſſe bliz odtud, A kdyz pogídechu, wecye gím starzec: Wzkazte gemu ode mne tak a rzkuc: Chowag ſye a nezakropug zelicye! A kdyz przígí- dechu k tomu puſtenníku, zdlechu to poſelſtwíe. To od ních vſlyſſaw ten 15 starzec, Vrozomiew, co onen tem míeníl, Y da gím dielatí, aby pletlí kofſiky a ſam take ſedie dielaſſe. A v weczer po ſwíetle poczíechu píetí w zaltarzí. A ſkonawſſe modlitby, y wecye gím a rzka: Iat toho obycziegie nemam, na wſſaky den pokrm przígímatí, ale p was muſſí dnes wecze- rzietí. Y polozí przied nie ſvol a chleb y wecye: Mvſym p was nieco 2o vczínítí. Y wzye malo octa a olegie. A poſolíw toho octa, y poczíechu weczerzíetí. A kdyz wſtachu od stolcye, opíet poczie pletí az k ſwietu a rzka: Pro was nemohu wſſiech modliteb dokonatí, Abyfíte odpoczínuli, neb ſte vítali í cyeſty. A kdyz by zytra, gítí prycz chtiechu, Ale on gím neda a rzka: Oſtante zde níekoliko dníj ſe mnu! Ale dnes wam nedam 25 níkam; Ale y druhy y trzetíj den oſtante ſe mnu! Tehdy oní to vſlyſfiewſſe, w nocy vteczechu ſ toho mieſta. 43a Eden z ſwatych otcvow gíde nawſſtiewowat druheho puſtenníka. Tu geí ten puſtenník ſ weliku radoſtíj przíwita. Y nawarzí ten ſtarzec p geho przífſtie ſoczowicye ku pokrmu. Ale prwe abyſſta wyplníla modlitby, 3. CE prziſſly, A gydu; E prziyal; C m. jě: gich. — 4. A poſtawyw; ACE a protoze; E bylij; C polodny. — 5. CE kazal; ACE m. sě jim: gych; ACDE přesm: w ſwe pe- leſſy gmiegyſſe (E gmiel). — 6. ADE polozyl (D polozij) przied nie; ACE m. a: po- tom; E byl; E poczelij. — 7. E czynilij. — 8. ACE přesm: w noczy ten starziecz oblaſſt vczyny ſobie. — 9. ACE jsa sch; ACE obš: leziel (CE ležie) y vſlyfſie (E vſly- ſſel); AE m. spolu: mezy febu, C sch; AC mluwiecz. — 10. ACE w klaffterzych; E ne- rzekl. — 11. E bylo; E chtielij; AE přesm: gyti prycz. — 12. ACE m. bliz odtud: blyzny (C blyzſſy) od toho ſtarcze; AE pogydu, C ſſly; ACE jim sch. — 13. ACE a sch; ACE zele; ACE obš: kdyz tam. — 14. A przygydu, C przidu totiz, E prziſſlij; ACE pustennykowy; E zdielij; E vſlyfſel. — 15. E vrozumiel; D obš: czo gt; ACE přesm: trem onen. — 16. E dielal; ACE m. po: przy; E poczeli; E m. pieti: rziekatij. — 17. AC powiedie, E powiediel; ACE a řka sch. — 18. A pokrmu; ACE m. přijímati: brati; D muſſim, A muſſym, CE muſym. — 19. ACE m. i vecě: a rzka; ACE přesm: pro was muſſym (CE muſym). — 20. CE wzal ; ACE y oſoly ten oczet; E poczelij. — 21. E ſtalij; E poczelij pijtij. — 23. ACE m. neb: ze; E bylo; E přesm: chtieli precz gytij. — 24. E nedal. — 25. ACE m. druhý i třetí den: druhe trzy dny, lat. alios tres dies; A to sch; A vſlyffawſſie, C vſlyffawſſe. — 26. ACE m. utečechu: vteku (CE vtekly) od neho. R. III, č. 6. 1. C má nadpis: V. kaa; E nadpis: O gednom ſtarczy, geſſto dru- heho nawſſtiwil; ACE m. otcuov: starczuow; C ffel, E ffiel; A druhoho. — 2. ACE m. tu: tehdy; ACE m. ten: ten gyftý; A m. navaři: nauzy (!). — 3. A abyfte, E aby, R. III, č. 6.
104 czíegíe ftolec poſtawí; pto ze bíechu ſ cyefty vítalí, przied poledníj hodínu 5 kaza ſye gím pokrmítí A to wſſe, coz miegieſſe w ſwe peleſſí, przied nie polozí, aby giedlí. A kdyz by weczer, pocziechu zaltarz rzíekatí podle obycziegie a k tomu gíne modlitby; A to y w nocy takez vczíníchu. Tehdy ten starzec w nocy vczíní ſobíe oblaſít odpoczíwaníe a, na gínem pokogiku gſa, vſlyſſie Il gie ſpolu mluwíece a rzkuc: Zagiſte tito puſtennícy magíj 10 lepſſij pokrm nez bratrzie w klafſterzie. To vſlyfſaw ſtarzec, nic newecye. A kdyz by zytra, kdyzto chtiechu prycz gítí k gínemu puſtenníku, genz bíeſſe bliz odtud, A kdyz pogídechu, wecye gím starzec: Wzkazte gemu ode mne tak a rzkuc: Chowag ſye a nezakropug zelicye! A kdyz przígí- dechu k tomu puſtenníku, zdlechu to poſelſtwíe. To od ních vſlyſſaw ten 15 starzec, Vrozomiew, co onen tem míeníl, Y da gím dielatí, aby pletlí kofſiky a ſam take ſedie dielaſſe. A v weczer po ſwíetle poczíechu píetí w zaltarzí. A ſkonawſſe modlitby, y wecye gím a rzka: Iat toho obycziegie nemam, na wſſaky den pokrm przígímatí, ale p was muſſí dnes wecze- rzietí. Y polozí przied nie ſvol a chleb y wecye: Mvſym p was nieco 2o vczínítí. Y wzye malo octa a olegie. A poſolíw toho octa, y poczíechu weczerzíetí. A kdyz wſtachu od stolcye, opíet poczie pletí az k ſwietu a rzka: Pro was nemohu wſſiech modliteb dokonatí, Abyfíte odpoczínuli, neb ſte vítali í cyeſty. A kdyz by zytra, gítí prycz chtiechu, Ale on gím neda a rzka: Oſtante zde níekoliko dníj ſe mnu! Ale dnes wam nedam 25 níkam; Ale y druhy y trzetíj den oſtante ſe mnu! Tehdy oní to vſlyſfiewſſe, w nocy vteczechu ſ toho mieſta. 43a Eden z ſwatych otcvow gíde nawſſtiewowat druheho puſtenníka. Tu geí ten puſtenník ſ weliku radoſtíj przíwita. Y nawarzí ten ſtarzec p geho przífſtie ſoczowicye ku pokrmu. Ale prwe abyſſta wyplníla modlitby, 3. CE prziſſly, A gydu; E prziyal; C m. jě: gich. — 4. A poſtawyw; ACE a protoze; E bylij; C polodny. — 5. CE kazal; ACE m. sě jim: gych; ACDE přesm: w ſwe pe- leſſy gmiegyſſe (E gmiel). — 6. ADE polozyl (D polozij) przied nie; ACE m. a: po- tom; E byl; E poczelij. — 7. E czynilij. — 8. ACE přesm: w noczy ten starziecz oblaſſt vczyny ſobie. — 9. ACE jsa sch; ACE obš: leziel (CE ležie) y vſlyfſie (E vſly- ſſel); AE m. spolu: mezy febu, C sch; AC mluwiecz. — 10. ACE w klaffterzych; E ne- rzekl. — 11. E bylo; E chtielij; AE přesm: gyti prycz. — 12. ACE m. bliz odtud: blyzny (C blyzſſy) od toho ſtarcze; AE pogydu, C ſſly; ACE jim sch. — 13. ACE a sch; ACE zele; ACE obš: kdyz tam. — 14. A przygydu, C przidu totiz, E prziſſlij; ACE pustennykowy; E zdielij; E vſlyfſel. — 15. E vrozumiel; D obš: czo gt; ACE přesm: trem onen. — 16. E dielal; ACE m. po: przy; E poczeli; E m. pieti: rziekatij. — 17. AC powiedie, E powiediel; ACE a řka sch. — 18. A pokrmu; ACE m. přijímati: brati; D muſſim, A muſſym, CE muſym. — 19. ACE m. i vecě: a rzka; ACE přesm: pro was muſſym (CE muſym). — 20. CE wzal ; ACE y oſoly ten oczet; E poczelij. — 21. E ſtalij; E poczelij pijtij. — 23. ACE m. neb: ze; E bylo; E přesm: chtieli precz gytij. — 24. E nedal. — 25. ACE m. druhý i třetí den: druhe trzy dny, lat. alios tres dies; A to sch; A vſlyffawſſie, C vſlyffawſſe. — 26. ACE m. utečechu: vteku (CE vtekly) od neho. R. III, č. 6. 1. C má nadpis: V. kaa; E nadpis: O gednom ſtarczy, geſſto dru- heho nawſſtiwil; ACE m. otcuov: starczuow; C ffel, E ffiel; A druhoho. — 2. ACE m. tu: tehdy; ACE m. ten: ten gyftý; A m. navaři: nauzy (!). — 3. A abyfte, E aby, R. III, č. 6.
Strana 105
105 43b nez pokrm przigmeta. Tu wſſedſſe piegieſſta y wyczítefſta cyely zaltarz Y z prorocſtwie mnoho czítefſta, ano giz bieſſe nazagtrzíe. Opiet ten den 5 druhy z píſma ſwateho mluwiſſta, wykladagíc ſobie duchowníe. A kdyz by Il o polední, pozdrawiſſta ſebe. Y wratí ſye do ſwee peleſſky ten, geſſto bíeſſe przífſel nawſſtiewowat druheho. A toho pokrmu tieleſneho zapom- níefſta przígieti, Pokrm duchownij z ſwatych ſlow przígemſſe. A kdyz by weczer, naleze ten starzec hrnczek ſoczowicye warzene y ſmuti sye a rzka: 10 We, ze ſmya) zapomníeli ſníeſtí toto warzeníe! R. III, č. 7. O zenonu opatub). Pat zenon nam pwieſſe, gednu, kdyz gdíeſſe do paleſtyna do te wlaſtí, Vſtaw welmi, y ſyede pod drziewem. Y vzrzíe tykwy y poczie myſlití a chtie gich natrhatí ſobie ku pokrmu. A tak ſam k ſobie wecye: Neníe, wiece, pcz ſhrzieffiti, Aní geſt to tak draha wiec. Y wecye opyet ſam k ſobíe: Iakz zlodiegíe magíj muky p ſwuog zly ſkutek), A protoz take muſſým pokuſytí ſam ſebe, mohu-lí muky trpíetí, iako zlodiegí trpíe. A wſtaw y poczie ſtatí na welikem wedrzied), a ſſkrwa ſye horkem. A tu geſt ſtal piet dníj. Y wecye opíet fam a na ſwe myſlí a rzka: Ptoz muſſí kradezíe nechatí, ze nemohu muk trpíetí. Ale muſíí podle obycziegie dielatí a po ſwu ruku zíw bytí, Iakz w zaltarzí píſmo ſwiedczíj, Ze vſyle ruku ſwu ktoz bude pozíwati, blahoſlaweny geſt a dobrzíe gemu bude. A to na wſſaky den cztemya) w zaltarzí bohu na czeſt a na chwalu. 5 10 a) -y rasurou změněno v -e. b) červ., písmem mladším. c) -k po -e- nadeps. po- zději. d) Na okraji přips. pozdní rukou horcze. C sch; E wyplnilij. — 4. ACE obš: drziewe (E prwe) nezly; AE obš: by pokrm; AC przygiala, E prziyalij; AC m. tu: a kdyz, E a kdy; E všedše pějiešta sch; ACE i sch; E wycztlij; E obš: wſſeczek czely. — 5. ACE z sch; A czytechu, E cztlij; E bylo. — 6. ACE přesm: ten den druhý opiet; ACE sobě sch; E mluwilij. — 6. E bylo; E po- zdrawili; E wratil. — 7. A peleffie, E peleffe, C pelefſy. — 8. E byl; ACE m. přišel navštěvovat druhého: k druhemu przyſſel. — 9. E zapomenulij; C m. pokrm: pro po- krm ; E prziyawſſe; E bylo. — 10. E obš: v weczer; AC přesm: weczer by; ACE hrnecz. — 11. CD auwech, E auwe; E zapomenulij. R. III, č. 7. 1. C má nadp: VI kaa; E nadpis: O gednom, geffto chtiel Tykwie kraſtij y pokufil, moz-li muky trpieti; AD bez nadpisu. — 2. AE m. Zenon nám: zeno- mian (nespr.); E prawil ; E ffiel, A breffe(!); AE palastyna; A obš: toczyz do. — 3. ACE obš: fiede na czeſtie; E vzrzel; ACE obš: tykew (CE tykwy) mnoho. — 4. ACE a sch; E chticz; ACE m. tak: to; AC powiedie, E powiediel wecze. — 5. AC m. věce: wecze, E sch. — 6. ACE a sch; AC proto. — 7. A muſy, C muſſy, E muſym; A ne- mohu-ly (!). — 8. C m.a: y, AE sch; ACE obš: wſtaw w (E sch.) tu dobu; A fſkrzwa, C ſſkrzwieſſe, E ſſkrwicze, D ſſkrwawie(!); ACE horkem sch. — 9. ACE jest sch; A ſta; A obš: na piet, CE za piet; AC powiedie, E powiediel; ACE sám sch; DACE a před na sch; ACE a sch; AC řka sch; ACE proto; A muſſy, D muſſim, CE muſym. — 10. D mussim, A mussym, CE muſym. — 11. A ſwiedffy; ACE že sch. — 12. AC bla- zeny. — 13. A m. všaký: kazdy; A czteny(!); AC v žaltáři sch; E přesm: na czet bohu: AC m. a na chválu: w zaltarzý, E sch.
105 43b nez pokrm przigmeta. Tu wſſedſſe piegieſſta y wyczítefſta cyely zaltarz Y z prorocſtwie mnoho czítefſta, ano giz bieſſe nazagtrzíe. Opiet ten den 5 druhy z píſma ſwateho mluwiſſta, wykladagíc ſobie duchowníe. A kdyz by Il o polední, pozdrawiſſta ſebe. Y wratí ſye do ſwee peleſſky ten, geſſto bíeſſe przífſel nawſſtiewowat druheho. A toho pokrmu tieleſneho zapom- níefſta przígieti, Pokrm duchownij z ſwatych ſlow przígemſſe. A kdyz by weczer, naleze ten starzec hrnczek ſoczowicye warzene y ſmuti sye a rzka: 10 We, ze ſmya) zapomníeli ſníeſtí toto warzeníe! R. III, č. 7. O zenonu opatub). Pat zenon nam pwieſſe, gednu, kdyz gdíeſſe do paleſtyna do te wlaſtí, Vſtaw welmi, y ſyede pod drziewem. Y vzrzíe tykwy y poczie myſlití a chtie gich natrhatí ſobie ku pokrmu. A tak ſam k ſobie wecye: Neníe, wiece, pcz ſhrzieffiti, Aní geſt to tak draha wiec. Y wecye opyet ſam k ſobíe: Iakz zlodiegíe magíj muky p ſwuog zly ſkutek), A protoz take muſſým pokuſytí ſam ſebe, mohu-lí muky trpíetí, iako zlodiegí trpíe. A wſtaw y poczie ſtatí na welikem wedrzied), a ſſkrwa ſye horkem. A tu geſt ſtal piet dníj. Y wecye opíet fam a na ſwe myſlí a rzka: Ptoz muſſí kradezíe nechatí, ze nemohu muk trpíetí. Ale muſíí podle obycziegie dielatí a po ſwu ruku zíw bytí, Iakz w zaltarzí píſmo ſwiedczíj, Ze vſyle ruku ſwu ktoz bude pozíwati, blahoſlaweny geſt a dobrzíe gemu bude. A to na wſſaky den cztemya) w zaltarzí bohu na czeſt a na chwalu. 5 10 a) -y rasurou změněno v -e. b) červ., písmem mladším. c) -k po -e- nadeps. po- zději. d) Na okraji přips. pozdní rukou horcze. C sch; E wyplnilij. — 4. ACE obš: drziewe (E prwe) nezly; AE obš: by pokrm; AC przygiala, E prziyalij; AC m. tu: a kdyz, E a kdy; E všedše pějiešta sch; ACE i sch; E wycztlij; E obš: wſſeczek czely. — 5. ACE z sch; A czytechu, E cztlij; E bylo. — 6. ACE přesm: ten den druhý opiet; ACE sobě sch; E mluwilij. — 6. E bylo; E po- zdrawili; E wratil. — 7. A peleffie, E peleffe, C pelefſy. — 8. E byl; ACE m. přišel navštěvovat druhého: k druhemu przyſſel. — 9. E zapomenulij; C m. pokrm: pro po- krm ; E prziyawſſe; E bylo. — 10. E obš: v weczer; AC přesm: weczer by; ACE hrnecz. — 11. CD auwech, E auwe; E zapomenulij. R. III, č. 7. 1. C má nadp: VI kaa; E nadpis: O gednom, geffto chtiel Tykwie kraſtij y pokufil, moz-li muky trpieti; AD bez nadpisu. — 2. AE m. Zenon nám: zeno- mian (nespr.); E prawil ; E ffiel, A breffe(!); AE palastyna; A obš: toczyz do. — 3. ACE obš: fiede na czeſtie; E vzrzel; ACE obš: tykew (CE tykwy) mnoho. — 4. ACE a sch; E chticz; ACE m. tak: to; AC powiedie, E powiediel wecze. — 5. AC m. věce: wecze, E sch. — 6. ACE a sch; AC proto. — 7. A muſy, C muſſy, E muſym; A ne- mohu-ly (!). — 8. C m.a: y, AE sch; ACE obš: wſtaw w (E sch.) tu dobu; A fſkrzwa, C ſſkrzwieſſe, E ſſkrwicze, D ſſkrwawie(!); ACE horkem sch. — 9. ACE jest sch; A ſta; A obš: na piet, CE za piet; AC powiedie, E powiediel; ACE sám sch; DACE a před na sch; ACE a sch; AC řka sch; ACE proto; A muſſy, D muſſim, CE muſym. — 10. D mussim, A mussym, CE muſym. — 11. A ſwiedffy; ACE že sch. — 12. AC bla- zeny. — 13. A m. všaký: kazdy; A czteny(!); AC v žaltáři sch; E přesm: na czet bohu: AC m. a na chválu: w zaltarzý, E sch.
Strana 106
106 R. III, č. 8. O wobranie ſmilſtwaa). (Ednomu vozeníku ſwateho ſtarcye gednoho Díabel, genz wladne ſmilſtwem, prziekazieſſe. Ale ſ bozíj pomocy branieſſe sye gemu Poſtem a modlitbami a vſylím, ſwyma rukam dielagie. Swaty ſtarzec gemu wecye : 5 Synaczku, chcefſ-li, budu za tie boha pſytí, at tie zbawíj te nuzíe. On gemu odpowíedie a rzka: Wízy, otcze, ſkrzye to przíekazieníe, acz y díe- lam, awffakt mi gest vziteczno; Neb ſye wíece tíem poſtím II Y wiece 44a bdím na ſwych modlitbach. Awſſak tebe pſym, otcze, aby za mie orodowal przied hoſpodínem, Aby mí to raczíl dati, abych ſye diablu mohl ptíwítí. 10 Tehdy gemu ſwaty starzec wecye: Gíz to znagí, ſynaczku, Ze tomu ſpwníe rozomíeſs, duchowníemu ſwaru, Ze ſkrzye pokoru k ſpaſeníj twemu wiecz- nemu dvogdeſs, Iakz ſwaty pawel ſwiedczij: Cyele ſem miel dobry ſwar, Leta ſem ſziji, Wieru ſem drzal, A pto ſem hotowa koruna ſprawedlna, A netoliko mníe, Ale wſfiem milugícym przífftie bozie. Píet gednomu prziekazieſſe bies, genz wzbuzuge ſmilſtwíe. Ten wſtaw w nocy, y gide k gednomu ſlowutnemu muzí y poczie gemu zalo- watí, kterak gemu prziekazie ſſkaredy diabel. To vſlyffaw ſtarzec, poczie geí tieffití, A vczie geí duchowními ſlowy o pokorzieb); y wecye, ze gest 5 pſano a rzka: Muzníe czínte a ſwe ſrdce vſtanowte wſſickní, kterzíz vfate w hoſpodína. A tak wratí ſye ten giſty bratr do ſwe peleſſie. Tu opiet poczie nepokoí míetí. Wzchopíw ſye y biezie k temuz �tarcy. To vzrziew ten starzec, a on k nemu prziſſel, Gle ſye geho vczítí, aby trpíel bez roz- paczí. y wecye: Wierz tomu, synaczku, zet geſt dal hoſpodín pomoc swu 10 z nebes, Aby mohl prziemocy to pokuſſeníe. Tiem ſye poſyliw, y gide do ſwe peleffie. Tu opiet poczie geí nutítí y prziekazietí. Tehdy w tuz nocníj hodínu wrte ſye k ſwatemu ſtarcy Y poczie geí nuzytí, aby zan boha pſyl. Y wecye gemu ſtarzec: Nezaſai ſye, ſynku, aní ſye rozpakug, ani na ſwem R. III, č. 9. a) červ., pozd. b) -r- nadeps. R. III, č. 8. 1 C VII; E nadp: O gednom, gefſto gemu Smilſtwie przekazelo; AD bez nadpisu. — 2. E přesm: gednoho ſtarcze ſwateo. — 3. E przekazel; E branil fie, A přesm: ſie braniefſe. — 4. ACE a před sl. modlitbami sch; B rukam!, DACE rukama; AC powiedie, E powiediel. — 5. ACE a řka sch; E wizym (!); ACE obš: ze fkrzie; E m. i dělám: vdielam (!). — 7. ACE m. avšakt: wſſak czygi, ze; A i sch. — 8. AE m. bdím: bludym(!); C m. svých: ſwatych; A proſy(!); ACE otče sch; C oru- dowal. — 9. ACE m. Hospodinem: buohem ; ACE bych. — 10. A powiedie, E powie- diel, C powiedie rzka; CE znam; A synaczka (!); D přesm: ſynaczku, znam. — 12. ACE wiecznie. — 13. AC m. sem: gest mi, E mi gest (spr.). — 14. A ale sch; D wſſeczknië. R. III, č. 9. 1. C má nadp: VIII. kapia; E nadpis: O gynem, gemuz Smilſtwo przekazelo; E przekazel; ACE obš: bies ten; ACE smylstwo; C m. ten: A, AE sch. — 2. AEisch; C fſel, E ffiel; ACE m. k jednomu slovutnému muži: k ſtarczy gednov ſlowutnemu. — 3. E vſlyffel. — 4. ACE geho; ACE a sch; ACE jej sch. — 5. ACE a řka sch; A gyz, CE genz. — 6. E wratil; C m. tu: A, AE sch. — 7. C obš: y wzchopi fie; C biežal, E biezel. — 8. ACE ten sch; ACE m. a ont an; E yal. — 9. AC po- wiedie, E powiediel; ACE jest sch; C da. — 10. C ffel, E ffiel. — 11. C m. tu: A, AE sch; A m. nocní: w noczy. — 12. CE přesm: hodinu w noczy; AE nutiti. — 13. D neboý ſie, E nelekay sie. — 14. AE nebo. — 15. ACE neb. — 16. ACE a sch;
106 R. III, č. 8. O wobranie ſmilſtwaa). (Ednomu vozeníku ſwateho ſtarcye gednoho Díabel, genz wladne ſmilſtwem, prziekazieſſe. Ale ſ bozíj pomocy branieſſe sye gemu Poſtem a modlitbami a vſylím, ſwyma rukam dielagie. Swaty ſtarzec gemu wecye : 5 Synaczku, chcefſ-li, budu za tie boha pſytí, at tie zbawíj te nuzíe. On gemu odpowíedie a rzka: Wízy, otcze, ſkrzye to przíekazieníe, acz y díe- lam, awffakt mi gest vziteczno; Neb ſye wíece tíem poſtím II Y wiece 44a bdím na ſwych modlitbach. Awſſak tebe pſym, otcze, aby za mie orodowal przied hoſpodínem, Aby mí to raczíl dati, abych ſye diablu mohl ptíwítí. 10 Tehdy gemu ſwaty starzec wecye: Gíz to znagí, ſynaczku, Ze tomu ſpwníe rozomíeſs, duchowníemu ſwaru, Ze ſkrzye pokoru k ſpaſeníj twemu wiecz- nemu dvogdeſs, Iakz ſwaty pawel ſwiedczij: Cyele ſem miel dobry ſwar, Leta ſem ſziji, Wieru ſem drzal, A pto ſem hotowa koruna ſprawedlna, A netoliko mníe, Ale wſfiem milugícym przífftie bozie. Píet gednomu prziekazieſſe bies, genz wzbuzuge ſmilſtwíe. Ten wſtaw w nocy, y gide k gednomu ſlowutnemu muzí y poczie gemu zalo- watí, kterak gemu prziekazie ſſkaredy diabel. To vſlyffaw ſtarzec, poczie geí tieffití, A vczie geí duchowními ſlowy o pokorzieb); y wecye, ze gest 5 pſano a rzka: Muzníe czínte a ſwe ſrdce vſtanowte wſſickní, kterzíz vfate w hoſpodína. A tak wratí ſye ten giſty bratr do ſwe peleſſie. Tu opiet poczie nepokoí míetí. Wzchopíw ſye y biezie k temuz �tarcy. To vzrziew ten starzec, a on k nemu prziſſel, Gle ſye geho vczítí, aby trpíel bez roz- paczí. y wecye: Wierz tomu, synaczku, zet geſt dal hoſpodín pomoc swu 10 z nebes, Aby mohl prziemocy to pokuſſeníe. Tiem ſye poſyliw, y gide do ſwe peleffie. Tu opiet poczie geí nutítí y prziekazietí. Tehdy w tuz nocníj hodínu wrte ſye k ſwatemu ſtarcy Y poczie geí nuzytí, aby zan boha pſyl. Y wecye gemu ſtarzec: Nezaſai ſye, ſynku, aní ſye rozpakug, ani na ſwem R. III, č. 9. a) červ., pozd. b) -r- nadeps. R. III, č. 8. 1 C VII; E nadp: O gednom, gefſto gemu Smilſtwie przekazelo; AD bez nadpisu. — 2. E přesm: gednoho ſtarcze ſwateo. — 3. E przekazel; E branil fie, A přesm: ſie braniefſe. — 4. ACE a před sl. modlitbami sch; B rukam!, DACE rukama; AC powiedie, E powiediel. — 5. ACE a řka sch; E wizym (!); ACE obš: ze fkrzie; E m. i dělám: vdielam (!). — 7. ACE m. avšakt: wſſak czygi, ze; A i sch. — 8. AE m. bdím: bludym(!); C m. svých: ſwatych; A proſy(!); ACE otče sch; C oru- dowal. — 9. ACE m. Hospodinem: buohem ; ACE bych. — 10. A powiedie, E powie- diel, C powiedie rzka; CE znam; A synaczka (!); D přesm: ſynaczku, znam. — 12. ACE wiecznie. — 13. AC m. sem: gest mi, E mi gest (spr.). — 14. A ale sch; D wſſeczknië. R. III, č. 9. 1. C má nadp: VIII. kapia; E nadpis: O gynem, gemuz Smilſtwo przekazelo; E przekazel; ACE obš: bies ten; ACE smylstwo; C m. ten: A, AE sch. — 2. AEisch; C fſel, E ffiel; ACE m. k jednomu slovutnému muži: k ſtarczy gednov ſlowutnemu. — 3. E vſlyffel. — 4. ACE geho; ACE a sch; ACE jej sch. — 5. ACE a řka sch; A gyz, CE genz. — 6. E wratil; C m. tu: A, AE sch. — 7. C obš: y wzchopi fie; C biežal, E biezel. — 8. ACE ten sch; ACE m. a ont an; E yal. — 9. AC po- wiedie, E powiediel; ACE jest sch; C da. — 10. C ffel, E ffiel. — 11. C m. tu: A, AE sch; A m. nocní: w noczy. — 12. CE přesm: hodinu w noczy; AE nutiti. — 13. D neboý ſie, E nelekay sie. — 14. AE nebo. — 15. ACE neb. — 16. ACE a sch;
Strana 107
107 44b myſſleníj co zatag, Nebot tak zly necziſty duch ſ hanbua) od tebe mvſy. Nebt níczímz neſwieze wiec dabelſkea) mocy, Yako kdyz kto zyewij ſwatym 15 otcom necziſte myſſleníe. A ptoz ſynku czin muzſky a ſrdcye poſyl a przí- czakag hoſpodína; Neb, kdez gest twrzzſſie bogowanie, II Tu gest odplata ſlawniegfſie, Iakoz ſwaty yzayaſs prok pwíj a rzka: Yzdali neníe mocna ruka bozíe, by neſpaſyla? Aneb vſſí geho potwrzeníe, by neſlyſſíele? A protoz, ſynaczku, znamenaíz, Zet hoſpodín czeka tweho bogowaníe 20 A tobie przipwuge odplatu wiecznu. A protoz w ſwatem píſmíe napomína nas a rzka: Muſyt rozlicznv truchloſt trpíetí ten, ktoz chce do kralowſtwíe nebeſkeho dogítí. To vſlyſſaw y poſylí ſweho ſrdcye. Y oſta ſ ſwatym starcem A nerodí ſye wratíti do ſwe peleſſie. SWatemu mogzieffowi opatu, Genz w vopucye prziebywaſſe, Ged- noho czaſu tak welmí gemu prziekazieſſe w ſmilstwíj, Ze nemozíeſſe oſtatí w ſwe peleſſí. Y bíezíe k ſwatemu yzydoru opatu. Y poczie gemu roz- pwietí naſylne prziekazíeníe. A kdyz ſwateho píſma ſwaty Yzodorus opat ſwiedecſtwim gei tieſfiefſe, A proſye geho, aby ſye wratíl do swe peleſſie, Toho ſwaty mogzíeſs nerodí vczíníti. Tehdy ſwaty yzydorus ſ mogzieſſem ſpolu gideſſta do geho peleſſie. Y wecye ſwaty yzydorus: Popatrz na zapad fivncye! A kdyz popatrzí, Vzrzíe bez czíſla diablvow, a welmí ſye mytíece A pw yako k bogi przipwene a chwatagícye k bogí. Y wecye gemu yzy- dorus opat: Popatrz take na wychod ſluncye! A kdyz popatrzi, Vzrzíe 10 bez czíſla mnozſtwie ſwatych andielvow, Aní ſye ſktwie iako ſlunce. Tu gemu wecye ſwaty yzydorus a rzka: Ty, gefſtos wídiel na zapad ſluncye, Tot ſu tí, geſſtot ſwatym prziekaziegíj. A gefstos na wzchod ſivncye wí- diel, Tot ſua) ti, geſſtot gie hoſpodin dawa na pomoc. Znamenagz, zet 5 R. III, č. 10 a) proraž. ACE proto; D poſylnij, C poſylij. — 17. AE nebo; C twrſfie, A twrdſfie, E twrdfſy. — 18. ACE m. jakož: a proto; ACE a řka sch. — 19. ACE aby; C przitwrzenie, AE przietwrzenie; ACE aby; AC neſlyffal, E neflyffel, D neſlyffeli. — 20. ACE a sch; ACE proto; ACE znamenayg. — 21. ACE proto. — 22. A muſſy, CE muſy; ACE ten sch; ACE kto. — 23. ACE přesm: dogyti kralowſtwie (C do kralowstwie) nebeſkeho; E vſlyſſel; C poſylný; ACE přesm: ſrdcze ſweho; E oſtal. — 24. E přesm: a nechtiel ſie do ſwe peleſſe wratitij. R. III, č. 10. 1. C má nadp: IX.kaa; E nadpis: O watem Moyzyſſy, geſſto gemu Smilftwo przekazelo; AE m. v uopucě: w lopotie (nespr.); E przebywal. — 2. ACE obš: prziekazieſſe (E przekazel) dyabel; AC nemoze, E nemohl; E biezel. — 3. C Iſo- doru. — 4. ACE prawyti; ACE m. násilné: naſyle, lat. violentiam; DA Yſidor9; E přesm: ſwaty yzydorus z ſwateho piſma; E opat sch. — 5. ACE přesm: teſfefsie (E tieffyl) gey; AC profeffe, E proſyl. — 6. AE m. toho svatý Mojžieš nerodi učiniti: ne- rody (E y nechtiel) ſwaty Moyzeſs gyti do ſwe peleſſy; C toho svatý Mojžieš nerodi učiniti sch. (nespr.); C yſodorus. — 7. C ſſla ſta; E přesm: ſſlij spolu; C Iſodorus; AE patrzy, C patrziż. — 8. E popatrzil, vzrzel; ACE m. bez čísla: mnozſtwie. — 9. D pwie, ACE sch; ACE przyprawne; A i sch; AE k niemu. — 10. C Iodorus ; AE pat- rzy; AC m. také: weczie, E sch; AE wſchod; E hlediel, vzrzel. — 11. ACE m. bez čísla: bez czyſla welyke; D stkwiegi; ACEm. tu: a opiet. — 12. E rzekl; C Ifodorus; ACE a řka sch. — 13. AC m. ještos: ty gieffto, E ty gefftot ſu; C wychod. — 14. ACE
107 44b myſſleníj co zatag, Nebot tak zly necziſty duch ſ hanbua) od tebe mvſy. Nebt níczímz neſwieze wiec dabelſkea) mocy, Yako kdyz kto zyewij ſwatym 15 otcom necziſte myſſleníe. A ptoz ſynku czin muzſky a ſrdcye poſyl a przí- czakag hoſpodína; Neb, kdez gest twrzzſſie bogowanie, II Tu gest odplata ſlawniegfſie, Iakoz ſwaty yzayaſs prok pwíj a rzka: Yzdali neníe mocna ruka bozíe, by neſpaſyla? Aneb vſſí geho potwrzeníe, by neſlyſſíele? A protoz, ſynaczku, znamenaíz, Zet hoſpodín czeka tweho bogowaníe 20 A tobie przipwuge odplatu wiecznu. A protoz w ſwatem píſmíe napomína nas a rzka: Muſyt rozlicznv truchloſt trpíetí ten, ktoz chce do kralowſtwíe nebeſkeho dogítí. To vſlyſſaw y poſylí ſweho ſrdcye. Y oſta ſ ſwatym starcem A nerodí ſye wratíti do ſwe peleſſie. SWatemu mogzieffowi opatu, Genz w vopucye prziebywaſſe, Ged- noho czaſu tak welmí gemu prziekazieſſe w ſmilstwíj, Ze nemozíeſſe oſtatí w ſwe peleſſí. Y bíezíe k ſwatemu yzydoru opatu. Y poczie gemu roz- pwietí naſylne prziekazíeníe. A kdyz ſwateho píſma ſwaty Yzodorus opat ſwiedecſtwim gei tieſfiefſe, A proſye geho, aby ſye wratíl do swe peleſſie, Toho ſwaty mogzíeſs nerodí vczíníti. Tehdy ſwaty yzydorus ſ mogzieſſem ſpolu gideſſta do geho peleſſie. Y wecye ſwaty yzydorus: Popatrz na zapad fivncye! A kdyz popatrzí, Vzrzíe bez czíſla diablvow, a welmí ſye mytíece A pw yako k bogi przipwene a chwatagícye k bogí. Y wecye gemu yzy- dorus opat: Popatrz take na wychod ſluncye! A kdyz popatrzi, Vzrzíe 10 bez czíſla mnozſtwie ſwatych andielvow, Aní ſye ſktwie iako ſlunce. Tu gemu wecye ſwaty yzydorus a rzka: Ty, gefſtos wídiel na zapad ſluncye, Tot ſu tí, geſſtot ſwatym prziekaziegíj. A gefstos na wzchod ſivncye wí- diel, Tot ſua) ti, geſſtot gie hoſpodin dawa na pomoc. Znamenagz, zet 5 R. III, č. 10 a) proraž. ACE proto; D poſylnij, C poſylij. — 17. AE nebo; C twrſfie, A twrdſfie, E twrdfſy. — 18. ACE m. jakož: a proto; ACE a řka sch. — 19. ACE aby; C przitwrzenie, AE przietwrzenie; ACE aby; AC neſlyffal, E neflyffel, D neſlyffeli. — 20. ACE a sch; ACE proto; ACE znamenayg. — 21. ACE proto. — 22. A muſſy, CE muſy; ACE ten sch; ACE kto. — 23. ACE přesm: dogyti kralowſtwie (C do kralowstwie) nebeſkeho; E vſlyſſel; C poſylný; ACE přesm: ſrdcze ſweho; E oſtal. — 24. E přesm: a nechtiel ſie do ſwe peleſſe wratitij. R. III, č. 10. 1. C má nadp: IX.kaa; E nadpis: O watem Moyzyſſy, geſſto gemu Smilftwo przekazelo; AE m. v uopucě: w lopotie (nespr.); E przebywal. — 2. ACE obš: prziekazieſſe (E przekazel) dyabel; AC nemoze, E nemohl; E biezel. — 3. C Iſo- doru. — 4. ACE prawyti; ACE m. násilné: naſyle, lat. violentiam; DA Yſidor9; E přesm: ſwaty yzydorus z ſwateho piſma; E opat sch. — 5. ACE přesm: teſfefsie (E tieffyl) gey; AC profeffe, E proſyl. — 6. AE m. toho svatý Mojžieš nerodi učiniti: ne- rody (E y nechtiel) ſwaty Moyzeſs gyti do ſwe peleſſy; C toho svatý Mojžieš nerodi učiniti sch. (nespr.); C yſodorus. — 7. C ſſla ſta; E přesm: ſſlij spolu; C Iſodorus; AE patrzy, C patrziż. — 8. E popatrzil, vzrzel; ACE m. bez čísla: mnozſtwie. — 9. D pwie, ACE sch; ACE przyprawne; A i sch; AE k niemu. — 10. C Iodorus ; AE pat- rzy; AC m. také: weczie, E sch; AE wſchod; E hlediel, vzrzel. — 11. ACE m. bez čísla: bez czyſla welyke; D stkwiegi; ACEm. tu: a opiet. — 12. E rzekl; C Ifodorus; ACE a řka sch. — 13. AC m. ještos: ty gieffto, E ty gefftot ſu; C wychod. — 14. ACE
Strana 108
108 15 gích geſt wiece ſ namí nez oníech, A iakoz pwij Elizevs prok a take ſwaty Ian apofſtol to pwij, Ze gest ſ nami wieczffij, nez gest ktery na swietíe. To vſlyſſaw Mogzieſſ opat, Y wrati ſye do ſwe peleſſie, II A diekugie 45a a chwale moc naſſeho boha, pana iezukryſta. 5 Bleſſe geden bratr na puſſtí Syche tak rzeczene Hotowy a welmi rychly k díelu boziemu a v prziebywaníj duchowníem. Tomu dlabel, ne- przietel czlowíeczieho pokoleníe, da myſſleníe, Ze poczíe wzpomínatí na gednu zenu znamu a welmí kraſnu Y poczie ſye welmí na ſwe myſli mutítí. Y przíhodi ſye bozím zpoſobením, Ze geden bratr z egipta przigide k nemu nawſſtiewowat geho. A kdyz mezy ſebu mlvwiefſta, Tak ze vda ſye gemu powiedíetí o te zeníe, ze geſt vmrziela ta gíſta zena, W gegíezto twarzi gemu dlabel prziekazieſſe. To vſlyſſaw, po malych dnech gíde na to míeſto, kdez gegie tielo bylo pochowano. Y odkopa w nocy gegij row A ſwym 10 plafſtíem poczie ttrzíetí ten ſmrduty hnvog. A wratíw ſye do peleſſky, y polozí przied ſebu ten ſmrduty hnvog a tak rzka: Nvze, giz maſs zadoſt, cozs zadala budiz gie ſyta. A tak tiem ſmradem muczieſſe ſam ſye, Az geho y oſta to díabelſke prziekazieníe. R. III, č. 11. R. III, č. 12. 5 O dwu bratru puſteniczyecha). DWa bratry mníchy breſſta ſſla do mieſta, abyſſta pdala to, coz bieſſta nadielala cyely rok. A kdyz z nij geden wygíde potrzieby kupowat, Druhy, oſtaw w hoſpodie, y dopuſti ſye ſmilſtwa. A kdyz przigide ten druhy bratr, y wecye: Gíz ſwa zpoſobíla, coz nam bylo potrziebíe; Pod- waz giz do ſwe poleſſie! Odpowíedie gemu druhy ten bratr a rzka: Ne- mohu ſye wratítí. Tu ho bratr otaza, pcz by ſye nemohl wratití do pele- a) červ., pozd. viděl sch; C ti sch; ACE gieffto. — 15. ACE než oněch sch. — 16. ACE m. to: ta- kez; C jest sch. — 17. E vſlyfſel; ACE obš: opat poſylyw (C poſylnyw) ſebe; E wratil; ACE a sch. — 18. ACE ſlawnie chwale; ACE Pána sch. R. III, č. 11. 1. C má nadp: X. kaa; E nadp: O gynem, genz przemohl Smilſtwo ſmradem neczyſty; E Byl; AE Sczythie, C Stichie, lat. Scithiae. — 2. ACE a sch. — 3. E m. člověčieho pokolenie: lydíky, A czlowieczemu pokolenynie(!); E dal. — 5. C prziſſel gt, E prziſſel. — 6. E nafſtiewowati; E mluwilij; ACE že sch; AC přesm: ſie vda, E ſie vdalo. — 8. ACE přesm: dyabel gemu prziekazel; E vſlyſſel; C ſſel geſt, E ſſiel. — 9. ACE pohrziebeno; E odkopal; DE hrob; C m. odkopa v noci její rov: wykopa ge w noczy. — 10. A m. pláštěm: placzem, E plaſſczem; AE a sch; AC pe- lefſy, E pelefſe; ACE i sch. — 11. ACE m. smrdutý hnuoj; ſmrad; ACE tak sch; ACE obš: rzka ſam k ſobie; C obš: Nuže, duſſe ma. — 12. C cžehożs, A genzs, E genz; C budiſs; A mutieſſe, E mutil; E ſebe. — 13. A jeho sch; E oſtalo R. III, č. 12. 1. C XI. kapitola; E O gednom bratru, gefſto sie Smilstwa dopustil a chtiel ſobie zuffati; AD bez nadpisu. — 2. A bratrzie, E bratrzy; E bylij fſlij; E aby prodali. — 3. E bylij; A wydielala, E wydielalij, C vdielala; DC z nijch; E přesm: geden z nich; CE wyfsel; E kupowati. — 4. E ostal; E dopustil sie; E prziffel. — 5. ACE i sch; ACE obš: weczye k niemu; AE gyzt; DE gſme (E ſme) zpuoſobili; ACE přesm: potrziebye bylo. — 6. D podmež; ACE přesm: gyz podwa (E podme); D obš: giz zaſe; ACE do naffie; E odpowiediel; ACE druhý sch. — 7. ACE m. tu
108 15 gích geſt wiece ſ namí nez oníech, A iakoz pwij Elizevs prok a take ſwaty Ian apofſtol to pwij, Ze gest ſ nami wieczffij, nez gest ktery na swietíe. To vſlyſſaw Mogzieſſ opat, Y wrati ſye do ſwe peleſſie, II A diekugie 45a a chwale moc naſſeho boha, pana iezukryſta. 5 Bleſſe geden bratr na puſſtí Syche tak rzeczene Hotowy a welmi rychly k díelu boziemu a v prziebywaníj duchowníem. Tomu dlabel, ne- przietel czlowíeczieho pokoleníe, da myſſleníe, Ze poczíe wzpomínatí na gednu zenu znamu a welmí kraſnu Y poczie ſye welmí na ſwe myſli mutítí. Y przíhodi ſye bozím zpoſobením, Ze geden bratr z egipta przigide k nemu nawſſtiewowat geho. A kdyz mezy ſebu mlvwiefſta, Tak ze vda ſye gemu powiedíetí o te zeníe, ze geſt vmrziela ta gíſta zena, W gegíezto twarzi gemu dlabel prziekazieſſe. To vſlyſſaw, po malych dnech gíde na to míeſto, kdez gegie tielo bylo pochowano. Y odkopa w nocy gegij row A ſwym 10 plafſtíem poczie ttrzíetí ten ſmrduty hnvog. A wratíw ſye do peleſſky, y polozí przied ſebu ten ſmrduty hnvog a tak rzka: Nvze, giz maſs zadoſt, cozs zadala budiz gie ſyta. A tak tiem ſmradem muczieſſe ſam ſye, Az geho y oſta to díabelſke prziekazieníe. R. III, č. 11. R. III, č. 12. 5 O dwu bratru puſteniczyecha). DWa bratry mníchy breſſta ſſla do mieſta, abyſſta pdala to, coz bieſſta nadielala cyely rok. A kdyz z nij geden wygíde potrzieby kupowat, Druhy, oſtaw w hoſpodie, y dopuſti ſye ſmilſtwa. A kdyz przigide ten druhy bratr, y wecye: Gíz ſwa zpoſobíla, coz nam bylo potrziebíe; Pod- waz giz do ſwe poleſſie! Odpowíedie gemu druhy ten bratr a rzka: Ne- mohu ſye wratítí. Tu ho bratr otaza, pcz by ſye nemohl wratití do pele- a) červ., pozd. viděl sch; C ti sch; ACE gieffto. — 15. ACE než oněch sch. — 16. ACE m. to: ta- kez; C jest sch. — 17. E vſlyfſel; ACE obš: opat poſylyw (C poſylnyw) ſebe; E wratil; ACE a sch. — 18. ACE ſlawnie chwale; ACE Pána sch. R. III, č. 11. 1. C má nadp: X. kaa; E nadp: O gynem, genz przemohl Smilſtwo ſmradem neczyſty; E Byl; AE Sczythie, C Stichie, lat. Scithiae. — 2. ACE a sch. — 3. E m. člověčieho pokolenie: lydíky, A czlowieczemu pokolenynie(!); E dal. — 5. C prziſſel gt, E prziſſel. — 6. E nafſtiewowati; E mluwilij; ACE že sch; AC přesm: ſie vda, E ſie vdalo. — 8. ACE přesm: dyabel gemu prziekazel; E vſlyſſel; C ſſel geſt, E ſſiel. — 9. ACE pohrziebeno; E odkopal; DE hrob; C m. odkopa v noci její rov: wykopa ge w noczy. — 10. A m. pláštěm: placzem, E plaſſczem; AE a sch; AC pe- lefſy, E pelefſe; ACE i sch. — 11. ACE m. smrdutý hnuoj; ſmrad; ACE tak sch; ACE obš: rzka ſam k ſobie; C obš: Nuže, duſſe ma. — 12. C cžehożs, A genzs, E genz; C budiſs; A mutieſſe, E mutil; E ſebe. — 13. A jeho sch; E oſtalo R. III, č. 12. 1. C XI. kapitola; E O gednom bratru, gefſto sie Smilstwa dopustil a chtiel ſobie zuffati; AD bez nadpisu. — 2. A bratrzie, E bratrzy; E bylij fſlij; E aby prodali. — 3. E bylij; A wydielala, E wydielalij, C vdielala; DC z nijch; E přesm: geden z nich; CE wyfsel; E kupowati. — 4. E ostal; E dopustil sie; E prziffel. — 5. ACE i sch; ACE obš: weczye k niemu; AE gyzt; DE gſme (E ſme) zpuoſobili; ACE přesm: potrziebye bylo. — 6. D podmež; ACE přesm: gyz podwa (E podme); D obš: giz zaſe; ACE do naffie; E odpowiediel; ACE druhý sch. — 7. ACE m. tu
Strana 109
109 45b ſſie. On gemu wecye a rzka: Kdyz ty gíde ode mne, tu ſem ya ſye pak dopuſtíl ſmilstwa; a proto ſye nechcy wratiti. Tu bratr geho, chtie geí k ſpaſeníj nawratiti a geho duſſi zyſkati, ſ prziſahu gemv powiedi a rzka: A ia take, kdyz od tebe gidech, II Take ſem ſye dopuſtil ſmilstwa. Alewſſakz wratwa ſye do swe peleſsie a dagwa ſye na pokaníe. Nebot bvoh geſt wſſemohucy a míloſrdny; odpuſtit nama, kdyz ſye dawa na pokaníe, Abychowa zbyla muk w uohní pekelnem wieczníe, kdezto neníe pokaníe, Ale plamenne a bez przieſtaníe krute muczeníe. A tak ſye wratiſſta do ſwe peleſſie. Y g1- 15 deſſta k ſwatym otcom a padeſſta krzízem k gich noham wſſelikym kwie- lením a ſe ſlzamí a powiedíeſſta gím, geſſto bíeſſta ſhrzieſſila. A to wſſecko, coz gim ſwietij otcy przikazachu, Y pokaníe twrdie drziec, to ſta wſſecko vczinila. A ten druhy bratr, genz bieſíe neſhrzieſtii, pokaníe poczie czíníti, iako by byl ſhrzieſſii, A to p weliku míloſt, geſſto míel k bratru. Tu 20 vzrziew hoſpodín weliku weliku miloſt, a on tak vſyluge za ſweho bratra, Y zyewí ſwatym otcom tu przihodu, Az ſye pro míloſt toho, genz ne- ſhrzieſſil a ſye tak welmí trudil p ſweho bratra ſpaſeníe, Y odpuſtí tomu, genz bieſſe ſhrzieſſil, geho winv. A to geſt tak, iakoz geſt pſano, ze ſye geſt trvdil p ſpaſeníe bratra ſweho. Bud bohu chwala y na wieky wie- 25 koma, amen. 10 R. III, č. 13. (Eden opiet bratr, kdyz gemu bies ten, genz swodij smilsto, przie- kazieſſe, Ten gíde k gednomu ſlowutnemu ſtarcy y poczie geho pſytí a rzka: Otcze ſwaty, míeí za míe peczi, aby za míe boha pſyl; Nebt mí welmí zly duch prziekazíe. Vſlyffaw to ſtarzec, Poczie zań we dne y nocy ſnazníe boha pſytí. Tu opiet po male chwili ten bratr przígide proſye, aby ho bratr otáza: a kdyz geho otaza (CE otazal) bratr; A by sch. (nespr.); AC přesm: nemohl ſie. — 8. ACE přesm: do peleſſie (C pelefsy) wratyti; ACE m. on: Tehdy; AC powiedie, E powiediel ; D m. ty jíde: gsy ty sſel, ACE ſy (E gſy) ffel ; A m. tu : tehdyt, CE tehdy; ACE já sch; D přesm: sie ia; DACE pak sch. — 9. ACE přesm: ſmylstwa dopuftyl; ACE a sch; A potot, C protot, E protoz; ACE m. tu: tehdy, D Ten; D obš: geho druhy; AE geho, C ho. — 10. E přesm: duſſy geho; AC powiedie, E po- wiediel; ACE a řka sch; C ſem ſſel; E m. od tebe jidech: ſem od tebe ſſiel; DCE alewſfak, A ale; DE wrattme. — 12. D obš: zaſe do; DACE dayme. — 13. DACE nam; D dame; ACE m. když sě dáva na pokánie: acz pokanie przygmewa (E przi- gmeme); A abychuom, DE abychme; E zbylij. — 15. A wraczyfſta, E wratilij; AC do peleſſie (C peleſſy) do ſwe. — 16. C ſſla ſta, E fſlij; ACE m. všelikým: ſ welykym (spr.). — 17. A se sch; ACE zpowiedafſta (E zpowidali) ſie k nym (C gim); C czoz; E bylij zhrzeſſylij. — 18. E ſwati; DC otczowe; CE przikazaly; AE twrde; E gſu. — 19. E vczynilij; E byl. — 20. ACE a to sch; C kteružto; C m. tu: a, AE sch. — 21. AC m. (prvního) velikú: welmi, E welmie, D sch ; D m. a on: ze on, ACE an. — 22. ACE m. az: a ze (spr.), lat. et quia. — 23. ACE m. a: genz; C obš: buoh tomu. — 24. E byl. — 25. AC přesm: gest fie. — 26. AC wiekuom; E buď Bohu chwála i na věky věkoma sch; AE amen sch. R. III, č. 13. 1. C má nadp: XII. kaa; E nadp: O gednom Bratru, geſſto gemu ſmilſtwo przekazelo welmie; ACE geſſto; C m. svodí: plodij; B ſmilſto!, DACE ſmil- stwo. — 2. E przekazel; ACE ten sch; CE ffiel; ACE přesm: starczy flowutnemu. — 3. E mne; E mne; ACE nebot. — 4. ACE obš: ten starziecz; AE m. ve: y we; DAE m. i: y w; C přesm: y w noczy y we dne. — 5. C snažně sch; AE přesm: boha ſnaznie; 5
109 45b ſſie. On gemu wecye a rzka: Kdyz ty gíde ode mne, tu ſem ya ſye pak dopuſtíl ſmilstwa; a proto ſye nechcy wratiti. Tu bratr geho, chtie geí k ſpaſeníj nawratiti a geho duſſi zyſkati, ſ prziſahu gemv powiedi a rzka: A ia take, kdyz od tebe gidech, II Take ſem ſye dopuſtil ſmilstwa. Alewſſakz wratwa ſye do swe peleſsie a dagwa ſye na pokaníe. Nebot bvoh geſt wſſemohucy a míloſrdny; odpuſtit nama, kdyz ſye dawa na pokaníe, Abychowa zbyla muk w uohní pekelnem wieczníe, kdezto neníe pokaníe, Ale plamenne a bez przieſtaníe krute muczeníe. A tak ſye wratiſſta do ſwe peleſſie. Y g1- 15 deſſta k ſwatym otcom a padeſſta krzízem k gich noham wſſelikym kwie- lením a ſe ſlzamí a powiedíeſſta gím, geſſto bíeſſta ſhrzieſſila. A to wſſecko, coz gim ſwietij otcy przikazachu, Y pokaníe twrdie drziec, to ſta wſſecko vczinila. A ten druhy bratr, genz bieſíe neſhrzieſtii, pokaníe poczie czíníti, iako by byl ſhrzieſſii, A to p weliku míloſt, geſſto míel k bratru. Tu 20 vzrziew hoſpodín weliku weliku miloſt, a on tak vſyluge za ſweho bratra, Y zyewí ſwatym otcom tu przihodu, Az ſye pro míloſt toho, genz ne- ſhrzieſſil a ſye tak welmí trudil p ſweho bratra ſpaſeníe, Y odpuſtí tomu, genz bieſſe ſhrzieſſil, geho winv. A to geſt tak, iakoz geſt pſano, ze ſye geſt trvdil p ſpaſeníe bratra ſweho. Bud bohu chwala y na wieky wie- 25 koma, amen. 10 R. III, č. 13. (Eden opiet bratr, kdyz gemu bies ten, genz swodij smilsto, przie- kazieſſe, Ten gíde k gednomu ſlowutnemu ſtarcy y poczie geho pſytí a rzka: Otcze ſwaty, míeí za míe peczi, aby za míe boha pſyl; Nebt mí welmí zly duch prziekazíe. Vſlyffaw to ſtarzec, Poczie zań we dne y nocy ſnazníe boha pſytí. Tu opiet po male chwili ten bratr przígide proſye, aby ho bratr otáza: a kdyz geho otaza (CE otazal) bratr; A by sch. (nespr.); AC přesm: nemohl ſie. — 8. ACE přesm: do peleſſie (C pelefsy) wratyti; ACE m. on: Tehdy; AC powiedie, E powiediel ; D m. ty jíde: gsy ty sſel, ACE ſy (E gſy) ffel ; A m. tu : tehdyt, CE tehdy; ACE já sch; D přesm: sie ia; DACE pak sch. — 9. ACE přesm: ſmylstwa dopuftyl; ACE a sch; A potot, C protot, E protoz; ACE m. tu: tehdy, D Ten; D obš: geho druhy; AE geho, C ho. — 10. E přesm: duſſy geho; AC powiedie, E po- wiediel; ACE a řka sch; C ſem ſſel; E m. od tebe jidech: ſem od tebe ſſiel; DCE alewſfak, A ale; DE wrattme. — 12. D obš: zaſe do; DACE dayme. — 13. DACE nam; D dame; ACE m. když sě dáva na pokánie: acz pokanie przygmewa (E przi- gmeme); A abychuom, DE abychme; E zbylij. — 15. A wraczyfſta, E wratilij; AC do peleſſie (C peleſſy) do ſwe. — 16. C ſſla ſta, E fſlij; ACE m. všelikým: ſ welykym (spr.). — 17. A se sch; ACE zpowiedafſta (E zpowidali) ſie k nym (C gim); C czoz; E bylij zhrzeſſylij. — 18. E ſwati; DC otczowe; CE przikazaly; AE twrde; E gſu. — 19. E vczynilij; E byl. — 20. ACE a to sch; C kteružto; C m. tu: a, AE sch. — 21. AC m. (prvního) velikú: welmi, E welmie, D sch ; D m. a on: ze on, ACE an. — 22. ACE m. az: a ze (spr.), lat. et quia. — 23. ACE m. a: genz; C obš: buoh tomu. — 24. E byl. — 25. AC přesm: gest fie. — 26. AC wiekuom; E buď Bohu chwála i na věky věkoma sch; AE amen sch. R. III, č. 13. 1. C má nadp: XII. kaa; E nadp: O gednom Bratru, geſſto gemu ſmilſtwo przekazelo welmie; ACE geſſto; C m. svodí: plodij; B ſmilſto!, DACE ſmil- stwo. — 2. E przekazel; ACE ten sch; CE ffiel; ACE přesm: starczy flowutnemu. — 3. E mne; E mne; ACE nebot. — 4. ACE obš: ten starziecz; AE m. ve: y we; DAE m. i: y w; C přesm: y w noczy y we dne. — 5. C snažně sch; AE přesm: boha ſnaznie; 5
Strana 110
110 zan ſnazníegíe orodowal. A kdyz geí, tetez przichodie, vpomínaſſe, aby sye zaň bohu modlil, Tehdy ten ſwaty starzec ſmutí ſye a poczie ſye díwiti, ze buoh nevſlyſſíj geho modlitby. Tehdy te nocy zyewí II gemu hoſpodín 46a Ze toho mnícha nedoſtatek a obmeſſkanie geſt A kocha ſye w tom ſ ſwu 10 myſlíj. A tak ſye gemy vkaza, Y widie toho mnícha ſediece A ty zle duchy w rozlicznych zenſkych twarzíech przied tiem mníchem ghragíce, a w tom ſye giechu kochatí. A take vzrzie andiela stogíece a welmí ſye hniewagíce na toho bratra, ze newſtana) y nemodli ſye bohu, Ale kocha ſye ſam chtie w tom myfſleníj. Tu ſtarzec vzrzie, ze neníe geho winu, ze hog buoh ne- 15 vſlyſfal, Ale to geſt tohob) bratra obmeſſkaním; y wecye gemu: Toto twa wina gest, ze sye kochaff we zlem myssleníj. Y neſnadno gest zlemu duchu opuſtití tebe gínych pſbu, doniz ſam vſyle newezmeſs, Tocziſs poſtem, mod- litbamí a bdíením, at by buoh ſwu míloſt a pomoc dal, Aby ſye mohl oprnvtí zlemu myfſleníj. Gako lekarz, genz czlowíeka chce leczití w tieleſne 20 nemocy, kakz koli ſe wſſím ſnazenſtwím to czíníj, Awſſak gemu nemvoz pomocy, kdyz ſye nemocny newaruge krmíj tiech, geſſto ſu gemu ſſkodne, y ginych wiecy ſſkodnych: Takez w neduzyech duſſie, Acz by ſwietij otcy, geſſto ſu duchowníj lekarzí, ſe wſſím vmyſlem y ze wſſeho ſrdcye boha za níe pſylí, Tocziſs za ty, kterziz zadagíj, aby gím otcy ſwietíj pomohli 25 ſwymi modlitbamí, Nic gím neníe pſpieſſna gích modlitba, Acz ſamí ſſwym ſrdcem ſnaznie ſye na modlitby y na gine dobre ſkutky°) duchowníe, geſſto ſu bohu mile, neoddadie. To ten bratr, tocziſs mích, vſlyſſaw, Przigem ſkru- ſſeníe na ſwem ſrdcy, podle navczeníe toho ſwateho starcye Poſtem a bdíením a) za tím přetrž. a podtečk, bohu ſye. b) -o po -h- nadeps. c) za tím vyškrab. ſye. ACE m. tu: tehdy; E przyffiel; ACE obš: a profie; C by. — 6. ACE přesm: orodo- wal (CE orudowal) ſnaznie (C fnažníege); E teztez, A z tez (nespr.), D sch; A m. při- chodě: przyhody (ch. opis.), D sch; E m. upomínáše: y vpominal, D cžaſto vpomí- nafſe; ACE se sch. — 7. ACE fie modlyl; ACE tehdy sch; AC přesm: ſwaty ten; AC m. a: welmý y. — 8. A že Buoh sch. (nespr.); AC nevſlyffal; E svatý stařec smúti sě a počě sě diviti, že Buoh neuslyší jeho modlitby sch. (nespr.); ACE tehdy sch. — 9. AE nedoſtatký. — 10. AE i sch; C m. ukáza i vidě: vda widieti; A zly. — 11. C twarzech; DACE hragicze. — 12. ACE m. jěchu: gieho (spr.); ACE m. a: y; E vzrzel. — 13. ACE i sch; ACE přesm: bohu ſie nemodleſsie (E modlil!); A m. ale: a; AC ko- chaffie ſie, E kochal sie; ACE chtě sch. — 14. ACE po slově myšlení přidává: to ſkrzie wydieny zgewy fie ſwatev Starczy, lat. haec autem ostensa sunt per revela- tionem sancto seniori; ACE m. tu: tehdy; ACE stařec sch; ACE vzrziew; ACE m. ho j': geho. — 15. ACE to jest sch; E m. toho: s toho; E obmeſſkanie; ACE m. toto: a protoze. — 16. ACE i sch; A m. duchu: du (nedops.). — 17. AE m. opustiti tebe: od tebe puſtyti, C odſtupiti od tebe; ACE m. nevezmeš: neprzygmeſs. — 18. ACE a sch; AC přesm: dal a pomocz; E přesm: buoh dal miloſt ſwu a pomocz. — 19. C oteprzieti, E protiwiti; ACE yakozto; A ch. pís: lekarz genz lekarz genz. — 20. ACE přesm: w tieleſtney (C tieleſne, E tieleftne) nemoczý chtie (E chcze) leczyti; D kterakz, CE yakz; ACE obš: to wſſe; ACE wſfak; C obš: gemu to. — 21. ACE sě sch; AE fie ne- waruge, C newaruge sie; ACE m. sú jemu škodné: gemu fſkodie. — 22. AE ſwati; DC otczowe. — 24. ACE přesm: za tý toczyz (CE totiž); D otczowe; ACE přesm: ſwieti (E ſwati) otczy (C otczowe). — 25. AE m. svým: ſwymi. — 26. AE ſrdczy; A na sch. (nespr.); C duchovnie ješto sch. — 27. C sú Bohu milé sch; DACE mnich; E vſlyffel; E prziyal. — 28. A naczenie (ch.). — 29. CE zyſkal; ACE sobě zasě sch. —
110 zan ſnazníegíe orodowal. A kdyz geí, tetez przichodie, vpomínaſſe, aby sye zaň bohu modlil, Tehdy ten ſwaty starzec ſmutí ſye a poczie ſye díwiti, ze buoh nevſlyſſíj geho modlitby. Tehdy te nocy zyewí II gemu hoſpodín 46a Ze toho mnícha nedoſtatek a obmeſſkanie geſt A kocha ſye w tom ſ ſwu 10 myſlíj. A tak ſye gemy vkaza, Y widie toho mnícha ſediece A ty zle duchy w rozlicznych zenſkych twarzíech przied tiem mníchem ghragíce, a w tom ſye giechu kochatí. A take vzrzie andiela stogíece a welmí ſye hniewagíce na toho bratra, ze newſtana) y nemodli ſye bohu, Ale kocha ſye ſam chtie w tom myfſleníj. Tu ſtarzec vzrzie, ze neníe geho winu, ze hog buoh ne- 15 vſlyſfal, Ale to geſt tohob) bratra obmeſſkaním; y wecye gemu: Toto twa wina gest, ze sye kochaff we zlem myssleníj. Y neſnadno gest zlemu duchu opuſtití tebe gínych pſbu, doniz ſam vſyle newezmeſs, Tocziſs poſtem, mod- litbamí a bdíením, at by buoh ſwu míloſt a pomoc dal, Aby ſye mohl oprnvtí zlemu myfſleníj. Gako lekarz, genz czlowíeka chce leczití w tieleſne 20 nemocy, kakz koli ſe wſſím ſnazenſtwím to czíníj, Awſſak gemu nemvoz pomocy, kdyz ſye nemocny newaruge krmíj tiech, geſſto ſu gemu ſſkodne, y ginych wiecy ſſkodnych: Takez w neduzyech duſſie, Acz by ſwietij otcy, geſſto ſu duchowníj lekarzí, ſe wſſím vmyſlem y ze wſſeho ſrdcye boha za níe pſylí, Tocziſs za ty, kterziz zadagíj, aby gím otcy ſwietíj pomohli 25 ſwymi modlitbamí, Nic gím neníe pſpieſſna gích modlitba, Acz ſamí ſſwym ſrdcem ſnaznie ſye na modlitby y na gine dobre ſkutky°) duchowníe, geſſto ſu bohu mile, neoddadie. To ten bratr, tocziſs mích, vſlyſſaw, Przigem ſkru- ſſeníe na ſwem ſrdcy, podle navczeníe toho ſwateho starcye Poſtem a bdíením a) za tím přetrž. a podtečk, bohu ſye. b) -o po -h- nadeps. c) za tím vyškrab. ſye. ACE m. tu: tehdy; E przyffiel; ACE obš: a profie; C by. — 6. ACE přesm: orodo- wal (CE orudowal) ſnaznie (C fnažníege); E teztez, A z tez (nespr.), D sch; A m. při- chodě: przyhody (ch. opis.), D sch; E m. upomínáše: y vpominal, D cžaſto vpomí- nafſe; ACE se sch. — 7. ACE fie modlyl; ACE tehdy sch; AC přesm: ſwaty ten; AC m. a: welmý y. — 8. A že Buoh sch. (nespr.); AC nevſlyffal; E svatý stařec smúti sě a počě sě diviti, že Buoh neuslyší jeho modlitby sch. (nespr.); ACE tehdy sch. — 9. AE nedoſtatký. — 10. AE i sch; C m. ukáza i vidě: vda widieti; A zly. — 11. C twarzech; DACE hragicze. — 12. ACE m. jěchu: gieho (spr.); ACE m. a: y; E vzrzel. — 13. ACE i sch; ACE přesm: bohu ſie nemodleſsie (E modlil!); A m. ale: a; AC ko- chaffie ſie, E kochal sie; ACE chtě sch. — 14. ACE po slově myšlení přidává: to ſkrzie wydieny zgewy fie ſwatev Starczy, lat. haec autem ostensa sunt per revela- tionem sancto seniori; ACE m. tu: tehdy; ACE stařec sch; ACE vzrziew; ACE m. ho j': geho. — 15. ACE to jest sch; E m. toho: s toho; E obmeſſkanie; ACE m. toto: a protoze. — 16. ACE i sch; A m. duchu: du (nedops.). — 17. AE m. opustiti tebe: od tebe puſtyti, C odſtupiti od tebe; ACE m. nevezmeš: neprzygmeſs. — 18. ACE a sch; AC přesm: dal a pomocz; E přesm: buoh dal miloſt ſwu a pomocz. — 19. C oteprzieti, E protiwiti; ACE yakozto; A ch. pís: lekarz genz lekarz genz. — 20. ACE přesm: w tieleſtney (C tieleſne, E tieleftne) nemoczý chtie (E chcze) leczyti; D kterakz, CE yakz; ACE obš: to wſſe; ACE wſfak; C obš: gemu to. — 21. ACE sě sch; AE fie ne- waruge, C newaruge sie; ACE m. sú jemu škodné: gemu fſkodie. — 22. AE ſwati; DC otczowe. — 24. ACE přesm: za tý toczyz (CE totiž); D otczowe; ACE přesm: ſwieti (E ſwati) otczy (C otczowe). — 25. AE m. svým: ſwymi. — 26. AE ſrdczy; A na sch. (nespr.); C duchovnie ješto sch. — 27. C sú Bohu milé sch; DACE mnich; E vſlyffel; E prziyal. — 28. A naczenie (ch.). — 29. CE zyſkal; ACE sobě zasě sch. —
Strana 111
111 a modlitbamí poczie ſye trudítí. Y zyſka ſobie zaſye míloſt bozíj. A duch zly a neczíſty odſtupi od neho A wiec a wiec gemu na níczemz nemoze 3o prziekazietí. R. III, č. 14. Il PRziebywaſſe na puſſtí geden mních w ſwe peleſſí. Tehdy gedna dieweczka z geho rodu, po mnohych czaſyech bieziewſſi na puſſt na to míeſto, kdez ten mních prziebywaſſe, diabelſkym rozníecením wgíde w geho peleſs. Y powiedíe gemu, ze geſt z geho pokoleníe a z geho ro- díny. Y poczie ſ ním prziebywatí, Az ſye ſ níj ten mních dopuſtí hrziechu. 5 A to na te puſſti nedaleko geden mních take prziebywaſſe. Ten kdyz o poledni chtíefſe giestí, A wſſed do peleſſie, kbelik ſ wodu prziewracen naleze. A kdyz po niekoliko dnij tak mu ſye wzdy ſtawaſſe, Y poczie míſlití chtie gítí k tomu drziewe rzeczenemu mníchu, Aby gemu o tom kbeliku powíedíel, z niehoz ſye woda wylewaſſe, az nemiegieſſe co pítí. 10 A kdyz na cyeſtíe weczer omrcze, Y gíde do ſtareho chramu modl po- hanſkych do zborzenho. A kdyz tu odpoczíwaſſe, Y vſlyſſie zle duchy, aní ſye ſweliczíegij a rzkuc: Nocy ſmy gednoho mnícha oſydly w ſmilſtwo przípwili. To vſlyffaw ten mních, poczie ſye welmí díwíti. A kdyz poczie ſwitatí, gíde k tomu mníchu. Y naleze ger, an ſye tak welmí ſmutíl; 15 y wecye k nemu: Co radiſſ k tomu, míly bratrze? kbelik, w nemz wodu noſym, ten mí ſye na wſſaky den prziewracye. A kdyz przigdu o polední chtie pogieſtí a napítí ſye, y naleznu gei, an ſye prziewratil, y nemam co pití. Tu gemu odpowiedie a rzka: Tys ke mníe prziſſel, tiezie mne, ze ſye twuoi kbelik prziewracye a woda ſye wylewa; A ty mnie pak powiez, co 20 na vczíním, neb ſem ſye nocy ſmilſtwa dopuſtil? Ten my mních odpowiedie 46b 30. ACE a sch; E odſtupil; AE m. od ňeho: geho; DACE nadbytečné a viec sch; ACE na ničemž nemože sch. — 31. AC neprziekazie, E nepriekazel. R. III, č. 14. 1. C má nadp: kapia XIII; E nadp: O gednom Mnichu, geffto fie ſmilſtwa ſ dieweczku dopuſl; ACE přesm: Na puſſty prziebywaſſe (E przebywal). — 2. C m. z jeho: z toho; ACE m. časiech: letech; E puſſcž. — 3. E przebywal; CE weſſla. — 4. C do geho peleſſy; C prawila, E powiedtela; ACE obš: a z geho geſt. — 5. E přesm: ten mnich dopuſtil ſ nij; AC hrziecha, E hrzicha. — 6. ACE m. to: tu; ACE té sch; ACE m. nedaleko jeden mnich také přebýváše: biefſe (E byl) geden mnych, genz nedaleko od nieho (C od ňeho sch.) prziebywaſſe (E przebywal). — 7. AE přesm: gleſtý o poledny chtiefſe, E chtiel gyftij o polodniech; AC přesm: do peleffy weydieſſe (C wchazieffe). — 8. E přesm: y nalezl kbelik s wodu przewraczeny; ACE m. po: na kazdy den po; ACE m. mu sě vždy stáváše: tak wzdy naleznieſſe (C nale- zafſe, E nalezl); ACE i sch. — 9. ACE obš: a chtie (E chtiecz); ACE přesm: mnychu drziewe (E prwe) rzieczenev. — 10. ACE obš. oda (CE woda) wſſeczka; E wylewala; ACE m. až: ze; E negmiel. — 11. E obš: v weczer; E omrkl; A i sch; C fſel, E ſsiel. — 12. B zborzenho!, D spr; AE přesm: do ſborzieneho modl pohanſkych; AC tu sch; E přesm: odpocziwal tu; ACE i sch; E vſlyfſel. — 13. E m. svelíčěji: chlubij; AE m. osidly: oſydlaly a, C oſydlilý a. — 14. D obš: To vſliſſaw to (ch. pís.); E vſlyſſel; C obš: y pocze. — 15. C ſſel, E ffiel; E nalezl; ACE přesm: tak welmi ſie. — 17. ACE přesm: prziewracy (E przewraczugie) na kazdy (C wſfaky) den; ACE a sch; E polo- dnij. — 18. AC i sch; E nalezam. — 19. ACE m. tu jemu odpovědě a řka: Tehdy mných (Cobš: gemu mnich) odpowiedie (E odpowiediel). — 20. E przewraczugie; ACE a před sl. ty sch. — 21. A přesm: doputyl noczy ſmylſtwa, CE noczý (E w noczy)
111 a modlitbamí poczie ſye trudítí. Y zyſka ſobie zaſye míloſt bozíj. A duch zly a neczíſty odſtupi od neho A wiec a wiec gemu na níczemz nemoze 3o prziekazietí. R. III, č. 14. Il PRziebywaſſe na puſſtí geden mních w ſwe peleſſí. Tehdy gedna dieweczka z geho rodu, po mnohych czaſyech bieziewſſi na puſſt na to míeſto, kdez ten mních prziebywaſſe, diabelſkym rozníecením wgíde w geho peleſs. Y powiedíe gemu, ze geſt z geho pokoleníe a z geho ro- díny. Y poczie ſ ním prziebywatí, Az ſye ſ níj ten mních dopuſtí hrziechu. 5 A to na te puſſti nedaleko geden mních take prziebywaſſe. Ten kdyz o poledni chtíefſe giestí, A wſſed do peleſſie, kbelik ſ wodu prziewracen naleze. A kdyz po niekoliko dnij tak mu ſye wzdy ſtawaſſe, Y poczie míſlití chtie gítí k tomu drziewe rzeczenemu mníchu, Aby gemu o tom kbeliku powíedíel, z niehoz ſye woda wylewaſſe, az nemiegieſſe co pítí. 10 A kdyz na cyeſtíe weczer omrcze, Y gíde do ſtareho chramu modl po- hanſkych do zborzenho. A kdyz tu odpoczíwaſſe, Y vſlyſſie zle duchy, aní ſye ſweliczíegij a rzkuc: Nocy ſmy gednoho mnícha oſydly w ſmilſtwo przípwili. To vſlyffaw ten mních, poczie ſye welmí díwíti. A kdyz poczie ſwitatí, gíde k tomu mníchu. Y naleze ger, an ſye tak welmí ſmutíl; 15 y wecye k nemu: Co radiſſ k tomu, míly bratrze? kbelik, w nemz wodu noſym, ten mí ſye na wſſaky den prziewracye. A kdyz przigdu o polední chtie pogieſtí a napítí ſye, y naleznu gei, an ſye prziewratil, y nemam co pití. Tu gemu odpowiedie a rzka: Tys ke mníe prziſſel, tiezie mne, ze ſye twuoi kbelik prziewracye a woda ſye wylewa; A ty mnie pak powiez, co 20 na vczíním, neb ſem ſye nocy ſmilſtwa dopuſtil? Ten my mních odpowiedie 46b 30. ACE a sch; E odſtupil; AE m. od ňeho: geho; DACE nadbytečné a viec sch; ACE na ničemž nemože sch. — 31. AC neprziekazie, E nepriekazel. R. III, č. 14. 1. C má nadp: kapia XIII; E nadp: O gednom Mnichu, geffto fie ſmilſtwa ſ dieweczku dopuſl; ACE přesm: Na puſſty prziebywaſſe (E przebywal). — 2. C m. z jeho: z toho; ACE m. časiech: letech; E puſſcž. — 3. E przebywal; CE weſſla. — 4. C do geho peleſſy; C prawila, E powiedtela; ACE obš: a z geho geſt. — 5. E přesm: ten mnich dopuſtil ſ nij; AC hrziecha, E hrzicha. — 6. ACE m. to: tu; ACE té sch; ACE m. nedaleko jeden mnich také přebýváše: biefſe (E byl) geden mnych, genz nedaleko od nieho (C od ňeho sch.) prziebywaſſe (E przebywal). — 7. AE přesm: gleſtý o poledny chtiefſe, E chtiel gyftij o polodniech; AC přesm: do peleffy weydieſſe (C wchazieffe). — 8. E přesm: y nalezl kbelik s wodu przewraczeny; ACE m. po: na kazdy den po; ACE m. mu sě vždy stáváše: tak wzdy naleznieſſe (C nale- zafſe, E nalezl); ACE i sch. — 9. ACE obš: a chtie (E chtiecz); ACE přesm: mnychu drziewe (E prwe) rzieczenev. — 10. ACE obš. oda (CE woda) wſſeczka; E wylewala; ACE m. až: ze; E negmiel. — 11. E obš: v weczer; E omrkl; A i sch; C fſel, E ſsiel. — 12. B zborzenho!, D spr; AE přesm: do ſborzieneho modl pohanſkych; AC tu sch; E přesm: odpocziwal tu; ACE i sch; E vſlyfſel. — 13. E m. svelíčěji: chlubij; AE m. osidly: oſydlaly a, C oſydlilý a. — 14. D obš: To vſliſſaw to (ch. pís.); E vſlyſſel; C obš: y pocze. — 15. C ſſel, E ffiel; E nalezl; ACE přesm: tak welmi ſie. — 17. ACE přesm: prziewracy (E przewraczugie) na kazdy (C wſfaky) den; ACE a sch; E polo- dnij. — 18. AC i sch; E nalezam. — 19. ACE m. tu jemu odpovědě a řka: Tehdy mných (Cobš: gemu mnich) odpowiedie (E odpowiediel). — 20. E przewraczugie; ACE a před sl. ty sch. — 21. A přesm: doputyl noczy ſmylſtwa, CE noczý (E w noczy)
Strana 112
112 a rzka: Iaz to giz wíedie. Tu geho on otaza, kterak by to mohl wiedietí. Tu on gemu wecye: kdyz na noclezie odpoczíwach w nocy v puſtem chramíe, Tu ſem ſlyſfal, ano ſye Ii diablí chlubíe twym ſhrzeſſením. A kdyz 47a 25 to vſlyffech, tem ſye welmí ſmutich. Tu ten mních wecye a rzka: Wy- biehnu z te peleſſie y puogdu na ſwiet a budu ſwiecſkym. Druhy geho poczie pſytí a rzka: Bratrze mily, neczíň toho, Ale trp to míle a pokorníe a oſtaň na ſwem mieſtie! A zenv wyzen, at gde do ſwych bydl! Nebot to geſt zyewníe diabelſke przíwedeníe. Ale mnohemt gest lepe oftatí na 30 miestíe w utrpeníj tweho tiela A w ſkruſſeníj frdcye A ſwemu milemu bohu modliti ſye z ſweho ſrdcye a v placzi a we ſlzach A míloſtí bozíe hledatí, Aby mohl w ten prziehrozný fudny den naleztí zíwot wieczny A zyſkatí ſye ſwemu bohu. 5 (Eden bratr prziebywaſſe na puſtí, genz ſlowíeſſe cellia. Tomu v diablí prziekaziechu na myfíleníj A k ſmílstwu gei wediechu. To on poczíe ſam k ſobie rzecy: Radiegij chcy tieze vſylowatí ſwyma rukama, Azda bych tudy zbyl dlabelſkeho prziekazieníe. A bieſſe drziewe ten bratr ry- tíerzem. Gednv ſſed y vczíní z hlíny tako zenſky obraz Y wecye ſam k ſobíe: Eí, tozt twa zena; Trziebat gest, aby wiece dielal nezl drziewe. A opiet malu chwilku pomeſſkaw, Y ſlepi z hlíny iako dceru y wecye ſam k ſobíe: Eí, tot twa zena vrodila dceru; Opiet geſt trzieba wiecez wiecez dielatí, Aby mohl y gie y ſye nakrmítí v odietí. A tak welikym R. III, č. 15. dopuſtil ſmilſtwa; E m. ten: Tu; A m. mu mnich: gemnych (!), CE gev mnich ; E od- powiediel. — 22. ACE a řka sch; DAC Ia; E přesm: gyz va to; E wiem, D obš: dob- rze wiedie; D přesm: on geho; ACE m. tu jeho on otáza: otaza (C y otazal, E otazal) geho mnych; ACE obš: kterak neb kudy (C kudyžs, E kudys); D obš: by on, AE sch; ACE m. věděti: poznati. — 23. ACE m. tu on: Tehdý; ACE odpočívách sch; A v (psáno w) sch. — 24. ACE chramie odpoczywach (E odpocziwal ſem); E m. tu: y, AC sch; ACE přesm: ſlyffal (E ſlyfſel) ſem: E obš: kdyz ſem. — 25. AE to sch; A ſlyſſech, C vſlyſſach, E ſlyffel; AC přesm: ſmutych welmi; E přesm: tim ſem ſe ſmutil welmie; ACE m. tu ten mnich vecě a řka: Tehdy wecze ten mnych. — 26. ACE m. té: ſwe; ACE m. druhý: Tehdy. — 27. A Bratr; ACE milý sch. — 28. A a sch; C wyženwa, A wyzenme, lat. expellamus; AE bydel; ACE neboť sch. — 29. ACE to sch; ACE přesm: zewniet (E zgewniet, C zgewnet) gest; ACE m. mnohemt jest lépe: welmi (C mnohem) wiecze fluffiet; ACE m. na: na tomto. — 30. AE tvého těla v skrú- šení sch; C srdcě sch. — 31. ACE m. a svému milému Bohu modliti sě z svého srdcě a u pláči: a ſe (CE ze) wſſeho ſrdcze bohu ſie modlyti w placzy; DAE m. ve: w ; C a sch. — 32. ACE m. v ten přěhrozný súdný den: w sudný den welmy hrozný; CA m. život věčný: milost (A sch!) a wieczny zywot, E wieczny ziwot; ACE a sch. — 33. ACE sě svému Bohu sch. R. III, č. 15. 1. C má nadp: XIIII. kapia; E nadp: O gednom, gefſto sobie zenu z hlyny vdielal pro ſmilſtwo; E przebywal; ACE m. jenž slovieše: na tom mieſtie, geſſto ſlowe. — 2. D diable, C dyablowe; E przekazelij; ACE m. na myšlení a k smilstvu jej vediechu: a myſſlenie gemu k ſmylſtwu plodiechu (C plodichu, E plodilij); ACE m. to on: Tehdy. — 3. E azdali. — 4. AC přesm: zbyl tudý; E byl; AE přesm: ten bratr drziewe (E prwe). — 5. ACE m. rytieřem: hrnczerzem, lat. figulus; A vczy- czyny(!), E vczynil; C přesm: obraz zenſky; AC powiedie, E powiediel. — 6. DAE tot; E přesm: zena twa; AE přesm: dielal wiecz (E wicze). — 7. A opie (nedops.); ACE chwyli; AE i slepi z hlíny jako dceru sch (nespr.). — 9. D m. viecež viecež:
112 a rzka: Iaz to giz wíedie. Tu geho on otaza, kterak by to mohl wiedietí. Tu on gemu wecye: kdyz na noclezie odpoczíwach w nocy v puſtem chramíe, Tu ſem ſlyſfal, ano ſye Ii diablí chlubíe twym ſhrzeſſením. A kdyz 47a 25 to vſlyffech, tem ſye welmí ſmutich. Tu ten mních wecye a rzka: Wy- biehnu z te peleſſie y puogdu na ſwiet a budu ſwiecſkym. Druhy geho poczie pſytí a rzka: Bratrze mily, neczíň toho, Ale trp to míle a pokorníe a oſtaň na ſwem mieſtie! A zenv wyzen, at gde do ſwych bydl! Nebot to geſt zyewníe diabelſke przíwedeníe. Ale mnohemt gest lepe oftatí na 30 miestíe w utrpeníj tweho tiela A w ſkruſſeníj frdcye A ſwemu milemu bohu modliti ſye z ſweho ſrdcye a v placzi a we ſlzach A míloſtí bozíe hledatí, Aby mohl w ten prziehrozný fudny den naleztí zíwot wieczny A zyſkatí ſye ſwemu bohu. 5 (Eden bratr prziebywaſſe na puſtí, genz ſlowíeſſe cellia. Tomu v diablí prziekaziechu na myfíleníj A k ſmílstwu gei wediechu. To on poczíe ſam k ſobie rzecy: Radiegij chcy tieze vſylowatí ſwyma rukama, Azda bych tudy zbyl dlabelſkeho prziekazieníe. A bieſſe drziewe ten bratr ry- tíerzem. Gednv ſſed y vczíní z hlíny tako zenſky obraz Y wecye ſam k ſobíe: Eí, tozt twa zena; Trziebat gest, aby wiece dielal nezl drziewe. A opiet malu chwilku pomeſſkaw, Y ſlepi z hlíny iako dceru y wecye ſam k ſobíe: Eí, tot twa zena vrodila dceru; Opiet geſt trzieba wiecez wiecez dielatí, Aby mohl y gie y ſye nakrmítí v odietí. A tak welikym R. III, č. 15. dopuſtil ſmilſtwa; E m. ten: Tu; A m. mu mnich: gemnych (!), CE gev mnich ; E od- powiediel. — 22. ACE a řka sch; DAC Ia; E přesm: gyz va to; E wiem, D obš: dob- rze wiedie; D přesm: on geho; ACE m. tu jeho on otáza: otaza (C y otazal, E otazal) geho mnych; ACE obš: kterak neb kudy (C kudyžs, E kudys); D obš: by on, AE sch; ACE m. věděti: poznati. — 23. ACE m. tu on: Tehdý; ACE odpočívách sch; A v (psáno w) sch. — 24. ACE chramie odpoczywach (E odpocziwal ſem); E m. tu: y, AC sch; ACE přesm: ſlyffal (E ſlyfſel) ſem: E obš: kdyz ſem. — 25. AE to sch; A ſlyſſech, C vſlyſſach, E ſlyffel; AC přesm: ſmutych welmi; E přesm: tim ſem ſe ſmutil welmie; ACE m. tu ten mnich vecě a řka: Tehdy wecze ten mnych. — 26. ACE m. té: ſwe; ACE m. druhý: Tehdy. — 27. A Bratr; ACE milý sch. — 28. A a sch; C wyženwa, A wyzenme, lat. expellamus; AE bydel; ACE neboť sch. — 29. ACE to sch; ACE přesm: zewniet (E zgewniet, C zgewnet) gest; ACE m. mnohemt jest lépe: welmi (C mnohem) wiecze fluffiet; ACE m. na: na tomto. — 30. AE tvého těla v skrú- šení sch; C srdcě sch. — 31. ACE m. a svému milému Bohu modliti sě z svého srdcě a u pláči: a ſe (CE ze) wſſeho ſrdcze bohu ſie modlyti w placzy; DAE m. ve: w ; C a sch. — 32. ACE m. v ten přěhrozný súdný den: w sudný den welmy hrozný; CA m. život věčný: milost (A sch!) a wieczny zywot, E wieczny ziwot; ACE a sch. — 33. ACE sě svému Bohu sch. R. III, č. 15. 1. C má nadp: XIIII. kapia; E nadp: O gednom, gefſto sobie zenu z hlyny vdielal pro ſmilſtwo; E przebywal; ACE m. jenž slovieše: na tom mieſtie, geſſto ſlowe. — 2. D diable, C dyablowe; E przekazelij; ACE m. na myšlení a k smilstvu jej vediechu: a myſſlenie gemu k ſmylſtwu plodiechu (C plodichu, E plodilij); ACE m. to on: Tehdy. — 3. E azdali. — 4. AC přesm: zbyl tudý; E byl; AE přesm: ten bratr drziewe (E prwe). — 5. ACE m. rytieřem: hrnczerzem, lat. figulus; A vczy- czyny(!), E vczynil; C přesm: obraz zenſky; AC powiedie, E powiediel. — 6. DAE tot; E přesm: zena twa; AE přesm: dielal wiecz (E wicze). — 7. A opie (nedops.); ACE chwyli; AE i slepi z hlíny jako dceru sch (nespr.). — 9. D m. viecež viecež:
Strana 113
113 dielem zemdlí ſwe tielo, Ze giz nemoziefſe wiece dielati. Y wecye ſam 10 k ſobie: Nvze, wſſak giz nemvozeſſ dielati, a protoz zeny nepotrziebug, kdyz diela welikeho nemvozeſſ ſneſtí. Vzrziew hoſpodín vmyſi geho, Y zbawi geí toho pokuſſieníe. R. III, č. 16. 47b Ratr geden tazafse swateho pemena opata a rzka: Co gest vczíníti, ſwaty otcze? Welmí mie diabel k ſmilstwu tahne A take míe hniew roz- chodíj. II Odpowiedie gemu ſtarzec a rzka: V procſtwij geſt pſano: Lwa teprech A nedwieda czaſto potupowach; a to ſye tak rozomíe, Ze hniew od ſebe odpudiech A ſmilſtwo, w uſylíj tezcye dielagie, prziemahach 5 ſ bozíj pomocy. Dokonawa ſye o ſmilſtwij, geſſto diabel wzbuzuge. Poczína ſye o przikladiech pokornych a o tichoſtí ſwatych otcvowa). NA puſſti, geſſto flvowe ſyche, Pwiechu ſwietij otcy, Ze byl geden mních oſtaruzný. A ten bieſſe ſluha ſwych hoſpod. A na kazde leto cho- dieſſe ſ puſſtíe do Alekfandrzie tv, kdezto bydlechu geho paní, A przí- naſſieſſe gím gich vroczec, Iakozto magíj obyczieg ſluzebnícy przinoſytí ſwym hoſpodam. A tí giſtíj hoſpody geho, magic bazn bozíj w ſobíe, wýbiehníechu ptí nemu, a pozdrawugíc geho A pſyece geho, aby za níe orodowal przied hoſpodínem. Tu ten giſty ſtarzec, wezma wody w mede- nícy, nepomeſſkagíe k gich noham ſye chylil, a chtie vmywatí A ſwu R. III, č. 17. a) červ. wiecze; A přesm: opiet wiecze gest y wieczez dielati trzieba, CE opiet gt wiecze trzeba dielati; D m. mohl i j: gie mohl y gie; AE gie (E gij) mohl, C mohl gie; E ſebe; E m. odieti: ditie ſwe. — 10. ACE m. zemdli své tělo: bieſſe (E byl) zemdlyl tielo swe; E nemohl. — 12. D přesm: sneti nemuozeſs; ACE m. nuže, však již nemuožeš dě- lati .... nemuožeš snésti: Nebo gyz nemozeſs dielati (C diela) a (C sch.) welykeho vſyle ſneſti a (CE sch.) proto (CE protož) zeny nepotrziebugy (C nepotržebugeš); C obš: Y vzrzew. — 13. D ho; ACE přidává po sl. pokúšěnie: y pocze bohu chwalu wzdawati, genz zbawyl geyg toho przielfstieny, lat. et glorificavit Deum super magni- tudine gratiae eius. R. III, č. 16. C má nadp: XV. kapitola; E nadp: O gyně, geſſto gemu Smilſtwo ſſkodilo; E tazal. — 2. E mne; E mne. — 3. C odpowie. — 4. C bil ſem, E ſem bil; E potupowal ſem; ACE a před sl. to sch; DC takto; ACE že sch. — 5. E odpudil ſem; A piemahach (ch. pís.), E przemahal ſem. — 6. D přesm: s pomoczy Bozij, ACE sch. — 8. D przikladech. — 7, 8. ACE sch. R. III, č. 17. 1. C má nadp: XVI. kapia; E nadp: O gednom, geſſto vrok dawal ſwym panom ; ACE Scythie (spr.); E prawili; AE ſwati; DC Otczowe. — 2. A ofta- zuzny (!); ACE m. a ten: genz; E byl, AC sch; AC m. svých hospod: gedniech bieffe, E gednich (!). — 3. A schodiefse, E schodil; D tu sch; ACE m. kdežto: gessto; E by- dlelij. — 4. A przynofſefſe, E pržynaſſie, E przinaffel; AE m. jakožto: yakoz toho. — 5. ACE m. hospody jeho: diedyczý neb geho hoſpodý (C páni); DACE bazeň; ACE przy ſobie. — 6. D wybiehachu, C wybiežrechu, E wybrehlij; ACE a po sl. nemu sch; AE a prosiece geho sch. — 7. ACE přesm: przied bohem orodowal (CE orudowal); ACE m. tu: Tehdy. — 8. AE obš: ynhed (E yhned) nycz nepomeſſkagie; A ſchyly, Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 8
113 dielem zemdlí ſwe tielo, Ze giz nemoziefſe wiece dielati. Y wecye ſam 10 k ſobie: Nvze, wſſak giz nemvozeſſ dielati, a protoz zeny nepotrziebug, kdyz diela welikeho nemvozeſſ ſneſtí. Vzrziew hoſpodín vmyſi geho, Y zbawi geí toho pokuſſieníe. R. III, č. 16. 47b Ratr geden tazafse swateho pemena opata a rzka: Co gest vczíníti, ſwaty otcze? Welmí mie diabel k ſmilstwu tahne A take míe hniew roz- chodíj. II Odpowiedie gemu ſtarzec a rzka: V procſtwij geſt pſano: Lwa teprech A nedwieda czaſto potupowach; a to ſye tak rozomíe, Ze hniew od ſebe odpudiech A ſmilſtwo, w uſylíj tezcye dielagie, prziemahach 5 ſ bozíj pomocy. Dokonawa ſye o ſmilſtwij, geſſto diabel wzbuzuge. Poczína ſye o przikladiech pokornych a o tichoſtí ſwatych otcvowa). NA puſſti, geſſto flvowe ſyche, Pwiechu ſwietij otcy, Ze byl geden mních oſtaruzný. A ten bieſſe ſluha ſwych hoſpod. A na kazde leto cho- dieſſe ſ puſſtíe do Alekfandrzie tv, kdezto bydlechu geho paní, A przí- naſſieſſe gím gich vroczec, Iakozto magíj obyczieg ſluzebnícy przinoſytí ſwym hoſpodam. A tí giſtíj hoſpody geho, magic bazn bozíj w ſobíe, wýbiehníechu ptí nemu, a pozdrawugíc geho A pſyece geho, aby za níe orodowal przied hoſpodínem. Tu ten giſty ſtarzec, wezma wody w mede- nícy, nepomeſſkagíe k gich noham ſye chylil, a chtie vmywatí A ſwu R. III, č. 17. a) červ. wiecze; A přesm: opiet wiecze gest y wieczez dielati trzieba, CE opiet gt wiecze trzeba dielati; D m. mohl i j: gie mohl y gie; AE gie (E gij) mohl, C mohl gie; E ſebe; E m. odieti: ditie ſwe. — 10. ACE m. zemdli své tělo: bieſſe (E byl) zemdlyl tielo swe; E nemohl. — 12. D přesm: sneti nemuozeſs; ACE m. nuže, však již nemuožeš dě- lati .... nemuožeš snésti: Nebo gyz nemozeſs dielati (C diela) a (C sch.) welykeho vſyle ſneſti a (CE sch.) proto (CE protož) zeny nepotrziebugy (C nepotržebugeš); C obš: Y vzrzew. — 13. D ho; ACE přidává po sl. pokúšěnie: y pocze bohu chwalu wzdawati, genz zbawyl geyg toho przielfstieny, lat. et glorificavit Deum super magni- tudine gratiae eius. R. III, č. 16. C má nadp: XV. kapitola; E nadp: O gyně, geſſto gemu Smilſtwo ſſkodilo; E tazal. — 2. E mne; E mne. — 3. C odpowie. — 4. C bil ſem, E ſem bil; E potupowal ſem; ACE a před sl. to sch; DC takto; ACE že sch. — 5. E odpudil ſem; A piemahach (ch. pís.), E przemahal ſem. — 6. D přesm: s pomoczy Bozij, ACE sch. — 8. D przikladech. — 7, 8. ACE sch. R. III, č. 17. 1. C má nadp: XVI. kapia; E nadp: O gednom, geſſto vrok dawal ſwym panom ; ACE Scythie (spr.); E prawili; AE ſwati; DC Otczowe. — 2. A ofta- zuzny (!); ACE m. a ten: genz; E byl, AC sch; AC m. svých hospod: gedniech bieffe, E gednich (!). — 3. A schodiefse, E schodil; D tu sch; ACE m. kdežto: gessto; E by- dlelij. — 4. A przynofſefſe, E pržynaſſie, E przinaffel; AE m. jakožto: yakoz toho. — 5. ACE m. hospody jeho: diedyczý neb geho hoſpodý (C páni); DACE bazeň; ACE przy ſobie. — 6. D wybiehachu, C wybiežrechu, E wybrehlij; ACE a po sl. nemu sch; AE a prosiece geho sch. — 7. ACE přesm: przied bohem orodowal (CE orudowal); ACE m. tu: Tehdy. — 8. AE obš: ynhed (E yhned) nycz nepomeſſkagie; A ſchyly, Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 8
Strana 114
114 ſluzbu ſwym diedícom vkazatí. Ale oní nechtiechu powolítí, aby gích nohy 10 vmyl, a rzkuce: Neczin nam ſmutka w naſſem ſrdcy, otcze ſwaty! Tu on gím odpowiedie a rzka: Iaz ſem ſluha waſs A was geſt wſſemohucy bvoh me hoſpody vſtawil. A z toho bohu diekugí, ze ſte mí odpuſtili bohu ſluzití, ſtworziteli nebíe y zemíe, w ſwem domku. A ptoz ſem wam przí- neſi vroczec ſ me napwy. A tí giſtíj geho paní Nechtiechu wzyetí od neho 15 vroczcye. Tehdy ten starzec gím wecye: Nechcete-li wzyetí vroczcye, takt ſem to rozgiednal, Zet ſye newracy na waſſi puſft, Ale, zde gſa, y budut wam ſluzití. Vſlyſfiewſſe to od neho, y wzyechu vroczec, Aby ſye ten ſtarzec neſmvtil, Ale aby sye wratil do swe peleſſie na puſſt a tam przie- bywal. Tu ty hoſpody, wezmyc vroczec od starcye, Ynhed chudym roz- 20 díelichu. A pak bratrzíe poczíechu geho tazati, toho II toho ftarcye, 48a a rzkuc: Powiez nam, pſymya) tebe, pcz ſ taku ſnaznoſtíj ſwym hoſpodam vroczec dawaſs, acz neradí chtíe od tebe wzyetí? k tomu ſtarzec odpowíedíe a rzka: Bratrzice míla, raz na wſſake leto platím a mam platítí iako ſwym hoſpodam, Abych w tom miel pſpiech, coz ſem ſ bozíj pomocy 25 gíz dobrych ſkutkvow poſtem, modlitbamí y bdiením k wiecznemu ſpaſeníj me duffie vczíníl. A paklib) by newzyelí ode mne vroczcye, Snad by me vſyle gím vzíteczno bylo, tiem mym hoſpodam, Genz ſu mí odpuſtili bohu ſluzití na teto puſſtí. R. III, č. 18. DWa bratry wlaſtníe bieſſta oba mníchy a ſpolu prziebywaſſta. Tehdy gíma dlabel zawiſtíwy gíe ſye zawidieti, a chtie gie rozluczíti. Gednu a) -y rasurou změněno v -e. b) k- nadeps. později. C schyleſſe; ACE a sch. — 9. E nechtieli; C nohy sch. — 10. ACE zmyl; ACE m. v: na; ACE m. tu: Tehdy. — 11. A m. jim: gy (nedops.); E odpowiediel; ACE a řka sch; D Iatt, ACE ya; A m. vás: wy. — 12. C m. hospody: pany; AE mé hospody sch; A z tohu(!); ACE m. odpustili: prziepuſtyli, abych. — 13. ACE ſluzyl; DAE nebe; D zemi; E přesm: zemie y nebe; ACE proto. — 14. AE m. s mé: ſwe, C z mé; AE jeho sch; E nechtielij. — 15. C vroka, E obš: toho vroku; C odpowiedie; AEm. tehdy ten stařec jim vecě: y dle gym ftarziecz; C vrok; AE nechcete-li vzieti úročcě sch. (nespr.); A takto, C tak. — 16. A to sch; A (E ne!) wzgednal, C zgednal; DCE ne- wrati, A newrati; AE m. zde: zdet wam; ACE i sch; CE budu. — 17. ACE vám sch; C vſlyſſawſſe; E wzalij. — 19. ACE m. na púšť a tam přěbýval: a byl na puſſczy; C m. tu: a tak, AE To; ACE obš: ty gyſtý; AE m. hospody: hoſpodý toho ſtarcze, C páni totiž toho ftarcze; ACE m. úročec od starcě: od nieho vroczecz. — 20. C roz- dielechu, E rozdiehilij; ACE a sch; E poczelij; AE m. toho toho (!): toho, C totiž toho, D totizto. — 21. ACE pověz nám sch; C m. prosímy: proſymet; ACE obš: tebe, aby nam powiediel; ACE m. snažností: ſnaznu myſlý; C m. hospodám: panom, AE panuom toczyz (E totiz) hoſpodam. — 22. C vroky; AE přesm: od tebe chtie; ACE obš: ten ftarziecz. — 23. A powiedie, E powiediel; ACE a řka sch; CE Bratrźie; AE milá sch; D m. jáz: iatt, ACE obš: ya za ſluzbu. — 24. C panom. — 25. AE m. postem: poítem pieny (! m. pěním). — 26. AE duffy; AE a pakli sch; C vroka, E vroku. — 27. A m. jenž: gyz. R. III, č. 18. 1. D má nadp: O dwu Bratru wlaſtnijch; C nadp: XVII; E nadp: O dwu bratrzy, geſſto gie Czerth ſpolu ſwadil; C bratrzie wlaſtni, E bratrzy wlaſtni; ACE obš: a biefſta (E byli), D sch; E mniſſy; E przebywali. — 2. E gym; CE yal
114 ſluzbu ſwym diedícom vkazatí. Ale oní nechtiechu powolítí, aby gích nohy 10 vmyl, a rzkuce: Neczin nam ſmutka w naſſem ſrdcy, otcze ſwaty! Tu on gím odpowiedie a rzka: Iaz ſem ſluha waſs A was geſt wſſemohucy bvoh me hoſpody vſtawil. A z toho bohu diekugí, ze ſte mí odpuſtili bohu ſluzití, ſtworziteli nebíe y zemíe, w ſwem domku. A ptoz ſem wam przí- neſi vroczec ſ me napwy. A tí giſtíj geho paní Nechtiechu wzyetí od neho 15 vroczcye. Tehdy ten starzec gím wecye: Nechcete-li wzyetí vroczcye, takt ſem to rozgiednal, Zet ſye newracy na waſſi puſft, Ale, zde gſa, y budut wam ſluzití. Vſlyſfiewſſe to od neho, y wzyechu vroczec, Aby ſye ten ſtarzec neſmvtil, Ale aby sye wratil do swe peleſſie na puſſt a tam przie- bywal. Tu ty hoſpody, wezmyc vroczec od starcye, Ynhed chudym roz- 20 díelichu. A pak bratrzíe poczíechu geho tazati, toho II toho ftarcye, 48a a rzkuc: Powiez nam, pſymya) tebe, pcz ſ taku ſnaznoſtíj ſwym hoſpodam vroczec dawaſs, acz neradí chtíe od tebe wzyetí? k tomu ſtarzec odpowíedíe a rzka: Bratrzice míla, raz na wſſake leto platím a mam platítí iako ſwym hoſpodam, Abych w tom miel pſpiech, coz ſem ſ bozíj pomocy 25 gíz dobrych ſkutkvow poſtem, modlitbamí y bdiením k wiecznemu ſpaſeníj me duffie vczíníl. A paklib) by newzyelí ode mne vroczcye, Snad by me vſyle gím vzíteczno bylo, tiem mym hoſpodam, Genz ſu mí odpuſtili bohu ſluzití na teto puſſtí. R. III, č. 18. DWa bratry wlaſtníe bieſſta oba mníchy a ſpolu prziebywaſſta. Tehdy gíma dlabel zawiſtíwy gíe ſye zawidieti, a chtie gie rozluczíti. Gednu a) -y rasurou změněno v -e. b) k- nadeps. později. C schyleſſe; ACE a sch. — 9. E nechtieli; C nohy sch. — 10. ACE zmyl; ACE m. v: na; ACE m. tu: Tehdy. — 11. A m. jim: gy (nedops.); E odpowiediel; ACE a řka sch; D Iatt, ACE ya; A m. vás: wy. — 12. C m. hospody: pany; AE mé hospody sch; A z tohu(!); ACE m. odpustili: prziepuſtyli, abych. — 13. ACE ſluzyl; DAE nebe; D zemi; E přesm: zemie y nebe; ACE proto. — 14. AE m. s mé: ſwe, C z mé; AE jeho sch; E nechtielij. — 15. C vroka, E obš: toho vroku; C odpowiedie; AEm. tehdy ten stařec jim vecě: y dle gym ftarziecz; C vrok; AE nechcete-li vzieti úročcě sch. (nespr.); A takto, C tak. — 16. A to sch; A (E ne!) wzgednal, C zgednal; DCE ne- wrati, A newrati; AE m. zde: zdet wam; ACE i sch; CE budu. — 17. ACE vám sch; C vſlyſſawſſe; E wzalij. — 19. ACE m. na púšť a tam přěbýval: a byl na puſſczy; C m. tu: a tak, AE To; ACE obš: ty gyſtý; AE m. hospody: hoſpodý toho ſtarcze, C páni totiž toho ftarcze; ACE m. úročec od starcě: od nieho vroczecz. — 20. C roz- dielechu, E rozdiehilij; ACE a sch; E poczelij; AE m. toho toho (!): toho, C totiž toho, D totizto. — 21. ACE pověz nám sch; C m. prosímy: proſymet; ACE obš: tebe, aby nam powiediel; ACE m. snažností: ſnaznu myſlý; C m. hospodám: panom, AE panuom toczyz (E totiz) hoſpodam. — 22. C vroky; AE přesm: od tebe chtie; ACE obš: ten ftarziecz. — 23. A powiedie, E powiediel; ACE a řka sch; CE Bratrźie; AE milá sch; D m. jáz: iatt, ACE obš: ya za ſluzbu. — 24. C panom. — 25. AE m. postem: poítem pieny (! m. pěním). — 26. AE duffy; AE a pakli sch; C vroka, E vroku. — 27. A m. jenž: gyz. R. III, č. 18. 1. D má nadp: O dwu Bratru wlaſtnijch; C nadp: XVII; E nadp: O dwu bratrzy, geſſto gie Czerth ſpolu ſwadil; C bratrzie wlaſtni, E bratrzy wlaſtni; ACE obš: a biefſta (E byli), D sch; E mniſſy; E przebywali. — 2. E gym; CE yal
Strana 115
115 48b v weczer podle obycziegie bratr mlazſfíj, oſwietíw ſwietlo, y poſtawí na ſwiecny. Tehdy diabel zlostny vczíní, ze ſwietlo zhaſe a ſwiecen sye oborzí. Wſtaw bratr ſtarſſij, y gie ſye bratra bítí. Tehdy bratr mlazſſíj polozi ſye k geho noham przied bratrem ſtarſſím ſ weliku pokoru a tak rzka: Mily bratrze, vkog ſye, a 1at oplet oſwíetím. A ptoze gemu neodpowiedle ptíwneho ſlowa, Inhed diabel ſ hanbu gich odſtupí. A te nocy ſſed, y po- wiedie kníezletí diabelſkemu a rzka: P tichoſt toho mnícha a p geho po- koru, Genz, nícy pad przied bratrem, y poczie míloſti pſytí, y nemohl ſem gich prziemocy. Tu pan bvoh vzrziew geho tichoft a pokoru, Y rozníeti geí ſwu miloſtíj, A 1a, diabel zloſtny, trpim muky, ptoze ſem gíjch nemohl rozluczíti rvozno. A to wſſecko ſlyſfieſſe pop modi pohanſkych, genz tu prziebywaſſe. Tu ten pop przigie ſkruſſeníe a bazn v míloſti bozíe Vzna- menaw, ze geſt obluda a duſſi zatopa modhti ſye modlam. Opuſtiw wſſe- 15 cko, Wſtaw y biezie k tiema ſwatyma otcoma Y rozpwi gíma wſſecko, coz zlij diabli mezy ſebu mluwíechu, Il A kterak ſu gíma ſwietlo byli vhaſyli, a chtiec gíe ſwaditi, iakoz geſt drziewe rzeczeno. Pak potom, przigem ten pop navczeníe o naſſem ſpaſyteli gezu kryſtu, pokrztí ſye a mníchowy zíwot poczie weſti ſ pomocy y ſ chtiením bozím. Y vczíní ſye z neho ſlowutny 20 mních Y tak tichy, ze ſye gemu díwiechu wſlicní geho tichoſtí. A tak on rziekaſſe, Ze tichy vmyſi wſſicku moc naſſich ptíwnikvow, tocziſſ diabluow, przíemaha. Y take naſſ ſpaſytel kryſtus ſwitiezyl geſt nad díablem w tichoſtí a v pokorzie A geho moc wíficku zetrziel. A to take przíczíní ten mních, gefſto drziewe byl pop modl pohanſkych: Pwíj, ze czaſto flychal czrty, aní 25 10 sie; ACE a sch; E chticz. — 3. ACE u sch.; A oyczege(!); ACE přesm: mladſſy (C mlažſſy) bratr; E oſwitil; E poſtawil. — 4. E vczynil; A vhaſſie, C vhaſlo, E zhaſlo; A obyrzy (!), E oborzyl. — 5. ACE obš: a wstaw; ACE přesm. starffy bratr; ACE m. i: hniewý; C poczal, E yal fie. — 6. ACE m. bratr mlazší položi sě k jeho nohám před bratrem starším: polozy (E polozil) ſie bratr mladfſy (C mlazſſy; E přesm: mladíſy bratr) przied bratrem (E starffym); ACE tak sch. — 7. C okoý; A a sch; AE opět sch; A oſwieczy; E neodpowiediel. — 8. ACE přesm: odſtupý (E odftupil) gych s hanbu. — 9. E powiediel; AE m. mnicha: bratra mnycha; C m. a: y, AE sch. — 10. A nycz, C nicze, DE sch; D gt padl, C padl, E padífy; ACE i sch; ACE přesm: miloſty pocze; AC i sch. — 11. AE obš: nykakz (E nikterakz) prziemoczy; ACE m. tu: Tehdy; ACE Pán sch. — 12. C svú milostí sch; ACE diabel zlostný sch; A m. jích: gy, C ge, E gie. — 13. E přesm: ruzno rozluczyti; ACE wſſe; A ſlyfſie, E ſly- ffel; E kniez; A tu sch. — 14. E przebywal; ACE m. tu: Tehdy; ACE ten pop sch; AE obš: ynhed (E yhned) przigie (E prziyal); DACE bazeň. — 15. ACE obš: Take znamenaw; A zatupa (ch. pís.). — 16. C biežal, E bieziel; AC přesm: k ſwatyma tiema otczoma, DE k tiem ſwatym otczom; D wypwij; DE gim; D m. což: czo gfu. — 17. D diable; DE mluwili; ACE a sch; DE gim; E byli sch; DAC přesm: byly ſwietlo. — 18. ACE a sch; E prziyal. — 19. E kniez; E pokrzítil, C obš: y pokrztil. — 20. ACE m. s: a f; ACE m. i s: y; ACE i sch. — 21. ACE obš: tychy biefſe (CE byl): ACE m. že: az; ACE jemu sch; C diwichu, E diwilij; DACE wſsiczknij; ACE on sch. — 22. E rziekal; ACE přesm: mocz wſſeczknu (CE wſficzku); ACE točíš sch; A dyablu. — 23. E m. Kristus: gezifs, AC Gezufkryftus. — 24. AE m. to: toho; A taky; C przi- czinil. — 25. E byl sch; AC přesm: byl drziew; E kniez; AC m. modl pohanských: pohanſky, E pohanſky byl; ACE m. praví: a rzka, lat. (addebat etiam) dicens; E 8*
115 48b v weczer podle obycziegie bratr mlazſfíj, oſwietíw ſwietlo, y poſtawí na ſwiecny. Tehdy diabel zlostny vczíní, ze ſwietlo zhaſe a ſwiecen sye oborzí. Wſtaw bratr ſtarſſij, y gie ſye bratra bítí. Tehdy bratr mlazſſíj polozi ſye k geho noham przied bratrem ſtarſſím ſ weliku pokoru a tak rzka: Mily bratrze, vkog ſye, a 1at oplet oſwíetím. A ptoze gemu neodpowiedle ptíwneho ſlowa, Inhed diabel ſ hanbu gich odſtupí. A te nocy ſſed, y po- wiedie kníezletí diabelſkemu a rzka: P tichoſt toho mnícha a p geho po- koru, Genz, nícy pad przied bratrem, y poczie míloſti pſytí, y nemohl ſem gich prziemocy. Tu pan bvoh vzrziew geho tichoft a pokoru, Y rozníeti geí ſwu miloſtíj, A 1a, diabel zloſtny, trpim muky, ptoze ſem gíjch nemohl rozluczíti rvozno. A to wſſecko ſlyſfieſſe pop modi pohanſkych, genz tu prziebywaſſe. Tu ten pop przigie ſkruſſeníe a bazn v míloſti bozíe Vzna- menaw, ze geſt obluda a duſſi zatopa modhti ſye modlam. Opuſtiw wſſe- 15 cko, Wſtaw y biezie k tiema ſwatyma otcoma Y rozpwi gíma wſſecko, coz zlij diabli mezy ſebu mluwíechu, Il A kterak ſu gíma ſwietlo byli vhaſyli, a chtiec gíe ſwaditi, iakoz geſt drziewe rzeczeno. Pak potom, przigem ten pop navczeníe o naſſem ſpaſyteli gezu kryſtu, pokrztí ſye a mníchowy zíwot poczie weſti ſ pomocy y ſ chtiením bozím. Y vczíní ſye z neho ſlowutny 20 mních Y tak tichy, ze ſye gemu díwiechu wſlicní geho tichoſtí. A tak on rziekaſſe, Ze tichy vmyſi wſſicku moc naſſich ptíwnikvow, tocziſſ diabluow, przíemaha. Y take naſſ ſpaſytel kryſtus ſwitiezyl geſt nad díablem w tichoſtí a v pokorzie A geho moc wíficku zetrziel. A to take przíczíní ten mních, gefſto drziewe byl pop modl pohanſkych: Pwíj, ze czaſto flychal czrty, aní 25 10 sie; ACE a sch; E chticz. — 3. ACE u sch.; A oyczege(!); ACE přesm: mladſſy (C mlažſſy) bratr; E oſwitil; E poſtawil. — 4. E vczynil; A vhaſſie, C vhaſlo, E zhaſlo; A obyrzy (!), E oborzyl. — 5. ACE obš: a wstaw; ACE přesm. starffy bratr; ACE m. i: hniewý; C poczal, E yal fie. — 6. ACE m. bratr mlazší položi sě k jeho nohám před bratrem starším: polozy (E polozil) ſie bratr mladfſy (C mlazſſy; E přesm: mladíſy bratr) przied bratrem (E starffym); ACE tak sch. — 7. C okoý; A a sch; AE opět sch; A oſwieczy; E neodpowiediel. — 8. ACE přesm: odſtupý (E odftupil) gych s hanbu. — 9. E powiediel; AE m. mnicha: bratra mnycha; C m. a: y, AE sch. — 10. A nycz, C nicze, DE sch; D gt padl, C padl, E padífy; ACE i sch; ACE přesm: miloſty pocze; AC i sch. — 11. AE obš: nykakz (E nikterakz) prziemoczy; ACE m. tu: Tehdy; ACE Pán sch. — 12. C svú milostí sch; ACE diabel zlostný sch; A m. jích: gy, C ge, E gie. — 13. E přesm: ruzno rozluczyti; ACE wſſe; A ſlyfſie, E ſly- ffel; E kniez; A tu sch. — 14. E przebywal; ACE m. tu: Tehdy; ACE ten pop sch; AE obš: ynhed (E yhned) przigie (E prziyal); DACE bazeň. — 15. ACE obš: Take znamenaw; A zatupa (ch. pís.). — 16. C biežal, E bieziel; AC přesm: k ſwatyma tiema otczoma, DE k tiem ſwatym otczom; D wypwij; DE gim; D m. což: czo gfu. — 17. D diable; DE mluwili; ACE a sch; DE gim; E byli sch; DAC přesm: byly ſwietlo. — 18. ACE a sch; E prziyal. — 19. E kniez; E pokrzítil, C obš: y pokrztil. — 20. ACE m. s: a f; ACE m. i s: y; ACE i sch. — 21. ACE obš: tychy biefſe (CE byl): ACE m. že: az; ACE jemu sch; C diwichu, E diwilij; DACE wſsiczknij; ACE on sch. — 22. E rziekal; ACE přesm: mocz wſſeczknu (CE wſficzku); ACE točíš sch; A dyablu. — 23. E m. Kristus: gezifs, AC Gezufkryftus. — 24. AE m. to: toho; A taky; C przi- czinil. — 25. E byl sch; AC přesm: byl drziew; E kniez; AC m. modl pohanských: pohanſky, E pohanſky byl; ACE m. praví: a rzka, lat. (addebat etiam) dicens; E 8*
Strana 116
116 mlvwíe a rzkuc: kdyz ſmya) k hníewu wzbudílib) ſrdcye lidſka, A ktoz geſt ſtrpiel pokorníe a miru v druheho pſyl, Ynhed tiem wſſicku naſſi moc potupíl, Neb geſt gemu byla hotowa miloſt bozíe. [10 SWaty starzec pemen opat pwieſſe bratrzíj a rzka: Geden nedawno mích byl W konstatynopoli Tiech czaſuow za teodozye cyesarzie. Ten gisty bratr prziebywaſſe v male chyſſcye Przied mieſtem bliz od hradu, Na nemzto radi cyeſarzí, z mieſta wygieduc, prziebywachu. Vſlyſſaw to cyeſarz 5 teodozyvs, Ze tu v peleſí mních ſam o ſobie przíebywaſſe a nikdy wen newychodíj, Tehdy wſtaw y gíde na to míeſto, kdez ten mních przieby- waſe, A tiem panoſſiem ſwym, gefto za ním gdiechu, przíkaza, Aby nízadny neprziſtupal ku peleſſí. Ale ſam gedíny cyeſarz ſſed y potlucze na peleſſ. Tu wſtaw mních y otewrzíe gemv. Ale bíeſſe ſnal korvnu ſ hlawy, aby geho nepoznal. A po modlitbie oba ſyedeſſta. Tu ho poczie cyeſarz tazatí a rzka: Powíez mi, ktere vtrpeníe magíj otcy ſwietij w egiptie? Od- powiedie mu mních a rzka: II Wſfickní proſye boha za lidſke zdrawíe. A poczie patrzítí cyeſarz pilníe po peleſlí. Y nevzrzíe níc gíneho, Nez malo chleba w koffiku a welmi twrdeho. Y wecye: dag mí pozehnaníe, otcze, 15 a przigmewa pokrm. Tehdy ten mních na ruczeſt naklade toho chleba v wodu y oſoli; y pocziefſta giestí. Y da ſye gemu take wody napítí. Tu teodozyvs cyeſarz wecye: wiefſ-li, kto ſem ia? Wecye gemu mních: ne, newiem. Tv gemu wecye: 1at ſem teodozyvs cyeſarz; A p nabozenstwie ſem k tobie prziſſel. To mních vſlyſſaw y pade przied ním krzízem. Tu 49a R. III, č. 19. a) -y rasurou předěláno v -e. b) -z- nadeps. czerty; A ani sch. — 26. E rzka; C m. když: Kdež; AE m. smy: ſmy (E ſme) koho; AE obš: y ſrdcze; C a ktoz geſt a ktoz geſt (ch. pís.). — 27. ACE trpiel; ACE m. u druhého: z (CE s) druhym; C tiem sch; E přesm: mocz naſſy. — 28. ACE přesm: hotowa byla; E m. milost: mocz. R. III, č. 19. 1. C nadp: XVIII; E nadp: O gednom Mnichu Tichem; A Pomen (nespr.); ACE opat sch ; E prawil ; DCE Bratrzi. — 2. DACE Mnich; AC bieffie; DAC w Conftantynopoli, E w Conftantinopolij. — 3. A přesm: bratr giefty (!); E przebywal. — 4. AC nemz; AC přesm: z mieſta Cziefarzý; E na ňemžto rádi ciesaři, z města sch. (nespr.); AE vyjědúc přěbýváchu sch. (nespr.); E Vſlyffel. — 5. E przebywal; A ven sch. — 6. C ſſel, E ſfiel. — 7. E przebywal, A prziewaſsie(!); E fflij; CE przikazal. — 8. ACE neprzystupyl; ACE přesm: ſſed ſam giedyny Cziefarz. — 9. C m. tu: A, AE sch; E otewrzel; E obš: byl Cziefarz; D ſnijel. — 10. E ſedlij; D m. tu ho počě ciesař: Tu ho Czyefarz pocze, ACE y poczie Czieſarz geho (E přesm: geho Cziefarz). — 11. ACE pověz mi sch; D otczowe; ACE přesm: ſwaty (C ſwieti) otczy (C otczowe). — 12. E Odpowiediel; ACE gemu. — 13. CE m. a: Y, A sch; AC m. patřiti ciesař pilně: patrzyti Czieſarz ſnaznie, E Cziefarz ſnaznie patrziti; E nevzrzel. — 14. ACE m. v ko- šíku a velmi tvrdého: a welmie ſucheho w koſſyku (C genz w koffiku) wyſecze (C wy- fieſſe). — 15. D przigmeme; ACE přesm: pokrm przygmiewe (!, C przygmiewa, E przi- gmeme); ACE ten sch; E m. ručest: poſpiech; E m. toho: to (nespr.). — 16. E oſolil; E poczeli; ACE sě sch; A vody sch; ACE obš: napyti fie; ACE m. tu: Tehdy. — 17. AE ne sch. — 18. A newiedie; ACE tu sch; AC přesm: Wecze gemu, E přesm. a obš: wecze gemu Czieſarz; E ya. — 19. D přesm: k tobie ſem prziſſel, E prziſſel ſem k tobie; ACE přesm: vſlyſſaw (E vſlyſſel) mnych; AC i sch; E padl, A padem
116 mlvwíe a rzkuc: kdyz ſmya) k hníewu wzbudílib) ſrdcye lidſka, A ktoz geſt ſtrpiel pokorníe a miru v druheho pſyl, Ynhed tiem wſſicku naſſi moc potupíl, Neb geſt gemu byla hotowa miloſt bozíe. [10 SWaty starzec pemen opat pwieſſe bratrzíj a rzka: Geden nedawno mích byl W konstatynopoli Tiech czaſuow za teodozye cyesarzie. Ten gisty bratr prziebywaſſe v male chyſſcye Przied mieſtem bliz od hradu, Na nemzto radi cyeſarzí, z mieſta wygieduc, prziebywachu. Vſlyſſaw to cyeſarz 5 teodozyvs, Ze tu v peleſí mních ſam o ſobie przíebywaſſe a nikdy wen newychodíj, Tehdy wſtaw y gíde na to míeſto, kdez ten mních przieby- waſe, A tiem panoſſiem ſwym, gefto za ním gdiechu, przíkaza, Aby nízadny neprziſtupal ku peleſſí. Ale ſam gedíny cyeſarz ſſed y potlucze na peleſſ. Tu wſtaw mních y otewrzíe gemv. Ale bíeſſe ſnal korvnu ſ hlawy, aby geho nepoznal. A po modlitbie oba ſyedeſſta. Tu ho poczie cyeſarz tazatí a rzka: Powíez mi, ktere vtrpeníe magíj otcy ſwietij w egiptie? Od- powiedie mu mních a rzka: II Wſfickní proſye boha za lidſke zdrawíe. A poczie patrzítí cyeſarz pilníe po peleſlí. Y nevzrzíe níc gíneho, Nez malo chleba w koffiku a welmi twrdeho. Y wecye: dag mí pozehnaníe, otcze, 15 a przigmewa pokrm. Tehdy ten mních na ruczeſt naklade toho chleba v wodu y oſoli; y pocziefſta giestí. Y da ſye gemu take wody napítí. Tu teodozyvs cyeſarz wecye: wiefſ-li, kto ſem ia? Wecye gemu mních: ne, newiem. Tv gemu wecye: 1at ſem teodozyvs cyeſarz; A p nabozenstwie ſem k tobie prziſſel. To mních vſlyſſaw y pade przied ním krzízem. Tu 49a R. III, č. 19. a) -y rasurou předěláno v -e. b) -z- nadeps. czerty; A ani sch. — 26. E rzka; C m. když: Kdež; AE m. smy: ſmy (E ſme) koho; AE obš: y ſrdcze; C a ktoz geſt a ktoz geſt (ch. pís.). — 27. ACE trpiel; ACE m. u druhého: z (CE s) druhym; C tiem sch; E přesm: mocz naſſy. — 28. ACE přesm: hotowa byla; E m. milost: mocz. R. III, č. 19. 1. C nadp: XVIII; E nadp: O gednom Mnichu Tichem; A Pomen (nespr.); ACE opat sch ; E prawil ; DCE Bratrzi. — 2. DACE Mnich; AC bieffie; DAC w Conftantynopoli, E w Conftantinopolij. — 3. A přesm: bratr giefty (!); E przebywal. — 4. AC nemz; AC přesm: z mieſta Cziefarzý; E na ňemžto rádi ciesaři, z města sch. (nespr.); AE vyjědúc přěbýváchu sch. (nespr.); E Vſlyffel. — 5. E przebywal; A ven sch. — 6. C ſſel, E ſfiel. — 7. E przebywal, A prziewaſsie(!); E fflij; CE przikazal. — 8. ACE neprzystupyl; ACE přesm: ſſed ſam giedyny Cziefarz. — 9. C m. tu: A, AE sch; E otewrzel; E obš: byl Cziefarz; D ſnijel. — 10. E ſedlij; D m. tu ho počě ciesař: Tu ho Czyefarz pocze, ACE y poczie Czieſarz geho (E přesm: geho Cziefarz). — 11. ACE pověz mi sch; D otczowe; ACE přesm: ſwaty (C ſwieti) otczy (C otczowe). — 12. E Odpowiediel; ACE gemu. — 13. CE m. a: Y, A sch; AC m. patřiti ciesař pilně: patrzyti Czieſarz ſnaznie, E Cziefarz ſnaznie patrziti; E nevzrzel. — 14. ACE m. v ko- šíku a velmi tvrdého: a welmie ſucheho w koſſyku (C genz w koffiku) wyſecze (C wy- fieſſe). — 15. D przigmeme; ACE přesm: pokrm przygmiewe (!, C przygmiewa, E przi- gmeme); ACE ten sch; E m. ručest: poſpiech; E m. toho: to (nespr.). — 16. E oſolil; E poczeli; ACE sě sch; A vody sch; ACE obš: napyti fie; ACE m. tu: Tehdy. — 17. AE ne sch. — 18. A newiedie; ACE tu sch; AC přesm: Wecze gemu, E přesm. a obš: wecze gemu Czieſarz; E ya. — 19. D přesm: k tobie ſem prziſſel, E prziſſel ſem k tobie; ACE přesm: vſlyſſaw (E vſlyſſel) mnych; AC i sch; E padl, A padem
Strana 117
117 gemu on wecye: Blazenij gste wy mnísfie, genz gste bezpeczní a gste zpistení 20 ſwiecſkych wiecý A mate pokogny prziebytek A níc gineho, nez o ſpaſeníj waſſich duſſij tbate, A kterak byfíte mohli do kralewſtwie nebeſkeho przi- gíti. Ale 1at zagífte tobie pwi, Zet ſem sye w kralowſtwij narodil, Awſfak trpím nedoſtatky A nemohu níkdy pokrma bezpeczníe przigíetí. A wzem odpuſíczeníe, y gide od neho. Tehdy te nocy ten mních poczie myſlití A 25 nechtíe wiece na tom miestie bydlití, rzka: Giz wſſichni lide y fſlechticy, Widiewſſe od cyerſarzíe, budu ſiem choditi, dary ſ ſebu noſyece. A ga bych to ſnad pak rad widiel. Y bogím ſye, by zly dlabel na tom mníe neprzikazyl, takz bych rad dary przigímal. A proto bych ſnad ztratil dar bozíj pokory a tichoſtí. To wſſe rozmyſliw te nocy ſwaty otec, y gide 30 odtud a gide do Egipta k ſwatym otcom na puſſt. Nuze wizyz, kterakt tbawíe ſwaty otec oſtrziehal geſt swe tichoſtí a pokory, Aby w kralowſtwij nebeſkem wieczníe byl oſlawen za vſyle na tomto ſwietí, Geſſto gest miel p naſſeho boha mileho pana Iezukryſta. R. III, č. 20. 49b PAk opíet o tom ſwatem Pemenu pwiechu ſwietíj starcy a rzkuc: Gednoho czaſu, kdyz bieſſe prziſſei ſudcye te wlaſti, vſlyſſaw o ſwatem I Pemenu, Y poczie zadati chtie gei rad widietí. Y poſla ſwe poſly pſye, aby gei przigal. To vſlyſſaw ſwaty pemen, ſmuti ſye welmi y wecye: Iakz budu ke mníe wladyky chodítí, Tak y gíníj wſficní lide budu to wie- 5 díeti. A budu ke mníe chodití a vtocziíícze míeti A tak mí prziekazye na mem prziebytcye. A tichoſt y pokoru, gíjzto ſem z ſwe mladoſti ſ vſylím drzal a giechz ſem chowal ſ bozíj pomocý, Tu bych ſnad ſkrzye to ztratil A ſnad bych w chlubu vpadi tohoto ſwieta. Tu tak dluho myſlíw, Y (nespr.); ACE m. tu: Tehdy. — 20. ACE přesm: on gemu; DE Blahoflawenij; A gyz. — 21. A než sch. — 22. ACE a sch; ACE m. byšte: by; DE kralowstwie. — 23. AC přesm: przýgyti do kralowſtwie nebeſkeho; DACE pwim. — 24. AE nemoha; ACE přesm: pokrma (CE pokrmu) nykdy; AC přesm: prziegieti (!, C przygieti) bezpecznie; ACE m. a vzem: wzem (E wzaw) pak. — 25. C fſel, E ffiel; ACEa sch. — 26. C m. bydliti: oſtati; AE přesm: nechtie (E nechticz) na tom mieſtre oſtati wecze(!); DAE obš: a rzka. — 27. C obš: widiewffe to; AE a sch. — 28. AC přesm: ſnad to pak, E pak to ſnad; A bogy. — 29. ACE neprziekazel; D dary sch. — 30. ACE přesm: ſwaty otecz te noczy; ACE i sch; C sfed, E ffiel. — 31. ACE odtawad; AC m. a: y, Ersch; C ſfel, E sch; ACE nuže sch; ACE wyz; ACE kterak. — 32. C tbanlywie, AE sch; ACE m. otec: ftarziecz; ACE m. a: y; A pokoký(!); A kralewstwie. — 33. AE oftawen (!); AE za úsilé sch; B ſwietí!, DACE swiete. — 34. ACE milého Pána sch. R. III, č. 20. 1. D nadp: O ſwatem Pemenu; C nadp: XIX. kapitola; E nadp: O S. Pemmenu, geſſto nechtiel Czieſarze k ſobie puſtitij; AE opět sch; E ſwatym; E prawili ſwati. — 2. E byl; A m. súdcě: od otcze (ch. opis.); E vſlyfſew; E ſwatym. — 3. E chticz; CE poſlal; E proſycz. — 4. E vſlyſſel; E ſmutil; ACE m. i vece: a rzka. — 5. AC wſſyczkny, E wſficzy; E budú sch. — 6. C wieducz, AE wiedie; ACE a sch; AC budú sch; E obš: take choditij; E a sch; A choditi a sch; C ke mně choditi a sch; A m. útočišče mieti: vczie- ſtyti (!); E útočišče mieti sch; E a sch; D m. přěkazie: budu przekazeti; D m.na: w. — 7. E mym ; AE gyz, C kteruz; ACE z me ; ACE obš: ſ welykym vſylem. — 8. B giechz!, AE gyz, C gyeż, D gichz; D s boží pomocí sch; A m. snad: pak. — 9. AE wpadl;
117 gemu on wecye: Blazenij gste wy mnísfie, genz gste bezpeczní a gste zpistení 20 ſwiecſkych wiecý A mate pokogny prziebytek A níc gineho, nez o ſpaſeníj waſſich duſſij tbate, A kterak byfíte mohli do kralewſtwie nebeſkeho przi- gíti. Ale 1at zagífte tobie pwi, Zet ſem sye w kralowſtwij narodil, Awſfak trpím nedoſtatky A nemohu níkdy pokrma bezpeczníe przigíetí. A wzem odpuſíczeníe, y gide od neho. Tehdy te nocy ten mních poczie myſlití A 25 nechtíe wiece na tom miestie bydlití, rzka: Giz wſſichni lide y fſlechticy, Widiewſſe od cyerſarzíe, budu ſiem choditi, dary ſ ſebu noſyece. A ga bych to ſnad pak rad widiel. Y bogím ſye, by zly dlabel na tom mníe neprzikazyl, takz bych rad dary przigímal. A proto bych ſnad ztratil dar bozíj pokory a tichoſtí. To wſſe rozmyſliw te nocy ſwaty otec, y gide 30 odtud a gide do Egipta k ſwatym otcom na puſſt. Nuze wizyz, kterakt tbawíe ſwaty otec oſtrziehal geſt swe tichoſtí a pokory, Aby w kralowſtwij nebeſkem wieczníe byl oſlawen za vſyle na tomto ſwietí, Geſſto gest miel p naſſeho boha mileho pana Iezukryſta. R. III, č. 20. 49b PAk opíet o tom ſwatem Pemenu pwiechu ſwietíj starcy a rzkuc: Gednoho czaſu, kdyz bieſſe prziſſei ſudcye te wlaſti, vſlyſſaw o ſwatem I Pemenu, Y poczie zadati chtie gei rad widietí. Y poſla ſwe poſly pſye, aby gei przigal. To vſlyſſaw ſwaty pemen, ſmuti ſye welmi y wecye: Iakz budu ke mníe wladyky chodítí, Tak y gíníj wſficní lide budu to wie- 5 díeti. A budu ke mníe chodití a vtocziíícze míeti A tak mí prziekazye na mem prziebytcye. A tichoſt y pokoru, gíjzto ſem z ſwe mladoſti ſ vſylím drzal a giechz ſem chowal ſ bozíj pomocý, Tu bych ſnad ſkrzye to ztratil A ſnad bych w chlubu vpadi tohoto ſwieta. Tu tak dluho myſlíw, Y (nespr.); ACE m. tu: Tehdy. — 20. ACE přesm: on gemu; DE Blahoflawenij; A gyz. — 21. A než sch. — 22. ACE a sch; ACE m. byšte: by; DE kralowstwie. — 23. AC přesm: przýgyti do kralowſtwie nebeſkeho; DACE pwim. — 24. AE nemoha; ACE přesm: pokrma (CE pokrmu) nykdy; AC přesm: prziegieti (!, C przygieti) bezpecznie; ACE m. a vzem: wzem (E wzaw) pak. — 25. C fſel, E ffiel; ACEa sch. — 26. C m. bydliti: oſtati; AE přesm: nechtie (E nechticz) na tom mieſtre oſtati wecze(!); DAE obš: a rzka. — 27. C obš: widiewffe to; AE a sch. — 28. AC přesm: ſnad to pak, E pak to ſnad; A bogy. — 29. ACE neprziekazel; D dary sch. — 30. ACE přesm: ſwaty otecz te noczy; ACE i sch; C sfed, E ffiel. — 31. ACE odtawad; AC m. a: y, Ersch; C ſfel, E sch; ACE nuže sch; ACE wyz; ACE kterak. — 32. C tbanlywie, AE sch; ACE m. otec: ftarziecz; ACE m. a: y; A pokoký(!); A kralewstwie. — 33. AE oftawen (!); AE za úsilé sch; B ſwietí!, DACE swiete. — 34. ACE milého Pána sch. R. III, č. 20. 1. D nadp: O ſwatem Pemenu; C nadp: XIX. kapitola; E nadp: O S. Pemmenu, geſſto nechtiel Czieſarze k ſobie puſtitij; AE opět sch; E ſwatym; E prawili ſwati. — 2. E byl; A m. súdcě: od otcze (ch. opis.); E vſlyfſew; E ſwatym. — 3. E chticz; CE poſlal; E proſycz. — 4. E vſlyſſel; E ſmutil; ACE m. i vece: a rzka. — 5. AC wſſyczkny, E wſficzy; E budú sch. — 6. C wieducz, AE wiedie; ACE a sch; AC budú sch; E obš: take choditij; E a sch; A choditi a sch; C ke mně choditi a sch; A m. útočišče mieti: vczie- ſtyti (!); E útočišče mieti sch; E a sch; D m. přěkazie: budu przekazeti; D m.na: w. — 7. E mym ; AE gyz, C kteruz; ACE z me ; ACE obš: ſ welykym vſylem. — 8. B giechz!, AE gyz, C gyeż, D gichz; D s boží pomocí sch; A m. snad: pak. — 9. AE wpadl;
Strana 118
118 10 vmyſli, kterak by toho ſudcye zbyl a neprzigíal geho. Tu ſye tiem ten ſudcye ſmutí, ze geho nechtiel przigietí, Y wecye k ſwe czeledi a rzka: To gest me phrzieſſeníe, neb ſem neduoſtogen wídetí toho ſwateho mvzíe. Awſſak wzdy toho czína hledaſſe, kterak by mohl ſwateho otcye wídíetí. Y vmyſlí ſobie, ze kaza gieti ſeſtrziencye ſwateho pemena a wſadíti geí w zalarz, 15 Azda by geg tudy przigal Aneb przigda y pſyl za ſeſtrziencye. Y wecye ſwe czeledi: Wzkazte ſwatemu starcy, Ze, lakt syem brzo przigde, takt bude puſſczen geho ſeſtrzienec z zalarzie. A vſlyffiewſli matí toho mladcye, Y biezie na puſſt k ſwemu bratru. A ſtawſſi prziede dwerzmi geho peleſſij, Y poczie ſ welikym placzem a ſ weliku zaloſtíj geho pſytí, Aby doſſel 20 k tomu ſudcy a pſſyi za gegíeho ſyna ſudcye, aby geí puſtii. Tu ſwaty pemen y flowa gíeí neodpowiedie aní dwerzíj otewrzíe, Az geí poczie kleti ſeſtra geho a rzkuc: O nemíloſtiwcze vkrutny, zelezne ſrdce maſs, Ze tebe mvog zaloſtíwy placz nemvoz k ſlitowaníj przíweſtí meho ſy- naczka gedíneho. Y ten mí wiezy w zalarzi ſmrtí czekagíe! Tehdy ſwaty 25 pemen wzkaza gieg po tom mníchu, genz gemu poſluhowaſſe, a rzka: Dí a rcy gieí: Pemen ſynvow nerodil, A ptoz gemu neníe lito ani ziel. To vſlyſfaw II ten sudcye, y wecye: piſſte k nemu lifty, at gedíne ke mnie 50a poſſle, a tat ynhed geho ſeſtrziencye puſtím. Tu kdyz mu mnozy radiechu, aby to vcziníl, Tehdy ſwaty pemen pſa liſty k tomu sudcy a rzka: Sſlechet- 30 nícze, racz ſye ſnazníe vptati geho wíny! Vcziníi-lit geſt co takeho, p níez gest smrtí zaſluzíl, daí gei na ſmrt, At by na tomto ſwietie ſwe hrziechy hladil a zbyl wieczne muky pekla horucyeho. A pakh geſt toho nezaſluzil, Ale, cozt geſt podle pwa, to racz z neho vczínítí podle ſpwedlnoſti. AC m. tu: To; C dluh (nedops.). — 10. ACE m. by toho súdcě zbyl a nepřijal jeho: by zbyl, aby neprzygial toho ſudcze; ACE tu sch. — 11. ACE m. sě tiem ten súdcě smúti: Smutyw sie tiem ten sudcze; ACE m. jeho nechtěl: gie (CE gt) nechtiel gieho; DACE a řka sch; ACE Tot. — 12. E prohrziffenie; C m. to jest mé prohřěšenie: Mee prohrzeſſenie gt to; ACE m. neb: ze; ACE alewffak. — 13. E hledal; ACE přesm: opatrzyti ſwateho ftarcze. — 14. CE kazal; A m. že káza: zakaza; D m. vsaditi jej: kaza gei wſaditi; A zaltarz (!). — 15. ACE m. azda by jej tudy: aby zda (C zdali) tudy geyg; ACE obš: k niev przyda; ACE i sch; C obš: proſyl geho; AE obš: ſeſtrziencze geho. — 16. A m. své: kwe (!), CE k ſwe; E Wkazte (!); AE m. že: a; D iakzt, ACE yakz; ACE takť sch. — 17. ACE budet; ACE přesm: z zalarzie geho ſeſtrzienecz; ACE a sch; Cobš: vſlyſſawſſy to; DACE mladencze. — 18. CE brezala; ACE a sch. — 19. AE i sch. — 20. ACE jejieho sch; ACE súdcě sch; D m. jej: gij ſyna; ACE mi tu: Tehdy. — 21. AE i slova sch; ACE m. jiej: k nie; E neodpowiediel; AE obš: gy dwerzy (E dwerze), C dwerže gy; E otewrzel; D ho, ACE geho. — 22. AE přesm: geho ſeſtra; A rzkuczy, E rzkucze; ACE přesm: gmaſs (CE maſs) ſrdcze. — 23. ACE m. přivésti: przychylyti. — 24. ACE m. jediného: gehoz mam gedyneho; ACE mi sch; ACE v žaláři sch. — 25. CE wzkazal; D mu; E poſluhowal. — 26. D obš: Pemen gest; A synuw; ACE a sch. — 27. E vſlyffel; ACE i sch ; AC m. at: ale at. — 28. AE přesm: poſſle ke mnie; C obš: poſſle a mne proſye; ACE přesm: geho ſeſtrziencze ynhed; ACE Tehdy; ACE mu sch; ACE obš: gemu radychu (E radilij). — 29. ACE aby to učinil tehdy sch; D přesm: Pemen ſwaty; CE pſal, A pſati (!). — 31. D m. jej: ho, ACE geho; ACE aby. — 32. ACE přesm: shladyl ſwe hrzychý; C m. pekla: plamene; AE pekla horúcieho sch; ACE a sch; AC m. toho: nycz toho, E toho nicz. — 33. ACE m. ale: to; ACE czoz; ACE to sch; ACE podlé sch. — 34. ACE spravedlnosti sch.
118 10 vmyſli, kterak by toho ſudcye zbyl a neprzigíal geho. Tu ſye tiem ten ſudcye ſmutí, ze geho nechtiel przigietí, Y wecye k ſwe czeledi a rzka: To gest me phrzieſſeníe, neb ſem neduoſtogen wídetí toho ſwateho mvzíe. Awſſak wzdy toho czína hledaſſe, kterak by mohl ſwateho otcye wídíetí. Y vmyſlí ſobie, ze kaza gieti ſeſtrziencye ſwateho pemena a wſadíti geí w zalarz, 15 Azda by geg tudy przigal Aneb przigda y pſyl za ſeſtrziencye. Y wecye ſwe czeledi: Wzkazte ſwatemu starcy, Ze, lakt syem brzo przigde, takt bude puſſczen geho ſeſtrzienec z zalarzie. A vſlyffiewſli matí toho mladcye, Y biezie na puſſt k ſwemu bratru. A ſtawſſi prziede dwerzmi geho peleſſij, Y poczie ſ welikym placzem a ſ weliku zaloſtíj geho pſytí, Aby doſſel 20 k tomu ſudcy a pſſyi za gegíeho ſyna ſudcye, aby geí puſtii. Tu ſwaty pemen y flowa gíeí neodpowiedie aní dwerzíj otewrzíe, Az geí poczie kleti ſeſtra geho a rzkuc: O nemíloſtiwcze vkrutny, zelezne ſrdce maſs, Ze tebe mvog zaloſtíwy placz nemvoz k ſlitowaníj przíweſtí meho ſy- naczka gedíneho. Y ten mí wiezy w zalarzi ſmrtí czekagíe! Tehdy ſwaty 25 pemen wzkaza gieg po tom mníchu, genz gemu poſluhowaſſe, a rzka: Dí a rcy gieí: Pemen ſynvow nerodil, A ptoz gemu neníe lito ani ziel. To vſlyſfaw II ten sudcye, y wecye: piſſte k nemu lifty, at gedíne ke mnie 50a poſſle, a tat ynhed geho ſeſtrziencye puſtím. Tu kdyz mu mnozy radiechu, aby to vcziníl, Tehdy ſwaty pemen pſa liſty k tomu sudcy a rzka: Sſlechet- 30 nícze, racz ſye ſnazníe vptati geho wíny! Vcziníi-lit geſt co takeho, p níez gest smrtí zaſluzíl, daí gei na ſmrt, At by na tomto ſwietie ſwe hrziechy hladil a zbyl wieczne muky pekla horucyeho. A pakh geſt toho nezaſluzil, Ale, cozt geſt podle pwa, to racz z neho vczínítí podle ſpwedlnoſti. AC m. tu: To; C dluh (nedops.). — 10. ACE m. by toho súdcě zbyl a nepřijal jeho: by zbyl, aby neprzygial toho ſudcze; ACE tu sch. — 11. ACE m. sě tiem ten súdcě smúti: Smutyw sie tiem ten sudcze; ACE m. jeho nechtěl: gie (CE gt) nechtiel gieho; DACE a řka sch; ACE Tot. — 12. E prohrziffenie; C m. to jest mé prohřěšenie: Mee prohrzeſſenie gt to; ACE m. neb: ze; ACE alewffak. — 13. E hledal; ACE přesm: opatrzyti ſwateho ftarcze. — 14. CE kazal; A m. že káza: zakaza; D m. vsaditi jej: kaza gei wſaditi; A zaltarz (!). — 15. ACE m. azda by jej tudy: aby zda (C zdali) tudy geyg; ACE obš: k niev przyda; ACE i sch; C obš: proſyl geho; AE obš: ſeſtrziencze geho. — 16. A m. své: kwe (!), CE k ſwe; E Wkazte (!); AE m. že: a; D iakzt, ACE yakz; ACE takť sch. — 17. ACE budet; ACE přesm: z zalarzie geho ſeſtrzienecz; ACE a sch; Cobš: vſlyſſawſſy to; DACE mladencze. — 18. CE brezala; ACE a sch. — 19. AE i sch. — 20. ACE jejieho sch; ACE súdcě sch; D m. jej: gij ſyna; ACE mi tu: Tehdy. — 21. AE i slova sch; ACE m. jiej: k nie; E neodpowiediel; AE obš: gy dwerzy (E dwerze), C dwerže gy; E otewrzel; D ho, ACE geho. — 22. AE přesm: geho ſeſtra; A rzkuczy, E rzkucze; ACE přesm: gmaſs (CE maſs) ſrdcze. — 23. ACE m. přivésti: przychylyti. — 24. ACE m. jediného: gehoz mam gedyneho; ACE mi sch; ACE v žaláři sch. — 25. CE wzkazal; D mu; E poſluhowal. — 26. D obš: Pemen gest; A synuw; ACE a sch. — 27. E vſlyffel; ACE i sch ; AC m. at: ale at. — 28. AE přesm: poſſle ke mnie; C obš: poſſle a mne proſye; ACE přesm: geho ſeſtrziencze ynhed; ACE Tehdy; ACE mu sch; ACE obš: gemu radychu (E radilij). — 29. ACE aby to učinil tehdy sch; D přesm: Pemen ſwaty; CE pſal, A pſati (!). — 31. D m. jej: ho, ACE geho; ACE aby. — 32. ACE přesm: shladyl ſwe hrzychý; C m. pekla: plamene; AE pekla horúcieho sch; ACE a sch; AC m. toho: nycz toho, E toho nicz. — 33. ACE m. ale: to; ACE czoz; ACE to sch; ACE podlé sch. — 34. ACE spravedlnosti sch.
Strana 119
119 50b Ake bieſſe geden starzec Agaton rzeczeny A mezy swatymí starcy welmí flowutny, Tichy a welmí pokorny. Gednu bratrzie przigidechu k nemu nawfſtiewowat geho, flyffiec o nem, ze gest welmí tichy a pokorny. A chtechu zkufytí toho, geſt-lí pokorníe tíchy. Y wecyechu gemu: Otcze ſwaty, mnozy tye haníegíj A pwiece, ze gſy weliky pyſſník A gínych ſobie za níc newaziff y ohyzdu mnohu na bratrzíj pwiſs a mluwiſsa). A pwiet na tíe, ze ſy ſmílník weliky a, by ſam nebludil, pto gíne tíem hyzdíſſ. k tomu ten ſtarzec odpowiedie: To wſſecko, co ſte wypowiedíeli, ia ſye w tom znagí, ze ſem winen, Aníz mohu ſwe neſſlechetnoſtí tagítí. A pad przied nímí na zení, Y poczie ſye gím klaníeti a rzka: Pílí was, míla 10 bratrzíe, Abyfíte ſnazníe za míe hubencye welmí hrzíefíneho, mnohymí hrzíechý winneho, boha, panab) iezukryſta, pſylí, at by mí me hrziechy raczil odpuſtíti. Opíet tí bratrzíe gemu wecyechu a rzkuc: Mnozý tie take wíníe, a potwrzugíc toho, by ty byl kacyerz. A kdyz to ſwaty ſtarzec vſlyſſie, tu gím wecye a tak rzka: Kakz kolí gſem gínymí mnohymí 15 hrziechy winen, Il Alewſfak negſem kacyerz; Oſtrzíez toho bvoh ode mne Tu tí bratrzíe padechu wſficní przíed ním na zemí a pſyec geho a rzkuc: Otcze ſwaty, powíez nam, proſymyc) tebe, pczs toliky hrziechy, iakoz ſmyc) tebe tazalí, winen d) A znaſs na ſye, kdyz ſmy°) tebe tazalí, a nerozhníewalſ ſye, czímz ſmy*) tie winíli, Ale gedíneho ſlowa, genz ſmyc) tie kacyerzem 20 nazwali, nemohls ſlyffietí. K tomu gím starzec odpowíedíe: Ty hrzíechy, 5 R. III, č. 21. a) proraž. b) za tím přetrž. a podtečk. Iek. c) -y rasurou změněno v -e. d) za tím podtečk. Azl. R. III, č. 21. 1. C má nadp: XX kaa; E nadp: O S. Agathonu, gto byl welmie tichy a pokorny; E byl; ACEF a sch; AE m. svatými starci: otczy ſwatymi; C m. starci: otczý a, F otczy. — 2. ACEF m. jednú bratřie přijidechu: Gednoho czaſu gydu (CE ffly, F fflý fu) bratrzie. — 3. ACEF k ňemu sch; CF m. o ňem: od nieho; AE slyšiec o ňem sch. — 4. ACEF chtiecze; ACEF toho sch; ACF m. pokorně: prawie pokornie; E m. jest-li pokorně tichý: geho pokory; A rziechu, E rzeklij. — 5. ACEF a sch; ACEF rzkucze; ACEF m. a jiných sobě: a proto (C sch) ze (F sch) gyne wſſe- czky. — 6. AE i sch; AE wuohyzdu; ACEF pravíš a sch; AE m. mluvíš: mluwyſs a to proto czynyſs; CF m. a: Take, AE sch; ACEF Prawie. — 7. ACEF na tě sch; F m. veliký: welmý; CF m. by: aby; CF bludil (nespr.); AE m. proto: protoz y; C hyzdil (nespr.). — 8. E odpowiediel, C obš: odpowiedie rzka; ACEF czoz; A yaz. — 9. DCEF znam; ACF Any; AE a sch. — 10. B zení!, D zem, ACEF zemi; ACEF i sch; ACEF přesm: klaneti gym; DACEF Proſym; EF milij. — 11. E bratrzy; ACF byfíte; AE přesm: za mie (E mne) hubencze fnaznie; AE velmi hřiešného mnohými sch. (ch. opis.). — 12. AE hřiechy vinného sch. (ch. op.); D přesm: pana Boha; AE Boha sch; ACEF Pána sch; CF ať sch. — 13. ACEF přesm: raczyl odpuſtyti me hrziechy; ACEF m. opět: Tehdý; ACF powiediechu, E powiedielij; D a řkúc sch. — 14. ACE a před sl. když sch. — 15. ACEF přesm: vſlyſſe (E vſlyfſel) ſtarziecz ſwaty; ACEF m. tu: tak; ACEF a tak řka sch; A kaz koly, CEF yakz kolí, D kterakz kolik. — 17. ACEF m. tu: Tehdý; ACE padechu sch; DACE wſficzknij: F přesm: wſſiczkni padli ſu; AE m. před ním: przied nym padechu (E padlij); C padli przied nim. — 18. CF prosymet; ACEF Procz; D toliko, ACEF tolyke; ACEF m. jakož: kdyz. — 19. D obš: gſme ſe; ACEF m. vinen a znáš na sě, když smy tebe tázali: kdyz ſme tebe tazaly, wyznals na ſie; D nerozhniewal gſy. — 20. D czim, ACEF kdyz; D tebe; ACEF obš: gedyneho toho; ACEF gefsto. — 21. AE nazywaly; CF nemohl ſy, A ne-
119 50b Ake bieſſe geden starzec Agaton rzeczeny A mezy swatymí starcy welmí flowutny, Tichy a welmí pokorny. Gednu bratrzie przigidechu k nemu nawfſtiewowat geho, flyffiec o nem, ze gest welmí tichy a pokorny. A chtechu zkufytí toho, geſt-lí pokorníe tíchy. Y wecyechu gemu: Otcze ſwaty, mnozy tye haníegíj A pwiece, ze gſy weliky pyſſník A gínych ſobie za níc newaziff y ohyzdu mnohu na bratrzíj pwiſs a mluwiſsa). A pwiet na tíe, ze ſy ſmílník weliky a, by ſam nebludil, pto gíne tíem hyzdíſſ. k tomu ten ſtarzec odpowiedie: To wſſecko, co ſte wypowiedíeli, ia ſye w tom znagí, ze ſem winen, Aníz mohu ſwe neſſlechetnoſtí tagítí. A pad przied nímí na zení, Y poczie ſye gím klaníeti a rzka: Pílí was, míla 10 bratrzíe, Abyfíte ſnazníe za míe hubencye welmí hrzíefíneho, mnohymí hrzíechý winneho, boha, panab) iezukryſta, pſylí, at by mí me hrziechy raczil odpuſtíti. Opíet tí bratrzíe gemu wecyechu a rzkuc: Mnozý tie take wíníe, a potwrzugíc toho, by ty byl kacyerz. A kdyz to ſwaty ſtarzec vſlyſſie, tu gím wecye a tak rzka: Kakz kolí gſem gínymí mnohymí 15 hrziechy winen, Il Alewſfak negſem kacyerz; Oſtrzíez toho bvoh ode mne Tu tí bratrzíe padechu wſficní przíed ním na zemí a pſyec geho a rzkuc: Otcze ſwaty, powíez nam, proſymyc) tebe, pczs toliky hrziechy, iakoz ſmyc) tebe tazalí, winen d) A znaſs na ſye, kdyz ſmy°) tebe tazalí, a nerozhníewalſ ſye, czímz ſmy*) tie winíli, Ale gedíneho ſlowa, genz ſmyc) tie kacyerzem 20 nazwali, nemohls ſlyffietí. K tomu gím starzec odpowíedíe: Ty hrzíechy, 5 R. III, č. 21. a) proraž. b) za tím přetrž. a podtečk. Iek. c) -y rasurou změněno v -e. d) za tím podtečk. Azl. R. III, č. 21. 1. C má nadp: XX kaa; E nadp: O S. Agathonu, gto byl welmie tichy a pokorny; E byl; ACEF a sch; AE m. svatými starci: otczy ſwatymi; C m. starci: otczý a, F otczy. — 2. ACEF m. jednú bratřie přijidechu: Gednoho czaſu gydu (CE ffly, F fflý fu) bratrzie. — 3. ACEF k ňemu sch; CF m. o ňem: od nieho; AE slyšiec o ňem sch. — 4. ACEF chtiecze; ACEF toho sch; ACF m. pokorně: prawie pokornie; E m. jest-li pokorně tichý: geho pokory; A rziechu, E rzeklij. — 5. ACEF a sch; ACEF rzkucze; ACEF m. a jiných sobě: a proto (C sch) ze (F sch) gyne wſſe- czky. — 6. AE i sch; AE wuohyzdu; ACEF pravíš a sch; AE m. mluvíš: mluwyſs a to proto czynyſs; CF m. a: Take, AE sch; ACEF Prawie. — 7. ACEF na tě sch; F m. veliký: welmý; CF m. by: aby; CF bludil (nespr.); AE m. proto: protoz y; C hyzdil (nespr.). — 8. E odpowiediel, C obš: odpowiedie rzka; ACEF czoz; A yaz. — 9. DCEF znam; ACF Any; AE a sch. — 10. B zení!, D zem, ACEF zemi; ACEF i sch; ACEF přesm: klaneti gym; DACEF Proſym; EF milij. — 11. E bratrzy; ACF byfíte; AE přesm: za mie (E mne) hubencze fnaznie; AE velmi hřiešného mnohými sch. (ch. opis.). — 12. AE hřiechy vinného sch. (ch. op.); D přesm: pana Boha; AE Boha sch; ACEF Pána sch; CF ať sch. — 13. ACEF přesm: raczyl odpuſtyti me hrziechy; ACEF m. opět: Tehdý; ACF powiediechu, E powiedielij; D a řkúc sch. — 14. ACE a před sl. když sch. — 15. ACEF přesm: vſlyſſe (E vſlyfſel) ſtarziecz ſwaty; ACEF m. tu: tak; ACEF a tak řka sch; A kaz koly, CEF yakz kolí, D kterakz kolik. — 17. ACEF m. tu: Tehdý; ACE padechu sch; DACE wſficzknij: F přesm: wſſiczkni padli ſu; AE m. před ním: przied nym padechu (E padlij); C padli przied nim. — 18. CF prosymet; ACEF Procz; D toliko, ACEF tolyke; ACEF m. jakož: kdyz. — 19. D obš: gſme ſe; ACEF m. vinen a znáš na sě, když smy tebe tázali: kdyz ſme tebe tazaly, wyznals na ſie; D nerozhniewal gſy. — 20. D czim, ACEF kdyz; D tebe; ACEF obš: gedyneho toho; ACEF gefsto. — 21. AE nazywaly; CF nemohl ſy, A ne-
Strana 120
120 gímízto ſte míe wínílí, to ſem trpiel p pokoru, abyſte mie za hrziefſníka míeli. Nebo tíchoſt a pokora prziblizvge k ſpaſeníj. A protoz naſs ſpaſytel rezus kryftus, kdyz ho zíde welmí wíníechu A mnohymí wínamí gei hyz- 25 diechu, To wſſecko pokorníe trpíeſſe, aby nam oſtawil prziklad. Y krziwe ſwíedky naň vſtawíchu, Genz mnoho krzíweho naň mluwiechu. Az do ſmrtí na krzízi trpiel pokorníe. A tez pwij ſwaty petr apoſſtol a rzka: Kryſtus, to geſt naſs ſpaſytel, trpíel za ny nam na prziklad, Abychom naſledowali geho ſledu. A protoz ſluffie, abychom ptíwenſtwíe pokorníe a duoſtogníea) 30 trpielí. Ale, gefſto ſte míe kacyerzem nazwali, Tut ſem nemohl trpíetí a bylo mí geſt welmí ptíwno, a to pto, Neb kacyerzſtwo geſt odluczeno od boha zíweho a ſpwedliweho A ſgiednanob) geſt ſ diably. A nema y ní- zadneho, kto by zaň boha pſyl, aby gemu bvoh hrzíechy odpuſtíl, Neb ge zahynvi ſe wſſiech ſtran. Ale obrati-li ſye na wieru krzieſtianſku, Hoſpodín 35 miloſtíwy geí przigme a da gemu swu mílost, A opíet bude sgiednan stwo- rzitelem y ſ spasytelem rezukrystem, Genz gest f wotcem y s duchem ſwatym w giednotie. Gemuz bud chwala na wieky wiekuow, am. R. III, č. 22. Tarſſí bratrzie y wſſicni miſſkowe, ti, gefſto prziebywachu na te puſſtí, geſſto ſlvowe lI Syche, Wziechura du Y wecyechu wſſichni, Aby ſwa- 51a teho otcye yzaaka popem vczinílí nad tíem koſtelem, genz na te puſſtí a) proraž. b) -o nadeps. mohly (!); E odpowiediel. — 22.. A m. jimižto ste mě: gefſto ste mie gymy drziewe, F gesto ste drzewe gimi mie, CE gessto ste mie (E mne) drzewe (E prwe) gimi; ACEF m. to: ty ; E m. pro: s, A sch; EF mne. — 23. ACEF proto. — 24. E Gezifs; E Kristus sch; ACEF kdyzto; ACEF přesm: zýde geyg (CF geho); ACF m. viniechu: hyzdrechu, E hyzdilij; ACEF jej sch. — 25. A obwynychu, CF winichu, E obwinilij; ACEF to sch ; DF trpiel gt, E trpiel; C oftawil oftawil (ch. pís.); CF m. křivé: Iſtiwe. — 26. E m. naň: nam (nespr.); E vſtawil (nespr.); A gyz, C kteržižto; E nam (nespr.); E mluwilij. — 27. ACEF obš: wſſeczko trpiel; CF po sl. pokorně přidává proti originálu: gedine toho neſtrpiel, geſsto mu rziekaly (F rzekly) »biefa maſs w ſobie«, A on rzekl »ya bieſa nemam«. — 28. C Kristus, to jest náš spasitel sch; ACEF trpiel geſt; E za nas. — 29. F m. sledu: fflepiegow; ACEF a sch; ACE Proto; ACEF obš: protiwen- ſtwie wſſeczko; F pokorně sch; ACE a duoftojně sch. — 30. DEF mne; A nazywaly; ACEF m. tuť sem nemohl: nemohl ſem; ACEF ſtrpieti. — 31. ACEF přesm. a struč- něji: A welmi my bylo protywno; E m. neb: ze; ACEF odluczenye. — 32. ACEF m. živého a spravedlivého: Nebo ſtarziecz (!, CEF správně: kaczierž) gest odluczen boha zyweho a ſprawedlneho (EF ſprawedliweho); CF sgednan, AE giednan; ACEF jest sch; AE s sch; ACEF dyablem; ACEF po sl. diábly násl: y ſ geho ſluhami. — 33. D m. i nižádného: yzadneho; ACEF m. nemá i nižádného, kto by zaň Boha prosil, aby jemu Buoh hřiechy odpustil: neygma buoha (E obš: boha proſyti), gehoz (E sch.) by (E sch.) za hrziechý, aby gemu odpuſtyl, proſyl (E sch.); ACF anebo, E neb. — 34. D zahynula (!); AE stran sch. — 36. ACE sf tworczem; AEis spasitelem Jezukristem sch; DA f uotczem, CEF s otczem. — 37. ACEF přesm.: w gednotie y (F sch.) s ſwatym duchem; ACEF m. bud. geft; CEF m. chvála: ſlawa, A ſlawa y; ACEF wiekom. R. III, č. 22. 1. C má nadp: XXI kaa; E nadp: O Swatem yzaaku, geſſto muſyl bytij kniezem a kterak ſie ſkryl; D wſſichnij, ACE wſſyczkny; A mnyſſe, CE mnyſſy ; E przebywagi. — 2. AC Scithie, E Stychie; E wzalij; AC m. vecěchu: powolychu, E
120 gímízto ſte míe wínílí, to ſem trpiel p pokoru, abyſte mie za hrziefſníka míeli. Nebo tíchoſt a pokora prziblizvge k ſpaſeníj. A protoz naſs ſpaſytel rezus kryftus, kdyz ho zíde welmí wíníechu A mnohymí wínamí gei hyz- 25 diechu, To wſſecko pokorníe trpíeſſe, aby nam oſtawil prziklad. Y krziwe ſwíedky naň vſtawíchu, Genz mnoho krzíweho naň mluwiechu. Az do ſmrtí na krzízi trpiel pokorníe. A tez pwij ſwaty petr apoſſtol a rzka: Kryſtus, to geſt naſs ſpaſytel, trpíel za ny nam na prziklad, Abychom naſledowali geho ſledu. A protoz ſluffie, abychom ptíwenſtwíe pokorníe a duoſtogníea) 30 trpielí. Ale, gefſto ſte míe kacyerzem nazwali, Tut ſem nemohl trpíetí a bylo mí geſt welmí ptíwno, a to pto, Neb kacyerzſtwo geſt odluczeno od boha zíweho a ſpwedliweho A ſgiednanob) geſt ſ diably. A nema y ní- zadneho, kto by zaň boha pſyl, aby gemu bvoh hrzíechy odpuſtíl, Neb ge zahynvi ſe wſſiech ſtran. Ale obrati-li ſye na wieru krzieſtianſku, Hoſpodín 35 miloſtíwy geí przigme a da gemu swu mílost, A opíet bude sgiednan stwo- rzitelem y ſ spasytelem rezukrystem, Genz gest f wotcem y s duchem ſwatym w giednotie. Gemuz bud chwala na wieky wiekuow, am. R. III, č. 22. Tarſſí bratrzie y wſſicni miſſkowe, ti, gefſto prziebywachu na te puſſtí, geſſto ſlvowe lI Syche, Wziechura du Y wecyechu wſſichni, Aby ſwa- 51a teho otcye yzaaka popem vczinílí nad tíem koſtelem, genz na te puſſtí a) proraž. b) -o nadeps. mohly (!); E odpowiediel. — 22.. A m. jimižto ste mě: gefſto ste mie gymy drziewe, F gesto ste drzewe gimi mie, CE gessto ste mie (E mne) drzewe (E prwe) gimi; ACEF m. to: ty ; E m. pro: s, A sch; EF mne. — 23. ACEF proto. — 24. E Gezifs; E Kristus sch; ACEF kdyzto; ACEF přesm: zýde geyg (CF geho); ACF m. viniechu: hyzdrechu, E hyzdilij; ACEF jej sch. — 25. A obwynychu, CF winichu, E obwinilij; ACEF to sch ; DF trpiel gt, E trpiel; C oftawil oftawil (ch. pís.); CF m. křivé: Iſtiwe. — 26. E m. naň: nam (nespr.); E vſtawil (nespr.); A gyz, C kteržižto; E nam (nespr.); E mluwilij. — 27. ACEF obš: wſſeczko trpiel; CF po sl. pokorně přidává proti originálu: gedine toho neſtrpiel, geſsto mu rziekaly (F rzekly) »biefa maſs w ſobie«, A on rzekl »ya bieſa nemam«. — 28. C Kristus, to jest náš spasitel sch; ACEF trpiel geſt; E za nas. — 29. F m. sledu: fflepiegow; ACEF a sch; ACE Proto; ACEF obš: protiwen- ſtwie wſſeczko; F pokorně sch; ACE a duoftojně sch. — 30. DEF mne; A nazywaly; ACEF m. tuť sem nemohl: nemohl ſem; ACEF ſtrpieti. — 31. ACEF přesm. a struč- něji: A welmi my bylo protywno; E m. neb: ze; ACEF odluczenye. — 32. ACEF m. živého a spravedlivého: Nebo ſtarziecz (!, CEF správně: kaczierž) gest odluczen boha zyweho a ſprawedlneho (EF ſprawedliweho); CF sgednan, AE giednan; ACEF jest sch; AE s sch; ACEF dyablem; ACEF po sl. diábly násl: y ſ geho ſluhami. — 33. D m. i nižádného: yzadneho; ACEF m. nemá i nižádného, kto by zaň Boha prosil, aby jemu Buoh hřiechy odpustil: neygma buoha (E obš: boha proſyti), gehoz (E sch.) by (E sch.) za hrziechý, aby gemu odpuſtyl, proſyl (E sch.); ACF anebo, E neb. — 34. D zahynula (!); AE stran sch. — 36. ACE sf tworczem; AEis spasitelem Jezukristem sch; DA f uotczem, CEF s otczem. — 37. ACEF přesm.: w gednotie y (F sch.) s ſwatym duchem; ACEF m. bud. geft; CEF m. chvála: ſlawa, A ſlawa y; ACEF wiekom. R. III, č. 22. 1. C má nadp: XXI kaa; E nadp: O Swatem yzaaku, geſſto muſyl bytij kniezem a kterak ſie ſkryl; D wſſichnij, ACE wſſyczkny; A mnyſſe, CE mnyſſy ; E przebywagi. — 2. AC Scithie, E Stychie; E wzalij; AC m. vecěchu: powolychu, E
Strana 121
121 bíeſſe vczíneny, kdezto ſye w czas y w vobycziegnu hodínu mníſſie ſcha- zyechu. A zwiediew tu radu ſwaty otec yzak, Y vtecze do Egípta y ſkry sye w gednom krzowíczku, a nechtie popowstwa przigieti. Tehdy drahníe bratrzíj za ním wyſlachu, Aby geí popadnvc prziwedli ſwazana. A kdyz giz weczer omrczechu na te chraſtinie, vſtawſſe y ſyedechu, chtiece pokrmiti ſebe. Y puſtíchu oſliczka, genz gim ztwicy neſyeſſe, aby ſye take popaſi. A kdyz, chodie po paſtwie ten oſlíczek, Y przigide na to mieſto, kdez ſye bieſſe 10 ten ſwaty ſtarzec ſkryl, A kdyz by zytra rano, pocziechu oſliczka hledati. Y nalezechu ſwateho yzaaka. Y poczlechu ſye díwíti welmi zpoſobeníj bo- ziemu. A popadíſe geí, y chtíechu geí ſwazatí a ſwazana przíweſtí. Tehdy ſtarzec neda ſye ſwazati a rzka: Gizt sye nemohu odgieti, Nebot snad gest bozie wvole k tomu; aczt ſem y nedvoſtogen, awſfakt giz przigmu to po- 15 powſtwo. 5 O du bratrua), Ale newlaſtnichb). leffta dwa bratry mníchy w giedne peleſſí prziebywagíce, Gichz tichoſt mnozy chwalechu. Vſlyſſaw to geden ſwaty ſtarzec, Y chtieſſe toho giſt bytí, geſt-li to tak a gſu-li pwie pokorníj y tak tiſſij. Y gide gijch nawſſtiewowat. A kdyz k nim przigide, przigieſſta gei ſ weliku radoſtíj A podle obyczíegie pocziechu bohu modlitbu wzdawatí. A po modlitbie ten ſtarzec wyſſed z peleſſie, y gíde do zahradky, w niegzto zelice bieſſe. 51b A vchopíw berlu“), y gie ſye zelicye ſrazietí. Y zbí to wſſe zelice, az ho níc neoſta. Vzrziewſſe ta giſta bratry, Newecyefſta y ſlowa, II Aní ſye ſmutiſſta, Ani ſye rozhníewaſſta. A wſſedſſe opiet do peleſſie, y poczieſſta 10 R. III, č. 23. a) červ. pozd. b) černě, písmem silně vybledlým a pozd. c) -e- nadeps. později. powolili; ACE wſyczkny. — 3. A m. popem; potom (!), E kniezem. — 4. E byl; ACE vczymen; C m. kdežto: kdyžto (nespr.), E ktezto; ACE m. v uobyčějnú: w tu w (C sch.) uobecznu (C obyczeynu, E uobyczeynu); ACE obš: wſſyczkny mnyſſy. — 5. E ſcha- zelij; E vtekl; CE ſkryl. — 6. E m. nechtě popovstva přijieti: nechtiel kniezem byti; E bratruow. — 7. E wyſlalij. — 8. A omrknuchu, C omrknu, E omrklij; E obš: na te puſſty chraſtinie; AE obš: a vſtawſſie; E ſedlij. — 9. A i sch; E puſtili; AC oſlyka; ACE přesm: noſyl (CE neſl) ztrawyczy; ACE také sch, ACE paſl. — 10. AE oſel, C oſlik; ACE i sch; E prziſſel. — 11. ACE ten sch; ACE přesm: ſkryl ſwaty starziecz; ACE a když by sch; E poczeli; ACE oſla. — 12. C naleznu, E nalezlij; E poczeli. — 13. E přesm: boziemu zpuoſobenie; C m. a: y, AE sch; AEisch; E chtielij. — 14. E nedal; A a řka sch; ACE aneb. — 15. ACE acz; ACE i sch; ACE wſfak; A m. již: gest gyz (nespr.); ACE to sch. — 16. E kniezstwo. R. III, č. 23. 1. B du!, D dwu; C má nadp: XXII kapia; E nadp: O dwu Bratrzy, geſſto weliku pokoru gmielij. — 2. E Bylij; AE bratrzy; E mnifſy; C gychzto, A gyz. — 3. E chwalilij; E Vſlyffew; A svatý sch; E chtiel. — 4. C ſſel gest, E ſsiel. — 5. ACE k nim sch; E prziſſlij, prziyal gie; E m. s: mile a s. — 6. E poczeli; ACE přesm.: modlytwy (C modlitby) bohu; D m. Bohu modlitbu vzdávati: fie Bohu modliti a modlitbu wzdawati. — 7. ACE m. i jíde do zahrádky: vzrzie (E vzrzew) za- hradku (C zahradu); ACE w niez; E zeliczko bylo. — 8. ACE a sch; A wzchopyw, E schopiw; E yal ſie, C poczal; E zeliczka; CE zbil; ACE wſſeczko; E zelij; ACE ho sch. — 9. A nycze; CE neoſtalo; C obš: y vzržewſſe; CE m. ta: to tij; CE gifti; ACE bratrzy; E nerzeklij. — 10. E ſmutilij; AC sě sch; E rozhniewalij; ACE a sch; E po-
121 bíeſſe vczíneny, kdezto ſye w czas y w vobycziegnu hodínu mníſſie ſcha- zyechu. A zwiediew tu radu ſwaty otec yzak, Y vtecze do Egípta y ſkry sye w gednom krzowíczku, a nechtie popowstwa przigieti. Tehdy drahníe bratrzíj za ním wyſlachu, Aby geí popadnvc prziwedli ſwazana. A kdyz giz weczer omrczechu na te chraſtinie, vſtawſſe y ſyedechu, chtiece pokrmiti ſebe. Y puſtíchu oſliczka, genz gim ztwicy neſyeſſe, aby ſye take popaſi. A kdyz, chodie po paſtwie ten oſlíczek, Y przigide na to mieſto, kdez ſye bieſſe 10 ten ſwaty ſtarzec ſkryl, A kdyz by zytra rano, pocziechu oſliczka hledati. Y nalezechu ſwateho yzaaka. Y poczlechu ſye díwíti welmi zpoſobeníj bo- ziemu. A popadíſe geí, y chtíechu geí ſwazatí a ſwazana przíweſtí. Tehdy ſtarzec neda ſye ſwazati a rzka: Gizt sye nemohu odgieti, Nebot snad gest bozie wvole k tomu; aczt ſem y nedvoſtogen, awſfakt giz przigmu to po- 15 powſtwo. 5 O du bratrua), Ale newlaſtnichb). leffta dwa bratry mníchy w giedne peleſſí prziebywagíce, Gichz tichoſt mnozy chwalechu. Vſlyſſaw to geden ſwaty ſtarzec, Y chtieſſe toho giſt bytí, geſt-li to tak a gſu-li pwie pokorníj y tak tiſſij. Y gide gijch nawſſtiewowat. A kdyz k nim przigide, przigieſſta gei ſ weliku radoſtíj A podle obyczíegie pocziechu bohu modlitbu wzdawatí. A po modlitbie ten ſtarzec wyſſed z peleſſie, y gíde do zahradky, w niegzto zelice bieſſe. 51b A vchopíw berlu“), y gie ſye zelicye ſrazietí. Y zbí to wſſe zelice, az ho níc neoſta. Vzrziewſſe ta giſta bratry, Newecyefſta y ſlowa, II Aní ſye ſmutiſſta, Ani ſye rozhníewaſſta. A wſſedſſe opiet do peleſſie, y poczieſſta 10 R. III, č. 23. a) červ. pozd. b) černě, písmem silně vybledlým a pozd. c) -e- nadeps. později. powolili; ACE wſyczkny. — 3. A m. popem; potom (!), E kniezem. — 4. E byl; ACE vczymen; C m. kdežto: kdyžto (nespr.), E ktezto; ACE m. v uobyčějnú: w tu w (C sch.) uobecznu (C obyczeynu, E uobyczeynu); ACE obš: wſſyczkny mnyſſy. — 5. E ſcha- zelij; E vtekl; CE ſkryl. — 6. E m. nechtě popovstva přijieti: nechtiel kniezem byti; E bratruow. — 7. E wyſlalij. — 8. A omrknuchu, C omrknu, E omrklij; E obš: na te puſſty chraſtinie; AE obš: a vſtawſſie; E ſedlij. — 9. A i sch; E puſtili; AC oſlyka; ACE přesm: noſyl (CE neſl) ztrawyczy; ACE také sch, ACE paſl. — 10. AE oſel, C oſlik; ACE i sch; E prziſſel. — 11. ACE ten sch; ACE přesm: ſkryl ſwaty starziecz; ACE a když by sch; E poczeli; ACE oſla. — 12. C naleznu, E nalezlij; E poczeli. — 13. E přesm: boziemu zpuoſobenie; C m. a: y, AE sch; AEisch; E chtielij. — 14. E nedal; A a řka sch; ACE aneb. — 15. ACE acz; ACE i sch; ACE wſfak; A m. již: gest gyz (nespr.); ACE to sch. — 16. E kniezstwo. R. III, č. 23. 1. B du!, D dwu; C má nadp: XXII kapia; E nadp: O dwu Bratrzy, geſſto weliku pokoru gmielij. — 2. E Bylij; AE bratrzy; E mnifſy; C gychzto, A gyz. — 3. E chwalilij; E Vſlyffew; A svatý sch; E chtiel. — 4. C ſſel gest, E ſsiel. — 5. ACE k nim sch; E prziſſlij, prziyal gie; E m. s: mile a s. — 6. E poczeli; ACE přesm.: modlytwy (C modlitby) bohu; D m. Bohu modlitbu vzdávati: fie Bohu modliti a modlitbu wzdawati. — 7. ACE m. i jíde do zahrádky: vzrzie (E vzrzew) za- hradku (C zahradu); ACE w niez; E zeliczko bylo. — 8. ACE a sch; A wzchopyw, E schopiw; E yal ſie, C poczal; E zeliczka; CE zbil; ACE wſſeczko; E zelij; ACE ho sch. — 9. A nycze; CE neoſtalo; C obš: y vzržewſſe; CE m. ta: to tij; CE gifti; ACE bratrzy; E nerzeklij. — 10. E ſmutilij; AC sě sch; E rozhniewalij; ACE a sch; E po-
Strana 122
122 nefſporníe hodíny plnítí. A kdyz by po modlitwíea), Pokloníwſſeb) ſye gemu, wecyefsta a rzkuce: Weliff-li, pane, Pvogdewat a vtrhnewat ten kerz ze- licye, gesstot gest ostal, A ten swarzíec, y pokrmímy€) sebe; Anebt gest giz hodína, abychom pokrm przígíeli. Tu ten starzec wecyd): Diekugí z toho 15 milemu ſpaſytelí iezukryſtowi, Nebt wízy ducha ſwateho przi was. A ptozt pſſi y napomínagí was, Abyfſta oſtrziehala te tichoſtí y pokory, Abyfſta byla powyſſena przied bozim oblicziegem w nebeſkem kralowſtwij. Eden biesse w klassterzie starzec menowany A ten poczie nemocen welmí bytí. A tak dluho pcowaſſe w te boleſti, Aníz gemu bratrzie moziechu co pomocy. To zwiediewſſí panna gedna ſſlechetna o tom nemocnem ſtarcy, Y poczie pſytí opata, aby geí odpuſtil, toho nemocneho btra, Aby ona, wez- 5 mvc gei do ſweho domku, potrzieby dobywala, A nagwíjec pto, ze v mieſtie ſpíeſs mozíefſe naleztí potrziebu k geho neduhom. Tu opat przikaza bratrzíj, aby gei doneſlí do gegíeho domku, toho btra. A ona geí przigie ſe wſſíj radoſtíj Ap gmíe bozie poczie gemu przíſluhowatí p wiecznv odplatu, gíjez geſt czekala od gezukryſta. A kdyz za trzi leta vſtawníe gemu prziſlu- 10 howaſſe, Tu pocziechu lide necziſte domnieníe mietí na ſrdcy o tom starcy a rzkuc, by on gegie panenſtwo pohaníel. To vſlyffiew ten starzec, Poczie boha pſyti a rzka: O hoſpodíne naſs zaducy, Tobiet geſt znamo wſſecko, R. III, č. 24. a) zatím podtečk. Po mo. b) -k- nadeps. pozd. c) -y rasurou změněno v -e. d) pře- děláno rasurou na wece. czeli. — 11. A m. hodiny: modlytwy, C modlitby; E m. plniti: rziekati; ACE když by po modlitvě sch. — 12. E m. vecěšta: rzeklij, C y weceffta; DACE a řkúce sch; D Puoydemt a vtrhamet, E poydeme a vtrhneme. — 13. ACE zelícě sch; E m. svařiec i pokrmímy: ſtarzecz wecze y pokrmme. — 14. CE przígaly; ACE Tehdy; ACE ten sch; ACE přesm: Z toho diekugý. — 15. ACE m. milému: naſſemu; E widim; A ſwateh; C proto. — 16. C proſym; DAE a protožť proši sch; A napomynagyt, C na- pomynam, E napominamt; D i napomínaji vás sch; DE abyfſte; D oſtrziehali; DE Abyfſte.— 17. DE byli powyſſenij; A w nebeſkym. R. III, č. 24. 1. C má nadp: XXIII kaa; E nadp: O gednom Starczy, geſſto pra- wili na nieho, ze pannie odyal panenſtwie; E byl; E přesm: ſtarzecz w klafſterze; C znamenity, E sch; A a sch. — 2. AE přesm: welmi nemoczen; ACE a sch; AC m. pracováše v té bolesti: pocze praczowati w tee boleſti, E pocze w te boleſti praczo- wati; ACE any; A nemoziechu, E nemohli; C přesm: moziechu bratržie; D přesm: Bratrzie moziechu gemu. — 3. ACE po sl. pomoci přidáno: od tee nemoczy a toho neygmiegychu (C nemiegiechu, E negmielij) w klaffterzie, gymz (E czým) by gemu mohly pomoczý, lat. (qualiter succurrerent) aegritudini eius, quoniam ea, quae neces- sitas infirmitatis eius expetebat, non habebant in monasterio; E přesm: gedna panna. — 4. DAE m. jej: glj, C gie. — 5. D přesm: geig wezmucz; ACE m. aby ona vezmúc jej: wzieti; C svého sch; ACE m. potřěby: aby gemu potrzieby (C potržebie); ACE a sch. — 6. ACE přesm: ſpieſs (E spiſſe) w mieſtie; E mohli; D naleznuti; ACE Tehdy; CE przikazal; CE bratrzim. — 7. E m. jej: geho, D toho Bratra, C sch; A giegy; D toho bratra sch; E geho; A przyniemſſy, E prziyawſſy. — 8. AE m. se vší: s; DCE gmeo. — 9. C kteruz, E genz; E ústavně sch. — 10. A poſluhowaſſe, E poſluhowala; ACE tu sch; E poczeli; AE přesm: domniený neczýſte; D m. na: na ſwě; E přesm: na ſrdczy gmieti. — 11. C a sch; DC m. by: Ze by ; A diewoyſtwo, CE panenstwie ; A pohanyl, D poſſkwrnil, E odyal; AC vſlyſſaw, E vſlyſſel; D přesm: Vſlyffew to. —
122 nefſporníe hodíny plnítí. A kdyz by po modlitwíea), Pokloníwſſeb) ſye gemu, wecyefsta a rzkuce: Weliff-li, pane, Pvogdewat a vtrhnewat ten kerz ze- licye, gesstot gest ostal, A ten swarzíec, y pokrmímy€) sebe; Anebt gest giz hodína, abychom pokrm przígíeli. Tu ten starzec wecyd): Diekugí z toho 15 milemu ſpaſytelí iezukryſtowi, Nebt wízy ducha ſwateho przi was. A ptozt pſſi y napomínagí was, Abyfſta oſtrziehala te tichoſtí y pokory, Abyfſta byla powyſſena przied bozim oblicziegem w nebeſkem kralowſtwij. Eden biesse w klassterzie starzec menowany A ten poczie nemocen welmí bytí. A tak dluho pcowaſſe w te boleſti, Aníz gemu bratrzie moziechu co pomocy. To zwiediewſſí panna gedna ſſlechetna o tom nemocnem ſtarcy, Y poczie pſytí opata, aby geí odpuſtil, toho nemocneho btra, Aby ona, wez- 5 mvc gei do ſweho domku, potrzieby dobywala, A nagwíjec pto, ze v mieſtie ſpíeſs mozíefſe naleztí potrziebu k geho neduhom. Tu opat przikaza bratrzíj, aby gei doneſlí do gegíeho domku, toho btra. A ona geí przigie ſe wſſíj radoſtíj Ap gmíe bozie poczie gemu przíſluhowatí p wiecznv odplatu, gíjez geſt czekala od gezukryſta. A kdyz za trzi leta vſtawníe gemu prziſlu- 10 howaſſe, Tu pocziechu lide necziſte domnieníe mietí na ſrdcy o tom starcy a rzkuc, by on gegie panenſtwo pohaníel. To vſlyffiew ten starzec, Poczie boha pſyti a rzka: O hoſpodíne naſs zaducy, Tobiet geſt znamo wſſecko, R. III, č. 24. a) zatím podtečk. Po mo. b) -k- nadeps. pozd. c) -y rasurou změněno v -e. d) pře- děláno rasurou na wece. czeli. — 11. A m. hodiny: modlytwy, C modlitby; E m. plniti: rziekati; ACE když by po modlitvě sch. — 12. E m. vecěšta: rzeklij, C y weceffta; DACE a řkúce sch; D Puoydemt a vtrhamet, E poydeme a vtrhneme. — 13. ACE zelícě sch; E m. svařiec i pokrmímy: ſtarzecz wecze y pokrmme. — 14. CE przígaly; ACE Tehdy; ACE ten sch; ACE přesm: Z toho diekugý. — 15. ACE m. milému: naſſemu; E widim; A ſwateh; C proto. — 16. C proſym; DAE a protožť proši sch; A napomynagyt, C na- pomynam, E napominamt; D i napomínaji vás sch; DE abyfſte; D oſtrziehali; DE Abyfſte.— 17. DE byli powyſſenij; A w nebeſkym. R. III, č. 24. 1. C má nadp: XXIII kaa; E nadp: O gednom Starczy, geſſto pra- wili na nieho, ze pannie odyal panenſtwie; E byl; E přesm: ſtarzecz w klafſterze; C znamenity, E sch; A a sch. — 2. AE přesm: welmi nemoczen; ACE a sch; AC m. pracováše v té bolesti: pocze praczowati w tee boleſti, E pocze w te boleſti praczo- wati; ACE any; A nemoziechu, E nemohli; C přesm: moziechu bratržie; D přesm: Bratrzie moziechu gemu. — 3. ACE po sl. pomoci přidáno: od tee nemoczy a toho neygmiegychu (C nemiegiechu, E negmielij) w klaffterzie, gymz (E czým) by gemu mohly pomoczý, lat. (qualiter succurrerent) aegritudini eius, quoniam ea, quae neces- sitas infirmitatis eius expetebat, non habebant in monasterio; E přesm: gedna panna. — 4. DAE m. jej: glj, C gie. — 5. D přesm: geig wezmucz; ACE m. aby ona vezmúc jej: wzieti; C svého sch; ACE m. potřěby: aby gemu potrzieby (C potržebie); ACE a sch. — 6. ACE přesm: ſpieſs (E spiſſe) w mieſtie; E mohli; D naleznuti; ACE Tehdy; CE przikazal; CE bratrzim. — 7. E m. jej: geho, D toho Bratra, C sch; A giegy; D toho bratra sch; E geho; A przyniemſſy, E prziyawſſy. — 8. AE m. se vší: s; DCE gmeo. — 9. C kteruz, E genz; E ústavně sch. — 10. A poſluhowaſſe, E poſluhowala; ACE tu sch; E poczeli; AE přesm: domniený neczýſte; D m. na: na ſwě; E přesm: na ſrdczy gmieti. — 11. C a sch; DC m. by: Ze by ; A diewoyſtwo, CE panenstwie ; A pohanyl, D poſſkwrnil, E odyal; AC vſlyſſaw, E vſlyſſel; D přesm: Vſlyffew to. —
Strana 123
123 52a Y widiff, zet mam mnoho neduhvow y boleſtíj A tak dluho3). teto ſluzie ſwe, Il Gefſtot mi gest p twe gmie poſluhowala, Racz giei duostogny od- platu datí, Iakozs raczil ſlibití tiem wſſiem, geſſto ſu nemocnym a chudym 15 y nedoſtatecznym p twe meno ſwu ſluzbu vczíníli a vkazali. A kdyz bieſſe bliz k geho ſkonczeníj, Sgídechu ſye k nemu ſwietij starcy y bratrzie z klaſſ- tera. Y wecye k ním ſtarzec: Pſſymt was, mílíj otcy ſwíetíj y míla bratrzíe, kdyzt vmru, abyſſte, wezmuce hvol my, y wtekli w row mvog. A puſtí-lit ratoleſl a owoce ponese, Tehdy wiezte, zet sem newinen tu panny, gefstot 20 mí geſt ſluzila p gmíe bozie. A paklit neda z ſebe wietwie aní owocye, tehdyt ſem gíj winen. A kdyz ſwaty ſtarzec ſníjde A podle geho przika- zanie wteknv geho hvol w row geho, A tu puſtí ratoleſli Y owoce da ſwym czaſem. A tomv ſye wſlícní podíwíchu a bohu chwalu wzdachu. A k tomu díwu mnozy lide przíſſedíſe z gínych wlaſtíj, y wzdawachu chwalu bohu. A to drziewo my ſmy wídielí. A take ſmy z toho boha chwalili, Genz oſtrzíeha wſſiech tiech, kterziz gemu ſluzie w ſpwedlnoſti a cziſtym ſrdcem. 25 R. III, č. 25. 52b (Ednoho czaſu przíwedechu gednoho, Genz bieſſe bíeſem poſyedeny, k ſwatemu Apollony opatu. A kdyz trzi dní czekachu ti, geſſto biechu przíwedlí, Aby ten ſtarzec ſwaty modlitbu wzdal k bohu a wypudił diabla z toho czlowíeka, Tu gím ſtarzec odpowiedie, Ze neníe dvostogen toho, by mohl díably wyhonítí. A kdyz vſtawníe tí, gefto geí bíechu przíwedlí, pocziechu ſtaratí ſ welikym placzem, a pſyece ſwateho ſtarcye, Awſſakz vſlyſſie gích pſbu. A kdyz we gmie bozíe, naſſeho ſpaſytele Iezukryſta, kaza bíeſu wen a rzka: Wygdi, dufſe zly II A neczíty, z bozíeho ſtworzeníe, a) -o nadeps. 12. ACE ó sch; C m. Hospodine: Gezukryfte pane (nadeps.); ACE tobie. — 13. AE m. vidíš: wiefs, lat. vides. — 14. DCE gmeno. — 15. AE a chudým sch. — 16. AE i nedostatečným sch; D obš: gmeno ſwate; ACE učinili a sch; E bylo. — 17. E blize; CE ſefſli ſu (E sch.) fie; AE světí sch; A i sch. — 18. E obš: Starzecz nemoczny; ACE Proſym; ACE milí sch; DCE otczowe; E milij bratrzy. — 19. D obš: 1a vmru; D obš: wtekly gij; DAC hrob; E přesm: w moy hrob; C a sch. — 20. DACE rato- leſti; ACE přesm: poneſe-ly (CE poneſe) owocze; ACE tehdy sch. — 21. DCE gmeno; ACE a sch. — 22. AE tehdy; E sffiel; ACE a sch. — 23. C wtekly; A hul; DACE hrob; E jeho sch; ACE m. a: y; D m. tu: ta, ACE sch; E puſtila; DACE ratoleſti; E dala. — 24. ACE m. a tomu : az ; D wſſichnij, ACE wſſyczkny; E podiwilij; E wzdalij; AC m. a: A pak, E A pak potom. — 25. A divu sch; ACE m. mnozí lidé přišedše z jiných vlastí: z blyznych (C blyzſſich) wlaſty mnozy przyſſedſſe; ACE i sch; AC wzdachu, E wzdali. — 26. ACE také sch; ACE přesm: boha ſmý z toho; ACE po- chwalyl. — 27. ACE těch sch; ACE geffto; ACE a sch. R. III, č. 25. 1. C má nadp: XXIIII; E nadp: O Swatym Appollonowi, gefſto z gednoho czertha wyhnal; AC przywedu, E prziwedli; E byl. — 2. AC Appollo; D přesm: Opatu Appolony; E czekali; A m. ti: ny ti (ch. pís.); ACE obš: giefsto gieyg; E bylij. — 3. ACE přesm: ſwaty starziecz; ACE k sch. — 4. ACE Tehdy; ACE přesm: ſtarziecz gym; E odpowiediel. — 5. A moh; E ústavně sch; E bylij; E m. přivedli: przineſli. — 6. E obš: vſtawnie poczeli; ACE m. starati: Starcze (spr.); ACE m. a pro- siece svatého starce: proſyti (spr.); ACE Wſfak. — 7. E vſlyfſel; ACE m. a: Ale; A we mie; AE obš: a naſſeho. — 8. CE kazal; E přesm: weň (sic!, tak v E m. ven
123 52a Y widiff, zet mam mnoho neduhvow y boleſtíj A tak dluho3). teto ſluzie ſwe, Il Gefſtot mi gest p twe gmie poſluhowala, Racz giei duostogny od- platu datí, Iakozs raczil ſlibití tiem wſſiem, geſſto ſu nemocnym a chudym 15 y nedoſtatecznym p twe meno ſwu ſluzbu vczíníli a vkazali. A kdyz bieſſe bliz k geho ſkonczeníj, Sgídechu ſye k nemu ſwietij starcy y bratrzie z klaſſ- tera. Y wecye k ním ſtarzec: Pſſymt was, mílíj otcy ſwíetíj y míla bratrzíe, kdyzt vmru, abyſſte, wezmuce hvol my, y wtekli w row mvog. A puſtí-lit ratoleſl a owoce ponese, Tehdy wiezte, zet sem newinen tu panny, gefstot 20 mí geſt ſluzila p gmíe bozie. A paklit neda z ſebe wietwie aní owocye, tehdyt ſem gíj winen. A kdyz ſwaty ſtarzec ſníjde A podle geho przika- zanie wteknv geho hvol w row geho, A tu puſtí ratoleſli Y owoce da ſwym czaſem. A tomv ſye wſlícní podíwíchu a bohu chwalu wzdachu. A k tomu díwu mnozy lide przíſſedíſe z gínych wlaſtíj, y wzdawachu chwalu bohu. A to drziewo my ſmy wídielí. A take ſmy z toho boha chwalili, Genz oſtrzíeha wſſiech tiech, kterziz gemu ſluzie w ſpwedlnoſti a cziſtym ſrdcem. 25 R. III, č. 25. 52b (Ednoho czaſu przíwedechu gednoho, Genz bieſſe bíeſem poſyedeny, k ſwatemu Apollony opatu. A kdyz trzi dní czekachu ti, geſſto biechu przíwedlí, Aby ten ſtarzec ſwaty modlitbu wzdal k bohu a wypudił diabla z toho czlowíeka, Tu gím ſtarzec odpowiedie, Ze neníe dvostogen toho, by mohl díably wyhonítí. A kdyz vſtawníe tí, gefto geí bíechu przíwedlí, pocziechu ſtaratí ſ welikym placzem, a pſyece ſwateho ſtarcye, Awſſakz vſlyſſie gích pſbu. A kdyz we gmie bozíe, naſſeho ſpaſytele Iezukryſta, kaza bíeſu wen a rzka: Wygdi, dufſe zly II A neczíty, z bozíeho ſtworzeníe, a) -o nadeps. 12. ACE ó sch; C m. Hospodine: Gezukryfte pane (nadeps.); ACE tobie. — 13. AE m. vidíš: wiefs, lat. vides. — 14. DCE gmeno. — 15. AE a chudým sch. — 16. AE i nedostatečným sch; D obš: gmeno ſwate; ACE učinili a sch; E bylo. — 17. E blize; CE ſefſli ſu (E sch.) fie; AE světí sch; A i sch. — 18. E obš: Starzecz nemoczny; ACE Proſym; ACE milí sch; DCE otczowe; E milij bratrzy. — 19. D obš: 1a vmru; D obš: wtekly gij; DAC hrob; E přesm: w moy hrob; C a sch. — 20. DACE rato- leſti; ACE přesm: poneſe-ly (CE poneſe) owocze; ACE tehdy sch. — 21. DCE gmeno; ACE a sch. — 22. AE tehdy; E sffiel; ACE a sch. — 23. C wtekly; A hul; DACE hrob; E jeho sch; ACE m. a: y; D m. tu: ta, ACE sch; E puſtila; DACE ratoleſti; E dala. — 24. ACE m. a tomu : az ; D wſſichnij, ACE wſſyczkny; E podiwilij; E wzdalij; AC m. a: A pak, E A pak potom. — 25. A divu sch; ACE m. mnozí lidé přišedše z jiných vlastí: z blyznych (C blyzſſich) wlaſty mnozy przyſſedſſe; ACE i sch; AC wzdachu, E wzdali. — 26. ACE také sch; ACE přesm: boha ſmý z toho; ACE po- chwalyl. — 27. ACE těch sch; ACE geffto; ACE a sch. R. III, č. 25. 1. C má nadp: XXIIII; E nadp: O Swatym Appollonowi, gefſto z gednoho czertha wyhnal; AC przywedu, E prziwedli; E byl. — 2. AC Appollo; D přesm: Opatu Appolony; E czekali; A m. ti: ny ti (ch. pís.); ACE obš: giefsto gieyg; E bylij. — 3. ACE přesm: ſwaty starziecz; ACE k sch. — 4. ACE Tehdy; ACE přesm: ſtarziecz gym; E odpowiediel. — 5. A moh; E ústavně sch; E bylij; E m. přivedli: przineſli. — 6. E obš: vſtawnie poczeli; ACE m. starati: Starcze (spr.); ACE m. a pro- siece svatého starce: proſyti (spr.); ACE Wſfak. — 7. E vſlyfſel; ACE m. a: Ale; A we mie; AE obš: a naſſeho. — 8. CE kazal; E přesm: weň (sic!, tak v E m. ven
Strana 124
124 Odpowiedie gemu bies a rzka: Iat kazaním mocy waſſeho iezukryſta wygdu. 10 Ale powiez mi tuto rzícz, gefſtoi we czteníj pſana: Kterzíj ſu kozlí a kterzij owcye? Tu gemu ſtarzec odpowiedíe a rzka: kozli ſu hrzieſſnícy, a ſa ſem geden hrziefſnik mezy nimi, genz sem mnohymi hrziechy winen; Ale owcye boha znagíj a bvoh owcye, ktere ſu geho. Tehdy zly duch zawola welikym hlaſem a rzka:P twu tíchoft owſſem dele ſ tebu ſtatí nemohu. Y wygíde 15 z toho czlowieka, gehoz bieſſe poſyedl. To wíduce ti, geſſto przi tom brechu, Wzdachu chwalu panv bohu. Ake ſwietij otcy pwiechu, Ze bieſſe na te puſſtí, gezto fivowe syche, geden mnich. A kdyz biesse przissel nawsstiewat bratrzij tiech, gessto prziebywachu na tom mieſtíe, genz ſlvowe celha, kdezto mníſſkowe przie- bywachu rvozno od ſebe kazdy oblaſſt w ſwe peleſſí, A kdyz w tu dobu 5 nebieſſe peleſſie pzdne, W niez by prziebywal, geden z ſwatych otcvow míegíeíle pzdnu peleff. Ten my gi da a rzka: W teto nyníe pobud, az ſobie gine dobudeſſ. A kdyz geho nawſftiewowachu mnozy bratrzie, A za- dagíc ſlyſſietí od neho bozieho ſlowa o wiecznem ſpaſeníj, Aneb miegieſſe zwlaſſtnij míloſt od boha, Aby mlvwil o wiecznem ſpaſeníj: To vzrziew ten 10 starzec, genz mv bieſſe pelef dal, aby w níe prziebywal, Tu gemu poczie zawidieti a hniewy welikymi wecye: Ia tuto prziebywam mnoho czaſvow na tomto míeſtíe, Awffak ke mníe nechodie bratrzíe, Nez welmi zrziedka ſye nahodíj; Ale k tomuto na wſſaky den mnoho bratrzíj chodíj. Tu wecye k ſwemu mlazſſiemu a rzka: Gdí k nemu I A rcy gemu, at de z me peleffie, 53a 15 nebot mi gíe geſt potrzieba. A kdyz przigide ten btr mlazſſíj, k nemuzto bieſſe poſlan, Y wecye k nemu a rzka: Kazalt mí otazatí tebe mvog opat, R. III, č. 26. několikrát) biefu; C a sch; ACE zlý a sch. — 9. E Odpowiediel: E ját sch. — 10. B rzícz!, DCE rzecz, A rziecz; DACE gefsto gt; E pfano; AE m. kozli: koly kozly. — 11. ACE Tehdy; E odpowiediel; ACE a řka sch. — 12. AE hřiechy sch. — 13. ACE m. Boha znají a Buoh ovcě: buoh zna; AE genz, C kterziz; A zwola, E zwolal. — 14. A přesm: ſtati ſ tebu; E wygde. — 15. E byl; AE ti sch; E byli. — 16. E wzdali; AC m. chválu Pánu Bohu: chvalu bohu, E bohu chwalu. R. III, č. 26. 1. C má nadp: XXV. kaa; E nadp: O gednom starczy, geſſto geho opat chtel z peleſſe wyhnati; ACEF m. také: Tak ; AE ſwati; DCF otczowe; E prawili; E byl; ACF přesm. a obš: na puſſczy (CF puſfti) na te. — 2.AEF Scythie, C Stichie; E byl; B nawſstiewat!, DACEF nawfftiewowat; E přesm: tech bratrow. — 3.C przebywali; CEF geſſto. — 4. E przebywali; A m. oblášť: obaſſcz y(!), E oblafſcz; AE m. v tu dobu: tu dobu. — 5. E nebylo; A prazdny; ACEF m. otcuov: ſtarczuow. — 6. E gmiel; AEF obš: gednu prazdnu; ACF m. ten mu ji da: ten gemu da gy, E ten gij gemu dal; ACEF m. pobud: bud. — 7. A a sch; E nawfftiewowali; ACEF a sch. — S. ACF m. božieho slova: bozie ſlowo, E bozieho ſlowa navczenie; E gmiel. — 9. A obwlaſtny, CEF oblaſſtni; ACF přesm: od boha miloſt. — 10. ACEF přesm: byſſe (E byl) gemu; Fm. tu: ý, ACE sch; DACEF přesm: pocže gemu. — 11. A welkymi. — 12. ACEF m. avšak ke mně nechodie: a nechodie ke mnie; ACEF rziedko. — 13. ACEF sě sch; CEF nahodu; ACEF m. tomuto: tomu (CF tomuto) temierz (F temerz, E teymierz); A kazdý; E bratruow; ACEF Tehdy. — 14. AE mladffiemu; ACEF a řka sch; AE a rci sch; ACEF jemu sch. — 15. ACEF přesm: gest gy; CF potrzebie; E prziſfel; F bratr sch; AE mladſſy; ACEF obš: k bratru k nemuzto. — 16. E byl; ACEF i sch;
124 Odpowiedie gemu bies a rzka: Iat kazaním mocy waſſeho iezukryſta wygdu. 10 Ale powiez mi tuto rzícz, gefſtoi we czteníj pſana: Kterzíj ſu kozlí a kterzij owcye? Tu gemu ſtarzec odpowiedíe a rzka: kozli ſu hrzieſſnícy, a ſa ſem geden hrziefſnik mezy nimi, genz sem mnohymi hrziechy winen; Ale owcye boha znagíj a bvoh owcye, ktere ſu geho. Tehdy zly duch zawola welikym hlaſem a rzka:P twu tíchoft owſſem dele ſ tebu ſtatí nemohu. Y wygíde 15 z toho czlowieka, gehoz bieſſe poſyedl. To wíduce ti, geſſto przi tom brechu, Wzdachu chwalu panv bohu. Ake ſwietij otcy pwiechu, Ze bieſſe na te puſſtí, gezto fivowe syche, geden mnich. A kdyz biesse przissel nawsstiewat bratrzij tiech, gessto prziebywachu na tom mieſtíe, genz ſlvowe celha, kdezto mníſſkowe przie- bywachu rvozno od ſebe kazdy oblaſſt w ſwe peleſſí, A kdyz w tu dobu 5 nebieſſe peleſſie pzdne, W niez by prziebywal, geden z ſwatych otcvow míegíeíle pzdnu peleff. Ten my gi da a rzka: W teto nyníe pobud, az ſobie gine dobudeſſ. A kdyz geho nawſftiewowachu mnozy bratrzie, A za- dagíc ſlyſſietí od neho bozieho ſlowa o wiecznem ſpaſeníj, Aneb miegieſſe zwlaſſtnij míloſt od boha, Aby mlvwil o wiecznem ſpaſeníj: To vzrziew ten 10 starzec, genz mv bieſſe pelef dal, aby w níe prziebywal, Tu gemu poczie zawidieti a hniewy welikymi wecye: Ia tuto prziebywam mnoho czaſvow na tomto míeſtíe, Awffak ke mníe nechodie bratrzíe, Nez welmi zrziedka ſye nahodíj; Ale k tomuto na wſſaky den mnoho bratrzíj chodíj. Tu wecye k ſwemu mlazſſiemu a rzka: Gdí k nemu I A rcy gemu, at de z me peleffie, 53a 15 nebot mi gíe geſt potrzieba. A kdyz przigide ten btr mlazſſíj, k nemuzto bieſſe poſlan, Y wecye k nemu a rzka: Kazalt mí otazatí tebe mvog opat, R. III, č. 26. několikrát) biefu; C a sch; ACE zlý a sch. — 9. E Odpowiediel: E ját sch. — 10. B rzícz!, DCE rzecz, A rziecz; DACE gefsto gt; E pfano; AE m. kozli: koly kozly. — 11. ACE Tehdy; E odpowiediel; ACE a řka sch. — 12. AE hřiechy sch. — 13. ACE m. Boha znají a Buoh ovcě: buoh zna; AE genz, C kterziz; A zwola, E zwolal. — 14. A přesm: ſtati ſ tebu; E wygde. — 15. E byl; AE ti sch; E byli. — 16. E wzdali; AC m. chválu Pánu Bohu: chvalu bohu, E bohu chwalu. R. III, č. 26. 1. C má nadp: XXV. kaa; E nadp: O gednom starczy, geſſto geho opat chtel z peleſſe wyhnati; ACEF m. také: Tak ; AE ſwati; DCF otczowe; E prawili; E byl; ACF přesm. a obš: na puſſczy (CF puſfti) na te. — 2.AEF Scythie, C Stichie; E byl; B nawſstiewat!, DACEF nawfftiewowat; E přesm: tech bratrow. — 3.C przebywali; CEF geſſto. — 4. E przebywali; A m. oblášť: obaſſcz y(!), E oblafſcz; AE m. v tu dobu: tu dobu. — 5. E nebylo; A prazdny; ACEF m. otcuov: ſtarczuow. — 6. E gmiel; AEF obš: gednu prazdnu; ACF m. ten mu ji da: ten gemu da gy, E ten gij gemu dal; ACEF m. pobud: bud. — 7. A a sch; E nawfftiewowali; ACEF a sch. — S. ACF m. božieho slova: bozie ſlowo, E bozieho ſlowa navczenie; E gmiel. — 9. A obwlaſtny, CEF oblaſſtni; ACF přesm: od boha miloſt. — 10. ACEF přesm: byſſe (E byl) gemu; Fm. tu: ý, ACE sch; DACEF přesm: pocže gemu. — 11. A welkymi. — 12. ACEF m. avšak ke mně nechodie: a nechodie ke mnie; ACEF rziedko. — 13. ACEF sě sch; CEF nahodu; ACEF m. tomuto: tomu (CF tomuto) temierz (F temerz, E teymierz); A kazdý; E bratruow; ACEF Tehdy. — 14. AE mladffiemu; ACEF a řka sch; AE a rci sch; ACEF jemu sch. — 15. ACEF přesm: gest gy; CF potrzebie; E prziſfel; F bratr sch; AE mladſſy; ACEF obš: k bratru k nemuzto. — 16. E byl; ACEF i sch;
Strana 125
125 kak ſye maſſ; Nebt gest ſlyffal, by ty byl nemocen. Tehdy gemu wzkaza a rzka: Ps za míe boha otcze; welmít míe bolíj zaludek. Wratíw ſye mlazſſíj vozeník, y wecye ſwemu opatu a rzka: Twet miloſtí welmi pſy, Aby gemu dal za dwa neb za trzí dní przíebytí, Zdat by mohl ſobie gíne 20 peleſſie dobytí. Opiet po trziech dnech poſla k nemu ſweho mlazíſieho a rzka: Gdíz k nemu, at ſye berze wen z peleſſie; A paklit bude dele odwlacziti, zet geí wyzenv, a tepa geí holíj. A doſſed k tomu giſtemu btru ten mlazſſij, y wecye gemu a rzka: Opat mí geft ſmuten p twe nedu- zeníe; A protot mie geſt poſlal k tobie, a chtie zwiedieti, kterak ſye maſſ, 25 To ten bratr vſlyſfaw, wecye: z toho gemu diekugí, ze ma za míe tbu; Alewſſak ſkrzye modlitbu mam ſye lepe. A wratíw ſye vczeník ten mlazſſíj, y wecye ſwemu opatowi: Geſſtet pſy tebe, aby geho nechal do nediele, a ynhedt wen pvogde. Tu kdyz by w nedieli, a on negide z peleſſie, Tehdy, wzem zaworu weliku ten opat, ſ weliku zlobu gíde, a chtie gei 30 wyhnatí, a tepa gei, z peleſſie. A prziſtupíw mlazíſij, Y wecye: kazeſſ-li otcze, at 1a pvogdu naprzied k nemu, at opatrzím, ſu-lit kterzíj bratrzíe v neho, At by potom, vzrziece te, ſnadt by porokowalí? Tehdy ten vozeník gide naprzied do peleſsie, y wecye gemu: Mvoi opat gde k tobie a chtíe tebe nawſtiewití; A ty, ſpieſſníe wygda, wzdaiz gemu dieku, Nebot p we- 35 liku míloſt k tobie gde. Tu on wſtaw y biezie pti nemu. A takz gei vzrzie, 53b Drziewe, nez przigide blizko, Y pade na zemí, gemu Il ſye klníegie a díe- ACEF a řka sch; ACEF kazal; D přesm: tebe otazati. — 17. ACE m. kak: abych (E at bych) wzwiediel kako (CE kterak), DF kterak; AE obš: ty fie ; AE Nebot, CF Nebo; E ſlyffel; DF m. by ty byl: ze by byl; CEF wzkazal. — 18. E mne; E mne; F obš: a Wratyw Sie. — 19. E mladſfy, A madffy (!); ACF powiedie, E powiediel; ACEF Twe; AE welmi sch. — 20. ACF m. zdat: at, E az. — 21. ACEF obš: Tehdy opiet; CEF poſlal; AE mladfſeho. — 22. ACEF Gdý; ACEF m. k ňemu: a to gemu powiez; ACEF přesm: wen berzie; ACEF m. a paklit bude: Bude-lyt; ACEF dale. — 23. A odwlaczeti, D prodlewati, C prodliti, F odwlaczity neb prodlity; ACEF a sch; E tepucze; E jej sch; ACE a sch. — 24. E mladffy, A madffy (!); ACEF i sch; ACEF a řka sch; ACEF m. mi: muoyg, lat. meus. — 25. ACEF proto; E mne; ACEF k tobě a sch; E chticz; ACEF m. kterak: dobrzie-ly. — 26. ACEF přesm: vſlyffaw (E vſly- ffew) ten bratr; A obš: wecze gemu; A jemu sch; DE peczij, CF pecže. — 27. ACEF obš: geho modlytwu (CF modlitbu); ACE a sch; E wratiwffy; E učeník sch; ACE přesm: mladíſy (C mlazffy) ten; F přesm: mlazíſy vczedlnik ten. — 28. ACEF m. i: Opiet; ACEF svému sch. — 29. ACF ynhed, E yhned; Fpude; ACEF Tehdy; C kdy; CEF bylo; ACEF on sch; CF neffel, E neffiel; ACEF m. z: wen z. — 30. ACEF tehdy sch; Ewzaw; D zlosti; F ssel gest, E ssiel; ACEF a sch; ACEF geho. — 31. DE a sch; E tepucze, A byti, D sch; DACEF jej sch; ACEF a sch; ACF obš: mladſſy (C mlazſſy, F mlazſſie) geho, E geho mladſſy; ACEF i sch. — 32. ACEF já sch; E přesm: k niemu naprzed; ACEF m. at: a; ACF gſu-ly, E gestlijze gfu. — 33. ACF m. u ňeho: k niemu przyfſlý; E m. kteří bratří u ňeho: k niemu kterzy bratrzy prziffly; ACF m. ať by potom: aby zda, E aby ſnad tre; E tě sch; ACEF m. snadť by: ſnad (E sch.) pak (EF sch.) potom by tobie. — 34. F ſſed, C ſſel, E ſfiel; AE m. napřěd: naprzied przied nym; ACEF a sch; E chtiecz. — 35. F m. tebe: tie; ACEF a ty sch; ACEF přesm: wygda ſpieſſe (E spiſſe); E dieky. — 36. ACEF Tehdy; ACEF on sch; CF biezal, E biezel; A m. nemu: gemu; AE a sch; ACEF geho; E vzrzel. — 37. ACEF nezly; ACF m. přijíde blízko: bieſſe blyzko, E blizko byl; ACF
125 kak ſye maſſ; Nebt gest ſlyffal, by ty byl nemocen. Tehdy gemu wzkaza a rzka: Ps za míe boha otcze; welmít míe bolíj zaludek. Wratíw ſye mlazſſíj vozeník, y wecye ſwemu opatu a rzka: Twet miloſtí welmi pſy, Aby gemu dal za dwa neb za trzí dní przíebytí, Zdat by mohl ſobie gíne 20 peleſſie dobytí. Opiet po trziech dnech poſla k nemu ſweho mlazíſieho a rzka: Gdíz k nemu, at ſye berze wen z peleſſie; A paklit bude dele odwlacziti, zet geí wyzenv, a tepa geí holíj. A doſſed k tomu giſtemu btru ten mlazſſij, y wecye gemu a rzka: Opat mí geft ſmuten p twe nedu- zeníe; A protot mie geſt poſlal k tobie, a chtie zwiedieti, kterak ſye maſſ, 25 To ten bratr vſlyſfaw, wecye: z toho gemu diekugí, ze ma za míe tbu; Alewſſak ſkrzye modlitbu mam ſye lepe. A wratíw ſye vczeník ten mlazſſíj, y wecye ſwemu opatowi: Geſſtet pſy tebe, aby geho nechal do nediele, a ynhedt wen pvogde. Tu kdyz by w nedieli, a on negide z peleſſie, Tehdy, wzem zaworu weliku ten opat, ſ weliku zlobu gíde, a chtie gei 30 wyhnatí, a tepa gei, z peleſſie. A prziſtupíw mlazíſij, Y wecye: kazeſſ-li otcze, at 1a pvogdu naprzied k nemu, at opatrzím, ſu-lit kterzíj bratrzíe v neho, At by potom, vzrziece te, ſnadt by porokowalí? Tehdy ten vozeník gide naprzied do peleſsie, y wecye gemu: Mvoi opat gde k tobie a chtíe tebe nawſtiewití; A ty, ſpieſſníe wygda, wzdaiz gemu dieku, Nebot p we- 35 liku míloſt k tobie gde. Tu on wſtaw y biezie pti nemu. A takz gei vzrzie, 53b Drziewe, nez przigide blizko, Y pade na zemí, gemu Il ſye klníegie a díe- ACEF a řka sch; ACEF kazal; D přesm: tebe otazati. — 17. ACE m. kak: abych (E at bych) wzwiediel kako (CE kterak), DF kterak; AE obš: ty fie ; AE Nebot, CF Nebo; E ſlyffel; DF m. by ty byl: ze by byl; CEF wzkazal. — 18. E mne; E mne; F obš: a Wratyw Sie. — 19. E mladſfy, A madffy (!); ACF powiedie, E powiediel; ACEF Twe; AE welmi sch. — 20. ACF m. zdat: at, E az. — 21. ACEF obš: Tehdy opiet; CEF poſlal; AE mladfſeho. — 22. ACEF Gdý; ACEF m. k ňemu: a to gemu powiez; ACEF přesm: wen berzie; ACEF m. a paklit bude: Bude-lyt; ACEF dale. — 23. A odwlaczeti, D prodlewati, C prodliti, F odwlaczity neb prodlity; ACEF a sch; E tepucze; E jej sch; ACE a sch. — 24. E mladffy, A madffy (!); ACEF i sch; ACEF a řka sch; ACEF m. mi: muoyg, lat. meus. — 25. ACEF proto; E mne; ACEF k tobě a sch; E chticz; ACEF m. kterak: dobrzie-ly. — 26. ACEF přesm: vſlyffaw (E vſly- ffew) ten bratr; A obš: wecze gemu; A jemu sch; DE peczij, CF pecže. — 27. ACEF obš: geho modlytwu (CF modlitbu); ACE a sch; E wratiwffy; E učeník sch; ACE přesm: mladíſy (C mlazffy) ten; F přesm: mlazíſy vczedlnik ten. — 28. ACEF m. i: Opiet; ACEF svému sch. — 29. ACF ynhed, E yhned; Fpude; ACEF Tehdy; C kdy; CEF bylo; ACEF on sch; CF neffel, E neffiel; ACEF m. z: wen z. — 30. ACEF tehdy sch; Ewzaw; D zlosti; F ssel gest, E ssiel; ACEF a sch; ACEF geho. — 31. DE a sch; E tepucze, A byti, D sch; DACEF jej sch; ACEF a sch; ACF obš: mladſſy (C mlazſſy, F mlazſſie) geho, E geho mladſſy; ACEF i sch. — 32. ACEF já sch; E přesm: k niemu naprzed; ACEF m. at: a; ACF gſu-ly, E gestlijze gfu. — 33. ACF m. u ňeho: k niemu przyfſlý; E m. kteří bratří u ňeho: k niemu kterzy bratrzy prziffly; ACF m. ať by potom: aby zda, E aby ſnad tre; E tě sch; ACEF m. snadť by: ſnad (E sch.) pak (EF sch.) potom by tobie. — 34. F ſſed, C ſſel, E ſfiel; AE m. napřěd: naprzied przied nym; ACEF a sch; E chtiecz. — 35. F m. tebe: tie; ACEF a ty sch; ACEF přesm: wygda ſpieſſe (E spiſſe); E dieky. — 36. ACEF Tehdy; ACEF on sch; CF biezal, E biezel; A m. nemu: gemu; AE a sch; ACEF geho; E vzrzel. — 37. ACEF nezly; ACF m. přijíde blízko: bieſſe blyzko, E blizko byl; ACF
Strana 126
126 kugíe gemu a rzka: Odplatt bvoh, nagmílegſfíj otcze, wíecznv odplatu w nebeſkem ieruzalemíe mezy ními p tu peleſs, geſſtoſ mi gie poprzal, 40 Abych w nie bohu ſluzil. A vſlyſſaw to ten ſtarzec, przígie ſkruſſeníe. A powrh hvol, bieziew y gie ſye geho obgímatí y cyelowati. A poczie gei zwatí do ſwe peleffie, Aby, ſ ním bohu diekugie, y przigal ſ ním pokrm. Tu zawola ſtarzec ſweho mlazſſieho y otaza geho a rzka: Powiez mí, mvog ſynaczku, rzekl-lis byl bratru o peleſſi co, geſſtot ſem byl przi- kazal? Tehdy ten vczeník wecye gemu: Zagíste, mvog mily pane, Zet ſem p pokoru, gíjz mam vkazatí tobie tako ſwemu panu y otcy, Nict ſem ne- powiedal gemu, kdyzſ míe poſyelal k nemu; Aní ſem co z toho gemu rziekal, cozs gemu wzkazowai. To vſlyſſaw ſtarzec, ynhed ſye pokloní ſwemu vczeníku a rzka: Po dneſſníj deň bud ty mvog ſtaroſta, a 1at budu 50 twuog vczeník; Aneb ſkrzye twu ſkrownv a miloſtiwu opatrnoſt a ſkrzye twe ſkutky opatrne a dobrotíwe Mu duſſi y tohoto bratra z hrzieſſneho oſydla nas hoſpodín rezuſkryſtus raczil zpſtití. O, kakt geſt byl przie- ſwateho vmyſla ten vczeník, Genz v miloſtí bozíe bieſſe rozníecen, Ze tak milowaſe opata ſweho A byl tem welmí ſmuten a bogie ſye, by geho 55 otec duchowníj ſkrzye hniewíwu zawít nemíel ſkody, Aby neztratil trech dobrych ſkutkuow, w nichzto geſt vſylowal z ſwe mladoſtí w utrpeníj y na bozie ſluzbie! A proto geſt dal gemu hoſpodín swu míloſt, Aby v wiecz- nem pokogí ſpolu ſye weſelilí. 45 a TAke otcy ſwietíj Pwiechu o vczedlníku pawla opata, Gemuzto vcze- níku ian diechu, Neb on biefſe tak tichy y pokorny, ze li take, kdyz 54a i sch; E padl; B klnfegie!, DACEF klaniege. — 38. AE Oplat. — 39. C přesm: w Geru- zalemie nebeſkem; ACEF m. mezi nimi: mezi wſemý ſwatymy a dayt (E dayzt) ſlawný prziebytek mezy nymy (spr.); ACE przial, F prziel. — 40. A m. v nie: w niem (nespr.); ACEF a sch; E vflyffiew: EF prziyal. — 41. E m. povrh huol: powrhl za- woru; F biezie, E biezel, C y biežal; CE yal fie; ACEF m. i: a ; ACEF m. a: y ; F m. počě: ge fie. — 42. ACEF geho; ACEF m. do své pelešě: do peleſſe (CF pelefsy) do (E sch.) ſwe; ACEF i sch. — 43. ACEF m. přijal s ním pokrm: pokrm przygel (CEF prziyal); ACEF m. tu: Pak; E zawolal; ACEF obš: ten starziecz; AE mladfsieho; CEF otazal; E m. a řka: y wecze, AC sch. — 44. ACF m. mi: mi, wecze; ACEF muoj sch; C přesm: byl czo bratru o peleſſy. F czo byl bratru o peleſfie; AE řekl-lis byl bratru o peleši co sch. (nespr.); AE m. ještoť: yakz. — 45. E jemu sch; ACEF m. žet: prawyt (CEF prawimt), ze; ACEF sem sch. — 46. AE gijzt, CF kteruz; A m. mám: nam (ch. pís.); A m. otci: czoſy (ch. opis.); ACEF nycz. — 47. D m. nepoviedal jemu: gemu nepowiediel, ACEF tobie neodpowiedal, lat. respondere tibi; E mne ; ACEF přesm: k niemu poſylal (E poſlal); E aniz; E co sch; ACEF z sch; E toho sch; E obš: gemu czo. — 48. E vſlyffel, E poklonil. — 49. F a sch; B deň! — 50. AE Neb; A ſkrowu (ch. pís.). — 51. A ch. pís: ſkrze twe ſkutky a ſkrze twe ſkutký; ACEF opatrné a sch; A m.z: y z. — 52. ACEF naſs; ACEF m. ráčil: nas geſt raczyl; A kako, DCEF kterak; ACEF byl sch. — 53. ACEF m. ten: byl ten; E byl. — 54. E milowal ; CF a sch; AE smuczen; ACEF a sch. — 57. E přesm: gemu hoſpodin dal, D gemu dal hoſpodin. R. III, č. 27. 1. C má nadp.: XXVI; E nadp: O swatem Ianie, gessto lwiczy Diwoku prziwedl do klafſtera; AE přesm: Swati otczy, C ſwieti otczowe; E prawili; ACE m. Pavla: ſwateho Pawla. — 2. DACE učeníku sch; E rziekalij; ACE m. neb: R. III, č. 27.
126 kugíe gemu a rzka: Odplatt bvoh, nagmílegſfíj otcze, wíecznv odplatu w nebeſkem ieruzalemíe mezy ními p tu peleſs, geſſtoſ mi gie poprzal, 40 Abych w nie bohu ſluzil. A vſlyſſaw to ten ſtarzec, przígie ſkruſſeníe. A powrh hvol, bieziew y gie ſye geho obgímatí y cyelowati. A poczie gei zwatí do ſwe peleffie, Aby, ſ ním bohu diekugie, y przigal ſ ním pokrm. Tu zawola ſtarzec ſweho mlazſſieho y otaza geho a rzka: Powiez mí, mvog ſynaczku, rzekl-lis byl bratru o peleſſi co, geſſtot ſem byl przi- kazal? Tehdy ten vczeník wecye gemu: Zagíste, mvog mily pane, Zet ſem p pokoru, gíjz mam vkazatí tobie tako ſwemu panu y otcy, Nict ſem ne- powiedal gemu, kdyzſ míe poſyelal k nemu; Aní ſem co z toho gemu rziekal, cozs gemu wzkazowai. To vſlyſſaw ſtarzec, ynhed ſye pokloní ſwemu vczeníku a rzka: Po dneſſníj deň bud ty mvog ſtaroſta, a 1at budu 50 twuog vczeník; Aneb ſkrzye twu ſkrownv a miloſtiwu opatrnoſt a ſkrzye twe ſkutky opatrne a dobrotíwe Mu duſſi y tohoto bratra z hrzieſſneho oſydla nas hoſpodín rezuſkryſtus raczil zpſtití. O, kakt geſt byl przie- ſwateho vmyſla ten vczeník, Genz v miloſtí bozíe bieſſe rozníecen, Ze tak milowaſe opata ſweho A byl tem welmí ſmuten a bogie ſye, by geho 55 otec duchowníj ſkrzye hniewíwu zawít nemíel ſkody, Aby neztratil trech dobrych ſkutkuow, w nichzto geſt vſylowal z ſwe mladoſtí w utrpeníj y na bozie ſluzbie! A proto geſt dal gemu hoſpodín swu míloſt, Aby v wiecz- nem pokogí ſpolu ſye weſelilí. 45 a TAke otcy ſwietíj Pwiechu o vczedlníku pawla opata, Gemuzto vcze- níku ian diechu, Neb on biefſe tak tichy y pokorny, ze li take, kdyz 54a i sch; E padl; B klnfegie!, DACEF klaniege. — 38. AE Oplat. — 39. C přesm: w Geru- zalemie nebeſkem; ACEF m. mezi nimi: mezi wſemý ſwatymy a dayt (E dayzt) ſlawný prziebytek mezy nymy (spr.); ACE przial, F prziel. — 40. A m. v nie: w niem (nespr.); ACEF a sch; E vflyffiew: EF prziyal. — 41. E m. povrh huol: powrhl za- woru; F biezie, E biezel, C y biežal; CE yal fie; ACEF m. i: a ; ACEF m. a: y ; F m. počě: ge fie. — 42. ACEF geho; ACEF m. do své pelešě: do peleſſe (CF pelefsy) do (E sch.) ſwe; ACEF i sch. — 43. ACEF m. přijal s ním pokrm: pokrm przygel (CEF prziyal); ACEF m. tu: Pak; E zawolal; ACEF obš: ten starziecz; AE mladfsieho; CEF otazal; E m. a řka: y wecze, AC sch. — 44. ACF m. mi: mi, wecze; ACEF muoj sch; C přesm: byl czo bratru o peleſſy. F czo byl bratru o peleſfie; AE řekl-lis byl bratru o peleši co sch. (nespr.); AE m. ještoť: yakz. — 45. E jemu sch; ACEF m. žet: prawyt (CEF prawimt), ze; ACEF sem sch. — 46. AE gijzt, CF kteruz; A m. mám: nam (ch. pís.); A m. otci: czoſy (ch. opis.); ACEF nycz. — 47. D m. nepoviedal jemu: gemu nepowiediel, ACEF tobie neodpowiedal, lat. respondere tibi; E mne ; ACEF přesm: k niemu poſylal (E poſlal); E aniz; E co sch; ACEF z sch; E toho sch; E obš: gemu czo. — 48. E vſlyffel, E poklonil. — 49. F a sch; B deň! — 50. AE Neb; A ſkrowu (ch. pís.). — 51. A ch. pís: ſkrze twe ſkutky a ſkrze twe ſkutký; ACEF opatrné a sch; A m.z: y z. — 52. ACEF naſs; ACEF m. ráčil: nas geſt raczyl; A kako, DCEF kterak; ACEF byl sch. — 53. ACEF m. ten: byl ten; E byl. — 54. E milowal ; CF a sch; AE smuczen; ACEF a sch. — 57. E přesm: gemu hoſpodin dal, D gemu dal hoſpodin. R. III, č. 27. 1. C má nadp.: XXVI; E nadp: O swatem Ianie, gessto lwiczy Diwoku prziwedl do klafſtera; AE přesm: Swati otczy, C ſwieti otczowe; E prawili; ACE m. Pavla: ſwateho Pawla. — 2. DACE učeníku sch; E rziekalij; ACE m. neb: R. III, č. 27.
Strana 127
127 gemu geho opat rozkazowaſſe kteruz koli wiec neſnadnv, w niwczemz gemu neodpowiedafſe Aní reptal w ſobie, iako nechtie vczínítí. Pak kdyz budieſſe ſkotſkeho hnogie potrzieba w klafſterziea), Tu geí opat poſlaſſe na gedno mieſto odtowad nedaleko, Aby tu hnogie ſkocſkeho dobyl a przíneſi gei do klaſſtera takz moha naiſpieſs. A tu na tom míeſtie bieſſe lwícye welmí zla. Tehdy ten ſwaty tan, vczeník ſwateho pawla, po rozka- zanij gdieſſe ſweho opata. A kdyz giz chtíeſſe gítí, y wecye ſwemu opatu a rzka: Otcze, od mnohych ſem ſlychal, ze geſt tu zla lwícye. Tehdy ſtar- 10 zec iako ſſpilegie y wecye gemu: Pobiehne-lit na tie, drziz gí a, ſwiezie gí, prziwediz gi ſ ſebu. A kdyz k weczeru przigide na to mieſto, Tu wybiehſſi lwicye y oda ſye nan. Tu on, popad gí, y chtiefſe gí drzieti. Tehdy lwicye, wytrhſſy ſye gemu z ruku, y pobieze. A on take za níj pobieze, a rzka k níe: Mvog opat mníe geſt przikazal, Abych tie ſwiezie y dowedi k nemu. 15 Tehdy lwícye ynhed ſta. A on gi popad y wede gi ſ ſebu do klaſſtera. Ale ze ſye bieſle przipozdil na cyeſtie, Y miegiefſe zan peczí geho opat. A w tu dobu pogide ten vczeník, a weda lwicy ſwazanu. Vzrziew to ſtarzec, y podíwí ſye a bohu wzda chwalu. Pak ten vczeník wecye: Tot ſem, otcze, lwicy prziwedl, iakozſ mí kazal. Tu ſtarec, chtíe ſkrotíti myſl ſweho vcze- 20 níka, aby ſye nechlubil na ſrdcy p ten czín, y wecye gemu a rzka: Iakezs ſam nemudry, Takezs nemudre zwierzie prziwedl. Nahle rozwiezie gí, puſtiz gí, at biezíj na ſwe mieſto! 5 R. III, č. 28 (Eden ſwaty starzec poſlal ſweho vczeníka, aby wody naſtrziel. A bieſſe daleko wazna ſtudnícye od gich peleſſie. Y zapomanub) wzyetí pwazka, a) k- nadeps. pozd. b) z- nadeps. později. ze; ACE on sch: E byl; ACE m. pokorný: poſlufſny. — 3. C rozkazafſe, E rozkazo- wal; A neſnadnadnu!; AE w nyczemz. — 4. A neodpowiedieſſe, E neodpowiediel; E nechticz; C m. pak: A. — 5. C bywafſe, E bylo; A m. skotského: s konſkeho (nespr.); ACE přesm: w klafſterzie potrzieba (C potržebie, E trzeba); ACE tu sch; ACE přesm. a obš.: poſlaſſe (E poſlal) ho (CE sch.) geho Opat. — 6. DACE odtawad; A nedaleke; AE tu sch; A konſkeho (nespr.); AE m. a: Aby pak. — 7. ACE a sch; E byla. — S. ACE přesm: zla welmi. — 9. ACE přesm: ſweho Opata gdieffe (E ffiel); ACE m. chtieše jíti: gyz gdieſſe (E ſsiel); ACE i sch. — 10. AC ſlyffal, E ſlyffel. — 11. D jako sch; C m. špílejě: kunfftuge, E zertuge; ACE i sch; AE m.-lit: -ly; A m. držiž: drz sie, CE drz; E swiez. — 12. AE przywed; E prziffel; ACE tu sch. — 13. AE i sch; ACE Tehda; AE i sch; E chtiel. — 14. E za nij bezel. — 15. ACE k nie sch; ACE mi; ACE i sch. — 16. ACE přesm: ſta (CE stala) ynhed (E yhned); C popadl, E popadſſy; A wyde, E wedl; E ji sch; ACE přesm: do klaſſtera s ſebu. — 17. E byl; ACE i sch; E gmiel; ACE přesm: Opat gieho (E sch.) peczy zan. — 18. A przygyde, E prziſfel. — 19. ACE i sch; E podiwil; E wzdal; ACE sem sch. — 20. AE obš: lwyczy ſem, C ſem lwiczy; ACE m. tu: Pak; DACE starzecz. — 21. DE vczinek; ACE a řka sch; D Iakoz gſy, A yakos, CE lakozs. — 22. AE takes, C takez ſy; A nemudry, C obš: y nemudre; E prziwed; E rozwiez; A m. pustiž: puſſt, E a puſſcz, C na ſwe mieſto puſtiž. — 23. ACE ji sch; AC m. běží: gde, E precz gde; CE na své miesto sch. R. III, č. 28. 1. C má nadp: XXVII; E nadp: O gedno, gto wody bez wahy z Studnicze nawazil; A poſla; ACE svého sch; C nabral, E nawazil, A przyneſl; ACE m. a: ale. — 2. E byla; D zapomene, AE zapomenul, C zapomanul; AC prowaza, E
127 gemu geho opat rozkazowaſſe kteruz koli wiec neſnadnv, w niwczemz gemu neodpowiedafſe Aní reptal w ſobie, iako nechtie vczínítí. Pak kdyz budieſſe ſkotſkeho hnogie potrzieba w klafſterziea), Tu geí opat poſlaſſe na gedno mieſto odtowad nedaleko, Aby tu hnogie ſkocſkeho dobyl a przíneſi gei do klaſſtera takz moha naiſpieſs. A tu na tom míeſtie bieſſe lwícye welmí zla. Tehdy ten ſwaty tan, vczeník ſwateho pawla, po rozka- zanij gdieſſe ſweho opata. A kdyz giz chtíeſſe gítí, y wecye ſwemu opatu a rzka: Otcze, od mnohych ſem ſlychal, ze geſt tu zla lwícye. Tehdy ſtar- 10 zec iako ſſpilegie y wecye gemu: Pobiehne-lit na tie, drziz gí a, ſwiezie gí, prziwediz gi ſ ſebu. A kdyz k weczeru przigide na to mieſto, Tu wybiehſſi lwicye y oda ſye nan. Tu on, popad gí, y chtiefſe gí drzieti. Tehdy lwicye, wytrhſſy ſye gemu z ruku, y pobieze. A on take za níj pobieze, a rzka k níe: Mvog opat mníe geſt przikazal, Abych tie ſwiezie y dowedi k nemu. 15 Tehdy lwícye ynhed ſta. A on gi popad y wede gi ſ ſebu do klaſſtera. Ale ze ſye bieſle przipozdil na cyeſtie, Y miegiefſe zan peczí geho opat. A w tu dobu pogide ten vczeník, a weda lwicy ſwazanu. Vzrziew to ſtarzec, y podíwí ſye a bohu wzda chwalu. Pak ten vczeník wecye: Tot ſem, otcze, lwicy prziwedl, iakozſ mí kazal. Tu ſtarec, chtíe ſkrotíti myſl ſweho vcze- 20 níka, aby ſye nechlubil na ſrdcy p ten czín, y wecye gemu a rzka: Iakezs ſam nemudry, Takezs nemudre zwierzie prziwedl. Nahle rozwiezie gí, puſtiz gí, at biezíj na ſwe mieſto! 5 R. III, č. 28 (Eden ſwaty starzec poſlal ſweho vczeníka, aby wody naſtrziel. A bieſſe daleko wazna ſtudnícye od gich peleſſie. Y zapomanub) wzyetí pwazka, a) k- nadeps. pozd. b) z- nadeps. později. ze; ACE on sch: E byl; ACE m. pokorný: poſlufſny. — 3. C rozkazafſe, E rozkazo- wal; A neſnadnadnu!; AE w nyczemz. — 4. A neodpowiedieſſe, E neodpowiediel; E nechticz; C m. pak: A. — 5. C bywafſe, E bylo; A m. skotského: s konſkeho (nespr.); ACE přesm: w klafſterzie potrzieba (C potržebie, E trzeba); ACE tu sch; ACE přesm. a obš.: poſlaſſe (E poſlal) ho (CE sch.) geho Opat. — 6. DACE odtawad; A nedaleke; AE tu sch; A konſkeho (nespr.); AE m. a: Aby pak. — 7. ACE a sch; E byla. — S. ACE přesm: zla welmi. — 9. ACE přesm: ſweho Opata gdieffe (E ffiel); ACE m. chtieše jíti: gyz gdieſſe (E ſsiel); ACE i sch. — 10. AC ſlyffal, E ſlyffel. — 11. D jako sch; C m. špílejě: kunfftuge, E zertuge; ACE i sch; AE m.-lit: -ly; A m. držiž: drz sie, CE drz; E swiez. — 12. AE przywed; E prziffel; ACE tu sch. — 13. AE i sch; ACE Tehda; AE i sch; E chtiel. — 14. E za nij bezel. — 15. ACE k nie sch; ACE mi; ACE i sch. — 16. ACE přesm: ſta (CE stala) ynhed (E yhned); C popadl, E popadſſy; A wyde, E wedl; E ji sch; ACE přesm: do klaſſtera s ſebu. — 17. E byl; ACE i sch; E gmiel; ACE přesm: Opat gieho (E sch.) peczy zan. — 18. A przygyde, E prziſfel. — 19. ACE i sch; E podiwil; E wzdal; ACE sem sch. — 20. AE obš: lwyczy ſem, C ſem lwiczy; ACE m. tu: Pak; DACE starzecz. — 21. DE vczinek; ACE a řka sch; D Iakoz gſy, A yakos, CE lakozs. — 22. AE takes, C takez ſy; A nemudry, C obš: y nemudre; E prziwed; E rozwiez; A m. pustiž: puſſt, E a puſſcz, C na ſwe mieſto puſtiž. — 23. ACE ji sch; AC m. běží: gde, E precz gde; CE na své miesto sch. R. III, č. 28. 1. C má nadp: XXVII; E nadp: O gedno, gto wody bez wahy z Studnicze nawazil; A poſla; ACE svého sch; C nabral, E nawazil, A przyneſl; ACE m. a: ale. — 2. E byla; D zapomene, AE zapomenul, C zapomanul; AC prowaza, E
Strana 128
128 gímzto wodu tahníechu z ſtudnícye. A kdyz by v ſtudnícye, ſmutí ſye welmi, Aneb bieſſe daleko od peleſſie; II Y newiedieſſe, co lobie vczíníti, 54b 5 aní wiediefſe, kudy gítí ku peleſſi. Tehdy v welmí welike truchloſti gſa, y da ſye na modlitby a ſ welikym placzem a rzka: O hoſpodíne, ſmilug ſye nade mnv podle tweho welikeho míloſrdenstwie! Genzs stworzil nebe y zemí y morze y wſſe, coz geſt na ſwietie, A genzs czinil welike díwy, Smilug ſye nade mnu p ſweho ſluhu, genzt mie geſt poſlal! A wſtaw 10 ſ modlitwy, y zawola welikym hlaſem a rzka: O ſtudnice, ſtudnice, poſlal mie gest mvog opat, abych gemu wody nabral. Tu ynhed woda wſtupí wzhvoru z welike hlubíny. A takz naplní lahwícy wody, wzda bohu chwalu; A woda ſye zaſye wrati do ſtudnícye na ſwe mieſto. W klaſſterzie bíesse geden bratr, gemuzto gmíe biesse Ewlalius, A on bíefſe welmí tichy y pokorny. A kdyz co vczíníechu ſſkodneho obmeſſka- leifsie bratrzíe, Tu pak bratra Elahiaa) tíem wílím wínna vczíníechu. A kdyz gei treſktachu ſtarſſij, tu on níc nezaprzíeſſe, Ale tal ſye gích pſytí a rzka: Shrzieſlil ſem a vczínil ſem newiedomíe. A kdez geí tak czaſto oſoczowachu A podle rzeholly zakonne za dwa dní nebo za trzí kazachu ſye gemu poſtítí, A on to wſſecko míle a pokorníe b) trpíeſſe. A toho negſuce ſwiedomí bratrzíe, ze on to trpíj p pokoru, A ſſſedſſe ſye ſtarſſij bratrzíe ſpolu k vopatu, y wecyechu: Znamenaí, otcze, coz zdíetij gest? Dokud gest trpíetí obmess- kaníe y ſſkody, geſſto Elalivs czíníj? Giz bezmal wſſichní ſudí y nadobie R. III, č. 29. 10 a) I v -li- nadeps. b) -r- nadepsáno později. prowazu. — 3. A gym, C gymž; C tahli ſu, E tahl; CE byl; D a když by u studnicě sch; C obš: y ſmuti, E ſmutil. — 4. A m. aneb bieše daleko od pelešě: aneb gych peleſs bieſſe daleko, w nez prziebywachu, E nebo gich peleſs byla daleko od ſtud- nicze, C aneb bieffe gich peleſs daleko, w níž przebywachu. — 5. ACE m. i nevědieše, co sobě učiniti, ani vědieše: Czo vczynyti newiediefe (E newiediel), aneb (E neb) ne- wiedieſfie (E newiediel); AE do peleſſe; AC m. u velmi veliké: welmi w (C v) welyke, E v welike; C m. jsa: bieſſe, AE sch. — 6. AE i sch; E dal; C modlitbu; E a před s sch; ACE ó sch. — 7. A miloſrdy; DACE genz gly (AC ſy). — 8. ACE i před sl. moře sch; ACE m. světě: niem; AE a sch; D genz gſy, C sch. — 9. C slúhu sch. (nespr.); DACE genz; E mne; C přesm: gest mie. — 10. ACE i sch; E zawolal; ACE a řka sch; AE Poſlalt. — 11. E mne; CE m. tu: A, A sch; E wſtupila. — 12. E whuoru (!), A wzhuru; A m. z veliké hlubiny: az k oohlubný, C k ohlubny, E k ob- rubie; E naplnil; ACE obš: wody vczedlnyk; E wzdal; ACE přesm: chwalu bohu. — 13. ACE přesm: do studnýcze wrati (E wratila). R. III, č. 29. 1. C má nadp: kapitola XXVIII; E nadp: O ſwatem Eulagij, kterak gest tichy a pokorny byl; E byl; D přesm: Bleſſe w klafſterze; ACE m. jemužto jmě bieše: gemuz diechu (E rzikalij); AE Eulagyus (nespr.); ACE a sch; ACE ten. — 2. E byl; E m. i: a; C vcziníchu, E vczynili. — 3. ACE tu pak sch; B Elaha!, DC Ewlaha (spr.), AE Eulagya (nespr.); DC vczinichu, E vczynilij. — 4. ACE gieho; E treſktali; ACE tu on sch; E nezaprzewſſy; A gmieſſe ſie, C poczal. — 5. A a učinil sem sch; ACE jej tak sch; ACE obš: opiet czaſto; ACE obš: geho oſoczowachu (E oſoczowali). — 6. C m. řeholy zákonné: zakonne rzeholy, A zakona rziehuly, E za- kona a rzeholy; ACE přesm za trzy dný neb za dwa; E kazali; ACE přesm: gemu poſtyti ſie. — 7. ACE on sch; A a sch; E trpiel; ACE a sch. — 8. AE a sch; AE spolu sch; C přesm: ſpolu ſtarſſy bratrzie. — 9. E rzeklij; CE vcžiniti. — 10. DC
128 gímzto wodu tahníechu z ſtudnícye. A kdyz by v ſtudnícye, ſmutí ſye welmi, Aneb bieſſe daleko od peleſſie; II Y newiedieſſe, co lobie vczíníti, 54b 5 aní wiediefſe, kudy gítí ku peleſſi. Tehdy v welmí welike truchloſti gſa, y da ſye na modlitby a ſ welikym placzem a rzka: O hoſpodíne, ſmilug ſye nade mnv podle tweho welikeho míloſrdenstwie! Genzs stworzil nebe y zemí y morze y wſſe, coz geſt na ſwietie, A genzs czinil welike díwy, Smilug ſye nade mnu p ſweho ſluhu, genzt mie geſt poſlal! A wſtaw 10 ſ modlitwy, y zawola welikym hlaſem a rzka: O ſtudnice, ſtudnice, poſlal mie gest mvog opat, abych gemu wody nabral. Tu ynhed woda wſtupí wzhvoru z welike hlubíny. A takz naplní lahwícy wody, wzda bohu chwalu; A woda ſye zaſye wrati do ſtudnícye na ſwe mieſto. W klaſſterzie bíesse geden bratr, gemuzto gmíe biesse Ewlalius, A on bíefſe welmí tichy y pokorny. A kdyz co vczíníechu ſſkodneho obmeſſka- leifsie bratrzíe, Tu pak bratra Elahiaa) tíem wílím wínna vczíníechu. A kdyz gei treſktachu ſtarſſij, tu on níc nezaprzíeſſe, Ale tal ſye gích pſytí a rzka: Shrzieſlil ſem a vczínil ſem newiedomíe. A kdez geí tak czaſto oſoczowachu A podle rzeholly zakonne za dwa dní nebo za trzí kazachu ſye gemu poſtítí, A on to wſſecko míle a pokorníe b) trpíeſſe. A toho negſuce ſwiedomí bratrzíe, ze on to trpíj p pokoru, A ſſſedſſe ſye ſtarſſij bratrzíe ſpolu k vopatu, y wecyechu: Znamenaí, otcze, coz zdíetij gest? Dokud gest trpíetí obmess- kaníe y ſſkody, geſſto Elalivs czíníj? Giz bezmal wſſichní ſudí y nadobie R. III, č. 29. 10 a) I v -li- nadeps. b) -r- nadepsáno později. prowazu. — 3. A gym, C gymž; C tahli ſu, E tahl; CE byl; D a když by u studnicě sch; C obš: y ſmuti, E ſmutil. — 4. A m. aneb bieše daleko od pelešě: aneb gych peleſs bieſſe daleko, w nez prziebywachu, E nebo gich peleſs byla daleko od ſtud- nicze, C aneb bieffe gich peleſs daleko, w níž przebywachu. — 5. ACE m. i nevědieše, co sobě učiniti, ani vědieše: Czo vczynyti newiediefe (E newiediel), aneb (E neb) ne- wiedieſfie (E newiediel); AE do peleſſe; AC m. u velmi veliké: welmi w (C v) welyke, E v welike; C m. jsa: bieſſe, AE sch. — 6. AE i sch; E dal; C modlitbu; E a před s sch; ACE ó sch. — 7. A miloſrdy; DACE genz gly (AC ſy). — 8. ACE i před sl. moře sch; ACE m. světě: niem; AE a sch; D genz gſy, C sch. — 9. C slúhu sch. (nespr.); DACE genz; E mne; C přesm: gest mie. — 10. ACE i sch; E zawolal; ACE a řka sch; AE Poſlalt. — 11. E mne; CE m. tu: A, A sch; E wſtupila. — 12. E whuoru (!), A wzhuru; A m. z veliké hlubiny: az k oohlubný, C k ohlubny, E k ob- rubie; E naplnil; ACE obš: wody vczedlnyk; E wzdal; ACE přesm: chwalu bohu. — 13. ACE přesm: do studnýcze wrati (E wratila). R. III, č. 29. 1. C má nadp: kapitola XXVIII; E nadp: O ſwatem Eulagij, kterak gest tichy a pokorny byl; E byl; D přesm: Bleſſe w klafſterze; ACE m. jemužto jmě bieše: gemuz diechu (E rzikalij); AE Eulagyus (nespr.); ACE a sch; ACE ten. — 2. E byl; E m. i: a; C vcziníchu, E vczynili. — 3. ACE tu pak sch; B Elaha!, DC Ewlaha (spr.), AE Eulagya (nespr.); DC vczinichu, E vczynilij. — 4. ACE gieho; E treſktali; ACE tu on sch; E nezaprzewſſy; A gmieſſe ſie, C poczal. — 5. A a učinil sem sch; ACE jej tak sch; ACE obš: opiet czaſto; ACE obš: geho oſoczowachu (E oſoczowali). — 6. C m. řeholy zákonné: zakonne rzeholy, A zakona rziehuly, E za- kona a rzeholy; ACE přesm za trzy dný neb za dwa; E kazali; ACE přesm: gemu poſtyti ſie. — 7. ACE on sch; A a sch; E trpiel; ACE a sch. — 8. AE a sch; AE spolu sch; C přesm: ſpolu ſtarſſy bratrzie. — 9. E rzeklij; CE vcžiniti. — 10. DC
Strana 129
129 ye rozſychalo y rozwalelo ſkrzie geho obmeſſkaníe; kterakz mv geſt to trpíeti? Tehdy opat odpowiedie a rzka: Geſſte malo przienechagmya) nie- koliko czaſvow, a pak vczínímya), 1akz bude hodno. A rzek to, y puſtí od ebe bratrzijb). A wſſed v peleſſ, y da ſye na modlitby, A boha pſye, aby my raczil zyewítí, co z toho bratra vczníti ma. Tu gemu by zyeweno, II Co 15 ma vczíníti. Y ſwola wſſicku bratrzíj y wecye gím a rzka: Wiece mí geſt mila rohozka Ewlalyowa nezli dielo wſſiech bratrzij w klaſſterzíe, geſſto chodie repcyc, coz koli dielagíj. A pto, aby hoſpodín zyewil wam geho zaſluzeníe, Y wecye: Przíneſte mí wſſiech bratrzíj rohozky! A kdyz przí- neſechu, kaza oheň zaníetítí a vmetati tam wífecky. A fakz gie brzo 20 vmetachu, Tak ynhed ſhorzíechu wſſiecky kromíe Ewlalyowy, gijz ſu na- lezh cyelu, ano gie nic neſſkodíj. Vzrziewſſe to bratrzie, y pocziechu ſye batí Y oddachu ſye na modlitby, a proſyece boha, aby gím raczil odpuſtítí. Y poczíechu chwalití tichoſt a pokoru ſweho bratra Ewlalya. A pak od toho czaſu pocziechu geí cſtítí iako otcye ſwateho. Ale te cítí nechtiefſe 25 trpietí ſwaty Ewlalyvs od ních a rzka: E, horze mníe nezczaſtnemu! Ztratil ſem mu pokoru y tichoſt, Gíjzto ſem ſ weliku robotu z me mladoſtí ſ bozíj pomocy drzal. A wſtaw w nocy, y vtecze na puſft, kdez by geho nízadny neznal. Y poczíe w ſkale prziebywatí, A nechtíe lidſke chluby na tomto ſwietie mietí; Ale wieczneho oflawenie w nebesyech od gezukryſta gest 30 zadal po ſwem ſkonczeníj. R. III, č. 30. Ake ſwateho Anaſtazye ſlawny tichoſt y pokoru ſluſſie poznatí A geho pokory y tichoſti prziklady naſledowati. Nebot ten ſwaty anaſta- a) y rasurou předěl. v -e. b) -íí předěl. rasurou v íe. c) rasurou změněno ve wſſicky bratrzie. Ewlallus, AE Eulogyus; E m. bezmál: gednak ; E wſſecky. — 11. CE rozſechlo; E obš: y kterakz; AE m. mu jest to: geho gest, C gest geho. — 12. E odpowiediel; ACE a řka sch; CE ponechayme. — 13. AE a před sl. řek sch; E rzekſſy. — 14. E přesm: bratry od ſebe; AE a sch; E dal; ACE by. — 15. ACE gemu; A raczy (nespr.); B vczníti!, D vcziniti; ACE přesm: czo by míel z toho bratra vczynyti; ACE Tehdy; CE bylo. — 16. AE i sch; D zwola, C Swolal; D wſſeczky Bratrzie, CE wſſeczky bratry; ACE a řka sch; ACE m. viece mi jest: Wierzte mi, wecze (E sch.), bratrzie, ze mi geſt. — 17. ACE mileygffy; A Eulahia, E Eulagyowa; E bratruow. — 18. AC přesm: hoſpodyn wam zgiewyl, E wam hoſpodin zgewil. — 19. AC i sch; E bratrow. — 20. C przineſu, E przyneſlij; CE kazal; A metati, C wmetati, E obš: wmetati kazal; ACE tam sch; AC m. všěcky: wíleczky rohozký, E rohozky w ohen; AE yak; C přesm: brzo ge. — 21. AC wmetachu, E wmetalij; E zhorzeli; E Eulagyowy. — 22. A m. ano jie nic neškodí: ana nycz any ſie opalyla, C ana nicz ſie neopalila, E ana ani ſie opa- lla; D obš: A vzrzewſſe; E poczeli. — 23. AC m. i: a, E sch; E oddali; ACE a sch; ACE přesm: boha profiecz; ACE by. — 24. E poczeli; ACE m. a: j; ACE m. svého bratra: ſwateho; AC Eulalie, E Eulagye; ACE a pak sch. — 25. E poczeli; ACE m. jej: geho; E přesm: ſwateho otcze; E nechtrel. — 26. E Eulagyus; C svatý Evlalius sch; ACE é sch. — 27. AE gijz, C genz. — 28. E drziel; AE a sch; AC i sch; E vtekl; A m. kdež: kdyz (nespr.); AC yzadny, E zadny. — 29. ACE a sch; ACE Ne- chtiel gest; E tomto sch. — 30. ACE mieti sch; A oflawanye (ch. pís.): ACE svém sch. R. III, č. 30. 1. C nadp: XXIX; E nadp: O s. Anastazy, Geffto gemu geden Bratr knihy vkradl; A m. také: Takeho (nespr.); AE přesm: tichoft ſlawnu. — 2. A Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8.
129 ye rozſychalo y rozwalelo ſkrzie geho obmeſſkaníe; kterakz mv geſt to trpíeti? Tehdy opat odpowiedie a rzka: Geſſte malo przienechagmya) nie- koliko czaſvow, a pak vczínímya), 1akz bude hodno. A rzek to, y puſtí od ebe bratrzijb). A wſſed v peleſſ, y da ſye na modlitby, A boha pſye, aby my raczil zyewítí, co z toho bratra vczníti ma. Tu gemu by zyeweno, II Co 15 ma vczíníti. Y ſwola wſſicku bratrzíj y wecye gím a rzka: Wiece mí geſt mila rohozka Ewlalyowa nezli dielo wſſiech bratrzij w klaſſterzíe, geſſto chodie repcyc, coz koli dielagíj. A pto, aby hoſpodín zyewil wam geho zaſluzeníe, Y wecye: Przíneſte mí wſſiech bratrzíj rohozky! A kdyz przí- neſechu, kaza oheň zaníetítí a vmetati tam wífecky. A fakz gie brzo 20 vmetachu, Tak ynhed ſhorzíechu wſſiecky kromíe Ewlalyowy, gijz ſu na- lezh cyelu, ano gie nic neſſkodíj. Vzrziewſſe to bratrzie, y pocziechu ſye batí Y oddachu ſye na modlitby, a proſyece boha, aby gím raczil odpuſtítí. Y poczíechu chwalití tichoſt a pokoru ſweho bratra Ewlalya. A pak od toho czaſu pocziechu geí cſtítí iako otcye ſwateho. Ale te cítí nechtiefſe 25 trpietí ſwaty Ewlalyvs od ních a rzka: E, horze mníe nezczaſtnemu! Ztratil ſem mu pokoru y tichoſt, Gíjzto ſem ſ weliku robotu z me mladoſtí ſ bozíj pomocy drzal. A wſtaw w nocy, y vtecze na puſft, kdez by geho nízadny neznal. Y poczíe w ſkale prziebywatí, A nechtíe lidſke chluby na tomto ſwietie mietí; Ale wieczneho oflawenie w nebesyech od gezukryſta gest 30 zadal po ſwem ſkonczeníj. R. III, č. 30. Ake ſwateho Anaſtazye ſlawny tichoſt y pokoru ſluſſie poznatí A geho pokory y tichoſti prziklady naſledowati. Nebot ten ſwaty anaſta- a) y rasurou předěl. v -e. b) -íí předěl. rasurou v íe. c) rasurou změněno ve wſſicky bratrzie. Ewlallus, AE Eulogyus; E m. bezmál: gednak ; E wſſecky. — 11. CE rozſechlo; E obš: y kterakz; AE m. mu jest to: geho gest, C gest geho. — 12. E odpowiediel; ACE a řka sch; CE ponechayme. — 13. AE a před sl. řek sch; E rzekſſy. — 14. E přesm: bratry od ſebe; AE a sch; E dal; ACE by. — 15. ACE gemu; A raczy (nespr.); B vczníti!, D vcziniti; ACE přesm: czo by míel z toho bratra vczynyti; ACE Tehdy; CE bylo. — 16. AE i sch; D zwola, C Swolal; D wſſeczky Bratrzie, CE wſſeczky bratry; ACE a řka sch; ACE m. viece mi jest: Wierzte mi, wecze (E sch.), bratrzie, ze mi geſt. — 17. ACE mileygffy; A Eulahia, E Eulagyowa; E bratruow. — 18. AC přesm: hoſpodyn wam zgiewyl, E wam hoſpodin zgewil. — 19. AC i sch; E bratrow. — 20. C przineſu, E przyneſlij; CE kazal; A metati, C wmetati, E obš: wmetati kazal; ACE tam sch; AC m. všěcky: wíleczky rohozký, E rohozky w ohen; AE yak; C přesm: brzo ge. — 21. AC wmetachu, E wmetalij; E zhorzeli; E Eulagyowy. — 22. A m. ano jie nic neškodí: ana nycz any ſie opalyla, C ana nicz ſie neopalila, E ana ani ſie opa- lla; D obš: A vzrzewſſe; E poczeli. — 23. AC m. i: a, E sch; E oddali; ACE a sch; ACE přesm: boha profiecz; ACE by. — 24. E poczeli; ACE m. a: j; ACE m. svého bratra: ſwateho; AC Eulalie, E Eulagye; ACE a pak sch. — 25. E poczeli; ACE m. jej: geho; E přesm: ſwateho otcze; E nechtrel. — 26. E Eulagyus; C svatý Evlalius sch; ACE é sch. — 27. AE gijz, C genz. — 28. E drziel; AE a sch; AC i sch; E vtekl; A m. kdež: kdyz (nespr.); AC yzadny, E zadny. — 29. ACE a sch; ACE Ne- chtiel gest; E tomto sch. — 30. ACE mieti sch; A oflawanye (ch. pís.): ACE svém sch. R. III, č. 30. 1. C nadp: XXIX; E nadp: O s. Anastazy, Geffto gemu geden Bratr knihy vkradl; A m. také: Takeho (nespr.); AE přesm: tichoft ſlawnu. — 2. A Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8.
Strana 130
130 zyus miegíefle kníchy zakona ſtareho y noweho, A ty ſtachu za patnadete ſſílínkvow. A kdyz k nemv przigide geden bratr nawfftiewowat geho, A vzrziew v peleſſi kníehy, y ſlibichu ſye gemu. A wzem gie, y gide prycz. Tu ſwaty anaſtazyus, kdyz toho dne chtiefſe czíſtí, y gie ſye kníeh hledatí. A nenalez gich, y vrozomíe, ze gíe ten bratr vkradl. Y nerodí za ním poſlatí aní geho hledati, A to pto, aby ten bratr krzíwie newierowal. Tu ten bratr gide do naiblizítieho míefta, chtíe kníchy pdatí. II Y procyení 10 gie gednomu, genz gie chtiefſe kupítí, ffilíňkvów fſeſtnadcte. Tehdy ten, genz kníchy kupítí chtieffe, wecye: Daí mí kníchy, at mí gie ohledagíj, stogie-lit za desyet ffilinkvow. Tu on gem da kníehy, aby gie ohledal. Ynhed ten, genz kníehy chtieſſe kupítí, gide k ſwatemu anastazy y gíe ſye geho pſytí a rzka: Mily otcze, racz tyto kníehy ohledatí, stogie-lit za 15 deſyet ffilínkvow; tolikot za níe weli ten, genzta) gie pdawa. Tu gemu anaftazyvs odpowiedie a rzka: kníchyt fu dobre a stogiet za ty peníezye. A wratíw ſye ten, genz gie kvpowafſe, y wecye: Nat peníezye za kníehy; Nebot mí geſt rzekl anaſtazyvs opat, zet ſtogie za ty peníezye, za deſyet ſſilinkvow. Tu on geho otaza a rzka: Rzekl-li geſt co gíneho anaſtazyvs? Odpowiedie gemu ten, genz kníehy kupowaſſe, a rzka: Wierz mi, zet gest níc gineho nerzeki. Vſlyſſaw to ten bratr, y wecye: Giz ſem sye rozmyſhl; Nechcyt giz pdati kních. A ſled k ſwatemu anaſtazy, y poczye geho pſytí ſ wehkym placzem, A zielegie nemudreho vczínka ſweho A proſye, aby wzal kniehy ſwe zaſye. Ale ſwaty anaſtazyus nechtieſſe gich wzietí zaſye 25 a rzka: Bratrze, oddawamt, mieg gie ſobie z me dobre wvole. Ale ten 20 555 a) za tím podtečk. genz. přesm: tichoft y pokoru, C tichofti y pokory; E jeho pokory i tichosti sch; ACE Nebo. — 3. E gmiel; E přesm: noweho y ſtareho; E ſtalij; A paſtnaſt (ch. pís.). — 4. E prziſſel. — 5. ACE a sch; AC i sch; E ſlibili; E obš: welmie gemu; E a sch; E wzaw; C sfel gest, E ffiel. — 6. ACE Tehdy; AC chtie, E chtiel; E yal sie, C pocže ; C kniehy. — 7. E nenalezl; ACE i sch; E obš: srozumiel tomu; D m. jě: mu gt; AC přesm: ten bratr gie; A vkradl korrigováno z vkradyl, nad přeškrtnutým -y- je nade- psáno ještě také přeškrtnuté -e-; E nechtiel. — 9. ACE Tehdy; C ffel, E ffiel; E chticz; ACE obš: tý knyhy; E proczenil. — 10. AC jě sch; AC genzto; E chtiel; DE přesm: Sſeſtnadczte sfilinkuow. — 11. ACE přesm: chtieffie (E chtiel) kupyti knyhy; ACE jě sch. — 12. AC -ly; ACE Tehdy; ACE on sch; DACE gemu; E obš. a přesm: ty knihy dal. — 13. C obš: a ynhed; AE přesm: chtiefſe (E chtiel) knyhy; C ſſel, E ffiel. — 14. C m. jě sě: pocže; E m. jě sě jeho prositi: proſyl geho; ACE milý sch; AC přesm: racz ohledati tyto knyhy, otcze, E racz ohledati, mily otcze, tyto knihy; D obš: a stogie-lytt; AC m. -lit: -ly. —15. C toliko, E tak ; ACE ten sch; AE genz; ACE Tehdy. — 16. ACE obš: Anaftazyus Opat; E odpowiediel; C a sch; AE a řka sch; C Knichy, E knihy, A kny (nedops.). — 17. ACE a sch; E kupowal. — 18. AE mi sch; ACE ze; ACE m. za: toczyz (CE totiž) za. — 19. ACE Tehdy; ACE on sch; CE otazal; ACE a řka sch; E přesm: gineho czo. — 20. E Odpowiediel; E kupowal; ACE a řka sch; C že. — 21. E vſlyffew; ACE i sch; D Gizt; C m. rozmyslil: rozpo- manul, AE rozpomenul. — 22. AC nechczy; ACE již sch; D obš: trech knijh; E přesm: knih prodati; AE a sch; E ſfied; D Anastazyowi, A Anastazemu, E Anafta- ziemu. — 23. ACE nemúdrého účinka svého sch; E profiecz; AC by.— 24. E přesm: ſwe knihy wzal zaſie; CE nechtiel; ACE přesm: zaſſe wzeti. — 25. AE obš: odda-
130 zyus miegíefle kníchy zakona ſtareho y noweho, A ty ſtachu za patnadete ſſílínkvow. A kdyz k nemv przigide geden bratr nawfftiewowat geho, A vzrziew v peleſſi kníehy, y ſlibichu ſye gemu. A wzem gie, y gide prycz. Tu ſwaty anaſtazyus, kdyz toho dne chtiefſe czíſtí, y gie ſye kníeh hledatí. A nenalez gich, y vrozomíe, ze gíe ten bratr vkradl. Y nerodí za ním poſlatí aní geho hledati, A to pto, aby ten bratr krzíwie newierowal. Tu ten bratr gide do naiblizítieho míefta, chtíe kníchy pdatí. II Y procyení 10 gie gednomu, genz gie chtiefſe kupítí, ffilíňkvów fſeſtnadcte. Tehdy ten, genz kníchy kupítí chtieffe, wecye: Daí mí kníchy, at mí gie ohledagíj, stogie-lit za desyet ffilinkvow. Tu on gem da kníehy, aby gie ohledal. Ynhed ten, genz kníehy chtieſſe kupítí, gide k ſwatemu anastazy y gíe ſye geho pſytí a rzka: Mily otcze, racz tyto kníehy ohledatí, stogie-lit za 15 deſyet ffilínkvow; tolikot za níe weli ten, genzta) gie pdawa. Tu gemu anaftazyvs odpowiedie a rzka: kníchyt fu dobre a stogiet za ty peníezye. A wratíw ſye ten, genz gie kvpowafſe, y wecye: Nat peníezye za kníehy; Nebot mí geſt rzekl anaſtazyvs opat, zet ſtogie za ty peníezye, za deſyet ſſilinkvow. Tu on geho otaza a rzka: Rzekl-li geſt co gíneho anaſtazyvs? Odpowiedie gemu ten, genz kníehy kupowaſſe, a rzka: Wierz mi, zet gest níc gineho nerzeki. Vſlyſſaw to ten bratr, y wecye: Giz ſem sye rozmyſhl; Nechcyt giz pdati kních. A ſled k ſwatemu anaſtazy, y poczye geho pſytí ſ wehkym placzem, A zielegie nemudreho vczínka ſweho A proſye, aby wzal kniehy ſwe zaſye. Ale ſwaty anaſtazyus nechtieſſe gich wzietí zaſye 25 a rzka: Bratrze, oddawamt, mieg gie ſobie z me dobre wvole. Ale ten 20 555 a) za tím podtečk. genz. přesm: tichoft y pokoru, C tichofti y pokory; E jeho pokory i tichosti sch; ACE Nebo. — 3. E gmiel; E přesm: noweho y ſtareho; E ſtalij; A paſtnaſt (ch. pís.). — 4. E prziſſel. — 5. ACE a sch; AC i sch; E ſlibili; E obš: welmie gemu; E a sch; E wzaw; C sfel gest, E ffiel. — 6. ACE Tehdy; AC chtie, E chtiel; E yal sie, C pocže ; C kniehy. — 7. E nenalezl; ACE i sch; E obš: srozumiel tomu; D m. jě: mu gt; AC přesm: ten bratr gie; A vkradl korrigováno z vkradyl, nad přeškrtnutým -y- je nade- psáno ještě také přeškrtnuté -e-; E nechtiel. — 9. ACE Tehdy; C ffel, E ffiel; E chticz; ACE obš: tý knyhy; E proczenil. — 10. AC jě sch; AC genzto; E chtiel; DE přesm: Sſeſtnadczte sfilinkuow. — 11. ACE přesm: chtieffie (E chtiel) kupyti knyhy; ACE jě sch. — 12. AC -ly; ACE Tehdy; ACE on sch; DACE gemu; E obš. a přesm: ty knihy dal. — 13. C obš: a ynhed; AE přesm: chtiefſe (E chtiel) knyhy; C ſſel, E ffiel. — 14. C m. jě sě: pocže; E m. jě sě jeho prositi: proſyl geho; ACE milý sch; AC přesm: racz ohledati tyto knyhy, otcze, E racz ohledati, mily otcze, tyto knihy; D obš: a stogie-lytt; AC m. -lit: -ly. —15. C toliko, E tak ; ACE ten sch; AE genz; ACE Tehdy. — 16. ACE obš: Anaftazyus Opat; E odpowiediel; C a sch; AE a řka sch; C Knichy, E knihy, A kny (nedops.). — 17. ACE a sch; E kupowal. — 18. AE mi sch; ACE ze; ACE m. za: toczyz (CE totiž) za. — 19. ACE Tehdy; ACE on sch; CE otazal; ACE a řka sch; E přesm: gineho czo. — 20. E Odpowiediel; E kupowal; ACE a řka sch; C že. — 21. E vſlyffew; ACE i sch; D Gizt; C m. rozmyslil: rozpo- manul, AE rozpomenul. — 22. AC nechczy; ACE již sch; D obš: trech knijh; E přesm: knih prodati; AE a sch; E ſfied; D Anastazyowi, A Anastazemu, E Anafta- ziemu. — 23. ACE nemúdrého účinka svého sch; E profiecz; AC by.— 24. E přesm: ſwe knihy wzal zaſie; CE nechtiel; ACE přesm: zaſſe wzeti. — 25. AE obš: odda-
Strana 131
131 bratr gie ſye ſ placzem pſytí, aby gie wzal zaſye, a rzka: Newezmeſſ-li kních zaſie, otcze, nebudet míetí odpoczínvtie y ma duſie, Ale wzdyt bude zieletí. Tu potom wzie knichy ſwe zaſye. A ten tu ſ ſwatym anaſtazym oſta az do ſweho ſkonczeníe. 563 Blesse geden pustenník z swatych otcvow, gemuz Peor diechu, Gehoz ſwaty antoníj prziwedl z mladoſti k mníchowemu ſtawu. Ale malo gest ſ ſwatym antoním prziebywal. Tu, kdyz giz bieſſe v pietímezydſyetma letech, ſ powolením ſwateho antonie gide na gine miesto na pufst, l A chtie ſam prziebywati, Tu gemu ſwaty antonij wecye: Peor, gdi a bud na puſſti, 5 kdez chceſs. A kdyzt by co bozím ziewením bylo powiedieno, tehdy ke mníe przídeſs. A kdyz peor przigide na to mieſto, geſſto geſt mezy nytryn- cyem mieſtem, geſſto ſluow ſcychye, Tu vczíni ſtudnícy, a w ſwem ſrdcy magte a rzka: Kakuz koli wodu naleznv, na te budu doſtí mietí. A to ſye ſta k geho powyſſeníj, ze tak ſlanu y tak horzku wodu naleze, Ze, kdyz 10 kto nawſſtiewowat geho przídieſſe, mvſyl gest sobie wodu w lahwicyech neſtí. A tu gest prziebywal let trzidcyetí. Tu gemu welechu bratrzie, aby odtud fſel pro horzku wodu. Tu on gím wecye: Iakz ſye budem krytí vſyle y trpleníe rozlczneho na tomto ſwietíe, Tak nebudem vczaſtní wieczne rozkoſſi w nebeſyech. A to bratrzíe do neho pwiechu, Ze gedíny wdolek a piet oliwowych iahodek miegíeſſe za pokrm na wſſaky den, A toz chodie przied ſwu peleſsíj. A toho take potwrzowachu mnozy ſwietíj otcy, Ze we trzidcyetí letech, iakz byl od ſweho otcye a od materze wyſſel, A kdyz ſu zemrzieli, ne- 20 15 R. III, č. 31. wamt gie, D dawamtt ge. — 26. ACE m. jě sě s pláčem prositi: s placzem gie (E yal) ſie gieho proſyti; AE je sch; AC obš: ſwych knyh; E přesm. a obš: zaſie ſwych knih. — 27. AC přesm: odpoczynuti gmieti; E m. mieti odpočinutie i má dušě: ma duſfie odpoczynutie gmieti; ACE budu. — 28. ACE tu sch; CE wzal; A ſwy; E přesm: ſwe knihy; ACE zasě sch; ACE m. a ten tu s svatým Anastazím osta: a ten bratr oſta (CE oſtal) ſ nym tu (E přesm: tu ſ nim), s (C totiz s) ſwatym Anaſtazyem. R. III, č. 31. 1. C má nadpis: XXX. kaa; E nadp: O s. peoru, geffto nechtiel na Seftru hlydati; E Byl; E přesm: rzikalij Peor. — 2. DA Anthonyus, E Anthoň; ACE přesm: z mladoſti przywedl; ACE přesm: k ſtawu mnychowemu (E mnichowfkemu). — 3. ACE Tehdy; E byl; E w pietmezczietma. — 4. C ffel, E ffiel. — 5. ACE Tehdy; A Anthonyus, E Anthon. — 6. AC kde; A kdyz; E m. by: by kdy; A přesm: czo bylo bozym zgiewenym powiedieno, E czo bylo zgeweno bozym zgeweniem. — 7. A dyz; E prziſſel; A genzto. — 8. D Nytryenczyem, AE Nytrucziem, C Nitrie trem; C m. miestem: mieſtem A mezy tiem mieſtem, v č. textu zajisté původně: mezí Nitrí a tiem miestem ; B fluow, DACE flowe; E m. tu: y, AC sch ; E vczynil; ACE m. v: na. — 9. E obš: to magie; ACE a řka sch; D kterakuz, A ze kaku, CE že yakuž; E na- lezne; ACE m. budu: musſy. — 10. E stalo; C že sch; E nalezne; A kdy. — 11. AE přesm: gieho nawſſtiewowat; C przichazieſſe, E prziſſel; A m. sobě vodu: wodu s ſebu, E s ſebu wodu ; C w lawicziech. — 12. A noſyti, E przinestij: AE a sch; AE jest sch; C přesm: pržebywal gt; ACE Tehdy; ACE přesm: bratrzie welechu (E weleli). — 13. A odtad; E obš: ffiel precz; ACE Tehdy; A yakzt. — 14. DCE vtrpenie, A vtr- peny. — 16. C o niem, AE od neho; E prawilij. — 17. E gmiel. — 19. AE m. a: Y; E potwrzowali; AE ſwati; C otczowe; ACE w. — 20. E od (před sl. mateře) sch; 9*
131 bratr gie ſye ſ placzem pſytí, aby gie wzal zaſye, a rzka: Newezmeſſ-li kních zaſie, otcze, nebudet míetí odpoczínvtie y ma duſie, Ale wzdyt bude zieletí. Tu potom wzie knichy ſwe zaſye. A ten tu ſ ſwatym anaſtazym oſta az do ſweho ſkonczeníe. 563 Blesse geden pustenník z swatych otcvow, gemuz Peor diechu, Gehoz ſwaty antoníj prziwedl z mladoſti k mníchowemu ſtawu. Ale malo gest ſ ſwatym antoním prziebywal. Tu, kdyz giz bieſſe v pietímezydſyetma letech, ſ powolením ſwateho antonie gide na gine miesto na pufst, l A chtie ſam prziebywati, Tu gemu ſwaty antonij wecye: Peor, gdi a bud na puſſti, 5 kdez chceſs. A kdyzt by co bozím ziewením bylo powiedieno, tehdy ke mníe przídeſs. A kdyz peor przigide na to mieſto, geſſto geſt mezy nytryn- cyem mieſtem, geſſto ſluow ſcychye, Tu vczíni ſtudnícy, a w ſwem ſrdcy magte a rzka: Kakuz koli wodu naleznv, na te budu doſtí mietí. A to ſye ſta k geho powyſſeníj, ze tak ſlanu y tak horzku wodu naleze, Ze, kdyz 10 kto nawſſtiewowat geho przídieſſe, mvſyl gest sobie wodu w lahwicyech neſtí. A tu gest prziebywal let trzidcyetí. Tu gemu welechu bratrzie, aby odtud fſel pro horzku wodu. Tu on gím wecye: Iakz ſye budem krytí vſyle y trpleníe rozlczneho na tomto ſwietíe, Tak nebudem vczaſtní wieczne rozkoſſi w nebeſyech. A to bratrzíe do neho pwiechu, Ze gedíny wdolek a piet oliwowych iahodek miegíeſſe za pokrm na wſſaky den, A toz chodie przied ſwu peleſsíj. A toho take potwrzowachu mnozy ſwietíj otcy, Ze we trzidcyetí letech, iakz byl od ſweho otcye a od materze wyſſel, A kdyz ſu zemrzieli, ne- 20 15 R. III, č. 31. wamt gie, D dawamtt ge. — 26. ACE m. jě sě s pláčem prositi: s placzem gie (E yal) ſie gieho proſyti; AE je sch; AC obš: ſwych knyh; E přesm. a obš: zaſie ſwych knih. — 27. AC přesm: odpoczynuti gmieti; E m. mieti odpočinutie i má dušě: ma duſfie odpoczynutie gmieti; ACE budu. — 28. ACE tu sch; CE wzal; A ſwy; E přesm: ſwe knihy; ACE zasě sch; ACE m. a ten tu s svatým Anastazím osta: a ten bratr oſta (CE oſtal) ſ nym tu (E přesm: tu ſ nim), s (C totiz s) ſwatym Anaſtazyem. R. III, č. 31. 1. C má nadpis: XXX. kaa; E nadp: O s. peoru, geffto nechtiel na Seftru hlydati; E Byl; E přesm: rzikalij Peor. — 2. DA Anthonyus, E Anthoň; ACE přesm: z mladoſti przywedl; ACE přesm: k ſtawu mnychowemu (E mnichowfkemu). — 3. ACE Tehdy; E byl; E w pietmezczietma. — 4. C ffel, E ffiel. — 5. ACE Tehdy; A Anthonyus, E Anthon. — 6. AC kde; A kdyz; E m. by: by kdy; A přesm: czo bylo bozym zgiewenym powiedieno, E czo bylo zgeweno bozym zgeweniem. — 7. A dyz; E prziſſel; A genzto. — 8. D Nytryenczyem, AE Nytrucziem, C Nitrie trem; C m. miestem: mieſtem A mezy tiem mieſtem, v č. textu zajisté původně: mezí Nitrí a tiem miestem ; B fluow, DACE flowe; E m. tu: y, AC sch ; E vczynil; ACE m. v: na. — 9. E obš: to magie; ACE a řka sch; D kterakuz, A ze kaku, CE že yakuž; E na- lezne; ACE m. budu: musſy. — 10. E stalo; C že sch; E nalezne; A kdy. — 11. AE přesm: gieho nawſſtiewowat; C przichazieſſe, E prziſſel; A m. sobě vodu: wodu s ſebu, E s ſebu wodu ; C w lawicziech. — 12. A noſyti, E przinestij: AE a sch; AE jest sch; C přesm: pržebywal gt; ACE Tehdy; ACE přesm: bratrzie welechu (E weleli). — 13. A odtad; E obš: ffiel precz; ACE Tehdy; A yakzt. — 14. DCE vtrpenie, A vtr- peny. — 16. C o niem, AE od neho; E prawilij. — 17. E gmiel. — 19. AE m. a: Y; E potwrzowali; AE ſwati; C otczowe; ACE w. — 20. E od (před sl. mateře) sch; 9*
Strana 132
132 35 nawſſtiewil gich, aní na níe kdy tazal. Alewſſakz geho ſeſtra, kdyz bieſſe owdowíela A miegiefſe dwa ſyny mladencye, Y poſla gie, aby ſſli a na- lezl ſwateho peora. A tí kdyz bíechu zchodíli mnoho klaſſteruow, ledwa ger nalezechu. Y wecyechv k nemu a rzkuce: My ſmy a) dietí twe ſestry, 25 Gefftot welmí zada tie widletí przied swu smrtí. Ale toho on nechtie vczíniti a proſby gich vſlyſſyetí. Tehdy ta mladencye gideſſta k ſwatemu antoníj A pwiece gemu, pocz ſta k ſwemu vgcy chodila. Tu ſwaty antoníj poſla pon y wecye gemu: Bcz ſy ke mníe w tom czaſu nikdy neprziſſel? Od- powiedie peor: Otcze ſwaty, przikazalſ mí, abych drziewe neprzichodil, lecz 30 by mí hoſpodín ll Raczil níeco zyewiti. A tot mí geſt níc nezyeweno az 56b do tohoto czaſu. Tu gemu ſwaty antoníj wecye: Gdí a dai sye widleti ſest- rzíe! Tu ſwaty pogie ſ ſebu gednoho mnícha Y gide, kdez geho ſeſtra bydleſſe. Y ſta v dwerzíj, zamrzízíw oczí, aby nehlediel na ſeſtru. Tehdy ſeſtra wybiehſſí y pade k geho noham A p weliku radoſt az tu omdle. Tu gie ſwaty peor wecye : Iat sem ted bratr twuog peor; patrziz na mie, dokudz chceſs. A potom pak gide na puſit do ſwe peleſsie. A tot bieſfe, zet nerodi na ſeſtru hledati, Tog vczíníl pto, Aby, kdyz ktery mních chtiel by rodínu widietí, Aby gemu nebylo odpuſſteno. R. III, č. 32. Ake Ian opat, genz prziebywaſſe na tom miestíe, genz ſlvowe kal- lamvs, Tu miegíeſſe ſeſtru A ta bieſſe z ſwe mladoſtí w klafſterzíe a bohu ſluzieſſe. A ta geí bieſſe navczila, Aby, geſſitenſtwie toho ſwieta oſtana, y ſſel do klafſtera. A kdyz bieſſe wſſel do klafſtera, za cztýrzímezydcyetma a) -y rasurou předěl. v -e. ACE m. a: y; ACE kdyzto. — 21. DC m. ani: anij ſe; AE m. tázal: tbal (E dbal) any tazal ; ACE Alewſfak; E byla. — 22. E gmiela; D mlade, A mladffie, E mladſfy; C isch; C poſlal(!), E poſlala; ACE šli a sch. — 23. A nalezla; E byli; ACE gedwa. — 24. A nalezu, C naleznu, E nalezlij; E rzekli; AC m. k ňemu: gemu; ACE a řkúce sch; AE Myt. — 25. AE geffto; D tebe; ACE m. velmi žádá tě viděti: gefíto tebe zada welmi (E welmie), aby tie wydiela; A m. ale toho on: Ale on toho, CE ale toho ; ACE nechtiel. — 26. CE tij; DE mladenczy; D gidechu, C ffla sta, E fflij. — 27. ACE a sch; ACE procz; DE gſu; D chodilij, E prziffly ; ACE Tehdy; D Anthonyus, E Anthon; CE poſlal. — 28. ACE po meho; C nikdíež, A nykdez, E nikdyz; A neprzy- ſſyl. — 29. DACE obš: Odpowiedie (AE Odpowiediel) gemu; AE mi sch; E neprzi- chazel; ACE m. leč: nezly. — 30. C m. a: A ay; DE m. mi jest nic nezěveno: mi nicz neme zgeweno, A mi nezgieweno nycz. — 31. A toho; DA Anthonyus, E Anthon. — 32. ACE svatý sch; DA m. pojě: Peor pogie, CE Peor poyal; C ffel, E ffiel. — 33. E bydlela; E stal; D zamžew; A nehledal. — 34. E padla; ACE až tu sch; E omdlela. — 35. ACE Tehdy; AC ya; ACE přesm: twoyg bratr; E hlediz. — 36. AC dokud; ACE a sch; E sfiel; ACE m. do: opiet do; DACE to; D m. bieše: ſie ge ſtalo, E byl vczynil. — 37. DACE ze; AC toj' sch; D m. žeť nerodi na sestru hlédati, toj' učinil proto: ze geſt nechtrel hledieti na ſwu ſeſtru A to gt vezinil proto, E ze na ſeſtru ne- chtiel hlydati proto; D m. aby když: Gestlyze by kdy. — 38. D m. by rodinu viděti: widieti ſwu rodinu. R. III č. 32. 1. C má nadpis: XXXI; E nadp: O s. Ianie, gto Seſtru ſwu na- wſſtiwil, ale nedal ſie gij znatij; E przebywal; ACE m. jenž sluove: gemuz diechu (E rzikagi). — 2. E m. tu: y, AC sch; E gmiel; AC a sch; E byla. — 3. E ſluzila; E byla; ACE m. toho: wſſeho tohoto; E oſtanucze. — 4. E ffiel; E byl wſfiel; D cztr-
132 35 nawſſtiewil gich, aní na níe kdy tazal. Alewſſakz geho ſeſtra, kdyz bieſſe owdowíela A miegiefſe dwa ſyny mladencye, Y poſla gie, aby ſſli a na- lezl ſwateho peora. A tí kdyz bíechu zchodíli mnoho klaſſteruow, ledwa ger nalezechu. Y wecyechv k nemu a rzkuce: My ſmy a) dietí twe ſestry, 25 Gefftot welmí zada tie widletí przied swu smrtí. Ale toho on nechtie vczíniti a proſby gich vſlyſſyetí. Tehdy ta mladencye gideſſta k ſwatemu antoníj A pwiece gemu, pocz ſta k ſwemu vgcy chodila. Tu ſwaty antoníj poſla pon y wecye gemu: Bcz ſy ke mníe w tom czaſu nikdy neprziſſel? Od- powiedie peor: Otcze ſwaty, przikazalſ mí, abych drziewe neprzichodil, lecz 30 by mí hoſpodín ll Raczil níeco zyewiti. A tot mí geſt níc nezyeweno az 56b do tohoto czaſu. Tu gemu ſwaty antoníj wecye: Gdí a dai sye widleti ſest- rzíe! Tu ſwaty pogie ſ ſebu gednoho mnícha Y gide, kdez geho ſeſtra bydleſſe. Y ſta v dwerzíj, zamrzízíw oczí, aby nehlediel na ſeſtru. Tehdy ſeſtra wybiehſſí y pade k geho noham A p weliku radoſt az tu omdle. Tu gie ſwaty peor wecye : Iat sem ted bratr twuog peor; patrziz na mie, dokudz chceſs. A potom pak gide na puſit do ſwe peleſsie. A tot bieſfe, zet nerodi na ſeſtru hledati, Tog vczíníl pto, Aby, kdyz ktery mních chtiel by rodínu widietí, Aby gemu nebylo odpuſſteno. R. III, č. 32. Ake Ian opat, genz prziebywaſſe na tom miestíe, genz ſlvowe kal- lamvs, Tu miegíeſſe ſeſtru A ta bieſſe z ſwe mladoſtí w klafſterzíe a bohu ſluzieſſe. A ta geí bieſſe navczila, Aby, geſſitenſtwie toho ſwieta oſtana, y ſſel do klafſtera. A kdyz bieſſe wſſel do klafſtera, za cztýrzímezydcyetma a) -y rasurou předěl. v -e. ACE m. a: y; ACE kdyzto. — 21. DC m. ani: anij ſe; AE m. tázal: tbal (E dbal) any tazal ; ACE Alewſfak; E byla. — 22. E gmiela; D mlade, A mladffie, E mladſfy; C isch; C poſlal(!), E poſlala; ACE šli a sch. — 23. A nalezla; E byli; ACE gedwa. — 24. A nalezu, C naleznu, E nalezlij; E rzekli; AC m. k ňemu: gemu; ACE a řkúce sch; AE Myt. — 25. AE geffto; D tebe; ACE m. velmi žádá tě viděti: gefíto tebe zada welmi (E welmie), aby tie wydiela; A m. ale toho on: Ale on toho, CE ale toho ; ACE nechtiel. — 26. CE tij; DE mladenczy; D gidechu, C ffla sta, E fflij. — 27. ACE a sch; ACE procz; DE gſu; D chodilij, E prziffly ; ACE Tehdy; D Anthonyus, E Anthon; CE poſlal. — 28. ACE po meho; C nikdíež, A nykdez, E nikdyz; A neprzy- ſſyl. — 29. DACE obš: Odpowiedie (AE Odpowiediel) gemu; AE mi sch; E neprzi- chazel; ACE m. leč: nezly. — 30. C m. a: A ay; DE m. mi jest nic nezěveno: mi nicz neme zgeweno, A mi nezgieweno nycz. — 31. A toho; DA Anthonyus, E Anthon. — 32. ACE svatý sch; DA m. pojě: Peor pogie, CE Peor poyal; C ffel, E ffiel. — 33. E bydlela; E stal; D zamžew; A nehledal. — 34. E padla; ACE až tu sch; E omdlela. — 35. ACE Tehdy; AC ya; ACE přesm: twoyg bratr; E hlediz. — 36. AC dokud; ACE a sch; E sfiel; ACE m. do: opiet do; DACE to; D m. bieše: ſie ge ſtalo, E byl vczynil. — 37. DACE ze; AC toj' sch; D m. žeť nerodi na sestru hlédati, toj' učinil proto: ze geſt nechtrel hledieti na ſwu ſeſtru A to gt vezinil proto, E ze na ſeſtru ne- chtiel hlydati proto; D m. aby když: Gestlyze by kdy. — 38. D m. by rodinu viděti: widieti ſwu rodinu. R. III č. 32. 1. C má nadpis: XXXI; E nadp: O s. Ianie, gto Seſtru ſwu na- wſſtiwil, ale nedal ſie gij znatij; E przebywal; ACE m. jenž sluove: gemuz diechu (E rzikagi). — 2. E m. tu: y, AC sch; E gmiel; AC a sch; E byla. — 3. E ſluzila; E byla; ACE m. toho: wſſeho tohoto; E oſtanucze. — 4. E ffiel; E byl wſfiel; D cztr-
Strana 133
133 573 leta) newygíde z neho ani nawſſtiewi ſeſtry. Ale ona welmi zadaſſe, by 5 geí mohla widieti, A czaſto k nemu liſty pſaſſe A proſyc, aby przied gegíj ſmrtíj gíe nawfftiewil. Ale on poczie ſye giei omluwati, a nechtíe z klaſſ- tera nikam gíti. Opíet ta ſſlechetna ſluzebnicye bozie liſt pſaſſe k nemu a rzkuc: Kdyz ty ke mnie nechceſſ, Ale 1a k tobie muſym, abych te as gedínv opatrzila w tiech czaſyech. To vſlyſſaw ten ſwaty starzec, y ſmyti 10 ſye tiem a poczie na ſwem ſrdcy rzecy: Dopuſtím-li meí ſeſtrzie ke mníe przigítí, Snad pak y gína ma rodina, to zwieduc, budu míe nawfſtiewowati. A pto vmyſlíw y gide nawſtiewowat ſeſtry, Pogem dwa mnichy ſ ſebu z klaſſtera. A kdyz przigide II K wratom toho klaſſtera, w nemz geho ſeſtra bydleſſe, y zawola a rzka: Pochwalte boha a ſlyfíte putníky! Tehdy 15 wygide geho ſeſtra ſ gínv ſ gednv ſluhu bozíj Y otewrzie dwerzíe; a ne- pozna bratra ſweho, Ale on gí dobrzie znaſſe, ale y ſlowa nepmluwí, Aby geho nepoznala po rzieczi. Ale ta mníſſky, geſſto bieſſta ſ ním, wecyeſſta gieí: Pſymytb), ſſlechetna matko, aby nam kazala dati wody pítí, nebot ſmyb) vſtali. A kdyz ſye wody napichu, Wzdachu chwalu bohu díekugice. Y g1- 20 dechu zaſye, boha chwalec, do ſweho klaſſtera. Tu opiet po niekoliku dnech liſt k nemu poſla, aby k níe prziſſel ddrziewe, nezlit ſkonczie, Aby modlitbu vczíníi w gegíem klaſſterzie. Tu on gie odepſa zaſye y poſla list po gednom mníſſku z klaſſtera, a tak gie rzka: Bylt ſem, bohu diekugie, v tebe, a yzadny mne nepoznal. A tyſ k nam wyſſla a dalas nam wody 25 pítí. A ta wzem z twu ruku, pil ſem a, bohu dieku wzdawagíe, y wratil ſem ſye do klafſtera. Doſtiz míeí, zeſ míe widiela. A wíec z toho na míe nezaloſt a ps za mie boha, hoſpodína iezukryſta! a) nadeps. b) -y rasurou změněno v -e. mezdczyetma, ACE trzymezczietma. — 5. E newyſſel; E nawfftiwil; E zadala. — 6. ACE geho; AE m. k nemu: gemu; E pſala; ACE a sch. — 7. ACE a sch. — 8. ACE wy- gyti; ACE opět sch; AE m. ta: Ta pak, C Tu pak; ACE m. list: opiet lyft; ACE m. psáše k ňemu: k niemu poſla (CE poſlala). — 9. ACE ale sch; ACE m. já k tobě musím: muſſy (CE muſým) ya k tobie przygyti; ACE as sch. — 10. AC gednu; E m. časiech: letech; E vſlyffel; C svatý sch; ACE i sch; E ſmutil. — 11. AE tiem sch. — 13. C ffel, E ſfiel; E poyaw; AC Mnyffky. — 14. E přesm: s ſebu z klafſtera dwa mniſſky; E prziſſel. — 15. E bydlela; ACE i sch; E zawolal. — 16. E wyffla; ACE s jinú sch; E otewrzela; A dwyrzie, E dwerzy; DAC m. a: y. — 17. CE nepoznala; C znal gt, E znal; C m. ale: a ay, AE sch; A m. i: any, E a; E nepromluwil. — 18. C tij mnyſſkowe, E tij mniffky; D brechu; ACE přesm: ſ nym biefſta (E byli); E rzeklij. — 19. ACE k ny; A Proſymy, DC Proſymet; E přesm: Matko fſlechetna pro- ſyme: ACE přesm: wody dati. — 20. E napilij: E wzdalij. — 21. CE ſſli; ACE Boha chváléc sch; AC do klafftera do ſwateho (!, C ſweho); ACE tu sch; E niekoliko. — 22. AC m. tu opět po několiku dnech: A po niekolyko opiet dnech; AC listy; C po- ſlala; E přesm: poſlala k niemu lyſty; ACE m. dřieve: aby geyg (E geho) wydiela a on gý; E m. skončie: vmrzie, D by ſkonczala. — 23. ACE Tehdy; CE odepsal; CE poſlal. — 24. ACE tak jie sch; A m. bylť sem: Zet ſem byl, C Ze ſem byl, E yat ſem byl. — 25. E přesm: v tebe, bohu diekugie; ACE zadny. — 26. A yat ; E wzaw, D wzew; E z twe ruky; ACE a sch; AC přesm: dieku bohu; E m. Bohu dieku vzdá- vajě: diekugie bohu, D Bohu dieku wzdal ſem. — 27. DCE Dofti; D m. měj: na tom miey, AE mieyg na tom; ACE přesm: na mie (E mne) z toho. — 28. C nemieý zaloft; ACE m. a: ale; AC Boha sch; E Hospodina sch.
133 573 leta) newygíde z neho ani nawſſtiewi ſeſtry. Ale ona welmi zadaſſe, by 5 geí mohla widieti, A czaſto k nemu liſty pſaſſe A proſyc, aby przied gegíj ſmrtíj gíe nawfftiewil. Ale on poczie ſye giei omluwati, a nechtíe z klaſſ- tera nikam gíti. Opíet ta ſſlechetna ſluzebnicye bozie liſt pſaſſe k nemu a rzkuc: Kdyz ty ke mnie nechceſſ, Ale 1a k tobie muſym, abych te as gedínv opatrzila w tiech czaſyech. To vſlyſſaw ten ſwaty starzec, y ſmyti 10 ſye tiem a poczie na ſwem ſrdcy rzecy: Dopuſtím-li meí ſeſtrzie ke mníe przigítí, Snad pak y gína ma rodina, to zwieduc, budu míe nawfſtiewowati. A pto vmyſlíw y gide nawſtiewowat ſeſtry, Pogem dwa mnichy ſ ſebu z klaſſtera. A kdyz przigide II K wratom toho klaſſtera, w nemz geho ſeſtra bydleſſe, y zawola a rzka: Pochwalte boha a ſlyfíte putníky! Tehdy 15 wygide geho ſeſtra ſ gínv ſ gednv ſluhu bozíj Y otewrzie dwerzíe; a ne- pozna bratra ſweho, Ale on gí dobrzie znaſſe, ale y ſlowa nepmluwí, Aby geho nepoznala po rzieczi. Ale ta mníſſky, geſſto bieſſta ſ ním, wecyeſſta gieí: Pſymytb), ſſlechetna matko, aby nam kazala dati wody pítí, nebot ſmyb) vſtali. A kdyz ſye wody napichu, Wzdachu chwalu bohu díekugice. Y g1- 20 dechu zaſye, boha chwalec, do ſweho klaſſtera. Tu opiet po niekoliku dnech liſt k nemu poſla, aby k níe prziſſel ddrziewe, nezlit ſkonczie, Aby modlitbu vczíníi w gegíem klaſſterzie. Tu on gie odepſa zaſye y poſla list po gednom mníſſku z klaſſtera, a tak gie rzka: Bylt ſem, bohu diekugie, v tebe, a yzadny mne nepoznal. A tyſ k nam wyſſla a dalas nam wody 25 pítí. A ta wzem z twu ruku, pil ſem a, bohu dieku wzdawagíe, y wratil ſem ſye do klafſtera. Doſtiz míeí, zeſ míe widiela. A wíec z toho na míe nezaloſt a ps za mie boha, hoſpodína iezukryſta! a) nadeps. b) -y rasurou změněno v -e. mezdczyetma, ACE trzymezczietma. — 5. E newyſſel; E nawfftiwil; E zadala. — 6. ACE geho; AE m. k nemu: gemu; E pſala; ACE a sch. — 7. ACE a sch. — 8. ACE wy- gyti; ACE opět sch; AE m. ta: Ta pak, C Tu pak; ACE m. list: opiet lyft; ACE m. psáše k ňemu: k niemu poſla (CE poſlala). — 9. ACE ale sch; ACE m. já k tobě musím: muſſy (CE muſým) ya k tobie przygyti; ACE as sch. — 10. AC gednu; E m. časiech: letech; E vſlyffel; C svatý sch; ACE i sch; E ſmutil. — 11. AE tiem sch. — 13. C ffel, E ſfiel; E poyaw; AC Mnyffky. — 14. E přesm: s ſebu z klafſtera dwa mniſſky; E prziſſel. — 15. E bydlela; ACE i sch; E zawolal. — 16. E wyffla; ACE s jinú sch; E otewrzela; A dwyrzie, E dwerzy; DAC m. a: y. — 17. CE nepoznala; C znal gt, E znal; C m. ale: a ay, AE sch; A m. i: any, E a; E nepromluwil. — 18. C tij mnyſſkowe, E tij mniffky; D brechu; ACE přesm: ſ nym biefſta (E byli); E rzeklij. — 19. ACE k ny; A Proſymy, DC Proſymet; E přesm: Matko fſlechetna pro- ſyme: ACE přesm: wody dati. — 20. E napilij: E wzdalij. — 21. CE ſſli; ACE Boha chváléc sch; AC do klafftera do ſwateho (!, C ſweho); ACE tu sch; E niekoliko. — 22. AC m. tu opět po několiku dnech: A po niekolyko opiet dnech; AC listy; C po- ſlala; E přesm: poſlala k niemu lyſty; ACE m. dřieve: aby geyg (E geho) wydiela a on gý; E m. skončie: vmrzie, D by ſkonczala. — 23. ACE Tehdy; CE odepsal; CE poſlal. — 24. ACE tak jie sch; A m. bylť sem: Zet ſem byl, C Ze ſem byl, E yat ſem byl. — 25. E přesm: v tebe, bohu diekugie; ACE zadny. — 26. A yat ; E wzaw, D wzew; E z twe ruky; ACE a sch; AC přesm: dieku bohu; E m. Bohu dieku vzdá- vajě: diekugie bohu, D Bohu dieku wzdal ſem. — 27. DCE Dofti; D m. měj: na tom miey, AE mieyg na tom; ACE přesm: na mie (E mne) z toho. — 28. C nemieý zaloft; ACE m. a: ale; AC Boha sch; E Hospodina sch.
Strana 134
134 R. III, č. 33. Eden take mnich bieſſe fſel nawsstiewowat ſeſtry, Aneb biefse ſlyſſal, by byla nemocna. A ta giſta geho ſeſtra bieſſe menowanaa) bozie ſluzebnicye mezy wſſiemi w klaſſterzie. Tehdy ta gíſta nepowolí bratru, by geſ widiela, aby tu omluwu newſſel do klaſſtera zenſkeho; Ale wzkaza 5 gemu a rzkuc, aby ſſel zaſye a boha za ní pſyl. A wecye: aczt da hoſ- podín, vzrzíwie ſye nanom buducyem ſwietie w kralowſtwij nebeſkem Przied voblicziegem naſſeho boha míleho, pana Iezukryſta. amen. Luſſie take od ſwatehob) Teodora o geho dobrych ſkutcyech zwíe- 57b dietí A przíklady przigíetí. Swaty teodorus byl gest vozeník ſwateho pa- chumía, genz geſt byl mnohych mníſſkvow ſtaroſta nad mnohymí klaſſtery W tebays w tiech wlaſtech. A kdyz geſt míel mnoho dobrych ſkutkuow 5 do ſebe A take prokowaſſe buducye wiecy, Tehdy czaſu gednoho, kdyz ſwateho teodora ſeſtra wlaſtníe przigíde do geho klaſſtera, A chtiecy geho rada widieti, A kdyz gemu powiedlechu, zeg geho ſestra przíſſia: Ynhed poſla dwa mníchy a kaza gíma ſtati v wrat, abyfſta geho ſeſtrzie powie- diela a rzkuce: Seſtra, giz ſy ſlyfſala, zet ſem zíw, A take aby ſye p to 10 nemutíla, zes mne newídiela; Ale znamenaí tohoto ſwieta obludu a nevſta- wíczenſtwie a dai ſye w ſwaty prziebytek! A ſluz bohu, aby mohla przi- gítí do kralowstwie nebeſkeho, Gefftot gest hotowa milugícym hoſpodyna A tiem, ktoz geho przikazaníe plníe. A to take míeí na pamíeti, Zet neníe gíne nadiegíe, Nez at by czlowíek bozie przikazaníe plníi, Acz chce dogití ſlawneho a wieczneho a ſlibeneho prziebytka ſ naſſím ſpaſytelem ſ gezu- kryſtem. To vſlyſſiewſli ſeſtra geho, y poczie plakatí ſ welikym ſkruſſením. 15 R. III, č. 34. a) a ve -wa- nadeps. b) za tím podtečk. Too. R. III, č. 33. 1. C má nadpis: XXXII; E nadp: O gedno Mnichu, geſſto ffiel na- wſſtiewowat Seſtry nemoczne; E byl ſſiel; E neb byl. — 2. DE ſlyfſel; ACE jistá sch; D přesm: geho giſta; E byla. — 3. E nepowolila. — 4. ACE gy wydiel; CE wzka- zala. — 5. CE a sch; E ffiel; ACE m. vecě: rzkucz; E m. ačť dá: Acz to da. — 6.E buoh; DACE vzrzime; DAE m. na 'nom: na onom, C na; DE přesm: ſwietie budu- czym; AE w kralowſtwym. — 7. ACE milého Pána sch; AC amen sch. R. III, č. 34. 1. C má nadpis: XXXIII; E nadp: O Swatem Theodoru, geſſto nechtiel ſie ſwe Materzy widieti dati nikolij; A m. slušie: Slyffie (nespr.); D m. od svatého Teodora: o ſwatem Theodoru a. — 2. C m. Teodora o jeho dobrých skutciech zvěděti a příklady přijieti: Theodora geho dobrych ſkutkow przyklady powiedieti, A Teodora giefſto dobrych ſkutkuow geho przyklady powiedieti, E Theodora powiedieti geſſto byli dobrych ſkutkuow geho przikladij, lat. de Theodoro oportet nos exempla virtutum proferre. — 3. AE pachumie; ACE mnychuow. — 4. AE w Tebaydys ; C a sch. — 5. ACE m. a: y; ACE prorokowati; ACE tehdy sch; D m. jednoho: ge (nedops.). — 6. E prziſſla; ACE m. jeho kláštera: toho klafſtera, kdezto prziebywaſſe (E przebywal) ſwaty Theodorus; D m. jeho: ger. — 7. E powiedieli; D m: že j: ze geſt, ACE ze; D přesm: ſeſtra geho. — 8. CE poſlal; CE kazal; DE gim; E aby. — 9. DE powiedieli; ACE a sch; AE řkúce sch; E Sestro; AE ſlyffela; ACE ze; C m. aby: by. — 10. C mie; E žes mne neviděla sch; A m. obludu: a bludu. — 11. E nevſta- wicznoft. — 12. AC m. přijíti: dogyti; ACE gefſto; DACE hottowo (spr.); E boha. — 13. ACE m. a to: To: ACE Ze. — 14. ACE nezly; ACE m. ať by: aby; AC m. plnil: czynyl. — 15. ACE a (před slíbeného) sch; ACE s (před Jezukriftem) sch. — 16. AC
134 R. III, č. 33. Eden take mnich bieſſe fſel nawsstiewowat ſeſtry, Aneb biefse ſlyſſal, by byla nemocna. A ta giſta geho ſeſtra bieſſe menowanaa) bozie ſluzebnicye mezy wſſiemi w klaſſterzie. Tehdy ta gíſta nepowolí bratru, by geſ widiela, aby tu omluwu newſſel do klaſſtera zenſkeho; Ale wzkaza 5 gemu a rzkuc, aby ſſel zaſye a boha za ní pſyl. A wecye: aczt da hoſ- podín, vzrzíwie ſye nanom buducyem ſwietie w kralowſtwij nebeſkem Przied voblicziegem naſſeho boha míleho, pana Iezukryſta. amen. Luſſie take od ſwatehob) Teodora o geho dobrych ſkutcyech zwíe- 57b dietí A przíklady przigíetí. Swaty teodorus byl gest vozeník ſwateho pa- chumía, genz geſt byl mnohych mníſſkvow ſtaroſta nad mnohymí klaſſtery W tebays w tiech wlaſtech. A kdyz geſt míel mnoho dobrych ſkutkuow 5 do ſebe A take prokowaſſe buducye wiecy, Tehdy czaſu gednoho, kdyz ſwateho teodora ſeſtra wlaſtníe przigíde do geho klaſſtera, A chtiecy geho rada widieti, A kdyz gemu powiedlechu, zeg geho ſestra przíſſia: Ynhed poſla dwa mníchy a kaza gíma ſtati v wrat, abyfſta geho ſeſtrzie powie- diela a rzkuce: Seſtra, giz ſy ſlyfſala, zet ſem zíw, A take aby ſye p to 10 nemutíla, zes mne newídiela; Ale znamenaí tohoto ſwieta obludu a nevſta- wíczenſtwie a dai ſye w ſwaty prziebytek! A ſluz bohu, aby mohla przi- gítí do kralowstwie nebeſkeho, Gefftot gest hotowa milugícym hoſpodyna A tiem, ktoz geho przikazaníe plníe. A to take míeí na pamíeti, Zet neníe gíne nadiegíe, Nez at by czlowíek bozie przikazaníe plníi, Acz chce dogití ſlawneho a wieczneho a ſlibeneho prziebytka ſ naſſím ſpaſytelem ſ gezu- kryſtem. To vſlyſſiewſli ſeſtra geho, y poczie plakatí ſ welikym ſkruſſením. 15 R. III, č. 34. a) a ve -wa- nadeps. b) za tím podtečk. Too. R. III, č. 33. 1. C má nadpis: XXXII; E nadp: O gedno Mnichu, geſſto ffiel na- wſſtiewowat Seſtry nemoczne; E byl ſſiel; E neb byl. — 2. DE ſlyfſel; ACE jistá sch; D přesm: geho giſta; E byla. — 3. E nepowolila. — 4. ACE gy wydiel; CE wzka- zala. — 5. CE a sch; E ffiel; ACE m. vecě: rzkucz; E m. ačť dá: Acz to da. — 6.E buoh; DACE vzrzime; DAE m. na 'nom: na onom, C na; DE přesm: ſwietie budu- czym; AE w kralowſtwym. — 7. ACE milého Pána sch; AC amen sch. R. III, č. 34. 1. C má nadpis: XXXIII; E nadp: O Swatem Theodoru, geſſto nechtiel ſie ſwe Materzy widieti dati nikolij; A m. slušie: Slyffie (nespr.); D m. od svatého Teodora: o ſwatem Theodoru a. — 2. C m. Teodora o jeho dobrých skutciech zvěděti a příklady přijieti: Theodora geho dobrych ſkutkow przyklady powiedieti, A Teodora giefſto dobrych ſkutkuow geho przyklady powiedieti, E Theodora powiedieti geſſto byli dobrych ſkutkuow geho przikladij, lat. de Theodoro oportet nos exempla virtutum proferre. — 3. AE pachumie; ACE mnychuow. — 4. AE w Tebaydys ; C a sch. — 5. ACE m. a: y; ACE prorokowati; ACE tehdy sch; D m. jednoho: ge (nedops.). — 6. E prziſſla; ACE m. jeho kláštera: toho klafſtera, kdezto prziebywaſſe (E przebywal) ſwaty Theodorus; D m. jeho: ger. — 7. E powiedieli; D m: že j: ze geſt, ACE ze; D přesm: ſeſtra geho. — 8. CE poſlal; CE kazal; DE gim; E aby. — 9. DE powiedieli; ACE a sch; AE řkúce sch; E Sestro; AE ſlyffela; ACE ze; C m. aby: by. — 10. C mie; E žes mne neviděla sch; A m. obludu: a bludu. — 11. E nevſta- wicznoft. — 12. AC m. přijíti: dogyti; ACE gefſto; DACE hottowo (spr.); E boha. — 13. ACE m. a to: To: ACE Ze. — 14. ACE nezly; ACE m. ať by: aby; AC m. plnil: czynyl. — 15. ACE a (před slíbeného) sch; ACE s (před Jezukriftem) sch. — 16. AC
Strana 135
135 58a A po male chwílí wgíde do klaſſtera, kdezto panny prziebywachu. A ten bieſſe nedaleko od gegieho bratra. A po newelikem czaſu rozplodi ſye w ſwatem a w cziſtem vmyſle, bohu ſluziecy. A kdyz to vſlyſſie gich matí, Y poczie pſyti biſkupa, aby ſwe liſty 20 poſlal k ſwatemv pachumíj, Aby poprzal ohledatí materzí ohledatí Teodora, gegíeho ſyna. Tehdy ſwaty pachvmívs II Zawola teodora a rzka: Synaczku, poſluchaí, matí twa geſt przifſla, a chtiecy tíe widleti. A proto geſt pſal byſkup liſty ke mníe. Gdiz, at tie mati twa ohleda! Tu teodorus otaza ſwateho pachumía a rzka: Przikazvgefſ-lí mí, abych ſye dal widletí materzi? 25 A pvogdu-li a dam ſye gíeí wídietí, ſtrach míe geſt, bych tady ptí bohu wínen nebyl. A protoz muſſí p gínv bratrzíj vczíníti gím na prziklad. Aby potom gíníj neczínílí tehoz, nedam ſye gieí widieti. Vſlyffiewfly to matí geho, ze sye giei nechce dati widieti, Y nerodi sye wratití k ſwemu ſbozij Y oſta w klaſſterzie ſ pannamí a rzkuc: Oſtanv tuto a tu meho ſynaczka 30 vzrzím, kdyzto wygde na potrziebu klaffterſku ſ gínymi mníchy, Azda bych mohla od neho níeco vzíteczneho w ſwatem prziebytcye polepíſítí ſye, Abych mohla dogítí do wieczneho odpoczíwaníe, Geſſto geſt ſlibil hoſpodín wſſíem, ktoz geí milugíj. A mnoa) diwvow pan bvoh vkazowal ſkrzye ſwateob) pachvmía. Y bieſy 35 wyhoníl bozím kazaním y geho gmenem y mocy. A take mnohym nedu- zíwym, y kohoz dna zlamala, y ze wſſiech gínych nemocy geho modlitbu iezuſ kryſtus vzdrawował. R. III, č. 35. SWaty pachvmívs mnoho czaſvow protiwil ſye a bogowal ſe zzlymí duchy Iakozto ſpwedlny bozij ſlvha, Takez tako y ſwaty antonij. Kdyz by a) na okraji přips. pozd. -ho. b) o přips. později. vſlyſſawſſy; E i sch; A welyky (nedops.). — 17. C weſſla gt, E weſſla, A wygyde (!); E przebywali. — 18. E byl. — 19. A a v čistém sch; AE ſluzyti. — 20. E vſlyſſela; ACE i sch; A proſyczy. — 21. D Pachumiowi; D ohledati (po druhé) sch; ACE m. po- přál ohlédati mateři Teodora: ohledati dal (E přesm: dal ohledati) materzý ſwateho Theodora. — 22. E zawolal. — 23. E Matka; ACE a sch; E tebe; ACE m. proto: protoze. — 24. E přesm: biſkup pſal; E m. ke mně: k tobie (nespr.); E přesm: twa matka; ACE tu sch; ACE m. otáza: odpowiedie (E odpowiediel) a tieze (C tieže fie). — 25. E Pachumie; ACE a řka sch; ACE m. přikazuješ-li: Przykazalys; ACE přesm: materzý wydieti. — 26. E dam-lij; C a puojdu-li a dám sě jiej viděti sch; D mě sch. — 27. ACE a sch; A proto; D muſſim, CE muſym, A muſy; D gine Bratrzie, CE gine bratrý. — 28. A Vſlyffawſfy, E Vflyffew; E matka. — 29. E nechtiel; A m. že sě jiej nechce: ze gie nechtrel ſie gý; C uslyšěvši to máti jeho, že sě jiej nechce dáti viděti sch; CE nechtiela; C přesm: wratiti ſie; AE přesm: k ſbozij ſwemu. — 30. CE oſtala; ACE ſe pannamy. — 31. C klafſterzſku. — 32. ACE m. něco: vſlyſſecz czo (spr.). — 33. C přesm: dogiti mohla; E buoh. — 35. ACE a sch; B mno!, DACE mnoho; ACE Pán sch; A m. Buoh: hoſpodyn welykych, C hoſpodin a welikych; E Pachumie; ACE m. i: Nebo y. — 36. AC wyhonyl geſt, E wyhaniel geſt; ACE m. kázaním i jeho jmé- nem a mocí: gmenem y geho moczy z lidy; C m. a: y. — 38. E m. Jezuskristus: gezifs, A Gezuſkryſtus kral nebeſky, C Gezuſkryſtus kral; C vzdrawil. R. III, č. 35. 1. C má nadpis: XXXIIII; E nadp: O Swatym Pachumij, geffto s diably boyowal; E s zlymi. — 2. DAE ſprawedliwy; ACE m. jako: yakoz; DA An-
135 58a A po male chwílí wgíde do klaſſtera, kdezto panny prziebywachu. A ten bieſſe nedaleko od gegieho bratra. A po newelikem czaſu rozplodi ſye w ſwatem a w cziſtem vmyſle, bohu ſluziecy. A kdyz to vſlyſſie gich matí, Y poczie pſyti biſkupa, aby ſwe liſty 20 poſlal k ſwatemv pachumíj, Aby poprzal ohledatí materzí ohledatí Teodora, gegíeho ſyna. Tehdy ſwaty pachvmívs II Zawola teodora a rzka: Synaczku, poſluchaí, matí twa geſt przifſla, a chtiecy tíe widleti. A proto geſt pſal byſkup liſty ke mníe. Gdiz, at tie mati twa ohleda! Tu teodorus otaza ſwateho pachumía a rzka: Przikazvgefſ-lí mí, abych ſye dal widletí materzi? 25 A pvogdu-li a dam ſye gíeí wídietí, ſtrach míe geſt, bych tady ptí bohu wínen nebyl. A protoz muſſí p gínv bratrzíj vczíníti gím na prziklad. Aby potom gíníj neczínílí tehoz, nedam ſye gieí widieti. Vſlyffiewfly to matí geho, ze sye giei nechce dati widieti, Y nerodi sye wratití k ſwemu ſbozij Y oſta w klaſſterzie ſ pannamí a rzkuc: Oſtanv tuto a tu meho ſynaczka 30 vzrzím, kdyzto wygde na potrziebu klaffterſku ſ gínymi mníchy, Azda bych mohla od neho níeco vzíteczneho w ſwatem prziebytcye polepíſítí ſye, Abych mohla dogítí do wieczneho odpoczíwaníe, Geſſto geſt ſlibil hoſpodín wſſíem, ktoz geí milugíj. A mnoa) diwvow pan bvoh vkazowal ſkrzye ſwateob) pachvmía. Y bieſy 35 wyhoníl bozím kazaním y geho gmenem y mocy. A take mnohym nedu- zíwym, y kohoz dna zlamala, y ze wſſiech gínych nemocy geho modlitbu iezuſ kryſtus vzdrawował. R. III, č. 35. SWaty pachvmívs mnoho czaſvow protiwil ſye a bogowal ſe zzlymí duchy Iakozto ſpwedlny bozij ſlvha, Takez tako y ſwaty antonij. Kdyz by a) na okraji přips. pozd. -ho. b) o přips. později. vſlyſſawſſy; E i sch; A welyky (nedops.). — 17. C weſſla gt, E weſſla, A wygyde (!); E przebywali. — 18. E byl. — 19. A a v čistém sch; AE ſluzyti. — 20. E vſlyſſela; ACE i sch; A proſyczy. — 21. D Pachumiowi; D ohledati (po druhé) sch; ACE m. po- přál ohlédati mateři Teodora: ohledati dal (E přesm: dal ohledati) materzý ſwateho Theodora. — 22. E zawolal. — 23. E Matka; ACE a sch; E tebe; ACE m. proto: protoze. — 24. E přesm: biſkup pſal; E m. ke mně: k tobie (nespr.); E přesm: twa matka; ACE tu sch; ACE m. otáza: odpowiedie (E odpowiediel) a tieze (C tieže fie). — 25. E Pachumie; ACE a řka sch; ACE m. přikazuješ-li: Przykazalys; ACE přesm: materzý wydieti. — 26. E dam-lij; C a puojdu-li a dám sě jiej viděti sch; D mě sch. — 27. ACE a sch; A proto; D muſſim, CE muſym, A muſy; D gine Bratrzie, CE gine bratrý. — 28. A Vſlyffawſfy, E Vflyffew; E matka. — 29. E nechtiel; A m. že sě jiej nechce: ze gie nechtrel ſie gý; C uslyšěvši to máti jeho, že sě jiej nechce dáti viděti sch; CE nechtiela; C přesm: wratiti ſie; AE přesm: k ſbozij ſwemu. — 30. CE oſtala; ACE ſe pannamy. — 31. C klafſterzſku. — 32. ACE m. něco: vſlyſſecz czo (spr.). — 33. C přesm: dogiti mohla; E buoh. — 35. ACE a sch; B mno!, DACE mnoho; ACE Pán sch; A m. Buoh: hoſpodyn welykych, C hoſpodin a welikych; E Pachumie; ACE m. i: Nebo y. — 36. AC wyhonyl geſt, E wyhaniel geſt; ACE m. kázaním i jeho jmé- nem a mocí: gmenem y geho moczy z lidy; C m. a: y. — 38. E m. Jezuskristus: gezifs, A Gezuſkryſtus kral nebeſky, C Gezuſkryſtus kral; C vzdrawil. R. III, č. 35. 1. C má nadpis: XXXIIII; E nadp: O Swatym Pachumij, geffto s diably boyowal; E s zlymi. — 2. DAE ſprawedliwy; ACE m. jako: yakoz; DA An-
Strana 136
136 5 gednu, gie ſye ſnazníe boha pſytí, Aby gemu raczil dati bdietí bez ſpaníe za niekoliko czaſvow, Aby ptí neprzatelom, tocziff diablom, mohl obdrzíeti witiezſtwie, Az by gie y prziemohl, Iakoz geſt w zaltarzí pſano a rzka: Nechcy ſye obratití, az y zahyny dlabli, naſlí ptíwnícy. Y vſlyſie hoſpodín geho pſbu. Y wecye, ze diabli nizadne mocy nemagij, kdyz kto ze wſſie myſh a pwu wieru ſ bozíj II pomocy ptíwi ſye gím. Take to od ſwateho pachvmía pwiechu, Genz geſt byl ſtaroſta mno- 10 hych klafftervow w tebaides w trech wlaſtech. A to take do neho roz- pwiechu, ze czaſto bratrzíj pwíeſſe a rzka: Tak mí bvoh pomahai podle me pwdy, ze ſem ſlychal zle duchy mlvwiece o rozliczne lſtí gich, geſsto magíj ptí bozím ſlvham A nagwiece ptí mníchom. Takto geden díabel Imluwíeſſe a rzka: Iakz ta tomu vkrutnemu mníchu myſíleníe poſílí o roz- 15 1Cznem zadaníj. Tak on ſye ynhed wzchopíj y odda ſye na modlitby a proſy bozie pomocy; A tu na odtowad ſ hanbu pvogdu. Opiet druhy diabel wecye: A na toho, gehoz chowam, kdyz gemu w ſrdce poſſli myſſ- leníe, powolí mí a przígme a vczíníj to. Czaſto geí hniewem podníecy a ſwarem a lenoſtíj na modlitbach, na hodínach, drzíemaním na zalmowych 20 hodínach; a tomu mí ſye neptíwíj. A protoz, mila bratrzie, oſtrziehagte ſmyſla y vmyſla waſſeho, Wzywagice gmie hoſpodína naſſeho iezukryſta w chwale geho, Iakoz ſwiedczij ſwaty pawel apoſſtol a rzka: Modlte ſye vſtawníe a bedlíwí budte. A tak w ſkruffeníj a v bazní bozíe ſ bedlíwymí ſrdcy Y neprziemohu waſ neprzietele, by wam mohli vſſkodíti. Opíet ſwaty 25 otec pachumívs poczie bratrzíj vczítí, Aby mieli na pamíetí ſwate piſmo na ſpaſeníe ſwych duſſíj. A pak ſye rozegdiechu kazdy do ſwe peleſſie A dyelachu kazdy, coz kto vmiel, Rozpominagíce ſye, co ſu ſye navczíli z ſwateho piſma. A nemlvwiechu rzieczi pzdne mezy ſobu, Ale to, coz ſye 58b thonyus, E Anthon; ACE m. když by: Tehdy. — 3. A m. jednú: gemu (nespr.); E yal ſie, C poczal; ACE m. bdieti: aby mohl bdieti; A m. spánie: ſpaſeny (nespr.). — 4. E totizto, AC to geſt. — 5. E i sch; AE yakozto; ACE a řka sch. — 6. C sě sch. (nespr.); ACE obš: zahynu, to geſt dyably; E vſlyfſel. — 7. DC diable; AC yzadne, E zadne; A m. když kto: kdyzto (nespr.). — 8. ACE m. a: f; C m. protiví sě jim; ſie gim branij. — 9. AE m. od: od nieho od, C o niem totiz o; C ſwatem Pachumij: E prawilij; ACE m. jenž: ze. — 10. AE mnoho; CE a sch; E m. také: tak; C m. do ňeho: o niem, AE sch. — 11. AC prawiechu, E prawilij; ACE m. že: ze to; DC brat- rzim; ACE rozprawieſſe, E rozprawielij; E rzkucz; E podlé sch. — 12. E mé pravdy sch; ACE o sch. — 13. A m. takto: Take, E Tak, C To. — 14. E mluwil; AC a sch; C řka sch. — 15. ACE on sě sch; AE m. vzchopí: wzchopy fie, C fie wzchopý; C m. i: a, AE sch; AE oddá sě sch. — 16. ACE a sch; AE m. a tu já: Ale proto ya, C Proto ia; DC odtawad, A obš: malo odtawad, E odtad malo; C m. druhý: giny, AE (nespr.) gym. — 17. AC powiedie, E powiediel; ACE a sch. — 18. ACE m. jej: geho; D podnietim, C podnieczym, A roznieczý, E roznicziem. — 19. C obš: y na hodinach; AE na hodinách sch; ACE obš: a drziemanym. — 20. AE mi sch; ACE a sch; A Protoze; CE milij; A bratrzyczie. — 21. D nazywagicze, AE rozzywagycze (!); DCE gmeo; E boha. — 22. ACE m. jeho: bozie; ACE a řka sch; A Modlyte, D Modlete. — 23. A (nespr.) ſkuſſeny; AE ſ bedlywym. — 24. AE ſrdczem; ACE i sch; E neprza- telij; D m. by vám mohli uškoditi: anij wam budu moczy czo vſſkoditi: ACE obš: Pak opiet. — 25. CE bratry. — 26. ACE a sch; D rozgidechu, A rozieygdechu, E roze- fflij. — 27. E dielali; CE přesm: ktož czo; ACE sě (před co) sch. — 28. ACE a sch;
136 5 gednu, gie ſye ſnazníe boha pſytí, Aby gemu raczil dati bdietí bez ſpaníe za niekoliko czaſvow, Aby ptí neprzatelom, tocziff diablom, mohl obdrzíeti witiezſtwie, Az by gie y prziemohl, Iakoz geſt w zaltarzí pſano a rzka: Nechcy ſye obratití, az y zahyny dlabli, naſlí ptíwnícy. Y vſlyſie hoſpodín geho pſbu. Y wecye, ze diabli nizadne mocy nemagij, kdyz kto ze wſſie myſh a pwu wieru ſ bozíj II pomocy ptíwi ſye gím. Take to od ſwateho pachvmía pwiechu, Genz geſt byl ſtaroſta mno- 10 hych klafftervow w tebaides w trech wlaſtech. A to take do neho roz- pwiechu, ze czaſto bratrzíj pwíeſſe a rzka: Tak mí bvoh pomahai podle me pwdy, ze ſem ſlychal zle duchy mlvwiece o rozliczne lſtí gich, geſsto magíj ptí bozím ſlvham A nagwiece ptí mníchom. Takto geden díabel Imluwíeſſe a rzka: Iakz ta tomu vkrutnemu mníchu myſíleníe poſílí o roz- 15 1Cznem zadaníj. Tak on ſye ynhed wzchopíj y odda ſye na modlitby a proſy bozie pomocy; A tu na odtowad ſ hanbu pvogdu. Opiet druhy diabel wecye: A na toho, gehoz chowam, kdyz gemu w ſrdce poſſli myſſ- leníe, powolí mí a przígme a vczíníj to. Czaſto geí hniewem podníecy a ſwarem a lenoſtíj na modlitbach, na hodínach, drzíemaním na zalmowych 20 hodínach; a tomu mí ſye neptíwíj. A protoz, mila bratrzie, oſtrziehagte ſmyſla y vmyſla waſſeho, Wzywagice gmie hoſpodína naſſeho iezukryſta w chwale geho, Iakoz ſwiedczij ſwaty pawel apoſſtol a rzka: Modlte ſye vſtawníe a bedlíwí budte. A tak w ſkruffeníj a v bazní bozíe ſ bedlíwymí ſrdcy Y neprziemohu waſ neprzietele, by wam mohli vſſkodíti. Opíet ſwaty 25 otec pachumívs poczie bratrzíj vczítí, Aby mieli na pamíetí ſwate piſmo na ſpaſeníe ſwych duſſíj. A pak ſye rozegdiechu kazdy do ſwe peleſſie A dyelachu kazdy, coz kto vmiel, Rozpominagíce ſye, co ſu ſye navczíli z ſwateho piſma. A nemlvwiechu rzieczi pzdne mezy ſobu, Ale to, coz ſye 58b thonyus, E Anthon; ACE m. když by: Tehdy. — 3. A m. jednú: gemu (nespr.); E yal ſie, C poczal; ACE m. bdieti: aby mohl bdieti; A m. spánie: ſpaſeny (nespr.). — 4. E totizto, AC to geſt. — 5. E i sch; AE yakozto; ACE a řka sch. — 6. C sě sch. (nespr.); ACE obš: zahynu, to geſt dyably; E vſlyfſel. — 7. DC diable; AC yzadne, E zadne; A m. když kto: kdyzto (nespr.). — 8. ACE m. a: f; C m. protiví sě jim; ſie gim branij. — 9. AE m. od: od nieho od, C o niem totiz o; C ſwatem Pachumij: E prawilij; ACE m. jenž: ze. — 10. AE mnoho; CE a sch; E m. také: tak; C m. do ňeho: o niem, AE sch. — 11. AC prawiechu, E prawilij; ACE m. že: ze to; DC brat- rzim; ACE rozprawieſſe, E rozprawielij; E rzkucz; E podlé sch. — 12. E mé pravdy sch; ACE o sch. — 13. A m. takto: Take, E Tak, C To. — 14. E mluwil; AC a sch; C řka sch. — 15. ACE on sě sch; AE m. vzchopí: wzchopy fie, C fie wzchopý; C m. i: a, AE sch; AE oddá sě sch. — 16. ACE a sch; AE m. a tu já: Ale proto ya, C Proto ia; DC odtawad, A obš: malo odtawad, E odtad malo; C m. druhý: giny, AE (nespr.) gym. — 17. AC powiedie, E powiediel; ACE a sch. — 18. ACE m. jej: geho; D podnietim, C podnieczym, A roznieczý, E roznicziem. — 19. C obš: y na hodinach; AE na hodinách sch; ACE obš: a drziemanym. — 20. AE mi sch; ACE a sch; A Protoze; CE milij; A bratrzyczie. — 21. D nazywagicze, AE rozzywagycze (!); DCE gmeo; E boha. — 22. ACE m. jeho: bozie; ACE a řka sch; A Modlyte, D Modlete. — 23. A (nespr.) ſkuſſeny; AE ſ bedlywym. — 24. AE ſrdczem; ACE i sch; E neprza- telij; D m. by vám mohli uškoditi: anij wam budu moczy czo vſſkoditi: ACE obš: Pak opiet. — 25. CE bratry. — 26. ACE a sch; D rozgidechu, A rozieygdechu, E roze- fflij. — 27. E dielali; CE přesm: ktož czo; ACE sě (před co) sch. — 28. ACE a sch;
Strana 137
137 bíechu navczilí z ſwateho píſma, coz geſt o bazni bozie bylo A gich duſſí k voſlaweníj a k voſwíceníj. 30 (Eden bieſſe ſwaty ſtarzec, Gemuz hoſpodín ſkrzye ſwateho ducha 59a zyewowaſſe, Ze widiel to, II Geſſto gínij newídiehi. Y pwieſſe ſwatym otcom a rzka: Gednv mnoho bratrzíj ſſſedſſe ſye y mlvwiechu z ſwateho piſma mezy sebu. Tu gest widiel andiely, ani stogie, a tiem sye weselece; Neb sye andiele kochagíj w te rzieczí, coz lide o bozíe mlvwíe. A kdyz gíne pzdne rzieczí pocziechu mluwítí, Swietíj andíele rozhniewawsle sye y gidechu odtud; A pak przigídechu ſmrdutíj weprzí a welmí necziſtíj y kalechu ſye przied nímí. A to bíechu w twarzi weprzowe, A w gich pzdne rzieczi ſye kochagíce. To ten ſwaty ſtarzec vzrziew, y gíde do peleſſie A przies cyelu noc gíe ſye plakati a kwíeliti naſſeho hubenstwíe. Tehdy swietíj otcy giechu 10 sye napomínatí bratrzíj a rzkuce: Bratrzie míla, chowagte ſye pzdne rzieczí! Nebot tady duſſie zahynvgíj A ſkrzye to bohu Y wſſiem ſwatym mrzymya) Neb to ſwate píſmo ſwiedczíj a rzka: Skrzye pzdnv rziecz przígdeſs k hrzie- chom A ſkrzye pzdny rzíecz duſſíe w neduhy vpadne. 5 R. III, č. 36. R. III, č. 37. ZA cyeſarziewie dworzie, gemuz diechu teodozyvs, Bieſſe geden, gemuz díechu arsenyvs, mocny wladarz. Ten, gfa rozníecen ohnem bozie míloſti, Y opuſtí wſſicku chwalu tohoto ſwieta Y gíde na puſſt, geſſto flvowe a) -y rasurou změněno v -e. E Nemluwili; DACE ſebu. — 29. E bylij; ACE m. což: to czoz. — 30. C m. k uoslavení: voſlaweny (nespr.). R. III, č. 36. 1. C má nadpis: XXXV; E nadp: O gedno Starczy, gemuz buoh ſkrytie ducha ſwateho zgel; E byl, C sch; E buoh; ACE přesm: ducha ſwateho. — 2. E zgiewowal; C m. viděl: widiel ge, A gie (nespr.); E že viděl sch. (nespr.); AE newiediely; E prawil. — 3. ACE obš: a rzka ze; E bratruow; AC přesm: ſie ſſedfſie; E mluwili. — 4. ACE přesm: wydiel gest; ACE wesely. — 5. ACE andělé sch; C té sch; AE v té řěči sch; D o bohu; ACE přesm: o bozie (CE bohu) mluwie lyde; C gini. — 6. E poczeli, A pochtiechu (!); AE Swati; AE obš: Andiele (E andielij) ynhed (E yhned); E i sch; A gydu, E ſſli ſu, E ſſlij. — 7. AE odtawad; A przydiechu, E prziſſly; A ſmrdati; C přesm: ſmrduti wepržowe przigidechu; AE a ch; E kalelij. — 8. ACE m. biechu: biechu (E bylij) dyably ; A weprzowy ; ACE a sch; ACE m. v jich prázdné řěči: w daremne rzieczy gych (E přesm: gich rzeczy). — 9. E kochalij; ACE přesm: ſtarziecz ſwaty; ACE wyda: AE i sch; C ſſel, E ffiel. — 10. E yal ; AE ſwaty ; C otczowe; E yalij. — 11. E bratruow; CE přesm: Milij bratrzie, A ma bratrzie. — 12. C Neb; ACE tudy; C hynugy, E zhynu; D mrzyme, E mrzy(!). — 13. A Anebo, E Aneb, C Nebo; ACE to sch; ACE duoydeſs. — 14. D k hrziechu, AE k hrzieſſeny; AE m. a: Neb; AE padne; ACE přidává na konec: y naſſie wſſeczka myſl (C duffie) tady (C sch.) zahyne (CE zhyne). R. III, č. 37. 1. C má nadpis: XXXVI. kapia; E nadp: O s. Arſeny, geſſto gemu byly zgewena lydíka diela, totizto hrzichowe; DACE m. za: Na (spr.); DCE czye- farzowie, A cziefafarzowie(!); C m. Theodosius: Dyonifius; E přesm: Theodozyus rzikagi; E byl. — 2. AE m. jemuž diechu Arsenius mocný vladař: moczný wladarz Arſenyus tak rzieczeny, C moczny wladarz Arfenius. — 3. ACE m. božie milosti: w zadoſti bozie; AE i sch; AE opuſtyw, C opustil; ACE wſſeczku; A i sch; C fſel,
137 bíechu navczilí z ſwateho píſma, coz geſt o bazni bozie bylo A gich duſſí k voſlaweníj a k voſwíceníj. 30 (Eden bieſſe ſwaty ſtarzec, Gemuz hoſpodín ſkrzye ſwateho ducha 59a zyewowaſſe, Ze widiel to, II Geſſto gínij newídiehi. Y pwieſſe ſwatym otcom a rzka: Gednv mnoho bratrzíj ſſſedſſe ſye y mlvwiechu z ſwateho piſma mezy sebu. Tu gest widiel andiely, ani stogie, a tiem sye weselece; Neb sye andiele kochagíj w te rzieczí, coz lide o bozíe mlvwíe. A kdyz gíne pzdne rzieczí pocziechu mluwítí, Swietíj andíele rozhniewawsle sye y gidechu odtud; A pak przigídechu ſmrdutíj weprzí a welmí necziſtíj y kalechu ſye przied nímí. A to bíechu w twarzi weprzowe, A w gich pzdne rzieczi ſye kochagíce. To ten ſwaty ſtarzec vzrziew, y gíde do peleſſie A przies cyelu noc gíe ſye plakati a kwíeliti naſſeho hubenstwíe. Tehdy swietíj otcy giechu 10 sye napomínatí bratrzíj a rzkuce: Bratrzie míla, chowagte ſye pzdne rzieczí! Nebot tady duſſie zahynvgíj A ſkrzye to bohu Y wſſiem ſwatym mrzymya) Neb to ſwate píſmo ſwiedczíj a rzka: Skrzye pzdnv rziecz przígdeſs k hrzie- chom A ſkrzye pzdny rzíecz duſſíe w neduhy vpadne. 5 R. III, č. 36. R. III, č. 37. ZA cyeſarziewie dworzie, gemuz diechu teodozyvs, Bieſſe geden, gemuz díechu arsenyvs, mocny wladarz. Ten, gfa rozníecen ohnem bozie míloſti, Y opuſtí wſſicku chwalu tohoto ſwieta Y gíde na puſſt, geſſto flvowe a) -y rasurou změněno v -e. E Nemluwili; DACE ſebu. — 29. E bylij; ACE m. což: to czoz. — 30. C m. k uoslavení: voſlaweny (nespr.). R. III, č. 36. 1. C má nadpis: XXXV; E nadp: O gedno Starczy, gemuz buoh ſkrytie ducha ſwateho zgel; E byl, C sch; E buoh; ACE přesm: ducha ſwateho. — 2. E zgiewowal; C m. viděl: widiel ge, A gie (nespr.); E že viděl sch. (nespr.); AE newiediely; E prawil. — 3. ACE obš: a rzka ze; E bratruow; AC přesm: ſie ſſedfſie; E mluwili. — 4. ACE přesm: wydiel gest; ACE wesely. — 5. ACE andělé sch; C té sch; AE v té řěči sch; D o bohu; ACE přesm: o bozie (CE bohu) mluwie lyde; C gini. — 6. E poczeli, A pochtiechu (!); AE Swati; AE obš: Andiele (E andielij) ynhed (E yhned); E i sch; A gydu, E ſſli ſu, E ſſlij. — 7. AE odtawad; A przydiechu, E prziſſly; A ſmrdati; C přesm: ſmrduti wepržowe przigidechu; AE a ch; E kalelij. — 8. ACE m. biechu: biechu (E bylij) dyably ; A weprzowy ; ACE a sch; ACE m. v jich prázdné řěči: w daremne rzieczy gych (E přesm: gich rzeczy). — 9. E kochalij; ACE přesm: ſtarziecz ſwaty; ACE wyda: AE i sch; C ſſel, E ffiel. — 10. E yal ; AE ſwaty ; C otczowe; E yalij. — 11. E bratruow; CE přesm: Milij bratrzie, A ma bratrzie. — 12. C Neb; ACE tudy; C hynugy, E zhynu; D mrzyme, E mrzy(!). — 13. A Anebo, E Aneb, C Nebo; ACE to sch; ACE duoydeſs. — 14. D k hrziechu, AE k hrzieſſeny; AE m. a: Neb; AE padne; ACE přidává na konec: y naſſie wſſeczka myſl (C duffie) tady (C sch.) zahyne (CE zhyne). R. III, č. 37. 1. C má nadpis: XXXVI. kapia; E nadp: O s. Arſeny, geſſto gemu byly zgewena lydíka diela, totizto hrzichowe; DACE m. za: Na (spr.); DCE czye- farzowie, A cziefafarzowie(!); C m. Theodosius: Dyonifius; E přesm: Theodozyus rzikagi; E byl. — 2. AE m. jemuž diechu Arsenius mocný vladař: moczný wladarz Arſenyus tak rzieczeny, C moczny wladarz Arfenius. — 3. ACE m. božie milosti: w zadoſti bozie; AE i sch; AE opuſtyw, C opustil; ACE wſſeczku; A i sch; C fſel,
Strana 138
138 5 ſcychye, Aby mezy ſwatymí otcy byl zíw bezpeczníe ode wíſeho nehodneho biehv A take aby byl odluczen ode wſſie rozkoſſi tieleſne A wſſíj myſlíj drzal ſye a ſluzíl naſſemu mílemu bohu rezukryſtu, takoz geſt w zaltarzí pſano: Przídrziel ſem ſye tebe, hoſpodíne, a przígala mie twa míloſt y twa ſpwedlnoſt. A take to o nem pwiechu ſwietíj otcy, Iakozto, gſa ſwiecſkym wladarzem, II Tu geſt w drahem ruſſie chodil mimo wſſie gíne, Takez po- 59b 1o tom, na puſſtí w chudobíe prziebywagíe, nade wſſie mníchy naghorſſye ſfaty na ſobie noſyeſſe. Pak opat danýel o nem pwieſſe, Ze geſt ſwaty Arſenyvs pwil bratrzij tako o gínem, Ale to, coz geſt ſamomu dano wídieti. Y wecye: Sedieſſe geden swaty starzec w fſwe peleſfí. Tehdy hlas k nemu przigíde a rzka: Wyndí wen, a vkazit lidſka diela. Wſtaw y gíde weń. Tehdy geho wede y vkaza gemu mvrzenína welmi czrneho, an ſyeka drwa. A giz bieſſe we- like brzieme nakladi Y chtiefle zdwíhnvtí y nemoze. A opíet ſſed, poczíe wíece ſyekati Y przíkladatí na to brzieme, gehoz drzíewe nemohl zdwíhnvtí. Pak gemu opiet vkaza gíneho czlowíeka, An stogíj nad giezerem, wody na- bieragie, a nalewaſse w sudec, A s druhe strany wen teczíefſe dieru. Opíet 10 geí wede a rzka: Pod za mnv, a vkazit opiet gíne. Y vzrzíe tako chram nebo dvom weliky, A k tomu dwa ſedíec na koních A neſuce po welikem brziemení. A tu chtiefſta oba pogednv do wrat, Ale p ta brziemena ne- mozeſſta, geſſto za ſebu miegíeſſtaa). A nechtieſſe geden druhemu przie- howieti, y wadiefſta ſye. Y wylozí to widieníe a rzka: Ti, geſſto ſu to 5 R. III, č. 38. a) -e- před -ſſ- nadeps. E ffiel. — 4. AE Scythie, C Sychie; A wffe (nedops.). — 5. ACE běhu sch; ACE a sch; ACE přesm: aby byl take; ACE obš: myſly y ſrdczem. — 6. E drziel; C m. a: y; ACE milému sch; ACE m. Bohu: ſpasytelý. — 7. A Przydrzal; C przigela; C přesm: miloſt twa. — 8. AE také sch; AE m. o nem: od nieho; E prawilij; AE ſwati; C otczowe; C m. jakožto: Ze yakozto; AE přesm: ſwietczkym gſa. — 9. AE vladařem sch; ACE tu jest sch; D m. mimo. nade; DC wſſeczky; A jiné sch; E tak. — 10. AE m. potom: pak potom; DC wſſeczky; AE ſſatky. — 11. E noſyl. R. III, č. 38. 1. AE m. o ňem: od neho; E prawil; D Bratrzim; ACE přesm: bratrzy (CE bratrzim) prawyl. — 2. ACE famemu; AC i sch; E Sediel. — 3. E své sch; C Tehda; D přesm: k nijemu hlas; E prziffel. — 4. ACE Wygdy; AE a sch; C ſfel, A wygyde, E wyffel; B weň sic!; A wyde, E wedl. — 5. CE vkazal; ACE obš : gednoho murzienyna; AE czerneho; AE přesm: bieffie (E byl) gyz. — 6. C brziemie, AE brzymie; C m. i: A; E chtiel; E nemohl, A obš: nemozie wzdwyhnuti. — 7. ACE m. a opět šed počě viece sěkati: Protozie bieſſe (E bylo) welyke, y opiet (E obš: y opiet ffiel y) gie (E yal) fie wiecz (C sch.) fſed (E sch.) ſekati; DACE brziemie. — 8. CE vkazal. — 9. ACE m. vody nabjerajě: an wodu nacziera (E wazy) z toho ge- zera; ACE m. v: w geden; E teklo; AE obš: Y opiet, C A opiet. — 10. AE a sch; A wydie, CE widiel. — 11. ACE fediecze na konyku. — 12. E m. břěmeni: brzewnie, C drziewie, lat. lignum; D chtiechu; E m. a tu chtiešta oba pojednú do vrát: a tij oba pogednu chticze do dwerzy; AC m. ta břěmena: to drziewie, E ty drzywi. — 13. D nemoziechu, E nemohlij; D gmiegiechu, A nesessta, C nesiessta, E neflij; D nechtiel gest, A nechtiecze, E nechtieli. — 14. AE m i: a; D wadiechu ſe, A wadyfsta sie, E wadili ſie; po vadiešta sě ACE přidávají: chtiecze (C a chtiecze) oba pogednu wnyti (C
138 5 ſcychye, Aby mezy ſwatymí otcy byl zíw bezpeczníe ode wíſeho nehodneho biehv A take aby byl odluczen ode wſſie rozkoſſi tieleſne A wſſíj myſlíj drzal ſye a ſluzíl naſſemu mílemu bohu rezukryſtu, takoz geſt w zaltarzí pſano: Przídrziel ſem ſye tebe, hoſpodíne, a przígala mie twa míloſt y twa ſpwedlnoſt. A take to o nem pwiechu ſwietíj otcy, Iakozto, gſa ſwiecſkym wladarzem, II Tu geſt w drahem ruſſie chodil mimo wſſie gíne, Takez po- 59b 1o tom, na puſſtí w chudobíe prziebywagíe, nade wſſie mníchy naghorſſye ſfaty na ſobie noſyeſſe. Pak opat danýel o nem pwieſſe, Ze geſt ſwaty Arſenyvs pwil bratrzij tako o gínem, Ale to, coz geſt ſamomu dano wídieti. Y wecye: Sedieſſe geden swaty starzec w fſwe peleſfí. Tehdy hlas k nemu przigíde a rzka: Wyndí wen, a vkazit lidſka diela. Wſtaw y gíde weń. Tehdy geho wede y vkaza gemu mvrzenína welmi czrneho, an ſyeka drwa. A giz bieſſe we- like brzieme nakladi Y chtiefle zdwíhnvtí y nemoze. A opíet ſſed, poczíe wíece ſyekati Y przíkladatí na to brzieme, gehoz drzíewe nemohl zdwíhnvtí. Pak gemu opiet vkaza gíneho czlowíeka, An stogíj nad giezerem, wody na- bieragie, a nalewaſse w sudec, A s druhe strany wen teczíefſe dieru. Opíet 10 geí wede a rzka: Pod za mnv, a vkazit opiet gíne. Y vzrzíe tako chram nebo dvom weliky, A k tomu dwa ſedíec na koních A neſuce po welikem brziemení. A tu chtiefſta oba pogednv do wrat, Ale p ta brziemena ne- mozeſſta, geſſto za ſebu miegíeſſtaa). A nechtieſſe geden druhemu przie- howieti, y wadiefſta ſye. Y wylozí to widieníe a rzka: Ti, geſſto ſu to 5 R. III, č. 38. a) -e- před -ſſ- nadeps. E ffiel. — 4. AE Scythie, C Sychie; A wffe (nedops.). — 5. ACE běhu sch; ACE a sch; ACE přesm: aby byl take; ACE obš: myſly y ſrdczem. — 6. E drziel; C m. a: y; ACE milému sch; ACE m. Bohu: ſpasytelý. — 7. A Przydrzal; C przigela; C přesm: miloſt twa. — 8. AE také sch; AE m. o nem: od nieho; E prawilij; AE ſwati; C otczowe; C m. jakožto: Ze yakozto; AE přesm: ſwietczkym gſa. — 9. AE vladařem sch; ACE tu jest sch; D m. mimo. nade; DC wſſeczky; A jiné sch; E tak. — 10. AE m. potom: pak potom; DC wſſeczky; AE ſſatky. — 11. E noſyl. R. III, č. 38. 1. AE m. o ňem: od neho; E prawil; D Bratrzim; ACE přesm: bratrzy (CE bratrzim) prawyl. — 2. ACE famemu; AC i sch; E Sediel. — 3. E své sch; C Tehda; D přesm: k nijemu hlas; E prziffel. — 4. ACE Wygdy; AE a sch; C ſfel, A wygyde, E wyffel; B weň sic!; A wyde, E wedl. — 5. CE vkazal; ACE obš : gednoho murzienyna; AE czerneho; AE přesm: bieffie (E byl) gyz. — 6. C brziemie, AE brzymie; C m. i: A; E chtiel; E nemohl, A obš: nemozie wzdwyhnuti. — 7. ACE m. a opět šed počě viece sěkati: Protozie bieſſe (E bylo) welyke, y opiet (E obš: y opiet ffiel y) gie (E yal) fie wiecz (C sch.) fſed (E sch.) ſekati; DACE brziemie. — 8. CE vkazal. — 9. ACE m. vody nabjerajě: an wodu nacziera (E wazy) z toho ge- zera; ACE m. v: w geden; E teklo; AE obš: Y opiet, C A opiet. — 10. AE a sch; A wydie, CE widiel. — 11. ACE fediecze na konyku. — 12. E m. břěmeni: brzewnie, C drziewie, lat. lignum; D chtiechu; E m. a tu chtiešta oba pojednú do vrát: a tij oba pogednu chticze do dwerzy; AC m. ta břěmena: to drziewie, E ty drzywi. — 13. D nemoziechu, E nemohlij; D gmiegiechu, A nesessta, C nesiessta, E neflij; D nechtiel gest, A nechtiecze, E nechtieli. — 14. AE m i: a; D wadiechu ſe, A wadyfsta sie, E wadili ſie; po vadiešta sě ACE přidávají: chtiecze (C a chtiecze) oba pogednu wnyti (C
Strana 139
139 603 R. III, č. 39. drziewíe neſh, to ſu mniſſie, geſſto neſu gho, tocziſſ vtrpeníe ſwate, Ale 15 magíj na frdcy pychu a chlipu, nechtiece ſye geden druhemu ponízítí, A geſſto nechtie naſledowati tichoſtí A v ponízeníja) cyeſty naſſeho boha rezukryfta, genz on pwíj a rzka: Patrziete mne, genzt ſem 1a tíchy a po- korny, A naleznete pokog duſſíem ſwym. A protoz ty li oſtanv ſ ſwu pychu ſwych ſrdcy Naprzied przied kralowſtwim krale nebeſkeho, naſſeho boha 20 iezukryſta, A nemocy budu wníti w nebeſa. A ten, geſſto ſyekaſſe drwa a przikladaſſe na tiezke brzieme, To geſt ten czlowíek, genz gest obtiezen mnohymí hrziechy A gefícze na tiezke hrozne brzíeme prziczíjníe hrzie- chuow wíece, A magie ſye katí prwních hrzíechvow. Ale zameſſkaw ſye prwních pokatí, y wíece prziczíníe kv prwnímb) hrziechom. Ten pak, genz 25 nacyeraſſe wody z gezera, To gest ten czlowíek, Genz nieco dobreho czínij, Ale hrzíechy ma níektere przí fobie a gich neoſtane, A protoz tí dobrzíj ſkutcy zahynv se zlymí. A protoz czlowiek muſy, iakoz pwij ſaty pawel apoſſtol, Ze ſ bazníj a ſ welikym ſtrachem dobywati ſpaſeníe. — To daniel opat pwieſſe o ſwatem arſenny, Ze, kdyzto pletieſſe kofſie z palmoweho liſtu, naliw wody w medenícy, aby palmy mokly, A kdyz ſye woda zſmrdieſſe, Nedadíeſſe wſſie wyliti, ale k te ſmrdute gíne kazaſſe przílití, aby wzdy ſmrdiela. Tu bratrzie giechu ſye geho tazatí a rzkuc: Pcz to nedaſs, otcze ſwaty, wylewati ſmrdute wody, a nechaſs, az po wſſie 5 peleſſi ſmrdíj? Odpowíedie gím ſwaty arſennyvs a rzka: Za to rozliczne a wonne korzeníe, za mvſſkat, za hrzebíczky, za ſkorzicy, geſſto ſem drziewe, w ſwiecſkem biezye gſa, pozíwal, I mvſſí na tento ſmrad trpietí, Abych a) -o- nadeps. b) -w- nadeps. wgiti) w wrata (E we dwerze) y (E sch.) nemozeſſta (C nemozieſſta, E nemohlij); A wy- lozymt; E to sch. — 15. C to sch; E m. jho: gie, D sch; CE totiz, D sch; ACE přesm: ſwate vtrpeny. — 17. AE w tichoſti; AE přesm: boha naſſe (!, E naſſeho). — 18. ACE on sch; ACE a řka sch; C Patržte na mie; A m. jenžť sem já: zet ya ſem, C žet sem, E zet sem ya. — 19. D m. dušiem svým: duffem waſſim, AE přesm: wafsiem duſſym; ACE proto; ACE m. s svú: pro ſwu. — 20. D nebeského sch. — 21. CE přesm: nebudu moczy; C wgiti; E ſeka. — 22. E prziklada; DAC brziemie, E brzemie; C ten sch. — 23. ACE m. hrozné: hrziefſne; DAC brziemie, E brzemie. — 24. AC m. majě sě: genzto gmiegyffe sie, E genzto by fie gmiel. — 25. ACE přesm: pokati ſie prwnych; ACE i sch; ACE m. přičínie: przyczynie k tomu gynych (C sch). — 26. E wazil, D nalewaſſe; E wodu; ACE to sch; ACE ten sch. — 27. AE přesm: niektery ma; AE m. jich: tech; ACE a sch; ACE Proto. — 28. ACE proto; AC yakz; B faty!, DACE ſwaty. — 29. C apoštol sch; ACE že sch; ACE m. s bázní: w bazny bozij; A ſ welyky (nedops.). R. III, č. 39. 1. E prawil; D Arsenyowi; C pletl gest, E pletl. — 2. A nalegiessie, C nalywſſe, E nalewal; D w medeniczye. — 3. A zſmradiefſe, C sſmradila, E ſmrdiela; C nedawaſſe, E nedal; AE ſmrdate. — 4. ACE m. jiné kázáše přiliti: wodie przylyti gýne (E přesm: gine przilyti) kazaſſe (E kazal); ACE m. tu: Tehdy; AC přesm: geho giechu (C poczechu) ſie bratrzie tazati, E ſie bratrzy yalij ſie(!) tazati. — 5. D m. to: toho, AE sch; ACE svatý sch; C vody sch; DAE přesm: wody smrdute; ACE m. a: ale; DE obš: nechaſs gie; D m. až: ze, E sch; E m. všie: ſwe. — 6. E ſmrdieti; E Odpowiediel; AE svatý sch; A Arsennius sch. — 7. A muffka (nedops.); E hrzebiky; C obš: y za ſkorziczy. — 8. ACE m. bězě: prziebytcze; ACE m. jsa: geho; ACE i sch;
139 603 R. III, č. 39. drziewíe neſh, to ſu mniſſie, geſſto neſu gho, tocziſſ vtrpeníe ſwate, Ale 15 magíj na frdcy pychu a chlipu, nechtiece ſye geden druhemu ponízítí, A geſſto nechtie naſledowati tichoſtí A v ponízeníja) cyeſty naſſeho boha rezukryfta, genz on pwíj a rzka: Patrziete mne, genzt ſem 1a tíchy a po- korny, A naleznete pokog duſſíem ſwym. A protoz ty li oſtanv ſ ſwu pychu ſwych ſrdcy Naprzied przied kralowſtwim krale nebeſkeho, naſſeho boha 20 iezukryſta, A nemocy budu wníti w nebeſa. A ten, geſſto ſyekaſſe drwa a przikladaſſe na tiezke brzieme, To geſt ten czlowíek, genz gest obtiezen mnohymí hrziechy A gefícze na tiezke hrozne brzíeme prziczíjníe hrzie- chuow wíece, A magie ſye katí prwních hrzíechvow. Ale zameſſkaw ſye prwních pokatí, y wíece prziczíníe kv prwnímb) hrziechom. Ten pak, genz 25 nacyeraſſe wody z gezera, To gest ten czlowíek, Genz nieco dobreho czínij, Ale hrzíechy ma níektere przí fobie a gich neoſtane, A protoz tí dobrzíj ſkutcy zahynv se zlymí. A protoz czlowiek muſy, iakoz pwij ſaty pawel apoſſtol, Ze ſ bazníj a ſ welikym ſtrachem dobywati ſpaſeníe. — To daniel opat pwieſſe o ſwatem arſenny, Ze, kdyzto pletieſſe kofſie z palmoweho liſtu, naliw wody w medenícy, aby palmy mokly, A kdyz ſye woda zſmrdieſſe, Nedadíeſſe wſſie wyliti, ale k te ſmrdute gíne kazaſſe przílití, aby wzdy ſmrdiela. Tu bratrzie giechu ſye geho tazatí a rzkuc: Pcz to nedaſs, otcze ſwaty, wylewati ſmrdute wody, a nechaſs, az po wſſie 5 peleſſi ſmrdíj? Odpowíedie gím ſwaty arſennyvs a rzka: Za to rozliczne a wonne korzeníe, za mvſſkat, za hrzebíczky, za ſkorzicy, geſſto ſem drziewe, w ſwiecſkem biezye gſa, pozíwal, I mvſſí na tento ſmrad trpietí, Abych a) -o- nadeps. b) -w- nadeps. wgiti) w wrata (E we dwerze) y (E sch.) nemozeſſta (C nemozieſſta, E nemohlij); A wy- lozymt; E to sch. — 15. C to sch; E m. jho: gie, D sch; CE totiz, D sch; ACE přesm: ſwate vtrpeny. — 17. AE w tichoſti; AE přesm: boha naſſe (!, E naſſeho). — 18. ACE on sch; ACE a řka sch; C Patržte na mie; A m. jenžť sem já: zet ya ſem, C žet sem, E zet sem ya. — 19. D m. dušiem svým: duffem waſſim, AE přesm: wafsiem duſſym; ACE proto; ACE m. s svú: pro ſwu. — 20. D nebeského sch. — 21. CE přesm: nebudu moczy; C wgiti; E ſeka. — 22. E prziklada; DAC brziemie, E brzemie; C ten sch. — 23. ACE m. hrozné: hrziefſne; DAC brziemie, E brzemie. — 24. AC m. majě sě: genzto gmiegyffe sie, E genzto by fie gmiel. — 25. ACE přesm: pokati ſie prwnych; ACE i sch; ACE m. přičínie: przyczynie k tomu gynych (C sch). — 26. E wazil, D nalewaſſe; E wodu; ACE to sch; ACE ten sch. — 27. AE přesm: niektery ma; AE m. jich: tech; ACE a sch; ACE Proto. — 28. ACE proto; AC yakz; B faty!, DACE ſwaty. — 29. C apoštol sch; ACE že sch; ACE m. s bázní: w bazny bozij; A ſ welyky (nedops.). R. III, č. 39. 1. E prawil; D Arsenyowi; C pletl gest, E pletl. — 2. A nalegiessie, C nalywſſe, E nalewal; D w medeniczye. — 3. A zſmradiefſe, C sſmradila, E ſmrdiela; C nedawaſſe, E nedal; AE ſmrdate. — 4. ACE m. jiné kázáše přiliti: wodie przylyti gýne (E přesm: gine przilyti) kazaſſe (E kazal); ACE m. tu: Tehdy; AC přesm: geho giechu (C poczechu) ſie bratrzie tazati, E ſie bratrzy yalij ſie(!) tazati. — 5. D m. to: toho, AE sch; ACE svatý sch; C vody sch; DAE přesm: wody smrdute; ACE m. a: ale; DE obš: nechaſs gie; D m. až: ze, E sch; E m. všie: ſwe. — 6. E ſmrdieti; E Odpowiediel; AE svatý sch; A Arsennius sch. — 7. A muffka (nedops.); E hrzebiky; C obš: y za ſkorziczy. — 8. ACE m. bězě: prziebytcze; ACE m. jsa: geho; ACE i sch;
Strana 140
140 w ſudny den onoho pekelneho ſmradu byl zbawen, Abych ſ tíem bohat- 10 cem, genz na wſſaky den giedafe rozkofſne krmíe A wzdy w drahych ruſiech chodieſſe, ſ ním wieczníe nebyl odſuzen na wíeczne zatraceníe. Opíet geden bratr wecye swatemu arſenny: Otcze ſwaty, ia na wſſaky den cztu ſwate píſmo, a nikdy nezameſſkagie z zaltarzíe, z ſwateho czteníe A k tomu z rozlicznych kních píſma ſwateho, od ſwatych ſlozeneho, 60b Awſſak neczigi ſkrvſſeníe na mem ſrdcy, Aneb nerozomíegí, co cztu; 5 A proto mam ſmytek na ſwem ſrdcy. Odpowiedie gemu ſwaty arſennyus a rzka: Synaczku, muſyſs piſmo ſwate wzdy na pamítí mietí. Nebos ſly- fſal, ze geſt pemen opat powiediel y giníj otcy ſwietíj, Ze czarodiegnícy, tí, geſſto hady zaklinagíj, Nerozomiegíj tem flowom, coz mluwíe, Ale ha- dowe vſlyffiece rozomíegíj tieem flowom A pak mocy nemagíj, by gím 10 mohl víſkodití. Tekez y my vczíňmya); aczkoli nerozomíemya) piſmu ſwa- temu, Ale diablit ynhed, vlyffíece moc flow bozích, vzaſnvce ſye y vteku od nas, A nemohvce ſlyffietí ſlow ducha ſwateho, Genz ſu mluwíli pro- rocy, apofítole mocy y rozníecením ducha ſwateho. R. III, č. 40. R. III, č. 41. (Aſu gednoho, kdyz w ſuſyedech ſwateho Macharye stala sye bieſſe wrazda A newínneho wrazdu wíniechu, Wſtaw ten giſty, na nehoz tu ohyzdu poczitachu, y gíde k ſwatemu Machary do geho peleſſie. A take tí przigí- dechu, gefſto gei wíníechu. A swazawffe geí, y wecyechu, ze gei chtíe dati 5 ku popwie. A ten, genz geí wíníechu, poczíe przífahatí, ze neníe wínen te krwe plitím. A kdyz obogí hadachu ſye dluho, Tu otaza ſwaty Macharyus, a) y rasurou změněno v -e. D muffim, CE muſym; ACE já sch; AE m. trpěti: za to trpieti, C ya trpieti. — 9. A pekelnyho; AE m. zbaven: prazden. — 10. E kazdy; C gedl gt, E gedl; CE roz- koſſnie; ACE krmě sch; ACE vždy sch. — 11. A ruſſie (nedops.); D w drahem ruſſe; E chodil; ACE s ním sch; ACE přesm: nebyl wiecznie; ACE věčné sch. R. III. č. 40. 1. D Arfenyowi; AE kazdy. — 2. AE přesm: pyſmo ſwate; A a sch; CE nezameſſkam; C m. z žaltářě: žaltarze; C m. z svatého: y ſwateho, — 3. C m. a: y; AE z žaltářě, z svatého čtenie a k tomu z rozličných kněh písma svatého, od svatých složeného sch. — 4. AE wffak; A m. skrúšenie: wíkufſene (!); C nerozo- miem, DE nerozumiem. — 5. AE mem; C a proto mám smutek na svém srdci sch; C Powiedie, E Odpowiediel. — 6. C Synu; AE přesm: mieti na pamieti; AE m. nebos: nebot ſem. — 7. E flyffel; C otczowe; AE přesm: ſwati otczy. — 8. A m. což: gez, CE genz. — 9. ACE obš: flowuom ynhed (E yhned); ACE a sch. — 10. B Tekez, ACE Takez; DA vczinme, C vczynýmý, E czynime; A m. ačkoli: kazkolý, CE yakz- koly. — 11. D diablet, C dyably; AC vzaſnu, E vleknu; ACE m. i: a; AC vtekut. — 12. ACE a sch. — 13. AE m. apoštolé: a Apoſſtoly. R. III, č. 41. 1. C má nadpis: kapitola XXXVII; E nadp: O s. Macharij, geſſto zaklel zabitcze, aby powiediel, kdo geſt geho zabijl; E Macharya; E přesm: byla ſe ſtala. — 2. E winilij; E tu ohyzdu sch. — 3. AC cztrechu, E prawilij; C ſſel, E ffiel; D Macharyowi; ACE m. a: y. — 4. E prziſſly ; E winilij; ACE m. jej: geho; ACE i sch; E rzeklij; ACE m. jej chtie dáti: chtie geho dati. — 5. ACE na poprawu; ACE m. a: Ale; ACE m. jenž jej: gehoz; E winilij; ACE m. vinen: swiedom o. — 6. ACE
140 w ſudny den onoho pekelneho ſmradu byl zbawen, Abych ſ tíem bohat- 10 cem, genz na wſſaky den giedafe rozkofſne krmíe A wzdy w drahych ruſiech chodieſſe, ſ ním wieczníe nebyl odſuzen na wíeczne zatraceníe. Opíet geden bratr wecye swatemu arſenny: Otcze ſwaty, ia na wſſaky den cztu ſwate píſmo, a nikdy nezameſſkagie z zaltarzíe, z ſwateho czteníe A k tomu z rozlicznych kních píſma ſwateho, od ſwatych ſlozeneho, 60b Awſſak neczigi ſkrvſſeníe na mem ſrdcy, Aneb nerozomíegí, co cztu; 5 A proto mam ſmytek na ſwem ſrdcy. Odpowiedie gemu ſwaty arſennyus a rzka: Synaczku, muſyſs piſmo ſwate wzdy na pamítí mietí. Nebos ſly- fſal, ze geſt pemen opat powiediel y giníj otcy ſwietíj, Ze czarodiegnícy, tí, geſſto hady zaklinagíj, Nerozomiegíj tem flowom, coz mluwíe, Ale ha- dowe vſlyffiece rozomíegíj tieem flowom A pak mocy nemagíj, by gím 10 mohl víſkodití. Tekez y my vczíňmya); aczkoli nerozomíemya) piſmu ſwa- temu, Ale diablit ynhed, vlyffíece moc flow bozích, vzaſnvce ſye y vteku od nas, A nemohvce ſlyffietí ſlow ducha ſwateho, Genz ſu mluwíli pro- rocy, apofítole mocy y rozníecením ducha ſwateho. R. III, č. 40. R. III, č. 41. (Aſu gednoho, kdyz w ſuſyedech ſwateho Macharye stala sye bieſſe wrazda A newínneho wrazdu wíniechu, Wſtaw ten giſty, na nehoz tu ohyzdu poczitachu, y gíde k ſwatemu Machary do geho peleſſie. A take tí przigí- dechu, gefſto gei wíníechu. A swazawffe geí, y wecyechu, ze gei chtíe dati 5 ku popwie. A ten, genz geí wíníechu, poczíe przífahatí, ze neníe wínen te krwe plitím. A kdyz obogí hadachu ſye dluho, Tu otaza ſwaty Macharyus, a) y rasurou změněno v -e. D muffim, CE muſym; ACE já sch; AE m. trpěti: za to trpieti, C ya trpieti. — 9. A pekelnyho; AE m. zbaven: prazden. — 10. E kazdy; C gedl gt, E gedl; CE roz- koſſnie; ACE krmě sch; ACE vždy sch. — 11. A ruſſie (nedops.); D w drahem ruſſe; E chodil; ACE s ním sch; ACE přesm: nebyl wiecznie; ACE věčné sch. R. III. č. 40. 1. D Arfenyowi; AE kazdy. — 2. AE přesm: pyſmo ſwate; A a sch; CE nezameſſkam; C m. z žaltářě: žaltarze; C m. z svatého: y ſwateho, — 3. C m. a: y; AE z žaltářě, z svatého čtenie a k tomu z rozličných kněh písma svatého, od svatých složeného sch. — 4. AE wffak; A m. skrúšenie: wíkufſene (!); C nerozo- miem, DE nerozumiem. — 5. AE mem; C a proto mám smutek na svém srdci sch; C Powiedie, E Odpowiediel. — 6. C Synu; AE přesm: mieti na pamieti; AE m. nebos: nebot ſem. — 7. E flyffel; C otczowe; AE přesm: ſwati otczy. — 8. A m. což: gez, CE genz. — 9. ACE obš: flowuom ynhed (E yhned); ACE a sch. — 10. B Tekez, ACE Takez; DA vczinme, C vczynýmý, E czynime; A m. ačkoli: kazkolý, CE yakz- koly. — 11. D diablet, C dyably; AC vzaſnu, E vleknu; ACE m. i: a; AC vtekut. — 12. ACE a sch. — 13. AE m. apoštolé: a Apoſſtoly. R. III, č. 41. 1. C má nadpis: kapitola XXXVII; E nadp: O s. Macharij, geſſto zaklel zabitcze, aby powiediel, kdo geſt geho zabijl; E Macharya; E přesm: byla ſe ſtala. — 2. E winilij; E tu ohyzdu sch. — 3. AC cztrechu, E prawilij; C ſſel, E ffiel; D Macharyowi; ACE m. a: y. — 4. E prziſſly ; E winilij; ACE m. jej: geho; ACE i sch; E rzeklij; ACE m. jej chtie dáti: chtie geho dati. — 5. ACE na poprawu; ACE m. a: Ale; ACE m. jenž jej: gehoz; E winilij; ACE m. vinen: swiedom o. — 6. ACE
Strana 141
141 619 kde gest pohrzeben ten zabitec. A kdyz gemu vkazachu to miesto, Wstaw y gide tam ſ nímí. A poklek v rowu na kolenu, nazwaw bozíe gmie, Y wecye k tiem giſtym a rzka: Zagiſte, zet to hoſpodín vkaze, gest-lit wínen tento, gehoz wy winíte. A zawolaw pwym menem ſwaty Macharyvs na 10 toho zabitcye, A kdyz ten zabitec gemu ſye z rowu ozwa, Tu ſwaty Macha- ryus k nemu wecye a rzka: II Zaklínagi tie Bohem Otcem Y duchem ſwatym, Aby powiediel, zabil-li tie geſt tento czlowíek, gefſto geí tito winie. Tu ten zabitec z rowu wecye, ze geho on nezabil. A kdyz to tí giſtíj vſlyſſiechu, vzaſſſe ſye y padechu k noham ſwateho Macharye Y giechu ſye 15 proſytí, aby ho otazal, kto ho ge zabil. Swaty Macharyus wecye : Toho ta nechcy tazati. Doſtit geſt na tom, zeg buoh newínneho zproſtil. A to mníe neſluffie, abych a wínneho zadil; Aneb on ſnad ziele toho hrziechu, coz geſt vczíníl, a kage ſye, Aby geho duſſie byla ſpaſena. R. III, č. 42. (Ineho czaſu, kdyz geden bratr przíneſe ſwatemu Machary hrozen wína, Ale ſwaty Macharyvsa), podle miloſtí bozie netbagíe ſam ſebe, Ale wíece mílugie blizníeho, Y poſla ten hrozen gínemu nemocnemu bratru. Tu podiekowaw ten bratr Y poſla geí opiet ginemu nemocnemu bratru A ten opiet gínemu. A kdyz po wſſiech bratrzích, geffto prziebywachu 5 podal od ſebe, ten hrozen znoſychu, Y newiediechu, kto geí nagprw poſlal, a) za tím přetrž. a podtečk. pl. prolyti; E m. oboji hádáchu sě dlúho: ſe dluho ſpolu hadalij; ACE tu sch; CE Otazal. — 7. C m. jeſt: ge; E vkazali; ACE vstav sch. — 8. AC i sch; C ſſel, E ſſiel; ACE m. s nimi: ſ nymi k hrobu; D m. u rovu: v hrobu, ACE sch; E na kolena; A nazywaw; E přesm: bozy gmeno; C přesm: bozie gmeno nazwaw. — 9. AE k sch; ACE a řka sch; AE ze; ACE to sch; E buoh; AE gest-ly. — 10. D tento sch; E za- wolal. — 11. A tohoto; AC přesm: gemu ten zabytecz z rowu (C hrobu) ſie ozwa (C ozwal), E ſie gemu ten zabitecz ozwal z hrobu; ACE tu sch. — 12. ACE a řka sch; DCE Zaklynam; ACE Bohem sch; ACE m. otcem: otcze (!, CE otczem) synem. — 13. ACE přesm: ſwatym duchem; E přesm: geſt tie; A jest sch; E m. tito: tento, D sch. — 14. ACE m. tu: Tehdy; E ten sch; ACE z hrobu; AC powiedie, E po- wiediel; D m. geho: gest ho; ACE m. on: ten; ACE přesm: ti gyſti to. — 15. E vſly- ſſelij; C vzaſh ſu ſie, E vleklij ſie; A padu, E padli; C valij ſie, C pocželi. — 16. ACE obš: geho proſyti; AC m. aby ho otázal: aby otazal toho zabytcze, E aby toho zabitcze otazal; D m. kto ho je: kto by ho, ACE kto geft geho; A Maryus (ch. pís.). — 17. ACE doſti; D m. žej: ze geft, ACE ze; E m. a: y, AC sch. — 18. AC m. mně neslušie: neſluſſie mnie to, E neſluffy to mnie; ACE m. abych; bych; ACE já sch; AC anebo, E neb; ACE on sch. — 19. AC czo; ACE m. aby: a bude; ACE byla sch. R. III, č. 42. 1. C má nadp: XXXVIII; E nadp: O Swatem Macharij, gefsto hrozen wina poſlal Bratrzym; C m. jiného: Gednoho; D Macharyowi; ACE přesm: Swatemu Machary kdyz geden bratr przyneſe (E przineſl). — 2. E Macharij; ACE božie sch; AE ale sch. — 3. AD viece milujě bližnieho sch; CE poſlal. — 4. ACE tu sch; C poſlal; C přesm: gynemu opiet; AE poděkovav ten bratr i posla jej opět jinému nemocnému bratru sch. — 5. A gynenemu; AE bratrzý; C a ten opět jinému a když po všěch bratřích sch. — 6. ACE přesm: podal od ſebe (E od nieho) przie- bywachu (E przebywali); ACE přesm: znoſychu (E znoſylij) ten hrozen; ACE i sch; E newiedieli; A m. jej: byl gey, E gey byl; ACE nayprwe; C obš: poſlal bieſſe. —
141 619 kde gest pohrzeben ten zabitec. A kdyz gemu vkazachu to miesto, Wstaw y gide tam ſ nímí. A poklek v rowu na kolenu, nazwaw bozíe gmie, Y wecye k tiem giſtym a rzka: Zagiſte, zet to hoſpodín vkaze, gest-lit wínen tento, gehoz wy winíte. A zawolaw pwym menem ſwaty Macharyvs na 10 toho zabitcye, A kdyz ten zabitec gemu ſye z rowu ozwa, Tu ſwaty Macha- ryus k nemu wecye a rzka: II Zaklínagi tie Bohem Otcem Y duchem ſwatym, Aby powiediel, zabil-li tie geſt tento czlowíek, gefſto geí tito winie. Tu ten zabitec z rowu wecye, ze geho on nezabil. A kdyz to tí giſtíj vſlyſſiechu, vzaſſſe ſye y padechu k noham ſwateho Macharye Y giechu ſye 15 proſytí, aby ho otazal, kto ho ge zabil. Swaty Macharyus wecye : Toho ta nechcy tazati. Doſtit geſt na tom, zeg buoh newínneho zproſtil. A to mníe neſluffie, abych a wínneho zadil; Aneb on ſnad ziele toho hrziechu, coz geſt vczíníl, a kage ſye, Aby geho duſſie byla ſpaſena. R. III, č. 42. (Ineho czaſu, kdyz geden bratr przíneſe ſwatemu Machary hrozen wína, Ale ſwaty Macharyvsa), podle miloſtí bozie netbagíe ſam ſebe, Ale wíece mílugie blizníeho, Y poſla ten hrozen gínemu nemocnemu bratru. Tu podiekowaw ten bratr Y poſla geí opiet ginemu nemocnemu bratru A ten opiet gínemu. A kdyz po wſſiech bratrzích, geffto prziebywachu 5 podal od ſebe, ten hrozen znoſychu, Y newiediechu, kto geí nagprw poſlal, a) za tím přetrž. a podtečk. pl. prolyti; E m. oboji hádáchu sě dlúho: ſe dluho ſpolu hadalij; ACE tu sch; CE Otazal. — 7. C m. jeſt: ge; E vkazali; ACE vstav sch. — 8. AC i sch; C ſſel, E ſſiel; ACE m. s nimi: ſ nymi k hrobu; D m. u rovu: v hrobu, ACE sch; E na kolena; A nazywaw; E přesm: bozy gmeno; C přesm: bozie gmeno nazwaw. — 9. AE k sch; ACE a řka sch; AE ze; ACE to sch; E buoh; AE gest-ly. — 10. D tento sch; E za- wolal. — 11. A tohoto; AC přesm: gemu ten zabytecz z rowu (C hrobu) ſie ozwa (C ozwal), E ſie gemu ten zabitecz ozwal z hrobu; ACE tu sch. — 12. ACE a řka sch; DCE Zaklynam; ACE Bohem sch; ACE m. otcem: otcze (!, CE otczem) synem. — 13. ACE přesm: ſwatym duchem; E přesm: geſt tie; A jest sch; E m. tito: tento, D sch. — 14. ACE m. tu: Tehdy; E ten sch; ACE z hrobu; AC powiedie, E po- wiediel; D m. geho: gest ho; ACE m. on: ten; ACE přesm: ti gyſti to. — 15. E vſly- ſſelij; C vzaſh ſu ſie, E vleklij ſie; A padu, E padli; C valij ſie, C pocželi. — 16. ACE obš: geho proſyti; AC m. aby ho otázal: aby otazal toho zabytcze, E aby toho zabitcze otazal; D m. kto ho je: kto by ho, ACE kto geft geho; A Maryus (ch. pís.). — 17. ACE doſti; D m. žej: ze geft, ACE ze; E m. a: y, AC sch. — 18. AC m. mně neslušie: neſluſſie mnie to, E neſluffy to mnie; ACE m. abych; bych; ACE já sch; AC anebo, E neb; ACE on sch. — 19. AC czo; ACE m. aby: a bude; ACE byla sch. R. III, č. 42. 1. C má nadp: XXXVIII; E nadp: O Swatem Macharij, gefsto hrozen wina poſlal Bratrzym; C m. jiného: Gednoho; D Macharyowi; ACE přesm: Swatemu Machary kdyz geden bratr przyneſe (E przineſl). — 2. E Macharij; ACE božie sch; AE ale sch. — 3. AD viece milujě bližnieho sch; CE poſlal. — 4. ACE tu sch; C poſlal; C přesm: gynemu opiet; AE poděkovav ten bratr i posla jej opět jinému nemocnému bratru sch. — 5. A gynenemu; AE bratrzý; C a ten opět jinému a když po všěch bratřích sch. — 6. ACE přesm: podal od ſebe (E od nieho) przie- bywachu (E przebywali); ACE přesm: znoſychu (E znoſylij) ten hrozen; ACE i sch; E newiedieli; A m. jej: byl gey, E gey byl; ACE nayprwe; C obš: poſlal bieſſe. —
Strana 142
142 Awſſakz nagpoſleze gei tomu poſlachu, Genz gemu nagprwe bieſſe poſlan. Tu ſwaty Macharyvs poczie ſye radowatí, Wida take vtrpeníe a taku miloſt mezy bratrzíj. Y odda ſye na wíeczíííe v vkrutníeiſíe vtrpeníe. Ake toho potwrzowachu tí, genz to od neho ſu ſlyſſieh, Ze ged- noho czaſu w nocy przigíde k geho peleſſí, k ſwateho Macharye, czrt v níchowe poſtawie Y ztivcze na drzwí a rzka: Otcze Machary, wſtań, a pvogdewa, kdeztot ſye bratrzíe ſbieragíj na modlitby. Ale on, gſa pln 5 ducha ſwateho, nemohi geſt obluzen byti. A vrozomiew leſt drabelſku, y wecye: II O lſtíwy a welikya) neprzieteli ſpwedlnoſtí, Y kake maſſ to- 61b warziſſtwo ſ ſborem mnichowym? O machary, yzda toho newiefſ, ze bez nas nízadny mníchowy staw nemvoz bytí? Ale pod, a vzrzíſſ naſſie diela. Tu ſwaty Macharyus wecye: O neſſletnyb) czrte, bvoh míe tebe zbaw! 10 A obratíw ſye na modlitby, y poczíe boha pſytí, aby gemu raczíl vkazatí, geſt-li to pwda, czímz ſye°) geſt diabel chlubil. Y gíde tam, kdez bratrzie na modlitbach bíechu. Y gie ſye opiet boha pſytí, aby gemu zyewil pwdu. Y vzrzíe, ano po wſſem koſtele tako díetky murzenínowe czrníj yako vhle y ſyem y tam biehagíj, tako przieletugij d). A biehagic tak wſſiecky bratrzíj 15 obluzowachu. A k ktemuz przíſtupíj geden, dwiema prſtoma oczi zawrzieſſe, a ten ynhed vſniefſe. A kteremuz prít w uſta wczíníechu, ten ynhed zye- waſſe. A kdyz po zalmu na modlitbu ſye dadiechu, Tu przíedbíehnvo przíed níe przied kazdeho, an na modlitwach kleczíj, w zenſke twarzí ſye obraco- R. III, č. 43. a) za tím podtečk. nel. b) Na okraji [njeſſlechtny. c) -e nadeps. d) -le- nadeps. pozd. 7 E wſſak naypoſledy, AC přesm: naypoſlezie wſſak; ACE m. jej tomu poslachu: ne- ſechu (C neſu, E poſlalij) gey k (C sch.) tomu; ACE jemu sch; AC m. najprvé bieše posłán: nayprwe (C nayprwe gey) poſlal bieſſe, E byl nayprwe poſlal. — S. ACE Tehdy ; E widucz; ACE m. a: y. — 9. DE bratrzimi; E oddal; E wietffy. R. III, č. 43. 1. C má nadp: XXXIX; E nadp: O ſwatym Macharij, gefſto myſſ- lenie bratrzich na modlitbach; E potwrzowalij; ACE přesm: geſſto ſu ſlyſſelij od neho.— 2. E prziſſel; ACE m. k jeho: ku; ACE k sch; AE Macharya; E czerth. — 3. B v níchowe!, DA w Mnichowie, CE w mnichowe ; D dwerze, ACE dwerzy; C a sch. — 4. AC poydem, E poydeme; DACE kdezto; AC přesm: bratrzie sie. — 5. AC m. nemohl jest: nemozieſſe, E nemohl; ACE a sch; C porozomiew; E lſtij dyabelſke. — 6. CE m. lstivý: lżywy, A zlywy(!), lat. mendax; ACE veliký sch; D kterake. — 7. ACE m. i kaké máš tovařišstvo: czo gmaſs towarzyſtwa (C towarżiſfiti); ACE po mnichovým následuje (spr.): Tehdy dyabel wecze, lat. at ille ait; D toho sch; AC přesm: vzda (C yzdali) toho newieſs, o Macharij. — 8. ACE přesm: nemuoz yzadný (E zadny) ſbor Mnychowy byti; ACE ale sch ; A poydy, C poydiſs. — 9. ACE Tehdy; B nefſletny!, DACE nefſlechetny; ACE dyable. — 10. AE i sch. — 11. D czim, ACE gymz; C ffel, E ffiel; A kdedez (ch. pís.). — 12. E bylij; E yal; AE zgiewyli (!). — 13. E vzrzel; E dietij; ACE m. črní: a welmy czrny (C cžrne, E czerne); ACE jako uhlé sch. — 14. C i sěm i tam sch: AE přesm: blehagý y ſem y tam; AE m. jako: a yako; C jako přě- letují sch; ACE m. běhajíc: biehagýcz ti murzienynowe; ACE tak sch; CE bratry. — 15. E obluzowali; BD k ktemuz !, ACE k kteremuz; ACE przyſtupie; A rozewrzieſſe, E rozewrziel. — 16. ACE a sch; C vſnul geſt, E vſnul; E m. včiniechu: ſtrczylij. — 17. E zywal; E dalij; ACE tu sch; A prziebiehnucz; ACE přěd sch. — 18. ACE ně
142 Awſſakz nagpoſleze gei tomu poſlachu, Genz gemu nagprwe bieſſe poſlan. Tu ſwaty Macharyvs poczie ſye radowatí, Wida take vtrpeníe a taku miloſt mezy bratrzíj. Y odda ſye na wíeczíííe v vkrutníeiſíe vtrpeníe. Ake toho potwrzowachu tí, genz to od neho ſu ſlyſſieh, Ze ged- noho czaſu w nocy przigíde k geho peleſſí, k ſwateho Macharye, czrt v níchowe poſtawie Y ztivcze na drzwí a rzka: Otcze Machary, wſtań, a pvogdewa, kdeztot ſye bratrzíe ſbieragíj na modlitby. Ale on, gſa pln 5 ducha ſwateho, nemohi geſt obluzen byti. A vrozomiew leſt drabelſku, y wecye: II O lſtíwy a welikya) neprzieteli ſpwedlnoſtí, Y kake maſſ to- 61b warziſſtwo ſ ſborem mnichowym? O machary, yzda toho newiefſ, ze bez nas nízadny mníchowy staw nemvoz bytí? Ale pod, a vzrzíſſ naſſie diela. Tu ſwaty Macharyus wecye: O neſſletnyb) czrte, bvoh míe tebe zbaw! 10 A obratíw ſye na modlitby, y poczíe boha pſytí, aby gemu raczíl vkazatí, geſt-li to pwda, czímz ſye°) geſt diabel chlubil. Y gíde tam, kdez bratrzie na modlitbach bíechu. Y gie ſye opiet boha pſytí, aby gemu zyewil pwdu. Y vzrzíe, ano po wſſem koſtele tako díetky murzenínowe czrníj yako vhle y ſyem y tam biehagíj, tako przieletugij d). A biehagic tak wſſiecky bratrzíj 15 obluzowachu. A k ktemuz przíſtupíj geden, dwiema prſtoma oczi zawrzieſſe, a ten ynhed vſniefſe. A kteremuz prít w uſta wczíníechu, ten ynhed zye- waſſe. A kdyz po zalmu na modlitbu ſye dadiechu, Tu przíedbíehnvo przíed níe przied kazdeho, an na modlitwach kleczíj, w zenſke twarzí ſye obraco- R. III, č. 43. a) za tím podtečk. nel. b) Na okraji [njeſſlechtny. c) -e nadeps. d) -le- nadeps. pozd. 7 E wſſak naypoſledy, AC přesm: naypoſlezie wſſak; ACE m. jej tomu poslachu: ne- ſechu (C neſu, E poſlalij) gey k (C sch.) tomu; ACE jemu sch; AC m. najprvé bieše posłán: nayprwe (C nayprwe gey) poſlal bieſſe, E byl nayprwe poſlal. — S. ACE Tehdy ; E widucz; ACE m. a: y. — 9. DE bratrzimi; E oddal; E wietffy. R. III, č. 43. 1. C má nadp: XXXIX; E nadp: O ſwatym Macharij, gefſto myſſ- lenie bratrzich na modlitbach; E potwrzowalij; ACE přesm: geſſto ſu ſlyſſelij od neho.— 2. E prziſſel; ACE m. k jeho: ku; ACE k sch; AE Macharya; E czerth. — 3. B v níchowe!, DA w Mnichowie, CE w mnichowe ; D dwerze, ACE dwerzy; C a sch. — 4. AC poydem, E poydeme; DACE kdezto; AC přesm: bratrzie sie. — 5. AC m. nemohl jest: nemozieſſe, E nemohl; ACE a sch; C porozomiew; E lſtij dyabelſke. — 6. CE m. lstivý: lżywy, A zlywy(!), lat. mendax; ACE veliký sch; D kterake. — 7. ACE m. i kaké máš tovařišstvo: czo gmaſs towarzyſtwa (C towarżiſfiti); ACE po mnichovým následuje (spr.): Tehdy dyabel wecze, lat. at ille ait; D toho sch; AC přesm: vzda (C yzdali) toho newieſs, o Macharij. — 8. ACE přesm: nemuoz yzadný (E zadny) ſbor Mnychowy byti; ACE ale sch ; A poydy, C poydiſs. — 9. ACE Tehdy; B nefſletny!, DACE nefſlechetny; ACE dyable. — 10. AE i sch. — 11. D czim, ACE gymz; C ffel, E ffiel; A kdedez (ch. pís.). — 12. E bylij; E yal; AE zgiewyli (!). — 13. E vzrzel; E dietij; ACE m. črní: a welmy czrny (C cžrne, E czerne); ACE jako uhlé sch. — 14. C i sěm i tam sch: AE přesm: blehagý y ſem y tam; AE m. jako: a yako; C jako přě- letují sch; ACE m. běhajíc: biehagýcz ti murzienynowe; ACE tak sch; CE bratry. — 15. E obluzowali; BD k ktemuz !, ACE k kteremuz; ACE przyſtupie; A rozewrzieſſe, E rozewrziel. — 16. ACE a sch; C vſnul geſt, E vſnul; E m. včiniechu: ſtrczylij. — 17. E zywal; E dalij; ACE tu sch; A prziebiehnucz; ACE přěd sch. — 18. ACE ně
Strana 143
143 622 wachu, A przied druhymí, tako by co neſli Nebo dielo niektere dielalí. A coz kolí drabli oblvdu czíníechu, Tez tí bratrzie na myſli míegrechu, na 20 modlitbach fuce. A od niekterych bratrzíj, kdyz to czínechu, blechu mocy odpuzení a f hanbu odtowad prycz díechu A neſmiegiechu przied nímí oſtatí. A niekteremu na ſligí neb na chrzebtie hragiechu. To kdyz widíe macharyus, y zieli ſye gemu welmí; a vnorzíw ſlez, y wecye: Racz wze- zrzíetí, hoſpodíne, na to, at by ſye rozprchlí tito zlíj diablí a vtekli przied 25 twym oblicziegem; Anebot gſmya) obludy diabelſke naplňení. A po mod- litbach, chtie ſye toho vgiſtiti a pwdu zwiedíedietí, Poczie, odweda kazdeho oblafft, tazatí, Przíed kterymz w ktere t II twarzí diebly widíel, miel-li ge nab) modlitbach ktere myſſleníe k dielu Neb k chozeníj na rozliczne cyeſty Aneb kteru gínv rozlicznv wiecz, iakoz przied kterym widiel diably ghra- 30 gíce. A to gemu wſſe kazdy pwieſſe, ze ge to na ſwe myſli miel, iakoz on o tom gich tazal. Tu ſu oní vrozomíelí, ze wſſecko zle myſſleníe, y da- remne, geſſto gim bywaſſe na modlitbach ſuce Neb we ſníe Neb w chwale bozie, bylo gich obludu. A pak potom wiecz) nemiewachu toho myſſ- leníe Aní na modhtbach Aní we ſpaníj, Neb brechu czrne mvrzeníny, diably, 35 od ſebe odpudili, coz oní gím czíníechu myſſleníe zleho, A gezukryſtu ſnaznym vmyſlem na modlitbach pocziechu chwalu wzdawatí, A ne- magic níc zleho aní daremneho na ſwem ſrdcy myſſleníe Aní zlych zadoſtíj. a) -y rasurou předěl. v -e. b) za tím podtečk. oddíele. c) z přips. pozd. sch. — 19. ACE m. v ženské tváři sě obracováchu: przied gedným w zenſku fie twarz (C přesm: twarz ſie) obratiechu (C obratichu, E obratilij); ACE a sch; ACE druhym; E přesm: niektere dielo; ACE m. dělali: dielaly neb (C nebo) yako (C yak) by roz- lyczneho mnoho dielaly. — 20. D m. což: 1akuz; D diable; A tworziechu, C tworzichu, E tworzily; ACE m. na: na ſwe; E gmieli. — 21. ACE m. to: toho czo przied nymi; E czynilij; E bylij. — 22. D odtad, ACE odtawad; E ffly; E nefmielij. — 23. E m. šíji: hrdle; AE aneb; DC chrzbetie, A chrebtie, E hrzbetie; E hralij; CE widiel. — 24. ACE obš: ſwatý Macharyus; ACE i sch; DACE szeli; A m. a unořiv slez: a ſlz vnorzyw, C a s placzem, E sch; AC i sch. — 25. ACE wezrzieti; ACE tito sch; ACE m. zlí: ſſkaredý; D diable. — 26. A anebo, E nebo; AE m. obludy diábelské: obludu dyabelſku, C obludy dyablow zlych; ACE a sch. — 27. AE modlytwie, C modlitbie; A m. chtě sě toho ujistiti: pak chtie zzgiſtiti ſie, C pak chtie ſie vgiſtiti, E chtiel zgyſ- titi ſie; B zwidíedietí!, AE wzwiedieti, DC zwiedleti; C m. počě: Y pocže, E sch. — 28. E zwlafſcz; E m. tázati: pocze tazati; D kterymzt, E kterym; DACE diably; E geſt. — 30. ACE m. které myšlenie k dielu neb k chození na rozličné cěsty aneb kterú jinú rozličnú věc: neb o diele myffleníe Nebo chodyti na rozlyczne czeſtý nebo (E neb, C sch.) rozlycznu (C sch.) gynu wiecz kteru (E sch.); AE yakz; A dyabel. — 31. ACE jemu sch; E prawil; AE m. že je to: czo (E czoz) geft; ACE m. na své mysli měl: na ſwem ſrdczy gmiel Take myfſlenie. — 32. ACE o tom sch; AC tazafſe; ACE Tehdy; ACE oni sch. — 33. E bywalo; C súce sch; ACE Nebo; ACE nebo. — 34. ACE m. jich: dyabelſku; AC m. obludú: obludu a gych naradu (C radu); ACE a sch; C přesm: Potom pak: AC negmiegyechu, E negmielij. — 35. ACE m. myšlenie: myſſlenie yzadneho (E zadneho); ACE Nebo; E bylij; ACE m. črné: ti czrne (E czerne); AE m. diábly: toczyz (E totiz) dyably. — 36. AC m. od sebe odpudili: odpudylý od ſebe, y to, E odpuzenij od nich, y to; E czynili; ACE zlého sch; E gezukryftowi. 37. E poczeli. — 38. C daremnieho; ACE ani zlých žádostí sch.
143 622 wachu, A przied druhymí, tako by co neſli Nebo dielo niektere dielalí. A coz kolí drabli oblvdu czíníechu, Tez tí bratrzie na myſli míegrechu, na 20 modlitbach fuce. A od niekterych bratrzíj, kdyz to czínechu, blechu mocy odpuzení a f hanbu odtowad prycz díechu A neſmiegiechu przied nímí oſtatí. A niekteremu na ſligí neb na chrzebtie hragiechu. To kdyz widíe macharyus, y zieli ſye gemu welmí; a vnorzíw ſlez, y wecye: Racz wze- zrzíetí, hoſpodíne, na to, at by ſye rozprchlí tito zlíj diablí a vtekli przied 25 twym oblicziegem; Anebot gſmya) obludy diabelſke naplňení. A po mod- litbach, chtie ſye toho vgiſtiti a pwdu zwiedíedietí, Poczie, odweda kazdeho oblafft, tazatí, Przíed kterymz w ktere t II twarzí diebly widíel, miel-li ge nab) modlitbach ktere myſſleníe k dielu Neb k chozeníj na rozliczne cyeſty Aneb kteru gínv rozlicznv wiecz, iakoz przied kterym widiel diably ghra- 30 gíce. A to gemu wſſe kazdy pwieſſe, ze ge to na ſwe myſli miel, iakoz on o tom gich tazal. Tu ſu oní vrozomíelí, ze wſſecko zle myſſleníe, y da- remne, geſſto gim bywaſſe na modlitbach ſuce Neb we ſníe Neb w chwale bozie, bylo gich obludu. A pak potom wiecz) nemiewachu toho myſſ- leníe Aní na modhtbach Aní we ſpaníj, Neb brechu czrne mvrzeníny, diably, 35 od ſebe odpudili, coz oní gím czíníechu myſſleníe zleho, A gezukryſtu ſnaznym vmyſlem na modlitbach pocziechu chwalu wzdawatí, A ne- magic níc zleho aní daremneho na ſwem ſrdcy myſſleníe Aní zlych zadoſtíj. a) -y rasurou předěl. v -e. b) za tím podtečk. oddíele. c) z přips. pozd. sch. — 19. ACE m. v ženské tváři sě obracováchu: przied gedným w zenſku fie twarz (C přesm: twarz ſie) obratiechu (C obratichu, E obratilij); ACE a sch; ACE druhym; E přesm: niektere dielo; ACE m. dělali: dielaly neb (C nebo) yako (C yak) by roz- lyczneho mnoho dielaly. — 20. D m. což: 1akuz; D diable; A tworziechu, C tworzichu, E tworzily; ACE m. na: na ſwe; E gmieli. — 21. ACE m. to: toho czo przied nymi; E czynilij; E bylij. — 22. D odtad, ACE odtawad; E ffly; E nefmielij. — 23. E m. šíji: hrdle; AE aneb; DC chrzbetie, A chrebtie, E hrzbetie; E hralij; CE widiel. — 24. ACE obš: ſwatý Macharyus; ACE i sch; DACE szeli; A m. a unořiv slez: a ſlz vnorzyw, C a s placzem, E sch; AC i sch. — 25. ACE wezrzieti; ACE tito sch; ACE m. zlí: ſſkaredý; D diable. — 26. A anebo, E nebo; AE m. obludy diábelské: obludu dyabelſku, C obludy dyablow zlych; ACE a sch. — 27. AE modlytwie, C modlitbie; A m. chtě sě toho ujistiti: pak chtie zzgiſtiti ſie, C pak chtie ſie vgiſtiti, E chtiel zgyſ- titi ſie; B zwidíedietí!, AE wzwiedieti, DC zwiedleti; C m. počě: Y pocže, E sch. — 28. E zwlafſcz; E m. tázati: pocze tazati; D kterymzt, E kterym; DACE diably; E geſt. — 30. ACE m. které myšlenie k dielu neb k chození na rozličné cěsty aneb kterú jinú rozličnú věc: neb o diele myffleníe Nebo chodyti na rozlyczne czeſtý nebo (E neb, C sch.) rozlycznu (C sch.) gynu wiecz kteru (E sch.); AE yakz; A dyabel. — 31. ACE jemu sch; E prawil; AE m. že je to: czo (E czoz) geft; ACE m. na své mysli měl: na ſwem ſrdczy gmiel Take myfſlenie. — 32. ACE o tom sch; AC tazafſe; ACE Tehdy; ACE oni sch. — 33. E bywalo; C súce sch; ACE Nebo; ACE nebo. — 34. ACE m. jich: dyabelſku; AC m. obludú: obludu a gych naradu (C radu); ACE a sch; C přesm: Potom pak: AC negmiegyechu, E negmielij. — 35. ACE m. myšlenie: myſſlenie yzadneho (E zadneho); ACE Nebo; E bylij; ACE m. črné: ti czrne (E czerne); AE m. diábly: toczyz (E totiz) dyably. — 36. AC m. od sebe odpudili: odpudylý od ſebe, y to, E odpuzenij od nich, y to; E czynili; ACE zlého sch; E gezukryftowi. 37. E poczeli. — 38. C daremnieho; ACE ani zlých žádostí sch.
Strana 144
R. III, č. 44. Kterak czrt przyſel v mnychowem ruſſyea) Eden bratr tazaſſe opata, gemuz diechu Syzoyus, Kterak by w ſſwe peleſſi miel drzieti vtrpeníe. Gemuz on odpowiedle a rzkab): Chleb s wodu oſolecz gieſti, ale warženíe yzadneho aní 5 peczeneho kromie chleba, a nebude trzeba nykamž ſye tu- latí. Swaty Pemen, kdyz geho tazachu, kterak ſie ſluſſie poſtiti, Tehdy odpowiedie a rzka: Tomu chcy, aby mních na wſſaky den malo pogiedl, tak iakz by ſyt nebyl; Neb trzi dní neb cztyrzí poſtiti ſye to geſt chluba daremna. Neb ſu toho zkuſyhi ſwietíj otcy a tak 5 nalezechu, Zeg dobro poſtiti ſye na wſſaky den a malo pogieſtí, aby miel ziezen na wſſaky den y chtielo ſye gemu gieſtí. A tu nam da dobre na- vczeníe A welmí lehke vtrpeníe. . R. III, č. 46. Pat sylwanvs, Kdyz przigide do gednoho klafftera ſ ſwym vczeníkem zacharzem“), welechu gíma bratrzie pogieſti drziewe, Il Nez byfſta prycz 62b ſſia. Ale kdyz bieſſta wyfſla odtowad, Y naleze zacharz wodu y chtieſſe píti. Tu gemu wecye sylwanvs: Zacharzí, dneſt sye gest poſtítí. Tu zacharz 5 wecye: Míly otcze, vzdalí dnes nebudem gieftí? Synaczku, onen pokrm drziewe rzeczeny To gest milost; Ale wie swog pvost mawie drzieti. R. III, č. 47. BRatrzie gední, genz prziebywachu V paneſye w tom mieſtie, Gi- dechu k vopatu rozeffowí, a tíezíc geho o przigímaníj bratrzíj przichozych a) černě, písmem pozd. b) proložený kus je z rukopisu C 68b. c) -a- v -cha- nadepsáno později. R. III, č. 44. 1. C má nadp: kapia XL; E nadp: O Swatym Syzonymu o vtr- penij; AD bez nadp. — 2. E tazal; E rzikali; AE Syzonyus. — 3. AE m. v: na; AE m. měl držěti utrpenie: vtrpený miel, C vtrpenie miel držeti; AE on sch; E odpo- wiediel. — 4. A m. osoléc: a folecz, E a fuol; E zadneho. — 5. E nebudet; E nikam R. III, č. 45. 1. C má nadpis: XLI. kapitola; E nadp: Swaty Pemen O puoftu; E tazalij. — 2. E odpowiediel. — 3. E kazdy; A m. by syt nebyl: by ſie nezabyl, E by ſie nezahubil (nespr.). — 4. ACE přesm: ſie poſtyti; ACE to sch; ACE neb sú sch; D m. toho: to ; AC zkuſychu; A ſwati; C otczowe; E přesm: otczy ſwati. — 5. E nalezlij; ACE m. žej: ze gest, D Ze se gest; D sě sch; E kazdy. — 6. D ziezij; C přesm: na wſſaky den ziezen; C m. i: a; D m. jemu: gev gefftie. — 7. AE m. lehké: welyke, lat. levem. R. III, č. 46. 1. C má nadp: XLII. kapitola; E (AD ovšem také) bez nadpisu; ACE obš: Sylwanus nebo leſſak; E prziſſel. — 2. E welelij; DE gim; AC pojiesti sch; E m. pojiesti dřieve: prwe pogeſti; ACE nezly; DACE by. — 3. DE fflij; A přesm: ſſla przycz, AC následuje: pogieſti; D brechu wyſſhi, E bylij wyfſlij; DACE odtawad ; ACE i sch; E nalezl; E chtiel. — 4. ACE Tehdy; ACE přesm: Sylwanus wecze; DACE Dnes; ACE Tehdý. — 5. C vecě sch; ACE m. milý otče, izdali dnes: Zdaly (C obš: zdali, wece), otcze; E přidává před sl. synáčku: Sylwanus wecze. — 6. E rze- czenym (ch. pís.); DCE my ; D mame; ACE přesm: mawie (CE mame) ſwoyg puoft. R. III, č. 47. 1. C má nadpis XLIII; E nadp: Kterak magij Bratry Przichozy przigymatij pwi yozeff; ACE geſſto; E przebywali; A w panieze. — 2. C gdiechu, E
R. III, č. 44. Kterak czrt przyſel v mnychowem ruſſyea) Eden bratr tazaſſe opata, gemuz diechu Syzoyus, Kterak by w ſſwe peleſſi miel drzieti vtrpeníe. Gemuz on odpowiedle a rzkab): Chleb s wodu oſolecz gieſti, ale warženíe yzadneho aní 5 peczeneho kromie chleba, a nebude trzeba nykamž ſye tu- latí. Swaty Pemen, kdyz geho tazachu, kterak ſie ſluſſie poſtiti, Tehdy odpowiedie a rzka: Tomu chcy, aby mních na wſſaky den malo pogiedl, tak iakz by ſyt nebyl; Neb trzi dní neb cztyrzí poſtiti ſye to geſt chluba daremna. Neb ſu toho zkuſyhi ſwietíj otcy a tak 5 nalezechu, Zeg dobro poſtiti ſye na wſſaky den a malo pogieſtí, aby miel ziezen na wſſaky den y chtielo ſye gemu gieſtí. A tu nam da dobre na- vczeníe A welmí lehke vtrpeníe. . R. III, č. 46. Pat sylwanvs, Kdyz przigide do gednoho klafftera ſ ſwym vczeníkem zacharzem“), welechu gíma bratrzie pogieſti drziewe, Il Nez byfſta prycz 62b ſſia. Ale kdyz bieſſta wyfſla odtowad, Y naleze zacharz wodu y chtieſſe píti. Tu gemu wecye sylwanvs: Zacharzí, dneſt sye gest poſtítí. Tu zacharz 5 wecye: Míly otcze, vzdalí dnes nebudem gieftí? Synaczku, onen pokrm drziewe rzeczeny To gest milost; Ale wie swog pvost mawie drzieti. R. III, č. 47. BRatrzie gední, genz prziebywachu V paneſye w tom mieſtie, Gi- dechu k vopatu rozeffowí, a tíezíc geho o przigímaníj bratrzíj przichozych a) černě, písmem pozd. b) proložený kus je z rukopisu C 68b. c) -a- v -cha- nadepsáno později. R. III, č. 44. 1. C má nadp: kapia XL; E nadp: O Swatym Syzonymu o vtr- penij; AD bez nadp. — 2. E tazal; E rzikali; AE Syzonyus. — 3. AE m. v: na; AE m. měl držěti utrpenie: vtrpený miel, C vtrpenie miel držeti; AE on sch; E odpo- wiediel. — 4. A m. osoléc: a folecz, E a fuol; E zadneho. — 5. E nebudet; E nikam R. III, č. 45. 1. C má nadpis: XLI. kapitola; E nadp: Swaty Pemen O puoftu; E tazalij. — 2. E odpowiediel. — 3. E kazdy; A m. by syt nebyl: by ſie nezabyl, E by ſie nezahubil (nespr.). — 4. ACE přesm: ſie poſtyti; ACE to sch; ACE neb sú sch; D m. toho: to ; AC zkuſychu; A ſwati; C otczowe; E přesm: otczy ſwati. — 5. E nalezlij; ACE m. žej: ze gest, D Ze se gest; D sě sch; E kazdy. — 6. D ziezij; C přesm: na wſſaky den ziezen; C m. i: a; D m. jemu: gev gefftie. — 7. AE m. lehké: welyke, lat. levem. R. III, č. 46. 1. C má nadp: XLII. kapitola; E (AD ovšem také) bez nadpisu; ACE obš: Sylwanus nebo leſſak; E prziſſel. — 2. E welelij; DE gim; AC pojiesti sch; E m. pojiesti dřieve: prwe pogeſti; ACE nezly; DACE by. — 3. DE fflij; A přesm: ſſla przycz, AC následuje: pogieſti; D brechu wyſſhi, E bylij wyfſlij; DACE odtawad ; ACE i sch; E nalezl; E chtiel. — 4. ACE Tehdy; ACE přesm: Sylwanus wecze; DACE Dnes; ACE Tehdý. — 5. C vecě sch; ACE m. milý otče, izdali dnes: Zdaly (C obš: zdali, wece), otcze; E přidává před sl. synáčku: Sylwanus wecze. — 6. E rze- czenym (ch. pís.); DCE my ; D mame; ACE přesm: mawie (CE mame) ſwoyg puoft. R. III, č. 47. 1. C má nadpis XLIII; E nadp: Kterak magij Bratry Przichozy przigymatij pwi yozeff; ACE geſſto; E przebywali; A w panieze. — 2. C gdiechu, E
Strana 145
145 63а a kterak ſye gím ſluſfie vkazatí, Poſſmvrzníe-lí czílí ochotníe. Ale drziewe, nez gím odpowiedíe, wecye ſwemu vczeníkv: To, coz ta dnes vczíním, ſy- naczku, aby ty pomníel. Y poſtawi dwie ſtolicy tiem bratrzijm przichozym, aby ſyedli. A ſam wſſed do peleſſie, y wzye na ſye ruſſce zedrane y poczie chodití mezy ními. A ſſed opiet, y oblecze ſye w ſwateczníe; Y wygíde opiet k nim. A pak ſye opiet oblecze w to, w nemz na wſſaky den cho- diefſe, y ſyede ſ nímí. A oní ſye pocziechu díwití a leczechu ſye p ten geho vczínek. Y wecye k ním: Widieli-l ſte, co ſem byl vczíníl? A kdyz 10 gemu odpowíedlechu, Y wecye: a co ſem wíece vczínil? Oní wecyechu: Naiprweſ ſye byl w cychu obleki, w zedrane rucho, A podruhe w ſwa- teczníe. Y wecye gím: A zdali ſem ſye byl promíeníl oníem Neb tiemto? Odpowiediechu a rzkuce: Nic. Tehdy gím rozeff wecye: Kdyz ſem wſſe geden y w vonom y w tomto, lakoz mne ono zle nemohlo pohorſlítí, 15 Takez y to druhe nemohlo mne promieníti. Takez mamya) ptí bratrzij przichozym vczínítí, II kdyzto magíj k nam przigítí. Tu gie mamya) po- ſímvrzníe y ochotníe przigíetí. Ale kdyzto ſmya) ſamí, Slufſie nam k bohu kwielítí a vtrpeníe míetí. Ti giſtíj, kdyz to vſlyſſechu, Sylníe to w ſwu myſl wzyechu A bohu chwalu wzdawachu. Y gidechu odtud ſ welikym weſelím. 20 5 R. III, č. 48 WEcye geden ſwaty otec a rzka: Geſt niektery czlowíek, Geſſto, mnoho gieda, y geſt laczen, A druhy, malo gieda, y bude syt. Awſsak ma a) -y změněno rasurou v -e. fſlij; E k opatowi; ACE a sch. — 3. ACE a sch; AC přesm: ſluſfie gym; A vkazazati (!); A Poſmurnie, C Poſſmurnie, E Smutnie; E czy. — 4. ACE nezlý; ACE m. odpovědě: odpowiedie (E odpowiediel) k tomu. — 5. ACE přesm: fynaczku vczynym; ACE ty sch; ACE pamatowal; DE stolycze. — 6. ACE ſediely; ACE sám sch ; AE w peleſs, C w peleſſy; A wzdie, CE wzdiel; DACE rucho. — 7. E oblekl; A wygy (nedops.), E wyffiel. — 8. ACE a sch; ACE přesm: opiet obleczie ſie; AC m. v to: we wſſedny, E wſſednie, D sch; E kazdy. — 9. E chodil; E ſedl; ACE a oni sch; ACE m. sě: Tomu fie; E poczeli; ACE m. a: y; C lekly fu, E lekli; A m. ten: takowy, CE taky. — 10. ACE jeho sch; ACE m. viděli-l: Wydiely-ly, D Widiel; ACE byl sch. — 11. C i sch; C m. vecě: otazal gich; C a sch; C m. viece: wecze; C cžinil; AE a když jemu odpověděchu, i vecě »a co sem viece učinil« sch. (ch. opis.); E m. oni vecěchu: y rzekli, AC sch. — 12. D m. najprvés: Naiprwe gſy, C Nayprwe; AC m. sč: fie, we- czechu; E byl sch; ACE v cíchu sch. — 13. E m. jim: k nim, AC sch; ACE a sch; AE m. oniem : onym ruchem ; CE nebo, A czyly. — 14. E Odpowiedieli; A odpowiedie, CE odpowiediel. — 15. A m. v uonom : wuom (ch. pís.); AE yakz; ACE m. zlé: zle zedrane. — 16. ACE toto; AE nemoz; DACE Bratrzim. — 17. DA kdyz; D m. mají k nám přijíti: k nam przigdu; ACE tu jě sch. — 18. D m. pošmuřně: pofmurme, ACE gie poſmurnie (C pofſmurnie, E ſmutnie). — 19. E vſlyffeli. — 20. AC m. silně to v svú mysl vzěchu a Bohu chválu vzdáváchu: gez (C kterez wieczy) nas o (sic!, C m. nas o: na) ſwe myſly miechu (C miegrechu), drziewe nezly wſtachu (nespr; C ztazachu), wzdachu chwalu bohu, E prwe nezlij wſtali, wzdali chwalu bohu, lat, audi- entes, quae in cordibus suis habebant, antequam requirerent eum, glorificaverunt Deum; ACE m. i: a ; CE ffly ; ACE odtawad. R. III, č. 48. 1. C má nadpis: XLIIII; E nadp: Geden Starzecz prawij o giedenie; ACEF a řka sch. — 2. ACEF i sch; ACEF m. jěda: gie; ACE m. i: a, F sch; F Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 10
145 63а a kterak ſye gím ſluſfie vkazatí, Poſſmvrzníe-lí czílí ochotníe. Ale drziewe, nez gím odpowiedíe, wecye ſwemu vczeníkv: To, coz ta dnes vczíním, ſy- naczku, aby ty pomníel. Y poſtawi dwie ſtolicy tiem bratrzijm przichozym, aby ſyedli. A ſam wſſed do peleſſie, y wzye na ſye ruſſce zedrane y poczie chodití mezy ními. A ſſed opiet, y oblecze ſye w ſwateczníe; Y wygíde opiet k nim. A pak ſye opiet oblecze w to, w nemz na wſſaky den cho- diefſe, y ſyede ſ nímí. A oní ſye pocziechu díwití a leczechu ſye p ten geho vczínek. Y wecye k ním: Widieli-l ſte, co ſem byl vczíníl? A kdyz 10 gemu odpowíedlechu, Y wecye: a co ſem wíece vczínil? Oní wecyechu: Naiprweſ ſye byl w cychu obleki, w zedrane rucho, A podruhe w ſwa- teczníe. Y wecye gím: A zdali ſem ſye byl promíeníl oníem Neb tiemto? Odpowiediechu a rzkuce: Nic. Tehdy gím rozeff wecye: Kdyz ſem wſſe geden y w vonom y w tomto, lakoz mne ono zle nemohlo pohorſlítí, 15 Takez y to druhe nemohlo mne promieníti. Takez mamya) ptí bratrzij przichozym vczínítí, II kdyzto magíj k nam przigítí. Tu gie mamya) po- ſímvrzníe y ochotníe przigíetí. Ale kdyzto ſmya) ſamí, Slufſie nam k bohu kwielítí a vtrpeníe míetí. Ti giſtíj, kdyz to vſlyſſechu, Sylníe to w ſwu myſl wzyechu A bohu chwalu wzdawachu. Y gidechu odtud ſ welikym weſelím. 20 5 R. III, č. 48 WEcye geden ſwaty otec a rzka: Geſt niektery czlowíek, Geſſto, mnoho gieda, y geſt laczen, A druhy, malo gieda, y bude syt. Awſsak ma a) -y změněno rasurou v -e. fſlij; E k opatowi; ACE a sch. — 3. ACE a sch; AC přesm: ſluſfie gym; A vkazazati (!); A Poſmurnie, C Poſſmurnie, E Smutnie; E czy. — 4. ACE nezlý; ACE m. odpovědě: odpowiedie (E odpowiediel) k tomu. — 5. ACE přesm: fynaczku vczynym; ACE ty sch; ACE pamatowal; DE stolycze. — 6. ACE ſediely; ACE sám sch ; AE w peleſs, C w peleſſy; A wzdie, CE wzdiel; DACE rucho. — 7. E oblekl; A wygy (nedops.), E wyffiel. — 8. ACE a sch; ACE přesm: opiet obleczie ſie; AC m. v to: we wſſedny, E wſſednie, D sch; E kazdy. — 9. E chodil; E ſedl; ACE a oni sch; ACE m. sě: Tomu fie; E poczeli; ACE m. a: y; C lekly fu, E lekli; A m. ten: takowy, CE taky. — 10. ACE jeho sch; ACE m. viděli-l: Wydiely-ly, D Widiel; ACE byl sch. — 11. C i sch; C m. vecě: otazal gich; C a sch; C m. viece: wecze; C cžinil; AE a když jemu odpověděchu, i vecě »a co sem viece učinil« sch. (ch. opis.); E m. oni vecěchu: y rzekli, AC sch. — 12. D m. najprvés: Naiprwe gſy, C Nayprwe; AC m. sč: fie, we- czechu; E byl sch; ACE v cíchu sch. — 13. E m. jim: k nim, AC sch; ACE a sch; AE m. oniem : onym ruchem ; CE nebo, A czyly. — 14. E Odpowiedieli; A odpowiedie, CE odpowiediel. — 15. A m. v uonom : wuom (ch. pís.); AE yakz; ACE m. zlé: zle zedrane. — 16. ACE toto; AE nemoz; DACE Bratrzim. — 17. DA kdyz; D m. mají k nám přijíti: k nam przigdu; ACE tu jě sch. — 18. D m. pošmuřně: pofmurme, ACE gie poſmurnie (C pofſmurnie, E ſmutnie). — 19. E vſlyffeli. — 20. AC m. silně to v svú mysl vzěchu a Bohu chválu vzdáváchu: gez (C kterez wieczy) nas o (sic!, C m. nas o: na) ſwe myſly miechu (C miegrechu), drziewe nezly wſtachu (nespr; C ztazachu), wzdachu chwalu bohu, E prwe nezlij wſtali, wzdali chwalu bohu, lat, audi- entes, quae in cordibus suis habebant, antequam requirerent eum, glorificaverunt Deum; ACE m. i: a ; CE ffly ; ACE odtawad. R. III, č. 48. 1. C má nadpis: XLIIII; E nadp: Geden Starzecz prawij o giedenie; ACEF a řka sch. — 2. ACEF i sch; ACEF m. jěda: gie; ACE m. i: a, F sch; F Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 10
Strana 146
146 wieczſſij odplatu Ten, genzto geſt laczen mnoho gieda, Nezli ten, genzto bude ſyt malo gieda. R. III, č. 49. OPiet geden starzec wecye a rzka: Razy to mníchu, aby toho nikdy negiedi, czehoz pozada, Ale to, coz bvoh nadíelíj, A chwalu gemu bez przieſtanie wzdawagíe. R. III, č. 50. Gednom ſtarcy bratrzie pwiechu, Zeg pozadal tykwy. A kdyz gí miegieſſe, y powíeſy gí przied oczímo a nedtcze ſye gíe pto, aby geho zadoſt neprzíemohla. A tíem wieczſſie pokaníe gmiegíefſe, hubíe ſwe tielo za to pozadaníe. Ta ſye, ze geden ſtarzec by nemocen A nemozíeſſe vzadneho po- krma przigíetí za mnoho dníj. Tehdy vczeník gehoa) wecye a rzka: Weliſſ-lí, míly otcze, at vczíním maly mazaczek? Y vczíní tak, ze gemu chtíefeb) napecy. Y myegieſſe ſudek ſtrdí A k tomu podobny ſudek olegie lníeneho, 5 A ten ſye ginemu nehodieſſe, Nez we ſtklenicy horzietí. Tu omylíw ſye ten vozeník, Mníe, by wzal medu, y wzye olegíe. Y vczíní, takoz k giedeníj ſluſſalo. A kdyz ten ſtarzec II Okuſy, y poczie gieſtí a y ſlowa newecye. Tehdy k druhe y po trzetíe da gemu toho mazaczka. Y wecye gemu ftarzec: Synaczku, nemohut gieftí. Tehdy, tako ftarcye chtie k tomu przí- 10 nvtkatí, y wecye: Patrz, otcze, kakot geſt dobre, anot ia gíem geí. A kdyz okuſy toho, coz bieſſe vczíníl, y pade níc na zemí y wecye: Neſtogte, 63b R. III, č. 51. a) -o nadeps. b) -ſſe nadeps. nad vyškrabaným ſte. přesm: ſit bude. — 3. AE wietffy, F wietssie, C wietczi; ACEF ten sch; D gesíto ACEF genz; DACEF geffto. — 4. ACEF gieda malo. R. III, č. 49. 1. C má nadpis: XLV; E nadp: O gedenie; F stařec sch; ACE a řka sch; DCF Radim AE kazy. — 2. ACEF přesm: negiedl nykda (C nýkdy); ACF gehoz. — 3. F dawage. R. III, č. 50. 1. C má nadpis: XLVI. kapitola; E nadp: O gednom, geffto Tykwie pozadal; E m. o jednom: Gednomu; AE praviechu sch. (nespr.); D m. žej': Ze geſt, ACEF zie; E tykwie. — 2. E gmiel; ACEF i sch; AE powieſyl: B oczímo (ch. pís.), DACEF oczima; B nedtcze (ch. pís.), DACF nedotcze, E nedotkl; ACEF proto sch; E ho. — 3. F wiecze; AE přesm: pokanie wietczie (E wietffy); ACF m. jmějieše: czynieſſe, E czynil. R. III, č. 51. 1. C má nadpis: XLVII; E nadp: O Starczy, geffto byl n moczen a ne ....; CE Stalo; E stařec sch; CE byl; E obš.: nemoczen starzecz; D nemohl gest, E nemohl; E zadneho. — 2. C pokrmu; ACE m. učeník jeho vecě: geho vczedlnyk otaza (CE otazal) geho (E sch.). — 3. ACE milý sch; D Mazanecz; E vczynil; E chtiel. — 4. E gmiel; C m. podobný: y. — 5. E nehodil; D m. ve; w; AC přesm: horzieti w stklenyczy, E m. toho čte: ku palenie w lampie; ACE m. tu: A. — 6. A m. vzě: wza, CE wzal; A i sch; E vczynil; AC m. jakož: yakoz by, E yakz. — 7. D ſluffie, A ſluſſelo; E přesm: ſluſſelo k gidlu; A ten sch; E okuſyl; ACE i sch; D a sch; E i sch; E nerzekl. — 8. E Tehda; D m. k: po, ACE kdyz; ACE druhé i sch: E dal; D mazancze; ACE i sch. — 9. ACE stařec sch; E přesm: k tomu chtiegie. — 10. ACE i sch; AE Patrzy; D kterakt, CE kterak; DE dobry; DE ano; C m. jej: ge; DAE přesm: gei giem. — 11. E okuſyl; ACE to; E byl; AC přesm: vczynyl bieſſe; A m-
146 wieczſſij odplatu Ten, genzto geſt laczen mnoho gieda, Nezli ten, genzto bude ſyt malo gieda. R. III, č. 49. OPiet geden starzec wecye a rzka: Razy to mníchu, aby toho nikdy negiedi, czehoz pozada, Ale to, coz bvoh nadíelíj, A chwalu gemu bez przieſtanie wzdawagíe. R. III, č. 50. Gednom ſtarcy bratrzie pwiechu, Zeg pozadal tykwy. A kdyz gí miegieſſe, y powíeſy gí przied oczímo a nedtcze ſye gíe pto, aby geho zadoſt neprzíemohla. A tíem wieczſſie pokaníe gmiegíefſe, hubíe ſwe tielo za to pozadaníe. Ta ſye, ze geden ſtarzec by nemocen A nemozíeſſe vzadneho po- krma przigíetí za mnoho dníj. Tehdy vczeník gehoa) wecye a rzka: Weliſſ-lí, míly otcze, at vczíním maly mazaczek? Y vczíní tak, ze gemu chtíefeb) napecy. Y myegieſſe ſudek ſtrdí A k tomu podobny ſudek olegie lníeneho, 5 A ten ſye ginemu nehodieſſe, Nez we ſtklenicy horzietí. Tu omylíw ſye ten vozeník, Mníe, by wzal medu, y wzye olegíe. Y vczíní, takoz k giedeníj ſluſſalo. A kdyz ten ſtarzec II Okuſy, y poczie gieſtí a y ſlowa newecye. Tehdy k druhe y po trzetíe da gemu toho mazaczka. Y wecye gemu ftarzec: Synaczku, nemohut gieftí. Tehdy, tako ftarcye chtie k tomu przí- 10 nvtkatí, y wecye: Patrz, otcze, kakot geſt dobre, anot ia gíem geí. A kdyz okuſy toho, coz bieſſe vczíníl, y pade níc na zemí y wecye: Neſtogte, 63b R. III, č. 51. a) -o nadeps. b) -ſſe nadeps. nad vyškrabaným ſte. přesm: ſit bude. — 3. AE wietffy, F wietssie, C wietczi; ACEF ten sch; D gesíto ACEF genz; DACEF geffto. — 4. ACEF gieda malo. R. III, č. 49. 1. C má nadpis: XLV; E nadp: O gedenie; F stařec sch; ACE a řka sch; DCF Radim AE kazy. — 2. ACEF přesm: negiedl nykda (C nýkdy); ACF gehoz. — 3. F dawage. R. III, č. 50. 1. C má nadpis: XLVI. kapitola; E nadp: O gednom, geffto Tykwie pozadal; E m. o jednom: Gednomu; AE praviechu sch. (nespr.); D m. žej': Ze geſt, ACEF zie; E tykwie. — 2. E gmiel; ACEF i sch; AE powieſyl: B oczímo (ch. pís.), DACEF oczima; B nedtcze (ch. pís.), DACF nedotcze, E nedotkl; ACEF proto sch; E ho. — 3. F wiecze; AE přesm: pokanie wietczie (E wietffy); ACF m. jmějieše: czynieſſe, E czynil. R. III, č. 51. 1. C má nadpis: XLVII; E nadp: O Starczy, geffto byl n moczen a ne ....; CE Stalo; E stařec sch; CE byl; E obš.: nemoczen starzecz; D nemohl gest, E nemohl; E zadneho. — 2. C pokrmu; ACE m. učeník jeho vecě: geho vczedlnyk otaza (CE otazal) geho (E sch.). — 3. ACE milý sch; D Mazanecz; E vczynil; E chtiel. — 4. E gmiel; C m. podobný: y. — 5. E nehodil; D m. ve; w; AC přesm: horzieti w stklenyczy, E m. toho čte: ku palenie w lampie; ACE m. tu: A. — 6. A m. vzě: wza, CE wzal; A i sch; E vczynil; AC m. jakož: yakoz by, E yakz. — 7. D ſluffie, A ſluſſelo; E přesm: ſluſſelo k gidlu; A ten sch; E okuſyl; ACE i sch; D a sch; E i sch; E nerzekl. — 8. E Tehda; D m. k: po, ACE kdyz; ACE druhé i sch: E dal; D mazancze; ACE i sch. — 9. ACE stařec sch; E přesm: k tomu chtiegie. — 10. ACE i sch; AE Patrzy; D kterakt, CE kterak; DE dobry; DE ano; C m. jej: ge; DAE přesm: gei giem. — 11. E okuſyl; ACE to; E byl; AC přesm: vczynyl bieſſe; A m-
Strana 147
147 otcze, co ſem nad tebu vczíníl etc. Tos ty nade mny vczíníl, zes mlcziel a nerzekl ſy nic. Odpowiedie ſtarzec a rzka: Synaczku, nemvt ſye pto, Neb, byt to bohu libo bylo, ty by byl ſ ſtredem vczíníl mazaczek, ale ne ſ tiem olegem. 15 R. III .č .52. Pemen opat wecye a). Emen opat wecye: By byl nabvzardan, wladarz kvchynny Krale nabochodonozorvow babilonſkeho, neprziſſelb) do geruzalema w chram bozíj, Gegiz gest byl kral ffalomvn vſtawil, byl by nezezzen. Tog tak rze- czeno, Ze, donidz neprzígde czlowiek kv pozadaníj lakome wiecy neb roz- koffi, Dotvd nemvoz ſmyfi czlowíeczíj rozníecen bytí dlabelſkym przie- kaziením. 5 R. III, č. 53. Macharyvs a). Pat Macharyvs to bieſſe vſtanowil na ſwem ſrdcy, Ze, kolikrat koli ſ bratrzíj wíno pígieſſe, Tolikez dníj pak y wody neokuſyic). A kdyz gemv wína podadiechu bratrzie, ſ weliku ſye radoſtíj napigieſſe, Aby potom ziezy ſwe tielo trudii. To kdyz geho vczeník zwiedie, y wecye k bratrzij a rzka, Aby gemv wína nepodawalí, Neb gemv mvku wieczſſij nezhi pitie czíníechu. R. III, č. 54. Wo hodech bratrſkych a). KDyz bratrzíe na hody ſye ſnídechu do koſtela A kdyz wſſicní 64a mníſſie giediechu, Tu geden wecye k tiem, geſſto bratrzíj II k ſtolu ſlu- zíechud): na níc warzeneho negíem; przíneſte mí ſoli! To vſlyffíew bratr a) červ. b) za tím podtečk. do kuchyníe. c) -e- nadeps. d) za tím podtečk. a. i: vczy y, E vczyl y, C porozumiel y; E padl; A m. nic: rucze, C nicze, E chutnie, Desch; CE Naftoyte. — 12. C přesm: vczinil nad tebu; AE m. tos: to ſy; A m. mnú: mu (ch. pís.); AE ze ſy; C mložal. — 13. ACE nerziekls; E Odpowiediel; AE stařec sch; ACE a sch; AE řka sch; AE ſynku. — 14. ACE neb sch; ACE by; AC přesm: bylo lybo; E ſtrdem; D Mazanczek. — 15. E tiem sch. R. III, č. 52. 1. C má nadpis: XLVIII kapia; E nadp: O Pemenu. — 3. ACE v sch. — 4. D giez, ACE Genz; C král sch; AE Sſalomon; AC neseyzen, E nespalen; DE m. toj': To gt, A To; AE take. — 5. AE řečeno sch; E že sch; C m. toj' tak řečeno že: Tez take; E lakomey: ACE věci neb sch. — 6. ACE dotud sch. R. III, č. 53. 1. C má nadpis: XLIX; E nadp: O Swatem Macharij, gefſto nerad wina pijl. — 2. AE to sch; E byl; E vſtawil; A kolykokrat. — 3. D koliwiek; DE z (E s) Bratrzimi; C pil gt, E pijl; E tolik; ACE pak sch; AC m. vody: wody pak; C neokuſieſſe, E nepokuſyl. — 4. C podawachu, E podalij; ACE radofty sie; C napil gt, AE napyl. — 5. D zieznij, C žíežny, E zyznie; ACE m. to: a to; A gehoz; CE zwiediel; ACE i sch; DCE k Bratrzim. — 6. ACE a řka sch; ACE Nebo; C wietczy, AE wietſſy. — 7. E czynilij. R. III, č. 54. 1. C má nadpis: L; E nadp: O gedno, geſſto ſie chlubil, ze maſa negij. — 2. E obš: kdyz ſie; AC přesm: na hody bratrzie; E sě sch; A ſnydu, CE sefſly; DACE wſſiczknij. — 3. C gedli fu, E gedlij, A gydechu (!); ACE tu sch; DCE Bratrzim; ACE k stolu sch. — 4. E ſluzylij; C yat; A vſlyffaw, E vſlyffel. — 5. AC 10*
147 otcze, co ſem nad tebu vczíníl etc. Tos ty nade mny vczíníl, zes mlcziel a nerzekl ſy nic. Odpowiedie ſtarzec a rzka: Synaczku, nemvt ſye pto, Neb, byt to bohu libo bylo, ty by byl ſ ſtredem vczíníl mazaczek, ale ne ſ tiem olegem. 15 R. III .č .52. Pemen opat wecye a). Emen opat wecye: By byl nabvzardan, wladarz kvchynny Krale nabochodonozorvow babilonſkeho, neprziſſelb) do geruzalema w chram bozíj, Gegiz gest byl kral ffalomvn vſtawil, byl by nezezzen. Tog tak rze- czeno, Ze, donidz neprzígde czlowiek kv pozadaníj lakome wiecy neb roz- koffi, Dotvd nemvoz ſmyfi czlowíeczíj rozníecen bytí dlabelſkym przie- kaziením. 5 R. III, č. 53. Macharyvs a). Pat Macharyvs to bieſſe vſtanowil na ſwem ſrdcy, Ze, kolikrat koli ſ bratrzíj wíno pígieſſe, Tolikez dníj pak y wody neokuſyic). A kdyz gemv wína podadiechu bratrzie, ſ weliku ſye radoſtíj napigieſſe, Aby potom ziezy ſwe tielo trudii. To kdyz geho vczeník zwiedie, y wecye k bratrzij a rzka, Aby gemv wína nepodawalí, Neb gemv mvku wieczſſij nezhi pitie czíníechu. R. III, č. 54. Wo hodech bratrſkych a). KDyz bratrzíe na hody ſye ſnídechu do koſtela A kdyz wſſicní 64a mníſſie giediechu, Tu geden wecye k tiem, geſſto bratrzíj II k ſtolu ſlu- zíechud): na níc warzeneho negíem; przíneſte mí ſoli! To vſlyffíew bratr a) červ. b) za tím podtečk. do kuchyníe. c) -e- nadeps. d) za tím podtečk. a. i: vczy y, E vczyl y, C porozumiel y; E padl; A m. nic: rucze, C nicze, E chutnie, Desch; CE Naftoyte. — 12. C přesm: vczinil nad tebu; AE m. tos: to ſy; A m. mnú: mu (ch. pís.); AE ze ſy; C mložal. — 13. ACE nerziekls; E Odpowiediel; AE stařec sch; ACE a sch; AE řka sch; AE ſynku. — 14. ACE neb sch; ACE by; AC přesm: bylo lybo; E ſtrdem; D Mazanczek. — 15. E tiem sch. R. III, č. 52. 1. C má nadpis: XLVIII kapia; E nadp: O Pemenu. — 3. ACE v sch. — 4. D giez, ACE Genz; C král sch; AE Sſalomon; AC neseyzen, E nespalen; DE m. toj': To gt, A To; AE take. — 5. AE řečeno sch; E že sch; C m. toj' tak řečeno že: Tez take; E lakomey: ACE věci neb sch. — 6. ACE dotud sch. R. III, č. 53. 1. C má nadpis: XLIX; E nadp: O Swatem Macharij, gefſto nerad wina pijl. — 2. AE to sch; E byl; E vſtawil; A kolykokrat. — 3. D koliwiek; DE z (E s) Bratrzimi; C pil gt, E pijl; E tolik; ACE pak sch; AC m. vody: wody pak; C neokuſieſſe, E nepokuſyl. — 4. C podawachu, E podalij; ACE radofty sie; C napil gt, AE napyl. — 5. D zieznij, C žíežny, E zyznie; ACE m. to: a to; A gehoz; CE zwiediel; ACE i sch; DCE k Bratrzim. — 6. ACE a řka sch; ACE Nebo; C wietczy, AE wietſſy. — 7. E czynilij. R. III, č. 54. 1. C má nadpis: L; E nadp: O gedno, geſſto ſie chlubil, ze maſa negij. — 2. E obš: kdyz ſie; AC přesm: na hody bratrzie; E sě sch; A ſnydu, CE sefſly; DACE wſſiczknij. — 3. C gedli fu, E gedlij, A gydechu (!); ACE tu sch; DCE Bratrzim; ACE k stolu sch. — 4. E ſluzylij; C yat; A vſlyffaw, E vſlyffel. — 5. AC 10*
Strana 148
148 5 ſluzebník, y wecye mezy wſſremí druhemu a rzka: Przínes ſoli nemnoho, Nebot tento bratr negíe níc warzeneho. Tehdy swaty Teodorus wecye gemu a rzka: Bratrze, lepí by byl w ſwe peleſſi maſſo gieda, Nez geſt tuto rziecz prziede wſſiemi ſlyſſietí. R. III, č. 55. O btru, genz nerad díelala). 5 10 BRatr geden przigijde k vopatu, Gemvz diechu Sylwanvs, na tu horu, giez diechu ſyna. I vzrzíe, ano bratrzie dielagíj, y wecye gím: Y pcz to dielate, geſſto hyne, kv pokrmv? A proto Marya, geſſto ſlvowe magdalena, dobru gest czaſtku wywolila, Genz gieg nízadny neotegme. A kdyz to ſtarzec vſlyffie, y wecye k vczeníku ſwemu, gemvz diechu za- charz: Dar gemu kníehy, at czte, a kaz gemy do pzdne peleſſie! A kdyz by o polední, Tehdy ten bratr poczie hledietí, zda by geho zawolalí k giedeníj. A kdyz by po polední, wſtaw y gide k ſtarcy y wecye gemu: Zda ſu dnes negiedli bratrzíe, otcze? A on gemu wecye, ze fu giedlí. Y wecye gemu: A kez ſte mne zawolali! Tu fylwanvs wecye: Tys czlo- wiek duchowníj, neníe tobie trzieba toho pokrma; Ale my, iako ſmya) tíeleſníj, y ſluffie nam gíeſtí, a protoz y díelamyb). Ale tys dobru czaſtku zwolil; Czteſs na wſſaky den a nechczeſs tieleſneho pokrma przigietí. To 15 vſlyffaw, y poczie zieletí, že byl tak ſproſtníe ppowiediel, y wecy a rzka: Otcze, odpuſt mí, nebot ſem winen. Tehdy sylwanvs wecye: A protoz Marya nemvoz bez Marty byti, Nebo Marygi chwale, tocziſſ dvchownyc) p martu, gegíj ſeſtru, geſſto geſt teleſna. a) červ. b) ras. ry v -e. c) za tím podtečk. tocziſf. m. bratr služebník: ten ſluzebnyk bratr, E ten fluzebnik; ACE i sch; A m. vecě: wecze welmi, E wecze chutnie; ACE a řka sch. — 7. ACE a řka sch; AE lepet by bylo w ſwe peleſſy by byl maſſo gedl, C lepe bylo by byl w ſwe peleſſy maſſo gedl; ACE nezly; ACE jest sch. — 8. AE tuto sch; C m. přěde: mezy R. III, č. 55. 1. C má nadpis: LI. kaa; E nadp: O gednom, geſſto tazal Opata, procz dielagij, On odpowiel; E prziſſel; E rzikali. — 3. E gyzto rzikagi; C Synay; E vzrzel; A m. ano: a; E i sch. — 4. ACE i sch; ACE a sch. — 5. ACE jest sch; AE m. částku: czieſtu; D m. vyvolila: ſobie wywolila, AE zwolyla geſt, C zwolla; AE m. jenž: grez; AE zadný, C yzadny. — 6. ACE m. a: Tehdý; AC přesm: tarziecz to; E vſlyffel; ACE i sch; AC m. svému: k ſwemu, D sch; E přesm: k ſwemu vczedl- niku; E rzikagi. — S. ACE m. a když by: Tehdý; E o polodni; ACE tehdy sch; ACE přesm: poczie hledieti (E hlydati) ten bratr. — 9. E k gidlu; CE bylo; AE i sch; C ſſel, E ffiel; ACE jemu sch. — 10. DE m. zda: Otcze yzda (E zda), Cyzdali; E přesm: bratrzy negedli; DE otče sch; ACE m. on: kdyz; AC powiedie, E powiediel. — 11. ACE i sch; ACE a sch; ACE Tehdy. — 12. ACE m. nenie tobě: nenyt; C tohoto pokrmu; D m. jako: geſſto. — 13. ACE i sch; ACE proto; ACE i sch. — 14. D obš: ſobie zwolil; E kazdy; C pokrmu. — 15. E vſlyſſel, C obš: vſlyſſaw on; AC był sch; ACE tak sch; AC obš: byl propowiediel; D wecze, ACE pocze rzieczy; AE a řka sch. — 16. AE odpuffcz; E nebt. — 17. D m. chválé: w chwale (nespr.); C duchownye, D duchuow (nespr.).
148 5 ſluzebník, y wecye mezy wſſremí druhemu a rzka: Przínes ſoli nemnoho, Nebot tento bratr negíe níc warzeneho. Tehdy swaty Teodorus wecye gemu a rzka: Bratrze, lepí by byl w ſwe peleſſi maſſo gieda, Nez geſt tuto rziecz prziede wſſiemi ſlyſſietí. R. III, č. 55. O btru, genz nerad díelala). 5 10 BRatr geden przigijde k vopatu, Gemvz diechu Sylwanvs, na tu horu, giez diechu ſyna. I vzrzíe, ano bratrzie dielagíj, y wecye gím: Y pcz to dielate, geſſto hyne, kv pokrmv? A proto Marya, geſſto ſlvowe magdalena, dobru gest czaſtku wywolila, Genz gieg nízadny neotegme. A kdyz to ſtarzec vſlyffie, y wecye k vczeníku ſwemu, gemvz diechu za- charz: Dar gemu kníehy, at czte, a kaz gemy do pzdne peleſſie! A kdyz by o polední, Tehdy ten bratr poczie hledietí, zda by geho zawolalí k giedeníj. A kdyz by po polední, wſtaw y gide k ſtarcy y wecye gemu: Zda ſu dnes negiedli bratrzíe, otcze? A on gemu wecye, ze fu giedlí. Y wecye gemu: A kez ſte mne zawolali! Tu fylwanvs wecye: Tys czlo- wiek duchowníj, neníe tobie trzieba toho pokrma; Ale my, iako ſmya) tíeleſníj, y ſluffie nam gíeſtí, a protoz y díelamyb). Ale tys dobru czaſtku zwolil; Czteſs na wſſaky den a nechczeſs tieleſneho pokrma przigietí. To 15 vſlyffaw, y poczie zieletí, že byl tak ſproſtníe ppowiediel, y wecy a rzka: Otcze, odpuſt mí, nebot ſem winen. Tehdy sylwanvs wecye: A protoz Marya nemvoz bez Marty byti, Nebo Marygi chwale, tocziſſ dvchownyc) p martu, gegíj ſeſtru, geſſto geſt teleſna. a) červ. b) ras. ry v -e. c) za tím podtečk. tocziſf. m. bratr služebník: ten ſluzebnyk bratr, E ten fluzebnik; ACE i sch; A m. vecě: wecze welmi, E wecze chutnie; ACE a řka sch. — 7. ACE a řka sch; AE lepet by bylo w ſwe peleſſy by byl maſſo gedl, C lepe bylo by byl w ſwe peleſſy maſſo gedl; ACE nezly; ACE jest sch. — 8. AE tuto sch; C m. přěde: mezy R. III, č. 55. 1. C má nadpis: LI. kaa; E nadp: O gednom, geſſto tazal Opata, procz dielagij, On odpowiel; E prziſſel; E rzikali. — 3. E gyzto rzikagi; C Synay; E vzrzel; A m. ano: a; E i sch. — 4. ACE i sch; ACE a sch. — 5. ACE jest sch; AE m. částku: czieſtu; D m. vyvolila: ſobie wywolila, AE zwolyla geſt, C zwolla; AE m. jenž: grez; AE zadný, C yzadny. — 6. ACE m. a: Tehdý; AC přesm: tarziecz to; E vſlyffel; ACE i sch; AC m. svému: k ſwemu, D sch; E přesm: k ſwemu vczedl- niku; E rzikagi. — S. ACE m. a když by: Tehdý; E o polodni; ACE tehdy sch; ACE přesm: poczie hledieti (E hlydati) ten bratr. — 9. E k gidlu; CE bylo; AE i sch; C ſſel, E ffiel; ACE jemu sch. — 10. DE m. zda: Otcze yzda (E zda), Cyzdali; E přesm: bratrzy negedli; DE otče sch; ACE m. on: kdyz; AC powiedie, E powiediel. — 11. ACE i sch; ACE a sch; ACE Tehdy. — 12. ACE m. nenie tobě: nenyt; C tohoto pokrmu; D m. jako: geſſto. — 13. ACE i sch; ACE proto; ACE i sch. — 14. D obš: ſobie zwolil; E kazdy; C pokrmu. — 15. E vſlyſſel, C obš: vſlyſſaw on; AC był sch; ACE tak sch; AC obš: byl propowiediel; D wecze, ACE pocze rzieczy; AE a řka sch. — 16. AE odpuffcz; E nebt. — 17. D m. chválé: w chwale (nespr.); C duchownye, D duchuow (nespr.).
Strana 149
149 R. III, č. 56. 64b IIAn opat wecye k bratru ſtarffiemu a rzka: Chtiel bych bezpeczen byti, tako ſu andiele, níc nedielagíe, Ale, iako oní, gedíne wzdy boha chwale. A powrh plaſſt ſ ſebe, y gide na puſſt. A byw tam za tyden, y wratí ſye zaſye k bratru. A kdyz wztlvcze na dwerzie, níc gemu bratr neotewrzie a rzka: Kto gſy? On odpowiedie: 1a ſem ian. Tu gemv bratr 5 wecye: Ian geft andielem A wiece f lidmí neprziebywa. Tu on opiet gie ſye tlucy a rzka: iat ſem. Ale on gemu neotewrzie, az y den byl. A kdyz by zytra, otewrziew gemu, y wecye: Czlowiek gſy, y ſluſfiet, aby dielal a po tom ſye zíwil. Tu on pade przieda) geho nohy a rzka: Odpuſt mí, otcze, nebot gsem winen. 10 (Ednoho bratra diabel bluzením v wierzíe przieluzowafſe. A ten kterehoz koli otcye ſwateho ſlowutneho zwiedíeſſe, Y chodíeſſe k nemv, a chtíe gemu rozliczítí. A przigda y ſtydieſſe ſye gemu powiedíeti. Tu kdyz czaſto bywaſſe v ſwateho pemena, Y vzrzíe ſwaty ſtarzec na nem, ze ma myſſleníe, y wecye gemu: To ty ke mnie wzdy chodíſs A maſs na 5 ſrdcy myſſleníe, A ſ tiem opiet ſye wratíſs zaſye a welmí ſmvtníe; A pro- toz powiez mí, ſynaczku, ktere maſs myſſleníe. Tu on gemu odpowiedíe a rzka: Stydielt ſem ſye powiedletí. Nebot dlabel k bludu v wierzie míe przíwodíj. A takz gemv to rozliczí, Ynhed mv mene prziekazieſſe. Y wecye gemv ſtarzec: Synaczku, nemvt ſye, Ale, kdyzt przígde to myſſleníe, Rcy: 10 lat nemam y gedne prziczíny k tomu, Ale twoi blud bud przi tobie, Nebot toho duſſie nezada. Awffak coz koli, ktereho-lib) myſſleníe myſl nechce, Ta wiec nemvoz dluho oſtatí przí czlowieku. A tak) ten bratr gide, a gſa zproſíczen zleho toho myſſleníe. R. III, č. 57. a) -d nadeps. b) -re- nadeps. c) -k nadeps. bledším inkoustem. R. III, č. 56. 1. C má nadpis: LII; E nadp: O gedno, gto nechtiel dielati yako andiel; C k ſtarffiev; ACE a řka sch. — 2. C yakoz; ACE ale sch; D m. jako: nebo; E powrhl. — 3. CE ffel; ACE a sch; ACE přesm: Tam byw (E byl). — 4. AC i sch; E wratil; AE zasě sch; E wztlukl; AC dwerzý; E nic sch. — 5. AC přesm: gemu ne- otewrzie bratr, E neotewrzel gemu bratr; C m. jsi: ge to; ACE on sch; C obš: yan opat; ACE tu sch; ACE přesm: bratr gemu. — 6. ACE Tehdy; ACE on sch; E yal. — 7. ACE ya ; E m. sem: sem Ian twoy bratr; E neotewrzel; E i sch; A by. — 8. CE bylo; AC i sch; ACE i sch. — 9. ACE Tehdy; ACE on sch; ACE nohamý; E Od- puſſcz. — 10. E nebt. R. III, č. 57. 1. C má nadpis: LIII. kapitola; E nadp: O gednom, geflto nechtiel ſweho myſſlenie zyewitij; E m. diábel: daniel; E przeluzowal. — 2. E wzwiediel; ACE i sch; A ffel, E ffiel. — 3. C chticz; E m. jemu: gemu to; C wyhcžiti; E stydiel; ACE jemu sch; ACE Tehdy. — 4. E bywal; ACE i sch; E vzrziel. — 5. A rzeczie, E rzekl; ACE k niemu; AE m. to: Tot, C Aý tot. — 6. ACE a sch; ACE a sch. — 7. ACE protož sch; ACE synku; ACE Tehdy; E jemu sch; E wecze. — S. ACE a řka sch; E m. neboť: nebot mne; AE m. k bludu u vieřě: k bludný (E bludne) wierzie; E mě sch. — 9. AE to sch; C wyliczi, E powiediel; D gemu; E przekazelo. — 10. AE kdyz; E přesm: to myſſlenie przigde. — 12. D což koli sch; D m. kterého-li: kterehoz koli, C ktere koli. — 13. ACE přesm: nemuoz dluho oſtati ta (C sch.) wiecz; A przy czlowieczie; A takz; D m. ten bratr: ten Blahoflaweny Bratr, A bratr ten; C sfel, E ffiel; ACE a sch. — 14. ACE přesm: zproſtien gſa; ACE přesm: toho zleho.
149 R. III, č. 56. 64b IIAn opat wecye k bratru ſtarffiemu a rzka: Chtiel bych bezpeczen byti, tako ſu andiele, níc nedielagíe, Ale, iako oní, gedíne wzdy boha chwale. A powrh plaſſt ſ ſebe, y gide na puſſt. A byw tam za tyden, y wratí ſye zaſye k bratru. A kdyz wztlvcze na dwerzie, níc gemu bratr neotewrzie a rzka: Kto gſy? On odpowiedie: 1a ſem ian. Tu gemv bratr 5 wecye: Ian geft andielem A wiece f lidmí neprziebywa. Tu on opiet gie ſye tlucy a rzka: iat ſem. Ale on gemu neotewrzie, az y den byl. A kdyz by zytra, otewrziew gemu, y wecye: Czlowiek gſy, y ſluſfiet, aby dielal a po tom ſye zíwil. Tu on pade przieda) geho nohy a rzka: Odpuſt mí, otcze, nebot gsem winen. 10 (Ednoho bratra diabel bluzením v wierzíe przieluzowafſe. A ten kterehoz koli otcye ſwateho ſlowutneho zwiedíeſſe, Y chodíeſſe k nemv, a chtíe gemu rozliczítí. A przigda y ſtydieſſe ſye gemu powiedíeti. Tu kdyz czaſto bywaſſe v ſwateho pemena, Y vzrzíe ſwaty ſtarzec na nem, ze ma myſſleníe, y wecye gemu: To ty ke mnie wzdy chodíſs A maſs na 5 ſrdcy myſſleníe, A ſ tiem opiet ſye wratíſs zaſye a welmí ſmvtníe; A pro- toz powiez mí, ſynaczku, ktere maſs myſſleníe. Tu on gemu odpowiedíe a rzka: Stydielt ſem ſye powiedletí. Nebot dlabel k bludu v wierzie míe przíwodíj. A takz gemv to rozliczí, Ynhed mv mene prziekazieſſe. Y wecye gemv ſtarzec: Synaczku, nemvt ſye, Ale, kdyzt przígde to myſſleníe, Rcy: 10 lat nemam y gedne prziczíny k tomu, Ale twoi blud bud przi tobie, Nebot toho duſſie nezada. Awffak coz koli, ktereho-lib) myſſleníe myſl nechce, Ta wiec nemvoz dluho oſtatí przí czlowieku. A tak) ten bratr gide, a gſa zproſíczen zleho toho myſſleníe. R. III, č. 57. a) -d nadeps. b) -re- nadeps. c) -k nadeps. bledším inkoustem. R. III, č. 56. 1. C má nadpis: LII; E nadp: O gedno, gto nechtiel dielati yako andiel; C k ſtarffiev; ACE a řka sch. — 2. C yakoz; ACE ale sch; D m. jako: nebo; E powrhl. — 3. CE ffel; ACE a sch; ACE přesm: Tam byw (E byl). — 4. AC i sch; E wratil; AE zasě sch; E wztlukl; AC dwerzý; E nic sch. — 5. AC přesm: gemu ne- otewrzie bratr, E neotewrzel gemu bratr; C m. jsi: ge to; ACE on sch; C obš: yan opat; ACE tu sch; ACE přesm: bratr gemu. — 6. ACE Tehdy; ACE on sch; E yal. — 7. ACE ya ; E m. sem: sem Ian twoy bratr; E neotewrzel; E i sch; A by. — 8. CE bylo; AC i sch; ACE i sch. — 9. ACE Tehdy; ACE on sch; ACE nohamý; E Od- puſſcz. — 10. E nebt. R. III, č. 57. 1. C má nadpis: LIII. kapitola; E nadp: O gednom, geflto nechtiel ſweho myſſlenie zyewitij; E m. diábel: daniel; E przeluzowal. — 2. E wzwiediel; ACE i sch; A ffel, E ffiel. — 3. C chticz; E m. jemu: gemu to; C wyhcžiti; E stydiel; ACE jemu sch; ACE Tehdy. — 4. E bywal; ACE i sch; E vzrziel. — 5. A rzeczie, E rzekl; ACE k niemu; AE m. to: Tot, C Aý tot. — 6. ACE a sch; ACE a sch. — 7. ACE protož sch; ACE synku; ACE Tehdy; E jemu sch; E wecze. — S. ACE a řka sch; E m. neboť: nebot mne; AE m. k bludu u vieřě: k bludný (E bludne) wierzie; E mě sch. — 9. AE to sch; C wyliczi, E powiediel; D gemu; E przekazelo. — 10. AE kdyz; E přesm: to myſſlenie przigde. — 12. D což koli sch; D m. kterého-li: kterehoz koli, C ktere koli. — 13. ACE přesm: nemuoz dluho oſtati ta (C sch.) wiecz; A przy czlowieczie; A takz; D m. ten bratr: ten Blahoflaweny Bratr, A bratr ten; C sfel, E ffiel; ACE a sch. — 14. ACE přesm: zproſtien gſa; ACE přesm: toho zleho.
Strana 150
150 R. III, č. 58. R. III, č. 59. II MOgzieſs opat wecye a rzka: Tuto cztweru wiecy wzbuzuge czlo- 65a wiekva) zadoſt tieleſnv: Giedením a pitím neſkrownym A rozkoſſnym, ſpa- ním przieliſſnym A pzdnoſtíj a ſſpílíj A w chozeníj w ruſſíe drahem. PEmen opat wecye: Iakozto cyeſarzvow orz wzdy obleczeny ſtogij, hotowy k bogí, Takez duſſie ma byti hotowa proti diablu, ſwemu neprzie- teli, aby ſye gemu protíwila. R. III, č. 60. (Eden starzec wecye: Iakozto korzením a wonnymí maſtmí Gedo- wate zaby a hady zapudíj, Takez neczíſte myſſleníe a ſmrdute Modlitbamí a poſtem a bdiením w dobrych ſkutcyech odpudíj. KDyz prziebywaſſe ſwaty otec Macharyvs na te puſſti, Na níezto ní- zadný kromíe ňeho nebieſſe, Ale na prziedníe brechu mnozy btrzie, A kdyz pohedieb) po cyeſtíe a bieſſec) k weczeru“, Y vzrzie czrta w czlowieczie twarzí, an de w kythi, a ta bieſſe dierawa a v kazde diery pníeſſe lah- 5 wiczka. Y otaza geho ten ſtarzec a rzka: Kam to gdeſs, neſſlechetnícze zloſtny? A on gemv odpowiedie: Gdu k tiem bratrzij, geflto v przíedníe pufſtí prziebywagíj. Opiet geho ſtarzec otaza a rzka: A czemv toliko lah- wíc nefefs? Tu on wecye a rzka: Pitíe bratrzíj neſv, a ptoz gich mnoho ymam. Acz ſye gím nebude gedno libití, ale vkazí gím druhe. Y nemvoz 1o to nikterak bytí, by ſye gím níeco neſlibilo. A rzek to, y gide prycz. Tu poczie ſtarzec cyeſty ſtrziecy, az by zaſye ſſel. A kdyz pogide zaſye, wecye gemu ſtarzec: witaí. Tu on gemu wecye: O, czemu mí to dieſſ, Ano ſu R. III, č. 61. a) -v nadeps. b) -h- předěláno ze staršího -l- c) potrháno. R: III, č. 58. 1. C má nadpis: LIIII; E nadp: O Tieleftne zadoſtij; ACEF a řka sch. — 2. ACEF czlowiek. — 3. AE spáním přielišným sch; ACEF a sch; D m. špílí: hru, E hruow, F kunfftem; ACEF m. v chození v rúšě: w ruſſie chodie; CF obš: w drahem. R. III, č. 59. 1. C má nadpis: kapia LV; E nadp: O duffy prawi, aby hotowa byla. — 2. AE přesm: k bogy hotowý; ACEF přesm: hotowa byti. — 3. ACEF svému nepřieteli sch; E přesm: protiwila gemu. R. III, č. 60. 1. C má nadpis: LVI. kaa; E nadpis: O zlym myſſlenie; ACE přesm: maſtmý wonnymi. — 2. ACE žáby a sch; AE ſmrdate. — 3. ACE a bděním v dobrých skutciech sch; C m. odpudí: mame odpuditi, E zapudij. R. III, č. 61. 1. C má nadpis: LVII. kapitola; E nadp: O s. Macharij, gefſto widiel diabla gducze czeſtu y otazal; E przebywal; ACE na nez. — 2. AC yzadny, E zadny; E nebyl; A prziedý (ch. pís.); E bylij; ACE mnoho. — 3. B pohedie!, DAC pohledie, E pohlediel; E bylo; AC i sch: E vzrzel czerta. — 4. ACE přesm: w twarzy czlowieczie; E byla; ACE na (C w) kazde dierzie: E pniela. — 5. C lawicžka; AE i sch; CE otazal; E ten sch; AC přesm: starziecz ten; ACE to sch. — 6. ACE a sch; E odpowiediel; DCE Bratrzim. — 7. AC obš: A opiet; CE otazal; ACE a sch; AE řka sch; E m. čemu: k czemu. — 8. AE lahwyczek, C lawicžek; AC Tehdy, E sch; ACE on sch; E Odpowiediel; DACE Bratrzim; ACE proto. — 9. CE m. jmám: neſu; A m. mnoho jmám: neſu mnoho; AE jim sch; C m. sě jim nebude: nebude ſie; D přesm: gedno nebude; ACE ale sch: ACE jim sch. — 10. ACE přesm: byti nykterak; AC přesm: nietczo gym; C ssel gt, E ffiel; ACE m. tu: Y. — 11. C poſſel. — 12. ACE
150 R. III, č. 58. R. III, č. 59. II MOgzieſs opat wecye a rzka: Tuto cztweru wiecy wzbuzuge czlo- 65a wiekva) zadoſt tieleſnv: Giedením a pitím neſkrownym A rozkoſſnym, ſpa- ním przieliſſnym A pzdnoſtíj a ſſpílíj A w chozeníj w ruſſíe drahem. PEmen opat wecye: Iakozto cyeſarzvow orz wzdy obleczeny ſtogij, hotowy k bogí, Takez duſſie ma byti hotowa proti diablu, ſwemu neprzie- teli, aby ſye gemu protíwila. R. III, č. 60. (Eden starzec wecye: Iakozto korzením a wonnymí maſtmí Gedo- wate zaby a hady zapudíj, Takez neczíſte myſſleníe a ſmrdute Modlitbamí a poſtem a bdiením w dobrych ſkutcyech odpudíj. KDyz prziebywaſſe ſwaty otec Macharyvs na te puſſti, Na níezto ní- zadný kromíe ňeho nebieſſe, Ale na prziedníe brechu mnozy btrzie, A kdyz pohedieb) po cyeſtíe a bieſſec) k weczeru“, Y vzrzie czrta w czlowieczie twarzí, an de w kythi, a ta bieſſe dierawa a v kazde diery pníeſſe lah- 5 wiczka. Y otaza geho ten ſtarzec a rzka: Kam to gdeſs, neſſlechetnícze zloſtny? A on gemv odpowiedie: Gdu k tiem bratrzij, geflto v przíedníe pufſtí prziebywagíj. Opiet geho ſtarzec otaza a rzka: A czemv toliko lah- wíc nefefs? Tu on wecye a rzka: Pitíe bratrzíj neſv, a ptoz gich mnoho ymam. Acz ſye gím nebude gedno libití, ale vkazí gím druhe. Y nemvoz 1o to nikterak bytí, by ſye gím níeco neſlibilo. A rzek to, y gide prycz. Tu poczie ſtarzec cyeſty ſtrziecy, az by zaſye ſſel. A kdyz pogide zaſye, wecye gemu ſtarzec: witaí. Tu on gemu wecye: O, czemu mí to dieſſ, Ano ſu R. III, č. 61. a) -v nadeps. b) -h- předěláno ze staršího -l- c) potrháno. R: III, č. 58. 1. C má nadpis: LIIII; E nadp: O Tieleftne zadoſtij; ACEF a řka sch. — 2. ACEF czlowiek. — 3. AE spáním přielišným sch; ACEF a sch; D m. špílí: hru, E hruow, F kunfftem; ACEF m. v chození v rúšě: w ruſſie chodie; CF obš: w drahem. R. III, č. 59. 1. C má nadpis: kapia LV; E nadp: O duffy prawi, aby hotowa byla. — 2. AE přesm: k bogy hotowý; ACEF přesm: hotowa byti. — 3. ACEF svému nepřieteli sch; E přesm: protiwila gemu. R. III, č. 60. 1. C má nadpis: LVI. kaa; E nadpis: O zlym myſſlenie; ACE přesm: maſtmý wonnymi. — 2. ACE žáby a sch; AE ſmrdate. — 3. ACE a bděním v dobrých skutciech sch; C m. odpudí: mame odpuditi, E zapudij. R. III, č. 61. 1. C má nadpis: LVII. kapitola; E nadp: O s. Macharij, gefſto widiel diabla gducze czeſtu y otazal; E przebywal; ACE na nez. — 2. AC yzadny, E zadny; E nebyl; A prziedý (ch. pís.); E bylij; ACE mnoho. — 3. B pohedie!, DAC pohledie, E pohlediel; E bylo; AC i sch: E vzrzel czerta. — 4. ACE přesm: w twarzy czlowieczie; E byla; ACE na (C w) kazde dierzie: E pniela. — 5. C lawicžka; AE i sch; CE otazal; E ten sch; AC přesm: starziecz ten; ACE to sch. — 6. ACE a sch; E odpowiediel; DCE Bratrzim. — 7. AC obš: A opiet; CE otazal; ACE a sch; AE řka sch; E m. čemu: k czemu. — 8. AE lahwyczek, C lawicžek; AC Tehdy, E sch; ACE on sch; E Odpowiediel; DACE Bratrzim; ACE proto. — 9. CE m. jmám: neſu; A m. mnoho jmám: neſu mnoho; AE jim sch; C m. sě jim nebude: nebude ſie; D přesm: gedno nebude; ACE ale sch: ACE jim sch. — 10. ACE přesm: byti nykterak; AC přesm: nietczo gym; C ssel gt, E ffiel; ACE m. tu: Y. — 11. C poſſel. — 12. ACE
Strana 151
151 65b mí wſlichní protíwní, a nechtrec me rady poſlvchatí? Opiet geho starzec otaza a rzka: Tehdy tam nemaſs nízadneho przietele? On gemv odpowiedie a rzka: II Gedinehoa) mam przietele, ten mí powolvge, a kolikrat kolib) co 15 vzrzíj, tam ſye obratíj, kamz mí koli libo. A kdyz geho otaza, kterak gemu diegíj. Wecye diabel: Teoponcyvs gemu diegíj. A kdyz czrt od nyeho*) odgide, Tehdy ſwaty starzec ynhed gíde na tu puſſt n lubſfij d), A kdyz gei bratrzíe vſlyfliechu duce, ynhed wybiezechu protí nemv, A kazdy nadiegie ſie, by v neho oſtal. Ale ſtarzec Macharyvſ poczie ptatí peleſſie 20 teopencyowy. Y gide k nemv. A kdyz k nemu przigide, vzrzíe geí ſ weliku radoſtij. A ſediece ſama dwa, y poczie ho tazati, kterak geſt geho wiec. On odpowiedie a rzka: S pomocy twe modlitby dobrzie. Y wecye gemu starzec: A neprzíekazíet zle pomyſſleníe? Tu wecye teopencyvs: Gesste gest dobrziee); neb ſye stydieſſe powiedleti. Y wecye gemu starzec: Ai wiz, co 25 let ſa ſem na puſſtif) a cſtís) od lidij beru, Awſſak mí myſſleníe prziekazie. Tu teopencyuſ wecyeh): A mníe, otcze, take prziekazie. A tak ſtarzec wſſe myſſleníe, tako by gemv prziekazielo, poczie ſobie wymyſſleti, Az y wyzna na ſye wſſechno teopencyus. A po tom po wſſem otaza geho a rzka: Kterak ſye poſtíſs? Odpowiedie a rzka: az do poledne. Gemuz starzec opiet wecye: 30 Poſt ſye az do neſſporvow. A z ſwateho píſma níeco cztí! A kdyzt przide ktere myſſleníe, nikdy ſye neohledaí za ſye, Ale wzhvoru patrz w nebe, a ynhedt hoſpodín bude na pomoc. A to wymlvwiw, y gíde na ſwu puſſt. a) -di- nadeps. později. b) na okraji připsáno později koly. c) y- nadeps. později. d) před tím nadeps. písmem mladším na hlubfy. e) za tím přetrž. a podtečk. ne. f) pu- vytrž. g) radováno a protrž; nadepsáno později cíti; na okr. přips. pozd. a ceſty. h) -e nadeps. pozd. Tehdý; E m. čemu: procz. — 13. ACE a sch; E nechticze, C nechtie. — 14. ACE přesm: Otaza (C Y otazal, E Otazal) geho opiet (E sch.) ſtarziecz; ACE a řka sch; ACE tam sch; AC yzadneho, E zadneho; ACE on sch; A jemu sch; CE přesm: Od- powiedie (E Odpowiediel) gemu. — 15. ACE Gedyneho; C kolikratž; ACE koli sch; AC m. co: mie, E mne. — 16. ACE m. tam: brzo; CE otazal. — 17. E rzikagi; ACE m. vecě diábel: odpowiedie (E Odpowiediel) gemu (E sch.) a (C sch.) rzka, D Diabel wecze; ACE Theopencyus; E rzikagij; ACE črt sch. — 18. ACE přesm: odgyde (C odfſel, E odffiel) od nieho; ACE svatý sch; C ffel, E ffiel; ACE tu sch; DC m. n lubſſij(!): naihlubſſij, AE nahlubſſy. — 19. ACE greho; E vſlyſſeli; ACE inhed sch; AC wygydechu, E wyffli; AE m. každý: kdyz (ch. opis.). — 20. A nadrechu, E na- dilij, C nadal; AE v nych; ACE m. ostal: oſtal, y przyprawiechu (C przyprawi fie, E prziprawili ſie). — 21. A Theopenczieowy; C ffel, E ffiel; AC k nemu (po když) sch; E přesm: prziffel k niemu; AC m. uzřě: przygie, E prziyal; D ho, C geho. — 22. ACE m. ho: gieho; AC m. jest: gie; ACE m. jeho: twa. — 23. ACE m. on odpovědě: Od- powiedie (E odpowiediel) giev; ACE obš: dobrzie gest. — 24. ACE m. a: y; D ne- prziekazie-lit; C m. zlé: necziste; AE myfſlenie; ACE tu sch; AC Odpowiedie, E Od- powiediel. — 25. ACE Nebo; E stydym (nespr.); C pověděti sch; ACE aj sch. — 26. E přesm: ſem ya; D m. čsti: czesty; ACE wſfak; AE myšlenie sch. — 27. ACE Tehdy; ACE přesm: takez (E taky) otcze; A prziekazyegy. — 28. D m. sobě: o ſobie. — 29. C m. vyzna na sě: wyznawaſſe (ch. opis.); AC wſſeczko; E přesm: az wſſeczko na ſebe wyznal theopenczyus; CE otazal. — 30. ACE m. odpovědě: Odpowiedie (E Odpowiediel) gemu; C a sch; A do poludne, E do polodne; E jemuž sch. — 31. ACE přesm: az do neſporuow ſie pofſt (C poſt, E poſſcž). — 32. A m. které: zle; A patrzy,
151 65b mí wſlichní protíwní, a nechtrec me rady poſlvchatí? Opiet geho starzec otaza a rzka: Tehdy tam nemaſs nízadneho przietele? On gemv odpowiedie a rzka: II Gedinehoa) mam przietele, ten mí powolvge, a kolikrat kolib) co 15 vzrzíj, tam ſye obratíj, kamz mí koli libo. A kdyz geho otaza, kterak gemu diegíj. Wecye diabel: Teoponcyvs gemu diegíj. A kdyz czrt od nyeho*) odgide, Tehdy ſwaty starzec ynhed gíde na tu puſſt n lubſfij d), A kdyz gei bratrzíe vſlyfliechu duce, ynhed wybiezechu protí nemv, A kazdy nadiegie ſie, by v neho oſtal. Ale ſtarzec Macharyvſ poczie ptatí peleſſie 20 teopencyowy. Y gide k nemv. A kdyz k nemu przigide, vzrzíe geí ſ weliku radoſtij. A ſediece ſama dwa, y poczie ho tazati, kterak geſt geho wiec. On odpowiedie a rzka: S pomocy twe modlitby dobrzie. Y wecye gemu starzec: A neprzíekazíet zle pomyſſleníe? Tu wecye teopencyvs: Gesste gest dobrziee); neb ſye stydieſſe powiedleti. Y wecye gemu starzec: Ai wiz, co 25 let ſa ſem na puſſtif) a cſtís) od lidij beru, Awſſak mí myſſleníe prziekazie. Tu teopencyuſ wecyeh): A mníe, otcze, take prziekazie. A tak ſtarzec wſſe myſſleníe, tako by gemv prziekazielo, poczie ſobie wymyſſleti, Az y wyzna na ſye wſſechno teopencyus. A po tom po wſſem otaza geho a rzka: Kterak ſye poſtíſs? Odpowiedie a rzka: az do poledne. Gemuz starzec opiet wecye: 30 Poſt ſye az do neſſporvow. A z ſwateho píſma níeco cztí! A kdyzt przide ktere myſſleníe, nikdy ſye neohledaí za ſye, Ale wzhvoru patrz w nebe, a ynhedt hoſpodín bude na pomoc. A to wymlvwiw, y gíde na ſwu puſſt. a) -di- nadeps. později. b) na okraji připsáno později koly. c) y- nadeps. později. d) před tím nadeps. písmem mladším na hlubfy. e) za tím přetrž. a podtečk. ne. f) pu- vytrž. g) radováno a protrž; nadepsáno později cíti; na okr. přips. pozd. a ceſty. h) -e nadeps. pozd. Tehdý; E m. čemu: procz. — 13. ACE a sch; E nechticze, C nechtie. — 14. ACE přesm: Otaza (C Y otazal, E Otazal) geho opiet (E sch.) ſtarziecz; ACE a řka sch; ACE tam sch; AC yzadneho, E zadneho; ACE on sch; A jemu sch; CE přesm: Od- powiedie (E Odpowiediel) gemu. — 15. ACE Gedyneho; C kolikratž; ACE koli sch; AC m. co: mie, E mne. — 16. ACE m. tam: brzo; CE otazal. — 17. E rzikagi; ACE m. vecě diábel: odpowiedie (E Odpowiediel) gemu (E sch.) a (C sch.) rzka, D Diabel wecze; ACE Theopencyus; E rzikagij; ACE črt sch. — 18. ACE přesm: odgyde (C odfſel, E odffiel) od nieho; ACE svatý sch; C ffel, E ffiel; ACE tu sch; DC m. n lubſſij(!): naihlubſſij, AE nahlubſſy. — 19. ACE greho; E vſlyſſeli; ACE inhed sch; AC wygydechu, E wyffli; AE m. každý: kdyz (ch. opis.). — 20. A nadrechu, E na- dilij, C nadal; AE v nych; ACE m. ostal: oſtal, y przyprawiechu (C przyprawi fie, E prziprawili ſie). — 21. A Theopenczieowy; C ffel, E ffiel; AC k nemu (po když) sch; E přesm: prziffel k niemu; AC m. uzřě: przygie, E prziyal; D ho, C geho. — 22. ACE m. ho: gieho; AC m. jest: gie; ACE m. jeho: twa. — 23. ACE m. on odpovědě: Od- powiedie (E odpowiediel) giev; ACE obš: dobrzie gest. — 24. ACE m. a: y; D ne- prziekazie-lit; C m. zlé: necziste; AE myfſlenie; ACE tu sch; AC Odpowiedie, E Od- powiediel. — 25. ACE Nebo; E stydym (nespr.); C pověděti sch; ACE aj sch. — 26. E přesm: ſem ya; D m. čsti: czesty; ACE wſfak; AE myšlenie sch. — 27. ACE Tehdy; ACE přesm: takez (E taky) otcze; A prziekazyegy. — 28. D m. sobě: o ſobie. — 29. C m. vyzna na sě: wyznawaſſe (ch. opis.); AC wſſeczko; E přesm: az wſſeczko na ſebe wyznal theopenczyus; CE otazal. — 30. ACE m. odpovědě: Odpowiedie (E Odpowiediel) gemu; C a sch; A do poludne, E do polodne; E jemuž sch. — 31. ACE přesm: az do neſporuow ſie pofſt (C poſt, E poſſcž). — 32. A m. které: zle; A patrzy,
Strana 152
152 Y popatrzi opíet po cyeſtíe y vzrzie czrta. Y otaza geho a rzka: Kam 35 gdeſſ? Odpowiedíe gemu a rzka: Takez opiet du nawfftiewowat bratrzij. A kdyz opiet zaſſye pogide, Otaza geho, co ſu czinili bratrzie. Odpowidie czrt a rzka: zle, Anebt ſu wſſicní IIa) wzdíwieli. A ze wſſeho geſt gedno 66a naghorſſíe; Ten, gehoz ſem míel przietele, newiedíe, kterak ſye ge przie- wratil, ze mí gest ze wſſiech nagprotiwniegíj. A prziſahl ſem tam za dluho 40 negití. A rzek to, y bra ſye prycz. BRatr geden tazafse starcye gednoho a rzka: Y co mí gest vczíníti, otcze? Prziemaha míe myfíleníe. Odpowíedíe gemu ſtarzec a rzka: Mníe geſt nikdy take myſſleníe neprziekazielo. A pohorſſiw ſye tiem ten giſty, y gijde k gínemv bratru ſtaremu y wecye gemu: Wiz, otcze, cot mí ge 5 rzekl onen starzec; Pohorſsilt sem sye, Nebot gest mluwil nepodobníe. Y wecye gemv ten druhy starzec: Ba nemlvwilt eſt nepodobníe, Ale pwiet geſt ppowiedíel. Gdiz k nemu a pokorz ſye gemu A rcy gemu, at to wy- lozíj, coz geſt powiediel. A wratíw sye ten bratr k starcy, y wecye gemu: Odpuſt mí, otcze, zet ſem tak nemudrzie vczínil, Zet ſem ſſel od tebe, 10 newzem odpuſczeníe. A proſym tebe, rozlicz mí, kterakt geſt neprzie- kazielo myſſleníe. Y wecye gemu ſtarzec: Iakz ſem mníchem, negiedi ſem aní pil aní ſpal do ſytoſti; A to myſíleníj nedalo mí prziekazietí tomv, geſtos ty pwil. Y gide od neho ten bratr, polepfsiw sebe geho navozením. R. III, č. 62. R. III, č. 63 PEmen opat, kdyz geho tazaſſe geden bratr o myſſleníj, Y wecye gemu: Mních, kteryzb) neda wvole ſwemu brzichu A wladnec) ſwym razy- a) list 66. jest od shora dolů v polovici přetržen a sešit nitmi. b) za tím podtečk. na. c) -lad- vytrž. E hled. — 33. A ynhede, C ynhed, E yhned ; E buoh; C ssel, E ffiel. — 34. D po- hledij, E pohlediel; E vzrzel; ACE m. črta: gducze dyabla; CE otazal. — 35. E Od- powiediel; C m. takéž: Tamt, Disch; E opět sch. — 36. ACE opět sch; ACE přesm: pogyde (E ſfiel) zaſſe; CE otazal; AE m. jeho: geho a rzka; ACE přesm: bratrzie czynyly ; B Odpowidie!, D Otpowiedie, AC Odpowiedie, E Odpowiediel. — 37. ACE dyabel; AC aneb, E neb; D wffichnij, ACE wſyczkny. — 38. DC newiem; A m. sě je: gest sie, CE sie gest. — 39. DACE naiprotiwnieyffij; E m. tam za dlúho: za dluho tam, dluho tam. — 40. E rziekffy; C m. řek to: kdyz tak ržekl; ACE i sch; C m. bra se: bral ſie geſt, E ſſiel; E obš: precz od nieho. R. III, č. 62. 1. C má nadpis: LVIII. kaa; E nadp: O gednom, geſſto ſie sam pohorſfil; E tazal; AE jednoho sch; ACE i sch; ACE přesm: geft mý (E mnie). — 2. E Odpowiediel; A Mnet, C Mie, E Miet. — 3. AC m. jest: gie; E takowe; AE ne- prziemahalo; ACE a sch; E přesm: ten gyfty tim. — 4. AE i sch; C fſel, E ffiel; ACE m. bratru starému: ſtarczi; ACE otče sch; ACE m. je: geſt. — 5. ACE Pohor- fſyl. — 6. ACE i sch; E Starecz; ACE ba sch; C Nemluwil; B eft!, DACE gt. — 7. A m právěť jest: prawietie; ACE powiediel; ACE gdy; AC rzczy. — 8. A czozt, C czot, E czo; AE a sch. — 9. E Odpufſcž; AE ze. — 10. E newzaw; CE m. rozlič: wylož; E obš: mi to; C kterak. — 11. ACE i sch. — 13. C ſſel, E ffiel; A od geho. R. III, č. 63. 1. C má nadpis: kapitola LIX; E nadp: O Myfflenie; ACE m. tázáše jeden bratr: geden tazafſe (E tazal); ACE i sch. — 2. ACE jemu sch; C svému sch. — 3. C m. a: y; D m. tudy i onudy: onde y onudy, C ny fiem ny tam.
152 Y popatrzi opíet po cyeſtíe y vzrzie czrta. Y otaza geho a rzka: Kam 35 gdeſſ? Odpowiedíe gemu a rzka: Takez opiet du nawfftiewowat bratrzij. A kdyz opiet zaſſye pogide, Otaza geho, co ſu czinili bratrzie. Odpowidie czrt a rzka: zle, Anebt ſu wſſicní IIa) wzdíwieli. A ze wſſeho geſt gedno 66a naghorſſíe; Ten, gehoz ſem míel przietele, newiedíe, kterak ſye ge przie- wratil, ze mí gest ze wſſiech nagprotiwniegíj. A prziſahl ſem tam za dluho 40 negití. A rzek to, y bra ſye prycz. BRatr geden tazafse starcye gednoho a rzka: Y co mí gest vczíníti, otcze? Prziemaha míe myfíleníe. Odpowíedíe gemu ſtarzec a rzka: Mníe geſt nikdy take myſſleníe neprziekazielo. A pohorſſiw ſye tiem ten giſty, y gijde k gínemv bratru ſtaremu y wecye gemu: Wiz, otcze, cot mí ge 5 rzekl onen starzec; Pohorſsilt sem sye, Nebot gest mluwil nepodobníe. Y wecye gemv ten druhy starzec: Ba nemlvwilt eſt nepodobníe, Ale pwiet geſt ppowiedíel. Gdiz k nemu a pokorz ſye gemu A rcy gemu, at to wy- lozíj, coz geſt powiediel. A wratíw sye ten bratr k starcy, y wecye gemu: Odpuſt mí, otcze, zet ſem tak nemudrzie vczínil, Zet ſem ſſel od tebe, 10 newzem odpuſczeníe. A proſym tebe, rozlicz mí, kterakt geſt neprzie- kazielo myſſleníe. Y wecye gemu ſtarzec: Iakz ſem mníchem, negiedi ſem aní pil aní ſpal do ſytoſti; A to myſíleníj nedalo mí prziekazietí tomv, geſtos ty pwil. Y gide od neho ten bratr, polepfsiw sebe geho navozením. R. III, č. 62. R. III, č. 63 PEmen opat, kdyz geho tazaſſe geden bratr o myſſleníj, Y wecye gemu: Mních, kteryzb) neda wvole ſwemu brzichu A wladnec) ſwym razy- a) list 66. jest od shora dolů v polovici přetržen a sešit nitmi. b) za tím podtečk. na. c) -lad- vytrž. E hled. — 33. A ynhede, C ynhed, E yhned ; E buoh; C ssel, E ffiel. — 34. D po- hledij, E pohlediel; E vzrzel; ACE m. črta: gducze dyabla; CE otazal. — 35. E Od- powiediel; C m. takéž: Tamt, Disch; E opět sch. — 36. ACE opět sch; ACE přesm: pogyde (E ſfiel) zaſſe; CE otazal; AE m. jeho: geho a rzka; ACE přesm: bratrzie czynyly ; B Odpowidie!, D Otpowiedie, AC Odpowiedie, E Odpowiediel. — 37. ACE dyabel; AC aneb, E neb; D wffichnij, ACE wſyczkny. — 38. DC newiem; A m. sě je: gest sie, CE sie gest. — 39. DACE naiprotiwnieyffij; E m. tam za dlúho: za dluho tam, dluho tam. — 40. E rziekffy; C m. řek to: kdyz tak ržekl; ACE i sch; C m. bra se: bral ſie geſt, E ſſiel; E obš: precz od nieho. R. III, č. 62. 1. C má nadpis: LVIII. kaa; E nadp: O gednom, geſſto ſie sam pohorſfil; E tazal; AE jednoho sch; ACE i sch; ACE přesm: geft mý (E mnie). — 2. E Odpowiediel; A Mnet, C Mie, E Miet. — 3. AC m. jest: gie; E takowe; AE ne- prziemahalo; ACE a sch; E přesm: ten gyfty tim. — 4. AE i sch; C fſel, E ffiel; ACE m. bratru starému: ſtarczi; ACE otče sch; ACE m. je: geſt. — 5. ACE Pohor- fſyl. — 6. ACE i sch; E Starecz; ACE ba sch; C Nemluwil; B eft!, DACE gt. — 7. A m právěť jest: prawietie; ACE powiediel; ACE gdy; AC rzczy. — 8. A czozt, C czot, E czo; AE a sch. — 9. E Odpufſcž; AE ze. — 10. E newzaw; CE m. rozlič: wylož; E obš: mi to; C kterak. — 11. ACE i sch. — 13. C ſſel, E ffiel; A od geho. R. III, č. 63. 1. C má nadpis: kapitola LIX; E nadp: O Myfflenie; ACE m. tázáše jeden bratr: geden tazafſe (E tazal); ACE i sch. — 2. ACE jemu sch; C svému sch. — 3. C m. a: y; D m. tudy i onudy: onde y onudy, C ny fiem ny tam.
Strana 153
153 kem a netula ſyſe tjudya) y onvdy, Ten zagiſte nevmrze wiecznv ſmrtíj, Ale bude zzíw na wieky. DWa bratry bieſſta prziſſla k vopatu, Gemvz diechu Ehaſs. Gímaz R. III, č. 64. prziekazieſſe tieleſne myſſleníe. A kdyz vzrzie ſtarzec, ll Ana vtyla welmí, 66b Iako vlyz ſye y wecye k uczenníkv: Zawierne, bratrze, iat ſye za tie ſtyzy, Zeſ tak ſwe tíelo vpíchlal, a gſa mních tako y ía; Nebo bledoſt z tichoſti A chvrawost gest czeſt mníchu. Y wecye opiet: Mních, genz mnoho gíe a mnoho vſyluge, nema w to vffatí; Ale ten, genz malo gie, acz y mnoho vſyluge, lep gest malo vffati a muzníe czíníti po wſſie ſwe dní. KDyz arſennyvs prziebywaſſe na tom mieſtíe, genz ſlvowe Campus, Gedna panna bohata a bohobogna Przigíde z rzíma az do alekſandrzie, Vſlyſſiewſſi o ſwatem arſeny. A kdyz biſkup toho mieſta przigie gi ſ we- liku ctíj. Y poczie geho pſytí, aby raczil radití y przikazati ſwatemv arſeny, aby ſye gie dal widieti. Tehdy teofyllus arcybiſkup gide k nemv y wecye 5 gemu: Gedna rzímenka bohata a welmí nabozna, chtíecy tie wídleti a po- zehnaníe przigíeti, Z tiech dalekych wlaſtíj przigiela, Aby ptí nie wyſſel, A tohot ia na tobie zadagí. A kdyz nechtie arſenyus toho vczínítí, To ona vſlyffíewíſí, y kaza koníe zſedlatí a rzkuc: Vfam v míleho boha, ze geí wzdy ohledam a w tom níc nebudu obluzena. Aní ſem przigíela lidíj ohle- 10 dowat, Neb ſu take w naſſem mieſtie lide, Ale toho proka zadala ſem widieti. Tehdy, kdyz przigiede kub) peleſſí ſwateho arſenýe, Y przihodi ſye, ze gei ohledad) a vzrzíe naprzíed chodiece. A ynhed pade przied geho R. III, č. 65. a) -e t- vytrženo; z y před e viděti spodek. b) vytrž. c) spodek -rzi- vytrž. d) o- vytrž.; z gen před tím utrž. jest vršek 1. R. III, č. 64. 1. C má nadpis: LX. kaa; E nadp: O dwu Bratrzy, geſſto prziffly k Elyaſſowi trzycze o myſſlenie; E Bratrzy; DE brechu (E bylij) prziſſh; E rzikagi; DE gimz. — 2. E przekazelo; ACE přesm: myſſlenie tieleſne; ACE m. uzřě: gie vzrzie (E vzrzel); D anij vtyli; E ana vtylá velmi sch. — 3. E jako sch; E vlizna; AC i sch; E rzekl; AE k vczedlnykowý; DCE stydim. — 4. ACE vpychral; ACE přesm: a mnych gfa (E ya, nespr.); AC i sch. — 5. C přesm: mnýchu cžet. — 6. D m. opět: opat. — 7. ACE m. ale: Ale pak; ACE i sch; ACE m. mnoho: malo (spr.), lat. parum ; DAE Lepe; ACE jest sch; ACE m. malo vffati: ma vffati (spr.). lat. confidat. — 8. D wſſeczky ; ACE po všě své dni sch. R. III, č. 65. 1. C má nadpis: LXI; E nadp: O s. Arſeny, gto geho panna za- dala widieti; E przebywal; A tomto; DACE gto. — 2. E prziſſla. — 3. AE Vſlyffawſſy, C vſlyſfawſſe; D Arſenyowi; E prziyal. — 4. A i sch; ACE m. ráčił raditi: radyl; ACE przykazal; D Arſenyowi. — 5. ACE přesm: dal gy; C ſſel, E ffiel. — 6. ACE jemu sch; AC rzymenynka; E chticze tebe. — 7. C obš: od tebe przigieti. — 8. ACE a sch; DCE zadam; CE nechtiel; D přesm: toho Arſeny9 vcziniti, E toho vczyniti Arsenyus; ACE po »Arsenius toho učiniti« přidáno: by gy przygial; C přesm: ona to. — 9. C zwiediewſfy, E wzwiediewſfy, A wzwiedie; ACE i sch; CE kazala; ACE m. milého: meho; ACE gieho. — 10. ACE vždy sch; AE přesm: nebudu nycz; ACE přesm: ldý przygela.— 11. DE ohledawat; ACE Nebo; ACE přesm: ſem zadala. — 12. D m. kdyz: blyž; AC przygyde, E prziſſla; D Arſenya; ACE i sch; E przihodilo. — 13. ACE geho; ACE
153 kem a netula ſyſe tjudya) y onvdy, Ten zagiſte nevmrze wiecznv ſmrtíj, Ale bude zzíw na wieky. DWa bratry bieſſta prziſſla k vopatu, Gemvz diechu Ehaſs. Gímaz R. III, č. 64. prziekazieſſe tieleſne myſſleníe. A kdyz vzrzie ſtarzec, ll Ana vtyla welmí, 66b Iako vlyz ſye y wecye k uczenníkv: Zawierne, bratrze, iat ſye za tie ſtyzy, Zeſ tak ſwe tíelo vpíchlal, a gſa mních tako y ía; Nebo bledoſt z tichoſti A chvrawost gest czeſt mníchu. Y wecye opiet: Mních, genz mnoho gíe a mnoho vſyluge, nema w to vffatí; Ale ten, genz malo gie, acz y mnoho vſyluge, lep gest malo vffati a muzníe czíníti po wſſie ſwe dní. KDyz arſennyvs prziebywaſſe na tom mieſtíe, genz ſlvowe Campus, Gedna panna bohata a bohobogna Przigíde z rzíma az do alekſandrzie, Vſlyſſiewſſi o ſwatem arſeny. A kdyz biſkup toho mieſta przigie gi ſ we- liku ctíj. Y poczie geho pſytí, aby raczil radití y przikazati ſwatemv arſeny, aby ſye gie dal widieti. Tehdy teofyllus arcybiſkup gide k nemv y wecye 5 gemu: Gedna rzímenka bohata a welmí nabozna, chtíecy tie wídleti a po- zehnaníe przigíeti, Z tiech dalekych wlaſtíj przigiela, Aby ptí nie wyſſel, A tohot ia na tobie zadagí. A kdyz nechtie arſenyus toho vczínítí, To ona vſlyffíewíſí, y kaza koníe zſedlatí a rzkuc: Vfam v míleho boha, ze geí wzdy ohledam a w tom níc nebudu obluzena. Aní ſem przigíela lidíj ohle- 10 dowat, Neb ſu take w naſſem mieſtie lide, Ale toho proka zadala ſem widieti. Tehdy, kdyz przigiede kub) peleſſí ſwateho arſenýe, Y przihodi ſye, ze gei ohledad) a vzrzíe naprzíed chodiece. A ynhed pade przied geho R. III, č. 65. a) -e t- vytrženo; z y před e viděti spodek. b) vytrž. c) spodek -rzi- vytrž. d) o- vytrž.; z gen před tím utrž. jest vršek 1. R. III, č. 64. 1. C má nadpis: LX. kaa; E nadp: O dwu Bratrzy, geſſto prziffly k Elyaſſowi trzycze o myſſlenie; E Bratrzy; DE brechu (E bylij) prziſſh; E rzikagi; DE gimz. — 2. E przekazelo; ACE přesm: myſſlenie tieleſne; ACE m. uzřě: gie vzrzie (E vzrzel); D anij vtyli; E ana vtylá velmi sch. — 3. E jako sch; E vlizna; AC i sch; E rzekl; AE k vczedlnykowý; DCE stydim. — 4. ACE vpychral; ACE přesm: a mnych gfa (E ya, nespr.); AC i sch. — 5. C přesm: mnýchu cžet. — 6. D m. opět: opat. — 7. ACE m. ale: Ale pak; ACE i sch; ACE m. mnoho: malo (spr.), lat. parum ; DAE Lepe; ACE jest sch; ACE m. malo vffati: ma vffati (spr.). lat. confidat. — 8. D wſſeczky ; ACE po všě své dni sch. R. III, č. 65. 1. C má nadpis: LXI; E nadp: O s. Arſeny, gto geho panna za- dala widieti; E przebywal; A tomto; DACE gto. — 2. E prziſſla. — 3. AE Vſlyffawſſy, C vſlyſfawſſe; D Arſenyowi; E prziyal. — 4. A i sch; ACE m. ráčił raditi: radyl; ACE przykazal; D Arſenyowi. — 5. ACE přesm: dal gy; C ſſel, E ffiel. — 6. ACE jemu sch; AC rzymenynka; E chticze tebe. — 7. C obš: od tebe przigieti. — 8. ACE a sch; DCE zadam; CE nechtiel; D přesm: toho Arſeny9 vcziniti, E toho vczyniti Arsenyus; ACE po »Arsenius toho učiniti« přidáno: by gy przygial; C přesm: ona to. — 9. C zwiediewſfy, E wzwiediewſfy, A wzwiedie; ACE i sch; CE kazala; ACE m. milého: meho; ACE gieho. — 10. ACE vždy sch; AE přesm: nebudu nycz; ACE přesm: ldý przygela.— 11. DE ohledawat; ACE Nebo; ACE přesm: ſem zadala. — 12. D m. kdyz: blyž; AC przygyde, E prziſſla; D Arſenya; ACE i sch; E przihodilo. — 13. ACE geho; ACE
Strana 154
154 nohy. Ale on gí ynhed zwede a rzka: Zda zadaſſ twarz mv opatrzíti, Wſtan 15 a hled, dokvdz chceſs. A ona welikym studem nesmiegieſſe oczíj wzdwihnvtí. Tu gie on wecye: Il Lepet geft bylo míeti to na pamíetí, ktera ſy ſmíela 67a tak daleko po morzí plvtí, Nezli mych ſkutkvow nedvoſtognych ohlaſſeníe zwiedieti. Y czílis newiediela, ze sy zena A wamt neſluſfie níkam wygiti? Czili pto, aby ſye chlubila, domvow przigieducy, zeſ wídiela arſenya? Aneb 20 ynhed bude morze neweliko przichozym zenam. Tu ona odpowiedie a rzkuc: Nebude-lit bozíe wvole k tomv, Nízadne zeníe nebude lzye ſyeem przigítí. Ale píſi tebe, aby za míe boha pſyl A míe míel na pamíetí. Ia boha pſym, aby tíe z me pamíetí zahladil. To ona vſlyſſiewſſí, ynhed giede do míeſta. A ſmytkem poczie bytí nemocna. A kdyz k níe arcybiſkup przigíde 25 y otaza gie, co by ſye gie ſtalo, Ona gemu to powiedie, geſſto gie nag- poſleze o pamíetí byl rzekl, wypwí. A proto, wecye, mvſym vmrzíeti. Tu gí biſkup poczie tieſſítí a rzka: Azdas toho newiediela, ze ſy zena? A protoz ſkrzye zenſku twarz diabel obluzuge lidi, A protozt geſt rzekl, Aby twvog obliczíeg gemu byl z pamíeti. Ale za twut duſſi boha pſy. Tiem ſye vtie- 30 ſſiwſſia), Y nawrati ſye k zzdrawíj ſwemu. R. III, č. 66. WEcye moízieff opat: kdyz cyefarz chce dobyti ſwych neprzatel w ktěm míeſtie, Naíprw gím myſy obranítí wodu y pokrm; A tak hladem a nvzy gie przipudíj, ze ſye gemv mvſye poddatí. Takez zadoſt tieleſnv Poftem, hladem prziemvzeſs; A tak nebudu mocy míetí neprzietele proti duſſi. Ba, by byl kto tak ſylen tako lew, a takz brzicho plníj, vpadne w gamv A moc geho wſſiecka zhyne. a) za tím podtečk. ya. ohléda a sch; D m. uzřě napřed chodiece a: vzrzecz ho biezeczy naprzed; E padla. — 14. ACE nohamy; AC wzdwyze, E wzdwihl; D obš: rzka k nij; C Zdaly; E přesm: mu twarz; E widieti. — 15. DAC dokud; D m. a ona: Ale ona, A ana; E obš: s we- likym; E neſmiela. — 16. ACE Tehdy; ACE m. on vecě: wecze starziecz; C m. jest: by; AE sch; ACE kterak; D m. si směla: ſmielaf. — 18. ACE přesm: wzwiedieti ohlaſſenye (C ohlaſnie, nespr.); ACE i sch; ACE wam; AE wynyti. — 19. AC m. domuov přijědúci: domuow toczyz (C totiž) do rziema ſie wratiecz, E kdyz ſie do rzyma wratiſs; D że gſy; ACE Arſenye. — 20. CE newelike; ACE Tehdy; E odpowiediela; ACE a řkúc sch. — 21. ACE -ly; ACE yzadne. — 22. DACE proſym; E za mne; D mne; D po slově paměti přidává: On gij wecze, ACE Tehdy gy (C sch.) Arfenyus wecze. — 23. ACE m. inhed: y; A gyde, C giela, E ffla. — 42. E prziffel. — 25. CE CE otazal; E powiediela, C sch. — 26. E naypoſlez; ACE byl sch; E vypravi sch; E m. a proto vecě: y wecze proto; DA Muffim; ACE Tehdy. — 27. ACE přesm: byſkup poczie gy; ACE Yzdas; ACE protoze. — 28. C przeluzuge; AE přesm: lydý obluzuge; AE a sch; AE Protot, C proto. — 29. CE přesm: byl gemu; ACE twu. — 30. E nawratila. R. III, č. 66. 1. C má nadpis: LXII. kapia; E nadp: O zadoſti tieleſne Moyzifs; AE kdyzto; ACE svých sch; D přesm: neprzatel ſwych. — 2. ACE Nayprwe; ACE přesm: muſſie gym. — 3. ACE m. musie poddati: poddadie. — 4. AE m. hladem: bdienym a hladem. — 5. ACE ba sch; ACE kto sch; ACE m. silen: fylen kto; C přesm: plní brzicho; AE wpadne.
154 nohy. Ale on gí ynhed zwede a rzka: Zda zadaſſ twarz mv opatrzíti, Wſtan 15 a hled, dokvdz chceſs. A ona welikym studem nesmiegieſſe oczíj wzdwihnvtí. Tu gie on wecye: Il Lepet geft bylo míeti to na pamíetí, ktera ſy ſmíela 67a tak daleko po morzí plvtí, Nezli mych ſkutkvow nedvoſtognych ohlaſſeníe zwiedieti. Y czílis newiediela, ze sy zena A wamt neſluſfie níkam wygiti? Czili pto, aby ſye chlubila, domvow przigieducy, zeſ wídiela arſenya? Aneb 20 ynhed bude morze neweliko przichozym zenam. Tu ona odpowiedie a rzkuc: Nebude-lit bozíe wvole k tomv, Nízadne zeníe nebude lzye ſyeem przigítí. Ale píſi tebe, aby za míe boha pſyl A míe míel na pamíetí. Ia boha pſym, aby tíe z me pamíetí zahladil. To ona vſlyſſiewſſí, ynhed giede do míeſta. A ſmytkem poczie bytí nemocna. A kdyz k níe arcybiſkup przigíde 25 y otaza gie, co by ſye gie ſtalo, Ona gemu to powiedie, geſſto gie nag- poſleze o pamíetí byl rzekl, wypwí. A proto, wecye, mvſym vmrzíeti. Tu gí biſkup poczie tieſſítí a rzka: Azdas toho newiediela, ze ſy zena? A protoz ſkrzye zenſku twarz diabel obluzuge lidi, A protozt geſt rzekl, Aby twvog obliczíeg gemu byl z pamíeti. Ale za twut duſſi boha pſy. Tiem ſye vtie- 30 ſſiwſſia), Y nawrati ſye k zzdrawíj ſwemu. R. III, č. 66. WEcye moízieff opat: kdyz cyefarz chce dobyti ſwych neprzatel w ktěm míeſtie, Naíprw gím myſy obranítí wodu y pokrm; A tak hladem a nvzy gie przipudíj, ze ſye gemv mvſye poddatí. Takez zadoſt tieleſnv Poftem, hladem prziemvzeſs; A tak nebudu mocy míetí neprzietele proti duſſi. Ba, by byl kto tak ſylen tako lew, a takz brzicho plníj, vpadne w gamv A moc geho wſſiecka zhyne. a) za tím podtečk. ya. ohléda a sch; D m. uzřě napřed chodiece a: vzrzecz ho biezeczy naprzed; E padla. — 14. ACE nohamy; AC wzdwyze, E wzdwihl; D obš: rzka k nij; C Zdaly; E přesm: mu twarz; E widieti. — 15. DAC dokud; D m. a ona: Ale ona, A ana; E obš: s we- likym; E neſmiela. — 16. ACE Tehdy; ACE m. on vecě: wecze starziecz; C m. jest: by; AE sch; ACE kterak; D m. si směla: ſmielaf. — 18. ACE přesm: wzwiedieti ohlaſſenye (C ohlaſnie, nespr.); ACE i sch; ACE wam; AE wynyti. — 19. AC m. domuov přijědúci: domuow toczyz (C totiž) do rziema ſie wratiecz, E kdyz ſie do rzyma wratiſs; D że gſy; ACE Arſenye. — 20. CE newelike; ACE Tehdy; E odpowiediela; ACE a řkúc sch. — 21. ACE -ly; ACE yzadne. — 22. DACE proſym; E za mne; D mne; D po slově paměti přidává: On gij wecze, ACE Tehdy gy (C sch.) Arfenyus wecze. — 23. ACE m. inhed: y; A gyde, C giela, E ffla. — 42. E prziffel. — 25. CE CE otazal; E powiediela, C sch. — 26. E naypoſlez; ACE byl sch; E vypravi sch; E m. a proto vecě: y wecze proto; DA Muffim; ACE Tehdy. — 27. ACE přesm: byſkup poczie gy; ACE Yzdas; ACE protoze. — 28. C przeluzuge; AE přesm: lydý obluzuge; AE a sch; AE Protot, C proto. — 29. CE přesm: byl gemu; ACE twu. — 30. E nawratila. R. III, č. 66. 1. C má nadpis: LXII. kapia; E nadp: O zadoſti tieleſne Moyzifs; AE kdyzto; ACE svých sch; D přesm: neprzatel ſwych. — 2. ACE Nayprwe; ACE přesm: muſſie gym. — 3. ACE m. musie poddati: poddadie. — 4. AE m. hladem: bdienym a hladem. — 5. ACE ba sch; ACE kto sch; ACE m. silen: fylen kto; C přesm: plní brzicho; AE wpadne.
Strana 155
155 R. III, č. 67. (Eden mladec bohaty odpowiedie sye tohoto ſwieta, Ale czafto- krat, kdyz dieſſe na puſſt, Rozliczne myſſlenie wracowaſſe geí zaſye, Neb bíeſſe bohaty. Gedny, kdyz bieſſe wyſſel na puſſt, Oblílícziwſſe czrtiea), y wzbudích wicher a weliky prach przied nim. Tu on nepomeſſkaw, ſwrh ſ ſebe rucho y biezie nah do klaſſtera. To hoſpodín zyewi gednomv ſtarcy a rzka: Wſtan a przígmí ſlvhu meho! A wſtaw ten starzec, y wybíeze ptí ňemv nahemu. A vzrzew to, y poczíe ſye díwítí. Y da gemv mní- chowe rvcho. Pak kdyz k tomv ſtarcy bratrzíe przigidechu, A tiezice geho o rozlicznych wiecech, Odpowiedie gím. Ale o tom odpowiedleníj ſwieta, rziekaſſe, Ottezte tohoto bratra, nebt ta níc o tom newiedie, nebot ſem 10 ta ſye nikdy ſwieta neodpowiedilb). 5 67b (Eden bratr odpowie ſye take ſwieta. A kdyz giz bieſſe rozdíelii mezy chude wſlecko ſbozie A bieſſe ſobie zachowal gednu czaſtku, Y przi- gíde k ſwatemv antoníj. A kdyz to ſtarzec vznamena, y wecye gemv: Chceſſ-li mníchem bytí, gdiz do míeſta A, kupíe maſſa, obwiezíz na nahe tielo a pak ke mníe przigdeſſ. A kdyz to vczíni ten bratr, Tehdy pſy a ptacy, p maſſo chwatagíce, Wíſe geho tielo zedrachu nehty a zuby. A kdyz przigíde k ſwatemv antoníj, Tu geho otaza, vczíníl-li geſt, iakoz gemv byl kazal. Tu on gemv pokaza ſwe tielo, ano wſſe zedrano. Y wecye ſwaty antoný: Ktoz ſye koli ſwieta odpowiedie y milugíj peníezye, Takez gie diabli zderu w horucyem pekle. 5 R. III, č. 68. 10 a) -r- nadeps. b) za tím písmem mladším a inkoustem vybledlým: gieſto ſobie bil zachowal. R. III, č. 67. 1. C má nadpis: LXIII; E nadp: O gednom Mladenczy, gefsto sie swieta odpowiediel a nah brezel; DC Mladenecz; AE přesm: bohaty mladecz (E Mladenecz); E odpowiediel; A přesm: ſwieta tohoto. — 2. E ſfiel; A obš: geho myſſlenie, C myfſlenie geho; E wraczowalo; A m. jej: fie (nespr.), CE sch; AE nebo. — 3. E byl; E byl ſſiel; B Oblílícziwſſe!, D Obklicziwſſe gei, ACE obklyczywſſe geho; ACE dyably. — 4. ACE i sch; B wzbudích!, DAC wzbudichu, E wzbudili; ACE Tehdy ; ACE swlecze. — 5. ACE m. i běžě náh: y (C a) powrh (C powrhl) gie nah (E obš: a nah) biezie (C biezal geſt, E biezel); ACE Tehdy; E buoh; ACE obš: zgiewy (E zgewil) to. — 6. AE a (před slovem vstav) sch; D a vſtav ten stařec sch; AE i sch; CE wybiehl. — 7. C m. ňemu: tomu; ACE znamenaw; ACE i sch; E dal. — 8. A Mnycho (nedops.); A przy- drechu, CE prziſſh; ACE a sch. — 9. AC Odpowydafſe, E Odpowiedal. — 10. E rzikal; ACE nebo; AC přesm: o tom nýcz; DCE newiem; D nebt, A nebo, CE neb. — 11. ACE já sch; D přesm: ſe 1a; B neodpowedil!, DE neodpowiediel; AC přesm: neodpowiediel (C neodpowiedal) ſwieta. R. III, č. 68. 1. C má nadpis: LXIIII; E nadp: O gednom bratru, geſſto ſie ſwieta odpowiediel, a peníze proto milowal; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE také sch; A m. již: gy; E byl. — 2. D m. všecko: wſſeczko ſwe; ACE m. a: y; E byl. — 3. E prziſſel; D Anthonyowi; C vznamenaw, E vznamenal; ACE i sch; C jemu sch. — 4. ACE gdy; C vwiezyž; D na sch. — 5. E vczynil. — 6. AC m. a: y; ACE m. vše jeho tělo zedrachu: geho (E sch.) zedrachu (E zedrali) wſſie geho (C sch.) tielo ſwymi; ACE m. a: y. — 7.E prziffel; D Anthonyowi; ACE tu sch; AE m. jeho otáza: otaza (E otazal) geho, C otazal; D m. jest: gt to; A yako. — 8. ACE byl sch; D rozkazal; ACE Tehdy; ACE on sch; AE m. jemu: kdyz gemu; E pokazal; E wſſeczko zedrane; AE i sch. — 9. DA Anthonyus, E Anthoň; ACE přesm: koly fie; ACE odpowiedyiewſſe; ACE tak. — 10. D diable.
155 R. III, č. 67. (Eden mladec bohaty odpowiedie sye tohoto ſwieta, Ale czafto- krat, kdyz dieſſe na puſſt, Rozliczne myſſlenie wracowaſſe geí zaſye, Neb bíeſſe bohaty. Gedny, kdyz bieſſe wyſſel na puſſt, Oblílícziwſſe czrtiea), y wzbudích wicher a weliky prach przied nim. Tu on nepomeſſkaw, ſwrh ſ ſebe rucho y biezie nah do klaſſtera. To hoſpodín zyewi gednomv ſtarcy a rzka: Wſtan a przígmí ſlvhu meho! A wſtaw ten starzec, y wybíeze ptí ňemv nahemu. A vzrzew to, y poczíe ſye díwítí. Y da gemv mní- chowe rvcho. Pak kdyz k tomv ſtarcy bratrzíe przigidechu, A tiezice geho o rozlicznych wiecech, Odpowiedie gím. Ale o tom odpowiedleníj ſwieta, rziekaſſe, Ottezte tohoto bratra, nebt ta níc o tom newiedie, nebot ſem 10 ta ſye nikdy ſwieta neodpowiedilb). 5 67b (Eden bratr odpowie ſye take ſwieta. A kdyz giz bieſſe rozdíelii mezy chude wſlecko ſbozie A bieſſe ſobie zachowal gednu czaſtku, Y przi- gíde k ſwatemv antoníj. A kdyz to ſtarzec vznamena, y wecye gemv: Chceſſ-li mníchem bytí, gdiz do míeſta A, kupíe maſſa, obwiezíz na nahe tielo a pak ke mníe przigdeſſ. A kdyz to vczíni ten bratr, Tehdy pſy a ptacy, p maſſo chwatagíce, Wíſe geho tielo zedrachu nehty a zuby. A kdyz przigíde k ſwatemv antoníj, Tu geho otaza, vczíníl-li geſt, iakoz gemv byl kazal. Tu on gemv pokaza ſwe tielo, ano wſſe zedrano. Y wecye ſwaty antoný: Ktoz ſye koli ſwieta odpowiedie y milugíj peníezye, Takez gie diabli zderu w horucyem pekle. 5 R. III, č. 68. 10 a) -r- nadeps. b) za tím písmem mladším a inkoustem vybledlým: gieſto ſobie bil zachowal. R. III, č. 67. 1. C má nadpis: LXIII; E nadp: O gednom Mladenczy, gefsto sie swieta odpowiediel a nah brezel; DC Mladenecz; AE přesm: bohaty mladecz (E Mladenecz); E odpowiediel; A přesm: ſwieta tohoto. — 2. E ſfiel; A obš: geho myſſlenie, C myfſlenie geho; E wraczowalo; A m. jej: fie (nespr.), CE sch; AE nebo. — 3. E byl; E byl ſſiel; B Oblílícziwſſe!, D Obklicziwſſe gei, ACE obklyczywſſe geho; ACE dyably. — 4. ACE i sch; B wzbudích!, DAC wzbudichu, E wzbudili; ACE Tehdy ; ACE swlecze. — 5. ACE m. i běžě náh: y (C a) powrh (C powrhl) gie nah (E obš: a nah) biezie (C biezal geſt, E biezel); ACE Tehdy; E buoh; ACE obš: zgiewy (E zgewil) to. — 6. AE a (před slovem vstav) sch; D a vſtav ten stařec sch; AE i sch; CE wybiehl. — 7. C m. ňemu: tomu; ACE znamenaw; ACE i sch; E dal. — 8. A Mnycho (nedops.); A przy- drechu, CE prziſſh; ACE a sch. — 9. AC Odpowydafſe, E Odpowiedal. — 10. E rzikal; ACE nebo; AC přesm: o tom nýcz; DCE newiem; D nebt, A nebo, CE neb. — 11. ACE já sch; D přesm: ſe 1a; B neodpowedil!, DE neodpowiediel; AC přesm: neodpowiediel (C neodpowiedal) ſwieta. R. III, č. 68. 1. C má nadpis: LXIIII; E nadp: O gednom bratru, geſſto ſie ſwieta odpowiediel, a peníze proto milowal; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE také sch; A m. již: gy; E byl. — 2. D m. všecko: wſſeczko ſwe; ACE m. a: y; E byl. — 3. E prziſſel; D Anthonyowi; C vznamenaw, E vznamenal; ACE i sch; C jemu sch. — 4. ACE gdy; C vwiezyž; D na sch. — 5. E vczynil. — 6. AC m. a: y; ACE m. vše jeho tělo zedrachu: geho (E sch.) zedrachu (E zedrali) wſſie geho (C sch.) tielo ſwymi; ACE m. a: y. — 7.E prziffel; D Anthonyowi; ACE tu sch; AE m. jeho otáza: otaza (E otazal) geho, C otazal; D m. jest: gt to; A yako. — 8. ACE byl sch; D rozkazal; ACE Tehdy; ACE on sch; AE m. jemu: kdyz gemu; E pokazal; E wſſeczko zedrane; AE i sch. — 9. DA Anthonyus, E Anthoň; ACE přesm: koly fie; ACE odpowiedyiewſſe; ACE tak. — 10. D diable.
Strana 156
156 (Eden bratr tazaſſe ſtarcye a rzka: Mohv-lí p przihodu anebo p nemoc ſchowatí II dwa ffiliňky peníez? A vznamenaw starzec myſſleníe 68a geho, wecye: ſchowaí. A wſſed do peleſſie ten bratr, poczie myſlití a rzka: Dobrzie-lí mí rzekl ſtarzec czi zle? Y gide opiet k nemu, a proſye geho 5 a rzka: P bvoh, otcze, powiez mí pwdu; Nebt p ta dwa ſfilíňky peníez prziekazíe mí myſſleníe. Y wecye gemv ſtarze a rzka: Nebot ſem widiel twu myſl chtiece gie míetí, ptot ſem rzekl: ſchowag. Nebot nam neníe dobro chowatí wíece, nezl tielv geſt potrzieba. Twa nadiege geſt dwa ſfilíňky Ale, azt by ſye przihodílo, ze by gie zttíl, Azdah bvoh nema 1o nada) namí peczíe, ze by nas neobmyſlil? A protoz míeg v bozye nadíegí, nebot gemu geſt peczíe nada) namí, kdyz mv vfamy. R. III, č. 69. R. III, č. 70. MNích geden, nemagíe níc gíneho nezlíb) gedíne kníchy, Na níchzto bieſſe pſano ſwate czteníe, A prodaw gie, y rozda to mezy chude, A magie na pamíetí to ſlowo, geſſto wecye rezíſs: Prodag to, coz maſs, a rozdag chudym! R. III, č. 71. Pata agatona pſyeſſe geden bohaty czlowiek a bohobogny, Aby wzal od neho peníezye a vczíníl z ních, coz by chtiel. Ale agaton gích nechtíe przígietí a rzka: Neníe mí gich potrziebie, nebo po vſylij ſwu ruku ſem ziw. A kdyz gie vſtawníe weleſſe gemv wzyetí a rzka: Ale chudym 5 gie rozdieliſs, On wecye: dwugi bych hanbu miel: przigma, ano mí gich nepotrzieba; A cyzym ſbozím níc gíneho nezc) chlvba geſt ſwietſka. a) nadeps b) -z- nadeps. c) -z nadeps. R. III, č. 69. 1. C má nadpis: LXV; E nadp: O gednö, geſſto zachowal dwa fſylynky peniez; D přesm: Bratr geden tazaſse, A Geden tazasse bratr, E Geden bratr tazal; AC nebo, E neb. — 2. ACE a sch. — 3. ACE přesm: geho myfſlenie; AE a sch; AE Sſed. — 4. A Dobrzie my-ly; DAC m. řekl stařec: geſt rzekl ſtarzecz, E geſt ſtarzecz rzekl; C ſſel, E ſſiel; ACE m. a prosě jeho: Y pocze geho proſyti. — 5. ACE nebot; D pro sch. (nespr.); ACE peněz sch. — 6. D przekazegi; ACE i sch; AC Odpowiedie, E Opowiediel; B starze!, DACE starzecz; ACE a řka sch; ACE Nebo. — 7. E protoz; E nebo; ACE nám sch. — 8. ACE přesm: geft tielu; E potrzebie. — 9. ACE ale sch; ACE az; ACE m. azdali: Zdaly; A buohu (ch. pís.). — 10. ACE m. nemá nad námi: namy nema; ACE že sch; C obmyſlil; ACE a sch; D v Bohu, A w bozie, CE w bohu. — 11. ACE nad sch; D m. mu : my ; Dobš: vffame wen; ACE když mu úfámy sch. R. III, č. 70. 1. C má nadpis: LXVI. kapitola; E nadp: O Mnichu, geſſto wſſie prodal a dal chudym; ACE nychz. — 2. E bylo; ACE a sch; E prodawſſy; E rozdal; ACE a sch. — 3. C die; ACE Ježíš sch. R. III, č. 71. 1. C má nadpis: LXVII; E nadp: O Agathonu, gto nechtiel peniez; E proſyl; ACE a sch. — 2. C czinil; A czo. — 3. CE nechtiel; E ſwych. — 4. D přesm: ziw gſem; ACE přesm: vſtawnie gemu welefſe (E welelij) gie wzeti; C a sch. — 5. ACE on sch; AC Odpowiedie, E Odpowiediel; AE dwogie; C přesm: hanbu bych ; AE hanbu sch. — 6. D nepotrzebie, ACE netrzieba; ACE nezly; D m. než: nene nez; D jest sch; AC přesm: chluba ſwieczka geſt, E ſwieczka chluba geſt.
156 (Eden bratr tazaſſe ſtarcye a rzka: Mohv-lí p przihodu anebo p nemoc ſchowatí II dwa ffiliňky peníez? A vznamenaw starzec myſſleníe 68a geho, wecye: ſchowaí. A wſſed do peleſſie ten bratr, poczie myſlití a rzka: Dobrzie-lí mí rzekl ſtarzec czi zle? Y gide opiet k nemu, a proſye geho 5 a rzka: P bvoh, otcze, powiez mí pwdu; Nebt p ta dwa ſfilíňky peníez prziekazíe mí myſſleníe. Y wecye gemv ſtarze a rzka: Nebot ſem widiel twu myſl chtiece gie míetí, ptot ſem rzekl: ſchowag. Nebot nam neníe dobro chowatí wíece, nezl tielv geſt potrzieba. Twa nadiege geſt dwa ſfilíňky Ale, azt by ſye przihodílo, ze by gie zttíl, Azdah bvoh nema 1o nada) namí peczíe, ze by nas neobmyſlil? A protoz míeg v bozye nadíegí, nebot gemu geſt peczíe nada) namí, kdyz mv vfamy. R. III, č. 69. R. III, č. 70. MNích geden, nemagíe níc gíneho nezlíb) gedíne kníchy, Na níchzto bieſſe pſano ſwate czteníe, A prodaw gie, y rozda to mezy chude, A magie na pamíetí to ſlowo, geſſto wecye rezíſs: Prodag to, coz maſs, a rozdag chudym! R. III, č. 71. Pata agatona pſyeſſe geden bohaty czlowiek a bohobogny, Aby wzal od neho peníezye a vczíníl z ních, coz by chtiel. Ale agaton gích nechtíe przígietí a rzka: Neníe mí gich potrziebie, nebo po vſylij ſwu ruku ſem ziw. A kdyz gie vſtawníe weleſſe gemv wzyetí a rzka: Ale chudym 5 gie rozdieliſs, On wecye: dwugi bych hanbu miel: przigma, ano mí gich nepotrzieba; A cyzym ſbozím níc gíneho nezc) chlvba geſt ſwietſka. a) nadeps b) -z- nadeps. c) -z nadeps. R. III, č. 69. 1. C má nadpis: LXV; E nadp: O gednö, geſſto zachowal dwa fſylynky peniez; D přesm: Bratr geden tazaſse, A Geden tazasse bratr, E Geden bratr tazal; AC nebo, E neb. — 2. ACE a sch. — 3. ACE přesm: geho myfſlenie; AE a sch; AE Sſed. — 4. A Dobrzie my-ly; DAC m. řekl stařec: geſt rzekl ſtarzecz, E geſt ſtarzecz rzekl; C ſſel, E ſſiel; ACE m. a prosě jeho: Y pocze geho proſyti. — 5. ACE nebot; D pro sch. (nespr.); ACE peněz sch. — 6. D przekazegi; ACE i sch; AC Odpowiedie, E Opowiediel; B starze!, DACE starzecz; ACE a řka sch; ACE Nebo. — 7. E protoz; E nebo; ACE nám sch. — 8. ACE přesm: geft tielu; E potrzebie. — 9. ACE ale sch; ACE az; ACE m. azdali: Zdaly; A buohu (ch. pís.). — 10. ACE m. nemá nad námi: namy nema; ACE že sch; C obmyſlil; ACE a sch; D v Bohu, A w bozie, CE w bohu. — 11. ACE nad sch; D m. mu : my ; Dobš: vffame wen; ACE když mu úfámy sch. R. III, č. 70. 1. C má nadpis: LXVI. kapitola; E nadp: O Mnichu, geſſto wſſie prodal a dal chudym; ACE nychz. — 2. E bylo; ACE a sch; E prodawſſy; E rozdal; ACE a sch. — 3. C die; ACE Ježíš sch. R. III, č. 71. 1. C má nadpis: LXVII; E nadp: O Agathonu, gto nechtiel peniez; E proſyl; ACE a sch. — 2. C czinil; A czo. — 3. CE nechtiel; E ſwych. — 4. D přesm: ziw gſem; ACE přesm: vſtawnie gemu welefſe (E welelij) gie wzeti; C a sch. — 5. ACE on sch; AC Odpowiedie, E Odpowiediel; AE dwogie; C přesm: hanbu bych ; AE hanbu sch. — 6. D nepotrzebie, ACE netrzieba; ACE nezly; D m. než: nene nez; D jest sch; AC přesm: chluba ſwieczka geſt, E ſwieczka chluba geſt.
Strana 157
157 R. III, č. 72. 68b Ak opat pawel wecye: Mních, kteryz chce ktere ſbozie mietí w ſwe peleſfí kromíe toho, bez nehozto nemvoz zíw byti, Czaſto gei z peleſſie wynvtka a tak ger diabel przielſtíj. Ale tento swiet pawel przieſ pvoſt, to geſt za cztyrzidcyeti dníj, II Trwal geſt o pvol cztwrtcy ſoczowicye a o malem ſudcy wody, a gednv rohozí pleta a rozpleta. A to gedno pto 5 czíníl, aby z peleſſie newychodił. R. III, č. 73. MAcharyvs opat, kdyz breſſe w egiptie, y wygíde gednv z peleſſie; A kdyz ſye bieſſe wratil, Y naleze gednoho, an gemv kradieſſe to, coz míegieſſe v peleſſí. Y poczie gemv, iako by byl putník, pomahatí nakladati na geho dobytczie a rzka: Nic ſmya) na tento ſwiet neprzineſlí, Ale hoſ- podín gest obmyſlil; takz gest raczil, tak sye gest ſtalo. A bud b) geho gmíe 5 pochwaleno we wſſem ! 3 (Eden bratr przigide do peleſſie gednoho ſlawneho starcye Y po- krade gemv pokrm. A kdyz to vzrzie ſtarzec, nic geho netreſktaſſe z toho, Ale dielaſſe, dobywagie gíneho, a rzka: Naiſpieſſe geſt tomv bratru po- trziebie. Ale ten ſtarzec miegiefſe myku weliku, nemagie chleba. A kdyz on vmrzie, y ſgídechu ſye bratrzie k nemu. A vzrziew on toho bratra, genz mv chleb kradieſſe, y wecye gemv: Prziſtup ſyem, bratrze! A popad geí za ruku, y poczie gei cyelowatí a rzka: la diekugí tiemato rukama, Neb mie przípwita do kralewſtwie nebeſkeho. Tu ſye tomu bratru ſzieli p tu rziecz, y poczíe ſye katí. A by pak z neho mních ſlowutny P ten diw. 5 R. III, č. 74. a) ras. -y v e. b)-d nadeps. později. R. III, č. 72. 1. C má nadp: LXVIII. kapitola: E nadp: O s. Pawle, kterak ſie poſtil geſt; D pak sch; D přesm: Pawel opat; ACE zbozyczko. — 2. ACE niehoz; ACE přesm: zyw nemuoz. — 3. BD ſwiet!, ACE ſwaty; A puſt. — 4. A ſtyrydczeti; E jest sch; AE o sch; ACE cztwrti. — 5. E m. o malém súdci vody: maly ſudek wody magie; AC m. a (po slově pleta): y; ACE rozpletuge; ACE a to jedno sch. — 6. D czinil geft, ACE sch; AC m. z pelešě nevychodil: gedyne (C gedno) wen z pe- leffe (C z peleſſy) nykdý (C sch) newychodyl, E nikam z peleſſe nechodil. R. III, č. 73. 1. C má nadpis: LXIX; E nadp: O s. Machary, gto vzrzel, ano gemu kradu, y pomohl; A Zacharyus; E byl; AE i sch; C wyffel. — 2. E byl; ACE i sch; E nalezl; E krade, C pocze kraſti. — 3. D gt miel; AC jemu sch; AC obš: pomahati gemu; A nahladati (ch. pís.). — 4. ACE ale sch. — 5. AC yakoz; ACE a sch; D budiz; D gmeno; AC m. jeho jmě: hoſpodyn, E buoh. — 6. ACE pochwalen; D přesm.: we wſſem pochwaleno. R. III, č. 74. 1. C má nadpis: LXX. kaa; E nadp: O gednom, geflto gemu druhy pokradl wſſeczko, a geſſtie drekowal tov; E prziſſel. — 2. E pokradl; AE pokrmecz; E to sch; AE vzrziel; E netrefktal. — 3. E dielal; E přesm: gineho dobywagie. — 4. E gmiel. — 5. ACE on sch; E vmrzel; C m. i: a, AE sch; A ſgydu, CE ſeffly ; ACE a sch; E Vzrzewſſy; E toho bratra sch; ACE gessto. — 6. ACE gemu; E obš: kradl toho bratra; ACE i sch; ACE m. sěm: ſem (C sch.) ke mnie; C geho. — 7. ACE přesm: Diekugy ya; E tiemto; AC nebo. — 8. E mne prziprawili; DCE kralowstwie, A kralowſtwy; ACE Tehdy; ACE m. sě tomu bratru sžěli: szely ſie gemu. — 9. ACE m. a: y ; CE byl.
157 R. III, č. 72. 68b Ak opat pawel wecye: Mních, kteryz chce ktere ſbozie mietí w ſwe peleſfí kromíe toho, bez nehozto nemvoz zíw byti, Czaſto gei z peleſſie wynvtka a tak ger diabel przielſtíj. Ale tento swiet pawel przieſ pvoſt, to geſt za cztyrzidcyeti dníj, II Trwal geſt o pvol cztwrtcy ſoczowicye a o malem ſudcy wody, a gednv rohozí pleta a rozpleta. A to gedno pto 5 czíníl, aby z peleſſie newychodił. R. III, č. 73. MAcharyvs opat, kdyz breſſe w egiptie, y wygíde gednv z peleſſie; A kdyz ſye bieſſe wratil, Y naleze gednoho, an gemv kradieſſe to, coz míegieſſe v peleſſí. Y poczie gemv, iako by byl putník, pomahatí nakladati na geho dobytczie a rzka: Nic ſmya) na tento ſwiet neprzineſlí, Ale hoſ- podín gest obmyſlil; takz gest raczil, tak sye gest ſtalo. A bud b) geho gmíe 5 pochwaleno we wſſem ! 3 (Eden bratr przigide do peleſſie gednoho ſlawneho starcye Y po- krade gemv pokrm. A kdyz to vzrzie ſtarzec, nic geho netreſktaſſe z toho, Ale dielaſſe, dobywagie gíneho, a rzka: Naiſpieſſe geſt tomv bratru po- trziebie. Ale ten ſtarzec miegiefſe myku weliku, nemagie chleba. A kdyz on vmrzie, y ſgídechu ſye bratrzie k nemu. A vzrziew on toho bratra, genz mv chleb kradieſſe, y wecye gemv: Prziſtup ſyem, bratrze! A popad geí za ruku, y poczie gei cyelowatí a rzka: la diekugí tiemato rukama, Neb mie przípwita do kralewſtwie nebeſkeho. Tu ſye tomu bratru ſzieli p tu rziecz, y poczíe ſye katí. A by pak z neho mních ſlowutny P ten diw. 5 R. III, č. 74. a) ras. -y v e. b)-d nadeps. později. R. III, č. 72. 1. C má nadp: LXVIII. kapitola: E nadp: O s. Pawle, kterak ſie poſtil geſt; D pak sch; D přesm: Pawel opat; ACE zbozyczko. — 2. ACE niehoz; ACE přesm: zyw nemuoz. — 3. BD ſwiet!, ACE ſwaty; A puſt. — 4. A ſtyrydczeti; E jest sch; AE o sch; ACE cztwrti. — 5. E m. o malém súdci vody: maly ſudek wody magie; AC m. a (po slově pleta): y; ACE rozpletuge; ACE a to jedno sch. — 6. D czinil geft, ACE sch; AC m. z pelešě nevychodil: gedyne (C gedno) wen z pe- leffe (C z peleſſy) nykdý (C sch) newychodyl, E nikam z peleſſe nechodil. R. III, č. 73. 1. C má nadpis: LXIX; E nadp: O s. Machary, gto vzrzel, ano gemu kradu, y pomohl; A Zacharyus; E byl; AE i sch; C wyffel. — 2. E byl; ACE i sch; E nalezl; E krade, C pocze kraſti. — 3. D gt miel; AC jemu sch; AC obš: pomahati gemu; A nahladati (ch. pís.). — 4. ACE ale sch. — 5. AC yakoz; ACE a sch; D budiz; D gmeno; AC m. jeho jmě: hoſpodyn, E buoh. — 6. ACE pochwalen; D přesm.: we wſſem pochwaleno. R. III, č. 74. 1. C má nadpis: LXX. kaa; E nadp: O gednom, geflto gemu druhy pokradl wſſeczko, a geſſtie drekowal tov; E prziſſel. — 2. E pokradl; AE pokrmecz; E to sch; AE vzrziel; E netrefktal. — 3. E dielal; E přesm: gineho dobywagie. — 4. E gmiel. — 5. ACE on sch; E vmrzel; C m. i: a, AE sch; A ſgydu, CE ſeffly ; ACE a sch; E Vzrzewſſy; E toho bratra sch; ACE gessto. — 6. ACE gemu; E obš: kradl toho bratra; ACE i sch; ACE m. sěm: ſem (C sch.) ke mnie; C geho. — 7. ACE přesm: Diekugy ya; E tiemto; AC nebo. — 8. E mne prziprawili; DCE kralowstwie, A kralowſtwy; ACE Tehdy; ACE m. sě tomu bratru sžěli: szely ſie gemu. — 9. ACE m. a: y ; CE byl.
Strana 158
158 R. III. č. 75. Gaton opat ſam od ſebe pokaníe trpieſſe, A we wſſem przíeby- wagie w vopatrnoſti, Tak na diele, tako na ruſſie. To on rucho noſyeſſe, aby nebylo welmí zle aní welmí dobre. Tarzec geden wecye: Tuto cztweru wiecy przichodij hniew czlowíeku: Skrzye zadoſt lakomv wzyeti dar nebo datí; A ktoz ſwvoí II ſmyſi nad gíne 69a chwalí; A ktoz chce bytí, aby gei nad gíne ctílí; A ktoz chce míſtrem a mvdr bytí nad gíne. Take tuto cztweru wíecy omraczí hniew czlowieka y geho rozom: 5 Bude-li nenawidieti blizníeho ſweho aneb geho nemíetí za níc; Aneb bude-li gemy zawidíetí aneb gei hyzdítí. A protoz take ma za to cztweru odplatu: Naiprwe d ſrdcye; Druhe z voblicziegie; Trzetie z rzieczí; Cztwrte z ſkutka. A paklí kto zloſt bude weſtí, az w ſrdce przíde, nedaí przigití przied vobli- cziei; A paklit przigde vobliczieg, ſtrziezyz, at iazyk nemlvwíj; A paklit 10 giz bude mlvwíti, aby nikoli ſkutkem nedokonal, toho ſtrziez. Ale trvog geſt hníew mezy lidmí: Ten, genz dobrowolníe ſſkodu neb krzíwdu trpíj a ſwemu blizníemv odpuſtíj, ten gest podle boha; Ale ten, genz neſſkodíj druhu aní chce vraza ſam, Ten geſt podle tíeleſenstwie; Ale ten, genzto ſſkodíj nebo krzíwotu czíníj aneb ohyzdu aneb lichwy, Ten geft od diabla a neníe 15 1ako drziewníj. R. III, č. 76. R. III, č. 77. (Eden bratr trpíefſe krzíwotu a ohyzdu od druheho. Y przígíde k vopatu Syzoyowí y wypwí gemv tu ohyzdu a rzka: Otcze, ia bych ſye rad pomstil. Ale starzec poczie geho pſytí a rzka: Wydaí tu pomſtu bohu! Tu on gemu wecye: nikoli toho nenecham, bych ſye nepomſtíl. Gemvz 5 ſtarzec wecye: Azdaſ to gedíne na ſwe myſli vſtanowíi, Wzdagwaz nyníe modlitbu bohu. A wſtaw starzec, y poczíe takto rzecy: Hospodíne, giz nam R. III, č. 75. 1. C má nadp: LXXI. kaa; E nadp: O ſwatem Agathonu, geſsto ſam od ſebe pokanie trpiel; C sám sch; E trpiel; ACE a sch. — 2. C m. to: Czo; ACE on sch; C nefieſse, E noſyl. — 3. ACE před aby přidává: w niem chodie; ACE m. velmi zlé: zle przielyſs. R. III, č. 76. 1. C má nadpis: LXXII. kaa: E nadp: O hniewu, kterak przichazy czlowieku; ACE przychazye. — 2. D anebo, E neb. — 3. ACE geho; ACE a múdr sch. — 4. ACE přesm: hniew omraczy; AE czlowieczy, C sch; ACE i jeho sch. — 5. AE m. bude: Budu; ACE anebo; C m. nic: muž; ACE Anebo; AE m. bude: budu. — 6. ACE anebo; CE geho; A přesm: hyzdyti geho; ACE proto; AE přesm: gma take. — 7. ACE Prwe; B d!, D z, ACE od. — 8. ACE a sch; ACE m. vésti: neſti; D m. v srdce: z ſrdcze. — 9. ACE a sch; D m. vobliczieg: w uobliczey, C przed obliczeý; AE a pakliť přijde v uobličěj sch. (ch. opis.); ACE a sch; ACE Pakly. — 10. E obš: mluwiti toho ſtrzieczy; AE skutkem sch; E toho sch; AC ſtrzieczy, D ſtrzez ſie, E sch.. — 11. ACE škodu sch. (nespr.); ACE nebo krzywotu. — 12. CE druhemu. — 13. A fflody (ch. pís.); ACE aneb. — 14. A czynu (ch. pís.); E lichwu. — 15. E m. dřěvní: prwni. R. III, č. 77. 1. C má nadpis: LXXIII; E nadp: O gednom, geſſto krzywotu trpiel a chtiel ſie ſam mſtitij ; E trpiel; AE druha; AE i sch; E prziſſel. — 2. A k uopa- towy, E k opatowi; AE zyzoyowy ; C m. a: y; ACE wecze. — 3. ACE Wzda. — 4. ACE m. tu: Ale; ACE odpowiedie (E odpowiediel). — 5. ACE m. azdas: zdas; AC wzdaywa, E wzdayme, D Wzdayz. — 6. AE a sch; AE i sch. — 7. E tebe sch; AC přesm: nený
158 R. III. č. 75. Gaton opat ſam od ſebe pokaníe trpieſſe, A we wſſem przíeby- wagie w vopatrnoſti, Tak na diele, tako na ruſſie. To on rucho noſyeſſe, aby nebylo welmí zle aní welmí dobre. Tarzec geden wecye: Tuto cztweru wiecy przichodij hniew czlowíeku: Skrzye zadoſt lakomv wzyeti dar nebo datí; A ktoz ſwvoí II ſmyſi nad gíne 69a chwalí; A ktoz chce bytí, aby gei nad gíne ctílí; A ktoz chce míſtrem a mvdr bytí nad gíne. Take tuto cztweru wíecy omraczí hniew czlowieka y geho rozom: 5 Bude-li nenawidieti blizníeho ſweho aneb geho nemíetí za níc; Aneb bude-li gemy zawidíetí aneb gei hyzdítí. A protoz take ma za to cztweru odplatu: Naiprwe d ſrdcye; Druhe z voblicziegie; Trzetie z rzieczí; Cztwrte z ſkutka. A paklí kto zloſt bude weſtí, az w ſrdce przíde, nedaí przigití przied vobli- cziei; A paklit przigde vobliczieg, ſtrziezyz, at iazyk nemlvwíj; A paklit 10 giz bude mlvwíti, aby nikoli ſkutkem nedokonal, toho ſtrziez. Ale trvog geſt hníew mezy lidmí: Ten, genz dobrowolníe ſſkodu neb krzíwdu trpíj a ſwemu blizníemv odpuſtíj, ten gest podle boha; Ale ten, genz neſſkodíj druhu aní chce vraza ſam, Ten geſt podle tíeleſenstwie; Ale ten, genzto ſſkodíj nebo krzíwotu czíníj aneb ohyzdu aneb lichwy, Ten geft od diabla a neníe 15 1ako drziewníj. R. III, č. 76. R. III, č. 77. (Eden bratr trpíefſe krzíwotu a ohyzdu od druheho. Y przígíde k vopatu Syzoyowí y wypwí gemv tu ohyzdu a rzka: Otcze, ia bych ſye rad pomstil. Ale starzec poczie geho pſytí a rzka: Wydaí tu pomſtu bohu! Tu on gemu wecye: nikoli toho nenecham, bych ſye nepomſtíl. Gemvz 5 ſtarzec wecye: Azdaſ to gedíne na ſwe myſli vſtanowíi, Wzdagwaz nyníe modlitbu bohu. A wſtaw starzec, y poczíe takto rzecy: Hospodíne, giz nam R. III, č. 75. 1. C má nadp: LXXI. kaa; E nadp: O ſwatem Agathonu, geſsto ſam od ſebe pokanie trpiel; C sám sch; E trpiel; ACE a sch. — 2. C m. to: Czo; ACE on sch; C nefieſse, E noſyl. — 3. ACE před aby přidává: w niem chodie; ACE m. velmi zlé: zle przielyſs. R. III, č. 76. 1. C má nadpis: LXXII. kaa: E nadp: O hniewu, kterak przichazy czlowieku; ACE przychazye. — 2. D anebo, E neb. — 3. ACE geho; ACE a múdr sch. — 4. ACE přesm: hniew omraczy; AE czlowieczy, C sch; ACE i jeho sch. — 5. AE m. bude: Budu; ACE anebo; C m. nic: muž; ACE Anebo; AE m. bude: budu. — 6. ACE anebo; CE geho; A přesm: hyzdyti geho; ACE proto; AE přesm: gma take. — 7. ACE Prwe; B d!, D z, ACE od. — 8. ACE a sch; ACE m. vésti: neſti; D m. v srdce: z ſrdcze. — 9. ACE a sch; D m. vobliczieg: w uobliczey, C przed obliczeý; AE a pakliť přijde v uobličěj sch. (ch. opis.); ACE a sch; ACE Pakly. — 10. E obš: mluwiti toho ſtrzieczy; AE skutkem sch; E toho sch; AC ſtrzieczy, D ſtrzez ſie, E sch.. — 11. ACE škodu sch. (nespr.); ACE nebo krzywotu. — 12. CE druhemu. — 13. A fflody (ch. pís.); ACE aneb. — 14. A czynu (ch. pís.); E lichwu. — 15. E m. dřěvní: prwni. R. III, č. 77. 1. C má nadpis: LXXIII; E nadp: O gednom, geſſto krzywotu trpiel a chtiel ſie ſam mſtitij ; E trpiel; AE druha; AE i sch; E prziſſel. — 2. A k uopa- towy, E k opatowi; AE zyzoyowy ; C m. a: y; ACE wecze. — 3. ACE Wzda. — 4. ACE m. tu: Ale; ACE odpowiedie (E odpowiediel). — 5. ACE m. azdas: zdas; AC wzdaywa, E wzdayme, D Wzdayz. — 6. AE a sch; AE i sch. — 7. E tebe sch; AC přesm: nený
Strana 159
159 69b tebe neníe potrziebie, aby namí pilen byl; Nebo, takoz tento bratr díe, My ſye ſamí mvozemya) a chomya) mſtiti. To vſlyſſaw b) ten bratr, y pade przied tíem ſtarcem, a pſye míloſtí A to ſlibugie, ze nechce Il wiece ſye hníewati na toho bratra. 10 R. III, č. 78. O krywtyec). (Piet bratr geden, kdyz trpíeſſe krzíwotu od druheho, y odpowiedie sye starcye. Gmvz starzec wecye: Nechaí toho myſſleníe! Nebot ten bratr nechce tebe hyzdití, Ale twe hrziechy. A we wſſem pokuſſeníj, geſſto ſkrzye lidí przichodíj, newín lidíj w tom, Ale to gedíne rcy, ze to geſt pro twe 5 hrziechy. R. III, č. 79. O zlobye d). PEmen opat diefſe: nikdy sye nedag zlobíe prziemocy! Aczt kto co zleho vczíníj, odplat gemv za to dobrym. A takte) twa dobrota zloſt we wſſem prziemvze. R. III, č. 80. O ceſtye ſpaſenyf) Piet gedn bratr, czímz gei kto wíece hyzdieſſe a gemu ſye poſmie- waſſe, Tiem on wiece brehaſſe a rzka: Tot ſu ti, gefſtot nam cyeſtu klidie k ſpaſeníj. Ale tí, geſſto nam blahagíj, tit nas mvtie; Aneb to geſt pſano Ze, ktoz koli nam blahagíj, tí nas przieltíe. R. III, č. 81. O darzyech d). Ak druhy ſtarzec, kdyz geí kto hyzdieſſe, Byl-li ge od neho blizko dobre dary gemu dawaſſe, A pali byl podal, ale poſlaſſe gemv po ſwem vczeníku. a) ras. -y v -e. b) -w nadeps. c) sic!, červ. pozd. d) červ. pozd. e) za tím podtečk. zlí. f) na okraji červ. pozd. tebe; ACE potrzieba; AC přesm: byl pylen; AE neb; AC yakz. — 8. DACE chczeme; ACE i sch; E padl. — 9. C a sch; D přesm: nechcze ſe wiecze, AE fie wiecz nechcze, C ſie nechce wiecz. R. III, č. 78. 1. C má nadpis: LXXIIII. kaa; E nadp: O gynem, geffto krzywotu trpiel. — 2. ACE opět sch; E trpiel; ACE i sch; E odpowiediel. — 3. DACE Gemuz; E nebo. — 4 ACE geſſtot. — 5. C rżczý; AC zet. R. III, č. 79. 1. C má nadpis: LXXV; E nadp: Pemen prawi o Zlobie. — 2. AE wecze, C ržiekafſe; C Acz. — 3. ACE za to sch; ACE tak; ACE tvá dobrota sch; ACE ve sch. — 4. ACE všem sch: ACE m. přěmůže: dobrotu prziemozeſs. R. III, č. 80. 1. C má nadpis: LXXVI. kapitola; E nadp: Geden Bratr o Ohyzdie. — 2. ACE opět sch; B gedn!, DACE geden; ACE czym geho; AE kto sch; E hyzdili. — 3. E poſmiewali; ACE on sch ; E biehal; ACE to; ACE geſſto. — 4. E m. blahají: lagij (nespr.); ACE ti; ACE anebo; ACE to sch. — 5. ACE že sch; E m. blahají: lagij; A m. ti: to; A przielſtygy, CE przelſſtiugy. R. III, č. 81. 1. C má nadpis: Sedma a Sedmdeſata kapitola; E nadp: O Ohyzdie. — 2. ACE geho; E hyzdil; C přesm: hyzdiefſe kto; ACE gest. — 3. E dawal; D m. a: Ale, ACE sch; B pali!, DACE pakly; E poſlal.
159 69b tebe neníe potrziebie, aby namí pilen byl; Nebo, takoz tento bratr díe, My ſye ſamí mvozemya) a chomya) mſtiti. To vſlyſſaw b) ten bratr, y pade przied tíem ſtarcem, a pſye míloſtí A to ſlibugie, ze nechce Il wiece ſye hníewati na toho bratra. 10 R. III, č. 78. O krywtyec). (Piet bratr geden, kdyz trpíeſſe krzíwotu od druheho, y odpowiedie sye starcye. Gmvz starzec wecye: Nechaí toho myſſleníe! Nebot ten bratr nechce tebe hyzdití, Ale twe hrziechy. A we wſſem pokuſſeníj, geſſto ſkrzye lidí przichodíj, newín lidíj w tom, Ale to gedíne rcy, ze to geſt pro twe 5 hrziechy. R. III, č. 79. O zlobye d). PEmen opat diefſe: nikdy sye nedag zlobíe prziemocy! Aczt kto co zleho vczíníj, odplat gemv za to dobrym. A takte) twa dobrota zloſt we wſſem prziemvze. R. III, č. 80. O ceſtye ſpaſenyf) Piet gedn bratr, czímz gei kto wíece hyzdieſſe a gemu ſye poſmie- waſſe, Tiem on wiece brehaſſe a rzka: Tot ſu ti, gefſtot nam cyeſtu klidie k ſpaſeníj. Ale tí, geſſto nam blahagíj, tit nas mvtie; Aneb to geſt pſano Ze, ktoz koli nam blahagíj, tí nas przieltíe. R. III, č. 81. O darzyech d). Ak druhy ſtarzec, kdyz geí kto hyzdieſſe, Byl-li ge od neho blizko dobre dary gemu dawaſſe, A pali byl podal, ale poſlaſſe gemv po ſwem vczeníku. a) ras. -y v -e. b) -w nadeps. c) sic!, červ. pozd. d) červ. pozd. e) za tím podtečk. zlí. f) na okraji červ. pozd. tebe; ACE potrzieba; AC přesm: byl pylen; AE neb; AC yakz. — 8. DACE chczeme; ACE i sch; E padl. — 9. C a sch; D přesm: nechcze ſe wiecze, AE fie wiecz nechcze, C ſie nechce wiecz. R. III, č. 78. 1. C má nadpis: LXXIIII. kaa; E nadp: O gynem, geffto krzywotu trpiel. — 2. ACE opět sch; E trpiel; ACE i sch; E odpowiediel. — 3. DACE Gemuz; E nebo. — 4 ACE geſſtot. — 5. C rżczý; AC zet. R. III, č. 79. 1. C má nadpis: LXXV; E nadp: Pemen prawi o Zlobie. — 2. AE wecze, C ržiekafſe; C Acz. — 3. ACE za to sch; ACE tak; ACE tvá dobrota sch; ACE ve sch. — 4. ACE všem sch: ACE m. přěmůže: dobrotu prziemozeſs. R. III, č. 80. 1. C má nadpis: LXXVI. kapitola; E nadp: Geden Bratr o Ohyzdie. — 2. ACE opět sch; B gedn!, DACE geden; ACE czym geho; AE kto sch; E hyzdili. — 3. E poſmiewali; ACE on sch ; E biehal; ACE to; ACE geſſto. — 4. E m. blahají: lagij (nespr.); ACE ti; ACE anebo; ACE to sch. — 5. ACE že sch; E m. blahají: lagij; A m. ti: to; A przielſtygy, CE przelſſtiugy. R. III, č. 81. 1. C má nadpis: Sedma a Sedmdeſata kapitola; E nadp: O Ohyzdie. — 2. ACE geho; E hyzdil; C přesm: hyzdiefſe kto; ACE gest. — 3. E dawal; D m. a: Ale, ACE sch; B pali!, DACE pakly; E poſlal.
Strana 160
160 R. III, č. 82. O zabytya) Ratr geden tazaſſe opata, gemuz diechu Syzoyvs, a rzka: Acz pa- duchowe míe napadnv, a chtiec míe zahubití, A budu-li 1a gie mocy, we- lifí-li zahubití, kdyz gie prziemohu? Tu on gemv wecye: níkoli toh neczíň, 5 Ale porucz ſye bohu! A cozt ſye koli ptíwneho przihodij, Wzdy rzcy, zet ſie geſt to p twe hrziechy ſtalo, a milemv panu bohu to wſſe porucz; Tent to wſſecko dobrzie zpoſobij podle ſwe bozſke mocy. R. III, č. 83. Geſto paduchy z klady wypuſtyla). 10 IPVſtenník geden ſlowutny prziebywaſſe na te horzie, geſſto Achy- 70a bevs ſlvowe. Y przigidechu k nemu paduchowe, A chtrece geí zahubiti. A kdyz on poczie vpletí, Tu ſye okolníj bratrzie ſbiezechu y zlapachu ty paduchy a poſlachu gie do mieſta k rychtarzí A ten gie wſazye w kladu. Tehdy ſye bratrzíe ſmvtichu, ze ſkrzye gich rucye daní ſu paduſſi k rych- tarzowí w geho moc. A ſſedíſe k ſwatemv pemenv opatu, y rozlíczichu gemu ten ſkutek. Tu ſwaty pemen poſla k tomv puſtenníku a rzka: E, roz- pomíen ſye na prwu pradu, odkad geſt prziffla, A tehdy ynhed druhu zwíeff. Nikdy by byl druhe prady neſpachal, Byt twe ſrdce nebylo pra- zeno. A kdyz geho ta rziecz dogíde, y ſzieli ſye gemv; kakz kolíwiek bieſſe menowany w tiech wlastech A níkdy we mnohych letech níkam newycho- dil, Tu ſye ynhed wzchopíw, y gide do míeſta A tu zíewníe ty paduchy rozpuſtí pſty, wyrazyw kladu, Y zbawi gie tiech myk ſmrtedlnych. a) červ. pozd. R. č. 82. 1. C má nadp: LXXVIII; E nadp: O gednom, gto ſie tazal, ma-li ſie braniti paduchom czylij nicz. — 2. E tazal: E rzikalij; AE Zyzonyus; C ač sch. — 3. E mne; AE nadpadnu; ACE a sch; E mne; ACE já sch; AE jě sch. — 4. E ka- zeſſ-lij; ACE Tehdy; ACE on sch; C odpowiedie, E odpowiediel, A Opowiedieffe(!); DACE toho. — 5. ACE czoz; ACE sě sch; AE obš: protyneho (!, E protiwneho) sie, C ſie protiwneho; C vždy sch; DACE rczy. — 6. ACE sě jest to sch; ACE tvé sch; ACE obš: ſie to ſtalo; ACE milému Pánu sch; C wſſeczko; AE přesm: wſſeczko to; C ten. — 7. E wſſe; D přesm: dobrze wſſeczko; ACE podlé své božské moci sch. R. III, č. 83. 1. C má nadpis: LXXIX. kas; E nadp: O gednom, geffto paduchy ku prawu dal, a poto... — 2. E przebywal — 3. AC Achlybeus; E přesm: flowe Achlybeus; A przygydu, C prziſſli ſu, E prziſſlij; A k nie k nemu (ch. pís.); E Pa- duſſy; ACE geho. — 4. C vpyti, E krziczeti; ACE tu sch; AE přesm: okolny ſie bratrzie, C okolny bratrzie ſie; E zbiehlij; E zlapali; ACE gie. — 5. ACE padúchy sch; E poſlalij; A k rychtarziowy; CE wſaziel; E do klady. — 6. E ſmutili; ACE m. jich rucě: nie; ACE dáni sú sch; AC paduchowe. — 7. D k rychtarzi; ACE m. k rychtářovi v jeho moc: dany fu w mocz rychtarzowu; AE i sch; C wylczili, E po- wiedieli. — 8. ACE Tehdy; E poſlal; ACE é sch. — 9. DACE rozpomeń; E prwni; C a sch. — 10. AE nepachal: AE by; ACE m. nebylo: nayprwe nebylo. — 11. C jeho sch; E doſſla; C obš: doſſla geho; ACE i sch; A kakoz koly, C yakoz koly, E yakz koli; E byl. — 12. AC mnoze, E mnoha. — 13. ACE tu sě sch; ACE obš: ſie wzcho- — pyw (C wzchopil); C m. i: a, AE i sch; C ſſel, E ffiel; ACE tu sch; ACE ty sch. 14. ACE přesm: puſty (CE puſtil) paduchý; E zbawil; E přesm: ſmrtelnych muk.
160 R. III, č. 82. O zabytya) Ratr geden tazaſſe opata, gemuz diechu Syzoyvs, a rzka: Acz pa- duchowe míe napadnv, a chtiec míe zahubití, A budu-li 1a gie mocy, we- lifí-li zahubití, kdyz gie prziemohu? Tu on gemv wecye: níkoli toh neczíň, 5 Ale porucz ſye bohu! A cozt ſye koli ptíwneho przihodij, Wzdy rzcy, zet ſie geſt to p twe hrziechy ſtalo, a milemv panu bohu to wſſe porucz; Tent to wſſecko dobrzie zpoſobij podle ſwe bozſke mocy. R. III, č. 83. Geſto paduchy z klady wypuſtyla). 10 IPVſtenník geden ſlowutny prziebywaſſe na te horzie, geſſto Achy- 70a bevs ſlvowe. Y przigidechu k nemu paduchowe, A chtrece geí zahubiti. A kdyz on poczie vpletí, Tu ſye okolníj bratrzie ſbiezechu y zlapachu ty paduchy a poſlachu gie do mieſta k rychtarzí A ten gie wſazye w kladu. Tehdy ſye bratrzíe ſmvtichu, ze ſkrzye gich rucye daní ſu paduſſi k rych- tarzowí w geho moc. A ſſedíſe k ſwatemv pemenv opatu, y rozlíczichu gemu ten ſkutek. Tu ſwaty pemen poſla k tomv puſtenníku a rzka: E, roz- pomíen ſye na prwu pradu, odkad geſt prziffla, A tehdy ynhed druhu zwíeff. Nikdy by byl druhe prady neſpachal, Byt twe ſrdce nebylo pra- zeno. A kdyz geho ta rziecz dogíde, y ſzieli ſye gemv; kakz kolíwiek bieſſe menowany w tiech wlastech A níkdy we mnohych letech níkam newycho- dil, Tu ſye ynhed wzchopíw, y gide do míeſta A tu zíewníe ty paduchy rozpuſtí pſty, wyrazyw kladu, Y zbawi gie tiech myk ſmrtedlnych. a) červ. pozd. R. č. 82. 1. C má nadp: LXXVIII; E nadp: O gednom, gto ſie tazal, ma-li ſie braniti paduchom czylij nicz. — 2. E tazal: E rzikalij; AE Zyzonyus; C ač sch. — 3. E mne; AE nadpadnu; ACE a sch; E mne; ACE já sch; AE jě sch. — 4. E ka- zeſſ-lij; ACE Tehdy; ACE on sch; C odpowiedie, E odpowiediel, A Opowiedieffe(!); DACE toho. — 5. ACE czoz; ACE sě sch; AE obš: protyneho (!, E protiwneho) sie, C ſie protiwneho; C vždy sch; DACE rczy. — 6. ACE sě jest to sch; ACE tvé sch; ACE obš: ſie to ſtalo; ACE milému Pánu sch; C wſſeczko; AE přesm: wſſeczko to; C ten. — 7. E wſſe; D přesm: dobrze wſſeczko; ACE podlé své božské moci sch. R. III, č. 83. 1. C má nadpis: LXXIX. kas; E nadp: O gednom, geffto paduchy ku prawu dal, a poto... — 2. E przebywal — 3. AC Achlybeus; E přesm: flowe Achlybeus; A przygydu, C prziſſli ſu, E prziſſlij; A k nie k nemu (ch. pís.); E Pa- duſſy; ACE geho. — 4. C vpyti, E krziczeti; ACE tu sch; AE přesm: okolny ſie bratrzie, C okolny bratrzie ſie; E zbiehlij; E zlapali; ACE gie. — 5. ACE padúchy sch; E poſlalij; A k rychtarziowy; CE wſaziel; E do klady. — 6. E ſmutili; ACE m. jich rucě: nie; ACE dáni sú sch; AC paduchowe. — 7. D k rychtarzi; ACE m. k rychtářovi v jeho moc: dany fu w mocz rychtarzowu; AE i sch; C wylczili, E po- wiedieli. — 8. ACE Tehdy; E poſlal; ACE é sch. — 9. DACE rozpomeń; E prwni; C a sch. — 10. AE nepachal: AE by; ACE m. nebylo: nayprwe nebylo. — 11. C jeho sch; E doſſla; C obš: doſſla geho; ACE i sch; A kakoz koly, C yakoz koly, E yakz koli; E byl. — 12. AC mnoze, E mnoha. — 13. ACE tu sě sch; ACE obš: ſie wzcho- — pyw (C wzchopil); C m. i: a, AE i sch; C ſſel, E ffiel; ACE tu sch; ACE ty sch. 14. ACE přesm: puſty (CE puſtil) paduchý; E zbawil; E přesm: ſmrtelnych muk.
Strana 161
161 R. III, č. 84. 70b VCzeník gednoho mvdraka bieſſea) ſhrzíeſſi;. A kdyz geho pſyeſſe, aby gemv odpuſtil, Y wecye gemv mvdrak: neodpuſſti, az za to budeſſ drziewe noſyti trzi leta cyzye brziemena. A kdyz ſye wrati po trziech letech, A giz dosti vczíníw za ten hrzíech, Y wecye gemv mvdrak: Anízt geſſcze odpuſſcziem, Az drvha trzi leta wzdaſſ mzdu tiem, geſſtot ſu tie hyzdilí, a protíwiece ſye tobie. A kdyz to opiet wyplní, hrziech ten gemu odpuſtíw, Y wecye gemu: Podiz ſe mnv do mieſta Atenas menowaneho, Aby sye tam mvdrostí navczil. A w tom miestie bresſe geden starzec welmi mvdry A ten ſedieſſe v brany. II A wſſiech, ktoz díechu do míeſta, chtíe zkuſytí gích, ptíwnv rzíeczíj gie nvzyeſſe. Ten kdyz to tomu mlademv tez 10 vczíní, Tehdy ten mladec poczíe sye smiechem chechtatí. Tu ten starzec geho otaza a rzka: Czemv ſye tak ſmiegeſſ? a ia tie ptíwnv rzieczij ha- níem, a ty ſye pak ſmiegeſſ? Odpowiedie gemv mladec a rzka: Y neweliſf mí ſye ſmíetí? A ta ſem z toho trzi leta ſlvzil, abych to trpiel, Geſſto mí sye dnes darmo diege. Tu gemv ten starzec wecye: wegdiz do miesta, 15 dvostogen sy. A to pwiefſe tan opat; Y prziczini to a rzka: Tot geſt brana bozie, ſkrzye níz ſu naſſí otcy weſſli radoſtníeb) do bozieho mieſta, To- czíſ do kralewſtwíe nebeſkeho, Skrzye mnohe ſmytky a boleſti a protí- wenstwie. 5 R. III, č. 85. Ratr geden poczie tazati gednoho starcye a rzka: Powiez mi, otcze, ſkrzye kterv wiec mohu k ſpaſeníj przígíti? Starzecz") gemv odpo- wiedie a rzka: Synaczku, kdyz by mohl krzíwotu a protiwenſtwie trpieti mlczie; Tot gest welika wiec nade wſſe prziekazienied). a) před tím podtečk. breſſe. b)-t- nadeps. červ. c) -cz přips. červ. později, patrně rukou toho, kdo přidělával i pozd. červ. nadpisy. d) -níe nadeps. R. III, č. 84. 1. C má nadpis: Oſmdeſata kapitola; E nadp: O gednom Mudrczy, gessto gmiel sweho vczedlnika a ten byl zhrzefſyl; E byl; D m. jeho: toho; E pro- ſyli (!). — 2. ACE i sch; D neodpuſtim, ACE Neodpustymt drziewe (E prwe). — 3. AC m. až za to budeš dřieve nositi tři léta cizie břěmena: az tato (C do, nespr.) trzy leta budeſs noſyti cziela (!, C czyzie) brziemena, E az tyto czela trzy leta porzad budeſs brzemena noſyti; E wratil. — 4. ACE obš: gyz bieſſe (E byl); ACE vczynyl; ACE i sch; ACE mudrák sch; A Any, C anyt, E Aniz. — 5. ACE odpustym; ACE gessto. — 6. ACE m. protiviece: protiwyli fu; ACE m. opět: take; AC vczyny, E vczynil. — 7. A i sch; E menovaného sch. — 8. ACE vczyl; E byl. — 9. A m. sedieše: biefſe, E byl; ACE wſſeczky; ACE přesm: do miesta weydrechu (C wchaziechu, E ffly). — 10. ACE přesm: gych zkuſyti; D jě sch; E nuzyl; E mladenczy; E též sch. — 11. E vczynil; DCE Mladenecz; C ſmiechy; CE Tehdy; A počě sě smiechem chechtati tu ten stařec sch. — 12. C otazal; E m. ten stařec jeho otáza: fie geho Starzecz ten otazal. — 13. ACE pak sch; E Odpowiediel; DCE Mladenecz; ACE i sch. — 14. A ſmie- mieti (ch. pís.). — 15. C m. darmo: to darmo; ACE Tehdy: ACE ten sch. — 16. E m. duostojen si: duoſtoynieyffy; E prawil; E To. — 17. AC přesm: nafſý otczý (C otczowe) ſu. — 18. ACE to geſt; AE do sch; DCE kralowstwie, A kralowstwy; ACE m. a (po slově bolesti): y. R. III, č. 85. 1. C má nadp: LXXXI. kapia; E nadp: O protiwenstwie A krzy- wotie. — 3. E odpowiediel; ACE a řka sch; ACE přesm: protýwenstwie a krzywotu. — 4. E to; C wſſeczka, D wſſeczky; ACE przykazanie, lat. mandata. Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 11
161 R. III, č. 84. 70b VCzeník gednoho mvdraka bieſſea) ſhrzíeſſi;. A kdyz geho pſyeſſe, aby gemv odpuſtil, Y wecye gemv mvdrak: neodpuſſti, az za to budeſſ drziewe noſyti trzi leta cyzye brziemena. A kdyz ſye wrati po trziech letech, A giz dosti vczíníw za ten hrzíech, Y wecye gemv mvdrak: Anízt geſſcze odpuſſcziem, Az drvha trzi leta wzdaſſ mzdu tiem, geſſtot ſu tie hyzdilí, a protíwiece ſye tobie. A kdyz to opiet wyplní, hrziech ten gemu odpuſtíw, Y wecye gemu: Podiz ſe mnv do mieſta Atenas menowaneho, Aby sye tam mvdrostí navczil. A w tom miestie bresſe geden starzec welmi mvdry A ten ſedieſſe v brany. II A wſſiech, ktoz díechu do míeſta, chtíe zkuſytí gích, ptíwnv rzíeczíj gie nvzyeſſe. Ten kdyz to tomu mlademv tez 10 vczíní, Tehdy ten mladec poczíe sye smiechem chechtatí. Tu ten starzec geho otaza a rzka: Czemv ſye tak ſmiegeſſ? a ia tie ptíwnv rzieczij ha- níem, a ty ſye pak ſmiegeſſ? Odpowiedie gemv mladec a rzka: Y neweliſf mí ſye ſmíetí? A ta ſem z toho trzi leta ſlvzil, abych to trpiel, Geſſto mí sye dnes darmo diege. Tu gemv ten starzec wecye: wegdiz do miesta, 15 dvostogen sy. A to pwiefſe tan opat; Y prziczini to a rzka: Tot geſt brana bozie, ſkrzye níz ſu naſſí otcy weſſli radoſtníeb) do bozieho mieſta, To- czíſ do kralewſtwíe nebeſkeho, Skrzye mnohe ſmytky a boleſti a protí- wenstwie. 5 R. III, č. 85. Ratr geden poczie tazati gednoho starcye a rzka: Powiez mi, otcze, ſkrzye kterv wiec mohu k ſpaſeníj przígíti? Starzecz") gemv odpo- wiedie a rzka: Synaczku, kdyz by mohl krzíwotu a protiwenſtwie trpieti mlczie; Tot gest welika wiec nade wſſe prziekazienied). a) před tím podtečk. breſſe. b)-t- nadeps. červ. c) -cz přips. červ. později, patrně rukou toho, kdo přidělával i pozd. červ. nadpisy. d) -níe nadeps. R. III, č. 84. 1. C má nadpis: Oſmdeſata kapitola; E nadp: O gednom Mudrczy, gessto gmiel sweho vczedlnika a ten byl zhrzefſyl; E byl; D m. jeho: toho; E pro- ſyli (!). — 2. ACE i sch; D neodpuſtim, ACE Neodpustymt drziewe (E prwe). — 3. AC m. až za to budeš dřieve nositi tři léta cizie břěmena: az tato (C do, nespr.) trzy leta budeſs noſyti cziela (!, C czyzie) brziemena, E az tyto czela trzy leta porzad budeſs brzemena noſyti; E wratil. — 4. ACE obš: gyz bieſſe (E byl); ACE vczynyl; ACE i sch; ACE mudrák sch; A Any, C anyt, E Aniz. — 5. ACE odpustym; ACE gessto. — 6. ACE m. protiviece: protiwyli fu; ACE m. opět: take; AC vczyny, E vczynil. — 7. A i sch; E menovaného sch. — 8. ACE vczyl; E byl. — 9. A m. sedieše: biefſe, E byl; ACE wſſeczky; ACE přesm: do miesta weydrechu (C wchaziechu, E ffly). — 10. ACE přesm: gych zkuſyti; D jě sch; E nuzyl; E mladenczy; E též sch. — 11. E vczynil; DCE Mladenecz; C ſmiechy; CE Tehdy; A počě sě smiechem chechtati tu ten stařec sch. — 12. C otazal; E m. ten stařec jeho otáza: fie geho Starzecz ten otazal. — 13. ACE pak sch; E Odpowiediel; DCE Mladenecz; ACE i sch. — 14. A ſmie- mieti (ch. pís.). — 15. C m. darmo: to darmo; ACE Tehdy: ACE ten sch. — 16. E m. duostojen si: duoſtoynieyffy; E prawil; E To. — 17. AC přesm: nafſý otczý (C otczowe) ſu. — 18. ACE to geſt; AE do sch; DCE kralowstwie, A kralowstwy; ACE m. a (po slově bolesti): y. R. III, č. 85. 1. C má nadp: LXXXI. kapia; E nadp: O protiwenstwie A krzy- wotie. — 3. E odpowiediel; ACE a řka sch; ACE přesm: protýwenstwie a krzywotu. — 4. E to; C wſſeczka, D wſſeczky; ACE przykazanie, lat. mandata. Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 11
Strana 162
162 R. III, č. 86. KDyz tazachu gední bratrzie opata Mogziefſie a proſyece geho o niekterem przíkazanij. Tehdy mogzieſs wecye k zacharzowi, k ſwemv vczeníku, aby gím on nieco powiediel. Tehdy zacharz, ſnem plaſſt ſ ſebe, y polozi geí pod nohy y poczie geí tlaczití a rzka: Ktoz ſwe wvole ne- 5 potlaczíj pod ſye, nemvoz mníchem bytí. R. III, č. 87. MAcharyvs opat pwieſſe a rzka: Ten gest pwy mních, genz ſwe wlaſtnie wvoli odola; Nebo, kkdyz kto druha treſkce, vpadne w hniew a zlv wvoli ſwu naplníj. Y nema pto nízadny zatopítí ſam ſebe y ſwe míle duſſie pro drvhehoa) ſpaſeníe. R. III, č. 88. Geſto protywenſtwye nemohl trpyetyb). (Ednoho bratra chwalechu przied vopatem Agatonem. A kdyz 713 geho zkuſy ſtarzec, Y naleze geí, an ptíwenstwie netrpíj mile. y wecye gemv: Bratrze, tyſ rowen domv, genz ge ſ prziedv welmi kraſny a twrdy, 5 Alec) ſ zadu wen padvchowe, kudy chtie, lezu. R. III, č. 89. O hnywu, geſto ſye nykdy nehnywalb). Ake geden bratr tazaſſe Yzaka opata a rzka: Powiez mí, otcze pcz ſye tebe czrtie bogie? Tu gemv ſtarzec odpowiedie a rzka: Iakz ſem mníchem, Tak ſem to na ſwem ſrdcy vlozil, Aby hniew z meho ſrdcye 5 newyſſel. A proto ſye mne czrtíe bogíe. R. III, č. 90 Geſto rzeczy ſmutyl, krwy odchrchb) . . . KDiz bieſſe prziſſel geden ſwaty otec k vopatu Achylla tak rzecze- nemv, A vzrziew, an krwíj odchrkuge, Y otaza geho, co by to mohlo bytí. A on gemv odpowiedie a rzka: Tot geft rziecz bratrowa, genzt mie a) za tím přetrž. a podtečk. dluhe ſpaſeíeíe. b) červ. později. c) za tím podtečk. z ſ. R. III, č. 86. 1. C má nadp: LXXXII. kapia; E nadpis: O przikazanie; E přesm: Kdyz gedni bratrzy tazali Moyziſſe opata. — 3. ACE on sch; E ſniaw. — 4. ACE i sch; A m. položi: powrze, C powrhſſe, E powrhl; C geho ; E m. pod: przed; AC m. počě jej: gie (E yal) sie gieho; AE kto. — 5. E přesm: bytij mnichem. R. III, č. 87. 1. C má nadpis: LXXXIII; E nadpis: O Mnichu; A Zacharyus; E prawil; ACE a sch; AE řka sch; ACE své sch. — 2. AC wlaſtne; AE m. když kto: kdyzto; AE wpadne. — 3. ACE a sch; ACE i sch; E m. proto: pro (nedops.); AC yzadný, E zadny; AE zatupyti; ACE sebe i sch; ACE milé sch. R. III, č. 88. 1. C má nadpis: LXXXIIII. kaa; E nadp: O gednom, geſſto geho chwalilij. — 2. E chwalilij; ACE Agatonem: Anthonyem (spr.). — 3. AE zkuſyl; ACE i sch; E nalezl; ACE m. jej an: geho w tom ze; E přesm: mile netrpij. — 4. AEm. je: gt, C sch. — 5. ACE m. ale: a; E paduſſy; E m. kudy: kdyz. R. III, č. 89. 1. C má nadpis: LXXXV. kaa; E nadpis: O hniewu. — 2. ACE také sch; E tazal; AE a sch; E rzkucze, A sch. — 3. A czrtee, C črti, E czerti; ACE m. tu jemu stařec: Starziecz gemu; E odpowiediel; ACE a řka sch. — 5. E czerti. R. III, č. 90. 1. C má nadpis: LXXXVI. kapia; E nadp: O gednom, geſſto krwij plywal a procz. 2. E byl; A m. svatý: ſtary ſwaty. — 3. ACE a sch; ACE plygie; A i sch; CE otazal; AE m. to: to bylo neb. — 4. ACE m. a on jemu odpovědě:
162 R. III, č. 86. KDyz tazachu gední bratrzie opata Mogziefſie a proſyece geho o niekterem przíkazanij. Tehdy mogzieſs wecye k zacharzowi, k ſwemv vczeníku, aby gím on nieco powiediel. Tehdy zacharz, ſnem plaſſt ſ ſebe, y polozi geí pod nohy y poczie geí tlaczití a rzka: Ktoz ſwe wvole ne- 5 potlaczíj pod ſye, nemvoz mníchem bytí. R. III, č. 87. MAcharyvs opat pwieſſe a rzka: Ten gest pwy mních, genz ſwe wlaſtnie wvoli odola; Nebo, kkdyz kto druha treſkce, vpadne w hniew a zlv wvoli ſwu naplníj. Y nema pto nízadny zatopítí ſam ſebe y ſwe míle duſſie pro drvhehoa) ſpaſeníe. R. III, č. 88. Geſto protywenſtwye nemohl trpyetyb). (Ednoho bratra chwalechu przied vopatem Agatonem. A kdyz 713 geho zkuſy ſtarzec, Y naleze geí, an ptíwenstwie netrpíj mile. y wecye gemv: Bratrze, tyſ rowen domv, genz ge ſ prziedv welmi kraſny a twrdy, 5 Alec) ſ zadu wen padvchowe, kudy chtie, lezu. R. III, č. 89. O hnywu, geſto ſye nykdy nehnywalb). Ake geden bratr tazaſſe Yzaka opata a rzka: Powiez mí, otcze pcz ſye tebe czrtie bogie? Tu gemv ſtarzec odpowiedie a rzka: Iakz ſem mníchem, Tak ſem to na ſwem ſrdcy vlozil, Aby hniew z meho ſrdcye 5 newyſſel. A proto ſye mne czrtíe bogíe. R. III, č. 90 Geſto rzeczy ſmutyl, krwy odchrchb) . . . KDiz bieſſe prziſſel geden ſwaty otec k vopatu Achylla tak rzecze- nemv, A vzrziew, an krwíj odchrkuge, Y otaza geho, co by to mohlo bytí. A on gemv odpowiedie a rzka: Tot geft rziecz bratrowa, genzt mie a) za tím přetrž. a podtečk. dluhe ſpaſeíeíe. b) červ. později. c) za tím podtečk. z ſ. R. III, č. 86. 1. C má nadp: LXXXII. kapia; E nadpis: O przikazanie; E přesm: Kdyz gedni bratrzy tazali Moyziſſe opata. — 3. ACE on sch; E ſniaw. — 4. ACE i sch; A m. položi: powrze, C powrhſſe, E powrhl; C geho ; E m. pod: przed; AC m. počě jej: gie (E yal) sie gieho; AE kto. — 5. E přesm: bytij mnichem. R. III, č. 87. 1. C má nadpis: LXXXIII; E nadpis: O Mnichu; A Zacharyus; E prawil; ACE a sch; AE řka sch; ACE své sch. — 2. AC wlaſtne; AE m. když kto: kdyzto; AE wpadne. — 3. ACE a sch; ACE i sch; E m. proto: pro (nedops.); AC yzadný, E zadny; AE zatupyti; ACE sebe i sch; ACE milé sch. R. III, č. 88. 1. C má nadpis: LXXXIIII. kaa; E nadp: O gednom, geſſto geho chwalilij. — 2. E chwalilij; ACE Agatonem: Anthonyem (spr.). — 3. AE zkuſyl; ACE i sch; E nalezl; ACE m. jej an: geho w tom ze; E přesm: mile netrpij. — 4. AEm. je: gt, C sch. — 5. ACE m. ale: a; E paduſſy; E m. kudy: kdyz. R. III, č. 89. 1. C má nadpis: LXXXV. kaa; E nadpis: O hniewu. — 2. ACE také sch; E tazal; AE a sch; E rzkucze, A sch. — 3. A czrtee, C črti, E czerti; ACE m. tu jemu stařec: Starziecz gemu; E odpowiediel; ACE a řka sch. — 5. E czerti. R. III, č. 90. 1. C má nadpis: LXXXVI. kapia; E nadp: O gednom, geſſto krwij plywal a procz. 2. E byl; A m. svatý: ſtary ſwaty. — 3. ACE a sch; ACE plygie; A i sch; CE otazal; AE m. to: to bylo neb. — 4. ACE m. a on jemu odpovědě:
Strana 163
163 ge ſmvtil. Ale obranil ſem ſye, abych my toho nerzeki, A proſyl ſem 5 hoſpodína, aby mie toho oſtrziehl, abych gemv tak nerzeki. A tu sye geſt ta rziecz w krew obratíla v mych vſtech. A iakz ſem gi wychrk, tak ſem oſtal ſ pokogem A zapomníel ſem ſmytka y te rzieczí. R. III, č. 91. O robatech, geſto nekazanye mla)... 71b BRatrzie gedna przigidechu k gednomv ftarcy, genz na puſſtí przie- bywaſſe, Y nalezechu ta bratrzie, Ano robata paſyechu ſkvot A mnoho- krat mlvwiechu nekazaníe. A kdyz biechu ſtarcye o rozlícznem myſſleníj, geſſto diabel prziekazie, ztazali A on gim odpowiedie k tomu, A oní we- cyechu gemv: Y pcz ty, otcze, prziezrzíf tíem robatom tak nekazaníe mlv- wítí? Odpowiedie gím ſtarzec a rzka: Zagiſte, bratrzie, dawnotb) ſem to myſlil vczínítí, lI Ale take ſem myſlil a rzka: Kdyz nebudem male wiecy chtíetí trpíetí, kterak pak budem trpieti, kdyz nam wíeczíſíe przígde po- kuſſeníe? A protoz ſem gím z toho níc nechtiel rzecy, abychom obyklí 10 trpietí pokvííeníe. 5 A opiet wecye: ktoz newladne nad ſwym razykem w ſwych hniewiech, Ten zadoſti tieleſne nebude mocy trpieti, kdyz gemv przide ktere pokvſſeníe. R. III, č. 92. O zawydeny, geſto prawdu prawyla). An opat kdyz ſedieſſe ſ bratrzij a kazdy geho tazaſſe o tieleſnem myſſlenij, Tu on kazdemu k geho otazaníj odpowiedaſſe. Tehdy geden starzec, zawidie gemv, y wecye: Tento ran gest tako zenka mladícye, gesto ſye líczíj, A chtiecy tady mílowníky k ſobie przichyliti. Ian opat gemv 5 a) červ. později. b) pod tím připsáno dawnot červ. Odpowiedie (E Odpowiediel) gemu; ACE a řka sch; CE To; ACE bratra; ACE genz; E mne. — 5. ACE geſt; E m. sč: ſie toho; ACE gemu; E toho sch. — 6. E boha; AE toho sch; C A prosil sem Hospodina, aby mě toho ostřěhl, abych jemu tak ne- řekl sch; ACE m. a tu: y obratyla. — 7. ACE obrátila sch; A m. u mých mých; D wychrkl, ACE wyplynul ; E zuoſtal; ACE m. a : y ; C zapomanul, AE zapomenul; ACE m. smutka: y ſmutka. R. III, č. 91. 1. C má nadpis: LXXXVII; E nadp: O Bratrzich, geſſto ſlyffeli zle mluwicz. — 2. CE gedny; E prziſſly. — 3. E przebywal; A nadgydechu, C nade- ſſli ſu, E nadeſſlij; CE tij; A robota (!); ACE paſucze; E Stado; ACE a sch. — 4. E mluwili; E bylij; E obš: ſtarczie ztazali. — 5. D m. přěkážie: gim prziekazie, A prziekazieſſe; E ztázali sch; C a sch; AE m. a on: an; E odpowiediel; ACE a oni sch. — 6. E rzekli; ACE i sch. — 7. ACE po slově mluviti přidává: ze gym neprzykazeſs, at by nemluwyly tak; E Odpowiediel; ACE a řka sch. — S. ACE m. učiniti: chtie gym nietczo rzieczý; D m. take: tak, ACE sch; ACE přesm: myſly! ſem. — 9. A chtieczý; E přesm: chtiti male wieczy; CE m. trpěti (po slově chtieti): strpieti; C m. nám: na ny; D wietffie, A wietfſy, C wietczie, E wietczy. — 10. AE proto; ACE přesm: gym z toho nycz ſem. — 12 ACE m. a: ý; AE neſwladne. — 13. AE otrpieti, C ſtrpieti. R. III, č. 92. 1. C má nadpis: OſmdeſataVIII; E nadpis: O s. Ianu. — 2. A m. Jan: Pan; E fediel; DE z (E s) Bratrzimi, Cs bratry; E tazal; A teleſnym. — 3. ACE m. tu: a; A odpowiedieſſe, E odpowiedal. — 4. AE i sch; E yakozto; D mlada. — 11*
163 ge ſmvtil. Ale obranil ſem ſye, abych my toho nerzeki, A proſyl ſem 5 hoſpodína, aby mie toho oſtrziehl, abych gemv tak nerzeki. A tu sye geſt ta rziecz w krew obratíla v mych vſtech. A iakz ſem gi wychrk, tak ſem oſtal ſ pokogem A zapomníel ſem ſmytka y te rzieczí. R. III, č. 91. O robatech, geſto nekazanye mla)... 71b BRatrzie gedna przigidechu k gednomv ftarcy, genz na puſſtí przie- bywaſſe, Y nalezechu ta bratrzie, Ano robata paſyechu ſkvot A mnoho- krat mlvwiechu nekazaníe. A kdyz biechu ſtarcye o rozlícznem myſſleníj, geſſto diabel prziekazie, ztazali A on gim odpowiedie k tomu, A oní we- cyechu gemv: Y pcz ty, otcze, prziezrzíf tíem robatom tak nekazaníe mlv- wítí? Odpowiedie gím ſtarzec a rzka: Zagiſte, bratrzie, dawnotb) ſem to myſlil vczínítí, lI Ale take ſem myſlil a rzka: Kdyz nebudem male wiecy chtíetí trpíetí, kterak pak budem trpieti, kdyz nam wíeczíſíe przígde po- kuſſeníe? A protoz ſem gím z toho níc nechtiel rzecy, abychom obyklí 10 trpietí pokvííeníe. 5 A opiet wecye: ktoz newladne nad ſwym razykem w ſwych hniewiech, Ten zadoſti tieleſne nebude mocy trpieti, kdyz gemv przide ktere pokvſſeníe. R. III, č. 92. O zawydeny, geſto prawdu prawyla). An opat kdyz ſedieſſe ſ bratrzij a kazdy geho tazaſſe o tieleſnem myſſlenij, Tu on kazdemu k geho otazaníj odpowiedaſſe. Tehdy geden starzec, zawidie gemv, y wecye: Tento ran gest tako zenka mladícye, gesto ſye líczíj, A chtiecy tady mílowníky k ſobie przichyliti. Ian opat gemv 5 a) červ. později. b) pod tím připsáno dawnot červ. Odpowiedie (E Odpowiediel) gemu; ACE a řka sch; CE To; ACE bratra; ACE genz; E mne. — 5. ACE geſt; E m. sč: ſie toho; ACE gemu; E toho sch. — 6. E boha; AE toho sch; C A prosil sem Hospodina, aby mě toho ostřěhl, abych jemu tak ne- řekl sch; ACE m. a tu: y obratyla. — 7. ACE obrátila sch; A m. u mých mých; D wychrkl, ACE wyplynul ; E zuoſtal; ACE m. a : y ; C zapomanul, AE zapomenul; ACE m. smutka: y ſmutka. R. III, č. 91. 1. C má nadpis: LXXXVII; E nadp: O Bratrzich, geſſto ſlyffeli zle mluwicz. — 2. CE gedny; E prziſſly. — 3. E przebywal; A nadgydechu, C nade- ſſli ſu, E nadeſſlij; CE tij; A robota (!); ACE paſucze; E Stado; ACE a sch. — 4. E mluwili; E bylij; E obš: ſtarczie ztazali. — 5. D m. přěkážie: gim prziekazie, A prziekazieſſe; E ztázali sch; C a sch; AE m. a on: an; E odpowiediel; ACE a oni sch. — 6. E rzekli; ACE i sch. — 7. ACE po slově mluviti přidává: ze gym neprzykazeſs, at by nemluwyly tak; E Odpowiediel; ACE a řka sch. — S. ACE m. učiniti: chtie gym nietczo rzieczý; D m. take: tak, ACE sch; ACE přesm: myſly! ſem. — 9. A chtieczý; E přesm: chtiti male wieczy; CE m. trpěti (po slově chtieti): strpieti; C m. nám: na ny; D wietffie, A wietfſy, C wietczie, E wietczy. — 10. AE proto; ACE přesm: gym z toho nycz ſem. — 12 ACE m. a: ý; AE neſwladne. — 13. AE otrpieti, C ſtrpieti. R. III, č. 92. 1. C má nadpis: OſmdeſataVIII; E nadpis: O s. Ianu. — 2. A m. Jan: Pan; E fediel; DE z (E s) Bratrzimi, Cs bratry; E tazal; A teleſnym. — 3. ACE m. tu: a; A odpowiedieſſe, E odpowiedal. — 4. AE i sch; E yakozto; D mlada. — 11*
Strana 164
164 odpowiedíe a rzka: pwdu dieff, otcze, a tot gínak neníe; Nebot ſnad hof- podín geſt tak zyewil. Opiet my starzec wecye: a k tomvt pwi take, Ze ſy pln zloſtíj. y potvrdí gemv toho ian opat a rzka: Tak geſt, gakoz dieſſ. Pto ty to mlvwiff, Ze gedine to, coz geſt ſwrchu, to widiff; Ale by ty míe 10 widiel ze wnitrz, co by ty pak rzekl? Potom pak vczeník otaza ſwateho rana a rzka: Mily otcze, y nebylo-lit to ptíwno, coz geſt tento starzec tobie rzekl? Odpowiedie ian opat a rzka: Nic ſem ſye nerozhníewal; Neb, takoz ſem ſwrchu, takez ſem wnítrz. R. III, č. 93. Geſto ſater pemonowy zawydyela). WEgiptie bieſſe geden starzec Drziewe, nezli tam bíeſſe prziſſel pemen opat, A ctiechu gei welmí wſficny. Ale kdyz pemen tam przigide z ſyche z te puſſtie, Mnozy od toho ſtarcye odgídechu k ſwatemv pemenv. 5 A ten starzec poczie gemv pto zawidieti y gei hyzdití. To vslyssaw I[ Pemen opat, ſmvtí ſye y wecye k bratrzíj ſwym: Y kak ge tomv byti? Neb tak welmí ſmytilí míe lide pro toho ſwateho ftarcye, Ze ſu geho odſtupílí A ke mníe chodie k nedvoſtognemv; y co ſu na míe vzrzielí? A kterak chcemya) tomv vczínítí, abychom mohlí geho vzdrawítí, míla bratrzie? Pogdlem 10 k nemv, vczíniece pokrm níektery A wína ſ ſebu wezmvce, Azda bychom geí tiem okogilí. A ſſedſſe y poczrechu tlvcy na geho dwerzíe. A vſlyſſiew vczeník toho ftarcye, y wecye: kto tu tlvcze? Oní wecyechu: Powiez tam ſwatemv opatu, Zetíe pemen prziſſel, Aby od neho pozehnanie przigal. A kdyz to gemv vczeník powiedie, Tu on gemv wecye: Gdi a powiez 15 gím, zet neglem pzden. Ale oní vstawníe stachu na wedrzie a rzkucze: nepvogdem odtadto níkam, nebudemy-lib) ſ ním mlvwítí a nepoklonímy-líb) 72. a) červ. pozd. b) -y rasurou změněno v -e. 6. E odpowiediel; ACE a řka sch; D prawiſs; E ginacz. — 7. E buoh; AE přesm: tak geft; ACE m. opět mu: Tehdy gemu; DACE přesm: take prawim (AC prawý). — 8. E potwrdil; AE přesm: Ian toho; ACE opat sch; AE Takt. — 9. ACE obš: A protoz (C proto); ACE ty sch; AC m. jest: gie; ACE to sch; E mne. — 10. AC přesm: wy- diel mie; CE otazal. — 11. ACE i sch; ACE czo; E Starecz. — 12. E Odpowiediel; ACE Jan opat sch ; AE m. a: gemu a, C gemu Ian a; ACE Nebo; AE yakz. — 13. AC m. vnitř: y wnytrz, E y zewnitrz. R. III, č. 93. 1. B ſatev!; C nadp: LXXXIX; E nadp: O gednom Starczy, gefsto Swatemu Pemenu zawidiel. — 2. E byl; E bieše sch. — 3. E cztili; ACE geho; AC wſyczkny; E přesm: wſficzkni welmie; E m. ale: A; ACE přesm: przygyde (E przi- sfel) tam. — 4. AE s Scythie, C s Stichie; ACE z sch; ACE m. toho: onoho; A od- gýdu, CE odeſſlý. — 5. ACE jej sch; E vſlyfſew. — 6. E ſmutil; E obš: ſie welmie; DCE k Bratrzim; ACE i sch; AE kterak; E geſt; ACE neb sch. — 7. ACE velmi sch; ACE přesm: lyde ſmutili ſu mie (E mne); ACE tohoto; ACE přesm: starcze ſwateho. — 8. ACE k sch; ACE i sch; ACE a sch. — 9. A bychuom, C bychom, E bychme; AC přesm: geho mohlý; E mily; AE poygdem, D Puoýdem. — 10. A wez- mucze; ACE zda. — 11. ACE geho; E poczeli; ACE m. na jeho dvéřě: na dwerzý na (CE sch.) geho; ACE m. a: To ; AE vſlyffaw, E vſlyffel. — 12. ACE i sch; ACE tu sch; ACE oni sch; E odpowiedieh ; ACE tam sch. — 13. ACE m. svatému: ſwemu; E ziet gest. — 14. AE a sch; E powiediel; ACE tu on sch; ACE přesm: wecze k niemu; ACE a sch. — 15. ACE m. ale oni: Alewffak kdyz; E ſtalij na horcze. — 17. E ra-
164 odpowiedíe a rzka: pwdu dieff, otcze, a tot gínak neníe; Nebot ſnad hof- podín geſt tak zyewil. Opiet my starzec wecye: a k tomvt pwi take, Ze ſy pln zloſtíj. y potvrdí gemv toho ian opat a rzka: Tak geſt, gakoz dieſſ. Pto ty to mlvwiff, Ze gedine to, coz geſt ſwrchu, to widiff; Ale by ty míe 10 widiel ze wnitrz, co by ty pak rzekl? Potom pak vczeník otaza ſwateho rana a rzka: Mily otcze, y nebylo-lit to ptíwno, coz geſt tento starzec tobie rzekl? Odpowiedie ian opat a rzka: Nic ſem ſye nerozhníewal; Neb, takoz ſem ſwrchu, takez ſem wnítrz. R. III, č. 93. Geſto ſater pemonowy zawydyela). WEgiptie bieſſe geden starzec Drziewe, nezli tam bíeſſe prziſſel pemen opat, A ctiechu gei welmí wſficny. Ale kdyz pemen tam przigide z ſyche z te puſſtie, Mnozy od toho ſtarcye odgídechu k ſwatemv pemenv. 5 A ten starzec poczie gemv pto zawidieti y gei hyzdití. To vslyssaw I[ Pemen opat, ſmvtí ſye y wecye k bratrzíj ſwym: Y kak ge tomv byti? Neb tak welmí ſmytilí míe lide pro toho ſwateho ftarcye, Ze ſu geho odſtupílí A ke mníe chodie k nedvoſtognemv; y co ſu na míe vzrzielí? A kterak chcemya) tomv vczínítí, abychom mohlí geho vzdrawítí, míla bratrzie? Pogdlem 10 k nemv, vczíniece pokrm níektery A wína ſ ſebu wezmvce, Azda bychom geí tiem okogilí. A ſſedſſe y poczrechu tlvcy na geho dwerzíe. A vſlyſſiew vczeník toho ftarcye, y wecye: kto tu tlvcze? Oní wecyechu: Powiez tam ſwatemv opatu, Zetíe pemen prziſſel, Aby od neho pozehnanie przigal. A kdyz to gemv vczeník powiedie, Tu on gemv wecye: Gdi a powiez 15 gím, zet neglem pzden. Ale oní vstawníe stachu na wedrzie a rzkucze: nepvogdem odtadto níkam, nebudemy-lib) ſ ním mlvwítí a nepoklonímy-líb) 72. a) červ. pozd. b) -y rasurou změněno v -e. 6. E odpowiediel; ACE a řka sch; D prawiſs; E ginacz. — 7. E buoh; AE přesm: tak geft; ACE m. opět mu: Tehdy gemu; DACE přesm: take prawim (AC prawý). — 8. E potwrdil; AE přesm: Ian toho; ACE opat sch; AE Takt. — 9. ACE obš: A protoz (C proto); ACE ty sch; AC m. jest: gie; ACE to sch; E mne. — 10. AC přesm: wy- diel mie; CE otazal. — 11. ACE i sch; ACE czo; E Starecz. — 12. E Odpowiediel; ACE Jan opat sch ; AE m. a: gemu a, C gemu Ian a; ACE Nebo; AE yakz. — 13. AC m. vnitř: y wnytrz, E y zewnitrz. R. III, č. 93. 1. B ſatev!; C nadp: LXXXIX; E nadp: O gednom Starczy, gefsto Swatemu Pemenu zawidiel. — 2. E byl; E bieše sch. — 3. E cztili; ACE geho; AC wſyczkny; E přesm: wſficzkni welmie; E m. ale: A; ACE přesm: przygyde (E przi- sfel) tam. — 4. AE s Scythie, C s Stichie; ACE z sch; ACE m. toho: onoho; A od- gýdu, CE odeſſlý. — 5. ACE jej sch; E vſlyfſew. — 6. E ſmutil; E obš: ſie welmie; DCE k Bratrzim; ACE i sch; AE kterak; E geſt; ACE neb sch. — 7. ACE velmi sch; ACE přesm: lyde ſmutili ſu mie (E mne); ACE tohoto; ACE přesm: starcze ſwateho. — 8. ACE k sch; ACE i sch; ACE a sch. — 9. A bychuom, C bychom, E bychme; AC přesm: geho mohlý; E mily; AE poygdem, D Puoýdem. — 10. A wez- mucze; ACE zda. — 11. ACE geho; E poczeli; ACE m. na jeho dvéřě: na dwerzý na (CE sch.) geho; ACE m. a: To ; AE vſlyffaw, E vſlyffel. — 12. ACE i sch; ACE tu sch; ACE oni sch; E odpowiedieh ; ACE tam sch. — 13. ACE m. svatému: ſwemu; E ziet gest. — 14. AE a sch; E powiediel; ACE tu on sch; ACE přesm: wecze k niemu; ACE a sch. — 15. ACE m. ale oni: Alewffak kdyz; E ſtalij na horcze. — 17. E ra-
Strana 165
165 sye gemv. Radiegſse chcemya) tuto zemrzieti. A kdyz ten starzec vzrzie gich pokoru a tichoſt, y ſzieli ſye gemu Y otewrzie gemv dwerzie. A obgemſſe ſye y pocyelowawſſe ſye y pogiechu ſpolu. Y wecye ten ſtarzec: zawierne, ze neníe to gedíne, coz ſem ia o tobie ſlyffai, Ale ſto- 20 krat wiece maſſ do ſebe dobrych ſkutkuow. A wiec byſſta ſwa dobra przietele Ten starzec ſ ſwatym opatem ſ pemenem. R. III, č. 94. Geſto ſye byl rozhnyewal z druhym bratremb). 72b MVtevs opat bieſſe sobie wydielal gednv peleſſ na tom mieſtíe, geſſto flvowe Erakleona. A tu kdyz“) gemv prziekazíechu hde Tiem, ze k nemv przíchodiechud), A pto gide na gíne míeſto. Y vdiela ſobíe opíet takuz peleſſ. Ale diabelſku zloſtij, kdyz tu biesſe, Il geden bratr ten sye ſ ním poczie pro zawít hníewatí. A proto ſye mytevs opat wratí zaſye na ſwe mieſto. A wſſed do peleſſie, y zadiela dwerzie a ſam tam oſta v pe- leſſi. A pak po chwíli bratrzie ſ toho mieſta, geſſto on biefſe wybíehi, Se- brawſſe ſye a toho bratra pogemſſe, geſſto ſye ſ ním hniewaſſe, A chtíece geho proſytí, aby ſye zaſye wratil k nim: A kdyz biechu nedalekoe) od 10 neho, Oſtawichu toho bratra, geſſto ſye hniewaſſe ſ vopatem Mutues, me- loces y ti, geſſto ſ ſebu neſyechu, A ſſedfſe k ſtarcy, y wztlvczechu na peleſſ. Tehdy ſtarzec mytues, odewrziew okeneczko, poznaw gie, y wecye k nim: A kde ſu waſſie meloces? oní odpowiediechu: Tutot ſu nedaleko ſ tiem bratrem, geſſto ſye ſ tebu hniewal. Vſlyflaw to starzec, radofftiemí 15 ſekyru dwerzie wylomiw A nic nepomeſſkaw, y biezie na to mieſto, geſſto ten bratr bieſſe, Y poczie ſye prwe korziti tomv bratru nezli on gemu. 5 a) -y rasurou změněno v -e. b) červ. pozd. c) -k připsáno později. d) za tím pod- tečkováno d. e) -a- předěláno později ze starého -e-. dieyſſy; E vzrzel. A vzrziew. — 18. A pokoku (ch. pís.); ACE m. a: y; ACE i sch; E otewrzel; ACE gym; ACE dwerzy. — 19. E obyawſſe; A sě sch; E poczelowali; E ſebe, C sch; C pogedly ſu, E pogedli. — 20. AC czo; ACE přesm: ſlyfſel (C ſly- ffal) o tobie. — 21. ACE m. do sebe dobrých skutkuov: dobrych ſkutkuow przy ſobie; E m. viec: potom; DC breffta; CE swogi; E dobrzi, AC sch. — 22. E przatelij; ACE opatem s sch; D na konec datuje: Feria IV. post Epiphaniam. R. III, č. 94. 1. C má nadp: LXXXX; E nadp: O gednom, geſſto sie hniewal na Mutheufa; AD bez nadp. — 2. DAC Mutues; ACE m. bieše sobě vydělal jednú: gednu byſſe (E byl) vdielal ſobie. — 3. C ješto sluove sch; AE Eraſleona; AE přesm: lyde prziekaziechu (E prziekazeli). — 4. AE tiem že k ňemu přichodiechu sch; DACE a sch; E Protoz; C ſſel, E ffiel; AE vdielal. — 5. E byl. — 6. DC Mutues, A Mues; C m. opat: opiet; E wratil; ACE zasě sch. — 7. AE zadielal; ACE dwerzy; ACE oſtal. — 8. ACE a sch; ACE m. bratřie: bratrzie odtawad; E byl; C wybrehli (nespr.), AE obš: wybiehl z nieho. — 9. A pogewſſe (-w- předěláno z -m-), E poyawfſe; E hniewal. — 10. E byli. — 11. E oftawili; ACE genzto ; E hniewal; A Mutuefem, E Muteuſem. — 12. AE meloces sch; E i ty sch; C přesm: y ti Melotes; E ješto s sebú nesiechu sch; E wztlukli. — 13. E stařec sch; E Muteus; AC otewrziew, E otewrzel; C okencze; ACE obš: y pozna (E poznal) gie. — 14. ACE a sch; ACE Melotes; ACE oni sch ; E odpowiedielij. — 15. C gefftot; C hniewa; E Vſlyfſel; C radofti. — 16. E ſekeru; E dwerzy, C sch ; C wylomi, E wylomil; ACE i sch; C biežal, E biezel; C kdezto. — 17. AC přesm: bratr ten; E byl; ACE m. i počě sě prvé kořiti: a prwe ſie
165 sye gemv. Radiegſse chcemya) tuto zemrzieti. A kdyz ten starzec vzrzie gich pokoru a tichoſt, y ſzieli ſye gemu Y otewrzie gemv dwerzie. A obgemſſe ſye y pocyelowawſſe ſye y pogiechu ſpolu. Y wecye ten ſtarzec: zawierne, ze neníe to gedíne, coz ſem ia o tobie ſlyffai, Ale ſto- 20 krat wiece maſſ do ſebe dobrych ſkutkuow. A wiec byſſta ſwa dobra przietele Ten starzec ſ ſwatym opatem ſ pemenem. R. III, č. 94. Geſto ſye byl rozhnyewal z druhym bratremb). 72b MVtevs opat bieſſe sobie wydielal gednv peleſſ na tom mieſtíe, geſſto flvowe Erakleona. A tu kdyz“) gemv prziekazíechu hde Tiem, ze k nemv przíchodiechud), A pto gide na gíne míeſto. Y vdiela ſobíe opíet takuz peleſſ. Ale diabelſku zloſtij, kdyz tu biesſe, Il geden bratr ten sye ſ ním poczie pro zawít hníewatí. A proto ſye mytevs opat wratí zaſye na ſwe mieſto. A wſſed do peleſſie, y zadiela dwerzie a ſam tam oſta v pe- leſſi. A pak po chwíli bratrzie ſ toho mieſta, geſſto on biefſe wybíehi, Se- brawſſe ſye a toho bratra pogemſſe, geſſto ſye ſ ním hniewaſſe, A chtíece geho proſytí, aby ſye zaſye wratil k nim: A kdyz biechu nedalekoe) od 10 neho, Oſtawichu toho bratra, geſſto ſye hniewaſſe ſ vopatem Mutues, me- loces y ti, geſſto ſ ſebu neſyechu, A ſſedfſe k ſtarcy, y wztlvczechu na peleſſ. Tehdy ſtarzec mytues, odewrziew okeneczko, poznaw gie, y wecye k nim: A kde ſu waſſie meloces? oní odpowiediechu: Tutot ſu nedaleko ſ tiem bratrem, geſſto ſye ſ tebu hniewal. Vſlyflaw to starzec, radofftiemí 15 ſekyru dwerzie wylomiw A nic nepomeſſkaw, y biezie na to mieſto, geſſto ten bratr bieſſe, Y poczie ſye prwe korziti tomv bratru nezli on gemu. 5 a) -y rasurou změněno v -e. b) červ. pozd. c) -k připsáno později. d) za tím pod- tečkováno d. e) -a- předěláno později ze starého -e-. dieyſſy; E vzrzel. A vzrziew. — 18. A pokoku (ch. pís.); ACE m. a: y; ACE i sch; E otewrzel; ACE gym; ACE dwerzy. — 19. E obyawſſe; A sě sch; E poczelowali; E ſebe, C sch; C pogedly ſu, E pogedli. — 20. AC czo; ACE přesm: ſlyfſel (C ſly- ffal) o tobie. — 21. ACE m. do sebe dobrých skutkuov: dobrych ſkutkuow przy ſobie; E m. viec: potom; DC breffta; CE swogi; E dobrzi, AC sch. — 22. E przatelij; ACE opatem s sch; D na konec datuje: Feria IV. post Epiphaniam. R. III, č. 94. 1. C má nadp: LXXXX; E nadp: O gednom, geſſto sie hniewal na Mutheufa; AD bez nadp. — 2. DAC Mutues; ACE m. bieše sobě vydělal jednú: gednu byſſe (E byl) vdielal ſobie. — 3. C ješto sluove sch; AE Eraſleona; AE přesm: lyde prziekaziechu (E prziekazeli). — 4. AE tiem že k ňemu přichodiechu sch; DACE a sch; E Protoz; C ſſel, E ffiel; AE vdielal. — 5. E byl. — 6. DC Mutues, A Mues; C m. opat: opiet; E wratil; ACE zasě sch. — 7. AE zadielal; ACE dwerzy; ACE oſtal. — 8. ACE a sch; ACE m. bratřie: bratrzie odtawad; E byl; C wybrehli (nespr.), AE obš: wybiehl z nieho. — 9. A pogewſſe (-w- předěláno z -m-), E poyawfſe; E hniewal. — 10. E byli. — 11. E oftawili; ACE genzto ; E hniewal; A Mutuefem, E Muteuſem. — 12. AE meloces sch; E i ty sch; C přesm: y ti Melotes; E ješto s sebú nesiechu sch; E wztlukli. — 13. E stařec sch; E Muteus; AC otewrziew, E otewrzel; C okencze; ACE obš: y pozna (E poznal) gie. — 14. ACE a sch; ACE Melotes; ACE oni sch ; E odpowiedielij. — 15. C gefftot; C hniewa; E Vſlyfſel; C radofti. — 16. E ſekeru; E dwerzy, C sch ; C wylomi, E wylomil; ACE i sch; C biežal, E biezel; C kdezto. — 17. AC přesm: bratr ten; E byl; ACE m. i počě sě prvé kořiti: a prwe ſie
Strana 166
166 Y vwede gei do ſwe peleſſie. A bychu tu ſ ním kwaſyece za trzi dni, Gehozto bieſſe nikdy neczíníl, by puſſt przieruſſil. Y gide pak ſ ními zaſye 20 na ſwe mieſto. R. III, č. 96. 5 AGaton opat rziekaſſe to czaſto a rzka: Nikdy ſem hniewu nedrzal przi ſobíe przíeſ noc; A coz geſt w meí mocy bylo, Aní tomv, ſ nímz ſem ſye hniewal, Drziewe, nezli bych ſíe ſ ním neſmirzil, vſnvti ſem nechtiel. Wa starcye bieſſta w gedne peleſſi A nikdy sye nebieſſta nagmen- ſſím ſlowem pohníewala aní ſwadila. Tehdy geden wecye k druhemv a rzka: Aſpoň ſye take gedínv powadwie, iakot lide czíníe. Tehdy ten druhy bratr wecye : II A 1a newiedie, kterak ſwady bywagij. Opiet gemv 73a prwy wecye: Ai, tot ia polozím mezy nama tuto cyhlu, y rzku, ze geſt ma; A ty pak rcy, ze ge twa; A z tohot bude ſwada. A kdyz polozichu cyhlu vproſtrzied mezy ſebu, Y wecye prwy: ma ge toto cyhla. A druhy wecye: ia sye nadiegí, ze gest ma. Opiet prwy wecye: ma geſt, a neníe twa níc. Druhy gemv wecye: A kdyzt geſt twa, wezmíz gi ſobie a miegz 10 gí ſobie. A to rzekſſe y nevmíeſſta ſiea) wiece wadíti. R. III, č. 95. R. III, č. 97. O dwu zenv, ge... w czyftotye bydlb)... (Zaſu gednoho, kdyz bieſſe na modlitwach ſwaty macharyvs, Y przi- gide k nemv hlas a rzkucy: Machary, gefíte newíefs zaſluzeníe a dvoſto- a) nadeps. b) červ., pozd. pocze pokorzyti; ACE m. jemu: gemu y obgymati. — 18. A wede, E wedl; AE by, C brechu; ACE tu sch; AE kwaffie. — 19. ACE gehoz; ACE bieše sch; ACE m. púšť: puoſt, lat. jejunium; C ſſel, E ſſiel; C pak sch; ACE zasě sch. R. III, č. 95. 1. C má nadp: LXXXXI. kapitola; E nadp: Agathon opat O hniewu; E rziekal; ACE a řka sch; E nikdyz. — 2. AC přesm: przie (!, C pržes) nocz przy ſobie nedržal, E przi ſobie przeſ nocz nedrziel; C a sch. R. III. č. 96. 1. C má nadp: LXXXXII; E nadp: O dwu Bratrzy, geſſto sie chtielij radij ſwaditi, y nevmielij; A ſtarczý (-ý předěláno z -e), E m. starcě: Bratrzy; E byli; D m. a nikdy sě nebiešta: a nikdy gſu ſe, AC a nykdy ſie biefſta, E aniz ſie kdy byli. — 2. E pohniewali; ACE nebo; E ſwadilij. — 3. ACE a řka sch; A sě sch; ACE také sch; A gednu, D gedinku; C powadwa, A ſie powadwa, DE powadme; ACE yako; D ldie, ACE obš: gyny lydee; A po slově činie přidává: Tehdy geden wecze k druhemu aſpon (ch. opis.). — 4. AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE a sch; DCE newiem; ACE m. opět jemu: Tehdý gemu opiet (C přesm: opiet gemu). — 5. A po- wiedie; E Ey; E m. já: ya tuto czyhlu, A sch; DE nami; AC přesm: tuto mezy nama; DE rzeknu, lat. dico. — 6. ACE rzczý; C m. že: ne, lat. quia; D geft, ACE nený; ACE m. tvá: twa ale ma geft; AC a sch; AE z toho; E polozyli. — 7. A přesm: wproſtrzied czyhlu mezy ſebu, C cyhlu wproſtrzed mezy ſebu, E wproſtrzed mezy ſebu czyhlu; ACE i sch; DACE gest; ACE tato; E a sch. — 8. AC m. opět: A kdyz opiet; D přesm: Geſt ma. — 9. E nic sch; E jemu sch; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE kdyz; CE sobě sch. — 10. A a mějž ji sobě sch; ACE a sch; C nevmiegieffta, E nevmieli. R. III, č. 97. 1. C má nadp: LXXXXIII; E nadp: O dwu zen, gto bylij weli- keho zaſluzenie; AD bez nadp. — 2. ACE přesm: na modlytwach (CE modlitbach) bieſſe (E byl); ACE i sch. — 3. A przyde, E prziſſel; D a sch; ACE rzka; AE m. a:
166 Y vwede gei do ſwe peleſſie. A bychu tu ſ ním kwaſyece za trzi dni, Gehozto bieſſe nikdy neczíníl, by puſſt przieruſſil. Y gide pak ſ ními zaſye 20 na ſwe mieſto. R. III, č. 96. 5 AGaton opat rziekaſſe to czaſto a rzka: Nikdy ſem hniewu nedrzal przi ſobíe przíeſ noc; A coz geſt w meí mocy bylo, Aní tomv, ſ nímz ſem ſye hniewal, Drziewe, nezli bych ſíe ſ ním neſmirzil, vſnvti ſem nechtiel. Wa starcye bieſſta w gedne peleſſi A nikdy sye nebieſſta nagmen- ſſím ſlowem pohníewala aní ſwadila. Tehdy geden wecye k druhemv a rzka: Aſpoň ſye take gedínv powadwie, iakot lide czíníe. Tehdy ten druhy bratr wecye : II A 1a newiedie, kterak ſwady bywagij. Opiet gemv 73a prwy wecye: Ai, tot ia polozím mezy nama tuto cyhlu, y rzku, ze geſt ma; A ty pak rcy, ze ge twa; A z tohot bude ſwada. A kdyz polozichu cyhlu vproſtrzied mezy ſebu, Y wecye prwy: ma ge toto cyhla. A druhy wecye: ia sye nadiegí, ze gest ma. Opiet prwy wecye: ma geſt, a neníe twa níc. Druhy gemv wecye: A kdyzt geſt twa, wezmíz gi ſobie a miegz 10 gí ſobie. A to rzekſſe y nevmíeſſta ſiea) wiece wadíti. R. III, č. 95. R. III, č. 97. O dwu zenv, ge... w czyftotye bydlb)... (Zaſu gednoho, kdyz bieſſe na modlitwach ſwaty macharyvs, Y przi- gide k nemv hlas a rzkucy: Machary, gefíte newíefs zaſluzeníe a dvoſto- a) nadeps. b) červ., pozd. pocze pokorzyti; ACE m. jemu: gemu y obgymati. — 18. A wede, E wedl; AE by, C brechu; ACE tu sch; AE kwaffie. — 19. ACE gehoz; ACE bieše sch; ACE m. púšť: puoſt, lat. jejunium; C ſſel, E ſſiel; C pak sch; ACE zasě sch. R. III, č. 95. 1. C má nadp: LXXXXI. kapitola; E nadp: Agathon opat O hniewu; E rziekal; ACE a řka sch; E nikdyz. — 2. AC přesm: przie (!, C pržes) nocz przy ſobie nedržal, E przi ſobie przeſ nocz nedrziel; C a sch. R. III. č. 96. 1. C má nadp: LXXXXII; E nadp: O dwu Bratrzy, geſſto sie chtielij radij ſwaditi, y nevmielij; A ſtarczý (-ý předěláno z -e), E m. starcě: Bratrzy; E byli; D m. a nikdy sě nebiešta: a nikdy gſu ſe, AC a nykdy ſie biefſta, E aniz ſie kdy byli. — 2. E pohniewali; ACE nebo; E ſwadilij. — 3. ACE a řka sch; A sě sch; ACE také sch; A gednu, D gedinku; C powadwa, A ſie powadwa, DE powadme; ACE yako; D ldie, ACE obš: gyny lydee; A po slově činie přidává: Tehdy geden wecze k druhemu aſpon (ch. opis.). — 4. AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE a sch; DCE newiem; ACE m. opět jemu: Tehdý gemu opiet (C přesm: opiet gemu). — 5. A po- wiedie; E Ey; E m. já: ya tuto czyhlu, A sch; DE nami; AC přesm: tuto mezy nama; DE rzeknu, lat. dico. — 6. ACE rzczý; C m. že: ne, lat. quia; D geft, ACE nený; ACE m. tvá: twa ale ma geft; AC a sch; AE z toho; E polozyli. — 7. A přesm: wproſtrzied czyhlu mezy ſebu, C cyhlu wproſtrzed mezy ſebu, E wproſtrzed mezy ſebu czyhlu; ACE i sch; DACE gest; ACE tato; E a sch. — 8. AC m. opět: A kdyz opiet; D přesm: Geſt ma. — 9. E nic sch; E jemu sch; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE kdyz; CE sobě sch. — 10. A a mějž ji sobě sch; ACE a sch; C nevmiegieffta, E nevmieli. R. III, č. 97. 1. C má nadp: LXXXXIII; E nadp: O dwu zen, gto bylij weli- keho zaſluzenie; AD bez nadp. — 2. ACE přesm: na modlytwach (CE modlitbach) bieſſe (E byl); ACE i sch. — 3. A przyde, E prziſſel; D a sch; ACE rzka; AE m. a:
Strana 167
167 73 genſtwie dwu zenv, geſſto byd lita tuto v mieſtie. To vſlyſſaw ſtarzec, wzchopíw holku ſwu, y gide do toho mieſta. A kdyz wztivcze na ten dvom, 5 w nemzto oníe bydlefſta, Tu wybiehſli gedna, y przigie geí ſ weliku vtiechu. Tu gíj obie ſwolaw ſtarzec, y wecye: P wy ſem ſ puſſtie daleko ſyem k wama vſylowal a tiezcye prziſſel, Abych ſkutky waſſie zwiediel. A tohot pſſi, abyſſta mí powiediele. Oníe gemv odpowiediefſta a rzkuce: Zagiſte, otcze ſwaty, Zet ſmiea) pohrziechu teto nocy bez mvziew nebyle; kterehoz 10 ſkutka od nas zadaſs? Tu ſtarzec poczie gíj pſytí, abyſſta gemv wypwile porzad od poczatka ſwog prziebytek. Gemvz onie wypwifſta: y neradie ſmiea), geſſto nemamíea) nízadne rodíny. Ale to ſye geſt przihodilo, ze ſwie pogiele dwa bratry, ona gednoho, a ia druheho. A ſ tiema prziebywagice v pietinadcte letech w gednom domv ſpolu, Y nerzekla ſlowa gedna druhe 15 ptíwneho níkdy; Ale do teto chwile II Prziebywale ſwíe v míloſti ſ poko- gem A wzdy ſwíe to myſlíle, kterak bychowíe mohle do klafſtera przigítí, Abychowie ſe pannamíb) fſlechetnymí prziebywale. A coz ſwie ſwych mvzij pſyle, Awſſak ſwie nemohle na ních toho vpſytí. A toho nemohſſe vpſytí, y vſtanowile ſwíe na ſwe myſlí, abychowíe neppowiediele zleho ſlowa az 20 do naſſie ſmrtí. To wſſe vſlyſſiew ſwaty macharyvs, y wecye: Zawierne, nemohla by panna aní myzatka aní ktera ſwiecſka zena míetí toho pro- ſpíechu; Ale ſamt bvoh toho vmyſla potwrzuge, Genz obdarzige czlowieka ſwym ſwatym duchem. a) m- předěláno z -w-. b) druhé n nadeps. od. — 4. D zen; D bydle; E přesm: tuto w mieſtie bydlij; E vſlyſſel. — 5. CE ssiel. — 6. ACE geffto w niem; D m. oně: ty dwie žene; A blýdleffta (ch. pís.), D bydlechu E bydlelij; ACE tu sch; E wybrehſſe; E prziyalo(!); DA ho, CE geho. — 7. ACE Tehdy; DAC gie, E sch; CE was. — 8. D k wam; AE m. daleko sěm k váma usi- loval a těžce přišel: daleko vſylnie ſem przyfel, C daleke pracznie ſem pržýfſel. — 9. DACE proſym; D abyffte, ACE aby; DE powiediely; D Ony; D odpowiediechu, E powiediele; ACE a řkúce sch. — 10. C ſwie, AE ſme; D muzuow, AE muze, C mužy DE nebyly; ACE ktereho. — 11. E ſkutku; ACE m tu: Ale; DE gich, C ge; DE aby; D wyprawily. — 12. D pořád sch; DE ony; D wyprawichu, E wyprawile ; DE nerady. — 13 D m. smě: gſme, A wiet ſwie, C rzkuce My ſmy, E my ſme; DAC ne- mame, E negmame; C yžadne, AE ygedne; D gſme, AE ſme. — 14. ACE poyale, D pogely; DE ſ temi. — 15. A w pietynaſt, CE w patnadczti; A leth; AE i sch; E nerzekli ſme. — 16. ACE m. do této chvíle: az doſawad; D przebywali ſme, AE ſme prziebywale, C ſwie prżebywale. — 17. DAE ſme; D obš: na to; DE myſhli; DAE bychme, C bycho; DE mohli; ACE přesm: przygyti do klafftera. — 18. D abychom AE abychme ; DAE m. se: s; DE przebywali; AC czo ; DACE ſme; D muzuow, E muzow. — 19. DE proſyli ; ACE wſſak ; D gſme, AE ſme, C ſmy; DE nemohli; C nemohuce, AE nemohle (ch. pís.); ACE obdrzeti. — 20. ACE i sch; DACE vſtano. will; C ſmy, DAE ſme ; DC abychom. AE abychme ; DC nepropowiediel, E nepropo- wielij (!). — 21. D wſſeczko; ACE vſlyffaw; ACE i sch. — 22. E m. mužatka: man- zelka; ACE přesm: toho mieti. — 23. ACE ſam; AE obdarzuge, C obdaruge. — 24. A svým sch; ACE přesm: duchem ſwatym.
167 73 genſtwie dwu zenv, geſſto byd lita tuto v mieſtie. To vſlyſſaw ſtarzec, wzchopíw holku ſwu, y gide do toho mieſta. A kdyz wztivcze na ten dvom, 5 w nemzto oníe bydlefſta, Tu wybiehſli gedna, y przigie geí ſ weliku vtiechu. Tu gíj obie ſwolaw ſtarzec, y wecye: P wy ſem ſ puſſtie daleko ſyem k wama vſylowal a tiezcye prziſſel, Abych ſkutky waſſie zwiediel. A tohot pſſi, abyſſta mí powiediele. Oníe gemv odpowiediefſta a rzkuce: Zagiſte, otcze ſwaty, Zet ſmiea) pohrziechu teto nocy bez mvziew nebyle; kterehoz 10 ſkutka od nas zadaſs? Tu ſtarzec poczie gíj pſytí, abyſſta gemv wypwile porzad od poczatka ſwog prziebytek. Gemvz onie wypwifſta: y neradie ſmiea), geſſto nemamíea) nízadne rodíny. Ale to ſye geſt przihodilo, ze ſwie pogiele dwa bratry, ona gednoho, a ia druheho. A ſ tiema prziebywagice v pietinadcte letech w gednom domv ſpolu, Y nerzekla ſlowa gedna druhe 15 ptíwneho níkdy; Ale do teto chwile II Prziebywale ſwíe v míloſti ſ poko- gem A wzdy ſwíe to myſlíle, kterak bychowíe mohle do klafſtera przigítí, Abychowie ſe pannamíb) fſlechetnymí prziebywale. A coz ſwie ſwych mvzij pſyle, Awſſak ſwie nemohle na ních toho vpſytí. A toho nemohſſe vpſytí, y vſtanowile ſwíe na ſwe myſlí, abychowíe neppowiediele zleho ſlowa az 20 do naſſie ſmrtí. To wſſe vſlyſſiew ſwaty macharyvs, y wecye: Zawierne, nemohla by panna aní myzatka aní ktera ſwiecſka zena míetí toho pro- ſpíechu; Ale ſamt bvoh toho vmyſla potwrzuge, Genz obdarzige czlowieka ſwym ſwatym duchem. a) m- předěláno z -w-. b) druhé n nadeps. od. — 4. D zen; D bydle; E přesm: tuto w mieſtie bydlij; E vſlyſſel. — 5. CE ssiel. — 6. ACE geffto w niem; D m. oně: ty dwie žene; A blýdleffta (ch. pís.), D bydlechu E bydlelij; ACE tu sch; E wybrehſſe; E prziyalo(!); DA ho, CE geho. — 7. ACE Tehdy; DAC gie, E sch; CE was. — 8. D k wam; AE m. daleko sěm k váma usi- loval a těžce přišel: daleko vſylnie ſem przyfel, C daleke pracznie ſem pržýfſel. — 9. DACE proſym; D abyffte, ACE aby; DE powiediely; D Ony; D odpowiediechu, E powiediele; ACE a řkúce sch. — 10. C ſwie, AE ſme; D muzuow, AE muze, C mužy DE nebyly; ACE ktereho. — 11. E ſkutku; ACE m tu: Ale; DE gich, C ge; DE aby; D wyprawily. — 12. D pořád sch; DE ony; D wyprawichu, E wyprawile ; DE nerady. — 13 D m. smě: gſme, A wiet ſwie, C rzkuce My ſmy, E my ſme; DAC ne- mame, E negmame; C yžadne, AE ygedne; D gſme, AE ſme. — 14. ACE poyale, D pogely; DE ſ temi. — 15. A w pietynaſt, CE w patnadczti; A leth; AE i sch; E nerzekli ſme. — 16. ACE m. do této chvíle: az doſawad; D przebywali ſme, AE ſme prziebywale, C ſwie prżebywale. — 17. DAE ſme; D obš: na to; DE myſhli; DAE bychme, C bycho; DE mohli; ACE přesm: przygyti do klafftera. — 18. D abychom AE abychme ; DAE m. se: s; DE przebywali; AC czo ; DACE ſme; D muzuow, E muzow. — 19. DE proſyli ; ACE wſſak ; D gſme, AE ſme, C ſmy; DE nemohli; C nemohuce, AE nemohle (ch. pís.); ACE obdrzeti. — 20. ACE i sch; DACE vſtano. will; C ſmy, DAE ſme ; DC abychom. AE abychme ; DC nepropowiediel, E nepropo- wielij (!). — 21. D wſſeczko; ACE vſlyffaw; ACE i sch. — 22. E m. mužatka: man- zelka; ACE přesm: toho mieti. — 23. ACE ſam; AE obdarzuge, C obdaruge. — 24. A svým sch; ACE přesm: duchem ſwatym.
Strana 168
168 R. III, č. 98. O hnyewu, geſto dyabela) . . . (Eden bratr kdyz bieſſe w klafsterzie, Tu gei czaſto hniew popado- waſſe. Tu on gednv wecye ſam k ſobie a rzka: Pvogdu na puſſt. A takz ſye nebudu míetí ſ kym hníewati a wadítí, ſnad mí nebude prztekazietí 5 ten vmyſi. A kdyz, wyſſed z klaſſtera, y poczie v peleſſi prziebywatí ſam gediny: Tu geden den, kdyz bieſſe naplníl wody ſudek, Ynhed my sye na zemí prziewratí. A on geí druhe naplní, an my ſye opiet prziewratí. A kdyz geí po trzetíe naplní, on my ſye opiet prziewratí. Tu on vchopíw gei hníewy, y vderzi gím o zemi y rozbi gei. A pak kdyz sye rozpomanv, ze geſt ten 10 hniew diabel gemv zpoſobil, y wecye a rzka: Ag, tot na ſem gedíny tuto a ſam prziebywagí, Awſſak míe geſt hniew prziemohi. Wratím ſye ia zaſye do klafftera. Anebo wſſady geſt potrziebíe ptíwítí ſye diablu A míetí po- koru; a tak ſ bozí pomocy prziemvozeſſ wſſe ptiwenſtwie. A wſtaw po te rzieczí, y gide zaſye do ſweho klaſſtera k bratrzíj. R. III, č. 99. Il Kterak geſt powyedyela, by gy dyetye vdyelala) 742 SWaty macharyvs ſam o ſobie prziebywaſſe a rzka: Kdyzto biech geſſtie mlad a biech na puſſti, Y vczínichu míe popem bezdieky. A kdyz nechtiech w tom mieſtie bytí, Y gidech do gineho miesta. A geden mi swiecſky 5 czlowiek bohobogny potrziebu czínieffe, Pdawagie me dielce, coz ſem vdielal. Y vda ſye gedne diewcye, ze by tíehotna díetatkem. A kdyz gíe otazachu, kto by gie tu hanbu vczíníl, Ona wecye: ten waſs mních macha- a) červ. pozd. R. III. č. 98. 1. C má nadp: LXXXXIIII; E nadp: O gednom. gessto gey hniew przemohl; AD bez nadpisu. — 2. AE přesm: w klaſſterzie bieſſe (E byl); ACE m. tu jej často: czaſto geyg. — 3. A popadafſe, E popadal; ACE Tehdy; ACE on sch; ACE a řka sch; AE yak. — 4. ACE sě sch; A nebu (nedops.); D přesm: ſ kym gmieti; ACE obš: fie hniewati; D a vaditi sch; ACE přesm: nebude mi. — 5. E wyffiel; ACE i sch. — 6. ACE tu sch; E byl; AE sudecz; ACE mu sch. — 7. E przewratil; C přesm: po druhe gey; C m.an: a, D a on; D m. mu sě opět převráti: pržewrati fie; AE a on jej druhé naplni, an mu sě opět převráti sch. — 8. AE jej sch; E m. po třetie: po druhe v po trzetie; AE obš: geyg naplnyl; AE on mu sě opět sch; A m. převráti: a prziewrati fie, E a wzdy ſie przewratil; C a když jej po třetie naplni, on mu sě opět převráti sch; ACE tu on sch; AE wzchopyw. — 9. CE i sch; E vderzil; CE rozbil; D roz- pomenu, AC rozpomenul, E rozpomene; C ten sch. — 10. AE přesm: hniew ten; AE m. diábel: toczyz (E totiz) dyabel, C totiz ten dyabel; ACE m. jemu zpósobil: geſſto (C genz) hniew wzbuzuge przielftyl geyg; ACE a řka sch; E Ey; E přesm: ſem ya. — 11. ACE a sám sch; D przebywam, CE przebýwage; E mne; A přesm: gie mie; D přesm: 1a fie; ACE zasě sch. — 12. CE wffudy. — 13. ACE a sch. — 14. C ffel gest, E ffiel; ACE zasě sch; ACE svého sch; DACE k bratří sch., lat. také sch. R. III, č. 99. 1. C má nadp: LXXXXV. kapitola; E nadp: O S. Macharij, gto nan pwili, ze ditie vdielal; AD bez nadp. — 2. AC m. přebýváše: prawiefe, E prawil, lat. referebat; E kdyz; E m. biech: ſem. — 3. E m. mlád a biech: mlad gſa byl; ACE i sch; E vczynily mne; E přesm: bezdleky kniezem. — 4. CE ſem nechtiel, A ne- chtiew ; A w to (nedops.); ACE i sch: CE ffel (E ffiel) ſem. — 5. D přesm: Czlowiek ſwietſky; E czynil; AC czo. — 6. ACE dielal; A i sch; E vdalo; E pannie; CE byla; C tiezka; E přesm: dietatkem tiehotna. — 7. AC tazachu, E tazali; AC přesm: hanbu
168 R. III, č. 98. O hnyewu, geſto dyabela) . . . (Eden bratr kdyz bieſſe w klafsterzie, Tu gei czaſto hniew popado- waſſe. Tu on gednv wecye ſam k ſobie a rzka: Pvogdu na puſſt. A takz ſye nebudu míetí ſ kym hníewati a wadítí, ſnad mí nebude prztekazietí 5 ten vmyſi. A kdyz, wyſſed z klaſſtera, y poczie v peleſſi prziebywatí ſam gediny: Tu geden den, kdyz bieſſe naplníl wody ſudek, Ynhed my sye na zemí prziewratí. A on geí druhe naplní, an my ſye opiet prziewratí. A kdyz geí po trzetíe naplní, on my ſye opiet prziewratí. Tu on vchopíw gei hníewy, y vderzi gím o zemi y rozbi gei. A pak kdyz sye rozpomanv, ze geſt ten 10 hniew diabel gemv zpoſobil, y wecye a rzka: Ag, tot na ſem gedíny tuto a ſam prziebywagí, Awſſak míe geſt hniew prziemohi. Wratím ſye ia zaſye do klafftera. Anebo wſſady geſt potrziebíe ptíwítí ſye diablu A míetí po- koru; a tak ſ bozí pomocy prziemvozeſſ wſſe ptiwenſtwie. A wſtaw po te rzieczí, y gide zaſye do ſweho klaſſtera k bratrzíj. R. III, č. 99. Il Kterak geſt powyedyela, by gy dyetye vdyelala) 742 SWaty macharyvs ſam o ſobie prziebywaſſe a rzka: Kdyzto biech geſſtie mlad a biech na puſſti, Y vczínichu míe popem bezdieky. A kdyz nechtiech w tom mieſtie bytí, Y gidech do gineho miesta. A geden mi swiecſky 5 czlowiek bohobogny potrziebu czínieffe, Pdawagie me dielce, coz ſem vdielal. Y vda ſye gedne diewcye, ze by tíehotna díetatkem. A kdyz gíe otazachu, kto by gie tu hanbu vczíníl, Ona wecye: ten waſs mních macha- a) červ. pozd. R. III. č. 98. 1. C má nadp: LXXXXIIII; E nadp: O gednom. gessto gey hniew przemohl; AD bez nadpisu. — 2. AE přesm: w klaſſterzie bieſſe (E byl); ACE m. tu jej často: czaſto geyg. — 3. A popadafſe, E popadal; ACE Tehdy; ACE on sch; ACE a řka sch; AE yak. — 4. ACE sě sch; A nebu (nedops.); D přesm: ſ kym gmieti; ACE obš: fie hniewati; D a vaditi sch; ACE přesm: nebude mi. — 5. E wyffiel; ACE i sch. — 6. ACE tu sch; E byl; AE sudecz; ACE mu sch. — 7. E przewratil; C přesm: po druhe gey; C m.an: a, D a on; D m. mu sě opět převráti: pržewrati fie; AE a on jej druhé naplni, an mu sě opět převráti sch. — 8. AE jej sch; E m. po třetie: po druhe v po trzetie; AE obš: geyg naplnyl; AE on mu sě opět sch; A m. převráti: a prziewrati fie, E a wzdy ſie przewratil; C a když jej po třetie naplni, on mu sě opět převráti sch; ACE tu on sch; AE wzchopyw. — 9. CE i sch; E vderzil; CE rozbil; D roz- pomenu, AC rozpomenul, E rozpomene; C ten sch. — 10. AE přesm: hniew ten; AE m. diábel: toczyz (E totiz) dyabel, C totiz ten dyabel; ACE m. jemu zpósobil: geſſto (C genz) hniew wzbuzuge przielftyl geyg; ACE a řka sch; E Ey; E přesm: ſem ya. — 11. ACE a sám sch; D przebywam, CE przebýwage; E mne; A přesm: gie mie; D přesm: 1a fie; ACE zasě sch. — 12. CE wffudy. — 13. ACE a sch. — 14. C ffel gest, E ffiel; ACE zasě sch; ACE svého sch; DACE k bratří sch., lat. také sch. R. III, č. 99. 1. C má nadp: LXXXXV. kapitola; E nadp: O S. Macharij, gto nan pwili, ze ditie vdielal; AD bez nadp. — 2. AC m. přebýváše: prawiefe, E prawil, lat. referebat; E kdyz; E m. biech: ſem. — 3. E m. mlád a biech: mlad gſa byl; ACE i sch; E vczynily mne; E přesm: bezdleky kniezem. — 4. CE ſem nechtiel, A ne- chtiew ; A w to (nedops.); ACE i sch: CE ffel (E ffiel) ſem. — 5. D přesm: Czlowiek ſwietſky; E czynil; AC czo. — 6. ACE dielal; A i sch; E vdalo; E pannie; CE byla; C tiezka; E přesm: dietatkem tiehotna. — 7. AC tazachu, E tazali; AC přesm: hanbu
Strana 169
169 74b ryvs, ten mí ge to vczíníl. Tehdy przietele te diewky prziſſedíſe popadechu míe a ſwazachu míe. A wzwazawſſe mí na hrdlo hrneczky, Y zwodichu míe po wſfiech cyeſtach y ſtezkach, tepuce míe a lagíce mí a rzkuce: 10 Tento mních naſſí rodiczku pohaníel. A kdyz míe bezmal vbichu bliz k ſmrtia) z puſtky, Tehdy geden starzec k ním wecye: Y dokod chcete toho newínneho mnícha biti? Ale oní tomv druhemv, gefſto mí poſivho- waffe, wecyechu k hanbie welmi a rzkuce: Ai, tot gest vczínil ten mních, gefſtoſ ty gei chwalil. Y wecyechu gegíj przietele a rzkuc: Nikoli geho 15 nepuſtímyb), lecz nam kto zan ſlibíj, ze da te diewcye ztrawu. A kdyz pocziech pſytí toho, genz mí poſluhowaſſe, ten ſye mne ruczí. A tak wratíw sye do ſwe peleſſie, Coz miegiech offitek, ty dach tomu, genz mí poſlu- howaſſe, Aby pdada y dal na ztrawu te me manzelcye. Y rziekach ſam k ſobíe: Ag, Machary, maſs zenv; trziebat ge wiece dielatí, aby gí mohl 20 odziwítí. Tu ta dielach we dne y w nocy, abych giei mohl na wſſaky den pokrma dobytí. Ale kdyz przigíde ten czaſ, hvbena diewícye mnoho ſye mvczí, a nemohucy porodití. A kdyz gie tazachu, poz by to bylo, ll Ona odpowíedie a rzkuc: Pto, ze ſem newínnemv mníchu wínv dala; Anebo mí geſt ginoch tento bliz od nas to vczíníl a mie podawil. To kdyz biefſe 25 vſlyſſíel ten, genz mníe poſlvhowaſſe, Y przigide ſ weliku radoſtíj a rzka: Ta hubenicye drziewe, nezli geſt porodila, mvſyla geſt wyznati, ze tie geſt darmo wíníla. A kdyz ſye ſbiezechu ſuſyede, Tu poczie przied nímí pſytí a zadati, abych giei odpuſtil ten vczínek. Y wecye ten, genz mí poſlvho- waſſe, a rzka. — Az 1a to wzwiedie, aby od lidíj vkorvow netrpiel, A a wſtaw 30 a) za tím podtečk. ſp. b) -y rasurou změněno v -e. tu; E m. ona: y, AC sch. — S. AE mi geſt, C přesm: geſt mi; E przately; E die- weczky; ACE obš: y popadechu (CE popadli). — 9. ACE a svázachu mě sch; ACE i zvodichu sch. — 10. ACE mě sch; ACE obš: tezkach mie (E mne) wodychu (E wodilij); ACE mě sch. — 11. A Tentot; AC pohanyl; E mne; A nemal, E sch; C wy- bili, E obš: vbilij welmie; ACE bliz sch. — 12. ACE k smrti sch; DE z pústky sch; E m. tehdy: Tehdy s puſſtie, C sch; ACE i sch; B dokod!, AE Dokud, C dokudz, D dokawad. — 13. AC tohoto; ACE přesm: druhemu tomu; ACE genz. — 14. E po- ſluhowal; ACE m. vecěchu: poczechu (E poczelij) gemu mluwyti; E přesm: welmie k hanbie; A m. toť: czot, E czozt. — 15. ACE m. ještos ty jej: gehoz gſy ty; E rzeklij; A prziatele, E przatele; ACE a řkúc sch. — 16. A nepufítme; AE m. leč: gynak nezly, C ginak lecz; A m. dievcě: dczerzy; AE m. ztrawu: ſtranu. — 17. A m. toho: geho; E m. počěch prositi toho: ſem geho proſyl; E poſluhowal; E m. ruči: chwati, E wyruczy. — 18. E ſem gmiel ; E ſem dal. — 19. E poſluhowal; ACE i sch; E ty me, A přesm: me ty, C mé té; E rzikal ſem. — 20. ACE k sch; AC potrziebat; AE geſt. — 21. AE obzywyti, C żywiti; ACE m. tu já: Y; E dielal sem ; A m. ve: y we; E kazdy. — 22. C pokrmu; E dobywati; E m. ale: A; E prziffel; E dieweczka, C diewka; ACE obš: mnoho dny. — 23. D gt muczila, AC muczyla, E muczicz; ACE a sch; E nemohla; E tazali. — 24. E odpowiediela; AC a sch; C přesm: Proto rzkucz; AE proto sch; ACE dawala; E neb. — 25. A to sch; C m. podávil: powalil; E m. jinoch tento bliz od nás to učinil a mě podávil: mnich tento nicz nevczynil, ale tento gynoch, genz bliz od nas gest; E byl. — 26. AC vſlyffal, E vſlyſſel; E po- ſluhowal; ACE i sch; E prziſſel; E rzkucz. — 27. ACE m. porodila: mohla porodyti. — 28. A sě sch (nespr.); A zbrehu, C ſbiehli, E zbrehli; E ſuſedije; ACE tu sch; ACE prositi sch. — 29. ACE a sch ; ACE bych ; BDACE i (!) m. to. — 30. E poſluhowal; BDACE
169 74b ryvs, ten mí ge to vczíníl. Tehdy przietele te diewky prziſſedíſe popadechu míe a ſwazachu míe. A wzwazawſſe mí na hrdlo hrneczky, Y zwodichu míe po wſfiech cyeſtach y ſtezkach, tepuce míe a lagíce mí a rzkuce: 10 Tento mních naſſí rodiczku pohaníel. A kdyz míe bezmal vbichu bliz k ſmrtia) z puſtky, Tehdy geden starzec k ním wecye: Y dokod chcete toho newínneho mnícha biti? Ale oní tomv druhemv, gefſto mí poſivho- waffe, wecyechu k hanbie welmi a rzkuce: Ai, tot gest vczínil ten mních, gefſtoſ ty gei chwalil. Y wecyechu gegíj przietele a rzkuc: Nikoli geho 15 nepuſtímyb), lecz nam kto zan ſlibíj, ze da te diewcye ztrawu. A kdyz pocziech pſytí toho, genz mí poſluhowaſſe, ten ſye mne ruczí. A tak wratíw sye do ſwe peleſſie, Coz miegiech offitek, ty dach tomu, genz mí poſlu- howaſſe, Aby pdada y dal na ztrawu te me manzelcye. Y rziekach ſam k ſobíe: Ag, Machary, maſs zenv; trziebat ge wiece dielatí, aby gí mohl 20 odziwítí. Tu ta dielach we dne y w nocy, abych giei mohl na wſſaky den pokrma dobytí. Ale kdyz przigíde ten czaſ, hvbena diewícye mnoho ſye mvczí, a nemohucy porodití. A kdyz gie tazachu, poz by to bylo, ll Ona odpowíedie a rzkuc: Pto, ze ſem newínnemv mníchu wínv dala; Anebo mí geſt ginoch tento bliz od nas to vczíníl a mie podawil. To kdyz biefſe 25 vſlyſſíel ten, genz mníe poſlvhowaſſe, Y przigide ſ weliku radoſtíj a rzka: Ta hubenicye drziewe, nezli geſt porodila, mvſyla geſt wyznati, ze tie geſt darmo wíníla. A kdyz ſye ſbiezechu ſuſyede, Tu poczie przied nímí pſytí a zadati, abych giei odpuſtil ten vczínek. Y wecye ten, genz mí poſlvho- waſſe, a rzka. — Az 1a to wzwiedie, aby od lidíj vkorvow netrpiel, A a wſtaw 30 a) za tím podtečk. ſp. b) -y rasurou změněno v -e. tu; E m. ona: y, AC sch. — S. AE mi geſt, C přesm: geſt mi; E przately; E die- weczky; ACE obš: y popadechu (CE popadli). — 9. ACE a svázachu mě sch; ACE i zvodichu sch. — 10. ACE mě sch; ACE obš: tezkach mie (E mne) wodychu (E wodilij); ACE mě sch. — 11. A Tentot; AC pohanyl; E mne; A nemal, E sch; C wy- bili, E obš: vbilij welmie; ACE bliz sch. — 12. ACE k smrti sch; DE z pústky sch; E m. tehdy: Tehdy s puſſtie, C sch; ACE i sch; B dokod!, AE Dokud, C dokudz, D dokawad. — 13. AC tohoto; ACE přesm: druhemu tomu; ACE genz. — 14. E po- ſluhowal; ACE m. vecěchu: poczechu (E poczelij) gemu mluwyti; E přesm: welmie k hanbie; A m. toť: czot, E czozt. — 15. ACE m. ještos ty jej: gehoz gſy ty; E rzeklij; A prziatele, E przatele; ACE a řkúc sch. — 16. A nepufítme; AE m. leč: gynak nezly, C ginak lecz; A m. dievcě: dczerzy; AE m. ztrawu: ſtranu. — 17. A m. toho: geho; E m. počěch prositi toho: ſem geho proſyl; E poſluhowal; E m. ruči: chwati, E wyruczy. — 18. E ſem gmiel ; E ſem dal. — 19. E poſluhowal; ACE i sch; E ty me, A přesm: me ty, C mé té; E rzikal ſem. — 20. ACE k sch; AC potrziebat; AE geſt. — 21. AE obzywyti, C żywiti; ACE m. tu já: Y; E dielal sem ; A m. ve: y we; E kazdy. — 22. C pokrmu; E dobywati; E m. ale: A; E prziffel; E dieweczka, C diewka; ACE obš: mnoho dny. — 23. D gt muczila, AC muczyla, E muczicz; ACE a sch; E nemohla; E tazali. — 24. E odpowiediela; AC a sch; C přesm: Proto rzkucz; AE proto sch; ACE dawala; E neb. — 25. A to sch; C m. podávil: powalil; E m. jinoch tento bliz od nás to učinil a mě podávil: mnich tento nicz nevczynil, ale tento gynoch, genz bliz od nas gest; E byl. — 26. AC vſlyffal, E vſlyſſel; E po- ſluhowal; ACE i sch; E prziſſel; E rzkucz. — 27. ACE m. porodila: mohla porodyti. — 28. A sě sch (nespr.); A zbrehu, C ſbiehli, E zbrehli; E ſuſedije; ACE tu sch; ACE prositi sch. — 29. ACE a sch ; ACE bych ; BDACE i (!) m. to. — 30. E poſluhowal; BDACE
Strana 170
170 y gidech syem; a pto ſem na tuto puſſt prziſſel. — A to wſſe ſam o ſobie wypwi ſty Macharyvs. R. III, č. 100. O zamutkua). Ratr geden tazaſſe pemena opata a rzka: Porad mi k tomu, otcze, Nebot mam mnoho zamutkvow. Y wecyeb) gemv ſtarzec a rzka: Ne- zhrzyeg nízadneho, aní koho poſuzug, ani koho hyzd; Y budeſs míetí 5 pokog a oſtrziezet tie bvoh zamvtka wſſeho. R. III, č. 101. Geſto ſye nedoſtoynym nazywalc) 5 Pat pemen od vopata Yzydora pwieſſe, ze sye ſam w tom poznal. Aneb kdyzkolí gemv myſſleníe prziſſio a rzka: la ſem nedvoſtogenstwie welikeho, Tehdy opiet takto rziekaſſe: Yzdali ſem ta taky tako antonyvs Aneb tako piamon Nebo iako ginij otcy ſwietíj, dvoſtogníj a bohu milij? A takz to myſleſſe, Tak ynhed zle myſſleníe od neho odſtupíeſſe. A kdyz koli diabel gen zamytíefſe, zvfaním a mykamí hrozye a rzka: Po zvfaníj pvogdeſſ do wieczne mvky, Ale on pak rziekaſſe: Kakz koli ta v mvkach budu, Awſſak czrty hlube pod ſobu naleznv. R. III, č. 102. MOgzieſſowid) opatu zyewowachu ſye czrtíe czaſto, a lagice gemv a rzkuce: Zbawil ſy ſye nas, II Mogzíefſí, Y nemvozemt níc tobie zdietí. 75a Nebo, kolikrat koli chcem tebe zkufytí k zufaníj a poníziti tebe, Y po- wyſſímy tebe, ze nízadny z nas neſmíe przíſtupítí. a) černě, ale písmem o mnoho mladším. b) -e v -cě nadeps. c) červ. pozd. d) na okraji černě, písmem týmž, jako svrchu O zamutku: czrtie nemohli na moyzieffowi [nic] gmieti. a řka zbytečně; ACE m. až: A; ACE wzwiediew; ACE abych; ACE m. úkoruov ne- trpěl: nemiel vkoruow; ACE a já sch. — 31. E ffel ſem; ACE a (před to) sch. — 32. AC přesm: wyprawyl (C wyprawi) ſam o ſobie, E o ſobie wyprawil ſam ; DACE ſwaty. R. III, č. 100. 1. C má nadp: LXXXXVI; E nadp: Pemen opat o zamutku; AD bez nadp. — 2. E tazal; D m. Pemena: ſwateho Pemena; ACE mi sch. — 3. AC nebo, E neb; AE přesm: zamutkuow mnoho; ACE i sch; AC odpowiedie, E odpo- wiediel. — 4. D Nezhrzay, A Nehrzeyg; D yzadnym, AC yzadneho, E zadneho; ACE m. koho: geho. — 5. A a sch; ACE oſtrziezie; E tebe. R. III, č. 101. 1. C má nadpis: LXXXXVII; E nadp: O duostogenstwie; AD bez nadpisu. — 2. D o Opatu; C Yſodora, D Yſydoru; E prawil; ACE m. sám: gest fam. — 3. AE Anebo; ACE obš: to myfſlenie; ACE a sch; ACE duostogenstwy (spr.). — 4. ACE opět sch; E rziekal; D takowy, ACE takyz. — 5. ACE neb; AE anebo, C neb; ACE jako sch; C otczowe; E ſwati; D přesm: Bohu a. — 6. AE yakoz; E myſ- lil; ACE tak sch; ACE m. od ňeho: geho; E odſtupilo. — 7. ACE přesm: geho dyabel; E zamuczowal; C a mukami sch; ACE obš: gemu hroze (E hrozyl); A a řka sch. — 8. ACE přesm: muky wieczne; AE on sch; E rziekal; A kaz, CE yakz. — 9. ACE wſſak; E czerty ; CE hlubie. R. III, č. 102. 1. D má nadp: O ſwate Moyzieffowi; C nadp: LXXXXVIII; E nadp: O Moyzyfsy, gessto sie gemu czerti zgewowali; E zgewowali; E czerti. — 2. AE sě sch. (nespr.); ACE m.i: a; D nemuozemett; AE tobě sch; C přesm: zdieti tobie. — 3. ACE Neb; D chczeme; ACE přesm: tebe chczem; ACE m. zkusiti k zúfaní a: zu- ffanym; ACE tebe sch; AE m. i: tak, C sch. — 4. C ch. opisovačskou po tebe při-
170 y gidech syem; a pto ſem na tuto puſſt prziſſel. — A to wſſe ſam o ſobie wypwi ſty Macharyvs. R. III, č. 100. O zamutkua). Ratr geden tazaſſe pemena opata a rzka: Porad mi k tomu, otcze, Nebot mam mnoho zamutkvow. Y wecyeb) gemv ſtarzec a rzka: Ne- zhrzyeg nízadneho, aní koho poſuzug, ani koho hyzd; Y budeſs míetí 5 pokog a oſtrziezet tie bvoh zamvtka wſſeho. R. III, č. 101. Geſto ſye nedoſtoynym nazywalc) 5 Pat pemen od vopata Yzydora pwieſſe, ze sye ſam w tom poznal. Aneb kdyzkolí gemv myſſleníe prziſſio a rzka: la ſem nedvoſtogenstwie welikeho, Tehdy opiet takto rziekaſſe: Yzdali ſem ta taky tako antonyvs Aneb tako piamon Nebo iako ginij otcy ſwietíj, dvoſtogníj a bohu milij? A takz to myſleſſe, Tak ynhed zle myſſleníe od neho odſtupíeſſe. A kdyz koli diabel gen zamytíefſe, zvfaním a mykamí hrozye a rzka: Po zvfaníj pvogdeſſ do wieczne mvky, Ale on pak rziekaſſe: Kakz koli ta v mvkach budu, Awſſak czrty hlube pod ſobu naleznv. R. III, č. 102. MOgzieſſowid) opatu zyewowachu ſye czrtíe czaſto, a lagice gemv a rzkuce: Zbawil ſy ſye nas, II Mogzíefſí, Y nemvozemt níc tobie zdietí. 75a Nebo, kolikrat koli chcem tebe zkufytí k zufaníj a poníziti tebe, Y po- wyſſímy tebe, ze nízadny z nas neſmíe przíſtupítí. a) černě, ale písmem o mnoho mladším. b) -e v -cě nadeps. c) červ. pozd. d) na okraji černě, písmem týmž, jako svrchu O zamutku: czrtie nemohli na moyzieffowi [nic] gmieti. a řka zbytečně; ACE m. až: A; ACE wzwiediew; ACE abych; ACE m. úkoruov ne- trpěl: nemiel vkoruow; ACE a já sch. — 31. E ffel ſem; ACE a (před to) sch. — 32. AC přesm: wyprawyl (C wyprawi) ſam o ſobie, E o ſobie wyprawil ſam ; DACE ſwaty. R. III, č. 100. 1. C má nadp: LXXXXVI; E nadp: Pemen opat o zamutku; AD bez nadp. — 2. E tazal; D m. Pemena: ſwateho Pemena; ACE mi sch. — 3. AC nebo, E neb; AE přesm: zamutkuow mnoho; ACE i sch; AC odpowiedie, E odpo- wiediel. — 4. D Nezhrzay, A Nehrzeyg; D yzadnym, AC yzadneho, E zadneho; ACE m. koho: geho. — 5. A a sch; ACE oſtrziezie; E tebe. R. III, č. 101. 1. C má nadpis: LXXXXVII; E nadp: O duostogenstwie; AD bez nadpisu. — 2. D o Opatu; C Yſodora, D Yſydoru; E prawil; ACE m. sám: gest fam. — 3. AE Anebo; ACE obš: to myfſlenie; ACE a sch; ACE duostogenstwy (spr.). — 4. ACE opět sch; E rziekal; D takowy, ACE takyz. — 5. ACE neb; AE anebo, C neb; ACE jako sch; C otczowe; E ſwati; D přesm: Bohu a. — 6. AE yakoz; E myſ- lil; ACE tak sch; ACE m. od ňeho: geho; E odſtupilo. — 7. ACE přesm: geho dyabel; E zamuczowal; C a mukami sch; ACE obš: gemu hroze (E hrozyl); A a řka sch. — 8. ACE přesm: muky wieczne; AE on sch; E rziekal; A kaz, CE yakz. — 9. ACE wſſak; E czerty ; CE hlubie. R. III, č. 102. 1. D má nadp: O ſwate Moyzieffowi; C nadp: LXXXXVIII; E nadp: O Moyzyfsy, gessto sie gemu czerti zgewowali; E zgewowali; E czerti. — 2. AE sě sch. (nespr.); ACE m.i: a; D nemuozemett; AE tobě sch; C přesm: zdieti tobie. — 3. ACE Neb; D chczeme; ACE přesm: tebe chczem; ACE m. zkusiti k zúfaní a: zu- ffanym; ACE tebe sch; AE m. i: tak, C sch. — 4. C ch. opisovačskou po tebe při-
Strana 171
171 R. III, č. 103. O kany hrechowa) Ratr geden czaſtokrat tazaſſe opata ſyzoye a rzka: Otcze, cog k tomv vczínítí, neb ſem padl, tocziſſ ſhrzieſſii? On gemv odpowiedie a rzka: Wſtań, tocziſs abi ſye hrziechvow kal. A kdyz my czaſto pwieſſe a rzka: Af, otcze, 1az czaſto wſtawagí, tocziſs pokaníe czíním, a czaſto padam w hrziech, Tez gemv ſtarzec mlvwieſſe a rzka: Kolikkrat koli pad- neſs, Aby wzdy tolikrat wſtal. Opiet otaza ten bratr starcye a rzka: Do- kudz budu, otcze, wſtawati? Starzec gemv wecye: To czíń az do ſweho ſkonczeníe; Neb tak czlowiek bude ſuzen, w gakychz gei ſkutcyech smrt zaſtihne. 5 10 R. III, č. 104. O zufany, gesto chty vteczy, y gest vtyeſenb). Tarzec geden tiezke myſſlenie miegiesse za desyet let, Tak ze giz bieſſe zvſal a rzka: Zatopil ſem daleko ſwu duſſi. A kdyz ſem tak zahynvi, pvogdu a budu ſwiecſkym. A kdy giz diefſe, y przígide k nemv hlas a rzka: Tiechc) deſyet let, w nichz ſy bogowal ptí myſſleníj, tyt budu k wieczne odplatie, A tat leta budu twa korvna, to geſt odplata wieczna nebo mzda. A protoz wrat ſye zaſye na ſwe mieſto, a giz budeſſ zbawen wſſeho zleho myſſleníe. A on wratíw ſye, y by vſtawiczen w ſwych ſkut- cyech poczatych. A protoz y neníet dobro zufati nízadnemv p neczííte myſſleníe; Nebot to nas k wiecznemv ſpaſeníj przipwuge, acz witiezſky 10 w tom ſſtogime. 5 a) červ. později. b) červ. pozd; y před geft černě. c) -c- pozd. nadeps. dává: a kolikrat kolý chczem ponyżyti, tak powyſſyme tebe, ze; AC yzadny, E zadny; AC m. z nás nesmie: neſmie z nas, E neſmieme; ACE obš: k tobie przyſtupyti. R. III, č. 103. 1. C má nadp: LXXXXIX. kapia; E nadp: O gednom, geſſto czasto padal w hrziech; AD bez nadp. — 2. C cžaſto, AE sch; D tazaſſe ſe, E tazal; C czo ge, E czo geſt, A czo, D czo mam. — 3. E odpowiediel. — 4. ACE hrziecha; D m. točíš aby sě hřiechuov kál: a kaý ſie hrziechuow; ACE mu sch; E prawil. — 5. ACE a řka sch; DACE 1a; ACE často sch; DACE wſtawam. — 6. E též sch; E m. jemu stařec mluvieše: Wecze gemu starzecz. — 7. ACE přesm: tolykrat wzdý; C m. opět: Y, AE sch; CE otazal; D obš: Starcze toho; AE a řka sch. — 8. ACE obš: a dokudz; D přesm: wecze gemu; AE toto; ACE svého sch. — 9. AE Nebot; ACE přesm: czlo- wiek tak (E takt); DAE w ſakych; ACE jej sch; AC obš: geho ſmrt, E ſmrt geho. — 10. D zaſahne. R. III, č. 104. 1. B chty (ostatek uříznut), D chtiel; C má nadp: C. kapitola; E nadp: O gednom, geſſto gſy zuffal a chtiel ſwieczkym bytij zaſie; A bez nadp. — 2. C miel gt, E gmiel; ACE přesm: leth defet; A m. že: yakz, C až. — 3. E přesm: byl giz; AC m. svú: mu. — 4. E ffiel; ACE i sch; E przide. — 5. ACE přesm: Deſet tiech leth ; D tat. — 7. ACE a sch; AC Proto; ACE zasě sch; A a již sch. — 8. C on sch; C nawratiw; CE byl. — 9. A počatých sch; ACE a protož sch; CE yzadnemu, A zzadnemu. — 10. ACE přesm: myfſlenie neczýte; AE nás sch; ACE m. vítěžsky: ſnazne.
171 R. III, č. 103. O kany hrechowa) Ratr geden czaſtokrat tazaſſe opata ſyzoye a rzka: Otcze, cog k tomv vczínítí, neb ſem padl, tocziſſ ſhrzieſſii? On gemv odpowiedie a rzka: Wſtań, tocziſs abi ſye hrziechvow kal. A kdyz my czaſto pwieſſe a rzka: Af, otcze, 1az czaſto wſtawagí, tocziſs pokaníe czíním, a czaſto padam w hrziech, Tez gemv ſtarzec mlvwieſſe a rzka: Kolikkrat koli pad- neſs, Aby wzdy tolikrat wſtal. Opiet otaza ten bratr starcye a rzka: Do- kudz budu, otcze, wſtawati? Starzec gemv wecye: To czíń az do ſweho ſkonczeníe; Neb tak czlowiek bude ſuzen, w gakychz gei ſkutcyech smrt zaſtihne. 5 10 R. III, č. 104. O zufany, gesto chty vteczy, y gest vtyeſenb). Tarzec geden tiezke myſſlenie miegiesse za desyet let, Tak ze giz bieſſe zvſal a rzka: Zatopil ſem daleko ſwu duſſi. A kdyz ſem tak zahynvi, pvogdu a budu ſwiecſkym. A kdy giz diefſe, y przígide k nemv hlas a rzka: Tiechc) deſyet let, w nichz ſy bogowal ptí myſſleníj, tyt budu k wieczne odplatie, A tat leta budu twa korvna, to geſt odplata wieczna nebo mzda. A protoz wrat ſye zaſye na ſwe mieſto, a giz budeſſ zbawen wſſeho zleho myſſleníe. A on wratíw ſye, y by vſtawiczen w ſwych ſkut- cyech poczatych. A protoz y neníet dobro zufati nízadnemv p neczííte myſſleníe; Nebot to nas k wiecznemv ſpaſeníj przipwuge, acz witiezſky 10 w tom ſſtogime. 5 a) červ. později. b) červ. pozd; y před geft černě. c) -c- pozd. nadeps. dává: a kolikrat kolý chczem ponyżyti, tak powyſſyme tebe, ze; AC yzadny, E zadny; AC m. z nás nesmie: neſmie z nas, E neſmieme; ACE obš: k tobie przyſtupyti. R. III, č. 103. 1. C má nadp: LXXXXIX. kapia; E nadp: O gednom, geſſto czasto padal w hrziech; AD bez nadp. — 2. C cžaſto, AE sch; D tazaſſe ſe, E tazal; C czo ge, E czo geſt, A czo, D czo mam. — 3. E odpowiediel. — 4. ACE hrziecha; D m. točíš aby sě hřiechuov kál: a kaý ſie hrziechuow; ACE mu sch; E prawil. — 5. ACE a řka sch; DACE 1a; ACE často sch; DACE wſtawam. — 6. E též sch; E m. jemu stařec mluvieše: Wecze gemu starzecz. — 7. ACE přesm: tolykrat wzdý; C m. opět: Y, AE sch; CE otazal; D obš: Starcze toho; AE a řka sch. — 8. ACE obš: a dokudz; D přesm: wecze gemu; AE toto; ACE svého sch. — 9. AE Nebot; ACE přesm: czlo- wiek tak (E takt); DAE w ſakych; ACE jej sch; AC obš: geho ſmrt, E ſmrt geho. — 10. D zaſahne. R. III, č. 104. 1. B chty (ostatek uříznut), D chtiel; C má nadp: C. kapitola; E nadp: O gednom, geſſto gſy zuffal a chtiel ſwieczkym bytij zaſie; A bez nadp. — 2. C miel gt, E gmiel; ACE přesm: leth defet; A m. že: yakz, C až. — 3. E přesm: byl giz; AC m. svú: mu. — 4. E ffiel; ACE i sch; E przide. — 5. ACE přesm: Deſet tiech leth ; D tat. — 7. ACE a sch; AC Proto; ACE zasě sch; A a již sch. — 8. C on sch; C nawratiw; CE byl. — 9. A počatých sch; ACE a protož sch; CE yzadnemu, A zzadnemu. — 10. ACE přesm: myfſlenie neczýte; AE nás sch; ACE m. vítěžsky: ſnazne.
Strana 172
172 R. III, č. 105. Kterak, aby ſpaſen byl, aby dyelala) (Zaſu gednoho, kdyz ſwaty antoníj prziebywaſſe na puſſtí w teſk- noſtí y gínym rozlicznym myſílením II Obkliczen gſa, nazywatí poczíe 75b hoſpodína a rzka: O hoſpodíne, ma duſſie zada ſpaſeníe, Ale myſſleníe, to 5 mí prziekazie. Racz mí zyewítí, kterak mí geft, kterak-li k ſpaſeníj dogítí. A po male chwili, kdy wſta, y vzrzie gednoho k ſobie podobneho, a on pwazec ſucze. A ten wſtana od diela, y gdieſſe na modlitby. A to bieſſe andiel bozíj, Genz bieffe ku polepſeníj ſwatemu antoníj poſlan. Od níehozto vſlyſſie tato flowa Antoníj: Antoníj, chcefſ-li ſpaſen bytí, czíníz takez. 10 A tíem ſwatí Antoníj ſebe polepſſíw, y przigíde k ſpaſeníj. R. III, č. 106 O wyznanije ſwych ſkutkuowb). Ratr geden starcye tazaſſe a rzka: Y kterak geſt tomv bytí, otcze? Ia nízadnych ſkutkvow neczíním mníchowych a gſem v welikem obmeſſ- kaníj. Giem a piem a ſpím a czas od czaſu, hodínv od hodíny pzdním 5 a z myſſleníe v myſſleníe wſtupugí a gſem tíem welmí ſmvten, Neb wiedie, ze ſkrzie to zahynv. Odpowiedie gemv ſtarzec a rzka: Prziebywag w ſwe peleſſi a diekvg bohu°), coz mvozeſí, aby to delal, cozt neníe duſſi wada. A tomv wierz, ze, ktozt prziebywa na puſſtí p bvoh, zet przigde w tez mieſto, iakoz geſt ſwaty Antonyus. R. III, č. 107. d) Druhy bratr tazaſſe Achylla opata a rzka: Powiez mí, otcże, Procz, ſam przebywage w Peleſſy w ſwe, y mam teſknoſt bohu ſlužyti. Gemuž ſtaržecz odpowiedie rzka: Nebs geſſtie newidiel, ſynaczku, té radoſti a vtiechy, 5w nyžto mame nadregý, ani tiech hroznych muk, gíchzto ſie ſluſſíe báti; ale, kdyz bý ty hrozy opatržil, byt byla twa a) červ. později. b) černě, ale písmem mladším j. výše O zamutku. c) nadeps. d) Z rkpu C 80b, 81a. R. III, č. 105. 1. C má nadp: CI; E nadp: O s. Anthonij, geſſto gev teſknoſt na bozy ſluzbie...; AD bez nadp. — 2. E Anthoň przebywal. — 3. ACE m. v tesknosti: teſknoſty na bozy ſluzbie; AE přesm: gla obklyczen; DE přesm: pocze nazywati. — 4. E m. Hospodina: boha; ACE ó sch. — 5. ACE mi (před jest) sch; ACE m. jest: geſt vczynyti (spr.); E -li sch; D m. mi jest kterak-li: mam. — 6. C ſtal, E wſtal; ACE i sch; E vzrzel; DACE m. a on: an. — 7. A prowazcze, E prowazky; D sſel gest, E ffiel; E byl, A sch. — 8. E byl; ACE m. ku: na; D Anthonyowi; A niehozt (ne- dops.), C niehoz. — 9. E vſlyfſel; E ta; E obš: ſlowa rzkucz; ACE Antoní (po prvé) sch; D m. takéž: tez. — 10. AC Anthonyus, E Anthoň; ACE m. sebe: ſe; ACE przy- ſſel gest. R. III, č. 106. 1. C má nadp: CII; E nadp: Od gednoho bratra, geſſto nedrziel Mnichowych...; AD bez nadp. — 2. E tazal; ACE i sch. — 3. AC yzadnych, E zad- nych; ACE přesm: mnychowych neczynym. — 4. A a spím sch. — 5. DCE wiem. — 6. E Odpowiediel. — 7. ACE m. děkuj Bohu: dielayg; ACE aby to dělał sch; ACE m. cožt: gesstot. — 8. ACE ktoz; ACE ze. — 9. ACE m. jakož: w niemzto; E Anthon. R. III, č. 107. 1. C má nadp: CIII; E nadp: O teſknoſti, gto gmiel; A bez nadp; E tazal. — 2. AE mi sch; AE w peleffy ſwe. — 3. E odpowiediel; AE obš: a rzka. —
172 R. III, č. 105. Kterak, aby ſpaſen byl, aby dyelala) (Zaſu gednoho, kdyz ſwaty antoníj prziebywaſſe na puſſtí w teſk- noſtí y gínym rozlicznym myſílením II Obkliczen gſa, nazywatí poczíe 75b hoſpodína a rzka: O hoſpodíne, ma duſſie zada ſpaſeníe, Ale myſſleníe, to 5 mí prziekazie. Racz mí zyewítí, kterak mí geft, kterak-li k ſpaſeníj dogítí. A po male chwili, kdy wſta, y vzrzie gednoho k ſobie podobneho, a on pwazec ſucze. A ten wſtana od diela, y gdieſſe na modlitby. A to bieſſe andiel bozíj, Genz bieffe ku polepſeníj ſwatemu antoníj poſlan. Od níehozto vſlyſſie tato flowa Antoníj: Antoníj, chcefſ-li ſpaſen bytí, czíníz takez. 10 A tíem ſwatí Antoníj ſebe polepſſíw, y przigíde k ſpaſeníj. R. III, č. 106 O wyznanije ſwych ſkutkuowb). Ratr geden starcye tazaſſe a rzka: Y kterak geſt tomv bytí, otcze? Ia nízadnych ſkutkvow neczíním mníchowych a gſem v welikem obmeſſ- kaníj. Giem a piem a ſpím a czas od czaſu, hodínv od hodíny pzdním 5 a z myſſleníe v myſſleníe wſtupugí a gſem tíem welmí ſmvten, Neb wiedie, ze ſkrzie to zahynv. Odpowiedie gemv ſtarzec a rzka: Prziebywag w ſwe peleſſi a diekvg bohu°), coz mvozeſí, aby to delal, cozt neníe duſſi wada. A tomv wierz, ze, ktozt prziebywa na puſſtí p bvoh, zet przigde w tez mieſto, iakoz geſt ſwaty Antonyus. R. III, č. 107. d) Druhy bratr tazaſſe Achylla opata a rzka: Powiez mí, otcże, Procz, ſam przebywage w Peleſſy w ſwe, y mam teſknoſt bohu ſlužyti. Gemuž ſtaržecz odpowiedie rzka: Nebs geſſtie newidiel, ſynaczku, té radoſti a vtiechy, 5w nyžto mame nadregý, ani tiech hroznych muk, gíchzto ſie ſluſſíe báti; ale, kdyz bý ty hrozy opatržil, byt byla twa a) červ. později. b) černě, ale písmem mladším j. výše O zamutku. c) nadeps. d) Z rkpu C 80b, 81a. R. III, č. 105. 1. C má nadp: CI; E nadp: O s. Anthonij, geſſto gev teſknoſt na bozy ſluzbie...; AD bez nadp. — 2. E Anthoň przebywal. — 3. ACE m. v tesknosti: teſknoſty na bozy ſluzbie; AE přesm: gla obklyczen; DE přesm: pocze nazywati. — 4. E m. Hospodina: boha; ACE ó sch. — 5. ACE mi (před jest) sch; ACE m. jest: geſt vczynyti (spr.); E -li sch; D m. mi jest kterak-li: mam. — 6. C ſtal, E wſtal; ACE i sch; E vzrzel; DACE m. a on: an. — 7. A prowazcze, E prowazky; D sſel gest, E ffiel; E byl, A sch. — 8. E byl; ACE m. ku: na; D Anthonyowi; A niehozt (ne- dops.), C niehoz. — 9. E vſlyfſel; E ta; E obš: ſlowa rzkucz; ACE Antoní (po prvé) sch; D m. takéž: tez. — 10. AC Anthonyus, E Anthoň; ACE m. sebe: ſe; ACE przy- ſſel gest. R. III, č. 106. 1. C má nadp: CII; E nadp: Od gednoho bratra, geſſto nedrziel Mnichowych...; AD bez nadp. — 2. E tazal; ACE i sch. — 3. AC yzadnych, E zad- nych; ACE přesm: mnychowych neczynym. — 4. A a spím sch. — 5. DCE wiem. — 6. E Odpowiediel. — 7. ACE m. děkuj Bohu: dielayg; ACE aby to dělał sch; ACE m. cožt: gesstot. — 8. ACE ktoz; ACE ze. — 9. ACE m. jakož: w niemzto; E Anthon. R. III, č. 107. 1. C má nadp: CIII; E nadp: O teſknoſti, gto gmiel; A bez nadp; E tazal. — 2. AE mi sch; AE w peleffy ſwe. — 3. E odpowiediel; AE obš: a rzka. —
Strana 173
173 peleſſie plna mrawenczow nebo cžrwow, ty by w nich rad lehal bez teſknoſti. R. III, č. 109. (Eden bratr kdyz tazaſſe moyzieſſe opata o naucžení k ſpaſení, wece gemu ſtaržecz: Gdíj do ſwe peleſſy, ſediž w ny; nebot tie naucži wſſemu twa peleſs, budeſſ-li w ni przebywati. Nebo ryba bez wodý na ſuſſie vmrže; takez mných zahyne, bude-lý kromie peleſſie pržebywati. R. III, č. 108. Swateho Anthonie opata geden bratr tazaſſe a rzka- Czo cžinie bozy miloſt zyſſtij? Odpowiedíe gemu Anthonius: Czožt ya, wece, tobie przi ll kažy. Y wece: kamž koly gdeſs, míey boha na pamíetí; A czoz koli dielaſs, míey ſwateho piſma przíklady na ſwe myſly. R. III, č. 110. PEmena opata tazaſſe geden bratr a rzka: lepe-ly geſt, otože, famemu oblaſít cžilí s gínymí bratry pržeby- wati? K tomu ſtaržec odpowíedíe: Cžlowiek, genz ſam fie wini a treſkce, kdez chcze, može pržebywati. Ale kteryz ſie ſweliczie, nykdrež nemož zbyti. A proto neſluſſie ſie ſwe- 5 licžeti w to, czo dobreho vcžini; neb gedno s druhym ztratí, ktož ſie w dobrych ſkutcziech ſweliczie. R. III, č. 111. O wypwenije ſwe° myſſlenea). Rzigide gednv geden bratr k vopatu zenonowi do te wlasti syrya, a ten bieſſe z egipta. Y poczíe wypwowatí przied ním ſwe myſſleníe. To vſlyſſaw ſtarzec, y poczie ſye diwiti y wecye: Egipſſczij ſwych dobrych ſkutkvow tagíe, geſſto magíj, Ale winy, gichzto nemagíj, ty zyewugíj; 5 a) černě; písmem mladším j. nadpis předešlý. 4. A newiediel. — 5. AE magý; A ani sch. — 6. E m. ale: A. — 7. E czerwuow; A rad rad (ch. pís.). — 8. A bez tesknosti sch. R. III, č. 109. 1. C má nadp: CIIII; E nadp: O gednom, geſſto ſie tazal o nav- czenie; A bez nadp; E tazal. — 2. AE peleſſe; A ſſed, E ſed. — 4. AE m. ryba: y ryba. — 5. AE obš: y mnych; A přebývati sch. R. III, č. 108. 1. C má nadp: CV; E nadp: O gynem, geſſto ſie tazal; A bez nadpisu; E tazal. — 2. A Czoz; E Odpowiediel; E Anthoň. — 3. A Czot; E vece sch; AE tobě sch; A kam. — 5. V AE následuje po sl. mysli, co v C omylem vynecháno: Trzieti, kdez koly budeſs prziebywati, aby ſie odtawad nehybal czaſto, ale pokornie prziebywayg na tom mijſtie. To tre mage a czynie, doygdeſs wieczneho ſpaſeny. R. III, č. 110. 1. C má nadp: CVI; E nadp: Pemen O Chlubie; A bez nadpisu; E tazal. — 2. E otče sch; AE ſam oblaſſtie. — 3. E odpowiediel. — 5. E chlubij nikdez. — 6. E chlubiti; E czoz; AE nebo; E gednoho. — 7. A kdoz; E chlubij. R. III, č. 111. 1. C má nadp: CVII; E nadp: Od gednoho z Egipſke zemie; AD bez nadpisu. — 2. E Prziſſiel; ACE m. Syria: geſſto (C geſſto gy) diegy (E flowe) Syrya. — 3. ACE a sch; E byl. — 4. E vſlyfſew; AE i sch. — 5. D m. ješto: geſſto
173 peleſſie plna mrawenczow nebo cžrwow, ty by w nich rad lehal bez teſknoſti. R. III, č. 109. (Eden bratr kdyz tazaſſe moyzieſſe opata o naucžení k ſpaſení, wece gemu ſtaržecz: Gdíj do ſwe peleſſy, ſediž w ny; nebot tie naucži wſſemu twa peleſs, budeſſ-li w ni przebywati. Nebo ryba bez wodý na ſuſſie vmrže; takez mných zahyne, bude-lý kromie peleſſie pržebywati. R. III, č. 108. Swateho Anthonie opata geden bratr tazaſſe a rzka- Czo cžinie bozy miloſt zyſſtij? Odpowiedíe gemu Anthonius: Czožt ya, wece, tobie przi ll kažy. Y wece: kamž koly gdeſs, míey boha na pamíetí; A czoz koli dielaſs, míey ſwateho piſma przíklady na ſwe myſly. R. III, č. 110. PEmena opata tazaſſe geden bratr a rzka: lepe-ly geſt, otože, famemu oblaſít cžilí s gínymí bratry pržeby- wati? K tomu ſtaržec odpowíedíe: Cžlowiek, genz ſam fie wini a treſkce, kdez chcze, može pržebywati. Ale kteryz ſie ſweliczie, nykdrež nemož zbyti. A proto neſluſſie ſie ſwe- 5 licžeti w to, czo dobreho vcžini; neb gedno s druhym ztratí, ktož ſie w dobrych ſkutcziech ſweliczie. R. III, č. 111. O wypwenije ſwe° myſſlenea). Rzigide gednv geden bratr k vopatu zenonowi do te wlasti syrya, a ten bieſſe z egipta. Y poczíe wypwowatí przied ním ſwe myſſleníe. To vſlyſſaw ſtarzec, y poczie ſye diwiti y wecye: Egipſſczij ſwych dobrych ſkutkvow tagíe, geſſto magíj, Ale winy, gichzto nemagíj, ty zyewugíj; 5 a) černě; písmem mladším j. nadpis předešlý. 4. A newiediel. — 5. AE magý; A ani sch. — 6. E m. ale: A. — 7. E czerwuow; A rad rad (ch. pís.). — 8. A bez tesknosti sch. R. III, č. 109. 1. C má nadp: CIIII; E nadp: O gednom, geſſto ſie tazal o nav- czenie; A bez nadp; E tazal. — 2. AE peleſſe; A ſſed, E ſed. — 4. AE m. ryba: y ryba. — 5. AE obš: y mnych; A přebývati sch. R. III, č. 108. 1. C má nadp: CV; E nadp: O gynem, geſſto ſie tazal; A bez nadpisu; E tazal. — 2. A Czoz; E Odpowiediel; E Anthoň. — 3. A Czot; E vece sch; AE tobě sch; A kam. — 5. V AE následuje po sl. mysli, co v C omylem vynecháno: Trzieti, kdez koly budeſs prziebywati, aby ſie odtawad nehybal czaſto, ale pokornie prziebywayg na tom mijſtie. To tre mage a czynie, doygdeſs wieczneho ſpaſeny. R. III, č. 110. 1. C má nadp: CVI; E nadp: Pemen O Chlubie; A bez nadpisu; E tazal. — 2. E otče sch; AE ſam oblaſſtie. — 3. E odpowiediel. — 5. E chlubij nikdez. — 6. E chlubiti; E czoz; AE nebo; E gednoho. — 7. A kdoz; E chlubij. R. III, č. 111. 1. C má nadp: CVII; E nadp: Od gednoho z Egipſke zemie; AD bez nadpisu. — 2. E Prziſſiel; ACE m. Syria: geſſto (C geſſto gy) diegy (E flowe) Syrya. — 3. ACE a sch; E byl. — 4. E vſlyfſew; AE i sch. — 5. D m. ješto: geſſto
Strana 174
174 rziekowowe a ti pak z teto zemie, geſſto ſlowe ſyrya, dobre ſkutky, gichz do ſebe nemagíj, wypwugij, ale winy swe, kterez magíj, tiech tagie a krygíj. R. III, č. 112. R. III, č. 113. R. III, č. 114. a IIO chwale a o cztij, kteraku ſſkodu wezme na ſwe duſſija). Tarzec geden wece: Kohoz ctie wſlichní a chwale, Ten nemalu ſſkodu wezme na ſwe duſſi. Ale ktoz nehleda lidſke chwaly, ten bude oſlawen od boha. A opiet wecye: Iakoz geſt nelzye, by ſye mohlo vrodití ſyeme y byle ſpolu, Takez nemvoz chwaly od lidíj a oſlaweníe od boha míetí. A opiet wecye: Iakoz poklad ziewny zhyne, Takez zyewníj ſkutcyb) zahynv. A takoz woſk od vohnie ſye rozplyne, Takez duſſíe zahyne ſkrzie chlubu. 76a R. III, č. 115. A opiet wecye: Kdyzt bude prziekazieti myſl pzdne chluby, Powizyz, zdas nechowal bozieho bozieho przikazaníe. A take ſye opatrz, mílvgeſſ-li neprzately, Radugeſſ-li sye gich ctí A gest-lít ziel gich ſmytka A rziekafſ-li ſam k ſobie: Ia ſem nedvoſtogen a zameſſkaly ſluha bozíj. Aníz vfag 5 w ſwe ſkutky; Nebot wyſoka myſl wſſe zruſſige. R. III, č. 116. 5 (IEden ſtarzec, prziſſed k druhemv, y wecy a rzka: Ia ſem giz vmrziel tomvto ſwietu. Druhy ſtarzec gemv odpowiedie a rzka: Nevſai ty ſam w ſye, doníz ſy na tomto ſwietie w tieleſenstwij; Neb, acz ty dieff: c) vmrziel sem, Ale diabelt gest gesscze nevmrzíel, Genzt snad gesstie niektere pokuſſeníe niekdy wzbudij. a) černě; písmem mladším j. nadpis předešlý. b) t- nadeps. později. c) -í- nadeps. červeně. ge; AC přesm: ſwe (C sch.) dobre ſkutky, geſſto magy, tagy, E geſſto ſwe dobre ſkutky magi, tagij. — 6. B rziekowowe!, ACE Rziekowe, D obš: totizto rzekowe (nespr.); ACE přesm: pak a ti. — 7. ACE m. ale: a. R. III, č. 112. 1. C má nadp: CVIII; E nadp: O gednom Starczy, kterak prawi piekne wieczy a vzyteczne; AD bez nadp. — 2. ACE gehoz; ACE m. a: y; ACE ten sch. — 3. ACE přesm: na ſwe duſſy wezme; AC kto. R. III, č. 113. 1. ACE m. a: Y; DACE syemie. R. III, č. 114. 1. C m. a: Y, AE sch; ACE přesm: Weczie opiet; C zgeweny; A take; C zgeweni; D ſkutkowe. — 2. AE pohynu; E oſk; ACE ſie rozplowe. R. III, č. 115. 1. ACE m. a: Y; AE kdyz; ACE m. chlúby: chlubý aneb (C anebo) pyſſna; AC powyz, E pohled. — 2. E zdalis ; D nezachowawal, AE neſchowal, C nezachowal; B bozieho bozieho!, DACE správně; ACE a také sě sch; AE miluge-ly. — 3. AE radugie-li; ACE m. jich: jeho; ACE m. jich: geho; E ſmutku; A rzieka-ly, E rziekal-li. — 4. C neduoſtoýny; ACE m. aniž: any; D m. aniž úfaj: a take neufay. — 5. ACE obš: wſſe dobre; DACE zruffuge. R. III, č. 116. 1. C má nadp: kaa CIX; E nadp: O gednom, gto prawil, zie gest gyz vmrzel ſwietu; AD bez nadpisu; AE stařec sch; Eisch; B wecy!; ACE a řka sch. — 2. E odpowiediel; ACE a řka sch; AC m. ty: weczie, E sch. — 3. D donidz, A donywad, C donaž, E dokudz; AE Nebo. — 4. ACE dyabel; ACE přesm: gefftre geft; CE genz. — 5. ACE někdy sch.
174 rziekowowe a ti pak z teto zemie, geſſto ſlowe ſyrya, dobre ſkutky, gichz do ſebe nemagíj, wypwugij, ale winy swe, kterez magíj, tiech tagie a krygíj. R. III, č. 112. R. III, č. 113. R. III, č. 114. a IIO chwale a o cztij, kteraku ſſkodu wezme na ſwe duſſija). Tarzec geden wece: Kohoz ctie wſlichní a chwale, Ten nemalu ſſkodu wezme na ſwe duſſi. Ale ktoz nehleda lidſke chwaly, ten bude oſlawen od boha. A opiet wecye: Iakoz geſt nelzye, by ſye mohlo vrodití ſyeme y byle ſpolu, Takez nemvoz chwaly od lidíj a oſlaweníe od boha míetí. A opiet wecye: Iakoz poklad ziewny zhyne, Takez zyewníj ſkutcyb) zahynv. A takoz woſk od vohnie ſye rozplyne, Takez duſſíe zahyne ſkrzie chlubu. 76a R. III, č. 115. A opiet wecye: Kdyzt bude prziekazieti myſl pzdne chluby, Powizyz, zdas nechowal bozieho bozieho przikazaníe. A take ſye opatrz, mílvgeſſ-li neprzately, Radugeſſ-li sye gich ctí A gest-lít ziel gich ſmytka A rziekafſ-li ſam k ſobie: Ia ſem nedvoſtogen a zameſſkaly ſluha bozíj. Aníz vfag 5 w ſwe ſkutky; Nebot wyſoka myſl wſſe zruſſige. R. III, č. 116. 5 (IEden ſtarzec, prziſſed k druhemv, y wecy a rzka: Ia ſem giz vmrziel tomvto ſwietu. Druhy ſtarzec gemv odpowiedie a rzka: Nevſai ty ſam w ſye, doníz ſy na tomto ſwietie w tieleſenstwij; Neb, acz ty dieff: c) vmrziel sem, Ale diabelt gest gesscze nevmrzíel, Genzt snad gesstie niektere pokuſſeníe niekdy wzbudij. a) černě; písmem mladším j. nadpis předešlý. b) t- nadeps. později. c) -í- nadeps. červeně. ge; AC přesm: ſwe (C sch.) dobre ſkutky, geſſto magy, tagy, E geſſto ſwe dobre ſkutky magi, tagij. — 6. B rziekowowe!, ACE Rziekowe, D obš: totizto rzekowe (nespr.); ACE přesm: pak a ti. — 7. ACE m. ale: a. R. III, č. 112. 1. C má nadp: CVIII; E nadp: O gednom Starczy, kterak prawi piekne wieczy a vzyteczne; AD bez nadp. — 2. ACE gehoz; ACE m. a: y; ACE ten sch. — 3. ACE přesm: na ſwe duſſy wezme; AC kto. R. III, č. 113. 1. ACE m. a: Y; DACE syemie. R. III, č. 114. 1. C m. a: Y, AE sch; ACE přesm: Weczie opiet; C zgeweny; A take; C zgeweni; D ſkutkowe. — 2. AE pohynu; E oſk; ACE ſie rozplowe. R. III, č. 115. 1. ACE m. a: Y; AE kdyz; ACE m. chlúby: chlubý aneb (C anebo) pyſſna; AC powyz, E pohled. — 2. E zdalis ; D nezachowawal, AE neſchowal, C nezachowal; B bozieho bozieho!, DACE správně; ACE a také sě sch; AE miluge-ly. — 3. AE radugie-li; ACE m. jich: jeho; ACE m. jich: geho; E ſmutku; A rzieka-ly, E rziekal-li. — 4. C neduoſtoýny; ACE m. aniž: any; D m. aniž úfaj: a take neufay. — 5. ACE obš: wſſe dobre; DACE zruffuge. R. III, č. 116. 1. C má nadp: kaa CIX; E nadp: O gednom, gto prawil, zie gest gyz vmrzel ſwietu; AD bez nadpisu; AE stařec sch; Eisch; B wecy!; ACE a řka sch. — 2. E odpowiediel; ACE a řka sch; AC m. ty: weczie, E sch. — 3. D donidz, A donywad, C donaž, E dokudz; AE Nebo. — 4. ACE dyabel; ACE přesm: gefftre geft; CE genz. — 5. ACE někdy sch.
Strana 175
175 76b R. III, č. 118. KDdyz byeſſe geden starzec za paddefat let negiedi chleba aní wody pił nikdy do wole, I wecye: iakotu ſem zabil y chlubu ſwiecſku. To kdyz vſlyſſie opat abraham, A prziſſed k nemv, y poczie geho tazatí, mluwil-li geſt tu rziecz. A kdyz gemv wecyea), ze ge mluwil, Y wecye gemu abraham opat: Ai, kdyz deſs po cyeſtie a vzrzíſs kameníce lezíece a cyhelne otruſky A mezy tem kru zlata, A nemvozefí ! kry zlata k ka- meníj przirownati. Y wecye gemv starzec: Y owssem zlato gest lidem mí- leiſſe. Alewſſakz sye bran swe lakome zadoſtí y zlemu myſſleníj. Ai, tot geſt giz lakota k tobie prziſſla, ale ſwazana geſt. A pak opiet abraham wecye: Gest geden, gefsto tie chwalij a miluge, 10 A druhy, geſſto tie hyzdíj a hrda tebu. A kdyz by k tobie oba prziſſla, Przígali by oba míle za gedno? Odpowíedie b) ſtarzec: y totit bych neprzigal za gedno, Ale opiet bych ſye braníl ſwe myſli, abych take toho przigal míle, genz míe ge hyzdil a mnv hrdal. Gemvz abraham wecye: Ag, tot geſſcze maſſ pokuſſenie przi sobie; Ale tot ge swazano modlitbu ſwatych 15 tiech, geſſto ſu ſnad na polepſſeníe oſtalí. Tarzec geden prziebywaſſe na pufftí w nagdalffie gieſkyni. Ale . geden ſwiecſky czlowiek gemv przíſluhowaſſe, a potrziebícye gemv doby- wagie. Y przihodi ſye gemv, ze gemv syn poczie nemocen byti. Tehdy sye gie ſtarcye ſylníe pſytí, aby ſſel do geho domv a modlitbu za geho ſyna bohu poſluzil. A wſtaw starzec, y gide ſ ním. Ale ten myz bíezie naprzied 5 do domv y wecye czeledi swe: Pogdiem ptí ſwatemv starcy! A kdyz gie vzrzie ſtarzec, aní wyſſli ptí nemv ſ poſtawníky. Tu ſye on ynhed ſwlecze a gie ſye rucha w rziecye ptí. To vzrziew ten, genz gemv poſluhowaſſe, R. III, č. 117. a) -e na konci nadeps. červ. b) d v od- nadeps. R. III. č. 117. 1. C má nadp: CX; E nadp: O gednom, gefsto negedl chleba do ſytoſtij za padeſathe leth; ACE přesm: za padeſat (C padesate, E padesathe) leth geden starziecz negiedl bieffe (E byl); ACE m. ani: a. — 2. A m. vody: wydy (nespr.); ACE přesm: nykdy nepyl. — 3. E vſlyffel; ACE a sch; D ho. — 4. AC powiedie, E po- wiediel; E gest; ACE i sch. — 5. A kdy. — 6. ACE a sch. — 7. D k kameniczku; ACE i sch. — 8. ACE m. milejše: obecznie mileyfſy; ACE alewſfak; C branim ; A i sch; ACE zlému sch; A obš: w myſſleny; AE přesm: gyz tobie lakota, C gyz lakota tobie. — 10. E pak sch; A m. a: y, E sch; E miluje sch. — 11. D pohrzuge; E prziſſly. — 12. D Przigel-li; E Odpowiediel; C m. i: Ay, AE sch; A Toty, AE Tot, D obš: tot geft zet; A bych sch. — 13. A přesm: ie branyl bych. — 14. ACE přesm: przygial mile toho; ACE m. je hyzdil: hyzdy; D pohrzel, ACE hrda; AC obš: abraham opat; AC odpowiedie, E odpowiediel; E Ey; AC přesm: Tot ay. — 15. ACE to; ACE geſt; A svatých sch. — 16. AE těch sch; ACE gefftot; AE m. sú snad: ſu ſnad tobie, C ſnad ſu tobie; A oſtale (nespr.). R. III, č. 118. 1. C má nadp: CXI; E nadp: O gednom, gto ſie ſwlekl a pral; E przebywal. — 2. A poſluhowaſſe, E poſluhowal; ACE a sch. — 3. E przihodilo; ACE jemu sch; D geo fyn; E přesm: poczie Syn. — 4. ACE přesm: gie (E yal) ſie; A ſtarziecz (nespr.); E m. silně: ſnaznie, D sch; ACE m. syna: mladencze. — 5. ACE m. Bohu poslúžil: k bohu vczynyl; C m. a: y, AE sch; C stařec sch; C ſſel, E ffiel; E biezel. — 6. A do sch; ACE m. čeledi své: k ſwe czeledy; D Puoydem, C Poydem, E podme. — 7. E vzrzel; C m. vyšli: myſli; ACE tu tě on sch; A m. svleče: swlek ſie, E ſwlekl sie, C sie swlek. — 8. ACE m. a: y; E yal; E přesm: w rzecze rucha;
175 76b R. III, č. 118. KDdyz byeſſe geden starzec za paddefat let negiedi chleba aní wody pił nikdy do wole, I wecye: iakotu ſem zabil y chlubu ſwiecſku. To kdyz vſlyſſie opat abraham, A prziſſed k nemv, y poczie geho tazatí, mluwil-li geſt tu rziecz. A kdyz gemv wecyea), ze ge mluwil, Y wecye gemu abraham opat: Ai, kdyz deſs po cyeſtie a vzrzíſs kameníce lezíece a cyhelne otruſky A mezy tem kru zlata, A nemvozefí ! kry zlata k ka- meníj przirownati. Y wecye gemv starzec: Y owssem zlato gest lidem mí- leiſſe. Alewſſakz sye bran swe lakome zadoſtí y zlemu myſſleníj. Ai, tot geſt giz lakota k tobie prziſſla, ale ſwazana geſt. A pak opiet abraham wecye: Gest geden, gefsto tie chwalij a miluge, 10 A druhy, geſſto tie hyzdíj a hrda tebu. A kdyz by k tobie oba prziſſla, Przígali by oba míle za gedno? Odpowíedie b) ſtarzec: y totit bych neprzigal za gedno, Ale opiet bych ſye braníl ſwe myſli, abych take toho przigal míle, genz míe ge hyzdil a mnv hrdal. Gemvz abraham wecye: Ag, tot geſſcze maſſ pokuſſenie przi sobie; Ale tot ge swazano modlitbu ſwatych 15 tiech, geſſto ſu ſnad na polepſſeníe oſtalí. Tarzec geden prziebywaſſe na pufftí w nagdalffie gieſkyni. Ale . geden ſwiecſky czlowiek gemv przíſluhowaſſe, a potrziebícye gemv doby- wagie. Y przihodi ſye gemv, ze gemv syn poczie nemocen byti. Tehdy sye gie ſtarcye ſylníe pſytí, aby ſſel do geho domv a modlitbu za geho ſyna bohu poſluzil. A wſtaw starzec, y gide ſ ním. Ale ten myz bíezie naprzied 5 do domv y wecye czeledi swe: Pogdiem ptí ſwatemv starcy! A kdyz gie vzrzie ſtarzec, aní wyſſli ptí nemv ſ poſtawníky. Tu ſye on ynhed ſwlecze a gie ſye rucha w rziecye ptí. To vzrziew ten, genz gemv poſluhowaſſe, R. III, č. 117. a) -e na konci nadeps. červ. b) d v od- nadeps. R. III. č. 117. 1. C má nadp: CX; E nadp: O gednom, gefsto negedl chleba do ſytoſtij za padeſathe leth; ACE přesm: za padeſat (C padesate, E padesathe) leth geden starziecz negiedl bieffe (E byl); ACE m. ani: a. — 2. A m. vody: wydy (nespr.); ACE přesm: nykdy nepyl. — 3. E vſlyffel; ACE a sch; D ho. — 4. AC powiedie, E po- wiediel; E gest; ACE i sch. — 5. A kdy. — 6. ACE a sch. — 7. D k kameniczku; ACE i sch. — 8. ACE m. milejše: obecznie mileyfſy; ACE alewſfak; C branim ; A i sch; ACE zlému sch; A obš: w myſſleny; AE přesm: gyz tobie lakota, C gyz lakota tobie. — 10. E pak sch; A m. a: y, E sch; E miluje sch. — 11. D pohrzuge; E prziſſly. — 12. D Przigel-li; E Odpowiediel; C m. i: Ay, AE sch; A Toty, AE Tot, D obš: tot geft zet; A bych sch. — 13. A přesm: ie branyl bych. — 14. ACE přesm: przygial mile toho; ACE m. je hyzdil: hyzdy; D pohrzel, ACE hrda; AC obš: abraham opat; AC odpowiedie, E odpowiediel; E Ey; AC přesm: Tot ay. — 15. ACE to; ACE geſt; A svatých sch. — 16. AE těch sch; ACE gefftot; AE m. sú snad: ſu ſnad tobie, C ſnad ſu tobie; A oſtale (nespr.). R. III, č. 118. 1. C má nadp: CXI; E nadp: O gednom, gto ſie ſwlekl a pral; E przebywal. — 2. A poſluhowaſſe, E poſluhowal; ACE a sch. — 3. E przihodilo; ACE jemu sch; D geo fyn; E přesm: poczie Syn. — 4. ACE přesm: gie (E yal) ſie; A ſtarziecz (nespr.); E m. silně: ſnaznie, D sch; ACE m. syna: mladencze. — 5. ACE m. Bohu poslúžil: k bohu vczynyl; C m. a: y, AE sch; C stařec sch; C ſſel, E ffiel; E biezel. — 6. A do sch; ACE m. čeledi své: k ſwe czeledy; D Puoydem, C Poydem, E podme. — 7. E vzrzel; C m. vyšli: myſli; ACE tu tě on sch; A m. svleče: swlek ſie, E ſwlekl sie, C sie swlek. — 8. ACE m. a: y; E yal; E přesm: w rzecze rucha;
Strana 176
176 R. V, 10, č. 2, ř. 15. Vſtydiew ſye y poczíe lidíj pſytí, aby ſye wtíli zaſye, a rzkaa): Wratte 10 ſye zaſye, ſtarzec te naſs zbyl ſmyſla. A prziſſed ſam k nemv, y wecye: Otcze, czemvs to vczínii? Tot wſſickní tí, geſſto ſu tie widieli, rzekli ſu: Ten starzec ma bieſa. On odpowiedie: A ta ſem to chtiel slyffietí. VDa ſye gednomu lowcy, honfece zwierz, widieti ſwateho Antoníe, 772 an weſel ſ bratrzíj. Y by gem to nehbo. Awſſak ſwaty Antoníj, chtie gemv to vkazati, ze niekdy ſlufſie mieti vtieſſenie ſ bratrzij, Y wecye gemv a rzka: Natahna ſwe luczifſte, ſtrzieliz. A kdyz to voziní, opiet gemv we- 5 cye: strziel druhe; a on opiet strzieh. Opiet gemv wecye: strziel trzetie! Odpowiedie gemv lowec a rzka: Gakz bych tahl lucziſſcze przieſ moc, tak by ſye zlomílo. Tehdy antony wecye: Ag, takezt geſt na boziem poſle. Iakz bychom przieſ moc brzo chtieli, Brzo by bratrzie zhynvli. A protoz ſluſſie kazdemv odpoczinvtí a ſwe vſyle oblehcziti. To vſlyſſiew ten lowec, 10 y przigie ſkruſſeníe. A welmi gemv by pſpieſſna ſtarcowa rziecz. A tak ſ tíem odgiede od ních. R. III, č. 119. KDyz geden sudcye gedne wlasti Chtiesse giti poklaniewat sye opatu Mogzieſſowí, A on, to vſly�ſaw, y gide z toho mieſta. A kdyz ſye ſ ním potka, Y poczie geho ten ſudcye tazati a rzka: Powiez nam, kde ge peleſſ mogzíefſowa opatowa. On gemv odpowiedie a rzka: Ba y co chceff widietí 5 czlowieka nemvdreho? To vſlyffaw ten ſudcye, kdyz przigide do klafſtera, y poczie kníezíj rzecy: Ia ſem chtiel pozehnaníe od toho mogzíeffie opata rad przígietí a gei ohledati, takoz ſem byl o nem díwy ſlyffal. Ale potkalt a) za tím podtečk. A. AC genzto, E geſſto; A przyſluhowaſſe, E prziſluhowal. — 9. E přesm: zaſie wratilij. — 10. ACE zasè sch; C obš: neb ſtaržecz; ACE te sch; D nas; ACE obš: zbyl gieft; D přesm: z ſmyſla zbyl (!). — 11. ACE proczs; ACE toť sch; ACE ti sch; AE ješto sú tě viděli sch; A m. řekli sú: to ſu rzieklý, C gſu rzekli, E gſu to rzeklij. — 12. C Tento; ACE on sch; ACE obš: odpowiedie (E Odpowiediel) gemu; AE yat. R. III, č. 119. 1. C má nadp: CXII; E nadp: O gednom lowczy, geffto gemu kazal Swaty Anthon strziletij; E Vdalo; D Anthonya. — 2. DE z Bratrzimi; CE bylo; DACE gemu; D libo (!); ACE Ale; ACE m. Antoní: starziecz; E chtiecz. — 3. ACE přesm: ſluffie niekdý; ACE přesm: vtreffeny mieti; DE z Bratrzimi. — 4. ACE a řka sch; AE to sch; E vczynil. — 5. A druhý; E a on sch; E strzehl. — 6. E Odpowie- diel; D strzelecz; ACE a řka sch; ACE m. lučišče přěs moc: przies ſylu luczyfftie. — 7. E m. sč: mi sie; E zlamalo; AC Anthonyus, E Anthoň; ACE Ey; D tezt, ACE takez; ACE obš: y na; D poſlu. — 8. ACE přesm: chtielý brzo; ACE a sch. — 9. AC vſlyffaw, E vſlyffel. — 10. CE przryal; CE byla; C starcova sch. — 11. A m. odjěde od nich: prycz otgyde, C prycz odſſel geſt, E precz ſſiel. R. III, č. 119. 1. C má nadp: CXIII; E nadp: O s. Moyziffy, gto fie gemu Sudcze chtiel klanieti; E m. chtieše: chtiel ſe; ACE jíti sch; A poklaniowati, DCE pokloniti; E sě sch. — 2. ACE a sch; E vſlyffel; C přesm: vſlyfſaw to; AC vtecze, E vtekl. — 3. E potkal; ACE i sch; AE geft, C sch. — 4. AC Moyzeffe; AC opata; E opatova sch; D obš: Tu on; E odpowiediel; ACE a řka sch; ACE ba sch. — 5. ACE m. člo- věka nemúdrého: czlowieka toho (E přesm: toho czlowieka) nemudreho a kaczierze; E prziffel; ACE m. kláštera: koſtela, lat. ecclesiam. — 6. ACE i sch; E kniezym, C k nim (ch. opis.); AE přesm: Opata Moyziesse. — 7. ACE geho; AC yako; DAE fly-
176 R. V, 10, č. 2, ř. 15. Vſtydiew ſye y poczíe lidíj pſytí, aby ſye wtíli zaſye, a rzkaa): Wratte 10 ſye zaſye, ſtarzec te naſs zbyl ſmyſla. A prziſſed ſam k nemv, y wecye: Otcze, czemvs to vczínii? Tot wſſickní tí, geſſto ſu tie widieli, rzekli ſu: Ten starzec ma bieſa. On odpowiedie: A ta ſem to chtiel slyffietí. VDa ſye gednomu lowcy, honfece zwierz, widieti ſwateho Antoníe, 772 an weſel ſ bratrzíj. Y by gem to nehbo. Awſſak ſwaty Antoníj, chtie gemv to vkazati, ze niekdy ſlufſie mieti vtieſſenie ſ bratrzij, Y wecye gemv a rzka: Natahna ſwe luczifſte, ſtrzieliz. A kdyz to voziní, opiet gemv we- 5 cye: strziel druhe; a on opiet strzieh. Opiet gemv wecye: strziel trzetie! Odpowiedie gemv lowec a rzka: Gakz bych tahl lucziſſcze przieſ moc, tak by ſye zlomílo. Tehdy antony wecye: Ag, takezt geſt na boziem poſle. Iakz bychom przieſ moc brzo chtieli, Brzo by bratrzie zhynvli. A protoz ſluſſie kazdemv odpoczinvtí a ſwe vſyle oblehcziti. To vſlyſſiew ten lowec, 10 y przigie ſkruſſeníe. A welmi gemv by pſpieſſna ſtarcowa rziecz. A tak ſ tíem odgiede od ních. R. III, č. 119. KDyz geden sudcye gedne wlasti Chtiesse giti poklaniewat sye opatu Mogzieſſowí, A on, to vſly�ſaw, y gide z toho mieſta. A kdyz ſye ſ ním potka, Y poczie geho ten ſudcye tazati a rzka: Powiez nam, kde ge peleſſ mogzíefſowa opatowa. On gemv odpowiedie a rzka: Ba y co chceff widietí 5 czlowieka nemvdreho? To vſlyffaw ten ſudcye, kdyz przigide do klafſtera, y poczie kníezíj rzecy: Ia ſem chtiel pozehnaníe od toho mogzíeffie opata rad przígietí a gei ohledati, takoz ſem byl o nem díwy ſlyffal. Ale potkalt a) za tím podtečk. A. AC genzto, E geſſto; A przyſluhowaſſe, E prziſluhowal. — 9. E přesm: zaſie wratilij. — 10. ACE zasè sch; C obš: neb ſtaržecz; ACE te sch; D nas; ACE obš: zbyl gieft; D přesm: z ſmyſla zbyl (!). — 11. ACE proczs; ACE toť sch; ACE ti sch; AE ješto sú tě viděli sch; A m. řekli sú: to ſu rzieklý, C gſu rzekli, E gſu to rzeklij. — 12. C Tento; ACE on sch; ACE obš: odpowiedie (E Odpowiediel) gemu; AE yat. R. III, č. 119. 1. C má nadp: CXII; E nadp: O gednom lowczy, geffto gemu kazal Swaty Anthon strziletij; E Vdalo; D Anthonya. — 2. DE z Bratrzimi; CE bylo; DACE gemu; D libo (!); ACE Ale; ACE m. Antoní: starziecz; E chtiecz. — 3. ACE přesm: ſluffie niekdý; ACE přesm: vtreffeny mieti; DE z Bratrzimi. — 4. ACE a řka sch; AE to sch; E vczynil. — 5. A druhý; E a on sch; E strzehl. — 6. E Odpowie- diel; D strzelecz; ACE a řka sch; ACE m. lučišče přěs moc: przies ſylu luczyfftie. — 7. E m. sč: mi sie; E zlamalo; AC Anthonyus, E Anthoň; ACE Ey; D tezt, ACE takez; ACE obš: y na; D poſlu. — 8. ACE přesm: chtielý brzo; ACE a sch. — 9. AC vſlyffaw, E vſlyffel. — 10. CE przryal; CE byla; C starcova sch. — 11. A m. odjěde od nich: prycz otgyde, C prycz odſſel geſt, E precz ſſiel. R. III, č. 119. 1. C má nadp: CXIII; E nadp: O s. Moyziffy, gto fie gemu Sudcze chtiel klanieti; E m. chtieše: chtiel ſe; ACE jíti sch; A poklaniowati, DCE pokloniti; E sě sch. — 2. ACE a sch; E vſlyffel; C přesm: vſlyfſaw to; AC vtecze, E vtekl. — 3. E potkal; ACE i sch; AE geft, C sch. — 4. AC Moyzeffe; AC opata; E opatova sch; D obš: Tu on; E odpowiediel; ACE a řka sch; ACE ba sch. — 5. ACE m. člo- věka nemúdrého: czlowieka toho (E přesm: toho czlowieka) nemudreho a kaczierze; E prziffel; ACE m. kláštera: koſtela, lat. ecclesiam. — 6. ACE i sch; E kniezym, C k nim (ch. opis.); AE přesm: Opata Moyziesse. — 7. ACE geho; AC yako; DAE fly-
Strana 177
177 7 77b 7b mie gest geden mních y pwilt mi gest o nem, zet gest czlowiek nemvdry. A ſlyffiewſſe to kniezie, y ſmvtichu ſye tiem A pocziechu tazati, ktere geſt byl poſtawy ten mních, genz geſt gemv to pwil. Tu on gim powiedie 10 a rzka: Staryt gest a ruſscet ma II Welmi stare na sobie a wysokyt gest a czrny. A wzwiediew po gich rzieczi, ze geſt on to byl, diwie ſye tomv, y gide prycz od ních. KDyz opat ſyzoyvs prziebywaſſe na te horzie, W niezto ſwaty anto- nyvs ſedieſſe w ſkale, Tehdy geden ſwiecſky czlowiek, wzem ſweho ſyna mladencye, y gide k ſwatemv ſyzoyowí, A zadagie od neho pozehnaníe. Y vda ſye, ze ten mladenec vmrzie na cyeſtíe. Tehdy geí otec wzem beze wſſeho ſmytka, y neſe geí k ſwatem ſtarcy. A wſſed do peleſſie, y pade przied ním y ſ tíem mladcem vmrlym, A gakz geſt obyczieg, Ze, ktoz zada pozehnaníe, ten ſye na zemí polozíj. A po pozehnaníj wygíde ten otec otec z pelefſie, A tielce mladencowo3) oftawiw v peleſſí przied ſwatym ftarcem. Tehdy ſtarzec mníe, by pacholik na modlitbach lezal, Y wecye gemv: wſtan gíz, ſynaczku! A newiedieſſe, by byl mrtew. Tu pacholik wzchopíw 10 ſye y gíde z peleſſie. A vzrziew to geho otec, y vzaſe ſye. A wratíw ſye k ſtarcy do peleſſie, Y gíe ſye gemv klaníeti. A pokloníw ſye y poczie pwítí przihodu ſweho ſynaczka, A kterak geſt geho oſtawil ſ nadiegíj v pe- leſfi. Tehdy ſye starzec trem welmi ſmvtí A nechtie toho ſlyſſietí, by on to mohl vczínítí. Y wzkaza gemy po ſwem vczeníku, Aby toho níkdiež ne- 15 pwil nízadnemv do ſwe ſmrtí. 5 R. III, č. 120. a) -de- bylo přips. později na okraji; -e- z tohoto de je nyní zalepeno. ffel; E potkal. — 8. E mne; E prawil; ACE m. člověk nemúdrý: kaczierz. — 9. C m. a : Y, AE sch ; AE Vſlyſſawſſe, C vſlyffewſſe; ACE to sch; E ſmutili; E m. a: y' AC a zakowe y; E poczeli; D obš: ho tazati. — 10. ACE přesm: ten (E to) Mných poſtawý; ACE Tehdy; A on sch; A m. jim: gy (nedops.); CE přesm: gym on; AC odpowiedie, E powiediel. — 11. ACE a řka sch; AC m. a: wecze a; DC ruchot, E rucho, A ruczet (ch. opis.); E stary; ACE a sch; ACE wyfoký; ACE jest sch. — 12. E czerny; E wzwiediel: D m. jest: by; AC to sch; E diwil. — 13. A i sch; C ssel gest, E ffiel; ACE pryč sch. R. III, č. 120. 1. C má nadp: CXIIII; E nadp: O Swatem Syzoynu, geffto mrtwe krziſyl; D Sozoyus, A Zyzoius; E przebywal; ACE w nyz. — 2. AC Anthony, E An- thon ; E ſediel, D obš: bieſſe y ſedieſſe; A czlowiek czlowiek (ch. pís.); E wzaw. — 3. C ffel, E ffiel; D Sozoyowi. — 4. E vdalo; A mladecz; E vmrzel. — 5. ACE přesm: beze wſſeho ſmutka (E ſmutku) wzem (E wzaw); E neſl; ACE geho ; AE obš: az k; DACE ſwatemu; ACE a sch; E padl, C obš: pade nycze. — 6. AE m. ním: nym nycz nepomeſſkaw (E nepomeſſkagie); DCE mladenczem, A madczem (!); ACE a sch. (spr.); ACE Yakoz; ACE že sch. — 7. AC sě sch; A m. na zemi: na zemi fie nýcz, C na zemi ſie nícze; ACE a sch; CE wyffel; B otec otec!, DCE Otecz, Anoten otecz (ch. pís.). — S. ACE a sch; C tielo; E přesm: oftawiwffy tielo mladenczowo. — 9. E mniel; E lezel. — 10. C newiediel gt, E newiediel; ACE tu sch. — 11. C ffel. E ffiel; AE a sch; ACE to sch; AE i sch; A vzeſe, C vžaſl, E vlekl; C obš: ſie geſt; A sě sch; E wratil. — 12. E yal fie, C pocze; ACE m. i: gemu y. — 13. C prawiti prawiti (!). — 14. E ſmutil; ACE a sch; AE m. by: Nebo by. — 15. CE wzkazal; AC přesm: vczedl- nyku ſwem; E nikdyz. — 16. AC přesm: neprawyl nykdiez; AC yzadnemu, E zad- nemu; AE obš: az do. Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 12
177 7 77b 7b mie gest geden mních y pwilt mi gest o nem, zet gest czlowiek nemvdry. A ſlyffiewſſe to kniezie, y ſmvtichu ſye tiem A pocziechu tazati, ktere geſt byl poſtawy ten mních, genz geſt gemv to pwil. Tu on gim powiedie 10 a rzka: Staryt gest a ruſscet ma II Welmi stare na sobie a wysokyt gest a czrny. A wzwiediew po gich rzieczi, ze geſt on to byl, diwie ſye tomv, y gide prycz od ních. KDyz opat ſyzoyvs prziebywaſſe na te horzie, W niezto ſwaty anto- nyvs ſedieſſe w ſkale, Tehdy geden ſwiecſky czlowiek, wzem ſweho ſyna mladencye, y gide k ſwatemv ſyzoyowí, A zadagie od neho pozehnaníe. Y vda ſye, ze ten mladenec vmrzie na cyeſtíe. Tehdy geí otec wzem beze wſſeho ſmytka, y neſe geí k ſwatem ſtarcy. A wſſed do peleſſie, y pade przied ním y ſ tíem mladcem vmrlym, A gakz geſt obyczieg, Ze, ktoz zada pozehnaníe, ten ſye na zemí polozíj. A po pozehnaníj wygíde ten otec otec z pelefſie, A tielce mladencowo3) oftawiw v peleſſí przied ſwatym ftarcem. Tehdy ſtarzec mníe, by pacholik na modlitbach lezal, Y wecye gemv: wſtan gíz, ſynaczku! A newiedieſſe, by byl mrtew. Tu pacholik wzchopíw 10 ſye y gíde z peleſſie. A vzrziew to geho otec, y vzaſe ſye. A wratíw ſye k ſtarcy do peleſſie, Y gíe ſye gemv klaníeti. A pokloníw ſye y poczie pwítí przihodu ſweho ſynaczka, A kterak geſt geho oſtawil ſ nadiegíj v pe- leſfi. Tehdy ſye starzec trem welmi ſmvtí A nechtie toho ſlyſſietí, by on to mohl vczínítí. Y wzkaza gemy po ſwem vczeníku, Aby toho níkdiež ne- 15 pwil nízadnemv do ſwe ſmrtí. 5 R. III, č. 120. a) -de- bylo přips. později na okraji; -e- z tohoto de je nyní zalepeno. ffel; E potkal. — 8. E mne; E prawil; ACE m. člověk nemúdrý: kaczierz. — 9. C m. a : Y, AE sch ; AE Vſlyſſawſſe, C vſlyffewſſe; ACE to sch; E ſmutili; E m. a: y' AC a zakowe y; E poczeli; D obš: ho tazati. — 10. ACE přesm: ten (E to) Mných poſtawý; ACE Tehdy; A on sch; A m. jim: gy (nedops.); CE přesm: gym on; AC odpowiedie, E powiediel. — 11. ACE a řka sch; AC m. a: wecze a; DC ruchot, E rucho, A ruczet (ch. opis.); E stary; ACE a sch; ACE wyfoký; ACE jest sch. — 12. E czerny; E wzwiediel: D m. jest: by; AC to sch; E diwil. — 13. A i sch; C ssel gest, E ffiel; ACE pryč sch. R. III, č. 120. 1. C má nadp: CXIIII; E nadp: O Swatem Syzoynu, geffto mrtwe krziſyl; D Sozoyus, A Zyzoius; E przebywal; ACE w nyz. — 2. AC Anthony, E An- thon ; E ſediel, D obš: bieſſe y ſedieſſe; A czlowiek czlowiek (ch. pís.); E wzaw. — 3. C ffel, E ffiel; D Sozoyowi. — 4. E vdalo; A mladecz; E vmrzel. — 5. ACE přesm: beze wſſeho ſmutka (E ſmutku) wzem (E wzaw); E neſl; ACE geho ; AE obš: az k; DACE ſwatemu; ACE a sch; E padl, C obš: pade nycze. — 6. AE m. ním: nym nycz nepomeſſkaw (E nepomeſſkagie); DCE mladenczem, A madczem (!); ACE a sch. (spr.); ACE Yakoz; ACE že sch. — 7. AC sě sch; A m. na zemi: na zemi fie nýcz, C na zemi ſie nícze; ACE a sch; CE wyffel; B otec otec!, DCE Otecz, Anoten otecz (ch. pís.). — S. ACE a sch; C tielo; E přesm: oftawiwffy tielo mladenczowo. — 9. E mniel; E lezel. — 10. C newiediel gt, E newiediel; ACE tu sch. — 11. C ffel. E ffiel; AE a sch; ACE to sch; AE i sch; A vzeſe, C vžaſl, E vlekl; C obš: ſie geſt; A sě sch; E wratil. — 12. E yal fie, C pocze; ACE m. i: gemu y. — 13. C prawiti prawiti (!). — 14. E ſmutil; ACE a sch; AE m. by: Nebo by. — 15. CE wzkazal; AC přesm: vczedl- nyku ſwem; E nikdyz. — 16. AC přesm: neprawyl nykdiez; AC yzadnemu, E zad- nemu; AE obš: az do. Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 12
Strana 178
178 MVz geden ſwiecſky, magie bieſa w ſobie, A kdyz przigíde do ko- ſtela mezy bratrzíj, Tu wſſichni biechu wzdali modlitwu panv bohu. Awſſak níkakez zly duch nechtiefſe z neho. Tu bratrzie mezy ſebu wecyechu: Y kterakz geſt tomv zlemv duchu vczíníti? Nízadnyt ho II giny newypudíj, Nezh Beſaryon ſtarzec. Ale powiemy-li to gemv, ſnad pak proto neprzigde do koftela. Ale takto vczíňmy: Kdyztot budu wſlichní w koftele, Kazmyz tomvto ſyeftí, w nemztot geſt zly duch; A pak rcyemy Beſaryonowía): Otczeb) vbud tohoto, geſſtot drzíeme. A takz y vcziníchu. A kdyz przigide beſaryon a stachu wſficní na modlitbíe, y wecyechu: Otcze, pbud tohoto, gefftot 10 ſpij ſedie. Tehdy opat befaryon wecye : Wstan a gdi wen! A tu ynhed zly duch z neho wygide; Y by vzdrawen, y wiec potom ten czlowiek tuz potku nebyl potkan. 5 78a R. III, č. 121. R. III, č. 122. 5 Blefle geden mvz w egiptie, Ten miegieſſe syna dnv zlamaneho. A wzem gei, y neſe gei k ſwatemv beſaryonowi opatu. Y poſtawí geí przied dwerzmi a ſam podal otgide. A kdyz mladenec poczie plakatí, Wyzrziew okencem, y wecye k nemv: kto tie ſyem, ſynku, przineſi? Odpowiedie gemv: Otec mie gest przínesi y odssel gest. Gemvz starzec wecye: Wstan a dí po nem! A wſtaw y gide k votcy ſwemv, a gſa zdraw. R. III, č. 123. MOtoys opat wecye: Czim czlowiek geſt bohu blizíj, Tiem sye wiece ma hrzieſſníkem nazywatí Podle vczínka Yzayaſſe proka, Genzto ſye geſt a) -o- v -ryo- nadeps. b) -t- nadeps. R. III, č. 121. 1. C má nadp: CXV; E nadp: O Swatem Bezaryonowi, geffto z gednoho diabla wyhnal; ACE a sch (spr.); E prziffel. — 2. E bratry; ACE m. tu: a; E byli; C přesm: wzdaly biechu; ACE Pánu sch; ACE avšak sch. — 3. DE nikterakz; E nechtiel; D přesm: nechtrefſe zly duch; ACE Tehdy; AC powiediechu, E powie- dieli. — 4. ACE i sch; ACE kterak; AC m. jest: gie; A yzadnyt, E zadnyt, C obš. yzadnyt giny; ACE geho; C jiný sch. — 5. A Gerazyon (nespr.), E Berazyon (nespr); E pak sch; D přesm: neprzide proto. — 6. AE m. kostela: klafſtera; ACE ale sch; ACE obš: mý vczynmý (E vczynme); AC Kdyzto; D budeme. — 7. DAE w niemzto; E rczemez; A Gezaryonowy, E Bezaryonowi. — S. ACE wzbud; D toho; ACE tak ; ACE i sch; E vczynili; ACE a sch; E prziffel; A Gerazyon, E Bezaryon. — 9. C wſtachu, E stalij; D wſsichnij, ACE wſsyczkny; AC i sch; E rzeklij; D toho; C geſsto. — 10. E opat sch ; A Gerazyon, E Bezaryon; ACE tu sch. — 11. C wyffel gt, E wyffel; E m. i: a ten czlowiek; CE byl; AC i sch; AC přesm: potom wiecz; D tu; AC túž sch; E i viec potom ten člověk túž sch. — 12. ACE pótkú nebyl potkán sch. R. III, č. 122. 1. C má nadp: CXVI; E nadp: O tymz Swatem, geflto dnu zla- maneo vzdrawil; AE přesm: Geden muz biessie (E byl); A ten ten(!); E gmiel. — 2. AE a sch; E wzaw geho; E neſl; ACE jej sch; A Berazyonowy, C Befarionu; AC oftawy, E oftawil; D ho, ACE geho; A prziede, DC przede. — 3. C odssel gest, E odſfiel; AC m. počě: gie sie, E yal sie; E obš: Bezaryon wyzrzew. — 4. D obš: te gt; C ſynaczku; E přesm: ſynku ſem; E Odpowiediel. — 5. ACE obš: gemu mladecz (CE mladenecz): C m. jest: ge; E obš: ſem przineſl; A i odšel sch; AE jest sch. — 6. ACE obš: wſtaw zdraw; C ſſel gt, E ffiel; DACE a sch; ACE jsa zdráv sch. R. III, č. 123. 1. C má nadp: CXVII; E nadp: Motyos o Tichoſti prawij; AE Czymz; DCE blyzſſi. — 2. D Hrziefſnikem ma; AE přesm: Yzayaſſowa proroka vczynka (E sch., nespr.); A přesm: geft fie. — 3. C podlé účinka Izaiášě proroka, jenžto sě
178 MVz geden ſwiecſky, magie bieſa w ſobie, A kdyz przigíde do ko- ſtela mezy bratrzíj, Tu wſſichni biechu wzdali modlitwu panv bohu. Awſſak níkakez zly duch nechtiefſe z neho. Tu bratrzie mezy ſebu wecyechu: Y kterakz geſt tomv zlemv duchu vczíníti? Nízadnyt ho II giny newypudíj, Nezh Beſaryon ſtarzec. Ale powiemy-li to gemv, ſnad pak proto neprzigde do koftela. Ale takto vczíňmy: Kdyztot budu wſlichní w koftele, Kazmyz tomvto ſyeftí, w nemztot geſt zly duch; A pak rcyemy Beſaryonowía): Otczeb) vbud tohoto, geſſtot drzíeme. A takz y vcziníchu. A kdyz przigide beſaryon a stachu wſficní na modlitbíe, y wecyechu: Otcze, pbud tohoto, gefftot 10 ſpij ſedie. Tehdy opat befaryon wecye : Wstan a gdi wen! A tu ynhed zly duch z neho wygide; Y by vzdrawen, y wiec potom ten czlowiek tuz potku nebyl potkan. 5 78a R. III, č. 121. R. III, č. 122. 5 Blefle geden mvz w egiptie, Ten miegieſſe syna dnv zlamaneho. A wzem gei, y neſe gei k ſwatemv beſaryonowi opatu. Y poſtawí geí przied dwerzmi a ſam podal otgide. A kdyz mladenec poczie plakatí, Wyzrziew okencem, y wecye k nemv: kto tie ſyem, ſynku, przineſi? Odpowiedie gemv: Otec mie gest przínesi y odssel gest. Gemvz starzec wecye: Wstan a dí po nem! A wſtaw y gide k votcy ſwemv, a gſa zdraw. R. III, č. 123. MOtoys opat wecye: Czim czlowiek geſt bohu blizíj, Tiem sye wiece ma hrzieſſníkem nazywatí Podle vczínka Yzayaſſe proka, Genzto ſye geſt a) -o- v -ryo- nadeps. b) -t- nadeps. R. III, č. 121. 1. C má nadp: CXV; E nadp: O Swatem Bezaryonowi, geffto z gednoho diabla wyhnal; ACE a sch (spr.); E prziffel. — 2. E bratry; ACE m. tu: a; E byli; C přesm: wzdaly biechu; ACE Pánu sch; ACE avšak sch. — 3. DE nikterakz; E nechtiel; D přesm: nechtrefſe zly duch; ACE Tehdy; AC powiediechu, E powie- dieli. — 4. ACE i sch; ACE kterak; AC m. jest: gie; A yzadnyt, E zadnyt, C obš. yzadnyt giny; ACE geho; C jiný sch. — 5. A Gerazyon (nespr.), E Berazyon (nespr); E pak sch; D přesm: neprzide proto. — 6. AE m. kostela: klafſtera; ACE ale sch; ACE obš: mý vczynmý (E vczynme); AC Kdyzto; D budeme. — 7. DAE w niemzto; E rczemez; A Gezaryonowy, E Bezaryonowi. — S. ACE wzbud; D toho; ACE tak ; ACE i sch; E vczynili; ACE a sch; E prziffel; A Gerazyon, E Bezaryon. — 9. C wſtachu, E stalij; D wſsichnij, ACE wſsyczkny; AC i sch; E rzeklij; D toho; C geſsto. — 10. E opat sch ; A Gerazyon, E Bezaryon; ACE tu sch. — 11. C wyffel gt, E wyffel; E m. i: a ten czlowiek; CE byl; AC i sch; AC přesm: potom wiecz; D tu; AC túž sch; E i viec potom ten člověk túž sch. — 12. ACE pótkú nebyl potkán sch. R. III, č. 122. 1. C má nadp: CXVI; E nadp: O tymz Swatem, geflto dnu zla- maneo vzdrawil; AE přesm: Geden muz biessie (E byl); A ten ten(!); E gmiel. — 2. AE a sch; E wzaw geho; E neſl; ACE jej sch; A Berazyonowy, C Befarionu; AC oftawy, E oftawil; D ho, ACE geho; A prziede, DC przede. — 3. C odssel gest, E odſfiel; AC m. počě: gie sie, E yal sie; E obš: Bezaryon wyzrzew. — 4. D obš: te gt; C ſynaczku; E přesm: ſynku ſem; E Odpowiediel. — 5. ACE obš: gemu mladecz (CE mladenecz): C m. jest: ge; E obš: ſem przineſl; A i odšel sch; AE jest sch. — 6. ACE obš: wſtaw zdraw; C ſſel gt, E ffiel; DACE a sch; ACE jsa zdráv sch. R. III, č. 123. 1. C má nadp: CXVII; E nadp: Motyos o Tichoſti prawij; AE Czymz; DCE blyzſſi. — 2. D Hrziefſnikem ma; AE přesm: Yzayaſſowa proroka vczynka (E sch., nespr.); A přesm: geft fie. — 3. C podlé účinka Izaiášě proroka, jenžto sě
Strana 179
179 78b R. III, č. 124. hrzieſſníkem nazywal, kdyzto bieſſe hoſpodína vzrziel. Aneb negſmy bez- peczní na tomto ſwietíe, 1akoz píſmo ſwiedczij: Patrziz, aby nepadi, toczífſ w hrzíechy. Nebo plawamy nebezpecznie na tomto ſwietíe. Acz my, du- 5 chowníj, plawamý iako po tíchem morzi, Toczífſ my, gefſto po puſſtech prziebywamy, Ale ſwiecſſtíj íako po wlnach a po ſtrastnych míestech, tocziff w ſbozíj a w rozkoſſech. II Opiet ſme mij tako we dne ſluncem ſezvkryſ- tem oſwieceníj. Ale ſwieczfftíj iako w temne nocy, tocziff zadoſtíj tohoto ſwieta. Awſſak ſye cza�to przihazye, Ze ſwiecſky, po temne nocy plawagie, 10 Tocziſs bedliwie prziebywagie na tomto ſwietie, ſwuog korab, tocziſſ ſwu duſſi ſpaſy, Ale my, dvchowníj, kdyz po tíffínie plawamy, tocziſs w chudobie, w nahotíe, na morzí, to geſt na ſwietie, plawamy, a czaſto ſye bezpeczníe vbezpeczvgíc, obmeffkamy A tady zahynem, zlomíece weflo, to gest tíchostí a pokory oſtanvce. A takoz geſt neſnadno bytí twrdemv korabu bez hrze- 15 bikvow, Takez geſt neſnadno ſpaſenv bytí, ktoz nema tíchoſtí a pokory. (Pat Macharyvs kdyz neſyeſſe na vſwitie liſt palmowy do swe pe- leſſie, Y potka gei drabel ſ weliku kofu, a chtie gei przietietí, Y nemohl geft mocy mietí. A zawolaw welikym hlaſem, y wecye: O machary, trpím od tebe welike naſyle; Nebo, kdyzt na koli chcy víſkodítí, y nemohu nad tebu mocy míetí. A czím ty wíece co díelafí, tíem míe wiece prziemahaff. Ty ſye w czas poſtiſs a w czas pogiefſ, Ale ia níkdy nízadneho pokrma neberu. A ty w czas ſpíff a w czas bdífí, Ale ia ſye nikdy newzdrzíemí. Ale gedínv wiecy mie nagwiec prziemahaſſ. Tu macharyvs wztaza na nem o te wiecy. Diabel wecye: Twa tichoft a pokora míe prziemaha. To vſly- ſſaw ſwaty Macharyvs, y wzdwize ſwogi rucye k hoſpodínv Y poczie ſye 10 modlití, a zly duch zhynv v powietrzíj. jest hřiešníkem nazýval sch; D m. bieše: geſt; AC přesm: vzrziel hoſpodyna byſſe, E byl vzrzel hoſpodina. — 4. ACE m. patřiž: genzto stagý (!, CE stogi), toczyz (CE- totiz) na tomto ſwietie gieſt, Patrzs; D nevpadl; DAE točíš sch. — 5. ACE w hrziech; ACE obš: welmi nebezpecznie; AE m. ač: A toz, C A tak. — 6. B dochownij!, DACE duchownij; E ploweme yakozto; ACE na puſſczy. — 7. AE m. a po: w ; C ſtrafſnych, AE sch. — 8. ACE w rozkofſy; ACE sme sch. — 9. ACE obš: w zadoſti. — 10. E ſwieczfftij. — 11. ACE přesm: bedlywie toczyz (CE totiz); E przebywagi. — 12. A ſpaſe; E ploweme. — 13. ACE obš: na tomto ſwietie; ACE plavámy a sch (spr.); ACE bezpečně sch. — 14. A vbezpeczeczie, C vbezpecziecz, E vbezpeczicze; DE tudy. — 16. E přesm: byti ſpaſenu; D obš: nema przi ſobije. R. III, č. 124. 1. C má nadp: CXVIII; = nadp: O s. Macharij, gto geo czert s koſu potkal; D gt neſl; E přesm: na vſwitie neſl. — 2. ACE i sch; E potkal; D ho, C geo ; ACE a sch; D ho, AE geho; ACE obš: przietjeti tu koſu. — 3. E za- wolal; ACE i sch. — 4. D obš: muky a naſyle; AE kdyz; ACE já sch; D obš: vſſko- diti tobie; ACE i sch; DC nemohut. — 5. ACE přesm: wiecze tý; AC přesm: wiecze mie, A wicze mne. — 6. AC yzadneho, E zadneho; C pokrmu. — 7. D sě sch; D ne- ſpim. — 8. AE přesm: mie (E mne) wieczy; ACE najviec sch; ACE m. tu: A kdyz; AC obš: Maryus (!, C Macharius) Opat, E opat Macharyus; D wytaza, C ztazal. — 9. Cosch; A přesm: na niem wztaza tee wieczy, E na niem tee wieczy wztazal; ACE m. diábel vecě: Odpowiedie (E Odpowiediel) a rzka; ACE m. to: A to. — 10. E vſlyffel; D přesm: Vſlyffaw to; E svatý sch; ACE i sch; D zdwihl gest, E wzdwihl; E ſwe; D přesm: rucze ſwe. — 11. ACE m. zlý duch: dyabel; CE zhynul. 5 12*
179 78b R. III, č. 124. hrzieſſníkem nazywal, kdyzto bieſſe hoſpodína vzrziel. Aneb negſmy bez- peczní na tomto ſwietíe, 1akoz píſmo ſwiedczij: Patrziz, aby nepadi, toczífſ w hrzíechy. Nebo plawamy nebezpecznie na tomto ſwietíe. Acz my, du- 5 chowníj, plawamý iako po tíchem morzi, Toczífſ my, gefſto po puſſtech prziebywamy, Ale ſwiecſſtíj íako po wlnach a po ſtrastnych míestech, tocziff w ſbozíj a w rozkoſſech. II Opiet ſme mij tako we dne ſluncem ſezvkryſ- tem oſwieceníj. Ale ſwieczfftíj iako w temne nocy, tocziff zadoſtíj tohoto ſwieta. Awſſak ſye cza�to przihazye, Ze ſwiecſky, po temne nocy plawagie, 10 Tocziſs bedliwie prziebywagie na tomto ſwietie, ſwuog korab, tocziſſ ſwu duſſi ſpaſy, Ale my, dvchowníj, kdyz po tíffínie plawamy, tocziſs w chudobie, w nahotíe, na morzí, to geſt na ſwietie, plawamy, a czaſto ſye bezpeczníe vbezpeczvgíc, obmeffkamy A tady zahynem, zlomíece weflo, to gest tíchostí a pokory oſtanvce. A takoz geſt neſnadno bytí twrdemv korabu bez hrze- 15 bikvow, Takez geſt neſnadno ſpaſenv bytí, ktoz nema tíchoſtí a pokory. (Pat Macharyvs kdyz neſyeſſe na vſwitie liſt palmowy do swe pe- leſſie, Y potka gei drabel ſ weliku kofu, a chtie gei przietietí, Y nemohl geft mocy mietí. A zawolaw welikym hlaſem, y wecye: O machary, trpím od tebe welike naſyle; Nebo, kdyzt na koli chcy víſkodítí, y nemohu nad tebu mocy míetí. A czím ty wíece co díelafí, tíem míe wiece prziemahaff. Ty ſye w czas poſtiſs a w czas pogiefſ, Ale ia níkdy nízadneho pokrma neberu. A ty w czas ſpíff a w czas bdífí, Ale ia ſye nikdy newzdrzíemí. Ale gedínv wiecy mie nagwiec prziemahaſſ. Tu macharyvs wztaza na nem o te wiecy. Diabel wecye: Twa tichoft a pokora míe prziemaha. To vſly- ſſaw ſwaty Macharyvs, y wzdwize ſwogi rucye k hoſpodínv Y poczie ſye 10 modlití, a zly duch zhynv v powietrzíj. jest hřiešníkem nazýval sch; D m. bieše: geſt; AC přesm: vzrziel hoſpodyna byſſe, E byl vzrzel hoſpodina. — 4. ACE m. patřiž: genzto stagý (!, CE stogi), toczyz (CE- totiz) na tomto ſwietie gieſt, Patrzs; D nevpadl; DAE točíš sch. — 5. ACE w hrziech; ACE obš: welmi nebezpecznie; AE m. ač: A toz, C A tak. — 6. B dochownij!, DACE duchownij; E ploweme yakozto; ACE na puſſczy. — 7. AE m. a po: w ; C ſtrafſnych, AE sch. — 8. ACE w rozkofſy; ACE sme sch. — 9. ACE obš: w zadoſti. — 10. E ſwieczfftij. — 11. ACE přesm: bedlywie toczyz (CE totiz); E przebywagi. — 12. A ſpaſe; E ploweme. — 13. ACE obš: na tomto ſwietie; ACE plavámy a sch (spr.); ACE bezpečně sch. — 14. A vbezpeczeczie, C vbezpecziecz, E vbezpeczicze; DE tudy. — 16. E přesm: byti ſpaſenu; D obš: nema przi ſobije. R. III, č. 124. 1. C má nadp: CXVIII; = nadp: O s. Macharij, gto geo czert s koſu potkal; D gt neſl; E přesm: na vſwitie neſl. — 2. ACE i sch; E potkal; D ho, C geo ; ACE a sch; D ho, AE geho; ACE obš: przietjeti tu koſu. — 3. E za- wolal; ACE i sch. — 4. D obš: muky a naſyle; AE kdyz; ACE já sch; D obš: vſſko- diti tobie; ACE i sch; DC nemohut. — 5. ACE přesm: wiecze tý; AC přesm: wiecze mie, A wicze mne. — 6. AC yzadneho, E zadneho; C pokrmu. — 7. D sě sch; D ne- ſpim. — 8. AE přesm: mie (E mne) wieczy; ACE najviec sch; ACE m. tu: A kdyz; AC obš: Maryus (!, C Macharius) Opat, E opat Macharyus; D wytaza, C ztazal. — 9. Cosch; A přesm: na niem wztaza tee wieczy, E na niem tee wieczy wztazal; ACE m. diábel vecě: Odpowiedie (E Odpowiediel) a rzka; ACE m. to: A to. — 10. E vſlyffel; D přesm: Vſlyffaw to; E svatý sch; ACE i sch; D zdwihl gest, E wzdwihl; E ſwe; D přesm: rucze ſwe. — 11. ACE m. zlý duch: dyabel; CE zhynul. 5 12*
Strana 180
180 R. III, č. 125. Tarcye gednoho geden czlowíek, genz miegíeffe biefa w fobie, vderzi geí w líce. Tu ſtarzec ynhed obratí gemv druhe, aby vderzil. Tehdy diabel p geho pokoru wygide z toho czlowieka. R. III, č. 126. II Tec geden swaty wecye: Wſsecko vſyle bez pokory daremne 79a geſt, Nebo pokora prziedbiehla gest miloſrdie. Iakozto gest ſwaty tan, bozí krztitel, prziedbiehal wſfiecky a nytil k hoſpodínv, Takez pokora chyli wſſiecky k miloſrdíj, To geſt k bohu, aneb bvoh geſt milofrdíe a pwa 5 pokora. (Zaſu gednoho Macharyvs, kdyzto gdieſſe na horu, gefſto gest w nyt- rye, Vozeníku przikaza, aby nalo naprzied ſſel. A kdyz dieſſe naprzied, y potka ſye ſ gedním popem pohanſkym, an blezíj a welmí rychle a we- like drziewo neſe. Y wecye gemv: kam bieziff, czrte? Tu on rozhniewaw 5 ſye tak gei welmí zbí, ze by aní zíw aní mrtew. A oftawiw gei tv, pobieze. A odbieh odtud malo, y potka ſye ſ ſwatym macharym. Tu gemv ſwaty Macharyvs wecye: Pomahag bvoh, poczeſtnícze! Gemvz ten pop sye po- diwiw, y wecye: Y coſ na mnie dobreho vpatrzil, zeſ mie tak prziwital? Gemvz starzec wecye: Neb ſem tie widiel vſylníe biezíec, a newíefí, kam 10 bieziſs. Gemvz ten pop pohanſky wecye: A a tíem twym przwitaním ochotnym vznamenal ſem, ze ſy ty mocneho boha ſlvha. Ale druhy ne- wiem kakys dworny mních, vtkaw míe, Y rzekl mí ptíwníe; A ga ſem R. III, č. 127. R. III, č. 125. 1. C má nadp: CXIX; E nadp: O gedno, gto Starczy policzek dal; D přesm: Gednoho starcze; ACE obš: kdyz geden; D přesm: Czlowiek geden; E miel; E přesm: w ſobie bieſa; E vderzil. — 2. A m. jej v líce: w geho lycze, CE geho w licze; D přesm: vderzi w licze, gez gmiegiesse w sobie Biesa; ACE tu sch; E obratil; ACE obš: druhe lycze. — 3. ACE obš: ynhed (E yhned) wyde (C wyfſel gt, E wyffel). R. III, č. 126. 1. C má nadp: CXX; E nadp: Starzecz O pokorze. 2. AE přesm: gest prziedbiehla, C gest przedbieha, lat. praecursor; DE milofrdenstwie. — 3. ACE křtitel sch; D přesm: krztitel bozij; ACE prziedbieha, D przedbiehl; ACE m. všěcky: genz geft wſfech pozywal; ACE obš: takez pak; A m. pokora: poka (!). — 4. DE k milo- frdenstwij; AE nebo, C anebo; DE milofrdenstwie — 5. ACE a pravá pokora sch. R. III, č. 127. 1. C má nadp: CXXI; E nadp: O s. Macharij, gto kniez pohanſky geho vczedlnika welmie zbil; ACE přesm: Gednoho czaſu; DE kdyz; D gt sffel, E ffiel; AE huoru. — 2. AE w nytrzie; D m. učeníku přikáza: y przíkaza vczedlniku, AE vczedlnyku wecze (E přesm: wecze vczedlniku) y przykaza (E przikazal), C vczedl- niku przikazal; B nalo!, DACE malo; D m. dieše: geſt sſel, E ſſiel; ACE obš: na- przied przied nym. — 3. ACE i sch; E potkal; E kniezem; AE a (před velmi) sch. — 4. C neſa; A m. kam: kak, E y kterak; E czerte; ACE Tehdy. — 5. DC ho, AE geho; ACE velmi sch; CE zbil; DACE by sch; ACE obš: mrtew byffe (E byl); ACE m. jej: geho, D to; ACE obš: y pobieze. — 6. ACE a sch; E odtud; E potkal; E Macharem; ACE Tehdy; E jemu sch. — 7. E obš: gemu wecze; A Pomahý, E po- mahay ; AE přesm: sie ten pop (E kniez). — 8. ACE i sch; AC odpowiedie, E wecze; D na mne. — 9. ACE přesm: Odpowiedie (E Odpowiediel) gemu starziecz; ACE m. úsilně: welmi vſylnie, D a ty rychle; D bieziſs. — 10. A Gemuzt, E Gemuzto; Cten sch; E kniez; AC powiedie; A yaz; A temz; B przwitaním !. — 11. E přesm: ochot- nym prziwitaniem; ACE znamenal; ACE ty sch. — 12. D kterakys, CE yakys; DC
180 R. III, č. 125. Tarcye gednoho geden czlowíek, genz miegíeffe biefa w fobie, vderzi geí w líce. Tu ſtarzec ynhed obratí gemv druhe, aby vderzil. Tehdy diabel p geho pokoru wygide z toho czlowieka. R. III, č. 126. II Tec geden swaty wecye: Wſsecko vſyle bez pokory daremne 79a geſt, Nebo pokora prziedbiehla gest miloſrdie. Iakozto gest ſwaty tan, bozí krztitel, prziedbiehal wſfiecky a nytil k hoſpodínv, Takez pokora chyli wſſiecky k miloſrdíj, To geſt k bohu, aneb bvoh geſt milofrdíe a pwa 5 pokora. (Zaſu gednoho Macharyvs, kdyzto gdieſſe na horu, gefſto gest w nyt- rye, Vozeníku przikaza, aby nalo naprzied ſſel. A kdyz dieſſe naprzied, y potka ſye ſ gedním popem pohanſkym, an blezíj a welmí rychle a we- like drziewo neſe. Y wecye gemv: kam bieziff, czrte? Tu on rozhniewaw 5 ſye tak gei welmí zbí, ze by aní zíw aní mrtew. A oftawiw gei tv, pobieze. A odbieh odtud malo, y potka ſye ſ ſwatym macharym. Tu gemv ſwaty Macharyvs wecye: Pomahag bvoh, poczeſtnícze! Gemvz ten pop sye po- diwiw, y wecye: Y coſ na mnie dobreho vpatrzil, zeſ mie tak prziwital? Gemvz starzec wecye: Neb ſem tie widiel vſylníe biezíec, a newíefí, kam 10 bieziſs. Gemvz ten pop pohanſky wecye: A a tíem twym przwitaním ochotnym vznamenal ſem, ze ſy ty mocneho boha ſlvha. Ale druhy ne- wiem kakys dworny mních, vtkaw míe, Y rzekl mí ptíwníe; A ga ſem R. III, č. 127. R. III, č. 125. 1. C má nadp: CXIX; E nadp: O gedno, gto Starczy policzek dal; D přesm: Gednoho starcze; ACE obš: kdyz geden; D přesm: Czlowiek geden; E miel; E přesm: w ſobie bieſa; E vderzil. — 2. A m. jej v líce: w geho lycze, CE geho w licze; D přesm: vderzi w licze, gez gmiegiesse w sobie Biesa; ACE tu sch; E obratil; ACE obš: druhe lycze. — 3. ACE obš: ynhed (E yhned) wyde (C wyfſel gt, E wyffel). R. III, č. 126. 1. C má nadp: CXX; E nadp: Starzecz O pokorze. 2. AE přesm: gest prziedbiehla, C gest przedbieha, lat. praecursor; DE milofrdenstwie. — 3. ACE křtitel sch; D přesm: krztitel bozij; ACE prziedbieha, D przedbiehl; ACE m. všěcky: genz geft wſfech pozywal; ACE obš: takez pak; A m. pokora: poka (!). — 4. DE k milo- frdenstwij; AE nebo, C anebo; DE milofrdenstwie — 5. ACE a pravá pokora sch. R. III, č. 127. 1. C má nadp: CXXI; E nadp: O s. Macharij, gto kniez pohanſky geho vczedlnika welmie zbil; ACE přesm: Gednoho czaſu; DE kdyz; D gt sffel, E ffiel; AE huoru. — 2. AE w nytrzie; D m. učeníku přikáza: y przíkaza vczedlniku, AE vczedlnyku wecze (E přesm: wecze vczedlniku) y przykaza (E przikazal), C vczedl- niku przikazal; B nalo!, DACE malo; D m. dieše: geſt sſel, E ſſiel; ACE obš: na- przied przied nym. — 3. ACE i sch; E potkal; E kniezem; AE a (před velmi) sch. — 4. C neſa; A m. kam: kak, E y kterak; E czerte; ACE Tehdy. — 5. DC ho, AE geho; ACE velmi sch; CE zbil; DACE by sch; ACE obš: mrtew byffe (E byl); ACE m. jej: geho, D to; ACE obš: y pobieze. — 6. ACE a sch; E odtud; E potkal; E Macharem; ACE Tehdy; E jemu sch. — 7. E obš: gemu wecze; A Pomahý, E po- mahay ; AE přesm: sie ten pop (E kniez). — 8. ACE i sch; AC odpowiedie, E wecze; D na mne. — 9. ACE přesm: Odpowiedie (E Odpowiediel) gemu starziecz; ACE m. úsilně: welmi vſylnie, D a ty rychle; D bieziſs. — 10. A Gemuzt, E Gemuzto; Cten sch; E kniez; AC powiedie; A yaz; A temz; B przwitaním !. — 11. E přesm: ochot- nym prziwitaniem; ACE znamenal; ACE ty sch. — 12. D kterakys, CE yakys; DC
Strana 181
181 79b gemv dal rany za geho rziecz. A vchopíw ſye podolka ſwateho Macharye, y wecye: Níkolit neoblewím drziewe, nezl míe mníchem ſlibiſs vczínítí. Tu pak ſpolu gideſſta na to mieſto, kdez onen zbity lezieſſe vozeník. 15 A zdwihſſe gei oba, ptoze gíti nemozieſſe, y neſeſſta geí do koſtela mezy bratrzíj. A kdyz bratrzie vzrzíechu duce za ſwatym Macharym toho popa pohanſkeho, vzaſechu ſye welmy Y vczíníchu geí mníchem, a welmí ſye diwiec. A pak ſkrzyen mnoho ſye pohanvow obrati na wieru krzieſtanſku. Y wecye Il Macharyus opat: A protoz hrda rzíecz dobre lidi ke zlemv 20 chyli, Ale rziecz pokorna ze zlych dobre czíníj. R. III, č. 128. R. III, č. 129. WEcye ſwaty antoníj: Czlowiek níkdy neníe dobrym, acz y zada dobrym bytí, gedno acz bvoh ſ ním prziebywa. Nebot neníe yzadny dobry, gedno ſam bvoh. Y ſlvífie, abychomy ſye ſamí wzdy bohu wínní dawalí. Neb kdyz ſye ſam czlowiek bohu wíníj. Odplaty wieczne neztratíj. Opiet ſwaty Antonyvs Pwieſſe, Ze geſt widiel wſſiecka oſydla diabelſka rozleczena po wſſem ſwietu. A tu wzdech y wecye: Ba y kto by gie mohl pgítí? Y vſlyſſie hlas a rzkuc: Antoníj, pokora ſama ta gie pgde, a diabel zadny neſmíe ſye gíe dotknvtí. R. III, č. 130. Opiet kdyz v peſſi modlitbu bohu wzdawaſſe, y przigíde k nemv hlas a rzka: Antoníj, gefftes nezwiediel rownie tomv rzemenarzowi, gesstot gest w alekſandrzíj. Vſlyſſaw to �tarzec, wzem holku, y gide do alekſandrzíe. A kdyz do toho domu przigíde k tomv czlowieku, A ten czlowiek, vzrziew potkaw ; D m. mi : mi gest, ACE gt. — 13. ACE m. a: Tehdy; ACEm. uchopiv : drze. — 14. ACE i sch; E Nikoli; A neolewym; E mne; AC přesm: mnych (!, C mnichem) mie. — 15. ACE m. tu: Tak; C fſla sta, E ffly; AE ktezto, C kdezto; ACE m. onen zbitý ležieše učeník: lezyfle (E leziel) ten zbytý vczedlnyk; D m. učeník: totizto vczedl- nik ſwateho Macharye. — 16. ACE geho; E nemohl; C neſh ſu, E neſlij; ACE geho. — 17. E bratry; E kdyzto; E přesm: vzrzelij za ſwatym Machariem gducze; C toho sch; E knieze. — 18. A vzasſu, C vžaſly ſu, E vleklij; E vczynilij; CE geho, A ho. — 19. D ſkrze nieij, E ſkrzie nieho; ACE sě sch; ACE obš: obratychu (E obra- tilo) ſie. — 20. AC obš: wecze proto; ACE a protož sch; ACE m. hrdá: hrda a zla. — 21. ACE obš: pokorna a dobra; A dobry. R. III, č. 128. 1. C má nadpis: CXXII, E nadp: O s. Anthonij, geffto hlas gemu mluwil a k rzemenarzowi vkazal do Allexandrzy; AE Anthonyus; ACE přesm: dobry nenje; ACE m. ač: take acz. — 2. ACE přesm: byti dobrym; E Neb; E zadny. — 3. ACE m. jedno: nezly; ACE m. i: A; D obš: abychom my; AE přesm: ſami ſie. — 4. AE Nebo; ACE přesm: ſam ſie; A netrati. R. III, č. 129. 1. E prawil; ACE jest sch; ACE přesm: dyabelſka oſydla. — 2. C m. rozlécena: rozliczna; ACE m. tu: kdyz; AC i sch; ACE ba sch; ACE jě sch.. — 3. ACE obš: progyti gie; ACE i sch; E vſlyſſel; ACE Antoní sch; C m. jě: ſama, AE sch; D pruoyde; AE m. a : Anthony a ty (E obš: te fie), C A te; AE dyably, C dyab- lowe. — 4. ACE žádný sch; ACE nefmiegy; E sě sch; ACE jie sch. R. III, č. 130. 1. B peffi!, DACE peleffi; AE modlytwy, C modlitby; AC m. vzdá- váše: czynyſſe; E přesm: czynil bohu; ACE i sch; E prziſſel. — 2. E rzkucz; E rownjj. — 3. E Vſlyffel; ACE obš: zgytra wzem (E wzaw); CE fſíel; D uslyšav to stařec, vzem hólku, i jíde do Alexandřie sch. — 4. ACE přesm: k tomu czlowieku
181 79b gemv dal rany za geho rziecz. A vchopíw ſye podolka ſwateho Macharye, y wecye: Níkolit neoblewím drziewe, nezl míe mníchem ſlibiſs vczínítí. Tu pak ſpolu gideſſta na to mieſto, kdez onen zbity lezieſſe vozeník. 15 A zdwihſſe gei oba, ptoze gíti nemozieſſe, y neſeſſta geí do koſtela mezy bratrzíj. A kdyz bratrzie vzrzíechu duce za ſwatym Macharym toho popa pohanſkeho, vzaſechu ſye welmy Y vczíníchu geí mníchem, a welmí ſye diwiec. A pak ſkrzyen mnoho ſye pohanvow obrati na wieru krzieſtanſku. Y wecye Il Macharyus opat: A protoz hrda rzíecz dobre lidi ke zlemv 20 chyli, Ale rziecz pokorna ze zlych dobre czíníj. R. III, č. 128. R. III, č. 129. WEcye ſwaty antoníj: Czlowiek níkdy neníe dobrym, acz y zada dobrym bytí, gedno acz bvoh ſ ním prziebywa. Nebot neníe yzadny dobry, gedno ſam bvoh. Y ſlvífie, abychomy ſye ſamí wzdy bohu wínní dawalí. Neb kdyz ſye ſam czlowiek bohu wíníj. Odplaty wieczne neztratíj. Opiet ſwaty Antonyvs Pwieſſe, Ze geſt widiel wſſiecka oſydla diabelſka rozleczena po wſſem ſwietu. A tu wzdech y wecye: Ba y kto by gie mohl pgítí? Y vſlyſſie hlas a rzkuc: Antoníj, pokora ſama ta gie pgde, a diabel zadny neſmíe ſye gíe dotknvtí. R. III, č. 130. Opiet kdyz v peſſi modlitbu bohu wzdawaſſe, y przigíde k nemv hlas a rzka: Antoníj, gefftes nezwiediel rownie tomv rzemenarzowi, gesstot gest w alekſandrzíj. Vſlyſſaw to �tarzec, wzem holku, y gide do alekſandrzíe. A kdyz do toho domu przigíde k tomv czlowieku, A ten czlowiek, vzrziew potkaw ; D m. mi : mi gest, ACE gt. — 13. ACE m. a: Tehdy; ACEm. uchopiv : drze. — 14. ACE i sch; E Nikoli; A neolewym; E mne; AC přesm: mnych (!, C mnichem) mie. — 15. ACE m. tu: Tak; C fſla sta, E ffly; AE ktezto, C kdezto; ACE m. onen zbitý ležieše učeník: lezyfle (E leziel) ten zbytý vczedlnyk; D m. učeník: totizto vczedl- nik ſwateho Macharye. — 16. ACE geho; E nemohl; C neſh ſu, E neſlij; ACE geho. — 17. E bratry; E kdyzto; E přesm: vzrzelij za ſwatym Machariem gducze; C toho sch; E knieze. — 18. A vzasſu, C vžaſly ſu, E vleklij; E vczynilij; CE geho, A ho. — 19. D ſkrze nieij, E ſkrzie nieho; ACE sě sch; ACE obš: obratychu (E obra- tilo) ſie. — 20. AC obš: wecze proto; ACE a protož sch; ACE m. hrdá: hrda a zla. — 21. ACE obš: pokorna a dobra; A dobry. R. III, č. 128. 1. C má nadpis: CXXII, E nadp: O s. Anthonij, geffto hlas gemu mluwil a k rzemenarzowi vkazal do Allexandrzy; AE Anthonyus; ACE přesm: dobry nenje; ACE m. ač: take acz. — 2. ACE přesm: byti dobrym; E Neb; E zadny. — 3. ACE m. jedno: nezly; ACE m. i: A; D obš: abychom my; AE přesm: ſami ſie. — 4. AE Nebo; ACE přesm: ſam ſie; A netrati. R. III, č. 129. 1. E prawil; ACE jest sch; ACE přesm: dyabelſka oſydla. — 2. C m. rozlécena: rozliczna; ACE m. tu: kdyz; AC i sch; ACE ba sch; ACE jě sch.. — 3. ACE obš: progyti gie; ACE i sch; E vſlyſſel; ACE Antoní sch; C m. jě: ſama, AE sch; D pruoyde; AE m. a : Anthony a ty (E obš: te fie), C A te; AE dyably, C dyab- lowe. — 4. ACE žádný sch; ACE nefmiegy; E sě sch; ACE jie sch. R. III, č. 130. 1. B peffi!, DACE peleffi; AE modlytwy, C modlitby; AC m. vzdá- váše: czynyſſe; E přesm: czynil bohu; ACE i sch; E prziſſel. — 2. E rzkucz; E rownjj. — 3. E Vſlyffel; ACE obš: zgytra wzem (E wzaw); CE fſíel; D uslyšav to stařec, vzem hólku, i jíde do Alexandřie sch. — 4. ACE přesm: k tomu czlowieku
Strana 182
182 5 myzie ſwateho, y lecze ſye. Tu gemv ſwaty antonij wecye: Dobry czlo- wiecze, wypw mi ſwa diela dobra, Nebot ſem pto ſ puſſtie k tobie prziſſel. On gemv odpowiedíe a rzka: Newiedie ia gíneho, Nez zytra, kdyz wſtanv ſ pokogíka ſweho, to rzku, Ze toto wſſe mieſto od nagwieczſſieho az do nagmenſſieho p ſwu ſpwedlnoſt bude ſpaſeno, Ale ta ſem gedíny hrzieſſník, 10 y budu v mvkach wiecznych. A tez y weczer, chtíe lecy, rziekagí. To vſliſfaw ſwaty Antoníj, y wecye gemv: O ſynaczku, dobrys rzemeſlník, zes zaſlvzil wieczne odplaty, ſedie w ſwem domky ſ pokogikem. Ale ia, na puſſtí po wſſie ſwe czaſy prziebywagie, y negſem przirownan tomy twemv ſlowu, kterezs ty mnie ppowiediel tuto. a ſ tiem gide prycz. 10 IBRatr geden tazaſe pemena opata a rzka: Co ſye tiem mienij, 80a geſſto ſwaty pawel apoſſtol die: Wssecko cziſte k cziſtemv? Odpowiedie gemv ſtarzec a rzka: Ktoz chce toho dogítí, aby tomv rozvmíel, mvſyt ſye ponízití, Tak takz by ſivi wſſiech nagmenſſij a naghrzieſſníegſſij. Gemvz 5 ten bratr wecye: Kako na to mohu vczínítí, bych ſye menſſím nazwal nezli wrazedlník? Starzec gemv wecye: Ktoz chce vczasten byti tiech flvow, Kdyz vzrzij ktereho wrazedlníka, geſſto geſt druheho zabil, aby takto rzeki ſam k ſobie: Tento gest gedíny ten hrziech vczinil, Ale ia na wſsaky den ſwu dvífí zabigiem. A kdyz geho poczie ten tazatí, kterak by to míelo bytí a kteraky geſt to rozom, Powiedíe ſtarzec a rzka: Gedinet geſt ſpwedlnoſt w tom czlowieku, aby ſam ſye ſobie ptíwil. Nebo tehdy bude ſpwedlny, kdyzto ſwe hrziechy potupíj. R. III, č. 131. wnyde (C wssel gest, E wssiel); ACE a sch; C czlowieczek. — 5. E i sch; E vlekl sie; ACE Tehdy; AE svatý sch; ACE m. Antoní: starziecz. — 6. C neb; E přesm: s pufftre proto prziſſel k tobie. — 7. E odpowiediel; DE Newiem, C Newiemt. — 8. D m. to: toto; Derzieka; C m. toto: to; E wſſieczko. — 9. ACE přesm: od najmenſſeho az do naywietſſeho; ACE budu ſpaſený; A já sch; ACE m. sem: ſam. — 10. ACE i sch; A a sch; E i sch; D obš: y v weczer; E m. chtě: kdyz chczy; E lehnuti, C obš: lecz giti; DE rziekam, C obš: to rziekam; E vſlyffiel. — 11. AC Anthonfus, E Anthon; ACE i sch. — 12. C s pokogem; E na púšti sch. — 13. D wſeczky; ACE své sch; E m. přěbývajě: na pufftij przebywagie; ACE i sch; E tomuto; ACE přesm: flowu twemu. — 14. ACE kteréžs' ty mně propověděl tuto, a s tiem jíde pryč sch. (v orig. sch. rovněž). R. III, č. 131. 1. C má nadpis: CXXIII, E nadp: O gednom, gto tazal pemena, czo to gt »wsseczko czyste k czystev«; ACE přesm: Geden bratr; E tazal; ACE přesm: opata Pemena; AC přesm: tiem ſie. — 2. E Odpowiediel. — 3. ACE kto; C rozomiel; A muſſy, CE muſy. — 4. ACE yakozto; E slúl sch; E obš: nayhrziſſneyſſy ſlul. — 5. CE kterak; A přesm: mohu to; ACE nazywal. — 6. C stařec sch; C přesm: wece gev. — 7. ACE kdyzto; AC genzto, E genz; ACE m. druhého: gyneho. — 8. AC přesm: k ſobie ſam; C m. jest: ge; ACE přesm: ten gedyny; E m. ale: a; E kazdy. — 9. AC ho; ACE m. ten: ten bratr; C by sch; AC to sch; E m. mělo: mohlo. — 10. A m. býti: byti to, C by to byti; AE m. kteraký: kterak; D m. to; toho, AE tu ; DACE rozum; E Powiediel. — 11. ACE přesm: w tom ſprawedlnoſt; E přesm: ſe ſam; AC přesm: ſobie ſie. — 12. DE ſprawedliwy; E m. potupí: protiwi (nespr.).
182 5 myzie ſwateho, y lecze ſye. Tu gemv ſwaty antonij wecye: Dobry czlo- wiecze, wypw mi ſwa diela dobra, Nebot ſem pto ſ puſſtie k tobie prziſſel. On gemv odpowiedíe a rzka: Newiedie ia gíneho, Nez zytra, kdyz wſtanv ſ pokogíka ſweho, to rzku, Ze toto wſſe mieſto od nagwieczſſieho az do nagmenſſieho p ſwu ſpwedlnoſt bude ſpaſeno, Ale ta ſem gedíny hrzieſſník, 10 y budu v mvkach wiecznych. A tez y weczer, chtíe lecy, rziekagí. To vſliſfaw ſwaty Antoníj, y wecye gemv: O ſynaczku, dobrys rzemeſlník, zes zaſlvzil wieczne odplaty, ſedie w ſwem domky ſ pokogikem. Ale ia, na puſſtí po wſſie ſwe czaſy prziebywagie, y negſem przirownan tomy twemv ſlowu, kterezs ty mnie ppowiediel tuto. a ſ tiem gide prycz. 10 IBRatr geden tazaſe pemena opata a rzka: Co ſye tiem mienij, 80a geſſto ſwaty pawel apoſſtol die: Wssecko cziſte k cziſtemv? Odpowiedie gemv ſtarzec a rzka: Ktoz chce toho dogítí, aby tomv rozvmíel, mvſyt ſye ponízití, Tak takz by ſivi wſſiech nagmenſſij a naghrzieſſníegſſij. Gemvz 5 ten bratr wecye: Kako na to mohu vczínítí, bych ſye menſſím nazwal nezli wrazedlník? Starzec gemv wecye: Ktoz chce vczasten byti tiech flvow, Kdyz vzrzij ktereho wrazedlníka, geſſto geſt druheho zabil, aby takto rzeki ſam k ſobie: Tento gest gedíny ten hrziech vczinil, Ale ia na wſsaky den ſwu dvífí zabigiem. A kdyz geho poczie ten tazatí, kterak by to míelo bytí a kteraky geſt to rozom, Powiedíe ſtarzec a rzka: Gedinet geſt ſpwedlnoſt w tom czlowieku, aby ſam ſye ſobie ptíwil. Nebo tehdy bude ſpwedlny, kdyzto ſwe hrziechy potupíj. R. III, č. 131. wnyde (C wssel gest, E wssiel); ACE a sch; C czlowieczek. — 5. E i sch; E vlekl sie; ACE Tehdy; AE svatý sch; ACE m. Antoní: starziecz. — 6. C neb; E přesm: s pufftre proto prziſſel k tobie. — 7. E odpowiediel; DE Newiem, C Newiemt. — 8. D m. to: toto; Derzieka; C m. toto: to; E wſſieczko. — 9. ACE přesm: od najmenſſeho az do naywietſſeho; ACE budu ſpaſený; A já sch; ACE m. sem: ſam. — 10. ACE i sch; A a sch; E i sch; D obš: y v weczer; E m. chtě: kdyz chczy; E lehnuti, C obš: lecz giti; DE rziekam, C obš: to rziekam; E vſlyffiel. — 11. AC Anthonfus, E Anthon; ACE i sch. — 12. C s pokogem; E na púšti sch. — 13. D wſeczky; ACE své sch; E m. přěbývajě: na pufftij przebywagie; ACE i sch; E tomuto; ACE přesm: flowu twemu. — 14. ACE kteréžs' ty mně propověděl tuto, a s tiem jíde pryč sch. (v orig. sch. rovněž). R. III, č. 131. 1. C má nadpis: CXXIII, E nadp: O gednom, gto tazal pemena, czo to gt »wsseczko czyste k czystev«; ACE přesm: Geden bratr; E tazal; ACE přesm: opata Pemena; AC přesm: tiem ſie. — 2. E Odpowiediel. — 3. ACE kto; C rozomiel; A muſſy, CE muſy. — 4. ACE yakozto; E slúl sch; E obš: nayhrziſſneyſſy ſlul. — 5. CE kterak; A přesm: mohu to; ACE nazywal. — 6. C stařec sch; C přesm: wece gev. — 7. ACE kdyzto; AC genzto, E genz; ACE m. druhého: gyneho. — 8. AC přesm: k ſobie ſam; C m. jest: ge; ACE přesm: ten gedyny; E m. ale: a; E kazdy. — 9. AC ho; ACE m. ten: ten bratr; C by sch; AC to sch; E m. mělo: mohlo. — 10. A m. býti: byti to, C by to byti; AE m. kteraký: kterak; D m. to; toho, AE tu ; DACE rozum; E Powiediel. — 11. ACE přesm: w tom ſprawedlnoſt; E přesm: ſe ſam; AC přesm: ſobie ſie. — 12. DE ſprawedliwy; E m. potupí: protiwi (nespr.).
Strana 183
183 R. III, č. 132. BRatrzie gední, kdyzto ſediechu ſ pemenem opatem, Y pocziechu p chwaliti gednoho bratra dwa mezy ſebu a rzkuc: Dobry geſt tento bratr, neb zleho nenawídíj. Otaza geho pemen a rzka: Powiez mí to, co ge to, že zleho nenawidíj, a newida zleho? A newieda ten bratr, co odpowiedietí, y poczie pſyti a rzka: Otcze, pſym tebe, aby mí powiediel. Tu gemv ſta- rzec wecye: Tent sye zleho strzíeze, ktozt hrziecha nenawidíj, A blizníeho, to geſt bratra, milvge a geí ctíj. 5 Piet bratr geden tazaſſe pemena opata a rzka: Kterak sye ſluſsie R. III, č. 133. chowatí, aby geden druheho nezpwowal aní ſweho blízníeho? Gemvz starzec 80b wecye: Ia a mvoi blizníj mawie dwa oblicziegíe. II A kdyz wzezrzím na ſwog obliczieg a opatrzím geí, Tehdy meho blizníeho obliczieg bude mí ſye zdati kraſny a cny. Ale pak, bude-li ſwuoi oblícziei, to geſt ſwe ſkytky, chwalití, Tehdy meho blizníeho obliczieg bude mí ſye zdati ſſkaredy. Ale kdyz ſye ſam budv zpwowati a opatrowati, Tehdy blizníeho ynhed nebudva) hyzdítí aní poſuzowatí. 5 R. III, č. 135. R. III, č. 136. Eperycyvs opat wecye, ze gest lepe masso giesti a wíno pítí Nezli bratrzíj zlub) rzieczij poſuzowatí. Iakozto had, to geſt diabel, klewecye ewu z ragie wypudil, Takez ten, genzto druha zpwuge nebo poſuzuge, Netoliko ſwu duſfi zatopíj. Ale y toho, genz te rzíeczí poſlvcha. IAn opat rziekaſſe: lehkeho ſmy brziemene znikli, Tocziſs ſamí ſye ſuditi, A zwolili ſmy trezke, to geſt oczifftowati ſye a gínych poſuzowati. A kdyz ſye bíechu ſebrali ſwietíj otcy gednv do Stychy tak rzecze- neho míeſta A o mnohych zíwotech otcvow ſwatych Y o rozlicznych wie- R. III, č. 134. a) -dv nadeps. b) za tím podtečk. rr. R. III, č. 132. 1. C má nadp: CXXIIII, E nadp: O gednom, geſſto geho chwa- hilij mezy ſebu, ze geſt dobry; E ſedieli; ACE i sch; E poczeli. — 2. C dva sch; E a sch. — 3. A nebo. — 4. ACE otáza jeho Pemen a řka: pověz .... nenávidí a nevida zlého sch., lat. Cui senex ait: Et quid est mala horrere; ACE a sch. — 5. A profymt; AE m. pověděl: powiediel kto; ACE Tehdy. — 6. ACE přesm: starziecz gemu; ACE přesm: zleho ſie; ACE m. ktožt: genz. — 7. ACE m. jej: geho. R. III, č. 133. 1. C má nadp: CXXV, E nadp: Pemen O pofuzowanie; ACE opět sch; E tazal; AC přesm: ſluffie sie. — 2. ACE m. jeden: czlowiek; ACE druhého sch; ACE ani sch. — 3. AC odpowiedie, E odpowiediel; AC m. a : weczie a; A mama, DCE mame; E wezrzym. — 5. D přesm: ſie mi; ACE kraſen; ACE budu; A obličěj sch. — 6. ACE m. chváliti: ſam chwalyti. — 7. E a opatrovati sch; AE tehda; ACE m. bliž- nieho: blyznieho meho; ACE inhed sch. R. III, č. 134. 1. C má nadp: CXXVI, E nadp: O gednom, geſſto pytel pieſku neſl na hrzbetie, A procz to; D opat sch; ACE že sch; C přesm: lepe geſt. — 2. E bratry; A keweczie (ch. pís.). — 3. AE ten sch; AE genz; C druheho. R. III, č. 135. 1. C má nadp: CXXVII; E rziekal; ACE m. točíš: toho toczyz (CE totiž). — 2. C přesm.: ſie oczifſtiowati; ACE gyne. R. III, č. 136. 1. E bylij; ACE sebrali sch; AE ſwati; C otczowe; ACE m. jednú: ſebralij; AE Sczythij. — 2. AC zywotiech; ACE přesm: ſwatych otczuow; AE
183 R. III, č. 132. BRatrzie gední, kdyzto ſediechu ſ pemenem opatem, Y pocziechu p chwaliti gednoho bratra dwa mezy ſebu a rzkuc: Dobry geſt tento bratr, neb zleho nenawídíj. Otaza geho pemen a rzka: Powiez mí to, co ge to, že zleho nenawidíj, a newida zleho? A newieda ten bratr, co odpowiedietí, y poczie pſyti a rzka: Otcze, pſym tebe, aby mí powiediel. Tu gemv ſta- rzec wecye: Tent sye zleho strzíeze, ktozt hrziecha nenawidíj, A blizníeho, to geſt bratra, milvge a geí ctíj. 5 Piet bratr geden tazaſſe pemena opata a rzka: Kterak sye ſluſsie R. III, č. 133. chowatí, aby geden druheho nezpwowal aní ſweho blízníeho? Gemvz starzec 80b wecye: Ia a mvoi blizníj mawie dwa oblicziegíe. II A kdyz wzezrzím na ſwog obliczieg a opatrzím geí, Tehdy meho blizníeho obliczieg bude mí ſye zdati kraſny a cny. Ale pak, bude-li ſwuoi oblícziei, to geſt ſwe ſkytky, chwalití, Tehdy meho blizníeho obliczieg bude mí ſye zdati ſſkaredy. Ale kdyz ſye ſam budv zpwowati a opatrowati, Tehdy blizníeho ynhed nebudva) hyzdítí aní poſuzowatí. 5 R. III, č. 135. R. III, č. 136. Eperycyvs opat wecye, ze gest lepe masso giesti a wíno pítí Nezli bratrzíj zlub) rzieczij poſuzowatí. Iakozto had, to geſt diabel, klewecye ewu z ragie wypudil, Takez ten, genzto druha zpwuge nebo poſuzuge, Netoliko ſwu duſfi zatopíj. Ale y toho, genz te rzíeczí poſlvcha. IAn opat rziekaſſe: lehkeho ſmy brziemene znikli, Tocziſs ſamí ſye ſuditi, A zwolili ſmy trezke, to geſt oczifftowati ſye a gínych poſuzowati. A kdyz ſye bíechu ſebrali ſwietíj otcy gednv do Stychy tak rzecze- neho míeſta A o mnohych zíwotech otcvow ſwatych Y o rozlicznych wie- R. III, č. 134. a) -dv nadeps. b) za tím podtečk. rr. R. III, č. 132. 1. C má nadp: CXXIIII, E nadp: O gednom, geſſto geho chwa- hilij mezy ſebu, ze geſt dobry; E ſedieli; ACE i sch; E poczeli. — 2. C dva sch; E a sch. — 3. A nebo. — 4. ACE otáza jeho Pemen a řka: pověz .... nenávidí a nevida zlého sch., lat. Cui senex ait: Et quid est mala horrere; ACE a sch. — 5. A profymt; AE m. pověděl: powiediel kto; ACE Tehdy. — 6. ACE přesm: starziecz gemu; ACE přesm: zleho ſie; ACE m. ktožt: genz. — 7. ACE m. jej: geho. R. III, č. 133. 1. C má nadp: CXXV, E nadp: Pemen O pofuzowanie; ACE opět sch; E tazal; AC přesm: ſluffie sie. — 2. ACE m. jeden: czlowiek; ACE druhého sch; ACE ani sch. — 3. AC odpowiedie, E odpowiediel; AC m. a : weczie a; A mama, DCE mame; E wezrzym. — 5. D přesm: ſie mi; ACE kraſen; ACE budu; A obličěj sch. — 6. ACE m. chváliti: ſam chwalyti. — 7. E a opatrovati sch; AE tehda; ACE m. bliž- nieho: blyznieho meho; ACE inhed sch. R. III, č. 134. 1. C má nadp: CXXVI, E nadp: O gednom, geſſto pytel pieſku neſl na hrzbetie, A procz to; D opat sch; ACE že sch; C přesm: lepe geſt. — 2. E bratry; A keweczie (ch. pís.). — 3. AE ten sch; AE genz; C druheho. R. III, č. 135. 1. C má nadp: CXXVII; E rziekal; ACE m. točíš: toho toczyz (CE totiž). — 2. C přesm.: ſie oczifſtiowati; ACE gyne. R. III, č. 136. 1. E bylij; ACE sebrali sch; AE ſwati; C otczowe; ACE m. jednú: ſebralij; AE Sczythij. — 2. AC zywotiech; ACE přesm: ſwatych otczuow; AE
Strana 184
184 cech mlvwiechu, Peor opat mlcziefse. A potom wyſſed wen od bratrzij, y nabra pytel pieſku y poneſe na chrzebtíe. A k tomv w zahubie nabraw, y poneſe przied ſebu. Widuce to wſſchní bratrzie, y podíwichu ſye a po- cziechu geho tazatí, co by ſye tiem pieſkem znamenalo. Tu on wecye: Tento pieſek, geſſto w pytli na chrzebtie neſu, to ſu mogi hrziechowe a tiech geſt mnoho; a ia ſem gie na zad obratil, abych na níe nehledal, Ale abych gich zíelel. A to malo, geſto w zahubíj neſu, To ge hhrziech 10 meho blizníeho, Genzto ſem przied myma oczíma polozíl Y mam myku za to, ze meho blíznícho II potupugí. Ale neſlufííe toho tak ſudítí. Neb 81a ſluſſie ſwe hrzíechy przied ſebu mietí a myſlití na to boha pſyec, aby racził odpuſtíti. To vſlyſſiewſſe bratrzíe, y wecyechu: Zagiſte to gest cyeſta vprziema k ſpaſeníj. 5 (Ednv przigíde Izaak opat do klaſſtera y vzrzie bratra obmeſſka- leho. A rozhniewaw ſye y kaza geí wyhnati z klafſtera. A kdyz dieſſe opat yzaak do ſwehoa) prziebytka, to geſt do peleſſie, Tu andielb) bozíj przigíde y zaſtupí gemv dwerzíe a rzka: Nedamt wgítí. Tu on poczíe pſyti, aby wínv geho zyewil. Andiel gemv wecye: Bvoh míe geſt poſlal, abych tebe otazal, w kere mvky weliſſ poſlatí toho bratra, geſſto geſt ſhrzieſſil. Tehdy ſtarzec ynhed gíe ſye katí a rzka: E, hoſpodíne, ſhrzieſſil ſem, racz mí odpuſtiti! Tu gemv andiel wecye: Wstan! gizt gest hoſpodín odpustil. Ale aby ſye toho wiece nedopufftiel, by ktereho potupil drziewe, nezt by 10 geí bvoh odſudíl. Nebt hoſpodín na lidí zalvge ſkrzye proka a rzka: Od- gíelí ſu lide ſud mvog a mníe geho nedadie, abych ta ſvdil. A to geſt pto rzeczeno, zdal by ſye vdalo kteremv z tíech ſwrchowanych ſhrzieſſití v male, Aby netagíl toho, Ale aby zyewil. 5 R. III, č. 137. a) Za tím podtečk. k. b) -e- nadeps. o sch. — 3. AE věcech sch; E mluwilij; E mlcziel. — 4. ACE nabral; DACE chrzbetie; E nabral. — 5. E nefl; ACE i podivichu sě a sch. (v orig. sch. rovněž). — 6. E po- czeli; ACE Tehdy; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 7. DACE chrzbetie. — 8. A m. a já: ay; AE m. na zad: rad (ch. opis.); DE nehlediel. — 9. AE m. jich: gie; AE m. žělel: zzehl (ch. opis.); ACE m. málo: malo pyſku to; ACE m. ješto: geſſto (C geſt!) naprzied; ACE geft; B hhrziech! — 10. A přesm: blyzneho meho; D kteryzto. — 11. ACE neb sch. — 13. D m. ráčil: gie raczil, AC buoh raczyl, E raczyl buoh; AC vſlyſfawſſe; AC i sch; A rzieczechu, E rzekli. — 14. D k spasení sch. R. III, č. 137. 1. C má nadp: CXXVIII, E nadp: O yzaku, gto z klafftera wy- hnal gednoho bratra; E prziſſel; E vzrzel. — 2. CE kazal; ACE geho; D gt sſel, E ffiel. — 3. CE prziebyteczka; ACE tu sch; ACE m. boží: ſwaty. — 4. E prziſſiel; E zaſtupil; AE dwerzy; AE wnyti; ACE Tehdy; ACE on sch. — 5. ACE m. vinu jeho: geho wynu (C winu), D mu geho winu; AC odpowiedie, E odpowiediel; AE Buoht; E mne. — 6. DACE w ktere; ACE přesm: poſlati welyſs; C ge. — 7. E inhed sch; E yal; ACE é sch. — 8. ACE m. tu jemu anděl vecě: y wecze gemu andiel; ACE přesm: hoſpodynt (C hoſpodin) gt gyz. — 9. A přesm: to (!) fie wiecz, C ſie wiecz toho; CE nedopuſtil; ACE nezly; ACE by sch. — 10. ACE geho; ACE odſudy; ACE Nebot; E m. Hospodin: buoh. — 11. AE odjěli sú lidé súd muoj a mně jeho nedadie, abych já súdił sch; ACE a sch; E Tot. — 12. B zdal'!, DC zdali, AE zda. — 13. AE m. netajil: ſie netagyli
184 cech mlvwiechu, Peor opat mlcziefse. A potom wyſſed wen od bratrzij, y nabra pytel pieſku y poneſe na chrzebtíe. A k tomv w zahubie nabraw, y poneſe przied ſebu. Widuce to wſſchní bratrzie, y podíwichu ſye a po- cziechu geho tazatí, co by ſye tiem pieſkem znamenalo. Tu on wecye: Tento pieſek, geſſto w pytli na chrzebtie neſu, to ſu mogi hrziechowe a tiech geſt mnoho; a ia ſem gie na zad obratil, abych na níe nehledal, Ale abych gich zíelel. A to malo, geſto w zahubíj neſu, To ge hhrziech 10 meho blizníeho, Genzto ſem przied myma oczíma polozíl Y mam myku za to, ze meho blíznícho II potupugí. Ale neſlufííe toho tak ſudítí. Neb 81a ſluſſie ſwe hrzíechy przied ſebu mietí a myſlití na to boha pſyec, aby racził odpuſtíti. To vſlyſſiewſſe bratrzíe, y wecyechu: Zagiſte to gest cyeſta vprziema k ſpaſeníj. 5 (Ednv przigíde Izaak opat do klaſſtera y vzrzie bratra obmeſſka- leho. A rozhniewaw ſye y kaza geí wyhnati z klafſtera. A kdyz dieſſe opat yzaak do ſwehoa) prziebytka, to geſt do peleſſie, Tu andielb) bozíj przigíde y zaſtupí gemv dwerzíe a rzka: Nedamt wgítí. Tu on poczíe pſyti, aby wínv geho zyewil. Andiel gemv wecye: Bvoh míe geſt poſlal, abych tebe otazal, w kere mvky weliſſ poſlatí toho bratra, geſſto geſt ſhrzieſſil. Tehdy ſtarzec ynhed gíe ſye katí a rzka: E, hoſpodíne, ſhrzieſſil ſem, racz mí odpuſtiti! Tu gemv andiel wecye: Wstan! gizt gest hoſpodín odpustil. Ale aby ſye toho wiece nedopufftiel, by ktereho potupil drziewe, nezt by 10 geí bvoh odſudíl. Nebt hoſpodín na lidí zalvge ſkrzye proka a rzka: Od- gíelí ſu lide ſud mvog a mníe geho nedadie, abych ta ſvdil. A to geſt pto rzeczeno, zdal by ſye vdalo kteremv z tíech ſwrchowanych ſhrzieſſití v male, Aby netagíl toho, Ale aby zyewil. 5 R. III, č. 137. a) Za tím podtečk. k. b) -e- nadeps. o sch. — 3. AE věcech sch; E mluwilij; E mlcziel. — 4. ACE nabral; DACE chrzbetie; E nabral. — 5. E nefl; ACE i podivichu sě a sch. (v orig. sch. rovněž). — 6. E po- czeli; ACE Tehdy; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 7. DACE chrzbetie. — 8. A m. a já: ay; AE m. na zad: rad (ch. opis.); DE nehlediel. — 9. AE m. jich: gie; AE m. žělel: zzehl (ch. opis.); ACE m. málo: malo pyſku to; ACE m. ješto: geſſto (C geſt!) naprzied; ACE geft; B hhrziech! — 10. A přesm: blyzneho meho; D kteryzto. — 11. ACE neb sch. — 13. D m. ráčil: gie raczil, AC buoh raczyl, E raczyl buoh; AC vſlyſfawſſe; AC i sch; A rzieczechu, E rzekli. — 14. D k spasení sch. R. III, č. 137. 1. C má nadp: CXXVIII, E nadp: O yzaku, gto z klafftera wy- hnal gednoho bratra; E prziſſel; E vzrzel. — 2. CE kazal; ACE geho; D gt sſel, E ffiel. — 3. CE prziebyteczka; ACE tu sch; ACE m. boží: ſwaty. — 4. E prziſſiel; E zaſtupil; AE dwerzy; AE wnyti; ACE Tehdy; ACE on sch. — 5. ACE m. vinu jeho: geho wynu (C winu), D mu geho winu; AC odpowiedie, E odpowiediel; AE Buoht; E mne. — 6. DACE w ktere; ACE přesm: poſlati welyſs; C ge. — 7. E inhed sch; E yal; ACE é sch. — 8. ACE m. tu jemu anděl vecě: y wecze gemu andiel; ACE přesm: hoſpodynt (C hoſpodin) gt gyz. — 9. A přesm: to (!) fie wiecz, C ſie wiecz toho; CE nedopuſtil; ACE nezly; ACE by sch. — 10. ACE geho; ACE odſudy; ACE Nebot; E m. Hospodin: buoh. — 11. AE odjěli sú lidé súd muoj a mně jeho nedadie, abych já súdił sch; ACE a sch; E Tot. — 12. B zdal'!, DC zdali, AE zda. — 13. AE m. netajil: ſie netagyli
Strana 185
185 81b r Ednomv bratru w klafſterzie vda ſye ſhrzíeſiti. A kdyz geí wſſícní trefktachu, wſtaw y gide k vopatu antoníemv. A bratrzíe take za ním po- gídechu, a chtrece geí zaſye wratítí. Y poczechu naň winv pwítí. Ale on poczíe przieti. A tu bieſſe pafvncyvs opat, Gemvz bieſſe przigmíe cefallvs, Genz powieſt pwiece geſt ſlyfſal w ſborv bratrſkem a rzka: Widiel ſem na brziezye v rzieky gednoho mvzíe, an vwazi v bahníe az do kolenv. A prziſſedſſe pak tí, genz gemv pomocy chtiechu, A podawſſe gemv rvkv, y vwazechu ſamí az do hrdla. Tu ſwaty antonyvs o ſwatem pafvncyem wecye: Zagiste tento czlowiek gest, genz naſlie duſlie mvoze spaſyti. Gehoz rzieczíj ta bratrzie polepſſichu ſebe y giechu ſye katí. A toho bratra, genz bieſſe zabiehi, do klafſtera wratichu. 10 R. III, č. 138. Tarzec geden wecye: Kdyz vzrziſs ktereho czlowieka hrzieſsiece, newín geho, Ale toho, geſſtot gemv przíekazíe, a rzka: Neſtogte mníe, ze geſt ten nechtie przielfsczen tako y 1a. Placz a ps boha, at nas vtieſſij, Nebot was wſſiech przielfftige diabel fſkaredy a zawístíwy. Ymotevs puſtenník kdyz tazaſſe opata o gednom bratru obmeſſkalem a rzka: Y co geſt tomv bratru vczíníti: Tymotevs poradi, aby geí z klaſſ- tera wíhnalí. A kdyz by ten bratr wypuzen, ynhed pokuſſeníe ſpade na tymotea. A kdyz placzíe pſyeſſe boha a rzka: Shrzieſſilt ſem, hoſpodíne, ſmilvg ſye nade mnv, Tu k nemv przigíde hlas a rzka: Tymotee, ptot ſye geſt toto tobie ſtalo, Nebos na toho bratra wzezrziel w geho pokuſſeníj. R. III, č. 139. R. III, č. 138. 1. C má nadp: CXXIX, E nadp: O gednom bratru, geſſto zhrzeffil w klafsterze; A bratr (ch. pís.); C přesm: sie vda; AE geho; DAE wfficzknij; C m. jej všicni: wſſiczkny geho. — 2. E treſktalij; C ffel, E ffiel; DC Anthonyowi, E An- thonij. — 3. C ſſly ſu, E ſſlij; ACE a sch; ACE geho; C zasé sch; E poczelij; AE wyný, C wini. — 4. AC obš: pržíetí toho, E toho przietij; E tu byl; AC bieše (po slově jemuž) sch; E přesm: przigmie bylo; C Cefalfus. — 5. D přesm: ſliffal gt; ACE m. pověst praviece jest slyšal: poczie powieſt prawyti, gyz (C kteruž geſt) take ſlyffal (E flyffel), lat. qui tamen retulit inauditam parabolam. — 6. E na brzichu; ACE až sch. — 7. ACE a sch; ACE ti sch; ACE geffto; ACE přesm: chtiechu (E chtieli) pomoczy; ACE a sch; AE popadffie (ch. opis.); AE rucze, C ruky. — 8. A vwazachu (!), C vwaznu, E vwazlij; ACE sami sch; ACE Tehdy; C svatém sch; DC Paffüczyowi, AE Paf- funczy. — 9. ACE přesm: geſſto (C genžto) muoz duſſie naffie. — 10. CE tij; E po- lepſſyli; E yalij; AE gessto, C genzto. — 11. E byl; E wratilij. R. III, č. 139. 1. C má nadpis: CXXX, E nadp: O zhrzeſſenie prawij. — 2. AE toho sch; ACE Nastoyte. — 3. E přesm: przelstien nechtie. — 4. ACE nebo; ACE m. vás: nas; D wſſechny; DCE przelfftiuge; ACE a závistivý sch. R. III, č. 140. 1. C má nadp: CXXXI, E nadp: O gyně, gto zhrzefíil; AE m. pús- tenník: geden pustennyk; BC opata! (m. opat). — 2: AE m. když tázáše opat o jed- nom bratru obmeškalém a řka »i co jest tomu bratru učiniti«: gednoho bratra obmeſſ- kaleho kdyz tazafſe (E tazal) opat, czo geſt vczynyti tomu (E přesm: tomu vczyniti) bratru, genz gie (E gest) shrziessyl, lat. negligentem fratrem aliquem audiens, interro- gante ipsius abbate, quid illi fratri faceret; D ho, ACE geho. — 3. AC bieffe, E byl; A m. na: nan (!). — 4. E proſyl; ACE Shrzieffyl. — 5. ACE Tehdy; ACE přesm: hlas przýgyde (C przide, E prziffiel); AC sě sch. — 6. C ge; AC m. toto tobě stalo: tobie ſtalo ſie toto, E toto ſtalo; AE tohoto; ACE newzezrziel (spr.).
185 81b r Ednomv bratru w klafſterzie vda ſye ſhrzíeſiti. A kdyz geí wſſícní trefktachu, wſtaw y gide k vopatu antoníemv. A bratrzíe take za ním po- gídechu, a chtrece geí zaſye wratítí. Y poczechu naň winv pwítí. Ale on poczíe przieti. A tu bieſſe pafvncyvs opat, Gemvz bieſſe przigmíe cefallvs, Genz powieſt pwiece geſt ſlyfſal w ſborv bratrſkem a rzka: Widiel ſem na brziezye v rzieky gednoho mvzíe, an vwazi v bahníe az do kolenv. A prziſſedſſe pak tí, genz gemv pomocy chtiechu, A podawſſe gemv rvkv, y vwazechu ſamí az do hrdla. Tu ſwaty antonyvs o ſwatem pafvncyem wecye: Zagiste tento czlowiek gest, genz naſlie duſlie mvoze spaſyti. Gehoz rzieczíj ta bratrzie polepſſichu ſebe y giechu ſye katí. A toho bratra, genz bieſſe zabiehi, do klafſtera wratichu. 10 R. III, č. 138. Tarzec geden wecye: Kdyz vzrziſs ktereho czlowieka hrzieſsiece, newín geho, Ale toho, geſſtot gemv przíekazíe, a rzka: Neſtogte mníe, ze geſt ten nechtie przielfsczen tako y 1a. Placz a ps boha, at nas vtieſſij, Nebot was wſſiech przielfftige diabel fſkaredy a zawístíwy. Ymotevs puſtenník kdyz tazaſſe opata o gednom bratru obmeſſkalem a rzka: Y co geſt tomv bratru vczíníti: Tymotevs poradi, aby geí z klaſſ- tera wíhnalí. A kdyz by ten bratr wypuzen, ynhed pokuſſeníe ſpade na tymotea. A kdyz placzíe pſyeſſe boha a rzka: Shrzieſſilt ſem, hoſpodíne, ſmilvg ſye nade mnv, Tu k nemv przigíde hlas a rzka: Tymotee, ptot ſye geſt toto tobie ſtalo, Nebos na toho bratra wzezrziel w geho pokuſſeníj. R. III, č. 139. R. III, č. 138. 1. C má nadp: CXXIX, E nadp: O gednom bratru, geſſto zhrzeffil w klafsterze; A bratr (ch. pís.); C přesm: sie vda; AE geho; DAE wfficzknij; C m. jej všicni: wſſiczkny geho. — 2. E treſktalij; C ffel, E ffiel; DC Anthonyowi, E An- thonij. — 3. C ſſly ſu, E ſſlij; ACE a sch; ACE geho; C zasé sch; E poczelij; AE wyný, C wini. — 4. AC obš: pržíetí toho, E toho przietij; E tu byl; AC bieše (po slově jemuž) sch; E přesm: przigmie bylo; C Cefalfus. — 5. D přesm: ſliffal gt; ACE m. pověst praviece jest slyšal: poczie powieſt prawyti, gyz (C kteruž geſt) take ſlyffal (E flyffel), lat. qui tamen retulit inauditam parabolam. — 6. E na brzichu; ACE až sch. — 7. ACE a sch; ACE ti sch; ACE geffto; ACE přesm: chtiechu (E chtieli) pomoczy; ACE a sch; AE popadffie (ch. opis.); AE rucze, C ruky. — 8. A vwazachu (!), C vwaznu, E vwazlij; ACE sami sch; ACE Tehdy; C svatém sch; DC Paffüczyowi, AE Paf- funczy. — 9. ACE přesm: geſſto (C genžto) muoz duſſie naffie. — 10. CE tij; E po- lepſſyli; E yalij; AE gessto, C genzto. — 11. E byl; E wratilij. R. III, č. 139. 1. C má nadpis: CXXX, E nadp: O zhrzeſſenie prawij. — 2. AE toho sch; ACE Nastoyte. — 3. E přesm: przelstien nechtie. — 4. ACE nebo; ACE m. vás: nas; D wſſechny; DCE przelfftiuge; ACE a závistivý sch. R. III, č. 140. 1. C má nadp: CXXXI, E nadp: O gyně, gto zhrzefíil; AE m. pús- tenník: geden pustennyk; BC opata! (m. opat). — 2: AE m. když tázáše opat o jed- nom bratru obmeškalém a řka »i co jest tomu bratru učiniti«: gednoho bratra obmeſſ- kaleho kdyz tazafſe (E tazal) opat, czo geſt vczynyti tomu (E přesm: tomu vczyniti) bratru, genz gie (E gest) shrziessyl, lat. negligentem fratrem aliquem audiens, interro- gante ipsius abbate, quid illi fratri faceret; D ho, ACE geho. — 3. AC bieffe, E byl; A m. na: nan (!). — 4. E proſyl; ACE Shrzieffyl. — 5. ACE Tehdy; ACE přesm: hlas przýgyde (C przide, E prziffiel); AC sě sch. — 6. C ge; AC m. toto tobě stalo: tobie ſtalo ſie toto, E toto ſtalo; AE tohoto; ACE newzezrziel (spr.).
Strana 186
186 R. III, č. 142. (Eden ſwaty otec, kdyz bieſſe w votrapie, tu vzrzie cztwer rzad lidíky przied bozím oblíczíegem. A nagprwníj bíeſſe nemocnych A bohv w ſwe nemocy chwalu wzdawagícych. A druhy bieſſe hoſpodarzſky, Geſsto we gmíe bozie ſlvham geho potrzíebu czíníe. Trzetí rzad bieſſe puſtenníczíj, geſſto lidíj newídagíj. A cztwrty tiech, gefito ſu poddaní v poſlvssenstwíe pro bvoh ſwatym otcom. A tê rzad cztwrty, genz v poſluſſenstwie poddan bieſſe, ten geſt byl nagwyſſſſij; A gmiegiefſe zlate koruny II A nagwyffffij ſlawu nade wſſiecky. Tehdy ſtarzec toho otaza, geſſto gemv to bieſſe vkazal, a rzka: Pez ten rzad cztwrty miegieſſe wieczſſij chwalu nez gínij? Ten 10 gífty gemv odpowíedíe a rzka: Pto, neb tito gíníj, kdyz kolí dobre ſkutky czíníe, Awffak magíj niekdy odpoczínvtíe a ſwu wvolí naplníe, Ale tento cztwrty rzad, genz poſluſſenſtwie drzij, wſſicku wuoli geſt opuſtil A gest hotow wvolí ſwatych otcvow plnítí; A protoz yma chwalu mimo gíne. (Eden starzec wecye: Ktoz rozkaze bratru ſwemv kteru wiec, geſſto geſt vczínítí, podle boha a v mílostí bozíe ſ bazníj a ſ pokoru, Ta rziecz, geſſto wygde podle boha, Przípudíj geí kv poſivſſenſtwíj y k uczíneníj, coz my geſt przíkazano. A paklí kto chce rozkazowatí ne podle bazní bozíe, Ale podle panowanie a podle wvole wlaſtníe bratru ſwemv kteru wíec, Bvoht widí y wie ſrdeczne myſſleníe Y neprziepuſtíj gemv, aby byl toho przíkazaníe poſlvſſen. O, kterakt gest zyewno dielo, kterez geſt p bvoh Y take wladeníe lidſke, geſſto mv geſt znamo! A to, coz koli geſt z boha, to ma poczatek pokorny; Ale to, coz ge ſkrzye wladenie a ſkrzye hniew 10 nebo ſ naſylím, To ſye wſſecko z diabla poczína, ale ne z boha. 82a R. III, č. 141. R. III, č. 143. n Pat Sylwanvſ miegíeſſe vczedlníka, gemvz marek díechu. Ten bíeſſe welmí poſluſſny, A protoz geí milowaſſe ſtarzec. A k tomv miegíeſſe ge- R. III, č. 141. 1. C má nadp: CXXXII, E nadp: Geden ſwaty otecz prawi O cztwere rzadu lydſkem, gto widiel w otrapie glucze; E byl; ACE tu sch; E vzrzel. — 2. C obliczegem obliczegem (ch. pís.); AE a sch; E byl. — 3. AC wzdawagycz; ACE a sch; E byl. — 4. E byl. — 5. A gychzto, AE genzto; C lide. — 6. ACE přesm: ſwatym otczuom pro buoh; AE m. jenž: genzto gt, C genzto. — 7. E byl; ACE ten jest byl sch; ACE m. jmějieše: gmiegyſſe (E gmiel) ten rziad. — 8. A ſlawy; CE otazal; ACE genz; A přesm: bijíſe to; E byl; ACE m. ukázal: vkazal w tey (CE w tee) otrapie. — 9. ACE a řka sch; E gmiel; AC nezly. — 10. C jistý sch; E odpowiediel; ACE a řka sch; ACE nebo; AE tito sch; A m. když: kakz, CE yakz. — 11. ACE wſfak. — 12. ACE genzto; ACE m. všicku: wſſyczku wlaſtny. — 13. ACE a sch; AC protot; ACE m. chválu: naywieſſy (!, C naywietcży, E naywietſſy) chwalu. R. III, č. 142. 1. C má nadp: CXXXIII, E nadp: Geden Starzecz prawij O roz- kazanie; D ktozt, A kto. — 2. A m. ta řěč: Ten ftarziecz (ch. opis.). — 3. A podly; ACE m. jej: gieho; ACE czo. — 4. AE a sch. — 5. E kterut. — 6. E buoh; ACE m. i: a; E myšlenie sch. (ch. opis.). — 7. DACE kterak; ACE zgieweno; ACE m. kteréž: gessto; C ge. — 8. E wladanie; ACE m. ješto: gest (spr.); ACE gemu; ACE jest sch. — 9. ACE to sch; AE m. což: czoz koly; ACE geft; E m. skrzě: krziwe (ch. opis.); C wladarzſtwie, E wladanie. — 10. C anebo; ACE všecko sch; ACE ale ne z Boha sch. R. III, č. 143. 1. C má nadp: CXXXIIII, E nadp: O Markowi, gefto byl poſluffny ſweho Starcze we wſſem; E gmiel; CE gemuzto; E přesm: rzikali Marek; E byl. —
186 R. III, č. 142. (Eden ſwaty otec, kdyz bieſſe w votrapie, tu vzrzie cztwer rzad lidíky przied bozím oblíczíegem. A nagprwníj bíeſſe nemocnych A bohv w ſwe nemocy chwalu wzdawagícych. A druhy bieſſe hoſpodarzſky, Geſsto we gmíe bozie ſlvham geho potrzíebu czíníe. Trzetí rzad bieſſe puſtenníczíj, geſſto lidíj newídagíj. A cztwrty tiech, gefito ſu poddaní v poſlvssenstwíe pro bvoh ſwatym otcom. A tê rzad cztwrty, genz v poſluſſenstwie poddan bieſſe, ten geſt byl nagwyſſſſij; A gmiegiefſe zlate koruny II A nagwyffffij ſlawu nade wſſiecky. Tehdy ſtarzec toho otaza, geſſto gemv to bieſſe vkazal, a rzka: Pez ten rzad cztwrty miegieſſe wieczſſij chwalu nez gínij? Ten 10 gífty gemv odpowíedíe a rzka: Pto, neb tito gíníj, kdyz kolí dobre ſkutky czíníe, Awffak magíj niekdy odpoczínvtíe a ſwu wvolí naplníe, Ale tento cztwrty rzad, genz poſluſſenſtwie drzij, wſſicku wuoli geſt opuſtil A gest hotow wvolí ſwatych otcvow plnítí; A protoz yma chwalu mimo gíne. (Eden starzec wecye: Ktoz rozkaze bratru ſwemv kteru wiec, geſſto geſt vczínítí, podle boha a v mílostí bozíe ſ bazníj a ſ pokoru, Ta rziecz, geſſto wygde podle boha, Przípudíj geí kv poſivſſenſtwíj y k uczíneníj, coz my geſt przíkazano. A paklí kto chce rozkazowatí ne podle bazní bozíe, Ale podle panowanie a podle wvole wlaſtníe bratru ſwemv kteru wíec, Bvoht widí y wie ſrdeczne myſſleníe Y neprziepuſtíj gemv, aby byl toho przíkazaníe poſlvſſen. O, kterakt gest zyewno dielo, kterez geſt p bvoh Y take wladeníe lidſke, geſſto mv geſt znamo! A to, coz koli geſt z boha, to ma poczatek pokorny; Ale to, coz ge ſkrzye wladenie a ſkrzye hniew 10 nebo ſ naſylím, To ſye wſſecko z diabla poczína, ale ne z boha. 82a R. III, č. 141. R. III, č. 143. n Pat Sylwanvſ miegíeſſe vczedlníka, gemvz marek díechu. Ten bíeſſe welmí poſluſſny, A protoz geí milowaſſe ſtarzec. A k tomv miegíeſſe ge- R. III, č. 141. 1. C má nadp: CXXXII, E nadp: Geden ſwaty otecz prawi O cztwere rzadu lydſkem, gto widiel w otrapie glucze; E byl; ACE tu sch; E vzrzel. — 2. C obliczegem obliczegem (ch. pís.); AE a sch; E byl. — 3. AC wzdawagycz; ACE a sch; E byl. — 4. E byl. — 5. A gychzto, AE genzto; C lide. — 6. ACE přesm: ſwatym otczuom pro buoh; AE m. jenž: genzto gt, C genzto. — 7. E byl; ACE ten jest byl sch; ACE m. jmějieše: gmiegyſſe (E gmiel) ten rziad. — 8. A ſlawy; CE otazal; ACE genz; A přesm: bijíſe to; E byl; ACE m. ukázal: vkazal w tey (CE w tee) otrapie. — 9. ACE a řka sch; E gmiel; AC nezly. — 10. C jistý sch; E odpowiediel; ACE a řka sch; ACE nebo; AE tito sch; A m. když: kakz, CE yakz. — 11. ACE wſfak. — 12. ACE genzto; ACE m. všicku: wſſyczku wlaſtny. — 13. ACE a sch; AC protot; ACE m. chválu: naywieſſy (!, C naywietcży, E naywietſſy) chwalu. R. III, č. 142. 1. C má nadp: CXXXIII, E nadp: Geden Starzecz prawij O roz- kazanie; D ktozt, A kto. — 2. A m. ta řěč: Ten ftarziecz (ch. opis.). — 3. A podly; ACE m. jej: gieho; ACE czo. — 4. AE a sch. — 5. E kterut. — 6. E buoh; ACE m. i: a; E myšlenie sch. (ch. opis.). — 7. DACE kterak; ACE zgieweno; ACE m. kteréž: gessto; C ge. — 8. E wladanie; ACE m. ješto: gest (spr.); ACE gemu; ACE jest sch. — 9. ACE to sch; AE m. což: czoz koly; ACE geft; E m. skrzě: krziwe (ch. opis.); C wladarzſtwie, E wladanie. — 10. C anebo; ACE všecko sch; ACE ale ne z Boha sch. R. III, č. 143. 1. C má nadp: CXXXIIII, E nadp: O Markowi, gefto byl poſluffny ſweho Starcze we wſſem; E gmiel; CE gemuzto; E přesm: rzikali Marek; E byl. —
Strana 187
187 82b R. III, č. 144. denadcte gínych vczeníkvow. A tí ſye pto hniewachu, Ze marka mímo wſſie gíne milowaſſe. To kdyz wzwiediechu gíníj ftarcy, pto k nemv przi- gídechu, a welmí ſmytní, a chtíec gemu powíedíetí, ze ſye geho vczenícy hniewagíj z toho, ze onoho gedíneho míluge. Ale drzíewe, nezli co starcy powiediechu, Wſtaw fylwanvs, II Y gíde ſ tíemí starcy k kazdeho vczedl- níka peleſſí Y zawola kazdeho menem a rzka: Bratrze, wygdí ſyem, trzíeba mí tebe. A nízadny z ních newygíde. A napoſledy gídechu k markowíe peleſſí. A potluk na dwerzie ſylwanvs, y zawola geho pwym menem. Tu 10 on, iakz brzo vſlyſſie ſtarevow hlas, wybieze wen. A wſſed opat fylwanvs do geho peleſſie, Y naleze, ze, iakz geho zawolal, tak ſye ynhed wzchopil od piſma, oſtawiw toho pvol ſlowa, genz okrſlowaſſe, A to ſlowo beſſe O. A pvol geho nechaw, y wybíeze, chtie drzíetí poſluffenstwíe; Y nechtiel geſt po geho zawolaníj toho poczateho flowa dokonatí. A pto tí ftarcy 15 wecyechu opatu ſylwanowí a rzkuc: Zagíſte, gehoz ty milugeff, tehoz y my milugem, Anebot gei buoh miluge p geho poſlvſsenstwie. Tarzec geden prziebywaſſe ſam o ſobie na puſſti a miegieſſe ged- noho v míeſtíe, genz gemv potrziebu czínieſſe. A kdyz za níekoliko dníj k nemv neprzigíde, az gíz nemiegieſſe potrziebícye Aní co díelati aní co giestí, Y bieſſe tiem welmí trvchel. Y wecye vozeníku ſwemv: chceſſ-lí gítí do mieſta k naſſemv ſluzye? On wecye: coz kazeſs, 1at rad vczíním. Ale bogieſſe ſye gítí do mieſta, aby nízadne zadoſtí nedoſſel; Ale pto, aby po- 2. ACE proto geho; E milowal; E gmiel. — 3. A gedenadstczet(!); E přesm: ginych gedenaczte; AE m. a ti: genz, C kteržiž; E hniewali; E m. že: na; A m. Marka: Marka hniewachu vczedlyka!, C Marka vcžedlnyka, E Marka, Ze geho ſtarzecz; A m. mimo: my (nedops.). — 4. DCE wſſeczky; A gyny; E milowal; A kdy; E wzwiedieli; AC přesm: starczý gyný. — 5. ACE přesm: przygydu (CE pržiffly) k nemu proto; ACE a (před sl. chtiec) sch; AC přesm: vczedlnyk (!, C vczedlniczy) geho. — 6. AC přesm: ſtarczy czo. — 7. E powiedielij; C fſel, E ffiel; D k sch. — 8. D m. peleši: k peleffij; E m. k každého učedlníka peleši: k peleſſy kazdeho vczedlnika, C przed kazdeho vczedlnyka peleſſe; E zawolal; A Bratr; A m. vyjdi: wygyde (ch. opis.); E m. sěm: wen; D trzebat. — 9. D m. mi: mi geſt; AE zadny; C newyffel gest, E newy- ſſiel; ACE a sch; AE Naypoſledy; A gydu, C ffel gest, E ffly. — 10. ACE přesm: ku peleſſy Markowie; A putluk (!), C potlukl; CE dwerzy; AC obš: opat Sylwanus; E zawolal; D m. jeho: nan; ACE Tehdy. —11. E vſlyffel; A m. vyběže: wigyde, C wy- gide, E wyſsiel. — 12. A přesm: do peleſſe geho, C do peleſsy do geho; E nalezl; A i naleze že jakž jeho sch; D m. zavolal: brzo zawolal; ACE m. inhed: gest ynhed (E yhned). — 13. C m. jenž: gehoz; DC okrſſlowaſſe, A oklafſlowaſſie (!, E okrafflowal; E bylo. — 14. ACE a sch; C wybiehffe, E wybrehl; ACE m. i: a. — 15. C m. po: pro; E přesm: po geho zawolanie nechtiel geſt; E přesm: toho ſlowa poczateho, C poczateho toho flowa. — 16. E rzekli; C m. opatu: ftarczy, E sch; A m. vecěchu opatu Silvanovi: Syluanowy weczechu; ACE a řkúc sch; E tohoz; A m. i my: mý y take, CE my take. — 17. D m. jej: ho; ACE m. jej Buoh: buoh geho; E obš: welmie miluge. R. III, č. 144. 1. C má nadp: CXXXV, E nadp: O gednom, geſſto geho chtiela dieweczka przelſtitij; E przebywal; ACE o sobě sch; E gmiel. — 2. AE gessto, C genžto; E czynil. — 3. ACE k ňemu sch; E neprziſſel; D negmiel gt, E negmiel; A potrziebky, CE potrzeby. — 4. E byl; D truchiw (!); E přesm: ſwemu vczedlniku. — 5. ACE m. on vecě: Odpowiedíe (E Odpowiediel) gemu; E Czo; ACE ya. — 6. D bal ſe gt, 5 5
187 82b R. III, č. 144. denadcte gínych vczeníkvow. A tí ſye pto hniewachu, Ze marka mímo wſſie gíne milowaſſe. To kdyz wzwiediechu gíníj ftarcy, pto k nemv przi- gídechu, a welmí ſmytní, a chtíec gemu powíedíetí, ze ſye geho vczenícy hniewagíj z toho, ze onoho gedíneho míluge. Ale drzíewe, nezli co starcy powiediechu, Wſtaw fylwanvs, II Y gíde ſ tíemí starcy k kazdeho vczedl- níka peleſſí Y zawola kazdeho menem a rzka: Bratrze, wygdí ſyem, trzíeba mí tebe. A nízadny z ních newygíde. A napoſledy gídechu k markowíe peleſſí. A potluk na dwerzie ſylwanvs, y zawola geho pwym menem. Tu 10 on, iakz brzo vſlyſſie ſtarevow hlas, wybieze wen. A wſſed opat fylwanvs do geho peleſſie, Y naleze, ze, iakz geho zawolal, tak ſye ynhed wzchopil od piſma, oſtawiw toho pvol ſlowa, genz okrſlowaſſe, A to ſlowo beſſe O. A pvol geho nechaw, y wybíeze, chtie drzíetí poſluffenstwíe; Y nechtiel geſt po geho zawolaníj toho poczateho flowa dokonatí. A pto tí ftarcy 15 wecyechu opatu ſylwanowí a rzkuc: Zagíſte, gehoz ty milugeff, tehoz y my milugem, Anebot gei buoh miluge p geho poſlvſsenstwie. Tarzec geden prziebywaſſe ſam o ſobie na puſſti a miegieſſe ged- noho v míeſtíe, genz gemv potrziebu czínieſſe. A kdyz za níekoliko dníj k nemv neprzigíde, az gíz nemiegieſſe potrziebícye Aní co díelati aní co giestí, Y bieſſe tiem welmí trvchel. Y wecye vozeníku ſwemv: chceſſ-lí gítí do mieſta k naſſemv ſluzye? On wecye: coz kazeſs, 1at rad vczíním. Ale bogieſſe ſye gítí do mieſta, aby nízadne zadoſtí nedoſſel; Ale pto, aby po- 2. ACE proto geho; E milowal; E gmiel. — 3. A gedenadstczet(!); E přesm: ginych gedenaczte; AE m. a ti: genz, C kteržiž; E hniewali; E m. že: na; A m. Marka: Marka hniewachu vczedlyka!, C Marka vcžedlnyka, E Marka, Ze geho ſtarzecz; A m. mimo: my (nedops.). — 4. DCE wſſeczky; A gyny; E milowal; A kdy; E wzwiedieli; AC přesm: starczý gyný. — 5. ACE přesm: przygydu (CE pržiffly) k nemu proto; ACE a (před sl. chtiec) sch; AC přesm: vczedlnyk (!, C vczedlniczy) geho. — 6. AC přesm: ſtarczy czo. — 7. E powiedielij; C fſel, E ffiel; D k sch. — 8. D m. peleši: k peleffij; E m. k každého učedlníka peleši: k peleſſy kazdeho vczedlnika, C przed kazdeho vczedlnyka peleſſe; E zawolal; A Bratr; A m. vyjdi: wygyde (ch. opis.); E m. sěm: wen; D trzebat. — 9. D m. mi: mi geſt; AE zadny; C newyffel gest, E newy- ſſiel; ACE a sch; AE Naypoſledy; A gydu, C ffel gest, E ffly. — 10. ACE přesm: ku peleſſy Markowie; A putluk (!), C potlukl; CE dwerzy; AC obš: opat Sylwanus; E zawolal; D m. jeho: nan; ACE Tehdy. —11. E vſlyffel; A m. vyběže: wigyde, C wy- gide, E wyſsiel. — 12. A přesm: do peleſſe geho, C do peleſsy do geho; E nalezl; A i naleze že jakž jeho sch; D m. zavolal: brzo zawolal; ACE m. inhed: gest ynhed (E yhned). — 13. C m. jenž: gehoz; DC okrſſlowaſſe, A oklafſlowaſſie (!, E okrafflowal; E bylo. — 14. ACE a sch; C wybiehffe, E wybrehl; ACE m. i: a. — 15. C m. po: pro; E přesm: po geho zawolanie nechtiel geſt; E přesm: toho ſlowa poczateho, C poczateho toho flowa. — 16. E rzekli; C m. opatu: ftarczy, E sch; A m. vecěchu opatu Silvanovi: Syluanowy weczechu; ACE a řkúc sch; E tohoz; A m. i my: mý y take, CE my take. — 17. D m. jej: ho; ACE m. jej Buoh: buoh geho; E obš: welmie miluge. R. III, č. 144. 1. C má nadp: CXXXV, E nadp: O gednom, geſſto geho chtiela dieweczka przelſtitij; E przebywal; ACE o sobě sch; E gmiel. — 2. AE gessto, C genžto; E czynil. — 3. ACE k ňemu sch; E neprziſſel; D negmiel gt, E negmiel; A potrziebky, CE potrzeby. — 4. E byl; D truchiw (!); E přesm: ſwemu vczedlniku. — 5. ACE m. on vecě: Odpowiedíe (E Odpowiediel) gemu; E Czo; ACE ya. — 6. D bal ſe gt, 5 5
Strana 188
188 ſlvſſenstwíe drzal, ſlibí gítí. Tehdy gemv starzec wecye a rzka: Gdí, vfamt v bvoh, zet tie oſtrzieze ode wíleho zleho pokvíſeníe. A vczíníw modlitbu, y poſla geí. A kdyz ten bratr przigide do mieſta, Y otaza, kde ten giſty bydlíj, 10 geſſto ſtarcy ſluzieſſe. A optaw geho dvom, y wztlvcze na dwerzíe. Y przhodi ſye, ze nízadneho doma nebíeſſe nezli ſama gedínaa) dcy toho czlowíe. A kdyz ta gíſta dwerzíe otewrzíe, tehdy bratr na gegíeho otcye otaza, pcz- geſt gie tak dluho meſſkal. Tu ona geho poczíe, II Aby on ſſel do domv, Y poczie gei za plaft tahnvtí. A kdyz gieí on nerodí powolítí, by ſſel do 15 domy, Tu ona geí mocy wtaze do domv. A kdyz on vzrzíe, ze geí k hrzíechu tahne, A myſſleníe geí giz rozníecowaſſe, Y poczie kwíelití k hoſpodínv, a rzka: E, mvog míly boze, racz míe tohoto oſydla zbawítí P modlitbv toho, genzt mie geſt poſlal. A netaze toho rzecy, tak ſye vnhed vzrzíe na brziezie v ſweho klaſſtera beze wſſie poſſkwrny. 83a R. III, č. 145. Wa wlaſtníe bratry podle vrozeníe tieleſneho gideſſta do klafſtera do gednoho, a chtíece tu prziebywati. A geden z nij bieſſe, genz w stawu zakonníem zdaſſe ſye welmí nabozny, Ale drvhy bieſſe pak welmí poſlvſſny. Tu kdyz opat kazaſſe tomv poſlufſnemv co vczínítí, a on wſſe rad vczí- 5 niefſe. Opiet gine a opíet gíne, a on wíſe rad vczínífle. A proto geí welmí a) za tím podtečk. fama. AC bogie ſie, E bogim fie; D yzadne; ACE m. nižádné žádosti: zadoſti ygedne. — 7. E drziel; ACE a řka sch. — 8. AE zie; ACE zlého sch. — 9. C poſlal, E puſtil; D m. jej: ho, ACE geho; ACE m. ten: tam; E bratr sch; E prziffel; AC přesm: przy- gyde bratr; C m. i: a, A sch; CE otazal. — 10. AC genzto, E genz; D prziſluhuge, E poſluhowal; AE a sch; E optawſſy; AE dwerzy; B przhodi!, DACE przihodi. — 11. DAC yzadneho, E zadneho; E nebylo; ACE přesm: gedyna ſama; ACE dczera; B czlowíe!, DACE Czlowieka. — 12. ACE a sch; ACE přesm: Ta gyſta kdyz; ACE dwerzy; E otewrzela; ACE m. tehdy: a; E m. bratr: on; D m. na jejieho otcě otáza: otaza ſe gie na gegieho otcze, A otaza na giegy otcze, C ſie otazal na gegieho otcze, E otazal na geho (ch. opis.) otcze. — 13. ACE jest je sch; ACE m. meškal: geſt meſſkal; E m. tu: A, AC sch; D m. jeho počě: pocže ho proſyti, ACE geho pocze (A pocze poczie!) proſyti; DACE on sch. — 14. ACE geho; ACE za plášť sch; ACE on sch; AE m. nerodi: w tom nechtiefſe (E nechtiel), C nechtiefse w tom. — 15. D by šel do domu sch; ACE tu sch; ACE geho; E wtahla; ACE m. a když on: Ale on kdyz (C kdy); AE vzrziel; D ho, ACE geho. — 16. C tahnu (!); AE m. jej: jeho, C sch; A píše omylem dvakrát slova: a myſſleny geho; ACE již sch; AC podnieczowafſe, E podnieczowalo; ACE i sch; E k bohu. — 17. D m. é: O, ACE sch; ACE muoj milý sch; E toho. — 18. ACE m. toho: geho; AC genzto, E genz; E mne; C ge; A přesm: geſt mie; ACE m. a netaže toho řéci: A yakz to wecze; D m. tak: ze, ACE sch; ACE přesm: ynhed (yhned) ſie; AE vzrziel. — 19. E brziehu; ACE přesm: v klaſſtera ſweho; C beze všie poškvrny sch. R. III, č. 145. 1. C má nadp: CXXXVI, E nadp: O dwu Bratruow, geſsto geden byl poſlufſny a druhy nabozny; C bratrzie, E bratrzy; ACE przyrozeny; C ſſla ſta, E fſlij. — 2. ACE do sch; ACE a sch; DACE z nich: E byl. — 3. DACE zakonnem; E zdal; A sě sch. (ch. opis.); E byl; ACE pak sch; D m. poslušný: pokorny. — 4. ACE Tehdy; D kazal gt, E kazal; ACE m. co učiniti: vczyn to (C toto); AE m. a on: an; D m: vše: gt wſſeczko; ACE sch; ACE rád sch. — 5. DE vczinil; ACE obš: a opiet; ACE m. jiné a opět jiné: toto; AE m. a on: an; D wſſeczko;
188 ſlvſſenstwíe drzal, ſlibí gítí. Tehdy gemv starzec wecye a rzka: Gdí, vfamt v bvoh, zet tie oſtrzieze ode wíleho zleho pokvíſeníe. A vczíníw modlitbu, y poſla geí. A kdyz ten bratr przigide do mieſta, Y otaza, kde ten giſty bydlíj, 10 geſſto ſtarcy ſluzieſſe. A optaw geho dvom, y wztlvcze na dwerzíe. Y przhodi ſye, ze nízadneho doma nebíeſſe nezli ſama gedínaa) dcy toho czlowíe. A kdyz ta gíſta dwerzíe otewrzíe, tehdy bratr na gegíeho otcye otaza, pcz- geſt gie tak dluho meſſkal. Tu ona geho poczíe, II Aby on ſſel do domv, Y poczie gei za plaft tahnvtí. A kdyz gieí on nerodí powolítí, by ſſel do 15 domy, Tu ona geí mocy wtaze do domv. A kdyz on vzrzíe, ze geí k hrzíechu tahne, A myſſleníe geí giz rozníecowaſſe, Y poczie kwíelití k hoſpodínv, a rzka: E, mvog míly boze, racz míe tohoto oſydla zbawítí P modlitbv toho, genzt mie geſt poſlal. A netaze toho rzecy, tak ſye vnhed vzrzíe na brziezie v ſweho klaſſtera beze wſſie poſſkwrny. 83a R. III, č. 145. Wa wlaſtníe bratry podle vrozeníe tieleſneho gideſſta do klafſtera do gednoho, a chtíece tu prziebywati. A geden z nij bieſſe, genz w stawu zakonníem zdaſſe ſye welmí nabozny, Ale drvhy bieſſe pak welmí poſlvſſny. Tu kdyz opat kazaſſe tomv poſlufſnemv co vczínítí, a on wſſe rad vczí- 5 niefſe. Opiet gine a opíet gíne, a on wíſe rad vczínífle. A proto geí welmí a) za tím podtečk. fama. AC bogie ſie, E bogim fie; D yzadne; ACE m. nižádné žádosti: zadoſti ygedne. — 7. E drziel; ACE a řka sch. — 8. AE zie; ACE zlého sch. — 9. C poſlal, E puſtil; D m. jej: ho, ACE geho; ACE m. ten: tam; E bratr sch; E prziffel; AC přesm: przy- gyde bratr; C m. i: a, A sch; CE otazal. — 10. AC genzto, E genz; D prziſluhuge, E poſluhowal; AE a sch; E optawſſy; AE dwerzy; B przhodi!, DACE przihodi. — 11. DAC yzadneho, E zadneho; E nebylo; ACE přesm: gedyna ſama; ACE dczera; B czlowíe!, DACE Czlowieka. — 12. ACE a sch; ACE přesm: Ta gyſta kdyz; ACE dwerzy; E otewrzela; ACE m. tehdy: a; E m. bratr: on; D m. na jejieho otcě otáza: otaza ſe gie na gegieho otcze, A otaza na giegy otcze, C ſie otazal na gegieho otcze, E otazal na geho (ch. opis.) otcze. — 13. ACE jest je sch; ACE m. meškal: geſt meſſkal; E m. tu: A, AC sch; D m. jeho počě: pocže ho proſyti, ACE geho pocze (A pocze poczie!) proſyti; DACE on sch. — 14. ACE geho; ACE za plášť sch; ACE on sch; AE m. nerodi: w tom nechtiefſe (E nechtiel), C nechtiefse w tom. — 15. D by šel do domu sch; ACE tu sch; ACE geho; E wtahla; ACE m. a když on: Ale on kdyz (C kdy); AE vzrziel; D ho, ACE geho. — 16. C tahnu (!); AE m. jej: jeho, C sch; A píše omylem dvakrát slova: a myſſleny geho; ACE již sch; AC podnieczowafſe, E podnieczowalo; ACE i sch; E k bohu. — 17. D m. é: O, ACE sch; ACE muoj milý sch; E toho. — 18. ACE m. toho: geho; AC genzto, E genz; E mne; C ge; A přesm: geſt mie; ACE m. a netaže toho řéci: A yakz to wecze; D m. tak: ze, ACE sch; ACE přesm: ynhed (yhned) ſie; AE vzrziel. — 19. E brziehu; ACE přesm: v klaſſtera ſweho; C beze všie poškvrny sch. R. III, č. 145. 1. C má nadp: CXXXVI, E nadp: O dwu Bratruow, geſsto geden byl poſlufſny a druhy nabozny; C bratrzie, E bratrzy; ACE przyrozeny; C ſſla ſta, E fſlij. — 2. ACE do sch; ACE a sch; DACE z nich: E byl. — 3. DACE zakonnem; E zdal; A sě sch. (ch. opis.); E byl; ACE pak sch; D m. poslušný: pokorny. — 4. ACE Tehdy; D kazal gt, E kazal; ACE m. co učiniti: vczyn to (C toto); AE m. a on: an; D m: vše: gt wſſeczko; ACE sch; ACE rád sch. — 5. DE vczinil; ACE obš: a opiet; ACE m. jiné a opět jiné: toto; AE m. a on: an; D wſſeczko;
Strana 189
189 83b chwalechu w klaſſterzíe. Ale bratr geho, ten, genz ſye zdaſſe nabozny, poczíe gemv zawídietí, y wecye ſam k ſobie a rzka: Ia pokuſſi ſweho bratra, geſt-lí pwie poſluſſny. A ſſed przied vopata, y wecye: Odpuſt meho bratra ſe mnv, nebt mí geſt potrziebíe gití na gedno míeſto. Y odpuſtí geí opat ſ ním. Tu ona gideſſta. a kdyz giz bieſſta v rzieky, Tu, chtie zkuſyti geho 10 poſlvſſenſtwie, Y kaza gemv brodití po rziecye, A w niegzto bieſſe mnoho kokodrylvow tiech geſstervow giedowatych. Tu on ſwlek sye y vbrzide. Tehdy k nemv przigidechu tí kokodrylowe, gefsterowe gedowati, Y pocziechu geho tielo hzatí, a níc gemv nevſſkodichu. To vzrziew bratr geho, y wecye gemv: Pod wen z rzieky! A kdyz pogidefſta cyeſtu, y nalezefſta vmrle tielo 15 czlowieczíe na cyeſtíe. Y wecy ten, genz ſye zdaſſe nabozny, a rzka: By- chowíe míela níekake rvcho wetche, gímz bychowa geí obímvla! II Tehdy ten bratr wecye, genz bieſſe poſlufſny, a rzka: E, poproſwa milehoa) pana boha, azdat geí wzkrzieſy. A kdyz ſye na modlitbu oddaſſta, Ynhed ten vmrly wſta wzhvoru. Tu ſye poczie chlvbíti ten bratr, genz ſye zdaſſe na- 20 bozny, by gei bvoh pro neho wzkrzíeſyl. To míly pan bvoh zyewí opatu w klafſterzie, kterak geſt bratra zkufſowal, Ze my w rzieku kazal mezy kokodryle, A kak ge wzkrzieſſe vmrlec. A kdyz przigidechu do klafſtera, Wecye opat k tomv, genz ſye zdaſſe nabozny: Y pczí to vczínil bratru a) po -le- vyradováno le, omylem po druhé napsané. ACE rád sch; E vczynil, D vezinil gt; ACE geho; ACE velmi sch. — 6. E chwalily; E zdal. — 7. ACE m. k sobě: w ſobie; ACE a řka sch; DACE pokuſym. — 8. AE a sch; E Odpuffcž; D přesm: Bratru memu. — 9. D obš: ſenu giti; ACE nebot; ACE trzieba; D jíti sch; AE odpuſtyl; D m. jej: mu; A m. jej opat: opat geho, CE geho opat. — 10. ACE m. tu: A kdyz; D onij, ACE sch; D gidechu, AC gdieffta, E fflij; ACE když sch; D biechu; ACE přesm: breffta (E bylij) gyz; ACE tu sch. — 11. AC přesm: geho zkuſyti poſluſſenſtwy, E geho poſluſſenſtwie zkuſyti; CE kazal; ACE brzieſti; ACE m. a v niejžto: w nez; E bylo. — 12. A kokodryllu; ACE jědovatých sch; A m. tu: genz, E A, C sch; C on sch; DE swlekl, AC sch; AC sě sch; AC i sch; A wbrziede, C wzbrziede, E brziede; AC přidává po ubřide: swlek ſie. — 13. ACE m. tehdy: y; ACE přesm: przygydu (E prziffly) k niemu; ACE ti sch; AC m. ješterové: ti giefftierowe, E sch; ACE jedovatí sch; E poczeli. — 14. A neſſkodylo, E nevííkodilij; A vzrzie; C přesm: geho bratr; ACE i sch. — 15. D pogidechu, A pogydu, CE fſli; ACE m. cěstú: po czeſtie; ACE i sch; D nalezechu, E nalezlij. — 16. B wecy!; AE geffto, C genžto; E zdal; DACE a řka sch. — 17. DC Bychom, AE Bychme; DE gmiel ; D niekterake, CE nieyake; ACE gymzto; A bychma, DC bychom, E bychme; ACE geho; B obímvla!, AC obynula, DE obinuly; AE tehdy sch. — 18. C přesm: bratr wece ten; A geffto, C genzto; E m. ten bratr vecě, jenž bieše poslušný: Ten bratr poſluſſny wecze; ACE a řka sch; ACE é sch; DE poproſme, C Poproſmy; AC m. milého: wecze, E sch; ACE pána sch. — 19. AC m. Boha: hoſpodyna; A zda, C zdalit, E zdali by; ACE gieho; AC m. vzkřiesí: bu (!, C buoh) wzkrzieſy, E wzkrzieſyl; D oddachu, E oddali; ACE ten sch. — 20. ACE vmrlecz; CE wstal; ACE vzhvoru sch; ACE Tehdy; ACE přesm: pocze sie; ACE m. ten: ten gysty; AE gessto, C genzto; E zdal. — 21. E m. by: ze by; CE geho; ACE obš: To pak; ACE m. milý pán Buoh: kral nebeſky hoſpodyn (E Hospodin sch.); E zgewil. — 22. ACE m. kterak: to wſſe kterak; A m. jest: ho gie, E geho; AE bratra sch; C přesm: zkuſſowal bratra; D přesm: mu gt kazal w rzeku, AC w rzieku gemu kazal, E gemu kazal w rzeku. — 23. CE kokodrylhi; AC po kokodrile přidává: take giefstierý; ACE kterak; ACE geft;
189 83b chwalechu w klaſſterzíe. Ale bratr geho, ten, genz ſye zdaſſe nabozny, poczíe gemv zawídietí, y wecye ſam k ſobie a rzka: Ia pokuſſi ſweho bratra, geſt-lí pwie poſluſſny. A ſſed przied vopata, y wecye: Odpuſt meho bratra ſe mnv, nebt mí geſt potrziebíe gití na gedno míeſto. Y odpuſtí geí opat ſ ním. Tu ona gideſſta. a kdyz giz bieſſta v rzieky, Tu, chtie zkuſyti geho 10 poſlvſſenſtwie, Y kaza gemv brodití po rziecye, A w niegzto bieſſe mnoho kokodrylvow tiech geſstervow giedowatych. Tu on ſwlek sye y vbrzide. Tehdy k nemv przigidechu tí kokodrylowe, gefsterowe gedowati, Y pocziechu geho tielo hzatí, a níc gemv nevſſkodichu. To vzrziew bratr geho, y wecye gemv: Pod wen z rzieky! A kdyz pogidefſta cyeſtu, y nalezefſta vmrle tielo 15 czlowieczíe na cyeſtíe. Y wecy ten, genz ſye zdaſſe nabozny, a rzka: By- chowíe míela níekake rvcho wetche, gímz bychowa geí obímvla! II Tehdy ten bratr wecye, genz bieſſe poſlufſny, a rzka: E, poproſwa milehoa) pana boha, azdat geí wzkrzieſy. A kdyz ſye na modlitbu oddaſſta, Ynhed ten vmrly wſta wzhvoru. Tu ſye poczie chlvbíti ten bratr, genz ſye zdaſſe na- 20 bozny, by gei bvoh pro neho wzkrzíeſyl. To míly pan bvoh zyewí opatu w klafſterzie, kterak geſt bratra zkufſowal, Ze my w rzieku kazal mezy kokodryle, A kak ge wzkrzieſſe vmrlec. A kdyz przigidechu do klafſtera, Wecye opat k tomv, genz ſye zdaſſe nabozny: Y pczí to vczínil bratru a) po -le- vyradováno le, omylem po druhé napsané. ACE rád sch; E vczynil, D vezinil gt; ACE geho; ACE velmi sch. — 6. E chwalily; E zdal. — 7. ACE m. k sobě: w ſobie; ACE a řka sch; DACE pokuſym. — 8. AE a sch; E Odpuffcž; D přesm: Bratru memu. — 9. D obš: ſenu giti; ACE nebot; ACE trzieba; D jíti sch; AE odpuſtyl; D m. jej: mu; A m. jej opat: opat geho, CE geho opat. — 10. ACE m. tu: A kdyz; D onij, ACE sch; D gidechu, AC gdieffta, E fflij; ACE když sch; D biechu; ACE přesm: breffta (E bylij) gyz; ACE tu sch. — 11. AC přesm: geho zkuſyti poſluſſenſtwy, E geho poſluſſenſtwie zkuſyti; CE kazal; ACE brzieſti; ACE m. a v niejžto: w nez; E bylo. — 12. A kokodryllu; ACE jědovatých sch; A m. tu: genz, E A, C sch; C on sch; DE swlekl, AC sch; AC sě sch; AC i sch; A wbrziede, C wzbrziede, E brziede; AC přidává po ubřide: swlek ſie. — 13. ACE m. tehdy: y; ACE přesm: przygydu (E prziffly) k niemu; ACE ti sch; AC m. ješterové: ti giefftierowe, E sch; ACE jedovatí sch; E poczeli. — 14. A neſſkodylo, E nevííkodilij; A vzrzie; C přesm: geho bratr; ACE i sch. — 15. D pogidechu, A pogydu, CE fſli; ACE m. cěstú: po czeſtie; ACE i sch; D nalezechu, E nalezlij. — 16. B wecy!; AE geffto, C genžto; E zdal; DACE a řka sch. — 17. DC Bychom, AE Bychme; DE gmiel ; D niekterake, CE nieyake; ACE gymzto; A bychma, DC bychom, E bychme; ACE geho; B obímvla!, AC obynula, DE obinuly; AE tehdy sch. — 18. C přesm: bratr wece ten; A geffto, C genzto; E m. ten bratr vecě, jenž bieše poslušný: Ten bratr poſluſſny wecze; ACE a řka sch; ACE é sch; DE poproſme, C Poproſmy; AC m. milého: wecze, E sch; ACE pána sch. — 19. AC m. Boha: hoſpodyna; A zda, C zdalit, E zdali by; ACE gieho; AC m. vzkřiesí: bu (!, C buoh) wzkrzieſy, E wzkrzieſyl; D oddachu, E oddali; ACE ten sch. — 20. ACE vmrlecz; CE wstal; ACE vzhvoru sch; ACE Tehdy; ACE přesm: pocze sie; ACE m. ten: ten gysty; AE gessto, C genzto; E zdal. — 21. E m. by: ze by; CE geho; ACE obš: To pak; ACE m. milý pán Buoh: kral nebeſky hoſpodyn (E Hospodin sch.); E zgewil. — 22. ACE m. kterak: to wſſe kterak; A m. jest: ho gie, E geho; AE bratra sch; C přesm: zkuſſowal bratra; D přesm: mu gt kazal w rzeku, AC w rzieku gemu kazal, E gemu kazal w rzeku. — 23. CE kokodrylhi; AC po kokodrile přidává: take giefstierý; ACE kterak; ACE geft;
Strana 190
190 25 ſwemv? Wiez to, zet gest vmrlec wſtal p geho poſluſfenstwie, Ale ne p twe nabozenſtwíe. Tarzec geden poſla ſweho vczeníka do Egipta, Aby gemv welblvda prziwedl, Geſſto by ty oſſitky, genz bieſſe nadielal, do egipta na nem do- neſl. A kdyz vczeník welblvda wedieſſe, Wecye gemv drvhy ſtarzec, vtkaw geí: Bych byl, bratrze, wiediel, kdys chtiel do egipta, byl by mí take ged- 5 noho oſla prziwedl. A kdyz to ten bratr ſwemv opatu powiedie, Tehdy ten starzec p welike milofrdie wecye gemv: Synku míly, dowedíz my toho welbluda; geſſte ſmy ſwych oſſitek nedoſpíeli. Vczin ſwu potrziebu a gdi ſ ním do egipta, aby przíwedl welblvda zaſye, abychom take naſſie oſlitky doneſlí. A kdyz to vczíní ten vozeník, ze gíde k tomu ſtarcy, gefito geí 10 biesse potkal, y wecye gemv: Pemen opat powiedielt ge, zet my gesste negſmy hotowi; Vczíň ty ſwu potrziebu! Tu ten ſtarzec, vprzah welbluda w kary, y bra ſye do egipta. A kdyz wyprziezechu welbluda a opiet zaſye weſtí k ſwemv opatu, Y wecye ten vozeník: Otcze, ps za mie boha! Starzec geho otaza, kam by chtiel. II Wecye gemv: chcy do ſcychym, abych take 84a 15 naſſie oſſitky ſyem przíneſi. Vſlyffiew to ſtarzec, y poczíe toho ſ placzem zieletí a rzka: Nagmilegſfij ſynaczku, odpuſt mí; Nebot twe miloſrdíe od- galo me zaſluzeníe. R. III, č. 146. A przygydu, C przigdu, E prziſſly. — 24. ACE gieffto; E zdal; ACE i sch. — 25. E to sch. — 26. ACE ale ne pro tvé náboženstvie sch. (v orig. sch. rovněž). R. III, č. 146. 1. C má nadp: CXXXVII, E nadp: O gednom, gefsto byl weli- keho milofrdenstwie; D přesm: Geden starzecz; ACE m. posla: z chyti (!, C z Stichy, E z Scythye) poſla (CE poſlal); ACE přesm: vczedlnyka ſweho. — 2. AC genzto; AE m. ošitky: koffyky; ACE giefſto; ACE na ňem sch. — 3. DE wedl; AC přesm: welbluda wedieſse (C wedl gest) vczedlnyk; AC jemu sch; AC potkaw. — 4. AC geho; E m. vecě jemu druhý stařec, utkav jej »bych byl, bratře, věděl«: druhy tarzecz potkaw geho wecze: Bratrze, byl bych wiediel; A kdyzíto, C kdyztos, Ekdyzs; AC m. chtěl: ſſel, E ſſiel. — 5. D jednoho sch; E m. osla: welbluda; ACE a sch; AC přesm: To kdyz; A ten sch; E m. když to ten bratr: To ten vczedlnik kdyz; ACE po- wiediel; ACE tehdy sch. — 6. ACE přesm: pro milofrdie (E milofrdenstwie) welyke ten ftarziecz; D Synu, ACE Synaczku; ACE milý sch; AE m. dovediž: gdy a dowed, C a dowed; ACE mu toho sch. — 7. ACE m. velblúda: welblud (E welbluda) gemu a rczy (CE rżczy); ACE Gefstiet. — 9. AE a sch; AE vczynyl; C fsel, E ffiel; D ho, ACE geho. — 10. E byl, A sch; ACE i sch; ACE přesm: Opat Pemen; A m. po- vědělt: zpowiedielyt (!), C powiediel, D wzkazalt, E wzkazal; C gt, AEsch; ACE ze; ACE my sch. — 11. ACE ty sch; ACE Tehdý; ACE ten sch; AE wprziah. — 12. A braffie, CE bral. — 13. A m. a když vypřěžechu velblúda a opět zasě vésti (! m. chtieše vésti) k svému opatu: A kdyz wyprziahl welbluda w kary (!, lat. discarricasset) a opiet chtieſſe geyg zaſſe weſty k ſwemu opatu welbluda, C A kdyz wprzahu welbluda a opiet chtieſſe zaſie weſti k ſwemu opatu welbluda, E A kdyz gey chtiel zasie weſtij k ſwemu opatu; AC i sch; ACE ten učeník otče sch; ACE m. Boha: boha, otcze. — 14. ACE m. jeho: kdyz geho; CE otazal; D m. vecě: A on wecze, ACE Odpowiedie (E Od- powiediel) ten bratr; A Schczythym, C Stichym, E Sczythym. — 15. A m. sěm: ſel (!); ACE vſlyffaw; ACE i sch; ACE toho s pláčem sch. — 16. ACE m. žěleti: zeleti placze (CE obš: a placze); ACE m. synáčku: bratrzie; A odpuſtym (ch. opis.), E odpuſſcž; CE nebo; DE milofrdenstwie.
190 25 ſwemv? Wiez to, zet gest vmrlec wſtal p geho poſluſfenstwie, Ale ne p twe nabozenſtwíe. Tarzec geden poſla ſweho vczeníka do Egipta, Aby gemv welblvda prziwedl, Geſſto by ty oſſitky, genz bieſſe nadielal, do egipta na nem do- neſl. A kdyz vczeník welblvda wedieſſe, Wecye gemv drvhy ſtarzec, vtkaw geí: Bych byl, bratrze, wiediel, kdys chtiel do egipta, byl by mí take ged- 5 noho oſla prziwedl. A kdyz to ten bratr ſwemv opatu powiedie, Tehdy ten starzec p welike milofrdie wecye gemv: Synku míly, dowedíz my toho welbluda; geſſte ſmy ſwych oſſitek nedoſpíeli. Vczin ſwu potrziebu a gdi ſ ním do egipta, aby przíwedl welblvda zaſye, abychom take naſſie oſlitky doneſlí. A kdyz to vczíní ten vozeník, ze gíde k tomu ſtarcy, gefito geí 10 biesse potkal, y wecye gemv: Pemen opat powiedielt ge, zet my gesste negſmy hotowi; Vczíň ty ſwu potrziebu! Tu ten ſtarzec, vprzah welbluda w kary, y bra ſye do egipta. A kdyz wyprziezechu welbluda a opiet zaſye weſtí k ſwemv opatu, Y wecye ten vozeník: Otcze, ps za mie boha! Starzec geho otaza, kam by chtiel. II Wecye gemv: chcy do ſcychym, abych take 84a 15 naſſie oſſitky ſyem przíneſi. Vſlyffiew to ſtarzec, y poczíe toho ſ placzem zieletí a rzka: Nagmilegſfij ſynaczku, odpuſt mí; Nebot twe miloſrdíe od- galo me zaſluzeníe. R. III, č. 146. A przygydu, C przigdu, E prziſſly. — 24. ACE gieffto; E zdal; ACE i sch. — 25. E to sch. — 26. ACE ale ne pro tvé náboženstvie sch. (v orig. sch. rovněž). R. III, č. 146. 1. C má nadp: CXXXVII, E nadp: O gednom, gefsto byl weli- keho milofrdenstwie; D přesm: Geden starzecz; ACE m. posla: z chyti (!, C z Stichy, E z Scythye) poſla (CE poſlal); ACE přesm: vczedlnyka ſweho. — 2. AC genzto; AE m. ošitky: koffyky; ACE giefſto; ACE na ňem sch. — 3. DE wedl; AC přesm: welbluda wedieſse (C wedl gest) vczedlnyk; AC jemu sch; AC potkaw. — 4. AC geho; E m. vecě jemu druhý stařec, utkav jej »bych byl, bratře, věděl«: druhy tarzecz potkaw geho wecze: Bratrze, byl bych wiediel; A kdyzíto, C kdyztos, Ekdyzs; AC m. chtěl: ſſel, E ſſiel. — 5. D jednoho sch; E m. osla: welbluda; ACE a sch; AC přesm: To kdyz; A ten sch; E m. když to ten bratr: To ten vczedlnik kdyz; ACE po- wiediel; ACE tehdy sch. — 6. ACE přesm: pro milofrdie (E milofrdenstwie) welyke ten ftarziecz; D Synu, ACE Synaczku; ACE milý sch; AE m. dovediž: gdy a dowed, C a dowed; ACE mu toho sch. — 7. ACE m. velblúda: welblud (E welbluda) gemu a rczy (CE rżczy); ACE Gefstiet. — 9. AE a sch; AE vczynyl; C fsel, E ffiel; D ho, ACE geho. — 10. E byl, A sch; ACE i sch; ACE přesm: Opat Pemen; A m. po- vědělt: zpowiedielyt (!), C powiediel, D wzkazalt, E wzkazal; C gt, AEsch; ACE ze; ACE my sch. — 11. ACE ty sch; ACE Tehdý; ACE ten sch; AE wprziah. — 12. A braffie, CE bral. — 13. A m. a když vypřěžechu velblúda a opět zasě vésti (! m. chtieše vésti) k svému opatu: A kdyz wyprziahl welbluda w kary (!, lat. discarricasset) a opiet chtieſſe geyg zaſſe weſty k ſwemu opatu welbluda, C A kdyz wprzahu welbluda a opiet chtieſſe zaſie weſti k ſwemu opatu welbluda, E A kdyz gey chtiel zasie weſtij k ſwemu opatu; AC i sch; ACE ten učeník otče sch; ACE m. Boha: boha, otcze. — 14. ACE m. jeho: kdyz geho; CE otazal; D m. vecě: A on wecze, ACE Odpowiedie (E Od- powiediel) ten bratr; A Schczythym, C Stichym, E Sczythym. — 15. A m. sěm: ſel (!); ACE vſlyffaw; ACE i sch; ACE toho s pláčem sch. — 16. ACE m. žěleti: zeleti placze (CE obš: a placze); ACE m. synáčku: bratrzie; A odpuſtym (ch. opis.), E odpuſſcž; CE nebo; DE milofrdenstwie.
Strana 191
191 R. III, č. 147. Rvhy ſtarzec, kdyz bieſe napleti ſvdencvow y drzadla k nim zdielal, Y vſhiſſie, ano ſtarzec, genz mv bieſſe w ſvſyedctwíj, wecye: Y kako geſt tomv bytí? Toto ſye blizíj ſwatek, genz obecníe ſlvowe iarmark, A 1a k ſwym ſvdencom nemam drzadl, Aní mam, z czeho bych vczíníi. Wratiw ſye ten, iakoz to bieſſe ſlyſſal, Ynhed wybraw z ſwych ſudencvow drzadla, Y doneſe gie k tomv ſtarcy a rzka: Ai, tot mi zvo�tawa, przicziń k ſwym ſudencom! A to ge vczíníl p welike mílofrdíe, aby geho bratr dokonal ſwe díelo. A ſam ſwe díelo oſtawí nedokonano. 5 IAn opat p pwe dokonanie v miloſrdíj ſwe zloſti zapomanvi gest. Gednv, kdyz bíeſſe v gednoho bratra zagal ſſilínka peníez A bieſſe zan kvpil kvdele, aby dielal, Y przigíde geden bratr, a pſve v neho te kvdele maliczko, Aby ſobie vczíníl míech, W nemzto chodití chtiefſe. Tu on gemv da, a welmí míle. Opiet druhy przígíde, a pſye kudele, a on opiet da. Y gínym mnohym, kdyz przigdiechu, wzdy gím dadiefſe kazdemv míle. A pak ten przigide, genz mv bieſſe pvogozil toho fſilíňka, a chtíe, aby my oplatil. On gemv wecye: Pvogdut a przinefut. A nemagie kde wzyeti, aby mv oplatil, Wſtaw y gíde k gakobowí, A chtie geho pſytí, aby zan za- platil tomv, genz mv bieſſe pvogozil. A tak da cyeſtu, y naleze ſtilíňk peníez 10 na cyeſtie leziece. Y nedotcze ſye gích. Ale wzdaw modlitbu bohu, y wrati ſye do ſwe peleſſie. A kdyz opíet ten bratr prziſſed y poczie gei vpomí- 5 R. III, č. 148. R. III, č. 147. 1. C má nadp: CXXXVIII; E nadp: O gyně, gto byl milofrdny; D m. stařec: Bratr; AE m. když: genz; B bieſe(!), D gest, E byl; ACE zpletl fu- dencze; AC zczynyl, E vdielal. — 2. AE i sch: E vſlyfſel; ACE m. jenž mu: gessto; E byl; ACE i sch; CE kterak. — 3. ACE m. toto sě blíží: toto (C to neb) geſt blyzko; ACE ſnatek gefſto; E obecně sch. — 4. E aniz; E bych sch; D m. učinil: gich na- dielal, A vdielati. — 5. C ten sch; C yakz; D to sch; D ſlyſſel; D inhed sch; AE sch: vrátiv sě ten, jakož to bieše slyšal, inhed; A m. vybrav: Wywratyw (!). — 6. E doneſl: C mnie; A zzuoſta, E zuoſtalo; D przidielay, E przyczyniz. — 7. ACE je sch; AC vczyny; E milofrdenstwie. — 8. C sám sch; C dielo sch; D nedokonane, C nedodie- lano dielo; A m. a sám své dielo ostavi nedokonáno: oſtawy nedodielano dielo ſwe, E ale ſwe nedodielane oſtawil. R. III, č. 148. 1. C má nadp: CXXXIX, E nadp: O gednom, gefſto byl welmie miloſrdny; ACE přesm: Opat Ian; ACE dokonánie u sch; DE milofrdenstwi; ACE m. své: wífie; D zapomenul; ACE přesm: gest zapomenul (C zapomanul). — 2. E byl; ACE přesm: zagial v gednoho bratra; CE m. bieše: by. — 3. D kaudele; ACE i sch; E prziſſel; D m. jeden: ten; ACE a sch. — 4. E malo; AE pytel; E chtiel: AE m. tu on: an, C a on. — 5. AC a sch; E m. da a velmi míle: welmie mile dal; ACE obš: Y opiet; E prziſſel; ACE kúdele sch; ACE on sch; AE m. da: da (E dal) tomu, C tomu da. — 6. A m. jiným: gym; D gſu prziſſlij, C prziſſli ſu, E prziſſly; ACE m. vždy jim: a proſiecze; A dadieffu (ch. opis. podle násl. každému), C dawaſſe, E dal; D m. vždy jim dadieše: dal gim wzdy a to. — 7. ACE a sch; CE prziſſel; AC genzto; ACE gemu; E byl; E m. toho šiliňka: tiech peniez; ACE gemu. — 8. A m. on: A on, E An; A odpowiedie, CE odpowiediel; E poydu; ACE obš: przynefut geyg (E gie).— 9. ACE gemu; ACE obš: oplatyl geho penieze; C fſel, E ffiel; ACE obš: k Iacobowy opatu; E chticz. — 10. ACE geſſto gemu; E byl; E nalezl. — 11. C nedotekl, E ne- dotkl; A sě sch; A m. vzdav: wzaw (ch. pís.); E wratil. — 12. D m. opět: gt opiet;
191 R. III, č. 147. Rvhy ſtarzec, kdyz bieſe napleti ſvdencvow y drzadla k nim zdielal, Y vſhiſſie, ano ſtarzec, genz mv bieſſe w ſvſyedctwíj, wecye: Y kako geſt tomv bytí? Toto ſye blizíj ſwatek, genz obecníe ſlvowe iarmark, A 1a k ſwym ſvdencom nemam drzadl, Aní mam, z czeho bych vczíníi. Wratiw ſye ten, iakoz to bieſſe ſlyſſal, Ynhed wybraw z ſwych ſudencvow drzadla, Y doneſe gie k tomv ſtarcy a rzka: Ai, tot mi zvo�tawa, przicziń k ſwym ſudencom! A to ge vczíníl p welike mílofrdíe, aby geho bratr dokonal ſwe díelo. A ſam ſwe díelo oſtawí nedokonano. 5 IAn opat p pwe dokonanie v miloſrdíj ſwe zloſti zapomanvi gest. Gednv, kdyz bíeſſe v gednoho bratra zagal ſſilínka peníez A bieſſe zan kvpil kvdele, aby dielal, Y przigíde geden bratr, a pſve v neho te kvdele maliczko, Aby ſobie vczíníl míech, W nemzto chodití chtiefſe. Tu on gemv da, a welmí míle. Opiet druhy przígíde, a pſye kudele, a on opiet da. Y gínym mnohym, kdyz przigdiechu, wzdy gím dadiefſe kazdemv míle. A pak ten przigide, genz mv bieſſe pvogozil toho fſilíňka, a chtíe, aby my oplatil. On gemv wecye: Pvogdut a przinefut. A nemagie kde wzyeti, aby mv oplatil, Wſtaw y gíde k gakobowí, A chtie geho pſytí, aby zan za- platil tomv, genz mv bieſſe pvogozil. A tak da cyeſtu, y naleze ſtilíňk peníez 10 na cyeſtie leziece. Y nedotcze ſye gích. Ale wzdaw modlitbu bohu, y wrati ſye do ſwe peleſſie. A kdyz opíet ten bratr prziſſed y poczie gei vpomí- 5 R. III, č. 148. R. III, č. 147. 1. C má nadp: CXXXVIII; E nadp: O gyně, gto byl milofrdny; D m. stařec: Bratr; AE m. když: genz; B bieſe(!), D gest, E byl; ACE zpletl fu- dencze; AC zczynyl, E vdielal. — 2. AE i sch: E vſlyfſel; ACE m. jenž mu: gessto; E byl; ACE i sch; CE kterak. — 3. ACE m. toto sě blíží: toto (C to neb) geſt blyzko; ACE ſnatek gefſto; E obecně sch. — 4. E aniz; E bych sch; D m. učinil: gich na- dielal, A vdielati. — 5. C ten sch; C yakz; D to sch; D ſlyſſel; D inhed sch; AE sch: vrátiv sě ten, jakož to bieše slyšal, inhed; A m. vybrav: Wywratyw (!). — 6. E doneſl: C mnie; A zzuoſta, E zuoſtalo; D przidielay, E przyczyniz. — 7. ACE je sch; AC vczyny; E milofrdenstwie. — 8. C sám sch; C dielo sch; D nedokonane, C nedodie- lano dielo; A m. a sám své dielo ostavi nedokonáno: oſtawy nedodielano dielo ſwe, E ale ſwe nedodielane oſtawil. R. III, č. 148. 1. C má nadp: CXXXIX, E nadp: O gednom, gefſto byl welmie miloſrdny; ACE přesm: Opat Ian; ACE dokonánie u sch; DE milofrdenstwi; ACE m. své: wífie; D zapomenul; ACE přesm: gest zapomenul (C zapomanul). — 2. E byl; ACE přesm: zagial v gednoho bratra; CE m. bieše: by. — 3. D kaudele; ACE i sch; E prziſſel; D m. jeden: ten; ACE a sch. — 4. E malo; AE pytel; E chtiel: AE m. tu on: an, C a on. — 5. AC a sch; E m. da a velmi míle: welmie mile dal; ACE obš: Y opiet; E prziſſel; ACE kúdele sch; ACE on sch; AE m. da: da (E dal) tomu, C tomu da. — 6. A m. jiným: gym; D gſu prziſſlij, C prziſſli ſu, E prziſſly; ACE m. vždy jim: a proſiecze; A dadieffu (ch. opis. podle násl. každému), C dawaſſe, E dal; D m. vždy jim dadieše: dal gim wzdy a to. — 7. ACE a sch; CE prziſſel; AC genzto; ACE gemu; E byl; E m. toho šiliňka: tiech peniez; ACE gemu. — 8. A m. on: A on, E An; A odpowiedie, CE odpowiediel; E poydu; ACE obš: przynefut geyg (E gie).— 9. ACE gemu; ACE obš: oplatyl geho penieze; C fſel, E ffiel; ACE obš: k Iacobowy opatu; E chticz. — 10. ACE geſſto gemu; E byl; E nalezl. — 11. C nedotekl, E ne- dotkl; A sě sch; A m. vzdav: wzaw (ch. pís.); E wratil. — 12. D m. opět: gt opiet;
Strana 192
192 natí, II Y wecye gemv: Kdez koli moha, dobudut a przíneſut gie. A ſſed 84b opíet, y naleze na temz míeſtie peníezye leziece. Tu wzdaw bohu modlitbu, 15 Y wrati sye opiet do swe pelessie. Tu opiet przigide ten bratr vpominat z peníez. Tehdy gemv starzec wecye: Wíſeho nechagie, pvogdut a przínefut gie. A opíet ſſed, na temz mieſtíe naleze ty peníezye leziece. A wzdaw modlitbu, wzem y neſe gíe k vopatu takobowí y wecye gemv: Otcze, k tobie gda, nalezl ſem tento ſſilínk peníez. Vczín ſwe miloſrdie, wzpowíez v mieſtíe, 20 zdate kto ztratíl; Opta-lit ſye, gehoz ſu, wrat gemv! Tehdy ſtarzec iakob gide do míefta A za trzi dní kaza ptatí, zda by kto ztratíl ty peníezye. A kdyz ſye neopta zadny, Wecye ian k vopatu íakobowi: A kdyzt sye gest nízadny k ním neoptal, Wratím a oplatím na gíe tomv, genz mí byl pvogczíl. A chtíel ſem byl tebe pſytí, aby mí byl pvogczil; y nalezi ſem, k tobie 25 gda. Y poczie ſye ſtarzec díwiti, Ze dluzen gſa y nalezl, awſſak gich newzal, Ale wracowal ſye a trzikrat powídal, zda by ſye kto optal, gehoz by byly. To bíefſe díwne do neho, Ze, kdyz kto co v neho chtiel zagletí, Ne- dotkníeſſe ſye ſam nikdy toho, Ale reyeſſe gemu: dí ſam a wezmí, cozt geſt trzieba. A kdyz zaſye przíneſyeſſe, opiet gemv dieſſe: Gdi a poloz so zaſye na temz mieſtíe, kdes wzal. A pakli gemv kto co newratil, Nikdyt ho geſt nevpomínal, Anít my geſt kdy co rzeki. R. III, č. 149. PEmen opat rziekafſe: Wíz, aby wlaſtníe wuole níkdy neczíníl, Ale, wecye, pokorz ſye, aby vczíníl wuoli blizníeho ſweho. D prziffel; D ho. — 13. AC m. a když opět ten bratr.... upomínati: A kdyz opiet pocze geyg vpominati przyfled ten bratr z peniez, E A kdyz opiet gey pocze vpomi- nati ten bratr z peniez; ACE i sch; ACE m. kde: kde (C kdežt) gych; ACE dobudu; C m. a: y; ACE jě sch., — 14. E nalezl; DE m. peniezě: ty peneze, C peníeze ty; ACE m. tu: a. — 15. E wratil; ACE m. tu: a; E prziffel; ACE obš: vpomynati (C vpominat) geho. — 16. AC m. z: z tiech; E z peněz sch; ACE m. puojdut: gyz (CE gyžt) puygdu (CE poydu). — 17. ACE jě sch; ACE gda; E nalezl; A ležiece sch. — 18. AE m. vzdav modlitbu: vczynyw modlytwu, C modlitbu vcžíníw; E wzaw, C obš: wzem penieze; E neſl. — 19. D obš: y nalezl; ACE m. sem: ſem na czeſtie; C tento sch ; DE milofrdenstwie; DE Powiez, C zwiez. — 20. AE zdat, C zdali; ACE m. kto: geſt (C ge) kto; ACE obš: a opta-lyt; E m. jehož: czyz; E stařec sch. — 21. C ſſel, E ffiel; CE kazal; C zdali. — 22. E neoptal; AC yzadny; A k uopatowy; E uopatu sch; ACE a sch; ACE kdyz; AE jest sch. — 23. C m. sě jest nižádný: yžadny sie; ACE k nim sch; ACE m. neoptal: neoptal, genzto (E genz) gie ztratyl; ACE vrátím a sch; ACE já sch: ACE m. tomu: ſwemu dluznyku; ACE jenž mi byl puojčil sch. — 24. ACE byl sch; C obš: proſyti byl; AE byl sch. — 25. ACE přesm: gda k tobie; ACE přesm: dywyti ſtarziecz: ACE m. i: a; C nalez; ACE wſfak. — 26. D m. sč: ſie gt; A wzpowiedal, C zwieſtowal, E powiediel; E zdali; AC optal: byl optal, E optal k nim. — 27. E jehož by byly sch; E bylo; A m. co u ňeho: czo do (!) neho, E od nieho czo; D přesm: chtiel v nieho; AC přesm: zagreti chtreffe (C chtie). — 28. DC Nedotekl, E nedotkl; D přesm: nikdy sam; Drzekl gt, A diesse, Crziekasse, Erziekal; ACE sám sch; A czot. — 29. ACE třěba sch; C przinaſfiefse, E przineſl; E rzekl. — 30. ACE zasě sch; E tom; D kde gſy, C kdezs; ACE a sch; C přesm: kto gemu; D Nikdat, ACE sch. — 31. ACE obš: neupomenul (C nevpominalt) gest geho z toho; AE anyz; ACE gemu; ACE jest kdy co sch; ACE m. řekl: rziekl y (E sch.) ſlowa. R. III, č. 149. 1. C má nadp: C. cztyřídcata, E nadp: O wlaſtnij wuolij; A m. Pemen: Lemen; E rzikal; ACE viz aby sch; ACE m. nikdy: wyz (E hled) aby ny-
192 natí, II Y wecye gemv: Kdez koli moha, dobudut a przíneſut gie. A ſſed 84b opíet, y naleze na temz míeſtie peníezye leziece. Tu wzdaw bohu modlitbu, 15 Y wrati sye opiet do swe pelessie. Tu opiet przigide ten bratr vpominat z peníez. Tehdy gemv starzec wecye: Wíſeho nechagie, pvogdut a przínefut gie. A opíet ſſed, na temz mieſtíe naleze ty peníezye leziece. A wzdaw modlitbu, wzem y neſe gíe k vopatu takobowí y wecye gemv: Otcze, k tobie gda, nalezl ſem tento ſſilínk peníez. Vczín ſwe miloſrdie, wzpowíez v mieſtíe, 20 zdate kto ztratíl; Opta-lit ſye, gehoz ſu, wrat gemv! Tehdy ſtarzec iakob gide do míefta A za trzi dní kaza ptatí, zda by kto ztratíl ty peníezye. A kdyz ſye neopta zadny, Wecye ian k vopatu íakobowi: A kdyzt sye gest nízadny k ním neoptal, Wratím a oplatím na gíe tomv, genz mí byl pvogczíl. A chtíel ſem byl tebe pſytí, aby mí byl pvogczil; y nalezi ſem, k tobie 25 gda. Y poczie ſye ſtarzec díwiti, Ze dluzen gſa y nalezl, awſſak gich newzal, Ale wracowal ſye a trzikrat powídal, zda by ſye kto optal, gehoz by byly. To bíefſe díwne do neho, Ze, kdyz kto co v neho chtiel zagletí, Ne- dotkníeſſe ſye ſam nikdy toho, Ale reyeſſe gemu: dí ſam a wezmí, cozt geſt trzieba. A kdyz zaſye przíneſyeſſe, opiet gemv dieſſe: Gdi a poloz so zaſye na temz mieſtíe, kdes wzal. A pakli gemv kto co newratil, Nikdyt ho geſt nevpomínal, Anít my geſt kdy co rzeki. R. III, č. 149. PEmen opat rziekafſe: Wíz, aby wlaſtníe wuole níkdy neczíníl, Ale, wecye, pokorz ſye, aby vczíníl wuoli blizníeho ſweho. D prziffel; D ho. — 13. AC m. a když opět ten bratr.... upomínati: A kdyz opiet pocze geyg vpominati przyfled ten bratr z peniez, E A kdyz opiet gey pocze vpomi- nati ten bratr z peniez; ACE i sch; ACE m. kde: kde (C kdežt) gych; ACE dobudu; C m. a: y; ACE jě sch., — 14. E nalezl; DE m. peniezě: ty peneze, C peníeze ty; ACE m. tu: a. — 15. E wratil; ACE m. tu: a; E prziffel; ACE obš: vpomynati (C vpominat) geho. — 16. AC m. z: z tiech; E z peněz sch; ACE m. puojdut: gyz (CE gyžt) puygdu (CE poydu). — 17. ACE jě sch; ACE gda; E nalezl; A ležiece sch. — 18. AE m. vzdav modlitbu: vczynyw modlytwu, C modlitbu vcžíníw; E wzaw, C obš: wzem penieze; E neſl. — 19. D obš: y nalezl; ACE m. sem: ſem na czeſtie; C tento sch ; DE milofrdenstwie; DE Powiez, C zwiez. — 20. AE zdat, C zdali; ACE m. kto: geſt (C ge) kto; ACE obš: a opta-lyt; E m. jehož: czyz; E stařec sch. — 21. C ſſel, E ffiel; CE kazal; C zdali. — 22. E neoptal; AC yzadny; A k uopatowy; E uopatu sch; ACE a sch; ACE kdyz; AE jest sch. — 23. C m. sě jest nižádný: yžadny sie; ACE k nim sch; ACE m. neoptal: neoptal, genzto (E genz) gie ztratyl; ACE vrátím a sch; ACE já sch: ACE m. tomu: ſwemu dluznyku; ACE jenž mi byl puojčil sch. — 24. ACE byl sch; C obš: proſyti byl; AE byl sch. — 25. ACE přesm: gda k tobie; ACE přesm: dywyti ſtarziecz: ACE m. i: a; C nalez; ACE wſfak. — 26. D m. sč: ſie gt; A wzpowiedal, C zwieſtowal, E powiediel; E zdali; AC optal: byl optal, E optal k nim. — 27. E jehož by byly sch; E bylo; A m. co u ňeho: czo do (!) neho, E od nieho czo; D přesm: chtiel v nieho; AC přesm: zagreti chtreffe (C chtie). — 28. DC Nedotekl, E nedotkl; D přesm: nikdy sam; Drzekl gt, A diesse, Crziekasse, Erziekal; ACE sám sch; A czot. — 29. ACE třěba sch; C przinaſfiefse, E przineſl; E rzekl. — 30. ACE zasě sch; E tom; D kde gſy, C kdezs; ACE a sch; C přesm: kto gemu; D Nikdat, ACE sch. — 31. ACE obš: neupomenul (C nevpominalt) gest geho z toho; AE anyz; ACE gemu; ACE jest kdy co sch; ACE m. řekl: rziekl y (E sch.) ſlowa. R. III, č. 149. 1. C má nadp: C. cztyřídcata, E nadp: O wlaſtnij wuolij; A m. Pemen: Lemen; E rzikal; ACE viz aby sch; ACE m. nikdy: wyz (E hled) aby ny-
Strana 193
193 R. III, č. 150. 85a A kdyz geho kto pozwaſſe, aby i ním giedl, Bezdieky gdieſſe a pla- czíe, nechtíe bytí nepoſlufſny bratra ſweho, aby ho neſmvtíl. A wlaſtníj wvolí opuſtie, pokorníe naſledowaſſe blizníeho ſweho wvoli 5 geho naplníti we wſſem, coz by gemv gedno libo bylo. II Eden pustenník prziebywaſse v klafstera w geſkyní A mnoho díwvow czínieſſe. A prziduce do klafftera niekterzíj mníffie, Przipwiechu gei, ze ſ nímí gíedl drzewe obyczíegne hodíny. A potom gemv bratrzíe rzeczechu: Otcze, bylo-lit geft co ptíwno, zes dnes vczíníl ptí obyczíegí? On gím wecye: Níc mí tehdy nebylo, lecz bych wlastníj wvoli naplníl. Pat pafvncyvs nikdy wina neokuſyl geſt. Ale gednv chodíe y nadgíde nad paduchy, aní pígíj na cyeſtie. Tehdy ten, genz biefſe hlawa nad tíemí paduchy, pozna gei. A wiedieſſe, ze on wina nepíe. Ale wída, ze geſt cyeſtu gda vítal, Y nali weliku rzíepícy wína. A drzie nahy mecz nad ním, y wecye: Iakz teto rziepicye wina newypieſs, tak tie zabiem. Vznamenaw 5 to ſtarzec, ze ge to bozím kazaním, A chtíe geho duſſi zyſkatí k ſpaſeníj, wzem y wypí. Tehdy ten paduch poczie gemu rzecy: Otcze, odpuſtíz mí, zet ſem tíe rozhníewal. Starzec gemv wecye: Vfam bohu, ze p tu gedínv rziepícy wína vczínít mílofrdenſtwíe ſ tebu na tomto ſwietie y na onom. Take ten paduch wecye: A ia take vſam bohu, ze po dneſſníj dden ne- 10 vczíním nízadnemv nic zleho. A tak ten weſſken paduchowy ſbor Ten ſtarzec przipwí k ſpaſeníj. R. III, č. 151. kdy. — 2. AE vecě sch; ACE m. sě: fie wiecze; ACE přesm: ſweho blyznieho. — 3. DE pozwal; AC přesm: pozwaſſe kto; C m. jdieše: gedl geſt, E ſfiel. — 4. C ne- chticz; ACE nepoſluſſen; ACE geho. — 5. C wuole, A wuo (nedops.); E naſledowal. — 6. ACE geho sch; ACE ve všem, což by jemu jedno líbo bylo sch. R. III, č. 150 1. C má nadp: CXLI; E nadp: Puſtenik o wlaſtni wuolij; E prze- bywal. — 2. D czinil gt, E czynil; D Prziprawili ſu, E prziprawili. — 3. C geho, AE sch; D m. že: ze gt; E f nim (nespr.). — 4. DC weczechu; E přesm: rzekli bratrzy; E co sch; ACE m. žes: toto zes. — 5. AC m. on: A on, E An; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE m. nic mi tehdy nebylo: Tehdy mi geſt nelybo, lat. tunc mihi est tribulatio; ACE m. leč: kdyzto; E m. bych: ſem, AC sch; AC m. naplnil: bych naplnyl. R. III, č. 151. 1. C má nadp: CXLII, E nadp: O Swatym Paffunczij, gto wina nepil, az muſyl bezdieky; E nikda; D jest sch; E prziſſel. — 2. D nad sch; AC m. jenž: geſſto; E byl; ACE m. těmi: gynymi. — 3. ACE poznal; D ho, ACE geho; DC wiediel gt, E wiediel. — 4. AC přesm: gda czieſtu; A ustal sch; E ale vida, že jest cěstú jda ustal sch; AC i sch; E nalil; E velikú sch; E czefſy; AC přesm: rzie- pyczy welyku; A a sch; E drzicz. — 5. D rzepiczy, E czeffie; AC vína sch; ACE znamenaw. — 6. E m. stařec: ten Starzecz; DC gt; AE přesm: to geft; D m. kázaním: dopuſſtieni. — 7. E wzaw, D obš: wzem wino; CE wypil; A odpuſt, E odpuſſcź. — 8. DAC ze; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE w buoh. — 9. E czeffy; ACE m. na: y na; C i na onom sch. — 10. ACE také sch; ACE přesm: Odpowiedie (E Od- powiediel) ten paduch; ACE také sch; ACE w buoh. — 11. ACE ygednomu; AE m. nic: wiecz, C wiecz nícz; AE m. tak: take; ACE ten (před sl. stařec) sch. — 12. E přesm: prziprawil Starzecz; ACE m. k: k wiecznemu. Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 13
193 R. III, č. 150. 85a A kdyz geho kto pozwaſſe, aby i ním giedl, Bezdieky gdieſſe a pla- czíe, nechtíe bytí nepoſlufſny bratra ſweho, aby ho neſmvtíl. A wlaſtníj wvolí opuſtie, pokorníe naſledowaſſe blizníeho ſweho wvoli 5 geho naplníti we wſſem, coz by gemv gedno libo bylo. II Eden pustenník prziebywaſse v klafstera w geſkyní A mnoho díwvow czínieſſe. A prziduce do klafftera niekterzíj mníffie, Przipwiechu gei, ze ſ nímí gíedl drzewe obyczíegne hodíny. A potom gemv bratrzíe rzeczechu: Otcze, bylo-lit geft co ptíwno, zes dnes vczíníl ptí obyczíegí? On gím wecye: Níc mí tehdy nebylo, lecz bych wlastníj wvoli naplníl. Pat pafvncyvs nikdy wina neokuſyl geſt. Ale gednv chodíe y nadgíde nad paduchy, aní pígíj na cyeſtie. Tehdy ten, genz biefſe hlawa nad tíemí paduchy, pozna gei. A wiedieſſe, ze on wina nepíe. Ale wída, ze geſt cyeſtu gda vítal, Y nali weliku rzíepícy wína. A drzie nahy mecz nad ním, y wecye: Iakz teto rziepicye wina newypieſs, tak tie zabiem. Vznamenaw 5 to ſtarzec, ze ge to bozím kazaním, A chtíe geho duſſi zyſkatí k ſpaſeníj, wzem y wypí. Tehdy ten paduch poczie gemu rzecy: Otcze, odpuſtíz mí, zet ſem tíe rozhníewal. Starzec gemv wecye: Vfam bohu, ze p tu gedínv rziepícy wína vczínít mílofrdenſtwíe ſ tebu na tomto ſwietie y na onom. Take ten paduch wecye: A ia take vſam bohu, ze po dneſſníj dden ne- 10 vczíním nízadnemv nic zleho. A tak ten weſſken paduchowy ſbor Ten ſtarzec przipwí k ſpaſeníj. R. III, č. 151. kdy. — 2. AE vecě sch; ACE m. sě: fie wiecze; ACE přesm: ſweho blyznieho. — 3. DE pozwal; AC přesm: pozwaſſe kto; C m. jdieše: gedl geſt, E ſfiel. — 4. C ne- chticz; ACE nepoſluſſen; ACE geho. — 5. C wuole, A wuo (nedops.); E naſledowal. — 6. ACE geho sch; ACE ve všem, což by jemu jedno líbo bylo sch. R. III, č. 150 1. C má nadp: CXLI; E nadp: Puſtenik o wlaſtni wuolij; E prze- bywal. — 2. D czinil gt, E czynil; D Prziprawili ſu, E prziprawili. — 3. C geho, AE sch; D m. že: ze gt; E f nim (nespr.). — 4. DC weczechu; E přesm: rzekli bratrzy; E co sch; ACE m. žes: toto zes. — 5. AC m. on: A on, E An; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE m. nic mi tehdy nebylo: Tehdy mi geſt nelybo, lat. tunc mihi est tribulatio; ACE m. leč: kdyzto; E m. bych: ſem, AC sch; AC m. naplnil: bych naplnyl. R. III, č. 151. 1. C má nadp: CXLII, E nadp: O Swatym Paffunczij, gto wina nepil, az muſyl bezdieky; E nikda; D jest sch; E prziſſel. — 2. D nad sch; AC m. jenž: geſſto; E byl; ACE m. těmi: gynymi. — 3. ACE poznal; D ho, ACE geho; DC wiediel gt, E wiediel. — 4. AC přesm: gda czieſtu; A ustal sch; E ale vida, že jest cěstú jda ustal sch; AC i sch; E nalil; E velikú sch; E czefſy; AC přesm: rzie- pyczy welyku; A a sch; E drzicz. — 5. D rzepiczy, E czeffie; AC vína sch; ACE znamenaw. — 6. E m. stařec: ten Starzecz; DC gt; AE přesm: to geft; D m. kázaním: dopuſſtieni. — 7. E wzaw, D obš: wzem wino; CE wypil; A odpuſt, E odpuſſcź. — 8. DAC ze; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE w buoh. — 9. E czeffy; ACE m. na: y na; C i na onom sch. — 10. ACE také sch; ACE přesm: Odpowiedie (E Od- powiediel) ten paduch; ACE také sch; ACE w buoh. — 11. ACE ygednomu; AE m. nic: wiecz, C wiecz nícz; AE m. tak: take; ACE ten (před sl. stařec) sch. — 12. E přesm: prziprawil Starzecz; ACE m. k: k wiecznemu. Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 13
Strana 194
194 R. III, č. 153. Wa bratry míchy, geden ſtarſſij bíeſſe a druhy mlazſſij. Tehdy ſtarſfíj poczíe mlazínieho pſytí a rzka: Prziebywaíwa ſpolu, bratrze! Odpo- wiedie gemv mlazíſij a rzka: Iat ſem hrziefſník hrzieſſny, a pto nemvozeſs ſe mnv prziebywatí. Opiet starſfij wecye: Ia mohu dobrzie ſ tebu przieby- 5 watí. Aneb bleſſe ten starſfij czifty, to gest beze wíleho hrziechu. I Ne- chtiefſe ſlyflietí o mníchu, by ktery byl necziſteho vmyſla. Y wecye gemv mlazífij: Przíenechag mne gefítíe tento tyden, a potom budewa mluwítí ſpolu. Il A kdyz po temdní przigíde ten ſtarſſíj k nemv, On geho chtie 85b zkuſytí, wecye: Otcze, tohoto tehodne míel ſem welike pokuſſeníe. A kdyz 10 ſem ſſel do mieſta p potrziebu, tu ſem ſhrzieſni. Y wecye gemv ſtarſſij: A chceſſ-li ſye kati? Tu on ſlibí, ze ſye chce katí. Starffij wecye: Ia chcy polowícy hrziecha na ſye przigietí. Tehdy mlazíſij wecye: Nvze, giz mvo- zewa ſpolu prziebywati. A takz y prziebywafſta az do ſweho ſkonczenie. „ (JEden starzec wecye: Coz koli czlowiek nenawidij toho, genz tie kto zpwuge, A take ty druha nezpwvg. Nenawidiſſ-lí, geſſto kto ohyzdu na tie cpa aneb cot odegme, Takez tehoz druhu neprzieg aní ſam czíň. To, gehoz ſam ſye kto ſtrzieze, To gínemv mvoze bytí probyteczno k ſpaſeníj. R. III, č. 152. R. III, č. 154. O gych materzy, geſſto ge chtelaa). a PEmen opat A opat nvp, iakz bieffta na puſſtí, Tehdy gich matí za- daſſe gich widietí. A czaſto przíchazyeſſe k gych peleſſí, chtiec gie opat- a) přips. později. R. III. č. 152. 1. C má nadpis: CXLIII, E nadp: O dwu bratrzy, gefsto chtielij ſpolu przebywatij; DE Bratrzie; D m. michy: Mnichy, ACE mnýchy (E mniſſy) breſsta (E bylij); AE bieše sch; D přesm: byl ſtarſfij; A a sch: AE mladſſy. — 2. AE mlad- ſſyho; DACE Przebywayme. — 3. E Odpowiediel; AE mladſſy; ACE a řka sch; ACE ya; ACE a sch. — 4. ACE m. opět: Ale; AE s tebú sch. — 5. E byl; ACE hrziecha. — 6. D nechtiel gt, E nechtiel. — 7. C m. mlazší: mlazſſy bratr; E přesm: mladſſy gemu; CE Ponechay; E budeme. — 8. ACE spolu sch; E tymdni; E prziffel; E ten sch. — 9. C obš: y wece. — 10. AC m. starší: tarziecz. — 11. ACE m. tu on: A kdyz; AC m. sě chce káti: chcze pokati fie; C m. starší: Starzecz; AC přesm: wecze ftarziecz (E ſtarſſy). — 12. AC m. polovici: toho powolyti (!, C polowiczy), E polowiczy toho; ACE m. mlazší: mladſſy (C mlazffy) bratr; ACE nuz. — 13. D muozeme, E mozeme, C možema; ACE m. a takž: tak; DA i sch; D przebywachu, E przebywali; ACE m. až: ſpolu az; ACE svého sch; A koncze. R. III, č. 153. 1. C má nadp: CXLIIII, E nadp: Geden starzecz prawi o tom »Czoz ſobie nechczeſs, neczyn gyv«; D Czozkolik; ACE po slově nenávidí přidávají (spr.): aby druhu (C druhev) owſſel (!, CE owſſem) toho neczynyl, nenawydyfſ-ly; AE m. toho: tohoto; ACE geſſto; C m. kto: niekto. — 2. ACE a sch; ACE ty sch; G druheho; AC geſſtot, D obš: toho gefſto; D kto sch; DE přesm: na tie ohyzdu. — 3. E m. cpá: prawij; ACE nebo; CE czo ; A m. odejme: oteyme kto, E kto odeyme; AE take toho; C druhemu; AE m. nepřěj: neprzieg tehoz; AE přesm: czyn ſam. — 4. AE m. sám sě kto: kto ſam; A prozbyteczno (!), C proſpieffno. R. III, č. 154. 1. C má nadp: CXLV, E nadp: O dwu bratrzy, geſſto ſie dluho nechtreli dati materzy widieti, DA bez nadp. — 2. ACE přesm: Opat Pemen; D biechu,
194 R. III, č. 153. Wa bratry míchy, geden ſtarſſij bíeſſe a druhy mlazſſij. Tehdy ſtarſfíj poczíe mlazínieho pſytí a rzka: Prziebywaíwa ſpolu, bratrze! Odpo- wiedie gemv mlazíſij a rzka: Iat ſem hrziefſník hrzieſſny, a pto nemvozeſs ſe mnv prziebywatí. Opiet starſfij wecye: Ia mohu dobrzie ſ tebu przieby- 5 watí. Aneb bleſſe ten starſfij czifty, to gest beze wíleho hrziechu. I Ne- chtiefſe ſlyflietí o mníchu, by ktery byl necziſteho vmyſla. Y wecye gemv mlazífij: Przíenechag mne gefítíe tento tyden, a potom budewa mluwítí ſpolu. Il A kdyz po temdní przigíde ten ſtarſſíj k nemv, On geho chtie 85b zkuſytí, wecye: Otcze, tohoto tehodne míel ſem welike pokuſſeníe. A kdyz 10 ſem ſſel do mieſta p potrziebu, tu ſem ſhrzieſni. Y wecye gemv ſtarſſij: A chceſſ-li ſye kati? Tu on ſlibí, ze ſye chce katí. Starffij wecye: Ia chcy polowícy hrziecha na ſye przigietí. Tehdy mlazíſij wecye: Nvze, giz mvo- zewa ſpolu prziebywati. A takz y prziebywafſta az do ſweho ſkonczenie. „ (JEden starzec wecye: Coz koli czlowiek nenawidij toho, genz tie kto zpwuge, A take ty druha nezpwvg. Nenawidiſſ-lí, geſſto kto ohyzdu na tie cpa aneb cot odegme, Takez tehoz druhu neprzieg aní ſam czíň. To, gehoz ſam ſye kto ſtrzieze, To gínemv mvoze bytí probyteczno k ſpaſeníj. R. III, č. 152. R. III, č. 154. O gych materzy, geſſto ge chtelaa). a PEmen opat A opat nvp, iakz bieffta na puſſtí, Tehdy gich matí za- daſſe gich widietí. A czaſto przíchazyeſſe k gych peleſſí, chtiec gie opat- a) přips. později. R. III. č. 152. 1. C má nadpis: CXLIII, E nadp: O dwu bratrzy, gefsto chtielij ſpolu przebywatij; DE Bratrzie; D m. michy: Mnichy, ACE mnýchy (E mniſſy) breſsta (E bylij); AE bieše sch; D přesm: byl ſtarſfij; A a sch: AE mladſſy. — 2. AE mlad- ſſyho; DACE Przebywayme. — 3. E Odpowiediel; AE mladſſy; ACE a řka sch; ACE ya; ACE a sch. — 4. ACE m. opět: Ale; AE s tebú sch. — 5. E byl; ACE hrziecha. — 6. D nechtiel gt, E nechtiel. — 7. C m. mlazší: mlazſſy bratr; E přesm: mladſſy gemu; CE Ponechay; E budeme. — 8. ACE spolu sch; E tymdni; E prziffel; E ten sch. — 9. C obš: y wece. — 10. AC m. starší: tarziecz. — 11. ACE m. tu on: A kdyz; AC m. sě chce káti: chcze pokati fie; C m. starší: Starzecz; AC přesm: wecze ftarziecz (E ſtarſſy). — 12. AC m. polovici: toho powolyti (!, C polowiczy), E polowiczy toho; ACE m. mlazší: mladſſy (C mlazffy) bratr; ACE nuz. — 13. D muozeme, E mozeme, C možema; ACE m. a takž: tak; DA i sch; D przebywachu, E przebywali; ACE m. až: ſpolu az; ACE svého sch; A koncze. R. III, č. 153. 1. C má nadp: CXLIIII, E nadp: Geden starzecz prawi o tom »Czoz ſobie nechczeſs, neczyn gyv«; D Czozkolik; ACE po slově nenávidí přidávají (spr.): aby druhu (C druhev) owſſel (!, CE owſſem) toho neczynyl, nenawydyfſ-ly; AE m. toho: tohoto; ACE geſſto; C m. kto: niekto. — 2. ACE a sch; ACE ty sch; G druheho; AC geſſtot, D obš: toho gefſto; D kto sch; DE přesm: na tie ohyzdu. — 3. E m. cpá: prawij; ACE nebo; CE czo ; A m. odejme: oteyme kto, E kto odeyme; AE take toho; C druhemu; AE m. nepřěj: neprzieg tehoz; AE přesm: czyn ſam. — 4. AE m. sám sě kto: kto ſam; A prozbyteczno (!), C proſpieffno. R. III, č. 154. 1. C má nadp: CXLV, E nadp: O dwu bratrzy, geſſto ſie dluho nechtreli dati materzy widieti, DA bez nadp. — 2. ACE přesm: Opat Pemen; D biechu,
Strana 195
195 86a R. III, č. 155. rzití. A nikdy gich nemozieſſe widieti. Awſſak vhledawſſi geden czas, geſsto gidechu do koſtela, y potka gie. Tu ona2) gi vzrziewſſe, Wrtſſe ſye zaſye, 5 y zaklopiſſta dwerzie v peleſſie. Tehdy matí, stogiec v podwogíe, y poczíe plakatí A proſyec, aby ſye giegb) dala wídieti, Tehdy opat nap, wſſed k vo- patu pemenowi, y wecye: Y co vczíníwa ſ naſſij materzij, geſſtot tu v dwerzij stogiecy placze? A wſtaw opat Pemen, y otewrzie dwerzíe. Vzrziew materz, ana tak welmí kwielíj, y wecye gieí: Y czemv taky placz czíníſs, a gſuc 10 gíz pozita zena? Tu ona wieczſſím placzem, poznawſi ſyna, poczie plakatí y wecye: Ginehot níc nepwím, Nez, nevzrzím-lit was, Tehdyt negſem waſſíe matí. Awſſak ſem was krmíla tíemíto mymí prſmí! Gizt ſem wſſíe odpowiedí naplnena, kdyz ſem twoi hlas ſlyffala, gizt sye gest me ſrdce vkogilo. Giezto pemen otaza:I Nvze, kdez nas wiece zadasſ widietí, nanom-li swietie czili 15 na tomto ? Tu ona wecye: Azdali was zagiſto na onom ſwietie budu widietí, kdyz zde na was nebudu patrzítí? Tu gie syn wecye: By ſye mohla ſdrzietí na tomto ſwietie na nas nehledati, Zagiſte na onom buducyem ſwietie budeſs hledieti na nas. Tu ona gide prycz ſ weliku radoſtíj a rzkuc: A poniewadz was tam budu widieti, Zdet zagiſte, fynku, na was nebudu hledatí. IAn, rzeczeny tebevs z tebaidy z tech wlastíj, vczeník amonvow opatvow, Dwanadcte let poſluhowal gemv starcy nemocnemv. Awſſak ten ſtarzec nikdy geho dobrym ſlowem nevtieſfil. A kdyz giz bieſſe vmrziel, 20 a) -a nadeps b) -e- nadeps. E bylij; ACE tehdy sch. — 3. E zadala; AC gie; E przichazela. — 4. AE jich sch; D nemohla gt, E nemohla; AE obš: gych wydieti; ACE wffak. — 5. AC gdiechu, E ffly ; C m. tu: A, AE sch; DCE oni]; A wrtefftat, D wrth gſu, E wrtli. — 6. E za- klopilij; ACE dwerzy; ACE m. tehdy: Ale; DE v podwogi; ACE i sch. — 7. D obš: A proſeczy gich; AC abyfſta; DE dali; A přesm: wydreti dala; C přesm: dala wi- dieti gý; DACE Nup (spr.); A ſſed, E ſſied. — 8. Cisch; ACE i sch; DCE vczinime; D gessto; C drzwy. — 9. C stogecz; AE přesm: stogiecz (E stogij) v dwerzy; E pla- cziecz; AE a sch; AE i sch; A otewrziew, E otewrzel; AE dwerzy; C m. uzřěv: A vzrzew, E vzrzel; AE máteř sch. — 10. AE m. taký: tak. — 11. C m. požitá: roz- zomna; ACE Tehdy; A wietffy(!), C wietcžím, E wietfſym. — 12. ACE m. počě plakati i vecě jinéhoť: placzycz poczie rzieczy Gyneho; A neprawy; ACE -ly; ACE Tehdy. — 13. AE přesm: mati (E matie) waffie; AC přesm: mymi tiemito; ACE gyz; A m. sem všie odpovědi: wſſe odpowiediela neyſem, C wſſie odpowiedi ſem, E wſſie odpowie- dienie ſem, lat. omni morarum contractione (repleta sum). — 14. ACE m. když: A yakz; D ſlyſſela; ACE tweho hlaſu zaſlyfſela (C zaſlyffala); ACE m. jižť sě jest mé srdce ukojilo: me ſrdeczko (CE ſrdcze) radoſtiemi znylo (CE znielo). — 15. CE otazal; ACE nuže sch; ACE kde; DACE na onom-li; E czy. — 16. ACE tu sch; C m. ona: A ona, A Ana; DE zagifte; C přesm: zagyſte budu na onom ſwietie. — 17. ACE m. tu: A kdyz. — 18. D nehledieti A hledati, E hliedati; C na nás nehlédati sch. — 19. D m. budeš hleděti na nás: budeſs na nas hledieti, AE budeſs nas wydieti, C widleti budeſs nas; ACE Tehdý; ACE fſla; E precz; ACE m. a poněvadž: kdyz. — 20. D přesm: nebudu na was hledieti; ACE přesm: zagyſte zde na was, ſynku, hledati nebudu (E přesm: nebudu hledatij). R. III, č. 155. 1. C má nadp: CXLVI, E nadp: O gednom nemocznem; A m. Jan: NAt, E IAth; ACE obš: tak rzieczeny; ACE obš: to geſt z tebeyda (E z The- baida, C z Thebaydy); ACE z (před těch) sch. — 2. A dwanaft, C dwanadczt; BD gemv!, ACE gednomu; A m. avšak: tak wſſak, CE wffak. — 3. D přesm: Starzecz 13*
195 86a R. III, č. 155. rzití. A nikdy gich nemozieſſe widieti. Awſſak vhledawſſi geden czas, geſsto gidechu do koſtela, y potka gie. Tu ona2) gi vzrziewſſe, Wrtſſe ſye zaſye, 5 y zaklopiſſta dwerzie v peleſſie. Tehdy matí, stogiec v podwogíe, y poczíe plakatí A proſyec, aby ſye giegb) dala wídieti, Tehdy opat nap, wſſed k vo- patu pemenowi, y wecye: Y co vczíníwa ſ naſſij materzij, geſſtot tu v dwerzij stogiecy placze? A wſtaw opat Pemen, y otewrzie dwerzíe. Vzrziew materz, ana tak welmí kwielíj, y wecye gieí: Y czemv taky placz czíníſs, a gſuc 10 gíz pozita zena? Tu ona wieczſſím placzem, poznawſi ſyna, poczie plakatí y wecye: Ginehot níc nepwím, Nez, nevzrzím-lit was, Tehdyt negſem waſſíe matí. Awſſak ſem was krmíla tíemíto mymí prſmí! Gizt ſem wſſíe odpowiedí naplnena, kdyz ſem twoi hlas ſlyffala, gizt sye gest me ſrdce vkogilo. Giezto pemen otaza:I Nvze, kdez nas wiece zadasſ widietí, nanom-li swietie czili 15 na tomto ? Tu ona wecye: Azdali was zagiſto na onom ſwietie budu widietí, kdyz zde na was nebudu patrzítí? Tu gie syn wecye: By ſye mohla ſdrzietí na tomto ſwietie na nas nehledati, Zagiſte na onom buducyem ſwietie budeſs hledieti na nas. Tu ona gide prycz ſ weliku radoſtíj a rzkuc: A poniewadz was tam budu widieti, Zdet zagiſte, fynku, na was nebudu hledatí. IAn, rzeczeny tebevs z tebaidy z tech wlastíj, vczeník amonvow opatvow, Dwanadcte let poſluhowal gemv starcy nemocnemv. Awſſak ten ſtarzec nikdy geho dobrym ſlowem nevtieſfil. A kdyz giz bieſſe vmrziel, 20 a) -a nadeps b) -e- nadeps. E bylij; ACE tehdy sch. — 3. E zadala; AC gie; E przichazela. — 4. AE jich sch; D nemohla gt, E nemohla; AE obš: gych wydieti; ACE wffak. — 5. AC gdiechu, E ffly ; C m. tu: A, AE sch; DCE oni]; A wrtefftat, D wrth gſu, E wrtli. — 6. E za- klopilij; ACE dwerzy; ACE m. tehdy: Ale; DE v podwogi; ACE i sch. — 7. D obš: A proſeczy gich; AC abyfſta; DE dali; A přesm: wydreti dala; C přesm: dala wi- dieti gý; DACE Nup (spr.); A ſſed, E ſſied. — 8. Cisch; ACE i sch; DCE vczinime; D gessto; C drzwy. — 9. C stogecz; AE přesm: stogiecz (E stogij) v dwerzy; E pla- cziecz; AE a sch; AE i sch; A otewrziew, E otewrzel; AE dwerzy; C m. uzřěv: A vzrzew, E vzrzel; AE máteř sch. — 10. AE m. taký: tak. — 11. C m. požitá: roz- zomna; ACE Tehdy; A wietffy(!), C wietcžím, E wietfſym. — 12. ACE m. počě plakati i vecě jinéhoť: placzycz poczie rzieczy Gyneho; A neprawy; ACE -ly; ACE Tehdy. — 13. AE přesm: mati (E matie) waffie; AC přesm: mymi tiemito; ACE gyz; A m. sem všie odpovědi: wſſe odpowiediela neyſem, C wſſie odpowiedi ſem, E wſſie odpowie- dienie ſem, lat. omni morarum contractione (repleta sum). — 14. ACE m. když: A yakz; D ſlyſſela; ACE tweho hlaſu zaſlyfſela (C zaſlyffala); ACE m. jižť sě jest mé srdce ukojilo: me ſrdeczko (CE ſrdcze) radoſtiemi znylo (CE znielo). — 15. CE otazal; ACE nuže sch; ACE kde; DACE na onom-li; E czy. — 16. ACE tu sch; C m. ona: A ona, A Ana; DE zagifte; C přesm: zagyſte budu na onom ſwietie. — 17. ACE m. tu: A kdyz. — 18. D nehledieti A hledati, E hliedati; C na nás nehlédati sch. — 19. D m. budeš hleděti na nás: budeſs na nas hledieti, AE budeſs nas wydieti, C widleti budeſs nas; ACE Tehdý; ACE fſla; E precz; ACE m. a poněvadž: kdyz. — 20. D přesm: nebudu na was hledieti; ACE přesm: zagyſte zde na was, ſynku, hledati nebudu (E přesm: nebudu hledatij). R. III, č. 155. 1. C má nadp: CXLVI, E nadp: O gednom nemocznem; A m. Jan: NAt, E IAth; ACE obš: tak rzieczeny; ACE obš: to geſt z tebeyda (E z The- baida, C z Thebaydy); ACE z (před těch) sch. — 2. A dwanaft, C dwanadczt; BD gemv!, ACE gednomu; A m. avšak: tak wſſak, CE wffak. — 3. D přesm: Starzecz 13*
Strana 196
196 Tehdy ten starzeca) przied gínymí ftarcy, drzie geí za ruku, wecye trzíkrat: 5 buoh tie zehnag! Y poruczi geí ſtarcom a rzka: Tot geſt ne czlowiek, ale geftit andiel, Genzt mí geft toliko let sluzil w nemocy a ník dobreho ſlowa ode mne neſlyſſal. R. III, č. 156. (Pat Agaton kdyz przigide do mieſta, chtie pdati to, coz bieſſe vdielal ſwyma rukama, Y naleze gednoho putníka nemocneho A ten ne- miegieſſe, kto by gemv co vczínil. Y oſta tu ſtarzec, vczíníw ſobie peleſſ, Y dawaſſe gemv potrziebícy, coz po ſwu ruku wydielai. A tu geſt byl 5 cztyrzí meſyecye, Az y zdraw byl ten nemocny putník. A pak ſye opiet wratí na puſſt do ſwe peleſſie. Tarzec geden slowytny vozeníku swemv nemocnemv wecye: Nebud zaloſtiw w nemocy Nebo w ranach tieleſnych; Nebot to geſt naſwieczſfij zakon, Ktoz w nemocy bohu chwalu wzdawa. Iakoz zelezo w voheń wlozene rez dolvow ſpudíj, Takez hrziefſník ohnem, to geſt boleſtíj tieleſnv, rez, to gest 5 hrziechy, ſpudíj. A kdyz zlato w vohen wlozie, Il A czímzi ho wíece poku- ſſiegíj, A tiem bude krafſſſe. Pto ſye nemvt, aczt hoſpodín na tíe prziepuſtíj boleſtí; Ty wzdy trp mile A ps geho, at to da trpietí, cozt gest geho mí- loſtí libo. 86b R. III, č. 157. R. III, č. 158. (Eden ſtarzec kdyz za obyczieg neduzieſſe, Sta ſye, ze do roka níkdiez ſye nepolepſſí. Y bieſſe ſye gemv welmi ſteſklo y wecye: O hoſpo- díňe, zapomanvlſ mne A nenawſſtiewilſ mne tohoto cyeleho roku. a) nadeps. nad podtečkovaným vczeník. ten; DE byl. — 4. ACE tehdy ten stařec sch; ACE m. jej: geho ten ſtarziecz; ACE m. vecě: y wecze gemu. — 5. � poruczil; D ho. — 6. AE jestit sch; ACE genz; ACE tolyk; C v nemoci sch., lat. (mihi) infirmanti: B ník!, DACE nikdy; ACE dobroty- weho. — 7. DE neſlyſſel. R. III, č. 156. 1. C má nadp: CXLVII, E nadp: O nemocznym; E przifſel; E byl. — 2. E nalezl. — 3. E negmiel; CE oftal. — 4. E dawal; C potřěbici sch; ACE m. vydělal: vtezal; AE jest sch. — 5. B meſyecye!; A m. i zdráv byl: y by zdraw, C y byl vzdrawen; C ten sch; E m. až i zdráv byl ten nemocný pútník: az ten ne- moczny byl zdraw; ACE m. pak: tak; ACE m. opět: pak. — 6. E m. vráti na púšť: wratil; AC přesm: do ſwe peleſſie (C peleſſy) na pufft; D přidává na konec: Sracžkowa ſlehla, (mladší rukou:) to diw weliky a wiecz neſlýchana. R. III, č. 157. 1. C má nadp: CXLIII, E nadp: O gednom, gefsto w nemoczy leziel. — 2. C jest sch; C naywietoży, AE naywietffy. — 3. A wlozeny, E wlozeno. — 5. A kdy; ACE m. a čímž ho viec: czym wiecze geho. — 6. ACE a sch; AC m. bude: wiecze bude; D krazſſie; E m. bude krašše: kraſſy bywa; ACE acz; E buoh. — 7. E proſs; ACE jeho sch; ACE m. trpěti: plnyti; AE czoz. — 8. ACE m. milosti: ſwate miloſti. R. III, č. 158. 1. C má nadp: CXLIX, E nadp: O gynem, gefsto neduzyl; E ne- duzil; C m. sta: y stalo, E Stalo. — 2. A nykdez, E nikdyz: E nepolepffil; E bylo; C přesm: gev ſie. — 3. B hoſpodíne!; AE zapomenuls, C zapomanul ſy; C mie; A nenawfftiewys (ch. pís.), C nenawfſtiewil ſy; C mie.
196 Tehdy ten starzeca) przied gínymí ftarcy, drzie geí za ruku, wecye trzíkrat: 5 buoh tie zehnag! Y poruczi geí ſtarcom a rzka: Tot geſt ne czlowiek, ale geftit andiel, Genzt mí geft toliko let sluzil w nemocy a ník dobreho ſlowa ode mne neſlyſſal. R. III, č. 156. (Pat Agaton kdyz przigide do mieſta, chtie pdati to, coz bieſſe vdielal ſwyma rukama, Y naleze gednoho putníka nemocneho A ten ne- miegieſſe, kto by gemv co vczínil. Y oſta tu ſtarzec, vczíníw ſobie peleſſ, Y dawaſſe gemv potrziebícy, coz po ſwu ruku wydielai. A tu geſt byl 5 cztyrzí meſyecye, Az y zdraw byl ten nemocny putník. A pak ſye opiet wratí na puſſt do ſwe peleſſie. Tarzec geden slowytny vozeníku swemv nemocnemv wecye: Nebud zaloſtiw w nemocy Nebo w ranach tieleſnych; Nebot to geſt naſwieczſfij zakon, Ktoz w nemocy bohu chwalu wzdawa. Iakoz zelezo w voheń wlozene rez dolvow ſpudíj, Takez hrziefſník ohnem, to geſt boleſtíj tieleſnv, rez, to gest 5 hrziechy, ſpudíj. A kdyz zlato w vohen wlozie, Il A czímzi ho wíece poku- ſſiegíj, A tiem bude krafſſſe. Pto ſye nemvt, aczt hoſpodín na tíe prziepuſtíj boleſtí; Ty wzdy trp mile A ps geho, at to da trpietí, cozt gest geho mí- loſtí libo. 86b R. III, č. 157. R. III, č. 158. (Eden ſtarzec kdyz za obyczieg neduzieſſe, Sta ſye, ze do roka níkdiez ſye nepolepſſí. Y bieſſe ſye gemv welmi ſteſklo y wecye: O hoſpo- díňe, zapomanvlſ mne A nenawſſtiewilſ mne tohoto cyeleho roku. a) nadeps. nad podtečkovaným vczeník. ten; DE byl. — 4. ACE tehdy ten stařec sch; ACE m. jej: geho ten ſtarziecz; ACE m. vecě: y wecze gemu. — 5. � poruczil; D ho. — 6. AE jestit sch; ACE genz; ACE tolyk; C v nemoci sch., lat. (mihi) infirmanti: B ník!, DACE nikdy; ACE dobroty- weho. — 7. DE neſlyſſel. R. III, č. 156. 1. C má nadp: CXLVII, E nadp: O nemocznym; E przifſel; E byl. — 2. E nalezl. — 3. E negmiel; CE oftal. — 4. E dawal; C potřěbici sch; ACE m. vydělal: vtezal; AE jest sch. — 5. B meſyecye!; A m. i zdráv byl: y by zdraw, C y byl vzdrawen; C ten sch; E m. až i zdráv byl ten nemocný pútník: az ten ne- moczny byl zdraw; ACE m. pak: tak; ACE m. opět: pak. — 6. E m. vráti na púšť: wratil; AC přesm: do ſwe peleſſie (C peleſſy) na pufft; D přidává na konec: Sracžkowa ſlehla, (mladší rukou:) to diw weliky a wiecz neſlýchana. R. III, č. 157. 1. C má nadp: CXLIII, E nadp: O gednom, gefsto w nemoczy leziel. — 2. C jest sch; C naywietoży, AE naywietffy. — 3. A wlozeny, E wlozeno. — 5. A kdy; ACE m. a čímž ho viec: czym wiecze geho. — 6. ACE a sch; AC m. bude: wiecze bude; D krazſſie; E m. bude krašše: kraſſy bywa; ACE acz; E buoh. — 7. E proſs; ACE jeho sch; ACE m. trpěti: plnyti; AE czoz. — 8. ACE m. milosti: ſwate miloſti. R. III, č. 158. 1. C má nadp: CXLIX, E nadp: O gynem, gefsto neduzyl; E ne- duzil; C m. sta: y stalo, E Stalo. — 2. A nykdez, E nikdyz: E nepolepffil; E bylo; C přesm: gev ſie. — 3. B hoſpodíne!; AE zapomenuls, C zapomanul ſy; C mie; A nenawfftiewys (ch. pís.), C nenawfſtiewil ſy; C mie.
Strana 197
197 R. III, č. 159. Tarzec geden na te puſstí, genz slvowe Scychye, kdyz bieſſe vmrziel A bratrzie stachu okolo lozie A biechu geí przípwílí giz kv pohrzebu y plakachu, Tu on, otewrziew oczí, y zaſmíe ſye; nvz druhe y trzetíe to vczíní. Tehdy geho bratrzie pocziechu pſytí, aby gím powiediel, czemy ſye ſmiege, a oní placzij. On gím wecye: Naíprwe ſem sye ſmal, Ze ſye wſſicni bogite ſmrti; A druhe ſem ſye ſmal tomv, Ze negſte hotowí k ſmrtí; A trze ſem ſye ſmai, Ze z vſyle gdu do wieczneho pokogie. 5 R. III, č. 160. MAmmon opat wecye w tu dobu, geſſto vmrzieti chtíefſe, Ano mnozſtwie ſtaſſe ſwatych otcvow przí nem, wecye: Iakz ſem przífſel na tento puſſta) A vdielai ſem ſobie peleſſku, Neokuſyi ſem chleba Aníz ſem mlvwil wiece nezlí toto, coz nyníe mlvwím. Awffak tak pvogdu k bohu, Iako bych byl gemv geſſcze nepoczal ſluzíti. 87a AGaton opat, kdyz vmieraſſe, Za trzí dní geſt lezal otewrziew oczi. Tehdy bratrzíe, powíklawſſe gím, y wecyechu gemv: Otcze, kde gſy nyníe? Tu on gim wecye: Stogím na sudie przied vobliczegem bozím. Otazachu geho bratrzie a rzkuce: Yzda sye take bogiſſ? On wecye: W tu dobu, kdyz ſem byl zíw, Wzdy ſem II naſledowal przikazanie bozíeho, abych ge plníl. Ale ze ſem czlowiekb), pto newiedie, gſu-li wzacní mogi ſkutcy bohu czi nic. Gemvzto bratrzie wecyechu: Dovfaſs w ſwe dobre ſkutky? awſſak ſu podle boha. K tomv on wecye: Nevfam w gíne, nezli v bozíj obliczieg; Neb geſt gínaky ſud bozíj a gínaky lidſky. 5 R. III, č. 161. a) před tím podtečk. ſwiet. b) -k nadeps. později. R. III, č. 159. 1. C má nadp: CL, E nadp: O vmrlem, geſſto ſie Smal; E 1a ty; D přesm: Na te puſſtij Starzecz geden; CE geffto; A na té púšti jenž sch; AE Sczythy, C Stichy; E byl. — 2. E stalij; E byli; ACE geho; DACE již sch; ACE ku pohřebu sch. — 3. E plakali; ACE m. tu: A; C zaſmal, E zaſmil; ACE nuž sch; ACE m. to: tak. — 4. E vczynil; ACE m. tehdy: A kdyz: A m. počěchu prositi: profiechu, C pro- fichu, E proſylij; ACE m. čemu: procz. — 5. ACE m. on jim vecě: Powiedie (E Po- wiediel) gym; A nayprwet; E zaſmal. — 6. ACE wſſyczkny; E přesm: ſmrti bogite; E přesm: tomu ſmal; ACE k smrti sch. — 7. B trze!, DACE trzetie; ACE sem sě smál sch; A m. z úsilé: vzſyle (ch. pís.). R. III, č. 160. 1. C má nadpis: CLI, E nadp: O pamonu, ze, yakz na puſſcz prziffel, neokuſyl chleba; CE Pammon (spr.); A vrzieti (ch. pís.); E chtiel; D přesm: gessto gt chtiel vmrzieti. — 2. ACE mnoho; E stalo; ACE vecě sch. — 3. DACE m. tento: tuto; A peleffy; ACE any. — 4. E přesm: wicze mluwil; AE puojdu k Bohu sch. — 5. A yakoz; C přesm: gefſtie gemu; A nepoczel. R. III, č. 161. 1. C má nadp: CLII, E nadp: O ſwatem Agathonu, gefſto sie widiel na ſudie przied...; E vmieral; D ležel, E leziel. — 2. ACE i sch; E rzeklij. — 3. ACE m. tu on: Tehdy; AE jim sch; AC powiedie, E powiediel; E Otazali. — 4. ACE a sch; ACE on sch; D m. vecě: gim wecze, AC Odpowiedie, E Odpowiediel. — 5. AE přesm: zyw byl; ACE přesm: bozieho przykazanie. — 6. DCE newiem; ACE m. vzácni: wzaczny bohu; D ſkutkowe; DACE Bohu sch. — 7. D czili; ACE či nic sch; E rzeklij; ACE Nevffaſs. — 8. AC m. vecě: odpowiedie, E odpowiediel. — 9. ACE aneb; Coginy, D ſynaky (ch. pís.); C giny.
197 R. III, č. 159. Tarzec geden na te puſstí, genz slvowe Scychye, kdyz bieſſe vmrziel A bratrzie stachu okolo lozie A biechu geí przípwílí giz kv pohrzebu y plakachu, Tu on, otewrziew oczí, y zaſmíe ſye; nvz druhe y trzetíe to vczíní. Tehdy geho bratrzie pocziechu pſytí, aby gím powiediel, czemy ſye ſmiege, a oní placzij. On gím wecye: Naíprwe ſem sye ſmal, Ze ſye wſſicni bogite ſmrti; A druhe ſem ſye ſmal tomv, Ze negſte hotowí k ſmrtí; A trze ſem ſye ſmai, Ze z vſyle gdu do wieczneho pokogie. 5 R. III, č. 160. MAmmon opat wecye w tu dobu, geſſto vmrzieti chtíefſe, Ano mnozſtwie ſtaſſe ſwatych otcvow przí nem, wecye: Iakz ſem przífſel na tento puſſta) A vdielai ſem ſobie peleſſku, Neokuſyi ſem chleba Aníz ſem mlvwil wiece nezlí toto, coz nyníe mlvwím. Awffak tak pvogdu k bohu, Iako bych byl gemv geſſcze nepoczal ſluzíti. 87a AGaton opat, kdyz vmieraſſe, Za trzí dní geſt lezal otewrziew oczi. Tehdy bratrzíe, powíklawſſe gím, y wecyechu gemv: Otcze, kde gſy nyníe? Tu on gim wecye: Stogím na sudie przied vobliczegem bozím. Otazachu geho bratrzie a rzkuce: Yzda sye take bogiſſ? On wecye: W tu dobu, kdyz ſem byl zíw, Wzdy ſem II naſledowal przikazanie bozíeho, abych ge plníl. Ale ze ſem czlowiekb), pto newiedie, gſu-li wzacní mogi ſkutcy bohu czi nic. Gemvzto bratrzie wecyechu: Dovfaſs w ſwe dobre ſkutky? awſſak ſu podle boha. K tomv on wecye: Nevfam w gíne, nezli v bozíj obliczieg; Neb geſt gínaky ſud bozíj a gínaky lidſky. 5 R. III, č. 161. a) před tím podtečk. ſwiet. b) -k nadeps. později. R. III, č. 159. 1. C má nadp: CL, E nadp: O vmrlem, geſſto ſie Smal; E 1a ty; D přesm: Na te puſſtij Starzecz geden; CE geffto; A na té púšti jenž sch; AE Sczythy, C Stichy; E byl. — 2. E stalij; E byli; ACE geho; DACE již sch; ACE ku pohřebu sch. — 3. E plakali; ACE m. tu: A; C zaſmal, E zaſmil; ACE nuž sch; ACE m. to: tak. — 4. E vczynil; ACE m. tehdy: A kdyz: A m. počěchu prositi: profiechu, C pro- fichu, E proſylij; ACE m. čemu: procz. — 5. ACE m. on jim vecě: Powiedie (E Po- wiediel) gym; A nayprwet; E zaſmal. — 6. ACE wſſyczkny; E přesm: ſmrti bogite; E přesm: tomu ſmal; ACE k smrti sch. — 7. B trze!, DACE trzetie; ACE sem sě smál sch; A m. z úsilé: vzſyle (ch. pís.). R. III, č. 160. 1. C má nadpis: CLI, E nadp: O pamonu, ze, yakz na puſſcz prziffel, neokuſyl chleba; CE Pammon (spr.); A vrzieti (ch. pís.); E chtiel; D přesm: gessto gt chtiel vmrzieti. — 2. ACE mnoho; E stalo; ACE vecě sch. — 3. DACE m. tento: tuto; A peleffy; ACE any. — 4. E přesm: wicze mluwil; AE puojdu k Bohu sch. — 5. A yakoz; C přesm: gefſtie gemu; A nepoczel. R. III, č. 161. 1. C má nadp: CLII, E nadp: O ſwatem Agathonu, gefſto sie widiel na ſudie przied...; E vmieral; D ležel, E leziel. — 2. ACE i sch; E rzeklij. — 3. ACE m. tu on: Tehdy; AE jim sch; AC powiedie, E powiediel; E Otazali. — 4. ACE a sch; ACE on sch; D m. vecě: gim wecze, AC Odpowiedie, E Odpowiediel. — 5. AE přesm: zyw byl; ACE přesm: bozieho przykazanie. — 6. DCE newiem; ACE m. vzácni: wzaczny bohu; D ſkutkowe; DACE Bohu sch. — 7. D czili; ACE či nic sch; E rzeklij; ACE Nevffaſs. — 8. AC m. vecě: odpowiedie, E odpowiediel. — 9. ACE aneb; Coginy, D ſynaky (ch. pís.); C giny.
Strana 198
198 A Dyz bieſſe ten czas przífſel opatu ſyzoyemv, kdyz mv bieſſe i to- hoto ſwíeta gítí, A bieſſe ſye mnoho ſtarcvow ſebralo k nemv, Y vzrzíechu geho obliczíeí, an sye ſtkwij tako poprſlek. A tak gim wecye ſwaty ſyzoyus: Aí, tot k nam prziſſel opat ſwaty Antonyvs. A po male chwili opiet wecye : A tot zaſtup ſwatych prokvow. A opiet geho obliczieg poczie sye wiece ſtkwieti. Y opiet wecye: A take ſu zde ſwietij apofftole. A tu geí wídiechu mluwíece ſ gedníemí. A kdyz pocziechu ſwietíj ftarcy zadatí, aby gím po- wiedíel, ſ kym ge to mlvwil, Tu on gim wecye: Andíele ſwietíj prziſſli, chtiece mu duſſi do nebes wzyeti. A ta gich pſyl, aby mne malíczko po- 1o nechali, abych ſye pokal. Swíetij starcy gemy wecyechu: Tobiet giz neníe trzieba pokaníe czínítía), ſwaty otcze. On gim wecye: zawierne, miet sye zda, zet ſem geſſcze ſye nepoczal katib). Po te rzieczí vrozomíechu ſwietíj starcy, ze geſt ſwrchowan v bazní bozíe. Tehdy, ano ſye geho obliczíeg swietíj ako flunce, Tu on wecye: Wezrziete, wezrziete! Ted hoſpodín syem 15 ſam prziſſel. A ppowiediew to, y puſtí duſſi. A to mieſto, kdez on vmrziel, Naplní ſye tu kraſne wvoníe. 5 R. III. č. 162. R. III, č. 163. 5 SWaty arſennyvs, kdyz ſye bieſſe przíblizilo geho ſkonczeníe, Tu wecye ſwym vczedlníkom: Nízadny z was nevkazvg nade mnv miloſrdie gíneho, Gedíne kazdy za míe gednv míſi ſpieg. Il A míelit ſem fa ktere 87b míloſrdie, tot 1a naleznv. Y wecye ſwym vczenikom, aní ſye ſmvtíli, ze ſye ten czas blizíeſſe: Gefftet neníe ma hodína. Ale kdyzt przide ma hodína, nebudut mlczíetí. a) před tím podtečk. trzieba. b) před tím černě přetrženo katí. R. III, č. 162. 1. C má nadp: CLIII, E nadp: O s. Syzoyemu (!), geffto widiel przed ſmrti wſſeczky ſwate; DACE m. a dyž: Kdyz; E byl; C Syſoyowi; ACE kdyzto giemu; E bylo. — 2. AE ſnyti, C ſgiti; E bylo; E přesm: k niemu mnoho ſtarczow ſebralo; ACE i sch; E vzrzeli. — 3. A Sozyus. — 4. E Ey; ACE přesm: Swaty An- thonij (E Anthoň) Opat; A maly; ACE opět sch. — 5. AC m. a: Ay, E Ey. — 6. C přesm: zde ſu; AE ſwaty; AE m. tu: to; ACE greho; E widieli. — 7. AC mluwyti; E poczeli; ACE světí sch. — 8. AE geft; ACE tu sch; A m. on: A on, CE An; AE ſwaty. — 9. C do nebes sch; CE proſym. — 10. ACE světí sch; E rzeklij. — 11. A m. činiti: cztny; AE přesm: otcze ſwaty; AC m. on: A on, E An; AE odpowiediel, C odpowiedie; ACE m. měť(!) sě: gefítie mý fie. — 12. ACE ze; ACE ješče sch; D přesm: ſe geſítie; D nepoczel; ACE přesm: nepoczal ſie; C porozumiechu, E vroz- umielij; ACE světí sch. — 13. C přesm: božy bazny; C m. ano: ani. — 14. A m. svietí: ſwieti swaty(!), C stkwy; ACE m. tu on vecě: Wecze k nym; C Wzezrziete wzezrzete; D Tedt, ACE sch. — 15. A m. propověděv to: rziek to, C to rzek, E rzekffy to; AE puſtyl; ACE kdež on umřěl sch. — 16. E naplnilo; C přesm: ſie naplny; ACE tu sch; ACE m. krásné vuoně: drahe wuonie, kdezto bieſſe (E byl) vmrziel (C přesm: vmrzel bieſſe). R. III, č. 163. 1. C má nadp: Caa CLIIII, E nadp: O s. Arseny, gto proſyl, aby za nieho kazdy mſſy....; E bylo; AC přesm: bieſſe ſie; ACE m. jeho: k gieho; ACE tu sch. — 2. ACE yzadny; AE nade mnú sch; DE milofrdenstwie. — 3. ACE m. jediné: nezly ; E mne ; AC přesm: gednu mssy za mie; AE zpiewayg. — 4. DE milofrdenstwie. — 5. A ſwy (nedops); ACE m. že sě ten čas blížieše: ze ſie przyblyzowaſſe (E przibli- zowal) ten czas; v C následuje: tehdy wece, v E rzkucz. — 6. AE Gefftie; ACE ale
198 A Dyz bieſſe ten czas przífſel opatu ſyzoyemv, kdyz mv bieſſe i to- hoto ſwíeta gítí, A bieſſe ſye mnoho ſtarcvow ſebralo k nemv, Y vzrzíechu geho obliczíeí, an sye ſtkwij tako poprſlek. A tak gim wecye ſwaty ſyzoyus: Aí, tot k nam prziſſel opat ſwaty Antonyvs. A po male chwili opiet wecye : A tot zaſtup ſwatych prokvow. A opiet geho obliczieg poczie sye wiece ſtkwieti. Y opiet wecye: A take ſu zde ſwietij apofftole. A tu geí wídiechu mluwíece ſ gedníemí. A kdyz pocziechu ſwietíj ftarcy zadatí, aby gím po- wiedíel, ſ kym ge to mlvwil, Tu on gim wecye: Andíele ſwietíj prziſſli, chtiece mu duſſi do nebes wzyeti. A ta gich pſyl, aby mne malíczko po- 1o nechali, abych ſye pokal. Swíetij starcy gemy wecyechu: Tobiet giz neníe trzieba pokaníe czínítía), ſwaty otcze. On gim wecye: zawierne, miet sye zda, zet ſem geſſcze ſye nepoczal katib). Po te rzieczí vrozomíechu ſwietíj starcy, ze geſt ſwrchowan v bazní bozíe. Tehdy, ano ſye geho obliczíeg swietíj ako flunce, Tu on wecye: Wezrziete, wezrziete! Ted hoſpodín syem 15 ſam prziſſel. A ppowiediew to, y puſtí duſſi. A to mieſto, kdez on vmrziel, Naplní ſye tu kraſne wvoníe. 5 R. III. č. 162. R. III, č. 163. 5 SWaty arſennyvs, kdyz ſye bieſſe przíblizilo geho ſkonczeníe, Tu wecye ſwym vczedlníkom: Nízadny z was nevkazvg nade mnv miloſrdie gíneho, Gedíne kazdy za míe gednv míſi ſpieg. Il A míelit ſem fa ktere 87b míloſrdie, tot 1a naleznv. Y wecye ſwym vczenikom, aní ſye ſmvtíli, ze ſye ten czas blizíeſſe: Gefftet neníe ma hodína. Ale kdyzt przide ma hodína, nebudut mlczíetí. a) před tím podtečk. trzieba. b) před tím černě přetrženo katí. R. III, č. 162. 1. C má nadp: CLIII, E nadp: O s. Syzoyemu (!), geffto widiel przed ſmrti wſſeczky ſwate; DACE m. a dyž: Kdyz; E byl; C Syſoyowi; ACE kdyzto giemu; E bylo. — 2. AE ſnyti, C ſgiti; E bylo; E přesm: k niemu mnoho ſtarczow ſebralo; ACE i sch; E vzrzeli. — 3. A Sozyus. — 4. E Ey; ACE přesm: Swaty An- thonij (E Anthoň) Opat; A maly; ACE opět sch. — 5. AC m. a: Ay, E Ey. — 6. C přesm: zde ſu; AE ſwaty; AE m. tu: to; ACE greho; E widieli. — 7. AC mluwyti; E poczeli; ACE světí sch. — 8. AE geft; ACE tu sch; A m. on: A on, CE An; AE ſwaty. — 9. C do nebes sch; CE proſym. — 10. ACE světí sch; E rzeklij. — 11. A m. činiti: cztny; AE přesm: otcze ſwaty; AC m. on: A on, E An; AE odpowiediel, C odpowiedie; ACE m. měť(!) sě: gefítie mý fie. — 12. ACE ze; ACE ješče sch; D přesm: ſe geſítie; D nepoczel; ACE přesm: nepoczal ſie; C porozumiechu, E vroz- umielij; ACE světí sch. — 13. C přesm: božy bazny; C m. ano: ani. — 14. A m. svietí: ſwieti swaty(!), C stkwy; ACE m. tu on vecě: Wecze k nym; C Wzezrziete wzezrzete; D Tedt, ACE sch. — 15. A m. propověděv to: rziek to, C to rzek, E rzekffy to; AE puſtyl; ACE kdež on umřěl sch. — 16. E naplnilo; C přesm: ſie naplny; ACE tu sch; ACE m. krásné vuoně: drahe wuonie, kdezto bieſſe (E byl) vmrziel (C přesm: vmrzel bieſſe). R. III, č. 163. 1. C má nadp: Caa CLIIII, E nadp: O s. Arseny, gto proſyl, aby za nieho kazdy mſſy....; E bylo; AC přesm: bieſſe ſie; ACE m. jeho: k gieho; ACE tu sch. — 2. ACE yzadny; AE nade mnú sch; DE milofrdenstwie. — 3. ACE m. jediné: nezly ; E mne ; AC přesm: gednu mssy za mie; AE zpiewayg. — 4. DE milofrdenstwie. — 5. A ſwy (nedops); ACE m. že sě ten čas blížieše: ze ſie przyblyzowaſſe (E przibli- zowal) ten czas; v C následuje: tehdy wece, v E rzkucz. — 6. AE Gefftie; ACE ale
Strana 199
199 A tot wam przikazugí, abyfíte mych koftíj aní meho rucha nízadnemv ne- dawalí za ſwatoſt. A pakli gínak vczíníte, ze komy date, Budete mí odpo- wiedatí w ſudny den za to. Tu oní gemv wecyechu: Kak geſt tomv byti, otcze? A my nevmíemy przipwítí czlowíeka kv pohrzebi. Tu on gím wecye: 10 Azdali toho nevmíete, vwiezíc nohy pwazem, y wtahnvtí míe do rowu? A pro weliky placz biechu gemv wlaſy na oczíj wyhníly. Nebo po wſſie ſwe czaſy dielagie, y miegieſſe paſmíczku p vſtawne ſlzy vtieraníe. A kdyz giz vmierafſe, poczie plakati. Tehdy geho vczenícy poczíechu tazatí: y pcz placzeſs, otcze? yzda ſye take bogiſs? On gím wecye: Za- 15 wierne, iat ſye bogím. A ta bazen geſt wzdy byla przí mníe, akz ſem mníchem poczal byti. Vzrziew pemen opat, an gíz ſkonczal, y wecye: Bla- zeny ſy, otcze arſenny, Zes tolik na tomto ſwietíe na ſwe hrziechy plakal; Aneb, ktozt zde na ſwe hrziechy nebude plakatí, Ten na onom ſwietie bude wieczny placz míeti. A proto nemvoz y zde y tam bez placzie byti; 20 Aneb geſt zde placz dobrowolníe, Ale tam budef plakati pro muky roz- lczne a wieczne. R. III, č. 164. Waty antonyus biſkup poczie pſyti opata pamona, aby przſſei do alekſandrzíe ſ bratrzíj. Tu on gide, pogem gínv bratrzij ſ ſebu. A kdyz vzrzie ſwiecſke lidí, wecye gím; wſtante A dagte mníchom witaníe a przi- gmíete od ních pozehnaníe! Anebt oní czaſto mlvwie ſ bohem a gich vſta ſu ſwata. A kdyz ſwaty pamo vzrzie gednv zenv w míeſtíe, Y poczie welmi plakatí. A ti, geflto tu ſtachu, pocziechu tazatí, poz by plakal. Wecye 5 sch; AC kdyz; ACE přesm: hodyna ma. — 7. AC yzadnemu, E zadnemu. — 8. ACE a sch. — 9. ACE m. za to: z toho; ACE m. tu oni jemu vecěchu: A kdyz gemu ony rzekly (C wecechu); CE kterak; AC gie. — 10. ACE obš: ſwaty otcze; AE přesm: czlowiek (E czlowieka) przyprawyti; ACE pohrziebu; AC m. tu: A; E m. tu on: An. — 11. AE Zdaly, C yzdalý; ACE toho sch; ACE tahnuti; E mne; DACE do hrobu. — 12. ACE veliký sch; E byli; A m. na očí: naywieczczy, E naywietfſy (ch. opis.), C na wiecżczy (spr.). — 13. ACE i sch; D gmiel gt, E gmiel; ACE paſnyczku. — 14. E vmieral; DACE m. počěchu: poczechu (E poczeli) ho (AE geho, C sch.). — 15. ACE obš: tazati rzkucze; C vzdali; AC obš: A on, E An; AC m. vecě: odpowiedie (E od- powiediel) a rzka. — 16. D přesm: bazen byla gt wzdy przi mnie, ACE bazen przy (CE obš: geſt pržy) mnie wzdy byla. — 17. D poczel; AE ſkonal; C i sch. — 18. E Blahoſlaweny; DE toliko; E přesm: na ſwe hrzichy plakal na tomto ſwietie. — 19. ACE Anebo; A kdozt, CE ktoz; AE přesm: zde nebude na ſwe hrziechy, C nebude zde na ſwe hrziechy. — 20. E přesm: gmieti wieczny placz; DAE ptoz; ACE obš: nemuoz byti; ACE býti sch. — 21. ACE jest sch. R. III, č. 164. 1. C má nadp: CLV; E nadp: O s. Anaſtazy, geſſto plakal, kdyz gednu zenu vzrziel, a procz; AE Anastazyus, C Athanafius; C Pemena; B przſfel!, DACE prziſſel. — 2. D z Bratrzimi, AE s bratry ; ACE m. tu on: genz; C ſſel, E ſfiel; D pogew; D gine; AE m. pojem jinú bratří s sebú: s gynymi bratrzie (E bratry) po- giew (E poyaw) s ſebu, C gyne bratry pogem s ſebu.— 3. E vzrziel. — 4. AE nebot, C nebo; ACE přesm: czalto ony. — 5. C Pemen; E vzrzel; ACE i sch. — 6. ACE přesm: plakati welmi (E welmie); E stalij; AE m. počěchu tázati: Otazachu (E ota- — zali) geho, C otazachu; A m. vecč: Odpowie, C Odpowiedie, E Odpowiediel.
199 A tot wam przikazugí, abyfíte mych koftíj aní meho rucha nízadnemv ne- dawalí za ſwatoſt. A pakli gínak vczíníte, ze komy date, Budete mí odpo- wiedatí w ſudny den za to. Tu oní gemv wecyechu: Kak geſt tomv byti, otcze? A my nevmíemy przipwítí czlowíeka kv pohrzebi. Tu on gím wecye: 10 Azdali toho nevmíete, vwiezíc nohy pwazem, y wtahnvtí míe do rowu? A pro weliky placz biechu gemv wlaſy na oczíj wyhníly. Nebo po wſſie ſwe czaſy dielagie, y miegieſſe paſmíczku p vſtawne ſlzy vtieraníe. A kdyz giz vmierafſe, poczie plakati. Tehdy geho vczenícy poczíechu tazatí: y pcz placzeſs, otcze? yzda ſye take bogiſs? On gím wecye: Za- 15 wierne, iat ſye bogím. A ta bazen geſt wzdy byla przí mníe, akz ſem mníchem poczal byti. Vzrziew pemen opat, an gíz ſkonczal, y wecye: Bla- zeny ſy, otcze arſenny, Zes tolik na tomto ſwietíe na ſwe hrziechy plakal; Aneb, ktozt zde na ſwe hrziechy nebude plakatí, Ten na onom ſwietie bude wieczny placz míeti. A proto nemvoz y zde y tam bez placzie byti; 20 Aneb geſt zde placz dobrowolníe, Ale tam budef plakati pro muky roz- lczne a wieczne. R. III, č. 164. Waty antonyus biſkup poczie pſyti opata pamona, aby przſſei do alekſandrzíe ſ bratrzíj. Tu on gide, pogem gínv bratrzij ſ ſebu. A kdyz vzrzie ſwiecſke lidí, wecye gím; wſtante A dagte mníchom witaníe a przi- gmíete od ních pozehnaníe! Anebt oní czaſto mlvwie ſ bohem a gich vſta ſu ſwata. A kdyz ſwaty pamo vzrzie gednv zenv w míeſtíe, Y poczie welmi plakatí. A ti, geflto tu ſtachu, pocziechu tazatí, poz by plakal. Wecye 5 sch; AC kdyz; ACE přesm: hodyna ma. — 7. AC yzadnemu, E zadnemu. — 8. ACE a sch. — 9. ACE m. za to: z toho; ACE m. tu oni jemu vecěchu: A kdyz gemu ony rzekly (C wecechu); CE kterak; AC gie. — 10. ACE obš: ſwaty otcze; AE přesm: czlowiek (E czlowieka) przyprawyti; ACE pohrziebu; AC m. tu: A; E m. tu on: An. — 11. AE Zdaly, C yzdalý; ACE toho sch; ACE tahnuti; E mne; DACE do hrobu. — 12. ACE veliký sch; E byli; A m. na očí: naywieczczy, E naywietfſy (ch. opis.), C na wiecżczy (spr.). — 13. ACE i sch; D gmiel gt, E gmiel; ACE paſnyczku. — 14. E vmieral; DACE m. počěchu: poczechu (E poczeli) ho (AE geho, C sch.). — 15. ACE obš: tazati rzkucze; C vzdali; AC obš: A on, E An; AC m. vecě: odpowiedie (E od- powiediel) a rzka. — 16. D přesm: bazen byla gt wzdy przi mnie, ACE bazen przy (CE obš: geſt pržy) mnie wzdy byla. — 17. D poczel; AE ſkonal; C i sch. — 18. E Blahoſlaweny; DE toliko; E přesm: na ſwe hrzichy plakal na tomto ſwietie. — 19. ACE Anebo; A kdozt, CE ktoz; AE přesm: zde nebude na ſwe hrziechy, C nebude zde na ſwe hrziechy. — 20. E přesm: gmieti wieczny placz; DAE ptoz; ACE obš: nemuoz byti; ACE býti sch. — 21. ACE jest sch. R. III, č. 164. 1. C má nadp: CLV; E nadp: O s. Anaſtazy, geſſto plakal, kdyz gednu zenu vzrziel, a procz; AE Anastazyus, C Athanafius; C Pemena; B przſfel!, DACE prziſſel. — 2. D z Bratrzimi, AE s bratry ; ACE m. tu on: genz; C ſſel, E ſfiel; D pogew; D gine; AE m. pojem jinú bratří s sebú: s gynymi bratrzie (E bratry) po- giew (E poyaw) s ſebu, C gyne bratry pogem s ſebu.— 3. E vzrziel. — 4. AE nebot, C nebo; ACE přesm: czalto ony. — 5. C Pemen; E vzrzel; ACE i sch. — 6. ACE přesm: plakati welmi (E welmie); E stalij; AE m. počěchu tázati: Otazachu (E ota- — zali) geho, C otazachu; A m. vecč: Odpowie, C Odpowiedie, E Odpowiediel.
Strana 200
200 starzec: Dwuogie wiec mie geſt przípwila k tomu placzíi. Prwe teto zeny zatopenie gegie duſfie, A druhe, ze neiſem tak ſnazen, Il Bych ſye mohl 88a bohu ſlibití, Iakoz geſt tato zena ſnazna, aby ſye ſlibila ſerednym lidem. R. III, č. 165. Gednom starcy pwiechu, Ze kolikratz koli gemv myſſleníe przi- gdieſſe, Toczíſs: nechaí dnes, zaitra ſye pokageſſ, A on k ſobie ſam od- powíedaſſe a rzka: Ne, ne tak, Ale dnes pokaníe czínítí, a zaítra na bozie mílostí. R. III, č. 166. O pokany a o zpowyedya). Waty otec geden pwiesſe od gednoho biſkupa, Genz gest miel w ſwe oſadie dwa cyzolozníky neczíſta. Y poczíe boha pſytí, aby gemv zyewiti raczil, geſt-li to tak. A kdyz poſwieti tielo krale nebeſkeho A oſadníj 5 wſlicní ku przigietíj tiela bozieho przíſtupichu, Tu po oblicziegi kazdeho vmyſl znamenaſſe; Neb hrzieſſnych blechu oblicziegí czrníj tako vhel a oczí krwawíe, A druzy biechu kraſne ſwietle twarzí A rucho gich biele. A kdyz przigímachu tielo ſyna bozíeho, Widieſſe niektere ſ gaſnymí twarzmí, A nie- ktere, iako by gímb) hrozny plamen na twarzí byl. A proto, chtie zwiedietí 10 pwdu z vonv dwu cyzolozníku, O gichzto hrzieſſiech bieſſe ſlyſſal, Y poda gím tíela ſyna bozieho. Y vzrzíe z níjch«) gednoho w gaſne twarzí a v bielem ruſſie, A druheho vzrzie welmi czrna a w hrozne twarzí. A iakz tielo ſyna bozieho przigiefſta, Onoho moc bozie oſwiecowaſſe, A druheho plamen zzieſſe. Y poczie biſkup boha pſyti, Aby navczen byl tomv, coz geſt widiel. 15 A zyewiw ſye andiel bozíj, y wecye gemv: To wſſe, coz ſy o ních ſlyſſal, a) přips. pozd. b) za tím podtečk. hor. c) -ch nadeps. pozd. 7. ACE obš: ſtarziecz a rzka; A m. věc: wie (nedops.); E mne; A gie. — 9. ACE obš: ſnazna k tomu; ACE lybyla; C ſſeradnym. R. III, č. 165. 1. C má nadp: CLVI; E nadp: O myfslenie; AE m. o jednom: Gednomu; E prawili; DACE kolikrat; AE koli sch. — 2. E przigde; D m. jemu myšlenie přijdieše: gemu przichazelo myfſlenie, C myfflenie gemu przifflo; D m. točíš: totizto, C rzka, AE sch. — 3. D odpowiedie; AE nechaj dnes, zajtra sě po- kaješ, a on k sobě sám odpoviedáše sch. (nespr.). R. III, č. 166. 1. C má nadp: CLVII; E nadp: O dwu czyzolozniczich, gto gie biſkup gmiel w ſwe oſadie, AD bez nadp. — 2. E prawil; DC o gednom Biſkupu. — 3. ACE m. aby: by. — 4. E přesm: raczil zgewiti; E poſwietil; AC po nebeského přidávají: gezukryſta; ACE a sch. — 5. AC wſyczkny, E wſſichnij; AC m. božieho: ſyna bozieho; AC przyſtupachu, E prziſtupalij; ACE tu sch. — 6. AC vznamenaſſe, E vznamenal; ACE m. neb: a; AE hrziefſnym; E bylij; E czernij. — 7. DA krwawe, E krwawi; AE druhe; E byli kraſnij; AE m. světlé: a druzy biechu (E bylij) ſwietly twarzy (ch. opis.); AC jich sch. — 8. E przigimalij; E widiel. — 9. ACE m. některé s jasnými tvářmi a některé: niekterych twarzý yaſne a ſwietle A niekterych. — 10. E z oniech; AE czyzoloznykuow; E byl flyffel; E i sch. — 11. AC gyma; E vzrzel; A w bielym. — 12. E vzrzel; ACE velmi sch; E czerneho; ACE m. v hrozné: welmi (E welmie) w hrozne; D obš: 1akz gſu. — 13. E prziyalij; E m. božie: ſyna bozieho; E oſwieczowala. — 14. C žehafſe, E zziel. — 15. ACE a sch; ACE m. sč: ſie gemu; AC i sch; E jemu sch; AC m. což si: czos, E czozs; DAE ſlyſfel.
200 starzec: Dwuogie wiec mie geſt przípwila k tomu placzíi. Prwe teto zeny zatopenie gegie duſfie, A druhe, ze neiſem tak ſnazen, Il Bych ſye mohl 88a bohu ſlibití, Iakoz geſt tato zena ſnazna, aby ſye ſlibila ſerednym lidem. R. III, č. 165. Gednom starcy pwiechu, Ze kolikratz koli gemv myſſleníe przi- gdieſſe, Toczíſs: nechaí dnes, zaitra ſye pokageſſ, A on k ſobie ſam od- powíedaſſe a rzka: Ne, ne tak, Ale dnes pokaníe czínítí, a zaítra na bozie mílostí. R. III, č. 166. O pokany a o zpowyedya). Waty otec geden pwiesſe od gednoho biſkupa, Genz gest miel w ſwe oſadie dwa cyzolozníky neczíſta. Y poczíe boha pſytí, aby gemv zyewiti raczil, geſt-li to tak. A kdyz poſwieti tielo krale nebeſkeho A oſadníj 5 wſlicní ku przigietíj tiela bozieho przíſtupichu, Tu po oblicziegi kazdeho vmyſl znamenaſſe; Neb hrzieſſnych blechu oblicziegí czrníj tako vhel a oczí krwawíe, A druzy biechu kraſne ſwietle twarzí A rucho gich biele. A kdyz przigímachu tielo ſyna bozíeho, Widieſſe niektere ſ gaſnymí twarzmí, A nie- ktere, iako by gímb) hrozny plamen na twarzí byl. A proto, chtie zwiedietí 10 pwdu z vonv dwu cyzolozníku, O gichzto hrzieſſiech bieſſe ſlyſſal, Y poda gím tíela ſyna bozieho. Y vzrzíe z níjch«) gednoho w gaſne twarzí a v bielem ruſſie, A druheho vzrzie welmi czrna a w hrozne twarzí. A iakz tielo ſyna bozieho przigiefſta, Onoho moc bozie oſwiecowaſſe, A druheho plamen zzieſſe. Y poczie biſkup boha pſyti, Aby navczen byl tomv, coz geſt widiel. 15 A zyewiw ſye andiel bozíj, y wecye gemv: To wſſe, coz ſy o ních ſlyſſal, a) přips. pozd. b) za tím podtečk. hor. c) -ch nadeps. pozd. 7. ACE obš: ſtarziecz a rzka; A m. věc: wie (nedops.); E mne; A gie. — 9. ACE obš: ſnazna k tomu; ACE lybyla; C ſſeradnym. R. III, č. 165. 1. C má nadp: CLVI; E nadp: O myfslenie; AE m. o jednom: Gednomu; E prawili; DACE kolikrat; AE koli sch. — 2. E przigde; D m. jemu myšlenie přijdieše: gemu przichazelo myfſlenie, C myfflenie gemu przifflo; D m. točíš: totizto, C rzka, AE sch. — 3. D odpowiedie; AE nechaj dnes, zajtra sě po- kaješ, a on k sobě sám odpoviedáše sch. (nespr.). R. III, č. 166. 1. C má nadp: CLVII; E nadp: O dwu czyzolozniczich, gto gie biſkup gmiel w ſwe oſadie, AD bez nadp. — 2. E prawil; DC o gednom Biſkupu. — 3. ACE m. aby: by. — 4. E přesm: raczil zgewiti; E poſwietil; AC po nebeského přidávají: gezukryſta; ACE a sch. — 5. AC wſyczkny, E wſſichnij; AC m. božieho: ſyna bozieho; AC przyſtupachu, E prziſtupalij; ACE tu sch. — 6. AC vznamenaſſe, E vznamenal; ACE m. neb: a; AE hrziefſnym; E bylij; E czernij. — 7. DA krwawe, E krwawi; AE druhe; E byli kraſnij; AE m. světlé: a druzy biechu (E bylij) ſwietly twarzy (ch. opis.); AC jich sch. — 8. E przigimalij; E widiel. — 9. ACE m. některé s jasnými tvářmi a některé: niekterych twarzý yaſne a ſwietle A niekterych. — 10. E z oniech; AE czyzoloznykuow; E byl flyffel; E i sch. — 11. AC gyma; E vzrzel; A w bielym. — 12. E vzrzel; ACE velmi sch; E czerneho; ACE m. v hrozné: welmi (E welmie) w hrozne; D obš: 1akz gſu. — 13. E prziyalij; E m. božie: ſyna bozieho; E oſwieczowala. — 14. C žehafſe, E zziel. — 15. ACE a sch; ACE m. sč: ſie gemu; AC i sch; E jemu sch; AC m. což si: czos, E czozs; DAE ſlyſfel.
Strana 201
201 88b gest pwda. Ale ten geden gesstet ge ostal w swych hrzieſsiech, a mysle wzdy hrzieſſiti, a ptot gest czrn a gde z neho plamen, iakozs widial. A druhy take geſt byl gemu rowen, iakozs byl ſlyſfal; Ale protos ger widiel w ſwietlem oblicziegi, Neb rozpomanvw ſye, co geſt drziewe czínił, Y odpowiediel ſye geſt wſſeho zleho A ſplaczem bozie míloſtí proſy a ſli- 20 buge, ze, odpuſti-li gemv buoh dopuſſczeníe to, Tehdy sye wiec nechce dopuſtití trech hrziechow. A pto zahladíw drziewníe winy, II I dofſel gest te miloſti bozzſke. A kdyz ſye biſkup diwieſſe tomv, Ze netoliko czlowieka tak ſſeredneho z myk wyproſtíj, Ale ze tak geho cníe okraſy, Y odpowíedie gemv andiel a rzka: Dobrzie ſye díwiff, nebs czlowíek. Neb hoſpodín naſſ 25 a waff geft pln przírozene dobroty A gest hotow tíem odpuſtití, ktoz hrzie- chu oſtanv a geſíto czíníe pokaníe zpowiedagice ſe. Tiem wſſiem netoliko muky odpuſſtie, Ale dvoſtogníe gie cſti. Nebt buoh tak milowal ſwiet, to gest lidi, geſſto ſu na ſwietie, Ze gest ſweho gednaczka poſlal Y dal ger na smrt p níe. Ti acz ſu byli geho neprzietele, Awffak geſt zwolil za níe vmrzietí. 30 O, czímz pak wiece za ty, geſſto ſu geho ſynowe! A to wiez, ze nízadny tieleſny hrztech dobroty bozie neprziemvoz, kdyz gedíne gei zahladíj ſwym pokaním ſwatym. Neb míloſrdny pan buoh rozomíe czlowieczím nedoſtatkom a krzehkoſtí a diabelſke zloſtí y gich mocy A padlym lidem w hrzíech iako dletem odpuftíj, a czekagíe polepíſeníe. A nad kagicymí tako nad ne- 35 duzíwymi ſye ſlituge A odpuſſtie gím hrziechy y da gím odplatu ſ ſpwed- líwymi. A to wſſe vſlyſfiew biſkup, y poczie ſye díwití, a wzdawagie chwalu bohu. 16. ACE m. jest pravda: to gest prawda, D prawda gt; ACE gesstie; DACE gt. — 17. ACE vždy sch; ACE a sch; ACE Proto; E czerny; A m. a jde z ňeho: az zie(!) geho, C a gže geho, E a zzie geho, lat. illum (flamma) succendi (vidisti); A yakos; ACE wydiel. — 18. AE přesm: byl geſt; C m. jemu: k niemu; D m. jakožs: tako gſy, AC yakoz ſy, E yakoz; DE ſliſſel; D proto gſy, AE protozs, C protos; ACE geho. — 19. E m. v světlém obličěji: w ſwietle twarzy; DA rozpomenuw, E roz- pomenuwſfy; A czoz; A drziew, C drzew, E prwe. — 20. E proſyl; ACE a sch. — 21. ACE že sch; C d°pufstiene, A dopustyti (!); ACE to sch. — 22. C m. tehdy sě viec nechce dopustiti těch hřiechóv: wiecz fie gich nedopufftieti, E wietfsye (!) nedo- puſtiti, A sch. (ch. opis.); E protoz; D m. dřěvnie: prwnije, AE wietfſe; ACE i sch. — 23. ACE božské sch; E diwil; A netolyka (ch. opis. podle násl. slova člověka). — 24. C ſſeradneho ; ACE wyproſtyl; A okraſſlyl, C okraſhl, E okraſyl; E odpowiediel. — 25. ACE nebos; AC aneb, E anebo. — 26. C a váš sch; AC přesm: przyrozene dobrotý pln ACE odpustiti sch. — 27. ACE m. hřiechu ostanú: oftanu hrzrecha, odpuſtyti (E opuſ- titi!); A zpowiedagy (nedops.). — 28. D muky sch; AE spufstie; A m. ale: a; ACE m. nebt: Nebot gest; D obš: gt milowal. — 29. AE genz; D jest sch; B gednaczka!, D gedineho ſyna, ACE gedynaczka; ACE m. poslal: za hrzieſſny poſlal; D obš: dal gt. — 30. C m. geho: y geo; AE m. byli jeho nepřietelé: y geho neprzietely byly; ACE wſfak. — 31. ACE m. ó čímž: Czym; AE m. věz: wiecz; AC yzadny, E zadny. — 32. A gedynke; ACE svým sch. — 33. ACE přesm: ſwatym pokanym; ACE Nebo; A miloſrdy (ch. pís.); ACE pán sch; ACE přesm: nedostatkom czlowieczym. — 34. ACE m. a (před křehkosti): y; ACE m. zlosti i jich moci: moczý y zlofty. — — 35. ACE m. dětem: ſynom; D kagiczym, ACE obš: kagyczymi ſie; A yako yako (ch. pís.). — 36. D neduziwym; ACE sě sch; D přesm: ſlituge fie. — 37. A s prawedl- nywymi (ch. pís.); A ſlyſſaw, C vſlyſſaw, E vſlyſſel. I KATEDRA POMOCNÝCH VED HISTORICKÝCHA ANSNIV. STUDIA na filožeřcké fakul a y Karlovy B
201 88b gest pwda. Ale ten geden gesstet ge ostal w swych hrzieſsiech, a mysle wzdy hrzieſſiti, a ptot gest czrn a gde z neho plamen, iakozs widial. A druhy take geſt byl gemu rowen, iakozs byl ſlyſfal; Ale protos ger widiel w ſwietlem oblicziegi, Neb rozpomanvw ſye, co geſt drziewe czínił, Y odpowiediel ſye geſt wſſeho zleho A ſplaczem bozie míloſtí proſy a ſli- 20 buge, ze, odpuſti-li gemv buoh dopuſſczeníe to, Tehdy sye wiec nechce dopuſtití trech hrziechow. A pto zahladíw drziewníe winy, II I dofſel gest te miloſti bozzſke. A kdyz ſye biſkup diwieſſe tomv, Ze netoliko czlowieka tak ſſeredneho z myk wyproſtíj, Ale ze tak geho cníe okraſy, Y odpowíedie gemv andiel a rzka: Dobrzie ſye díwiff, nebs czlowíek. Neb hoſpodín naſſ 25 a waff geft pln przírozene dobroty A gest hotow tíem odpuſtití, ktoz hrzie- chu oſtanv a geſíto czíníe pokaníe zpowiedagice ſe. Tiem wſſiem netoliko muky odpuſſtie, Ale dvoſtogníe gie cſti. Nebt buoh tak milowal ſwiet, to gest lidi, geſſto ſu na ſwietie, Ze gest ſweho gednaczka poſlal Y dal ger na smrt p níe. Ti acz ſu byli geho neprzietele, Awffak geſt zwolil za níe vmrzietí. 30 O, czímz pak wiece za ty, geſſto ſu geho ſynowe! A to wiez, ze nízadny tieleſny hrztech dobroty bozie neprziemvoz, kdyz gedíne gei zahladíj ſwym pokaním ſwatym. Neb míloſrdny pan buoh rozomíe czlowieczím nedoſtatkom a krzehkoſtí a diabelſke zloſtí y gich mocy A padlym lidem w hrzíech iako dletem odpuftíj, a czekagíe polepíſeníe. A nad kagicymí tako nad ne- 35 duzíwymi ſye ſlituge A odpuſſtie gím hrziechy y da gím odplatu ſ ſpwed- líwymi. A to wſſe vſlyſfiew biſkup, y poczie ſye díwití, a wzdawagie chwalu bohu. 16. ACE m. jest pravda: to gest prawda, D prawda gt; ACE gesstie; DACE gt. — 17. ACE vždy sch; ACE a sch; ACE Proto; E czerny; A m. a jde z ňeho: az zie(!) geho, C a gže geho, E a zzie geho, lat. illum (flamma) succendi (vidisti); A yakos; ACE wydiel. — 18. AE přesm: byl geſt; C m. jemu: k niemu; D m. jakožs: tako gſy, AC yakoz ſy, E yakoz; DE ſliſſel; D proto gſy, AE protozs, C protos; ACE geho. — 19. E m. v světlém obličěji: w ſwietle twarzy; DA rozpomenuw, E roz- pomenuwſfy; A czoz; A drziew, C drzew, E prwe. — 20. E proſyl; ACE a sch. — 21. ACE že sch; C d°pufstiene, A dopustyti (!); ACE to sch. — 22. C m. tehdy sě viec nechce dopustiti těch hřiechóv: wiecz fie gich nedopufftieti, E wietfsye (!) nedo- puſtiti, A sch. (ch. opis.); E protoz; D m. dřěvnie: prwnije, AE wietfſe; ACE i sch. — 23. ACE božské sch; E diwil; A netolyka (ch. opis. podle násl. slova člověka). — 24. C ſſeradneho ; ACE wyproſtyl; A okraſſlyl, C okraſhl, E okraſyl; E odpowiediel. — 25. ACE nebos; AC aneb, E anebo. — 26. C a váš sch; AC přesm: przyrozene dobrotý pln ACE odpustiti sch. — 27. ACE m. hřiechu ostanú: oftanu hrzrecha, odpuſtyti (E opuſ- titi!); A zpowiedagy (nedops.). — 28. D muky sch; AE spufstie; A m. ale: a; ACE m. nebt: Nebot gest; D obš: gt milowal. — 29. AE genz; D jest sch; B gednaczka!, D gedineho ſyna, ACE gedynaczka; ACE m. poslal: za hrzieſſny poſlal; D obš: dal gt. — 30. C m. geho: y geo; AE m. byli jeho nepřietelé: y geho neprzietely byly; ACE wſfak. — 31. ACE m. ó čímž: Czym; AE m. věz: wiecz; AC yzadny, E zadny. — 32. A gedynke; ACE svým sch. — 33. ACE přesm: ſwatym pokanym; ACE Nebo; A miloſrdy (ch. pís.); ACE pán sch; ACE přesm: nedostatkom czlowieczym. — 34. ACE m. a (před křehkosti): y; ACE m. zlosti i jich moci: moczý y zlofty. — — 35. ACE m. dětem: ſynom; D kagiczym, ACE obš: kagyczymi ſie; A yako yako (ch. pís.). — 36. D neduziwym; ACE sě sch; D přesm: ſlituge fie. — 37. A s prawedl- nywymi (ch. pís.); A ſlyſſaw, C vſlyſſaw, E vſlyſſel. I KATEDRA POMOCNÝCH VED HISTORICKÝCHA ANSNIV. STUDIA na filožeřcké fakul a y Karlovy B
Strana 202
202 Pat pawel ſproſtny, Ten miegieſſe tu míloſt od boha, Ze wſliecky starcye, geflto do koftela chodiechu, opatrowaſſe A po gích oblicziegí wſſiech myſſleníe, lecz dobre lecz zle, poznaſſe. A kdyz ſye biechu ſtarcy ſſeſſli do koſtela, vzrzie gie, aní weſeli, A andiely gich ſ nimí radugíce ſye. 5 Gedíneho vzrzie czrneho a kalneho oblicziegíe, A diabli ſ ním, y ſyem y tam geí tahnvce, Prowlekſſe gemv vzdu, to geſt ſkrzye chrziepí, to gest na geho ſrdcy, A ſwateho andiela za ním duce ſmvtníe. Tu ſwaty pawel poczie naſylníe plakati, A tepa ſye v prſy, ſedie przied koſtelem, ptoze geſt geí tak wídiel. To wſficní ſtarcy widuce, an tak welmi placze, y po- II czíechu geho pſyti, aby gím powíediel, zde ge co do ních widiel, zeg 89a nechtiel do koſtela ſ nimi wníti. Ale on wzdy plakaſſe p toho, genz gel tak widiel do koſtela wgítí. A po chwili, kdyz rvozno gdiechu, Opiet sye gie na níe pílníe patrzití, tak-li kraſní wyndu, iakoz ſu weſſli. Y vzrzie toho, gehoz bieſſe widiel do koſtela duce czrna a tiela welmí kalneho, an 15 de z koſtela weſele A ſwietíj oblicziegem a tielo na nem welmi biele A diabli za ním z daleka, Ale andiela geho ſwateho radoſtna, a bliz od neho dieffe, weſele. Tehdy ſwaty pawel wstaw y poczíe boha chwaliti a rzka: O, kak geſt hoſpodín míloſrdny a dobrotíwy! A tu welikym hlaſem poczie wolati a rzka: E, podte, a vzrzite bozíj moc y míloſt weliku. E, podte 20 a vzrzíte, kakot zada wſiech lidíj ſpaſeníe A k ſwe ſpwedlne znamoſti przí- wedeníe. E, pogdiem gemv na poklonv A dieme gemv: O hoſpodíne, ty 10 R. III, č. 167. R. III, č. 167. 1. C má nadp: CLVIII, E nadp: O gedno, kterak geho czertij wedlij do kostela, a zasie nicz; ACE ten sch; D gmiel gt, E gmiel; A wslyczky. — 2. C kterzyzto; E chodilij; E opatrowal. — 3. ACE m. leč (před zlé): nebo; D poznal gt, A poznawaſſe, E poznal. — 4. ACE m. a když sě biechu starci sešli do kostela: A kdyz biechu ſie (E přesm: ſie byli) ſeſſly ſtarczý a do koſtela gdiechu (E ſſlij); E vzrzel; ACE m. ani veseli: weſely gyti; D Angele. — 5. E vzrzel czerneho; D diable; D i sch. — 6. ACE geho; ACE m. skrzě: hrziech (spr.); D chrziepie, ACE w chrziepy. — 7. ACE ſrdcze; D m. dúce: gduczyeho, ACE gducze z daleka; ACE Tehdy. — 9. A ho, C sch; E m. jest jej: ho geſt; ACE m. to: Tehdy; D wſsichnij, ACE wſſyczkny; ACE obš: wýducze geho; ACE velmi sch; ACE i sch. — 10. E po- czeli; ACE aby jim pověděl sch; B zdel, DAE zda, C Zdali; C m. je: by, E gest; AC přesm: wydiel (C wiediel) do nych; AE m. žej': ze, DC ze gt. — 11. E přesm: ſ nimi do koſtela; D s nimi sch; C wgiti; ACE m. vždy plakáše: gie ſie (E yal ſie, C pocže) wzdy plakati. — 12. AC m. jenž jej tak viděl do kostela vjíti: geſto geſt gieho wydiel tak wnyti (C wgiti), E geſſto gey widiel tak wnitij do koſtela; D ale on vždy plakáše .... do kostela vjíti sch; ACE a sch; D gidechu, E fflij.— 13. D přesm: gie sie, ACE pocze; ACE m. ně: wſſe; ACE pilně sch; E hledieti; ACE wygdu; AC yako; E vzrzel. — 14. E byl; D gduczyeho; AC přesm: do koſtela gducze wydiel; E czerneho. — 16. D diable; A přesm: z daleka za nym; ACE m. ale: A; ACE přesm: ſwateho Andiela geho; ACE a sch; ACE m. od: podle. — 17. D sſel gest, ACE sch; AC m. vesele: welmi weſela (C weſeleho), E welmie a weſela, D sch. — 18. A kako, CE kterak; AE přesm: hoſpodyn (E buoh) geſt; ACE po dobrotivý při- dává: a kolyke (E kterake) geſt ſmylowanie geho (E přesm: geho ſmilowanie), lat. quanta miseratio eius est; E m. a: y; ACE tu sch; AC m. velikým: wſſed wyſſe welykym, lat. ascendens in altiorem locum, magna (voce). — 19. E přesm: pocze welikym; ACE é sch; AC é sch. — 20. A a sch; E boží moc i milost velikú, é, podte a uzříte sch. (ch. opis.); A kakoz, CE kterak; E ſprawedliwe. — 21. ACE é sch; DAC puoydem,
202 Pat pawel ſproſtny, Ten miegieſſe tu míloſt od boha, Ze wſliecky starcye, geflto do koftela chodiechu, opatrowaſſe A po gích oblicziegí wſſiech myſſleníe, lecz dobre lecz zle, poznaſſe. A kdyz ſye biechu ſtarcy ſſeſſli do koſtela, vzrzie gie, aní weſeli, A andiely gich ſ nimí radugíce ſye. 5 Gedíneho vzrzie czrneho a kalneho oblicziegíe, A diabli ſ ním, y ſyem y tam geí tahnvce, Prowlekſſe gemv vzdu, to geſt ſkrzye chrziepí, to gest na geho ſrdcy, A ſwateho andiela za ním duce ſmvtníe. Tu ſwaty pawel poczie naſylníe plakati, A tepa ſye v prſy, ſedie przied koſtelem, ptoze geſt geí tak wídiel. To wſficní ſtarcy widuce, an tak welmi placze, y po- II czíechu geho pſyti, aby gím powíediel, zde ge co do ních widiel, zeg 89a nechtiel do koſtela ſ nimi wníti. Ale on wzdy plakaſſe p toho, genz gel tak widiel do koſtela wgítí. A po chwili, kdyz rvozno gdiechu, Opiet sye gie na níe pílníe patrzití, tak-li kraſní wyndu, iakoz ſu weſſli. Y vzrzie toho, gehoz bieſſe widiel do koſtela duce czrna a tiela welmí kalneho, an 15 de z koſtela weſele A ſwietíj oblicziegem a tielo na nem welmi biele A diabli za ním z daleka, Ale andiela geho ſwateho radoſtna, a bliz od neho dieffe, weſele. Tehdy ſwaty pawel wstaw y poczíe boha chwaliti a rzka: O, kak geſt hoſpodín míloſrdny a dobrotíwy! A tu welikym hlaſem poczie wolati a rzka: E, podte, a vzrzite bozíj moc y míloſt weliku. E, podte 20 a vzrzíte, kakot zada wſiech lidíj ſpaſeníe A k ſwe ſpwedlne znamoſti przí- wedeníe. E, pogdiem gemv na poklonv A dieme gemv: O hoſpodíne, ty 10 R. III, č. 167. R. III, č. 167. 1. C má nadp: CLVIII, E nadp: O gedno, kterak geho czertij wedlij do kostela, a zasie nicz; ACE ten sch; D gmiel gt, E gmiel; A wslyczky. — 2. C kterzyzto; E chodilij; E opatrowal. — 3. ACE m. leč (před zlé): nebo; D poznal gt, A poznawaſſe, E poznal. — 4. ACE m. a když sě biechu starci sešli do kostela: A kdyz biechu ſie (E přesm: ſie byli) ſeſſly ſtarczý a do koſtela gdiechu (E ſſlij); E vzrzel; ACE m. ani veseli: weſely gyti; D Angele. — 5. E vzrzel czerneho; D diable; D i sch. — 6. ACE geho; ACE m. skrzě: hrziech (spr.); D chrziepie, ACE w chrziepy. — 7. ACE ſrdcze; D m. dúce: gduczyeho, ACE gducze z daleka; ACE Tehdy. — 9. A ho, C sch; E m. jest jej: ho geſt; ACE m. to: Tehdy; D wſsichnij, ACE wſſyczkny; ACE obš: wýducze geho; ACE velmi sch; ACE i sch. — 10. E po- czeli; ACE aby jim pověděl sch; B zdel, DAE zda, C Zdali; C m. je: by, E gest; AC přesm: wydiel (C wiediel) do nych; AE m. žej': ze, DC ze gt. — 11. E přesm: ſ nimi do koſtela; D s nimi sch; C wgiti; ACE m. vždy plakáše: gie ſie (E yal ſie, C pocže) wzdy plakati. — 12. AC m. jenž jej tak viděl do kostela vjíti: geſto geſt gieho wydiel tak wnyti (C wgiti), E geſſto gey widiel tak wnitij do koſtela; D ale on vždy plakáše .... do kostela vjíti sch; ACE a sch; D gidechu, E fflij.— 13. D přesm: gie sie, ACE pocze; ACE m. ně: wſſe; ACE pilně sch; E hledieti; ACE wygdu; AC yako; E vzrzel. — 14. E byl; D gduczyeho; AC přesm: do koſtela gducze wydiel; E czerneho. — 16. D diable; A přesm: z daleka za nym; ACE m. ale: A; ACE přesm: ſwateho Andiela geho; ACE a sch; ACE m. od: podle. — 17. D sſel gest, ACE sch; AC m. vesele: welmi weſela (C weſeleho), E welmie a weſela, D sch. — 18. A kako, CE kterak; AE přesm: hoſpodyn (E buoh) geſt; ACE po dobrotivý při- dává: a kolyke (E kterake) geſt ſmylowanie geho (E přesm: geho ſmilowanie), lat. quanta miseratio eius est; E m. a: y; ACE tu sch; AC m. velikým: wſſed wyſſe welykym, lat. ascendens in altiorem locum, magna (voce). — 19. E přesm: pocze welikym; ACE é sch; AC é sch. — 20. A a sch; E boží moc i milost velikú, é, podte a uzříte sch. (ch. opis.); A kakoz, CE kterak; E ſprawedliwe. — 21. ACE é sch; DAC puoydem,
Strana 203
203 89b ſam gedíny mvozeſ hrziechy ſníetí. A kdyz ſye ſnídechu wſſicní, Y wypwi gim ſwaty pawel to, coz biefſe widiel gduce do koſtela A kterak geſt opiet widiel gduce z koſtela. Y wecye tomu bratru: Mily, powiez mi ſwe myſſleníe, a kterak ſye geſt ſtala twa pmíena. Tu on poczie prziede wſſiemí 25 pwítí a rzka: Ia ſem czlowiek hrzieſſny A mnoho czaſvow miel ſem ſmíl- ſtwo na ſwe myſli. Ale nyníe, wſſed do koſtela, ſlyſſal ſem ſlowa yzaya- ſſowa proka, Ale ta geſt hoſpodín ſam ppowiediel a rzka: Cziſtotu drzte a ſpuſtte ſ waſſich ſrdcy zloſt przied myma oczíma A vozte ſye dobrzíe czínítí a pwdu milugte. Aczt budu hrzieffí waſſi czrwení iako Coctynvm 30 ta barwa czrwena, Obielegit tako ſníeh y bvdut tako ſníeh. A budete-li mne chtietí poſluchatí, Owocye dobreho zemſkeho budete pozíwatí. Tu a hubenec hrzieſſny y ſmílník, rozzielíw ſye tiemí ſlowy prokowymi a ſam ſye k ſobie nawratiw, y rzekl ſem a rzka: II E, mily hoſpodíne, genz ſy prziſſel na tento ſwiet na ſpaſeníe wſſiem hrzieſſnym, Racziz to nade mnv 35 hrziefſníkem dokonatí a naplnítí, gefſtos ſlibowal ſkrzye proka w tech drziewních ſlowiech; A tat po dneſſníj de ſlibugí, zet ſye toho wiece ne- dopufſtí, A wíſeho hrziecha ſye odpowiedam A wiect chcy ſluzití cziſtym vmyſlem. E, míly hoſpodíne, racz míe przigietí kagicyeho A pſycyeho tebe, A gefstot ſem sye odpowiediel wſſiech hrzíechow. A prziſahl ſem 40 a vſtanowíl ſem to na ſwem ſrdcy, Oſtrziehati wſſie ſpwedlnoſtí twe. A tak ſem pak wyſſel z koftela, poſlibíw to a vlozíw na ſwe myſlí neczínítí wiec nízadneho hrziecha drziewnícho. Tehdy wſſicní ſtarcy wzdachu chwalu panv bohu a rzkuce: O kterak ſu ſlawníj twogí ſkutcy, hoſpodíne! A tyſ wſſe ſtworził rozomnie a pwie. E podme; ACE jemu (po dieme) sch; ACE ó sch. — 22. A gedy (nedops.); A ſnydu, CE ſefſly; D wſſichnij, CE wſſiczkni, A wſſeczkny. — 23. ACE m. to což bieše viděl: kterak geſt wydiel geho (E přesm: geho widiel). — 24. ACE m. a kterak jest opět viděl jdúce z kostela: a kterakeho (E kterakt) geſt wydiel (E obš: geho widiel) zaſſe gducze toho bratra; ACE m. tomu bratru: gemu; ACE milý sch. — 25. ACE Tehdy. — 26. C přesm: ſem miel. — 27 ACE m. všed: wſſed (E wſſiel) ſem; DE ſlyffel. — 28. DC Yzayaſſe; E buoh; E sám sch; ACE rziekl; ACE a řka sch. — 29. AE pufſte, C puſtte; ACE m. s vašich srdcí: ſ waſſie myſlý; ACE a sch. — 30. ACE a sch; D přesm: miluyte pwdu; E czerwenij; C Coccineü. — 31. ACE přesm: ta czrwena (E czerwena) barwa; A m. obělejíť: A obielegyt, E obilymt; C obš: a yako, E Ze yako; ACE i sch; AC m. i budúť jako snich: budut bielý, E bilij budu. — 32. D přesm: chtieti mne; D dobre zemſke; ACE m. tu: A. — 33. A rozzielew; C proroczkymi. — 34. A wratyw; ACE a řka é milý sch; AC genzs. — 35. E přesm: przifſel gſy; DACE Racz; ACE to sch. — 37. E flowech; A yazt, C ya; AC přesm: toho fie. — 38. DA nedopuſtim, E nedopustiem, E nechczy dopuſtiti; AE přesm: sie hrziecha; C wiece, E gyz. — 39. ACE é milý sch; E mne, A sch; ACE přesm: kagyczeho przygieti. — 40. A tebe: toho tebe (ch. opis.); ACE a (před přisáhl) sch; ACE przyfahlt. — 41. ACE m. a: y ; ACE sem to sch; A přesm: ſprawedlnoſti wſſye twe; ACE a sch. — 42. AC přesm: pak ſem; E ſlibiw; ACE m. a: ý; AE vlozyl. — 43. AC yzadneho, E zad- neho; E prwnieho; DACE wſſiczkni; E wzdali; ACE pánu sch. — 44. AC a sch; E m. a tys: nebs ty. — 45. ACE a právě sch.
203 89b ſam gedíny mvozeſ hrziechy ſníetí. A kdyz ſye ſnídechu wſſicní, Y wypwi gim ſwaty pawel to, coz biefſe widiel gduce do koſtela A kterak geſt opiet widiel gduce z koſtela. Y wecye tomu bratru: Mily, powiez mi ſwe myſſleníe, a kterak ſye geſt ſtala twa pmíena. Tu on poczie prziede wſſiemí 25 pwítí a rzka: Ia ſem czlowiek hrzieſſny A mnoho czaſvow miel ſem ſmíl- ſtwo na ſwe myſli. Ale nyníe, wſſed do koſtela, ſlyſſal ſem ſlowa yzaya- ſſowa proka, Ale ta geſt hoſpodín ſam ppowiediel a rzka: Cziſtotu drzte a ſpuſtte ſ waſſich ſrdcy zloſt przied myma oczíma A vozte ſye dobrzíe czínítí a pwdu milugte. Aczt budu hrzieffí waſſi czrwení iako Coctynvm 30 ta barwa czrwena, Obielegit tako ſníeh y bvdut tako ſníeh. A budete-li mne chtietí poſluchatí, Owocye dobreho zemſkeho budete pozíwatí. Tu a hubenec hrzieſſny y ſmílník, rozzielíw ſye tiemí ſlowy prokowymi a ſam ſye k ſobie nawratiw, y rzekl ſem a rzka: II E, mily hoſpodíne, genz ſy prziſſel na tento ſwiet na ſpaſeníe wſſiem hrzieſſnym, Racziz to nade mnv 35 hrziefſníkem dokonatí a naplnítí, gefſtos ſlibowal ſkrzye proka w tech drziewních ſlowiech; A tat po dneſſníj de ſlibugí, zet ſye toho wiece ne- dopufſtí, A wíſeho hrziecha ſye odpowiedam A wiect chcy ſluzití cziſtym vmyſlem. E, míly hoſpodíne, racz míe przigietí kagicyeho A pſycyeho tebe, A gefstot ſem sye odpowiediel wſſiech hrzíechow. A prziſahl ſem 40 a vſtanowíl ſem to na ſwem ſrdcy, Oſtrziehati wſſie ſpwedlnoſtí twe. A tak ſem pak wyſſel z koftela, poſlibíw to a vlozíw na ſwe myſlí neczínítí wiec nízadneho hrziecha drziewnícho. Tehdy wſſicní ſtarcy wzdachu chwalu panv bohu a rzkuce: O kterak ſu ſlawníj twogí ſkutcy, hoſpodíne! A tyſ wſſe ſtworził rozomnie a pwie. E podme; ACE jemu (po dieme) sch; ACE ó sch. — 22. A gedy (nedops.); A ſnydu, CE ſefſly; D wſſichnij, CE wſſiczkni, A wſſeczkny. — 23. ACE m. to což bieše viděl: kterak geſt wydiel geho (E přesm: geho widiel). — 24. ACE m. a kterak jest opět viděl jdúce z kostela: a kterakeho (E kterakt) geſt wydiel (E obš: geho widiel) zaſſe gducze toho bratra; ACE m. tomu bratru: gemu; ACE milý sch. — 25. ACE Tehdy. — 26. C přesm: ſem miel. — 27 ACE m. všed: wſſed (E wſſiel) ſem; DE ſlyffel. — 28. DC Yzayaſſe; E buoh; E sám sch; ACE rziekl; ACE a řka sch. — 29. AE pufſte, C puſtte; ACE m. s vašich srdcí: ſ waſſie myſlý; ACE a sch. — 30. ACE a sch; D přesm: miluyte pwdu; E czerwenij; C Coccineü. — 31. ACE přesm: ta czrwena (E czerwena) barwa; A m. obělejíť: A obielegyt, E obilymt; C obš: a yako, E Ze yako; ACE i sch; AC m. i budúť jako snich: budut bielý, E bilij budu. — 32. D přesm: chtieti mne; D dobre zemſke; ACE m. tu: A. — 33. A rozzielew; C proroczkymi. — 34. A wratyw; ACE a řka é milý sch; AC genzs. — 35. E přesm: przifſel gſy; DACE Racz; ACE to sch. — 37. E flowech; A yazt, C ya; AC přesm: toho fie. — 38. DA nedopuſtim, E nedopustiem, E nechczy dopuſtiti; AE přesm: sie hrziecha; C wiece, E gyz. — 39. ACE é milý sch; E mne, A sch; ACE přesm: kagyczeho przygieti. — 40. A tebe: toho tebe (ch. opis.); ACE a (před přisáhl) sch; ACE przyfahlt. — 41. ACE m. a: y ; ACE sem to sch; A přesm: ſprawedlnoſti wſſye twe; ACE a sch. — 42. AC přesm: pak ſem; E ſlibiw; ACE m. a: ý; AE vlozyl. — 43. AC yzadneho, E zad- neho; E prwnieho; DACE wſſiczkni; E wzdali; ACE pánu sch. — 44. AC a sch; E m. a tys: nebs ty. — 45. ACE a právě sch.
Strana 204
204 Vzefel opat kdyz bieſſe prziſſel ku pemenv opatu ſ ginymi, Geden przietel, przíwuzny ſwateho pemena, przíneſe mladencye, Gemvzto lita nezto- wicye biesse twarz zkazyla. A sedie ſ ním ten geho otec przied klassterem a placzíe. Tu geden ſtarzec wygíde. A vzrziew geí, y gie ſye geho tazati, 5 pcz by plakal. Tu on gemv wecye: Geſt mí prziwvzen tento swaty pemen. A pto ſem przíneſi, aby ohledal tohoto mladeczka pozneho. A bal ſem ſye geho y neſmíei ſem ho ſyem do ſye doby przíneſtí, neb on mne wi- dietí nechce. A zwie-li, ze ſem ia zde, ſnad mie prycz wyzene. Ale ze ſem was widiel, a wy k nemv prziſſli, pto ſem take prziſſel. E, ſmilug ſye nade 10 mnv, otcziku, a wezmi tohoto mladeczka ſ ſebu, at zan boha popſy! A kdyz geí wzye ſtarzec a wgide do klaſſtera, Y neneſe geho ynhed przied vopata Pemena, Ale, poczen od manzelſkych bratrzíj, y prawíefſe gím a rzka: Il Pozehnagte tohoto mladencye A modlitbu bohu zan wzdaite! Tu pſbu vczíní k kazdemv ſtarcy. A pak po wſiech naípoſleze neſe geí k vopatu pemenowí. Ale opat nechtieſſe sye geho dotknvtí. Tu geho wſlicní pſychu, aby zaň modlitbu wzdal k bohu, tako ſu gíníj vczíníli. Tu ona) ſe ſlzamí poczíe modlitbu czínítí a rzka: Vzdraw, boze, ſwe stworzeníe, at gemv nepanvge neprzietel dlabel. I pozehna toho mladencye. A to oczíniw, y vzdrawí toho mladencye. Y nawratíchu gei geho otcy. 15 90a R. III, č. 168. R. III, č. 169. Tec geden ſwaty, Kdyz geho tazachu, gest-li swrchowane dobre chudoba, Odpowiedle gím a rzka: Welikat gest wíec nedoſtatky trpietí; a) před tím vyškrab. o. R. III, č. 168. 1. C má nadp: CLIX, E nadp: O gednom, gto mladencze vzdra- wil od nefstowicze; A m. Tuzefel: BVseffel, lat. Joseph; E byl; AE pemenowy; ACE obš: s gynymi ſtarczy. — 2. B przietel!; DAE przibuzny, C przirozeny; E przineſl: ACE gemuz. — 3. E byla; AE siede. — 4. ACE m. tu: A kdyz; E wyffiel; ACE a sch; ACE geho; AE i sch; E yal; C sě sch. (nespr.); ACE jeho sch. — 5. A m. by plakał: plakaſſe; ACE tu sch; AE odpowiediel, C odpowiedie; DAC przibuzen E przibuzny. — 6. AC m. sem přinesl: ſem przyſſel ſem, E ſem prziſſel; DACE Mla- dencze. — 7. ACE jeho sch; ACE přesm: do sie (E ty) doby geho ſem; ACE nebo; ACE on sch. — 8. ACE přesm: nechcze mne wydleti; AC m. já zde: zde nynie, E zde; E nine; ACE m. že: kdyz. — 9. ACE m. a vy: ze; ACE proto sch; ACE m. sem také: take ſem ſiem; ACE m. é: a. — 10. DE otcze; ACE tohoto sch; ACE mladencze; C m. a: Ale. — 11. ACE geho; AE m. vze: vzrzie (E vzrzel); A wygyde (!), C wſſel, E wssiel; AE kostela; AC i sch; E nefl(!); D ho. — 12. DA poczew, C poczel, E po- czial; BD manzelfkych!, AE naymladfych, C naymlazfsich (spr.); E prawil. — 13. A přesm: zan wzdati (!) buohu, E wzdayte zan buohu, C zan bohu wzdayte; ACE m. tu prosbu: To. — 14. E vczynil; ACE a sch; ACE naypoſledy ; E nefl; Dho, ACE geho.— 15. ACEm. opat : on; E nechtiel; D ho; ACEm.tu: A (C Ale) kdyz; D wſsichny, ACE sch; A proſechu, C profiechu, E profyly. — 16. ACE m. aby zaň modlitbu vzdał k Bohu: aby takez vczynyl zan modlytwu (Cmodlitbu); ACE súsch; AC m. jiní: gyny wffieczkny (C wſsiczkni) biechu, E gynij wſſiczy ; A m. tu: a, CE sch ; CE m. on : an; DACE se sch; ACE ſlze. — 18. C m. i: a; ACE toho sch; B oczíníw! — 19. ACE m. a to učiniv i uzdravi toho mládencě i navrátichu jej jeho otci: an (C a on) ynhed (E yhned) by (CE byl) zdraw nawraczen (E obš: a nawraczen) otczy ſwemu (E obš: ſwemu zaſie). R. III, č. 169. 1. C má nadp: CLX, E nadp: Starzecz O chudobie prawi; ACE přesm: Geden otecz ſwaty; E tazali. — 2. E Odpowiediel; ACE welyka. — 3. E Nebo;
204 Vzefel opat kdyz bieſſe prziſſel ku pemenv opatu ſ ginymi, Geden przietel, przíwuzny ſwateho pemena, przíneſe mladencye, Gemvzto lita nezto- wicye biesse twarz zkazyla. A sedie ſ ním ten geho otec przied klassterem a placzíe. Tu geden ſtarzec wygíde. A vzrziew geí, y gie ſye geho tazati, 5 pcz by plakal. Tu on gemv wecye: Geſt mí prziwvzen tento swaty pemen. A pto ſem przíneſi, aby ohledal tohoto mladeczka pozneho. A bal ſem ſye geho y neſmíei ſem ho ſyem do ſye doby przíneſtí, neb on mne wi- dietí nechce. A zwie-li, ze ſem ia zde, ſnad mie prycz wyzene. Ale ze ſem was widiel, a wy k nemv prziſſli, pto ſem take prziſſel. E, ſmilug ſye nade 10 mnv, otcziku, a wezmi tohoto mladeczka ſ ſebu, at zan boha popſy! A kdyz geí wzye ſtarzec a wgide do klaſſtera, Y neneſe geho ynhed przied vopata Pemena, Ale, poczen od manzelſkych bratrzíj, y prawíefſe gím a rzka: Il Pozehnagte tohoto mladencye A modlitbu bohu zan wzdaite! Tu pſbu vczíní k kazdemv ſtarcy. A pak po wſiech naípoſleze neſe geí k vopatu pemenowí. Ale opat nechtieſſe sye geho dotknvtí. Tu geho wſlicní pſychu, aby zaň modlitbu wzdal k bohu, tako ſu gíníj vczíníli. Tu ona) ſe ſlzamí poczíe modlitbu czínítí a rzka: Vzdraw, boze, ſwe stworzeníe, at gemv nepanvge neprzietel dlabel. I pozehna toho mladencye. A to oczíniw, y vzdrawí toho mladencye. Y nawratíchu gei geho otcy. 15 90a R. III, č. 168. R. III, č. 169. Tec geden ſwaty, Kdyz geho tazachu, gest-li swrchowane dobre chudoba, Odpowiedle gím a rzka: Welikat gest wíec nedoſtatky trpietí; a) před tím vyškrab. o. R. III, č. 168. 1. C má nadp: CLIX, E nadp: O gednom, gto mladencze vzdra- wil od nefstowicze; A m. Tuzefel: BVseffel, lat. Joseph; E byl; AE pemenowy; ACE obš: s gynymi ſtarczy. — 2. B przietel!; DAE przibuzny, C przirozeny; E przineſl: ACE gemuz. — 3. E byla; AE siede. — 4. ACE m. tu: A kdyz; E wyffiel; ACE a sch; ACE geho; AE i sch; E yal; C sě sch. (nespr.); ACE jeho sch. — 5. A m. by plakał: plakaſſe; ACE tu sch; AE odpowiediel, C odpowiedie; DAC przibuzen E przibuzny. — 6. AC m. sem přinesl: ſem przyſſel ſem, E ſem prziſſel; DACE Mla- dencze. — 7. ACE jeho sch; ACE přesm: do sie (E ty) doby geho ſem; ACE nebo; ACE on sch. — 8. ACE přesm: nechcze mne wydleti; AC m. já zde: zde nynie, E zde; E nine; ACE m. že: kdyz. — 9. ACE m. a vy: ze; ACE proto sch; ACE m. sem také: take ſem ſiem; ACE m. é: a. — 10. DE otcze; ACE tohoto sch; ACE mladencze; C m. a: Ale. — 11. ACE geho; AE m. vze: vzrzie (E vzrzel); A wygyde (!), C wſſel, E wssiel; AE kostela; AC i sch; E nefl(!); D ho. — 12. DA poczew, C poczel, E po- czial; BD manzelfkych!, AE naymladfych, C naymlazfsich (spr.); E prawil. — 13. A přesm: zan wzdati (!) buohu, E wzdayte zan buohu, C zan bohu wzdayte; ACE m. tu prosbu: To. — 14. E vczynil; ACE a sch; ACE naypoſledy ; E nefl; Dho, ACE geho.— 15. ACEm. opat : on; E nechtiel; D ho; ACEm.tu: A (C Ale) kdyz; D wſsichny, ACE sch; A proſechu, C profiechu, E profyly. — 16. ACE m. aby zaň modlitbu vzdał k Bohu: aby takez vczynyl zan modlytwu (Cmodlitbu); ACE súsch; AC m. jiní: gyny wffieczkny (C wſsiczkni) biechu, E gynij wſſiczy ; A m. tu: a, CE sch ; CE m. on : an; DACE se sch; ACE ſlze. — 18. C m. i: a; ACE toho sch; B oczíníw! — 19. ACE m. a to učiniv i uzdravi toho mládencě i navrátichu jej jeho otci: an (C a on) ynhed (E yhned) by (CE byl) zdraw nawraczen (E obš: a nawraczen) otczy ſwemu (E obš: ſwemu zaſie). R. III, č. 169. 1. C má nadp: CLX, E nadp: Starzecz O chudobie prawi; ACE přesm: Geden otecz ſwaty; E tazali. — 2. E Odpowiediel; ACE welyka. — 3. E Nebo;
Strana 205
205 Neb, ktoz gie trpíj z ſwe dobre wuole, Ten ma ſmytky tieleſne, Ale wieczny pokoi ſwe duſſi. R. III, č. 171. Ratr geden tazaſſe starcye a rzka: Kdyz mi ktery bratr bude dluzen níekoliko peníez, vpomínatí-li geí czi níc? Gemvzto starzec wecye: Gedny geí napomien, a toz pokorníe. Tu on wecye: A ia geí gednv napomanv, a níc mí nepſpiege; coz pak vczíním k tomv? Starzec wecye: Wiecez geho nevpomínaí. Tu on opiet wecye: A kakoz mí ge vczínítí, a ta ne- 5 mohu prziemocy ſwe myſli, donídz geho nevpomanv neſnadníe? Gemvz starzec wecye: Nechaí, Ale ſam ſweho myſſleníe potreſkcy, Gedine pto, aby neſmvtil ſweho bratra, Nebot geſt mních, tako y ty. Ratr geden tazafse starcye a rzka: Otcze, kterym obyczegea) mvoz . czlowíek míetí myſl pokornv? Starzec wecye: Kdyz kto ſwe czíny a ſwu zloſt opatrzíj drzíewe nezli cyzy. Y wecye, ze geſt czlowiek ſwrchowany, genz geſt pokorny. A czímz ſye wiece czlowiek ponízíge v pokorzie, Tiem wiece we ctí pſpiewa. Neb, 90b 1akozto pycha, Il kdyz by ſye wzdwihla az do nebes, Awſſak wzdy vpadne az do pekla, Takez pokora, kdyz by ſye ponízíla az do pekla, Awſſak ſye wzdy zdwihne az do nebes. 5 R. III, č. 170. R. III. č. 172. Pat macharyvs, kdyz chodíefſe po puſſti, Y naleze czlowieka vmrleho twarzíj k zemí lezíece. Tu wlozíw nan ſwu berlu, y wecye gemv: We gmíe Iezukryſta wſtan! Tu on ynhed wſtaw, y pade k noham ſwateho macharye. Y poczíe gemv pwití, kterak geí zlíj duchowe neſvechu do myk a) přips. pozd. E gij trpij, AC přesm: trpý gy; D m. ten: tu, ACE sch; ACE m. má: bude gmieti, lat. habet. R. III, č. 170. 1. C má nadp: CLXI, E nadp: Starzecz, ma-lij z dluhu napomiti; ACE obš: gie (E yal) ſie tazati. — 2. E niekolik; C m. jej: geho, A obš: geho z nych; D m. upomínati-li jej: gmam-li ho vpomínati, E geſt-li geho vpominat; DACE czili; ACE Giedynu. — 3. D ho, ACE geho; AC napomen, DE vpomen; CE to, D obš to geſſte; ACE m. tu: Tehdy; ACE m. a já jej: Az geho; C gedinu; D vpomenul, ACE vpomenu. — 4. AE obš: mi to; D neproſpielo; ACE czo; AE m. pak: gest pak; ACE vczynyti; DACE Wiecze. — 5. A nenapomynany, CE nenapominay; ACE m. tu on: Tehdy; ACE a sch; D iakz, A kako, CE kterak; CE geſt; ACE obš: ſobie vczy- nyti; ACE m. a já: nebot. — 6. AC donyz, E dokudz; D neupomenu, CE nenapo- menu; A m. nesnadně: neſudnie, E sch; ACE. Gemuzto. — 7. ACE přesm: Proto gie- dyne. — 8. C nezamutil; ACE jako i ty sch. R. III, č. 171. 1. C má nadp: CLXII, E nadp: kterak gma czlowiek gmieti myſl pokornu; D jeden sch; ACE přesm: Geden bratr; E tazal; ACE otče sch; ACE czy- nem. — 2. AE přesm: gmieti czlowiek; AC odpowiedie, E odpowiediel; AE kdyzto; E kdo. — 4. ACE czym. — 5. ACE přesm: wiecze sie; D přesm: czlok wiecze; DACE ponizuge; ACE přesm: proſpiewa we tczti; ACE Nebo. — 6. D iakoz; ACE když sch; ACE wſſak; ACE vždy sch. — 7. ACE když sch; ACE wffak. — 8. ACE vždy sch. R. III, č. 172. 1. C má nadp: CLIII, E nadp: O s. Macharij, gto vmrle tielo zkrziſyl; D gt chodil, E chodil; ACE i sch; E nalezl; ACE obš: gednoho czlowieka. — 2. D leziczyeho; ACE m. tu: a; C i sch; ACE jemu sch. — 3. AC m. tu: A; E m.
205 Neb, ktoz gie trpíj z ſwe dobre wuole, Ten ma ſmytky tieleſne, Ale wieczny pokoi ſwe duſſi. R. III, č. 171. Ratr geden tazaſſe starcye a rzka: Kdyz mi ktery bratr bude dluzen níekoliko peníez, vpomínatí-li geí czi níc? Gemvzto starzec wecye: Gedny geí napomien, a toz pokorníe. Tu on wecye: A ia geí gednv napomanv, a níc mí nepſpiege; coz pak vczíním k tomv? Starzec wecye: Wiecez geho nevpomínaí. Tu on opiet wecye: A kakoz mí ge vczínítí, a ta ne- 5 mohu prziemocy ſwe myſli, donídz geho nevpomanv neſnadníe? Gemvz starzec wecye: Nechaí, Ale ſam ſweho myſſleníe potreſkcy, Gedine pto, aby neſmvtil ſweho bratra, Nebot geſt mních, tako y ty. Ratr geden tazafse starcye a rzka: Otcze, kterym obyczegea) mvoz . czlowíek míetí myſl pokornv? Starzec wecye: Kdyz kto ſwe czíny a ſwu zloſt opatrzíj drzíewe nezli cyzy. Y wecye, ze geſt czlowiek ſwrchowany, genz geſt pokorny. A czímz ſye wiece czlowiek ponízíge v pokorzie, Tiem wiece we ctí pſpiewa. Neb, 90b 1akozto pycha, Il kdyz by ſye wzdwihla az do nebes, Awſſak wzdy vpadne az do pekla, Takez pokora, kdyz by ſye ponízíla az do pekla, Awſſak ſye wzdy zdwihne az do nebes. 5 R. III, č. 170. R. III. č. 172. Pat macharyvs, kdyz chodíefſe po puſſti, Y naleze czlowieka vmrleho twarzíj k zemí lezíece. Tu wlozíw nan ſwu berlu, y wecye gemv: We gmíe Iezukryſta wſtan! Tu on ynhed wſtaw, y pade k noham ſwateho macharye. Y poczíe gemv pwití, kterak geí zlíj duchowe neſvechu do myk a) přips. pozd. E gij trpij, AC přesm: trpý gy; D m. ten: tu, ACE sch; ACE m. má: bude gmieti, lat. habet. R. III, č. 170. 1. C má nadp: CLXI, E nadp: Starzecz, ma-lij z dluhu napomiti; ACE obš: gie (E yal) ſie tazati. — 2. E niekolik; C m. jej: geho, A obš: geho z nych; D m. upomínati-li jej: gmam-li ho vpomínati, E geſt-li geho vpominat; DACE czili; ACE Giedynu. — 3. D ho, ACE geho; AC napomen, DE vpomen; CE to, D obš to geſſte; ACE m. tu: Tehdy; ACE m. a já jej: Az geho; C gedinu; D vpomenul, ACE vpomenu. — 4. AE obš: mi to; D neproſpielo; ACE czo; AE m. pak: gest pak; ACE vczynyti; DACE Wiecze. — 5. A nenapomynany, CE nenapominay; ACE m. tu on: Tehdy; ACE a sch; D iakz, A kako, CE kterak; CE geſt; ACE obš: ſobie vczy- nyti; ACE m. a já: nebot. — 6. AC donyz, E dokudz; D neupomenu, CE nenapo- menu; A m. nesnadně: neſudnie, E sch; ACE. Gemuzto. — 7. ACE přesm: Proto gie- dyne. — 8. C nezamutil; ACE jako i ty sch. R. III, č. 171. 1. C má nadp: CLXII, E nadp: kterak gma czlowiek gmieti myſl pokornu; D jeden sch; ACE přesm: Geden bratr; E tazal; ACE otče sch; ACE czy- nem. — 2. AE přesm: gmieti czlowiek; AC odpowiedie, E odpowiediel; AE kdyzto; E kdo. — 4. ACE czym. — 5. ACE přesm: wiecze sie; D přesm: czlok wiecze; DACE ponizuge; ACE přesm: proſpiewa we tczti; ACE Nebo. — 6. D iakoz; ACE když sch; ACE wſſak; ACE vždy sch. — 7. ACE když sch; ACE wffak. — 8. ACE vždy sch. R. III, č. 172. 1. C má nadp: CLIII, E nadp: O s. Macharij, gto vmrle tielo zkrziſyl; D gt chodil, E chodil; ACE i sch; E nalezl; ACE obš: gednoho czlowieka. — 2. D leziczyeho; ACE m. tu: a; C i sch; ACE jemu sch. — 3. AC m. tu: A; E m.
Strana 206
206 5 A toho geho pſbu geſt zbawen Y puſſczen od tiech mvrzeninvow. Tu geho ſwaty macharyvs poczie tazati, w ktereſa) mvky míi byti vwrzen. Tu on zaplakaw y wecye a rzka: Iakoz geſt wyſoko nebe od zemíe, Takez oheň bieſſe wyſoko. A tu ſem vpítrzied toho ohníe míel byti vwrzen. To vſlyſſaw �tarzec, zaplakaw y wecye: We, bieda tomv czlowieku kazdemv, 10 kteryz bozíe przikazaníe przieſtupíj. R. III, č. 174. R. III, č. 175. Ratr geden tazaſſe starcye a rzka: Powiez mí, otcze, pez diabli tak welmí pti nam bogvgíj? Starzec gemv wecye: Anebo ſmy ſwe oruzíe po- metalí ot ſebe, To gest vtrpeníe a pokoru a tichoſt a poſluſſenstwie. Eden bratr tazaſſe opatab) ſyzoye a rzka: Powiez mí, otcze, Take-li nam diabli tak ſylníe prztekaziegíj tako oníem ſwatym otcom dawním? On odpowiedie a rzka: Nam nyníe prziekaziegij, Neb ſye blizie muky geho, tocziſſ den sudny. Aníz wſfakz tak prziekaziegíj tiem mdlym, toczíſſ nena- 5 boznym. Nebo, kdyz on chce, ty brzo po ſwe woli obratíj; Ale ſylnym, to geſt zakonníkom, puſtenníkom, tíemt wíece przíekaziegíj. BRatrzíe gední tazachu opata opata Sylwana a rzkuc: Otcze, kteryms czínem tak welike nebeſke mvdroſtí dobyl? I Odpowiedíe gím a rzka: 91a Nikdy ſem nenechal na ſwem ſrdcy myſſleníe zleho, gímzto bych meho míleho pana lezukryſta rozhníewal. R. III, č. 173. a) -ſ přips. pozd. b) za tím přetrž. a podtečk. zozye. tu on: an; CE wſtal; ACE m. i pade: A pad. — 4. A kako; ACE geho; AC mezechu, E tahlij. — 5. D m. toho: trech geſt; D jest sch; E m. těch múřenínuov: nich; ACE m. tu: A kdyz. — 6. D ho; AC m. počě tázati: tazafſe, E tazal; D m. v kterés': W ktere gſy, ACE w ktere mijſto w; B míl!, Degmiel; AC m. měl býti: bieſſe, E byl; A wrzen; C m. tu: a, AE sch. — 7. AE m. on: An; AC m. zaplakav: wiecze (!, C welmy) zaplakaw; AC powiedie, E powiediel; DACE a řka sch; E tak. — 8. E byl; ACE tu sem sch; ACE přesm: toho ohnie wproſtrzied (C vproſtrzed); AE m. měl býti: byl ſem, C ſem byl. — 9. E vſlyſſel; D přesm: Vſlyfſaw to; ACE vé sch. — 10. ACE genz. R. III. č. 173. 1. C má nadp: CLXIIII, E nadp: Procz diablij proti nam boyugij; D přesm: Geden Bratr; E tazal; D diable. — 2. DACE přesm: proti nam tak welmi; ACE jemu sch; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 3. ACE a (před sl. pokoru) sch; DACE a (před sl. tichost) sch. R. III, č. 174. 1. C má nadp: CLXV, E nadp: O zloſtij drabelſke Syzoyus; D přesm: Bratr geden; E tazal; ACE takez-ly. — 2. AC m. diábli tak silně: ſylnie dyabel, E diabel fylnie; AE prziekazie, C obš: nynie przekažie; AC přesm: dawným ſwatym otczom, E dawnim otczom ſwatym. — 3. AC obš: A on, E An: E obš: odpowiediew y wecze; ACE a řka sch; AC m. nám: Wiecze nam; ACE Nebo; ACE m. muky wieczne muký. — 4. D přesm: ſudny den; DACE wſfak; AC prziekazie. — 5. AE Nebot, C obš: Nebo ty; ACE on sch; ACE ty brzo sch; AE obš: brzo obrati. — 6. C ge; AE pústenníkóm sch; AE tiem. C sch; ACE viece sch; ACE prziekazie. R. III, č. 175. 1. C má nadp: CXVI, E nadp: Sylwanus O Mudroſti bozie pwij; A gedna; E tazali; D přesm: Tazachu gednij Bratrzie; B opata opata!, DACE spr; ACE a řkúc otče sch; ACE kterym. — 2. ACE m. tak veliké nebeské múdrosti: gest nebeſke mudroſty tak welyke; E Odpowiediel. — 3. D přesm: myſſlenie ſrdczy; ACE geſſto; ACE obš: bych tiem. — 4. ACE m. mého milého pána Jezukrista: boha.
206 5 A toho geho pſbu geſt zbawen Y puſſczen od tiech mvrzeninvow. Tu geho ſwaty macharyvs poczie tazati, w ktereſa) mvky míi byti vwrzen. Tu on zaplakaw y wecye a rzka: Iakoz geſt wyſoko nebe od zemíe, Takez oheň bieſſe wyſoko. A tu ſem vpítrzied toho ohníe míel byti vwrzen. To vſlyſſaw �tarzec, zaplakaw y wecye: We, bieda tomv czlowieku kazdemv, 10 kteryz bozíe przikazaníe przieſtupíj. R. III, č. 174. R. III, č. 175. Ratr geden tazaſſe starcye a rzka: Powiez mí, otcze, pez diabli tak welmí pti nam bogvgíj? Starzec gemv wecye: Anebo ſmy ſwe oruzíe po- metalí ot ſebe, To gest vtrpeníe a pokoru a tichoſt a poſluſſenstwie. Eden bratr tazaſſe opatab) ſyzoye a rzka: Powiez mí, otcze, Take-li nam diabli tak ſylníe prztekaziegíj tako oníem ſwatym otcom dawním? On odpowiedie a rzka: Nam nyníe prziekaziegij, Neb ſye blizie muky geho, tocziſſ den sudny. Aníz wſfakz tak prziekaziegíj tiem mdlym, toczíſſ nena- 5 boznym. Nebo, kdyz on chce, ty brzo po ſwe woli obratíj; Ale ſylnym, to geſt zakonníkom, puſtenníkom, tíemt wíece przíekaziegíj. BRatrzíe gední tazachu opata opata Sylwana a rzkuc: Otcze, kteryms czínem tak welike nebeſke mvdroſtí dobyl? I Odpowiedíe gím a rzka: 91a Nikdy ſem nenechal na ſwem ſrdcy myſſleníe zleho, gímzto bych meho míleho pana lezukryſta rozhníewal. R. III, č. 173. a) -ſ přips. pozd. b) za tím přetrž. a podtečk. zozye. tu on: an; CE wſtal; ACE m. i pade: A pad. — 4. A kako; ACE geho; AC mezechu, E tahlij. — 5. D m. toho: trech geſt; D jest sch; E m. těch múřenínuov: nich; ACE m. tu: A kdyz. — 6. D ho; AC m. počě tázati: tazafſe, E tazal; D m. v kterés': W ktere gſy, ACE w ktere mijſto w; B míl!, Degmiel; AC m. měl býti: bieſſe, E byl; A wrzen; C m. tu: a, AE sch. — 7. AE m. on: An; AC m. zaplakav: wiecze (!, C welmy) zaplakaw; AC powiedie, E powiediel; DACE a řka sch; E tak. — 8. E byl; ACE tu sem sch; ACE přesm: toho ohnie wproſtrzied (C vproſtrzed); AE m. měl býti: byl ſem, C ſem byl. — 9. E vſlyſſel; D přesm: Vſlyfſaw to; ACE vé sch. — 10. ACE genz. R. III. č. 173. 1. C má nadp: CLXIIII, E nadp: Procz diablij proti nam boyugij; D přesm: Geden Bratr; E tazal; D diable. — 2. DACE přesm: proti nam tak welmi; ACE jemu sch; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 3. ACE a (před sl. pokoru) sch; DACE a (před sl. tichost) sch. R. III, č. 174. 1. C má nadp: CLXV, E nadp: O zloſtij drabelſke Syzoyus; D přesm: Bratr geden; E tazal; ACE takez-ly. — 2. AC m. diábli tak silně: ſylnie dyabel, E diabel fylnie; AE prziekazie, C obš: nynie przekažie; AC přesm: dawným ſwatym otczom, E dawnim otczom ſwatym. — 3. AC obš: A on, E An: E obš: odpowiediew y wecze; ACE a řka sch; AC m. nám: Wiecze nam; ACE Nebo; ACE m. muky wieczne muký. — 4. D přesm: ſudny den; DACE wſfak; AC prziekazie. — 5. AE Nebot, C obš: Nebo ty; ACE on sch; ACE ty brzo sch; AE obš: brzo obrati. — 6. C ge; AE pústenníkóm sch; AE tiem. C sch; ACE viece sch; ACE prziekazie. R. III, č. 175. 1. C má nadp: CXVI, E nadp: Sylwanus O Mudroſti bozie pwij; A gedna; E tazali; D přesm: Tazachu gednij Bratrzie; B opata opata!, DACE spr; ACE a řkúc otče sch; ACE kterym. — 2. ACE m. tak veliké nebeské múdrosti: gest nebeſke mudroſty tak welyke; E Odpowiediel. — 3. D přesm: myſſlenie ſrdczy; ACE geſſto; ACE obš: bych tiem. — 4. ACE m. mého milého pána Jezukrista: boha.
Strana 207
— 207 R. III, č. 176. ANtonyvs opat wecye: By ſye to mohlo statí, ze by pomníel, kolik- krat mnich ſtupíj Neb kolikkrat ſye wody napíe w ſwe peleſſíj, To wſſe ma wypwiti ſtaroſtam, aby v blud nevpadl. Tomvt geſt takto rozvmieti, Ze mních nema ſye tulati níkudyz aní pítí do ſytoſtí, A to, coz koli vczíníj, Aby zyewil ſwym ſtaro�tam. R. III, č. 177. NEbot wecye opat pemen a rzka: Níczemvz ſye dlabel tak welmi neraduge tako tomv, Geſſto kto nechce zyewítí ſweho myſſleníe. R. III, č. 178. (Eden bratr wecye k starffiemv: Otcze, wiz, toho ta ezaſtokrat tezí navczeníe k duſſi ſpaſeníe, Aby mí ſtarſfíj otcy powiedielí; A to, czemvz míe navczíe, 1a níc neobdrzím toho. A ten ſtarzec miegieſſe dwa ſudy pzdna; y wecye tomv bratru: Gdi a wezmi geden, nalíz wen wody a vmyz gei! A wyligie z neho wodu, poſtawiz geí na geho míeſto! To vczíni ten 5 bratr gednv y druhe. Tehdy gemu opiet wecye: Gdi a przínes ſyem oba ſudy ſpolu! A kdyz przineſe, wecye gemv opiet starzec: Ktery ge czifſczij? Wecye gemv bratr: tento, genz ſem vmyl. Tehdy starzec wecye a rzka: Takezt geſt y do vſſij; ktozt rad bozieho ſlowa poſlucha, Awſſak, acz níc neobdrzíj toho, coz tieze, Awſfak wiece ſye ocziſtíj Nezli ten, geſſto 10 níc netreze aní poſlucha. R. III, č. 179. Tarzec geden wecye: Mních, kdyzto dobre ſkvtky czíníj, k nemv díabel przigda y nenalezne ſobie mieſta, Ynhed gde od neho. A paklia) bude zle ſkutky czínítí, Czaſtokrat przigda duch ſwaty A wída zle ſkutky, i ne- a) -k- přips. pozd. R. III, č. 176. 1. C má nadp: CLXVII, E nadp: O Mnichu: D to sch; AE m. by sě to mohlo: Byt mi ſie to mohlo, C By ſie mohlo to; ACE že sch; AE bych. — 2. ACE přesm: ſtupy mnych; C nebo. — 3. AE obš: ſwym ſtaroſtam; AE newpadl; ACE To; A gie; C rozomieti. — 4. C přesm: ſie nema; C nikdíž; E přesm: nikudyz tulati; ACE m. ani: any gma. — 5. ACE starſsym. R. III, č. 177. 1. C má nadp: CXVIII, E nadp: Pemen o radoſti diabelſke prawij; D neboť sch; D přesm: Pemen opat wecze; DACE a řka sch. R. III, č. 178. 1. C má nadp: CLXIX, E nadp: Prawij Starzecz geden O duffy navczenie k ſpaſenie; AE k ſtarczowy, C obš: k ſtarczy gednomu; C wiez; C to ; ACE přesm: czaſtokrat yaz (CE ya). — 2. AE přesm: duſſy k ſpaſene, C k ſpaſeny duſſy; C aby mi starší otci pověděli sch. — 3. ACE já sch; DC přesm: toho neobdrzim, AE obš: toho nemohu obdrzeti; D gmiel gt, E-gmiel. — 4. AC a sch; AE obš: a naly, C a nalege; ACE a sch; E vmayz. — 5. A wyle, C wylege, E wylij; D m. to učini: Vczini to, ACE Tak vczynyl (C vcźini). — 6. ACE přesm: opiet gemu; ACE jdi a sch. — 7. E przineſl; ACE jemu sch; A přesm: ſtarziecz opiet; ACE geſt. — 8. C czifftij, A czyfſtczy; AC Odpowiedie, E Odpowiediel; ACE jemu sch; ACE obš: bratr a rzka; ACE Ten; AE gefſto, C genžto. — 9. ACE a řka sch; B do vſſíj!, AE duſſy, C y o dufſy (spr.); CE Ktoż, A kdoz. — 10. D aczt; ACE wſſak; ACE ten sch; AE m. ješto: geſt (ch. opis.). R. III, č. 179. 1. C má nadp: CLXX, E nadp: Starzecz o dobrych ſkutcziech; E dobry. — 2. ACE i sch; ACE nenalezna; D přesm: od nieho gde; ACE a sch. —
— 207 R. III, č. 176. ANtonyvs opat wecye: By ſye to mohlo statí, ze by pomníel, kolik- krat mnich ſtupíj Neb kolikkrat ſye wody napíe w ſwe peleſſíj, To wſſe ma wypwiti ſtaroſtam, aby v blud nevpadl. Tomvt geſt takto rozvmieti, Ze mních nema ſye tulati níkudyz aní pítí do ſytoſtí, A to, coz koli vczíníj, Aby zyewil ſwym ſtaro�tam. R. III, č. 177. NEbot wecye opat pemen a rzka: Níczemvz ſye dlabel tak welmi neraduge tako tomv, Geſſto kto nechce zyewítí ſweho myſſleníe. R. III, č. 178. (Eden bratr wecye k starffiemv: Otcze, wiz, toho ta ezaſtokrat tezí navczeníe k duſſi ſpaſeníe, Aby mí ſtarſfíj otcy powiedielí; A to, czemvz míe navczíe, 1a níc neobdrzím toho. A ten ſtarzec miegieſſe dwa ſudy pzdna; y wecye tomv bratru: Gdi a wezmi geden, nalíz wen wody a vmyz gei! A wyligie z neho wodu, poſtawiz geí na geho míeſto! To vczíni ten 5 bratr gednv y druhe. Tehdy gemu opiet wecye: Gdi a przínes ſyem oba ſudy ſpolu! A kdyz przineſe, wecye gemv opiet starzec: Ktery ge czifſczij? Wecye gemv bratr: tento, genz ſem vmyl. Tehdy starzec wecye a rzka: Takezt geſt y do vſſij; ktozt rad bozieho ſlowa poſlucha, Awſſak, acz níc neobdrzíj toho, coz tieze, Awſfak wiece ſye ocziſtíj Nezli ten, geſſto 10 níc netreze aní poſlucha. R. III, č. 179. Tarzec geden wecye: Mních, kdyzto dobre ſkvtky czíníj, k nemv díabel przigda y nenalezne ſobie mieſta, Ynhed gde od neho. A paklia) bude zle ſkutky czínítí, Czaſtokrat przigda duch ſwaty A wída zle ſkutky, i ne- a) -k- přips. pozd. R. III, č. 176. 1. C má nadp: CLXVII, E nadp: O Mnichu: D to sch; AE m. by sě to mohlo: Byt mi ſie to mohlo, C By ſie mohlo to; ACE že sch; AE bych. — 2. ACE přesm: ſtupy mnych; C nebo. — 3. AE obš: ſwym ſtaroſtam; AE newpadl; ACE To; A gie; C rozomieti. — 4. C přesm: ſie nema; C nikdíž; E přesm: nikudyz tulati; ACE m. ani: any gma. — 5. ACE starſsym. R. III, č. 177. 1. C má nadp: CXVIII, E nadp: Pemen o radoſti diabelſke prawij; D neboť sch; D přesm: Pemen opat wecze; DACE a řka sch. R. III, č. 178. 1. C má nadp: CLXIX, E nadp: Prawij Starzecz geden O duffy navczenie k ſpaſenie; AE k ſtarczowy, C obš: k ſtarczy gednomu; C wiez; C to ; ACE přesm: czaſtokrat yaz (CE ya). — 2. AE přesm: duſſy k ſpaſene, C k ſpaſeny duſſy; C aby mi starší otci pověděli sch. — 3. ACE já sch; DC přesm: toho neobdrzim, AE obš: toho nemohu obdrzeti; D gmiel gt, E-gmiel. — 4. AC a sch; AE obš: a naly, C a nalege; ACE a sch; E vmayz. — 5. A wyle, C wylege, E wylij; D m. to učini: Vczini to, ACE Tak vczynyl (C vcźini). — 6. ACE přesm: opiet gemu; ACE jdi a sch. — 7. E przineſl; ACE jemu sch; A přesm: ſtarziecz opiet; ACE geſt. — 8. C czifftij, A czyfſtczy; AC Odpowiedie, E Odpowiediel; ACE jemu sch; ACE obš: bratr a rzka; ACE Ten; AE gefſto, C genžto. — 9. ACE a řka sch; B do vſſíj!, AE duſſy, C y o dufſy (spr.); CE Ktoż, A kdoz. — 10. D aczt; ACE wſſak; ACE ten sch; AE m. ješto: geſt (ch. opis.). R. III, č. 179. 1. C má nadp: CLXX, E nadp: Starzecz o dobrych ſkutcziech; E dobry. — 2. ACE i sch; ACE nenalezna; D přesm: od nieho gde; ACE a sch. —
Strana 208
208 przíſtupíj k nemv, II. Ale wzdali ſye od neho. Ale bude-li geho zadati 91b 5 pwie a wſſim ſrdcem, Tehdy geí brzo k ſobie wratíj. R. III, č. 180. Eden starzec wecye: Mnich ma dotud vſylowatí, Az buoh y bude ſ ním prziebywatí. A kdyz gei byde kto gednv míetí, ze bude ſ ním przie- bywatí, Giz ten nema nízadneho vſyle. Awſſak hoſpodín necha ſwych zwole- nych vſylowatí, Aby míeli ſmytek na pamíetí vſylugíce, A to pto, aby oſtrziehalí, aby neztratili tolikeho vſyle. Neb geſt pto hoſpodín ſyny yzrahel- ſke po puſítí krmíl cztyrzidcyetí let, Aby, magic na pamietí drziewníj robotu, Y neobratili ſye zaſye. (Eden bratr tazaſſe ſtarcye a rzka;: Powiez mí, otcze, Pc ztí, geſſto giz vſylvgíj v prziebytcye mníchowem, Y nemagíj tech dobrych ſkutkvow do ſebe tako ſtarzij? Gemuz starzec wecye: Tehdy geſt byla taka miloſt, Ze geſt w tu dobu kazdy ſweho blizníeho powyſſowal; Ale giz, iakz ta 10 milost gest potuchla, Wess swiet gest w zlost wstupil A kazdy ſweho bliz- níeho pod ſye tlaczíj. A protoz tak y negſmy dvoſtogní te miloſti bozie y toho daru bozzſkeho. R. III, č. 181. R. III, č. 182. Ratr geden tazaſſe gednoho ftarcye a rzka: Powiez mí, otcze, Wiedie-li do sebe otcy ſwietíj, kdyzto gím przigde dar bozie milostí? Od- powiedie starzec a rzka: Ne wzdy poznagij. Neb gednoho ſlowutneho ftarcye vczeník kdyz ſye bieſſe hrziechu dopuſtii, Pto ſtarzec rozhniwaw 5 ſye krzicze naň a rzka: Vſtup tam ſ voczíj a zdechní! Tu on ynhed pad y zdeſſe. A kdyz ſtarzc vzrzie, an vmrziel, Tu naň weliky ſtrach vderzi, 3. Dſkutczy. — 5. ACE právě a sch; AE m. vším: ſe wſſym prawym, C s prawu wieru, s prawym ſe wſſym; ACE tehdy sch; ACE m. jej brzo: brzo greho. R. III, č. 180. 1. C má nadp: CLXXI, E nadp: O Mnichu, aby vſylowal tak; AC dotawad; E i sch; E obš: bude przebywati. — 2. E přebývati sch; AE geho; AE bude sch; A m. mieti: przy ſobie gmieti, E bude przi ſobie gmieti. — 3. C a když jej bude kto jednú mieti, že bude s ním přěbývati sch. (ch. opis.). — 4. ACE to sch. — 5. ACE by; AE tolyke; ACE Nebo; ACE přesm: proto geſt; E buoh. — 6. AE Yſrahelowy; AE trzydczeti. — 7. ACE i sch; D obratili (ch. pís.). R. III, č. 181. 1. C má nadp: CLXXII, E nadp: Bratr geden tazal o vſylowae; E tazal; ACE m. ti: gyz ti. — 2. ACE již sch; ACE i sch. — 3. ACE do sebe sch; AE starczy; A Tehdyt; AE byla sch. — 5. DAE wessken; AE jest sch; D přesm: w zloſt gt. — 6. ACE proto; ACEi sch; A neſmý (ch. pís.); C božie sch; A m. toho daru: daru, C daru toho, E daru geho; E božského sch; v A následuje omylem znovu kus z R. III, č. 179 (naše prvé dva řádky); v E rovněž (stařec ... . .. činí). R. III, č. 182. 1. C má nadp: CLXXIII, E nadp: O daru Bozy miloſti; E tazal; D přesm: Tazafſe geden bratr; DAE přesm: ſtarcze gednoho. — 2. A přesm: ſweti (!) otczy, E ſwati otczy, C ſwieti otczowe; D přesm: otczowe ſwieti do ſebe; D kdyz; C přesm: przide gim. — 3. E Odpowiediel; ACE geho. — 4. AE m. slovutného starcě: starcze ſlawneho, C ſlawneho starcze; C sě sch; E byl; A přesm: bieſſe sie; AE hrziecha, C obš: hržiecha ſie; D Protoz; B rozhníwaw! — 5. C obš: y zkrzicze, E krziczel; ACE m. tu on: A; E padsfy. — 6. A i sch; E zdechl; B ſtarze (ch. pís.), DACE Starzecz; E vzrziel; E m. an: zie; ACE tu sch; ACE přesm: welyky ſtrach
208 przíſtupíj k nemv, II. Ale wzdali ſye od neho. Ale bude-li geho zadati 91b 5 pwie a wſſim ſrdcem, Tehdy geí brzo k ſobie wratíj. R. III, č. 180. Eden starzec wecye: Mnich ma dotud vſylowatí, Az buoh y bude ſ ním prziebywatí. A kdyz gei byde kto gednv míetí, ze bude ſ ním przie- bywatí, Giz ten nema nízadneho vſyle. Awſſak hoſpodín necha ſwych zwole- nych vſylowatí, Aby míeli ſmytek na pamíetí vſylugíce, A to pto, aby oſtrziehalí, aby neztratili tolikeho vſyle. Neb geſt pto hoſpodín ſyny yzrahel- ſke po puſítí krmíl cztyrzidcyetí let, Aby, magic na pamietí drziewníj robotu, Y neobratili ſye zaſye. (Eden bratr tazaſſe ſtarcye a rzka;: Powiez mí, otcze, Pc ztí, geſſto giz vſylvgíj v prziebytcye mníchowem, Y nemagíj tech dobrych ſkutkvow do ſebe tako ſtarzij? Gemuz starzec wecye: Tehdy geſt byla taka miloſt, Ze geſt w tu dobu kazdy ſweho blizníeho powyſſowal; Ale giz, iakz ta 10 milost gest potuchla, Wess swiet gest w zlost wstupil A kazdy ſweho bliz- níeho pod ſye tlaczíj. A protoz tak y negſmy dvoſtogní te miloſti bozie y toho daru bozzſkeho. R. III, č. 181. R. III, č. 182. Ratr geden tazaſſe gednoho ftarcye a rzka: Powiez mí, otcze, Wiedie-li do sebe otcy ſwietíj, kdyzto gím przigde dar bozie milostí? Od- powiedie starzec a rzka: Ne wzdy poznagij. Neb gednoho ſlowutneho ftarcye vczeník kdyz ſye bieſſe hrziechu dopuſtii, Pto ſtarzec rozhniwaw 5 ſye krzicze naň a rzka: Vſtup tam ſ voczíj a zdechní! Tu on ynhed pad y zdeſſe. A kdyz ſtarzc vzrzie, an vmrziel, Tu naň weliky ſtrach vderzi, 3. Dſkutczy. — 5. ACE právě a sch; AE m. vším: ſe wſſym prawym, C s prawu wieru, s prawym ſe wſſym; ACE tehdy sch; ACE m. jej brzo: brzo greho. R. III, č. 180. 1. C má nadp: CLXXI, E nadp: O Mnichu, aby vſylowal tak; AC dotawad; E i sch; E obš: bude przebywati. — 2. E přebývati sch; AE geho; AE bude sch; A m. mieti: przy ſobie gmieti, E bude przi ſobie gmieti. — 3. C a když jej bude kto jednú mieti, že bude s ním přěbývati sch. (ch. opis.). — 4. ACE to sch. — 5. ACE by; AE tolyke; ACE Nebo; ACE přesm: proto geſt; E buoh. — 6. AE Yſrahelowy; AE trzydczeti. — 7. ACE i sch; D obratili (ch. pís.). R. III, č. 181. 1. C má nadp: CLXXII, E nadp: Bratr geden tazal o vſylowae; E tazal; ACE m. ti: gyz ti. — 2. ACE již sch; ACE i sch. — 3. ACE do sebe sch; AE starczy; A Tehdyt; AE byla sch. — 5. DAE wessken; AE jest sch; D přesm: w zloſt gt. — 6. ACE proto; ACEi sch; A neſmý (ch. pís.); C božie sch; A m. toho daru: daru, C daru toho, E daru geho; E božského sch; v A následuje omylem znovu kus z R. III, č. 179 (naše prvé dva řádky); v E rovněž (stařec ... . .. činí). R. III, č. 182. 1. C má nadp: CLXXIII, E nadp: O daru Bozy miloſti; E tazal; D přesm: Tazafſe geden bratr; DAE přesm: ſtarcze gednoho. — 2. A přesm: ſweti (!) otczy, E ſwati otczy, C ſwieti otczowe; D přesm: otczowe ſwieti do ſebe; D kdyz; C přesm: przide gim. — 3. E Odpowiediel; ACE geho. — 4. AE m. slovutného starcě: starcze ſlawneho, C ſlawneho starcze; C sě sch; E byl; A přesm: bieſſe sie; AE hrziecha, C obš: hržiecha ſie; D Protoz; B rozhníwaw! — 5. C obš: y zkrzicze, E krziczel; ACE m. tu on: A; E padsfy. — 6. A i sch; E zdechl; B ſtarze (ch. pís.), DACE Starzecz; E vzrziel; E m. an: zie; ACE tu sch; ACE přesm: welyky ſtrach
Strana 209
209 92a Y gie ſye hoſpodína pſytí i weliku pokoru a rzka: E, mvog míly iezu- kryſte, II Racz geho wzkrzieſytí, A iat wíec take rzieczí neppowíem bez rozmyſla. A takz tu pſbu dokona, Tak geho vczeník ynhed z mrtwych wſta. R. III, č. 183. PEmen opat wecye: Czlowiek, genzto druha vczíj, a toho ſam ne- czíníj, coz vczij. Ten ge rowen ſtudnícy hluboke, w niezto wſſe zmygíj a wſſiem ſwe wody doſtí da y napogíj, Ale ſama ſye nemvoz naſytítí y ma wſſiczku necziſtotu w ſobíe bahennv. A opiet wecye: Naiprwe navcz ſwu myſl tomv czíníti, Gemvz ſwu 5 rzieczíj gíne vcziſs. PVstenník geden laik biesse, Genz nemiegiesse nízadneho ſwieceníe. A kdyz bíeſſe prziſſel k vopatu pemenowi, on ho przigie welmi weſele. A kdyz ſye obgiefſta, y poczie ten puſtenník hlubocyea) z piſma mlvwíti a o hlubokych wiecech. Tehdy starzec, obratíw ſye k druhemv bratru, a gemv níc neodpowiedie. To vzrziew, ze gemv niczehvoz neodpowíe, Y wygide wen ſmvtníe y wecye vczeníku geho: Nadarmo ſem ſye po tak daleke cyeſtie trudil k tomv, genz ſe mny neraczíj mlvwítí. A wſſed vczeník k ſwatemv pemenv, y wecye: Tento czlowiek prziſſelte ſyem k tobie tak ſlowutny, Genztot ma weliku ſlawu w ſwych wlaſtech, a ty nechczefſ ſ ním mlvwítí? Odpowiedie starzec a rzka: On gest czlowiek nebeſky a o nebeſ- 10 kyech wiecech mlvwíj. Ale 1a ſem czlowíek zemſky A o zemſke wiecy ledwa mohu mluwítí. By byl míel co mlvwítí o prziekazieníj a o poku- ſſeníj, geſſto diabel prziekazie mníchom, Nieco bych byl gemv odpowie- R. III, č. 184. a) -o- nadeps. nan; E vderzil. — 7. E yal; D m. é: O; ACE m. é, muoj milý: Hoſpodyne. — 8. ACE ját sch; A takez, CE takowe. — 9. ACE m. tu prosbu dokona: to weczie; ACE m. jeho učeník inhed z mrtvých vsta: ynhed (E yhned) wſta (CE wſtal) z mrtwych geho (C sch.) vczedlnyk wzhuoru (CE sch.). R. III, č. 183. 1. C má nadp: CLXXIIII, E nadp: O vczenie; D kteryz; C dru- heho. — 2. A m. učí: vczyný; CE což učí sch; ACE ten sch; ACE přesm: rowen geft. — 3. ACE m. i (před má): a. — 4. AE wſſeczku; E přesm: bahennu w ſobie. — 5. AC m. a: y; ACE m. tomu: to. R. III, č. 184. 1. C má nadp: CLXXV, E nadp: O gednom puſteniku layku; ACE přesm: Geden pustennyk; ACE bieše sch; ACE m. jenž: to gest genz; E negmiel, D gt nemiel. — 2. ACE a sch; D gt byl, E byl; ACE on sch; ACE přesm: przygie (E prziyal) geho; ACE velmi sch. — 3. D m. se objěšta: gſu ſie obgeli, E ſie obyalij; ACE i sch; ACE m. hlubocě z písma: z ſwateho pyſma hlubocze. — 4. AE a sch; CE přesm: o wieczech (E wieczych) hlubokych, A o wieczech wyſokych (!); ACE obrati. — 5. E neodpowiediel; ACE přesm: neodpowiedie (C neodpowie, E neodpowiediel) gemu nyczehoz (E nicz); ACE i sch. — 6. E wyffel; AE Nadaremne; ACE přesm: tak po. — 7. AE a sch. — 8. AC i sch; DAE m. přišelte prziſſelt (AE przyfſel) gt, C prziffel. — 9. D kteryzt, ACE genzto; A m. velikú slávu: tak welyku ſlawu, E tak ſlawu weliku. — 10. A Odpowiel(!), E Odpowiediel. — 11. B nebeſkyech!; ACE m. člověk: hrzieffny; C a sch; E m. o: gedwa o; AE zemfkych wieczech. — 12. AC gedwa, E sch; ACE m. by byl měl co mluviti: By mi byl nietczo (C czo) mluwyl; Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 14
209 92a Y gie ſye hoſpodína pſytí i weliku pokoru a rzka: E, mvog míly iezu- kryſte, II Racz geho wzkrzieſytí, A iat wíec take rzieczí neppowíem bez rozmyſla. A takz tu pſbu dokona, Tak geho vczeník ynhed z mrtwych wſta. R. III, č. 183. PEmen opat wecye: Czlowiek, genzto druha vczíj, a toho ſam ne- czíníj, coz vczij. Ten ge rowen ſtudnícy hluboke, w niezto wſſe zmygíj a wſſiem ſwe wody doſtí da y napogíj, Ale ſama ſye nemvoz naſytítí y ma wſſiczku necziſtotu w ſobíe bahennv. A opiet wecye: Naiprwe navcz ſwu myſl tomv czíníti, Gemvz ſwu 5 rzieczíj gíne vcziſs. PVstenník geden laik biesse, Genz nemiegiesse nízadneho ſwieceníe. A kdyz bíeſſe prziſſel k vopatu pemenowi, on ho przigie welmi weſele. A kdyz ſye obgiefſta, y poczie ten puſtenník hlubocyea) z piſma mlvwíti a o hlubokych wiecech. Tehdy starzec, obratíw ſye k druhemv bratru, a gemv níc neodpowiedie. To vzrziew, ze gemv niczehvoz neodpowíe, Y wygide wen ſmvtníe y wecye vczeníku geho: Nadarmo ſem ſye po tak daleke cyeſtie trudil k tomv, genz ſe mny neraczíj mlvwítí. A wſſed vczeník k ſwatemv pemenv, y wecye: Tento czlowiek prziſſelte ſyem k tobie tak ſlowutny, Genztot ma weliku ſlawu w ſwych wlaſtech, a ty nechczefſ ſ ním mlvwítí? Odpowiedie starzec a rzka: On gest czlowiek nebeſky a o nebeſ- 10 kyech wiecech mlvwíj. Ale 1a ſem czlowíek zemſky A o zemſke wiecy ledwa mohu mluwítí. By byl míel co mlvwítí o prziekazieníj a o poku- ſſeníj, geſſto diabel prziekazie mníchom, Nieco bych byl gemv odpowie- R. III, č. 184. a) -o- nadeps. nan; E vderzil. — 7. E yal; D m. é: O; ACE m. é, muoj milý: Hoſpodyne. — 8. ACE ját sch; A takez, CE takowe. — 9. ACE m. tu prosbu dokona: to weczie; ACE m. jeho učeník inhed z mrtvých vsta: ynhed (E yhned) wſta (CE wſtal) z mrtwych geho (C sch.) vczedlnyk wzhuoru (CE sch.). R. III, č. 183. 1. C má nadp: CLXXIIII, E nadp: O vczenie; D kteryz; C dru- heho. — 2. A m. učí: vczyný; CE což učí sch; ACE ten sch; ACE přesm: rowen geft. — 3. ACE m. i (před má): a. — 4. AE wſſeczku; E přesm: bahennu w ſobie. — 5. AC m. a: y; ACE m. tomu: to. R. III, č. 184. 1. C má nadp: CLXXV, E nadp: O gednom puſteniku layku; ACE přesm: Geden pustennyk; ACE bieše sch; ACE m. jenž: to gest genz; E negmiel, D gt nemiel. — 2. ACE a sch; D gt byl, E byl; ACE on sch; ACE přesm: przygie (E prziyal) geho; ACE velmi sch. — 3. D m. se objěšta: gſu ſie obgeli, E ſie obyalij; ACE i sch; ACE m. hlubocě z písma: z ſwateho pyſma hlubocze. — 4. AE a sch; CE přesm: o wieczech (E wieczych) hlubokych, A o wieczech wyſokych (!); ACE obrati. — 5. E neodpowiediel; ACE přesm: neodpowiedie (C neodpowie, E neodpowiediel) gemu nyczehoz (E nicz); ACE i sch. — 6. E wyffel; AE Nadaremne; ACE přesm: tak po. — 7. AE a sch. — 8. AC i sch; DAE m. přišelte prziſſelt (AE przyfſel) gt, C prziffel. — 9. D kteryzt, ACE genzto; A m. velikú slávu: tak welyku ſlawu, E tak ſlawu weliku. — 10. A Odpowiel(!), E Odpowiediel. — 11. B nebeſkyech!; ACE m. člověk: hrzieffny; C a sch; E m. o: gedwa o; AE zemfkych wieczech. — 12. AC gedwa, E sch; ACE m. by byl měl co mluviti: By mi byl nietczo (C czo) mluwyl; Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 14
Strana 210
210 diel. Ale kdyz on mluwíj o nebeſkych wiecech, la na ſye znam, ze toho 15 níc nevmíem. A wyffed opíet II Vozeník, y wecye k tomv puſtenníku 92b a rzka: Starzec tento naſs nechce o wyſokych wiecech mlvwiti. Ale ktoz by geho tazal o pokuſſeníj, tomvt by odpowiedial. Tu on rozzielíw ſye tu rzieczij A wſſed k ſtarcowi, y wecye: Otcze, co geſt tomu zdieti? Neb pokuſſeníe meho tiela to mí panvge. Tu ſtarzec wzezrziew nan mile, y 20 wecye gemv a rzka: Zawitai ze, otcze, gizt ſ tebu mluwítí budu. Ottworz ma vſta a naplň gie ſwe dobroty! Tu rzieczij te puſtenník popwiw ſye, y wecye: Zawierne, zet gest to cyesta vprziema y prawa, gijzto ty drzífs. A podiekowaw ſtarcy, y wradti ſye do ſwych wlaſtíj. R. III, č. 185. Tarzec geden wecye: ktoz kolí bude ſ tebu mlvítí z piſma, ne- hadag ſye ſ ním, Aneb o kterez koli wiecy. Die-lit dobrzie a pwie, potwrd gemv toho; A paklit powíe nepwíe, takto gemv rcy a rzka: Ty wieſſ, kterak mluwíf. A budefſ-li to drzietí, y pokoru wzdy poznaſ a pokoí 5 budeſí míetí. Ale budeſſ-li ſye vſtawníe wadítí a budef chtíetí ſwe rzieczi branítí, Skrzye to k hanbie dvegdeſſ. R. III, č. 186. Ratr geden tazafse starcye a rzka: Dokowad ſluffie mlczíetí, otcze? Starzec gemv odpowiedie a rzka: Donídz tebe neotiezij; Neb na wſſiech míeſtech, kdyz budeſſ mlczietí, pokogie pozíweſs. R. III, č. 187. Tarzec geden wecye: Iako wczela, kamz koli poletíj, Wzdy med ſbiera a diela: Takez mních, kamz koli gde p bvoh, ſladkoſt dobrych ſkutkvow mvoz czínítí, Acz chce pwie ſ bohem prziebywatí. ACE m. a: y. — 13. D přesm: byl bych. — 14. ACE on sch; AE m. 23: sobie. — 15. ACE a sch. — 16. ACE a řka sch. — 17. D ho; ACE tomu; D odpowiedal, ACE odpowiediel; ACE Tehdy; AE szelyw. — 18. ACE a sch; E ſſed; DC k ſtarczy; ACE i sch; AC ge; ACE neb sch. — 19. D m. těla to: tielo (ch. pís.) tot; AC wezrzie, E wezrzel. — 20. ACE a řka sch; C Witay, E zawitayz; D m. že: boźe (!), CE sch ; D otewrzi, C Otewrž, E otewrzem (!). — 21. A napl (nedops.), E naplnme; E m. své dob- roty: dobrotu ; A rziecz (nedops.); D oprawiw. — 22. ACE ze; AC gie; ACE m. to: ta; AE vprziemna; DC kteruz, AE gijz; C ty sch. — 23. AE starczowy; AE i sch; B wradti!, DC wrati, AE wratyl; D obš: ſie zaſie. R. III, č. 185. 1. C má nadp: CLXXVI; E nadp: O hadame; A kdoz; E přesm: ſ tebu bude; B mlvítí!; ACE obš: z pyſma neb kteruz koly wiecz. — 2. D ktere; ACE aneb o kteréž koli věci sch; D Rzekne-litt. — 3. ACE a sch; CE Pakli; DACE a řka sch; C wiez. — 4. AE to sch; DAE i sch; AE m. a: y. — 5. D přesm: gmieti bu- deſs; C přesm: vſtawnie ſie. — 6. B dvegdefs!, D duogdess, ACE doydeſs. R. III, č. 186. 1. C má nadp: LXXVII; E nadp: bratr geden prawij, dokud ſluffy mluwitij; D přesm: Geden Bratr; E tazal; DE Dokud, AC dokawad; AE m. mlčěti: mluwyti (ch. opis.). — 2. ACE jemu sch; E odpowiediel; ACE a řka sch; D Dokudz, AE donyz; A přesm: neotyzie tebe, C neotiezy tebe, E neoteze tebe; ACE Nebo. — 3. AC vzyweſs. R. III, č. 187. 1. C má nadp: C LXXVIII; E nadp: O Mnichu. — 2. ACE m. dělá: czyny; E Take; ACE m. jde: gde, czyny-ly ze gde. — 3. ACE vczynyti; ACE ač chce právě s Bohem přěbývati sch., v orig. sch. rovněž.
210 diel. Ale kdyz on mluwíj o nebeſkych wiecech, la na ſye znam, ze toho 15 níc nevmíem. A wyffed opíet II Vozeník, y wecye k tomv puſtenníku 92b a rzka: Starzec tento naſs nechce o wyſokych wiecech mlvwiti. Ale ktoz by geho tazal o pokuſſeníj, tomvt by odpowiedial. Tu on rozzielíw ſye tu rzieczij A wſſed k ſtarcowi, y wecye: Otcze, co geſt tomu zdieti? Neb pokuſſeníe meho tiela to mí panvge. Tu ſtarzec wzezrziew nan mile, y 20 wecye gemv a rzka: Zawitai ze, otcze, gizt ſ tebu mluwítí budu. Ottworz ma vſta a naplň gie ſwe dobroty! Tu rzieczij te puſtenník popwiw ſye, y wecye: Zawierne, zet gest to cyesta vprziema y prawa, gijzto ty drzífs. A podiekowaw ſtarcy, y wradti ſye do ſwych wlaſtíj. R. III, č. 185. Tarzec geden wecye: ktoz kolí bude ſ tebu mlvítí z piſma, ne- hadag ſye ſ ním, Aneb o kterez koli wiecy. Die-lit dobrzie a pwie, potwrd gemv toho; A paklit powíe nepwíe, takto gemv rcy a rzka: Ty wieſſ, kterak mluwíf. A budefſ-li to drzietí, y pokoru wzdy poznaſ a pokoí 5 budeſí míetí. Ale budeſſ-li ſye vſtawníe wadítí a budef chtíetí ſwe rzieczi branítí, Skrzye to k hanbie dvegdeſſ. R. III, č. 186. Ratr geden tazafse starcye a rzka: Dokowad ſluffie mlczíetí, otcze? Starzec gemv odpowiedie a rzka: Donídz tebe neotiezij; Neb na wſſiech míeſtech, kdyz budeſſ mlczietí, pokogie pozíweſs. R. III, č. 187. Tarzec geden wecye: Iako wczela, kamz koli poletíj, Wzdy med ſbiera a diela: Takez mních, kamz koli gde p bvoh, ſladkoſt dobrych ſkutkvow mvoz czínítí, Acz chce pwie ſ bohem prziebywatí. ACE m. a: y. — 13. D přesm: byl bych. — 14. ACE on sch; AE m. 23: sobie. — 15. ACE a sch. — 16. ACE a řka sch. — 17. D ho; ACE tomu; D odpowiedal, ACE odpowiediel; ACE Tehdy; AE szelyw. — 18. ACE a sch; E ſſed; DC k ſtarczy; ACE i sch; AC ge; ACE neb sch. — 19. D m. těla to: tielo (ch. pís.) tot; AC wezrzie, E wezrzel. — 20. ACE a řka sch; C Witay, E zawitayz; D m. že: boźe (!), CE sch ; D otewrzi, C Otewrž, E otewrzem (!). — 21. A napl (nedops.), E naplnme; E m. své dob- roty: dobrotu ; A rziecz (nedops.); D oprawiw. — 22. ACE ze; AC gie; ACE m. to: ta; AE vprziemna; DC kteruz, AE gijz; C ty sch. — 23. AE starczowy; AE i sch; B wradti!, DC wrati, AE wratyl; D obš: ſie zaſie. R. III, č. 185. 1. C má nadp: CLXXVI; E nadp: O hadame; A kdoz; E přesm: ſ tebu bude; B mlvítí!; ACE obš: z pyſma neb kteruz koly wiecz. — 2. D ktere; ACE aneb o kteréž koli věci sch; D Rzekne-litt. — 3. ACE a sch; CE Pakli; DACE a řka sch; C wiez. — 4. AE to sch; DAE i sch; AE m. a: y. — 5. D přesm: gmieti bu- deſs; C přesm: vſtawnie ſie. — 6. B dvegdefs!, D duogdess, ACE doydeſs. R. III, č. 186. 1. C má nadp: LXXVII; E nadp: bratr geden prawij, dokud ſluffy mluwitij; D přesm: Geden Bratr; E tazal; DE Dokud, AC dokawad; AE m. mlčěti: mluwyti (ch. opis.). — 2. ACE jemu sch; E odpowiediel; ACE a řka sch; D Dokudz, AE donyz; A přesm: neotyzie tebe, C neotiezy tebe, E neoteze tebe; ACE Nebo. — 3. AC vzyweſs. R. III, č. 187. 1. C má nadp: C LXXVIII; E nadp: O Mnichu. — 2. ACE m. dělá: czyny; E Take; ACE m. jde: gde, czyny-ly ze gde. — 3. ACE vczynyti; ACE ač chce právě s Bohem přěbývati sch., v orig. sch. rovněž.
Strana 211
211 R. III, č. 188. II MVtues opat gednv gide ſ toho mieſta, geſſto ſivowe Ragchyta, do wlaſtíj zabvlonys tak rzeczenych. A ſ ním gide geho vczeník. Tehdy vzrziew geí biſkvp te wlaſtí A gem geí, y vczíní geí popem bez geho wvole. A kdyz ſpolu prziebywa�ſta, wecye gemv bíſkup: Otcze, odpuſt mí; wiedie, zes tomv nerad byl. Ale ia ſem ſye o to ohrozyl, zadagie od tebe pozehnaníe. Gemvz ſtarzec wecye: Ia nyníe toto mam na ſwe myſli; ſ tíemto, genzto geſt ſe mny, nemohu ſye rozluczítí aní take modliteb na- plníti. Biſkvp gemy wecye: Wiess-li, zet gest dvostogen, vczínímt geí take popem. Opat mytves odpowiedie a rzka: Zagífte, zet newiedie, gest-lit dvostogen; Ale tot wiedie, zet gest lepílij nezli ía. Tu take ſwietí vczeníka 10 na popowſtwo. A takz gſta oba az do ſkonczeníe ſta prziebywala, A mſſie ſta níkdy neſlvzíla. I rziekaſſe starzec Mytevs: Vfagí v meho boha, ze nebudu z tohoto ſwieceníe odpowiedatí Aní z toho, ze míſie neſmíegí fluzití; Aneb to ſluſſie tiem, geſſto nemagíj nízadne wíny, Ale ia ſye znagí w ſwych hrzieſſiech. 5 933 15 R. III, č. 189. Ratr geden tazaſſe opata macharye a proſyeſſe, aby geí navcyl níeczemv, ſkrzye niez by mohl ſpaſen bytí. Gemvz ſtarzec wecye: Mvſyſs kromíe lidíj prziebywatí a v peleſí ſedíetí A na ſwe hrziechy kwíelití A to, geſſto geſt nade wſfie dobre ſkytky, iazyk ſwvoí ſkrotítí y brzich. R. III, č. 190. ARſennyvs opat, kdyzto bieſſe geſſcze ſwieckym v cyeſarzowa dwora, Tu popſy boha a rzka: E, hoſpodíne, racz mí zyewití cyeftu, gízto bych R. III, č. 188. 1. C má nadp: CLXXIX; E nadp: O gednom, geſſto bezdieky ſwieczen na kniezſtwo; C ſſel, E sfiel; D genz; A ješto sluove sch; C Tachita, orig. Ragitham. — 2. A rzieczený, E rzeczene; E ffiel; C a s ním jíde jeho učeník sch. (nespr.). — 3. ACE geho ; C m. a: y, AE sch ; D gew, C yal, E yaw ; D ho, ACE geho; A vczyl(!), E vczynil; ACE geho; E kniezem. — 4. E przebywalij; E odpusst. — 5. DE Wiem, C wiemt; ACE yat; E přesm: ohrozyl o to. — 6. ACE Gemuzto; AE to; C přesm: nam toto. — 7. D genzt, A genzto genzto (!). — 8. ACE m. ani také modliteb naplniti: a take nemohu ſam (C přesm: ſam nemohu) modlytew (C modliteb) ſwych (C mých) ſplnyti; C geho. — 9. AE biskup jemu vecě ,vieš-li, žeť jest duostojen, učinímť jej také popem sch. (nespr.); D přesm: Mutues opat; E odpowiediel; ACE a řka sch; DCE newiem. — 10. DCE wiem; C přesm: lepffy gt; ACE m. tu: y; ACE přesm: ſwieti (E ſwietil) take. — 11. A popſtwo, E kniezſtwo; ACE m. a takž: Tak; AC m. jsta: pak ſta, DE gſu; DACE sta sch. (spr.); D przebywali, ACE obš: ſpolu prziebywala (E przebywalij); DE gſu. — 12. DE neſluzili; D rziekal gt, E rziekal; ACE Mutues ; AE vffay (!), C Vffamt, D Vffam. — 13. ACE z toho; DCE neſmië; AE Anebo. — 14. AE to sch; C m. těm: na tý, AE sch; D kterziz; ACE yzadne; DCE znam; A m. v svých: w ſſych (!). R. III, č. 189. 1. C má nadp: CLXXX; E nadp: O navczenie; AC m. tázáše: proſyſſe, E proſyl; ACE a prosieše sch; ACE geho. — 2. A ſkrz; E Gemuzto. — 4. C wſſeczky; C krotiti; E brzicho. R. III, č. 190. 1. C má nadpis: CLXXXI; E nadp: O ſwatem Arſenij puſteniku; D m. kdyžto: kteryz, AE kdyz; D gt byl; ACE přesm: grefstie biesfe (E byl); A m. u: od. — 2. ACE tu sch; ACE é sch; AE mi sch; C m. zěviti: vkazati; ACE gijz. — 14*
211 R. III, č. 188. II MVtues opat gednv gide ſ toho mieſta, geſſto ſivowe Ragchyta, do wlaſtíj zabvlonys tak rzeczenych. A ſ ním gide geho vczeník. Tehdy vzrziew geí biſkvp te wlaſtí A gem geí, y vczíní geí popem bez geho wvole. A kdyz ſpolu prziebywa�ſta, wecye gemv bíſkup: Otcze, odpuſt mí; wiedie, zes tomv nerad byl. Ale ia ſem ſye o to ohrozyl, zadagie od tebe pozehnaníe. Gemvz ſtarzec wecye: Ia nyníe toto mam na ſwe myſli; ſ tíemto, genzto geſt ſe mny, nemohu ſye rozluczítí aní take modliteb na- plníti. Biſkvp gemy wecye: Wiess-li, zet gest dvostogen, vczínímt geí take popem. Opat mytves odpowiedie a rzka: Zagífte, zet newiedie, gest-lit dvostogen; Ale tot wiedie, zet gest lepílij nezli ía. Tu take ſwietí vczeníka 10 na popowſtwo. A takz gſta oba az do ſkonczeníe ſta prziebywala, A mſſie ſta níkdy neſlvzíla. I rziekaſſe starzec Mytevs: Vfagí v meho boha, ze nebudu z tohoto ſwieceníe odpowiedatí Aní z toho, ze míſie neſmíegí fluzití; Aneb to ſluſſie tiem, geſſto nemagíj nízadne wíny, Ale ia ſye znagí w ſwych hrzieſſiech. 5 933 15 R. III, č. 189. Ratr geden tazaſſe opata macharye a proſyeſſe, aby geí navcyl níeczemv, ſkrzye niez by mohl ſpaſen bytí. Gemvz ſtarzec wecye: Mvſyſs kromíe lidíj prziebywatí a v peleſí ſedíetí A na ſwe hrziechy kwíelití A to, geſſto geſt nade wſfie dobre ſkytky, iazyk ſwvoí ſkrotítí y brzich. R. III, č. 190. ARſennyvs opat, kdyzto bieſſe geſſcze ſwieckym v cyeſarzowa dwora, Tu popſy boha a rzka: E, hoſpodíne, racz mí zyewití cyeftu, gízto bych R. III, č. 188. 1. C má nadp: CLXXIX; E nadp: O gednom, geſſto bezdieky ſwieczen na kniezſtwo; C ſſel, E sfiel; D genz; A ješto sluove sch; C Tachita, orig. Ragitham. — 2. A rzieczený, E rzeczene; E ffiel; C a s ním jíde jeho učeník sch. (nespr.). — 3. ACE geho ; C m. a: y, AE sch ; D gew, C yal, E yaw ; D ho, ACE geho; A vczyl(!), E vczynil; ACE geho; E kniezem. — 4. E przebywalij; E odpusst. — 5. DE Wiem, C wiemt; ACE yat; E přesm: ohrozyl o to. — 6. ACE Gemuzto; AE to; C přesm: nam toto. — 7. D genzt, A genzto genzto (!). — 8. ACE m. ani také modliteb naplniti: a take nemohu ſam (C přesm: ſam nemohu) modlytew (C modliteb) ſwych (C mých) ſplnyti; C geho. — 9. AE biskup jemu vecě ,vieš-li, žeť jest duostojen, učinímť jej také popem sch. (nespr.); D přesm: Mutues opat; E odpowiediel; ACE a řka sch; DCE newiem. — 10. DCE wiem; C přesm: lepffy gt; ACE m. tu: y; ACE přesm: ſwieti (E ſwietil) take. — 11. A popſtwo, E kniezſtwo; ACE m. a takž: Tak; AC m. jsta: pak ſta, DE gſu; DACE sta sch. (spr.); D przebywali, ACE obš: ſpolu prziebywala (E przebywalij); DE gſu. — 12. DE neſluzili; D rziekal gt, E rziekal; ACE Mutues ; AE vffay (!), C Vffamt, D Vffam. — 13. ACE z toho; DCE neſmië; AE Anebo. — 14. AE to sch; C m. těm: na tý, AE sch; D kterziz; ACE yzadne; DCE znam; A m. v svých: w ſſych (!). R. III, č. 189. 1. C má nadp: CLXXX; E nadp: O navczenie; AC m. tázáše: proſyſſe, E proſyl; ACE a prosieše sch; ACE geho. — 2. A ſkrz; E Gemuzto. — 4. C wſſeczky; C krotiti; E brzicho. R. III, č. 190. 1. C má nadpis: CLXXXI; E nadp: O ſwatem Arſenij puſteniku; D m. kdyžto: kteryz, AE kdyz; D gt byl; ACE přesm: grefstie biesfe (E byl); A m. u: od. — 2. ACE tu sch; ACE é sch; AE mi sch; C m. zěviti: vkazati; ACE gijz. — 14*
Strana 212
212 mohl przígítí k ſpaſeníj! Y vſlyſſie hlas a rzkuce: Arſenny, warug ſye lidíj, a budeſs ſpaſen. Il A kdyz bieſſe zaſſel na pufít a tuz modlitbu vczíní, 93b 5 Opiet vſlyſſie hlas a rzkuce: Arsenny, vtec a prziebywag mlczie; tot gest poczatek ſpaſeníe. A kdyz k tomv arſenyowí przigíde biſkup Teofillus A tazaſſe, aby gemv níeco powiediel k ſpaſeníj a ku polepſſeníj, Tu ſwaty arſennyvs wecye tiem wſſiem, geſſto tu bíechu: Cozt ta koli powiedie, toho oſtrziehagte! To oní mile ſlibichu. Tehdy on gim wecye a rzka: Kdez koli vſlyſſite 5 arfennye, Abyfíte na to míeſto wiec neprzichodilí. A pak potom kdyz geho chtieſſe arcybiſkup widieti, Y wzkaza gemv a rzka: Przigdeſſ-li ſam, tehdyt otewru; A paklit gich wiece ſ tebu przide, Neoſtanet arſennyvs wiec na tomto mieſtie. A kdyz to vſlyſſie biſkup, Za- myfſlenv chodbu odlozí A nechtie, aby puſtenník pron odtud ſſel. R. III, č. 191. R. III, č. 192. Geſto ſye nechtyel daty vydyety ſwaty a) (Edna bratrzie kdyz diechu, a chtiec kupiti kudele w tebagdie w tom mieſtie, Y wecyechu mezy ſebu a rzkuc: To budem za omlvwu míetí a tak opatrzímy ſwateho arſennye. A kdyz biechu prziſſhi k geho geſ- 5 kyní, w níez on prziebywaſſe, Y powiedie gemv geho vczeník daníel. Ge- mvzto arſennyvs wecye: Gdy, ſynku, przigma gie, poſluziz gím, potrzíe- biczku gím vczíníe. A nechat na hledam w nebeſa, ale ne na níe. A puſtiz gie prycz, at du; Nebudut meho oblicziegie ohledowati. a) červ., pozd. 3. ACE dogyti; AE vſlyfſel; E rzkuczy. — 4. E byl; E vczynil. — 5. A vſlyffiel, E vſlyſſel; AE a rzkucz; C to. — 6. ACE obš: k ſpaſeny. R. III, č. 191. 1. A k tomuto; A Arseny, E Arsenyemu; ACE bieffel (!, C biesfe, E byl) przyffel; ACE přesm: Theophylus Byſkup; ACE obš: tazaſſe (E tazal) geho. — 2. ACE k spasení a sch; ACE Tehdy. — 3. E bylij; DCE powiem; A oftrziehay tý (!). — 4. ACE m. to oni: A kdyz to; A ſlybrechu, E ſlybilij; AC m. tehdy: to, E toto; ACE on sch; ACE a řka sch; A m. uslyšíte: vzrzyte, E obš: wicz vzrziete, lat. audieritis. — 5. D Arsenya; A Abyfste abyfste(!); E přesm: wicze na to mieſto; E neprzichazelij. — 6. ACE a sch; ACE přesm: Potom pak; A Arczybiſkupa (!); E přesm: Arcybiſkup chtiel; D přesm: kdyz gt chtiel ArcziBiſkup ho widieti; C m. i: a, A sch; AC m. vzkáza: poſla (C poſlal) k niemu, wzkaza (C Wzkazal), E poſlal o to k niemu, A on zafie wzkazal; E jemu sch. — 7. ACE m. a pakliť: Pakly; AE poygde, C bude. — 8. AE wycze, C wiece; E vſlyfſel. — 9. E odlozyl; ACE proň sch; ACE odtawad; AC obš: ſſel pro nieho, E ſſiel precz pro nieho. R. III, č. 192. 1. C má nadp: CLXXXII; E nadp: O ſwatě Arſenij, gto nechtiel na zadneho hledieti; AD bez nadp. — 2. DCE Gednij; D gſu ſſlij, E ſſly; ACE a sch; A w tebeydes, C w Thebayda, E w Thebaydes. — 3. ACE issch; E rzekli; ACE a řkúc sch. — 4. D Arsenya; E byli; D gfu. — 5. ACE w nezto; ACE on sch; ACE prze- bywal; E m. i: a to, AC sch; E powiediel; A jeho sch. — 6. ACE gemuz; D ſynu; D przigmij, C obš: a przigma; ACE poſluz. — 7. ACE potrziebu; C jim učině sch; D m. poslužiž jim potřěbičku jim učině: a potrzebiczku gim vczinie, poſluziz gim; E necht; D hledim, E hlydam. — 8. C ať dú sch; D obš: Nebot nebudu; D přesm: widieti obliczege meho.
212 mohl przígítí k ſpaſeníj! Y vſlyſſie hlas a rzkuce: Arſenny, warug ſye lidíj, a budeſs ſpaſen. Il A kdyz bieſſe zaſſel na pufít a tuz modlitbu vczíní, 93b 5 Opiet vſlyſſie hlas a rzkuce: Arsenny, vtec a prziebywag mlczie; tot gest poczatek ſpaſeníe. A kdyz k tomv arſenyowí przigíde biſkup Teofillus A tazaſſe, aby gemv níeco powiediel k ſpaſeníj a ku polepſſeníj, Tu ſwaty arſennyvs wecye tiem wſſiem, geſſto tu bíechu: Cozt ta koli powiedie, toho oſtrziehagte! To oní mile ſlibichu. Tehdy on gim wecye a rzka: Kdez koli vſlyſſite 5 arfennye, Abyfíte na to míeſto wiec neprzichodilí. A pak potom kdyz geho chtieſſe arcybiſkup widieti, Y wzkaza gemv a rzka: Przigdeſſ-li ſam, tehdyt otewru; A paklit gich wiece ſ tebu przide, Neoſtanet arſennyvs wiec na tomto mieſtie. A kdyz to vſlyſſie biſkup, Za- myfſlenv chodbu odlozí A nechtie, aby puſtenník pron odtud ſſel. R. III, č. 191. R. III, č. 192. Geſto ſye nechtyel daty vydyety ſwaty a) (Edna bratrzie kdyz diechu, a chtiec kupiti kudele w tebagdie w tom mieſtie, Y wecyechu mezy ſebu a rzkuc: To budem za omlvwu míetí a tak opatrzímy ſwateho arſennye. A kdyz biechu prziſſhi k geho geſ- 5 kyní, w níez on prziebywaſſe, Y powiedie gemv geho vczeník daníel. Ge- mvzto arſennyvs wecye: Gdy, ſynku, przigma gie, poſluziz gím, potrzíe- biczku gím vczíníe. A nechat na hledam w nebeſa, ale ne na níe. A puſtiz gie prycz, at du; Nebudut meho oblicziegie ohledowati. a) červ., pozd. 3. ACE dogyti; AE vſlyfſel; E rzkuczy. — 4. E byl; E vczynil. — 5. A vſlyffiel, E vſlyſſel; AE a rzkucz; C to. — 6. ACE obš: k ſpaſeny. R. III, č. 191. 1. A k tomuto; A Arseny, E Arsenyemu; ACE bieffel (!, C biesfe, E byl) przyffel; ACE přesm: Theophylus Byſkup; ACE obš: tazaſſe (E tazal) geho. — 2. ACE k spasení a sch; ACE Tehdy. — 3. E bylij; DCE powiem; A oftrziehay tý (!). — 4. ACE m. to oni: A kdyz to; A ſlybrechu, E ſlybilij; AC m. tehdy: to, E toto; ACE on sch; ACE a řka sch; A m. uslyšíte: vzrzyte, E obš: wicz vzrziete, lat. audieritis. — 5. D Arsenya; A Abyfste abyfste(!); E přesm: wicze na to mieſto; E neprzichazelij. — 6. ACE a sch; ACE přesm: Potom pak; A Arczybiſkupa (!); E přesm: Arcybiſkup chtiel; D přesm: kdyz gt chtiel ArcziBiſkup ho widieti; C m. i: a, A sch; AC m. vzkáza: poſla (C poſlal) k niemu, wzkaza (C Wzkazal), E poſlal o to k niemu, A on zafie wzkazal; E jemu sch. — 7. ACE m. a pakliť: Pakly; AE poygde, C bude. — 8. AE wycze, C wiece; E vſlyfſel. — 9. E odlozyl; ACE proň sch; ACE odtawad; AC obš: ſſel pro nieho, E ſſiel precz pro nieho. R. III, č. 192. 1. C má nadp: CLXXXII; E nadp: O ſwatě Arſenij, gto nechtiel na zadneho hledieti; AD bez nadp. — 2. DCE Gednij; D gſu ſſlij, E ſſly; ACE a sch; A w tebeydes, C w Thebayda, E w Thebaydes. — 3. ACE issch; E rzekli; ACE a řkúc sch. — 4. D Arsenya; E byli; D gfu. — 5. ACE w nezto; ACE on sch; ACE prze- bywal; E m. i: a to, AC sch; E powiediel; A jeho sch. — 6. ACE gemuz; D ſynu; D przigmij, C obš: a przigma; ACE poſluz. — 7. ACE potrziebu; C jim učině sch; D m. poslužiž jim potřěbičku jim učině: a potrzebiczku gim vczinie, poſluziz gim; E necht; D hledim, E hlydam. — 8. C ať dú sch; D obš: Nebot nebudu; D přesm: widieti obliczege meho.
Strana 213
213 94a Opiet geden bratr bieſſe prziſſel k temvz arſennyemv, a chtie gei wi- dietí. Y potlucze na geho dwerzíe. A on mníe ſweho vczeníka, y otewrzie gemv. A iakz vzrzie, ze geſt gíny, ynhed pade na zemí na twarz. A kdyz on geho pſyeſſe, aby wſtal, Odpowiedie on a rzka: Il Nikoli newſtanv, gieliz prycz pvogdeſf. A coz geho te bratr pſyeſſe, aby wſtal, On wzdy ne- 5 rodi wſtatí, gieliz on odgide. A kdyz budieſſe w koſtele ſ bratrzíj, ſwaty arſennyus Wzdy ſedieſſe za ſlupem, Aby naň nízadny aní on na koho mohl hledietí. R. III, č. 193. R. III, č. 194. Geſto zena byla [pujſtenykema). BEſaryon opat, kdyzto dieſſe po puſſti 1 vczeníkem, Y przigideſſta do gedne geſkyníe. A wſſedſſe tam, y nalezeſſta bratra gednoho, An ſedij a pwazek ſucze. Tu on na níe newezrzie ani gích przíwíta aní k ním co pmlvwí. Tehdy beſaryon opat wecye k ſwemv vozeníku a rzka: Podwa 5 prycz, ſynaczku, kdyzt ſ nama tento ſtarzec mlvwíti nechce. Y gideſſta k vo- patu ianowí. A pak gduce zaſye, y przigídefſta k tez geſkyní. Y wecye beſaryon opat a rzka: Wendiewa tam k tomv bratrv, Azdat to buoh da, ze giz bude ſ nama mluwítí. A kdyz tam wnídeſſta, Y nalezeſſta vmrle tielo lezíece. A zaplakaw befaryon, Y wecye ſwemv vozeníku a rzka: Pod 10 ſyem, ſynku, a przipwiece geí, y pohrzebewa geí; Neb nas geſt pto bvoh a) červ., pozd.; [pu] uříznuto na okraji. R. III, č. 193. 1. A m. opět: A kdy, C A kdyz, E A kdyz byl; E bieše sch; AC přesm: przyſſel bieſſe; E témuž sch; DC Arſenyowi; ACE a sch; D ho, ACE geho. — 2. AE i sch; ACE přesm: dwerzie (E dwerzy) geho; A miel(!), E mniel; E otewrzel. — 3. ACE m. a: Ale; C vzrzel; E padl; ACE m. a: Ale. — 4. AE m. on: onen; DAE přesm: gt proſyl (A profieſſe, E proſyl) geo; DACE obš: Odpowiedie (E Odpowiediel) gemu; ACE m. on: Arfenyus, Disch; ACE Nykolyt. — 5. ACE m. jěliž: drziewe (E prwe) nezly; A m. a: A za dluho, C A za dluhu chwyli, E a dluho; De m. jeho: gt geo; DE pſyl; ACE aby vſtal, on vždy sch. — 6. A nerodyl, E nechtrel; A dokawadz, C dokadz, E dokudz; ACE onen; A neodgyde, C neodssel gest, E ne- odffiel; ACE m. a: Pak; C bywaſſe, D gt byl, E bylo (!); C w kostele w koſtele!; D z Bratrzimi, AE s bratry. — 7. D gt fediel, E sediel; AC yzadny, E zadny. — 8. ACE hledati. R. III, č. 194. 1. C má nadp: CLXXXIII; E nadp: O zenie, geſſto geſſto(!) na puſſtij przebywala; AD bez nadp. — 2. AE BEzaryon; AE kdyz; D gest chodil, E ffiel; C s vczedlniky, orig. cum discipulo; ACE i sch; D prziſſlij gſu, E przifſly. — 3. D nalezli gſu, E nalezlij; ACE jednoho sch. — 4. C prowazecz; AE m. tu: a, C an; ACE on sch; D nepohledi (!), E newezrzel; E prziwital. — 5. E promluwil; AE bezaryon ; ACE a řka sch; DE Podme. — 6. ACE kdyz; DCE s nami; ACE přesm: nechcze tento ſtarziecz mluwyti; D gidechu, E fflij. — 7. A ku Opato (!, nedops.); A YOnowy(!); ACE obš: zaſſe od neho; ACE i sch; D prziſſh gſu, E przifſly; E k te. — 8. ACE m. a řka: k ſwemu vczedlnyku; AC Weydiewa, D Wendieme, E Weygdieme; AE k tomuto; AE zdat, C zdalit; AC m. to Buoh dá: buoh da to (C přesm: to da) gemu, E to buoh da gemu. — 9. D zet; DCE s nami; D m. tam vnidešta: gſu tam weſſli, AC tam bieſſta (C přesm: bieſſta tam) weſſla, E tam bylij weſſlij; ACE i sch; D na- lezhi gſu, E nalezli. — 10. D přesm: tielo vmrle; ACE obš: bezaryon (C besaryon) Opat; ACE i sch; AE obš: k ſwemu; DACE a řka sch. — 11. A m. synku: bratr, CE bratrze; AE a sch; D pohrzebem ho; ACE m. připraviece jej, i pohřebeva jej:
213 94a Opiet geden bratr bieſſe prziſſel k temvz arſennyemv, a chtie gei wi- dietí. Y potlucze na geho dwerzíe. A on mníe ſweho vczeníka, y otewrzie gemv. A iakz vzrzie, ze geſt gíny, ynhed pade na zemí na twarz. A kdyz on geho pſyeſſe, aby wſtal, Odpowiedie on a rzka: Il Nikoli newſtanv, gieliz prycz pvogdeſf. A coz geho te bratr pſyeſſe, aby wſtal, On wzdy ne- 5 rodi wſtatí, gieliz on odgide. A kdyz budieſſe w koſtele ſ bratrzíj, ſwaty arſennyus Wzdy ſedieſſe za ſlupem, Aby naň nízadny aní on na koho mohl hledietí. R. III, č. 193. R. III, č. 194. Geſto zena byla [pujſtenykema). BEſaryon opat, kdyzto dieſſe po puſſti 1 vczeníkem, Y przigideſſta do gedne geſkyníe. A wſſedſſe tam, y nalezeſſta bratra gednoho, An ſedij a pwazek ſucze. Tu on na níe newezrzie ani gích przíwíta aní k ním co pmlvwí. Tehdy beſaryon opat wecye k ſwemv vozeníku a rzka: Podwa 5 prycz, ſynaczku, kdyzt ſ nama tento ſtarzec mlvwíti nechce. Y gideſſta k vo- patu ianowí. A pak gduce zaſye, y przigídefſta k tez geſkyní. Y wecye beſaryon opat a rzka: Wendiewa tam k tomv bratrv, Azdat to buoh da, ze giz bude ſ nama mluwítí. A kdyz tam wnídeſſta, Y nalezeſſta vmrle tielo lezíece. A zaplakaw befaryon, Y wecye ſwemv vozeníku a rzka: Pod 10 ſyem, ſynku, a przipwiece geí, y pohrzebewa geí; Neb nas geſt pto bvoh a) červ., pozd.; [pu] uříznuto na okraji. R. III, č. 193. 1. A m. opět: A kdy, C A kdyz, E A kdyz byl; E bieše sch; AC přesm: przyſſel bieſſe; E témuž sch; DC Arſenyowi; ACE a sch; D ho, ACE geho. — 2. AE i sch; ACE přesm: dwerzie (E dwerzy) geho; A miel(!), E mniel; E otewrzel. — 3. ACE m. a: Ale; C vzrzel; E padl; ACE m. a: Ale. — 4. AE m. on: onen; DAE přesm: gt proſyl (A profieſſe, E proſyl) geo; DACE obš: Odpowiedie (E Odpowiediel) gemu; ACE m. on: Arfenyus, Disch; ACE Nykolyt. — 5. ACE m. jěliž: drziewe (E prwe) nezly; A m. a: A za dluho, C A za dluhu chwyli, E a dluho; De m. jeho: gt geo; DE pſyl; ACE aby vſtal, on vždy sch. — 6. A nerodyl, E nechtrel; A dokawadz, C dokadz, E dokudz; ACE onen; A neodgyde, C neodssel gest, E ne- odffiel; ACE m. a: Pak; C bywaſſe, D gt byl, E bylo (!); C w kostele w koſtele!; D z Bratrzimi, AE s bratry. — 7. D gt fediel, E sediel; AC yzadny, E zadny. — 8. ACE hledati. R. III, č. 194. 1. C má nadp: CLXXXIII; E nadp: O zenie, geſſto geſſto(!) na puſſtij przebywala; AD bez nadp. — 2. AE BEzaryon; AE kdyz; D gest chodil, E ffiel; C s vczedlniky, orig. cum discipulo; ACE i sch; D prziſſlij gſu, E przifſly. — 3. D nalezli gſu, E nalezlij; ACE jednoho sch. — 4. C prowazecz; AE m. tu: a, C an; ACE on sch; D nepohledi (!), E newezrzel; E prziwital. — 5. E promluwil; AE bezaryon ; ACE a řka sch; DE Podme. — 6. ACE kdyz; DCE s nami; ACE přesm: nechcze tento ſtarziecz mluwyti; D gidechu, E fflij. — 7. A ku Opato (!, nedops.); A YOnowy(!); ACE obš: zaſſe od neho; ACE i sch; D prziſſh gſu, E przifſly; E k te. — 8. ACE m. a řka: k ſwemu vczedlnyku; AC Weydiewa, D Wendieme, E Weygdieme; AE k tomuto; AE zdat, C zdalit; AC m. to Buoh dá: buoh da to (C přesm: to da) gemu, E to buoh da gemu. — 9. D zet; DCE s nami; D m. tam vnidešta: gſu tam weſſli, AC tam bieſſta (C přesm: bieſſta tam) weſſla, E tam bylij weſſlij; ACE i sch; D na- lezhi gſu, E nalezli. — 10. D přesm: tielo vmrle; ACE obš: bezaryon (C besaryon) Opat; ACE i sch; AE obš: k ſwemu; DACE a řka sch. — 11. A m. synku: bratr, CE bratrze; AE a sch; D pohrzebem ho; ACE m. připraviece jej, i pohřebeva jej:
Strana 214
214 ſyem zahodíl. A kdy pohrzebowaſſta, Y nalezeſſta, ano byla zena. A po- diwſſe ſye tomv, y wecyeſſta a rzkuc: E, míly hoſpodíne, ano y zeny bo- gugij a ſwitiezvgij nad diably. A pochwaliwſſe boha, genz geſt wſfiech 15 obrancye, y gidefſta odtud. 10 Rzigidessta gednv dwa ginoſsicye k ſwatemv Machary. A geden z nij bieſſe vmíely dobrzie, Ale druhy bieſſe geſſcze nemvdr. A padíſe k geho noham, y pocziefſta pſytí, aby gíj nechal ſ ſebu prziebywati. Tu kdyz gie wídieſſe iako zíwota bvgneho Y nadiegieſſe ſye, byſſta na puſſtí nemohla 5 ſbytí, Y wecye gíma: Mila bratry, nezda mí ſye, byfſta mohla na puſſtí ſbytí. Tu ona wecyefſta: II A coz pak vczíniwa, otcze, kdyz nemvozewa ſ tebu prziebywatí? To on vſlyſſaw, y poczie ſam w ſobie rzecy: Odzenv-li gie odtowadto, ſnad wezmeta ſſkodu y hanbv na ſwe duſſí. A protoz ia gíma toto rzku: Podta, a budeta-li mocy, vczíníta ſobie peleſíí. A kdyz ona pſyeſſta, aby gíma gedíne mieſto vkazal, Tu on gie wede a vkaza gíma opoczny ſkalu, Abyfſta wylamagíc 1 vcziníla ſobíe peleſs aneb gieſkýni, Abyſſta gí przipwila dluhymi drwy, geſſto biechu na bahníe. I domníeſſe ſye, ze byſſta p tak tezke vſyle prycz vtekla. Ale ona otazaſſta geho a rzkvc: Otcze, coz pak budewíe dielatí po tomto, az to vdielawíe? Tu on wzem 94b R. III, č. 195. pohrziebme (C pohrzebmy) gie (CE gey) przyprawiecze; ACE anebot; AE m. nás jest proto Buoh: nas buoh proto, C nas buoh geſt proto. — 12. DACE kdyz; D gſu po- hrzebowali, AC pohrabowaſſta, E obš: pohrzbielij geho; ACE i sch; D nalezhi gſu, E nalezlij; DACE m. ano: ze geſt; D přesm: žena byla. — 13. B podíwfſe!, DACE podiwiwſſe; ACE i sch; E rzeklij; ACE a řkúc sch; DACE m. é: O; ACE m. milý Hospodine: hoſpodyne miloſtywy; ACE m. ano: ze. — 14. ACE swietiezy. — 15. D gidechu, C ſſla ſta, E ſſlij. R. III, č. 195. 1. C má nadp: CLXXXIIII; E nadp: O dwu bratru welmie naboznych; D Przigidechu, E Przyſſlij; A dwe(!) gynoſſy, C dwa gynochy, E dwa mladenczy; D Ma- charyowi; ACE a sch; DCE z nich. — 2. D byl gt ; E byl; D byl gt; AE přesm: giefftie bieſſe (E byl); DCE nemudry. — 3. D poczechu, E poczeli; DCE gich; ACE Tehdy; D m. když: kdyz gt. — 4. DE widiel; ACE i sch; D nadiel ſe gest, E nadiegie sie ; D m. byšta: ze by, E by. — 5. DACE přesm: nemohli (AC nemohla) na pufti zbyti; DE gim; E Milij; DACE Bratrzie; DE byffte; DCE mohly; ACE m. na púšti: zde. — 6. D přesm: zbyti na puſſti; ACE tu sch; D m. ona: onij, A Ana, C A ona, E A oni; D weczechu, E rzekli; DCE vczinime; ACE otče sch; DE nemuozeme. — 7. ACE m. s tebú: ſ tebu, otcze; ACE přesm: vſlyffaw (E vſlyffel) on. — 8. D odtudto, AC od- tawadto, E od ſebe ; DE wezmu, A wezneta (!); ACE a protož sch. — 9. DCE gim ; DCE Podte; ACE a sch; DCE budete-li; D vdielate, CE vczinite, A obš: y vczynita; DE onij . — 10. D proſyechu, E obš: proſylij gedine, AC sch; DE gim; E jediné sch; AC přesm: gedyne aby gyma (C gim); AC obš: vkazal, proſyſſta (C profiefſta); ACE tu on sch; ACE přesm: wyde (CE wede) gie; CE m. a: y; CE vkazal; DC gim. — 11. D opukowu, A opuczenu, E opoczenu, C opuczýnu; DE Aby; ACE i sch; D vczinili, E vdielali; ACE peleſſy nebo. — 12 E aby; AC m. připravila: przykryla, E przikryli; E byli; AC m. i: a, E a toho. — 13. D m. domnieše se: domniewal ſe gt, C domniewaſſe fie, E fie domniel; ACE že sch; DE by; ACE m. tak těžké úsilé: to poruczene vſyle tak trezke; A obš: ynhed prycz, E yhned precz; DE vtekli; DCE onij; D otazali ſu ſe, E otazali, C otazafíte (nad -e nadepsáno -a); ACE a sch. — 14. ACE otče sch; DACE budeme; ACE toto ; D dodielame, ACE vdielame; AC m. tu on: A on, E an;
214 ſyem zahodíl. A kdy pohrzebowaſſta, Y nalezeſſta, ano byla zena. A po- diwſſe ſye tomv, y wecyeſſta a rzkuc: E, míly hoſpodíne, ano y zeny bo- gugij a ſwitiezvgij nad diably. A pochwaliwſſe boha, genz geſt wſfiech 15 obrancye, y gidefſta odtud. 10 Rzigidessta gednv dwa ginoſsicye k ſwatemv Machary. A geden z nij bieſſe vmíely dobrzie, Ale druhy bieſſe geſſcze nemvdr. A padíſe k geho noham, y pocziefſta pſytí, aby gíj nechal ſ ſebu prziebywati. Tu kdyz gie wídieſſe iako zíwota bvgneho Y nadiegieſſe ſye, byſſta na puſſtí nemohla 5 ſbytí, Y wecye gíma: Mila bratry, nezda mí ſye, byfſta mohla na puſſtí ſbytí. Tu ona wecyefſta: II A coz pak vczíniwa, otcze, kdyz nemvozewa ſ tebu prziebywatí? To on vſlyſſaw, y poczie ſam w ſobie rzecy: Odzenv-li gie odtowadto, ſnad wezmeta ſſkodu y hanbv na ſwe duſſí. A protoz ia gíma toto rzku: Podta, a budeta-li mocy, vczíníta ſobie peleſíí. A kdyz ona pſyeſſta, aby gíma gedíne mieſto vkazal, Tu on gie wede a vkaza gíma opoczny ſkalu, Abyfſta wylamagíc 1 vcziníla ſobíe peleſs aneb gieſkýni, Abyſſta gí przipwila dluhymi drwy, geſſto biechu na bahníe. I domníeſſe ſye, ze byſſta p tak tezke vſyle prycz vtekla. Ale ona otazaſſta geho a rzkvc: Otcze, coz pak budewíe dielatí po tomto, az to vdielawíe? Tu on wzem 94b R. III, č. 195. pohrziebme (C pohrzebmy) gie (CE gey) przyprawiecze; ACE anebot; AE m. nás jest proto Buoh: nas buoh proto, C nas buoh geſt proto. — 12. DACE kdyz; D gſu po- hrzebowali, AC pohrabowaſſta, E obš: pohrzbielij geho; ACE i sch; D nalezhi gſu, E nalezlij; DACE m. ano: ze geſt; D přesm: žena byla. — 13. B podíwfſe!, DACE podiwiwſſe; ACE i sch; E rzeklij; ACE a řkúc sch; DACE m. é: O; ACE m. milý Hospodine: hoſpodyne miloſtywy; ACE m. ano: ze. — 14. ACE swietiezy. — 15. D gidechu, C ſſla ſta, E ſſlij. R. III, č. 195. 1. C má nadp: CLXXXIIII; E nadp: O dwu bratru welmie naboznych; D Przigidechu, E Przyſſlij; A dwe(!) gynoſſy, C dwa gynochy, E dwa mladenczy; D Ma- charyowi; ACE a sch; DCE z nich. — 2. D byl gt ; E byl; D byl gt; AE přesm: giefftie bieſſe (E byl); DCE nemudry. — 3. D poczechu, E poczeli; DCE gich; ACE Tehdy; D m. když: kdyz gt. — 4. DE widiel; ACE i sch; D nadiel ſe gest, E nadiegie sie ; D m. byšta: ze by, E by. — 5. DACE přesm: nemohli (AC nemohla) na pufti zbyti; DE gim; E Milij; DACE Bratrzie; DE byffte; DCE mohly; ACE m. na púšti: zde. — 6. D přesm: zbyti na puſſti; ACE tu sch; D m. ona: onij, A Ana, C A ona, E A oni; D weczechu, E rzekli; DCE vczinime; ACE otče sch; DE nemuozeme. — 7. ACE m. s tebú: ſ tebu, otcze; ACE přesm: vſlyffaw (E vſlyffel) on. — 8. D odtudto, AC od- tawadto, E od ſebe ; DE wezmu, A wezneta (!); ACE a protož sch. — 9. DCE gim ; DCE Podte; ACE a sch; DCE budete-li; D vdielate, CE vczinite, A obš: y vczynita; DE onij . — 10. D proſyechu, E obš: proſylij gedine, AC sch; DE gim; E jediné sch; AC přesm: gedyne aby gyma (C gim); AC obš: vkazal, proſyſſta (C profiefſta); ACE tu on sch; ACE přesm: wyde (CE wede) gie; CE m. a: y; CE vkazal; DC gim. — 11. D opukowu, A opuczenu, E opoczenu, C opuczýnu; DE Aby; ACE i sch; D vczinili, E vdielali; ACE peleſſy nebo. — 12 E aby; AC m. připravila: przykryla, E przikryli; E byli; AC m. i: a, E a toho. — 13. D m. domnieše se: domniewal ſe gt, C domniewaſſe fie, E fie domniel; ACE že sch; DE by; ACE m. tak těžké úsilé: to poruczene vſyle tak trezke; A obš: ynhed prycz, E yhned precz; DE vtekli; DCE onij; D otazali ſu ſe, E otazali, C otazafíte (nad -e nadepsáno -a); ACE a sch. — 14. ACE otče sch; DACE budeme; ACE toto ; D dodielame, ACE vdielame; AC m. tu on: A on, E an;
Strana 215
215 95a liſtu palmoweho, y navczí gie pwazom pleſtí; A to abyfſta dielagíce pda- 15 wala a tíem ſye zíwíla. Navczíw gíe, y otgide gich. Ale ona to, coz gíma bieſſe rozkazal, ſ welikym poſluſſenſtwím dokonafſta. To ſtarzec wida, ze na wſſaky den w dobrych ſkutcyech ſye lepſſiefſta a roſtiefſtaa), Ana za obyczieí w koftele na modlitbach kleczita a ſtogita tíjſſie, Y pozada gích ſkutky zwiedietí. A proto ſye cyely tyden poſtí, A proſye boha, by gemv 20 gich ſkutky zyewití raczil. A pak ſſed k gich gieſkyní, y potlvcze na dwerzie. Tu ona otewrziewſſe a vzrziewſſe ſwateho otcye, y padeſſta oba przied ním na zemí. A potom po obyczieíne modlitbie, kdyzto ſediechu, Starffíj mlazſſiemv pokynv a on wen wygíde. A ſam ſedie, toczieſſe pwazek, y ſlowa nerzka. A kdyz by o polední, potlucze na dwerzie ten mlaſſíj bratr, 25 A neſa ſ ſebu pokrm, gímzto ſebe pokrmowachu. A tem opiet pokynvtím przí- neſe ſtolec a trzi wdoleczky. A polozíw y ſta mlczie. A kdyz pogíefſta, we- cyefſta k ſwatemv Machary: Ostaneſſ-li weczeros zde czí níc? II Tu on gima wecye, ze chce ſ nima nocowatí. Tehdy weczer w gednom kutie gemv rohozku polozifſta a ſama w druhem kutie ſye okogiſſta, poloziwſſe ſye, 30 tako byffta ſpatí chtiela. Tu pak opiet Macharyvs poczie boha pſytí, aby gemu gích diela zyewił. A w tu dobu iako pdrzienv ſtrziechu ſwietlo ſye pſwietí v peleſſi tako pſtrzied dne. Awſſak onab) toho neczígieſſta. Ale kdyzto mniefſta, by ſtarzec Macharyvs ſpal, Wſtawſſe y daſſta ſye na mod- litby, ſwogi rucye wzdwihſſe k nebi. A to ſtarzec wſſe dobrzie widieſſta, 35 coz koli ona czineſſta. Ale ona geho níc newidieſſta. A ſnabdiew toho lepe a) na konci vyradováno -íí. b) za tím podtečk. to. A wziew, E wzaw. — 15. E navczyl; DE aby. — 16. E prodawali; D přesm: pdawali zdrelagicze; DE ziwili; AC m. naučiv jě i otjíde jich: y odgyde (C odffel) gych (C od nich) nauczyw gie, E A to gich navezte y odffiel ; DCE onij; DCE gim. — 17. E byl; D dokonachu, E dokonalij; ACE m. to: Tehdy. — 18. E kazdy; C lepſſyta, E lepffylij; D přesm: lepſſiechu ſe; D roſtli gſu, C rofteta, E roftlij; AE m. ana: a, D Anij. — 19. ACE klečíta a sch; A ſtogieffta, E ſtalij; E pozadal. — 20. ACE přesm: ſkutky gych; C widieti; ACE a sch; CE Protoz, A sch; A sě sch; AE poſtyl; AE a sch; AE aby. — 21. ACE přesm: raczyl gych ſkutky zgiewyti; CE dweržy. — 22. D onij; ACE tu ona sch; A m. uzřěvše: przygewflie, E prziyawffie; AE i sch; D padechu, E padlij. — 23. E m. modlitbě: hodinie a modlitwie; C siedechu, E ſedlij; A starczy (!). — 24. C mlažffiemu, AE mladffemu; C pokynul, AE sch. (!); AE m. a on: an; E weň (!); A wynyde, E wyffiel; AE přesm: prowazek toczyfſe (E toczyl). — 25. E nerzekl; E bylo; A m. o: po; E polodnij; CE dwerzy. A dwyrzy; ACE menſſy. — 26. C m. a: a wgide, A y wgyde, E y wſſiel; E přesm: pokrm s ſebu; A poſylowachu, E poſylo- walij; ACE ponuczienym. — 27. C stolczek; AE a sch ; AE isch; A wsta, E wstal, C ſtal; D gſu pogiedli, A pogechu, CE pogedh. — 28. DC Weczechu, E rzeklij; D Ma- charyowi; D či nic sch; AC m. tu : A; E m. tu on: An. — 29. DE gim ; DE s nimi; A m. tehdy: ta, E onij; D obš: v weczer; AE večer v jednom kútě sch. — 30. D po- lozichu, E polozylij; DCE ſami; D vkogifſta, AC vtagyfſta; E m. okojišta položivše sě: polozywfſe vtagili sie. — 31. DE by; DE chtieli; ACE tu sch; D opět sch. — 32. D protrženu. — 33. AC oſwieti, E oſwitij; D onij; E přesm: toho onij; D neczili gſu, E neczyly. — 34. D kdyz; D gſu za to mieli, C za to miely, E mnielij; D obš: ze by; D dali gfu, E dalij. — 35. DE swe ; AC w nebe; B widrefsta!, AC wydreffe, D widiel gt, E widiel. — 36. DE onij, C sch ; D czinili gfu, E czynilij; CE oni, D obš: onij gfu; A nycze, DE sch; DE newidtel; E hlediew; ACE m. toho lépe: lepe y ſnazniegy. —
215 95a liſtu palmoweho, y navczí gie pwazom pleſtí; A to abyfſta dielagíce pda- 15 wala a tíem ſye zíwíla. Navczíw gíe, y otgide gich. Ale ona to, coz gíma bieſſe rozkazal, ſ welikym poſluſſenſtwím dokonafſta. To ſtarzec wida, ze na wſſaky den w dobrych ſkutcyech ſye lepſſiefſta a roſtiefſtaa), Ana za obyczieí w koftele na modlitbach kleczita a ſtogita tíjſſie, Y pozada gích ſkutky zwiedietí. A proto ſye cyely tyden poſtí, A proſye boha, by gemv 20 gich ſkutky zyewití raczil. A pak ſſed k gich gieſkyní, y potlvcze na dwerzie. Tu ona otewrziewſſe a vzrziewſſe ſwateho otcye, y padeſſta oba przied ním na zemí. A potom po obyczieíne modlitbie, kdyzto ſediechu, Starffíj mlazſſiemv pokynv a on wen wygíde. A ſam ſedie, toczieſſe pwazek, y ſlowa nerzka. A kdyz by o polední, potlucze na dwerzie ten mlaſſíj bratr, 25 A neſa ſ ſebu pokrm, gímzto ſebe pokrmowachu. A tem opiet pokynvtím przí- neſe ſtolec a trzi wdoleczky. A polozíw y ſta mlczie. A kdyz pogíefſta, we- cyefſta k ſwatemv Machary: Ostaneſſ-li weczeros zde czí níc? II Tu on gima wecye, ze chce ſ nima nocowatí. Tehdy weczer w gednom kutie gemv rohozku polozifſta a ſama w druhem kutie ſye okogiſſta, poloziwſſe ſye, 30 tako byffta ſpatí chtiela. Tu pak opiet Macharyvs poczie boha pſytí, aby gemu gích diela zyewił. A w tu dobu iako pdrzienv ſtrziechu ſwietlo ſye pſwietí v peleſſi tako pſtrzied dne. Awſſak onab) toho neczígieſſta. Ale kdyzto mniefſta, by ſtarzec Macharyvs ſpal, Wſtawſſe y daſſta ſye na mod- litby, ſwogi rucye wzdwihſſe k nebi. A to ſtarzec wſſe dobrzie widieſſta, 35 coz koli ona czineſſta. Ale ona geho níc newidieſſta. A ſnabdiew toho lepe a) na konci vyradováno -íí. b) za tím podtečk. to. A wziew, E wzaw. — 15. E navczyl; DE aby. — 16. E prodawali; D přesm: pdawali zdrelagicze; DE ziwili; AC m. naučiv jě i otjíde jich: y odgyde (C odffel) gych (C od nich) nauczyw gie, E A to gich navezte y odffiel ; DCE onij; DCE gim. — 17. E byl; D dokonachu, E dokonalij; ACE m. to: Tehdy. — 18. E kazdy; C lepſſyta, E lepffylij; D přesm: lepſſiechu ſe; D roſtli gſu, C rofteta, E roftlij; AE m. ana: a, D Anij. — 19. ACE klečíta a sch; A ſtogieffta, E ſtalij; E pozadal. — 20. ACE přesm: ſkutky gych; C widieti; ACE a sch; CE Protoz, A sch; A sě sch; AE poſtyl; AE a sch; AE aby. — 21. ACE přesm: raczyl gych ſkutky zgiewyti; CE dweržy. — 22. D onij; ACE tu ona sch; A m. uzřěvše: przygewflie, E prziyawffie; AE i sch; D padechu, E padlij. — 23. E m. modlitbě: hodinie a modlitwie; C siedechu, E ſedlij; A starczy (!). — 24. C mlažffiemu, AE mladffemu; C pokynul, AE sch. (!); AE m. a on: an; E weň (!); A wynyde, E wyffiel; AE přesm: prowazek toczyfſe (E toczyl). — 25. E nerzekl; E bylo; A m. o: po; E polodnij; CE dwerzy. A dwyrzy; ACE menſſy. — 26. C m. a: a wgide, A y wgyde, E y wſſiel; E přesm: pokrm s ſebu; A poſylowachu, E poſylo- walij; ACE ponuczienym. — 27. C stolczek; AE a sch ; AE isch; A wsta, E wstal, C ſtal; D gſu pogiedli, A pogechu, CE pogedh. — 28. DC Weczechu, E rzeklij; D Ma- charyowi; D či nic sch; AC m. tu : A; E m. tu on: An. — 29. DE gim ; DE s nimi; A m. tehdy: ta, E onij; D obš: v weczer; AE večer v jednom kútě sch. — 30. D po- lozichu, E polozylij; DCE ſami; D vkogifſta, AC vtagyfſta; E m. okojišta položivše sě: polozywfſe vtagili sie. — 31. DE by; DE chtieli; ACE tu sch; D opět sch. — 32. D protrženu. — 33. AC oſwieti, E oſwitij; D onij; E přesm: toho onij; D neczili gſu, E neczyly. — 34. D kdyz; D gſu za to mieli, C za to miely, E mnielij; D obš: ze by; D dali gfu, E dalij. — 35. DE swe ; AC w nebe; B widrefsta!, AC wydreffe, D widiel gt, E widiel. — 36. DE onij, C sch ; D czinili gfu, E czynilij; CE oni, D obš: onij gfu; A nycze, DE sch; DE newidtel; E hlediew; ACE m. toho lépe: lepe y ſnazniegy. —
Strana 216
216 starzec y ſnazníegíe, Y vzrzie diably tako mníchy k mlazíieho bratra vſtom letíece a tako na oczíj gemv ſyeſtí chtiece. Ale andiel bozíj ten geho bra- níeſſe ſ voſſtiepem a tem diably rozhoníeſſe. Ale k ſtarſfiemv prziſtupití neſmiegiechu. A kdyz by giz bliz k ſwietu, Poloziſſta ſye na ſwem lozí. Tehdy ſwaty Macharyvs tako ze ſna pcytiw, y wſta. Takez y ona, tako ſye ze ſna pbudiwſſe, y wſtaſſta. A prziſtupíwa) ſtarſſij bratr k starcy y wecye: Chcefſ-li, otcze, budewa gitrzní rziekatí. A kdyz cztief�ta zalmy, Tehdy z vít mlazíieho bratra takoby pochodníe plamenna zazzena byla az k nebí. 45 A opiet kdyz ſtarſſij zpiewaſſe, kolikratz koli ſwymi rty hniefſe, Tolikrat takoby ot geho vſt ztahl plamenny pwaz az do nebe. A kdyz dokonaſſta gitrzní, Wygide macharyvs a proſye, abyſſta zaň boha proſyla. Ale ona, padſſe przied ním, mlcziece porucziſſta ſve geho modlitbam. Tu ſtarzec pozna, ze geſt ſtarſfij ſwrchowan v bazni bozíe A ze geſſcze mlazſſiemv 50 diabli prziekaziechu. A pak po newelike chwili ſtarffij II Gide do wieczneho 95b prziebytka. A pak mlazzſſij gide za ním trzeti den przed bozíj obliczieg. 40 R. III, č. 196. O mlczeny a przykazany Bozymb). Pat moiziefs wecye: Cztwera wiec geſt, giezto ma mních na po- czatcye oſtrziehatí a drzietí. Naiprwe mlczíeníe a bozie przikazaníe drzíetí a pokornv bytí, ſam ſye ponízígíe, A ſvzeníe w chudobie. Mníchv ſlufſie 5 wzdy plakatí na ſwe hrziechy A wzdy w kazdu hodínv ſmrt mietí na pamíetí. R. III, č. 197. Tvto ſye o poſlednyeho wyeku prokowa"). Wietíj otcy, gednv ſye ſebrawſſe, Y prorokowachu o poſledníeho wieku lidech. Z tiech geden naíprwnierſſij, Gemvzto diechu Qwiryo, wecye a) -1- po z nadeps. b) červ., pozd. 37. E stařec sch; ACE i snažnějie sch; E vzrzel; AE m. mnichy: muchu, C muchy, orig, muscas; A mladffieho, E mladffiemu; E bratru. — 38. C oczyech; ACE přesm: fiefty gemu; C siesti chtiece: chtiece ſie položyti; D obš: ten gest; AE m. jeho: ho, C gim. — 39. DE branil; D rozhonil gt, E rozhonil. — 40. D neſmieli gfu; E přesm: neſmiely prziſtupiti; ACE m. a: Ale; E bylo; A blez(!); D Polozili gſu, E polozyli. — 41. ACE i sch; CE wstal; DE Onij. — 42. D přesm: ze ſna probudiwffe sie; ACE i sch; D wſtali gſu, E wſtalij; C k sch; ACE i sch. — 43. D budeme, ACE obš: a budem; A gytrzyny; D gſu cztli, E cztlij. — 44. AE mladfsieho; ACE zayzena. — 45. C když sch; E zpiewal; DACE kolikrat; E vſty; DC hnul gt, E hnul. — 46. C obš: ztahl ſie; D dokonachu, E dokonalij. — 47. A gytrzyny; DACE aby; DAE pro- ſyli; DE onij. — 48. D poruczichu, C porucziefsta, E poruczeli. — 49. CE poznal; ACE menfſemu. — 50. D přesm: diable mlazſſiemu; E przekazegi; ACE a sch; C we- like(!); C ſſel, E ſſiel. — 51. AE mladſſy; D přesm: mlazſſij pak; C ſſel, E ſſiel. R. III, č. 196. 1. C má nadp: CLXXXV; E nadp: O Mnichu; DA bez nadp. — 2. C genžto, E gyz, A sch. — 3. AE m. ostřiehati a držěti: hledati a oſtrziehati. — 4. DCE ponízuge; C ſnuzenie (!), lat. angustia. — 5. AE v sch; A m. hodinu: hodu hodynu (!). R. III, č. 197. 1. C má nadpis: CLXXXVI; E nadp: O poſledni wieku; DA bez nadp. — 2. AE Swati; C otczowe; ACE přesm: ſebrawffie sie; ACE i sch; E pro-
216 starzec y ſnazníegíe, Y vzrzie diably tako mníchy k mlazíieho bratra vſtom letíece a tako na oczíj gemv ſyeſtí chtiece. Ale andiel bozíj ten geho bra- níeſſe ſ voſſtiepem a tem diably rozhoníeſſe. Ale k ſtarſfiemv prziſtupití neſmiegiechu. A kdyz by giz bliz k ſwietu, Poloziſſta ſye na ſwem lozí. Tehdy ſwaty Macharyvs tako ze ſna pcytiw, y wſta. Takez y ona, tako ſye ze ſna pbudiwſſe, y wſtaſſta. A prziſtupíwa) ſtarſſij bratr k starcy y wecye: Chcefſ-li, otcze, budewa gitrzní rziekatí. A kdyz cztief�ta zalmy, Tehdy z vít mlazíieho bratra takoby pochodníe plamenna zazzena byla az k nebí. 45 A opiet kdyz ſtarſſij zpiewaſſe, kolikratz koli ſwymi rty hniefſe, Tolikrat takoby ot geho vſt ztahl plamenny pwaz az do nebe. A kdyz dokonaſſta gitrzní, Wygide macharyvs a proſye, abyſſta zaň boha proſyla. Ale ona, padſſe przied ním, mlcziece porucziſſta ſve geho modlitbam. Tu ſtarzec pozna, ze geſt ſtarſfij ſwrchowan v bazni bozíe A ze geſſcze mlazſſiemv 50 diabli prziekaziechu. A pak po newelike chwili ſtarffij II Gide do wieczneho 95b prziebytka. A pak mlazzſſij gide za ním trzeti den przed bozíj obliczieg. 40 R. III, č. 196. O mlczeny a przykazany Bozymb). Pat moiziefs wecye: Cztwera wiec geſt, giezto ma mních na po- czatcye oſtrziehatí a drzietí. Naiprwe mlczíeníe a bozie przikazaníe drzíetí a pokornv bytí, ſam ſye ponízígíe, A ſvzeníe w chudobie. Mníchv ſlufſie 5 wzdy plakatí na ſwe hrziechy A wzdy w kazdu hodínv ſmrt mietí na pamíetí. R. III, č. 197. Tvto ſye o poſlednyeho wyeku prokowa"). Wietíj otcy, gednv ſye ſebrawſſe, Y prorokowachu o poſledníeho wieku lidech. Z tiech geden naíprwnierſſij, Gemvzto diechu Qwiryo, wecye a) -1- po z nadeps. b) červ., pozd. 37. E stařec sch; ACE i snažnějie sch; E vzrzel; AE m. mnichy: muchu, C muchy, orig, muscas; A mladffieho, E mladffiemu; E bratru. — 38. C oczyech; ACE přesm: fiefty gemu; C siesti chtiece: chtiece ſie položyti; D obš: ten gest; AE m. jeho: ho, C gim. — 39. DE branil; D rozhonil gt, E rozhonil. — 40. D neſmieli gfu; E přesm: neſmiely prziſtupiti; ACE m. a: Ale; E bylo; A blez(!); D Polozili gſu, E polozyli. — 41. ACE i sch; CE wstal; DE Onij. — 42. D přesm: ze ſna probudiwffe sie; ACE i sch; D wſtali gſu, E wſtalij; C k sch; ACE i sch. — 43. D budeme, ACE obš: a budem; A gytrzyny; D gſu cztli, E cztlij. — 44. AE mladfsieho; ACE zayzena. — 45. C když sch; E zpiewal; DACE kolikrat; E vſty; DC hnul gt, E hnul. — 46. C obš: ztahl ſie; D dokonachu, E dokonalij. — 47. A gytrzyny; DACE aby; DAE pro- ſyli; DE onij. — 48. D poruczichu, C porucziefsta, E poruczeli. — 49. CE poznal; ACE menfſemu. — 50. D přesm: diable mlazſſiemu; E przekazegi; ACE a sch; C we- like(!); C ſſel, E ſſiel. — 51. AE mladſſy; D přesm: mlazſſij pak; C ſſel, E ſſiel. R. III, č. 196. 1. C má nadp: CLXXXV; E nadp: O Mnichu; DA bez nadp. — 2. C genžto, E gyz, A sch. — 3. AE m. ostřiehati a držěti: hledati a oſtrziehati. — 4. DCE ponízuge; C ſnuzenie (!), lat. angustia. — 5. AE v sch; A m. hodinu: hodu hodynu (!). R. III, č. 197. 1. C má nadpis: CLXXXVI; E nadp: O poſledni wieku; DA bez nadp. — 2. AE Swati; C otczowe; ACE přesm: ſebrawffie sie; ACE i sch; E pro-
Strana 217
217 a rzka: Zagiſte my ſmy, geſſto geſſcze bozie przikazaníe drzímy a plnímy. Tu geho otazachu gíníj otcy ſwietij a rzkuce: A co tí, geſſto budu po nas? On gím wecye: Na poly ſnad budu plnítí bozie przikazaníe A wieczneho boha budy naſledowati. Opiet geho otazachu otcy ſwieti a rzkuc: Coz pak tí, geſſto po tiech budu? Odpowiedie Qwíryo a rzka: Lide toho poſledníeho wieku malo budu bozleho przikazaníe plnítí Y zapomanv geho przikazaníe A tehdy bude panowati krzíwda a nepwda A miloſrdie potuchne. A proto 10 na níe bvoh prziepuſtíj welike pokuſſeníe. A ktoz w tom pokuſſeníj v pwe wierzie ſſtogíje, Ti budu lepſſij y zczaſtniegſſija) y dvoſtogniegſſij nez my Aní naſſí prziezſſíj, genz ſu przied namí byli. 5 R. III, č. 198. O pkrzyeb). 96а Ratr geden tazafſe opata Agatona a rzka: Otcze, ia bych rad prziebywal w ſboru bratrſkem. Powiez mi, kterak geſt ſ nímí prziebywati. Wecye gemv ſtarzec a rzka: To wzdy míeí mímo wſſecko gíne na pamíetí, takos naíprwníj II den ſ pokoru mezy níe wſſel, Tuz pokorv aby miel az 5 do ſkonczeníe ſweho. R. III, č. 199. Tyto ſye czye, geſto ſvu mnoho Oczczow ſw atych] zhhvbylyc). (Zaſv gednoho, kdyz Mazynowe tak rzeczeníj z te wlaſti, A przí- ſſedíſe do scychy, mnoho ſwatych otcvow zhubichu, Opat pemen ſ giedníem ftarcem opatem, gemvz diechu nyp, A ſ píetí otcy gínymí vteczechu. Y przígídechu na to míeſto na leſye Y nalezechu puſty chram pohanſky. Y prziebychu w nem ſedm dníj ſpolu drziewe, nez ſobie nalezechu, kde by bylo po Egíptie kazdemv prziebywati. Tu gim nvp wecye, opat, genz bieſſe naiſtarſſíj, a rzka: Kazdy was tento weſſken tydě bud przi ſobie 5 a) za tím podtečk. y dvogffij. b) červ., pozd. c) červ., pozd., [atych] na okraji sříznuto. rokowalij; AE m. o: od. — 3. AC wieka; E rzikali. — 4. ACE a řka sch; ACE držímy a sch. — 5. ACE Tehdy: E otazali; C otczowe; AE přesm: ſwieti (E ſwati) otczy. — 6. AC m. on: A on, E An ; A odpowiedie, E odpowiediel, C powiedie. — 7. A ota- zachu otazachu (!), E otazalij; C otczowe; E ſwati; E Czo. — 8. E Odpowiediel; AE tohoto. — 9. ACE přesm: wieku poſlednieho; A buduo; D obš: na geho; AE i zapomanú jeho přikázanie sch. — 10. ACE a sch; ACE přesm: neprawda a krzywda; CE milofrdestwie; AE protoz. — 12. ACE nezly. — 13. DAE przedffij; ACE jenž sú přěd námi byli sch. R. III, č. 198. 1. B O pkrzye!; C má nadp: CLXXXVII; E nadp: O pokorze; DA bez nadp. — 2. E tazal. — 4. AC Odpowiedie, E Odpowiediel; ACE wſfie. — 5. D iakozs, ACE yakoz; ACE weydefs; ACE až sch. R. III, č. 199. 1. B czye (!, t. j. čte); C má nadp: CLXXXVIII; E nadp: O Nuphu opatu, geſſto Modlu bijl; DA bez nadp. — 2. D Marynowe, lat. Mazices ; ACE a sch. — 3. AE Scythij, C Stichy; E zhubilij. — 4. ACE ſtarſsiem; E rziekali; D vtekli gſu, ACE vtekſſie. — 5. D prziſſhj gſu, A przygyde(!), C przigdu, E prziſſly; E nalezlij, C na- leznu. — 6. AC biechu, E bylij; ACE nezly; A nalezu, C naleznu, E nalezlij. — 7. ACE přesm: kazdemu po Egyptie; C przebyti; ACE Tehdy; ACE přesm: wecze Nup Opat.— 8. E byl; ACE a řka sch; CE obš: z was; E czely; AE m. týden: den tem (!); E m.
217 a rzka: Zagiſte my ſmy, geſſto geſſcze bozie przikazaníe drzímy a plnímy. Tu geho otazachu gíníj otcy ſwietij a rzkuce: A co tí, geſſto budu po nas? On gím wecye: Na poly ſnad budu plnítí bozie przikazaníe A wieczneho boha budy naſledowati. Opiet geho otazachu otcy ſwieti a rzkuc: Coz pak tí, geſſto po tiech budu? Odpowiedie Qwíryo a rzka: Lide toho poſledníeho wieku malo budu bozleho przikazaníe plnítí Y zapomanv geho przikazaníe A tehdy bude panowati krzíwda a nepwda A miloſrdie potuchne. A proto 10 na níe bvoh prziepuſtíj welike pokuſſeníe. A ktoz w tom pokuſſeníj v pwe wierzie ſſtogíje, Ti budu lepſſij y zczaſtniegſſija) y dvoſtogniegſſij nez my Aní naſſí prziezſſíj, genz ſu przied namí byli. 5 R. III, č. 198. O pkrzyeb). 96а Ratr geden tazafſe opata Agatona a rzka: Otcze, ia bych rad prziebywal w ſboru bratrſkem. Powiez mi, kterak geſt ſ nímí prziebywati. Wecye gemv ſtarzec a rzka: To wzdy míeí mímo wſſecko gíne na pamíetí, takos naíprwníj II den ſ pokoru mezy níe wſſel, Tuz pokorv aby miel az 5 do ſkonczeníe ſweho. R. III, č. 199. Tyto ſye czye, geſto ſvu mnoho Oczczow ſw atych] zhhvbylyc). (Zaſv gednoho, kdyz Mazynowe tak rzeczeníj z te wlaſti, A przí- ſſedíſe do scychy, mnoho ſwatych otcvow zhubichu, Opat pemen ſ giedníem ftarcem opatem, gemvz diechu nyp, A ſ píetí otcy gínymí vteczechu. Y przígídechu na to míeſto na leſye Y nalezechu puſty chram pohanſky. Y prziebychu w nem ſedm dníj ſpolu drziewe, nez ſobie nalezechu, kde by bylo po Egíptie kazdemv prziebywati. Tu gim nvp wecye, opat, genz bieſſe naiſtarſſíj, a rzka: Kazdy was tento weſſken tydě bud przi ſobie 5 a) za tím podtečk. y dvogffij. b) červ., pozd. c) červ., pozd., [atych] na okraji sříznuto. rokowalij; AE m. o: od. — 3. AC wieka; E rzikali. — 4. ACE a řka sch; ACE držímy a sch. — 5. ACE Tehdy: E otazali; C otczowe; AE přesm: ſwieti (E ſwati) otczy. — 6. AC m. on: A on, E An ; A odpowiedie, E odpowiediel, C powiedie. — 7. A ota- zachu otazachu (!), E otazalij; C otczowe; E ſwati; E Czo. — 8. E Odpowiediel; AE tohoto. — 9. ACE přesm: wieku poſlednieho; A buduo; D obš: na geho; AE i zapomanú jeho přikázanie sch. — 10. ACE a sch; ACE přesm: neprawda a krzywda; CE milofrdestwie; AE protoz. — 12. ACE nezly. — 13. DAE przedffij; ACE jenž sú přěd námi byli sch. R. III, č. 198. 1. B O pkrzye!; C má nadp: CLXXXVII; E nadp: O pokorze; DA bez nadp. — 2. E tazal. — 4. AC Odpowiedie, E Odpowiediel; ACE wſfie. — 5. D iakozs, ACE yakoz; ACE weydefs; ACE až sch. R. III, č. 199. 1. B czye (!, t. j. čte); C má nadp: CLXXXVIII; E nadp: O Nuphu opatu, geſſto Modlu bijl; DA bez nadp. — 2. D Marynowe, lat. Mazices ; ACE a sch. — 3. AE Scythij, C Stichy; E zhubilij. — 4. ACE ſtarſsiem; E rziekali; D vtekli gſu, ACE vtekſſie. — 5. D prziſſhj gſu, A przygyde(!), C przigdu, E prziſſly; E nalezlij, C na- leznu. — 6. AC biechu, E bylij; ACE nezly; A nalezu, C naleznu, E nalezlij. — 7. ACE přesm: kazdemu po Egyptie; C przebyti; ACE Tehdy; ACE přesm: wecze Nup Opat.— 8. E byl; ACE a řka sch; CE obš: z was; E czely; AE m. týden: den tem (!); E m.
Strana 218
218 na ſwych modlitwach A níc nemluw geden k druhemv! A kdyz tak vczí- 10 níchu, A w tom chramv bieſſe geden ſlup pohanſkych modi, Tehda opat nvp, wſtana zytra rano, y kamenowaſſe ten ſlup. A v weczer, przigda k nemv, rziekaſſe: ſhrzeflii ſem, odput mí! To tak czíní ten cyely tydě. Tehdy pak w ſobotu, kdyz ſye ſgidechu w hromadu, Y wecye gemv Pemen opat: Y cos czíníl tento cyely tyden, a gſa krzieſtanem, zes rzíekal 15 modle pohanſke: odpuſt mí? Odpowtedie gemv nyp a rzka: To ſem ta p was vczíníi. Powiezte mí, kdyzto ſem 1a tu modlu kamenowal, pmluwila-li ge nebo rozhníewala-li ſye geſt? Anebo kdyzto pſyech, aby mí odpuſtila, geſt-li co tiem powyſſena aneb sweliczila-li sye ge tiem? Gemvz pemen opat wecye : toti níc. Opiet nyp wecye: Bratrzie, geftit nas sedm. Chcete-li, 20 abychom ſpolu bylí, Miegmyz tu modlu na przíklad, Aby, kdyz komv drzide ktere ptíwenstwíe, Aby ſye nerozhniewal ani ſye ſweliczíel aní ſye chlubil, kdyz v neho míloſtí pſye. Pakli toho nechcete, Ale di, kam kto chce. Tu oní II Wſlichní padachu przied ním na zemí A ſlbíchu to wíſe 96b radí vczínítí. A takz ſpolu prziebywachu mnoho let a ſ weliku pokorv a 25 ſ welikym stradaním. A cztyrzí hodíny w nocy ſpachu A cztyrzí na mod- litwach klekachu A cztyrzi dielachu. A we dne pak az do fleſte hodíny dielachu. A potom pak az do poſledníe hodíny cztíechu, ſuffiece liſt palmowy. A potom pokrm ſobie przipwiechu, Naſbieragice zehcye zemſkeho. R. III, č. 200. [Tut]o ſye o ſedmy [otczy]ch piſye, gey ſto] gye pohanſe mjuczylya). (Piet pak tak ſlowutnych ſedm b) starcvow, ſwatych otcvow Przie- bywaſſe na te puſſti, geſſto dvotczij Saracenvow tiech pohanvow, V peleſſ- a) červ., pozd.; kusy v závorkách na okraji sříznuty. b) naps. ſedem, druhé e podtečk.; za tím červeně podškrtnuto ſlowutnych. buď: nabozniegij bud, A sch; E při sobě sch. — 9. A obš: modlytwach bud; AE jeden sch; A k sch. — 10. E vczynili; ACE a sch; ACE chranie; D byl gt, E byl; D jeden sch; D Tehda. — 11. ACE ráno sch; CE kamenowal; ACE u sch. — 12. E obš: y rziekal; E odpufscž; ACE m. to: A; AE czynyl; A ten sch. — 13. C sgiede- chu, E feffly; ACE i sch. — 14. AC přesm: opat Pemen; ACE a sch. — 15. E od- puſſož; E Odpowiediel; ACE a řka sch. — 16. E kdyz; ACE já sch. — 17. E geft, AC sch; C anebo; C Aneb; E proſyl ſem; AE mi sch. — 18. ACE co sch; AE anebo; AC přesm: geſt-ly tiem (C spr. obš: ſie tem) swelyczela (C sweliczala), E chlubila-lij fie geft tim. — 19. DCE toti sch; C m. opět: Tehdy; AE opět Nup vecě sch. (ch. opis.); ACE obš: Ay, bratrzycze (CE bratrzie); ACE geft. — 21. AE přesm: ktere protywen- stwie przyde, C ktere przide protiwěstwie; C ſweliczal; C sě sch. — 22. A m. ani sě svelíčěl ani sě chlubil: any chlubyl any fie ſwelyczel, E anij chlubil; C obš: nechcete vožiniti; AE přesm: kto kam. — 23. ACE Tehdy; ACE oni sch; ACE padffie; ACE a sch;] E ſhibili; ACE m. to: gemu to. — 24. ACE přesm: vczyniti rady; ACE tak; E przebywalij; ACE a (po slově let). — 25. ACE a sch; D spahi ſu, E ſpalij. — 26. E klekalij; E dielalij. — 27. AE a ve dne pak až do šesté hodiny děláchu sch. (nespr.); ACE a sch; AE pak sch; C m. poslednie: polednie, A poledne, E polodne; D cžetly gſu, E cztly; AE fucziecze (!), D sch. (!). — 28. AE pokrma, C pokrmu; DC prziprawichu, E prziprawilij; ACE m. zelíc: gednoho (C gedine) zelycze. R. III, č. 200. 1. B gey!; C má nadp: CLXXXIX; E nadp: O ſedmi bratrziech, kterak gſu ſpolu bydlelij; DA bez nadp. — 2. C pak sch; AE tak sch; E sedm sch;
218 na ſwych modlitwach A níc nemluw geden k druhemv! A kdyz tak vczí- 10 níchu, A w tom chramv bieſſe geden ſlup pohanſkych modi, Tehda opat nvp, wſtana zytra rano, y kamenowaſſe ten ſlup. A v weczer, przigda k nemv, rziekaſſe: ſhrzeflii ſem, odput mí! To tak czíní ten cyely tydě. Tehdy pak w ſobotu, kdyz ſye ſgidechu w hromadu, Y wecye gemv Pemen opat: Y cos czíníl tento cyely tyden, a gſa krzieſtanem, zes rzíekal 15 modle pohanſke: odpuſt mí? Odpowtedie gemv nyp a rzka: To ſem ta p was vczíníi. Powiezte mí, kdyzto ſem 1a tu modlu kamenowal, pmluwila-li ge nebo rozhníewala-li ſye geſt? Anebo kdyzto pſyech, aby mí odpuſtila, geſt-li co tiem powyſſena aneb sweliczila-li sye ge tiem? Gemvz pemen opat wecye : toti níc. Opiet nyp wecye: Bratrzie, geftit nas sedm. Chcete-li, 20 abychom ſpolu bylí, Miegmyz tu modlu na przíklad, Aby, kdyz komv drzide ktere ptíwenstwíe, Aby ſye nerozhniewal ani ſye ſweliczíel aní ſye chlubil, kdyz v neho míloſtí pſye. Pakli toho nechcete, Ale di, kam kto chce. Tu oní II Wſlichní padachu przied ním na zemí A ſlbíchu to wíſe 96b radí vczínítí. A takz ſpolu prziebywachu mnoho let a ſ weliku pokorv a 25 ſ welikym stradaním. A cztyrzí hodíny w nocy ſpachu A cztyrzí na mod- litwach klekachu A cztyrzi dielachu. A we dne pak az do fleſte hodíny dielachu. A potom pak az do poſledníe hodíny cztíechu, ſuffiece liſt palmowy. A potom pokrm ſobie przipwiechu, Naſbieragice zehcye zemſkeho. R. III, č. 200. [Tut]o ſye o ſedmy [otczy]ch piſye, gey ſto] gye pohanſe mjuczylya). (Piet pak tak ſlowutnych ſedm b) starcvow, ſwatych otcvow Przie- bywaſſe na te puſſti, geſſto dvotczij Saracenvow tiech pohanvow, V peleſſ- a) červ., pozd.; kusy v závorkách na okraji sříznuty. b) naps. ſedem, druhé e podtečk.; za tím červeně podškrtnuto ſlowutnych. buď: nabozniegij bud, A sch; E při sobě sch. — 9. A obš: modlytwach bud; AE jeden sch; A k sch. — 10. E vczynili; ACE a sch; ACE chranie; D byl gt, E byl; D jeden sch; D Tehda. — 11. ACE ráno sch; CE kamenowal; ACE u sch. — 12. E obš: y rziekal; E odpufscž; ACE m. to: A; AE czynyl; A ten sch. — 13. C sgiede- chu, E feffly; ACE i sch. — 14. AC přesm: opat Pemen; ACE a sch. — 15. E od- puſſož; E Odpowiediel; ACE a řka sch. — 16. E kdyz; ACE já sch. — 17. E geft, AC sch; C anebo; C Aneb; E proſyl ſem; AE mi sch. — 18. ACE co sch; AE anebo; AC přesm: geſt-ly tiem (C spr. obš: ſie tem) swelyczela (C sweliczala), E chlubila-lij fie geft tim. — 19. DCE toti sch; C m. opět: Tehdy; AE opět Nup vecě sch. (ch. opis.); ACE obš: Ay, bratrzycze (CE bratrzie); ACE geft. — 21. AE přesm: ktere protywen- stwie przyde, C ktere przide protiwěstwie; C ſweliczal; C sě sch. — 22. A m. ani sě svelíčěl ani sě chlubil: any chlubyl any fie ſwelyczel, E anij chlubil; C obš: nechcete vožiniti; AE přesm: kto kam. — 23. ACE Tehdy; ACE oni sch; ACE padffie; ACE a sch;] E ſhibili; ACE m. to: gemu to. — 24. ACE přesm: vczyniti rady; ACE tak; E przebywalij; ACE a (po slově let). — 25. ACE a sch; D spahi ſu, E ſpalij. — 26. E klekalij; E dielalij. — 27. AE a ve dne pak až do šesté hodiny děláchu sch. (nespr.); ACE a sch; AE pak sch; C m. poslednie: polednie, A poledne, E polodne; D cžetly gſu, E cztly; AE fucziecze (!), D sch. (!). — 28. AE pokrma, C pokrmu; DC prziprawichu, E prziprawilij; ACE m. zelíc: gednoho (C gedine) zelycze. R. III, č. 200. 1. B gey!; C má nadp: CLXXXIX; E nadp: O ſedmi bratrziech, kterak gſu ſpolu bydlelij; DA bez nadp. — 2. C pak sch; AE tak sch; E sedm sch;
Strana 219
219 97a kach A dobrzie podal od ſebe rozdíelení, Ale míloſrdím biechu ſhromazdení. Z níchzto prwemv diechu petr, Drvhemv ſſczepan, Trzetíemv ían, Cztwrtemu 5 gírzíj, Patemv teodorus, Sſeſtemv zczaſtny nebo feliks, Sedmemv lavrus. Tu tí gíſtíj, prziebywagíce na hluche puſſti a na nevzíteczne, A bezmal na níe nebieſſe prziebytka lidem p wſſie nedoſtatky, A gedinv w tyden sye widachu. W nedieli o polední ſye ſchazyechu wſſicní z ſwych peleſſíj Na gedno vrczene míeſto, A neſa kazdy, coz kto mohl kde naleztí; Oně 10 orziechvow, onen fikvow a niekterzíj zelínku vzítecznv, To geſt petruziel, broſkew, mrkew. A to miegiechu az do ſweho ſkonczeníe k ſwemv pokrmv. Ale chleba nebo olegie neb pitie, toho biechu wſſeho odwykli A gedno toho drziewe rzeczeneho pozíwachu. Odíew gích bieſſe z hiſtu palmoweho. A wody w te pvſſtí nikdiez nebieſſe. A gínak napogie ſweho nemíegiechu, 15 Gedno wynduce rano, y ſbierachu po wſſem bylíczku roſu, Glezto tu hoíníe padaſſe, a to za napor míegiechu. A kdyz, iakoz ſmy rzekli, na gedno míeſto ſye ſebrachu, Bohu wzdaduce chwalu a pokrm przigmvce, ll Pak ſediechu az do neſſporvow, myſlece a rozkladagíce na ſwe myſlí ſwate píſmo. A nebieſſe tu mezy nímí nízadne rzteczí aní powieſtí ktere ſwiecſke, 20 Aní ktera ſwiecka peczie, aní ſkutek, aní vczínek zemſkych wiecy, Ale gedíne duchowníe pomluwa o nebeſkem kralowstwíj zadoſtna A pamiet blahoſlaweníe buducyeho zíwota A ſpwedlnych lidíj ſlowa A mvka hrzieſſ- nych A wſſiech ſwatych wieczny pokoi, Genzto ſye giz weſele, ſediece w ragí na ſwatych ſtolicyech. To pamatugíce wzdychachu a plakachu ze wſſeho ſrdcye. A kdyz po wſſie czaſy przieſ cyelu noc bedliwie przieby- wachu, a chwalu bohu wzdawagíce, w nedielníj v poledníj hodínv ſ ſebu 25 ACE starcuov sch; E obš: Otczow ſedm. — 3. E przebywalo; C dotycze; ACE m. pohanuov: lydy; ACE a sch; B podal; AE m. od sebe: od ſebe biechu (E byli), C biechu od ſebe; CE miloſrdenſtwim; E bylij. — 4. DACE prwnijev; E rzikalij; A obš: a trzietiemu. — 6. E neb; ACE obš: a ſedmemu. — 7. ACE tu sch; ACE a na sch. — 8. ACE m. nie: niezto; ACE přesm: prziebytka nebieſſe (E nebylo); D wſſeczky, C wſſelike; ACE a sch. — 9. D m. sě vídáchu: wydachu ſie, AE ſe ſpolu wydachu (E widalij); E ſie ſchazelij, D ſchazeli ſu sie ; D wſſichnij, ACE wſyczkny. — 10. ACE a sch; DAE přesm: ktoz (A kdozi czo; AE kde sch. — 11. AE m. fíkuov: ffypkuow, lat. ficus; E petrziel. — 12. AE obš: a mrkew; D gſu gmieli, E gmielij. — 13. ACE m. nebo: a; ACE nebo; C m. toho: toho drzewe rzecženeho, toho wſſeho; D gſu byli, E byly; C všeho sch; AE a sch. — 14. C toho dřieve řečeného sch; E pozywalij; AE přidává po požíváchu: a yableczek, C yableczek; ACE m. jich: gych nebo rucho; E bylo. — 15. A nykdez, E nikdyz; E negmieli. — 16. ACE nezly wygducze; E zbieralij; AC bylyczy, E byly; AC genzto, E genz. — 17. E padala; AE m. a: sbieragycze toz, C sbieragice a; D za sch; ACE pytie; E gmielij. — 18. ACE přesm: ſie mijſto; E ſcha- zelij; ACE a sch; A przygmiechu, C przigimachu, E prziyalij; ACE m. pak: a pak pokrmiecz ſebe. — 19. E ſedielij, C sch. — 20. ACE a sch; E Nebylo, D nebylo gie; D yzadne, ACE sch. — 21. AC přesm: ſwietſka ktera; A m. ani (před sl. účinek): aneb, CE neb. — 22. ACE m. o nebeském království: a nebeſkeho kralowſtwie; C m. žádostná: zadoſt; AE a sch. — 23. E m. budúcieho: duchownieho a buduczieho; ACE a sch; CE ſprawedliwých; ACE lidí sch; ACE m. slova: ſlawa, lat. gloria ; ACE a sch. — 24. ACE a sch; AE gijzto, C kterzizto; C přesm: gyz fie; E m. sediece: radugy, AC sch. — 25. ACE m. vzdycháchu a plakáchu ze všeho srdcě: wzdychachu (E wzdychalij) ſe (CE ze) wſſeho ſrdcze a plakachu (E plakalij) welmi; D wſſeczky;
219 97a kach A dobrzie podal od ſebe rozdíelení, Ale míloſrdím biechu ſhromazdení. Z níchzto prwemv diechu petr, Drvhemv ſſczepan, Trzetíemv ían, Cztwrtemu 5 gírzíj, Patemv teodorus, Sſeſtemv zczaſtny nebo feliks, Sedmemv lavrus. Tu tí gíſtíj, prziebywagíce na hluche puſſti a na nevzíteczne, A bezmal na níe nebieſſe prziebytka lidem p wſſie nedoſtatky, A gedinv w tyden sye widachu. W nedieli o polední ſye ſchazyechu wſſicní z ſwych peleſſíj Na gedno vrczene míeſto, A neſa kazdy, coz kto mohl kde naleztí; Oně 10 orziechvow, onen fikvow a niekterzíj zelínku vzítecznv, To geſt petruziel, broſkew, mrkew. A to miegiechu az do ſweho ſkonczeníe k ſwemv pokrmv. Ale chleba nebo olegie neb pitie, toho biechu wſſeho odwykli A gedno toho drziewe rzeczeneho pozíwachu. Odíew gích bieſſe z hiſtu palmoweho. A wody w te pvſſtí nikdiez nebieſſe. A gínak napogie ſweho nemíegiechu, 15 Gedno wynduce rano, y ſbierachu po wſſem bylíczku roſu, Glezto tu hoíníe padaſſe, a to za napor míegiechu. A kdyz, iakoz ſmy rzekli, na gedno míeſto ſye ſebrachu, Bohu wzdaduce chwalu a pokrm przigmvce, ll Pak ſediechu az do neſſporvow, myſlece a rozkladagíce na ſwe myſlí ſwate píſmo. A nebieſſe tu mezy nímí nízadne rzteczí aní powieſtí ktere ſwiecſke, 20 Aní ktera ſwiecka peczie, aní ſkutek, aní vczínek zemſkych wiecy, Ale gedíne duchowníe pomluwa o nebeſkem kralowstwíj zadoſtna A pamiet blahoſlaweníe buducyeho zíwota A ſpwedlnych lidíj ſlowa A mvka hrzieſſ- nych A wſſiech ſwatych wieczny pokoi, Genzto ſye giz weſele, ſediece w ragí na ſwatych ſtolicyech. To pamatugíce wzdychachu a plakachu ze wſſeho ſrdcye. A kdyz po wſſie czaſy przieſ cyelu noc bedliwie przieby- wachu, a chwalu bohu wzdawagíce, w nedielníj v poledníj hodínv ſ ſebu 25 ACE starcuov sch; E obš: Otczow ſedm. — 3. E przebywalo; C dotycze; ACE m. pohanuov: lydy; ACE a sch; B podal; AE m. od sebe: od ſebe biechu (E byli), C biechu od ſebe; CE miloſrdenſtwim; E bylij. — 4. DACE prwnijev; E rzikalij; A obš: a trzietiemu. — 6. E neb; ACE obš: a ſedmemu. — 7. ACE tu sch; ACE a na sch. — 8. ACE m. nie: niezto; ACE přesm: prziebytka nebieſſe (E nebylo); D wſſeczky, C wſſelike; ACE a sch. — 9. D m. sě vídáchu: wydachu ſie, AE ſe ſpolu wydachu (E widalij); E ſie ſchazelij, D ſchazeli ſu sie ; D wſſichnij, ACE wſyczkny. — 10. ACE a sch; DAE přesm: ktoz (A kdozi czo; AE kde sch. — 11. AE m. fíkuov: ffypkuow, lat. ficus; E petrziel. — 12. AE obš: a mrkew; D gſu gmieli, E gmielij. — 13. ACE m. nebo: a; ACE nebo; C m. toho: toho drzewe rzecženeho, toho wſſeho; D gſu byli, E byly; C všeho sch; AE a sch. — 14. C toho dřieve řečeného sch; E pozywalij; AE přidává po požíváchu: a yableczek, C yableczek; ACE m. jich: gych nebo rucho; E bylo. — 15. A nykdez, E nikdyz; E negmieli. — 16. ACE nezly wygducze; E zbieralij; AC bylyczy, E byly; AC genzto, E genz. — 17. E padala; AE m. a: sbieragycze toz, C sbieragice a; D za sch; ACE pytie; E gmielij. — 18. ACE přesm: ſie mijſto; E ſcha- zelij; ACE a sch; A przygmiechu, C przigimachu, E prziyalij; ACE m. pak: a pak pokrmiecz ſebe. — 19. E ſedielij, C sch. — 20. ACE a sch; E Nebylo, D nebylo gie; D yzadne, ACE sch. — 21. AC přesm: ſwietſka ktera; A m. ani (před sl. účinek): aneb, CE neb. — 22. ACE m. o nebeském království: a nebeſkeho kralowſtwie; C m. žádostná: zadoſt; AE a sch. — 23. E m. budúcieho: duchownieho a buduczieho; ACE a sch; CE ſprawedliwých; ACE lidí sch; ACE m. slova: ſlawa, lat. gloria ; ACE a sch. — 24. ACE a sch; AE gijzto, C kterzizto; C přesm: gyz fie; E m. sediece: radugy, AC sch. — 25. ACE m. vzdycháchu a plakáchu ze všeho srdcě: wzdychachu (E wzdychalij) ſe (CE ze) wſſeho ſrdcze a plakachu (E plakalij) welmi; D wſſeczky;
Strana 220
220 mlvwití a ſye widatí rok ſobie biechu vſtawíli. A wracowachu ſye wzdy kazdy do ſwe peleſſie, w nezto bohu ſlvzieſſe we dne y w nocy w tiech 30 dobrych czínech. Tehdy pohane tí rzeczeníj Saracenowe, po puſſti zbie- hawſſe, y nalezechu gie. A zwazawfſe gie za nohy, y zwieſychu gie. A mnoho gím czíníechu ptíwneho. A napoſledy zakurzichu pod nímí horzkym bylím a tu gie prziewelmi mvczichu; A p tu horzkoſt dymowu ztratichu oczí. A kdyz gíe mnohymí mykamí vmdlichu, Ze aní zíwí aní 35 mrtwí bychu, Pak napoſledy ſ puſſtíe gíe zapudíchu; z níchzto ſmy gednoho znali na gednom mieſtíe, A ten geſt byl ziw potom mnoho czaſvow, Ale gíníj kde ſv ſeſſli, o tom níc newíemy, R. III, č. 203. O pokuſyenya). Eden bratr tazafſe starcye a rzka: Otcze, co ma vczíníti czlowíek v pokuſſeníj Anebo w kazdem myſſleníj, Geſſto diabel, naſs neprzietel, nam czíníj? Wecye gemv starzec a rzka: Ma plakatí przied bozím oblicziegem, 5 Aby my míly pan bvoh raczil pomocník bytí. R. III, č. 204. O lenoſtya). Tarzec geden wecye: Iakozto horkeho hrncye myſſi II Neſmiegi 97b ſye dotknvtí, Ale, w ſtudeny wlezuc, y naplodie w nem czrwvow, Takez y mnícha rozníeczeneho ohnem ducha ſwateho liknvgí ſye czrtíe, Ale 5 studenym w lenoſtí obluzugíj A czrwy w nem zarodie zleho myſſleníe. a) červ., pozd. A czaſu (ch. pís.). — 27. E przebywaly; ACE a sch; ACE w nedielý. — 28. ACE sě sch; AE sobě sch; E bylij; C přesm: biechu ſobie; E wraczowali. — 29. AE w nez; ACE m. Bohu: kazdý ſam bohu; E ſluzie. — 30. ACE dobrých sch; C cžíníech; v ACE po činech násl: nebo w (C sch.) ſkutcziech; ACE tehdy sch; AE pohaný; D řečení sch; ACE m. řečení Saracenové: Saraczeny tak rzieczený. — 31. AE m. zběhavše: zbierawſfie, lat. discurrentes; ACE i sch; ACE nalezſſe; AE a sch; A swazachu, E ſwazali; AE jě sch; C a zvázavše jě sch; E zwieſyly; ACE jě sch. — 32. ACE vczy- nywſſe; ACE a sch; A naypoſlede, E naypoſledy; E zakurzylij. — 33. AE tut; ACE přesm: mucziechu (E muczyli) prziewelmi; ACE m. pro tu: proto pro. — 34. E ztra- tily; A vmdlechu, E vmdlelij. — 35. E přesm: anij mrtwi ani zywi; E bylij; AE m. pak: a; AE naypoſledý; AE jě sch; E zahnaly; C pak naposledy s púště jě zapudichu sch. — 36. E jest sch; D přesm: ziw byl. — 37. AC gynych (!); AE m. o tom: o tom o wſſem, C owſſem. R. III, č. 203. 1. C má nadp: CLXXXX, E nadp: O placzy, DA bez nadpisu. — 2. E tazal; ACE otče sch; A m. učiniti: vczynyti a rzka. — 2. ACE nebo; B ne- przietel! — 4. AC Odpowiedie, E Odpowiediel; ACE jemu sch. — 5. ACE mu milý pán sch; AC m. ráčil: raczyl gemu, E gemu raczil; CE ſpomocznik. R. III, č. 204. 1. C má nadp: CLXXXXI, E nadp: O Mnichu, DA bez nad- pisu. — 2. C Iakzto; AE muchý, lat. muscae. — 3. ACE sě sch; ACE m. naplodie: naczynie; A czrwu, E czerwuow. — 4. D i sch; A czrte, E czertie. — 5. E czerwy.
220 mlvwití a ſye widatí rok ſobie biechu vſtawíli. A wracowachu ſye wzdy kazdy do ſwe peleſſie, w nezto bohu ſlvzieſſe we dne y w nocy w tiech 30 dobrych czínech. Tehdy pohane tí rzeczeníj Saracenowe, po puſſti zbie- hawſſe, y nalezechu gie. A zwazawfſe gie za nohy, y zwieſychu gie. A mnoho gím czíníechu ptíwneho. A napoſledy zakurzichu pod nímí horzkym bylím a tu gie prziewelmi mvczichu; A p tu horzkoſt dymowu ztratichu oczí. A kdyz gíe mnohymí mykamí vmdlichu, Ze aní zíwí aní 35 mrtwí bychu, Pak napoſledy ſ puſſtíe gíe zapudíchu; z níchzto ſmy gednoho znali na gednom mieſtíe, A ten geſt byl ziw potom mnoho czaſvow, Ale gíníj kde ſv ſeſſli, o tom níc newíemy, R. III, č. 203. O pokuſyenya). Eden bratr tazafſe starcye a rzka: Otcze, co ma vczíníti czlowíek v pokuſſeníj Anebo w kazdem myſſleníj, Geſſto diabel, naſs neprzietel, nam czíníj? Wecye gemv starzec a rzka: Ma plakatí przied bozím oblicziegem, 5 Aby my míly pan bvoh raczil pomocník bytí. R. III, č. 204. O lenoſtya). Tarzec geden wecye: Iakozto horkeho hrncye myſſi II Neſmiegi 97b ſye dotknvtí, Ale, w ſtudeny wlezuc, y naplodie w nem czrwvow, Takez y mnícha rozníeczeneho ohnem ducha ſwateho liknvgí ſye czrtíe, Ale 5 studenym w lenoſtí obluzugíj A czrwy w nem zarodie zleho myſſleníe. a) červ., pozd. A czaſu (ch. pís.). — 27. E przebywaly; ACE a sch; ACE w nedielý. — 28. ACE sě sch; AE sobě sch; E bylij; C přesm: biechu ſobie; E wraczowali. — 29. AE w nez; ACE m. Bohu: kazdý ſam bohu; E ſluzie. — 30. ACE dobrých sch; C cžíníech; v ACE po činech násl: nebo w (C sch.) ſkutcziech; ACE tehdy sch; AE pohaný; D řečení sch; ACE m. řečení Saracenové: Saraczeny tak rzieczený. — 31. AE m. zběhavše: zbierawſfie, lat. discurrentes; ACE i sch; ACE nalezſſe; AE a sch; A swazachu, E ſwazali; AE jě sch; C a zvázavše jě sch; E zwieſyly; ACE jě sch. — 32. ACE vczy- nywſſe; ACE a sch; A naypoſlede, E naypoſledy; E zakurzylij. — 33. AE tut; ACE přesm: mucziechu (E muczyli) prziewelmi; ACE m. pro tu: proto pro. — 34. E ztra- tily; A vmdlechu, E vmdlelij. — 35. E přesm: anij mrtwi ani zywi; E bylij; AE m. pak: a; AE naypoſledý; AE jě sch; E zahnaly; C pak naposledy s púště jě zapudichu sch. — 36. E jest sch; D přesm: ziw byl. — 37. AC gynych (!); AE m. o tom: o tom o wſſem, C owſſem. R. III, č. 203. 1. C má nadp: CLXXXX, E nadp: O placzy, DA bez nadpisu. — 2. E tazal; ACE otče sch; A m. učiniti: vczynyti a rzka. — 2. ACE nebo; B ne- przietel! — 4. AC Odpowiedie, E Odpowiediel; ACE jemu sch. — 5. ACE mu milý pán sch; AC m. ráčil: raczyl gemu, E gemu raczil; CE ſpomocznik. R. III, č. 204. 1. C má nadp: CLXXXXI, E nadp: O Mnichu, DA bez nad- pisu. — 2. C Iakzto; AE muchý, lat. muscae. — 3. ACE sě sch; ACE m. naplodie: naczynie; A czrwu, E czerwuow. — 4. D i sch; A czrte, E czertie. — 5. E czerwy.
Strana 221
221 R. III, č. 205. O mniſſiech zlych a). SYlwanvs opat kdyz prziebywaſſe w gieſkyní, w votrapíe gſa, y ní- czíeſſe na twarzí. A po niekoliku hodínach wſtaw, y poczíe welmi plakatí. Tehdy geho vozeník ſtogíe y otaza geho a rzka: Co placzeſs, otcze? Tu on wzdy mlczie plakaſſe. A kdy geí k tomv przipudí vczeník geho, Tu on, naſylím gſa przipuzen, wecye: Synku, ia ſem byl na ſudie A widiel ſem gích mnoho z naſſeho zakona mníchoweho gduce do pekla A mnoho lidíj ſwietſkych gduce do kralewſtwie nebeſkeho. A to rzek, y gie sye opiet welmí tíezcye plakatí. 5 R. III, č. 207. R. III, č. 208. (UEden starzec wecye k bratru ſwemu a rzka: Na wſſaky den mieí ſmrt na pamíetí, iako by gíz lezal w hrobie, A níc ſwíeta tohoto nemíeí na peczí. A mní ſye naínízííj wíiech lidíj. A nepomlvwai aní hyzd nízadneho, Ale bud pokoíny ſe wſfiemí, a dat hoſpodín wíeczny pokoí. BRatrzie gední kdyz tazachu ſwateho Macharye, kterak by ſye míeli . modlití, Odpowiedie gím a rzka: Netrzíeba geſt nízadnemv daremne aní przieliſſne rzieczi, Ale, zdwíhnvce gedno rucye, y rzecy: O hoſpodíne, takz geſt libo tobie a takz ty chceſs, tak bud! A pakli by ktere pokufſeníe aneb prziekazieníe prziſſlo, taktog rzecy: Hoſpodíne, racz naſí pomocník byti! Nebot gemv gest dobrzie znamo, co nam gest potrziebíe. IAnb) opat wecye: Mních ma roven tomv czlowieku byti, Geſsto ſedíj pod drziewem, Genzto widij rozlícznv zwierz k ſobie bieziece, A kdyz gím nemvoz odolatí, wzeide na drziewo, chtie vtecy. Takez mních mat ſedietí w swe peleſſi; A kdyz vzrzij zle myſſleníe, gefsto diabel poſſle R. III, č. 206. a) na okraji přips. černě rukou pozd. b) titul byl připsán černě pozd. rukou na okraji. Po sříznutí zbylo z něho jen: ffeníj zleo níe. R. III, č. 205. 1. C má nadp: CLXXXXII, E nadp: O Sylwanowi, gto welmie plakal. — 2. E przebywal; ACE i sch. — 3. E m. ničieše: leziel; DACE niekoliko; A m. počě: gie ſie, E yal ſie; ACE m. velmi plakati: plakati vrzietnie (!, C welmi, E hroznie). — 4. AE stojě i sch; CE otazal; D m. jeho: ho, AE sch; C m. tu: a, AE sch. — 5. AE m. on: an; C plakal gest, E plakal; DACE kdyz; D ho, ACE geho; ACE přesm: przypudy (E przipudil) k tomu; ACE tu sch. — 6. ACE on sch; C m. násilím: a naſylim, E y wecze naſylym; AE m. jsa: ſem (nespr.); D Synu. — 7. AE zakonu. — 8. A kraloftwie, CE kralowstwie; E yal fie, C pocže; ACE opět sch. — 9. ACE přesm: plakati welmi trezcze. R. III, č. 206. 1. C má nadp: CLXXXXIII, E nadp: O Smrtij; ACE a řka sch; E kazdy; AE gmieti. — 2. D přesm: ſmrt gmiey; E leziel; ACE a sch; A tohto; E přesm: tohoto ſwieta. — 3. ACE a sch; A nanyzſſy ; ACE a sch; C Neomluway; AC yzadneho, E zadneho. R. III, č. 207. 1. C má nadp: CLXXXXIIII, E nadp: Starzecz prawi, kterak ſie modliti magi; A gedna; E tazalij; D Macharya. — 2. E Odpowiediel; AC yzadnemu; AC m. ani: nebo, E neb. — 3. E přesm: rucze gedno; E i sch; ACE ó sch; E yakzt. — 4. A m. líbo: bylo (!). — 5. ACE nebo; ACE m. taktoj': takto geſt, D takto; D rczy;
221 R. III, č. 205. O mniſſiech zlych a). SYlwanvs opat kdyz prziebywaſſe w gieſkyní, w votrapíe gſa, y ní- czíeſſe na twarzí. A po niekoliku hodínach wſtaw, y poczíe welmi plakatí. Tehdy geho vozeník ſtogíe y otaza geho a rzka: Co placzeſs, otcze? Tu on wzdy mlczie plakaſſe. A kdy geí k tomv przipudí vczeník geho, Tu on, naſylím gſa przipuzen, wecye: Synku, ia ſem byl na ſudie A widiel ſem gích mnoho z naſſeho zakona mníchoweho gduce do pekla A mnoho lidíj ſwietſkych gduce do kralewſtwie nebeſkeho. A to rzek, y gie sye opiet welmí tíezcye plakatí. 5 R. III, č. 207. R. III, č. 208. (UEden starzec wecye k bratru ſwemu a rzka: Na wſſaky den mieí ſmrt na pamíetí, iako by gíz lezal w hrobie, A níc ſwíeta tohoto nemíeí na peczí. A mní ſye naínízííj wíiech lidíj. A nepomlvwai aní hyzd nízadneho, Ale bud pokoíny ſe wſfiemí, a dat hoſpodín wíeczny pokoí. BRatrzie gední kdyz tazachu ſwateho Macharye, kterak by ſye míeli . modlití, Odpowiedie gím a rzka: Netrzíeba geſt nízadnemv daremne aní przieliſſne rzieczi, Ale, zdwíhnvce gedno rucye, y rzecy: O hoſpodíne, takz geſt libo tobie a takz ty chceſs, tak bud! A pakli by ktere pokufſeníe aneb prziekazieníe prziſſlo, taktog rzecy: Hoſpodíne, racz naſí pomocník byti! Nebot gemv gest dobrzie znamo, co nam gest potrziebíe. IAnb) opat wecye: Mních ma roven tomv czlowieku byti, Geſsto ſedíj pod drziewem, Genzto widij rozlícznv zwierz k ſobie bieziece, A kdyz gím nemvoz odolatí, wzeide na drziewo, chtie vtecy. Takez mních mat ſedietí w swe peleſſi; A kdyz vzrzij zle myſſleníe, gefsto diabel poſſle R. III, č. 206. a) na okraji přips. černě rukou pozd. b) titul byl připsán černě pozd. rukou na okraji. Po sříznutí zbylo z něho jen: ffeníj zleo níe. R. III, č. 205. 1. C má nadp: CLXXXXII, E nadp: O Sylwanowi, gto welmie plakal. — 2. E przebywal; ACE i sch. — 3. E m. ničieše: leziel; DACE niekoliko; A m. počě: gie ſie, E yal ſie; ACE m. velmi plakati: plakati vrzietnie (!, C welmi, E hroznie). — 4. AE stojě i sch; CE otazal; D m. jeho: ho, AE sch; C m. tu: a, AE sch. — 5. AE m. on: an; C plakal gest, E plakal; DACE kdyz; D ho, ACE geho; ACE přesm: przypudy (E przipudil) k tomu; ACE tu sch. — 6. ACE on sch; C m. násilím: a naſylim, E y wecze naſylym; AE m. jsa: ſem (nespr.); D Synu. — 7. AE zakonu. — 8. A kraloftwie, CE kralowstwie; E yal fie, C pocže; ACE opět sch. — 9. ACE přesm: plakati welmi trezcze. R. III, č. 206. 1. C má nadp: CLXXXXIII, E nadp: O Smrtij; ACE a řka sch; E kazdy; AE gmieti. — 2. D přesm: ſmrt gmiey; E leziel; ACE a sch; A tohto; E přesm: tohoto ſwieta. — 3. ACE a sch; A nanyzſſy ; ACE a sch; C Neomluway; AC yzadneho, E zadneho. R. III, č. 207. 1. C má nadp: CLXXXXIIII, E nadp: Starzecz prawi, kterak ſie modliti magi; A gedna; E tazalij; D Macharya. — 2. E Odpowiediel; AC yzadnemu; AC m. ani: nebo, E neb. — 3. E přesm: rucze gedno; E i sch; ACE ó sch; E yakzt. — 4. A m. líbo: bylo (!). — 5. ACE nebo; ACE m. taktoj': takto geſt, D takto; D rczy;
Strana 222
222 naň, A kdyz my nebude mocy odolatí, mat ſye vtecy k mílemv bohu 5 ſkrzye ſwatu modlitbu, y bude ſpaſen. R. III, č. 209. Gefftie wiece mních ma przírownan bytí czlowieku, genz ma f lewe ſtrany oheň A na pwe ſtraníe wodu, Ze, kolikrat kolí oheň ſye zaníetíj, Tolikrat,wezma wdy, y vhaſy. Takez ma mních czínití na wſſaku hodínínv, Aby, kdyz ſye koli neczíſte myſíleníe w nem rozníetíj, Tehdy, wody mod- 5 litby ſwe wezma, y mat to wſſe vhaſyti. ZEnon opat kdyz bieſſe w ſcychy, Y wygide gedny w nocy z ſwe peleſſie, aby ſye pchodil po puſſti. A kdyz odgíde podal, y ſta ſye, ze za- bludí. Y chodí bludie trzi dní a trzi nocy. Y pade, vſtaw bezmala az do ſmrti. A w tu dobu ſta przied ním mladenczek, a neſa chleb w ruku, 5 y wecye gemy: Wstan a pogiez! Tu on wſtaw y pomodli ſye bohu, Neb mníefſe obluda. Gemvz mladenec wecye: Dobrzies vczíníl, zeſ ſye modlil. Nvze giz wſtaň a pogiez! Ale opat zenon toho nevczíní, az druhe y trzetie modlitbu wzda panv bohu. Opiet mladenec chwaleſſe, ze sye geſt modlil. A wſtaw tepruw y pogíe. Potom gemu wecye ten mladenec a rzka: Czims 10 wiece chodil, tiems dale od pelessie; A tyf mníel, by fſel blize, a ffels dalez dalez. Ale wſtaň a pod po mníe! A wſtaw, y by ynhed przied ſwu R. III, č. 210. C ſpomocznik. — 6. ACE přesm: dobrzie gest; AE jest sch; C přesm: geſt nam; E potrzeba. R. III, č. 208. 1. C má nadpis: CXXXXV, E nadp: O mnichu piekne; A m. Jan: An; AE přesm: rowen byti czlowieku tomu. — 2. D kteryzto; AE vzrzy, C vzrzie; A rozlyczný; ACE m. k sobě běžiece: bleziecze k sobie nebo (E neb) hadý. — 3. E weyde, D wleze; E chtiecz. — 4. ACE ma; ACE m. když uzří: vzrzie; ACE m. zlé: neczyſte. — 5. E m. pošle naň: naň poſſle, A poſluſfen (!); A m. a: any, E sch; ACE mu sch; ACE gma; ACE milému sch. — 6. ACE svatú sch; ACE m. i: a. R. III, č. 209. 1. ACE m. ještě: y (C A) opiet; ACE wecze; ACE rowen; AE genzto. — 2. ACE m. strany: ruký nebo ſtraný; A m. na: na prawyczý nebo na; ACE že sch; C Kolykratz; ACE přesm: sie ohen. — 3. ACE tolikrát sch; ACE wezme; B wdv!, AE wody, DC wodu; A haſy, E zahaſy; C přesm: mnich ma; ACE vczynyti; B hodínínv!, DACE hodinu. — 4. ACE sě sch; E m. nečisté: ſie neczyte; ACE v ňem sch; ACE m. roznietí: rozneti sie (E sch.) w nem. — 5. D m. modlitby: totiz modlitby, E modlitbu; E ſwu; ACE ma; ACE to vše sch. R. III, č. 210. 1. C má nadp: CLXXXXVI, E nadp: O Zenonowi, geffto bludil po leſe trzy dnij; A PEnon ; E byl; AE Scythy, C Stichy ; ACE i sch ; E wyffel; ACE jednú sch. — 2. C odífel; E přesm: podal odffiel; ACE i sch; A m. sta sě: ſtaſſie (ch. opis.), CE ſtalo fie. — 3. E zabludil; AC m. chodi blúdě: bludy, E bludil; ACE obš: noczy chodie; ACE přesm: az bezmala. — 4. CE wſtal; A przie (!); DACE Mladenecz; ACE a sch; ACE w rucze. — 5. A m. tu on: an, CE A on ; E pomodlil; ACE nebo. — 6. E mniel; DACE obludu; ACE Gemuzto. — 7. AE Nu, C sch; E opat sch; E ne- vczynil; C m. druhé: y druhe. — 8. ACE m. vzda pánu Bohu: bohu (C sch.) wzda (CE wzdal); ACE m. opět: A kdyz; E chwalil; E jest sch. — 9. ACE m. a: gyz tehdy; ACE tepruv sch; AE m. pojě: pocze gieftý; ACE a řka sch. — 10. CE tem ſy; D dalegie; ACE m. šel: byl; C m. a: y, E ale; AC m. šels': gſa, E wzdy gſy. — 11. D m. dálež dálež: daleko, E dale, C dale a dale; ACE vstav i sch; ACE přesm: ynhed
222 naň, A kdyz my nebude mocy odolatí, mat ſye vtecy k mílemv bohu 5 ſkrzye ſwatu modlitbu, y bude ſpaſen. R. III, č. 209. Gefftie wiece mních ma przírownan bytí czlowieku, genz ma f lewe ſtrany oheň A na pwe ſtraníe wodu, Ze, kolikrat kolí oheň ſye zaníetíj, Tolikrat,wezma wdy, y vhaſy. Takez ma mních czínití na wſſaku hodínínv, Aby, kdyz ſye koli neczíſte myſíleníe w nem rozníetíj, Tehdy, wody mod- 5 litby ſwe wezma, y mat to wſſe vhaſyti. ZEnon opat kdyz bieſſe w ſcychy, Y wygide gedny w nocy z ſwe peleſſie, aby ſye pchodil po puſſti. A kdyz odgíde podal, y ſta ſye, ze za- bludí. Y chodí bludie trzi dní a trzi nocy. Y pade, vſtaw bezmala az do ſmrti. A w tu dobu ſta przied ním mladenczek, a neſa chleb w ruku, 5 y wecye gemy: Wstan a pogiez! Tu on wſtaw y pomodli ſye bohu, Neb mníefſe obluda. Gemvz mladenec wecye: Dobrzies vczíníl, zeſ ſye modlil. Nvze giz wſtaň a pogiez! Ale opat zenon toho nevczíní, az druhe y trzetie modlitbu wzda panv bohu. Opiet mladenec chwaleſſe, ze sye geſt modlil. A wſtaw tepruw y pogíe. Potom gemu wecye ten mladenec a rzka: Czims 10 wiece chodil, tiems dale od pelessie; A tyf mníel, by fſel blize, a ffels dalez dalez. Ale wſtaň a pod po mníe! A wſtaw, y by ynhed przied ſwu R. III, č. 210. C ſpomocznik. — 6. ACE přesm: dobrzie gest; AE jest sch; C přesm: geſt nam; E potrzeba. R. III, č. 208. 1. C má nadpis: CXXXXV, E nadp: O mnichu piekne; A m. Jan: An; AE přesm: rowen byti czlowieku tomu. — 2. D kteryzto; AE vzrzy, C vzrzie; A rozlyczný; ACE m. k sobě běžiece: bleziecze k sobie nebo (E neb) hadý. — 3. E weyde, D wleze; E chtiecz. — 4. ACE ma; ACE m. když uzří: vzrzie; ACE m. zlé: neczyſte. — 5. E m. pošle naň: naň poſſle, A poſluſfen (!); A m. a: any, E sch; ACE mu sch; ACE gma; ACE milému sch. — 6. ACE svatú sch; ACE m. i: a. R. III, č. 209. 1. ACE m. ještě: y (C A) opiet; ACE wecze; ACE rowen; AE genzto. — 2. ACE m. strany: ruký nebo ſtraný; A m. na: na prawyczý nebo na; ACE že sch; C Kolykratz; ACE přesm: sie ohen. — 3. ACE tolikrát sch; ACE wezme; B wdv!, AE wody, DC wodu; A haſy, E zahaſy; C přesm: mnich ma; ACE vczynyti; B hodínínv!, DACE hodinu. — 4. ACE sě sch; E m. nečisté: ſie neczyte; ACE v ňem sch; ACE m. roznietí: rozneti sie (E sch.) w nem. — 5. D m. modlitby: totiz modlitby, E modlitbu; E ſwu; ACE ma; ACE to vše sch. R. III, č. 210. 1. C má nadp: CLXXXXVI, E nadp: O Zenonowi, geffto bludil po leſe trzy dnij; A PEnon ; E byl; AE Scythy, C Stichy ; ACE i sch ; E wyffel; ACE jednú sch. — 2. C odífel; E přesm: podal odffiel; ACE i sch; A m. sta sě: ſtaſſie (ch. opis.), CE ſtalo fie. — 3. E zabludil; AC m. chodi blúdě: bludy, E bludil; ACE obš: noczy chodie; ACE přesm: az bezmala. — 4. CE wſtal; A przie (!); DACE Mladenecz; ACE a sch; ACE w rucze. — 5. A m. tu on: an, CE A on ; E pomodlil; ACE nebo. — 6. E mniel; DACE obludu; ACE Gemuzto. — 7. AE Nu, C sch; E opat sch; E ne- vczynil; C m. druhé: y druhe. — 8. ACE m. vzda pánu Bohu: bohu (C sch.) wzda (CE wzdal); ACE m. opět: A kdyz; E chwalil; E jest sch. — 9. ACE m. a: gyz tehdy; ACE tepruv sch; AE m. pojě: pocze gieftý; ACE a řka sch. — 10. CE tem ſy; D dalegie; ACE m. šel: byl; C m. a: y, E ale; AC m. šels': gſa, E wzdy gſy. — 11. D m. dálež dálež: daleko, E dale, C dale a dale; ACE vstav i sch; ACE přesm: ynhed
Strana 223
223 R. III, č. 211. 98b R. III, č. 212. peleſſij. Tehdy gemv starzec wecye: Pod do me peleſsie, a vczíníwa mod- litbu. Tu ſtarzec, wſſed do peleſfie, y wíec nevzrzie mladencye. Aniel opat pwieſſe o ſwatem Arſenye, Ze w nedielníj weczer, kdyz ſlunce zaſſio, Vſtawníe bieſſe na modlitwach, Az opiet ſlvnce zytra wygdieſſe. A tak II A tak wſſiecky gíne nocy v bedliwoſtí prziebywaſſe. A k ſwietu kdyz chtieſſe p przirozenie odpoczinvti. Takto ſnv rziekaſſe: Przid, zla 5 ſluho! A tu ynhed ſemrzízie oczi, y podrziemaſſe ſedie. A opiet ſye wzchopíeſſe. A take ten arſenyvs po wſſie ſwe czaſy ſweho zíwota ſedie dielagie miegieſſe paſmíczku w ſwem ivoníe, geſſto gij ſlzy vtieraſſe, Genz gemv wzdy z voczij bieziechu p zaadoſta) zíwota wieczneho. Ratrzie gední kdyz biechu prziſſhi k vopatu, gemvz lucaſs rzieka- chu, Y otaza gích a rzka: Ktere wy dielo dielate ſwyma rukama? Oní gemy wecyechu: My níc nedíelamy, Ale, iakoz ſwaty pawel píſſe a rzka, Bez przieſtaníe ſye modlíme. Opiet gich ſtarzec otaza a rzka: Gieſte-li b)? Oní wecyechu: giemy. Y wecye gím ſtarzec: W tu dobu, kdyz wy giete, kto ſye za waſ modlíj? Tu oní mlczechu. Opiet gích ſtarzec otaza a rz: A ſpite-ly take? Oní wecyechu: ſpimy. Opiet gim wecye: A ktoz ſye pak za wy modlij, kdyz wy ſpíte? Tu oní opiet nevmíechu odpowiedíetí. 10 5 a) Před druhým -a- vyškrab. z-. b) rasurou změněno v Gietelí. (E yhned) byl. — 12. DAE vczinime, C vcžinmy. — 13. ACE m. tu: ale; ACE i sch ACE přesm: mladencze nevzrzie (E nevzrziel). R. III, č. 211. 1. C má nadp: CetcVII, E nadp: O s. Arſenij, kterak malo ſpal geſt; E prawil; ACE m. o svatém: od ſwateho; D Arſenyowi; ACE w nediely. — 2. E byl; A m. až: a y(!), C až y; E slunce sch; ACE nazaytrzy. — 3. AC wzeſſlo, D wy- ſſlo, E ſluncze wzefſlo. — 4. B A tak A tak!, D A tak, ACE a; ACE wffie; ACE m. u bedlivosti: bedlywie; A bywaſſie, C pržebywaſſe, E przebywal. — 5. D gt chtiel, E chtiel; A m. pro: po; A m. řiekáše: weczefſe, C wece, E rziekal; D přesm: rzekl geſt ſnu. — 6. AE m. zlá slúho: zaſluho (ch. opis.); ACE tu sch; E yhned ; D ſemrziew, E ſemrziel, C zawržel; C m. i. a, AE sch; ACE m. podřiemáše: malyczko podrziemaſſe (E podrziemal). — 7. D m. vzchopieše: gt zasie wzchopil, E wschopil. — S. ACE tento; DACE své sch; ACE m. časy: dny; ACE obš: a dielagie. — 9. D gmiel gt, E gmiel; ACE paſnyczku; ACE přesm: vtieraſſe (E vtieral) ſlzy; ACE geffto. — 10. AE m. jemu vždy z uočí běžiechu: gemu wzdy brechu (!, E biezelij) z oczy, C bieziechu z ocży gemu. R. III, č. 212. 1. C má nadp: CetoVIII, E nadp: O s. lucu, gto tazal bratrzy, czo dielagi; A gedna; E bylij; D přesm: [Kjdyz biechu Bratrzie gednij; C lucus. — 2. AC diechu; E přesm: rzikali lucus; ACE i sch; CE otazal; A dielata; D přesm: rukama ſwyma; AE obš: A ony. — 3. A jemu sch; A weczeczechu (!), E rzekli; ACE a řka sch. — 4. ACE obš: y opiet; ACE otazal; DC Giete-li, AE Gyte-ly. — 5. A m. oni: any, C A oni; D odpowiediechu, E rzeklij; ACE m. jiemy: ze gedy; ACE jim sch; ACE vy sch. — 6. AC za wy; AC Tehdy; E mlczelij; ACE obš: y opiet; ACE stařec sch; ACE otazal; B a rz!, DACE a rzka. — 7. D m. oni: Tu onij, ACE A kdyz; E rzeklij; ACE ze fpie; ACE opět sch; ACE přesm: weczechu (!, C Wece, E rzekl) gym; ACE a sch; AC sě sch. — S. DE m. vy: was, AC wy fie; AC kdyzto; A m. tu oni: any, CE A ony; D nevmieli gfu; ACE přesm: nevmiechu (E nevmieli) opiet. —
223 R. III, č. 211. 98b R. III, č. 212. peleſſij. Tehdy gemv starzec wecye: Pod do me peleſsie, a vczíníwa mod- litbu. Tu ſtarzec, wſſed do peleſfie, y wíec nevzrzie mladencye. Aniel opat pwieſſe o ſwatem Arſenye, Ze w nedielníj weczer, kdyz ſlunce zaſſio, Vſtawníe bieſſe na modlitwach, Az opiet ſlvnce zytra wygdieſſe. A tak II A tak wſſiecky gíne nocy v bedliwoſtí prziebywaſſe. A k ſwietu kdyz chtieſſe p przirozenie odpoczinvti. Takto ſnv rziekaſſe: Przid, zla 5 ſluho! A tu ynhed ſemrzízie oczi, y podrziemaſſe ſedie. A opiet ſye wzchopíeſſe. A take ten arſenyvs po wſſie ſwe czaſy ſweho zíwota ſedie dielagie miegieſſe paſmíczku w ſwem ivoníe, geſſto gij ſlzy vtieraſſe, Genz gemv wzdy z voczij bieziechu p zaadoſta) zíwota wieczneho. Ratrzie gední kdyz biechu prziſſhi k vopatu, gemvz lucaſs rzieka- chu, Y otaza gích a rzka: Ktere wy dielo dielate ſwyma rukama? Oní gemy wecyechu: My níc nedíelamy, Ale, iakoz ſwaty pawel píſſe a rzka, Bez przieſtaníe ſye modlíme. Opiet gich ſtarzec otaza a rzka: Gieſte-li b)? Oní wecyechu: giemy. Y wecye gím ſtarzec: W tu dobu, kdyz wy giete, kto ſye za waſ modlíj? Tu oní mlczechu. Opiet gích ſtarzec otaza a rz: A ſpite-ly take? Oní wecyechu: ſpimy. Opiet gim wecye: A ktoz ſye pak za wy modlij, kdyz wy ſpíte? Tu oní opiet nevmíechu odpowiedíetí. 10 5 a) Před druhým -a- vyškrab. z-. b) rasurou změněno v Gietelí. (E yhned) byl. — 12. DAE vczinime, C vcžinmy. — 13. ACE m. tu: ale; ACE i sch ACE přesm: mladencze nevzrzie (E nevzrziel). R. III, č. 211. 1. C má nadp: CetcVII, E nadp: O s. Arſenij, kterak malo ſpal geſt; E prawil; ACE m. o svatém: od ſwateho; D Arſenyowi; ACE w nediely. — 2. E byl; A m. až: a y(!), C až y; E slunce sch; ACE nazaytrzy. — 3. AC wzeſſlo, D wy- ſſlo, E ſluncze wzefſlo. — 4. B A tak A tak!, D A tak, ACE a; ACE wffie; ACE m. u bedlivosti: bedlywie; A bywaſſie, C pržebywaſſe, E przebywal. — 5. D gt chtiel, E chtiel; A m. pro: po; A m. řiekáše: weczefſe, C wece, E rziekal; D přesm: rzekl geſt ſnu. — 6. AE m. zlá slúho: zaſluho (ch. opis.); ACE tu sch; E yhned ; D ſemrziew, E ſemrziel, C zawržel; C m. i. a, AE sch; ACE m. podřiemáše: malyczko podrziemaſſe (E podrziemal). — 7. D m. vzchopieše: gt zasie wzchopil, E wschopil. — S. ACE tento; DACE své sch; ACE m. časy: dny; ACE obš: a dielagie. — 9. D gmiel gt, E gmiel; ACE paſnyczku; ACE přesm: vtieraſſe (E vtieral) ſlzy; ACE geffto. — 10. AE m. jemu vždy z uočí běžiechu: gemu wzdy brechu (!, E biezelij) z oczy, C bieziechu z ocży gemu. R. III, č. 212. 1. C má nadp: CetoVIII, E nadp: O s. lucu, gto tazal bratrzy, czo dielagi; A gedna; E bylij; D přesm: [Kjdyz biechu Bratrzie gednij; C lucus. — 2. AC diechu; E přesm: rzikali lucus; ACE i sch; CE otazal; A dielata; D přesm: rukama ſwyma; AE obš: A ony. — 3. A jemu sch; A weczeczechu (!), E rzekli; ACE a řka sch. — 4. ACE obš: y opiet; ACE otazal; DC Giete-li, AE Gyte-ly. — 5. A m. oni: any, C A oni; D odpowiediechu, E rzeklij; ACE m. jiemy: ze gedy; ACE jim sch; ACE vy sch. — 6. AC za wy; AC Tehdy; E mlczelij; ACE obš: y opiet; ACE stařec sch; ACE otazal; B a rz!, DACE a rzka. — 7. D m. oni: Tu onij, ACE A kdyz; E rzeklij; ACE ze fpie; ACE opět sch; ACE přesm: weczechu (!, C Wece, E rzekl) gym; ACE a sch; AC sě sch. — S. DE m. vy: was, AC wy fie; AC kdyzto; A m. tu oni: any, CE A ony; D nevmieli gfu; ACE přesm: nevmiechu (E nevmieli) opiet. —
Strana 224
224 10 Y wecye starzec: Tehdy mí to odpuſte, ze neczíníte tak, takoz pwíte. 5 Ale a wam pwi, ze kakz koli dielam, awſſak ſye wzdy modlím. Sedim zytra az do vſtawene hodíny. A namoczím liſtu palmoweho A z toho dielam pwazky. A w tu dobu ſye modlím a rzka: Smilug ſye nade mnv, hoſpo- díne, Podle tweho welikeho milofrdenstwíe A podle mnozstwie smílowaníe tweho zahlad mv neſſlechetnoſt! A kdyz nadielam ſudencvow nebo po- wrazkvow a pdam gie za deſyet peníez, Z tiech dam dwa chudym A gíne ztrawím. A kdyz pak giem nebo piem, Tehdy ta dwa peníezyea) za míe y za me hrziechy bez przieſtaníe modlitbyb) me plníta. R. III, č. 213. R. III, č. 214. R. III, č. 215. IMAcharyvs opat, kdyzto gednv z cychy z te wlaſtí a ſ te puſſtie 99 neſyeſſe koſſiky, geſſto bieſſe napleti, Vſtaw y ſyede na cyeſtie a wecye: Hoſpodíne, ty wiefs y widifs, zet giz dale nemohu gítí. A w tu hodínv vzrzie ſye v rzieky, A ta bieſſe podal geſſcze odtowad. AMon opat, chodie po puſſtí, y prziſſed k gezeru, chtiefſe wody nawazití. A vzrziew bazyliſſka toho gieſſczera, y pade twarzíj k zemí a wecye: E, hoſpodíne, vmorz tu zizelu zlu, Nebot mné geſt vmrzietí. Tehdy ynhed ten bazyliſſkus bozíj mocy ſye zpruczi. Czeník beſaryonvow opatuow, gemvzto diechu dywus, kdyz gednv ſ vopatem dieſſta podle morzíe, Y wzechtie ſye gemv welmi pítí. Y wecye ftarcowí: Otcze, ziezen mie mdlíj. Tehdy ſwaty Beſaryon, vczíniw modlitbu, y kaza my nabrati wody z morzie a napití ſye. A kdyz to vczíní, a byla a) -níezye psáno na okraji týmž písmem j. text ostatní; před následujícím slovem je v řádku nečitelná rasura. b) před slovem modlitby nečitelná rasura. 9. ACE to sch; AE odpuffte; A m. nečiníte: neczýte(!); A m. jakož: yakozto, C yakzto, E yakoz wy. — 10. DAC pwim, E prawiem; ACE obš: ze ya; CE yakz; A dielagy; ACE wffak; E sě sch. (!). — 11. AC czynym, E czyniem. — 12. ACE pro- wazcze; A nade mu (!). — 13. A Podly; A miloſrdie. — 15. DA prowazkuow, CE pro- wazkow; ACE m. jě: gych. — 16. ACE m. piem: ſpym, lat. dormio. — 17. ACE za mě sch. — 18. ACE i sch; ACE přesm: plnyta me modlytwý (C modlitby). R. III, č. 213. 1. C má nadp: Cetc IX, E nadp: O s. Machary, gto koffyky na trh neſl, a czo; A ZAcharyus; AE z Scythý, C z Tichý; ACE vlasti a s té sch. — 2. D neſl gt, E neſl; E byl; ACE ſpletl; A m. ustav: wtaw(!), E vſtaw na czeſtie; E na cěstě sch; AC m. a: y. — 3. AE přesm: wydyſs y wieſs; ACE ze; ACE m. a v tu hodinu: a ynhed (E yhned); A m. uzřě sě: by, CE byl; ACE m. a ta: gefſto; E byla; AE ješče sch; C přesm: geſſtie podal; AC odtawad, E odtud, D odtad. R. III, č. 214. 1. C má nadp: CC kapitola, E nadp: Gefsto bazylyfſka widiel; ACE i sch; AE chtie, C sch. — 2. A naczſtrzieti, CE nabrati; C m. a: y, AE sch; AE wyda, C vzrzie; E padl; A tarzý (!), E obš: na twarz. — 3. ACE m. vecě: rzka; D m. é:O, ACE sch; ACE tuto; AE zyzalu; B mné!, DACE mnie. — 4. ACE m. tehdy: A; ACE ten sch; E Bazylyſſka (!); E ſie zpruczyl, D přesm: wzpruczi ſye. R. III, č. 215. 1. C má nadp: CCI, E nadp: O gedno, gto mu ſie chtielo pitij; A Bezaryuow, E Bezaryonow; AE opatuov sch; D rziekachu, E rzikali; ACE m. jednú: gednoho dne. — 2. ACE m. diešta: ſpolu gdieſſe (E ſſly); D přesm: kdyz gſu sſly gednu s uopate; AE i sch; C wzechtielo, E zechcze. — 3. D m. starcovi: k ſtarczy, ACE starczy; D žiežn, C žiežen; C m. mě: mi. — 4. CE kazal; ACE gemu; ACE m.
224 10 Y wecye starzec: Tehdy mí to odpuſte, ze neczíníte tak, takoz pwíte. 5 Ale a wam pwi, ze kakz koli dielam, awſſak ſye wzdy modlím. Sedim zytra az do vſtawene hodíny. A namoczím liſtu palmoweho A z toho dielam pwazky. A w tu dobu ſye modlím a rzka: Smilug ſye nade mnv, hoſpo- díne, Podle tweho welikeho milofrdenstwíe A podle mnozstwie smílowaníe tweho zahlad mv neſſlechetnoſt! A kdyz nadielam ſudencvow nebo po- wrazkvow a pdam gie za deſyet peníez, Z tiech dam dwa chudym A gíne ztrawím. A kdyz pak giem nebo piem, Tehdy ta dwa peníezyea) za míe y za me hrziechy bez przieſtaníe modlitbyb) me plníta. R. III, č. 213. R. III, č. 214. R. III, č. 215. IMAcharyvs opat, kdyzto gednv z cychy z te wlaſtí a ſ te puſſtie 99 neſyeſſe koſſiky, geſſto bieſſe napleti, Vſtaw y ſyede na cyeſtie a wecye: Hoſpodíne, ty wiefs y widifs, zet giz dale nemohu gítí. A w tu hodínv vzrzie ſye v rzieky, A ta bieſſe podal geſſcze odtowad. AMon opat, chodie po puſſtí, y prziſſed k gezeru, chtiefſe wody nawazití. A vzrziew bazyliſſka toho gieſſczera, y pade twarzíj k zemí a wecye: E, hoſpodíne, vmorz tu zizelu zlu, Nebot mné geſt vmrzietí. Tehdy ynhed ten bazyliſſkus bozíj mocy ſye zpruczi. Czeník beſaryonvow opatuow, gemvzto diechu dywus, kdyz gednv ſ vopatem dieſſta podle morzíe, Y wzechtie ſye gemv welmi pítí. Y wecye ftarcowí: Otcze, ziezen mie mdlíj. Tehdy ſwaty Beſaryon, vczíniw modlitbu, y kaza my nabrati wody z morzie a napití ſye. A kdyz to vczíní, a byla a) -níezye psáno na okraji týmž písmem j. text ostatní; před následujícím slovem je v řádku nečitelná rasura. b) před slovem modlitby nečitelná rasura. 9. ACE to sch; AE odpuffte; A m. nečiníte: neczýte(!); A m. jakož: yakozto, C yakzto, E yakoz wy. — 10. DAC pwim, E prawiem; ACE obš: ze ya; CE yakz; A dielagy; ACE wffak; E sě sch. (!). — 11. AC czynym, E czyniem. — 12. ACE pro- wazcze; A nade mu (!). — 13. A Podly; A miloſrdie. — 15. DA prowazkuow, CE pro- wazkow; ACE m. jě: gych. — 16. ACE m. piem: ſpym, lat. dormio. — 17. ACE za mě sch. — 18. ACE i sch; ACE přesm: plnyta me modlytwý (C modlitby). R. III, č. 213. 1. C má nadp: Cetc IX, E nadp: O s. Machary, gto koffyky na trh neſl, a czo; A ZAcharyus; AE z Scythý, C z Tichý; ACE vlasti a s té sch. — 2. D neſl gt, E neſl; E byl; ACE ſpletl; A m. ustav: wtaw(!), E vſtaw na czeſtie; E na cěstě sch; AC m. a: y. — 3. AE přesm: wydyſs y wieſs; ACE ze; ACE m. a v tu hodinu: a ynhed (E yhned); A m. uzřě sě: by, CE byl; ACE m. a ta: gefſto; E byla; AE ješče sch; C přesm: geſſtie podal; AC odtawad, E odtud, D odtad. R. III, č. 214. 1. C má nadp: CC kapitola, E nadp: Gefsto bazylyfſka widiel; ACE i sch; AE chtie, C sch. — 2. A naczſtrzieti, CE nabrati; C m. a: y, AE sch; AE wyda, C vzrzie; E padl; A tarzý (!), E obš: na twarz. — 3. ACE m. vecě: rzka; D m. é:O, ACE sch; ACE tuto; AE zyzalu; B mné!, DACE mnie. — 4. ACE m. tehdy: A; ACE ten sch; E Bazylyſſka (!); E ſie zpruczyl, D přesm: wzpruczi ſye. R. III, č. 215. 1. C má nadp: CCI, E nadp: O gedno, gto mu ſie chtielo pitij; A Bezaryuow, E Bezaryonow; AE opatuov sch; D rziekachu, E rzikali; ACE m. jednú: gednoho dne. — 2. ACE m. diešta: ſpolu gdieſſe (E ſſly); D přesm: kdyz gſu sſly gednu s uopate; AE i sch; C wzechtielo, E zechcze. — 3. D m. starcovi: k ſtarczy, ACE starczy; D žiežn, C žiežen; C m. mě: mi. — 4. CE kazal; ACE gemu; ACE m.
Strana 225
225 welmi chutna woda, A tu lahwíczku, geſſto ſ ſebu neſyeſſe, naplní. To 5 vzrziew opat beſaryon, y wecyea) k nemv: Y pozſ to vczíníl, ſynv, zeſ wody lahwiczku naplníl? Tu on gemy wecye: Odpuſt mí, otcze, bogím ſye, by mí ſye potom newzechtielo. Gemvz starzec wecye: odpuſt bvoh, ſynaczku! Azda newieſs, ze geſt wſſady bvoh A mvoz wſſady chutny a ſladku wodu dati? 99b Ratr geden kdyz chtieſſe gítí na puſſt, Mati geho ta my braníeſſe. Tu on wecye materzi: Odpuſt mie, matko, 1at chcy ſwu duſſi ſpaſyti. A kdyz geho nemoze matí obdrzietí y puſti geí, Tu on, ſſed na pu, wſſiecky dni ſweho ziwota konaſſe w vobmeſſkaníj. Pak ſye ſta, ze geho matí vmrzie. A pak po chwih by y on ſam nemocen. II A wztrze ſye w votrapu y ſta na ſudíe. Y vzrzie ſwu materz, ana ſ tíemí ſtogíj, geſſto ſtachu na ſudie a gie ſudiechu. A kdyz ona geí vzrzie, vzaſe ſye welmí y wecye: Kakoz geſt to, ſynaczku, zes ſyem na toto mieſto przíweden na zatopeníe? A kde ſu ta ſlowa, geſſtoſ rziekal: chcy ſpaſytí ſwu duſſi? Tu ſye on zapyrziw tu rzieczij, geſſto ſlyſfieſſe, Y ſta, a níc nevmiegie 10 odpowiedieti. Tu on hlas vſlyffie, aby fſye nawratil k ſwemv zdrawij. A w tu dobu giny bratr w klaſſterzie vmieraſſe. Tu on, nawratíw ſye k ſmyſlu, wſſe, coz bieſſe wídiel, poczie rozpwieti tiem, geſſto tu ſtachu. A chtie zwiedietí, gest-li to tak, ppoſla z trech gednoho, genz tu brechu, 5 R. III, č. 216. a) za tím podtečk. n. a: y; AE vcynyl; D m. a: y; D byla geſt. — 5. D m. voda: ta woda; ACE m. a byla velmi chutna voda: a welmi (E welmie) chutnu wodu vzrzie (E vzrziel); AC a tu sch; E m. a tu lahvičku: y naplnil lahwiczku; C neſl gt, E neſl; AC naplnyl, E sch. — 6. D přesm: Vzrzew to; AC m. opat: pak Opat, E sch; ACE i sch; ACE i sch; D procž gſy. — 7. AC m. tu on: A on, E An; E Odpufft. — 8. C přesm: potom by mi ſie; C obš: newzechtielo piti; ACE gemuzto; E odpuſſcž. — 9. C Yzdaly; CE wffudy; CE moz, A muz; ACE wſſudy. R. III, č. 216. 1. C má nadp: CCII; E nadp: O gednom, geffto chtiel gytij na puſſcz a matij gemu branila; D gt chtiel, E chtiel; D jeho ta sch; DCE m. mu: gemu, A geho; DC branila gt, E branila. — 2. ACE m. tu: ale; ACE obš: materzy swe; E Odpuſsež; AE mi; AC matie; ACE m. jáť chci: chczyt. — 3. ACE m. a: Ale; E přesm: matij nemohla; E puſtila; ACE geho; AC m. tu on: a on, E an; B pu!, DAC pufft, E puſſcž. — 4. D přesm: ziwota ſweo; ACE přesm: wſſeczky (E wſſeczko!) ſweho zy- wota dny; E konal; D přesm.: w uobmeſſkanij konal; CE ſtalo; D m. pak sě sta: Y ſta ſie. — 5. ACE m. umřě: snyde (CE sſefſla) s ſwieta; E pak sch; ACE m. by: ſta (CE stalo) ſie, ze (E obš: ze on) byl; AE i sch; E on sch; ACE sám sch; A wtrzie (!) ſy. — 6. CE ſtal; E vzrzel. — 7. ACE stáchu na súdě a sch; E m. jě: ſie (!); E ſudilij; ACE m. a: Ale; D ho; AC m. když ona jej: ona kdyz geho, E kdy geho ona; D vzrzij, E vzrzela; C vžaſla ſie, E vlekla ſie; ACE velmi sch. — 8. ACE m. i: a; ACE rzkucz; A kako, CE Kterak; D ze gſy; D sěm sch. — 9. D m. zatopenie: za- traczene(!); AE kdez; D přesm: ſwu duffij ſpaſyti. — 10. ACE m. tu sě on zapýřiv: zapyrzyw (C a zapyrżyw) ſie tento; E ſlyfſel; AEi sch; CE stal; ACE a sch; D přesm: nevmiege nicz. — 11. A odpowiedyti; ACE Tehdy; ACE on sch; E vſlyffel. — 12. De m. jiný: vmieral gest giny; E vmieral, D sch; AC m. tu on: A on, E an. — 13. ACE m. bieše: geſt; ACE m. rozprávěti: prawyti y wſſe, czo (CE czoz) gest flyffel (Cobš: ſlyſſal, prawil); D kterziz; E ſtalij. — 14. ACE m. poſla (B ppoſla!) z těch jednoho: pocze (C y pocze) proſyti gednoho z trech; D m. jenž: kterziz gſu; AC m. biechu: Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 15
225 welmi chutna woda, A tu lahwíczku, geſſto ſ ſebu neſyeſſe, naplní. To 5 vzrziew opat beſaryon, y wecyea) k nemv: Y pozſ to vczíníl, ſynv, zeſ wody lahwiczku naplníl? Tu on gemy wecye: Odpuſt mí, otcze, bogím ſye, by mí ſye potom newzechtielo. Gemvz starzec wecye: odpuſt bvoh, ſynaczku! Azda newieſs, ze geſt wſſady bvoh A mvoz wſſady chutny a ſladku wodu dati? 99b Ratr geden kdyz chtieſſe gítí na puſſt, Mati geho ta my braníeſſe. Tu on wecye materzi: Odpuſt mie, matko, 1at chcy ſwu duſſi ſpaſyti. A kdyz geho nemoze matí obdrzietí y puſti geí, Tu on, ſſed na pu, wſſiecky dni ſweho ziwota konaſſe w vobmeſſkaníj. Pak ſye ſta, ze geho matí vmrzie. A pak po chwih by y on ſam nemocen. II A wztrze ſye w votrapu y ſta na ſudíe. Y vzrzie ſwu materz, ana ſ tíemí ſtogíj, geſſto ſtachu na ſudie a gie ſudiechu. A kdyz ona geí vzrzie, vzaſe ſye welmí y wecye: Kakoz geſt to, ſynaczku, zes ſyem na toto mieſto przíweden na zatopeníe? A kde ſu ta ſlowa, geſſtoſ rziekal: chcy ſpaſytí ſwu duſſi? Tu ſye on zapyrziw tu rzieczij, geſſto ſlyſfieſſe, Y ſta, a níc nevmiegie 10 odpowiedieti. Tu on hlas vſlyffie, aby fſye nawratil k ſwemv zdrawij. A w tu dobu giny bratr w klaſſterzie vmieraſſe. Tu on, nawratíw ſye k ſmyſlu, wſſe, coz bieſſe wídiel, poczie rozpwieti tiem, geſſto tu ſtachu. A chtie zwiedietí, gest-li to tak, ppoſla z trech gednoho, genz tu brechu, 5 R. III, č. 216. a) za tím podtečk. n. a: y; AE vcynyl; D m. a: y; D byla geſt. — 5. D m. voda: ta woda; ACE m. a byla velmi chutna voda: a welmi (E welmie) chutnu wodu vzrzie (E vzrziel); AC a tu sch; E m. a tu lahvičku: y naplnil lahwiczku; C neſl gt, E neſl; AC naplnyl, E sch. — 6. D přesm: Vzrzew to; AC m. opat: pak Opat, E sch; ACE i sch; ACE i sch; D procž gſy. — 7. AC m. tu on: A on, E An; E Odpufft. — 8. C přesm: potom by mi ſie; C obš: newzechtielo piti; ACE gemuzto; E odpuſſcž. — 9. C Yzdaly; CE wffudy; CE moz, A muz; ACE wſſudy. R. III, č. 216. 1. C má nadp: CCII; E nadp: O gednom, geffto chtiel gytij na puſſcz a matij gemu branila; D gt chtiel, E chtiel; D jeho ta sch; DCE m. mu: gemu, A geho; DC branila gt, E branila. — 2. ACE m. tu: ale; ACE obš: materzy swe; E Odpuſsež; AE mi; AC matie; ACE m. jáť chci: chczyt. — 3. ACE m. a: Ale; E přesm: matij nemohla; E puſtila; ACE geho; AC m. tu on: a on, E an; B pu!, DAC pufft, E puſſcž. — 4. D přesm: ziwota ſweo; ACE přesm: wſſeczky (E wſſeczko!) ſweho zy- wota dny; E konal; D přesm.: w uobmeſſkanij konal; CE ſtalo; D m. pak sě sta: Y ſta ſie. — 5. ACE m. umřě: snyde (CE sſefſla) s ſwieta; E pak sch; ACE m. by: ſta (CE stalo) ſie, ze (E obš: ze on) byl; AE i sch; E on sch; ACE sám sch; A wtrzie (!) ſy. — 6. CE ſtal; E vzrzel. — 7. ACE stáchu na súdě a sch; E m. jě: ſie (!); E ſudilij; ACE m. a: Ale; D ho; AC m. když ona jej: ona kdyz geho, E kdy geho ona; D vzrzij, E vzrzela; C vžaſla ſie, E vlekla ſie; ACE velmi sch. — 8. ACE m. i: a; ACE rzkucz; A kako, CE Kterak; D ze gſy; D sěm sch. — 9. D m. zatopenie: za- traczene(!); AE kdez; D přesm: ſwu duffij ſpaſyti. — 10. ACE m. tu sě on zapýřiv: zapyrzyw (C a zapyrżyw) ſie tento; E ſlyfſel; AEi sch; CE stal; ACE a sch; D přesm: nevmiege nicz. — 11. A odpowiedyti; ACE Tehdy; ACE on sch; E vſlyffel. — 12. De m. jiný: vmieral gest giny; E vmieral, D sch; AC m. tu on: A on, E an. — 13. ACE m. bieše: geſt; ACE m. rozprávěti: prawyti y wſſe, czo (CE czoz) gest flyffel (Cobš: ſlyſſal, prawil); D kterziz; E ſtalij. — 14. ACE m. poſla (B ppoſla!) z těch jednoho: pocze (C y pocze) proſyti gednoho z trech; D m. jenž: kterziz gſu; AC m. biechu: Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 15
Strana 226
226 15 Aby ſſel do klaſſtera, vmrziel-li ge ten bratr, geſsto bieſſe o nem ſlyffal. Tehdy geden ſſed y naleze, ano tak, takoz onen nemocny pwieſſe. A kdyz by zdraw, zawrziew ſye y myſleſſe o ſwem ſpaſeníj, kagie ſye a placzie toho, coz geſt drziewe obmeſſkal. Bieſſe ſye gemv tak welmi ſzielilo, Ze, kdyz geho mnozy pſyechu, aby malíczko odpoczínvi, aby ſkrzye to ſſkody 20 niektere newzal, ſkrzye ten vſtawny placz, Tu on wzdy nechtieſſe od- poczínvtí a rzka: Kdyz ſem od me materze netrpiel zehraníe, O kterakz pak w ſudny den przied mocnym Iezukrystem A przied geho andiely budu zehraníe nebo myky trpletí? (Edena) bratr bieſſe w egiptie welmí pokorny. A ten miegieſſe ſeſtrub) v mieſtie) zenku bludnv, Genzto bieſſe mnohych duſſíj zatopa. Tu czaſtokrat ſtarcy radiechu gemv, Awſfakz gei ledwa prziemlvwichu, aby fſel k níe, Aby geho navczením mohl hrziech byti prziemozen, Genz ſkrzye 5 ní pochazyeſſe. A kdyz pogíde k níe, Tehdy geden znamy, vzrziew gei, an de, vtek ſye k níe, y wecíe gie: Il Tut twvoi bratr k tobie gde ſ pufftie. 100a Tu ona, radoſſtiemí oſtawſſi tiech wſſiech ſwych milowníkvow, Y wybieze pſtowlaſa ptí nemv. A iakz gei vzrzie, y chtieſſe gei obgietí. Tu on giei wecye a rzka: E, ſeſtro ma nagmleíſſie, ſmilug ſie nad ſwu 10 duſfíj, nebot gich mnoho p te hyne. E, znamenaíc), kakt ſu mvky przihotowany, kdyz ſye brzo nepokageſſ. Tu ona lekſſi ſye a trzieſucy ſye y wecye k nemv: A wieſſ-li, bratrze, mohv-li ta geſſcze ſpaſena bytí? R. III, č. 217. a) na okraji přips. černě rukou pozd. nápis, sříznutím porušený: by chtiel bludnu k dobrev weſti. b) za tím podtečk. m. c) e- v mie- nadeps. c) -n- ve zna- nadeps. ſtachu, E ſtalij. D byli. — 15. ACE m. kláštera: klafftera a ohledal; DE gt; AC přesm: gest-ly vmrziel; ACE m. bieše: gest; E slyfsiel. — 16. C ssel; E nalezl; ACE ano sch; D m. jakož: 1akz gt; DE pwil, AC geft prawyl; ACE m. a když: Tehdy yakz. — 17. CE byl; ACE zawrzie; D m. mysléše: myſlil gt, ACE pocze prziebywati myſle. — 18. A omeſſkal; D m. bieše se jemu tak velmi sžělilo: Bylo ſe gt gemu toho tak sze- lelo, ACE Tak welmi (E obš: ſie welmie) gemu bieſſe (E bylo) ſie (E sch.) zzielelo (CE sželilo). — 19. D obš: kdyz gfu: DE proſyli. — 20. D přesm: niektere sſkody; ACE ten sch; ACE vstawyczny; AE m. tu on: an, C on ; ACE m. vždy: wſſak; D nechtiel gt, E nechtiel. — 21. ACE ó sch; ACE kterak. — 22. ACE m. mocným: bohem; E Jezukristem sch. R. III, č. 217. 1. C má nadp: CCIII; E nadp: O gednom, gto Seftru ſwu w bludu welikem....; AE bratr€sch; D byl gt, E byl; D gt gmiel, E gmiel. — 2. ACE geffto; E byla; AE mnohym; E duffiem; D m. jenžto bieše mnohých duší zátopa: Pro kte- ruzto bylo gt mnohych duffij zatraczeme; C m. tu: a, AE sch. — 3. E přesm: gemu radilij; ACE m. avšakž: a; D ho; ACE přesm: gedwa geyg; C przemluwiechu, E prze- mluwilij. — 4. ACE m. jenž: gefsto bieſſe (E byl), D kteryz gt. — 5. D pochazel, ACE sch; E ffiel ; ACE tehdy sch; ACE geho, D ho. — 6. C m. tut: Ay tot ; A twuyg ; ACE přesm: de k tobie. — 7. ACE m. tu ona: ana (CE a ona) pak; ACE těch všěch sch; ACE m. milovníkuov: milownikuow, gymzto tu czynyſſe (E czynila) potrziebu; ACE i sch; E wybrehla. — 8. A m. nemu: gemu; A yak; D ho, C geho; E vzrzela; C m. i: a, AE sch; D chtiela gt; D ho, C geho. — 9. ACE m. tu on jiej vecě a řka: wecze gy; D m. é: O, ACE sch; AC Seſtra; ACE má sch; B nagmleíſſie!, DACE na - mileyffij. — 10. AE pro tě sch; ACE é sch; A kaket, E yaket, C kterak. — 11. ACE Tehdy; AC trziafucz, E trzaſucze. — 12 AC brachku. — 13. C Giežto; E wecze; ACE
226 15 Aby ſſel do klaſſtera, vmrziel-li ge ten bratr, geſsto bieſſe o nem ſlyffal. Tehdy geden ſſed y naleze, ano tak, takoz onen nemocny pwieſſe. A kdyz by zdraw, zawrziew ſye y myſleſſe o ſwem ſpaſeníj, kagie ſye a placzie toho, coz geſt drziewe obmeſſkal. Bieſſe ſye gemv tak welmi ſzielilo, Ze, kdyz geho mnozy pſyechu, aby malíczko odpoczínvi, aby ſkrzye to ſſkody 20 niektere newzal, ſkrzye ten vſtawny placz, Tu on wzdy nechtieſſe od- poczínvtí a rzka: Kdyz ſem od me materze netrpiel zehraníe, O kterakz pak w ſudny den przied mocnym Iezukrystem A przied geho andiely budu zehraníe nebo myky trpletí? (Edena) bratr bieſſe w egiptie welmí pokorny. A ten miegieſſe ſeſtrub) v mieſtie) zenku bludnv, Genzto bieſſe mnohych duſſíj zatopa. Tu czaſtokrat ſtarcy radiechu gemv, Awſfakz gei ledwa prziemlvwichu, aby fſel k níe, Aby geho navczením mohl hrziech byti prziemozen, Genz ſkrzye 5 ní pochazyeſſe. A kdyz pogíde k níe, Tehdy geden znamy, vzrziew gei, an de, vtek ſye k níe, y wecíe gie: Il Tut twvoi bratr k tobie gde ſ pufftie. 100a Tu ona, radoſſtiemí oſtawſſi tiech wſſiech ſwych milowníkvow, Y wybieze pſtowlaſa ptí nemv. A iakz gei vzrzie, y chtieſſe gei obgietí. Tu on giei wecye a rzka: E, ſeſtro ma nagmleíſſie, ſmilug ſie nad ſwu 10 duſfíj, nebot gich mnoho p te hyne. E, znamenaíc), kakt ſu mvky przihotowany, kdyz ſye brzo nepokageſſ. Tu ona lekſſi ſye a trzieſucy ſye y wecye k nemv: A wieſſ-li, bratrze, mohv-li ta geſſcze ſpaſena bytí? R. III, č. 217. a) na okraji přips. černě rukou pozd. nápis, sříznutím porušený: by chtiel bludnu k dobrev weſti. b) za tím podtečk. m. c) e- v mie- nadeps. c) -n- ve zna- nadeps. ſtachu, E ſtalij. D byli. — 15. ACE m. kláštera: klafftera a ohledal; DE gt; AC přesm: gest-ly vmrziel; ACE m. bieše: gest; E slyfsiel. — 16. C ssel; E nalezl; ACE ano sch; D m. jakož: 1akz gt; DE pwil, AC geft prawyl; ACE m. a když: Tehdy yakz. — 17. CE byl; ACE zawrzie; D m. mysléše: myſlil gt, ACE pocze prziebywati myſle. — 18. A omeſſkal; D m. bieše se jemu tak velmi sžělilo: Bylo ſe gt gemu toho tak sze- lelo, ACE Tak welmi (E obš: ſie welmie) gemu bieſſe (E bylo) ſie (E sch.) zzielelo (CE sželilo). — 19. D obš: kdyz gfu: DE proſyli. — 20. D přesm: niektere sſkody; ACE ten sch; ACE vstawyczny; AE m. tu on: an, C on ; ACE m. vždy: wſſak; D nechtiel gt, E nechtiel. — 21. ACE ó sch; ACE kterak. — 22. ACE m. mocným: bohem; E Jezukristem sch. R. III, č. 217. 1. C má nadp: CCIII; E nadp: O gednom, gto Seftru ſwu w bludu welikem....; AE bratr€sch; D byl gt, E byl; D gt gmiel, E gmiel. — 2. ACE geffto; E byla; AE mnohym; E duffiem; D m. jenžto bieše mnohých duší zátopa: Pro kte- ruzto bylo gt mnohych duffij zatraczeme; C m. tu: a, AE sch. — 3. E přesm: gemu radilij; ACE m. avšakž: a; D ho; ACE přesm: gedwa geyg; C przemluwiechu, E prze- mluwilij. — 4. ACE m. jenž: gefsto bieſſe (E byl), D kteryz gt. — 5. D pochazel, ACE sch; E ffiel ; ACE tehdy sch; ACE geho, D ho. — 6. C m. tut: Ay tot ; A twuyg ; ACE přesm: de k tobie. — 7. ACE m. tu ona: ana (CE a ona) pak; ACE těch všěch sch; ACE m. milovníkuov: milownikuow, gymzto tu czynyſſe (E czynila) potrziebu; ACE i sch; E wybrehla. — 8. A m. nemu: gemu; A yak; D ho, C geho; E vzrzela; C m. i: a, AE sch; D chtiela gt; D ho, C geho. — 9. ACE m. tu on jiej vecě a řka: wecze gy; D m. é: O, ACE sch; AC Seſtra; ACE má sch; B nagmleíſſie!, DACE na - mileyffij. — 10. AE pro tě sch; ACE é sch; A kaket, E yaket, C kterak. — 11. ACE Tehdy; AC trziafucz, E trzaſucze. — 12 AC brachku. — 13. C Giežto; E wecze; ACE
Strana 227
227 Giez on odpowiedie: Budeſſ-li chtíetí, geſſcze budeſſ ſpaſena. Tu ona padſſi przied ním, y poczie pſyti geho, aby gi í ſebu puſſt poial. Gieizto bratr wecye: Gdia) a przikryb) neczím hlawu a pod za mnv. Gemvz 15 ona wecye: Poídiewa spieſſe; radieissit chcy pstowlaſa chodití przied lidmi a oprzníti ſwu twarz, Nez bych ſye zaſye k hrziechu wratila. A kdyz ſpolu gdieſſta, vczieſſe gí y napomínaſſe gi bratr ku pokaníj. Y vzrzie, ano gdu gední bratrzie ptí níma; y wecye k níe: Vgdi malo ſ cyeſty, azt títo y mínv, Nebot ne wſſiczknic) wiedie, by ty ma ſeſtra byla. To ona 20 vczíní, az oní y mínvchu. Tu on poczie na ní wolatí a rzka: Pod, míla ſeſtra, a pvoídewa naſſíj cyeſtu! A ona ſye gemv neozva. Tu on gide gíe hledat. Y naleze gi, ana vmrziela. A gegie fflepiegie biechu plny krwe, Neb bieſſe boſa wyſſla. Tu on naplakaw ſye y gide pwit ſtarcom o te przihodie. Tu oní míechu pohadku o gegiem ſpaſeníj. Tu hoſpodín zyewí 25 gednomv ftarcy o níe, Ze gíeí nebylo nízadne peczie o tieleſne wiecy, Ale aby vzdrawíla rany ſweho tiela. A nechawſſi wſſeho, y wzdechla tiezcye a plakala za ſwe hrziechy. A pto geſt buoh przígal gegie pokaníe. (Ednoho czaſu, kdyz ſwaty Antoníj bieſſe prziſſel do alekſandrzie, R. III, č. 218. Neb geho bieſſe pozwal biſkup Atanazyvs, a yzerſku wieru chtie potupíti, 100b lI Tehdy dydyníusd), myz welmí vczeny a bíeſſe ſlepy, Y przígide k ſwa- temv Antony. A kdyz mnoho z ſwateho píſma breſſta mluwila, Po te po wſſie rzieczi, kdyz ſye ſwati Antoníj diwieſle geho vmieníj A chwaleſſe 5 a) G- nadeps. pozd. b) -1- nadeps. c) -k- nadeps. pozd. d) -s přips. později. Tehdy. — 14. D ho; ACE přesm: geho proſyti; ACE přesm: pogial na puſſt (E puſſcž). — 15. E przikray; A m. něčím hlavu: ſwu hlawu nieczym; CE m. hlavu: ſwu hlawu. — 16. AC odpowiedie, E odpowiediela; A Podwa, DE Podme; AE m. choditi: gyti gyti (!, E gietij) a chodyti. — 17. ACE nezly; ACE m. bych sě zasě k hřiechu vrátila: opiet fie wratiti k memu hrziechu; D m. když: kdyz gſu, C kdyz ſta. — 18. DE sſlj, C ffla; E vczyl; ACE ji sch; E napominal; D m. učieše ji i napomínáše ji: napominal gije a vezil g1; ACE m. i: a: ACE vzrziew. — 19. ACE m. ano: ze; AE m. jedni: gyný; A prot (nedops.); DCE nim; A m. ažť: azt y. — 20. CE i sch; E wſſeczy; ACE m. to ona: A to kdyz. — 21. E vczynila; AC m oni i minuchu: mi- nuchu ony, E kdyz minuli onij; ACE m. tu: a; A Poygdy, C Poydiž, E Podiž. — 22. E ſeſtro; DACE puoydeme; A m. a ona: Ana; AC sě sch; E jemu sch; E neozwala, AC neozwa (C neozwala) sie ; ACE Tehdy; ACE on sch ; ACE ſſed ; E m. jie: yal ſie gij. — 23. AE hledati; E nalezl; D m. ana: ana giz; AE m. šlépějě: ſlapiegie (E zřetelněji: ſſlapiegie) ty, C ſſlepiegy; E bylij plne krwie. — 24. AC nebo; AC m. bieše bosa vyšla: bieſſe boſa, E boſa byla; ACE Tehdy; ACE on sch; AC m. jíde pravit: po- wiedie, E powiediel. — 25. ACE m. o té příhodě: to, czo (E czoż) ſie gie (CE sch.) bieſſie (E bylo) ſtalo; ACE Tehdy; A oni sch; D mieli gfu, CE miely; AC m. tu: ale pak, E Ale potom; E buoh. — 26. ACE přesm: gednomu ſtarczy zgiewyl (E zgewi); AC yzadne, E zadne. — 27. ACE a sch; E nechawffie; D wzdechla gt, E zdechla. — 28. AE m. a proto: protoz, C proto. R. III, č. 218. 1. C má nadp: CCIIII; E nadp: O gednom, gefíto byl ſlepy y tazali geho, zeh-lij toho, zie....; D Anthonyus, E Anthon ; DE byl, A sch. — 2. A Nebo; E byl; AC m. a yzerſku (!): kaczierzſku, E chtie kaczierzſku; C chtíece, E sch. — 3. D muž sch; ACE m. a: Ale; E byl; ACE i sch; E prziffel. — 4. D Anthonyowi; D brechu, E bylij; DE mluwili. — 5. DE diwil; ACE jeho sch; E chwalil. — 6. CE m. 15*
227 Giez on odpowiedie: Budeſſ-li chtíetí, geſſcze budeſſ ſpaſena. Tu ona padſſi przied ním, y poczie pſyti geho, aby gi í ſebu puſſt poial. Gieizto bratr wecye: Gdia) a przikryb) neczím hlawu a pod za mnv. Gemvz 15 ona wecye: Poídiewa spieſſe; radieissit chcy pstowlaſa chodití przied lidmi a oprzníti ſwu twarz, Nez bych ſye zaſye k hrziechu wratila. A kdyz ſpolu gdieſſta, vczieſſe gí y napomínaſſe gi bratr ku pokaníj. Y vzrzie, ano gdu gední bratrzie ptí níma; y wecye k níe: Vgdi malo ſ cyeſty, azt títo y mínv, Nebot ne wſſiczknic) wiedie, by ty ma ſeſtra byla. To ona 20 vczíní, az oní y mínvchu. Tu on poczie na ní wolatí a rzka: Pod, míla ſeſtra, a pvoídewa naſſíj cyeſtu! A ona ſye gemv neozva. Tu on gide gíe hledat. Y naleze gi, ana vmrziela. A gegie fflepiegie biechu plny krwe, Neb bieſſe boſa wyſſla. Tu on naplakaw ſye y gide pwit ſtarcom o te przihodie. Tu oní míechu pohadku o gegiem ſpaſeníj. Tu hoſpodín zyewí 25 gednomv ftarcy o níe, Ze gíeí nebylo nízadne peczie o tieleſne wiecy, Ale aby vzdrawíla rany ſweho tiela. A nechawſſi wſſeho, y wzdechla tiezcye a plakala za ſwe hrziechy. A pto geſt buoh przígal gegie pokaníe. (Ednoho czaſu, kdyz ſwaty Antoníj bieſſe prziſſel do alekſandrzie, R. III, č. 218. Neb geho bieſſe pozwal biſkup Atanazyvs, a yzerſku wieru chtie potupíti, 100b lI Tehdy dydyníusd), myz welmí vczeny a bíeſſe ſlepy, Y przígide k ſwa- temv Antony. A kdyz mnoho z ſwateho píſma breſſta mluwila, Po te po wſſie rzieczi, kdyz ſye ſwati Antoníj diwieſle geho vmieníj A chwaleſſe 5 a) G- nadeps. pozd. b) -1- nadeps. c) -k- nadeps. pozd. d) -s přips. později. Tehdy. — 14. D ho; ACE přesm: geho proſyti; ACE přesm: pogial na puſſt (E puſſcž). — 15. E przikray; A m. něčím hlavu: ſwu hlawu nieczym; CE m. hlavu: ſwu hlawu. — 16. AC odpowiedie, E odpowiediela; A Podwa, DE Podme; AE m. choditi: gyti gyti (!, E gietij) a chodyti. — 17. ACE nezly; ACE m. bych sě zasě k hřiechu vrátila: opiet fie wratiti k memu hrziechu; D m. když: kdyz gſu, C kdyz ſta. — 18. DE sſlj, C ffla; E vczyl; ACE ji sch; E napominal; D m. učieše ji i napomínáše ji: napominal gije a vezil g1; ACE m. i: a: ACE vzrziew. — 19. ACE m. ano: ze; AE m. jedni: gyný; A prot (nedops.); DCE nim; A m. ažť: azt y. — 20. CE i sch; E wſſeczy; ACE m. to ona: A to kdyz. — 21. E vczynila; AC m oni i minuchu: mi- nuchu ony, E kdyz minuli onij; ACE m. tu: a; A Poygdy, C Poydiž, E Podiž. — 22. E ſeſtro; DACE puoydeme; A m. a ona: Ana; AC sě sch; E jemu sch; E neozwala, AC neozwa (C neozwala) sie ; ACE Tehdy; ACE on sch ; ACE ſſed ; E m. jie: yal ſie gij. — 23. AE hledati; E nalezl; D m. ana: ana giz; AE m. šlépějě: ſlapiegie (E zřetelněji: ſſlapiegie) ty, C ſſlepiegy; E bylij plne krwie. — 24. AC nebo; AC m. bieše bosa vyšla: bieſſe boſa, E boſa byla; ACE Tehdy; ACE on sch; AC m. jíde pravit: po- wiedie, E powiediel. — 25. ACE m. o té příhodě: to, czo (E czoż) ſie gie (CE sch.) bieſſie (E bylo) ſtalo; ACE Tehdy; A oni sch; D mieli gfu, CE miely; AC m. tu: ale pak, E Ale potom; E buoh. — 26. ACE přesm: gednomu ſtarczy zgiewyl (E zgewi); AC yzadne, E zadne. — 27. ACE a sch; E nechawffie; D wzdechla gt, E zdechla. — 28. AE m. a proto: protoz, C proto. R. III, č. 218. 1. C má nadp: CCIIII; E nadp: O gednom, gefíto byl ſlepy y tazali geho, zeh-lij toho, zie....; D Anthonyus, E Anthon ; DE byl, A sch. — 2. A Nebo; E byl; AC m. a yzerſku (!): kaczierzſku, E chtie kaczierzſku; C chtíece, E sch. — 3. D muž sch; ACE m. a: Ale; E byl; ACE i sch; E prziffel. — 4. D Anthonyowi; D brechu, E bylij; DE mluwili. — 5. DE diwil; ACE jeho sch; E chwalil. — 6. CE m. 15*
Strana 228
228 geho dobry ſmyſi, A zkuſſugíe geho, y wecye gemv: Gſy-li tiem co ſmvt- niegíj, ze nemaſs zraku tieleſneho? Tu on p hanbu stydie ſye y neodpo- wiediea) gemv. Otaza geho y druhe y trzetie. Awſſakz powiedieb), ze ge tem ſmyten. Gemvz ſwaty Antonyvs wecye: Ia ſye díwím tak mvdremv 10 myzí, Ze toho ziele, gefſto magíj mrawency a mychy a komarowe ſníeſtí, A ze ſye brz neweſelíj tíeem gmíením, Gehozto gedno ſwíetij apoſſtole gfu zafivzilí míetí. E, mnohemt geft lepe widietí duchowníe, nez tieleſníe, A tec) oczí míetí, w níezto draſta nízadneho hrziecha nemvoz vpadnvtí, Nezli tie*) míetí, gefto giedínym wzezrziením w rozliczne zadoſtí mvozeta 15 czlowieka poſlati na zatraceníe v wieczny plamen. (Eden bratr z nytry tak rzeczene puſſtie, ſkupy y wecyed) Nezli lakom budu, a newieda toho, Ze hoſpodín naſs iezus kryſtus pdan za trzidcyetí peníez: A vmíeragie y oſtawi peníez ſto ſſilínkvow, Genzto bieſſe, platno tka, Zachowal. wzyechu o to radue), co by z ních vczinítí bylo. A tu na tom míeſtie prziebywaſſe gích mnoho v peleſſiech, dobrzie píet tífycvow. Gední wecyechu, aby byli rozdaní mezy chude. A drvzy na koftel gie obratítí welechu. A trzetíj welechu przíwvznym geho poſlatí. Ale Macharyvs A pambus A ífydorus y gíníj ſwietíj otczy navczením ducha ſwateho Odſudichu, aby gie ſ geho panem pokopali a tak rzkuce: 10 Peníezy twogi ſ tebu budte na zatraceníe! A toho nevczíníchu ze zloſtí, Ale podle pwa. A pak gíe II tak welika hrvoza a ſtrach obgide wſſiecky 101a mníchy po wíſem Egíptíe, ze ſye bachu y neſmíegíechu chowatí gedíneho ſfílíňka peníez. R. III, č. 219. a) -o- před d nadeps. b) -e na konci přips. pozd. c) -e vyradováno. d) -e na konci nadeps. e) za tím podtečk. miegieſſe. dobrý: tak dobry; ACE a sch; A skussiegie; E rzekl. — 7. AE smuten; ACE m. tu: Y (CE A) kdyz; ACE i sch. — 8. E neodpowiediel; CE Otazal; ACE i (po slově jeho) sch; AE Wfsakz, C Wffak; E powiediel; ACE geſt. — 9. E Anthon. — 10. D m. ješto: gez; AE m. a (po sl. múchy): y; ACE sniesti sch. — 11. AE gedne; E ſwati; AE apoſſtoly. — 12. D přesm: zaſluzil gſu; D m. é: O, ACE sch; C Mnohe, A Welmi, E welmie; ACE přesm: lepe gest; AE hledieti; ACE nezly. — 13. D ty; ACE přesm: hrziecha yzadneho (E zadneho). — 14. D ty; AC wezrzienym; DE mohu, A muozta, C možeta. — 15. D přesm: poſlati Czlowieka; A u věčný plamen sch. R. III, č. 219. 1. C má nadp: CCV kapia; E nadp: O gednom, gto zachowal Sto ſylynkow peniez; A rzieczeny, E rzeczeny; C pufftij; ACE m. i vecě: wiecze, lat. magis. — 2. ACE lakomy; ACE budu sch. (spr.); AE obš: ze gest; E m. Hospodin náš: buoh; A Gezyſs, CE sch; ACE Kristus sch; D obš: prodan gt. — 3. ACE a sch; ACE i sch; AC oftawyl; ACE geſſto; E byl. — 4. A tkal; E wzalij, Cobš: Y wziechu; ACE m. radu: radu mnyſſe; AC by sch; E m. učiniti bylo: vczynilij, C vožiniti by bylo. — 5. E przebywalo; ACE m. mnoho: ruozno; AC m. u: po; C peleſſech; E u pelešiech sch. — 6. E rzeklij; AE přesm: rozdaný byli; ACE a sch. — 7. AC přesm: obratiti gie welechu, E gie welelij obratiti; ACE a sch; E welelij; DACE przibuz- nym. — 8. A Panybus, C Palubus, lat. Pambo; ACE m. i: a; E ſwati; C otczowe. — 9. E odſudilij; E zakopalij; E a sch; ACE tak sch. — 10. E nevczynilij. — 11. ACE m. a: Taka; ACE jě tak veliká sch; ACE m. a: y; E obſſiel; AE wſſeczkny. — 12. E balij; D neſmieli gſu; ACE i nesmějiechu sch: ACE m. chovati: oſtawyti nebo chowati; ACE gedyny. — 13. ACE obš: ſſylynk peniez po ſwe ſmrti.
228 geho dobry ſmyſi, A zkuſſugíe geho, y wecye gemv: Gſy-li tiem co ſmvt- niegíj, ze nemaſs zraku tieleſneho? Tu on p hanbu stydie ſye y neodpo- wiediea) gemv. Otaza geho y druhe y trzetie. Awſſakz powiedieb), ze ge tem ſmyten. Gemvz ſwaty Antonyvs wecye: Ia ſye díwím tak mvdremv 10 myzí, Ze toho ziele, gefſto magíj mrawency a mychy a komarowe ſníeſtí, A ze ſye brz neweſelíj tíeem gmíením, Gehozto gedno ſwíetij apoſſtole gfu zafivzilí míetí. E, mnohemt geft lepe widietí duchowníe, nez tieleſníe, A tec) oczí míetí, w níezto draſta nízadneho hrziecha nemvoz vpadnvtí, Nezli tie*) míetí, gefto giedínym wzezrziením w rozliczne zadoſtí mvozeta 15 czlowieka poſlati na zatraceníe v wieczny plamen. (Eden bratr z nytry tak rzeczene puſſtie, ſkupy y wecyed) Nezli lakom budu, a newieda toho, Ze hoſpodín naſs iezus kryſtus pdan za trzidcyetí peníez: A vmíeragie y oſtawi peníez ſto ſſilínkvow, Genzto bieſſe, platno tka, Zachowal. wzyechu o to radue), co by z ních vczinítí bylo. A tu na tom míeſtie prziebywaſſe gích mnoho v peleſſiech, dobrzie píet tífycvow. Gední wecyechu, aby byli rozdaní mezy chude. A drvzy na koftel gie obratítí welechu. A trzetíj welechu przíwvznym geho poſlatí. Ale Macharyvs A pambus A ífydorus y gíníj ſwietíj otczy navczením ducha ſwateho Odſudichu, aby gie ſ geho panem pokopali a tak rzkuce: 10 Peníezy twogi ſ tebu budte na zatraceníe! A toho nevczíníchu ze zloſtí, Ale podle pwa. A pak gíe II tak welika hrvoza a ſtrach obgide wſſiecky 101a mníchy po wíſem Egíptíe, ze ſye bachu y neſmíegíechu chowatí gedíneho ſfílíňka peníez. R. III, č. 219. a) -o- před d nadeps. b) -e na konci přips. pozd. c) -e vyradováno. d) -e na konci nadeps. e) za tím podtečk. miegieſſe. dobrý: tak dobry; ACE a sch; A skussiegie; E rzekl. — 7. AE smuten; ACE m. tu: Y (CE A) kdyz; ACE i sch. — 8. E neodpowiediel; CE Otazal; ACE i (po slově jeho) sch; AE Wfsakz, C Wffak; E powiediel; ACE geſt. — 9. E Anthon. — 10. D m. ješto: gez; AE m. a (po sl. múchy): y; ACE sniesti sch. — 11. AE gedne; E ſwati; AE apoſſtoly. — 12. D přesm: zaſluzil gſu; D m. é: O, ACE sch; C Mnohe, A Welmi, E welmie; ACE přesm: lepe gest; AE hledieti; ACE nezly. — 13. D ty; ACE přesm: hrziecha yzadneho (E zadneho). — 14. D ty; AC wezrzienym; DE mohu, A muozta, C možeta. — 15. D přesm: poſlati Czlowieka; A u věčný plamen sch. R. III, č. 219. 1. C má nadp: CCV kapia; E nadp: O gednom, gto zachowal Sto ſylynkow peniez; A rzieczeny, E rzeczeny; C pufftij; ACE m. i vecě: wiecze, lat. magis. — 2. ACE lakomy; ACE budu sch. (spr.); AE obš: ze gest; E m. Hospodin náš: buoh; A Gezyſs, CE sch; ACE Kristus sch; D obš: prodan gt. — 3. ACE a sch; ACE i sch; AC oftawyl; ACE geſſto; E byl. — 4. A tkal; E wzalij, Cobš: Y wziechu; ACE m. radu: radu mnyſſe; AC by sch; E m. učiniti bylo: vczynilij, C vožiniti by bylo. — 5. E przebywalo; ACE m. mnoho: ruozno; AC m. u: po; C peleſſech; E u pelešiech sch. — 6. E rzeklij; AE přesm: rozdaný byli; ACE a sch. — 7. AC přesm: obratiti gie welechu, E gie welelij obratiti; ACE a sch; E welelij; DACE przibuz- nym. — 8. A Panybus, C Palubus, lat. Pambo; ACE m. i: a; E ſwati; C otczowe. — 9. E odſudilij; E zakopalij; E a sch; ACE tak sch. — 10. E nevczynilij. — 11. ACE m. a: Taka; ACE jě tak veliká sch; ACE m. a: y; E obſſiel; AE wſſeczkny. — 12. E balij; D neſmieli gſu; ACE i nesmějiechu sch: ACE m. chovati: oſtawyti nebo chowati; ACE gedyny. — 13. ACE obš: ſſylynk peniez po ſwe ſmrti.
Strana 229
229 Blesse geden mladec w egiptíe, A to a) biesse rziekb) z rzieckeb) zemíe, Genz nemozieſſe tieleſne zadoſtí nízadnym vtrpením aní kterym vſylím vhaſytí. A kdyz to opat geho zwiedie, tiemto czínem od zatopy geho duſſie oſtrzieze. Y przikazac) gednomv vkrutnemv myzí, aby gei metlamí bil. A potom geſstie nan nazalowati kazal. A kdyz to bieſſe vczínil, Potom zawolachu ſwiedkvow, gefſto nan ſwiedcziechu. Tehdy mladec p tu krzíwotu poczie plakati; na wſſaky den ſlzy z geho oczíj bíeziechu wehku zaloſtíj. A przied bozími mvkami lezieſſe kwiele. Potom ſye ſta, kdyz ſye plny rok dokona, Otaza mladcye opat o dawníemd) myſſleníj, geſſte-li trpíj ktere ptíwenſtwie. On wecye a rzka: Otcze, takt zadam 10 ſmílstwíe tako me ſmrtí. A takz ſkrzye ten czín duchowníme) otcem oſta zadoſtí tieleſne, y by ſpaſen. 5 R. III. č. 220. Migne P. L. 145, str. 246. O Swatem puſtenicztwij*). Amoſobníj zíwot ſ pwem ma byti rzeczen a nazwan ſſkola nebeſ- keho vczeníe. Neb tu ſam bvoh geſt ta cyeſta, gijz geſt przigítí k znamoſtí ſwrchowane pwdy. Neb pusst zawierne gest rag wſfie rozkoffí, Na níz tako wvoníe draheho korzeníe wſſiemí cnoſtmi dychagíj. Tut zagiste rvozie míloſtíj ohníwu czrwenoſtij plapola. Tu take hlívm cziſtoty ſníeznv bieloſtíj ſye ſtkwij. Tu take fioly pokory roſtu, kdyz tu prziebywagícy na ſkrowne wíecy doftí magíj; A protoz nízadnym zlym powietrzím wywratití ſye ne- mohu. Odtad mírra ſwrchowaneho vmrtweníe wychodíj A kadidlo vſta- a) -o vyškrabáno, a nadeps. pozd. -en. b) -1- vyškrab. c) -1- nadeps. d) -í- vyradov. e) -w- nadeps. pozd. f) černě, pozdější rukou. R. III, č. 220. 1. C má nadp: CCVI; E nadp: O gednom mladenczy, kterak geho od zadoſti tieleſtne odwedlij; E Byl; DCE Mladenecz; DE m. to ten; E byl; C hrzíek; ACE m. z: to gest z; C hrzieczke. — 2. D geſt nemohl, E nemohl; AC yzadnym, E zadnym; A trpenym. — 3. CE zwiediel; ACE m. od: geho od. — 4. C m. i: Ze, AE sch; CE przikazal; AE m. ukrutnému: welmi (E welmie) vkrutnemu a vſylnemu (E ſylnemu), C vkrutnemu a welmi vſylnemu (nad vſylnemu nadeps: naſylniku); D ho, ACE greho; ACE m. bil : bil a gynym protywenstwym (C obš: protiwenſtwi trapil). — 5. D přesm: nan gefftie; D zalowati; A kaza; A kyz (!); E byl. — 6. E zawolali; C kterziz; ACE m. naň: mu (C tomu, E gemu) giefftie; ACE m. svědčiechu: poſwied- czychu (E poſwiedczyli), giefſto (C genzto) biefſe (E byl) zbil mladcze (CE mladencze); DE mladenecz, C sch; D m. tu: gich. — 7. AC m. na všaký den: na wſſak (C wſfaky, E kazdy) den kwieleffe, (E sch.), Na wſfaky (E kazdy) den; E ſluzy; E teklij, AC plowiechu. — S. ACE m. velikú žalostí: ſam muſſefſe (C mufiefſe, E muſyl) byty, gſa (C a tak gſa) pln zaloſti, wſſe (CE a wſſie) pomoczy odluczen; E leziel; ACE kviele sch; AC m. sě sta: czo wiecze ſta (C ſtalo) ſie, E czo ſie wicze ſtalo. — 9. E dokonal, C fie(!) dokonal; CE Otazal; DC Mladencze; E přesm: opath mladencze; DA dawnem, E dawnym. — 10. AE An; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 11. ACE m. mé: ſwe; D přesm: ſmrti me; ACE m. a takž: Tak; ACE m. otcem osta: otczem przypraweny, mladecz (CE mladenecz) oftaw. — 12. CE byl. Migne P. L. 145, str. 246 násl. Celá tato kapitola v ACE sch. 1. D bez nadpisu. — 7. D přesm: ſtkwij ſie. — 11. BD plapole! m. plápolí. — 13. BD O puſtíj Neb opuſte! —
229 Blesse geden mladec w egiptíe, A to a) biesse rziekb) z rzieckeb) zemíe, Genz nemozieſſe tieleſne zadoſtí nízadnym vtrpením aní kterym vſylím vhaſytí. A kdyz to opat geho zwiedie, tiemto czínem od zatopy geho duſſie oſtrzieze. Y przikazac) gednomv vkrutnemv myzí, aby gei metlamí bil. A potom geſstie nan nazalowati kazal. A kdyz to bieſſe vczínil, Potom zawolachu ſwiedkvow, gefſto nan ſwiedcziechu. Tehdy mladec p tu krzíwotu poczie plakati; na wſſaky den ſlzy z geho oczíj bíeziechu wehku zaloſtíj. A przied bozími mvkami lezieſſe kwiele. Potom ſye ſta, kdyz ſye plny rok dokona, Otaza mladcye opat o dawníemd) myſſleníj, geſſte-li trpíj ktere ptíwenſtwie. On wecye a rzka: Otcze, takt zadam 10 ſmílstwíe tako me ſmrtí. A takz ſkrzye ten czín duchowníme) otcem oſta zadoſtí tieleſne, y by ſpaſen. 5 R. III. č. 220. Migne P. L. 145, str. 246. O Swatem puſtenicztwij*). Amoſobníj zíwot ſ pwem ma byti rzeczen a nazwan ſſkola nebeſ- keho vczeníe. Neb tu ſam bvoh geſt ta cyeſta, gijz geſt przigítí k znamoſtí ſwrchowane pwdy. Neb pusst zawierne gest rag wſfie rozkoffí, Na níz tako wvoníe draheho korzeníe wſſiemí cnoſtmi dychagíj. Tut zagiste rvozie míloſtíj ohníwu czrwenoſtij plapola. Tu take hlívm cziſtoty ſníeznv bieloſtíj ſye ſtkwij. Tu take fioly pokory roſtu, kdyz tu prziebywagícy na ſkrowne wíecy doftí magíj; A protoz nízadnym zlym powietrzím wywratití ſye ne- mohu. Odtad mírra ſwrchowaneho vmrtweníe wychodíj A kadidlo vſta- a) -o vyškrabáno, a nadeps. pozd. -en. b) -1- vyškrab. c) -1- nadeps. d) -í- vyradov. e) -w- nadeps. pozd. f) černě, pozdější rukou. R. III, č. 220. 1. C má nadp: CCVI; E nadp: O gednom mladenczy, kterak geho od zadoſti tieleſtne odwedlij; E Byl; DCE Mladenecz; DE m. to ten; E byl; C hrzíek; ACE m. z: to gest z; C hrzieczke. — 2. D geſt nemohl, E nemohl; AC yzadnym, E zadnym; A trpenym. — 3. CE zwiediel; ACE m. od: geho od. — 4. C m. i: Ze, AE sch; CE przikazal; AE m. ukrutnému: welmi (E welmie) vkrutnemu a vſylnemu (E ſylnemu), C vkrutnemu a welmi vſylnemu (nad vſylnemu nadeps: naſylniku); D ho, ACE greho; ACE m. bil : bil a gynym protywenstwym (C obš: protiwenſtwi trapil). — 5. D přesm: nan gefftie; D zalowati; A kaza; A kyz (!); E byl. — 6. E zawolali; C kterziz; ACE m. naň: mu (C tomu, E gemu) giefftie; ACE m. svědčiechu: poſwied- czychu (E poſwiedczyli), giefſto (C genzto) biefſe (E byl) zbil mladcze (CE mladencze); DE mladenecz, C sch; D m. tu: gich. — 7. AC m. na všaký den: na wſſak (C wſfaky, E kazdy) den kwieleffe, (E sch.), Na wſfaky (E kazdy) den; E ſluzy; E teklij, AC plowiechu. — S. ACE m. velikú žalostí: ſam muſſefſe (C mufiefſe, E muſyl) byty, gſa (C a tak gſa) pln zaloſti, wſſe (CE a wſſie) pomoczy odluczen; E leziel; ACE kviele sch; AC m. sě sta: czo wiecze ſta (C ſtalo) ſie, E czo ſie wicze ſtalo. — 9. E dokonal, C fie(!) dokonal; CE Otazal; DC Mladencze; E přesm: opath mladencze; DA dawnem, E dawnym. — 10. AE An; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 11. ACE m. mé: ſwe; D přesm: ſmrti me; ACE m. a takž: Tak; ACE m. otcem osta: otczem przypraweny, mladecz (CE mladenecz) oftaw. — 12. CE byl. Migne P. L. 145, str. 246 násl. Celá tato kapitola v ACE sch. 1. D bez nadpisu. — 7. D přesm: ſtkwij ſie. — 11. BD plapole! m. plápolí. — 13. BD O puſtíj Neb opuſte! —
Strana 230
230 10 wiczne modlitby bez przieſtanie A plodowe wſſiech ſwatych rozlícznych cnoſtíj. Iako rozlicznym kwietím neb barwamí plapole A míloſtí bozie zelenoſti iako kwietie v podletníj czas A mnohem wiece zaſmiewagíj ſye. Opuſtíj II Neb opuſtie rozkofs y ſladkoſt wnitrzníeho okuſſeníe p míloſt 101b bozíj a gſu ſwatych myſlíj. Ty gſy ten horky komín, Gehoz nahlu hor- 15 koſtíj ony ſwate dietky ſwu modlitbu a ſylnv wieru vhaſyli ſu, W nemz vdowe horkoſtí neczígíj, Neb hrziefſi bywagíj ſhlazení a duſſie boha chwalíj a rzkuc: Rozrazyl ſy, hoſpodíne, okowy me A tobie obietugí obiet chwaly. Neboſ ty ta nakowadlena, Na niez wſſiecka nadobíe kralowa by- wagíj dielana; k wiecznemu stkwieníj kladíwem ſwateho treſktanie Bywagíj 20 przíwedeni. Iakoz nieſtiegie hrncvow zkuffuge a twrdij. Takez lidi ſpwed- liwe czíníj pokuſſeníe. O komorziczko puſtenníczie! tys nebeſka apateka, W niez wſſiecky drahe wíecy fu a plny chutí One wíeczne zemíe k kupeníj bywa nalezeno. O prziezczaſtna ta kupíe, kdezto nebeſke za zemſke A wieczne za mínvle 25 wiecy bywagíj kupeny! O prziezczaſtny iarmark, na nemz wíno wieczneho zíwota bywa nalezeno k kupeníj, k gehoz kupeníj, coz gedíne mvozef mietí, Aczt ge co nagmenſſieho, doſtit geſt. Nebt geſt to tak drahe, takoz ty míetí mvozefí. A1, kratkym vtrpením kupífí wieczne hody A malymí ſlzamí wieczne weſele. A diedictwíe zemſke p buoh roztrhneſf A k wiecz- so nemv diedictwíj otcye nebeſkeho przigdeſf. O komorziczko puſtenníczíe, W niez przyebywagie obraz czi�ty ſweho stworzitele, gefftos p hrziechy ztratil, tu nalezneff, W niegz take tupíj ſmyſlowe k voſtrym rozomom duchowním przichodíe! Ty dawaſſ ſkrzie puſſt ſwatu vſta bleda, ale myſl welmi tucznv w miloſti bozíie. Ty radiſſ, 35 aby czlowiek cziſtym ſrdcem opatrzil, Genzs drziewe p welike hrziechy ſam ſebe neznal. II Ty czlowíeka k geho poczatku nawracugeſs a pſancye 102a k nebeſke dvoſtognoſtí prziwolawaſs. Ty czíniſs, aby czlowiek v wyſoſtí ſwe myſli Wſſiecky zemſke wiecy przied ſye plvcye widiel; A ſam ſye, ze zde nema wíeczníe bytí, opatrzíj. O komorziczko puſtenniczie! Ty gſy �taw rytierzſtwa ſwateho; Tys wiezie dawidowa, genz geſt ſ braniemi dielana; na tobie tífyce ſitítvow wíſy a wſſelikake odieníe ſylnych lidij. Tys pole dvchowníeho bogie Y andielſke przihledaníe k tiem, genz ſnazníe bogvgíj. Kteryz tu pancyerz wiery míeti budu za obranv, Y budu ſye ſ ſwym cyeſarzem radowatí A z witiezſtwie nad 45 ſwymí neprzately budu ſye radowati. Gímz geſt rzeczeno: bvoh ſ wamí bude bogowatí, a wy budete mlczietí. A pakli kto ſam gedíny w tom bogí bude, Bude gemv rzeczeno: Nerod ſye batí aní sye co strachug, Nebt gích geſt wíece ſ namí Nez ſ nímí. 40 14. Slova opustí .... myslí mají zníti asi: Ó púště, rozkoš svatých myslí i sladkost vnitřnieho okušenie pro milost boží! Orig: O eremus sanctarum mentium delectatio et intimi gustus inexhausta dulcedo. — 15. BD horkoſtíj m. horkoft. — 16. D hrzie- chowe. — 23. Čísti jest: v niež všěcky drahé věci a plné chuti oné věčné země k kú- pení bývají nalezeny. — 33. D duchovním sch. — 35. BD Genzs!, t. j. jenž. — 38. BD plvcye! m. plovúcie. — 42. D wffelikterake. — 43. E D Kteryz! m. kteříž. — 52. D m. Mojžieš
230 10 wiczne modlitby bez przieſtanie A plodowe wſſiech ſwatych rozlícznych cnoſtíj. Iako rozlicznym kwietím neb barwamí plapole A míloſtí bozie zelenoſti iako kwietie v podletníj czas A mnohem wiece zaſmiewagíj ſye. Opuſtíj II Neb opuſtie rozkofs y ſladkoſt wnitrzníeho okuſſeníe p míloſt 101b bozíj a gſu ſwatych myſlíj. Ty gſy ten horky komín, Gehoz nahlu hor- 15 koſtíj ony ſwate dietky ſwu modlitbu a ſylnv wieru vhaſyli ſu, W nemz vdowe horkoſtí neczígíj, Neb hrziefſi bywagíj ſhlazení a duſſie boha chwalíj a rzkuc: Rozrazyl ſy, hoſpodíne, okowy me A tobie obietugí obiet chwaly. Neboſ ty ta nakowadlena, Na niez wſſiecka nadobíe kralowa by- wagíj dielana; k wiecznemu stkwieníj kladíwem ſwateho treſktanie Bywagíj 20 przíwedeni. Iakoz nieſtiegie hrncvow zkuffuge a twrdij. Takez lidi ſpwed- liwe czíníj pokuſſeníe. O komorziczko puſtenníczie! tys nebeſka apateka, W niez wſſiecky drahe wíecy fu a plny chutí One wíeczne zemíe k kupeníj bywa nalezeno. O prziezczaſtna ta kupíe, kdezto nebeſke za zemſke A wieczne za mínvle 25 wiecy bywagíj kupeny! O prziezczaſtny iarmark, na nemz wíno wieczneho zíwota bywa nalezeno k kupeníj, k gehoz kupeníj, coz gedíne mvozef mietí, Aczt ge co nagmenſſieho, doſtit geſt. Nebt geſt to tak drahe, takoz ty míetí mvozefí. A1, kratkym vtrpením kupífí wieczne hody A malymí ſlzamí wieczne weſele. A diedictwíe zemſke p buoh roztrhneſf A k wiecz- so nemv diedictwíj otcye nebeſkeho przigdeſf. O komorziczko puſtenníczíe, W niez przyebywagie obraz czi�ty ſweho stworzitele, gefftos p hrziechy ztratil, tu nalezneff, W niegz take tupíj ſmyſlowe k voſtrym rozomom duchowním przichodíe! Ty dawaſſ ſkrzie puſſt ſwatu vſta bleda, ale myſl welmi tucznv w miloſti bozíie. Ty radiſſ, 35 aby czlowiek cziſtym ſrdcem opatrzil, Genzs drziewe p welike hrziechy ſam ſebe neznal. II Ty czlowíeka k geho poczatku nawracugeſs a pſancye 102a k nebeſke dvoſtognoſtí prziwolawaſs. Ty czíniſs, aby czlowiek v wyſoſtí ſwe myſli Wſſiecky zemſke wiecy przied ſye plvcye widiel; A ſam ſye, ze zde nema wíeczníe bytí, opatrzíj. O komorziczko puſtenniczie! Ty gſy �taw rytierzſtwa ſwateho; Tys wiezie dawidowa, genz geſt ſ braniemi dielana; na tobie tífyce ſitítvow wíſy a wſſelikake odieníe ſylnych lidij. Tys pole dvchowníeho bogie Y andielſke przihledaníe k tiem, genz ſnazníe bogvgíj. Kteryz tu pancyerz wiery míeti budu za obranv, Y budu ſye ſ ſwym cyeſarzem radowatí A z witiezſtwie nad 45 ſwymí neprzately budu ſye radowati. Gímz geſt rzeczeno: bvoh ſ wamí bude bogowatí, a wy budete mlczietí. A pakli kto ſam gedíny w tom bogí bude, Bude gemv rzeczeno: Nerod ſye batí aní sye co strachug, Nebt gích geſt wíece ſ namí Nez ſ nímí. 40 14. Slova opustí .... myslí mají zníti asi: Ó púště, rozkoš svatých myslí i sladkost vnitřnieho okušenie pro milost boží! Orig: O eremus sanctarum mentium delectatio et intimi gustus inexhausta dulcedo. — 15. BD horkoſtíj m. horkoft. — 16. D hrzie- chowe. — 23. Čísti jest: v niež všěcky drahé věci a plné chuti oné věčné země k kú- pení bývají nalezeny. — 33. D duchovním sch. — 35. BD Genzs!, t. j. jenž. — 38. BD plvcye! m. plovúcie. — 42. D wffelikterake. — 43. E D Kteryz! m. kteříž. — 52. D m. Mojžieš
Strana 231
231 102b O puſſtí, tys ſmrt wſſiech zloſtij A beze wſlehos pochybeníe pokrm y zíwot wſfiech cnoſtíj. Tebe zakon stary dochazye A procstwíe ſye tobíe 50 díwíj; kteryz koli k hromadie ſwrchowane prziſſel, Y ma to wiedietí, ze twu pomocy geſt toho doſſel. Zagiſte moízieſs ſkrzye tie ku przigietíj dwakrat zakona bozieho prziſſel geſt. Eliaſs ſkrzye tie ſweho boha poznal. Skrzye tie take elizevs, ehiazvow vczenik, odwogeny duch ſweho miſtra przígal. A co wiece k tomv rzku, kdyz take ſpaſytel naſſ, p naſſe ſpaſeníe 55 na tento ſwiet przigití chtie, ſweho narozeníe zwieſtowníka, ſwateho tana Y krztitele ſweho, Puſſtie hoſpodarzem vczíníl? Tys take ten rzebrzíj iakubuow, Po nemz lidí do nebeſs wedeſs A andiely k lidſke pomocy ſnaſſíeſs. Tys take zlata cyeſta, Gijz lidy nawracugeſs do nebes. O puſten- níczíj zíwote! II Ty wſſie taíne wiecy myſlíj cziſtíſs A k andielſke cziſtotie duſſie 60 przíwodíſs. Zagiſte puſſt wſſiecky wiecy tagne, kterez hoſpodín ſ lidmi ma, dobrzie wíe. O, kak geſt dobre przihledaníe, kdyz bratr, w ſwe komorzíczcye gſa, ſwymí modlitbamí w nocy boha chwalíj, Pwie tako hraduow bozich ſtraz drzíj! A ſakoz pw hwiezdy den ſwym biehem gedna po druhe przied- chazyegíj. Takez tí zalmowe, genzz z gich vſt pochazyegíj, ſwietloſt bozíj, 65 genz w duſſi przigíti ma, prziedbiehugíj. A ſwuog staw od ftarych otcvow ſwatych porzadníe zpoſobugíj. Onen ſwím przikazaním poſluzením ſwu cnoſt vkazvge. Onen vrzadec nakaky dena) od ſtarſſieho zachowawa a geho oſtrziehab), Aby tudy poſluſſníkem bozím ſye vkazal. Onen modlitbu naboznv a wnítrznij zadoſtíj k ſwietloſtí newypwene ſye tahne. Onen onomy pcye 70 tieleſne nebo dielcye niektereho pomaha. A tak kazdy, ſwu cyeſtu gda, den cyely v bozíe chwale ztwíj. A tak ſtworzeníe bozíe tíem ſwym brehem zpoſo- benym od boha, Gímzto nam poſluhuge, k bozím tíemto ſluham ſwu ſluzbu zporziezenv v podobenstwij geſt przigednano. Take peleſs puſtenníczie ſwiedek geſt toho, kdy ſrdce miloſtíj horzíj. 75 Taket pozna, pwie-li a ſwrchowanymí-li nabozenſtwími kterziz koli bozieho oblicziegie hledagíj. Taket poznawa, kdy myſl czlowieczie) roſynv bozíj miloſtij bywa ſkropena Aneb kdy-li prziewalem bywa ſkrvſſenych ſlzy a) přips. na okraji později. b) o- nadeps. pozd. c) za tím červeně přetrž. a černě podtečk. rozvm. skrzě tě: muozeſs (přetrženo) ſkrze tie Moyziefs. — 53. D dvakrát sch. (nespr.), lat. bis; D m. svého Boha poznał: poznal gt ſweho Boha. — 57. D rzebrzik. — 58. D Iakobuow. — 60. D wſſeczky. — 62. D komorcze. — 63. D pwie.— 68. D m. nakaky (!) den : niekteraky. — 69. D ſtrzieha. — Ř. 66—74 obsahují překlad chybný. Věta ,a svuoj stav od starých otcuov svatých [přikázaný] pořádně zpósobují (t. j. poustevníci)“ jest proti originálu přidána. Slova následující jsou v originálu parallela mezi činností hvězd a poustevníků, ve vzdě- lání českém vztažena jsou veskrze na poustevníky; zejména stojí proti české větě ,onen úřadec někaký od staršieho zachovává a jeho ostřiehá, aby tudy poslušníkem božím sě ukázal v originálu slova ,illae (t. j. hvězdy; překladatel patrně rozuměl ille) de- legatum sibi exsequuntur officium“; věta ,onen modlitbú nábožnú a vnitřní žádostí k světlosti nevypravené sě táhne“ je neúplný reflex latinského ,iste psallendo intrinsecus ad lucem tendit inaccessibilem, illae sibi invicem succedendo eius exterioribus oculis visibilem reparant diem“; slova,onen....pomáhá“ jsou proti lat. textu na víc, rovněž tak slova ,den cělý u božie chvále ztráví“; a slova posléze ,a tak stvořenie .... přijednáno“
231 102b O puſſtí, tys ſmrt wſſiech zloſtij A beze wſlehos pochybeníe pokrm y zíwot wſfiech cnoſtíj. Tebe zakon stary dochazye A procstwíe ſye tobíe 50 díwíj; kteryz koli k hromadie ſwrchowane prziſſel, Y ma to wiedietí, ze twu pomocy geſt toho doſſel. Zagiſte moízieſs ſkrzye tie ku przigietíj dwakrat zakona bozieho prziſſel geſt. Eliaſs ſkrzye tie ſweho boha poznal. Skrzye tie take elizevs, ehiazvow vczenik, odwogeny duch ſweho miſtra przígal. A co wiece k tomv rzku, kdyz take ſpaſytel naſſ, p naſſe ſpaſeníe 55 na tento ſwiet przigití chtie, ſweho narozeníe zwieſtowníka, ſwateho tana Y krztitele ſweho, Puſſtie hoſpodarzem vczíníl? Tys take ten rzebrzíj iakubuow, Po nemz lidí do nebeſs wedeſs A andiely k lidſke pomocy ſnaſſíeſs. Tys take zlata cyeſta, Gijz lidy nawracugeſs do nebes. O puſten- níczíj zíwote! II Ty wſſie taíne wiecy myſlíj cziſtíſs A k andielſke cziſtotie duſſie 60 przíwodíſs. Zagiſte puſſt wſſiecky wiecy tagne, kterez hoſpodín ſ lidmi ma, dobrzie wíe. O, kak geſt dobre przihledaníe, kdyz bratr, w ſwe komorzíczcye gſa, ſwymí modlitbamí w nocy boha chwalíj, Pwie tako hraduow bozich ſtraz drzíj! A ſakoz pw hwiezdy den ſwym biehem gedna po druhe przied- chazyegíj. Takez tí zalmowe, genzz z gich vſt pochazyegíj, ſwietloſt bozíj, 65 genz w duſſi przigíti ma, prziedbiehugíj. A ſwuog staw od ftarych otcvow ſwatych porzadníe zpoſobugíj. Onen ſwím przikazaním poſluzením ſwu cnoſt vkazvge. Onen vrzadec nakaky dena) od ſtarſſieho zachowawa a geho oſtrziehab), Aby tudy poſluſſníkem bozím ſye vkazal. Onen modlitbu naboznv a wnítrznij zadoſtíj k ſwietloſtí newypwene ſye tahne. Onen onomy pcye 70 tieleſne nebo dielcye niektereho pomaha. A tak kazdy, ſwu cyeſtu gda, den cyely v bozíe chwale ztwíj. A tak ſtworzeníe bozíe tíem ſwym brehem zpoſo- benym od boha, Gímzto nam poſluhuge, k bozím tíemto ſluham ſwu ſluzbu zporziezenv v podobenstwij geſt przigednano. Take peleſs puſtenníczie ſwiedek geſt toho, kdy ſrdce miloſtíj horzíj. 75 Taket pozna, pwie-li a ſwrchowanymí-li nabozenſtwími kterziz koli bozieho oblicziegie hledagíj. Taket poznawa, kdy myſl czlowieczie) roſynv bozíj miloſtij bywa ſkropena Aneb kdy-li prziewalem bywa ſkrvſſenych ſlzy a) přips. na okraji později. b) o- nadeps. pozd. c) za tím červeně přetrž. a černě podtečk. rozvm. skrzě tě: muozeſs (přetrženo) ſkrze tie Moyziefs. — 53. D dvakrát sch. (nespr.), lat. bis; D m. svého Boha poznał: poznal gt ſweho Boha. — 57. D rzebrzik. — 58. D Iakobuow. — 60. D wſſeczky. — 62. D komorcze. — 63. D pwie.— 68. D m. nakaky (!) den : niekteraky. — 69. D ſtrzieha. — Ř. 66—74 obsahují překlad chybný. Věta ,a svuoj stav od starých otcuov svatých [přikázaný] pořádně zpósobují (t. j. poustevníci)“ jest proti originálu přidána. Slova následující jsou v originálu parallela mezi činností hvězd a poustevníků, ve vzdě- lání českém vztažena jsou veskrze na poustevníky; zejména stojí proti české větě ,onen úřadec někaký od staršieho zachovává a jeho ostřiehá, aby tudy poslušníkem božím sě ukázal v originálu slova ,illae (t. j. hvězdy; překladatel patrně rozuměl ille) de- legatum sibi exsequuntur officium“; věta ,onen modlitbú nábožnú a vnitřní žádostí k světlosti nevypravené sě táhne“ je neúplný reflex latinského ,iste psallendo intrinsecus ad lucem tendit inaccessibilem, illae sibi invicem succedendo eius exterioribus oculis visibilem reparant diem“; slova,onen....pomáhá“ jsou proti lat. textu na víc, rovněž tak slova ,den cělý u božie chvále ztráví“; a slova posléze ,a tak stvořenie .... přijednáno“
Strana 232
232 obwlazenaa). A paklí y oczi tieleſnych ſlzy nedawagíj. Awſſak horkoſt so frdeczna odplaty ſlzy ſye newzdaluge; Neb, acz by wzdy tieleſníe plakatí nemohl, doſtí ma na tom czlowiek, kdyz ge myſl placztíwa. I Tys draha maſt lekarzſtwíe. Neb, acz kto v bogi ſwieta tohoto gest 103a raňen, Iakz ſye rucže vprzíemym a vſtawicznym ſrdczem k tobíe vtecže, Ynhed na wſſiech ranach, y wnítrzních, vzdrawen bude. Tie geremiafs s5 opatrzil bíeſſe a takto tobie rzka: Dobre geſt czlowíeku, kdyz ynhed z mladi brzieme neſe; Sedie w ſamoti, a niczietí bude Aneb sye powzdwihne nad ſye, — 1ako by rzekl: Ktoz na tobie prziebywa, nad ſye ſye pozdwihne, toczifſ duſfie, k bohu ziezliwa gſucy, nade wſſiecky zemſke wiecy ſye powzdwihne k vopatrzeníj ſweho ſpaſytele. O peleſſko duchowníeho prziebytka! Ty z pyſſnych pokorne czíníſs a z vobzernych ſkrowne A z vkrutnych míloſtíwe A z hrzieſſnych tiche A z zawiſtíwych v bratrſke miloſtí prziezníwe dielaſſ. Tys take pzdneho razyka vzda. Tys ſmílnym ledwím ſtkwucye cziſtotí paſvow dawatelb). Ty czíníſs, aby lehcy lide k teſknoſtí ſye nawratili. Ty radyſs, aby mnozy ſwe 95 blekotností oſtalí A ti, gefíto radi mnoho mluwíe, aby ſwe mluweníe mlcziením ſuzyh. Tys ſwatych poſtvow mati. Tys straz wſſie trpedlnoſti. Tys cziſtec) ſpſtnoſtí míſtr A o Iſtíwem dwogenij níc newieſs. Ty czíníſs, aby nevſtawíczne rytierzie bozie w vſtawicznoſtí zdrzal. Ty w nrawiech nezpoſobne vkrocvgeſs. Ty vmíeſs czlowieka k ſwrchowane wyſoſtí przí- 100 weſtí. Ty czlowieka okruhla czíníf, aby nebyld) rohat w ſwych czíních. Ty z czlowíeka vhelny kamen wytahneff, Aby hotow byl k díelu nebeſkeho gſe ruzalemae). Ty radiſſ, aby ſam ſebe czlowiek p ho[ſ]podínae) zapomanvi. Tys zrcadlo duſſij; Neb, na tſo]biee) czlowiek prziebywagie, y opatrzij ſye, co ſye ge[mu]e) Il Dobroty nedoſtawa, aby doplníl, a co prziehſſ zleho, 105 aby od ſebe odluczil. A protoz wſlickní ſpwedliwij tie milugíj, A kterziz od tebe vtiekagíj, Ti ſwietloſtí spwedlnoſtíj bywagij zbawení A takz y ne- znagíj, kde by míli ku pwemv chodu ſwu nohv poſtawítí. Prziroſtíz mí mvog razyk k daſnvom, nebudu-lit tebe pamatowatí A pakli v poczatcye meho weſele tebe neprziedlozím! Sluſſie take ſ voníem prokem ono flowo o tobie 110 zpiewatí: Tuto me odpoczíwaníe bude na wieky; Tuto prziebywati budu, neb ſem gí ſobie zwolil. O naſmileiſſie, kak ſy twarna 1 prziekraſna w ſwe rozkoffí! Tys ta czaſtka, kteruz geſt ſobie marya zwolíla, A ta giei odgata nebude. Tys ſtudnícye zahradníe. Tys to iablko ragſke przkraſne y przieſladke; Acz ſye 115 y zdaſſ tiem, geſſto tebe pwie neznagíj, horzke na kuorzie, Ale welmís chutne, kdyz kto k wnítrzniemv tadru ſwym vſtawiczenſtwím przigde. 90 103b a) -l- nadeps. b) -1 přips. pozd. c) -1- nadeps. d) za tím červ. přetrž. a černě i červ. podtečk. neb. e) kus listu utržen. nesprávně překládají latinské „servo Dei quodammodo et ipsa elementa subserviendo concordant'. — 76. D kteryz. — 77. B rofynv!, D rofu. — 84. D přesm: Ieremiaſs tie. — 86. D brziemie; BD ſamoti!; 3D niczietí bude, orig. tacebit. — 96. D trpedliwoſti. — BD zdrzal, podmět sch., lat. Christi catena. — 100. B czíních, D czinech. — 105. D a protož všickni spravedliví tě milují sch., lat. recti diligunt te. — 107. B míli, D gmieli. —
232 obwlazenaa). A paklí y oczi tieleſnych ſlzy nedawagíj. Awſſak horkoſt so frdeczna odplaty ſlzy ſye newzdaluge; Neb, acz by wzdy tieleſníe plakatí nemohl, doſtí ma na tom czlowiek, kdyz ge myſl placztíwa. I Tys draha maſt lekarzſtwíe. Neb, acz kto v bogi ſwieta tohoto gest 103a raňen, Iakz ſye rucže vprzíemym a vſtawicznym ſrdczem k tobíe vtecže, Ynhed na wſſiech ranach, y wnítrzních, vzdrawen bude. Tie geremiafs s5 opatrzil bíeſſe a takto tobie rzka: Dobre geſt czlowíeku, kdyz ynhed z mladi brzieme neſe; Sedie w ſamoti, a niczietí bude Aneb sye powzdwihne nad ſye, — 1ako by rzekl: Ktoz na tobie prziebywa, nad ſye ſye pozdwihne, toczifſ duſfie, k bohu ziezliwa gſucy, nade wſſiecky zemſke wiecy ſye powzdwihne k vopatrzeníj ſweho ſpaſytele. O peleſſko duchowníeho prziebytka! Ty z pyſſnych pokorne czíníſs a z vobzernych ſkrowne A z vkrutnych míloſtíwe A z hrzieſſnych tiche A z zawiſtíwych v bratrſke miloſtí prziezníwe dielaſſ. Tys take pzdneho razyka vzda. Tys ſmílnym ledwím ſtkwucye cziſtotí paſvow dawatelb). Ty czíníſs, aby lehcy lide k teſknoſtí ſye nawratili. Ty radyſs, aby mnozy ſwe 95 blekotností oſtalí A ti, gefíto radi mnoho mluwíe, aby ſwe mluweníe mlcziením ſuzyh. Tys ſwatych poſtvow mati. Tys straz wſſie trpedlnoſti. Tys cziſtec) ſpſtnoſtí míſtr A o Iſtíwem dwogenij níc newieſs. Ty czíníſs, aby nevſtawíczne rytierzie bozie w vſtawicznoſtí zdrzal. Ty w nrawiech nezpoſobne vkrocvgeſs. Ty vmíeſs czlowieka k ſwrchowane wyſoſtí przí- 100 weſtí. Ty czlowieka okruhla czíníf, aby nebyld) rohat w ſwych czíních. Ty z czlowíeka vhelny kamen wytahneff, Aby hotow byl k díelu nebeſkeho gſe ruzalemae). Ty radiſſ, aby ſam ſebe czlowiek p ho[ſ]podínae) zapomanvi. Tys zrcadlo duſſij; Neb, na tſo]biee) czlowiek prziebywagie, y opatrzij ſye, co ſye ge[mu]e) Il Dobroty nedoſtawa, aby doplníl, a co prziehſſ zleho, 105 aby od ſebe odluczil. A protoz wſlickní ſpwedliwij tie milugíj, A kterziz od tebe vtiekagíj, Ti ſwietloſtí spwedlnoſtíj bywagij zbawení A takz y ne- znagíj, kde by míli ku pwemv chodu ſwu nohv poſtawítí. Prziroſtíz mí mvog razyk k daſnvom, nebudu-lit tebe pamatowatí A pakli v poczatcye meho weſele tebe neprziedlozím! Sluſſie take ſ voníem prokem ono flowo o tobie 110 zpiewatí: Tuto me odpoczíwaníe bude na wieky; Tuto prziebywati budu, neb ſem gí ſobie zwolil. O naſmileiſſie, kak ſy twarna 1 prziekraſna w ſwe rozkoffí! Tys ta czaſtka, kteruz geſt ſobie marya zwolíla, A ta giei odgata nebude. Tys ſtudnícye zahradníe. Tys to iablko ragſke przkraſne y przieſladke; Acz ſye 115 y zdaſſ tiem, geſſto tebe pwie neznagíj, horzke na kuorzie, Ale welmís chutne, kdyz kto k wnítrzniemv tadru ſwym vſtawiczenſtwím przigde. 90 103b a) -l- nadeps. b) -1 přips. pozd. c) -1- nadeps. d) za tím červ. přetrž. a černě i červ. podtečk. neb. e) kus listu utržen. nesprávně překládají latinské „servo Dei quodammodo et ipsa elementa subserviendo concordant'. — 76. D kteryz. — 77. B rofynv!, D rofu. — 84. D přesm: Ieremiaſs tie. — 86. D brziemie; BD ſamoti!; 3D niczietí bude, orig. tacebit. — 96. D trpedliwoſti. — BD zdrzal, podmět sch., lat. Christi catena. — 100. B czíních, D czinech. — 105. D a protož všickni spravedliví tě milují sch., lat. recti diligunt te. — 107. B míli, D gmieli. —
Strana 233
233 104 O puſſtie, ty gſy tiech wſsiech otec, gíchz swiet nenawidíj. Tys pokoi pcowitych a ſmvtnych vtieſſeníe Y ziz od wedra ſwiecſkeho. Tys hrziechvow ſwobodne odluczeníe a duſſi hognoſt. Tebe dawid w swe welike teſknoſtí potrziebowal a rzka: Ai, tot ſem vtiekagíe wzdalil ſye y oſtal ſem na puſſtí. 120 Y co trzieba gínych ſwiedectwíj o tobie przíwodíti, Ano tie ſam ſpaſitel ſwym na tobíe prziebywaním poſtwietíl A cztyrzidcyeti dníj a tolikez nocy ſye poſtil A potom byl od diabla pokuſſen? O prziehrozny prziebytcze diabelſky, Ale puſſtí swata, kdezto peleſſie bratrſke tako stanowe bogowych zaſtupvow A iako wiezie Syon A iako ſu twrzye iervzalemſke vſtaweny 125 ptí aſyrſkym a ptí obycziegí damaſſka! II Neb w tiech peleſſiech roz- licznij vrzadowe gſu. Neb gední ſye modle, Druzy piſſij, Trzetíj dielce ſwyma rukama dielagíj. Ba y cziliz ona ſlowa bozíe o níe nemohu rzeczena bytí: Tak kraſnij ſtanowe twogí, taakob! A vdolowe leſem huſſtij tako zahrady podle wod! E, coz wiece o tobie powiedie? O ſwaty prziebytcze puſtenníczij! Prziebytcze andíelſky! Prziebytcze pozehnany! Coz nagwiece mvoz o tobie rzeczeno bytí, K twe odplatí níc nemvoz przírownano bytí. A nízadny razyk o tobie pwie wypwítí nemvoz, Coz duch o tobíe czíge. Gedno tie tí znagíj, kterziz tie milugíj, Ale kterziz ſamí ſebe neznagij, Y kterakz pak 135 tie znatí mohu? A geſſcze gednva) wíec nepochybnv o to, pozehnany prziebytcze, powiedie. Kteryz koli ſ zadoſtíj a ſ ſrdecznv míloſtij ſnazi ſye na tobie w ustawicznoſti prziebywatí, Ten geſt ſam, genzt mvoze rzecy a rzka: Ia ſem twvog hoſpodarz. A take w tom ſam míly kryſtus prziebywa. A take mv drabel ſwym pokuſſením ſluzij A zielegie, ze ma czlowiek do 140 nebes przigití, Odkadz on geſt fſtrczen. A ten pak, kteryz drabla w geho pokuſſeníj prziemaha, Geſt towarziff andielſky, A ten, ktoz sye gest fwieta odpowiediel, Gest diedic nebesky, A ten, genz sam sebe zaprzel, Gest na- ſledownikb) rezvkryſta. A k ſkonaníj rzieczi teto toto geſſcze powiedie, Ze ten, kteryz az 145 do ſweho ſkonczeníe zíwot tento pustenníczíj drzieti bude, bez pochybeníe ku prziebytku wieczneho kralowſtwíe nebeſkeho przíde. K nemvz mníe hrzieſſnemv y wam dopomahaí Otec y ſyn y duch ſwaty, Wſſe geden hoſpodín, tak buoh dai, AMen. Skonawagi ſye druhe kniehy; A pak ſye poczne prziëlvwa na trzetie 150 knihy na druhe ſtraníec). 130 a) za tím podtečk. w. b) -ſ- přips. pozd. c) červ. 114. B przkraſne(!), D przekraſne. — 118. B ziz, D zizn, orig. refrigerium. — 122. B poſtwietíl!, D poſwietil. — 123. D přesm: poſtil sie. — 125. Má se čísti: a jako tvrzě jeruzalemské sú ustaveny. — 129. Slova lesem hustí jsou za lat. numerosae, které překladatel četl chybně nemorosae. — 131. D powiem. — 133. D přesm: o tobie rze- czeno muož; B odplatí!, D odplatie. — 136. BD o to!, m. o tobě, orig. de te. — 137. D powiem. — 139. D přesm: mily fam. — 143. D m. jenž: genz gt. — 145. D powiem. — 148. D m. Otec i: Buoh otecz. — 149. V D po Amen následuje: Tak mily pan Buoh day, abychme sie wſſichnij tam doſtali. — 150, 151. C Dokonali sie druhe knichy A poczina ſie pržedmluwa tržetich knieh; E Tuto ſie poczyna powiest O puſtenicziech Po zamorzſkych wlaſtech; DA sch.
233 104 O puſſtie, ty gſy tiech wſsiech otec, gíchz swiet nenawidíj. Tys pokoi pcowitych a ſmvtnych vtieſſeníe Y ziz od wedra ſwiecſkeho. Tys hrziechvow ſwobodne odluczeníe a duſſi hognoſt. Tebe dawid w swe welike teſknoſtí potrziebowal a rzka: Ai, tot ſem vtiekagíe wzdalil ſye y oſtal ſem na puſſtí. 120 Y co trzieba gínych ſwiedectwíj o tobie przíwodíti, Ano tie ſam ſpaſitel ſwym na tobíe prziebywaním poſtwietíl A cztyrzidcyeti dníj a tolikez nocy ſye poſtil A potom byl od diabla pokuſſen? O prziehrozny prziebytcze diabelſky, Ale puſſtí swata, kdezto peleſſie bratrſke tako stanowe bogowych zaſtupvow A iako wiezie Syon A iako ſu twrzye iervzalemſke vſtaweny 125 ptí aſyrſkym a ptí obycziegí damaſſka! II Neb w tiech peleſſiech roz- licznij vrzadowe gſu. Neb gední ſye modle, Druzy piſſij, Trzetíj dielce ſwyma rukama dielagíj. Ba y cziliz ona ſlowa bozíe o níe nemohu rzeczena bytí: Tak kraſnij ſtanowe twogí, taakob! A vdolowe leſem huſſtij tako zahrady podle wod! E, coz wiece o tobie powiedie? O ſwaty prziebytcze puſtenníczij! Prziebytcze andíelſky! Prziebytcze pozehnany! Coz nagwiece mvoz o tobie rzeczeno bytí, K twe odplatí níc nemvoz przírownano bytí. A nízadny razyk o tobie pwie wypwítí nemvoz, Coz duch o tobíe czíge. Gedno tie tí znagíj, kterziz tie milugíj, Ale kterziz ſamí ſebe neznagij, Y kterakz pak 135 tie znatí mohu? A geſſcze gednva) wíec nepochybnv o to, pozehnany prziebytcze, powiedie. Kteryz koli ſ zadoſtíj a ſ ſrdecznv míloſtij ſnazi ſye na tobie w ustawicznoſti prziebywatí, Ten geſt ſam, genzt mvoze rzecy a rzka: Ia ſem twvog hoſpodarz. A take w tom ſam míly kryſtus prziebywa. A take mv drabel ſwym pokuſſením ſluzij A zielegie, ze ma czlowiek do 140 nebes przigití, Odkadz on geſt fſtrczen. A ten pak, kteryz drabla w geho pokuſſeníj prziemaha, Geſt towarziff andielſky, A ten, ktoz sye gest fwieta odpowiediel, Gest diedic nebesky, A ten, genz sam sebe zaprzel, Gest na- ſledownikb) rezvkryſta. A k ſkonaníj rzieczi teto toto geſſcze powiedie, Ze ten, kteryz az 145 do ſweho ſkonczeníe zíwot tento pustenníczíj drzieti bude, bez pochybeníe ku prziebytku wieczneho kralowſtwíe nebeſkeho przíde. K nemvz mníe hrzieſſnemv y wam dopomahaí Otec y ſyn y duch ſwaty, Wſſe geden hoſpodín, tak buoh dai, AMen. Skonawagi ſye druhe kniehy; A pak ſye poczne prziëlvwa na trzetie 150 knihy na druhe ſtraníec). 130 a) za tím podtečk. w. b) -ſ- přips. pozd. c) červ. 114. B przkraſne(!), D przekraſne. — 118. B ziz, D zizn, orig. refrigerium. — 122. B poſtwietíl!, D poſwietil. — 123. D přesm: poſtil sie. — 125. Má se čísti: a jako tvrzě jeruzalemské sú ustaveny. — 129. Slova lesem hustí jsou za lat. numerosae, které překladatel četl chybně nemorosae. — 131. D powiem. — 133. D přesm: o tobie rze- czeno muož; B odplatí!, D odplatie. — 136. BD o to!, m. o tobě, orig. de te. — 137. D powiem. — 139. D přesm: mily fam. — 143. D m. jenž: genz gt. — 145. D powiem. — 148. D m. Otec i: Buoh otecz. — 149. V D po Amen následuje: Tak mily pan Buoh day, abychme sie wſſichnij tam doſtali. — 150, 151. C Dokonali sie druhe knichy A poczina ſie pržedmluwa tržetich knieh; E Tuto ſie poczyna powiest O puſtenicziech Po zamorzſkych wlaſtech; DA sch.
Strana 234
R. IV, str. 536. lPrziemlvwaa). 104b (ZAſto mne pſyte, bratrzie míla, Abych wam me putí po zamorz- ſkych wlaſtech powieſt wypwil, to, coz ſem tam widiel: Naíprwe, kterak wiera krzieſtanſka na wzchod ſivncye ſtogíj, A te wiery ktery gest po- 5 czatek, A kterych ſwatych tiela tam lezíe, A w kterem ſtawíe mníſſie ſtogíe, A pvſtennícy kteraky zíwot wedu, kterak-li prziebywagíj, A ſmiegí-li b) krzieſtane p pohany na puſtí prziebywatí, A ktere-li diwy kryſtus, to geſt ſpaſytel, ſkrzye ſwe ſluhy czíníj, A kteraky ſem take ſpiech míel, na morzí plowa, A kudy-li ſem po ſuchu chodil. To wſſe wypwítí ſ pomocy waſſie 10 modlitby k waſſemv polepſſeníj myſlím. Y pſymt was za to, mila bratrzíe. Abyfíte toho welmí ſnazníe poſluchalí. Poczínagi ſye trzetie kníhy we gmíe bozíea). R. IV, kap. I. Oho czaſu, kdyzto za morze chtíechom plvtí, Kdezto w narbona w tom mieſtie korab vgednachom, A paty den odtowad wſyedechom na brziezye afryce tak rzeczenem na morze. A tak, diekugice milemv panv bohu, Mieli ſme dobre powietrzíe, az do míeſta, genz ſluowe kartako, przigídechom. Tu ſmy a) červ. b) -e- nadeps. R. IV, str. 536. 1. DACE sch. — 2. AE bratřie sch; ACE milá sch; AE m. abych vám: bych wam, bratrzycze (E bratrzie). — 3. DE zamorskych. — 4. C wychod.— 5. C a sch; A hrziebie, C hrzbie; ACE a sch. — 6. CE -li sch. — 7. C pro pohany sch; B puſtí!, C pufítech; AE přesm: na puſſtiech pro pohany; ACE a sch; DE -li sch. — 8. E to jest Spasitel sch; ACE m. činí: plody; AE a sch; A m. kteraký: kterak-ly, E kterak; E také sch; AE přesm: gmiel ſprech, C miel proſpiech, lat. prospera na- vigatio. — 9. ACE a sch; DE -li sch; E wyprawiem. — 10. E myslím sch; ACE za to, milá bratřie sch. — 11. ACE velmi sch. — 12. C Po ſkonani przedmluwi pocžínagy ſie trzetie kniehy, DAE sch. R. IV, kap. I. 1. E má nadp: Kterak gſu plulij A czo gſu tam zwiedielij; E obš: kdyzto ſme; E chtieli. — 2. A wgednachom (!), C zgednacho, E zgednaly ſme ; ACE a sch. (spr.); DAC odtawad, E odtud ; A wſiedem, CE wſedly ſme; E brziehu. — 3. E obš: na tak; A rzieczeným; E na sch. (ch. opis.); E morzy; ACE milému pánu sch. — 4. ACE gefſto; DACE Carthago; A przygydem, E prziffly ſme. — 5. ACE m. navštie-
R. IV, str. 536. lPrziemlvwaa). 104b (ZAſto mne pſyte, bratrzie míla, Abych wam me putí po zamorz- ſkych wlaſtech powieſt wypwil, to, coz ſem tam widiel: Naíprwe, kterak wiera krzieſtanſka na wzchod ſivncye ſtogíj, A te wiery ktery gest po- 5 czatek, A kterych ſwatych tiela tam lezíe, A w kterem ſtawíe mníſſie ſtogíe, A pvſtennícy kteraky zíwot wedu, kterak-li prziebywagíj, A ſmiegí-li b) krzieſtane p pohany na puſtí prziebywatí, A ktere-li diwy kryſtus, to geſt ſpaſytel, ſkrzye ſwe ſluhy czíníj, A kteraky ſem take ſpiech míel, na morzí plowa, A kudy-li ſem po ſuchu chodil. To wſſe wypwítí ſ pomocy waſſie 10 modlitby k waſſemv polepſſeníj myſlím. Y pſymt was za to, mila bratrzíe. Abyfíte toho welmí ſnazníe poſluchalí. Poczínagi ſye trzetie kníhy we gmíe bozíea). R. IV, kap. I. Oho czaſu, kdyzto za morze chtíechom plvtí, Kdezto w narbona w tom mieſtie korab vgednachom, A paty den odtowad wſyedechom na brziezye afryce tak rzeczenem na morze. A tak, diekugice milemv panv bohu, Mieli ſme dobre powietrzíe, az do míeſta, genz ſluowe kartako, przigídechom. Tu ſmy a) červ. b) -e- nadeps. R. IV, str. 536. 1. DACE sch. — 2. AE bratřie sch; ACE milá sch; AE m. abych vám: bych wam, bratrzycze (E bratrzie). — 3. DE zamorskych. — 4. C wychod.— 5. C a sch; A hrziebie, C hrzbie; ACE a sch. — 6. CE -li sch. — 7. C pro pohany sch; B puſtí!, C pufítech; AE přesm: na puſſtiech pro pohany; ACE a sch; DE -li sch. — 8. E to jest Spasitel sch; ACE m. činí: plody; AE a sch; A m. kteraký: kterak-ly, E kterak; E také sch; AE přesm: gmiel ſprech, C miel proſpiech, lat. prospera na- vigatio. — 9. ACE a sch; DE -li sch; E wyprawiem. — 10. E myslím sch; ACE za to, milá bratřie sch. — 11. ACE velmi sch. — 12. C Po ſkonani przedmluwi pocžínagy ſie trzetie kniehy, DAE sch. R. IV, kap. I. 1. E má nadp: Kterak gſu plulij A czo gſu tam zwiedielij; E obš: kdyzto ſme; E chtieli. — 2. A wgednachom (!), C zgednacho, E zgednaly ſme ; ACE a sch. (spr.); DAC odtawad, E odtud ; A wſiedem, CE wſedly ſme; E brziehu. — 3. E obš: na tak; A rzieczeným; E na sch. (ch. opis.); E morzy; ACE milému pánu sch. — 4. ACE gefſto; DACE Carthago; A przygydem, E prziffly ſme. — 5. ACE m. navštie-
Strana 235
235 105" nawſſtiewíli v hrobu ſwateho Cypryana mvczedlníka tu ſye ſye pokloníchom. 5 A pak patynadcty den wratichom ſye k brziehu A chtíechom plvtí wzhvoru do alekſandrzíe. Y by tak ptíwne powietrzíe, ze beza)zamal neztonvchom. Ale toho ſye mvdrzíj plawcy wyſtrziezechu. Vwrhſſe kotwy, y vſtawíchu korab. A giz odtud blyz bíefſe wídietí zemí. A wſyedawſſe na czlvnky, y plvchom tam. A kdyz opatrzichom, ano níkdíez níc neníe, genz by bylo k vzitku, 10 lIA chtiece opatrziti, y pogidechom dale, bezmal od brzíeha za trzí míle. Y vzrziechom brzec v pieſku. A toho brzcye ſtrziecha bieſſe pokryta dobrzie mocnymí pkolemí, iako barky przikrywagíj. A bieſe welmí nízky, A nebieſſe níc p burzí ani p prziewal twrdie przikryt; Neb geſt nikdy neſlychano, by fſel deſſt w tiech kraginach. Ale ptoze, kdyz maliczko wietr 15 powiene, Wieczſſij tu ſtrach geſt nez na morzí: Tu ſye nízadna ſyemena nemohu vrodití aní ktere obile. Neb ſye wietrem píeſek y ſyem y tam wíege. A odtowad nedaleko gedna kragínka bieſſe malo lepſſie. Tu roſtieſſe byle, gefſto gest owcyem vzíteczne gieſtí, a níc gíneho; Y toz rziedcye roſte. A tí lide, geſſto tudy bydle, Niczímz gínym nez mlekem ſu zíwi. 20- A bohatieiſſij, tí magíj malo chleba gieczneho. A tot magíj ſwu zen, ze we trzidcyetí dnech wſyegic y ſeznv; tak brzo doſpiewa. A tv níc p gíne neprziebywagíj lide, Nez pto, ze níkomvz vroka neplatie. A zagiſte ta po- ſledníe kragína, Czyrenorvm tak rzeczena, Lezíj a dvotczíj te puſſtie, geſſto geſt mezy Egiptem a mezy tu wlaſtíj, genz fivowe affryka. A tu puſſtíj 25. kato, vtiekagie przied cyſarzem, wedl ſwe wogſko. a) nadeps. vili: nawfftiewyly ſwatych hrobuow (C hroby), A nayprwe, lat. loca visitare sanctorum, et praecipue; A m. u: w; ACE tu sch. (spr.); D m. sě (B ſye ſye!) poklonichom: ſie poklonichom, AC sie klaniechuom, E klaniely ſme sie. — 6. ACE a sch; DC patnadczty, E patnaczdczty; E wratili ſme; E chtiely ſme; C vzhuoru sch. — 7. ACE i sch; ACE přesm: tak by (E bylo); E obš: Zie ſme; DAC bezmal, E gednak; C nevtonuchom, E ztonuly. — 8. AC sě sch; AC m. vystřěžechu: wyſtrziehu fie, E wyſtrzihly, D wyſtrziehli; A vwrze (!), E obš: Ze vwrhlij; A vſtanowychu, C vſtanowichom, E vſtanowilij. — 9. ACE odtawad; ACE přesm: bieſſe (E bylo) blyz; ACE wſfed- ſſie; ACE czluneczky; A m. pluchom : gydom, C ſſh ſmy, E gelij ſme. — 10. E ſme opatrzily; A a; A nykdez, E nikdy; ACE geffto; ACE obš: k uzytku lydſkemu. — 11. ACE a sch; A pogydom, CE fſli ſmy (E ſme); ACE brziehu. — 12. E vzrzehi ſme; D brzezecz, A maly brziezek, C maly brżecz, E maly brzeh; DA brzezcze, E brzehcze; E byla; ACE pokryta sch. — 13. ACE obš: prokolmi pokryta; ACE přesm: welmi (E welmie) bieffe (E byly); E nizke. — 14. ACE nic sch; AE m. tvrdě přikryt: tak twrdie przykryt, C przikryt tak twrdie; ACE nebo; ACE jest sch. — 15. AE m. protože: proto; A m. maličko: y maleczko, C y maliczko, E maliczky. — 16. AE wietffy, C wietczy; ACE přesm: gest tu strach; ACE nezly; ACE sě sch; AC yzadna, E zadna. — 17. ACE m. sěmena nemohú uroditi: nemohu ſie vrodyti ſemena (E přesm: ſemena vroditij). — 18. C a sch; DACE odtawad; E byla; ACE m. lepšie: pew- meyssy, lat. solidior; ACE obš: a tu; ACE rofte. — 19. DA owczem; DCE to; ACE m. řiedcě: tu (E gefftie) welmi rziedcze. — 20. E m. tudy: tu; ACE nezlý; D přesm: ziwi gſu. — 21. A přesm: malo magy; ACE to; C obš: za ſwu. — 22. A wſegyczy (!). — 23. ACE m. než proto: gedyne; AC yzadnemu, E zadnemu; AE přesm: neplati vroka (E vroku). — 24. ACE m. a: nebo; C m. duotčí: dotycze sie. — 25. ACE geffto. — 26. AE m. Kato: kratho; ACE přesm: przied czieſarzem vtiekagie. — 27. ACE Tehdy;
235 105" nawſſtiewíli v hrobu ſwateho Cypryana mvczedlníka tu ſye ſye pokloníchom. 5 A pak patynadcty den wratichom ſye k brziehu A chtíechom plvtí wzhvoru do alekſandrzíe. Y by tak ptíwne powietrzíe, ze beza)zamal neztonvchom. Ale toho ſye mvdrzíj plawcy wyſtrziezechu. Vwrhſſe kotwy, y vſtawíchu korab. A giz odtud blyz bíefſe wídietí zemí. A wſyedawſſe na czlvnky, y plvchom tam. A kdyz opatrzichom, ano níkdíez níc neníe, genz by bylo k vzitku, 10 lIA chtiece opatrziti, y pogidechom dale, bezmal od brzíeha za trzí míle. Y vzrziechom brzec v pieſku. A toho brzcye ſtrziecha bieſſe pokryta dobrzie mocnymí pkolemí, iako barky przikrywagíj. A bieſe welmí nízky, A nebieſſe níc p burzí ani p prziewal twrdie przikryt; Neb geſt nikdy neſlychano, by fſel deſſt w tiech kraginach. Ale ptoze, kdyz maliczko wietr 15 powiene, Wieczſſij tu ſtrach geſt nez na morzí: Tu ſye nízadna ſyemena nemohu vrodití aní ktere obile. Neb ſye wietrem píeſek y ſyem y tam wíege. A odtowad nedaleko gedna kragínka bieſſe malo lepſſie. Tu roſtieſſe byle, gefſto gest owcyem vzíteczne gieſtí, a níc gíneho; Y toz rziedcye roſte. A tí lide, geſſto tudy bydle, Niczímz gínym nez mlekem ſu zíwi. 20- A bohatieiſſij, tí magíj malo chleba gieczneho. A tot magíj ſwu zen, ze we trzidcyetí dnech wſyegic y ſeznv; tak brzo doſpiewa. A tv níc p gíne neprziebywagíj lide, Nez pto, ze níkomvz vroka neplatie. A zagiſte ta po- ſledníe kragína, Czyrenorvm tak rzeczena, Lezíj a dvotczíj te puſſtie, geſſto geſt mezy Egiptem a mezy tu wlaſtíj, genz fivowe affryka. A tu puſſtíj 25. kato, vtiekagie przied cyſarzem, wedl ſwe wogſko. a) nadeps. vili: nawfftiewyly ſwatych hrobuow (C hroby), A nayprwe, lat. loca visitare sanctorum, et praecipue; A m. u: w; ACE tu sch. (spr.); D m. sě (B ſye ſye!) poklonichom: ſie poklonichom, AC sie klaniechuom, E klaniely ſme sie. — 6. ACE a sch; DC patnadczty, E patnaczdczty; E wratili ſme; E chtiely ſme; C vzhuoru sch. — 7. ACE i sch; ACE přesm: tak by (E bylo); E obš: Zie ſme; DAC bezmal, E gednak; C nevtonuchom, E ztonuly. — 8. AC sě sch; AC m. vystřěžechu: wyſtrziehu fie, E wyſtrzihly, D wyſtrziehli; A vwrze (!), E obš: Ze vwrhlij; A vſtanowychu, C vſtanowichom, E vſtanowilij. — 9. ACE odtawad; ACE přesm: bieſſe (E bylo) blyz; ACE wſfed- ſſie; ACE czluneczky; A m. pluchom : gydom, C ſſh ſmy, E gelij ſme. — 10. E ſme opatrzily; A a; A nykdez, E nikdy; ACE geffto; ACE obš: k uzytku lydſkemu. — 11. ACE a sch; A pogydom, CE fſli ſmy (E ſme); ACE brziehu. — 12. E vzrzehi ſme; D brzezecz, A maly brziezek, C maly brżecz, E maly brzeh; DA brzezcze, E brzehcze; E byla; ACE pokryta sch. — 13. ACE obš: prokolmi pokryta; ACE přesm: welmi (E welmie) bieffe (E byly); E nizke. — 14. ACE nic sch; AE m. tvrdě přikryt: tak twrdie przykryt, C przikryt tak twrdie; ACE nebo; ACE jest sch. — 15. AE m. protože: proto; A m. maličko: y maleczko, C y maliczko, E maliczky. — 16. AE wietffy, C wietczy; ACE přesm: gest tu strach; ACE nezly; ACE sě sch; AC yzadna, E zadna. — 17. ACE m. sěmena nemohú uroditi: nemohu ſie vrodyti ſemena (E přesm: ſemena vroditij). — 18. C a sch; DACE odtawad; E byla; ACE m. lepšie: pew- meyssy, lat. solidior; ACE obš: a tu; ACE rofte. — 19. DA owczem; DCE to; ACE m. řiedcě: tu (E gefftie) welmi rziedcze. — 20. E m. tudy: tu; ACE nezlý; D přesm: ziwi gſu. — 21. A přesm: malo magy; ACE to; C obš: za ſwu. — 22. A wſegyczy (!). — 23. ACE m. než proto: gedyne; AC yzadnemu, E zadnemu; AE přesm: neplati vroka (E vroku). — 24. ACE m. a: nebo; C m. duotčí: dotycze sie. — 25. ACE geffto. — 26. AE m. Kato: kratho; ACE přesm: przied czieſarzem vtiekagie. — 27. ACE Tehdy;
Strana 236
236 45 Tu kdyz przigidechom do toho brlvozka, geſſto ſem drziewe rzekl, Nalezechom w ńem ſtarcye w kozífſku, an zrnowcy mele. Tu on nam da míle witaníe a my gemv podiekowachom míle. A tu gemv wypwichom, 30 kterak ny morze wywrhlo k brziehu, A take nam prziekazíelo bahno, ze ſmy ynhed zaſye nemohli. A take geſt ten obyczieí krzieſtanſky, Aby zwiedíeli, kde krziestiene prziebywagij. Tehdy on ſ placzem pade k nafſim noham A, pocyelowaw nas, y pozwa nas na modlitwy. A potom pſtrziew nam zwierzíecye blanícye, Y vczíní nam doſtí bohaty obied. Y kaza na 35 ſyeſtí. II Y polozi pvol bochníka gieczneho. A nas biechu cztyrzíe a on 105b paty. A take polozi ſwazczek zelínky ſladke, gíjezto mena newiedie; A ta geſt k balſamv podobna A z gegíe liſtu ſladka wvoníe tako medowa gdieſſe. A te ſladke chutí y ſytí bychom y nakochachom ſye. A tu ſmy ſ ním byli ſedm dníj. A v poſledníj den, kdyz k nemv gední, geſſto w vokolíj 40 od neho bydlechu, ſchazyeti ſye pocziechu, Y poznachom, ze geſt ten naſſ hoſpodarz pop, Gehoz on przied nam welmí tagil. A potom gidechom í ním do koſtela, A ten bíeſſe bezmal za dwie míli odtud W gedne ſkale rozſyedle. A bieſſe ſpleten rozdíczkem newelikym A nemnoho pyſſniegſſíj Nez níleho hoſpodarzie domek. W nemzto nízadny nemozieſſe pítíe ſtatí, ale mvſyl ſye wzdy ſhrbíti. A kdyz obycziegiew lidſkych tazachom, to ſmy od ních zwíedieh przieſſlechetnv waſſní, Ze níczehvoz neprodawachu aní kupowachu, A nízadny newíe, co geſt to leſt aní kradez. Aní zlata ani ſtrziebra magíj. Neb kdyzto chtiechom tomv popu, naſſemv hoſpodarzí, dati desyet zlatych, an gímí zhrda. A kdyz gich nechtíe wzyeti, vdielichom 50 mv ruſſcye ſweho. A kdyz to míle przigie, tu my gidechom ot neho- A kdy; E ſme prziſſly. — 28. E nalezlij ſme; DAE m. kožíšku: koſſiku (!); D zrnowczem, E zernowczy; ACE m. tu on: A kdyz; AC daw, E dal. — 29. ACE milé sch; ACE m. poděkovachom: przygie (E prziyal) nas; ACE m. a tu: Tehdy; E wyprawily ſme. — 30. ACE nas; ACE m. také: kterak. — 31. ACE krzieftianuow; ACE aby sch. — 32. ACE wzwiedieti; DCE krziestiane, A krziestiany. — 33. E poczelowal; CE pozwal; C modlitby; ACE a sch; C m. potom: Potom pak. — 34. E blany; C i sch; A czyny, E vczynil; C dosti sch; AE m. i: a, C sch; AC kazaw, E kazal. — 35. ACE i sch; E poloziw; ACE pecznyka; D bylo, E bylij. — 36. AE polozyl; A gmiena; E ne- wiedij (!). — 37. C k balſſamu; C gegieho; E ſſla. — 38. E i sch; C biechom; DE přesm: bychom (E byly ſme) ſytí; E nakochaly ſme. — 39. ACE a u sch. — 40. A od ňeho sch; E ješto v uokolí od ňeho bydléchu sch; E m. scházěti sě počěchu: poczeli ſie ſchazeti, geſſto w okolij od nieho bydlelij; ACE i sch; E poznali ſme. — 41. D přesm: naš ten; C náš sch; E kniez; CE m. on: on welmi; B nam!, DACE nami; CE velmi sch; ACE m. a potom: Potom pak; C ſſly (!), E fſly ſme. — 42. AE s ním sch; E byl; AC odtawad. — 43. E byl; C zapleten rozzdyczem; ACE a sch. — 44. ACE nezly; B nſſeho!, DACE naſſeho; AC m. domek: domczek nebo brzek (C bržecz), E domczek; AC yzadný, E zadny; D nemohl gt, E nemohl. — 45. ACE m. ale: nez; A přesm: ſie wzdy muſyl, E ſie muſyl wzdy; E m. když: kdyz ſme ſie tazali; ACE oby- czegiow; E tázáchom sch; D m. to: czo. — 46. ACE m. od: do; E neprodawali. — 47. E kupowali; ACE a sch; Cyzadny, A yzadny yzadny (!), E zadny; E newiediel; AC gie ; ACE m, ani: nebo. — 48. ACE obš: gmagy any chtie gmieti, orig, neque habent neque habere cupiunt; ACE Nebo ; E chtiely ſme; AC popowý, E kniezy; AC m. našemu hospodáři: hoſpodarzowi nafſiemu, E hoſpodarzowi. — 49. C a on; A m. jimi: gym (!); ACE zhrdal; E nechtiel; E vdielily ſme. — 50. ACE gemu; E to sch; E prziyal; ACE
236 45 Tu kdyz przigidechom do toho brlvozka, geſſto ſem drziewe rzekl, Nalezechom w ńem ſtarcye w kozífſku, an zrnowcy mele. Tu on nam da míle witaníe a my gemv podiekowachom míle. A tu gemv wypwichom, 30 kterak ny morze wywrhlo k brziehu, A take nam prziekazíelo bahno, ze ſmy ynhed zaſye nemohli. A take geſt ten obyczieí krzieſtanſky, Aby zwiedíeli, kde krziestiene prziebywagij. Tehdy on ſ placzem pade k nafſim noham A, pocyelowaw nas, y pozwa nas na modlitwy. A potom pſtrziew nam zwierzíecye blanícye, Y vczíní nam doſtí bohaty obied. Y kaza na 35 ſyeſtí. II Y polozi pvol bochníka gieczneho. A nas biechu cztyrzíe a on 105b paty. A take polozi ſwazczek zelínky ſladke, gíjezto mena newiedie; A ta geſt k balſamv podobna A z gegíe liſtu ſladka wvoníe tako medowa gdieſſe. A te ſladke chutí y ſytí bychom y nakochachom ſye. A tu ſmy ſ ním byli ſedm dníj. A v poſledníj den, kdyz k nemv gední, geſſto w vokolíj 40 od neho bydlechu, ſchazyeti ſye pocziechu, Y poznachom, ze geſt ten naſſ hoſpodarz pop, Gehoz on przied nam welmí tagil. A potom gidechom í ním do koſtela, A ten bíeſſe bezmal za dwie míli odtud W gedne ſkale rozſyedle. A bieſſe ſpleten rozdíczkem newelikym A nemnoho pyſſniegſſíj Nez níleho hoſpodarzie domek. W nemzto nízadny nemozieſſe pítíe ſtatí, ale mvſyl ſye wzdy ſhrbíti. A kdyz obycziegiew lidſkych tazachom, to ſmy od ních zwíedieh przieſſlechetnv waſſní, Ze níczehvoz neprodawachu aní kupowachu, A nízadny newíe, co geſt to leſt aní kradez. Aní zlata ani ſtrziebra magíj. Neb kdyzto chtiechom tomv popu, naſſemv hoſpodarzí, dati desyet zlatych, an gímí zhrda. A kdyz gich nechtíe wzyeti, vdielichom 50 mv ruſſcye ſweho. A kdyz to míle przigie, tu my gidechom ot neho- A kdy; E ſme prziſſly. — 28. E nalezlij ſme; DAE m. kožíšku: koſſiku (!); D zrnowczem, E zernowczy; ACE m. tu on: A kdyz; AC daw, E dal. — 29. ACE milé sch; ACE m. poděkovachom: przygie (E prziyal) nas; ACE m. a tu: Tehdy; E wyprawily ſme. — 30. ACE nas; ACE m. také: kterak. — 31. ACE krzieftianuow; ACE aby sch. — 32. ACE wzwiedieti; DCE krziestiane, A krziestiany. — 33. E poczelowal; CE pozwal; C modlitby; ACE a sch; C m. potom: Potom pak. — 34. E blany; C i sch; A czyny, E vczynil; C dosti sch; AE m. i: a, C sch; AC kazaw, E kazal. — 35. ACE i sch; E poloziw; ACE pecznyka; D bylo, E bylij. — 36. AE polozyl; A gmiena; E ne- wiedij (!). — 37. C k balſſamu; C gegieho; E ſſla. — 38. E i sch; C biechom; DE přesm: bychom (E byly ſme) ſytí; E nakochaly ſme. — 39. ACE a u sch. — 40. A od ňeho sch; E ješto v uokolí od ňeho bydléchu sch; E m. scházěti sě počěchu: poczeli ſie ſchazeti, geſſto w okolij od nieho bydlelij; ACE i sch; E poznali ſme. — 41. D přesm: naš ten; C náš sch; E kniez; CE m. on: on welmi; B nam!, DACE nami; CE velmi sch; ACE m. a potom: Potom pak; C ſſly (!), E fſly ſme. — 42. AE s ním sch; E byl; AC odtawad. — 43. E byl; C zapleten rozzdyczem; ACE a sch. — 44. ACE nezly; B nſſeho!, DACE naſſeho; AC m. domek: domczek nebo brzek (C bržecz), E domczek; AC yzadný, E zadny; D nemohl gt, E nemohl. — 45. ACE m. ale: nez; A přesm: ſie wzdy muſyl, E ſie muſyl wzdy; E m. když: kdyz ſme ſie tazali; ACE oby- czegiow; E tázáchom sch; D m. to: czo. — 46. ACE m. od: do; E neprodawali. — 47. E kupowali; ACE a sch; Cyzadny, A yzadny yzadny (!), E zadny; E newiediel; AC gie ; ACE m, ani: nebo. — 48. ACE obš: gmagy any chtie gmieti, orig, neque habent neque habere cupiunt; ACE Nebo ; E chtiely ſme; AC popowý, E kniezy; AC m. našemu hospodáři: hoſpodarzowi nafſiemu, E hoſpodarzowi. — 49. C a on; A m. jimi: gym (!); ACE zhrdal; E nechtiel; E vdielily ſme. — 50. ACE gemu; E to sch; E prziyal; ACE
Strana 237
— 237 R. IV, kap. II. 106a A kdyzto nas plawcy pocziechu k morzí wolatí, Tu opiet míechom dobry spiech, Ze ſedmy den do aleksandrzie prziplvchom. A tu pohadka neſliczna bieſſe mezy biſkupy a mezy mníchy o to neb p tu wiec, Ze sye czaſto ſbieragíce popowe naíwieczſlij, Y zapowíedachu, Aby nízadny neczetl aní míel kníh orygenowych, Genz bieſſe ſkladatel y wykladatel ſwateho piſma welmí vczeny. Ale biſkupí pwiechv, ze ſu níektere wíecy w ních pti wierzie pſany. Gehoz neſmiegiechu odmluwati tí, geſſto geho kníh potwrzowachu, II Ale rziekachu, ze ſu kacyerzí leſtníe prziczíníli w geho kníhy ſwe bludy. A proto geho kníhy zapowiediechv netoliko p ty, ale y p ty, coz geſt kdy kterych kníh ſkladal podle wiery krzieſtanſke; Ty wſſiecky zapowiediechu tí biſkupowe. Ptí tomv tí, geſſto kních orygenowych potwrzowachu, wecyechu a rzkuc: Neníe to diw, ze 10 geft w kníhach orygenowych lítíj kacyerſku blud prziczíńen, Poniewadz w neyſtory w nowych kniehach geſt kacyerzſky blud ku pwdie przímieſſen, Genz geft nikdie ptí swatemv czteníj nechtíel plati. Ptí tomv ſye biſkupí wzeprziewſſe, ſkrzye ſwu moc Welechu y kazachu zatratíti pwe geho Orygenowo píſmo wſſeczko Y ſ tiemi bludy, geſſto ſu kacyerzí w geho 15 píſmo vmíeſyli. Y wecyechu, ze ge doſti na tiech kníhach, coz geſt ſwata cyerkew przígala, A take rzkvce, ze to piſmo ſluſſie owſſem zatratíti, geſſto geſt ſſkodno nemvdrym wíece nez vzíteczno mvdrym cziſtí. Ale nam, takoz ſmy w geho knihach nalezh, Mnoho ſye nam dobrzie libilo; A niektere ſmy take zawrhli, kdezto ſmy geho nalezli bludiece w níeczem. O neizto 20- 5 tu my sch; CE ſſly ſmy (E ſme). — 51. ACE a sch; AE kdezto, D obš: kdyz gſu ; DE pocželi; ACE m. tu opět: y; AC gmiegiechom, DE gmieli gſme. — 52. D pluchom, E przipluhi ſme. R. IV, kap. II. 1. E byla. — 2. C nebo; AE m. sbierajíce: wierugycze, lat. con- gregati; E kniezy; C naywiecz; ACE i sch; E zapowiedalij. — 3. E byl; ACE ſkla- dacz. — 4. CE wykladacz; A i vykladatel sch. — 5. ACE m. biskupi praviechu .. ...psány: byſkupy niekterzie (C niektere wieczy, E niektere) w gieho knyhach pſano proti wierzie krzieſtianſke prawiechu (E prawilij); E neſmieli; C m. odmlúvati: pra- witi, orig. defendere. — 6. D jeho sch; A kny (nedops.); E potwrzowalij; C ti, ješto jeho knih potvrzováchu sch; E rziekali. — 7. AE ſweho bludu; A zapowiedachu, E zapowiedalij. — S. AE m. pro ty: proti bludu; C a proto jeho knihy zapověděchu netoliko pro ty sch; ACE m. pro ty: to; ACE m. kdy: byl; A m. kterých: zí kterych, E z kterych. — 9. Slova ,a proto jeho knihy zapověděchu... podlé viery křesťanské“ jsou mylný překlad latinského: et ideo non propter illa, quae in reprehensionem merito vocarentur, etiam reliquia esse damnanda; AC zapowiedachu, E zapowiedalij; ACE m. ti: powiedrechu (E powiedielij) ti. — 10. A Orygenuſowych, E Orygeneſowych; E potwrzowali; ACE vecěchu sch; AC a sch; ACE dywne. — 11. ACE přesm: w Origeneſowych (C Orygenowych) knyhach; AE lstí sch; D kaczierzſku, ACE ka- czierzſky; AE m. blud: blud lſty; AE przyczyniel (nespr.). — 12. AE m. w neystory w nowych (!): w Neonowych, C w Neftorijnowych(!), orig. in (libris) neotericis. — 13. AE nykde, C nykdiez; C byſkupowe. — 14. A wzeprziechu, E wzeprzelij; AE m. veléchu: welyku (!); AE i sch; E kazali; C přesm: kazachu i welechu. — 15. ACE m. Origenovo: to geſt Orygeneſowo (C Orýgenowo). — 16. A wmieffiely; A rziecziechu, E rzekly; ACE geft; A czo. — 17. C přesm: czierkew ſwata; C a sch. — 18. ACE nezly; ACE m. nám: nam w geho knyhach. — 19. ACE v jeho knihách sch; D přesm: na fie; ACE nám sch; ACE m. dobřě: welmi. — 20. ACE bludyti; ACE v něčem
— 237 R. IV, kap. II. 106a A kdyzto nas plawcy pocziechu k morzí wolatí, Tu opiet míechom dobry spiech, Ze ſedmy den do aleksandrzie prziplvchom. A tu pohadka neſliczna bieſſe mezy biſkupy a mezy mníchy o to neb p tu wiec, Ze sye czaſto ſbieragíce popowe naíwieczſlij, Y zapowíedachu, Aby nízadny neczetl aní míel kníh orygenowych, Genz bieſſe ſkladatel y wykladatel ſwateho piſma welmí vczeny. Ale biſkupí pwiechv, ze ſu níektere wíecy w ních pti wierzie pſany. Gehoz neſmiegiechu odmluwati tí, geſſto geho kníh potwrzowachu, II Ale rziekachu, ze ſu kacyerzí leſtníe prziczíníli w geho kníhy ſwe bludy. A proto geho kníhy zapowiediechv netoliko p ty, ale y p ty, coz geſt kdy kterych kníh ſkladal podle wiery krzieſtanſke; Ty wſſiecky zapowiediechu tí biſkupowe. Ptí tomv tí, geſſto kních orygenowych potwrzowachu, wecyechu a rzkuc: Neníe to diw, ze 10 geft w kníhach orygenowych lítíj kacyerſku blud prziczíńen, Poniewadz w neyſtory w nowych kniehach geſt kacyerzſky blud ku pwdie przímieſſen, Genz geft nikdie ptí swatemv czteníj nechtíel plati. Ptí tomv ſye biſkupí wzeprziewſſe, ſkrzye ſwu moc Welechu y kazachu zatratíti pwe geho Orygenowo píſmo wſſeczko Y ſ tiemi bludy, geſſto ſu kacyerzí w geho 15 píſmo vmíeſyli. Y wecyechu, ze ge doſti na tiech kníhach, coz geſt ſwata cyerkew przígala, A take rzkvce, ze to piſmo ſluſſie owſſem zatratíti, geſſto geſt ſſkodno nemvdrym wíece nez vzíteczno mvdrym cziſtí. Ale nam, takoz ſmy w geho knihach nalezh, Mnoho ſye nam dobrzie libilo; A niektere ſmy take zawrhli, kdezto ſmy geho nalezli bludiece w níeczem. O neizto 20- 5 tu my sch; CE ſſly ſmy (E ſme). — 51. ACE a sch; AE kdezto, D obš: kdyz gſu ; DE pocželi; ACE m. tu opět: y; AC gmiegiechom, DE gmieli gſme. — 52. D pluchom, E przipluhi ſme. R. IV, kap. II. 1. E byla. — 2. C nebo; AE m. sbierajíce: wierugycze, lat. con- gregati; E kniezy; C naywiecz; ACE i sch; E zapowiedalij. — 3. E byl; ACE ſkla- dacz. — 4. CE wykladacz; A i vykladatel sch. — 5. ACE m. biskupi praviechu .. ...psány: byſkupy niekterzie (C niektere wieczy, E niektere) w gieho knyhach pſano proti wierzie krzieſtianſke prawiechu (E prawilij); E neſmieli; C m. odmlúvati: pra- witi, orig. defendere. — 6. D jeho sch; A kny (nedops.); E potwrzowalij; C ti, ješto jeho knih potvrzováchu sch; E rziekali. — 7. AE ſweho bludu; A zapowiedachu, E zapowiedalij. — S. AE m. pro ty: proti bludu; C a proto jeho knihy zapověděchu netoliko pro ty sch; ACE m. pro ty: to; ACE m. kdy: byl; A m. kterých: zí kterych, E z kterych. — 9. Slova ,a proto jeho knihy zapověděchu... podlé viery křesťanské“ jsou mylný překlad latinského: et ideo non propter illa, quae in reprehensionem merito vocarentur, etiam reliquia esse damnanda; AC zapowiedachu, E zapowiedalij; ACE m. ti: powiedrechu (E powiedielij) ti. — 10. A Orygenuſowych, E Orygeneſowych; E potwrzowali; ACE vecěchu sch; AC a sch; ACE dywne. — 11. ACE přesm: w Origeneſowych (C Orygenowych) knyhach; AE lstí sch; D kaczierzſku, ACE ka- czierzſky; AE m. blud: blud lſty; AE przyczyniel (nespr.). — 12. AE m. w neystory w nowych (!): w Neonowych, C w Neftorijnowych(!), orig. in (libris) neotericis. — 13. AE nykde, C nykdiez; C byſkupowe. — 14. A wzeprziechu, E wzeprzelij; AE m. veléchu: welyku (!); AE i sch; E kazali; C přesm: kazachu i welechu. — 15. ACE m. Origenovo: to geſt Orygeneſowo (C Orýgenowo). — 16. A wmieffiely; A rziecziechu, E rzekly; ACE geft; A czo. — 17. C přesm: czierkew ſwata; C a sch. — 18. ACE nezly; ACE m. nám: nam w geho knyhach. — 19. ACE v jeho knihách sch; D přesm: na fie; ACE nám sch; ACE m. dobřě: welmi. — 20. ACE bludyti; ACE v něčem
Strana 238
238 ſye hadagíj geho naſledownícy a rzkuce, Ze ſu kacyerzí p zawíſt k geho knícham prziczíníli a przímieſylí. Y geft nam to naídíwníegíe, Ze w tom, coz geſt podle wiery krzieſtanſke, Neb nizadny po apoſſtolech nebyl geſt Orygenowi rowen, Ale w tom, coz geft w geho kniehach ptí wierzie 25 krzieſtanſke, Nízadny geſt ſſerzedniegie nebludii. Nebo kdyz to bíſkupí biechu wybrali z geho knieh, hrozny zawiſt czíniefſe. A to pſano bieſſe, ze hoſpodín, naſs ſpaſytel, Iakozto geſt przígal czlowiectwie A na krzíz wſtupíl A horzku ſmrt trpiel P wykupenie czlowieka hrzieſſneho, Aby takez tymz porzadem drabla wykupití míel, a rzka, Ze to ſlufſie II Geho 106b 3o dobrotie Y miloſrdenstwij geho, Genzto gest ztraceneho czlowieka k ſpa- ſení nawratil, Aby pan hoſpodín takez propadleho diabla z pekla wyſwo- bodil. A kdyz to biſkupi z geho kníeh tak cztiechu, Y wzdwize ſye o to mezy naſledowníky Orygenowy Y by ſ vobu ſtranv welika ſwada. A kdyz nemoze mezy popy o gich mocy nízadne dokonaníe bytí, Y przigiechu 35 k tomv zlym przikladem popwcy toho mieſta y te zemie, Aby ten staw ſwate cyerkwe zrziedili. Gehozto hrozu rozprſſechu ſye bratrzie A po wſfiech kragínach mníchy rozehnachu. A tak o tiech orygenowych knie- hach neby nízadneho dokonaníe. A take nam to geft welmí díwno, ze Ieronymvs, muz w ſwatem piſmie welmi doſpiely a pwe wiery krzieſtanſke, Mnien gest, by naſledowal kníh orygenowych, Gessto gie gest on naiprwe geho kníhy wſſiecky odſudil. Aníz my take ſmíemy nízadneho ſliczníe ſudití; Neb ſu dawníj a welmí vczeníj míſtrzí o to mnoho ſye wadili a hadalí. Awſſak, yakz ſmy vrozomíeli, ten giſty blud Neb ta bratrſka wiera netolíko nemohla dokonati ſye mnohymí ſwary popowymí, Aní by ſye byl tak daleko pneſi, By bylo o to pohadek tak welikych nebylo. A pto míechom zamvtek weliky, prziſſedíſe do alekſandrzíe. A od toho biſkupa bychom przigietí welmí míle, Lepe, nez ſye nadiegiechom. Y na- 40 45 sch; DACE O niezto. — 21. ACE a sch; A že sch. — 22. ACE přičinili a sch; A przymieſſiely; ACE m. že: ze, wſſe geden czlowiek gſa, y mohl tak rozdwogen byti, ze, orig, unum eundemque hominem tam diversum a se esse potuisse, ut. — 23. A m. což jest: czo; A obš: krzieſtranſky geſt; ACE neb sch. (spr.); A yzadny, CE obš: yzadny geft; CE jest sch. — 24. AE přesm: rowen Orygenefowy. — 26. ACE jest sch; DC sſeredniegie, AE fferedniegy; ACE m. to biskupi: chtiechu (!, E chtieli, C cžtíechu, orig. legerentur), geſſto Byſkupy. — 26. E bylij; AE obš: czymeſſe (E czynil) wſſiem; E bylo. — 27. A m. náš: naſs to gest, C naſs Gezifs to gest; E Spasitel sch; DACE czlowieczenstwie. — 28. AE hroznu. — 29. D take; A wykupyt. — 30. A milo- frdie. — 31. D m. pán: take pan, ACE ten; D takéž sch. — 32. ACE ti sch; C biſku- powe; E cztlij; ACE i sch; AE o tom. — 33. C Orygenowymi, A Orygenowych; ACE m. i: a; A m. by: o, CE sch. — 34. E kniezy; ACE m. o: any; ACE m. nižádné: ktere; C obš: dokonanie mezy nimi; ACE i sch; E prziyali. — 35. AE poprawyti (ch. opis.). — 36. AC czierkwy, E czierkwie; ACE zrziedyl (spr.); E rozprchli. — 37. E rozehnalij. — 38. CE nebylo; ACE a také: Tak. — 39. CE prawy. — 40. ACE m. by následoval: naſledowati; ACE m. jě: gyz, lat. nunc. — 41. ACE my také sch. — 43. ACE yakoz; ACE vrozumiely; D ten sch; ACE m. bratrská: kaczierzſka (spr.). — 44. E netolik; D m. nemohla dokonati sè: mohla (!) ſie geſt dokonati, AE nemohla fie dokonati; E kniezſkymi. — 45. C přesm: byl ſie; D přesm: tak daleko byl. — 46. D gmiegiechom, C smy miely, E miely sme. — 47. AC biechom, E byly ſme; CE
238 ſye hadagíj geho naſledownícy a rzkuce, Ze ſu kacyerzí p zawíſt k geho knícham prziczíníli a przímieſylí. Y geft nam to naídíwníegíe, Ze w tom, coz geſt podle wiery krzieſtanſke, Neb nizadny po apoſſtolech nebyl geſt Orygenowi rowen, Ale w tom, coz geft w geho kniehach ptí wierzie 25 krzieſtanſke, Nízadny geſt ſſerzedniegie nebludii. Nebo kdyz to bíſkupí biechu wybrali z geho knieh, hrozny zawiſt czíniefſe. A to pſano bieſſe, ze hoſpodín, naſs ſpaſytel, Iakozto geſt przígal czlowiectwie A na krzíz wſtupíl A horzku ſmrt trpiel P wykupenie czlowieka hrzieſſneho, Aby takez tymz porzadem drabla wykupití míel, a rzka, Ze to ſlufſie II Geho 106b 3o dobrotie Y miloſrdenstwij geho, Genzto gest ztraceneho czlowieka k ſpa- ſení nawratil, Aby pan hoſpodín takez propadleho diabla z pekla wyſwo- bodil. A kdyz to biſkupi z geho kníeh tak cztiechu, Y wzdwize ſye o to mezy naſledowníky Orygenowy Y by ſ vobu ſtranv welika ſwada. A kdyz nemoze mezy popy o gich mocy nízadne dokonaníe bytí, Y przigiechu 35 k tomv zlym przikladem popwcy toho mieſta y te zemie, Aby ten staw ſwate cyerkwe zrziedili. Gehozto hrozu rozprſſechu ſye bratrzie A po wſfiech kragínach mníchy rozehnachu. A tak o tiech orygenowych knie- hach neby nízadneho dokonaníe. A take nam to geft welmí díwno, ze Ieronymvs, muz w ſwatem piſmie welmi doſpiely a pwe wiery krzieſtanſke, Mnien gest, by naſledowal kníh orygenowych, Gessto gie gest on naiprwe geho kníhy wſſiecky odſudil. Aníz my take ſmíemy nízadneho ſliczníe ſudití; Neb ſu dawníj a welmí vczeníj míſtrzí o to mnoho ſye wadili a hadalí. Awſſak, yakz ſmy vrozomíeli, ten giſty blud Neb ta bratrſka wiera netolíko nemohla dokonati ſye mnohymí ſwary popowymí, Aní by ſye byl tak daleko pneſi, By bylo o to pohadek tak welikych nebylo. A pto míechom zamvtek weliky, prziſſedíſe do alekſandrzíe. A od toho biſkupa bychom przigietí welmí míle, Lepe, nez ſye nadiegiechom. Y na- 40 45 sch; DACE O niezto. — 21. ACE a sch; A že sch. — 22. ACE přičinili a sch; A przymieſſiely; ACE m. že: ze, wſſe geden czlowiek gſa, y mohl tak rozdwogen byti, ze, orig, unum eundemque hominem tam diversum a se esse potuisse, ut. — 23. A m. což jest: czo; A obš: krzieſtranſky geſt; ACE neb sch. (spr.); A yzadny, CE obš: yzadny geft; CE jest sch. — 24. AE přesm: rowen Orygenefowy. — 26. ACE jest sch; DC sſeredniegie, AE fferedniegy; ACE m. to biskupi: chtiechu (!, E chtieli, C cžtíechu, orig. legerentur), geſſto Byſkupy. — 26. E bylij; AE obš: czymeſſe (E czynil) wſſiem; E bylo. — 27. A m. náš: naſs to gest, C naſs Gezifs to gest; E Spasitel sch; DACE czlowieczenstwie. — 28. AE hroznu. — 29. D take; A wykupyt. — 30. A milo- frdie. — 31. D m. pán: take pan, ACE ten; D takéž sch. — 32. ACE ti sch; C biſku- powe; E cztlij; ACE i sch; AE o tom. — 33. C Orygenowymi, A Orygenowych; ACE m. i: a; A m. by: o, CE sch. — 34. E kniezy; ACE m. o: any; ACE m. nižádné: ktere; C obš: dokonanie mezy nimi; ACE i sch; E prziyali. — 35. AE poprawyti (ch. opis.). — 36. AC czierkwy, E czierkwie; ACE zrziedyl (spr.); E rozprchli. — 37. E rozehnalij. — 38. CE nebylo; ACE a také: Tak. — 39. CE prawy. — 40. ACE m. by následoval: naſledowati; ACE m. jě: gyz, lat. nunc. — 41. ACE my také sch. — 43. ACE yakoz; ACE vrozumiely; D ten sch; ACE m. bratrská: kaczierzſka (spr.). — 44. E netolik; D m. nemohla dokonati sè: mohla (!) ſie geſt dokonati, AE nemohla fie dokonati; E kniezſkymi. — 45. C přesm: byl ſie; D přesm: tak daleko byl. — 46. D gmiegiechom, C smy miely, E miely sme. — 47. AC biechom, E byly ſme; CE
Strana 239
S-. 239 diegíeſſe sye ten biſkup, ze bychomy ſ ním oſtali; Ale nan nebieſſe ní- zadne myſli tu oſtatí p weliku zawíſt, genz tu mezy ními bíeſſe. R. IV, kap. III. O betlehemua). Ak odtowad ſſ mym towarziffſtwem gidechom do betlehema, Genz 107a ge ſſeſt milí Il Wzdalij od geruzalema, a od alekſandrzíe ſſeſtnadcte noc- lehuow. A tu oſadu zpwowaſſe ſwaty Ieronym kníez. A ten koſtel ſluſſie pod biſkupa Ieruzalemſkeho. A 1akzto ſem drziewe do kniezye Ieronyma widiel, Ze ſem geho wzdy nade wſſiecky gíne naípwieíieho w geho kníe- hach nalezl — Nebt geft ſlawny myz a dobrych ſkutkuow naplneny a weli- keho zaſluzenie — A netoliko to, Ale nad to geft we wſſem vczeníj y w vmíeníj muz doſpiely. A vmíel geſt latíníe y rziecky y zidowſky, Ze ſye gemv we wſſem vmieníj nízadny nemohl przírownati. Neb ſem ſſeſt 10 meſyecvow ſ ním prziebyl. A na ty za obycziei zehraſſe, Gefſto ptí wierzíe krzieſtanſke ſtogiechu. Zawierne chcy to rzecy, ze geſt on wſfiecky bludy po wſſiech kniehach ſwateho piſma wymetal a wypoſobil. Niczehozt geſt bludneho neoſtawíl aní opustil. A naíprw o lakomstwíj, o tom hrziechu, A take mnoho y o pyſſie A k ſweliczeníj wypwil geſt. A knichy ſkladal, 15 A take o panenſkem duchowníem prziebytcye A o ſtawu mníchowem a zakowſkem. A pto geho mnozy nemílowachu. A kacyerzí geho nena- widiechu, Ptoze ſye gím wzdy ptíwieſſe. Zakowſtwo geho take nenawidieſſe, Ptoze na níe zehrafſe z nehodnych czínvow. Ale lid ſpwedlíwy díwníe geí milowaſſe. Neb tí, ktoz geho kacyerzem nazywachu, Tit zagiſte ſamí 20 bludíe, Neb geho vczeníe gest ſpedlíwe A geſt podle ſwate cyerkwe. 5 a) červ. prziyati; D m. než: nez gſme, AC nezly, E nezlij ſme; A nadrechuom, D byli nadieli, E nadielij; ACE m. i: a. — 48. E nadil; ACE že sch; D m. bychomy: bychom my, A bychuom, C bychom, E bychme; A zuoftaly; B nan!, CD nam, AE sch; E ne- bylo. — 49. AE m. mysli: myſly naſſie; ACE geſſto; ACE tu sch; E byla. R. IV, kap. III. 1. D O Betlemu; C ka II; E Geſſto bylij w Geruzalemie a czo..; A bez nadp. — 2. C m. pak: Tak; DAC odtawad, E odtud; AE m. s mým: gyde- chuom (E ſſly ſme) s ſwym, C s ſwy; C m. jidechom: ſſly ſme, AE sch; DCE Betlema, A bethema; ACE gessto. — 3. ACE gest; A sset(!); DACE mil; A Ssetnadczte (!). — 4. E zprawowal; ACE Geronymus. — 5. ACE m. jakžto sem: ya ſem to (spr.). — 6. ACE wiediel. — 7. D Neb, ACE Nebot; ACE a sch. — 8. C m. ale: A; ACE jest sch. — 9. ACE v sch; ACE m. muž dospělý: doſpieleho; ACE uměl jest sch; AC m. i (před řěcky): a, E sch; ACE obš: zydowſky geft vmiel. — 10. C m. umění: w Nytry (ch. opis.); AC Nebo. — 11. DAE Mieſyeczuow, C miefieczow, E mieſyczow; CE prze- bywal; E zehral. — 12. E ſtalij; ACE to sch; ACE on sch. — 13. ACE wy- mietal; A niczehuoz, E nicz; C jest sch. — 14. ACE bludného neostavił ani sch; ACE neopuſtyl; C nayprwe. — 15. ACE také sch; ACE i sch; ACE k sch. (spr.); E m. sveličení: chlubenie. — 17. C m. a: a o; ACE a sch; E nemilowalij; ACE a sch. — 18. ACE přesm: Nenawydiechu (E Nenawidieli) geho kaczerzy; AC přesm: gym ſie; E protiwowal; ACE také sch; AC nenawydrechu, E nenawidielo. — 19. E zehral; ACE obš: czynuow y z (E sch.) wyn; A ſprawedlný; ACE přesm: geho dywnie. — 20. E milowal; E nazywali; ACE ti. — 21. AC m. zajisté sami blúdie:
S-. 239 diegíeſſe sye ten biſkup, ze bychomy ſ ním oſtali; Ale nan nebieſſe ní- zadne myſli tu oſtatí p weliku zawíſt, genz tu mezy ními bíeſſe. R. IV, kap. III. O betlehemua). Ak odtowad ſſ mym towarziffſtwem gidechom do betlehema, Genz 107a ge ſſeſt milí Il Wzdalij od geruzalema, a od alekſandrzíe ſſeſtnadcte noc- lehuow. A tu oſadu zpwowaſſe ſwaty Ieronym kníez. A ten koſtel ſluſſie pod biſkupa Ieruzalemſkeho. A 1akzto ſem drziewe do kniezye Ieronyma widiel, Ze ſem geho wzdy nade wſſiecky gíne naípwieíieho w geho kníe- hach nalezl — Nebt geft ſlawny myz a dobrych ſkutkuow naplneny a weli- keho zaſluzenie — A netoliko to, Ale nad to geft we wſſem vczeníj y w vmíeníj muz doſpiely. A vmíel geſt latíníe y rziecky y zidowſky, Ze ſye gemv we wſſem vmieníj nízadny nemohl przírownati. Neb ſem ſſeſt 10 meſyecvow ſ ním prziebyl. A na ty za obycziei zehraſſe, Gefſto ptí wierzíe krzieſtanſke ſtogiechu. Zawierne chcy to rzecy, ze geſt on wſfiecky bludy po wſſiech kniehach ſwateho piſma wymetal a wypoſobil. Niczehozt geſt bludneho neoſtawíl aní opustil. A naíprw o lakomstwíj, o tom hrziechu, A take mnoho y o pyſſie A k ſweliczeníj wypwil geſt. A knichy ſkladal, 15 A take o panenſkem duchowníem prziebytcye A o ſtawu mníchowem a zakowſkem. A pto geho mnozy nemílowachu. A kacyerzí geho nena- widiechu, Ptoze ſye gím wzdy ptíwieſſe. Zakowſtwo geho take nenawidieſſe, Ptoze na níe zehrafſe z nehodnych czínvow. Ale lid ſpwedlíwy díwníe geí milowaſſe. Neb tí, ktoz geho kacyerzem nazywachu, Tit zagiſte ſamí 20 bludíe, Neb geho vczeníe gest ſpedlíwe A geſt podle ſwate cyerkwe. 5 a) červ. prziyati; D m. než: nez gſme, AC nezly, E nezlij ſme; A nadrechuom, D byli nadieli, E nadielij; ACE m. i: a. — 48. E nadil; ACE že sch; D m. bychomy: bychom my, A bychuom, C bychom, E bychme; A zuoftaly; B nan!, CD nam, AE sch; E ne- bylo. — 49. AE m. mysli: myſly naſſie; ACE geſſto; ACE tu sch; E byla. R. IV, kap. III. 1. D O Betlemu; C ka II; E Geſſto bylij w Geruzalemie a czo..; A bez nadp. — 2. C m. pak: Tak; DAC odtawad, E odtud; AE m. s mým: gyde- chuom (E ſſly ſme) s ſwym, C s ſwy; C m. jidechom: ſſly ſme, AE sch; DCE Betlema, A bethema; ACE gessto. — 3. ACE gest; A sset(!); DACE mil; A Ssetnadczte (!). — 4. E zprawowal; ACE Geronymus. — 5. ACE m. jakžto sem: ya ſem to (spr.). — 6. ACE wiediel. — 7. D Neb, ACE Nebot; ACE a sch. — 8. C m. ale: A; ACE jest sch. — 9. ACE v sch; ACE m. muž dospělý: doſpieleho; ACE uměl jest sch; AC m. i (před řěcky): a, E sch; ACE obš: zydowſky geft vmiel. — 10. C m. umění: w Nytry (ch. opis.); AC Nebo. — 11. DAE Mieſyeczuow, C miefieczow, E mieſyczow; CE prze- bywal; E zehral. — 12. E ſtalij; ACE to sch; ACE on sch. — 13. ACE wy- mietal; A niczehuoz, E nicz; C jest sch. — 14. ACE bludného neostavił ani sch; ACE neopuſtyl; C nayprwe. — 15. ACE také sch; ACE i sch; ACE k sch. (spr.); E m. sveličení: chlubenie. — 17. C m. a: a o; ACE a sch; E nemilowalij; ACE a sch. — 18. ACE přesm: Nenawydiechu (E Nenawidieli) geho kaczerzy; AC přesm: gym ſie; E protiwowal; ACE také sch; AC nenawydrechu, E nenawidielo. — 19. E zehral; ACE obš: czynuow y z (E sch.) wyn; A ſprawedlný; ACE přesm: geho dywnie. — 20. E milowal; E nazywali; ACE ti. — 21. AC m. zajisté sami blúdie:
Strana 240
240 Neb ſye geſt wzdy vczil a wzdy czeti a wzdy ſkladal. Aní we dne aní w nocy nemíel odpoczínvtíe; Anebtíe czeti, anebte pſal. A protoz od tak ſlawneho czlowieka nechtiel bych nagmenſfie II chwíle bez neho byti, Bych 107b 25 byl neſlbil bohu na puſſtí dokonati ſweho zíwata. Gemvz poruczíw tu ſwu bratrzíj. Genzto ſe mny bez me wole chodiechu, A zbyw tiezkeho brzíe- mene, y wratích ſye do alexandrzie. A tu nawſſtiewiw bratrzíj, Y gídech do wyffffie tebagdy, To gest konec egipta. Neb tu pwiechu w hluche puſſtí mnozstwíe mníchvow. Wſſecko to, coz ſem tu wídíel, bylo by dluho 30 wypwiti prziehſs. Alewſfak niektere powíeem welmí na kratcye. R. IV, kap. IV. POdle nyla, te raiſke rzieky, Nedaleko od puſſtie Bylo geſt mnoho klaſſtervow, A wa) niekterem klaſſterzie do ſta mníchvow prziebywaſſe, A we wſſem blechu poſlufíní opata ſweho A níc o ſwem vmíe neczíníechu, A wíſe vkladachu k geho pomocy. z tiech kdyzto ktery zamyſlil gítí, 5 a chtie prziebywati na puſſtí, Nikdy ge neſſel nízadny, nez ſ vopatowym odpvſſtením. A to mezy ſebu za prwníj czeſt míegiechu, plníti wvolí ſweho ſtarſíieho. A tiem, kterzíz przíebywachu na puſſtí ſpoſobením opatowym, Chleb y gíny pokrm gím dawachu. R. IV, kap. V. TOho czaſu, kdyzto tam przigidech, Przihodi ſye gednomv puſten- níku, Genz nedawno z klaſſtera bieſſe ſſel na puſſt A bieſſe od klaſſtera níc dal nez ſſeſt mil vczíniw ſobie prziebytek, Tu mv poſlachu chleba po a) nadeps. bludiechu (C bludie) ſami zagyſte, E ſami bludilij zagyſte; ACE neb sch; AC ſpra- wedlne; A svaté sch. — 22. AC přesm: gest wzdy sie vczyl, E gest sie wzdy vczyl; ACE a sch. — 23. DACE m. anebtě: Anebot (AE aneb, C Anebt) gt; AE m. četl: wzdy czietl nietczo, C nietczo ožetl wzdý; D aneb, AE nebo, C anebo; ACE a sch; AC m. tak: takeho, E takehoz. — 24. A neymeníſe; ACE bez ňeho sch; ACE po- byti. — 25. AE byl sch; B zíwata!, DACE ziwota; AC m. tu svú: ty ſwe wſſeczký, E ty wſſeczky ſwe. — 26. ACE bratry, geſſto; E chodilij; ACE a sch; AE zbywſfie. — 27. E brzemena; AE i sch; A wratychu, Ewratili (!); E bratry ; C fſel, E ffly ſme (!). — 28. A m. do vyššie: wſſie (!), E do wſy(!); D m. konec: Bratr (!); E prawili. — 29. D mnoho; C m. všecko: Bych miel wſſeczko; ACE obš: to wyprawyti; AE přesm: wydiel tu; ACE m. dlúho: przielyſs dluho. — 30. ACE vypraviti přieliš sch; A powiedie; ACE velmi na krátcě sch. R. IV, kap. IV. 1. C má nadp: III; E nadp: O mnissiech; C přesm: Gest bylo. — 2. E m. klášteřě do sta: Sto; E przebywalo. — 3. A m. ve všem: wſſiechny, E wſſichni, C wſſeho(!); E byli; D m. umě: vmienij, E vmyſle; E neczynili. — 4. A wkladachu, E wkladali; ACE m. pomoci: ponuczený, orig. nutum. — 5. ACE m. a chtě přebývati na púšti: aby na puſſczy (CE pufftij) prziebywal; ACE m. nikdy je nešel nižádný: neſſel geſt; ACE m. než: drziewe (E prwe) nezly; AC s uopatovým: s geho Opata, E s ſweho opata. — 6. A to mezi sebú sch; E gmieli. — 7. A m. kteříž: koz (!), CE ktoz; E przebywali. — 8. ACE m. i: a; ACE jim sch; E dawali. R. IV, kap. V. 1. C má nadp: IIII; E nadp: O gednom bratru a odwu mladen- czow, geſſto gemu pokrm noſylij na puſſcž; A m. kdyžto: kdyz, E kdyz ſme; E przi- fſly, przihodilo. — 2. ACE přesm: breſſe (E byl) z klaſstera; E byl. — 3. E dale; ACE nezly; ACE m. šest: za ffet (!, E sseft); ACE vczynyl; C prziebitcžek; ACE m. tu
240 Neb ſye geſt wzdy vczil a wzdy czeti a wzdy ſkladal. Aní we dne aní w nocy nemíel odpoczínvtíe; Anebtíe czeti, anebte pſal. A protoz od tak ſlawneho czlowieka nechtiel bych nagmenſfie II chwíle bez neho byti, Bych 107b 25 byl neſlbil bohu na puſſtí dokonati ſweho zíwata. Gemvz poruczíw tu ſwu bratrzíj. Genzto ſe mny bez me wole chodiechu, A zbyw tiezkeho brzíe- mene, y wratích ſye do alexandrzie. A tu nawſſtiewiw bratrzíj, Y gídech do wyffffie tebagdy, To gest konec egipta. Neb tu pwiechu w hluche puſſtí mnozstwíe mníchvow. Wſſecko to, coz ſem tu wídíel, bylo by dluho 30 wypwiti prziehſs. Alewſfak niektere powíeem welmí na kratcye. R. IV, kap. IV. POdle nyla, te raiſke rzieky, Nedaleko od puſſtie Bylo geſt mnoho klaſſtervow, A wa) niekterem klaſſterzie do ſta mníchvow prziebywaſſe, A we wſſem blechu poſlufíní opata ſweho A níc o ſwem vmíe neczíníechu, A wíſe vkladachu k geho pomocy. z tiech kdyzto ktery zamyſlil gítí, 5 a chtie prziebywati na puſſtí, Nikdy ge neſſel nízadny, nez ſ vopatowym odpvſſtením. A to mezy ſebu za prwníj czeſt míegiechu, plníti wvolí ſweho ſtarſíieho. A tiem, kterzíz przíebywachu na puſſtí ſpoſobením opatowym, Chleb y gíny pokrm gím dawachu. R. IV, kap. V. TOho czaſu, kdyzto tam przigidech, Przihodi ſye gednomv puſten- níku, Genz nedawno z klaſſtera bieſſe ſſel na puſſt A bieſſe od klaſſtera níc dal nez ſſeſt mil vczíniw ſobie prziebytek, Tu mv poſlachu chleba po a) nadeps. bludiechu (C bludie) ſami zagyſte, E ſami bludilij zagyſte; ACE neb sch; AC ſpra- wedlne; A svaté sch. — 22. AC přesm: gest wzdy sie vczyl, E gest sie wzdy vczyl; ACE a sch. — 23. DACE m. anebtě: Anebot (AE aneb, C Anebt) gt; AE m. četl: wzdy czietl nietczo, C nietczo ožetl wzdý; D aneb, AE nebo, C anebo; ACE a sch; AC m. tak: takeho, E takehoz. — 24. A neymeníſe; ACE bez ňeho sch; ACE po- byti. — 25. AE byl sch; B zíwata!, DACE ziwota; AC m. tu svú: ty ſwe wſſeczký, E ty wſſeczky ſwe. — 26. ACE bratry, geſſto; E chodilij; ACE a sch; AE zbywſfie. — 27. E brzemena; AE i sch; A wratychu, Ewratili (!); E bratry ; C fſel, E ffly ſme (!). — 28. A m. do vyššie: wſſie (!), E do wſy(!); D m. konec: Bratr (!); E prawili. — 29. D mnoho; C m. všecko: Bych miel wſſeczko; ACE obš: to wyprawyti; AE přesm: wydiel tu; ACE m. dlúho: przielyſs dluho. — 30. ACE vypraviti přieliš sch; A powiedie; ACE velmi na krátcě sch. R. IV, kap. IV. 1. C má nadp: III; E nadp: O mnissiech; C přesm: Gest bylo. — 2. E m. klášteřě do sta: Sto; E przebywalo. — 3. A m. ve všem: wſſiechny, E wſſichni, C wſſeho(!); E byli; D m. umě: vmienij, E vmyſle; E neczynili. — 4. A wkladachu, E wkladali; ACE m. pomoci: ponuczený, orig. nutum. — 5. ACE m. a chtě přebývati na púšti: aby na puſſczy (CE pufftij) prziebywal; ACE m. nikdy je nešel nižádný: neſſel geſt; ACE m. než: drziewe (E prwe) nezly; AC s uopatovým: s geho Opata, E s ſweho opata. — 6. A to mezi sebú sch; E gmieli. — 7. A m. kteříž: koz (!), CE ktoz; E przebywali. — 8. ACE m. i: a; ACE jim sch; E dawali. R. IV, kap. V. 1. C má nadp: IIII; E nadp: O gednom bratru a odwu mladen- czow, geſſto gemu pokrm noſylij na puſſcž; A m. kdyžto: kdyz, E kdyz ſme; E przi- fſly, przihodilo. — 2. ACE přesm: breſſe (E byl) z klaſstera; E byl. — 3. E dale; ACE nezly; ACE m. šest: za ffet (!, E sseft); ACE vczynyl; C prziebitcžek; ACE m. tu
Strana 241
241 108a dwu mladu bratru, Z niz wieczſſij bieſſe patnadctí let ſtar, A mlazſſij bieſſe we dwanadctí letech. A ta, kdyz mv doneſſeſſta, gydeſſta zaſye. Y poleze had welmi vrzítny ptí níma. A iakz geho dogideſſta a níc ſye nevzaſſſe, Tu on ſye ſtoczi tako zaklety przied níma. II Tehdy mlazſſij, wzem gei a obinvw geí plaſſtem, y neſe do klaſſtera. A kdyz przigideſſta, tu gie bratrzíe potkachu. A on rozwinvw plaſſt, y powrze toho hada, A na ſwe myſli ſwelicziegie ſye. Tu niekterzí mezy ſobu wieru y ſkutky 10 geho chwalechu. Tehdy ten opat f dobrym potazem, aby ta mladcye ne- rozbugiela, oba metlamí zbí, A z toho na níe welmí zehraw, ze ſta to pneſla, coz geſt hoſpodín gíma zyewil, a rzka: Ten ſkutek ne pro gich wieru, Ale bozíj mocy ſye ge ſtal, A take aby ſye vczilí bohu ſluziti po- korníe A w ſkutcyech aní w diwiech ſye neſweliczieti. Neb geſt lepſſe 15 ſwiedomíe mladeho nez w ſkutcyech daremna chluba. To kdyz zwiedíe ten bratr, gemvzto ta mlada bratry noſyla chleb, Ze ſta miela taku nebez- pecznoſt A nad to, kdíz ſta geho prziemohla, ze ſta pto bita, Tu on pſy opata, aby gemv wiec nízadneho pokrma aní chleba poſyelal. A giz tomv oſmy den bieſſe, takz ten puſtenník, bozíj czlowíe, hlad mrziel. Y mdleſſe 20 gemv tíelo poſtem, Ale myſl vſtawna nemozieſſe zahynnvtí Pto, nebo wzdy myſleſſe o kralowſtwíj nebeſkem. Tielo vſtawaſſe pro hlad, Ale wiera ſylna trwaſſe. A w tu dobu, kdyz my by duchem ſwatym zyeweno, Aby ſweho vczeníka nawſ�tiewil, Y poczie zadatí, aby mohl zwiedietí, czím ſye 5 mu: tomu; E poſlalij; ACE obš: chleba z klafſtera. — 4. E přesm: bratrzich mladych; DCE Z nichz; AE wietſfy, C wietcży; E byl; A patnadst, C patnadczte; C wſtarzi, E ſtarzy; AE mladſſy. — 5. E byl; A we dwanadſte leth; CE tij; D m. mu: gſu mu, ACE sch; DCE doneſh, A doneſe(!); D gidechu, AC gdiefsta, E ffly. — 6. A i sch; E m. úřitný: zly; DCE nim; DE m. jeho dojidešta: geho dogidechu (D doffly), AC dogy- deſſta (C ſta doſſla) geho; ACE a sch; C m se: ſie geho. — 7. AC neuzaſeffta, E ne- vlekli; AC m. tu on: an, E a on; A m. stoči: ſklony, E ſkloniw; DE nimi; C m. tehdy: Ten ; AE mladſſy, C menſſy. — 8. E wzaw ; ABE geho; AE a sch; A obynuow; ACE geho; C plafſtkem; E neſl; D m. přijidešta: przigidechu, AE przygydefsta (E prziſſel) do klafftera a. — 9. C když přijidešta, tu sch; ACE přesm: bratrzie gie; E potkali; ACE a on sch; ACE plafftiek; AC i sch. — 10. E chlubicz; ACE m. tu: A kdyz; ACE ſebu; AC m. vieru: wieru mladenczuow tiech, E wieru tiech mladen- czuow. — 11. ACE jeho sch; E chwalilij; E m. ten: on; DCE tij; DE mladenczy, AC mladencze. — 12. A nerozbugyla, C nerozbuyala, E nerozbuynielij; C zbil; E přesm: zbil metlami; ACE m. velmi: mnoho; D gſu. — 13. D proneſli; C czo; E buoh ; D m. jest Hospodin jima: gim gt hoſpodin; E přesm: zgewil gym. — 14. AC gest; DE přesm: ftal sie gt. — 15. ACE obš: w ſkutcziech fie; ACE m. ani: a; D m. sč: aby fie, ACE sch; DC neſweliczeli, A neſwelyczyly, E nechlubili; ACE nebo; C jest sch; AC lepfsie, E lepffy. — 16. ACE nezly; D gt zwiediel, E wzwiediel. — 17. DE m. ta: tij, AC bielſta ta; D mladij; D Bratrzie, A bratrzy; E m. mladá bratry: mladenczy; E chlib; DE noſyli; DE gſu gmiely. — 18. ACE přesm: nebezpecznoſt taku; DE gu; DE przemohli; DE gſu; DE biti; C m. tu: y, AE sch; ACE on sch; AE Proſyl. — 19. A Opat (ne- dops.); C pokrmu; D nepoſyelal, E neſlal; AE a sch. — 20. E byl; B czlowíe!, DACE czlowiek; E hladem; ACE i sch; E mdlelo. — 21. D vſtawiczna; DC nemohla gest, E nemohl (!). — 22. D myſlil gt; ACE přesm: myſleſſe (E myſll) wzdy; A o kralowstwiem; E vſtawalo. — 23. D trwala gt, E trwala; D přesm: by mu; A přesm: duchem ſwatym zgieweno gemu by, C duchem ſwatym gemu zgeweno bylo, E duchem ſwatym bylo Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 16
241 108a dwu mladu bratru, Z niz wieczſſij bieſſe patnadctí let ſtar, A mlazſſij bieſſe we dwanadctí letech. A ta, kdyz mv doneſſeſſta, gydeſſta zaſye. Y poleze had welmi vrzítny ptí níma. A iakz geho dogideſſta a níc ſye nevzaſſſe, Tu on ſye ſtoczi tako zaklety przied níma. II Tehdy mlazſſij, wzem gei a obinvw geí plaſſtem, y neſe do klaſſtera. A kdyz przigideſſta, tu gie bratrzíe potkachu. A on rozwinvw plaſſt, y powrze toho hada, A na ſwe myſli ſwelicziegie ſye. Tu niekterzí mezy ſobu wieru y ſkutky 10 geho chwalechu. Tehdy ten opat f dobrym potazem, aby ta mladcye ne- rozbugiela, oba metlamí zbí, A z toho na níe welmí zehraw, ze ſta to pneſla, coz geſt hoſpodín gíma zyewil, a rzka: Ten ſkutek ne pro gich wieru, Ale bozíj mocy ſye ge ſtal, A take aby ſye vczilí bohu ſluziti po- korníe A w ſkutcyech aní w diwiech ſye neſweliczieti. Neb geſt lepſſe 15 ſwiedomíe mladeho nez w ſkutcyech daremna chluba. To kdyz zwiedíe ten bratr, gemvzto ta mlada bratry noſyla chleb, Ze ſta miela taku nebez- pecznoſt A nad to, kdíz ſta geho prziemohla, ze ſta pto bita, Tu on pſy opata, aby gemv wiec nízadneho pokrma aní chleba poſyelal. A giz tomv oſmy den bieſſe, takz ten puſtenník, bozíj czlowíe, hlad mrziel. Y mdleſſe 20 gemv tíelo poſtem, Ale myſl vſtawna nemozieſſe zahynnvtí Pto, nebo wzdy myſleſſe o kralowſtwíj nebeſkem. Tielo vſtawaſſe pro hlad, Ale wiera ſylna trwaſſe. A w tu dobu, kdyz my by duchem ſwatym zyeweno, Aby ſweho vczeníka nawſ�tiewil, Y poczie zadatí, aby mohl zwiedietí, czím ſye 5 mu: tomu; E poſlalij; ACE obš: chleba z klafſtera. — 4. E přesm: bratrzich mladych; DCE Z nichz; AE wietſfy, C wietcży; E byl; A patnadst, C patnadczte; C wſtarzi, E ſtarzy; AE mladſſy. — 5. E byl; A we dwanadſte leth; CE tij; D m. mu: gſu mu, ACE sch; DCE doneſh, A doneſe(!); D gidechu, AC gdiefsta, E ffly. — 6. A i sch; E m. úřitný: zly; DCE nim; DE m. jeho dojidešta: geho dogidechu (D doffly), AC dogy- deſſta (C ſta doſſla) geho; ACE a sch; C m se: ſie geho. — 7. AC neuzaſeffta, E ne- vlekli; AC m. tu on: an, E a on; A m. stoči: ſklony, E ſkloniw; DE nimi; C m. tehdy: Ten ; AE mladſſy, C menſſy. — 8. E wzaw ; ABE geho; AE a sch; A obynuow; ACE geho; C plafſtkem; E neſl; D m. přijidešta: przigidechu, AE przygydefsta (E prziſſel) do klafftera a. — 9. C když přijidešta, tu sch; ACE přesm: bratrzie gie; E potkali; ACE a on sch; ACE plafftiek; AC i sch. — 10. E chlubicz; ACE m. tu: A kdyz; ACE ſebu; AC m. vieru: wieru mladenczuow tiech, E wieru tiech mladen- czuow. — 11. ACE jeho sch; E chwalilij; E m. ten: on; DCE tij; DE mladenczy, AC mladencze. — 12. A nerozbugyla, C nerozbuyala, E nerozbuynielij; C zbil; E přesm: zbil metlami; ACE m. velmi: mnoho; D gſu. — 13. D proneſli; C czo; E buoh ; D m. jest Hospodin jima: gim gt hoſpodin; E přesm: zgewil gym. — 14. AC gest; DE přesm: ftal sie gt. — 15. ACE obš: w ſkutcziech fie; ACE m. ani: a; D m. sč: aby fie, ACE sch; DC neſweliczeli, A neſwelyczyly, E nechlubili; ACE nebo; C jest sch; AC lepfsie, E lepffy. — 16. ACE nezly; D gt zwiediel, E wzwiediel. — 17. DE m. ta: tij, AC bielſta ta; D mladij; D Bratrzie, A bratrzy; E m. mladá bratry: mladenczy; E chlib; DE noſyli; DE gſu gmiely. — 18. ACE přesm: nebezpecznoſt taku; DE gu; DE przemohli; DE gſu; DE biti; C m. tu: y, AE sch; ACE on sch; AE Proſyl. — 19. A Opat (ne- dops.); C pokrmu; D nepoſyelal, E neſlal; AE a sch. — 20. E byl; B czlowíe!, DACE czlowiek; E hladem; ACE i sch; E mdlelo. — 21. D vſtawiczna; DC nemohla gest, E nemohl (!). — 22. D myſlil gt; ACE přesm: myſleſſe (E myſll) wzdy; A o kralowstwiem; E vſtawalo. — 23. D trwala gt, E trwala; D přesm: by mu; A přesm: duchem ſwatym zgieweno gemu by, C duchem ſwatym gemu zgeweno bylo, E duchem ſwatym bylo Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 16
Strana 242
242 25 ten wíerny bozíj mvz krmíj, genz ge nechtiel od lidíj chleba bratí. A chtíe geho opat otazatí, y gide k nemv. Tu on, kdyz vpatrzi ftarcye duce, Ynhed pti nemv wygide Y poczie gemv diekowatí a do peleſsie gei vwede. A kdyz wgideſſta, ſyedeſſta ſpolu. Y vzzrzieſſta koſſik palmowy a horkeho chleba plny, an wíſy na podwogí. Naiprwe vcziſſta horky chleb po wvoní. II A kdyz gei wzyeſſta, zdaſſe ſye gíma, iako by byl pſtydly. Ale nebyl 108b geſt Egipſkeho peczeníe ani k nemv podobny. Tomv ſye podíwíwſſe, y poznafſta dar bozíj. Tehdy tě bratr wecye opatowí: Przífſtij twemv toto dano. A opat, p geho wieru y ſkutky, wecye, ze ge to dano. A takz ten chleb nebeſky poczieſſta lamatí ſ weliku radoſtíj. A kdyza) ſye opat wratí 35 do klafftera, y poczie to bratrzíj pwítí. A tak gich ſrdcye rozníetí ohnem ducha ſwateho, Ze geden po druhem gidechu na pufst, Aby na puſstí prziebywalí. 30 R. IV, kap. VI. KDyz przigídech naiprw na geden kraí puſſtie Bezmal dwanadcte míl od nyla te rzieky A mígiech ſ ſebu gednoho bratra, genz míe wodieſſe, Neb bieſſe cyest swiedom: Y przigídechom k gednomy starcy, A ten przie- bywaſſe pod weliku ſkalu. A tu bieſſe ſtudnícye, genz w tiech mieſtech 5 wlmi rziedko geſt widati. A ten miegiefſe wola, genz kolem wodu z te ſtudnícye tahnieſſeb), Neb bieſſe hluboka tiſycy noh aneb hlubſſie. A za- a) -z nadeps. b) předěláno později v tahnveſe (= táhnúše). gemu zgeweno. — 24. C svého sch; ACE i sch; ACE m. aby: by. — 25. AE věrný sch; C přesm: muž bozý; DACE gt; ACE przygymati. — 26. D ho; AE i sch; C ſſel gest, E ffiel; A m. tu on: An, CE A on; E vhledal. — 27. A wynyde, C wyfsel gt, E wyſſiel; ACE geho; A wyde, E wedl. — 28. D gſu weſſlij, ACE wſſedſſie; E ſedlij, D obš: y syedechu; ACE i sch; E vzrzeli; ACE a sch. — 29. C m. na: nad; AC m. učišta: geſt czyti bylo, E geſt bylo czyti. — 30. ACE m. a když: a pak kdyz; D m. jej: gſu gei; D wzeli, AC bieffta wzala, E bylij wzalij; E zdal; D gi, E sch; AC m. zdáše sě jima, jako by byl prostydlý: yako by byl proſtydly, ſie zdaſſe; AC nebyſſe. — 31. ACE jest sch; ACE přesm: podobny k nemu. — 32. ACE i sch; E poznalij, D poznali gſu; ACE přesm: bozy dar; AE m. tehdy ten bratr vecě: wecze onen bratr, C A kdyz wece onen bratr; AE Opatu; AE přesm: toto twemu przyfſty. — 33. D obš: gt dano; ACE m. a: Ale; A m. pro: po (!); ACE přesm. a obš: pro geho ſkutky y pro geho wieru; AC powiedie, E powiediel; E gest; E m. dáno: dano proň; ACE tak. — 34. E chlyb; D poczechu, E poczeli; AC m. a když sě: To kdyz pak, E kdyz ſie pak; AC m. opat vráti: wratyw fie Opat, E opat wratil. — 35. D Bratrzi; A m. to bratří praviti: prawyti bratrzy, E prawiti bratrzym to; AC a sch; ACE ohen. — 36. AC gdiechu, E fſlij; A na pufſczy, E na puſſcž. — 37. C byli; AE aby na púšti přěbývali sch. R. IV, kap. VI. 1. C má nadp: kapia V; E nadp: O gedno, gto lwu yableczka dawal gieſtij; E m. přijidech najprv: nayprwe prziſſel ſem; AC nayprwe; AC přesm: dwanadste (C dwanadczte) bezmal. — 2. DE gmiel sem. — 3. A wediesse, C wedl gest, E wedl; ACE m. neb: genz; D byl gest; AC přesm: ſwiedom bieſſe czieft, E byl swiedom czest; ACE i sch; DE prziffli gsme; ACE m. a ten: genz. — 4. D gest prze- bywal, E przebywal; AE m. pod velikú skałú: pod ſkalu pod wyſoku, C pod wiſoku ſkalu; D byla gt, E byla ; AE gijzto, C gefsto; D m. miestech: wlastech. — 5. u wlmí (!) D welmi; ACE přesm: gest welmi rziedko; E gmiel; ACE obš: gednoho wola; AC genzto, E geſſto; E vodu sch. — 6. AC m táhnieše: wazieſſe, E wodu wazyl; ACE
242 25 ten wíerny bozíj mvz krmíj, genz ge nechtiel od lidíj chleba bratí. A chtíe geho opat otazatí, y gide k nemv. Tu on, kdyz vpatrzi ftarcye duce, Ynhed pti nemv wygide Y poczie gemv diekowatí a do peleſsie gei vwede. A kdyz wgideſſta, ſyedeſſta ſpolu. Y vzzrzieſſta koſſik palmowy a horkeho chleba plny, an wíſy na podwogí. Naiprwe vcziſſta horky chleb po wvoní. II A kdyz gei wzyeſſta, zdaſſe ſye gíma, iako by byl pſtydly. Ale nebyl 108b geſt Egipſkeho peczeníe ani k nemv podobny. Tomv ſye podíwíwſſe, y poznafſta dar bozíj. Tehdy tě bratr wecye opatowí: Przífſtij twemv toto dano. A opat, p geho wieru y ſkutky, wecye, ze ge to dano. A takz ten chleb nebeſky poczieſſta lamatí ſ weliku radoſtíj. A kdyza) ſye opat wratí 35 do klafftera, y poczie to bratrzíj pwítí. A tak gich ſrdcye rozníetí ohnem ducha ſwateho, Ze geden po druhem gidechu na pufst, Aby na puſstí prziebywalí. 30 R. IV, kap. VI. KDyz przigídech naiprw na geden kraí puſſtie Bezmal dwanadcte míl od nyla te rzieky A mígiech ſ ſebu gednoho bratra, genz míe wodieſſe, Neb bieſſe cyest swiedom: Y przigídechom k gednomy starcy, A ten przie- bywaſſe pod weliku ſkalu. A tu bieſſe ſtudnícye, genz w tiech mieſtech 5 wlmi rziedko geſt widati. A ten miegiefſe wola, genz kolem wodu z te ſtudnícye tahnieſſeb), Neb bieſſe hluboka tiſycy noh aneb hlubſſie. A za- a) -z nadeps. b) předěláno později v tahnveſe (= táhnúše). gemu zgeweno. — 24. C svého sch; ACE i sch; ACE m. aby: by. — 25. AE věrný sch; C přesm: muž bozý; DACE gt; ACE przygymati. — 26. D ho; AE i sch; C ſſel gest, E ffiel; A m. tu on: An, CE A on; E vhledal. — 27. A wynyde, C wyfsel gt, E wyſſiel; ACE geho; A wyde, E wedl. — 28. D gſu weſſlij, ACE wſſedſſie; E ſedlij, D obš: y syedechu; ACE i sch; E vzrzeli; ACE a sch. — 29. C m. na: nad; AC m. učišta: geſt czyti bylo, E geſt bylo czyti. — 30. ACE m. a když: a pak kdyz; D m. jej: gſu gei; D wzeli, AC bieffta wzala, E bylij wzalij; E zdal; D gi, E sch; AC m. zdáše sě jima, jako by byl prostydlý: yako by byl proſtydly, ſie zdaſſe; AC nebyſſe. — 31. ACE jest sch; ACE přesm: podobny k nemu. — 32. ACE i sch; E poznalij, D poznali gſu; ACE přesm: bozy dar; AE m. tehdy ten bratr vecě: wecze onen bratr, C A kdyz wece onen bratr; AE Opatu; AE přesm: toto twemu przyfſty. — 33. D obš: gt dano; ACE m. a: Ale; A m. pro: po (!); ACE přesm. a obš: pro geho ſkutky y pro geho wieru; AC powiedie, E powiediel; E gest; E m. dáno: dano proň; ACE tak. — 34. E chlyb; D poczechu, E poczeli; AC m. a když sě: To kdyz pak, E kdyz ſie pak; AC m. opat vráti: wratyw fie Opat, E opat wratil. — 35. D Bratrzi; A m. to bratří praviti: prawyti bratrzy, E prawiti bratrzym to; AC a sch; ACE ohen. — 36. AC gdiechu, E fſlij; A na pufſczy, E na puſſcž. — 37. C byli; AE aby na púšti přěbývali sch. R. IV, kap. VI. 1. C má nadp: kapia V; E nadp: O gedno, gto lwu yableczka dawal gieſtij; E m. přijidech najprv: nayprwe prziſſel ſem; AC nayprwe; AC přesm: dwanadste (C dwanadczte) bezmal. — 2. DE gmiel sem. — 3. A wediesse, C wedl gest, E wedl; ACE m. neb: genz; D byl gest; AC přesm: ſwiedom bieſſe czieft, E byl swiedom czest; ACE i sch; DE prziffli gsme; ACE m. a ten: genz. — 4. D gest prze- bywal, E przebywal; AE m. pod velikú skałú: pod ſkalu pod wyſoku, C pod wiſoku ſkalu; D byla gt, E byla ; AE gijzto, C gefsto; D m. miestech: wlastech. — 5. u wlmí (!) D welmi; ACE přesm: gest welmi rziedko; E gmiel; ACE obš: gednoho wola; AC genzto, E geſſto; E vodu sch. — 6. AC m táhnieše: wazieſſe, E wodu wazyl; ACE
Strana 243
G 243 109a hradu miegieſſe a w níe zele prziedoſti, A to ptí przirozeníj puſſtſkemva), geſſto wſſe zhyne a wyhorzíj horkoſtíj ſivnecznv a nikdiez ginde nemvoz ſye nic vrodití. A to ten ſwaty mvz miegíeſſe za dielo ſ ſwym wolem, Ze wzdy polewaſſe ſwu zahradku, wazie ſwym wolkem wodu. Y plodieſſe ſye 10 gem tak kraſníe, iako by mohl pozadatí. A tíem zelím ſye zíwieſſe y ſ ſwym wolkemb). A mníe ſ mym towarzífſem take vczíní dobru weczerzí. A kdyz ſye blizieſſe k weczerv, Wede ny kv palmíe, ſ niezto w czas iableczka hry- zyeſſe. A ta palmac) bíeſſe odtud beznal dwie mílí. Neb gedíne to owoce na te puſſti bíeſſe. Ale newíem, ſadie-li ge czíli ſye ſamo Ii od ſebe plodíj. 15 Aneb ſnad pan buoh, genz gest wiediel buducye prziebywaníe na puſſtí ſwych ſluh, ten ge to zpoſobil. A tí, genz tu prziebywagíj po tech puſſtech, nafwiec ſu zíwí tíemí 1ableczky palmowymí. A kdyz przígídechom k te palmíe, Tu vzrzíechom lwa, an stogíj. Gímzto wídíením ta a mví wvodcye vzaſſſe ſye, pocziechowa ſye trzieſti. Ale ten naſſ hoſpodarz bez ftchu tam 20 pogide, a my za ním trzaſuce ſye. Gehozto kazaním maliczko lew poſtupíw y ſta, doníz on ſ nizſſieho wietwie iabka czeſaſſe. A kdyz on naczeſa hrſt tablek, y poczie gemv podawatí. Tu lew przíſſed y wzye tak tíſſie a pokorní, iako ktere domacye dobytczie. A takz ſníe, tak ynhed prycz gide. A my, to vzrziewſſe a geſſte sye trzaſuce, Y poznachom, ze gest on welíkeho dvosto- 25 genstwie a wiery. O, kterak my gſme nedvoſtognij pti nemv a mdle wiery a) na okraji přips. pozd. ſczytano. b) -l- nadeps. c) -a koncové později nadeps. nebo; E byla; ACE tysycze; AC nebo, E neb; ACE m. hlubšie: wiecze. — 7. E gmiel; E doſtij; D m. púštskému: pieſſczitemu puftíkemu, AE puſſczkemu, C puſtí tee. — 8. ACE m. ješto: kdezto; ACE a vyhoří sch; ACE obš: pro horkoſt; A nykdez, E nikdyz; ACE jinde sch. — 9. ACE přesm: sie nycze (CE nicz) nemoz; ACE a sch; E gmiel; ACE howadem. — 10. E polewal; DAC zahradu; C vodu sch. — 11. D gemu; ACE jem tak krásně sch; ACE m. jako: wiecz lepe nezly ( nez); A m. mohl: gyz mohl mohl (!), C gyz mohl; E zywil; AE m. i: ſwaty muz, C ten ſwaty muž; ACE m. svým: ttem. — 12. A m. mně: mne, — mnie take; A m. také: tak, E sch; E vczy- nil; ACE m. a: Pak. — 13. AC m. s�: gyz sie, E sie gyz; A chylyfſe, C chylefſe, E chylilo; AE weda; ACE nas k. — 14. E hryzl; E byla; A Otawad, C odtawad ; B beznal!, DACE bezmal; ACE obš: za dwie; E mile; ACE nebo; ACE obš: to owocze palmowe. — 15. E bylo; ACE neviem sch; ACE ſazeny-li gſu; E ſami; AC přesm: ſamy ſie; ACE m. sebe plodí: ſluneczneho przyrozenie plodie, newiedie (CE Ne- wiem). — 16. C m. aneb: Než, AE muoz(!); ACE pán sch; DC wiediel; C na púšti sch. — 17. ACE geſt; C přesm: zpoſobil to; ACE gessto; DACE pufstiech. — 18. ACE m. a když: Tehdy kdyz tam; E prziſſly ſme. — 19. ACE obš: palmie, k niez nas (E naſs) hoſpodarz naſs (E nas) wedyſſe (C wedl geſt, E wedl); E ſme vzrzeli; DAE m. jímžto: Gehozto, C Gehoz; ACE m. můj: ten muoyg. — 20. E m. užasše: vlekli ſme; DC poczechom, A poczechme, E poczeli ſme. — 21. E ffiel; ACE přesm: lew malyczko; ACE odstupyw. — 22. CE stal; E dokudz; ACE yablka; E czesal; ACE on sch; AC naczeſaw, E naczeſal. — 23. ACE přesm: yableczek hrſt (C obš: s hrſt); ACE i sch; ACE m. jemu podávati: podawat (CE podawati) lwowy (C lwu); C m. tu: a, AE sch ; ACE m. přišed: ynhed przybíeze; C m. vzě: wzel, A leze a (!), E leze (!); ACE m. a: y; B pokorní!, D pokornie, ACE krotcze. — 24. ACE přesm: domaczie ktere; C m. a: A ynhed; CE snyedl; C tak inhed sch; C ssel gest, E ffiel. — 25. ACE i sch; A m. poznachom: geho pozehnachuom (!), E poznali ſme; ACE on sch. — 26. ACE m. ó: a; ACE proti ňemu sch; A a sch; CE mdlij, A sch; ACE obš: na ſwe wierzie. 16*
G 243 109a hradu miegieſſe a w níe zele prziedoſti, A to ptí przirozeníj puſſtſkemva), geſſto wſſe zhyne a wyhorzíj horkoſtíj ſivnecznv a nikdiez ginde nemvoz ſye nic vrodití. A to ten ſwaty mvz miegíeſſe za dielo ſ ſwym wolem, Ze wzdy polewaſſe ſwu zahradku, wazie ſwym wolkem wodu. Y plodieſſe ſye 10 gem tak kraſníe, iako by mohl pozadatí. A tíem zelím ſye zíwieſſe y ſ ſwym wolkemb). A mníe ſ mym towarzífſem take vczíní dobru weczerzí. A kdyz ſye blizieſſe k weczerv, Wede ny kv palmíe, ſ niezto w czas iableczka hry- zyeſſe. A ta palmac) bíeſſe odtud beznal dwie mílí. Neb gedíne to owoce na te puſſti bíeſſe. Ale newíem, ſadie-li ge czíli ſye ſamo Ii od ſebe plodíj. 15 Aneb ſnad pan buoh, genz gest wiediel buducye prziebywaníe na puſſtí ſwych ſluh, ten ge to zpoſobil. A tí, genz tu prziebywagíj po tech puſſtech, nafwiec ſu zíwí tíemí 1ableczky palmowymí. A kdyz przígídechom k te palmíe, Tu vzrzíechom lwa, an stogíj. Gímzto wídíením ta a mví wvodcye vzaſſſe ſye, pocziechowa ſye trzieſti. Ale ten naſſ hoſpodarz bez ftchu tam 20 pogide, a my za ním trzaſuce ſye. Gehozto kazaním maliczko lew poſtupíw y ſta, doníz on ſ nizſſieho wietwie iabka czeſaſſe. A kdyz on naczeſa hrſt tablek, y poczie gemv podawatí. Tu lew przíſſed y wzye tak tíſſie a pokorní, iako ktere domacye dobytczie. A takz ſníe, tak ynhed prycz gide. A my, to vzrziewſſe a geſſte sye trzaſuce, Y poznachom, ze gest on welíkeho dvosto- 25 genstwie a wiery. O, kterak my gſme nedvoſtognij pti nemv a mdle wiery a) na okraji přips. pozd. ſczytano. b) -l- nadeps. c) -a koncové později nadeps. nebo; E byla; ACE tysycze; AC nebo, E neb; ACE m. hlubšie: wiecze. — 7. E gmiel; E doſtij; D m. púštskému: pieſſczitemu puftíkemu, AE puſſczkemu, C puſtí tee. — 8. ACE m. ješto: kdezto; ACE a vyhoří sch; ACE obš: pro horkoſt; A nykdez, E nikdyz; ACE jinde sch. — 9. ACE přesm: sie nycze (CE nicz) nemoz; ACE a sch; E gmiel; ACE howadem. — 10. E polewal; DAC zahradu; C vodu sch. — 11. D gemu; ACE jem tak krásně sch; ACE m. jako: wiecz lepe nezly ( nez); A m. mohl: gyz mohl mohl (!), C gyz mohl; E zywil; AE m. i: ſwaty muz, C ten ſwaty muž; ACE m. svým: ttem. — 12. A m. mně: mne, — mnie take; A m. také: tak, E sch; E vczy- nil; ACE m. a: Pak. — 13. AC m. s�: gyz sie, E sie gyz; A chylyfſe, C chylefſe, E chylilo; AE weda; ACE nas k. — 14. E hryzl; E byla; A Otawad, C odtawad ; B beznal!, DACE bezmal; ACE obš: za dwie; E mile; ACE nebo; ACE obš: to owocze palmowe. — 15. E bylo; ACE neviem sch; ACE ſazeny-li gſu; E ſami; AC přesm: ſamy ſie; ACE m. sebe plodí: ſluneczneho przyrozenie plodie, newiedie (CE Ne- wiem). — 16. C m. aneb: Než, AE muoz(!); ACE pán sch; DC wiediel; C na púšti sch. — 17. ACE geſt; C přesm: zpoſobil to; ACE gessto; DACE pufstiech. — 18. ACE m. a když: Tehdy kdyz tam; E prziſſly ſme. — 19. ACE obš: palmie, k niez nas (E naſs) hoſpodarz naſs (E nas) wedyſſe (C wedl geſt, E wedl); E ſme vzrzeli; DAE m. jímžto: Gehozto, C Gehoz; ACE m. můj: ten muoyg. — 20. E m. užasše: vlekli ſme; DC poczechom, A poczechme, E poczeli ſme. — 21. E ffiel; ACE přesm: lew malyczko; ACE odstupyw. — 22. CE stal; E dokudz; ACE yablka; E czesal; ACE on sch; AC naczeſaw, E naczeſal. — 23. ACE přesm: yableczek hrſt (C obš: s hrſt); ACE i sch; ACE m. jemu podávati: podawat (CE podawati) lwowy (C lwu); C m. tu: a, AE sch ; ACE m. přišed: ynhed przybíeze; C m. vzě: wzel, A leze a (!), E leze (!); ACE m. a: y; B pokorní!, D pokornie, ACE krotcze. — 24. ACE přesm: domaczie ktere; C m. a: A ynhed; CE snyedl; C tak inhed sch; C ssel gest, E ffiel. — 25. ACE i sch; A m. poznachom: geho pozehnachuom (!), E poznali ſme; ACE on sch. — 26. ACE m. ó: a; ACE proti ňemu sch; A a sch; CE mdlij, A sch; ACE obš: na ſwe wierzie. 16*
Strana 244
244 R. IV, kap. VII. WIdiech take gednoho puſtenníka ſamoho gedíneho welmí v male pelefficy prziebywagíce. V nehozto wlczicye miegieſſe obyczíeí bywatí, kdyz geſt giedl; a toho nikdy nezameſſkaſſe, by w tu hodinv neprziſſla. A tu wzdy czekaſſe, az giei chleba dadieſſe, coz my po weczerzí zbudieſſe, A ruku geho polizaſſe. A tak, tako naplníwſſi ſwuoi vrzad a geí vtieſſîwſſi, y gide prycz. A kdyz ſye przihodí, ze te ſwaty myz, gednoho bratra pwodie, genz k nemu byl prziſſel, Y byl ſyea) dlvho newratil, ledwa w nocy przígíde: A ona bieſſe w tu obyczenv hodínv przíſila A nalezíſi, ano gegíeho pana neníe doma v peleſfi, A wſſedſfi y poczie hledatí, kde by chleb byl. A na- 10 lezſſi kofſik palmowy wiſyece a w nem píet bochníkvow, A z tiech geden wynemſi, y ſníe. A tu ſſkodu vczíniwſſi y zabieze. A wratíw ſye puſtenník, y naleze kofíik ſwalen, a chleb cyel neníe. II A tu vrozomíew, ze my ſye 109b geſt ſſkoda ſtala ſkrzy geho zchowaníe, A przied prahem naleze otruſky, y pozna, kto ge ten kradez vczíníl. Tehdy, kdyz neprzigide ta zwierz ní- 15 koliko dníj a wíeducy, co ge vczíníla, bogiecy ſye k nemv przígítí, neb my geſt newieru vczínila: Ale on toho zieleſſe, ze geho oſtalo geho zchowa- níce. A napoſledy gí ſwu modlitwu zaſye nawratí; po ſedmí dnech nawratí ſye k nemv. Y poczie iako drziewe choditi, kdyz on weczerzieſſe. Ale wzdy ſye ſtydiefſe a neſmiegíeſſe k nemy blyz przíſtupítí, Ale z daleka, 5 a) -e přips. pozd. R. IV, kap. VII. 1. C má nadp: VI; E nadp: O gedno, gto k niemu wlczycze chodila wzdy; AE m. viděch také jednoho pústenníka: Gednoho take puſtennyka opiet, C Gednoho opiet puſtěnika take; ACE ſameho; ACE m. jediného: gedyneho wydiech (E wydiely ſme) ſ tem my (!, E mym, C s mym) wuodczy. — 2. DC peleſſcze, AE peleſſy; D przebywagie; ACE Przy niemzto; ACE vlčice sch; D miela gt, E gmiela; ACE m. bývati: wlczyczie bywati; AE kdezto, C kdyzto. — 3. ACE jest sch; C gediefse; E nezameſſkala; ACE m. a tu: aby. — 4. D m. tu vždy: wzdy gt tu; D czekala, AE neczekala, C neczakala; ACE obš: dotawad (E dotud) az; DE dal; C přesm: dawaſſe chleb; ACE czo, D obš: a czoz; DACE gev; DE zbylo, AC zbywafſe; D rucze. — 5. D lyzaſſe, C polyſaſſe, E polyzala; C naplnywſſe; A m. jako naplnivši svuoj úřad: ſwuoyg naplnywſſy vrzad, E ſwoy vrzad naplniwſſy; AE geho; ACE i sch; CE ſſla. — 6. AE m. jednoho: gednoho czaſu; D pwodil; D obš: genz gt. — 7. ACE m. i byl: bijſſe. E byl; D m. dlúho: zaſe dluho; ACE obš: a gedwa; E prziſſel. — 8. D byla; ACE m. ona bieše v tu obyčenú hodinu přišla: w tu hodynu w obyczeygnu biefſe (E byla) przyſſla (E obš: prziſſla wlezicze); ACE a sch; E m. ano: ze; A gegy; D pä. — 9. D přesm: doma nene; ACE doma sch; ACE a sch; ACE m. i: tam y; ACE m. by chléb byl: geſt. — 10. ACE m. nalezši: nadſſedfſy wyfiecze; ACE visiece sch; ACE peczenczuow; ACE a sch. — 11. E wyniawffy ; A m. i: a ; E ſniedla; E zabiehla ; ACE a sch. — 12. AE i sch; AC vzrzie, E vzrzel; ACE m. a: ano w niem; D m. nenie: neby; ACE přesm: neny czel chleb; ACE tu sch; A vrozumie, C vrozomie; ACE mu sch; AC sě sch. — 13. AC gie; AC obš: ſie ſtala; B ſkrzy, E ſkrzie, DAC ſkrze; AC wzchowanyczy, E ſchowaniczy; E nalezl. — 14. CE poznal; ACE geft; E neprzide. — 15. B nikoliko!, DAC niekoliko, E obš: za niekoliko; E gest, A sch; E bogicze; ACE m. neb mu: gemuz. — 16. ACE jest sch; ACE m. učinila: vkazala; ACE m. on toho: puſtennyk; E zelel; ACE oftala. — 17. ACE a sch; AC naypoſleze, E naypoſlez; C modlitbu; ACE zasě navráti sch; E nawratil, D sch. — 18. ACE m. sč: Ze, D sch; D m. k ňemu: k ſobie; ACE i sch; E m. počě jako dřieve: yakoz prwe pocze; ACE kdyzto; ACE on sch; E weczerzel. — 19. ACE m. vždy: wyz, kakot (CE
244 R. IV, kap. VII. WIdiech take gednoho puſtenníka ſamoho gedíneho welmí v male pelefficy prziebywagíce. V nehozto wlczicye miegieſſe obyczíeí bywatí, kdyz geſt giedl; a toho nikdy nezameſſkaſſe, by w tu hodinv neprziſſla. A tu wzdy czekaſſe, az giei chleba dadieſſe, coz my po weczerzí zbudieſſe, A ruku geho polizaſſe. A tak, tako naplníwſſi ſwuoi vrzad a geí vtieſſîwſſi, y gide prycz. A kdyz ſye przihodí, ze te ſwaty myz, gednoho bratra pwodie, genz k nemu byl prziſſel, Y byl ſyea) dlvho newratil, ledwa w nocy przígíde: A ona bieſſe w tu obyczenv hodínv przíſila A nalezíſi, ano gegíeho pana neníe doma v peleſfi, A wſſedſfi y poczie hledatí, kde by chleb byl. A na- 10 lezſſi kofſik palmowy wiſyece a w nem píet bochníkvow, A z tiech geden wynemſi, y ſníe. A tu ſſkodu vczíniwſſi y zabieze. A wratíw ſye puſtenník, y naleze kofíik ſwalen, a chleb cyel neníe. II A tu vrozomíew, ze my ſye 109b geſt ſſkoda ſtala ſkrzy geho zchowaníe, A przied prahem naleze otruſky, y pozna, kto ge ten kradez vczíníl. Tehdy, kdyz neprzigide ta zwierz ní- 15 koliko dníj a wíeducy, co ge vczíníla, bogiecy ſye k nemv przígítí, neb my geſt newieru vczínila: Ale on toho zieleſſe, ze geho oſtalo geho zchowa- níce. A napoſledy gí ſwu modlitwu zaſye nawratí; po ſedmí dnech nawratí ſye k nemv. Y poczie iako drziewe choditi, kdyz on weczerzieſſe. Ale wzdy ſye ſtydiefſe a neſmiegíeſſe k nemy blyz przíſtupítí, Ale z daleka, 5 a) -e přips. pozd. R. IV, kap. VII. 1. C má nadp: VI; E nadp: O gedno, gto k niemu wlczycze chodila wzdy; AE m. viděch také jednoho pústenníka: Gednoho take puſtennyka opiet, C Gednoho opiet puſtěnika take; ACE ſameho; ACE m. jediného: gedyneho wydiech (E wydiely ſme) ſ tem my (!, E mym, C s mym) wuodczy. — 2. DC peleſſcze, AE peleſſy; D przebywagie; ACE Przy niemzto; ACE vlčice sch; D miela gt, E gmiela; ACE m. bývati: wlczyczie bywati; AE kdezto, C kdyzto. — 3. ACE jest sch; C gediefse; E nezameſſkala; ACE m. a tu: aby. — 4. D m. tu vždy: wzdy gt tu; D czekala, AE neczekala, C neczakala; ACE obš: dotawad (E dotud) az; DE dal; C přesm: dawaſſe chleb; ACE czo, D obš: a czoz; DACE gev; DE zbylo, AC zbywafſe; D rucze. — 5. D lyzaſſe, C polyſaſſe, E polyzala; C naplnywſſe; A m. jako naplnivši svuoj úřad: ſwuoyg naplnywſſy vrzad, E ſwoy vrzad naplniwſſy; AE geho; ACE i sch; CE ſſla. — 6. AE m. jednoho: gednoho czaſu; D pwodil; D obš: genz gt. — 7. ACE m. i byl: bijſſe. E byl; D m. dlúho: zaſe dluho; ACE obš: a gedwa; E prziſſel. — 8. D byla; ACE m. ona bieše v tu obyčenú hodinu přišla: w tu hodynu w obyczeygnu biefſe (E byla) przyſſla (E obš: prziſſla wlezicze); ACE a sch; E m. ano: ze; A gegy; D pä. — 9. D přesm: doma nene; ACE doma sch; ACE a sch; ACE m. i: tam y; ACE m. by chléb byl: geſt. — 10. ACE m. nalezši: nadſſedfſy wyfiecze; ACE visiece sch; ACE peczenczuow; ACE a sch. — 11. E wyniawffy ; A m. i: a ; E ſniedla; E zabiehla ; ACE a sch. — 12. AE i sch; AC vzrzie, E vzrzel; ACE m. a: ano w niem; D m. nenie: neby; ACE přesm: neny czel chleb; ACE tu sch; A vrozumie, C vrozomie; ACE mu sch; AC sě sch. — 13. AC gie; AC obš: ſie ſtala; B ſkrzy, E ſkrzie, DAC ſkrze; AC wzchowanyczy, E ſchowaniczy; E nalezl. — 14. CE poznal; ACE geft; E neprzide. — 15. B nikoliko!, DAC niekoliko, E obš: za niekoliko; E gest, A sch; E bogicze; ACE m. neb mu: gemuz. — 16. ACE jest sch; ACE m. učinila: vkazala; ACE m. on toho: puſtennyk; E zelel; ACE oftala. — 17. ACE a sch; AC naypoſleze, E naypoſlez; C modlitbu; ACE zasě navráti sch; E nawratil, D sch. — 18. ACE m. sč: Ze, D sch; D m. k ňemu: k ſobie; ACE i sch; E m. počě jako dřieve: yakoz prwe pocze; ACE kdyzto; ACE on sch; E weczerzel. — 19. ACE m. vždy: wyz, kakot (CE
Strana 245
245 ſwieſywſſí hlawu k zemí, iako by zyewnie miloſtí pſyla. Tu ſye puſtenník 20 nad níj ſhtowaw, y kaza gie blize prziſtupítí a ruku gí poczie hladítí. A tu gie da dweto wíece chleba nez gíndy. A tak míloſt nalezíſí a ſmytek opu- ſtíwſfi, y nawrati ſye zaſye na obycziegny vrzad. A ptoz was pſym, abyſſte w tom bozíj moc opatrzílí, Gemvzt rozvmíe wſſe hlupe ſtworzeníe A przied nímzto geſt wſſecko welmi krotko; Ze wlczicye vrzad plníj aneb ſluzbu, 25 kradezie ſweho winv zna a za to ſye ſtydíj; A k zawolaníj prziſſla, po- kloníwſſí hlawy; A rozvmíe, ze giei míloſt dana, iakozto geſt rozomíela, ze ge zle vczínila. O mily kryfte, tot geſt ſkrzye twu moc, y twogi ſu to dí- wowe. A to wſſe, coz we gmie twe ſluhy czínie, to geſt wſſe twe. A pto bieda nam, ze zwierzata moc twu znagíj. A lide níc ſye tebe nebogie! 30 A proto, acz by kto tomv nechtíel wierzití, wieczffiet chcy díwy powie- dletí. A tot buoh naglepe wíe, zet 1a níc sobie nezamyfſlegí, Nezli to, coz mí geſt dobrzie ſwiedomo, pwím. Pak po puſſtí gich prziebywaſſe dobrzie do ſta beze wſſiech pe- X.IV, kap. VIII. leſſij, A to blechu konwrſti. A níkdy na gednom míeſtie nebiechu, aby Il 110a K ním lide nechodíli. A gíneho níc negiediechu, nez zelínv a korzeníe zelí- nowe. A proto k gdnemv, genz tak prziebywaſſe, dwa mníchy z nytry, z te pufftie, kakz koli y daleko bieſſe, gdiefſta. S nímazto w klaſſterzie welmí míle przebywaſſe. Neb mnoho ſlyſſieſſta o geho ſkutczyech. Gehozto mnoho hledawſſe, ledwa geí nalezeſſta w ſedmy mesyec W naidaleiſsie puſſti, Geſſto dotczij Menphis te wlaſtí. A na te puſſti giz druhenadcte leto prziebywaſſe A wſſiech lidíj potky ſye krygieſſe. Awſſakz, poznaw gie, ní- 5 kterakt); E stydiela; ACE m. a: Ze; AE neſmie, C neſmiela. — 20. ACE Tehdy. — 21. CE kazal; ACE m. a tu: Pak, D a. — 22. E dal; D přesm: da gije; C dwieto (!), A dwe, DE dwakrat; ACE nezly; D m. jindy: prwe; ACE a sch; ACE přesm: nalezfy (C nalezíſe) miloſt. — 23. ACE i sch; E nawratila; ACE zasě sch; ACE a sch. — 24. ACE gemuz; ACE stvořenie sch; C a sch. — 25. ACE m. všecko velmi: wſſeczko lyte; AC nebo, E neb. — 26. ACE obš: a kradeze; E winnu; C stydieti (!, m. sty- dieci); ACE a sch; AE k zalowany (!). — 27. ACE poklonyla hlawu ; D m. že: ze gt; C yakzto; AE vrozumiela. — 28. ACE je sch; ACE milý sch; ACE to; C ſkrze, A ſkrz. — 29. AE m. slúhy: ſluhy twe; C což ve jmě tvé slúhy činie, to jest vše sch. — 30. AE přesm: fie tebe nycz. — 31. C wietcžie, A wietffie, E wietffy. — 32. ACEm. a toť: To; ACE já sch; D přesm: ſobie nicz; DACE nezamyfſlem. — 33. A ſwiedo- domo (!); AC m. pravím: to (C a to) chczy powiedleti, E to powiem. R. IV, kap. VIII. 1. C má nadpis: VII kaa; E nadp: O gedno, gto geho lwicze wedla k mladym; ACE a sch; E przebywalo; E m. do sta: na Sto; D m. beze: y beze. — 2. ACE ti; E bylij Conwerſfy; A nykdie, C nykdiež; E nebylij. — 3. A a sch; E negedlij; ACE nezly. — 4. ACE a sch; E Protoz; B gdnemv!, DACE gednomu; E przebywal; C z Nitrya. — 5. CE yakz; D i sch; A m. daleko: daleko y daleko(!); E bylo; A gijdeſſta, C ſſla ſta, E ſſly, D obš: y prziſſli gſu; DCE S nimizto. — 6. ACE m. míle: mile a lethnie; E przebywal; AC nebo; ACE mnoho sch; E ſlyffeli; ACE m. skutciech: ſkutcziech mnoho. — 7. D hledahi gſu; ACE gedwa; C m. jej: geho, D gſu gei, A sch; DE nalezli; ACE visch; AE mieſycz, DC miesyecz; AE w naypoſlednie, C w naypoſlednieyſſy. — 8. C m. dotči: ſie dotycze; C Memphis; ACE m. vlasti: wlaſty przebywagycze; AE m. a na té: na niezto, C na kterežto; D a na té púšti již sch; CE dwanadczte, D gedenadczte. — 9. E przebywal; ACE m. a: Genzto acz; E
245 ſwieſywſſí hlawu k zemí, iako by zyewnie miloſtí pſyla. Tu ſye puſtenník 20 nad níj ſhtowaw, y kaza gie blize prziſtupítí a ruku gí poczie hladítí. A tu gie da dweto wíece chleba nez gíndy. A tak míloſt nalezíſí a ſmytek opu- ſtíwſfi, y nawrati ſye zaſye na obycziegny vrzad. A ptoz was pſym, abyſſte w tom bozíj moc opatrzílí, Gemvzt rozvmíe wſſe hlupe ſtworzeníe A przied nímzto geſt wſſecko welmi krotko; Ze wlczicye vrzad plníj aneb ſluzbu, 25 kradezie ſweho winv zna a za to ſye ſtydíj; A k zawolaníj prziſſla, po- kloníwſſí hlawy; A rozvmíe, ze giei míloſt dana, iakozto geſt rozomíela, ze ge zle vczínila. O mily kryfte, tot geſt ſkrzye twu moc, y twogi ſu to dí- wowe. A to wſſe, coz we gmie twe ſluhy czínie, to geſt wſſe twe. A pto bieda nam, ze zwierzata moc twu znagíj. A lide níc ſye tebe nebogie! 30 A proto, acz by kto tomv nechtíel wierzití, wieczffiet chcy díwy powie- dletí. A tot buoh naglepe wíe, zet 1a níc sobie nezamyfſlegí, Nezli to, coz mí geſt dobrzie ſwiedomo, pwím. Pak po puſſtí gich prziebywaſſe dobrzie do ſta beze wſſiech pe- X.IV, kap. VIII. leſſij, A to blechu konwrſti. A níkdy na gednom míeſtie nebiechu, aby Il 110a K ním lide nechodíli. A gíneho níc negiediechu, nez zelínv a korzeníe zelí- nowe. A proto k gdnemv, genz tak prziebywaſſe, dwa mníchy z nytry, z te pufftie, kakz koli y daleko bieſſe, gdiefſta. S nímazto w klaſſterzie welmí míle przebywaſſe. Neb mnoho ſlyſſieſſta o geho ſkutczyech. Gehozto mnoho hledawſſe, ledwa geí nalezeſſta w ſedmy mesyec W naidaleiſsie puſſti, Geſſto dotczij Menphis te wlaſtí. A na te puſſti giz druhenadcte leto prziebywaſſe A wſſiech lidíj potky ſye krygieſſe. Awſſakz, poznaw gie, ní- 5 kterakt); E stydiela; ACE m. a: Ze; AE neſmie, C neſmiela. — 20. ACE Tehdy. — 21. CE kazal; ACE m. a tu: Pak, D a. — 22. E dal; D přesm: da gije; C dwieto (!), A dwe, DE dwakrat; ACE nezly; D m. jindy: prwe; ACE a sch; ACE přesm: nalezfy (C nalezíſe) miloſt. — 23. ACE i sch; E nawratila; ACE zasě sch; ACE a sch. — 24. ACE gemuz; ACE stvořenie sch; C a sch. — 25. ACE m. všecko velmi: wſſeczko lyte; AC nebo, E neb. — 26. ACE obš: a kradeze; E winnu; C stydieti (!, m. sty- dieci); ACE a sch; AE k zalowany (!). — 27. ACE poklonyla hlawu ; D m. že: ze gt; C yakzto; AE vrozumiela. — 28. ACE je sch; ACE milý sch; ACE to; C ſkrze, A ſkrz. — 29. AE m. slúhy: ſluhy twe; C což ve jmě tvé slúhy činie, to jest vše sch. — 30. AE přesm: fie tebe nycz. — 31. C wietcžie, A wietffie, E wietffy. — 32. ACEm. a toť: To; ACE já sch; D přesm: ſobie nicz; DACE nezamyfſlem. — 33. A ſwiedo- domo (!); AC m. pravím: to (C a to) chczy powiedleti, E to powiem. R. IV, kap. VIII. 1. C má nadpis: VII kaa; E nadp: O gedno, gto geho lwicze wedla k mladym; ACE a sch; E przebywalo; E m. do sta: na Sto; D m. beze: y beze. — 2. ACE ti; E bylij Conwerſfy; A nykdie, C nykdiež; E nebylij. — 3. A a sch; E negedlij; ACE nezly. — 4. ACE a sch; E Protoz; B gdnemv!, DACE gednomu; E przebywal; C z Nitrya. — 5. CE yakz; D i sch; A m. daleko: daleko y daleko(!); E bylo; A gijdeſſta, C ſſla ſta, E ſſly, D obš: y prziſſli gſu; DCE S nimizto. — 6. ACE m. míle: mile a lethnie; E przebywal; AC nebo; ACE mnoho sch; E ſlyffeli; ACE m. skutciech: ſkutcziech mnoho. — 7. D hledahi gſu; ACE gedwa; C m. jej: geho, D gſu gei, A sch; DE nalezli; ACE visch; AE mieſycz, DC miesyecz; AE w naypoſlednie, C w naypoſlednieyſſy. — 8. C m. dotči: ſie dotycze; C Memphis; ACE m. vlasti: wlaſty przebywagycze; AE m. a na té: na niezto, C na kterežto; D a na té púšti již sch; CE dwanadczte, D gedenadczte. — 9. E przebywal; ACE m. a: Genzto acz; E
Strana 246
246 10 kame nepobieze, Ale za trzí dní f nímí míle przieby. A cztwrty den, kdyzto pwodiefſe ta bratry, ana prycz deta, y vzrziechu welmi weliku lwicy proti ſobie duce. A ta lwicye, acz y wſſiech trzíj bieſſe nedoſſla, Awſſak widieſſe koho pſytí, lehítí k noham toho puſtenníka latka. A potom po nie gidechu. A ona, przied ducy, na níe ſye ohledaſſe, az ſu mohli 15 rozomíetí, ze chce, aby za níj fl, kamz gie powede. A kdyz przigídechu k gegie geſkyní, kdezto ona miegieſſe patero lwíczenec oſtaruznych, A ti geſſcze biechu ſlepí, iakz ſye biechu zrodili: Y wynoſy gie ta lwicye wſfiecky z giſkyníe przíed toho puſtenníka, Genz fivowe latíníea) Anacho- ryta, to ge czeſky puſtenník, genz latíníe nevmíe. Tehdy ten ſwaty 20 mvz teprw vrozomie, co ge lwicye chtiela. A nazwaw meno Iezukryſta, y pohladí holu ruku ſlepych lwiczenec. Tu ſye gím ynhed oczi otewrzie- chu. A takz ta bratry, nawſſtiewiwſſe toho puſtenníka, takoz ſta zadala, Y wratiſſta ſy do klaſſtera A wypwiſſta geho ſwatu wieru A miloſt bozij, genz sta widíela. R. IV, kap. IX. Ake bieſſe geden puſtenník nevczeny, Genz na te puſſti, geſſto ſlvowe Syenís, prziebywaſſe. Ten sye bieſſe nedawno na puſst przibral. A to míegíeſſe za pokrm, zelínku a korzeníce, a tiem zíw bieſſe. A to 110b bíeſſe w czas welmí wonne a ſladke. A neznagie dobreho mezy zlym, tak 5 wſſe ſpolu trhaſſe, A nemoha po wuoní poznatí, ke ge zle a ke dobre. a) za tím červ. škrtnuto E. kryl; AC m. avšakž: wſſakze, E wſſak. — 10. DCE nikam; D nebleze, E nebiezel; A přesm: mile ſ nymi; D przebyw, A prziebywa, CE przebywal; ACE a sch. — 11. E prowazel; E ty; Danij, E gessto; D gdu, E ffly; ACE i sch; E vzrzelij; A m. velmi: wel (nedops.). — 12. AC gyti; ACE všěch sch. (spr.); E bylij; AC m. nedošla: nade- ſſla (spr.), E sch. — 13. ACE wſſak; C wiedieſſe (spr.); C obš: a lehſſy. — 14. E ſflij; A m. a ona: ana; D m. přěd: naprzed; ACE přesm: gduczy naprzied; E ohldala; ACE m. až: ze. — 15. E m. povede: ona powede; ACE m. a: Czo potom?, lat. quid multis?; A przygydechom, C prziſſh ſu, E prziſſly. — 16. D gmiela gest, E gmiela; ACE obš: kotenecz (CE kotienecz), to gest lwyczenecz. — 17. AE přesm: biechu (E bylij) gefſtie; E byli; ACE m. zrodili: od materze wykotily; ACE m. i vynosi jě: Gezto (E Genzto) wíſeczky; ACE m. lvicě: lwycze, gych matie. — 18. ACE m. všěcky z jěs- kyně (psáno: giſkynie!): z gieſkynie wynoſywſſy (C wyneſſy); AC genzto, E geſſto; C obš: latinſku ržecži. — 19. AE sluove latině anachorita, to je česky pústenník, jenž sch; AE obš: ſlowa latynſkeho; E nevmiel. — 20. DC tepruw; A vrozumiew, C vroz- umie, E vrozumiel; ACE geft; AE a sch. — 21. AE i sch; E pohladil; ACE holú sch; C m. slepých: po ſlepu ocży, AE sch; ACE obš: lwyczenecz tiech; ACE m. tu: a ynhed; ACE inhed sch. — 22. A otworzychu, E otewrzelij; ACE m. a takž: Tak; CE tij; ACE bratrzy; ACE m. jakož: gehoz; D gfu, E bylij; DE zadali; AC m. sta žádala: zadala bieſſta. — 23. ACE i sch; D wratichu, E wratily ; B ſy!, DACE sie; ACE m. a : y ; D wyprawichu, E wyprawilij; AC přesm: ſwatu geho. — 24. ACE geffto; DE gſu; E m. viděla: widielij, AC obš: wydiela ſwe (C od ſwych) bratrzy. R. IV, kap. IX. 1. C má nadp: Oſma kaa; E nadp: O gednom, gefſto ſie ztrawil, A czap gemu okazal, yaku zelynku ma giſtý; E byl; ACE jeden sch. — 2. E prze- bywal; E byl. — 3. E gmiel; AE m. zelinku a kořeníce: ze zelynku ſ korzienym gie- diefſe (E gedl), C že zelynu za pokrm gedl gest; AC byl; E přesm: byl zyw. — 4. D gt bylo, E bylo; A v čas sch. — 5. D trhal gt, E trhal; DACE m. ké: ktere; D gt,
246 10 kame nepobieze, Ale za trzí dní f nímí míle przieby. A cztwrty den, kdyzto pwodiefſe ta bratry, ana prycz deta, y vzrziechu welmi weliku lwicy proti ſobie duce. A ta lwicye, acz y wſſiech trzíj bieſſe nedoſſla, Awſſak widieſſe koho pſytí, lehítí k noham toho puſtenníka latka. A potom po nie gidechu. A ona, przied ducy, na níe ſye ohledaſſe, az ſu mohli 15 rozomíetí, ze chce, aby za níj fl, kamz gie powede. A kdyz przigídechu k gegie geſkyní, kdezto ona miegieſſe patero lwíczenec oſtaruznych, A ti geſſcze biechu ſlepí, iakz ſye biechu zrodili: Y wynoſy gie ta lwicye wſfiecky z giſkyníe przíed toho puſtenníka, Genz fivowe latíníea) Anacho- ryta, to ge czeſky puſtenník, genz latíníe nevmíe. Tehdy ten ſwaty 20 mvz teprw vrozomie, co ge lwicye chtiela. A nazwaw meno Iezukryſta, y pohladí holu ruku ſlepych lwiczenec. Tu ſye gím ynhed oczi otewrzie- chu. A takz ta bratry, nawſſtiewiwſſe toho puſtenníka, takoz ſta zadala, Y wratiſſta ſy do klaſſtera A wypwiſſta geho ſwatu wieru A miloſt bozij, genz sta widíela. R. IV, kap. IX. Ake bieſſe geden puſtenník nevczeny, Genz na te puſſti, geſſto ſlvowe Syenís, prziebywaſſe. Ten sye bieſſe nedawno na puſst przibral. A to míegíeſſe za pokrm, zelínku a korzeníce, a tiem zíw bieſſe. A to 110b bíeſſe w czas welmí wonne a ſladke. A neznagie dobreho mezy zlym, tak 5 wſſe ſpolu trhaſſe, A nemoha po wuoní poznatí, ke ge zle a ke dobre. a) za tím červ. škrtnuto E. kryl; AC m. avšakž: wſſakze, E wſſak. — 10. DCE nikam; D nebleze, E nebiezel; A přesm: mile ſ nymi; D przebyw, A prziebywa, CE przebywal; ACE a sch. — 11. E prowazel; E ty; Danij, E gessto; D gdu, E ffly; ACE i sch; E vzrzelij; A m. velmi: wel (nedops.). — 12. AC gyti; ACE všěch sch. (spr.); E bylij; AC m. nedošla: nade- ſſla (spr.), E sch. — 13. ACE wſſak; C wiedieſſe (spr.); C obš: a lehſſy. — 14. E ſflij; A m. a ona: ana; D m. přěd: naprzed; ACE přesm: gduczy naprzied; E ohldala; ACE m. až: ze. — 15. E m. povede: ona powede; ACE m. a: Czo potom?, lat. quid multis?; A przygydechom, C prziſſh ſu, E prziſſly. — 16. D gmiela gest, E gmiela; ACE obš: kotenecz (CE kotienecz), to gest lwyczenecz. — 17. AE přesm: biechu (E bylij) gefſtie; E byli; ACE m. zrodili: od materze wykotily; ACE m. i vynosi jě: Gezto (E Genzto) wíſeczky; ACE m. lvicě: lwycze, gych matie. — 18. ACE m. všěcky z jěs- kyně (psáno: giſkynie!): z gieſkynie wynoſywſſy (C wyneſſy); AC genzto, E geſſto; C obš: latinſku ržecži. — 19. AE sluove latině anachorita, to je česky pústenník, jenž sch; AE obš: ſlowa latynſkeho; E nevmiel. — 20. DC tepruw; A vrozumiew, C vroz- umie, E vrozumiel; ACE geft; AE a sch. — 21. AE i sch; E pohladil; ACE holú sch; C m. slepých: po ſlepu ocży, AE sch; ACE obš: lwyczenecz tiech; ACE m. tu: a ynhed; ACE inhed sch. — 22. A otworzychu, E otewrzelij; ACE m. a takž: Tak; CE tij; ACE bratrzy; ACE m. jakož: gehoz; D gfu, E bylij; DE zadali; AC m. sta žádala: zadala bieſſta. — 23. ACE i sch; D wratichu, E wratily ; B ſy!, DACE sie; ACE m. a : y ; D wyprawichu, E wyprawilij; AC přesm: ſwatu geho. — 24. ACE geffto; DE gſu; E m. viděla: widielij, AC obš: wydiela ſwe (C od ſwych) bratrzy. R. IV, kap. IX. 1. C má nadp: Oſma kaa; E nadp: O gednom, gefſto ſie ztrawil, A czap gemu okazal, yaku zelynku ma giſtý; E byl; ACE jeden sch. — 2. E prze- bywal; E byl. — 3. E gmiel; AE m. zelinku a kořeníce: ze zelynku ſ korzienym gie- diefſe (E gedl), C že zelynu za pokrm gedl gest; AC byl; E přesm: byl zyw. — 4. D gt bylo, E bylo; A v čas sch. — 5. D trhal gt, E trhal; DACE m. ké: ktere; D gt,
Strana 247
247 Neb bíeſſe ſladke gedno tako druhe a k ſobie podobne. Ale mnohe bieſſe mezy ním zle a gedowate. A kdyz my wnítrz poczie nechutno bytí, a wessken sye trziesyesse a wen wracyesse A giz bolest miegiesse w swem zíwotie, A gíz mu bieſſe zaludek za�tydl, Ze giz nic neokuſſieſſe, A kdyz bieſſe tomv ſedmy den, takz nic neokuſſiel: Y przigide k nemv czap. 10 A ſwazczek te zelínky, giez on natrhal y neſmiel ſye gie dotknvti, A plozíw blizko v neho, y poczie gedowatu prycz metatí, A, coz bíeſſe dobre, to my vkazowal. A pak ten ſwaty puſtenník pozna tepruw zelínkv dobru a zlu. Y przigide k zdrawíj a zby hladu ſkrzye boha a toho czapa; y pozna tepruw zelínv giedowatu a dobru. 15 Wſſiech otcych ſwatych, genz na puſſtí prziebywagíj, co ſem widiel, dluho by bylo wypwítí. Aneb ſem byl mezy nímí rok cyely a ſedm me- ſyecvow. A naiwíece ſem ſ tiem prziebywal, genz miegiefſe wvol a ſtud- nícy. A take ſem byl we dwu klaffteru ſwateho antoníe, W nichzto ſu y dnes geho vczenícy. A take ſem byl na tom mieſtíe, kdez ſwaty pawel, prwy puſtenník, prziebywal. A take ſem tu horu widiel, giezto Synay diegíj. A te wrch bezmal oblakvow doſaha. Na nízto vzadny nemvoze wnítí. A w te puol hory prziebywaſſe geden nevczeny pustenník. Gehoz na mnoho y dluho hledaw, nemozech nalezti. A ten giz bezmal paddefat let lidíj new- R. IV, kap. X. ACE sch; DACE ktere. — 6. ACE nebo; E bylo; AE m. jako: y, C yako y; E bylo. — 7. ACE zlé a sch; AE gemu; C přesm: wnitrž gemu; AE vnitř sch. — S. E trziſl; ACE m. ven: wzdy; AC m. vracieše: wraczegie to wſſe wen, E zaſie wraczuge to wen wſſie; ACE přesm: bolest gyz; E gmiel; ACE m. v svém: po wſſem. — 9. AC zywotu; AE přesm: zaludek bijſſe (E byl) gemu zaſtydl, C želudek gemu bieſſe zastydl; ACE m. že již nic: bogie ſie wſſeho okuſyti, nycz owſſem; E neokuſyl. — 10. AE m. bieše: gyz bieſſe (E bylo); ACE m. nic: byl bijfſe (!, CE sch.) nycz; ACE ne- okuſyl; ACE i sch; AE přesm: czap k nemu przygyde (E prziletiel), C k niemu czap przigide. — 11. ACE zelyny; ACE m. jiež: gehoz; A on on (!); CE natrhaw; ACE i sch; AC neſmiegyſſe; ACE jie sch; ACE a sch; B plozíw!, DACE Poloziw. — 12. ACE blyz; ACE m. u: od; ACE m. jedovatú: gedowatu zelynu; E bylo; AE dob- reho; AE to sch. — 13. ACE g mu vkazowati; ACE m. a: Tak; CE poznal; ACE tepruv sch. — 14. AE dobrú a zlú sch; ACE i přijíde k zdraví sch; C m. a: y; C zbyl; AE a zby hladu sch; ACE m. Boha: to. — 15. AC m. a toho čápa, i pozna tepruv zelinu jědovatú a dobrú: welykeho a bylynu v (C neb) zelynu gedowatu pozna (C poznal) dobru (!, C sch.), E dobru a bylynu y zelynu gedowatu poznal (čtení po- rušené). R. IV, kap. X. 1. C má nadp: kaa IX; E nadp: O gedno, gto w Syna tee horze przebywal a nedal...; ACE m. otcích svatých: o trech; ACE geffto; E czoz. — 2. ACE obš: wſſie wyprawyti (E prawiti); D Neb. — 3. ACE geffto; D gt gmiel, E gmiel. — 4. ACE a sch; E klaffterzich. — 5. E podnes; AE m. na: w; ACE m. kdež: tu kdez; D m. Pavel: Pawel przebywal gt, A sch (!). — 6. DACE prwní; D přebýval sch; ACE m. a také sem tu horu viděl: wydiel ſem tu horu take, D A take widiel ſem tu horu; AE m. jiežto: geffto gý; AE Syna. — 7. C wgiti. — 8. ACE a sch; AE w puol te horý, C W te hory w puol; E przebywal, AC sch; ACE m. neučený pústenník: pustennyk nevczený prziebywaſſe (E sch.); D m. já: gſem 1a, ACE sch. — 9. D m. hledav: hledal a, AC hledaw wſſak geho, E hledaw wſſak ſem geho; E ne- mohl, D obš: nemohl ſem ho; ACE m. a ten: genz; E m. bezmál: gednak; C pade-
247 Neb bíeſſe ſladke gedno tako druhe a k ſobie podobne. Ale mnohe bieſſe mezy ním zle a gedowate. A kdyz my wnítrz poczie nechutno bytí, a wessken sye trziesyesse a wen wracyesse A giz bolest miegiesse w swem zíwotie, A gíz mu bieſſe zaludek za�tydl, Ze giz nic neokuſſieſſe, A kdyz bieſſe tomv ſedmy den, takz nic neokuſſiel: Y przigide k nemv czap. 10 A ſwazczek te zelínky, giez on natrhal y neſmiel ſye gie dotknvti, A plozíw blizko v neho, y poczie gedowatu prycz metatí, A, coz bíeſſe dobre, to my vkazowal. A pak ten ſwaty puſtenník pozna tepruw zelínkv dobru a zlu. Y przigide k zdrawíj a zby hladu ſkrzye boha a toho czapa; y pozna tepruw zelínv giedowatu a dobru. 15 Wſſiech otcych ſwatych, genz na puſſtí prziebywagíj, co ſem widiel, dluho by bylo wypwítí. Aneb ſem byl mezy nímí rok cyely a ſedm me- ſyecvow. A naiwíece ſem ſ tiem prziebywal, genz miegiefſe wvol a ſtud- nícy. A take ſem byl we dwu klaffteru ſwateho antoníe, W nichzto ſu y dnes geho vczenícy. A take ſem byl na tom mieſtíe, kdez ſwaty pawel, prwy puſtenník, prziebywal. A take ſem tu horu widiel, giezto Synay diegíj. A te wrch bezmal oblakvow doſaha. Na nízto vzadny nemvoze wnítí. A w te puol hory prziebywaſſe geden nevczeny pustenník. Gehoz na mnoho y dluho hledaw, nemozech nalezti. A ten giz bezmal paddefat let lidíj new- R. IV, kap. X. ACE sch; DACE ktere. — 6. ACE nebo; E bylo; AE m. jako: y, C yako y; E bylo. — 7. ACE zlé a sch; AE gemu; C přesm: wnitrž gemu; AE vnitř sch. — S. E trziſl; ACE m. ven: wzdy; AC m. vracieše: wraczegie to wſſe wen, E zaſie wraczuge to wen wſſie; ACE přesm: bolest gyz; E gmiel; ACE m. v svém: po wſſem. — 9. AC zywotu; AE přesm: zaludek bijſſe (E byl) gemu zaſtydl, C želudek gemu bieſſe zastydl; ACE m. že již nic: bogie ſie wſſeho okuſyti, nycz owſſem; E neokuſyl. — 10. AE m. bieše: gyz bieſſe (E bylo); ACE m. nic: byl bijfſe (!, CE sch.) nycz; ACE ne- okuſyl; ACE i sch; AE přesm: czap k nemu przygyde (E prziletiel), C k niemu czap przigide. — 11. ACE zelyny; ACE m. jiež: gehoz; A on on (!); CE natrhaw; ACE i sch; AC neſmiegyſſe; ACE jie sch; ACE a sch; B plozíw!, DACE Poloziw. — 12. ACE blyz; ACE m. u: od; ACE m. jedovatú: gedowatu zelynu; E bylo; AE dob- reho; AE to sch. — 13. ACE g mu vkazowati; ACE m. a: Tak; CE poznal; ACE tepruv sch. — 14. AE dobrú a zlú sch; ACE i přijíde k zdraví sch; C m. a: y; C zbyl; AE a zby hladu sch; ACE m. Boha: to. — 15. AC m. a toho čápa, i pozna tepruv zelinu jědovatú a dobrú: welykeho a bylynu v (C neb) zelynu gedowatu pozna (C poznal) dobru (!, C sch.), E dobru a bylynu y zelynu gedowatu poznal (čtení po- rušené). R. IV, kap. X. 1. C má nadp: kaa IX; E nadp: O gedno, gto w Syna tee horze przebywal a nedal...; ACE m. otcích svatých: o trech; ACE geffto; E czoz. — 2. ACE obš: wſſie wyprawyti (E prawiti); D Neb. — 3. ACE geffto; D gt gmiel, E gmiel. — 4. ACE a sch; E klaffterzich. — 5. E podnes; AE m. na: w; ACE m. kdež: tu kdez; D m. Pavel: Pawel przebywal gt, A sch (!). — 6. DACE prwní; D přebýval sch; ACE m. a také sem tu horu viděl: wydiel ſem tu horu take, D A take widiel ſem tu horu; AE m. jiežto: geffto gý; AE Syna. — 7. C wgiti. — 8. ACE a sch; AE w puol te horý, C W te hory w puol; E przebywal, AC sch; ACE m. neučený pústenník: pustennyk nevczený prziebywaſſe (E sch.); D m. já: gſem 1a, ACE sch. — 9. D m. hledav: hledal a, AC hledaw wſſak geho, E hledaw wſſak ſem geho; E ne- mohl, D obš: nemohl ſem ho; ACE m. a ten: genz; E m. bezmál: gednak; C pade-
Strana 248
248 R. IV, kap. XI. 10 diel bieſſe. A nízadneho rucha na ſobie nenoſyeſſe, Il Neb giz bieſſe chlupy 111a obroſti po wſſem tiele. A kolikrat koli geho nabozníj mvzíe nawfſtiewití chtiechu, na bíeh ſye oddadieſſe po puſſtí neb po huſſtí, a nechtie ſye dati widieti yzadnemv czlowieku. Nez gedínemv sye dal widieti, Genz gest to obdrzal ſwym zaſluzením. Gemuzto geſt odpowiediel, kdyz ho gest tazal. 15 Tu on ho tazal, pcz by ſye lidíj liknowal. On wecye: kohoz lide nawſſtie- wugij, Toho ſwietij andiele nawfſtiewowati nebudu. A ptoz tí, geſſto tu okolo prziebywachu, Miegiechu za to, ze geho andiele czaſto nawfftiewowachu. POwiem wam dwa welika a k wierzie nepodobna díwy, geſſto ſem widiel. Kdyz geden, odpowiediew ſye tohoto ſwieta, Y gide do klafstera a pſye, aby gei przigielí, Opat gemv poczie rozpaczníe mlvwiti a rzka: Naſſt geſt zakon welmí vkrutny, aníz ho budeſſ mocy ſtrpietí. A ptoz gdi do toho 5 klaſſtera, geſſto ſnadniegie budeſſ mocy ſtrpieti. A toho ſye nepokuffieí, geſſto nemvozeſt ſneſtí. Ale on ſye tu hrozu níc nerozpaczí, Ale wíece poczie ſlíbowatí a rzka: By mí opat w uoheň kazal, na bych neodpowiedtel. Tu gei opat przigie, a níc ſye nerozmyfflíw. Chtie geho zkuſytí, y kaza my do pecy do horke, W níezto chleb chtiechu pecy. Tu on níc nepo- 10 meſſkaw, do pecy wleze pſtrzied ohníe. A ten oheň p vdatnv wieru geho ynhed vhaſe a rozdíeli ſye od neho, lako oníem tremv dietkam zidowſkym Ohen geſt v wrucye pecy vhaſi. A tak mníechu, by giz vhorzal, Ano, ſate; A přesm: padelat leth bezmal. — 10. D m. lidí neviděl (psáno: newdiel!) bieše: lidi newidiel gt, A o prziebytcze newiedie lydſkem, CE newiediefſe (C newiediel) o prziebitcze lidſkem; D nenoſyl geſt, E nenoſyl; ACE již sch. — 11. AC přesm: obroſtyl (C obroſtl) bieſſe chlupy, E byl obroſtl chlupy; ACE m. a: Ten gyſty; A nawfftiewowati. — 12. D gſu chtieli; E přesm: chtieli nawfftiewowati; E oddal; D m. na běh sě oddadieše: tu ſe geſt oddal na bieh; C m. púšti: huſſti; DACE neb po húšti sch; ACE a sch; E nechticz. — 13. C viděti sch; D m. sě dal: dal se gt, A dal ſe, C sch. — 14. A to sch; E obdrziel; A Gemuz; ACE přesm: gest geho; C otazal. — 15. D m. tu on ho tázal: Tu sie geſt ho on, ACE sch; ACE m. on vecě: a rzka; E lydij. — 16. AE ſwati; E andielij; ACE přesm: nebudu nawfftiewowati; ACE a sch; AC Proto. — 17. A prziebywagy, E przebywali; D gmieli gſu, E gmieli; D obš: ze gfu ; D ho ; A andiely, E andielij andielij (!); E často sch ; DE nawfftiewowall. R. IV, kap. XI. 1. C má nadp: X; E nadp: O gednom, geſſto gev opat kazal do horke peczy, an yhned tam .... A Powiedie, C Powrët; E obš: welika diwy; E m. ne- podobná divy: nepodobna. — 2. ACE obš: gijſtie wýdiel; ACE i sch; C fſel, E ffiel. — 3. ACE m. a: chtie a, D sch; ACE m. aby jej: by geho w zakon; E prziyalij. — 4. ACE m. nášť jest: Ze gest naſs; ACE m. ukrutný: vſylný; ACE ho sch; ACE m. strpěti: ſtrpieti przykazanie; ACE a sch; A m.jdi: brze di, CE brzo gdij. — 5. ACE přesm. a obš: do klafftera do toho; A budeš sch. (nespr.); C přesm: moczý budeſs; E to; ACE nepokuffieti. — 6. ACE gehoz; ACE přesm: tu hruzu (CE hrozu) nycz ſie; AE nerozpaczyl. — 7. ACE přesm. a obš: By opat mi kazal w uohen gyti; ACE m. já: wſſak. — 8. ACE m. tu jej: A kdyz geho; CE prziyal; ACE a sch; ACE i sch; CE kazal. — 9. ACE gemu; D pecze; D do sch; E m. horké: horke wleſti; ACE přesm: chtrechu (C chtely fu, E chtielij) chleb; AC m. péci: peczy, wleſty; A m. tu on: an ynhed, C A on ynhed, C A yhned. — 10. C w pecz; AE přesm: wlyze (E wlezl) w pecz; ACE obš: na proſtrzied; ACE přesm: geho wieru. — 11. D inhed sch; CE vhaſl; AE rozdielyl; D trem, ACE trziem; ACE dietem. — 12. ACE přesm: w peczy
248 R. IV, kap. XI. 10 diel bieſſe. A nízadneho rucha na ſobie nenoſyeſſe, Il Neb giz bieſſe chlupy 111a obroſti po wſſem tiele. A kolikrat koli geho nabozníj mvzíe nawfſtiewití chtiechu, na bíeh ſye oddadieſſe po puſſtí neb po huſſtí, a nechtie ſye dati widieti yzadnemv czlowieku. Nez gedínemv sye dal widieti, Genz gest to obdrzal ſwym zaſluzením. Gemuzto geſt odpowiediel, kdyz ho gest tazal. 15 Tu on ho tazal, pcz by ſye lidíj liknowal. On wecye: kohoz lide nawſſtie- wugij, Toho ſwietij andiele nawfſtiewowati nebudu. A ptoz tí, geſſto tu okolo prziebywachu, Miegiechu za to, ze geho andiele czaſto nawfftiewowachu. POwiem wam dwa welika a k wierzie nepodobna díwy, geſſto ſem widiel. Kdyz geden, odpowiediew ſye tohoto ſwieta, Y gide do klafstera a pſye, aby gei przigielí, Opat gemv poczie rozpaczníe mlvwiti a rzka: Naſſt geſt zakon welmí vkrutny, aníz ho budeſſ mocy ſtrpietí. A ptoz gdi do toho 5 klaſſtera, geſſto ſnadniegie budeſſ mocy ſtrpieti. A toho ſye nepokuffieí, geſſto nemvozeſt ſneſtí. Ale on ſye tu hrozu níc nerozpaczí, Ale wíece poczie ſlíbowatí a rzka: By mí opat w uoheň kazal, na bych neodpowiedtel. Tu gei opat przigie, a níc ſye nerozmyfflíw. Chtie geho zkuſytí, y kaza my do pecy do horke, W níezto chleb chtiechu pecy. Tu on níc nepo- 10 meſſkaw, do pecy wleze pſtrzied ohníe. A ten oheň p vdatnv wieru geho ynhed vhaſe a rozdíeli ſye od neho, lako oníem tremv dietkam zidowſkym Ohen geſt v wrucye pecy vhaſi. A tak mníechu, by giz vhorzal, Ano, ſate; A přesm: padelat leth bezmal. — 10. D m. lidí neviděl (psáno: newdiel!) bieše: lidi newidiel gt, A o prziebytcze newiedie lydſkem, CE newiediefſe (C newiediel) o prziebitcze lidſkem; D nenoſyl geſt, E nenoſyl; ACE již sch. — 11. AC přesm: obroſtyl (C obroſtl) bieſſe chlupy, E byl obroſtl chlupy; ACE m. a: Ten gyſty; A nawfftiewowati. — 12. D gſu chtieli; E přesm: chtieli nawfftiewowati; E oddal; D m. na běh sě oddadieše: tu ſe geſt oddal na bieh; C m. púšti: huſſti; DACE neb po húšti sch; ACE a sch; E nechticz. — 13. C viděti sch; D m. sě dal: dal se gt, A dal ſe, C sch. — 14. A to sch; E obdrziel; A Gemuz; ACE přesm: gest geho; C otazal. — 15. D m. tu on ho tázal: Tu sie geſt ho on, ACE sch; ACE m. on vecě: a rzka; E lydij. — 16. AE ſwati; E andielij; ACE přesm: nebudu nawfftiewowati; ACE a sch; AC Proto. — 17. A prziebywagy, E przebywali; D gmieli gſu, E gmieli; D obš: ze gfu ; D ho ; A andiely, E andielij andielij (!); E často sch ; DE nawfftiewowall. R. IV, kap. XI. 1. C má nadp: X; E nadp: O gednom, geſſto gev opat kazal do horke peczy, an yhned tam .... A Powiedie, C Powrët; E obš: welika diwy; E m. ne- podobná divy: nepodobna. — 2. ACE obš: gijſtie wýdiel; ACE i sch; C fſel, E ffiel. — 3. ACE m. a: chtie a, D sch; ACE m. aby jej: by geho w zakon; E prziyalij. — 4. ACE m. nášť jest: Ze gest naſs; ACE m. ukrutný: vſylný; ACE ho sch; ACE m. strpěti: ſtrpieti przykazanie; ACE a sch; A m.jdi: brze di, CE brzo gdij. — 5. ACE přesm. a obš: do klafftera do toho; A budeš sch. (nespr.); C přesm: moczý budeſs; E to; ACE nepokuffieti. — 6. ACE gehoz; ACE přesm: tu hruzu (CE hrozu) nycz ſie; AE nerozpaczyl. — 7. ACE přesm. a obš: By opat mi kazal w uohen gyti; ACE m. já: wſſak. — 8. ACE m. tu jej: A kdyz geho; CE prziyal; ACE a sch; ACE i sch; CE kazal. — 9. ACE gemu; D pecze; D do sch; E m. horké: horke wleſti; ACE přesm: chtrechu (C chtely fu, E chtielij) chleb; AC m. péci: peczy, wleſty; A m. tu on: an ynhed, C A on ynhed, C A yhned. — 10. C w pecz; AE přesm: wlyze (E wlezl) w pecz; ACE obš: na proſtrzied; ACE přesm: geho wieru. — 11. D inhed sch; CE vhaſl; AE rozdielyl; D trem, ACE trziem; ACE dietem. — 12. ACE přesm: w peczy
Strana 249
249 111b tako by geho roſa ſtvdena pokropila, y wyníde z te pecy. A ptoz wſezte, kakt gest poſlufſenstwie przied bohem vzacno. A kdyz ten gesty toho dne, kterehoz prziſſel, Il Toho geſt ynhed pokuſſen, A geſſcze neiſa po- 15 sylen w dobrych czíniech, Y gest p to poſlufsenstwie nalezen v pwem ſwrchovaníj. DO tehoz klaſſtera gíny przigide A pſye, aby geí przígieli w zakon. A kdyz gemv nagprwe przikazachu poſluſſnv byti, Ale on k tomv ſlibi y vtrpeníe drzieti. Tehdy opat, drzie ſuchu hvol w rucye, y wdruzi gi w zemí. A to tomv bratru nowotnemv za dielo przikaza, Aby dotowad tu hvol zalewal, dokudz by nezakwetla, na kazdy den, geſſto gest ptí prziro- 5 zeníj. Tehdy ten bratr podda ſye w ten twrdy zakon. Y poczie noſytí wodu z nyla, z te raiſke rzieky, A ta geſt byla odtud dobrzie za dwie míli. A toho vſyle neprzíeſta, az ſye tomv giz bieſſe rok ſtekl. A k uzitku nízadne czaky nebieſſe. Awſſakz geho poſlufſenſtwíe, to gemv poczateho vſyle przieſtatí nedadieſſe. A gíz ſye tomv trzetie leto dokonawaſſe, A nízadne 10 nadiegie nebieſſe k uzitku. A kdyz ten bratr bez przieſtanie, wodu noſye, zalewaſſe, Tehdy hvol poczie kwiſtí. A ia ſem widíel to giſte drziewo, geſſto z te holi wyroſtlo. A to y dnes w klafsterzie w syení stogij zelenagie ſye. Iako na prziklad ſtogij P to, coz geſt poſlvſſenſtwie vczínílo a wiera. R. IV, kap. XII. wruczy; A m. mniechu: mnie(!), C za to miely, E geho mnielij; AE již sch; AC ſhorzial, E ſhorziel; ACE m. ano: an pak. — 13. ACE i sch; C wyffel gest; AE přesm: z te peczy wynyde (E wyffiel); ACE a sch; DAE proto; ACE wyzte. — 14. A kakot, C kterakt, E kterak, D kteraket; ACE a sch; B gesty!, DACE gifty. — 15. D obš: kteryz gt; DACE toho sch; ACE inhed sch; D m. jest inhed: ynhed byl; D poſylnien; ACE gſa gefstie neposylen. — 16. AE czynech, D skutczyech; C m. i: a. — 17. ACE m. u pravém svrchováni: ſwrchowan. R. IV, kap. XII. 1. C má nadp: XI; E nadp: O gynem, geſſto ſuchu huol za- lewal tak dluho, az kwetla; AE přesm: przygyde (E prziſſel) gyny; D ho, ACE gieho; E prziyalij. — 2. ACE přesm: nayprwe gemu; ACE přesm: poſluffnu byti przykaza (CE przikazali). — 3. DE wſtrczi, A wtekl. — 4. D w zem; D nowemu; AE přesm: nowotnemu bratru; A rozkaza, C rozkazal; E přesm: rozkazal za dielo; AC dotawad, DE dotud; ACE m. tu: na wffaky (E kazdy) den tu. — 5. A huoh (!); A donydz, C donyz; A nezakwietla, E nezaktwiela; ACE na každý den sch; AC m. jest: bieffe, E bylo. — 6. AC obš: gegy (E gegiemu) przyrozenie; ACE poddaw; ACE m. nositi: noſyti na pleczý (E pleczych). — 7. ACE té sch; ACE m. a ta: gefíto; ACE přesm: odtawad (E odtud) bylo dobrzie; DE mile. — 8. ACE přesm: neprzieſta (CE neprze- ſtal) vſyle; D přesm: bieſſe giz; ACE přesm: az gyz (E obš: ſie gyz) tomu rok ſie (E sch.) ſtekl (CE sch.) bieſſe (E dokonal, C obš: cely breſſe ſkonal); ACE yzadne. — 9. E nebylo ; AE Wſfak, C Wſfakže; AE m. to: toho. — 10. C nedawaſſe, E nedal (!) ; ACE sě sch; ACE obš: sie dokonawffie (E dokonawalo); E zadne. — 11. E nebylo; E obš: noſyl a. — 12. E zalewal; C m. a já: Ay. — 13. D obš: gefsto gt; ACE m. a to: geſſto; C obš: y dnes geſſtie; C m. v sieni: w zemi, lat. intra atrium. — 14. ACE ze- lenagycz ſie; ACE obš: a yako; A m. viera: czo muze, vkazugie, C czoz wiera może, vkazugie, E czo vkazugie.
249 111b tako by geho roſa ſtvdena pokropila, y wyníde z te pecy. A ptoz wſezte, kakt gest poſlufſenstwie przied bohem vzacno. A kdyz ten gesty toho dne, kterehoz prziſſel, Il Toho geſt ynhed pokuſſen, A geſſcze neiſa po- 15 sylen w dobrych czíniech, Y gest p to poſlufsenstwie nalezen v pwem ſwrchovaníj. DO tehoz klaſſtera gíny przigide A pſye, aby geí przígieli w zakon. A kdyz gemv nagprwe przikazachu poſluſſnv byti, Ale on k tomv ſlibi y vtrpeníe drzieti. Tehdy opat, drzie ſuchu hvol w rucye, y wdruzi gi w zemí. A to tomv bratru nowotnemv za dielo przikaza, Aby dotowad tu hvol zalewal, dokudz by nezakwetla, na kazdy den, geſſto gest ptí prziro- 5 zeníj. Tehdy ten bratr podda ſye w ten twrdy zakon. Y poczie noſytí wodu z nyla, z te raiſke rzieky, A ta geſt byla odtud dobrzie za dwie míli. A toho vſyle neprzíeſta, az ſye tomv giz bieſſe rok ſtekl. A k uzitku nízadne czaky nebieſſe. Awſſakz geho poſlufſenſtwíe, to gemv poczateho vſyle przieſtatí nedadieſſe. A gíz ſye tomv trzetie leto dokonawaſſe, A nízadne 10 nadiegie nebieſſe k uzitku. A kdyz ten bratr bez przieſtanie, wodu noſye, zalewaſſe, Tehdy hvol poczie kwiſtí. A ia ſem widíel to giſte drziewo, geſſto z te holi wyroſtlo. A to y dnes w klafsterzie w syení stogij zelenagie ſye. Iako na prziklad ſtogij P to, coz geſt poſlvſſenſtwie vczínílo a wiera. R. IV, kap. XII. wruczy; A m. mniechu: mnie(!), C za to miely, E geho mnielij; AE již sch; AC ſhorzial, E ſhorziel; ACE m. ano: an pak. — 13. ACE i sch; C wyffel gest; AE přesm: z te peczy wynyde (E wyffiel); ACE a sch; DAE proto; ACE wyzte. — 14. A kakot, C kterakt, E kterak, D kteraket; ACE a sch; B gesty!, DACE gifty. — 15. D obš: kteryz gt; DACE toho sch; ACE inhed sch; D m. jest inhed: ynhed byl; D poſylnien; ACE gſa gefstie neposylen. — 16. AE czynech, D skutczyech; C m. i: a. — 17. ACE m. u pravém svrchováni: ſwrchowan. R. IV, kap. XII. 1. C má nadp: XI; E nadp: O gynem, geſſto ſuchu huol za- lewal tak dluho, az kwetla; AE přesm: przygyde (E prziſſel) gyny; D ho, ACE gieho; E prziyalij. — 2. ACE přesm: nayprwe gemu; ACE přesm: poſluffnu byti przykaza (CE przikazali). — 3. DE wſtrczi, A wtekl. — 4. D w zem; D nowemu; AE přesm: nowotnemu bratru; A rozkaza, C rozkazal; E přesm: rozkazal za dielo; AC dotawad, DE dotud; ACE m. tu: na wffaky (E kazdy) den tu. — 5. A huoh (!); A donydz, C donyz; A nezakwietla, E nezaktwiela; ACE na každý den sch; AC m. jest: bieffe, E bylo. — 6. AC obš: gegy (E gegiemu) przyrozenie; ACE poddaw; ACE m. nositi: noſyti na pleczý (E pleczych). — 7. ACE té sch; ACE m. a ta: gefíto; ACE přesm: odtawad (E odtud) bylo dobrzie; DE mile. — 8. ACE přesm: neprzieſta (CE neprze- ſtal) vſyle; D přesm: bieſſe giz; ACE přesm: az gyz (E obš: ſie gyz) tomu rok ſie (E sch.) ſtekl (CE sch.) bieſſe (E dokonal, C obš: cely breſſe ſkonal); ACE yzadne. — 9. E nebylo ; AE Wſfak, C Wſfakže; AE m. to: toho. — 10. C nedawaſſe, E nedal (!) ; ACE sě sch; ACE obš: sie dokonawffie (E dokonawalo); E zadne. — 11. E nebylo; E obš: noſyl a. — 12. E zalewal; C m. a já: Ay. — 13. D obš: gefsto gt; ACE m. a to: geſſto; C obš: y dnes geſſtie; C m. v sieni: w zemi, lat. intra atrium. — 14. ACE ze- lenagycz ſie; ACE obš: a yako; A m. viera: czo muze, vkazugie, C czoz wiera może, vkazugie, E czo vkazugie.
Strana 250
250 Bleſſe geden z ſwatych otcvow welike mocy wyhonítí z lidíj biesy. A mnoho zazrakvow vkazowaſſe, A netolikoa), ſam on przi tom gſa, Ale negſa ſam przi tom. Ale niekdy poſlaſſe podolka z ſwe zíníe. Aneb gedíny liſtek poſſle, bieſy wypuzowaſſe. A tohob) giſteho lde díwníe radi nawſftiewowachu. Z mnohych míest k nemy chodiechu. O menſſicht budu mlczietí, II Ale wladarzí a hrabie Y rozliczne ſudcye czaſto lehachu przied geho dwerzmí. Ten giſty owſſem nikdy níc nepil A za pokrm gedíne ſedm malín miegiefſe na wſſaky den. A pak tomv ſwatemv mvzí, Iakozto z dobrych ſkutkvow czeſt, Takez ze ctí daremna chluba poczie przieka- zieti. A kdyz ten ſwaty mvz naiprwe na ſobie vznamena tu daremnv chlubu, Dluho na to vſylowa, a nemoha toho od ſebe zapudití. A diabli geho meno wſludy mlvwíechu, Ze nemozieſſe lidíj przichozych od ſebe odluczíti. A w tu dobu gemy wſtupi na ſrdce, A gehozto kazanímc) z gínych lidíj drablí wybrehachu, Pak ten nemozíefſe tagneho myfſleníe geſsitne chluby zapv- diti ſam od ſebe. A proto da ſye ſnazníe na modlitwy, a boha pſye, aby ger raczil zbawití toho oſydla. Neb, drziew gínym pomahaw z te nyzye, Y by gím pak sam rowen diabelſkym obluzením ten gisty swaty mvz. Coz wiece? Ten przieweliky, w zazracyech a w dobrych ſkutcyech ohlaſſeny po wſſem kragí y po wſſiech zemíech na wzchod fivncye, Ten, k gehozto peleſſr 20 drziew lide sye schazyechu. Ten diabelſkym osydlem biefse popaden a w vokowach zamczen. A to wſſechno, tako trawenym ſye stawa, Ze ſye niektereho meſyecye trzaſu, tako kdyz to korzeníe ozíwa, Takez on trpieſſe. 10 15 112a R. IV, kap. XIII. a) za neto červ. přeškrtnuto -hi- b) -o na konci červ. nadeps. c) -za- červ. nadeps. R. IV, kap. XIII. 1. C má nadp: XII. kapia; Enadp: O gedno, gto nicz nepil a ge- dine ſedm malyn...; ACE m. bieše: Take (C obš: A take) bieſſe (E byl); E wyha- nieti; E diably; D přesm: Bieſy z Lidij. — 2. E vkazowal; ACE a sch; ACE on sch; ACE m. ale: any rzieczy tolyk, ale, lat. neque verbo tantum. — 3. ACE ale sch; AE m. posláše: poſlaſſe (E poſlal) gedno; ACE Nebo. — 4. C gedine liſt, AE přesm: lyst gedyne; C poſlal; E diably wypuzowal; ACE a sch; AC přesm: dywnie lyde; ACE m. rádi: czaſto. — 5. E nawfſtiewowalij; ACE ze mnohych; ACE chodiecze; ACE menſſych. — 6. D hrabie (!); ACE m. i: a; ACE rozlyczny; E lehalij. — 7. C nicžehož; AE přesm: nepyl nyczehuoz (E niczehehoz); A m. jediné: gmiegyſſe gedynke, C mie- giesse gedine, E gmiel gen. — 8. ACE mějieše sch; E kazdy; ACE m. a: Tak. — 9. C takže. — 10. E przekati (!); E vznamenal. — 11. ACE vſylowal; ACE a sch; ACE přesm: zapudyti od ſebe; ACE a sch; D diable. — 12. A m. všudy: w ſudu (!); E mluwilij; C m. že nemožieše: Nemoziefse, AE Nemozefſ sie (nespr.). — 13. ACE a sch; ACE m. jemu: gemu gied (spr.); D přesm: wſtupi gemu; AE přesm: na ſrdcze wſtupy. — 14. E wybrehalij; E nemohl. — 15. AE sám sch; ACE a sch; E dal; ACE snažně sch; ACE a sch; ACE by geho. — 16. E m. zbaviti: zgewiti (!); ACE m. neb: ze; ACE přesm: z te nuze pomahaw (E pomahal); CE byl. — 17. ACE m. jim pak sám roven: rowen gym; E Czo. — 18. C m. v zázraciech: ten w zazra- cziech. — 19. ACE po sch; C wychod; C ten sch; B peleffi!; ACE obš: prziebytku nebo peleſſy. — 20. E obš: ſie lyde; A ſchodiechu, E ſchazelij; E byl. — 21. ACE obš: w uokowach geho; ACE wſſieczko, yakoz. — 22. AE trziafa (!); ACE yakozto; ACE on sch; E trpij. — 23. ACE a sch; ACE přesm: wſſeho zbawen by (CE byl);
250 Bleſſe geden z ſwatych otcvow welike mocy wyhonítí z lidíj biesy. A mnoho zazrakvow vkazowaſſe, A netolikoa), ſam on przi tom gſa, Ale negſa ſam przi tom. Ale niekdy poſlaſſe podolka z ſwe zíníe. Aneb gedíny liſtek poſſle, bieſy wypuzowaſſe. A tohob) giſteho lde díwníe radi nawſftiewowachu. Z mnohych míest k nemy chodiechu. O menſſicht budu mlczietí, II Ale wladarzí a hrabie Y rozliczne ſudcye czaſto lehachu przied geho dwerzmí. Ten giſty owſſem nikdy níc nepil A za pokrm gedíne ſedm malín miegiefſe na wſſaky den. A pak tomv ſwatemv mvzí, Iakozto z dobrych ſkutkvow czeſt, Takez ze ctí daremna chluba poczie przieka- zieti. A kdyz ten ſwaty mvz naiprwe na ſobie vznamena tu daremnv chlubu, Dluho na to vſylowa, a nemoha toho od ſebe zapudití. A diabli geho meno wſludy mlvwíechu, Ze nemozieſſe lidíj przichozych od ſebe odluczíti. A w tu dobu gemy wſtupi na ſrdce, A gehozto kazanímc) z gínych lidíj drablí wybrehachu, Pak ten nemozíefſe tagneho myfſleníe geſsitne chluby zapv- diti ſam od ſebe. A proto da ſye ſnazníe na modlitwy, a boha pſye, aby ger raczil zbawití toho oſydla. Neb, drziew gínym pomahaw z te nyzye, Y by gím pak sam rowen diabelſkym obluzením ten gisty swaty mvz. Coz wiece? Ten przieweliky, w zazracyech a w dobrych ſkutcyech ohlaſſeny po wſſem kragí y po wſſiech zemíech na wzchod fivncye, Ten, k gehozto peleſſr 20 drziew lide sye schazyechu. Ten diabelſkym osydlem biefse popaden a w vokowach zamczen. A to wſſechno, tako trawenym ſye stawa, Ze ſye niektereho meſyecye trzaſu, tako kdyz to korzeníe ozíwa, Takez on trpieſſe. 10 15 112a R. IV, kap. XIII. a) za neto červ. přeškrtnuto -hi- b) -o na konci červ. nadeps. c) -za- červ. nadeps. R. IV, kap. XIII. 1. C má nadp: XII. kapia; Enadp: O gedno, gto nicz nepil a ge- dine ſedm malyn...; ACE m. bieše: Take (C obš: A take) bieſſe (E byl); E wyha- nieti; E diably; D přesm: Bieſy z Lidij. — 2. E vkazowal; ACE a sch; ACE on sch; ACE m. ale: any rzieczy tolyk, ale, lat. neque verbo tantum. — 3. ACE ale sch; AE m. posláše: poſlaſſe (E poſlal) gedno; ACE Nebo. — 4. C gedine liſt, AE přesm: lyst gedyne; C poſlal; E diably wypuzowal; ACE a sch; AC přesm: dywnie lyde; ACE m. rádi: czaſto. — 5. E nawfſtiewowalij; ACE ze mnohych; ACE chodiecze; ACE menſſych. — 6. D hrabie (!); ACE m. i: a; ACE rozlyczny; E lehalij. — 7. C nicžehož; AE přesm: nepyl nyczehuoz (E niczehehoz); A m. jediné: gmiegyſſe gedynke, C mie- giesse gedine, E gmiel gen. — 8. ACE mějieše sch; E kazdy; ACE m. a: Tak. — 9. C takže. — 10. E przekati (!); E vznamenal. — 11. ACE vſylowal; ACE a sch; ACE přesm: zapudyti od ſebe; ACE a sch; D diable. — 12. A m. všudy: w ſudu (!); E mluwilij; C m. že nemožieše: Nemoziefse, AE Nemozefſ sie (nespr.). — 13. ACE a sch; ACE m. jemu: gemu gied (spr.); D přesm: wſtupi gemu; AE přesm: na ſrdcze wſtupy. — 14. E wybrehalij; E nemohl. — 15. AE sám sch; ACE a sch; E dal; ACE snažně sch; ACE a sch; ACE by geho. — 16. E m. zbaviti: zgewiti (!); ACE m. neb: ze; ACE přesm: z te nuze pomahaw (E pomahal); CE byl. — 17. ACE m. jim pak sám roven: rowen gym; E Czo. — 18. C m. v zázraciech: ten w zazra- cziech. — 19. ACE po sch; C wychod; C ten sch; B peleffi!; ACE obš: prziebytku nebo peleſſy. — 20. E obš: ſie lyde; A ſchodiechu, E ſchazelij; E byl. — 21. ACE obš: w uokowach geho; ACE wſſieczko, yakoz. — 22. AE trziafa (!); ACE yakozto; ACE on sch; E trpij. — 23. ACE a sch; ACE přesm: wſſeho zbawen by (CE byl);
Strana 251
251 R. IV, kap. XIV. 112b A paty meſyec by wſſeho zbawen, Netoliko bieſa toho, Ale toho, gefſto gemu biesſe vzitecznieiſſíe, by zbawen, Toczíſs geſsítneho") myſſleníe. MLadec geden welmi bohaty a vrozeníe wyſokeho, Ten miegiesse zenv a ſyna maliczkeho. Ten kdyz bieſſe w egíptie mocnym popwcy a wladarzem A giezdiefſe czasto bogowat lI Protí lembom, tak rzeczenym lidem, A na puftí opatrzí mnohe prziebytky ſwatych otcvow, A tu od ſwateho Iana pustenníka navczeníe przígíe. A níc nepomeſſkaw, rytierzſtwo nevzi- teczne y daremne A ſwiecſku wiec opuſtiw, y gide na pvſſt. A w kratkem czaſu by we wſſiech dobrych ſkutcyech ſwrchowan, mocníe v poſtu, v pokorzíe dobrzie opatrny a wſſie wiery plny. A brzo by rowen ſtarym mníchom w dobrych ſkutcyech. Tehdy gei podgide to myſíleníe, diablem wzbvzene, Ze by ſye bylo lepe wtiti do ſwe wlaſti Y bohu wzacniegie 10 ſpaſytí ſyna gedíneho a ſwu paníj a wſſicku czeled, Nezli ſye ſamemv odluczítí tohoto ſwieta A gich ſpaſenie obmeſſkatí. Tíem zlym a leſtnym myfílením gsa prziemozen, A po cztyrziech letech gide ſ putíe ten puſtenník. A kdyz przigíde do naiblizſſieho klaſſtera, W nemzto mnoho bratrzíj bieſſe, Y otazachu geho, poz by ſſel ſ puſſtíe. Tu on gím powiedie. Gemvz ſye 15 giechu wſſícni radití, aby ſye na puſſt wratil. Awſſak ten zly vmyſi nemoze níkoli ſ geho myſli ſgítí. A wzdwih ſye ſe zlym vmyſlem, y pogide prycz od bratrzíj, Aní wílícní, toho welmí zielegíce, po nem hlediechu. A neta- zechu geho tí bratrzie ſezrzíeti, Az ynhed zly duch wen wſtupí. A tu ynhed poczíe tiefſtíti pieni wen z vſt ſe krwíj A ſam ſye poczie zuby kuſatí. 20 5 a) -í- červeně nadepsáno. A m. ale toho: ale, C Ale toho take, E sch. — 24. E biſſe; CE byl; A toczyz, CE totiž. R. IV, kap. XIV. 1. C má nadp: XIII. kapia; E nadp: O gedno Mladenczy, geſſto ſie s pufſtie wratil; DCE Mladenecz; AE m. vysokého: welikeho, C welmi welikeo ACE ten sch; A gmiegie (!), E gmiel, C mage. — 2. AC mladyczkeo, E mladeho; ACE ten sch; E byl; E moczny (nedops.). — 3. D gezdil gt, E gezdil; E boyowati, C na woynu. — 4. E opatrzil; ACE a tu sch. — 5. ACE m. naučenie: ſweho ſpaſenie rziecz nebo navczenie; CE prziyal; A nemeſſkaw, E nemeſſkal. — 6. A daremu(!), C da- remnu; ACE a sch; ACE m. věc: czest, lat. honore; ACE i sch; C ſſel, E ffiel. — 7. ACE by sch; AE m. ve všěch: w; ACE obš: by (CE byl) ſwrchowan; AE moczny ; C m. postu: pufftij (ch. opis.). — 8. A m. u: y w, E y, C W; ACE m. a všie: ſwe; ACE m. plný: twrdý; CE byl. — 9. ACE m. tehdy jej: A kdyz geho; E podefflo. — 10. ACE přesm: bylo lepe ſie. — 11. AE m. a (po paní): y; E wſſeczku. C ſwu. — 12. A tohoto sch. — 13. D přesm: przemozen gſa; ACE a sch; C ſſel, E ſſiel; DACE m. putíe: pufftie (spr.). — 14. C m. a: Ale; E prziffel; A nablyzíſeho; E bylo. — 15. AC ztazachu, E ztazalij. D otazali gſu. — 15. AC m. tu on: a on; E An; D odpowiedie, E powiediel. — 16. D m. jemuž sě jěchu všicni raditi: Gemuz gfu wſſichnij radili, ACE Grechu (E yalij) ſie gemu wſſyczkny radyti; D obš: wratil zaſe; ACE wſfak; E nemohl. — 17. ACE nikoli sch; ACE m. sjíti: nykolý; ACE m. a: Tehdy; AE přesm: ſie wzdwyh, C ſie zdwyhl; C se sch; C poſſel, E ffiel; ACE pryč sch. — 18. A m. ani: any toho(!); ACE wſyczkny; C ze- legy; AE přesm: zelely (E zelegij) welmi; D gſu hledieli; ACE po ňem hlediechu sch. — 19. A netazachu(!), E netahlij; ACE přesm: ſezrzieti ti bratrzy; C m. až: an; ACE m. inhed: wen; ACE veň sch; E wstupil; ACE tu sch. — 20. E m. počě těštiti: gemu
251 R. IV, kap. XIV. 112b A paty meſyec by wſſeho zbawen, Netoliko bieſa toho, Ale toho, gefſto gemu biesſe vzitecznieiſſíe, by zbawen, Toczíſs geſsítneho") myſſleníe. MLadec geden welmi bohaty a vrozeníe wyſokeho, Ten miegiesse zenv a ſyna maliczkeho. Ten kdyz bieſſe w egíptie mocnym popwcy a wladarzem A giezdiefſe czasto bogowat lI Protí lembom, tak rzeczenym lidem, A na puftí opatrzí mnohe prziebytky ſwatych otcvow, A tu od ſwateho Iana pustenníka navczeníe przígíe. A níc nepomeſſkaw, rytierzſtwo nevzi- teczne y daremne A ſwiecſku wiec opuſtiw, y gide na pvſſt. A w kratkem czaſu by we wſſiech dobrych ſkutcyech ſwrchowan, mocníe v poſtu, v pokorzíe dobrzie opatrny a wſſie wiery plny. A brzo by rowen ſtarym mníchom w dobrych ſkutcyech. Tehdy gei podgide to myſíleníe, diablem wzbvzene, Ze by ſye bylo lepe wtiti do ſwe wlaſti Y bohu wzacniegie 10 ſpaſytí ſyna gedíneho a ſwu paníj a wſſicku czeled, Nezli ſye ſamemv odluczítí tohoto ſwieta A gich ſpaſenie obmeſſkatí. Tíem zlym a leſtnym myfílením gsa prziemozen, A po cztyrziech letech gide ſ putíe ten puſtenník. A kdyz przigíde do naiblizſſieho klaſſtera, W nemzto mnoho bratrzíj bieſſe, Y otazachu geho, poz by ſſel ſ puſſtíe. Tu on gím powiedie. Gemvz ſye 15 giechu wſſícni radití, aby ſye na puſſt wratil. Awſſak ten zly vmyſi nemoze níkoli ſ geho myſli ſgítí. A wzdwih ſye ſe zlym vmyſlem, y pogide prycz od bratrzíj, Aní wílícní, toho welmí zielegíce, po nem hlediechu. A neta- zechu geho tí bratrzie ſezrzíeti, Az ynhed zly duch wen wſtupí. A tu ynhed poczíe tiefſtíti pieni wen z vſt ſe krwíj A ſam ſye poczie zuby kuſatí. 20 5 a) -í- červeně nadepsáno. A m. ale toho: ale, C Ale toho take, E sch. — 24. E biſſe; CE byl; A toczyz, CE totiž. R. IV, kap. XIV. 1. C má nadp: XIII. kapia; E nadp: O gedno Mladenczy, geſſto ſie s pufſtie wratil; DCE Mladenecz; AE m. vysokého: welikeho, C welmi welikeo ACE ten sch; A gmiegie (!), E gmiel, C mage. — 2. AC mladyczkeo, E mladeho; ACE ten sch; E byl; E moczny (nedops.). — 3. D gezdil gt, E gezdil; E boyowati, C na woynu. — 4. E opatrzil; ACE a tu sch. — 5. ACE m. naučenie: ſweho ſpaſenie rziecz nebo navczenie; CE prziyal; A nemeſſkaw, E nemeſſkal. — 6. A daremu(!), C da- remnu; ACE a sch; ACE m. věc: czest, lat. honore; ACE i sch; C ſſel, E ffiel. — 7. ACE by sch; AE m. ve všěch: w; ACE obš: by (CE byl) ſwrchowan; AE moczny ; C m. postu: pufftij (ch. opis.). — 8. A m. u: y w, E y, C W; ACE m. a všie: ſwe; ACE m. plný: twrdý; CE byl. — 9. ACE m. tehdy jej: A kdyz geho; E podefflo. — 10. ACE přesm: bylo lepe ſie. — 11. AE m. a (po paní): y; E wſſeczku. C ſwu. — 12. A tohoto sch. — 13. D přesm: przemozen gſa; ACE a sch; C ſſel, E ſſiel; DACE m. putíe: pufftie (spr.). — 14. C m. a: Ale; E prziffel; A nablyzíſeho; E bylo. — 15. AC ztazachu, E ztazalij. D otazali gſu. — 15. AC m. tu on: a on; E An; D odpowiedie, E powiediel. — 16. D m. jemuž sě jěchu všicni raditi: Gemuz gfu wſſichnij radili, ACE Grechu (E yalij) ſie gemu wſſyczkny radyti; D obš: wratil zaſe; ACE wſfak; E nemohl. — 17. ACE nikoli sch; ACE m. sjíti: nykolý; ACE m. a: Tehdy; AE přesm: ſie wzdwyh, C ſie zdwyhl; C se sch; C poſſel, E ffiel; ACE pryč sch. — 18. A m. ani: any toho(!); ACE wſyczkny; C ze- legy; AE přesm: zelely (E zelegij) welmi; D gſu hledieli; ACE po ňem hlediechu sch. — 19. A netazachu(!), E netahlij; ACE přesm: ſezrzieti ti bratrzy; C m. až: an; ACE m. inhed: wen; ACE veň sch; E wstupil; ACE tu sch. — 20. E m. počě těštiti: gemu
Strana 252
252 25 A pak geho przíneſechu do tehoz klafſtera na plecy. A kdyz nemozechu w nem zleho ducha vkrotíti, Muſychu gemy rucye y nozye zeleznymí okowami ſwazati. O, doſtit geſt byla vkrutna mvka pobiehlemv. Tehdy pak po dwu letu modlitwami ſwatych otcvow By zbawě zleho ducha. I A ynhed ſye wratíw na tuz puſſt, odkowadzto bieſſe pobiehl, Y polepſſi ſebe ſam a gínym by na prziklad, A protoz, aby nízadneho zly vmyl aní ſſlechta nevziteczna tohoto ſwieta, Tocziſs wyſoke vrozeníe, neprzíemohlo, Aby to opuſtíl, coz geſt dobreho czínítí poczal ſpaſeníj ſwemv. 113* PO wſſem Egiptie Y w tebagdie. kdez koli ſv klaſſterowe kterzij, Tí magíj tak zpoſobeny rzad na hodínach Neb na modlitbach neſſporních y na gitrzníech. A nízadnemy nedadíe mezy bratrzíj, kdyzto ſu na modlitbach, Lecz ſye drziewe odpowie wſſeho ſweho ſbozie. A ktoz w gich ſbor wſtupíj, 5 Ten ma poslussen bytí, Aby byl tak posluſsen, tako gest byl w swem dietínstwij, A níc nepatrzie na ſwa leta aní na ſwvog wíek, genzto geſt ztrawil na tomto ſwietíe nevziteczníe, Ale p odplatu ſweho vſylneho prziebytka A p ſwe ſivzby poczate A ma bytí podan nagmenſſiemv. Pak, iakoz ſmy powiedíelí drziewe, Ze po wſſem Egiptie dwanadcte 10 zalmvow drzíe na gitrzní y na nefſporzie, Tak ze gedíne dwie lekcy cztiechu po zalmíech. Gedny cztrechu z ſtareho zakona, A druhu cztechu z noweho, Iakoz obyczieí byl z dawna vſtawen. A ten geſſcze niekterzíj zakonnícy drzíe, Nebo neníe lidmí vſtaweny, Ale ſkrzye swate andiely z nebes ſwatym otcom gest przineſen. R. IV, kap XVI. teklij; A m. pěny: ſlynyny(!), E ſlyny; ACE ven sch; AC přesm: kufati zuby. — 21. ACE a sch; ACE obš: przyneſly C przineſu) zaſſe; E obš: a kdyz w niem; D gſu nemohli, C nemožiechu, E nemohlij. — 22. E v ňem sch; A muſſiechu, E muſyli; DACE nohy. — 23. ACE ó sch; ACE Doſti; C ge; C m. ukrutná: duoſtoyna, lat. non immerita; AE přesm: muka pobiehlemu duoſtoygna. — 24. E pak sch; C modlitbami; ACE otcuov sch; CE byl; D přesm: zbawen by. — 25. E wratil; A tuze pufsczy (E puſſcž); AC odkawadz, E odkudz, D z kterež; D gt byl; E zabiehl; E polepſſil. — 26. C byl, E sch; ACE a protož sch. — 27. AE neužitečná sch; ACE to geft; A wy- ſoký; AE m. nepřěmohlo: nevzyteczna neprziemohla. — 28. ACE by; ACE obš: opu- styl nebo oſtal; C czo; E přesm: poczal czyniti; ACE spasení svému sch., v orig. rovněž sch. R. IV, kap. XVI. 1. C má nadp: kaa XIIII; E nadp: kteraky magi rzad na ho- dinach w Egyptie; ACE v sch; E ktez; E přesm: kterzy klaffterowe. — 2. C nebo; A m. neb na modlitbách nešporních: neſſporziech, E y neſſporziech. — 3. ACE m. i: a; A gytrzyniech: C a sch. — 4. AC nezly; A m. dřieve odpovie: dokonaly drziewe (nespr.); D m. svého: zleho ſweho, C sch; E leč sě dřieve odpovie všeho svého sbožie sch. (ch. opis.); ACE kto; ACE obš: wſtupý a w gych zakon. — 5. ACE ten sch. — 6. ACE a sch; E nehledie; AE giefftot; AE ztratil (ch. opis.). — 8. ACE m. a: wnowie. — 9. ACE že sch. — 10. C gitržníe, A gytryny (!); C gedne; AE přesm: gedno ze; C lekczigi; E cztlij. — 11. AE po žalmiech jednu čtiechu sch. (ch. opis.); AE m. druhú: trzieti; E čtiechu sch; E obš: z noweho zakona. — 12. AE m. jakož: Genz, C kteryz; ACE obš: byl gest. — 13. E neb; A m. nenie: nynie; C z nebes sch. — 14. AC m. otcóm: otczom dawnym; D přesm: przineſen gt.
252 25 A pak geho przíneſechu do tehoz klafſtera na plecy. A kdyz nemozechu w nem zleho ducha vkrotíti, Muſychu gemy rucye y nozye zeleznymí okowami ſwazati. O, doſtit geſt byla vkrutna mvka pobiehlemv. Tehdy pak po dwu letu modlitwami ſwatych otcvow By zbawě zleho ducha. I A ynhed ſye wratíw na tuz puſſt, odkowadzto bieſſe pobiehl, Y polepſſi ſebe ſam a gínym by na prziklad, A protoz, aby nízadneho zly vmyl aní ſſlechta nevziteczna tohoto ſwieta, Tocziſs wyſoke vrozeníe, neprzíemohlo, Aby to opuſtíl, coz geſt dobreho czínítí poczal ſpaſeníj ſwemv. 113* PO wſſem Egiptie Y w tebagdie. kdez koli ſv klaſſterowe kterzij, Tí magíj tak zpoſobeny rzad na hodínach Neb na modlitbach neſſporních y na gitrzníech. A nízadnemy nedadíe mezy bratrzíj, kdyzto ſu na modlitbach, Lecz ſye drziewe odpowie wſſeho ſweho ſbozie. A ktoz w gich ſbor wſtupíj, 5 Ten ma poslussen bytí, Aby byl tak posluſsen, tako gest byl w swem dietínstwij, A níc nepatrzie na ſwa leta aní na ſwvog wíek, genzto geſt ztrawil na tomto ſwietíe nevziteczníe, Ale p odplatu ſweho vſylneho prziebytka A p ſwe ſivzby poczate A ma bytí podan nagmenſſiemv. Pak, iakoz ſmy powiedíelí drziewe, Ze po wſſem Egiptie dwanadcte 10 zalmvow drzíe na gitrzní y na nefſporzie, Tak ze gedíne dwie lekcy cztiechu po zalmíech. Gedny cztrechu z ſtareho zakona, A druhu cztechu z noweho, Iakoz obyczieí byl z dawna vſtawen. A ten geſſcze niekterzíj zakonnícy drzíe, Nebo neníe lidmí vſtaweny, Ale ſkrzye swate andiely z nebes ſwatym otcom gest przineſen. R. IV, kap XVI. teklij; A m. pěny: ſlynyny(!), E ſlyny; ACE ven sch; AC přesm: kufati zuby. — 21. ACE a sch; ACE obš: przyneſly C przineſu) zaſſe; E obš: a kdyz w niem; D gſu nemohli, C nemožiechu, E nemohlij. — 22. E v ňem sch; A muſſiechu, E muſyli; DACE nohy. — 23. ACE ó sch; ACE Doſti; C ge; C m. ukrutná: duoſtoyna, lat. non immerita; AE přesm: muka pobiehlemu duoſtoygna. — 24. E pak sch; C modlitbami; ACE otcuov sch; CE byl; D přesm: zbawen by. — 25. E wratil; A tuze pufsczy (E puſſcž); AC odkawadz, E odkudz, D z kterež; D gt byl; E zabiehl; E polepſſil. — 26. C byl, E sch; ACE a protož sch. — 27. AE neužitečná sch; ACE to geft; A wy- ſoký; AE m. nepřěmohlo: nevzyteczna neprziemohla. — 28. ACE by; ACE obš: opu- styl nebo oſtal; C czo; E přesm: poczal czyniti; ACE spasení svému sch., v orig. rovněž sch. R. IV, kap. XVI. 1. C má nadp: kaa XIIII; E nadp: kteraky magi rzad na ho- dinach w Egyptie; ACE v sch; E ktez; E přesm: kterzy klaffterowe. — 2. C nebo; A m. neb na modlitbách nešporních: neſſporziech, E y neſſporziech. — 3. ACE m. i: a; A gytrzyniech: C a sch. — 4. AC nezly; A m. dřieve odpovie: dokonaly drziewe (nespr.); D m. svého: zleho ſweho, C sch; E leč sě dřieve odpovie všeho svého sbožie sch. (ch. opis.); ACE kto; ACE obš: wſtupý a w gych zakon. — 5. ACE ten sch. — 6. ACE a sch; E nehledie; AE giefftot; AE ztratil (ch. opis.). — 8. ACE m. a: wnowie. — 9. ACE že sch. — 10. C gitržníe, A gytryny (!); C gedne; AE přesm: gedno ze; C lekczigi; E cztlij. — 11. AE po žalmiech jednu čtiechu sch. (ch. opis.); AE m. druhú: trzieti; E čtiechu sch; E obš: z noweho zakona. — 12. AE m. jakož: Genz, C kteryz; ACE obš: byl gest. — 13. E neb; A m. nenie: nynie; C z nebes sch. — 14. AC m. otcóm: otczom dawnym; D přesm: przineſen gt.
Strana 253
253 Kdyz na poczatcye wiery krzieſtanſke malo bieſſe, Ale dvoſtognych R. IV, kap XVII. ſwatych otcvow mnoho, geſſto ſye mníſfie nazywachu, Genzto biechu rzeholu aneb rzad ſweho prziebytka przigíehi od namíeſtkvow apoſſtolſkych, A ſſedſſe na puſt y czíníechua) tak krute vtrpeníe, l Ze ſye tomv wſficní díwíechu; tak bieſſe twrdy zakon gích prziebytka. A protoz tí gíſtíj ſlawnij ſwietij otcy o to pomlvwachu mezy ſebu, ktery by rzad nebo obyczieg na bozíe ſluzbie ſwym poſledkom o�tawili. Tu ſye wſſicní ſnídechu, aby, radu we wezmvc, y oſtawili przíklad ſwym namieſtkomb) míloſrdenſtwíe a pokory a míru, Bogiece ſye, aby po wſliedníe ſlawne pieníe mezy ſwatymi otcy na te ſluzbíe ſwar nebo nehoda newzkrzeſla A obludu ſſkodneho potom newzplodila. 10 A kdyz podle ſweho rozmyſla kazdy chtíeſſe vſtawiti, Niektery paddeſat zalmvow, A niektery ffestdesat, A niekterzy*) gefste wíece chtrechu vstawití; A tak kdyz miegiechu pomluwu o zakonne rzehole mezy ſebu, Tak ze giz bíechu ſlawnv chwalu neſſporníj obratilí mezy ſebu v pohadku: A na tom miestie, ynhed kdes ſye wzaw geden, y poczíe na czeſt bohu zalmy zpiewati. 15 A kdyz ſezpiewa gedenadcte zalmvow, A kazdy werſs na ſwem odpoczínvtíj, Y dokoma rowníe dwanactyd) zalm. Tu oní odpowiediechu: alleluga. A tu ynhed zhynv, az geho nevzrziechu wíec. A gich pohadkam y gich rzehole vcziní konec. Tehdy ſwietij otcy vrozomiechue), ze to gest swaty andiel bozíjm 20 chtiením gím vſtawil tu rzeholu a ten rzad. Y nalezechu, aby tak ten rzad drzielí na neſſporzíech a na gitrzniech. 113b a) -u červ. nadeps. b) -í- nadeps. c) -z- nadeps. d) po dva podtečk. d. e) -1- nadeps. R. IV, kap. XVII. 1. C má nadp: XV; E nadp: kterak Nefſpor a Gytrznie rzy- kagi); AE a sch; E bylo; A m. duostojných: duchownych (ch. opis.). — 2. D přesm: otczuow ſwatych; ACE mnoho sch. (spr.); CE mnichy; E nazywalij; AE Gijzto, C kteržižto: E bylij; A rziehuly. — 3. ACE nebo; ACE przygiali; ACE a sch; A m. šedše: s ſebe (!), E sſedſſe. — 4. A puſſczy, E puſſcz; ACE i sch; E czynilij; D wſſichnij, ACE wſyczkny; E diwilij. — 5. ACE přesm: twrdy bijfſe (E byl); ACE m. a protož: Proto; AE ſwati. — 6. C otczowe; E pomluwali; ACE přesm: obyczeyg nebo rziad. — 7. ACE přesm: poſledkom ſwym; ACE tu sch; D wſſichnij; ACE přesm: wſſyczkny ſie ; C ſefſli ſu, E fefflij, ACE přidává: w hromadu; B we!, D sch; ACE radu vezmúc sch. — 8. ACE m. i ostavili příklad svým náměstkóm: namietkom ſwym obdrziely a (Csch.) otawyli (Csch.) przyklad; C m. a (před míru): y, AE w. — 9. ACE m. po: pro — 10. E neb; C newzeſſla; ACE bludu; AE newzplody. — 11. ACE vmyſla; ACE obš: kazdy rozlycznie; E chtiel; AE Niekterzy; ACE padefate. — 12. ACE a sch; AE nie- kterzy; C ſſestdesate, DA sſedesat, E ssedesate; ACE a sch; E chtielij. — 13. AE přesm: kdyz tak; D gſu gmieli, E gmielij; C rzehule, AE rziehuly; ACE tak sch; A m. že: z. — 14. E bylij; A mezi sebú sch; ACE a sch. — 15. AE inhed sch; A kdez, C kde; C wzal. — 16. E ſezpiewal. — 17. ACE i sch; B dokoma!, DC dokona, AE dokonal; E dwanadczte zalmow; ACE m. tu oni: dokonaw (E dokonal), any; E od- powiedielij. — 18. ACE a tu sch; CE zhynul; ACE přesm: wiecz nevzrziechu (E ne- vzrzelij); AC i sch; C jich sch. — 19. C řehole sch; A vczyl (!), E vczynili (nespr.). — 20. AE ſwati; C otczowe; C porozumiechu, E vrozumieli; C to sch; DAE přesm: gt to. — 21. E m. jim: to; CE rzehulu, A rziehuly; C m. a: y; ACE ten sch; C naleznu, E nalezli; ACE přesm: tak, aby. — 22. AC drzaly; ACE m. a: y; A gytrzyniech, E
253 Kdyz na poczatcye wiery krzieſtanſke malo bieſſe, Ale dvoſtognych R. IV, kap XVII. ſwatych otcvow mnoho, geſſto ſye mníſfie nazywachu, Genzto biechu rzeholu aneb rzad ſweho prziebytka przigíehi od namíeſtkvow apoſſtolſkych, A ſſedſſe na puſt y czíníechua) tak krute vtrpeníe, l Ze ſye tomv wſficní díwíechu; tak bieſſe twrdy zakon gích prziebytka. A protoz tí gíſtíj ſlawnij ſwietij otcy o to pomlvwachu mezy ſebu, ktery by rzad nebo obyczieg na bozíe ſluzbie ſwym poſledkom o�tawili. Tu ſye wſſicní ſnídechu, aby, radu we wezmvc, y oſtawili przíklad ſwym namieſtkomb) míloſrdenſtwíe a pokory a míru, Bogiece ſye, aby po wſliedníe ſlawne pieníe mezy ſwatymi otcy na te ſluzbíe ſwar nebo nehoda newzkrzeſla A obludu ſſkodneho potom newzplodila. 10 A kdyz podle ſweho rozmyſla kazdy chtíeſſe vſtawiti, Niektery paddeſat zalmvow, A niektery ffestdesat, A niekterzy*) gefste wíece chtrechu vstawití; A tak kdyz miegiechu pomluwu o zakonne rzehole mezy ſebu, Tak ze giz bíechu ſlawnv chwalu neſſporníj obratilí mezy ſebu v pohadku: A na tom miestie, ynhed kdes ſye wzaw geden, y poczíe na czeſt bohu zalmy zpiewati. 15 A kdyz ſezpiewa gedenadcte zalmvow, A kazdy werſs na ſwem odpoczínvtíj, Y dokoma rowníe dwanactyd) zalm. Tu oní odpowiediechu: alleluga. A tu ynhed zhynv, az geho nevzrziechu wíec. A gich pohadkam y gich rzehole vcziní konec. Tehdy ſwietij otcy vrozomiechue), ze to gest swaty andiel bozíjm 20 chtiením gím vſtawil tu rzeholu a ten rzad. Y nalezechu, aby tak ten rzad drzielí na neſſporzíech a na gitrzniech. 113b a) -u červ. nadeps. b) -í- nadeps. c) -z- nadeps. d) po dva podtečk. d. e) -1- nadeps. R. IV, kap. XVII. 1. C má nadp: XV; E nadp: kterak Nefſpor a Gytrznie rzy- kagi); AE a sch; E bylo; A m. duostojných: duchownych (ch. opis.). — 2. D přesm: otczuow ſwatych; ACE mnoho sch. (spr.); CE mnichy; E nazywalij; AE Gijzto, C kteržižto: E bylij; A rziehuly. — 3. ACE nebo; ACE przygiali; ACE a sch; A m. šedše: s ſebe (!), E sſedſſe. — 4. A puſſczy, E puſſcz; ACE i sch; E czynilij; D wſſichnij, ACE wſyczkny; E diwilij. — 5. ACE přesm: twrdy bijfſe (E byl); ACE m. a protož: Proto; AE ſwati. — 6. C otczowe; E pomluwali; ACE přesm: obyczeyg nebo rziad. — 7. ACE přesm: poſledkom ſwym; ACE tu sch; D wſſichnij; ACE přesm: wſſyczkny ſie ; C ſefſli ſu, E fefflij, ACE přidává: w hromadu; B we!, D sch; ACE radu vezmúc sch. — 8. ACE m. i ostavili příklad svým náměstkóm: namietkom ſwym obdrziely a (Csch.) otawyli (Csch.) przyklad; C m. a (před míru): y, AE w. — 9. ACE m. po: pro — 10. E neb; C newzeſſla; ACE bludu; AE newzplody. — 11. ACE vmyſla; ACE obš: kazdy rozlycznie; E chtiel; AE Niekterzy; ACE padefate. — 12. ACE a sch; AE nie- kterzy; C ſſestdesate, DA sſedesat, E ssedesate; ACE a sch; E chtielij. — 13. AE přesm: kdyz tak; D gſu gmieli, E gmielij; C rzehule, AE rziehuly; ACE tak sch; A m. že: z. — 14. E bylij; A mezi sebú sch; ACE a sch. — 15. AE inhed sch; A kdez, C kde; C wzal. — 16. E ſezpiewal. — 17. ACE i sch; B dokoma!, DC dokona, AE dokonal; E dwanadczte zalmow; ACE m. tu oni: dokonaw (E dokonal), any; E od- powiedielij. — 18. ACE a tu sch; CE zhynul; ACE přesm: wiecz nevzrziechu (E ne- vzrzelij); AC i sch; C jich sch. — 19. C řehole sch; A vczyl (!), E vczynili (nespr.). — 20. AE ſwati; C otczowe; C porozumiechu, E vrozumieli; C to sch; DAE přesm: gt to. — 21. E m. jim: to; CE rzehulu, A rziehuly; C m. a: y; ACE ten sch; C naleznu, E nalezli; ACE přesm: tak, aby. — 22. AC drzaly; ACE m. a: y; A gytrzyniech, E
Strana 254
254 A ty hodíny nebo modlitby takto poczínachu y dokonawachu, ze po zalmie, geſſto geſt na koncy ten werſs po kazdem, To geſt Slawa otcy 25 y fyny y duchu ſwatemv, A tu ynhed padníechu na klekaníe. Ale, drzíewe nezli klekníechu, malo ſye stogiec pomodlechu. A tak stogiece wíece nez klecziece ſye modlechu. A pak potom na malu chwilkv klecziece ſye modlechu. II A pak ynhed welmí rychle ſye wzchopíece A iako drziewe wzdwihnvce ſwogi rucye, ſnazníe ſye opíet bohu modlechu. Aneb to pwiechu, Ze, kdyz mních dluho na zemí níc lezíj, Genzto tako ſye na modlitbach mvczíj, ze netoliko ſye gemv myfſleníe wztrhne, Ale y ſen gemv prziekazíe. A to ſmy widiel oczitie, ze niekterzij ne p zadoſt modlitby twe, Ale wiece p pokrm ziwota ſweho padagíj a klekagíj na modlitbach welmí dluho. 30 114a R. 1V, kap. XVIII 5 A Kdyz drziewe rzeczenv chwalu bozíj, geſſto oní rziekachu ſynaxys, chtiechu bohu fluzítí, A ſebrachu ſye w take mlozieníe a tak mezy nímí bieſſe, mezy takym mnozſtwima) nízadneho hlaſv nebieſſe ſlyſſietí, Nezli ten, genz chwalu bohu píegieſſe. W tu dobu nizadny aní kafſle aní zyewa aní kycha, nízadny neſſpetne kromíe toho kniezye, genz modlitwu piege. A kdyz wſtane 1 modlitby, nízadny dele kleczietí neſmíe, Aní drzíewe wſtatí, aní ſye naklonití. A pto tí giſtíj te modlitwy konec dokonagíj, Neb ſnad, iakz by pdlili modlitwu, Niektera necziſtota aneb kafflaníe prziekazylo by gím modlitbu. A protoz ſ zadoſtíj a na kratcye ſluffie nedlití modlitwu, Ale 10 p diabelſke prziekazieníe ſluſſie gi tiem ſpieſſ ſkonati. Nebot nam diabel a) za tím přeškrtnuto z. gitrznie. — 23. E neb; E poczynalij; D konawachu, A dokonachu, E dokonawalij C přesm: dokonachu y pocžínachu. — 24. AE zalmu; D Chwala. — 25. CE i duchu svatému sch; C a sch; ACE tu sch; D padali ſu, C padli ſu, E kleklij; DC m. na klekánie: na ſwe (C sch.) kolena, E sch. — 26. D gfu klekli, C klekaly, E kleklij; D sě sch; AC pomodlychu, E pomodlilij, D obš: pomodlechu ſie; AC obš: ſie wiecze; ACE nezly. — 27. D přesm: modlechu fie; AC sě sch; E modlylij; ACE m. a: Tak; ACE kleknucze. — 28. C pomodlechu, AE pomodlyly; D a pak potom.... modléchu sch. (ch. opis.); ACE pak sch; ACE přesm: fie welmi rychle; ACE a sch. — 29. A wzdwy- hagycz, E wzdychagicz(!); E ſwe; ACE přesm: opiet modlechu ſie (E modlilij sie, C přesm: ſie modlechu) buohu; A Anebo; E prawilij. — 30. ACE že sch; AC nycze, D ne(!), E sch; E m. leží: kleczel; ACE genz; D přesm: ſie iako, C sch. — 31. C m. mučí: nícži; ACE sě sch; ACE vztrhne sch; ACE jemu sch; E przekazel. — 32. ACE a sch ; CE widaly; D přesm: oczitie widiehi. — 33. DACE přesm: ſweo ziwota. R. IV, kap. XVIII. 1. C má nadp: XVI; E nadp: kdyz ſpiewagi, ze zadny neſmie ani kaſſlatij; AE a sch; E přesm: bozy chwalu; E rzikalij. — 2. E chtielij; E ſebralij; AE m. a tak: y tak ticho, C y tak dluho. — 3. E bylo; ACE obš: ze mezy; D nebylo gest, E nebylo; AE nez. — 4. AE geffto, C genzto; ACE přesm: buohu chwalu; A m. pějieše: pregiefſe ſlyſſeti (!), E czynil; C m. kašle: plyne, AE obš: plyne any kafſlie. — 5. C m. nižádný: vzadny, A a yzadný, E a zadny; AE modlytwy, C modlitbu; AEm. když: kdyz ten, gefſto modlytwu piegie. — 6. ACE přesm: kleczeti dele. — 7. ACE a sch; C modlitby; ACE m. neb: neb (C nebo) by. — 8. AC nebo, E neb; ACE m. kašlánie: niektere plnutie (C plynutie); D prziekazelo, ACE obš: gym przieruſſylo; ACE by jim sch. — 9. AE modlytwý; ACE proto; C s žádostí a sch; C modlitbu, AE modlytwy. — 10. ACE m. slušie: ſnaznie; ACE tiem sch; D spiefse, ACE sch;
254 A ty hodíny nebo modlitby takto poczínachu y dokonawachu, ze po zalmie, geſſto geſt na koncy ten werſs po kazdem, To geſt Slawa otcy 25 y fyny y duchu ſwatemv, A tu ynhed padníechu na klekaníe. Ale, drzíewe nezli klekníechu, malo ſye stogiec pomodlechu. A tak stogiece wíece nez klecziece ſye modlechu. A pak potom na malu chwilkv klecziece ſye modlechu. II A pak ynhed welmí rychle ſye wzchopíece A iako drziewe wzdwihnvce ſwogi rucye, ſnazníe ſye opíet bohu modlechu. Aneb to pwiechu, Ze, kdyz mních dluho na zemí níc lezíj, Genzto tako ſye na modlitbach mvczíj, ze netoliko ſye gemv myfſleníe wztrhne, Ale y ſen gemv prziekazíe. A to ſmy widiel oczitie, ze niekterzij ne p zadoſt modlitby twe, Ale wiece p pokrm ziwota ſweho padagíj a klekagíj na modlitbach welmí dluho. 30 114a R. 1V, kap. XVIII 5 A Kdyz drziewe rzeczenv chwalu bozíj, geſſto oní rziekachu ſynaxys, chtiechu bohu fluzítí, A ſebrachu ſye w take mlozieníe a tak mezy nímí bieſſe, mezy takym mnozſtwima) nízadneho hlaſv nebieſſe ſlyſſietí, Nezli ten, genz chwalu bohu píegieſſe. W tu dobu nizadny aní kafſle aní zyewa aní kycha, nízadny neſſpetne kromíe toho kniezye, genz modlitwu piege. A kdyz wſtane 1 modlitby, nízadny dele kleczietí neſmíe, Aní drzíewe wſtatí, aní ſye naklonití. A pto tí giſtíj te modlitwy konec dokonagíj, Neb ſnad, iakz by pdlili modlitwu, Niektera necziſtota aneb kafflaníe prziekazylo by gím modlitbu. A protoz ſ zadoſtíj a na kratcye ſluffie nedlití modlitwu, Ale 10 p diabelſke prziekazieníe ſluſſie gi tiem ſpieſſ ſkonati. Nebot nam diabel a) za tím přeškrtnuto z. gitrznie. — 23. E neb; E poczynalij; D konawachu, A dokonachu, E dokonawalij C přesm: dokonachu y pocžínachu. — 24. AE zalmu; D Chwala. — 25. CE i duchu svatému sch; C a sch; ACE tu sch; D padali ſu, C padli ſu, E kleklij; DC m. na klekánie: na ſwe (C sch.) kolena, E sch. — 26. D gfu klekli, C klekaly, E kleklij; D sě sch; AC pomodlychu, E pomodlilij, D obš: pomodlechu ſie; AC obš: ſie wiecze; ACE nezly. — 27. D přesm: modlechu fie; AC sě sch; E modlylij; ACE m. a: Tak; ACE kleknucze. — 28. C pomodlechu, AE pomodlyly; D a pak potom.... modléchu sch. (ch. opis.); ACE pak sch; ACE přesm: fie welmi rychle; ACE a sch. — 29. A wzdwy- hagycz, E wzdychagicz(!); E ſwe; ACE přesm: opiet modlechu ſie (E modlilij sie, C přesm: ſie modlechu) buohu; A Anebo; E prawilij. — 30. ACE že sch; AC nycze, D ne(!), E sch; E m. leží: kleczel; ACE genz; D přesm: ſie iako, C sch. — 31. C m. mučí: nícži; ACE sě sch; ACE vztrhne sch; ACE jemu sch; E przekazel. — 32. ACE a sch ; CE widaly; D přesm: oczitie widiehi. — 33. DACE přesm: ſweo ziwota. R. IV, kap. XVIII. 1. C má nadp: XVI; E nadp: kdyz ſpiewagi, ze zadny neſmie ani kaſſlatij; AE a sch; E přesm: bozy chwalu; E rzikalij. — 2. E chtielij; E ſebralij; AE m. a tak: y tak ticho, C y tak dluho. — 3. E bylo; ACE obš: ze mezy; D nebylo gest, E nebylo; AE nez. — 4. AE geffto, C genzto; ACE přesm: buohu chwalu; A m. pějieše: pregiefſe ſlyſſeti (!), E czynil; C m. kašle: plyne, AE obš: plyne any kafſlie. — 5. C m. nižádný: vzadny, A a yzadný, E a zadny; AE modlytwy, C modlitbu; AEm. když: kdyz ten, gefſto modlytwu piegie. — 6. ACE přesm: kleczeti dele. — 7. ACE a sch; C modlitby; ACE m. neb: neb (C nebo) by. — 8. AC nebo, E neb; ACE m. kašlánie: niektere plnutie (C plynutie); D prziekazelo, ACE obš: gym przieruſſylo; ACE by jim sch. — 9. AE modlytwý; ACE proto; C s žádostí a sch; C modlitbu, AE modlytwy. — 10. ACE m. slušie: ſnaznie; ACE tiem sch; D spiefse, ACE sch;
Strana 255
255 wzdy prziekazie, A tehdy geſſcze wiece, kdyztot widij, ano bohu obiet wzdawagíj, tocziſſ ſwate nodlitwy. A protoz geſt vziteczniegſí kratka modlitwa nez dluha, A czaſtokrat. Y lepe gest desyet werffvow z zalmy srdecznynym ſkruſſením a ſ rozvmem sezpíewatí, Nezli desyet zalmvow cyelych s tesknostíj a ſ nenenabozenstwím 15 píetí. R. IV. kap. XIX. 114 IIATu giſty obycziei tí Egipſſczij ſwíetíj otcy miegiechu, Ze vſtawníe zalmy na ſwych hodínach rziekachu a zpíewachu. A take ſu nízadne chwile na wſſaky den nepzdníli. Wzdy ſu nieco dielali anebo ſu ſye modlili Wierziece, ze ſu hodniegſſe duchem v bozíe prziebywatí, czím ſu wíece vſyle ſnazní. A take ſu to w vobycziegí míeli, Ze w ſobotu weczer a w nedielí do weczera nikdy neklekachu, Aní przieſ weſſken puoſt az do weliky nocy. R. IV, kap. XX. SWatíj otczy tí po Egiptíe Wſficní tak díelachu bez przieſtaníe po ſwych peleſſiech, kazdy oblaſſt. A píſmo ſwate z zaltarzíe nebo gine przieſ cyely den pamatowachu, Az gím cyely den w bozíe chwale zminieſſe, Geſſto my gedno vſtawníe hodíny chwalímy. A w trzetij hodinv, geſſto fivowe tercye, A w ffeftu a w dewatu trzi zalmy, tako y my, píegiechu, A to pto, Nebo daníel prok, gſa v welikem wiezeníj v babiloníe v krale nabuchodonozoraa), Na wſſaky denb) otewra okence na ſwe lubi, Obratie ſye k geruzalemv, y modleſſe ſye bohu. A proto ne darmot gest w ty doby vſtaweno wſſem duchowním modhti ſye bohu 5 a) -o- před -ra nadeps. b) za tím vyrad. e. C konati; ACE m. neboť nám diábel: genzto dyabel nam. — 11. AE a sch; D kdyzt, ACE kdyzto; ACA m. ano: gefſto. — 12. A wzdawamy, CE wzdawame (spr.); ACE Totiz; B nodlitwy!, DC modlitby, AE modlytwy — 13. DE vzitecznieyffie; ACE než dlúhá sch. — 14. AE m. i: a, C sch; ACE z zalma; ſrdecznynym!, DCE ſrdeczny, A s ſrdecznym; A z rozumem. — 15. ACE obš: ſezpiewati neb ſpieti (E ſpitij); A cě- lých sch; ACE m. s nenáboženstvím (B ſ nenenabozenstwím!): nenaboznie; E pitij. R. IV, kap. XIX. 1. C má nadp: XVII; E nadp: O Egypskych; ACE m. a tu jistý: Ten (spr.); ACE m. ti: ty gyſti; AE ſwati; C otczowe; D gmieli gfu, E gmielij ; C vſtawene. — 2. ACE ſwe hodyny; E rziekalij a zpiewalij; A a zpieváchu sch. — 3. ACE sú sch; ACE obš: ſu na wſſak (E kazdy); C sú sch. — 4. AE aneb; A mod- lili sch. (!); DAC hodnieyffie, E hodnieyffy; C w bohu. — 5. ACE obš: vſyle nebo (E neb) diela. — 6. ACE a sch ; AC přesm: To take ſu, E To gſu take; A m. v neděli: w dniely(!); ACE m. do: opiet do; E neklekalij; A wſſieczkem(!), E czely; CE welike noczy, D welikonoczy. R. IV, kap. XX. 1. C má nadp: XVIII kapitola; E nadp: O hodinach a O mod- litbach; C Swieti otczowe; D wſſichnij, ACE wſyczkny; ACE přesm: bez przieſtanie dielachu (E dielalij). — 2. C peleſſech; ACE m. jiné: gyne ſwate pyſmo. — 3. A pa- matowati!), E pamatowalij; AC m. zminieše: zeydieſſe, E zſfiel. — 4. A gedne, E ge- dine; AC m. ústavně: w vſtawene, E w vſtawne (spr.). — 5. A we dewatu (!). — 6. E yakoz; E piegeme (nespr.); ACE m. Daniel: w ty trzy hodyny Danyel (spr.); ACE velikém sch. — 7. DE kazdy. — 8. E m. lúbi: myſhi (!); AE i sch; E modlyl; ACE m. a proto: Protoz. — 9. ACE darmo; ACE m. jest v ty doby ustaveno: vſtaweno
255 wzdy prziekazie, A tehdy geſſcze wiece, kdyztot widij, ano bohu obiet wzdawagíj, tocziſſ ſwate nodlitwy. A protoz geſt vziteczniegſí kratka modlitwa nez dluha, A czaſtokrat. Y lepe gest desyet werffvow z zalmy srdecznynym ſkruſſením a ſ rozvmem sezpíewatí, Nezli desyet zalmvow cyelych s tesknostíj a ſ nenenabozenstwím 15 píetí. R. IV. kap. XIX. 114 IIATu giſty obycziei tí Egipſſczij ſwíetíj otcy miegiechu, Ze vſtawníe zalmy na ſwych hodínach rziekachu a zpíewachu. A take ſu nízadne chwile na wſſaky den nepzdníli. Wzdy ſu nieco dielali anebo ſu ſye modlili Wierziece, ze ſu hodniegſſe duchem v bozíe prziebywatí, czím ſu wíece vſyle ſnazní. A take ſu to w vobycziegí míeli, Ze w ſobotu weczer a w nedielí do weczera nikdy neklekachu, Aní przieſ weſſken puoſt az do weliky nocy. R. IV, kap. XX. SWatíj otczy tí po Egiptíe Wſficní tak díelachu bez przieſtaníe po ſwych peleſſiech, kazdy oblaſſt. A píſmo ſwate z zaltarzíe nebo gine przieſ cyely den pamatowachu, Az gím cyely den w bozíe chwale zminieſſe, Geſſto my gedno vſtawníe hodíny chwalímy. A w trzetij hodinv, geſſto fivowe tercye, A w ffeftu a w dewatu trzi zalmy, tako y my, píegiechu, A to pto, Nebo daníel prok, gſa v welikem wiezeníj v babiloníe v krale nabuchodonozoraa), Na wſſaky denb) otewra okence na ſwe lubi, Obratie ſye k geruzalemv, y modleſſe ſye bohu. A proto ne darmot gest w ty doby vſtaweno wſſem duchowním modhti ſye bohu 5 a) -o- před -ra nadeps. b) za tím vyrad. e. C konati; ACE m. neboť nám diábel: genzto dyabel nam. — 11. AE a sch; D kdyzt, ACE kdyzto; ACA m. ano: gefſto. — 12. A wzdawamy, CE wzdawame (spr.); ACE Totiz; B nodlitwy!, DC modlitby, AE modlytwy — 13. DE vzitecznieyffie; ACE než dlúhá sch. — 14. AE m. i: a, C sch; ACE z zalma; ſrdecznynym!, DCE ſrdeczny, A s ſrdecznym; A z rozumem. — 15. ACE obš: ſezpiewati neb ſpieti (E ſpitij); A cě- lých sch; ACE m. s nenáboženstvím (B ſ nenenabozenstwím!): nenaboznie; E pitij. R. IV, kap. XIX. 1. C má nadp: XVII; E nadp: O Egypskych; ACE m. a tu jistý: Ten (spr.); ACE m. ti: ty gyſti; AE ſwati; C otczowe; D gmieli gfu, E gmielij ; C vſtawene. — 2. ACE ſwe hodyny; E rziekalij a zpiewalij; A a zpieváchu sch. — 3. ACE sú sch; ACE obš: ſu na wſſak (E kazdy); C sú sch. — 4. AE aneb; A mod- lili sch. (!); DAC hodnieyffie, E hodnieyffy; C w bohu. — 5. ACE obš: vſyle nebo (E neb) diela. — 6. ACE a sch ; AC přesm: To take ſu, E To gſu take; A m. v neděli: w dniely(!); ACE m. do: opiet do; E neklekalij; A wſſieczkem(!), E czely; CE welike noczy, D welikonoczy. R. IV, kap. XX. 1. C má nadp: XVIII kapitola; E nadp: O hodinach a O mod- litbach; C Swieti otczowe; D wſſichnij, ACE wſyczkny; ACE přesm: bez przieſtanie dielachu (E dielalij). — 2. C peleſſech; ACE m. jiné: gyne ſwate pyſmo. — 3. A pa- matowati!), E pamatowalij; AC m. zminieše: zeydieſſe, E zſfiel. — 4. A gedne, E ge- dine; AC m. ústavně: w vſtawene, E w vſtawne (spr.). — 5. A we dewatu (!). — 6. E yakoz; E piegeme (nespr.); ACE m. Daniel: w ty trzy hodyny Danyel (spr.); ACE velikém sch. — 7. DE kazdy. — 8. E m. lúbi: myſhi (!); AE i sch; E modlyl; ACE m. a proto: Protoz. — 9. ACE darmo; ACE m. jest v ty doby ustaveno: vſtaweno
Strana 256
256 10 a chwalu wzdawati. Neb w ty hodiny ſwrchowane poſlíbeníe geſt naplneno y naſſe ſpaſeníe. Neb w trzetíj hodínv ſhbeny duch ſwaty bohem apo- fftolom ſeſlan, Genzto gíe gest navczil a dal gím wſiech rzieczíj vmíeníe. A pak w ſſeſtu hodínv hopodín Iezus kryftus obietowal ſye bohu otcy a na krziz wſtupil p ſpaſeníe wíſeho ſwieta A zahladyi hrzíechy przírozene wſſeho lidſkeho pokoleníe. A w tuz ſſeſtu hodínv hoſpodín zyewil ſtatemu petru apoſſtolv k ſwe ſpwedliwe znamoſtí powolanie wíſeho lidu II pohan- 115a ſkeho v widienij. genz gest widiel ſwazek na ctyrzíj vzly neb vhly ſ nebes ſeſlany, hlas k ſobie vſlyſſal a rzkuce: Petrze, wſtana zbíjz a giez! Genzto ſwazek na ctyrzí vzly, ſ nebes ſeſlany, nic gínehoa) neznamenawa, Nez piſmo ſwateho czteníe, genzto ctyrzí Ewandíelifty ſwiedczíe. A w dewatu hodínv Iezuſkryſtus ſſtupíl do pekel A temnícye pekelne ſwu kraſv zapudii A wrata medíena zborzil a wylomil A zamky zelezne zlamal A wieznie ſwate ſ ſebu z wíezeníe wywedl A mecz plamenny a welmi brzidky, Genz ſtrziezieſſe ragſkych wt, odtad odwedi A dawníého bydlcy, to geſt adama, naſſeho otcye prwníeho, do ragie nawratil. A w tuz hodínv Cornelivs, mvz pohanſky a welmi bohatyb), gſa na modlitwach, y wídiel geſt ſwe almuzny y modlítby przied panem bohem; A ſwaty andíel gemv zyewil o geho ſkutcyech, A aby ſſel a krzeſt przigal od ſwateho petra. Gímzto ſwíedectwím zyeweno geſt, ze tý hodíny ſluffie plniti wſſem duchowním, Genzto gſu 30 vſtaweny od ſwatych otcvow y od apofſtolvow. A protoz my, acz nemvozem iako oní przíef cyely den boha chwalití aní chwaly wzdawatí ſwymi modlitbamí, Aſpoň tech hodin vstawenych neprzieruſſeímy. 15 20 25 R. IV. kap. XXI. Pto, kdyz kto ſye ſwiecke wiecy odpowieda Y pſy, aby gel do klaſſtera przigíelí, Drzíewet geho neprzigmv, gieliz desyt dníj aneb wíece tak prziebude a) ps. geneho, nad -e- v ge- jest čárka. b) -ty nadeds. geft. — 10. ACE m. všěm duchovním modliti sě Bohu a chválu vzdávati: duchownym duchownym (!, CE spr.) wſſem w tu hodynu boha chwalyti; ACE Nebo; E m. svrcho- vané: ſwrchugmenowane. — 11. ACE přesm: bohem ſlybeny duch ſwaty. — 12. D obš: ſeſlan gt; ACE přesm: gest gie. — 13. C Gezifs. — 15. C a sch; ACE šestú sch; ACE Hospodin zěvil sch; B ſtatemu!, DACE ſwatev. — 16. ACE m. k své spra- vedlivé známosti: hoſpodyn zgiewyl k ſwe znamoſti ſprawedlne (E ſprawedliwe); A obš: a wſſeho (nespr.). — 17. AC geffto, E sch; A m. uzly: vzhy (!), E sch; AC nebo, E sch. — 18. ACE obš: a hlas; E vſlyffel; C zbiež(!), AE sch; AE m. a jěz: wiez ze (!); DC Kteryzto, AE tento. — 19. A vzhy(!), E vhly. — 20. D ſwate; ACE geffto; DC cztyrzie; AE Euwangelyfty, C ewandielistowe. — 21. E m. Jezuskristus: gezifs; ACE pekla; E pekelnie. — 22. DACE miediena. — 3. ACE m. s sebú z vězenie vy- vedl: z wiezeny wywedl s ſebu do nebes (C nebe); AC m. a (před velmi): y. — 24. E ſtrzihl; E odtud; C bydlcze; AE m. dávnieho bydlci: dawnobydlcze. — 25. E m. túž: tu. — 26. C modlitbach; ACE i sch. — 27. ACE obš: modlytwy wſſeczký; ACE pá- nem sch. — 28. ACE a (před aby) sch; C kterymzto. — 29. C zgewno; ACE gefsto. — 30. ACE a sch. — 31. CE obš: tak yako; ACE m. Boha chváliti ani: bohu; E chwalu. — 32. ACE svými modlitbami sch; D neprzeruſſugme, C neprzeruſſugmy, A neprzieruſygmý, E neprzeruſeyme. R. IV, kap. XXI. 1. C má nadp: XIX. kaa; E nadp: kterak vwedu do klaſſtera, ktoz chcze tu...; ACE a sch; E kto sch; ACE i sch; D ho, ACE geho. — 2. E przi-
256 10 a chwalu wzdawati. Neb w ty hodiny ſwrchowane poſlíbeníe geſt naplneno y naſſe ſpaſeníe. Neb w trzetíj hodínv ſhbeny duch ſwaty bohem apo- fftolom ſeſlan, Genzto gíe gest navczil a dal gím wſiech rzieczíj vmíeníe. A pak w ſſeſtu hodínv hopodín Iezus kryftus obietowal ſye bohu otcy a na krziz wſtupil p ſpaſeníe wíſeho ſwieta A zahladyi hrzíechy przírozene wſſeho lidſkeho pokoleníe. A w tuz ſſeſtu hodínv hoſpodín zyewil ſtatemu petru apoſſtolv k ſwe ſpwedliwe znamoſtí powolanie wíſeho lidu II pohan- 115a ſkeho v widienij. genz gest widiel ſwazek na ctyrzíj vzly neb vhly ſ nebes ſeſlany, hlas k ſobie vſlyſſal a rzkuce: Petrze, wſtana zbíjz a giez! Genzto ſwazek na ctyrzí vzly, ſ nebes ſeſlany, nic gínehoa) neznamenawa, Nez piſmo ſwateho czteníe, genzto ctyrzí Ewandíelifty ſwiedczíe. A w dewatu hodínv Iezuſkryſtus ſſtupíl do pekel A temnícye pekelne ſwu kraſv zapudii A wrata medíena zborzil a wylomil A zamky zelezne zlamal A wieznie ſwate ſ ſebu z wíezeníe wywedl A mecz plamenny a welmi brzidky, Genz ſtrziezieſſe ragſkych wt, odtad odwedi A dawníého bydlcy, to geſt adama, naſſeho otcye prwníeho, do ragie nawratil. A w tuz hodínv Cornelivs, mvz pohanſky a welmi bohatyb), gſa na modlitwach, y wídiel geſt ſwe almuzny y modlítby przied panem bohem; A ſwaty andíel gemv zyewil o geho ſkutcyech, A aby ſſel a krzeſt przigal od ſwateho petra. Gímzto ſwíedectwím zyeweno geſt, ze tý hodíny ſluffie plniti wſſem duchowním, Genzto gſu 30 vſtaweny od ſwatych otcvow y od apofſtolvow. A protoz my, acz nemvozem iako oní przíef cyely den boha chwalití aní chwaly wzdawatí ſwymi modlitbamí, Aſpoň tech hodin vstawenych neprzieruſſeímy. 15 20 25 R. IV. kap. XXI. Pto, kdyz kto ſye ſwiecke wiecy odpowieda Y pſy, aby gel do klaſſtera przigíelí, Drzíewet geho neprzigmv, gieliz desyt dníj aneb wíece tak prziebude a) ps. geneho, nad -e- v ge- jest čárka. b) -ty nadeds. geft. — 10. ACE m. všěm duchovním modliti sě Bohu a chválu vzdávati: duchownym duchownym (!, CE spr.) wſſem w tu hodynu boha chwalyti; ACE Nebo; E m. svrcho- vané: ſwrchugmenowane. — 11. ACE přesm: bohem ſlybeny duch ſwaty. — 12. D obš: ſeſlan gt; ACE přesm: gest gie. — 13. C Gezifs. — 15. C a sch; ACE šestú sch; ACE Hospodin zěvil sch; B ſtatemu!, DACE ſwatev. — 16. ACE m. k své spra- vedlivé známosti: hoſpodyn zgiewyl k ſwe znamoſti ſprawedlne (E ſprawedliwe); A obš: a wſſeho (nespr.). — 17. AC geffto, E sch; A m. uzly: vzhy (!), E sch; AC nebo, E sch. — 18. ACE obš: a hlas; E vſlyffel; C zbiež(!), AE sch; AE m. a jěz: wiez ze (!); DC Kteryzto, AE tento. — 19. A vzhy(!), E vhly. — 20. D ſwate; ACE geffto; DC cztyrzie; AE Euwangelyfty, C ewandielistowe. — 21. E m. Jezuskristus: gezifs; ACE pekla; E pekelnie. — 22. DACE miediena. — 3. ACE m. s sebú z vězenie vy- vedl: z wiezeny wywedl s ſebu do nebes (C nebe); AC m. a (před velmi): y. — 24. E ſtrzihl; E odtud; C bydlcze; AE m. dávnieho bydlci: dawnobydlcze. — 25. E m. túž: tu. — 26. C modlitbach; ACE i sch. — 27. ACE obš: modlytwy wſſeczký; ACE pá- nem sch. — 28. ACE a (před aby) sch; C kterymzto. — 29. C zgewno; ACE gefsto. — 30. ACE a sch. — 31. CE obš: tak yako; ACE m. Boha chváliti ani: bohu; E chwalu. — 32. ACE svými modlitbami sch; D neprzeruſſugme, C neprzeruſſugmy, A neprzieruſygmý, E neprzeruſeyme. R. IV, kap. XXI. 1. C má nadp: XIX. kaa; E nadp: kterak vwedu do klaſſtera, ktoz chcze tu...; ACE a sch; E kto sch; ACE i sch; D ho, ACE geho. — 2. E przi-
Strana 257
257 115b na portníe, Aby ſye tu vkazal vſtawíczen a pokoren. A kdyz, przied kazdym bratrem klekna, pſy, A oní ger vhaníje a rzkuc, Ze nechce p zako aní p ſtaw duchowníj do klaſſtera, Ale aby potrziebu ſweho zíwota byl bezpeczen, A kdyz geho mnohym ptíwenſtwím zkuſye a on tomv ſſtogíj pokorníe, I A gakz geho pokuſye, kterak bude, A geho vtrpeníe a pokora to vkazuge A pak, przigmvce geí, Y magíj ſye welmí pilnie ztazatí, aby ſobie neoſtawil y ſſarta nagmenſſieho. Neb oní wiedíe, ze nemvoz dluho w klafſterzíe ſbytí aní pokoren bytí aní poſlufen, Kdyz bude míeti ktere peníezye, ze gie 10 zachowa. 5 A ptoz kazdeho, kdyz do klaſſtera przígmv, Wſſeho gei ſbozie zbawíe Az y ruſſcye, w nemzto przíde, na nem neoſtawie, Ale, vweduce ger do obecnícye mezy bratrzíj, Y ſwlekv ſ neho geho wſſe ruſſce, A pak ſam opat nan wzdiege klafſterſke rucho, Aby to wiediel, ze gest wſſtech wiecy 5 y ſbozie ſtareho netoliko zbawen, Ale wſſie swiecke ohawy, Y przigal gest chudobu y nedoſtatky lezukryſtowy. A to giſte geho rucho dotud chowagij, doníz geho nepotwrdie w zakoníe. A vzrzíe-li, ze mvoz w zakoníe ſbyti a oſtatí, Tehdy to gíſte geho rucho nedostatecznym chudym dadíe. A pakli geí nalezny w kterem wrtranij nebo 20 w nepoſluſſenſtwij, Swleku ſ nebo to rucho klaſſterſke A, oblekuce ger w geho ſtare, y wyzenv geí z ſboru klafſterſkeho. A kdyz pak geí przigmv, tiem zkuſyec, iakoz geſt rzeczeno, y obleku v mníchowe rucho. A ne ynhed geho mezy bratrzíj poſadíe, Ale dadie gei ſtarſſiemv, genz na hoftínnícy prziebywa, Genzto putníkom a przichozym 25 potrziebu czíníj. A kdyz tu do roka prziebude, a z toho níc nezaloſtíe a poſluhugie putníkom, Naiprwe tu pokoru przígma, Toz gei k bratrzij przíwíny. yalij; ACE m. jeliž: nezly; ACE nebo; ACE tak sch. — 3. ACE m. aby sě tu: a tu ſie; C m. a: y. — 4. ACE obš: proſy geho; ACE m. a oni jej: any geho. — 5. ACE m. ani pro: a. — 6. E zkuffeli; CE m. a on: an; ACE m. tomu: w tom. — 7 ACE kteraky; ACE m. a (před sl. pokora): y. — 8. ACE geho; ACE m. i mají sě velmi pilně ztázati: welmi ſie (C obš: welmi ſie ſnažníe) magy tazati. — 9. E m. i: anij; ACE Nebo; ACE oni sch; C wiem (!); C byti. — 10. ACE přesm: byti pokoren. — 12. AE a sch; ACE jej sch. — 13. ACE m. až: ze, D A; D rucha, ACE obš: ruſſczie (C rucho) gemu ; D ho, ACE geho. — 14. E bratry; ACE i sch; D wſſeczko, ACE sch; DC rucho. — 15. ACE m. to: ſkrzie to; A widiel. — 16. AE starého sch; AC m. ohavy: ohawy zbyw, C ohawy zbyw geft; ACE i sch. — 17. AE m. i: a. — 18. A ruchu (!); AC dotawad; DE dokudz. — 19. A byti; E přesm: oſtati a bytij; ACE tehdy sch; ACE jeho sch. — 20. ACE obš: geho popadnu neb naleznu; A wrtkany, E wrt- lanie. — 21. AE m. nebo v: na, C neb; ACE přesm: klafſterſke (C klafſterzſke) rucho; ACE oblekúce jej sch. — 22. ACE m. staré: ſtare rucho oblekucze; AE geho, C sch; A ze zſboru; C klaſſterzſkeho; E přesm: z klaſſterſkeo zboru. — 23. A m. jej: tehoz, C gehoz, E sch; C tiem sch; ACE zkufie; ACE m. i: a. — 24. A w pytlowe; ACE m.rúcho: rucho a (C sch.) geho (C obš: geho rucho) swlekucze; ACE a sch; CE bratry; ACE geho. — 25. ACE m. jenžto: a genzto; A a sch. — 26. ACE a sch; AE nic sch; A nezaloſty, E nezalost (!). — 27. AE m. pokoru: pokrm (ch. opis.); AE przygyma; C m. tož: tak tepruw; D k Bratrzim; ACE přesm: k bratrzý (CE k bratržim) geho. — 28. A Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 17
257 115b na portníe, Aby ſye tu vkazal vſtawíczen a pokoren. A kdyz, przied kazdym bratrem klekna, pſy, A oní ger vhaníje a rzkuc, Ze nechce p zako aní p ſtaw duchowníj do klaſſtera, Ale aby potrziebu ſweho zíwota byl bezpeczen, A kdyz geho mnohym ptíwenſtwím zkuſye a on tomv ſſtogíj pokorníe, I A gakz geho pokuſye, kterak bude, A geho vtrpeníe a pokora to vkazuge A pak, przigmvce geí, Y magíj ſye welmí pilnie ztazatí, aby ſobie neoſtawil y ſſarta nagmenſſieho. Neb oní wiedíe, ze nemvoz dluho w klafſterzíe ſbytí aní pokoren bytí aní poſlufen, Kdyz bude míeti ktere peníezye, ze gie 10 zachowa. 5 A ptoz kazdeho, kdyz do klaſſtera przígmv, Wſſeho gei ſbozie zbawíe Az y ruſſcye, w nemzto przíde, na nem neoſtawie, Ale, vweduce ger do obecnícye mezy bratrzíj, Y ſwlekv ſ neho geho wſſe ruſſce, A pak ſam opat nan wzdiege klafſterſke rucho, Aby to wiediel, ze gest wſſtech wiecy 5 y ſbozie ſtareho netoliko zbawen, Ale wſſie swiecke ohawy, Y przigal gest chudobu y nedoſtatky lezukryſtowy. A to giſte geho rucho dotud chowagij, doníz geho nepotwrdie w zakoníe. A vzrzíe-li, ze mvoz w zakoníe ſbyti a oſtatí, Tehdy to gíſte geho rucho nedostatecznym chudym dadíe. A pakli geí nalezny w kterem wrtranij nebo 20 w nepoſluſſenſtwij, Swleku ſ nebo to rucho klaſſterſke A, oblekuce ger w geho ſtare, y wyzenv geí z ſboru klafſterſkeho. A kdyz pak geí przigmv, tiem zkuſyec, iakoz geſt rzeczeno, y obleku v mníchowe rucho. A ne ynhed geho mezy bratrzíj poſadíe, Ale dadie gei ſtarſſiemv, genz na hoftínnícy prziebywa, Genzto putníkom a przichozym 25 potrziebu czíníj. A kdyz tu do roka prziebude, a z toho níc nezaloſtíe a poſluhugie putníkom, Naiprwe tu pokoru przígma, Toz gei k bratrzij przíwíny. yalij; ACE m. jeliž: nezly; ACE nebo; ACE tak sch. — 3. ACE m. aby sě tu: a tu ſie; C m. a: y. — 4. ACE obš: proſy geho; ACE m. a oni jej: any geho. — 5. ACE m. ani pro: a. — 6. E zkuffeli; CE m. a on: an; ACE m. tomu: w tom. — 7 ACE kteraky; ACE m. a (před sl. pokora): y. — 8. ACE geho; ACE m. i mají sě velmi pilně ztázati: welmi ſie (C obš: welmi ſie ſnažníe) magy tazati. — 9. E m. i: anij; ACE Nebo; ACE oni sch; C wiem (!); C byti. — 10. ACE přesm: byti pokoren. — 12. AE a sch; ACE jej sch. — 13. ACE m. až: ze, D A; D rucha, ACE obš: ruſſczie (C rucho) gemu ; D ho, ACE geho. — 14. E bratry; ACE i sch; D wſſeczko, ACE sch; DC rucho. — 15. ACE m. to: ſkrzie to; A widiel. — 16. AE starého sch; AC m. ohavy: ohawy zbyw, C ohawy zbyw geft; ACE i sch. — 17. AE m. i: a. — 18. A ruchu (!); AC dotawad; DE dokudz. — 19. A byti; E přesm: oſtati a bytij; ACE tehdy sch; ACE jeho sch. — 20. ACE obš: geho popadnu neb naleznu; A wrtkany, E wrt- lanie. — 21. AE m. nebo v: na, C neb; ACE přesm: klafſterſke (C klafſterzſke) rucho; ACE oblekúce jej sch. — 22. ACE m. staré: ſtare rucho oblekucze; AE geho, C sch; A ze zſboru; C klaſſterzſkeho; E přesm: z klaſſterſkeo zboru. — 23. A m. jej: tehoz, C gehoz, E sch; C tiem sch; ACE zkufie; ACE m. i: a. — 24. A w pytlowe; ACE m.rúcho: rucho a (C sch.) geho (C obš: geho rucho) swlekucze; ACE a sch; CE bratry; ACE geho. — 25. ACE m. jenžto: a genzto; A a sch. — 26. ACE a sch; AE nic sch; A nezaloſty, E nezalost (!). — 27. AE m. pokoru: pokrm (ch. opis.); AE przygyma; C m. tož: tak tepruw; D k Bratrzim; ACE přesm: k bratrzý (CE k bratržim) geho. — 28. A Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 17
Strana 258
258 A pak gei vczíe, aby ſobiewolen nebyl. A to gemv czaſto rozka- zugíj, coz widíe k geho myſli ptíwne. A pwie tak, ze mních níkoli nemvoz 30 hníewu prziemocy Aní zamytka aní ſmílne myſlí Drziewe, nezli prziemvoz wvoli wlaſtníj II Skrzye poſluffenstwíe. A take aní pwíe pokorny aní 116a dobrzíe ſkroceny aní pwie ſ bratrzíj v míru a w gednotíe Ani w klaſſte- rzie dluho bude mocy bytí, kdyz wvole wlaſtníe neprziemvoz. R. IV, kap. XXII. APak potom magíj ten zakon y tu rzeholu, Ze drzíe poſluſſenstwíe tak welike, Ze bez ſweho pbofta wiedieníe neb odpuſſczenie Nízadny neſmíel aní na przirozenv potrzíebu. A tak wſſecko kazaníe, coz gím gich opat przikazal, To wſſe míle, iako by od ſamoho boha bylo przikazano, 5 vczíníechu, Ze niekdí bylo tak welmí neſnadne przikazaníe, Awſſak ſ pwu a ſ nabozenſtwím wſſij myſlíj y mocy naplnítí a ſwrchowatí vſylowachu. A tak ſediece w ſwych loznícyech a dielagice nieco A pamatugíce ſwate piſmo, vkladachu ſpolu ſwe vſyle. A kdyz ktere znameníe vſlyfſie- chu, geſſto welechu na modutby neb na niektere dielo, Tu geden po dru- 10 hem z ſwych lozníc bieziechu. Tehdy ten, geſſto pſaſſe, kdyz znameníe vſlyſſieſſe, poczateho flowa neſmiegieſſe dokonatí, Ale ynhed na tom mieſ- tie, takz brzo toho vſlyffal znameníe zwuk, ynhed ſye wzchopieſſe A toho geſt nepomeſſkal, co by mohl to poczate ſlowo dokonatí. A to ſmy take do ních widieli dobry ſkutek mezy wſſím vſtawením, 15 Ze nízadny aní ſwe ſſkrzínie ani níc ſweho neſmiegieſſe míetí, Aní kto ktereho ſlowa ſmiegíeſſe rzecy, by míel co ſweho wlaſtníeho. przygmu. — 29. AE m. a: toz, C sch; ACE geho. — 30. ACE gefsto; AC wiedie, E wiedij; ACE k sch; ACE m. a: y; AC přesm: mnych nemoz nykoly, E nemoz mnich nikolij. — 31. AE hněvu sch; C zarmuczenie. — 32. A wuole. — 33. ACE skrocený ani právě sch. (spr.); D Bratrzími, E bratry. — 34. C ani v klášteřě sch. (nespr.); AE přesm: bude dluho; AE moci sch; ACE prziebywati. R. IV, kap. XXII. 1. C má nadp: XX; E nadp: kterak gſu poſluſſnij w tom klaffterze; ACE a sch; E tu sch; A rzichuly, E rzehulu. — 2. AE m. že bez svého: beze wſſeho (ch. opis.); C nebo, AE obš: nebo (E neb) bez. — 3. A czo. — 4. AC přesm: Opat gych gym; AC przykazie; ACE m. to vše míle: mile plnie; ACE ſa- meho. — 5. ACE učiniechu sch; ACE m. bylo tak: take (spr.); AE neſnadnie (nespr.); ACE m. avšak s pravú: s prawu wieru (spr.). — 6. C m. a svrchovati: y ſwrchowati, AE sch; E vſylowalij. — 7. D lozczich, ACE loznyczkach. — 8. ACE z ſwateho pyſma; AC wzkladachu, E wzkladalij; AE své sch; ACE m. a: Ze. — 9.E vſlyffeli; E welelij; AE nebo; ACE tu sch. — 10. D lozij; E biezelij; ACE m. tehdy: takze; E pſal. — 11. E vſlyffel; E neſmiel. — 12. ACE toho sch; E vſlyffel; AE m. znamenie zvuk: to znamenie toho wzwuku, C toho znamenie zwuk; ACE inhed sch; AE přesm: wzchopyſſe (E wſchopil) sie. — 13. AE m. jest: sie, C ge: E czoz; ACE přesm: ſlowo poczate. — 14. ACE a sch. — 15. ACE ani (před své) sch; ACE m. nic svého: czeho wlastnyho; E neſmiel; ACE kto sch. — 16. D ktere(!); D ſmiel gt; AC m. kterého slova smějieše: ſmieſſe (C ſmiegieſſe) ſlowa kto, E ſmiel kto ſlowa (spr.); ACE přesm: wlaſtneho (CE wlaſtnieho) ſweho.
258 A pak gei vczíe, aby ſobiewolen nebyl. A to gemv czaſto rozka- zugíj, coz widíe k geho myſli ptíwne. A pwie tak, ze mních níkoli nemvoz 30 hníewu prziemocy Aní zamytka aní ſmílne myſlí Drziewe, nezli prziemvoz wvoli wlaſtníj II Skrzye poſluffenstwíe. A take aní pwíe pokorny aní 116a dobrzíe ſkroceny aní pwie ſ bratrzíj v míru a w gednotíe Ani w klaſſte- rzie dluho bude mocy bytí, kdyz wvole wlaſtníe neprziemvoz. R. IV, kap. XXII. APak potom magíj ten zakon y tu rzeholu, Ze drzíe poſluſſenstwíe tak welike, Ze bez ſweho pbofta wiedieníe neb odpuſſczenie Nízadny neſmíel aní na przirozenv potrzíebu. A tak wſſecko kazaníe, coz gím gich opat przikazal, To wſſe míle, iako by od ſamoho boha bylo przikazano, 5 vczíníechu, Ze niekdí bylo tak welmí neſnadne przikazaníe, Awſſak ſ pwu a ſ nabozenſtwím wſſij myſlíj y mocy naplnítí a ſwrchowatí vſylowachu. A tak ſediece w ſwych loznícyech a dielagice nieco A pamatugíce ſwate piſmo, vkladachu ſpolu ſwe vſyle. A kdyz ktere znameníe vſlyfſie- chu, geſſto welechu na modutby neb na niektere dielo, Tu geden po dru- 10 hem z ſwych lozníc bieziechu. Tehdy ten, geſſto pſaſſe, kdyz znameníe vſlyſſieſſe, poczateho flowa neſmiegieſſe dokonatí, Ale ynhed na tom mieſ- tie, takz brzo toho vſlyffal znameníe zwuk, ynhed ſye wzchopieſſe A toho geſt nepomeſſkal, co by mohl to poczate ſlowo dokonatí. A to ſmy take do ních widieli dobry ſkutek mezy wſſím vſtawením, 15 Ze nízadny aní ſwe ſſkrzínie ani níc ſweho neſmiegieſſe míetí, Aní kto ktereho ſlowa ſmiegíeſſe rzecy, by míel co ſweho wlaſtníeho. przygmu. — 29. AE m. a: toz, C sch; ACE geho. — 30. ACE gefsto; AC wiedie, E wiedij; ACE k sch; ACE m. a: y; AC přesm: mnych nemoz nykoly, E nemoz mnich nikolij. — 31. AE hněvu sch; C zarmuczenie. — 32. A wuole. — 33. ACE skrocený ani právě sch. (spr.); D Bratrzími, E bratry. — 34. C ani v klášteřě sch. (nespr.); AE přesm: bude dluho; AE moci sch; ACE prziebywati. R. IV, kap. XXII. 1. C má nadp: XX; E nadp: kterak gſu poſluſſnij w tom klaffterze; ACE a sch; E tu sch; A rzichuly, E rzehulu. — 2. AE m. že bez svého: beze wſſeho (ch. opis.); C nebo, AE obš: nebo (E neb) bez. — 3. A czo. — 4. AC přesm: Opat gych gym; AC przykazie; ACE m. to vše míle: mile plnie; ACE ſa- meho. — 5. ACE učiniechu sch; ACE m. bylo tak: take (spr.); AE neſnadnie (nespr.); ACE m. avšak s pravú: s prawu wieru (spr.). — 6. C m. a svrchovati: y ſwrchowati, AE sch; E vſylowalij. — 7. D lozczich, ACE loznyczkach. — 8. ACE z ſwateho pyſma; AC wzkladachu, E wzkladalij; AE své sch; ACE m. a: Ze. — 9.E vſlyffeli; E welelij; AE nebo; ACE tu sch. — 10. D lozij; E biezelij; ACE m. tehdy: takze; E pſal. — 11. E vſlyffel; E neſmiel. — 12. ACE toho sch; E vſlyffel; AE m. znamenie zvuk: to znamenie toho wzwuku, C toho znamenie zwuk; ACE inhed sch; AE přesm: wzchopyſſe (E wſchopil) sie. — 13. AE m. jest: sie, C ge: E czoz; ACE přesm: ſlowo poczate. — 14. ACE a sch. — 15. ACE ani (před své) sch; ACE m. nic svého: czeho wlastnyho; E neſmiel; ACE kto sch. — 16. D ktere(!); D ſmiel gt; AC m. kterého slova smějieše: ſmieſſe (C ſmiegieſſe) ſlowa kto, E ſmiel kto ſlowa (spr.); ACE přesm: wlaſtneho (CE wlaſtnieho) ſweho.
Strana 259
259 R. IV, kap. XXIII. 116b AKdyz geden bratr, genz swuog tyden w kvchyni giestí dielafse, Tehdy pboſſt gda y vzrzie trzi zrna ſoczowiczna leziece na zemi. Geſſto tomv bratru biefſta wypadly ſkrzíe rucye peruc. K tomv opat tak wecye y poradí, Ze toho btra odſudíchu I Iako zhubcy poſwatneho ſbozíe A koſtel gemv zapowiediechu. Gemvzto ta wína nemohla gínak odpuſſtena 5 byti, Nez aby zyewnym pokaním byla ſhlazena. R. IV, kap. XXIV. ZNal ſem bratrzíj ginv. W gichzto temdní kdyz ſye gim drew nedoſta, Ze nemíegiechu przi czem ſobie krmíc ſwarziti, A drziewe nez gich dobu- diechu, Mvſyechu tak ſtudenv polewku chudomacku gieſti, A bíeſſe to wſfem libo a mílo trpietí. A kdyzto bieſſe opat tak kazal vczíníti, Aby, wzdy drew dobudvce, y czíníli obyczíegny pokrm bratrzíj, Tu gím taku robotu vczíní, Neb w tiech míeſtech vzadneho drziewíe neníe, Nez geſſto owoce neſe. Tehdy po polích pocziechu chodití tí bratrzíe; Az y na ty puſtíny, gefſto ſu okolo morzíe mrtweho, gidechu. Toz tu nalezechu ſuko- wiczko a trníce tenke, geſſto wietr y ſyem y tam rozneſi. To ſebrawſſe y ſwarzichu bratrzíj krmícy A dokonachu ſwu ſluzbu dobrowolv. A ſ takv 10 wieru to vkazowachu, Ze ſu czaſto omlvwu mohlya) mietí, ze ſu drew ne- míelí, Y opatowo przikazaníe przieruffití; Awſſak ſu toho p vzitek a prod- platu wiecznv ſweho vſyle vczíníti. 5 R. IV, kap. XXV. Ake mí ſye zda potrziebíe w tiechto kníchach przipomanvtí ſwa- teho Iana, Genz geſt prziebywal podle lícho toho míeſta, geſſto gest w tebai- a) -ly přips. pozd., -h- předěláno z l. R. IV, kap. XXIII. 1. C má nadp: XXI kaa; E nadp: O gedno, gto ſſoczo- wiczy roztruſyl; ACE a sch; AC přesm: gieſti w kuchyny; E dielal, C przihotowaſſe. — 2. ACE i sch; E vzrziel; E ſoczowicze. — 3. AC biechu, E bylij; A wypadala, C wy- padla; ACE m. perúc: perucz ſſoczowyczy (C ſoczowicze); D obš: tak y. — 4. E od- ſudilij; AE zhubyti. — 5. A zapowiel(!), C zapowiedie, E zapowiedielij; ACE m. je- mužto ta: gehozto; C winna. — 6. ACE přesm: byti odpufftiena; ACE nezly by. R. IV, kap. XXIV. 1. C má nadp: kaa XXII; E nadp: O bratrzich, geſſto ne- gmiel drew, aby ſobie polewku...; D Bratrzie gine, E bratry gyny; A drziew ; CE nedoſtalo. — 2. E negmieli; ACE m. při čem sobě krmic svařiti: przy niemz (C niemzto, E czemz) by ſwarzyly krmiczy ſobie; A drziew, E prwe; ACE nezly; D m. jich: giz (nespr.). — 3. ACE m. dobudiechu: mohly dobyti; C muſychu, E muſeli; E bylo. — 4. AE obš: wſfem lydem; ACE a mílo trpěti sch; E kdyz byl; AE tak sch. — 5. ACE i sch; AC vczynyl, E vczyni(!); DCE Bratrzim. — 6. ACE m. tu jim takú robotu učini: ze nemoziechu (E nemchli) tee studene krmýcze (E krmie) gieſti, taku gym robotu trem vczynyl (E vožini); AE nebo; C m. než: než to. — 7. AE než ješto ovoce nese sch. (nespr.); ACE m. tehdy: Protoz; E poczeli. — 8. E puſtotiny ; C ſſli ſu, E ſflij; A nalezu, C naleznu, E nalezli. — 9. C ſucžowiczko. — 10. AE m. sva- řichu: vczynychu (E vczynili) ohmecz (E ohen) a ſwarzychu (E ſwarzyli), C vczynichu; D Bratrzim, E ſobie (!); AC přesm: krmýczy bratrzy (C bratržim); ACE a dokonachu sch. (spr.); B dobrowolv!, DACE dobrowolnu. — 11. AE přesm: to wieru; A vkazachu, E vkazalij; ACE přesm: czaſto gſu; ACE přesm: mohly omluwu. — 12. AE m. i: aneb ; ACE wſſak; ACE m. toho: nechtiely. — 13. DAE a pro odplatu, C a odplatu' ACE věčnú sch; D m. učiniti: vcziniti nechtieli (spr.), ACE toho vczynyti. R. IV, kap. XXV. 1. C má nadp: XXIII; E nadp: O Swatem Ianie; A fie zdy; DACE przipomenuti. — 3. ACE m. a ten: genzto; AC mnohu; ACE buduczy wiecz; 17*
259 R. IV, kap. XXIII. 116b AKdyz geden bratr, genz swuog tyden w kvchyni giestí dielafse, Tehdy pboſſt gda y vzrzie trzi zrna ſoczowiczna leziece na zemi. Geſſto tomv bratru biefſta wypadly ſkrzíe rucye peruc. K tomv opat tak wecye y poradí, Ze toho btra odſudíchu I Iako zhubcy poſwatneho ſbozíe A koſtel gemv zapowiediechu. Gemvzto ta wína nemohla gínak odpuſſtena 5 byti, Nez aby zyewnym pokaním byla ſhlazena. R. IV, kap. XXIV. ZNal ſem bratrzíj ginv. W gichzto temdní kdyz ſye gim drew nedoſta, Ze nemíegiechu przi czem ſobie krmíc ſwarziti, A drziewe nez gich dobu- diechu, Mvſyechu tak ſtudenv polewku chudomacku gieſti, A bíeſſe to wſfem libo a mílo trpietí. A kdyzto bieſſe opat tak kazal vczíníti, Aby, wzdy drew dobudvce, y czíníli obyczíegny pokrm bratrzíj, Tu gím taku robotu vczíní, Neb w tiech míeſtech vzadneho drziewíe neníe, Nez geſſto owoce neſe. Tehdy po polích pocziechu chodití tí bratrzíe; Az y na ty puſtíny, gefſto ſu okolo morzíe mrtweho, gidechu. Toz tu nalezechu ſuko- wiczko a trníce tenke, geſſto wietr y ſyem y tam rozneſi. To ſebrawſſe y ſwarzichu bratrzíj krmícy A dokonachu ſwu ſluzbu dobrowolv. A ſ takv 10 wieru to vkazowachu, Ze ſu czaſto omlvwu mohlya) mietí, ze ſu drew ne- míelí, Y opatowo przikazaníe przieruffití; Awſſak ſu toho p vzitek a prod- platu wiecznv ſweho vſyle vczíníti. 5 R. IV, kap. XXV. Ake mí ſye zda potrziebíe w tiechto kníchach przipomanvtí ſwa- teho Iana, Genz geſt prziebywal podle lícho toho míeſta, geſſto gest w tebai- a) -ly přips. pozd., -h- předěláno z l. R. IV, kap. XXIII. 1. C má nadp: XXI kaa; E nadp: O gedno, gto ſſoczo- wiczy roztruſyl; ACE a sch; AC přesm: gieſti w kuchyny; E dielal, C przihotowaſſe. — 2. ACE i sch; E vzrziel; E ſoczowicze. — 3. AC biechu, E bylij; A wypadala, C wy- padla; ACE m. perúc: perucz ſſoczowyczy (C ſoczowicze); D obš: tak y. — 4. E od- ſudilij; AE zhubyti. — 5. A zapowiel(!), C zapowiedie, E zapowiedielij; ACE m. je- mužto ta: gehozto; C winna. — 6. ACE přesm: byti odpufftiena; ACE nezly by. R. IV, kap. XXIV. 1. C má nadp: kaa XXII; E nadp: O bratrzich, geſſto ne- gmiel drew, aby ſobie polewku...; D Bratrzie gine, E bratry gyny; A drziew ; CE nedoſtalo. — 2. E negmieli; ACE m. při čem sobě krmic svařiti: przy niemz (C niemzto, E czemz) by ſwarzyly krmiczy ſobie; A drziew, E prwe; ACE nezly; D m. jich: giz (nespr.). — 3. ACE m. dobudiechu: mohly dobyti; C muſychu, E muſeli; E bylo. — 4. AE obš: wſfem lydem; ACE a mílo trpěti sch; E kdyz byl; AE tak sch. — 5. ACE i sch; AC vczynyl, E vczyni(!); DCE Bratrzim. — 6. ACE m. tu jim takú robotu učini: ze nemoziechu (E nemchli) tee studene krmýcze (E krmie) gieſti, taku gym robotu trem vczynyl (E vožini); AE nebo; C m. než: než to. — 7. AE než ješto ovoce nese sch. (nespr.); ACE m. tehdy: Protoz; E poczeli. — 8. E puſtotiny ; C ſſli ſu, E ſflij; A nalezu, C naleznu, E nalezli. — 9. C ſucžowiczko. — 10. AE m. sva- řichu: vczynychu (E vczynili) ohmecz (E ohen) a ſwarzychu (E ſwarzyli), C vczynichu; D Bratrzim, E ſobie (!); AC přesm: krmýczy bratrzy (C bratržim); ACE a dokonachu sch. (spr.); B dobrowolv!, DACE dobrowolnu. — 11. AE přesm: to wieru; A vkazachu, E vkazalij; ACE přesm: czaſto gſu; ACE přesm: mohly omluwu. — 12. AE m. i: aneb ; ACE wſſak; ACE m. toho: nechtiely. — 13. DAE a pro odplatu, C a odplatu' ACE věčnú sch; D m. učiniti: vcziniti nechtieli (spr.), ACE toho vczynyti. R. IV, kap. XXV. 1. C má nadp: XXIII; E nadp: O Swatem Ianie; A fie zdy; DACE przipomenuti. — 3. ACE m. a ten: genzto; AC mnohu; ACE buduczy wiecz; 17*
Strana 260
260 5 die. A ten gest mnoho buducye wiecy prokowal. A to geſt obdrzal ſkrzye ſwe poſluſſne a dobre ſkutky. Y byl ſye geſt tak phlaſyi po wſſem ſwietu Ze gest byl wzacen mnohym kralom ſkrzye swe zaſluzeníe. Neb kdyz gest w naípoſlednie wlaſtí tebaidy prziebywal, Teodozyvs cyeſarz neſmiel geſt drziewe ſ ſylnymi neprzatelya) II v bog gítí, Lecz geho ſwaty Ian drziewe 117a modlitwu a rzieczíj potwrdil a poſylii. Gehozto modlitbíe a rzieczi vfagie, tako by mv ſamíem bohem bylo powiedieno, Y ſwitiezyl geſt wzdy w zufa- 1o lych bogích nad ſwymí ptíwnymí neprzately. R. IV, kap. XXVI. ZAgiſte tento ſwaty Ian z ſweho mladeho wieku Az do pwych myzſkych let gednomv starcy ſluzil, doníz ten ſtarzec zíw byl. A ſ taku pokoru geho ſýe przidrzal, Az sye ten starzec wzdy díwil geho poſsluſſenstwij. Gehozto toho dobreho ſkutka poſluffenstwie chtie syeb) zgiſtití, Z pwe-li 5 wiery to czíníj czili ſproſtnoſtí ſwe, Mnoho gemv przieliſſ neſnadneho rozka- cwaſſe. Ale tohot ia ne wſſeho wypwím. Tu wzem drziewo ſtarzec ſ natona, To, gefſto giz bieſſe k vohní przipweno, Y wtecze geí przied ním w zemi A gemv kaza wodu dwakrat za den noſytí, aby ſuche drziewo zalewal. Gehozto przikazaníe ſwaty Ian by welmi poſluſſen beze wſfie rozpaczi. 10 Y poczíe to plnítí; na wſſaky den za dwie míli wodu neſa, bez przieſtanie gie ſye zalewatí. A to czíní do roka, neprzieſtawagie p nízadnv potku a nechtíe zameſſkatí przikazaníe. A kdyz geho ſnazenſtwíe pilne ſtarzec vznamena, An ſ ſrdecznv zadoſtíj geho kazaníe plníj, Iako by od ſamoho boha gemv bylo kazano, A ſlitowaw ſye geho ſnazneho vſyle vſtawiczneho, a) -z- přips. pozd. vespod. b) za tím podtečk. zyſkatí. E obdrziel. — 4. E poſluſsenstwie; AC a sch; ACE i sch; ACE přesm: Tak sie gest (C přesm: geſt fie) prohlaſyl byl (E sch.); E ſwietie. — 5. ACE jest (po když) sch. — 6. A m. v najposlednie: na poſlenie(!), C na poslednie, E na poſlednij; AE obš: gest prziebywal, E przebywal geſt; AE m. nesměl: nemiel. — 7. ACE přesm: s neprziately s (C sch.) ſylnymi; ACE m. leč: nezly; ACE dřieve sch. — 8. D poſylnil; ACE přesm: poſylyl a potwrdyl; ACE přesm: rzieczy a modlytwie (C modltbie). — 9. ACE gemu; ACE i sch; ACE zuffanych. — 10. AE m. protivnými: protywnyky a protywnymi. R. IV, kap. XXVI. 1. C má nadpis: XXIV; E nadp: O s. Ianie, geſſto ſuchu huol zalewal dluho. — 2. ACE m. pravých mužských let: pweho muzſkeho ſtawu; A do- niewadz, C dokadz, E dokudz; ACE a sch. — 3. E przidrziel; ACE m. až: ze; ACE přesm: dywyl wzdy. — 4. CE toho sch; A přesm: dobreho toho; C obš: totiz poſlussenstwie; ACE m. chtě: chtie starziecz; C vgiſtiti. — 5. CE přesm: z ſweho ſproſ- tenstwie, A s sweho proſpiessenstwy(!); A m. jemu: gieho (!); ACE m. přieliš: przielyfs- neho a. — 6. E rozkazowal; ACE toho; AE Tehdy, C Ten (!); E wzaw; ACE přesm: ſtarziecz drziewo. — 7. ACE to sch; A ješto sch; AE m. již: kdyz, C kdys; ACE bylo; ACE przychyſtano; D wſtrczi, E wtekl; DACE gie. — 8. CE kazal; ACE obš: to ſuche. — 9. A przkazanie(!); ACE obš: ten ſwaty; CE byl; ACE velmi sch. — 10. E kazdy; E mile; ACE noſsie. — 11. E yal; AE czynyl; A neprzieſtana; C a to čini do roka nepřěstávajě sch; ACE m. pro nižádnú pótku: any pro nemocz any pro kteru potrziebu (spr.). — 12. C m. a: nikdy, AE sch; ACE nechtrel; D pilne, AE vstaw- nie, C vſtawne. — 13. ACE m. uznamena: taygnie znamena (E znamenal) a vzrzie (E vzrziel); ACE přesm: s zadoſti ſrdecznu; ACE ſameho. — 14. AE přesm: bylo gemu; ACE a sch; AC vſtawneho; E m. snažného úsilé ustavičného: ſnazenſtwie
260 5 die. A ten gest mnoho buducye wiecy prokowal. A to geſt obdrzal ſkrzye ſwe poſluſſne a dobre ſkutky. Y byl ſye geſt tak phlaſyi po wſſem ſwietu Ze gest byl wzacen mnohym kralom ſkrzye swe zaſluzeníe. Neb kdyz gest w naípoſlednie wlaſtí tebaidy prziebywal, Teodozyvs cyeſarz neſmiel geſt drziewe ſ ſylnymi neprzatelya) II v bog gítí, Lecz geho ſwaty Ian drziewe 117a modlitwu a rzieczíj potwrdil a poſylii. Gehozto modlitbíe a rzieczi vfagie, tako by mv ſamíem bohem bylo powiedieno, Y ſwitiezyl geſt wzdy w zufa- 1o lych bogích nad ſwymí ptíwnymí neprzately. R. IV, kap. XXVI. ZAgiſte tento ſwaty Ian z ſweho mladeho wieku Az do pwych myzſkych let gednomv starcy ſluzil, doníz ten ſtarzec zíw byl. A ſ taku pokoru geho ſýe przidrzal, Az sye ten starzec wzdy díwil geho poſsluſſenstwij. Gehozto toho dobreho ſkutka poſluffenstwie chtie syeb) zgiſtití, Z pwe-li 5 wiery to czíníj czili ſproſtnoſtí ſwe, Mnoho gemv przieliſſ neſnadneho rozka- cwaſſe. Ale tohot ia ne wſſeho wypwím. Tu wzem drziewo ſtarzec ſ natona, To, gefſto giz bieſſe k vohní przipweno, Y wtecze geí przied ním w zemi A gemv kaza wodu dwakrat za den noſytí, aby ſuche drziewo zalewal. Gehozto przikazaníe ſwaty Ian by welmi poſluſſen beze wſfie rozpaczi. 10 Y poczíe to plnítí; na wſſaky den za dwie míli wodu neſa, bez przieſtanie gie ſye zalewatí. A to czíní do roka, neprzieſtawagie p nízadnv potku a nechtíe zameſſkatí przikazaníe. A kdyz geho ſnazenſtwíe pilne ſtarzec vznamena, An ſ ſrdecznv zadoſtíj geho kazaníe plníj, Iako by od ſamoho boha gemv bylo kazano, A ſlitowaw ſye geho ſnazneho vſyle vſtawiczneho, a) -z- přips. pozd. vespod. b) za tím podtečk. zyſkatí. E obdrziel. — 4. E poſluſsenstwie; AC a sch; ACE i sch; ACE přesm: Tak sie gest (C přesm: geſt fie) prohlaſyl byl (E sch.); E ſwietie. — 5. ACE jest (po když) sch. — 6. A m. v najposlednie: na poſlenie(!), C na poslednie, E na poſlednij; AE obš: gest prziebywal, E przebywal geſt; AE m. nesměl: nemiel. — 7. ACE přesm: s neprziately s (C sch.) ſylnymi; ACE m. leč: nezly; ACE dřieve sch. — 8. D poſylnil; ACE přesm: poſylyl a potwrdyl; ACE přesm: rzieczy a modlytwie (C modltbie). — 9. ACE gemu; ACE i sch; ACE zuffanych. — 10. AE m. protivnými: protywnyky a protywnymi. R. IV, kap. XXVI. 1. C má nadpis: XXIV; E nadp: O s. Ianie, geſſto ſuchu huol zalewal dluho. — 2. ACE m. pravých mužských let: pweho muzſkeho ſtawu; A do- niewadz, C dokadz, E dokudz; ACE a sch. — 3. E przidrziel; ACE m. až: ze; ACE přesm: dywyl wzdy. — 4. CE toho sch; A přesm: dobreho toho; C obš: totiz poſlussenstwie; ACE m. chtě: chtie starziecz; C vgiſtiti. — 5. CE přesm: z ſweho ſproſ- tenstwie, A s sweho proſpiessenstwy(!); A m. jemu: gieho (!); ACE m. přieliš: przielyfs- neho a. — 6. E rozkazowal; ACE toho; AE Tehdy, C Ten (!); E wzaw; ACE přesm: ſtarziecz drziewo. — 7. ACE to sch; A ješto sch; AE m. již: kdyz, C kdys; ACE bylo; ACE przychyſtano; D wſtrczi, E wtekl; DACE gie. — 8. CE kazal; ACE obš: to ſuche. — 9. A przkazanie(!); ACE obš: ten ſwaty; CE byl; ACE velmi sch. — 10. E kazdy; E mile; ACE noſsie. — 11. E yal; AE czynyl; A neprzieſtana; C a to čini do roka nepřěstávajě sch; ACE m. pro nižádnú pótku: any pro nemocz any pro kteru potrziebu (spr.). — 12. C m. a: nikdy, AE sch; ACE nechtrel; D pilne, AE vstaw- nie, C vſtawne. — 13. ACE m. uznamena: taygnie znamena (E znamenal) a vzrzie (E vzrziel); ACE přesm: s zadoſti ſrdecznu; ACE ſameho. — 14. AE přesm: bylo gemu; ACE a sch; AC vſtawneho; E m. snažného úsilé ustavičného: ſnazenſtwie
Strana 261
261 Sſed k te suche holi, y wecye: Synv iene, przigalo-li se gest to drziewo czi 15 níc? On wecye: Otcze, newíem. Tu ſtarzec iako zkuſſiegie, przigalo-li ſye ge, Y wykopa tu hvol przied ním. A wrh gíj daleko, y wecye gemv, aby wiece nezalewal. R. IV kap. XXVII. 117b Kdyz ſye giz geho poſluſſenſtwie bylo phlaſylo po wſſiech klaſſte- rziech, Il Tehdy bratrzie gedna, chtiece zkuſytí, A pro polepíſeníe przigidechu k starcy. Tu geho starzec zawolaw, wecye gemv: Iene, biez, wezmi onen krzemen a przineſ, gakz mvzeſſ, naiſpíeſs! Tu on ynhed weliky krzemen Gednak na plecy, Gednak w naruczíj wſſij ſylu gie ſye ſ kamen pcowatí. Tu ſye vpotí, az geho wſſecko rucho bieſſe mokro. A netoliko rucho, ale y ten krzemen bieſſe mokr. A to wſſe miegieſſe za pwu pdu, coz gemv ſtarzec rozkazaſſe, Ze by neſmíel níc gemv rozkazatí neſliczneho aní nemvdreho. Tu o ſwatem Ianv opatu malo powiediewſſe ze mnoha, Neb geſt take potrzieba ſkutky ſwatych gínych wypwití. A naiprw ſwateho mucye, dvo- ſtogneho opata. R. IV, kap. XXVIII. AKdyz ſwaty Mvcyvs, odpowiediew ſye ſwieta tohoto, y gide do klafftera Ale tak dlvho czeka przied klaſſterními dwerzmi S malym ſwym ſynem dobrzíe oſm let, doníz geho neprzigiechu. A kdyz gie przígíechu, ynhed gíe rozluczichu rvozno, Aby, hledagie na ſweho ſyna, y nerozpomanvi ſye na ſbozíe, gehoz ſye byl odpowiediel, A takz ivz widiel ſye chuda, Y nenazywal ſye otcem. A chtiece geho wíece pokuſytí, co by vczíníl, Wiece-li by a vſtawneho vſyle. — 15. AE syne; ACE jest sch; ACE czyly. — 16. ACE m. on vecě »otče, neviem«: A kdyz on gemu wecze, ze newie; ACE tu sch; C zkuſſuge. — 17. ACE m. přijało-li sč je: gyzly ſie gie (E geſt) przygialo; E wykopal; A huoh (!); AE i sch; ACE m. vecě jemu: przykaza (CE przikazal) vczedlnyku. — 18. E obš: wiecze giz. R. IV, kap. XXVII. 1. C má nadp: kaa XXV; E nadp: O s. Ianie, geffto weliky kamen przyneſl; AE a sch; ACE sě sch; ACE m. było: sie bieſſe (E byl!). — 2. ACE tehdy sch; CE gedny; D přesm: gednij Bratrzie; D obš: ho zkuſyti; A przygydu, C przigdu, E prziffly. — 3. ACE Tehdy; AE přesm: ſtarziecz geho. — 4. D přesm: 1akz naiſpieſs muozeſs; AE m. tu on: an, C A on — 5. E yal ſie; D m. ſ kamen: kamenë, ACE kamene toho, anakoluth. — 6.ACE m. tu: ze ; E vpotil; AE wſfie; C bylo ; AE bieše mokro, a netoliko rúcho sch. (ch. opis.); A m. ale: a, E sch. — 7. AC obš: ten krziemen wesſken; ACE byl; ACE magie; B pdu!, DACE prawdu; ACE obš: czoz koly; C obš: ten ftarzecz; A přesm: ſtarziecz gemu. — 8. E rozkazowal: AE přesm: gemu neſmiel nycz, C neſmiel gemu nicz; E m. ani: a. — 9. ACE m. tu: To (spr.); D opatu sch; ACE přesm: ze mnoha malo powiediewffie, A dodává: przieſtati, E chczy prze- ſtati, C przeſtati gt (spr.); AE Nebo. — 10. ACE přesm: potrzieba (C potržebie) take. — 11. ACE m. svatých jiných vypraviti...... opata: duoftoygne Opata Muczye powie- dieti (spr.). R. IV, kap. XXXVIII. 1. C má nadp: XXVI; E nadp: O s. Mucij, gto chtiel ſweho ſyna vtopitij; ACE m. a když svatý Mucius: Tento ſwaty Mucyus Opat; ACE přesm: tohoto ſwieta; C ſſel, E ſſiel. — 2. AE czekal; C klaſſterzſkými. — 3. A doniewadz, C doňadz, E dokudz; E neprziyalij; E prziyalij; DAC a když je přijěchu sch. (nespr.). — 4. D m. jě: ſie (nespr.); E rozluczyli; D hledie; ACE i sch; DAE nerozpomenul. — 5. A odpowied (nedops.); D iak, AE yakoz, C obš: 1akoz ſie; DACE giz; AC wiediel; C sě sch. — 6. ACE m. i nenazýval sě otcem: aby takez fie otczem nenazywal; ACE
261 Sſed k te suche holi, y wecye: Synv iene, przigalo-li se gest to drziewo czi 15 níc? On wecye: Otcze, newíem. Tu ſtarzec iako zkuſſiegie, przigalo-li ſye ge, Y wykopa tu hvol przied ním. A wrh gíj daleko, y wecye gemv, aby wiece nezalewal. R. IV kap. XXVII. 117b Kdyz ſye giz geho poſluſſenſtwie bylo phlaſylo po wſſiech klaſſte- rziech, Il Tehdy bratrzie gedna, chtiece zkuſytí, A pro polepíſeníe przigidechu k starcy. Tu geho starzec zawolaw, wecye gemv: Iene, biez, wezmi onen krzemen a przineſ, gakz mvzeſſ, naiſpíeſs! Tu on ynhed weliky krzemen Gednak na plecy, Gednak w naruczíj wſſij ſylu gie ſye ſ kamen pcowatí. Tu ſye vpotí, az geho wſſecko rucho bieſſe mokro. A netoliko rucho, ale y ten krzemen bieſſe mokr. A to wſſe miegieſſe za pwu pdu, coz gemv ſtarzec rozkazaſſe, Ze by neſmíel níc gemv rozkazatí neſliczneho aní nemvdreho. Tu o ſwatem Ianv opatu malo powiediewſſe ze mnoha, Neb geſt take potrzieba ſkutky ſwatych gínych wypwití. A naiprw ſwateho mucye, dvo- ſtogneho opata. R. IV, kap. XXVIII. AKdyz ſwaty Mvcyvs, odpowiediew ſye ſwieta tohoto, y gide do klafftera Ale tak dlvho czeka przied klaſſterními dwerzmi S malym ſwym ſynem dobrzíe oſm let, doníz geho neprzigiechu. A kdyz gie przígíechu, ynhed gíe rozluczichu rvozno, Aby, hledagie na ſweho ſyna, y nerozpomanvi ſye na ſbozíe, gehoz ſye byl odpowiediel, A takz ivz widiel ſye chuda, Y nenazywal ſye otcem. A chtiece geho wíece pokuſytí, co by vczíníl, Wiece-li by a vſtawneho vſyle. — 15. AE syne; ACE jest sch; ACE czyly. — 16. ACE m. on vecě »otče, neviem«: A kdyz on gemu wecze, ze newie; ACE tu sch; C zkuſſuge. — 17. ACE m. přijało-li sč je: gyzly ſie gie (E geſt) przygialo; E wykopal; A huoh (!); AE i sch; ACE m. vecě jemu: przykaza (CE przikazal) vczedlnyku. — 18. E obš: wiecze giz. R. IV, kap. XXVII. 1. C má nadp: kaa XXV; E nadp: O s. Ianie, geffto weliky kamen przyneſl; AE a sch; ACE sě sch; ACE m. było: sie bieſſe (E byl!). — 2. ACE tehdy sch; CE gedny; D přesm: gednij Bratrzie; D obš: ho zkuſyti; A przygydu, C przigdu, E prziffly. — 3. ACE Tehdy; AE přesm: ſtarziecz geho. — 4. D přesm: 1akz naiſpieſs muozeſs; AE m. tu on: an, C A on — 5. E yal ſie; D m. ſ kamen: kamenë, ACE kamene toho, anakoluth. — 6.ACE m. tu: ze ; E vpotil; AE wſfie; C bylo ; AE bieše mokro, a netoliko rúcho sch. (ch. opis.); A m. ale: a, E sch. — 7. AC obš: ten krziemen wesſken; ACE byl; ACE magie; B pdu!, DACE prawdu; ACE obš: czoz koly; C obš: ten ftarzecz; A přesm: ſtarziecz gemu. — 8. E rozkazowal: AE přesm: gemu neſmiel nycz, C neſmiel gemu nicz; E m. ani: a. — 9. ACE m. tu: To (spr.); D opatu sch; ACE přesm: ze mnoha malo powiediewffie, A dodává: przieſtati, E chczy prze- ſtati, C przeſtati gt (spr.); AE Nebo. — 10. ACE přesm: potrzieba (C potržebie) take. — 11. ACE m. svatých jiných vypraviti...... opata: duoftoygne Opata Muczye powie- dieti (spr.). R. IV, kap. XXXVIII. 1. C má nadp: XXVI; E nadp: O s. Mucij, gto chtiel ſweho ſyna vtopitij; ACE m. a když svatý Mucius: Tento ſwaty Mucyus Opat; ACE přesm: tohoto ſwieta; C ſſel, E ſſiel. — 2. AE czekal; C klaſſterzſkými. — 3. A doniewadz, C doňadz, E dokudz; E neprziyalij; E prziyalij; DAC a když je přijěchu sch. (nespr.). — 4. D m. jě: ſie (nespr.); E rozluczyli; D hledie; ACE i sch; DAE nerozpomenul. — 5. A odpowied (nedops.); D iak, AE yakoz, C obš: 1akoz ſie; DACE giz; AC wiediel; C sě sch. — 6. ACE m. i nenazýval sě otcem: aby takez fie otczem nenazywal; ACE
Strana 262
262 p ſyna vczíníl, Czili by wiece poſluſſenstwíe drzal: Tehdy za hlawy tepiechu pacholika a ruſſcye gemy w czaſ nedadíechu A poſſigky a policzkya) gemv dawachu. A to otec geho wſſe dobrzie widieſſe, Ano z geho oczíj ſlzy 10 bíezíechu a geho twarz wſficku zkazyli. A kdyz tak toho mladencye teprechu na wſſaky den przied geho oczíma, On to p buoh a p ſwe poſlu- ſſenſtwie mile trpieſſe. A giz geho necztieſſe ſwym synem, Geizto y sye bieſſe bohu obietowal, Aní II Aní tbaſſe o geho ptíwenſtwíj, coz gemv czíníchu; Ale wiece ſye radowaſſe ſwe pokorzíe. Gehozto vſtawny myſl opat 15 vzrziew A chtie geho wíece zkusytí, Vzrziew gednoho dne mladencye placzíce, y wecye gemv tako hniewagie ſye, Aby, wezma ſyna, y vwrhl ger v wodu. Tu on, 1a by gemv ſam bvoh przikazal, Ynhed, lakz moha naiſpieſſ, ſweho ſyna vchopíw, biezie ſ ním k brztehu, a chtie ho v wodu vwrcy. A to by byl ynhed vcziníl —taku geſt miel zadoſt swe wiery y poſluſſenstwie — 20 By byl opat nepoſlal bratrzíj, aby ſtrziehli na brziezye, Aby mladencye otgieli v wodu wrzeníe. Ai, kdyz gei bieſſe otec vwrhi, Tu oníb) geí wycho- pichu a geho otcy vozínka nedachu dokonati. Gehozto wiera y poſluſſenſtwie y nabozenſtwie tak byla bohu wzacna, Ze bozím przikladem zkuſſen byl. Y bylo geſt tak ſtarcy zyeweno, Ze tyz 25 ſkutek geſt naplníl lako abraham patryarcha. A kdyz po malem czaſu ſníde ten opat ſ tohoto ſwieta, Tehdy tohoto otcye Mvcye p geho poſluſſenſtwie na ſwem mieſtie tei bratrzij oſtawí. 1189 R. IV, kap. XXIX. (Eden bratr bieſſe syn gednoho hrabie. Ten giſty, oftaw ſweho otcye a materze, y gide do klaſſtera. A kdyz opat chtie geho zkuſytí, a) -o- nadeps. b) za tím podtečk. gei. a sch. — 7. ACE by sch; E drziel; ACE m. za: pacholyka za; D po hlawie; E bilij. — 8. ACE pacholíka sch; D rucha; E nedalij; ACE a sch; AE zafſygky. — 9. E dawali; ACE dobřě sch; E widiel; C an; E sluzy. — 10. ACE obš: wzdy bieziecze (E bie- zelij); AC a sch; E wſſeczku. — 11. E bilij; E kazdy. — 12. C trpiel geft, E trpiel; ACE a sch; AE m. již: gyz on, D giz geſt; D nenaczital, C necžetl gt, E necztil (!); D Gehozto, ACE gehoz; C m. sě: ſam ſie. — 13. E byl; AC přesm: bohu bieſſe; B Aní Aní!, DACE spr; E tbal; AC czo. — 14. AC czyniechu, D vczinichu, E czynilij; D gt radowal, E radowal; ACE vstawycznu. — 15. C přesm: vzrzew opat; ACE a sch. — 16. AC přesm: placzycz mlamladencze (1, C mladencze); ACE obš: yako gyz; A m. aby: die aby, E wecze aby; AE syna sch; C m. jej: geho, AE ſyna geho (nespr.). — 17. ACE Tehdy; C on sch; B 1a!, DACE iako; C obš: to przikazal. — 18. ACE wſchopyw; E bezel, C obš: y biezal; ACE a sch; E wrczy. — 20. E bratry; ACE m. aby střěhli: gefíto aby (!, C gefíto by, E aby) byli strziehly (E ſtrzihly). — 21. ACE u vodu vrženie sch. (spr.); AE m. aj: A, C A ay; E byl; AC přesm: otecz bieſſe; C obš: vwrhl v wodu; C m. tu: a, AE sch; ACE geho. — 22. E wychopilij; AC přesm: otczy dokonati toho vczynka nedachu, E otczy toho vczynka dokonati ne- dalij. — 24. ACE m. i bylo jest tak: a tak geſt. — 26. ACE přesm: ten opat ſnyde (C sſſel, E sſſiel); ACE tehdy sch; E toho; D Muczya; CE m. tej: tij; AE obš: bratrzi geho; AE m. ostavi: Opatem oſtawy (E oftawil), lat. abbatem reliquit, C opatem vſtawili. R. IV, kap. XXIX. 1. C má nadp: ka a XXVII; E nadp: O gednom bohatym, geſſto byl welmie pokorny; AE m. bratr: bratr bieſſe (E byl) podle tohoto ſwieta welmi bohaty, Neb (spr.), C bratr podle tohoto ſwieta welmi bohatý, Aneb, lat. fratrem se- cundum saeculi huius ordinem summae familiae, nam; E byl. — 2. C ffel, E ffiel; E
262 p ſyna vczíníl, Czili by wiece poſluſſenstwíe drzal: Tehdy za hlawy tepiechu pacholika a ruſſcye gemy w czaſ nedadíechu A poſſigky a policzkya) gemv dawachu. A to otec geho wſſe dobrzie widieſſe, Ano z geho oczíj ſlzy 10 bíezíechu a geho twarz wſficku zkazyli. A kdyz tak toho mladencye teprechu na wſſaky den przied geho oczíma, On to p buoh a p ſwe poſlu- ſſenſtwie mile trpieſſe. A giz geho necztieſſe ſwym synem, Geizto y sye bieſſe bohu obietowal, Aní II Aní tbaſſe o geho ptíwenſtwíj, coz gemv czíníchu; Ale wiece ſye radowaſſe ſwe pokorzíe. Gehozto vſtawny myſl opat 15 vzrziew A chtie geho wíece zkusytí, Vzrziew gednoho dne mladencye placzíce, y wecye gemv tako hniewagie ſye, Aby, wezma ſyna, y vwrhl ger v wodu. Tu on, 1a by gemv ſam bvoh przikazal, Ynhed, lakz moha naiſpieſſ, ſweho ſyna vchopíw, biezie ſ ním k brztehu, a chtie ho v wodu vwrcy. A to by byl ynhed vcziníl —taku geſt miel zadoſt swe wiery y poſluſſenstwie — 20 By byl opat nepoſlal bratrzíj, aby ſtrziehli na brziezye, Aby mladencye otgieli v wodu wrzeníe. Ai, kdyz gei bieſſe otec vwrhi, Tu oníb) geí wycho- pichu a geho otcy vozínka nedachu dokonati. Gehozto wiera y poſluſſenſtwie y nabozenſtwie tak byla bohu wzacna, Ze bozím przikladem zkuſſen byl. Y bylo geſt tak ſtarcy zyeweno, Ze tyz 25 ſkutek geſt naplníl lako abraham patryarcha. A kdyz po malem czaſu ſníde ten opat ſ tohoto ſwieta, Tehdy tohoto otcye Mvcye p geho poſluſſenſtwie na ſwem mieſtie tei bratrzij oſtawí. 1189 R. IV, kap. XXIX. (Eden bratr bieſſe syn gednoho hrabie. Ten giſty, oftaw ſweho otcye a materze, y gide do klaſſtera. A kdyz opat chtie geho zkuſytí, a) -o- nadeps. b) za tím podtečk. gei. a sch. — 7. ACE by sch; E drziel; ACE m. za: pacholyka za; D po hlawie; E bilij. — 8. ACE pacholíka sch; D rucha; E nedalij; ACE a sch; AE zafſygky. — 9. E dawali; ACE dobřě sch; E widiel; C an; E sluzy. — 10. ACE obš: wzdy bieziecze (E bie- zelij); AC a sch; E wſſeczku. — 11. E bilij; E kazdy. — 12. C trpiel geft, E trpiel; ACE a sch; AE m. již: gyz on, D giz geſt; D nenaczital, C necžetl gt, E necztil (!); D Gehozto, ACE gehoz; C m. sě: ſam ſie. — 13. E byl; AC přesm: bohu bieſſe; B Aní Aní!, DACE spr; E tbal; AC czo. — 14. AC czyniechu, D vczinichu, E czynilij; D gt radowal, E radowal; ACE vstawycznu. — 15. C přesm: vzrzew opat; ACE a sch. — 16. AC přesm: placzycz mlamladencze (1, C mladencze); ACE obš: yako gyz; A m. aby: die aby, E wecze aby; AE syna sch; C m. jej: geho, AE ſyna geho (nespr.). — 17. ACE Tehdy; C on sch; B 1a!, DACE iako; C obš: to przikazal. — 18. ACE wſchopyw; E bezel, C obš: y biezal; ACE a sch; E wrczy. — 20. E bratry; ACE m. aby střěhli: gefíto aby (!, C gefíto by, E aby) byli strziehly (E ſtrzihly). — 21. ACE u vodu vrženie sch. (spr.); AE m. aj: A, C A ay; E byl; AC přesm: otecz bieſſe; C obš: vwrhl v wodu; C m. tu: a, AE sch; ACE geho. — 22. E wychopilij; AC přesm: otczy dokonati toho vczynka nedachu, E otczy toho vczynka dokonati ne- dalij. — 24. ACE m. i bylo jest tak: a tak geſt. — 26. ACE přesm: ten opat ſnyde (C sſſel, E sſſiel); ACE tehdy sch; E toho; D Muczya; CE m. tej: tij; AE obš: bratrzi geho; AE m. ostavi: Opatem oſtawy (E oftawil), lat. abbatem reliquit, C opatem vſtawili. R. IV, kap. XXIX. 1. C má nadp: ka a XXVII; E nadp: O gednom bohatym, geſſto byl welmie pokorny; AE m. bratr: bratr bieſſe (E byl) podle tohoto ſwieta welmi bohaty, Neb (spr.), C bratr podle tohoto ſwieta welmi bohatý, Aneb, lat. fratrem se- cundum saeculi huius ordinem summae familiae, nam; E byl. — 2. C ffel, E ffiel; E
Strana 263
263 118b R. IV kap. XXX. y przikaza gemv, aby deſyet koffvow, ano gemv toho níc neníe potrzieba, pdatí wezmuc. A tak gemv przíkaza, Zdaa) by gie chtiel geden kupití, Aby gich wſſiech gednomu nepdawal, A to pto, aby gedno tiem dele w tom vſylij pcowal. Tu on to wſſe vczíni welmi mile. Wſſicku hanbu p buoh ſtrpiew a ſ myſli ſpuſtíw, Wzem na plecy II koſſie, y gie ſye gich noſyti po vlicyech. A prodaw gie, y wrati ſye da klaſſtera a peníezye przíneſee. Widieli ſmy opata Pinvfia. Genzto kdyz bieſſe mníchem w klafſterzie, Genzto w egiptie geſt nedaleko od pnyfiſy tak rzeczeneho mieſta, A bieſſe kazdemv wzacen, ze bieſſe welmi poctíwý. A bieſſe giz oſtaruzny. A take bieſſe popem a zíwota cziſteho. A wida, ze pto nemvoz ſwe tichoſtí a pokory zachowati, Tagnie wſtaw, y gíde do tebaídſkych poſlednich wlaſtíj. Tu wſſak ſ ſebe mníchowe rucho wzem, Y oblecze ſye w ſwiecke y gide do klaſſtera, Gessto sivowe Tabenensyecky, gessto gest naitwrzffij zakon, A w nězto ſye mníeíſe ſkrygie, ze bieſſe welmi daleko ot geho drzíewníeho klafſtera. Tu geſt czekal welmi dluho przied dwerzmi klafſterſkymíb), A przied kazdím bratrem klekagíe a proſye, aby ger przigieli. A kdyz geho ke wſſie 10 ohyzdie przipwichu, Iako ſtaremv, genzto níczemvz ſye dielati nehodíj, kazachu gemy w zahradie kopatí a hnvog noſytí. A to dielo gemv ſ gedníem mlazííím bratrem poruczíchu. Y gie ſye dielati a tak tomu mlademu by podan. Ze netoliko to, coz k zahradie przíſſluſfalo, Ale gínv potrziebu, geſſto ſye gínym bratrzím zdalo ohyzdno a tiezko, to on czíníeſſe. A take 15 5 5 a) -d- nadeps. b) -r- nadeps. chtiel; ACE obš: geho pokory, orig. eius humilitatem. — 3. ACE i sch; ACE przyka- zal; BDAC aby (!, nadbytečné); E m. košuov: koſſow wezma prodal; E nebylo; ACE potrzieby. — 4. D obš: a wezmucz; E prodati vezmúc sch; D rozkaza. ACE przyka- zal; C přesm: chtiel ge. — 5. AE tiem sch; C přesm: dele tem. — 6. A m. tu on: Gezto, C Genzto, E genz; AE vczynyl. — 7. ACE strpěv a sch; ACE přesm: ſpuftyw ſ myſlý; E wzaw; E yal; ACE jich sch. — 8. ACE přesm: po vlyczecz (!, CE vlicziech) noſyti; A m. a: y; ACE jě sch; A m. i vráti sě do (B da!) kláštera a peniezě při- nesé: y gyde a penieze do klaſſtera przyneſe, E ſſiel zaſie a penieze przineſl do klaſſtera, C y ſſel do klaſſtera a penieze przyneſl. R. IV, kap. XXX. 1. C má nadp: kapitola XXVIII; E nadp: O s. penuffij, gto byl welyke pokory: ACE a sch; A Penuſya, E Penuffia, orig. Pinuphium; E genz; C kdyzto; E přesm: mnichem byl. — 2. C kteryzto; AE Panyphyza, C Panififi, orig. (a) Panephysi; E byl. — 3. D přesm: kazdemu biefſe; D gt byl, E byl; ACE přesm: po- cztiwy welmi; E byl; ACE již sch; ACE také sch. — 4. ACE přesm: popem (E knie- zem) bieſſe (E byl); ACE m. tichosti a pokory: pokory a krotkoſti. — 5. AE ſchowati; A tayne(!); A i sch; C ſſel, E fſiel. — 6. AE m. však: swlek, C swlekl; ACE m. vzem i obleče sě v: a (C sch.) wzem (E wzaw) na ſe; C obš: ſwietſke rucho; C ſſel, E fſiel. — 7. A Thabeneſyootſke (!), E Thabeneſyotſky, orig. Tabennensiotarum; A nay- twrdſſy. — 8. E mniel; C m. mnieše skryjč: gemu zdaſſe, by ſie tu ſkryl; E byl; E m. dřevnieho: prwnieho. — 9. C przede; C klafſterzſkymi. — 10 ACE geho; CE przi- yaly. — 11. E prziprawilij; E přesm: genz ſie niczemuz. — 12. E kazali; A m. a to: gezto, E genzto, C kterezto; ACE obš: dielo y vſyle, orig. operam; ACE jemu sch. — 13. AE mladfſym; ACE m. poručichu, i: gemu poruczenym, orig. (eum) sibi creditum; CE byl. — 14. D přesm: podan by; E prziſluſſelo; ACE m. jinú: wſſyczku, orig. uni- versa. — 15. ACE přesm: gynym bratrzym fie zdalo; ACE m. ohyzdno a těžko, to on:
263 118b R. IV kap. XXX. y przikaza gemv, aby deſyet koffvow, ano gemv toho níc neníe potrzieba, pdatí wezmuc. A tak gemv przíkaza, Zdaa) by gie chtiel geden kupití, Aby gich wſſiech gednomu nepdawal, A to pto, aby gedno tiem dele w tom vſylij pcowal. Tu on to wſſe vczíni welmi mile. Wſſicku hanbu p buoh ſtrpiew a ſ myſli ſpuſtíw, Wzem na plecy II koſſie, y gie ſye gich noſyti po vlicyech. A prodaw gie, y wrati ſye da klaſſtera a peníezye przíneſee. Widieli ſmy opata Pinvfia. Genzto kdyz bieſſe mníchem w klafſterzie, Genzto w egiptie geſt nedaleko od pnyfiſy tak rzeczeneho mieſta, A bieſſe kazdemv wzacen, ze bieſſe welmi poctíwý. A bieſſe giz oſtaruzny. A take bieſſe popem a zíwota cziſteho. A wida, ze pto nemvoz ſwe tichoſtí a pokory zachowati, Tagnie wſtaw, y gíde do tebaídſkych poſlednich wlaſtíj. Tu wſſak ſ ſebe mníchowe rucho wzem, Y oblecze ſye w ſwiecke y gide do klaſſtera, Gessto sivowe Tabenensyecky, gessto gest naitwrzffij zakon, A w nězto ſye mníeíſe ſkrygie, ze bieſſe welmi daleko ot geho drzíewníeho klafſtera. Tu geſt czekal welmi dluho przied dwerzmi klafſterſkymíb), A przied kazdím bratrem klekagíe a proſye, aby ger przigieli. A kdyz geho ke wſſie 10 ohyzdie przipwichu, Iako ſtaremv, genzto níczemvz ſye dielati nehodíj, kazachu gemy w zahradie kopatí a hnvog noſytí. A to dielo gemv ſ gedníem mlazííím bratrem poruczíchu. Y gie ſye dielati a tak tomu mlademu by podan. Ze netoliko to, coz k zahradie przíſſluſfalo, Ale gínv potrziebu, geſſto ſye gínym bratrzím zdalo ohyzdno a tiezko, to on czíníeſſe. A take 15 5 5 a) -d- nadeps. b) -r- nadeps. chtiel; ACE obš: geho pokory, orig. eius humilitatem. — 3. ACE i sch; ACE przyka- zal; BDAC aby (!, nadbytečné); E m. košuov: koſſow wezma prodal; E nebylo; ACE potrzieby. — 4. D obš: a wezmucz; E prodati vezmúc sch; D rozkaza. ACE przyka- zal; C přesm: chtiel ge. — 5. AE tiem sch; C přesm: dele tem. — 6. A m. tu on: Gezto, C Genzto, E genz; AE vczynyl. — 7. ACE strpěv a sch; ACE přesm: ſpuftyw ſ myſlý; E wzaw; E yal; ACE jich sch. — 8. ACE přesm: po vlyczecz (!, CE vlicziech) noſyti; A m. a: y; ACE jě sch; A m. i vráti sě do (B da!) kláštera a peniezě při- nesé: y gyde a penieze do klaſſtera przyneſe, E ſſiel zaſie a penieze przineſl do klaſſtera, C y ſſel do klaſſtera a penieze przyneſl. R. IV, kap. XXX. 1. C má nadp: kapitola XXVIII; E nadp: O s. penuffij, gto byl welyke pokory: ACE a sch; A Penuſya, E Penuffia, orig. Pinuphium; E genz; C kdyzto; E přesm: mnichem byl. — 2. C kteryzto; AE Panyphyza, C Panififi, orig. (a) Panephysi; E byl. — 3. D přesm: kazdemu biefſe; D gt byl, E byl; ACE přesm: po- cztiwy welmi; E byl; ACE již sch; ACE také sch. — 4. ACE přesm: popem (E knie- zem) bieſſe (E byl); ACE m. tichosti a pokory: pokory a krotkoſti. — 5. AE ſchowati; A tayne(!); A i sch; C ſſel, E fſiel. — 6. AE m. však: swlek, C swlekl; ACE m. vzem i obleče sě v: a (C sch.) wzem (E wzaw) na ſe; C obš: ſwietſke rucho; C ſſel, E fſiel. — 7. A Thabeneſyootſke (!), E Thabeneſyotſky, orig. Tabennensiotarum; A nay- twrdſſy. — 8. E mniel; C m. mnieše skryjč: gemu zdaſſe, by ſie tu ſkryl; E byl; E m. dřevnieho: prwnieho. — 9. C przede; C klafſterzſkymi. — 10 ACE geho; CE przi- yaly. — 11. E prziprawilij; E přesm: genz ſie niczemuz. — 12. E kazali; A m. a to: gezto, E genzto, C kterezto; ACE obš: dielo y vſyle, orig. operam; ACE jemu sch. — 13. AE mladfſym; ACE m. poručichu, i: gemu poruczenym, orig. (eum) sibi creditum; CE byl. — 14. D přesm: podan by; E prziſluſſelo; ACE m. jinú: wſſyczku, orig. uni- versa. — 15. ACE přesm: gynym bratrzym fie zdalo; ACE m. ohyzdno a těžko, to on:
Strana 264
264 mnoho nocy, wſtawagie tagníe, tak dielaſſe. A pak wſtanvce bratrzíe y nemohlia) níkdy zwiedieti, kto ge to dielo vczíníl. A kdyz ſye tu za trzi leta tagil, ano geho bratrzie po wſſem Egiptie hledagíj z geho klafſtera, Awſſakz gei vzrziew geden bratr z Egipta, ledwa gei poznaw p geho pokoru 20 A ze tak we zlem ruſſcy bieſſe A take ze II ſhrbíw ſye kopaſſe motyku, geſſto chtieſſe zele ſadítí, A, na ſwu plecy hnvog noſye, hnogiefſe tu zahradu. A kdyz naň poczie pílníe patrzítí, az bliz prziſtupíw, Netoliko oblicziei, Ale po hlaſv geí poznaw, Tu ynhed pade k geho noham. Tu brattrzíe toho pocziechu ſye díwítí, poz by to vczíníl tomv, gehozto oní miegíechu 25 za nagmenſſieho A ſako by byl teprvw w gich zakon przigat. A kdyz gím powiedíe ten Egipſky bratr o nem A meno geho gím powiedie, Opiet sye wiece podíwichu, Anebo y v ních mnoho dobrych ſkutkuow byl vczíníl. Y pocziechu geho pſytí, aby gím odpuſtil, coz ſu gemu vczínilí ptíwneho Newíeduce, ze ſv geho mezy mladímí toliko czaſvow nechali. Ale on toho 30 poczie welmí plakatí, Ze geft diabelſku zawiſtíj zrazen Aníz by gemv ſluſſalo, by on byl w take pokorzie. Tu gei geho bratrzie bezdieky, an placze, do Egipſkeho klafſtera przíwedechu, A strziehuce geho welmí ſnazní, aby ſye gim nevkradi nikam tako drziewe. Tu kdyz maly czaſ przieby, a wzdy zadagíe pokory, A pak opíet w nocy zabieze taíníe, aby geho 35 nízadny nezwiediel, y gide do nezname wlaſti. A wſyed w korab, y plu do paleſtynſke wlaſtí A nadiegie ſye, by ſye tu mohl bezpeczníe vkrytí. A tu nebieſſe o nem nikdy ſlychano. A kdyz tam przígíde, Do naſſeho 119a a) -h- nadeps. později. welmi ohyzdne (C ohyzdnie!) a trezke; E czynil. — 16. ACE přesm: tak taygnie, orig, ita furtim ; E dielal ; ACE m. a: ze, orig, ut ; CE wstanucz, A wanucz (!. — 17. ACE i sch; D nemohli gſu; ACE gest; AC přesm: dielo to; A vczyczynyl(!); ACE tu sch. — 18. C tagi; ACE m. jeho: geho hledali (CE hledagy); ACE hledají sch. — 19. AC wſſakze, E wſſak; CE geho, A sch; A uzřěv sch; AC přesm: z Egypta Przyſſed; ACE gedwa; A ho, E geho; AC pozna, E poznal (spr.). — 20. ACE přesm: tak (E take) zie ; D ruchu; E byl; ACE a také sch; AC m. že: Nebo, E neb, orig. nam; E shrbiwſſy; E kopal; ACE motyczku. — 21. E chtielij; ACE m. a: a pak ; E ſwych ; E brogil; C zahradku. — 22. ACE m. pilně patřiti, až: patrzyti welmi pylnie, myle (E mylycz) ſie newierzie, by on byl, az (spr.). — 23. D ho; ACE tu sch; E padl; ACE Tehdy. — 24. ACE obš: toho klafſtera (spr.); E poczeli; D gmieli fu, E gmieli. — 25. AE m. v jich: v nych teprw, C sch; ACE przygial. — 26. E powiediel; E powiediel. — 27. ACEm. opět sé viece: wiecze sie wzdy (C sch.); A dywiechu, E diwilij; ACE aneb. — 28. E poczeli; AC czo. — 29. ACE newiedomie; AC tolyk. — 30. ACE přesm: poczie plakati toho welmi (C přesm: welmi toho); E m. závistí: zloſti; ACany. — 31. AE ſluffelo, lat. licuisset (t. j. bylo dovoleno); ACE m. on byl: byl dele; ACE obš: pokorzie a w tom zawrzieny, orig. hu- militate atque abiectione; ACE m. tu jej: Tehdy. — 32. E přesm: an placze, bezdleky; ACE m. ejipského: gieho, orig. proprium; AC przywedu, DE prziwedli; D ſtrziehli gſu; ACE jeho sch; B ſnazní!, DACE ſnaznie. — 33. A nevkradyl; E přesm: nikam nevkradl; DE prwe; CE przebyl. — 34. ACE a sch; ACE přesm: zadagie wzdy ; ACE a pak opět sch; AE m. zaběže tajně: taygnie (C přesm: taynie tak) zabíeze; AE m. aby: by, C že; E o niem. — 35. C m. i: a, AE sch: ACE přesm: do nezname wlaſti gyde (C ssel gest, E ssiel); AE a sch; A wssed, C wssel, orig, conscendens; A pluowe, C plul, E plynul. — 36. ACE a sch; E přesm: tu ſie: D přesm: mohl tu; C přesm: by tu mohl bezpecžníe sie. — 37. AE přesm: o niem nebieſle (E nebylo). — 38. AE
264 mnoho nocy, wſtawagie tagníe, tak dielaſſe. A pak wſtanvce bratrzíe y nemohlia) níkdy zwiedieti, kto ge to dielo vczíníl. A kdyz ſye tu za trzi leta tagil, ano geho bratrzie po wſſem Egiptie hledagíj z geho klafſtera, Awſſakz gei vzrziew geden bratr z Egipta, ledwa gei poznaw p geho pokoru 20 A ze tak we zlem ruſſcy bieſſe A take ze II ſhrbíw ſye kopaſſe motyku, geſſto chtieſſe zele ſadítí, A, na ſwu plecy hnvog noſye, hnogiefſe tu zahradu. A kdyz naň poczie pílníe patrzítí, az bliz prziſtupíw, Netoliko oblicziei, Ale po hlaſv geí poznaw, Tu ynhed pade k geho noham. Tu brattrzíe toho pocziechu ſye díwítí, poz by to vczíníl tomv, gehozto oní miegíechu 25 za nagmenſſieho A ſako by byl teprvw w gich zakon przigat. A kdyz gím powiedíe ten Egipſky bratr o nem A meno geho gím powiedie, Opiet sye wiece podíwichu, Anebo y v ních mnoho dobrych ſkutkuow byl vczíníl. Y pocziechu geho pſytí, aby gím odpuſtil, coz ſu gemu vczínilí ptíwneho Newíeduce, ze ſv geho mezy mladímí toliko czaſvow nechali. Ale on toho 30 poczie welmí plakatí, Ze geft diabelſku zawiſtíj zrazen Aníz by gemv ſluſſalo, by on byl w take pokorzie. Tu gei geho bratrzie bezdieky, an placze, do Egipſkeho klafſtera przíwedechu, A strziehuce geho welmí ſnazní, aby ſye gim nevkradi nikam tako drziewe. Tu kdyz maly czaſ przieby, a wzdy zadagíe pokory, A pak opíet w nocy zabieze taíníe, aby geho 35 nízadny nezwiediel, y gide do nezname wlaſti. A wſyed w korab, y plu do paleſtynſke wlaſtí A nadiegie ſye, by ſye tu mohl bezpeczníe vkrytí. A tu nebieſſe o nem nikdy ſlychano. A kdyz tam przígíde, Do naſſeho 119a a) -h- nadeps. později. welmi ohyzdne (C ohyzdnie!) a trezke; E czynil. — 16. ACE přesm: tak taygnie, orig, ita furtim ; E dielal ; ACE m. a: ze, orig, ut ; CE wstanucz, A wanucz (!. — 17. ACE i sch; D nemohli gſu; ACE gest; AC přesm: dielo to; A vczyczynyl(!); ACE tu sch. — 18. C tagi; ACE m. jeho: geho hledali (CE hledagy); ACE hledají sch. — 19. AC wſſakze, E wſſak; CE geho, A sch; A uzřěv sch; AC přesm: z Egypta Przyſſed; ACE gedwa; A ho, E geho; AC pozna, E poznal (spr.). — 20. ACE přesm: tak (E take) zie ; D ruchu; E byl; ACE a také sch; AC m. že: Nebo, E neb, orig. nam; E shrbiwſſy; E kopal; ACE motyczku. — 21. E chtielij; ACE m. a: a pak ; E ſwych ; E brogil; C zahradku. — 22. ACE m. pilně patřiti, až: patrzyti welmi pylnie, myle (E mylycz) ſie newierzie, by on byl, az (spr.). — 23. D ho; ACE tu sch; E padl; ACE Tehdy. — 24. ACE obš: toho klafſtera (spr.); E poczeli; D gmieli fu, E gmieli. — 25. AE m. v jich: v nych teprw, C sch; ACE przygial. — 26. E powiediel; E powiediel. — 27. ACEm. opět sé viece: wiecze sie wzdy (C sch.); A dywiechu, E diwilij; ACE aneb. — 28. E poczeli; AC czo. — 29. ACE newiedomie; AC tolyk. — 30. ACE přesm: poczie plakati toho welmi (C přesm: welmi toho); E m. závistí: zloſti; ACany. — 31. AE ſluffelo, lat. licuisset (t. j. bylo dovoleno); ACE m. on byl: byl dele; ACE obš: pokorzie a w tom zawrzieny, orig. hu- militate atque abiectione; ACE m. tu jej: Tehdy. — 32. E přesm: an placze, bezdleky; ACE m. ejipského: gieho, orig. proprium; AC przywedu, DE prziwedli; D ſtrziehli gſu; ACE jeho sch; B ſnazní!, DACE ſnaznie. — 33. A nevkradyl; E přesm: nikam nevkradl; DE prwe; CE przebyl. — 34. ACE a sch; ACE přesm: zadagie wzdy ; ACE a pak opět sch; AE m. zaběže tajně: taygnie (C přesm: taynie tak) zabíeze; AE m. aby: by, C že; E o niem. — 35. C m. i: a, AE sch: ACE přesm: do nezname wlaſti gyde (C ssel gest, E ssiel); AE a sch; A wssed, C wssel, orig, conscendens; A pluowe, C plul, E plynul. — 36. ACE a sch; E přesm: tu ſie: D přesm: mohl tu; C přesm: by tu mohl bezpecžníe sie. — 37. AE přesm: o niem nebieſle (E nebylo). — 38. AE
Strana 265
„ 265 119b R. IV, kap. XXXI. klafſtera ynhed wníde, Genzto geſt nedaleko od gieſlij. Kdezto naſs míly hoſpodín rezus kryftus z cziſte panny ſye narodití raczíl. W nemzto klafſterzie gýz tento ſwaty opat Pinvfivs krygie ſye podle ſlow bozich y 40 nemohl ſye vkryti Iako mieſto na horzie poſtawene, Neb ynhed gední Il Bratrzie, geſſto byli na to ſwate mieſtoa) p nabozenſtwíe z egipta prziſſli, A poznawſſe gei, ſ mirem a welny nerada gei do geho klaſſtera przíwedefſta. TOho ſtarcye, genz miegiechu k nemv zwlaſſtníj prziezen, A kdyz bieſſe w naſſem klaſſterzíe, Y vda mí ſye pak, w Egiptíe prziebywagic, geho otazatí o gednom bratru, gehoz do klaſſtera przigiel bieſſe. A takto przied namí gemu poczie mluwítí, A to mí ſye libilo w tyto kníchy wlozítí. Takto gemu wecye: Pomní, ſynku, koliko ſy dníj lezal przied klafſterem. A gíz 5 ſy dnes przígat. A to neſnadenſtwie naíprwe kdyz vznamenaſſ, Tehdy w tomto prziebytcye, gehozto zadaſſ, mnoho dobreho obdrziſs, acz prziſtupiſs na bozíj ſivzbu, tomu vrozomíegie, takoz ſluffie. A iakozto, ktoz bohu wiernie fivzie, tieemb) geſt ſlibena odplata a chwala nebeſka, A podle vſtaweníe zakonneho, gehoz naſledugíj: Takez 10 mvky hrozne ſu gím przipweny tiem, genz geho leníe chwale Nebo podle obmeſſkanie ſweho zakona. A takoz lde za to magíj. Zeg lepe neſlibítí nez ſlibiec y neſplníti, A ten geft zlorzeczeny aneb pokryty, ktoz bohu obmeſſkale ſluzíj: A protoz ſmy tebe y nechali dluho przied wty byti, Ne proto, bychom tweho ſpaſeníe y wſſiech nezadalí, Ale bogímyt sye, 15 bychom te lehcye przigmuce, ptí bohu wínní nebylí y ſ tebu. Aneb, newieda ty zakonníeho potwrzeníe, ftach, by ty nebyl zakona zkazyte aneb leníj ſluzebník bozíj. a) -ſ- přips. pozd. b) -1- nadeps. přesm: do naſſeho klaſſtera przygyde (E prziffel); C wſfel gt, E wgide; C m. jenžto: To; ACE obš: kdezto ſie; C milý sch. — 39. A m. náš milý hospodin: hoſpodyn naſs, E hoſpodin; E Gezyſs; E Kristus sch; A diewicze; D přesm: naroditi sie; ACE sě sch; E přesm: raczyl naroditij; C W kteremžto. — 40. ACE přesm: tento gyz; AE Panuffyus; A podly; ACE i sch. — 41. AE polozene. — 42. AE gyzto, C kteržižto; A bychu, C biechu. — 43. ACE a sch; ACE geho; B welny !, DACE spr.; A rada, E radij, orig. invitum; AE m. jej: geho, C sch; AE jeho sch; AC przywedu, C przi- wedly. R. IV, kap. XXXI. 1. C má nadp: XXIX; E nadp: O temz Swatym piekne pra- wenie tuto; C Tohoto; ACE m. jenž: zie; AC gmiegiech, E ſem gmiel, nejsprávněji podle orig, bylo by: mějiechom; ACE wlastny; ACE a sch. — 2. E byl; A naſſie (ne- dops.); ACE i sch. — 3. E obš: gehoz byl; ACE przygial; E bieše sch. — 4. E přesm: pocze gemu; AE polozyti; AE obš: a takto. — 5. A powiedie, C powiediel gt, E po- wiediel; ACE Pomnyff-ly; E lezel. — 6. A dnes sch; ACE znamenaſs. — 8. C přesm: ſluzbu boży. — 9. C yakzto; ACE m. těm: gym. — 10. AE a sch; ACE m. jehož: geho. — 11. ACE těm sch; D kterziz, AE gijzto, C geffto. — 12. ACE přesm: obmeſf- kamie podle (spr.); AC yakzto, E yakozto; AC přesm: za to lde; DACE Ze gt; A ne- zlybyti (!). — 13. C i sch; C nenaplniti; AE než slíbiec i nesplniti sch. (nespr.); AE neb; AC prokleti, E proklaty (spr.); ACE genzto. — 14. ACE obmeſſkanie; ACE m. a protož: Proto; ACE i sch; AE m. nechali: nechtiely (nespr.); ACE obš: tu przied. — 15. ACE obš.: ze bychuom (C bychom, E bychme); ACE m. nežádali: ſ prawym ſrdczem nezadaly; ACE bogiecze. — 16. ACE obš: aneb by. — 17. ACE ty sch; DACE za-
„ 265 119b R. IV, kap. XXXI. klafſtera ynhed wníde, Genzto geſt nedaleko od gieſlij. Kdezto naſs míly hoſpodín rezus kryftus z cziſte panny ſye narodití raczíl. W nemzto klafſterzie gýz tento ſwaty opat Pinvfivs krygie ſye podle ſlow bozich y 40 nemohl ſye vkryti Iako mieſto na horzie poſtawene, Neb ynhed gední Il Bratrzie, geſſto byli na to ſwate mieſtoa) p nabozenſtwíe z egipta prziſſli, A poznawſſe gei, ſ mirem a welny nerada gei do geho klaſſtera przíwedefſta. TOho ſtarcye, genz miegiechu k nemv zwlaſſtníj prziezen, A kdyz bieſſe w naſſem klaſſterzíe, Y vda mí ſye pak, w Egiptíe prziebywagic, geho otazatí o gednom bratru, gehoz do klaſſtera przigiel bieſſe. A takto przied namí gemu poczie mluwítí, A to mí ſye libilo w tyto kníchy wlozítí. Takto gemu wecye: Pomní, ſynku, koliko ſy dníj lezal przied klafſterem. A gíz 5 ſy dnes przígat. A to neſnadenſtwie naíprwe kdyz vznamenaſſ, Tehdy w tomto prziebytcye, gehozto zadaſſ, mnoho dobreho obdrziſs, acz prziſtupiſs na bozíj ſivzbu, tomu vrozomíegie, takoz ſluffie. A iakozto, ktoz bohu wiernie fivzie, tieemb) geſt ſlibena odplata a chwala nebeſka, A podle vſtaweníe zakonneho, gehoz naſledugíj: Takez 10 mvky hrozne ſu gím przipweny tiem, genz geho leníe chwale Nebo podle obmeſſkanie ſweho zakona. A takoz lde za to magíj. Zeg lepe neſlibítí nez ſlibiec y neſplníti, A ten geft zlorzeczeny aneb pokryty, ktoz bohu obmeſſkale ſluzíj: A protoz ſmy tebe y nechali dluho przied wty byti, Ne proto, bychom tweho ſpaſeníe y wſſiech nezadalí, Ale bogímyt sye, 15 bychom te lehcye przigmuce, ptí bohu wínní nebylí y ſ tebu. Aneb, newieda ty zakonníeho potwrzeníe, ftach, by ty nebyl zakona zkazyte aneb leníj ſluzebník bozíj. a) -ſ- přips. pozd. b) -1- nadeps. přesm: do naſſeho klaſſtera przygyde (E prziffel); C wſfel gt, E wgide; C m. jenžto: To; ACE obš: kdezto ſie; C milý sch. — 39. A m. náš milý hospodin: hoſpodyn naſs, E hoſpodin; E Gezyſs; E Kristus sch; A diewicze; D přesm: naroditi sie; ACE sě sch; E přesm: raczyl naroditij; C W kteremžto. — 40. ACE přesm: tento gyz; AE Panuffyus; A podly; ACE i sch. — 41. AE polozene. — 42. AE gyzto, C kteržižto; A bychu, C biechu. — 43. ACE a sch; ACE geho; B welny !, DACE spr.; A rada, E radij, orig. invitum; AE m. jej: geho, C sch; AE jeho sch; AC przywedu, C przi- wedly. R. IV, kap. XXXI. 1. C má nadp: XXIX; E nadp: O temz Swatym piekne pra- wenie tuto; C Tohoto; ACE m. jenž: zie; AC gmiegiech, E ſem gmiel, nejsprávněji podle orig, bylo by: mějiechom; ACE wlastny; ACE a sch. — 2. E byl; A naſſie (ne- dops.); ACE i sch. — 3. E obš: gehoz byl; ACE przygial; E bieše sch. — 4. E přesm: pocze gemu; AE polozyti; AE obš: a takto. — 5. A powiedie, C powiediel gt, E po- wiediel; ACE Pomnyff-ly; E lezel. — 6. A dnes sch; ACE znamenaſs. — 8. C přesm: ſluzbu boży. — 9. C yakzto; ACE m. těm: gym. — 10. AE a sch; ACE m. jehož: geho. — 11. ACE těm sch; D kterziz, AE gijzto, C geffto. — 12. ACE přesm: obmeſf- kamie podle (spr.); AC yakzto, E yakozto; AC přesm: za to lde; DACE Ze gt; A ne- zlybyti (!). — 13. C i sch; C nenaplniti; AE než slíbiec i nesplniti sch. (nespr.); AE neb; AC prokleti, E proklaty (spr.); ACE genzto. — 14. ACE obmeſſkanie; ACE m. a protož: Proto; ACE i sch; AE m. nechali: nechtiely (nespr.); ACE obš: tu przied. — 15. ACE obš.: ze bychuom (C bychom, E bychme); ACE m. nežádali: ſ prawym ſrdczem nezadaly; ACE bogiecze. — 16. ACE obš: aneb by. — 17. ACE ty sch; DACE za-
Strana 266
266 A protoz znamenaía), zes dnes tomuto ſwietu y wſſiem geho wiecyem 2o vmrzíel A po píſmv ſwateho pawla gſy tomvto ſwietu vkrzizowan.Il Ale ſnad ty diefſ: kterak mvoz kto vkrzízowan bytí, kdyz geſste geſt 120a zíw? Ai, ſlyſs na kratcye. krzíz naſſ geſt bazn bozie. Iakozto, ktoz geſt vkrzizowan, ten nemvoz ſwymí vdy wlaſtí aní gímí hnytí, Takez y my wuole wlaſtníe aní zadoſti tieleſne ne podle toho, takoz nam ſye nyníe libíj, 25 Ale podle bozíeho przikazaníe mamy czínítí. A iakozto ten, gehoz wedu na popwu, Gíz ne o tomto ſwietu myſlíj Aní o ſwe zadoſtí Aní ktereho ſbozíe zada, A, doníz gefſte zíw geſt, wſſak ma na myſli, tako by giz vmrzíel: Takez y nam ſluſſie v bazní bozíe byti vkrzízowanv, To geſt wſſiech czínvow tieleſnych odlvczenv bytí A tam wzdy ſwe myſlí oczí vporníe míetí, lamzto so na wſſaky den mamy ſnítí ſ tohoto ſwieta. A protoz nam ſye fivíííe chowatí toho aní na to kdy pomyſlítí, gehozto ſmy sye odpowiedieli. Neb ne ten, ktoz poczne, Ale ten, ktoz ſſtogíj w tom do koncye, bude ſpaſen. Nebot naſſeho ſledu ſtrzieze Iſtíwy had, to geſt diabel. Wzdyt nam 35 prziekazíe az do naſſeho ſkonczeníe, a chtie nas przíeltítí. A protoz nam neníe poczatek pbyteczen, Acz nam nepbude dobry konec. A protoz podle ſwiedectwie ſwateho píſma, ktoz poczne a wygde bohu ſluzit, Ten míeí bazn bozíj a hotvg ſye k neodpoczíwaníj aní k rozkofſí, Ale hotví ſye ptí pokvíſeníj a pti rozlicznynym ſmutkom, Neb my ſkrzye 40 rozliczne ſmutky mamy dogití do kralewſtwie bozíeho. Anebt nam geſt vzka brana a tieſna ſtezka do nebes, A malo gich geſt, geſſtoz gí naleznv. A ptoz poczatekt geſt Il Naſſeho ſpaſeníe bazn bozie, Skrzye nízto 120b geſt poczatek naſſeho dobreho przíebytka y ſkutkvow cnych nalezeníe. a) po zna- podtečk. na. konneho; ACE m. strach, by ty nebyl: ſnad by potom byl; DACE zkazytel (spr.); ACE nebo. — 18. ACE boží sch. — 19. ACE a sch; DACE proto; ACE obš: dneffny den; ACE m. jeho věciem: czynom swietſkym. — 20. ACE podle piſma; ACE přesm: tomuto ſwietu gſy. — 21. D m. ty dieš: by ty rzekl, ACE nemozieſs (!, CE moźefs) rzieczy; AE kterakz; ACE přesm: byti vkrzyzowan. — 22. DACE bazeň. — 23. ACE ten sch; C přesm: vdy ſwymi; E m. vlásti: hnuti; E jimi sch; E wladnutij. — 24. ACE přesm: nyne fie. — 27. A doniewadz, C dokudž; E yakoz; CE m. již: gyz byl. — 28. A Take; A vkrzyzowan, E vkrzizowany. — 29. A vponie (ch. pís.); C kamzto, A yanyzto (!), E yakozto, D nebo, orig. quo. — 30. E gmagi (!). — 31. ACE m. a pro- tož: Proto; AE přesm: fie nam; C vchowati. — 32. D m. jehožto: gehoz czoz (ch. opis.); ACE Nebo; AE obš: ktoz to ; A m. ale : az (!); AE ten sch; C počne, ale ten, ktož sch. (ch. opis. . — 33. ACE m. v tom: az; AC ſkonczenie, ACE přidává: w tom; D přesm: ſpaſen bude. — 34. ACE přesm: ſtrzieze Iſtywy had ſledu; ACE wzdy. — 35. ACE a sch; E chticz; ACE proto. — 36. ACE přesm: poczatek nenie; C nepro- ſpiege dobre ſkoncženie. — 37. ACE proto; A podly. — 38. A ſluzyti; ACE ten sch; A m. měj: mezý (ch. opis.); DCE bazeň; D m. hotuj sě: hotow bud; ACE ne k uodpo- czywany. — 39. D przipraw; ACE ale hotuj sě sch; AE proti pokušení sch. (nespr.); B rozlcznynym!, DACE rozlicznym; ACE Nebo; ACE my sch. — 40. DACE kralow- stwie; AC Anebot; ACE nám sch. — 41. D teſkna; ACE m. úzká brána a těsná stezka: tieſna brana a vzka czieſta; DACE geſſto. — 42. ACE proto poczatek; ACE jest sch; D m. bázn: bazen, ACE gest bazen; AE obš: a ſkrze (nespr.. — 43. ACE
266 A protoz znamenaía), zes dnes tomuto ſwietu y wſſiem geho wiecyem 2o vmrzíel A po píſmv ſwateho pawla gſy tomvto ſwietu vkrzizowan.Il Ale ſnad ty diefſ: kterak mvoz kto vkrzízowan bytí, kdyz geſste geſt 120a zíw? Ai, ſlyſs na kratcye. krzíz naſſ geſt bazn bozie. Iakozto, ktoz geſt vkrzizowan, ten nemvoz ſwymí vdy wlaſtí aní gímí hnytí, Takez y my wuole wlaſtníe aní zadoſti tieleſne ne podle toho, takoz nam ſye nyníe libíj, 25 Ale podle bozíeho przikazaníe mamy czínítí. A iakozto ten, gehoz wedu na popwu, Gíz ne o tomto ſwietu myſlíj Aní o ſwe zadoſtí Aní ktereho ſbozíe zada, A, doníz gefſte zíw geſt, wſſak ma na myſli, tako by giz vmrzíel: Takez y nam ſluſſie v bazní bozíe byti vkrzízowanv, To geſt wſſiech czínvow tieleſnych odlvczenv bytí A tam wzdy ſwe myſlí oczí vporníe míetí, lamzto so na wſſaky den mamy ſnítí ſ tohoto ſwieta. A protoz nam ſye fivíííe chowatí toho aní na to kdy pomyſlítí, gehozto ſmy sye odpowiedieli. Neb ne ten, ktoz poczne, Ale ten, ktoz ſſtogíj w tom do koncye, bude ſpaſen. Nebot naſſeho ſledu ſtrzieze Iſtíwy had, to geſt diabel. Wzdyt nam 35 prziekazíe az do naſſeho ſkonczeníe, a chtie nas przíeltítí. A protoz nam neníe poczatek pbyteczen, Acz nam nepbude dobry konec. A protoz podle ſwiedectwie ſwateho píſma, ktoz poczne a wygde bohu ſluzit, Ten míeí bazn bozíj a hotvg ſye k neodpoczíwaníj aní k rozkofſí, Ale hotví ſye ptí pokvíſeníj a pti rozlicznynym ſmutkom, Neb my ſkrzye 40 rozliczne ſmutky mamy dogití do kralewſtwie bozíeho. Anebt nam geſt vzka brana a tieſna ſtezka do nebes, A malo gich geſt, geſſtoz gí naleznv. A ptoz poczatekt geſt Il Naſſeho ſpaſeníe bazn bozie, Skrzye nízto 120b geſt poczatek naſſeho dobreho przíebytka y ſkutkvow cnych nalezeníe. a) po zna- podtečk. na. konneho; ACE m. strach, by ty nebyl: ſnad by potom byl; DACE zkazytel (spr.); ACE nebo. — 18. ACE boží sch. — 19. ACE a sch; DACE proto; ACE obš: dneffny den; ACE m. jeho věciem: czynom swietſkym. — 20. ACE podle piſma; ACE přesm: tomuto ſwietu gſy. — 21. D m. ty dieš: by ty rzekl, ACE nemozieſs (!, CE moźefs) rzieczy; AE kterakz; ACE přesm: byti vkrzyzowan. — 22. DACE bazeň. — 23. ACE ten sch; C přesm: vdy ſwymi; E m. vlásti: hnuti; E jimi sch; E wladnutij. — 24. ACE přesm: nyne fie. — 27. A doniewadz, C dokudž; E yakoz; CE m. již: gyz byl. — 28. A Take; A vkrzyzowan, E vkrzizowany. — 29. A vponie (ch. pís.); C kamzto, A yanyzto (!), E yakozto, D nebo, orig. quo. — 30. E gmagi (!). — 31. ACE m. a pro- tož: Proto; AE přesm: fie nam; C vchowati. — 32. D m. jehožto: gehoz czoz (ch. opis.); ACE Nebo; AE obš: ktoz to ; A m. ale : az (!); AE ten sch; C počne, ale ten, ktož sch. (ch. opis. . — 33. ACE m. v tom: az; AC ſkonczenie, ACE přidává: w tom; D přesm: ſpaſen bude. — 34. ACE přesm: ſtrzieze Iſtywy had ſledu; ACE wzdy. — 35. ACE a sch; E chticz; ACE proto. — 36. ACE přesm: poczatek nenie; C nepro- ſpiege dobre ſkoncženie. — 37. ACE proto; A podly. — 38. A ſluzyti; ACE ten sch; A m. měj: mezý (ch. opis.); DCE bazeň; D m. hotuj sě: hotow bud; ACE ne k uodpo- czywany. — 39. D przipraw; ACE ale hotuj sě sch; AE proti pokušení sch. (nespr.); B rozlcznynym!, DACE rozlicznym; ACE Nebo; ACE my sch. — 40. DACE kralow- stwie; AC Anebot; ACE nám sch. — 41. D teſkna; ACE m. úzká brána a těsná stezka: tieſna brana a vzka czieſta; DACE geſſto. — 42. ACE proto poczatek; ACE jest sch; D m. bázn: bazen, ACE gest bazen; AE obš: a ſkrze (nespr.. — 43. ACE
Strana 267
267 121 Geſſto kdyz przigde w ſrdce czlowieczie, wſſiech wiecy ſwieckych Y ſbozie plodíj zhrzyene A ſwíeta toho czíny nenawítíj; zhrzyením a) a odpowiedie- 45 ním ſbozie wíſeho tu ſye nalezne pwa pokora. Tiemto pak znamením pwa pokora ſye liczíj: Naiprwe, kdyzto mních wvoli wlaſtnij vmrtwij. Drvhe, acz netagíj ſwych czinvow przied ſwymi ſtaroſtami. Trzetie, kdyz o ſwem vmíe nic neczíníj. Ale genzto wſſe ſwemv ſtarſſiemv rozliczij. Cztwrte, acz na wſſem przíkazaníj ma a drzíj poſluſſenstwíe a krotkoſt a vſtawíczne 50- vtrpeníe. Pate, aby nízadnemv ptíwenstwíe aní krzíwoty neczíníl, Ale aby ſam ſ ním míle trpiel, coz gemy ptíwneho vczíníe. Seſte, kdyz níc ſye ptí rzehole aní ptí rzadu ſwemu nedopuſtíj. Sedme, kdyz sye w tom nedvostogen czíníj, coz gemu dobreho czínítí kazíj. Oſme, kdyzto ſye ſam bude nazywatí wſſiech menſſij. Dewate, kdyzto ſwvog razyk ſkrotíj, aby neſſkrziekai 55 na nízadneho. Defate, acz neníe hotow k ſmíechu. A tíemít znamenímí mvoz pwu pokoru poznatí. A toho ma mních w klafſterzie oſtrzíehati, A take aby byl, iakoz pwij ſwaty dabid w zaltarzí, Aby ſlyſſie neſlyſſal, Aby byl tako niemyc, aby nebyl klewetny, A k níczemvz zlemv neprzihledagíe Aní odmlvwagíe pt1 60. przíkazaníj. A take nenadiei ſye pokorzie z cyzye cnoſtí, Toczíſs, by gí tehdy míel, kdyz tobie nízadny níc ptíwného necziníj. A ptoz, ikoz geft drzíewe rzeczeno, Ze poczatek naſſeho ſpaſeníe geſt bazn bozíe. A z bozíe bazní bywa ſrdeczne ſzieleníe k ſpaſeníj; A ſzieleníe ſrdeczneho przichazye nenawíſt wſſeho tieleſneho ſbozie Nebo nahota; A z nahoty, to geſt z dobro- wolne chudoby, pokora ſye zarozuge; A z pokory wlastníe wvole vmrtwenie; A z vmrtwenie wvole wlaſtníe Wſfiecky zle czíny wyplewu ſye; A zlych 65. a) -e- nadeps. našeho sch. (spr.); ACE m. i: a. — 44. C genzto; D w frdcze w ſrdcze (!); E svěckých sch. — 45. BD zhrzyene!, ACE zhrzený (spr.); DACE tohoto; slova czíny nenawítíj, orig, gignit horrorem; AE m. zhrzěním; y hrzenym (ch. opis.). — 46. ACE přesm: wſſeho zbozie; ACE m. tu sě nalezne: nalezne ſie. — 47. ACE přesm: ſie prawa pokora wylyczý. — 49. DE m. umě: vmyſle; AE gefsto; AE svému sch; C wylicži. — 50. A m. všem: ſwem; ACE přesm: drzy a gma. — 51. ACE m. ani: a. — 52. ACE s ním sch; AE czo; ACE sě sch. — 53. A rziehuly, CE rzehule; ACE m. ani proti: neb; ACE obš: ſie nedopuſty; ACE v tom sch; ACE neduostoygnym. — 54. ACE m. činí: nazywa w tom; ACE dobrého sch. (spr.); ACE dielati. — 55. ACE přesm: wſſech menſſy nazywati; ACE kdyz; ACE vkroti; ACE ze neſkrzieka (C nezſſkrzieka, E ne- krziczy). — 56. D přesm: k ſmiechu hotow; ACE a sch; ACE Tiem znamenym. — 57. AC přesm: prawu pokoru muoz. — 58. ACE a sch; ACE přesm: w klaſterzie mnych. — 59. DAE Dawid; C byl, jakož praví svatý Dabid v žaltáři, aby sch. (ch. opis.); E neflyffel; ACE m. aby byl: a; B niemyc! D niemecz, ACE niemy. — 60. AC klewetawy; ACE m. a k ničemuž zlému nepřihlédajě: nyczlehuoz neprzie- hledugie a nycz nepoſuzugie (spr.), orig. nihil discernens. — 61. D ani odmlúvajě proti přikázaní sch. (nespr.). — 62. ACE m. také: proto; D z sch; CE totiz; AE aby; ACE obš: tehdy gedno. — 63. ACE přesm: protywneho nycz; ACE nevczyni; B ikoz!, DACE iakoz; D prwe; ACE přesm: drziewe (C drzew, E prwe) geſt. — 64. ACE že sch; AC přesm: ſpaſeny naſſeho; DACE bazen. — 65. ACE szeleny ſrdeczne. — 67. C narozugie; D přesm: zarozuge ſye. — 68. A a z umrtvenie sch. (nespr.); D m.
267 121 Geſſto kdyz przigde w ſrdce czlowieczie, wſſiech wiecy ſwieckych Y ſbozie plodíj zhrzyene A ſwíeta toho czíny nenawítíj; zhrzyením a) a odpowiedie- 45 ním ſbozie wíſeho tu ſye nalezne pwa pokora. Tiemto pak znamením pwa pokora ſye liczíj: Naiprwe, kdyzto mních wvoli wlaſtnij vmrtwij. Drvhe, acz netagíj ſwych czinvow przied ſwymi ſtaroſtami. Trzetie, kdyz o ſwem vmíe nic neczíníj. Ale genzto wſſe ſwemv ſtarſſiemv rozliczij. Cztwrte, acz na wſſem przíkazaníj ma a drzíj poſluſſenstwíe a krotkoſt a vſtawíczne 50- vtrpeníe. Pate, aby nízadnemv ptíwenstwíe aní krzíwoty neczíníl, Ale aby ſam ſ ním míle trpiel, coz gemy ptíwneho vczíníe. Seſte, kdyz níc ſye ptí rzehole aní ptí rzadu ſwemu nedopuſtíj. Sedme, kdyz sye w tom nedvostogen czíníj, coz gemu dobreho czínítí kazíj. Oſme, kdyzto ſye ſam bude nazywatí wſſiech menſſij. Dewate, kdyzto ſwvog razyk ſkrotíj, aby neſſkrziekai 55 na nízadneho. Defate, acz neníe hotow k ſmíechu. A tíemít znamenímí mvoz pwu pokoru poznatí. A toho ma mních w klafſterzie oſtrzíehati, A take aby byl, iakoz pwij ſwaty dabid w zaltarzí, Aby ſlyſſie neſlyſſal, Aby byl tako niemyc, aby nebyl klewetny, A k níczemvz zlemv neprzihledagíe Aní odmlvwagíe pt1 60. przíkazaníj. A take nenadiei ſye pokorzie z cyzye cnoſtí, Toczíſs, by gí tehdy míel, kdyz tobie nízadny níc ptíwného necziníj. A ptoz, ikoz geft drzíewe rzeczeno, Ze poczatek naſſeho ſpaſeníe geſt bazn bozíe. A z bozíe bazní bywa ſrdeczne ſzieleníe k ſpaſeníj; A ſzieleníe ſrdeczneho przichazye nenawíſt wſſeho tieleſneho ſbozie Nebo nahota; A z nahoty, to geſt z dobro- wolne chudoby, pokora ſye zarozuge; A z pokory wlastníe wvole vmrtwenie; A z vmrtwenie wvole wlaſtníe Wſfiecky zle czíny wyplewu ſye; A zlych 65. a) -e- nadeps. našeho sch. (spr.); ACE m. i: a. — 44. C genzto; D w frdcze w ſrdcze (!); E svěckých sch. — 45. BD zhrzyene!, ACE zhrzený (spr.); DACE tohoto; slova czíny nenawítíj, orig, gignit horrorem; AE m. zhrzěním; y hrzenym (ch. opis.). — 46. ACE přesm: wſſeho zbozie; ACE m. tu sě nalezne: nalezne ſie. — 47. ACE přesm: ſie prawa pokora wylyczý. — 49. DE m. umě: vmyſle; AE gefsto; AE svému sch; C wylicži. — 50. A m. všem: ſwem; ACE přesm: drzy a gma. — 51. ACE m. ani: a. — 52. ACE s ním sch; AE czo; ACE sě sch. — 53. A rziehuly, CE rzehule; ACE m. ani proti: neb; ACE obš: ſie nedopuſty; ACE v tom sch; ACE neduostoygnym. — 54. ACE m. činí: nazywa w tom; ACE dobrého sch. (spr.); ACE dielati. — 55. ACE přesm: wſſech menſſy nazywati; ACE kdyz; ACE vkroti; ACE ze neſkrzieka (C nezſſkrzieka, E ne- krziczy). — 56. D přesm: k ſmiechu hotow; ACE a sch; ACE Tiem znamenym. — 57. AC přesm: prawu pokoru muoz. — 58. ACE a sch; ACE přesm: w klaſterzie mnych. — 59. DAE Dawid; C byl, jakož praví svatý Dabid v žaltáři, aby sch. (ch. opis.); E neflyffel; ACE m. aby byl: a; B niemyc! D niemecz, ACE niemy. — 60. AC klewetawy; ACE m. a k ničemuž zlému nepřihlédajě: nyczlehuoz neprzie- hledugie a nycz nepoſuzugie (spr.), orig. nihil discernens. — 61. D ani odmlúvajě proti přikázaní sch. (nespr.). — 62. ACE m. také: proto; D z sch; CE totiz; AE aby; ACE obš: tehdy gedno. — 63. ACE přesm: protywneho nycz; ACE nevczyni; B ikoz!, DACE iakoz; D prwe; ACE přesm: drziewe (C drzew, E prwe) geſt. — 64. ACE že sch; AC přesm: ſpaſeny naſſeho; DACE bazen. — 65. ACE szeleny ſrdeczne. — 67. C narozugie; D přesm: zarozuge ſye. — 68. A a z umrtvenie sch. (nespr.); D m.
Strana 268
268 czínvow wypuzením dobrzíj fkutcy ſye rozplodie; A iakz ſye dobrzij 70 ſkutcy rozplodie a zaktwu, Tak geſt wſſie poſſkwrny ſrdeczne ocziſſczen A w cziſtem ſrdcy ynhed miloſrdenstwie apofstolſke swrchowane bude míetí a to obdrzíj. R. IV, kap. XXXII. Kdyz z ſyrye te wlaſtí domvow a do ſſwe wlaſti gdiechom, Tu geden mních stary ochotníe nas przígíe A pogieſtí nam drziewe hodíny vſtawene, to geſt przied polednem, przípwi. Tehdy my geho otazachom, poz by ny nytíl nebo welel k gedeníj ſyeſtí drzíewe hodíny vſtawene. On 5 nam odpowiedie a rzka: Bratrzie, puoſt, tent gest wzdy przi mníe; Ale iat was ynhed puſtím precza), Ale dluho was nemohu przi ſobie nechatí. Ale was przígem a Iezukryſta ſ wamí, y mam geho nakrmítí. A kdyz was odpwodím, mohv ſye ſnad ſam wiece poſtití aneb treze. Neb ſye nemohu poſtítí ſwatebnícy, dokudz geſt zeních ſ ními; Ale, takz ſye rozeidu, Tehdy 10 ſye teprvw mohu ſ pwě poſtití. R. IV, kap. XXXIII. A Widieli ſmy opíet gíneho mnícha na puſſtí prziebywagíce, A ten geſt nikdy pokrmab) ſam neprzígímal. A kdyz by ſye gemv cyely tyden nízadny nenahodil, ze by k nemv neprziſſel do geho peleſfie, A on by wzdy dotowad negledi az do ſoboty. Neb w nedieli, Il kdyzto ſye ſcha- 121b 5 zyechu do koſtela, Toz, niektereho putníka nalezna, y wedíeſſe geí ſ ſebu do peleſſíe a tuz ſ ním tepruw ſpolu pogiedieſſe. a) za tím podtečk. Aidl. b) -r- nadeps. vyplevú sě: wyplenij budu. — 69. D ſkutkowe rozplodie ſye; AE sě sch. 70. AE rozplodie a sch; C sě rozplodie, a jakž sě dobří skutci rozplodie a sch. (nespr.); AE m. tak: ta (!); ACE přesm: poſſkwrny wsfie srdeczne gest oczyfftien. — 71. AC milo- ſrdie; C bude sch. (nespr.). R. IV, k. XXXII. 1. C má nadp: XXX. kapia ; E nadp: O poſtu prawenie piekne; AE a sch; ACE m. vlasti: zemie ; ACE domuov a sch ; DA gidechom, E ffly sme ; ACE tu sch. — 2. A m. ochotně: flowutnie, E flowutny; E prziyal. — 3. E prziprawil, A sch (!); AC m. my: kdyz, E ſme; E otazalij. — 4. D nas, ACE nam; D anebo; ACE přesm: welel nebo nutyl; ACE m. siesti dřieve hodiny: drziewe (C drzewe, E prwe) nezly by byla hodyna; CE ustavené sch, A a rzka (!); C obš: a on, AE an. — 5. E odpowiediel; A Bratrzycze; E obš: puost gest; ACE ten; E jest sch. — 6. AC prycz; ACE m. ale: a; AC m. při sobě: s ſebu; E přesm: s ſebu nemohu; ACE drzieti. — 7. E prziyaw; ACE obš: Iezukryſta boha; ACE i sch. — S. ACE snad sch; ACE m. viece: tieze; ACE aneb tieže sch; ACE Nebo nemohu ſie. — 9. A donywadz, C doka- wadz; ACE m. sě rozejdú: odeygdu a rozeygdu fie, orig. cum discesserit (t. j. ženich). — 10. ACE tepruv sch. R. IV, k. XXXIII. 1. C má nadp: XXXI; E nadp: O mnichu, gto ſam nikdy pokrma neprziyal, kdyz koho negmiel; DACE a sch; D přesm: Opiet gſme widiehi; AE gednoho; ACE m. a ten: genzto. — 2. ACE jest sch; C pokrmu; A přesm: pokrma nykdy; E přesm: pokrma fam nikdy; ACE když sch; A tyzden. — 3. C pelefſy; AE m. a: takez, C Taket. — 4. ACE on by vždy sch; D dotawad, ACE obš: gest dotawad (E dotud); C až sch; ACE m. v neděli: nediele; podle orig, správné čtení by bylo: nejědl, až v sobotu neb v neděli, kdyžto... — 5. E ſchazely; C m. tož: takž; E puſtenika; ACE i sch ; DC wedl gt, E wedl ; D ho, ACE sch. — 6. A obš: do ſwe; C peleſſy; AE a sch; D m. tuž: tu gſu tepruwa, AE toz, C tak; D s ním sch; ACE tepruv sch; D pogedlij, A pogiedl, E obš: tepruv pogedl.
268 czínvow wypuzením dobrzíj fkutcy ſye rozplodie; A iakz ſye dobrzij 70 ſkutcy rozplodie a zaktwu, Tak geſt wſſie poſſkwrny ſrdeczne ocziſſczen A w cziſtem ſrdcy ynhed miloſrdenstwie apofstolſke swrchowane bude míetí a to obdrzíj. R. IV, kap. XXXII. Kdyz z ſyrye te wlaſtí domvow a do ſſwe wlaſti gdiechom, Tu geden mních stary ochotníe nas przígíe A pogieſtí nam drziewe hodíny vſtawene, to geſt przied polednem, przípwi. Tehdy my geho otazachom, poz by ny nytíl nebo welel k gedeníj ſyeſtí drzíewe hodíny vſtawene. On 5 nam odpowiedie a rzka: Bratrzie, puoſt, tent gest wzdy przi mníe; Ale iat was ynhed puſtím precza), Ale dluho was nemohu przi ſobie nechatí. Ale was przígem a Iezukryſta ſ wamí, y mam geho nakrmítí. A kdyz was odpwodím, mohv ſye ſnad ſam wiece poſtití aneb treze. Neb ſye nemohu poſtítí ſwatebnícy, dokudz geſt zeních ſ ními; Ale, takz ſye rozeidu, Tehdy 10 ſye teprvw mohu ſ pwě poſtití. R. IV, kap. XXXIII. A Widieli ſmy opíet gíneho mnícha na puſſtí prziebywagíce, A ten geſt nikdy pokrmab) ſam neprzígímal. A kdyz by ſye gemv cyely tyden nízadny nenahodil, ze by k nemv neprziſſel do geho peleſfie, A on by wzdy dotowad negledi az do ſoboty. Neb w nedieli, Il kdyzto ſye ſcha- 121b 5 zyechu do koſtela, Toz, niektereho putníka nalezna, y wedíeſſe geí ſ ſebu do peleſſíe a tuz ſ ním tepruw ſpolu pogiedieſſe. a) za tím podtečk. Aidl. b) -r- nadeps. vyplevú sě: wyplenij budu. — 69. D ſkutkowe rozplodie ſye; AE sě sch. 70. AE rozplodie a sch; C sě rozplodie, a jakž sě dobří skutci rozplodie a sch. (nespr.); AE m. tak: ta (!); ACE přesm: poſſkwrny wsfie srdeczne gest oczyfftien. — 71. AC milo- ſrdie; C bude sch. (nespr.). R. IV, k. XXXII. 1. C má nadp: XXX. kapia ; E nadp: O poſtu prawenie piekne; AE a sch; ACE m. vlasti: zemie ; ACE domuov a sch ; DA gidechom, E ffly sme ; ACE tu sch. — 2. A m. ochotně: flowutnie, E flowutny; E prziyal. — 3. E prziprawil, A sch (!); AC m. my: kdyz, E ſme; E otazalij. — 4. D nas, ACE nam; D anebo; ACE přesm: welel nebo nutyl; ACE m. siesti dřieve hodiny: drziewe (C drzewe, E prwe) nezly by byla hodyna; CE ustavené sch, A a rzka (!); C obš: a on, AE an. — 5. E odpowiediel; A Bratrzycze; E obš: puost gest; ACE ten; E jest sch. — 6. AC prycz; ACE m. ale: a; AC m. při sobě: s ſebu; E přesm: s ſebu nemohu; ACE drzieti. — 7. E prziyaw; ACE obš: Iezukryſta boha; ACE i sch. — S. ACE snad sch; ACE m. viece: tieze; ACE aneb tieže sch; ACE Nebo nemohu ſie. — 9. A donywadz, C doka- wadz; ACE m. sě rozejdú: odeygdu a rozeygdu fie, orig. cum discesserit (t. j. ženich). — 10. ACE tepruv sch. R. IV, k. XXXIII. 1. C má nadp: XXXI; E nadp: O mnichu, gto ſam nikdy pokrma neprziyal, kdyz koho negmiel; DACE a sch; D přesm: Opiet gſme widiehi; AE gednoho; ACE m. a ten: genzto. — 2. ACE jest sch; C pokrmu; A přesm: pokrma nykdy; E přesm: pokrma fam nikdy; ACE když sch; A tyzden. — 3. C pelefſy; AE m. a: takez, C Taket. — 4. ACE on by vždy sch; D dotawad, ACE obš: gest dotawad (E dotud); C až sch; ACE m. v neděli: nediele; podle orig, správné čtení by bylo: nejědl, až v sobotu neb v neděli, kdyžto... — 5. E ſchazely; C m. tož: takž; E puſtenika; ACE i sch ; DC wedl gt, E wedl ; D ho, ACE sch. — 6. A obš: do ſwe; C peleſſy; AE a sch; D m. tuž: tu gſu tepruwa, AE toz, C tak; D s ním sch; ACE tepruv sch; D pogedlij, A pogiedl, E obš: tepruv pogedl.
Strana 269
269 R. IV. kap. XXXIV. R. IV, kap. XXXV. (Piet ſmy gineho ftarcye widílí, macheta tak rzeczeneho, Gemvz hoſpodín byl dal ten dar, Ze, kdyzto geſt ſedíel ſ bratrzíj, a mlvwiece przieſ noc a przieſ den z ſwateho piſma, tu ſye geſt nikdy nezdrzíemal. Ale, takz kto poczal zpwowatí druzcye Aneb kteru rzicz nepodobnv mluwití, Ynhed ſye wzdrzemaſſe. A take kdyz mv biechu gednv liſty od votcye a od materze a od mnohych przatel poſlaní Z te wlaſti, genz fivowe pontus, A wzem gích drahny ſwazek, dluho gíe píchlaw mezy rukama, y wecye: Otcze,mniet myſíleníe bude cztuce ty lífty, gíjzto míe ſnad przipudíe k radoſti da- remne neb k ſmutku nevzitecznemv . O, co mí dníj zattie tí, genz ſu 10 mí gie poſlali! Od vmyſla meho a od bozie chwaly míe odwratie. A tak rozkladagie n ſwe myſlí, Netoliko gich neotewrzíe nízadneho, Ale aní rozwaza toho ſwazka, Aní gich gmen tbagie tiech, genz my gie bylí poſlalí, Aní gich famíech na pamíetí magíe, Ale wzdy bohu chwalu wzdawagie bez przieſtanie A takez ten ſwazek liſtuow, takz bieſſe przigal, tak ſwazn 15 w vohen vwrze a rzka: Gdiete w vohen, abyſſte vhorzielí ſpolu ſ tíem myſſle- ním te wlaſtí, Abyfſte mne nepokuſſieli wtití k tomv, od nehoz ſem ſye vteki. Ake ſmy wídielí opata teodora welmí ſwateho A naíwyfſſſím vmíením od boha obdarzeneho, A netoliko w tomto ſtawu, Ale y w znamoſtí piſma, gíjzto geſt míel, A netoliko z vczeníe, Iakozto z ſweho li cziſteho ſrdcye. A kdyz chtieſſe gedne welmí neſnadne pohadky giſt bytí, Sedm dnij 1223 a) -v- po ne- nadeps. R. IV, k. XXXIV. 1. C má nadp: XXXII kaa; E nadp: O s. Machetu, gto nechtiel lyftow czyfti od otcze; B widílí!, D widieli; ACE přesm: gyneho starcze ſmy (C ſme) wydiely (E přesm: widiely ſme). — 2. E buoh; D Bratrzimi; ACE přesm: z bratrzy (E bratrzymi) ſediel geſt. — 3. ACE přesm: z ſwateho pyſma przies nocz a przies den; D sě sch; ACE m. tu sě jest nikdy: nykdy ſie. — 4. A poczel: ACE neb; B rzicz!, A rziecz, DCE rzecz; ACE m. nepodobnú: poczal. — 5. D m. inhed: tak mu; D m. sě: ſie ynhed, ACE sch; D wzdrziemalo, E wzdrziemal. — 6. ACE m. a také když mu: Tomuto (E Tomu) ſtarczy tak (!, CE take) kdyz; ACE přesm: gednu biechu (E bylij); D obš: liſtowe poſlanij. — 7. D posláni sch; ACE gefíto; AC přesm: pontus ſlowe ; ACE a sch ; E wzaw. — 8. AE ſwazczek; ACE m. i: a myfſle y (spr.); ACE m. otče: O, czo (spr.); ACE mi. — 9. A m. ty: gyen (!), Cgie, ty gifte; A m. listy: lyfty gyfte; AE genzto, C kteržižto; E mne; ACE snad sch. — 10. ACE ó sch; AE tratie, C ztratie, lat. revocabunt; ACE geffto. — 11. ACE mi jě sch; C m. posłali: pſali, orig. scripserunt, AE spaly (!); A m. a od: ad ; ACE přesm : mie (E mne) chwaly ; E odwraczugi. — 12. B n!, DACE na; ACE jich sch; E neotewrzel; ACE obš: yzad- neho (E zadneho) lyſta (CE liſtu). — 13. C rozwazal; C toho svazka sch (nespr.); AE ani rozváza toho svazka ani sch. (nespr.); ACE těch sch; D m. jenž: genz gſu, A gijzto geſſto (!), E gyzto geſt (!), C kterezto; ACE m. mu je: gemu; AC brechu; ACE pſaly, orig, scripserunt. — 14. E ſamych ; ACE ale sch; AC wzdawafſe, E wzdawal. — 15. DACE tak; E byl; B ſwazn!, DCE ſwazan, A ſwazany. — 16. E vwrhl; ACE obš: w ohen ſpolu ; AE m. abyšte: y ſ tiem abyſte (!); ACE vhorzialy; C m. spolu: y, AE sch; AE s tiem sch. — 17. D obš: wratiti ſie; E k sch; DACE sě sch. R. IV, k. XXXV. 1. C má nadp: XXXIII; E nadp: O ſwatem Theodoru, geſſto byl welykym vmieniem ob....; A nawyffym. — 2. ACE od Boha sch; ACE a sch. — 3. AE gefsto, C genzto; ACE a sch; C yakzto; A m. z: y (ch. opis.); ACE přesm:
269 R. IV. kap. XXXIV. R. IV, kap. XXXV. (Piet ſmy gineho ftarcye widílí, macheta tak rzeczeneho, Gemvz hoſpodín byl dal ten dar, Ze, kdyzto geſt ſedíel ſ bratrzíj, a mlvwiece przieſ noc a przieſ den z ſwateho piſma, tu ſye geſt nikdy nezdrzíemal. Ale, takz kto poczal zpwowatí druzcye Aneb kteru rzicz nepodobnv mluwití, Ynhed ſye wzdrzemaſſe. A take kdyz mv biechu gednv liſty od votcye a od materze a od mnohych przatel poſlaní Z te wlaſti, genz fivowe pontus, A wzem gích drahny ſwazek, dluho gíe píchlaw mezy rukama, y wecye: Otcze,mniet myſíleníe bude cztuce ty lífty, gíjzto míe ſnad przipudíe k radoſti da- remne neb k ſmutku nevzitecznemv . O, co mí dníj zattie tí, genz ſu 10 mí gie poſlali! Od vmyſla meho a od bozie chwaly míe odwratie. A tak rozkladagie n ſwe myſlí, Netoliko gich neotewrzíe nízadneho, Ale aní rozwaza toho ſwazka, Aní gich gmen tbagie tiech, genz my gie bylí poſlalí, Aní gich famíech na pamíetí magíe, Ale wzdy bohu chwalu wzdawagie bez przieſtanie A takez ten ſwazek liſtuow, takz bieſſe przigal, tak ſwazn 15 w vohen vwrze a rzka: Gdiete w vohen, abyſſte vhorzielí ſpolu ſ tíem myſſle- ním te wlaſtí, Abyfſte mne nepokuſſieli wtití k tomv, od nehoz ſem ſye vteki. Ake ſmy wídielí opata teodora welmí ſwateho A naíwyfſſſím vmíením od boha obdarzeneho, A netoliko w tomto ſtawu, Ale y w znamoſtí piſma, gíjzto geſt míel, A netoliko z vczeníe, Iakozto z ſweho li cziſteho ſrdcye. A kdyz chtieſſe gedne welmí neſnadne pohadky giſt bytí, Sedm dnij 1223 a) -v- po ne- nadeps. R. IV, k. XXXIV. 1. C má nadp: XXXII kaa; E nadp: O s. Machetu, gto nechtiel lyftow czyfti od otcze; B widílí!, D widieli; ACE přesm: gyneho starcze ſmy (C ſme) wydiely (E přesm: widiely ſme). — 2. E buoh; D Bratrzimi; ACE přesm: z bratrzy (E bratrzymi) ſediel geſt. — 3. ACE přesm: z ſwateho pyſma przies nocz a przies den; D sě sch; ACE m. tu sě jest nikdy: nykdy ſie. — 4. A poczel: ACE neb; B rzicz!, A rziecz, DCE rzecz; ACE m. nepodobnú: poczal. — 5. D m. inhed: tak mu; D m. sě: ſie ynhed, ACE sch; D wzdrziemalo, E wzdrziemal. — 6. ACE m. a také když mu: Tomuto (E Tomu) ſtarczy tak (!, CE take) kdyz; ACE přesm: gednu biechu (E bylij); D obš: liſtowe poſlanij. — 7. D posláni sch; ACE gefíto; AC přesm: pontus ſlowe ; ACE a sch ; E wzaw. — 8. AE ſwazczek; ACE m. i: a myfſle y (spr.); ACE m. otče: O, czo (spr.); ACE mi. — 9. A m. ty: gyen (!), Cgie, ty gifte; A m. listy: lyfty gyfte; AE genzto, C kteržižto; E mne; ACE snad sch. — 10. ACE ó sch; AE tratie, C ztratie, lat. revocabunt; ACE geffto. — 11. ACE mi jě sch; C m. posłali: pſali, orig. scripserunt, AE spaly (!); A m. a od: ad ; ACE přesm : mie (E mne) chwaly ; E odwraczugi. — 12. B n!, DACE na; ACE jich sch; E neotewrzel; ACE obš: yzad- neho (E zadneho) lyſta (CE liſtu). — 13. C rozwazal; C toho svazka sch (nespr.); AE ani rozváza toho svazka ani sch. (nespr.); ACE těch sch; D m. jenž: genz gſu, A gijzto geſſto (!), E gyzto geſt (!), C kterezto; ACE m. mu je: gemu; AC brechu; ACE pſaly, orig, scripserunt. — 14. E ſamych ; ACE ale sch; AC wzdawafſe, E wzdawal. — 15. DACE tak; E byl; B ſwazn!, DCE ſwazan, A ſwazany. — 16. E vwrhl; ACE obš: w ohen ſpolu ; AE m. abyšte: y ſ tiem abyſte (!); ACE vhorzialy; C m. spolu: y, AE sch; AE s tiem sch. — 17. D obš: wratiti ſie; E k sch; DACE sě sch. R. IV, k. XXXV. 1. C má nadp: XXXIII; E nadp: O ſwatem Theodoru, geſſto byl welykym vmieniem ob....; A nawyffym. — 2. ACE od Boha sch; ACE a sch. — 3. AE gefsto, C genzto; ACE a sch; C yakzto; A m. z: y (ch. opis.); ACE přesm:
Strana 270
270 5 a ſedm nocy nabozníe ſta na modlitwach bez przíeſtaníe, Az gemv hoſpodín y zyewí te pohadky ſmyſi a rozvm. Tento opiet ſwaty teodorus, kdyz przigíde gedny pítrzied nocy k me peleſi a chtie zwíedietí, co bych na czíníl, nowy puſtenník, ſnabdíe welmi pilníe; A kdyz 1a, giz ſkonaw ſwe neſſporníe hodíny nebo píeníe, Pogled a pokrmíw ſweho tiela, y lezech 10 na rohozcye: Tu on, wzdech ſ pweho ſrdcye, y wecye, zawolaw mne, a rzka: E, giene, co gich geſt, gefſto o bozye mluwíe, a ty ſy neſlicznym czínem obluzen! A takz míe wzbudíw, y przipwí míe, ze 1a wíec bych bedliwiegíj na bozíe ſivzbie. APak kdyz przigidechom z paleſtínſkych klaſſteruow do Egipſkeho míeſta, genzto fluowe dyvltus, Tu nadgidechom weliky zaſtup mníchvow. Geden zaſtup, genzto bieſſe naíwyffffij, To gest byl tiech pustenníkuow, genz flowu anachoryty, tocziſs nevczeníj. Ti giſtíj, naíprwe sye w klaffterziech 5 navczíwſſe zakonu, bogígice ptíw diablu welmí ſnazníe, y gidechu na puſſt prziebywat. A ty giſte ſwate muzie nalezli ſmy prziebywagíce v nyla, te raiſke rzieky, A ſ druhe ſtny morze lezíj, na temz oſtrowíe. A tu prziebywachv, geftoz tu nízadny gíny czlowiek nemvoz przíebywatí, Neb ſye nemvoz níc vroditi na tom pieſku a p welike horko. A k tem ſ welmí to weliku zadoſtíj chwatagice diechom. A tu ſye gich welikemv vſylij podí- wichom prziſſedſſe. Neb geſt v nich woda tak draha, zez gie iako wína chowagíj. Neb gí za trzí míle mvſye noſyti k ſwe potrzíebíe II Z nyla, 122b z te rzieky raíſke. A ta cyeſta gim bieſſe welmi vſylna, Neb gſu welike ſtraníe pieſſczite. R. kap. XXXVI. czyteho ſweho. — 4. E chtiel; C obš: gedne noczý (nespr.). — 5. A m. nábožně: na bozie (ch. opis); CE stal; ACE modlytbie. — 6. ACE přesm: Az y zgiewyl (CE zgewy) gemu hoſpodyn; A opie (nedops.). — 7. ACE přesm: gemu (!, CE gednu) przygyde; ACE a sch: A obš: wzdy wiedieti. — 8. ACE přesm: czynyl ya; ACE m. snábdě velmi pilně: taygnie snabdie. — 9. ACE hodiny nebo sch; E pogedl ſem a pokrmil; E lezel ſem. — 10. ACE m. tu on: An; ACE obš: mne mym gmenem. — 11. ACE m. é: O; A genz, E genzto; DC Bohu. — 12. ACE tak; A m. i: w, CE sch; E prziprawil mne; E m. já: ſem, AC sch; C ſem byl, E byl. — 13. ACE bedlyw; ACE m. na božie službě: a bohu ſluzych (E ſluzyl) ſnaznie. R. IV, k. XXXVI. 1. C má nadp: XXXIIII; E nadp: O zastupiech; ACE m. a: Tak; E ſme prziſſly. — 2. ACE mieſteczka, gefsto ; ACE dyvlkus, orig. Diolcos; C ſmy nadeſſli, E ſme nafſly. — 3. ACE m. zástup: rzlad neb zaſtup; E byl; ACE přesm: tiech byl. — 4. AE geffto, C genžto; A Anathoryczy, E Anathorziczy, C Anachorici; ACE m. točíš neučení: to ſu nevczeny puſtennyczy; E w klafſterze; C přesm: w klaſſ- terziech ſie. — 5. DACE boiugicze proti; C ffli fu, E ffly. — 6 ACE m. na púšť: po pufſty (A puſſcy): A gyſty ſwati; ACE prziebywati: E Nyle. — 7. ACE obš: v te; AE m. témž: tom; ACE A tu sch. — 8 E przebywalij: ACE geffto; ACE tu sch; ACE přesm: czlowiek gyny; ACE m. nemuož: nemoz tam; ACE m. neb: ze. — 9.ACE rodyti; ACE a (před k) sch; C přesm: welmi s; AE velmi sch. — 10. D síli ſme. — 11. ACE m. diechom a tu sě jich velikému úsilí podivichom: vſyly gych welmi welkemu (C welikemu) ſie podywychuom (E podiwily ſme); A nebot, CE Nebo; A m. u: w ; B zezl, ACE ze. — 12 AE Aneb, C Anebo; ACE m. k své: ku. — 13. ACE z sch; AC rajské sch; E přesm: rayſke rzeky; ACE m. jim bieše: geſt gym, D bieſſe gim; ACE m. neb: ze; C welike welike (!). — 14. C pieſkowate, AE obš: preſſczyte a fute.
270 5 a ſedm nocy nabozníe ſta na modlitwach bez przíeſtaníe, Az gemv hoſpodín y zyewí te pohadky ſmyſi a rozvm. Tento opiet ſwaty teodorus, kdyz przigíde gedny pítrzied nocy k me peleſi a chtie zwíedietí, co bych na czíníl, nowy puſtenník, ſnabdíe welmi pilníe; A kdyz 1a, giz ſkonaw ſwe neſſporníe hodíny nebo píeníe, Pogled a pokrmíw ſweho tiela, y lezech 10 na rohozcye: Tu on, wzdech ſ pweho ſrdcye, y wecye, zawolaw mne, a rzka: E, giene, co gich geſt, gefſto o bozye mluwíe, a ty ſy neſlicznym czínem obluzen! A takz míe wzbudíw, y przipwí míe, ze 1a wíec bych bedliwiegíj na bozíe ſivzbie. APak kdyz przigidechom z paleſtínſkych klaſſteruow do Egipſkeho míeſta, genzto fluowe dyvltus, Tu nadgidechom weliky zaſtup mníchvow. Geden zaſtup, genzto bieſſe naíwyffffij, To gest byl tiech pustenníkuow, genz flowu anachoryty, tocziſs nevczeníj. Ti giſtíj, naíprwe sye w klaffterziech 5 navczíwſſe zakonu, bogígice ptíw diablu welmí ſnazníe, y gidechu na puſſt prziebywat. A ty giſte ſwate muzie nalezli ſmy prziebywagíce v nyla, te raiſke rzieky, A ſ druhe ſtny morze lezíj, na temz oſtrowíe. A tu prziebywachv, geftoz tu nízadny gíny czlowiek nemvoz przíebywatí, Neb ſye nemvoz níc vroditi na tom pieſku a p welike horko. A k tem ſ welmí to weliku zadoſtíj chwatagice diechom. A tu ſye gich welikemv vſylij podí- wichom prziſſedſſe. Neb geſt v nich woda tak draha, zez gie iako wína chowagíj. Neb gí za trzí míle mvſye noſyti k ſwe potrzíebíe II Z nyla, 122b z te rzieky raíſke. A ta cyeſta gim bieſſe welmi vſylna, Neb gſu welike ſtraníe pieſſczite. R. kap. XXXVI. czyteho ſweho. — 4. E chtiel; C obš: gedne noczý (nespr.). — 5. A m. nábožně: na bozie (ch. opis); CE stal; ACE modlytbie. — 6. ACE přesm: Az y zgiewyl (CE zgewy) gemu hoſpodyn; A opie (nedops.). — 7. ACE přesm: gemu (!, CE gednu) przygyde; ACE a sch: A obš: wzdy wiedieti. — 8. ACE přesm: czynyl ya; ACE m. snábdě velmi pilně: taygnie snabdie. — 9. ACE hodiny nebo sch; E pogedl ſem a pokrmil; E lezel ſem. — 10. ACE m. tu on: An; ACE obš: mne mym gmenem. — 11. ACE m. é: O; A genz, E genzto; DC Bohu. — 12. ACE tak; A m. i: w, CE sch; E prziprawil mne; E m. já: ſem, AC sch; C ſem byl, E byl. — 13. ACE bedlyw; ACE m. na božie službě: a bohu ſluzych (E ſluzyl) ſnaznie. R. IV, k. XXXVI. 1. C má nadp: XXXIIII; E nadp: O zastupiech; ACE m. a: Tak; E ſme prziſſly. — 2. ACE mieſteczka, gefsto ; ACE dyvlkus, orig. Diolcos; C ſmy nadeſſli, E ſme nafſly. — 3. ACE m. zástup: rzlad neb zaſtup; E byl; ACE přesm: tiech byl. — 4. AE geffto, C genžto; A Anathoryczy, E Anathorziczy, C Anachorici; ACE m. točíš neučení: to ſu nevczeny puſtennyczy; E w klafſterze; C přesm: w klaſſ- terziech ſie. — 5. DACE boiugicze proti; C ffli fu, E ffly. — 6 ACE m. na púšť: po pufſty (A puſſcy): A gyſty ſwati; ACE prziebywati: E Nyle. — 7. ACE obš: v te; AE m. témž: tom; ACE A tu sch. — 8 E przebywalij: ACE geffto; ACE tu sch; ACE přesm: czlowiek gyny; ACE m. nemuož: nemoz tam; ACE m. neb: ze. — 9.ACE rodyti; ACE a (před k) sch; C přesm: welmi s; AE velmi sch. — 10. D síli ſme. — 11. ACE m. diechom a tu sě jich velikému úsilí podivichom: vſyly gych welmi welkemu (C welikemu) ſie podywychuom (E podiwily ſme); A nebot, CE Nebo; A m. u: w ; B zezl, ACE ze. — 12 AE Aneb, C Anebo; ACE m. k své: ku. — 13. ACE z sch; AC rajské sch; E přesm: rayſke rzeky; ACE m. jim bieše: geſt gym, D bieſſe gim; ACE m. neb: ze; C welike welike (!). — 14. C pieſkowate, AE obš: preſſczyte a fute.
Strana 271
271 R. IV, kap. XXXVII. A Tu kdyz gie opatrzichom y miegiechom zadot ſ nímí prziebywatí weliku, Tu gedě z ních welmí ſlowutny pustenník, menem Archebivs, Ten nad namí vkaza míloſrdenſtwíe. Vwede nas do swe peleſſie. A zwiediew, ze myſlímy tu oſtatí, Y wymyſli, iako by chtíel odtud prycz gítí. Y poczíe nam dawatí ſwu peleſſ a rzka: Acz byfſte wy byli neprzíſſli, ia ſem chtiel z níe poſtupití gínam. Tu my przígiechom peleſſ geho ſe wſſím nadobím. Tehdy my tu malo prziebychom. A on wzem tu przípwu, y gide a gínv ſobie peleſſ vczini ſ welikym vſylím. Gijzto pak opiet ginym prziſſłym bratrzím da ſe wſſíj przipwu a poſtupi p welike miloſrdenſtwíe, genzto miegieſſe. A on w tom miloſrdnem diele nikdy nevſtaníeſſe. A pak ſobie 10 vczíní trzetíj peleſs, W níeizto poczie prziebywatí. R. IV. kap. XXXVIII. Ak geden bratr, kdyzto fíkvow przíneſe z mareocye, z toho mieſta, Ianv opatowí do ſcychy, Tu on gíe ynhed poſla po dwu mladu bratru gednomu nemocnemv starcy, Genzto biefſe za oſmnadcte mil wzdalíj od koſtela A ſa gedíny prziebywaſſe. Tu ti giſtíj mladcy, wzemſſe ty fiky, y neſechu tomu ſtarcy. A w tu dobu zamraczí ſye welmi, az pwu cyeſtu 5 zttiffta. A kdyz cyely den a cyelu noc bludiffta, nemohuce naleztí toho nemocneho starcye peleſſie, A vſtawſle gíz p weliku cyeſtu a p pitie chtíenie, A klekſſea) na modlitbie, y ſkonczieſſta. Geſſto potom dluho po ſledu a) -k- před -fſ- nadeps. R. IV, k. XXXVII. 1. C má nadp: XXXV; E nadp: O s. Archebij, gefſto ſwe peleſſe poſtupil gynemu; ACE m. a tu: Tehdy; E opatrzyly ſme; D gmieli gſme. — 2. ACE m. i mějiechom žádost s nimi přebývati velikú: chtiecze ſ nymi prziebywati miegychme (C miegiechom, E miely sme) zadoft welyku; ACE tu sch; ACE přesm: Archebyus gmenowany (E gmenem). — 3. CE vkazal; ACE obš: swe miloſrdie (CE miloſrdenſtwie); C obš: y vwede; C peleſſy. — 4. ACE m. i vymysli: wymyſly ſobie; AC odtawad; E precz. — 5. C peleſfy; A a řka sch. — 6. A přesm: poſtupyti chtiel z nie, C chtiel poſtupiti z nie, E z nie poſtupiti chtiel; ACE Tehdy; ACE my sch; D przigeli gſme, E prziyaly ſme; ACE peleſſy. — 7. ACE m. tehdy my: a tak; C tu sch; AE přesm: malo tu; A prziebýwachom, E przebyly ſme, C obš: prziebycho tu, podle originálu on tam málo přebyl; ACE m. a on: Genzto; ACE vzem sch; C tu sch; ACE m. přípravu: przyprawu (!, C prziprawi, spr.) wſſyczknu (CE wſſiczku) po- trziebu; ACE m. i jíde a: ſſed z toho mijſta. — 8. ACE peleſſy; AE vczynyl; ACE m. opět: brzo. — 9. ACE m. jiným přišlým bratřím da se vší přípravú: potom bratrzy (CE bratrzim) opiet przyfſlym ſe wſſy przyprawu da (E dal); E poſtupil; ACE veliké sch; AC milosrdie; AE geſſto, C kterezto. — 10. E gmiel; ACE m. a: Ale; AC nevſta- waſſe, E nevſtawal, D geſt neuſtal; ACE m. a pak: y. — 11. ACE přesm: vczyny ſobie; ACE peleſſy. R. IV, k. XXXVIII. 1. C má nadp: XXXVI; E nadp: O dwu bratrzy, gto vmrzelij na czeſtie neſucze ffiky Starczowi; A kdy, CE kdyz; AE przyneſl; AE z Mareotha, C z Mareote, orig. de Mareote; D z sch. — 2. D Opatu; AE Scythy, C Stichy; AE m. tu on: An, C a on ; ACE přesm: yhed (!, C ynhed, E yhned) gie; E poſlal, Cobš: poſlal do Stichy; E mladych; ACE bratrzy. — 3. E genz byl; D m. od: do (!). — 4. A klafftera; AE přesm: prziebywaſſe (E przebywal) gedyny; ACE tu sch; C mla- dencze, DE mladenczy; E wzawffe. — 5. ACE m. i nesechu: kdyz gdiechu tam (E přesm: tam fſly) k; ACE a sch; C w ta doba, AE sch; ACE m. až: ze. — 6. E ztra- tilij; D obš: kdyz gſu; DE bludil; ACE nemohſſe. — 7. C peleſſy; ACE a sch; ACE m. pro (po a): od. — 8. ACE a sch; ACi sch; D ſkonczeli gſu, E ſkonalij; ACE m.
271 R. IV, kap. XXXVII. A Tu kdyz gie opatrzichom y miegiechom zadot ſ nímí prziebywatí weliku, Tu gedě z ních welmí ſlowutny pustenník, menem Archebivs, Ten nad namí vkaza míloſrdenſtwíe. Vwede nas do swe peleſſie. A zwiediew, ze myſlímy tu oſtatí, Y wymyſli, iako by chtíel odtud prycz gítí. Y poczíe nam dawatí ſwu peleſſ a rzka: Acz byfſte wy byli neprzíſſli, ia ſem chtiel z níe poſtupití gínam. Tu my przígiechom peleſſ geho ſe wſſím nadobím. Tehdy my tu malo prziebychom. A on wzem tu przípwu, y gide a gínv ſobie peleſſ vczini ſ welikym vſylím. Gijzto pak opiet ginym prziſſłym bratrzím da ſe wſſíj przipwu a poſtupi p welike miloſrdenſtwíe, genzto miegieſſe. A on w tom miloſrdnem diele nikdy nevſtaníeſſe. A pak ſobie 10 vczíní trzetíj peleſs, W níeizto poczie prziebywatí. R. IV. kap. XXXVIII. Ak geden bratr, kdyzto fíkvow przíneſe z mareocye, z toho mieſta, Ianv opatowí do ſcychy, Tu on gíe ynhed poſla po dwu mladu bratru gednomu nemocnemv starcy, Genzto biefſe za oſmnadcte mil wzdalíj od koſtela A ſa gedíny prziebywaſſe. Tu ti giſtíj mladcy, wzemſſe ty fiky, y neſechu tomu ſtarcy. A w tu dobu zamraczí ſye welmi, az pwu cyeſtu 5 zttiffta. A kdyz cyely den a cyelu noc bludiffta, nemohuce naleztí toho nemocneho starcye peleſſie, A vſtawſle gíz p weliku cyeſtu a p pitie chtíenie, A klekſſea) na modlitbie, y ſkonczieſſta. Geſſto potom dluho po ſledu a) -k- před -fſ- nadeps. R. IV, k. XXXVII. 1. C má nadp: XXXV; E nadp: O s. Archebij, gefſto ſwe peleſſe poſtupil gynemu; ACE m. a tu: Tehdy; E opatrzyly ſme; D gmieli gſme. — 2. ACE m. i mějiechom žádost s nimi přebývati velikú: chtiecze ſ nymi prziebywati miegychme (C miegiechom, E miely sme) zadoft welyku; ACE tu sch; ACE přesm: Archebyus gmenowany (E gmenem). — 3. CE vkazal; ACE obš: swe miloſrdie (CE miloſrdenſtwie); C obš: y vwede; C peleſſy. — 4. ACE m. i vymysli: wymyſly ſobie; AC odtawad; E precz. — 5. C peleſfy; A a řka sch. — 6. A přesm: poſtupyti chtiel z nie, C chtiel poſtupiti z nie, E z nie poſtupiti chtiel; ACE Tehdy; ACE my sch; D przigeli gſme, E prziyaly ſme; ACE peleſſy. — 7. ACE m. tehdy my: a tak; C tu sch; AE přesm: malo tu; A prziebýwachom, E przebyly ſme, C obš: prziebycho tu, podle originálu on tam málo přebyl; ACE m. a on: Genzto; ACE vzem sch; C tu sch; ACE m. přípravu: przyprawu (!, C prziprawi, spr.) wſſyczknu (CE wſſiczku) po- trziebu; ACE m. i jíde a: ſſed z toho mijſta. — 8. ACE peleſſy; AE vczynyl; ACE m. opět: brzo. — 9. ACE m. jiným přišlým bratřím da se vší přípravú: potom bratrzy (CE bratrzim) opiet przyfſlym ſe wſſy przyprawu da (E dal); E poſtupil; ACE veliké sch; AC milosrdie; AE geſſto, C kterezto. — 10. E gmiel; ACE m. a: Ale; AC nevſta- waſſe, E nevſtawal, D geſt neuſtal; ACE m. a pak: y. — 11. ACE přesm: vczyny ſobie; ACE peleſſy. R. IV, k. XXXVIII. 1. C má nadp: XXXVI; E nadp: O dwu bratrzy, gto vmrzelij na czeſtie neſucze ffiky Starczowi; A kdy, CE kdyz; AE przyneſl; AE z Mareotha, C z Mareote, orig. de Mareote; D z sch. — 2. D Opatu; AE Scythy, C Stichy; AE m. tu on: An, C a on ; ACE přesm: yhed (!, C ynhed, E yhned) gie; E poſlal, Cobš: poſlal do Stichy; E mladych; ACE bratrzy. — 3. E genz byl; D m. od: do (!). — 4. A klafftera; AE přesm: prziebywaſſe (E przebywal) gedyny; ACE tu sch; C mla- dencze, DE mladenczy; E wzawffe. — 5. ACE m. i nesechu: kdyz gdiechu tam (E přesm: tam fſly) k; ACE a sch; C w ta doba, AE sch; ACE m. až: ze. — 6. E ztra- tilij; D obš: kdyz gſu; DE bludil; ACE nemohſſe. — 7. C peleſſy; ACE a sch; ACE m. pro (po a): od. — 8. ACE a sch; ACi sch; D ſkonczeli gſu, E ſkonalij; ACE m.
Strana 272
272 hledawfſe, y nalezechu gie: Nebo w tíech puſtinach pieſecznych geſt Il 10 znatí ſled tako po ſníehu. A takz bieſſta klekſſe na modlitbie ſkonczala, 123a A geſſcze miegiefſta wſſiecky fiky cyely, iakz biefſta wzala od vopata ſweho. Y wzala ſta radſſe tieleſnv ſmrt, nez byfſta kazaníe ſweho opata przieſtupila. R. IV. kap. XXXIX. PO wſſem Egiptie mníffie magíj ten obyczíeí, Ze níkdy nepzdníe, wzdy níeco dielagíj A tiem ſu zíwy, coz wydíelagíj. A netoliko z ſweho vſyle bratrzíj pocyeſtnym dawagíj pokrm a putníkom, Ale take nedoſta- tecznym, gefſto bydle po miestech, gefsto magíj welike nedostatky, radí 5 a libie pomahagíj. A po gínych míestech zalarznym y gínym wíezňom mnoho dobreho czíníechu, krmiece gíe A wierziece, ze geſt ta ſluzba panu bohu welmí wdieczna. Y rziekachu takto: Mníchu, genzto níeco diela, gedíny duch zly prziekazíe, Ale pzdnemu fbor bez czíſla zlych duchvow nedadie odpoczí- 1o nvtíe. R. IV, kap. XL. ZAgíſte opat pawel, ſlowutny muz mezy otcy ſwatymi, A kdyzto prziebywaſſe na te puſſtí welmí hlupe, genz ſlowe porfíno, Nic gínym nez palmowym owocem a ſ male zahradky zelicem ziw bíeſſe. Aníz mozieſſe co takeho dielatí, po nemzto by ſye zíwil; Nebo bíeſſe ode wſſiech lidí 5 wiece nez ſedm noclehow ſam gediny. Awſſak naímenſsie chwilky nechtiel pzden pobytí. Ale na wſſaky den, ſbieragie liſticzko palmowe, y dielafſe, potrziebugie toho ſam od ſebe, tako by tiem míel zíw byti. A kdyz cyely rok dielaſſe a peleſſi diela naplnieſſe, A nemagie, kto by mv to rozprodal, dlúho po sledu: po ſledu dluho gych. — 9. AC i sch; A nalezu, E nalezlij, C naleznu; ACE jě sch; ACE pufftrech. — 10. D přesm: znati gt; ACE a sch; D brechu, E bylij; D ſkonczela, E obš: y ſkonalij. — 11. AC m. a: ana, E ani; D gſu gmielij, E gmiely; AE přesm: czele fyky; D gfu byli, E bylij; D wzali; AE přesm: od opata wzala (E wzalij). — 12. D wzahi ſu, A wzwolyffta, C zwolila ſta, E zwolilij; AC radieygſſe, E ra- dieyſſy; ACE nezly; ACE by, D obš: by byli; DE przeſtupili. R. IV, k. XXXIX. 1. C má nadp: XXXVII; E nadp: O Egypſkych; D nikda. — 2. E a tiem sú živi, což vydělají sch. — 3. DCE Bratrzim; A poczieſtnie (!). — 4. ACE m. ješto bydlé po městech: po miestech lydem (C libye!). — 5. ACE rádi a líbě po- máhají sch; ACE m. i: a. — 6. D czinili gſu, E czynilij; ACE m. jě a: gie po ſwu ruku; ACE obš: gest buohu. — 7. ACE pánu Bohu sch; E m. vděčna: wdieczna, kteruz czynij.— 8. ACE m. i řiekáchu takto: a rzkucze tak; AE genz; ACE přesm: diela nyetczo. — 9. C zlých duchuov sch; ACE neda. R. IV, k. XL. 1. C má nadp: XXXVIII kapia; E nadp: O s. pawlu, ze, czoz na- dielal, to wſſe ſpalil; ACE přesm: Pawel opat; ACE muž sch; ACE přesm: ſwatymi otczy; ACE a sch. — 2. E przebywal; ACE obš: na welmi; AC m. hlúpé: puhe, E puhey, orig, vastissima; AC geffto, E gefftot; ACE Nyczymz; ACE nezly. — 3. A za- hrady; E byl; ACE any, D A; E mohl, D nemohl gt. — 4. D m. co: nicz; DAE ta- koweho; E m. po ňemžto: gymz; E byl. — 5. C nezly; AC m. jediný: gedyny na puſſczy (C puſſtij); E m. viece než sedm noclehuov sám jediný: ſam gediny na pufſtij wicze nezlij ſedm noczlehow. — 6. ACE m. ale na všaký den: nez; ACE lystie; ACE m. děláše: dielaſe (E dielal) na wffaky (E kazdy) den. — 7. A přesm: ſam toho; ACE m. býti: byti, dielaſſe (E dielal) wzdy bez przieſtanie. — 8. E dielal a naplnil dielem
272 hledawfſe, y nalezechu gie: Nebo w tíech puſtinach pieſecznych geſt Il 10 znatí ſled tako po ſníehu. A takz bieſſta klekſſe na modlitbie ſkonczala, 123a A geſſcze miegiefſta wſſiecky fiky cyely, iakz biefſta wzala od vopata ſweho. Y wzala ſta radſſe tieleſnv ſmrt, nez byfſta kazaníe ſweho opata przieſtupila. R. IV. kap. XXXIX. PO wſſem Egiptie mníffie magíj ten obyczíeí, Ze níkdy nepzdníe, wzdy níeco dielagíj A tiem ſu zíwy, coz wydíelagíj. A netoliko z ſweho vſyle bratrzíj pocyeſtnym dawagíj pokrm a putníkom, Ale take nedoſta- tecznym, gefſto bydle po miestech, gefsto magíj welike nedostatky, radí 5 a libie pomahagíj. A po gínych míestech zalarznym y gínym wíezňom mnoho dobreho czíníechu, krmiece gíe A wierziece, ze geſt ta ſluzba panu bohu welmí wdieczna. Y rziekachu takto: Mníchu, genzto níeco diela, gedíny duch zly prziekazíe, Ale pzdnemu fbor bez czíſla zlych duchvow nedadie odpoczí- 1o nvtíe. R. IV, kap. XL. ZAgíſte opat pawel, ſlowutny muz mezy otcy ſwatymi, A kdyzto prziebywaſſe na te puſſtí welmí hlupe, genz ſlowe porfíno, Nic gínym nez palmowym owocem a ſ male zahradky zelicem ziw bíeſſe. Aníz mozieſſe co takeho dielatí, po nemzto by ſye zíwil; Nebo bíeſſe ode wſſiech lidí 5 wiece nez ſedm noclehow ſam gediny. Awſſak naímenſsie chwilky nechtiel pzden pobytí. Ale na wſſaky den, ſbieragie liſticzko palmowe, y dielafſe, potrziebugie toho ſam od ſebe, tako by tiem míel zíw byti. A kdyz cyely rok dielaſſe a peleſſi diela naplnieſſe, A nemagie, kto by mv to rozprodal, dlúho po sledu: po ſledu dluho gych. — 9. AC i sch; A nalezu, E nalezlij, C naleznu; ACE jě sch; ACE pufftrech. — 10. D přesm: znati gt; ACE a sch; D brechu, E bylij; D ſkonczela, E obš: y ſkonalij. — 11. AC m. a: ana, E ani; D gſu gmielij, E gmiely; AE přesm: czele fyky; D gfu byli, E bylij; D wzali; AE přesm: od opata wzala (E wzalij). — 12. D wzahi ſu, A wzwolyffta, C zwolila ſta, E zwolilij; AC radieygſſe, E ra- dieyſſy; ACE nezly; ACE by, D obš: by byli; DE przeſtupili. R. IV, k. XXXIX. 1. C má nadp: XXXVII; E nadp: O Egypſkych; D nikda. — 2. E a tiem sú živi, což vydělají sch. — 3. DCE Bratrzim; A poczieſtnie (!). — 4. ACE m. ješto bydlé po městech: po miestech lydem (C libye!). — 5. ACE rádi a líbě po- máhají sch; ACE m. i: a. — 6. D czinili gſu, E czynilij; ACE m. jě a: gie po ſwu ruku; ACE obš: gest buohu. — 7. ACE pánu Bohu sch; E m. vděčna: wdieczna, kteruz czynij.— 8. ACE m. i řiekáchu takto: a rzkucze tak; AE genz; ACE přesm: diela nyetczo. — 9. C zlých duchuov sch; ACE neda. R. IV, k. XL. 1. C má nadp: XXXVIII kapia; E nadp: O s. pawlu, ze, czoz na- dielal, to wſſe ſpalil; ACE přesm: Pawel opat; ACE muž sch; ACE přesm: ſwatymi otczy; ACE a sch. — 2. E przebywal; ACE obš: na welmi; AC m. hlúpé: puhe, E puhey, orig, vastissima; AC geffto, E gefftot; ACE Nyczymz; ACE nezly. — 3. A za- hrady; E byl; ACE any, D A; E mohl, D nemohl gt. — 4. D m. co: nicz; DAE ta- koweho; E m. po ňemžto: gymz; E byl. — 5. C nezly; AC m. jediný: gedyny na puſſczy (C puſſtij); E m. viece než sedm noclehuov sám jediný: ſam gediny na pufſtij wicze nezlij ſedm noczlehow. — 6. ACE m. ale na všaký den: nez; ACE lystie; ACE m. děláše: dielaſe (E dielal) na wffaky (E kazdy) den. — 7. A přesm: ſam toho; ACE m. býti: byti, dielaſſe (E dielal) wzdy bez przieſtanie. — 8. E dielal a naplnil dielem
Strana 273
273 R. IV, k. XLI. 123b R. IV, k. XLII. coz bieſſe nadielal, A na wſſake leto wſſecko ſezzieſſe a rzka, Ze ge nelzye mníchu nedielagic na gdnom míeſtie trwatí Aní przígití k ſwrchowaníj. 10 IIZNal ſem gednoho bratra, Genzto gednomu ſlowútnemu ſtarcy zalowaſſe na ſye, ze gemu zadoſt ſmilſtwie welmí prziekazieſſe. Tehdy starzec, lako duchowníj lekarz opatrziw wnítrzníj neduh, tiezcye wzdech, y wecye: Nikakez by tebe, ſynku, nepoddal buoh tomu zlemu duchu aníz by na tie prziepuſtil toho, by ſye byl niekterak neruhal. To vſlyſſaw ten bratr, ynhed 5 przied ním pade na zemí a wecye, a zalugie na ſye, Ze ſye geſt ſynv bozíemu ruhal neczíſtym pomyſílením. A protoz, ktozt ſye gemv koliwíek ruha, tent gemv hroznu krziwotu czinij a welike ptiwenstwie. Y bude ten zbawen wſſeho ſwrchowaníe dobreho A ſwate czístoty nebude duostogen. Ak gednoho czaſu ſgidechu ſye starcy k ſwatemu Antoníj do te- baidy, A tezice geho o ſwrchowaníj a o duchowníe pomluwíe. A kdyz ſ weczera az do ſwieta bychu mezy ſebu, A nagwíece o to mlvwíechu o opatrnoſtí. Neb mezy ſebu naíwíec tazachu, ktery dobry czín neb ſkutek Aneb co mnich drzíe, y mvoz ſye diabelſkeho oſydla oſtrziecy Aneb 5 k bohu pwu cyeſtu dogití. A kdyz kazdy podle ſweho ſmyſla pwieſſe, A mezy ſebu gední wecyechu a rzkuc: Poſtem a bdíením a na ſwatych modlitbach; A druzy: ſkrzye chudobu a opuſſczeníe wſſeho ſbozie; A trzetíj: ſkrzye prziebytek na puſſti; A gíníj: ſkrzye míloſrdenſtwíe, by to byl dobry ſkutek nade wſſiecky ſkutky, pwiechu, Genzto ma bytí vkazano míloſrdie 10 bratrzím przichozym; A kdyz ſye tak hadachu temíerz przieſ cyelu noc: Tehdy ſwaty Antonij wecye mezy wſſiemi a rzka: Toho wſſeho geſt peleſſy; C mu sch; AE m. mu to: to dielo. — 9. ACE m. bieše: welmi ſnaznie, orig. sollicita cura; ACE a sch; E kazde; AE obš: wſſeczkno (E wſſeczko) to; AC sze- yzieſſe, E ſpalil; ACE je sch. — 10. B gdnom!, D gednom; ACE přesm: na giednom mijſtie nadielagycz (!, C nedielagicz, spr.); ACE obš: przygyti kdy. R. IV, k. XLI. 1. C má nadp: XXXIX kapia; E nadp: O Smilſtwie; C gineho; B flowútnemu!; C přesm: ftarczý ſlowutnev. — 2. E zalowal; E przekazy. — 4. DE Nikterakz; AE přesm: buoh nepoddal; ACE přesm: zlemu tomu; ACE any. — 5. A m. byl: mu byl, E byl gemu; AE neporuhal, C obš: gemu neruhal; E vſlyffel. — 6. ACE přesm: pade (E padl) przied nym; ACE m. a vecě a žalujě na sě: y pocze na ſe zalowati; C m. sě jest: gt fie, D gt sye ruhal. — 7. AE poruhal, Disch; C přesm: necziſtym pomyſſlenim ruhal; ACE m. a protož: Protoz zrziegmo geſt, orig. unde per- spicuum est; ACE ktoz; ACE kolivěk sch; AE poruha. — 8. ACE ten; ACE hroznú sch; ACE m. i bude ten: ten bude. — 9. ACE m. všeho svrchovánie: ſwrchowaneho. R. IV, k. XLII. 1. C má nadp: kas XL; E nadp: O Starczych, gto ſie hadalij; C sgiedechu, E fefflij; D Anthonyowi. — 2. ACE a sch; A trezcze (ch. opis.); ACE jeho sch; A duchowne (!). — 3. ACE m. bychu mezi sebú: miechu (C miegiechu, E gmiely) mezy ſebe (!, CE ſebu) pohadku, orig, fuisset protracta collatio; ACE o tom ; E mlu- wilij. — 4. AE m. o: od; E tazalij; ACE nebo. — 5. AE nebo; D přesm: Mnich czo; E drzy(!); ACE i sch; AE anebo. — 6. ACE m. dojíti: dowesti; ACE vmyſla; AC prawiechu, E prawili. — 7. ACE a sch; ACE vecěchu a sch; ACE a (před na) sch. — 8. DACE opuſſtiene. — 9. AC miloſrdie. — 10. A wſſeczkny; E prawilij; AE geffto, C kterezto; E milofrdenſtwie. — 11. A bratrzy; E hadalij; C přesm: przes nocz temierz Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 18
273 R. IV, k. XLI. 123b R. IV, k. XLII. coz bieſſe nadielal, A na wſſake leto wſſecko ſezzieſſe a rzka, Ze ge nelzye mníchu nedielagic na gdnom míeſtie trwatí Aní przígití k ſwrchowaníj. 10 IIZNal ſem gednoho bratra, Genzto gednomu ſlowútnemu ſtarcy zalowaſſe na ſye, ze gemu zadoſt ſmilſtwie welmí prziekazieſſe. Tehdy starzec, lako duchowníj lekarz opatrziw wnítrzníj neduh, tiezcye wzdech, y wecye: Nikakez by tebe, ſynku, nepoddal buoh tomu zlemu duchu aníz by na tie prziepuſtil toho, by ſye byl niekterak neruhal. To vſlyſſaw ten bratr, ynhed 5 przied ním pade na zemí a wecye, a zalugie na ſye, Ze ſye geſt ſynv bozíemu ruhal neczíſtym pomyſílením. A protoz, ktozt ſye gemv koliwíek ruha, tent gemv hroznu krziwotu czinij a welike ptiwenstwie. Y bude ten zbawen wſſeho ſwrchowaníe dobreho A ſwate czístoty nebude duostogen. Ak gednoho czaſu ſgidechu ſye starcy k ſwatemu Antoníj do te- baidy, A tezice geho o ſwrchowaníj a o duchowníe pomluwíe. A kdyz ſ weczera az do ſwieta bychu mezy ſebu, A nagwíece o to mlvwíechu o opatrnoſtí. Neb mezy ſebu naíwíec tazachu, ktery dobry czín neb ſkutek Aneb co mnich drzíe, y mvoz ſye diabelſkeho oſydla oſtrziecy Aneb 5 k bohu pwu cyeſtu dogití. A kdyz kazdy podle ſweho ſmyſla pwieſſe, A mezy ſebu gední wecyechu a rzkuc: Poſtem a bdíením a na ſwatych modlitbach; A druzy: ſkrzye chudobu a opuſſczeníe wſſeho ſbozie; A trzetíj: ſkrzye prziebytek na puſſti; A gíníj: ſkrzye míloſrdenſtwíe, by to byl dobry ſkutek nade wſſiecky ſkutky, pwiechu, Genzto ma bytí vkazano míloſrdie 10 bratrzím przichozym; A kdyz ſye tak hadachu temíerz przieſ cyelu noc: Tehdy ſwaty Antonij wecye mezy wſſiemi a rzka: Toho wſſeho geſt peleſſy; C mu sch; AE m. mu to: to dielo. — 9. ACE m. bieše: welmi ſnaznie, orig. sollicita cura; ACE a sch; E kazde; AE obš: wſſeczkno (E wſſeczko) to; AC sze- yzieſſe, E ſpalil; ACE je sch. — 10. B gdnom!, D gednom; ACE přesm: na giednom mijſtie nadielagycz (!, C nedielagicz, spr.); ACE obš: przygyti kdy. R. IV, k. XLI. 1. C má nadp: XXXIX kapia; E nadp: O Smilſtwie; C gineho; B flowútnemu!; C přesm: ftarczý ſlowutnev. — 2. E zalowal; E przekazy. — 4. DE Nikterakz; AE přesm: buoh nepoddal; ACE přesm: zlemu tomu; ACE any. — 5. A m. byl: mu byl, E byl gemu; AE neporuhal, C obš: gemu neruhal; E vſlyffel. — 6. ACE přesm: pade (E padl) przied nym; ACE m. a vecě a žalujě na sě: y pocze na ſe zalowati; C m. sě jest: gt fie, D gt sye ruhal. — 7. AE poruhal, Disch; C přesm: necziſtym pomyſſlenim ruhal; ACE m. a protož: Protoz zrziegmo geſt, orig. unde per- spicuum est; ACE ktoz; ACE kolivěk sch; AE poruha. — 8. ACE ten; ACE hroznú sch; ACE m. i bude ten: ten bude. — 9. ACE m. všeho svrchovánie: ſwrchowaneho. R. IV, k. XLII. 1. C má nadp: kas XL; E nadp: O Starczych, gto ſie hadalij; C sgiedechu, E fefflij; D Anthonyowi. — 2. ACE a sch; A trezcze (ch. opis.); ACE jeho sch; A duchowne (!). — 3. ACE m. bychu mezi sebú: miechu (C miegiechu, E gmiely) mezy ſebe (!, CE ſebu) pohadku, orig, fuisset protracta collatio; ACE o tom ; E mlu- wilij. — 4. AE m. o: od; E tazalij; ACE nebo. — 5. AE nebo; D přesm: Mnich czo; E drzy(!); ACE i sch; AE anebo. — 6. ACE m. dojíti: dowesti; ACE vmyſla; AC prawiechu, E prawili. — 7. ACE a sch; ACE vecěchu a sch; ACE a (před na) sch. — 8. DACE opuſſtiene. — 9. AC miloſrdie. — 10. A wſſeczkny; E prawilij; AE geffto, C kterezto; E milofrdenſtwie. — 11. A bratrzy; E hadalij; C přesm: przes nocz temierz Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 18
Strana 274
274 potrziebíe, Il coz ſte mlvwili, Y vziteczne geſt wſſiem milugícym boha. 124a Ale to przíhody bratrſke vkazugíj, tě dobry ſkutek nemvoz bytí giſty. 15 Nebo ſmy czaſto widali bratrzij ten rzad drziece, wſſak ſu bywalí przie- líftení. A protoz ge w tech dobrych ſkutcyech dobre opatrnoſtí nebylo. Aní gína przíhoda gích padeníe czíníla, Nez ze ſu nebyli navczení od starſſích, Aby byli drziehi ten rozum opatrny, geſſto mníchu vkazuge pwu cyeſtu A neda gemy wygití ze ſmiery Aní ſye nachylití ke zlym czínom. 20 A protoz naíprwe prziede wſſiemí ſkutky dobrymi opatrnoſt magíj naprzied wzdy poloziti; Neb geft to zyewno, ze nízadny dobry ſkutek bez vopatr- noſti nemvoz bytí ſwrchowan. A na te rzieczí ſwateho Antoníe wſſichní oſtachu, Ze opatrnoft vprzíemo mnícha wede bez rozpaczi przied buoh A wſſiech dobrych ſkutkuow opatrnoſt Geſt pwa mati a ſtrazie pwa. Abychom toho giſtymí przíklady potwrdílí, 25 Owiedie wam o gednom ftarcy, Gemvzto erones diechu, genz, nemagíe opatrností, Wflyea) ſwe dawne vſyle zttil A nad to hubeníe ſwuoí zíwot ſkonal. Przied malym czaſem vpade ſ naíwyſſíſieho az do naínízſſieho. Zagiſte on gest na puffti fam o ſobie byl A paddefat let tak prziebywal 5 w ſamotí, A v welikem gſa vtrpeníj. Tento gísty, po takem vsylij diablem gſa przieluzen, Y letie tak tezkym padením, Az wſſiem puſtenníkom po puſſtí vczíní zaloſt welmí weliku. A byl by níkakez tak tiezcye nepadi, kdyby byl miel przi ſobie opatrny dvomyſl. Tak geſt vtrpenie II krute ſwym 124b R. IV, k. XLIII. a) -y- nadeps. pozd. przes czelu. — 12. E Anthon; ACE a řka sch. — 13. C jest potřěbie sch (nespr.); ACE obš: mluwyly a powiediely; C i sch. — 14. AE m. to: to nam, C sch; AE m. ten dobrý skutek: ze ten nebo fkutek(!), C ze ten ſkutek; ACE přesm: gyſtý byti. — 15. A přesm: ten rzlad bratrzý drziecze, E bratry drzicze ten rzad; ACE m. však: ze. — 16. ACE m. protož je: protoze (spr.); ACE m. v těch: w tom nebo w tech; ACE dobré sch: A m. nebylo: negmiechu, C nemiegiechu, E negmielij. — 17. C m. ani: A; C vczinila (nespr.); ACE nezly; ACE sú sch. — 18. ACE by; CE drzali; E přesm: vkazugie mnichu; AE pravú sch. — 19. CE m. ze: z, A y(!); C miery; C k. — 20. ACE a sch; ACE přesm: dobrymi ſkutky; AE opatrnoſti (!); C mamy. — 21. ACE Nebo; ACE to sch; A zgieweno (!). — 22. ACE přesm: nemoz bez opatrnoſti; ACE m. na: po. — 23. ACE m. ostachu: dokonachu (E dokonalij) a na tom oſtachu (E oſtalij). — 24. AE m. všěch: wſfech gynych, C ginych wſſech, orig, jinak: praedictas (virtutes); ACE m. skutkuov: ſkutkuow oſtrzieha, Nebot geſt wſſech dobrych ſkutkuow (spr.); ACE jest pravá sch. (spr.); ACE přesm: prawa ſtrazie. — 25. Před řádkem 25, jejž počítá již k následujícímu odstavci, C má nadp: XLI kapitola; E nadp: O gedno, gto ſkoczyl do Studnicze vffagie.... R. IV, k. XLIII. 1. DE [pjOwiem, C Powiemt; C herones, AE Herodes (!); E rzikalij; AE genzto. — 2. C wſſeczko; C dawnie; AE ztrati. — 3. AE přesm: zywot ſwuoyg; E vpadne; A naywietſſeho; AE až sch; AE na naynyzſſy, C na nanyzſſie. — 4. AE m. zajisté: ze (!) gyfte (E gyftie); ACE byl a sch; ACE tak sch. — 5. BD ſamotí(!); ACE v samotě sch; C jsa sch; C Ten. — 6. D přesm: gſa diablem; ACE i sch; ACE přesm: tak tezkym letie; ACE m. až: ze; C po púšti sch. — 7. AE vczynyl; ACE m. a byl by: Genz by byl; DE nikterakz; C tak sch; ACE těžce sch; ACE nevpadl, by. — 8. ACE přesm: opatrny domyſl przy sobie miel (C přesm: miel
274 potrziebíe, Il coz ſte mlvwili, Y vziteczne geſt wſſiem milugícym boha. 124a Ale to przíhody bratrſke vkazugíj, tě dobry ſkutek nemvoz bytí giſty. 15 Nebo ſmy czaſto widali bratrzij ten rzad drziece, wſſak ſu bywalí przie- líftení. A protoz ge w tech dobrych ſkutcyech dobre opatrnoſtí nebylo. Aní gína przíhoda gích padeníe czíníla, Nez ze ſu nebyli navczení od starſſích, Aby byli drziehi ten rozum opatrny, geſſto mníchu vkazuge pwu cyeſtu A neda gemy wygití ze ſmiery Aní ſye nachylití ke zlym czínom. 20 A protoz naíprwe prziede wſſiemí ſkutky dobrymi opatrnoſt magíj naprzied wzdy poloziti; Neb geft to zyewno, ze nízadny dobry ſkutek bez vopatr- noſti nemvoz bytí ſwrchowan. A na te rzieczí ſwateho Antoníe wſſichní oſtachu, Ze opatrnoft vprzíemo mnícha wede bez rozpaczi przied buoh A wſſiech dobrych ſkutkuow opatrnoſt Geſt pwa mati a ſtrazie pwa. Abychom toho giſtymí przíklady potwrdílí, 25 Owiedie wam o gednom ftarcy, Gemvzto erones diechu, genz, nemagíe opatrností, Wflyea) ſwe dawne vſyle zttil A nad to hubeníe ſwuoí zíwot ſkonal. Przied malym czaſem vpade ſ naíwyſſíſieho az do naínízſſieho. Zagiſte on gest na puffti fam o ſobie byl A paddefat let tak prziebywal 5 w ſamotí, A v welikem gſa vtrpeníj. Tento gísty, po takem vsylij diablem gſa przieluzen, Y letie tak tezkym padením, Az wſſiem puſtenníkom po puſſtí vczíní zaloſt welmí weliku. A byl by níkakez tak tiezcye nepadi, kdyby byl miel przi ſobie opatrny dvomyſl. Tak geſt vtrpenie II krute ſwym 124b R. IV, k. XLIII. a) -y- nadeps. pozd. przes czelu. — 12. E Anthon; ACE a řka sch. — 13. C jest potřěbie sch (nespr.); ACE obš: mluwyly a powiediely; C i sch. — 14. AE m. to: to nam, C sch; AE m. ten dobrý skutek: ze ten nebo fkutek(!), C ze ten ſkutek; ACE přesm: gyſtý byti. — 15. A přesm: ten rzlad bratrzý drziecze, E bratry drzicze ten rzad; ACE m. však: ze. — 16. ACE m. protož je: protoze (spr.); ACE m. v těch: w tom nebo w tech; ACE dobré sch: A m. nebylo: negmiechu, C nemiegiechu, E negmielij. — 17. C m. ani: A; C vczinila (nespr.); ACE nezly; ACE sú sch. — 18. ACE by; CE drzali; E přesm: vkazugie mnichu; AE pravú sch. — 19. CE m. ze: z, A y(!); C miery; C k. — 20. ACE a sch; ACE přesm: dobrymi ſkutky; AE opatrnoſti (!); C mamy. — 21. ACE Nebo; ACE to sch; A zgieweno (!). — 22. ACE přesm: nemoz bez opatrnoſti; ACE m. na: po. — 23. ACE m. ostachu: dokonachu (E dokonalij) a na tom oſtachu (E oſtalij). — 24. AE m. všěch: wſfech gynych, C ginych wſſech, orig, jinak: praedictas (virtutes); ACE m. skutkuov: ſkutkuow oſtrzieha, Nebot geſt wſſech dobrych ſkutkuow (spr.); ACE jest pravá sch. (spr.); ACE přesm: prawa ſtrazie. — 25. Před řádkem 25, jejž počítá již k následujícímu odstavci, C má nadp: XLI kapitola; E nadp: O gedno, gto ſkoczyl do Studnicze vffagie.... R. IV, k. XLIII. 1. DE [pjOwiem, C Powiemt; C herones, AE Herodes (!); E rzikalij; AE genzto. — 2. C wſſeczko; C dawnie; AE ztrati. — 3. AE přesm: zywot ſwuoyg; E vpadne; A naywietſſeho; AE až sch; AE na naynyzſſy, C na nanyzſſie. — 4. AE m. zajisté: ze (!) gyfte (E gyftie); ACE byl a sch; ACE tak sch. — 5. BD ſamotí(!); ACE v samotě sch; C jsa sch; C Ten. — 6. D přesm: gſa diablem; ACE i sch; ACE přesm: tak tezkym letie; ACE m. až: ze; C po púšti sch. — 7. AE vczynyl; ACE m. a byl by: Genz by byl; DE nikterakz; C tak sch; ACE těžce sch; ACE nevpadl, by. — 8. ACE přesm: opatrny domyſl przy sobie miel (C přesm: miel
Strana 275
275 IV, k. XLIV. 125a poſtem wzdy czínii A w ſwe peleſſí ſam o ſobie wzdy prziebywal, Y ana weliku noc nechtíel poſtu níkdy przieruſlití. A kdyz wſicní puſtennícy 10 p tak ſlawny hod do koſtela ſye ſebrachu, gedíne geho nikdy nebíefíe, A to pto, aby byl ſweho poſtu a vtrpenie neprzieruſſii. A pak, tiem ſmilſtwem oluzen gſa, zleho ducha przígíe Iako ſwateho andíela ſe wſſím dvoſtogenſtwím A kazaníe geho by poſivſſen. Y ſkoczi do welmí hluboke ſtudnícye, A vfagie ſwemu welikemu zaſluzeníj, Ze odtud wygde bez vraza. 15 Z niezto ſtudnícye wytazechu geí bratrzie ſ welikym vſylím aní zíwa aní mrtwa. A w trzetij den zíwot ſwuog dokona. A, geſſto ze wſſeho naíhorſsie, bieſſe vtwrdíw ſye w to obluzeníj, Ze geho nikolí nemozíechu prziemluwiti, by tomv vwierzil, ze gest drabelſkv chytroſtíj przielsten. Ak cot wam powiedie o tu dwu bratrv, genzto prziebywaſſta za tu puſſtíj, Na níezto geſt prziebywal niekdy ſwaty Antoníj, A nemagíce opatr- neho dvomyſla, tulagíce ſye po puhe puſtíníe, A níc negiediefſta, Nez coz gíma ſam hoſpodín dadiefſe. A kdyz gie vzrzíechu bludiece Mazytes, tí pohaní, Geſſto ſu wſſiech narodvow naíhorſſij a nagvkrutnieiſſíj, A nezada- gíce plití gích krwe, Ale vkrutna gich myſl, pti gích przírozeníj Gidechu pti ním ſ chlebem. Tehdy geden z tu dwu bratru, zagem rozoma a opatr- noſti, iako od boha chleb podany przige, A wzdawagie bohu dieku, Magie za to, ze mv geſt bohem ten chleb poſlan, Aní bez bozieho chtieníe, Il Rzka, by ſye to mohlo ſtatí, By ti giſtíj, geſſto ſye radowachu lídſke krwe 10 plitíj, by gím dali pokrm tieleſny, Wíduce gie, aní by p hlad zahynvli. Ale druhy nechtie chleba tako czlowíekem daneho przígietí A potom 5 przi ſobie); D vkrutne. — 9. ACE přesm: poſtem ſwym; ACE m. sám: bez przieſtanie ſam; BD y ana(!); AE m. i na: ze na, C Na. — 10. ACE přesm: nykdy poſtu ne- chtiel; DC wſſiczknij, AE wſſychny. — 11. E ſeffly; E nebylo. — 12. C obš: proto nebywaſſe; C był sch; A poſta; ACE m. nepřerušil: neprzieruffyl, malo warzienycze (E warzenij) pogieda (spr.); ACE a pak sch. — 13. AE obš: welykym ſmylstwym; DACE obluzen; E prziyal. — 14. AE duostojenstvím sch; ACE byl; E ſkoczyl; AE m. hlu- boké: welyke. — 15. ACE a sch; ACE přesm: zaſluzený welykemu; AC odtawad; A wygyde (!); E m. bez: od (!); CE vrazu. — 16. C z kterezto, E z te; D ho; ACE přesm: bratrzie wytazechu (C wytahnu, E wytahli) geho. — 17. AC m. a: a on, E an; ACE v sch; E ſwoy zywot dokonal; C m. ješto: gefstie czož; ACE obš: gest nay- horſſie. — 18. A m. bieše: oſta, E oſtal, C ze oſtal; C nemožechu, AE nemohly. R. IV, k. XLIV. 1. C má nadp: XLII kapitola; E nadp: O dwu bratrzich wel- mie pieknie; D pak sch; AE czozt; CE powië, D obš: pak powiem; DE trech; D Bratrzi, E bratrzych; ACE geffto; D przebywali gfu, E przebywalij. — 2. E přesm: niekdy przebywal; E Anthon; ACE a sch. — 3. A púhé sch; E puſftij; ACE a sch; D gſu negedli, A negedefſta, C negedly ſu, E negedlij. — 4. ACE gym, D obš: gim geſt; ACE sám sch; E buoh; D dal, ACE obš: dal ſam; E vzrzelij. — 5. AC pohane ; ACE a sch. — 6. Slova ,nežádajíce proliti jich krve, ale ukrutná jich mysl“ jsou za lat. ,non eos ad effusionem sanguinis desiderium praedae, sed sola ferocitas mentis instigat" a mají zníti asi ,než. proliti jich krve pro kořist, ale pro ukrutnú svú mysl; ACE m. jich: ſwemu vkrutnemu; C ſſly ſu, E ſſly. — 7. DE z trech; ACE dvú sch; E bratrzi; A zegiem(!), E negmiel(!); D rozumu, ACE rozuma. — 8. AE oddany; CE przigial; CE dieky; C obš: a mage. — 9. ACE přesm: geſt buohem gemu; ACE m. chléb: pokrm. — 10. A gyſte (!); E radowali. — 11. ACE přesm: prolyti lydſke krwe; C obš: 18*
275 IV, k. XLIV. 125a poſtem wzdy czínii A w ſwe peleſſí ſam o ſobie wzdy prziebywal, Y ana weliku noc nechtíel poſtu níkdy przieruſlití. A kdyz wſicní puſtennícy 10 p tak ſlawny hod do koſtela ſye ſebrachu, gedíne geho nikdy nebíefíe, A to pto, aby byl ſweho poſtu a vtrpenie neprzieruſſii. A pak, tiem ſmilſtwem oluzen gſa, zleho ducha przígíe Iako ſwateho andíela ſe wſſím dvoſtogenſtwím A kazaníe geho by poſivſſen. Y ſkoczi do welmí hluboke ſtudnícye, A vfagie ſwemu welikemu zaſluzeníj, Ze odtud wygde bez vraza. 15 Z niezto ſtudnícye wytazechu geí bratrzie ſ welikym vſylím aní zíwa aní mrtwa. A w trzetij den zíwot ſwuog dokona. A, geſſto ze wſſeho naíhorſsie, bieſſe vtwrdíw ſye w to obluzeníj, Ze geho nikolí nemozíechu prziemluwiti, by tomv vwierzil, ze gest drabelſkv chytroſtíj przielsten. Ak cot wam powiedie o tu dwu bratrv, genzto prziebywaſſta za tu puſſtíj, Na níezto geſt prziebywal niekdy ſwaty Antoníj, A nemagíce opatr- neho dvomyſla, tulagíce ſye po puhe puſtíníe, A níc negiediefſta, Nez coz gíma ſam hoſpodín dadiefſe. A kdyz gie vzrzíechu bludiece Mazytes, tí pohaní, Geſſto ſu wſſiech narodvow naíhorſſij a nagvkrutnieiſſíj, A nezada- gíce plití gích krwe, Ale vkrutna gich myſl, pti gích przírozeníj Gidechu pti ním ſ chlebem. Tehdy geden z tu dwu bratru, zagem rozoma a opatr- noſti, iako od boha chleb podany przige, A wzdawagie bohu dieku, Magie za to, ze mv geſt bohem ten chleb poſlan, Aní bez bozieho chtieníe, Il Rzka, by ſye to mohlo ſtatí, By ti giſtíj, geſſto ſye radowachu lídſke krwe 10 plitíj, by gím dali pokrm tieleſny, Wíduce gie, aní by p hlad zahynvli. Ale druhy nechtie chleba tako czlowíekem daneho przígietí A potom 5 przi ſobie); D vkrutne. — 9. ACE přesm: poſtem ſwym; ACE m. sám: bez przieſtanie ſam; BD y ana(!); AE m. i na: ze na, C Na. — 10. ACE přesm: nykdy poſtu ne- chtiel; DC wſſiczknij, AE wſſychny. — 11. E ſeffly; E nebylo. — 12. C obš: proto nebywaſſe; C był sch; A poſta; ACE m. nepřerušil: neprzieruffyl, malo warzienycze (E warzenij) pogieda (spr.); ACE a pak sch. — 13. AE obš: welykym ſmylstwym; DACE obluzen; E prziyal. — 14. AE duostojenstvím sch; ACE byl; E ſkoczyl; AE m. hlu- boké: welyke. — 15. ACE a sch; ACE přesm: zaſluzený welykemu; AC odtawad; A wygyde (!); E m. bez: od (!); CE vrazu. — 16. C z kterezto, E z te; D ho; ACE přesm: bratrzie wytazechu (C wytahnu, E wytahli) geho. — 17. AC m. a: a on, E an; ACE v sch; E ſwoy zywot dokonal; C m. ješto: gefstie czož; ACE obš: gest nay- horſſie. — 18. A m. bieše: oſta, E oſtal, C ze oſtal; C nemožechu, AE nemohly. R. IV, k. XLIV. 1. C má nadp: XLII kapitola; E nadp: O dwu bratrzich wel- mie pieknie; D pak sch; AE czozt; CE powië, D obš: pak powiem; DE trech; D Bratrzi, E bratrzych; ACE geffto; D przebywali gfu, E przebywalij. — 2. E přesm: niekdy przebywal; E Anthon; ACE a sch. — 3. A púhé sch; E puſftij; ACE a sch; D gſu negedli, A negedefſta, C negedly ſu, E negedlij. — 4. ACE gym, D obš: gim geſt; ACE sám sch; E buoh; D dal, ACE obš: dal ſam; E vzrzelij. — 5. AC pohane ; ACE a sch. — 6. Slova ,nežádajíce proliti jich krve, ale ukrutná jich mysl“ jsou za lat. ,non eos ad effusionem sanguinis desiderium praedae, sed sola ferocitas mentis instigat" a mají zníti asi ,než. proliti jich krve pro kořist, ale pro ukrutnú svú mysl; ACE m. jich: ſwemu vkrutnemu; C ſſly ſu, E ſſly. — 7. DE z trech; ACE dvú sch; E bratrzi; A zegiem(!), E negmiel(!); D rozumu, ACE rozuma. — 8. AE oddany; CE przigial; CE dieky; C obš: a mage. — 9. ACE přesm: geſt buohem gemu; ACE m. chléb: pokrm. — 10. A gyſte (!); E radowali. — 11. ACE přesm: prolyti lydſke krwe; C obš: 18*
Strana 276
276 15 vmrzíe hladem. Gichzto obu poczatek byl ze zle rady. Awſſakz geden ſ pomocy opatrneho duomyſla To, coz bieſſe zle zamyſhl, to geſt opwil; Ale druhy w nemudrem ſmilſtwij a w zufaníj ſmrt, geſſto míly buoh chtiel od neho odchylití, Tu geſt on pak ſam dokonal. R. IV, k. XLVI. (Ot wam take o gednom mních powíem, O gehoz menv chcy mlczíetí. Ale gíne o ňem przípowíem. Genzto kdyz mnohokrat diabla w andielſke kraſye przigímal, A czaſto geho zyewowaním obluzowan gſa, A mníeſſe geho poſla pwedlíweho. Nebo po wſſie nocy po geho peleſſí beze wſſiech ſwiec ſwietlo czínieſſe ten zly diabel. Ale napoſledy gemu kaza, aby ſweho ſyna, genz tu ſ ním prziebywaſſe a welmi nabozny, aby, geí zarzíezie, obietowal, Aby abrahamowí patryarchow tuz obietíj byl wrownan w zaſluzeníj. Gehozto rzieczíj by tak obluzen, ze ynhed to vczí- nítí chtiefſe, by ſye gemu byl brzo newytrhna y neſkryl ten pacholik. POtom opiet gíny mních bieffe, Genzto drziefſe welike vtrpeníe mnoho let, zawrziew ſye w ſwe peleſſí. Gichzto malo geho vtrpeníe naſle- dowachu. Ten napoſledy diabelſkym zyewowaním tak by obluzë, Ze po mnohych letech ſweho vſyle a ſwych dobrych ſkutkuow, Gimízto gine 5 mníchy bieſſe prziedſſel, Il Tu pak obrziezaw ſye, iakoz zide czínie, y by zidem. Neb ſye gemu diabel mnohokrat vkazowaſſe, tako by byl pwym poflem, ſkrzye ſen a gedníem take neſlicznym zyewowaním. A ptí tomu 125b R. IV, k. XLV. ze ani(!); ACE přesm: pro hlad by. — 12. E nechtiel; ACE a sch. — 13. ACE vmrziel; AE wſſakz, C wſſakže. — 14. E byl; A zle sch., orig, incaute; ACE to sch; ACE přesm: oprawyl gie (C gest). — 15. A w nemudrym; C w nemudre ſmieloſti, orig, stulta praesumptione; C v sch; ACE gyz; ACE milý sch; AE Buoh sch. (nespr.). — 16. AE přesm: od nieho chtiel; ACE tu jest sch; A ont; ACE pak sch; ACE obš: geſt dokonal. R. IV, k. XLV. 1. C má nadp: XLIII kaa; E nadp: O gednom, geſſto chtiel Syna zabitij; A Czſo, CE Czo, Desch; ACE vám sch; ACE m. jednom: tom; B mních!, ACE mnychu; D přesm: [tJake wam powiem o gednom Mnichu. — 2. A przypomenu, C przipomanu, E przipomenuti chczy; ACE m. mnohokrát: mnoho czaſuow. — 3. AE m. často: czo (ch.); C obluzen. — 4. ACE a sch; E mniel; C sprawedlneo; ACE m. po: w. — 5. ACE přesm: ſwietlo beze wffiech ſwiecz; E činieše sch; ACE zlý sch; E obš: diabel czynil; AE naypoſledy. — 6. ACE kaza (CE kazal) gemu; ACE m. jenž tu: genzto; ACE obš: ſ nym ſpolu; AC bíeſſe, E byl. — 7. C geho; AE jej zařěžě obě- toval aby sch. (ch. opis.); ACE obš: yako Abrahamowy; B patryarchow!, D Patryar- chuow!, ACE Patriarchowy; ACE tu. — 8. ACE přesm : w zaſluzeny byl rowen; ACE m. řěčí: on rzieczy; ACE přesm: tak bieſſe (E byl). — 9. E chtiel; AC přesm: byl sie gemu; ACE newytrhl; E m. i: a; E obš: neſkryl ſie; C pacholicžek. R. IV, k. XLVI. 1. C má nadp: XLIIII kaa; E nadp: O gednom, geflto byl tak obluzen, zie ſie dal obrzezati po zydowſku a byl zydem; ACE m. potom opět jiný: Gyny opiet; E byl; E m. držieše: prwe (v předloze bylo držieše; písař se přehlédl a četl dřéve; napsal prvé, ježto místo dřéve píše důsledně prvé). — 3. E naſle- dowalij; ACE naypoſledy; CE byl. — 4. ACE m. a svých: y; ACE přesm: ſkutkuow dobrych; ACE gymyz. — 5. E byl; AE m. předšel: przywedl a prziedffel; ACE tu pak sch; DACE tako; AC i sch; ACE byl. — 6. ACE Nebo; ACE sě sch. (spr.); E vkazowal. — 7. ACE přesm: prawym poſlem byl; AE m. sen a: fie nad (!); ACE
276 15 vmrzíe hladem. Gichzto obu poczatek byl ze zle rady. Awſſakz geden ſ pomocy opatrneho duomyſla To, coz bieſſe zle zamyſhl, to geſt opwil; Ale druhy w nemudrem ſmilſtwij a w zufaníj ſmrt, geſſto míly buoh chtiel od neho odchylití, Tu geſt on pak ſam dokonal. R. IV, k. XLVI. (Ot wam take o gednom mních powíem, O gehoz menv chcy mlczíetí. Ale gíne o ňem przípowíem. Genzto kdyz mnohokrat diabla w andielſke kraſye przigímal, A czaſto geho zyewowaním obluzowan gſa, A mníeſſe geho poſla pwedlíweho. Nebo po wſſie nocy po geho peleſſí beze wſſiech ſwiec ſwietlo czínieſſe ten zly diabel. Ale napoſledy gemu kaza, aby ſweho ſyna, genz tu ſ ním prziebywaſſe a welmi nabozny, aby, geí zarzíezie, obietowal, Aby abrahamowí patryarchow tuz obietíj byl wrownan w zaſluzeníj. Gehozto rzieczíj by tak obluzen, ze ynhed to vczí- nítí chtiefſe, by ſye gemu byl brzo newytrhna y neſkryl ten pacholik. POtom opiet gíny mních bieffe, Genzto drziefſe welike vtrpeníe mnoho let, zawrziew ſye w ſwe peleſſí. Gichzto malo geho vtrpeníe naſle- dowachu. Ten napoſledy diabelſkym zyewowaním tak by obluzë, Ze po mnohych letech ſweho vſyle a ſwych dobrych ſkutkuow, Gimízto gine 5 mníchy bieſſe prziedſſel, Il Tu pak obrziezaw ſye, iakoz zide czínie, y by zidem. Neb ſye gemu diabel mnohokrat vkazowaſſe, tako by byl pwym poflem, ſkrzye ſen a gedníem take neſlicznym zyewowaním. A ptí tomu 125b R. IV, k. XLV. ze ani(!); ACE přesm: pro hlad by. — 12. E nechtiel; ACE a sch. — 13. ACE vmrziel; AE wſſakz, C wſſakže. — 14. E byl; A zle sch., orig, incaute; ACE to sch; ACE přesm: oprawyl gie (C gest). — 15. A w nemudrym; C w nemudre ſmieloſti, orig, stulta praesumptione; C v sch; ACE gyz; ACE milý sch; AE Buoh sch. (nespr.). — 16. AE přesm: od nieho chtiel; ACE tu jest sch; A ont; ACE pak sch; ACE obš: geſt dokonal. R. IV, k. XLV. 1. C má nadp: XLIII kaa; E nadp: O gednom, geſſto chtiel Syna zabitij; A Czſo, CE Czo, Desch; ACE vám sch; ACE m. jednom: tom; B mních!, ACE mnychu; D přesm: [tJake wam powiem o gednom Mnichu. — 2. A przypomenu, C przipomanu, E przipomenuti chczy; ACE m. mnohokrát: mnoho czaſuow. — 3. AE m. často: czo (ch.); C obluzen. — 4. ACE a sch; E mniel; C sprawedlneo; ACE m. po: w. — 5. ACE přesm: ſwietlo beze wffiech ſwiecz; E činieše sch; ACE zlý sch; E obš: diabel czynil; AE naypoſledy. — 6. ACE kaza (CE kazal) gemu; ACE m. jenž tu: genzto; ACE obš: ſ nym ſpolu; AC bíeſſe, E byl. — 7. C geho; AE jej zařěžě obě- toval aby sch. (ch. opis.); ACE obš: yako Abrahamowy; B patryarchow!, D Patryar- chuow!, ACE Patriarchowy; ACE tu. — 8. ACE přesm : w zaſluzeny byl rowen; ACE m. řěčí: on rzieczy; ACE přesm: tak bieſſe (E byl). — 9. E chtiel; AC přesm: byl sie gemu; ACE newytrhl; E m. i: a; E obš: neſkryl ſie; C pacholicžek. R. IV, k. XLVI. 1. C má nadp: XLIIII kaa; E nadp: O gednom, geflto byl tak obluzen, zie ſie dal obrzezati po zydowſku a byl zydem; ACE m. potom opět jiný: Gyny opiet; E byl; E m. držieše: prwe (v předloze bylo držieše; písař se přehlédl a četl dřéve; napsal prvé, ježto místo dřéve píše důsledně prvé). — 3. E naſle- dowalij; ACE naypoſledy; CE byl. — 4. ACE m. a svých: y; ACE přesm: ſkutkuow dobrych; ACE gymyz. — 5. E byl; AE m. předšel: przywedl a prziedffel; ACE tu pak sch; DACE tako; AC i sch; ACE byl. — 6. ACE Nebo; ACE sě sch. (spr.); E vkazowal. — 7. ACE přesm: prawym poſlem byl; AE m. sen a: fie nad (!); ACE
Strana 277
277 vkazowaſſe gemu krzieſtanſky ſbor a mníchowy welmí těny a czrny a chvrawy a welmi neſliczny. A ptí tomv vkazowaſſe gemu zídowſky zakon, aní ſye weſele welikym weſelím a v welíke ſwietloſtí. A ptoz geho vpomí- 10 naſſe a radieſſe gemu, chce-li vczaſten bytí zidowſkeho blahoſlaweníe, aby ſye brzo obrziezal po zidowſku. Z tiechto rzeczenych myzvow byl by nízadny tak hanebníe neprzieluzě, By byli vylowali w vopatrnem rozomu. A ptoz wizmy, kterakt geſt ſſkodno nemíeti opatrneho rozvma, Genz nam mnohych przíkladí przíhodníj ſwiedczie. 15 126a Erafín opat mnohym mladym bratrzím ſam o ſobie p polepſſeníe pwieſſe a rzka: Kdyz gefite bíech robencem a bíech ſ vopatem teonem, Ten miegiech obyczieg diabelfku radu, Ze, kdyz o polední giediech ſ starcem na wſſaky den, Tehdy geden wdolczek wolnie ſkrygiech, Geiz weczer taínie bez wiedíenie starcowa ſniedich. Ten kradez acz na wſſaky den czíníech, Awffak, Iftíwie zadoſt naplníw, Wiece nez vtiechu ſem miel, gieda ten kradez. A kdyz ten zaloſtny kradez na wſſaky den mvſyech vczínítí a stydiech ſye ſtarcy powíedietí, Pak bozím chtíením a zpoſobem sta ſye, ze gední bratrzíe p polepſſeníe k ſtarcy do peleſſie przigidechu. A kdyz pogiedſſe pocziechu mluwíti duchownie mezy ſebu, A odpowiediew 10 gi starzec k gich otazaníj o lakome zadoſtí a o taíně myfíleníj II a) Gím [109b] wyloziw, a napoſledy wecze: Nicz wiecze Mníchu neſſkodi a diabla neweſeli, Iako kteryż tagij ſwe° myſſlenie przed duchowními otczy. Tu 1a, roz- 5 .IV, k. XLVII. a) List 126 jest velmi poškozen. Kus ho byl utržen a nahrazen kusem novým, na nějž chybějící text vepsán kromě asi sedmnácti slov českých po latinsku. Zde podána scházející část podle textu D. také sch; ACE přesm: zgiewowanym neſlycznym. — 8. ACE a proti tomu ukazováše jemu sch. (spr.). — 9. AC a (před churavý sch.); E křesťanský sbor.... velmi ne- sličný sch. (nespr.); E vkazowal; A jemu sch; ACE m. zákon: zaſtup, orig. plebem. — 10. D a sch; A u sch. (čte patrně veliké = v veliké). — 11. C napominafſe, E vpo- minal; E radil; C blahoflawenstwie. — 12. AC přesm: brzo ſie. — 13. ACE m. v uopa- trném rozomu: aby gmieli opatrny rozum (spr., orig. rationem discretionis assequi). — 14. ACE a sch; ACE vizmy sch. (ve shodě s orig.); ACE kterak; ACE obš: welmi ſſkodno; C rozomu; ACE jenž nám sch. (ve shodě s orig.). — 15. D przikladowe. R. IV, k. XLVII. 1. C má nadp: XLV; E nadp: O ſwatem Serapyon(!), geffto chleb kradl a taygnie giedl; A TErapyon (!), CE SErapion (spr.); ACE m. mnohým: czaîtokrat, orig. frequenter; A bratrzy; ACE přesm: pro polepſſeny o ſobie ſam. — 2. E prawil; E kdy; D m. ješte biech: sem byl gesstie, E gesftie byl sem; C robenecz; DE byl ſem; A s sch. (!). — 3. D ſem gmiel; AE přesm: obyczeyg (E ſem obyczey) gmiegiech (E gmiel); E polodni; D gedly ſme, E ffel sem (!). — 4. E kazdy; ACE tehdy sch; Cjeden sch; AE m. volně (!): vlomie (!), C w lonie, orig. in sinu; DE ſkryl sem; ACE genz. — 5. D tajně sch; D wiedomie; B ſniedich!, DCE ſniedl sem, A ſniedech; E kazdy. — 6. E czynil ſem; ACE wſfak Istywu (spr.); ACE m. viece: rozpomenuw (C rozpomanuw) ſie za ten kradez krutiegie ſie mutiech (C mucžiech, E mutich), wiecze orig, ad me ipsum revertens super admisso furto acrius cruciabar; ACE nezly. — 7. E kazdy; E muſyl ſem. — 8. E stydiel ſem sie; AC zgiewiti; ACE pak sch; B zpo- ſobem!, D zpuoſobem!, ACE ſpoſobenym. — 9. CE ſtalo; ACE přesm: do peleſsie starczowy (C k ſtarczowy); AE przygyde (t. j. bratřie fem. sg.), C prziſſhi ſu. — 10. E poczeli; ACE a sch; AE Odpowiediel. — 11. ACE tazany. — 12. AE a sch; E nay- poſledy; C přesm: Mnichu nicz wiece; ACE dyabluow. — 13. C weſely: C kteržíž,
277 vkazowaſſe gemu krzieſtanſky ſbor a mníchowy welmí těny a czrny a chvrawy a welmi neſliczny. A ptí tomv vkazowaſſe gemu zídowſky zakon, aní ſye weſele welikym weſelím a v welíke ſwietloſtí. A ptoz geho vpomí- 10 naſſe a radieſſe gemu, chce-li vczaſten bytí zidowſkeho blahoſlaweníe, aby ſye brzo obrziezal po zidowſku. Z tiechto rzeczenych myzvow byl by nízadny tak hanebníe neprzieluzě, By byli vylowali w vopatrnem rozomu. A ptoz wizmy, kterakt geſt ſſkodno nemíeti opatrneho rozvma, Genz nam mnohych przíkladí przíhodníj ſwiedczie. 15 126a Erafín opat mnohym mladym bratrzím ſam o ſobie p polepſſeníe pwieſſe a rzka: Kdyz gefite bíech robencem a bíech ſ vopatem teonem, Ten miegiech obyczieg diabelfku radu, Ze, kdyz o polední giediech ſ starcem na wſſaky den, Tehdy geden wdolczek wolnie ſkrygiech, Geiz weczer taínie bez wiedíenie starcowa ſniedich. Ten kradez acz na wſſaky den czíníech, Awffak, Iftíwie zadoſt naplníw, Wiece nez vtiechu ſem miel, gieda ten kradez. A kdyz ten zaloſtny kradez na wſſaky den mvſyech vczínítí a stydiech ſye ſtarcy powíedietí, Pak bozím chtíením a zpoſobem sta ſye, ze gední bratrzíe p polepſſeníe k ſtarcy do peleſſie przigidechu. A kdyz pogiedſſe pocziechu mluwíti duchownie mezy ſebu, A odpowiediew 10 gi starzec k gich otazaníj o lakome zadoſtí a o taíně myfíleníj II a) Gím [109b] wyloziw, a napoſledy wecze: Nicz wiecze Mníchu neſſkodi a diabla neweſeli, Iako kteryż tagij ſwe° myſſlenie przed duchowními otczy. Tu 1a, roz- 5 .IV, k. XLVII. a) List 126 jest velmi poškozen. Kus ho byl utržen a nahrazen kusem novým, na nějž chybějící text vepsán kromě asi sedmnácti slov českých po latinsku. Zde podána scházející část podle textu D. také sch; ACE přesm: zgiewowanym neſlycznym. — 8. ACE a proti tomu ukazováše jemu sch. (spr.). — 9. AC a (před churavý sch.); E křesťanský sbor.... velmi ne- sličný sch. (nespr.); E vkazowal; A jemu sch; ACE m. zákon: zaſtup, orig. plebem. — 10. D a sch; A u sch. (čte patrně veliké = v veliké). — 11. C napominafſe, E vpo- minal; E radil; C blahoflawenstwie. — 12. AC přesm: brzo ſie. — 13. ACE m. v uopa- trném rozomu: aby gmieli opatrny rozum (spr., orig. rationem discretionis assequi). — 14. ACE a sch; ACE vizmy sch. (ve shodě s orig.); ACE kterak; ACE obš: welmi ſſkodno; C rozomu; ACE jenž nám sch. (ve shodě s orig.). — 15. D przikladowe. R. IV, k. XLVII. 1. C má nadp: XLV; E nadp: O ſwatem Serapyon(!), geffto chleb kradl a taygnie giedl; A TErapyon (!), CE SErapion (spr.); ACE m. mnohým: czaîtokrat, orig. frequenter; A bratrzy; ACE přesm: pro polepſſeny o ſobie ſam. — 2. E prawil; E kdy; D m. ješte biech: sem byl gesstie, E gesftie byl sem; C robenecz; DE byl ſem; A s sch. (!). — 3. D ſem gmiel; AE přesm: obyczeyg (E ſem obyczey) gmiegiech (E gmiel); E polodni; D gedly ſme, E ffel sem (!). — 4. E kazdy; ACE tehdy sch; Cjeden sch; AE m. volně (!): vlomie (!), C w lonie, orig. in sinu; DE ſkryl sem; ACE genz. — 5. D tajně sch; D wiedomie; B ſniedich!, DCE ſniedl sem, A ſniedech; E kazdy. — 6. E czynil ſem; ACE wſfak Istywu (spr.); ACE m. viece: rozpomenuw (C rozpomanuw) ſie za ten kradez krutiegie ſie mutiech (C mucžiech, E mutich), wiecze orig, ad me ipsum revertens super admisso furto acrius cruciabar; ACE nezly. — 7. E kazdy; E muſyl ſem. — 8. E stydiel ſem sie; AC zgiewiti; ACE pak sch; B zpo- ſobem!, D zpuoſobem!, ACE ſpoſobenym. — 9. CE ſtalo; ACE přesm: do peleſsie starczowy (C k ſtarczowy); AE przygyde (t. j. bratřie fem. sg.), C prziſſhi ſu. — 10. E poczeli; ACE a sch; AE Odpowiediel. — 11. ACE tazany. — 12. AE a sch; E nay- poſledy; C přesm: Mnichu nicz wiece; ACE dyabluow. — 13. C weſely: C kteržíž,
Strana 278
278 zieliw na ſwe ſrdczy ſarczy ſwe tageſtwie chtie zyewiti. A naíprwe tainie 15 kwielenie wzbudiw, A potom rozzeliw ſie, y pocżech zgewnie plakatí. A tu ynhed wywrzech z zahubije wdolcźek, gefſto brech taynie schowal, a chtie ſnijeſti. A kdyz powiediech mezy wſſemi, kterak ſem gedl na wſſaky den ſkrywagie ſye, A, pad na zemi, pſych miloſtí, a zalugie na ſye, ano mie ſlzy polewagi, A s pomocy gich modlitby proſyech Boha, by mi odpuſtiti raczil: Tehdy Starzecz wecze: Wierz tomu, synaczku, zet tie gest zprostila z wiezenie tato twa zpowied; Nebos dneſ ſwitiezyl nad protiwny diablem A wieces geí porazyl ſwu zpowiedi, nezlis byl porazen od neho ſwym mlczenim. A ptoz po tomto twem zyeweníj Wiecz tobie zly duch nebude panowatí. 20 NEtaze ſtarzec tiech ſlow dokonati, Az w tu dobua) tako naſwieczſſie 25 pochodníe z meho zahubie wyletie a takym ſmradem naplní peleſí, ze ledwa w nie mozechom oſtatí. Obnowíw ſtarzec tu rziecz, y wecye: Al, tot hoſpodín wylczil tobie pwdu mych flow. Aby twe zadoſtí zle zazeha- gícye, diabla, zapuzeneho ſwatu zpowiedíj oczíma opatrzil A zyewneho neprzietele, genz w tobie wiec prziebytka nebude mieti. A takz podle 30 rzieczi ſtarcowy tak geſt we mnie mocy ſwate zpowiedí dabelſka panowa- nie vhaſlo, Ze ſye wiec neſmíe pokuſyti zbuditi te zle zadoſti we mníe. a) za tím podtečk. pochodníe. E kterzy; ACE Tehdy. — 14. A rozzelew; ACE m. na svém srdci: na ſrdczy po- myſlych (E pomyſlil sem), orig. (compunctus) corde, existimavi; A starci sch; ACE chtě sch; AE obš: powiedieti a zgiewyti. — 15. ACE a sch; A rozzielew; ACE i sch; E poczal ſem; ACE m. plakati: plakati welmi, orig, amarissime flere; ACE tu sch. — 16. E wywrhl sem; ACE wdolek genzto; E ſem byl; AC přesm: ſchowal taygnie; ACE a sch; E chticz. — 17. AE gieſti; ACE přesm: kdyz (E kdyz ſem) mezy wſſemi powiediew (E powiediel); AC m. jedl: gedl geyg, E to czynil; E kazdy. — 18. C ſkrytie, orig. occulte; ACE sè sch; E m. a: y, AC sch; E padl sem ; ACE profie; ACE a sch; AE zawolach (!), C žalowach; ACE m. ano: a placze ano; E fluzy. — 19. AC a sch; E m. a: a proſyl ſem; E prosiech Boha sch; E aby; ACE přesm: raczyl (E obš: buoh raczyl) odpuſtyti. — 20. AE synku, C synu; ACE ze; D přesm: gest tie. — 21. ACE m. nad: nad wytiezem, nad (přiléhavěji k originálu); ACE a sch. — 22. D ho, ACE geho; A m. porazil: pozywal; E nezly; AE by (!); ACE přesm: od neho powrzen (E obš: powrzen byl), orig. deiectus. — 23. ACE proto; E zgeweniem (!); ACE m. viec tobě zlý duch: tento (orig. iste) zly duch wiecz tobie (E tebe); ACE m. panovati: panowati any w tobie mijſta bude gmieti, orig, dominabitur nec in te latibulum sibi teterrimus serpens bactenus usurpabit. — 24. C má u tohoto odstavce nedpis: XLVI; E nadpisuje: O tymz s. diw geden; E m. těch: toho (!), AC sch; AE přesm: dokonati flow (E obš: tech flow); AE m. až: a. — 25. ACE m. pochodně: pochodnie roznieczy (CE roznieti) ſie gduczy (CE gducze); C m. mého: geho (1); ACE vyletě sch; E na- plnil(!); ACE peleſſy; E obš: ze ſme. — 26. ACE gedwa; A w niem(!), E tu; A mo- ziechom, E mohli; E Ey. — 27. A m. zažehajície (!): zehnanie (!), C zažíehaczie (spr., orig, incentorem), E sch. — 29. ACE m. nebude mieti: gmieti nebude, wypuzeneho opatrzyl (!. CE opatrzil) a (C sch.) poznal (C sch.), orig. (hostem) ... nequaquam habi- turum aperta eius expulsione cognosceres; ACE tak. — 30. B dabelſka!, D diabelſka!, ACE dyabelſke. — 31. ACE m. sě viec nesmě: mi (E mne, C o mie) wiecz neſmieſſe (E neſmiel, C neſmie ſie!); E pokuſſeti; E m. zbuditi: a; ACE zlé sch., v orig. rovněž; AC m ve mně: pamieti, E wzbuditi.
278 zieliw na ſwe ſrdczy ſarczy ſwe tageſtwie chtie zyewiti. A naíprwe tainie 15 kwielenie wzbudiw, A potom rozzeliw ſie, y pocżech zgewnie plakatí. A tu ynhed wywrzech z zahubije wdolcźek, gefſto brech taynie schowal, a chtie ſnijeſti. A kdyz powiediech mezy wſſemi, kterak ſem gedl na wſſaky den ſkrywagie ſye, A, pad na zemi, pſych miloſtí, a zalugie na ſye, ano mie ſlzy polewagi, A s pomocy gich modlitby proſyech Boha, by mi odpuſtiti raczil: Tehdy Starzecz wecze: Wierz tomu, synaczku, zet tie gest zprostila z wiezenie tato twa zpowied; Nebos dneſ ſwitiezyl nad protiwny diablem A wieces geí porazyl ſwu zpowiedi, nezlis byl porazen od neho ſwym mlczenim. A ptoz po tomto twem zyeweníj Wiecz tobie zly duch nebude panowatí. 20 NEtaze ſtarzec tiech ſlow dokonati, Az w tu dobua) tako naſwieczſſie 25 pochodníe z meho zahubie wyletie a takym ſmradem naplní peleſí, ze ledwa w nie mozechom oſtatí. Obnowíw ſtarzec tu rziecz, y wecye: Al, tot hoſpodín wylczil tobie pwdu mych flow. Aby twe zadoſtí zle zazeha- gícye, diabla, zapuzeneho ſwatu zpowiedíj oczíma opatrzil A zyewneho neprzietele, genz w tobie wiec prziebytka nebude mieti. A takz podle 30 rzieczi ſtarcowy tak geſt we mnie mocy ſwate zpowiedí dabelſka panowa- nie vhaſlo, Ze ſye wiec neſmíe pokuſyti zbuditi te zle zadoſti we mníe. a) za tím podtečk. pochodníe. E kterzy; ACE Tehdy. — 14. A rozzelew; ACE m. na svém srdci: na ſrdczy po- myſlych (E pomyſlil sem), orig. (compunctus) corde, existimavi; A starci sch; ACE chtě sch; AE obš: powiedieti a zgiewyti. — 15. ACE a sch; A rozzielew; ACE i sch; E poczal ſem; ACE m. plakati: plakati welmi, orig, amarissime flere; ACE tu sch. — 16. E wywrhl sem; ACE wdolek genzto; E ſem byl; AC přesm: ſchowal taygnie; ACE a sch; E chticz. — 17. AE gieſti; ACE přesm: kdyz (E kdyz ſem) mezy wſſemi powiediew (E powiediel); AC m. jedl: gedl geyg, E to czynil; E kazdy. — 18. C ſkrytie, orig. occulte; ACE sè sch; E m. a: y, AC sch; E padl sem ; ACE profie; ACE a sch; AE zawolach (!), C žalowach; ACE m. ano: a placze ano; E fluzy. — 19. AC a sch; E m. a: a proſyl ſem; E prosiech Boha sch; E aby; ACE přesm: raczyl (E obš: buoh raczyl) odpuſtyti. — 20. AE synku, C synu; ACE ze; D přesm: gest tie. — 21. ACE m. nad: nad wytiezem, nad (přiléhavěji k originálu); ACE a sch. — 22. D ho, ACE geho; A m. porazil: pozywal; E nezly; AE by (!); ACE přesm: od neho powrzen (E obš: powrzen byl), orig. deiectus. — 23. ACE proto; E zgeweniem (!); ACE m. viec tobě zlý duch: tento (orig. iste) zly duch wiecz tobie (E tebe); ACE m. panovati: panowati any w tobie mijſta bude gmieti, orig, dominabitur nec in te latibulum sibi teterrimus serpens bactenus usurpabit. — 24. C má u tohoto odstavce nedpis: XLVI; E nadpisuje: O tymz s. diw geden; E m. těch: toho (!), AC sch; AE přesm: dokonati flow (E obš: tech flow); AE m. až: a. — 25. ACE m. pochodně: pochodnie roznieczy (CE roznieti) ſie gduczy (CE gducze); C m. mého: geho (1); ACE vyletě sch; E na- plnil(!); ACE peleſſy; E obš: ze ſme. — 26. ACE gedwa; A w niem(!), E tu; A mo- ziechom, E mohli; E Ey. — 27. A m. zažehajície (!): zehnanie (!), C zažíehaczie (spr., orig, incentorem), E sch. — 29. ACE m. nebude mieti: gmieti nebude, wypuzeneho opatrzyl (!. CE opatrzil) a (C sch.) poznal (C sch.), orig. (hostem) ... nequaquam habi- turum aperta eius expulsione cognosceres; ACE tak. — 30. B dabelſka!, D diabelſka!, ACE dyabelſke. — 31. ACE m. sě viec nesmě: mi (E mne, C o mie) wiecz neſmieſſe (E neſmiel, C neſmie ſie!); E pokuſſeti; E m. zbuditi: a; ACE zlé sch., v orig. rovněž; AC m ve mně: pamieti, E wzbuditi.
Strana 279
279 R. IV, k. XLVIII. II [110a] v wlaſtech Paleſtynſkych podle mieſteczka, geto ſlowe Thetue, w niemzto ſye geſt narodil Amos prorok, Tu geſt welika a hlucha puſſt az do Arabie a az do mrtweho morzíe, W negzto Iordan wchazye A w niemzto gſu ſie ppadly mie�ta tech kaczierzuow Sodomitſkych a Gomorſkych, Gez ſu ſye p ten zly hrzech propadlij. Na te puſſtij Mníſſie welmi duoſtoynig a ſwati na nijzto Pufſti welmi dluho przebywali, A od pohanuow, genz ſlowu ſaraczenij, gſu zbiti. Gichzto tela tak ti lide te wlaſtí, iako ze wſſie Arabie, ſe wſſim duoſtogenſtwím ſu pobrana. Tu bez cziſla ſie lidij zbiehſſe ſ vobu ſtranv, weliky ſwar a pohadku wzpodgiechu o ſwatoſtí gich tiel, kterzi by gich ſwatoſtí dvo�togniegſſe bylí, Aby ge pohrzebli. Oní ſye na to 10 tiehniechu arabſſtij, ze gſu od nich blize prziebywalí, A tito, ze ſu z gich rodu a z gich pokoleníe. 5 126b 1279 MEzy wſſiemí gínymi Widieli ſmy damele opata rowna wſſiem we wſſiech ſkutcyech dobrych, A zwlaſſcze, ze geſt míel pokorv pwu. Genz geſt byl zaſluzením ſwe czíſtoty a tíchoſtí od ſwateho pafvncye, te puſſtie popa, na gahenſtwo zwolen. A tak ſye welmi radowaſſe tento ſwaty pafvn- cyvs geho dobrym ſkutkom, Ze geho widieſſe w zaſluzeníj ſobie w vobda- 5 rzeníj míloſtíj bozíj rowna. A take ho chtieſſe przirownati k ſobie rzadem popowym. A zagiſte, zadagíe ſobie namíeſtka dvoſtogneho dobytí, y vczí- níti geho popě. Genz wſſak drziewníe pokory obycziegie nezttil aní poſtupíw, A níc ſobie za geho zíwota chlipy neprzíczíniegie p popowſtwo, Ale wzdy, kdyz opat pafvncyvs ſluzil ſwatu mſſi bohu na czeſt, Il A on iako tahen 10 v drziewnie ſluzby vrzadu wzdy ſtaſſe. W nemzto wſſak ſwateho pafuncye, kdyz bieſſe tak duoſtogny muz, Ze 1 mnoho buducye wiecy widiel geſt, R. IV, k. XLIX. R. IV, k. XLVIII. 1. C má nadp: XLVII; E nadp: O pustennicziech, gto gie pohane zmordowalij; C geffto, AE sch. (!); AE Chetne, C chotne, orig. Thecue. — 2. C jest sch; ACE tu sch; AE pufftie. — 3. ACE až sch; E m. do: od(!); ACE w niezto. — 4. ACE ſodomytuow; ACE a Gomorských sch; A gyz, CE genz. — 5. ACE zlý sch; E obš: bylij propadly. — 6. E obš: welmie ſwati; ACE na nížto púšti sch. (spr.); E velmi sch; ACE geffto. — 7. AE m. ze: we (!). — 8. ACE m. se vším: ſ we- lyky (!, CE welkym); A probrana(!); D přesm: pobrana gfu, má býti: pobrali sú; ACE m. tak: ze (spr.). — 9. E wzpodgielij. — 10. C duoſtoynieyffie, A duoſtoyneyffy (!), E duostoynieyſſy; A pohrziebyli, E pochowalij. — 11. E tahlij; A Arabfſczy; AC jsú sch; AC obš: prziebywaly (C pržebywaly przebywali!) gſu; A přesm: z gych ſu. — 12. CE z sch; A a z jich pokolenie sch. R. IV, k. XLIX. 1. C má nadp: XLVIII kaa; E nadp: O ſwatem danielij kniezy; AE obš: a rowna (E rowneho). — 3. A ſwateh; ACE m: té: tez. — 4. E popa sch. (!); E m. zwolen: swieczen; ACE a sch; ACE velmi sch; E radowal. — 5. AE m. jeho (před vidieše): gehoz (spr.); E widiel; C m. v (po sobě): a w (spr.), A sch. — 6. CE obdarzene; ACE a sch. (spr., po rovna pak ovšem čárka); ACE geho; E chtiel; C k sch. — 7. E kniezſkym; AE m. náměstka duostojného: namietkem a namieſtka. — 8. AC vczyny, E vczynil (spr.); E kniezem; ACE neztratil ani sch. (spr.); C m postúpiv: neopuſtiw (spr.), AE napustyw (!). — 9. ACE a sch; AE neprzyczynugie E kniezſtwo. — 10. D m. když: blyz (!); E Paffuncij; ACE svatú sch; AE Bohu sch ACE na čest sch; ACE an. — 11. ACE m. u: w; E m. dřevnie: prwni; E stal; AB m. v nemžto: wnytrz (!); C m. však: pak. — 12. E byl; DACE i sch; ACE mnohe
279 R. IV, k. XLVIII. II [110a] v wlaſtech Paleſtynſkych podle mieſteczka, geto ſlowe Thetue, w niemzto ſye geſt narodil Amos prorok, Tu geſt welika a hlucha puſſt az do Arabie a az do mrtweho morzíe, W negzto Iordan wchazye A w niemzto gſu ſie ppadly mie�ta tech kaczierzuow Sodomitſkych a Gomorſkych, Gez ſu ſye p ten zly hrzech propadlij. Na te puſſtij Mníſſie welmi duoſtoynig a ſwati na nijzto Pufſti welmi dluho przebywali, A od pohanuow, genz ſlowu ſaraczenij, gſu zbiti. Gichzto tela tak ti lide te wlaſtí, iako ze wſſie Arabie, ſe wſſim duoſtogenſtwím ſu pobrana. Tu bez cziſla ſie lidij zbiehſſe ſ vobu ſtranv, weliky ſwar a pohadku wzpodgiechu o ſwatoſtí gich tiel, kterzi by gich ſwatoſtí dvo�togniegſſe bylí, Aby ge pohrzebli. Oní ſye na to 10 tiehniechu arabſſtij, ze gſu od nich blize prziebywalí, A tito, ze ſu z gich rodu a z gich pokoleníe. 5 126b 1279 MEzy wſſiemí gínymi Widieli ſmy damele opata rowna wſſiem we wſſiech ſkutcyech dobrych, A zwlaſſcze, ze geſt míel pokorv pwu. Genz geſt byl zaſluzením ſwe czíſtoty a tíchoſtí od ſwateho pafvncye, te puſſtie popa, na gahenſtwo zwolen. A tak ſye welmi radowaſſe tento ſwaty pafvn- cyvs geho dobrym ſkutkom, Ze geho widieſſe w zaſluzeníj ſobie w vobda- 5 rzeníj míloſtíj bozíj rowna. A take ho chtieſſe przirownati k ſobie rzadem popowym. A zagiſte, zadagíe ſobie namíeſtka dvoſtogneho dobytí, y vczí- níti geho popě. Genz wſſak drziewníe pokory obycziegie nezttil aní poſtupíw, A níc ſobie za geho zíwota chlipy neprzíczíniegie p popowſtwo, Ale wzdy, kdyz opat pafvncyvs ſluzil ſwatu mſſi bohu na czeſt, Il A on iako tahen 10 v drziewnie ſluzby vrzadu wzdy ſtaſſe. W nemzto wſſak ſwateho pafuncye, kdyz bieſſe tak duoſtogny muz, Ze 1 mnoho buducye wiecy widiel geſt, R. IV, k. XLIX. R. IV, k. XLVIII. 1. C má nadp: XLVII; E nadp: O pustennicziech, gto gie pohane zmordowalij; C geffto, AE sch. (!); AE Chetne, C chotne, orig. Thecue. — 2. C jest sch; ACE tu sch; AE pufftie. — 3. ACE až sch; E m. do: od(!); ACE w niezto. — 4. ACE ſodomytuow; ACE a Gomorských sch; A gyz, CE genz. — 5. ACE zlý sch; E obš: bylij propadly. — 6. E obš: welmie ſwati; ACE na nížto púšti sch. (spr.); E velmi sch; ACE geffto. — 7. AE m. ze: we (!). — 8. ACE m. se vším: ſ we- lyky (!, CE welkym); A probrana(!); D přesm: pobrana gfu, má býti: pobrali sú; ACE m. tak: ze (spr.). — 9. E wzpodgielij. — 10. C duoſtoynieyffie, A duoſtoyneyffy (!), E duostoynieyſſy; A pohrziebyli, E pochowalij. — 11. E tahlij; A Arabfſczy; AC jsú sch; AC obš: prziebywaly (C pržebywaly przebywali!) gſu; A přesm: z gych ſu. — 12. CE z sch; A a z jich pokolenie sch. R. IV, k. XLIX. 1. C má nadp: XLVIII kaa; E nadp: O ſwatem danielij kniezy; AE obš: a rowna (E rowneho). — 3. A ſwateh; ACE m: té: tez. — 4. E popa sch. (!); E m. zwolen: swieczen; ACE a sch; ACE velmi sch; E radowal. — 5. AE m. jeho (před vidieše): gehoz (spr.); E widiel; C m. v (po sobě): a w (spr.), A sch. — 6. CE obdarzene; ACE a sch. (spr., po rovna pak ovšem čárka); ACE geho; E chtiel; C k sch. — 7. E kniezſkym; AE m. náměstka duostojného: namietkem a namieſtka. — 8. AC vczyny, E vczynil (spr.); E kniezem; ACE neztratil ani sch. (spr.); C m postúpiv: neopuſtiw (spr.), AE napustyw (!). — 9. ACE a sch; AE neprzyczynugie E kniezſtwo. — 10. D m. když: blyz (!); E Paffuncij; ACE svatú sch; AE Bohu sch ACE na čest sch; ACE an. — 11. ACE m. u: w; E m. dřevnie: prwni; E stal; AB m. v nemžto: wnytrz (!); C m. však: pak. — 12. E byl; DACE i sch; ACE mnohe
Strana 280
280 Tak pak oſtawiti geho chtie ſwym namieſtkem. Nebo brzo potom, gehoz namíeſtke po ſobie oſtawiíti chtieſſe, naprzied geí k bohu poſla przied 15 ſebu. VWidíeli ſmy gednoho ſwateho muzíe opata, Gemuz diechu ſerenvs, Gehoz ſye tak welikemu dvoſtogenſtwíj podíwíchom. Neb geho dobrzíj ſkutcy neliko w czíniech neb w vobycziegích, Ale y na geho oblicziegi ſye stkwiechu z bozíe miloſtí; a zwlaſſtním darem tak byl cziſtotu obdarzen, Ze nízadna zadoſt tieleſna gemu Aní we ſníe ani na gewíe gemu neprzie- kaziela. Awſfakz wam mvſſi powiedieti, kterakt geſt weliku czifftotu zachowal a obdrzal a k níe przſſel; Neb to geſt take welike ſtradaníe nad czlowieczie przírozeníe. Tento gíſty ſwaty ſerenvs, za ſrdecznv a wnítrznij cziſtotu ſwe duſſie 10 A proſye boha we dne y w nocy, Poſtie ſye a bdiením na modlitbach bez przieſtanie ſye trudie, A kdyz vzrzie, ze geſt obdrzal ſwu modlitwu, Ze gest w nem vhaſia wſſiecka zadoſt ſrdeczna, Tu ſye ynhed welmí ſnazníe odda na modlitwy, aby to vmrtwenie zadoſtíj, Genz geſt dano geho ſrdcy a geho duſſí, Y poczle pſytí, aby take y geho tielo zbylo te zadoſtí, Aby wiec 15 y te zadoſtí ſproſtne netrpiel, Genzto sye y malym robatom vkazuge a wzbuzuge. A kdyz na modlitbíe poczate vſtawnie trwaſſe a placzie, A przíſſed k nemu andiel bozíj, w nocy v widieníj tako gemu brzich otewrziew, Gednv hrudu ohníwu z geho drobuow wynem, y zawrze precz, II A wtiw droby na ſwe mieſto, iakoz ſu drzíewe byli, y wecye gemu: Wierz tomu 20 za cyelo, zet gest wyrzíezano z tweho tíela wíle twe rozníecowaníe; A tot ge wſſe zadoſt a rozkofſ tieleſna byla. A obdrzal ſy dnefſníj den wiecznu CE wiediel (spr.). — 13. ACE m. tak pak: tato (C ta) wiecz, orig, haec spes; AE m. náměstkem: namietkem, omylyla; C m. ostaviti jeho chtě svým náměstkem: geft geho w tom omylla (spr.); ACE m. jehož: tohoto (C toho), gehoz. — 14. ACE přesm: chtieſſe (E chtiel) po ſobie oſtawyti; D ho, ACE geho; CE poſlal. 127b R. IV, k. L. R. IV, kap. L. 1. C má nadp: XLIX kapitola; E nadp: O s. Serenu, kterak byl welikeho zaſluzenie; ACE Wydiely; ACE přesm: ſwateho gednoho; D rziekachu, E rziekalij. — 2. E podiwily ſme ſie (!). — 3. B nehiko!, DACE netoliko; DACE czinech; AE obyczegy; C m. i: take; AE ale i na jeho obličěji sch. — 4. E ſtkwielij. — 5. ACE jemu (po jevě) sch. (spr.). — 6. AE prziekaziela, C neprziekazyla; AC wſſakze, E wſſakz; ACE vám sch. (spr.); DE muſſim, C muſym ; ACE wyprawyti; ACE kterak; AE obš: tak welyku. — 7. ACE zachoval a sch; E obdrziel; B przífei!, DACE przi- ffel; ACE Nebo; AC přesm: geft to. — 10. ACE a (před prosě) sch. (spr.). — 11. C ſie trudil, AE sch (!); AE vzrziel; E obdrziel. — 12. ACE tu sě sch; ACE m. velmi snažně: ſnazniegie; ACE obš: ſie odda (CE oddal). — 13. C modlitby; AE vmrtwene (!); ACE geffto; AE dáno jeho sch. (!). — 14. C přesm: take aby; AE také sch; ACE i sch; ACE m. zbylo: zbaweno bylo. — 15. A i sch; E i té žádosti sprostné sch; ACE geſſto; A maly (nedops.). — 16. ACE ukazuje a sch. (sch.); ACE přesm: placze trwaſfie (E trwal), A ch. opisovačskou přidává: na modlytwie poczate. — 17. ACE a sch; AE k ňemu sch; E obš: yako by; E brzicho otewrzel. — 18. E obš: a gednu; ACE ohennu; E wyniaw; AE wrzie, C wywrże. — 19. ACE obš: droby wſyczky (CE wſfe- czky); E prwe. — 20. ACE m. z tvého těla vše tvé: wſſie z tweho tiela; ACE m. a tot: to. — 21. ACE gest; E wſſeczka; ACE m. a: y; ACE byla sch. (spr.); E ob-
280 Tak pak oſtawiti geho chtie ſwym namieſtkem. Nebo brzo potom, gehoz namíeſtke po ſobie oſtawiíti chtieſſe, naprzied geí k bohu poſla przied 15 ſebu. VWidíeli ſmy gednoho ſwateho muzíe opata, Gemuz diechu ſerenvs, Gehoz ſye tak welikemu dvoſtogenſtwíj podíwíchom. Neb geho dobrzíj ſkutcy neliko w czíniech neb w vobycziegích, Ale y na geho oblicziegi ſye stkwiechu z bozíe miloſtí; a zwlaſſtním darem tak byl cziſtotu obdarzen, Ze nízadna zadoſt tieleſna gemu Aní we ſníe ani na gewíe gemu neprzie- kaziela. Awſfakz wam mvſſi powiedieti, kterakt geſt weliku czifftotu zachowal a obdrzal a k níe przſſel; Neb to geſt take welike ſtradaníe nad czlowieczie przírozeníe. Tento gíſty ſwaty ſerenvs, za ſrdecznv a wnítrznij cziſtotu ſwe duſſie 10 A proſye boha we dne y w nocy, Poſtie ſye a bdiením na modlitbach bez przieſtanie ſye trudie, A kdyz vzrzie, ze geſt obdrzal ſwu modlitwu, Ze gest w nem vhaſia wſſiecka zadoſt ſrdeczna, Tu ſye ynhed welmí ſnazníe odda na modlitwy, aby to vmrtwenie zadoſtíj, Genz geſt dano geho ſrdcy a geho duſſí, Y poczle pſytí, aby take y geho tielo zbylo te zadoſtí, Aby wiec 15 y te zadoſtí ſproſtne netrpiel, Genzto sye y malym robatom vkazuge a wzbuzuge. A kdyz na modlitbíe poczate vſtawnie trwaſſe a placzie, A przíſſed k nemu andiel bozíj, w nocy v widieníj tako gemu brzich otewrziew, Gednv hrudu ohníwu z geho drobuow wynem, y zawrze precz, II A wtiw droby na ſwe mieſto, iakoz ſu drzíewe byli, y wecye gemu: Wierz tomu 20 za cyelo, zet gest wyrzíezano z tweho tíela wíle twe rozníecowaníe; A tot ge wſſe zadoſt a rozkofſ tieleſna byla. A obdrzal ſy dnefſníj den wiecznu CE wiediel (spr.). — 13. ACE m. tak pak: tato (C ta) wiecz, orig, haec spes; AE m. náměstkem: namietkem, omylyla; C m. ostaviti jeho chtě svým náměstkem: geft geho w tom omylla (spr.); ACE m. jehož: tohoto (C toho), gehoz. — 14. ACE přesm: chtieſſe (E chtiel) po ſobie oſtawyti; D ho, ACE geho; CE poſlal. 127b R. IV, k. L. R. IV, kap. L. 1. C má nadp: XLIX kapitola; E nadp: O s. Serenu, kterak byl welikeho zaſluzenie; ACE Wydiely; ACE přesm: ſwateho gednoho; D rziekachu, E rziekalij. — 2. E podiwily ſme ſie (!). — 3. B nehiko!, DACE netoliko; DACE czinech; AE obyczegy; C m. i: take; AE ale i na jeho obličěji sch. — 4. E ſtkwielij. — 5. ACE jemu (po jevě) sch. (spr.). — 6. AE prziekaziela, C neprziekazyla; AC wſſakze, E wſſakz; ACE vám sch. (spr.); DE muſſim, C muſym ; ACE wyprawyti; ACE kterak; AE obš: tak welyku. — 7. ACE zachoval a sch; E obdrziel; B przífei!, DACE przi- ffel; ACE Nebo; AC přesm: geft to. — 10. ACE a (před prosě) sch. (spr.). — 11. C ſie trudil, AE sch (!); AE vzrziel; E obdrziel. — 12. ACE tu sě sch; ACE m. velmi snažně: ſnazniegie; ACE obš: ſie odda (CE oddal). — 13. C modlitby; AE vmrtwene (!); ACE geffto; AE dáno jeho sch. (!). — 14. C přesm: take aby; AE také sch; ACE i sch; ACE m. zbylo: zbaweno bylo. — 15. A i sch; E i té žádosti sprostné sch; ACE geſſto; A maly (nedops.). — 16. ACE ukazuje a sch. (sch.); ACE přesm: placze trwaſfie (E trwal), A ch. opisovačskou přidává: na modlytwie poczate. — 17. ACE a sch; AE k ňemu sch; E obš: yako by; E brzicho otewrzel. — 18. E obš: a gednu; ACE ohennu; E wyniaw; AE wrzie, C wywrże. — 19. ACE obš: droby wſyczky (CE wſfe- czky); E prwe. — 20. ACE m. z tvého těla vše tvé: wſſie z tweho tiela; ACE m. a tot: to. — 21. ACE gest; E wſſeczka; ACE m. a: y; ACE byla sch. (spr.); E ob-
Strana 281
281 cziſtotu ſweho tiela, gieztos ſ pwu wieru zadal. To, coz z bozie miloſtí dano a pvoíczeno bylo geſt tomv ſwatemu mvzí, a ſ tiem bod doſtí toho pweníe. Gedny kdyz pak przigidechom k nemu v poſtie a rozliczníe geho 25 tazachom, A napoſledy o prziekazieníj diabelſkem, Tehdy on, iakz bíeſſe wzdy ochotneho y libezneho oblicziegíe, wecye; Diablowet nemagíj nízadne mocy ktereho czlowieka vrazytí; Neb przikladem ſwateho loba to ſye zyewníe liczíj, Ze níc wiece diabli nemohu lídíj pokuſytí, Nez dokudz gím bvoh prziepuſtíj. 30 DOſti ſmy ſye ſamí toho zgiſtilí A take ſu nam to gínij naſſí pwili, Ze giz nemagíj diabli te mocy ptí mníchom tako tehdy, drziewních czaſuow, na poczatcye puſtenníkvow, geſſto anachoryty ſlowu, gichztoí geſſcze malo bylo. Tak welmi tehdy drabli liti byli, ze gich malo ſbytí a ſtrpieti mohlo na puſſti. Zagiſte w gich klaſſtercych, kdezto gich prziebywaſſe desyet neb dwanadtote, Tu gie zyewníe widachu mezy ſebu ſ taku krutu zloſtíj, ze neſmíegiechu w nocy níkdy wſlichní zeſnutí, Ale trziediechu ſye; kdyz gední ſpachu, a druzy bdyece cztrechu a modlechu ſye a w zaltarzí piegiechu. A kdyz ſye tito gední wzdrzíemachu, Oní pak, geſſto poſpali, take bdiechu, a títo take poſpali. A ptoz tu neníe chyby; wzdyt mvſy ze dweho gedno 10 bytí: Anebot mocý ſwateho krzíjzie krygí ſye v ppaſtech, A geho miloſtíj, geſſto ſye [111a] wſsady ſwietij, diabelſka mocz a zloſt gt potuchla, Anebot naſſe gt obmeſſkanie od drzewnie prziekazaníe gie otiſſilo, Ze nam tak welmi neprzekazegi iako onie duoſtoynym a ſlawny bozi Rytierzö. Take gſme gine do tiech ſwatych otczuow widieli, ze na nie Buoh 15 drziel. — 22. ACE tweho; ACE gefftos. — 23. A m. puojčeno: pozyteczno (předloha měla patrně: požitčeno); ACE obš: muzy oblafftie; B bod (!, m. bvd), D bud. — 24. ACE m. a s tiem buď dosti toho pravenie: doſty toho prawenie bud. — 25. AE pak sch; ACE přesm: k niemu przygydechom (E przyffly ſme). — 26. E přesm: a tazaly ſme geho rozlycznie; C a sch; AE naypoſledy; E byl. — 27. D Diablet. — 28. ACE přesm: czlowieka ktereho; ACE obš: vrazyti neb vſſkodyti; ACE neb sch; C přesm: ſie to. — 29. ACE přesm: nemohu dyably; ACE pokufſeti. R. IV, k. LI. 1. C má nadp: Padeſata kaa; E nadp: O tom, kterak gſu prwe dyable przekazelij puſtenikom welmie; E přesm: ſie toho ſami, C ſamý ſie toho; C vgiſtily; ACE to sch; AC m. jiní naši: ſtarſſy naſſy, E naſſy ſtarffy, orig. seniorum nostrorum. — 2. E přesm: diablij negmagi; D přesm: moczy te; E yakoz. — 3. ACE Anchoryty (!); ACE m. słovú: ſlowu, to gſu byly nevczeny; D gichzto gt, ACE gychzto. — 4. ACE přesm: dyably tehdy; AC biechu, D sch (!); ACE přesm: mozieffie (E mohly) strpieti a zbyti. — 5. AE klaffterziech; E przebywalo. — 6. ACE m. tu je zěvně vídáchu: zgiewnie gie wydachu (E widalij). — 7. A neſmiechu, E neſmielij; AC přesm: nykdy w noczy; AC wſſyczkny, E wſſeczy ; A ſtrziediechu, E trzidili; D obš: kdyz gſu. — 8. DE ſpali; ACE a sch; D cztli gſu, E cztly; D modlili gſu, AE modlecze; AE a sch; D piegicze, A piechu (!), E pielij. — 9. D m. sě: gfu; AC přesm: tito ſie; D zeſnuli, E wzdrziemalij; ACE pak ješto sch; ACE poſpawſſe, D proczytiwfſe; ACE m. také: take (E take take!) pak, D sch; D bdieh gſu, E bdielij. — 10. DACE a tito také pospali sch; ACE a sch; ACE wzdy. — 12. E wffudy; CE jest sch. — 13. ACE jest sch; ACE m. že: kdyz. — 14. AE prziekaziegy (!); E přesm: ſlawnym a duoftoynym. — 15. ACE přesm: Gyny (CE Gyne) ſme (C ſmy) taky (CE take); AC m. do těch svatých: 5 R. IV, k. LI.
281 cziſtotu ſweho tiela, gieztos ſ pwu wieru zadal. To, coz z bozie miloſtí dano a pvoíczeno bylo geſt tomv ſwatemu mvzí, a ſ tiem bod doſtí toho pweníe. Gedny kdyz pak przigidechom k nemu v poſtie a rozliczníe geho 25 tazachom, A napoſledy o prziekazieníj diabelſkem, Tehdy on, iakz bíeſſe wzdy ochotneho y libezneho oblicziegíe, wecye; Diablowet nemagíj nízadne mocy ktereho czlowieka vrazytí; Neb przikladem ſwateho loba to ſye zyewníe liczíj, Ze níc wiece diabli nemohu lídíj pokuſytí, Nez dokudz gím bvoh prziepuſtíj. 30 DOſti ſmy ſye ſamí toho zgiſtilí A take ſu nam to gínij naſſí pwili, Ze giz nemagíj diabli te mocy ptí mníchom tako tehdy, drziewních czaſuow, na poczatcye puſtenníkvow, geſſto anachoryty ſlowu, gichztoí geſſcze malo bylo. Tak welmi tehdy drabli liti byli, ze gich malo ſbytí a ſtrpieti mohlo na puſſti. Zagiſte w gich klaſſtercych, kdezto gich prziebywaſſe desyet neb dwanadtote, Tu gie zyewníe widachu mezy ſebu ſ taku krutu zloſtíj, ze neſmíegiechu w nocy níkdy wſlichní zeſnutí, Ale trziediechu ſye; kdyz gední ſpachu, a druzy bdyece cztrechu a modlechu ſye a w zaltarzí piegiechu. A kdyz ſye tito gední wzdrzíemachu, Oní pak, geſſto poſpali, take bdiechu, a títo take poſpali. A ptoz tu neníe chyby; wzdyt mvſy ze dweho gedno 10 bytí: Anebot mocý ſwateho krzíjzie krygí ſye v ppaſtech, A geho miloſtíj, geſſto ſye [111a] wſsady ſwietij, diabelſka mocz a zloſt gt potuchla, Anebot naſſe gt obmeſſkanie od drzewnie prziekazaníe gie otiſſilo, Ze nam tak welmi neprzekazegi iako onie duoſtoynym a ſlawny bozi Rytierzö. Take gſme gine do tiech ſwatych otczuow widieli, ze na nie Buoh 15 drziel. — 22. ACE tweho; ACE gefftos. — 23. A m. puojčeno: pozyteczno (předloha měla patrně: požitčeno); ACE obš: muzy oblafftie; B bod (!, m. bvd), D bud. — 24. ACE m. a s tiem buď dosti toho pravenie: doſty toho prawenie bud. — 25. AE pak sch; ACE přesm: k niemu przygydechom (E przyffly ſme). — 26. E přesm: a tazaly ſme geho rozlycznie; C a sch; AE naypoſledy; E byl. — 27. D Diablet. — 28. ACE přesm: czlowieka ktereho; ACE obš: vrazyti neb vſſkodyti; ACE neb sch; C přesm: ſie to. — 29. ACE přesm: nemohu dyably; ACE pokufſeti. R. IV, k. LI. 1. C má nadp: Padeſata kaa; E nadp: O tom, kterak gſu prwe dyable przekazelij puſtenikom welmie; E přesm: ſie toho ſami, C ſamý ſie toho; C vgiſtily; ACE to sch; AC m. jiní naši: ſtarſſy naſſy, E naſſy ſtarffy, orig. seniorum nostrorum. — 2. E přesm: diablij negmagi; D přesm: moczy te; E yakoz. — 3. ACE Anchoryty (!); ACE m. słovú: ſlowu, to gſu byly nevczeny; D gichzto gt, ACE gychzto. — 4. ACE přesm: dyably tehdy; AC biechu, D sch (!); ACE přesm: mozieffie (E mohly) strpieti a zbyti. — 5. AE klaffterziech; E przebywalo. — 6. ACE m. tu je zěvně vídáchu: zgiewnie gie wydachu (E widalij). — 7. A neſmiechu, E neſmielij; AC přesm: nykdy w noczy; AC wſſyczkny, E wſſeczy ; A ſtrziediechu, E trzidili; D obš: kdyz gſu. — 8. DE ſpali; ACE a sch; D cztli gſu, E cztly; D modlili gſu, AE modlecze; AE a sch; D piegicze, A piechu (!), E pielij. — 9. D m. sě: gfu; AC přesm: tito ſie; D zeſnuli, E wzdrziemalij; ACE pak ješto sch; ACE poſpawſſe, D proczytiwfſe; ACE m. také: take (E take take!) pak, D sch; D bdieh gſu, E bdielij. — 10. DACE a tito také pospali sch; ACE a sch; ACE wzdy. — 12. E wffudy; CE jest sch. — 13. ACE jest sch; ACE m. že: kdyz. — 14. AE prziekaziegy (!); E přesm: ſlawnym a duoftoynym. — 15. ACE přesm: Gyny (CE Gyne) ſme (C ſmy) taky (CE take); AC m. do těch svatých: 5 R. IV, k. LI.
Strana 282
282 prziepuſſtiel, ze gim zly duch przekazel, wzbuzugie gim zadoſt tieleſnu A rozliczne nemoczy p male zhrzeſſenie, A kdyz gſu nemieli naimenſſieho hrztecha nebo poſſkwrny, z niehozto by mieli w ſudny den przed Bohem odpo- wiedati, ze ge iako zlato cziſte, Gimzto gt netrzeba nízadneho ocziſſlienie, do wieczne gie chwaly poſſle, toho ſwiedeczſtwie »ſprawedlneho muze gt zkuſyl w uohni neb w uocziſczy pobornie« A opiet: »kohoz Buoh miluge, toho treſkcze; A mukami rozlicznymi na toto ſwietie biczuge wſſeczky ſwe ſyny, giezto k ſobie przigme po ſkoczenij.« A giz ſie geſt toho doſti ſtalo za naſſie pamieti, zgewne pokuſſenie na Pawlowi 25 opatu A na [111b] Moizieſsowi, genz geſt przebywal na tomto mieſtie, gez ſlowe Calamus. A pawel opat przebywal na te puſſtij, geſſto lezi blyź V panefiſij, toho mieſta. A tu giſtu Puſſtij nedawno bieſſe ſlana woda vczinila powoden, Geſſto woda chlepcziczy ſie wietrem puolnoczny, Czoz zaſahla zemie, tak wſſieczek ſwrchek zapuſtila, ze wſſechna dawna mieſta gſu opuſtiela pto A gaz 30 ſie wſſeczko zdadie iako oſtrowowe. 20 [Tlento giſty Pawel Opat Tak gt byl cziſte ſrdce pro ſwoy prziebytek, Ze geſt ſam o ſobie na puſſti byl a wzdy mlczal, nikdy nemluwil, A netolik zenſkeho obliczege ſie liknowal, Ale y rucha zeſke przed ſebu nemohl gt trpieti. Nebo gednoho czaſu, kdyz gt sſel ku peleſſij gednoho ſtarcze, Y potka gei zena. A kdyz gi vzrze, takym biehem ſie zaſve odda do ſweho klaſſtera, nechaw te czeſty, kamzto bieſſe zamienil gití, Ze by nízadny nebiezal tak prudcze przede lwem any przed Sanij, Iakozto on p mit cziſtoty bieſſe vczinil. Awſsaks ſie gt to ſtalo bez rozmyſla a nemudrze, Ze gt tak przieliſſne vtrpenije drzal, aby w chlipu neupadl. A pak ſie ynhed ſta, ze dna wſſeczko geho tielo zlama, R. IV, k. LII. do ſwatych do trech. — 16. C pržepufſtial; ACE jim (po vzbuzujě) sch. — 17. ACE přesm: nemoczy rozlyczne; ACE obš: welmi male. — 18. E z nichzto; ACE přesm: w sudny den gmiely. — 19. ACE jest sch; ACE zadneho; E oczyfscze. — 20. ACE jě sch (spr.); ACE m. toho: podle toho (spr); ACE ſprawedlyweho. — 21. AE pokor- nem; AC Gehoz. — 23. AE přesm: ſyny wſſeczkny ſwe; C kterezto. — 24. AC m. již: gez, E genz, t. j. že; AC přesm: geſt ſie; DACE před zjevné sch: ukazuje, orig. ostendit. — 25. ACE tom; ACE geffto. — 26. ACE obš: gie (CE gest) prziebywal; A Panyfyfy. — 27. ACE obš: w (spr., C a!) powoden. — 28. AE sě sch; AE obš: w puolnocznym (!); C zastihla. — 29. AE wessken, C wssechen; ACE zpustyla; ACE wſſieczka mieſta dawna; ACE přesm: proto opufftiena (C opufftiala, E opufftiela). — 30. ACE wſsie; A zdiegy, E zdagi; E ostrowij. R. IV, k. LII. 1. C má nadp: LI; E nadp: O gedno, gto nechtiel zadne zeny widieti; C Ten. — 2. C přesm: przebywal na puſſtij; ACE vždy sch; E mlcziel; E nemluwie; A přesm: nemluwie nykdy; C nikdy nemluvil sch; ACE m. a: ze (spr); ACE netolyko. — 3. AE přesm: fie oblyczegie; AE m. ženského: zenſkeho nykdy, C nykdy zenſkeho; AC m. před sebú nemohl jest: nemohl przied oczyma, E przed oczyma nemohl. — 4. AC m. jest šel: gdieffe, E ffiel. — 5. ACE m. i potka jej žena: a zena geho potka (E potkala); ACE m. a když ji: Gyzto kdyz; E vzrziel; ACE zasě sch; E oddal. — 6. E kamz byl; CE zamyſlyl; A přesm: gyti zamyſlyl; ACE přesm: yzadny (E zadny) neblezal by (E přesm: bý nebezel); ACE prudce sch. — 7. E przed; ACE m. ani: nebo; ACE obš: naywietffy Sany; ACE m. jakožto on pro milost čistoty bieše: genzto acz biefſe (E byl) pro czyſtoty miloſt a zadoſt (spr.); ACE wſſak. — 8. C přesm: gest sie; ACE to sch; ACE m. že: ale ze (spr.); ACE jest tak
282 prziepuſſtiel, ze gim zly duch przekazel, wzbuzugie gim zadoſt tieleſnu A rozliczne nemoczy p male zhrzeſſenie, A kdyz gſu nemieli naimenſſieho hrztecha nebo poſſkwrny, z niehozto by mieli w ſudny den przed Bohem odpo- wiedati, ze ge iako zlato cziſte, Gimzto gt netrzeba nízadneho ocziſſlienie, do wieczne gie chwaly poſſle, toho ſwiedeczſtwie »ſprawedlneho muze gt zkuſyl w uohni neb w uocziſczy pobornie« A opiet: »kohoz Buoh miluge, toho treſkcze; A mukami rozlicznymi na toto ſwietie biczuge wſſeczky ſwe ſyny, giezto k ſobie przigme po ſkoczenij.« A giz ſie geſt toho doſti ſtalo za naſſie pamieti, zgewne pokuſſenie na Pawlowi 25 opatu A na [111b] Moizieſsowi, genz geſt przebywal na tomto mieſtie, gez ſlowe Calamus. A pawel opat przebywal na te puſſtij, geſſto lezi blyź V panefiſij, toho mieſta. A tu giſtu Puſſtij nedawno bieſſe ſlana woda vczinila powoden, Geſſto woda chlepcziczy ſie wietrem puolnoczny, Czoz zaſahla zemie, tak wſſieczek ſwrchek zapuſtila, ze wſſechna dawna mieſta gſu opuſtiela pto A gaz 30 ſie wſſeczko zdadie iako oſtrowowe. 20 [Tlento giſty Pawel Opat Tak gt byl cziſte ſrdce pro ſwoy prziebytek, Ze geſt ſam o ſobie na puſſti byl a wzdy mlczal, nikdy nemluwil, A netolik zenſkeho obliczege ſie liknowal, Ale y rucha zeſke przed ſebu nemohl gt trpieti. Nebo gednoho czaſu, kdyz gt sſel ku peleſſij gednoho ſtarcze, Y potka gei zena. A kdyz gi vzrze, takym biehem ſie zaſve odda do ſweho klaſſtera, nechaw te czeſty, kamzto bieſſe zamienil gití, Ze by nízadny nebiezal tak prudcze przede lwem any przed Sanij, Iakozto on p mit cziſtoty bieſſe vczinil. Awſsaks ſie gt to ſtalo bez rozmyſla a nemudrze, Ze gt tak przieliſſne vtrpenije drzal, aby w chlipu neupadl. A pak ſie ynhed ſta, ze dna wſſeczko geho tielo zlama, R. IV, k. LII. do ſwatych do trech. — 16. C pržepufſtial; ACE jim (po vzbuzujě) sch. — 17. ACE přesm: nemoczy rozlyczne; ACE obš: welmi male. — 18. E z nichzto; ACE přesm: w sudny den gmiely. — 19. ACE jest sch; ACE zadneho; E oczyfscze. — 20. ACE jě sch (spr.); ACE m. toho: podle toho (spr); ACE ſprawedlyweho. — 21. AE pokor- nem; AC Gehoz. — 23. AE přesm: ſyny wſſeczkny ſwe; C kterezto. — 24. AC m. již: gez, E genz, t. j. že; AC přesm: geſt ſie; DACE před zjevné sch: ukazuje, orig. ostendit. — 25. ACE tom; ACE geffto. — 26. ACE obš: gie (CE gest) prziebywal; A Panyfyfy. — 27. ACE obš: w (spr., C a!) powoden. — 28. AE sě sch; AE obš: w puolnocznym (!); C zastihla. — 29. AE wessken, C wssechen; ACE zpustyla; ACE wſſieczka mieſta dawna; ACE přesm: proto opufftiena (C opufftiala, E opufftiela). — 30. ACE wſsie; A zdiegy, E zdagi; E ostrowij. R. IV, k. LII. 1. C má nadp: LI; E nadp: O gedno, gto nechtiel zadne zeny widieti; C Ten. — 2. C přesm: przebywal na puſſtij; ACE vždy sch; E mlcziel; E nemluwie; A přesm: nemluwie nykdy; C nikdy nemluvil sch; ACE m. a: ze (spr); ACE netolyko. — 3. AE přesm: fie oblyczegie; AE m. ženského: zenſkeho nykdy, C nykdy zenſkeho; AC m. před sebú nemohl jest: nemohl przied oczyma, E przed oczyma nemohl. — 4. AC m. jest šel: gdieffe, E ffiel. — 5. ACE m. i potka jej žena: a zena geho potka (E potkala); ACE m. a když ji: Gyzto kdyz; E vzrziel; ACE zasě sch; E oddal. — 6. E kamz byl; CE zamyſlyl; A přesm: gyti zamyſlyl; ACE přesm: yzadny (E zadny) neblezal by (E přesm: bý nebezel); ACE prudce sch. — 7. E przed; ACE m. ani: nebo; ACE obš: naywietffy Sany; ACE m. jakožto on pro milost čistoty bieše: genzto acz biefſe (E byl) pro czyſtoty miloſt a zadoſt (spr.); ACE wſſak. — 8. C přesm: gest sie; ACE to sch; ACE m. že: ale ze (spr.); ACE jest tak
Strana 283
283 ze nemuoze vzadný vdem hnuti, A netoliko rukama neb nohama, Anij zazyke; aniy 10 vſſima mohl ſlyſſeti, ze nicz ginak nebieſſe nez tako drziewo k Czlowieku podobne. A z te nemoczy nizadny muz nemohl ge pomoczy, Nezli zenſka ſluzba. Neb, kdyz gſu gei neſli do klaſſtera ſwatych Panen, Tu geho krmieſſe zena y napa- gieſſe A ginu przirozenu potrzebu ge" czinieſſe dobrze za cztyrzi leta, to gt az do geho ſkonczenie. A kdyz gt byl welmi mdel na ſwe vdy, ze vzadny vdem 15 nehnul gt, Awſsak taky zazrak a mit od Boha miegieſſe, Ze, kdyz olegem, genz ſie dotekl geho tiela, kterehoź nemoczneho pomazali, Ynhed zdraw budieſſe, Tak zie ſie dobrze zgewi o geho nemoczy A take, ze diwy czinieſſe zgewnie duch ſwaty ſkrze geho zaſluzeníe. 128a [112a] [DjRuhy, geſſto gſme rzekli, Morzieſs, przebywal gt na puſst. A take duoſloyny bieſſe, pro gedínu rzecz protíwnu, Geſſto gi rzekl proti Opatu Macharyowi, Ynhed byl poddan zlemu a vkrutne" Bieſu, Genz gemu zle zadoſti pamiet na myſl dawal. A to nan Buoh przepuſti li pokuſſeníe p tu odpowied ptíwnu ſwemu ſtaroſtie, Aby neoſtala przí nem nízadna poſſkwrna. A to geſt vkazalo geho brzke zbaweníe. Neb, iakz ſye brzo da na modlitby Tak ſwaty Macharyus, geho flowem Tak ynhed zly duch byl zapuzen. A ptoz neſluſíe nízadnym zhrzyetí, aní ſye liknowatí, kohoz wídímy w kterem pokuſſeníj Nebo zlym duchem poſvedeneho. A tomv dwemu ſluſſie wierzití: Naiprwe, ze bez bozieho przíepufſteníe nemuoz zly duch nízadneho 10 pokuſytí. A drvhe, coz nam koli przigde od boha, to geſt nam wſſe p naſſe ſpaſeníe lako oda) míloſtíweho otcye A od ſſlechetneho lekarzíe na vzítek. 5 R. IV, k. LIII. a) o- nadeps. sch; E drziel. — 9. ACE m. a pak: tak; CE ſtalo; AE zlamala. — 10. A nemohl (!, E nemohl); A yzadny (nedops.); ACE a sch; AE m. ani: ale, C ale ani. — 11. A obš: czo mohl, CE mohl czo; ACE m. jinak: gyneho; E nebyl; A než sch (!). — 12. A nemohyl; AC obš: gemu nykolý; E přesm: nemohl gemu zadny muz ſpomoczy; ACE Nebo. — 13. ACE jsú sch; ACE přesm: neſly geho; ACE tu sch; AC přesm: krmieſſe geho zena, E zena geho krmila. — 14. E napagiela; C m. a: y; E czynila; A trzy. — 15. C jeho sch; ACE m. a když jest byl: Genzto kakz (CE yakz) koly bieſſe (E byl); A mdl. — 16. A nehmiefſe ; ACE wſfak; ACE m. milost od Boha: od buoha miloſt zwlaſtny (C zwlafſti, E wlastni); E gmiel. — 17. ACE gessto; ACE ktereho; C bywasse, E byl. — 18. E zgewilo; ACE m. nemoci: nemoczy auduow (!, CE a vdow, spr.) w (C sch.) mdlobie, ze buoh to nan prziepuſtyl, (spr.); ACE činieše sch. — 19. ACE obš: zaſluzenie czynieſſe (E czynil). R. IV, k. LIII. 1. C má nadp: LII. kapia ; E nadp: O Moyzyffy, gto byl w nieho diabel wſtupil; A m. jest: gefſto (!); ACE m. a: A kdyz ſam take prziebywaſſe (E prze- bywal) a (spr.); A taky. — 2. E byl; C gednu ; AE m. ji: gy gest, C gest gý; A muwyl (ch. pís.), E mluwil. — 3. AE Macharyemu; E diablu. — 4. ACE m. naň: prziepuftyl (C przepuſti) nan; AE m. přepusti: to, C sch. — 5. C ftaroftowi; AE neſtala (ch. opis.). — 6.C a sch (spr.); C jest sch; ACE přesm: brzo dal (C da) ſie; A modlytwu, C modlitbu, E modlitwy. — 7. ACE tak sch. (spr.); DACE tak sch. (spr.); ACE přesm: zly duch ynhed (E yhned). — 8. C yzadneho, A obš: vzadneho ſie, E ſie zadneho; AE přesm: lyknowati any zhrzieti; ACE gehoz. — 9. E duchem sch (!); ACE poſedene. — 10. AC obš: wierzýti nam; ACE přesm: vzadneho (E yzadny!) zly duch nemuoz. — 11. E pokuſſetij: ACE m. což nám koli: wſſeczko (C ze wſſeczko), czoz nam; ACE m. přijde od Boha: od boha przyde protywneho, orig, jako v B; ACE vše sch. — 12. C a od šlechetného lékařě na úžitek sch (nespr.).
283 ze nemuoze vzadný vdem hnuti, A netoliko rukama neb nohama, Anij zazyke; aniy 10 vſſima mohl ſlyſſeti, ze nicz ginak nebieſſe nez tako drziewo k Czlowieku podobne. A z te nemoczy nizadny muz nemohl ge pomoczy, Nezli zenſka ſluzba. Neb, kdyz gſu gei neſli do klaſſtera ſwatych Panen, Tu geho krmieſſe zena y napa- gieſſe A ginu przirozenu potrzebu ge" czinieſſe dobrze za cztyrzi leta, to gt az do geho ſkonczenie. A kdyz gt byl welmi mdel na ſwe vdy, ze vzadny vdem 15 nehnul gt, Awſsak taky zazrak a mit od Boha miegieſſe, Ze, kdyz olegem, genz ſie dotekl geho tiela, kterehoź nemoczneho pomazali, Ynhed zdraw budieſſe, Tak zie ſie dobrze zgewi o geho nemoczy A take, ze diwy czinieſſe zgewnie duch ſwaty ſkrze geho zaſluzeníe. 128a [112a] [DjRuhy, geſſto gſme rzekli, Morzieſs, przebywal gt na puſst. A take duoſloyny bieſſe, pro gedínu rzecz protíwnu, Geſſto gi rzekl proti Opatu Macharyowi, Ynhed byl poddan zlemu a vkrutne" Bieſu, Genz gemu zle zadoſti pamiet na myſl dawal. A to nan Buoh przepuſti li pokuſſeníe p tu odpowied ptíwnu ſwemu ſtaroſtie, Aby neoſtala przí nem nízadna poſſkwrna. A to geſt vkazalo geho brzke zbaweníe. Neb, iakz ſye brzo da na modlitby Tak ſwaty Macharyus, geho flowem Tak ynhed zly duch byl zapuzen. A ptoz neſluſíe nízadnym zhrzyetí, aní ſye liknowatí, kohoz wídímy w kterem pokuſſeníj Nebo zlym duchem poſvedeneho. A tomv dwemu ſluſſie wierzití: Naiprwe, ze bez bozieho przíepufſteníe nemuoz zly duch nízadneho 10 pokuſytí. A drvhe, coz nam koli przigde od boha, to geſt nam wſſe p naſſe ſpaſeníe lako oda) míloſtíweho otcye A od ſſlechetneho lekarzíe na vzítek. 5 R. IV, k. LIII. a) o- nadeps. sch; E drziel. — 9. ACE m. a pak: tak; CE ſtalo; AE zlamala. — 10. A nemohl (!, E nemohl); A yzadny (nedops.); ACE a sch; AE m. ani: ale, C ale ani. — 11. A obš: czo mohl, CE mohl czo; ACE m. jinak: gyneho; E nebyl; A než sch (!). — 12. A nemohyl; AC obš: gemu nykolý; E přesm: nemohl gemu zadny muz ſpomoczy; ACE Nebo. — 13. ACE jsú sch; ACE přesm: neſly geho; ACE tu sch; AC přesm: krmieſſe geho zena, E zena geho krmila. — 14. E napagiela; C m. a: y; E czynila; A trzy. — 15. C jeho sch; ACE m. a když jest byl: Genzto kakz (CE yakz) koly bieſſe (E byl); A mdl. — 16. A nehmiefſe ; ACE wſfak; ACE m. milost od Boha: od buoha miloſt zwlaſtny (C zwlafſti, E wlastni); E gmiel. — 17. ACE gessto; ACE ktereho; C bywasse, E byl. — 18. E zgewilo; ACE m. nemoci: nemoczy auduow (!, CE a vdow, spr.) w (C sch.) mdlobie, ze buoh to nan prziepuſtyl, (spr.); ACE činieše sch. — 19. ACE obš: zaſluzenie czynieſſe (E czynil). R. IV, k. LIII. 1. C má nadp: LII. kapia ; E nadp: O Moyzyffy, gto byl w nieho diabel wſtupil; A m. jest: gefſto (!); ACE m. a: A kdyz ſam take prziebywaſſe (E prze- bywal) a (spr.); A taky. — 2. E byl; C gednu ; AE m. ji: gy gest, C gest gý; A muwyl (ch. pís.), E mluwil. — 3. AE Macharyemu; E diablu. — 4. ACE m. naň: prziepuftyl (C przepuſti) nan; AE m. přepusti: to, C sch. — 5. C ftaroftowi; AE neſtala (ch. opis.). — 6.C a sch (spr.); C jest sch; ACE přesm: brzo dal (C da) ſie; A modlytwu, C modlitbu, E modlitwy. — 7. ACE tak sch. (spr.); DACE tak sch. (spr.); ACE přesm: zly duch ynhed (E yhned). — 8. C yzadneho, A obš: vzadneho ſie, E ſie zadneho; AE přesm: lyknowati any zhrzieti; ACE gehoz. — 9. E duchem sch (!); ACE poſedene. — 10. AC obš: wierzýti nam; ACE přesm: vzadneho (E yzadny!) zly duch nemuoz. — 11. E pokuſſetij: ACE m. což nám koli: wſſeczko (C ze wſſeczko), czoz nam; ACE m. přijde od Boha: od boha przyde protywneho, orig, jako v B; ACE vše sch. — 12. C a od šlechetného lékařě na úžitek sch (nespr.).
Strana 284
284 5 10 15 AKdyz geden bratr, po puſſti chodie, y omraczi ſye, A nalez gednu geſkyní w ſkale, y oſta w nie przieſ tu noc. A kdyzto poczie zalmy oby- czíegne pietí dobrzie przieſ puol nocy, A kdyz dokonaw ſwe modlitby y chtieſſe podrziematí: Y vzrzie zastupy diabelske se wssiech stran biezziece. A tu gední naprzied diechu przied ſwym kniezietem, a druzy nazad, Genzto gich kniezíe y naívrozeníegſſij bíeſſe A ze wſſiech naihorſſíj ſye zdaſſe. A kdyz ſye na ſtolicy vſadí ze wſſiech nagwyſſ A wſſiech ſkutkvow poczie welmí pílníe tazatí, Ti, geſſto powiedlechu, ze ſwych, gichzto ſu lakalí, ne- moli gich przieluditi, Tu on tako leníe a neſtateczne kaza ſ voczíj zapudítí, Ze ſu tak dluhy czaſ marníe ztwilí; Ale tí, geſſto pwiechu a menvgíce a) lidí przieſſczene, Ty on ſ weliku chwalv radoſtníe a ze wſſiech przieznij gie na przíklad gínym I! Iako ſylne bogowníky wyſla. Mezy nímízto geden 128b neſlechetny geden dabel przigide welmi weſele, Iako welike witlezſtwie chtíe zwieſtowatí. Tu gednoho mnícha powiedie, a welmi znameho, we gmeno, Ze v pietí letech, iakz geho geſt lakal, A ledwab) te nocy geí w ſmilſtwo przípwil. A pro to powíedeníe ſ weliku chwalu od kníezíete ſweho koru- nowan a powyſſen ſa nade wſſiecky, y gide precz. A kdyz ſye giz poczie brziezdítí, Tehdy to wſſecko mnozſtwíe diablvow zhynu. A on chybu wrze na ſwe myſli o tom diabelſkem pweníj. A take magie na pamietí piſmo ſwateho czteníe, Ze geſt v pwdie neſtal, Neb w nem pwdy neníe, A kdyz mluwí krzíwdu, prziſnie mluwic), ze geſt v pwdie neſtal. A pak gide ten R. IV, k. LIV. 20 a) -v- nadeps. b) -d- nadeps. c) za tím podtečk. ze. R. IV, k. LIV. 1. C má nadp: LIII. kapitola; E nadp: O czertiech, gto na ſudie ſedieli a pwili, czoz vczynilij; ACE m. a když: Kdyz pak; E omraczil; ACE a sch; E nalezl. — 2. AE oſtal; ACE m. a kdyžto: w nezto kdyz. — 3. ACE přesm: przieſ puol noczy dobrzie; E dokonal, AC obš: wyplnyl (!, C wyplnyw) nebo dokonaw. — 4. ACE i sch; E chtie, C chtieſſe chtiefſe (!); Eisch; E vzrzel; ACE obš: dyabelſke bez czyſla. — 5. AE m. a tu: gyzto, C genzto; D fſlij gſu, E ffly; A ſwy (nedops.). — 6. C najurozenější: nayvrzitnieyſſy, AE nayvczenieyffy, orig. magnitudine procerior cunctis; E byl; ACE a sch; ACE m. najhorší: y (E sch.) nayhrozmeyſſy; E zdal. — 7. AC přesm: na ſtolyczy ſie; E přesm: vſadil na ſtolyczy; C naywyſſy, E naywayſs (!). — 8. ACE m. velmi pilně tázati: tazati welmi (E sch.) ſnaznie; E powiedieli; E geſſto. — 9. B nemoli!, DACE nemohli; ACE tu on sch; A m. jako: ya (nedops.); CE kazal. — 10. AE přesm: dluhy czas tak marnie; C přesm: ztrawili marnie; E prawilij; ACE a sch; A gmienytie (!), C gmenowitie, E gmenute (!), orig. (nuntiabant) designatos sibi. — 11. E lyde (!); AC.E przielstywffe; ACE ty on sch ; AE ſe wſſech, orig. cum (favore) cunctorum; C prziezniwíe (!). — 12. CE wýſlal; ACE obš: kdyz geden. — 13. DACE jeden sch (spr.); E prziffel. — 14. ACE tu sch; ACE povědě a sch; ACE obš: znameho powiedie (E powiediel); E ze ygmena. — 15. CE přesm: gt geho; ACE a sch; ACE gedwa; ACE jej sch. — 16. ACE a sch; AE m. to: nezto geho (!), C níežto; C pově- děnie sch; C s weliku s weliku (!); A chválú sch (!); C svého sch. — 17. ACE prziede wſſemi; ACE i sch; C pogyde, E ffiel; AC prycz; ACE sě již sch. — 18. A ſie brziezdyti, E zaſwitawati, C pochylowati (!); ACE m. tehdy: kdyz; AC přesm: wſſeczkno (C wſſeczko) to; CE zhynulo; ACE a on sch; AE chybu sch (nespr.); A vtwrdie, E vtwrdil (!), C wrtie, orig. dubitans (chybu vrtě). — 19. D ſwem (!); E diabelfkym; D m. písmo: chybu (ch. opis.). — 21. ACE m. křivdu: krywdu (!, E krziwdu, C prawdu, ch. opis.) neb lez, orig. mendacium; AE m. přísně(!): pyſſnie, C przieliſſnie, překlad
284 5 10 15 AKdyz geden bratr, po puſſti chodie, y omraczi ſye, A nalez gednu geſkyní w ſkale, y oſta w nie przieſ tu noc. A kdyzto poczie zalmy oby- czíegne pietí dobrzie przieſ puol nocy, A kdyz dokonaw ſwe modlitby y chtieſſe podrziematí: Y vzrzie zastupy diabelske se wssiech stran biezziece. A tu gední naprzied diechu przied ſwym kniezietem, a druzy nazad, Genzto gich kniezíe y naívrozeníegſſij bíeſſe A ze wſſiech naihorſſíj ſye zdaſſe. A kdyz ſye na ſtolicy vſadí ze wſſiech nagwyſſ A wſſiech ſkutkvow poczie welmí pílníe tazatí, Ti, geſſto powiedlechu, ze ſwych, gichzto ſu lakalí, ne- moli gich przieluditi, Tu on tako leníe a neſtateczne kaza ſ voczíj zapudítí, Ze ſu tak dluhy czaſ marníe ztwilí; Ale tí, geſſto pwiechu a menvgíce a) lidí przieſſczene, Ty on ſ weliku chwalv radoſtníe a ze wſſiech przieznij gie na przíklad gínym I! Iako ſylne bogowníky wyſla. Mezy nímízto geden 128b neſlechetny geden dabel przigide welmi weſele, Iako welike witlezſtwie chtíe zwieſtowatí. Tu gednoho mnícha powiedie, a welmi znameho, we gmeno, Ze v pietí letech, iakz geho geſt lakal, A ledwab) te nocy geí w ſmilſtwo przípwil. A pro to powíedeníe ſ weliku chwalu od kníezíete ſweho koru- nowan a powyſſen ſa nade wſſiecky, y gide precz. A kdyz ſye giz poczie brziezdítí, Tehdy to wſſecko mnozſtwíe diablvow zhynu. A on chybu wrze na ſwe myſli o tom diabelſkem pweníj. A take magie na pamietí piſmo ſwateho czteníe, Ze geſt v pwdie neſtal, Neb w nem pwdy neníe, A kdyz mluwí krzíwdu, prziſnie mluwic), ze geſt v pwdie neſtal. A pak gide ten R. IV, k. LIV. 20 a) -v- nadeps. b) -d- nadeps. c) za tím podtečk. ze. R. IV, k. LIV. 1. C má nadp: LIII. kapitola; E nadp: O czertiech, gto na ſudie ſedieli a pwili, czoz vczynilij; ACE m. a když: Kdyz pak; E omraczil; ACE a sch; E nalezl. — 2. AE oſtal; ACE m. a kdyžto: w nezto kdyz. — 3. ACE přesm: przieſ puol noczy dobrzie; E dokonal, AC obš: wyplnyl (!, C wyplnyw) nebo dokonaw. — 4. ACE i sch; E chtie, C chtieſſe chtiefſe (!); Eisch; E vzrzel; ACE obš: dyabelſke bez czyſla. — 5. AE m. a tu: gyzto, C genzto; D fſlij gſu, E ffly; A ſwy (nedops.). — 6. C najurozenější: nayvrzitnieyſſy, AE nayvczenieyffy, orig. magnitudine procerior cunctis; E byl; ACE a sch; ACE m. najhorší: y (E sch.) nayhrozmeyſſy; E zdal. — 7. AC přesm: na ſtolyczy ſie; E přesm: vſadil na ſtolyczy; C naywyſſy, E naywayſs (!). — 8. ACE m. velmi pilně tázati: tazati welmi (E sch.) ſnaznie; E powiedieli; E geſſto. — 9. B nemoli!, DACE nemohli; ACE tu on sch; A m. jako: ya (nedops.); CE kazal. — 10. AE přesm: dluhy czas tak marnie; C přesm: ztrawili marnie; E prawilij; ACE a sch; A gmienytie (!), C gmenowitie, E gmenute (!), orig. (nuntiabant) designatos sibi. — 11. E lyde (!); AC.E przielstywffe; ACE ty on sch ; AE ſe wſſech, orig. cum (favore) cunctorum; C prziezniwíe (!). — 12. CE wýſlal; ACE obš: kdyz geden. — 13. DACE jeden sch (spr.); E prziffel. — 14. ACE tu sch; ACE povědě a sch; ACE obš: znameho powiedie (E powiediel); E ze ygmena. — 15. CE přesm: gt geho; ACE a sch; ACE gedwa; ACE jej sch. — 16. ACE a sch; AE m. to: nezto geho (!), C níežto; C pově- děnie sch; C s weliku s weliku (!); A chválú sch (!); C svého sch. — 17. ACE prziede wſſemi; ACE i sch; C pogyde, E ffiel; AC prycz; ACE sě již sch. — 18. A ſie brziezdyti, E zaſwitawati, C pochylowati (!); ACE m. tehdy: kdyz; AC přesm: wſſeczkno (C wſſeczko) to; CE zhynulo; ACE a on sch; AE chybu sch (nespr.); A vtwrdie, E vtwrdil (!), C wrtie, orig. dubitans (chybu vrtě). — 19. D ſwem (!); E diabelfkym; D m. písmo: chybu (ch. opis.). — 21. ACE m. křivdu: krywdu (!, E krziwdu, C prawdu, ch. opis.) neb lez, orig. mendacium; AE m. přísně(!): pyſſnie, C przieliſſnie, překlad
Strana 285
285 bratr na to míeſto, geſſto ſlvowe pelvſymvm, A kdyzto widieſſe toho bratra prziebywatí, o nemzto diabel pwil, ze geſt gei przielſtil. Y bieſſe ten bratr gím welmí znamy. Gehoz otaza o tom bratru. Y naleze, ze geſt tak te nocy, geſſto diabel ſwemv kniezietí pwil o nem, An, wyſſed z klaſſtera 25 y ſſel byl do mieſta A tu hubene ſmilſtwo ſpachal. To pak vſlyſſaw ten bratr, wzdychagie a placzie y wratíl ſye zaſye na ſwe mieſto. R. IV, k. LV. 129a (Ednoho czaſv gedna dwa czarodiegníky pohany, Vſlyſſiewſſe o ſwatem antoníj díwy pwiece, y gideſſta k nemv. A tu kdyz miechu mezy ſebu niektere pohadky, A zhrzíewſſe ſwateho antoníe ta czarodiegníky iako nevczeneho a nevmíeleho, y wtíffta sye. Il Pak chtiece gemu, ne- mohla-li byſſta gemu vſíkoditi, Ale z peleſſie kazatí czary ſwymí a dla- belſku Iſtíj wytrhnvtí, Y poſlaſſta naň zloſtne diably, aby gemu prziekazíelí p tu zawiſt, ze mnoho ſye lidij k nemu ſchazyeſſe na wſſaky den tako k boziemv ſluzye ſpwedlnemu. A kdyz on gednak ſie na czele a gednak na prſech znamením ſwateho krzizíe pozehnaſſe A gednak ſye na modlitby dadieſſe, A proto zlíj diabli, neſmíegice k nemu prziſtupíti, y wtiechu ſye 10 zaſye k ním, genz ſu gie poſlalí, a nic neobdrziewſſe. Tehdy ona gíne mocnieiſſie poſlaſſta. Ta opiet nic nepſpiewſſe, y wtifſta sye zasye Opiet poſlaſſta gíne mocníeiſsie a chytrzieiſſie y nahlegíſie ptí boziemu rytierzí, A ta owſſem níc nepſpiefſta, le tak ze gím níc nepſpiechu gích czary aní 5. nepřesný, orig. ex propriis; ACE m. a: tak; E ffiel. — 22. BD pelvſymvm!, ACE Peluzyum (spr.); ACE a sch; ACE kdezto (spr.); AC wiediesse, E wiediel (spr.). — 23. C m. jej: geho, AE dyabel; A obš: przielſtyl geho, E geho przelſtil; E byl. — 24. ACE m. ten bratr jim: tu gyny bratr (spr.); AE otazaw, C otazal; ACE m. že jest tak: to (C sch.) tak, ze (spr.); A ten (!). — 25. AE m. an: ze, C sch (spr.). — 26. ACE i sch; E přesm: byl ffiel; ACE přesm: ſmylstwo hubene; E vſlyffel; D přesm: Vſlyſſaw pak to. — 27. AE obš: wzdy wzdychagie; A m. i: wecze wzdeſſe (!), E wecze(!); AC wrati, E wratim (nespr.); D obš: ſye geſt; AE obš: ſwe mijſto drziew- nie (E přesm: prwni mieſto). R. IV, k. LV. 1. C má nadp: LIIII; E nadp. O s. Anthonij, geffto Czarodiey- niczy k niemu poſlalij Czerty, aby...; E gednij, DC sch; AE vſlyffawffie, C vſly- ſſawſſy. — 2. C o ſwatem o ſwatem (!); D Anthonyowi; D gidechu, E ſfly ; A m. a tu : Gijzto, CE Genzto; C miegiechu, D gfu gmieli, E gmieli. — 3. C niekteru pohadku: ACE a sch; D ſwaty Anthonyem, E geho ; DE tij Czarodieyniczy. — 4. ACE i sch; E wratili; ACE obš: ſie od nieho. — 5. D m. nemohla: nemohli, E geſtlizie by wicze nemohlij, orig, si nihil amplius potuissent; DAE -li sch; D m. byšta: gſu (nespr.), AC by, E sch; AC m. jemu: wiecze, E sch; C z peleffy; C obš: wyhnati kazati. — 6. AE i sch; E Poſlalij, D poſlali gſu; A m. naň: na tu (!), E na to. — 7. E přesm: ſie mnoho; C přesm: k niemu lidij; E ſchazelo; E kazdy. — S. DCE ſprawedliwemu; ACE sě sch; AC m. čele: prſech, E prſiech; C a sch; AE jednak sch. — 9. AE m. prsech: czele, C tiele(!), orig. fronti; AE obš: sie znamenanym (E znameniem); A m. požehnáše: pozehna ſie(!), C ſie pozehnaſſe, E pozehnal. — 10. E dal; ACE a sch; AE proto sch; AC m. zlí dábli nesmějíce k ňemu: nefmiechu (C nefmiegiecze) zly dyably k niemu, E y neſmielij k niemu zly diablij; AC wratichu, E wratili. — 11. ACE a sch; AC neuczynywffe; E nic neobdržěvše sch; D onij. — 12. D poſlali gſu; E tehdy ona jiné mocnějšie poslašta sch; D Tij, ACE obš: a ti; A newygednawſſe; ACE i sch; DA wratichu, E wratili, C sch; C sě sch; ACE zasě sch. — 13. D poſlali gſu, E po- ſlalij; C jiné mocnějšie sch. — 14. ACE a sch; D tij, AC genzto, E genz; E m. ovšem:
285 bratr na to míeſto, geſſto ſlvowe pelvſymvm, A kdyzto widieſſe toho bratra prziebywatí, o nemzto diabel pwil, ze geſt gei przielſtil. Y bieſſe ten bratr gím welmí znamy. Gehoz otaza o tom bratru. Y naleze, ze geſt tak te nocy, geſſto diabel ſwemv kniezietí pwil o nem, An, wyſſed z klaſſtera 25 y ſſel byl do mieſta A tu hubene ſmilſtwo ſpachal. To pak vſlyſſaw ten bratr, wzdychagie a placzie y wratíl ſye zaſye na ſwe mieſto. R. IV, k. LV. 129a (Ednoho czaſv gedna dwa czarodiegníky pohany, Vſlyſſiewſſe o ſwatem antoníj díwy pwiece, y gideſſta k nemv. A tu kdyz miechu mezy ſebu niektere pohadky, A zhrzíewſſe ſwateho antoníe ta czarodiegníky iako nevczeneho a nevmíeleho, y wtíffta sye. Il Pak chtiece gemu, ne- mohla-li byſſta gemu vſíkoditi, Ale z peleſſie kazatí czary ſwymí a dla- belſku Iſtíj wytrhnvtí, Y poſlaſſta naň zloſtne diably, aby gemu prziekazíelí p tu zawiſt, ze mnoho ſye lidij k nemu ſchazyeſſe na wſſaky den tako k boziemv ſluzye ſpwedlnemu. A kdyz on gednak ſie na czele a gednak na prſech znamením ſwateho krzizíe pozehnaſſe A gednak ſye na modlitby dadieſſe, A proto zlíj diabli, neſmíegice k nemu prziſtupíti, y wtiechu ſye 10 zaſye k ním, genz ſu gie poſlalí, a nic neobdrziewſſe. Tehdy ona gíne mocnieiſſie poſlaſſta. Ta opiet nic nepſpiewſſe, y wtifſta sye zasye Opiet poſlaſſta gíne mocníeiſsie a chytrzieiſſie y nahlegíſie ptí boziemu rytierzí, A ta owſſem níc nepſpiefſta, le tak ze gím níc nepſpiechu gích czary aní 5. nepřesný, orig. ex propriis; ACE m. a: tak; E ffiel. — 22. BD pelvſymvm!, ACE Peluzyum (spr.); ACE a sch; ACE kdezto (spr.); AC wiediesse, E wiediel (spr.). — 23. C m. jej: geho, AE dyabel; A obš: przielſtyl geho, E geho przelſtil; E byl. — 24. ACE m. ten bratr jim: tu gyny bratr (spr.); AE otazaw, C otazal; ACE m. že jest tak: to (C sch.) tak, ze (spr.); A ten (!). — 25. AE m. an: ze, C sch (spr.). — 26. ACE i sch; E přesm: byl ffiel; ACE přesm: ſmylstwo hubene; E vſlyffel; D přesm: Vſlyſſaw pak to. — 27. AE obš: wzdy wzdychagie; A m. i: wecze wzdeſſe (!), E wecze(!); AC wrati, E wratim (nespr.); D obš: ſye geſt; AE obš: ſwe mijſto drziew- nie (E přesm: prwni mieſto). R. IV, k. LV. 1. C má nadp: LIIII; E nadp. O s. Anthonij, geffto Czarodiey- niczy k niemu poſlalij Czerty, aby...; E gednij, DC sch; AE vſlyffawffie, C vſly- ſſawſſy. — 2. C o ſwatem o ſwatem (!); D Anthonyowi; D gidechu, E ſfly ; A m. a tu : Gijzto, CE Genzto; C miegiechu, D gfu gmieli, E gmieli. — 3. C niekteru pohadku: ACE a sch; D ſwaty Anthonyem, E geho ; DE tij Czarodieyniczy. — 4. ACE i sch; E wratili; ACE obš: ſie od nieho. — 5. D m. nemohla: nemohli, E geſtlizie by wicze nemohlij, orig, si nihil amplius potuissent; DAE -li sch; D m. byšta: gſu (nespr.), AC by, E sch; AC m. jemu: wiecze, E sch; C z peleffy; C obš: wyhnati kazati. — 6. AE i sch; E Poſlalij, D poſlali gſu; A m. naň: na tu (!), E na to. — 7. E přesm: ſie mnoho; C přesm: k niemu lidij; E ſchazelo; E kazdy. — S. DCE ſprawedliwemu; ACE sě sch; AC m. čele: prſech, E prſiech; C a sch; AE jednak sch. — 9. AE m. prsech: czele, C tiele(!), orig. fronti; AE obš: sie znamenanym (E znameniem); A m. požehnáše: pozehna ſie(!), C ſie pozehnaſſe, E pozehnal. — 10. E dal; ACE a sch; AE proto sch; AC m. zlí dábli nesmějíce k ňemu: nefmiechu (C nefmiegiecze) zly dyably k niemu, E y neſmielij k niemu zly diablij; AC wratichu, E wratili. — 11. ACE a sch; AC neuczynywffe; E nic neobdržěvše sch; D onij. — 12. D poſlali gſu; E tehdy ona jiné mocnějšie poslašta sch; D Tij, ACE obš: a ti; A newygednawſſe; ACE i sch; DA wratichu, E wratili, C sch; C sě sch; ACE zasě sch. — 13. D poſlali gſu, E po- ſlalij; C jiné mocnějšie sch. — 14. ACE a sch; D tij, AC genzto, E genz; E m. ovšem:
Strana 286
286 15 gich hruozy. A to giſtie vzrziechu, ze geſt welika wiec ſtaw krzieſtanſky, Ze ſu tí giſtíj drablí nemohli níc víkodití ſwatemv antoníj Aní ſu gím ſ míeſta ſmíeli hnvtí z geho prziebytka. A tu pak ta giſta czarodiegníky, podíwíwſſe ſye tomu, Ynhed na ruczeſt gideſſta k ſwatemu Antoníj A to prziekazieníe y tu przihodu y hrvozu, geſſto 20 ſta gemu byla p zawiſt przipwila, rozpwiſſta gemu. A pocziefſta ynhed pſytí, aby z ních krzieſtany zdielal. A kdyz gich otaza o tom prziekazíeníj, ktery den to bylo, Ona gemv powiediefsta. Tehdy swaty Antonij wecye, ze gest míel welike myſíleníe a przíekazieníe. A toho ſwateho Antoníe widiel ſmy wzdy na modlitbach prziebywatí, 25 Ze czaſtokrat rziekaſſe p weliku miloſt na modlitbach, az ſlvnce z hory puogdieſſe, a rzka: Y co mí to prziekazieſſe, a otwodie míe od pweho ſwietla ? R. V, 1, č. 10. IIAna opata tazachu, kdyzto chtieſſe vmrzietí, geho vczenícy, kteru 129b gim pamiet po ſobie oſtawíj, ktere-li przíkazaníe, Skrzye nezto by ſpieſſe a ſnaze k ſpaſenij mohli przígíti. Tu on zaplakaw wecye: Nikdy ſem me wvole wlaſtníe neczíníl, Aníz ſem vozil koho tomu, gehoz ſem ſam drziewe 5 neczíníl. R. V, 1, č. 19. s Ednoho ſtarcyea) kdyz tazachu, kterak bazn bozie w duſſi prziebywa, On gím wecye: Kdyz czlowiek ma pokoru a chudobu trpíj a vzadneho a) e nadeps. opiet; C m. nic: take; D neproſpieli gſu, A neproſpiechu, C neproſpiely, E nepro- ſpiewſſe; AE m. le: Proti ſwatemu Antony, C sch; ACE m. že: yakz; A gym gym (!); AC nic sch; E neprofpiewsse; AE ze, C genz; ACE přesm: gystie to; E vzrzelij; E m. věc mocz. — 16. ACE m. diábli: welmi lyti dyabli; ACE přesm: nycz nemohlý; C svatému Antoní sch; AE přesm: ſwatemu Anthonij vſſkodyti; D Anthonyowi. — 17. AC přesm: ſ mijſta ſu gym ſmieli, E ſ mieſta ſmieli gſu gym. — 18. AC m. a tu: Proto, E Protoz; E pak sch; DE tij giſti Czarodieyniczy; E na rúčest sch. — 19. D gidechu, E ffly; D Anthonyowi; A m. i (před hruozu): a. — 20 DE gfu; ACE přesm: byla (E bylij) gemu; D byla sch; D przipwili, AC vczynyla, E vczynilij; D rozprawiechu; AE m. rozpravišta jemu: gemu zgiewyfſta (E zgewilij) a rozprawiefſta (E rozprawielij), C gemu zgewiſſta; E poczeli hned; AC prositi sch. — 21. E m. zdělal: vczynil, AC obš: vczy- nyl, proſyti; ACE otazal. — 22. D m. to: gt to; D Onij, A ana, E ani, C a ony; D powiediechu, E powiedielij; D Anthonyus, AE Anthon; AC powiedie, E powiediel. — 23. ACE m. veliké: welmi tezke; AE pomyfſleny. — 24. ACE m. a toho: Tohoto; D Anthonya; AE m. smy: ſme tak, C sch. (nespr.); C vždy sch. — 25. E rziekal; ACE m. až: kdyz; C zhuoru. — 26. D poſſlo, C gdieſſe, E fſlo; ACE a řka sch; ACE to sch; ACE m. překážieše: prziekaziefs, ze wchazeſs (!, C wzchazieſs) proto, aby mi przie- kazelo (C prziekazalo), orig, impedis, qui ad hoc oriris, ut me abstrahas; ACE od- wedlo; E mne. R. V, 1, č. 10. 1. C má nadp: LV. kapitola; E nadp: O wulij; ACE přesm: Opata Iana; E m. tázáchu: tazalij vczedlniczy, AE sch; AE kdyz; E chtiel; AC m. jeho: tazachu geho. — 2. D m. které-li: zdali ktere, E ktere; ACE obš: mohly ſpieſſe. — 3. A ſnazniegy (!); ACE mohli sch; ACE m. tu: A; DE obš: y wecze. — 4. ACE any; ACE přesm: koho vczyl; ACE m. sem: bych; D obš: fam 1a; E přesm: prwe ſam. R. V, 1, č. 19. 1. C má nadp: LVI; E nadp: O poſuzowanie; E tazali; DACE Bázen; AE m. v duši: wſfudy (!). — 2. AE m. on jim: A on, C A; A odpowiedie,
286 15 gich hruozy. A to giſtie vzrziechu, ze geſt welika wiec ſtaw krzieſtanſky, Ze ſu tí giſtíj drablí nemohli níc víkodití ſwatemv antoníj Aní ſu gím ſ míeſta ſmíeli hnvtí z geho prziebytka. A tu pak ta giſta czarodiegníky, podíwíwſſe ſye tomu, Ynhed na ruczeſt gideſſta k ſwatemu Antoníj A to prziekazieníe y tu przihodu y hrvozu, geſſto 20 ſta gemu byla p zawiſt przipwila, rozpwiſſta gemu. A pocziefſta ynhed pſytí, aby z ních krzieſtany zdielal. A kdyz gich otaza o tom prziekazíeníj, ktery den to bylo, Ona gemv powiediefsta. Tehdy swaty Antonij wecye, ze gest míel welike myſíleníe a przíekazieníe. A toho ſwateho Antoníe widiel ſmy wzdy na modlitbach prziebywatí, 25 Ze czaſtokrat rziekaſſe p weliku miloſt na modlitbach, az ſlvnce z hory puogdieſſe, a rzka: Y co mí to prziekazieſſe, a otwodie míe od pweho ſwietla ? R. V, 1, č. 10. IIAna opata tazachu, kdyzto chtieſſe vmrzietí, geho vczenícy, kteru 129b gim pamiet po ſobie oſtawíj, ktere-li przíkazaníe, Skrzye nezto by ſpieſſe a ſnaze k ſpaſenij mohli przígíti. Tu on zaplakaw wecye: Nikdy ſem me wvole wlaſtníe neczíníl, Aníz ſem vozil koho tomu, gehoz ſem ſam drziewe 5 neczíníl. R. V, 1, č. 19. s Ednoho ſtarcyea) kdyz tazachu, kterak bazn bozie w duſſi prziebywa, On gím wecye: Kdyz czlowiek ma pokoru a chudobu trpíj a vzadneho a) e nadeps. opiet; C m. nic: take; D neproſpieli gſu, A neproſpiechu, C neproſpiely, E nepro- ſpiewſſe; AE m. le: Proti ſwatemu Antony, C sch; ACE m. že: yakz; A gym gym (!); AC nic sch; E neprofpiewsse; AE ze, C genz; ACE přesm: gystie to; E vzrzelij; E m. věc mocz. — 16. ACE m. diábli: welmi lyti dyabli; ACE přesm: nycz nemohlý; C svatému Antoní sch; AE přesm: ſwatemu Anthonij vſſkodyti; D Anthonyowi. — 17. AC přesm: ſ mijſta ſu gym ſmieli, E ſ mieſta ſmieli gſu gym. — 18. AC m. a tu: Proto, E Protoz; E pak sch; DE tij giſti Czarodieyniczy; E na rúčest sch. — 19. D gidechu, E ffly; D Anthonyowi; A m. i (před hruozu): a. — 20 DE gfu; ACE přesm: byla (E bylij) gemu; D byla sch; D przipwili, AC vczynyla, E vczynilij; D rozprawiechu; AE m. rozpravišta jemu: gemu zgiewyfſta (E zgewilij) a rozprawiefſta (E rozprawielij), C gemu zgewiſſta; E poczeli hned; AC prositi sch. — 21. E m. zdělal: vczynil, AC obš: vczy- nyl, proſyti; ACE otazal. — 22. D m. to: gt to; D Onij, A ana, E ani, C a ony; D powiediechu, E powiedielij; D Anthonyus, AE Anthon; AC powiedie, E powiediel. — 23. ACE m. veliké: welmi tezke; AE pomyfſleny. — 24. ACE m. a toho: Tohoto; D Anthonya; AE m. smy: ſme tak, C sch. (nespr.); C vždy sch. — 25. E rziekal; ACE m. až: kdyz; C zhuoru. — 26. D poſſlo, C gdieſſe, E fſlo; ACE a řka sch; ACE to sch; ACE m. překážieše: prziekaziefs, ze wchazeſs (!, C wzchazieſs) proto, aby mi przie- kazelo (C prziekazalo), orig, impedis, qui ad hoc oriris, ut me abstrahas; ACE od- wedlo; E mne. R. V, 1, č. 10. 1. C má nadp: LV. kapitola; E nadp: O wulij; ACE přesm: Opata Iana; E m. tázáchu: tazalij vczedlniczy, AE sch; AE kdyz; E chtiel; AC m. jeho: tazachu geho. — 2. D m. které-li: zdali ktere, E ktere; ACE obš: mohly ſpieſſe. — 3. A ſnazniegy (!); ACE mohli sch; ACE m. tu: A; DE obš: y wecze. — 4. ACE any; ACE přesm: koho vczyl; ACE m. sem: bych; D obš: fam 1a; E přesm: prwe ſam. R. V, 1, č. 19. 1. C má nadp: LVI; E nadp: O poſuzowanie; E tazali; DACE Bázen; AE m. v duši: wſfudy (!). — 2. AE m. on jim: A on, C A; A odpowiedie,
Strana 287
287 Tamže č. 22. nepoſuzuge. Bazn bozie geſt ziwot mníchowy, poſel czínítí A poſlufſnv bytí a piſmo ſwate pamatowatí a newrtti. Nebt geſt pſano: wy, geſſto boha mílugete, neplodte zloſtij! R. V, 3, č. 4. ELiafs opat wecye : Ia sye bogim trvogie wiecy. Gedna gest smrt, kdyzto pvogde duſſie z tiela; Druha, kdyzto na ſud puogdu przied buoh; Trzetie, kterak ſie bude ſud nade mnu konatí. R. V, 3, č. 5. Eofilluſ arcybiſkup, kdyzto chtieſſe vmrzietí, wecye: Otcze Arſeny, kdyzto ſy blazeny, Genztos wzdy tu pamíet Ehaſſowu miel przi ſobie y na ſkonczeníj! R. V, 3, č. 7. A To opiet wecye: Iakozto ſwietlo kazdu temnícy oſwietij. Takez bazn bozíe, kdyz przide w ſrdce, oſwietíj geho A navczíj geho dobrym ſkutkom czínítí y boziemv kazaníj plnítí. R. V, 3, č. 23. Tarzec geden, vzrziew bratra gednoho, an sye smiege, wecye gemy : Mamy poczet wzdatí wſſiech naſſich ſkutkuow w ſudny den prziede wſſím Tamže č. 24. ſtworzením Na nebi y na zemí, A ty ſye pak ſmiegeſs? A opiet wecye: 130a Iakozto ſtíen naſſ ſ ſobu noſymy, kdez ſmy kolíwíek, Il Takez mamy ſkru- ſſeníe ſ placzem míeti przi ſobíe, kdez ſmy koli. R. V, 4, č. 7. D vopata agatona bratrzie pwiechu, ze za trzi leta noſyl kamen w vstech Drziewe, nezli ſye gest navczil drzietí mlczieníe. E odpowiediel, C obš: odpowiedie on; C kdyzto, AE sch. (nespr.); AE trpieti. — 3. DACE Bazeň; ACE a sch. - 4. ACE a sch; ACE m. a: nepoſuzowati vzadneho (E nyzadneho), nemluwyti (!, C nepomluwati) (spr.); A newrtkati (!), C newrtati, E ne- reptatij; ACE Nebot. R. V, 3, č. 4. 1. C má nadpis: LVII kaa; E nadp: O ſmrtij. — 2. ACE přesm: duſſie poygde; A kdyz. — 3. ACE m. kterak: kdyz. R. V, 3, č. 5. 1. O má nadpis: LVIII; E nadp: O pamietij; D gt chtiel, E chtiel. — 2. A m. kdyžto: kako, CE kterak (spr.); DAE Blahoſlaweny; ACE genz ſy; A vždy sch; A m. pamět Eliášovu: pamiet dobru, E dobru pamiet; D přesm: przi sobie gmiel. — 3. ACE i na skončení sch. (spr.). R. V, 3, č. 7. 1. C má nadpis: LIX; E nadp: O baznij; ACE m. a to opět: YAkob Opat (spr.); A přesm: kazdu temnyczy ſwietlo. — 2. DACE bazen; ACE obš: ſrdcze czlowieczie; D m. jeho (po naučí): gel, AE sch. — 3. AE plodyti, C sch; AE przykazaný; AE plniti sch; C i božiemu kázaní plniti sch. R. V, 3, č. 23. 1. C má nadpis: LX; E nadp: O ſmichu; D přesm: [GJeden starzecz; DACE přesm: gednoho Bratra; D přesm: ſmiege ſie; ACE obš: y wecze. — 2. DACE wydati (spr.); DE obš: ze wíſech, C sch; D přesm: ſkutkuow naſſich. — 3. ACE m. a (před opět): y. — 4. DCE ſebu; AE nosímy sch; ACE m. kolivěk: koly, noſyme (C sch.). R. V, 4, č. 7. 1. C má nadp: LXI; E nadp: Agathon, gto kamen w vſtech no- ſyl; E uopata sch; E prawilij. — 2. E prwe; A jest sch; A držěti sch.
287 Tamže č. 22. nepoſuzuge. Bazn bozie geſt ziwot mníchowy, poſel czínítí A poſlufſnv bytí a piſmo ſwate pamatowatí a newrtti. Nebt geſt pſano: wy, geſſto boha mílugete, neplodte zloſtij! R. V, 3, č. 4. ELiafs opat wecye : Ia sye bogim trvogie wiecy. Gedna gest smrt, kdyzto pvogde duſſie z tiela; Druha, kdyzto na ſud puogdu przied buoh; Trzetie, kterak ſie bude ſud nade mnu konatí. R. V, 3, č. 5. Eofilluſ arcybiſkup, kdyzto chtieſſe vmrzietí, wecye: Otcze Arſeny, kdyzto ſy blazeny, Genztos wzdy tu pamíet Ehaſſowu miel przi ſobie y na ſkonczeníj! R. V, 3, č. 7. A To opiet wecye: Iakozto ſwietlo kazdu temnícy oſwietij. Takez bazn bozíe, kdyz przide w ſrdce, oſwietíj geho A navczíj geho dobrym ſkutkom czínítí y boziemv kazaníj plnítí. R. V, 3, č. 23. Tarzec geden, vzrziew bratra gednoho, an sye smiege, wecye gemy : Mamy poczet wzdatí wſſiech naſſich ſkutkuow w ſudny den prziede wſſím Tamže č. 24. ſtworzením Na nebi y na zemí, A ty ſye pak ſmiegeſs? A opiet wecye: 130a Iakozto ſtíen naſſ ſ ſobu noſymy, kdez ſmy kolíwíek, Il Takez mamy ſkru- ſſeníe ſ placzem míeti przi ſobíe, kdez ſmy koli. R. V, 4, č. 7. D vopata agatona bratrzie pwiechu, ze za trzi leta noſyl kamen w vstech Drziewe, nezli ſye gest navczil drzietí mlczieníe. E odpowiediel, C obš: odpowiedie on; C kdyzto, AE sch. (nespr.); AE trpieti. — 3. DACE Bazeň; ACE a sch. - 4. ACE a sch; ACE m. a: nepoſuzowati vzadneho (E nyzadneho), nemluwyti (!, C nepomluwati) (spr.); A newrtkati (!), C newrtati, E ne- reptatij; ACE Nebot. R. V, 3, č. 4. 1. C má nadpis: LVII kaa; E nadp: O ſmrtij. — 2. ACE přesm: duſſie poygde; A kdyz. — 3. ACE m. kterak: kdyz. R. V, 3, č. 5. 1. O má nadpis: LVIII; E nadp: O pamietij; D gt chtiel, E chtiel. — 2. A m. kdyžto: kako, CE kterak (spr.); DAE Blahoſlaweny; ACE genz ſy; A vždy sch; A m. pamět Eliášovu: pamiet dobru, E dobru pamiet; D přesm: przi sobie gmiel. — 3. ACE i na skončení sch. (spr.). R. V, 3, č. 7. 1. C má nadpis: LIX; E nadp: O baznij; ACE m. a to opět: YAkob Opat (spr.); A přesm: kazdu temnyczy ſwietlo. — 2. DACE bazen; ACE obš: ſrdcze czlowieczie; D m. jeho (po naučí): gel, AE sch. — 3. AE plodyti, C sch; AE przykazaný; AE plniti sch; C i božiemu kázaní plniti sch. R. V, 3, č. 23. 1. C má nadpis: LX; E nadp: O ſmichu; D přesm: [GJeden starzecz; DACE přesm: gednoho Bratra; D přesm: ſmiege ſie; ACE obš: y wecze. — 2. DACE wydati (spr.); DE obš: ze wíſech, C sch; D přesm: ſkutkuow naſſich. — 3. ACE m. a (před opět): y. — 4. DCE ſebu; AE nosímy sch; ACE m. kolivěk: koly, noſyme (C sch.). R. V, 4, č. 7. 1. C má nadp: LXI; E nadp: Agathon, gto kamen w vſtech no- ſyl; E uopata sch; E prawilij. — 2. E prwe; A jest sch; A držěti sch.
Strana 288
288 R. V, 5, č 14. (Eden bratr poczie sye welmi ptíwíti smilstwij a stdanie welike trpieti za trzínadcte let. A strziezieſſe toho welmí ſnazníe, aby ſwe zadoſtí nepowolil. A potom prziſſed mezy bratrzíj do koſtela, y zyewí to wſſiem bratrzím, coz trpieſſe. Y dachu ſye kazdy ſwuoi tyden na modlitwy, a pſyece zaň. 5 A takz v pokogí geho zadoſt vtíſſe. R. V, 5, č. 30. BRatr geden wecye k starcy: Co mi radiſs, otcze, tomu zdíeti? Nebot mí welmí prziekazíe zle myíleníe. Starzec gemv wecye: Matí, kdyz dietíe ſwe chce oſtawítí, Tehdy nieczím horzkym zmaze prſy ſwe. A kdyz dietie bude chtieti ſfatí, Vczigie horzkoſt, y odrazy ſye prycz. Takez ty míeí 5 horzkoſt na ſwe myſlí. Y wecye gemu bratr: Kteru horzkoſt mietí na myſli? Starzec wecye: Pamíet ſmrtí a muk hroznych, gefftot ſu przihotowany wſſem hrzieſſnym na onom ſwietíe. R. V, 5, č. 36. (Ednoho bratra pokuſſieſſe ſmilſtwie. A tu cztyrzíe diabli, przietwo- rzíwſſe ſye w kraſnych zen twarzí, tiem geho lakachu, a k ſmilſtwíj geho chtiece przípwiti. Ale kdyz ſye gím ſnazníe braníeſſe, a nedada ſye gim prziemocy y ſ tu zlu zadoſtoſtíj, A vzrziew bvoh geho ſnazny vmyſl a vſtawny, 5 Y da gemu, wiec negmíe yzadne zadoſti tieleſne. R. V, 5. č 38. (Ednomu bratru zadoſt ſmilſtwie prziekaziefſe. A vzrziew dceru gednoho popa pohanſkeho w egiptie, I! Y poczie gí mílowatí; a wecye 130b R. V, 5, č. 14. 1. C má nadpis: LXII; E nadp: O fmilstwu; A m. bratr: bratry 2. ACE cztrnadſte (spr.); DACE obš: ſtrziezieſſe (E ſtrzihl) ſie; ACE toho sch; (!). — ACE přesm: nepowolyl ſwe zadoſti. — 3. ACE m. a potom: Potom pak; E bratry; AE i sch; AC přesm: bratrzym wſſem. — 4. DA czo; D gt trpiel, E trpiel; E dalij; AE m. každý: wſfie (E wſficzkni) bratrzy, kazdy; ACE m. na modlitvy a prosiece zaň: za neho profiecz na modlytwach (E modlitbach, C modlitby). — 5. AE m. a takž: Tak pak, C Pak tak; ACE m. jeho: buoh geho (nespr.); ACE obš: y vtiſſy (nespr.), orig. quievit (stimulus eius). R. V, 5, č. 30. 1. C má nadp: LXIII; E nadp: O neczyſtym myfſlenij; D přesm: [WJecze geden Bratr; ACE starczowy; ACE radíš, otče, tomu sch; AC m. zdieti: wdieti (!, C zdieti), otcze, E otcze, wzditi; AE neb, C nebt. — 2. ACE velmi sch; ACE m. zlé: neczyste, D sch. — 3. E přesm: ſwe ditie; ACE tehdy sch; AE přesm: ſwe prſy. — 4. D obš: Y poczige; ACE přesm: horzkoſt (C horzkoſti) vczyge. — 5. ACE i sch; D obš: gmieti mam, C mam mieti. — 6. ACE přesm: Wecze ſtarziecz; AE Pa- matuyg smrt; ACE geffto. — 7. D wſſeczkne; D obš: onom biedně. R. V, 5, č. 36. 1. C má nadpis: LXIIII; E nadp: O ſmilstwu; E pokuſſelo; ACE m. a tu: tehdy. — 2. AC przietworzychu, E przetworzily; ACE přesm: w twarz kraſ- nych zen; AE m. tiem: a tady (E tudy), C sch; E lakalij; ACE a sch; A jeho sch. — 3. E přesm: chticze geho; C m. ale: A; A m. sě: ſem (!); E branil; C neda, E neda- ducze; ACE jim sch. — 4. ACE i s tú sch; ACE zle; B zadodoſtíj!, DACE zadoſti; ACE a sch; D widiew; A přesm: ſnazny geho; C snažný sch; C asch; AE vſta- wyczny. — 5. A m. da: a (!); D m. viec: wiecz ze, ACE ze wiecz; D gt nemiel, CE nemiel. R. V, 5, č. 38. 1. C má nadp: LXV; E nadp: O gednom, geffto sie odpowiediel kryſta a krzſtu pro pannu; E przekazelo(!); D přesm: [Przekazieſſe gednov Bratru
288 R. V, 5, č 14. (Eden bratr poczie sye welmi ptíwíti smilstwij a stdanie welike trpieti za trzínadcte let. A strziezieſſe toho welmí ſnazníe, aby ſwe zadoſtí nepowolil. A potom prziſſed mezy bratrzíj do koſtela, y zyewí to wſſiem bratrzím, coz trpieſſe. Y dachu ſye kazdy ſwuoi tyden na modlitwy, a pſyece zaň. 5 A takz v pokogí geho zadoſt vtíſſe. R. V, 5, č. 30. BRatr geden wecye k starcy: Co mi radiſs, otcze, tomu zdíeti? Nebot mí welmí prziekazíe zle myíleníe. Starzec gemv wecye: Matí, kdyz dietíe ſwe chce oſtawítí, Tehdy nieczím horzkym zmaze prſy ſwe. A kdyz dietie bude chtieti ſfatí, Vczigie horzkoſt, y odrazy ſye prycz. Takez ty míeí 5 horzkoſt na ſwe myſlí. Y wecye gemu bratr: Kteru horzkoſt mietí na myſli? Starzec wecye: Pamíet ſmrtí a muk hroznych, gefftot ſu przihotowany wſſem hrzieſſnym na onom ſwietíe. R. V, 5, č. 36. (Ednoho bratra pokuſſieſſe ſmilſtwie. A tu cztyrzíe diabli, przietwo- rzíwſſe ſye w kraſnych zen twarzí, tiem geho lakachu, a k ſmilſtwíj geho chtiece przípwiti. Ale kdyz ſye gím ſnazníe braníeſſe, a nedada ſye gim prziemocy y ſ tu zlu zadoſtoſtíj, A vzrziew bvoh geho ſnazny vmyſl a vſtawny, 5 Y da gemu, wiec negmíe yzadne zadoſti tieleſne. R. V, 5. č 38. (Ednomu bratru zadoſt ſmilſtwie prziekaziefſe. A vzrziew dceru gednoho popa pohanſkeho w egiptie, I! Y poczie gí mílowatí; a wecye 130b R. V, 5, č. 14. 1. C má nadpis: LXII; E nadp: O fmilstwu; A m. bratr: bratry 2. ACE cztrnadſte (spr.); DACE obš: ſtrziezieſſe (E ſtrzihl) ſie; ACE toho sch; (!). — ACE přesm: nepowolyl ſwe zadoſti. — 3. ACE m. a potom: Potom pak; E bratry; AE i sch; AC přesm: bratrzym wſſem. — 4. DA czo; D gt trpiel, E trpiel; E dalij; AE m. každý: wſfie (E wſficzkni) bratrzy, kazdy; ACE m. na modlitvy a prosiece zaň: za neho profiecz na modlytwach (E modlitbach, C modlitby). — 5. AE m. a takž: Tak pak, C Pak tak; ACE m. jeho: buoh geho (nespr.); ACE obš: y vtiſſy (nespr.), orig. quievit (stimulus eius). R. V, 5, č. 30. 1. C má nadp: LXIII; E nadp: O neczyſtym myfſlenij; D přesm: [WJecze geden Bratr; ACE starczowy; ACE radíš, otče, tomu sch; AC m. zdieti: wdieti (!, C zdieti), otcze, E otcze, wzditi; AE neb, C nebt. — 2. ACE velmi sch; ACE m. zlé: neczyste, D sch. — 3. E přesm: ſwe ditie; ACE tehdy sch; AE přesm: ſwe prſy. — 4. D obš: Y poczige; ACE přesm: horzkoſt (C horzkoſti) vczyge. — 5. ACE i sch; D obš: gmieti mam, C mam mieti. — 6. ACE přesm: Wecze ſtarziecz; AE Pa- matuyg smrt; ACE geffto. — 7. D wſſeczkne; D obš: onom biedně. R. V, 5, č. 36. 1. C má nadpis: LXIIII; E nadp: O ſmilstwu; E pokuſſelo; ACE m. a tu: tehdy. — 2. AC przietworzychu, E przetworzily; ACE přesm: w twarz kraſ- nych zen; AE m. tiem: a tady (E tudy), C sch; E lakalij; ACE a sch; A jeho sch. — 3. E přesm: chticze geho; C m. ale: A; A m. sě: ſem (!); E branil; C neda, E neda- ducze; ACE jim sch. — 4. ACE i s tú sch; ACE zle; B zadodoſtíj!, DACE zadoſti; ACE a sch; D widiew; A přesm: ſnazny geho; C snažný sch; C asch; AE vſta- wyczny. — 5. A m. da: a (!); D m. viec: wiecz ze, ACE ze wiecz; D gt nemiel, CE nemiel. R. V, 5, č. 38. 1. C má nadp: LXV; E nadp: O gednom, geffto sie odpowiediel kryſta a krzſtu pro pannu; E przekazelo(!); D přesm: [Przekazieſſe gednov Bratru
Strana 289
289 ka) giegie otcy: dag mi ſwu dceru v manzelſtwo! Tu on gemv wecye a rzka: Nemohut gie tobie datí, mvſſit prwe otazatí boha meho. A wſtaw y gide k bieſowi, gemvz ſye modleſſe; wecye gemu: Geden mních chce me dcerzi, 5 dati-l gi gemv czí níc? Bies gemu wecye a rzka: Odpowie-lit sye stawu mníchoweho a krztu krzieſtanſkeho, dag! A wtíw ſye ten pop, y poczie tu rzieczij mlvwiti. A on to ynhed ſlibi y powoli. A ynhed tako holubek wyletíe z geho vſt y letie do nebes, a to bieſſe duch ſwaty. Tu pak ſſed ten pop pohanſky k bieſu, y wecye gemu: Gizt gest flibil to tre, geftos 10 kazal. Diabel odpowiedie a rzka: Nedawaí mv geſſcze dcery, nebt geho buoh neopuſtilb), Ale geſſczet gemu pomaha. To vſlyffaw ten mních, roz- zielíw ſye welmí, y wecye ſam k ſobíe: E, kdyz geſt bvoh nade mnv taku miloſt vkazal, A ta geho hubenec nezczaſtny zaprziel y odpowiediel ſíeg eho y ſweho krztu y ſtawu mníchoweho, a gefſte mí pomaha: Y pcz bych 1a 15 od neho odſtupil? A nawratíw ſye k ſwemu ſwiedomíj, y gide zaſye na puſſt. Pak gide k gednomu ſlowutnemu ſtarcy y wypwi gemu wſſecko. Gemuzto starzec wecíe: Poſt ſye za trzí nediele vſtawníe, a 1at za tie budu boha pſytí. A kdyz by tomv plny tyden, Otaza ſtarzec toho bratra a rzka: Widiel-lis co? On wecye : widiel ſem holubka w nebeſyech nad ſwu hlawu 20 stogiece. Y wecye gemu ſtarzec: Mieg ſye przi pamíetí a modl ſye°) bohu ſnazníe! A w druhy tyden prziſſed k nemu starzec, y wecy gemu: Wídiel- liſ co? Odpowiedie bratr a rzka: Widiel ſem holubka podle me hlawy. A kdiz ſye doplní trzetíj tydě, Il Prziſſed k nemu ſtarzec, y otaza geho, widiel-li ge co wiece. A on wecye : Widiel sem holubka, an ſedíj na me 25 1313 a) za tím ještě jedno k, to podtečkováno. b) za o- přetrž. a podtečk. d. c) -e nadeps. zadost Smilstwie. — 2. E knieze; ACE m. a: y. — 3. DCE gegiev; ACE m. tu: A; AC odpowiedie; E a řka sch. — 4. A muſſym, CE muſymt, D obš: muſſimt sie ; A drziewe; C ſſel, E ſſiel. — 5. E m. běsovi, jemuž sě modléše: modle; DACE obš: y wecze; A chtie (!). — 6. ACE m. -l’: -ly geft; E ji sch; D m. dáti-l ji jemu: Newiem, Gmam-li gij gev dati; ACE czyly; E m. běs: Diabel z te modly; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE m. stavu: boha ſweho a krzftu a ſtawu (spr.). — 7. ACE a křtu křesťanského sch; DACE obš: daý gi gemu; AE a sch; E kniez; E obš: gemu tu. — 8. CE ržecž, A obš: rziecz gemu; C m. a on to inhed: a on ynhed to, AE A ynhed (E yhned) to ; E ſlybil ; E m. i: a ; E powolil. — 9. E wylettel; E letiel; ACE a to bieše sch; AE duch svatý sch; ACE tu sch. — 10. E kniez; ACE m. běsu: tomu bieſu (E diablu); AC i sch; ACE jemu sch. — 11. ACE obš: Tehdy dyaben (!, CE dyabel) ten (E sch.); AE odpowiediel; AC přesm: Nedaway gefſtie gemu, E Gefftie nedaway gemu ; C dceržy; ACE obš: giefstie geho. — 12. ACE neodſtupyl; E vſlyffel. — 13. E rozzell; AEi sch; D m. é: O, ACE sch; ACE jest sch; ACE m. nade mnú takú milost: taku miloſt a dobrotu nade mnu. — 14. D obš: zaprzel ſem, E zaprziel ſem geho; E sě jeho sch. (!). — 15. AC i (před proč) sch; ACE já sch. — 16. E m. a: a tak; AE i sch; ACE m. jíde: wratil (C wrati) sie; AC zasě sch. — 17. E puſſež; ACE m. pak: y; C ſſel, E ſfiel; ACE přesm: ſtarczy ſlowutnemu; A wyprawyl. — 18. E Pofsez; AE vſtawycznie. — 19. E bylo; CE otazal. — 20. AE -ly gfy, C -lis ſy; AC obš: A on; A holububka (!). — 22. A v sch; AC i sch; B wecy!, DACE wecze; E jemu sch. — 23. AE -ly gfy; E Odpowiediel; ACE obš: gemu bratr; C mé sch. — 24. ACE m. a: Pak; E doplnil; A prziſſyd (!); CE otazal. — 25. ACE gest; A odpowiedie, E odpowiediel, Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 19
289 ka) giegie otcy: dag mi ſwu dceru v manzelſtwo! Tu on gemv wecye a rzka: Nemohut gie tobie datí, mvſſit prwe otazatí boha meho. A wſtaw y gide k bieſowi, gemvz ſye modleſſe; wecye gemu: Geden mních chce me dcerzi, 5 dati-l gi gemv czí níc? Bies gemu wecye a rzka: Odpowie-lit sye stawu mníchoweho a krztu krzieſtanſkeho, dag! A wtíw ſye ten pop, y poczie tu rzieczij mlvwiti. A on to ynhed ſlibi y powoli. A ynhed tako holubek wyletíe z geho vſt y letie do nebes, a to bieſſe duch ſwaty. Tu pak ſſed ten pop pohanſky k bieſu, y wecye gemu: Gizt gest flibil to tre, geftos 10 kazal. Diabel odpowiedie a rzka: Nedawaí mv geſſcze dcery, nebt geho buoh neopuſtilb), Ale geſſczet gemu pomaha. To vſlyffaw ten mních, roz- zielíw ſye welmí, y wecye ſam k ſobíe: E, kdyz geſt bvoh nade mnv taku miloſt vkazal, A ta geho hubenec nezczaſtny zaprziel y odpowiediel ſíeg eho y ſweho krztu y ſtawu mníchoweho, a gefſte mí pomaha: Y pcz bych 1a 15 od neho odſtupil? A nawratíw ſye k ſwemu ſwiedomíj, y gide zaſye na puſſt. Pak gide k gednomu ſlowutnemu ſtarcy y wypwi gemu wſſecko. Gemuzto starzec wecíe: Poſt ſye za trzí nediele vſtawníe, a 1at za tie budu boha pſytí. A kdyz by tomv plny tyden, Otaza ſtarzec toho bratra a rzka: Widiel-lis co? On wecye : widiel ſem holubka w nebeſyech nad ſwu hlawu 20 stogiece. Y wecye gemu ſtarzec: Mieg ſye przi pamíetí a modl ſye°) bohu ſnazníe! A w druhy tyden prziſſed k nemu starzec, y wecy gemu: Wídiel- liſ co? Odpowiedie bratr a rzka: Widiel ſem holubka podle me hlawy. A kdiz ſye doplní trzetíj tydě, Il Prziſſed k nemu ſtarzec, y otaza geho, widiel-li ge co wiece. A on wecye : Widiel sem holubka, an ſedíj na me 25 1313 a) za tím ještě jedno k, to podtečkováno. b) za o- přetrž. a podtečk. d. c) -e nadeps. zadost Smilstwie. — 2. E knieze; ACE m. a: y. — 3. DCE gegiev; ACE m. tu: A; AC odpowiedie; E a řka sch. — 4. A muſſym, CE muſymt, D obš: muſſimt sie ; A drziewe; C ſſel, E ſſiel. — 5. E m. běsovi, jemuž sě modléše: modle; DACE obš: y wecze; A chtie (!). — 6. ACE m. -l’: -ly geft; E ji sch; D m. dáti-l ji jemu: Newiem, Gmam-li gij gev dati; ACE czyly; E m. běs: Diabel z te modly; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE m. stavu: boha ſweho a krzftu a ſtawu (spr.). — 7. ACE a křtu křesťanského sch; DACE obš: daý gi gemu; AE a sch; E kniez; E obš: gemu tu. — 8. CE ržecž, A obš: rziecz gemu; C m. a on to inhed: a on ynhed to, AE A ynhed (E yhned) to ; E ſlybil ; E m. i: a ; E powolil. — 9. E wylettel; E letiel; ACE a to bieše sch; AE duch svatý sch; ACE tu sch. — 10. E kniez; ACE m. běsu: tomu bieſu (E diablu); AC i sch; ACE jemu sch. — 11. ACE obš: Tehdy dyaben (!, CE dyabel) ten (E sch.); AE odpowiediel; AC přesm: Nedaway gefſtie gemu, E Gefftie nedaway gemu ; C dceržy; ACE obš: giefstie geho. — 12. ACE neodſtupyl; E vſlyffel. — 13. E rozzell; AEi sch; D m. é: O, ACE sch; ACE jest sch; ACE m. nade mnú takú milost: taku miloſt a dobrotu nade mnu. — 14. D obš: zaprzel ſem, E zaprziel ſem geho; E sě jeho sch. (!). — 15. AC i (před proč) sch; ACE já sch. — 16. E m. a: a tak; AE i sch; ACE m. jíde: wratil (C wrati) sie; AC zasě sch. — 17. E puſſež; ACE m. pak: y; C ſſel, E ſfiel; ACE přesm: ſtarczy ſlowutnemu; A wyprawyl. — 18. E Pofsez; AE vſtawycznie. — 19. E bylo; CE otazal. — 20. AE -ly gfy, C -lis ſy; AC obš: A on; A holububka (!). — 22. A v sch; AC i sch; B wecy!, DACE wecze; E jemu sch. — 23. AE -ly gfy; E Odpowiediel; ACE obš: gemu bratr; C mé sch. — 24. ACE m. a: Pak; E doplnil; A prziſſyd (!); CE otazal. — 25. ACE gest; A odpowiedie, E odpowiediel, Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 19
Strana 290
290 R. V, 5, č. 39. hlawie; A 1a gei chtíech polapiti, a on mí wlete w uſta. Tu ſtarzec, wzdaw chwalu bohu, y wecye bratru: Gizt gest bvoh przigal twe pokaníe; po tom ſye oſtrziehaí a míeg ſye przi pamíeti! Odpowíedie bratr a rzka: Otcze, iat tebe wiec neoſtanv, Ale budu ſ teby prziebywatí az do me ſmrti. MNich geden, syn gednoho popa pohanſkeho, kdyz bieſſe geſſte mlad A ſedieſſe v2) modle pohanſke, Y gide otec geho, aby ſye modle klaníel. A on wgíde po nem tagníe y vzrzíe ſatana, toho diabla, ſediece, A weſſken ſbor geho przied ním ſtafſe. A w tu dobu wnahle prziſſed geden z tech diabelſkych kníezat, y poczie ſye gemu klaníetí. Gehoz fatanas otaza: pry kdeſ byl? On gemu wecye: Byl ſem w gedneb) zemi a bogie ſem ſtrogil a mnoho krweplitie ſye ſtalo. Y wecye gemu ſatan: W kakoſ dluhem czaſu to zpoſobil? Wecye a rzka: We trzidcyetí dnech. Tu on geho kazac) biczowatí a rzka: O, tak tobíe w tom dluho vſylowati a meſſkati ſye? Poto 10 druhy prziſſed, y poczíe pwítí a rzka: Byl ſem na morzí a wzburzowald) ſem wicher weliky, az ſu korabí ſ lidmi ztonvl. Y otaza geho ſatan a rzka: Kaſ to brzo vczíníl? Wecye a rzka: We dwudcat dnech. A on toho take kaza biczowatí. A prziſed trzetíj, y wecye, ze ge na ſwatbíe przípwil, zeí zeních zabit. A opiet geden prziffed, wecye: Ya ſem cztyrzídſyti let lakal 15 gednoho mnícha a ledwa ſem geí nocy prziemohl, ze ſem geho przipwíl k ſmilſtwij. To ſatan vſlyſfiew a wzchopíw ſye, y poczie geí cyelowati. a) předěláno z w. b)-d- nadeps. pozd. c) vytrž. d) -r- nadeps. C obš: odpowiedie rzka. — 26. AC m. já: kdyz, E kdyz ſem; ACE geho; E chtiel; E an; AC wletie, E wletiel; ACE Tehdy. — 27. ACE i sch; E obš: tomu bratru; D přesm: przigal Buoh. — 28. ACE obš: a odpowiediew; ACE m. a řka: weczie; ACE otče sch. — 29. ACE m. jáť: A protozt (CE protož) ya gyz; ACE přesm: wiecz tebe; ACE přesm: ſ tebu (C tebut) budu; CE přěbývati sch. R. V, 5, č. 39. 1. C má nadpis: LXVI kapia; E nadp: O gednom, gto ſlyffel dyably Sudicze sie; D přesm: [Gleden Mnich; E knieze; E byl. — 2. E sediel; A i sch; C ſſel, E ſſiel; E modlam; AC přesm: modlam ſie. — 3. A wnyde, C wſſel, E wſfiel; E vzrzel; C ffathanafſe. — 4. C stogiece; AE přesm: stogycze przied nym. — 5. C těch sch; AE z těch sch; AE i sch; C přesm: gemu ſie. — 6. DACE otazal; C m. prý: ržka, DAE sch; D kde gſy; ACE m. jemu vecě: odpowidie (!, C odpowiedie, E Odpowiediel) gemu a rzka; ACE obš: zemi nebo wlaſti; D boyg. — 7. D přesm: ſtalo ſie, ACE sch; ACE i sch; ACE satan sch; DAE kteraks, C kterak. — 8. E obš: to czaſie to; C obš: ſy to; ACE vczynyl; AC Odpowiedie, E Odpowiediel; C dny; ACE m. tu: A; CE kazal; D přesm: kaza geho. — 9. C taks (spr.); ACE tobě v tom sch; ACE m usilovati a meškati sě: to czynyti (!, C czinil, spr.). — 10. AE i sch; ACE wzbuzowal, orig. suscitavi. — 11. AE wietr; ACE m. až: ze; AE i sch; ACE otazal; AE Sathanaſs, C obš: dyabel Sfathanaſs; ACE a sch; AE řka sch. — 12. B kaſ!, DE kteraks, A kakos, C yakz; A m. to brzo: brzo to, C brzo ſy to; ACE m. vecě: A on odpowiedie (E wecze); E a řka sch; A w; A dwadczet(!), DE dwadczeti; ACE on sch; A taky. — 13. D přesm: kaza take; CE kazal; ACE m. i vecč: takez powiedie (E powiediel); AC obš: toczyz (C totiž) ze; DAC gt, E sch; AE m. připravil: byl; D m. žej': ze gt, ACE ze. — 14. AC powiedie, E powiediel; ACE já sem sch; B cztyrzídſyti!, DACE cztyrzidczeti; AC m. lákal: ſem lakal, E ſem. — 15. E m. a: lakal a; ACE gedwa; D ho; AC přesm: noczy ſem geho prziemohl, E ſem w noczy geho przemohl. — 16. ACE dyabel; DAC vſlyffaw, E vſlyſſel; ACE a sch; AE i sch; AE gie
290 R. V, 5, č. 39. hlawie; A 1a gei chtíech polapiti, a on mí wlete w uſta. Tu ſtarzec, wzdaw chwalu bohu, y wecye bratru: Gizt gest bvoh przigal twe pokaníe; po tom ſye oſtrziehaí a míeg ſye przi pamíeti! Odpowíedie bratr a rzka: Otcze, iat tebe wiec neoſtanv, Ale budu ſ teby prziebywatí az do me ſmrti. MNich geden, syn gednoho popa pohanſkeho, kdyz bieſſe geſſte mlad A ſedieſſe v2) modle pohanſke, Y gide otec geho, aby ſye modle klaníel. A on wgíde po nem tagníe y vzrzíe ſatana, toho diabla, ſediece, A weſſken ſbor geho przied ním ſtafſe. A w tu dobu wnahle prziſſed geden z tech diabelſkych kníezat, y poczie ſye gemu klaníetí. Gehoz fatanas otaza: pry kdeſ byl? On gemu wecye: Byl ſem w gedneb) zemi a bogie ſem ſtrogil a mnoho krweplitie ſye ſtalo. Y wecye gemu ſatan: W kakoſ dluhem czaſu to zpoſobil? Wecye a rzka: We trzidcyetí dnech. Tu on geho kazac) biczowatí a rzka: O, tak tobíe w tom dluho vſylowati a meſſkati ſye? Poto 10 druhy prziſſed, y poczíe pwítí a rzka: Byl ſem na morzí a wzburzowald) ſem wicher weliky, az ſu korabí ſ lidmi ztonvl. Y otaza geho ſatan a rzka: Kaſ to brzo vczíníl? Wecye a rzka: We dwudcat dnech. A on toho take kaza biczowatí. A prziſed trzetíj, y wecye, ze ge na ſwatbíe przípwil, zeí zeních zabit. A opiet geden prziffed, wecye: Ya ſem cztyrzídſyti let lakal 15 gednoho mnícha a ledwa ſem geí nocy prziemohl, ze ſem geho przipwíl k ſmilſtwij. To ſatan vſlyſfiew a wzchopíw ſye, y poczie geí cyelowati. a) předěláno z w. b)-d- nadeps. pozd. c) vytrž. d) -r- nadeps. C obš: odpowiedie rzka. — 26. AC m. já: kdyz, E kdyz ſem; ACE geho; E chtiel; E an; AC wletie, E wletiel; ACE Tehdy. — 27. ACE i sch; E obš: tomu bratru; D přesm: przigal Buoh. — 28. ACE obš: a odpowiediew; ACE m. a řka: weczie; ACE otče sch. — 29. ACE m. jáť: A protozt (CE protož) ya gyz; ACE přesm: wiecz tebe; ACE přesm: ſ tebu (C tebut) budu; CE přěbývati sch. R. V, 5, č. 39. 1. C má nadpis: LXVI kapia; E nadp: O gednom, gto ſlyffel dyably Sudicze sie; D přesm: [Gleden Mnich; E knieze; E byl. — 2. E sediel; A i sch; C ſſel, E ſſiel; E modlam; AC přesm: modlam ſie. — 3. A wnyde, C wſſel, E wſfiel; E vzrzel; C ffathanafſe. — 4. C stogiece; AE přesm: stogycze przied nym. — 5. C těch sch; AE z těch sch; AE i sch; C přesm: gemu ſie. — 6. DACE otazal; C m. prý: ržka, DAE sch; D kde gſy; ACE m. jemu vecě: odpowidie (!, C odpowiedie, E Odpowiediel) gemu a rzka; ACE obš: zemi nebo wlaſti; D boyg. — 7. D přesm: ſtalo ſie, ACE sch; ACE i sch; ACE satan sch; DAE kteraks, C kterak. — 8. E obš: to czaſie to; C obš: ſy to; ACE vczynyl; AC Odpowiedie, E Odpowiediel; C dny; ACE m. tu: A; CE kazal; D přesm: kaza geho. — 9. C taks (spr.); ACE tobě v tom sch; ACE m usilovati a meškati sě: to czynyti (!, C czinil, spr.). — 10. AE i sch; ACE wzbuzowal, orig. suscitavi. — 11. AE wietr; ACE m. až: ze; AE i sch; ACE otazal; AE Sathanaſs, C obš: dyabel Sfathanaſs; ACE a sch; AE řka sch. — 12. B kaſ!, DE kteraks, A kakos, C yakz; A m. to brzo: brzo to, C brzo ſy to; ACE m. vecě: A on odpowiedie (E wecze); E a řka sch; A w; A dwadczet(!), DE dwadczeti; ACE on sch; A taky. — 13. D přesm: kaza take; CE kazal; ACE m. i vecč: takez powiedie (E powiediel); AC obš: toczyz (C totiž) ze; DAC gt, E sch; AE m. připravil: byl; D m. žej': ze gt, ACE ze. — 14. AC powiedie, E powiediel; ACE já sem sch; B cztyrzídſyti!, DACE cztyrzidczeti; AC m. lákal: ſem lakal, E ſem. — 15. E m. a: lakal a; ACE gedwa; D ho; AC přesm: noczy ſem geho prziemohl, E ſem w noczy geho przemohl. — 16. ACE dyabel; DAC vſlyffaw, E vſlyſſel; ACE a sch; AE i sch; AE gie
Strana 291
291 131b A ſnem korunv i ſebe, y wſtawi gí na geho hlawu II A poſadi gei ſ ſebu na ſtolicy. A iakz to vzrziech, wecyech ſam k sobie: Zawierne, welíky gest ſtaw mníchowy. A ſſed ot toho ſweho otcye, popa pohanſkeho, y bych mníchem. leſſe geden mních zahradník. A ten wſſe, coz dobudieſſe, to p buoh rozdadieſſe, gedine to oſtawiefſe, czím by mohl ſam zíw byti. Tehdy diabel wzneſe gemu na myſl, aby nieco peníez ſhromazdíl, a rzka, Aby, kdyz ſye oſtaraſſ nebo nemocen budeſí, aby níeco míel na twu. Y naplní tíem vmyslem lawícya) peníez. A potom ſye sta, ze by nemocen, ze gemv noha 5 hnígieſſe; y ztrawí ty peníezye na lekarzſtwij wſſiecky, coz bieſſe ſhroma- zdíl, a níc gemu nepſpie. Pak potom przígíde k nemu geden lekarz vmíely y wecye gemu: Nikakez gínak nemvozeff byti vzdrawen, lecz nohu vtietí kazeſſ. Y vlozifſta tomv den, ktery by mu míel nohu vtetí. A te nocy nawratíw ſye k ſobie ten bratr, y poczíe zíeletí toho, coz geſt byl vczíníl. 10 Y poczieb) rzecy a placzíe: E, hoſpodíne, racz wzpomanvtí na ty ſkutky, cozt ſem czíníl, vſylugíe na zahradie, a kterak-lit ſem chudym potrziebku cziníl. Tu ſye gemu andiel ſwaty zyewí a rzka: A kde ſu twogi peníezy, gefitos byl ſhromazdil? A kdeg°) ta nadiegie, w nichztoſ míel? Tu on vrozomiew y poczíe míloſtí plytí A flibugie, ze wiec toho vczínítí nechce. Tehdy 15 andiel dotcze ſye geho nohy, a on ynhed by zdraw. A wſtaw zytra, y gide na zahradu dielat. Tehdy lekarzowí, iakoz biefſta ſmluwíla, aby gemu nohu R. V. 6, č. 21. a) po la- vyradováno h. b) Y po- vytrženo. c) -eg vytrž. (E yal) ſie ; D ho, ACE geho. — 17. E ſniaw ; E m. sebe : ſwe hlawy ; AE wſtawyl; ACE ji sch; A přesm: hlawu geho; AE poſadyl; ACE geho. — 18. ACE m. s sebú na sto- lici: podly (CE podle) ſebe; ACE m. a jakž to uzřěch, vecěch: To ya (C obš: ya kdyz, E kdyz ſem) vſlyfſaw (E vſlyſſel, C vzržech, orig. audissem), y (CE sch.) weczech (E rzekl ſem); ACE m. k: w; A Zawierny. — 19. ACE toho sch; D svého sch; AC obš: popa toho; E popa pohanského sch; E byl (!). R. V, 6, č. 21. 1. C má nadp: LXVII; E nadp: O Zahradniku, geffto lahwiczy peniez ſobie ſchowal; E Byl; ACE m. a ten : genz; C dobywasſe, E dobyl, Cegt dobul (!); D obš: to geſt, ACE sch. — 2. DE rozdal, A rozdielyl, C rozdieleſſe; D gt ofta- wil, E oſtawel; ACE přesm: ſam mohl. — 3. E wzneſl. — 4. ACE přesm: budeſs ne- moczen; ACE aby sch; ACE přesm: gmiel nietczo; B “twu!, D ſtrawu, ACE ztrawu ; E naplnil. — 5. ACE lahwyczy; ACE a sch; CE stalo; ACE byl. — 6. A hnyffie, C hnyla gt, E hnila; E ztrawil; ACE m. ty peniezě: to; ACE wffie; E byl. — 7. CE ne- proſpielo. — 8. DE Nikterakz, C Nikakežt; ACE nezly. — 9. D vlozi (nedops.) gſu, E vlozylij; ACE tomu sch; ACE kteryz; ACE gemu; AE m. měl: byl, C sch; ACE vtal. — 10. ACE obš: ſam k ſobie; A toho sch; C m. i: a. — 11. D m. é: O, ACE sch; DACE wzpomenuti; ACE genz. — 12. ACE a sch; CE m. kterak-lit: kterak-li, A kterak, D kterakut; D potrzebiczy, AE potrziebyczku, C potržebu. — 13. ACE Tehdy; A zgiewyl; ACE a sch; A kte. — 14. D kde ge, ACE kde; D w nichzto gſy, AE giefstos, C genztos; AC m. tu on: A on, E An; ACE obš: vrozumiew (C poroz- umiew) tomu. — 15. ACE a sch; AC přesm: toho nechcze vczynyti, E nechcze toho vczyniti. — 16. AE an; C byl, A (sch; E přesm: zdraw byl; C a vstav zítra sch; C ſſel geſt, E ffiel. — 17. ACE m. lékařovi: lekarz onen (C sch.) kdyz przygyde (E przi- ſſel), orig, venit medicus ; D gſu byli, E byli; DE smluwili, A ſmuwyla (!) ; ACE mu. — 18. E obš: y powiediely gemu; ACE a sch; A obš: dnes rano, C rano dnes; E vstav 19*
291 131b A ſnem korunv i ſebe, y wſtawi gí na geho hlawu II A poſadi gei ſ ſebu na ſtolicy. A iakz to vzrziech, wecyech ſam k sobie: Zawierne, welíky gest ſtaw mníchowy. A ſſed ot toho ſweho otcye, popa pohanſkeho, y bych mníchem. leſſe geden mních zahradník. A ten wſſe, coz dobudieſſe, to p buoh rozdadieſſe, gedine to oſtawiefſe, czím by mohl ſam zíw byti. Tehdy diabel wzneſe gemu na myſl, aby nieco peníez ſhromazdíl, a rzka, Aby, kdyz ſye oſtaraſſ nebo nemocen budeſí, aby níeco míel na twu. Y naplní tíem vmyslem lawícya) peníez. A potom ſye sta, ze by nemocen, ze gemv noha 5 hnígieſſe; y ztrawí ty peníezye na lekarzſtwij wſſiecky, coz bieſſe ſhroma- zdíl, a níc gemu nepſpie. Pak potom przígíde k nemu geden lekarz vmíely y wecye gemu: Nikakez gínak nemvozeff byti vzdrawen, lecz nohu vtietí kazeſſ. Y vlozifſta tomv den, ktery by mu míel nohu vtetí. A te nocy nawratíw ſye k ſobie ten bratr, y poczíe zíeletí toho, coz geſt byl vczíníl. 10 Y poczieb) rzecy a placzíe: E, hoſpodíne, racz wzpomanvtí na ty ſkutky, cozt ſem czíníl, vſylugíe na zahradie, a kterak-lit ſem chudym potrziebku cziníl. Tu ſye gemu andiel ſwaty zyewí a rzka: A kde ſu twogi peníezy, gefitos byl ſhromazdil? A kdeg°) ta nadiegie, w nichztoſ míel? Tu on vrozomiew y poczíe míloſtí plytí A flibugie, ze wiec toho vczínítí nechce. Tehdy 15 andiel dotcze ſye geho nohy, a on ynhed by zdraw. A wſtaw zytra, y gide na zahradu dielat. Tehdy lekarzowí, iakoz biefſta ſmluwíla, aby gemu nohu R. V. 6, č. 21. a) po la- vyradováno h. b) Y po- vytrženo. c) -eg vytrž. (E yal) ſie ; D ho, ACE geho. — 17. E ſniaw ; E m. sebe : ſwe hlawy ; AE wſtawyl; ACE ji sch; A přesm: hlawu geho; AE poſadyl; ACE geho. — 18. ACE m. s sebú na sto- lici: podly (CE podle) ſebe; ACE m. a jakž to uzřěch, vecěch: To ya (C obš: ya kdyz, E kdyz ſem) vſlyfſaw (E vſlyſſel, C vzržech, orig. audissem), y (CE sch.) weczech (E rzekl ſem); ACE m. k: w; A Zawierny. — 19. ACE toho sch; D svého sch; AC obš: popa toho; E popa pohanského sch; E byl (!). R. V, 6, č. 21. 1. C má nadp: LXVII; E nadp: O Zahradniku, geffto lahwiczy peniez ſobie ſchowal; E Byl; ACE m. a ten : genz; C dobywasſe, E dobyl, Cegt dobul (!); D obš: to geſt, ACE sch. — 2. DE rozdal, A rozdielyl, C rozdieleſſe; D gt ofta- wil, E oſtawel; ACE přesm: ſam mohl. — 3. E wzneſl. — 4. ACE přesm: budeſs ne- moczen; ACE aby sch; ACE přesm: gmiel nietczo; B “twu!, D ſtrawu, ACE ztrawu ; E naplnil. — 5. ACE lahwyczy; ACE a sch; CE stalo; ACE byl. — 6. A hnyffie, C hnyla gt, E hnila; E ztrawil; ACE m. ty peniezě: to; ACE wffie; E byl. — 7. CE ne- proſpielo. — 8. DE Nikterakz, C Nikakežt; ACE nezly. — 9. D vlozi (nedops.) gſu, E vlozylij; ACE tomu sch; ACE kteryz; ACE gemu; AE m. měl: byl, C sch; ACE vtal. — 10. ACE obš: ſam k ſobie; A toho sch; C m. i: a. — 11. D m. é: O, ACE sch; DACE wzpomenuti; ACE genz. — 12. ACE a sch; CE m. kterak-lit: kterak-li, A kterak, D kterakut; D potrzebiczy, AE potrziebyczku, C potržebu. — 13. ACE Tehdy; A zgiewyl; ACE a sch; A kte. — 14. D kde ge, ACE kde; D w nichzto gſy, AE giefstos, C genztos; AC m. tu on: A on, E An; ACE obš: vrozumiew (C poroz- umiew) tomu. — 15. ACE a sch; AC přesm: toho nechcze vczynyti, E nechcze toho vczyniti. — 16. AE an; C byl, A (sch; E přesm: zdraw byl; C a vstav zítra sch; C ſſel geſt, E ffiel. — 17. ACE m. lékařovi: lekarz onen (C sch.) kdyz przygyde (E przi- ſſel), orig, venit medicus ; D gſu byli, E byli; DE smluwili, A ſmuwyla (!) ; ACE mu. — 18. E obš: y powiediely gemu; ACE a sch; A obš: dnes rano, C rano dnes; E vstav 19*
Strana 292
292 vtal, powiedtechu a rzkuc: Gizt gest vzdrawen; A welmít gest rano wstaw dnes) y ſſel na zahradu, chwale boha. WEcye ſynkletycye, diewka blazena, a rzkuc: kdyz budefſ w klafíte- 132a rzie ſ ginymi prziebywati, Newrt ſye i gednoho mieſta na druhe. Neb, vczíníſſ-li to, owſſem ſobie vſſkodiſſ. Nebo, iakozto ſlepicye naſazena na wagcye, Kdyz giz zaroda w ních bude, A iakz gich oſſkludne, Tak ſye 5 waicye zkazye, ze gie wymecy: Takez mních neb diewka wylowana wezme R. v, 7, č. 17. ſſkodu, Neb zaſtydne v wierzie, ſ mieſta na mieſto ſye tulagice. Opiet wecye: prziepuſtí-lit bvoh na ny nemoc, nemvtmy sye, Nebot nam gest pomocna k tieleſne zadoſtí zahlazeníe. Poſtowe a poſel neb vſyle, to nam geſt vſtaweno p neczíſtu rozkoff. Neb iakozto dobrym a ſylnym lekarzſtwím 10 nemoc zapudíj. Takez ſkrzye ſmutek a truchloſt tieleſnv zapudíſs zadoſt zlych ſkutkuow. A to gest welika cnost, kdyz w neduzenij gest pokorne trpieníe a boha chwalece. A pakli oſlnem tiemato tieleſnyma oczíma, ne- zielegmy toho, Neb ſmy ſkrzy to zttíli tohoto ſwieta pychu, Ale wiece ſye tíem weſelmy, ze oczíma naſſeho ſrdcye chwalu bozíj widímy. A pakli 15 ohlechnem, nemutmy ſye pto, Nebo ſmy zttíli daremní ſluch. Take acz wſſe naſſe tielo bude nemocno, nemutmy ſye, Ale weſelmy ſye ſ radoſtíj, Nebot naſſie duſſi roſte ſpaſeníe. R. V, 7, č. 15. R. V. 7, č. 31. Tarzec geden miegieſſe daleko wodu od ſwe peleſſie, dobrzíe za dwanadcte míl. A kdyz gednv, gda po ní, y víta welmí, ze nemoze dale gítí, y wecye: Y co mí geſt píle, bych a toto vſyle trpiel? Przigda na y budu prziebywatí v wody. Tehdy ozrzie ſye za ſye. Y vzrzíe gednoho 5 za ſobu, an przieczita geho ſtopiegie wſfiecky. II I otaza geho a rzka: 132b a) -e- nadeps. pozd. sch. — 19. ACE dnes sch; ACE i sch; ACE m. zahradu: zahradu dielat (E dielatij); ACE m. chvále Boha: a vzrziew geho lekarz zdrawa, an rygie zahradu, y pochwaly (E pocze fie diwitij chwale) boha, orig, tunc admiratus medicus perrexit in agrum, ubi operabatur ille, et videns eum fodientem terram, glorificavit Deum. R. V, 7, č. 15, 17. 1. C má nadp: LXVIII; E nadpisuje: O Nemoczy; AE blaho- ſlawena; D přesm: [Bllahoſlawena Synkletycze diewka wecze. — 2. AE na druhé sch ; C Nebo, AE sch. — 3. C m. uškodíš: vcziniſs fíkodu. — 4. D zarodczy; D budu; E přesm: bude w nich; ACE a sch. — 5. E wileowana. — 6. ACE tulagycz; D přesm: tulagicze ſye. — 7. ACE -lý; E nas. — 8. ACE m. pomocna: vzyteczna. — 9. D přesm: gt nam; A lykarzstwym. — 12. AE vtrpeny, C trpenie; AE obš: w tom chwalecze; ACE a sch; D tiemito tieleſnymi. — 13. ACE Nebo; B ſkrzy!, D ſkrze, ACE sch; ACE to sch; ACE m. pýchu: pychy orudie. — 14. ACE a sch. — 15. AE pakli ohlech- nem.... daremní sluch sch; E m. také: Tak. — 16. ACE nemuťmy sě, ale sch. — 17. E přesm: roſte naſſy duſſy. R. V, 7, č. 31. 1. C má nadp: LXIX kaa; E nadp: O gednom, geffto andiel czetl stupiegie, kdyz ſfiel po wodu; D přesm: [Gjeden starzecz; D gmiel gt, E gmiel. — 2. ACE přesm: po ny gda; CE vſtal. — 3. ACE m. že nemože dále jíti: az dale gyz (E přesm: gyz dale) nemozie (E nemohl); ACE m. i co: Czo; ACE m. jest: geſti (CE gt) toho. — 4. A woda (!); DAE ozrzew; C přesm: fie ozržew; ACE za sě sch; A vzrzy, E vzrzel. — 5. D ſebu; ACE přesm: za ſebu gednoho; D ſlapiege, ACE ſtu-
292 vtal, powiedtechu a rzkuc: Gizt gest vzdrawen; A welmít gest rano wstaw dnes) y ſſel na zahradu, chwale boha. WEcye ſynkletycye, diewka blazena, a rzkuc: kdyz budefſ w klafíte- 132a rzie ſ ginymi prziebywati, Newrt ſye i gednoho mieſta na druhe. Neb, vczíníſſ-li to, owſſem ſobie vſſkodiſſ. Nebo, iakozto ſlepicye naſazena na wagcye, Kdyz giz zaroda w ních bude, A iakz gich oſſkludne, Tak ſye 5 waicye zkazye, ze gie wymecy: Takez mních neb diewka wylowana wezme R. v, 7, č. 17. ſſkodu, Neb zaſtydne v wierzie, ſ mieſta na mieſto ſye tulagice. Opiet wecye: prziepuſtí-lit bvoh na ny nemoc, nemvtmy sye, Nebot nam gest pomocna k tieleſne zadoſtí zahlazeníe. Poſtowe a poſel neb vſyle, to nam geſt vſtaweno p neczíſtu rozkoff. Neb iakozto dobrym a ſylnym lekarzſtwím 10 nemoc zapudíj. Takez ſkrzye ſmutek a truchloſt tieleſnv zapudíſs zadoſt zlych ſkutkuow. A to gest welika cnost, kdyz w neduzenij gest pokorne trpieníe a boha chwalece. A pakli oſlnem tiemato tieleſnyma oczíma, ne- zielegmy toho, Neb ſmy ſkrzy to zttíli tohoto ſwieta pychu, Ale wiece ſye tíem weſelmy, ze oczíma naſſeho ſrdcye chwalu bozíj widímy. A pakli 15 ohlechnem, nemutmy ſye pto, Nebo ſmy zttíli daremní ſluch. Take acz wſſe naſſe tielo bude nemocno, nemutmy ſye, Ale weſelmy ſye ſ radoſtíj, Nebot naſſie duſſi roſte ſpaſeníe. R. V, 7, č. 15. R. V. 7, č. 31. Tarzec geden miegieſſe daleko wodu od ſwe peleſſie, dobrzíe za dwanadcte míl. A kdyz gednv, gda po ní, y víta welmí, ze nemoze dale gítí, y wecye: Y co mí geſt píle, bych a toto vſyle trpiel? Przigda na y budu prziebywatí v wody. Tehdy ozrzie ſye za ſye. Y vzrzíe gednoho 5 za ſobu, an przieczita geho ſtopiegie wſfiecky. II I otaza geho a rzka: 132b a) -e- nadeps. pozd. sch. — 19. ACE dnes sch; ACE i sch; ACE m. zahradu: zahradu dielat (E dielatij); ACE m. chvále Boha: a vzrziew geho lekarz zdrawa, an rygie zahradu, y pochwaly (E pocze fie diwitij chwale) boha, orig, tunc admiratus medicus perrexit in agrum, ubi operabatur ille, et videns eum fodientem terram, glorificavit Deum. R. V, 7, č. 15, 17. 1. C má nadp: LXVIII; E nadpisuje: O Nemoczy; AE blaho- ſlawena; D přesm: [Bllahoſlawena Synkletycze diewka wecze. — 2. AE na druhé sch ; C Nebo, AE sch. — 3. C m. uškodíš: vcziniſs fíkodu. — 4. D zarodczy; D budu; E přesm: bude w nich; ACE a sch. — 5. E wileowana. — 6. ACE tulagycz; D přesm: tulagicze ſye. — 7. ACE -lý; E nas. — 8. ACE m. pomocna: vzyteczna. — 9. D přesm: gt nam; A lykarzstwym. — 12. AE vtrpeny, C trpenie; AE obš: w tom chwalecze; ACE a sch; D tiemito tieleſnymi. — 13. ACE Nebo; B ſkrzy!, D ſkrze, ACE sch; ACE to sch; ACE m. pýchu: pychy orudie. — 14. ACE a sch. — 15. AE pakli ohlech- nem.... daremní sluch sch; E m. také: Tak. — 16. ACE nemuťmy sě, ale sch. — 17. E přesm: roſte naſſy duſſy. R. V, 7, č. 31. 1. C má nadp: LXIX kaa; E nadp: O gednom, geffto andiel czetl stupiegie, kdyz ſfiel po wodu; D přesm: [Gjeden starzecz; D gmiel gt, E gmiel. — 2. ACE přesm: po ny gda; CE vſtal. — 3. ACE m. že nemože dále jíti: az dale gyz (E přesm: gyz dale) nemozie (E nemohl); ACE m. i co: Czo; ACE m. jest: geſti (CE gt) toho. — 4. A woda (!); DAE ozrzew; C přesm: fie ozržew; ACE za sě sch; A vzrzy, E vzrzel. — 5. D ſebu; ACE přesm: za ſebu gednoho; D ſlapiege, ACE ſtu-
Strana 293
293 Kto gſy? On gemu wecye: Andtel ſem bozíj A poſlan ſem, abych zczetl twe ſtopiegí a dal odplatu za twe vſyle. To vſlyſſaw, y by sylen a hoto- wiegij; y poſtawi sobie peleſs gesste dale od wody, Dobrzie sedmnadete míl wzdalíj. R. V, 7, č. 36. WEcye geden ſwaty otec: Iakozto drziewo nemvoz dobrzie owocye neſtí, kdyz gei czaſto przieſaziegíj ſ genoho míeſta na druhe, Takez mních, wrtie ſye y ſyem y tam, nemvozt dobrzie owocye ploditi w nebeſkem kralowſtwij. Tarzec geden, genz prziebywafſe w tebaidys w tiech wlaſtech w geſkyní, Ten miegieſſe vczedníkaa) welmi ſſlechetneho. A miegieſse ten ſtarzec tonto obycziei, Ze na wſſaky weczer vczieſſe geho, coz bieſſe duſſi na vzitek. A potom modlitwy vczínieſſta a po modlitwach odpuſtieſſe geho ſpat. Y ſta ſye pak, ze gední nabozníj bratrzíe przígídechu k ſtarcy. A kdyz 5 gich przívczíw a vtieſſiw, y puſtí gie prycz, A pak poczie na wſſaky weczer iako drziew ſweho vczedníkaa) vczití. A kdyz, mnoho mluwiw ſtarzeczb) y wzdrziema ſye y poczie ſpatí: Ale ten geho vozedníka) poczie czekatí, aby pcytie y dal gemv ppozehnaníe. A kdyz nepczytí za níekoliko hodín, Tehdy vozedníku myſl poczie radítí, aby ſſel ſpat. A on, prziemoh ſwu 10 myſl, y poczie wzdy ſedleti. A kdyz opiet poczie geí nvtítí, aby ſſel ſpat, A on nerodi níkam gítí drzíewe, lecz geí odpuſtij. Gehozto ſedmkrat myſl potrzíe, aby ſſel ſpat. Awſſak on wzdy nechtie gíti. Tehdy o pvol nocy 133a pcyti ſtarzec a naleze gei podle sebe lI sediece y wecye gemu: Gesstef R. V, 7, č. 43. a) -d- přips. později. b) z na konci přips. pozd. piegie; ACE všěcky sch; CE otazal; ACE a sch; AE řka sch. — 6. AC obš: A on, E An. — 7. B stopiegi!, D slapiege, ACE stupiegie; AE obš: tobie za; E vſlyffel; ACE i sch ; CE byl ; ACE m. a: y. — 8. AE poſtawyl; ACE peleſſy; C ješte sch. R. V, 7, č. 36. 1. C má nadp: LXX kaa; E nadp: O mnichu; AC přesm: otecz ſwaty; ACE dobřě sch. — 2. DACE gie; DACE przeſazugi; B genoho!, DACE ged- noho. — 3. ACE přesm: ſie wrtie; ACE nemuoz; ACE dobřě sch. R. V, 7, č. 43. 1. C má nadp: LXXI; E nadp: O gedno vczedlniku, geſſto Sedm korun przes nocz zaſluzyl; E przebywal. — 2. ACE ten sch; D gt gmiel, E gmiel; ACE m. velmi: gednoho; A gmigysse, E gmiel, D gmiel gt; D ten sch. — 3. B tonto!, D tento; ACE m. ten stařec tento obyčěj: obyczeyg ten starziecz; ACE kazdy; DE vczil; D ho; D czo, CE gto, A sch (!); E bylo, D by bylo. — 4. C modlitby; D vczi- nili gſu, E vczynilij; D odpuſtil mu; ACE přesm: odpufftieſſe (E odpufftiel) geho po modlytwie (C momodlitbie!). — 5. AEisch; CE stalo; CE przigdu, E prziffly. — 6. ACE gie; ACE přesm: vtreſſyw a navczyw; ACE i sch; AE puſtyl; ACE jě sch; A przycz, E precz; ACE m. a: a ony (E oni) odgydechu (CE odeffly); ACE m. na: yako (E yakoz) wzdy czynyl, na; AE kazdy. — 7. ACE jako dřiev sch; ACE m. mnoho: dluho. — 8. D zdrziemal gt, E wzdrziemal; DE sě sch; ACE m. ale: A. — 9. ACE m. aby: az by; ACE m. i: podly (CE podle) obyczegie, orig. iuxta consuetudinem ; AE nepro- czytil. — 10. ACE vczedlnykowy; DAE přesm: pocze myſl; DACE přesm: spat sſel; ACE m. a on: Genz; AC prziemohl. — 11. ACE vždy sch; D m. jej: ho, ACE geho myſl (spr.); A mutyti (!). — 12. AE m. a on: an, C ale on; E nechtiel; A nykame; C jíti sch; ACE nezly; ACE geho, D obš: by gev; AE Gehoz. — 13. D ponuka; ACE spat sch; ACE on vždy sch; CE nechtiel; ACE m. o: po. — 14. A protiti (!); A nalez,
293 Kto gſy? On gemu wecye: Andtel ſem bozíj A poſlan ſem, abych zczetl twe ſtopiegí a dal odplatu za twe vſyle. To vſlyſſaw, y by sylen a hoto- wiegij; y poſtawi sobie peleſs gesste dale od wody, Dobrzie sedmnadete míl wzdalíj. R. V, 7, č. 36. WEcye geden ſwaty otec: Iakozto drziewo nemvoz dobrzie owocye neſtí, kdyz gei czaſto przieſaziegíj ſ genoho míeſta na druhe, Takez mních, wrtie ſye y ſyem y tam, nemvozt dobrzie owocye ploditi w nebeſkem kralowſtwij. Tarzec geden, genz prziebywafſe w tebaidys w tiech wlaſtech w geſkyní, Ten miegieſſe vczedníkaa) welmi ſſlechetneho. A miegieſse ten ſtarzec tonto obycziei, Ze na wſſaky weczer vczieſſe geho, coz bieſſe duſſi na vzitek. A potom modlitwy vczínieſſta a po modlitwach odpuſtieſſe geho ſpat. Y ſta ſye pak, ze gední nabozníj bratrzíe przígídechu k ſtarcy. A kdyz 5 gich przívczíw a vtieſſiw, y puſtí gie prycz, A pak poczie na wſſaky weczer iako drziew ſweho vczedníkaa) vczití. A kdyz, mnoho mluwiw ſtarzeczb) y wzdrziema ſye y poczie ſpatí: Ale ten geho vozedníka) poczie czekatí, aby pcytie y dal gemv ppozehnaníe. A kdyz nepczytí za níekoliko hodín, Tehdy vozedníku myſl poczie radítí, aby ſſel ſpat. A on, prziemoh ſwu 10 myſl, y poczie wzdy ſedleti. A kdyz opiet poczie geí nvtítí, aby ſſel ſpat, A on nerodi níkam gítí drzíewe, lecz geí odpuſtij. Gehozto ſedmkrat myſl potrzíe, aby ſſel ſpat. Awſſak on wzdy nechtie gíti. Tehdy o pvol nocy 133a pcyti ſtarzec a naleze gei podle sebe lI sediece y wecye gemu: Gesstef R. V, 7, č. 43. a) -d- přips. později. b) z na konci přips. pozd. piegie; ACE všěcky sch; CE otazal; ACE a sch; AE řka sch. — 6. AC obš: A on, E An. — 7. B stopiegi!, D slapiege, ACE stupiegie; AE obš: tobie za; E vſlyffel; ACE i sch ; CE byl ; ACE m. a: y. — 8. AE poſtawyl; ACE peleſſy; C ješte sch. R. V, 7, č. 36. 1. C má nadp: LXX kaa; E nadp: O mnichu; AC přesm: otecz ſwaty; ACE dobřě sch. — 2. DACE gie; DACE przeſazugi; B genoho!, DACE ged- noho. — 3. ACE přesm: ſie wrtie; ACE nemuoz; ACE dobřě sch. R. V, 7, č. 43. 1. C má nadp: LXXI; E nadp: O gedno vczedlniku, geſſto Sedm korun przes nocz zaſluzyl; E przebywal. — 2. ACE ten sch; D gt gmiel, E gmiel; ACE m. velmi: gednoho; A gmigysse, E gmiel, D gmiel gt; D ten sch. — 3. B tonto!, D tento; ACE m. ten stařec tento obyčěj: obyczeyg ten starziecz; ACE kazdy; DE vczil; D ho; D czo, CE gto, A sch (!); E bylo, D by bylo. — 4. C modlitby; D vczi- nili gſu, E vczynilij; D odpuſtil mu; ACE přesm: odpufftieſſe (E odpufftiel) geho po modlytwie (C momodlitbie!). — 5. AEisch; CE stalo; CE przigdu, E prziffly. — 6. ACE gie; ACE přesm: vtreſſyw a navczyw; ACE i sch; AE puſtyl; ACE jě sch; A przycz, E precz; ACE m. a: a ony (E oni) odgydechu (CE odeffly); ACE m. na: yako (E yakoz) wzdy czynyl, na; AE kazdy. — 7. ACE jako dřiev sch; ACE m. mnoho: dluho. — 8. D zdrziemal gt, E wzdrziemal; DE sě sch; ACE m. ale: A. — 9. ACE m. aby: az by; ACE m. i: podly (CE podle) obyczegie, orig. iuxta consuetudinem ; AE nepro- czytil. — 10. ACE vczedlnykowy; DAE přesm: pocze myſl; DACE přesm: spat sſel; ACE m. a on: Genz; AC prziemohl. — 11. ACE vždy sch; D m. jej: ho, ACE geho myſl (spr.); A mutyti (!). — 12. AE m. a on: an, C ale on; E nechtiel; A nykame; C jíti sch; ACE nezly; ACE geho, D obš: by gev; AE Gehoz. — 13. D ponuka; ACE spat sch; ACE on vždy sch; CE nechtiel; ACE m. o: po. — 14. A protiti (!); A nalez,
Strana 294
294 15 neſſel ſpat, synku? A on odpowiedle a rzka: Otcze, geſſte ſem neſſel, neboſ me byl neodpuſtil. Gemuz starzec wecye: A procz ſy mne nepbudil? On wecye: neſmiel ſem, abych tebe nerozhniewal. Wſtaw starzec, y poczie píetí modlitby obyczene. A dokonaw y odpuſti gefa) ſpat. A pak ſtarzec, kdyz ſam ſedieſſe, a iako z vma wyſtupíw, Y vzrzie, ano gemu geden 2o vkazuge ſlawne mieſto a ſtolicy A nab) ſtolicy ſedm korvn. Y otaza ſtarzec toho, genz mv to byl vkazal, a rzka: Czie geſt toc) ? on gemv wecy : Toho tweho vczedníkad) zagiſte mieſto, A stolicye p prziebytek ſweho ziwota ma ; Ale trechto ſedm korun zagiſte nocy geſt zaſluzil. To vſlyſſaw starzec, lecze ſye a podíwi ſye welmi. A zawolaw ſweho vczedníkad), y wecye gemv: Powiez mí, ſynku, cos nocy czíníl? On wecye a rzka: Wierz mí, otcze, zet ſem níc neczíníl. Nadiegie ſye starzec, by gemu p ſwu pokoru nechtíel powiedieti, Y wecye: zagiſte, zet toho neodpuſtím, nepowiefſ-lí mí, cos nocy czínil neb myſlil. A on, newieda co powiedieti, y wrtieſſe myſlíj, ptoze níc newiediefſe. A kdyz na nem ſtarzec wygada, On wecye gemu: 30 Gíneho ſem níc neczíníl, gedno ze ſem ſye ſedmkrat ptíwil przíekazíenij, Geſſto mí welelo, abych ſſel ſpat drziewe, nezliſ mi odpuſtil. Ale zeſ mnee) nebyl odpuſtil, y neſſel ſem. To vſlyſſaw ſtarzec, y vrozvmíe tomu, Ze kolikratz prziekazieníj oſtal, Tolikrat korunowan od boha. A protoz, brat- rzice, dobrot geſt y male pokuſſeníe trpietí p bvoh. Neb gest we cztenij 35 pſano, II Ze malu wiecy mvoz ſye doſluzití kralowſtwie nebeſkeho. 25 133b a) nad í nadeps. pozd. rukou v, t. j. čtení jemu. b) -a nadeps. c) za tím vyrad. y. d) -d- nadeps. pozd. e) na okr. pozd. rukou přips. mi, a mne škrtnuto. E nalezl; ACE geho, D vczedlnika; AE i sch; E obš: Synku, geffties. — 15. E synku sch; E m. a on: an, C On; E odpowiediel; ACE a řka sch; AC Neb ſy, E nebs. — 16. B me!, D my, ACE mne ; E m. byl: gesftie; A neopustyl (!); ACE Gemuzto; A m. proč si: procz gy(!), E proczs; A nepobudyl; ACE obš: A on. — 18. DACE oby- czeine; ACE obš: a pak: A opuſty(!), E odpuſtil; D mu, ACE geho; ACE spat sch; ACE a sch. — 19. D obš: gt ſam; DE ſediel; D m. z uma: z utrap, E z ſmyſla, C z vma Neb z ſmyſlu; AE vzrziel. — 20. C na stolici sch; CE otazal. — 21. ACE gemu; A přesm: bieſſe to vkazal, E byl vkazal to, C to breſſe vkazal; ACE m. on jemu vecě (B wecy !): y odpowiedie (E odpowiediel) gemu ; ACE toho sch. — 22. AC obš: tweho, weczie. — 23. ACE m. zajisté nocí: teyto (CE teto) noczý; E vſlyffel; E lekl. — 24. ACE m. sě: fie tomu; ACE i sch; AE jemu sch. — 25. ACE synku sch; E m. nocí: w noczy; ACE obš: A on; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 26. AE ze; AC obš: pro pokoru pro ſwu. — 27. E powiediti. — 28. C nebo, AE obš: nebo y; AE m. a: Ale ; E powieditij; AE i sch; A wrtie fie (D, E wrtiel. — 29. D obš: gt nicz; DE newiediel, C newiediel gest; E stařec sch; E wytazal; ACE on sch. — 30. AC nyczehoz; ACE nezly; ACE přesm: fedmkrat protywyl ſie. — 31. D obš: gt welelo; E přesm: ſpat ſſiel; DE prwe; A mie, E mne; D mi. — 32. AC i sch; ACE obš: A to; E vſlyſſel; D přesm: Vſlyſſaw to; ACE i sch; E vrozumiel; C tomu sch. — 33. ACE kolykrat, D kolikrat gt; C obš: oſtal neb protiwil (!); D m. tolikrát: tolikrat gt, AE tolyk (E toliko) mu; AE m. korunován od Boha: korun przyhotoweno (E przi- praweno); ACE a sch. — 34. D Bratrze, E bratrzy; AE dobro; AE i sch; A malo (!); AE obš: pokuſſenie nebo prziekazenie; ACE Nebo. — 35. AC že sch.
294 15 neſſel ſpat, synku? A on odpowiedle a rzka: Otcze, geſſte ſem neſſel, neboſ me byl neodpuſtil. Gemuz starzec wecye: A procz ſy mne nepbudil? On wecye: neſmiel ſem, abych tebe nerozhniewal. Wſtaw starzec, y poczie píetí modlitby obyczene. A dokonaw y odpuſti gefa) ſpat. A pak ſtarzec, kdyz ſam ſedieſſe, a iako z vma wyſtupíw, Y vzrzie, ano gemu geden 2o vkazuge ſlawne mieſto a ſtolicy A nab) ſtolicy ſedm korvn. Y otaza ſtarzec toho, genz mv to byl vkazal, a rzka: Czie geſt toc) ? on gemv wecy : Toho tweho vczedníkad) zagiſte mieſto, A stolicye p prziebytek ſweho ziwota ma ; Ale trechto ſedm korun zagiſte nocy geſt zaſluzil. To vſlyſſaw starzec, lecze ſye a podíwi ſye welmi. A zawolaw ſweho vczedníkad), y wecye gemv: Powiez mí, ſynku, cos nocy czíníl? On wecye a rzka: Wierz mí, otcze, zet ſem níc neczíníl. Nadiegie ſye starzec, by gemu p ſwu pokoru nechtíel powiedieti, Y wecye: zagiſte, zet toho neodpuſtím, nepowiefſ-lí mí, cos nocy czínil neb myſlil. A on, newieda co powiedieti, y wrtieſſe myſlíj, ptoze níc newiediefſe. A kdyz na nem ſtarzec wygada, On wecye gemu: 30 Gíneho ſem níc neczíníl, gedno ze ſem ſye ſedmkrat ptíwil przíekazíenij, Geſſto mí welelo, abych ſſel ſpat drziewe, nezliſ mi odpuſtil. Ale zeſ mnee) nebyl odpuſtil, y neſſel ſem. To vſlyſſaw ſtarzec, y vrozvmíe tomu, Ze kolikratz prziekazieníj oſtal, Tolikrat korunowan od boha. A protoz, brat- rzice, dobrot geſt y male pokuſſeníe trpietí p bvoh. Neb gest we cztenij 35 pſano, II Ze malu wiecy mvoz ſye doſluzití kralowſtwie nebeſkeho. 25 133b a) nad í nadeps. pozd. rukou v, t. j. čtení jemu. b) -a nadeps. c) za tím vyrad. y. d) -d- nadeps. pozd. e) na okr. pozd. rukou přips. mi, a mne škrtnuto. E nalezl; ACE geho, D vczedlnika; AE i sch; E obš: Synku, geffties. — 15. E synku sch; E m. a on: an, C On; E odpowiediel; ACE a řka sch; AC Neb ſy, E nebs. — 16. B me!, D my, ACE mne ; E m. byl: gesftie; A neopustyl (!); ACE Gemuzto; A m. proč si: procz gy(!), E proczs; A nepobudyl; ACE obš: A on. — 18. DACE oby- czeine; ACE obš: a pak: A opuſty(!), E odpuſtil; D mu, ACE geho; ACE spat sch; ACE a sch. — 19. D obš: gt ſam; DE ſediel; D m. z uma: z utrap, E z ſmyſla, C z vma Neb z ſmyſlu; AE vzrziel. — 20. C na stolici sch; CE otazal. — 21. ACE gemu; A přesm: bieſſe to vkazal, E byl vkazal to, C to breſſe vkazal; ACE m. on jemu vecě (B wecy !): y odpowiedie (E odpowiediel) gemu ; ACE toho sch. — 22. AC obš: tweho, weczie. — 23. ACE m. zajisté nocí: teyto (CE teto) noczý; E vſlyffel; E lekl. — 24. ACE m. sě: fie tomu; ACE i sch; AE jemu sch. — 25. ACE synku sch; E m. nocí: w noczy; ACE obš: A on; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 26. AE ze; AC obš: pro pokoru pro ſwu. — 27. E powiediti. — 28. C nebo, AE obš: nebo y; AE m. a: Ale ; E powieditij; AE i sch; A wrtie fie (D, E wrtiel. — 29. D obš: gt nicz; DE newiediel, C newiediel gest; E stařec sch; E wytazal; ACE on sch. — 30. AC nyczehoz; ACE nezly; ACE přesm: fedmkrat protywyl ſie. — 31. D obš: gt welelo; E přesm: ſpat ſſiel; DE prwe; A mie, E mne; D mi. — 32. AC i sch; ACE obš: A to; E vſlyſſel; D přesm: Vſlyſſaw to; ACE i sch; E vrozumiel; C tomu sch. — 33. ACE kolykrat, D kolikrat gt; C obš: oſtal neb protiwil (!); D m. tolikrát: tolikrat gt, AE tolyk (E toliko) mu; AE m. korunován od Boha: korun przyhotoweno (E przi- praweno); ACE a sch. — 34. D Bratrze, E bratrzy; AE dobro; AE i sch; A malo (!); AE obš: pokuſſenie nebo prziekazenie; ACE Nebo. — 35. AC že sch.
Strana 295
295 (Eden starzec, genz sam gediny prziebywafse, by nemocen. A nemie- gíeſſe nízadneho, kto by gemu poſluzíl, Aneb geho nízadny we trzidcyetí dnech nenawſſtiewil. Y poſla bvoh andiela ſweho, ze gemu ſedm dníj poſluzil. A pak potom niekterzíj bratrzie zpomanvchu naň y wecyechu k ſobie: Podme k nemu a opatrzímy, fnadt ge nemocen, zet ſye nikdíe nevkaze. Wſtawſſe y gídechu k nemu. A kdyz potluczechu na geho peleſs, ynhed andíel od neho gíde. Pak ſtarzec, wnítrza) lezie, zwola a rzka: Díete prycz ote mne! A oní wyňemfſe dwerzíe y ſ podwogíj, y wnídechu tam a placzice. Y otazachu geho, pcz tak wolaſſe. On gím wecye: Neb ſem giz trzidcyetí dníj byl nemocen, a yzadny mne nenawſſtiewil. A giz 10 tomv ſedm dníj geſt, Iakz buoh poſlal ſweho andiela, ze mi geſt poſlu- howal. A iakz ſte wy prziſſli, tak geſt ſſel ode me prycz. A dokonaw tu rziecz, ynhed ſkona. 5 R. V, 7, č. 44. R. V, 8, č. 19. SWata diewka Synkletycze tak rzeczena wecye: Iakzto poklad zywny brzo ſye vttíj, Takez dobry, kdyz ſye pneſe, brzo zhyne. A iakz od horkoſtí ohníe woſk ſye rozplyne, Takez duſſie mníchowe lídſku chwalu pohynvgíj. R. V, 9, č. 11 (Eden starzec ſam gedíny prziebywaſſe na puſſtí. K nemuz geden przíchodie przíchodíe, przied ním mítí ſluzieſſe A bozíe tielo gemu dawaſſe a) za tím podtečk. ne. R. V, 7, č. 44. 1. C má nadp: LXXII; E nadp: O gednom, geſſto gemu Andiel w geho nemoczy ſluzyl, zie zadneho....; C jenž sch; D gedinky; AE přesm: ſam prziebywaſſe (E przebywal) gedyny, C gediny ſam prżebywaſſe; A byl, C obš: kdyz byl, E obš: y byl; ACE obš: a ze. — 2. D nemiel gt, E negmiel; ACE genz; D obš: Aneb gt; ACE přesm: yzadny (E zadny) geho. — 3. AE i sch; CE poſlal; ACE m. že: genz. — 4. AE přesm: ſluzyl gemu ſedmy den (!), C gemu ſlužil ſedm dny; ACE a sch; A wzpomenuchu, E wzpomenulij, C rozpomanuchu ſie (ſie nadeps.), D zpome- nuh gſu; A wechu (!), D rzekl gſu, E rzeklij. — 5. AC Poydem; ACE m. k ňemu: k uonomu bratru; ACE ſnad geſt. — 6. ACE přesm: nevkaze nykdie (C nikdiež, E nikdy); ACE obš: a wſtawſſe; CE ſſli; E potlukli; ACE peleſſy. — 7. C sfel gt, E ſſiel; AC obš: A pak; A leziezie(!); E wzwolal. — 8. A Gdete; AE m. a oni: genz, C gyż ; E wyniawſſe; ACE dwerzy; E i sch; AE i sch; A wnydu, C ffli, E weffly.— 9. E otazali; DC obš: Procz by; DCE wolal; AC obš: A on, E An; ACE anebo. — 1C. ACE sem sch; AE obš: byl sem, C ſem byl; D obš: gt nenawfftiewil; ACE m. již: tot gyz ſu. — 11. ACE jest sch; A yakoz; AC přesm: andiela ſweho; ACE m. že: genz. — 12. ACE m. posluhoval: potrziebu czynyl a ſluzyl; ACE obš: przyffly ke dwerzuom; B me!, Dimne; ACE přesm: ode (C ote) mne ffel; DE precz. — 13. AE m. dokonav tu řěč: rziek (E rzekſſy) to, C to rzek; A ynhede, E yhned; A ſkonczie, C ſkonczal gt, D geſt ſkonal, E ſkonal. R. V, 8, č. 19. 1. C má nadp: LXXIII; E nadpisuje: mnich; AE yakozto. — 2. DAC zgewny, E zewny, orig, manifestus; E m. takéž: taky; ACE m. dobrý: kazdy dobry ſkutek, orig, virtus quaelibet; ACE m. jakž: yakoz. — 3. AE m. ohně: ohniowe, C od ohnie; C rozplowe; D Mniſke, ACE mnychowa. — 4. D zahynugi, ACE pohynugie. R. V, 9, č. 11. 1. C má nadp: LXXIIII; E nadp: O gednom, gefſto kniez przed nim mſſy ſluzil; AC biefſe, E byl; A puſſczy. — 2. B przíchodie przíchodíe!, DACE
295 (Eden starzec, genz sam gediny prziebywafse, by nemocen. A nemie- gíeſſe nízadneho, kto by gemu poſluzíl, Aneb geho nízadny we trzidcyetí dnech nenawſſtiewil. Y poſla bvoh andiela ſweho, ze gemu ſedm dníj poſluzil. A pak potom niekterzíj bratrzie zpomanvchu naň y wecyechu k ſobie: Podme k nemu a opatrzímy, fnadt ge nemocen, zet ſye nikdíe nevkaze. Wſtawſſe y gídechu k nemu. A kdyz potluczechu na geho peleſs, ynhed andíel od neho gíde. Pak ſtarzec, wnítrza) lezie, zwola a rzka: Díete prycz ote mne! A oní wyňemfſe dwerzíe y ſ podwogíj, y wnídechu tam a placzice. Y otazachu geho, pcz tak wolaſſe. On gím wecye: Neb ſem giz trzidcyetí dníj byl nemocen, a yzadny mne nenawſſtiewil. A giz 10 tomv ſedm dníj geſt, Iakz buoh poſlal ſweho andiela, ze mi geſt poſlu- howal. A iakz ſte wy prziſſli, tak geſt ſſel ode me prycz. A dokonaw tu rziecz, ynhed ſkona. 5 R. V, 7, č. 44. R. V, 8, č. 19. SWata diewka Synkletycze tak rzeczena wecye: Iakzto poklad zywny brzo ſye vttíj, Takez dobry, kdyz ſye pneſe, brzo zhyne. A iakz od horkoſtí ohníe woſk ſye rozplyne, Takez duſſie mníchowe lídſku chwalu pohynvgíj. R. V, 9, č. 11 (Eden starzec ſam gedíny prziebywaſſe na puſſtí. K nemuz geden przíchodie przíchodíe, przied ním mítí ſluzieſſe A bozíe tielo gemu dawaſſe a) za tím podtečk. ne. R. V, 7, č. 44. 1. C má nadp: LXXII; E nadp: O gednom, geſſto gemu Andiel w geho nemoczy ſluzyl, zie zadneho....; C jenž sch; D gedinky; AE přesm: ſam prziebywaſſe (E przebywal) gedyny, C gediny ſam prżebywaſſe; A byl, C obš: kdyz byl, E obš: y byl; ACE obš: a ze. — 2. D nemiel gt, E negmiel; ACE genz; D obš: Aneb gt; ACE přesm: yzadny (E zadny) geho. — 3. AE i sch; CE poſlal; ACE m. že: genz. — 4. AE přesm: ſluzyl gemu ſedmy den (!), C gemu ſlužil ſedm dny; ACE a sch; A wzpomenuchu, E wzpomenulij, C rozpomanuchu ſie (ſie nadeps.), D zpome- nuh gſu; A wechu (!), D rzekl gſu, E rzeklij. — 5. AC Poydem; ACE m. k ňemu: k uonomu bratru; ACE ſnad geſt. — 6. ACE přesm: nevkaze nykdie (C nikdiež, E nikdy); ACE obš: a wſtawſſe; CE ſſli; E potlukli; ACE peleſſy. — 7. C sfel gt, E ſſiel; AC obš: A pak; A leziezie(!); E wzwolal. — 8. A Gdete; AE m. a oni: genz, C gyż ; E wyniawſſe; ACE dwerzy; E i sch; AE i sch; A wnydu, C ffli, E weffly.— 9. E otazali; DC obš: Procz by; DCE wolal; AC obš: A on, E An; ACE anebo. — 1C. ACE sem sch; AE obš: byl sem, C ſem byl; D obš: gt nenawfftiewil; ACE m. již: tot gyz ſu. — 11. ACE jest sch; A yakoz; AC přesm: andiela ſweho; ACE m. že: genz. — 12. ACE m. posluhoval: potrziebu czynyl a ſluzyl; ACE obš: przyffly ke dwerzuom; B me!, Dimne; ACE přesm: ode (C ote) mne ffel; DE precz. — 13. AE m. dokonav tu řěč: rziek (E rzekſſy) to, C to rzek; A ynhede, E yhned; A ſkonczie, C ſkonczal gt, D geſt ſkonal, E ſkonal. R. V, 8, č. 19. 1. C má nadp: LXXIII; E nadpisuje: mnich; AE yakozto. — 2. DAC zgewny, E zewny, orig, manifestus; E m. takéž: taky; ACE m. dobrý: kazdy dobry ſkutek, orig, virtus quaelibet; ACE m. jakž: yakoz. — 3. AE m. ohně: ohniowe, C od ohnie; C rozplowe; D Mniſke, ACE mnychowa. — 4. D zahynugi, ACE pohynugie. R. V, 9, č. 11. 1. C má nadp: LXXIIII; E nadp: O gednom, gefſto kniez przed nim mſſy ſluzil; AC biefſe, E byl; A puſſczy. — 2. B przíchodie przíchodíe!, DACE
Strana 296
296 z ſwu ſwatu ruku. II A prziffed pak geden bratr, y ohyzdí gemu toho 134a popa. A kdyz przigide podle obycziegie, chtíe míſí ſluzití, P tu ohyzdu nerodí gemu starzec otewrzíeti. A on gide prycz. Tehdy w nahle przígíde k nemu hlas a rzka: Odgieli ſu mníe hidea) ſvd mvoi. Tehdy v wídieníj da bvoh tomv starcy widietí tako zlatu studnícy y okow zlaty A w níe woda welmi dobra. Y vzrzie, ano gí berze geden trudowaty a lege gí w sud. Y zadaſſe pití ſtarzec, awſſak nepí p toho trvdowateho, genz gi braſſe 10 A opiet hlas k nemu wecye: Procz nepieſs wody? Czi gi on tíem naprzníj, ze gie nacyera? Wſsak on gie gedno nacyerage y lege w fud. Ptot sye woda níc nezkazy! A wtíw ſye k ſobie ten ſtarzec, y vrozvmíe tomu wi- dieníj. A inhed zawolaw zaſie popa, y kaza my íako drziewe zaſye mſſi ſluzítí. R. V, 10, č. 1. R. V, 10, č. 44. Tarzec geden wecye: Niekterzíj ſu, gessto swe tielo hubie w utrpeníj, A niekterzíj to czíníe bez rozmyſla, a ti ſu daleko od boha. Neb iakz przteliſ tielo vmdlíj, tak y duſſí vmdlíj. Ale kdyz telo ſ rozmyſlem vkrotíj, Tehdy duſſie tem bude ſylníeiſſí a ſlawneiſſi. Pat rozef otaza opata paſtora a rzka: Otcze, kterak ſye ſluſſie poſtití? Odpowiedie opat paſtor a rzka: Ia pwi, ze, na wſſaky den geda malo, poſti sye. Opat rozef gemv wecye: Tehdyſ ty ſye nepoſtil, donízí mlad byl, w ſtrziedu a w patek? On wecye: wierz mí na tom, otcze, ze trzi dni y weſſken tyden czaſto ſem sye poſtíl. Ale to wſſe swietij otcy naſſi ſtarſſij ſu to nalezli, Ze ge to dobre na wſſaky den malo pogieſtí, I 134b A vkazali ſu nam ſſlechetnv cyeſtu, To geſt ten obyczieí lehczíeiſſij a ſnadníeíſſíj. a) před tím podtečk. ſvd. spr; E ſluzil; E dawal. — 3. ACE z ſwe; ACE svatú sch; ACE ruky; ACE a sch; ACE obš: bratr k ſtarczy; E ohyzdil; ACE m. jemu: k niemu. — 4. E knieze; AC m. a: Genz, E Genzto; AC kdyzto; E przigde. — 5. AE přesm: nerodyl (E nechtiel) sta- rziecz gemu, C starzecz nechtiel gemu; E an; C ssel, E sfiel; ACE m. tehdy: a; E przi- fſel. — 6. DE OdIaly; DACE mi. — 7. ACE m. i: a. — 8. ACE wodu welmi dobru; E vzrzel. — 9. E zadal, D obš: pozada gije; A m. nepi: nechtieſſe, E nechtiel, C ne- chtieſſe piti; E bral. — 10. DA Czili, E Zdali; D přesm: on gi; A přesm: naprzný tem. — 11. E berze; ACE však sch; ACE přesm: gie nacziera (C naczieragie, E na- bieragie) gedno (E sch); D obš: lege gi; E protozt. — 12. AC m. voda: pron wada (!, C woda), E woda proň; ACE m. a: Tehdy; E přesm: ſie wratiw; AC ten sch; ACE i sch; E vrozumiel. — 13. AC zawola, E zawolal; ACE zasě sch; E knieze; CE kazal; ACE giemu; E obš: yakoz y prwe; ACE zasě sch. R. V, 10, č. 1. 1. C má nadp: LXXV; E nadp: O vtrpenie. — 2. ACE a sch. — 3. ACE m. duši umdlí: na duſſý vmdly ſie. — 4. ACE silnějši a sch; E ſlawnieyſſye. R. V, 10, č. 44. 1. C má nadp: LXXVI; E nadp: Paſtor o Poſtu; CE otazal; ACE otče sch. — 2. AC obš: poſtyti, otcze; E opat sch; DACE prawim; E kazdy. — 3. D m. málo: maſo (!), ACE malo, ne do sytoſty (C doſti); AC m. donižs: kdyz ſy, E kdyzs. — 4. AC obš: A on, E An; A tomto. — 5. ACE obš: y trzy; A tyzden; Cobš: ſem czaſto; AE ſwati; C otczowe. — 6. A starší sch; ACE to sch; D přesm: nalezli gſu to; ACE geſt; AE to sch; D dobry, AE dobro; E kazdy; AE m. máło : ſie poſtyti (E přesm: poſtiti ſie) a malo. — 7. A m. jest: gie, E gen (!). — 8. AE ſnaznieyfſy.
296 z ſwu ſwatu ruku. II A prziffed pak geden bratr, y ohyzdí gemu toho 134a popa. A kdyz przigide podle obycziegie, chtíe míſí ſluzití, P tu ohyzdu nerodí gemu starzec otewrzíeti. A on gide prycz. Tehdy w nahle przígíde k nemu hlas a rzka: Odgieli ſu mníe hidea) ſvd mvoi. Tehdy v wídieníj da bvoh tomv starcy widietí tako zlatu studnícy y okow zlaty A w níe woda welmi dobra. Y vzrzie, ano gí berze geden trudowaty a lege gí w sud. Y zadaſſe pití ſtarzec, awſſak nepí p toho trvdowateho, genz gi braſſe 10 A opiet hlas k nemu wecye: Procz nepieſs wody? Czi gi on tíem naprzníj, ze gie nacyera? Wſsak on gie gedno nacyerage y lege w fud. Ptot sye woda níc nezkazy! A wtíw ſye k ſobie ten ſtarzec, y vrozvmíe tomu wi- dieníj. A inhed zawolaw zaſie popa, y kaza my íako drziewe zaſye mſſi ſluzítí. R. V, 10, č. 1. R. V, 10, č. 44. Tarzec geden wecye: Niekterzíj ſu, gessto swe tielo hubie w utrpeníj, A niekterzíj to czíníe bez rozmyſla, a ti ſu daleko od boha. Neb iakz przteliſ tielo vmdlíj, tak y duſſí vmdlíj. Ale kdyz telo ſ rozmyſlem vkrotíj, Tehdy duſſie tem bude ſylníeiſſí a ſlawneiſſi. Pat rozef otaza opata paſtora a rzka: Otcze, kterak ſye ſluſſie poſtití? Odpowiedie opat paſtor a rzka: Ia pwi, ze, na wſſaky den geda malo, poſti sye. Opat rozef gemv wecye: Tehdyſ ty ſye nepoſtil, donízí mlad byl, w ſtrziedu a w patek? On wecye: wierz mí na tom, otcze, ze trzi dni y weſſken tyden czaſto ſem sye poſtíl. Ale to wſſe swietij otcy naſſi ſtarſſij ſu to nalezli, Ze ge to dobre na wſſaky den malo pogieſtí, I 134b A vkazali ſu nam ſſlechetnv cyeſtu, To geſt ten obyczieí lehczíeiſſij a ſnadníeíſſíj. a) před tím podtečk. ſvd. spr; E ſluzil; E dawal. — 3. ACE z ſwe; ACE svatú sch; ACE ruky; ACE a sch; ACE obš: bratr k ſtarczy; E ohyzdil; ACE m. jemu: k niemu. — 4. E knieze; AC m. a: Genz, E Genzto; AC kdyzto; E przigde. — 5. AE přesm: nerodyl (E nechtiel) sta- rziecz gemu, C starzecz nechtiel gemu; E an; C ssel, E sfiel; ACE m. tehdy: a; E przi- fſel. — 6. DE OdIaly; DACE mi. — 7. ACE m. i: a. — 8. ACE wodu welmi dobru; E vzrzel. — 9. E zadal, D obš: pozada gije; A m. nepi: nechtieſſe, E nechtiel, C ne- chtieſſe piti; E bral. — 10. DA Czili, E Zdali; D přesm: on gi; A přesm: naprzný tem. — 11. E berze; ACE však sch; ACE přesm: gie nacziera (C naczieragie, E na- bieragie) gedno (E sch); D obš: lege gi; E protozt. — 12. AC m. voda: pron wada (!, C woda), E woda proň; ACE m. a: Tehdy; E přesm: ſie wratiw; AC ten sch; ACE i sch; E vrozumiel. — 13. AC zawola, E zawolal; ACE zasě sch; E knieze; CE kazal; ACE giemu; E obš: yakoz y prwe; ACE zasě sch. R. V, 10, č. 1. 1. C má nadp: LXXV; E nadp: O vtrpenie. — 2. ACE a sch. — 3. ACE m. duši umdlí: na duſſý vmdly ſie. — 4. ACE silnějši a sch; E ſlawnieyſſye. R. V, 10, č. 44. 1. C má nadp: LXXVI; E nadp: Paſtor o Poſtu; CE otazal; ACE otče sch. — 2. AC obš: poſtyti, otcze; E opat sch; DACE prawim; E kazdy. — 3. D m. málo: maſo (!), ACE malo, ne do sytoſty (C doſti); AC m. donižs: kdyz ſy, E kdyzs. — 4. AC obš: A on, E An; A tomto. — 5. ACE obš: y trzy; A tyzden; Cobš: ſem czaſto; AE ſwati; C otczowe. — 6. A starší sch; ACE to sch; D přesm: nalezli gſu to; ACE geſt; AE to sch; D dobry, AE dobro; E kazdy; AE m. máło : ſie poſtyti (E přesm: poſtiti ſie) a malo. — 7. A m. jest: gie, E gen (!). — 8. AE ſnaznieyfſy.
Strana 297
297 R. V, 10, č. 54. (Pat pastor wecye: Ten, genz gest zalostny, neníe mních. A kteryz vtrha bratra ſweho, neníe mních. A gezto wtíj druhu zloſt za zloſt, neníe mních. Genzto geſt hniewíwy, neníe mních. A genzto gest pyſſny neb hrdy neb blekotny, neníe mních. Ale kteryz gest pwy mních, Ten gest wzdy pokoren a krotek. A geſt plny milofrdenstwie a ma bazň bozíj w ſobie A na ſrdcy wzdy gie oſtrzieha. R. V, 11, č. 10. EWagryvs opat wecye: Miei wzdy smrt na pamíetí a muky wieczneho R. V, 12, č. 5. odſuzeníe; tak nikdy neſhrzieffiff. Aneb: kdyzt przíde ptíwne myſſleníe, nehledaí gíne modlitby, Ale ptí tomv, genz prziekazie, mieg mecz ſweho ſkruſſeníe hotow. R. V, 11, č. 39. Tarzec geden wecye: Mních ma míetí na pamíetí zytra y weczer, Co geft czíníl cyely tyden bohu libeho Neb czeho geſt nevczíníl. A na wſſaky den znamenagíe prziebytek ſweho zíwota, kagz sye, Nebt gest tak ſwaty arſenyvs czínil. R. V, 10, č. 54. 1. C má nadp: LXXVII; E nadp: O mnichu prawenie; E ten sch; ACE genzto, D sch (!); C zloftny, orig, querulosus; ACE a sch. — 2. ACE obš: vtrha czti (spr.); ACE m. a ježto: Genzto; C druhev. — 3. AE Geffto, D obš: A take ktery; C jenžto jest hněvivý, nenie mnich sch; ACE a sch; D ktery; ACE anebo. — 4. ACE m. neb: a; AE gessto, C genzto; C m. jest: gie; ACE ten sch; ACE wzdy gest. — 5. AE pln; ACE má sch; DACE bazeń; ACE m. v sobě: wzdy gma na pa- mieti. — 6. A wzdie(!); A obš: oſtrzieha a ſtrazy. R. V, 11, č. 10. 1. C má nadp: LXXVIII; E nadp: O Smrti a mukach; A SWa- gryus(!); AE přesm: na pamieti ſmrt. — 2. ACE Nebo; A kdyt. — 3. D jenž přě- kážie sch; ACE měj sch. — 4. ACE obš: mieyg hotow. R. V, 11, č. 39. 1. C má nadp: LXXIX; E nadp: O Mnichu; ACE obš: y zgytra; C weczier; D obš: v weczer. — 2. E czoz; ACE m. činil cělý týden: czelytky (CE czely) den (C tyden) czynyl; AE nebo; C gehoz, AE sch; AE jest sch. — 3. E kazdy; AE přesm: zywota ſweho; E m. kajž sě: yaky geſt (ch. opis.); E tak sch. — 4. E obš: tak czynil.
297 R. V, 10, č. 54. (Pat pastor wecye: Ten, genz gest zalostny, neníe mních. A kteryz vtrha bratra ſweho, neníe mních. A gezto wtíj druhu zloſt za zloſt, neníe mních. Genzto geſt hniewíwy, neníe mních. A genzto gest pyſſny neb hrdy neb blekotny, neníe mních. Ale kteryz gest pwy mních, Ten gest wzdy pokoren a krotek. A geſt plny milofrdenstwie a ma bazň bozíj w ſobie A na ſrdcy wzdy gie oſtrzieha. R. V, 11, č. 10. EWagryvs opat wecye: Miei wzdy smrt na pamíetí a muky wieczneho R. V, 12, č. 5. odſuzeníe; tak nikdy neſhrzieffiff. Aneb: kdyzt przíde ptíwne myſſleníe, nehledaí gíne modlitby, Ale ptí tomv, genz prziekazie, mieg mecz ſweho ſkruſſeníe hotow. R. V, 11, č. 39. Tarzec geden wecye: Mních ma míetí na pamíetí zytra y weczer, Co geft czíníl cyely tyden bohu libeho Neb czeho geſt nevczíníl. A na wſſaky den znamenagíe prziebytek ſweho zíwota, kagz sye, Nebt gest tak ſwaty arſenyvs czínil. R. V, 10, č. 54. 1. C má nadp: LXXVII; E nadp: O mnichu prawenie; E ten sch; ACE genzto, D sch (!); C zloftny, orig, querulosus; ACE a sch. — 2. ACE obš: vtrha czti (spr.); ACE m. a ježto: Genzto; C druhev. — 3. AE Geffto, D obš: A take ktery; C jenžto jest hněvivý, nenie mnich sch; ACE a sch; D ktery; ACE anebo. — 4. ACE m. neb: a; AE gessto, C genzto; C m. jest: gie; ACE ten sch; ACE wzdy gest. — 5. AE pln; ACE má sch; DACE bazeń; ACE m. v sobě: wzdy gma na pa- mieti. — 6. A wzdie(!); A obš: oſtrzieha a ſtrazy. R. V, 11, č. 10. 1. C má nadp: LXXVIII; E nadp: O Smrti a mukach; A SWa- gryus(!); AE přesm: na pamieti ſmrt. — 2. ACE Nebo; A kdyt. — 3. D jenž přě- kážie sch; ACE měj sch. — 4. ACE obš: mieyg hotow. R. V, 11, č. 39. 1. C má nadp: LXXIX; E nadp: O Mnichu; ACE obš: y zgytra; C weczier; D obš: v weczer. — 2. E czoz; ACE m. činil cělý týden: czelytky (CE czely) den (C tyden) czynyl; AE nebo; C gehoz, AE sch; AE jest sch. — 3. E kazdy; AE přesm: zywota ſweho; E m. kajž sě: yaky geſt (ch. opis.); E tak sch. — 4. E obš: tak czynil.
Strana 298
Swaty ſymeon a). R. I, str. 170. Swaty ſymeon, iakz ſye geſt z ſwe materze porodil, Ynhed geho bvoh ſobie zwoll; Neb naſledowaſſea) apoſſtolſkych ſkutkvow bohu welmi míle. A kdyz bieſſe cztrnadctí let wſtarzíj, Y paſyeſſe owcye ſwe materzi. 5 A vzrzie koftel y biezie do neho. A vſlyſſaw, ano cztu píſmo ſwateho pawla na míſi, Y otaza gednoho ſtarcye a rzka: Otcze, co ſye to czte? Odpowiedie gemu starzec: Synaczku, tot gest duſſí welmi vzíteczno, A gest poklad II naſſie duſſie boha milowati ze wſſie myſhi y ze wſſeho ſrdcye. Y wecye gemu swaty symeon: Cor to batí sye boha? Starzec wecye : 10 Synaczku, poz mí zabytb) czíníſi? A on wecye: Iako bych ſameho hoſpodina tazal, coz tebe tezí. Toto, coz od tebe ſlyffím, tomu ſye chcy navczítí. Neb níc nevmíem a gſem nemvdry. Y wecye gemv ſtarzc: Synku, ktot ſye koli bude rad poſtiti A wzdy ſye bohu modlití A bude pokoru mietí, A nemílugie zlata aní ſtrziebra aní draheho rucha, ten bude ſpaſen. Ale 15 ktoz koli bude blekotny a ſſkrawadlíwy A otcye a materze nectíj aní 135a a) červ. b) po za- přips. pozd. o. R. I, str. 170. 1. C Pocźína ſie żywot ſwateho Symeona zpowiedlnika, genz gt ſtal na ſlupie kamenem; E O S. Symeonu zywot welmie kraſny; AD bez nadp. — 2. A yak; C yakz ſie yakz fie(!); ACE jest sch; D narodil, ACE obš: gest porodyl (CE narodil); D gei. — 3. ACE přesm: zwolyl ſobie; E naſledowal; C apoſſtolſke ſkutky; A buoh (!). — 4. AE mylych ; E byl, D geft byl; CE cztrnadczte, A cztrnafte, D obš: we cztrnadczti; ACE i sch; E paſl, D paſl gest; ACE materzie. — 5. ACE vzrziew; AE biezel, OD biezal (D biezel) gest; D vſlyfſew, E vſlyffel. — 6. A i sch; CE otazal. — 7. AE Odpowiediel; E obš: Starzecz a rzka; ACE obš: vzyteczno welmi. — 8. D přesm: Milowati Boha; AE m. mysli i: duſſie, ze wſſe mylly (E myſle); C i sch; D přesm: ze wſſeho ſrdcze ſweho, ze wſſie myſly ſwe. — 9. AC Czo gie, D Czo gt, E Czo; ACE obš: gemu wecze. — 10. A m. zábyt: za hbytu (!): D m. mi zábyt činíš: ſie mne tiezeſs, E mne zkuſſugieſs; AC bych sch; D ſamoho; E boha.— 11. D obš: tazal sie, AC bych tazal; C To. — 12. ACE nic sch; ACE i sch; B starze!, DACE Starzecz ; ACE ktoz. — 13. ACE přesm: kolí bude ſie; ACE přesm: buohu ſie. — 14. E m. střiebra ani drahého: draheho kamenie a; ACE m. rúcha: rucha a zbuozie neb gmienie a czti otczie a materz (E materze) a popuow (E kniezy) naſledugie, orig. neque vestimenta, neque possessiones et ho- norat patrem et matrem et sacerdotes Dei prosequitur; ACE m. spasen : diedyti w kralow. ſtwym (CE kralowſtwy) nebeſkym (CE nebeſkem), orig. hereditabit regnum aeternum.
Swaty ſymeon a). R. I, str. 170. Swaty ſymeon, iakz ſye geſt z ſwe materze porodil, Ynhed geho bvoh ſobie zwoll; Neb naſledowaſſea) apoſſtolſkych ſkutkvow bohu welmi míle. A kdyz bieſſe cztrnadctí let wſtarzíj, Y paſyeſſe owcye ſwe materzi. 5 A vzrzie koftel y biezie do neho. A vſlyſſaw, ano cztu píſmo ſwateho pawla na míſi, Y otaza gednoho ſtarcye a rzka: Otcze, co ſye to czte? Odpowiedie gemu starzec: Synaczku, tot gest duſſí welmi vzíteczno, A gest poklad II naſſie duſſie boha milowati ze wſſie myſhi y ze wſſeho ſrdcye. Y wecye gemu swaty symeon: Cor to batí sye boha? Starzec wecye : 10 Synaczku, poz mí zabytb) czíníſi? A on wecye: Iako bych ſameho hoſpodina tazal, coz tebe tezí. Toto, coz od tebe ſlyffím, tomu ſye chcy navczítí. Neb níc nevmíem a gſem nemvdry. Y wecye gemv ſtarzc: Synku, ktot ſye koli bude rad poſtiti A wzdy ſye bohu modlití A bude pokoru mietí, A nemílugie zlata aní ſtrziebra aní draheho rucha, ten bude ſpaſen. Ale 15 ktoz koli bude blekotny a ſſkrawadlíwy A otcye a materze nectíj aní 135a a) červ. b) po za- přips. pozd. o. R. I, str. 170. 1. C Pocźína ſie żywot ſwateho Symeona zpowiedlnika, genz gt ſtal na ſlupie kamenem; E O S. Symeonu zywot welmie kraſny; AD bez nadp. — 2. A yak; C yakz ſie yakz fie(!); ACE jest sch; D narodil, ACE obš: gest porodyl (CE narodil); D gei. — 3. ACE přesm: zwolyl ſobie; E naſledowal; C apoſſtolſke ſkutky; A buoh (!). — 4. AE mylych ; E byl, D geft byl; CE cztrnadczte, A cztrnafte, D obš: we cztrnadczti; ACE i sch; E paſl, D paſl gest; ACE materzie. — 5. ACE vzrziew; AE biezel, OD biezal (D biezel) gest; D vſlyfſew, E vſlyffel. — 6. A i sch; CE otazal. — 7. AE Odpowiediel; E obš: Starzecz a rzka; ACE obš: vzyteczno welmi. — 8. D přesm: Milowati Boha; AE m. mysli i: duſſie, ze wſſe mylly (E myſle); C i sch; D přesm: ze wſſeho ſrdcze ſweho, ze wſſie myſly ſwe. — 9. AC Czo gie, D Czo gt, E Czo; ACE obš: gemu wecze. — 10. A m. zábyt: za hbytu (!): D m. mi zábyt činíš: ſie mne tiezeſs, E mne zkuſſugieſs; AC bych sch; D ſamoho; E boha.— 11. D obš: tazal sie, AC bych tazal; C To. — 12. ACE nic sch; ACE i sch; B starze!, DACE Starzecz ; ACE ktoz. — 13. ACE přesm: kolí bude ſie; ACE přesm: buohu ſie. — 14. E m. střiebra ani drahého: draheho kamenie a; ACE m. rúcha: rucha a zbuozie neb gmienie a czti otczie a materz (E materze) a popuow (E kniezy) naſledugie, orig. neque vestimenta, neque possessiones et ho- norat patrem et matrem et sacerdotes Dei prosequitur; ACE m. spasen : diedyti w kralow. ſtwym (CE kralowſtwy) nebeſkym (CE nebeſkem), orig. hereditabit regnum aeternum.
Strana 299
299 135b ſwych ſtaroft aní ſweho blizníeho, Ten bude v wíeczne temnoſtí przieby- watí. Synaczku, tohot wſſeho w klaſſterzíe zkuſſvgij. Vſlyſſaw to ſwaty ſymeon, y pade k geho noha a rzka: Tys mvog otec y ma matí. Tys navczedlník wſſeho dobreho, Neb pwdie voziſſ A twe vczeníe wede do kralowſtwie nebeſkeho. A tys dnes my dvſſi zyſkal a wy- 20 kupil, Nebot gíz tapafſe w zatceníj. A hoſpodín racz tobie datí tuz odplatu. Nebt mí toto geſt ku polepſſeníj y k ſpaſeníj. A tat giz pvogdu do klaſſtera, kdez bude bozie wvole k tomu. Wecye gemu ſtarzec: Synaczku, drziewe nez weideſs do klafſtera, vczinímt okow, w nemz budeſſ wodu noſyti. Pak wzem pwaz z palmoweho liſtu ſwíty, I obtoczí geí po nahem tiele tiem 25 pwazem od trzieſi az do ramenv. Tu on, wſſed do klaſſtera, y wecye bratrzij: Wyſſel ſem, chtie wody nawazití, A nenalezl ſem pwaza aní okowa. Tehdy oní wecyechu: bratr, mlcz! Ale on wecye: Nikoli, neb bych rad bohu ſluzil, acz mí toho raczíj przieti. A tu by w klaſſterzie, ſlyzie wſſiem bratrzím beze wſſie mrzkoſtí, A w nemzto take geſt pokrm przígímal, kdyz geſt zaltarz dokonal. A to, coz gemu oftawalo, chudym rozdadiefſe, Nic namagíe o zaitrzieiſſiem dní peczíe, toczíff co by zaitra giedia). A pak bratrzie poſtiechu ſye do weczera, Ale on gieliz po ſedmí dnech pokr przígímaſſe. A kdyz bieſſe gednoho dne wyſſel k �tudnícy, chtie wody nawazití, 35 Ten pwaz, gimzto bieſſe obinvt, bez pcye y bez boleſti ſ neho ſnemſſe ſpolu wſſe ſ vohnílym geho tíelem, A w tom vſylij wzdy gſa, A pak po niekoliko czaſyech by vzdrawen. 30 a) -e- nadeps. 15. ACE a sch; AE m. škravadlivý: ſwarlywy; E a (před otce) sch. — 16. E tent. — 17. C bywati; C to (!); ACE zkuffegy. — 18. E Vſlyffel; E padl. — 19. ACE vczedlnyk, orig. doctor. — 20. ACE a sch. — 21. AE m. neboť: genz, C kteraz; D obš: gest giz; DE tapala; ACE a sch; E buoh. — 22. ACE nebot; ACE mi sch. — 23. A weczecze (!); E prwe. — 24. ACE nezly; A wendefs; C vožinie; E wokow; C wenž; C m. nositi: brati, A noſyti a brati. — 25. E wzaw; C m. svitý: wyty, CE poczie wyti; ACE m. i: popad geho y: E obtoczyl; E zywotie. — 26. E od třiesl az do ramenú sch. — 27. C m. tu: A, AE sch; AE přesm: wſſed on; C isch; DCE Bratrzim. — 28. A na- czrzieti, C natrzieti; ACE obš: any (Cny) prowaza; C ny; A wokowa; E rzekli; DCE Bratrze. — 29. ACE obš: ſ placzem wecze, orig, cum lacrimis dixit; E m. nikoli: ne- chczy; E raczyte. — 30. ACE m. a tu by: Pak byl; ACE obš: w klaffterzie za cztyrzy miesycze, orig, menses quattuor; ACE přesm: bratrzym wſſem. — 31. ACE jest sch; AC przygymaſſe; ACE kdyzto; ACE jest sch; C obš: geſt dokonal. — 32. D obš: czoz gest; A dadieffie, C dawafſe, E dal, D gt rozdawal; D nic sch ; B namagíe!, DC Ne- mage, A negmagie, E nemagie. — 33. DACE přesm: peczie o zaitrzeiffim dnij; CE totiz, Disch; A czoz; C poſtichu; D m. postiechu se do: poſtili gſu ſie až do, AE po- cziechu (E poczeli) ſie poſtyti do. — 34. AE jeliž sch; D przigimal gt, E przigymal. — 35. ACE přesm: gednoho dne wyffel bieffe (E byl). — 36. E byl; A obwynut; C ten provaz, jímžto bieše obinut sch; AE m. bolesti: vrazu y bez boleſti: ACE přesm: wzechu (E wzelij) ſ nieho. — 37. C vše sch; E m. jeho tělem: maſem; ACE a pak sch. — 38. ACE m. několiko časiech by: mnohych dnech byl pak. Smysl řádků 24—38 není dost jasný, protože obsahují passus neúplný a přeházený. Slova »učinímť okov, v ňemž budeš vodu nositi,« jsou přídavek, kterým se mělo nepochybně trochu pomoci smyslu asi již v lat. předloze nezřetelnému; v orig. je proti nim: audi, quae dico; tribulationem
299 135b ſwych ſtaroft aní ſweho blizníeho, Ten bude v wíeczne temnoſtí przieby- watí. Synaczku, tohot wſſeho w klaſſterzíe zkuſſvgij. Vſlyſſaw to ſwaty ſymeon, y pade k geho noha a rzka: Tys mvog otec y ma matí. Tys navczedlník wſſeho dobreho, Neb pwdie voziſſ A twe vczeníe wede do kralowſtwie nebeſkeho. A tys dnes my dvſſi zyſkal a wy- 20 kupil, Nebot gíz tapafſe w zatceníj. A hoſpodín racz tobie datí tuz odplatu. Nebt mí toto geſt ku polepſſeníj y k ſpaſeníj. A tat giz pvogdu do klaſſtera, kdez bude bozie wvole k tomu. Wecye gemu ſtarzec: Synaczku, drziewe nez weideſs do klafſtera, vczinímt okow, w nemz budeſſ wodu noſyti. Pak wzem pwaz z palmoweho liſtu ſwíty, I obtoczí geí po nahem tiele tiem 25 pwazem od trzieſi az do ramenv. Tu on, wſſed do klaſſtera, y wecye bratrzij: Wyſſel ſem, chtie wody nawazití, A nenalezl ſem pwaza aní okowa. Tehdy oní wecyechu: bratr, mlcz! Ale on wecye: Nikoli, neb bych rad bohu ſluzil, acz mí toho raczíj przieti. A tu by w klaſſterzie, ſlyzie wſſiem bratrzím beze wſſie mrzkoſtí, A w nemzto take geſt pokrm przígímal, kdyz geſt zaltarz dokonal. A to, coz gemu oftawalo, chudym rozdadiefſe, Nic namagíe o zaitrzieiſſiem dní peczíe, toczíff co by zaitra giedia). A pak bratrzie poſtiechu ſye do weczera, Ale on gieliz po ſedmí dnech pokr przígímaſſe. A kdyz bieſſe gednoho dne wyſſel k �tudnícy, chtie wody nawazití, 35 Ten pwaz, gimzto bieſſe obinvt, bez pcye y bez boleſti ſ neho ſnemſſe ſpolu wſſe ſ vohnílym geho tíelem, A w tom vſylij wzdy gſa, A pak po niekoliko czaſyech by vzdrawen. 30 a) -e- nadeps. 15. ACE a sch; AE m. škravadlivý: ſwarlywy; E a (před otce) sch. — 16. E tent. — 17. C bywati; C to (!); ACE zkuffegy. — 18. E Vſlyffel; E padl. — 19. ACE vczedlnyk, orig. doctor. — 20. ACE a sch. — 21. AE m. neboť: genz, C kteraz; D obš: gest giz; DE tapala; ACE a sch; E buoh. — 22. ACE nebot; ACE mi sch. — 23. A weczecze (!); E prwe. — 24. ACE nezly; A wendefs; C vožinie; E wokow; C wenž; C m. nositi: brati, A noſyti a brati. — 25. E wzaw; C m. svitý: wyty, CE poczie wyti; ACE m. i: popad geho y: E obtoczyl; E zywotie. — 26. E od třiesl az do ramenú sch. — 27. C m. tu: A, AE sch; AE přesm: wſſed on; C isch; DCE Bratrzim. — 28. A na- czrzieti, C natrzieti; ACE obš: any (Cny) prowaza; C ny; A wokowa; E rzekli; DCE Bratrze. — 29. ACE obš: ſ placzem wecze, orig, cum lacrimis dixit; E m. nikoli: ne- chczy; E raczyte. — 30. ACE m. a tu by: Pak byl; ACE obš: w klaffterzie za cztyrzy miesycze, orig, menses quattuor; ACE přesm: bratrzym wſſem. — 31. ACE jest sch; AC przygymaſſe; ACE kdyzto; ACE jest sch; C obš: geſt dokonal. — 32. D obš: czoz gest; A dadieffie, C dawafſe, E dal, D gt rozdawal; D nic sch ; B namagíe!, DC Ne- mage, A negmagie, E nemagie. — 33. DACE přesm: peczie o zaitrzeiffim dnij; CE totiz, Disch; A czoz; C poſtichu; D m. postiechu se do: poſtili gſu ſie až do, AE po- cziechu (E poczeli) ſie poſtyti do. — 34. AE jeliž sch; D przigimal gt, E przigymal. — 35. ACE přesm: gednoho dne wyffel bieffe (E byl). — 36. E byl; A obwynut; C ten provaz, jímžto bieše obinut sch; AE m. bolesti: vrazu y bez boleſti: ACE přesm: wzechu (E wzelij) ſ nieho. — 37. C vše sch; E m. jeho tělem: maſem; ACE a pak sch. — 38. ACE m. několiko časiech by: mnohych dnech byl pak. Smysl řádků 24—38 není dost jasný, protože obsahují passus neúplný a přeházený. Slova »učinímť okov, v ňemž budeš vodu nositi,« jsou přídavek, kterým se mělo nepochybně trochu pomoci smyslu asi již v lat. předloze nezřetelnému; v orig. je proti nim: audi, quae dico; tribulationem
Strana 300
300 Potom pak, ano yzadny níc o tom newie, wyſſed z klaſſtera, y wgíde 40 nedaleko od klafſtera v puſtv ſtudnícy, w niez wody nebieſſe; Ale zly duch w nie prziebywaſſe. A w tu dobu te nocy ziewi buoh opatowi, ze bieſſe mnho lidíj oſtupílo klafſter ſ vorvzím a rzkuce: Tymotee, daí nam Symeona, bozíeho ſluhu. A pakli toho nevczínífí, vpalímý tie y ſ twym klaſſterem, Nebos obtiezil czlowieka ſpwedliweho. A pcytíw y wecye k bratrzíj a rzka: 45 Bratrzie, widienie ſem widiel A proto ſem welmi ſmuten. A druhe noczia) opiet vzrzíe welike mnozſtwie ſylnych muzvow, ani, przied ním ſtogiece, wecyechu a rzkuce: Dag nam ſivhu bozieho Symeona. Milt geſt bohu y ſwatym andielom; pezs geho tak porobil? Dvostoimieissit gest przied bohem nezli ty. A wſfieckys andiely tiem zamutil. Nebot bvoh chce geho na ſwietie 50 phlaſytí, Tak zet bude welike díwy czínítí, gichzto geft nízadny neczíníl. A wſtaw ten opat v welikem ſtrachu, y wecye bratrzíj: Synaczkowe, nalez- níete mí Symeona a prziwedte mí geho ſíem, Abychom wſficni nezemrzielí pn. I Swatyt geſt czlowiek; A diwyt ſem welike ſlyffal o nem y widíal. 136a Tu wyſſedſſe wſſichni mníſſie, y pocziechu geho hledati. A nenalezſſe geho, 55 y powíediechu opatu a rzkuce: Newíemy níkdiez toho míeſta, kde bychom geho nehledalí, kromíe w gedíne puſte ſtudnícy, tut ſmy geho nehledali. Opat gím wecye: Pſſi was, bratrzíe, bychom ho hledalí, a 1at puogdu a) -1 nadeps. habiturus es. Po nich schází vypravování, kterak Simeon přijde ke klášteru, kterak pět dní leží přede dveřmi postě se, a kterak opat Timotej se ho ptá, není-li snad sluha uprchlý svému pánu. Nyní mají následovati: slova řádku 29 a 30: ale on vecě »nikoli ..... ráčí přieti«; dále vypravování — úplně vynechané —, jak opat Simeona uvede k bratřím a uloží jim, aby ho učili řeholi; pak slova »a tu by .... přijímáše« (ř. 30—34), »a když .. .. navážiti« (ř. 35), »pak vzem provaz ....bratr, mlč«, (ř. 24—29); dále vy- pravování — opět úplně vynechané —, kterak Simenovo tělo pod provazem hnilo, kterak si bratří naň stěžovali u opata, že se víc postí než oni, že smrdí a lůžko má plné červů, kterak ho opat napomínal, aby on, učedník, nechtěl býti nad bratry, své učitele, kterak ho kázal svléci do naha a kterak mu poručil, aby odešel z kláštera; konečně slova (ř. 36-38) »ten provaz ... bez prácě i bez bolesti (sic!, orig. cum multo dolore et labore) s ňeho sňemše (orig. tulerunt, indikativ!)..., a v tom úsilí vždy jsa (sic!, orig, facientes illi studium per multos dies)...by vzdraven«. — 39. E nic sch; AC přesm: o tom nycz; E newiediel; A m. vjíde: wygyde, C ffel, E ffiel. — 40. D obš: gt wody ; DE nebylo. — 41. E przebywal; ACE v tu dobu sch; E přesm: buoh zgewil; E opatu; AC přesm: opatu buoh; E bylo. — 42. B mnho!, D mnoho; ACE přesm: oſtupylo (C obſtupilo) klaffter mnoho lyda (C lidu). — 43. ACE a sch. — 44. A ſpra- wedneho, C ſprawedlneho; ACE i sch; DACE Bratrzim; ACE a řka sch. — 45. AE bratřie sch. — 46. ACE opět sch; E vzrziel; AC přesm: mnozstwie welyke. — 47. E rzeklij; ACE a řkúce sch; AC m. mílť: milyt, E nebt; E obš: bohu mily. — 49. ACE a sch; A wſſeczknys, E wſficzkys; E přesm: chcze geho buoh. — 50. AE ohlaſyti. — 51. AE i sch; DE bratrzim, AC obš: k bratrzym. — 52. C naleznete; A abychuom, E abychme; DACE wſficzknij. — 53. ACE p neho; ACE dywy; D widiel; ACE přesm: wydiel y (C a) ſlyfſel (C ſlyffal) od neho. — 54. ACE Tehdy; D m. mnišie: mnieffe (ch. opis.); ACE i sch; E poczeli; ACE jeho (po nenalezše) sch. — 55. ACE i sch; E powiedieli; ACE opatowy; ACE m. neviemy nikdiež toho Nenechaly ſme (C ſmy) yzadneho. — 56. ACE m. kromě v jediné pusté: gedyne w puſte; AE tu, C sch. — 57. ACE přesm: Wecze gym opat; DACE Proſym; ACE geho; ACE obš: yat ſam;
300 Potom pak, ano yzadny níc o tom newie, wyſſed z klaſſtera, y wgíde 40 nedaleko od klafſtera v puſtv ſtudnícy, w niez wody nebieſſe; Ale zly duch w nie prziebywaſſe. A w tu dobu te nocy ziewi buoh opatowi, ze bieſſe mnho lidíj oſtupílo klafſter ſ vorvzím a rzkuce: Tymotee, daí nam Symeona, bozíeho ſluhu. A pakli toho nevczínífí, vpalímý tie y ſ twym klaſſterem, Nebos obtiezil czlowieka ſpwedliweho. A pcytíw y wecye k bratrzíj a rzka: 45 Bratrzie, widienie ſem widiel A proto ſem welmi ſmuten. A druhe noczia) opiet vzrzíe welike mnozſtwie ſylnych muzvow, ani, przied ním ſtogiece, wecyechu a rzkuce: Dag nam ſivhu bozieho Symeona. Milt geſt bohu y ſwatym andielom; pezs geho tak porobil? Dvostoimieissit gest przied bohem nezli ty. A wſfieckys andiely tiem zamutil. Nebot bvoh chce geho na ſwietie 50 phlaſytí, Tak zet bude welike díwy czínítí, gichzto geft nízadny neczíníl. A wſtaw ten opat v welikem ſtrachu, y wecye bratrzíj: Synaczkowe, nalez- níete mí Symeona a prziwedte mí geho ſíem, Abychom wſficni nezemrzielí pn. I Swatyt geſt czlowiek; A diwyt ſem welike ſlyffal o nem y widíal. 136a Tu wyſſedſſe wſſichni mníſſie, y pocziechu geho hledati. A nenalezſſe geho, 55 y powíediechu opatu a rzkuce: Newíemy níkdiez toho míeſta, kde bychom geho nehledalí, kromíe w gedíne puſte ſtudnícy, tut ſmy geho nehledali. Opat gím wecye: Pſſi was, bratrzíe, bychom ho hledalí, a 1at puogdu a) -1 nadeps. habiturus es. Po nich schází vypravování, kterak Simeon přijde ke klášteru, kterak pět dní leží přede dveřmi postě se, a kterak opat Timotej se ho ptá, není-li snad sluha uprchlý svému pánu. Nyní mají následovati: slova řádku 29 a 30: ale on vecě »nikoli ..... ráčí přieti«; dále vypravování — úplně vynechané —, jak opat Simeona uvede k bratřím a uloží jim, aby ho učili řeholi; pak slova »a tu by .... přijímáše« (ř. 30—34), »a když .. .. navážiti« (ř. 35), »pak vzem provaz ....bratr, mlč«, (ř. 24—29); dále vy- pravování — opět úplně vynechané —, kterak Simenovo tělo pod provazem hnilo, kterak si bratří naň stěžovali u opata, že se víc postí než oni, že smrdí a lůžko má plné červů, kterak ho opat napomínal, aby on, učedník, nechtěl býti nad bratry, své učitele, kterak ho kázal svléci do naha a kterak mu poručil, aby odešel z kláštera; konečně slova (ř. 36-38) »ten provaz ... bez prácě i bez bolesti (sic!, orig. cum multo dolore et labore) s ňeho sňemše (orig. tulerunt, indikativ!)..., a v tom úsilí vždy jsa (sic!, orig, facientes illi studium per multos dies)...by vzdraven«. — 39. E nic sch; AC přesm: o tom nycz; E newiediel; A m. vjíde: wygyde, C ffel, E ffiel. — 40. D obš: gt wody ; DE nebylo. — 41. E przebywal; ACE v tu dobu sch; E přesm: buoh zgewil; E opatu; AC přesm: opatu buoh; E bylo. — 42. B mnho!, D mnoho; ACE přesm: oſtupylo (C obſtupilo) klaffter mnoho lyda (C lidu). — 43. ACE a sch. — 44. A ſpra- wedneho, C ſprawedlneho; ACE i sch; DACE Bratrzim; ACE a řka sch. — 45. AE bratřie sch. — 46. ACE opět sch; E vzrziel; AC přesm: mnozstwie welyke. — 47. E rzeklij; ACE a řkúce sch; AC m. mílť: milyt, E nebt; E obš: bohu mily. — 49. ACE a sch; A wſſeczknys, E wſficzkys; E přesm: chcze geho buoh. — 50. AE ohlaſyti. — 51. AE i sch; DE bratrzim, AC obš: k bratrzym. — 52. C naleznete; A abychuom, E abychme; DACE wſficzknij. — 53. ACE p neho; ACE dywy; D widiel; ACE přesm: wydiel y (C a) ſlyfſel (C ſlyffal) od neho. — 54. ACE Tehdy; D m. mnišie: mnieffe (ch. opis.); ACE i sch; E poczeli; ACE jeho (po nenalezše) sch. — 55. ACE i sch; E powiedieli; ACE opatowy; ACE m. neviemy nikdiež toho Nenechaly ſme (C ſmy) yzadneho. — 56. ACE m. kromě v jediné pusté: gedyne w puſte; AE tu, C sch. — 57. ACE přesm: Wecze gym opat; DACE Proſym; ACE geho; ACE obš: yat ſam;
Strana 301
301 136b ſwami. A tu pogem piet bratrzij ſ ſebu, y gide k te puſte ſtudnícy. A vczíniw modlitwu, y gíde ſ bratrzíj do te ſtudnícye. A vzrziew gie ſwaty ſymeon, y poczie gích pſytí a rzka tak: Profſi was, ponechaíte mne zde maly chwílku, 60 at tuto vmru; maliczkot mí ſye geſſte nedoſtawa. Nebot me ſrdce y ma duſſie geſt tiem welmí trvchla, ze ſem boha rozhníewal. Y wecye opat: Pod wen, bozí ſluho, a pvgdem do klaſſtera; Nebt sem giz zwiediel, zeſ swat. A kdyz on nechtieſſe A oní geí mocy prziwedechu do klaſſtera, Tehdy sye wſſichni bratrzíe pokloníchu gemu, padſſe k geho noham a rzkuce: Bozij 65 ſluho, odpvſt nam, ſhrzieſſilit ſmy nad tebu. Ale ſwaty Symeon gim wecye: Poz míe, hrziefſníka nezczaſtneho, mvtite? Wy ſte bozie ſluhý a ſtaroſty me. A byw tu do roka, Potom welmi tagnie wyſſed, y gide nedaleko na gnv horu a tu by mnoho czaſvow. Y vdiela z ſkaly zamczitu przízdu. Y by tu trzí leta. Y przichodiechu k nemu mnozy na modlitwy. A potom 70 vczíní ſlup cztyrz loket wzwyſſ y ſta na nem cztyrzí leta. Y pneſechv ſye powieſtí o nem wſſemv ſwietu. Y vczíníchu gemv ſlup dwanadctí loket Y sta na nem defiet let. A opíet my vczíníchu ſlup dwanadctí loket A na tom geſt stal dwanadcte let. Tehdy ſebrachu ſye wſsichni bydlicy te wlastí y vozíníchu dwa koſtely podle toho ſlupa ſ vobu ſtranv. A ſlup zwedechu 75 na cztirzidcyetí loket. A na tom geſt ſtal leta cztyrzí. A czínieſſe mnoho díwvow a pomocy. Neduzíwíj mnozy, A kterziz bieſy miegiechu, przícho- drechu k nemv A on gie vzdrawowaſſe. A chromym a ſlepym zdrawíe a zraky dawaſſe a vdy zlamane nawacowaſſe k zdrawij. A hluchym ſluch wcowaſſe. A trudowatij cziſtí bywachu. A tento ſwaty symeon mnohe wlaſtí so ſwu wieru ſkrotil geſt a k wierzie krzieſtanſke przíwedl, to geſt Saraceny A tu wlaſt, geſſto perſa ſivowe, A tu, gíjezto diegíj Saraminyes A take tu, A puygdu. — 58. ACE tu sch; E poyaw; C ſſel, E ffiel; A studnycze. — 59. AE i sch; C ſſel, E ſſiel; D Bratrzimi; ACE přesm: do (té sch.) ſtudnycze s bratrzy (E bratrzymi); AE a sch; AE geyg. — 60. DACE tak sch; DACE Proſym ; ACE nechayte; ACE obš: na malu; ACE chwyly. — 61. C přesm: nedoſtawa geſſtie; AC obš: ſrdcze welmi. — 62. E m. jest: welmie gest; ACE velmi sch; A rozniewal. — 63. ACE ven sch; ACE a sch; CE poydem, D puoygdem; ACE m. nebť sem již: gyzt sem; DACE ſwaty. — 64. ACE on sch; E nechtiel; ACE m. a oni jej mocí: moczy geho; C przy- wedu, E prziwedli. — 65. AC pokorzychu, E pokorzyli; ACE m. a: ſ placzem a. — 66. E odpuſscz; ACE shrzieſſyly. — 67. AE obš: hrziefſneho hrziefſnyka; DACE ne- ſſtiaſtneho. — 68. C ssel gest, E ffel — 69. B gnv!, DACE gednu ; D byw, ACE byl; E vdielal; E m. přízdu: peleſs. — 70. CE byl; E m. i: a; C prżychodichu, E przi- chazeli; ACE a sch. — 71. AE vczynyl; E stlup; A m. čtyř: czyrz(!); ACE vzvýš sch; CE ſtal; A ſtyrzy; CE proneſu. — 72. E vczynili; AE stlup; A dwanasti, D desyeti (!). — 73. CE ſtal; ACE a sch; ACE mu sch; E vczynili; AE stlup; A dwudczat, CE dwadczeti (spr.); ACE a sch. — 74. E ſebrali; AE bydlecz; AE obš: w te. — 75. E vczynily; A podly; AE stlupa; AE stlup; C wzwedu, E wzwedli. — 76. ACE trzy- dczeti (spr.); E přesm: cztyrzy letha; ACE czynie. — 77. E Neduzywe (!); E obš: diably w ſobie; E gmiely, D gſu gmieli. — 78. E przichazelij; E an ; E vzdrawowal; C a (před slepým) sch. — 79. C zdravie a sch; AE a slepým zdravie a zraky dáváše sch; ACE a (před údy) sch; ACE m. zlámané: mdle; B nawacowafſe(!), DAC nawra- czowaſſe, E nawraczowal; AE m. a: Slepym zrak dawaſſe (E dawal), C sch. — 80. E wraczowal, C dawafſe ; A biechu, E bylij; ACE a sch; AE mnoho. — 81. ACE přesm: przywedl krzieſtianſke (E obš: k krzeſtianſke). — 82. E přesm: ſlowe Perſa;
301 136b ſwami. A tu pogem piet bratrzij ſ ſebu, y gide k te puſte ſtudnícy. A vczíniw modlitwu, y gíde ſ bratrzíj do te ſtudnícye. A vzrziew gie ſwaty ſymeon, y poczie gích pſytí a rzka tak: Profſi was, ponechaíte mne zde maly chwílku, 60 at tuto vmru; maliczkot mí ſye geſſte nedoſtawa. Nebot me ſrdce y ma duſſie geſt tiem welmí trvchla, ze ſem boha rozhníewal. Y wecye opat: Pod wen, bozí ſluho, a pvgdem do klaſſtera; Nebt sem giz zwiediel, zeſ swat. A kdyz on nechtieſſe A oní geí mocy prziwedechu do klaſſtera, Tehdy sye wſſichni bratrzíe pokloníchu gemu, padſſe k geho noham a rzkuce: Bozij 65 ſluho, odpvſt nam, ſhrzieſſilit ſmy nad tebu. Ale ſwaty Symeon gim wecye: Poz míe, hrziefſníka nezczaſtneho, mvtite? Wy ſte bozie ſluhý a ſtaroſty me. A byw tu do roka, Potom welmi tagnie wyſſed, y gide nedaleko na gnv horu a tu by mnoho czaſvow. Y vdiela z ſkaly zamczitu przízdu. Y by tu trzí leta. Y przichodiechu k nemu mnozy na modlitwy. A potom 70 vczíní ſlup cztyrz loket wzwyſſ y ſta na nem cztyrzí leta. Y pneſechv ſye powieſtí o nem wſſemv ſwietu. Y vczíníchu gemv ſlup dwanadctí loket Y sta na nem defiet let. A opíet my vczíníchu ſlup dwanadctí loket A na tom geſt stal dwanadcte let. Tehdy ſebrachu ſye wſsichni bydlicy te wlastí y vozíníchu dwa koſtely podle toho ſlupa ſ vobu ſtranv. A ſlup zwedechu 75 na cztirzidcyetí loket. A na tom geſt ſtal leta cztyrzí. A czínieſſe mnoho díwvow a pomocy. Neduzíwíj mnozy, A kterziz bieſy miegiechu, przícho- drechu k nemv A on gie vzdrawowaſſe. A chromym a ſlepym zdrawíe a zraky dawaſſe a vdy zlamane nawacowaſſe k zdrawij. A hluchym ſluch wcowaſſe. A trudowatij cziſtí bywachu. A tento ſwaty symeon mnohe wlaſtí so ſwu wieru ſkrotil geſt a k wierzie krzieſtanſke przíwedl, to geſt Saraceny A tu wlaſt, geſſto perſa ſivowe, A tu, gíjezto diegíj Saraminyes A take tu, A puygdu. — 58. ACE tu sch; E poyaw; C ſſel, E ffiel; A studnycze. — 59. AE i sch; C ſſel, E ſſiel; D Bratrzimi; ACE přesm: do (té sch.) ſtudnycze s bratrzy (E bratrzymi); AE a sch; AE geyg. — 60. DACE tak sch; DACE Proſym ; ACE nechayte; ACE obš: na malu; ACE chwyly. — 61. C přesm: nedoſtawa geſſtie; AC obš: ſrdcze welmi. — 62. E m. jest: welmie gest; ACE velmi sch; A rozniewal. — 63. ACE ven sch; ACE a sch; CE poydem, D puoygdem; ACE m. nebť sem již: gyzt sem; DACE ſwaty. — 64. ACE on sch; E nechtiel; ACE m. a oni jej mocí: moczy geho; C przy- wedu, E prziwedli. — 65. AC pokorzychu, E pokorzyli; ACE m. a: ſ placzem a. — 66. E odpuſscz; ACE shrzieſſyly. — 67. AE obš: hrziefſneho hrziefſnyka; DACE ne- ſſtiaſtneho. — 68. C ssel gest, E ffel — 69. B gnv!, DACE gednu ; D byw, ACE byl; E vdielal; E m. přízdu: peleſs. — 70. CE byl; E m. i: a; C prżychodichu, E przi- chazeli; ACE a sch. — 71. AE vczynyl; E stlup; A m. čtyř: czyrz(!); ACE vzvýš sch; CE ſtal; A ſtyrzy; CE proneſu. — 72. E vczynili; AE stlup; A dwanasti, D desyeti (!). — 73. CE ſtal; ACE a sch; ACE mu sch; E vczynili; AE stlup; A dwudczat, CE dwadczeti (spr.); ACE a sch. — 74. E ſebrali; AE bydlecz; AE obš: w te. — 75. E vczynily; A podly; AE stlupa; AE stlup; C wzwedu, E wzwedli. — 76. ACE trzy- dczeti (spr.); E přesm: cztyrzy letha; ACE czynie. — 77. E Neduzywe (!); E obš: diably w ſobie; E gmiely, D gſu gmieli. — 78. E przichazelij; E an ; E vzdrawowal; C a (před slepým) sch. — 79. C zdravie a sch; AE a slepým zdravie a zraky dáváše sch; ACE a (před údy) sch; ACE m. zlámané: mdle; B nawacowafſe(!), DAC nawra- czowaſſe, E nawraczowal; AE m. a: Slepym zrak dawaſſe (E dawal), C sch. — 80. E wraczowal, C dawafſe ; A biechu, E bylij; ACE a sch; AE mnoho. — 81. ACE přesm: przywedl krzieſtianſke (E obš: k krzeſtianſke). — 82. E přesm: ſlowe Perſa;
Strana 302
302 gyezto laíos diegíj. Takez y allophíj tak rzeczeníj, ſlyffiece o nem a o geho ſkutcyech, co geſt czíníl, Przichodiechu a klaníechu ſye gemu. Tehdy diabel zawiſtíwy, przietworzíw ſye w andielſku twarz, A welmi v welike ſwietloſtí a ſ plamennymi koní a ſ wozem zyewi ſye y ſta podle toho ſlupa, Na nemzto ſtaſſe ſwaty Symeon. Y wecye ten diabel, gſa w andielſke twarzí a welmi w ſwietle, ſladku rzieczíj a rzka: Poſluchaí, Symeon, cot geſt hoſpodín wzkazal. Nebot mie gest poſlal ſ wozem pla- 90 mennym, ſweho andiela, abych tíe wzdwihl tako Ehaſſie proka. Nebt geſt giz twvog czaſ przíſſel, Aby takez, wſyeda na wuoz ſe mny, wſtupil na nebe, Aby tie widieh andiele y archandiele S marygij, matku bozíj, a ſ apoſſtoly y ſ mvczedlníkya) y í zpowiedlníky y proky, Nebot zadagíj tebe widietí, II Aby ſye bohu tam klaníel, Genzt geſt tie ſtworzil k ſobíe podobna. gizt 137a ſem wymlvwil, nemeſſkagz wſtupíti. Tehdy ſwaty ſymeon, wzdaw bohu chwalv, y wecye: E, hoſpodíne, chceſſ mie hrziefſneho wzyetí do nebes? A iakz wzdwíze pwu nohu, chtíe na wvoz wſtupiti, Wzdwih pwu ruku, y pozehna ſye ſwatym krzízem. A kdyz vczíní znameníe ſwateho krzizie, Inhed diabel y ſ ſwu przípwu zhynv, tako pch zhyne przied wietrem. Tehdy ſwaty ſymeon, vzrziew obludu diabelſku A rozpomanvw ſye, y wecye ſam k ſobie a k ſwe nozye O newtífſ ſye ſyem zaſye, ale mvſyſi tak statí do me ſmrtí a doníz mne hoſpodín neraczíj nawſſtiewíti. A tak diabel na zymíe przíczíní boleſtí k geho nozye, Ze ſye zapecze y poczie hnítí, Tak ze mnozſtwie czrwvow lezyeſſe z geho nohy na ſlvp a ſ ſlupa 105 na zemí. A tak ſta do roka na tom ſivpie na gedne nozye. A tu geſt byl geden mladec przi tom, gemvz antonij diechu, genz to gest widiel a popsal- Ten, podle geho przíkazaníe ſbieragie czrwy, genz padachu na zemí, y podawaſſe gemv zaſye nahoru A on gie ſobie kladieſſe w nezíty, tako 1ob czínieſſe, a rzka: Giezte, cozt wam geſt bvoh dal. 95 100 85 a) za tím podtečk. y z ſp. A a (po Saraminios) sch; ACE m. také tu: Tu take wlaſt. — 83. AC m. dějí: ſlowe; E m. Laios dějí: ſlowe layos; ACE o (po a) sch. — 84. ACE ſkutky; ACE geffto; AE jest sch; E przychodilij; A klaniegiechu, E klaniely. — 85. ACE a sch. — 86. C přesm: v(!) ſwietloſti welmi welike; ACE a sch; DACE konmi ; E zgewil; CE stal. — 87. E stlupa; E stal, D gt stal. — 88. A Andielfky; ACE a sch; ACE v sch; AE ſwietly; ACE a řka sch. — 89. E buoh; E mne. — 90. ACE přesm: ſweho (E ſwo!) Andiela s wozem plamennym. — 91. ACE m. nebť jest již: gyzt (E gyz) geft; C obš: y wſtupil. — 92. A Andiely; A i sch; E archandiely, A sch; E Marijí sch. — 93. ACE i sch; AE s sch; ACEis sch; A i proroky sch. — 94. ACE přesm: tam buohu; ACE genz; E přesm: tie geft. — 95. ACE m. tehdy: Tak. — 96. AE m. chválu: modlytwu, C modlitbu; DE m. é: O, AC sch; E mne. — 97. E zdwihl; AC obš: a chtie. — 98. E vczynil. — 99. ACE i sch; ACE zhynul. — 100. ACE a sch; DAE rozpome- nuw. — 101, ACE m. sě i vecě sám k sobě a: ſie ſam (C sch.) w ſobie y wecze; A m. své: we(!); ACE ó sch; ACE přesm: zaſſe ſem; C m. ale: až. — 102. E obš: az do; ACE a sch; AC donydz, E dokudz; E buoh; ACE a sch. — 103. ACE bolest; ACE speczie. — 104. E czerwow lezlo; AE stlup; AE stlupa. — 105. ACE stal; AE stlupie; E gedny; ACE a sch. — 106. D Mladenecz; ACE přesm: przy tom geden mladecz (CE mladenecz); A Anthonyus; Epřesm: rzikali Anthoň; AE m. jenž: gefsto; E přesm: gest to. — 107. E czerwy; ACE geſſto; E padalij. — 108. AC i sch; E po-
302 gyezto laíos diegíj. Takez y allophíj tak rzeczeníj, ſlyffiece o nem a o geho ſkutcyech, co geſt czíníl, Przichodiechu a klaníechu ſye gemu. Tehdy diabel zawiſtíwy, przietworzíw ſye w andielſku twarz, A welmi v welike ſwietloſtí a ſ plamennymi koní a ſ wozem zyewi ſye y ſta podle toho ſlupa, Na nemzto ſtaſſe ſwaty Symeon. Y wecye ten diabel, gſa w andielſke twarzí a welmi w ſwietle, ſladku rzieczíj a rzka: Poſluchaí, Symeon, cot geſt hoſpodín wzkazal. Nebot mie gest poſlal ſ wozem pla- 90 mennym, ſweho andiela, abych tíe wzdwihl tako Ehaſſie proka. Nebt geſt giz twvog czaſ przíſſel, Aby takez, wſyeda na wuoz ſe mny, wſtupil na nebe, Aby tie widieh andiele y archandiele S marygij, matku bozíj, a ſ apoſſtoly y ſ mvczedlníkya) y í zpowiedlníky y proky, Nebot zadagíj tebe widietí, II Aby ſye bohu tam klaníel, Genzt geſt tie ſtworzil k ſobíe podobna. gizt 137a ſem wymlvwil, nemeſſkagz wſtupíti. Tehdy ſwaty ſymeon, wzdaw bohu chwalv, y wecye: E, hoſpodíne, chceſſ mie hrziefſneho wzyetí do nebes? A iakz wzdwíze pwu nohu, chtíe na wvoz wſtupiti, Wzdwih pwu ruku, y pozehna ſye ſwatym krzízem. A kdyz vczíní znameníe ſwateho krzizie, Inhed diabel y ſ ſwu przípwu zhynv, tako pch zhyne przied wietrem. Tehdy ſwaty ſymeon, vzrziew obludu diabelſku A rozpomanvw ſye, y wecye ſam k ſobie a k ſwe nozye O newtífſ ſye ſyem zaſye, ale mvſyſi tak statí do me ſmrtí a doníz mne hoſpodín neraczíj nawſſtiewíti. A tak diabel na zymíe przíczíní boleſtí k geho nozye, Ze ſye zapecze y poczie hnítí, Tak ze mnozſtwie czrwvow lezyeſſe z geho nohy na ſlvp a ſ ſlupa 105 na zemí. A tak ſta do roka na tom ſivpie na gedne nozye. A tu geſt byl geden mladec przi tom, gemvz antonij diechu, genz to gest widiel a popsal- Ten, podle geho przíkazaníe ſbieragie czrwy, genz padachu na zemí, y podawaſſe gemv zaſye nahoru A on gie ſobie kladieſſe w nezíty, tako 1ob czínieſſe, a rzka: Giezte, cozt wam geſt bvoh dal. 95 100 85 a) za tím podtečk. y z ſp. A a (po Saraminios) sch; ACE m. také tu: Tu take wlaſt. — 83. AC m. dějí: ſlowe; E m. Laios dějí: ſlowe layos; ACE o (po a) sch. — 84. ACE ſkutky; ACE geffto; AE jest sch; E przychodilij; A klaniegiechu, E klaniely. — 85. ACE a sch. — 86. C přesm: v(!) ſwietloſti welmi welike; ACE a sch; DACE konmi ; E zgewil; CE stal. — 87. E stlupa; E stal, D gt stal. — 88. A Andielfky; ACE a sch; ACE v sch; AE ſwietly; ACE a řka sch. — 89. E buoh; E mne. — 90. ACE přesm: ſweho (E ſwo!) Andiela s wozem plamennym. — 91. ACE m. nebť jest již: gyzt (E gyz) geft; C obš: y wſtupil. — 92. A Andiely; A i sch; E archandiely, A sch; E Marijí sch. — 93. ACE i sch; AE s sch; ACEis sch; A i proroky sch. — 94. ACE přesm: tam buohu; ACE genz; E přesm: tie geft. — 95. ACE m. tehdy: Tak. — 96. AE m. chválu: modlytwu, C modlitbu; DE m. é: O, AC sch; E mne. — 97. E zdwihl; AC obš: a chtie. — 98. E vczynil. — 99. ACE i sch; ACE zhynul. — 100. ACE a sch; DAE rozpome- nuw. — 101, ACE m. sě i vecě sám k sobě a: ſie ſam (C sch.) w ſobie y wecze; A m. své: we(!); ACE ó sch; ACE přesm: zaſſe ſem; C m. ale: až. — 102. E obš: az do; ACE a sch; AC donydz, E dokudz; E buoh; ACE a sch. — 103. ACE bolest; ACE speczie. — 104. E czerwow lezlo; AE stlup; AE stlupa. — 105. ACE stal; AE stlupie; E gedny; ACE a sch. — 106. D Mladenecz; ACE přesm: przy tom geden mladecz (CE mladenecz); A Anthonyus; Epřesm: rzikali Anthoň; AE m. jenž: gefsto; E přesm: gest to. — 107. E czerwy; ACE geſſto; E padalij. — 108. AC i sch; E po-
Strana 303
303 137 A vſlyſſaw to bazyliſſkus, kral ſaracenſky, ty powie�tí o nem, y przí- 110 gide k nemv. A vzrziew geho, an modlitbu wzhvoru k bohu wzdawa A czrwie z neho dolvow padachu na zemi, A prziſſed, y wzye czrwy ſ pwu wieru y polozi ge na oczíj. Vzrziew geho ſwaty Symeon, Il y wecye gemv: Procz ſy to vczíníl, ſſlechetnya) myzí a procí míe ſmvtil hrzieſſneho? Nebt geſt to czrw z meho tiela. Tehdy to ten kral vſlyffaw, Y otewrzie 115 ſwu ruku y naleze kamen drahy y wecye k ſwatemu Symeonv: Totot neníe czrw, ale gest drahy kamen. A on gemv wecye: czlowiecze, to gest tobíe dano podle twe wiery, A bvdet przizehnan w twu ruku az do tweho ſkon- czeníe. Pozehnaníes zadal, y dalt geſt bvoh. A takz gíde ten kral prycz a ſ weliku radoſtíj. A pak potom, kdyz ſye geho dobrych ſkutkvow powieſt phlaſy, Y powiediechu geho materzi. Tu ona przíſſedffi, chtíec geho wídietí, Ale on gie zapowiedíe pto, neb nízadna zena na to mieſto nechodila, Y wecye gieí: Matie, powzdrz ſye malo, A vzrzíwie ſye ſpolu, aczt bvoh bude toho przietí. A ona, to vſlyſfiewſlí, poczie placzic rvkama lomítí a pſyecy, aby 125 geho wídiela, a pſtowlaſa ſtogiec, y wecye: Synv, poz mí to czíníſi? Za to-li, ze ſem tie w ſwem zíwotie noſyla? Nakrmilſ míe zaloſtí za ten pokrm, genz ſem tíe ſwymí prímí krmíla. Dalí mí wdychaníe za to, za níz ſem tie míle cyelowala, Oplatíií mí horzkym placzem ſe ſlzamí. Za tu boleſt a vſyle, genz ſem p tie miela, nelítoſtiwe rany y odplacygeſſ mí. Neb gest 130 tak zaloſtíwie mlvwíla, zeí kazdy z nas mvſyl plakatí. A vſlyſſaw hlas ſwaty Symeon ſwe materze, y zakry ſwu twarz rukama, a mnoho gie wzkazugie 120 a) -che- nadeps. pozd. dawal; ACE zasě sch; E m. jě: ſie(!); C kladl geſt, D obš: zaſe kladl; E přesm: kladl ſobie; ACE yakozto. — 109. ACE czynyl; E rzkucz; AE jest sch. — 110. C m. a: Y, AE sch; E Vſlyffel; ACE Bazylykus (spr.); AC přesm: powieſti ty; ACE i sch. — 111. E prziſſel; AE modlytwu; ACE k Bohu sch; AE dawa. — 112. E czerwi; ACE padagy ; ACE a sch; ACE przybreh; C wzal, E wziaw; E czerwy. — 113. AE polozyl ; ACE je sch; C obš: a vzrzew; A i vecě sch(!). — 114. ACE jemu sch; AE Proczs; AC procz ſy; E mne. — 115. ACE m. nebť jest to: Tot gest smrduty; E czerw; ACE m. tehdy: A kdyz; AE vſlyfſel, C vſlyſfie; ACE i sch; E otewrziew. — 116. E nalezl; ACE m. kámen drahý: drahy kamen w ſwe rucze; ACE toto. — 117. E czerw; D gefftit; ACE m. a on: a on (E An) pak. — 118. ACE m. to jest tobě ... viery: podle twe wiery tobie geft tak dano. — 119. ACE i sch; AE m. dalt jest:dayzt, C dayt; ACE m. a takž: Tak; C ffel gt, E ffiel; ACE přesm: prycz ten kral. — 120. ACE a sch. — 121. ACE a sch; ACE m. potom: po dluhem czaſu; ACE sě sch; ACE obš: ſie prohlaſy (E prohlaſyla). — 122. AC i sch; E powiedieli; CE m. tu ona: a ona, A Ana; AC chtieffe, E obš: y chtiela. — 123. AE ont; E zapowiediel; ACE m. neb: ze; AC nechodiefſe, D nechodila gt. — 124. CE Matko; D přesm: Malo ſie powzdrz, matko; C vzrżywa, A vzrzyma, DE vzrzime; AC m. bude toho: raczy toho, E toho raczy. — 125. AE Ana; A přesm: lomiti rukama. — 126. ACE m. stojiec: gſuczy; ACE m. i vecě: poczie (E obš: y pocze) rzieczý. — 127. C -li sch; A m. nakrmils: naplnys (!), CE naplnils ; E mi (!). — 128. ACE gefsto; E prſy; BD wdychaníe!, ACE wzdychany; ACE m. to: to czielowany; D m. za níz (!): zanidz (!), ACE geffto. — 129. ACE mile sch; ACE horzky placz; ACE m. za: a za. — 130. AE a sch; ACE gefſto; ACE i sch; DAE odplaczugeš, C oplaczugefs. — 131. ACE m. neb jest tak žalostivě: a tolyko geſt (spr.); D ze gt, ACE ze; A kazdyczky; D přesm: muſyl z nas; AE a sch. — 132. ACE
303 137 A vſlyſſaw to bazyliſſkus, kral ſaracenſky, ty powie�tí o nem, y przí- 110 gide k nemv. A vzrziew geho, an modlitbu wzhvoru k bohu wzdawa A czrwie z neho dolvow padachu na zemi, A prziſſed, y wzye czrwy ſ pwu wieru y polozi ge na oczíj. Vzrziew geho ſwaty Symeon, Il y wecye gemv: Procz ſy to vczíníl, ſſlechetnya) myzí a procí míe ſmvtil hrzieſſneho? Nebt geſt to czrw z meho tiela. Tehdy to ten kral vſlyffaw, Y otewrzie 115 ſwu ruku y naleze kamen drahy y wecye k ſwatemu Symeonv: Totot neníe czrw, ale gest drahy kamen. A on gemv wecye: czlowiecze, to gest tobíe dano podle twe wiery, A bvdet przizehnan w twu ruku az do tweho ſkon- czeníe. Pozehnaníes zadal, y dalt geſt bvoh. A takz gíde ten kral prycz a ſ weliku radoſtíj. A pak potom, kdyz ſye geho dobrych ſkutkvow powieſt phlaſy, Y powiediechu geho materzi. Tu ona przíſſedffi, chtíec geho wídietí, Ale on gie zapowiedíe pto, neb nízadna zena na to mieſto nechodila, Y wecye gieí: Matie, powzdrz ſye malo, A vzrzíwie ſye ſpolu, aczt bvoh bude toho przietí. A ona, to vſlyſfiewſlí, poczie placzic rvkama lomítí a pſyecy, aby 125 geho wídiela, a pſtowlaſa ſtogiec, y wecye: Synv, poz mí to czíníſi? Za to-li, ze ſem tie w ſwem zíwotie noſyla? Nakrmilſ míe zaloſtí za ten pokrm, genz ſem tíe ſwymí prímí krmíla. Dalí mí wdychaníe za to, za níz ſem tie míle cyelowala, Oplatíií mí horzkym placzem ſe ſlzamí. Za tu boleſt a vſyle, genz ſem p tie miela, nelítoſtiwe rany y odplacygeſſ mí. Neb gest 130 tak zaloſtíwie mlvwíla, zeí kazdy z nas mvſyl plakatí. A vſlyſſaw hlas ſwaty Symeon ſwe materze, y zakry ſwu twarz rukama, a mnoho gie wzkazugie 120 a) -che- nadeps. pozd. dawal; ACE zasě sch; E m. jě: ſie(!); C kladl geſt, D obš: zaſe kladl; E přesm: kladl ſobie; ACE yakozto. — 109. ACE czynyl; E rzkucz; AE jest sch. — 110. C m. a: Y, AE sch; E Vſlyffel; ACE Bazylykus (spr.); AC přesm: powieſti ty; ACE i sch. — 111. E prziſſel; AE modlytwu; ACE k Bohu sch; AE dawa. — 112. E czerwi; ACE padagy ; ACE a sch; ACE przybreh; C wzal, E wziaw; E czerwy. — 113. AE polozyl ; ACE je sch; C obš: a vzrzew; A i vecě sch(!). — 114. ACE jemu sch; AE Proczs; AC procz ſy; E mne. — 115. ACE m. nebť jest to: Tot gest smrduty; E czerw; ACE m. tehdy: A kdyz; AE vſlyfſel, C vſlyſfie; ACE i sch; E otewrziew. — 116. E nalezl; ACE m. kámen drahý: drahy kamen w ſwe rucze; ACE toto. — 117. E czerw; D gefftit; ACE m. a on: a on (E An) pak. — 118. ACE m. to jest tobě ... viery: podle twe wiery tobie geft tak dano. — 119. ACE i sch; AE m. dalt jest:dayzt, C dayt; ACE m. a takž: Tak; C ffel gt, E ffiel; ACE přesm: prycz ten kral. — 120. ACE a sch. — 121. ACE a sch; ACE m. potom: po dluhem czaſu; ACE sě sch; ACE obš: ſie prohlaſy (E prohlaſyla). — 122. AC i sch; E powiedieli; CE m. tu ona: a ona, A Ana; AC chtieffe, E obš: y chtiela. — 123. AE ont; E zapowiediel; ACE m. neb: ze; AC nechodiefſe, D nechodila gt. — 124. CE Matko; D přesm: Malo ſie powzdrz, matko; C vzrżywa, A vzrzyma, DE vzrzime; AC m. bude toho: raczy toho, E toho raczy. — 125. AE Ana; A přesm: lomiti rukama. — 126. ACE m. stojiec: gſuczy; ACE m. i vecě: poczie (E obš: y pocze) rzieczý. — 127. C -li sch; A m. nakrmils: naplnys (!), CE naplnils ; E mi (!). — 128. ACE gefsto; E prſy; BD wdychaníe!, ACE wzdychany; ACE m. to: to czielowany; D m. za níz (!): zanidz (!), ACE geffto. — 129. ACE mile sch; ACE horzky placz; ACE m. za: a za. — 130. AE a sch; ACE gefſto; ACE i sch; DAE odplaczugeš, C oplaczugefs. — 131. ACE m. neb jest tak žalostivě: a tolyko geſt (spr.); D ze gt, ACE ze; A kazdyczky; D přesm: muſyl z nas; AE a sch. — 132. ACE
Strana 304
304 a rzka: Matko, vkrot ſye maliczko, a vzrzíwíe tye v pokogí wiecznem. Tu ona wecye: E, p gezukrysta, genzt gest tebe powyſlil, mvoze-lit to bytí, 135 11 daí mí ſye wídietí, Nebot twvoí otec w tez zaloſtí ſwieta ffel a míe 138a w tez zaloſtia) o�tawil. A w tu dobu ſye zdrziemawſſi, y vſnv; Neb tomv giz bíeſſe trzi dni a trzí nocy, iakz geho pſyeſſe. Tehdy ſwaty Symeon wzda modlitbu k bohu za ní. A ona tu puſtí duſſi. A tu wzemſſe gegíe tielo, y przíneſechu przíedeň, an poczle plakati a rzka: E, hoſpodíne, racz 140 twu duſſí przígieti wdoſt, zeſ trpiela ſmvtek a vſyle p mie A noſyla w ſwem zíwotíe dewiet meſyecvow A pokrm z ſwych prſy mníe dawala a ſ vſylím mie wzchowala. A iakz to wecye, tak ſye twarz gegie poczie potítí, A wſſe tielo gegie ſye hny, a my na to hledímy. Tu on, wzwed oczí ſwogi k nebeſom, y wecye: E, hoſpodíne, boze mocny, genz ſedifs na cherubín, na tom kvoru 145 andielſkem, a zaklads zazalozil wſſiech ppaſtíj A genzs wídiel adama drziewe, nezlí geſt byl, A genzs ſlibil bozíe nebeſkeho kralewstwíe milugícym tie A mlvwils b) ſ moízieſſem z plamenneho krzye A genzs pozehnal naſſeho otcye abrahama A genz ſy vwedl ſpwedlne duſsie wg A zlych dufsie topiſs w zatceníj: Racz przígietí duſfí me materze a datí gie wieczny pokoí, Genz 150 ſy ziw a kralugeſſ na wieky wiekvow. A poto ſu pak vczíníli ſlup gedenadctí loket a na tom ge stal desyet let az do ſwe ſmrtí. Gehozto czaſv welika ſan bíefle w te ſtraníe na pvol- nocy, A tu ſye nízadne byle nerodíeſſe te ſaní. Y vpade giei drziewo v pwe oko. Tehdy pak gednv ſmyczieczy ſye y przíleze ſlepa ke dwerzom 155 klafſterſkym, A wzloziwſſi oko pwe na drzwi klaffterſke II A nízadnemv 138b neſſkodic z tyech, geſſto do klafſtera dechu. Tehdy ſwaty ſymeon kaza a) z- nadeps. b) za tím podtečk. ſvote. přesm: ſwaty Symeon hlas; D zakryl gt, ACE zakryl; A přesm: twarz ſwu; ACE a sch. — 133. AC Matie; A malyczkno; DACE vrzrzime; E wiecznym. — 134. ACE m. tu: Ale; D m. é: O, ACE sch; ACE genz; E přesm: tie gest. — 135. ACE nebo; A teyz, E te; ACE s ſwieta; AC sſfel, E zffiel; E mne. — 136. D m. též: tez gſy (nespr.); D sě sch; ACE vſnula; ACE nebo; ACE tomu sch. — 137. ACE přesm: bieſſe (E byla) gyz; AC obš: wzdy proſeſſe, E byla proſyla wzdy. — 138. E wzdal; AE modlytwu; ACE tu sch; ACE puſtyla; ACE tu sch; E wzawffe. — 139. ACE i sch; C przineſu, E przineſlij; DAC a on; D m. é: O, ACE sch; AC hoſpodyn, E Buoh. — 140. E mne; D obš: noſylas mie. — 141. C mi; DAE přesm: dawalas (AE dawala) mi. — 142. ACE přesm: wzchowala mie (E mne) s vſylym; AC wſſieczko. — 143. ACE m. hnu: hnulo prziede wſſemi nami; E hlydame; ACE m. tu: a; C zdwyhl, AE sch; E woczy; DE ſwe; ACE m. k nebesóm: wzdwyh (C sch.) w nebeſa. — 144. D m é: O, ACE sch. — 145. E andielfkym; C zaklad gſy; B zazalozíl!, DACE zalozil; ACE a sch; AC wiediel ; DE prwe. — 146. ACE a sch; AE genz; DCE kralowstwie, A kralowstwy. — 147. ACE mluwyl ſy ; ACE a sch. — 148. ACE a sch; A wedel; ACE sprawedlywe. — 149. ACE m. v: na; C duffie. — 150. C obš: y na; ACE wiekuom. — 151. ACE m. a potom sú pak: Po trech pak dnech; AC vczynychu; AE ſtlup; A ge- denadste, E obš: wyfsy gedenacztij; C loktow, E lokty; ACE a sch; DACE gt. — 152. AE přesm: fan bieffe (E byla) welyka. — 153. C puolnocz; A obyle; E nerodilo; ACE obš: te gyſte (E gyſty); ACE i sch; E vpadlo; ACE jéj sch. — 154. E přesm: w wuoko (!) prawe; E przylezla. — 155. AC klaffterzſkym; A m. a: y lezie, E y, C sch; ACE wlozywſfy; AE dwerzy, D dwerze; C klafsterzſke; ACE a sch. — 156. A
304 a rzka: Matko, vkrot ſye maliczko, a vzrzíwíe tye v pokogí wiecznem. Tu ona wecye: E, p gezukrysta, genzt gest tebe powyſlil, mvoze-lit to bytí, 135 11 daí mí ſye wídietí, Nebot twvoí otec w tez zaloſtí ſwieta ffel a míe 138a w tez zaloſtia) o�tawil. A w tu dobu ſye zdrziemawſſi, y vſnv; Neb tomv giz bíeſſe trzi dni a trzí nocy, iakz geho pſyeſſe. Tehdy ſwaty Symeon wzda modlitbu k bohu za ní. A ona tu puſtí duſſi. A tu wzemſſe gegíe tielo, y przíneſechu przíedeň, an poczle plakati a rzka: E, hoſpodíne, racz 140 twu duſſí przígieti wdoſt, zeſ trpiela ſmvtek a vſyle p mie A noſyla w ſwem zíwotíe dewiet meſyecvow A pokrm z ſwych prſy mníe dawala a ſ vſylím mie wzchowala. A iakz to wecye, tak ſye twarz gegie poczie potítí, A wſſe tielo gegie ſye hny, a my na to hledímy. Tu on, wzwed oczí ſwogi k nebeſom, y wecye: E, hoſpodíne, boze mocny, genz ſedifs na cherubín, na tom kvoru 145 andielſkem, a zaklads zazalozil wſſiech ppaſtíj A genzs wídiel adama drziewe, nezlí geſt byl, A genzs ſlibil bozíe nebeſkeho kralewstwíe milugícym tie A mlvwils b) ſ moízieſſem z plamenneho krzye A genzs pozehnal naſſeho otcye abrahama A genz ſy vwedl ſpwedlne duſsie wg A zlych dufsie topiſs w zatceníj: Racz przígietí duſfí me materze a datí gie wieczny pokoí, Genz 150 ſy ziw a kralugeſſ na wieky wiekvow. A poto ſu pak vczíníli ſlup gedenadctí loket a na tom ge stal desyet let az do ſwe ſmrtí. Gehozto czaſv welika ſan bíefle w te ſtraníe na pvol- nocy, A tu ſye nízadne byle nerodíeſſe te ſaní. Y vpade giei drziewo v pwe oko. Tehdy pak gednv ſmyczieczy ſye y przíleze ſlepa ke dwerzom 155 klafſterſkym, A wzloziwſſi oko pwe na drzwi klaffterſke II A nízadnemv 138b neſſkodic z tyech, geſſto do klafſtera dechu. Tehdy ſwaty ſymeon kaza a) z- nadeps. b) za tím podtečk. ſvote. přesm: ſwaty Symeon hlas; D zakryl gt, ACE zakryl; A přesm: twarz ſwu; ACE a sch. — 133. AC Matie; A malyczkno; DACE vrzrzime; E wiecznym. — 134. ACE m. tu: Ale; D m. é: O, ACE sch; ACE genz; E přesm: tie gest. — 135. ACE nebo; A teyz, E te; ACE s ſwieta; AC sſfel, E zffiel; E mne. — 136. D m. též: tez gſy (nespr.); D sě sch; ACE vſnula; ACE nebo; ACE tomu sch. — 137. ACE přesm: bieſſe (E byla) gyz; AC obš: wzdy proſeſſe, E byla proſyla wzdy. — 138. E wzdal; AE modlytwu; ACE tu sch; ACE puſtyla; ACE tu sch; E wzawffe. — 139. ACE i sch; C przineſu, E przineſlij; DAC a on; D m. é: O, ACE sch; AC hoſpodyn, E Buoh. — 140. E mne; D obš: noſylas mie. — 141. C mi; DAE přesm: dawalas (AE dawala) mi. — 142. ACE přesm: wzchowala mie (E mne) s vſylym; AC wſſieczko. — 143. ACE m. hnu: hnulo prziede wſſemi nami; E hlydame; ACE m. tu: a; C zdwyhl, AE sch; E woczy; DE ſwe; ACE m. k nebesóm: wzdwyh (C sch.) w nebeſa. — 144. D m é: O, ACE sch. — 145. E andielfkym; C zaklad gſy; B zazalozíl!, DACE zalozil; ACE a sch; AC wiediel ; DE prwe. — 146. ACE a sch; AE genz; DCE kralowstwie, A kralowstwy. — 147. ACE mluwyl ſy ; ACE a sch. — 148. ACE a sch; A wedel; ACE sprawedlywe. — 149. ACE m. v: na; C duffie. — 150. C obš: y na; ACE wiekuom. — 151. ACE m. a potom sú pak: Po trech pak dnech; AC vczynychu; AE ſtlup; A ge- denadste, E obš: wyfsy gedenacztij; C loktow, E lokty; ACE a sch; DACE gt. — 152. AE přesm: fan bieffe (E byla) welyka. — 153. C puolnocz; A obyle; E nerodilo; ACE obš: te gyſte (E gyſty); ACE i sch; E vpadlo; ACE jéj sch. — 154. E přesm: w wuoko (!) prawe; E przylezla. — 155. AC klaffterzſkym; A m. a: y lezie, E y, C sch; ACE wlozywſfy; AE dwerzy, D dwerze; C klafsterzſke; ACE a sch. — 156. A
Strana 305
305 139a prſtí ſ wodu ſmieſytí a na gegie oko lítí. A ynhed wyſkoczi z gegieho oka drziewo lokte wzdelij. A pak zaſye gduce lide z koſtela, widuce to, y pochwalichu hoſpodína. Awſſakz ſye gíe liknowachu bogiece ſye. Ale ta zízela ſtoczíwſfie y leze nehnvcy, az wſſícní lide wygidechu z koftela. 160 A wſtawſfi, y poczie ſye klaníetí v klaffterſkych dwerzíj za dwie hodíníe. A pak ſye wti, ſucy zdrawa, na ſwe mieſto. A gedna zena, kdyz ſye gieí w nocy wzechtíe pítí, gide k wedru, a chtiecy ſye wody napítí. A w te wodie bíeſſe hadek maly. A pígícy tu wodu ta giſta zena, y pozzrzie toho hada, y oſta w gegiem zíwotíe. 165 A mnoho lekarziew rozlicznych y kuzedlníkvow pocziechu pcowati o níe welmí ſnazníe, a níc nepſpíechu. A pak po rocyea) przíwedechu tu zenv k ſwatemv ſymeonv. A on kaza, wezmyc prſtí a wody, y lítí gieí w uſta. Tu ynhed ten had welmi vrzítníe wzpiſſtie a gie z vſt wyleze. A gíz bíeſſe wroſti na trzí lokty wzdelíj. A pak gest wífal tu ten had na ſwiedectwie 170 cztyrzí dní, a ta zena by zdrawa od toho czaſu. Mnoho dobrych ſkutkvow y bez czíſla geſt czíníl, Gíchzto neſnadníe kto wypwítí mvoze pwie. Awfſak wam niektere powíem na kratcyeb). Sta ſye, ze neby wody na tom míeſtíe, a lde y gich dobytek mrziechu a hyníechu p nedoſtatky wodne. A vzrziewc) ſwaty ſymeon gich ſkruſſeníe, y da ſye na modlitwyd). A kdyz by w deſatu hodínv, rozſyede ſye zemíe y by welika pducha ſe wzchod ſluncye za klafſterem. II Y nalezechu a) ro- nadeps. později. b) -r- nadeps. později. c) v- nadeps. později. d) mo- nadeps. 175 později. neſſkodieczy, E nevſſkodiczie; E fſly; CE kazal. — 157. E ſmiſſeti; E obš: yhned drzewo wyſkoczylo; A giegy. — 158. E dřěvo sch; ACE a pak sch; E obš: tehdy zaſie; ACE lidé sch; ACE m. vidúce to: a to wyducze. — 159. ACE i sch; E pochwalili; ACE boha; DACE Awſfak; E lyknowalij; AE obš: sie gy. — 160. E Saň; DACE sto- cziwſſi ſye; C i sch; E lezela; DACE obš: nehnuczy (E nehnucze) ſye ; DE wſsichni), AC wſyczkny; ACE lidé sch; E wyffly; ACE z kostela sch. — 161. AE i sch; AE w; C klafſterzſkych; A dwerziech, E dwerzech, C držwi; A hodyne (!), CE hodiny. — 162. ACE m. pak sě: tak ſie pak; E wratila; ACE súci sch. — 163. ACE a sch; D v noci sch; AC wziechcze; E přesm: wzechtielo w noczy; E ſſla, C obš: y fſla; ACE wiedru. — 164. ACE a sch; A přesm: wody napyti ſie, C wody ſie napiti; E ty; E byl had. — 165. ACE ta jistá žena sch; E pozrzela; A obš: hada zena ta gyſta, CE hada (E hadka) ta giſta zena; AC m. i osta v jejiem životě: genz tam w zywotie w giegy (C gegië) ofta (C oftal), E genz tam w gegie zywotie (!). — 166. CE lekarżow, DA lekarzuow; AC m. i: a; AC m. počěchu pracovati: praczowaſſe, E praczowalo. — 167. ACE velmi sch; E neproſpielij; ACE a sch; C przywedu, E sch; AC m. ženu: gyſtu zenu, E gyſtu zenu prziwedlij. — 168. ACE an; CE kazal; ACE i sch. — 169. ACE m. tu: a; ACE přesm: wzpyfſtie welmi vrzytnie (E hroznie) ten had ; C a sch; A wylyze, E wylezl; E byl. — 170. B wrofti!, DCE wzroftl, A wzroftyl; C lokte; E a sch; E jest sch; AC přesm: wyſel (C wyfal) ten had tu (C sch.), E ten had wifel tu. — 171. ACE přesm: zdrawa by (CE byla). — 172. E i sch; D přesm: czinil gt; ACE obš: gychzto wíſech; AE neſnadno. — 173. ACE m. vypraviti muože právě: wyprawy; ACE vám sch; A powiedie; ACE na krátcě sch. — 174. CE Stalo; CE nebylo; ACE přesm: dobytek gych. — 175. AE mřiechu a sch; D hynuchu, E hynul, C hynuly ſu ; A wdne (!); C nedoſtatek wody. — 176. ACE i sch; E dal; ACE bylo; E rozſedla. — 177. ACE m. i: a; ACE byla; C m. se: od; C wychoda; ACE Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 20
305 139a prſtí ſ wodu ſmieſytí a na gegie oko lítí. A ynhed wyſkoczi z gegieho oka drziewo lokte wzdelij. A pak zaſye gduce lide z koſtela, widuce to, y pochwalichu hoſpodína. Awſſakz ſye gíe liknowachu bogiece ſye. Ale ta zízela ſtoczíwſfie y leze nehnvcy, az wſſícní lide wygidechu z koftela. 160 A wſtawſfi, y poczie ſye klaníetí v klaffterſkych dwerzíj za dwie hodíníe. A pak ſye wti, ſucy zdrawa, na ſwe mieſto. A gedna zena, kdyz ſye gieí w nocy wzechtíe pítí, gide k wedru, a chtiecy ſye wody napítí. A w te wodie bíeſſe hadek maly. A pígícy tu wodu ta giſta zena, y pozzrzie toho hada, y oſta w gegiem zíwotíe. 165 A mnoho lekarziew rozlicznych y kuzedlníkvow pocziechu pcowati o níe welmí ſnazníe, a níc nepſpíechu. A pak po rocyea) przíwedechu tu zenv k ſwatemv ſymeonv. A on kaza, wezmyc prſtí a wody, y lítí gieí w uſta. Tu ynhed ten had welmi vrzítníe wzpiſſtie a gie z vſt wyleze. A gíz bíeſſe wroſti na trzí lokty wzdelíj. A pak gest wífal tu ten had na ſwiedectwie 170 cztyrzí dní, a ta zena by zdrawa od toho czaſu. Mnoho dobrych ſkutkvow y bez czíſla geſt czíníl, Gíchzto neſnadníe kto wypwítí mvoze pwie. Awfſak wam niektere powíem na kratcyeb). Sta ſye, ze neby wody na tom míeſtíe, a lde y gich dobytek mrziechu a hyníechu p nedoſtatky wodne. A vzrziewc) ſwaty ſymeon gich ſkruſſeníe, y da ſye na modlitwyd). A kdyz by w deſatu hodínv, rozſyede ſye zemíe y by welika pducha ſe wzchod ſluncye za klafſterem. II Y nalezechu a) ro- nadeps. později. b) -r- nadeps. později. c) v- nadeps. později. d) mo- nadeps. 175 později. neſſkodieczy, E nevſſkodiczie; E fſly; CE kazal. — 157. E ſmiſſeti; E obš: yhned drzewo wyſkoczylo; A giegy. — 158. E dřěvo sch; ACE a pak sch; E obš: tehdy zaſie; ACE lidé sch; ACE m. vidúce to: a to wyducze. — 159. ACE i sch; E pochwalili; ACE boha; DACE Awſfak; E lyknowalij; AE obš: sie gy. — 160. E Saň; DACE sto- cziwſſi ſye; C i sch; E lezela; DACE obš: nehnuczy (E nehnucze) ſye ; DE wſsichni), AC wſyczkny; ACE lidé sch; E wyffly; ACE z kostela sch. — 161. AE i sch; AE w; C klafſterzſkych; A dwerziech, E dwerzech, C držwi; A hodyne (!), CE hodiny. — 162. ACE m. pak sě: tak ſie pak; E wratila; ACE súci sch. — 163. ACE a sch; D v noci sch; AC wziechcze; E přesm: wzechtielo w noczy; E ſſla, C obš: y fſla; ACE wiedru. — 164. ACE a sch; A přesm: wody napyti ſie, C wody ſie napiti; E ty; E byl had. — 165. ACE ta jistá žena sch; E pozrzela; A obš: hada zena ta gyſta, CE hada (E hadka) ta giſta zena; AC m. i osta v jejiem životě: genz tam w zywotie w giegy (C gegië) ofta (C oftal), E genz tam w gegie zywotie (!). — 166. CE lekarżow, DA lekarzuow; AC m. i: a; AC m. počěchu pracovati: praczowaſſe, E praczowalo. — 167. ACE velmi sch; E neproſpielij; ACE a sch; C przywedu, E sch; AC m. ženu: gyſtu zenu, E gyſtu zenu prziwedlij. — 168. ACE an; CE kazal; ACE i sch. — 169. ACE m. tu: a; ACE přesm: wzpyfſtie welmi vrzytnie (E hroznie) ten had ; C a sch; A wylyze, E wylezl; E byl. — 170. B wrofti!, DCE wzroftl, A wzroftyl; C lokte; E a sch; E jest sch; AC přesm: wyſel (C wyfal) ten had tu (C sch.), E ten had wifel tu. — 171. ACE přesm: zdrawa by (CE byla). — 172. E i sch; D přesm: czinil gt; ACE obš: gychzto wíſech; AE neſnadno. — 173. ACE m. vypraviti muože právě: wyprawy; ACE vám sch; A powiedie; ACE na krátcě sch. — 174. CE Stalo; CE nebylo; ACE přesm: dobytek gych. — 175. AE mřiechu a sch; D hynuchu, E hynul, C hynuly ſu ; A wdne (!); C nedoſtatek wody. — 176. ACE i sch; E dal; ACE bylo; E rozſedla. — 177. ACE m. i: a; ACE byla; C m. se: od; C wychoda; ACE Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 20
Strana 306
306 gieſkyní, a w níe bieſſe przieliſs doſtí wody. Tehdy kaza vczíníti ſedm phlubníj. Y geſt az y do dneſſníeho dne wody przielíſſ doſti. Gednoho czaſu, gduce gední lide a chtiece od ſwateho Symeona po- zehnaníe przígietí, A o polední p welíke horko pod drziewem chtiece odpoczínvtí w chladu, A w tu dobu brziezye laníj pobíeze mímo níe. A oní k níe wecyechu: Zaklínamy tie modlitwamí ſwateho ſymeona, aby stala, abychom tíe polapílí. a ona ynhed fta. A oní gí zabíwfſe, y wyrzie- 185 zachu z níe frzíez, vpekíſe v ſníechv a tu ynhed zníemíechu. A tak przí- gidechu k ſwatemu ſymeonv, a neſuce kozí ſ ſebu te laníe. A pak tu bychu za dwíe letie a ledwa przigidechv zaſye k zdrawíj, nebo zly byeſſe gich vczínek. Y powiesichu tu kozí na znameníe a na ſwiedectwíe. Opiet na gednom mieſtíe bieſſe gedna zwierz welmí welika, genz 190 ſlvowe pardus, A mnoho lidíj y dobytka hubieſſe. Tehdy ti prziſſedſſe, genz tu prziebywachu, y powiediechu ſwatemv Symeonv, ze tak mnoho toho czíníefſe. Tehdy kaza, wezmuc prſtí a wody, y pokropiti to míeſto, w niemzto prziebywaſſe. A tak ſye ſta, ze ho pocziechu hledati, y nalezechu geí, an giz vmrziel ten zwierz. A vzrziewſſe to, y pocziechv chwalití boha 195 ſymeonowa az do ſweho ſkonczeníe. 180 A kohoz ge koli vzdrawíl, rzíekal geſt gemv: Gdí domvow a chwal boha a czin gemu czeſt, nebot tie gest ten vzdrawil; a nikdy nerzíekai, byt tie syneon vzdrawil, at ſye hvorze nezli drziewe neſtane. A take neczín przíſahy, menvgie boha, neb gest hrzíech; Ale wierug mny II hrziefsnym, 139b m. i: a; C naleznu, E nalezlij. — 178. ACE obš: yako geſkyni; ACE bieše sch; ACE obš: wody doſty przielyffnie (C prziehſs); ACE kazal. — 179. ACE ohlubny; A m. jest: by, CE bylo; ACE i sch; A dnieffnieho(!); C przíelyffníe; A m. dne vody přieliš dosti: doſti wody dne przielyſs, E dne doſti wody przilyſs. — 180. ACE m. jednoho : Toho; ACE m. jdúce jedni lidé a: gedny gducze; AE chtiece sch. — 181. E polodnij, AC wedro. — 182. D chladku; ACE m. pod dřěvem chtiece odpočinúti v chladu: chticze malo odpoczynuti ſediechu (C ſiedechu, E ſedielij) w chladu pod drziewem; C břězie sch; AE přesm: lany brzieze (E brezycze!); E m. mimo: mezy. — 183. ACE m. k: tak k; E rzeklij. — 184. C ſtala; ACE m. oni ji zabivše: polapywſſe gy y za- bychu (E zabilij); ACE m. i: a yakz. — 185. ACE wyrziezawffe; ACE z nie sch; AE m. sřěz: kytu; AE obš: y vpekſſe; DC i sch; E ſniedly; ACE m. tu: tak; E znie- mielij. — 186. E prziffly, C obš: przidu tam; A Symeonowy; ACE a sch; D přesm: kuozi te lanije s ſebu, AE s ſebu kuzy ty lanie; ACE pak sch. — 187. ACE přesm: za dwie letie tu bywſſe (E bylij); ACE gedwa; ACE m. přijidechu zasě k zdraví: mo- zechu (E mohly) byti (C sch.) k zdrawý nawraczeny (C obš: byti nawracený); AE neb; E byl. — 188. ACE m. účinek: hrziech; E i sch; E powieſyli; ACE m. na (po a): mnohym na. — 189. E byla; ACE jedna sch; ACE přesm: welmi welyky (CE we- nika) zwierz; ACE Geffto. — 190. A hubiechu (!), E hubila; ACE přesm: przyſſedſſe ti. — 191. AC bydlechu, E bydlelij; A i sch; E powiedielij. — 192. E přesm: toho tak mnoho; E czynij; ACE kazal; AE toho mijſta. — 193. E przebywala; CE ſtalo; ACE m. že ho: kdyz; E poczelij; ACE i sch; C naleznu, E nalezlij. — 194. D ho, ACE sch; E ano; ACE již sch; CE vmržela; C ta, E sch; D m. zvěř: Pardus, E sch; Ci sch; E poczelij; A hoſpodyna. — 196. A m kohoz: kdoz (!, nad tím nadeps. ko- hoz); D gt, ACE sch; C obš: gest vzdrawil. — 197. E jest sch; A přesm: gie ten tie, C ten tie gest. — 198. B syneon!, DACE spr; C nikdy neřiekaj.... uzdravil sch; DE
306 gieſkyní, a w níe bieſſe przieliſs doſtí wody. Tehdy kaza vczíníti ſedm phlubníj. Y geſt az y do dneſſníeho dne wody przielíſſ doſti. Gednoho czaſu, gduce gední lide a chtiece od ſwateho Symeona po- zehnaníe przígietí, A o polední p welíke horko pod drziewem chtiece odpoczínvtí w chladu, A w tu dobu brziezye laníj pobíeze mímo níe. A oní k níe wecyechu: Zaklínamy tie modlitwamí ſwateho ſymeona, aby stala, abychom tíe polapílí. a ona ynhed fta. A oní gí zabíwfſe, y wyrzie- 185 zachu z níe frzíez, vpekíſe v ſníechv a tu ynhed zníemíechu. A tak przí- gidechu k ſwatemu ſymeonv, a neſuce kozí ſ ſebu te laníe. A pak tu bychu za dwíe letie a ledwa przigidechv zaſye k zdrawíj, nebo zly byeſſe gich vczínek. Y powiesichu tu kozí na znameníe a na ſwiedectwíe. Opiet na gednom mieſtíe bieſſe gedna zwierz welmí welika, genz 190 ſlvowe pardus, A mnoho lidíj y dobytka hubieſſe. Tehdy ti prziſſedſſe, genz tu prziebywachu, y powiediechu ſwatemv Symeonv, ze tak mnoho toho czíníefſe. Tehdy kaza, wezmuc prſtí a wody, y pokropiti to míeſto, w niemzto prziebywaſſe. A tak ſye ſta, ze ho pocziechu hledati, y nalezechu geí, an giz vmrziel ten zwierz. A vzrziewſſe to, y pocziechv chwalití boha 195 ſymeonowa az do ſweho ſkonczeníe. 180 A kohoz ge koli vzdrawíl, rzíekal geſt gemv: Gdí domvow a chwal boha a czin gemu czeſt, nebot tie gest ten vzdrawil; a nikdy nerzíekai, byt tie syneon vzdrawil, at ſye hvorze nezli drziewe neſtane. A take neczín przíſahy, menvgie boha, neb gest hrzíech; Ale wierug mny II hrziefsnym, 139b m. i: a; C naleznu, E nalezlij. — 178. ACE obš: yako geſkyni; ACE bieše sch; ACE obš: wody doſty przielyffnie (C prziehſs); ACE kazal. — 179. ACE ohlubny; A m. jest: by, CE bylo; ACE i sch; A dnieffnieho(!); C przíelyffníe; A m. dne vody přieliš dosti: doſti wody dne przielyſs, E dne doſti wody przilyſs. — 180. ACE m. jednoho : Toho; ACE m. jdúce jedni lidé a: gedny gducze; AE chtiece sch. — 181. E polodnij, AC wedro. — 182. D chladku; ACE m. pod dřěvem chtiece odpočinúti v chladu: chticze malo odpoczynuti ſediechu (C ſiedechu, E ſedielij) w chladu pod drziewem; C břězie sch; AE přesm: lany brzieze (E brezycze!); E m. mimo: mezy. — 183. ACE m. k: tak k; E rzeklij. — 184. C ſtala; ACE m. oni ji zabivše: polapywſſe gy y za- bychu (E zabilij); ACE m. i: a yakz. — 185. ACE wyrziezawffe; ACE z nie sch; AE m. sřěz: kytu; AE obš: y vpekſſe; DC i sch; E ſniedly; ACE m. tu: tak; E znie- mielij. — 186. E prziffly, C obš: przidu tam; A Symeonowy; ACE a sch; D přesm: kuozi te lanije s ſebu, AE s ſebu kuzy ty lanie; ACE pak sch. — 187. ACE přesm: za dwie letie tu bywſſe (E bylij); ACE gedwa; ACE m. přijidechu zasě k zdraví: mo- zechu (E mohly) byti (C sch.) k zdrawý nawraczeny (C obš: byti nawracený); AE neb; E byl. — 188. ACE m. účinek: hrziech; E i sch; E powieſyli; ACE m. na (po a): mnohym na. — 189. E byla; ACE jedna sch; ACE přesm: welmi welyky (CE we- nika) zwierz; ACE Geffto. — 190. A hubiechu (!), E hubila; ACE přesm: przyſſedſſe ti. — 191. AC bydlechu, E bydlelij; A i sch; E powiedielij. — 192. E přesm: toho tak mnoho; E czynij; ACE kazal; AE toho mijſta. — 193. E przebywala; CE ſtalo; ACE m. že ho: kdyz; E poczelij; ACE i sch; C naleznu, E nalezlij. — 194. D ho, ACE sch; E ano; ACE již sch; CE vmržela; C ta, E sch; D m. zvěř: Pardus, E sch; Ci sch; E poczelij; A hoſpodyna. — 196. A m kohoz: kdoz (!, nad tím nadeps. ko- hoz); D gt, ACE sch; C obš: gest vzdrawil. — 197. E jest sch; A přesm: gie ten tie, C ten tie gest. — 198. B syneon!, DACE spr; C nikdy neřiekaj.... uzdravil sch; DE
Strana 307
307 bud pw neb krziw. A proto ti lide, genz w tiech wlaſtech prziebywagíj, 200 ginak neprzíſahagij, nez: tak mí ſwaty ſymeon pomahag. Geden zbieh z antyochye, tak rzeczeneho mieſta, ionatas gmenowany, a mnoho zleho czínieſſe. A kdyz gei mnozy honíechu, aníz ſye míegieſſea) kde vkrytí, Gednoho dne, kdyz geí welmí honíechu, a on, vtek ſye w klaffter A obgem ſlup ſwateho Symeona, y poczíe welicye plakatí 205 ſrdeczníe. Symeon gemv wecyeb): kto ſy aneb odkud ſy, czlowiecze, a pozs syem wſſel? On odpowiedie: Ia ſem ionatas zbieh, genz ſem mnoho zleho vczínil; a prziſſel ſem, miloſti pſye. Tu ſwaty ſymeon wecye: Hotowot geſt kralowſtwie nebeſke, gedno chceſſ-li ſwe zloſtí oſtatí A nikdy ſye k níe nenawcowatí A mne hrzieſſneho w tom nepokuſſietí. A w tu dobu, 210 kdyz tu rziecz ſwaty Symeon mluwieſſe, y przigide popwcye z antyochye y wecye : Wydag nam ianatu, wraha a zlodiegie naſseho, at sye wſſe miesto wzhvoru nezdwihne. Neb ſu tak byli hotowíj ku popwie iako zla zwierz k ſleptaníj. Swaty ſymeö wecye: Synaczkowe, tat ſem geho ſyem neprzí- wedl; Ale ktozt ho geſt ſyem prziwedl, tent ge nad namí. Nebot takym pomaha 215 a takych gest kralowstwie nebeſke. Ale wy weíduc popadnietez gei, mvzete-li; ale 1at nemohu. Nebot ſye toho bogím, ktozt ho ge ſyem poſlal ke mníe. To vſly- ssiewsse ti gistíj, y wygidechu s welikym strachem. A przissedsse y powiedlechu to wſſeczko w antyochy, w tom mieſtie. A on, za ſedm dnij drzie sye a obgem ten ſlup, y wecye ſwatemv Symeony: Il Otcze, odpustífs-li, at pvogdu prycz 220 ſwu cyeſtu? Otaza geho ſwaty ſymeon a rzka: Yzda opiet k ſwym zlym 140a a) za tím podtečk. d. b) -e- ve we- nadeps. pozd. prwe; ACE také sch. — 199. ACE obš: radiegy wieruyg. — 200. ACE geffto. — 201. E neprziſehagi; ACE obš: nez (C nezl) rzkucze. — 202. E přesm: gmenem Yonathas. — 203. E m. a: genz, AC sch; E czynil; ACE geho; E honilij; C ani, A amy (!); C moziefſe, A nemozieſſe, E obš: kde mohl. — 204. E kde sch; C přesm: vkryti kde; ACE geho; ACE m. velmi: mnozy; C honichu, E honilij; ACE m. a on utek sě: an y vtrekagie (C přesm: vtrekage y) wbieze (C wbiehl geſt, E wbiehl) — 205. AE do klafſtera; AE a sch; E obyaw stlup; AE i sch; ACE velice sch. — 206. AC m. Sy- meon: A on, E an; ACE m. odkud si: odkuds przyſſel; ACE procz gſy. — 207. AC obš: A on, E an; E odpowiediel; A genzt. — 208. A obš: ſem siem; ACE tu sch; ACE obš: gemu powiedie (E powiediel, C odpowiedie). — 209. A m. královstvie: le- karzſtwy; AE gedyne, C sch; ACE m. nikdy: opiet. — 211. AC m. v tu dobu když: w nyzto (C kteruzto) dobu, E kdyzto; E mluwil; C přesm: mluwieſſe ſwaty Symeon; ACE i sch; E prziffel. — 212. B ianatu!, D Ionathu, C Ionatam, E yonatha; A přesm: Yonathu nam wydayg; A m. ať: a y; AC sě sch; CE wſeczko. — 213. C vzhuoru sch; A obš: ſie newzdwyhne, C nezdwihne ſie; AE Nebo; ACE m. sú tak byli: tak biechu (E byl!); ACE přesm: ku poprawie hotowy; AC m zlá zvěř: zwierz ktery (C ktera), C ktery zwierz. — 214. AC odpowiedie, E odpowiediel; D synáčkové sch; AE m. jeho sěm: ſam geho.—215. C přesm: ktoz geſt geho, AE sch(!); AE sěm při- vedl sch (!); DACE gt. — 216. ACE m. ale: a; D ho; ACE přesm: moziete-ly, we- ygducz popadniete geho. — 217. AE ya; ACE přesm: genz geſt geho; D to sch. — 218. ACE vſlyffawſſie; D obš: to tij; AE isch; A wygydech (!), CE wyfſli; E powie- dielij. — 219. E v tom městě sch; AC drzaw, E drzial; C sě sch; ACE a sch; E obyaw; slova »držě sě a objem« jsou za lat amplexans et tenens. — 220. AE stlup; AE obš: k ſwatemu; ACE ať sch. — 221. E Otazal, C obš: Y otazal; ACE a sch; AE řka 20*
307 bud pw neb krziw. A proto ti lide, genz w tiech wlaſtech prziebywagíj, 200 ginak neprzíſahagij, nez: tak mí ſwaty ſymeon pomahag. Geden zbieh z antyochye, tak rzeczeneho mieſta, ionatas gmenowany, a mnoho zleho czínieſſe. A kdyz gei mnozy honíechu, aníz ſye míegieſſea) kde vkrytí, Gednoho dne, kdyz geí welmí honíechu, a on, vtek ſye w klaffter A obgem ſlup ſwateho Symeona, y poczíe welicye plakatí 205 ſrdeczníe. Symeon gemv wecyeb): kto ſy aneb odkud ſy, czlowiecze, a pozs syem wſſel? On odpowiedie: Ia ſem ionatas zbieh, genz ſem mnoho zleho vczínil; a prziſſel ſem, miloſti pſye. Tu ſwaty ſymeon wecye: Hotowot geſt kralowſtwie nebeſke, gedno chceſſ-li ſwe zloſtí oſtatí A nikdy ſye k níe nenawcowatí A mne hrzieſſneho w tom nepokuſſietí. A w tu dobu, 210 kdyz tu rziecz ſwaty Symeon mluwieſſe, y przigide popwcye z antyochye y wecye : Wydag nam ianatu, wraha a zlodiegie naſseho, at sye wſſe miesto wzhvoru nezdwihne. Neb ſu tak byli hotowíj ku popwie iako zla zwierz k ſleptaníj. Swaty ſymeö wecye: Synaczkowe, tat ſem geho ſyem neprzí- wedl; Ale ktozt ho geſt ſyem prziwedl, tent ge nad namí. Nebot takym pomaha 215 a takych gest kralowstwie nebeſke. Ale wy weíduc popadnietez gei, mvzete-li; ale 1at nemohu. Nebot ſye toho bogím, ktozt ho ge ſyem poſlal ke mníe. To vſly- ssiewsse ti gistíj, y wygidechu s welikym strachem. A przissedsse y powiedlechu to wſſeczko w antyochy, w tom mieſtie. A on, za ſedm dnij drzie sye a obgem ten ſlup, y wecye ſwatemv Symeony: Il Otcze, odpustífs-li, at pvogdu prycz 220 ſwu cyeſtu? Otaza geho ſwaty ſymeon a rzka: Yzda opiet k ſwym zlym 140a a) za tím podtečk. d. b) -e- ve we- nadeps. pozd. prwe; ACE také sch. — 199. ACE obš: radiegy wieruyg. — 200. ACE geffto. — 201. E neprziſehagi; ACE obš: nez (C nezl) rzkucze. — 202. E přesm: gmenem Yonathas. — 203. E m. a: genz, AC sch; E czynil; ACE geho; E honilij; C ani, A amy (!); C moziefſe, A nemozieſſe, E obš: kde mohl. — 204. E kde sch; C přesm: vkryti kde; ACE geho; ACE m. velmi: mnozy; C honichu, E honilij; ACE m. a on utek sě: an y vtrekagie (C přesm: vtrekage y) wbieze (C wbiehl geſt, E wbiehl) — 205. AE do klafſtera; AE a sch; E obyaw stlup; AE i sch; ACE velice sch. — 206. AC m. Sy- meon: A on, E an; ACE m. odkud si: odkuds przyſſel; ACE procz gſy. — 207. AC obš: A on, E an; E odpowiediel; A genzt. — 208. A obš: ſem siem; ACE tu sch; ACE obš: gemu powiedie (E powiediel, C odpowiedie). — 209. A m. královstvie: le- karzſtwy; AE gedyne, C sch; ACE m. nikdy: opiet. — 211. AC m. v tu dobu když: w nyzto (C kteruzto) dobu, E kdyzto; E mluwil; C přesm: mluwieſſe ſwaty Symeon; ACE i sch; E prziffel. — 212. B ianatu!, D Ionathu, C Ionatam, E yonatha; A přesm: Yonathu nam wydayg; A m. ať: a y; AC sě sch; CE wſeczko. — 213. C vzhuoru sch; A obš: ſie newzdwyhne, C nezdwihne ſie; AE Nebo; ACE m. sú tak byli: tak biechu (E byl!); ACE přesm: ku poprawie hotowy; AC m zlá zvěř: zwierz ktery (C ktera), C ktery zwierz. — 214. AC odpowiedie, E odpowiediel; D synáčkové sch; AE m. jeho sěm: ſam geho.—215. C přesm: ktoz geſt geho, AE sch(!); AE sěm při- vedl sch (!); DACE gt. — 216. ACE m. ale: a; D ho; ACE přesm: moziete-ly, we- ygducz popadniete geho. — 217. AE ya; ACE přesm: genz geſt geho; D to sch. — 218. ACE vſlyffawſſie; D obš: to tij; AE isch; A wygydech (!), CE wyfſli; E powie- dielij. — 219. E v tom městě sch; AC drzaw, E drzial; C sě sch; ACE a sch; E obyaw; slova »držě sě a objem« jsou za lat amplexans et tenens. — 220. AE stlup; AE obš: k ſwatemu; ACE ať sch. — 221. E Otazal, C obš: Y otazal; ACE a sch; AE řka 20*
Strana 308
308 czínom chwataff? Wecye tonatas: Otcze, czas gest, abych fſel; gizt sye geſt naplnílo. A tak ſ ním mlvwíe, y puſtí duſſí. A kdyz geí podle klaſſ- tera chtiechu pohrzeſtí, W tu dobu przigidechu gíníj vrzednícy po neho 225 z antyochye Y pocziechu wolatí a rzkuce: Wydai nam naſſeho neprzietele y winnika ionatu, nebot ſye geſt wſſemv mieſtu zle zachowal. Odpowiedie gim swaty Symeon a rzka: Ten, ktoz ho gest syem prziwedl, Tent gest geho, prziſſed ſ ſwu rziſſij nebeſku prziſſed, przigal k ſwe miloſtí. A protoz ne- hubte mne aní mvczte wiece nedvoſtogneho a hrzieſſneho! A tak pak 230 ſ welikym ſtchem ty popwcye wtichu ſye A to wſle, coz ſu widieli y ſlyſſielí, wypwíchu. Pak po malych dnech ſta ſve gednoho dne, to geſt v patek, da ſye na modlitwy a weſſken lid czekaſſe od níeho pozehnaníe, y czekachu cztyrzí dní w patek a gíne trzi dní. Tehdy 1a, antoníj, vzaſ ſye y gidech 235 tam k nemv. A ſtogie przied ním, y wecyech gemu: Otcze, wſtaň a pozehnaí nas; nebot obec giz cztyrzi dní a cztyrzí nocy czeka pozehnaníe od tebe. A on mí níc neodpowiedíe. Y 1a wecyech: Otcze, czemv míe mytííí? vzda ſem tíe czím rozhniewal? pſyem tebe, otcze, aby mí odpuſtil; czi zda chceſſ gítí ſ tohoto ſwieta? A vzrziew, ze ſe mny nemlvwíj, y pomyſlich 240 nízadnemv nepwítí. Neb ſye bach geho dotknvtí. A ſtaw tako do poledníe hodíny, nakloníw ſye, y przichylych ſye k nemu, pozorugie, an giz níc nedieſſe; I! Ale iako draha wvoníe z geho tiela gdieſſe. A tak vrozomíech, ze geſt giz vmrziel. A vlek ſíe, y giech ſye ſrdeczníe plakati. A przichyliw ſye y pocziech geho cyelowati po twarzí. A obgem gei, y pocziech 245 nan zehratí a rzka: Otcze, komvſ mie poruczil aneb kde ge twe ſpwedlíwe vozeníe naleznv? Ba, y co za tie budu odpowiedatí, kdyz kto przigdu 140b sch; AE Zda, C Zdali. — 222. ACE m. vecě: Powiedie (E powiediel) gemu; AE obš: otcze naſs; E obš: gyz ffiel; ACE gyz. — 223. CE puſtil; AC m. když: gyz kdyz; AC m. jej: geho, E geho chtieli. — 224. E chtiechu sch; A pohrziebyti, E pochowati; C przigdu,E prziſſly; CE pro. — 225. C z Antiochie sch; E poczeli. — 226. E i viň- ňíka sch; E yonatha; AE schowal; E Odpowiediel. — 227. ACE a řka sch; ACE ten sch; D m. ktož: ktozt, A Genz, CE Genz gest; ACE geho; ACE jest sch; ACE ten. — 228. E m. přišed s: przed (ch. opis.); DACE (druhé) přišed sch; ACE přesm: k ſwe miloſti pogial (C prziyal); ACE proto. — 229. ACE a sch. — 230. ACE ti poprávcě sch; E wratily ; ACE m. a: prawiecze; ACE m. i: a. — 231. ACE vypravichu sch. — 232. CE Stalo; E dal. — 233. E czekal; C czakachu, E czekalij. — 234. AE m. a jiné tři: a w ſobotu a gyna (!, E obš: w giny) dwa; C v pátek a jiné tři dni sch; E Anthoň; C vžaſl ſem, E vlekl; C ssel sem, E ssiel. — 235. ACE staw; AE i sch; AE a sch. — 236. ACE již sch; C czaka; A přesm: poziehnany czeka. — 237. ACE m. on mi nic: nycz mi; E neodpowiediel; ACE já sch; ACE procz; E mne; AE zda, C zdali. — 238. AC m. tě čím: czo tre, E tie czo; ACE m. či: neb; C zdali. — 239. A ſnyti, C sgiti, E sch; AE a sch ; E nemluwil; ACE i sch ; E pomyſlil ſem. — 240. E neb ſem ſie bal; ACE přesm: dotknuti geho; A wſtaw. — 241. ACE naklonych; AC i sch; AC przychylyw, E przichylyl ſem; E porozumiech. — 242. CE nedyfse, orig. non erat flatus ; ACE m. ale: nez; ACE přesm: gdieſſe (E ſſla) z gieho tiela; E ſem vrozumiel. — 243. E že jest již umřěl sch. (ch. opis.); AC lek, E lekl ſem; E m. jěch sě srdečně plakati: plakal ſem ſrdecznie. — 244. E m. počěch jeho celovati: czelowal ſem geho; D gei; E obyaw; ACE geho. — 245. ACE m. počěch naň žehrati: poziehrach nan; ACE komu ſy; E mne; ACE oftawyl; ACE je sch; AE tvé sch. — 246. ACE ba sch; C i sch;
308 czínom chwataff? Wecye tonatas: Otcze, czas gest, abych fſel; gizt sye geſt naplnílo. A tak ſ ním mlvwíe, y puſtí duſſí. A kdyz geí podle klaſſ- tera chtiechu pohrzeſtí, W tu dobu przigidechu gíníj vrzednícy po neho 225 z antyochye Y pocziechu wolatí a rzkuce: Wydai nam naſſeho neprzietele y winnika ionatu, nebot ſye geſt wſſemv mieſtu zle zachowal. Odpowiedie gim swaty Symeon a rzka: Ten, ktoz ho gest syem prziwedl, Tent gest geho, prziſſed ſ ſwu rziſſij nebeſku prziſſed, przigal k ſwe miloſtí. A protoz ne- hubte mne aní mvczte wiece nedvoſtogneho a hrzieſſneho! A tak pak 230 ſ welikym ſtchem ty popwcye wtichu ſye A to wſle, coz ſu widieli y ſlyſſielí, wypwíchu. Pak po malych dnech ſta ſve gednoho dne, to geſt v patek, da ſye na modlitwy a weſſken lid czekaſſe od níeho pozehnaníe, y czekachu cztyrzí dní w patek a gíne trzi dní. Tehdy 1a, antoníj, vzaſ ſye y gidech 235 tam k nemv. A ſtogie przied ním, y wecyech gemu: Otcze, wſtaň a pozehnaí nas; nebot obec giz cztyrzi dní a cztyrzí nocy czeka pozehnaníe od tebe. A on mí níc neodpowiedíe. Y 1a wecyech: Otcze, czemv míe mytííí? vzda ſem tíe czím rozhniewal? pſyem tebe, otcze, aby mí odpuſtil; czi zda chceſſ gítí ſ tohoto ſwieta? A vzrziew, ze ſe mny nemlvwíj, y pomyſlich 240 nízadnemv nepwítí. Neb ſye bach geho dotknvtí. A ſtaw tako do poledníe hodíny, nakloníw ſye, y przichylych ſye k nemu, pozorugie, an giz níc nedieſſe; I! Ale iako draha wvoníe z geho tiela gdieſſe. A tak vrozomíech, ze geſt giz vmrziel. A vlek ſíe, y giech ſye ſrdeczníe plakati. A przichyliw ſye y pocziech geho cyelowati po twarzí. A obgem gei, y pocziech 245 nan zehratí a rzka: Otcze, komvſ mie poruczil aneb kde ge twe ſpwedlíwe vozeníe naleznv? Ba, y co za tie budu odpowiedatí, kdyz kto przigdu 140b sch; AE Zda, C Zdali. — 222. ACE m. vecě: Powiedie (E powiediel) gemu; AE obš: otcze naſs; E obš: gyz ffiel; ACE gyz. — 223. CE puſtil; AC m. když: gyz kdyz; AC m. jej: geho, E geho chtieli. — 224. E chtiechu sch; A pohrziebyti, E pochowati; C przigdu,E prziſſly; CE pro. — 225. C z Antiochie sch; E poczeli. — 226. E i viň- ňíka sch; E yonatha; AE schowal; E Odpowiediel. — 227. ACE a řka sch; ACE ten sch; D m. ktož: ktozt, A Genz, CE Genz gest; ACE geho; ACE jest sch; ACE ten. — 228. E m. přišed s: przed (ch. opis.); DACE (druhé) přišed sch; ACE přesm: k ſwe miloſti pogial (C prziyal); ACE proto. — 229. ACE a sch. — 230. ACE ti poprávcě sch; E wratily ; ACE m. a: prawiecze; ACE m. i: a. — 231. ACE vypravichu sch. — 232. CE Stalo; E dal. — 233. E czekal; C czakachu, E czekalij. — 234. AE m. a jiné tři: a w ſobotu a gyna (!, E obš: w giny) dwa; C v pátek a jiné tři dni sch; E Anthoň; C vžaſl ſem, E vlekl; C ssel sem, E ssiel. — 235. ACE staw; AE i sch; AE a sch. — 236. ACE již sch; C czaka; A přesm: poziehnany czeka. — 237. ACE m. on mi nic: nycz mi; E neodpowiediel; ACE já sch; ACE procz; E mne; AE zda, C zdali. — 238. AC m. tě čím: czo tre, E tie czo; ACE m. či: neb; C zdali. — 239. A ſnyti, C sgiti, E sch; AE a sch ; E nemluwil; ACE i sch ; E pomyſlil ſem. — 240. E neb ſem ſie bal; ACE přesm: dotknuti geho; A wſtaw. — 241. ACE naklonych; AC i sch; AC przychylyw, E przichylyl ſem; E porozumiech. — 242. CE nedyfse, orig. non erat flatus ; ACE m. ale: nez; ACE přesm: gdieſſe (E ſſla) z gieho tiela; E ſem vrozumiel. — 243. E že jest již umřěl sch. (ch. opis.); AC lek, E lekl ſem; E m. jěch sě srdečně plakati: plakal ſem ſrdecznie. — 244. E m. počěch jeho celovati: czelowal ſem geho; D gei; E obyaw; ACE geho. — 245. ACE m. počěch naň žehrati: poziehrach nan; ACE komu ſy; E mne; ACE oftawyl; ACE je sch; AE tvé sch. — 246. ACE ba sch; C i sch;
Strana 309
309 k tobie, a tebe hledagíce? Ba, kto ſye wzdrzíj, wzezrzie na twvog prziebytek, by neplakal? A kdyz nemocníj przidu, coz 1a gím od- powiem? A co ia ſam ſobie zdiegi? Dnes tie wizy, a zaitra A wiec tebe neopatrzím. A gineho mnoho mlvwiw, y vſnvch. A on mí ſye ynhed zyewí 250 a rzka: Neopufftiei ſlvpa, na nězt ſem ta prziebywal, Aníz gím hybai, na nemztot ſem ſkonczal. A ſegda vczín doſtí a wzkaz o mnie do antyochye welmi tagníe, at by nebyl hluk weliky: tat ſen giz ſkoncziel, a iakz bvoh raczil, tak geſt vczínil. A ty na tomto mieſtie oſtaneſſ mne mieſto, at hoſpodín tweho trudu odplatíj w nebeſkem kralowſtwíj. Aní mne pycz 255 mnoho. A kdyz z toho ſna pcytich, a tako vlek ſye, wecyech: Otcze, pöní na míe w ſwem ſwatem prziebytcye. A pozdwih geho rucha, y pocye- lowach geho nohy ſwate. A vgem geho za ruku, y polozich gí na oczij y wecyech: Orodvi za míe, mvoí otcze. Opiet pocziech placzie rzecy: Smíem-li ſwatoſti twe wzyeti p pamatku? A w tu dobu ſíe hnv geho tielo, 260 Az na ſye vzaſ, y neſníech ſye geho dotknvtí. A ſſſed welmí brzo, takz nízadny nezwiedíe, Y poſlach do antyochye a) 141a k biſkupu. II A on ynhed by ſe trzmí gínymí biſkupy A nímí míſtr ſlawny ardoboryus rzeczeny. A tu openſſe ſlup oponv drahu, zlatem wytikowanv, A ſnemſſe geho dolvow, y polozichu przied voltarzem v ſlupa. A pak ſye 265 ptaczcy ſebrawſſe y letachu ſſczebecyce, tako by plakali, nad ſlupe. A to wſſicní widiechu. Y by placz weliky od lidíj y od dobytka dobrzie za ſedm míl wzdalij. Tak ſem dluho toho pozorowal, takz ſem naídale mohl widietí. Ale toho newiedle, bozím-li to poſlaním bylo o tiech ptaczcyech. a) a- nadeps. E przigde. — 247. ACE k tobě a sch; ACE ba sch; A kdo; D obš: y kto; C we- zrzie. — 248. AE přesm: na twoyg przybytek wezrzie; C by sch (!); A nezaplakal, E zaplakal (!); ACE a sch; ACE czo; AC přesm: gym ya. — 249. ACE a sch; ACE sám sch; E widim; D a viec sch; E m. a viec tebe: tebe wiecz. — 250. C mnoho sch; C vſnul sem, E vſnul; AE An; E zgewil. — 251. E stlupa; ACE niemz; ACE any. — 252. D niemź, AE niemzto, C kteremz; AC obš: ſem mijſtie, E mistie sem; AE ſkonal; ACE obš: doſti lidu (spr.); DE wkaź, A zkaz. — 253. C velmi sch; B ſen!, DACE ſem; AC ſkonczial, E ſkonal. — 254. ACE m. ráčil: chtiel; ACE přesm: mieſto mnie (!, CE mne). — 255. E buoh. — 256. AC m. a: A pak; A proticzych (!), E pro- czytil ſem; AC vzas, E vlekſſy; E obš: y weczech. — 257. A wzpodwyziech, E wzpo- zdwizech. — 258. E poczelowal ſem; C svaté sch; ACE vyaw; D ho ; E m. i: a ; AC m. položich: weczech polozyw, E polozil ſem; C m. ji: ge, AE sch; ACE obš: ſwogy (CE ſwe) oczy. — 259. E rzekl ſem; AC i vecěch sch; CE Oruduy; E mne. ACE obš: y (E a) opiet; A poczie (!); E placzicz. — 260. A ſwatynie; CE hnulo: D přesm: hnu ſye. — 261. ACE m. až: a; A vzaſl, E vlekl; B neſníech!, DAC ne- smiech, E nefmiel ſem; D přesm: geho sye; AC přesm: dotknuti geho. — 262. CE m. jakž: že; CE nezwiediel; E poſlal ſem. — 263. AE byſkupowy; AE an; E byl; B nímí!, ACE ſ nymi. — 264. ACE Ardeboryus, lat. Ardaborius; AC gmenowany, E gmenem; ACE tu sch; A opiewſfie, E opiawffe; E Stlup; ACE protykowanu. — 265. E ſniawſſe; AE i sch; A polozych, E polozyli ſme (nespr.); E stlupa; ACE a sch. — 266. D ptaczkowe, ACE ptaczy; E lytalij; ACE fftrebeczycze. — 267. D wſſichni, ACE wſyczkny; E widiely; ACE i sch; ACE m. by pláč veliký: placz taky (E takowy, orig. etiam) by (CE byl). — 268. ACE vzdálí sch; DACE přesm: dluho ſem; A nay- dele. — 269. C m. ale: A; DC newiem; D ptaczyech; AE ale toho nevědě, božím-li
309 k tobie, a tebe hledagíce? Ba, kto ſye wzdrzíj, wzezrzie na twvog prziebytek, by neplakal? A kdyz nemocníj przidu, coz 1a gím od- powiem? A co ia ſam ſobie zdiegi? Dnes tie wizy, a zaitra A wiec tebe neopatrzím. A gineho mnoho mlvwiw, y vſnvch. A on mí ſye ynhed zyewí 250 a rzka: Neopufftiei ſlvpa, na nězt ſem ta prziebywal, Aníz gím hybai, na nemztot ſem ſkonczal. A ſegda vczín doſtí a wzkaz o mnie do antyochye welmi tagníe, at by nebyl hluk weliky: tat ſen giz ſkoncziel, a iakz bvoh raczil, tak geſt vczínil. A ty na tomto mieſtie oſtaneſſ mne mieſto, at hoſpodín tweho trudu odplatíj w nebeſkem kralowſtwíj. Aní mne pycz 255 mnoho. A kdyz z toho ſna pcytich, a tako vlek ſye, wecyech: Otcze, pöní na míe w ſwem ſwatem prziebytcye. A pozdwih geho rucha, y pocye- lowach geho nohy ſwate. A vgem geho za ruku, y polozich gí na oczij y wecyech: Orodvi za míe, mvoí otcze. Opiet pocziech placzie rzecy: Smíem-li ſwatoſti twe wzyeti p pamatku? A w tu dobu ſíe hnv geho tielo, 260 Az na ſye vzaſ, y neſníech ſye geho dotknvtí. A ſſſed welmí brzo, takz nízadny nezwiedíe, Y poſlach do antyochye a) 141a k biſkupu. II A on ynhed by ſe trzmí gínymí biſkupy A nímí míſtr ſlawny ardoboryus rzeczeny. A tu openſſe ſlup oponv drahu, zlatem wytikowanv, A ſnemſſe geho dolvow, y polozichu przied voltarzem v ſlupa. A pak ſye 265 ptaczcy ſebrawſſe y letachu ſſczebecyce, tako by plakali, nad ſlupe. A to wſſicní widiechu. Y by placz weliky od lidíj y od dobytka dobrzie za ſedm míl wzdalij. Tak ſem dluho toho pozorowal, takz ſem naídale mohl widietí. Ale toho newiedle, bozím-li to poſlaním bylo o tiech ptaczcyech. a) a- nadeps. E przigde. — 247. ACE k tobě a sch; ACE ba sch; A kdo; D obš: y kto; C we- zrzie. — 248. AE přesm: na twoyg przybytek wezrzie; C by sch (!); A nezaplakal, E zaplakal (!); ACE a sch; ACE czo; AC přesm: gym ya. — 249. ACE a sch; ACE sám sch; E widim; D a viec sch; E m. a viec tebe: tebe wiecz. — 250. C mnoho sch; C vſnul sem, E vſnul; AE An; E zgewil. — 251. E stlupa; ACE niemz; ACE any. — 252. D niemź, AE niemzto, C kteremz; AC obš: ſem mijſtie, E mistie sem; AE ſkonal; ACE obš: doſti lidu (spr.); DE wkaź, A zkaz. — 253. C velmi sch; B ſen!, DACE ſem; AC ſkonczial, E ſkonal. — 254. ACE m. ráčil: chtiel; ACE přesm: mieſto mnie (!, CE mne). — 255. E buoh. — 256. AC m. a: A pak; A proticzych (!), E pro- czytil ſem; AC vzas, E vlekſſy; E obš: y weczech. — 257. A wzpodwyziech, E wzpo- zdwizech. — 258. E poczelowal ſem; C svaté sch; ACE vyaw; D ho ; E m. i: a ; AC m. položich: weczech polozyw, E polozil ſem; C m. ji: ge, AE sch; ACE obš: ſwogy (CE ſwe) oczy. — 259. E rzekl ſem; AC i vecěch sch; CE Oruduy; E mne. ACE obš: y (E a) opiet; A poczie (!); E placzicz. — 260. A ſwatynie; CE hnulo: D přesm: hnu ſye. — 261. ACE m. až: a; A vzaſl, E vlekl; B neſníech!, DAC ne- smiech, E nefmiel ſem; D přesm: geho sye; AC přesm: dotknuti geho. — 262. CE m. jakž: že; CE nezwiediel; E poſlal ſem. — 263. AE byſkupowy; AE an; E byl; B nímí!, ACE ſ nymi. — 264. ACE Ardeboryus, lat. Ardaborius; AC gmenowany, E gmenem; ACE tu sch; A opiewſfie, E opiawffe; E Stlup; ACE protykowanu. — 265. E ſniawſſe; AE i sch; A polozych, E polozyli ſme (nespr.); E stlupa; ACE a sch. — 266. D ptaczkowe, ACE ptaczy; E lytalij; ACE fftrebeczycze. — 267. D wſſichni, ACE wſyczkny; E widiely; ACE i sch; ACE m. by pláč veliký: placz taky (E takowy, orig. etiam) by (CE byl). — 268. ACE vzdálí sch; DACE přesm: dluho ſem; A nay- dele. — 269. C m. ale: A; DC newiem; D ptaczyech; AE ale toho nevědě, božím-li
Strana 310
310 A pak kdyz neſvechu ſwateho ſymeona na parach, Tehdy biſkup. z antyochye, chtie brady geho vtrhnytí p pozehnaníe, y dotcze ſye geho. A tu gemv ynhed ruka vſchla. A mnohymí modlitwamí a pſbu ledwa gemv vpſychu, ze ſie gemu ruka k zdrawíj nawrati. A kdyz geho przíneſechu do antyochye, Tehdy wſſiecka obec te 275 wlaſtí, w niezto bieſſe vmrziel, plakachu, ze gím tak welíku ſwatoſt odgieli ſu. A bieſſe biſkup z antyochye prziſahl, aby ſye geho tiela vzadny nedotekl. A kdyz ſ ním przigidechu do toho mieſteczka, genz ſlvowe Meroa, piet míl wzdalíj od antyochye, Y nemozechu gím níkame hnvtí. A geden 230 czlowiek, genz bieffe cztyrzidcyetí let hluch, Y pade przied maramí, a wolagie a ſlyſfie, genzto drziewe hluch y niem bieſſe, y wecye : E, witai, bozie ſluho, twet mie geſt przifſtie vzdrawilo. A doniewadzt ſem zíw, chcyt rad ſluzití. A wſtaw, y vgie mary za gedno noſydlo, a ynhed ſye hnv ſ toho míeſta, gímz drziew nemoziechu hnyti. II Y by zdraw ten czlowiek 141b 285 od toho czaſu. A to ſye gemv bieſſe pto ſtalo, ze bieſſe hluch y níem, Neb geſt hroby pokradala) a wylamowal. Tu pak wyſſedſſe wſſichní z antyochye, y przigiechv tielo ſwateho Symeona ſ weliku pokoru radieiſſe nez ſtrziebro ní zlato, a bohu chwalu wzdawagice. Y neſechu geho do kostela, genz ten kostel slvowe pokaníe. 290 A take mnoho bvoh díwvow vkazuge v geho hrobu, wiece nezli za zdra- weho zíwota. A ten czlowiek, gehoz byl vzdrawil, ſluzil geſt gemu az do ſweho ſköczeníe. A pak mnozy ſkytiechu tomv biſkupu welíke dary 270 a) -r- nadeps. to posláním bylo sch. (nespr.); ACE o těch ptáčciech sch (spr.). — 270. ACE přesm: kdyz pak; E neſly; ACE tehdy sch. — 271. C brady sch (nespr.); AE přesm: geho brady; A vſtrzyhnuti; E dotkl. — 272. ACE tu sch; D m. jemu: mu gt; ACE přesm: ynhed gemu ; ACE a sch ; ACE gedwa. — 273. E vproſylij; E nawratila. — 274. ACE m. když: pak; C prżyneſu, E przyneſlij; ACE m. tehdy : a. — 2 5. E byl; E plakalij; DE odlah. — 276. E sú sch; ACE m. a bieše: a zie bieffe (E byl). — 277. ACE přesm: yzadny (E zadny) ſie nedotekl geho tiela. — 278. C przigdu, E prziffly; ACE gefsto; ACE Meora, orig. Meroë. — 279. ACE přesm: wzdali piet mil; ACE i sch; C remo- ziechu, E nemohlij; ACE a sch. — 280. E byl; ACE trzydczeti, orig. quadraginta; ACE obš: hluch a nyem, orig. surdus et mutus; ACE i sch; C obš: Pade nícze; DACE parami. — 281. ACE m. a volajě a slyšě: y pocze wolati y ſlyfleti; DE prwe; AE přesm: niem y hluch; D byl gt, ACE byl; D m. é: O, ACE sch. — 282. E mne; DE dokudz, A donywadz, C dokawadzt. — 283. ACE rád sch; ACE m. vstav: wzdwyh (C zdwihl) fie wzhuoru; E vyal; D pary, ACE sch; A ynhe (nedops.); C hnulo. — 284. E přesm: z toho mieſta hnulij; E prwe; ACE obš: nemozieſſe (E nemohl) yzadny (E zadny); ACE m. i by zdráv ten člověk: a ten czlowiek by (CE byl) zdraw. — 285. AE m. času: mijſta; ACE a sch; E bylo; ACE gest byl; AC m. i: a. — 286. AC ne- bot; AE wykradal. — 287. ACE m. tu: Tehdy; AE i sch; E przigelij. — 288. ACE s veliku pokorú sch; AE radieygffy; DACE nezly; DACE anij; ACE m. a: ſ welyku pokoru. — 289. C nefu, E neflij; D ho; ACE ten sch; ACE přesm: flowe koftel. — 290. ACE a sch; ACE Buoh sch; AE okazugie; C obš: vkazuge buoh. — 291. ACE m. zdravého: gieho; AE byl sch. — 292. ACE a sch; E m. skytiechu: chtieli dati; ACE přesm: welyke dary tomu Byſkupu. — 293. C a sch; AE a žádajíce sch; C přesm: Zadagice a proſiece; D vdiehi!; ACE té jeho sch; ACE z sch., orig. de; E an;
310 A pak kdyz neſvechu ſwateho ſymeona na parach, Tehdy biſkup. z antyochye, chtie brady geho vtrhnytí p pozehnaníe, y dotcze ſye geho. A tu gemv ynhed ruka vſchla. A mnohymí modlitwamí a pſbu ledwa gemv vpſychu, ze ſie gemu ruka k zdrawíj nawrati. A kdyz geho przíneſechu do antyochye, Tehdy wſſiecka obec te 275 wlaſtí, w niezto bieſſe vmrziel, plakachu, ze gím tak welíku ſwatoſt odgieli ſu. A bieſſe biſkup z antyochye prziſahl, aby ſye geho tiela vzadny nedotekl. A kdyz ſ ním przigidechu do toho mieſteczka, genz ſlvowe Meroa, piet míl wzdalíj od antyochye, Y nemozechu gím níkame hnvtí. A geden 230 czlowiek, genz bieffe cztyrzidcyetí let hluch, Y pade przied maramí, a wolagie a ſlyſfie, genzto drziewe hluch y niem bieſſe, y wecye : E, witai, bozie ſluho, twet mie geſt przifſtie vzdrawilo. A doniewadzt ſem zíw, chcyt rad ſluzití. A wſtaw, y vgie mary za gedno noſydlo, a ynhed ſye hnv ſ toho míeſta, gímz drziew nemoziechu hnyti. II Y by zdraw ten czlowiek 141b 285 od toho czaſu. A to ſye gemv bieſſe pto ſtalo, ze bieſſe hluch y níem, Neb geſt hroby pokradala) a wylamowal. Tu pak wyſſedſſe wſſichní z antyochye, y przigiechv tielo ſwateho Symeona ſ weliku pokoru radieiſſe nez ſtrziebro ní zlato, a bohu chwalu wzdawagice. Y neſechu geho do kostela, genz ten kostel slvowe pokaníe. 290 A take mnoho bvoh díwvow vkazuge v geho hrobu, wiece nezli za zdra- weho zíwota. A ten czlowiek, gehoz byl vzdrawil, ſluzil geſt gemu az do ſweho ſköczeníe. A pak mnozy ſkytiechu tomv biſkupu welíke dary 270 a) -r- nadeps. to posláním bylo sch. (nespr.); ACE o těch ptáčciech sch (spr.). — 270. ACE přesm: kdyz pak; E neſly; ACE tehdy sch. — 271. C brady sch (nespr.); AE přesm: geho brady; A vſtrzyhnuti; E dotkl. — 272. ACE tu sch; D m. jemu: mu gt; ACE přesm: ynhed gemu ; ACE a sch ; ACE gedwa. — 273. E vproſylij; E nawratila. — 274. ACE m. když: pak; C prżyneſu, E przyneſlij; ACE m. tehdy : a. — 2 5. E byl; E plakalij; DE odlah. — 276. E sú sch; ACE m. a bieše: a zie bieffe (E byl). — 277. ACE přesm: yzadny (E zadny) ſie nedotekl geho tiela. — 278. C przigdu, E prziffly; ACE gefsto; ACE Meora, orig. Meroë. — 279. ACE přesm: wzdali piet mil; ACE i sch; C remo- ziechu, E nemohlij; ACE a sch. — 280. E byl; ACE trzydczeti, orig. quadraginta; ACE obš: hluch a nyem, orig. surdus et mutus; ACE i sch; C obš: Pade nícze; DACE parami. — 281. ACE m. a volajě a slyšě: y pocze wolati y ſlyfleti; DE prwe; AE přesm: niem y hluch; D byl gt, ACE byl; D m. é: O, ACE sch. — 282. E mne; DE dokudz, A donywadz, C dokawadzt. — 283. ACE rád sch; ACE m. vstav: wzdwyh (C zdwihl) fie wzhuoru; E vyal; D pary, ACE sch; A ynhe (nedops.); C hnulo. — 284. E přesm: z toho mieſta hnulij; E prwe; ACE obš: nemozieſſe (E nemohl) yzadny (E zadny); ACE m. i by zdráv ten člověk: a ten czlowiek by (CE byl) zdraw. — 285. AE m. času: mijſta; ACE a sch; E bylo; ACE gest byl; AC m. i: a. — 286. AC ne- bot; AE wykradal. — 287. ACE m. tu: Tehdy; AE i sch; E przigelij. — 288. ACE s veliku pokorú sch; AE radieygffy; DACE nezly; DACE anij; ACE m. a: ſ welyku pokoru. — 289. C nefu, E neflij; D ho; ACE ten sch; ACE přesm: flowe koftel. — 290. ACE a sch; ACE Buoh sch; AE okazugie; C obš: vkazuge buoh. — 291. ACE m. zdravého: gieho; AE byl sch. — 292. ACE a sch; E m. skytiechu: chtieli dati; ACE přesm: welyke dary tomu Byſkupu. — 293. C a sch; AE a žádajíce sch; C přesm: Zadagice a proſiece; D vdiehi!; ACE té jeho sch; ACE z sch., orig. de; E an;
Strana 311
311 a pſyece a zadagíce, by gim vdielil te geho ſwatoſtí z geho tiela. A on przíſahl nízadnemv nedawatí. A tot ſem 1a hrzieſſny a nedvoſtogny Antoníj tuto powieſt, takz ſem 295 mohl naíkratcziegíe, tak ſem gi wylozil. A ten bude blahoſlaweny, ktoz gí ma pſanv A genz gi czte w koftele a vczíníj gemu pamatku. Ya) wezme odplatu od naíwyſſieho, gemvzto bud chwala y na wieky, AMEN. a) za tím přeškrtnuto a podtečk. we. AE obš: bieſſe (E byl) przyſahl; ACE obš: yzadnymu (E zadnemu) geho. — 294. ACE m. a toť: To; ACE Anthonyus — 295. CE naykracze; ACE m. ktož: genz. — 296. AC přesm: gma gy; AE pamiet; ACE i sch; ACE wezmet. — 297. ACE gemuz; ACE m. bud: geſt czeſt a; DCE i sch; D obš: wieky wiekuow, AC wieky wiekuom; E amen sch.
311 a pſyece a zadagíce, by gim vdielil te geho ſwatoſtí z geho tiela. A on przíſahl nízadnemv nedawatí. A tot ſem 1a hrzieſſny a nedvoſtogny Antoníj tuto powieſt, takz ſem 295 mohl naíkratcziegíe, tak ſem gi wylozil. A ten bude blahoſlaweny, ktoz gí ma pſanv A genz gi czte w koftele a vczíníj gemu pamatku. Ya) wezme odplatu od naíwyſſieho, gemvzto bud chwala y na wieky, AMEN. a) za tím přeškrtnuto a podtečk. we. AE obš: bieſſe (E byl) przyſahl; ACE obš: yzadnymu (E zadnemu) geho. — 294. ACE m. a toť: To; ACE Anthonyus — 295. CE naykracze; ACE m. ktož: genz. — 296. AC přesm: gma gy; AE pamiet; ACE i sch; ACE wezmet. — 297. ACE gemuz; ACE m. bud: geſt czeſt a; DCE i sch; D obš: wieky wiekuow, AC wieky wiekuom; E amen sch.
Strana 312
[138b]a) Prawil geſt opat Daniel a rzka: Otecz naſs Arſenius, ten geſt take o gednom ſtarczy, genz geſt byl na te puſſtíj, geſſto ſlove Stíchy, prawil, Ze geft byl ſlawny w tom mni- chowem prziebytcze a ſproſtnyvwierze, a protobludil 5 geſt, ze nebreſſe vcženy. Irziekal gest ten gifty ftaržecz, ze neníe prawe božie tielo, gehoz przigimame w oplatku, ale že geſt podobyžna geho. To vſlyſſawſſe dwa ſtarcze, ze geſt tak mluwil, a wieduce, že geſt ſlawneho žywota y prziebytka, y pomyſliſſta, ze geſt to mluwil s ſproſten- no ſtwie ſweho. Prziſſedſſe k niemu, a weceſſta gemu: Otcze, ſlyſſely ſmý rzecz o Gednö newiernem, že geſt mluwil, By nebyl prawý ſyn boży w oplatku, než podobenſtwie geho. Starzecz gim wece: Ya ſem ten, genz ſem to mluwil. Ona weceſſta gemu: Otcże, my ne tak wierzyme, ale, yakoż ſwata 15 Czierkew, to gest wiera krzeſtiäſka, držy. A mý pak wre- rżyme, ze geſt prawy ſyn božy, gehoz przigimame w oplat- cže, A kalich to geſt krew prawa. Ale ne podle podoben- ſtwie. A yakoz gt na poczatcze buoh ſtworzil z prſti cžlo- wieka k ſobie podobneho, a yžadny gt nemohl ržeczy, by 2o nebyl obraz geho, Yakz koly gt neſmieſtnaný: Takez y chleb, geſſto geft ržekl: tot geft tielo me, Tomu chzem wierżyti, že geſt prawy božy ſyn. A pak gim ſtarzecz wece: R V, 18, č. 3. a) Z rukopisu C. R. V, 18, č. 3. 1. E má nadp: O gednom Starczy, geſſto mu ſie bozie tielo w krwawe maſo...— 2. AE tent. — 3. A Scythy, E Scythye. — 5. AF m. blúdil jest: blu- dieſſe; F m. že: Nebo; E jest sch; E nebyl. — 6. E przigymagij, orig. sumimus. — 7. A gieſti; EF podobenstwie; A jeho sch; AE starczy. — 9. E obš: pomyſlylij ſobie. — 10. E m. a: y, A sch; E rzekli. — 11. A m. o: od, E sch (!); AE gednoho newier- neho; A muwyl (!), ze by. — 12. E syn sch (!); A podobyzna. — 13. AE m. stařec: On; E Onij. — 14. E přesm: gemu rzeklij; E ne sch; A m. věříme: drzymý, F drzime, E nedrzyme. — 15. AE obš: czierkew drzy; E drží sch. — 16. E m. pak vě- říme: tak drzyme. — 17. AE obš: geho krew; A podly. — 18. A podobyzný. — 19. AE nyzadny; F jest sch. — 20. A kakz. — 21. A m. toť: To, E Toto; A mogie. —
[138b]a) Prawil geſt opat Daniel a rzka: Otecz naſs Arſenius, ten geſt take o gednom ſtarczy, genz geſt byl na te puſſtíj, geſſto ſlove Stíchy, prawil, Ze geft byl ſlawny w tom mni- chowem prziebytcze a ſproſtnyvwierze, a protobludil 5 geſt, ze nebreſſe vcženy. Irziekal gest ten gifty ftaržecz, ze neníe prawe božie tielo, gehoz przigimame w oplatku, ale že geſt podobyžna geho. To vſlyſſawſſe dwa ſtarcze, ze geſt tak mluwil, a wieduce, že geſt ſlawneho žywota y prziebytka, y pomyſliſſta, ze geſt to mluwil s ſproſten- no ſtwie ſweho. Prziſſedſſe k niemu, a weceſſta gemu: Otcze, ſlyſſely ſmý rzecz o Gednö newiernem, že geſt mluwil, By nebyl prawý ſyn boży w oplatku, než podobenſtwie geho. Starzecz gim wece: Ya ſem ten, genz ſem to mluwil. Ona weceſſta gemu: Otcże, my ne tak wierzyme, ale, yakoż ſwata 15 Czierkew, to gest wiera krzeſtiäſka, držy. A mý pak wre- rżyme, ze geſt prawy ſyn božy, gehoz przigimame w oplat- cže, A kalich to geſt krew prawa. Ale ne podle podoben- ſtwie. A yakoz gt na poczatcze buoh ſtworzil z prſti cžlo- wieka k ſobie podobneho, a yžadny gt nemohl ržeczy, by 2o nebyl obraz geho, Yakz koly gt neſmieſtnaný: Takez y chleb, geſſto geft ržekl: tot geft tielo me, Tomu chzem wierżyti, že geſt prawy božy ſyn. A pak gim ſtarzecz wece: R V, 18, č. 3. a) Z rukopisu C. R. V, 18, č. 3. 1. E má nadp: O gednom Starczy, geſſto mu ſie bozie tielo w krwawe maſo...— 2. AE tent. — 3. A Scythy, E Scythye. — 5. AF m. blúdil jest: blu- dieſſe; F m. že: Nebo; E jest sch; E nebyl. — 6. E przigymagij, orig. sumimus. — 7. A gieſti; EF podobenstwie; A jeho sch; AE starczy. — 9. E obš: pomyſlylij ſobie. — 10. E m. a: y, A sch; E rzekli. — 11. A m. o: od, E sch (!); AE gednoho newier- neho; A muwyl (!), ze by. — 12. E syn sch (!); A podobyzna. — 13. AE m. stařec: On; E Onij. — 14. E přesm: gemu rzeklij; E ne sch; A m. věříme: drzymý, F drzime, E nedrzyme. — 15. AE obš: czierkew drzy; E drží sch. — 16. E m. pak vě- říme: tak drzyme. — 17. AE obš: geho krew; A podly. — 18. A podobyzný. — 19. AE nyzadny; F jest sch. — 20. A kakz. — 21. A m. toť: To, E Toto; A mogie. —
Strana 313
313 Nechczy na waſíy rzeczí doſtí mreti, donydz prawie a giſtie to neopatrzym. A ona weceſſta k níemu: Proſmy za to boha tento tyden [139a] a wierzmy tomu, Ze nam buoh 25 zgewy prawdu tee ſwatoſtí. A tomu ſtarczy ta ržecž ſie welmi ſliby a przigie gy s weliku radoſti; y pocže boha proſytí a rzka: Hoſpodíne, ty wieſs, že ze zloſtí neyſem ne- wieren te wieczy. Ale, abych w blud newſtupil pro newie- dieníe, racž mi zgewiti, hoſpodíne Gezukryſte, czo geſt 30 praweho. Y oni ſtarczie, wſſedſſe do ſwych peleſſy, proſre- ſſta boha a rzkucze: Hoſpodíne Gezukryſte, racž zgewiti tomuto ſtarcży tu ſwatoſt, at vwieržy a neztratí ſweho vſyle. Y vſlyſſie hoſpodin oboge. A kdyzby w tyden, przidu do koſtela, a to bieſſe w nediely, y ſýedu famy tržíe na 35 pletene ftoliczy A ten ftaržecz vproſtržed mezy nyma. a ay, otewrzel hoſpodin ocžy gich rozumu. A kdyz oplatky ležiechu na oltarzy, Vzržechu famy oni trzye díetatko leziecze na oltaržy. A kdyz kníez ztreže ruce, chtie oplatek lamati, andiel božy sſtupy w tu dobu s nebes, držie nož 40 w ruce, y rozrzezal dretie a krew ſebral w kalích. A yakoz kniez chleb lamal na czaſtky, takez y andiel rzezaſſe na czaſtky to dietatko. A kdyz ten ſtarzecz pržiſtupy, chtie bozie tielo przigieti, famemu gedno gemu dachu tiela krwaweho. A to vzržew, y by geho ſtrach, y wzwola 45 a rzka: hoſpodine, Wierzímt, že chleb tento na oltarzy geſt twe tielo a kalich ten geſt twa krew. A ynhed tielo božie by chleb w geho ruku podle bozieho chtrenie. Y przigie gre, a bohu diekugíe. Protoz gemu weceſſta ta ftarcze: Buoh wie, že yzadny czlowiek nemoz vžywati 50 ſuroweo maſſa, a proto geſt obratil ſwetielo w chleb a ſwu krew v wino tiem, ktoz gie s prawu wieru przigmu neb 22. AE přesm: ſyn bozij; A gyma. — 24. F přesm: giſtie a prawie; AEF to sch; A ana, E Anij; E rzekli. — 25. A. zet. — 26. A ſwatynie; A přesm: rziecz ta ſie, E rziecz ſie ta. — 27. E ſlibila; E prziyal. — 30. A jest sch. — 31. AF ona. — 32. E mi zje- viti, Hospodine Jezukriste, co jest .... a řkúce Hospodine Jezukriste, rač sch. (ch. opis.). — 34. E m. i a; E vſlyſſel; E buoh; E m. oboje: proſbu obogich; E bylo; A przygydechu, E prziſſly. — 35. E bylo; A ſydechu (!), E ſedielij. — 36. A pleteny; A w proſtrziedcze, E proſtrzed; EF nimi. — 37. AE m. a aj: y; A otworzy, E ote- wrzel; E buoh; E přesm: gich oczy rozum (!); AEF oplatczy. — 38. A lezechu, E lezelij. — 39. AE uzřechu sami .... ležiece na oltáři sch. (ch. opis.); A pop; E ztahl. — 40. A sſtupyl; AE přesm: s nebes w tuz dobu. — 41. A rozrzieza; A ſebra. — 42. A pop; AE czieſti; F rzezal gt; E rzezal. — 43. AE obš: trzy czaſtky (nespr.); F to sch; E ditie; AE przystupyl. — 44. E dalij. — 45. E tielo krwawe; A m. by: ob- klyczyl, E bil; AE zwolal. — 48. E byl. — 49. E prziyal; E rzeklij; F ty; AE ta sch. — 50. E obš: starczy a rztucz. — 51. AE m. ižádný člověk nemóž užívati su- rového masa: vzadnemu (E zadnemu) czlowieku nedano any muoz pozywati ſyroweho (E fyreweho!) maſſa ; A protot, E protozt; AE obš: obratyl hoſpodyn. — 52. AE m.
313 Nechczy na waſíy rzeczí doſtí mreti, donydz prawie a giſtie to neopatrzym. A ona weceſſta k níemu: Proſmy za to boha tento tyden [139a] a wierzmy tomu, Ze nam buoh 25 zgewy prawdu tee ſwatoſtí. A tomu ſtarczy ta ržecž ſie welmi ſliby a przigie gy s weliku radoſti; y pocže boha proſytí a rzka: Hoſpodíne, ty wieſs, že ze zloſtí neyſem ne- wieren te wieczy. Ale, abych w blud newſtupil pro newie- dieníe, racž mi zgewiti, hoſpodíne Gezukryſte, czo geſt 30 praweho. Y oni ſtarczie, wſſedſſe do ſwych peleſſy, proſre- ſſta boha a rzkucze: Hoſpodíne Gezukryſte, racž zgewiti tomuto ſtarcży tu ſwatoſt, at vwieržy a neztratí ſweho vſyle. Y vſlyſſie hoſpodin oboge. A kdyzby w tyden, przidu do koſtela, a to bieſſe w nediely, y ſýedu famy tržíe na 35 pletene ftoliczy A ten ftaržecz vproſtržed mezy nyma. a ay, otewrzel hoſpodin ocžy gich rozumu. A kdyz oplatky ležiechu na oltarzy, Vzržechu famy oni trzye díetatko leziecze na oltaržy. A kdyz kníez ztreže ruce, chtie oplatek lamati, andiel božy sſtupy w tu dobu s nebes, držie nož 40 w ruce, y rozrzezal dretie a krew ſebral w kalích. A yakoz kniez chleb lamal na czaſtky, takez y andiel rzezaſſe na czaſtky to dietatko. A kdyz ten ſtarzecz pržiſtupy, chtie bozie tielo przigieti, famemu gedno gemu dachu tiela krwaweho. A to vzržew, y by geho ſtrach, y wzwola 45 a rzka: hoſpodine, Wierzímt, že chleb tento na oltarzy geſt twe tielo a kalich ten geſt twa krew. A ynhed tielo božie by chleb w geho ruku podle bozieho chtrenie. Y przigie gre, a bohu diekugíe. Protoz gemu weceſſta ta ftarcze: Buoh wie, že yzadny czlowiek nemoz vžywati 50 ſuroweo maſſa, a proto geſt obratil ſwetielo w chleb a ſwu krew v wino tiem, ktoz gie s prawu wieru przigmu neb 22. AE přesm: ſyn bozij; A gyma. — 24. F přesm: giſtie a prawie; AEF to sch; A ana, E Anij; E rzekli. — 25. A. zet. — 26. A ſwatynie; A přesm: rziecz ta ſie, E rziecz ſie ta. — 27. E ſlibila; E prziyal. — 30. A jest sch. — 31. AF ona. — 32. E mi zje- viti, Hospodine Jezukriste, co jest .... a řkúce Hospodine Jezukriste, rač sch. (ch. opis.). — 34. E m. i a; E vſlyſſel; E buoh; E m. oboje: proſbu obogich; E bylo; A przygydechu, E prziſſly. — 35. E bylo; A ſydechu (!), E ſedielij. — 36. A pleteny; A w proſtrziedcze, E proſtrzed; EF nimi. — 37. AE m. a aj: y; A otworzy, E ote- wrzel; E buoh; E přesm: gich oczy rozum (!); AEF oplatczy. — 38. A lezechu, E lezelij. — 39. AE uzřechu sami .... ležiece na oltáři sch. (ch. opis.); A pop; E ztahl. — 40. A sſtupyl; AE přesm: s nebes w tuz dobu. — 41. A rozrzieza; A ſebra. — 42. A pop; AE czieſti; F rzezal gt; E rzezal. — 43. AE obš: trzy czaſtky (nespr.); F to sch; E ditie; AE przystupyl. — 44. E dalij. — 45. E tielo krwawe; A m. by: ob- klyczyl, E bil; AE zwolal. — 48. E byl. — 49. E prziyal; E rzeklij; F ty; AE ta sch. — 50. E obš: starczy a rztucz. — 51. AE m. ižádný člověk nemóž užívati su- rového masa: vzadnemu (E zadnemu) czlowieku nedano any muoz pozywati ſyroweho (E fyreweho!) maſſa ; A protot, E protozt; AE obš: obratyl hoſpodyn. — 52. AE m.
Strana 314
314 przigimagý, y podiekowachu hoſpodinu z toho, ze hoſpo- din nedal zahynuti geho vſyly, y wratichu ſie wſſiczkny 55 tržie s radoſti do ſwych peleſſý. R. VII, kap. 13, č. 12 a 11. Tarzec geden wecye: To geſt pwa pokora, kdyz twuoí bratr nad tebu ſhrzieſſij, A drzwe nezlit ſye tobie pokorzíj, odpuſt gemu. A opiet wecye: Pokora ta ſye nikdy nehniewa, Aní ginych k hniewu rozdrazdige. u víno: w maſſo (!); AE geyg. — 53. E podiekowalij bohu. — 54. AE Hospodin sch; E wratili. — 55. AE m. s: zaſſe s; AE peleſs; F přidává na konec: amen. R. VII, kap. 13, č. 12 a 11. 1. C má nadp: kapitola LXXX; Enadp: O pokorze; AE Tot. — 2. A shrziefsyl (!); ACE a sch; B drzwe (!), DAC drziewe, E prwe; E nezlij; C odpuſti, E odpuffcž; ACE m. a: Y; D m. opět: opat (!). — 3. E m. jiných: gich (!); D rozdrazdiuge; ACE m. k hněvu rozdraždije: take (C sch.) hniewa.
314 przigimagý, y podiekowachu hoſpodinu z toho, ze hoſpo- din nedal zahynuti geho vſyly, y wratichu ſie wſſiczkny 55 tržie s radoſti do ſwych peleſſý. R. VII, kap. 13, č. 12 a 11. Tarzec geden wecye: To geſt pwa pokora, kdyz twuoí bratr nad tebu ſhrzieſſij, A drzwe nezlit ſye tobie pokorzíj, odpuſt gemu. A opiet wecye: Pokora ta ſye nikdy nehniewa, Aní ginych k hniewu rozdrazdige. u víno: w maſſo (!); AE geyg. — 53. E podiekowalij bohu. — 54. AE Hospodin sch; E wratili. — 55. AE m. s: zaſſe s; AE peleſs; F přidává na konec: amen. R. VII, kap. 13, č. 12 a 11. 1. C má nadp: kapitola LXXX; Enadp: O pokorze; AE Tot. — 2. A shrziefsyl (!); ACE a sch; B drzwe (!), DAC drziewe, E prwe; E nezlij; C odpuſti, E odpuffcž; ACE m. a: Y; D m. opět: opat (!). — 3. E m. jiných: gich (!); D rozdrazdiuge; ACE m. k hněvu rozdraždije: take (C sch.) hniewa.
Strana 315
R. I, str. 93. Poczína ſye prziemluwa na kníchy o tatem mníchu; poſluchaite ti, genz chtíe bogowatía). 142a II, kterzíz chtie botowatí na morzí, Drziewe v brzieha na tichem ſye morzí przipwie A ſ ſwu braníj hotowie ſye magíj A tvb) ſebe o klam II ſamí naidrziew pokuſye, Aby pak v pwem bogi ſtchu nemíelí. Takez 1a, genz ſem dluho mlczal — to mí ſye geſt przihodilo ptí tiem, gímz ma rziecz geſt newdieczná a ſſkodna — Naſprwe chcy ſye na malem vſylij pokuſytí A tië tako rez f razyka ſetrzietí, Abych mohl hotowiegíj bytí k weczſſiemv ſpweníj. zamyſhl ſem ſlozití, acz mí bvoh zdrawie bude przíetí A take acz mí na tom nebudu prziekazietí mogí ptíwnícy, Od 10 przifſtie na tento ſwiet naſſeho ſpasytele, to gest od apofstolvow, az do tohoto czaſu, Kterak nebo ſkrzye koho ſye geſt wzplodila ſwata cyerkew to geſt wiera krzieſtanſka, A kterak geſt oſtala ptíwníkuow A muczením rozlicznym koruowana A kterak geſt przíſſla ke kniezatom Neb az do kniezat krzieſtanvow. W mocy a v bohactwij gest wieczffij, Ale webrych 15 ſkutcyech geſt menſſij. To y gíneho mnoho. Awſfakz nyníe to, coz ma byti, to wam chcy powiedietí. 5 a) červ. b)t- vytrženo. R. I, str. 93. 1, 2. C má nadp: Pocżyna ſie przedmluwa ſwateho Yeronyma na kniehy o yatem mnichu; E nadp: Tuto znamenay piekne prawenie; DA bez nadp. — 3. ACE gefſto; DE prwe; E brziehu; ACE obš: a na; C m. tichém: chem (!). — 4. AE přesm: morzy ſie; ACE a sch; ACE přesm: ſie hotowy; D m. tu : to ; ACE m. sebe: nayprwe ſebe pokuſy; A m. o klam: o ſſpyli, C w kunſſtu, E s kumſſtu, orig, in simulacro pugnae. — 5. ACE sami najdřiev pokusie sch. — 6. D m. dlúho: mnoho; E mlcziel; ACE těm sch; AE gymzto, C nymžto. — 7. A malym. — 8. A m. rez: rziecz (!), orig. rubiginem. — 9. B večšiemu!, AE wietffiemu, C wietcžíev; ACE praweny, orig. histo- riam; C složiti sch. (nespr.); A m. mi: bude mi, C bude buoh mi; C Buoh sch; E zdravie sch; AC bude sch. — 10. E obš: przitij toho. — 12. ACE přesm: geſt ſie. — 13. A krzieſtiaſka!; C protiwnikö, AE obš: proti protywnykom. — 14. B koruowana!, DCE korunowana, A korunowawa (!); DE m. ke: k. — 15. AE wietſfy, C wietcży; B webrych !, DACE w dobrych. — 16. ACE toho ; ACE wſſak; AE nenie. — 17. ACE to vám sch; E powiediti. — 18. C nadp: Dokonala ſie przedmluwa, Pocžinagi ſie kniehy o temž mnichu, Oſmdeſata prwnie kaa; E má nadp: O gednom, geſſto geho
R. I, str. 93. Poczína ſye prziemluwa na kníchy o tatem mníchu; poſluchaite ti, genz chtíe bogowatía). 142a II, kterzíz chtie botowatí na morzí, Drziewe v brzieha na tichem ſye morzí przipwie A ſ ſwu braníj hotowie ſye magíj A tvb) ſebe o klam II ſamí naidrziew pokuſye, Aby pak v pwem bogi ſtchu nemíelí. Takez 1a, genz ſem dluho mlczal — to mí ſye geſt przihodilo ptí tiem, gímz ma rziecz geſt newdieczná a ſſkodna — Naſprwe chcy ſye na malem vſylij pokuſytí A tië tako rez f razyka ſetrzietí, Abych mohl hotowiegíj bytí k weczſſiemv ſpweníj. zamyſhl ſem ſlozití, acz mí bvoh zdrawie bude przíetí A take acz mí na tom nebudu prziekazietí mogí ptíwnícy, Od 10 przifſtie na tento ſwiet naſſeho ſpasytele, to gest od apofstolvow, az do tohoto czaſu, Kterak nebo ſkrzye koho ſye geſt wzplodila ſwata cyerkew to geſt wiera krzieſtanſka, A kterak geſt oſtala ptíwníkuow A muczením rozlicznym koruowana A kterak geſt przíſſla ke kniezatom Neb az do kniezat krzieſtanvow. W mocy a v bohactwij gest wieczffij, Ale webrych 15 ſkutcyech geſt menſſij. To y gíneho mnoho. Awſfakz nyníe to, coz ma byti, to wam chcy powiedietí. 5 a) červ. b)t- vytrženo. R. I, str. 93. 1, 2. C má nadp: Pocżyna ſie przedmluwa ſwateho Yeronyma na kniehy o yatem mnichu; E nadp: Tuto znamenay piekne prawenie; DA bez nadp. — 3. ACE gefſto; DE prwe; E brziehu; ACE obš: a na; C m. tichém: chem (!). — 4. AE přesm: morzy ſie; ACE a sch; ACE přesm: ſie hotowy; D m. tu : to ; ACE m. sebe: nayprwe ſebe pokuſy; A m. o klam: o ſſpyli, C w kunſſtu, E s kumſſtu, orig, in simulacro pugnae. — 5. ACE sami najdřiev pokusie sch. — 6. D m. dlúho: mnoho; E mlcziel; ACE těm sch; AE gymzto, C nymžto. — 7. A malym. — 8. A m. rez: rziecz (!), orig. rubiginem. — 9. B večšiemu!, AE wietffiemu, C wietcžíev; ACE praweny, orig. histo- riam; C složiti sch. (nespr.); A m. mi: bude mi, C bude buoh mi; C Buoh sch; E zdravie sch; AC bude sch. — 10. E obš: przitij toho. — 12. ACE přesm: geſt ſie. — 13. A krzieſtiaſka!; C protiwnikö, AE obš: proti protywnykom. — 14. B koruowana!, DCE korunowana, A korunowawa (!); DE m. ke: k. — 15. AE wietſfy, C wietcży; B webrych !, DACE w dobrych. — 16. ACE toho ; ACE wſſak; AE nenie. — 17. ACE to vám sch; E powiediti. — 18. C nadp: Dokonala ſie przedmluwa, Pocžinagi ſie kniehy o temž mnichu, Oſmdeſata prwnie kaa; E má nadp: O gednom, geſſto geho
Strana 316
316 Poczínagi ſye kníchy o iatem mníchua) RAronys tak rzeczeneb) mieſteczko W te wlaſtí, genz fivowe Syrya, 20 a lezíj od antyochye trzidcyeti) míl wzdalíj na wzchod fluncye. Tu kdyz, po mnohyech hoſpodach neb diedicyech, kdyz ta, geſſte mlad gſa, przie- bywach w te wlaſtí, genz fivowe ſyrya, Vwazach ſye w ſtatek toho w weſſken, Gemuz diechud) ewafryvs. gehoz ſem nyníe menowal pto, abych vkazal, co chcy pſatí a o cze. Tu bieſſe ſtarzec, gemuzto gmíe bieſſe 25 malchvs a genz latínie mvoz to geſt kl tak rzeczeny bytí, lI Syrus, to gest 142b z te zemíe, genz ſivowe ſyrya, vrozením y rzieczíj. A miegiechu gei tu za chudeho, ze owſſem níc nemíegieſſe. A baba welmi ſtara bieſſe w geho manzelſtwie, A giz gím bieſſe ſkvoro k ſmrtí. a tak ſnazníe oba w zakoníe prziebywaſſta, Az bieſſe podoben gich prziebytek k zacharzowí a k elzbíetíe, 30 Genzto ſye o nich w ſwatem czteníj czte, Gedno ze nebieſſe ſwaty ia mezy níma tako mezy oníema v pítrziedcye. A kdyzto o ních tazach na tiech, geſſto ſ nímí prziebywachu, ktery by byl ſnem gich manzelſtwa, tieleſny-li czili duchownij, Tu wſſichnij zagedno wecyechu, ze sta ſwata a bohu míla czlowieky. To y mnoho gineho pwiechu. Gehoz ta zadagie 35 ſye zgiſtiti, Y otazach geho ſameho. A cydníe geho otazaw, y zwiediech to od neho pwie. Tu on mí wecye: Iat ſem, mvor ſynaczku, byl oſtal diedicem te diedíny, genzto fivowe nyczebeny, A gedíny ſem byl otcy a materzí. a) červ. b) -cze- nadeps. pozd. c) -ti nadeps. pozd. d) -u přips. pohane zayalij, a kterak zaſie vtek od ſweho pana; A bez nadp. — 19. A SArynyas, C Raromas, E Rarynyas, orig. Maronias; A rzieczeny, E rzeczeno; ACE gessto. — 20. ACE a sch (spr.); C wychod; D kdez. — 21. B mnohyech!; C hoſpodach hoſpo- dach! — 22. E przebywal sem; ACE geffto; E vwazal ſem, D vwazachu. — 23. AC v sch; E m. v statek toho v vešken: v weſſken toho ſtatek; E rzikalij; slova »tu když . . . . diechu Evairius« obsahují chybný překlad latinských slov »hic (t. j. viculus) post multos vel dominos vel patronos, dum ego adolescentulus morarer in Syria, ad papae Euagrii, necessarii mei possessionem devolutus est«; ACE přesm: proto gmenowal. — 24. E byl; CE gmeno; E bylo. — 25. ACE m. a jenž: genzto; C m. to jest král tak: tak kral. — 26. D gessto; ACE gijzto diegy; A gmiegyfse, E gmiel, orig. rebar; ACE geho; AE m. tu: to (!). — 27. E negmiel; slova »a mějiechu .. . . nic nemějieše« jsou chybný překlad latinského »et ut rebar, eiusdem loci indigena« (překladatel četl asi »indigens«); E byla. — 28. ACE jim sch (spr.); E byla, C sch (!); A ſkuro; AE obš: k ſmrti gregy; C m. a: Genz, AE sch. — 29. D przebywahi gſu. E przebywalij; ACE ze; A m. podoben: obeczen (!); E přesm: byl gich prziebytek obeczen; C Zacharya- ſſowi, E Zacharyowi ; DAE Alzbietie. — 30. ACE geffto; ACE gedyne; ACE obš: nebieſſe (E nebyl) yako; A ſwty (!). — 31. ACE m. mezi nima jako mezi: byl mezy E oniemi; ACE a sch; ACE přesm: o nychzto kdyzto (E kdyz); E ſem tazal; A m. na: o (!), CE od. — 32. AE m. ješto: kdyzto (nespr.); D ni; E przebywalij; AE ſmem, C ſtaw. — 33. AE czy ; A duchuwni!; ACE tu sch; ACE wſſyczkny ; A odpowiedieſſta, C odpowiediev, E odpowiedielij; E gſu, C sch; E ſwati. — 34. E obš: milij tij lyde; ACE to sch; ACE m. i mnoho jiného: a gyneho dywneho mnoho; ACE praviechu sch. — 35. C vgiſtiti; AC ztazach, E ztazal ſem; AC přesm: ſameho geho; C m cidně: trzý dny (!); A ztazaw, C tazaw; AC i sch; E a cidně jeho otázav i sch. — 36. ACE přesm: to (E obš: a to ſem) od nieho prawie wzwiediech (E wzwiediel). — 37. A m. tu on: A on, CE An ; ACE mi sch; AC ya; E přesm: Moy synaczku, ya ſem. — 38. ACE
316 Poczínagi ſye kníchy o iatem mníchua) RAronys tak rzeczeneb) mieſteczko W te wlaſtí, genz fivowe Syrya, 20 a lezíj od antyochye trzidcyeti) míl wzdalíj na wzchod fluncye. Tu kdyz, po mnohyech hoſpodach neb diedicyech, kdyz ta, geſſte mlad gſa, przie- bywach w te wlaſtí, genz fivowe ſyrya, Vwazach ſye w ſtatek toho w weſſken, Gemuz diechud) ewafryvs. gehoz ſem nyníe menowal pto, abych vkazal, co chcy pſatí a o cze. Tu bieſſe ſtarzec, gemuzto gmíe bieſſe 25 malchvs a genz latínie mvoz to geſt kl tak rzeczeny bytí, lI Syrus, to gest 142b z te zemíe, genz ſivowe ſyrya, vrozením y rzieczíj. A miegiechu gei tu za chudeho, ze owſſem níc nemíegieſſe. A baba welmi ſtara bieſſe w geho manzelſtwie, A giz gím bieſſe ſkvoro k ſmrtí. a tak ſnazníe oba w zakoníe prziebywaſſta, Az bieſſe podoben gich prziebytek k zacharzowí a k elzbíetíe, 30 Genzto ſye o nich w ſwatem czteníj czte, Gedno ze nebieſſe ſwaty ia mezy níma tako mezy oníema v pítrziedcye. A kdyzto o ních tazach na tiech, geſſto ſ nímí prziebywachu, ktery by byl ſnem gich manzelſtwa, tieleſny-li czili duchownij, Tu wſſichnij zagedno wecyechu, ze sta ſwata a bohu míla czlowieky. To y mnoho gineho pwiechu. Gehoz ta zadagie 35 ſye zgiſtiti, Y otazach geho ſameho. A cydníe geho otazaw, y zwiediech to od neho pwie. Tu on mí wecye: Iat ſem, mvor ſynaczku, byl oſtal diedicem te diedíny, genzto fivowe nyczebeny, A gedíny ſem byl otcy a materzí. a) červ. b) -cze- nadeps. pozd. c) -ti nadeps. pozd. d) -u přips. pohane zayalij, a kterak zaſie vtek od ſweho pana; A bez nadp. — 19. A SArynyas, C Raromas, E Rarynyas, orig. Maronias; A rzieczeny, E rzeczeno; ACE gessto. — 20. ACE a sch (spr.); C wychod; D kdez. — 21. B mnohyech!; C hoſpodach hoſpo- dach! — 22. E przebywal sem; ACE geffto; E vwazal ſem, D vwazachu. — 23. AC v sch; E m. v statek toho v vešken: v weſſken toho ſtatek; E rzikalij; slova »tu když . . . . diechu Evairius« obsahují chybný překlad latinských slov »hic (t. j. viculus) post multos vel dominos vel patronos, dum ego adolescentulus morarer in Syria, ad papae Euagrii, necessarii mei possessionem devolutus est«; ACE přesm: proto gmenowal. — 24. E byl; CE gmeno; E bylo. — 25. ACE m. a jenž: genzto; C m. to jest král tak: tak kral. — 26. D gessto; ACE gijzto diegy; A gmiegyfse, E gmiel, orig. rebar; ACE geho; AE m. tu: to (!). — 27. E negmiel; slova »a mějiechu .. . . nic nemějieše« jsou chybný překlad latinského »et ut rebar, eiusdem loci indigena« (překladatel četl asi »indigens«); E byla. — 28. ACE jim sch (spr.); E byla, C sch (!); A ſkuro; AE obš: k ſmrti gregy; C m. a: Genz, AE sch. — 29. D przebywahi gſu. E przebywalij; ACE ze; A m. podoben: obeczen (!); E přesm: byl gich prziebytek obeczen; C Zacharya- ſſowi, E Zacharyowi ; DAE Alzbietie. — 30. ACE geffto; ACE gedyne; ACE obš: nebieſſe (E nebyl) yako; A ſwty (!). — 31. ACE m. mezi nima jako mezi: byl mezy E oniemi; ACE a sch; ACE přesm: o nychzto kdyzto (E kdyz); E ſem tazal; A m. na: o (!), CE od. — 32. AE m. ješto: kdyzto (nespr.); D ni; E przebywalij; AE ſmem, C ſtaw. — 33. AE czy ; A duchuwni!; ACE tu sch; ACE wſſyczkny ; A odpowiedieſſta, C odpowiediev, E odpowiedielij; E gſu, C sch; E ſwati. — 34. E obš: milij tij lyde; ACE to sch; ACE m. i mnoho jiného: a gyneho dywneho mnoho; ACE praviechu sch. — 35. C vgiſtiti; AC ztazach, E ztazal ſem; AC přesm: ſameho geho; C m cidně: trzý dny (!); A ztazaw, C tazaw; AC i sch; E a cidně jeho otázav i sch. — 36. ACE přesm: to (E obš: a to ſem) od nieho prawie wzwiediech (E wzwiediel). — 37. A m. tu on: A on, CE An ; ACE mi sch; AC ya; E přesm: Moy synaczku, ya ſem. — 38. ACE
Strana 317
317 143a A kdyzto oní míe iako pmen ſweho plodu diedicem nade wſſím ſbozím chtiechu ozeníece oftawítí, y wecyech, ze bych radiegíj mníchem byl. 40 Tehdy otec a matí welikymí hrozamí v poſladu myczíli míe a chtiec, abych cziſtotu ztratil. A ptoz ia zabiezech od votcye y od materze. A ze nemozech na wzchod ſivncye gití p ty lite pohany, geſſto ſlowu perſa, a p ſtzie rytierzvow rziſkych, Y obratich ſye na zapad ſlvncye, A maliczko ſ ſebv neſa na cyeſtu, abych ſye tiem zíwíi, Tak ze przigidech 45 na tu puſſtí rzeczenv celcydos, Gefſto lezíj mezy ymas a mezy tu wlaſtíj, genz ſivowe berya, A ta lezij na poledne. A tu ſem ſye mnícho przikazal, I A po ſwu ruku pokrmu ſobie dobywagie A drzoſt tieleſnv krotie poſtem. A pak po mnohych letech wzmyſlich ſye, abych ſye wtil do ſwych 50 wlaſtíj. Ano geſſte matí bieſſe zíwa, Ale otec giz bieſſe vmrzíel, A chtie gi vtreſfiti a potom, pdada ſbozice, abych chudym diel rozdielil A ſ druhe ſtny klaſſter vſtawil, A - stydyea) ſye powiedietí - A trzeti czeſt chtech ſchowati na potrziebíe. Tehdy opat mvoí mníe wecye, Ze ge to diabelſke pokuſſeníe y geho chytroſt w zadoſti ſwiecſkeho ſbozie a ctí. A take sye 55 to ku pſu przirownawa, kdyz pokrm zttíj y wti ſye zaſye k nemv. A ze geſt tak mnoho puſtěnykowb) przielſtíi, A nikdy zyewníe, Ale wzdy leſtníe.po - Y wykladaſſe mí mnoho ten mvoi opat z píſma ſwateho. A take mí to powiedíe, Ze na poczatcye adama a ewu Iſtij z ragie wyſadil. A kdyz mne nemoze prziemlvwítí, klek prziede mny y poczie mne pſytí, abych neoſtawal 60 zakona, abych ſye ſam neoklamal a nepradil; A take, abych, drzie za pluh, wzpiet nehlediel. Y wecye starzec malchus: E, bieda mníe hubenemv, a) -dye nadeps. pozd. nad vyškrabaným y. b) naps. pozd. na rasuře. geffto; E sem sch. — 39. ACE m. a kdyžto oni: Gijzto (C kterźižto) kdyz. — 40. E chtrelij; ACE m. i : ya ; AC odpowiediech, E ſem odpowiediel ; E radffy. — 41. ACE m. tehdy otec a máti velikými hrózami i: kolykymi otecz hruozami a matie; AE po- ſledy (!), D ſladku rzeczi, C okrafſlenu a ſladku ržecži; C mutili, orig. persecuti sunt; A m. mě a chtiec: ſu mie, C mie fu, E mne. — 42. A prote(!). CE proto; ACE m. já: gedyne (spr.); E zabiehl ſem; ACE m. i: a. — 43. E ſem nemohl; C wychod. — 44. AC i sch; E obratil ſem; E wzſchod (!). — 45. ACE a sch; E m. cěstu: ztrawu; AC m. že: pak ze, E potom; C ſem proſſel, E prziſſel ſem. — 46. AC pufft, E pufſcž; AC obš: tak rzieczenu, E sch; AC m. Celcidos (!): Kalczydos, E Calcydos tak rze- czenu. — 47. ACE gefſto; CE polodne; ACE a sch. — 48. ACE a sch: AE pokrma; D m. drzost: drzelwost (!). — 50. ACE a sch; C rozmyſlich, E zmyſll ſem; E m. sě: gſy, D ſobie; ACE ſwe. — 51. DE byla; C přesm: gyz otecz; AE již sch; E byl. — 52. A czeſt, CE czaſtku; A s sch (!). — 53. A m. strany: czieſti, CE czaſtky; E vſta- witij ; A styzy, CE ftydim (spr.; AE m. a: czo, C sch; CE czaftku; AC chtie, E obš: neb ſem chtiel ſobie na potrzebu. — 54. D na potrzebiczy. AC obš: na potrziebu ſobie, E sch; ACE m. mne vecě: poczie mi rzieczy; ACE gest; A to sch. — 55. ACE m. i: a take; AE m. sč: genz, C že (spr.). — 56. D ke; ACE m. to ku psu přirovnává: geſt to yakzto (C yako, E yakzto) pes; ACE přesm: ztratie pokrm; ACE zasě sch. — 57. ACE mnychuow; ACE m. ale: nez. — 58. E wykladal mnie ; ACE přesm: ten muoyg opat mnoho z ſwateho pyſma; ACE m. a také mi to: mezy nymizto (C nymžto) take. — 59. E powiediel; ACE přesm: z ragie 1íty. — 60. E nemohl; AC přesm: nemozie mne; C klek přede mnú sch; ACE i sch. — 61. C obš: drzie sie. — 62. A neohledal, E ſie neohlydal;
317 143a A kdyzto oní míe iako pmen ſweho plodu diedicem nade wſſím ſbozím chtiechu ozeníece oftawítí, y wecyech, ze bych radiegíj mníchem byl. 40 Tehdy otec a matí welikymí hrozamí v poſladu myczíli míe a chtiec, abych cziſtotu ztratil. A ptoz ia zabiezech od votcye y od materze. A ze nemozech na wzchod ſivncye gití p ty lite pohany, geſſto ſlowu perſa, a p ſtzie rytierzvow rziſkych, Y obratich ſye na zapad ſlvncye, A maliczko ſ ſebv neſa na cyeſtu, abych ſye tiem zíwíi, Tak ze przigidech 45 na tu puſſtí rzeczenv celcydos, Gefſto lezíj mezy ymas a mezy tu wlaſtíj, genz ſivowe berya, A ta lezij na poledne. A tu ſem ſye mnícho przikazal, I A po ſwu ruku pokrmu ſobie dobywagie A drzoſt tieleſnv krotie poſtem. A pak po mnohych letech wzmyſlich ſye, abych ſye wtil do ſwych 50 wlaſtíj. Ano geſſte matí bieſſe zíwa, Ale otec giz bieſſe vmrzíel, A chtie gi vtreſfiti a potom, pdada ſbozice, abych chudym diel rozdielil A ſ druhe ſtny klaſſter vſtawil, A - stydyea) ſye powiedietí - A trzeti czeſt chtech ſchowati na potrziebíe. Tehdy opat mvoí mníe wecye, Ze ge to diabelſke pokuſſeníe y geho chytroſt w zadoſti ſwiecſkeho ſbozie a ctí. A take sye 55 to ku pſu przirownawa, kdyz pokrm zttíj y wti ſye zaſye k nemv. A ze geſt tak mnoho puſtěnykowb) przielſtíi, A nikdy zyewníe, Ale wzdy leſtníe.po - Y wykladaſſe mí mnoho ten mvoi opat z píſma ſwateho. A take mí to powiedíe, Ze na poczatcye adama a ewu Iſtij z ragie wyſadil. A kdyz mne nemoze prziemlvwítí, klek prziede mny y poczie mne pſytí, abych neoſtawal 60 zakona, abych ſye ſam neoklamal a nepradil; A take, abych, drzie za pluh, wzpiet nehlediel. Y wecye starzec malchus: E, bieda mníe hubenemv, a) -dye nadeps. pozd. nad vyškrabaným y. b) naps. pozd. na rasuře. geffto; E sem sch. — 39. ACE m. a kdyžto oni: Gijzto (C kterźižto) kdyz. — 40. E chtrelij; ACE m. i : ya ; AC odpowiediech, E ſem odpowiediel ; E radffy. — 41. ACE m. tehdy otec a máti velikými hrózami i: kolykymi otecz hruozami a matie; AE po- ſledy (!), D ſladku rzeczi, C okrafſlenu a ſladku ržecži; C mutili, orig. persecuti sunt; A m. mě a chtiec: ſu mie, C mie fu, E mne. — 42. A prote(!). CE proto; ACE m. já: gedyne (spr.); E zabiehl ſem; ACE m. i: a. — 43. E ſem nemohl; C wychod. — 44. AC i sch; E obratil ſem; E wzſchod (!). — 45. ACE a sch; E m. cěstu: ztrawu; AC m. že: pak ze, E potom; C ſem proſſel, E prziſſel ſem. — 46. AC pufft, E pufſcž; AC obš: tak rzieczenu, E sch; AC m. Celcidos (!): Kalczydos, E Calcydos tak rze- czenu. — 47. ACE gefſto; CE polodne; ACE a sch. — 48. ACE a sch: AE pokrma; D m. drzost: drzelwost (!). — 50. ACE a sch; C rozmyſlich, E zmyſll ſem; E m. sě: gſy, D ſobie; ACE ſwe. — 51. DE byla; C přesm: gyz otecz; AE již sch; E byl. — 52. A czeſt, CE czaſtku; A s sch (!). — 53. A m. strany: czieſti, CE czaſtky; E vſta- witij ; A styzy, CE ftydim (spr.; AE m. a: czo, C sch; CE czaftku; AC chtie, E obš: neb ſem chtiel ſobie na potrzebu. — 54. D na potrzebiczy. AC obš: na potrziebu ſobie, E sch; ACE m. mne vecě: poczie mi rzieczy; ACE gest; A to sch. — 55. ACE m. i: a take; AE m. sč: genz, C že (spr.). — 56. D ke; ACE m. to ku psu přirovnává: geſt to yakzto (C yako, E yakzto) pes; ACE přesm: ztratie pokrm; ACE zasě sch. — 57. ACE mnychuow; ACE m. ale: nez. — 58. E wykladal mnie ; ACE přesm: ten muoyg opat mnoho z ſwateho pyſma; ACE m. a také mi to: mezy nymizto (C nymžto) take. — 59. E powiediel; ACE přesm: z ragie 1íty. — 60. E nemohl; AC přesm: nemozie mne; C klek přede mnú sch; ACE i sch. — 61. C obš: drzie sie. — 62. A neohledal, E ſie neohlydal;
Strana 318
318 ze ſem ſye dal zlemv a neſſlechetnemv myſíleníj prziemocy A mníe, by mí on radil ne p mvoí vzítek, ale hledagie ſweho vtreſſeníe. Tehdy míe 65 poczie pwoditi tu mvoí opat, tako by míe na pohrzeb neſlí, ſ weliku zaloſtíj. A napoſledy míe zehnagie, wecye: Wízy tíe, ſynaczku, znamenan ſy diabelſkym fſramem. A opiet wecye: Owcye, kdyz wybiehne z vow- czincye, ynhed gest wlk hotow lapiti gi a ſniestí. A v te cyeſty, gijzto gdu z toho mieſtaa) Berya do edyſy tak rze- 7o czeneho mieſta, tu ge puſſtie v ſame fylnícye. II A po te pvíítí Saracení 143b sye y ſudy y onvdy ſye ſſpulagíj. P níezto neſmíech ani gíníj pocyeſtníj gítí, Ale, ſberuce ſye gich mnoho, y gdu. Y bieſſe ſye ſe mnv ſebralo mnoho myzíj y zen, starych v mladych, y dietíj dobrzie k ſedmídcat. A w tu dobu tí vzmaheli vderzichu na ny hlukem na koních a na wel- bludiech, vzawigiewſſe ſobie hlawy A temierz nazy, gedíne plaſſtie na ſobie magice a nohawícye ſſiroke, a powieſywſſe ivcziſſtie y ſ tuly na plecy A dluhe neſuce ſudlicye. A nebrechu ſye k bogí przipwili, ale kv plenv. Y zlapachu nas. Y rozpoſobichu ony tam, ony ſyem. Tehdy 1a, hubeny hrzieſſník, pozdie zielege meho zleho zamyſla, Y doſtach ſye gednomu so panv ſ zenku gednv. Ten nas pomczie welmi wyſoko na welbludiech a po hluche puſſtí, A my wiece wíſymy nez ſedímy. A za pokrm napoly furowe maſſo miegiechom A mleko welbludowe a níc gíneho piti nemíe- giechom. A tu, przieplowſſe rziekub), y przibrachom ſye do naihlupſſie puſítí. A tu ſye mvſychom paníe klaníeti a gegiě dletem po pohanſkem 75 a) za tím přeškrtnuto Syrye. b) -u nadeps. D m. é: O, ACE sch. — 63. AE že sem sě dal zlému sch; ACE a sch; E m. mně: mne (!), C za to mage. — 64. C mi sch. — 65. ACE přesm: poczie mie (E mne);E pro- wazeti; E m. jako: s weliku zaloſtij, yako; E mne, C mi(!). — 66. E s velikú žalostí sch; AE naypoſledy ; E mne zehnal; CE obš: y wece, A sch; E widim. — 67. ACE m. a: y. — 68. ACE obš: z ſweho owczyncze; ACE přesm: gy hotow polapyti. — 69. ACE gefſto ; ACE m. Beria: Gefsto slowe Berya; E Eyssy (!). — 70. ACE gest; C pufft; ACE a sch; A puſsczy. — 71. ACE sě sch; D i sch; DA m. sudy: tudy, CE fiem; CE tam; D sě sch; AE tulagy; AC neſmiegy (spr.), E nefmielij; ACE m. jiní pocěstní: bezpecznie tu czeſtu. — 72. ACE m. ale: nezly; ACE i jdú sch; E bylo; AC přesm: ſe mnu fie. — 73. DACE mnoho sch; ACE m. i (před žen): a; AE i (před dětí) sch; E k sch; E ſedmdefathe. — 74 A m. a: ay, C A ay, E sch; AE m. ti Izmaheli: wnahle yzma- helyte ti, C wnahle Yzmaheliczy; ACE přesm: vderzychu (E vderzily) hlukem na ny (E nas) ; ACE a sch. — 75. E welbludech ; AE zawygiewffe, C wygewffy (!); C m. sobě hlavy: na obe (!) ſtrany (nespr.); E tymierz; C gedne. — 76. C a (před pověsivše) sch; AE majíce a nohavicě široké a sch. — 77. E plecziech; C na plecí sch; E přesm: ſudlicze neſucze; AC any brechu ſie, E ani ſie bylij; E m. plenu: plemenu (!). — 78. ACE i sch; AC popadechu (C popadnu) nas, E přesm: nas popadly; E obš: roz- puoſobilij rozlicznie; ACE m. ony tam, ony sěm: onoho ſem, onoho tam (C obš: tam rozlcžníe). — 79. ACE i sch; CE doſtal ſem. — 80. C obš: s gednu; A wzemcze, E wedl. — 81. ACE nezly; E napoly sch. — 82. E fyrowe; E obš: maſo napoly; D přesm: miegiecho maſſo; ACE mějiechom sch; ACE m. a nic jiného píti: pyti, a (C sch.) nycz (E obš: a nicz gſme) gyneho. — 83. E negmielij; ACE a sch; BD przieplowſſe!, ACE prziepluwſſie; AE i sch; CE przibrali ſmy (E ſme); DC Naihlubſſie, AE nayhlubffy. — 84. AE puſítie; ACE m. a tu sě musichom: kdez (C kdezto) muſfiechme (C muſfichom, E obš: ſme ſie muſſelij); AC obš: ſie klaneti. — 85. E m. po pohanském obyčěji:
318 ze ſem ſye dal zlemv a neſſlechetnemv myſíleníj prziemocy A mníe, by mí on radil ne p mvoí vzítek, ale hledagie ſweho vtreſſeníe. Tehdy míe 65 poczie pwoditi tu mvoí opat, tako by míe na pohrzeb neſlí, ſ weliku zaloſtíj. A napoſledy míe zehnagie, wecye: Wízy tíe, ſynaczku, znamenan ſy diabelſkym fſramem. A opiet wecye: Owcye, kdyz wybiehne z vow- czincye, ynhed gest wlk hotow lapiti gi a ſniestí. A v te cyeſty, gijzto gdu z toho mieſtaa) Berya do edyſy tak rze- 7o czeneho mieſta, tu ge puſſtie v ſame fylnícye. II A po te pvíítí Saracení 143b sye y ſudy y onvdy ſye ſſpulagíj. P níezto neſmíech ani gíníj pocyeſtníj gítí, Ale, ſberuce ſye gich mnoho, y gdu. Y bieſſe ſye ſe mnv ſebralo mnoho myzíj y zen, starych v mladych, y dietíj dobrzie k ſedmídcat. A w tu dobu tí vzmaheli vderzichu na ny hlukem na koních a na wel- bludiech, vzawigiewſſe ſobie hlawy A temierz nazy, gedíne plaſſtie na ſobie magice a nohawícye ſſiroke, a powieſywſſe ivcziſſtie y ſ tuly na plecy A dluhe neſuce ſudlicye. A nebrechu ſye k bogí przipwili, ale kv plenv. Y zlapachu nas. Y rozpoſobichu ony tam, ony ſyem. Tehdy 1a, hubeny hrzieſſník, pozdie zielege meho zleho zamyſla, Y doſtach ſye gednomu so panv ſ zenku gednv. Ten nas pomczie welmi wyſoko na welbludiech a po hluche puſſtí, A my wiece wíſymy nez ſedímy. A za pokrm napoly furowe maſſo miegiechom A mleko welbludowe a níc gíneho piti nemíe- giechom. A tu, przieplowſſe rziekub), y przibrachom ſye do naihlupſſie puſítí. A tu ſye mvſychom paníe klaníeti a gegiě dletem po pohanſkem 75 a) za tím přeškrtnuto Syrye. b) -u nadeps. D m. é: O, ACE sch. — 63. AE že sem sě dal zlému sch; ACE a sch; E m. mně: mne (!), C za to mage. — 64. C mi sch. — 65. ACE přesm: poczie mie (E mne);E pro- wazeti; E m. jako: s weliku zaloſtij, yako; E mne, C mi(!). — 66. E s velikú žalostí sch; AE naypoſledy ; E mne zehnal; CE obš: y wece, A sch; E widim. — 67. ACE m. a: y. — 68. ACE obš: z ſweho owczyncze; ACE přesm: gy hotow polapyti. — 69. ACE gefſto ; ACE m. Beria: Gefsto slowe Berya; E Eyssy (!). — 70. ACE gest; C pufft; ACE a sch; A puſsczy. — 71. ACE sě sch; D i sch; DA m. sudy: tudy, CE fiem; CE tam; D sě sch; AE tulagy; AC neſmiegy (spr.), E nefmielij; ACE m. jiní pocěstní: bezpecznie tu czeſtu. — 72. ACE m. ale: nezly; ACE i jdú sch; E bylo; AC přesm: ſe mnu fie. — 73. DACE mnoho sch; ACE m. i (před žen): a; AE i (před dětí) sch; E k sch; E ſedmdefathe. — 74 A m. a: ay, C A ay, E sch; AE m. ti Izmaheli: wnahle yzma- helyte ti, C wnahle Yzmaheliczy; ACE přesm: vderzychu (E vderzily) hlukem na ny (E nas) ; ACE a sch. — 75. E welbludech ; AE zawygiewffe, C wygewffy (!); C m. sobě hlavy: na obe (!) ſtrany (nespr.); E tymierz; C gedne. — 76. C a (před pověsivše) sch; AE majíce a nohavicě široké a sch. — 77. E plecziech; C na plecí sch; E přesm: ſudlicze neſucze; AC any brechu ſie, E ani ſie bylij; E m. plenu: plemenu (!). — 78. ACE i sch; AC popadechu (C popadnu) nas, E přesm: nas popadly; E obš: roz- puoſobilij rozlicznie; ACE m. ony tam, ony sěm: onoho ſem, onoho tam (C obš: tam rozlcžníe). — 79. ACE i sch; CE doſtal ſem. — 80. C obš: s gednu; A wzemcze, E wedl. — 81. ACE nezly; E napoly sch. — 82. E fyrowe; E obš: maſo napoly; D přesm: miegiecho maſſo; ACE mějiechom sch; ACE m. a nic jiného píti: pyti, a (C sch.) nycz (E obš: a nicz gſme) gyneho. — 83. E negmielij; ACE a sch; BD przieplowſſe!, ACE prziepluwſſie; AE i sch; CE przibrali ſmy (E ſme); DC Naihlubſſie, AE nayhlubffy. — 84. AE puſítie; ACE m. a tu sě musichom: kdez (C kdezto) muſfiechme (C muſfichom, E obš: ſme ſie muſſelij); AC obš: ſie klaneti. — 85. E m. po pohanském obyčěji:
Strana 319
319 144a obycziegí. A tu v wiezeníj gſa zawrzten, y navczich ſye a pmíeních odiew, 85 to geſt ze nah chodití mvſych. Neb tak bieſſe teple powietrzíe, Ze nebieſſe níc wiec trzieba, gedíne zakrytí hanbu. Y poruczichu mí paſti owcye. A ze zleho wybieragíc, tem ſye tieſſiech narwíece, ze neczaſto widach toho ſweho pana. Y zpomanv mí ſye a mníech, bych miel nieco ſwateho patryarchy takuba a moyzieſſie, geſſto ſu take niekdy ſtada paſli po puſſtí. 90 A giediech wzdy nowy a mlady ſyr a mleko pígiech take. II A modlech ſye a zalmy piegiech, gimzto ſem ſye byl w klaſſterzie navczil. A giz mí bieſſe mila ma robota. Y diekowach bohu z tohoa), ze ſem ſtaw mníchowy, genz sem byl z swe mladoſti zitil, ten sem na puſsti nalezl. O, ze níc nemvoz bytí bezpeczno prziediablem! O, co ma lítíj a ne- 95 przieznij k nam, ze mie geſt zde nalezi zly a zawiſtíwy diabel! A vzrziew ten pan, ze gemu przibywa ſtada geho, A nenalez przí mníe vzadne lſtí. Neb biech przikazaníe ſwateho pawla ſlyſſal, aby panv ſluzil wierníe lako bohu: A chtíe mí odplatití, aby míe wiece sobie wíerna vozíníl, y odda mí tu giſtu zenku, genz biefſe ſe mny zaíata. A kdyz nechtiech a rzka, 100 ze ſem krzieſtan A ze mí neſluffíe zíweho mvzie zeny pogietí — Neb bieſſe take ſ namí zaiat gegij mvz a ze gei gíny pan zaial ſ ſebu —: Tehdy ten pan milostiwy rozhniewaw ſye, wytrh mecz, bych byl welmi brzo gíje newzal pod pazí, ale on mie byl ynhed zahubil. A giz bieſſe owſſem temnieiſſie noc prziſſla. Tu pogem druhu, nowu manzelku, Y vderzichowa 105 a) o na konci nadeps. Pohanſkym obyczegem; C a sch; ACE m. tu u vězení jsa zavřien: w tom zawrzien gſa (E přesm: gſa zawrzen) v (C sch.) wiezeny; AC i sch; A m. naučich: navczych pak, E navczil ſem; ACE a sch; E promieniw. —86. A m. to: tu to, E sch; E jest sch; ACE že sch; A přesm: nah muſſych chodyti. E muſyl ſem nah choditij; E bylo; AC m nebieše: netrzieba biefſe, E nebylo trzeba. — 87. E m. třěba: zakryti, AC i sch; ACE nezly; E zakryti sch; ACE obš: hanbu lydſku; AC i sch; E poruczyly; C m. mi: nam. — 88. AE m. ze zlého: zelezo (!); AE wybierati; E přesm: tim ſem sie naywicz treſfyl; E zie ſem neczaſto widal. — 89. ACE toho sch; ACE obš: pana any geho ſluh (C ſluhy), orig, dominos et conservos; A m. zpomanu mi sě: wzpomenuch, C wzpomanuch, E zpo- minal ſem; ACE m. mniech: zdieſſe (C zdaſſe, E zdalo) mi ſie; A ſwatyho. — 90. C přesm: niekdy take; ACE stado; A pufstych. — 91. ACE a sch; DCE gedl (E ged) ſem; E nový sch;ACE a sch; AC přesm: ſyr mlady; ACE pijiech také sch; C a sch; E modlyl ſem. — 92. AE m. a: wzdy a, C wzdy; ACE přesm: piegych (E piel ſem) zalmý; AC m. sem sě byl: ſie biech; ACE a sch. — 93. E byla; ACE i sch; E diekowal ſem; ACE přesm: z toho bohu. — 94. ACE m. z své mladosti: w ſwe wlaſti (spr.). — 95. AE m. nemuož býti bezpečno přediáblem: nenie przied dyablem neſnadno a bezpeczno (E nebez- peczno!). — 96. E mne; ACE zde sch; ACE m. nalezl: nalezl tak taygneho zde, orig, me latentem invenit; ACE a sch; AE a sch. — 97. ACE a sch. — 98. E m. biech: ſem byl ſlyffel; E slyšal sch. — 99. AE a sch; ACE m. aby: a take aby; E mne; ACE přesm: wiecze wierna (C wierneho) ſobie, D sobie wiecze wierna; ACE i sch; E Oddal. — 100. ACE gefſto; E byla; AC obš: kdyz zayata; E ſem nechtrel. — 101. ACE m. živého mužě ženy: czyzie zeny zyweho muzie.— 102. E byl; A taky; E m. a: ale; ACE geho, D iho; A pán sch; AC m. zajal: zawedl; E přesm: s ſebu zawedl. — 103. ACE ne- miloſtywy, orig, placabilis; C rozhniewa. — 104. AE pazdy ; ACE ale on sch; AC m. mě byl inhed zahubil: ynhed by mie byl zahubyl, E byl by mne zabil; ACE a sch; E byla. — 105. ACE tu sch; E poyaw; AE m. druhú: dobru, C sch; AE novú sch;
319 144a obycziegí. A tu v wiezeníj gſa zawrzten, y navczich ſye a pmíeních odiew, 85 to geſt ze nah chodití mvſych. Neb tak bieſſe teple powietrzíe, Ze nebieſſe níc wiec trzieba, gedíne zakrytí hanbu. Y poruczichu mí paſti owcye. A ze zleho wybieragíc, tem ſye tieſſiech narwíece, ze neczaſto widach toho ſweho pana. Y zpomanv mí ſye a mníech, bych miel nieco ſwateho patryarchy takuba a moyzieſſie, geſſto ſu take niekdy ſtada paſli po puſſtí. 90 A giediech wzdy nowy a mlady ſyr a mleko pígiech take. II A modlech ſye a zalmy piegiech, gimzto ſem ſye byl w klaſſterzie navczil. A giz mí bieſſe mila ma robota. Y diekowach bohu z tohoa), ze ſem ſtaw mníchowy, genz sem byl z swe mladoſti zitil, ten sem na puſsti nalezl. O, ze níc nemvoz bytí bezpeczno prziediablem! O, co ma lítíj a ne- 95 przieznij k nam, ze mie geſt zde nalezi zly a zawiſtíwy diabel! A vzrziew ten pan, ze gemu przibywa ſtada geho, A nenalez przí mníe vzadne lſtí. Neb biech przikazaníe ſwateho pawla ſlyſſal, aby panv ſluzil wierníe lako bohu: A chtíe mí odplatití, aby míe wiece sobie wíerna vozíníl, y odda mí tu giſtu zenku, genz biefſe ſe mny zaíata. A kdyz nechtiech a rzka, 100 ze ſem krzieſtan A ze mí neſluffíe zíweho mvzie zeny pogietí — Neb bieſſe take ſ namí zaiat gegij mvz a ze gei gíny pan zaial ſ ſebu —: Tehdy ten pan milostiwy rozhniewaw ſye, wytrh mecz, bych byl welmi brzo gíje newzal pod pazí, ale on mie byl ynhed zahubil. A giz bieſſe owſſem temnieiſſie noc prziſſla. Tu pogem druhu, nowu manzelku, Y vderzichowa 105 a) o na konci nadeps. Pohanſkym obyczegem; C a sch; ACE m. tu u vězení jsa zavřien: w tom zawrzien gſa (E přesm: gſa zawrzen) v (C sch.) wiezeny; AC i sch; A m. naučich: navczych pak, E navczil ſem; ACE a sch; E promieniw. —86. A m. to: tu to, E sch; E jest sch; ACE že sch; A přesm: nah muſſych chodyti. E muſyl ſem nah choditij; E bylo; AC m nebieše: netrzieba biefſe, E nebylo trzeba. — 87. E m. třěba: zakryti, AC i sch; ACE nezly; E zakryti sch; ACE obš: hanbu lydſku; AC i sch; E poruczyly; C m. mi: nam. — 88. AE m. ze zlého: zelezo (!); AE wybierati; E přesm: tim ſem sie naywicz treſfyl; E zie ſem neczaſto widal. — 89. ACE toho sch; ACE obš: pana any geho ſluh (C ſluhy), orig, dominos et conservos; A m. zpomanu mi sě: wzpomenuch, C wzpomanuch, E zpo- minal ſem; ACE m. mniech: zdieſſe (C zdaſſe, E zdalo) mi ſie; A ſwatyho. — 90. C přesm: niekdy take; ACE stado; A pufstych. — 91. ACE a sch; DCE gedl (E ged) ſem; E nový sch;ACE a sch; AC přesm: ſyr mlady; ACE pijiech také sch; C a sch; E modlyl ſem. — 92. AE m. a: wzdy a, C wzdy; ACE přesm: piegych (E piel ſem) zalmý; AC m. sem sě byl: ſie biech; ACE a sch. — 93. E byla; ACE i sch; E diekowal ſem; ACE přesm: z toho bohu. — 94. ACE m. z své mladosti: w ſwe wlaſti (spr.). — 95. AE m. nemuož býti bezpečno přediáblem: nenie przied dyablem neſnadno a bezpeczno (E nebez- peczno!). — 96. E mne; ACE zde sch; ACE m. nalezl: nalezl tak taygneho zde, orig, me latentem invenit; ACE a sch; AE a sch. — 97. ACE a sch. — 98. E m. biech: ſem byl ſlyffel; E slyšal sch. — 99. AE a sch; ACE m. aby: a take aby; E mne; ACE přesm: wiecze wierna (C wierneho) ſobie, D sobie wiecze wierna; ACE i sch; E Oddal. — 100. ACE gefſto; E byla; AC obš: kdyz zayata; E ſem nechtrel. — 101. ACE m. živého mužě ženy: czyzie zeny zyweho muzie.— 102. E byl; A taky; E m. a: ale; ACE geho, D iho; A pán sch; AC m. zajal: zawedl; E přesm: s ſebu zawedl. — 103. ACE ne- miloſtywy, orig, placabilis; C rozhniewa. — 104. AE pazdy ; ACE ale on sch; AC m. mě byl inhed zahubil: ynhed by mie byl zahubyl, E byl by mne zabil; ACE a sch; E byla. — 105. ACE tu sch; E poyaw; AE m. druhú: dobru, C sch; AE novú sch;
Strana 320
320 ſye oba v placz A oba ſye odpwiediechwa cyzolozſtwa ſpachatí. A tu teprvw vczich ſwe wiezeníe. A pad krzizem na zemí, y pocziech plakatí mníchoweho ſtawu, Geizto giz ttech ia hubenec, a do ſye doby ſem ſye drzal. A k tomv ſu míe mogí hrzieſſi przipwilí, ze ſem na ſtara kolena 110 mvſyl mvz bytí cyzye zeny. Coz mi pbude, ze ſem opuſtil wlaſt ſwu a otcye a materz y wſſe ſbozíe, kdyz toto vczíním, gehoz abych neczíníl, Ono ſem opuſtil. A ſnad mí ſye ge toto pto ſtalo, Ze ſem byl zamyſll ſye do ſwe wlaſtí wtití. Y co chcewa II vczíniti mila dufſe? zahynewie-li czih ſwitie- zywie? czíli ſam ſye radtegíj zabíem? nezli pti bohu ſhrzíeſſití lepe ſye 115 gest ſwym meczem ptknytí a tieleſnv ſmrt trpietí, nezli duſſi ſwu poſlati na wieczne zatcenie. O, wſſak ma cziſtota ſwe myky. A toho mi geſt ſwiedek ziwy na puſſtí opat mvoi, ze ſye ſam ſebu owzdím, to geſt ze ſam budu wh ſwuoi. A tak mivwíe, wytrh mecz a obtíw oſtrym koncem k ſobíe, y wecyech: Bvoh tie zehnaí, zeno nezczaſtna, Míeí míe radífí za 120 mvczedlníka nez za myzíe. Tehdy ona klekífi przíede mny, y wecye: E, 1at tebe nyníe pſſi p mileho lezukryſta, aby neplewal ſwe krwe na my duſfí. Ale kdyz ty chceſí vmrzíetí, pſymt, naíprwe míe zabíj, Abychowa ſye radieiſſe tak ſpolu ſňala. A kdyby nyníe mvoí mvz prziſſel, a takz bych cziſtotu giz rada drzala, a to ſem ſye navczíla v me robotie! A nezli 125 bych gí zttila, radieiffi bych chtiela vmrzieti Bud ty radiegíj zíw, nez míe pvogmí. A tat bych radífi vmrziela, a nez bych tie poiala. Ale míeí míe za manzelkv w czíſtotie a ſe ctíj. A milvi radiegíj zenv duſſie ſwe, nezli tieleſnv. A pant buoh nas bude mietí za swe dieti. A tento naſs zly pan budet naſ mietí za manzzely. Snadníe ſwa ſwatbu vczíníla, kdyzt vzrzíj, 144b ACE i sch; D vderzichme, A obš: vderzychma oba, E plakali. — 106. E m. sě: ſme, D sch; E m. oba: oba dwa, A sch; E u pláč sch; E m. sé: ſme ſie; B odpwiediechwa!, D odpowiediewſſe, A odpowiediechma, C odpowiediechowa, E odpowiedielij; ACE m. a tu: Tehdy. — 107. A m. učich: vzrziech, E vzrzew, C ſem vcżyl; D m. pad: pak (!); ACE i sch; E poczal ſem. — 108. E gyzto (!); E již sch; A ztratich, E ſem ztratil; ACE a sch. — 109. AC zdrzal, E zdrziel; C přesm: mie ſu; ACE m. že sem: abych. — 110. ACE m. musil muž býti: byl muz; E Czo; C m. probude: platno. — 112. ACE m. a: gedyne; AE přesm: sie gest toto, C gest toto fie. — 113. AC m. že sem byl za- myslil sě do své vlasti vrátiti: ze byl (!, C obš:ſem byl) wratyti ſie do ſwe wlaſti za- myſlyl, E ze ſem byl zamyſuil do swe wlaſtij; ACE i sch; A chczema, DE chczeme; C duſſy: A zahynema-ly, DE zahyneme-li. — 114. A zwyczezyma, C ſwytiezywa, DE ſwitiezyme; A zahubiem. — 115. C přesm: geft fie; C a tělesnú smrt trpěti sch. — 116. ACE m. muky: muczeny; ACE a sch. — 117. A puſſczy; ACE přesm: ſam ſebu sie; ACE že sch. — 118. E moy ; ACE mluwyw; AC wytrzech, E wytrhl ſem ; E obratil ſem. — 119. E rzekl ſem; C m. měj: totiž miey; C mi !); E mne. — 120. ACE nezly; A za sch; E przed nim !); ACE i sch. — 121. ACE é sch; ACE ya; DACE profym. — 122. D m. prosímť: proſymt was(!); ACE sch; E nayprw mne; DE Abychme. — 123. ACE přesm: tak radieyfſye (C radieffe!, E radiegij); E spolu sch; ACE m. kdyby: by; AE přesm: przyſſel muoyg muz; ACE m. a jakž: ya. — 124. C radieyffy; AEm. čistotu již ráda: gyz radieyfſy (E radiegi) czyftotu; C tomu; ACE a sch. — 125. E radſſy; A m. chtěla: rada chtiela, E chtiela rada; ACE ty sch; E radſſy ; ACE nezly; E mne. — 126. ACE radši: take (C tak) radſſy; ACE m. a než: nezly; ACE ale sch; E mne. — 127. ACE přesm: ſe czti a w czyftotie. — 128. ACE a sch; DE pan; ACE Buoh nás bude mieti za své děti, a tento náš zlý pán sch. (spr.). — 129. AC m. budeť
320 ſye oba v placz A oba ſye odpwiediechwa cyzolozſtwa ſpachatí. A tu teprvw vczich ſwe wiezeníe. A pad krzizem na zemí, y pocziech plakatí mníchoweho ſtawu, Geizto giz ttech ia hubenec, a do ſye doby ſem ſye drzal. A k tomv ſu míe mogí hrzieſſi przipwilí, ze ſem na ſtara kolena 110 mvſyl mvz bytí cyzye zeny. Coz mi pbude, ze ſem opuſtil wlaſt ſwu a otcye a materz y wſſe ſbozíe, kdyz toto vczíním, gehoz abych neczíníl, Ono ſem opuſtil. A ſnad mí ſye ge toto pto ſtalo, Ze ſem byl zamyſll ſye do ſwe wlaſtí wtití. Y co chcewa II vczíniti mila dufſe? zahynewie-li czih ſwitie- zywie? czíli ſam ſye radtegíj zabíem? nezli pti bohu ſhrzíeſſití lepe ſye 115 gest ſwym meczem ptknytí a tieleſnv ſmrt trpietí, nezli duſſi ſwu poſlati na wieczne zatcenie. O, wſſak ma cziſtota ſwe myky. A toho mi geſt ſwiedek ziwy na puſſtí opat mvoi, ze ſye ſam ſebu owzdím, to geſt ze ſam budu wh ſwuoi. A tak mivwíe, wytrh mecz a obtíw oſtrym koncem k ſobíe, y wecyech: Bvoh tie zehnaí, zeno nezczaſtna, Míeí míe radífí za 120 mvczedlníka nez za myzíe. Tehdy ona klekífi przíede mny, y wecye: E, 1at tebe nyníe pſſi p mileho lezukryſta, aby neplewal ſwe krwe na my duſfí. Ale kdyz ty chceſí vmrzíetí, pſymt, naíprwe míe zabíj, Abychowa ſye radieiſſe tak ſpolu ſňala. A kdyby nyníe mvoí mvz prziſſel, a takz bych cziſtotu giz rada drzala, a to ſem ſye navczíla v me robotie! A nezli 125 bych gí zttila, radieiffi bych chtiela vmrzieti Bud ty radiegíj zíw, nez míe pvogmí. A tat bych radífi vmrziela, a nez bych tie poiala. Ale míeí míe za manzelkv w czíſtotie a ſe ctíj. A milvi radiegíj zenv duſſie ſwe, nezli tieleſnv. A pant buoh nas bude mietí za swe dieti. A tento naſs zly pan budet naſ mietí za manzzely. Snadníe ſwa ſwatbu vczíníla, kdyzt vzrzíj, 144b ACE i sch; D vderzichme, A obš: vderzychma oba, E plakali. — 106. E m. sě: ſme, D sch; E m. oba: oba dwa, A sch; E u pláč sch; E m. sé: ſme ſie; B odpwiediechwa!, D odpowiediewſſe, A odpowiediechma, C odpowiediechowa, E odpowiedielij; ACE m. a tu: Tehdy. — 107. A m. učich: vzrziech, E vzrzew, C ſem vcżyl; D m. pad: pak (!); ACE i sch; E poczal ſem. — 108. E gyzto (!); E již sch; A ztratich, E ſem ztratil; ACE a sch. — 109. AC zdrzal, E zdrziel; C přesm: mie ſu; ACE m. že sem: abych. — 110. ACE m. musil muž býti: byl muz; E Czo; C m. probude: platno. — 112. ACE m. a: gedyne; AE přesm: sie gest toto, C gest toto fie. — 113. AC m. že sem byl za- myslil sě do své vlasti vrátiti: ze byl (!, C obš:ſem byl) wratyti ſie do ſwe wlaſti za- myſlyl, E ze ſem byl zamyſuil do swe wlaſtij; ACE i sch; A chczema, DE chczeme; C duſſy: A zahynema-ly, DE zahyneme-li. — 114. A zwyczezyma, C ſwytiezywa, DE ſwitiezyme; A zahubiem. — 115. C přesm: geft fie; C a tělesnú smrt trpěti sch. — 116. ACE m. muky: muczeny; ACE a sch. — 117. A puſſczy; ACE přesm: ſam ſebu sie; ACE že sch. — 118. E moy ; ACE mluwyw; AC wytrzech, E wytrhl ſem ; E obratil ſem. — 119. E rzekl ſem; C m. měj: totiž miey; C mi !); E mne. — 120. ACE nezly; A za sch; E przed nim !); ACE i sch. — 121. ACE é sch; ACE ya; DACE profym. — 122. D m. prosímť: proſymt was(!); ACE sch; E nayprw mne; DE Abychme. — 123. ACE přesm: tak radieyfſye (C radieffe!, E radiegij); E spolu sch; ACE m. kdyby: by; AE přesm: przyſſel muoyg muz; ACE m. a jakž: ya. — 124. C radieyffy; AEm. čistotu již ráda: gyz radieyfſy (E radiegi) czyftotu; C tomu; ACE a sch. — 125. E radſſy; A m. chtěla: rada chtiela, E chtiela rada; ACE ty sch; E radſſy ; ACE nezly; E mne. — 126. ACE radši: take (C tak) radſſy; ACE m. a než: nezly; ACE ale sch; E mne. — 127. ACE přesm: ſe czti a w czyftotie. — 128. ACE a sch; DE pan; ACE Buoh nás bude mieti za své děti, a tento náš zlý pán sch. (spr.). — 129. AC m. budeť
Strana 321
321 145a a wie ſye tak milugewie. Y Pwim to, ze ſem ſye gegie cno�tí diwił przie- 130 welmi, Y milowal ſem gi wiece nezli manzelku. Awſfak ſem nikdy newídiel gegie naheho tiela, aní ſem ſye gíe kdy doteki, Abych nezttil w pokogi, coz ſem obdrzal v bogí. A tu mnoho dníj mínv naſſemv prziebitku manzelſkemu, Y bychowa míleiſſe II tomv panv ſwemv. A ze nízadneho domníeníe nemiegíjeſſe, bychowie chtiela vtecy; Neb nieterdy za mesyec 135 newiedieſſe mne pan na pufítí; Iako wierneho ſluhy níc neſtrzieziefſe. Tehdy po dluhe chwílí, kdyz tak ſedíech, gedíne nebe a zemí wi- diech, Y pocziech tak mlczie myſlití, A rozpomínagea) ſye na mnohe mníchowe prziebytky, A naíwíece na meho otczíka duchownícho, Genz mie geſt byl vozil y chowal y zttil. A tak myſle, y vzrziech welike ſtado mrawencvow, Aní ſye tiſknv vzku cyeſtu. Tu by vzrziel wieczſſie brzie- mena neſuce, nezli ſamí ſu. A gední noſyechu bylowe ſyeme, A druzy prſt wen noſyechu z gieſkynky, A otb) wody ſye hradiece A k zymie sye chyftagice, Aby zemíe namoknvcy nachyſtanych ſyemen nezroſtíla a ne- zkazyla. A kdyz ktery zahyníeſſe, ſ zaloſtíj gei przineſyechu. Geſſto gest ze wſſeho naidíwnieiſſie w take mnozſtwij. Ti, genzto wen diechu, Y vſtu- powachy tiem, genz brziemena neſyechu, do gamy gduce; A kteryz z ních pod brziemenem padniefſe, tomv tito pzdnij wſtati pomahachu. Ten gisty dě piekne mí pozorowaníe vczínílí. A ptoz wzpomaných na flowa Salo- mvnowa, genz nas vczíj przíkladem mwencowym, Abychom ſwu leníj myſl 140 145 150 a) předěláno rasurou z rozpomínagi (rozpomínajě). b) o- nadeps. nás: naſ bude, E naſs bude nas; ACE obš: manzely a buoh za bratra (E bratry, spr.); DE ſme, A sch; DE vczinili, A vczynyma; A kdyz, E obš: kdyz pan; E vzrziel(!). — 130. DACE my; DE milugeme, AC milugem. — 132. CE gegieho; E přesm: tiela naheho; ACE m. abych: bogie fie; C přesm: w pokogý ztratiti; AE neztratil v pokoji sch. — 133. C gefſto; AE což sem sch (!); C přesm: w bogy obdržal, AE w pokogy(!) obdrzal (E obdrziel); ACE a sch; AE m. tu: To, C Tomu; C mynulo. — 134. D bychme, A bychma, C biechowa, E byli ſme ; A mileyfſy, C mileyffie, E sch; ACE tomu sch; E m. pánu svému: ſwemu panu mileyfſy; ACE a sch. — 135. E negmiel; D bychom, A bychoma, E bychme; DE chtiel; ACE neb sch; C Niekterdy, DE nekdy — 136. E newidiel; ACE přesm: pan mne; A puſſczy; E neſtrzihl. — 137. AC m. tak: ſam, E ſem ſam, orig. solus; E ſediel; AC m. jediné: nycz gyneho nezly, E nicz ſem gyneho newidiel nez. — 138. E vidiech sch; AE i sch; E poczel ſem; AC rozpominati, E rozpomenul ſem. — 139. A m. a najviece: any wiecze (ch. opis.); DCE otcze; A duchowneho. — 140. E mne; ACE i sch; ACE m. i: a; ACE i sch; E vzrziel ſem; ACE přesm: stado welyke. — 141. A m. by: bijch; E m. tu by uzřěl: a tu neſly; E wietffy. — 142. ACE nesúce sch ; ACE a sch; C nosichu, E noſyli. — 143. B prſt(!); E noſylij; ACE greſkynie; E hradilij. — 144. E přesm: chyftagicze sie k zymie; ACE m. země namoknúci: kdyz namokne, zemie; ACE přesm: fiemen nachyſtagycz (C na- chytanych). — 145. ACE po nezkazila přidávají: A wie zny (!, CE we żny) take zhro- mazdychu (C ſhromazdiechu, E ſhromazdilij), czo by miely przieſ zymu doſti orig. těchto slov nemá); C zahynul gt, E zahynul; C geho przineſechu; C obš: A gto. — 146. AE s žalostí .... najdivnějšie sch. (ch. opis.); DACE geffto; E fflij; ACE m. i: ze. — 147. E vſtupali; ACE temto, gefſto; E neſlij; A kderzyz. — 148. AC letiefse, E vpadl; E přesm: pomohly wſtatij; AC přesm: wítati tito prazdný pomoziechu (C pomožechu). — 149. E przirownanie; ACE vczynyl, orig. praebuit; ACE a sch; E ſem wzpomenul. — 150. AE nás sch. — 151. E poczel ſem. — 152. D m. tbavě: peczie (!), Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 21
321 145a a wie ſye tak milugewie. Y Pwim to, ze ſem ſye gegie cno�tí diwił przie- 130 welmi, Y milowal ſem gi wiece nezli manzelku. Awſfak ſem nikdy newídiel gegie naheho tiela, aní ſem ſye gíe kdy doteki, Abych nezttil w pokogi, coz ſem obdrzal v bogí. A tu mnoho dníj mínv naſſemv prziebitku manzelſkemu, Y bychowa míleiſſe II tomv panv ſwemv. A ze nízadneho domníeníe nemiegíjeſſe, bychowie chtiela vtecy; Neb nieterdy za mesyec 135 newiedieſſe mne pan na pufítí; Iako wierneho ſluhy níc neſtrzieziefſe. Tehdy po dluhe chwílí, kdyz tak ſedíech, gedíne nebe a zemí wi- diech, Y pocziech tak mlczie myſlití, A rozpomínagea) ſye na mnohe mníchowe prziebytky, A naíwíece na meho otczíka duchownícho, Genz mie geſt byl vozil y chowal y zttil. A tak myſle, y vzrziech welike ſtado mrawencvow, Aní ſye tiſknv vzku cyeſtu. Tu by vzrziel wieczſſie brzie- mena neſuce, nezli ſamí ſu. A gední noſyechu bylowe ſyeme, A druzy prſt wen noſyechu z gieſkynky, A otb) wody ſye hradiece A k zymie sye chyftagice, Aby zemíe namoknvcy nachyſtanych ſyemen nezroſtíla a ne- zkazyla. A kdyz ktery zahyníeſſe, ſ zaloſtíj gei przineſyechu. Geſſto gest ze wſſeho naidíwnieiſſie w take mnozſtwij. Ti, genzto wen diechu, Y vſtu- powachy tiem, genz brziemena neſyechu, do gamy gduce; A kteryz z ních pod brziemenem padniefſe, tomv tito pzdnij wſtati pomahachu. Ten gisty dě piekne mí pozorowaníe vczínílí. A ptoz wzpomaných na flowa Salo- mvnowa, genz nas vczíj przíkladem mwencowym, Abychom ſwu leníj myſl 140 145 150 a) předěláno rasurou z rozpomínagi (rozpomínajě). b) o- nadeps. nás: naſ bude, E naſs bude nas; ACE obš: manzely a buoh za bratra (E bratry, spr.); DE ſme, A sch; DE vczinili, A vczynyma; A kdyz, E obš: kdyz pan; E vzrziel(!). — 130. DACE my; DE milugeme, AC milugem. — 132. CE gegieho; E přesm: tiela naheho; ACE m. abych: bogie fie; C přesm: w pokogý ztratiti; AE neztratil v pokoji sch. — 133. C gefſto; AE což sem sch (!); C přesm: w bogy obdržal, AE w pokogy(!) obdrzal (E obdrziel); ACE a sch; AE m. tu: To, C Tomu; C mynulo. — 134. D bychme, A bychma, C biechowa, E byli ſme ; A mileyfſy, C mileyffie, E sch; ACE tomu sch; E m. pánu svému: ſwemu panu mileyfſy; ACE a sch. — 135. E negmiel; D bychom, A bychoma, E bychme; DE chtiel; ACE neb sch; C Niekterdy, DE nekdy — 136. E newidiel; ACE přesm: pan mne; A puſſczy; E neſtrzihl. — 137. AC m. tak: ſam, E ſem ſam, orig. solus; E ſediel; AC m. jediné: nycz gyneho nezly, E nicz ſem gyneho newidiel nez. — 138. E vidiech sch; AE i sch; E poczel ſem; AC rozpominati, E rozpomenul ſem. — 139. A m. a najviece: any wiecze (ch. opis.); DCE otcze; A duchowneho. — 140. E mne; ACE i sch; ACE m. i: a; ACE i sch; E vzrziel ſem; ACE přesm: stado welyke. — 141. A m. by: bijch; E m. tu by uzřěl: a tu neſly; E wietffy. — 142. ACE nesúce sch ; ACE a sch; C nosichu, E noſyli. — 143. B prſt(!); E noſylij; ACE greſkynie; E hradilij. — 144. E přesm: chyftagicze sie k zymie; ACE m. země namoknúci: kdyz namokne, zemie; ACE přesm: fiemen nachyſtagycz (C na- chytanych). — 145. ACE po nezkazila přidávají: A wie zny (!, CE we żny) take zhro- mazdychu (C ſhromazdiechu, E ſhromazdilij), czo by miely przieſ zymu doſti orig. těchto slov nemá); C zahynul gt, E zahynul; C geho przineſechu; C obš: A gto. — 146. AE s žalostí .... najdivnějšie sch. (ch. opis.); DACE geffto; E fflij; ACE m. i: ze. — 147. E vſtupali; ACE temto, gefſto; E neſlij; A kderzyz. — 148. AC letiefse, E vpadl; E přesm: pomohly wſtatij; AC přesm: wítati tito prazdný pomoziechu (C pomožechu). — 149. E przirownanie; ACE vczynyl, orig. praebuit; ACE a sch; E ſem wzpomenul. — 150. AE nás sch. — 151. E poczel ſem. — 152. D m. tbavě: peczie (!), Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 21
Strana 322
322 wzbudílí, Y pocziech ſobie ſtyſkatí w ſwe robotíe A prziebytka mnícho- weho zadatí A trech mrawencvow tbawíe prziklada zadatí, Kdezto wſſe w hromadie ſpolu magij, coz ſhromazdie. A kdyz ſye wtich do ſwe pe- leffie, y potka míe zena ma. Y poczíe mne tazatí, pcz bych byl tak 155 ſmuten. Y vſlyſſie przihodu, ze chcy vtecy. II A ona take powolí. Y pſych 145b gie, aby toho wierníe tagila; to ona ſlibí. A tak w tom vmyſle pocziecho weliky ſtch míetí. A tu miegiech dwa kozly welíka. A zbyw gie, y vczíních z tiech koz iako dwie lahwicy. A maſſo zſuſſíw, na cyeſtu ſchowach. Tehdy 160 gedny v weczer mniefſe pan, bycho lezieli, A my ſye na cyeſtu zdwize- chom, ty lahwicye a maſſa wzemſſe. A kdyz przigidechowie k rziecye, A ta bieſſe deſſyet mil wzdalíj odtowad, Y naducho tý lahwícye; wſyedſſe y puſtíchom ſye po wodie, a znenahla nohama czpyragíce, Aby ny woda ſneſla daleko dolvow. Y wypluchom na druhv ſtnv. A w ty czaſy maſſo 165 rozmocze a niektere w rziecye oſtalo, ze ho ledwa ſe trzi dní oſtalo. A tu ſye napicho pw do nerody, aby ſye na poto nechtielo pítí. A takz biezie- chom a wzdy ſye ohledagice, A wiece w nocy nezli we dne, bogiece sye Saraczenvow, trech pohanvow, a take p welike wedro. Tu ta hubenec wzdy ſye bach, a iſa giz bezpeczen, a wzdy ſye trzieſyech hrozu. A po trzetië dní teprvw vzrziechom dwa, ana ſye po nas mczíta welmí brzo na welbludíech. Ynhed ſye ma myſl zleho domníe, ze poczie 170 E sch; E žádati sch. — 153. E w hromadu; E spolu sch; E zhromazdij; E A kdyz ſem sie wratil. — 154. C peleſsy; ACE i sch; C mi(!); E potkala mne ma zena; AC m. i: ta y, E ta mne; E mne sch. — 155. ACE i sch; ACE ana; ACE m. i: A; E proſyl ſem. — 156. ACE jie sch; E přesm: tagila wiernie; C m. to: a; AE m. to ona: ana mi (E obš: mi to); AE tak sch; AE vmyſlu; E poczech. — 158. ACE m. a tu: Tehdy; D ſem gmiel, E gmiel ſem; ACE obš: welmi welyka; AE a sch; ACE zabyw; AE i sch; E vczynil ſem; AC m. těch: gych, E sch. — 159. ACE kuozie; E lahwicze; AC m. zsušiv na cěstu: na czeſtie (!, C spr.) zſuffiw, E sffuziw (!); CE obš: y ſchowach (E ſchowal ſem); ACE m. tehdy: A kdyz. — 160. ACE u sch; D mniel gt; ACE m. mnieše pán: kdyzto pan mniefſe (E mniel); C a sch. — 161. E přesm: wzdwihlij na czeſtu; A maſſo; AC obš: s ſebu wzemſſe; E přesm: wzawſſe s ſebu to maſo a ty lahwicze; A przygydechma, C pržigidechowa, D przigidechom. — 162. AC m. ta: to; DAC odtawad; AC i sch; A naduwffe, C nademſſe; AC obš: ty koziene; AC vsědše sch; E a když přijidechově .... .. Iahvicě, vsědše sch. (ch. opis.). — 163. E puftily ſme; ACE a sch; A nohami; A czypyragycze; ACE nas. — 164. AC přesm: ſneſla woda; E přesm: doluow daleko; ACE přidává: aby po nas ſledu nenalezly, a mnoho (C daleko, E obš: daleko nas woda) doluow woda (E sch.) nas (E sch) ſneſſie (E ſneſla; A i sch; CE wypluly ſmy (E ſme). — 165. A rozmokſſe (!), CE rozmoklo; A m. a některé v řěcě ostalo: w rzieku ſie vtrzie, C niektere ſie w rzieku vtrhlo, E y vtrhlo ſie w rziecze; A m. že ho ledva: ze gedva geho nam, C ze gedwa geho mohlo, E ze nam geho gedwa; C oſtati; ACE a sch; E Tu ſme. — 166. E napily ; DA prawie; C do woly (!); E práv do nerody sch; ACE newziechtielo; ACE píti sch; A m. a takž; Tak yakz, C Tak, E tak ſme. — 167. E biezelij. — 168 ACE m. tu: A. — 169. ACE m. vždy: greſstie, orig. etiam; A m. bách: bal prawie, C bogim (spr.) prawie, E bogtcz; ACE přesm: a gyz gſa; ACE m. a vždy: wſſak; ACE m. sč: ſie (E obš: ſem ſie) wessken; AE trziaſl, C tržaſu (spr.); ACE hrozú sch. — 170. ACE a sch; AE teprw; E ſme Vzrzelij; E anij. — 171. ACE sě sch; AE m. má: naſſe, C sch; AC obš: domne
322 wzbudílí, Y pocziech ſobie ſtyſkatí w ſwe robotíe A prziebytka mnícho- weho zadatí A trech mrawencvow tbawíe prziklada zadatí, Kdezto wſſe w hromadie ſpolu magij, coz ſhromazdie. A kdyz ſye wtich do ſwe pe- leffie, y potka míe zena ma. Y poczíe mne tazatí, pcz bych byl tak 155 ſmuten. Y vſlyſſie przihodu, ze chcy vtecy. II A ona take powolí. Y pſych 145b gie, aby toho wierníe tagila; to ona ſlibí. A tak w tom vmyſle pocziecho weliky ſtch míetí. A tu miegiech dwa kozly welíka. A zbyw gie, y vczíních z tiech koz iako dwie lahwicy. A maſſo zſuſſíw, na cyeſtu ſchowach. Tehdy 160 gedny v weczer mniefſe pan, bycho lezieli, A my ſye na cyeſtu zdwize- chom, ty lahwicye a maſſa wzemſſe. A kdyz przigidechowie k rziecye, A ta bieſſe deſſyet mil wzdalíj odtowad, Y naducho tý lahwícye; wſyedſſe y puſtíchom ſye po wodie, a znenahla nohama czpyragíce, Aby ny woda ſneſla daleko dolvow. Y wypluchom na druhv ſtnv. A w ty czaſy maſſo 165 rozmocze a niektere w rziecye oſtalo, ze ho ledwa ſe trzi dní oſtalo. A tu ſye napicho pw do nerody, aby ſye na poto nechtielo pítí. A takz biezie- chom a wzdy ſye ohledagice, A wiece w nocy nezli we dne, bogiece sye Saraczenvow, trech pohanvow, a take p welike wedro. Tu ta hubenec wzdy ſye bach, a iſa giz bezpeczen, a wzdy ſye trzieſyech hrozu. A po trzetië dní teprvw vzrziechom dwa, ana ſye po nas mczíta welmí brzo na welbludíech. Ynhed ſye ma myſl zleho domníe, ze poczie 170 E sch; E žádati sch. — 153. E w hromadu; E spolu sch; E zhromazdij; E A kdyz ſem sie wratil. — 154. C peleſsy; ACE i sch; C mi(!); E potkala mne ma zena; AC m. i: ta y, E ta mne; E mne sch. — 155. ACE i sch; ACE ana; ACE m. i: A; E proſyl ſem. — 156. ACE jie sch; E přesm: tagila wiernie; C m. to: a; AE m. to ona: ana mi (E obš: mi to); AE tak sch; AE vmyſlu; E poczech. — 158. ACE m. a tu: Tehdy; D ſem gmiel, E gmiel ſem; ACE obš: welmi welyka; AE a sch; ACE zabyw; AE i sch; E vczynil ſem; AC m. těch: gych, E sch. — 159. ACE kuozie; E lahwicze; AC m. zsušiv na cěstu: na czeſtie (!, C spr.) zſuffiw, E sffuziw (!); CE obš: y ſchowach (E ſchowal ſem); ACE m. tehdy: A kdyz. — 160. ACE u sch; D mniel gt; ACE m. mnieše pán: kdyzto pan mniefſe (E mniel); C a sch. — 161. E přesm: wzdwihlij na czeſtu; A maſſo; AC obš: s ſebu wzemſſe; E přesm: wzawſſe s ſebu to maſo a ty lahwicze; A przygydechma, C pržigidechowa, D przigidechom. — 162. AC m. ta: to; DAC odtawad; AC i sch; A naduwffe, C nademſſe; AC obš: ty koziene; AC vsědše sch; E a když přijidechově .... .. Iahvicě, vsědše sch. (ch. opis.). — 163. E puftily ſme; ACE a sch; A nohami; A czypyragycze; ACE nas. — 164. AC přesm: ſneſla woda; E přesm: doluow daleko; ACE přidává: aby po nas ſledu nenalezly, a mnoho (C daleko, E obš: daleko nas woda) doluow woda (E sch.) nas (E sch) ſneſſie (E ſneſla; A i sch; CE wypluly ſmy (E ſme). — 165. A rozmokſſe (!), CE rozmoklo; A m. a některé v řěcě ostalo: w rzieku ſie vtrzie, C niektere ſie w rzieku vtrhlo, E y vtrhlo ſie w rziecze; A m. že ho ledva: ze gedva geho nam, C ze gedwa geho mohlo, E ze nam geho gedwa; C oſtati; ACE a sch; E Tu ſme. — 166. E napily ; DA prawie; C do woly (!); E práv do nerody sch; ACE newziechtielo; ACE píti sch; A m. a takž; Tak yakz, C Tak, E tak ſme. — 167. E biezelij. — 168 ACE m. tu: A. — 169. ACE m. vždy: greſstie, orig. etiam; A m. bách: bal prawie, C bogim (spr.) prawie, E bogtcz; ACE přesm: a gyz gſa; ACE m. a vždy: wſſak; ACE m. sč: ſie (E obš: ſem ſie) wessken; AE trziaſl, C tržaſu (spr.); ACE hrozú sch. — 170. ACE a sch; AE teprw; E ſme Vzrzelij; E anij. — 171. ACE sě sch; AE m. má: naſſe, C sch; AC obš: domne
Strana 323
323 146 pana mníetí, a to ſmrt naſſie bieſſe. Y vzrziechom ſlvnce, ano poczrnalo. A kdyzto ſye welmí bachö, I vrozomíechom, ze ſu nas po pieſku oſledilí. Tehdy ſye nahodi welika geſkyníe ſ pwe rvky A ta gdieſſe daleko pod zemíj. Tehdy my ſ welikym ſtchem oddachom sye w tu gieſkyní bogiece 175 ſye, Neb ſye tu giedowate zizely krygíj przied horkem. A wbiehſſe tam, y oddachom ſíe ynhed na lewu ſtnv, a neſmiegíce dale gítí, abychom I w ſmrt neweſſli, neb ſye ſmrti krygiechom, A tu nadiegí magice, ze, bude-li buoh przíetí zdrawie, budem zdrawi, Pakli bvoh na ny na hrziefſne newezrzij, tehdy to bude row hotowy. A co ſmy tu 180 míelí myſſleníe a co hrvozy, A kdyz pan nedaleko ſtaſſe ſ panofſij przíed gieſkyníj, po ſledu k geſkyní prziſſed! O, czím geſt teze czekatí ſmrtí nez gí przigíetí! A kdyz pan na mie wolaſſe, neſmiegiech y ſſpet- nvtí. Y poſla panoſſi, aby naſ z gieſkynie wytahl, a ſam welbludy drzieſſe A ſ nahym meczem naſ czekaſſe. A w tu dobu netaze wníti panoſſie ſnad 185 na 3) cztyrzi krocziegie. A my geho, taíníe ſtogiec ſ zadu, widímy; Aneb to geſt przirozeníe oczíma, Ze, kdyz ſ ſlvncye weide w ſtien, nic nevzrzij. Hlaſ po geſkyní wzniefſe, an wola a rzka: Wygdiete, zlodiegie, wygdiete na ſmrt! Y co ſtogite? co myſlite? wyndiete, pant waſ wola. A my geho vzrziechom po ſluncy, an geſſte mlvwij, ano gei lwicye roztrhſſí y wlecze 190 krwawa. O gezíſſí milo�tíwy, tu ſmy mieli mnoho radoſtí, bezmal iako ſtchu. Y patrzchom na ſweho neprzietele ſmrt bez panowa wiedieníe. a) -a nadeps. fie; E domnienie (!); ACE m. že: y; A pocziechom, E poczely ſme. — 172. E byla; E vzrzely ſme; E poczernalo. — 173. ACE a sch; E kdyz ſme; E balij; A vrozumie- chuom, E vrozumiel ſem. — 174. ACE jdieše sch. — 175. ACE obš: zemi bieſſe (E byla, C gdieſſe); ACE my sch; A s welyky (nedops.); E oddaly ſme; ACE m. tu jěskyni: ny. — 176. AC přesm: tu ſie; A krygiechu; A m. horkem: hromem (!); E neb sě tu . . . horkem sch; ACE a sch; ACE wſfedfſe. — 177. E oddaly ſme; ACE obš: ſtranu w yamu; ACE a sch. — 178. ACE m. neb: krygycze; ACE kryjiechom sch; ACE a sch; E přesm: magicze tu nadiegij. — 179. ACE že sch; AE obš: nam buoh; D obš: nam zdrawie; ACE přesm: zdrawie przieti; ACE Buoh sch; E nas. — 180. AE na sch; E hrziſſny; A newzezrzy; C m. tehdy: že, AE sch; C m. to: tu; AE hrob, D obš: naſs hrob, C hrob naſs; ACE a sch. — 181. ACE a sch; ACE a sch; E ſtal; C ſe. — 182. D: s panoffij przed geſkynij s panoffij przed geſkyni (!); C přěd jěskyní sch; C m. po: a po, E geſſto po; A m. k: gyz az, C przied, E ffiel az k; E přišed sch; E ó, čím jest tieže sch. — 183. C nezly; AE čekati smrti než ji sch; AC m. při- jieti: przietrpieti, E sch; E mne; AE zawolal; DE neſmiel ſem. — 184. AC i sch; ACE poſlal; D drziel geſt, E drziel. — 185. ACE přesm: czekagie (C cžekaſſe) nas; ACE a sch; A tuz; E netahl. — 186. ACE přesm: ſnad na trzy (C cżtyrży) lokty (C lokte) wgyti panoſſe; E obš: geho widime; C přesm: s zadu taynie stogiecz, E taynie s zadu stogicz; E vidímy sch. — 187. ACE že sch; ACE newydy. — 188. A wneſſe (!), E wzniel; A m. an: a nam, CE an nam; ACE m. volá a řka: die; AE Wyndiete; AE wyn- diete. — 189. ACE i sch; ACE m. myslíte: meſſkate, orig. moramini; ACE wygdiete ; ACE pan; AE vás sch. — 190. ACE m. a my jeho . . . mluví: Gefftie mluwieſſie (E mluwil), w (CE obš: a w) tu dobu vzrziechuom (E vzrzeh ſme potmie (E sch.); ACE geho; E roztrhawffy; ACE i sch. — 191. ACE přesm: krwawa (E krwaweho) wlecze (E wlekla); AE ó sch; E mily; AC m. mnoho: tolyk, E toliko; ACE bezmál sch. — 192. ACE i sch; B patrzchom!, D patrzichom, C Patrzíechom, A Potrziehom (!), E po- 21*
323 146 pana mníetí, a to ſmrt naſſie bieſſe. Y vzrziechom ſlvnce, ano poczrnalo. A kdyzto ſye welmí bachö, I vrozomíechom, ze ſu nas po pieſku oſledilí. Tehdy ſye nahodi welika geſkyníe ſ pwe rvky A ta gdieſſe daleko pod zemíj. Tehdy my ſ welikym ſtchem oddachom sye w tu gieſkyní bogiece 175 ſye, Neb ſye tu giedowate zizely krygíj przied horkem. A wbiehſſe tam, y oddachom ſíe ynhed na lewu ſtnv, a neſmiegíce dale gítí, abychom I w ſmrt neweſſli, neb ſye ſmrti krygiechom, A tu nadiegí magice, ze, bude-li buoh przíetí zdrawie, budem zdrawi, Pakli bvoh na ny na hrziefſne newezrzij, tehdy to bude row hotowy. A co ſmy tu 180 míelí myſſleníe a co hrvozy, A kdyz pan nedaleko ſtaſſe ſ panofſij przíed gieſkyníj, po ſledu k geſkyní prziſſed! O, czím geſt teze czekatí ſmrtí nez gí przigíetí! A kdyz pan na mie wolaſſe, neſmiegiech y ſſpet- nvtí. Y poſla panoſſi, aby naſ z gieſkynie wytahl, a ſam welbludy drzieſſe A ſ nahym meczem naſ czekaſſe. A w tu dobu netaze wníti panoſſie ſnad 185 na 3) cztyrzi krocziegie. A my geho, taíníe ſtogiec ſ zadu, widímy; Aneb to geſt przirozeníe oczíma, Ze, kdyz ſ ſlvncye weide w ſtien, nic nevzrzij. Hlaſ po geſkyní wzniefſe, an wola a rzka: Wygdiete, zlodiegie, wygdiete na ſmrt! Y co ſtogite? co myſlite? wyndiete, pant waſ wola. A my geho vzrziechom po ſluncy, an geſſte mlvwij, ano gei lwicye roztrhſſí y wlecze 190 krwawa. O gezíſſí milo�tíwy, tu ſmy mieli mnoho radoſtí, bezmal iako ſtchu. Y patrzchom na ſweho neprzietele ſmrt bez panowa wiedieníe. a) -a nadeps. fie; E domnienie (!); ACE m. že: y; A pocziechom, E poczely ſme. — 172. E byla; E vzrzely ſme; E poczernalo. — 173. ACE a sch; E kdyz ſme; E balij; A vrozumie- chuom, E vrozumiel ſem. — 174. ACE jdieše sch. — 175. ACE obš: zemi bieſſe (E byla, C gdieſſe); ACE my sch; A s welyky (nedops.); E oddaly ſme; ACE m. tu jěskyni: ny. — 176. AC přesm: tu ſie; A krygiechu; A m. horkem: hromem (!); E neb sě tu . . . horkem sch; ACE a sch; ACE wſfedfſe. — 177. E oddaly ſme; ACE obš: ſtranu w yamu; ACE a sch. — 178. ACE m. neb: krygycze; ACE kryjiechom sch; ACE a sch; E přesm: magicze tu nadiegij. — 179. ACE že sch; AE obš: nam buoh; D obš: nam zdrawie; ACE přesm: zdrawie przieti; ACE Buoh sch; E nas. — 180. AE na sch; E hrziſſny; A newzezrzy; C m. tehdy: že, AE sch; C m. to: tu; AE hrob, D obš: naſs hrob, C hrob naſs; ACE a sch. — 181. ACE a sch; ACE a sch; E ſtal; C ſe. — 182. D: s panoffij przed geſkynij s panoffij przed geſkyni (!); C přěd jěskyní sch; C m. po: a po, E geſſto po; A m. k: gyz az, C przied, E ffiel az k; E přišed sch; E ó, čím jest tieže sch. — 183. C nezly; AE čekati smrti než ji sch; AC m. při- jieti: przietrpieti, E sch; E mne; AE zawolal; DE neſmiel ſem. — 184. AC i sch; ACE poſlal; D drziel geſt, E drziel. — 185. ACE přesm: czekagie (C cžekaſſe) nas; ACE a sch; A tuz; E netahl. — 186. ACE přesm: ſnad na trzy (C cżtyrży) lokty (C lokte) wgyti panoſſe; E obš: geho widime; C přesm: s zadu taynie stogiecz, E taynie s zadu stogicz; E vidímy sch. — 187. ACE že sch; ACE newydy. — 188. A wneſſe (!), E wzniel; A m. an: a nam, CE an nam; ACE m. volá a řka: die; AE Wyndiete; AE wyn- diete. — 189. ACE i sch; ACE m. myslíte: meſſkate, orig. moramini; ACE wygdiete ; ACE pan; AE vás sch. — 190. ACE m. a my jeho . . . mluví: Gefftie mluwieſſie (E mluwil), w (CE obš: a w) tu dobu vzrziechuom (E vzrzeh ſme potmie (E sch.); ACE geho; E roztrhawffy; ACE i sch. — 191. ACE přesm: krwawa (E krwaweho) wlecze (E wlekla); AE ó sch; E mily; AC m. mnoho: tolyk, E toliko; ACE bezmál sch. — 192. ACE i sch; B patrzchom!, D patrzichom, C Patrzíechom, A Potrziehom (!), E po- 21*
Strana 324
324 A kdyz widiefſe, an dluho meſſka, y mniefſe, by dwa gednoho prziemohla. Ale hníewy nemoha doczekati, takz drzieſſe mecz nahy, Y wgide do gieſ- 195 kyníe A weliky krzikem poczie wolati a lati lenfemv panoſſí. A drziewe nez míny nafli geſkyní, Az ynhed geí lwicye pochytíwffi y zadawí. Kto 146b by tomva) kdy wierzil, by przied naſſíma oczímab) II Za nas zwierz bogowala ? Tehdy my ohrozywíſe ſye y poczíechom tak netbatíc), Gedíne pro 200 to, ze biechom malo bezpecznieiſſe, Tocziff od te lwícye hrvozy trpieti Nez hniew lidſky. Y ſtachom tu, a neſmiegice ſye hnvti a czekagic, kterak ſye naſſie wiec zwede w te strafſne przihodie. Gedíne ſwie miele nadregi w naſſie cziſtotie. Tehdy lwicye vcziwſfi, ze gest widiena ot lidíj, Wzemffí ſwe kotíe, y wyneſe ge we welmi tiſſie A nam poſtupí ſwe peleſſie. Awſfak 205 my, newierziece sobie, nesmiegiechom wen wygiti, Ale czekachom a mniece, by ſye przied namí matla, a nas czekagicy. Tu my w take hrvozye bywſle ten den cyely, Awssakz wygidechowie k weczeru. Y vzrziechom ta welbludy, gímzto diegíj dromedarzí p weliku ruczieſt, Ana prziezíwata, coz ſta druhy den gedla. A wſyedſſe na níe 210 y napiwſſe ſye gich pitie, geſſto ten pan naſſ neſi ſ ſebu, A desaty den przigiedechom do rzímſkych hradvow. A tu ssyedſſe k tomv, genz wladne tremí hrady, Y wypwichom gemv naſſie przihody. A pak odtowad ſye brachom k wewodie te wlaſtí Meſopotamíe, a gemu diechu Sybinyanvs, y pdachom gemv welbludy. A giz bieſſe ten mvoí opat vmrzíel. A prziſſed 215 na to mieſto, y bych tu ſ bratrzij w klaſſterzíe. A tu ſwu manzelku pan- nam poruczich tvdiez w tom klaſſterzie. a) -v nadeps. b) přips. na okraji později. c) -e- nadeps. pozd. trzely ſme (!); AE m. na svého: naſſeho; A ſmrti, E sch; DE panie. — 193. AE m. a když: genzto on, C Genžto; ACE wyda; AC přesm: meſſka dluho; AC i sch; E mniel. — 194. C docżakati; E drziel; ACE nahý, i sch; A wnyde, C wſsel gest, E wſſiel. — 195. AE peleſse, C peleffy; ACE volati a sch; E prwe. — 196. ACE nezly mynul; AE až sch; ACE geho; E zadawila. — 197. AC za ny. — 199. ACE m. tehdy my: Ale ; E ohrozywſſy; E poczely ſme. — 200. A m. biechom: bieſſe nam, C biefse, E nam bylo; AE obš: bezpeczniegy od nie, C bezpecžníegie gegie; A toczyz, CE totiż; ACE od sch; ACE m. hruozy: zloft. — 201. ACE nezly; A stachme, CE ſtaly ſme; ACE m. tu a: nykam ſie; ACE sě sch; ACE a sch; C cżakagicze; ACE obš: kterak by. — 202. ACE zwedla mezy tu ſtranu (!, CE ſtrafſnu) przyhodu; E gſme (AC ſme) mieli (E gmielij). — 203. D w naffij czyſtotu; AE vczynywfy (!); A m. viděna: wydiela gie, E gie widiela (!); ACE ot lidí sch; E wzawſfy. — 204. ACE obš: gedno swe; A wynyſe, E wyneſla ; AE ven sch ; E postupila; C pelefſy. — 205. A neſmiechme, E ne- ſmiely ſme; C czakachom, E czekaly ſme; ACE m. a: wzdy. — 206. ACE přesm: przied nami ſie; AE m. čekajíci: potkala; C a nás čekajíci sch. — 207. ACE tu my sch; AE awſſak, C wſſakże; DC wygidechom, A wygydechuom, E widiely swe (!). — 208. E vzrzeli ſme ty; E rzikagi; AE dromedary. — 209. AE rychloft; E anij przezy- wagi; ACE czo; DE gfu; E gedlij. — 210. ACE m. i: a; C přesm: pan ten; C náš sch; E přesm: ten naſs pan s ſebu neſl; ACE a sch.—211. C przigidechom, E prziffly ſme; ACE a sch; ACE obš: wladniefſe (C wladl gest, E wladl) nad. — 212. AE i sch; E wyprawili ſme; ACE naſſy przyhodu; ACE m. a pak: Potom; DAC odtawad, E odtud. — 213. A m. sě bráchom: brachuom ſie, E fſly ſme; D diegiechu, E rzikalij; ACE Sabynyanus (spr.). — 214. E prodaly ſme; A welbludu (!); E byl; ACE a sch. —
324 A kdyz widiefſe, an dluho meſſka, y mniefſe, by dwa gednoho prziemohla. Ale hníewy nemoha doczekati, takz drzieſſe mecz nahy, Y wgide do gieſ- 195 kyníe A weliky krzikem poczie wolati a lati lenfemv panoſſí. A drziewe nez míny nafli geſkyní, Az ynhed geí lwicye pochytíwffi y zadawí. Kto 146b by tomva) kdy wierzil, by przied naſſíma oczímab) II Za nas zwierz bogowala ? Tehdy my ohrozywíſe ſye y poczíechom tak netbatíc), Gedíne pro 200 to, ze biechom malo bezpecznieiſſe, Tocziff od te lwícye hrvozy trpieti Nez hniew lidſky. Y ſtachom tu, a neſmiegice ſye hnvti a czekagic, kterak ſye naſſie wiec zwede w te strafſne przihodie. Gedíne ſwie miele nadregi w naſſie cziſtotie. Tehdy lwicye vcziwſfi, ze gest widiena ot lidíj, Wzemffí ſwe kotíe, y wyneſe ge we welmi tiſſie A nam poſtupí ſwe peleſſie. Awſfak 205 my, newierziece sobie, nesmiegiechom wen wygiti, Ale czekachom a mniece, by ſye przied namí matla, a nas czekagicy. Tu my w take hrvozye bywſle ten den cyely, Awssakz wygidechowie k weczeru. Y vzrziechom ta welbludy, gímzto diegíj dromedarzí p weliku ruczieſt, Ana prziezíwata, coz ſta druhy den gedla. A wſyedſſe na níe 210 y napiwſſe ſye gich pitie, geſſto ten pan naſſ neſi ſ ſebu, A desaty den przigiedechom do rzímſkych hradvow. A tu ssyedſſe k tomv, genz wladne tremí hrady, Y wypwichom gemv naſſie przihody. A pak odtowad ſye brachom k wewodie te wlaſtí Meſopotamíe, a gemu diechu Sybinyanvs, y pdachom gemv welbludy. A giz bieſſe ten mvoí opat vmrzíel. A prziſſed 215 na to mieſto, y bych tu ſ bratrzij w klaſſterzíe. A tu ſwu manzelku pan- nam poruczich tvdiez w tom klaſſterzie. a) -v nadeps. b) přips. na okraji později. c) -e- nadeps. pozd. trzely ſme (!); AE m. na svého: naſſeho; A ſmrti, E sch; DE panie. — 193. AE m. a když: genzto on, C Genžto; ACE wyda; AC přesm: meſſka dluho; AC i sch; E mniel. — 194. C docżakati; E drziel; ACE nahý, i sch; A wnyde, C wſsel gest, E wſſiel. — 195. AE peleſse, C peleffy; ACE volati a sch; E prwe. — 196. ACE nezly mynul; AE až sch; ACE geho; E zadawila. — 197. AC za ny. — 199. ACE m. tehdy my: Ale ; E ohrozywſſy; E poczely ſme. — 200. A m. biechom: bieſſe nam, C biefse, E nam bylo; AE obš: bezpeczniegy od nie, C bezpecžníegie gegie; A toczyz, CE totiż; ACE od sch; ACE m. hruozy: zloft. — 201. ACE nezly; A stachme, CE ſtaly ſme; ACE m. tu a: nykam ſie; ACE sě sch; ACE a sch; C cżakagicze; ACE obš: kterak by. — 202. ACE zwedla mezy tu ſtranu (!, CE ſtrafſnu) przyhodu; E gſme (AC ſme) mieli (E gmielij). — 203. D w naffij czyſtotu; AE vczynywfy (!); A m. viděna: wydiela gie, E gie widiela (!); ACE ot lidí sch; E wzawſfy. — 204. ACE obš: gedno swe; A wynyſe, E wyneſla ; AE ven sch ; E postupila; C pelefſy. — 205. A neſmiechme, E ne- ſmiely ſme; C czakachom, E czekaly ſme; ACE m. a: wzdy. — 206. ACE přesm: przied nami ſie; AE m. čekajíci: potkala; C a nás čekajíci sch. — 207. ACE tu my sch; AE awſſak, C wſſakże; DC wygidechom, A wygydechuom, E widiely swe (!). — 208. E vzrzeli ſme ty; E rzikagi; AE dromedary. — 209. AE rychloft; E anij przezy- wagi; ACE czo; DE gfu; E gedlij. — 210. ACE m. i: a; C přesm: pan ten; C náš sch; E přesm: ten naſs pan s ſebu neſl; ACE a sch.—211. C przigidechom, E prziffly ſme; ACE a sch; ACE obš: wladniefſe (C wladl gest, E wladl) nad. — 212. AE i sch; E wyprawili ſme; ACE naſſy przyhodu; ACE m. a pak: Potom; DAC odtawad, E odtud. — 213. A m. sě bráchom: brachuom ſie, E fſly ſme; D diegiechu, E rzikalij; ACE Sabynyanus (spr.). — 214. E prodaly ſme; A welbludu (!); E byl; ACE a sch. —
Strana 325
325 147a To vſlyſſaw wſſecko od ſtarcye Malcha, an mí wypwíł, doníz ſem byl mlad, A pak ſem 1a, giz ſtar gſa, wam pwił Y wyloził czíſtym o cziſ- totie powijeſtkv. II A pannam, abyſſte ſweho panenstwie chowalya), przi- kazugi; y radím, Abyffte wy take namieſtkom pwili, At by wiedieli, zet 220 geſt cziſtota wzdy ſwobodna A nikdy neníe iata, Y na puſſtí y w horach Y mezy zwierzíj, Aby take wiedieli, ze ſpwedlíwy czlowiek aneb bohobogny bez bozleho prziepuſíteníe níkdy nemvoz zahynvtí aní prziemozen bytí. a) -o- nadeps. 215. AE obš: pak na, C pak tu na; E byl ſem; ACE tu sch; D bratrzimi, E bratry; ACE tuto. — 216. E ſem poruczyl; ACE tudiež sch; ACE tom sch. — 217. ACE obš: To ya; AE všecko sch. — 218. A m. byl mlád: gefstre mlad byl, C byl gefstie mlad, E gefftie byl mlad; ACE a sch; AE m. já: wam ya, C ya wam; ACE vám sch; ACE m. i: a. — 219. D powieſt; ACE aby; A dyewowstwa (!). — 220. AE m. náměstkóm: namieſtkuom ſwym, C waſſym namiestkom to ; ACE m. at by: aby; ACE ze. — 221. A puſſczy; ACE m. horách: hruozie, orig. (inter) gladios. — 222. C zwierzem; A taky; A sprawedlny; E bohuboyny (!).
325 147a To vſlyſſaw wſſecko od ſtarcye Malcha, an mí wypwíł, doníz ſem byl mlad, A pak ſem 1a, giz ſtar gſa, wam pwił Y wyloził czíſtym o cziſ- totie powijeſtkv. II A pannam, abyſſte ſweho panenstwie chowalya), przi- kazugi; y radím, Abyffte wy take namieſtkom pwili, At by wiedieli, zet 220 geſt cziſtota wzdy ſwobodna A nikdy neníe iata, Y na puſſtí y w horach Y mezy zwierzíj, Aby take wiedieli, ze ſpwedlíwy czlowiek aneb bohobogny bez bozleho prziepuſíteníe níkdy nemvoz zahynvtí aní prziemozen bytí. a) -o- nadeps. 215. AE obš: pak na, C pak tu na; E byl ſem; ACE tu sch; D bratrzimi, E bratry; ACE tuto. — 216. E ſem poruczyl; ACE tudiež sch; ACE tom sch. — 217. ACE obš: To ya; AE všecko sch. — 218. A m. byl mlád: gefstre mlad byl, C byl gefstie mlad, E gefftie byl mlad; ACE a sch; AE m. já: wam ya, C ya wam; ACE vám sch; ACE m. i: a. — 219. D powieſt; ACE aby; A dyewowstwa (!). — 220. AE m. náměstkóm: namieſtkuom ſwym, C waſſym namiestkom to ; ACE m. at by: aby; ACE ze. — 221. A puſſczy; ACE m. horách: hruozie, orig. (inter) gladios. — 222. C zwierzem; A taky; A sprawedlny; E bohuboyny (!).
Strana 326
Poczína ſye zíwot ſwateho pawlína, prwníeho puſtenníkaa). 10 (Aſto ſu ſye o to mnozy korczili, kto by ten ſlawny prziebytek puſtenníczíj zamyſlil a poczal. Gední ſu rzekli, by Eliaſs prok zamyſlii a poczal ten prziebytek A ſwaty Ian, bozij krztitel. Z nízto Eliaſs mníeſſe, 5 ze gest wieczffij nezli mníchowy, A swaty Ian gessto gest drziewe prokowal, nez ſye geſt byl narodil. A gíníj pak — za níez wſſiecka rzíſſie ma — Y pwie, ze geft ſwaty Antonyvs hlawa a poczatek toho prziebytka. A to ge take podobne doſtí. Neb geſt on ne tak byl poczatek, Ale ze wſſiecky dobre ſkytky on zamyſhl a rozplodil. Amachas A macharyvs, vczeník ſwateho Antoníe, Z nízto amachas pohrzebl geſt tielo ſwateho míſtra, Take nyníe Pwita, ze pawel poczatek byl toho prziebytka. Gichzto rzieczíj y ia toho potwrzugí. A gíníj to y gine, iakz ſye komv podobne zdalo, Pwiechv, ze czlowiek wſſeho chlupateho tiela, kromíe dlaníj a twarzí wſſeho obroſt- leho az do pat, A gíneho mnoho zamyſſlechu b), geſſto k wierzie nepodobno. 15 Ale ze gest wſſeho neſnadno wypwiti. aneb II Anebo, ze gich lez byla 147b welmí netydiata, Aby ſye to nezdalo nízadnemv lſtíwe píſmo a nepwe. A protoze geſt od ſwateho antoníe y rziecſky y latínie wypſano, A take malo o ſwatem pawly myſſí y zamyſlil ſem wypwití, A naſwiec R. I, str. 17. a) červ. b) po e- vyradováno 1. R. I, str. 17. 1. C má nadp: Poczýna ſie żywot ſwateho pawla, prwnieho puſte- níka, gefſto geſt ſlożyl ſwaty Ieronim, LXXXII kaa; E nadp: O ſwatem pawlu puſten niku, kterak gemu hawran Chleb noſyl na pufft, welmie piekny zywot. — 2. AE přesm: mnozy o to; C hadaly, E wadilij; A kdo. — 3. A zamyſl (nedops); ACE obš: ze by. — 4. ACE zamyslil a sch; AC obš: byl poczal; D obš: prziebytek puſteniczij; E přesm: krzítitel bozy; CE nichzto; ACE m. mnieše: mný (CE zda) mi fie, orig. nobis vide- tur. — 5. ACE mnych (spr.); ACE genzto; C drzew, E prwe. — 6. ACE jest sch; A wſfieczna; ACE i sch. — 7. E Anthoň; C přesm: ſwaty Antonius gest; ACE gest; AE tak. — 9. A zamyfflel; AE vczedlnyczy, C vczedlníky. — 10. CE nichzto; ACE přesm: gest pohrziebl (E pochowal); ACE m. svatého: ſweho. — 11. AE m. pravíta: prawym to; ACE i sch. — 12. ACE podobno; E prawilij. — 13. ACE m. že člověk všeho chlupatého těla: czlowieka chlupateho (spr.). — 14. D zamyſlili gſu, E zamyff- lelij; E obš: geſſto gest; AC obš: nepodobne gest. — 15. AE že sch; ACE přesm: wſſeho neſnadno geſt. — 16. B nestydiata!, DACE nestydata; ACE přesm: to nezdalo fie; E istiwie (!); slova »aby sě to nezdálo nižádnému lstivé písmo a nepravé« jsou chybný překlad za lat. »ne refellenda quidem sententia videtur«. — 17. ACE jest sch;
Poczína ſye zíwot ſwateho pawlína, prwníeho puſtenníkaa). 10 (Aſto ſu ſye o to mnozy korczili, kto by ten ſlawny prziebytek puſtenníczíj zamyſlil a poczal. Gední ſu rzekli, by Eliaſs prok zamyſlii a poczal ten prziebytek A ſwaty Ian, bozij krztitel. Z nízto Eliaſs mníeſſe, 5 ze gest wieczffij nezli mníchowy, A swaty Ian gessto gest drziewe prokowal, nez ſye geſt byl narodil. A gíníj pak — za níez wſſiecka rzíſſie ma — Y pwie, ze geft ſwaty Antonyvs hlawa a poczatek toho prziebytka. A to ge take podobne doſtí. Neb geſt on ne tak byl poczatek, Ale ze wſſiecky dobre ſkytky on zamyſhl a rozplodil. Amachas A macharyvs, vczeník ſwateho Antoníe, Z nízto amachas pohrzebl geſt tielo ſwateho míſtra, Take nyníe Pwita, ze pawel poczatek byl toho prziebytka. Gichzto rzieczíj y ia toho potwrzugí. A gíníj to y gine, iakz ſye komv podobne zdalo, Pwiechv, ze czlowiek wſſeho chlupateho tiela, kromíe dlaníj a twarzí wſſeho obroſt- leho az do pat, A gíneho mnoho zamyſſlechu b), geſſto k wierzie nepodobno. 15 Ale ze gest wſſeho neſnadno wypwiti. aneb II Anebo, ze gich lez byla 147b welmí netydiata, Aby ſye to nezdalo nízadnemv lſtíwe píſmo a nepwe. A protoze geſt od ſwateho antoníe y rziecſky y latínie wypſano, A take malo o ſwatem pawly myſſí y zamyſlil ſem wypwití, A naſwiec R. I, str. 17. a) červ. b) po e- vyradováno 1. R. I, str. 17. 1. C má nadp: Poczýna ſie żywot ſwateho pawla, prwnieho puſte- níka, gefſto geſt ſlożyl ſwaty Ieronim, LXXXII kaa; E nadp: O ſwatem pawlu puſten niku, kterak gemu hawran Chleb noſyl na pufft, welmie piekny zywot. — 2. AE přesm: mnozy o to; C hadaly, E wadilij; A kdo. — 3. A zamyſl (nedops); ACE obš: ze by. — 4. ACE zamyslil a sch; AC obš: byl poczal; D obš: prziebytek puſteniczij; E přesm: krzítitel bozy; CE nichzto; ACE m. mnieše: mný (CE zda) mi fie, orig. nobis vide- tur. — 5. ACE mnych (spr.); ACE genzto; C drzew, E prwe. — 6. ACE jest sch; A wſfieczna; ACE i sch. — 7. E Anthoň; C přesm: ſwaty Antonius gest; ACE gest; AE tak. — 9. A zamyfflel; AE vczedlnyczy, C vczedlníky. — 10. CE nichzto; ACE přesm: gest pohrziebl (E pochowal); ACE m. svatého: ſweho. — 11. AE m. pravíta: prawym to; ACE i sch. — 12. ACE podobno; E prawilij. — 13. ACE m. že člověk všeho chlupatého těla: czlowieka chlupateho (spr.). — 14. D zamyſlili gſu, E zamyff- lelij; E obš: geſſto gest; AC obš: nepodobne gest. — 15. AE že sch; ACE přesm: wſſeho neſnadno geſt. — 16. B nestydiata!, DACE nestydata; ACE přesm: to nezdalo fie; E istiwie (!); slova »aby sě to nezdálo nižádnému lstivé písmo a nepravé« jsou chybný překlad za lat. »ne refellenda quidem sententia videtur«. — 17. ACE jest sch;
Strana 327
327 148a p ty, ze geſt to dawnie a opuſſtená wíec byla o geho poczatcye y o geho dokonaníj. Ale kterak geſt za ſweho mladeho wieku ziw był ſwaty pawel 20 Aneb ktere geſt od diabla ptíwenstwie tehdy míel, Nízadnemv czlowiekv to znamo neníe. Za czaſu toho, gefſto Cornelívs A cypryanvs w rzímie byl w tom mieſtie, geſſto ſlvowe kartako w rziecyech, plili ſwu krew Za decye a za waleryana cziefarziew, A mnoho w egiptie a w tebaidie koſtelvow zla burzie, 25 to geſt litcy, ſu zpuſtili. To bieſſe krzieſtanom wzniklo w nabozenſtwie tehdy, Ze zadachu kazdy ſwu krew plití p gmie bozie. Zagiſte diabel, zly wrah naſs, nezadaſſe tiela, ale duſſie, a chtie gi ſ ſebu na zatceníe przíp- wíti. A, iakzto Cypryanvs ſam geſt pwil, Ze, ktoz geſt zadal vmrzietí, toho ſu nechtieli zahubíti. Gehozto vkrutnoſt, tocziſſ dlabla, Aby znamieiſſij byl, 30 na pamíet dwa ſem prziklady w tiechto kníehach polozil, kterak gest zadal duffie, ale ne tiela zahubítí. Neb, kdyz ſwaty Cornelivſ muzníe ſtal v wierzie A witiezem v we- likych mykach, Kazal geho strdíj zmazatí A na wrvcyem wedrzie, ſwiezíc rucye, opak polozití, aby geho mychy vſſtipaly, Gehoz drziewe y gedny 35 myky nemohly prziemocy. Druheho, gínocha mladeho, Il ſwateho cypryna kaza do welmí roz- kofſne zahradky vweſtí A tu geho na wemí kraſne poſteli polozití mezy bielucym lilfumem A mezy czrwenv rvozíj — A tu zahradku potok welmí tíchy obchodiefſe, az mezy drziewím ledwa cziti biefſe, tak tichy wietrzik 40 pwiewaſſe — A tak, aby ſye odtud nemohl dobytí; A obwazawſſe gei welmi ſlicznymi wiency, a tu geho odgidechu. A kdyz ſye wſſichní rozgidechu, przigide welmi wyteczna zenka y poczie geí obgímatí A, geſsto geſt hanba mlvwití, poczie gei drazdití, aby tielo wzbudila a przipwila k ſmilſtwij. Tehdy bozíj muczedlník newiedieſſe co vczínítí, aní kam ſebu wrha. A ge- 45 ACE obš: gest wypſano. — 18. ACE a sch; DAE muſſim C muſym; ACE a sch; A nawiecz. — 19. ACE m. pro ty: proto (spr.); AE přesm: byla wiecz. — 21. E přesm: gmiel tehdy. — 23. AE přesm: tho (, E toho) czaſu; ACE m. a Cyprianus v Římě byl: w Rzymie a Cypryanus (spr.). — 24. D přesm: w tom mieſtie w Rzimie byl; D Cartago, A karthago, C kartago, E Carthago; C za (po a) sch. — 25. DA Czyeſarzuow, CE cziefaržow; ACE a sch. — 26. A m. litci: kzelczapht, E kzelczaffat; E bylo. — 27. E zadalij; C každý sch; A přesm: ſwu krew kazdy; ACE přesm: bozie gmie (CE gmeno). — 28. E nezada; ACE dufsy; ACE a sch; E chcze; C gie; A přesm: na zatraczeny s febu. — 29. C a sch; ACE jest sch; A kdoz; C jest sch. — 30. ACE sú sch; ACE točíš: to geft; ACE byla. — 31. A pamie (nedops.); ACE přesm: ſem dwa; D přesm: žadal gest. — 32. ACE duſsy. — 33. ACE Nebo. — 34. E horcze; ACE ſwazawfſe. — 35. D ho; E prwe yzadne. — 36. D obš: nemohly gſu. — 37. DACE Czypryana; CE kazal. — 38. E rozkofſny; A zahrady; ACE wefty; B wemí!, DAC welmi; E přesm: polozyti na welmie kraſne poſtelij. — 39. C bielem, E obš: czyftym bilym; DCE Lyhu, A lylygym; E czerwenu. — 40. E obchodil; ACE m. až: a; ACE gedwa; E přesm: bylo czyti. — 41. A powiewaſſe, E powiewal; AC odtawad; ACE a sch; ACE geho. — 42. ACE a sch; C odefſly ſu, E odeſſly; ACE wſſyczkny; CE rozeſſli. — 43. E przifſla; AE zena; ACE geho, D ho. — 44. C geho, D ho; AE počě jej drážditi, aby sch; E smilstwu. — 45. D newiediel gt, E newiediel; C vczinie an (!); D wrczy. — 46. E nebyli; Aprziemohla(!); D a jehož muky nebiechu přěmohly sch;
327 148a p ty, ze geſt to dawnie a opuſſtená wíec byla o geho poczatcye y o geho dokonaníj. Ale kterak geſt za ſweho mladeho wieku ziw był ſwaty pawel 20 Aneb ktere geſt od diabla ptíwenstwie tehdy míel, Nízadnemv czlowiekv to znamo neníe. Za czaſu toho, gefſto Cornelívs A cypryanvs w rzímie byl w tom mieſtie, geſſto ſlvowe kartako w rziecyech, plili ſwu krew Za decye a za waleryana cziefarziew, A mnoho w egiptie a w tebaidie koſtelvow zla burzie, 25 to geſt litcy, ſu zpuſtili. To bieſſe krzieſtanom wzniklo w nabozenſtwie tehdy, Ze zadachu kazdy ſwu krew plití p gmie bozie. Zagiſte diabel, zly wrah naſs, nezadaſſe tiela, ale duſſie, a chtie gi ſ ſebu na zatceníe przíp- wíti. A, iakzto Cypryanvs ſam geſt pwil, Ze, ktoz geſt zadal vmrzietí, toho ſu nechtieli zahubíti. Gehozto vkrutnoſt, tocziſſ dlabla, Aby znamieiſſij byl, 30 na pamíet dwa ſem prziklady w tiechto kníehach polozil, kterak gest zadal duffie, ale ne tiela zahubítí. Neb, kdyz ſwaty Cornelivſ muzníe ſtal v wierzie A witiezem v we- likych mykach, Kazal geho strdíj zmazatí A na wrvcyem wedrzie, ſwiezíc rucye, opak polozití, aby geho mychy vſſtipaly, Gehoz drziewe y gedny 35 myky nemohly prziemocy. Druheho, gínocha mladeho, Il ſwateho cypryna kaza do welmí roz- kofſne zahradky vweſtí A tu geho na wemí kraſne poſteli polozití mezy bielucym lilfumem A mezy czrwenv rvozíj — A tu zahradku potok welmí tíchy obchodiefſe, az mezy drziewím ledwa cziti biefſe, tak tichy wietrzik 40 pwiewaſſe — A tak, aby ſye odtud nemohl dobytí; A obwazawſſe gei welmi ſlicznymi wiency, a tu geho odgidechu. A kdyz ſye wſſichní rozgidechu, przigide welmi wyteczna zenka y poczie geí obgímatí A, geſsto geſt hanba mlvwití, poczie gei drazdití, aby tielo wzbudila a przipwila k ſmilſtwij. Tehdy bozíj muczedlník newiedieſſe co vczínítí, aní kam ſebu wrha. A ge- 45 ACE obš: gest wypſano. — 18. ACE a sch; DAE muſſim C muſym; ACE a sch; A nawiecz. — 19. ACE m. pro ty: proto (spr.); AE přesm: byla wiecz. — 21. E přesm: gmiel tehdy. — 23. AE přesm: tho (, E toho) czaſu; ACE m. a Cyprianus v Římě byl: w Rzymie a Cypryanus (spr.). — 24. D přesm: w tom mieſtie w Rzimie byl; D Cartago, A karthago, C kartago, E Carthago; C za (po a) sch. — 25. DA Czyeſarzuow, CE cziefaržow; ACE a sch. — 26. A m. litci: kzelczapht, E kzelczaffat; E bylo. — 27. E zadalij; C každý sch; A přesm: ſwu krew kazdy; ACE přesm: bozie gmie (CE gmeno). — 28. E nezada; ACE dufsy; ACE a sch; E chcze; C gie; A přesm: na zatraczeny s febu. — 29. C a sch; ACE jest sch; A kdoz; C jest sch. — 30. ACE sú sch; ACE točíš: to geft; ACE byla. — 31. A pamie (nedops.); ACE přesm: ſem dwa; D přesm: žadal gest. — 32. ACE duſsy. — 33. ACE Nebo. — 34. E horcze; ACE ſwazawfſe. — 35. D ho; E prwe yzadne. — 36. D obš: nemohly gſu. — 37. DACE Czypryana; CE kazal. — 38. E rozkofſny; A zahrady; ACE wefty; B wemí!, DAC welmi; E přesm: polozyti na welmie kraſne poſtelij. — 39. C bielem, E obš: czyftym bilym; DCE Lyhu, A lylygym; E czerwenu. — 40. E obchodil; ACE m. až: a; ACE gedwa; E přesm: bylo czyti. — 41. A powiewaſſe, E powiewal; AC odtawad; ACE a sch; ACE geho. — 42. ACE a sch; C odefſly ſu, E odeſſly; ACE wſſyczkny; CE rozeſſli. — 43. E przifſla; AE zena; ACE geho, D ho. — 44. C geho, D ho; AE počě jej drážditi, aby sch; E smilstwu. — 45. D newiediel gt, E newiediel; C vczinie an (!); D wrczy. — 46. E nebyli; Aprziemohla(!); D a jehož muky nebiechu přěmohly sch;
Strana 328
328 hoz mvky neblechu prziemohly, a giz geí rozkofſ prziemahaſſe. Tehdy wſſak zyewením dvchowním prziekuf ſobie iazyk, y plínv te zencye mezy oczí, geſſto geho cyelowaſſe. A tak tu boleſtíj, geſsto sye bleſſe vkuſl, prziemoze zadoſt tieleſnv. Tehoz czaſu, kdyz ſye to diegieſſe, w daleiſſie tebaidie ſwaty pawel oſtal bieſſe po ſmrti otcowíe a materzíníe v welikem ſbozíj ſ gedínv ſeſtru A ta giz za mvz dana bieſſe. A giz bieſſe w ſſtínadcte letech A vmiegieſſe rziecſky y Egipſky a welmi bieſſe krotka a boha mílowaſſe welmi. A kdyz to ptíwenſtwie pti krzieſtanom bieſſe wzniklo, Tehdy ſye ſchowa w ſwe 55 wſy w naídaleiſſie. O, k czemv neprzipwij hvbena lakota lidſkeho ſrdcye! Muz geho ſestry poczie chtí pradití, gehoz tagiti miegieſſe. Gehozto od toho hrzíeſíneho zamyſla aní placz geho zeny, Il Aní przíwvzenstwíe nemozieſſe odwtiti. Gehoz pak bvoh geſt neprziezrziel gemu. Takez gemv bieſſe vkrutnv tako miloftíwu bytí, wſſe gedno. Tomv kdyz ten przíemvdry mladec vroz- 60 omie, y vtecze na puſt w hory, kdezto by byl bezpeczen; wvoli w ſkvtek obrati. A tak pogide, zlehky poſtawagie a to czaſto czíníe. Y naleze horu krzemenatu. A w te bieſſe geſkyníe naprzied vzka a wnítrz welmí welika a ta ſye kamenem zawieraſſe. Geiz odwaliw, takozto geſt czlowieczie zadoſt zwiedleti wzdy tagny wíec, y wníde tam. A w te geſkyní bieſſe ſtudnicye 65 welmi dobra, A to, coz z nie teczieff, ynhed przied gieſkyníj ſye zatratieſſe. A po te horzie bíeſſe mnoho chalupek, w nichzto bieſſe mnoho ſtarych nakowadlnvow a kladiw, geſſto faleſſne peníezye kowali, Iakozto Egipſſczij liſtowe ſwiedczie, ze ge to byl obraz nieczíj taíníe toho czaſu, kdyzto Cleopatra kníezna porala antoníe. A protoz poczíe mílowatí to mieſto ſwaty pawel, iako by gemu bylo bohem dane. Y by tu wſſiecky ſweho wíeku dní, modle ſye bohu. A za 50 148b 70 D m. a: neb, ACE sch; ACE geho; D m. již jej: ho geſt giz; D przemohla, E prze- mahala ; AE m. však: pak. — 47. AE prziekuſſyw, C przekuſl, D przekuſyl gt; A plnu, D plynul gt, CE plynul. — 48. D gei; E czelowala; E byl; AE vkuſyl; E przemohl. — 50. E Tohoz; D dalo, E dilo; DCE dalffij. — 51. D m. bieše: gt, E byl. — 52. DE přesm: byla gt (E sch.) dana; AE m. již: když; E byl, D gt byla; B fftínadcte!, De ſſeſtnadcti, A ſedmynaſty, C ſſeſtnadczte, E ſedmnadczti; ACE obš: letech (C let) wſtarzy; AE a sch; D vmiela gt, CE vmyel. — 53. ACE m. i: a; ACE krotky (spr.); AE a sch; D milowala gt, E milowal. — 54. E přesm: wzniklo bylo; E ſchowal. — 55. ACE přesm: we wſſy ſwe; A v sch ; DE naydalffie, AC naydalfſy. — 56. ACE obš: pro ſbozie poczie; B chti (!), DACE chtieti; E poraditi (!); D obš: gehoz gt, De miel, E gmiel. — 57. DCE przibuzenſtwie, A przbuzenstwy (!); D nemohlo gest, E ne- mohlo. — 58. C přesm: buoh pak neprzezržel gemu geſt; AE jehož pak Buoh jest nepřezřěl jemu sch; AE Tak; E bylo; C přesm: brefſe gemu. — 59. D býti sch; C ten sch; DCE mladenecz. — 60. E vrozumiel; E vtekl; E pufscž; AE m. byl: mohl byti. — 61. DA obratiti; C poſſel, E ffiel; A zlehka; E nalezl. — 62. E byla; D přesm: geſkynie bieffe. — 63. E zawierala; ACE genz. — 64. ACE přesm: wzdy wzwiedieti (C zwiedie ti); C wſſel; E i vníde sch; E byla. — 65. DAC tecziefſe, E teklo; D zttilo, E tra- tila (!); AC m. sě zatratieše: w zemi (C pod zemy) ſie tratieſſe. — 66. D bylo gest, E bylo. — 67. ACE m. bieše mnoho starých nákovadlnuov a kladiv: brechu (E byli) na- kowadlnie (C nakowadlnowe) ſtare (C ſtaržy) a kladywa; D obš: gessto gſu; AC kowachu.— 68. AE liftij; DACE geft; ACE m. to byl obraz něčí tajně: byla tu (C to) obraznycze taygna (spr.). — 69. D Anthonya. — 70. ACE a sch. — 71. E m. by tu: byl; E přesm:
328 hoz mvky neblechu prziemohly, a giz geí rozkofſ prziemahaſſe. Tehdy wſſak zyewením dvchowním prziekuf ſobie iazyk, y plínv te zencye mezy oczí, geſſto geho cyelowaſſe. A tak tu boleſtíj, geſsto sye bleſſe vkuſl, prziemoze zadoſt tieleſnv. Tehoz czaſu, kdyz ſye to diegieſſe, w daleiſſie tebaidie ſwaty pawel oſtal bieſſe po ſmrti otcowíe a materzíníe v welikem ſbozíj ſ gedínv ſeſtru A ta giz za mvz dana bieſſe. A giz bieſſe w ſſtínadcte letech A vmiegieſſe rziecſky y Egipſky a welmi bieſſe krotka a boha mílowaſſe welmi. A kdyz to ptíwenſtwie pti krzieſtanom bieſſe wzniklo, Tehdy ſye ſchowa w ſwe 55 wſy w naídaleiſſie. O, k czemv neprzipwij hvbena lakota lidſkeho ſrdcye! Muz geho ſestry poczie chtí pradití, gehoz tagiti miegieſſe. Gehozto od toho hrzíeſíneho zamyſla aní placz geho zeny, Il Aní przíwvzenstwíe nemozieſſe odwtiti. Gehoz pak bvoh geſt neprziezrziel gemu. Takez gemv bieſſe vkrutnv tako miloftíwu bytí, wſſe gedno. Tomv kdyz ten przíemvdry mladec vroz- 60 omie, y vtecze na puſt w hory, kdezto by byl bezpeczen; wvoli w ſkvtek obrati. A tak pogide, zlehky poſtawagie a to czaſto czíníe. Y naleze horu krzemenatu. A w te bieſſe geſkyníe naprzied vzka a wnítrz welmí welika a ta ſye kamenem zawieraſſe. Geiz odwaliw, takozto geſt czlowieczie zadoſt zwiedleti wzdy tagny wíec, y wníde tam. A w te geſkyní bieſſe ſtudnicye 65 welmi dobra, A to, coz z nie teczieff, ynhed przied gieſkyníj ſye zatratieſſe. A po te horzie bíeſſe mnoho chalupek, w nichzto bieſſe mnoho ſtarych nakowadlnvow a kladiw, geſſto faleſſne peníezye kowali, Iakozto Egipſſczij liſtowe ſwiedczie, ze ge to byl obraz nieczíj taíníe toho czaſu, kdyzto Cleopatra kníezna porala antoníe. A protoz poczíe mílowatí to mieſto ſwaty pawel, iako by gemu bylo bohem dane. Y by tu wſſiecky ſweho wíeku dní, modle ſye bohu. A za 50 148b 70 D m. a: neb, ACE sch; ACE geho; D m. již jej: ho geſt giz; D przemohla, E prze- mahala ; AE m. však: pak. — 47. AE prziekuſſyw, C przekuſl, D przekuſyl gt; A plnu, D plynul gt, CE plynul. — 48. D gei; E czelowala; E byl; AE vkuſyl; E przemohl. — 50. E Tohoz; D dalo, E dilo; DCE dalffij. — 51. D m. bieše: gt, E byl. — 52. DE přesm: byla gt (E sch.) dana; AE m. již: když; E byl, D gt byla; B fftínadcte!, De ſſeſtnadcti, A ſedmynaſty, C ſſeſtnadczte, E ſedmnadczti; ACE obš: letech (C let) wſtarzy; AE a sch; D vmiela gt, CE vmyel. — 53. ACE m. i: a; ACE krotky (spr.); AE a sch; D milowala gt, E milowal. — 54. E přesm: wzniklo bylo; E ſchowal. — 55. ACE přesm: we wſſy ſwe; A v sch ; DE naydalffie, AC naydalfſy. — 56. ACE obš: pro ſbozie poczie; B chti (!), DACE chtieti; E poraditi (!); D obš: gehoz gt, De miel, E gmiel. — 57. DCE przibuzenſtwie, A przbuzenstwy (!); D nemohlo gest, E ne- mohlo. — 58. C přesm: buoh pak neprzezržel gemu geſt; AE jehož pak Buoh jest nepřezřěl jemu sch; AE Tak; E bylo; C přesm: brefſe gemu. — 59. D býti sch; C ten sch; DCE mladenecz. — 60. E vrozumiel; E vtekl; E pufscž; AE m. byl: mohl byti. — 61. DA obratiti; C poſſel, E ffiel; A zlehka; E nalezl. — 62. E byla; D přesm: geſkynie bieffe. — 63. E zawierala; ACE genz. — 64. ACE přesm: wzdy wzwiedieti (C zwiedie ti); C wſſel; E i vníde sch; E byla. — 65. DAC tecziefſe, E teklo; D zttilo, E tra- tila (!); AC m. sě zatratieše: w zemi (C pod zemy) ſie tratieſſe. — 66. D bylo gest, E bylo. — 67. ACE m. bieše mnoho starých nákovadlnuov a kladiv: brechu (E byli) na- kowadlnie (C nakowadlnowe) ſtare (C ſtaržy) a kladywa; D obš: gessto gſu; AC kowachu.— 68. AE liftij; DACE geft; ACE m. to byl obraz něčí tajně: byla tu (C to) obraznycze taygna (spr.). — 69. D Anthonya. — 70. ACE a sch. — 71. E m. by tu: byl; E přesm:
Strana 329
329 149 odiew y za pokrm liſt palmowy a iableczka miegieſſe. Azda by ſye to komv zdalo nepodobno, Tomvt geſt ſam rezuz kryſtus swiedek y ſwietij geho andiele, Ze na te puſſti, gefsto gest podle te wlaſti, giezto diegíj Syrya, a mezy Saraceny, widiel ſem mníchy y widiení ſu od gínych, Z níchzto 75 geden trzidcyetí let gecznym chlebem a kalnv wodu byl zíw, A druhy w ſſachtie ſtare, gíjeizto Syrowe ſwym pohanſkym I Hlaholem Guppa rzie- kagíj, pletí malynamí a níczímz gínym na wſſaky den ſye krmíeſſe. To ſie bude zdati tíem, ktoz nechtie wierzití, welmí nepodobno, Ale wierzícym geſt k wierzíe podobno. Ale bych ſye k temvz nawtil, gehoz ſem byl oſtal, Kdyz giz bieſſe ſwaty pawel na tomto ſwietie nebeſky zíwot weda ke ſtu trzinadcte let ſtar, A ſwaty antoníj, na gíne puſſtí prziebywagie, dewaddesat set star: Iakozto on ſam pwíj, gefto gemv by na myſlí. Ze nízadny mních drziewe neho na puſſtí neprziebywal. Y by gemv w nocy na geho pokogiku zyeweno, 85 Ze ge giny mnoho lepſſij na hlubſſie puſſti, K nemvz, aby gei opatrzil, ma gití. A takz nahle poczíe ſwitatí, ſtarzec, ſwe mldle klyby poczie holkv zpodpieragie, fam newíeda kam, poczie gítí. A kdyz giz by v poledne a wedro bieſſe welmí welike, awſſak ſye nerodi wtiti a rzka: Wierzí memv bohu, ze mí vkaze ſluhu ſweho, gehoz mí geſt ſlibil vkazatí. A w tu dobu 90 vpatrzi czlowieka ſ konſkym ſadlem, gemvzto dawníj míſtrzí Centavrus wzdielí. A pozehnaw ſye y vczíní na czele znameníe ſwateho krzizie y zwola naň a rzka: Ty powiez mí, w ktere ſtníe tuto bozíj ſluha prziebywa. A on poczie newiedie co bublati, a lomie wiece czeliſtmi nez mluwíe. Awſſak doſti pteknv odpowied vczíni. A ztah pwu ruku, y vkaza pwu cyeſtu, 95 kamzto chtieſſe ſwaty antoníj gití. A taka) zdwih ſye tako naíruczieíſſij ptak, 80 a) za tím podtečk. zw. dnij ſweho wieku. — 72. ACE m. palmový: ſ palmy; D gmiel gt, E gmiel; AE Azdat. — 73. E obš: za nepodobne; ACE tomu; C ge, AE sch; E m. Iezuz(!) Kristus: Geziſs; AE ſwati. — 74. ACE přesm: Andiely (C andiele) geho; A puſſczy; A m. jiežto: geſſto gy; E jiežto dějí sch. — 75. ACE od jiných sch. — 76. ACE m. ječným chlebem: gedyne geczny (!, CE gecznym) chleb (CE chlebem); AE přesm: zyw bieſſe (E byl). — 77. AE genzto, C giežto. — 78. D přesm: krmil ſe gt; ACE přesm: malynami na wſfaky (A wſſak, E kazdy) den ſie (E ſie krmil) a nycz (C nycżímz, E niczym) gynym krmieſſe (E sch.). — 80. ACE obš: geſt wſſeczko ſnadno a. — 81. ACE abych; E byl (po již). — 82. DC m. ke stu: Sto a; C wſtaržy; E přesm: ſtar byl. — 3. E Anthoň; E dewade- ſate; E obš: ſtar byl. — 84. ACE m. on: czasto; ACE prawyl geft; ACE m. ješto: to (spr.); DCE bylo; ACE mnich sch; A gieho. — 85. ACE obš: na puſſczy (CE puſſtij) mnych (E mnichem); AE prziebywal; CE bylo. — 86. ACE gest; A puſsczy; AC geho. — 87. E přesm: ma gyti, aby geho opatrzil; E náhle sch; ACE obš: ſlawny (E ſwaty) starziecz; ACE své sch; B mldie (!, DAC mdle, E mdleho; E m. klúby: chodu; ACE počě sch. — 88. ACE podpieragie; CE bylo; AE u sch. — 89. E horko bylo; AC přesm: welyke welmi; ACE wſfak; C nechtiel gt, E nechtrel; DACE Wierzim. — 90. D přesm: bohu memu. — 91. A vpatrzyl, E vhlydal; ACE m. sádlem: zadkem (spr.). — 92. E přesm: wzdielij Centhaurus; E vczynil; E wzwolal. — 93. D přesm: Powiez mi ty; AE an. — 94. C newiem czos; E přesm: bublati newiem czo; A wieczez, E wiecz; ACE nezly; C Wſfak. — 95. ACE m. pěknú: ſlycznu; AE vczynyl; C ztahl, AE tak (!); C vkazal; AE ruku i ukáza pravú sch. — 96. A kamto (!); D gt chtiel, E
329 149 odiew y za pokrm liſt palmowy a iableczka miegieſſe. Azda by ſye to komv zdalo nepodobno, Tomvt geſt ſam rezuz kryſtus swiedek y ſwietij geho andiele, Ze na te puſſti, gefsto gest podle te wlaſti, giezto diegíj Syrya, a mezy Saraceny, widiel ſem mníchy y widiení ſu od gínych, Z níchzto 75 geden trzidcyetí let gecznym chlebem a kalnv wodu byl zíw, A druhy w ſſachtie ſtare, gíjeizto Syrowe ſwym pohanſkym I Hlaholem Guppa rzie- kagíj, pletí malynamí a níczímz gínym na wſſaky den ſye krmíeſſe. To ſie bude zdati tíem, ktoz nechtie wierzití, welmí nepodobno, Ale wierzícym geſt k wierzíe podobno. Ale bych ſye k temvz nawtil, gehoz ſem byl oſtal, Kdyz giz bieſſe ſwaty pawel na tomto ſwietie nebeſky zíwot weda ke ſtu trzinadcte let ſtar, A ſwaty antoníj, na gíne puſſtí prziebywagie, dewaddesat set star: Iakozto on ſam pwíj, gefto gemv by na myſlí. Ze nízadny mních drziewe neho na puſſtí neprziebywal. Y by gemv w nocy na geho pokogiku zyeweno, 85 Ze ge giny mnoho lepſſij na hlubſſie puſſti, K nemvz, aby gei opatrzil, ma gití. A takz nahle poczíe ſwitatí, ſtarzec, ſwe mldle klyby poczie holkv zpodpieragie, fam newíeda kam, poczie gítí. A kdyz giz by v poledne a wedro bieſſe welmí welike, awſſak ſye nerodi wtiti a rzka: Wierzí memv bohu, ze mí vkaze ſluhu ſweho, gehoz mí geſt ſlibil vkazatí. A w tu dobu 90 vpatrzi czlowieka ſ konſkym ſadlem, gemvzto dawníj míſtrzí Centavrus wzdielí. A pozehnaw ſye y vczíní na czele znameníe ſwateho krzizie y zwola naň a rzka: Ty powiez mí, w ktere ſtníe tuto bozíj ſluha prziebywa. A on poczie newiedie co bublati, a lomie wiece czeliſtmi nez mluwíe. Awſſak doſti pteknv odpowied vczíni. A ztah pwu ruku, y vkaza pwu cyeſtu, 95 kamzto chtieſſe ſwaty antoníj gití. A taka) zdwih ſye tako naíruczieíſſij ptak, 80 a) za tím podtečk. zw. dnij ſweho wieku. — 72. ACE m. palmový: ſ palmy; D gmiel gt, E gmiel; AE Azdat. — 73. E obš: za nepodobne; ACE tomu; C ge, AE sch; E m. Iezuz(!) Kristus: Geziſs; AE ſwati. — 74. ACE přesm: Andiely (C andiele) geho; A puſſczy; A m. jiežto: geſſto gy; E jiežto dějí sch. — 75. ACE od jiných sch. — 76. ACE m. ječným chlebem: gedyne geczny (!, CE gecznym) chleb (CE chlebem); AE přesm: zyw bieſſe (E byl). — 77. AE genzto, C giežto. — 78. D přesm: krmil ſe gt; ACE přesm: malynami na wſfaky (A wſſak, E kazdy) den ſie (E ſie krmil) a nycz (C nycżímz, E niczym) gynym krmieſſe (E sch.). — 80. ACE obš: geſt wſſeczko ſnadno a. — 81. ACE abych; E byl (po již). — 82. DC m. ke stu: Sto a; C wſtaržy; E přesm: ſtar byl. — 3. E Anthoň; E dewade- ſate; E obš: ſtar byl. — 84. ACE m. on: czasto; ACE prawyl geft; ACE m. ješto: to (spr.); DCE bylo; ACE mnich sch; A gieho. — 85. ACE obš: na puſſczy (CE puſſtij) mnych (E mnichem); AE prziebywal; CE bylo. — 86. ACE gest; A puſsczy; AC geho. — 87. E přesm: ma gyti, aby geho opatrzil; E náhle sch; ACE obš: ſlawny (E ſwaty) starziecz; ACE své sch; B mldie (!, DAC mdle, E mdleho; E m. klúby: chodu; ACE počě sch. — 88. ACE podpieragie; CE bylo; AE u sch. — 89. E horko bylo; AC přesm: welyke welmi; ACE wſfak; C nechtiel gt, E nechtrel; DACE Wierzim. — 90. D přesm: bohu memu. — 91. A vpatrzyl, E vhlydal; ACE m. sádlem: zadkem (spr.). — 92. E přesm: wzdielij Centhaurus; E vczynil; E wzwolal. — 93. D přesm: Powiez mi ty; AE an. — 94. C newiem czos; E přesm: bublati newiem czo; A wieczez, E wiecz; ACE nezly; C Wſfak. — 95. ACE m. pěknú: ſlycznu; AE vczynyl; C ztahl, AE tak (!); C vkazal; AE ruku i ukáza pravú sch. — 96. A kamto (!); D gt chtiel, E
Strana 330
330 y zhynv z geho widienie. Tohot zacyelo newiem, diabel-lit sye gest byl pmieníl to giſte, a chtie ger przieſtſſití, Czilí, iakozto ſye I] Obycziegem 149b rodíe na puſſti ta zwierzata ſſkreda. Tak myſle a díwíe ſye tomv, coz bíeſſe potkal, y pogide dale. Tehdy w krzemenatem dole vzrzíe mvzíka newelikeho o gedne chrziepí, a miegíefſe na czele rohy; A zadek miegiefſe kozy y ſ nohama. Toho ſye ſwaty Antoníj vzaſe y opiet fye pozehna ſwatym krzízem. A to giſte zwierzie poneſe gemv iableczka palmowa, iako míjr gemv ſkrzye to vkazvgie. To ſwaty antoníj 105 vzrziew, y przie�ta chodu A poczie tazatí, kto by byl. To od neho vſlyſſie, an wecye: Smrtedlny sem A sem geden z tiech, gessto smy na pufstech, Gímzto ſye, gſuce ſwym bludem obluzení pohane, modle a nas naſledugíj. A to mí meno diegíj Sytyrus a gdu po ſwem ſtadie. A proſſit, aby za nas orodowal k bohu obecnemu, Gehoz ſmy dawno poznali, ze geſt prziſſel 110 na ſpaſeníe tomvto ſwietu A po wſſem ſwietu geſt wzeſſlo gmíe geho. A kdyz to vſlyſſie antoníj. y poczie plakati, ano geho ſlzy polewagíj p weliku radoſt; Neb ſye radowaſſe y weſeleſſe p welikv ſlawu bozíj A pro- zahynvtie ſſkaredeho diabla. A tomv ſye díwieſſe, ze rzieczi geho rozomieſſe. A vderzíw holíj w zemí, y wecye: Bieda tobíe, alekſandrzíe, ze potworu 115 za buoh maſs! E, horze tobie, necziſte mieſto, ze sye geſt w tobíe wſſiecka diabelſka zloſt ſbiehla. Y co ptí tomv dieſſ? Ai, ano niema twarz iezukryſta chwalíj, A ty pak mijeſto boha potwory naſledugeſſ a przieludvow. A netaze ſwaty antoníj tiech fivow dokonatí, Az to zwíerzie iakozto ptak nairuczíeiſſí na ſwu krzídlu z geho widienie zhynv. II A to zda by ſye komu nezdalo 150a 100 chtiel; AC Anthonyus, E Anthoň, tak E zpravidla; E tak sch; CE wzdwih. — 97. E i sch; AE zhynul, C mynul; ACE Toho; ACE m. zacěło: za czelu prawdu; A newyme, CE newieme, orig, incertum habemus; ACE -ly; AE m. byl: to. — 98. ACE przie- tworzyl; ACE to jistě a sch; D ho, ACE geho. — 99. ACE m. sě obyčějem: geſt obyczeyg; AC m. rodie na púšti: ze na puſſczy (C puſſti) ſie rodie, E zie ſie rodij na puſſtij; B ſſkreda!, DACE ſſkareda. — 100. ACE m. tak... tomu: Tak ſie tomu (C gemu) dywie a myſſle o tom; E byl; ACE m. potkal: wydiel; C poſſel, E ffiel. — 101. A wydie, C widiel, E widiel sem(!); ACE přesm: newelykeho muzyka; E gednom; D gmiel gt. — 102. AE přesm: na czele gmiegyfſe (E gmiel) rohy; D gmiel gest, E gmiel; DE nohami; C m. toho: Tehdy; AE svatý sch. — 103. AC vzaſl, E vlekl; AE i sch; ACE přesm: ſwatym krzyzem pozehna (E pozehnal). — 104 ACE přesm: vka- zuge ſkrze to; A m. to: Tehdyz, CE Tehdy. — 105. ACE m. uzřěv i přěsta chodu: przieſta (CE przeſtal) chodu vzrziew to; AE m. a: y; C m. to od ňeho: Od niehozto; E vſlyfel. — 106. ACE an vecě sch; E z nich; AC na pufítiech. — 107. ACE přesm: ſwym bludem gſucz obluzeny; AE pohany modlecz; C nás sch; AE naſledugycz. — 108. AE Satyryus, C Satyrus ; C m. a: a ay ; A m. svém: wſſem; ACE m. a: y; AC proſym, E oproſym (!). — 109. CE orudowal. — 110. E ſwietie; AE přesm: rozeſſlo (!, E obš: rozeſſlo ſie) geſt; CE gmeno. — 111. E vſlyffel; ACE i sch; D ho; E ſluzy. — 112. ACE m. neb sě radováše: radowaffie (E radowal) sie; A weleffe(!), E welel. — 113. ACE přesm: dyabla fſkaredeho; ACE dywie; ACE přesm: geho rzieczy; ACE obš: mozieſſe (E mohl) rozumieti (C rozomieti). — 114. AC i sch. — 115 ACE é sch; ACE m. že sě jest v tobě: w niemzto ſie geſt. — 116. ACE i sch; AE aj sch; ACE ano sch; ACE Jezu- sch. — 117. ACE obš: gmenugie a chwaly: AE potworu; ACE m. a: y; ACE przieludy; ACE a sch. — 118. ACE přesm: flow trech; ACE obš:
330 y zhynv z geho widienie. Tohot zacyelo newiem, diabel-lit sye gest byl pmieníl to giſte, a chtie ger przieſtſſití, Czilí, iakozto ſye I] Obycziegem 149b rodíe na puſſti ta zwierzata ſſkreda. Tak myſle a díwíe ſye tomv, coz bíeſſe potkal, y pogide dale. Tehdy w krzemenatem dole vzrzíe mvzíka newelikeho o gedne chrziepí, a miegíefſe na czele rohy; A zadek miegiefſe kozy y ſ nohama. Toho ſye ſwaty Antoníj vzaſe y opiet fye pozehna ſwatym krzízem. A to giſte zwierzie poneſe gemv iableczka palmowa, iako míjr gemv ſkrzye to vkazvgie. To ſwaty antoníj 105 vzrziew, y przie�ta chodu A poczie tazatí, kto by byl. To od neho vſlyſſie, an wecye: Smrtedlny sem A sem geden z tiech, gessto smy na pufstech, Gímzto ſye, gſuce ſwym bludem obluzení pohane, modle a nas naſledugíj. A to mí meno diegíj Sytyrus a gdu po ſwem ſtadie. A proſſit, aby za nas orodowal k bohu obecnemu, Gehoz ſmy dawno poznali, ze geſt prziſſel 110 na ſpaſeníe tomvto ſwietu A po wſſem ſwietu geſt wzeſſlo gmíe geho. A kdyz to vſlyſſie antoníj. y poczie plakati, ano geho ſlzy polewagíj p weliku radoſt; Neb ſye radowaſſe y weſeleſſe p welikv ſlawu bozíj A pro- zahynvtie ſſkaredeho diabla. A tomv ſye díwieſſe, ze rzieczi geho rozomieſſe. A vderzíw holíj w zemí, y wecye: Bieda tobíe, alekſandrzíe, ze potworu 115 za buoh maſs! E, horze tobie, necziſte mieſto, ze sye geſt w tobíe wſſiecka diabelſka zloſt ſbiehla. Y co ptí tomv dieſſ? Ai, ano niema twarz iezukryſta chwalíj, A ty pak mijeſto boha potwory naſledugeſſ a przieludvow. A netaze ſwaty antoníj tiech fivow dokonatí, Az to zwíerzie iakozto ptak nairuczíeiſſí na ſwu krzídlu z geho widienie zhynv. II A to zda by ſye komu nezdalo 150a 100 chtiel; AC Anthonyus, E Anthoň, tak E zpravidla; E tak sch; CE wzdwih. — 97. E i sch; AE zhynul, C mynul; ACE Toho; ACE m. zacěło: za czelu prawdu; A newyme, CE newieme, orig, incertum habemus; ACE -ly; AE m. byl: to. — 98. ACE przie- tworzyl; ACE to jistě a sch; D ho, ACE geho. — 99. ACE m. sě obyčějem: geſt obyczeyg; AC m. rodie na púšti: ze na puſſczy (C puſſti) ſie rodie, E zie ſie rodij na puſſtij; B ſſkreda!, DACE ſſkareda. — 100. ACE m. tak... tomu: Tak ſie tomu (C gemu) dywie a myſſle o tom; E byl; ACE m. potkal: wydiel; C poſſel, E ffiel. — 101. A wydie, C widiel, E widiel sem(!); ACE přesm: newelykeho muzyka; E gednom; D gmiel gt. — 102. AE přesm: na czele gmiegyfſe (E gmiel) rohy; D gmiel gest, E gmiel; DE nohami; C m. toho: Tehdy; AE svatý sch. — 103. AC vzaſl, E vlekl; AE i sch; ACE přesm: ſwatym krzyzem pozehna (E pozehnal). — 104 ACE přesm: vka- zuge ſkrze to; A m. to: Tehdyz, CE Tehdy. — 105. ACE m. uzřěv i přěsta chodu: przieſta (CE przeſtal) chodu vzrziew to; AE m. a: y; C m. to od ňeho: Od niehozto; E vſlyfel. — 106. ACE an vecě sch; E z nich; AC na pufítiech. — 107. ACE přesm: ſwym bludem gſucz obluzeny; AE pohany modlecz; C nás sch; AE naſledugycz. — 108. AE Satyryus, C Satyrus ; C m. a: a ay ; A m. svém: wſſem; ACE m. a: y; AC proſym, E oproſym (!). — 109. CE orudowal. — 110. E ſwietie; AE přesm: rozeſſlo (!, E obš: rozeſſlo ſie) geſt; CE gmeno. — 111. E vſlyffel; ACE i sch; D ho; E ſluzy. — 112. ACE m. neb sě radováše: radowaffie (E radowal) sie; A weleffe(!), E welel. — 113. ACE přesm: dyabla fſkaredeho; ACE dywie; ACE přesm: geho rzieczy; ACE obš: mozieſſe (E mohl) rozumieti (C rozomieti). — 114. AC i sch. — 115 ACE é sch; ACE m. že sě jest v tobě: w niemzto ſie geſt. — 116. ACE i sch; AE aj sch; ACE ano sch; ACE Jezu- sch. — 117. ACE obš: gmenugie a chwaly: AE potworu; ACE m. a: y; ACE przieludy; ACE a sch. — 118. ACE přesm: flow trech; ACE obš:
Strana 331
331 k wierzie podobne, Aby to zwierzie k czlowieku podobno bylo; Nebot ſu za 120 cyeſarzíe Conſtantyna, prweho krzieſtanſkeho, do alexandrzie zíwe prziwedeno ; A do antyochye pak naſolíwſſe k cyeſarzowi doneſlí, aby ohledal take. Ale abych sye opiet nawtil. Tehdy opiet ſwaty antonyvs pogide po ſtopach zwierziecych a po welmi ſſirokem hwozdu, A giz ſam newieda, kam de. A to bieſſe druhy de, takz bludiefſe, A gedíne w tom nadiegí 125 magíe, ze geho kryſtus nezapomane. A kdyz bedlíwíe drvhe modlitby wy- plní A geſſte dluho bieſſe do ſwieta, Y vzrzie wlczicy, ana biezíj k wodie dychtiecy pod horu. Po níez oczíma popatrzíw A ſſed k gieſkyní, kdyz zwierz odgide, y poczie tam hledatí, ano níc piekneho neníe a tma ſye wſſady wrtíj. A gakoz piſmo pwij, ze ſwrchowane miloſrdie nema ſtchu, 130 A oſtaw chodu a oddech dobrzie, A pak v welike zadoſtí pogide znenahly, a poſluchagie vchem nalehagie. Tak pak w temne nocy bliz k ſwietu kdyz ſye przíblizowaſſe, y vderzi w kamen nohu. A po tom ſſkrzehtu ſwaty pawlín vſlyſſaw y przitwrdí dwerzíj a zaklopi o ſobie. Tehdy ſwaty antoníj pad przied dwerzmi, az do ſſeſte hodíny poczie pſytí, aby ger k ſobie 135 wpuſtil, a rzka: E, wſſak wieſs, ktot ſem a odkad-li a procz-li ſem prziſſel, A giz wiem, ze ſem tebe nedvostogen widieti. Awffakt drziew neoteidu, lecz tie vzrzím. E, poz czlowieka nechceſſ przigietí a níemv twarz przígí- magie? Hledal ſem y nalezl ſem y tluku, aby mí otewrziel. A nevpſym-li zwierzie potworne (C potworžene); ACE yako. — 119. ACE přesm: na ſwu krzydlu (E ſwych krzidlech) nayruczeyſſy (E na ruczeſt !); C zhýnulo, E zhynul. — 120. A po- dobny; ACE aby sch; ACE obš: zwierzie potworzieny (C potworzene, E potworne), to gt; A podobny, CE podobne; ACE neboť sú sch. — 121. DCE prwnieho, A przwnieho; ACE obš: przywedeno na welyky dyw lidu (spr.). — 122. ACE m. a do Antiochie pak nasolivše k ciesařovi donesli: A potom kdyz gyz bylo vmrzielo, a (CE sch.) przywezeno geſt do Anthyochie k Czieſarziowy Pak naſolywſſe, aby ſie ta (C sch.) mrcha nezſmrdiela (E obš: nezkazyla a neſmrdiela; C přesm: nesſmrdiela mrcha). — 123. ACE přesm: nawratyl zaſſe; ACE tehdy opět sch; C sfel gt, E ffiel. — 124. C fflepiegiech, A ſtupech (!); ACE a sch; ACE velmi sch; ACE a již sch. — 125. ACE de sch; AC obš: gyz to; E byl; AE druhý den, jakž sch (ch. opis.); AE bludyl, C bieffe bludil. — 126. D ho; E buoh; ACE nezapomene; ACE m. modlitby: modlytwy (C modlitby) w noczy. — 127. E wyplnil; E bylo; AE i sch; ACE obš: vzrzie (E vzrzel) nedaleko; ACE přesm: k wodie brezy. — 128. E očima sch; E pohlediew; AE a sch; ACE m. šed k jěskyni: ſſed przyſtupyw ku (C k) peleſſy — 129. C odeſſla; ACE hledieti; E sě sch. — 130. E wſfudy; E vrtí sch; AE yakz; ACE že sch; E milofrdenstwie. — 131. ACE a sch; A otaw (!); A odech, E oddechl ſy; ACE dobřě a pak sch; ACE m. pojíde: wſſed (E ſſed) y pocze (C pogide); D znenahla, ACE zlehky. — 132. ACE m. poslúchajě: poſtawagie a; AE m. naléhajě: nalehagie poſluchati. — 133. C když sch; ACE m. sě přibližováše: ſnazniegy przyblyzowaſſe (E prziblyzowal) ſie; AE i sch; ACE a sch; AE m. škřehtu: ſkrze to (ch opis.). — 134. ACE Pawel; ACE m. uslyšav i přitvrdi dveři a zaklopi o sobě: dwerzy, gefto blechu (E bylij) otewrzieny, zaklopyl (C zaklopy) a vtwrdl (!, C vtwrdij, E vtwrdil . — 135. E padſfy ; C m. až: a až ; A fſete!; ACE geho; ACE k sobě sch. — 136. E puſtil; D O, ACE sch; ACE kto; ACE a sch; DE m. odkad-li: odkud; DE -li (po proč) sch. — 137. C a sch; A wiedie, E widim ; ACE přesm: nedostogen (C neduostogen, E nedustogen) tebe; ACE wssak; C držewe, A drziewe, DE prwe. — 138. ACE nezly; ACE é sch. — 139. ACE m. i: a; AC i sch; ACE otewrziely(!); A m. neuprosím-li: nevproſyly ſme (!), E nevproſym-li ſy. —
331 k wierzie podobne, Aby to zwierzie k czlowieku podobno bylo; Nebot ſu za 120 cyeſarzíe Conſtantyna, prweho krzieſtanſkeho, do alexandrzie zíwe prziwedeno ; A do antyochye pak naſolíwſſe k cyeſarzowi doneſlí, aby ohledal take. Ale abych sye opiet nawtil. Tehdy opiet ſwaty antonyvs pogide po ſtopach zwierziecych a po welmi ſſirokem hwozdu, A giz ſam newieda, kam de. A to bieſſe druhy de, takz bludiefſe, A gedíne w tom nadiegí 125 magíe, ze geho kryſtus nezapomane. A kdyz bedlíwíe drvhe modlitby wy- plní A geſſte dluho bieſſe do ſwieta, Y vzrzie wlczicy, ana biezíj k wodie dychtiecy pod horu. Po níez oczíma popatrzíw A ſſed k gieſkyní, kdyz zwierz odgide, y poczie tam hledatí, ano níc piekneho neníe a tma ſye wſſady wrtíj. A gakoz piſmo pwij, ze ſwrchowane miloſrdie nema ſtchu, 130 A oſtaw chodu a oddech dobrzie, A pak v welike zadoſtí pogide znenahly, a poſluchagie vchem nalehagie. Tak pak w temne nocy bliz k ſwietu kdyz ſye przíblizowaſſe, y vderzi w kamen nohu. A po tom ſſkrzehtu ſwaty pawlín vſlyſſaw y przitwrdí dwerzíj a zaklopi o ſobie. Tehdy ſwaty antoníj pad przied dwerzmi, az do ſſeſte hodíny poczie pſytí, aby ger k ſobie 135 wpuſtil, a rzka: E, wſſak wieſs, ktot ſem a odkad-li a procz-li ſem prziſſel, A giz wiem, ze ſem tebe nedvostogen widieti. Awffakt drziew neoteidu, lecz tie vzrzím. E, poz czlowieka nechceſſ przigietí a níemv twarz przígí- magie? Hledal ſem y nalezl ſem y tluku, aby mí otewrziel. A nevpſym-li zwierzie potworne (C potworžene); ACE yako. — 119. ACE přesm: na ſwu krzydlu (E ſwych krzidlech) nayruczeyſſy (E na ruczeſt !); C zhýnulo, E zhynul. — 120. A po- dobny; ACE aby sch; ACE obš: zwierzie potworzieny (C potworzene, E potworne), to gt; A podobny, CE podobne; ACE neboť sú sch. — 121. DCE prwnieho, A przwnieho; ACE obš: przywedeno na welyky dyw lidu (spr.). — 122. ACE m. a do Antiochie pak nasolivše k ciesařovi donesli: A potom kdyz gyz bylo vmrzielo, a (CE sch.) przywezeno geſt do Anthyochie k Czieſarziowy Pak naſolywſſe, aby ſie ta (C sch.) mrcha nezſmrdiela (E obš: nezkazyla a neſmrdiela; C přesm: nesſmrdiela mrcha). — 123. ACE přesm: nawratyl zaſſe; ACE tehdy opět sch; C sfel gt, E ffiel. — 124. C fflepiegiech, A ſtupech (!); ACE a sch; ACE velmi sch; ACE a již sch. — 125. ACE de sch; AC obš: gyz to; E byl; AE druhý den, jakž sch (ch. opis.); AE bludyl, C bieffe bludil. — 126. D ho; E buoh; ACE nezapomene; ACE m. modlitby: modlytwy (C modlitby) w noczy. — 127. E wyplnil; E bylo; AE i sch; ACE obš: vzrzie (E vzrzel) nedaleko; ACE přesm: k wodie brezy. — 128. E očima sch; E pohlediew; AE a sch; ACE m. šed k jěskyni: ſſed przyſtupyw ku (C k) peleſſy — 129. C odeſſla; ACE hledieti; E sě sch. — 130. E wſfudy; E vrtí sch; AE yakz; ACE že sch; E milofrdenstwie. — 131. ACE a sch; A otaw (!); A odech, E oddechl ſy; ACE dobřě a pak sch; ACE m. pojíde: wſſed (E ſſed) y pocze (C pogide); D znenahla, ACE zlehky. — 132. ACE m. poslúchajě: poſtawagie a; AE m. naléhajě: nalehagie poſluchati. — 133. C když sch; ACE m. sě přibližováše: ſnazniegy przyblyzowaſſe (E prziblyzowal) ſie; AE i sch; ACE a sch; AE m. škřehtu: ſkrze to (ch opis.). — 134. ACE Pawel; ACE m. uslyšav i přitvrdi dveři a zaklopi o sobě: dwerzy, gefto blechu (E bylij) otewrzieny, zaklopyl (C zaklopy) a vtwrdl (!, C vtwrdij, E vtwrdil . — 135. E padſfy ; C m. až: a až ; A fſete!; ACE geho; ACE k sobě sch. — 136. E puſtil; D O, ACE sch; ACE kto; ACE a sch; DE m. odkad-li: odkud; DE -li (po proč) sch. — 137. C a sch; A wiedie, E widim ; ACE přesm: nedostogen (C neduostogen, E nedustogen) tebe; ACE wssak; C držewe, A drziewe, DE prwe. — 138. ACE nezly; ACE é sch. — 139. ACE m. i: a; AC i sch; ACE otewrziely(!); A m. neuprosím-li: nevproſyly ſme (!), E nevproſym-li ſy. —
Strana 332
332 140 toho na tobie, tutot chcy vmrzieti. II Ale aſponíe me tielo pohrzebeſs. Tu 150b wzdy ſtaſſe a mluwie a nikame ſye nehna. Tehdy ſwaty pawlin odpowiedie: Nizadny tak neproſy, by hrozyl, Aní ſye kto komu ptíwíj ſ placzem. Prziſſed y hrozy, ze chceſs vmrzietí, acz tebe nepuſtím. A tak vlyz ſye y otewrzie gemv, a tu ſye pocziefta obgímatí, dawſſe ſobie witaníe. 145 A pwymi meny ſye pomenowaſſta, a diekugíce oba bohu, y ſyedeſſta. Y wecye ſwaty pawlín: Ai, tot geſt, gehoz ſy hledal ſ takym vſylím, Człowiek giz ſhnily, a gednak z neho bude pch a prſt. Nez, gedíne zet míloſrdie wſſecko czíníj a trpíj, Powiez mí, pſym tebe, kterak ſye na ſwietie diege mezy lidmí, A kterak-li ſye diege w ſtarych míeſtech, kto-li rzífſí 150 zpwuge, A geſſte-li ſu kterzij, giezto diabel klama ſwym bludem. A za tu rzieczij vzrziefta hawrana welikeho na drziewíe ſediece. Genz odtad wzletiew, y przíneſe gíma bochník chleba y polozí przied níma. A kdyz odlete hawran, wecye swaty pawlín: Tomvt gest giz ssest- deſat let, 1akzt mí geſt noſſeno rozlomeneho pvol bochníka. Zagiste, ze ge 155 Kryſtus p twe przifſtíe dal nama oba poly chleba nez gíndy. A takz po- díekowawſſe hoſpodínv, y ſyedeſſta oba nad ſtudnícy. Y poczieſſta ſye o to fediece korczití, ktery by z níj bochník rozdíelii. Swaty pawel, ten pobie- zyesse hostie, Ale antonij sye pwem braniesse, ze swaty pawlín biesse starssij. Awſſak vmyſliſſta, aby, vgmuc bochník mezy ſye, y roztrhla, aby kazdemv geho cze�t w ruku oſtala. A potom maliczko wody przíklonmo ſye napi�ta. A potom wzdafſta bohu chwalu y bdíefſta cyelu noc. 60 140. ACE tuto; ACE aſpon. — 141. ACE vždy sch; D ſtogie; DE a sch; C a sch; E nikam; AE m. tehdy ſwatý Pavlín: Staty (!, E Swaty) Pawel k tomu, C K tov ſwaty Pawel; ACE odpowiediel. — 142. AC aby; E m. neprosí, by hrozil: nehrozy, kdyz proſy; AC sě sch; ACE m. komu protiví: protywy fie (E sch.) komu. — 143. ACE přišed sch; DACE hrozyſs (spr.); D nechczeſs (!); ACE že chceš umřieti sch; ACE m. nepustím: neprzygmu, przyſſed chtie (C obš: a chtie tu) vmrzieti; E a sch; E vlizl. — 144. E otewrzel; ACE m. tu: tak; D poczechu; AE přesm: poczeſſta (E poczeli) ſie. — 145. ACE prawym gmenem ; ACE pogmenowawffe; ACE a sch; E ſedly, C obš: fie- defíta oba. — 147. E zhnilij; ACE přesm: bude z neho; ACE prach a sch; ACE ze. — 148. CE milofrdenstwie; ACE přesm: trpy a czyny; C mi sch; E přesm: Proſym tebe, powiez mi. — 149. ACE a sch; AE-li sch; C městech sch; DE -li sch. — 150. C kterezto, AE obš: geffto gie; A swy (nedops). — 151. ACE a sch; D po te rzeczi; E vzrzelij; ACE obš: toho welykeho; C nad drziewië; E přesm: ſedicz na drzewie.— 152. A odtawad, E odtud ; E zletiew; E przyneſl, D przinefl gt ; DE gim; E bochnecz. — 153. DE nimi; ACE m. a: Potom; AC odletie, E odletiel; ACE obš: ten hawran; ACE svatý sch; ACE m. Pawlín: Pawel »Patrzyz (C Pohlediž, E hlediz), tot nama. (E nam) miloſrdny hoſpodyn (E přesm: buoh Miloſrdny) obied poſlal«; ACE obš a tomu. — 154. D Sſedeſat, C ssestdesate, A ssestnadste(!), E ssestnadczte; ACE ze; ACE jest sch; E bochencze; A zagyste zagyste (!); DACE gest. — 155. DE nam; A oba puoly; C m. chleba: wiecze chleba, E chleba wicze; ACE nezly; ACE m. takž: Tak.— 156. E bohu ; ACE i sch; E ſedly; D poczechu, E poczeli. — 157.C waditi, E hadati ; A bych (!); DAC nich; E přesm: z nich by; A chleba, CE chleb; ACE rozlomýl. — 158. E pobizel; DA hoftij; DACE přesm: pwem ſie; E branil; D svatý sch; ACE Pawel; E byl. — 159. ACE m. avšak: A (C sch.) tak wſfakze; E vmyſlylij; E bochnecz; DE i sch. — 160. AE přesm: oſtala geho czeſt (E czaſtka) w ruku, C geho czaſtka oſtala w ruku; ACE a sch; E obš: ſie malo; A Potom malyczko wody Potom malyczko
332 140 toho na tobie, tutot chcy vmrzieti. II Ale aſponíe me tielo pohrzebeſs. Tu 150b wzdy ſtaſſe a mluwie a nikame ſye nehna. Tehdy ſwaty pawlin odpowiedie: Nizadny tak neproſy, by hrozyl, Aní ſye kto komu ptíwíj ſ placzem. Prziſſed y hrozy, ze chceſs vmrzietí, acz tebe nepuſtím. A tak vlyz ſye y otewrzie gemv, a tu ſye pocziefta obgímatí, dawſſe ſobie witaníe. 145 A pwymi meny ſye pomenowaſſta, a diekugíce oba bohu, y ſyedeſſta. Y wecye ſwaty pawlín: Ai, tot geſt, gehoz ſy hledal ſ takym vſylím, Człowiek giz ſhnily, a gednak z neho bude pch a prſt. Nez, gedíne zet míloſrdie wſſecko czíníj a trpíj, Powiez mí, pſym tebe, kterak ſye na ſwietie diege mezy lidmí, A kterak-li ſye diege w ſtarych míeſtech, kto-li rzífſí 150 zpwuge, A geſſte-li ſu kterzij, giezto diabel klama ſwym bludem. A za tu rzieczij vzrziefta hawrana welikeho na drziewíe ſediece. Genz odtad wzletiew, y przíneſe gíma bochník chleba y polozí przied níma. A kdyz odlete hawran, wecye swaty pawlín: Tomvt gest giz ssest- deſat let, 1akzt mí geſt noſſeno rozlomeneho pvol bochníka. Zagiste, ze ge 155 Kryſtus p twe przifſtíe dal nama oba poly chleba nez gíndy. A takz po- díekowawſſe hoſpodínv, y ſyedeſſta oba nad ſtudnícy. Y poczieſſta ſye o to fediece korczití, ktery by z níj bochník rozdíelii. Swaty pawel, ten pobie- zyesse hostie, Ale antonij sye pwem braniesse, ze swaty pawlín biesse starssij. Awſſak vmyſliſſta, aby, vgmuc bochník mezy ſye, y roztrhla, aby kazdemv geho cze�t w ruku oſtala. A potom maliczko wody przíklonmo ſye napi�ta. A potom wzdafſta bohu chwalu y bdíefſta cyelu noc. 60 140. ACE tuto; ACE aſpon. — 141. ACE vždy sch; D ſtogie; DE a sch; C a sch; E nikam; AE m. tehdy ſwatý Pavlín: Staty (!, E Swaty) Pawel k tomu, C K tov ſwaty Pawel; ACE odpowiediel. — 142. AC aby; E m. neprosí, by hrozil: nehrozy, kdyz proſy; AC sě sch; ACE m. komu protiví: protywy fie (E sch.) komu. — 143. ACE přišed sch; DACE hrozyſs (spr.); D nechczeſs (!); ACE že chceš umřieti sch; ACE m. nepustím: neprzygmu, przyſſed chtie (C obš: a chtie tu) vmrzieti; E a sch; E vlizl. — 144. E otewrzel; ACE m. tu: tak; D poczechu; AE přesm: poczeſſta (E poczeli) ſie. — 145. ACE prawym gmenem ; ACE pogmenowawffe; ACE a sch; E ſedly, C obš: fie- defíta oba. — 147. E zhnilij; ACE přesm: bude z neho; ACE prach a sch; ACE ze. — 148. CE milofrdenstwie; ACE přesm: trpy a czyny; C mi sch; E přesm: Proſym tebe, powiez mi. — 149. ACE a sch; AE-li sch; C městech sch; DE -li sch. — 150. C kterezto, AE obš: geffto gie; A swy (nedops). — 151. ACE a sch; D po te rzeczi; E vzrzelij; ACE obš: toho welykeho; C nad drziewië; E přesm: ſedicz na drzewie.— 152. A odtawad, E odtud ; E zletiew; E przyneſl, D przinefl gt ; DE gim; E bochnecz. — 153. DE nimi; ACE m. a: Potom; AC odletie, E odletiel; ACE obš: ten hawran; ACE svatý sch; ACE m. Pawlín: Pawel »Patrzyz (C Pohlediž, E hlediz), tot nama. (E nam) miloſrdny hoſpodyn (E přesm: buoh Miloſrdny) obied poſlal«; ACE obš a tomu. — 154. D Sſedeſat, C ssestdesate, A ssestnadste(!), E ssestnadczte; ACE ze; ACE jest sch; E bochencze; A zagyste zagyste (!); DACE gest. — 155. DE nam; A oba puoly; C m. chleba: wiecze chleba, E chleba wicze; ACE nezly; ACE m. takž: Tak.— 156. E bohu ; ACE i sch; E ſedly; D poczechu, E poczeli. — 157.C waditi, E hadati ; A bych (!); DAC nich; E přesm: z nich by; A chleba, CE chleb; ACE rozlomýl. — 158. E pobizel; DA hoftij; DACE přesm: pwem ſie; E branil; D svatý sch; ACE Pawel; E byl. — 159. ACE m. avšak: A (C sch.) tak wſfakze; E vmyſlylij; E bochnecz; DE i sch. — 160. AE přesm: oſtala geho czeſt (E czaſtka) w ruku, C geho czaſtka oſtala w ruku; ACE a sch; E obš: ſie malo; A Potom malyczko wody Potom malyczko
Strana 333
333 151b A kdyz giz miegiefſe ſwaty pawlín ſwuoi zíwot dokonatí, Takto poczíe k ſwatemu antoníj mlvwití a rzka: Dawno ſem tíe, bratrze, widiel w teto wlaſtí prziebywatí, A dawno mi tie ſlibowal hoſpodín mym ſluhu vczínítí. Aneb giz geſt czas prziſſel meho ſkonczenie, Gehoz ſem 1a dawno 165 zadal, A prziebytka ſ gezukryſtem a odplatu wzyeti meho zaſluzeníe. A to wiez, zeſ mí bohem poſlan, aby me tíelo zemí poruczil a pohrzebi. To vſlyſſaw ſwaty antoníj, y poczie geho pſytí, aby geho neopufftíel Swaty pawlín gemu wecye: Nehledaí ſweho dobreho, ale gínych. Zagiſte potrzie- biet gest, abychom, zbuduc tohoto ttreleſneho brziemene, y naſledowah beranka krotkeho, rezukryſta. A tak geſt potrzieba gínym bratrzím, aby ſye geſſte polepſſili twym przikladem. A protoz pſym tebe, dí a przines plaſſt, gefstot gest anaftazyvſ biſkup dal, gímzto míe obíneſf. A to ſwaty Pawlín pſyeſſe ne pto, by na to welmi tbal, ze by geho tielo ſhnílo przíkryto, Neb gemv takez nahe tako przikryte bieſſe wſſe gedno, Ale aby nemíel 175 tak welike zaloſtí, gſa przi geho ſmrtí. To vſlyſſaw ſwaty antoníj o tom ſwem plaſſtí, Podíwi ſye, ſlowa ne- odpowiediew, ale mlczie a ſlzye. A zcyelowaw geho oczi y rucye, y wti ſye do klaſſtera, W niemzto ſu ſye potom faracení vwazalí. A níc nebieſſe tu cyeſtu obtiezen, aní poſtem, ani na ſwu ſtaroſt tbagíe, p weliku miloſt wſſe prziemahaſſe. Tak pak wſtaw a prziſſed do ſwe peleſſíe, II W niez prziebywafſe, A kdyz get dwa vczeníky potkafſta, genz gemv biefſta dawno ſluzila a rzkuce: Y kdes tak dluho, otcze, prziebywal? On odpowiedie a rzka: Bleda mníe hrzieſſnemu, ze ſye mníchem wzywagí a nepwie drzím wody!; D przikloňmo, E prziklonmie, A obš: ſie przyklonycze, C sch; AE sě sch; E napilij. — 161. ACE m. potom: tak; E wzdalij; D wzdali gſu; E bdielij, D bdielij gſu; ACE obš: przief czelu. — 162. E gmiel, Degmiel gt; ACE pawel; AE přesm: zywot ſwuoyg; ACE tak. — 163. D Anthonyowi; ACE a řka sch; C přesm: wiediel, brat- rže. — 164. ACE a sch; ACE přesm: hoſpodyn ſlybowal. — 165. ACE učiniti sch; AE m. aneb: Ale, C a že; ACE m. já dávno: dawno wzdy. — 167. ACE přesm: poſlan bohem; E pochowal. — 168. E vſlyſſel; D přesm: Vſlyſſaw to: ACE i sch; D ho; ACE m. neopúštěl: nepufftiel (!, C neopufſtial), ale aby geho na taku czeſtu s ſebu pogial. — 169. ACE Pawel; AE přesm: wecze gemu ; C obš: wece (!) ſweho; ACE dobrého sch; ACE obš: gynych dobreho. — 170. ACE abychom sch; ACE i sch; ACE nafledowati. — 171. AE obš: a krotkeho; ACE m. tak: take; C bratřím sch.— 172. ACE přesm: twym przykladem gefstie sie polepfſyli; ACE přesm: tebe proſym; E plafscz. — 173. C genztot; ACE jest sch; ACE Athanaſyus (spr.); E mne; AC ob- wyneſs; ACE Pawel. — 174. A pofieffie (!), E proſyl; ACE aby; ACE přesm: tielo geho; C ſhnile; C obš: bylo przikryto. — 175. D m. takéž: tez, E tak; E přesm: wſſe gedno bylo. — 177. E vſlyſſel; D přesm: Vſlyffaw to; ACE m. o tom svém: o Ana- thaziem (!, E Athanafiem, C Athanafiowi) a o geho; A podywyl, C obš: y podiwi; A obš: a y ſlowa, CE a ſlowa. — 178. AE a sch; C pocelowaw; ACE m. i: a; AE i sch; E wratil. — 179. A m. v němžto: Wenzto pak, C w niehozto pak, E w niez; E m. potom: pak, AC sch; D přesm: Saraczen potom; AC obš: vwazaly potom; AC m. a nic: any, E aniz; E byl — 180.C svú sch; A přesm. a obš: na ſtaroſt na ſwu. — 181. E przemohl; ACE m. pak: wſſak; ACE m. přišed: oddech przyfſed y gyde (C ſſel, E ffiel); D a přišed sch; C peleſſy, w niežto. - 182. E przebywal; ACE m. a když jej: Gehoz kdyz; AC vczedlnyky, DE vczedlniczy; DE potkali; ACE gefſto; 3 obš: gſu gev ; DACE biešta sch. — 183. DE ſluzili, AC obš: ſluzyla bijfſta (C bieffta); 170 180 151a
333 151b A kdyz giz miegiefſe ſwaty pawlín ſwuoi zíwot dokonatí, Takto poczíe k ſwatemu antoníj mlvwití a rzka: Dawno ſem tíe, bratrze, widiel w teto wlaſtí prziebywatí, A dawno mi tie ſlibowal hoſpodín mym ſluhu vczínítí. Aneb giz geſt czas prziſſel meho ſkonczenie, Gehoz ſem 1a dawno 165 zadal, A prziebytka ſ gezukryſtem a odplatu wzyeti meho zaſluzeníe. A to wiez, zeſ mí bohem poſlan, aby me tíelo zemí poruczil a pohrzebi. To vſlyſſaw ſwaty antoníj, y poczie geho pſytí, aby geho neopufftíel Swaty pawlín gemu wecye: Nehledaí ſweho dobreho, ale gínych. Zagiſte potrzie- biet gest, abychom, zbuduc tohoto ttreleſneho brziemene, y naſledowah beranka krotkeho, rezukryſta. A tak geſt potrzieba gínym bratrzím, aby ſye geſſte polepſſili twym przikladem. A protoz pſym tebe, dí a przines plaſſt, gefstot gest anaftazyvſ biſkup dal, gímzto míe obíneſf. A to ſwaty Pawlín pſyeſſe ne pto, by na to welmi tbal, ze by geho tielo ſhnílo przíkryto, Neb gemv takez nahe tako przikryte bieſſe wſſe gedno, Ale aby nemíel 175 tak welike zaloſtí, gſa przi geho ſmrtí. To vſlyſſaw ſwaty antoníj o tom ſwem plaſſtí, Podíwi ſye, ſlowa ne- odpowiediew, ale mlczie a ſlzye. A zcyelowaw geho oczi y rucye, y wti ſye do klaſſtera, W niemzto ſu ſye potom faracení vwazalí. A níc nebieſſe tu cyeſtu obtiezen, aní poſtem, ani na ſwu ſtaroſt tbagíe, p weliku miloſt wſſe prziemahaſſe. Tak pak wſtaw a prziſſed do ſwe peleſſíe, II W niez prziebywafſe, A kdyz get dwa vczeníky potkafſta, genz gemv biefſta dawno ſluzila a rzkuce: Y kdes tak dluho, otcze, prziebywal? On odpowiedie a rzka: Bleda mníe hrzieſſnemu, ze ſye mníchem wzywagí a nepwie drzím wody!; D przikloňmo, E prziklonmie, A obš: ſie przyklonycze, C sch; AE sě sch; E napilij. — 161. ACE m. potom: tak; E wzdalij; D wzdali gſu; E bdielij, D bdielij gſu; ACE obš: przief czelu. — 162. E gmiel, Degmiel gt; ACE pawel; AE přesm: zywot ſwuoyg; ACE tak. — 163. D Anthonyowi; ACE a řka sch; C přesm: wiediel, brat- rže. — 164. ACE a sch; ACE přesm: hoſpodyn ſlybowal. — 165. ACE učiniti sch; AE m. aneb: Ale, C a že; ACE m. já dávno: dawno wzdy. — 167. ACE přesm: poſlan bohem; E pochowal. — 168. E vſlyſſel; D přesm: Vſlyſſaw to: ACE i sch; D ho; ACE m. neopúštěl: nepufftiel (!, C neopufſtial), ale aby geho na taku czeſtu s ſebu pogial. — 169. ACE Pawel; AE přesm: wecze gemu ; C obš: wece (!) ſweho; ACE dobrého sch; ACE obš: gynych dobreho. — 170. ACE abychom sch; ACE i sch; ACE nafledowati. — 171. AE obš: a krotkeho; ACE m. tak: take; C bratřím sch.— 172. ACE přesm: twym przykladem gefstie sie polepfſyli; ACE přesm: tebe proſym; E plafscz. — 173. C genztot; ACE jest sch; ACE Athanaſyus (spr.); E mne; AC ob- wyneſs; ACE Pawel. — 174. A pofieffie (!), E proſyl; ACE aby; ACE přesm: tielo geho; C ſhnile; C obš: bylo przikryto. — 175. D m. takéž: tez, E tak; E přesm: wſſe gedno bylo. — 177. E vſlyſſel; D přesm: Vſlyffaw to; ACE m. o tom svém: o Ana- thaziem (!, E Athanafiem, C Athanafiowi) a o geho; A podywyl, C obš: y podiwi; A obš: a y ſlowa, CE a ſlowa. — 178. AE a sch; C pocelowaw; ACE m. i: a; AE i sch; E wratil. — 179. A m. v němžto: Wenzto pak, C w niehozto pak, E w niez; E m. potom: pak, AC sch; D přesm: Saraczen potom; AC obš: vwazaly potom; AC m. a nic: any, E aniz; E byl — 180.C svú sch; A přesm. a obš: na ſtaroſt na ſwu. — 181. E przemohl; ACE m. pak: wſſak; ACE m. přišed: oddech przyfſed y gyde (C ſſel, E ffiel); D a přišed sch; C peleſſy, w niežto. - 182. E przebywal; ACE m. a když jej: Gehoz kdyz; AC vczedlnyky, DE vczedlniczy; DE potkali; ACE gefſto; 3 obš: gſu gev ; DACE biešta sch. — 183. DE ſluzili, AC obš: ſluzyla bijfſta (C bieffta); 170 180 151a
Strana 334
334 185 stawu mníchoweho! Widíal sem Eliafsie a widiel ſem Iana krztítele na puſſti. A zagiſte ſem widiel ſwateho pawlína puſtenníka w ragí. A tak weliku zaloſtíj ſkles zvby a pieſtíj ſye vderzíw v prſy, y poneſe plaſſt z peleſſie. A kdyz geho pſyfíta vczeníky, aby gima prowiedíel, co tíem míeníj, Wecye : w czas ge mlvwití a w czas mlczietí. Tehdy wygide wen, a níc 190 nepogied y bra ſye ſwu cyeſtu zaſye, a zadagie geho gefſte wídietí, ſwa- teho pawlína, A magie na ſwe myſlia) a bogie ſye, by neſkonczal bez neho ſwaty pawlín. A kdyz gíz bieſſe druhy den w trzetíj hodínv, Vzrzie mezy andiel- ſkym ſborem a mezy apoſſtolſky a prockym ſwateho pawlína duſſí gduce 195 na nebe, w ſniezne bieloſtí ſye ſtkuce. A ynhed pad na zemí, pieſekb) na ſwu hlavu ſypie, poczíe plakati a narziekatí a rzka: E, pozſ míe, pawlíne, po ſobie oſtawil? A pczí odffel, nebraw odpuſſteníe? Taks pozdíe poznan, a tak brzo odegdeſſ. Y pwieſſe potom ſwaty antoníj, ze ſ taku rychloſtíj, coz bieſſe geſſte cyesty oſtalo, prziebieh, tako by ptak przieleti, a ne darmo. 200 A tu wſſed do gieſkynie, y vzrzie tielo klecziece a bez duſſie a ſpenſſe rucye. A ſ prwv mníe, by byl zíw, y poczie ſye take modlití. A kdyz nízadneho wzdychaníe, takzto ſluſſie na modlitwach, nevſlyſſie, Pocyelowaw tielo ſ welikym placzem, Il Y vrozomíech, ze y tielo, bez duſſie gſa, bohu ſye modlíj podle drziewníeho vrzadu. 1529 205 Tu obynvw tielo a wynes wen, y poczie pwod pietí podle obycziege krzieſtanſkeho. A proto ſye welmi ſmvtí, ze nemiegieſſe motyky, gijz by a) nadeps. pozd. b) za tím vyradováno f. ACE i sch; ACE on sch; E Odpowiediel. — 184. ACE a řka sch; DACE nazywam. — 185. E mniſſkeho; DACE Widiel; ACE obš: ſwateho Iana ; AE krzſtytele; A puſsczy.— 186. ACE Pawla. — 187. A stiew, E stien; E plafſož; C peleffy. — 188. D m. jeho: gſu ho, AC sch; D proſyli; E přesm: proſyli geho; DE vczedlniczy, AC obš: vcze- dlnczy !, C vczedlniczy) geho; DCE gim. — 189. C ržekl, AE obš: y wecze; ACE gest; C wyfſel gt, E wyſiel.—190. CE nepogedl; A m. bra sě: pogyde, C ssel, E ffiel; ACE m. svú: tuz; ACE obš: zaffe ſwaty Anthonyus (E Anthoň); ACE a sch; ACE přesm: geho zadagie; ACE ješte sch. — 191. ACE svatého Pavlína sch; ACE a sch; ACE a sch; ACE obš: sie toho; ACE aby. — 192. ACE pawel — 193. E byl; C obš: a w; AE vzrziel. — 194. A Andielfky (nedops.); ACE mezi sch; B apofftolfky (nedops.), D Appoſſtolſky; D m. a: y; ACE přesm: prorokowym (C proroczſkym) a apoſſtolſkym; ACE přesm. a obš: duſſy ſwateho pawla puſtennyka (C sch.); AE gduczy. — 195. ACE nebeſa; B ſtkuce!, D stkwucze, A stkwiesse, CE stkwiecze; C obš: pad nicze. — 196. ACE a (před řka) sch; Erzkucz, AC sch; ACE é sch; D procz; AE mne; ACE Pawle.— 197. ACE a sch; ACE newzaw; D Takzs, ACE tak; AE poznany. — 198. A brzo o tak brzo (!); E prawil, D pwil gt ; C Anthonyn. — 199. E bylo; ACE prziebiehl; ACE przie- letiel. — 200. ACE m. a tu: Neb; AE i sch; E vzrzel; ACE přesm: klecziecze (E kleczicz) tielo; C a sch; DA ſpiewſſe, E ſpraw. — 201. E mniel, C za to miel; ACE obš: kdyz pak. — 202. AE yakozto; AE modlytwie, C modlitbie; E nevſlyfſel, poczelowal. — 203. AE tělo sch; ACE i sch; A vrozumiel, C vrozomie, E vrozumiew; E i sch; E přesm: gſa bez duſſe; E obši zywemu bohu. - 204. AC obš: ſie zywemu; A podly; C drzew- nieho, E prwnieho; A vrziada. — 205. ACE Tehdy ; E obinul; E wynefl weň(!); ACE obš: gemu prowod; ACE m. pieti: czyfty. — 206. ACE velmi sch; AE ſmutyl; D nemiel gt, E negmiel, A obš: nemiegyſſe gyz; E m. jíž: genz, C a gyz, A sch. — 207. ACE
334 185 stawu mníchoweho! Widíal sem Eliafsie a widiel ſem Iana krztítele na puſſti. A zagiſte ſem widiel ſwateho pawlína puſtenníka w ragí. A tak weliku zaloſtíj ſkles zvby a pieſtíj ſye vderzíw v prſy, y poneſe plaſſt z peleſſie. A kdyz geho pſyfíta vczeníky, aby gima prowiedíel, co tíem míeníj, Wecye : w czas ge mlvwití a w czas mlczietí. Tehdy wygide wen, a níc 190 nepogied y bra ſye ſwu cyeſtu zaſye, a zadagie geho gefſte wídietí, ſwa- teho pawlína, A magie na ſwe myſlia) a bogie ſye, by neſkonczal bez neho ſwaty pawlín. A kdyz gíz bieſſe druhy den w trzetíj hodínv, Vzrzie mezy andiel- ſkym ſborem a mezy apoſſtolſky a prockym ſwateho pawlína duſſí gduce 195 na nebe, w ſniezne bieloſtí ſye ſtkuce. A ynhed pad na zemí, pieſekb) na ſwu hlavu ſypie, poczíe plakati a narziekatí a rzka: E, pozſ míe, pawlíne, po ſobie oſtawil? A pczí odffel, nebraw odpuſſteníe? Taks pozdíe poznan, a tak brzo odegdeſſ. Y pwieſſe potom ſwaty antoníj, ze ſ taku rychloſtíj, coz bieſſe geſſte cyesty oſtalo, prziebieh, tako by ptak przieleti, a ne darmo. 200 A tu wſſed do gieſkynie, y vzrzie tielo klecziece a bez duſſie a ſpenſſe rucye. A ſ prwv mníe, by byl zíw, y poczie ſye take modlití. A kdyz nízadneho wzdychaníe, takzto ſluſſie na modlitwach, nevſlyſſie, Pocyelowaw tielo ſ welikym placzem, Il Y vrozomíech, ze y tielo, bez duſſie gſa, bohu ſye modlíj podle drziewníeho vrzadu. 1529 205 Tu obynvw tielo a wynes wen, y poczie pwod pietí podle obycziege krzieſtanſkeho. A proto ſye welmi ſmvtí, ze nemiegieſſe motyky, gijz by a) nadeps. pozd. b) za tím vyradováno f. ACE i sch; ACE on sch; E Odpowiediel. — 184. ACE a řka sch; DACE nazywam. — 185. E mniſſkeho; DACE Widiel; ACE obš: ſwateho Iana ; AE krzſtytele; A puſsczy.— 186. ACE Pawla. — 187. A stiew, E stien; E plafſož; C peleffy. — 188. D m. jeho: gſu ho, AC sch; D proſyli; E přesm: proſyli geho; DE vczedlniczy, AC obš: vcze- dlnczy !, C vczedlniczy) geho; DCE gim. — 189. C ržekl, AE obš: y wecze; ACE gest; C wyfſel gt, E wyſiel.—190. CE nepogedl; A m. bra sě: pogyde, C ssel, E ffiel; ACE m. svú: tuz; ACE obš: zaffe ſwaty Anthonyus (E Anthoň); ACE a sch; ACE přesm: geho zadagie; ACE ješte sch. — 191. ACE svatého Pavlína sch; ACE a sch; ACE a sch; ACE obš: sie toho; ACE aby. — 192. ACE pawel — 193. E byl; C obš: a w; AE vzrziel. — 194. A Andielfky (nedops.); ACE mezi sch; B apofftolfky (nedops.), D Appoſſtolſky; D m. a: y; ACE přesm: prorokowym (C proroczſkym) a apoſſtolſkym; ACE přesm. a obš: duſſy ſwateho pawla puſtennyka (C sch.); AE gduczy. — 195. ACE nebeſa; B ſtkuce!, D stkwucze, A stkwiesse, CE stkwiecze; C obš: pad nicze. — 196. ACE a (před řka) sch; Erzkucz, AC sch; ACE é sch; D procz; AE mne; ACE Pawle.— 197. ACE a sch; ACE newzaw; D Takzs, ACE tak; AE poznany. — 198. A brzo o tak brzo (!); E prawil, D pwil gt ; C Anthonyn. — 199. E bylo; ACE prziebiehl; ACE przie- letiel. — 200. ACE m. a tu: Neb; AE i sch; E vzrzel; ACE přesm: klecziecze (E kleczicz) tielo; C a sch; DA ſpiewſſe, E ſpraw. — 201. E mniel, C za to miel; ACE obš: kdyz pak. — 202. AE yakozto; AE modlytwie, C modlitbie; E nevſlyfſel, poczelowal. — 203. AE tělo sch; ACE i sch; A vrozumiel, C vrozomie, E vrozumiew; E i sch; E přesm: gſa bez duſſe; E obši zywemu bohu. - 204. AC obš: ſie zywemu; A podly; C drzew- nieho, E prwnieho; A vrziada. — 205. ACE Tehdy ; E obinul; E wynefl weň(!); ACE obš: gemu prowod; ACE m. pieti: czyfty. — 206. ACE velmi sch; AE ſmutyl; D nemiel gt, E negmiel, A obš: nemiegyſſe gyz; E m. jíž: genz, C a gyz, A sch. — 207. ACE
Strana 335
335 152b row wykopal. A tak mytíw ſye rozliczníe a mnoho myſlíw, y wecye: Acz pvoidu do klafſtera po motykua), tu ſye newcy, gieliz cztwrty den. A take acz oſtanv tuto, nic nebude. pſpieſſno, y wecye: E, pſym tebe, kryſte, nechat take za gedno ſ ni vmru. A kdyz to miegieſſe na myflí, W tu 210 dobu dwa lwy pobiezefſta z doleiſſie puſſtie, Aö ſye gíma hrzíwy chwiegij okolo hrdla. A vzrziew gie, naíprw y poczie ſye bati. A potom, nawtiw ſye ſam k ſobie, y nemíe zadneho ſtchu, nez tako by na holuby hledíel. A ona vprziemo dobiehſſe tiela ſwateho ſtarcye, y ſtaſſta welmi tiſſie, wrtiece oczaſy A welikymí hlaſy rzwatí, ze by mohl kazdy rozomíetí, ze 215 takobyſſta plakala. A pak nedaleko gieſſta ſye nohama dolu drapati a pieſek wen ſypatí, ze gednomvb) czlowieku dvol vdielafſta. A tako za ſwe dielo odplaty zadaſſta. A nakloníſſta ſye, vſſi potulíwſſe, y pogideſſta k ſwatemv antoníj. Y poczieſſta gemv rucye y nozye lizatí, Az on mozieſſe rozomíetí, ze pozehnanie zadaſſta. A on níc nepomeſſkaw, rozpſtrziew ſye 220 w bozie chwale, ze nieme ſtworzenie rozom ma, i wecye: E, hoſpodíne, bez twehoz prziepuſſteníe aní list z drziewa vſwiedne aní wrabec na zemí vpadne, Daí temato zwierzatoma, fakz ty wieſs. Y pokyny na níec) ruku a kaza gíma prycz giti. 11 A kdyz ona otgideſſta, wzem tielo ſwatelo ſwateho ſtarcye na ſwogí plecy, y neſe podle obycziege w dold). A kdyz 225 by druhy den, ſſlechetny starzec wzye geho ſvkní p pamíe y oſobi gi ſobie. A ta bieſſe ſpletenae) tako rohozie z palmoweho liſtu. A wtíw ſye a) -u nadeps. pozd. b) -no- nadeps. c) za tím podtečk. rud. d) přips. na okraji. e) za tím červ. přetrž. a černě podtečk. z rohozíe. hrob ; ACE i sch. — 208. DAC newratim, E sch; ACE m. jeliž: gedwa; E obš: den wratim. — 209. A powiedie, E powiediel, C obš: powiedie rzka; ACE é sch. — 210. D nechayt, E necht; ACE přesm: ſ nym zagedno; ACE m. a když to: To kdyz Antho- nyus (E Anthoň); E gmiel; D m. to mějieše: geſt to miel. — 211. D pobiezechu; E přesm: przibiehli dwa lwy; C pufſtij; DE gim ; E wiegi. — 212. ACE nayprwe; ACE i sch; C a sch; ACE obš: potom pak. — 213. ACE i sch; D nemiel gt, C nemiel, E ne- gmagie; ACE než sch; C holubky. — 214. D A onij, A Ana, C ano, E Anij; ACE i sch; D ſtachu, E ſtalij. — 215. AE přesm: oczaſy wrtiecze; ACE welykym rzwanym rzygycze (E rylij!); C m. mohl: mohl byl; ACE že sch. — 216. DE m. jakobyšta: iako by; DE plakali; ACE m. a pak: Potom; D geli gſu, E yalij; E doluow; ACE hrabati.— 217. ACE porziad wen; D vdielachu, AC vczynyfſta, E vczynilij. — 218. ACE obš: ynhed (E yhned) odplaty; D zadali gſu, ACE zadagycze; ACE a sch; D naklomwſſe; C potulywffy; AE nakloništa sě uší potulivše sch; D pogidechu, E pofſlij. — 219. D Anthonyowi; D poczechu, E poczeli; D nohy; ACE přesm: nohy y rucze ; ACE m. až: ze; D obš: gt on; C može, DAE mohl. — 220. A vrozumieti, C vrozomieti, E sroz- umieti; D obš: ze gſu; D zadali, AC profyta, E proſy; ACE on sch. — 221. D m. é: O, ACE sch. — 222. D tweo, ACE cziehoz, orig. cuius ; CE vswadne; ACE wrab- czek. — 223. DAE tiemto zwierzatom (A zwierziatoma), C obš: tiemato dwiema zwie- rzatoma; ACE m. i: a ; E pokynuw. — 224. ACE a sch; CE kazal; DE gim; DE onij; C odgiedeſſta, D odeſſli gſu, E odeffly; E wzaw; B swatelo!, DACE sch. — 225. DCE ſwe; DE plecze; E neſl, D obš: neſl ho geſt, C neſe ge; ACE m. podlé obyčěje v dól: w (C k) ten (C sch.) duol (C dolu) y poczie nanho (CE nan) prſt ſypati y vczyny (E vczynil) kopecz nad nym (C nan) podle obyczegie (spr.). — 226. E byl; B pamíe!, D pamiet; ACE přesm: pro pamatku (C pamiet) wze (CE wzal) geho ſukny. — 227. E byla, D geft byla; A jako rohožě sch; C palmeho(!); ACE m. a:
335 152b row wykopal. A tak mytíw ſye rozliczníe a mnoho myſlíw, y wecye: Acz pvoidu do klafſtera po motykua), tu ſye newcy, gieliz cztwrty den. A take acz oſtanv tuto, nic nebude. pſpieſſno, y wecye: E, pſym tebe, kryſte, nechat take za gedno ſ ni vmru. A kdyz to miegieſſe na myflí, W tu 210 dobu dwa lwy pobiezefſta z doleiſſie puſſtie, Aö ſye gíma hrzíwy chwiegij okolo hrdla. A vzrziew gie, naíprw y poczie ſye bati. A potom, nawtiw ſye ſam k ſobie, y nemíe zadneho ſtchu, nez tako by na holuby hledíel. A ona vprziemo dobiehſſe tiela ſwateho ſtarcye, y ſtaſſta welmi tiſſie, wrtiece oczaſy A welikymí hlaſy rzwatí, ze by mohl kazdy rozomíetí, ze 215 takobyſſta plakala. A pak nedaleko gieſſta ſye nohama dolu drapati a pieſek wen ſypatí, ze gednomvb) czlowieku dvol vdielafſta. A tako za ſwe dielo odplaty zadaſſta. A nakloníſſta ſye, vſſi potulíwſſe, y pogideſſta k ſwatemv antoníj. Y poczieſſta gemv rucye y nozye lizatí, Az on mozieſſe rozomíetí, ze pozehnanie zadaſſta. A on níc nepomeſſkaw, rozpſtrziew ſye 220 w bozie chwale, ze nieme ſtworzenie rozom ma, i wecye: E, hoſpodíne, bez twehoz prziepuſſteníe aní list z drziewa vſwiedne aní wrabec na zemí vpadne, Daí temato zwierzatoma, fakz ty wieſs. Y pokyny na níec) ruku a kaza gíma prycz giti. 11 A kdyz ona otgideſſta, wzem tielo ſwatelo ſwateho ſtarcye na ſwogí plecy, y neſe podle obycziege w dold). A kdyz 225 by druhy den, ſſlechetny starzec wzye geho ſvkní p pamíe y oſobi gi ſobie. A ta bieſſe ſpletenae) tako rohozie z palmoweho liſtu. A wtíw ſye a) -u nadeps. pozd. b) -no- nadeps. c) za tím podtečk. rud. d) přips. na okraji. e) za tím červ. přetrž. a černě podtečk. z rohozíe. hrob ; ACE i sch. — 208. DAC newratim, E sch; ACE m. jeliž: gedwa; E obš: den wratim. — 209. A powiedie, E powiediel, C obš: powiedie rzka; ACE é sch. — 210. D nechayt, E necht; ACE přesm: ſ nym zagedno; ACE m. a když to: To kdyz Antho- nyus (E Anthoň); E gmiel; D m. to mějieše: geſt to miel. — 211. D pobiezechu; E přesm: przibiehli dwa lwy; C pufſtij; DE gim ; E wiegi. — 212. ACE nayprwe; ACE i sch; C a sch; ACE obš: potom pak. — 213. ACE i sch; D nemiel gt, C nemiel, E ne- gmagie; ACE než sch; C holubky. — 214. D A onij, A Ana, C ano, E Anij; ACE i sch; D ſtachu, E ſtalij. — 215. AE přesm: oczaſy wrtiecze; ACE welykym rzwanym rzygycze (E rylij!); C m. mohl: mohl byl; ACE že sch. — 216. DE m. jakobyšta: iako by; DE plakali; ACE m. a pak: Potom; D geli gſu, E yalij; E doluow; ACE hrabati.— 217. ACE porziad wen; D vdielachu, AC vczynyfſta, E vczynilij. — 218. ACE obš: ynhed (E yhned) odplaty; D zadali gſu, ACE zadagycze; ACE a sch; D naklomwſſe; C potulywffy; AE nakloništa sě uší potulivše sch; D pogidechu, E pofſlij. — 219. D Anthonyowi; D poczechu, E poczeli; D nohy; ACE přesm: nohy y rucze ; ACE m. až: ze; D obš: gt on; C može, DAE mohl. — 220. A vrozumieti, C vrozomieti, E sroz- umieti; D obš: ze gſu; D zadali, AC profyta, E proſy; ACE on sch. — 221. D m. é: O, ACE sch. — 222. D tweo, ACE cziehoz, orig. cuius ; CE vswadne; ACE wrab- czek. — 223. DAE tiemto zwierzatom (A zwierziatoma), C obš: tiemato dwiema zwie- rzatoma; ACE m. i: a ; E pokynuw. — 224. ACE a sch; CE kazal; DE gim; DE onij; C odgiedeſſta, D odeſſli gſu, E odeffly; E wzaw; B swatelo!, DACE sch. — 225. DCE ſwe; DE plecze; E neſl, D obš: neſl ho geſt, C neſe ge; ACE m. podlé obyčěje v dól: w (C k) ten (C sch.) duol (C dolu) y poczie nanho (CE nan) prſt ſypati y vczyny (E vczynil) kopecz nad nym (C nan) podle obyczegie (spr.). — 226. E byl; B pamíe!, D pamiet; ACE přesm: pro pamatku (C pamiet) wze (CE wzal) geho ſukny. — 227. E byla, D geft byla; A jako rohožě sch; C palmeho(!); ACE m. a:
Strana 336
336 230 do klaſſtera, y wypwi to wſſe vczeníkoma ſwyma. A na wſſake hody, na weliku no a na letnícye wzdy ſye w ſvkni ſwateho pawlína oblaczieſſe. Dokonal ſye ziwot ſwateho pawlina, genz gest ſwaty Ieronym popſal, y gíne zíwotya). 245 Llbí mí ſye na ſkonczeníj me rzieczí otazati tíech, genzto ſweho wieczneho piebytka newiedie A kterzto ſwe domy mramorem okraſſlvgij A ſwe tielo w nachy a w drahe poſtawcye oblaczíe, E, tí wizte, kteret 235 gest nedostatky tento starzec nahy wſfiecky swe dny trptel! Neb wy z korczatvow drahych piete, Ale ſwaty pawlin hrſtma wodícy ſtrziebał, a toz ne do ſytoſtí. Wy w ruſfíe drahem chodíte, Ale on nízadneho odiewa od wlny nemíegieſſe. A ptoz tomv ſtarcy chvdemv raiſka wta ſu oderziena, A was ſ waſſím drahy ruchem wieczny plamen pozíwe. Ten 240 starzec, nah chodte, odiew kryſtvow na krztie dany, Tocziſſ cziſtotu a dobre ſkutky, zachowal, Geſſto ſte wy, w drahych ruſſiech a v ſtawcy a w hedwabij rozlicznem chodiece, pttilí. E, nerowna wiec! Swaty pawlín lezíj w zemí ſproſtnie zakucen, a czekagie ſlawneho wzkrzieſſenſe, Ale was welike teſane kameníe y ſ waſſím ſbozim II w horucye peklo wtiſkne. A protozt 153a pſym, ponechaite ſbozie przieliſſneho milowati. A procz tiela waſſie mrtwe w drahe poſtawcye obinvgete? E, poz v placzí a w zaloſti waſſie pychy neponechate? Y zali bohatych mrcha obecna nemvoz ſhníti v poſtawcych obleczena? a) červ. A tak pak. — 228. E wyprawil; ACE m. to vše: wſſeczkno (CE wſſeczko) porziad ; DAC vczedlnikom; DC ſwym; E přesm: ſwym vczedlnikom; E kazde. — 229. A welku; B no!, DACE nocz; D obš: ſie geſt; C Pawla, AE obš: Pawla puſtennyka; DE obla- czel. — 230, 231. ACE m. dokonal ... životy: TV (E O s. pawlu chwalenie, Tv) rziecze ſwaty Geronymus (CE Ieronim) dokonaw, y powiedie (E powiediel), D sch. — 232. ACE ſkonany; C kteržižto. — 233. B píebytka!, DC prziebytka; AE přesm: prziebytka wieczneho; E a sch; B kterzto!, D kterzizto, ACE genzto; E přesm: okrafſlugi ſwe domy mramorem. — 234. D své tělo v nachy a sch; C m. v nachy a: w zlatohlaw y, A wznaſsiegycz(!), E wznafsegicze; ACE é sch; ACE ktere. — 235. ACE přesm: nedo- statky geſt; ACE Nebo. — 236. C korcżakow, E kofflikow ; E pite; ACE pawel; D hrſti; AE wuodyczku, D obš: wodu geſt. — 237. C to, D obš: to gefftie; C obš: w drahem; E přesm: w drahem ruſfie. — 238. E odiewu; AE m. od vlny: wlneneho: D nemiel gt, E negmiel; ACE proto. — 239. B oderziena!, D odewrziena, A otewrzyna, C otewržíena, E otewrzena; AE pozrzie, C pozzye, orig. suscipiet. — 240. AE kryftowu; DC krztu; AE danu; CE totiž. — 241. AE Genz; ACE obš: w drahych w (CE sch.) hed bawnych (C hedwabnych); B v ſtawcy!, D w poſtawczy.—242. ACE a u postavci a v hed- vábí rozličném chodiece sch; ACE obš: weſſken potratily; ACE é sch; ACE Pawel. — 243. E zakopan; CE a sch; C czakage. —244. A teſany kamenne (!); A wafsy (nedops.); D wtiſknee, A sch (!); ACE a sch. — 245. D obš: proſym was; AE přesm: Ponechaytez protoz (E proto) proſym, C Protoź ponechayte proſym; ACE przielyſſne; D m. milo- vati: abyſſte ho nemilowali wiecze nezli ſtworzitele ſweho, pana Iezukryſta; ACE waſſych mrtwych. — 246. ACE é sch. — 247. AE i sch; DC zdaly, AE zdalyt; ACE m. obecná: hedwabym (E hedbawim) obleczena (E obinuta, spr.); ACE nemohu (!), D obš: take nemuoz. — 248. ACE u postavcích oblečená sch. — 249. ACE a sch; C proto; C pſanie, E piſmo; ACE proſym, D obš: Proſym was. — 250. AE hrziefs-
336 230 do klaſſtera, y wypwi to wſſe vczeníkoma ſwyma. A na wſſake hody, na weliku no a na letnícye wzdy ſye w ſvkni ſwateho pawlína oblaczieſſe. Dokonal ſye ziwot ſwateho pawlina, genz gest ſwaty Ieronym popſal, y gíne zíwotya). 245 Llbí mí ſye na ſkonczeníj me rzieczí otazati tíech, genzto ſweho wieczneho piebytka newiedie A kterzto ſwe domy mramorem okraſſlvgij A ſwe tielo w nachy a w drahe poſtawcye oblaczíe, E, tí wizte, kteret 235 gest nedostatky tento starzec nahy wſfiecky swe dny trptel! Neb wy z korczatvow drahych piete, Ale ſwaty pawlin hrſtma wodícy ſtrziebał, a toz ne do ſytoſtí. Wy w ruſfíe drahem chodíte, Ale on nízadneho odiewa od wlny nemíegieſſe. A ptoz tomv ſtarcy chvdemv raiſka wta ſu oderziena, A was ſ waſſím drahy ruchem wieczny plamen pozíwe. Ten 240 starzec, nah chodte, odiew kryſtvow na krztie dany, Tocziſſ cziſtotu a dobre ſkutky, zachowal, Geſſto ſte wy, w drahych ruſſiech a v ſtawcy a w hedwabij rozlicznem chodiece, pttilí. E, nerowna wiec! Swaty pawlín lezíj w zemí ſproſtnie zakucen, a czekagie ſlawneho wzkrzieſſenſe, Ale was welike teſane kameníe y ſ waſſím ſbozim II w horucye peklo wtiſkne. A protozt 153a pſym, ponechaite ſbozie przieliſſneho milowati. A procz tiela waſſie mrtwe w drahe poſtawcye obinvgete? E, poz v placzí a w zaloſti waſſie pychy neponechate? Y zali bohatych mrcha obecna nemvoz ſhníti v poſtawcych obleczena? a) červ. A tak pak. — 228. E wyprawil; ACE m. to vše: wſſeczkno (CE wſſeczko) porziad ; DAC vczedlnikom; DC ſwym; E přesm: ſwym vczedlnikom; E kazde. — 229. A welku; B no!, DACE nocz; D obš: ſie geſt; C Pawla, AE obš: Pawla puſtennyka; DE obla- czel. — 230, 231. ACE m. dokonal ... životy: TV (E O s. pawlu chwalenie, Tv) rziecze ſwaty Geronymus (CE Ieronim) dokonaw, y powiedie (E powiediel), D sch. — 232. ACE ſkonany; C kteržižto. — 233. B píebytka!, DC prziebytka; AE přesm: prziebytka wieczneho; E a sch; B kterzto!, D kterzizto, ACE genzto; E přesm: okrafſlugi ſwe domy mramorem. — 234. D své tělo v nachy a sch; C m. v nachy a: w zlatohlaw y, A wznaſsiegycz(!), E wznafsegicze; ACE é sch; ACE ktere. — 235. ACE přesm: nedo- statky geſt; ACE Nebo. — 236. C korcżakow, E kofflikow ; E pite; ACE pawel; D hrſti; AE wuodyczku, D obš: wodu geſt. — 237. C to, D obš: to gefftie; C obš: w drahem; E přesm: w drahem ruſfie. — 238. E odiewu; AE m. od vlny: wlneneho: D nemiel gt, E negmiel; ACE proto. — 239. B oderziena!, D odewrziena, A otewrzyna, C otewržíena, E otewrzena; AE pozrzie, C pozzye, orig. suscipiet. — 240. AE kryftowu; DC krztu; AE danu; CE totiž. — 241. AE Genz; ACE obš: w drahych w (CE sch.) hed bawnych (C hedwabnych); B v ſtawcy!, D w poſtawczy.—242. ACE a u postavci a v hed- vábí rozličném chodiece sch; ACE obš: weſſken potratily; ACE é sch; ACE Pawel. — 243. E zakopan; CE a sch; C czakage. —244. A teſany kamenne (!); A wafsy (nedops.); D wtiſknee, A sch (!); ACE a sch. — 245. D obš: proſym was; AE přesm: Ponechaytez protoz (E proto) proſym, C Protoź ponechayte proſym; ACE przielyſſne; D m. milo- vati: abyſſte ho nemilowali wiecze nezli ſtworzitele ſweho, pana Iezukryſta; ACE waſſych mrtwych. — 246. ACE é sch. — 247. AE i sch; DC zdaly, AE zdalyt; ACE m. obecná: hedwabym (E hedbawim) obleczena (E obinuta, spr.); ACE nemohu (!), D obš: take nemuoz. — 248. ACE u postavcích oblečená sch. — 249. ACE a sch; C proto; C pſanie, E piſmo; ACE proſym, D obš: Proſym was. — 250. AE hrziefs-
Strana 337
337 A protoz, ktoz koli bude toto piſemce cziſti, Pſymt, aby na mie Ieronyma, hrzíeffníka, wzpomanvla). Nebo, byt mí buoh raczil to woleníe 250 datí, Radiegit bych ſvkní ſwateho pawlína chvdeho woll ſ geho zaſluzením, Nezlí rucho kralowe y ſ geho ſe wſſím kralowſtwím. a) za tím podtečk, ten ktoz bude toto pi. neho, C obš: na hrzieffnika; AE wzpomenul; AE Nebot; AE byť sch. — 251. ACE radiegy; ACE Pawla; AE obš: chudeho puſtennyka. — 252. AE kralowſke; D obš: kralowſke anij Czieſarzſke anij kniezatſke; ACE i sch; DACE s gich; ACE se vším sch; D m. královstvím: panstwim, Protoz pomniete na buduczye wieczy a na wieky ſmrti wiecznu abyfſte nezemrzielij, Amen. Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 22
337 A protoz, ktoz koli bude toto piſemce cziſti, Pſymt, aby na mie Ieronyma, hrzíeffníka, wzpomanvla). Nebo, byt mí buoh raczil to woleníe 250 datí, Radiegit bych ſvkní ſwateho pawlína chvdeho woll ſ geho zaſluzením, Nezlí rucho kralowe y ſ geho ſe wſſím kralowſtwím. a) za tím podtečk, ten ktoz bude toto pi. neho, C obš: na hrzieffnika; AE wzpomenul; AE Nebot; AE byť sch. — 251. ACE radiegy; ACE Pawla; AE obš: chudeho puſtennyka. — 252. AE kralowſke; D obš: kralowſke anij Czieſarzſke anij kniezatſke; ACE i sch; DACE s gich; ACE se vším sch; D m. královstvím: panstwim, Protoz pomniete na buduczye wieczy a na wieky ſmrti wiecznu abyfſte nezemrzielij, Amen. Sbírka pramenův. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 22
Strana 338
t R. I, str. 75. Poczina ſye prziemluwa ſwateho Ieronyma na zíwot ſwateho ylaryona puſtenníka a). IA Ieronymvs, pochtiew popſati zíwot ſwateho hylaryona, przizywagi k tomv pomocy ſwateho ducha, Genz geho geſt byl naplnil dobrych ſkut- kvow, Aby mnie k wypweníj tiech dobrych ſkutkvow raczil dati hlahol pſtny, to pwie wypwití y popſati. Neb gich dobre ſkutky tak dalecye znamy, iakz ſu nam ſwietíj otcy wypwowalí a popſali. Alexander weliky, Macedo rzeczeny, Tocziſs z macedonye z te wlaſtí, Gehoz ſwaty daníel w ſwych kníehach k moſazy a ku pardowí k takemv zwierzieti a k kozlu 10 przirownawa, A kdyz bieſſe prziſſel k rowu achylowu toho reka, Zczaſtny ſy, wecye, gínoſſie, genzs tak po ſobie o�tawił ſwehob) hrdinſtwie weliku pamíet, genz homera znamenawaſſ, miſtra ſtolneho welikeho a ſlowvtneho. II A protoz giz potrzieba geſt, tak ſlawneho muzie, ſwateho ylaryona, 153b prziebytek y zíwot popſatí; Neb kdyby zde nyníe Omerus ten miſtr byl, 15 Ten by te rzieczi zawídiel anebt by gie potwrdil. Neb kakz koli ſwaty Epífanyvs, w ſalamíj, w cyprſke zemí, mieſta Biſkup, kratku rzieczij chwalu geho ſlozil, genzto gi obecnie cztu, Ze geſt mnoho ſwatym ylaryonem prziebywal: Awſsak gest gine chwalití mrtwe a) červ. b) -o nadeps. R. I, str. 75. 1, 2. C nadp: Pocžina ſie przedmluwa ſwateho Ieronima o žywotie ſwateho hylariona; E nadp: Tuto ſie poczyna zywot ſwateo Hylaryona; DA nadp. nemá. — 3. D prziwzymam, C zadage — 4. AE ſpomoczy; ACE přesm: ducha ſwateho; D ho; ACE přesm: geft byl naplnyl geho (C přesm: geho naplnil). — 5. AE mne (!). — 6. ACE m. právě: czele; ACE Nebo; C daleko, AE obš: daleko ſu. — 7. ACE yakoz; AE ſwati; C otczowe; AE prawyli, C wyprawili. — 8. AE obš: tak rzeczeny; ACE m. točíš: to geft. — 9. ACE k (před takému) sch; AE takému sch. — 10. A m. a k kozlu přirovnává: przyrownawa a k kozlu; ACE a sch; E byl; DACE hrobu; AE Achyleowu; E m. reka: rzieka, y wecze; DACE Stiaftny. — 11. E vecě sch; ACE genz sy, D Genz (!); ACE tak sch. — 12. AE Omera; A zmemenawaſe(!); E přesm: miſtra znamenawfſie; DE ſſkolnieho, A ſíkolnyho, C ſſkolneho; ACE velikého a sch. — 13. ACE a sch; C Proto; C potrzebie; ACE hylaryona. — 14. A i život sch; ACE m. kdyby: by; C homerus. — 15. ACE m. ten: nebot. — 16. CE yakz; ACE z Salamie; A v sch; C zemie(!). — 17. AE miſto Byſkupa(!); ACE geffto. — 18. A m. mnoho:
t R. I, str. 75. Poczina ſye prziemluwa ſwateho Ieronyma na zíwot ſwateho ylaryona puſtenníka a). IA Ieronymvs, pochtiew popſati zíwot ſwateho hylaryona, przizywagi k tomv pomocy ſwateho ducha, Genz geho geſt byl naplnil dobrych ſkut- kvow, Aby mnie k wypweníj tiech dobrych ſkutkvow raczil dati hlahol pſtny, to pwie wypwití y popſati. Neb gich dobre ſkutky tak dalecye znamy, iakz ſu nam ſwietíj otcy wypwowalí a popſali. Alexander weliky, Macedo rzeczeny, Tocziſs z macedonye z te wlaſtí, Gehoz ſwaty daníel w ſwych kníehach k moſazy a ku pardowí k takemv zwierzieti a k kozlu 10 przirownawa, A kdyz bieſſe prziſſel k rowu achylowu toho reka, Zczaſtny ſy, wecye, gínoſſie, genzs tak po ſobie o�tawił ſwehob) hrdinſtwie weliku pamíet, genz homera znamenawaſſ, miſtra ſtolneho welikeho a ſlowvtneho. II A protoz giz potrzieba geſt, tak ſlawneho muzie, ſwateho ylaryona, 153b prziebytek y zíwot popſatí; Neb kdyby zde nyníe Omerus ten miſtr byl, 15 Ten by te rzieczi zawídiel anebt by gie potwrdil. Neb kakz koli ſwaty Epífanyvs, w ſalamíj, w cyprſke zemí, mieſta Biſkup, kratku rzieczij chwalu geho ſlozil, genzto gi obecnie cztu, Ze geſt mnoho ſwatym ylaryonem prziebywal: Awſsak gest gine chwalití mrtwe a) červ. b) -o nadeps. R. I, str. 75. 1, 2. C nadp: Pocžina ſie przedmluwa ſwateho Ieronima o žywotie ſwateho hylariona; E nadp: Tuto ſie poczyna zywot ſwateo Hylaryona; DA nadp. nemá. — 3. D prziwzymam, C zadage — 4. AE ſpomoczy; ACE přesm: ducha ſwateho; D ho; ACE přesm: geft byl naplnyl geho (C přesm: geho naplnil). — 5. AE mne (!). — 6. ACE m. právě: czele; ACE Nebo; C daleko, AE obš: daleko ſu. — 7. ACE yakoz; AE ſwati; C otczowe; AE prawyli, C wyprawili. — 8. AE obš: tak rzeczeny; ACE m. točíš: to geft. — 9. ACE k (před takému) sch; AE takému sch. — 10. A m. a k kozlu přirovnává: przyrownawa a k kozlu; ACE a sch; E byl; DACE hrobu; AE Achyleowu; E m. reka: rzieka, y wecze; DACE Stiaftny. — 11. E vecě sch; ACE genz sy, D Genz (!); ACE tak sch. — 12. AE Omera; A zmemenawaſe(!); E přesm: miſtra znamenawfſie; DE ſſkolnieho, A ſíkolnyho, C ſſkolneho; ACE velikého a sch. — 13. ACE a sch; C Proto; C potrzebie; ACE hylaryona. — 14. A i život sch; ACE m. kdyby: by; C homerus. — 15. ACE m. ten: nebot. — 16. CE yakz; ACE z Salamie; A v sch; C zemie(!). — 17. AE miſto Byſkupa(!); ACE geffto. — 18. A m. mnoho:
Strana 339
339 obecníe wſſady, A gine gest mrtwych ſkutky wypwití. A protoz ia ieronym wiece p prziezn nez p potupeníe geho poczete pweníe chcy dokonatí 20 A wrtrawych lidíj klewet níc nepoſluchatí, gijzto ſu dawno wrth o ſwatě pawlínv puſtenníku A nyníe ſnad budu wrttí o ſwatem ylryonv. O ſwatem pawlu wrtchu, ze ſam na pufſtí prziebywaſſe, A o tomto pak, ze ſ lidmí obcowaſſe, A rzkuce, iako by geho nebylo, ktoz ſam na puſſti prziebywa a yzadneho ſwym przikladom nenavczil, A toho, genz pak ſ lidmy obcuge, 25 marnym nazywachu. Tot ſu y gich prziedcy, zidowe, kdys czínílí, Gímzto sye geſt aní pvſſt ani pvoſt ſwateho Iana ktitele nelibíi, Aní naſſeho ſpa- ſytele obcowaníe, Genz malem chleba welike zaſtupy krmil. A protoz na gich wrtranie netbagie, y przilozím ſnazenſtwíe k tomvto poczatemv a bozíemv dielu, A mínvgie vſſíma ſwyma gich wrtraníe A netbagie iako 30 na pſy ſſtekotne. POczína ſye zíwot ſwateho Ylaryona pvſtenníka, genz geſt popſal ſwaty ieronym, kníez a kardynala). 154a ISWaty ylaryon byl gest rodem z tabata, tak rzeczeneho míeſ- teczka, Genzto geſt piet mil wzdalíj od Baza, mieſta paleſtynſke wlaſtí, a to 35 lezíj na poledne. A kdyz miegiefſe otcye y materz, geſſto ſye modlam modlechu, A, takz piſmo pwíj, rvozieb) z trnv wzkwetla geſt. dachu geho do alexandrzie, aby ſye piſmu vczíi. A tu ſye wſkorzie mnoho piſmv y dobrym ſkutkom navczí; Neb ſye prziwede, ze wſſiem mii bieſſe a mvdry a) červ. b) na zač. po r- vyradováno z. mnoho ze geft mnoho (!); ACE zřetelněji: s ſwatym; ACE hylaryonem, Hil-ACE vždy; ACE wffak; A obš: y chwalyti. — 19. ACE obš: ſkutky dobre; AE wyprawowati; A Geronymus. — 20. ACE wiecz; DAC prziezen, E przizeň; ACE nezly; ACE přesm: geho potupeny; D m. početé: poczetie (!), C poczate geho, AE sch; AE pravenie sch.— 21. A wrtlakowych, C wrtkych, E klewetnych; AE lidí sch; A klewetmech, C klewetý, E sch; AE nic sch; ACE nepoſluchagie; AE genzto, C kteržižto; ACE sú sch; A wrtlaly, C wrtkaly, E repczy. — 22. ACE pawlu; ACE a sch; A wrtlati, E reptati; AE m. o (po Ilarionu): a o. — 23. A wrtlachu, E reptali; AE prziebywal; ACE a sch; E m. tomto pak: tom ſnad. — 24. E obczowal; ACE a sch; ACE obš: rzkucze o ſwatem pawlu; ACE obš: ze yako; ACE genzto; A puſſczy; CE przebywal. — 25. AE a sch; ACE przykladem; ACE toho sch. — 26. E nazywalij; D zide; ACE m. židové kdys: kdyz (!, CE kdys) zydowe (C zidé zawyſtywy. — 27. ACE ani sch; AE puffcz; AE svatého Jana sch; B ktitele!, DC krztitele, AE krzstytele; ACE lybyl. — 28. AE malym chlebem; ACE a sch. — 29. A wrtlanie, E reptanie; ACE i sch; ACE tomu. — 30. ACE a božiemu sch; ACE mynu gie (spr.); A m. ušima: wſſy(!), CE vſſy (spr.); ACE m. svýma jich vrtránie a netbajě: zatkagie (spr.). — 31. ACE na sch. — 32, 33. C m. počíná .... kardinál: Dokonala ſie przedmluwa, Pocžína ſie žýwot tehož, LXXXII kaa; E nadp: Kterake gest vtrpenie gmiel s. hylaryon; DA bez nadp. — 34. AE byl sch; C přesm: rodem gest byl; AE Czyhata, orig. Thabatha. — 35. DAE mieſta; D kterezto, A obš: a genzto; ACE Gaza (spr.); AE a to sch. — 36. D polodne; ACE a sch; D když sch; E gmiel, D gmiel gest; DACE m. i: a; D obš: gſu ſe. — 37. DE modhili; A ruzie; A zkwietla; E dalij, DC obš: y dali gfu; D ho. — 38. AE a sch; D obš: ſie geſt; DE wſkuorze, A wſkurzie; D mnohemu, ACE obš: navczy (E navczyl) mnoho. — 39. D nauczil; D m. neb sě: y; D prziwedl; AC m. písmu 22*
339 obecníe wſſady, A gine gest mrtwych ſkutky wypwití. A protoz ia ieronym wiece p prziezn nez p potupeníe geho poczete pweníe chcy dokonatí 20 A wrtrawych lidíj klewet níc nepoſluchatí, gijzto ſu dawno wrth o ſwatě pawlínv puſtenníku A nyníe ſnad budu wrttí o ſwatem ylryonv. O ſwatem pawlu wrtchu, ze ſam na pufſtí prziebywaſſe, A o tomto pak, ze ſ lidmí obcowaſſe, A rzkuce, iako by geho nebylo, ktoz ſam na puſſti prziebywa a yzadneho ſwym przikladom nenavczil, A toho, genz pak ſ lidmy obcuge, 25 marnym nazywachu. Tot ſu y gich prziedcy, zidowe, kdys czínílí, Gímzto sye geſt aní pvſſt ani pvoſt ſwateho Iana ktitele nelibíi, Aní naſſeho ſpa- ſytele obcowaníe, Genz malem chleba welike zaſtupy krmil. A protoz na gich wrtranie netbagie, y przilozím ſnazenſtwíe k tomvto poczatemv a bozíemv dielu, A mínvgie vſſíma ſwyma gich wrtraníe A netbagie iako 30 na pſy ſſtekotne. POczína ſye zíwot ſwateho Ylaryona pvſtenníka, genz geſt popſal ſwaty ieronym, kníez a kardynala). 154a ISWaty ylaryon byl gest rodem z tabata, tak rzeczeneho míeſ- teczka, Genzto geſt piet mil wzdalíj od Baza, mieſta paleſtynſke wlaſtí, a to 35 lezíj na poledne. A kdyz miegiefſe otcye y materz, geſſto ſye modlam modlechu, A, takz piſmo pwíj, rvozieb) z trnv wzkwetla geſt. dachu geho do alexandrzie, aby ſye piſmu vczíi. A tu ſye wſkorzie mnoho piſmv y dobrym ſkutkom navczí; Neb ſye prziwede, ze wſſiem mii bieſſe a mvdry a) červ. b) na zač. po r- vyradováno z. mnoho ze geft mnoho (!); ACE zřetelněji: s ſwatym; ACE hylaryonem, Hil-ACE vždy; ACE wffak; A obš: y chwalyti. — 19. ACE obš: ſkutky dobre; AE wyprawowati; A Geronymus. — 20. ACE wiecz; DAC prziezen, E przizeň; ACE nezly; ACE přesm: geho potupeny; D m. početé: poczetie (!), C poczate geho, AE sch; AE pravenie sch.— 21. A wrtlakowych, C wrtkych, E klewetnych; AE lidí sch; A klewetmech, C klewetý, E sch; AE nic sch; ACE nepoſluchagie; AE genzto, C kteržižto; ACE sú sch; A wrtlaly, C wrtkaly, E repczy. — 22. ACE pawlu; ACE a sch; A wrtlati, E reptati; AE m. o (po Ilarionu): a o. — 23. A wrtlachu, E reptali; AE prziebywal; ACE a sch; E m. tomto pak: tom ſnad. — 24. E obczowal; ACE a sch; ACE obš: rzkucze o ſwatem pawlu; ACE obš: ze yako; ACE genzto; A puſſczy; CE przebywal. — 25. AE a sch; ACE przykladem; ACE toho sch. — 26. E nazywalij; D zide; ACE m. židové kdys: kdyz (!, CE kdys) zydowe (C zidé zawyſtywy. — 27. ACE ani sch; AE puffcz; AE svatého Jana sch; B ktitele!, DC krztitele, AE krzstytele; ACE lybyl. — 28. AE malym chlebem; ACE a sch. — 29. A wrtlanie, E reptanie; ACE i sch; ACE tomu. — 30. ACE a božiemu sch; ACE mynu gie (spr.); A m. ušima: wſſy(!), CE vſſy (spr.); ACE m. svýma jich vrtránie a netbajě: zatkagie (spr.). — 31. ACE na sch. — 32, 33. C m. počíná .... kardinál: Dokonala ſie przedmluwa, Pocžína ſie žýwot tehož, LXXXII kaa; E nadp: Kterake gest vtrpenie gmiel s. hylaryon; DA bez nadp. — 34. AE byl sch; C přesm: rodem gest byl; AE Czyhata, orig. Thabatha. — 35. DAE mieſta; D kterezto, A obš: a genzto; ACE Gaza (spr.); AE a to sch. — 36. D polodne; ACE a sch; D když sch; E gmiel, D gmiel gest; DACE m. i: a; D obš: gſu ſe. — 37. DE modhili; A ruzie; A zkwietla; E dalij, DC obš: y dali gfu; D ho. — 38. AE a sch; D obš: ſie geſt; DE wſkuorze, A wſkurzie; D mnohemu, ACE obš: navczy (E navczyl) mnoho. — 39. D nauczil; D m. neb sě: y; D prziwedl; AC m. písmu 22*
Strana 340
340 40 ſwe rzieczi. A genzto geſt ze wſſeho naſwieczſſie, ze w boha iezukryſta ſylnie wierzieſſe A nekochaſſe ſye w nízadne ſwiecke wiecy, Ale wſſicku myſl bieſſe prziłoził k ſborv krzieſtanſkemv, aby w nem prziebywał. A kdyz vſlyſſie ſlawny prziebytek ſwaho antonie, ze ſye po wſſem Egíptíe pneſi, Rozníetíw ſye zadoſtíj, chtie geho opatrzití, y gide na puſſt. 45 A ynhed iakz geí vzrzie, tak pmíeníw ſwvoi odiew, y by ſ ním dobrzie za dwa meſyecye, ſpatrugie vrzad geho prziebytka y geho ſſlechetne oby- cziegie, a kterak ſye czaſto modlíj A kterak pokorníe przigíma bratrzíj a kterak frſfatie treſkce A kterak ochotníe k dobrym ſkutkom nvtíj A kterake vtrpeníe czíníj, A nízadna geho nemoc ní vtrpeníe poſtu przie- 50 ruffití nemvoz. Ale giz nemoha toho dele trpíetí vcziſſczeníe tiech, gefito k ſwatemv antoníj chodiechu p rozliczne prziekazy a boleſtí A p diabelſke prziekazíeníe, Aní toho za ſliczne aní za podobne magie, By z mieſt lide na puſſt chodili, Ale radiegíj chtie takez po- czietí, Iakoz byl ſwaty antoníj poczal, rzka,II Ze on wieczea) berze odplatu 154b 55 ſweho witiezſtwie, A ſobie rzka, ze geſt gefſte nepoczal aní poczatka vczíníl: A wtíw ſye do ſwe wlaſtí ſ gedníemí mníchy, A gíz po ſmrtí otcowie y materzíníe, A tu czeſt gednv ſweho ſbozie bratrzij dal A druhv chudym rozdielii. A ſobie nic nezachowa, A bogie ſye toho, geſſto sye czte w kniehach apoſſtolſkych ſkutkvow A o ananyafſowí a o geho zeníe, 60 giezto diechu Saffíra, przíklada toho Neb tez mvky, A nagwiece flvow ſameho rezukryſta we czteníj rzkucye: Ten, genz ſye wſſeho neodpowie a) na konci vyradováno -z. i dobrým skutkóm nauči, neb sě přivede: y cztnym ſye mrawom przywede, E a przi- wedl ſie cztnym mrawom; E přesm: byl mil. — 40. E přesm: ſwe rzeczy mudry; ACE geſſto; A nawietſſy; C že sch. — 41. ACE silně sch; E wierzil, D gt wierzil; ACE a sch; E nekochal ſie, D nekochal ſe gt; E wſſeczku. — 42. AC přesm: przylozyl bijfſe, E byl przilozil, D przilozil geſt; ACE m. k sboru křesťanskému, aby v ňem přěbýval: prziebywati w ſboru krzieſtranſkem. — 43. ACE m. a: Pak; AE vſlyffel; AE přesm: prziebytek ſlawneho (!); B ſwaho!, DACE ſwateho; D Anthonya ; C že ſie že ſie (!). — 44. A i sch; C ſſel, E ſſiel; E puſſcž. — 45. A m. jakž: ya (nedops.); ACE geho; E vzrziel; A promienyl; A bych(!), CE byl. — 46. ACE rziad; ACE přesm: fflechetne geho. — 47. D fſlechetnych obyczeluow; ACE a sch; D často sch; AC modlyl; ACE a sch; E bratry. — 48. ACE a sch; A frſfate, E nepoſluſîne (spr.); ACE a sch; A nutyl; E přesm: nutij k dobrym ſkutkom. — 49. E kterak; ACE přesm: czynyl (C cžíný, E czynie) vtrpeny; ACE a sch; AC m. nižádná jeho nemoc ni utrpenie postu: nyzadna nemocz nykdy geho poſtu vtrpeny (C obš: a vtrpenie), E zadny nemoz nikdy geho Poſtu vtrpenie. — 50. A nemohla; ACE dale; D vtifſtienie, C vcztienie, AE vczeſ- tenstwy, orig, frequentiam. — 51. D Anthonyowi; E chodilij; E przekazky. — 52. ACE m. ani (před za): a. — 53. E pufícž; D m. takéž: tez. — 54. D m. byl: by; DAC Anthonyus, E Anthon; DAE obš: a rzka; AE m. viece: yako wietiez (spr.); D od- platy. — 55. AE m. sobě: ſie (blíž k originálu, kde je akk. s inf.); C že on viece... sobě řka sch. — 56. ACE a (před vrátiv) sch. — 57. ACE m.i: a; D obš: tu geſt; ACE a tu sch; CE Czaſtku; D přesm: gednu czest; ACE přesm: zbozie ſweho; DC Bratrzim, AE bratra (!); ACE dal sch. — 58. C rozdiely; ACE a sch; D obš: gt nicz; ACE m. sobě nic: nycz ſobie owſſem; DAE nezachowal, C nezachowaw; ACE a sch. — 59. C a sch (spr.); A m. o Ananiášovi; onananyaſowy. — 60. AE gijz; D diegichu, E rzi- kalij; A zaphyra, E zaffira, C sch (!); — přesm: toho prziklada; A m. a najviece: ana
340 40 ſwe rzieczi. A genzto geſt ze wſſeho naſwieczſſie, ze w boha iezukryſta ſylnie wierzieſſe A nekochaſſe ſye w nízadne ſwiecke wiecy, Ale wſſicku myſl bieſſe prziłoził k ſborv krzieſtanſkemv, aby w nem prziebywał. A kdyz vſlyſſie ſlawny prziebytek ſwaho antonie, ze ſye po wſſem Egíptíe pneſi, Rozníetíw ſye zadoſtíj, chtie geho opatrzití, y gide na puſſt. 45 A ynhed iakz geí vzrzie, tak pmíeníw ſwvoi odiew, y by ſ ním dobrzie za dwa meſyecye, ſpatrugie vrzad geho prziebytka y geho ſſlechetne oby- cziegie, a kterak ſye czaſto modlíj A kterak pokorníe przigíma bratrzíj a kterak frſfatie treſkce A kterak ochotníe k dobrym ſkutkom nvtíj A kterake vtrpeníe czíníj, A nízadna geho nemoc ní vtrpeníe poſtu przie- 50 ruffití nemvoz. Ale giz nemoha toho dele trpíetí vcziſſczeníe tiech, gefito k ſwatemv antoníj chodiechu p rozliczne prziekazy a boleſtí A p diabelſke prziekazíeníe, Aní toho za ſliczne aní za podobne magie, By z mieſt lide na puſſt chodili, Ale radiegíj chtie takez po- czietí, Iakoz byl ſwaty antoníj poczal, rzka,II Ze on wieczea) berze odplatu 154b 55 ſweho witiezſtwie, A ſobie rzka, ze geſt gefſte nepoczal aní poczatka vczíníl: A wtíw ſye do ſwe wlaſtí ſ gedníemí mníchy, A gíz po ſmrtí otcowie y materzíníe, A tu czeſt gednv ſweho ſbozie bratrzij dal A druhv chudym rozdielii. A ſobie nic nezachowa, A bogie ſye toho, geſſto sye czte w kniehach apoſſtolſkych ſkutkvow A o ananyafſowí a o geho zeníe, 60 giezto diechu Saffíra, przíklada toho Neb tez mvky, A nagwiece flvow ſameho rezukryſta we czteníj rzkucye: Ten, genz ſye wſſeho neodpowie a) na konci vyradováno -z. i dobrým skutkóm nauči, neb sě přivede: y cztnym ſye mrawom przywede, E a przi- wedl ſie cztnym mrawom; E přesm: byl mil. — 40. E přesm: ſwe rzeczy mudry; ACE geſſto; A nawietſſy; C že sch. — 41. ACE silně sch; E wierzil, D gt wierzil; ACE a sch; E nekochal ſie, D nekochal ſe gt; E wſſeczku. — 42. AC přesm: przylozyl bijfſe, E byl przilozil, D przilozil geſt; ACE m. k sboru křesťanskému, aby v ňem přěbýval: prziebywati w ſboru krzieſtranſkem. — 43. ACE m. a: Pak; AE vſlyffel; AE přesm: prziebytek ſlawneho (!); B ſwaho!, DACE ſwateho; D Anthonya ; C že ſie že ſie (!). — 44. A i sch; C ſſel, E ſſiel; E puſſcž. — 45. A m. jakž: ya (nedops.); ACE geho; E vzrziel; A promienyl; A bych(!), CE byl. — 46. ACE rziad; ACE přesm: fflechetne geho. — 47. D fſlechetnych obyczeluow; ACE a sch; D často sch; AC modlyl; ACE a sch; E bratry. — 48. ACE a sch; A frſfate, E nepoſluſîne (spr.); ACE a sch; A nutyl; E přesm: nutij k dobrym ſkutkom. — 49. E kterak; ACE přesm: czynyl (C cžíný, E czynie) vtrpeny; ACE a sch; AC m. nižádná jeho nemoc ni utrpenie postu: nyzadna nemocz nykdy geho poſtu vtrpeny (C obš: a vtrpenie), E zadny nemoz nikdy geho Poſtu vtrpenie. — 50. A nemohla; ACE dale; D vtifſtienie, C vcztienie, AE vczeſ- tenstwy, orig, frequentiam. — 51. D Anthonyowi; E chodilij; E przekazky. — 52. ACE m. ani (před za): a. — 53. E pufícž; D m. takéž: tez. — 54. D m. byl: by; DAC Anthonyus, E Anthon; DAE obš: a rzka; AE m. viece: yako wietiez (spr.); D od- platy. — 55. AE m. sobě: ſie (blíž k originálu, kde je akk. s inf.); C že on viece... sobě řka sch. — 56. ACE a (před vrátiv) sch. — 57. ACE m.i: a; D obš: tu geſt; ACE a tu sch; CE Czaſtku; D přesm: gednu czest; ACE přesm: zbozie ſweho; DC Bratrzim, AE bratra (!); ACE dal sch. — 58. C rozdiely; ACE a sch; D obš: gt nicz; ACE m. sobě nic: nycz ſobie owſſem; DAE nezachowal, C nezachowaw; ACE a sch. — 59. C a sch (spr.); A m. o Ananiášovi; onananyaſowy. — 60. AE gijz; D diegichu, E rzi- kalij; A zaphyra, E zaffira, C sch (!); — přesm: toho prziklada; A m. a najviece: ana
Strana 341
341 155a ſbozíe, y coz koli ma, nemvoz bytí mvoi naſledowník aní vczeník. A tehdy bieſſe patnadcte let ſtar. Tak nah, ale odiew rezvkryſtvow miegieſſe, a na puſſt gide, Genz geſt ſedm mil od mavma, takeho mieſta, po brziezye do Egipta duce na lewe ſtníe. A kdyz gemv hrozyechu geho przíwvzníj a rzkuce, Ze tu lidí hubie padvchowe, Netbal geſt vmrzietí, aby zbyl ſmrtí, tocziſſ wieczne. Y diwiechv ſye wſſicni geho mladoſtí a geho ſrdcy a myſli vporne, Gedíne ze bieſſe zazzen ohnem ducha ſwateho A wiera pwa, ta bíeſſe geho twarz oſwietila. Liczka bieſſe hladkeho a tielcye welmí roz- koſſneho a tenkeho, Ale ku ptíwenſtwíj netrpielíweho, Gemvz lehcye wedro 70 neb mraz weliky mohl vſſkodití ſnadníe. A pak gedíne oblek ſye w zíní, a kozich na to wzwlekl a kapícy geſſto gemv ſwaty antoníj bieſſe dal. Y poczie mezy morze a mezy rezerem na hluchem hwozdie prziebywatí A gedíne patnadcte malín, kdyz ſlvnce zaidie, ſzobaſſe. A nikdy nebydlil na gednom mieſtíe, I] Aneb bieſſe ne- 75 bezpeczno p paduchy, geſſto lidí hubíechu. A giz drabel newiedieſſe, kam ſye wrha aní co czíníe. Genzto ſye drziew ſwelíczíefſe a rzka: Wſtupím nad nebeſa y nad hwíezdy a budu rowě naíwyfſſſiemv, Widieſſe ſye od mladencye prziemozena Y drziewe, nezlí mohl kdy p ſwu mladoſt ſhrzie- ſfití, potlaczena ſye wídiel. Y poczie tomv mladency na myſl wznoſytí s0 a rozzehatí w tieleſne zadoſti, a przípwugie k tomv myſſleníj mladencye bozieho, Gehoz newiedieſſe, a tu pychu na myſl, genz on nikdy neznal. Tehdy ſye rozhniewaw ſam na ſye, y vderzi ſye pieſtíj v prſy, tako chtie myſſleníe pieſtíj wyrazytí, a rzka: Ia tie, oſle, przípwím, ze ſye nebudef boczití, aní tebe budu giecznym chlebem krmítí, Ale plewamí a hladem, 85 a zíezy tie vkrocy A po wedru a po mrazye tie zhubím, Aby ſpieſſe 65 y wecze (ch. opis.). — 61. C m. ten: Že, AE sch; C kto. — 62. ACE m. sbožie i což koli má: czoz koly gma ſbozíe; AE m. nemuož býti: nebude; ACE následovník ani sch; ACE vczedlnyk. — 63. E byl, D gt byl; D XVt; C wſtarży; A Ta (nedops.); D gmiel gt; ACE přesm: magie gezukryftowu (AE Gezukryftow); ACE a sch. — 64. E puſscž; C ssel gt, E ssiel; A m. jenž: nez (!); AE Marmyzy, orig. Maima; E tako- weho; E brzehu. — 65. ACE lewu stranu; E hrozyli, DACE przibuznij. — 66. E přesm: paduſſy lydij hubij; E obš: y netbal. — 67. A toczyz, CE totiz; ACE i sch; E Diwily; DACE wfficzkni; ACE m. a (před jeho): y. — 68. C vſtawicžne; E byl; ACE přesm? ohniem ducha ſwateho zayzen (C zažen). — 69. ACE bieše sch; A obš: oſwietyla breſse, E byla oſwietila; E byl; ACE a sch; CE Tiela; ACE velmi sch. — 70. ACE m. ale: a ; A protywewenstwy (!); DA netrpeliweho, E netrpedliweho; E lechcze horko. — 71. A wely (1), C sch. — 72. ACE a sch; AE jediné sch; E oblekl; AC wzwlek. — 73. ACE obš: gemu biefſe (E byl); A ſwaty ſwaty (!); DA Anthonyus, E Anthon ; ACE bieše sch; ACE i sch; ACE mezi (po a) sch. — 74. A patnadſt; D obš: kdyz geſt. — 75. B zaidie (!), D zaſſlo; ACE přesm: zobaſſe (C szobafſe, E szobal), kdyz fluncze zanyknieſſe (E zaſſlo); AC m. nebydlil: nebreſſe, E nebyl; E bylo, D gt bylo. — 76. A padu (nedops.); E hubilij; ACE sch; E newiediel. — 77. DACE přesm: ſe kam; AE genz; DE prwe; D ſweliczowal, E chlubil. — 78. ACE na; A na; E widiel; A ode (!). — 80. AE m. dřieve.... sě viděl: drziewe prziemozena y potlaczena (C za to stručněji: y držewe potlacžena, E rovněž stručněji: przemozena y potlaczena), nezly kdy mohl geſt pro ſwu mladoſt shrzieſſyti; AC přesm: mladenczy tomu. — 81. ACE obš: roziehati geho; ACE a sch. — 82. A m. jehož: geho; E newiediel; B myſi (!); AC giez, E gyz; A on nykdy on nykdy (!). — 83. E vderzil; ACE piestma. — 85 AE
341 155a ſbozíe, y coz koli ma, nemvoz bytí mvoi naſledowník aní vczeník. A tehdy bieſſe patnadcte let ſtar. Tak nah, ale odiew rezvkryſtvow miegieſſe, a na puſſt gide, Genz geſt ſedm mil od mavma, takeho mieſta, po brziezye do Egipta duce na lewe ſtníe. A kdyz gemv hrozyechu geho przíwvzníj a rzkuce, Ze tu lidí hubie padvchowe, Netbal geſt vmrzietí, aby zbyl ſmrtí, tocziſſ wieczne. Y diwiechv ſye wſſicni geho mladoſtí a geho ſrdcy a myſli vporne, Gedíne ze bieſſe zazzen ohnem ducha ſwateho A wiera pwa, ta bíeſſe geho twarz oſwietila. Liczka bieſſe hladkeho a tielcye welmí roz- koſſneho a tenkeho, Ale ku ptíwenſtwíj netrpielíweho, Gemvz lehcye wedro 70 neb mraz weliky mohl vſſkodití ſnadníe. A pak gedíne oblek ſye w zíní, a kozich na to wzwlekl a kapícy geſſto gemv ſwaty antoníj bieſſe dal. Y poczie mezy morze a mezy rezerem na hluchem hwozdie prziebywatí A gedíne patnadcte malín, kdyz ſlvnce zaidie, ſzobaſſe. A nikdy nebydlil na gednom mieſtíe, I] Aneb bieſſe ne- 75 bezpeczno p paduchy, geſſto lidí hubíechu. A giz drabel newiedieſſe, kam ſye wrha aní co czíníe. Genzto ſye drziew ſwelíczíefſe a rzka: Wſtupím nad nebeſa y nad hwíezdy a budu rowě naíwyfſſſiemv, Widieſſe ſye od mladencye prziemozena Y drziewe, nezlí mohl kdy p ſwu mladoſt ſhrzie- ſfití, potlaczena ſye wídiel. Y poczie tomv mladency na myſl wznoſytí s0 a rozzehatí w tieleſne zadoſti, a przípwugie k tomv myſſleníj mladencye bozieho, Gehoz newiedieſſe, a tu pychu na myſl, genz on nikdy neznal. Tehdy ſye rozhniewaw ſam na ſye, y vderzi ſye pieſtíj v prſy, tako chtie myſſleníe pieſtíj wyrazytí, a rzka: Ia tie, oſle, przípwím, ze ſye nebudef boczití, aní tebe budu giecznym chlebem krmítí, Ale plewamí a hladem, 85 a zíezy tie vkrocy A po wedru a po mrazye tie zhubím, Aby ſpieſſe 65 y wecze (ch. opis.). — 61. C m. ten: Že, AE sch; C kto. — 62. ACE m. sbožie i což koli má: czoz koly gma ſbozíe; AE m. nemuož býti: nebude; ACE následovník ani sch; ACE vczedlnyk. — 63. E byl, D gt byl; D XVt; C wſtarży; A Ta (nedops.); D gmiel gt; ACE přesm: magie gezukryftowu (AE Gezukryftow); ACE a sch. — 64. E puſscž; C ssel gt, E ssiel; A m. jenž: nez (!); AE Marmyzy, orig. Maima; E tako- weho; E brzehu. — 65. ACE lewu stranu; E hrozyli, DACE przibuznij. — 66. E přesm: paduſſy lydij hubij; E obš: y netbal. — 67. A toczyz, CE totiz; ACE i sch; E Diwily; DACE wfficzkni; ACE m. a (před jeho): y. — 68. C vſtawicžne; E byl; ACE přesm? ohniem ducha ſwateho zayzen (C zažen). — 69. ACE bieše sch; A obš: oſwietyla breſse, E byla oſwietila; E byl; ACE a sch; CE Tiela; ACE velmi sch. — 70. ACE m. ale: a ; A protywewenstwy (!); DA netrpeliweho, E netrpedliweho; E lechcze horko. — 71. A wely (1), C sch. — 72. ACE a sch; AE jediné sch; E oblekl; AC wzwlek. — 73. ACE obš: gemu biefſe (E byl); A ſwaty ſwaty (!); DA Anthonyus, E Anthon ; ACE bieše sch; ACE i sch; ACE mezi (po a) sch. — 74. A patnadſt; D obš: kdyz geſt. — 75. B zaidie (!), D zaſſlo; ACE přesm: zobaſſe (C szobafſe, E szobal), kdyz fluncze zanyknieſſe (E zaſſlo); AC m. nebydlil: nebreſſe, E nebyl; E bylo, D gt bylo. — 76. A padu (nedops.); E hubilij; ACE sch; E newiediel. — 77. DACE přesm: ſe kam; AE genz; DE prwe; D ſweliczowal, E chlubil. — 78. ACE na; A na; E widiel; A ode (!). — 80. AE m. dřieve.... sě viděl: drziewe prziemozena y potlaczena (C za to stručněji: y držewe potlacžena, E rovněž stručněji: przemozena y potlaczena), nezly kdy mohl geſt pro ſwu mladoſt shrzieſſyti; AC přesm: mladenczy tomu. — 81. ACE obš: roziehati geho; ACE a sch. — 82. A m. jehož: geho; E newiediel; B myſi (!); AC giez, E gyz; A on nykdy on nykdy (!). — 83. E vderzil; ACE piestma. — 85 AE
Strana 342
342 pokrmy nezli tieleſne zadoſtí potrziebowal ani pomyſlil. A ptoz gedíne bylinv a malo malín trzeti neb cztwrty, kdyz giz omdleſſe, pozobal. A wzdy ſye modleſſe, kopagie zemí motyku, aby vſyle dielem obtiezil. A take 90 z ſytíe pleta koſſiky, naſledowaſſe mníchvow Egipſkych a k tomv ſlvow ſwateho pawla, geſſtoz gie: Ten, ktoz nediela, aby take negiedl. A tak ſye vmdlíw a zhubíw ſwe tíelo, Ze geho gedíne koſti biechu, A pak gedne nocy vſlyffie dietiecye kowekaníe, Owczíe mieczieníe, Wo- lowe bukaníe, Placz iako zenſky, Lwowe rzwaníe, Giezdcowe debſaníe 95 Y rozliczne potworzene hlaſy. A to bieſſe pto, Aby drziewe zwukem nezli zrakem opatrzíe A vzaſna ſye y zabiehi. II A vznamenaw, ze ge to dabelſka 155b obluda, Pozehnaw ſye znamením ſwateho krzizie a poklek na ſwu kolency, y poczie pſytí a zadati, gichzto ſye hrvozy baſſe, aby gie widiel. A kdyz ſnazníe y ſyem y ta okolo ſebe patrzieſſe, A z nedomníeníe vpatrzí 100 po meſyecy, ano nań klopocy koní ſ wozem. A kdyz zwoła a rzka: E, ieziſſi, racz na míe wezrzietí, Ynhed przied geho oczima w nahle pohlti gie zemíe. Tehdy ſwaty ylaryon wecye pieſen moiziefſowu: Giezdcye y ſ geho konem w morzí geſt potopil. A ſwaty dawíd: tyto na wozyech a tyto na koních, a nas bvoh oſtrzieze wſſeho zleho p ſwe ſwate gmíe. O, mnohot gest 105 diabelſkeho pokuſſeníe y gich k nam welikych neprziezníj! A kdybych to wſſe miel wypwítí, mvſyl bych kníehy neſkrowne vczíníti. A kolikrat ſu ſie gemv nahe zeny na geho pokogí vkazowaly A kolikrat ſu krmie, kdyz- to gest laczen bywal! Nieterdy sye stalo, kdyz gest byl na modlitwie, pobiehl geſt mimon wlk zawywagie, a druhdy liſſka liſagicy ſye pobiehla 110 mímoň. A níekdy ſu ſye welmí ſyekli przied ním, A geden, padna przied ním, y wzdechl, aby geho pohrzebl. Gednv ſye modleſſe ſwaty ylaryon, m. tebe: tie; ACE a sch. — 86. DACE zieznij; DACE vkrotim; ACE a sch; E horcze; DACE mrazu; A m. zhubím: znobym, C zznoby, E zznobiem, orig. indagabo; ACE spieſs. — 87. A tieleſny; A ani sch (!); ACE a sch. — 88. AC obš: trzieti den (spr.); E omdlel; A wdy. — 89. E modhil; DACE obš: a kopage. — 90. A pletieſſe, E pletl; E naſledowal; A mnychu Egyptſkych. — 91. AE genz, C geffto; ACE ten sch; C také sch; AE přesm: negedl take. — 92. ACE a sch; A vmodlyw (!); D hubiw, E zahubiw; A m. své: twe (!); ACE přesm: gedwa (C gedne) koſty geho; E bylij. — 93. ACE a pak sch; E vſlyſſel; D kowiekanije, A kwiekanie, C kowykanie; E přesm: kwiekanie ditieczy; D Owczowe. — 94. E gezczow; AC přesm: debfany gezdczowe. — 95. ACE m. i : a ; E potworne; ACE a to bieše proto sch; DE prwe. — 96. AE a sch; E vlekna; ACE a sch; ACE vrozumiew; ACE že je to sch. — 97. ACE dyabelſku (E dyabelſkemu obludu; ACE a sch; A ſwogy kolenczy, C ſwa kolena, E ſwych kolenach. — 98. E obš: byl bal. — 99. ACE přesm: okolo ſebe (E obš: okolo ſebe hlediel) y ſem y tam; E patřieše sch; ACE a sch; E vhledal. — 100. AC wzwola, E zwolal; C a sch; D O, ACE sch. — 107. E mne; DA wzezrzieti; C obš: A ynhed; ACE obš: welmi wnahle. — 103. A ſwady (!); AE obš: Dawyd die. — 104. CE gmeno; ACE ó sch; ACE Mnoho. — 105. ACE m. jich: a mnoho geho; ACE velikých sch; ACE m. a kdybych: bych. — 106. ACE wſfeczko; ACE m. měl: chtiel; ACE a sch. — 107. ACE zgiewowaly; ACE m. sú: rozkoffne. — 108. A Nietrdy, CE Niekdy; ACE přesm: ſtalo ſie. — 109. D mimo nien (!), AE mymo nieho; A wylk zawyagie (!); ACE a sch; ACE obš: a lyſagycz (E lyſagicze) ſie; ACE obš: przybiehla (!, — przebiehla) geſt. — 110. D mimo nien, ACE mymo neho; A nietrdy; ACE obš: tak welmi; E a sch. — 111. CE i sch;
342 pokrmy nezli tieleſne zadoſtí potrziebowal ani pomyſlil. A ptoz gedíne bylinv a malo malín trzeti neb cztwrty, kdyz giz omdleſſe, pozobal. A wzdy ſye modleſſe, kopagie zemí motyku, aby vſyle dielem obtiezil. A take 90 z ſytíe pleta koſſiky, naſledowaſſe mníchvow Egipſkych a k tomv ſlvow ſwateho pawla, geſſtoz gie: Ten, ktoz nediela, aby take negiedl. A tak ſye vmdlíw a zhubíw ſwe tíelo, Ze geho gedíne koſti biechu, A pak gedne nocy vſlyffie dietiecye kowekaníe, Owczíe mieczieníe, Wo- lowe bukaníe, Placz iako zenſky, Lwowe rzwaníe, Giezdcowe debſaníe 95 Y rozliczne potworzene hlaſy. A to bieſſe pto, Aby drziewe zwukem nezli zrakem opatrzíe A vzaſna ſye y zabiehi. II A vznamenaw, ze ge to dabelſka 155b obluda, Pozehnaw ſye znamením ſwateho krzizie a poklek na ſwu kolency, y poczie pſytí a zadati, gichzto ſye hrvozy baſſe, aby gie widiel. A kdyz ſnazníe y ſyem y ta okolo ſebe patrzieſſe, A z nedomníeníe vpatrzí 100 po meſyecy, ano nań klopocy koní ſ wozem. A kdyz zwoła a rzka: E, ieziſſi, racz na míe wezrzietí, Ynhed przied geho oczima w nahle pohlti gie zemíe. Tehdy ſwaty ylaryon wecye pieſen moiziefſowu: Giezdcye y ſ geho konem w morzí geſt potopil. A ſwaty dawíd: tyto na wozyech a tyto na koních, a nas bvoh oſtrzieze wſſeho zleho p ſwe ſwate gmíe. O, mnohot gest 105 diabelſkeho pokuſſeníe y gich k nam welikych neprziezníj! A kdybych to wſſe miel wypwítí, mvſyl bych kníehy neſkrowne vczíníti. A kolikrat ſu ſie gemv nahe zeny na geho pokogí vkazowaly A kolikrat ſu krmie, kdyz- to gest laczen bywal! Nieterdy sye stalo, kdyz gest byl na modlitwie, pobiehl geſt mimon wlk zawywagie, a druhdy liſſka liſagicy ſye pobiehla 110 mímoň. A níekdy ſu ſye welmí ſyekli przied ním, A geden, padna przied ním, y wzdechl, aby geho pohrzebl. Gednv ſye modleſſe ſwaty ylaryon, m. tebe: tie; ACE a sch. — 86. DACE zieznij; DACE vkrotim; ACE a sch; E horcze; DACE mrazu; A m. zhubím: znobym, C zznoby, E zznobiem, orig. indagabo; ACE spieſs. — 87. A tieleſny; A ani sch (!); ACE a sch. — 88. AC obš: trzieti den (spr.); E omdlel; A wdy. — 89. E modhil; DACE obš: a kopage. — 90. A pletieſſe, E pletl; E naſledowal; A mnychu Egyptſkych. — 91. AE genz, C geffto; ACE ten sch; C také sch; AE přesm: negedl take. — 92. ACE a sch; A vmodlyw (!); D hubiw, E zahubiw; A m. své: twe (!); ACE přesm: gedwa (C gedne) koſty geho; E bylij. — 93. ACE a pak sch; E vſlyſſel; D kowiekanije, A kwiekanie, C kowykanie; E přesm: kwiekanie ditieczy; D Owczowe. — 94. E gezczow; AC přesm: debfany gezdczowe. — 95. ACE m. i : a ; E potworne; ACE a to bieše proto sch; DE prwe. — 96. AE a sch; E vlekna; ACE a sch; ACE vrozumiew; ACE že je to sch. — 97. ACE dyabelſku (E dyabelſkemu obludu; ACE a sch; A ſwogy kolenczy, C ſwa kolena, E ſwych kolenach. — 98. E obš: byl bal. — 99. ACE přesm: okolo ſebe (E obš: okolo ſebe hlediel) y ſem y tam; E patřieše sch; ACE a sch; E vhledal. — 100. AC wzwola, E zwolal; C a sch; D O, ACE sch. — 107. E mne; DA wzezrzieti; C obš: A ynhed; ACE obš: welmi wnahle. — 103. A ſwady (!); AE obš: Dawyd die. — 104. CE gmeno; ACE ó sch; ACE Mnoho. — 105. ACE m. jich: a mnoho geho; ACE velikých sch; ACE m. a kdybych: bych. — 106. ACE wſfeczko; ACE m. měl: chtiel; ACE a sch. — 107. ACE zgiewowaly; ACE m. sú: rozkoffne. — 108. A Nietrdy, CE Niekdy; ACE přesm: ſtalo ſie. — 109. D mimo nien (!), AE mymo nieho; A wylk zawyagie (!); ACE a sch; ACE obš: a lyſagycz (E lyſagicze) ſie; ACE obš: przybiehla (!, — przebiehla) geſt. — 110. D mimo nien, ACE mymo neho; A nietrdy; ACE obš: tak welmi; E a sch. — 111. CE i sch;
Strana 343
☞ 343 156a potek hlawu w zemi, iakozto geſt lidſky obyczíei, A newiedie cos na myſli gíneho miegíefſe. Tehdy ynhed duch zly wſyede nan, a uderzíw geí patama po boku, y wecye: heí, co drziemeſſ? A rozchochtaw ſye welmi, y poczie geho tazati, chtieli by chleba. Tehdy od ſfeftehonadct let wieku ſweho az do dwadcateho leta przie- bywal gest II v malem brzcy y. w desst y welike wedro. A ten brzec biesse ſpleti z ſytie a z malíníe. A nebieſſe nic wieczſſij nez cztyrz noh a wzſſirzíj, a pieti wzwyfſ, nízſſij dobrzie nez ſam byl wzwyfſíj a malo ſirzſſij nez geho tielo, ze by mniel ſpieſſe row nez dvom. A wlaſvow ſobíe gedny 120 w rok vſtrzíhaſſe. A na ſyticzku a na hole zemí az do ſmrti lehaſſe. A zíní, kteruz geſt na ſye wzwleki, Te ge nikdy nepromíeníl aní pi, az ſye y zedrala. A piſmo ſwate pamatugie, a po modlitwa a po hodínach wzdy cztieſſe. Aneb by bylo dlvho wypwití porzad wſſeczko rozliczne geho prziebywanie, Ale kratcye chcy geho zíwot wypwití a chcy ſye wtiti 125 ku pweníj. A od leta prweho a dwadcateho az do ſſtímezydcyetmeh Trzí leta geſt giedl na pvol mierzicy ſoczowicye, ſmocczie ſtudenv wodu, A druha trzi leta ſuchy chleb ſ wodu oſole, A pak od ſedmeho a dwadcyety az do trzidcateho Bylínv a korzeníczke ſye zíwil, A pak od prweho a trzí- 130 dcyetí az do pateho a trzidcyetí ſſeſt bochníkvow gieczneho chleba míel 115 ACE zdechl; D ho ; E pochowal; E modlil. — 112. ACE obš: a yakozto; ACE a sch; ACE přesm: czoz (C czos) newiedie (C newiem). — 113. AE přesm: na myſly gmie- giefſe (E gmiel) na myſly (i) gyneho, C na myſly miegieſſe gineho; ACE tehdy sch; D přesm: zly duch; ACE přesm: duch zly ynhed; AE wſeda, C wſed; ACE a sch; AE vderzy; ACE geho. — 114. E patami; A buoku; ACE m. i vecě: a rzka; ACE Ey; AC obš: y czo; ACE a sch; A rozhotowaw (!), E rozhohotaw. — 115. AC chtiel-ly. — 116. DCE sſeſtnadczteho leta, A ſſeſtehonadſteho lyta; ACE přesm: ſweho wieku; D dwudczateho, A dwunadſteho (!), C obš: druheho a dwadczeti, E dwamezczietmeho, orig. vicesimum; ACE léta sch. — 117. ACE malyczkem; D brzezczy, A krzczy (!); A v sch (!); DC obš: v (C w) welike; E m. veliké vedro: w horko; ACE bržec sch; E byl. — 118. ACE přesm: z ſytie a z malynie zpletl; ACE m nebieše: vczynyw peleffy, orig, exstructä cellulã; A než sch; ACE a sch (spr.); A wſſyrzy, E zſſyrzy.— 119. AC wzwyffy, E zwyffy; C obš: nezli geſt; C sám sch; E nižší sch; AE dobřě než sám byl vzvýší sch; AC ſſyrffy, E delffy; ACE nezly. — 120. ACE obš: geho bylo; A miel, DE gmiel, orig. crederes; DACE hrob; ACE nezly domczek; ACE a sch. — 121. ACE obš: vſtrzyhaſſe (C vſtrziehl geſt, E vſtrziehal), na welyku nocz; C a sch; ACE a sch; A zemi zemi (!); AC lehal, E lyhal. — 122. C a sch; A m. jest na sè: geſt na ſie gednu, C na ſie geſt gednu, E geſt gednu na ſie; ACE geſt. — 123. E i sch; A zedral; ACE a sch; ACE a sch; B modlitwa (!), AC modlytwach, DC modlitbach. — 124. DC czetl gt, E cztl; E rozlicznie; ACE jeho sch. — 125. ACE ale sch; D přesm: ziwot geho; E obš: porzad wyprawiti. — 126. C k; E a chci sě vrátiti ku pravení sch. — 127. E má nadpis: O diwech Swateho Hylaryona; Easch ; A m. a od: AD(!); ACE prwneho; AC dwa- dczeti; B ſſtímezydcyetmeh(!), D sſeſtmezdczyetmeho, A ſſeſtehomezydczietma, C ffefte- homezdczietma, E obš: ffestmezczietma leth; A trzietieho(!), E sch; E léta sch. — 128. E přesm: gedl gest; ACE mierzycze floczowycze; AE smoczuge. — 129. C obš: a s; ACE m. a: Ale; D ſedmeho a dwadczateho, E ſedmezczietmeho letha. — 130. E trzidczeti; AE korzienyczem; D přesm: ziwil ſe; E prwnieho. — 131. E trzidczateho; C a třidcěti sch; D m. pátého: sleíti; AE a třidcěti sch; A m. šest: ſlet (!); D jěčného
☞ 343 156a potek hlawu w zemi, iakozto geſt lidſky obyczíei, A newiedie cos na myſli gíneho miegíefſe. Tehdy ynhed duch zly wſyede nan, a uderzíw geí patama po boku, y wecye: heí, co drziemeſſ? A rozchochtaw ſye welmi, y poczie geho tazati, chtieli by chleba. Tehdy od ſfeftehonadct let wieku ſweho az do dwadcateho leta przie- bywal gest II v malem brzcy y. w desst y welike wedro. A ten brzec biesse ſpleti z ſytie a z malíníe. A nebieſſe nic wieczſſij nez cztyrz noh a wzſſirzíj, a pieti wzwyfſ, nízſſij dobrzie nez ſam byl wzwyfſíj a malo ſirzſſij nez geho tielo, ze by mniel ſpieſſe row nez dvom. A wlaſvow ſobíe gedny 120 w rok vſtrzíhaſſe. A na ſyticzku a na hole zemí az do ſmrti lehaſſe. A zíní, kteruz geſt na ſye wzwleki, Te ge nikdy nepromíeníl aní pi, az ſye y zedrala. A piſmo ſwate pamatugie, a po modlitwa a po hodínach wzdy cztieſſe. Aneb by bylo dlvho wypwití porzad wſſeczko rozliczne geho prziebywanie, Ale kratcye chcy geho zíwot wypwití a chcy ſye wtiti 125 ku pweníj. A od leta prweho a dwadcateho az do ſſtímezydcyetmeh Trzí leta geſt giedl na pvol mierzicy ſoczowicye, ſmocczie ſtudenv wodu, A druha trzi leta ſuchy chleb ſ wodu oſole, A pak od ſedmeho a dwadcyety az do trzidcateho Bylínv a korzeníczke ſye zíwil, A pak od prweho a trzí- 130 dcyetí az do pateho a trzidcyetí ſſeſt bochníkvow gieczneho chleba míel 115 ACE zdechl; D ho ; E pochowal; E modlil. — 112. ACE obš: a yakozto; ACE a sch; ACE přesm: czoz (C czos) newiedie (C newiem). — 113. AE přesm: na myſly gmie- giefſe (E gmiel) na myſly (i) gyneho, C na myſly miegieſſe gineho; ACE tehdy sch; D přesm: zly duch; ACE přesm: duch zly ynhed; AE wſeda, C wſed; ACE a sch; AE vderzy; ACE geho. — 114. E patami; A buoku; ACE m. i vecě: a rzka; ACE Ey; AC obš: y czo; ACE a sch; A rozhotowaw (!), E rozhohotaw. — 115. AC chtiel-ly. — 116. DCE sſeſtnadczteho leta, A ſſeſtehonadſteho lyta; ACE přesm: ſweho wieku; D dwudczateho, A dwunadſteho (!), C obš: druheho a dwadczeti, E dwamezczietmeho, orig. vicesimum; ACE léta sch. — 117. ACE malyczkem; D brzezczy, A krzczy (!); A v sch (!); DC obš: v (C w) welike; E m. veliké vedro: w horko; ACE bržec sch; E byl. — 118. ACE přesm: z ſytie a z malynie zpletl; ACE m nebieše: vczynyw peleffy, orig, exstructä cellulã; A než sch; ACE a sch (spr.); A wſſyrzy, E zſſyrzy.— 119. AC wzwyffy, E zwyffy; C obš: nezli geſt; C sám sch; E nižší sch; AE dobřě než sám byl vzvýší sch; AC ſſyrffy, E delffy; ACE nezly. — 120. ACE obš: geho bylo; A miel, DE gmiel, orig. crederes; DACE hrob; ACE nezly domczek; ACE a sch. — 121. ACE obš: vſtrzyhaſſe (C vſtrziehl geſt, E vſtrziehal), na welyku nocz; C a sch; ACE a sch; A zemi zemi (!); AC lehal, E lyhal. — 122. C a sch; A m. jest na sè: geſt na ſie gednu, C na ſie geſt gednu, E geſt gednu na ſie; ACE geſt. — 123. E i sch; A zedral; ACE a sch; ACE a sch; B modlitwa (!), AC modlytwach, DC modlitbach. — 124. DC czetl gt, E cztl; E rozlicznie; ACE jeho sch. — 125. ACE ale sch; D přesm: ziwot geho; E obš: porzad wyprawiti. — 126. C k; E a chci sě vrátiti ku pravení sch. — 127. E má nadpis: O diwech Swateho Hylaryona; Easch ; A m. a od: AD(!); ACE prwneho; AC dwa- dczeti; B ſſtímezydcyetmeh(!), D sſeſtmezdczyetmeho, A ſſeſtehomezydczietma, C ffefte- homezdczietma, E obš: ffestmezczietma leth; A trzietieho(!), E sch; E léta sch. — 128. E přesm: gedl gest; ACE mierzycze floczowycze; AE smoczuge. — 129. C obš: a s; ACE m. a: Ale; D ſedmeho a dwadczateho, E ſedmezczietmeho letha. — 130. E trzidczeti; AE korzienyczem; D přesm: ziwil ſe; E prwnieho. — 131. E trzidczateho; C a třidcěti sch; D m. pátého: sleíti; AE a třidcěti sch; A m. šest: ſlet (!); D jěčného
Strana 344
344 geſt za pokrm, a maliczko zeliczka ſwarzie bez volegie. A kdyz giz vczi, ano gemv oczi trneta A wſſecno tíelo ſwbem ſye oſulo, k drziewníemv pokrmy olegie przíczíniefſe. A tak geſt to czíníl az do ſſedeſateho leta 135 ſweho zíwota. A níczehvoz, aní nableczek aní gíneho warzeníe, neokuffiel. A potom, kdyz my ſye zdaſſea), by byl bliz k ſmrti, A od ſſeſdeſateho a czwrteho leta az do oſmdeſateho chleba negie p weliku zadoſt, tako by tepruw poczal znowa bohu ſluzití, Geſſto gíníj gíz lehcziegíe II vtrpenie 156b czíníe. A tak ſobie ſtrziebanínku czíníeſſe z myky a z zelicye zetrzieneho. 140 Tak pak doplní ſwvoi rzad ziwota ſweho. A nikdy ge drziewe pokrma nebral, Aní w hody ani w nemocy, geliz ſivnce weczer zaſſlo. Ale giz ge hodina, abych ſye w rzad nawratil. A kdyz geſſte przie- bywaſſe w brziezy, w voſmínadctí letech gſa, Y przigidechu k nemv w nocy paduchowe a mniece, by nieco wzyeli Aneb aby geí przieftſfili, Tocziſ bude-lí ſye mladec batí. A tak cyelu noc az do gitra biehawſſe, nemohli geho nalezti loznícye. Tehdy w kraſnem dní nalezſſe geí, tako fspilegice wecyechu k nemv: Co by ty k tomv rzekl, az by k tobie paduſſi prziſſli? Gímz on wecye: Nahy sye paduchvow nebogij. Oní gemv wecyechu: Nemvozeſf zabit bytí? On wecye: mohu, a toti mohu; A proto ſye gich 150 nebogím, ze ſem hotow vmrzieti. Tu oní podíwiwſſe ſye geho vſtawne wierzíe, Y pocziechu pwiti, ze ſu cyelu noc bludili A byli zeſlnvli, y ſli- bili ſye polepſſiti. 145 a) -d- nadeps. pozd. sch; C chleba sch. — 132. ACE za pokrm sch; ACE obš: bez olegie za pokrm mieſſe (E gmiel, C sch.); AE vczyl. — 133. ACE m. ano: ze; D wſſechno, ACE wſſeczko; A drzieniemu (!). — 134. E k dřěvniemu pokrmu olejě přičínieše sch; AE to sch; AC ſſeſtehodczat, E ſſedeſathe; E let. — 135. E přesm: zywota ſweho; AE obš: nycz gyneho; ACE yablek; AE okufyl, C neokuſyl geft. — 136. ACE a sch; ACE m. mu sě zdáše: wydiefſe ſie (E přesm: ſie widiel, C widiel že) vſtawycz (!, Vſtawagicz, C vſtal) a gyz mniefſe (E mniel, C za to miel), orig. se videret corpore defatigatum et ...... putaret; DE sſedesateho, A ssestehoczat, C ssestehodczat. — 137. ACE a sch; B czwr- teho!, DCE cztwrteho, A cztrteho; A oſmehoczat, C oſmehodczat; ACE negiedl. — 138. A m. tepruv počał znova: znowa gyz poczal, C tepruw znowa pocžal; C lehcžey- ffie. — 139. AE strziebanyczku; E czynil; AE z (před zelíce) sch; AE zetrzieleho. — 140. A doplnyl, CE doplnie; ACE a sch; ACE geft; C držewe pokrmu; E přesm: pokrma prwe. — 141. ACE na hody; ACE m. jeliž: nez az; E večer sch; AC zanyklo.— 142. ACE geft; ACE a sch. — 143. A przebywawe(!), E przebywal; B brziezy!, De brzezy!, ACE brzczy; A w oſmynadſte, C w oſmnadczti, D w oſmdeſati (!); E přesm: gſa w oſmdeſati letech; ACE i sch; C Przigdu, E prziſfly. — 144. E přesm: paduffy w noczy; A m.a: Nebo, CE neb; D mniegiecze; AE czo; ACE neb; ACE geho; A toczyz, CE totiž.— 145. DAC mladenecz, E sch; AC obš: bati gych, E gich batij; ACE a sch; ACE m. tak: Take (C Tak) ze; D obš: nemohli gſu. — 146. ACE přesm: naleſty geho; D přesm: lozcze naleznuti; ACE geho; A ſſpylegycz, C kunfftugicz, E zertugicz. — 147. ACE přesm: k nemu weczechu (E rzekly); ACE ty k sch. — 148. E Gym; AC odpowiedie, E odpowiediel; E paduchu; C přesm: paduchow ſie; AE obš: A ony; E rzeklij. — 148. C obš: A on, AE an; A totit, C giftie; DE a toti mohu sch. — 150. ACE m. tu oni: Tehdy; AC obš: sie wſſyczkny. — 151. AE přesm: geho wierzye vſtawyczne (E vſtawicznie), C vſtawicžne geho wierže; ACE i sch; E poczeli; ACE obš: przieſ czelu; A m. a byli: aby, E aby a gſa (!); DACE zeſnuli, orig, caecatos (oculos); ACE m. i:
344 geſt za pokrm, a maliczko zeliczka ſwarzie bez volegie. A kdyz giz vczi, ano gemv oczi trneta A wſſecno tíelo ſwbem ſye oſulo, k drziewníemv pokrmy olegie przíczíniefſe. A tak geſt to czíníl az do ſſedeſateho leta 135 ſweho zíwota. A níczehvoz, aní nableczek aní gíneho warzeníe, neokuffiel. A potom, kdyz my ſye zdaſſea), by byl bliz k ſmrti, A od ſſeſdeſateho a czwrteho leta az do oſmdeſateho chleba negie p weliku zadoſt, tako by tepruw poczal znowa bohu ſluzití, Geſſto gíníj gíz lehcziegíe II vtrpenie 156b czíníe. A tak ſobie ſtrziebanínku czíníeſſe z myky a z zelicye zetrzieneho. 140 Tak pak doplní ſwvoi rzad ziwota ſweho. A nikdy ge drziewe pokrma nebral, Aní w hody ani w nemocy, geliz ſivnce weczer zaſſlo. Ale giz ge hodina, abych ſye w rzad nawratil. A kdyz geſſte przie- bywaſſe w brziezy, w voſmínadctí letech gſa, Y przigidechu k nemv w nocy paduchowe a mniece, by nieco wzyeli Aneb aby geí przieftſfili, Tocziſ bude-lí ſye mladec batí. A tak cyelu noc az do gitra biehawſſe, nemohli geho nalezti loznícye. Tehdy w kraſnem dní nalezſſe geí, tako fspilegice wecyechu k nemv: Co by ty k tomv rzekl, az by k tobie paduſſi prziſſli? Gímz on wecye: Nahy sye paduchvow nebogij. Oní gemv wecyechu: Nemvozeſf zabit bytí? On wecye: mohu, a toti mohu; A proto ſye gich 150 nebogím, ze ſem hotow vmrzieti. Tu oní podíwiwſſe ſye geho vſtawne wierzíe, Y pocziechu pwiti, ze ſu cyelu noc bludili A byli zeſlnvli, y ſli- bili ſye polepſſiti. 145 a) -d- nadeps. pozd. sch; C chleba sch. — 132. ACE za pokrm sch; ACE obš: bez olegie za pokrm mieſſe (E gmiel, C sch.); AE vczyl. — 133. ACE m. ano: ze; D wſſechno, ACE wſſeczko; A drzieniemu (!). — 134. E k dřěvniemu pokrmu olejě přičínieše sch; AE to sch; AC ſſeſtehodczat, E ſſedeſathe; E let. — 135. E přesm: zywota ſweho; AE obš: nycz gyneho; ACE yablek; AE okufyl, C neokuſyl geft. — 136. ACE a sch; ACE m. mu sě zdáše: wydiefſe ſie (E přesm: ſie widiel, C widiel že) vſtawycz (!, Vſtawagicz, C vſtal) a gyz mniefſe (E mniel, C za to miel), orig. se videret corpore defatigatum et ...... putaret; DE sſedesateho, A ssestehoczat, C ssestehodczat. — 137. ACE a sch; B czwr- teho!, DCE cztwrteho, A cztrteho; A oſmehoczat, C oſmehodczat; ACE negiedl. — 138. A m. tepruv počał znova: znowa gyz poczal, C tepruw znowa pocžal; C lehcžey- ffie. — 139. AE strziebanyczku; E czynil; AE z (před zelíce) sch; AE zetrzieleho. — 140. A doplnyl, CE doplnie; ACE a sch; ACE geft; C držewe pokrmu; E přesm: pokrma prwe. — 141. ACE na hody; ACE m. jeliž: nez az; E večer sch; AC zanyklo.— 142. ACE geft; ACE a sch. — 143. A przebywawe(!), E przebywal; B brziezy!, De brzezy!, ACE brzczy; A w oſmynadſte, C w oſmnadczti, D w oſmdeſati (!); E přesm: gſa w oſmdeſati letech; ACE i sch; C Przigdu, E prziſfly. — 144. E přesm: paduffy w noczy; A m.a: Nebo, CE neb; D mniegiecze; AE czo; ACE neb; ACE geho; A toczyz, CE totiž.— 145. DAC mladenecz, E sch; AC obš: bati gych, E gich batij; ACE a sch; ACE m. tak: Take (C Tak) ze; D obš: nemohli gſu. — 146. ACE přesm: naleſty geho; D přesm: lozcze naleznuti; ACE geho; A ſſpylegycz, C kunfftugicz, E zertugicz. — 147. ACE přesm: k nemu weczechu (E rzekly); ACE ty k sch. — 148. E Gym; AC odpowiedie, E odpowiediel; E paduchu; C přesm: paduchow ſie; AE obš: A ony; E rzeklij. — 148. C obš: A on, AE an; A totit, C giftie; DE a toti mohu sch. — 150. ACE m. tu oni: Tehdy; AC obš: sie wſſyczkny. — 151. AE přesm: geho wierzye vſtawyczne (E vſtawicznie), C vſtawicžne geho wierže; ACE i sch; E poczeli; ACE obš: przieſ czelu; A m. a byli: aby, E aby a gſa (!); DACE zeſnuli, orig, caecatos (oculos); ACE m. i:
Strana 345
345 157a A kdyz giz bieſſe we dwumezdcyetma letech na puſſti, Y pneſe ſye- we wſſiech miestech pale�tynſke wlaſtí, ze kazdy o nem pwieſſe powieſti. Tu kdyz gedna zena z entropolitana z toho mieſta Vzrzie, ano mvz gegíj 155 na ní nelaſkaw, Ze v pietínadcte letech gducy ſ ním, y nemíela vzadneho plodu: Ta ſye k ſwatemv ylaryonv naiprw ohrozyla. A padíſí k geho noham, y wecye: Odpuſt mí drzoſtí a memv ſmílſtwíj, Odpuſt p my weliku nvzy. Y procz bieziſſ przied pſycym? A procz ſwogi oczi prycz obratil? IlE, nepatrz na mie na zenv, ale na hubenícy; Nebot geſt zena ſpasytele 160 porodila. A zdrawymt gest lekarzie netrzieba, ale ponym a nemocnym. Tu on ſta, a gizíz bieſſe dawno yzadne zeny newidiel. Y poczie gíe tazatí, pocz by prziſſla. A kdyz zwiedie, Zdwih ſwogi oczi w nebeſa, Y kaza gie ſylníe v bvoh wierzíti. Tu gi wypwodi ſea) ſlzamí. A kdyz tomv rok mínv, y vzrzíe gí ſ ſynem. A to bieſſe geho prwy poczatek diwvow. Druhy diw gesste wieczſfij: Aryſtana, zena toho myzie, gemvz drechu Elpidyvs, genz gest potom byl mocny wladarz, Tohob) zena bieſſe welmi ſſlechetna mezy ſwymi A gefste mezy krzieſtany ſſlechetníeífie. A gducy od ſwateho antoníe ſ ſwym mvzem a ſe trzmí ſyny, w tom mieſtie, gemvzto gaza diegíj, poczie bytí p tiech 170 dietíj nemoc. Tehdy p zle powíetrzíe aneb p ſwateho ylaryona oſlaweníe, A iakz ſye geſt potom zyewilo, Zuffachu gich wſlichní lekarzí. Mati kwielec lezieſſe, a tako mezy trzmí vmrlymí mrchamí biehagic a newieduc, ktereho prwe pyczic. A zwiediewſſi, ze bièſſe geden mních na puſſti, a na nedaleke, 165 a) vyškrab. b) -ho nadeps. pozd. a. — 152. ACE ſlybugycze. — 153. E m. již: pak; E byl; AE puſsczy; ACE i sch; E proneſl. — 154. ACE m. ve: po; E m. městech palestinské vlasti: wlastech palestyn- ſkych; A o ňem sch; E prawil. — 155. ACE m. tu když: A (C sch.) kdyz w tu dobu; AE Entropolitana z sch; E vzrzela. — 156. D v padeſati, A w pletinadcziet, CE w pat- nadczti; A ſ ny (nedops); ACE i sch; D nemiela gest. — 157. ACE m. sč: tam; ACE obš: nayprwe ſie. — 158. A Opuffczi(!), E Odpufſež; ACE me; C m. mému smilství: me ſmieloſti; A odpufftyz, CE odpuſtiž. — 159. ACE i sch; A m. před: przie(!); ACE a sch; E procz; DCE ſwe; A otwratyl, E obš: obratil gſy. — 160. ACE é sch; E Ne- hled; E mne. — 161. ACE a sch; ACE zdrawym. — 162. ACE m. tu on: Tehdy; A ſtaw, C wſtal, E wſtaw; D m. jižiž: ze giz, ACE sch; C bieše sch; AE přesm: daw (!, E dawno) biefſe (E bylo); ACE obš: yakz yzadne (E zadne); A i počě jie tázati sch. — 163. ACE procz; A wzwiedie, E zwiediel; AE wzdwyh, C zdwihl; DCE ſwe; CE kazal. — 164. AE u Buoh sch; AE prowody; DA se sch; A slzami sch; A a sch; ACE tomu sch; CE mynul. — 165. ACE i sch; E vzrzel; D obš: s ſynem tiehotnu.— 166. ACE a sch; E byl; E jeho sch; D prwnij, ACE sch; AC m. divuov: zazrakuow a dywuow, E geho diwuow; ACE obš: A druhy. — 167. ACE Aryftena, orig. Aristae- neta; ACE mužě sch; E rzikalij; AE helpydus. — 168. ACE m. toho žena: ta; E byla; D přesm: Toho bieſſe zena: CE m. velmi: tak, A sch. — 169. ACE a sch; C gduce; D Anthonya; ACE přesm: s muziem ſwym. — 170. AE Saza (!). — 171. C m. pro těch dětí nemoc: pro ty dleti nemoczna (nespr.); ACE m. tehdy: tu aneb; A pro zlé povětřie aneb sch; ACE m. svatého Ilariona oslavenie: oſlaweny hylariona (C obš: ſwateho hylaryona). — 172. ACE m. a jakž: yakoz; AE přesm: potom ſie geſt, C potom gest sie; E zuffalij, C obš: ze zuffachu; ACE m. jich: nad nymi. — 173. E leziela; ACE a (před nevědúc) sch; AC newiedieſſe. — 174. A wzwiediewſſe; E byl; ACE a sch;
345 157a A kdyz giz bieſſe we dwumezdcyetma letech na puſſti, Y pneſe ſye- we wſſiech miestech pale�tynſke wlaſtí, ze kazdy o nem pwieſſe powieſti. Tu kdyz gedna zena z entropolitana z toho mieſta Vzrzie, ano mvz gegíj 155 na ní nelaſkaw, Ze v pietínadcte letech gducy ſ ním, y nemíela vzadneho plodu: Ta ſye k ſwatemv ylaryonv naiprw ohrozyla. A padíſí k geho noham, y wecye: Odpuſt mí drzoſtí a memv ſmílſtwíj, Odpuſt p my weliku nvzy. Y procz bieziſſ przied pſycym? A procz ſwogi oczi prycz obratil? IlE, nepatrz na mie na zenv, ale na hubenícy; Nebot geſt zena ſpasytele 160 porodila. A zdrawymt gest lekarzie netrzieba, ale ponym a nemocnym. Tu on ſta, a gizíz bieſſe dawno yzadne zeny newidiel. Y poczie gíe tazatí, pocz by prziſſla. A kdyz zwiedie, Zdwih ſwogi oczi w nebeſa, Y kaza gie ſylníe v bvoh wierzíti. Tu gi wypwodi ſea) ſlzamí. A kdyz tomv rok mínv, y vzrzíe gí ſ ſynem. A to bieſſe geho prwy poczatek diwvow. Druhy diw gesste wieczſfij: Aryſtana, zena toho myzie, gemvz drechu Elpidyvs, genz gest potom byl mocny wladarz, Tohob) zena bieſſe welmi ſſlechetna mezy ſwymi A gefste mezy krzieſtany ſſlechetníeífie. A gducy od ſwateho antoníe ſ ſwym mvzem a ſe trzmí ſyny, w tom mieſtie, gemvzto gaza diegíj, poczie bytí p tiech 170 dietíj nemoc. Tehdy p zle powíetrzíe aneb p ſwateho ylaryona oſlaweníe, A iakz ſye geſt potom zyewilo, Zuffachu gich wſlichní lekarzí. Mati kwielec lezieſſe, a tako mezy trzmí vmrlymí mrchamí biehagic a newieduc, ktereho prwe pyczic. A zwiediewſſi, ze bièſſe geden mních na puſſti, a na nedaleke, 165 a) vyškrab. b) -ho nadeps. pozd. a. — 152. ACE ſlybugycze. — 153. E m. již: pak; E byl; AE puſsczy; ACE i sch; E proneſl. — 154. ACE m. ve: po; E m. městech palestinské vlasti: wlastech palestyn- ſkych; A o ňem sch; E prawil. — 155. ACE m. tu když: A (C sch.) kdyz w tu dobu; AE Entropolitana z sch; E vzrzela. — 156. D v padeſati, A w pletinadcziet, CE w pat- nadczti; A ſ ny (nedops); ACE i sch; D nemiela gest. — 157. ACE m. sč: tam; ACE obš: nayprwe ſie. — 158. A Opuffczi(!), E Odpufſež; ACE me; C m. mému smilství: me ſmieloſti; A odpufftyz, CE odpuſtiž. — 159. ACE i sch; A m. před: przie(!); ACE a sch; E procz; DCE ſwe; A otwratyl, E obš: obratil gſy. — 160. ACE é sch; E Ne- hled; E mne. — 161. ACE a sch; ACE zdrawym. — 162. ACE m. tu on: Tehdy; A ſtaw, C wſtal, E wſtaw; D m. jižiž: ze giz, ACE sch; C bieše sch; AE přesm: daw (!, E dawno) biefſe (E bylo); ACE obš: yakz yzadne (E zadne); A i počě jie tázati sch. — 163. ACE procz; A wzwiedie, E zwiediel; AE wzdwyh, C zdwihl; DCE ſwe; CE kazal. — 164. AE u Buoh sch; AE prowody; DA se sch; A slzami sch; A a sch; ACE tomu sch; CE mynul. — 165. ACE i sch; E vzrzel; D obš: s ſynem tiehotnu.— 166. ACE a sch; E byl; E jeho sch; D prwnij, ACE sch; AC m. divuov: zazrakuow a dywuow, E geho diwuow; ACE obš: A druhy. — 167. ACE Aryftena, orig. Aristae- neta; ACE mužě sch; E rzikalij; AE helpydus. — 168. ACE m. toho žena: ta; E byla; D přesm: Toho bieſſe zena: CE m. velmi: tak, A sch. — 169. ACE a sch; C gduce; D Anthonya; ACE přesm: s muziem ſwym. — 170. AE Saza (!). — 171. C m. pro těch dětí nemoc: pro ty dleti nemoczna (nespr.); ACE m. tehdy: tu aneb; A pro zlé povětřie aneb sch; ACE m. svatého Ilariona oslavenie: oſlaweny hylariona (C obš: ſwateho hylaryona). — 172. ACE m. a jakž: yakoz; AE přesm: potom ſie geſt, C potom gest sie; E zuffalij, C obš: ze zuffachu; ACE m. jich: nad nymi. — 173. E leziela; ACE a (před nevědúc) sch; AC newiedieſſe. — 174. A wzwiediewſſe; E byl; ACE a sch;
Strana 346
346 175 Zapomanvwſſí wſſie ſwe bohate pychy, Gedíne magic na pamíetí zaloſt- p ſwe dietky, Y gide a za níj komorníczky a komornícye. A ledwa gí mvz k tomu przpwi, ze, na oſla wſyedſſi, y giede. A kdyz k nemv bieſſe prziſſla, Y wecy: iat tie zaklínagí gezukryſtem, bohem naſſím miloſrdnym, Y geho ſwatu krwíj y ſwatym krzízem, Aby mi vzdrawil me trzi ſynaczky. Oſlaw gmíe naſſeho ſpaſytele v pohanſkem mieſtie. E, weídi, ſluho bozíj, do gaza, toho pohaſkeho mieſta, ll At zahyne a zborzí ſye Marnaſ, ta modla pohonſka. Tehdy on nechtie a rzka, nikdy z peleſſíe newychodíj Aní ma obycziegíe netoliko do míest chodití, Ale ze do wſy níkdy newy- stupal. Tu ona pade przied ním placzicy na zemí a rzkuc: Ylaryon, bozíj 5 ſluho, vzdraw me dietky, Gieztot gest antonyvs w egiptie chowal, aby byly vchowany od tebe w teto wlaſti, genz fivowe Syrya. Y plakachu wſſicni, ktoz tu biechu, y on ſam take taíníe plakafie. A tu níc drziewe zena neotgide, Nez gie ſlibí, kdyz ſlvnce zaíde, przigití do gaza, toho mieſta. A kdyz tam przígíde, opatrzíw wſſiecky, y poczie gmeno naſſeho iezukryſta 190 wzywatí. A ynhed ſye weliky diw ſta. Iako ze trzij ſtudníc powali ſye ſ nich pot. A ynhed ſye gim poczíe gieſti chtietí; a materz vzrziewſſe, ana placze, A tu pochwaliwſſe boha, y pocziechu rucye ſwateho ylaryona cyelowati. To kdyz vſlyſſiechu a wſſie strany ſye to pneſe, Tehdy geden do druheho k nemv z te wlaſti tak rzeczene ſyrya az do Egipta ſchazyechu 195 ſye, Tak ze mnozy bychu krzeſtane a mníſſie ſye zczíníchu. Aní drziewe bíefſe ktery klafſter w paleſtyníe, Aní kdy kto mníchvow w te wlaſtí Syrya 1575 E m. na nedaleké: nedaleko — 175. AE zapomenuwffy. — 176. ACE přesm: pro ſwe dietky zaloſt; ACE i sch; C ſſla geſt, E ſſla; D komorniczkowe, orig. (comitata ancil- lulis; C komorniczy ; orig, eunuchis; ACE gedwa. — 177. B przpwi!, D prziprawi, AC przynutý, E przynutil; ACE přesm: wſſedſly na oſla; E giela; E byla. — 178. AC přesm: przyſſla breſſe; B wecy!, DE wecze; AC i vecě sch; DACE Ia; DE zaklynam AC obš: wecze zaklynagy (C zaklínam); A naſſy (nedops.); ACE milostywym. — 179. A ſwaty (!). — 180. ACE obš: gmie (CE gmeno) hoſpodyna; ACE é sch; C wygdij. — 181. A Goza (!); A obš: ſwieta mieſta (!). — 182. L pohonſka (!), DACE pohanſka; A m. tehdy on: kdyto (!), CE kdyžto; CE nechtiel; AC m. nikdy: ze nykdy gest (spr.), E ze geſt nikdy newychodil; C peleſſy; D newychodim, AC newychodyl, E sch. — 183. DE gmam; ACE m. do (po že): y do (spr.); C nikda. — 184. AE newſtupowal, D newyſtupal fě; ACE m. tu ona: Tehdy; E padla; ACE přesm: na zemi placzycz; ACE m. řkúc: krzycziecz; A bozij bozij (!). — 185. AE gefftot, C kterežto; AE aby sch. — 186. ACE geſſto; ACE i sch; E plakali; D wſsichnij, ACE wſyczkny. — 187. E bylij; ACE přesm: take ſam (E tam); D také sch; E plakal; ACE m. a tu: Czo pak potom?, orig, quid multa?; CE nic sch ; DE prwe. — 188. E neodeſſla; ACE nezly, D obš: Nez ze; E slybil; A zanyknie(!), C zanykne; A m. do: od (!); E Gada (!). — 189. ACE m. a když tam: A tam kdyz pak: E prziffel; ACE jméno našeho sch; ACE obš: hoſpodyna (E boha) Gezukryfta. — 190. DAE nazywati; AC přesm: dyw welyky ſie stal, E sie diw welyky stal. — 191. A m. inhed: y (!); AC přesm: pocze sie gym; AC vzrziechu; D ano. — 192. ACE a tu sch; A pochwalyfſe(!); ACE i sch; C pocze (!), E poczeli. — 193. ACE přesm: czelowati ruczie ſwateho Hylaryona; E vſlyſſelij; ACE m. a (!): a wſſady (E wſſudy) ſie na wſſe; ACE sè to sch; E obš: proneſe geho gmeno; ACE tehdy sch. — 194. ACE po druhem; E obš: k niemu biezelij; ACE m. až do: a z (spr.). — 195. ACE m. scháziechu sě: fſtiekachu (C zbiehly, E ſeſſly) ſie; AC biechu, E bylij; ACE mnychy ; E zczynilij; DE prwe. — 196. E byl; ACE kdy sch;
346 175 Zapomanvwſſí wſſie ſwe bohate pychy, Gedíne magic na pamíetí zaloſt- p ſwe dietky, Y gide a za níj komorníczky a komornícye. A ledwa gí mvz k tomu przpwi, ze, na oſla wſyedſſi, y giede. A kdyz k nemv bieſſe prziſſla, Y wecy: iat tie zaklínagí gezukryſtem, bohem naſſím miloſrdnym, Y geho ſwatu krwíj y ſwatym krzízem, Aby mi vzdrawil me trzi ſynaczky. Oſlaw gmíe naſſeho ſpaſytele v pohanſkem mieſtie. E, weídi, ſluho bozíj, do gaza, toho pohaſkeho mieſta, ll At zahyne a zborzí ſye Marnaſ, ta modla pohonſka. Tehdy on nechtie a rzka, nikdy z peleſſíe newychodíj Aní ma obycziegíe netoliko do míest chodití, Ale ze do wſy níkdy newy- stupal. Tu ona pade przied ním placzicy na zemí a rzkuc: Ylaryon, bozíj 5 ſluho, vzdraw me dietky, Gieztot gest antonyvs w egiptie chowal, aby byly vchowany od tebe w teto wlaſti, genz fivowe Syrya. Y plakachu wſſicni, ktoz tu biechu, y on ſam take taíníe plakafie. A tu níc drziewe zena neotgide, Nez gie ſlibí, kdyz ſlvnce zaíde, przigití do gaza, toho mieſta. A kdyz tam przígíde, opatrzíw wſſiecky, y poczie gmeno naſſeho iezukryſta 190 wzywatí. A ynhed ſye weliky diw ſta. Iako ze trzij ſtudníc powali ſye ſ nich pot. A ynhed ſye gim poczíe gieſti chtietí; a materz vzrziewſſe, ana placze, A tu pochwaliwſſe boha, y pocziechu rucye ſwateho ylaryona cyelowati. To kdyz vſlyſſiechu a wſſie strany ſye to pneſe, Tehdy geden do druheho k nemv z te wlaſti tak rzeczene ſyrya az do Egipta ſchazyechu 195 ſye, Tak ze mnozy bychu krzeſtane a mníſſie ſye zczíníchu. Aní drziewe bíefſe ktery klafſter w paleſtyníe, Aní kdy kto mníchvow w te wlaſtí Syrya 1575 E m. na nedaleké: nedaleko — 175. AE zapomenuwffy. — 176. ACE přesm: pro ſwe dietky zaloſt; ACE i sch; C ſſla geſt, E ſſla; D komorniczkowe, orig. (comitata ancil- lulis; C komorniczy ; orig, eunuchis; ACE gedwa. — 177. B przpwi!, D prziprawi, AC przynutý, E przynutil; ACE přesm: wſſedſly na oſla; E giela; E byla. — 178. AC přesm: przyſſla breſſe; B wecy!, DE wecze; AC i vecě sch; DACE Ia; DE zaklynam AC obš: wecze zaklynagy (C zaklínam); A naſſy (nedops.); ACE milostywym. — 179. A ſwaty (!). — 180. ACE obš: gmie (CE gmeno) hoſpodyna; ACE é sch; C wygdij. — 181. A Goza (!); A obš: ſwieta mieſta (!). — 182. L pohonſka (!), DACE pohanſka; A m. tehdy on: kdyto (!), CE kdyžto; CE nechtiel; AC m. nikdy: ze nykdy gest (spr.), E ze geſt nikdy newychodil; C peleſſy; D newychodim, AC newychodyl, E sch. — 183. DE gmam; ACE m. do (po že): y do (spr.); C nikda. — 184. AE newſtupowal, D newyſtupal fě; ACE m. tu ona: Tehdy; E padla; ACE přesm: na zemi placzycz; ACE m. řkúc: krzycziecz; A bozij bozij (!). — 185. AE gefftot, C kterežto; AE aby sch. — 186. ACE geſſto; ACE i sch; E plakali; D wſsichnij, ACE wſyczkny. — 187. E bylij; ACE přesm: take ſam (E tam); D také sch; E plakal; ACE m. a tu: Czo pak potom?, orig, quid multa?; CE nic sch ; DE prwe. — 188. E neodeſſla; ACE nezly, D obš: Nez ze; E slybil; A zanyknie(!), C zanykne; A m. do: od (!); E Gada (!). — 189. ACE m. a když tam: A tam kdyz pak: E prziffel; ACE jméno našeho sch; ACE obš: hoſpodyna (E boha) Gezukryfta. — 190. DAE nazywati; AC přesm: dyw welyky ſie stal, E sie diw welyky stal. — 191. A m. inhed: y (!); AC přesm: pocze sie gym; AC vzrziechu; D ano. — 192. ACE a tu sch; A pochwalyfſe(!); ACE i sch; C pocze (!), E poczeli. — 193. ACE přesm: czelowati ruczie ſwateho Hylaryona; E vſlyſſelij; ACE m. a (!): a wſſady (E wſſudy) ſie na wſſe; ACE sè to sch; E obš: proneſe geho gmeno; ACE tehdy sch. — 194. ACE po druhem; E obš: k niemu biezelij; ACE m. až do: a z (spr.). — 195. ACE m. scháziechu sě: fſtiekachu (C zbiehly, E ſeſſly) ſie; AC biechu, E bylij; ACE mnychy ; E zczynilij; DE prwe. — 196. E byl; ACE kdy sch;
Strana 347
347 158a przied ſwatym Ylaryonem ſlychal, Neb on gest byl poczatek toho przie- bytka w te wlaſti. A miegieſſe rezvs w Egíptie ſwateho antoníe, A v pale- ſtyníe ylaryona mlazíſieho. ffadydya geſt mieſteczko, genz przíſivſſie pod to mieſto Egípſke, genz 200 ſivowe Mitorvrze. Z tohoto przíwedechu zenv ſlepv od deſyeti let k ſwatemv ylaryonv, A bratrzíe gegíj II gemv gie podachu; Neb giz miegieſſe mnoho mníchvow ſ ſebu. Ta wecye, ze geſt weſſken ſwuoi ſtatek wzlozila na lekarzſtwie. Giezto ſwaty ylaryon wecye: E, by ty byla to, cozs na lekarzie nalozila, chvdym rozdiehla, byl by tie vzdrawil pwy lekarz rezíſs. A kdyz 205 pſyeſſe ſmilowaníe a wolagic, Tu gieí plínv mezy oczí przikladem naſſeho lezvkryſta. Wozataí Gazenſky na wozye zlym dvchem otrucen, ze weſſken bieſſe zkrzenvi, Tak ze rukama newladnieſſe aní ſſigie zproſtítí mozieſſe. Tu geí przineſechu na parach, an gedíne razykem hybe. Y wzye to ten giſty za 210 odpowied, ze drziewe nebude vzdrawen, lecz w gezukryſta vwierzij a odpowie ſye drziewníeho bludu. Opiet biesse geden mladec menowany Mesycas z geruzalemſkeho podkragie. A bieſſe tak ſylny, ze vnaſſieſſe, kamz chtiel, patnadete mierzíc obile. A tak ſye w tom wítiezſtwie miegieſſe, ze oſly prziemahaſſe. A pak 215 wen diabel wdefſe, ze nemoziefſe przied ním zadny klasster cyel ostatí Aní ktery rzetez aní ktera puta mozechu przied ním oſtatí, wſſe zlamaſſe. A mnohym noſy y vſſí vkuſowaſſe; A niekterym nohy y hrdla ſkuſowaſſe. A tak weliky ſtch ſoby wſſiem vczini, Ze, ſwazawſſe gei pwazy y rzetiezy AE mnichuow sch. — 197. ACE neb sch; E An; D přesm: gt on. — 198. AC a sch; E gmiel; ACE obš: hoſpodyn Giefus; ACE m. svatého: starcze; ACE a sch. — 199. A mladſſyho. — 200. ACE ffatydya, orig. Facidia; ACE gefsto; A Egyptſke; ACE gefsto. — 291. ACE mytorure, orig. Rhinocorurae ; DACE Z toho ; E prziwedly ; AC m. od desieti: gyz deſet; E m. od desieti let: genz byla deſet leth ſlepa. — 202.C k svatému Ilarionu sch; ACE její sch; ACE přesm: gie gemu; A poddachu, E pod- dalij; E gmiel. — 203. AC powiedie, E powiediela; E přesm: swoy wefſken; D nalozila, C pronalożyla, E wlozyla. — 204. ACE lekarzie; ACE é sch. — 205. A wzlozyla, C pronalożyla; AE obš: to chudym; C rozdala, AE obš: dala a rozdielyla; AC Gefus. — 206. E proſyla; AE přesm: a wolagycz ſmylowanie; ACE tu sch; ACE přesm: plynul (E plynuw) gy. — 207. ACE obš: ſpaſytele Gezukryſta, C přidává: a vzdrawena geſt (spr.). — 208. AE otruczeny; E byl. — 209. AE newladl, C newladl geſt; A rozpro- fſtrzieti, C zproſtrzieti, orig. reflectere; E m. šíjě zprostiti možieše: ſie mohl hnuti; ACE Tehdy ; D ho, ACE geho. — 210. C przineſu, E przyneſlij; AE hybal; CE wzal. — 211. DE prwe; ACE m. leč: nezly. — 212. E prwnieho. — 213. E byl; DCE Mladenecz; DE gmenem. — 214. ACE m. a: genz; E byl; AC m. unášieše: moziefſe wnesty (C vneſti); E přesm: mohl, kam chtrel, wneſti. — 215. AE m. tak: take (spr.); ACE sě v tom sch (spr.); E gmiel; E przemahal. — 216. ACE m. a pak veň: Ale w toho gysteho; E wdechl; D nemohl gt, E nemohl; ACE přesm: yzadny (E zadny) klafster przied nym; D czely. — 217. C kterži, AE sch; ACE rzietiezy; D mohla gest; ACE možiechu přěd ním ostati sch; D wſſeczko; D gt zlamal, E zlamal. — 218. ACE a sch; AC m. i: a; E přesm: vſſy a noſy; A m. ukusováše: vrziezowafſe, E vrzezawal; AC a sch; E obš: zkuſowal nohy; AC m. i: Niekterym, E a; E skusováše sch. — 219. ACE a sch; CE ſebu, A s ſebu, D sch; AE vczynyl; ACE geho; CE m. i: a, A sch; A
347 158a przied ſwatym Ylaryonem ſlychal, Neb on gest byl poczatek toho przie- bytka w te wlaſti. A miegieſſe rezvs w Egíptie ſwateho antoníe, A v pale- ſtyníe ylaryona mlazíſieho. ffadydya geſt mieſteczko, genz przíſivſſie pod to mieſto Egípſke, genz 200 ſivowe Mitorvrze. Z tohoto przíwedechu zenv ſlepv od deſyeti let k ſwatemv ylaryonv, A bratrzíe gegíj II gemv gie podachu; Neb giz miegieſſe mnoho mníchvow ſ ſebu. Ta wecye, ze geſt weſſken ſwuoi ſtatek wzlozila na lekarzſtwie. Giezto ſwaty ylaryon wecye: E, by ty byla to, cozs na lekarzie nalozila, chvdym rozdiehla, byl by tie vzdrawil pwy lekarz rezíſs. A kdyz 205 pſyeſſe ſmilowaníe a wolagic, Tu gieí plínv mezy oczí przikladem naſſeho lezvkryſta. Wozataí Gazenſky na wozye zlym dvchem otrucen, ze weſſken bieſſe zkrzenvi, Tak ze rukama newladnieſſe aní ſſigie zproſtítí mozieſſe. Tu geí przineſechu na parach, an gedíne razykem hybe. Y wzye to ten giſty za 210 odpowied, ze drziewe nebude vzdrawen, lecz w gezukryſta vwierzij a odpowie ſye drziewníeho bludu. Opiet biesse geden mladec menowany Mesycas z geruzalemſkeho podkragie. A bieſſe tak ſylny, ze vnaſſieſſe, kamz chtiel, patnadete mierzíc obile. A tak ſye w tom wítiezſtwie miegieſſe, ze oſly prziemahaſſe. A pak 215 wen diabel wdefſe, ze nemoziefſe przied ním zadny klasster cyel ostatí Aní ktery rzetez aní ktera puta mozechu przied ním oſtatí, wſſe zlamaſſe. A mnohym noſy y vſſí vkuſowaſſe; A niekterym nohy y hrdla ſkuſowaſſe. A tak weliky ſtch ſoby wſſiem vczini, Ze, ſwazawſſe gei pwazy y rzetiezy AE mnichuow sch. — 197. ACE neb sch; E An; D přesm: gt on. — 198. AC a sch; E gmiel; ACE obš: hoſpodyn Giefus; ACE m. svatého: starcze; ACE a sch. — 199. A mladſſyho. — 200. ACE ffatydya, orig. Facidia; ACE gefsto; A Egyptſke; ACE gefsto. — 291. ACE mytorure, orig. Rhinocorurae ; DACE Z toho ; E prziwedly ; AC m. od desieti: gyz deſet; E m. od desieti let: genz byla deſet leth ſlepa. — 202.C k svatému Ilarionu sch; ACE její sch; ACE přesm: gie gemu; A poddachu, E pod- dalij; E gmiel. — 203. AC powiedie, E powiediela; E přesm: swoy wefſken; D nalozila, C pronalożyla, E wlozyla. — 204. ACE lekarzie; ACE é sch. — 205. A wzlozyla, C pronalożyla; AE obš: to chudym; C rozdala, AE obš: dala a rozdielyla; AC Gefus. — 206. E proſyla; AE přesm: a wolagycz ſmylowanie; ACE tu sch; ACE přesm: plynul (E plynuw) gy. — 207. ACE obš: ſpaſytele Gezukryſta, C přidává: a vzdrawena geſt (spr.). — 208. AE otruczeny; E byl. — 209. AE newladl, C newladl geſt; A rozpro- fſtrzieti, C zproſtrzieti, orig. reflectere; E m. šíjě zprostiti možieše: ſie mohl hnuti; ACE Tehdy ; D ho, ACE geho. — 210. C przineſu, E przyneſlij; AE hybal; CE wzal. — 211. DE prwe; ACE m. leč: nezly. — 212. E prwnieho. — 213. E byl; DCE Mladenecz; DE gmenem. — 214. ACE m. a: genz; E byl; AC m. unášieše: moziefſe wnesty (C vneſti); E přesm: mohl, kam chtrel, wneſti. — 215. AE m. tak: take (spr.); ACE sě v tom sch (spr.); E gmiel; E przemahal. — 216. ACE m. a pak veň: Ale w toho gysteho; E wdechl; D nemohl gt, E nemohl; ACE přesm: yzadny (E zadny) klafster przied nym; D czely. — 217. C kterži, AE sch; ACE rzietiezy; D mohla gest; ACE možiechu přěd ním ostati sch; D wſſeczko; D gt zlamal, E zlamal. — 218. ACE a sch; AC m. i: a; E přesm: vſſy a noſy; A m. ukusováše: vrziezowafſe, E vrzezawal; AC a sch; E obš: zkuſowal nohy; AC m. i: Niekterym, E a; E skusováše sch. — 219. ACE a sch; CE ſebu, A s ſebu, D sch; AE vczynyl; ACE geho; CE m. i: a, A sch; A
Strana 348
348 220 tako nafſylnieiſſieho nedwied, an ſye na wſſe trha, Y przíwedechu gei do klaſſtera. Gehozto ſye bratrzie bachu widietí, An tak bieſſe hrozníe welky. y powiediechu opatowi. Tu on kaza gei prziwe�tí a puſtiti. A kdyz giz rozwazan biefſe, nakloníw hlawu, y wecye gemv opat: Podiz ſyem! ty on ſye trzaſa, aní hlawu ſmnegie hnvtí, Il Aní wzezrzietí, A wſfie wztekloſti 158b 225 oftaw, y poczie mv nohy libatí, an ſedíj. A pak w ſedmy den drabel, zaklet ſa a przípuzen, genz drziewe nikdy w zadneho newſtupowal, y wy- ſkoczi. A take toho nezamlczím, ze Oryon, welmí bohaty mvz z toho míeſta, genz ſlvowe achylla, geſſto lezíj v lepkeho morzie, poſyedeny cziſlem 230 drablvow, Y byl ge prziweden a okowan za rucye y za nohy y za hrdlo y za boky, a wrtie oczíma tako pes wztekly. A kdyz ſwaty ylaryon chodieſſe ſ bratrzij, A z ſwateho píſma nieco wykladagíce, A ten giſty, wydrziew ííe z ruku tíeem, geſſto gei drziechu, Bieziew y ochytí v pvoly ſwateho ylaryona z zadu y wzdwize geí nad ſye. Tehdy taky krzik pogide a bogiece ſye, by geho neroztiſki aneba) koſtíj nezlamal, ze bieſſe p weliky puoſt chvraw na zíwotie. A ſwaty ylaryon wecye: A nechaite mí meho paleſtyna! A tak przieloziw ruku przi ſ ramenſe, y dotcze ſye gemv hlawy. A popad geho, y obratí geí przied ſye y vderzi gím o zemí, A ſtah gemv obie rucye y nozye A takto nań wolagie: Tocz ſye, czrte, tocz ſye! Tehdy on 240 zevpie, obratíw hlawu tíemenem k zemí, A poczie rzecy: E, hoſpodíne, zproſt hvbeneho, zpſt tateho! Ty mvozeſs giednoho y wiece gich prziemocy. 235 a) -b nadeps. řetězy sch. — 220. D nedwieda, ACE byka; A na sch(!); DC wſſeczky; ACE i sch.— 221. ACE m. přivedechu jej do kláštera: do klafftera przywedechu (C przywedu, E prziwedly); E balij; ACE an sch; E byl hrozny. — 222. AC i sch; E powiedieli; ACE Tehdy; ACE m. káza: yak (CE yakz) ſedieſſe (E ſediel), kaza (CE kazal); AE geho. — 223. E byl; A naklonyl, E naklonie; AC i sch; ACE jemu opat sch; AC poydyz, E Pod; ACE m. tu on: an. — 224. D smiel gt, E smiel; CE wezrzieti; ACE a sch. — 225. ACE gemu; AE m. líbati: myti, C lzati, orig. lambere; A po sedí přidává: a lybati; E m. an sedí: a lybati; ACE a sch; ACE v sch. — 226. E přesm: gfa zaklet; AC přesm: w zadneho nykdy newſtupowal drziewe (C drzewe), E místo toho: prwe w zadnem nebyl nikdy; AC i sch. — 227. E wyſkoczyl. — 228. ACE z sch. — 229. ACE gefito. — 230. E m. číslem diábluov: diablem; ACE i sch; E gest; AC přesm: gest byl; ACE a sch. — 231. ACE m. a: a welmi lyty a; E chodil. — 232. D Bratrzimi, E bratry; ACE m. něco: newiedie czo; AC wykladafſe, E wykladal; ACE a sch. — 233. C přesm: sie wydrzew; AE přesm: Ten sie gyſty wydrziew; ACE geho; E drzielij; AE chopy. — 234. E wzdwihl; ACE geho; ACE a sch. — 235. D ho; ACE obš: gemu kofty; D m. že: nebo; D byl gt, E byl. — 236. D churawy; ACE m. vecě: vlyz sie (E vſlyffie!) wecze; AC m. a: Mlczte a, E Mlczte; ACE palestryna, orig. palaestritam. — 237. AE m. přěloživ: przychylyw, C przyechylyw, orig, reflexa (manu); A ramie, E rameno; A m. dotče sè: doſaze, C doſieže, E doſahl; D m. jemu: geo. — 238. ACE m. jeho: geho (E ge!) za ſtranie (!, C ſkranie), orig. apprehenso crine; AE obratil; D ho, CE geho, A sch; ACE obš: pried (!, CE przed) ſie naprzied; AE m. jemu obě: geho obie, C obie geho. — 239. AC m. takto: take, E tak; E czerte; ACE sě sch; A m. tehdy: A krzyzto(!), C A kdyz, E A kdyzto. — 240. D zupie, AE wzvpie, C wzeupý; ACE obš: a obratyw; E tymenem; ACE m. a: y; ACE é sch. — 241. A m.
348 220 tako nafſylnieiſſieho nedwied, an ſye na wſſe trha, Y przíwedechu gei do klaſſtera. Gehozto ſye bratrzie bachu widietí, An tak bieſſe hrozníe welky. y powiediechu opatowi. Tu on kaza gei prziwe�tí a puſtiti. A kdyz giz rozwazan biefſe, nakloníw hlawu, y wecye gemv opat: Podiz ſyem! ty on ſye trzaſa, aní hlawu ſmnegie hnvtí, Il Aní wzezrzietí, A wſfie wztekloſti 158b 225 oftaw, y poczie mv nohy libatí, an ſedíj. A pak w ſedmy den drabel, zaklet ſa a przípuzen, genz drziewe nikdy w zadneho newſtupowal, y wy- ſkoczi. A take toho nezamlczím, ze Oryon, welmí bohaty mvz z toho míeſta, genz ſlvowe achylla, geſſto lezíj v lepkeho morzie, poſyedeny cziſlem 230 drablvow, Y byl ge prziweden a okowan za rucye y za nohy y za hrdlo y za boky, a wrtie oczíma tako pes wztekly. A kdyz ſwaty ylaryon chodieſſe ſ bratrzij, A z ſwateho píſma nieco wykladagíce, A ten giſty, wydrziew ííe z ruku tíeem, geſſto gei drziechu, Bieziew y ochytí v pvoly ſwateho ylaryona z zadu y wzdwize geí nad ſye. Tehdy taky krzik pogide a bogiece ſye, by geho neroztiſki aneba) koſtíj nezlamal, ze bieſſe p weliky puoſt chvraw na zíwotie. A ſwaty ylaryon wecye: A nechaite mí meho paleſtyna! A tak przieloziw ruku przi ſ ramenſe, y dotcze ſye gemv hlawy. A popad geho, y obratí geí przied ſye y vderzi gím o zemí, A ſtah gemv obie rucye y nozye A takto nań wolagie: Tocz ſye, czrte, tocz ſye! Tehdy on 240 zevpie, obratíw hlawu tíemenem k zemí, A poczie rzecy: E, hoſpodíne, zproſt hvbeneho, zpſt tateho! Ty mvozeſs giednoho y wiece gich prziemocy. 235 a) -b nadeps. řetězy sch. — 220. D nedwieda, ACE byka; A na sch(!); DC wſſeczky; ACE i sch.— 221. ACE m. přivedechu jej do kláštera: do klafftera przywedechu (C przywedu, E prziwedly); E balij; ACE an sch; E byl hrozny. — 222. AC i sch; E powiedieli; ACE Tehdy; ACE m. káza: yak (CE yakz) ſedieſſe (E ſediel), kaza (CE kazal); AE geho. — 223. E byl; A naklonyl, E naklonie; AC i sch; ACE jemu opat sch; AC poydyz, E Pod; ACE m. tu on: an. — 224. D smiel gt, E smiel; CE wezrzieti; ACE a sch. — 225. ACE gemu; AE m. líbati: myti, C lzati, orig. lambere; A po sedí přidává: a lybati; E m. an sedí: a lybati; ACE a sch; ACE v sch. — 226. E přesm: gfa zaklet; AC přesm: w zadneho nykdy newſtupowal drziewe (C drzewe), E místo toho: prwe w zadnem nebyl nikdy; AC i sch. — 227. E wyſkoczyl. — 228. ACE z sch. — 229. ACE gefito. — 230. E m. číslem diábluov: diablem; ACE i sch; E gest; AC přesm: gest byl; ACE a sch. — 231. ACE m. a: a welmi lyty a; E chodil. — 232. D Bratrzimi, E bratry; ACE m. něco: newiedie czo; AC wykladafſe, E wykladal; ACE a sch. — 233. C přesm: sie wydrzew; AE přesm: Ten sie gyſty wydrziew; ACE geho; E drzielij; AE chopy. — 234. E wzdwihl; ACE geho; ACE a sch. — 235. D ho; ACE obš: gemu kofty; D m. že: nebo; D byl gt, E byl. — 236. D churawy; ACE m. vecě: vlyz sie (E vſlyffie!) wecze; AC m. a: Mlczte a, E Mlczte; ACE palestryna, orig. palaestritam. — 237. AE m. přěloživ: przychylyw, C przyechylyw, orig, reflexa (manu); A ramie, E rameno; A m. dotče sè: doſaze, C doſieže, E doſahl; D m. jemu: geo. — 238. ACE m. jeho: geho (E ge!) za ſtranie (!, C ſkranie), orig. apprehenso crine; AE obratil; D ho, CE geho, A sch; ACE obš: pried (!, CE przed) ſie naprzied; AE m. jemu obě: geho obie, C obie geho. — 239. AC m. takto: take, E tak; E czerte; ACE sě sch; A m. tehdy: A krzyzto(!), C A kdyz, E A kdyzto. — 240. D zupie, AE wzvpie, C wzeupý; ACE obš: a obratyw; E tymenem; ACE m. a: y; ACE é sch. — 241. A m.
Strana 349
349 159a A neſlychanv wiec powiedie: z gednoho czlowieka rozlíczne hlaſy vſlyſſiechu, A tak, iako by lida mnoho mlvwilo. Zagiſte ten by zproſſczen. A w kratkem czaſu przigide ſ zenv a ſ dietmi, a welike dary neſa. Gemvz ſwaty Ylaryon wecye: Neczetl ſy, wiece, coz ſye geſt Gezy A co ſymonowi, z nichzto 245 geden pdawal dary ducha ſwateho A druhy kupowal? Il Tehdy Oryon poczie ſ placzema) rzecy: Na, wezma daiz chudym. Ty, wecye ſwaty Ylaryone, znaſs chude A mvozeſs ſwe lepe rozdatí, genz w hlucye chodiſſb). Swaty ylaryon wecye : A procz bych ia czyzyeho zadal, a ta ſem ſwe opuſtíl? Gmeno mnohym chvdym geſt omlvwa lakotie, Ale milofrdiet chyt- 250 roſtí nema. A nízadnyt lepe nerozda nez ten, genzt ſobie níc neoſtawij. A kdyz ſmytníe na zemí leziefſe przied ním, y wecye gemv: Synaczku, nerod ſye mytiti; A cozt ta ſobie czíním, y za tet czíním. Anebo acz ía toto przigmv, boha míleho rozhníewam A w tiet ſye cziſlo diablvow nawratij. 255 E, y kto by to mohl take zamlczietí, Co geſt zamanvs Mavmícky, to geſt z mvma toho mieſta, Nedaleko od klaſſtera ſwateho ylaryona Lamagie kamen z morzſkeho brzieha, Y padla na neho nemoc welika, genz ſivowe dna y byla geí ſkloníla? Tehdy towarziſſie geho przíneſechu geí k ſwatemv ylaryonv. Tu on by ynhed vzdrawen Y wti sye opiet na 260 ſwe dielo. A ten giſty brzieh, genz lezíj mezy palestynem a mezy Egiptem, A to ſkrzye przirozeníe z pieſku a z hlíny ſkala ſye ſroſtieſſe. Ale ytalicus, te kragíny pan mocny a krzieſtan, Pti tomv Gezenſkemv pohanv, Gemvzto diechu dywus, chowafſe koníj czírenſkych. A to w rzímíe tez drziechu od toho pana, Genz bieffe prwníj pä w rzímíe, Tak rzecze 265 neho romvlus, Ze toho popwcy ſabínſkeho, gemvz ffelix diechu, radi, na a) -l- nadeps. b) -o- nadeps. hubeného: mie hubeneho, E mne; E zprosť sch. — 242. ACE a sch; CE powiem; E vſlyffelij. — 243. E a sch; ACE tak sch; D lidi), C lidu; E přesm: mnoho lydij; AE byl. — 244. E przigde; ACE a sch. — 245. AC powiedie; AC m. věce: wecze, E sch; AE czo; C přesm: gest sie; E m. Jézi: Gezyſſy(!), C Gezy stalo; AE obš: Symeonoy (E Symeonowi) stalo. — 246. AE dar, C sch; ACE m. tehdy: A kdyz. — 247. AE m. s pláčem: a (!, CE sch.) placzie, C placžicz; AE obš: a wezma; E ty sch.— 248. CE hylariö (spr.); E obš: Ty znaſs. — 249. ACE svatý Ilarion vecě sch (spr.); C m. proč: protoz (nespr.); ACE m. a já: genz. — 250. C mnohych chudých; ACE ale sch; A Mylofrdie, E milofrdenstwie. — 251. ACE a sch; AC yzadnyt, E zadny; AE gefsto, C genz; C nic sch. — 252. E lezel; ACE i sch; E Synu, A sch — 253. ACE a sch; AC czot; ACE já sch; ACE Nebo. — 254. ACE m. ač já toto přijmu: przy- gmu-lyt toto; ACE obš: yat boha; ACE milého sch; A rozhniewawam. — 256. ACE m. é i: A; AE ktoz; ACE přesm: take mohl; ACE jest sch; ACE zananus (spr.); A maumytſky, E maummitſky, C Maninytſky. — 257. AE Mauma (spr.), C Manina. — 258. A lamagycze; C brziehu; E padala nan. — 259. ACE geffto; ACE m. i: ze; D ho, ACE geho; ACE m. tehdy: a; CE obš: geho tij; C przineſu. — 260. D ho; E přesm: geho przyneſly; AE m. tu on: an, C a on; ACE byl; E wratily; E zafie. — 261. C Palestynu. — 262. A m. skála: sklada(!); E ſroſti (!). — 263. AE m. té: ten; D obš: wlaſti a kraginy; ACE Gazenſkemu (spr.). — 264. E rzikalij; E chowal; C czyrenenſkych; ACE a sch. — 265. E drzielij; E byl; A prwy. — 266. ACE poprawcze; ACE gemuzto; E přesm: rzikali Felyx; ACE radu; slova »toho poprávci Sabinského, jemuž Felix
349 159a A neſlychanv wiec powiedie: z gednoho czlowieka rozlíczne hlaſy vſlyſſiechu, A tak, iako by lida mnoho mlvwilo. Zagiſte ten by zproſſczen. A w kratkem czaſu przigide ſ zenv a ſ dietmi, a welike dary neſa. Gemvz ſwaty Ylaryon wecye: Neczetl ſy, wiece, coz ſye geſt Gezy A co ſymonowi, z nichzto 245 geden pdawal dary ducha ſwateho A druhy kupowal? Il Tehdy Oryon poczie ſ placzema) rzecy: Na, wezma daiz chudym. Ty, wecye ſwaty Ylaryone, znaſs chude A mvozeſs ſwe lepe rozdatí, genz w hlucye chodiſſb). Swaty ylaryon wecye : A procz bych ia czyzyeho zadal, a ta ſem ſwe opuſtíl? Gmeno mnohym chvdym geſt omlvwa lakotie, Ale milofrdiet chyt- 250 roſtí nema. A nízadnyt lepe nerozda nez ten, genzt ſobie níc neoſtawij. A kdyz ſmytníe na zemí leziefſe przied ním, y wecye gemv: Synaczku, nerod ſye mytiti; A cozt ta ſobie czíním, y za tet czíním. Anebo acz ía toto przigmv, boha míleho rozhníewam A w tiet ſye cziſlo diablvow nawratij. 255 E, y kto by to mohl take zamlczietí, Co geſt zamanvs Mavmícky, to geſt z mvma toho mieſta, Nedaleko od klaſſtera ſwateho ylaryona Lamagie kamen z morzſkeho brzieha, Y padla na neho nemoc welika, genz ſivowe dna y byla geí ſkloníla? Tehdy towarziſſie geho przíneſechu geí k ſwatemv ylaryonv. Tu on by ynhed vzdrawen Y wti sye opiet na 260 ſwe dielo. A ten giſty brzieh, genz lezíj mezy palestynem a mezy Egiptem, A to ſkrzye przirozeníe z pieſku a z hlíny ſkala ſye ſroſtieſſe. Ale ytalicus, te kragíny pan mocny a krzieſtan, Pti tomv Gezenſkemv pohanv, Gemvzto diechu dywus, chowafſe koníj czírenſkych. A to w rzímíe tez drziechu od toho pana, Genz bieffe prwníj pä w rzímíe, Tak rzecze 265 neho romvlus, Ze toho popwcy ſabínſkeho, gemvz ffelix diechu, radi, na a) -l- nadeps. b) -o- nadeps. hubeného: mie hubeneho, E mne; E zprosť sch. — 242. ACE a sch; CE powiem; E vſlyffelij. — 243. E a sch; ACE tak sch; D lidi), C lidu; E přesm: mnoho lydij; AE byl. — 244. E przigde; ACE a sch. — 245. AC powiedie; AC m. věce: wecze, E sch; AE czo; C přesm: gest sie; E m. Jézi: Gezyſſy(!), C Gezy stalo; AE obš: Symeonoy (E Symeonowi) stalo. — 246. AE dar, C sch; ACE m. tehdy: A kdyz. — 247. AE m. s pláčem: a (!, CE sch.) placzie, C placžicz; AE obš: a wezma; E ty sch.— 248. CE hylariö (spr.); E obš: Ty znaſs. — 249. ACE svatý Ilarion vecě sch (spr.); C m. proč: protoz (nespr.); ACE m. a já: genz. — 250. C mnohych chudých; ACE ale sch; A Mylofrdie, E milofrdenstwie. — 251. ACE a sch; AC yzadnyt, E zadny; AE gefsto, C genz; C nic sch. — 252. E lezel; ACE i sch; E Synu, A sch — 253. ACE a sch; AC czot; ACE já sch; ACE Nebo. — 254. ACE m. ač já toto přijmu: przy- gmu-lyt toto; ACE obš: yat boha; ACE milého sch; A rozhniewawam. — 256. ACE m. é i: A; AE ktoz; ACE přesm: take mohl; ACE jest sch; ACE zananus (spr.); A maumytſky, E maummitſky, C Maninytſky. — 257. AE Mauma (spr.), C Manina. — 258. A lamagycze; C brziehu; E padala nan. — 259. ACE geffto; ACE m. i: ze; D ho, ACE geho; ACE m. tehdy: a; CE obš: geho tij; C przineſu. — 260. D ho; E přesm: geho przyneſly; AE m. tu on: an, C a on; ACE byl; E wratily; E zafie. — 261. C Palestynu. — 262. A m. skála: sklada(!); E ſroſti (!). — 263. AE m. té: ten; D obš: wlaſti a kraginy; ACE Gazenſkemu (spr.). — 264. E rzikalij; E chowal; C czyrenenſkych; ACE a sch. — 265. E drzielij; E byl; A prwy. — 266. ACE poprawcze; ACE gemuzto; E přesm: rzikali Felyx; ACE radu; slova »toho poprávci Sabinského, jemuž Felix
Strana 350
350 wozyech odiencye poſtawiec, giezdiechu tak v boí ſ wozy. A kdyz zhubiechu koníe ſwych neprzatel, To miegiechu za wítiezſtwíe. Tento giſty Ytalitus, ne toliko zadagie vrazytí ſweho neprzietele, Il Ale chtiefſe ſye branítí, Genz 159b 270 gednoho czarodiegníka kuzly geho konom prziekazíeſſe A ſwe byſtry wi- dieſſe, Y przigide k ſwatemv Ylaryonv a poczie geho za to pſytí, A nebylo-li by ptí tomv ſliczne a proti treem kuzlom ſlawnemv ſtarcy modlitby zttiti. Tehdy ſye vlyze y wecye gemv: Y pcz radiegíj chudym nerozdaſſ p bvoh? On wecye: Mam to przikazaníe od rzíman, Aníz ia toho zadam, 1akoz to czíníti 275 mvſſí. Aníz ſye ma krzieſtan ſkuzly obieratí, Ale ma pſytí pomocy od bozſkeho ſlvhy. Tehdy ti bratrzíe, genzto przí nem bíechu, vpſychu, Ze, kazaw hlíníenv pernícy wody nabratí, pozehnaw y da gemv. Tehdy ytalitus, wzem wodu, y pokropí konnícye y koníj y wozatagiew y wozvow. Díwníe toho radoſtníe lide czekachu. Neb to giz bieſſe ten ptíwník pohan phlaſyl, Ale przietele ytalitowi ſlibowachu gemv, ze obdrzíj. A kdyz znameníe dachu, Tehdy ſye tito zdwizechu, a pohane ſye obmeſſkachu. Tu oní tak brzo bleziechu, Ze gíe tito ledwa widiechu. Tehdy ta wſſiecka obec pocziechv ſwu modlu treſktatí a rzkuce: Marnas gest prziemozen od kryfta. Tehdy ptíwnícy krzieſtanſſtij, hniewy ſwateho Ylaryona nazwawſſe czarodiegníkem, 285 Y chtiechu get na myky datí. Ale p ten weliky díw mnozy ſye z tiech y czirzeňenſſtíj na wieru krzieſtanſku ſye obratichu a pokrztichu ſye. A z tehoz mieſteczka Gazenſkeho geden ſvſyed ginoſſie milowasſe gednv pannv duchowníj. A tu kdyz dotczením, ſſpilením, ponvkaním 280 diechu, radú« jsou mylný překlad latinského »propter felicem Sabinarum raptum«. — 267. AE wozie; ACE poſtawiecze; E gezdilij; ACE přesm: ſ wozy w boyg. — 268. ACE přesm: a kome kdyz zhubiechu (E zhubilij); E gmielij, C Ten. — 269. ACE chtie. — 270. ACE obš: gednoho (E gedno!) zleho; AE kuzlem; E koniem przekazel. — 271. E widiel; ACE i sch; E prziffel; ACE a (po prositi) sch. — 272. ACE přesm: proti tomu nebylo by ſlyczne; ACE a sch; AE kozlom (!); A modlytwy. — 273. ACE A kdyz; E vlyzna; ACE i (před proč) sch; E radífy; ACE m. chudým nerozdáš pro Buoh: pro buoh chudym nerozdaſs to, czoz na ty konie nakladaſs. — 274. AC obš: A on, E An; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE obš: ze gma; ACE já sch; ACE obš: tak zada. — 275. D mussim, ACE muſy; DCE any; ACE sě sch; ACE m. obierati: ſie obchodyti (E obchazeti); AE obš: ma brzo (E brz); C přesm: proſyti ma; ACE bozieho. — 276. ACE přesm: bratrzy ti; ACE geſſto; E bylij; E vproſylij. — 277. E hlynienow; ACE obš: pernyczy, z nyz ſam pieſſe (C pigieſſe, E pijl); ACE přesm: nabrati wody; AE dal; ACE m. tehdy: A tu kdyz; C Italicus; A wzie, C wziel, E wzal. — 278. ACE vodu sch; ACE m. i: a; D wozataiow; ACE přesm: konnyczy (C koniczy) y konie y wozatagie (C wozatayow) y wozuow pokropy (E pokropil). — 279. ACE radostně sch; AC czakachu, E czekaly; E byl; ACE m. ten protivník pohan: protywnyk gehoz (C geho) ten pohan. — 280. A przytely; ACE obš: toho yta- lyka (E ytalyta); E ſlybowaly; ACE m. a: Tehdy; E daly. — 281. ACE tehdy sch; ACE přesm: tito ſie; C zdwihnu, E wzdwihly; A pohanij; E obmeſſkaly; ACE tu sch; C brzo sch. — 282. E biezely; ACE gedwa; E widielij; ACE ta sch; A přesm: obecz wſſeczkna; ACE m. počěchu: krzycze (E krzikne) tak, ze poczechu (E poczelij). — 284. A krziefstianssczy. — 285. AE i sch; E chtiely; ACE geho; AE m. ale: A proto, C A; ACE veliký sch. — 286. ACE m. sě z těch i: ti gyſti a mnozy; A Czyrenfsczy, E Czyrenfftij; ACE m. na vieru křesťanskú sě obrátichu a pokřtichu sě: ie pokrzítiechu (C pokrztichu, E pokrzſtily) a wieru krzieſtianſku przygechu (G prziyali ſu, E prziyaly). — 287. ACE a sch; AE Carenſkeo; CE ginoch; E milowal. —
350 wozyech odiencye poſtawiec, giezdiechu tak v boí ſ wozy. A kdyz zhubiechu koníe ſwych neprzatel, To miegiechu za wítiezſtwíe. Tento giſty Ytalitus, ne toliko zadagie vrazytí ſweho neprzietele, Il Ale chtiefſe ſye branítí, Genz 159b 270 gednoho czarodiegníka kuzly geho konom prziekazíeſſe A ſwe byſtry wi- dieſſe, Y przigide k ſwatemv Ylaryonv a poczie geho za to pſytí, A nebylo-li by ptí tomv ſliczne a proti treem kuzlom ſlawnemv ſtarcy modlitby zttiti. Tehdy ſye vlyze y wecye gemv: Y pcz radiegíj chudym nerozdaſſ p bvoh? On wecye: Mam to przikazaníe od rzíman, Aníz ia toho zadam, 1akoz to czíníti 275 mvſſí. Aníz ſye ma krzieſtan ſkuzly obieratí, Ale ma pſytí pomocy od bozſkeho ſlvhy. Tehdy ti bratrzíe, genzto przí nem bíechu, vpſychu, Ze, kazaw hlíníenv pernícy wody nabratí, pozehnaw y da gemv. Tehdy ytalitus, wzem wodu, y pokropí konnícye y koníj y wozatagiew y wozvow. Díwníe toho radoſtníe lide czekachu. Neb to giz bieſſe ten ptíwník pohan phlaſyl, Ale przietele ytalitowi ſlibowachu gemv, ze obdrzíj. A kdyz znameníe dachu, Tehdy ſye tito zdwizechu, a pohane ſye obmeſſkachu. Tu oní tak brzo bleziechu, Ze gíe tito ledwa widiechu. Tehdy ta wſſiecka obec pocziechv ſwu modlu treſktatí a rzkuce: Marnas gest prziemozen od kryfta. Tehdy ptíwnícy krzieſtanſſtij, hniewy ſwateho Ylaryona nazwawſſe czarodiegníkem, 285 Y chtiechu get na myky datí. Ale p ten weliky díw mnozy ſye z tiech y czirzeňenſſtíj na wieru krzieſtanſku ſye obratichu a pokrztichu ſye. A z tehoz mieſteczka Gazenſkeho geden ſvſyed ginoſſie milowasſe gednv pannv duchowníj. A tu kdyz dotczením, ſſpilením, ponvkaním 280 diechu, radú« jsou mylný překlad latinského »propter felicem Sabinarum raptum«. — 267. AE wozie; ACE poſtawiecze; E gezdilij; ACE přesm: ſ wozy w boyg. — 268. ACE přesm: a kome kdyz zhubiechu (E zhubilij); E gmielij, C Ten. — 269. ACE chtie. — 270. ACE obš: gednoho (E gedno!) zleho; AE kuzlem; E koniem przekazel. — 271. E widiel; ACE i sch; E prziffel; ACE a (po prositi) sch. — 272. ACE přesm: proti tomu nebylo by ſlyczne; ACE a sch; AE kozlom (!); A modlytwy. — 273. ACE A kdyz; E vlyzna; ACE i (před proč) sch; E radífy; ACE m. chudým nerozdáš pro Buoh: pro buoh chudym nerozdaſs to, czoz na ty konie nakladaſs. — 274. AC obš: A on, E An; AC odpowiedie, E odpowiediel; ACE obš: ze gma; ACE já sch; ACE obš: tak zada. — 275. D mussim, ACE muſy; DCE any; ACE sě sch; ACE m. obierati: ſie obchodyti (E obchazeti); AE obš: ma brzo (E brz); C přesm: proſyti ma; ACE bozieho. — 276. ACE přesm: bratrzy ti; ACE geſſto; E bylij; E vproſylij. — 277. E hlynienow; ACE obš: pernyczy, z nyz ſam pieſſe (C pigieſſe, E pijl); ACE přesm: nabrati wody; AE dal; ACE m. tehdy: A tu kdyz; C Italicus; A wzie, C wziel, E wzal. — 278. ACE vodu sch; ACE m. i: a; D wozataiow; ACE přesm: konnyczy (C koniczy) y konie y wozatagie (C wozatayow) y wozuow pokropy (E pokropil). — 279. ACE radostně sch; AC czakachu, E czekaly; E byl; ACE m. ten protivník pohan: protywnyk gehoz (C geho) ten pohan. — 280. A przytely; ACE obš: toho yta- lyka (E ytalyta); E ſlybowaly; ACE m. a: Tehdy; E daly. — 281. ACE tehdy sch; ACE přesm: tito ſie; C zdwihnu, E wzdwihly; A pohanij; E obmeſſkaly; ACE tu sch; C brzo sch. — 282. E biezely; ACE gedwa; E widielij; ACE ta sch; A přesm: obecz wſſeczkna; ACE m. počěchu: krzycze (E krzikne) tak, ze poczechu (E poczelij). — 284. A krziefstianssczy. — 285. AE i sch; E chtiely; ACE geho; AE m. ale: A proto, C A; ACE veliký sch. — 286. ACE m. sě z těch i: ti gyſti a mnozy; A Czyrenfsczy, E Czyrenfftij; ACE m. na vieru křesťanskú sě obrátichu a pokřtichu sě: ie pokrzítiechu (C pokrztichu, E pokrzſtily) a wieru krzieſtianſku przygechu (G prziyali ſu, E prziyaly). — 287. ACE a sch; AE Carenſkeo; CE ginoch; E milowal. —
Strana 351
351 ſſeptaním Y rozliczny tu wiecy, geſſto k ſmilſtwij przípwuge, nic nepſpie, Tehdy ſye bra II do menſye toho mieſta, Azda by ſye tam kterym czarom 290 navczíe, y mohl co przigda proſpieti. A tv navczíw ſye od czarodiefnikvow, genz ſlowu Eſſcolapi, ti, genz duſſie k zatopie przíwodie, A pak po rocye przígíde, a zadagie wzdy tu pannv przieludití. Tehdy pod phem te panny w domv pohraba ryta ſlowa tako na líſtku moſaně. Tehdy diewka ynhed poczie puſtowati. A ſ hlawy ſwrhffi rufficy, y poczie ſye rwatí, a zuby 295 ſſkrzípiecy A wolagíc na toho ginoſſi A pak menem. tu ſye welika miloſt w hniew obrati. A kdyzto gi przíwvzníj przíwedechu do klafſtera a podachu gie ſwatemv ſtarcy, Tehdy diabel weliky vpiením wecye: Naſyle mi sye diege a bezdieky ſe ſíem przíweden. O, naſtoite, co mvky trpím. A kak 1a drziew dobrzie V menfie mieſtie lidí we ſnach przieluzowach! A weliff 300 mi wen, ano mie pod phem drzie ſwazana. Ba, nepvoidut wen, donizt mne mladec nepustíj, genzt mie gest swazal. Starzec wecye: welika gest twa ſyla, genz ſwazan pod phem leziſs wiezíe. Powiez mi, pczs ſmiel w diewku bozíj? On wecye: Abych gegie diewoistwa chowal. O, co by ty ſchowal, a tys zradcye cziſtoty? Y pezs ſpieſſe wena) newſtupil, gefsto tie 305 gest poſlal? On wecye: Y co bych w toho wstupil, genz ge miel meho towa- rziſſíe w ſobie, drabla mílowníka? Y nerodiefſe datí aní toho mladcye hledatí, Aní tiech czarvow Swaty ylaryon, lecz by prwe diabla wypudil, 160a a) podtečk. pozd. rukou a na okr. přips. w nyeho. 288. ACE m. a tu: genz; C m. špílením: kunfftem, E zertowaniem. — 289. AE m. i: a; A k mylstwy(!); CE neprofpielo. — 290. E m. tehdy: y, AC sch; DAC přesm: bra (C bral) ſye, E ſſiel; AE Monphie (!); ACE obš: do toho; ACE sě sch; ACE přesm: czaruom kterym (C obš: kterym ſie). — 291. A nietczo, E sch; E přesm: przigda nietczo; A m. prospěti: proſyti (!); ACE m. a tu: Tehdy. — 292. ACE geſſto; A ſlowe(!); AE Estolapy, C Eſcolapy; ACE ti sch; AE gijzto, C kterzižto; E přesm: prziwodij k zapotie (!); AE m. a pak: y, C sch. — 293. E přesm: przigde po rocze; A panu; ACE m. tehdy: A. — 294. ACE m. té panny v domu: domowym te panný; A obš: pohraba nebo pokopa, C pohrabal neb zakopal, E pokopal; D jako sch; B moſane!, D moſaznem; ACE m. jako na lístku mosazném: yako (C sch.) na moſaznem lyſtu (E lyſtku, C obš: yako liſtu); ACE m. tehdy dievka inhed; A ynhed (E yhned) diewka (E panna). — 295. E m. pustovati: poſtupati (!); ACE i počě sch; D sě sch (!); ACE přesm: rwati sie. — 296. ACE přesm: fſkrzypieti (C ſſkrziepieczy) zuby; ACE wolati; A gynoſſe, C gynocha, E mladencze; ACE a pak sch; ACE přesm: welyka miloſt tu fie. — 297. ACE a sch; DAE przibuznij, C sch; C przywedu, E prziwedly; E podalij. — 298. AE přesm: ftarczy ſwatemu; AC obš: ynhed welykym; AE m. úpěním: vpym(!). — 299. A obš: gyz diege; ACE a sch; ACE ó sch; AE přesm: trpy (E trpim) muky; A kakt, CE kterak. — 300. ACE já dřiev sch; E obš: ſem dobrze; ACE městě sch; E przeluzowal, — 301. E mne; ACE ba sch; A donyz, C donydž, E dokudz. — 302. DE mladenecz; E genz mne; E přesm: ſwazal geſt; AC přesm: mladecz (C mla- denecz), genz mie swazal gest, nepusty; ACE obš: Tehdy starziecz. — 303. ACE m. ležíš vězě: wiezyfs. — 304. E m. on: y, AC sch; A diewoystwo, CE panenstwie; C zachowal. — 305. D chowal; AE m. ó, co by ty schovał: Ty by ſchowal, C Ty by, wecze starzecz, zachowal; ACE a tys sch; AE ztratczie, C zatratcze; ACE i sch ; DE w nijeho; ACE newfsedl (t. j. nevsedl); C genzto, E genz. — 306. A přesm: gest tie; ACE pofielal; ACE on sch; AC vece sch; AC obš: bych wecze; ACE gest. — 307. ACE nerody; D mladencze; ACE přesm: mladczie (E mladencre) toho. — 308. ACE m. svatý
351 ſſeptaním Y rozliczny tu wiecy, geſſto k ſmilſtwij przípwuge, nic nepſpie, Tehdy ſye bra II do menſye toho mieſta, Azda by ſye tam kterym czarom 290 navczíe, y mohl co przigda proſpieti. A tv navczíw ſye od czarodiefnikvow, genz ſlowu Eſſcolapi, ti, genz duſſie k zatopie przíwodie, A pak po rocye przígíde, a zadagie wzdy tu pannv przieludití. Tehdy pod phem te panny w domv pohraba ryta ſlowa tako na líſtku moſaně. Tehdy diewka ynhed poczie puſtowati. A ſ hlawy ſwrhffi rufficy, y poczie ſye rwatí, a zuby 295 ſſkrzípiecy A wolagíc na toho ginoſſi A pak menem. tu ſye welika miloſt w hniew obrati. A kdyzto gi przíwvzníj przíwedechu do klafſtera a podachu gie ſwatemv ſtarcy, Tehdy diabel weliky vpiením wecye: Naſyle mi sye diege a bezdieky ſe ſíem przíweden. O, naſtoite, co mvky trpím. A kak 1a drziew dobrzie V menfie mieſtie lidí we ſnach przieluzowach! A weliff 300 mi wen, ano mie pod phem drzie ſwazana. Ba, nepvoidut wen, donizt mne mladec nepustíj, genzt mie gest swazal. Starzec wecye: welika gest twa ſyla, genz ſwazan pod phem leziſs wiezíe. Powiez mi, pczs ſmiel w diewku bozíj? On wecye: Abych gegie diewoistwa chowal. O, co by ty ſchowal, a tys zradcye cziſtoty? Y pezs ſpieſſe wena) newſtupil, gefsto tie 305 gest poſlal? On wecye: Y co bych w toho wstupil, genz ge miel meho towa- rziſſíe w ſobie, drabla mílowníka? Y nerodiefſe datí aní toho mladcye hledatí, Aní tiech czarvow Swaty ylaryon, lecz by prwe diabla wypudil, 160a a) podtečk. pozd. rukou a na okr. přips. w nyeho. 288. ACE m. a tu: genz; C m. špílením: kunfftem, E zertowaniem. — 289. AE m. i: a; A k mylstwy(!); CE neprofpielo. — 290. E m. tehdy: y, AC sch; DAC přesm: bra (C bral) ſye, E ſſiel; AE Monphie (!); ACE obš: do toho; ACE sě sch; ACE přesm: czaruom kterym (C obš: kterym ſie). — 291. A nietczo, E sch; E přesm: przigda nietczo; A m. prospěti: proſyti (!); ACE m. a tu: Tehdy. — 292. ACE geſſto; A ſlowe(!); AE Estolapy, C Eſcolapy; ACE ti sch; AE gijzto, C kterzižto; E přesm: prziwodij k zapotie (!); AE m. a pak: y, C sch. — 293. E přesm: przigde po rocze; A panu; ACE m. tehdy: A. — 294. ACE m. té panny v domu: domowym te panný; A obš: pohraba nebo pokopa, C pohrabal neb zakopal, E pokopal; D jako sch; B moſane!, D moſaznem; ACE m. jako na lístku mosazném: yako (C sch.) na moſaznem lyſtu (E lyſtku, C obš: yako liſtu); ACE m. tehdy dievka inhed; A ynhed (E yhned) diewka (E panna). — 295. E m. pustovati: poſtupati (!); ACE i počě sch; D sě sch (!); ACE přesm: rwati sie. — 296. ACE přesm: fſkrzypieti (C ſſkrziepieczy) zuby; ACE wolati; A gynoſſe, C gynocha, E mladencze; ACE a pak sch; ACE přesm: welyka miloſt tu fie. — 297. ACE a sch; DAE przibuznij, C sch; C przywedu, E prziwedly; E podalij. — 298. AE přesm: ftarczy ſwatemu; AC obš: ynhed welykym; AE m. úpěním: vpym(!). — 299. A obš: gyz diege; ACE a sch; ACE ó sch; AE přesm: trpy (E trpim) muky; A kakt, CE kterak. — 300. ACE já dřiev sch; E obš: ſem dobrze; ACE městě sch; E przeluzowal, — 301. E mne; ACE ba sch; A donyz, C donydž, E dokudz. — 302. DE mladenecz; E genz mne; E přesm: ſwazal geſt; AC přesm: mladecz (C mla- denecz), genz mie swazal gest, nepusty; ACE obš: Tehdy starziecz. — 303. ACE m. ležíš vězě: wiezyfs. — 304. E m. on: y, AC sch; A diewoystwo, CE panenstwie; C zachowal. — 305. D chowal; AE m. ó, co by ty schovał: Ty by ſchowal, C Ty by, wecze starzecz, zachowal; ACE a tys sch; AE ztratczie, C zatratcze; ACE i sch ; DE w nijeho; ACE newfsedl (t. j. nevsedl); C genzto, E genz. — 306. A přesm: gest tie; ACE pofielal; ACE on sch; AC vece sch; AC obš: bych wecze; ACE gest. — 307. ACE nerody; D mladencze; ACE přesm: mladczie (E mladencre) toho. — 308. ACE m. svatý
Strana 352
352 Aby nerzeklí, by on ſkrzye czary wyſtupil, A take aby nerzekli: wierzij 310 diablu. Ale wzdy pwieſſe, ze ſu leſtníj a krzíwíj diabli. Ale wtíw diewcye zdwíe, II I poczíe gí trefktatí a rzka: Y pczs taku wiec vczíníla, zeſ ſye 160b dala diablu w ſye wludití? A netoliko v paleſtyníe a w Egipſkych a w ſyrſkych okolních mieſtech, Ale y w ginych dalekych wlaſtech pneſli ſye geho dobrzíj ſkutcy. Neb 315 kandydatus cyesarzvow Constantynvow, genz gest drzal gedny wlast mezy faſy a mezy almany, genz ſlvowe francya, byl drablem popadě. A ten gef w nocy k tomv przipvdieſſe, ze zplakaſſe a znarziekaſſe, ſſkrzipie zuby. Y vproſy tainie na cyeſarzowi, ze gemv dal liſty do pale�tyna k wladarzom, Powiediew gemu przíhodu ſproſtníe. A przines liſty do paleſtyna k wla- 320 darzowí, Tu by ſ weliku ctíj pwozen do mieſta baza rzeczeneho. Tehdy wladyk otaza, kde by prziebywal mních Ylaryon. Tehdy ſye vzaſechu Bazenſſczij a mníece, by od cyeſarzíe byl k nemv poſlan. Y gidechu do lafftera, aby gemv czet vczínílí, A pakli by gemv kteru nehody neb protíwenstwíe vozínílí, a chtiece ſwateho Ylaryona braníti. Tehdy ſwaty ylaryon ſye pchazyeſſe po pieſku a w zaltarzi níeco cztiefſe. A vzvzrziew tak weliku ſbrogi, y ſta. A przíwitaw gích a pozehnaw gich, A po male chwilcye kaza gím prycz; Ale geho y ſ geho panofímí oſtawí, Neb bieſſe na geho twarzí y na oczij poznal, pcz bieſſe przígíel. A takz geho naíprw otaza, tak ſye on wzpie na prſty y poczie rzwati yako wvol. A take ten ſyrſky, gehoz bieſſe 330 otazal, kde prziebywa mích ylaryon, poczie mlvwití a odpowiedatí. Tu by 325 Ilarion, leč by prvé diábla vypudił; drziew (E prwe), nezly by z diewky wyhnal dyabla. — 309. ACE by on sch; ACE přesm: wystupyl gest ſkrze czary. — 310. D gt pwil, AC dieſſe, E rztekal; E letnij (!); ACE a sch. — 311. ACE a řka sch; ACE i sch; AC Procz, E obš: Procz geſt; AC obš: geſt vczynyla. — 312. ACE m. žes sě dala diáblu v sě vlúditi: gyzto (C ſkrze niežto) ſie dyabel w ny wludyl. — 313. ACE m. a: Pak; C m. a (po ejipských): neb, E nebo, A sch; A v syrských sch. — 314. ACE m. i v ji- ných: take welmi w (E sch.) dalekych; AE Aneb. — 315. E drziel. — 316. DA Sazy; ACE geffto; ACE poſeden. — 317. ACE přesm: w noczy przypudieſſe (E przipudil) geyg (C geho) k tomu; AC wzplakaſſe, E wzplakal; A wznarziekaſſe, C narziekaſſe, E narziekal; ACE obš: a ſſkrzypie. — 318. ACE vproſyl; ACE přesm: od (!, C do) Palestyny dal lysty. — 319. E przyneſl; ACE Palestyny. — 320. E m. tu: y, AC sch; E byl, AC sch; AC přesm: byl prowozen; AE obš: od (!, C do) toho; ACE m. Baza řečeného: gemuz diegy (E rzikagi) Gaza. — 321. A m. tehdy vládyk otáza: když otazal geho, C Genž když panoſſie otazal, E kdyz otazaly geho, orig, cum a decurio- nibus illius loci quaesisset; ACE přesm: Hylaryon mnych; ACE tehdy sch; ACE přesm: vzaſu (C Vžaſh ſu, E vlekl!) ſie. — 322. A Gazenſſczy, CE Gazenfftij; AE a sch; ACE přesm: byl od Czieſarzie; AE i sch; C ſſly ſu, E ffiel. — 323. B lafftera!, DACE klafftera; ACE m. by: by chtiely. — 324. C vcziniti, AE sch(!); ACE a sch; ACE obš: A tehdy. — 325. E prochazel; D přesm: prochazyeſſe ſe; ACE z (E sch.) zaltarzie; AE m. něco: anebo (E aneb) newiedie (E newiem) czo gyneho, C newiedie czo; E cztl; B vzvzrziew (!), DACE spr; ACE taku. — 326. ACE přesm: ſbrogy welyku; CE stal; ACE gie; AE m. a: y; E pozehnal; DAC gie, E sch; ACE a sch; ACE malé sch; CE kazal. — 327. ACE m. jim: gynym; ACE m: ale: a; ACE i sch; ACE panoſſemi; AE oftawyl; E byl. — 328. ACE m. bieše: gest, D gt byl; ACE przyſſel; D ho; AC nayprwe AC obš: otazal bieſſe, E byl otazal; ACE m. sě on: czlowiek ſie. — 329. E wzpial; ACE obš: az na; ACE obš: naywietffy wuol; C takez; ACE ten sch; AC m. jehož:
352 Aby nerzeklí, by on ſkrzye czary wyſtupil, A take aby nerzekli: wierzij 310 diablu. Ale wzdy pwieſſe, ze ſu leſtníj a krzíwíj diabli. Ale wtíw diewcye zdwíe, II I poczíe gí trefktatí a rzka: Y pczs taku wiec vczíníla, zeſ ſye 160b dala diablu w ſye wludití? A netoliko v paleſtyníe a w Egipſkych a w ſyrſkych okolních mieſtech, Ale y w ginych dalekych wlaſtech pneſli ſye geho dobrzíj ſkutcy. Neb 315 kandydatus cyesarzvow Constantynvow, genz gest drzal gedny wlast mezy faſy a mezy almany, genz ſlvowe francya, byl drablem popadě. A ten gef w nocy k tomv przipvdieſſe, ze zplakaſſe a znarziekaſſe, ſſkrzipie zuby. Y vproſy tainie na cyeſarzowi, ze gemv dal liſty do pale�tyna k wladarzom, Powiediew gemu przíhodu ſproſtníe. A przines liſty do paleſtyna k wla- 320 darzowí, Tu by ſ weliku ctíj pwozen do mieſta baza rzeczeneho. Tehdy wladyk otaza, kde by prziebywal mních Ylaryon. Tehdy ſye vzaſechu Bazenſſczij a mníece, by od cyeſarzíe byl k nemv poſlan. Y gidechu do lafftera, aby gemv czet vczínílí, A pakli by gemv kteru nehody neb protíwenstwíe vozínílí, a chtiece ſwateho Ylaryona braníti. Tehdy ſwaty ylaryon ſye pchazyeſſe po pieſku a w zaltarzi níeco cztiefſe. A vzvzrziew tak weliku ſbrogi, y ſta. A przíwitaw gích a pozehnaw gich, A po male chwilcye kaza gím prycz; Ale geho y ſ geho panofímí oſtawí, Neb bieſſe na geho twarzí y na oczij poznal, pcz bieſſe przígíel. A takz geho naíprw otaza, tak ſye on wzpie na prſty y poczie rzwati yako wvol. A take ten ſyrſky, gehoz bieſſe 330 otazal, kde prziebywa mích ylaryon, poczie mlvwití a odpowiedatí. Tu by 325 Ilarion, leč by prvé diábla vypudił; drziew (E prwe), nezly by z diewky wyhnal dyabla. — 309. ACE by on sch; ACE přesm: wystupyl gest ſkrze czary. — 310. D gt pwil, AC dieſſe, E rztekal; E letnij (!); ACE a sch. — 311. ACE a řka sch; ACE i sch; AC Procz, E obš: Procz geſt; AC obš: geſt vczynyla. — 312. ACE m. žes sě dala diáblu v sě vlúditi: gyzto (C ſkrze niežto) ſie dyabel w ny wludyl. — 313. ACE m. a: Pak; C m. a (po ejipských): neb, E nebo, A sch; A v syrských sch. — 314. ACE m. i v ji- ných: take welmi w (E sch.) dalekych; AE Aneb. — 315. E drziel. — 316. DA Sazy; ACE geffto; ACE poſeden. — 317. ACE přesm: w noczy przypudieſſe (E przipudil) geyg (C geho) k tomu; AC wzplakaſſe, E wzplakal; A wznarziekaſſe, C narziekaſſe, E narziekal; ACE obš: a ſſkrzypie. — 318. ACE vproſyl; ACE přesm: od (!, C do) Palestyny dal lysty. — 319. E przyneſl; ACE Palestyny. — 320. E m. tu: y, AC sch; E byl, AC sch; AC přesm: byl prowozen; AE obš: od (!, C do) toho; ACE m. Baza řečeného: gemuz diegy (E rzikagi) Gaza. — 321. A m. tehdy vládyk otáza: když otazal geho, C Genž když panoſſie otazal, E kdyz otazaly geho, orig, cum a decurio- nibus illius loci quaesisset; ACE přesm: Hylaryon mnych; ACE tehdy sch; ACE přesm: vzaſu (C Vžaſh ſu, E vlekl!) ſie. — 322. A Gazenſſczy, CE Gazenfftij; AE a sch; ACE přesm: byl od Czieſarzie; AE i sch; C ſſly ſu, E ffiel. — 323. B lafftera!, DACE klafftera; ACE m. by: by chtiely. — 324. C vcziniti, AE sch(!); ACE a sch; ACE obš: A tehdy. — 325. E prochazel; D přesm: prochazyeſſe ſe; ACE z (E sch.) zaltarzie; AE m. něco: anebo (E aneb) newiedie (E newiem) czo gyneho, C newiedie czo; E cztl; B vzvzrziew (!), DACE spr; ACE taku. — 326. ACE přesm: ſbrogy welyku; CE stal; ACE gie; AE m. a: y; E pozehnal; DAC gie, E sch; ACE a sch; ACE malé sch; CE kazal. — 327. ACE m. jim: gynym; ACE m: ale: a; ACE i sch; ACE panoſſemi; AE oftawyl; E byl. — 328. ACE m. bieše: gest, D gt byl; ACE przyſſel; D ho; AC nayprwe AC obš: otazal bieſſe, E byl otazal; ACE m. sě on: czlowiek ſie. — 329. E wzpial; ACE obš: az na; ACE obš: naywietffy wuol; C takez; ACE ten sch; AC m. jehož:
Strana 353
353 byl widiel cyzozemcye, A genz giz nízadne rzieczi wiece nevmiel geſt, II Nez fracku a latínſku, y gie ſye welmí pwie ſyrſku rziecz mluwíti, Ze nízadneho zatrzeníe nebylo, Nez tako by ktery paleſtyn mlvwil. Y wypwi ten zly duch, kterak ge weň wſtupil. A take aby tí rozomíeli, genz gedno rziecky a latíníe vmiegiechu, Y poczie geho rziecky tazatí. Tu on take 335 rziecky poczie ſwobodníe mluwítí A mnohe rzieczi y chytroſtí czarodieínie wypwowati. Y wecye gemv : nat netbagi na to, kterak by wen wyſſel, Aa) kazugit, aby ſye wen wybral, gmene a mocy naſſeho ſezukryſta. A kdyz by vzdrawen, ſproſtnoſtíj ſedlſku Daw gemv deſyet hrzíwen zlata, Y vpſy v neho gieczny bochník, Slyffiew to, ze ktoz toho pokrma vziwagíj, T1 340 magíj zlato tak pwíe iako blato. A netoliko o lidech geſt powiedietí doſtí, Ale y níeme y hluche twarzí, kterez ſye tak wzteklo, ſwiezíc przíwediechu. Mezy nímízto gednv prziwedechu welbludab) welmi welikeho, A ten giz bieſſe trzidcyeti lidij ztlacził myzvow aneb wiece. A roztahſſe geho pwazy, ſ wekym krzikem 345 prziwedechu. Oczí w neho krwawie bieſſta a pieny z geho vſt ſye walechu. A razyk wyplazyw, a prziehroznie rzwaſſe. Tehdy ſwaty Ylaryon kaza geí puſtití. Tu ſye ynhed tí wſficní, geffto gen biechu przíwedli, rozprſſechu kam kto wida, Y tí, ktoz biechu ſ ſtarcem, Az gedíny ſam ſ ním oſta. Tehdy ſam pogide ptí nemv a ſyrſku rzieczíj wecye gemv: O diable, wſſak 350 mne níc nedieſyſs, aczs y v welikë tiele; Pwies takez w liſſcye tako 1613 a) na okr. přips. pozd. alle. b) l ve wel- nadeps. pozd. yakoz gt geho, E yakoz gest; AC byl, E obš: byl geho. — 330. D Mnich; ACE kde přebývá mich Ilarion sch. — 331. D přesm: byl by; ACE m. již: nycz; ACE přesm: wiecze rzieczy; E jest sch. — 332. ACE nezly; BD fracku!, ACE Franſku; ACE m. i jě sě: an; A Syrzſku; AE mluwyl, C mluwi. — 333. E m. zatrženie: zatraczenie(!); E yakoz; AE který sch. — 334. AE ten sch; C přesm: zly ten; ACE gest; DAE rozumieli; AE geſſto, C kteržižto. — 335. E vgmiely(!); A rzietſky, C rzieczſky; ACE m. tu on: Genz kdyz; ACE takez. — 336. ACE přesm: pocze rzietſky (C ržieczky, E rzeczky); ACE obš: tak ſwobodnie; ACE m. řěči: czary; AE m. i: z; ACE cza- rodieygne. — 337. ACE i sch ; DCE netbam; ACE m. by ven vyšel: ſy wſſel (E wſfiel) (spr.). — 338. DACE Ale; D rozkazugit; ACE přesm: aby fie wen bral (C přesm: bral wen), kazugyt (C przikazugit, E obš: tot kazugi); ACE m. a mocí: buoha; E naſſieho. — 339. ACE byl; A proſy. — 340. ACE ſlyffaw; C pokrmu. — 341. A takez; C praw. — 342. ACE a sch; D přesm: geſt o lidech; AE powiedieno; A m. němé: nynie; AE hlupe. — 343. C obš: tak przywedechu; ACE jednú sch. — 344. C przy- wedu, E przywedly; AE obš: gednoho welbluda, C gednu welbluda; ACE m. a ten: genzto; E byl. — 345. AC přesm: lidý ztlaczyl trzydczeti (C obš: mnoho trzidczeti!), E ztlaczyl lydij trzidczeti; E mužuov sch; AC přesm: aneb wiecze muzuow; ACE a sch; B wekym!, DACE welikym. — 346. C przywedu, E prziwedly; DA krwawe; E přesm: bylij krwawe; ACE m. z jeho úst sě: z vſt ſie gemu (C přesm: gemu ſie); E walelij. — 347. AC a sch; E wyplazyl, AC obš: wyplazyl brefſe; AC m. přěhrozně: hroznie nad to nade wíle, E nad to nade wſſie hroznie; E rzwal. — 348. ACE přesm: kazal geho puſtyti ſwaty hylaryon; ACE m. tu se inhed: A ynhed (E yhned) ſie; D ti sch ; D wſſiczknij; ACE přesm: wſſychny (C wſficzkny) ti; ACE geho; E bylij; D obš: rozprſſechu fie, ACE rozbreziechu (E rozbrehly) sie. — 349. E bylij; E gedine; C přesm: ſ nim ſam; ACE oſtal. — 350. C ſſel gest, E ffiel; A Syrzſku; ACE m. vecě jemu: k nemu wecze. — 351. ACE přesm: O, wſſak mne, dyable; ACE obš: nycz trem; Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 23
353 byl widiel cyzozemcye, A genz giz nízadne rzieczi wiece nevmiel geſt, II Nez fracku a latínſku, y gie ſye welmí pwie ſyrſku rziecz mluwíti, Ze nízadneho zatrzeníe nebylo, Nez tako by ktery paleſtyn mlvwil. Y wypwi ten zly duch, kterak ge weň wſtupil. A take aby tí rozomíeli, genz gedno rziecky a latíníe vmiegiechu, Y poczie geho rziecky tazatí. Tu on take 335 rziecky poczie ſwobodníe mluwítí A mnohe rzieczi y chytroſtí czarodieínie wypwowati. Y wecye gemv : nat netbagi na to, kterak by wen wyſſel, Aa) kazugit, aby ſye wen wybral, gmene a mocy naſſeho ſezukryſta. A kdyz by vzdrawen, ſproſtnoſtíj ſedlſku Daw gemv deſyet hrzíwen zlata, Y vpſy v neho gieczny bochník, Slyffiew to, ze ktoz toho pokrma vziwagíj, T1 340 magíj zlato tak pwíe iako blato. A netoliko o lidech geſt powiedietí doſtí, Ale y níeme y hluche twarzí, kterez ſye tak wzteklo, ſwiezíc przíwediechu. Mezy nímízto gednv prziwedechu welbludab) welmi welikeho, A ten giz bieſſe trzidcyeti lidij ztlacził myzvow aneb wiece. A roztahſſe geho pwazy, ſ wekym krzikem 345 prziwedechu. Oczí w neho krwawie bieſſta a pieny z geho vſt ſye walechu. A razyk wyplazyw, a prziehroznie rzwaſſe. Tehdy ſwaty Ylaryon kaza geí puſtití. Tu ſye ynhed tí wſficní, geffto gen biechu przíwedli, rozprſſechu kam kto wida, Y tí, ktoz biechu ſ ſtarcem, Az gedíny ſam ſ ním oſta. Tehdy ſam pogide ptí nemv a ſyrſku rzieczíj wecye gemv: O diable, wſſak 350 mne níc nedieſyſs, aczs y v welikë tiele; Pwies takez w liſſcye tako 1613 a) na okr. přips. pozd. alle. b) l ve wel- nadeps. pozd. yakoz gt geho, E yakoz gest; AC byl, E obš: byl geho. — 330. D Mnich; ACE kde přebývá mich Ilarion sch. — 331. D přesm: byl by; ACE m. již: nycz; ACE přesm: wiecze rzieczy; E jest sch. — 332. ACE nezly; BD fracku!, ACE Franſku; ACE m. i jě sě: an; A Syrzſku; AE mluwyl, C mluwi. — 333. E m. zatrženie: zatraczenie(!); E yakoz; AE který sch. — 334. AE ten sch; C přesm: zly ten; ACE gest; DAE rozumieli; AE geſſto, C kteržižto. — 335. E vgmiely(!); A rzietſky, C rzieczſky; ACE m. tu on: Genz kdyz; ACE takez. — 336. ACE přesm: pocze rzietſky (C ržieczky, E rzeczky); ACE obš: tak ſwobodnie; ACE m. řěči: czary; AE m. i: z; ACE cza- rodieygne. — 337. ACE i sch ; DCE netbam; ACE m. by ven vyšel: ſy wſſel (E wſfiel) (spr.). — 338. DACE Ale; D rozkazugit; ACE přesm: aby fie wen bral (C přesm: bral wen), kazugyt (C przikazugit, E obš: tot kazugi); ACE m. a mocí: buoha; E naſſieho. — 339. ACE byl; A proſy. — 340. ACE ſlyffaw; C pokrmu. — 341. A takez; C praw. — 342. ACE a sch; D přesm: geſt o lidech; AE powiedieno; A m. němé: nynie; AE hlupe. — 343. C obš: tak przywedechu; ACE jednú sch. — 344. C przy- wedu, E przywedly; AE obš: gednoho welbluda, C gednu welbluda; ACE m. a ten: genzto; E byl. — 345. AC přesm: lidý ztlaczyl trzydczeti (C obš: mnoho trzidczeti!), E ztlaczyl lydij trzidczeti; E mužuov sch; AC přesm: aneb wiecze muzuow; ACE a sch; B wekym!, DACE welikym. — 346. C przywedu, E prziwedly; DA krwawe; E přesm: bylij krwawe; ACE m. z jeho úst sě: z vſt ſie gemu (C přesm: gemu ſie); E walelij. — 347. AC a sch; E wyplazyl, AC obš: wyplazyl brefſe; AC m. přěhrozně: hroznie nad to nade wíle, E nad to nade wſſie hroznie; E rzwal. — 348. ACE přesm: kazal geho puſtyti ſwaty hylaryon; ACE m. tu se inhed: A ynhed (E yhned) ſie; D ti sch ; D wſſiczknij; ACE přesm: wſſychny (C wſficzkny) ti; ACE geho; E bylij; D obš: rozprſſechu fie, ACE rozbreziechu (E rozbrehly) sie. — 349. E bylij; E gedine; C přesm: ſ nim ſam; ACE oſtal. — 350. C ſſel gest, E ffiel; A Syrzſku; ACE m. vecě jemu: k nemu wecze. — 351. ACE přesm: O, wſſak mne, dyable; ACE obš: nycz trem; Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 23
Strana 354
354 v welbludíe. A w tu dobv ſta, ſkyta gemv rukv. k nemvz przibieh, tako by geí chtíel pohltiti, II A inhed pade hlawu k zemí, az ſye tomv wſlichní 161b podíwíchu ti, genz to widiechu, ze tak lite a nahle zwierzyea) bylo tak 355 krotko. To ſtarzec pwieſſe, ze diabel pro lidí y w howada wſtupuge A tak gich welmí nenawidíj, ze netoliko gich famíech laka, ale i toho, coz oní magíj, rad by gie toho zbawil. Prziklad o tom podobny, Ze drziewe, nez mv gest prziepussteno pokusyti swatehob) 1oba, Wessken gest geho statek zhynvl, Aníz geſt ſmíel kterym hnvtí, nez bozím prziepuſſtením zhubil geſt 360 gemu ſwíníj dwa tiſycye. A níkoli by byli tomv newierzili, by mohlo w gednom czlowiecye czíſlo, to ge tma, diablvow bytí, by byli newidieli gednoho welikeho czlowieka wyſſedſſe ſtada weprzvow, kazdy wſtupiw w ſweho, zamal gich w morzí neztopili. A na ſem ſnad nedvoſtogen, acz bych chtiel wſfiecky díwy o nem 365 wypwití, coz gich geſt czínii. Neb tak welmi gei hoſpodín bieſſe oſlawil, Ze az ſwaty antoníj, vſlyſſaw o geho prziebytcye, A kdyz liſty cztiechu od neho, A biechu k nemu nezíwíj przifſlí zwlaſſczij, On gím wecye: Czemy ſte ſye ſyem tak daleko trudílí, a magice tam meho vozeníka ylaryona? Gehozto przikladem poczie mnoho klafstervow bytí po wſſem palestyníe. 370 A wſſichní mníchowe vtoczifſte k nemu miegiechu. To kdyz on vzrzie, poczie mílot bozíj chwalití A wſfiecky*) nvtítí, aby hledali, coz ge duſſi vziteczno, a rzka: Wffeckot, cozt geſt na tomto ſwietie, minet. Gedíne, coz a) -rzye přips. pozd. na okraji. b) za tím podtečk. fakuba. c) -1e- nadeps. ACE nevdreſyſs ; E acz; ACE praw ffy; D tez, CE takýž; ACE obš: yakyz (E yakoz) ſy. — 352. ACE welbludu; ACE stal; C obš: v ſkytal. — 353. ACE m. jako by jej chtěl: yako chtie geho; ACE a sch; ACE m. hlavú k zemi: az (C a) hlawu na zemi polozyl (C poloży); ACE wſſyczkny. — 354. E podiwilij; AE ti sch; ACE gefsto; C widiely ſu, E widiely. — 355. ACE m. a náhlé zvieřě bylo tak krotko: zwierzie tak w (C sch) nahle by (E bylo) krotko; ACE m. to: Pak; E prawil. — 356. AC přesm: welmi nenawydy gych, E welmie gich nenawidij. — 357. ACE oni sch; ACE m. jě toho: gych; ACE m. příklad: Y polozyl (CE poloży) przyklad, orig. proponebat exemplum; E prwe. — 358. ACE nezly gemu; ACE přesm: ſwateho Ioba pokuſyti. — 359. ACE zhubyl Any. — 360. AC m. by byli tomu: tomu gynak byly by, E tomu by bylij. — 361. DC Czlowieku; ACE geft. — 362. ACE obš: z gednoho (spr.); ACE přesm: czlo- wieka wyssedsse welykeho. — 363. D bezmal, ACE sch; ACE jich sch; AE m. nezto- pili: geffto pyli(!); slova ,aniž jest směl kterým hnúti.... neztopili“ jsou nesprávný překlad latinských slov ,nec movere quempiam debere (vykládá Hilarion), quod Domini iussione duo millia porcorum a daemonibus interfecta sunt; siquidem eos, qui viderant, non potuisse aliter credere exisse de homine tantam daemonum multitudinem, nisi grandis porcorum numerus et quasi a multis actus, pariter corruisset'. 364. ACE m. a já sem snad neduostojen ač bych chtěl: Czaſu ſie (C sch.) ſnad tomu (C obš: k tomu ſie) nedoſtane, chczy (!, C chczy-ly), orig, tempus me deficiet, si voluero; ACE o ňem sch. — 365. ACE czo; AC přesm: gest gych; ACE neb sch; ACE přesm: hoſpodyn geho ; E byl. — 366. DA Anthonyus, C Anthonin, E Anthoň; C vſlyſfal; A czetl, E cztl, C cžíte. — 367. Slova ,a když listy čtiechu od ňeho“ jsou za latinské ,(ut) scriberet ei libenterque eius epistolas sumeret'; E bylij; ACE neduzywy (spr.); ACE m. zvláščí: z wlasty Syrfke (spr.); ACE m. on: ze. — 368. C přesm: trudily tak daleko; ACE a sch. — 369. C wſſie. — 370. ACE wſſyczkny; E přesm: mniſſy k niemu vtoczyfitie gmielij; AE vzrziel. — 371. CE nutie, A mutie (!); AE je sch. — 372. ACE vzyteczne;
354 v welbludíe. A w tu dobv ſta, ſkyta gemv rukv. k nemvz przibieh, tako by geí chtíel pohltiti, II A inhed pade hlawu k zemí, az ſye tomv wſlichní 161b podíwíchu ti, genz to widiechu, ze tak lite a nahle zwierzyea) bylo tak 355 krotko. To ſtarzec pwieſſe, ze diabel pro lidí y w howada wſtupuge A tak gich welmí nenawidíj, ze netoliko gich famíech laka, ale i toho, coz oní magíj, rad by gie toho zbawil. Prziklad o tom podobny, Ze drziewe, nez mv gest prziepussteno pokusyti swatehob) 1oba, Wessken gest geho statek zhynvl, Aníz geſt ſmíel kterym hnvtí, nez bozím prziepuſſtením zhubil geſt 360 gemu ſwíníj dwa tiſycye. A níkoli by byli tomv newierzili, by mohlo w gednom czlowiecye czíſlo, to ge tma, diablvow bytí, by byli newidieli gednoho welikeho czlowieka wyſſedſſe ſtada weprzvow, kazdy wſtupiw w ſweho, zamal gich w morzí neztopili. A na ſem ſnad nedvoſtogen, acz bych chtiel wſfiecky díwy o nem 365 wypwití, coz gich geſt czínii. Neb tak welmi gei hoſpodín bieſſe oſlawil, Ze az ſwaty antoníj, vſlyſſaw o geho prziebytcye, A kdyz liſty cztiechu od neho, A biechu k nemu nezíwíj przifſlí zwlaſſczij, On gím wecye: Czemy ſte ſye ſyem tak daleko trudílí, a magice tam meho vozeníka ylaryona? Gehozto przikladem poczie mnoho klafstervow bytí po wſſem palestyníe. 370 A wſſichní mníchowe vtoczifſte k nemu miegiechu. To kdyz on vzrzie, poczie mílot bozíj chwalití A wſfiecky*) nvtítí, aby hledali, coz ge duſſi vziteczno, a rzka: Wffeckot, cozt geſt na tomto ſwietie, minet. Gedíne, coz a) -rzye přips. pozd. na okraji. b) za tím podtečk. fakuba. c) -1e- nadeps. ACE nevdreſyſs ; E acz; ACE praw ffy; D tez, CE takýž; ACE obš: yakyz (E yakoz) ſy. — 352. ACE welbludu; ACE stal; C obš: v ſkytal. — 353. ACE m. jako by jej chtěl: yako chtie geho; ACE a sch; ACE m. hlavú k zemi: az (C a) hlawu na zemi polozyl (C poloży); ACE wſſyczkny. — 354. E podiwilij; AE ti sch; ACE gefsto; C widiely ſu, E widiely. — 355. ACE m. a náhlé zvieřě bylo tak krotko: zwierzie tak w (C sch) nahle by (E bylo) krotko; ACE m. to: Pak; E prawil. — 356. AC přesm: welmi nenawydy gych, E welmie gich nenawidij. — 357. ACE oni sch; ACE m. jě toho: gych; ACE m. příklad: Y polozyl (CE poloży) przyklad, orig. proponebat exemplum; E prwe. — 358. ACE nezly gemu; ACE přesm: ſwateho Ioba pokuſyti. — 359. ACE zhubyl Any. — 360. AC m. by byli tomu: tomu gynak byly by, E tomu by bylij. — 361. DC Czlowieku; ACE geft. — 362. ACE obš: z gednoho (spr.); ACE přesm: czlo- wieka wyssedsse welykeho. — 363. D bezmal, ACE sch; ACE jich sch; AE m. nezto- pili: geffto pyli(!); slova ,aniž jest směl kterým hnúti.... neztopili“ jsou nesprávný překlad latinských slov ,nec movere quempiam debere (vykládá Hilarion), quod Domini iussione duo millia porcorum a daemonibus interfecta sunt; siquidem eos, qui viderant, non potuisse aliter credere exisse de homine tantam daemonum multitudinem, nisi grandis porcorum numerus et quasi a multis actus, pariter corruisset'. 364. ACE m. a já sem snad neduostojen ač bych chtěl: Czaſu ſie (C sch.) ſnad tomu (C obš: k tomu ſie) nedoſtane, chczy (!, C chczy-ly), orig, tempus me deficiet, si voluero; ACE o ňem sch. — 365. ACE czo; AC přesm: gest gych; ACE neb sch; ACE přesm: hoſpodyn geho ; E byl. — 366. DA Anthonyus, C Anthonin, E Anthoň; C vſlyſfal; A czetl, E cztl, C cžíte. — 367. Slova ,a když listy čtiechu od ňeho“ jsou za latinské ,(ut) scriberet ei libenterque eius epistolas sumeret'; E bylij; ACE neduzywy (spr.); ACE m. zvláščí: z wlasty Syrfke (spr.); ACE m. on: ze. — 368. C přesm: trudily tak daleko; ACE a sch. — 369. C wſſie. — 370. ACE wſſyczkny; E přesm: mniſſy k niemu vtoczyfitie gmielij; AE vzrziel. — 371. CE nutie, A mutie (!); AE je sch. — 372. ACE vzyteczne;
Strana 355
355 162 ſ vſylím na tomto ſwietíe dobrych ſkutkvow vczíníte, to naleznete. A chtie gím datí przíklad pokorny a wzchopny, w vrczene dní A przied tië czaſem, kdyzto wino ſbieragíj, prziehledowaſſe wſiech mníchvow peleſſie. II A kdyz 375 to oní zwiediechu, wſſichni ſye k nemv ſebrachu a ſ prowodem takeho wvodcye zchodiechv wſſie klaſſtery, A ztwicy podobnv ſ ſebu neſvce. Neb ſye gich niekdy ſebraſſe do dwu tiſycy. A kdyz budieſſe k tomu czaſu, kazda wes ſwemv blizníemv klaſſteru ku przigietíj ſwatych radoſtníe gim ztwicy dawachu. A miegieſſe ten obyczieí, Ze vzadneho bratra nagmenſſieho y nai- chuzílieho nemíníeffe. A kteryz tiem przikladem na puſſt gde, oſtrziehai ſye, aby neletiel. Y przigide k gednomv z ſwych vczeníkvow ſ welikym zaſtupě mníchow, a chtie geho widietí, do gednoho mieſteczka, genz ſlvowe eluza, W ten czas, kdyzto sye biesse sebral wessken líd do chramv Wenerys 385 te modly. A teí ſye modle bechu na czeſt ſebrali diablu lucyferu, Gemvzto ſye faracení modle. A to mieſteczko geſt tako na poly rozdieleno Y obycziegí y poſtawením. To vſlyſſiewſſe, ze ſwaty ylaryon gde — Neb bieſſe mnoho ſaracenvow vzdrawil od poſyedeníe diabelſkeho —, A ſebrawſſe ſye ſ dietmí y ſ zenami, y wygidechu pti nemu. A pokloníwſſe ſye gemv, y zwolachu: 390 Barech, tocziſí pozehnany naſſ. Giezto on míle a pokorníe przigem, poczie pſytí, Aby ſye radíſe bohu nez kamení klaníelí. A take ſam welmí placzie w nebe hledie A ſlibuge, ze czaſto chce przichodití, budu-li v bvoh wie- rzítí. A díwna geſt bozie míloſt, Ze geho nepuſtichu nikame, lecz by gím 380 C asch; ACE obš: Zet (E Zie) wſſeczkno (CE wſſeczko); AE czoz; ACE mine; AC obš: to czoz. — 373. AE vczynyti (ch. opis.), C vcżyni; C ty, AE sch; ACE nalezne. — 374. C m. v určené dni: w vrczene (!); ACE a sch. — 375. E przehledowal; C pelessy. — 376. ACE m. a když to oni: To kdyz pak; A wzwiediechu, E wzwiedielij; ACE m. všichni sě k ňemu sebrachu: drziewe (C drzewe, E prwe) gemu (C k niemu, E sie k niemu) wſſyczkny ſie (E sch.) ſeydiechu (C ſchaziechu, E ſefſly). — 377. E ſchodilij; A wſſieczkny, CE wſſeczky; AE m. podobnu: poczeſtnu (spr.), C pocieſtny; ACE m. s sebú nesúce: gmagycze ſ ſebu. — 378. A nyeterdy; D ſebralo; E tisycze (!); ACE m. a: Ale ; C bywaffe, E bylo. — 379. C blyzffiemu. — 380. ACE přesm: dawachu (E dawalij) gym ztrawyczy. — 381. ACE m. a: Ten; E gmiel; ACE ten sch. — 382. A i najchuzšieho sch; A nemiemieffe(!), E neminul, DC neminul gt; ACE m. a kterýž tiem příkladem: Tiem przykladem kteryz; E pufscz. — 383. ACE by; E przigde. — 384. ACE přesm: a (C sch.) chtie geho (C přesm: geho chtie) wydieti, s welykym zaſtupem mnychuow; ACE m. jednoho: toho; ACE geſſto.— 385.AE obš: Ezula nebo Ezula (!, E Eluza); E čas sch; ACE m. kdyžto: geſſto; ACE brechu (E bylij) ſebraly; D přesm: ſebrali na czeſt; ACE sebrali sch. (spr.); AE Wereys (!). — 386. AE m. té modly: wlaſty k te modle (!); DAC te; D obš: gſu ſe; D byli, E modlylij, AC sch. (spr.); D přesm: ſebrali na czeſt; ACE sebrali sch. (spr.); ACE luczyperu. — 387. AC m. a: a y. — 388. AE vſtawenym; AE vſlyffawffe; E byl. — 389. ACE přesm: vzdrawyl mnoho Saracze- nuow; ACE a sch. — 390. C i sch; AE i sch; CE wyffli; C m. a: ý; D přesm: gev ſe; ACE i sch; AC wzwolachu, E wzwolalij. — 391. A toczyzto, C totiž, E to- tizto; ACE poziehnayg nas (spr.); ACE přesm: przygem (E przigial) a pokornie; C obš: a pocže. — 392. E radfſy; AC přesm: radſſy (C radffie) bohu ſie; AC nezly; E přesm: klanielij nezlij kamenij; ACE sám sch; ACE přesm: placzie welmi. — 393. A obš: a w; E přesm. a obš: a hledie w nebie; AE obš: przychodyti k nym. — 394. E přesm: milost bozye; ACE že sch; ACE přesm: Nepuſtychu (E nepuſtili) geho nykam; 23*
355 162 ſ vſylím na tomto ſwietíe dobrych ſkutkvow vczíníte, to naleznete. A chtie gím datí przíklad pokorny a wzchopny, w vrczene dní A przied tië czaſem, kdyzto wino ſbieragíj, prziehledowaſſe wſiech mníchvow peleſſie. II A kdyz 375 to oní zwiediechu, wſſichni ſye k nemv ſebrachu a ſ prowodem takeho wvodcye zchodiechv wſſie klaſſtery, A ztwicy podobnv ſ ſebu neſvce. Neb ſye gich niekdy ſebraſſe do dwu tiſycy. A kdyz budieſſe k tomu czaſu, kazda wes ſwemv blizníemv klaſſteru ku przigietíj ſwatych radoſtníe gim ztwicy dawachu. A miegieſſe ten obyczieí, Ze vzadneho bratra nagmenſſieho y nai- chuzílieho nemíníeffe. A kteryz tiem przikladem na puſſt gde, oſtrziehai ſye, aby neletiel. Y przigide k gednomv z ſwych vczeníkvow ſ welikym zaſtupě mníchow, a chtie geho widietí, do gednoho mieſteczka, genz ſlvowe eluza, W ten czas, kdyzto sye biesse sebral wessken líd do chramv Wenerys 385 te modly. A teí ſye modle bechu na czeſt ſebrali diablu lucyferu, Gemvzto ſye faracení modle. A to mieſteczko geſt tako na poly rozdieleno Y obycziegí y poſtawením. To vſlyſſiewſſe, ze ſwaty ylaryon gde — Neb bieſſe mnoho ſaracenvow vzdrawil od poſyedeníe diabelſkeho —, A ſebrawſſe ſye ſ dietmí y ſ zenami, y wygidechu pti nemu. A pokloníwſſe ſye gemv, y zwolachu: 390 Barech, tocziſí pozehnany naſſ. Giezto on míle a pokorníe przigem, poczie pſytí, Aby ſye radíſe bohu nez kamení klaníelí. A take ſam welmí placzie w nebe hledie A ſlibuge, ze czaſto chce przichodití, budu-li v bvoh wie- rzítí. A díwna geſt bozie míloſt, Ze geho nepuſtichu nikame, lecz by gím 380 C asch; ACE obš: Zet (E Zie) wſſeczkno (CE wſſeczko); AE czoz; ACE mine; AC obš: to czoz. — 373. AE vczynyti (ch. opis.), C vcżyni; C ty, AE sch; ACE nalezne. — 374. C m. v určené dni: w vrczene (!); ACE a sch. — 375. E przehledowal; C pelessy. — 376. ACE m. a když to oni: To kdyz pak; A wzwiediechu, E wzwiedielij; ACE m. všichni sě k ňemu sebrachu: drziewe (C drzewe, E prwe) gemu (C k niemu, E sie k niemu) wſſyczkny ſie (E sch.) ſeydiechu (C ſchaziechu, E ſefſly). — 377. E ſchodilij; A wſſieczkny, CE wſſeczky; AE m. podobnu: poczeſtnu (spr.), C pocieſtny; ACE m. s sebú nesúce: gmagycze ſ ſebu. — 378. A nyeterdy; D ſebralo; E tisycze (!); ACE m. a: Ale ; C bywaffe, E bylo. — 379. C blyzffiemu. — 380. ACE přesm: dawachu (E dawalij) gym ztrawyczy. — 381. ACE m. a: Ten; E gmiel; ACE ten sch. — 382. A i najchuzšieho sch; A nemiemieffe(!), E neminul, DC neminul gt; ACE m. a kterýž tiem příkladem: Tiem przykladem kteryz; E pufscz. — 383. ACE by; E przigde. — 384. ACE přesm: a (C sch.) chtie geho (C přesm: geho chtie) wydieti, s welykym zaſtupem mnychuow; ACE m. jednoho: toho; ACE geſſto.— 385.AE obš: Ezula nebo Ezula (!, E Eluza); E čas sch; ACE m. kdyžto: geſſto; ACE brechu (E bylij) ſebraly; D přesm: ſebrali na czeſt; ACE sebrali sch. (spr.); AE Wereys (!). — 386. AE m. té modly: wlaſty k te modle (!); DAC te; D obš: gſu ſe; D byli, E modlylij, AC sch. (spr.); D přesm: ſebrali na czeſt; ACE sebrali sch. (spr.); ACE luczyperu. — 387. AC m. a: a y. — 388. AE vſtawenym; AE vſlyffawffe; E byl. — 389. ACE přesm: vzdrawyl mnoho Saracze- nuow; ACE a sch. — 390. C i sch; AE i sch; CE wyffli; C m. a: ý; D přesm: gev ſe; ACE i sch; AC wzwolachu, E wzwolalij. — 391. A toczyzto, C totiž, E to- tizto; ACE poziehnayg nas (spr.); ACE přesm: przygem (E przigial) a pokornie; C obš: a pocže. — 392. E radfſy; AC přesm: radſſy (C radffie) bohu ſie; AC nezly; E přesm: klanielij nezlij kamenij; ACE sám sch; ACE přesm: placzie welmi. — 393. A obš: a w; E přesm. a obš: a hledie w nebie; AE obš: przychodyti k nym. — 394. E přesm: milost bozye; ACE že sch; ACE přesm: Nepuſtychu (E nepuſtili) geho nykam; 23*
Strana 356
356 drziewe koſtel zaloził A popa gich, iakz bieſſe korunowan, pokrzſſtil a navczil wierzie krzieſtanſkea). A pak druheho leta, kdyz chtiefſe giti klafſtervow nawfſtiewowat A bieſſe poſlal po liſtku, v kterych ſye chce ſtawíti, Il Gíchzto miegieſſe 162b nawfftiewiti, A wieduce bratrzie gednoho ſkupeho A chtiece y zadagice geho polepſſití, Y pſychu, aby ſye v neho ſtawil. Tu on gim wecye: Y co chcete ſobie ptíwenstwie a tomv bratrv zaloſt vczíníti? A kdyz to vſlyffye ten ſkupy bratr, vſtydie ſye. A kdyz wſſichní ſwatem ylaryonv radiechu, a ledwa geho naproſy ten bratr, aby geho klaſſter w vrzadb) polozil. A pak po deſyti dnech przigidechu k nemu, an giz vſtawil ftzie v wínnícy, iako by nebyla geho aní by co o tom wiedial. A tí ſu starcye kamením y hrudím bili na me z prakvow, ze ſu gie odhrozyli, aby nezobali wína. A zyt gide prycz ſwaty ylaryon a lyzye ſye, iako by o to nic newiedal, co ſye ge ſtalo. Tehdy geſ przigie gíny, gemvz Sabas diegíj — A protoz neſluſsie ſkvpeho menowati, Ale ſſtedreho ſluſſie menem poſtawiti —, A to biefſe 410 w nedíelí, pozwa gich do winnícye wſſiech, aby przied vobiedem pozobali wina. Swaty Ylaryon wecye: Zlorzeczeny geft, kteryz prwe da pokrmítí tiela nez duſſie. Ba pomodlmy ſye, piegmy a naplňmy vrzad, a potom do wynníce pvoidete. A dokonawſſe modlitwy, ftaw ſwaty ylaryon nad winícy, y pozehna wínnícye y kaza gím gití zobat. A tiech bieſſe, gefíto zobachu, 415 trzí tífycye a níc mene. A kdyz hadachu, ze bude tako gíndy ſe ſto lahwic, A pak ten ſkupy bratr mnohem mene nez gíndy w ſwe winnicy ſebra. 400 405 a) -n- nadeps. pozd. b) v- nadeps. pozd. AC nez, E az. — 395. DE prwe; AC přesm: drziewe by koſtel gym (C přesm: gim koſtel); E knieze. — 397. AC přesm: klaffteruow chtiefſe gyti, E chtiel klaffterow gytij; E nawfftiewowati. — 398. ACE přesm: poſlal brefſe (E byl); ACE m. po: na; AE ktereho; AC m. sě chce staviti: chcze ſie ſtawie byti, E chcze byti; D gt gmiel, E gmiel. — 399. E nawfftiewowat; ACE a sch; ACE obš: welmi ſkupeho; ACE m. i: a. — 400. ACE polepſſeny; ACE i sch; DC proſyechu, AE obš: proſychu (E proſylij) geho; AC přesm: v nieho sie; AC m. tu on: A on, E An; ACE i sch. — 401. D sobě sch; ACE m. žałost: teſknoſt, D sch; ACE a sch; ACE přesm: To kdyz; A vſlyfſel, E byl vſlyſſel. — 402. E vſtydiel; AC m. všichni: gemu wſſyczkny, to geſt, E wſficzkni radilij; DACE ſwatev ; E radiechu sch. — 403. ACE a sch; ACE gedwa; AE naproſyl; ACE rzad. — 404. ACE m. a: Tehdy; C przidu, E przyfſly. — 405. DACE wiediel. — 406. ACE m. a ti sú starcě kamením i hrudím bili na mě(!): Gijzto (C kterźižto) ſtraze kamenym na nie (E na ně sch.) bily a hrudym; A neobzobaly, E neozobalij. — 407. C ssel gest, E sfiel; E a sch; C vlyzie fie, E sch; DACE newiediel. — 408. AE geſt; C přesm: stalo gt; A gy, C ge (spr.); ACE przygiaw; ACE gemuzto; AC diechu; E přesm: rzikaly Sabbas; ACE proto. — 409. AE štedrého sch. (!); C položiti; A přesm: gmenem ſluſſy polozyti, E ſluſſy polozyti gmenem; E bylo. — 410. AE pozwal, C obš: y pozwal. — 411. ACE obš: wyna a odpoczynuly, a ſwaty; C geſſto, AE obš: ten gessto; ACE m. dá: zada (spr.). — 412. ACE nezly; ACE ba sch; ACE Pomodlem; C piemy; C a sch; AE naplnyme; ACE obš: bozy vrzlad; A m. a: tak, CE a tak. — 413. E přesm: fíly do winnicze; ACE m. a: Tak; ACE přesm. a obš: nade wſſy wy- nyczy ſwaty hylaryon. — 414. E pozehnal; C sch; C vinnice i sch; ACE kazal; A zo- bati; AE obš: tech gyſtych; E bylo, D gt bylo; E zobalij, D gſu zobali. — 415. AE a sch; E hadali, D gſu hadali; C že bude sch; AE přesm: yako gyndy ze bude; C m. se sto: ſſeſt (nespr.); ACE m. lahvic: lahwycz, po dwudczat (E dwadczeti) dnech na-
356 drziewe koſtel zaloził A popa gich, iakz bieſſe korunowan, pokrzſſtil a navczil wierzie krzieſtanſkea). A pak druheho leta, kdyz chtiefſe giti klafſtervow nawfſtiewowat A bieſſe poſlal po liſtku, v kterych ſye chce ſtawíti, Il Gíchzto miegieſſe 162b nawfftiewiti, A wieduce bratrzie gednoho ſkupeho A chtiece y zadagice geho polepſſití, Y pſychu, aby ſye v neho ſtawil. Tu on gim wecye: Y co chcete ſobie ptíwenstwie a tomv bratrv zaloſt vczíníti? A kdyz to vſlyffye ten ſkupy bratr, vſtydie ſye. A kdyz wſſichní ſwatem ylaryonv radiechu, a ledwa geho naproſy ten bratr, aby geho klaſſter w vrzadb) polozil. A pak po deſyti dnech przigidechu k nemu, an giz vſtawil ftzie v wínnícy, iako by nebyla geho aní by co o tom wiedial. A tí ſu starcye kamením y hrudím bili na me z prakvow, ze ſu gie odhrozyli, aby nezobali wína. A zyt gide prycz ſwaty ylaryon a lyzye ſye, iako by o to nic newiedal, co ſye ge ſtalo. Tehdy geſ przigie gíny, gemvz Sabas diegíj — A protoz neſluſsie ſkvpeho menowati, Ale ſſtedreho ſluſſie menem poſtawiti —, A to biefſe 410 w nedíelí, pozwa gich do winnícye wſſiech, aby przied vobiedem pozobali wina. Swaty Ylaryon wecye: Zlorzeczeny geft, kteryz prwe da pokrmítí tiela nez duſſie. Ba pomodlmy ſye, piegmy a naplňmy vrzad, a potom do wynníce pvoidete. A dokonawſſe modlitwy, ftaw ſwaty ylaryon nad winícy, y pozehna wínnícye y kaza gím gití zobat. A tiech bieſſe, gefíto zobachu, 415 trzí tífycye a níc mene. A kdyz hadachu, ze bude tako gíndy ſe ſto lahwic, A pak ten ſkupy bratr mnohem mene nez gíndy w ſwe winnicy ſebra. 400 405 a) -n- nadeps. pozd. b) v- nadeps. pozd. AC nez, E az. — 395. DE prwe; AC přesm: drziewe by koſtel gym (C přesm: gim koſtel); E knieze. — 397. AC přesm: klaffteruow chtiefſe gyti, E chtiel klaffterow gytij; E nawfftiewowati. — 398. ACE přesm: poſlal brefſe (E byl); ACE m. po: na; AE ktereho; AC m. sě chce staviti: chcze ſie ſtawie byti, E chcze byti; D gt gmiel, E gmiel. — 399. E nawfftiewowat; ACE a sch; ACE obš: welmi ſkupeho; ACE m. i: a. — 400. ACE polepſſeny; ACE i sch; DC proſyechu, AE obš: proſychu (E proſylij) geho; AC přesm: v nieho sie; AC m. tu on: A on, E An; ACE i sch. — 401. D sobě sch; ACE m. žałost: teſknoſt, D sch; ACE a sch; ACE přesm: To kdyz; A vſlyfſel, E byl vſlyſſel. — 402. E vſtydiel; AC m. všichni: gemu wſſyczkny, to geſt, E wſficzkni radilij; DACE ſwatev ; E radiechu sch. — 403. ACE a sch; ACE gedwa; AE naproſyl; ACE rzad. — 404. ACE m. a: Tehdy; C przidu, E przyfſly. — 405. DACE wiediel. — 406. ACE m. a ti sú starcě kamením i hrudím bili na mě(!): Gijzto (C kterźižto) ſtraze kamenym na nie (E na ně sch.) bily a hrudym; A neobzobaly, E neozobalij. — 407. C ssel gest, E sfiel; E a sch; C vlyzie fie, E sch; DACE newiediel. — 408. AE geſt; C přesm: stalo gt; A gy, C ge (spr.); ACE przygiaw; ACE gemuzto; AC diechu; E přesm: rzikaly Sabbas; ACE proto. — 409. AE štedrého sch. (!); C položiti; A přesm: gmenem ſluſſy polozyti, E ſluſſy polozyti gmenem; E bylo. — 410. AE pozwal, C obš: y pozwal. — 411. ACE obš: wyna a odpoczynuly, a ſwaty; C geſſto, AE obš: ten gessto; ACE m. dá: zada (spr.). — 412. ACE nezly; ACE ba sch; ACE Pomodlem; C piemy; C a sch; AE naplnyme; ACE obš: bozy vrzlad; A m. a: tak, CE a tak. — 413. E přesm: fíly do winnicze; ACE m. a: Tak; ACE přesm. a obš: nade wſſy wy- nyczy ſwaty hylaryon. — 414. E pozehnal; C sch; C vinnice i sch; ACE kazal; A zo- bati; AE obš: tech gyſtych; E bylo, D gt bylo; E zobalij, D gſu zobali. — 415. AE a sch; E hadali, D gſu hadali; C že bude sch; AE přesm: yako gyndy ze bude; C m. se sto: ſſeſt (nespr.); ACE m. lahvic: lahwycz, po dwudczat (E dwadczeti) dnech na-
Strana 357
357 163а Y to, coz ſye bieſſe vrodilo, y to, coz drziewe miegieſſe, a wſſe ſye octem obratí. Pozdye toho zieleti poczie, Genz bieſſe przied tiem ſwaty Ylaryon prokowal bratrzij. A z toho naíwiec treſktafſe mníchy, Kterzízto kakvs newieru míe- 420 gíechv, Peczí magíce, tako poto geſt bytí Ii odiewu aneb o gedeníj aneb kterez koli wiecy tieleſne. Tehdy opíet gednoho bratra, genz od neho prziebywaſſe dobrzie za piet míl, Zapowiedie, aby prziedě nechodil, Ptoze ſobie bieſſe zahradu vozíníl A bíeſſe w níe hrozneho ſtzneho vſadil, A take pto, ze bieſſe cos malo na poklad peníezkvow polozii. Tehdy ten bratr, 425 chtie zyſkati miloſt v ſwateho ylaryona przíchodieſſe czaſto k bratrzíj, a naíwíece k tomv, gemuz Eſycyvs diechu. Gehozto on míegiefíe vtieſſeníe, ze k nemv przichodieſſe. Tehdy gednoho dne przíneſe kytu tytrzícye zelene, iakoz na polí bieſſe vtrhi. Tehdy gi Eſycyus weczer na ſtvol polozi. Y zwola ſwaty ylaryon a rzka: Nemohu toho ſmdv trpieti. Y otaza, kde 430 by ſye wzala. Tu Eſycyvſ wecye, ze geden bratr ſ ſweho polieczka prwníeho vzitka przíneſi. Y wecye ſtarzec: Yzda neczigeſſ ſmradu tak welikeho a ſſkaredeho A neczígefſ w te tytrzicy lakomſtwie? Poloz przied woly neb przied gínv níemv twarz; vzrziſs, budu-lit gieſtí. A kdyz to on podle przíkazanie vczíni, polozi2) w geſle. A vzaſſſe ſye wolowe a rzewuc wiece 435 nez kdy gíndy a ztrhawfſe wrtowíezí, y pocziechu biehatí ſyem y tam. Aneb ten dar od boha ſtarzec miegieſſe, Ze po wvoní tieleſne nebo po a) za tím podtečk. W. brachu (E Nabralij) ſe trzy ſta lahwycz (spr.). — 416. ACE a sch; ACE přesm: bratr ſkupy; E mnohym (!); ACE než jindy sch; ACE obš: nezly (E nez) gyna letha ſebral. — 417. ACE m. to: to take; E bylo; ACE to sch; D obš: czoz gt; E prwe; DE gmiel; ACE a sch; DA m. octem: w uoczet. — 418. AE obratilo; AE m. pozdě toho žěleti počě: Poczie toho zeleti; ACE m. jenž: gefíto gyz; E byl; E m. před tiem svatý Ilarion: przed ſwatym hylaryonem (!). — 419. ACE bratrzym; D přesm: Bratrzim pro- kowal. — 420. D naiwiecze, E naywicze; E treſktal; AE gefſto; D niekteraku, CE yakuſ. — 421. E gmielij, D gmieli ſu; A kako, CE kterak; ACE přesm: gest potom; C o sch; AE o jedení aneb sch. — 422. ACE m. kteréž koli: ktere; C teleſne tieleſne (!). — 423. E przebywal; AE přesm: za piet mil dobrzie; E zapowiediel. — 424. A sobě sch; CE přesm: biesſe (E byl) sobie; A obš: vczynyl sobie; E byl; AC přesm: ſtraz- neho vczynyl (C poſtawil) hrozneho, E strazneho hrozneho vczynil. — 425. ACE přesm: proto take; E byl, D geſt byl; DE nieczo; AC přesm: malo czos; E přesm: penizkow na poklad; ACE m. položil: ſchowal; AE m. tehdy ten: Genzto, C Kteryzto. — 426. E przichodil; DACE Bratrzim. — 427. E přesm: rzikalij Ezycyus; D gmiel; ACE přesm: gmiegyſſe (E gmiel) on. — 428. A przychodyl, CE przichodij; E przyneſly; ACE obš: tak zelene. — 429. E přesm: byl na polij; ACE m. tehdy ji: gijzto (E genzto) kdyz; A polozyl; E přesm: polozyl na ſtuol. — 430. ACE i sch; AE wzwolal, C wzwola; ACE obš: ze nemuoz; A totoho(!); AE otazal. — 431. ACE m. tu: A kdyz; AC od- powiedie, E odpowiediel; A zeze(!); D pole. — 432. E přesm: przyneſl vzytka; ACE m. i vecě stařec: Otazal (C obš: y otazal) ftarziecz a rzka. — 433. ACE velikého a sch; ACE přesm: w ty (CE te) tytrzyczy neczygeſs; A wuoly. — 434. C obš: a vzrziſs; AE bude-lyt; A přesm: on to; A podly. — 435. AE vczynyl; ACE přesm. a obš: a w gieſly (E geſle) polozyl (C poloży); ACE a sch; A vzaſechu, E vlekly; AE rziewucze. — 436. E kdy sch; ACE a sch; C ztrhawſſy; AE wrtowiezie, C wrtowy�y; E poczeli; ACE obš: y ſem. — 437. AE přesm: ftarziecz od boha; E gmiel; ACE aneb. — 438. E
357 163а Y to, coz ſye bieſſe vrodilo, y to, coz drziewe miegieſſe, a wſſe ſye octem obratí. Pozdye toho zieleti poczie, Genz bieſſe przied tiem ſwaty Ylaryon prokowal bratrzij. A z toho naíwiec treſktafſe mníchy, Kterzízto kakvs newieru míe- 420 gíechv, Peczí magíce, tako poto geſt bytí Ii odiewu aneb o gedeníj aneb kterez koli wiecy tieleſne. Tehdy opíet gednoho bratra, genz od neho prziebywaſſe dobrzie za piet míl, Zapowiedie, aby prziedě nechodil, Ptoze ſobie bieſſe zahradu vozíníl A bíeſſe w níe hrozneho ſtzneho vſadil, A take pto, ze bieſſe cos malo na poklad peníezkvow polozii. Tehdy ten bratr, 425 chtie zyſkati miloſt v ſwateho ylaryona przíchodieſſe czaſto k bratrzíj, a naíwíece k tomv, gemuz Eſycyvs diechu. Gehozto on míegiefíe vtieſſeníe, ze k nemv przichodieſſe. Tehdy gednoho dne przíneſe kytu tytrzícye zelene, iakoz na polí bieſſe vtrhi. Tehdy gi Eſycyus weczer na ſtvol polozi. Y zwola ſwaty ylaryon a rzka: Nemohu toho ſmdv trpieti. Y otaza, kde 430 by ſye wzala. Tu Eſycyvſ wecye, ze geden bratr ſ ſweho polieczka prwníeho vzitka przíneſi. Y wecye ſtarzec: Yzda neczigeſſ ſmradu tak welikeho a ſſkaredeho A neczígefſ w te tytrzicy lakomſtwie? Poloz przied woly neb przied gínv níemv twarz; vzrziſs, budu-lit gieſtí. A kdyz to on podle przíkazanie vczíni, polozi2) w geſle. A vzaſſſe ſye wolowe a rzewuc wiece 435 nez kdy gíndy a ztrhawfſe wrtowíezí, y pocziechu biehatí ſyem y tam. Aneb ten dar od boha ſtarzec miegieſſe, Ze po wvoní tieleſne nebo po a) za tím podtečk. W. brachu (E Nabralij) ſe trzy ſta lahwycz (spr.). — 416. ACE a sch; ACE přesm: bratr ſkupy; E mnohym (!); ACE než jindy sch; ACE obš: nezly (E nez) gyna letha ſebral. — 417. ACE m. to: to take; E bylo; ACE to sch; D obš: czoz gt; E prwe; DE gmiel; ACE a sch; DA m. octem: w uoczet. — 418. AE obratilo; AE m. pozdě toho žěleti počě: Poczie toho zeleti; ACE m. jenž: gefíto gyz; E byl; E m. před tiem svatý Ilarion: przed ſwatym hylaryonem (!). — 419. ACE bratrzym; D přesm: Bratrzim pro- kowal. — 420. D naiwiecze, E naywicze; E treſktal; AE gefſto; D niekteraku, CE yakuſ. — 421. E gmielij, D gmieli ſu; A kako, CE kterak; ACE přesm: gest potom; C o sch; AE o jedení aneb sch. — 422. ACE m. kteréž koli: ktere; C teleſne tieleſne (!). — 423. E przebywal; AE přesm: za piet mil dobrzie; E zapowiediel. — 424. A sobě sch; CE přesm: biesſe (E byl) sobie; A obš: vczynyl sobie; E byl; AC přesm: ſtraz- neho vczynyl (C poſtawil) hrozneho, E strazneho hrozneho vczynil. — 425. ACE přesm: proto take; E byl, D geſt byl; DE nieczo; AC přesm: malo czos; E přesm: penizkow na poklad; ACE m. položil: ſchowal; AE m. tehdy ten: Genzto, C Kteryzto. — 426. E przichodil; DACE Bratrzim. — 427. E přesm: rzikalij Ezycyus; D gmiel; ACE přesm: gmiegyſſe (E gmiel) on. — 428. A przychodyl, CE przichodij; E przyneſly; ACE obš: tak zelene. — 429. E přesm: byl na polij; ACE m. tehdy ji: gijzto (E genzto) kdyz; A polozyl; E přesm: polozyl na ſtuol. — 430. ACE i sch; AE wzwolal, C wzwola; ACE obš: ze nemuoz; A totoho(!); AE otazal. — 431. ACE m. tu: A kdyz; AC od- powiedie, E odpowiediel; A zeze(!); D pole. — 432. E přesm: przyneſl vzytka; ACE m. i vecě stařec: Otazal (C obš: y otazal) ftarziecz a rzka. — 433. ACE velikého a sch; ACE přesm: w ty (CE te) tytrzyczy neczygeſs; A wuoly. — 434. C obš: a vzrziſs; AE bude-lyt; A přesm: on to; A podly. — 435. AE vczynyl; ACE přesm. a obš: a w gieſly (E geſle) polozyl (C poloży); ACE a sch; A vzaſechu, E vlekly; AE rziewucze. — 436. E kdy sch; ACE a sch; C ztrhawſſy; AE wrtowiezie, C wrtowy�y; E poczeli; ACE obš: y ſem. — 437. AE přesm: ftarziecz od boha; E gmiel; ACE aneb. — 438. E
Strana 358
358 440 445 450 ruſſie, Neb kterez koli wiecy ſye kto dotekl, wiedieſſe, ktery hrziech neb zly duch gemv panvge. Tehdy kdyz bieſſe we trziech a w ſſeſdeſati letech ſweho zíwota, Wida weliky ſbor bratrzíj, genzto ſním biechu, A welike zaſtupy neduzíwych a bieſy poſyedenych, ze gych wſſady okolo neho bieſſe plno, Plakaſſe na wſſaky den. A ſ weliku zadoſtíj rozpomínaſſe ſye na ſtary prziebytek. A kdyz geho bratrzie tazachu, II Pcz by plakal, On wecye a rzka: Opiet 163b ſem ſye na ſwiet obratil a gſem ſwieckym. A wzal ſem odplatu za meho zíwota na tomto ſwietie. Al, tot mníe wſlícní w paleſtyníe y w gínych okolních wlaſtech, bych byl lepſſij. A ſa pak, gſa mníchem, y drzím wſſe íbozíe y gíny wiec potrziebnv. A protoz geho bratrzíe ſtrziezíechu, a naíwíec Eſycyvs, genz welmí milowaſſe starcye ſwateho. A kdyz tak wzdy za dwie letie plakaſſe, Aryſtene, gijzto ſme drziewe przipomanvlí, zena wladarzowa k nemv przigíde, a níc ne pyfíníe, A chtiec take k ſwatemv antoníj gíti. Gieizto on wecye: a 1a ſem chtiel ſam gití k nemv, bych newiezyel w tomto klafſterzie iako w zalarzí, a take, by vzitek ktery byl. Nebot dnes geſt druhy den, lakz geſt ſkonczal. A ona vwierzí y negide. A potom brzo poſel przíſſed, y powiedie o ſmrtí ſwateho antoníe. 455 Díw ſye kto chce geho zazrakom a díwom A diwte ſye geho welikemv vtrpeníj y vmíeníj y pokorzíe, Ale 1a níczemvz ſye wiece nedíwím, Nez tomv, ze geſt mohl tak czest a chwalu ſwiecſku potlaczití. Coz biehachu 460 biſkupie, popowe, zakowſtwo y mníchowe, zeny cne (Welike pokuſſieníe magie) A k tomv ſſlechtícy, ſvdcye, aby gím dal chleba nebo olegíe po- zehnaneho! awſſak na to netbaſſe. Nez wzdy opuſtíw myſleſſe, Tak ze gednoho wiediel; ACE obš: hrziech gemu. — 439. D obš: ktery zly; ACE jemu sch. — 440. E byl, D gt byl; A trzie (nedops.); A ſſestydczad; D přesm: w Sſedefati a we trzech; A letech sch. (!). — 441. A přesm: welyky wyda; ACE geffto; E bylij. — 442. E přesm: poſedenych diably; ACE m. že jich všady okolo neho bieše: ze k niemu wowodie (!, CE wodie), takze wſſady (E wſſudy) okolo bieſſe (E bylo) gych; E plakal. — 443. E rozpominal. — 444. E tazalij; AC m. on vecě: Odpowiedie, E Odpowiediel. — 445. ACE nawratyl; A m. a: toczyzto, C totiż, E totizto. — 446. AE m. mnie: mne (!); D wſfichnij, ACE wſyczkny. — 447. ACE m. v Palestině i v jiných okolních vlastech: z paleſtyny a z vokolnych wlaſty (E obš: wlaſtij mnij); C přesm: lepfſy byl. — 448. ACE m. i: a; ACE m. a protož: Proto; D ho; E ſtrziehly; AC naywiecze, E naywicze. — 449. D obš: genz gest; D milowal; AE Esicius ... svatého sch. (!). — 450. D obš: kdyz geſt: C m. tak: tam; D přesm: wzdy tak; C vždy sch; D plakal, C obš: byl a placže; AE a když tak ... plakáše sch. (!); C kterezto; E prwe. — 451. A przypomenuly, E przypo- minalij; E prziſſla. — 452. A watemu (!); DC Anthonyowi, A Anthoniemu; C jíti sch; DACE přesm: ſam chtiel; ACE jíti sch. — 453. C newiezal. — 454. ACE přesm: gest dnes; ACE obš: tamu yakot (C yakztot, E yakzt); A ſkonczel, E ſkonal; A m. a ona: Ana, E Anij (!). — 455. A vwierzyffta, E vwierzylij; C m. i nejíde: y sta, AE sch; ACE m. brzo: pak brzo; A przyfſel, E prziſfiel. — 456. D Anthonya. — 457. D m a: a geho; AE zazrakuow a dywuow(!); ACE a sch. — 458. AE nezly, C nežlit. — 459. ACE tomu sch; AC zet; ACE tak sch; C obš: tak potlacžyti; E biehalij. — 460. ACE byſkupij; E kniezy; ACE obš: zakowſtwo rozlyczne; ACE mnyſſy; ACE cztne; A welyky, C obš: mage welike. — 461. C majě sch (spr.); ACE neb. — 462. ACE
358 440 445 450 ruſſie, Neb kterez koli wiecy ſye kto dotekl, wiedieſſe, ktery hrziech neb zly duch gemv panvge. Tehdy kdyz bieſſe we trziech a w ſſeſdeſati letech ſweho zíwota, Wida weliky ſbor bratrzíj, genzto ſním biechu, A welike zaſtupy neduzíwych a bieſy poſyedenych, ze gych wſſady okolo neho bieſſe plno, Plakaſſe na wſſaky den. A ſ weliku zadoſtíj rozpomínaſſe ſye na ſtary prziebytek. A kdyz geho bratrzie tazachu, II Pcz by plakal, On wecye a rzka: Opiet 163b ſem ſye na ſwiet obratil a gſem ſwieckym. A wzal ſem odplatu za meho zíwota na tomto ſwietie. Al, tot mníe wſlícní w paleſtyníe y w gínych okolních wlaſtech, bych byl lepſſij. A ſa pak, gſa mníchem, y drzím wſſe íbozíe y gíny wiec potrziebnv. A protoz geho bratrzíe ſtrziezíechu, a naíwíec Eſycyvs, genz welmí milowaſſe starcye ſwateho. A kdyz tak wzdy za dwie letie plakaſſe, Aryſtene, gijzto ſme drziewe przipomanvlí, zena wladarzowa k nemv przigíde, a níc ne pyfíníe, A chtiec take k ſwatemv antoníj gíti. Gieizto on wecye: a 1a ſem chtiel ſam gití k nemv, bych newiezyel w tomto klafſterzie iako w zalarzí, a take, by vzitek ktery byl. Nebot dnes geſt druhy den, lakz geſt ſkonczal. A ona vwierzí y negide. A potom brzo poſel przíſſed, y powiedie o ſmrtí ſwateho antoníe. 455 Díw ſye kto chce geho zazrakom a díwom A diwte ſye geho welikemv vtrpeníj y vmíeníj y pokorzíe, Ale 1a níczemvz ſye wiece nedíwím, Nez tomv, ze geſt mohl tak czest a chwalu ſwiecſku potlaczití. Coz biehachu 460 biſkupie, popowe, zakowſtwo y mníchowe, zeny cne (Welike pokuſſieníe magie) A k tomv ſſlechtícy, ſvdcye, aby gím dal chleba nebo olegíe po- zehnaneho! awſſak na to netbaſſe. Nez wzdy opuſtíw myſleſſe, Tak ze gednoho wiediel; ACE obš: hrziech gemu. — 439. D obš: ktery zly; ACE jemu sch. — 440. E byl, D gt byl; A trzie (nedops.); A ſſestydczad; D přesm: w Sſedefati a we trzech; A letech sch. (!). — 441. A přesm: welyky wyda; ACE geffto; E bylij. — 442. E přesm: poſedenych diably; ACE m. že jich všady okolo neho bieše: ze k niemu wowodie (!, CE wodie), takze wſſady (E wſſudy) okolo bieſſe (E bylo) gych; E plakal. — 443. E rozpominal. — 444. E tazalij; AC m. on vecě: Odpowiedie, E Odpowiediel. — 445. ACE nawratyl; A m. a: toczyzto, C totiż, E totizto. — 446. AE m. mnie: mne (!); D wſfichnij, ACE wſyczkny. — 447. ACE m. v Palestině i v jiných okolních vlastech: z paleſtyny a z vokolnych wlaſty (E obš: wlaſtij mnij); C přesm: lepfſy byl. — 448. ACE m. i: a; ACE m. a protož: Proto; D ho; E ſtrziehly; AC naywiecze, E naywicze. — 449. D obš: genz gest; D milowal; AE Esicius ... svatého sch. (!). — 450. D obš: kdyz geſt: C m. tak: tam; D přesm: wzdy tak; C vždy sch; D plakal, C obš: byl a placže; AE a když tak ... plakáše sch. (!); C kterezto; E prwe. — 451. A przypomenuly, E przypo- minalij; E prziſſla. — 452. A watemu (!); DC Anthonyowi, A Anthoniemu; C jíti sch; DACE přesm: ſam chtiel; ACE jíti sch. — 453. C newiezal. — 454. ACE přesm: gest dnes; ACE obš: tamu yakot (C yakztot, E yakzt); A ſkonczel, E ſkonal; A m. a ona: Ana, E Anij (!). — 455. A vwierzyffta, E vwierzylij; C m. i nejíde: y sta, AE sch; ACE m. brzo: pak brzo; A przyfſel, E prziſfiel. — 456. D Anthonya. — 457. D m a: a geho; AE zazrakuow a dywuow(!); ACE a sch. — 458. AE nezly, C nežlit. — 459. ACE tomu sch; AC zet; ACE tak sch; C obš: tak potlacžyti; E biehalij. — 460. ACE byſkupij; E kniezy; ACE obš: zakowſtwo rozlyczne; ACE mnyſſy; ACE cztne; A welyky, C obš: mage welike. — 461. C majě sch (spr.); ACE neb. — 462. ACE
Strana 359
359 1643 dne zamyſli ſye prycz bratí. A przwed oſla, p welike vtrpeníe tak bieſſe vſechl, ze ledwa naň wſyed y chtieſſe gíetí. A kdyz zwiediechu, wiece nez deſyet tiſyc lida rozliczneho ſebra sye, a chtiece ger obdrzietí. A neobmiekcziw ſye níc k gich píbie, vderzíw holíj w zemí, y wecye: Níc w tom newíním boha meho, Aníz mohu patrziti a), kde by byli koſteli prziewcowaní A oltarzí bozíj ztlaczení, Aní mohu na krew mych ſynvow hledatí. Tehdy tí wſlicní, genz tu biechu, vrozomíechu tomv, ze my gest takez takez tagenstwie zyeweno, gehoz nechce zyewítí. Y pocziechu geho tagníe ſtrziecy, aby prýcz nevſſel. Tehdy ptí tomv mezy wſſiemí nadhlaſníe wecye: Nebudut gíeſtí aní piti, lecz míe odpuſtite. A po ſedmí dnech namrziew ſye hladem, Wzem od- puſſteníe, ſ welikym zaſtupem przigide na to mieſto, gemvz diegíj Beczyrrus. Y kaza ſye tomv ſboru wtíti. Ale wybra ſ ſebu cztyrzidcyeti mníchvow, Gíjzto miegiechu ztwícy A gíjzto ſye moziechu poſtití az do weczera. A paty den przigíde do pelvſyvm mieſta. A nawſſtiewiw tu bratrzíj, genzto tu po puſſtech w vokolíj prziebywachu Y na tom mieſtíe, gemvzto diegíj lichnos, A pak ſye bra trzi dní k hradu, gemvzto Tanmaſton diegíj, aby ohledal biſkupa Drokoncye zpowiedlníka, genz ſye tu krygieſſe. A vtieſſiw ſye geho widiením, tak ſlawneho myzie, A po druhé gíde mnohem dale az do babilonye ſ weliku pcy, aby ger opatrzi biſkupa filona y zpowiedlníka. Nebo ta oba Conſtancyvs, kral arzianſky, genzto kacyerz byl, zaneſi do tiech mieſt. Odtowad pak ſwaty ylaryon wyſſed druhy den, y przigide do 470 475 480 465 a) -1- před -ti nadeps. wſſak; E netbal; A m. opustiv: o puſſſczy, C o puſſtij (spr.); E přesm: myſlyl o puſſtij. — 463. ACE obš. a přesm: breſſe (E byl) zamyſlyl brati ſie; B przwed(!), DACE przi- wed ; E byl, C sch. — 464. AE vſechly; A m. naň: na ty (!), E na oſlu ; C wſedl, E sch; A m. i chtieše jěti: chtie gieti, C y gieti chtiefſe, E mohl getij; ACE obš: to wzwiediechu (E wzwiedłelij). — 465. A tiſyczuow, CE tificzow; CE ſebralo; ACE a sch; E chticz; ACE geho; ACE a sch. — 466. CE m. k: y k. — 467. ACE kde sch; AE prziewratily, C przewraczeny; A oltarzie. — 468. A ztlaczyly; D hledieti, E hlydati; ACE m. tehdy: a; D wſliczkni); ACE přesm: wſyczkny ty. — 469. ACE geſſto; E bylij; DAC vrozumiechu, E vrozumielij; ACE tomu sch; ACE přesm: gest gemu; ACE m. jakéž takéž: nyektere; DCE tagemstwie, A tagemstwi. — 470. AE i sch; E poczelij; D ho; ACE tajně sch; ACE m. pryč neušel: ſie prycz (E precz) newzdwyhl. — 471. ACE m. proti tomu mezi všěmi: proto ſtogie mezy nymi (C sch.) wſſemi (spr.); DC nadhlas, E hlaſnie; ACE m. vecě nebuduť: odpowiedie (E odpo- wiediel) sie y (C sch.); ACE m. ani: y. — 472. ACE m. leč: drziewe (E prwe) nezly; D mi, ACE geho ; AC odpuſtie, E odpuſtij; ACE hlad; E wzaw. — 473. E prziffel; E rzikagij; AE Betyrus, C Beczynus, orig. (venit) Betheliam. — 474. ACE m. i: tu; CE kazal; C přesm: ſboru tomu ſie; ACE m. ale: nez; CE wybral. — 475. C kteržižto; AE jižto mějiechu ztravici a sch (!); C genzto; E mohly. — 476. ACE m. a pátý: Paty pak; E prziſſel; AE pelluſyna, orig. Pelusium; E bratry; AE gefſto, C kteržižto. — 477. ACE na puſſczy (CE puſfti); E przebywalij; AE m. i: a; AC rziekagy, E rzi- kalij. — 478. AE lyknof; ACE a pak sch; ACE přesm: trzy dny bra (CE bral) ſſe (E sch.); A Thanmaffkon, C Thaumastyn, orig. Thebatum; A rziekagy; E přesm: rzikagij Thaumaffton. — 479. E kryl; ACE a sch. — 480. ACE a sch; slova ,po druhém" jsou za lat. aliud triduum; ACE jídé sch; B dale (!). — 481. ACE m. až do Babylonie s velikú prací: a ſ welyku praczi az do Babylonie przygyde (E prziſſel); ACE geho; B opatrzl (!), DACE opatrzil; E m. i: a. — 482. ACE Conftantynus, orig. Constantius;
359 1643 dne zamyſli ſye prycz bratí. A przwed oſla, p welike vtrpeníe tak bieſſe vſechl, ze ledwa naň wſyed y chtieſſe gíetí. A kdyz zwiediechu, wiece nez deſyet tiſyc lida rozliczneho ſebra sye, a chtiece ger obdrzietí. A neobmiekcziw ſye níc k gich píbie, vderzíw holíj w zemí, y wecye: Níc w tom newíním boha meho, Aníz mohu patrziti a), kde by byli koſteli prziewcowaní A oltarzí bozíj ztlaczení, Aní mohu na krew mych ſynvow hledatí. Tehdy tí wſlicní, genz tu biechu, vrozomíechu tomv, ze my gest takez takez tagenstwie zyeweno, gehoz nechce zyewítí. Y pocziechu geho tagníe ſtrziecy, aby prýcz nevſſel. Tehdy ptí tomv mezy wſſiemí nadhlaſníe wecye: Nebudut gíeſtí aní piti, lecz míe odpuſtite. A po ſedmí dnech namrziew ſye hladem, Wzem od- puſſteníe, ſ welikym zaſtupem przigide na to mieſto, gemvz diegíj Beczyrrus. Y kaza ſye tomv ſboru wtíti. Ale wybra ſ ſebu cztyrzidcyeti mníchvow, Gíjzto miegiechu ztwícy A gíjzto ſye moziechu poſtití az do weczera. A paty den przigíde do pelvſyvm mieſta. A nawſſtiewiw tu bratrzíj, genzto tu po puſſtech w vokolíj prziebywachu Y na tom mieſtíe, gemvzto diegíj lichnos, A pak ſye bra trzi dní k hradu, gemvzto Tanmaſton diegíj, aby ohledal biſkupa Drokoncye zpowiedlníka, genz ſye tu krygieſſe. A vtieſſiw ſye geho widiením, tak ſlawneho myzie, A po druhé gíde mnohem dale az do babilonye ſ weliku pcy, aby ger opatrzi biſkupa filona y zpowiedlníka. Nebo ta oba Conſtancyvs, kral arzianſky, genzto kacyerz byl, zaneſi do tiech mieſt. Odtowad pak ſwaty ylaryon wyſſed druhy den, y przigide do 470 475 480 465 a) -1- před -ti nadeps. wſſak; E netbal; A m. opustiv: o puſſſczy, C o puſſtij (spr.); E přesm: myſlyl o puſſtij. — 463. ACE obš. a přesm: breſſe (E byl) zamyſlyl brati ſie; B przwed(!), DACE przi- wed ; E byl, C sch. — 464. AE vſechly; A m. naň: na ty (!), E na oſlu ; C wſedl, E sch; A m. i chtieše jěti: chtie gieti, C y gieti chtiefſe, E mohl getij; ACE obš: to wzwiediechu (E wzwiedłelij). — 465. A tiſyczuow, CE tificzow; CE ſebralo; ACE a sch; E chticz; ACE geho; ACE a sch. — 466. CE m. k: y k. — 467. ACE kde sch; AE prziewratily, C przewraczeny; A oltarzie. — 468. A ztlaczyly; D hledieti, E hlydati; ACE m. tehdy: a; D wſliczkni); ACE přesm: wſyczkny ty. — 469. ACE geſſto; E bylij; DAC vrozumiechu, E vrozumielij; ACE tomu sch; ACE přesm: gest gemu; ACE m. jakéž takéž: nyektere; DCE tagemstwie, A tagemstwi. — 470. AE i sch; E poczelij; D ho; ACE tajně sch; ACE m. pryč neušel: ſie prycz (E precz) newzdwyhl. — 471. ACE m. proti tomu mezi všěmi: proto ſtogie mezy nymi (C sch.) wſſemi (spr.); DC nadhlas, E hlaſnie; ACE m. vecě nebuduť: odpowiedie (E odpo- wiediel) sie y (C sch.); ACE m. ani: y. — 472. ACE m. leč: drziewe (E prwe) nezly; D mi, ACE geho ; AC odpuſtie, E odpuſtij; ACE hlad; E wzaw. — 473. E prziffel; E rzikagij; AE Betyrus, C Beczynus, orig. (venit) Betheliam. — 474. ACE m. i: tu; CE kazal; C přesm: ſboru tomu ſie; ACE m. ale: nez; CE wybral. — 475. C kteržižto; AE jižto mějiechu ztravici a sch (!); C genzto; E mohly. — 476. ACE m. a pátý: Paty pak; E prziſſel; AE pelluſyna, orig. Pelusium; E bratry; AE gefſto, C kteržižto. — 477. ACE na puſſczy (CE puſfti); E przebywalij; AE m. i: a; AC rziekagy, E rzi- kalij. — 478. AE lyknof; ACE a pak sch; ACE přesm: trzy dny bra (CE bral) ſſe (E sch.); A Thanmaffkon, C Thaumastyn, orig. Thebatum; A rziekagy; E přesm: rzikagij Thaumaffton. — 479. E kryl; ACE a sch. — 480. ACE a sch; slova ,po druhém" jsou za lat. aliud triduum; ACE jídé sch; B dale (!). — 481. ACE m. až do Babylonie s velikú prací: a ſ welyku praczi az do Babylonie przygyde (E prziſſel); ACE geho; B opatrzl (!), DACE opatrzil; E m. i: a. — 482. ACE Conftantynus, orig. Constantius;
Strana 360
360 afrodycon mieſteczka ottworziteho. Tu nagem iahna, gemvz bazyanvs diechu, 485 A ten bieffe obykl na welbludiech obykl pwodití k ſwatemv antoníj, ktoz geſt koli ſſel, Tehdy powiedle bratrzíj, ze gest ſwaty antoníj ffſel ſ tohoto ſwieta A ze gemv ma czíſti wigílíe, A na tom mieſtie, na nemzto geſt vmrziel. Tehdy trzi dní a trzi nocy bludieſſe po puſtem hwozdie. Awffak przigidechu na gednv horu welmí wyſokv. II I nalezechu tu dwa mníchy, 164b 490 Yzaaka a pluſyana, A ten yzaak byl geſt wykladacz ſwateho antoníe. A pto ſmy toho dotklí, Neb ſmy take byhi na to míeſto prziſſli, Y zda mi ſye za podobne ſ kratku rzieczíj powiedietí prziebytek tak ſlawneho muzíe. Hora krzemenata a welmí wyſoka dobrzie za míli. A z níe woda tecze dole; a niektera ſye ttíj, A z druhe ſye geſt potok vczinil. A nad 495 tíem potokem ſ vobu ſtnva) okolo brziehuow palmy roſtu A bez cziſſla, a z toho miegeſſe pohodle y vtieſſeníe. Tu by byl vzrziel ſtarcye y ſyem y tam biehagice ſ vczeniky ſwateho Antonie. Tutot gest, wecyechu, piel Tutot ſye ge modlil; Tutot gest dielal; Tuto, kdyz gest vſtal, odpoczíwal; Tutot gest drziewice fadíl sam; A tento gest rybnícek wydielal, polewati 500 zahradku; Tuto geſt mnoho let motyku kopal. Y lehaſſe na geho poſtelí b), a ſako by geſſte teplo bylo, a cyelowaſſe ge. A ta geho peleſſie bieſſe na cztyrzi vhly, Níc wieczſfie, Nez iakoz czlowiek lezie mvoz ſye ztahnvtí. Oblaſſt kromíe toho miegieſſe na ſamem wrchu te hory, iako po toczitem wzchodu gduce, gefſto ſye obcowaníe przichozych y ſwych vczeníkvow 505 krygieſſe. Gedno prziebytczek zagiſte to bieſſe z krzemene wyteſan. A tu a) za tím podtečk. b. b) nadeps. pozd. v textu a přips. také na okraji. DACE Aryanſky. — 483. DAC Odtawad, E Odtud; E prziſfel. — 484. D Affrydoczon, ACE Affrodijton (spr.); AE obš: toho mieſteczka; C otewrženeho, E otworzeneho; E nayaw; AE přesm: diechu (E rzikalij) bazyanus, orig. Baisane (ablativ). — 485. ACE m. a ten: genz; D obykl (druhé) sch; ACE přesm: na welbludiech obykl bieſſe (E přesm: byl obykl); D Anthonyowi. — 486. ACE jest sch; AE m. šel: chtiefle (E chtiel) Neb ssel (E ssiel) gest, C ssel gest; AE powiediel; DACE Bratrzim ; AE Anthon. — 487. AC wygylgie, DE Wigilgi; ACE a sch. — 488. ACE a tři noci sch; D bludil gt; ACE přesm. a obš: po hroznem hwozdie a puſtem bludiefſe (C bludiwffe, E bludil); ACE wſſak. — 489. ACE ſu przyſſly; AC i sch; D nalezl gſu, AC nalezſſe, E nalezl. — 490. C Pulfiana, orig. Pelusiano; CE m. a ten: Z nichzto; A Izáka a Plusiana a ten sch. (!). — 491. ACE protoze (spr.); ACE m. neb: a ze; ACE také byli sch. — 492. ACE i zdá mi sě sch; C m. za podobné: podobne geſt; ACE s sch; ACE přesm: powie- dieti kratku rzieczy; AC obš: prziebytek neb peleſſy. — 494. E tekla; AE obš: w dole; AE niekterak; E tratila; AC přesm: potok sie vczynyl geſt, E sie potok vczynil gest. — 495. E roftlij; ACE a sch. — 496. AE m. a z toho mějéše pohodlé i utěšenie: czoz gych gma z toho welmi pohodlne (!) piekne y vtieſſenie, C y gma (t. j. potok) z toho welmi pohodle prekne y vtreſſeňíe; E by sch. (!). — 497. ACE brehagycz; AC vczedl- nyky, E vczedlnikem; E m. tutoť jest vecěchu: y rzikalíj tutot; C pil, E pijl, orig. psallere. — 498. ACE geft; AE m. tuto: tutot geft; E jest (před ustal) sch. — 499. E drziwie; E přesm: ſam ſadil; ACE obš: ſam vdielal. — 500. ACE obš: zahradku z nieho; AE Tutot; ACE motyczku; E m. i: a, AC sch; E lehal; ACE poftelcze. — 501. ACE přesm: bylo geftre teple; ACE m. a: tak; ACE přesm: gie (t. j. cubile) czie- lowal; ACE jeho sch; ACE přesm: bieſſe (E byla) peleſſe; AE m. na: yako na, C geho na. — 502. AE nezly; C obš: yako by; AC obš: ſie lezie; C mohl; ACE sě sch. — 503. E Oblaſſcz; C krom ; E gmiel; AE m. samém: swem; A m. točitém: czytem (!). — 504. AE
360 afrodycon mieſteczka ottworziteho. Tu nagem iahna, gemvz bazyanvs diechu, 485 A ten bieffe obykl na welbludiech obykl pwodití k ſwatemv antoníj, ktoz geſt koli ſſel, Tehdy powiedle bratrzíj, ze gest ſwaty antoníj ffſel ſ tohoto ſwieta A ze gemv ma czíſti wigílíe, A na tom mieſtie, na nemzto geſt vmrziel. Tehdy trzi dní a trzi nocy bludieſſe po puſtem hwozdie. Awffak przigidechu na gednv horu welmí wyſokv. II I nalezechu tu dwa mníchy, 164b 490 Yzaaka a pluſyana, A ten yzaak byl geſt wykladacz ſwateho antoníe. A pto ſmy toho dotklí, Neb ſmy take byhi na to míeſto prziſſli, Y zda mi ſye za podobne ſ kratku rzieczíj powiedietí prziebytek tak ſlawneho muzíe. Hora krzemenata a welmí wyſoka dobrzie za míli. A z níe woda tecze dole; a niektera ſye ttíj, A z druhe ſye geſt potok vczinil. A nad 495 tíem potokem ſ vobu ſtnva) okolo brziehuow palmy roſtu A bez cziſſla, a z toho miegeſſe pohodle y vtieſſeníe. Tu by byl vzrziel ſtarcye y ſyem y tam biehagice ſ vczeniky ſwateho Antonie. Tutot gest, wecyechu, piel Tutot ſye ge modlil; Tutot gest dielal; Tuto, kdyz gest vſtal, odpoczíwal; Tutot gest drziewice fadíl sam; A tento gest rybnícek wydielal, polewati 500 zahradku; Tuto geſt mnoho let motyku kopal. Y lehaſſe na geho poſtelí b), a ſako by geſſte teplo bylo, a cyelowaſſe ge. A ta geho peleſſie bieſſe na cztyrzi vhly, Níc wieczſfie, Nez iakoz czlowiek lezie mvoz ſye ztahnvtí. Oblaſſt kromíe toho miegieſſe na ſamem wrchu te hory, iako po toczitem wzchodu gduce, gefſto ſye obcowaníe przichozych y ſwych vczeníkvow 505 krygieſſe. Gedno prziebytczek zagiſte to bieſſe z krzemene wyteſan. A tu a) za tím podtečk. b. b) nadeps. pozd. v textu a přips. také na okraji. DACE Aryanſky. — 483. DAC Odtawad, E Odtud; E prziſfel. — 484. D Affrydoczon, ACE Affrodijton (spr.); AE obš: toho mieſteczka; C otewrženeho, E otworzeneho; E nayaw; AE přesm: diechu (E rzikalij) bazyanus, orig. Baisane (ablativ). — 485. ACE m. a ten: genz; D obykl (druhé) sch; ACE přesm: na welbludiech obykl bieſſe (E přesm: byl obykl); D Anthonyowi. — 486. ACE jest sch; AE m. šel: chtiefle (E chtiel) Neb ssel (E ssiel) gest, C ssel gest; AE powiediel; DACE Bratrzim ; AE Anthon. — 487. AC wygylgie, DE Wigilgi; ACE a sch. — 488. ACE a tři noci sch; D bludil gt; ACE přesm. a obš: po hroznem hwozdie a puſtem bludiefſe (C bludiwffe, E bludil); ACE wſſak. — 489. ACE ſu przyſſly; AC i sch; D nalezl gſu, AC nalezſſe, E nalezl. — 490. C Pulfiana, orig. Pelusiano; CE m. a ten: Z nichzto; A Izáka a Plusiana a ten sch. (!). — 491. ACE protoze (spr.); ACE m. neb: a ze; ACE také byli sch. — 492. ACE i zdá mi sě sch; C m. za podobné: podobne geſt; ACE s sch; ACE přesm: powie- dieti kratku rzieczy; AC obš: prziebytek neb peleſſy. — 494. E tekla; AE obš: w dole; AE niekterak; E tratila; AC přesm: potok sie vczynyl geſt, E sie potok vczynil gest. — 495. E roftlij; ACE a sch. — 496. AE m. a z toho mějéše pohodlé i utěšenie: czoz gych gma z toho welmi pohodlne (!) piekne y vtieſſenie, C y gma (t. j. potok) z toho welmi pohodle prekne y vtreſſeňíe; E by sch. (!). — 497. ACE brehagycz; AC vczedl- nyky, E vczedlnikem; E m. tutoť jest vecěchu: y rzikalíj tutot; C pil, E pijl, orig. psallere. — 498. ACE geft; AE m. tuto: tutot geft; E jest (před ustal) sch. — 499. E drziwie; E přesm: ſam ſadil; ACE obš: ſam vdielal. — 500. ACE obš: zahradku z nieho; AE Tutot; ACE motyczku; E m. i: a, AC sch; E lehal; ACE poftelcze. — 501. ACE přesm: bylo geftre teple; ACE m. a: tak; ACE přesm: gie (t. j. cubile) czie- lowal; ACE jeho sch; ACE přesm: bieſſe (E byla) peleſſe; AE m. na: yako na, C geho na. — 502. AE nezly; C obš: yako by; AC obš: ſie lezie; C mohl; ACE sě sch. — 503. E Oblaſſcz; C krom ; E gmiel; AE m. samém: swem; A m. točitém: czytem (!). — 504. AE
Strana 361
361 165a níc dal, gedno ke dwerzom geho vczenícy chodíechu. A poto, kdyz biechu prziſſli do sstiepnícye, Azaak wecye: wezrzieto, totot gest on sam drziewie naſadil y tohoto wſſeho zele. A wecye: ſnad ſu tomv trzi leta, takz ſu tvto bylo ſtado oſlic díwokych przíſſlo do zahrady na zele. Tehdy vgem gednoho gích wvodcy, kazaw gemv ſtatí, holíj mv zbil boky a rzka: Y co dle ſte 510 neſyeli? od toho czafu Wiec nízadny II Aní zele aní drziewcye ſye dotekl. A potom ſwaty ylaryon proſy, aby mv vkazal, kde lezíj ſwaty antonij. Tehdy geho tí vczennícy kamos zpíet zawedli, y newiemy, vkazali-l ſu my czí níc. Neb gím geſt byl zapowiediel ſwaty antoníj, Aby yzadnemv geho hrobu nevkazowal. Y wecyechu: nechodmy tam, ſnadt by nas zhubílí 515 Bohatec ten, genz tu na tom miestíe bliz prziebywaſſe, wzalt by tielo do wſy do ſwe. Pak wtíw ſye do affrodyton toho mieſteczka ſ gedínyma dwiema bratroma, Y prziebywa ne te okolníe puſſti ſ takym tagemſtwím a ſvtrpením, iako by byl teprvw poczal bohu ſluzítí. Tu giz biechu tomv trzí leta, iakz 520 bieſſe deſſt nikdiez neſſel, Ze to pak obecníe mluwiechu, by y nebeſa zieleli ſmrtí ſwateho antoníe. Y nemoze ſye tagítí meno ſwateho ylaryona w te wlaſti. Neb wſſicní, y myzíe y zeny, geden po druhem pogidechu p weliky hlad, a pſyec ſluhy bozleho, namíeſtka ſwateho antoníe, Aby gím defft wypſyl przied bohem. Tu on, opatrzíw gíe, y poczie díwnie zíeletí. 525 A wzdwih oczí y rucye w nebeſa, y vpſy, coz ſu zadalli. Ai, pak ſucha wzchodie; E gducz. — 505. E kryl; ACE geden; A zagysto; E byl; ACE wytefano.— 506. ACE m. jedno: nezly; E chodilij; AE m. a potom: Potom pak, C Pak potom; E bylij. — 507. D m. a [I]zák: A Izaak; D vezřěte (B wezrzíeto!) sch; A m. a [I]zák vecě vezřěte: Wezrziete, yzak wecze, C Wezrziete, wecze ysaak, E Wecze yzaak wezrzete; ACE tutot; ACE obš: wíſeho drziewy. — 508. ACE přesm: zele tohoto wſſeho (C ch. opis- m. všeho: wíſeho držiewie naſadil y zele tohoto wíſeho); E m. a: y; AC m. a vecě snad sú: ſnad ſu, wecze; AC m jakž: kdyzto, E kdyz; ACE sú tuto sch. — 509. AC bieſſe; D m. sú tuto bylo: ge bylo tuto; ACE přesm: oſlycz dywokych ſtado; ACE zahradky; A m. na zelé: naleze(!); E vyaw. — 510. E kazal; E obš: a holíj; ACE mu sch; ACE m. i co dle: Procz gefite (nad tím v A glossa gyte; C giete, E gyte), czo, orig. quare comeditis, quod. — 511. ACE yzadny; AC drziewycze, E drziwicze; AE sě sch; C nedotekl. — 512. ACE m. a potom: Potom poczie (C obš: pocže proſyti); E proſyti, AC sch; ACE gemu; A m. ukázal: vkazali, proſyti, mijſto, CE vkazali mieſto (spr.); A kte. — 513. A m. tehdy jeho ti: Gijzto toczyz, C kteržižto totiž, E Gehozto; AC m. kamos: kdyz geho kamos, E bylíj kams; ACE wzpiet; AC obš: zawedly brechu; ACE i sch; DACL -li. — 514. AC gemu, E sch; ACE czyly; ACE nebo; A přesm: gest gym byl, C gt byl gim; A yadnemu (1). — 515. ACE nevkazowaly (spr.); C wecech (!), E rzeklij; ACE ſnad; ACE zhubyl (spr.) — 516. E przebywa; ACE obš: a wzalt (C wzal); ACE obš: tielo ſwate. — 517. A kratčeji: do wſy ſwe, E do ſwe wſy. — 518. AE Affrodycon ; E gedinema. — 519. ACE prziebywal; B ne (!), D w; ACE m. na té okolnie púšti: na te puſſczy (C pufſtie, E puſſtij) na okolnie; A tagenstwym; ACE s sch. — 520. AE teprw; ACE Tehdy; E bylij. — 521. AC přesm: nykdez (C nykdiež) bieſſe deſscz (C deſſt), E byl nikdyz deſſež; ACE to pak sch; E mluwili; DC obš: ze by; ACE obš: take y nebeſa y wſſe (C wſſeczko) ſtworzieny. — 522. ACE zielelo; ACE i sch. — 523. DC wſſiczknij, AE wſychny. — 524. ACE přesm: pro welyky hlad pogydechu (C pogidu, E ffly); ACE a sch; ACE m. aby: by. — 525. E defſcž; AE m. tu on: An, C A on; AE jě sch. — 526. C wzdwihl; ACE obš: oczy ſwogy (E ſwe);
361 165a níc dal, gedno ke dwerzom geho vczenícy chodíechu. A poto, kdyz biechu prziſſli do sstiepnícye, Azaak wecye: wezrzieto, totot gest on sam drziewie naſadil y tohoto wſſeho zele. A wecye: ſnad ſu tomv trzi leta, takz ſu tvto bylo ſtado oſlic díwokych przíſſlo do zahrady na zele. Tehdy vgem gednoho gích wvodcy, kazaw gemv ſtatí, holíj mv zbil boky a rzka: Y co dle ſte 510 neſyeli? od toho czafu Wiec nízadny II Aní zele aní drziewcye ſye dotekl. A potom ſwaty ylaryon proſy, aby mv vkazal, kde lezíj ſwaty antonij. Tehdy geho tí vczennícy kamos zpíet zawedli, y newiemy, vkazali-l ſu my czí níc. Neb gím geſt byl zapowiediel ſwaty antoníj, Aby yzadnemv geho hrobu nevkazowal. Y wecyechu: nechodmy tam, ſnadt by nas zhubílí 515 Bohatec ten, genz tu na tom miestíe bliz prziebywaſſe, wzalt by tielo do wſy do ſwe. Pak wtíw ſye do affrodyton toho mieſteczka ſ gedínyma dwiema bratroma, Y prziebywa ne te okolníe puſſti ſ takym tagemſtwím a ſvtrpením, iako by byl teprvw poczal bohu ſluzítí. Tu giz biechu tomv trzí leta, iakz 520 bieſſe deſſt nikdiez neſſel, Ze to pak obecníe mluwiechu, by y nebeſa zieleli ſmrtí ſwateho antoníe. Y nemoze ſye tagítí meno ſwateho ylaryona w te wlaſti. Neb wſſicní, y myzíe y zeny, geden po druhem pogidechu p weliky hlad, a pſyec ſluhy bozleho, namíeſtka ſwateho antoníe, Aby gím defft wypſyl przied bohem. Tu on, opatrzíw gíe, y poczie díwnie zíeletí. 525 A wzdwih oczí y rucye w nebeſa, y vpſy, coz ſu zadalli. Ai, pak ſucha wzchodie; E gducz. — 505. E kryl; ACE geden; A zagysto; E byl; ACE wytefano.— 506. ACE m. jedno: nezly; E chodilij; AE m. a potom: Potom pak, C Pak potom; E bylij. — 507. D m. a [I]zák: A Izaak; D vezřěte (B wezrzíeto!) sch; A m. a [I]zák vecě vezřěte: Wezrziete, yzak wecze, C Wezrziete, wecze ysaak, E Wecze yzaak wezrzete; ACE tutot; ACE obš: wíſeho drziewy. — 508. ACE přesm: zele tohoto wſſeho (C ch. opis- m. všeho: wíſeho držiewie naſadil y zele tohoto wíſeho); E m. a: y; AC m. a vecě snad sú: ſnad ſu, wecze; AC m jakž: kdyzto, E kdyz; ACE sú tuto sch. — 509. AC bieſſe; D m. sú tuto bylo: ge bylo tuto; ACE přesm: oſlycz dywokych ſtado; ACE zahradky; A m. na zelé: naleze(!); E vyaw. — 510. E kazal; E obš: a holíj; ACE mu sch; ACE m. i co dle: Procz gefite (nad tím v A glossa gyte; C giete, E gyte), czo, orig. quare comeditis, quod. — 511. ACE yzadny; AC drziewycze, E drziwicze; AE sě sch; C nedotekl. — 512. ACE m. a potom: Potom poczie (C obš: pocže proſyti); E proſyti, AC sch; ACE gemu; A m. ukázal: vkazali, proſyti, mijſto, CE vkazali mieſto (spr.); A kte. — 513. A m. tehdy jeho ti: Gijzto toczyz, C kteržižto totiž, E Gehozto; AC m. kamos: kdyz geho kamos, E bylíj kams; ACE wzpiet; AC obš: zawedly brechu; ACE i sch; DACL -li. — 514. AC gemu, E sch; ACE czyly; ACE nebo; A přesm: gest gym byl, C gt byl gim; A yadnemu (1). — 515. ACE nevkazowaly (spr.); C wecech (!), E rzeklij; ACE ſnad; ACE zhubyl (spr.) — 516. E przebywa; ACE obš: a wzalt (C wzal); ACE obš: tielo ſwate. — 517. A kratčeji: do wſy ſwe, E do ſwe wſy. — 518. AE Affrodycon ; E gedinema. — 519. ACE prziebywal; B ne (!), D w; ACE m. na té okolnie púšti: na te puſſczy (C pufſtie, E puſſtij) na okolnie; A tagenstwym; ACE s sch. — 520. AE teprw; ACE Tehdy; E bylij. — 521. AC přesm: nykdez (C nykdiež) bieſſe deſscz (C deſſt), E byl nikdyz deſſež; ACE to pak sch; E mluwili; DC obš: ze by; ACE obš: take y nebeſa y wſſe (C wſſeczko) ſtworzieny. — 522. ACE zielelo; ACE i sch. — 523. DC wſſiczknij, AE wſychny. — 524. ACE přesm: pro welyky hlad pogydechu (C pogidu, E ffly); ACE a sch; ACE m. aby: by. — 525. E defſcž; AE m. tu on: An, C A on; AE jě sch. — 526. C wzdwihl; ACE obš: oczy ſwogy (E ſwe);
Strana 362
362 a preſczita wlaſt kdyz namokla bieſſe deſſtem, Take mnozſtwie hadvow a gedowatych zizel naplodi ſye, Ze bez cziſla lidíj brechu zkuſalí. A by byli ynhed k ſwatemv Ylaryonv nebiehalí, byli by wſlichni zemrzielí. Ale 530 ktoz ſye koli pozehnanym olegem pomazal, Ynhed byl zdraw. A wida, ze ſye tu take nemvoz ctí ſwiecke vkrytí, Wzdwize ſye do alexandrzie, a odtad chtie do daleiſſie wlaſtí, Oaſa tak rzeczene. A protoze níkdy neprziebywal w miestech, lI Iakz mníchem poczal bytí, Y obrati ſye k gedníem bratrzíj, gíjzto prziebywachu na tom mieſtie, geſsto Brvchyvm 535 ſivowe, nedaleko od alexandrzie. A kdyz geho biechu ſ weliku radoſtíj przigieli a giz bieſe w ſumrak, Gednozt vzrzie, ano geho vczeníky oſla ſedlata, a na cyeſtu chyſtagic. Tehdy padíſe k geho noham, pocziechu ho pſyti, aby níkam nechodíl. A padíſe przied phem, y wecyechu: chcem radíſe zemrzietí, nez takeho hoftie nemíetí. Gímzto on wecye: Ptot od was 540 chwatam, abych wam zaloſtí nevczínil. A to potom zwiete, Zet ſem ne darmo chwatal od was. Tehdy druhy den Gazenſſczí ſ popwcyemí a ſ katy zwiediewſſe, ze gest trzetíj wyfſel a tu do klaſſtera prziſſel, A nenalezíſe geho, y pocziechu rzecy: Zagiſte pwdat geſt, coz ſmy ſlyffieli, zet gest czarodiegník a buducyet wiecy wie. A kdyz geſt ylaryon z paleſtyna wyffel 545 a gvhanvs cyeſarzem byl, mieſto kaza tak rzeczene, zborzíwſſe geho koſtel, y vczínili) poſelſtwie k cyeſarzowi A proſyec, aby gim dal liſty, aby, kdez nalezny ylaryona ſ geho vczeníkem, gemuz Eſycyvs diechu, zahubili oba. A proto ſſed z klaſſtera, gemvz bruchyus diechu, po bludnem hwozdie 165 a) za tím vyradováno ſij. ACE přesm: w nebeſa y rucze; AC m. i: a ynhed, E yhned; AE vproſyl. — 527. C pieſkowita; E přesm: byla namokla; A dfftiem; C m. také: tak welike. — 528. AE zyzal; A naplodyl (!); ACE sě sch; E bylij; ACE zfftypali; ACE a sch. — 529. ACE inhed sch; A m. byli by: ynhed byly by, C ynhed by byli, E byli by yhned ; E wſſi- czkni; AC přesm: zemrzieli wſyczkny. — 530. ACE přesm: pozehnanym olegem ktoz koly ſie; ACE obš: pomazal, kdyz geho had vſſtnul. — 531. A wydie, E wiedle; E přesm: take tu; AE přesm: czſty (E cztij) ſwietſke nemoz; C obš: y zdwyže. — 532. E odtud chtiel; DE dalffie, C dalffy; E Gaza. — 533. AE přesm: poczel (E poczial) mny- chem byti; ACE i sch; A obratyw, E obratil. — 534. DACE Bratrzim ; AE geffto, C genžto; E przebywalij; A Bruthnun (!). — 535. E přesm: flowe Bruthum; D gei; ACE m. a když jeho běchu s velikú radostí: Grzto (C Genžto) ſ welyku radoſty kdyz geho biechu (E bylíj). — 536. E prziyalíj; E bylo; AC m. uzřie: vſlyſſechu, E vſlyſſelíj; DACE vczedlniczy. — 537. DA ſedlachu, E ſedlalij; AE m. a: a (E sch.) ſ nym ſie, C a geho; D m. chystajíc: ſie strogiecz; E přesm: chystagicz na czeſtu. — 538. AEm. počěchu ho prositi: proſychu (E proſyli) geho, C sch; E nikam sch; C m. nechodil: nechodil, geho proſichu; CE i sch; E rzekly. — 539. AE radfſy; DACE vmrzieti; ACE nezly; DA hofti; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 540. D m. vám: was (!); E ne- czynil; C nadarmo. — 541. AC obš: chwatal (C nechwatal) brzo; AE den sch (!); ACE poprawczy. — 542. DACE obš: trzeti den; E přesm: przifſel do klafftera, ACE přidá- vají pak: take przygydechu (C przigdu, E prziſſly); AE a sch. — 543. AC i sch; E poczelij; AE zagystet. — 544. ACE palestyny. — 545. AC přesm: Cziefarziem Iulyanus; ACE Gaza; E obš: y geho; ACE klafſter. — 546. AE i sch; D obš: vczinili gſu; ACE m. učinili poselstvie: poſlaly fu byly; A aby (před kdež) sch. — 547. C obš: a s; E přesm: rzikalij Ezycyus. — 548. ACE a sch; AE Protoz; AE m. jemuž: geden bratr
362 a preſczita wlaſt kdyz namokla bieſſe deſſtem, Take mnozſtwie hadvow a gedowatych zizel naplodi ſye, Ze bez cziſla lidíj brechu zkuſalí. A by byli ynhed k ſwatemv Ylaryonv nebiehalí, byli by wſlichni zemrzielí. Ale 530 ktoz ſye koli pozehnanym olegem pomazal, Ynhed byl zdraw. A wida, ze ſye tu take nemvoz ctí ſwiecke vkrytí, Wzdwize ſye do alexandrzie, a odtad chtie do daleiſſie wlaſtí, Oaſa tak rzeczene. A protoze níkdy neprziebywal w miestech, lI Iakz mníchem poczal bytí, Y obrati ſye k gedníem bratrzíj, gíjzto prziebywachu na tom mieſtie, geſsto Brvchyvm 535 ſivowe, nedaleko od alexandrzie. A kdyz geho biechu ſ weliku radoſtíj przigieli a giz bieſe w ſumrak, Gednozt vzrzie, ano geho vczeníky oſla ſedlata, a na cyeſtu chyſtagic. Tehdy padíſe k geho noham, pocziechu ho pſyti, aby níkam nechodíl. A padíſe przied phem, y wecyechu: chcem radíſe zemrzietí, nez takeho hoftie nemíetí. Gímzto on wecye: Ptot od was 540 chwatam, abych wam zaloſtí nevczínil. A to potom zwiete, Zet ſem ne darmo chwatal od was. Tehdy druhy den Gazenſſczí ſ popwcyemí a ſ katy zwiediewſſe, ze gest trzetíj wyfſel a tu do klaſſtera prziſſel, A nenalezíſe geho, y pocziechu rzecy: Zagiſte pwdat geſt, coz ſmy ſlyffieli, zet gest czarodiegník a buducyet wiecy wie. A kdyz geſt ylaryon z paleſtyna wyffel 545 a gvhanvs cyeſarzem byl, mieſto kaza tak rzeczene, zborzíwſſe geho koſtel, y vczínili) poſelſtwie k cyeſarzowi A proſyec, aby gim dal liſty, aby, kdez nalezny ylaryona ſ geho vczeníkem, gemuz Eſycyvs diechu, zahubili oba. A proto ſſed z klaſſtera, gemvz bruchyus diechu, po bludnem hwozdie 165 a) za tím vyradováno ſij. ACE přesm: w nebeſa y rucze; AC m. i: a ynhed, E yhned; AE vproſyl. — 527. C pieſkowita; E přesm: byla namokla; A dfftiem; C m. také: tak welike. — 528. AE zyzal; A naplodyl (!); ACE sě sch; E bylij; ACE zfftypali; ACE a sch. — 529. ACE inhed sch; A m. byli by: ynhed byly by, C ynhed by byli, E byli by yhned ; E wſſi- czkni; AC přesm: zemrzieli wſyczkny. — 530. ACE přesm: pozehnanym olegem ktoz koly ſie; ACE obš: pomazal, kdyz geho had vſſtnul. — 531. A wydie, E wiedle; E přesm: take tu; AE přesm: czſty (E cztij) ſwietſke nemoz; C obš: y zdwyže. — 532. E odtud chtiel; DE dalffie, C dalffy; E Gaza. — 533. AE přesm: poczel (E poczial) mny- chem byti; ACE i sch; A obratyw, E obratil. — 534. DACE Bratrzim ; AE geffto, C genžto; E przebywalij; A Bruthnun (!). — 535. E přesm: flowe Bruthum; D gei; ACE m. a když jeho běchu s velikú radostí: Grzto (C Genžto) ſ welyku radoſty kdyz geho biechu (E bylíj). — 536. E prziyalíj; E bylo; AC m. uzřie: vſlyſſechu, E vſlyſſelíj; DACE vczedlniczy. — 537. DA ſedlachu, E ſedlalij; AE m. a: a (E sch.) ſ nym ſie, C a geho; D m. chystajíc: ſie strogiecz; E přesm: chystagicz na czeſtu. — 538. AEm. počěchu ho prositi: proſychu (E proſyli) geho, C sch; E nikam sch; C m. nechodil: nechodil, geho proſichu; CE i sch; E rzekly. — 539. AE radfſy; DACE vmrzieti; ACE nezly; DA hofti; AC odpowiedie, E odpowiediel. — 540. D m. vám: was (!); E ne- czynil; C nadarmo. — 541. AC obš: chwatal (C nechwatal) brzo; AE den sch (!); ACE poprawczy. — 542. DACE obš: trzeti den; E přesm: przifſel do klafftera, ACE přidá- vají pak: take przygydechu (C przigdu, E prziſſly); AE a sch. — 543. AC i sch; E poczelij; AE zagystet. — 544. ACE palestyny. — 545. AC přesm: Cziefarziem Iulyanus; ACE Gaza; E obš: y geho; ACE klafſter. — 546. AE i sch; D obš: vczinili gſu; ACE m. učinili poselstvie: poſlaly fu byly; A aby (před kdež) sch. — 547. C obš: a s; E přesm: rzikalij Ezycyus. — 548. ACE a sch; AE Protoz; AE m. jemuž: geden bratr
Strana 363
363 166a a po puſſti wgide do te wlaſtí, giezto diegij Oaſaa), a tu by wiece nez do roka. Az ſye tu nemoze vtagítí, iako by giz nikdiez na wzchod ſlvncye 550 nemohl ſye vkrytí — Neb ho gíz mnozy po twarzí y po ſkutcyech znagiechu — Gedíne giz myſleſſe do oſtrowa za morze plynvtí; Poníewadz ſye nemvoz na zemí vtagití, zda by ſye aſpoň w morzſkych oſtrowíech vkryl. A bezmale tehoz czaſv adryanvs, v II vczeník geho, z paleſtyna przigide a pwie, ze ivlianvs zabit A ze giz cyeſarz krzieſtan panvge nad 555 rziſſíj, Aby ſye wtil k ſwemv oſtateczku do klaſſtera ſweho. To on vſlyſſaw, y poczie tiem hrdatí. A nagem ſobie welbluda, przieſ hluchu puſſt przie- giede do paretonye, mieſta pomorſkeho A w te wlaſtí, genz ſivowe libia. Tu ten nezczaftny adryanvs, chtie sye wtítí do palestyna a drziewníe chwaly hledagie gmenem ſweho míſtra, y vczíní gemu mnoho ptíwneho. A na- 560 poſledy, kdyzto wſſe obratí na ſwu potrziebu, coz biechu po nem bratrzie poſlalí, bez wiedieníe ſwateho ylaryona Y wtí ſye zaſye do paleſtyna. To ſem tuto rziecz powiedial pto, ze wiece tomu czaſu neníe, A trem k hrvozie, gijzto ſwych míſtrvow y ſwych ſtarſſich nepoſluchagíj; Neb po malem czaſu ten adryanvs zhynv tu nemocy, giezto my wlk rziekamy. Tehdy ſwaty ylaryon wſyede na korab, magie vczeníka ſ ſebu z toho mieſta, gemuz Gaza diegíj, y plu do ſycylie. A kdyz bieſſe vmyſlil, kníezky ſwateho czteníe pdada, y zaplatiti nagem od plawby — A ty biefse napſal ten vczeník Gazanvs ſwu ruku —, dobrzie na pvol morzie, geſſto ſivowe adryatycv, A tu w ſyna toho marnerzie zly duch wſtupíw, y poczie wolatí a rzka: 570 Ylaryon, ſluho bozíj, y na morzí nemvozem byti przied tebu bezpeczní? Daí mí afpoň chwílí do brzieha, abych byl bezpecz, abych nebyl pohrzízen w hlubiny morzſke, geſſto ſu beze dna. Gemvz ſwaty Ylaryon wecye: 565 a) -a po o- nadeps. gemuz !); E přesm: rzikalij Bruchyus. — 549. ACE po sch; A puſſczy; A wnyde, C wſſel, E ffiel; AE té sch; AE gyz; E rzikagí; ACE a sch; CE byl. — 550. ACE m. až: a ze; E nemohl; E nikdyz; C wychod. — 551. AE m. [neb ho již: kdyzto geho, C kdežto gyž geho; E znalij. — 552. E myſlyl; A oſtrowuow, CE oftrowow; ACE pluti; ACE m. poněvadž sě nemuož: genz kdyz fie nemohl. — 554. DE bezmala; AC z Paleſtyny, E z palestynie. — 555. E prziffel; E prawicz. — 556. E přesm: ſweho klafſtera; E vſlyſſel. — 557. E i sch; D tie (nedops.) hrzeti; E nayaw; E puſſcž. — 558. AC przygyde, E prziffiel; A Parenthoníe !); A města sch(!); AC pomorzſkeho, E morzſkeho; ACE a sch; ACE gessto. — 559. ACE ten sch; DACE nefstrastny; ACE paleſtyny; E a sch; A drziewe, E prwni. — 560. A vczynyl; ACE a sch. — 561. AE Naypoſledy; E bylíj; E přesm: bratrzy po niem. — 562. D wiedomie; AC i sch; ACE wratyl; ACE palestyny. — 563. D powiediel, ACE obš: powiediel kratcze (spr.); ACE přesm: czaſu tomu; AE m. k hruozě: horzie (!). — 564. C kterzižto; AE mistruov i svých sch; C přesm: nepoſluchagy a (!) ſwych ſtarſſich; AE neposlúchají sch (!). — 565. ACE obš: proto zhynul (C ſhnyl); AE geſto; AE m. my: gy; A rziekagy (!); E přesm: rzikagi wlk. — 566. A wſedl; E přesm: s ſebu vczedlnika. — 567. ACE Gemuzto; E přesm: rzikagij Gaza; AC plul, E plynul; E byl; D kniezſky (!).— 568. E obš: z ſwateho; ACE i sch; C plawenie ; D m. ty: tu (!); E byl nepſal (!). — 569. AE na polu (E puolu), C na poly. — 570. ACE a tu sch; AE v ſyna !); ACE přesm. a obš: marynarzie toho neb (C nebo) plawcze; AC m. zlý duch: Dyabel nebo zly duch, E diabel; E wſtupil. — 571. ACE přesm: przied tebu byti. — 572. ACE obš: az do; DACE Lezpeczen; E potopen. — 573. AC hlubynie; E přesm: w morzſke hlubinie; AE m. sú: geſt; AE
363 166a a po puſſti wgide do te wlaſtí, giezto diegij Oaſaa), a tu by wiece nez do roka. Az ſye tu nemoze vtagítí, iako by giz nikdiez na wzchod ſlvncye 550 nemohl ſye vkrytí — Neb ho gíz mnozy po twarzí y po ſkutcyech znagiechu — Gedíne giz myſleſſe do oſtrowa za morze plynvtí; Poníewadz ſye nemvoz na zemí vtagití, zda by ſye aſpoň w morzſkych oſtrowíech vkryl. A bezmale tehoz czaſv adryanvs, v II vczeník geho, z paleſtyna przigide a pwie, ze ivlianvs zabit A ze giz cyeſarz krzieſtan panvge nad 555 rziſſíj, Aby ſye wtil k ſwemv oſtateczku do klaſſtera ſweho. To on vſlyſſaw, y poczie tiem hrdatí. A nagem ſobie welbluda, przieſ hluchu puſſt przie- giede do paretonye, mieſta pomorſkeho A w te wlaſtí, genz ſivowe libia. Tu ten nezczaftny adryanvs, chtie sye wtítí do palestyna a drziewníe chwaly hledagie gmenem ſweho míſtra, y vczíní gemu mnoho ptíwneho. A na- 560 poſledy, kdyzto wſſe obratí na ſwu potrziebu, coz biechu po nem bratrzie poſlalí, bez wiedieníe ſwateho ylaryona Y wtí ſye zaſye do paleſtyna. To ſem tuto rziecz powiedial pto, ze wiece tomu czaſu neníe, A trem k hrvozie, gijzto ſwych míſtrvow y ſwych ſtarſſich nepoſluchagíj; Neb po malem czaſu ten adryanvs zhynv tu nemocy, giezto my wlk rziekamy. Tehdy ſwaty ylaryon wſyede na korab, magie vczeníka ſ ſebu z toho mieſta, gemuz Gaza diegíj, y plu do ſycylie. A kdyz bieſſe vmyſlil, kníezky ſwateho czteníe pdada, y zaplatiti nagem od plawby — A ty biefse napſal ten vczeník Gazanvs ſwu ruku —, dobrzie na pvol morzie, geſſto ſivowe adryatycv, A tu w ſyna toho marnerzie zly duch wſtupíw, y poczie wolatí a rzka: 570 Ylaryon, ſluho bozíj, y na morzí nemvozem byti przied tebu bezpeczní? Daí mí afpoň chwílí do brzieha, abych byl bezpecz, abych nebyl pohrzízen w hlubiny morzſke, geſſto ſu beze dna. Gemvz ſwaty Ylaryon wecye: 565 a) -a po o- nadeps. gemuz !); E přesm: rzikalij Bruchyus. — 549. ACE po sch; A puſſczy; A wnyde, C wſſel, E ffiel; AE té sch; AE gyz; E rzikagí; ACE a sch; CE byl. — 550. ACE m. až: a ze; E nemohl; E nikdyz; C wychod. — 551. AE m. [neb ho již: kdyzto geho, C kdežto gyž geho; E znalij. — 552. E myſlyl; A oſtrowuow, CE oftrowow; ACE pluti; ACE m. poněvadž sě nemuož: genz kdyz fie nemohl. — 554. DE bezmala; AC z Paleſtyny, E z palestynie. — 555. E prziffel; E prawicz. — 556. E přesm: ſweho klafſtera; E vſlyſſel. — 557. E i sch; D tie (nedops.) hrzeti; E nayaw; E puſſcž. — 558. AC przygyde, E prziffiel; A Parenthoníe !); A města sch(!); AC pomorzſkeho, E morzſkeho; ACE a sch; ACE gessto. — 559. ACE ten sch; DACE nefstrastny; ACE paleſtyny; E a sch; A drziewe, E prwni. — 560. A vczynyl; ACE a sch. — 561. AE Naypoſledy; E bylíj; E přesm: bratrzy po niem. — 562. D wiedomie; AC i sch; ACE wratyl; ACE palestyny. — 563. D powiediel, ACE obš: powiediel kratcze (spr.); ACE přesm: czaſu tomu; AE m. k hruozě: horzie (!). — 564. C kterzižto; AE mistruov i svých sch; C přesm: nepoſluchagy a (!) ſwych ſtarſſich; AE neposlúchají sch (!). — 565. ACE obš: proto zhynul (C ſhnyl); AE geſto; AE m. my: gy; A rziekagy (!); E přesm: rzikagi wlk. — 566. A wſedl; E přesm: s ſebu vczedlnika. — 567. ACE Gemuzto; E přesm: rzikagij Gaza; AC plul, E plynul; E byl; D kniezſky (!).— 568. E obš: z ſwateho; ACE i sch; C plawenie ; D m. ty: tu (!); E byl nepſal (!). — 569. AE na polu (E puolu), C na poly. — 570. ACE a tu sch; AE v ſyna !); ACE přesm. a obš: marynarzie toho neb (C nebo) plawcze; AC m. zlý duch: Dyabel nebo zly duch, E diabel; E wſtupil. — 571. ACE přesm: przied tebu byti. — 572. ACE obš: az do; DACE Lezpeczen; E potopen. — 573. AC hlubynie; E přesm: w morzſke hlubinie; AE m. sú: geſt; AE
Strana 364
364 Odpuſti-lit mvoi buoh oſtati, oſtan! Il A pakli tie wywrze, coz mi zawídíff, 166b 575 czlowíeku hrzieffnemv a chudemv? A to pto wecye, aby geho tí prziewoz- nícy a kupcy, geſſto tu w korabíe biechu, na zemí przigduce, nepneſlí geho. A pak brzo, kdyz gemu geho otec ſlibí y wſſicní, genz tu biechu, aby nízadnemu o nem nepwílí, Tu ten pacholik by vzdrawen. A wſſed pak ſwaty ylaryon do prwníeho meſta ſycylſkeho, gemvz pachynvs diegíj, Y da 580 ty kníehy ſwteho czteníe tomv prziewozníku od prziewoza za ſie a za gazana, ſwateho vczeníkaa). Tehdy plawec nerodi wzyetí, a naíwiec protob), ze wiedieſſe, ana níc gíneho nemata nez ty kníehy a rvcho, czoz na ſobie miegíeffta; a napofledy przíſyeze, ze níc nechce wzyetí od ních. Toho my ſtarzec powoli p ſwu chudobu, A naíwiece pto, ze níc nemíegieſſe peníez 585 aní co gíneho, a pto, aby geí míeli za zebraka. Tehdy prziemyſlíw, aby kupcy, przigduce ſe wzchoda ſivncye, neproneſh geho, naproſtrzied wlaſti gíde bezmal za dwacyeti míl od morzíe. Tuz na gedne puſtíníe ſhromazdíw brziemieczko drew, y wkladaſſe na ſweho vczeníka, Aby, pdada we wſy w naiblizníeíffie, y kupil chleba y sobie kv pokrmy v tem, ktoz k ním 590 przchodiechu a pſyece, by gím malo chleba dalí. Ale wierníe podle piſma ſwateho czteníe, takoz geſt pſano, Ze°) nemvoz byti mieſto tak wyſoko na hvorzie poſtaweno, by ſye mohlo ſkrytí a tagití, Gednoſſtítny panoſſie, kdyz w koſte ſwateho petra w rzímie bieſſe zly duch w nem obſiedl biefſe, 1 poczie mluwíti a rzka: Il Nedawno geſt przíffel 167a 595 ylaryon do ſycye, ſluha bozíj, a nízadny ho nezna; 1a pvoidu a proneſu geí, nebt mníj, byt ſye tam vtagíl. Anhed wſyed na korab ſ ſwymí pano- a) -z- nadeps. b) o- po -r. nadeps. c) za tím přeškrtnuto mvoz. bez. — 574. ACE czo. — 575. AE m. to: ten (!); D ti sch. — 576. C kterzižto; C tu sch; E bylij. — 577. E ſlybil ; D wſſichnij, ACE wſſyczkny; A kdoz, CE ktoz; ACE m. tu: przy tom; E bylij. — 578. AE neprawyl; ACE tu sch; ACE byl. — 579. DACE mieſta; A Pachynua; E přesm: rzikagi Pachynna; E dal. — 580. B ſwteho!, DACE ſwateho; ACE za prziewoz od ſebe a od Gazana. — 581. C m. svatého: ſweho (spr.), AE sch; AE učeníka sch; AE m. tehdy: Gychzto, C Kteryzto; A nerodyl, E nechtiel, C obš: nechtiel ge; ACE a sch. — 582. E widiel, D gt widiel; DE ani; DCE nemagi; ACE nezly; D obš: rucho to, kterez. — 583. E gmielij; AC m. a: az; C naypoſledy, A naypoſlede; A przyſyzie, D sch (!; AC obš wzeti nykoly; AC obš: Ale toho; AC gemu. — 584. A powolyl; E a napoſledy přisěže .... nic nemějieše sch; D m. že nic nemějieše peněz: ze geſt nizadnych peniez nemiel. — 585. ACE obš: gyneho ſwietſkeho; D ho, AE geho; C přesm: miely geo ; A Tedy; AE przymyſlyw. — 587. CE obš: y ſſel (E ſfiel); E bezmala: CE pufſtij; ACE shromazdie. — 588. AE brziemieczka; ACE i sch; E wkladal; ACE m. aby: genz. — 589. AC v sch; D neiblyznieiſſie, C nayblyzſſy; E kratčeji: w naybliznieyſſy wſy; ACE i kúpil chleba sch; A m. ku pokrmu: pokrma kupyli, C pokrmu, E pokrma. — 590. B przchodiechu (!), D przichodiechu, AC przydu, E prziſſly; ACE a prosiece sch; ACE m. málo chleba dali: chleba malo miely daty. — 591. ACE že sch; AC Nemozie. — 592. AE wyfoke; ACE vtagyti. — 593. ACE m. panošě: wladyka; B koſte (nedops.), DACE koftele; E byl; C přesm: biefſe w Rzimie. — 594. D bieše sch; ACE m. obsědl bieše: genz geho oſedl (C obſiedl) bieſſe (E přesm: byl oſedl); ACE i sch; ACE a sch; AE řka sch. — 595. BD sycye(!); ACE přesm: do Syczyle Hylaryon; E přesm: bozy ſluha; ACE geho. — 596. D ho; ACE m. já puojdu . . .. tam utajil: a mni (E mnie), by ſie tu (C sch.) vtagyl, ya puoygdu, proneſu (CE obš:
364 Odpuſti-lit mvoi buoh oſtati, oſtan! Il A pakli tie wywrze, coz mi zawídíff, 166b 575 czlowíeku hrzieffnemv a chudemv? A to pto wecye, aby geho tí prziewoz- nícy a kupcy, geſſto tu w korabíe biechu, na zemí przigduce, nepneſlí geho. A pak brzo, kdyz gemu geho otec ſlibí y wſſicní, genz tu biechu, aby nízadnemu o nem nepwílí, Tu ten pacholik by vzdrawen. A wſſed pak ſwaty ylaryon do prwníeho meſta ſycylſkeho, gemvz pachynvs diegíj, Y da 580 ty kníehy ſwteho czteníe tomv prziewozníku od prziewoza za ſie a za gazana, ſwateho vczeníkaa). Tehdy plawec nerodi wzyetí, a naíwiec protob), ze wiedieſſe, ana níc gíneho nemata nez ty kníehy a rvcho, czoz na ſobie miegíeffta; a napofledy przíſyeze, ze níc nechce wzyetí od ních. Toho my ſtarzec powoli p ſwu chudobu, A naíwiece pto, ze níc nemíegieſſe peníez 585 aní co gíneho, a pto, aby geí míeli za zebraka. Tehdy prziemyſlíw, aby kupcy, przigduce ſe wzchoda ſivncye, neproneſh geho, naproſtrzied wlaſti gíde bezmal za dwacyeti míl od morzíe. Tuz na gedne puſtíníe ſhromazdíw brziemieczko drew, y wkladaſſe na ſweho vczeníka, Aby, pdada we wſy w naiblizníeíffie, y kupil chleba y sobie kv pokrmy v tem, ktoz k ním 590 przchodiechu a pſyece, by gím malo chleba dalí. Ale wierníe podle piſma ſwateho czteníe, takoz geſt pſano, Ze°) nemvoz byti mieſto tak wyſoko na hvorzie poſtaweno, by ſye mohlo ſkrytí a tagití, Gednoſſtítny panoſſie, kdyz w koſte ſwateho petra w rzímie bieſſe zly duch w nem obſiedl biefſe, 1 poczie mluwíti a rzka: Il Nedawno geſt przíffel 167a 595 ylaryon do ſycye, ſluha bozíj, a nízadny ho nezna; 1a pvoidu a proneſu geí, nebt mníj, byt ſye tam vtagíl. Anhed wſyed na korab ſ ſwymí pano- a) -z- nadeps. b) o- po -r. nadeps. c) za tím přeškrtnuto mvoz. bez. — 574. ACE czo. — 575. AE m. to: ten (!); D ti sch. — 576. C kterzižto; C tu sch; E bylij. — 577. E ſlybil ; D wſſichnij, ACE wſſyczkny; A kdoz, CE ktoz; ACE m. tu: przy tom; E bylij. — 578. AE neprawyl; ACE tu sch; ACE byl. — 579. DACE mieſta; A Pachynua; E přesm: rzikagi Pachynna; E dal. — 580. B ſwteho!, DACE ſwateho; ACE za prziewoz od ſebe a od Gazana. — 581. C m. svatého: ſweho (spr.), AE sch; AE učeníka sch; AE m. tehdy: Gychzto, C Kteryzto; A nerodyl, E nechtiel, C obš: nechtiel ge; ACE a sch. — 582. E widiel, D gt widiel; DE ani; DCE nemagi; ACE nezly; D obš: rucho to, kterez. — 583. E gmielij; AC m. a: az; C naypoſledy, A naypoſlede; A przyſyzie, D sch (!; AC obš wzeti nykoly; AC obš: Ale toho; AC gemu. — 584. A powolyl; E a napoſledy přisěže .... nic nemějieše sch; D m. že nic nemějieše peněz: ze geſt nizadnych peniez nemiel. — 585. ACE obš: gyneho ſwietſkeho; D ho, AE geho; C přesm: miely geo ; A Tedy; AE przymyſlyw. — 587. CE obš: y ſſel (E ſfiel); E bezmala: CE pufſtij; ACE shromazdie. — 588. AE brziemieczka; ACE i sch; E wkladal; ACE m. aby: genz. — 589. AC v sch; D neiblyznieiſſie, C nayblyzſſy; E kratčeji: w naybliznieyſſy wſy; ACE i kúpil chleba sch; A m. ku pokrmu: pokrma kupyli, C pokrmu, E pokrma. — 590. B przchodiechu (!), D przichodiechu, AC przydu, E prziſſly; ACE a prosiece sch; ACE m. málo chleba dali: chleba malo miely daty. — 591. ACE že sch; AC Nemozie. — 592. AE wyfoke; ACE vtagyti. — 593. ACE m. panošě: wladyka; B koſte (nedops.), DACE koftele; E byl; C přesm: biefſe w Rzimie. — 594. D bieše sch; ACE m. obsědl bieše: genz geho oſedl (C obſiedl) bieſſe (E přesm: byl oſedl); ACE i sch; ACE a sch; AE řka sch. — 595. BD sycye(!); ACE přesm: do Syczyle Hylaryon; E přesm: bozy ſluha; ACE geho. — 596. D ho; ACE m. já puojdu . . .. tam utajil: a mni (E mnie), by ſie tu (C sch.) vtagyl, ya puoygdu, proneſu (CE obš:
Strana 365
365 167b ffiemí, plu do toho míeſta, gemvz diechu pachynvs. A tu czrtowym dowe- dením przigide aza) przied chalupku ſwateho starcye a tu by vzdrawen. Tot geſt byl poczatek geho díwvow w ſycylí. A potom od toho míeſta nemocnych y naboznych lidíj k nemu geſt welike mnozſtwie przí- 600 wedl tak mnoho, Ze geden z naibohatieíssich, genz miegiefſeb) nemoc, toi wodne tele, Toho dne, ktehoz ge prziſſel, byl ge vzdrawen. A potom pak przíneſe welíke dary. Y vſlyſſíe od neho, an ſwym vczěníkom pwij ſlowa ſamoho boha, naſſeho ſpaſytele, a rzka: Darmo mate, daíte! A kdyz ſye to tak diegieſſe w ſycylíj, Eſycyvs, vczěník ſwateho 605 ylaryona, hledaſſe po wſſiech puſtych morſkych zatokach, wſſady geho ptagie, A gedíne magíe tu nadiegí, ze, kdez geſt koli, tu ſye dluho nemvoz tagiti. A kdyz by po trziech letech, vſlyſſíe v mohoníe w takem míeſteczku od gednoho zida, ze od gínych bieſſe ſlyffal, ze ſye w cycylij prok krzieſtan zyewil A ze tak welike diwy czínij, ze geſt na nem doſtí gednoho z ſwatych 610 ſtarych, toczifſ apoſſtolvow. Tehdy eſycyvs otaza, kaky ge míel odiew, kaku-li, ktere-li fazyka neb poſtawy, kterak-li ſtary; a tu níc na nem nemoze zwíedietí, Neb o ně gedíne bieſſe ſlyffal pwiece. Tehdy wſyed na morze, genz ſivowe adryacycvm, Gefsto adryanvs cyefarz vmíením a mí- ſtrowſtwím vczíníl, tu welmi brzo prziplu do pachyna tak II Rzeczeho mieſteczka. A w gedne weſcye na brziezye otaza na ſwateho ylaryona. A tu po wſſiech lidech rzieczi zwiedie, ze ge on a nedaleko, a kde-li geſt, wſſe zwiedie, coz geſt czínil diwvow, Ze w te zemi, iakz ſye geſt byl do 615 a) -z nadeps. b) 1 v -gie- nadeps. a proneſu) geho; DACE A ynhed (E yhned); A wſſed. — 597. AE panoſſkami; ACE obš: v przyplul (E przipluli); ACE gemuzto; E rzikagi; ACE tu sch; E czertowym. — 598. E prziſfel; ACE obš: chalupku (E chalupu) nebo brzecz; ACE byl. — 599. AE v Sicilí sch. — 600. C m. miesta: czaſu; E m. i: a. — 601. E z sch; E naybohatieyffy; E gmiel, D gest gmiel; D to gest, ACE geffto flowe. — 602. B ktehoz (!), DCE kterehoz, A kerehoz; ACE gest; ACE gest. — 603. ACE m. a potom pak přinese: Genz pak potom kdyz przyneſl bieſſe (E přesm: byl przyneſl); ACE i sch; A vſlyfſel. — 604. ACE ſameho; ACE a řka sch; DACE obš: darmo daite. — 605. E dijlo. — 606. E hledal; ACE m. po všěch pustých morských zátokách: po wſſem ſwietu (E ſwietie), po pufftiech, po zatokach mozſkych (!, CE morzſkych). — 608. ACE přesm: tagyti nemoze; ACE m. a : Tehdy ; CE bylo ; E vſlyffel; A Motonie, CE Mothonie, orig. Methonae; ACE miestie. — 609. ACE bieše sch; E flyffiel; BD cycylij (!), ACE syczylij. — 610. ACE m. tak veliké: take; AE czynyl; ACE jest sch; AE m. na ňem: nam (!). — 611. AE starých sch; ACE to gest; C tehdy sch; AC otazaw, E otazal; DC kteraky; C gest, AE sch. — 612. ACE m. kakú-li: kaku-ly (C kteraku-ly, E yaku) poſtawu, D sch; ACE m. které-li (!): ktereho, D kteraky; D iazyk; D aneb, ACE sch; ACE postavy sch; D m. kterak-li: a kterak, E kterak; D přesm: na niem nicz. — 613. E nemohl; ACE nebo od nieho; E gen byl ſlyſſel; AC přesm: ſlyſſal bieſſe; ACE obš: ze prawiechu (E prawilij); E wſiedl. — 614. ACE geffto; BD adryacycum(!), AC Adryatycum, E Adratycum. — 615. Slova »ješto Adrianus ciesař uměním a mistrovstvím učinil« jsou český přídavek proti originálu; ACE tu sch; E prziplul; B Rzeczeho (!), DACE rzeczeneho.— 616. E brziehu; ACE otazaw o ſwatem Hylaryonu. — 617. ACE a tu sch; ACE lidech sch (spr.); E wzwiediel; A gest, Cisch; ACE on a sch; AE m. nedaleko: blyz, C blyž gest; DCE -li sch. — 618. ACE vše zvědě sch; ACE obš: a czo; A gie; ACE divuov sch;
365 167b ffiemí, plu do toho míeſta, gemvz diechu pachynvs. A tu czrtowym dowe- dením przigide aza) przied chalupku ſwateho starcye a tu by vzdrawen. Tot geſt byl poczatek geho díwvow w ſycylí. A potom od toho míeſta nemocnych y naboznych lidíj k nemu geſt welike mnozſtwie przí- 600 wedl tak mnoho, Ze geden z naibohatieíssich, genz miegiefſeb) nemoc, toi wodne tele, Toho dne, ktehoz ge prziſſel, byl ge vzdrawen. A potom pak przíneſe welíke dary. Y vſlyſſíe od neho, an ſwym vczěníkom pwij ſlowa ſamoho boha, naſſeho ſpaſytele, a rzka: Darmo mate, daíte! A kdyz ſye to tak diegieſſe w ſycylíj, Eſycyvs, vczěník ſwateho 605 ylaryona, hledaſſe po wſſiech puſtych morſkych zatokach, wſſady geho ptagie, A gedíne magíe tu nadiegí, ze, kdez geſt koli, tu ſye dluho nemvoz tagiti. A kdyz by po trziech letech, vſlyſſíe v mohoníe w takem míeſteczku od gednoho zida, ze od gínych bieſſe ſlyffal, ze ſye w cycylij prok krzieſtan zyewil A ze tak welike diwy czínij, ze geſt na nem doſtí gednoho z ſwatych 610 ſtarych, toczifſ apoſſtolvow. Tehdy eſycyvs otaza, kaky ge míel odiew, kaku-li, ktere-li fazyka neb poſtawy, kterak-li ſtary; a tu níc na nem nemoze zwíedietí, Neb o ně gedíne bieſſe ſlyffal pwiece. Tehdy wſyed na morze, genz ſivowe adryacycvm, Gefsto adryanvs cyefarz vmíením a mí- ſtrowſtwím vczíníl, tu welmi brzo prziplu do pachyna tak II Rzeczeho mieſteczka. A w gedne weſcye na brziezye otaza na ſwateho ylaryona. A tu po wſſiech lidech rzieczi zwiedie, ze ge on a nedaleko, a kde-li geſt, wſſe zwiedie, coz geſt czínil diwvow, Ze w te zemi, iakz ſye geſt byl do 615 a) -z nadeps. b) 1 v -gie- nadeps. a proneſu) geho; DACE A ynhed (E yhned); A wſſed. — 597. AE panoſſkami; ACE obš: v przyplul (E przipluli); ACE gemuzto; E rzikagi; ACE tu sch; E czertowym. — 598. E prziſfel; ACE obš: chalupku (E chalupu) nebo brzecz; ACE byl. — 599. AE v Sicilí sch. — 600. C m. miesta: czaſu; E m. i: a. — 601. E z sch; E naybohatieyffy; E gmiel, D gest gmiel; D to gest, ACE geffto flowe. — 602. B ktehoz (!), DCE kterehoz, A kerehoz; ACE gest; ACE gest. — 603. ACE m. a potom pak přinese: Genz pak potom kdyz przyneſl bieſſe (E přesm: byl przyneſl); ACE i sch; A vſlyfſel. — 604. ACE ſameho; ACE a řka sch; DACE obš: darmo daite. — 605. E dijlo. — 606. E hledal; ACE m. po všěch pustých morských zátokách: po wſſem ſwietu (E ſwietie), po pufftiech, po zatokach mozſkych (!, CE morzſkych). — 608. ACE přesm: tagyti nemoze; ACE m. a : Tehdy ; CE bylo ; E vſlyffel; A Motonie, CE Mothonie, orig. Methonae; ACE miestie. — 609. ACE bieše sch; E flyffiel; BD cycylij (!), ACE syczylij. — 610. ACE m. tak veliké: take; AE czynyl; ACE jest sch; AE m. na ňem: nam (!). — 611. AE starých sch; ACE to gest; C tehdy sch; AC otazaw, E otazal; DC kteraky; C gest, AE sch. — 612. ACE m. kakú-li: kaku-ly (C kteraku-ly, E yaku) poſtawu, D sch; ACE m. které-li (!): ktereho, D kteraky; D iazyk; D aneb, ACE sch; ACE postavy sch; D m. kterak-li: a kterak, E kterak; D přesm: na niem nicz. — 613. E nemohl; ACE nebo od nieho; E gen byl ſlyſſel; AC přesm: ſlyſſal bieſſe; ACE obš: ze prawiechu (E prawilij); E wſiedl. — 614. ACE geffto; BD adryacycum(!), AC Adryatycum, E Adratycum. — 615. Slova »ješto Adrianus ciesař uměním a mistrovstvím učinil« jsou český přídavek proti originálu; ACE tu sch; E prziplul; B Rzeczeho (!), DACE rzeczeneho.— 616. E brziehu; ACE otazaw o ſwatem Hylaryonu. — 617. ACE a tu sch; ACE lidech sch (spr.); E wzwiediel; A gest, Cisch; ACE on a sch; AE m. nedaleko: blyz, C blyž gest; DCE -li sch. — 618. ACE vše zvědě sch; ACE obš: a czo; A gie; ACE divuov sch;
Strana 366
366 níe przíbral, od nízadneho nagmenílieho drobte chleba nechtíel wzyetí 620 a tut diwy welike vkazuge. A toho abych neprodlil, Tu Eſycyvs, mvz ſwaty, prziſſed a pad k noham ſweho míſtra, y poczíe cyelowatí a ſ welikym placzem. A tu gel zdwize wzhvoru ſwaty Ylaryon. A pak ſnad druhy nebo trzetíj den vſlyſſie od gazana, Ze tu nemoze dele w tiech wlaſtech bytí ſwaty Ylaryon, Ale 625 zamyſlí do gedníech neznamych wlaſtíj, Gefto aní geho znagíj aní o nem kdy ſlychali. Y bra ſye do gednoho míeſteczka, genzto Epítavrus ſlvowe, w dalmacke wlaſtí. Tu malo przieby y nemoze ſye vtagití. A w te wlaſtí bíeſſe ſan wehka, Giezto pohanſky diegij boas, ptoze woly pohlcowaſſe pogednv. A ta pleníeſſe wſficku wlaſt. A netoliko geſt dobytek hitala, Ale 630 y oraczky y paſtuſſky w ſye wſrkowaſſe. A kdyz te ſaní miegiechu dawatí vrczeny pokr, To ſwaty Ylaryon vſlyſſaw a wywolaw gi, y kaza gie gítí na hranícy drew y podpali gí pod níj tu hranícy. Tu ona ſhorzie, ano na to wſſicní lide hledíe. A proto geho myſl poczie ſwadnvtí, a myſle wzdy níekam vtecy ginam a chtíe ſye ſkrytí a na puſítí w gednotie prziebywatí. Y mytieſſe ſye tiem, ze yzadny o nem ſlowa gíneho nepowíe, nez díwy, geſſto czíníj, a ti gei pnaſſiechu. Toho czaſu zemíe ſye trzieſyeſſe po wſſe ſwietu, II A po ſmrtí Ivli« 168a anowie morze wyſtupi z ſwych brziehvow, A iako by ſye miel weſſken ſwíet v prwníj twor obratítí neb nawratiti Neb buoh opíet potopu hrozyl, 640 korabi ti vſtrnowachu na horach, ano gie morze wneſlo, lelegie ſye y ſye y tam. A kdyzto vzrziechu Epitavry, ano ſye hory w morzí hrziziegíj C přesm: geſt byl sie. — 619. ACE přesm: przybral do nie; A nerodyl. — 620. AE m. tuť: tak, C tý; A welyky, C welike welike (!); E přesm: welike diwy. — 621. ACE tu sch; ACE přišed a sch; C Padl. — 622. AE m. svého: ſwateho; ACE m. tu: tak ze; ACE geho. — 623. A wzdwyze; ACE m. a: Tak; C pak sch; ACE neb; E vſlyffel. — 624. ACE tu sch; ACE obš: tu w trech; A m. vlastech: wlach(!); ACE přesm: ſwaty hylaryon byti (C prżebywati). — 625. ACE m zamysli: ze myſly (spr.); E wlastech (!); AC m. o ňem: geho, E sch. — 626. A ſlychagy; ACE bral; ACE přesm: mieſteczka gednoho; E přesm: ſlowe Epitaurus. — 627. AE damassczienſky (!); ACE obš: przie- byl na gednom polyczku (C poly , orig. in vicino agello; E nemohl; C tagiti; C a sch. — 628. E byla; E přesm: rzikagi pohanſky; A přesm: Boas diegy; C wuol, AE obš: ona wuol; AC pohltiefſe, E pozrziela. — 629. E plenila; A netolyk; A hlatala (!). — 630. ACE i sch; ACE m. i: a; ACE paſtuchy; AC m. v sě vsrkováše: hltafſe (C wſrknieſſe) wſſe (!, C w ſie), tak duch moczny (C přesm: moczny duch) gmiegieſſe, E pozierala, neb tak gmiela duch moczny, orig. (pastores) tractos ad se vi spiritus absorbebat; E gmielij ; ACE dati. — 631. ACE vſtaweny ; AE m. to : a, C an to; AE m. uslyšav: to vzrziew, C vzrzie; ACE a sch; A wywola, E wywolal; ACE kazal; AE wnyti, C wgiti. — 632. AE podpalyl; ACE ji sch; ACE tu hranici sch; AE m. tu ona: a ona (E ana) tu, C a ona tu y; E ſhorzela. — 633. C na to sch; DACE wſſiczknij; C obš: na to hledie; ACE a sch; ACE m. a mysle: chtie. — 634. ACE přesm: gynam vteczy; E přesm: przebywati na pufftij v gednotie. — 635. E mutil; ACE m. o ňem slova jiného: y (E sch.) ſlowa o niem. — 636. E czynil, C sch; ACE a sch; D ho, ACE geho; AC pronefu, E proneſly. — 637. D přesm: ſie zemie; E trzaſla; E ſwietie; C m. země ... světu: zemietržeſenie po wſſem ſwietu bieſſe; ACE a sch. — 638. AE wystupylo. — 639. ACE obrátiti neb sch; E potopuow. — 640. A vſtrnowach (!), E vſtrnowali; C wzneſlo, AE sch (!); C legie(!), A konussiegie, E konu- 635
366 níe przíbral, od nízadneho nagmenílieho drobte chleba nechtíel wzyetí 620 a tut diwy welike vkazuge. A toho abych neprodlil, Tu Eſycyvs, mvz ſwaty, prziſſed a pad k noham ſweho míſtra, y poczíe cyelowatí a ſ welikym placzem. A tu gel zdwize wzhvoru ſwaty Ylaryon. A pak ſnad druhy nebo trzetíj den vſlyſſie od gazana, Ze tu nemoze dele w tiech wlaſtech bytí ſwaty Ylaryon, Ale 625 zamyſlí do gedníech neznamych wlaſtíj, Gefto aní geho znagíj aní o nem kdy ſlychali. Y bra ſye do gednoho míeſteczka, genzto Epítavrus ſlvowe, w dalmacke wlaſtí. Tu malo przieby y nemoze ſye vtagití. A w te wlaſtí bíeſſe ſan wehka, Giezto pohanſky diegij boas, ptoze woly pohlcowaſſe pogednv. A ta pleníeſſe wſficku wlaſt. A netoliko geſt dobytek hitala, Ale 630 y oraczky y paſtuſſky w ſye wſrkowaſſe. A kdyz te ſaní miegiechu dawatí vrczeny pokr, To ſwaty Ylaryon vſlyſſaw a wywolaw gi, y kaza gie gítí na hranícy drew y podpali gí pod níj tu hranícy. Tu ona ſhorzie, ano na to wſſicní lide hledíe. A proto geho myſl poczie ſwadnvtí, a myſle wzdy níekam vtecy ginam a chtíe ſye ſkrytí a na puſítí w gednotie prziebywatí. Y mytieſſe ſye tiem, ze yzadny o nem ſlowa gíneho nepowíe, nez díwy, geſſto czíníj, a ti gei pnaſſiechu. Toho czaſu zemíe ſye trzieſyeſſe po wſſe ſwietu, II A po ſmrtí Ivli« 168a anowie morze wyſtupi z ſwych brziehvow, A iako by ſye miel weſſken ſwíet v prwníj twor obratítí neb nawratiti Neb buoh opíet potopu hrozyl, 640 korabi ti vſtrnowachu na horach, ano gie morze wneſlo, lelegie ſye y ſye y tam. A kdyzto vzrziechu Epitavry, ano ſye hory w morzí hrziziegíj C přesm: geſt byl sie. — 619. ACE přesm: przybral do nie; A nerodyl. — 620. AE m. tuť: tak, C tý; A welyky, C welike welike (!); E přesm: welike diwy. — 621. ACE tu sch; ACE přišed a sch; C Padl. — 622. AE m. svého: ſwateho; ACE m. tu: tak ze; ACE geho. — 623. A wzdwyze; ACE m. a: Tak; C pak sch; ACE neb; E vſlyffel. — 624. ACE tu sch; ACE obš: tu w trech; A m. vlastech: wlach(!); ACE přesm: ſwaty hylaryon byti (C prżebywati). — 625. ACE m zamysli: ze myſly (spr.); E wlastech (!); AC m. o ňem: geho, E sch. — 626. A ſlychagy; ACE bral; ACE přesm: mieſteczka gednoho; E přesm: ſlowe Epitaurus. — 627. AE damassczienſky (!); ACE obš: przie- byl na gednom polyczku (C poly , orig. in vicino agello; E nemohl; C tagiti; C a sch. — 628. E byla; E přesm: rzikagi pohanſky; A přesm: Boas diegy; C wuol, AE obš: ona wuol; AC pohltiefſe, E pozrziela. — 629. E plenila; A netolyk; A hlatala (!). — 630. ACE i sch; ACE m. i: a; ACE paſtuchy; AC m. v sě vsrkováše: hltafſe (C wſrknieſſe) wſſe (!, C w ſie), tak duch moczny (C přesm: moczny duch) gmiegieſſe, E pozierala, neb tak gmiela duch moczny, orig. (pastores) tractos ad se vi spiritus absorbebat; E gmielij ; ACE dati. — 631. ACE vſtaweny ; AE m. to : a, C an to; AE m. uslyšav: to vzrziew, C vzrzie; ACE a sch; A wywola, E wywolal; ACE kazal; AE wnyti, C wgiti. — 632. AE podpalyl; ACE ji sch; ACE tu hranici sch; AE m. tu ona: a ona (E ana) tu, C a ona tu y; E ſhorzela. — 633. C na to sch; DACE wſſiczknij; C obš: na to hledie; ACE a sch; ACE m. a mysle: chtie. — 634. ACE přesm: gynam vteczy; E přesm: przebywati na pufftij v gednotie. — 635. E mutil; ACE m. o ňem slova jiného: y (E sch.) ſlowa o niem. — 636. E czynil, C sch; ACE a sch; D ho, ACE geho; AC pronefu, E proneſly. — 637. D přesm: ſie zemie; E trzaſla; E ſwietie; C m. země ... světu: zemietržeſenie po wſſem ſwietu bieſſe; ACE a sch. — 638. AE wystupylo. — 639. ACE obrátiti neb sch; E potopuow. — 640. A vſtrnowach (!), E vſtrnowali; C wzneſlo, AE sch (!); C legie(!), A konussiegie, E konu- 635
Strana 367
367 168b A morze ſfímij a wlnye ſye walegíj, Bogiece ſye, by toho gich mieſtcye nepozrzielo, gidechu k ſwatemu ſtarcy, A iako ſye k bogí chyſtagijce, poſtawíchu na brziezye. A kdyz ſſkrhyte na pieſku trzi znameníe, Wzdwih rucye k bohu, modlitbu czínieſſe. Az k wierzie nepodobno geſt, kterak wyſoko morze wzdwyh ſye y ſta przied nim; A dluho wrziew ſamo w ſobie a iako chtie pozrzíetí. A pak znenahla vpade opíet zaſye na ſwe míeſto. A tak to giſte mieſteczko Epitavrus y ta wſſiecka wlaſt wzdy to az do dnefíního dne pamatugíj a druh druhu pwíj A matery ſwe dieti tomv vozie. Zagiſte to, genz gest ſam hoſpodin powiediel ſwym apofstolom a rzka: Budete-li wierzití, díete horam: diete w morze, a tot ſye stane, A take tuto podle tohoto piſma mvoz ſye naplnítí, acz wſfak kto bude míetí wieru apoſſtolſku A taku, takoz gím hoſpdín przíkazal míetí. Ktere mvoz z toho bytí, hora-lí w morze wſtupiti, Czili welike morze wygda y potopíti hory, A przied ſwatym ſtarcem ſtane ſkala twrda, A ſ druhe ſtrany miekka aſte 655 rozplow? Y diwieſſe ſye tomy wſſe mieſto, A ten diw weliky rozneſe ſye w ſalaí w tom mieſtie. To kdyz zwiedie ſtarzec, nagma lodij, w nocy ſye vkrade. II A prziſſed k korabu, wſyed nan, y plu do te wlaſtí, gefſto fivowe cyprus. A kdyz vzrziechu, ano k ním plowu korabí paduchowíj, gefto z ních lupíe, Wſſicní, coz gich bylo w korabie, pocziechu ſye trzie�tí welikymi ſtchy a biehagice a placzíce A ſochory przipwugíce; iako by nebylo na gednom doſtí, a gední 645 650 660 ſſye; E sě sch. — 641. E vzrzelij; AE Epytary(!); AE s morziem hryzu (!). — 642. A m. šimí: ſ nymi, E ffumij, C ſſymy welmi; B wlnye!; ACE m. vlny sč válejí: wlny welmi (E obš: ſie welmie) welyke ſie (E sch.) walegy (C wale); D Miesteczka; ACE přesm: miestczie (C míesteczku!) toho gych. — 643. ACE obš: nepozrzielo morzie; E ſſly, C obš: y ſſly; E m. k boji: k bohu (!); ACE chyſtagycz. — 644. C obš: poſta- wichu geho; E poſtawilij na brzehu; ACE m. a: Genz; C m. škrhyte: z kržyže vožiní, orig, crucis (signa) pinxisset; ACE obš: a wzdwyh. — 645. AE modlytwu; E czynil; A m. až: a, C ay. — 646. AE m. moře: geſſtot ſie (!); AE m. vzdvih sè: wzdwyhſſe (ch. opis.), C wzdwyhlo ſie; CE stalo; C wrzielo, AE vzrziew (!). — 647. CE a sch; ACE a pak sch; C wpade. — 648. A Epytaus (!); ACE to až sch. — 649. B dnefſního (-í-!); ACE obš: to pamatugy; A materzy; E materzie swym dietem; AC m. tomu učie: to czynyti vczye, E rozprawiegi to. — 650. ACE geffto; ACE přesm: powiediel ſam hoſpodyn; C vczedlniko; ACE a řka sch. — 651. D m. diete: Rzeknete-li; A gdete, C gdij; A v sch; ACE m. toť s� stane: ftanet sie. — 652. C toho. — 653. C a sch; A takuz; C yakuž, AE sch (!); B hoſpodín (!). DAC hoſpodin, E buoh; C mieti sch. — 654. Slova »které muož z toho býti« jsou nejasný překlad latinského »quid enim interest ; ACE wstupy (spr.); ACE m. veliké ... hory : morzie weke (!, CE welike) hory wygda potopy (spr.). — 655. A s sch (nespr.); D mieka, ACE obš: miekka bude (spr.); B afte (!), D a sie, ACE az fie. — 656. BD rozplow(!), ACE rozplowe; ACE i sch; AE Dywylo; CE wſſeczko; C proneſe, A proneſl; E přesm: fie diw welyky pronefie. — 657. AE Salaminie, C Salay, orig. Salonis. — 658. E wzwiediel; ACE m. najma lodí: na male lodyczy, orig. in brevi lembo; ACE obš: vkrade a vtecze. — 659. ACE m. a přišed k korábu, vsěd naň, i plu do té vlasti: a druhy den przyſled (C przieſied) na koraby (C korab) na (E sch.) welyke (C weliky) y plynul (C plul) do tee wlaſty; AC geffto (C giežto) diegy; A m. a: Gijzto, C kteržižto, E genzto. — 660. E vzrzelij; DCE Wſſiczknij. — 661. AC bijſſe; D korabi; E poczeli; D obš: a welikymi. — 662. ACE m. běhajíce a plačíce a sochory připravujíce, jako: placzycze, biehagycze,
367 168b A morze ſfímij a wlnye ſye walegíj, Bogiece ſye, by toho gich mieſtcye nepozrzielo, gidechu k ſwatemu ſtarcy, A iako ſye k bogí chyſtagijce, poſtawíchu na brziezye. A kdyz ſſkrhyte na pieſku trzi znameníe, Wzdwih rucye k bohu, modlitbu czínieſſe. Az k wierzie nepodobno geſt, kterak wyſoko morze wzdwyh ſye y ſta przied nim; A dluho wrziew ſamo w ſobie a iako chtie pozrzíetí. A pak znenahla vpade opíet zaſye na ſwe míeſto. A tak to giſte mieſteczko Epitavrus y ta wſſiecka wlaſt wzdy to az do dnefíního dne pamatugíj a druh druhu pwíj A matery ſwe dieti tomv vozie. Zagiſte to, genz gest ſam hoſpodin powiediel ſwym apofstolom a rzka: Budete-li wierzití, díete horam: diete w morze, a tot ſye stane, A take tuto podle tohoto piſma mvoz ſye naplnítí, acz wſfak kto bude míetí wieru apoſſtolſku A taku, takoz gím hoſpdín przíkazal míetí. Ktere mvoz z toho bytí, hora-lí w morze wſtupiti, Czili welike morze wygda y potopíti hory, A przied ſwatym ſtarcem ſtane ſkala twrda, A ſ druhe ſtrany miekka aſte 655 rozplow? Y diwieſſe ſye tomy wſſe mieſto, A ten diw weliky rozneſe ſye w ſalaí w tom mieſtie. To kdyz zwiedie ſtarzec, nagma lodij, w nocy ſye vkrade. II A prziſſed k korabu, wſyed nan, y plu do te wlaſtí, gefſto fivowe cyprus. A kdyz vzrziechu, ano k ním plowu korabí paduchowíj, gefto z ních lupíe, Wſſicní, coz gich bylo w korabie, pocziechu ſye trzie�tí welikymi ſtchy a biehagice a placzíce A ſochory przipwugíce; iako by nebylo na gednom doſtí, a gední 645 650 660 ſſye; E sě sch. — 641. E vzrzelij; AE Epytary(!); AE s morziem hryzu (!). — 642. A m. šimí: ſ nymi, E ffumij, C ſſymy welmi; B wlnye!; ACE m. vlny sč válejí: wlny welmi (E obš: ſie welmie) welyke ſie (E sch.) walegy (C wale); D Miesteczka; ACE přesm: miestczie (C míesteczku!) toho gych. — 643. ACE obš: nepozrzielo morzie; E ſſly, C obš: y ſſly; E m. k boji: k bohu (!); ACE chyſtagycz. — 644. C obš: poſta- wichu geho; E poſtawilij na brzehu; ACE m. a: Genz; C m. škrhyte: z kržyže vožiní, orig, crucis (signa) pinxisset; ACE obš: a wzdwyh. — 645. AE modlytwu; E czynil; A m. až: a, C ay. — 646. AE m. moře: geſſtot ſie (!); AE m. vzdvih sè: wzdwyhſſe (ch. opis.), C wzdwyhlo ſie; CE stalo; C wrzielo, AE vzrziew (!). — 647. CE a sch; ACE a pak sch; C wpade. — 648. A Epytaus (!); ACE to až sch. — 649. B dnefſního (-í-!); ACE obš: to pamatugy; A materzy; E materzie swym dietem; AC m. tomu učie: to czynyti vczye, E rozprawiegi to. — 650. ACE geffto; ACE přesm: powiediel ſam hoſpodyn; C vczedlniko; ACE a řka sch. — 651. D m. diete: Rzeknete-li; A gdete, C gdij; A v sch; ACE m. toť s� stane: ftanet sie. — 652. C toho. — 653. C a sch; A takuz; C yakuž, AE sch (!); B hoſpodín (!). DAC hoſpodin, E buoh; C mieti sch. — 654. Slova »které muož z toho býti« jsou nejasný překlad latinského »quid enim interest ; ACE wstupy (spr.); ACE m. veliké ... hory : morzie weke (!, CE welike) hory wygda potopy (spr.). — 655. A s sch (nespr.); D mieka, ACE obš: miekka bude (spr.); B afte (!), D a sie, ACE az fie. — 656. BD rozplow(!), ACE rozplowe; ACE i sch; AE Dywylo; CE wſſeczko; C proneſe, A proneſl; E přesm: fie diw welyky pronefie. — 657. AE Salaminie, C Salay, orig. Salonis. — 658. E wzwiediel; ACE m. najma lodí: na male lodyczy, orig. in brevi lembo; ACE obš: vkrade a vtecze. — 659. ACE m. a přišed k korábu, vsěd naň, i plu do té vlasti: a druhy den przyſled (C przieſied) na koraby (C korab) na (E sch.) welyke (C weliky) y plynul (C plul) do tee wlaſty; AC geffto (C giežto) diegy; A m. a: Gijzto, C kteržižto, E genzto. — 660. E vzrzelij; DCE Wſſiczknij. — 661. AC bijſſe; D korabi; E poczeli; D obš: a welikymi. — 662. ACE m. běhajíce a plačíce a sochory připravujíce, jako: placzycze, biehagycze,
Strana 368
368 opopluchu a pwiece, ze k ni padvſſi tahnv. Giezto ſwaty Ylaryon daleko wida, vlyz ſye a obratíw ſye k uczeníkoma, y wecye: Y procz ſye trzieſete? 665 a co ſye bogite, neiſuce plne wiery? Yzdali ge gich wiece nez worſky nebo giezdcvow faraonowych? Awſfak ſu wſſichni ztonvli, kdyz geſt byh raczíl. Tehdy w tu doby popluchu na níe korabi neprzietelſſtíj a ledwa od ních na dowrzeníj. Tehdy ſwaty Ylaryon, ſtaw na kragí koraba, wrh a vkazaw gím ryku, y wecye: Tu ſtvoite a dale neplowte! O przieodíwna 670 a welika mocy bozſka! A tu ynhed korabi ſtachu. A coz weſli zawrſſe machachv, az ſye gíz w korab nalewaſſe, a nemozechu pſpietí. Y díwiechu ſye tomv ti paduchowe. A nechtiece ſye k brziehu wtití, Wflíj ſylu pocziechu ſye mocowatí, zda by mohli po ních plutí; A mnohem ſpieſe k brziehu, nezlia) brechu przipluli, ſye wtíchu. Ponechagie wſſeho gíneho, abych nevmnozíl w diwiech pweníj, to gedíne powiedie, Ze, mezy oſtrowy plawa, y zde y onde, z mieſt y ze wſy y z kaſſtelvow na brzieh kdyz ſye ſbiezechu, ze geſt ſlyſſal krzik y hlaſy zlych duchvow. Tu wſſed do toho mieſta, gemvz papus diegíj, w cyprſke zemí — A to geſt ſlowutno bylo, az ſu miſtrzí o nem w kniehach pſalí; II To giſte ſye giz bylo zborzílo, kdyzto ſye geſt zemie trzaſla, Ale bylo 169a gest geſste znatí, kterak gest ſtalo —, Tu od toho miesta prziebywaſse za dwie míli, a ígſa tíem weſel a radoſten, ze tu aſpon malo czaſvow v pokogíku pobude. Tehdy tomv dwudcat dníj nemínv, Ti, geffto miegiechu zle duchy w ſobíe, pocziechu wolati, ze ylaryon prziſſel, bozíj ſluha, a ze gie magíj 675 680 a) -z- nadeps. przyprawugycze ſochory a yako by (spr.); ACE obš: gednom poſlu, orig. unus nun- tius; ACE a sch; ACE obš: geden po druhem (spr.). — 663. AC m. opopluchu: po- bieziechu, E brezelij; ACE a sch; AC paduchowe; ACE plowu. — 664. D m. jěžto .. .. vida: Wida ge zdaleka swaty Ylaryon; ACE obš: y vlyze (E zaſmal) fie; C m. a: y; C obrati; A vczedlnykuom, DE vczedlnikom; E i sch. — 665. ACE přesm: y czo sie bogyte a procz sie trziesete; ACE přesm: wiery plny (spr.); ACE gest trechto; ACE nezly; AE woyſko. — 666. ACE Neb; C jest sch; B byh (!), DACE Buoh. — 667. AE chtiel, C chtiel geft; ACE m. tehdy: a; A popluch(!), E poplulij; CE neprzatelfftij. — 668. ACE svatý Ilarion sch. — 669. ACE přesm: vkazaw a wrh (C vwrh); ACE m. jim: na nie; C i sch; C dal; ACE obš: nycz neplowucze (E neplowucz); ACE m. přčodivná: prziedywa welykeh (E welykeho). — 670. ACE a tu sch; A obš: koraby ti, E tij korabij; E ſtalij; DAC zawrhſſe, E zawrhſſy. — 671. E machaly; ACE přesm: nalewaſſe (C nalewalo) w korab; AC a sch; E nemohly, D nemohli gſu; C diwichu, E diwilij. — 672. E paduffy; ACE a sch; E poczelij. — 673. AE přesm: po nich mohly; ACE a sch. — 674. E bylij; E wratilij; D přesm: wratichu ſie — 675. A aby (nedops.); A m. v diviech: dywuow, C w diwow, E diwow. — 676. DCE powiem; A plowal, CE plowa (spr.); ACE m. i (po slově měst): a. — 677. DE klaffteruow, C koftelow; C ſbiehli ſu, E zbiehlij; AE ſlyffel. — 678. ACE přesm: zlych duchuow hlaſy (C obš: y hlaſy); ACE Tehdy; AC Paphus; E m. jemuž Papus dějí: gefſto flowe paphus; A Czypreſke. — 679. ACE jest sch; C m. sú: y, AE sch. — 680. ACE přesm: bylo gyz; C kdyz; ACE jest sch. — 681. ACE m. ale bylo jest ješťe znáti: ale to, czo bylo (C obš: ge bylo), wſſeczkno (CE wſſeczko) bylo znati; E przebywal. — 682. ACE a sch; C m. a (po slově vesel): y; ACE tu sch; A as, C aſa, E agſa; AE w pokogy. — 683. ACE przebude; E dwadczeti; E neminulo; E gmielij. — 684. E poczeli; AE přesm: Hylaryon, bozy ſluha, przyſſel; AC přesm: magy gie. — 685. AE z Salamyna, C Sala-
368 opopluchu a pwiece, ze k ni padvſſi tahnv. Giezto ſwaty Ylaryon daleko wida, vlyz ſye a obratíw ſye k uczeníkoma, y wecye: Y procz ſye trzieſete? 665 a co ſye bogite, neiſuce plne wiery? Yzdali ge gich wiece nez worſky nebo giezdcvow faraonowych? Awſfak ſu wſſichni ztonvli, kdyz geſt byh raczíl. Tehdy w tu doby popluchu na níe korabi neprzietelſſtíj a ledwa od ních na dowrzeníj. Tehdy ſwaty Ylaryon, ſtaw na kragí koraba, wrh a vkazaw gím ryku, y wecye: Tu ſtvoite a dale neplowte! O przieodíwna 670 a welika mocy bozſka! A tu ynhed korabi ſtachu. A coz weſli zawrſſe machachv, az ſye gíz w korab nalewaſſe, a nemozechu pſpietí. Y díwiechu ſye tomv ti paduchowe. A nechtiece ſye k brziehu wtití, Wflíj ſylu pocziechu ſye mocowatí, zda by mohli po ních plutí; A mnohem ſpieſe k brziehu, nezlia) brechu przipluli, ſye wtíchu. Ponechagie wſſeho gíneho, abych nevmnozíl w diwiech pweníj, to gedíne powiedie, Ze, mezy oſtrowy plawa, y zde y onde, z mieſt y ze wſy y z kaſſtelvow na brzieh kdyz ſye ſbiezechu, ze geſt ſlyſſal krzik y hlaſy zlych duchvow. Tu wſſed do toho mieſta, gemvz papus diegíj, w cyprſke zemí — A to geſt ſlowutno bylo, az ſu miſtrzí o nem w kniehach pſalí; II To giſte ſye giz bylo zborzílo, kdyzto ſye geſt zemie trzaſla, Ale bylo 169a gest geſste znatí, kterak gest ſtalo —, Tu od toho miesta prziebywaſse za dwie míli, a ígſa tíem weſel a radoſten, ze tu aſpon malo czaſvow v pokogíku pobude. Tehdy tomv dwudcat dníj nemínv, Ti, geffto miegiechu zle duchy w ſobíe, pocziechu wolati, ze ylaryon prziſſel, bozíj ſluha, a ze gie magíj 675 680 a) -z- nadeps. przyprawugycze ſochory a yako by (spr.); ACE obš: gednom poſlu, orig. unus nun- tius; ACE a sch; ACE obš: geden po druhem (spr.). — 663. AC m. opopluchu: po- bieziechu, E brezelij; ACE a sch; AC paduchowe; ACE plowu. — 664. D m. jěžto .. .. vida: Wida ge zdaleka swaty Ylaryon; ACE obš: y vlyze (E zaſmal) fie; C m. a: y; C obrati; A vczedlnykuom, DE vczedlnikom; E i sch. — 665. ACE přesm: y czo sie bogyte a procz sie trziesete; ACE přesm: wiery plny (spr.); ACE gest trechto; ACE nezly; AE woyſko. — 666. ACE Neb; C jest sch; B byh (!), DACE Buoh. — 667. AE chtiel, C chtiel geft; ACE m. tehdy: a; A popluch(!), E poplulij; CE neprzatelfftij. — 668. ACE svatý Ilarion sch. — 669. ACE přesm: vkazaw a wrh (C vwrh); ACE m. jim: na nie; C i sch; C dal; ACE obš: nycz neplowucze (E neplowucz); ACE m. přčodivná: prziedywa welykeh (E welykeho). — 670. ACE a tu sch; A obš: koraby ti, E tij korabij; E ſtalij; DAC zawrhſſe, E zawrhſſy. — 671. E machaly; ACE přesm: nalewaſſe (C nalewalo) w korab; AC a sch; E nemohly, D nemohli gſu; C diwichu, E diwilij. — 672. E paduffy; ACE a sch; E poczelij. — 673. AE přesm: po nich mohly; ACE a sch. — 674. E bylij; E wratilij; D přesm: wratichu ſie — 675. A aby (nedops.); A m. v diviech: dywuow, C w diwow, E diwow. — 676. DCE powiem; A plowal, CE plowa (spr.); ACE m. i (po slově měst): a. — 677. DE klaffteruow, C koftelow; C ſbiehli ſu, E zbiehlij; AE ſlyffel. — 678. ACE přesm: zlych duchuow hlaſy (C obš: y hlaſy); ACE Tehdy; AC Paphus; E m. jemuž Papus dějí: gefſto flowe paphus; A Czypreſke. — 679. ACE jest sch; C m. sú: y, AE sch. — 680. ACE přesm: bylo gyz; C kdyz; ACE jest sch. — 681. ACE m. ale bylo jest ješťe znáti: ale to, czo bylo (C obš: ge bylo), wſſeczkno (CE wſſeczko) bylo znati; E przebywal. — 682. ACE a sch; C m. a (po slově vesel): y; ACE tu sch; A as, C aſa, E agſa; AE w pokogy. — 683. ACE przebude; E dwadczeti; E neminulo; E gmielij. — 684. E poczeli; AE přesm: Hylaryon, bozy ſluha, przyſſel; AC přesm: magy gie. — 685. AE z Salamyna, C Sala-
Strana 369
369 169b k nemv weſti z toho mieſta Z falanyma A z toh, gemvz kuryv diegíj. 685 Y gína míefta wolachu a pwíece, ze geí wiedíe, Ale newiedíe, w kerem míeſtie bydlíj. A kdyz by po trzidcyetí dnech, ſebra ſye k nemv mvziew a zen dobrzie do dwu ſtu. A kdyz gie vzrzíe, poczie toho zieletí, ze gemu nedadie w pokogi byti. A tu tako ſrſſat gſa ku pomſtie, tak gie ſnaznv modlitwu zbíczowa, ze gední ynhed, A druzy druhy den, Trzetíj trzetíj 690 den, le tak, ze wſsichní w temdní brechu vzdrawení. A tak tu przieby dwiea) letie, a wzdy myſle odtud vtecy. Y poſla vczeníka ſweho Eſycye w ſewer w ten czas do paleſtyna, A aby ſye pak opiet k nemv wtil, Nez gedno aby bratrzíj nawſſtiewil A geho klafſtera ſezzenie ohledal. A kdyzto ſye bieſſe wtil k nemu, y zwiedie, ze ſye opiet 695 do Egipta chce zaſye bratí na to míeſto, genz ſivowe bínolia, kdezto brechu zlíj a vkrutníj lide a nízadneho krzieſtiana neníe. Y poradí gemu Eſycyvs, Abyſſta radſſe ſſla do oſtrowu, geſſto ho drziewe hledaw y nalezi. Y prziewede geho za dwanadcte míl od morzie dale mezy puſtymí horamí a welmí przíkrymí, az tam ledwa moziefſe na ruku a na kolenv wnítí. 700 A wſſed tã, y vzrzíe hrozne mieſto II A drziewím obroſtle, a woda ſ wrchu hory dolvow tecziefſe, A zahrdka welmí vtíeſena a mnoho abloníe, gichzto owocye nikdy neokuſyl. Ale, iakz ſam Pwieſſe y geho vczěnícy to ſwied- cziechu, ze od diablvow huhlanie we dne y w nocy ſlyffiefſe, Iako kdyzto zide podle ſtareho obycziegie w ſwe ſſkole huhlíj, ze by mniel, by byl 705 zaſtup giezdcvow. To ſwatemu ylaryonv bieſſe welmí mílo, ze ſwe ptíwníky a) -w- nadeps. nina; DACE toho; E gemuzto; A m. Kurium: Cytrynum; E přesm: rzikagij Cytry- um (!). — 686. C m. i : A ; E wolalij; ACE m. jej vědie: wiedie ſwateho Hylaryona; D kterem. — 687. ACE m. v kerém městě bydlí: kde (E kte) geſt nebo (C aneb, E neb) kde (E kte) by byl; ACE m. a když by: Tehdy; CE ſebralo. — 688. AC přesm: zen a muzuow (C muży); ACE dobřě sch; AC obš: vzrziel biefſe. E byl vzrziel; ACE m. počě toho žěleti: toho zeleſíe (C toho zelegie, E zelel). — 689. ACE nedalý w poko- gyku prziebyti; ACE a tu sch; AE m. jě: sie. — 690. A byczowa, E biczowal; C a sch; ACE m. druhý den: nazaytrzýe. — 691. AC m. le tak že: ze az; A temzdný; E le tak že všichni v témdni sch; E bAlij. — 962. ACE a sch; A by, CE byl; ACE odtawad; A isch; ACE poſlal. — 693. Ev sever v ten čas sch; ACE palestyny; ACE a sch; ACE pak sch. — 694. D přesm: k nijev opiet. — 695. CE ſpalenie; ACE m. a kdyžto: Genz kdyzto (E kdyz); E byl; ACE k ňemu sch; ACE m. i: kdyz; A wzwiedie, E wzwie- diel. — 696. AC přesm: ze opiet do Egypta fie chcze, E zie sie chcze opiet do Egipta; ACE zasě sch; ACE m. bráti: wratiti, to gest; ACE gefíto; A Rudolya, E Eudolya, C bulia, orig. Bucolia; ACE kdez. — 697. E bylij; E m. nenie: nebylo, AC sch. — 698. DACE Aby ; A radſfy ; DE sflij, C sch; CE oftrowow, A oftrowuow; C genzto; AC m. ho dřieve hledav: hledaw drziew (C držewe) geho, E geho tam prwe; ACE i sch; ACE obš: nalezl bieffie (E byl). — 699. E m. i: a, AC sch; AE przywedl; AE m. dále: wzdaly, C Gyz dale, orig. procul. — 700. A a sch; AC m. až tam: a kamzto, E ze tam; ACE gedwa; E mohlij; ACE lefty. —701. ACE m. a: Genz; ACE tam sch; ACE i sch; AE vzrziel; ACE m. hrozné: hrozne (E gedno hrozne) a welmi daleke; (E daleko); ACE obš: obroſtle wſfady. — 702. E tekla; B zahrdka!, D zahradka, AC zahradku, E zahradu; ACE vtieffenu. — 703. AC obš: geſt neokuſyl.; ACE m. jakž: yako (CE yakoz) y; E prawil; ACE to sch. — 704. E ſwiedczylij; ACE od sch; ACE m. ve: y we; Ej ſlyſſel; AE m. kdyžto: gefſto. — 705. ACE m. že: takez ti zly Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 24
369 169b k nemv weſti z toho mieſta Z falanyma A z toh, gemvz kuryv diegíj. 685 Y gína míefta wolachu a pwíece, ze geí wiedíe, Ale newiedíe, w kerem míeſtie bydlíj. A kdyz by po trzidcyetí dnech, ſebra ſye k nemv mvziew a zen dobrzie do dwu ſtu. A kdyz gie vzrzíe, poczie toho zieletí, ze gemu nedadie w pokogi byti. A tu tako ſrſſat gſa ku pomſtie, tak gie ſnaznv modlitwu zbíczowa, ze gední ynhed, A druzy druhy den, Trzetíj trzetíj 690 den, le tak, ze wſsichní w temdní brechu vzdrawení. A tak tu przieby dwiea) letie, a wzdy myſle odtud vtecy. Y poſla vczeníka ſweho Eſycye w ſewer w ten czas do paleſtyna, A aby ſye pak opiet k nemv wtil, Nez gedno aby bratrzíj nawſſtiewil A geho klafſtera ſezzenie ohledal. A kdyzto ſye bieſſe wtil k nemu, y zwiedie, ze ſye opiet 695 do Egipta chce zaſye bratí na to míeſto, genz ſivowe bínolia, kdezto brechu zlíj a vkrutníj lide a nízadneho krzieſtiana neníe. Y poradí gemu Eſycyvs, Abyſſta radſſe ſſla do oſtrowu, geſſto ho drziewe hledaw y nalezi. Y prziewede geho za dwanadcte míl od morzie dale mezy puſtymí horamí a welmí przíkrymí, az tam ledwa moziefſe na ruku a na kolenv wnítí. 700 A wſſed tã, y vzrzíe hrozne mieſto II A drziewím obroſtle, a woda ſ wrchu hory dolvow tecziefſe, A zahrdka welmí vtíeſena a mnoho abloníe, gichzto owocye nikdy neokuſyl. Ale, iakz ſam Pwieſſe y geho vczěnícy to ſwied- cziechu, ze od diablvow huhlanie we dne y w nocy ſlyffiefſe, Iako kdyzto zide podle ſtareho obycziegie w ſwe ſſkole huhlíj, ze by mniel, by byl 705 zaſtup giezdcvow. To ſwatemu ylaryonv bieſſe welmí mílo, ze ſwe ptíwníky a) -w- nadeps. nina; DACE toho; E gemuzto; A m. Kurium: Cytrynum; E přesm: rzikagij Cytry- um (!). — 686. C m. i : A ; E wolalij; ACE m. jej vědie: wiedie ſwateho Hylaryona; D kterem. — 687. ACE m. v kerém městě bydlí: kde (E kte) geſt nebo (C aneb, E neb) kde (E kte) by byl; ACE m. a když by: Tehdy; CE ſebralo. — 688. AC přesm: zen a muzuow (C muży); ACE dobřě sch; AC obš: vzrziel biefſe. E byl vzrziel; ACE m. počě toho žěleti: toho zeleſíe (C toho zelegie, E zelel). — 689. ACE nedalý w poko- gyku prziebyti; ACE a tu sch; AE m. jě: sie. — 690. A byczowa, E biczowal; C a sch; ACE m. druhý den: nazaytrzýe. — 691. AC m. le tak že: ze az; A temzdný; E le tak že všichni v témdni sch; E bAlij. — 962. ACE a sch; A by, CE byl; ACE odtawad; A isch; ACE poſlal. — 693. Ev sever v ten čas sch; ACE palestyny; ACE a sch; ACE pak sch. — 694. D přesm: k nijev opiet. — 695. CE ſpalenie; ACE m. a kdyžto: Genz kdyzto (E kdyz); E byl; ACE k ňemu sch; ACE m. i: kdyz; A wzwiedie, E wzwie- diel. — 696. AC přesm: ze opiet do Egypta fie chcze, E zie sie chcze opiet do Egipta; ACE zasě sch; ACE m. bráti: wratiti, to gest; ACE gefíto; A Rudolya, E Eudolya, C bulia, orig. Bucolia; ACE kdez. — 697. E bylij; E m. nenie: nebylo, AC sch. — 698. DACE Aby ; A radſfy ; DE sflij, C sch; CE oftrowow, A oftrowuow; C genzto; AC m. ho dřieve hledav: hledaw drziew (C držewe) geho, E geho tam prwe; ACE i sch; ACE obš: nalezl bieffie (E byl). — 699. E m. i: a, AC sch; AE przywedl; AE m. dále: wzdaly, C Gyz dale, orig. procul. — 700. A a sch; AC m. až tam: a kamzto, E ze tam; ACE gedwa; E mohlij; ACE lefty. —701. ACE m. a: Genz; ACE tam sch; ACE i sch; AE vzrziel; ACE m. hrozné: hrozne (E gedno hrozne) a welmi daleke; (E daleko); ACE obš: obroſtle wſfady. — 702. E tekla; B zahrdka!, D zahradka, AC zahradku, E zahradu; ACE vtieffenu. — 703. AC obš: geſt neokuſyl.; ACE m. jakž: yako (CE yakoz) y; E prawil; ACE to sch. — 704. E ſwiedczylij; ACE od sch; ACE m. ve: y we; Ej ſlyſſel; AE m. kdyžto: gefſto. — 705. ACE m. že: takez ti zly Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 24
Strana 370
370 miegieſſe bliz od ſebe. Y by tu piet let na tom mieſtíe a czaſtokrat ſye tieſsieſſe ſwemy vczěníku Eſycyowi. Neb gíny k nemv nemozíeſſe p ne- ſnadnv cyeſtu a pro weliku tmv, takoz obeczníe pwiechu, ze bezmal yzadny 710 neſmiegieſſe k nemv aníz mozíeſſe p neſnadnv cyeſtu. Tu gednoho dne, kdyz bieſſe wyſſel do zahradky, y vzrzie czlowieka, ano gei dna zlamala, an lezíj przíede dwerzmí. y otaza Eſycye, kto by byl nebo kterak-li ge ſyem przíſſel. A on gemv powíedie, ze geſt byl ſtaroſtu we wſy, gemvz ta zahradka prziſluffie. Tu on zaplakaw, polozíw 715 naň ruku, y wecye: Tobiet we gmie iezvkryſta kazugí, aby wſtal na ſwe nohy. O kak to diwna ruczeſt! neb geſſte bieſſe ſlow nedokonal, a giz vdy cyely a zdrawy k wſtaníj geho zpodgímachu. To kdyz ſye pneſe, acz y neſnadna cyeſta y daleka toho míeſta, awſſak ſye kazdemv zdaſſe ſnadna. A níc gíneho nemiegiechu ze wſiech wſy okolních na peczí, Nez aby ne- 720 ſpadali zaſye, tak bieſſe przikro. Tehdy on z gich zpoſobeníe to poczie myſlití, ze giz nemvoz na tom míeſtie wiece oſtatí. Genz to I1 czíníeíſe ne 170a pro kteru gieſlitnv wíec, aní p neſmyl, Ale liknvgíe ſye ctí tohoto ſwieta A chtíe v pokogiku taíníe bohu ſluzítí a chudobu trpletí. Tehdy oſmdeſate leto ſweho zíwota, kdyzto Eſycye nebieſſe, kdyzto 725 porucziti chtíefſea), coz miegieſſe, Ale kratcye popſa wſſe na maly liſtek ſam wſſecko, A oddawagie gemu kníchy ſwateho czteníe a ſuknib) pytlowu a kapícy. Neb gazanvs, geho ſluha, nedawno bíeſſe vmrzíel. Y przígíde k nemv mnoho naboznych lidíj z toho míeſta rzeczeneho papus, a nagwiece pto, ze gei biechu ſlyfſíelí, an ſkvoro ma ſ tohoto ſwieta k bohu gití; a) -í- nadeps. b) po -í vyradováno í. duchowe, ze. — 706. C zastupow (!); AC hylaryonowy; E bylo; AC m. milo: milo a lybo. — 707. E gmiel; E byl; ACE přesm: leth piet. — 708. E tesfyl; ACE Ezy- cziemu; AE nebo; AC nemoziechu, E nemohly. — 709. E prawilij; E m. bezmál: gednak. — 710. E neſmiel; ACE m. aniž možieše pro nesnadnú cěstu: neb nemozieſſe (E nemohl) neb welmi rzledky (E rzydko kto) mohl geſt k nemu (C přesm: geſt mohl k niemu, E k niemu mohl geſt). — 711. ACE Tehdy; A m. bieše vyšel: wynyde, C wigide, E wyffiel; ACE i sch; AE vzrziel. — 712. D ho, ACE geho; A lama, E lame; DCE przed dwerzmi, A prziedwerzmi; ACE otazal. — 713. C m. nebo: a, AE sch; DC -li sch; CE gest; ACE m. a on: genz; E powiediel. — 714. A obš: we wſy w te, E w te wſy; ACE Tehdy; E polozyl. — 715. C na nieho; AC obš: bozie Gezukryſta; D rozkazugi, C przikazugý; E přesm: kazugij we gmeno gezu- kryſta. — 716. A kako, C kteraka, E kterak; ACE to sch; ACE neb sch; E byl. — 717. A vdie; ACE k stany, orig. ad standum; E wzpodgymalij; C m. to: A; ACE ač sch. — 718. ACE m. i daleká toho miesta: toho mijſta y daleka a welyka w nuzy; ACE avšak sch; ACE přesm: kazdemu ſie; E zdala. — 719. E negmielij. — 720. AE neſpadly; slova »nespadali... příkro« jsou chybný překlad slova »elaberetur«; E bylo; E z sch. — 721. Slova »tehdy ... mysliti« jsou nesprávný překlad latinského »dissemi- naverat enim hoc de eo rumor«; D viece sch; E přesm: wicze oftati na tom miestie; E czynil. — 722. B neſmyl!, D neſmieloſt, ACE nefmyfl, orig. puerili sensu (victus). — 723. A a sch; A w poku (!); ACE m. chudobu trpěti: w chudobie prziebywati. — 724. A oſmedczate; A m. života: leta (!), E wieku; C svého života sch; E nebylo; ACE m. kdyžto: yako gemu (spr.). — 725. AC chtie; E m. poručiti chtieše: chtie wíſe poru- czyti; AC obš: wſſie czoz; E gmiel; ACE ale sch; ACE popſal; D wſſeczky (!), ACE sch. — 726. ACE a sch. — 727. AE Nebo; E byl; C prziſſli, E przyfflo. — 728. ACE
370 miegieſſe bliz od ſebe. Y by tu piet let na tom mieſtíe a czaſtokrat ſye tieſsieſſe ſwemy vczěníku Eſycyowi. Neb gíny k nemv nemozíeſſe p ne- ſnadnv cyeſtu a pro weliku tmv, takoz obeczníe pwiechu, ze bezmal yzadny 710 neſmiegieſſe k nemv aníz mozíeſſe p neſnadnv cyeſtu. Tu gednoho dne, kdyz bieſſe wyſſel do zahradky, y vzrzie czlowieka, ano gei dna zlamala, an lezíj przíede dwerzmí. y otaza Eſycye, kto by byl nebo kterak-li ge ſyem przíſſel. A on gemv powíedie, ze geſt byl ſtaroſtu we wſy, gemvz ta zahradka prziſluffie. Tu on zaplakaw, polozíw 715 naň ruku, y wecye: Tobiet we gmie iezvkryſta kazugí, aby wſtal na ſwe nohy. O kak to diwna ruczeſt! neb geſſte bieſſe ſlow nedokonal, a giz vdy cyely a zdrawy k wſtaníj geho zpodgímachu. To kdyz ſye pneſe, acz y neſnadna cyeſta y daleka toho míeſta, awſſak ſye kazdemv zdaſſe ſnadna. A níc gíneho nemiegiechu ze wſiech wſy okolních na peczí, Nez aby ne- 720 ſpadali zaſye, tak bieſſe przikro. Tehdy on z gich zpoſobeníe to poczie myſlití, ze giz nemvoz na tom míeſtie wiece oſtatí. Genz to I1 czíníeíſe ne 170a pro kteru gieſlitnv wíec, aní p neſmyl, Ale liknvgíe ſye ctí tohoto ſwieta A chtíe v pokogiku taíníe bohu ſluzítí a chudobu trpletí. Tehdy oſmdeſate leto ſweho zíwota, kdyzto Eſycye nebieſſe, kdyzto 725 porucziti chtíefſea), coz miegieſſe, Ale kratcye popſa wſſe na maly liſtek ſam wſſecko, A oddawagie gemu kníchy ſwateho czteníe a ſuknib) pytlowu a kapícy. Neb gazanvs, geho ſluha, nedawno bíeſſe vmrzíel. Y przígíde k nemv mnoho naboznych lidíj z toho míeſta rzeczeneho papus, a nagwiece pto, ze gei biechu ſlyfſíelí, an ſkvoro ma ſ tohoto ſwieta k bohu gití; a) -í- nadeps. b) po -í vyradováno í. duchowe, ze. — 706. C zastupow (!); AC hylaryonowy; E bylo; AC m. milo: milo a lybo. — 707. E gmiel; E byl; ACE přesm: leth piet. — 708. E tesfyl; ACE Ezy- cziemu; AE nebo; AC nemoziechu, E nemohly. — 709. E prawilij; E m. bezmál: gednak. — 710. E neſmiel; ACE m. aniž možieše pro nesnadnú cěstu: neb nemozieſſe (E nemohl) neb welmi rzledky (E rzydko kto) mohl geſt k nemu (C přesm: geſt mohl k niemu, E k niemu mohl geſt). — 711. ACE Tehdy; A m. bieše vyšel: wynyde, C wigide, E wyffiel; ACE i sch; AE vzrziel. — 712. D ho, ACE geho; A lama, E lame; DCE przed dwerzmi, A prziedwerzmi; ACE otazal. — 713. C m. nebo: a, AE sch; DC -li sch; CE gest; ACE m. a on: genz; E powiediel. — 714. A obš: we wſy w te, E w te wſy; ACE Tehdy; E polozyl. — 715. C na nieho; AC obš: bozie Gezukryſta; D rozkazugi, C przikazugý; E přesm: kazugij we gmeno gezu- kryſta. — 716. A kako, C kteraka, E kterak; ACE to sch; ACE neb sch; E byl. — 717. A vdie; ACE k stany, orig. ad standum; E wzpodgymalij; C m. to: A; ACE ač sch. — 718. ACE m. i daleká toho miesta: toho mijſta y daleka a welyka w nuzy; ACE avšak sch; ACE přesm: kazdemu ſie; E zdala. — 719. E negmielij. — 720. AE neſpadly; slova »nespadali... příkro« jsou chybný překlad slova »elaberetur«; E bylo; E z sch. — 721. Slova »tehdy ... mysliti« jsou nesprávný překlad latinského »dissemi- naverat enim hoc de eo rumor«; D viece sch; E přesm: wicze oftati na tom miestie; E czynil. — 722. B neſmyl!, D neſmieloſt, ACE nefmyfl, orig. puerili sensu (victus). — 723. A a sch; A w poku (!); ACE m. chudobu trpěti: w chudobie prziebywati. — 724. A oſmedczate; A m. života: leta (!), E wieku; C svého života sch; E nebylo; ACE m. kdyžto: yako gemu (spr.). — 725. AC chtie; E m. poručiti chtieše: chtie wíſe poru- czyti; AC obš: wſſie czoz; E gmiel; ACE ale sch; ACE popſal; D wſſeczky (!), ACE sch. — 726. ACE a sch. — 727. AE Nebo; E byl; C prziſſli, E przyfflo. — 728. ACE
Strana 371
371 170b A i Conftancya gedna zena, Gegiezto zyetie a dcery zbawíl ſmrtí, ani gíz biechu 730 ſwatym olegem mazaní, y oſtachu zíwi. A tu gich wſſiech zakle y przikaza gím, Aby ynhed netahne ſkonczietí, pohrzebli geí w te zahradcye w tom odiewie, iakz geſt chodil. A giz malo bieſſe horek, aní bieſſe ktere gine znamenie czlowieka zíweho, Nez gedíny rozvm. Awſſak gefſte, ano gemv oczi w ſlupie ſtogíta, mlvwieſſe a rzka: Wyſtup duſſe! co ſye bogiſſ? wyſtup! 735 Wſſaks bliz k ſedmídcat letom ſluzila rezukryſtu; y bogíſſ ſye pak ſmrti? A tak rzek, y puſtí duſfí. A tu geí ynhed w prſtí zarzitíwſſe, Y powiediechu w mieſtie, za ſu gei drziewe pohrzebli, nez geſt vmrziel. A pak kdyz zwiedie ſwaty Eſycyvs, bra ſye do cypra A czíníe, iako by chtíel na tom míeſtíe prziebywatí, aby nemíeli yzadneho domníeníe tí, geſíto tu w vokolij bydlechu, 740 A ſ welikym ſtchem a ſ nebezpeczny ſweho zíwota. I A pak ſnad dobrzie po deſyetí meſyecych vkrade geho tielo. Y przíneſe do Maíoma toho míeſta; A tu ſ weliku ctíj a ſ dvoſtogenſtwím mníchvow y ſ mieſckym y pochowa geí w geho ſtarem klaſſterzíe. A ſuknie y to wſſe, coz geſt bylo na nem, geſſte wſſe cyelo bieſſe. A tielo tak kraſnv wvoní miegieſſe, 745 ze wſficní mníechu, by bylo drahymí maſtmí pomazano. A na koncy tiechto kních nezda mí ſye za podobne zamlczietí to nabozenſtwie y miloſt k ſwatemv ylaryonv te zeny Constancye: Ze, kdyz Paphus ; ACE a sch; ACE naywiecz. — 729. C geho ; C ſlyffaly ; C m. an: že; AE jej biechu slyšěli, an sch; A přesm: gma ſkoro; E m. a i: A, C A ay, A sch. — 730. AE Constantyna; AE gegyz, C gegiez; D zetij; AE m. a: od; AE czerzie, C dezerž; AC obš: zbawyl bieffie, E byl zbawil; C m. ani: an; AE byly, C byl. — 731. AE poma- zany, C pomazä; ACE m. i ostachu živi: take przygyde; ACE m. a tu jich: gychzto wſſiech; CE zaklel; ACE m. i: a; ACE przykazal. — 732. ACE jim sch; E netahna; ACE geho; AE zahradie. — 733. ACE přesm: yakz chodyl (C obš: chodil geſt), w temz odiewie; ACE a sch ; E byl ; E m. horek: zyw; E bylo; ACE m. které jiné: czo gyneho. — 734. ACE nezly. — 735. E mluwil; ACE a sch; E rzkucz, A sch. — 736. AE m. všaks: wssak wieſs, zes; E blize; ACE k sch; D k Sedmideſatom; AC ſedmdefat, E ſedmdeſathe; ACE leth; AE přesm: bohu ſluzyla; ACE m. i: a; A obogyſs (!); ACE pak sch. — 737. E rziekffy; ACE puſtyl; ACE m. tu jej inhed: ynhed geho; D pokutiwífe, E zakopawffie. — 738. ACE m. i pověděchu v městě: w mieſtie pak powiedrechu (E powiedielij); ACE geho; E prwe; E zakopalij; ACE nezly; E jest sch; ACE m. a: To ; A wzwiedie, E wzwiediel. — 739. ACE obš: ſwaty muz; CE bral. — 740. ACE přesm: domnieny (CE domnienie) yzadneho (E zadneho); ACE tu sch; A m. bydléchu: ſediechu, E ſedielij, C tu bydlechu. — 741. ACE a sch; ACE m. a s:a; DACE m. nebezpečným: nebezpeczenstwi. — 742. ACE m. a pak snad dobřě po desieti mesiecích: po deſeti dobrzie (E přesm: dobrze po deſytij) mieſyczech; E vkradly; A m. i: gez, C kterežto, E a; A przynes, C przineſl, E przyneſlij (!). — 743. AC m. do Majoma toho města: do Mayoma mieſta tak rzieczene tak rzieczeneho (!, C spr.), E do miesta Mayoma; ACE a tu sch; ACE m. duostojenstvím: zaſtupy, orig, turbis; D i sch; A m. s měsckým: ſwietſkym, E ſwieczkym, C mieſtkych ldij, D sch. — 744. A i sch; E pochowalij(!); C ge; ACE obš: klaffterzie nyczymz ne- hnuw. — 745. E na nem sch; E vše sch; E bylo; AC přesm: wſſie, na niem czoz gest bylo, gefstie czelo bieſſe; ACE drahu; E gmielo. — 746. D wſsichnij, ACE sch; D gmiegrechu (!), C za to mieli, E mnielij; ACE m. drahými mastmi: tak (C sch.) drahu maſty; AE vmazano. — 747. ACE a sch; ACE přesm: mi (C mnie) ſie nezda; ACE m. za podobné zamlčěti: podobno toho take zamlczeti; C m. to: totiz. — 748. ACE obš: te duoſtoygne; E zenie(!); AE m. že: Genz, C Giezto. — 749. C jiej sch; AE 24*
371 170b A i Conftancya gedna zena, Gegiezto zyetie a dcery zbawíl ſmrtí, ani gíz biechu 730 ſwatym olegem mazaní, y oſtachu zíwi. A tu gich wſſiech zakle y przikaza gím, Aby ynhed netahne ſkonczietí, pohrzebli geí w te zahradcye w tom odiewie, iakz geſt chodil. A giz malo bieſſe horek, aní bieſſe ktere gine znamenie czlowieka zíweho, Nez gedíny rozvm. Awſſak gefſte, ano gemv oczi w ſlupie ſtogíta, mlvwieſſe a rzka: Wyſtup duſſe! co ſye bogiſſ? wyſtup! 735 Wſſaks bliz k ſedmídcat letom ſluzila rezukryſtu; y bogíſſ ſye pak ſmrti? A tak rzek, y puſtí duſfí. A tu geí ynhed w prſtí zarzitíwſſe, Y powiediechu w mieſtie, za ſu gei drziewe pohrzebli, nez geſt vmrziel. A pak kdyz zwiedie ſwaty Eſycyvs, bra ſye do cypra A czíníe, iako by chtíel na tom míeſtíe prziebywatí, aby nemíeli yzadneho domníeníe tí, geſíto tu w vokolij bydlechu, 740 A ſ welikym ſtchem a ſ nebezpeczny ſweho zíwota. I A pak ſnad dobrzie po deſyetí meſyecych vkrade geho tielo. Y przíneſe do Maíoma toho míeſta; A tu ſ weliku ctíj a ſ dvoſtogenſtwím mníchvow y ſ mieſckym y pochowa geí w geho ſtarem klaſſterzíe. A ſuknie y to wſſe, coz geſt bylo na nem, geſſte wſſe cyelo bieſſe. A tielo tak kraſnv wvoní miegieſſe, 745 ze wſficní mníechu, by bylo drahymí maſtmí pomazano. A na koncy tiechto kních nezda mí ſye za podobne zamlczietí to nabozenſtwie y miloſt k ſwatemv ylaryonv te zeny Constancye: Ze, kdyz Paphus ; ACE a sch; ACE naywiecz. — 729. C geho ; C ſlyffaly ; C m. an: že; AE jej biechu slyšěli, an sch; A přesm: gma ſkoro; E m. a i: A, C A ay, A sch. — 730. AE Constantyna; AE gegyz, C gegiez; D zetij; AE m. a: od; AE czerzie, C dezerž; AC obš: zbawyl bieffie, E byl zbawil; C m. ani: an; AE byly, C byl. — 731. AE poma- zany, C pomazä; ACE m. i ostachu živi: take przygyde; ACE m. a tu jich: gychzto wſſiech; CE zaklel; ACE m. i: a; ACE przykazal. — 732. ACE jim sch; E netahna; ACE geho; AE zahradie. — 733. ACE přesm: yakz chodyl (C obš: chodil geſt), w temz odiewie; ACE a sch ; E byl ; E m. horek: zyw; E bylo; ACE m. které jiné: czo gyneho. — 734. ACE nezly. — 735. E mluwil; ACE a sch; E rzkucz, A sch. — 736. AE m. všaks: wssak wieſs, zes; E blize; ACE k sch; D k Sedmideſatom; AC ſedmdefat, E ſedmdeſathe; ACE leth; AE přesm: bohu ſluzyla; ACE m. i: a; A obogyſs (!); ACE pak sch. — 737. E rziekffy; ACE puſtyl; ACE m. tu jej inhed: ynhed geho; D pokutiwífe, E zakopawffie. — 738. ACE m. i pověděchu v městě: w mieſtie pak powiedrechu (E powiedielij); ACE geho; E prwe; E zakopalij; ACE nezly; E jest sch; ACE m. a: To ; A wzwiedie, E wzwiediel. — 739. ACE obš: ſwaty muz; CE bral. — 740. ACE přesm: domnieny (CE domnienie) yzadneho (E zadneho); ACE tu sch; A m. bydléchu: ſediechu, E ſedielij, C tu bydlechu. — 741. ACE a sch; ACE m. a s:a; DACE m. nebezpečným: nebezpeczenstwi. — 742. ACE m. a pak snad dobřě po desieti mesiecích: po deſeti dobrzie (E přesm: dobrze po deſytij) mieſyczech; E vkradly; A m. i: gez, C kterežto, E a; A przynes, C przineſl, E przyneſlij (!). — 743. AC m. do Majoma toho města: do Mayoma mieſta tak rzieczene tak rzieczeneho (!, C spr.), E do miesta Mayoma; ACE a tu sch; ACE m. duostojenstvím: zaſtupy, orig, turbis; D i sch; A m. s měsckým: ſwietſkym, E ſwieczkym, C mieſtkych ldij, D sch. — 744. A i sch; E pochowalij(!); C ge; ACE obš: klaffterzie nyczymz ne- hnuw. — 745. E na nem sch; E vše sch; E bylo; AC přesm: wſſie, na niem czoz gest bylo, gefstie czelo bieſſe; ACE drahu; E gmielo. — 746. D wſsichnij, ACE sch; D gmiegrechu (!), C za to mieli, E mnielij; ACE m. drahými mastmi: tak (C sch.) drahu maſty; AE vmazano. — 747. ACE a sch; ACE přesm: mi (C mnie) ſie nezda; ACE m. za podobné zamlčěti: podobno toho take zamlczeti; C m. to: totiz. — 748. ACE obš: te duoſtoygne; E zenie(!); AE m. že: Genz, C Giezto. — 749. C jiej sch; AE 24*
Strana 372
372 gieí poſlowe powiedielí, ze tielo ſwateho ylaryona geſt vkradeno do pale- 750 ſtyna, Tu ſye ona ynhed zprucziwſfi y zdeſſe; Tak geſt ſrdecznv milost míela k boziemv ſluzye. Neb geſt za obyczieg bdiecy na geho hrobíe ſnazníe ſye bohu modleſſe mnoho nocy, A tako by ſye gieí pomahal modlití. E, wiz, kakyt magíj ſwar az do dneſſníeho dne paleſtynowe ſ Cypry. Tito, paleſtynſſczíj, ſye korczie, ze magíj tielo ſwateho ylaryona, A cyprſſczij, 755 ze geſt w gich zemí ſwu duſſí puſtil. Awſſakz y po dneſſníj den welike díwy cziníj na obu mieſtu. Awſſak wiece díwvow vkazuge w zahradcye Cyprſke, A naiſpieſs pto, ze gest snad wiece to mieſto milowal. amen. přesm: poſly gy; AC powiedrechu. — 750. ACE Palestyny; ACE m. tu sě ona inhed: ynhed fie; AE i sch; E zdechla; ACE jest sch. — 751. ACE obš: geſt miela; ACE est sch; ACE přesm: na geho hrobie bdieti (E sch.). — 752. ACE snažně sch; ACE přesm: modlyla sie bohu; E obš: noczy bditij; ACE sě sch. — 753. ACE obš: mod- lyti fie ; ACE é sch; AE wyzte; C yakyt, E kterakt ; ACE obš: ſwar dywny; A pale- stynſſczy, CE paleſtynſſtij; E Cyprſkymi. — 754. ACE obš: toczyz (CE totiz) palefstyn- ſsczy (CE paleſtynfftij); C m. korčie: wadie prawiece, E wadicze; ACE m. Cyprščí: ony. — 755. D přesm: w gich gt zemi; E svú sch; AC přesm: duſſy ſwu; AE awffakze, C Awſſak. — 756. ACE přesm: welyke dywy do (C obš: až do) dneſſnyho dne czyny. — 757. C a sch; A nayſpieſse, E nayſpiſſie; AC jest sch; AE snad sch; C obš: gest milowal.
372 gieí poſlowe powiedielí, ze tielo ſwateho ylaryona geſt vkradeno do pale- 750 ſtyna, Tu ſye ona ynhed zprucziwſfi y zdeſſe; Tak geſt ſrdecznv milost míela k boziemv ſluzye. Neb geſt za obyczieg bdiecy na geho hrobíe ſnazníe ſye bohu modleſſe mnoho nocy, A tako by ſye gieí pomahal modlití. E, wiz, kakyt magíj ſwar az do dneſſníeho dne paleſtynowe ſ Cypry. Tito, paleſtynſſczíj, ſye korczie, ze magíj tielo ſwateho ylaryona, A cyprſſczij, 755 ze geſt w gich zemí ſwu duſſí puſtil. Awſſakz y po dneſſníj den welike díwy cziníj na obu mieſtu. Awſſak wiece díwvow vkazuge w zahradcye Cyprſke, A naiſpieſs pto, ze gest snad wiece to mieſto milowal. amen. přesm: poſly gy; AC powiedrechu. — 750. ACE Palestyny; ACE m. tu sě ona inhed: ynhed fie; AE i sch; E zdechla; ACE jest sch. — 751. ACE obš: geſt miela; ACE est sch; ACE přesm: na geho hrobie bdieti (E sch.). — 752. ACE snažně sch; ACE přesm: modlyla sie bohu; E obš: noczy bditij; ACE sě sch. — 753. ACE obš: mod- lyti fie ; ACE é sch; AE wyzte; C yakyt, E kterakt ; ACE obš: ſwar dywny; A pale- stynſſczy, CE paleſtynſſtij; E Cyprſkymi. — 754. ACE obš: toczyz (CE totiz) palefstyn- ſsczy (CE paleſtynfftij); C m. korčie: wadie prawiece, E wadicze; ACE m. Cyprščí: ony. — 755. D přesm: w gich gt zemi; E svú sch; AC přesm: duſſy ſwu; AE awffakze, C Awſſak. — 756. ACE přesm: welyke dywy do (C obš: až do) dneſſnyho dne czyny. — 757. C a sch; A nayſpieſse, E nayſpiſſie; AC jest sch; AE snad sch; C obš: gest milowal.
Strana 373
8 R. I, str. 35. Poczína ſye prziemlvw popa Ewagrya k ynocencyowi w ziwotie ſa- teho antoníea). 1719 Wairyvs pop Inocencyemv, ſwemv ſynv duchovníemv, wzpowieda w bozye ſpaſeníe. A takoz ze rzaweho oſyeníe ne ynhed magíj lide vzitek, gieliz ſezra obile, Awffak kraſnym oſyením ſu weſeli lide: II Takez przie- lozeníe z rzieckého hlahola w latíníky ne ynhed czíníj vzitek. A kdyz rziecz latínſka ma mnohe prziczíny, giedny ſlowu Cazus a fykury, to ſu podobny ke zní: A ptoz myſy bytí mnoho kratku rzieczíj wypweno, to muſy mnohym neb dluhym mlywením, A ledw wypwíj, coz chce powiedietí. A pto ia ſye toho warugie a chowagie, tak ſe zíwot przielozil ſwateho 10 antoníje Neb wylozil, iakoz geſt drziewe rzeczeno P twu pſbu, ze neníe w ſmyſlu nízadneho opufteníe, Acz w ſlowiech geft ktere promíeňeníe. A kdyz gíníj okrafſlene rzíeczí hledagíj, A ty pak ſmyſla a wypraweníe mudreho hledaí. 5 a) červ. R. I, str. 35. 1. B prziemlvw!, C przedmluwa; C Ewagriewa; B wl, C o.—2. B ſateho!, C ſwateho; C obš: Anthonie mnicha; DAE nadpisu nemají. — 3. ACE Ewag- ryus; E kniez; DC Innoczenczyowi; C wzkazugie. — 4. C bohu; C m. rzavého: neſe- zraleo; E přesm: lyde magi; ACE vzytka. — 5. ACE m. jeliž: ale kdyz; ACh lidé sch.— 6. ACE vzytka; slova »a jakož ze rzavého osěnie ... . . . ne inhed činí úžitek« jsou nepřesný překlad slov »ex alia in aliam linguam ad verbum expressa translatio sensus operit et veluti laetum gramen sata strangulat«. — 7. ACE ffygury. — 8. A m. podobny ke žni (!): podobyzny, CE podobenſte; ACE a sch; AE Proto; ACE m. musí býti mnoho(!): czoz geſt mohlo; ACE obš: byti wypraweno (spr.). — 9. ACE mnohým neb sch; ACE a sch; B ledw!, D ledwa, ACE obš: gedwa to; ACE vypraví sch; E chczy; slova »a když řěč latinská .... chce pověděti« jsou zase velmi volné tlumočení originálu, který zní: »dum enim casibus et figuris servit oratio, quod brevi poterat indicari sermone, longo ambitu circumacta vix explicat«. — 10. E m. a: Ale; E přesm: fie ya; E toho sch. — 11. ACE přesm: zywot ſwateho hylaryona (!, C Anthonie) przielozyl; A yako; D obš: A iakoz; AC přesm: drziewe geſt rzieczeno, E prwe rzeczeno geſt. — 12. A přesm: ktere geſt; E přesm: gest ktere promienienie w flowiech. — 13. E a (před ty) sch; ACE pak sch; ACE prawenie. — 14. ACE múdrého sch; AE hledagy (nespr.); AE přidává na konec (nesprávně): a po tom gedno (E přesm: gedno po tom) ſtogy, ale ne po duffy ſpaſeny, Amen. — 15. C m. tuto sě počíná: Dokonala
8 R. I, str. 35. Poczína ſye prziemlvw popa Ewagrya k ynocencyowi w ziwotie ſa- teho antoníea). 1719 Wairyvs pop Inocencyemv, ſwemv ſynv duchovníemv, wzpowieda w bozye ſpaſeníe. A takoz ze rzaweho oſyeníe ne ynhed magíj lide vzitek, gieliz ſezra obile, Awffak kraſnym oſyením ſu weſeli lide: II Takez przie- lozeníe z rzieckého hlahola w latíníky ne ynhed czíníj vzitek. A kdyz rziecz latínſka ma mnohe prziczíny, giedny ſlowu Cazus a fykury, to ſu podobny ke zní: A ptoz myſy bytí mnoho kratku rzieczíj wypweno, to muſy mnohym neb dluhym mlywením, A ledw wypwíj, coz chce powiedietí. A pto ia ſye toho warugie a chowagie, tak ſe zíwot przielozil ſwateho 10 antoníje Neb wylozil, iakoz geſt drziewe rzeczeno P twu pſbu, ze neníe w ſmyſlu nízadneho opufteníe, Acz w ſlowiech geft ktere promíeňeníe. A kdyz gíníj okrafſlene rzíeczí hledagíj, A ty pak ſmyſla a wypraweníe mudreho hledaí. 5 a) červ. R. I, str. 35. 1. B prziemlvw!, C przedmluwa; C Ewagriewa; B wl, C o.—2. B ſateho!, C ſwateho; C obš: Anthonie mnicha; DAE nadpisu nemají. — 3. ACE Ewag- ryus; E kniez; DC Innoczenczyowi; C wzkazugie. — 4. C bohu; C m. rzavého: neſe- zraleo; E přesm: lyde magi; ACE vzytka. — 5. ACE m. jeliž: ale kdyz; ACh lidé sch.— 6. ACE vzytka; slova »a jakož ze rzavého osěnie ... . . . ne inhed činí úžitek« jsou nepřesný překlad slov »ex alia in aliam linguam ad verbum expressa translatio sensus operit et veluti laetum gramen sata strangulat«. — 7. ACE ffygury. — 8. A m. podobny ke žni (!): podobyzny, CE podobenſte; ACE a sch; AE Proto; ACE m. musí býti mnoho(!): czoz geſt mohlo; ACE obš: byti wypraweno (spr.). — 9. ACE mnohým neb sch; ACE a sch; B ledw!, D ledwa, ACE obš: gedwa to; ACE vypraví sch; E chczy; slova »a když řěč latinská .... chce pověděti« jsou zase velmi volné tlumočení originálu, který zní: »dum enim casibus et figuris servit oratio, quod brevi poterat indicari sermone, longo ambitu circumacta vix explicat«. — 10. E m. a: Ale; E přesm: fie ya; E toho sch. — 11. ACE přesm: zywot ſwateho hylaryona (!, C Anthonie) przielozyl; A yako; D obš: A iakoz; AC přesm: drziewe geſt rzieczeno, E prwe rzeczeno geſt. — 12. A přesm: ktere geſt; E přesm: gest ktere promienienie w flowiech. — 13. E a (před ty) sch; ACE pak sch; ACE prawenie. — 14. ACE múdrého sch; AE hledagy (nespr.); AE přidává na konec (nesprávně): a po tom gedno (E přesm: gedno po tom) ſtogy, ale ne po duffy ſpaſeny, Amen. — 15. C m. tuto sě počíná: Dokonala
Strana 374
374 15 Tuto ſye poczína poſyelacy liſt, genz rziecky ſlvowe Epiſſtola, ſwateho Atanazye Bíſkupa k hoſtínny mnícho neb ku pocyeſtnya) Blſkup Atanazyvs ku pocyeſtnym mníchom wecye: Bratrzíce, dobry ſte ſwar wzpodgielí, a chtiece ſye przírownatí Egipſkym mníchom anebo gie prziewyffiti w dobrych ſkutcyech. A giz v was mnoho klafſtervow, 20 Anebot geſt meno ſlawne mníchowe. A tomu waſſemv prziebytku ſpwnie ſye kazdy mvoz diwíti. A wam da bvoh to, zaczez geho pſyte. A ptoze ste míe k tomu przínvtkalí, abych wam pſal o zíwotie ſwateho antoníe, tiem, geſſto chcete radí poſluchatí, kterak-li geſt poczal czili geſt byl drziewe, nezhi ten ſlawny ſtaw przigal, A kterak-li geſt ſwuoi zíwot ſkonal, 25 A take, wſſe-li geſt pwda, coz ſu o nem phlaſylí, I Abyſſte ſye mohli po- pwití a polepſſiti geho przíklady a geho ſkutky ſlawnymí: mílostíwiet ſem przigal waſſi pſbu y kazaníe, chcy wam geho zíwot popſatí. Nebo, cozt na pamatugí ſkutkvow a navczením, Tot mnie geſt dobrzie vziteczno. A wy, na to wiedíe, díwy flyffiece, budete zadatí geho naſledowatí. Neb, ktoz so bude naſledowatí prziebytka ſwateho antonie, Ten bude swrchowan w dob- rych ſkutcyech. A pto tot kratcye powiedle, A tomv wſſemv, cozt o nem powiedíeno bude, wierzte a za to mieíte, ze ſte ſlyſſielí naímenſſíj z naíwieczſſie wiecy; A kdyz ia pſbu waſſij coz koli wam popſano dam, níct giſtie wſſeho 35 newypwím geho dvoſtogenstwie a zaſluzeníe. Ale y wy take tam plowte a ſnazníe ſye ptaíte, At by ſye dokonalo a doliczilo ſlawne pweníe meno- wane. Nebt ſem ſam myſll, przieczet lifty waſfie pfby, zwatí nietere mníchy A naíwíece ty, genz ſu czaſto ſ ním bywali, za obycz k nemv chodiece, Abych, pwiegie zwieda, y poſlal wam wieczſſie dary. Ale ze ſye zruſſichu 40 czaſowe ku pluníj A liſtonoſye welmi nahle zaſye chwatal, A protoz, cozt ſem na wídiel (Nebt ſem czaſto geho nawfftiewowal) a od neho ſye navozil 171b a) červ. ſie przedmluwa, Pocżína ſie; C hrzieczky. — 16. E m. nadpisu má slova: A tak ſie dokonawagij knihy Zywotuow Swatych Otczuow Puſtennikuow; DA nadpisu nemají. — 17. CE přesm: k mnychom poczieſtnym; DC Bratrzie, E Bratrzy. — 18. CE a sch. — 19. CE obš: prziemoczy a przewyfliti; CE obš: gyz geft. — 20. E aneb; E přesm: Mnichowe gmeno flawne, C gmeno mnichowe flawne; E ſprawie(!). — 21. E přesm: moz kazdy; CE wamt; E přesm: buoh to da; CE zacž. — 22. E mne; C przynutili, E prziprawilij. — 23. E chtij; DCE -li sch; C m. čili: Czo-ly, E czo (spr.). — 24. E prwe; E a sch; DCE -li sch. — 25. E přesm: geſt-li wífe; C czo; E sě sch (!); C přesm: mohli ſie. — 26. CE przyprawiti; CE pržikladem; CE Mrlostíwie. — 27. C obš: a chtie, E a chczy. — 28. CE přesm: ya czozt; E navczenie; C dobřě sch; D m. užitečno: vziteczno a dobrze znamo. — 29. C m. já: yakz ya, E yakz; C wiem; D já to vědě sch. — 30. E obš: przibytka ſlawneho. — 32. CE m. tot: at (spr.); DCE powiem; CE a sch., orig. et = i; E czoz; CE ržecženo. — 33. Spojka a m. i; E naywietſsich. — 34. CE obš: y ya; C přesm: dam popſano; CE nicz gefftie. — 35. E neprawim. — 36. CE m. ať by: aby; CE m. dolíčilo: doplnilo. — 37. DCE niektere. — 38. CE geffto; CE přesm: ſ nim czaſto; DCE obyczei. — 39. E m. pravějie: gie prawie(!); CE i sch; CE přesm: wietczie dary wam (C obš: byl wam) poſlal; C ruſſichu, E ruſſyli. — 40. C k, E obš: y k; E obš: zaſie ſem; CE a sch; CE m. cožť: to, czoz. — 41. CE
374 15 Tuto ſye poczína poſyelacy liſt, genz rziecky ſlvowe Epiſſtola, ſwateho Atanazye Bíſkupa k hoſtínny mnícho neb ku pocyeſtnya) Blſkup Atanazyvs ku pocyeſtnym mníchom wecye: Bratrzíce, dobry ſte ſwar wzpodgielí, a chtiece ſye przírownatí Egipſkym mníchom anebo gie prziewyffiti w dobrych ſkutcyech. A giz v was mnoho klafſtervow, 20 Anebot geſt meno ſlawne mníchowe. A tomu waſſemv prziebytku ſpwnie ſye kazdy mvoz diwíti. A wam da bvoh to, zaczez geho pſyte. A ptoze ste míe k tomu przínvtkalí, abych wam pſal o zíwotie ſwateho antoníe, tiem, geſſto chcete radí poſluchatí, kterak-li geſt poczal czili geſt byl drziewe, nezhi ten ſlawny ſtaw przigal, A kterak-li geſt ſwuoi zíwot ſkonal, 25 A take, wſſe-li geſt pwda, coz ſu o nem phlaſylí, I Abyſſte ſye mohli po- pwití a polepſſiti geho przíklady a geho ſkutky ſlawnymí: mílostíwiet ſem przigal waſſi pſbu y kazaníe, chcy wam geho zíwot popſatí. Nebo, cozt na pamatugí ſkutkvow a navczením, Tot mnie geſt dobrzie vziteczno. A wy, na to wiedíe, díwy flyffiece, budete zadatí geho naſledowatí. Neb, ktoz so bude naſledowatí prziebytka ſwateho antonie, Ten bude swrchowan w dob- rych ſkutcyech. A pto tot kratcye powiedle, A tomv wſſemv, cozt o nem powiedíeno bude, wierzte a za to mieíte, ze ſte ſlyſſielí naímenſſíj z naíwieczſſie wiecy; A kdyz ia pſbu waſſij coz koli wam popſano dam, níct giſtie wſſeho 35 newypwím geho dvoſtogenstwie a zaſluzeníe. Ale y wy take tam plowte a ſnazníe ſye ptaíte, At by ſye dokonalo a doliczilo ſlawne pweníe meno- wane. Nebt ſem ſam myſll, przieczet lifty waſfie pfby, zwatí nietere mníchy A naíwíece ty, genz ſu czaſto ſ ním bywali, za obycz k nemv chodiece, Abych, pwiegie zwieda, y poſlal wam wieczſſie dary. Ale ze ſye zruſſichu 40 czaſowe ku pluníj A liſtonoſye welmi nahle zaſye chwatal, A protoz, cozt ſem na wídiel (Nebt ſem czaſto geho nawfftiewowal) a od neho ſye navozil 171b a) červ. ſie przedmluwa, Pocżína ſie; C hrzieczky. — 16. E m. nadpisu má slova: A tak ſie dokonawagij knihy Zywotuow Swatych Otczuow Puſtennikuow; DA nadpisu nemají. — 17. CE přesm: k mnychom poczieſtnym; DC Bratrzie, E Bratrzy. — 18. CE a sch. — 19. CE obš: prziemoczy a przewyfliti; CE obš: gyz geft. — 20. E aneb; E přesm: Mnichowe gmeno flawne, C gmeno mnichowe flawne; E ſprawie(!). — 21. E přesm: moz kazdy; CE wamt; E přesm: buoh to da; CE zacž. — 22. E mne; C przynutili, E prziprawilij. — 23. E chtij; DCE -li sch; C m. čili: Czo-ly, E czo (spr.). — 24. E prwe; E a sch; DCE -li sch. — 25. E přesm: geſt-li wífe; C czo; E sě sch (!); C přesm: mohli ſie. — 26. CE przyprawiti; CE pržikladem; CE Mrlostíwie. — 27. C obš: a chtie, E a chczy. — 28. CE přesm: ya czozt; E navczenie; C dobřě sch; D m. užitečno: vziteczno a dobrze znamo. — 29. C m. já: yakz ya, E yakz; C wiem; D já to vědě sch. — 30. E obš: przibytka ſlawneho. — 32. CE m. tot: at (spr.); DCE powiem; CE a sch., orig. et = i; E czoz; CE ržecženo. — 33. Spojka a m. i; E naywietſsich. — 34. CE obš: y ya; C přesm: dam popſano; CE nicz gefftie. — 35. E neprawim. — 36. CE m. ať by: aby; CE m. dolíčilo: doplnilo. — 37. DCE niektere. — 38. CE geffto; CE přesm: ſ nim czaſto; DCE obyczei. — 39. E m. pravějie: gie prawie(!); CE i sch; CE přesm: wietczie dary wam (C obš: byl wam) poſlal; C ruſſichu, E ruſſyli. — 40. C k, E obš: y k; E obš: zaſie ſem; CE a sch; CE m. cožť: to, czoz. — 41. CE
Strana 375
375 (Nebt ſem ſ ni nemalo prziebyl, wodu gemv noſye), Wam wypwití mílo- ſrdenstwie peczí ſem przílozil, Na to peczí magíe, abych ſ vobu ſtnu pwdu powiediel, Azda by niekto, wiece diwuow vſlyſfie, y nevwierzil tomv, Neb, vznamenagie níeco měſſieho, y rzekl by: nepodobno k diwu geſt tak 45 o ſlawně muzi. R. I, str. 36 a, Kap. I. 172a Il Poczína ſye zíwot ſwateho Antoníe, genz geſt ſlozíł rziecſky ata- nazyvs biſkup A pak pop Ewagryvs przielozil w rziecz latínſkua). Kap. II. SWaty antonyvs cneho ocye a materz míel A byl gefft wyníki z Egipta, a tak geſt chowan ſnazníe a dvoſtoíníe, Ze geſt níc gíneho neznal ſwieckeho, Nezli otcye a materz a gich ſbozíe. A kdyz bieſſe gíz holemy 5 pacholik, Nechtiel ſye gest vczítí we fſkole, aní ſye kdy prziczíníl k dietem k nebazni neſliczne; Ale w bozſke zadoſtí zazzen gſa, iakoz geſt pſano, w cziſtotie prziebywaſſe doma. A do koſtela ſ votcem a ſ materzíj przigda, Níc na dietínv drzoft nedbagí, Ale pozorowaſſe toho, coz cztiechu przí- kazaníe bozíeho, To drziefſe vſtawnie w cziſtemb) prziebywaníj. A nikdy 10 gemy nebylo zadno lahody zadatí, by gemy toho ktere wiecy dobyli, takoz ten dietínyc) wíek ma obycziei, Aní krmíj rozkofſnych geſt tbal; Ale gedine, coz gemv dadíechu, na tom geft doſtí míel, níc gíneho nepotrziebugie. A pak po ſmrtí otcowie a materzínie oſta ſnad w voſminadct aneb we dwudcat letech ſ ſeſtru ſ welmi malu, Zpoſobugie ſbozíe y ſwu ſeſtru welmí ſſlechetníe. A nevgide tomv ſleſtí meſyecvow po gich ſmrtí, A przi- bieh do koſtela, iakoz obykl bieſſe, A vſlyſſaw a zpomanvw, kterak apo- ſſtole ſu naſledowalí ſpaſytele níſeho rezukryſta, wſſe opuſtíwſſe, A kterak 5 172b mnozy, iakoz ſye czte w ſkutcyech apoſſtolſkych, Ze pdawſſe wſſe, II Coz a) červ. b) -1. nadeps. c) na okr. přips. ſke. neb; D gei; C přesm: nauczil ſie. — 42. CE Neb. — 43. CE miloftiwie; CE přesm: ſem pecžy. — 44. CE přesm: vſlyfſe diwow; CE Nebo. — 45. CE m. nepodobno k divu: Neduoſtoyno k diwu ani podobon. R. I, str. 36 a, kap. I. 1, 2. E má nadp: Tuto ſie poczyna zywot Swateho Anthonie, Czo geft naypw (!) byl a kterak; DAC bez nadpisu. — 3. CE obš: cztneho a nabožneho; AE přesm: wynýkl geft byl (E přesm: byl geft). — 5. E byl. — 6. B ſſkole!; E přesm: w fſkole vczyti. — 7. CE m. k dětem k nebázni: k dietinne (E dietinſke) ktere baſný (E bazni), orig. infantium fabulis; CE zayžen. — 8. E prze- bywal. — 9. D dietinſku; B nedbagí!, D netbage, C netbal geſt, E netbal; CE obš: gedine pozoruge; E cztlij. — 10. C bozie, E bozy; CE to sch; E drziel; CE vstawicżníe cžiſtym pržebywanim; CE a sch. — 12. DE dietinſky. — 13. C dawachu, E dalij; CE jest sch; C miegieſſe. Kap. II. 1. CE a sch; E Otczie a Materzie; CE oftal; CE snad sch; D ofmnadczt, CE oſmnadczte; CE neb. — 2. E dwadczeti; E obš: s Sestru ſwu; CE s sch; CE obš: a zpoſobuge; C obš: y ſbozie; D s sestrú s velmi malú zpósobujě sbožie i svú sch; CE m. svú sestru: Seſtru ſwu (C přesm: ſwu ſeſtru) mage pracžy. — 3. CE cztnie; C m. a neujíde tomu šesti mesiecuov po jich smrti: ani tomu vſſlo geſt ſſeſti miefieczow po ſmrti gich, E a kdyz tomu bylo ſſeſt Mieſyczow po ſmrti gich; CE a sch. — 4. E přesm: byl prziwykl; CE a sch; E vſlyſſiel; E y; E zpomenul, C rozpomanuw ſie. — 5. E Apoſſtoli; B nſſeho!, DC naſſeho, E naſſieho. — 6. CE že sch. — 7. CE
375 (Nebt ſem ſ ni nemalo prziebyl, wodu gemv noſye), Wam wypwití mílo- ſrdenstwie peczí ſem przílozil, Na to peczí magíe, abych ſ vobu ſtnu pwdu powiediel, Azda by niekto, wiece diwuow vſlyſfie, y nevwierzil tomv, Neb, vznamenagie níeco měſſieho, y rzekl by: nepodobno k diwu geſt tak 45 o ſlawně muzi. R. I, str. 36 a, Kap. I. 172a Il Poczína ſye zíwot ſwateho Antoníe, genz geſt ſlozíł rziecſky ata- nazyvs biſkup A pak pop Ewagryvs przielozil w rziecz latínſkua). Kap. II. SWaty antonyvs cneho ocye a materz míel A byl gefft wyníki z Egipta, a tak geſt chowan ſnazníe a dvoſtoíníe, Ze geſt níc gíneho neznal ſwieckeho, Nezli otcye a materz a gich ſbozíe. A kdyz bieſſe gíz holemy 5 pacholik, Nechtiel ſye gest vczítí we fſkole, aní ſye kdy prziczíníl k dietem k nebazni neſliczne; Ale w bozſke zadoſtí zazzen gſa, iakoz geſt pſano, w cziſtotie prziebywaſſe doma. A do koſtela ſ votcem a ſ materzíj przigda, Níc na dietínv drzoft nedbagí, Ale pozorowaſſe toho, coz cztiechu przí- kazaníe bozíeho, To drziefſe vſtawnie w cziſtemb) prziebywaníj. A nikdy 10 gemy nebylo zadno lahody zadatí, by gemy toho ktere wiecy dobyli, takoz ten dietínyc) wíek ma obycziei, Aní krmíj rozkofſnych geſt tbal; Ale gedine, coz gemv dadíechu, na tom geft doſtí míel, níc gíneho nepotrziebugie. A pak po ſmrtí otcowie a materzínie oſta ſnad w voſminadct aneb we dwudcat letech ſ ſeſtru ſ welmi malu, Zpoſobugie ſbozíe y ſwu ſeſtru welmí ſſlechetníe. A nevgide tomv ſleſtí meſyecvow po gich ſmrtí, A przi- bieh do koſtela, iakoz obykl bieſſe, A vſlyſſaw a zpomanvw, kterak apo- ſſtole ſu naſledowalí ſpaſytele níſeho rezukryſta, wſſe opuſtíwſſe, A kterak 5 172b mnozy, iakoz ſye czte w ſkutcyech apoſſtolſkych, Ze pdawſſe wſſe, II Coz a) červ. b) -1. nadeps. c) na okr. přips. ſke. neb; D gei; C přesm: nauczil ſie. — 42. CE Neb. — 43. CE miloftiwie; CE přesm: ſem pecžy. — 44. CE přesm: vſlyfſe diwow; CE Nebo. — 45. CE m. nepodobno k divu: Neduoſtoyno k diwu ani podobon. R. I, str. 36 a, kap. I. 1, 2. E má nadp: Tuto ſie poczyna zywot Swateho Anthonie, Czo geft naypw (!) byl a kterak; DAC bez nadpisu. — 3. CE obš: cztneho a nabožneho; AE přesm: wynýkl geft byl (E přesm: byl geft). — 5. E byl. — 6. B ſſkole!; E přesm: w fſkole vczyti. — 7. CE m. k dětem k nebázni: k dietinne (E dietinſke) ktere baſný (E bazni), orig. infantium fabulis; CE zayžen. — 8. E prze- bywal. — 9. D dietinſku; B nedbagí!, D netbage, C netbal geſt, E netbal; CE obš: gedine pozoruge; E cztlij. — 10. C bozie, E bozy; CE to sch; E drziel; CE vstawicżníe cžiſtym pržebywanim; CE a sch. — 12. DE dietinſky. — 13. C dawachu, E dalij; CE jest sch; C miegieſſe. Kap. II. 1. CE a sch; E Otczie a Materzie; CE oftal; CE snad sch; D ofmnadczt, CE oſmnadczte; CE neb. — 2. E dwadczeti; E obš: s Sestru ſwu; CE s sch; CE obš: a zpoſobuge; C obš: y ſbozie; D s sestrú s velmi malú zpósobujě sbožie i svú sch; CE m. svú sestru: Seſtru ſwu (C přesm: ſwu ſeſtru) mage pracžy. — 3. CE cztnie; C m. a neujíde tomu šesti mesiecuov po jich smrti: ani tomu vſſlo geſt ſſeſti miefieczow po ſmrti gich, E a kdyz tomu bylo ſſeſt Mieſyczow po ſmrti gich; CE a sch. — 4. E přesm: byl prziwykl; CE a sch; E vſlyſſiel; E y; E zpomenul, C rozpomanuw ſie. — 5. E Apoſſtoli; B nſſeho!, DC naſſeho, E naſſieho. — 6. CE že sch. — 7. CE
Strana 376
376 ſv míeli, y polozílí k noham apoſítholſkym ty peníezye, Aby gich chvdym a nedoſtatecznym vdielili, Kteru ſu pak czaku míeli k neſkemv panowaníj: A tak myſle o tom, y gide do koſtela. Y ſta ſye, ze w tu dobu ſwate 10 czteníe zpiewachu, W nemzto hoſpodín rzekl k bohatemv a rzka: Chceſſ-li ſwrchowan bytí, gdí a pdai wſſe, coz maſs, a rozdaí chudym, A budeſ mietí poklad w nebeſyech; a pod po mníe! To vſlyſſaw, tako by pron to ſwate czteníe bylo czteno, Ynhed by poſluſſen bozleho przíkazaníe. A ſſed y rozda ſvſyedom ſwe gmienie wſſe, coz w ſedle nebo we wſy 15 miegieſſe; A te diedíny bieſſe trzi sta gitr welmi dobrych. A gíneho coz miegieſſe nabytka ſwrchníeho, to wſſe rozproda. A ſebraw mnoho peníez, y rozda chudym, A malo toho ſeſtrzie oſtawiw, genz bieſſe na letech mlazſſie Y przírozeníe mdleiſſieho. Kap. III. Druha kapitola a). Ak wtiw ſye do koſtela, Y vſlyſſie, ano hoſpodín we czteníj mlvwíj a rzka: Nemíeíte peczie aní myſíleníe, czím zait zíwub) bytí. Tehdy to, coz bieſſe oſtawil, rozda chvdym aní rodí doma oſtati dele. Ale po- 5 rucziw ſeſtru wiernym a znamym diewkam, aby gi przipwili k temuz ſtawu, A ſam gíz gſa wſſiech okow tohoto ſwieta pzden a proſt, Y przigie welmi twrdy a neſnadny zakon. Aníz drziewe bieſſe tak mnoho klaſſtervow po Egíptíe, Aní kto owſſem na pufftí prziebywal. A ktoz pak kolí chtiel bohu ſluzítí. Nedaleko od 10 ſwe weſky prziebytczek gemu przipwieſſe A zakonv geho pwie navczieſſe. Trzetie kapitola a). IllEhdy biessec) w susyedctwij geden starzec A ten gest sam z swe 173a mladoſtí prziebywal. A kdyz bieſſe vzrziel ſwaty antoníj. Y poczie naſle- a) červ. b) na okr. přips. pozd. mate, a ze zíwu uděláno zíwij. c) -ſe červ. nadeps. sú sch; C m. jich chudým: chudym tiech, E chudym. — 8. E obš: gich vdiehlij; C m. čáku měli: nadlegy miely a cžaku, E nadiegi a czaku gmieli; B neſkemv!, DCE nebeſkemu. — 9. CE a sch; E i sch; C wſſel gest, E ffiel; CE stalo. — 10. E spiwali; CE niemz; CE a řka sch. — 11. CE m. vše, což: czoz koly. — 12. E vſlyffew; E pro nieho. — 13. E přesm: bylo to ſwate cztenie ſpiwano; C obš: a ynhed; CE byl; CE přesm: przikazaníe bozieho. — 14. E ffiedíly; E m. rozda: proda; CE m. své jměnie vše: gmienie ſwe; C m. v sedle: v ſebe, E w sidle. — 15. E gmiel; E tey; E bylo; E Giter; E velmi sch. — 16. E gmiel; CE rozprodal. — 17. CE rozdal; CE a sch; E oftawil; C m. jenž: že; CE byla. — 18 CE přesm: menſſie na letech. Kap III. 1. C má nadp: Caa II; E nadp: O temz Swatem, genz wſſeczko zbozie rozdal chudym; DA bez nadp. — 2. ACE m. i: kdyz. — 3. D obš: mate ziwij; ACE tehdy sch. — 4. E byl; CE rozdal; D a nerodi, E aniz chtiel; ACEm déle: wiecze. — 5. E pannam. — 6. ACE a sch; ACE přesm: ſwieta toho (CE tohoto); ACE prázden a sch; E prziyal. — 7. ACE přesm: twrdy a welmi neſnadny. — 8. ACE Ani; E prwe bylo; E w Egiptie; AE kdo; ACE obš: owſſem kdy. — 9. DAE prziebytek; AE przy- prawiwíſe(!); ACE jeho sch; ACE právě sch; A nauczywffie, E navczyli (!). — 10. C má nadp: Caa tržetie; E nadp: O S. Anthonij, kterak geſt nayprwe poczial ſluzytij buohu; DA bez nadpisu. — 12. E byl; AC m. v súsědctví: v ſuſediech (C w ſuſedech) ſ nym, E sch; E m. a ten: genz, A sch; AC přesm: ſam gest. — 13. AE m. a: toho, C tehdy;
376 ſv míeli, y polozílí k noham apoſítholſkym ty peníezye, Aby gich chvdym a nedoſtatecznym vdielili, Kteru ſu pak czaku míeli k neſkemv panowaníj: A tak myſle o tom, y gide do koſtela. Y ſta ſye, ze w tu dobu ſwate 10 czteníe zpiewachu, W nemzto hoſpodín rzekl k bohatemv a rzka: Chceſſ-li ſwrchowan bytí, gdí a pdai wſſe, coz maſs, a rozdaí chudym, A budeſ mietí poklad w nebeſyech; a pod po mníe! To vſlyſſaw, tako by pron to ſwate czteníe bylo czteno, Ynhed by poſluſſen bozleho przíkazaníe. A ſſed y rozda ſvſyedom ſwe gmienie wſſe, coz w ſedle nebo we wſy 15 miegieſſe; A te diedíny bieſſe trzi sta gitr welmi dobrych. A gíneho coz miegieſſe nabytka ſwrchníeho, to wſſe rozproda. A ſebraw mnoho peníez, y rozda chudym, A malo toho ſeſtrzie oſtawiw, genz bieſſe na letech mlazſſie Y przírozeníe mdleiſſieho. Kap. III. Druha kapitola a). Ak wtiw ſye do koſtela, Y vſlyſſie, ano hoſpodín we czteníj mlvwíj a rzka: Nemíeíte peczie aní myſíleníe, czím zait zíwub) bytí. Tehdy to, coz bieſſe oſtawil, rozda chvdym aní rodí doma oſtati dele. Ale po- 5 rucziw ſeſtru wiernym a znamym diewkam, aby gi przipwili k temuz ſtawu, A ſam gíz gſa wſſiech okow tohoto ſwieta pzden a proſt, Y przigie welmi twrdy a neſnadny zakon. Aníz drziewe bieſſe tak mnoho klaſſtervow po Egíptíe, Aní kto owſſem na pufftí prziebywal. A ktoz pak kolí chtiel bohu ſluzítí. Nedaleko od 10 ſwe weſky prziebytczek gemu przipwieſſe A zakonv geho pwie navczieſſe. Trzetie kapitola a). IllEhdy biessec) w susyedctwij geden starzec A ten gest sam z swe 173a mladoſtí prziebywal. A kdyz bieſſe vzrziel ſwaty antoníj. Y poczie naſle- a) červ. b) na okr. přips. pozd. mate, a ze zíwu uděláno zíwij. c) -ſe červ. nadeps. sú sch; C m. jich chudým: chudym tiech, E chudym. — 8. E obš: gich vdiehlij; C m. čáku měli: nadlegy miely a cžaku, E nadiegi a czaku gmieli; B neſkemv!, DCE nebeſkemu. — 9. CE a sch; E i sch; C wſſel gest, E ffiel; CE stalo. — 10. E spiwali; CE niemz; CE a řka sch. — 11. CE m. vše, což: czoz koly. — 12. E vſlyffew; E pro nieho. — 13. E přesm: bylo to ſwate cztenie ſpiwano; C obš: a ynhed; CE byl; CE přesm: przikazaníe bozieho. — 14. E ffiedíly; E m. rozda: proda; CE m. své jměnie vše: gmienie ſwe; C m. v sedle: v ſebe, E w sidle. — 15. E gmiel; E tey; E bylo; E Giter; E velmi sch. — 16. E gmiel; CE rozprodal. — 17. CE rozdal; CE a sch; E oftawil; C m. jenž: že; CE byla. — 18 CE přesm: menſſie na letech. Kap III. 1. C má nadp: Caa II; E nadp: O temz Swatem, genz wſſeczko zbozie rozdal chudym; DA bez nadp. — 2. ACE m. i: kdyz. — 3. D obš: mate ziwij; ACE tehdy sch. — 4. E byl; CE rozdal; D a nerodi, E aniz chtiel; ACEm déle: wiecze. — 5. E pannam. — 6. ACE a sch; ACE přesm: ſwieta toho (CE tohoto); ACE prázden a sch; E prziyal. — 7. ACE přesm: twrdy a welmi neſnadny. — 8. ACE Ani; E prwe bylo; E w Egiptie; AE kdo; ACE obš: owſſem kdy. — 9. DAE prziebytek; AE przy- prawiwíſe(!); ACE jeho sch; ACE právě sch; A nauczywffie, E navczyli (!). — 10. C má nadp: Caa tržetie; E nadp: O S. Anthonij, kterak geſt nayprwe poczial ſluzytij buohu; DA bez nadpisu. — 12. E byl; AC m. v súsědctví: v ſuſediech (C w ſuſedech) ſ nym, E sch; E m. a ten: genz, A sch; AC přesm: ſam gest. — 13. AE m. a: toho, C tehdy;
Strana 377
377 dowatí dobre a vziteczne wiecy. A tak naíprwe poczie malo dale od weſky na puſítí prziebywatí. Odtowad pak, kdyz nalezi ktereho bedliweho w tom 15 ſwatem prziebytcye, Dvoida k nemv, y budieſſe, az ſye nieczemu dobremv navczieſſe a naň ſye napatrzieſſe. Iakozto wczela newtí ſye do vle, lecz medu przíneſe, Takez on czínieſſe. Takym ſye tu poczatkem przíwed, A kdyz na wſſaky den to do roka czíní, Ze giz aní na ſbozie otcowo aní na ſwe pomnieſſe ani na przately, A tak wſſichnv zadoſt miegíeſſe k tomv, 20 coz bieſſe poczal cziníti, ſwyma rukama3) dielagie, Wieda, ze ge pſano: ktoz nediela, ten take negiez! A to, coz nadielal, pdadieſſe, A gedíne chleba ſobie kupie za to, A gine wſſe chudym rozdadieſſe. A za obycz ſye modleſſe; Nebo to miegieſſe na pamíetí, ze ſye ſluſſie hoſpodínv za obyczyeib) modlití a bez przieſtaníe. 25 173b A tak píſmo ſwate pamatowaſſe, ze to wſſe, coz ſlyſſal bieſſe bozieho przikazaníe°), tako by na knehach míel pſano. A tak bíeſſe ſtaw ſweho ziwota vwazil, Ze gei wſſiecka brattrzij milowaſſe pwym ſrdcem. A wſſiech, k nímzto przichazyeſſe p navczeníe, gſa poſluſſen, wlaſtníe dary ducha ſwateho d) miegieſſe. Tohoto czíſtotu, onoho ochotenſtwím naſledowafſe. A na zemí na hole onoho vtrpeníe, onoho krotkoſt przígal bieſſe. A wſſiech dobrych ſkutkvow poczatek y dokonanie magie przi ſobie, 11 Tocziſſ mí- lofrdíe, y gínymí wſſiemí dobrymi ſkutky gſa naplnen, A wtiw ſye do 30 a) a v -ma nadeps. pozd. b) -z- nadeps. c) -1- v przi- nadeps. pozd. d) potrháno. E byl; AE widiel, C obš: geho widiel; ACE Anthonyus, tak AC zpravidla, E vedle toho také někdy Antoň. — 14. ACE m. dobré a užitečné věci: dobreo vzyteczne o. — 15. AC přesm: na puſíti od weſky; DACE Odtawad; E přesm: kdyz pak; AC přesm: ktereo nalezl; AE m. bedlivého: blyzneho (!). — 16. E m. budieše: byl tu, C przeby- waſſe ſ nim. — 17. E navczyl; ACE m. naň: geho; E napatrzicz; ACE yako; ACE m. leč: az. — 18. AE takéž on činieše sch; ACE přesm: poczatkem tu; CE przywedl. — 19. Ca sch; E kazdy; A m. to do roka: to az do roka, CE až do roka to; E czynil. — 20. AC ani na (před sl. přátely) sch; E m. pomnieše ani na přátely: przately pomniel; C m. tak: kdyz; AC wſſyczku, E wſſeczku; AC obš: zadoſt y tbu (C tbanie); A ma- mage (!), CE mage. — 21. E byl; ACE činiti sch; ACE přesm: dielaffie (E Dielagie) ſwyma rukama; ACE geſt. — 22. D věda, že .... nejěz sch; AC nadielage(!); C pro- dawaſſe, E prodawal. — 23. ACE a sch; E m. vše: pak; AC rozdawaſſe, E rozdal, D obš: rozdadieſſe Wieda, ze gest pſano „ktoz nediela, ten take negez“; ACE a sch; DACE obyczej. — 24. E modlil; AE neb; E gmiel; E bohu. — 25. ACE m. za obyčěj modliti a bez přěstánie: bez przieſtanie modliti. — 26. E pamatowal; ACE m. to vše: wſſeczko; E přesm: byl ſlyſſel; D obš: z bozleho. — 27. ACE by sch; ACE přesm: popſano gmiegyffie (E gmiel); E byl. — 28. AE přesm: zywota sweo; ACE jej sch; DCE wſſichnij (D wſſiczkni, E wſſiczy) Bratrzie; D milowachu, ACE obš: milowachu (E milowali) geho. — 29. A przydieſſie, C przifſel geſt, E przichazel; C zwlaſstnie; A dar. — 30. A m. mějieše: rozgymaffie, C wzywaſſe, E przigimal, původně nepochybně vzímáše, orig. hauriebat; ACE Toho; ACE m. ochotenstvím následováše: ochotenstwie, tohoto (C obš: naſledowaſſe, tohoto hladkoft, tohoto) bedlywe ſnazenstwie, tohoto na- ſledowaſſie (E naſledowal) pozorneo cztenie, toho (C Tohoto) Puoſt ſnabdieffie (E ſnaz- nieyfly!), toho (C tohoto) lehanie ſpatrowaſſe (E ſpatrowal), orig. rovněž obšírněji. — 31. ACE a sch; AE holeyg; E přesm: byl prziyal. — 32. ACE fkonczenie; E totizto. — 33. A milofrdenstwiem, E milosrdenstwie; CE a; ACE napogen; ACE a sch; A wra-
377 dowatí dobre a vziteczne wiecy. A tak naíprwe poczie malo dale od weſky na puſítí prziebywatí. Odtowad pak, kdyz nalezi ktereho bedliweho w tom 15 ſwatem prziebytcye, Dvoida k nemv, y budieſſe, az ſye nieczemu dobremv navczieſſe a naň ſye napatrzieſſe. Iakozto wczela newtí ſye do vle, lecz medu przíneſe, Takez on czínieſſe. Takym ſye tu poczatkem przíwed, A kdyz na wſſaky den to do roka czíní, Ze giz aní na ſbozie otcowo aní na ſwe pomnieſſe ani na przately, A tak wſſichnv zadoſt miegíeſſe k tomv, 20 coz bieſſe poczal cziníti, ſwyma rukama3) dielagie, Wieda, ze ge pſano: ktoz nediela, ten take negiez! A to, coz nadielal, pdadieſſe, A gedíne chleba ſobie kupie za to, A gine wſſe chudym rozdadieſſe. A za obycz ſye modleſſe; Nebo to miegieſſe na pamíetí, ze ſye ſluſſie hoſpodínv za obyczyeib) modlití a bez przieſtaníe. 25 173b A tak píſmo ſwate pamatowaſſe, ze to wſſe, coz ſlyſſal bieſſe bozieho przikazaníe°), tako by na knehach míel pſano. A tak bíeſſe ſtaw ſweho ziwota vwazil, Ze gei wſſiecka brattrzij milowaſſe pwym ſrdcem. A wſſiech, k nímzto przichazyeſſe p navczeníe, gſa poſluſſen, wlaſtníe dary ducha ſwateho d) miegieſſe. Tohoto czíſtotu, onoho ochotenſtwím naſledowafſe. A na zemí na hole onoho vtrpeníe, onoho krotkoſt przígal bieſſe. A wſſiech dobrych ſkutkvow poczatek y dokonanie magie przi ſobie, 11 Tocziſſ mí- lofrdíe, y gínymí wſſiemí dobrymi ſkutky gſa naplnen, A wtiw ſye do 30 a) a v -ma nadeps. pozd. b) -z- nadeps. c) -1- v przi- nadeps. pozd. d) potrháno. E byl; AE widiel, C obš: geho widiel; ACE Anthonyus, tak AC zpravidla, E vedle toho také někdy Antoň. — 14. ACE m. dobré a užitečné věci: dobreo vzyteczne o. — 15. AC přesm: na puſíti od weſky; DACE Odtawad; E přesm: kdyz pak; AC přesm: ktereo nalezl; AE m. bedlivého: blyzneho (!). — 16. E m. budieše: byl tu, C przeby- waſſe ſ nim. — 17. E navczyl; ACE m. naň: geho; E napatrzicz; ACE yako; ACE m. leč: az. — 18. AE takéž on činieše sch; ACE přesm: poczatkem tu; CE przywedl. — 19. Ca sch; E kazdy; A m. to do roka: to az do roka, CE až do roka to; E czynil. — 20. AC ani na (před sl. přátely) sch; E m. pomnieše ani na přátely: przately pomniel; C m. tak: kdyz; AC wſſyczku, E wſſeczku; AC obš: zadoſt y tbu (C tbanie); A ma- mage (!), CE mage. — 21. E byl; ACE činiti sch; ACE přesm: dielaffie (E Dielagie) ſwyma rukama; ACE geſt. — 22. D věda, že .... nejěz sch; AC nadielage(!); C pro- dawaſſe, E prodawal. — 23. ACE a sch; E m. vše: pak; AC rozdawaſſe, E rozdal, D obš: rozdadieſſe Wieda, ze gest pſano „ktoz nediela, ten take negez“; ACE a sch; DACE obyczej. — 24. E modlil; AE neb; E gmiel; E bohu. — 25. ACE m. za obyčěj modliti a bez přěstánie: bez przieſtanie modliti. — 26. E pamatowal; ACE m. to vše: wſſeczko; E přesm: byl ſlyſſel; D obš: z bozleho. — 27. ACE by sch; ACE přesm: popſano gmiegyffie (E gmiel); E byl. — 28. AE přesm: zywota sweo; ACE jej sch; DCE wſſichnij (D wſſiczkni, E wſſiczy) Bratrzie; D milowachu, ACE obš: milowachu (E milowali) geho. — 29. A przydieſſie, C przifſel geſt, E przichazel; C zwlaſstnie; A dar. — 30. A m. mějieše: rozgymaffie, C wzywaſſe, E przigimal, původně nepochybně vzímáše, orig. hauriebat; ACE Toho; ACE m. ochotenstvím následováše: ochotenstwie, tohoto (C obš: naſledowaſſe, tohoto hladkoft, tohoto) bedlywe ſnazenstwie, tohoto na- ſledowaſſie (E naſledowal) pozorneo cztenie, toho (C Tohoto) Puoſt ſnabdieffie (E ſnaz- nieyfly!), toho (C tohoto) lehanie ſpatrowaſſe (E ſpatrowal), orig. rovněž obšírněji. — 31. ACE a sch; AE holeyg; E přesm: byl prziyal. — 32. ACE fkonczenie; E totizto. — 33. A milofrdenstwiem, E milosrdenstwie; CE a; ACE napogen; ACE a sch; A wra-
Strana 378
378 ſweho prziebytka a to wſſecko na ſwe myſli rozkladagíe, a wſſeho dobreho 35 na ſobie poczatek vſylowaſſe oſtawítí. Aní ſye on kdy na ſweho rowní rozhniewaſſe, Ale gedíne my to na frdcy biefſe, aby w tech dobrych ſkucyech nebyl druhy, ale prwy. A to tak czíniefſe, ze giz bieſſe prziedſſel wſſiecky gine w chwale; awſſak wſſiem mil bieſſe, Ze y ſuſyede y mníſſie, k nímzto czaſto chodieſſe, nazywachu geí oblaſſtním ſluhu bozím. A rzie- 40 kachu gemv niekterzíj z mílostí: ſynv, A niekterzíj gei pak z miloſtí otcem nazywachu. Kap. IV. Cztwrta kapitola a). A Kdyz ſwaty Antonyvs tak czínieſſe, ze gei wſſicní milowachu, Tehdy neprzietel stary krzíeſtaníky, dlabel wzedlny, nemoha otrpletí tiech ſkutkuow dobrych od toho mladcye, Starymí leftmí ſye nan przípwí. 5 A naíprwe geho poczie ſkuffietí, kterak by geí mohl od poczateho przie- bytka odluczítí. Y wzbudí gemy myſſleníe o drziewníem ſbozíj a o ſeſtrzíníe obraníe Y o rodu ſwe welebnoſti Y o rozliczne ſwiecke wiecy Y o gedeníj rozkofſnem Y o rozlczne tieleſne zadoſtí Y o dobrych ſkutcyech a ſwelikym vſylím o ſwrchowaníj, A dawagíe gemy mysſleníe tieleſne krzehkoſtí A tomv 10 ddluhy wiek geho; a zadoſt teleſnv owſſem gemv welicyeb) wzbuzowaſſe. Pata kapítola a). A Kdyz pak drabel vzrzie, ze gei ſwaty Antoníj prziemaha ſwymí modlitwamí, Obyczene geſſto ma prziekazieníe ptí wſſiem mladym czínítí, a) červ. b) radováno a potrháno. treffie, CE wratil. — 34. A brziebytku (!), CE prziebytecžka; C m. to: tu ; E wſſe; ACE a sch. — 35. E vſylowal; A m. svého: ſweo na ktereho, C ktereho ſweho, E ſweho niektereho; C rowneho, A rowny o . — 36. E rozhniewal; ACE gemu ; E bylo. — 37. ACE přesm: druhy nebyl; DCE prwnij; E czynil; ACE již sch; E byl. — 38. E přesm: byl wſſem mil. — 39. C k nym; A przychodiefſie, C przichodiecze, E przichazel; E nazywali; ACE geho; ACE m. a: y. — 40. E rzikali; AC m. někteří z milosti: przielyfſnu (C prziſnu) miloſti niekterzy, E niekterzy przilifſnu miloſti. — 41. ACE m. někteří jej pak z milosti otcem nazýváchu: druzy otczem geho nazywachu (E na- ziwali) a milowachu (E milowali). Kap. IV. 1. C má nadp: IIII kapitoa; E nadp: kterak drabel poczial zkufſeti S. Anthonie; DA bez nadp. — 2. AE a sch; ACE Kdyzto; E czynil; D wſsichnij; ACE m. jej všicni: wſſychni (C wſficzkny) tak geho; E milowali. — 3. AC tehdy sch; ACE vražedlný sch; D strpieti, ACE trpieti. — 4. DCE mladencze. — 5. A poczel, CE poczal; ACE geho. — 6. ACE i sch; ACE obš: wbudyl (!, CE Wzbudil) gest; ACE m. o dřevniem sboží: drziewnieo zbozie; AE a sch. — 7. ACE m. i (po slově velebnosti): a; ACE přesm: a obš: o ſwietſkey (C ſwietſke, E swieczke) wieczy o roz- liczney (CE rozliczne). — 8. AE m. jedení rozkošném: gedne rozkofſy; A m. i o: y o gedne rozkofſne a, C a, E y o gedenim rozkofſnem a; ACE obš: tieleſne lahodne; AE m. i: Nay- poſledy, C Napoſledy. — 9. AE m. o svrchování: dobytem ſwrchowanie, C dobýtým ſwrchowaným; A tělesné sch; DACE obš: k tomu. — 10. ACE obš: geho zywota; AE jemu sch; AEC velicě sch; E zbuzowal. — 11 má nadp: kterymi wiecz(!) Swaty Anthon branil ſie zlemu pokuſſenie; DAC bez nadp. — 12. CE a sch; E vzrziel; ACE geo; ACE přesm: prziemahaffie (C pržemaha, E przemahal) ſwaty Anthomus (E Anthoň).—
378 ſweho prziebytka a to wſſecko na ſwe myſli rozkladagíe, a wſſeho dobreho 35 na ſobie poczatek vſylowaſſe oſtawítí. Aní ſye on kdy na ſweho rowní rozhniewaſſe, Ale gedíne my to na frdcy biefſe, aby w tech dobrych ſkucyech nebyl druhy, ale prwy. A to tak czíniefſe, ze giz bieſſe prziedſſel wſſiecky gine w chwale; awſſak wſſiem mil bieſſe, Ze y ſuſyede y mníſſie, k nímzto czaſto chodieſſe, nazywachu geí oblaſſtním ſluhu bozím. A rzie- 40 kachu gemv niekterzíj z mílostí: ſynv, A niekterzíj gei pak z miloſtí otcem nazywachu. Kap. IV. Cztwrta kapitola a). A Kdyz ſwaty Antonyvs tak czínieſſe, ze gei wſſicní milowachu, Tehdy neprzietel stary krzíeſtaníky, dlabel wzedlny, nemoha otrpletí tiech ſkutkuow dobrych od toho mladcye, Starymí leftmí ſye nan przípwí. 5 A naíprwe geho poczie ſkuffietí, kterak by geí mohl od poczateho przie- bytka odluczítí. Y wzbudí gemy myſſleníe o drziewníem ſbozíj a o ſeſtrzíníe obraníe Y o rodu ſwe welebnoſti Y o rozliczne ſwiecke wiecy Y o gedeníj rozkofſnem Y o rozlczne tieleſne zadoſtí Y o dobrych ſkutcyech a ſwelikym vſylím o ſwrchowaníj, A dawagíe gemy mysſleníe tieleſne krzehkoſtí A tomv 10 ddluhy wiek geho; a zadoſt teleſnv owſſem gemv welicyeb) wzbuzowaſſe. Pata kapítola a). A Kdyz pak drabel vzrzie, ze gei ſwaty Antoníj prziemaha ſwymí modlitwamí, Obyczene geſſto ma prziekazieníe ptí wſſiem mladym czínítí, a) červ. b) radováno a potrháno. treffie, CE wratil. — 34. A brziebytku (!), CE prziebytecžka; C m. to: tu ; E wſſe; ACE a sch. — 35. E vſylowal; A m. svého: ſweo na ktereho, C ktereho ſweho, E ſweho niektereho; C rowneho, A rowny o . — 36. E rozhniewal; ACE gemu ; E bylo. — 37. ACE přesm: druhy nebyl; DCE prwnij; E czynil; ACE již sch; E byl. — 38. E přesm: byl wſſem mil. — 39. C k nym; A przychodiefſie, C przichodiecze, E przichazel; E nazywali; ACE geho; ACE m. a: y. — 40. E rzikali; AC m. někteří z milosti: przielyfſnu (C prziſnu) miloſti niekterzy, E niekterzy przilifſnu miloſti. — 41. ACE m. někteří jej pak z milosti otcem nazýváchu: druzy otczem geho nazywachu (E na- ziwali) a milowachu (E milowali). Kap. IV. 1. C má nadp: IIII kapitoa; E nadp: kterak drabel poczial zkufſeti S. Anthonie; DA bez nadp. — 2. AE a sch; ACE Kdyzto; E czynil; D wſsichnij; ACE m. jej všicni: wſſychni (C wſficzkny) tak geho; E milowali. — 3. AC tehdy sch; ACE vražedlný sch; D strpieti, ACE trpieti. — 4. DCE mladencze. — 5. A poczel, CE poczal; ACE geho. — 6. ACE i sch; ACE obš: wbudyl (!, CE Wzbudil) gest; ACE m. o dřevniem sboží: drziewnieo zbozie; AE a sch. — 7. ACE m. i (po slově velebnosti): a; ACE přesm: a obš: o ſwietſkey (C ſwietſke, E swieczke) wieczy o roz- liczney (CE rozliczne). — 8. AE m. jedení rozkošném: gedne rozkofſy; A m. i o: y o gedne rozkofſne a, C a, E y o gedenim rozkofſnem a; ACE obš: tieleſne lahodne; AE m. i: Nay- poſledy, C Napoſledy. — 9. AE m. o svrchování: dobytem ſwrchowanie, C dobýtým ſwrchowaným; A tělesné sch; DACE obš: k tomu. — 10. ACE obš: geho zywota; AE jemu sch; AEC velicě sch; E zbuzowal. — 11 má nadp: kterymi wiecz(!) Swaty Anthon branil ſie zlemu pokuſſenie; DAC bez nadp. — 12. CE a sch; E vzrziel; ACE geo; ACE přesm: prziemahaffie (C pržemaha, E przemahal) ſwaty Anthomus (E Anthoň).—
Strana 379
379 174a Y poczie my w nocy prziekazietíII A weliky nepokoí czínítí. A we dne my ſye pak zyewníe ptíwieſſe, Ze toho vzadný gínak nemíel, Nez ze ſwaty An- 15 tonij ptí díablu bogige. Aneb on gemu neczíſte myſſleníe wzbudíj anebo myſleſſe wzbudíti, A tento gie pak vſtawicznv modlitbu wſſiecky zapudieſſe od ſebe. A on gemv rozniecowaffe zadoft tíeleſneho przirozeníe, A tento wieru a poſtem ſwe tielo oſtrziehaſſe. Onen sye przietworzieſſe w nocy w kraſnv twarz zenſku, w níczemz neopuſtíe zamyſla drziewníeho, A tento pak 20 zpomínaſſe na wieczne muky a na plamen pekelny a ptí te zadoſtí ſye opieraſſe. Onen gemv hladku cyeſtu k ſhrzieſſeníj przipwowaſſe, A tento wzdy pamatowaſſe naa) wieczne zatceníe a hrozny ſudny den Y po ſudnem dní tu cyeſtu do zatraceníe, ſwu myſly wſſe pokuſſenie prziemahaſſe. A to wſſe k diabelſkemv potupenij ſye díegieſſe. A genzto ſye bohu wrownatí 25 chtiefſe, Nyníe gest prziemozen od mladcye tako hubeny. A kdyz gest ſwitiezyl nad czlowiekem, weliku toho chlubu miegieſſe, Y geſt pak przie- mozen od ſproſtneho czlowieka, ſwateho antoníe. Aneb ſwemv ſluzye hoſpodín pomahaſſe, Genz, p naſſe ſpaſeníe tieleſenstwie przigem, Witiezstwie geſt naſſemv tieleſenstwij poddal diabla podnoz; Aneb kazdy, ktozt ſye 30 tak ſwarzíj. Mvozt powiedieti ſlowa ſwateho pawla: Ne ta, ale hoſpodin, tet mí pomaha, genzt geſt ſe mnu. Sſeſſta kapítolab). ANapoſledy ní ſyzc), ní onv lítíj nemoze zly drabel ſwateho antoníe 174b przíemocy ani przielſtiti. Ale vzrziew ſye prziemozna, I] Podle ſwiedectwie 35 a) nadeps. pozd b) červ. c) -z nadeps. pozd. 13. CE modlitbamý; D Obyczeínie, CE obycžeyne. — 14. ACE i sch; D gemu; ACE přesm: w noczy w noczy (!, CE spr.) gev poczie prziekazieti; ACE veliký sch; ACE m. a: Tak pak. — 15. D gemu; AE m. ve dne mu sě pak zěvně protivieše: we dne sie gev protiwieſſie (E protiwil) zgewnie (E zie!), C gev sie we dne protiwiesse zgewnie; AC přesm: yzadný gynak toho, E yzadny toho gynak; AE nemniel. — 16. D boiuge, CE boyugie, A buogugie; AE Neb; ACE m. vzbudi anebo: wzdy: E myſlil. — 17. AC přesm: pak gie; D vſtawnu, A obš: ſwatu ſwu vſtawycznu, C ſwu vſtawicżnu, E ſwu ſwatu vſtawicznu; C wſſeczko, AE wzdy; A odpudieſſie, E odpudil; C přesm: od ſebe odpudiefse. — 18. ACE a sch; E roznieczowal; ACE tielefnu przyrozenu. — 19. C m. své: wſſeczko; A oſtrazieſfie, C stražieffe, E ostrazil; ACE On; E przetworzil. — 20. A m. v ničemž: niczehuoz, C nycžehož; A nedopufſtie(!); A drzeho, C drzíeho; E v ničemž neopustě zámysla dřevnicho sch. — 21. E zpominal; ACE na (po a) sch; D a sch; A tey; ACE sě sch. — 22. AC odpieraffie, E odpieral; ACE kluzku; ACE obš: k zhrzieſſeni ſnadnu; AC prziedkladafſie, E przedkladal. — 23. ACE vždy sch. — 24. ACE m. pamatováše na věčné zatracenie .... svú myslí: pamatuge a znamenage wieczne muky po ſudnem dni, czyſtu myſhi; E przemahal. — 25. E dielo; AE genz; ACE rownati. — 26. E chtiel; CE mladencze. — 27. ACE m. a když jest svítězil: a genzto ſwitiezyw; ACE toho sch; E gmiel; ACE i sch. — 29. D Hospodin sch; E pomahal; AE m. spasenie: ſwiedomie; E prziyal. — 30. ACE m. poddal diábla podnož, aneb: podal proti diablu, ze (spr.); ACE ktoz. — 31. ACE přesm: tak ſie; A muoz, CE mož; E obš: Pawla rzkucze; A Iazt. — 33. C má nadp: VI; E nadp: O dyablu, gefto s Swatym Anthoniem mluwil; DA bez nadp. — 34. ACE m. a napo- sledy: Naypoſledy kdyz; D m síž: ſycz; A m. ni síž ni onú: ny y ſy y onu, C ný
379 174a Y poczie my w nocy prziekazietíII A weliky nepokoí czínítí. A we dne my ſye pak zyewníe ptíwieſſe, Ze toho vzadný gínak nemíel, Nez ze ſwaty An- 15 tonij ptí díablu bogige. Aneb on gemu neczíſte myſſleníe wzbudíj anebo myſleſſe wzbudíti, A tento gie pak vſtawicznv modlitbu wſſiecky zapudieſſe od ſebe. A on gemv rozniecowaffe zadoft tíeleſneho przirozeníe, A tento wieru a poſtem ſwe tielo oſtrziehaſſe. Onen sye przietworzieſſe w nocy w kraſnv twarz zenſku, w níczemz neopuſtíe zamyſla drziewníeho, A tento pak 20 zpomínaſſe na wieczne muky a na plamen pekelny a ptí te zadoſtí ſye opieraſſe. Onen gemv hladku cyeſtu k ſhrzieſſeníj przipwowaſſe, A tento wzdy pamatowaſſe naa) wieczne zatceníe a hrozny ſudny den Y po ſudnem dní tu cyeſtu do zatraceníe, ſwu myſly wſſe pokuſſenie prziemahaſſe. A to wſſe k diabelſkemv potupenij ſye díegieſſe. A genzto ſye bohu wrownatí 25 chtiefſe, Nyníe gest prziemozen od mladcye tako hubeny. A kdyz gest ſwitiezyl nad czlowiekem, weliku toho chlubu miegieſſe, Y geſt pak przie- mozen od ſproſtneho czlowieka, ſwateho antoníe. Aneb ſwemv ſluzye hoſpodín pomahaſſe, Genz, p naſſe ſpaſeníe tieleſenstwie przigem, Witiezstwie geſt naſſemv tieleſenstwij poddal diabla podnoz; Aneb kazdy, ktozt ſye 30 tak ſwarzíj. Mvozt powiedieti ſlowa ſwateho pawla: Ne ta, ale hoſpodin, tet mí pomaha, genzt geſt ſe mnu. Sſeſſta kapítolab). ANapoſledy ní ſyzc), ní onv lítíj nemoze zly drabel ſwateho antoníe 174b przíemocy ani przielſtiti. Ale vzrziew ſye prziemozna, I] Podle ſwiedectwie 35 a) nadeps. pozd b) červ. c) -z nadeps. pozd. 13. CE modlitbamý; D Obyczeínie, CE obycžeyne. — 14. ACE i sch; D gemu; ACE přesm: w noczy w noczy (!, CE spr.) gev poczie prziekazieti; ACE veliký sch; ACE m. a: Tak pak. — 15. D gemu; AE m. ve dne mu sě pak zěvně protivieše: we dne sie gev protiwieſſie (E protiwil) zgewnie (E zie!), C gev sie we dne protiwiesse zgewnie; AC přesm: yzadný gynak toho, E yzadny toho gynak; AE nemniel. — 16. D boiuge, CE boyugie, A buogugie; AE Neb; ACE m. vzbudi anebo: wzdy: E myſlil. — 17. AC přesm: pak gie; D vſtawnu, A obš: ſwatu ſwu vſtawycznu, C ſwu vſtawicżnu, E ſwu ſwatu vſtawicznu; C wſſeczko, AE wzdy; A odpudieſſie, E odpudil; C přesm: od ſebe odpudiefse. — 18. ACE a sch; E roznieczowal; ACE tielefnu przyrozenu. — 19. C m. své: wſſeczko; A oſtrazieſfie, C stražieffe, E ostrazil; ACE On; E przetworzil. — 20. A m. v ničemž: niczehuoz, C nycžehož; A nedopufſtie(!); A drzeho, C drzíeho; E v ničemž neopustě zámysla dřevnicho sch. — 21. E zpominal; ACE na (po a) sch; D a sch; A tey; ACE sě sch. — 22. AC odpieraffie, E odpieral; ACE kluzku; ACE obš: k zhrzieſſeni ſnadnu; AC prziedkladafſie, E przedkladal. — 23. ACE vždy sch. — 24. ACE m. pamatováše na věčné zatracenie .... svú myslí: pamatuge a znamenage wieczne muky po ſudnem dni, czyſtu myſhi; E przemahal. — 25. E dielo; AE genz; ACE rownati. — 26. E chtiel; CE mladencze. — 27. ACE m. a když jest svítězil: a genzto ſwitiezyw; ACE toho sch; E gmiel; ACE i sch. — 29. D Hospodin sch; E pomahal; AE m. spasenie: ſwiedomie; E prziyal. — 30. ACE m. poddal diábla podnož, aneb: podal proti diablu, ze (spr.); ACE ktoz. — 31. ACE přesm: tak ſie; A muoz, CE mož; E obš: Pawla rzkucze; A Iazt. — 33. C má nadp: VI; E nadp: O dyablu, gefto s Swatym Anthoniem mluwil; DA bez nadp. — 34. ACE m. a napo- sledy: Naypoſledy kdyz; D m síž: ſycz; A m. ni síž ni onú: ny y ſy y onu, C ný
Strana 380
380 ſwateho píſma A ſſkrzípie zuby y kwiele a narziekagie, A iakychz geſt czínvow, takyz bieſſe y po twarzi; Y zyewi ſye iako czrne dietie A pak przied geho nohamí Y poczíe plakatí a rzka tieleſnym hlaſem: Mnoho ſem ſ pwe cyeſty ſwedl a mnoho ſem gich przielſtíl, A nyníe ſem od tebe tako y od gínych ſwatych prziemozen. Tehdy geho ſwaty antoníj otaza, kto by on byl, ze tak mlvwij. On wecye: ia ſem przietel wſſeho ſmilſtwa A ta ſem ſye pti wam mladym rozlcznie ptíwil, A lakagie was mrzutym myſílením. A proto mí diegíj ſmílny diabel. O, co ſem gich przieludil, geſſto ſu w cziſtotie a w ſtudu chtieli prziebywatí! A koliko ſem gích 45 nawtil k hrzieſſeníj, geſſto ſu ſye w dobrych ſkutcyech ſſtaralí! A ta ſem ten, geſſto p míe prok treſkce padale w hrziech, a rzka gím: Przielfíczení ſte ſmilſtwem a diabelſkym przieludě. A zagiſte tit ſu, giezto ſem 1a przielſtil. A ta ſem ten, genzt ſem czíníl mnoho pokufſeníe tobie; A tys míe wzdy zapudił. A kdyz to bozij rytierz vſlyſſie, Podiekowaw naſprwe hoſpodíny A ſwu myſl ptí neprzietelí vprziew, y wecye: A ptozs doſtí mrzuty; Nebot twa czrnoſt y twoi wiek geft znameníe mdle poſtawy. A gízt yzadne peczie na tíe nemam; Bvoh mí geſt na pomoc, a na ſye nebogím mych neprzatel. A kdyz tak wecye, ynhed ta obluda zhynv. 40 50 Kap. V. Sedma kapitola a) Ni gest to bylo prwe witiezstwie ſwateho Antoníe pti diablu; Ne, zagiſte byla gest w nem moc naſseho spasytele, Genz gest hrziech, w tie- leſenſtwij gſa, potupil. I1 Neb wſſiecky duchownie cziny do ſebe miegieſſe, 175a a) červ. onu ný gynu, E zadnu; A nemuozie, E nemohl; A zlý sch; C přesm: dyabel zly; E m. nemože zlý diábel: diabel nemohl; D Anthonya. — 35. AC přěmoci sch; ACE ani sch; E přělstiti sch; ACE m. ale: a; ACE vzrzie; DAC przemozena, E przemoze- neho. — 36. ACE a sch; ACE m. i: a; ACE m. a: y; ACE a sch; ACE yakych. — 37. AE takych; AE i (před zěvi) sch; E Czerne, A czynie(!); ACE obš: dietie a hrozne; DAC m. pak: pad, E padſſy. — 38. ACE i sch; AE Mnohe. — 39. C obš: ſem gich; ACE m. mnoho: wiecze; C přesm: gich ſem. — 40 C jako sch; E přesm: przemozen od tebe yakozto od ginych Swatych; ACE m. tehdy jeho: Gehoz kdyz; CE otazal. — 41. ACE on sch; ACE m. on vece: Odpowiedie gev; A yaz; C všeho sch; A ſmyſla (!).— 42. ACE a sch; A yaz; ACE sě sch; ACE obš: ſie protiwim (!, CE protiwil); ACE a sch: ACE přesm: was lakage. — 43. CE ó sch. — 44. E kolik. — 45. E k ſhrziefſenie; AE gyz, C genž; ACE sě sch; ACE obš: fie ſtarala (!, CE sſtaraly). — 46. E mne; AC padle; E přesm: w hrzich padle; C a sch; ACE jim sch. — 47. ACE m. a diá- belským přěludem: a trem a (!, CE sch.) dyablem smilnym; ACE ty; AC gez, E genz. — 48. ACE a sch; ACE ten sch; AC genz, E gem (!); ACE obš: ſobie (!, CE tobie) czynil; AE m. mnoho: czaſto, Cisch; ACE tobě sch; ACE m. tys: wzdyſ. — 49. E mne; ACE vždy sch; E vſlyſſel, AC vſlyffal bieſsie; E podiekowal. — 50. AC i sch; ACE protoz; D m. dosti: dobrze, ACE doſti ſy przielyſs. — 51. A nebo, C obš: Nebot y, E nebo y; E czernoft; ACE a sch; ACE gyz. — 52. D přesm: na tie peczie. — 53. AE ſwych; ACE m. a: a yhned ; ACE inhed sch; E zhynula, C zhynula gest. Kap. V. 1. C má nadp: VII; E nadp: O S Anthonij, kterak gefftie twrdffy zakon przyl; DA bez nadp. — 2. ACE m. to bylo prvé vítěžstvie: toto (C to) gedine bylo witiezſtwie prwnie; A m. ne: Nye, E Nez. — 4. ACE jsa sch; E gmiel. —
380 ſwateho píſma A ſſkrzípie zuby y kwiele a narziekagie, A iakychz geſt czínvow, takyz bieſſe y po twarzi; Y zyewi ſye iako czrne dietie A pak przied geho nohamí Y poczíe plakatí a rzka tieleſnym hlaſem: Mnoho ſem ſ pwe cyeſty ſwedl a mnoho ſem gich przielſtíl, A nyníe ſem od tebe tako y od gínych ſwatych prziemozen. Tehdy geho ſwaty antoníj otaza, kto by on byl, ze tak mlvwij. On wecye: ia ſem przietel wſſeho ſmilſtwa A ta ſem ſye pti wam mladym rozlcznie ptíwil, A lakagie was mrzutym myſílením. A proto mí diegíj ſmílny diabel. O, co ſem gich przieludil, geſſto ſu w cziſtotie a w ſtudu chtieli prziebywatí! A koliko ſem gích 45 nawtil k hrzieſſeníj, geſſto ſu ſye w dobrych ſkutcyech ſſtaralí! A ta ſem ten, geſſto p míe prok treſkce padale w hrziech, a rzka gím: Przielfíczení ſte ſmilſtwem a diabelſkym przieludě. A zagiſte tit ſu, giezto ſem 1a przielſtil. A ta ſem ten, genzt ſem czíníl mnoho pokufſeníe tobie; A tys míe wzdy zapudił. A kdyz to bozij rytierz vſlyſſie, Podiekowaw naſprwe hoſpodíny A ſwu myſl ptí neprzietelí vprziew, y wecye: A ptozs doſtí mrzuty; Nebot twa czrnoſt y twoi wiek geft znameníe mdle poſtawy. A gízt yzadne peczie na tíe nemam; Bvoh mí geſt na pomoc, a na ſye nebogím mych neprzatel. A kdyz tak wecye, ynhed ta obluda zhynv. 40 50 Kap. V. Sedma kapitola a) Ni gest to bylo prwe witiezstwie ſwateho Antoníe pti diablu; Ne, zagiſte byla gest w nem moc naſseho spasytele, Genz gest hrziech, w tie- leſenſtwij gſa, potupil. I1 Neb wſſiecky duchownie cziny do ſebe miegieſſe, 175a a) červ. onu ný gynu, E zadnu; A nemuozie, E nemohl; A zlý sch; C přesm: dyabel zly; E m. nemože zlý diábel: diabel nemohl; D Anthonya. — 35. AC přěmoci sch; ACE ani sch; E přělstiti sch; ACE m. ale: a; ACE vzrzie; DAC przemozena, E przemoze- neho. — 36. ACE a sch; ACE m. i: a; ACE m. a: y; ACE a sch; ACE yakych. — 37. AE takych; AE i (před zěvi) sch; E Czerne, A czynie(!); ACE obš: dietie a hrozne; DAC m. pak: pad, E padſſy. — 38. ACE i sch; AE Mnohe. — 39. C obš: ſem gich; ACE m. mnoho: wiecze; C přesm: gich ſem. — 40 C jako sch; E přesm: przemozen od tebe yakozto od ginych Swatych; ACE m. tehdy jeho: Gehoz kdyz; CE otazal. — 41. ACE on sch; ACE m. on vece: Odpowiedie gev; A yaz; C všeho sch; A ſmyſla (!).— 42. ACE a sch; A yaz; ACE sě sch; ACE obš: ſie protiwim (!, CE protiwil); ACE a sch: ACE přesm: was lakage. — 43. CE ó sch. — 44. E kolik. — 45. E k ſhrziefſenie; AE gyz, C genž; ACE sě sch; ACE obš: fie ſtarala (!, CE sſtaraly). — 46. E mne; AC padle; E přesm: w hrzich padle; C a sch; ACE jim sch. — 47. ACE m. a diá- belským přěludem: a trem a (!, CE sch.) dyablem smilnym; ACE ty; AC gez, E genz. — 48. ACE a sch; ACE ten sch; AC genz, E gem (!); ACE obš: ſobie (!, CE tobie) czynil; AE m. mnoho: czaſto, Cisch; ACE tobě sch; ACE m. tys: wzdyſ. — 49. E mne; ACE vždy sch; E vſlyſſel, AC vſlyffal bieſsie; E podiekowal. — 50. AC i sch; ACE protoz; D m. dosti: dobrze, ACE doſti ſy przielyſs. — 51. A nebo, C obš: Nebot y, E nebo y; E czernoft; ACE a sch; ACE gyz. — 52. D přesm: na tie peczie. — 53. AE ſwych; ACE m. a: a yhned ; ACE inhed sch; E zhynula, C zhynula gest. Kap. V. 1. C má nadp: VII; E nadp: O S Anthonij, kterak gefftie twrdffy zakon przyl; DA bez nadp. — 2. ACE m. to bylo prvé vítěžstvie: toto (C to) gedine bylo witiezſtwie prwnie; A m. ne: Nye, E Nez. — 4. ACE jsa sch; E gmiel. —
Strana 381
381 Kap. VI. 175b Ze ſye to bieſſe dobrzie naplnílo, coz geſt ſwaty pawel o nas pſal, Ze ne 5 podle tieleſenstwíe prziebywamy, ale duchowníe. Aníz gest gedníe switiezením ſwaty antoníj byl bezpeczen, Aní diablu przietrzenemv gednv ſye ſyly nedoſtalo. Neb ho on tako lew ſylny rzewa hledaſſe, kudy by mv mohl vſſkodití. Ale on vezením ſwateho piſma wiedieſſe mnoho rozlicznych Iſtíj diabelſkych, A p niez ſye welmi mudrzie ſtrziezieſſe, aby ſweho ſtawu 10 neprzieruſſil. Znamenaw, ze mvoz drabel, acz y gest prziemozen w zbuzeníj zadoſtí tieleſne, nowu zloſt pti nemv naleztí, A protoz wiecez wiecez ſwe tielo krotieſe, aby prziemohl gedno w druhem a ſam nebyl prziemozen. Tehdy vmyſliw twrzſſij zakon ſweho zſwota przigietí, kdyz ſye wſſichní diwiechu vſtawicznoſti geho, mlade a nabozne vſyle trpíelíwie drziefſe, Ze 15 bieſſe dobrowolníe obycziei v przírozeníe obratil. . A nedoſtatky a bdieníe tak naſylníe twrdíe trpieſſe, Ze tak mnoho dobreho czíníeffe, Wiece, nez by kto tomu mohl wierzití. A czaſtokrat przieſ cyelu noc na modlitwach bywa�ſe. A gednu przieſ den, a toz, kdyz fivnce zapad vczíníeſſe, tepruw ſye pokrmíeſſe; A niekdy za dwa, za trzí dni, a w cztwrty my ſye wzechtieſſe pokrma tieleſneho. A gedno ſvol a chleb giedaſſe; A o maſſu a o winv chcy radiegíj mlczietí, nez co pwiti, Acz y giníj mniſſie toho w vobycziegi nemagíj. A kdyz pak chtiefſe od- poczínvtí, na rohozcye w zíní lehafſe A mnohokrat y na hole zemí y bez ſlamy. II A tiela olegem drziewenym owſſem nikdy nemazaſſe podle obycziegie gínych; Neb rziekaſſe: nemohu w utrpeníj tiela ſtwrdití, A nag- 10 wíece mladych, kdyz budu mazana olegem; Ale myſſi vſyle twrde drzíetí A tielo mdlití podle piſma ſwateho pawla, geſſto die: Kdyz ſem medl 5 5. D přesm: dobrze bieſſe; AC přesm. a obš: dobrzie to naplnilo bieſſie, E to dobrze naplnilo bylo; ACE m. což: geffto; ACE m. že: Gyz. — 6. C przebywaymy, E prze- bywame; ACE ani. — 7. ACE přesm: ſylu (!, C ſyly) ſie. — 8. ACE m. ho on: ten; E hledal; DC gemu; AE přesm: mohl gemu. — 9. ACE m. ale: a; E wiediel. — 10. ACE přesm: diabelſkych lítij rozlcznych mnoho; ACE a sch; AC pro niezto, E Protoz; E ſtrzihl. — 11. E nezruſfil; A Znamena (!), E znamenagie; ACE m. ač i jest: gſa; A wzbuzene (!). — 12. E teleſnu; AE přesm: proti nemu nowu leſt; ACE a sch; D m. viecež viecež: mnohem wiecze, A wiczez wicze, E wicze. — 13. E krotil; C prze- mahage; ACE a sám sch. — 14. E vmyſli; AE twrdſfy, C twrſfy. — 15. E diwilij; AE vſtawnosti; A m. a: i, CE sch; A trpeliwe, E trpedliwie; E drziel. — 16. E byl; C przýrozene (!). Kap. VI. 1. ACE a sch; AE m. a: pak a, C Pak; ACE m. tvrdě: ſnaznie; E trpiel. — 2. ACE mnoho dobrého sch; E czynil; ACE nezli; E kdo; AC přesm: kto tomu by; ACE m. mohl věřiti: wierzil; ACE a sch; ACE Czaſto. — 3. ACE přesm: na modlitwach (CE modlitbach) przieſ noc przieſ czelu; AC bieſfie, E byl; ACE m. přes den: dne; A m. a tož: totiz, E to, C sch. — 4. ACE vczynilo; D teprw, ACE sch; A m. sè pokrmieše: pogiedieſſie, C pogiedl geſt, E pogiedl; C obš: y za. — 5. ACE m. a v čtvrtý: tak gſa, gedwa cztwrty; ACE přesm: wzechtielo (E zechtielo) ſie gemu; AE pokrmu. — 6. ACE přesm: chleb a ſuol; C gedl gest, E gedl ; ACE Ale o maſſie; E radczy; AE nezli. — 7. A m. v uobyčěji: obyczege; ACE chtiel. — 8. ACE obš: a w; E lehal; ACE i sch; A holey; E m. i: a. — 9. DAC drziewienym, E drze- wienym; AE ovšem sch; E nemazal. — 10. E rziekal; ACE obš: ze nemohu fie. — 11. ACE m. držěti: trpieti. — 12. D mdel, AC mdlegi, E mdleyfsy. — 13. E sylnieyfsy;
381 Kap. VI. 175b Ze ſye to bieſſe dobrzie naplnílo, coz geſt ſwaty pawel o nas pſal, Ze ne 5 podle tieleſenstwíe prziebywamy, ale duchowníe. Aníz gest gedníe switiezením ſwaty antoníj byl bezpeczen, Aní diablu przietrzenemv gednv ſye ſyly nedoſtalo. Neb ho on tako lew ſylny rzewa hledaſſe, kudy by mv mohl vſſkodití. Ale on vezením ſwateho piſma wiedieſſe mnoho rozlicznych Iſtíj diabelſkych, A p niez ſye welmi mudrzie ſtrziezieſſe, aby ſweho ſtawu 10 neprzieruſſil. Znamenaw, ze mvoz drabel, acz y gest prziemozen w zbuzeníj zadoſtí tieleſne, nowu zloſt pti nemv naleztí, A protoz wiecez wiecez ſwe tielo krotieſe, aby prziemohl gedno w druhem a ſam nebyl prziemozen. Tehdy vmyſliw twrzſſij zakon ſweho zſwota przigietí, kdyz ſye wſſichní diwiechu vſtawicznoſti geho, mlade a nabozne vſyle trpíelíwie drziefſe, Ze 15 bieſſe dobrowolníe obycziei v przírozeníe obratil. . A nedoſtatky a bdieníe tak naſylníe twrdíe trpieſſe, Ze tak mnoho dobreho czíníeffe, Wiece, nez by kto tomu mohl wierzití. A czaſtokrat przieſ cyelu noc na modlitwach bywa�ſe. A gednu przieſ den, a toz, kdyz fivnce zapad vczíníeſſe, tepruw ſye pokrmíeſſe; A niekdy za dwa, za trzí dni, a w cztwrty my ſye wzechtieſſe pokrma tieleſneho. A gedno ſvol a chleb giedaſſe; A o maſſu a o winv chcy radiegíj mlczietí, nez co pwiti, Acz y giníj mniſſie toho w vobycziegi nemagíj. A kdyz pak chtiefſe od- poczínvtí, na rohozcye w zíní lehafſe A mnohokrat y na hole zemí y bez ſlamy. II A tiela olegem drziewenym owſſem nikdy nemazaſſe podle obycziegie gínych; Neb rziekaſſe: nemohu w utrpeníj tiela ſtwrdití, A nag- 10 wíece mladych, kdyz budu mazana olegem; Ale myſſi vſyle twrde drzíetí A tielo mdlití podle piſma ſwateho pawla, geſſto die: Kdyz ſem medl 5 5. D přesm: dobrze bieſſe; AC přesm. a obš: dobrzie to naplnilo bieſſie, E to dobrze naplnilo bylo; ACE m. což: geffto; ACE m. že: Gyz. — 6. C przebywaymy, E prze- bywame; ACE ani. — 7. ACE přesm: ſylu (!, C ſyly) ſie. — 8. ACE m. ho on: ten; E hledal; DC gemu; AE přesm: mohl gemu. — 9. ACE m. ale: a; E wiediel. — 10. ACE přesm: diabelſkych lítij rozlcznych mnoho; ACE a sch; AC pro niezto, E Protoz; E ſtrzihl. — 11. E nezruſfil; A Znamena (!), E znamenagie; ACE m. ač i jest: gſa; A wzbuzene (!). — 12. E teleſnu; AE přesm: proti nemu nowu leſt; ACE a sch; D m. viecež viecež: mnohem wiecze, A wiczez wicze, E wicze. — 13. E krotil; C prze- mahage; ACE a sám sch. — 14. E vmyſli; AE twrdſfy, C twrſfy. — 15. E diwilij; AE vſtawnosti; A m. a: i, CE sch; A trpeliwe, E trpedliwie; E drziel. — 16. E byl; C przýrozene (!). Kap. VI. 1. ACE a sch; AE m. a: pak a, C Pak; ACE m. tvrdě: ſnaznie; E trpiel. — 2. ACE mnoho dobrého sch; E czynil; ACE nezli; E kdo; AC přesm: kto tomu by; ACE m. mohl věřiti: wierzil; ACE a sch; ACE Czaſto. — 3. ACE přesm: na modlitwach (CE modlitbach) przieſ noc przieſ czelu; AC bieſfie, E byl; ACE m. přes den: dne; A m. a tož: totiz, E to, C sch. — 4. ACE vczynilo; D teprw, ACE sch; A m. sè pokrmieše: pogiedieſſie, C pogiedl geſt, E pogiedl; C obš: y za. — 5. ACE m. a v čtvrtý: tak gſa, gedwa cztwrty; ACE přesm: wzechtielo (E zechtielo) ſie gemu; AE pokrmu. — 6. ACE přesm: chleb a ſuol; C gedl gest, E gedl ; ACE Ale o maſſie; E radczy; AE nezli. — 7. A m. v uobyčěji: obyczege; ACE chtiel. — 8. ACE obš: a w; E lehal; ACE i sch; A holey; E m. i: a. — 9. DAC drziewienym, E drze- wienym; AE ovšem sch; E nemazal. — 10. E rziekal; ACE obš: ze nemohu fie. — 11. ACE m. držěti: trpieti. — 12. D mdel, AC mdlegi, E mdleyfsy. — 13. E sylnieyfsy;
Strana 382
382 w zadoſtí tieleſne, tehdy ſem ſylniegij w dobrych ſkutcyech polozenij. Y pwieſſe, ze kdyz vmdlij tieleſnv bugnoſt, obzíwugia) ſye ſrdeczníj vdowe. 15 A protoz aní czaſu pdleníe ani zíwota w utrpeníj waziefſe, Ale p miloſt a dobrowolne ſluzeníe wzdy iako na poczatcye zadoſt miegieſſe, v bazní bozie gſa nowým. Y chtieſſe noweho vtrpeníe prziczíníti, Pamatugie ſlowa drziewe rzeczeneho míſtra, genzto die: Zapomana mínvleho vtrpeníe, w buducyem ſye polepſſím. A take pomnieſſe na ſlowa Ehaſſowa, genzto 2o gest rzekl: Buoh mvog gest tomu swiedek dnes; Nebo geſt nepoczital Ehaſſ minvteho czaſv. Ale tako na wſſaky de gſa w bogowaníj ptí diablub) a tieleſenſtwij, A tak zadaſſe nalezen y wzacen przied bohem byti a czif- tym ſrdcem I poſluſſnym wvole bozíe. Kap. VII. Oſma kapitola ſ bohemc) A Proto wzie na myſl, Ze ſluſſie boziemu ſluzie przíklad wzyetí Eliaſſie, welikeho proka, a po tom ſwuoí zíwot weſtí. A wſtaw y gíde na to mieſto, geſſto hrobí biechu, nedaleko ode wſy. A przikazaw gednomv 5 z ſwych prziwznychd), aby gemu w vſtaweny den pokrm przmoſyl, A kdyz geí zamcze w gedne chyfſcye ten bratr, A kyz tu II poczie ſam prziebywatí, 176a Tehdy diabel bogie ſye, aby potom nerozplodil prziebytkvow po puſſtí, A ſebraw ſwe panoſſie, tak geho rozliczníe zbí, Ze p weliku nemoc az oníemíe a y hnvtí ſebu nemozíeſſe. A pak ſam potom pwieſſe, Ze ſu ger 10 tak welmí zbílí, Ze nízadne teleſne myky nemohu tak byti vſylny. Ale bozím chtiením, genz níkdy w ſye wierzicych neopustíje) aní gích odſtupíj, a) o- nadeps. b) -b- nadeps. pozd. c) červ. d) nad -w- nadeps. pozd. b. e) před tím vyradováno o. C m. položení: ploženíe. — 14. AC mluwieffie, E mluwil; C tieleſnu tieleſnu (!); E odziwugi ſie; D m. srdeční: tieleſnij (!). — 15. AC a sch; C czaſow, AE czaſuow; ACE m. života v utrpení: vſylneo zaſluzenie; E wazil. — 16. AE ale pro milost a dobrovolné slúženie sch; E gmiel. — 7. ACE přesm: gſa buozie; ACE i sch; ACE chtie; ACE m. nového: minuleo; slova »novým, i chtieše nového utrpenie přičiniti« jsou za lat. »novisque cupiens augeri praeterita«. — 18. ACE Zapomena. — 19. ACE a sch; ACE přesm: Pomnieſſie (E Pomniel) take; ACE obš: Ehafſowa proroka; ACE genz. — 20. ACE m. muoj: mi; ACE m. svědek: ſwiedek, przied nehoz (CE gehoz) oblyczegem dnes ſtogy (E ſtogim, C přesm: ſtogim dnes), y znamenaſſie (E znamenal), procz geſt Eliaſs powiediel »dnes« (E přesm: rzekl »dnes« Eliaſs). — 21. E Eliáš sch; ACE minuleho. — 22. E zadal; D nalezen sch; ACE i vzácen přěd Bohem sch; ACE m. a: yakozto (CE yakzto) by byl wzaczen przied boziem oblyczegem — 23. ACE m. i poslušným: a hotow byti poſluſſen; ACE m. božie: geho; A přidává na konec: Amen. Kap. VII. 1. C má nadp: VIII kas; E nadp: O S. Anthonij, kterak w hrobech przebywal a kterak geho diable zbilij; DA bez nadp. — 2. C a sch; C wzal, E wzial.— 3. ACE a sch; C ſſel, E ffiel. — 4. E bylij; ACE a sch. — 5. B prziwznych!, DACE przibuznych; ACE přesm: w stawene (!. CE w vſtawene) dny pokrm gev; E przina- ffiel. — 6. ACE geho; E zamkl; B kyz!, D kdyz; ACE a když sch; ACE přesm: pocze tu; AE bydleti, C bydliti. — 7. ACE m. po: na. — 8. ACE a sch; AE tak sch; ACE zbyl; ACE m. nemoc: bolest; ACE m. až: y. — 9. E oniemiel; ACE m. a i: y; C m. sebú: ſie; AC nemozie, E nemohl; E prawil. — 10. ACE m. sú jej tak velmi zbili: tak welmi tiezcze gieho (C přesm: geho trežce) byly zbili; ACE yzadne;
382 w zadoſtí tieleſne, tehdy ſem ſylniegij w dobrych ſkutcyech polozenij. Y pwieſſe, ze kdyz vmdlij tieleſnv bugnoſt, obzíwugia) ſye ſrdeczníj vdowe. 15 A protoz aní czaſu pdleníe ani zíwota w utrpeníj waziefſe, Ale p miloſt a dobrowolne ſluzeníe wzdy iako na poczatcye zadoſt miegieſſe, v bazní bozie gſa nowým. Y chtieſſe noweho vtrpeníe prziczíníti, Pamatugie ſlowa drziewe rzeczeneho míſtra, genzto die: Zapomana mínvleho vtrpeníe, w buducyem ſye polepſſím. A take pomnieſſe na ſlowa Ehaſſowa, genzto 2o gest rzekl: Buoh mvog gest tomu swiedek dnes; Nebo geſt nepoczital Ehaſſ minvteho czaſv. Ale tako na wſſaky de gſa w bogowaníj ptí diablub) a tieleſenſtwij, A tak zadaſſe nalezen y wzacen przied bohem byti a czif- tym ſrdcem I poſluſſnym wvole bozíe. Kap. VII. Oſma kapitola ſ bohemc) A Proto wzie na myſl, Ze ſluſſie boziemu ſluzie przíklad wzyetí Eliaſſie, welikeho proka, a po tom ſwuoí zíwot weſtí. A wſtaw y gíde na to mieſto, geſſto hrobí biechu, nedaleko ode wſy. A przikazaw gednomv 5 z ſwych prziwznychd), aby gemu w vſtaweny den pokrm przmoſyl, A kdyz geí zamcze w gedne chyfſcye ten bratr, A kyz tu II poczie ſam prziebywatí, 176a Tehdy diabel bogie ſye, aby potom nerozplodil prziebytkvow po puſſtí, A ſebraw ſwe panoſſie, tak geho rozliczníe zbí, Ze p weliku nemoc az oníemíe a y hnvtí ſebu nemozíeſſe. A pak ſam potom pwieſſe, Ze ſu ger 10 tak welmí zbílí, Ze nízadne teleſne myky nemohu tak byti vſylny. Ale bozím chtiením, genz níkdy w ſye wierzicych neopustíje) aní gích odſtupíj, a) o- nadeps. b) -b- nadeps. pozd. c) červ. d) nad -w- nadeps. pozd. b. e) před tím vyradováno o. C m. položení: ploženíe. — 14. AC mluwieffie, E mluwil; C tieleſnu tieleſnu (!); E odziwugi ſie; D m. srdeční: tieleſnij (!). — 15. AC a sch; C czaſow, AE czaſuow; ACE m. života v utrpení: vſylneo zaſluzenie; E wazil. — 16. AE ale pro milost a dobrovolné slúženie sch; E gmiel. — 7. ACE přesm: gſa buozie; ACE i sch; ACE chtie; ACE m. nového: minuleo; slova »novým, i chtieše nového utrpenie přičiniti« jsou za lat. »novisque cupiens augeri praeterita«. — 18. ACE Zapomena. — 19. ACE a sch; ACE přesm: Pomnieſſie (E Pomniel) take; ACE obš: Ehafſowa proroka; ACE genz. — 20. ACE m. muoj: mi; ACE m. svědek: ſwiedek, przied nehoz (CE gehoz) oblyczegem dnes ſtogy (E ſtogim, C přesm: ſtogim dnes), y znamenaſſie (E znamenal), procz geſt Eliaſs powiediel »dnes« (E přesm: rzekl »dnes« Eliaſs). — 21. E Eliáš sch; ACE minuleho. — 22. E zadal; D nalezen sch; ACE i vzácen přěd Bohem sch; ACE m. a: yakozto (CE yakzto) by byl wzaczen przied boziem oblyczegem — 23. ACE m. i poslušným: a hotow byti poſluſſen; ACE m. božie: geho; A přidává na konec: Amen. Kap. VII. 1. C má nadp: VIII kas; E nadp: O S. Anthonij, kterak w hrobech przebywal a kterak geho diable zbilij; DA bez nadp. — 2. C a sch; C wzal, E wzial.— 3. ACE a sch; C ſſel, E ffiel. — 4. E bylij; ACE a sch. — 5. B prziwznych!, DACE przibuznych; ACE přesm: w stawene (!. CE w vſtawene) dny pokrm gev; E przina- ffiel. — 6. ACE geho; E zamkl; B kyz!, D kdyz; ACE a když sch; ACE přesm: pocze tu; AE bydleti, C bydliti. — 7. ACE m. po: na. — 8. ACE a sch; AE tak sch; ACE zbyl; ACE m. nemoc: bolest; ACE m. až: y. — 9. E oniemiel; ACE m. a i: y; C m. sebú: ſie; AC nemozie, E nemohl; E prawil. — 10. ACE m. sú jej tak velmi zbili: tak welmi tiezcze gieho (C přesm: geho trežce) byly zbili; ACE yzadne;
Strana 383
383 A druhy den ten rzeczeny bratr przigide, a neſa my pokrm podle oby- cziegíe. Y naleze geí leziece aní zíwa aní mrtwa a dwerzie wylomeny. Gehoz wzem na ſwogi plecy, y neſe gei do weſky. To kdyz vſlyſſiechu welike mnozſtwie ſuſyedvow y prziſtrziechu geho, ſebrawſſe sye Y zpiewachu 15 gemu welmí ſmutne pieníe tako nad vmrlcem. A kdyz giz by po puol nocy, ze giz wſfiecky ſen vtrapí, ze zeſnvchu, Tehdy ſwaty antoníj, kdyz ſye weń duſſie nawratí, wzdech y pozdwize hlawy. A kdyz opatrzi, ze ſu zeſnvli, gedinky ten bdieſſe, geſſto geí przíneſi bieſſe, Y ponvcze gemv, aby k nemv prziſſel. Y proſy geho, aby, yzadneho newzbudie, y neſl geho 20 zaſye na tez míeſto. 176b A kdyz geho zaſye przíneſe, tu poczie byti podle obycziegie ſam gediny. A nemozieſſe ſtatí p welike rany, Ale lezie modleſſe ſyea); a po modlitwie poczie wolati a rzka: Ai, tot ſem 1a antoníj a waſſeho borowaníe fye neliknvgí. A take, acz mí y wiece vczíníte, nízadnyt mne pto nerozluczíj ſ miloſrdím iezukryſtowym. Y poczie z zaltarzie pietí a rzka: Acz powſtanv ptí mníe zaſtupowe, níc ſye ia toho nebogím. A kdyz to wecye wrch wffie dobroty, Tehdy ſye dlabel podíwí, ze po tak welikych ranach ſmiel ſye kdy zaſye wtíti. Tehdy ſebraw ſwu diabelſku ſbierz a ſye hniewyb) dera, y wecye: E, wizte, zet aní zadoſtíj tieleſny aní tieleſnymí ranamí prziemozen neníe. A k tomu nas gest wſſiech zſtanowil; a poberuc wſſe oruzie, bogigmez 10 pti nemu ſnazníe. Y ſlibugit, zet poczige, kohot na ſye powabuge. A takz 5 Kap. VIII. a) -e přips. pozd. b) e- nadeps. A přesm: byti tak vſylne. — 11. D m. jich: od nich; ACE neopustí ani jich sch; ACE neotſtupi; slova »ale božím chtěním ... . . odstúpí« jsou za lat. »sed Dei providentia, quae nunquam in se sperantibus deest, conservavit eum«. — 12. ACE a sch; AE m. ten: ten drziewe, C drzewe; D gev. — 13. AE m. a nesa mu pokrm podlé obyčějě: ſ pokrmem, C pokrm gemu podle obyczege neſa; ACE ge°; ACE ny; ACE ny; E dwerzy, C drzwý(!); AE wylomene. — 14. E wzial; DCE swe; DAC plecze; A przy- neſeſſe, E przineſl, C przineſe; ACE jej sch; E vſlyffeli. — 15. A m. přistřěchu: brzy- buznych(!), CE przybuzných, orig. affinium; A sě sch(!); ACE i sch; E ſpiewali. — 16. E piſnie; AE mrtwym; CE bylo. — 17. ACE m. že: kdyz; A m. utrapi: vmrtwie, C vmrtwy, E vmrtwil; E zefnuli; ACE tehdy sch. — 18. D nawratila, y zdechl A pozdwihl; CE hlawu; E opatrzil; ACE m. sú: wſſyczkni ſu. — 19. ACE gedyny ; E bdiel; AC genz, E gen; ACE geho; E přesm: byl przineſl; ACE i sch; AC Ponuk, E ponukl. — 20. E proſyl; D jeho sch; E nevbudie; ACE i sch. — 2'. E m. též: to. Kap. VIII. 1. D gei; A zasě sch; AC donefie, E donefl; ACE tu sch. — 2. E nemohl; E modlil. — 3. AE m. a (před vašeho): wſſak, C wſfakt. — 4. AE přesm: nelyknugi ſie; ACE m. a: y; ACE mi i sch; ACE yzadny; ACE proto sch; C neroz- luczug. — 5. CE milofrdenstwim; A f milofrdnym gezukrystem. — 6. AC přesm: toho ya; ACE m. a když to: To kdyz on; ACE m. vrch: wrah, orig. hostis. — 7. ACE m. tehdy sě diábel podivi: diabel, podiwi ſye; ACE m. tak velikých ranách: toliko ranach tak welykych. — 8. ACE m. kdy zasě: geft; E m. vrátiti: wratiti zaſie; ACE tehdy sch; DACE obš: ſam ſe. — 9. ACE i sch; AC vecě sch; ACE é sch; D wiezte, A wizte wizte (!), C obš: Wyzte, wece. — 10. ACE m. nenie: gest; ACE m. a poberúc vše oružie: wſſiechno (E wſſeczko) ſwe (E wife!) oruzie wzchopte (E schopte); D boiugmez, ACE obš: a boguygme. — 11. ACE přesm: ſnaznie proti niemu; ACE poczyge, poczyget (!), kohot (CE koho); AE na sě sch; AE a sch. — 12. ACE obš:
383 A druhy den ten rzeczeny bratr przigide, a neſa my pokrm podle oby- cziegíe. Y naleze geí leziece aní zíwa aní mrtwa a dwerzie wylomeny. Gehoz wzem na ſwogi plecy, y neſe gei do weſky. To kdyz vſlyſſiechu welike mnozſtwie ſuſyedvow y prziſtrziechu geho, ſebrawſſe sye Y zpiewachu 15 gemu welmí ſmutne pieníe tako nad vmrlcem. A kdyz giz by po puol nocy, ze giz wſfiecky ſen vtrapí, ze zeſnvchu, Tehdy ſwaty antoníj, kdyz ſye weń duſſie nawratí, wzdech y pozdwize hlawy. A kdyz opatrzi, ze ſu zeſnvli, gedinky ten bdieſſe, geſſto geí przíneſi bieſſe, Y ponvcze gemv, aby k nemv prziſſel. Y proſy geho, aby, yzadneho newzbudie, y neſl geho 20 zaſye na tez míeſto. 176b A kdyz geho zaſye przíneſe, tu poczie byti podle obycziegie ſam gediny. A nemozieſſe ſtatí p welike rany, Ale lezie modleſſe ſyea); a po modlitwie poczie wolati a rzka: Ai, tot ſem 1a antoníj a waſſeho borowaníe fye neliknvgí. A take, acz mí y wiece vczíníte, nízadnyt mne pto nerozluczíj ſ miloſrdím iezukryſtowym. Y poczie z zaltarzie pietí a rzka: Acz powſtanv ptí mníe zaſtupowe, níc ſye ia toho nebogím. A kdyz to wecye wrch wffie dobroty, Tehdy ſye dlabel podíwí, ze po tak welikych ranach ſmiel ſye kdy zaſye wtíti. Tehdy ſebraw ſwu diabelſku ſbierz a ſye hniewyb) dera, y wecye: E, wizte, zet aní zadoſtíj tieleſny aní tieleſnymí ranamí prziemozen neníe. A k tomu nas gest wſſiech zſtanowil; a poberuc wſſe oruzie, bogigmez 10 pti nemu ſnazníe. Y ſlibugit, zet poczige, kohot na ſye powabuge. A takz 5 Kap. VIII. a) -e přips. pozd. b) e- nadeps. A přesm: byti tak vſylne. — 11. D m. jich: od nich; ACE neopustí ani jich sch; ACE neotſtupi; slova »ale božím chtěním ... . . odstúpí« jsou za lat. »sed Dei providentia, quae nunquam in se sperantibus deest, conservavit eum«. — 12. ACE a sch; AE m. ten: ten drziewe, C drzewe; D gev. — 13. AE m. a nesa mu pokrm podlé obyčějě: ſ pokrmem, C pokrm gemu podle obyczege neſa; ACE ge°; ACE ny; ACE ny; E dwerzy, C drzwý(!); AE wylomene. — 14. E wzial; DCE swe; DAC plecze; A przy- neſeſſe, E przineſl, C przineſe; ACE jej sch; E vſlyffeli. — 15. A m. přistřěchu: brzy- buznych(!), CE przybuzných, orig. affinium; A sě sch(!); ACE i sch; E ſpiewali. — 16. E piſnie; AE mrtwym; CE bylo. — 17. ACE m. že: kdyz; A m. utrapi: vmrtwie, C vmrtwy, E vmrtwil; E zefnuli; ACE tehdy sch. — 18. D nawratila, y zdechl A pozdwihl; CE hlawu; E opatrzil; ACE m. sú: wſſyczkni ſu. — 19. ACE gedyny ; E bdiel; AC genz, E gen; ACE geho; E přesm: byl przineſl; ACE i sch; AC Ponuk, E ponukl. — 20. E proſyl; D jeho sch; E nevbudie; ACE i sch. — 2'. E m. též: to. Kap. VIII. 1. D gei; A zasě sch; AC donefie, E donefl; ACE tu sch. — 2. E nemohl; E modlil. — 3. AE m. a (před vašeho): wſſak, C wſfakt. — 4. AE přesm: nelyknugi ſie; ACE m. a: y; ACE mi i sch; ACE yzadny; ACE proto sch; C neroz- luczug. — 5. CE milofrdenstwim; A f milofrdnym gezukrystem. — 6. AC přesm: toho ya; ACE m. a když to: To kdyz on; ACE m. vrch: wrah, orig. hostis. — 7. ACE m. tehdy sě diábel podivi: diabel, podiwi ſye; ACE m. tak velikých ranách: toliko ranach tak welykych. — 8. ACE m. kdy zasě: geft; E m. vrátiti: wratiti zaſie; ACE tehdy sch; DACE obš: ſam ſe. — 9. ACE i sch; AC vecě sch; ACE é sch; D wiezte, A wizte wizte (!), C obš: Wyzte, wece. — 10. ACE m. nenie: gest; ACE m. a poberúc vše oružie: wſſiechno (E wſſeczko) ſwe (E wife!) oruzie wzchopte (E schopte); D boiugmez, ACE obš: a boguygme. — 11. ACE přesm: ſnaznie proti niemu; ACE poczyge, poczyget (!), kohot (CE koho); AE na sě sch; AE a sch. — 12. ACE obš:
Strana 384
384 to diabel wecye, tak gemu powolichu ti, geſſto ſ nim biechu; Anebt magij rozlicznv zloſt a chytroſta) leſtnv a zapeklenv w ſobíe. Dewata kapitolob). Ehdy ſwaty antoníj vſlyſſie hrzmet welmí wnahle tak weliky, Ze ſye z korzen trzieſyeſſe ta peleſf, w niezto ſwaty antoníj bieſſe, a stieny ſye rozſtupichu, Tak ze ſye ſe wſſiech ſtran powalichu diablí, a w rozliczne ſye twarzí przietworzíwſſe. Neb ſye w hlupych twarzich y w hadowych ſebrachu, Az ſobu“) to wſſe míeſto naplníchu obludu, Y we lwowu y w ned- 20 wiezy y w pardowud), w bykowu y w wlczij y w ſſtírowu A to wſſecko kazde podle ſweho przirozenie wrziefftrechu. Lew rzwaſſe, chtie prziſtupítí; Byk, rohy naprzahe), bukagie ſtaſſe; Hadowe ſyprechu; Wlcye wygrechu, roztrhati chtiece; Pardus perzieſty Iſtí diabelike vkazowaſſe; Poſtawa y zwuk y hluk wſſiech bieſſe welmí hrozny. Tu ſwaty antoníj, vbyt gſa 25 a zedran, Miegieſſe weliku boleſt na ſwem tiele. Ale na myſli nemíegieſſe y gednoho ſtrachu. a II A kdyz koli tieleſna boleſt geí ziesyeſſe, Awssak on wzdy na myſli bieſſe vſtawiczen, A iako ſwymi neprzately poſſpilewagie, poczie rzecy: Kdyz byſſte mieli moc kteru w ſobie, wzdy by ſye was tolik neſebralo. Ale ze hoſpodín ten wam gest wſlicku moc odgal, A protoz sye so pokuffiete mnozſtwím weliky vſtraffití. A to ſye kaze trem, ze yzadne mocy nemate, kdyz na ſye cpate hlupych twarzíj obrazy. A opiet, vfagie lepe, y wecye : Mate-li kteru moc, acz wam gest buoh dal nade mny, ſlepcyete míe, tot ſem. A pakli nemate mocy, darmoz vſylugete; Nebot mamy zde, 177a 15 a) -y- nadeps. pozd. b) červ. c) ras. předěláno v ſebu. d) -r- nadeps. pozd. e) -z- nadeps. pozd. zly dyabel; ACE obš: gev yhned; E powolili; E byli; AE anebot, C Nebot; ACE gma. — 13. ACE m. zlost a chytrost lestnú a zapeklenú v sobě: chytroft a leſt ſíkodnu. — 14. B kapitolo!; C má nadp: IX; E nadp: Gefſto diable boyowalij proti niemu. — 15. DC hrzmot; C m. velmi vnáhle tak veliký: welmi weliky wnahle; AE tak veliký sch. — 16. E trzafla; AE w nyz; E byl. — 17. A rozſtupachu, E rozſtupili; ACE sě sch; ACE obš: powalichu (E walili) ſie; C dyablowe; ACE a sch; AE rozlcznych. — 18. C obš: y w; C v sch. — 19. E m. sebrachu: ſie bralij; DAE ſebu, C s ſebu; DACE přesm: wſſeczko to; E naplnili; C i sch; DE w lwowu. — 20. AE v nedvězí i v pardovú sch; A v (před býkovú sch.); A m. v vlčí: v wlczy, E wlczij; A m. v štírovú: hadowu, E w hadowu y w fftierowu y w nedwiezy y w leopardowu; C m. i v nedvězí .... i v štírovú: y w bykowu, v wlczý y w hadowu y w fftirowu y w nedwiezy y w pardowu. — 21. E každé sch; E wrzieſtielij; E rzwal. — 22. D roh; C obš: a bukage; AE búkajě ..... sipiechu sch; AE wlk wygyffie (E wyl). — 23. C obš: yako roztrhati; AE roztrhati chtiece sch; AE leopardus; ACE perziafty; ACE obš: diabelſke rozliczne (E rozlicznie); E vkazowal. — 24. AE i sch; AC i hluk sch; E m. i zvuk i hluk všěch: wíliech zwuk; E bylo; AE m. velmi hrozný: a welmi hrozný y fluch; ACE m. tu: a; ACE zbyt. — 25. AE m. a: y; E gmiel; ACE přesm: bolest wietczssy (CE wietssy); E negmiel. — 26. A m. když: kterakz, CE yakz; CE geho; A přesm: gieho boleſt; C m. žěsieše: trapila, E bolela; ACE wſfak. — 27. ACE on vždy sch; E byl; C vſtawicżny; C pokunfstugie, E poſmiewagie. — 28. AC přesm: was toliko ſie. — 29. C jest sch; A wſſy; ACE a sch. — 30. E vkazugie. — 31. CE m. a: Y, A sch. — 32. ACE obš: dal kteru mocz. — 33. E mne; AE obš:ay, tot; C moci
384 to diabel wecye, tak gemu powolichu ti, geſſto ſ nim biechu; Anebt magij rozlicznv zloſt a chytroſta) leſtnv a zapeklenv w ſobíe. Dewata kapitolob). Ehdy ſwaty antoníj vſlyſſie hrzmet welmí wnahle tak weliky, Ze ſye z korzen trzieſyeſſe ta peleſf, w niezto ſwaty antoníj bieſſe, a stieny ſye rozſtupichu, Tak ze ſye ſe wſſiech ſtran powalichu diablí, a w rozliczne ſye twarzí przietworzíwſſe. Neb ſye w hlupych twarzich y w hadowych ſebrachu, Az ſobu“) to wſſe míeſto naplníchu obludu, Y we lwowu y w ned- 20 wiezy y w pardowud), w bykowu y w wlczij y w ſſtírowu A to wſſecko kazde podle ſweho przirozenie wrziefftrechu. Lew rzwaſſe, chtie prziſtupítí; Byk, rohy naprzahe), bukagie ſtaſſe; Hadowe ſyprechu; Wlcye wygrechu, roztrhati chtiece; Pardus perzieſty Iſtí diabelike vkazowaſſe; Poſtawa y zwuk y hluk wſſiech bieſſe welmí hrozny. Tu ſwaty antoníj, vbyt gſa 25 a zedran, Miegieſſe weliku boleſt na ſwem tiele. Ale na myſli nemíegieſſe y gednoho ſtrachu. a II A kdyz koli tieleſna boleſt geí ziesyeſſe, Awssak on wzdy na myſli bieſſe vſtawiczen, A iako ſwymi neprzately poſſpilewagie, poczie rzecy: Kdyz byſſte mieli moc kteru w ſobie, wzdy by ſye was tolik neſebralo. Ale ze hoſpodín ten wam gest wſlicku moc odgal, A protoz sye so pokuffiete mnozſtwím weliky vſtraffití. A to ſye kaze trem, ze yzadne mocy nemate, kdyz na ſye cpate hlupych twarzíj obrazy. A opiet, vfagie lepe, y wecye : Mate-li kteru moc, acz wam gest buoh dal nade mny, ſlepcyete míe, tot ſem. A pakli nemate mocy, darmoz vſylugete; Nebot mamy zde, 177a 15 a) -y- nadeps. pozd. b) červ. c) ras. předěláno v ſebu. d) -r- nadeps. pozd. e) -z- nadeps. pozd. zly dyabel; ACE obš: gev yhned; E powolili; E byli; AE anebot, C Nebot; ACE gma. — 13. ACE m. zlost a chytrost lestnú a zapeklenú v sobě: chytroft a leſt ſíkodnu. — 14. B kapitolo!; C má nadp: IX; E nadp: Gefſto diable boyowalij proti niemu. — 15. DC hrzmot; C m. velmi vnáhle tak veliký: welmi weliky wnahle; AE tak veliký sch. — 16. E trzafla; AE w nyz; E byl. — 17. A rozſtupachu, E rozſtupili; ACE sě sch; ACE obš: powalichu (E walili) ſie; C dyablowe; ACE a sch; AE rozlcznych. — 18. C obš: y w; C v sch. — 19. E m. sebrachu: ſie bralij; DAE ſebu, C s ſebu; DACE přesm: wſſeczko to; E naplnili; C i sch; DE w lwowu. — 20. AE v nedvězí i v pardovú sch; A v (před býkovú sch.); A m. v vlčí: v wlczy, E wlczij; A m. v štírovú: hadowu, E w hadowu y w fftierowu y w nedwiezy y w leopardowu; C m. i v nedvězí .... i v štírovú: y w bykowu, v wlczý y w hadowu y w fftirowu y w nedwiezy y w pardowu. — 21. E každé sch; E wrzieſtielij; E rzwal. — 22. D roh; C obš: a bukage; AE búkajě ..... sipiechu sch; AE wlk wygyffie (E wyl). — 23. C obš: yako roztrhati; AE roztrhati chtiece sch; AE leopardus; ACE perziafty; ACE obš: diabelſke rozliczne (E rozlicznie); E vkazowal. — 24. AE i sch; AC i hluk sch; E m. i zvuk i hluk všěch: wíliech zwuk; E bylo; AE m. velmi hrozný: a welmi hrozný y fluch; ACE m. tu: a; ACE zbyt. — 25. AE m. a: y; E gmiel; ACE přesm: bolest wietczssy (CE wietssy); E negmiel. — 26. A m. když: kterakz, CE yakz; CE geho; A přesm: gieho boleſt; C m. žěsieše: trapila, E bolela; ACE wſfak. — 27. ACE on vždy sch; E byl; C vſtawicżny; C pokunfstugie, E poſmiewagie. — 28. AC přesm: was toliko ſie. — 29. C jest sch; A wſſy; ACE a sch. — 30. E vkazugie. — 31. CE m. a: Y, A sch. — 32. ACE obš: dal kteru mocz. — 33. E mne; AE obš:ay, tot; C moci
Strana 385
385 gehozt yzadny nedobude, to geſt znameníe ſwateho krzizie a wiera pwa bozie. A mnoho ptí nemv pachawfſe, ſſkrzipiece naň zuby, ze gím níc 35 Kap. IX. neby pſpieſſno, ze ptí tomv poſſpilewaſſe gímí. A pak buoh, nezapomanv ſluhy ſweho, y by gemv pomocníka). Deſata kapitolab) 177b Kap. X. A Pak kdyz wzezrzie wzhuoru ſwaty antoníj. Y vzrzie nebeſa ode- wrziena a paprſlek welmi ſwietly, az wſſickv geho°) peleſſ oſwieti. A po 5 prziſſtij te ſwietloſti wiec ſye yzadny diabel nezyewi. A tu ynhed geho rany vcyelechu. A to vſtaweníe te peleſſie, geſíto sye bieſſe zſyedalo, by wſſe cyelo zaſye. Tehda ſwaty antoníj vznamena, ze ge ſam hoſpodín prziſſel. A wzdech ze wſſeho ſrdcye, y poczie mluwiti k te ſwietloſtí, genz my ſye bieſſe zyewíla, a rzka: O, kde gſy byl, Iezíſſi miloſtíwy, kdes byl? 10 Pezs ſ prwa zde nebyl, aby byl me rany vzdrawíl? Tu hlaſd) k nemv wecye Il Antoníj, zdet ſem byl, ale czekal ſem tweho ſwaru, abych opatrzil. Ale gizt wiec chcy pomahatí. Nebs, ſnazníe a myzníe bogige, nepoſtupil. Y pne- ſeſſ ſye po wſſem ſwietu a twe meno bude ſlawno a ſlowutno. To vſlyſſaw Antoníj, wzchopíw ſye na modlitwye), gſa ſylniegíj, nezli kdy drziewe byl. 15 A w tu dobu bieſſe ſwaty antoníj piet a trzidſyetí let ſtar. A kdyz pak w dobrych ſkutcyech geho myſl roftieſſe, Sed1) k drziewe rzeczenemv ſtarcy, Y poczie pſytí geho, aby ſpolu na pufftí prziebywala. Tehdy starzec wecy: ſem giz star, y nemohu puſſtíe obykatí, a to geſt wiec neſlychana a nowa. Tu ſwaty antoníj, wſtaw ſam, y gíde na puſſt. 20 a) před cn- ještě jedno cn přetrž. a podtečk. b) červ. c) za tím přetrž. a pod- tečk. peſſ. d) -a- naps. vespod. e) mo- nadeps. o mnoho později. f) háček nad S pozd. původu. sch; E darmo, C obš: darmo tehdy; ACE gmam; AC m. zde: zed, E ziet, orig. murus. — 34. AC m. jehož: giezt, E ziet gi; C to jest sch. — 35. E obš: oni proti; A proti gemu. — 36. ACE přesm: nicz neby (CE nebylo) proſpieſſno gym; ACE obš: Ale ze; E m. proti tomu: ſie gemu; C pokunfftowaſſe, E poſmiewalij; A m. jimi: gev, E sch. Kap. IX. 1. A nezapomenu, CE nezapomenul. — 2. CE byl. — 3. C má nadp: X kapia; E nadp: Geſſto s Gezyſſem mluwil; DA bez nadp. — 4. E wezrziel whuoru (!); ACE i sch; E vzrziel. — 5. A otworziena; ACE až sch; ACE peleſfy; E oſwitil; ACE a sch. — 6. ACE viec sch; AC přesm: yzadny dyabel ſie, E zadny sie dyabel; AC nezgewi, E nezgewil; ACE tu sch. — 7. E vczelelij; C pelessy; E bylo. — 8. AC m. by vše cělo zasě: bylo opiet czelo, E opiet bylo czelo; ACE Tehdý; E vzname- naw; ACE geſt. — 9. A k tey; ACE geſſto. — 10. AC přesm: gemu zgewila ſe byla, E ſie gemu byla zgiewila; ACE a řka sch; E kte; C m. kdes byl: kdes byl, Gezyſſy miloſtiwy, kdes byl (ch. opis.). — 11. E ſprawa(!); ACE m. tu: A. — 12. AC czakalt, E czekalt; E tvého sch. — 13. CE boyugie, D boiuge. — 14. A po všem sch(!); E ſwietie; AE m. bude slavno a slovutno: bude ſlowutne (E ſlowutno), C ſlowutno bude; E vſlyſſel. — 15. E obš: ſwaty Anthoň; AE wzchopi, C obš: y wzchopy; C modlitby ; E ſylnieyſſy ; E prwe. — 16. E byl; AE wſtarzi. Kap. X. 1. E m. pak: tak; E roſtla. — 2. ACE přesm: gieho proſiti; ACE by; E przebywali. — 3. ACE m. tehdy stařec.... obykati: A kdyz on pocze rzieczý »ftar ſem gyz (C přesm: gyz ſem), puſſtie nemohu obykati. — 4. ACE Tehdy; C ſſel, E Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 25
385 gehozt yzadny nedobude, to geſt znameníe ſwateho krzizie a wiera pwa bozie. A mnoho ptí nemv pachawfſe, ſſkrzipiece naň zuby, ze gím níc 35 Kap. IX. neby pſpieſſno, ze ptí tomv poſſpilewaſſe gímí. A pak buoh, nezapomanv ſluhy ſweho, y by gemv pomocníka). Deſata kapitolab) 177b Kap. X. A Pak kdyz wzezrzie wzhuoru ſwaty antoníj. Y vzrzie nebeſa ode- wrziena a paprſlek welmi ſwietly, az wſſickv geho°) peleſſ oſwieti. A po 5 prziſſtij te ſwietloſti wiec ſye yzadny diabel nezyewi. A tu ynhed geho rany vcyelechu. A to vſtaweníe te peleſſie, geſíto sye bieſſe zſyedalo, by wſſe cyelo zaſye. Tehda ſwaty antoníj vznamena, ze ge ſam hoſpodín prziſſel. A wzdech ze wſſeho ſrdcye, y poczie mluwiti k te ſwietloſtí, genz my ſye bieſſe zyewíla, a rzka: O, kde gſy byl, Iezíſſi miloſtíwy, kdes byl? 10 Pezs ſ prwa zde nebyl, aby byl me rany vzdrawíl? Tu hlaſd) k nemv wecye Il Antoníj, zdet ſem byl, ale czekal ſem tweho ſwaru, abych opatrzil. Ale gizt wiec chcy pomahatí. Nebs, ſnazníe a myzníe bogige, nepoſtupil. Y pne- ſeſſ ſye po wſſem ſwietu a twe meno bude ſlawno a ſlowutno. To vſlyſſaw Antoníj, wzchopíw ſye na modlitwye), gſa ſylniegíj, nezli kdy drziewe byl. 15 A w tu dobu bieſſe ſwaty antoníj piet a trzidſyetí let ſtar. A kdyz pak w dobrych ſkutcyech geho myſl roftieſſe, Sed1) k drziewe rzeczenemv ſtarcy, Y poczie pſytí geho, aby ſpolu na pufftí prziebywala. Tehdy starzec wecy: ſem giz star, y nemohu puſſtíe obykatí, a to geſt wiec neſlychana a nowa. Tu ſwaty antoníj, wſtaw ſam, y gíde na puſſt. 20 a) před cn- ještě jedno cn přetrž. a podtečk. b) červ. c) za tím přetrž. a pod- tečk. peſſ. d) -a- naps. vespod. e) mo- nadeps. o mnoho později. f) háček nad S pozd. původu. sch; E darmo, C obš: darmo tehdy; ACE gmam; AC m. zde: zed, E ziet, orig. murus. — 34. AC m. jehož: giezt, E ziet gi; C to jest sch. — 35. E obš: oni proti; A proti gemu. — 36. ACE přesm: nicz neby (CE nebylo) proſpieſſno gym; ACE obš: Ale ze; E m. proti tomu: ſie gemu; C pokunfftowaſſe, E poſmiewalij; A m. jimi: gev, E sch. Kap. IX. 1. A nezapomenu, CE nezapomenul. — 2. CE byl. — 3. C má nadp: X kapia; E nadp: Geſſto s Gezyſſem mluwil; DA bez nadp. — 4. E wezrziel whuoru (!); ACE i sch; E vzrziel. — 5. A otworziena; ACE až sch; ACE peleſfy; E oſwitil; ACE a sch. — 6. ACE viec sch; AC přesm: yzadny dyabel ſie, E zadny sie dyabel; AC nezgewi, E nezgewil; ACE tu sch. — 7. E vczelelij; C pelessy; E bylo. — 8. AC m. by vše cělo zasě: bylo opiet czelo, E opiet bylo czelo; ACE Tehdý; E vzname- naw; ACE geſt. — 9. A k tey; ACE geſſto. — 10. AC přesm: gemu zgewila ſe byla, E ſie gemu byla zgiewila; ACE a řka sch; E kte; C m. kdes byl: kdes byl, Gezyſſy miloſtiwy, kdes byl (ch. opis.). — 11. E ſprawa(!); ACE m. tu: A. — 12. AC czakalt, E czekalt; E tvého sch. — 13. CE boyugie, D boiuge. — 14. A po všem sch(!); E ſwietie; AE m. bude slavno a slovutno: bude ſlowutne (E ſlowutno), C ſlowutno bude; E vſlyſſel. — 15. E obš: ſwaty Anthoň; AE wzchopi, C obš: y wzchopy; C modlitby ; E ſylnieyſſy ; E prwe. — 16. E byl; AE wſtarzi. Kap. X. 1. E m. pak: tak; E roſtla. — 2. ACE přesm: gieho proſiti; ACE by; E przebywali. — 3. ACE m. tehdy stařec.... obykati: A kdyz on pocze rzieczý »ftar ſem gyz (C přesm: gyz ſem), puſſtie nemohu obykati. — 4. ACE Tehdy; C ſſel, E Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 25
Strana 386
386 A to bieſſe geſſcze mníchom neznamo; a weſſken ſtrach ſpuſtíw ſ myſli, y poczie pcowaty, gínym chtíe przíklad a cyetu datí. Aníz gefíte ptiwny díabel oſta. Neb, chtie geho vmyſl zruſfítí, y powrze gemu na cyeſtie ſtrziebrnu miſu. A vzrzew to antoníj, 1 ſta bez ſtchu, a hledíe po oku na tu míſv. Y pozna let chytreho drabla rzemeſlníka, an w ſtrziebrne 10 obludie diabelſke y w chytroſtí, y poczie na to nedbatí, a magie to na myſli, kde by ſye tu wzala ta míſa na puſtem hwozdíe, Ano nízadneho ſledu neznatí, by byla komy z ſvma wypadla, nemohla by ſye vtagití, ze tak welika bieſſe; Neb ten, ktoz by gi zttil, byl by gi nalezl wtie ſye. Y wecye: O diable, to ge twe rzemeſlo; awſſak me wuole neprzieruſsiſſ. 15 Ale twe strziebro bud ſ tebu na zatceníe! A kdyz to mluwieſſe, II Tehdy 178a ynhed ta míſa zmíſa a tako dym zhynv przied vohňenem. 5 A potom netak takoa) drziewe w vobludie vzrzie weliku kru zlata leziece na cyeſtie. Ale toho zagiſte newiemy, diabel-li ſye byl przietworzil, czilí moc nebeſka ke zkuſſeníj ſwateho antoníe, Genz geſt aní ſpwedlneho ſbozie chtiel zítí, a to geſt vkazal. Ale potom zwiedieli, zerb) to bylo pwe zlato. Ale on, podíwiw ſye te welkoſtí toho �tkwucyeho°) zlata, Y odda ſye na bieh, tako ohnie ſye bogie, a ledwa vtecze na horu. A tu prziebrzed rzieku, y naleze puſtu twrzycy, A w te bieſſe plno giedowatych zizel. Tu on w nie poczie nowy hoſpodarz prziebywati. A ynhed mnozſtwie hadvow wybieze wen przied ni. Tu on zaklade dwerzie kamením. A miegiesle 10 chleba za fſeſt meſyecvow, Iakoz gest obycziei tiem lidem, genz ſlowu 5 Kap. XI. a) za tím podtečk. 1a. b) nad -1 nadeps. pozd. ge. c) -t- nadeps. pozd. ffiel; ACE obš: na hory na pufft (E puſícž). — 5. ACE bylo; ACE přesm: mnichuom (CE mnichom) gefftie; ACE a sch; ACE s mysli sch. — 6. ACE přesm: czieſtu a przi- klad. — 7. A przieſta, CE przeſtal; E chtiel; ACE přesm: zruſſyti gieho vmyſl; E czeſtu. — 8. AE miſku; AE a sch; E obš: ſwaty Anthoň; ACE ſtal; A po oko (!). — 9. AE miſku; CE poznal. — 10. ACE m. lest chytrého diábla .... nedbati: chytreo rziemeſlnika dyabla leſt y (C sch.) w obludie strziebrne (E strzibrney) dyabelſkey (C dyabelſke, E dyabelſky) chytroſti pocze nedbati (CE netbati); ACE přesm: to mage.— 11. A kte; C tu sch; A wziela; AE miſka; E m. hvozdě: lefie. — 12. AC přesm: z ſuma komu; E z súma sch; E m. že: neb. — 13. E byla; ACE m. neb: Ale; AE kto; ACE ji (před nalezl) sch; ACE přesm: wratie sie nalezl. — 14. C tot; CE geft; ACE wſfak; A neprzieruſf(!). — 15. ACE ale sch; ACE přesm: ſ tebu bud; E mluwil; ACE tehdy sch. — 16.C zmyzala, E zmiſala; ACE a sch; ACE zhynu sch; B vohne- nem!, DACE ohniem. Kap. XI. 1. ACE a sch; E prwe; ACE m. uzřě... zlata: Ale (C sch.) weliku kru zlatta vzrzie (E vzrziel). — 2. ACE ale sch; ACE přesm: zagisto (CE Zagifte) toho; AE newiem; ACE m. byl přetvořil: geſti (CE gest) to przietworzil. — 3. E nebeſkeo (!); E k, D bez(!); D Anthonya ; ACE ſprawedlyweo. — 4. C pozyti; ACE a sch (spr.); C tot; ACE jest sch; AE vkazala (spr.); ACE m. potom zvěděli: to ſmy (E ſme) wzwiediehi (C zwiediely; spr.); DCE ze gest. — 5. CE přesm: prawe bylo; A tey, Desch; AE i sch; C oddal. — 6. D na běh sch(!); ACE a sch; ACE gedwa; ACE a sch; ACE obš: prziedſſed (!, C przieſſed, E przieſſied) neb prziebrzied. — 7. AE twrzy; AE w tey; E bylo ; ACE gedowateo stworziee. — 8. AE on sch. — 9. ACE přesm: przied nym (CE obš: nim wen) wybiezie; ACE Tehdy; ACE on sch; ACE dwerzy. — 10. ACE přesm: chleba gmiegiffie (E gmiel); DA Miesyeczuow, C miefíe-
386 A to bieſſe geſſcze mníchom neznamo; a weſſken ſtrach ſpuſtíw ſ myſli, y poczie pcowaty, gínym chtíe przíklad a cyetu datí. Aníz gefíte ptiwny díabel oſta. Neb, chtie geho vmyſl zruſfítí, y powrze gemu na cyeſtie ſtrziebrnu miſu. A vzrzew to antoníj, 1 ſta bez ſtchu, a hledíe po oku na tu míſv. Y pozna let chytreho drabla rzemeſlníka, an w ſtrziebrne 10 obludie diabelſke y w chytroſtí, y poczie na to nedbatí, a magie to na myſli, kde by ſye tu wzala ta míſa na puſtem hwozdíe, Ano nízadneho ſledu neznatí, by byla komy z ſvma wypadla, nemohla by ſye vtagití, ze tak welika bieſſe; Neb ten, ktoz by gi zttil, byl by gi nalezl wtie ſye. Y wecye: O diable, to ge twe rzemeſlo; awſſak me wuole neprzieruſsiſſ. 15 Ale twe strziebro bud ſ tebu na zatceníe! A kdyz to mluwieſſe, II Tehdy 178a ynhed ta míſa zmíſa a tako dym zhynv przied vohňenem. 5 A potom netak takoa) drziewe w vobludie vzrzie weliku kru zlata leziece na cyeſtie. Ale toho zagiſte newiemy, diabel-li ſye byl przietworzil, czilí moc nebeſka ke zkuſſeníj ſwateho antoníe, Genz geſt aní ſpwedlneho ſbozie chtiel zítí, a to geſt vkazal. Ale potom zwiedieli, zerb) to bylo pwe zlato. Ale on, podíwiw ſye te welkoſtí toho �tkwucyeho°) zlata, Y odda ſye na bieh, tako ohnie ſye bogie, a ledwa vtecze na horu. A tu prziebrzed rzieku, y naleze puſtu twrzycy, A w te bieſſe plno giedowatych zizel. Tu on w nie poczie nowy hoſpodarz prziebywati. A ynhed mnozſtwie hadvow wybieze wen przied ni. Tu on zaklade dwerzie kamením. A miegiesle 10 chleba za fſeſt meſyecvow, Iakoz gest obycziei tiem lidem, genz ſlowu 5 Kap. XI. a) za tím podtečk. 1a. b) nad -1 nadeps. pozd. ge. c) -t- nadeps. pozd. ffiel; ACE obš: na hory na pufft (E puſícž). — 5. ACE bylo; ACE přesm: mnichuom (CE mnichom) gefftie; ACE a sch; ACE s mysli sch. — 6. ACE přesm: czieſtu a przi- klad. — 7. A przieſta, CE przeſtal; E chtiel; ACE přesm: zruſſyti gieho vmyſl; E czeſtu. — 8. AE miſku; AE a sch; E obš: ſwaty Anthoň; ACE ſtal; A po oko (!). — 9. AE miſku; CE poznal. — 10. ACE m. lest chytrého diábla .... nedbati: chytreo rziemeſlnika dyabla leſt y (C sch.) w obludie strziebrne (E strzibrney) dyabelſkey (C dyabelſke, E dyabelſky) chytroſti pocze nedbati (CE netbati); ACE přesm: to mage.— 11. A kte; C tu sch; A wziela; AE miſka; E m. hvozdě: lefie. — 12. AC přesm: z ſuma komu; E z súma sch; E m. že: neb. — 13. E byla; ACE m. neb: Ale; AE kto; ACE ji (před nalezl) sch; ACE přesm: wratie sie nalezl. — 14. C tot; CE geft; ACE wſfak; A neprzieruſf(!). — 15. ACE ale sch; ACE přesm: ſ tebu bud; E mluwil; ACE tehdy sch. — 16.C zmyzala, E zmiſala; ACE a sch; ACE zhynu sch; B vohne- nem!, DACE ohniem. Kap. XI. 1. ACE a sch; E prwe; ACE m. uzřě... zlata: Ale (C sch.) weliku kru zlatta vzrzie (E vzrziel). — 2. ACE ale sch; ACE přesm: zagisto (CE Zagifte) toho; AE newiem; ACE m. byl přetvořil: geſti (CE gest) to przietworzil. — 3. E nebeſkeo (!); E k, D bez(!); D Anthonya ; ACE ſprawedlyweo. — 4. C pozyti; ACE a sch (spr.); C tot; ACE jest sch; AE vkazala (spr.); ACE m. potom zvěděli: to ſmy (E ſme) wzwiediehi (C zwiediely; spr.); DCE ze gest. — 5. CE přesm: prawe bylo; A tey, Desch; AE i sch; C oddal. — 6. D na běh sch(!); ACE a sch; ACE gedwa; ACE a sch; ACE obš: prziedſſed (!, C przieſſed, E przieſſied) neb prziebrzied. — 7. AE twrzy; AE w tey; E bylo ; ACE gedowateo stworziee. — 8. AE on sch. — 9. ACE přesm: przied nym (CE obš: nim wen) wybiezie; ACE Tehdy; ACE on sch; ACE dwerzy. — 10. ACE přesm: chleba gmiegiffie (E gmiel); DA Miesyeczuow, C miefíe-
Strana 387
387 tebei, A ten chleb mvoz trwatí do roka. a wody take miegieſſe. Y by tu ſam gedíny, nikame newynda A take nikdy yzadneho neprzigma. Ale ſnad gemv dwakrat w rocye chleba przínoſyli, an ſ yzadnym nechtiel mluwití, ale po ſtrzieſſie gemv chleba podalí. 178b Tehdy mnohy, gefíto, zadagice geho widietí a navczeníe od neho przigietí, 1 leziechu v te twrzycye, Y vda ſie gím ſlyſſietí, iako by ſye ta kto ſ ním hadali a rzkuc: Y co w naſſich prziebytcyech prziebywaſs a tu ſye wiezyſs? Y cot gest naſſíj puſſtij pile? Ba, gdi z cyzyeho, wſſak sye nam nemvozeſs ptíwítí. Tehdy ti, gefíto naprzied bíechu, lide mníechu, 5 by niekacy po rzebrzich k nemv weſſhi Il y wadili ſye ſ ním. A nahledſſe tam, y nevzrziechv vzadneho. Ynhed tomu vrozumíechu, ze ſye ſ ním dlabli korczíe. A zdieſyewſſe ſye welmí, y poczíechu pſytí pomocy od ſwateho antoníe. Tu on, prziſtupíw ke dwerzom, chtie gie vtieſſítí, Y pſy gich, aby fíli prycz. A kdyz ſye oní welmí bachu, y powiedie, ze gím dlabli ten 10 strach czíníe. Y wecye: pozehnaite ſye a diete bezpeczníe a nechaite gich, at oní ſamí ſ ſebu budu. A kdyz oní odgidechu, tak on oſta bez vraza. Aní kdy vſtaníefſe, hadagie ſye ſ nímí. Neb to vziteczne a ſwrchowane prziebywaníe pomahalo, Ale geho ptíwníkom mdloba a hubenſtwíe zlych diablvow, to geho poſylowaſſe welmi k borowanij Y myſl vſtawíczny gemv 15 czíníefſe. Kap. XII. Gedenadcta kapítola.a) Piet kdyz ſye zaſtupowe biechu k nemu na puſſt ſebralí A mníece, by geí giz mrtwa zaſtupílí, A on wnítrz poczie pietí ſlowa ſwateho dawida a) červ. czow, E mieſyczuow ; ACE gefſto. — 11. ACE a sch; ACE obš: gmiegyfsie (E gmiel) doſti; A i sch; CE byl. — 12. ACE nykam; C newyda; ACE také sch; AE m. ale snad: tak zie ſnad, C Tak ſnad že kdyz. — 13. ACE přesm: dwakrat gemu chleba w rocze; ACE przyneſli ; D a on, ACE sch ; D nechtiefse, A netiel (!). — 14. ACE m. ale: nez; ACE obš: gemu tam; E podawali. Kap. XII. 1. A a sch. — 2. ACE i sch; E lezeli; ACE przied tu twrzy (C twrzýczy); A i sch; E vdalo; AC jim sch. — 3. AC přesm: ſ nym kto tam, E ſ nim tam kto; E a sch; ACE rzkucze. — 4. ACE m. tu sě vězíš: w nie sie wieziefs (spr.); CE m. i: a; A m. i cof: aczs ot(!); AC gie; Cobš: o naſſy; ACE píle sch; ACE ba sch; ACE obš: z czyze° (CE z czyzieho) krage. — 5. ACE přesm: nemozeſs ſie wſſak nam; ACE m. tehdy : a nayprwe ; E byli; ACE lidé sch; E mnieli, C za to miely ſu. — 6. ACE obš: niekaczy (E nieyaczy) lyde; DE rzebrziczyech; ACE přesm: wlezſfie k niev. — 7. ACE m. a nahledše tam i neuzřěchu ižádného: A kdyz pak nahledawffie (E hledawffie) yzadneo (E zadneho) nezvzrziechu (!, C nevzrzechu, E nevzrzieli); E ſrozumielij; ACE přesm: diabli ſ nym. — 8. E wadij; E poczeli; ACE od sch. — 9. ACE Tehdy; E prziſtupil; ACE přesm: vtreſſyti gie chtie; AE i sch. — 10. ACE oni sch; E balij; ACE i sch; ACE m. povědě, že jim diábli: Powiedie (E powiediel) gym, zie to dyabli gym. — 11. ACE i sch; AC vecě sch; AC m. a: wecze, a. — 12. ACE oni sch; ACE m. budú: ludie, orig. deludere; AC m. a: Tak pak, E Tehdy; A ogydu(!), C odefſly fu, E odeſſlij; ACE m. tak on: on ſam; CE oſtal; E vrazu. — 13. C vſtawaſſe, E vſtal; ACE a sch. — 14. ACE m. pomáhalo, ale: a (spr.); C protiw- nýkow (spr.); ACE m. a: to geft spr.). — 15. A dyablom (!); ACE přesm: welmi po- ſylowaſſie (E poſylowalo). — 16. E czynilo. — 17. C má nadp: kapia XI; E nadp: 25*
387 tebei, A ten chleb mvoz trwatí do roka. a wody take miegieſſe. Y by tu ſam gedíny, nikame newynda A take nikdy yzadneho neprzigma. Ale ſnad gemv dwakrat w rocye chleba przínoſyli, an ſ yzadnym nechtiel mluwití, ale po ſtrzieſſie gemv chleba podalí. 178b Tehdy mnohy, gefíto, zadagice geho widietí a navczeníe od neho przigietí, 1 leziechu v te twrzycye, Y vda ſie gím ſlyſſietí, iako by ſye ta kto ſ ním hadali a rzkuc: Y co w naſſich prziebytcyech prziebywaſs a tu ſye wiezyſs? Y cot gest naſſíj puſſtij pile? Ba, gdi z cyzyeho, wſſak sye nam nemvozeſs ptíwítí. Tehdy ti, gefíto naprzied bíechu, lide mníechu, 5 by niekacy po rzebrzich k nemv weſſhi Il y wadili ſye ſ ním. A nahledſſe tam, y nevzrziechv vzadneho. Ynhed tomu vrozumíechu, ze ſye ſ ním dlabli korczíe. A zdieſyewſſe ſye welmí, y poczíechu pſytí pomocy od ſwateho antoníe. Tu on, prziſtupíw ke dwerzom, chtie gie vtieſſítí, Y pſy gich, aby fíli prycz. A kdyz ſye oní welmí bachu, y powiedie, ze gím dlabli ten 10 strach czíníe. Y wecye: pozehnaite ſye a diete bezpeczníe a nechaite gich, at oní ſamí ſ ſebu budu. A kdyz oní odgidechu, tak on oſta bez vraza. Aní kdy vſtaníefſe, hadagie ſye ſ nímí. Neb to vziteczne a ſwrchowane prziebywaníe pomahalo, Ale geho ptíwníkom mdloba a hubenſtwíe zlych diablvow, to geho poſylowaſſe welmi k borowanij Y myſl vſtawíczny gemv 15 czíníefſe. Kap. XII. Gedenadcta kapítola.a) Piet kdyz ſye zaſtupowe biechu k nemu na puſſt ſebralí A mníece, by geí giz mrtwa zaſtupílí, A on wnítrz poczie pietí ſlowa ſwateho dawida a) červ. czow, E mieſyczuow ; ACE gefſto. — 11. ACE a sch; ACE obš: gmiegyfsie (E gmiel) doſti; A i sch; CE byl. — 12. ACE nykam; C newyda; ACE také sch; AE m. ale snad: tak zie ſnad, C Tak ſnad že kdyz. — 13. ACE přesm: dwakrat gemu chleba w rocze; ACE przyneſli ; D a on, ACE sch ; D nechtiefse, A netiel (!). — 14. ACE m. ale: nez; ACE obš: gemu tam; E podawali. Kap. XII. 1. A a sch. — 2. ACE i sch; E lezeli; ACE przied tu twrzy (C twrzýczy); A i sch; E vdalo; AC jim sch. — 3. AC přesm: ſ nym kto tam, E ſ nim tam kto; E a sch; ACE rzkucze. — 4. ACE m. tu sě vězíš: w nie sie wieziefs (spr.); CE m. i: a; A m. i cof: aczs ot(!); AC gie; Cobš: o naſſy; ACE píle sch; ACE ba sch; ACE obš: z czyze° (CE z czyzieho) krage. — 5. ACE přesm: nemozeſs ſie wſſak nam; ACE m. tehdy : a nayprwe ; E byli; ACE lidé sch; E mnieli, C za to miely ſu. — 6. ACE obš: niekaczy (E nieyaczy) lyde; DE rzebrziczyech; ACE přesm: wlezſfie k niev. — 7. ACE m. a nahledše tam i neuzřěchu ižádného: A kdyz pak nahledawffie (E hledawffie) yzadneo (E zadneho) nezvzrziechu (!, C nevzrzechu, E nevzrzieli); E ſrozumielij; ACE přesm: diabli ſ nym. — 8. E wadij; E poczeli; ACE od sch. — 9. ACE Tehdy; E prziſtupil; ACE přesm: vtreſſyti gie chtie; AE i sch. — 10. ACE oni sch; E balij; ACE i sch; ACE m. povědě, že jim diábli: Powiedie (E powiediel) gym, zie to dyabli gym. — 11. ACE i sch; AC vecě sch; AC m. a: wecze, a. — 12. ACE oni sch; ACE m. budú: ludie, orig. deludere; AC m. a: Tak pak, E Tehdy; A ogydu(!), C odefſly fu, E odeſſlij; ACE m. tak on: on ſam; CE oſtal; E vrazu. — 13. C vſtawaſſe, E vſtal; ACE a sch. — 14. ACE m. pomáhalo, ale: a (spr.); C protiw- nýkow (spr.); ACE m. a: to geft spr.). — 15. A dyablom (!); ACE přesm: welmi po- ſylowaſſie (E poſylowalo). — 16. E czynilo. — 17. C má nadp: kapia XI; E nadp: 25*
Strana 388
388 Kap. XIII. 20 a rzka: Powſtań, boze, a rozpſs ſwe neprzatelý, kterzizt tebe nenawidie; Iakoz geſt dym zmíſal, At by oní takez zmiſali; A iakoz woſk pluowe przied uohnem, At by takez zhynvli przied tebu. Y opiet ſu míe wſſicní neprzietele obſtupílí, a ta we gmíe bozíe ſwitiezyl ſem nad nímí. Y by tak ſam gediny dwadcyetí let, lidíj gſa odluczen. Tehdy ſye gednv mnoho zaſtupvow ſhluczí, a chtiece geho ſkutkvow naſledowati; y znamíj tu biechu y przíwvzníj. Tehdy ſye dwerzie bezmal wywalichu, A on ſye gim zyewi w take kraſye, iako by z nebs prziſſel. Tomu ſye 5 wſlichní podíwichu, ze tak kſe bieſſe II A ze ge neopuchl p to wiezeníe, Aní zchurawiel p pvoſt a p bołowanie, genz ge ſ czrty miel./O, co díwuow a kak ge cziſte ſrdce miel! A nikdy p gaſnoſt ſweho oblicziegie ſye ne- zaſmal, Aní ſie kdy ſmuſlil zpomanvtím ktereho hrziecha, Aní ge kdy wzal w frdce chlipy p ktere díwy. A níczehuoz gemu w geho prziebytek, aní 10 to, ze ſye na wſſaky den ſwarzieſſe ſ diably, myſli ſwe co vial, Ale pwie ke wſſemva) hodníe a duoſtoíníe ſye miegíeſſe. 179a Dwanadcta k.b) ZAgiſte mnohe vzdrawil hoſpodín z rozlicznych neduhvow a zlych duchvow zbawil ſkrzye ſwateho antoníe. Geho rziecz a prziemudra rada a) -v nadeps. b) červ. O Swatem Anthonij, gefsto sie zgewil gym; DA bez nadp. — 18. ACE přesm: biechu (E byli) zaſtupowe na puſſcz (C puſft) k niemu; ACE a sch; C za to magicze. — 19. ACE gie°; C m. vnitř: w ný; ACE obš: z zaltarzie (E zaltarz) pieti (E pitij). — 20. AC genzto, E gizto. — 21. ACE přesm: dym zmiſal (C zmyzal) gt; ACE m. ať by oni: aby. — 22. C m. ať by: aby; D take; AE zmisali..... ať by takéž sch; D wſſichnij. — 23. ACE přesm: wſſyczkny neprzietele gſu mie (E mne); ACE obklyczyl; E gmeno. Kap. XIII. 1. ACE i sch; ACE přesm: Tak ſam giediny byl; ACE přesm. a obš: odluczen gſa wíſech lidij. — 2. ACE m. tehdy sě jednú mnoho: A kdyz mnoho ſie; ACE a sch. — 3. ACE tu biechu sch; CE przibuzny; E dwerzy, AC obš: wrata neb dwerzý (C drzwý); E m. bezmál: yhned; E wywratili, A obš: wywalichu nebo wy- wratichu. — 4. ACE přesm: zgiewi (E zgiewil) gym; AE takey; B nebs!, DACE nebes. — 5. E podiwili; E byl; ACE a sch. — 6. ACE gesto gt; AE czerty; ACE po měl přidávají: Ale tak kraſen (E kraſny) breffie (E byl), yako by teprw (C tepruw) tam byl wffel (E wffiel), orig. sed e contrario, quasi nihil temporis exegisset, antiquus membrorum decor perseveravit. — 7. ACE a sch; CE kterak gest; ACE přesm: gmiel czyſte ſrdcze; ACE a sch. — 8. D přesm: nezaſmal ſie; ACE ſmutil; ACE wzpome- nutim; AC je sch. — 9. C m. v: na; ACE a sch; A m. v jeho: w geo gednotie, C geho w gednotie; C obš: prziebytek vſylen byl; E ani je kdy vzal.... přiebytek sch. — 10. ACE to že sch; CE wſſak; AC ſwarzie; E přesm: s diably ſwarzie; ACE m. co: tiem; slova »a ničehuož.... ujal« jsou za lat. »nihil in eo indecens solitudo, nihil asperum quotidiana cum hostibus bella contulerant« a zněla v prvotním stč. textu asi »a ničehuož jemu jeho v jednotě přiebytek (t. j. ujal), ani, na však den svářě sě s diábly, mysli své tiem ujal«. — 11. ACE přesm: ke wſſev prawie; ACE gmiel; D přesm: gmiegieſse ſe. — 12. C má nadp: XII kapitola; E nadp: O Swatem Anthonij, Gefsto gie vczyl a gym radil; DA bez nadp. — 13. ACE přesm: hoſpodyn vzdrawowal mnohe. — 14. C zbawowal, AE sch (!); AE skrzě sch (!); C Gehozto; ACE
388 Kap. XIII. 20 a rzka: Powſtań, boze, a rozpſs ſwe neprzatelý, kterzizt tebe nenawidie; Iakoz geſt dym zmíſal, At by oní takez zmiſali; A iakoz woſk pluowe przied uohnem, At by takez zhynvli przied tebu. Y opiet ſu míe wſſicní neprzietele obſtupílí, a ta we gmíe bozíe ſwitiezyl ſem nad nímí. Y by tak ſam gediny dwadcyetí let, lidíj gſa odluczen. Tehdy ſye gednv mnoho zaſtupvow ſhluczí, a chtiece geho ſkutkvow naſledowati; y znamíj tu biechu y przíwvzníj. Tehdy ſye dwerzie bezmal wywalichu, A on ſye gim zyewi w take kraſye, iako by z nebs prziſſel. Tomu ſye 5 wſlichní podíwichu, ze tak kſe bieſſe II A ze ge neopuchl p to wiezeníe, Aní zchurawiel p pvoſt a p bołowanie, genz ge ſ czrty miel./O, co díwuow a kak ge cziſte ſrdce miel! A nikdy p gaſnoſt ſweho oblicziegie ſye ne- zaſmal, Aní ſie kdy ſmuſlil zpomanvtím ktereho hrziecha, Aní ge kdy wzal w frdce chlipy p ktere díwy. A níczehuoz gemu w geho prziebytek, aní 10 to, ze ſye na wſſaky den ſwarzieſſe ſ diably, myſli ſwe co vial, Ale pwie ke wſſemva) hodníe a duoſtoíníe ſye miegíeſſe. 179a Dwanadcta k.b) ZAgiſte mnohe vzdrawil hoſpodín z rozlicznych neduhvow a zlych duchvow zbawil ſkrzye ſwateho antoníe. Geho rziecz a prziemudra rada a) -v nadeps. b) červ. O Swatem Anthonij, gefsto sie zgewil gym; DA bez nadp. — 18. ACE přesm: biechu (E byli) zaſtupowe na puſſcz (C puſft) k niemu; ACE a sch; C za to magicze. — 19. ACE gie°; C m. vnitř: w ný; ACE obš: z zaltarzie (E zaltarz) pieti (E pitij). — 20. AC genzto, E gizto. — 21. ACE přesm: dym zmiſal (C zmyzal) gt; ACE m. ať by oni: aby. — 22. C m. ať by: aby; D take; AE zmisali..... ať by takéž sch; D wſſichnij. — 23. ACE přesm: wſſyczkny neprzietele gſu mie (E mne); ACE obklyczyl; E gmeno. Kap. XIII. 1. ACE i sch; ACE přesm: Tak ſam giediny byl; ACE přesm. a obš: odluczen gſa wíſech lidij. — 2. ACE m. tehdy sě jednú mnoho: A kdyz mnoho ſie; ACE a sch. — 3. ACE tu biechu sch; CE przibuzny; E dwerzy, AC obš: wrata neb dwerzý (C drzwý); E m. bezmál: yhned; E wywratili, A obš: wywalichu nebo wy- wratichu. — 4. ACE přesm: zgiewi (E zgiewil) gym; AE takey; B nebs!, DACE nebes. — 5. E podiwili; E byl; ACE a sch. — 6. ACE gesto gt; AE czerty; ACE po měl přidávají: Ale tak kraſen (E kraſny) breffie (E byl), yako by teprw (C tepruw) tam byl wffel (E wffiel), orig. sed e contrario, quasi nihil temporis exegisset, antiquus membrorum decor perseveravit. — 7. ACE a sch; CE kterak gest; ACE přesm: gmiel czyſte ſrdcze; ACE a sch. — 8. D přesm: nezaſmal ſie; ACE ſmutil; ACE wzpome- nutim; AC je sch. — 9. C m. v: na; ACE a sch; A m. v jeho: w geo gednotie, C geho w gednotie; C obš: prziebytek vſylen byl; E ani je kdy vzal.... přiebytek sch. — 10. ACE to že sch; CE wſſak; AC ſwarzie; E přesm: s diably ſwarzie; ACE m. co: tiem; slova »a ničehuož.... ujal« jsou za lat. »nihil in eo indecens solitudo, nihil asperum quotidiana cum hostibus bella contulerant« a zněla v prvotním stč. textu asi »a ničehuož jemu jeho v jednotě přiebytek (t. j. ujal), ani, na však den svářě sě s diábly, mysli své tiem ujal«. — 11. ACE přesm: ke wſſev prawie; ACE gmiel; D přesm: gmiegieſse ſe. — 12. C má nadp: XII kapitola; E nadp: O Swatem Anthonij, Gefsto gie vczyl a gym radil; DA bez nadp. — 13. ACE přesm: hoſpodyn vzdrawowal mnohe. — 14. C zbawowal, AE sch (!); AE skrzě sch (!); C Gehozto; ACE
Strana 389
389 lidi teſſieſſe. Neb vczieſſe nevmíele A mírzieſſe hniewiwe hniewníky. 15 A wſſiem radieſſe, aby boha naſprwe milowali, A vkazugie dobry buducy odplatu za zaſluzeníe. A míloſt bozíj a dary geho na vkazowaſſe naplnene, Ze buoh wlaſtníemv ſynv neodpuſtil. Ale wydal geho na tento ſwiet nam na wykupeníe a na ſpaſeníe. Tehdy mnozy, ſlyſſiewſſe tv geho radu, níc nepomeſſkawſſe, odpowíedlechv ſye wíeho ſwieckeho ſbozie. A tak vczíní 20 poczatek prziebywaníe na puſſtí. Kap. XIV. Trzínadcta kp.a) 179b Take toho nezatagím, co ſye ge ſtalo w tom mieſtcy Arſemotarvm te wlaſti. Ze, kdyz gide nawfſtiewowat bratrzij A miegieſſe brziſti przieſ tu rzieku, giezto nylus diegíj. W niezto ſu kokodryli ti giefsterowe gedo- watíj y gínych mnoho zizel, A tu on ſe wſſiemí prziegíde y ſyé y ta beze wſſie ſſkody. A opiet vſtawiw ſye w drziewníem vſylowaníj, mnoho mníchuow stwrdí ſwy navczením, ze w kratke chwili by mnoho klaſſterow. I A on y stare y mlade mníchy milowaſſe tako otec. 5 Kap. XV. Cztrnadcta kapitola.a) PAk gednoho czaſſv, kdyz bratrzie ſebrawſſe ſye geho pſyechu, Aby gím dal zakonne przikazaníe napſano, Tu on gím flowa procka powiedíe: A genz tu geſt ke wſſemv zakonnemu przkazaníj píſma ſwateho doſtí; Ale ze ge to naílepſfie, aby bratrzíe ſpolu mluwili z ſwateho píſma. A ptoz wy tako otcye mate ſye wſſeho dotazati, A ia, cozt ſem po wſſie ſwa leta znamenal a wídiel, Iako ſynom powiem a navczím. A to wam wſſíem wvobec bud za przikazaníe, Aby nízadny poczateho dobreho zamyſla ne- 5 a) červ. přesm: rada prziemudra. — 15 ACE m. lidi: ſmutne; A treffieffie sie (!), E treffy; ACE neb sch; E vczyl; AC neumietedlne; ACE a sch; A ſmyrzowaſſe, C ſmieržowaſſe, E ſmierzowal; ACE hněvivé sch. — 16. ACE a sch; E radil; AE a sch; AE okazugie. — 17. E přesm: odplatu buduczym dobrym; E za sch; ACE jeho sch; AC zgiewowaffie, E zgiewowal. — 19 ACE tehdy sch; E přesm: geo tuto. — 20. AC přesm: Nicz ne- pomeſſkawſſie mnozie, ſlyſſewſſie geo tuto radu; E odpowiedieli; E m. učinil: gest vczynien. Kap. XIV. 1. C má nadp: XIII; E nadp: kterak geſt przes rzeku prziſſiel s Bratrzymi; DA bez nadp. — 2. ACE neutagym; ACE gt; ACE miestie. — 3. ACE že sch; C ssel, E ssiel; E bratrzich; E miel. — 4. C kterezto; E rzikagi; E gesstiery (!). — 5. ACE m. i: a; ACE obš: zyzel (E zyzial) welikych; ACE a tu on se všěmi přejide sch; ACE m. beze: ſe wſſemi prziegide (C przigide, E przieſfiel) beze. — 6. ACE vſtanowiw, D ſtawiw ; ACE vſyli. — 7. ACE přesm: ſnym (!, CE ſwym) nauczenim stwrdy; E kratkey ; ACE bylo ; ACE a on sch. — 8. AE miluge. Kap. XV. 1. C má nadp: XIIII; E nadp: kterak bratrzy proſylij, aby dal gym zakonowe przi...; DA bez nadp. — 2. E proſyli; D přesm: proſyechu geho. — 3. AE zakonowe; C přesm: zakonowe przikazanie napſano dal; ACE přesm: Tehdy on ſlowa proroczka (C proroczſka) gym; E powiediel.— 4. ACE a jenž tu jest sch. (spr.); ACE obš: geſt doſti. — 5. ACE geſt; ACE m. bratrie... písma: mezy ſebu mluwili z pyſma ſwateo bratrzie; ACE proto. — 6. AE dotazowati; A yazt; C wſſeczka; A lyta. — 7. A powiedie, C obš: wam powiedie; A wſſe (!). — 8. ACE přesm: bud wobecz; ACE
389 lidi teſſieſſe. Neb vczieſſe nevmíele A mírzieſſe hniewiwe hniewníky. 15 A wſſiem radieſſe, aby boha naſprwe milowali, A vkazugie dobry buducy odplatu za zaſluzeníe. A míloſt bozíj a dary geho na vkazowaſſe naplnene, Ze buoh wlaſtníemv ſynv neodpuſtil. Ale wydal geho na tento ſwiet nam na wykupeníe a na ſpaſeníe. Tehdy mnozy, ſlyſſiewſſe tv geho radu, níc nepomeſſkawſſe, odpowíedlechv ſye wíeho ſwieckeho ſbozie. A tak vczíní 20 poczatek prziebywaníe na puſſtí. Kap. XIV. Trzínadcta kp.a) 179b Take toho nezatagím, co ſye ge ſtalo w tom mieſtcy Arſemotarvm te wlaſti. Ze, kdyz gide nawfſtiewowat bratrzij A miegieſſe brziſti przieſ tu rzieku, giezto nylus diegíj. W niezto ſu kokodryli ti giefsterowe gedo- watíj y gínych mnoho zizel, A tu on ſe wſſiemí prziegíde y ſyé y ta beze wſſie ſſkody. A opiet vſtawiw ſye w drziewníem vſylowaníj, mnoho mníchuow stwrdí ſwy navczením, ze w kratke chwili by mnoho klaſſterow. I A on y stare y mlade mníchy milowaſſe tako otec. 5 Kap. XV. Cztrnadcta kapitola.a) PAk gednoho czaſſv, kdyz bratrzie ſebrawſſe ſye geho pſyechu, Aby gím dal zakonne przikazaníe napſano, Tu on gím flowa procka powiedíe: A genz tu geſt ke wſſemv zakonnemu przkazaníj píſma ſwateho doſtí; Ale ze ge to naílepſfie, aby bratrzíe ſpolu mluwili z ſwateho píſma. A ptoz wy tako otcye mate ſye wſſeho dotazati, A ia, cozt ſem po wſſie ſwa leta znamenal a wídiel, Iako ſynom powiem a navczím. A to wam wſſíem wvobec bud za przikazaníe, Aby nízadny poczateho dobreho zamyſla ne- 5 a) červ. přesm: rada prziemudra. — 15 ACE m. lidi: ſmutne; A treffieffie sie (!), E treffy; ACE neb sch; E vczyl; AC neumietedlne; ACE a sch; A ſmyrzowaſſe, C ſmieržowaſſe, E ſmierzowal; ACE hněvivé sch. — 16. ACE a sch; E radil; AE a sch; AE okazugie. — 17. E přesm: odplatu buduczym dobrym; E za sch; ACE jeho sch; AC zgiewowaffie, E zgiewowal. — 19 ACE tehdy sch; E přesm: geo tuto. — 20. AC přesm: Nicz ne- pomeſſkawſſie mnozie, ſlyſſewſſie geo tuto radu; E odpowiedieli; E m. učinil: gest vczynien. Kap. XIV. 1. C má nadp: XIII; E nadp: kterak geſt przes rzeku prziſſiel s Bratrzymi; DA bez nadp. — 2. ACE neutagym; ACE gt; ACE miestie. — 3. ACE že sch; C ssel, E ssiel; E bratrzich; E miel. — 4. C kterezto; E rzikagi; E gesstiery (!). — 5. ACE m. i: a; ACE obš: zyzel (E zyzial) welikych; ACE a tu on se všěmi přejide sch; ACE m. beze: ſe wſſemi prziegide (C przigide, E przieſfiel) beze. — 6. ACE vſtanowiw, D ſtawiw ; ACE vſyli. — 7. ACE přesm: ſnym (!, CE ſwym) nauczenim stwrdy; E kratkey ; ACE bylo ; ACE a on sch. — 8. AE miluge. Kap. XV. 1. C má nadp: XIIII; E nadp: kterak bratrzy proſylij, aby dal gym zakonowe przi...; DA bez nadp. — 2. E proſyli; D přesm: proſyechu geho. — 3. AE zakonowe; C přesm: zakonowe przikazanie napſano dal; ACE přesm: Tehdy on ſlowa proroczka (C proroczſka) gym; E powiediel.— 4. ACE a jenž tu jest sch. (spr.); ACE obš: geſt doſti. — 5. ACE geſt; ACE m. bratrie... písma: mezy ſebu mluwili z pyſma ſwateo bratrzie; ACE proto. — 6. AE dotazowati; A yazt; C wſſeczka; A lyta. — 7. A powiedie, C obš: wam powiedie; A wſſe (!). — 8. ACE přesm: bud wobecz; ACE
Strana 390
390 oblewowal, Ale wzdý iako na poczatcye, coz poczne, aby prziczíníel, 10 A naíwíec pto, ze, kdyz bude przirowna czas naſſeho zíwota k wiecznemu, Tehdy geſt íako níc. A rzek tak ſwaty antoníj, y pomlczíe malíczko. Pak opiet przicziní a rzka: Na toto ſwietie geſt rowny trh za rowne peniezíe, Aní wiece wezme od kupcye, nez coz zacz pda. Ale ſlibeny zíwot wieczny za maly nagě kupíj. Neb geſt pſal o tom ſwaty dawid w zaltarzí, Ze leta 15 naſſeho zíwota gſu naíwiec do oſmidcat, A coz geſt giz wiece, to geſt giz zaloſt a boleſt a vſyle. A kdyz oſmdeſat let aneb ſto zíwí budem, lako mno bohu ſluzíwſſe w uſylíj, O, nerowny za to czas bude kralowatí w nebeſyech; A za ta drziewe rzeczena leta Bude ni dan prziebytek nebeſky na wieky wiekom, to gest bez koncye; a nebudem diedícy zemíe, 20 Ale w nebeſyech budě diedínv míetí; A tíelo nakazene zde oſtawímy, A potom ge zaſye przigmě oſlawene a wieczne. Il Ptoz, mílíj ſynaczkowe, 180a nebud wa tezko bohu ſluziti, Aní tbaite chwaly gieffitne; Nebot neníe rowne vtrpeníe tohoto czaſu pti te chwale, geſſtot nam bude ziewena. A ktoz ſye tohoto ſwieta odpowíe, nemní, by ſye welike wiecy odpo- 25 wiedial; Nebot wessken swiet pti nebeſkemu kralowstwij gest wiec welmi mala. A ptoz, bycho ſye wíſeho ſwieta odpowíedieh, nemuozem przirownati k nebeſkemv kralowſtwíj. E, rozpomíen ſye kazdy, A tot vzrzíj, ze za malu rolicy a techto domvow anebo za malo zlata dobude wieczneho bydla. Y nema ſye z toho honoſytí, iako by mnoho opuſtil, Aní ſobie teſknvtí, 30 by zänoho malo wzal. Ale pwieta) geſt, tako libru rtutu dobude a ſhromazdíj ſto liber zlata; Takez toto, ktoz tento ſwiet opustij, wezme stokrat wiece za to a lepfie otmíeny. A to nam fluffie naíwíece opatrowatí a obmyſſletí, ze y wlaſtnieho naſſeho ſbozie, kdyz nam przide obecna ſmrt, nas ſe wſſím rozluczíj. Iakoz ge pſano w kniehach ſſalomunowych, genz ſlowu Eclezy- 35 aſtesb). Y pez tak neczíníme dobrzie, ano nam geſt toho potrzieba? A pez- toho neopuſtímyc), acz chcem zyſkati kralowſtwie nebeſke, Gehoz po ſkon- a) -i- nadeps b) za tím podtečk. T. c) -o- nadeps. dobrého sch. — 9. ACE obš: to, czoz; ACE obš: aby wzdy. — 10. ACE a sch; ACE přesm: przyrownati (C prżyrownan) bude. — 11. ACE tehdy sch; ACE a sch; ACE přesm: Tak (C To) rziek (E rzekfſy); A maleczko; ACE m. pak: y. — 12. AE m. rovné: zewne (!). — 13. D m.ani: Ze mnohem wiecze. — 14. ACE Nebo; ACE přesm: o tom pſal; ACE že sch. — 15. E naywicze; E Oſmdeſati, DC obš: oſmdeſati (C oſmdefate) let; A czo; ACE m. jest již: pak; ACE již sch. — 16. ACE přesm: neb (C aneb) ſto let. — 17. B mno!, DACE mnoho; C ſlużywſſy; ACE ó sch. — 18. ACE ta sch. — 19. AC obš: y na; A wiek; AE tot. — 20. C diediczstwie; ACE přesm: zde oſtawime nekazane (C nakažene. — 21. A oſlawne; ACE milí sch. — 22. ACE teſkno. — 23. ACE přesm: chwale te. — 24. AE toho. — 25. ACE odpowiediel, nebo. — 26. ACE přesm: welmi mala wiecz. — 27. ACE m. království: prziebytku; ACE é sch; ACE rozpomen; ACE m. tot: ynhed. — 28. ACE za malo rolicze (spr.); C těchto sch; AE m. a těchto domuov: Adamowy (!); ACE nebo; AE przybytka. — 29. E chlubiti; A teſkuti (!), D teſklyti. — 30. ACE ale sch; C Prawt; ACE obš: takez yako. — 31. A tekez; ACE m. toto: gest: ACE m. tento: wesſken; C obš: y wezme. — 32. ACE za to a sch; ACE opatrzyti a obmyſliti. — 34. ACE gest; C gefsto, AE sch; AE slovú sch. — 35. ACE i sch; ACE m. tak: pak. — 36. AE nepuſtime; ACE přesm: nebeſke kralewſtwie (C kralowstwi, E kralowſtwie); ACE m. jehož: geſto pak. —
390 oblewowal, Ale wzdý iako na poczatcye, coz poczne, aby prziczíníel, 10 A naíwíec pto, ze, kdyz bude przirowna czas naſſeho zíwota k wiecznemu, Tehdy geſt íako níc. A rzek tak ſwaty antoníj, y pomlczíe malíczko. Pak opiet przicziní a rzka: Na toto ſwietie geſt rowny trh za rowne peniezíe, Aní wiece wezme od kupcye, nez coz zacz pda. Ale ſlibeny zíwot wieczny za maly nagě kupíj. Neb geſt pſal o tom ſwaty dawid w zaltarzí, Ze leta 15 naſſeho zíwota gſu naíwiec do oſmidcat, A coz geſt giz wiece, to geſt giz zaloſt a boleſt a vſyle. A kdyz oſmdeſat let aneb ſto zíwí budem, lako mno bohu ſluzíwſſe w uſylíj, O, nerowny za to czas bude kralowatí w nebeſyech; A za ta drziewe rzeczena leta Bude ni dan prziebytek nebeſky na wieky wiekom, to gest bez koncye; a nebudem diedícy zemíe, 20 Ale w nebeſyech budě diedínv míetí; A tíelo nakazene zde oſtawímy, A potom ge zaſye przigmě oſlawene a wieczne. Il Ptoz, mílíj ſynaczkowe, 180a nebud wa tezko bohu ſluziti, Aní tbaite chwaly gieffitne; Nebot neníe rowne vtrpeníe tohoto czaſu pti te chwale, geſſtot nam bude ziewena. A ktoz ſye tohoto ſwieta odpowíe, nemní, by ſye welike wiecy odpo- 25 wiedial; Nebot wessken swiet pti nebeſkemu kralowstwij gest wiec welmi mala. A ptoz, bycho ſye wíſeho ſwieta odpowíedieh, nemuozem przirownati k nebeſkemv kralowſtwíj. E, rozpomíen ſye kazdy, A tot vzrzíj, ze za malu rolicy a techto domvow anebo za malo zlata dobude wieczneho bydla. Y nema ſye z toho honoſytí, iako by mnoho opuſtil, Aní ſobie teſknvtí, 30 by zänoho malo wzal. Ale pwieta) geſt, tako libru rtutu dobude a ſhromazdíj ſto liber zlata; Takez toto, ktoz tento ſwiet opustij, wezme stokrat wiece za to a lepfie otmíeny. A to nam fluffie naíwíece opatrowatí a obmyſſletí, ze y wlaſtnieho naſſeho ſbozie, kdyz nam przide obecna ſmrt, nas ſe wſſím rozluczíj. Iakoz ge pſano w kniehach ſſalomunowych, genz ſlowu Eclezy- 35 aſtesb). Y pez tak neczíníme dobrzie, ano nam geſt toho potrzieba? A pez- toho neopuſtímyc), acz chcem zyſkati kralowſtwie nebeſke, Gehoz po ſkon- a) -i- nadeps b) za tím podtečk. T. c) -o- nadeps. dobrého sch. — 9. ACE obš: to, czoz; ACE obš: aby wzdy. — 10. ACE a sch; ACE přesm: przyrownati (C prżyrownan) bude. — 11. ACE tehdy sch; ACE a sch; ACE přesm: Tak (C To) rziek (E rzekfſy); A maleczko; ACE m. pak: y. — 12. AE m. rovné: zewne (!). — 13. D m.ani: Ze mnohem wiecze. — 14. ACE Nebo; ACE přesm: o tom pſal; ACE že sch. — 15. E naywicze; E Oſmdeſati, DC obš: oſmdeſati (C oſmdefate) let; A czo; ACE m. jest již: pak; ACE již sch. — 16. ACE přesm: neb (C aneb) ſto let. — 17. B mno!, DACE mnoho; C ſlużywſſy; ACE ó sch. — 18. ACE ta sch. — 19. AC obš: y na; A wiek; AE tot. — 20. C diediczstwie; ACE přesm: zde oſtawime nekazane (C nakažene. — 21. A oſlawne; ACE milí sch. — 22. ACE teſkno. — 23. ACE přesm: chwale te. — 24. AE toho. — 25. ACE odpowiediel, nebo. — 26. ACE přesm: welmi mala wiecz. — 27. ACE m. království: prziebytku; ACE é sch; ACE rozpomen; ACE m. tot: ynhed. — 28. ACE za malo rolicze (spr.); C těchto sch; AE m. a těchto domuov: Adamowy (!); ACE nebo; AE przybytka. — 29. E chlubiti; A teſkuti (!), D teſklyti. — 30. ACE ale sch; C Prawt; ACE obš: takez yako. — 31. A tekez; ACE m. toto: gest: ACE m. tento: wesſken; C obš: y wezme. — 32. ACE za to a sch; ACE opatrzyti a obmyſliti. — 34. ACE gest; C gefsto, AE sch; AE slovú sch. — 35. ACE i sch; ACE m. tak: pak. — 36. AE nepuſtime; ACE přesm: nebeſke kralewſtwie (C kralowstwi, E kralowſtwie); ACE m. jehož: geſto pak. —
Strana 391
391 180b 1813 czeníj nebude lzye naleztí? Mníchom níc neflufííe na to peczíe míetí, gehoz gim nelzye ſ ſebu wzyetí, Ale brze toho nam ſluſſie dobywatí, geſſto naſ do nebes dowede, Toczíff Mudroftí, Czistoty, Spwedlnoſtíj, Cnostíj, Bedlywe myſlí, Na chude wzpomínatí, Myſli hníewíwe nemíetí. A kdyz to budem 40 czínítí, zagiſte prziebytek pokoíny ſobie przipwímy w nebeſſyech II Podle toho, takoz ſwate czteníe ſwiedczíj. Y mamy znamenatí, ze ſmy bozie ſluhy. To ſmy gemu dluzní, abychom gemu ſluzili, ze nas ge ſtworzil. Iakozto ſluha p nadiegí drziewníe ſluzby przikazane pana buducyeho Aní w tu dobu nevílyffíj Aní ſmíe rzecy, By drziewním vſylowaním byl 45 nynieissieho vsyle pzden, Ale wzdy snazen gest, takoz gest we czteníj pſano, Ze wzdy tu ſluzbu vkazuge, gíjzto by ſye mohl panv ſlibití, A bogie ſye hniewu aneb ran od neho: Takez y nam ſluſſie kazaníe bozíeho poſlufſnu bytí Widuce, ze geſt on pwy ſudcye, W czemz koho nalezne, w to geho ſudij, A to proctwíe Ezechyelowo ſwiedczíj. Aneb 50 gidaſs newierny p gedíne nocy zly ſkutek, To geſt geſſto boha pradil, Wſſeho minuleho y drziewníeho vſyle geſt pzden y zbawen. A ptoz vſtaw- níet ſluffie drzietí vſtaweníe zakonowe a poczate, Gmagíce ſobie boha na pomoc, 1akoz pſano geſt, Ze wſſelikemu, genz myſlij dobre, bvoh geſt hotow pomocy. A ku potlaczenij wſſie lenoſti y teſknoſtí Obnowme przikazaníe ſwa- teho pawla, genz zadaſſe ſ tohoto ſwieta gití a ſ hoſpodínem prziebywatí. Takez y my, kdyz opatrzímy tieleſneho pokoleníe naſſeho zíwota a ſtaw wrtky, neſhrzieſſímy; Neb newíemy, wſtanuce zytra, budemy-li ziwi do weczera, A v weczer, lehnvce odpoczíwat, negſme giſtí, doczekamy-li dne, 60 A tak wzdy y wſſady gſuce negiſteho przírozenie naſeho zíwota, Nicziz gínym, nez bozíj mílostíj ſebe otrziehamy a bnímy. A kdyz to tak budem na pamíetí míetí, níkakez neſhrziefíme, Aní w kteru geſſitnv zadost vpadneme. A k tomu take vzadneho nerozhniewame, Aní ſye ſamy budem 55 37. ACE lzie nebude (E bude!); ACE přesm: ſluffie nycz na to (E přesm: na to nicz) nemieti pecze. — 38. ACE obš: lze nenie; DAC brzo, Ebrz; ACE nám sch. — 39. ACE točíš sch. — 40. ACE obš: wzpomienati, ſylnie w Gezukryſta wierzyti; AE m. a když to: To kdyz. — 41. ACE zajisté sch; ACE přesm: ſobie pokogny; C obš: vcžynime a prziprawime. — 42. ACE i sch; ACE přesm: znamenati mamý; A že smy sch (!). — 43. ACE m. to smy: A k to (!, CE k tomu) ſme; ACE geſt. — 44. AE iakoz; E prwni; BD przikazane (!), ACE przykazanie; ACE panie; AE ny, C obš: ny nas (nespr.). — 45. ACE neoflyffie (spr.). — 46. C m. nynějšieho úsilé: nynieyffiem (!). — 47. AE jakož jest ve čtení psáno sch; AE wzda; AC přesm: panu mohl. — 48. E m. aneb: neb, AC a bitie neb (C nebo); C m. i nám: ynhed. — 49. E bozy(!); ACE Wieducze; ACE přesm: on geft; ACE m. čemž: nemz. — 50. ACE neb. — 51. A přesm: ſkutek zly; C zradil. — 52. ACE m. i: a; E prwniho; D úsilé sch; ACE prázden i sch. — 53. ACE vſtawnie; AE vſtawene zakony; AE obš: poczate zakonowe; ACE přesm: boha ſobie. — 54. ACE yakozto; AE jest sch; ACE že sch. — 56. ACE m. i: a. — 57. ACE přesm: przykazany Swatheo pawla obnowme (C obnowenie!); E zadal; C sgiti, AE ſnyti. — 58. ACE zywot (spr.). — 60. C u sch; A lehucze; E odpocziwati; C obš: opiet dne. — 61. C nicz, E niczym. — 62. ACE nezli; C m. sebe: nas, AE sch; AC m.a: y; AE m. a když to tak: kdyz, C To kdyz. — 63. E nikterakz. — 64. AC přesm: zadoſt vpadneme gesytnu, E zadost tieleſnu vpadneme; C ani sch (!); ACE samy sch. —
391 180b 1813 czeníj nebude lzye naleztí? Mníchom níc neflufííe na to peczíe míetí, gehoz gim nelzye ſ ſebu wzyetí, Ale brze toho nam ſluſſie dobywatí, geſſto naſ do nebes dowede, Toczíff Mudroftí, Czistoty, Spwedlnoſtíj, Cnostíj, Bedlywe myſlí, Na chude wzpomínatí, Myſli hníewíwe nemíetí. A kdyz to budem 40 czínítí, zagiſte prziebytek pokoíny ſobie przipwímy w nebeſſyech II Podle toho, takoz ſwate czteníe ſwiedczíj. Y mamy znamenatí, ze ſmy bozie ſluhy. To ſmy gemu dluzní, abychom gemu ſluzili, ze nas ge ſtworzil. Iakozto ſluha p nadiegí drziewníe ſluzby przikazane pana buducyeho Aní w tu dobu nevílyffíj Aní ſmíe rzecy, By drziewním vſylowaním byl 45 nynieissieho vsyle pzden, Ale wzdy snazen gest, takoz gest we czteníj pſano, Ze wzdy tu ſluzbu vkazuge, gíjzto by ſye mohl panv ſlibití, A bogie ſye hniewu aneb ran od neho: Takez y nam ſluſſie kazaníe bozíeho poſlufſnu bytí Widuce, ze geſt on pwy ſudcye, W czemz koho nalezne, w to geho ſudij, A to proctwíe Ezechyelowo ſwiedczíj. Aneb 50 gidaſs newierny p gedíne nocy zly ſkutek, To geſt geſſto boha pradil, Wſſeho minuleho y drziewníeho vſyle geſt pzden y zbawen. A ptoz vſtaw- níet ſluffie drzietí vſtaweníe zakonowe a poczate, Gmagíce ſobie boha na pomoc, 1akoz pſano geſt, Ze wſſelikemu, genz myſlij dobre, bvoh geſt hotow pomocy. A ku potlaczenij wſſie lenoſti y teſknoſtí Obnowme przikazaníe ſwa- teho pawla, genz zadaſſe ſ tohoto ſwieta gití a ſ hoſpodínem prziebywatí. Takez y my, kdyz opatrzímy tieleſneho pokoleníe naſſeho zíwota a ſtaw wrtky, neſhrzieſſímy; Neb newíemy, wſtanuce zytra, budemy-li ziwi do weczera, A v weczer, lehnvce odpoczíwat, negſme giſtí, doczekamy-li dne, 60 A tak wzdy y wſſady gſuce negiſteho przírozenie naſeho zíwota, Nicziz gínym, nez bozíj mílostíj ſebe otrziehamy a bnímy. A kdyz to tak budem na pamíetí míetí, níkakez neſhrziefíme, Aní w kteru geſſitnv zadost vpadneme. A k tomu take vzadneho nerozhniewame, Aní ſye ſamy budem 55 37. ACE lzie nebude (E bude!); ACE přesm: ſluffie nycz na to (E přesm: na to nicz) nemieti pecze. — 38. ACE obš: lze nenie; DAC brzo, Ebrz; ACE nám sch. — 39. ACE točíš sch. — 40. ACE obš: wzpomienati, ſylnie w Gezukryſta wierzyti; AE m. a když to: To kdyz. — 41. ACE zajisté sch; ACE přesm: ſobie pokogny; C obš: vcžynime a prziprawime. — 42. ACE i sch; ACE přesm: znamenati mamý; A že smy sch (!). — 43. ACE m. to smy: A k to (!, CE k tomu) ſme; ACE geſt. — 44. AE iakoz; E prwni; BD przikazane (!), ACE przykazanie; ACE panie; AE ny, C obš: ny nas (nespr.). — 45. ACE neoflyffie (spr.). — 46. C m. nynějšieho úsilé: nynieyffiem (!). — 47. AE jakož jest ve čtení psáno sch; AE wzda; AC přesm: panu mohl. — 48. E m. aneb: neb, AC a bitie neb (C nebo); C m. i nám: ynhed. — 49. E bozy(!); ACE Wieducze; ACE přesm: on geft; ACE m. čemž: nemz. — 50. ACE neb. — 51. A přesm: ſkutek zly; C zradil. — 52. ACE m. i: a; E prwniho; D úsilé sch; ACE prázden i sch. — 53. ACE vſtawnie; AE vſtawene zakony; AE obš: poczate zakonowe; ACE přesm: boha ſobie. — 54. ACE yakozto; AE jest sch; ACE že sch. — 56. ACE m. i: a. — 57. ACE přesm: przykazany Swatheo pawla obnowme (C obnowenie!); E zadal; C sgiti, AE ſnyti. — 58. ACE zywot (spr.). — 60. C u sch; A lehucze; E odpocziwati; C obš: opiet dne. — 61. C nicz, E niczym. — 62. ACE nezli; C m. sebe: nas, AE sch; AC m.a: y; AE m. a když to tak: kdyz, C To kdyz. — 63. E nikterakz. — 64. AC přesm: zadoſt vpadneme gesytnu, E zadost tieleſnu vpadneme; C ani sch (!); ACE samy sch. —
Strana 392
392 80 65 hníewatí. Aní budem tbatí na poklady tohoto ſwieta, Ale magic to na pamíetí, ze ſmy na wſſaku hodínv negíſtí ſweho zíwota ſkonczením, Neb wzdy czekamy ſmrtí, A ze ſye mamy opiet w ſudny den ſ tielem ſníti. Taket milowanie zen oſtane y przieſtane Y wſſiecka zadoſt ſmilstwie vhaſne, A druh druhu wínv odpuſtíme, Magice wzdy odplatu poſledníeho przífftie, 70 To geſt den sudny, przied voczíma; Aneb ten weliky strach ſudneho dne A hrozna bazn wiecznych muk odluczíj wſſicku zadoſt mrzkeho ſmilſtwie Y duſſit, iako by do hluboke ſamy letiela, vrazy. A ptozt was pſym, abyſſte poczate vſyle dokonalí, A nehlediece zaſye przikladem zeny lotowy (Iakoz ſye geſt ta giſta w ſolny ſlup obratila, Neb ſye zaſye obratíla 75 a ohledala), abyfíte nebyli poddaní v wieczne zatceníe, A nagwiece pto, ze geſt ſam hoſpodín rzekl we czteníj: Ten kazdy, ktoz drzíj za pluh ruku a hledíj za ſye, ten neníe duoſtogen kralewſtwíe nebeſkeho. A za ſye wzpiet hledietí níc tu neníe gíneho, nez poczateho dobreho ofſkludnvtíe a myſlítí opiet o ſwíecke zadoſtí. E, pſym was, abyſſte ſye nelekali gmene dobreho iako neſnadne wiecya), Aníz wam ſye zdai neznamo to vczeníe, Genzto ſ bozíj pomocy mym vſtawením geſt poczato, k tomu ſme ſye vſylíj przírodílí, II A to gedíne naſſeho powoleníe czeka. Ale my hrziechuow nechagíce, At ti naſledugíj vczenie gieſſitneho, za morze gezdiece a po ſwietu miſtruow 85 hledagíce. Ale wamt toho neníe vzadne potrziebie kam chodití aní pla- watí. Nebot geſt wſſady kralowſtwie nebeſke; Aneb to ſam hoſpodín pwij: Kralowſtwie nebeſke, tot geſt przí was a mezy wamí. A naſſe przirozeníe níc gíneho nepotrziebuge, nez duſſie ſpaſeníe. A to kazdy wiez, zet geſt 1815 a) -e- nadeps. 65. 4CE m. ale: Nez; C mieymez. — 66. ACE m. všakú hodinu: kazdý den; AE svého sch.— 67. ACE m. neb vždy čekámy: to geſt zie czakamy (C czakame, E czekame) wzdy ACE přesm: mame wſſedni (!, CE w ſudny) den opiet ſie; ACE m. sníti: ſgyti a ſged- nati, ſpieſſie tento ſwiet y (C a) wſſieczko padnutie (!. E padnucze, C paducie) po- tlaczymy (spr.). — 68. ACE Take; ACE ostane i sch; C žádost sch.(!). — 69. AE odplaty; ACE poſlednie. — 70. E přesm: przed oczyma, to gest den sudny; ACE Neb. — 71. DACE bazen; A wsfechnu, CE wffieczku; C přesm: ſmilstwie mrzkeho. — 72. ACE duffy; ACE m. by: kdyzto by; ACE do yamý do hluboke; AE m. urazí: vdrzý, C vzržy(!); AE protoz. — 73. AE m. ženy Lotovy: zenychowy (!). — 74. C gest ta geſt ta (!); AE m. slúp: kruſſecz, C kruſſek; ACE zie; ACE obrátila sch. — 75. ACE a sch; E odlehala(!). — 76. ACEm. že: kdyz; A m. ve: w; ACE ten sch; ACE přesm: za pluh drzie. — 77. A ſhledie; ACE ten sch; DCE kralowstwie. — 78. A m. hleděti: hledie to (!); ACE tu sch; E přesm: gyneho nenie; ACE nezly; A m. oškludnutie: ofſkludnuti, C opuſtiti, E oſtati. — 80. ACE é sch; E gmena. — 81. ACE Any; E přesm: ſie wam; ACE obš: neznamo a daleko; AE m. učenie: wezeny (!); ACE gefíto. — 82. A m. k tomu: kto; AC přesm: przyrodili (C má nad przy- nadepsáno na-) vſyli. — 83. AE gedno; ACE czaka; ACE ale my sch. (spr.); AE m. hřie- chuov: Rziekuow (spr.); ACE nechayte. — 84. AC m. jezdiece: plawagicze, E plo- wicz ; E swietie; ACE obš: nechat (E nechayt) miftruow. — 85. ACE hledagy; AE wam; E kamz chodite (!); AC neb, E nebo. — 86. E pluwete; A kralew- stwie; ACE m. aneb to: A proto (E protoz). — 87. A kralewstwie; ACE to; ACE m. a: a gest. — 88. ACE nezli; ACE obš: naſſie duſfie; ACE obš: wiez
392 80 65 hníewatí. Aní budem tbatí na poklady tohoto ſwieta, Ale magic to na pamíetí, ze ſmy na wſſaku hodínv negíſtí ſweho zíwota ſkonczením, Neb wzdy czekamy ſmrtí, A ze ſye mamy opiet w ſudny den ſ tielem ſníti. Taket milowanie zen oſtane y przieſtane Y wſſiecka zadoſt ſmilstwie vhaſne, A druh druhu wínv odpuſtíme, Magice wzdy odplatu poſledníeho przífftie, 70 To geſt den sudny, przied voczíma; Aneb ten weliky strach ſudneho dne A hrozna bazn wiecznych muk odluczíj wſſicku zadoſt mrzkeho ſmilſtwie Y duſſit, iako by do hluboke ſamy letiela, vrazy. A ptozt was pſym, abyſſte poczate vſyle dokonalí, A nehlediece zaſye przikladem zeny lotowy (Iakoz ſye geſt ta giſta w ſolny ſlup obratila, Neb ſye zaſye obratíla 75 a ohledala), abyfíte nebyli poddaní v wieczne zatceníe, A nagwiece pto, ze geſt ſam hoſpodín rzekl we czteníj: Ten kazdy, ktoz drzíj za pluh ruku a hledíj za ſye, ten neníe duoſtogen kralewſtwíe nebeſkeho. A za ſye wzpiet hledietí níc tu neníe gíneho, nez poczateho dobreho ofſkludnvtíe a myſlítí opiet o ſwíecke zadoſtí. E, pſym was, abyſſte ſye nelekali gmene dobreho iako neſnadne wiecya), Aníz wam ſye zdai neznamo to vczeníe, Genzto ſ bozíj pomocy mym vſtawením geſt poczato, k tomu ſme ſye vſylíj przírodílí, II A to gedíne naſſeho powoleníe czeka. Ale my hrziechuow nechagíce, At ti naſledugíj vczenie gieſſitneho, za morze gezdiece a po ſwietu miſtruow 85 hledagíce. Ale wamt toho neníe vzadne potrziebie kam chodití aní pla- watí. Nebot geſt wſſady kralowſtwie nebeſke; Aneb to ſam hoſpodín pwij: Kralowſtwie nebeſke, tot geſt przí was a mezy wamí. A naſſe przirozeníe níc gíneho nepotrziebuge, nez duſſie ſpaſeníe. A to kazdy wiez, zet geſt 1815 a) -e- nadeps. 65. 4CE m. ale: Nez; C mieymez. — 66. ACE m. všakú hodinu: kazdý den; AE svého sch.— 67. ACE m. neb vždy čekámy: to geſt zie czakamy (C czakame, E czekame) wzdy ACE přesm: mame wſſedni (!, CE w ſudny) den opiet ſie; ACE m. sníti: ſgyti a ſged- nati, ſpieſſie tento ſwiet y (C a) wſſieczko padnutie (!. E padnucze, C paducie) po- tlaczymy (spr.). — 68. ACE Take; ACE ostane i sch; C žádost sch.(!). — 69. AE odplaty; ACE poſlednie. — 70. E přesm: przed oczyma, to gest den sudny; ACE Neb. — 71. DACE bazen; A wsfechnu, CE wffieczku; C přesm: ſmilstwie mrzkeho. — 72. ACE duffy; ACE m. by: kdyzto by; ACE do yamý do hluboke; AE m. urazí: vdrzý, C vzržy(!); AE protoz. — 73. AE m. ženy Lotovy: zenychowy (!). — 74. C gest ta geſt ta (!); AE m. slúp: kruſſecz, C kruſſek; ACE zie; ACE obrátila sch. — 75. ACE a sch; E odlehala(!). — 76. ACEm. že: kdyz; A m. ve: w; ACE ten sch; ACE přesm: za pluh drzie. — 77. A ſhledie; ACE ten sch; DCE kralowstwie. — 78. A m. hleděti: hledie to (!); ACE tu sch; E přesm: gyneho nenie; ACE nezly; A m. oškludnutie: ofſkludnuti, C opuſtiti, E oſtati. — 80. ACE é sch; E gmena. — 81. ACE Any; E přesm: ſie wam; ACE obš: neznamo a daleko; AE m. učenie: wezeny (!); ACE gefíto. — 82. A m. k tomu: kto; AC přesm: przyrodili (C má nad przy- nadepsáno na-) vſyli. — 83. AE gedno; ACE czaka; ACE ale my sch. (spr.); AE m. hřie- chuov: Rziekuow (spr.); ACE nechayte. — 84. AC m. jezdiece: plawagicze, E plo- wicz ; E swietie; ACE obš: nechat (E nechayt) miftruow. — 85. ACE hledagy; AE wam; E kamz chodite (!); AC neb, E nebo. — 86. E pluwete; A kralew- stwie; ACE m. aneb to: A proto (E protoz). — 87. A kralewstwie; ACE to; ACE m. a: a gest. — 88. ACE nezli; ACE obš: naſſie duſfie; ACE obš: wiez
Strana 393
393 182a naſſie duſſíe cziſta przirozením, nebude-lít yzadnym hrziechem poſſkwrnena, A geſt korzen y poczatek wſſie cnoſtí y dobrych ſkutkuow. A potrziebie 90 geſt toho, aby dobra diela dielali, Neb gi geſt dobry míſtr ſtworzil, kryftus. A bvdeme li ſye chtieti toho zgiſtiti, poſluchaímez, cot gest powíedíel lidu w ſtarem zakoníe Iezus, ſyn, namieſteka) Moíziefſow, a rzka: Mieite ſrdcye ſpwedlna k bohu yzrahelſkemv! Ano y ſwaty ian doſti podobnu rziecz powiediel k temuz a rzka: Chodte ſpwedlnymí cyeſtamí, toczif aby miel duſſi ſpwedlíwu. A kdyz geſt naiprwe czíſta byla aní kterym hrzíechem poſſkwrňena, A takz pak duſie pmíeníb) ſwe przirozeníe, Tehdy giz flvowe prziewracena. A bude-li pak gegie prwnie cziſtota zdrawa, Tehdy gest naſſie duſſie poczatek dobrych ſkutkuow. A hoſpodint nam geſt duſſi poruczil. E, chowagmyz toho poklada tak, iakzt nan gest porvozen od 100 pana. A ptoz ſye tomu yzadny nedíw, II Zet duſfie co ptíwneho pozada. To giz neczíníj podle przirozeníe, Ale podle poſſkwrneníe. A ktoz gi ge ſtworzil, tent gi pozna A ma gi tak nalezti, iakoz gi geſt ſtworzil. Doſtit geſt kraſna podle przirozeníe; nepofſkwrnieiz gie, czlowiecze, Gijztot gest hoſpodín poruczil z ſwe fftedroſti; Neb, ktoz chce bozie ſtworzeníec) 105 pmíenítí, tot geſt gíz poſſkwrna. 95 Patnadota kapitolo d). Ake to wecye ſwaty antoníj a rzka: Mame ſnazníe opatrzítí, aby chom hniewu zloſtneho kramol prziemohli. Nebot ſwaty takub apoſſtol píſſe: kramol a hniew czlowieczij nema pwdy bozie w ſobie. A opiet: 110 necziſte pomyſſleníe hrziech plodíj, A hrziech vczíneny ſmrt wiecznu a) n- nadeps. b) -e- nadeps. c) za tím přetrž. poff. d) červ. bez chyby (C pochybee); ACE ze. — 89. AE přesm: naſſie (!, E obš: naſſie duffie) czeſta (!, E czysta) gest, C naſsie duffie gest czifta; ACE -li. — 90. ACE a sch; E přesm: poczatek y korzen. — 91. ACE m. diela dělali: byla (spr.); ACE nebo; ACE přesm: stworzyl dobry miſtr; ACE Kristus sch. — 92. A m. sě chtieti toho zjistiti: toho zgyſtiti chtieti, E toho chtiti zgyſtiti, C toho vgiſtiti ſie chtieti; ACE poslu- chayme. — 93. E w ſtarym; AE gezyſs; ACE obš: ſyn Namie (!, C naue), orig, filium Nave; ACE a řka sch. — 94. E ſprawedliwa; A m. ano i: Ayg, E Ey, C sch; A m. podobnú: dobru. — 95. ACE a řka sch; CE ſprawedhwymi; AE m. točíš: To geſt. — 96. A ſprawedlnu; AE m. čista: czeſta (!); A hrziechy(!). — 97. AE m. jakž pak: kdyz; C a jakž pak dušě sch (!); ACE přesm: gyz tehdy. — 98. ACE a sch; ACE m. jejie prvnie čistota zdráva: zdrzana prone (!, C prwnie, E pro ni!) giegy czyſtotu (!, CE czyſtota). — 99. ACE přesm: dufsie naſſie; ACE a sch; ACE obš: naſſy duſſy. — 100. ACE é sch; ACE toho sch. — 101. ACE m. jakžť nám (B nan!) jest poručen od Pána: yakz ſme geyg przygeli (E przigali); ACE a sch; ACE ze. — 102. ACE m. podlé (po ale): ſkrze; ACE m. ktož ji je: gen (CE genz) gy (C obš: gy geſt). — 103. A m. tenť: ty (!), CE ten; ACE m. stvořil: vczynil. — 104. AE Ne- poſſkwrnyz, C nepofſkwrnug; AE gefftot, C giežt. — 105. ACE poyczyl; A božie sch. — 106. ACE to; ACE již sch. — 107. B kapitolo!; C nadp: XV; E nadp: O diablych, kteraku neprzizen magi proti nam; DA bez nadp. — 108 AE to sch; A wiecze, CE wece; ACE a řka sch; A m. máme: ma ny (!. — 109. C m. kramol: fſkralup; A prziemol (!) prziemohli. — 110. C m. kramol a: že; ACE přesm: prawdy bozie nema; AE m. a: y.— 111. E přesm: wiecznu fmrt. — 112. ACE gest. — 113. A m.
393 182a naſſie duſſíe cziſta przirozením, nebude-lít yzadnym hrziechem poſſkwrnena, A geſt korzen y poczatek wſſie cnoſtí y dobrych ſkutkuow. A potrziebie 90 geſt toho, aby dobra diela dielali, Neb gi geſt dobry míſtr ſtworzil, kryftus. A bvdeme li ſye chtieti toho zgiſtiti, poſluchaímez, cot gest powíedíel lidu w ſtarem zakoníe Iezus, ſyn, namieſteka) Moíziefſow, a rzka: Mieite ſrdcye ſpwedlna k bohu yzrahelſkemv! Ano y ſwaty ian doſti podobnu rziecz powiediel k temuz a rzka: Chodte ſpwedlnymí cyeſtamí, toczif aby miel duſſi ſpwedlíwu. A kdyz geſt naiprwe czíſta byla aní kterym hrzíechem poſſkwrňena, A takz pak duſie pmíeníb) ſwe przirozeníe, Tehdy giz flvowe prziewracena. A bude-li pak gegie prwnie cziſtota zdrawa, Tehdy gest naſſie duſſie poczatek dobrych ſkutkuow. A hoſpodint nam geſt duſſi poruczil. E, chowagmyz toho poklada tak, iakzt nan gest porvozen od 100 pana. A ptoz ſye tomu yzadny nedíw, II Zet duſfie co ptíwneho pozada. To giz neczíníj podle przirozeníe, Ale podle poſſkwrneníe. A ktoz gi ge ſtworzil, tent gi pozna A ma gi tak nalezti, iakoz gi geſt ſtworzil. Doſtit geſt kraſna podle przirozeníe; nepofſkwrnieiz gie, czlowiecze, Gijztot gest hoſpodín poruczil z ſwe fftedroſti; Neb, ktoz chce bozie ſtworzeníec) 105 pmíenítí, tot geſt gíz poſſkwrna. 95 Patnadota kapitolo d). Ake to wecye ſwaty antoníj a rzka: Mame ſnazníe opatrzítí, aby chom hniewu zloſtneho kramol prziemohli. Nebot ſwaty takub apoſſtol píſſe: kramol a hniew czlowieczij nema pwdy bozie w ſobie. A opiet: 110 necziſte pomyſſleníe hrziech plodíj, A hrziech vczíneny ſmrt wiecznu a) n- nadeps. b) -e- nadeps. c) za tím přetrž. poff. d) červ. bez chyby (C pochybee); ACE ze. — 89. AE přesm: naſſie (!, E obš: naſſie duffie) czeſta (!, E czysta) gest, C naſsie duffie gest czifta; ACE -li. — 90. ACE a sch; E přesm: poczatek y korzen. — 91. ACE m. diela dělali: byla (spr.); ACE nebo; ACE přesm: stworzyl dobry miſtr; ACE Kristus sch. — 92. A m. sě chtieti toho zjistiti: toho zgyſtiti chtieti, E toho chtiti zgyſtiti, C toho vgiſtiti ſie chtieti; ACE poslu- chayme. — 93. E w ſtarym; AE gezyſs; ACE obš: ſyn Namie (!, C naue), orig, filium Nave; ACE a řka sch. — 94. E ſprawedliwa; A m. ano i: Ayg, E Ey, C sch; A m. podobnú: dobru. — 95. ACE a řka sch; CE ſprawedhwymi; AE m. točíš: To geſt. — 96. A ſprawedlnu; AE m. čista: czeſta (!); A hrziechy(!). — 97. AE m. jakž pak: kdyz; C a jakž pak dušě sch (!); ACE přesm: gyz tehdy. — 98. ACE a sch; ACE m. jejie prvnie čistota zdráva: zdrzana prone (!, C prwnie, E pro ni!) giegy czyſtotu (!, CE czyſtota). — 99. ACE přesm: dufsie naſſie; ACE a sch; ACE obš: naſſy duſſy. — 100. ACE é sch; ACE toho sch. — 101. ACE m. jakžť nám (B nan!) jest poručen od Pána: yakz ſme geyg przygeli (E przigali); ACE a sch; ACE ze. — 102. ACE m. podlé (po ale): ſkrze; ACE m. ktož ji je: gen (CE genz) gy (C obš: gy geſt). — 103. A m. tenť: ty (!), CE ten; ACE m. stvořil: vczynil. — 104. AE Ne- poſſkwrnyz, C nepofſkwrnug; AE gefftot, C giežt. — 105. ACE poyczyl; A božie sch. — 106. ACE to; ACE již sch. — 107. B kapitolo!; C nadp: XV; E nadp: O diablych, kteraku neprzizen magi proti nam; DA bez nadp. — 108 AE to sch; A wiecze, CE wece; ACE a řka sch; A m. máme: ma ny (!. — 109. C m. kramol: fſkralup; A prziemol (!) prziemohli. — 110. C m. kramol a: že; ACE přesm: prawdy bozie nema; AE m. a: y.— 111. E přesm: wiecznu fmrt. — 112. ACE gest. — 113. A m.
Strana 394
394 cziníj. A to ge ſam buoh przikazal, abychom míelí naſíi duſíí pod dvo- stoínv strazíj. Neb nas chtie naſíi neprzietele walníe przieltití, dlabli. Ptí nímzto podle piſma ſwateho pawla mamy boiowati bez przieſtaníe. Anebt 115 geft powiediel, ze netoliko mamy ptí tieleſne zadoſtí bolowatí, Ale y ptí wewodam y kníezatom pekelnym. Neb hrozníj zaſtupí gich lecy v' powíe- trzíj, A druzy fie y mezy namí toczíe. Y wecye ſwaty antoníj: O roz- licznem gich rzadu 1a wypwití nevmíegí aní mohu, Ale mym ſtaríím na to porucziegi. Y gich rozlicznv zloſt y chytroſt, pti nam ſgednanv, A to 120 kazdemu ſluffie wiedietí, coz na kratcye wam chcy powiedietí. Naíprwe to mamy pamatowatí II na naſſem ſrdcy, ze gest bvoh-níc 182b neſtworzil zleho, Aníz geft diabel geho vſtawením wzal ſwuoi poczatek. Ale gich hrozne prziewraceníe, a to neníe od przirozeníe. Neb ſu bilí bohem dobrzíe ſtorzeni, Ale to ſu ſkrzye ſwe wolne cziny a ſkrzye pychu ztratili, Ze ſu doluow ſ nebes ſwalení. A pak ſu modly pohanſke vſtawílí. A giz, nafſemv ſpaſeníj zawidiece, pekelnym oohnem hrozye A hroznu zloſt proti nam bez przieſtanie wzbuzugíj, abychom na gich míeſto w nebeſky kuor neweſſli. A rozliczna y mnoho czetmí rozdielena geft gich chytroft. Gední 130 ſu, genzto magij naſwieczſfij moc nam prziekazietí. A druzy ſu, gefſto nam mene mohu ſſkodití A takz ſu ſye y rozdielihi, ze kazdy podle ſwe mocy nam prziekazie. A ptoz geft nam potrzíebie pſyti hoſpodína, aby nas raczíl tiem obdarzití, Abychom mohli rozeznatí tiech zlych duchvow lítí, Abychom ſye gím mohli branítí znamenaním ſwateho krzize. A pak 135 ſwaty pawel poczie rzecy: Wieme dobrzíe geho chytroſt. Gehož przikladě take nam ſluſſie vtwrditi ſye, geden druheho vozie. 125 duostojnú: ſtawnu (!), CE vſtawnu; AE nebo; A chcze (!); ACE přesm: walni (C walnie) naſſy neprzietele; E přesm: diablij, przieltiti. — 114. E přesm: mame boyowati bez prze- ſtanie podle piſma Swateho pawla. — 115. C obš: powiediel rzka; AE že sch; ACE i sch. — 116. ACE m. i kniežatóm pekelným: A kniezatom pekelnym, To geft dyablom (C obš zlym dyablom) pekelnym (C sch); ACE neb sch; C zaſtup; ACE lety. — 117. Disch; ACE m. sě i mezi námi: mezy nami fie; AC m. ó: A, E sch. — 118. ACE rozliczneo; ACE přesm: neumiem any mohu wyprawiti. — 119. DC poruczië, E po- ruczym; ACE m. i: a; C m. zlost: left, AE sch; AE i sch; ACE přesm: ſgednam (!, C ſgednanu) proti wam (C nam); ACE a to sch (spr). — 120. ACE což sch; ACE vám sch. — 122. A ſtworzyl; E přesm: zleho ſtworzil; ACE any; AE svuoj sch; C m. vzal svuoj počátek: poczatek wzal. — 123. AE m. jich: to, C sch; ACE a to sch; ACE obš: ot przyrozene, ale z (C sch.) ſwe wuole (C ſwewolne); ACE m. neb sú byli: Byli ſu. — 124. ACE dobrzy; B ſtorzení!, DACE stworzenij; ACE m. ale: A. — 125. ACE m. pýchu: ſwu pychu a wuoli wlaſtni; ACE vpadli; ACE m. pak: tu. — 126. ACE horziecze. — 127. ACE a sch; ACE m. hroznú: rozlicznu; A wzbuzegi. — 128. ACE w nebeſkem korzie nedoſíly. — 129. C rozlcžníe; ACE a na mnoho (E mnohe) czeſty (C czaſtky); A rozdielna; E obš: zloft a chytroft. — 130. A gyto (!), C kteržižto; ACE m. přěkážěti: Síkodyti; A gyzto, E genzto, C kteržizto. — 131. AE nám sch; ACE přesm: mohu menie; ACE prziekazeti; DACE tak; ACE m. i: wſlychny. — 132. C přesm: moczy ſwe; ACE přesm: nam geſt. — 133. ACE ráčil sch; ACE obdarzyl; AE přesm: duchuow zlch. — 134. ACE obš: líti gych; ACE m. abychom: ze bychuom (C bycho, E bychme); ACE přesm: mohli gym; ACE znamenim; ACE m. a pak: Ten dar mage (spr.). — 135. A chytrofty. — 136. A takez. — 137. AC neboť sch; E svatý
394 cziníj. A to ge ſam buoh przikazal, abychom míelí naſíi duſíí pod dvo- stoínv strazíj. Neb nas chtie naſíi neprzietele walníe przieltití, dlabli. Ptí nímzto podle piſma ſwateho pawla mamy boiowati bez przieſtaníe. Anebt 115 geft powiediel, ze netoliko mamy ptí tieleſne zadoſtí bolowatí, Ale y ptí wewodam y kníezatom pekelnym. Neb hrozníj zaſtupí gich lecy v' powíe- trzíj, A druzy fie y mezy namí toczíe. Y wecye ſwaty antoníj: O roz- licznem gich rzadu 1a wypwití nevmíegí aní mohu, Ale mym ſtaríím na to porucziegi. Y gich rozlicznv zloſt y chytroſt, pti nam ſgednanv, A to 120 kazdemu ſluffie wiedietí, coz na kratcye wam chcy powiedietí. Naíprwe to mamy pamatowatí II na naſſem ſrdcy, ze gest bvoh-níc 182b neſtworzil zleho, Aníz geft diabel geho vſtawením wzal ſwuoi poczatek. Ale gich hrozne prziewraceníe, a to neníe od przirozeníe. Neb ſu bilí bohem dobrzíe ſtorzeni, Ale to ſu ſkrzye ſwe wolne cziny a ſkrzye pychu ztratili, Ze ſu doluow ſ nebes ſwalení. A pak ſu modly pohanſke vſtawílí. A giz, nafſemv ſpaſeníj zawidiece, pekelnym oohnem hrozye A hroznu zloſt proti nam bez przieſtanie wzbuzugíj, abychom na gich míeſto w nebeſky kuor neweſſli. A rozliczna y mnoho czetmí rozdielena geft gich chytroft. Gední 130 ſu, genzto magij naſwieczſfij moc nam prziekazietí. A druzy ſu, gefſto nam mene mohu ſſkodití A takz ſu ſye y rozdielihi, ze kazdy podle ſwe mocy nam prziekazie. A ptoz geft nam potrzíebie pſyti hoſpodína, aby nas raczíl tiem obdarzití, Abychom mohli rozeznatí tiech zlych duchvow lítí, Abychom ſye gím mohli branítí znamenaním ſwateho krzize. A pak 135 ſwaty pawel poczie rzecy: Wieme dobrzíe geho chytroſt. Gehož przikladě take nam ſluſſie vtwrditi ſye, geden druheho vozie. 125 duostojnú: ſtawnu (!), CE vſtawnu; AE nebo; A chcze (!); ACE přesm: walni (C walnie) naſſy neprzietele; E přesm: diablij, przieltiti. — 114. E přesm: mame boyowati bez prze- ſtanie podle piſma Swateho pawla. — 115. C obš: powiediel rzka; AE že sch; ACE i sch. — 116. ACE m. i kniežatóm pekelným: A kniezatom pekelnym, To geft dyablom (C obš zlym dyablom) pekelnym (C sch); ACE neb sch; C zaſtup; ACE lety. — 117. Disch; ACE m. sě i mezi námi: mezy nami fie; AC m. ó: A, E sch. — 118. ACE rozliczneo; ACE přesm: neumiem any mohu wyprawiti. — 119. DC poruczië, E po- ruczym; ACE m. i: a; C m. zlost: left, AE sch; AE i sch; ACE přesm: ſgednam (!, C ſgednanu) proti wam (C nam); ACE a to sch (spr). — 120. ACE což sch; ACE vám sch. — 122. A ſtworzyl; E přesm: zleho ſtworzil; ACE any; AE svuoj sch; C m. vzal svuoj počátek: poczatek wzal. — 123. AE m. jich: to, C sch; ACE a to sch; ACE obš: ot przyrozene, ale z (C sch.) ſwe wuole (C ſwewolne); ACE m. neb sú byli: Byli ſu. — 124. ACE dobrzy; B ſtorzení!, DACE stworzenij; ACE m. ale: A. — 125. ACE m. pýchu: ſwu pychu a wuoli wlaſtni; ACE vpadli; ACE m. pak: tu. — 126. ACE horziecze. — 127. ACE a sch; ACE m. hroznú: rozlicznu; A wzbuzegi. — 128. ACE w nebeſkem korzie nedoſíly. — 129. C rozlcžníe; ACE a na mnoho (E mnohe) czeſty (C czaſtky); A rozdielna; E obš: zloft a chytroft. — 130. A gyto (!), C kteržižto; ACE m. přěkážěti: Síkodyti; A gyzto, E genzto, C kteržizto. — 131. AE nám sch; ACE přesm: mohu menie; ACE prziekazeti; DACE tak; ACE m. i: wſlychny. — 132. C přesm: moczy ſwe; ACE přesm: nam geſt. — 133. ACE ráčil sch; ACE obdarzyl; AE přesm: duchuow zlch. — 134. ACE obš: líti gych; ACE m. abychom: ze bychuom (C bycho, E bychme); ACE přesm: mohli gym; ACE znamenim; ACE m. a pak: Ten dar mage (spr.). — 135. A chytrofty. — 136. A takez. — 137. AC neboť sch; E svatý
Strana 395
395 183a Nebot magíj oblaſstníj neprziezn ke wſſíem krziestanom, A naíwiece pti mníchom A pannam, geſſto w cziſtotíe prziebywagíj, bohu ſluziece, kladuce gim na wſſie ſtrany oſydla na cyeſty A gich vmyſi necziſtym a zlym pomyflením chtiece prziewratítí. A pto wy ſye tem níc nehrozte. 140 Nebt wä ynhed li prziestanv prziekazietí wiernych ſnaznu modlitwu. Aníz pak mniete, byfſte ynhed ſwitiezyli w tu dobu, kdyztot malo przieſtanv prziekaziekazietí. Nebt pak wſtanuce y magít obyczieí wiece prziekazietí; pmieníece left a chytroſt, y prziekaziegit wiece. Ale kdyzt nic nepſpiegíj, myſſlenie wzbuzugíce, ale hrozamit ſtraſſie, Gednak w zenſke twarzi, gednak w hlupych zwierzat, a gednak w hadowe, A gednak w urzitna tiela wezmuc na ſye, ze bude hlawa az do ſtropa. A tut ſye w rozliczne twarzí y w rytyerzſke poſtawy iako giezdcy. A tot wſſe przied znamením ſwateho krzízie zmíſſe. A to wíſe vczíniece, y buducyet wíecy budu pro- kowatí. A kdyzt giz nebudu mocy tíem pokuſſením vſſkoditi, Tehdyt 150 ſobie ku pomocy pozowu toho pekelneho kniezíete. 145 Kap. XVI. Seſtnadcta kapitolaa). (Zaſtokrat ſwaty antonij pwieſſe, ze geſt widiał diabla w takez po- ſtawie, tako gest fwaty Iob widal. Oczi v neho bywaſſta tako dennícye ſwietla, A z geho hrdla plamen ſoptaſſe, tako by doch zapalil, A z chrziepíj mu dym wychodiefſe iako z krba, A duch geho iako rzerzewíe horucye. A kdyz ſwaty antoníj w take twarzí toho kniezie vzrzíe diabelſkeho, w tak hrozne poſtawíe, wecye, takoz ſem czaſto rziekal, Ze geho hrozyl a honoſyl 5 a) červ. Pavel počě řéci. ... učě, neboť sch(!); AE Gmagyt, C Magit; DE neprziezen, AE ne- przyzen; ACE m. ke: zawiſtiwu proti. — 139. AE kladucz; ACE na všě strany sch; ACE czeftu. — 140. C m. nečistým a zlým pomyšlením: necžiſtu žadoſti, pomyfſlenim; A přesm: trem ſie wy, C tiem wý fie; A m. nic: wiecze. — 141. ACE přesm: ynhed przieſtanu wam; ACE obš: modlitwu (C modlitbu) k bohu a poſtem. — 142. ACE m. aniž pak: Anyz (C A gyz!) wſſak ynhed; ACE inhed sch; AE kdyzto. — 143. B przieka- ziekazietí!, DE przekazeti; AC přesm: prziekazeti prziestanu; ACE nebť pak sch; AC vſtanuczet, E sch., orig. sauci; ACE i sch; E obš: potom wicze, A sch. — 144. ACE obš: A promienicze; AE m. i: gijzto, C gieżto; AE obš: prziekazegi a prziekazeli gſu, C prziekaziely ſu; ACE viece sch; ACE ale sch. — 145. A wzbuzegicze; ACE ale sch. — 146. AE obš: hlupych twarzych; ACE v sch; E hadowey; A m. a: a y; ACE jednak v sch (spr.). — 147. A weznucz; ACE na sě sch; ACE a tuť sě sch. — 148. ACE to. — 149. C buduczie, AE sch; AE věci sch. — 150. E porokowati (!); ACE kdyz; ACE m. již nebudú moci: ſami nicz nemohu; ACE obš: tem rzieczeným; ACE vczy- niti. — 151. ACE tehdyť sobě sch; ACE przyzowu; AEC m. toho: ſweho. Kap. XVI. 1. C má nadp: XVI; E nadp: O diablu, yaky geſt; DA bez nadp.— 2. AE pravieše sch; DACE widiel; E takeyz. — 3. ACE jest sch; DC widiel, A pra- wieſsie, E prawil; AC bieffta, E byli; A denicze. — 4. A z sch(!); ACE přesm: hrdla geho; ACE soptáše sch; D duoch; AC zazehl. — 5. D gemu, ACE geho; E wychaziel; ACE a sch; AE zerzewie, C obš: ržeržawe vhly. — 6. ACE svatý Antoní sch; E takey; ACE m. toho knězě uzřě diábelského: dyabelſke (E dyabelfky) knezíe Swaty Antho- nyus (E Anthoň) vzrze (E vzrziel); ACE v sch. — 7. ACE postavě sch; E m. vecě: wieczy(!); E m. často: prwe; E rzekl; ACE že jeho sch; ACE obš: hrozyl geſt czar-
395 183a Nebot magíj oblaſstníj neprziezn ke wſſíem krziestanom, A naíwiece pti mníchom A pannam, geſſto w cziſtotíe prziebywagíj, bohu ſluziece, kladuce gim na wſſie ſtrany oſydla na cyeſty A gich vmyſi necziſtym a zlym pomyflením chtiece prziewratítí. A pto wy ſye tem níc nehrozte. 140 Nebt wä ynhed li prziestanv prziekazietí wiernych ſnaznu modlitwu. Aníz pak mniete, byfſte ynhed ſwitiezyli w tu dobu, kdyztot malo przieſtanv prziekaziekazietí. Nebt pak wſtanuce y magít obyczieí wiece prziekazietí; pmieníece left a chytroſt, y prziekaziegit wiece. Ale kdyzt nic nepſpiegíj, myſſlenie wzbuzugíce, ale hrozamit ſtraſſie, Gednak w zenſke twarzi, gednak w hlupych zwierzat, a gednak w hadowe, A gednak w urzitna tiela wezmuc na ſye, ze bude hlawa az do ſtropa. A tut ſye w rozliczne twarzí y w rytyerzſke poſtawy iako giezdcy. A tot wſſe przied znamením ſwateho krzízie zmíſſe. A to wíſe vczíniece, y buducyet wíecy budu pro- kowatí. A kdyzt giz nebudu mocy tíem pokuſſením vſſkoditi, Tehdyt 150 ſobie ku pomocy pozowu toho pekelneho kniezíete. 145 Kap. XVI. Seſtnadcta kapitolaa). (Zaſtokrat ſwaty antonij pwieſſe, ze geſt widiał diabla w takez po- ſtawie, tako gest fwaty Iob widal. Oczi v neho bywaſſta tako dennícye ſwietla, A z geho hrdla plamen ſoptaſſe, tako by doch zapalil, A z chrziepíj mu dym wychodiefſe iako z krba, A duch geho iako rzerzewíe horucye. A kdyz ſwaty antoníj w take twarzí toho kniezie vzrzíe diabelſkeho, w tak hrozne poſtawíe, wecye, takoz ſem czaſto rziekal, Ze geho hrozyl a honoſyl 5 a) červ. Pavel počě řéci. ... učě, neboť sch(!); AE Gmagyt, C Magit; DE neprziezen, AE ne- przyzen; ACE m. ke: zawiſtiwu proti. — 139. AE kladucz; ACE na všě strany sch; ACE czeftu. — 140. C m. nečistým a zlým pomyšlením: necžiſtu žadoſti, pomyfſlenim; A přesm: trem ſie wy, C tiem wý fie; A m. nic: wiecze. — 141. ACE přesm: ynhed przieſtanu wam; ACE obš: modlitwu (C modlitbu) k bohu a poſtem. — 142. ACE m. aniž pak: Anyz (C A gyz!) wſſak ynhed; ACE inhed sch; AE kdyzto. — 143. B przieka- ziekazietí!, DE przekazeti; AC přesm: prziekazeti prziestanu; ACE nebť pak sch; AC vſtanuczet, E sch., orig. sauci; ACE i sch; E obš: potom wicze, A sch. — 144. ACE obš: A promienicze; AE m. i: gijzto, C gieżto; AE obš: prziekazegi a prziekazeli gſu, C prziekaziely ſu; ACE viece sch; ACE ale sch. — 145. A wzbuzegicze; ACE ale sch. — 146. AE obš: hlupych twarzych; ACE v sch; E hadowey; A m. a: a y; ACE jednak v sch (spr.). — 147. A weznucz; ACE na sě sch; ACE a tuť sě sch. — 148. ACE to. — 149. C buduczie, AE sch; AE věci sch. — 150. E porokowati (!); ACE kdyz; ACE m. již nebudú moci: ſami nicz nemohu; ACE obš: tem rzieczeným; ACE vczy- niti. — 151. ACE tehdyť sobě sch; ACE przyzowu; AEC m. toho: ſweho. Kap. XVI. 1. C má nadp: XVI; E nadp: O diablu, yaky geſt; DA bez nadp.— 2. AE pravieše sch; DACE widiel; E takeyz. — 3. ACE jest sch; DC widiel, A pra- wieſsie, E prawil; AC bieffta, E byli; A denicze. — 4. A z sch(!); ACE přesm: hrdla geho; ACE soptáše sch; D duoch; AC zazehl. — 5. D gemu, ACE geho; E wychaziel; ACE a sch; AE zerzewie, C obš: ržeržawe vhly. — 6. ACE svatý Antoní sch; E takey; ACE m. toho knězě uzřě diábelského: dyabelſke (E dyabelfky) knezíe Swaty Antho- nyus (E Anthoň) vzrze (E vzrziel); ACE v sch. — 7. ACE postavě sch; E m. vecě: wieczy(!); E m. často: prwe; E rzekl; ACE že jeho sch; ACE obš: hrozyl geſt czar-
Strana 396
396 ſye hlaſem hrozny, a rzka: Zelezo ia zzerv iako plewy A med y moſaz iako hníle drziewo, A morze Il To mí geſt tako zemíe, A hlubína pekelna 183b 10 geſt w me mocy. Gehoz hoſpdín ſkrzye proka takto treſkce a rzka: Ia tíe oſledím a popadna y oſydlím; Nebot weſſ ſwiet geſt v me mocy a v me rucye ſako hníezdo, A 1a wymecy yako wagcye oſſkludla a ſalowa. Taket zly diabel tiem ſwelicziením niektere oſydlige, A naíwíec ty, gefto radí bohu ſluzie. Ale nemame ſye aní geho hrozy batí, aníz geho ſwelí- 15 czíenij wierzmy. Nbot wzdy klama a nikdy pwdy nepowíe. A geſt iat vdicy bohem znamením ſwateho krzizie, kdyztot gest tento swiet wykupil; A vwazant geſt ohlawij tako dobytczie; A okowant geſt iako zbieh raty A pwleczent my geſt kruh ſkrzye hubu. Y nemvozt vzadneho ſpwedlneho zezratí; Nebot geſt mocníe od gezukryſta oſydlen a vwazan iako wrabec 20 ke ghraníj przípweny. Gizt ziele ſwych towarzíſſiew a placze. Gizt ſu potlaczení ſkrzye krzieſtany. Tote ten, genzt chtieſſe wſſe morze zahladití A genz ſye tak chlubieſſe a rzka, Ze ge weſs ſwiet pod geho ruku, Ai, tot od nas gest prziemozen. Ai, nemvozt mí zabranítí, bych ſye ſ ním nehadal. A ptoz, ſynaczkowe, warugte ſye, abyfíte ſye nechlubílí ani pychy 25 plodilí. Ta swietlost, gesstot sye zda, byt swietil, neniet pwa; Ale gestit ten plamen, w nemztot wzdy horzíj, A kamzt ſye koli obratíj, wzdyt gei pekelny plamen ozaha. Nebt take magíj obyczíei, takot by hodíny prziezpiewowalí, II A ſwy- 184a mít necziſtymí vſty ſwate píſmo mlvwíe. Nebot mníe czaſtokrat, kdyzt cztu, 3o napoſledy ſye ozywa, iako kdyzto ſye hlas o ſkalu obzie. A kdyzto ſpie, tokrat. — 8. A m. honosil sě: honoſſe ſe, C honofieſſe(!), E krzyczel; ACE m. žeru: zetru; B med!, DACE mied; E m. i: a. — 9. E ſhnile; ACE a sch; AC m. to mi jest: gt my, E mi geſt. — 10. B hoſpdín!, DAC hoſpodin; ACE přesm: takto ſkrze pro- roka; A trzeſkcze. — 11. AC popadnu; AC m. i: a; A oſydlam; AC m. neboť: a ; DAC weſſken; D jest sch; E jehož Hospodin... u mé moci sch. (ch. opis.). — 12. ACE já sch; C ofſkudla. — 13. ACE Takt; E chlubeniem; ACE ofydluge; ACE naywiecze; ACE ty sch. — 14. ACE přesm: bohu ſluzie rady; ACE m. ale nemáme sě ani jeho hrózy báti: Ale any (C my) geho hruozy mame (C nemame) ſie (E přesm: ſie mame) bati; AC any. — 15. A ſwlyczyti (!) ſwierzme(!); B Nbot!, DC Nebott, A nebo; E aniž jeho svelíčění ..... klamá sch; AC m. klamá: ludy a ſſpyle; AE powie; ACE přesm: yat geſt. — 16. ACE m. Bohem ... křížě: ſwateo krzyze bohem; D kdyz, AE kdyzto. — 17. C okowan; D ohlaví .... jako sch; AE dobytčě... jako sch. — 18. C prowlecžen; ACE přesm: gest gemu; A m. i: gyzt, CE žet; A nemuz, CE nemož; AE sprawedlywe°. — 19. ACE ſezrati; ACE m. neboť: gyzt; AE m. mocně: hubenie, C hubeny; ACE m. od Jezukrista: Gezukrystem; ACE ofydlan; C wrabcžek. — 20. A připravený sch; DAE towarziſfuow, C towarzyffow. — 21. AE Tot, DC obš: Tott gest; ACE genz; E chtiel; C wſſeczko — 22. ACE a sch; AE přesm: take chlubieſſie (E chlubil) sie; ACE je sch; DAE weffken; E obš: ruku gt; E Ey. — 23. ACE toť sch; C nemožet. — 24. ACE a sch; ACE m. varujte: chowayte. — 25. ACE gessto; E zdal; ACE by; ACE neny; AE gest. — 26. AE niemzto; A m. a kamžt: nebot kamo, E neb kamzt; C wzdý. — 27. AC m. pekelný plamen ožahá: pekelný ohen gze (C paly), E zzye pekelni ohen. — 28. AE taky; ACE yako; D przepiewowali, ACE obš: prziezpiewali (C przezpiewowaly, E przeſpiewali!) neukazyc ſe; C a sch. — 29. ACE ſwymi; A ne- czyſty (!); A m. mně: mie(!), C za to magy (nad tím nadepsáno: mnye!), E sch; ACE kdyz. — 30. A naypoſlede, E naypoſledy; C obražugie. — 31. AE obš: wzbuzuge
396 ſye hlaſem hrozny, a rzka: Zelezo ia zzerv iako plewy A med y moſaz iako hníle drziewo, A morze Il To mí geſt tako zemíe, A hlubína pekelna 183b 10 geſt w me mocy. Gehoz hoſpdín ſkrzye proka takto treſkce a rzka: Ia tíe oſledím a popadna y oſydlím; Nebot weſſ ſwiet geſt v me mocy a v me rucye ſako hníezdo, A 1a wymecy yako wagcye oſſkludla a ſalowa. Taket zly diabel tiem ſwelicziením niektere oſydlige, A naíwíec ty, gefto radí bohu ſluzie. Ale nemame ſye aní geho hrozy batí, aníz geho ſwelí- 15 czíenij wierzmy. Nbot wzdy klama a nikdy pwdy nepowíe. A geſt iat vdicy bohem znamením ſwateho krzizie, kdyztot gest tento swiet wykupil; A vwazant geſt ohlawij tako dobytczie; A okowant geſt iako zbieh raty A pwleczent my geſt kruh ſkrzye hubu. Y nemvozt vzadneho ſpwedlneho zezratí; Nebot geſt mocníe od gezukryſta oſydlen a vwazan iako wrabec 20 ke ghraníj przípweny. Gizt ziele ſwych towarzíſſiew a placze. Gizt ſu potlaczení ſkrzye krzieſtany. Tote ten, genzt chtieſſe wſſe morze zahladití A genz ſye tak chlubieſſe a rzka, Ze ge weſs ſwiet pod geho ruku, Ai, tot od nas gest prziemozen. Ai, nemvozt mí zabranítí, bych ſye ſ ním nehadal. A ptoz, ſynaczkowe, warugte ſye, abyfíte ſye nechlubílí ani pychy 25 plodilí. Ta swietlost, gesstot sye zda, byt swietil, neniet pwa; Ale gestit ten plamen, w nemztot wzdy horzíj, A kamzt ſye koli obratíj, wzdyt gei pekelny plamen ozaha. Nebt take magíj obyczíei, takot by hodíny prziezpiewowalí, II A ſwy- 184a mít necziſtymí vſty ſwate píſmo mlvwíe. Nebot mníe czaſtokrat, kdyzt cztu, 3o napoſledy ſye ozywa, iako kdyzto ſye hlas o ſkalu obzie. A kdyzto ſpie, tokrat. — 8. A m. honosil sě: honoſſe ſe, C honofieſſe(!), E krzyczel; ACE m. žeru: zetru; B med!, DACE mied; E m. i: a. — 9. E ſhnile; ACE a sch; AC m. to mi jest: gt my, E mi geſt. — 10. B hoſpdín!, DAC hoſpodin; ACE přesm: takto ſkrze pro- roka; A trzeſkcze. — 11. AC popadnu; AC m. i: a; A oſydlam; AC m. neboť: a ; DAC weſſken; D jest sch; E jehož Hospodin... u mé moci sch. (ch. opis.). — 12. ACE já sch; C ofſkudla. — 13. ACE Takt; E chlubeniem; ACE ofydluge; ACE naywiecze; ACE ty sch. — 14. ACE přesm: bohu ſluzie rady; ACE m. ale nemáme sě ani jeho hrózy báti: Ale any (C my) geho hruozy mame (C nemame) ſie (E přesm: ſie mame) bati; AC any. — 15. A ſwlyczyti (!) ſwierzme(!); B Nbot!, DC Nebott, A nebo; E aniž jeho svelíčění ..... klamá sch; AC m. klamá: ludy a ſſpyle; AE powie; ACE přesm: yat geſt. — 16. ACE m. Bohem ... křížě: ſwateo krzyze bohem; D kdyz, AE kdyzto. — 17. C okowan; D ohlaví .... jako sch; AE dobytčě... jako sch. — 18. C prowlecžen; ACE přesm: gest gemu; A m. i: gyzt, CE žet; A nemuz, CE nemož; AE sprawedlywe°. — 19. ACE ſezrati; ACE m. neboť: gyzt; AE m. mocně: hubenie, C hubeny; ACE m. od Jezukrista: Gezukrystem; ACE ofydlan; C wrabcžek. — 20. A připravený sch; DAE towarziſfuow, C towarzyffow. — 21. AE Tot, DC obš: Tott gest; ACE genz; E chtiel; C wſſeczko — 22. ACE a sch; AE přesm: take chlubieſſie (E chlubil) sie; ACE je sch; DAE weffken; E obš: ruku gt; E Ey. — 23. ACE toť sch; C nemožet. — 24. ACE a sch; ACE m. varujte: chowayte. — 25. ACE gessto; E zdal; ACE by; ACE neny; AE gest. — 26. AE niemzto; A m. a kamžt: nebot kamo, E neb kamzt; C wzdý. — 27. AC m. pekelný plamen ožahá: pekelný ohen gze (C paly), E zzye pekelni ohen. — 28. AE taky; ACE yako; D przepiewowali, ACE obš: prziezpiewali (C przezpiewowaly, E przeſpiewali!) neukazyc ſe; C a sch. — 29. ACE ſwymi; A ne- czyſty (!); A m. mně: mie(!), C za to magy (nad tím nadepsáno: mnye!), E sch; ACE kdyz. — 30. A naypoſlede, E naypoſledy; C obražugie. — 31. AE obš: wzbuzuge
Strana 397
397 184b wzbuzugíj, aby ſye nemudrzie modlilí, Aby neſpali, aby ſye potom modlití nemohli, aní bohu pwíe sluzití. Mnohym take mnícho zpomína ſtare hrziechy, a chtie gie tudy od poczateho odwtítí. Ale nemamy gich trefktaníe bytí poſlufſní aní rady w poſtu aní we bdieníj bludnem a Iſtíwem. A protoz wzymagíj na ſye poctíwe twarzi, geſto ſmy ſ ními w vobycziegi bywali, 35 aby nam tudy giedu ſnaze zawdali, Aby cziſte poczeſtnv poſtawu oklamalí rzkuce: Tiezky ge toto staw a neſnadny. A kdyz ſye bude zdatí tiezky a neſnadny poczaty zakon a ſtaw, tot giz geſt zufaníe; A potomt pak da teſknoſt a poto lenoſt. A ptoz prok wecye ſlowa ſameho hoſpodína a rzka: Bieda gemu, ktoz druzcye ſweho oklama nebo k hrziechu przipwíj! Tot 40 geſt rada a navczeníe a cyeſta, geſſtot do nebes wede. A protoz kdyz bieſſe hoſpodín na ſwiet przíſſel, a drabli pwdu pwiechu, y neradí (Neb rziekachu w lidech bieſowe: A tys ſyn bozíj), kazefſ gi mlczietí, genz ſy rziecz lidem nawcowal, At by ſie twa pwda ſa gich zlſtíj neſmieſyla A take abycho ſyna bozieho przikladě, aczt by y buducye wiecy pwili, w níczemz 45 gím newierzílí. Nebt ſye to nehodíj, magic od boha, ze ſmy dobrowolní A v piſmíeb) ſwatem przikazaníe wíemy, A dabli nam pak radie, abychom staw ſweho rzadu przieruffilí y ſwate kazaníe bozie. A ptoz take hoſpodín kaazal geſt zlemv duchu mlczietí, kdiz ge dlabel mluwil I] z ſwateho píſma Y rzekl geſt ke zlemu diablu: Y pcz ty ma ſlowa ſpwedlna berzeſs w ſwa to vſta necziſta, A tys zawrhi a zhrzyel mym kazaním? Nebt ſye o wſſe czrtíe pokuſye. A czaſtot ſ mníchy pomluwagíj a czaſto gie muczie y ne- ſlczníe debílíj. A tlefftice rukama a ſlepcyce neſliczníe ſye chechcy, Iako a) ſ předěláno z g. b) -í- před e nadeps. gie; C a kdyžto spie, vzbuzují sch (!); C m. aby (po slově nespali): a potom aby; AE sě nemúdřě modlili, aby nespali, aby sch (ch. opis). — 32. ACE m. sě potom ..., slúžiti: nemohli bohu ſluzyti; C wzpominagy. — 33. ACE obš: od poczateho vmyſla; ACE mame. — 34. AE m. býti poslušni: nebyty poſluffni, C netbati; ACE obš: gych rady; ACE m. ani: a ; C w bdieny; ACE obludnem ; ACE proto. — 35. DC beru; ACE na sě sch; A m. poctivé: poczywych, E pocztiwych, C obraz pocztiwych; ACE m. ježto smy: na ſſie tiech, geſſto ſme (C ſmy); ACE bývali sch. — 36. AE ſnazniegie (!), C ſnadniegie; A poczeſnu; ACE obš: oklamali a przieludýli. — 37. ACE gest. — 38. ACE m. toť již: to; CE potom; ACE pak sch. — 39. CE m. a potom lenost: a po teſknoſti lenoft, A sch; ACE proto; ACE a řka sch. — 40. A m. jemu: gmenu (!); ACE genz; ACE m. oklamá: a blyznieo przielſti; ACE m. nebo: a; C To. — 41. ACE genz; E nebe; ACE proto. — 42. E byl; A obš: o niem prawdu, CE prawdu o niem; E pra- wili. — 43. E rzikali; ACE m. a tys: Ty ſy; AC m. kážeš: kazaſſie (spr), E kazefſ-ly; ACE si sch (spr.). — 44. ACE m. ať by: aby; ACE tvá sch (spr); A z gych; BD zlítíj (!), ACE lítý. — 46. AE v ničemž jim nevěřili sch; ACE nebot; ACE obš: bychuom (C bychom, E bychme), magicze (C magicz; spr.). — 47. ACE viemy sch; ACE a sch (spr.); ACE m. diábli nám pak radie, abychom: pak (C obš. dyabelſke pak, spr; E sch.) rady poſluchali, genz gest (spr.). — 48. ACE m. stav: oſtaw (spr.); AE m. svého wſſeho; ACE przieruffyl (spr.); ACE i sch (spr.); ACE přesm: bozie kazanie; ACE proto. — 49. ACE geſt. — 50. ACE i sch; ACE m. ke zlému: hrzieſſnev; CE ſpra- wedliwa. — 51. CE m. a (po zavrhl): y, A sch; C zhrdal, A sch; ACE me kazanie; ACE m. nebť sě o vše: O wſſet (C wſſeczkot) sie. — 52. E czerti; ACE a sch; ACE Czaſto; ACE přesm: pomluwi (E mluwi, C pomluwugy) ſ mnychy; AE m. mučie: nutie (!) ACE a. — 53. ACE a sch; C tleczyce (!); ACE a sch. — 54. ACE obš: w czlowieka
397 184b wzbuzugíj, aby ſye nemudrzie modlilí, Aby neſpali, aby ſye potom modlití nemohli, aní bohu pwíe sluzití. Mnohym take mnícho zpomína ſtare hrziechy, a chtie gie tudy od poczateho odwtítí. Ale nemamy gich trefktaníe bytí poſlufſní aní rady w poſtu aní we bdieníj bludnem a Iſtíwem. A protoz wzymagíj na ſye poctíwe twarzi, geſto ſmy ſ ními w vobycziegi bywali, 35 aby nam tudy giedu ſnaze zawdali, Aby cziſte poczeſtnv poſtawu oklamalí rzkuce: Tiezky ge toto staw a neſnadny. A kdyz ſye bude zdatí tiezky a neſnadny poczaty zakon a ſtaw, tot giz geſt zufaníe; A potomt pak da teſknoſt a poto lenoſt. A ptoz prok wecye ſlowa ſameho hoſpodína a rzka: Bieda gemu, ktoz druzcye ſweho oklama nebo k hrziechu przipwíj! Tot 40 geſt rada a navczeníe a cyeſta, geſſtot do nebes wede. A protoz kdyz bieſſe hoſpodín na ſwiet przíſſel, a drabli pwdu pwiechu, y neradí (Neb rziekachu w lidech bieſowe: A tys ſyn bozíj), kazefſ gi mlczietí, genz ſy rziecz lidem nawcowal, At by ſie twa pwda ſa gich zlſtíj neſmieſyla A take abycho ſyna bozieho przikladě, aczt by y buducye wiecy pwili, w níczemz 45 gím newierzílí. Nebt ſye to nehodíj, magic od boha, ze ſmy dobrowolní A v piſmíeb) ſwatem przikazaníe wíemy, A dabli nam pak radie, abychom staw ſweho rzadu przieruffilí y ſwate kazaníe bozie. A ptoz take hoſpodín kaazal geſt zlemv duchu mlczietí, kdiz ge dlabel mluwil I] z ſwateho píſma Y rzekl geſt ke zlemu diablu: Y pcz ty ma ſlowa ſpwedlna berzeſs w ſwa to vſta necziſta, A tys zawrhi a zhrzyel mym kazaním? Nebt ſye o wſſe czrtíe pokuſye. A czaſtot ſ mníchy pomluwagíj a czaſto gie muczie y ne- ſlczníe debílíj. A tlefftice rukama a ſlepcyce neſliczníe ſye chechcy, Iako a) ſ předěláno z g. b) -í- před e nadeps. gie; C a kdyžto spie, vzbuzují sch (!); C m. aby (po slově nespali): a potom aby; AE sě nemúdřě modlili, aby nespali, aby sch (ch. opis). — 32. ACE m. sě potom ..., slúžiti: nemohli bohu ſluzyti; C wzpominagy. — 33. ACE obš: od poczateho vmyſla; ACE mame. — 34. AE m. býti poslušni: nebyty poſluffni, C netbati; ACE obš: gych rady; ACE m. ani: a ; C w bdieny; ACE obludnem ; ACE proto. — 35. DC beru; ACE na sě sch; A m. poctivé: poczywych, E pocztiwych, C obraz pocztiwych; ACE m. ježto smy: na ſſie tiech, geſſto ſme (C ſmy); ACE bývali sch. — 36. AE ſnazniegie (!), C ſnadniegie; A poczeſnu; ACE obš: oklamali a przieludýli. — 37. ACE gest. — 38. ACE m. toť již: to; CE potom; ACE pak sch. — 39. CE m. a potom lenost: a po teſknoſti lenoft, A sch; ACE proto; ACE a řka sch. — 40. A m. jemu: gmenu (!); ACE genz; ACE m. oklamá: a blyznieo przielſti; ACE m. nebo: a; C To. — 41. ACE genz; E nebe; ACE proto. — 42. E byl; A obš: o niem prawdu, CE prawdu o niem; E pra- wili. — 43. E rzikali; ACE m. a tys: Ty ſy; AC m. kážeš: kazaſſie (spr), E kazefſ-ly; ACE si sch (spr.). — 44. ACE m. ať by: aby; ACE tvá sch (spr); A z gych; BD zlítíj (!), ACE lítý. — 46. AE v ničemž jim nevěřili sch; ACE nebot; ACE obš: bychuom (C bychom, E bychme), magicze (C magicz; spr.). — 47. ACE viemy sch; ACE a sch (spr.); ACE m. diábli nám pak radie, abychom: pak (C obš. dyabelſke pak, spr; E sch.) rady poſluchali, genz gest (spr.). — 48. ACE m. stav: oſtaw (spr.); AE m. svého wſſeho; ACE przieruffyl (spr.); ACE i sch (spr.); ACE přesm: bozie kazanie; ACE proto. — 49. ACE geſt. — 50. ACE i sch; ACE m. ke zlému: hrzieſſnev; CE ſpra- wedliwa. — 51. CE m. a (po zavrhl): y, A sch; C zhrdal, A sch; ACE me kazanie; ACE m. nebť sě o vše: O wſſet (C wſſeczkot) sie. — 52. E czerti; ACE a sch; ACE Czaſto; ACE přesm: pomluwi (E mluwi, C pomluwugy) ſ mnychy; AE m. mučie: nutie (!) ACE a. — 53. ACE a sch; C tleczyce (!); ACE a sch. — 54. ACE obš: w czlowieka
Strana 398
398 55 by ynhed czlowieka chtieli poſyeſtí. A kdyz ode wſiech budu odpuzení, Tehdy ſweho hubenstwie napoſledy zielegíj. Nebo hoſpodyn tako mocny buoh kazowal gím mlczietí. A my pak naſledugmy ſwatych a gich cyeſtu gdiemy, Genz fu oní wiedieli gích drzewe rzeczene lítía) Y zpiewalí a rzkuce: kdyz diabel hubeny powſtane ptí mníe, A tagiech ſye a vtífíiech a przie- staníech zpiewaníe neb chwalití boha. A opiet: 1a iako hluch a níem 60 vczíníech ſye A iako czlowiek, genz nechce slyflietí, kryftus gefsto gím kazowal mlczietí iako pan, A my diablu newierzmý, a ſwietezymy, acz nas przipudíe k modlitwam neb ku poſtu, níc po gich radíe neczínme, Ale wedmy ſye podle naſſeho obycziegíe! A potom take, aczt nam ſhrozye vmorzením, Wiece ſye ſluffie tomv ſmíetí Nez ſye batí. Neb hubeníj, aczt 65 mnoho hrozye, malot mohu vczínítí. A zagiíte tot ſem nyníe powiediel na poſptech; Ale gízt chcy lepe wypwití, Anebot czaſte przieczitaníe wy- ſtrzieha z vohyzdy a geſt dobrzie vziteczno. Sedmnadcta ka.b) KDyz geſt hoſpodin prziſſel na tento ſwiet, Tehdy geſt zkazyl ſpa- 70 ſenie diabla naſſeho neprzietele A wſſicku geho II ſylu y moc owſſem 185a zemdlii. Pníezto dawne mocy wzpomanvw, Iako litec oſtaraly Wida ze lidíj y pokuſſie ſye a chtie zruſſítí; Awſſak nemvoz, ktoz ſylníe v buoh wierzíj, ſwymi chytroſtmi leſtnymi geho prziemocy. Aneb to geſt zyewno y wíemy to zagiſte, ze diablí, naffi neprzíetele, poníewadz nemagíj tiele- 75 ſenstwie, níc nam nemohu vííkodítí aní nas prziemocy, Ptoze nemohu w naſ wſtupítí zawrzíenymí dwerzmí naffie wíery. A zagiſte, pakli by tíemto krzehkym tieleſenſtwím obleczením, Tehdy by gich yzadny, zawra dwerzíe, a) za tím přeškrtnuto wiedielí. b) červ. ACE m. posiesti: wſtupiti. — 55. ACE přesm: zielegi naypoſledý; ACE Anebo. — 56. ACE m. mocný Buoh: buoh a moczy ſwe plne (!, CE plný); D kazal, ACE obš: kazowal geſt. — 57. A gdeme(!), C chodmy; A gyzto, E genzto, C kteržižto; ACE oni sch; ACE widiewffie; ACE i sch. — 58. ACE a sch; ACE vtagich; ACE utyfſych; ACE a sch. — 59. ACE przieſtach; ACE zpiewati; AE neb sch; A nechwali(!), E obš: nechwalil ſem; AE a sch; ACE obš: A ya; ACE hluchy. — 60. E vczynil ſem ſie. — 61. D kazal; AC m. ješto jim kazoval: geſt (spr.) gym kazowal (C przikazowal), E ka- zowal gest gim; AE swytiezme; A Aczt. — 62. ACE přesm: przypudie nas. — 63. ACE přesm: podle obyczegie naffieo wedme (C wedmy) sie; AE ACz; ACE hrozie. — 64. AE tomu sch; D přesm: tomu ſluffie; ACE nezl. — 65. ACE m. máloť mohú učiniti: nemohut vczyniti nicze (CE nicz); ACE To. — 66. A m. ale: Aly; AE m. jižť: gyz teez, C gyż. — 67. A m. a jest: gest a gest (!); ACE přesm: vzyteczno dobrzie. — 68. C má nadp: kapia ſedmnadczta; E nadp: O ſſerednich diablech wyprawa tuto; DA bez nadp. — 70. ACE přesm: gest neprzytele naſſieho ſpaſenie, dyabla, zkazyl. — 71. E wzpomenuw. — 72. ACE m. že lidí i: ſwe ſpaſenie (!, C ſpadenie, spr.), k zatraczeni lidij; ACE a sch; ACE m. zrušiti: przyprawiti; ACE m. avšak nemuož: Any (E aniz) wſſak moz; AE ktož sch (!). — 73. AE wierzyti (!); ACE m. chytrostmi lestnými: chytrymi, leſtmi (!, CE leſtnymi) myſſlenimy; ACE przie- wratiti; ACE přesm: gt to; D jest sch; A zgeweno. — 74. ACE přesm: to wyme; ACE gyftie; D diablowe; ACE přesm: naſſy neprzietele (E neprzitely) dyabli; ACE m. poněvadž: kdyz. — 76. AE m. pakli by: by byli. — 77. ACE obleczený (spr.);
398 55 by ynhed czlowieka chtieli poſyeſtí. A kdyz ode wſiech budu odpuzení, Tehdy ſweho hubenstwie napoſledy zielegíj. Nebo hoſpodyn tako mocny buoh kazowal gím mlczietí. A my pak naſledugmy ſwatych a gich cyeſtu gdiemy, Genz fu oní wiedieli gích drzewe rzeczene lítía) Y zpiewalí a rzkuce: kdyz diabel hubeny powſtane ptí mníe, A tagiech ſye a vtífíiech a przie- staníech zpiewaníe neb chwalití boha. A opiet: 1a iako hluch a níem 60 vczíníech ſye A iako czlowiek, genz nechce slyflietí, kryftus gefsto gím kazowal mlczietí iako pan, A my diablu newierzmý, a ſwietezymy, acz nas przipudíe k modlitwam neb ku poſtu, níc po gich radíe neczínme, Ale wedmy ſye podle naſſeho obycziegíe! A potom take, aczt nam ſhrozye vmorzením, Wiece ſye ſluffie tomv ſmíetí Nez ſye batí. Neb hubeníj, aczt 65 mnoho hrozye, malot mohu vczínítí. A zagiíte tot ſem nyníe powiediel na poſptech; Ale gízt chcy lepe wypwití, Anebot czaſte przieczitaníe wy- ſtrzieha z vohyzdy a geſt dobrzie vziteczno. Sedmnadcta ka.b) KDyz geſt hoſpodin prziſſel na tento ſwiet, Tehdy geſt zkazyl ſpa- 70 ſenie diabla naſſeho neprzietele A wſſicku geho II ſylu y moc owſſem 185a zemdlii. Pníezto dawne mocy wzpomanvw, Iako litec oſtaraly Wida ze lidíj y pokuſſie ſye a chtie zruſſítí; Awſſak nemvoz, ktoz ſylníe v buoh wierzíj, ſwymi chytroſtmi leſtnymi geho prziemocy. Aneb to geſt zyewno y wíemy to zagiſte, ze diablí, naffi neprzíetele, poníewadz nemagíj tiele- 75 ſenstwie, níc nam nemohu vííkodítí aní nas prziemocy, Ptoze nemohu w naſ wſtupítí zawrzíenymí dwerzmí naffie wíery. A zagiſte, pakli by tíemto krzehkym tieleſenſtwím obleczením, Tehdy by gich yzadny, zawra dwerzíe, a) za tím přeškrtnuto wiedielí. b) červ. ACE m. posiesti: wſtupiti. — 55. ACE přesm: zielegi naypoſledý; ACE Anebo. — 56. ACE m. mocný Buoh: buoh a moczy ſwe plne (!, CE plný); D kazal, ACE obš: kazowal geſt. — 57. A gdeme(!), C chodmy; A gyzto, E genzto, C kteržižto; ACE oni sch; ACE widiewffie; ACE i sch. — 58. ACE a sch; ACE vtagich; ACE utyfſych; ACE a sch. — 59. ACE przieſtach; ACE zpiewati; AE neb sch; A nechwali(!), E obš: nechwalil ſem; AE a sch; ACE obš: A ya; ACE hluchy. — 60. E vczynil ſem ſie. — 61. D kazal; AC m. ješto jim kazoval: geſt (spr.) gym kazowal (C przikazowal), E ka- zowal gest gim; AE swytiezme; A Aczt. — 62. ACE přesm: przypudie nas. — 63. ACE přesm: podle obyczegie naffieo wedme (C wedmy) sie; AE ACz; ACE hrozie. — 64. AE tomu sch; D přesm: tomu ſluffie; ACE nezl. — 65. ACE m. máloť mohú učiniti: nemohut vczyniti nicze (CE nicz); ACE To. — 66. A m. ale: Aly; AE m. jižť: gyz teez, C gyż. — 67. A m. a jest: gest a gest (!); ACE přesm: vzyteczno dobrzie. — 68. C má nadp: kapia ſedmnadczta; E nadp: O ſſerednich diablech wyprawa tuto; DA bez nadp. — 70. ACE přesm: gest neprzytele naſſieho ſpaſenie, dyabla, zkazyl. — 71. E wzpomenuw. — 72. ACE m. že lidí i: ſwe ſpaſenie (!, C ſpadenie, spr.), k zatraczeni lidij; ACE a sch; ACE m. zrušiti: przyprawiti; ACE m. avšak nemuož: Any (E aniz) wſſak moz; AE ktož sch (!). — 73. AE wierzyti (!); ACE m. chytrostmi lestnými: chytrymi, leſtmi (!, CE leſtnymi) myſſlenimy; ACE przie- wratiti; ACE přesm: gt to; D jest sch; A zgeweno. — 74. ACE přesm: to wyme; ACE gyftie; D diablowe; ACE přesm: naſſy neprzietele (E neprzitely) dyabli; ACE m. poněvadž: kdyz. — 76. AE m. pakli by: by byli. — 77. ACE obleczený (spr.);
Strana 399
399 185b k ſobíe nepuſtil. Ale, iakoz ſmy drziewe rzekli, ze gſu pzdníj toho tiele- ſenstwie A lecy kudys chtie v powietrzíj a wegdu w zawrziene míeſto, kudyz chtíe, Tehdy ge to zyewna pwda, ze p ſwe hubenſtwie ne- 80 magíj mocy aní mohu w ſpwedlneho krzíeſtana. A pto byli by nam níkolí nepoſtupílí ſalacy, tocziſſ diabli, y ſ ſwym ſamiem, Gehoz naſs ſpaſytel nazywa we czteníj wzedlníkem y wſſie zloftí otcem od poczatka, kdyz ſmy ptí nemu bogowalí ſnazníe, by byla gych ſyla y moc neodgata. A paklit toho neníe, zly ſatanaſſí, y pcz nam howieſſ, genz wſſudy biehaſs? A procz 85 nam prziepuſſtíſs, ze ſye ſ tebu wadímy? Ale ſnad nas mílugeſs a vſylugeſs podtrhnuti? Anebt pak to geſt, zeſ ty místr wffie dobroty a zadaí wíece przietí dobrym nez ſſkodíti? A cozt muoz tak mílo bytí iako ſíkodítí a vrazytí, A naíwíece trem, gefíto ſye twemu ſſerednemu hrziechu ptíwíe, Podle toho, iakoz geſt pſano, ze hrzieſſníj nenawídíe miloſtiweho ſkutka? Ktoz ge tak plny ſrdeczne zloſti? kto-li geſt tak hotow ke lſtí rozliczne? Y wiemet, zeſ mrcha ſmrduta, Il A wíemy, ze ſmy krzieſtiene. A protoz ſmy bezpeczní przied tebu, ze yzadne mocy nemaſſ. A protoz ty ſobie ſam muky czíníſs, Neb nam ſwu hruozu níc víſkodítí nemozeſs. A paklí w tom krzíwíe mluwím, pcz hrozu 95 na ny ſ welikym tielem przietworzugie ſye chodífſ? A gestlíze ma bytí moc po chtieníj gemu, Tu níc gíneho neníe nezlí chtieníe. Neb ten gest toho obyczíegie, ktoz ma moc, ten nehleda aní dobywa cyzyzye chytroſtí, Ale ſwu mocy, coz zada, to naplníj. A protoz ty ſye w twarzi obludne pmíenígeſí, a chtie tudy ſprostneho mladcye przieludití, a to zyewnie vka- 100 zugeſs, ze yzadne mocy nemaſs. Neb zdalí tě andíel ſwaty, bohem poſlany 90 ACE dwerzy. — 78. E přesm: nepuſtil k ſobie;ACE m. ale: Ale kdyz; A yako; E prwe; ACE že sch. — 79. D m. lécí kudyž (psáno kudys): leczkudys, ACE lety kudyz; D m. chtie: letie; E waydu. — 80. ACE gest; A zgewena. — 81. ACE m. nemají moci: ze (!, C sch.) moczy nemagi; AE m. ani mohú: nemohu, C neb nemohu; E m. v spravedlného: w ſprawedliweho, C przemocy bedliweho; A m. nikoli: nikdy. — 82. ACE točíš sch; A dyablowe, CE diablowý; ACE m. svým: nym (spr). — 83. ACE m. i: a. — 84. AC přesm: proti niemu ſme (C ſmy); ACE pakli. — 85. ACE i sch; AE wſſady; AE a sch; E obš: procz pak. — 86. C hovieš .... nám sch (ch. opis.); C obš: pak przepufftiſs; AE m. přepúštíš: prziekaziefs (nespr.). — 87. A m. a: a gez, CE a že, orig. quos; C potrhnuti; E m. pak: ſnad. — 88. ACE nezli. — 89. A czot; A gyzto, E genzto, C kteržižto. — 90. ACE sě sch; ACE obš: ſie protiwie; ACE že sch. — 91. E ſkutku; ACE kto; E giest, A sch; C tak sch. — 92. DC -li sch; D k Iſti, C we Iſti, AE ke czti(!); ACE i sch; E wieme. — 93. = ziet; DCE krzestiane, A krziestiane; ACE a sch; AC Proto; A smy sch (!). — 94. ACE proto; ACE ty sch; ACE přesm: ſam ſobie. — 95. E hruzu; ACE přesm: nemozeſs vſſkoditi; ACE a sch; ACE m. mluvím: rzku; C obš: s hrozu. — 96. E na ny sch; ACE s sch; ACE přesm: ſie przietworzie; E obš: na nas chodiſs. — 97. ACE přesm: mocz bitý; E m. po chtění: pochtiena; ACE tu sch; slova »a jestliže má ... nežli chtěnie« jsou nejasný překlad latinských »si voluntatem sequitur possibilitas, tantum tibi velle sufficiat«; ACE neb sch. — 98. ACE obyczey (spr.); ACE ten sch; B cyzyzye!, DCE czyzye, A czyze. — 99. ACE to sch; ACE m. protož ty sě v tváři: protoze hledaſs a w twarzi ſie (spr.). — 100. CE promienugeſs; ACE a sch; DCE mladencze; ACE a to sch (spr.); A zagie- wiegie a (!), C zgewniege, E zgewugie (!). — 101. A yzlali (!), C yzdaly. — 102. A ſpo-
399 185b k ſobíe nepuſtil. Ale, iakoz ſmy drziewe rzekli, ze gſu pzdníj toho tiele- ſenstwie A lecy kudys chtie v powietrzíj a wegdu w zawrziene míeſto, kudyz chtíe, Tehdy ge to zyewna pwda, ze p ſwe hubenſtwie ne- 80 magíj mocy aní mohu w ſpwedlneho krzíeſtana. A pto byli by nam níkolí nepoſtupílí ſalacy, tocziſſ diabli, y ſ ſwym ſamiem, Gehoz naſs ſpaſytel nazywa we czteníj wzedlníkem y wſſie zloftí otcem od poczatka, kdyz ſmy ptí nemu bogowalí ſnazníe, by byla gych ſyla y moc neodgata. A paklit toho neníe, zly ſatanaſſí, y pcz nam howieſſ, genz wſſudy biehaſs? A procz 85 nam prziepuſſtíſs, ze ſye ſ tebu wadímy? Ale ſnad nas mílugeſs a vſylugeſs podtrhnuti? Anebt pak to geſt, zeſ ty místr wffie dobroty a zadaí wíece przietí dobrym nez ſſkodíti? A cozt muoz tak mílo bytí iako ſíkodítí a vrazytí, A naíwíece trem, gefíto ſye twemu ſſerednemu hrziechu ptíwíe, Podle toho, iakoz geſt pſano, ze hrzieſſníj nenawídíe miloſtiweho ſkutka? Ktoz ge tak plny ſrdeczne zloſti? kto-li geſt tak hotow ke lſtí rozliczne? Y wiemet, zeſ mrcha ſmrduta, Il A wíemy, ze ſmy krzieſtiene. A protoz ſmy bezpeczní przied tebu, ze yzadne mocy nemaſſ. A protoz ty ſobie ſam muky czíníſs, Neb nam ſwu hruozu níc víſkodítí nemozeſs. A paklí w tom krzíwíe mluwím, pcz hrozu 95 na ny ſ welikym tielem przietworzugie ſye chodífſ? A gestlíze ma bytí moc po chtieníj gemu, Tu níc gíneho neníe nezlí chtieníe. Neb ten gest toho obyczíegie, ktoz ma moc, ten nehleda aní dobywa cyzyzye chytroſtí, Ale ſwu mocy, coz zada, to naplníj. A protoz ty ſye w twarzi obludne pmíenígeſí, a chtie tudy ſprostneho mladcye przieludití, a to zyewnie vka- 100 zugeſs, ze yzadne mocy nemaſs. Neb zdalí tě andíel ſwaty, bohem poſlany 90 ACE dwerzy. — 78. E přesm: nepuſtil k ſobie;ACE m. ale: Ale kdyz; A yako; E prwe; ACE že sch. — 79. D m. lécí kudyž (psáno kudys): leczkudys, ACE lety kudyz; D m. chtie: letie; E waydu. — 80. ACE gest; A zgewena. — 81. ACE m. nemají moci: ze (!, C sch.) moczy nemagi; AE m. ani mohú: nemohu, C neb nemohu; E m. v spravedlného: w ſprawedliweho, C przemocy bedliweho; A m. nikoli: nikdy. — 82. ACE točíš sch; A dyablowe, CE diablowý; ACE m. svým: nym (spr). — 83. ACE m. i: a. — 84. AC přesm: proti niemu ſme (C ſmy); ACE pakli. — 85. ACE i sch; AE wſſady; AE a sch; E obš: procz pak. — 86. C hovieš .... nám sch (ch. opis.); C obš: pak przepufftiſs; AE m. přepúštíš: prziekaziefs (nespr.). — 87. A m. a: a gez, CE a že, orig. quos; C potrhnuti; E m. pak: ſnad. — 88. ACE nezli. — 89. A czot; A gyzto, E genzto, C kteržižto. — 90. ACE sě sch; ACE obš: ſie protiwie; ACE že sch. — 91. E ſkutku; ACE kto; E giest, A sch; C tak sch. — 92. DC -li sch; D k Iſti, C we Iſti, AE ke czti(!); ACE i sch; E wieme. — 93. = ziet; DCE krzestiane, A krziestiane; ACE a sch; AC Proto; A smy sch (!). — 94. ACE proto; ACE ty sch; ACE přesm: ſam ſobie. — 95. E hruzu; ACE přesm: nemozeſs vſſkoditi; ACE a sch; ACE m. mluvím: rzku; C obš: s hrozu. — 96. E na ny sch; ACE s sch; ACE přesm: ſie przietworzie; E obš: na nas chodiſs. — 97. ACE přesm: mocz bitý; E m. po chtění: pochtiena; ACE tu sch; slova »a jestliže má ... nežli chtěnie« jsou nejasný překlad latinských »si voluntatem sequitur possibilitas, tantum tibi velle sufficiat«; ACE neb sch. — 98. ACE obyczey (spr.); ACE ten sch; B cyzyzye!, DCE czyzye, A czyze. — 99. ACE to sch; ACE m. protož ty sě v tváři: protoze hledaſs a w twarzi ſie (spr.). — 100. CE promienugeſs; ACE a sch; DCE mladencze; ACE a to sch (spr.); A zagie- wiegie a (!), C zgewniege, E zgewugie (!). — 101. A yzlali (!), C yzdaly. — 102. A ſpo-
Strana 400
400 Kap. XVII. 5 ptí aſyrſkemu lidu, potrziebowal lidſke pomocy, hrzmetu aneb tlefktaníe rukama, A ne radíegi by vczíníla) taíníe o ſwe mocy, Genz gedínym ſlowem sto a oſmdeſat a piet tíſycow bozím przíkazaním zhubíl? A ptoz, ze gſte 105 hubeníj a nemate y gedne mocy, ale mate wieczne zatceníe. A niekto pak die: pezez geſt diabel ſwateho Ioba ſbozíe roztrhal? A pcz pak, ſbozíe roztrhaw, y oborzil duom a zbil gemu geho plod dietíj y gíny? A poz pak ſameho napoſledy weliku boleſtíj? Ten, ktoz ptí tomu teze, ſlyfí Ptí tomu: toho drabel nebyl mocen, Ale hoſpodín, genz gest gemu na ny mocy puoiczil p dwuogi wiec: Neb k radoſti a k chwale, acz fftogij v pokuſſeníj, Neb k zatceníj, ſhrziefſíme-lí. Ale nemíelt by mocy ptí nemu ſam, byt byl buoh naň neprziepuſtíl. Yzadnyt neproſy ſweho panſtwie v gineho. Ale poz ta zpomínam ſwateho toba, nad nímzto geſt diabel II ſwitiezytí nemohl, ano gemu prziepuſſteno? Ale zagiſte ní nad 186a 1o geho dobytkem ní nad uowcyemí ní nad ſwíníemi nemohl ge ſwe mocy vkazati, iakoz geſt pſano we czteníj: A wypudie-lit ny, odpuſt nas w ſwiníe. Y kterakoz pak muoz ſwu mocy czlowieka, genz geſt obraz geho, przie- wtití, a on ſye geſt w ſwiníe pſyl? O naímíleiſſij ſynaczkowe, Welike a dobre mamy oruzie ptí díablom, 15 czisty zíwot a pewnu wieru. E, wierzte mí gístie, bogít sye Diabel fatanas ſpwedlíwych bdieníe na bozie chwale, Toczíſs modlítby, poſtu, krotkoſtí, dobrowolne chudoby a potupenie chwaly geſſitne, Tichoftí, milofrdie, hníewu vkroceníe A oblafstníní cziſtym ſrdcem boha mílowaníe. Znat ſye mrzuty had, przíkazaním bozím zet lezíj potlaczen pod nohamí ſpwedlnych, 20 genzto die: Aí, dalt ſem wam moc, abyfſte potlaczíli hady a ſſtíry y wſſiecku moc gích y ſylu diabelſku. a) za tím podtečk, rukama. moczy; D hrzmotu, AE obš: aneb hrzmetu, C aneb hrozu; ACE neb tleſkanie. — 103. ACE o sch (spr.); AE gednym. — 104. C oſmdesate, AE sedmdesate; ACE proto. — 105. C a sch; ACE přesm: moczy gedyne (!, CE y gedne); ACE ale sch. Kap. XVII. 1. E niekdo; C někto pak die sch (nespr.); ACE obš: wſſeczko zbozie. — 2. AC a sch; E roztrhal a proč pak zbožie sch (ch. opis.); ACE m. i: a; AE zborzyw, C oborżyw; ACE a sch; C dětí sch. — 3. B gíny!, D ginym!; ACE m. i jiný: a (C y) gyv rodynu, mnozſt vie gich tu zarzytil pod domem; AE naposledy sch; DACE obš: boleſti obkliczil (ACE porazyl, spr.); ACE ten sch; ACE m. proti tomu: toho. — 5. D m. na ny: naň, orig, adversus nos; ACE přesm: nan (C na ny) poyczyl (E pozíczil) gemu moczy (C přesm: moczy gev). — 6. E k sch (!). — 7. ACE famemu (spr.); A m. byť byl Buoh naň: byl by(!) gemu buoh byl (!). C byt gemu buoh nebyl, E by byl gemu buoh; C przepuſtil. — 9. ACE přesm: dyabel geſt; ACE přesm: mohl (!, C nemohl) ſwytiezyti; DC m. ni: anij, A my (!). — 10. D anij; D anij; ACE gest. — 11. ACE a sch ; ACE wypudiff-ly (spr.); DACE nas ; E odpufft; D nam. — 12. ACE i sch; ACE kterakz; A člověka sch; AE obraz sch. — 13. E przewratil; ACE m. a on: genz. — 15. ACE é sch; E zagifte; ACE přesm; Sathanaſs dyabel. — 16. A ſprawedl- nych; ACE točíš sch; AE modlitwy. — 17. ACE a sch; E milofrdenstwie. — 18. AE hniewuow, C hniewow; B oblafſtníní!, D oblafſtnim, A oblafstie, CE zwlafftie. — 19. D potlacženy; C m. nohami: namy (!); AE přesm: pod nohami potlaczen (E potlaczeny).— 21. ACE m. jich i sílu diábelskú: a ſylu gych, to geſt dyabluow. — 22 AC přesm:
400 Kap. XVII. 5 ptí aſyrſkemu lidu, potrziebowal lidſke pomocy, hrzmetu aneb tlefktaníe rukama, A ne radíegi by vczíníla) taíníe o ſwe mocy, Genz gedínym ſlowem sto a oſmdeſat a piet tíſycow bozím przíkazaním zhubíl? A ptoz, ze gſte 105 hubeníj a nemate y gedne mocy, ale mate wieczne zatceníe. A niekto pak die: pezez geſt diabel ſwateho Ioba ſbozíe roztrhal? A pcz pak, ſbozíe roztrhaw, y oborzil duom a zbil gemu geho plod dietíj y gíny? A poz pak ſameho napoſledy weliku boleſtíj? Ten, ktoz ptí tomu teze, ſlyfí Ptí tomu: toho drabel nebyl mocen, Ale hoſpodín, genz gest gemu na ny mocy puoiczil p dwuogi wiec: Neb k radoſti a k chwale, acz fftogij v pokuſſeníj, Neb k zatceníj, ſhrziefſíme-lí. Ale nemíelt by mocy ptí nemu ſam, byt byl buoh naň neprziepuſtíl. Yzadnyt neproſy ſweho panſtwie v gineho. Ale poz ta zpomínam ſwateho toba, nad nímzto geſt diabel II ſwitiezytí nemohl, ano gemu prziepuſſteno? Ale zagiſte ní nad 186a 1o geho dobytkem ní nad uowcyemí ní nad ſwíníemi nemohl ge ſwe mocy vkazati, iakoz geſt pſano we czteníj: A wypudie-lit ny, odpuſt nas w ſwiníe. Y kterakoz pak muoz ſwu mocy czlowieka, genz geſt obraz geho, przie- wtití, a on ſye geſt w ſwiníe pſyl? O naímíleiſſij ſynaczkowe, Welike a dobre mamy oruzie ptí díablom, 15 czisty zíwot a pewnu wieru. E, wierzte mí gístie, bogít sye Diabel fatanas ſpwedlíwych bdieníe na bozie chwale, Toczíſs modlítby, poſtu, krotkoſtí, dobrowolne chudoby a potupenie chwaly geſſitne, Tichoftí, milofrdie, hníewu vkroceníe A oblafstníní cziſtym ſrdcem boha mílowaníe. Znat ſye mrzuty had, przíkazaním bozím zet lezíj potlaczen pod nohamí ſpwedlnych, 20 genzto die: Aí, dalt ſem wam moc, abyfſte potlaczíli hady a ſſtíry y wſſiecku moc gích y ſylu diabelſku. a) za tím podtečk, rukama. moczy; D hrzmotu, AE obš: aneb hrzmetu, C aneb hrozu; ACE neb tleſkanie. — 103. ACE o sch (spr.); AE gednym. — 104. C oſmdesate, AE sedmdesate; ACE proto. — 105. C a sch; ACE přesm: moczy gedyne (!, CE y gedne); ACE ale sch. Kap. XVII. 1. E niekdo; C někto pak die sch (nespr.); ACE obš: wſſeczko zbozie. — 2. AC a sch; E roztrhal a proč pak zbožie sch (ch. opis.); ACE m. i: a; AE zborzyw, C oborżyw; ACE a sch; C dětí sch. — 3. B gíny!, D ginym!; ACE m. i jiný: a (C y) gyv rodynu, mnozſt vie gich tu zarzytil pod domem; AE naposledy sch; DACE obš: boleſti obkliczil (ACE porazyl, spr.); ACE ten sch; ACE m. proti tomu: toho. — 5. D m. na ny: naň, orig, adversus nos; ACE přesm: nan (C na ny) poyczyl (E pozíczil) gemu moczy (C přesm: moczy gev). — 6. E k sch (!). — 7. ACE famemu (spr.); A m. byť byl Buoh naň: byl by(!) gemu buoh byl (!). C byt gemu buoh nebyl, E by byl gemu buoh; C przepuſtil. — 9. ACE přesm: dyabel geſt; ACE přesm: mohl (!, C nemohl) ſwytiezyti; DC m. ni: anij, A my (!). — 10. D anij; D anij; ACE gest. — 11. ACE a sch ; ACE wypudiff-ly (spr.); DACE nas ; E odpufft; D nam. — 12. ACE i sch; ACE kterakz; A člověka sch; AE obraz sch. — 13. E przewratil; ACE m. a on: genz. — 15. ACE é sch; E zagifte; ACE přesm; Sathanaſs dyabel. — 16. A ſprawedl- nych; ACE točíš sch; AE modlitwy. — 17. ACE a sch; E milofrdenstwie. — 18. AE hniewuow, C hniewow; B oblafſtníní!, D oblafſtnim, A oblafstie, CE zwlafftie. — 19. D potlacženy; C m. nohami: namy (!); AE přesm: pod nohami potlaczen (E potlaczeny).— 21. ACE m. jich i sílu diábelskú: a ſylu gych, to geſt dyabluow. — 22 AC přesm:
Strana 401
401 186b A pakli nam budu tako buducy bratrzíe prokowatí, A tí by prziſſlí, giez by oní drziewe powiedielí, Y neſluffiet gím wierzítí, newiernym lharzom; A protoz prziedbiehnvce przichozye, aby gím vwierzíli z proroko- waníe, a z vwierzeníe aby przíſtup ſnazíſíj mieli k gínemu przielſſczenij. Zagiſte 25 tomut ſye nízadny krzieſtan nema diwiti, kdyz netoliko diabli, geſſto lecy, brzo ſye prziemcziec, prziedgítít mohv, Ale pak giezdcy przigieduc y po- wiedíe, ze magíj przigíti. Ale tohot oni nic nepwie, cozt sye gest gesscze neſtalo, Neb gedíny ſam buoh wie buducye wiecy, Ale, cozt gíz vzrzie ano ſye poczalo, tot prokugíj nemudrym lidem. Neb tolikezt oní mohu30 dalekym wlaſtem co powiedietí o naſſem ſboru, koliko ge nas, Neb coz my budem mluwíti, drziewe li nez ſye ſtane, Iako dietí, geſſto ſu na ſedmí let. tot wam muoz bytí przíkladem vkazano. Kdyz gíz kto puogde po cyeſtíe z tebaídy aneb z niektere wlaſtí. Tohot giz diabli na cyeſtíe widíe; tot tak mohu prokowatí, zet ma przigíti. Takez o nylu o te rziecye 35 kdyz ma powodeň bytí, vzrziece, zeí mnoho dfftie ſpadlo w murſke zemí A tíem pak rzieka wychazye z brziehuow, Tu pak oní, prziedbiehnuce do Egípta, y prokugíj, ze ma woda welika bytí, Ano by to take y lde mohli prokowatí, kdyby byli tak ruczij. iakozto ſſpieherz ſwateho dawída, Wgiew na weliku horu A vzrziew zaſtup drziewe ze wſſiech gínych ſwych 40 neprzatel, Y powiediel gest swe wescye, ze giedu neprzietele, Ale ne tako buducy a negiſtu a negiſtu wiec, Ale wídiew a opatrzíw gie oczíma ſwyma: Takez y diabli, geſſto wſſeho ſnabdie, A coz vzrzie, ano ſye giz poczalo, toz tepruw pwie. Ale, ſnad acz ſye bozím chtiením przihodij, ze ſye ten poczatek nedokona, Toczíſs acz ſye ten, takoz naprzied rzeczeno geſt, 45 budu yako nam, E budu nam yako; budúcí, orig. venturos. — 23. AE m. jěž: genz, C že (nespr.); ACE i sch; AC neſluſſie, E neſluſſy; C jim sch. — 24. ACE proto; předběhnúce příchozie je chybný překlad slov praecessere venientes. — 25. ACE snadnieyssie; A przielstieni, C przelfftieni, E przelstienie. — 26. ACE tomu; D přesm: nema yzadny krzestian; A genzto, C kteržižto; A lechcze, C lehce (!). — 27. A m. brzo: wſſem, C wſanij (!); AC przyemczie; A prziedgy(!), C przedgiti; E ješto lécí .. . mohú sch; A m. ale pak: ano, E ano y, C ano gie; ACE prziedgeducz; ACE i sch. — 28. ACE ale sch; AE czot. — 29. ACE nepoczalo; AE nebt; AE gedno, C gedne; ACE czoz. — 30. A m. sě počalo: poczalo (!) fie, C poczalo ſie; E tolikez. — 31. C co sch; AE gest. — 32. AC drzew, E drziew; ACE nezli; C w ſedmy. — 33. ACE letech; AE m. toť: A tot, C A to; ACE přesm: przykladem vkazano muoz byti; E přesm: poyde kto. — 34. ACE neb; ACE m. vlasti: wlasti mieſta; ACE m. tohoť: a toho. — 35. ACE m. toť tak: takt; AE m. o Nilu: omylu (!); A tey. — 36. D m. žej': ze gt, ACE ze; E defftie; A m. v murské: w mrzſke (!), C Murſke (!), E w murze- ninſke. — 37. ACE a sch; ACE tiemz; ACE m. řěka vycházie: defftiem wychazie rzieka; AE m. tu pak oni: Any, C a oni. — 38. C přesm: welika woda; ACE m. ano by to: a to by. — 39. A mohli sch; ACE m. kdyby byli tak rúčí: by mohli tak rzkucze (!, CE rucży) byti; DACE sſpeherz. — 40. ACE m. na velikú horu: na horu na (— sch.) wyſoku; ACE a sch; E vzrziel; ACE přesm: drziew (C držewe, E nayprw) ze wſſech gynych zastup. — 41. A m. véscě: bogyfftie (!), CE woyfftie; A neprzeteli, E neprzately; ACE ale sch. — 42. B a negíſtu a negiſtu!, DACE spr. — 43. A gijzto, E genzto, C kterżyžto; ACE m. všeho snábdie: wſſie (C wſſeho) ſnaznie (E ſnazie) ſu a bdie(!, CE ſnabdie); ACE m. a: to; AC přesm: gyz ano ſie; A poczelo. — 44. ACE to; ACE tepruv sch; ACE přesm: przyhodie bozym chtienym. — 45. ACE přesm: ten Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 26
401 186b A pakli nam budu tako buducy bratrzíe prokowatí, A tí by prziſſlí, giez by oní drziewe powiedielí, Y neſluffiet gím wierzítí, newiernym lharzom; A protoz prziedbiehnvce przichozye, aby gím vwierzíli z proroko- waníe, a z vwierzeníe aby przíſtup ſnazíſíj mieli k gínemu przielſſczenij. Zagiſte 25 tomut ſye nízadny krzieſtan nema diwiti, kdyz netoliko diabli, geſſto lecy, brzo ſye prziemcziec, prziedgítít mohv, Ale pak giezdcy przigieduc y po- wiedíe, ze magíj przigíti. Ale tohot oni nic nepwie, cozt sye gest gesscze neſtalo, Neb gedíny ſam buoh wie buducye wiecy, Ale, cozt gíz vzrzie ano ſye poczalo, tot prokugíj nemudrym lidem. Neb tolikezt oní mohu30 dalekym wlaſtem co powiedietí o naſſem ſboru, koliko ge nas, Neb coz my budem mluwíti, drziewe li nez ſye ſtane, Iako dietí, geſſto ſu na ſedmí let. tot wam muoz bytí przíkladem vkazano. Kdyz gíz kto puogde po cyeſtíe z tebaídy aneb z niektere wlaſtí. Tohot giz diabli na cyeſtíe widíe; tot tak mohu prokowatí, zet ma przigíti. Takez o nylu o te rziecye 35 kdyz ma powodeň bytí, vzrziece, zeí mnoho dfftie ſpadlo w murſke zemí A tíem pak rzieka wychazye z brziehuow, Tu pak oní, prziedbiehnuce do Egípta, y prokugíj, ze ma woda welika bytí, Ano by to take y lde mohli prokowatí, kdyby byli tak ruczij. iakozto ſſpieherz ſwateho dawída, Wgiew na weliku horu A vzrziew zaſtup drziewe ze wſſiech gínych ſwych 40 neprzatel, Y powiediel gest swe wescye, ze giedu neprzietele, Ale ne tako buducy a negiſtu a negiſtu wiec, Ale wídiew a opatrzíw gie oczíma ſwyma: Takez y diabli, geſſto wſſeho ſnabdie, A coz vzrzie, ano ſye giz poczalo, toz tepruw pwie. Ale, ſnad acz ſye bozím chtiením przihodij, ze ſye ten poczatek nedokona, Toczíſs acz ſye ten, takoz naprzied rzeczeno geſt, 45 budu yako nam, E budu nam yako; budúcí, orig. venturos. — 23. AE m. jěž: genz, C že (nespr.); ACE i sch; AC neſluſſie, E neſluſſy; C jim sch. — 24. ACE proto; předběhnúce příchozie je chybný překlad slov praecessere venientes. — 25. ACE snadnieyssie; A przielstieni, C przelfftieni, E przelstienie. — 26. ACE tomu; D přesm: nema yzadny krzestian; A genzto, C kteržižto; A lechcze, C lehce (!). — 27. A m. brzo: wſſem, C wſanij (!); AC przyemczie; A prziedgy(!), C przedgiti; E ješto lécí .. . mohú sch; A m. ale pak: ano, E ano y, C ano gie; ACE prziedgeducz; ACE i sch. — 28. ACE ale sch; AE czot. — 29. ACE nepoczalo; AE nebt; AE gedno, C gedne; ACE czoz. — 30. A m. sě počalo: poczalo (!) fie, C poczalo ſie; E tolikez. — 31. C co sch; AE gest. — 32. AC drzew, E drziew; ACE nezli; C w ſedmy. — 33. ACE letech; AE m. toť: A tot, C A to; ACE přesm: przykladem vkazano muoz byti; E přesm: poyde kto. — 34. ACE neb; ACE m. vlasti: wlasti mieſta; ACE m. tohoť: a toho. — 35. ACE m. toť tak: takt; AE m. o Nilu: omylu (!); A tey. — 36. D m. žej': ze gt, ACE ze; E defftie; A m. v murské: w mrzſke (!), C Murſke (!), E w murze- ninſke. — 37. ACE a sch; ACE tiemz; ACE m. řěka vycházie: defftiem wychazie rzieka; AE m. tu pak oni: Any, C a oni. — 38. C přesm: welika woda; ACE m. ano by to: a to by. — 39. A mohli sch; ACE m. kdyby byli tak rúčí: by mohli tak rzkucze (!, CE rucży) byti; DACE sſpeherz. — 40. ACE m. na velikú horu: na horu na (— sch.) wyſoku; ACE a sch; E vzrziel; ACE přesm: drziew (C držewe, E nayprw) ze wſſech gynych zastup. — 41. A m. véscě: bogyfftie (!), CE woyfftie; A neprzeteli, E neprzately; ACE ale sch. — 42. B a negíſtu a negiſtu!, DACE spr. — 43. A gijzto, E genzto, C kterżyžto; ACE m. všeho snábdie: wſſie (C wſſeho) ſnaznie (E ſnazie) ſu a bdie(!, CE ſnabdie); ACE m. a: to; AC přesm: gyz ano ſie; A poczelo. — 44. ACE to; ACE tepruv sch; ACE přesm: przyhodie bozym chtienym. — 45. ACE přesm: ten Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 26
Strana 402
402 p hlad nebo p chudobu wtíj y nedokona te cyeſty, Aneb w uoblacyech ten defſt poczna gití y prziestane A na gínu ſye ftnv ſwieta obratíj: Tehdy ſye zyewíj tiem ludarzom diablom y ſ tiemí, ktoz gím wſerzie, blud. Toto gest byl poczatek pohanſke wíery, tíem leſtnym prokowaním; Modlam 50 níekdy wierziechu, coz oní gím prokowalí, Gefto ſu pak wſſíchní oníe- míelí, kdyz ſye geſt byl hoſpodína) rezus kryſtus narodíl. Ktereho lekarzie rzku, by prokowal, Ptoze, kdyz ohleda zíjlu nemocneho w rucye, y powie, kteru nemoc ma? Aneb ktereho prziewozníka na morzí, ptoze cyeſtu po hwiezdach vkazuge, czte za proka? A protoz lepet gest oraczka chwalítí, 55 gefftoz wíe o wedrzie letníem lI A o suchotie a o zymníem czasu studenem, genz ſye wzdy boha doklada a wie, co kdy czíníti ma. Nechat toho zagiſte malo puogczíj, Acz by giz diabli pwdu pwili, kteryz geft toho vzítek wiedietí buducye wiecy? Azdali ge kto pto chwalu wzal, wieda to? Aneb y kto toho kteru ſſkodu ma, acz toho newíe? 60 W tom ſobie kazdyb) strogíj zatceníe aneb oſlaweníe, A zameſſka-li pak przikazanie ſwateho piſma, tocziſs ze diabelſkemu procſtwij wierzíj. Ni- zadnyt geſt z nas pto neprzigal tohoto ſtawu, aby znal buducye wiecy, Ale aby, gſa poſluſfen bozleho przikazaníe, y poczal bytí prztetel z ſluhy. A protoz nam geſt nemietí peczie na to, coz ſye ma przihodítí, Ale plnítí 65 to, coz geft przíkazano. Aní za to boha pímy, abychom wíedieli ty bu- ducye przihody, Ale zadaímy pomocy od hoſpodína ptí lítí diabelſke. A pakli kto ma toho zadoſt, aby znal buducye wíecy, mieíz czíſte ſrdce a faſne ſwiedomíe. Y wecye ſwaty antoníj: Ia tomu wierzím, Ze duſſie, geſſto bohu ſluzij w cziſtotie, Acz w nie ſtogíj, iakz geſt byla na krztie 70 ocziſſczena, muoz wiece wiedieti buducye wiecy nez diablí. Taku geſt duſſí 187a a) za tím podtečk. ias. b)-dy přips. pozd. na okraji. poczatek sie; ACE totiz; E ač sě sch; A yako. — 46. ACE neb; E m.i: a; E m. té: ſwe. — 47. ACE přesm: ſtranu ſwieta ſie. — 48. ACE přesm: zgewi sie; ACE tech ludarzuow (E ludaczow) dyabluow (E obš: dyablow blud); ACE geſſto; E blud sch; ACE To. — 49. ACE bylo; ACE přesm: pohanſke wierý poczatek. — 50. E wierzyli; D obš: czo gſu; E přesm: gim oni; AC obš: gym yako; A přesm: pak ſu; A wſſechny, C wſfickný; E wffiechni. — 51. ACE kdyzto; ACE jest sch; A m. Jezus Kristus: gezukryftus, E Gezyfs. — 52. AE kdy; ACE i sch. — 53. ACE Neb. — 54. AE m: čte: czftie, C cztie; ACE a sch; ACE lepe. — 55. D gesstot, ACE genz; E zymnem; ACE obš: studenem a (C obš: a o) wodnem. — 57. D Nechaitt, CE Necht, A giech (!); D zajisté sch; A pozyti (!), E pozyczy, C poycżym. — 58. ACE přesm: toho geſt; A m. je: giefſto (!), CE gt. — 59. ACE i kto toho sch; A m. má: toho ma kto, C toho ma, E toho kto ma; ACE přesm: nenie (!, C newie) toho. — 60. ACE přesm: neb zatraczenie; ACE a sch. (spr.); AE zamefſkalt (!); ACE pak sch (spr.). — 61. A m. přikázanie: przykazani aneb oſlawenie zameſſkalt przykazanie (!). — 62. ACE yzadny; ACE jest sch; E přesm: neprzigal proto; AE toho; ACE přesm: buduczie znal. — 63. AE m. aby: by; ACE i sch; AE z sch; D m. přietel z slúhy. poſel ſluhy (!). — 64. ACE a sch; ACE m. nemieti péčě na to: miti na peczy ne to; AC přesm: ma ſie. — 65. AE proſyti, C proſme; D m. ty: w (!). — 66. ACE zadati. — 67. AC přesm: ma kto; ACE mieyg. — 68. ACE přesm: ſwiedomie Iaſne; A yaz. — 69. A yak; DC krztu. — 70. A oczyſtiena, CE (zřetelněji:) oczifftiena; CE mož, A mocz (!); ACE přesm: wiedeti (!, CE wiedieti) wiecz; ACE m. budúcie věci: buduczyeho; AC
402 p hlad nebo p chudobu wtíj y nedokona te cyeſty, Aneb w uoblacyech ten defſt poczna gití y prziestane A na gínu ſye ftnv ſwieta obratíj: Tehdy ſye zyewíj tiem ludarzom diablom y ſ tiemí, ktoz gím wſerzie, blud. Toto gest byl poczatek pohanſke wíery, tíem leſtnym prokowaním; Modlam 50 níekdy wierziechu, coz oní gím prokowalí, Gefto ſu pak wſſíchní oníe- míelí, kdyz ſye geſt byl hoſpodína) rezus kryſtus narodíl. Ktereho lekarzie rzku, by prokowal, Ptoze, kdyz ohleda zíjlu nemocneho w rucye, y powie, kteru nemoc ma? Aneb ktereho prziewozníka na morzí, ptoze cyeſtu po hwiezdach vkazuge, czte za proka? A protoz lepet gest oraczka chwalítí, 55 gefftoz wíe o wedrzie letníem lI A o suchotie a o zymníem czasu studenem, genz ſye wzdy boha doklada a wie, co kdy czíníti ma. Nechat toho zagiſte malo puogczíj, Acz by giz diabli pwdu pwili, kteryz geft toho vzítek wiedietí buducye wiecy? Azdali ge kto pto chwalu wzal, wieda to? Aneb y kto toho kteru ſſkodu ma, acz toho newíe? 60 W tom ſobie kazdyb) strogíj zatceníe aneb oſlaweníe, A zameſſka-li pak przikazanie ſwateho piſma, tocziſs ze diabelſkemu procſtwij wierzíj. Ni- zadnyt geſt z nas pto neprzigal tohoto ſtawu, aby znal buducye wiecy, Ale aby, gſa poſluſfen bozleho przikazaníe, y poczal bytí prztetel z ſluhy. A protoz nam geſt nemietí peczie na to, coz ſye ma przihodítí, Ale plnítí 65 to, coz geft przíkazano. Aní za to boha pímy, abychom wíedieli ty bu- ducye przihody, Ale zadaímy pomocy od hoſpodína ptí lítí diabelſke. A pakli kto ma toho zadoſt, aby znal buducye wíecy, mieíz czíſte ſrdce a faſne ſwiedomíe. Y wecye ſwaty antoníj: Ia tomu wierzím, Ze duſſie, geſſto bohu ſluzij w cziſtotie, Acz w nie ſtogíj, iakz geſt byla na krztie 70 ocziſſczena, muoz wiece wiedieti buducye wiecy nez diablí. Taku geſt duſſí 187a a) za tím podtečk. ias. b)-dy přips. pozd. na okraji. poczatek sie; ACE totiz; E ač sě sch; A yako. — 46. ACE neb; E m.i: a; E m. té: ſwe. — 47. ACE přesm: ſtranu ſwieta ſie. — 48. ACE přesm: zgewi sie; ACE tech ludarzuow (E ludaczow) dyabluow (E obš: dyablow blud); ACE geſſto; E blud sch; ACE To. — 49. ACE bylo; ACE přesm: pohanſke wierý poczatek. — 50. E wierzyli; D obš: czo gſu; E přesm: gim oni; AC obš: gym yako; A přesm: pak ſu; A wſſechny, C wſfickný; E wffiechni. — 51. ACE kdyzto; ACE jest sch; A m. Jezus Kristus: gezukryftus, E Gezyfs. — 52. AE kdy; ACE i sch. — 53. ACE Neb. — 54. AE m: čte: czftie, C cztie; ACE a sch; ACE lepe. — 55. D gesstot, ACE genz; E zymnem; ACE obš: studenem a (C obš: a o) wodnem. — 57. D Nechaitt, CE Necht, A giech (!); D zajisté sch; A pozyti (!), E pozyczy, C poycżym. — 58. ACE přesm: toho geſt; A m. je: giefſto (!), CE gt. — 59. ACE i kto toho sch; A m. má: toho ma kto, C toho ma, E toho kto ma; ACE přesm: nenie (!, C newie) toho. — 60. ACE přesm: neb zatraczenie; ACE a sch. (spr.); AE zamefſkalt (!); ACE pak sch (spr.). — 61. A m. přikázanie: przykazani aneb oſlawenie zameſſkalt przykazanie (!). — 62. ACE yzadny; ACE jest sch; E přesm: neprzigal proto; AE toho; ACE přesm: buduczie znal. — 63. AE m. aby: by; ACE i sch; AE z sch; D m. přietel z slúhy. poſel ſluhy (!). — 64. ACE a sch; ACE m. nemieti péčě na to: miti na peczy ne to; AC přesm: ma ſie. — 65. AE proſyti, C proſme; D m. ty: w (!). — 66. ACE zadati. — 67. AC přesm: ma kto; ACE mieyg. — 68. ACE přesm: ſwiedomie Iaſne; A yaz. — 69. A yak; DC krztu. — 70. A oczyſtiena, CE (zřetelněji:) oczifftiena; CE mož, A mocz (!); ACE přesm: wiedeti (!, CE wiedieti) wiecz; ACE m. budúcie věci: buduczyeho; AC
Strana 403
403 míel Elizeus prok, Gefſto geſt wiediela buducye wiecy, gichzto ſu gíníj newiediel. 187b Oſmnadcta kapitolaa). (Iz nynie wam chcy wſſiecky diabelſke lſtíb) wypwití. Magit obyczieí, zet ſec) w nocy przietworzie w andielſku twarz A budut chwa- lití ſnazny prziebytek a díwití ſye vſtawícznoſtí a ſlibowatí buducy przie- bytek za zaſluzeníe. A kdyz gie vzrzíte y ſye y prziebytek ſwuog, Znamenaítez ſye ſwatym krzizem, a ynhedt zhynu; Anebt ſye bogie toho znameníe, na nemzt gest spasytel vmrziel. A opiet wecye fwaty antonyus : Taket magíj obyczieí, rozlcznymí ſkoky ſye nam vkazowatí, aby nas przielſtílí y przieſtrafſili. Ale tot wſſe zapudíj ſylna v bozye wiera iako co naímenísieho. 5 Kap. XVIII. 10 A neniet ſnadne rozeznaníe zlych duchow ſ ſwatymi andiely. A to takto, diekugice bohu, muoz rozeznatí y poznatí: Neb ſwatych andieluow geſt welmí míle y tíche wzezrzieníe, Neb ſye newadíe, aní na ſye ſſkrzie- kagíj, ani gich hlaſu ſlyſſieti; A zagíſte taíníe a lehcye prziſtupiece, radoſtí a weſele, fylne wiery potwrdiece, zwieſtugij. Neb geſt ſ nímí 15 hoſpodín, genz gest poczatek y pmen wsſeho weſele y radostí. Tehdy nafsie myſl ne truchla, ale weſela a andielſku ſwietloſtíj oſwiecena. A duſſie gſucy nebeſke odplaty zadoſtíj zazzena, By mohla ynhed zbytí tieleſenſtwie tohoto ſmrtedlneho, ſ tiemí by, giezto widij, wzletiela rada do nebef. Takt ſu welike ſſlechetnoſti y dobroty plní. A acz by ſye gich kto p we- 20 liku ſwietloſt vzaſl, Tut ynhed weſſken ſtrach ſ ſrdcye ſegmu. Takez kdyz gabryel archandiel mluwil zacharzowí w chramíe, otcy ſwateho tana; Andiele, kdyzto paſtucham pwili bozíe narozeníe A tíem, kterzizto ſyna a) červ. b) před lítí podtečk. 1. c) přips. pozd. na okr. nezli; ACE Takuz; ACE jest sch. — 71. ACE m. měl Elizeus prorok: Elyzeus prorok gmiel giest. Kap. XVIII. 1. E má nadp: Swaty Anthon wyprawugie O diabelſke lftij, kterak przekazegi nam; DA bez nadp. — 2. C Yuž (a nad tím giž); D přesm: chczy wam; ACE chci sch; ACE obš: chczy wyprawiti. — 3. A m. žet: giezt; AE przietworzugi. — 4. ACE ſnaznie. — 5. ACE m. přiebytek: odplatu; DAE a sch; A m. když: kaz, E yakz. — 6. ACE znamenayte; ACE sě sch; C ynhed, E yhned; ACE nebot. — 7. ACE niemzto; ACE m. umřěl: vmuczen; ACE m. a: Y; C přesm: ſwaty Antonyus wece. — 8. ACE přesm: nam ſie. — 9. ACE přělstili i sch; ACE m. toť: y to; ACE přesm: wiera v bozie ſylna. — 11. ACE obš: welmi neſnadne. — 12. A mocz(!), E moz, C možem; AC rozeznati i sch; ACE neb sch. — 13. ACE velmi sch; ACE m. i: a; C wezrženie; ACE na sě sch (spr.). — 14. C m. jich hlasu: hlas gich ſu (nad ſu nadeps. gt); AC a (po tajně) sch; AE lechcze; C przyſtupiet. — 15. A m. radosti: raſtij (!), C s radoſti; ACE fylnie; AE m. viery potvrdiece: potwrdi te wiery ; ACF aneb; ACE přesm: ſ nymi geſt. — 16. ACE m. i: a ; ACE obš: wffie radoſti. — 17. C nenie; D i radosti.... vesela sch. — 18. ACE jsúci sch; ACE obš: ygſuczy zayzena. — 19. AC gez, E genz; E wletiela; ACE ráda sch. — 20. DACE Tak; AC přesm: dobroty y fflechetnoſti; ACE a sch. — 21. E vlekl; ACE tuť sch.— 22. A zacharzyaffowi. — 23. AE m. andělé: a Angel (E andiel), C Andiele take (spr.); AE prawil; D přesm: prawiechu paſtucham; E obš: tiem Marygim; A gijzto, E genzto.— 26*
403 míel Elizeus prok, Gefſto geſt wiediela buducye wiecy, gichzto ſu gíníj newiediel. 187b Oſmnadcta kapitolaa). (Iz nynie wam chcy wſſiecky diabelſke lſtíb) wypwití. Magit obyczieí, zet ſec) w nocy przietworzie w andielſku twarz A budut chwa- lití ſnazny prziebytek a díwití ſye vſtawícznoſtí a ſlibowatí buducy przie- bytek za zaſluzeníe. A kdyz gie vzrzíte y ſye y prziebytek ſwuog, Znamenaítez ſye ſwatym krzizem, a ynhedt zhynu; Anebt ſye bogie toho znameníe, na nemzt gest spasytel vmrziel. A opiet wecye fwaty antonyus : Taket magíj obyczieí, rozlcznymí ſkoky ſye nam vkazowatí, aby nas przielſtílí y przieſtrafſili. Ale tot wſſe zapudíj ſylna v bozye wiera iako co naímenísieho. 5 Kap. XVIII. 10 A neniet ſnadne rozeznaníe zlych duchow ſ ſwatymi andiely. A to takto, diekugice bohu, muoz rozeznatí y poznatí: Neb ſwatych andieluow geſt welmí míle y tíche wzezrzieníe, Neb ſye newadíe, aní na ſye ſſkrzie- kagíj, ani gich hlaſu ſlyſſieti; A zagíſte taíníe a lehcye prziſtupiece, radoſtí a weſele, fylne wiery potwrdiece, zwieſtugij. Neb geſt ſ nímí 15 hoſpodín, genz gest poczatek y pmen wsſeho weſele y radostí. Tehdy nafsie myſl ne truchla, ale weſela a andielſku ſwietloſtíj oſwiecena. A duſſie gſucy nebeſke odplaty zadoſtíj zazzena, By mohla ynhed zbytí tieleſenſtwie tohoto ſmrtedlneho, ſ tiemí by, giezto widij, wzletiela rada do nebef. Takt ſu welike ſſlechetnoſti y dobroty plní. A acz by ſye gich kto p we- 20 liku ſwietloſt vzaſl, Tut ynhed weſſken ſtrach ſ ſrdcye ſegmu. Takez kdyz gabryel archandiel mluwil zacharzowí w chramíe, otcy ſwateho tana; Andiele, kdyzto paſtucham pwili bozíe narozeníe A tíem, kterzizto ſyna a) červ. b) před lítí podtečk. 1. c) přips. pozd. na okr. nezli; ACE Takuz; ACE jest sch. — 71. ACE m. měl Elizeus prorok: Elyzeus prorok gmiel giest. Kap. XVIII. 1. E má nadp: Swaty Anthon wyprawugie O diabelſke lftij, kterak przekazegi nam; DA bez nadp. — 2. C Yuž (a nad tím giž); D přesm: chczy wam; ACE chci sch; ACE obš: chczy wyprawiti. — 3. A m. žet: giezt; AE przietworzugi. — 4. ACE ſnaznie. — 5. ACE m. přiebytek: odplatu; DAE a sch; A m. když: kaz, E yakz. — 6. ACE znamenayte; ACE sě sch; C ynhed, E yhned; ACE nebot. — 7. ACE niemzto; ACE m. umřěl: vmuczen; ACE m. a: Y; C přesm: ſwaty Antonyus wece. — 8. ACE přesm: nam ſie. — 9. ACE přělstili i sch; ACE m. toť: y to; ACE přesm: wiera v bozie ſylna. — 11. ACE obš: welmi neſnadne. — 12. A mocz(!), E moz, C možem; AC rozeznati i sch; ACE neb sch. — 13. ACE velmi sch; ACE m. i: a; C wezrženie; ACE na sě sch (spr.). — 14. C m. jich hlasu: hlas gich ſu (nad ſu nadeps. gt); AC a (po tajně) sch; AE lechcze; C przyſtupiet. — 15. A m. radosti: raſtij (!), C s radoſti; ACE fylnie; AE m. viery potvrdiece: potwrdi te wiery ; ACF aneb; ACE přesm: ſ nymi geſt. — 16. ACE m. i: a ; ACE obš: wffie radoſti. — 17. C nenie; D i radosti.... vesela sch. — 18. ACE jsúci sch; ACE obš: ygſuczy zayzena. — 19. AC gez, E genz; E wletiela; ACE ráda sch. — 20. DACE Tak; AC přesm: dobroty y fflechetnoſti; ACE a sch. — 21. E vlekl; ACE tuť sch.— 22. A zacharzyaffowi. — 23. AE m. andělé: a Angel (E andiel), C Andiele take (spr.); AE prawil; D přesm: prawiechu paſtucham; E obš: tiem Marygim; A gijzto, E genzto.— 26*
Strana 404
404 bozíeho hledachu w hrobie, Maryam ſye vkazowaſſe, a rzka gím, aby ſye 25 nezaſaly. Neb ſye ſtch ne toliko z uzieſtí przihazye, gelikoz y widienie we- líkych wiecy ſye ſtawa. A pak zlych duchuow gſu twarzí fſkarede a zwukowe hrozníj a necziſte myſſleníe, tleſktaníe, ſkakanie mladcuow nekazanych Neb tako paduchowe, gichzto wídiením ſtrach weliky bude wzbuzen, nenawiſt krzieſtanom a mníchom zaloſt A ſtrach ſmrtedlny, za- 30 daníe zloſtí, vſtawníe dobrych ſkutkuow a modlitew z ſrdcye. A pakli po strachu a po nezczietíj bude weſele przibywati A wiera ſylna k bohu H A milofrdie, Tehdy wierzmy, zet nam gest pomoc przifſla. Nebo bez- 188a peczenstwie nynieissie duffie geft znameníe mocneho boha pomocy. A takez y abraham, vzrziew boha, y vradowal ſye geſt. Y ſwaty Ia krztitel, kdyz 35 bieſſe vzrziel ſwatu marzíj, matku bozíj, ana prziſſla k alzbietie, k geho materzi, genz geſt geho noſyla, A marya naſſeho ſpaſytele, Tu ſye gest vtieſſii, a gefste sye nevrodiw. A pakli hruoza oſtane a bude gie przíbywati, To gest diabel, genz sye da widietí. Nebot on vtreffití nevmíe, tako gabryel archandiel diewicye marye, matky bozie, aby ſye nezaſala, A iako paſtuch ſu ſwatym andielem vtieſſeny. Ale zagiſte stchu obapoly przídawa a pudij hrozamí ltíwymí, a chtie lidí po ſwe wolí obratítí. A tudy gest hubene pohaníke pokoleníe, newieduce zapowíedi bozie, obludníe ſu mníeli dlably bohem. Ale hoſpodín ten gest neprziepuſtil lida krziestanſkeho diablu tu chytru Iſtíj oſydliti, Genz gest diabla, takoz gest we czteníj pſano, zapudil, 45 Gessto sye gest kníezietem wsseho swieta czínil, kdyz gest byl rezíjſsie wedl na horu na weliku, aby ſye gemu klaníel, A chtie gemu datí, coz by ſ te hory opatrzití mohl. Tu geſt reziſs rzekl: gdí zasye, fatanas! Nebot gest pſano: bohu twemu budeſſ ſye klaníetí a gemu ſluziti. To geſt hoſpodín 40 24. E hledali; AC Marygiem, E sch; ACE m. sě ukazováše a řka jim: vkazawſſie ſie gym y rziekli ſu (spr.). — 25. CE nelekaly; ACE neb sě sch; E z leknuti; E przi- chazy, A obš: ſie przyazie(!), C ſie przihazie; E m. jelikož: ale; A i sch; AE obš: z wiedienie, C z widienie (spr.). — 26. C přesm: wieczy welikých; A sě sch(!); ACE přesm: a zlych duchuow pak; CE jsú sch. — 27. ACE a sch; ACE wzwukowe; ACE a sch; ACE tleſkanie D mladenczuow, C mladěczow. — 29. A krzieſtianuow, E krzeſ- tianow; ACE a sch; AE mnichuow. — 30. ACE vſtanie (spr.); ACE m. modlitev z srdce: omdlenie frdcze (spr.). — 31. A m. nezčěstí: vzeſti (spr.), E vleknuti, C czieſtie (nad tím nadeps. vzieſti); B przibywatí!, ACE prziebywati. — 32. E milofrdenstwie; A wiezmý, E wiezme, orig, sciamus; ACE přesm: gest pomocz nam. — 33. ACE m. mocného: welikeho; ACE m. takéž: tak geſt. — 34. CE i sch; D pomoci .... Boha sch (ch. opis.); ACE i sch. — 35. E byl; ACE m. uzřěl: vczyl, orig. sentiret; A obš: byla przyſſla. — 36. A m. jenž: Gyz, E zie; AE jeho sch; A sě sch (!). — 37. ACE obš: hroza ta; C zuoſtane; AC prziebywati (!). — 38. ACE on sch. — 39. A Archangel; ACE obš: diewicze (C diewcie!) Swate; ACE Marzie; ACE matky božie sch; E nelekala; B paſtuch!, D paſtuchowe, ACE paſtuchy. — 40. ACE sú sch; E ſwatymi; A Angelem, E andiely; ACE obš: ſu vtreſſeni; C obš: dyabel zagiſte; C obapol. — 41. ACE a sch; ACE m. po své vóli; ſobie po woli; C m. a: y. — 43. E lydu. — 44. ACE ofydlati; E přesm: zapudil, yakoz gest we cztenie pſano. — 45. ACE genz; ACE jest sch; AC přesm: Gezyſſe wedl byl, E geziſſe byl wedl. — 46. D m. na velikú: weliku, AC na wyſoku, E wyſoku; ACE a sch; AC z te. — 47. AC m. opatřiti mohl: obezrziel, E opatrzil; ACE m. tu jest Ježíš: A on (E An) gemu; ACE Sathanaffy; ACE Neb. — 48. E přesm: pſano geſt; ACE obš: Hoſpodynu bohu; E buoh. — 49. AE m. puojčil:
404 bozíeho hledachu w hrobie, Maryam ſye vkazowaſſe, a rzka gím, aby ſye 25 nezaſaly. Neb ſye ſtch ne toliko z uzieſtí przihazye, gelikoz y widienie we- líkych wiecy ſye ſtawa. A pak zlych duchuow gſu twarzí fſkarede a zwukowe hrozníj a necziſte myſſleníe, tleſktaníe, ſkakanie mladcuow nekazanych Neb tako paduchowe, gichzto wídiením ſtrach weliky bude wzbuzen, nenawiſt krzieſtanom a mníchom zaloſt A ſtrach ſmrtedlny, za- 30 daníe zloſtí, vſtawníe dobrych ſkutkuow a modlitew z ſrdcye. A pakli po strachu a po nezczietíj bude weſele przibywati A wiera ſylna k bohu H A milofrdie, Tehdy wierzmy, zet nam gest pomoc przifſla. Nebo bez- 188a peczenstwie nynieissie duffie geft znameníe mocneho boha pomocy. A takez y abraham, vzrziew boha, y vradowal ſye geſt. Y ſwaty Ia krztitel, kdyz 35 bieſſe vzrziel ſwatu marzíj, matku bozíj, ana prziſſla k alzbietie, k geho materzi, genz geſt geho noſyla, A marya naſſeho ſpaſytele, Tu ſye gest vtieſſii, a gefste sye nevrodiw. A pakli hruoza oſtane a bude gie przíbywati, To gest diabel, genz sye da widietí. Nebot on vtreffití nevmíe, tako gabryel archandiel diewicye marye, matky bozie, aby ſye nezaſala, A iako paſtuch ſu ſwatym andielem vtieſſeny. Ale zagiſte stchu obapoly przídawa a pudij hrozamí ltíwymí, a chtie lidí po ſwe wolí obratítí. A tudy gest hubene pohaníke pokoleníe, newieduce zapowíedi bozie, obludníe ſu mníeli dlably bohem. Ale hoſpodín ten gest neprziepuſtil lida krziestanſkeho diablu tu chytru Iſtíj oſydliti, Genz gest diabla, takoz gest we czteníj pſano, zapudil, 45 Gessto sye gest kníezietem wsseho swieta czínil, kdyz gest byl rezíjſsie wedl na horu na weliku, aby ſye gemu klaníel, A chtie gemu datí, coz by ſ te hory opatrzití mohl. Tu geſt reziſs rzekl: gdí zasye, fatanas! Nebot gest pſano: bohu twemu budeſſ ſye klaníetí a gemu ſluziti. To geſt hoſpodín 40 24. E hledali; AC Marygiem, E sch; ACE m. sě ukazováše a řka jim: vkazawſſie ſie gym y rziekli ſu (spr.). — 25. CE nelekaly; ACE neb sě sch; E z leknuti; E przi- chazy, A obš: ſie przyazie(!), C ſie przihazie; E m. jelikož: ale; A i sch; AE obš: z wiedienie, C z widienie (spr.). — 26. C přesm: wieczy welikých; A sě sch(!); ACE přesm: a zlych duchuow pak; CE jsú sch. — 27. ACE a sch; ACE wzwukowe; ACE a sch; ACE tleſkanie D mladenczuow, C mladěczow. — 29. A krzieſtianuow, E krzeſ- tianow; ACE a sch; AE mnichuow. — 30. ACE vſtanie (spr.); ACE m. modlitev z srdce: omdlenie frdcze (spr.). — 31. A m. nezčěstí: vzeſti (spr.), E vleknuti, C czieſtie (nad tím nadeps. vzieſti); B przibywatí!, ACE prziebywati. — 32. E milofrdenstwie; A wiezmý, E wiezme, orig, sciamus; ACE přesm: gest pomocz nam. — 33. ACE m. mocného: welikeho; ACE m. takéž: tak geſt. — 34. CE i sch; D pomoci .... Boha sch (ch. opis.); ACE i sch. — 35. E byl; ACE m. uzřěl: vczyl, orig. sentiret; A obš: byla przyſſla. — 36. A m. jenž: Gyz, E zie; AE jeho sch; A sě sch (!). — 37. ACE obš: hroza ta; C zuoſtane; AC prziebywati (!). — 38. ACE on sch. — 39. A Archangel; ACE obš: diewicze (C diewcie!) Swate; ACE Marzie; ACE matky božie sch; E nelekala; B paſtuch!, D paſtuchowe, ACE paſtuchy. — 40. ACE sú sch; E ſwatymi; A Angelem, E andiely; ACE obš: ſu vtreſſeni; C obš: dyabel zagiſte; C obapol. — 41. ACE a sch; ACE m. po své vóli; ſobie po woli; C m. a: y. — 43. E lydu. — 44. ACE ofydlati; E přesm: zapudil, yakoz gest we cztenie pſano. — 45. ACE genz; ACE jest sch; AC přesm: Gezyſſe wedl byl, E geziſſe byl wedl. — 46. D m. na velikú: weliku, AC na wyſoku, E wyſoku; ACE a sch; AC z te. — 47. AC m. opatřiti mohl: obezrziel, E opatrzil; ACE m. tu jest Ježíš: A on (E An) gemu; ACE Sathanaffy; ACE Neb. — 48. E přesm: pſano geſt; ACE obš: Hoſpodynu bohu; E buoh. — 49. AE m. puojčil:
Strana 405
405 nam na prziklad rzekl A puoíczil nam tiech ſlow, abychom drabelſke pokuſſeníe takez ſlowy naſſeho pana iezukryſta gie od ſebe zapudílí. 188b Bez gedne dwadcyetí ka a). SWaty antoníj poczie tuto rzieczij ſwe bratrzie pſytí a rzka: E naímileisie bratrzíe mogí, Tot wa razy, abyfíte wſſichní wieczſſij peczí míeli o prziebytcye ſweho zíwota nez o díwiech czíňeníe. II Neb yzadny z was nebude, kdyzto bude díwy czínítí, aby ſye nepochlubil aneb by ne- ſhrzieſfii, A kterzíz díwuow nebudu czínítí. Ale patrzte na kazdeho przie- bywanie, A w tomt wam fluſſie druh druha naſledowati, gefftot gest ſwrchowane dobre. Aneb ſmy k tomu neduoſtoíní, bychom díwy czinílí, Ale bohu to poru zmy, genzt gest wsfemohucy, Genzt geft we cztenij k ſwym vczedlníkom powiediel, kterzizto ſu ſye ſweliczieli, a rzka: Ne- 10 mieite w tom radoſti, zet ſye wa diabli poddawagíj, Ale ze mena waſſie pſana ſu w nebí. Gmen popfaníe w kníchach zíwych to gest dobrych ſkutkuow ſwiedectwíe y zaſluzenie; Ale wypuzenie zlych duchuow, to geſtí diwuow czíńenie, gest dar bozíj. A protoz tíem giſtym hoſpodín odpowie, gijzto ne w uſylij ſweho zíwota, a w zazrakuow a w díwuow 15 vkazowaníe radoſti magíj a rzkuce: Wſſak ſme w twe gmíe diably wyho- níli a gínych mnoho díwuow czíníli, Tu gím odpowie a rzka: Zawierne y zagíſte neznal ſem was; Odstupte ode mne, dielnícy wſſeho zleho! Neb geſt neznal hoſpodín nemílostíwích cyefty. A protoz, dietky, naíwiece za- daímy obdarzeníe bozieho k rozeznaníj duchuow, Abychom podle piſma, 20 genztot pwíj, ne wſſelikemu duchu wierzití. Zagifte, wecye ſwaty antoníj, Giz ſe rziecz chtiel dokonatí, coz geſt ſye mníe neduoſtoínemu przíhodílo. A nemníete, bycht to darmo przí- 5 Kap. XIX. Kap. XX. a) červ. przyczynil; ACE nám sch; AE dyabelfkeho. — 50. A m. takéž: takel(!), C takymiz, E takemiz; ACE m. pána: miſtra; ACE jě od sebe sch. Kap. XIX. 1. C má nadp: XIX; E nadp: kterak gest S. Anthon ſwe Bratry vczyl, czo magi czyniti; DA bez nadp. — 2. ACE přesm: tuto rzieczy poczie; CE ſwych ; E Bratrzich. — 3. ACE é sch ; CE radim ; AC wſſyczkni, E wſſeczky; A wietſſy; C wietcży, E wieczy. — 4. ACE přesm: ſweho zywota prziebytczie; ACE nezli; ACE od (CE o) dywuow; ACE neb sch. — 5. ACE neb. - 6. A m. neshřěšil: nezhrzal, E nezhrziel, C nezhrdal (spr.); ACE m. a: tech (spr.); A gyzto, C genzto, C kteržižto; ACE m. nebudú: nemohu; ACE patrziete. — 7. ACE a sch; AE tom; A vám sch; ACE druheho; AE gefſto. — 8. C ještoť .... dobré sch (!); AE anebo, C Nebo. — 9. ACE to sch; AE poruczyti, C poruczýmý; ACE genzto; AC genz; A m. ve: ne (!).— 10. A m. učedlníkóm: vczynkom(!); A gijzto, E geſſto; A ſwelczyli, E chlubili. — 11. ACE zie. — 12. ACE přesm: ſu pſana; ACE nebeſych; ACE to sch. — 13. A zkut- kuow; A ale vypuzenie sch. — 14. ACE gest; Cobš: a gest. — 15. D geffto, E genzto, C kteržižto; C života sch(!); ACE m. a: ale; ACE v (před divuov) sch. — 16. ACE a sch; E gmeno; A m. diábly: bozie budem dyabli (!). — 17. ACE tu sch; E obš: odpowie buoh; C Zawiernet, AE Zagiste. — 18. AE a, C sch; AE zawierne; C neznalt, A nezlal(!); ACE nebot. — 19. ACE hoſpodyn neznal geſt. — 20. A zadamy. — 21. ACE geſto; C wierzyly (spr.). Kap. XX. 1. E přesm: chtiel rziecz; ACE obš: dokonati a zamlczeti (E mlczieti) (spr.); AC czo; ACE jest sch. — 2. ACE přesm: mnie neduostygnemu (!, CE neduo-
405 nam na prziklad rzekl A puoíczil nam tiech ſlow, abychom drabelſke pokuſſeníe takez ſlowy naſſeho pana iezukryſta gie od ſebe zapudílí. 188b Bez gedne dwadcyetí ka a). SWaty antoníj poczie tuto rzieczij ſwe bratrzie pſytí a rzka: E naímileisie bratrzíe mogí, Tot wa razy, abyfíte wſſichní wieczſſij peczí míeli o prziebytcye ſweho zíwota nez o díwiech czíňeníe. II Neb yzadny z was nebude, kdyzto bude díwy czínítí, aby ſye nepochlubil aneb by ne- ſhrzieſfii, A kterzíz díwuow nebudu czínítí. Ale patrzte na kazdeho przie- bywanie, A w tomt wam fluſſie druh druha naſledowati, gefftot gest ſwrchowane dobre. Aneb ſmy k tomu neduoſtoíní, bychom díwy czinílí, Ale bohu to poru zmy, genzt gest wsfemohucy, Genzt geft we cztenij k ſwym vczedlníkom powiediel, kterzizto ſu ſye ſweliczieli, a rzka: Ne- 10 mieite w tom radoſti, zet ſye wa diabli poddawagíj, Ale ze mena waſſie pſana ſu w nebí. Gmen popfaníe w kníchach zíwych to gest dobrych ſkutkuow ſwiedectwíe y zaſluzenie; Ale wypuzenie zlych duchuow, to geſtí diwuow czíńenie, gest dar bozíj. A protoz tíem giſtym hoſpodín odpowie, gijzto ne w uſylij ſweho zíwota, a w zazrakuow a w díwuow 15 vkazowaníe radoſti magíj a rzkuce: Wſſak ſme w twe gmíe diably wyho- níli a gínych mnoho díwuow czíníli, Tu gím odpowie a rzka: Zawierne y zagíſte neznal ſem was; Odstupte ode mne, dielnícy wſſeho zleho! Neb geſt neznal hoſpodín nemílostíwích cyefty. A protoz, dietky, naíwiece za- daímy obdarzeníe bozieho k rozeznaníj duchuow, Abychom podle piſma, 20 genztot pwíj, ne wſſelikemu duchu wierzití. Zagifte, wecye ſwaty antoníj, Giz ſe rziecz chtiel dokonatí, coz geſt ſye mníe neduoſtoínemu przíhodílo. A nemníete, bycht to darmo przí- 5 Kap. XIX. Kap. XX. a) červ. przyczynil; ACE nám sch; AE dyabelfkeho. — 50. A m. takéž: takel(!), C takymiz, E takemiz; ACE m. pána: miſtra; ACE jě od sebe sch. Kap. XIX. 1. C má nadp: XIX; E nadp: kterak gest S. Anthon ſwe Bratry vczyl, czo magi czyniti; DA bez nadp. — 2. ACE přesm: tuto rzieczy poczie; CE ſwych ; E Bratrzich. — 3. ACE é sch ; CE radim ; AC wſſyczkni, E wſſeczky; A wietſſy; C wietcży, E wieczy. — 4. ACE přesm: ſweho zywota prziebytczie; ACE nezli; ACE od (CE o) dywuow; ACE neb sch. — 5. ACE neb. - 6. A m. neshřěšil: nezhrzal, E nezhrziel, C nezhrdal (spr.); ACE m. a: tech (spr.); A gyzto, C genzto, C kteržižto; ACE m. nebudú: nemohu; ACE patrziete. — 7. ACE a sch; AE tom; A vám sch; ACE druheho; AE gefſto. — 8. C ještoť .... dobré sch (!); AE anebo, C Nebo. — 9. ACE to sch; AE poruczyti, C poruczýmý; ACE genzto; AC genz; A m. ve: ne (!).— 10. A m. učedlníkóm: vczynkom(!); A gijzto, E geſſto; A ſwelczyli, E chlubili. — 11. ACE zie. — 12. ACE přesm: ſu pſana; ACE nebeſych; ACE to sch. — 13. A zkut- kuow; A ale vypuzenie sch. — 14. ACE gest; Cobš: a gest. — 15. D geffto, E genzto, C kteržižto; C života sch(!); ACE m. a: ale; ACE v (před divuov) sch. — 16. ACE a sch; E gmeno; A m. diábly: bozie budem dyabli (!). — 17. ACE tu sch; E obš: odpowie buoh; C Zawiernet, AE Zagiste. — 18. AE a, C sch; AE zawierne; C neznalt, A nezlal(!); ACE nebot. — 19. ACE hoſpodyn neznal geſt. — 20. A zadamy. — 21. ACE geſto; C wierzyly (spr.). Kap. XX. 1. E přesm: chtiel rziecz; ACE obš: dokonati a zamlczeti (E mlczieti) (spr.); AC czo; ACE jest sch. — 2. ACE přesm: mnie neduostygnemu (!, CE neduo-
Strana 406
406 pomanul, geſito by ſye mohlo przihoditi. A protoz, aczt ſem y nemudry, awſſak to hoſpodín, genz wſſe taine pzrzieti muoz, naílep wie, Ze ne p ſwe s ſwehczieníe, ale p waſs vzitek chcy to vczíníti, ze chcy ze mnoha malo powiedietí. kolikrat fu míe chtielí zlíj diablí przielifnu chwalu wzneſtí! A ia ſé gi rziekal: II Y co wam do toho? kolikrat ſu míe obſtupílí tako 189a odiency ſ uoruzím Y w fſtírowe poſtawie Y w konſke y w hadowe Y w rozliczne twarzí! A kdyz 1a ptí tomu przigmiech ſlowa ſwaleho 10 dawida, gefsto ge powiediel o zastupíech faraonowych: Oní na koních, oní na wozyech, A my we gmíe bozíe budem powyſſení, a oní ſye ynhed rozprſſechu. A gednoho czaſu przífſedfſe v welike ſwietloſtí, y wecyechu: Antoníj, przíffli ſmy, a chtiece tobie ſwietloſt dati. A ia, ſemrzizíw oczí, nechtie ſwietloftí diabelſke widietí, y poczíech ſye modlití bohu; a ynhed 15 gich ſwietloft vhaſe. Pak po niekolíku meſyecych kdyz prziede mnu zlij diablí cztrechu z zaltarzie y gíne ſwate píſmo mluwíechu, Tu ta ſye vczíních tako hluchy, abych neſlyſſal. A negednu ztrzieſyechu klafſterem, Ale ia wzdy ſ uſtawicznu myſlíj modlech ſye hoſpodínu. A czaſto debſaníe a czaſto ſkakaníe, czaſto ſſeptaníe naſtrogíechu. A kdyz na poczniech pietí, 20 Tehdy gich zwuk y krzík w zalo�tíwy placz ſye obratieſſe. Dwadcata kapitolaa). WIerzte mí, ſynaczkowe, wecye ſwaty Antoníj, czot wam chcy powiedietí. Widiech gednu diabla welmi welikeho, a ten ſye prztede mnu bohem czínieſſe, a tak ke mníe rzka: Co chcefs, antoníj, at tobie dam? a) červ. stoynemu) sie; C nemnieyte; AE bych; AC přesm: darmo to. — 3. A przypominal, CE przypomenul; A m. by sě mohlo: ſie nemohlo by, C bý ſie nemohlo (spr), E by mohlo sie; ACE acz. — 4. ACE wſfak; AE toho. — 5. E chlubenie; E to sch; ACE z mnoha.— 6. E mne zly diabli chtieli; ACE m. vznésti: wzneſti, a yaz (CE ya) ſem ge z bozij pomoczy zaklynal! kolykrat ſu prawili powoden buduczy Nyla tee rzieky, — 7. A yaz; AC obš: rziekal pak; AC m. i co vám: czoy (C czo gie) wam, E czo wam pak; E mne. — 8. ACE i sch; ACE i sch; AE konfkey; ACE i sch. — 9. ACE m. i: a; AC m. přijmiech: piegiech, E piel ſem. — 10. ACE je sch; AE m. zástupiech farao- nových: Pharaonowi; ACE Tito. — 11. AC m. oni: a tito, E tito ; A we ygme; ACE m. oni sě inhed: ynhed ſie. — 12. A rozpraſſechu, E rozprchli; ACE i sch; E rzekli.— 13. C prziffhť; AC m. a chtiece tobě světlost: ſwu chtiecze tobre ſwietloft, E chticze tobie ſwu ſwietloſt; A yaz ; A ſemrzyw(!), E zawrzew. — 14. E nechtiel ſem ; ACE přesm: dyabelſke ſwietloſti; AC i sch; E poczal ſem; E přesm: bohu modliti. — 15. CE vhaſla; DACE niekoliko; D Mieſeczyech, A miesyczech, C miefiecziech, E miesycziech.— 16. E cztly ; ACE m. i: a; E mluwili; C m. tu: a, AE sch. — 17. E m. sě učinich: ſem sie vczynil; E neſlyfsiel; ACE a sch; E wztrziſli. — 18. ACE m. ale: a; ACE vždy sch; A z vſtawicznu; E modlil ſem ſie bohu; ACE a sch; A depsanie. — 19. ACE a sch; E naſtrogili; ACE m. když: yakz; D m. já počniech: 1a pocžech, A pocznech (!), C ya poczal ſem, E ſem ya poczial. — 20. ACE tehdy sch; A zwuky; AC ſſkrziek; ACE m. pláč: a (E obš: a w) placztiwý hlas; E obratil. — 21. E nadp: O S. Anthonij, geſſto k niemu diabel prziſſel a ſ nim mluwil y mnozy diablij; DA bez nadp. — 22. A — die; E přesm: Wecze Swaty Anthoň »wierzte mi, synaczkowe«; ACE vám sch. 23. CE Widiel sem; AC přesm: welikeho welmi; ACE m. a ten: genz. — 24. E czynil;
406 pomanul, geſito by ſye mohlo przihoditi. A protoz, aczt ſem y nemudry, awſſak to hoſpodín, genz wſſe taine pzrzieti muoz, naílep wie, Ze ne p ſwe s ſwehczieníe, ale p waſs vzitek chcy to vczíníti, ze chcy ze mnoha malo powiedietí. kolikrat fu míe chtielí zlíj diablí przielifnu chwalu wzneſtí! A ia ſé gi rziekal: II Y co wam do toho? kolikrat ſu míe obſtupílí tako 189a odiency ſ uoruzím Y w fſtírowe poſtawie Y w konſke y w hadowe Y w rozliczne twarzí! A kdyz 1a ptí tomu przigmiech ſlowa ſwaleho 10 dawida, gefsto ge powiediel o zastupíech faraonowych: Oní na koních, oní na wozyech, A my we gmíe bozíe budem powyſſení, a oní ſye ynhed rozprſſechu. A gednoho czaſu przífſedfſe v welike ſwietloſtí, y wecyechu: Antoníj, przíffli ſmy, a chtiece tobie ſwietloſt dati. A ia, ſemrzizíw oczí, nechtie ſwietloftí diabelſke widietí, y poczíech ſye modlití bohu; a ynhed 15 gich ſwietloft vhaſe. Pak po niekolíku meſyecych kdyz prziede mnu zlij diablí cztrechu z zaltarzie y gíne ſwate píſmo mluwíechu, Tu ta ſye vczíních tako hluchy, abych neſlyſſal. A negednu ztrzieſyechu klafſterem, Ale ia wzdy ſ uſtawicznu myſlíj modlech ſye hoſpodínu. A czaſto debſaníe a czaſto ſkakaníe, czaſto ſſeptaníe naſtrogíechu. A kdyz na poczniech pietí, 20 Tehdy gich zwuk y krzík w zalo�tíwy placz ſye obratieſſe. Dwadcata kapitolaa). WIerzte mí, ſynaczkowe, wecye ſwaty Antoníj, czot wam chcy powiedietí. Widiech gednu diabla welmi welikeho, a ten ſye prztede mnu bohem czínieſſe, a tak ke mníe rzka: Co chcefs, antoníj, at tobie dam? a) červ. stoynemu) sie; C nemnieyte; AE bych; AC přesm: darmo to. — 3. A przypominal, CE przypomenul; A m. by sě mohlo: ſie nemohlo by, C bý ſie nemohlo (spr), E by mohlo sie; ACE acz. — 4. ACE wſfak; AE toho. — 5. E chlubenie; E to sch; ACE z mnoha.— 6. E mne zly diabli chtieli; ACE m. vznésti: wzneſti, a yaz (CE ya) ſem ge z bozij pomoczy zaklynal! kolykrat ſu prawili powoden buduczy Nyla tee rzieky, — 7. A yaz; AC obš: rziekal pak; AC m. i co vám: czoy (C czo gie) wam, E czo wam pak; E mne. — 8. ACE i sch; ACE i sch; AE konfkey; ACE i sch. — 9. ACE m. i: a; AC m. přijmiech: piegiech, E piel ſem. — 10. ACE je sch; AE m. zástupiech farao- nových: Pharaonowi; ACE Tito. — 11. AC m. oni: a tito, E tito ; A we ygme; ACE m. oni sě inhed: ynhed ſie. — 12. A rozpraſſechu, E rozprchli; ACE i sch; E rzekli.— 13. C prziffhť; AC m. a chtiece tobě světlost: ſwu chtiecze tobre ſwietloft, E chticze tobie ſwu ſwietloſt; A yaz ; A ſemrzyw(!), E zawrzew. — 14. E nechtiel ſem ; ACE přesm: dyabelſke ſwietloſti; AC i sch; E poczal ſem; E přesm: bohu modliti. — 15. CE vhaſla; DACE niekoliko; D Mieſeczyech, A miesyczech, C miefiecziech, E miesycziech.— 16. E cztly ; ACE m. i: a; E mluwili; C m. tu: a, AE sch. — 17. E m. sě učinich: ſem sie vczynil; E neſlyfsiel; ACE a sch; E wztrziſli. — 18. ACE m. ale: a; ACE vždy sch; A z vſtawicznu; E modlil ſem ſie bohu; ACE a sch; A depsanie. — 19. ACE a sch; E naſtrogili; ACE m. když: yakz; D m. já počniech: 1a pocžech, A pocznech (!), C ya poczal ſem, E ſem ya poczial. — 20. ACE tehdy sch; A zwuky; AC ſſkrziek; ACE m. pláč: a (E obš: a w) placztiwý hlas; E obratil. — 21. E nadp: O S. Anthonij, geſſto k niemu diabel prziſſel a ſ nim mluwil y mnozy diablij; DA bez nadp. — 22. A — die; E přesm: Wecze Swaty Anthoň »wierzte mi, synaczkowe«; ACE vám sch. 23. CE Widiel sem; AC přesm: welikeho welmi; ACE m. a ten: genz. — 24. E czynil;
Strana 407
407 189b Tu 1a, plínuw gemu mezy oczí, nazwaw gmie iezukryſta, Y chytich ſye 25 geho obiema rukama. Tu on mí ynhed mezy rukama zhynu. A take, kdyz ſem ſye poſtíl, przidieſſe ke mníe tako mních, neſa chleb a radie mí tu rzieczíj, abych giedł a ſwemu tielu polepſſii, a rzka: Czlowiek ſy a gſy wtkeho przirozeníe, pohowíeí ſobie, a w nemoc nevpadneſs. Tu ſem ynhed poznal dliabelſku obludu. A iakz ſye pozehnach a ohradíech ſye oruzíjm so naſſeho boha, II Tu on tako zlato obludne okencem prycz pogide. A czaſ- tokrat mí geft lecyel po puſíti, a to ge pto czíníl. Aby míe widiením oſydlil aneb dotczením porazyl. Take toho neprzím, ze ſu mie dlabli czaſtokrat bigieli. A ia gednu zpiewach takto: Nízadny mne od boha neodluczíj, bych geho nemílował. Tu oní vſlyſſiewſſe, ſami ſye na ſye 35 rydagice, Ne mym, ale bozím kazaním prycz vtecziechu, Genz geſt buoh rzekl: Widiel ſem ſatana letrece ſ nebes tako bleſkot hromowy. Tot ſem, ſynaczkowe, pto ſam na ſobie vſylowal zachowati a ſdrzieti, Pamatugie ſlowa ſwateho pawla, Aby vmyſla waſſeho aní diabelſka hruoza aní ktera tiezkoſt przíeruſſila. Ale ze p waſs vzitek przipomanvw, zbyl ſem ſmyſla, a teto wiecy, gijzt wam powíem, zadagí, abyfíte wzyeh znamoſt; A nízadny toho nemíeí gínak, nez pwu pwdu, ktoz to vſiyſſij. Gednu poczie na dwerzie tlucy. Tu ia wyſſed y vzrziech czlowieka welmi welikeho temierz az do ſtropa. A kdyz geho otazach, kto by byl, on wecye: ſa ſem ſatanas. Y wecyech 45 gemu: y co hledaſs zde? On odpowiedie: A procz mi krziestiane lagij 40 ACE tak sch; ACE přesm: at dam tobie, Anthonij. — 25. ACE Tehdy; A plnuw; E obš: nazwal ſem; CE gmeno. — 26. ACE m. tu on mi inhed : an (C a on) ynhed mi; CE zhynul; ACE m. také: take (C tak) ke mnie. — 27. D przichodiefſe, ACE przy- chodyl; ACE ke mně sch; E přesm: przichodil yako mnich, kdyz ſem ſie poſtil; ACE obš: a neſa; AE obš: chleb mrzati. — 28. A m. a radě mi tú řěčí: mi radie, E radie, C tu ržecży mi radie; AC m. a: abych; ACE m. svému tělu: tielu tomuto; A polech- czyl, C polehczil, E obš: abych polechczil; ACE a sch; A m. a jsi: aygyz(!), C sch. — 29. D obš: wratkeho nebo mdleho, A wkrathkeo (!), E kratkeho, C kržehkeho ; ACE obš: ſobie maliczko; ACE m. tu sem inhed: a ynhed ſem. — 30. ACE přesm: obludu dyabelſku; E m. sě požehnach: ſem ſie pozehnal; E ohradil; ACE sě sch; ACE obš: obyczeygnem (CE obycžeynym) oruzym. — 31. ACE obš: boha Gezukryſta; ACE tu on sch; ACE m. zlato obludné; dym (spr.); ACE m. a: Zlatto obludne (spr.). — 32. AE jest sch; C přesm: lecziel geſt; E m. lécěl po: metal na; ACE je sch; AE vczynil; ACE m. viděním: neb vzrzenim. — 33. ACE přesm: Neprzym take toho. — 34. ACE m. diábli častokrát: czaſto (E obš: czaſto take) dyabli; ACE bily; ACE a já sch; ACE přesm: zpiewach (E zpiewal ſem) gednu; ACE od Boha sch. — 35. ACE m. jeho: boha; DACE m. tu: To; ACE m. oni uslyšěvše: vſlyffewſſie (C vſlyſſawſſe) dyabli; ACE m. sami sě na sě: ſami ſpolu na ſie ſie. — 36. C rydagicz, D ſmiegicze, A hykachu, E hniewali; A m. ne mým: niemym (!); E vtekli. — 37. AE přesm: buoh geft rziekl, C buoh rzekl gest; C ssatanasse; AE z nebes; ACE To. — 38. ACE přesm: proto ſem, ſynaczkowe; ACE ſchowati; E zdrzieti, A zdrzeti. — 39. D naſſeho. — 40. ACE treze; A przieruffala. — 41. ACE obš: mnoho (C mnohe) przypomenu (!, C przypomanuw, E przipomenuw); ACE a sch (spr.). — 42. ACE geffto; ACE vám sch; DC zadam, A zadali gy(!), E Zadagit; E wzali; A m. nižádný: y zadanie(!); ACE toho sch. — 43. ACE to sch; AC dwerzy. — 44. ACE tu já sch; A i sch; E vzrzel ſem; ACE přesm: welikeho (E wyſokeho) welmi az temierz (E teymierz). — 45. E obš: ſem geho otazal; ACE on sch; ACE i sch. — 46. AE i sch; ACE on sch; ACE obš: odpo-
407 189b Tu 1a, plínuw gemu mezy oczí, nazwaw gmie iezukryſta, Y chytich ſye 25 geho obiema rukama. Tu on mí ynhed mezy rukama zhynu. A take, kdyz ſem ſye poſtíl, przidieſſe ke mníe tako mních, neſa chleb a radie mí tu rzieczíj, abych giedł a ſwemu tielu polepſſii, a rzka: Czlowiek ſy a gſy wtkeho przirozeníe, pohowíeí ſobie, a w nemoc nevpadneſs. Tu ſem ynhed poznal dliabelſku obludu. A iakz ſye pozehnach a ohradíech ſye oruzíjm so naſſeho boha, II Tu on tako zlato obludne okencem prycz pogide. A czaſ- tokrat mí geft lecyel po puſíti, a to ge pto czíníl. Aby míe widiením oſydlil aneb dotczením porazyl. Take toho neprzím, ze ſu mie dlabli czaſtokrat bigieli. A ia gednu zpiewach takto: Nízadny mne od boha neodluczíj, bych geho nemílował. Tu oní vſlyſſiewſſe, ſami ſye na ſye 35 rydagice, Ne mym, ale bozím kazaním prycz vtecziechu, Genz geſt buoh rzekl: Widiel ſem ſatana letrece ſ nebes tako bleſkot hromowy. Tot ſem, ſynaczkowe, pto ſam na ſobie vſylowal zachowati a ſdrzieti, Pamatugie ſlowa ſwateho pawla, Aby vmyſla waſſeho aní diabelſka hruoza aní ktera tiezkoſt przíeruſſila. Ale ze p waſs vzitek przipomanvw, zbyl ſem ſmyſla, a teto wiecy, gijzt wam powíem, zadagí, abyfíte wzyeh znamoſt; A nízadny toho nemíeí gínak, nez pwu pwdu, ktoz to vſiyſſij. Gednu poczie na dwerzie tlucy. Tu ia wyſſed y vzrziech czlowieka welmi welikeho temierz az do ſtropa. A kdyz geho otazach, kto by byl, on wecye: ſa ſem ſatanas. Y wecyech 45 gemu: y co hledaſs zde? On odpowiedie: A procz mi krziestiane lagij 40 ACE tak sch; ACE přesm: at dam tobie, Anthonij. — 25. ACE Tehdy; A plnuw; E obš: nazwal ſem; CE gmeno. — 26. ACE m. tu on mi inhed : an (C a on) ynhed mi; CE zhynul; ACE m. také: take (C tak) ke mnie. — 27. D przichodiefſe, ACE przy- chodyl; ACE ke mně sch; E přesm: przichodil yako mnich, kdyz ſem ſie poſtil; ACE obš: a neſa; AE obš: chleb mrzati. — 28. A m. a radě mi tú řěčí: mi radie, E radie, C tu ržecży mi radie; AC m. a: abych; ACE m. svému tělu: tielu tomuto; A polech- czyl, C polehczil, E obš: abych polechczil; ACE a sch; A m. a jsi: aygyz(!), C sch. — 29. D obš: wratkeho nebo mdleho, A wkrathkeo (!), E kratkeho, C kržehkeho ; ACE obš: ſobie maliczko; ACE m. tu sem inhed: a ynhed ſem. — 30. ACE přesm: obludu dyabelſku; E m. sě požehnach: ſem ſie pozehnal; E ohradil; ACE sě sch; ACE obš: obyczeygnem (CE obycžeynym) oruzym. — 31. ACE obš: boha Gezukryſta; ACE tu on sch; ACE m. zlato obludné; dym (spr.); ACE m. a: Zlatto obludne (spr.). — 32. AE jest sch; C přesm: lecziel geſt; E m. lécěl po: metal na; ACE je sch; AE vczynil; ACE m. viděním: neb vzrzenim. — 33. ACE přesm: Neprzym take toho. — 34. ACE m. diábli častokrát: czaſto (E obš: czaſto take) dyabli; ACE bily; ACE a já sch; ACE přesm: zpiewach (E zpiewal ſem) gednu; ACE od Boha sch. — 35. ACE m. jeho: boha; DACE m. tu: To; ACE m. oni uslyšěvše: vſlyffewſſie (C vſlyſſawſſe) dyabli; ACE m. sami sě na sě: ſami ſpolu na ſie ſie. — 36. C rydagicz, D ſmiegicze, A hykachu, E hniewali; A m. ne mým: niemym (!); E vtekli. — 37. AE přesm: buoh geft rziekl, C buoh rzekl gest; C ssatanasse; AE z nebes; ACE To. — 38. ACE přesm: proto ſem, ſynaczkowe; ACE ſchowati; E zdrzieti, A zdrzeti. — 39. D naſſeho. — 40. ACE treze; A przieruffala. — 41. ACE obš: mnoho (C mnohe) przypomenu (!, C przypomanuw, E przipomenuw); ACE a sch (spr.). — 42. ACE geffto; ACE vám sch; DC zadam, A zadali gy(!), E Zadagit; E wzali; A m. nižádný: y zadanie(!); ACE toho sch. — 43. ACE to sch; AC dwerzy. — 44. ACE tu já sch; A i sch; E vzrzel ſem; ACE přesm: welikeho (E wyſokeho) welmi az temierz (E teymierz). — 45. E obš: ſem geho otazal; ACE on sch; ACE i sch. — 46. AE i sch; ACE on sch; ACE obš: odpo-
Strana 408
408 a klnu míe? Tu 1a gemu wecyech: A pwíe czíníe, neb magíj mnoho przie- luzeníe od tebe. Tu on wecye: a 1a gím níc neczíním, ale famí fie mutíe. Powíez mí, zdas neczeti ſlow dawidowych w zaltarzí, kdezto die: Zahynuli 50 ſu neprzíetele dokoncye a mieſtas gich zborzil a zruſii? Iaz nízadneho míesta ní míestifítie nedrzím A giz nemam nízadne obrany po wſſiech wlaſtech; Neb kryſta menugíj, A po wſſiech puſſtech ſbieragij sye mníſſíe. Opiet diabel wecye: By sye ſamí opwowali, nechagice mne f pokogem! Tehdy ſwaty antoníj wecye, podiwiw ſye welike bozie míloſtí, a rzka: 55 kakz koli nízadne pwdicye nemaſs w ſobie, Awſſak ſy Il poczatek y hlawa 190a wſſie zlo�tí y krziwdy, Ale totos bezdieky pwdu powiediel. Zawierne krytus geſt twu moc wſſicku z korzen wywtil, A y andielſke ctí zbawen y waleff sye w ſmrdutem bahnie. A netazech dokonatí te rzieczi, Az ta geho hrozna poſtawa menowaním iezukryſtowym ynhed zhynu. 60 Gedna a dwadcyeta). Ehdy, mílíj ynaczkowe, ktery giz wam muoz vſſkodití? Nebo kaky giz bude ſtrach? nebo zly wicher podwanutí? Budut giz wſſiech duſfíe bezpeczny; nezamyſſleite ſobie daremneho myſſleníe! A daremne ſkody nebor ſye nízadny, byt mohl geho diabel wneſtí w zatceníe! A protoz 65 odwrzte wsse suvzeníe; Nebot gest hospodín, genzt wssiecky nafsie neprzately diably ſkrotil a ſwazal, w nas gſa, iakoz geſt ſlibil, ohradil a oſtrziehi nas od rozliczne diabelſke potky. Af, aníz ſam ſatanas, genz tu chytroſt a) červ. wiedie (E odpowiediel) mi; AE m. a: y; C a proč mi sch. — 47. ACE m. tu: A; AC odpowiediech, E odpowiediel ſem; ACE prawiet; ACE Nebot. — 48. ACE přesm: prziekorzyzny (spr.) mnoho; ACE Tehdy; ACE a sch; A m. jim nic: nicz gym, C nicz; ACE famit; ACE obš: mutie, awfſak ſem ya gyz huben. — 49. C v žaltáři sch; AE ktezto. — 50. D Iatt, ACE ya. — 51. DE anij; D miefftifftie; AC m. města ni městi- ště: mieſtifſtie (C miefstifitie) yzadneo mieſta; ACE a sch; AE m. obrany: moczy obrany. — 52. ACE obš: wlaſtech y zemiech; D nebo, ACE sch; ACE pufftrech; DACE zbieragi. — 53. ACE opět sch; A m. diábel vece: Proſyl bych gych, dyabel wecze, E Diabel wecze »Proſyl bych gich; ACE m. opravovali: obranyowali, orig. tueantur. — 54. AC m. svatý Antoní vecě: ya, wecze Swaty Anthonyus (spr.), E ya; A m. podiviv: powiediew (!); AC přesm: bozie welike; ACE m. a řka: weczech (E rzekl ſem) gemu (spr.). — 55. A kakoz, CE Iakz; DCE prawdy; C přesm: w ſobie nemaſs; ACE m. avšak: a. — 56. ACE m. zlosti i křivdy: krzywdy a lítý; ACE ale sch; C m. totos: Protos; E zagyſte. — 57. B krytus!, DACE kryftus; E wſſieczku; C m. a i: Y; C m. cti: cesty; ACE zbyw, D obš: ſy zbawen. — 58. ACE i sch; A waleyg, E waly, orig. volutaris; ACE a sch; E netahl sem; ACE té sch; C rżecž; C ta sch. — 59. E m. Jezukristovým: kryftowym; C zhynul, E obš: zmiſala a zhynula geſt. — 60. E má nadp: Swaty Anton vczyl ſwe Bratrzy, aby ſie neſtrachowalij; DA bez nadp. — 61. ACE m. který již vám: czoz (C czo) nam muoz; ACE nebo sch; CE yaky. — 62. ACE nebo sch; ACE m. zlý: ktery nas zly; ACE obš: muoz powienuti (C pozdwyhnuti); ACE Budu. — 63. ACE a sch. — 64. ACE by; AE m. v: na; ACE a protož sch. — 65. D wſſeczko, C wíſeho; C m. súženie: nuzeníe, E ſnuzeníe; ACE obš: genz gest; ACE všěcky sch. — 66. E přesm: ſkrotil diably; D a svázal .. ohradil sch. — 67. A obš: nas wſſeczky; ACE m. aniž: an giz (spr.). — 68. ACE i sch; AC
408 a klnu míe? Tu 1a gemu wecyech: A pwíe czíníe, neb magíj mnoho przie- luzeníe od tebe. Tu on wecye: a 1a gím níc neczíním, ale famí fie mutíe. Powíez mí, zdas neczeti ſlow dawidowych w zaltarzí, kdezto die: Zahynuli 50 ſu neprzíetele dokoncye a mieſtas gich zborzil a zruſii? Iaz nízadneho míesta ní míestifítie nedrzím A giz nemam nízadne obrany po wſſiech wlaſtech; Neb kryſta menugíj, A po wſſiech puſſtech ſbieragij sye mníſſíe. Opiet diabel wecye: By sye ſamí opwowali, nechagice mne f pokogem! Tehdy ſwaty antoníj wecye, podiwiw ſye welike bozie míloſtí, a rzka: 55 kakz koli nízadne pwdicye nemaſs w ſobie, Awſſak ſy Il poczatek y hlawa 190a wſſie zlo�tí y krziwdy, Ale totos bezdieky pwdu powiediel. Zawierne krytus geſt twu moc wſſicku z korzen wywtil, A y andielſke ctí zbawen y waleff sye w ſmrdutem bahnie. A netazech dokonatí te rzieczi, Az ta geho hrozna poſtawa menowaním iezukryſtowym ynhed zhynu. 60 Gedna a dwadcyeta). Ehdy, mílíj ynaczkowe, ktery giz wam muoz vſſkodití? Nebo kaky giz bude ſtrach? nebo zly wicher podwanutí? Budut giz wſſiech duſfíe bezpeczny; nezamyſſleite ſobie daremneho myſſleníe! A daremne ſkody nebor ſye nízadny, byt mohl geho diabel wneſtí w zatceníe! A protoz 65 odwrzte wsse suvzeníe; Nebot gest hospodín, genzt wssiecky nafsie neprzately diably ſkrotil a ſwazal, w nas gſa, iakoz geſt ſlibil, ohradil a oſtrziehi nas od rozliczne diabelſke potky. Af, aníz ſam ſatanas, genz tu chytroſt a) červ. wiedie (E odpowiediel) mi; AE m. a: y; C a proč mi sch. — 47. ACE m. tu: A; AC odpowiediech, E odpowiediel ſem; ACE prawiet; ACE Nebot. — 48. ACE přesm: prziekorzyzny (spr.) mnoho; ACE Tehdy; ACE a sch; A m. jim nic: nicz gym, C nicz; ACE famit; ACE obš: mutie, awfſak ſem ya gyz huben. — 49. C v žaltáři sch; AE ktezto. — 50. D Iatt, ACE ya. — 51. DE anij; D miefftifftie; AC m. města ni městi- ště: mieſtifſtie (C miefstifitie) yzadneo mieſta; ACE a sch; AE m. obrany: moczy obrany. — 52. ACE obš: wlaſtech y zemiech; D nebo, ACE sch; ACE pufftrech; DACE zbieragi. — 53. ACE opět sch; A m. diábel vece: Proſyl bych gych, dyabel wecze, E Diabel wecze »Proſyl bych gich; ACE m. opravovali: obranyowali, orig. tueantur. — 54. AC m. svatý Antoní vecě: ya, wecze Swaty Anthonyus (spr.), E ya; A m. podiviv: powiediew (!); AC přesm: bozie welike; ACE m. a řka: weczech (E rzekl ſem) gemu (spr.). — 55. A kakoz, CE Iakz; DCE prawdy; C přesm: w ſobie nemaſs; ACE m. avšak: a. — 56. ACE m. zlosti i křivdy: krzywdy a lítý; ACE ale sch; C m. totos: Protos; E zagyſte. — 57. B krytus!, DACE kryftus; E wſſieczku; C m. a i: Y; C m. cti: cesty; ACE zbyw, D obš: ſy zbawen. — 58. ACE i sch; A waleyg, E waly, orig. volutaris; ACE a sch; E netahl sem; ACE té sch; C rżecž; C ta sch. — 59. E m. Jezukristovým: kryftowym; C zhynul, E obš: zmiſala a zhynula geſt. — 60. E má nadp: Swaty Anton vczyl ſwe Bratrzy, aby ſie neſtrachowalij; DA bez nadp. — 61. ACE m. který již vám: czoz (C czo) nam muoz; ACE nebo sch; CE yaky. — 62. ACE nebo sch; ACE m. zlý: ktery nas zly; ACE obš: muoz powienuti (C pozdwyhnuti); ACE Budu. — 63. ACE a sch. — 64. ACE by; AE m. v: na; ACE a protož sch. — 65. D wſſeczko, C wíſeho; C m. súženie: nuzeníe, E ſnuzeníe; ACE obš: genz gest; ACE všěcky sch. — 66. E přesm: ſkrotil diably; D a svázal .. ohradil sch. — 67. A obš: nas wſſeczky; ACE m. aniž: an giz (spr.). — 68. ACE i sch; AC
Strana 409
409 y ſ ſwymí ſluhamí leſtnu czíníj, a mluwíj, ze nízadne mocy nema ptí krzíeſtanom. 190b A protoz wſſak krzieſtanom a mníchom geſt na peczía) mietí, Aby 7 ſkrzie ſwu lenoſt diablom ſyly neprzidali. Neb, w kakemz nas myſſleníj nadeídu, w takemzt magíj obyczieí nam ſye vkazowatí. A naleznu-li co zleho myſſleníe a ſtrachu przí naſ, Iako paduſſi, kterziz ſu puſſt oblehlí, strachu przíczíniegíj A takz nezczaſtnu a hubenu duffí vkrutníe muczíe. Ale budemy-li rychlíj a byſtrzíj w bozie chwaleb) A buducye odplaty 75 zadoſt nas rozníetij, acz wzdy wſſe bohu w geho rucye budem poruczieti, Tehdyt nízadny diabel nebude ſmíetí prziſtupítí nam prziekazíet. Ale kdyz vzrzij naſſie ſrdcye ſylna v bozye, S hanbu ſye zaſye wtie. Takez y od ſoba, genz w buoh ſylníe wierzil, diabel geſt vtekl, A gudaſsie, zradcye hubeneho, genz wiery nemíel, y vwazal gei oſydly ſwymi. II Naſwieczſſij s0 geſt rozom, ktoz chce ſweho neprzietele dlabla prziemocy, Muſyt ſrdce v bozye weſele a boha wzdy na ſwe myſli mietí, Gefſto pamíet wiece bude tupítí ptíwníky nezli ſye gich batí. Neb geſt drabel ſatanas dobrzie ſwiedom buducyeho ohníe, wrucyeho ppekla. Ale abych gíz ſwu rziecz dokonal, To na koncy chcy przipomanutí: 85 Kdyz budem míeti to widíeníe níektere, Snazníe ſye ptaíte, kto by ten byl, genz ſye wdoſt obratíj. A paklit bude ktera diabelſka obluda, otazaním ſpwedlneho bozieho ſluhy ynhedt zhyne. Nebt geſt znameníe welikeho bezpeczenſtwie otazatí, kto by byl, odkud-li geſt. Neb pomocníka ſweho ſwateho andiela otazaním, Aníz ſye mohl neprzíetel vtagítí przed danielem, 90 kdyz geſt tazal: kto gſy? a) -e- nadeps. b) -w- nadeps. pozd. a sch (spr.). — 70. ACE a sch; C obš: fie geſt; AE protož ... mnichóm jest sch; D m. péči: praczy; AE přesm: na peczy geft. — 71. D kterakem, ACE yakemz; ACE přesm: myfſlenij nas. — 72. ACE naleznu; ACE takemz; ACE přesm: ſie (C obš: totiž fie) nam magi obyczeyg. — 73. A gijzto, E genzto, C kteržižto; ACE přesm: puſt ſu; ACE obſedli. — 74. ACE tak; ACE přesm: nefſtraſtnu duſſy a hubenu. — 75. ACE přesm: byſtrzý a rychli. — 76. AE Bohu sch; A poruczeni (!). — 77. ACE tehdyť sch; AE prziekazeti. — 78. A u sch (!). — 79. AE Gydaffie, DC Gidaffe; DE zradczy, A proradczy, C proradce. — 80. D obš: genz gt; AE m. viery: wiecz (!); ACE i sch; AE m. uvázal: wzal (!); ACE geho. — 81. ACE přesm: rozum gest; ACE kto; ACE m. musíť: mieyg. — 82. ACE mieti sch; C m. ješto pamět: kterezto pamieti. — 83. A přesm: bude wiecze; D přesm: gich ſe; ACE jest sch. — 84. ACE m. dobřě svědom: geſt ſwiedom dobrzie; ACE m. vrúcieho pekla: a wruczeho pekla zna (C na!) horuczy plamen (spr.). — 85. C m. abych: bych; AE przypomenuti. — 86. ACE budete (spr.); ACE to sch. — 87. ACE m. jenž sě v radost obrátí: genz fie zgiewi, neb otkawad (E přesm: neb odkawad, genz sie zgiewi). Tehdy ynhed, bude-lit zgewenie bozie (C bozieho!), ſwateho Angela (CE andiela) vtreſſenym ſtrach ſie obrati w radoft (CE přesm: w radoſt obrati) (spr.). — 88. E ſprawedliweho; A božieho sch; ACE ynhed ; ACE neb. — 89. ACE přesm: welikeo bezpeczenstwie znameni; DE m. odkud-li: a odkud; ACE jest sch; ACE m. neb pomocníka: Take geſt yozwe (C Iofue, E yozye!) ne (!, C neb) Gezyſs (C yefus), syn Anne (!, C naue) nebo (C neb) Nun (C Num), poznal pomocznika (spr.). — 90. ACE any. — 91. A jest sch. — 92. B dwadctí!; C
409 y ſ ſwymí ſluhamí leſtnu czíníj, a mluwíj, ze nízadne mocy nema ptí krzíeſtanom. 190b A protoz wſſak krzieſtanom a mníchom geſt na peczía) mietí, Aby 7 ſkrzie ſwu lenoſt diablom ſyly neprzidali. Neb, w kakemz nas myſſleníj nadeídu, w takemzt magíj obyczieí nam ſye vkazowatí. A naleznu-li co zleho myſſleníe a ſtrachu przí naſ, Iako paduſſi, kterziz ſu puſſt oblehlí, strachu przíczíniegíj A takz nezczaſtnu a hubenu duffí vkrutníe muczíe. Ale budemy-li rychlíj a byſtrzíj w bozie chwaleb) A buducye odplaty 75 zadoſt nas rozníetij, acz wzdy wſſe bohu w geho rucye budem poruczieti, Tehdyt nízadny diabel nebude ſmíetí prziſtupítí nam prziekazíet. Ale kdyz vzrzij naſſie ſrdcye ſylna v bozye, S hanbu ſye zaſye wtie. Takez y od ſoba, genz w buoh ſylníe wierzil, diabel geſt vtekl, A gudaſsie, zradcye hubeneho, genz wiery nemíel, y vwazal gei oſydly ſwymi. II Naſwieczſſij s0 geſt rozom, ktoz chce ſweho neprzietele dlabla prziemocy, Muſyt ſrdce v bozye weſele a boha wzdy na ſwe myſli mietí, Gefſto pamíet wiece bude tupítí ptíwníky nezli ſye gich batí. Neb geſt drabel ſatanas dobrzie ſwiedom buducyeho ohníe, wrucyeho ppekla. Ale abych gíz ſwu rziecz dokonal, To na koncy chcy przipomanutí: 85 Kdyz budem míeti to widíeníe níektere, Snazníe ſye ptaíte, kto by ten byl, genz ſye wdoſt obratíj. A paklit bude ktera diabelſka obluda, otazaním ſpwedlneho bozieho ſluhy ynhedt zhyne. Nebt geſt znameníe welikeho bezpeczenſtwie otazatí, kto by byl, odkud-li geſt. Neb pomocníka ſweho ſwateho andiela otazaním, Aníz ſye mohl neprzíetel vtagítí przed danielem, 90 kdyz geſt tazal: kto gſy? a) -e- nadeps. b) -w- nadeps. pozd. a sch (spr.). — 70. ACE a sch; C obš: fie geſt; AE protož ... mnichóm jest sch; D m. péči: praczy; AE přesm: na peczy geft. — 71. D kterakem, ACE yakemz; ACE přesm: myfſlenij nas. — 72. ACE naleznu; ACE takemz; ACE přesm: ſie (C obš: totiž fie) nam magi obyczeyg. — 73. A gijzto, E genzto, C kteržižto; ACE přesm: puſt ſu; ACE obſedli. — 74. ACE tak; ACE přesm: nefſtraſtnu duſſy a hubenu. — 75. ACE přesm: byſtrzý a rychli. — 76. AE Bohu sch; A poruczeni (!). — 77. ACE tehdyť sch; AE prziekazeti. — 78. A u sch (!). — 79. AE Gydaffie, DC Gidaffe; DE zradczy, A proradczy, C proradce. — 80. D obš: genz gt; AE m. viery: wiecz (!); ACE i sch; AE m. uvázal: wzal (!); ACE geho. — 81. ACE přesm: rozum gest; ACE kto; ACE m. musíť: mieyg. — 82. ACE mieti sch; C m. ješto pamět: kterezto pamieti. — 83. A přesm: bude wiecze; D přesm: gich ſe; ACE jest sch. — 84. ACE m. dobřě svědom: geſt ſwiedom dobrzie; ACE m. vrúcieho pekla: a wruczeho pekla zna (C na!) horuczy plamen (spr.). — 85. C m. abych: bych; AE przypomenuti. — 86. ACE budete (spr.); ACE to sch. — 87. ACE m. jenž sě v radost obrátí: genz fie zgiewi, neb otkawad (E přesm: neb odkawad, genz sie zgiewi). Tehdy ynhed, bude-lit zgewenie bozie (C bozieho!), ſwateho Angela (CE andiela) vtreſſenym ſtrach ſie obrati w radoft (CE přesm: w radoſt obrati) (spr.). — 88. E ſprawedliweho; A božieho sch; ACE ynhed ; ACE neb. — 89. ACE přesm: welikeo bezpeczenstwie znameni; DE m. odkud-li: a odkud; ACE jest sch; ACE m. neb pomocníka: Take geſt yozwe (C Iofue, E yozye!) ne (!, C neb) Gezyſs (C yefus), syn Anne (!, C naue) nebo (C neb) Nun (C Num), poznal pomocznika (spr.). — 90. ACE any. — 91. A jest sch. — 92. B dwadctí!; C
Strana 410
410 Druha a dwadctí kapitola a). A Kdyz ſwaty antoníj dokona tu rziecz, Wſſichní ſye weliky weſelím weſelechu. Gední miegiechu zadoſt dobrych ſkutkuow, A druzy, mdlíj, 95 ſebe poſylowachu v wierzíe, A gíníj zle myſſleníe pudiechu z ſweho ſrdcye. A kdyz biechu wſſichni diabelſke hruozy potupíli, Y diwieſſe ſye ſwaty antoníj, Ze ge míel taky dar bozíj, rozeznatí dobre duchy mezy zlymí. Kap. XXI. Trzí a dwadcyeti kapítol b). Bieffe tu na horzie klaffteruow iako domuow obecních A w ních plna bozíe chwala. Gední cztiechu, piegiechu, modlechu ſye. A taku gím zadoſt ku poſtu a k bdíeníj rziecz ſwateho antoníe na myſl napwí, Ze 5 P buducye nadiegie odplatu míloſrdíe vkazowachu nad chudymí a nad potrziebnymí. A tu gednu weliku wlaſt a mieſto od ſwiecſkeho prziebytka odluczichu A milo�tíwym ſkutkom gie navczichu. Ba y kto by, wezrzie na tak weliky fbor mníchuow w gednotíe, II W nemz nebíeffe nízadneho 191 ſſkuodcye A nízadny druha nezpwowaſſe, Ynhed w tato ſlowa ſye neoddal 10 ſwateho dawida: O kterak geſt ſlawny prziebytek twych ſluh, hoſpodine, A ſtanowe twogi 1ako leſ huſty A chladny, tako ſad rozkofſny, ſſtepuow plny, Okolo rziek odpoczíwadla ſamíem bohem vſtawena, A iako brziecz- tanowe podle wody ? Kap. XXII. Cztyrzí mezydcyetma kac). A Kdyz ſye to tak diegieſſe, W níchzto czaſyech ten ſlawny przie- bytek ſwatek, ſwaty antoníj, magie na pamíeti prziebytek kralowſtwie a) červ. b) červ. c) červ. má nadp: kas XXII; E nadp: O S. Anthonij; DA bez nadp. — 93. ACE m. a když: Pak kdyz geſt; ACE dokonal; ACE tu sch; C wſſiczkni, A wſſechni; ACE m. sě velikým veselím: s welikym weſelim ſie. — 94. DA weſelichu, E radowali; E gmieli; ACE a sch; A mdle, C niekdy (!). — 95. ACE ſie; C poſylniowachu, E pofylowali; E pudilij; D m. srdcě: ſudcze (!). — 96. ACE m. a když biechu všichni: a tak wſſychni (C wſſiczkny) kdyz biechu (E byli) wſſie; E hruoze; ACE i sch; ACE dywiechu (E diwili) fie Swatev (spr.). — 97. ACE je sch; ACE přesm: bozie dar; ACE přesm: duchy dobre; ACE m. mezi: ſe. Kap. XXI. 1. B kapítol (nedops.); C má nadp: XXIII; E nadp: kterak mnoho klafſteruow bylo; DA bez nadp. — 2. E bylo. — 3. C obš: ze gedny; E cztlij; E pielij, modlili; C sě sch (!). — 4. E k; ACE k sch. — 5. ACE obš: miloſrdie (E mi- lofrdenstwie) welike; E vkazowali. — 6. AE m. a tu: Gyzto, C Kteržižto; AE m. svěcského: welikeho (!). — 7. A otluczywffie, CE odlucżywfſe; ACE a sch; ACE obš: miloſtiwym a ſprawedlnym (E ſprawedliwym); E navczyli; ACE ba sch; D wzezrze — 8. ACE m. v jednotě: kto by, ten mnyſky (C muzſky) zaſtup a vdatny vzrzie (E vzrziel) w gednotie (C obš: w gednotie haniel); E nebylo. — 9. ACE a sch; C druheho; E nezprawowal, ACE přidávají: ale welike mnozſtwie, gijzto (E genzto, C kterzyżto) drzechu (E drzieli) welike vtrpenij, a porziadna ſluzba bozie (spr.). — 11. AE m. roz- košný: rozlcznych, C rozkofſnych. — 12. ACE obš: yako odpoczywadla (spr.); E ſamem. Kap. XXII. 1. E má nadp: O S. Anthonij, geffto bratry vczyl; DA bez nadp. — 2. D to sch; E dielo; ACE w niezto (C kterežto, E kteryzto) czaſy. — 3. ACE m. ten
410 Druha a dwadctí kapitola a). A Kdyz ſwaty antoníj dokona tu rziecz, Wſſichní ſye weliky weſelím weſelechu. Gední miegiechu zadoſt dobrych ſkutkuow, A druzy, mdlíj, 95 ſebe poſylowachu v wierzíe, A gíníj zle myſſleníe pudiechu z ſweho ſrdcye. A kdyz biechu wſſichni diabelſke hruozy potupíli, Y diwieſſe ſye ſwaty antoníj, Ze ge míel taky dar bozíj, rozeznatí dobre duchy mezy zlymí. Kap. XXI. Trzí a dwadcyeti kapítol b). Bieffe tu na horzie klaffteruow iako domuow obecních A w ních plna bozíe chwala. Gední cztiechu, piegiechu, modlechu ſye. A taku gím zadoſt ku poſtu a k bdíeníj rziecz ſwateho antoníe na myſl napwí, Ze 5 P buducye nadiegie odplatu míloſrdíe vkazowachu nad chudymí a nad potrziebnymí. A tu gednu weliku wlaſt a mieſto od ſwiecſkeho prziebytka odluczichu A milo�tíwym ſkutkom gie navczichu. Ba y kto by, wezrzie na tak weliky fbor mníchuow w gednotíe, II W nemz nebíeffe nízadneho 191 ſſkuodcye A nízadny druha nezpwowaſſe, Ynhed w tato ſlowa ſye neoddal 10 ſwateho dawida: O kterak geſt ſlawny prziebytek twych ſluh, hoſpodine, A ſtanowe twogi 1ako leſ huſty A chladny, tako ſad rozkofſny, ſſtepuow plny, Okolo rziek odpoczíwadla ſamíem bohem vſtawena, A iako brziecz- tanowe podle wody ? Kap. XXII. Cztyrzí mezydcyetma kac). A Kdyz ſye to tak diegieſſe, W níchzto czaſyech ten ſlawny przie- bytek ſwatek, ſwaty antoníj, magie na pamíeti prziebytek kralowſtwie a) červ. b) červ. c) červ. má nadp: kas XXII; E nadp: O S. Anthonij; DA bez nadp. — 93. ACE m. a když: Pak kdyz geſt; ACE dokonal; ACE tu sch; C wſſiczkni, A wſſechni; ACE m. sě velikým veselím: s welikym weſelim ſie. — 94. DA weſelichu, E radowali; E gmieli; ACE a sch; A mdle, C niekdy (!). — 95. ACE ſie; C poſylniowachu, E pofylowali; E pudilij; D m. srdcě: ſudcze (!). — 96. ACE m. a když biechu všichni: a tak wſſychni (C wſſiczkny) kdyz biechu (E byli) wſſie; E hruoze; ACE i sch; ACE dywiechu (E diwili) fie Swatev (spr.). — 97. ACE je sch; ACE přesm: bozie dar; ACE přesm: duchy dobre; ACE m. mezi: ſe. Kap. XXI. 1. B kapítol (nedops.); C má nadp: XXIII; E nadp: kterak mnoho klafſteruow bylo; DA bez nadp. — 2. E bylo. — 3. C obš: ze gedny; E cztlij; E pielij, modlili; C sě sch (!). — 4. E k; ACE k sch. — 5. ACE obš: miloſrdie (E mi- lofrdenstwie) welike; E vkazowali. — 6. AE m. a tu: Gyzto, C Kteržižto; AE m. svěcského: welikeho (!). — 7. A otluczywffie, CE odlucżywfſe; ACE a sch; ACE obš: miloſtiwym a ſprawedlnym (E ſprawedliwym); E navczyli; ACE ba sch; D wzezrze — 8. ACE m. v jednotě: kto by, ten mnyſky (C muzſky) zaſtup a vdatny vzrzie (E vzrziel) w gednotie (C obš: w gednotie haniel); E nebylo. — 9. ACE a sch; C druheho; E nezprawowal, ACE přidávají: ale welike mnozſtwie, gijzto (E genzto, C kterzyżto) drzechu (E drzieli) welike vtrpenij, a porziadna ſluzba bozie (spr.). — 11. AE m. roz- košný: rozlcznych, C rozkofſnych. — 12. ACE obš: yako odpoczywadla (spr.); E ſamem. Kap. XXII. 1. E má nadp: O S. Anthonij, geffto bratry vczyl; DA bez nadp. — 2. D to sch; E dielo; ACE w niezto (C kterežto, E kteryzto) czaſy. — 3. ACE m. ten
Strana 411
411 191b nebeſkeho A tohoto ſwieta netbagie geſſitenſtwíe, tako by to mala wíec byla, coz koli bieſſe vtrpeníe a vſyle neſi: A odluczíw ſye od bratrzíj, y poczie ſam prziebywatí. A kdyz pokrma nebo ſpatí nebo gíne przirozene potrzieby zadaſſe geho tieleſenſtwíe, O, welmí ſye tiem stydieſſe, ze ſu malij czaſowe geho tiela ſkratilia) zadoſt duchowníj a dobrowolenstwíe. Aneb czaſtokrat, ſedie ſ bratrzíj, negiedi pokrma przied ſye poſtaweneho p zadoſt pokrma duchowníeho. Awſſak geſt take giedl tako czlowiek niekdy ſ brat- 10 rzíj a niekdy ſam. A kdyz ſye tak diegieſſe, 1akoz ſem drziewe powiediel, Wſſak, chtie poſylití ſwe duſſie, welmi ſnaznu radu ſwemu tielu dawaſſe a rzka: Aní owfſem tiela zahubítí, aby pti bozie wuoli geho ſtworzeníe nezahynulo. A tak k tomu wſſij ſylu pcowaſſe, aby duſſie, ſucy ohyzdamí tieleſnymí prziemozena, nebyla fítrczena do wiecznych pekelnych temníc. 15 Y pwil geſt ſwaty antoníj, ze ge to hoſpodín, naſs ſpaſytel, przikazal ſwym vczedlníkom: o tom Abyfíte peczie nemíeli, co budete gieſtí nebo pití nebo w czem chodítí, Nebot to pohaní magíj na myſlí a toho tbagíj; Nebot naſs otec wie, zet gest toho wam potrziebie. II A protoz naíprwe hledaíte kralowſtwie nebeſkeho a geho pwdy, A pak to wſſe budete 20 míetí bez nedoſtatka. Kap. XXIII Patamezydcyetma kapítola b). A Kdyz to giz wſſe przieminu, Tehdy pak nelitoſtíwy kat a litecz makxencyus hubieſſe krzieſtany. A wſtaw take ſam ſwaty antoníj, y gide do alexandrzíe, kdezto biechu muczedlnícy ſwedení, a on gide po ních a rzka, ze budu obiet bohu, y wecye: E, podmy k ſlawnemuc) witiezſtwij 5 a) -r- nadeps. b) červ. c) -l- nadeps. pozd. slavný přiebytek svátek: ten fie (E sch.) ſlawný prziebytek mnichowy poczal (E obš: fie poczal); A kralewſtwij. — 5. AC m. bieše: gyz bieffie, E byl gyz; AC přesm: vſyle a vtrpenie; ACE a sch; E Bratrzych. — 6. ACE i sch; AC m. pokrma: gemu nebo pokrma, E gemu geho tieleſenſtwie zadalo neb pokrma; AE neb; AE neb. — 7. E žádáše jeho tělesenstvie sch; ACE ó sch; E stydiel. — 8. AE neb, C Anebt. — 9. D z bratrzimi; AE přesm: z (E s) bratrý fedie. — 10. ACE obš: a niekdy. — 11. D z Bratrzími; E s Bratry; ACE přesm: yakoz ſem drziewe (C držew, E prwe) powiediel, diegiefsie (E dilo). — 12. ACE přesm: ſnaznu welmi; E přesm: dawal ſwemu tielu. — 13. C těla sch (!). — 14. E praczowal. — 15. AE m. sstrčena: ztra- czena; E přesm: pekelnich wiecznych. — 16. ACE m. i: A protoz przýkazanij pro mie (E gmie!, C gine) plnyl w tieleſtwie (C w tieleſenſtwy, E w teleſenstwie), aby swe tielo wzdwyhl na nebe na trzietie yako Swaty pawel (spr.); ACE m. je: gest. — 17. DACE m. nebo: anij. — 18. ACE píti nebo sch; CE pohane. — 19. ACE waſs; A přesm: wam toho; AC potrzieba; ACE a sch. — 20. A kralestwie; ACE pak sch. — 21. ACE bez nedostatka sch. Kap. XXIII. 1. E nadp: O S. Anthonij Gefſto rad chtiel s gynymi krzeſtiany na muky gytij. — 2. ACE m. a když to již vše: To wſſie kdyz gyz tak; C mynulo, E po- minulo; ACE m. tehdy: kdyz (spr.); E nemilostiwy; A m. kat: tak kat. — 3. ACE Maximianus (spr.); E hubil; ACE m. a: przywedu (C obš: y pržywedu) Swate Mu- czedlnyký do Allexandrie (C Allexandrže) (spr.); ACE přesm: Swaty Anthonyus (C An- thonij, E Anthoň) ſam take; AC i sch; C ſfel, E ffiel. — 4. ACE do Alexandřie, kdežto biechu mučedlníci svedeni, a on jíde sch. — 5. D m. Bohu: Bohu obietowati; ACE é sch;
411 191b nebeſkeho A tohoto ſwieta netbagie geſſitenſtwíe, tako by to mala wíec byla, coz koli bieſſe vtrpeníe a vſyle neſi: A odluczíw ſye od bratrzíj, y poczie ſam prziebywatí. A kdyz pokrma nebo ſpatí nebo gíne przirozene potrzieby zadaſſe geho tieleſenſtwíe, O, welmí ſye tiem stydieſſe, ze ſu malij czaſowe geho tiela ſkratilia) zadoſt duchowníj a dobrowolenstwíe. Aneb czaſtokrat, ſedie ſ bratrzíj, negiedi pokrma przied ſye poſtaweneho p zadoſt pokrma duchowníeho. Awſſak geſt take giedl tako czlowiek niekdy ſ brat- 10 rzíj a niekdy ſam. A kdyz ſye tak diegieſſe, 1akoz ſem drziewe powiediel, Wſſak, chtie poſylití ſwe duſſie, welmi ſnaznu radu ſwemu tielu dawaſſe a rzka: Aní owfſem tiela zahubítí, aby pti bozie wuoli geho ſtworzeníe nezahynulo. A tak k tomu wſſij ſylu pcowaſſe, aby duſſie, ſucy ohyzdamí tieleſnymí prziemozena, nebyla fítrczena do wiecznych pekelnych temníc. 15 Y pwil geſt ſwaty antoníj, ze ge to hoſpodín, naſs ſpaſytel, przikazal ſwym vczedlníkom: o tom Abyfíte peczie nemíeli, co budete gieſtí nebo pití nebo w czem chodítí, Nebot to pohaní magíj na myſlí a toho tbagíj; Nebot naſs otec wie, zet gest toho wam potrziebie. II A protoz naíprwe hledaíte kralowſtwie nebeſkeho a geho pwdy, A pak to wſſe budete 20 míetí bez nedoſtatka. Kap. XXIII Patamezydcyetma kapítola b). A Kdyz to giz wſſe przieminu, Tehdy pak nelitoſtíwy kat a litecz makxencyus hubieſſe krzieſtany. A wſtaw take ſam ſwaty antoníj, y gide do alexandrzíe, kdezto biechu muczedlnícy ſwedení, a on gide po ních a rzka, ze budu obiet bohu, y wecye: E, podmy k ſlawnemuc) witiezſtwij 5 a) -r- nadeps. b) červ. c) -l- nadeps. pozd. slavný přiebytek svátek: ten fie (E sch.) ſlawný prziebytek mnichowy poczal (E obš: fie poczal); A kralewſtwij. — 5. AC m. bieše: gyz bieffie, E byl gyz; AC přesm: vſyle a vtrpenie; ACE a sch; E Bratrzych. — 6. ACE i sch; AC m. pokrma: gemu nebo pokrma, E gemu geho tieleſenſtwie zadalo neb pokrma; AE neb; AE neb. — 7. E žádáše jeho tělesenstvie sch; ACE ó sch; E stydiel. — 8. AE neb, C Anebt. — 9. D z bratrzimi; AE přesm: z (E s) bratrý fedie. — 10. ACE obš: a niekdy. — 11. D z Bratrzími; E s Bratry; ACE přesm: yakoz ſem drziewe (C držew, E prwe) powiediel, diegiefsie (E dilo). — 12. ACE přesm: ſnaznu welmi; E přesm: dawal ſwemu tielu. — 13. C těla sch (!). — 14. E praczowal. — 15. AE m. sstrčena: ztra- czena; E přesm: pekelnich wiecznych. — 16. ACE m. i: A protoz przýkazanij pro mie (E gmie!, C gine) plnyl w tieleſtwie (C w tieleſenſtwy, E w teleſenstwie), aby swe tielo wzdwyhl na nebe na trzietie yako Swaty pawel (spr.); ACE m. je: gest. — 17. DACE m. nebo: anij. — 18. ACE píti nebo sch; CE pohane. — 19. ACE waſs; A přesm: wam toho; AC potrzieba; ACE a sch. — 20. A kralestwie; ACE pak sch. — 21. ACE bez nedostatka sch. Kap. XXIII. 1. E nadp: O S. Anthonij Gefſto rad chtiel s gynymi krzeſtiany na muky gytij. — 2. ACE m. a když to již vše: To wſſie kdyz gyz tak; C mynulo, E po- minulo; ACE m. tehdy: kdyz (spr.); E nemilostiwy; A m. kat: tak kat. — 3. ACE Maximianus (spr.); E hubil; ACE m. a: przywedu (C obš: y pržywedu) Swate Mu- czedlnyký do Allexandrie (C Allexandrže) (spr.); ACE přesm: Swaty Anthonyus (C An- thonij, E Anthoň) ſam take; AC i sch; C ſfel, E ffiel. — 4. ACE do Alexandřie, kdežto biechu mučedlníci svedeni, a on jíde sch. — 5. D m. Bohu: Bohu obietowati; ACE é sch;
Strana 412
412 bratrſkemu, Abychom ſea) aſponíe i ními take ſeſſlí Aneb abychom wi- dielí ginych bolowanie. Tu on giz bieſle zadoſtíj muczedlník. Ale, nemoha gíz níkudyz k tomu przigítí, ze by geí take gieli, A tu ſluzie tiem ſwatym muczedlníkom w kladie nebo y tiem w zalarzi, a poczie gím ſnazníe ra- 1o dítí, Aby p nízadnu hruozu boha nezaprzíeli, kdyz budu przied tíemí ſudcy. A kdyz biechu odſuzení, a iako by ſam byl take ſwitiezyl, Y pwodi gie az na to mieſto, kdez miechu ſwu ſwatu krew plití. A proto ſye ſudcye rozhniewaw, Y przikaza, aby wiec nízadneho przied ſud newodílí Aní kteremu mníchu prziezrzieli w míeſtíe obierati ſye. Tehdy wſſickní 15 ginij ten den ſye rozkrychu. Ale ſwaty antonij beze wíſeho ſtrachu, ne- tbagieb) na przíkazanie toho naſylníka, Y omyl geſt ſwu kapicy, to geſt ſwe ſrdce vſtanowil. A druhy den ſta na tom mieſtíe, kudyz by ten ſudcye gda y vzrziel geí, A stkwie ſye, to ge cziſtym vmyſlem a ſylnu wieru gſa zaníecen w zadoſtí a chtíe rad przígietí vmuczeníe; Y vkazowaſſe nam, 20 abychom ſmrt y muky potupílí my, krzteſtiene, abychom míeli wzdy vſtawicznu myſl, Tak dluho, az ſye p to ſmutí, Ze chtieſſe rad muky trpietí p gezukryſta Y nechtíechu gemu níc vczínítí. Aneb hoſpodín, genz ſwemu ſtadcy II Nebo ſboru krzieſtanſkemu hotowaſſe miſtra, chowaſſe 192a a ſtrzieziefſe antoníe, Aby ſtaw mníchowy ſkrzye neho netoliko geho mod- 25 litwamí, Ale y geho opatrzením byl potwrzen. Awffak od tech ſwatych zpowiedlníkuow nikdy ſye geſt neodluczíi, Ale, weliku o ních peczi magie, trpiel geſt wiece wiezenie p miloſrdie pſt gſa, nez by w zalarzí wiezał. Sſeftamezydcyetma kapitolac). A Kdyz giz przieſtachu hubítí krzieſtanuow A giz ſwaty petr biſkup so vmuczen bieſſe, Wtiw ſye do ſtareho klafſtera ſwaty antoníj, y poczie na a) nadeps. pozd. b) -t- nadeps. c) červ. AE poydem. — 6. ACE se sch (spr.); AC přesm: aſpon take ſ nymi, E take aſpoň 1 nimi. — 7. ACE m. tu on: a; E byl, A obš: bieſſe y; C muczedlnikowe. — 8. E ni- kudy; ACE že sch; ACE gieho; E yalij; ACE tu sch; ACE přesm: ſwatym trem. — 9. ACE zpowiedlnikom; ACE obš: w kladie gratym; ACE aneb; ACE i těm sch; C m. a: I, AE sch. — 10. ACE m. těmi: trem (spr.). — 11. E byli; AE m. by sám byl také: by take ſam, C by byl take ſam; ACE i sch; E prowodil. — 12. A ktez; A mlegichu, C miegiechu, E gmieli; ACE a sch. — 13. AE přesm: ſudcze rozhniewaw ſie; AC przykazal; C newodil (!). — 14. A m. obierati sě: obracieti (!), C ſie obratiti, E byti. — 15. ACE přesm: gyny ten den wſyczkni (E wslychm); E rozkryly; D přesm: rozkrychu ſe. — 16. ACE i sch; AE kapiczku; AE obš: geſt, ze. — 17. ACE a sch; CE ſtal. — 18. ACE m. kudyž by ... jej: kdez by gleho gda (C sch.) ten ſudcze (E přesm: ten ſudczie gda) vzrzieti mohl (E přesm: mohl vzrzieti); A ſtkwieſſe ſie, E ſkwil sie gest; A toto; ACE gest s czystym. — 19. ACE a sch; E chtiecz; E vka- zowal. — 20. A m. potupili: podſtupili; DA krzieftiane, CE krzeſtiane. — 21. ACE přesm: ſmutil (CE ſmuti) proto; E chtiel. — 22. E nechtieli; C jenž sch. — 23. ACE neb; E chowal. — 24. E ſtrziehl. — 25. C modlitbami. — 26. A jest sch. — 27. E mi- lofrdenstwie; DCE m. než by: nezli by, A nezli. — 28. E nadp: O S. Anthonij, gefsto toho zelel, zie take nebyl vmuczen s gynymi; DA bez nadp. — 29. ACE m. a když již: Kdyz pak giz; A przyſtrachu (!), E przeſtali; ACE m. a již: gyz kdyz. — 30. E byl;
412 bratrſkemu, Abychom ſea) aſponíe i ními take ſeſſlí Aneb abychom wi- dielí ginych bolowanie. Tu on giz bieſle zadoſtíj muczedlník. Ale, nemoha gíz níkudyz k tomu przigítí, ze by geí take gieli, A tu ſluzie tiem ſwatym muczedlníkom w kladie nebo y tiem w zalarzi, a poczie gím ſnazníe ra- 1o dítí, Aby p nízadnu hruozu boha nezaprzíeli, kdyz budu przied tíemí ſudcy. A kdyz biechu odſuzení, a iako by ſam byl take ſwitiezyl, Y pwodi gie az na to mieſto, kdez miechu ſwu ſwatu krew plití. A proto ſye ſudcye rozhniewaw, Y przikaza, aby wiec nízadneho przied ſud newodílí Aní kteremu mníchu prziezrzieli w míeſtíe obierati ſye. Tehdy wſſickní 15 ginij ten den ſye rozkrychu. Ale ſwaty antonij beze wíſeho ſtrachu, ne- tbagieb) na przíkazanie toho naſylníka, Y omyl geſt ſwu kapicy, to geſt ſwe ſrdce vſtanowil. A druhy den ſta na tom mieſtíe, kudyz by ten ſudcye gda y vzrziel geí, A stkwie ſye, to ge cziſtym vmyſlem a ſylnu wieru gſa zaníecen w zadoſtí a chtíe rad przígietí vmuczeníe; Y vkazowaſſe nam, 20 abychom ſmrt y muky potupílí my, krzteſtiene, abychom míeli wzdy vſtawicznu myſl, Tak dluho, az ſye p to ſmutí, Ze chtieſſe rad muky trpietí p gezukryſta Y nechtíechu gemu níc vczínítí. Aneb hoſpodín, genz ſwemu ſtadcy II Nebo ſboru krzieſtanſkemu hotowaſſe miſtra, chowaſſe 192a a ſtrzieziefſe antoníe, Aby ſtaw mníchowy ſkrzye neho netoliko geho mod- 25 litwamí, Ale y geho opatrzením byl potwrzen. Awffak od tech ſwatych zpowiedlníkuow nikdy ſye geſt neodluczíi, Ale, weliku o ních peczi magie, trpiel geſt wiece wiezenie p miloſrdie pſt gſa, nez by w zalarzí wiezał. Sſeftamezydcyetma kapitolac). A Kdyz giz przieſtachu hubítí krzieſtanuow A giz ſwaty petr biſkup so vmuczen bieſſe, Wtiw ſye do ſtareho klafſtera ſwaty antoníj, y poczie na a) nadeps. pozd. b) -t- nadeps. c) červ. AE poydem. — 6. ACE se sch (spr.); AC přesm: aſpon take ſ nymi, E take aſpoň 1 nimi. — 7. ACE m. tu on: a; E byl, A obš: bieſſe y; C muczedlnikowe. — 8. E ni- kudy; ACE že sch; ACE gieho; E yalij; ACE tu sch; ACE přesm: ſwatym trem. — 9. ACE zpowiedlnikom; ACE obš: w kladie gratym; ACE aneb; ACE i těm sch; C m. a: I, AE sch. — 10. ACE m. těmi: trem (spr.). — 11. E byli; AE m. by sám byl také: by take ſam, C by byl take ſam; ACE i sch; E prowodil. — 12. A ktez; A mlegichu, C miegiechu, E gmieli; ACE a sch. — 13. AE přesm: ſudcze rozhniewaw ſie; AC przykazal; C newodil (!). — 14. A m. obierati sě: obracieti (!), C ſie obratiti, E byti. — 15. ACE přesm: gyny ten den wſyczkni (E wslychm); E rozkryly; D přesm: rozkrychu ſe. — 16. ACE i sch; AE kapiczku; AE obš: geſt, ze. — 17. ACE a sch; CE ſtal. — 18. ACE m. kudyž by ... jej: kdez by gleho gda (C sch.) ten ſudcze (E přesm: ten ſudczie gda) vzrzieti mohl (E přesm: mohl vzrzieti); A ſtkwieſſe ſie, E ſkwil sie gest; A toto; ACE gest s czystym. — 19. ACE a sch; E chtiecz; E vka- zowal. — 20. A m. potupili: podſtupili; DA krzieftiane, CE krzeſtiane. — 21. ACE přesm: ſmutil (CE ſmuti) proto; E chtiel. — 22. E nechtieli; C jenž sch. — 23. ACE neb; E chowal. — 24. E ſtrziehl. — 25. C modlitbami. — 26. A jest sch. — 27. E mi- lofrdenstwie; DCE m. než by: nezli by, A nezli. — 28. E nadp: O S. Anthonij, gefsto toho zelel, zie take nebyl vmuczen s gynymi; DA bez nadp. — 29. ACE m. a když již: Kdyz pak giz; A przyſtrachu (!), E przeſtali; ACE m. a již: gyz kdyz. — 30. E byl;
Strana 413
413 wſfaky deň zieleti vmuczeníe, ze take nebyl vmuczeň. Y poczie czínítí wieczſsie vtrpenie Poſtem, bdiením y na chozeníj. Neb geſt ſwrchu kozich noſyl a pod trem zíní a níkdy ſye nemyl, aní noh, lecz ſye mu kdy vdalo przieſ wodu brziſti. A nízadny geho tiela naheho nikdy newidíel, az ge y vmrziel. 35 Sedmamezydcyetma kapitola a). PAk gednoho czaſu, kdyz ſye bieſſe zawrziel w klafſterzie, a nechtíe ſ nízadnym czlowiekem obczowati, Marcymíaf, geden fſlechticz, gehoz dceru bieſſe diabel poſyedl, Y poczie tluczy na dwerzie a proſye, aby geho dcerzí pomohl, aby wygda za geho dceru boha popſyl. Tu on gemu ne- 5 rodi odewrzieti, Ale, hledie ſhuory, y wecye gemu : Y co ode mne pomocy pſyſſ? wſſak ſem czlowiek ſmrtedlny iako y ty A tehoz krzehkeho prziro- zenie. A pakli vwierziſſ w gezukryſta a poproſyſſ boha z ſwe wiery, budet ynhed zdrawa twa dcera. Y odgide, a wierzie w gezukryſta. A przíwede dceru ſwu zaſye domuow, ana zdrawa, diekugice mílemu bohu. Kap. XXIV. 10 192 Oſmamezydcyetma kapitola budea). I TAke mnoho y gínych díwuow hoſpodín cziníi ſkrzye ſwateho antoníe; Neb ge we cztenij ſlibil a rzka: Pſte, a bude wam dano, Tu gest nalezi, genz geho miloſti duoftogen byl, y neodpowiediel mu ſwe mocy. Neb mnoho, kterziz ſu byli zlymí duchy poſyedení, wiernu geho modlitbu 15 k bohu bili ſu vzdrawení. A to geſt gemu bylo welmi teſkno, pto Ze mnozſtwíe przichozych odgieli gemu prziebytek zadany w gednotíe. a) červ. AE starého sch. — 31. B deň (!); ACE přesm: nebyl take; B vmuczeň(!); AE i sch. — 32. DA wietffie, C wietcžie, E wietffy; ACE m. i: a. — 33. C a (před nikdy) sch; C nemygie; AE a nikdy sě nemyl, ani noh sch; AE m. leč sě mu kdy: niekdy ſie gemu, C než kdy ſie gemu. — 34. E rzieku; ACE a sch; ACE m. nahého nikdy ne- viděl: newidiel naheho; ACE gest. Kap. XXIV. 1 E nadp: O S. Anthonij, geſſto k niemu geden prziſſel profſie, aby z geho dezery diabla wyhl; DA bez nadp. — 2. AE m. pak: Take; E byl; AE a sch. — 3. A m. s nižádným: fferadnym (!); ACE obš: obczowanie gmieti; A Mar- tyanus, C Marcimianus, E Martymianus, orig. Martinianus. — 4. AE přesm: dyabel oſydlal (E posiedl) biessie (E byl), C dyabel biesſe obsiedl biesſe(!); ACE i sch; CE dwerży; E a sch; ACE m. aby: by. — 5. E m. jeho dceři.... poprosil: wygda geho dczerzy pomohl a zan boha poproſyl; ACE Tehdy. — 6. ACE m. jemu nerodi: anyz (E ani) gemu rodiw (CE chtiel); ACE obš: shory nan; ACE i sch. — 7. ACE přesm: proſyſs pomoczy? Czlowiek ſem wſſak (E awſſak). — 8. AE m. a poprosiš: pros, C Gdij a pros; A m. z: wedle, CE podle; ACE m. budet: a budet. — 9. ACE dczy; A m. i: An, CE A on; C odffel gest; ACE a sch; ACE m. a: y; A m. přivede: prziede (!). — 10. ACE svú sch; ACE m. domuov ... Bohu: zdrawu. — 11. C bude sch; E nadp: O s. Anthonij, geſſto chtiel precz gyti a hlas k niemu mluwil; DA bez nadp. — 12. ACE také sch; AE i sch; E buoh. — 13. ACE obš: Anthonye, a ſprawnie, orig. (per) illum, et merito; ACE m. je: genz (spr.); ACE obš: gest slybil; E Proffte; ACE tu jest sch. — 14. AE nalez, C obš: nalezl pana; ACE i sch; ACE gemu. — 15. AE m. kteříž: gyz; ACE přesm: zlymi duchy byli obſazeny. — 16. ACE přesm: k bohu modlitwu (C modlitbu); ACE a sch; C jest sch; ACE přesm: welmi bylo. — 17. AE przychozczych, C przichaziefſe; CE Odyaly. — 18. ACE a sch; ACE obš:
413 wſfaky deň zieleti vmuczeníe, ze take nebyl vmuczeň. Y poczie czínítí wieczſsie vtrpenie Poſtem, bdiením y na chozeníj. Neb geſt ſwrchu kozich noſyl a pod trem zíní a níkdy ſye nemyl, aní noh, lecz ſye mu kdy vdalo przieſ wodu brziſti. A nízadny geho tiela naheho nikdy newidíel, az ge y vmrziel. 35 Sedmamezydcyetma kapitola a). PAk gednoho czaſu, kdyz ſye bieſſe zawrziel w klafſterzie, a nechtíe ſ nízadnym czlowiekem obczowati, Marcymíaf, geden fſlechticz, gehoz dceru bieſſe diabel poſyedl, Y poczie tluczy na dwerzie a proſye, aby geho dcerzí pomohl, aby wygda za geho dceru boha popſyl. Tu on gemu ne- 5 rodi odewrzieti, Ale, hledie ſhuory, y wecye gemu : Y co ode mne pomocy pſyſſ? wſſak ſem czlowiek ſmrtedlny iako y ty A tehoz krzehkeho prziro- zenie. A pakli vwierziſſ w gezukryſta a poproſyſſ boha z ſwe wiery, budet ynhed zdrawa twa dcera. Y odgide, a wierzie w gezukryſta. A przíwede dceru ſwu zaſye domuow, ana zdrawa, diekugice mílemu bohu. Kap. XXIV. 10 192 Oſmamezydcyetma kapitola budea). I TAke mnoho y gínych díwuow hoſpodín cziníi ſkrzye ſwateho antoníe; Neb ge we cztenij ſlibil a rzka: Pſte, a bude wam dano, Tu gest nalezi, genz geho miloſti duoftogen byl, y neodpowiediel mu ſwe mocy. Neb mnoho, kterziz ſu byli zlymí duchy poſyedení, wiernu geho modlitbu 15 k bohu bili ſu vzdrawení. A to geſt gemu bylo welmi teſkno, pto Ze mnozſtwíe przichozych odgieli gemu prziebytek zadany w gednotíe. a) červ. AE starého sch. — 31. B deň (!); ACE přesm: nebyl take; B vmuczeň(!); AE i sch. — 32. DA wietffie, C wietcžie, E wietffy; ACE m. i: a. — 33. C a (před nikdy) sch; C nemygie; AE a nikdy sě nemyl, ani noh sch; AE m. leč sě mu kdy: niekdy ſie gemu, C než kdy ſie gemu. — 34. E rzieku; ACE a sch; ACE m. nahého nikdy ne- viděl: newidiel naheho; ACE gest. Kap. XXIV. 1 E nadp: O S. Anthonij, geſſto k niemu geden prziſſel profſie, aby z geho dezery diabla wyhl; DA bez nadp. — 2. AE m. pak: Take; E byl; AE a sch. — 3. A m. s nižádným: fferadnym (!); ACE obš: obczowanie gmieti; A Mar- tyanus, C Marcimianus, E Martymianus, orig. Martinianus. — 4. AE přesm: dyabel oſydlal (E posiedl) biessie (E byl), C dyabel biesſe obsiedl biesſe(!); ACE i sch; CE dwerży; E a sch; ACE m. aby: by. — 5. E m. jeho dceři.... poprosil: wygda geho dczerzy pomohl a zan boha poproſyl; ACE Tehdy. — 6. ACE m. jemu nerodi: anyz (E ani) gemu rodiw (CE chtiel); ACE obš: shory nan; ACE i sch. — 7. ACE přesm: proſyſs pomoczy? Czlowiek ſem wſſak (E awſſak). — 8. AE m. a poprosiš: pros, C Gdij a pros; A m. z: wedle, CE podle; ACE m. budet: a budet. — 9. ACE dczy; A m. i: An, CE A on; C odffel gest; ACE a sch; ACE m. a: y; A m. přivede: prziede (!). — 10. ACE svú sch; ACE m. domuov ... Bohu: zdrawu. — 11. C bude sch; E nadp: O s. Anthonij, geſſto chtiel precz gyti a hlas k niemu mluwil; DA bez nadp. — 12. ACE také sch; AE i sch; E buoh. — 13. ACE obš: Anthonye, a ſprawnie, orig. (per) illum, et merito; ACE m. je: genz (spr.); ACE obš: gest slybil; E Proffte; ACE tu jest sch. — 14. AE nalez, C obš: nalezl pana; ACE i sch; ACE gemu. — 15. AE m. kteříž: gyz; ACE přesm: zlymi duchy byli obſazeny. — 16. ACE přesm: k bohu modlitwu (C modlitbu); ACE a sch; C jest sch; ACE přesm: welmi bylo. — 17. AE przychozczych, C przichaziefſe; CE Odyaly. — 18. ACE a sch; ACE obš:
Strana 414
414 A bogie ſye toho, aby pogiczeníe diwuow mnohych geho w gieſlitnu chwalu neprzipwilo Aneb aby giníj o nem wiece nepwili wiece nez geſt, Y pomyſhi a chtie gití do ſwrchnie tebaídy. A wzem chleba ſ ſebu od bratrzíj, y ſedieſſe na brzíezye, lodie czekagie. A kdyzto on tak myſleſſe, Tehdy hlas k nemu ſhuory przigide a rzka: Y kam gdeſſ, antoníj, aneb poz-li? Tu on bez uzieti a tako hlas poznaw, y odpowiedie: Anebo mi lide nedadte pokogíe, pto chcy do ſwrchníe tebaidy; A naíwiece pto, ze toho potrziebugíj ode mne, gehoz ſem ta neduſtogen. Opiet hlas k nemu wecye: Kdyz chceſs do tebaidy a ſakoz myſliſſ na to mieſto, genz ſluowe poſtoralia, tu budef mietí wieczíííe vſyle, nezs míel. Ale chcefí-lí bytí v pokogiku, gdiz do wnítrzníe pufftie! Tehdy ſwaty antoníj wecye: A kto mí mieſto puſte vkaze? neb 1a tu neiſem míest swiedom. Y wecye gemu so hlaſ, genz ſ ním mluwiefſe, a rzka: Saracenít vkazij, genz po kupectwij do Egipta chodie. Tu ſwaty antoníj, prziſtupíw k ním, y proſy gích, aby geí ſ ſebu na pufft przíwedli. Tu gemu nízadny neodpowiedíe, Ale iako bohem poſlaneho wzyechu gel w ſwe towarzifſtwo. A pak we trziech dnech a we trziech nocech II Prziſſed y naleze 193a 35 wyſoku horu, a ſ te woda doluow teczieſſe, A plań kraſna po wſſie horzie, Genz palmowíe malo okolo ſebe miegieſſe. Tu na tom míeſtie ſwaty antoníj iako bohem dane oſta. Neb to mieſto bieſſe, genz mu geſt ten vkazal, geſſto ſ nim mluwieſſe. A kdyz na brziezye rzieky ſedieſſe, A naíprwe wzem chleba od tiech ſwych towarziffiew, Y poczie ſam prziebywatí na te horzíe. A nízadneho tu ſ ſebu neoſtawí. A poznaw to mieſto iako ſwug wlaſtníj domek, poczie ge milowatí. A faracení, widuce geho vſtawnu wieru, y przínoſyechu gemu chleba. A take ſye owocem palmowym ſebe po- krmowaſſe. 20 25 40 toho zagiſte; AC poyczeme, E pozyczenie. — 19. ACE m. aby: by: E přesm: o niem gyni; DACE viece (po druhé) sch; ACE nezli. — 20. C pomyſlyl; ACE a (před chtě) sch; E wzial. — 21. E sediel; CE brzehu; AE m. kdyžto: kdyz; A m. tak: to takto, E to tak, C tak to; E myſlil. — 22. A obš: y hlas; E přesm: s hory k niemu; ACE m. aneb: a. — 23. DCE -li sch; ACE Tehdy; E m. úžésti: ſtrachu; E a sch; ACE i sch; C obš: odpowiedie ržka. — 24. ACE přesm: nedadre lide; ACE a sch. — 25. ACE toho sch; AC přesm: ya ſem; ACE m. opět: Tehdy. — 26. E a sch; A yako; ACE gefsto. — 27. ACE Pastorala; ACE tu sch; A bydefs (!); DA wietffie, C wietcžie, E wietffy; ACE nezlis. — 28. ACE m. tehdy: A kdyz; ACE svatý sch; A powiedie, E powiediel, C obš: powiedie rzka. — 29. C pusté sch; A okaze; ACE nebot; ACE já sch; ACE přesm: neygſem ſwiedom tu mieſt; ACE m. i vecě: A ynhed.— 30. E mluwil; ACE a řka sch; ACE Saraczeny; D vkazugi, AE vkaza, C vkazal; A gyz; ACE m. po: pro. — 31. AC chodiechu, E chodili; ACE Tehdy; E prziſtupil. — 32. ACE geho; ACE m. tu jemu nižádný: yzadny gemu. — 33. E wzalij; ACE geho. — 34. CE nocziech. — 35. C obš: z té hory; C doluov sch; E tekla; ACE planie. — 36. AE m. palmovie: planyowie(!); E miela ; ACE tu sch. — 37. ACE danem (spr.); CE oſtal; C geſſto gemu; C m. jest: bieſſe; A m. bieše, jenž mu jest: bieſſe, E byl. — 38. ACE genz; E mluwil; ACE a sch; C brziehu ; AE obš: v rzieky; E sediel; E nayprw wzial. — 39. DAE towarziffuow, C towarziffow; ACE i sch; ACE přesm: ſam pocze. — 40. AE neoſtawil; E poznal. — 41. ACE přesm: yako wlaſtny ſwuoyg domek to mieſto ; ACE m. je milovati: gmieti, orig. habebat; C přesm: wieru vſtawicżnu. — 42. C i sch; C přesm: owocem ſie; C sebe sch. — 43. AE a Saraceni..... pokrmováše sch.
414 A bogie ſye toho, aby pogiczeníe diwuow mnohych geho w gieſlitnu chwalu neprzipwilo Aneb aby giníj o nem wiece nepwili wiece nez geſt, Y pomyſhi a chtie gití do ſwrchnie tebaídy. A wzem chleba ſ ſebu od bratrzíj, y ſedieſſe na brzíezye, lodie czekagie. A kdyzto on tak myſleſſe, Tehdy hlas k nemu ſhuory przigide a rzka: Y kam gdeſſ, antoníj, aneb poz-li? Tu on bez uzieti a tako hlas poznaw, y odpowiedie: Anebo mi lide nedadte pokogíe, pto chcy do ſwrchníe tebaidy; A naíwiece pto, ze toho potrziebugíj ode mne, gehoz ſem ta neduſtogen. Opiet hlas k nemu wecye: Kdyz chceſs do tebaidy a ſakoz myſliſſ na to mieſto, genz ſluowe poſtoralia, tu budef mietí wieczíííe vſyle, nezs míel. Ale chcefí-lí bytí v pokogiku, gdiz do wnítrzníe pufftie! Tehdy ſwaty antoníj wecye: A kto mí mieſto puſte vkaze? neb 1a tu neiſem míest swiedom. Y wecye gemu so hlaſ, genz ſ ním mluwiefſe, a rzka: Saracenít vkazij, genz po kupectwij do Egipta chodie. Tu ſwaty antoníj, prziſtupíw k ním, y proſy gích, aby geí ſ ſebu na pufft przíwedli. Tu gemu nízadny neodpowiedíe, Ale iako bohem poſlaneho wzyechu gel w ſwe towarzifſtwo. A pak we trziech dnech a we trziech nocech II Prziſſed y naleze 193a 35 wyſoku horu, a ſ te woda doluow teczieſſe, A plań kraſna po wſſie horzie, Genz palmowíe malo okolo ſebe miegieſſe. Tu na tom míeſtie ſwaty antoníj iako bohem dane oſta. Neb to mieſto bieſſe, genz mu geſt ten vkazal, geſſto ſ nim mluwieſſe. A kdyz na brziezye rzieky ſedieſſe, A naíprwe wzem chleba od tiech ſwych towarziffiew, Y poczie ſam prziebywatí na te horzíe. A nízadneho tu ſ ſebu neoſtawí. A poznaw to mieſto iako ſwug wlaſtníj domek, poczie ge milowatí. A faracení, widuce geho vſtawnu wieru, y przínoſyechu gemu chleba. A take ſye owocem palmowym ſebe po- krmowaſſe. 20 25 40 toho zagiſte; AC poyczeme, E pozyczenie. — 19. ACE m. aby: by: E přesm: o niem gyni; DACE viece (po druhé) sch; ACE nezli. — 20. C pomyſlyl; ACE a (před chtě) sch; E wzial. — 21. E sediel; CE brzehu; AE m. kdyžto: kdyz; A m. tak: to takto, E to tak, C tak to; E myſlil. — 22. A obš: y hlas; E přesm: s hory k niemu; ACE m. aneb: a. — 23. DCE -li sch; ACE Tehdy; E m. úžésti: ſtrachu; E a sch; ACE i sch; C obš: odpowiedie ržka. — 24. ACE přesm: nedadre lide; ACE a sch. — 25. ACE toho sch; AC přesm: ya ſem; ACE m. opět: Tehdy. — 26. E a sch; A yako; ACE gefsto. — 27. ACE Pastorala; ACE tu sch; A bydefs (!); DA wietffie, C wietcžie, E wietffy; ACE nezlis. — 28. ACE m. tehdy: A kdyz; ACE svatý sch; A powiedie, E powiediel, C obš: powiedie rzka. — 29. C pusté sch; A okaze; ACE nebot; ACE já sch; ACE přesm: neygſem ſwiedom tu mieſt; ACE m. i vecě: A ynhed.— 30. E mluwil; ACE a řka sch; ACE Saraczeny; D vkazugi, AE vkaza, C vkazal; A gyz; ACE m. po: pro. — 31. AC chodiechu, E chodili; ACE Tehdy; E prziſtupil. — 32. ACE geho; ACE m. tu jemu nižádný: yzadny gemu. — 33. E wzalij; ACE geho. — 34. CE nocziech. — 35. C obš: z té hory; C doluov sch; E tekla; ACE planie. — 36. AE m. palmovie: planyowie(!); E miela ; ACE tu sch. — 37. ACE danem (spr.); CE oſtal; C geſſto gemu; C m. jest: bieſſe; A m. bieše, jenž mu jest: bieſſe, E byl. — 38. ACE genz; E mluwil; ACE a sch; C brziehu ; AE obš: v rzieky; E sediel; E nayprw wzial. — 39. DAE towarziffuow, C towarziffow; ACE i sch; ACE přesm: ſam pocze. — 40. AE neoſtawil; E poznal. — 41. ACE přesm: yako wlaſtny ſwuoyg domek to mieſto ; ACE m. je milovati: gmieti, orig. habebat; C přesm: wieru vſtawicżnu. — 42. C i sch; C přesm: owocem ſie; C sebe sch. — 43. AE a Saraceni..... pokrmováše sch.
Strana 415
415 Kap. XXV. Bez gedne trzidcyetía). 193b POtom zwiediewſſe bratrzie to mieſto, kdez on prziebywaſſe, Iako ſynowe otcy pocziechu gemu pokrm noſyti. A wida to ſwaty antoníj, ze pň bratrzíe magíj welike vſyle, Chtie gím take na tom polehczítí, Y pſy gednoho z przichozych, aby gemu przíneſi motyku a hrachu a zíta. A kdyz gemu przíneſe, tehdy zchodí po wſſie horzíe. y naleze mieſto newelike k diedíníe dobre, a to míeſto moziefe wodu pochazietí z ſtudnícye. Tuz na tom meſtie prziebywagíe, Chleba ſobie do roka dobywaſſe a ſ weliku radoſtíj, zez po ſwu ruku geſt zíw na puſſtí. A kdyz k ńemu niekterzíj pocziechu chodití, Slitowaw ſye p gích vſtawne chozeníe, Y poczíe kopati 10 a zele fadití a ſyeti na malem klíníe, Aby gím míel co datí pogíeſti ſ tezke cyeſty. Ale vtieſſeníe bratrſke to geſt zelice a to obyliczko, gefſto ſobie ſyegieſſe. Tu zwierz, chodiec k wodie, y zzyedaſſe gemu. Tu on z nich popad gednu, y wecye wſſiem a rzka: Pez mi ſſkodite, a ia wam neprziekaziem? dietez prycz! A przikazugit wam bozij mocy, abyſſte ſyem 15 wiece nechodili. Y kto by tomu chtiel wierzití, by po to kazaníj wiec yzadna Il neſmiela prziſtupíti, iakoz ſye geſt ſtalo? A kdyz tak ſwaty antoníj prziebywaſſe na te puſſtí w gieſkyní, Tu bratrzie k nemu przí- ſſedíſe, ledwa na nem wyproſychu weliku píbu, Ze od ních olei a warzeníe przígal. A to po niekoliku meſiecych przigímaſſe, aby ſobie maliczko 20 k ſwe ſtaroſti polehczil. A tu prziebywagie, przielif geſt mnoho boiowal, A netoliko pti ſwemu tielu, Ale y protí diabelſkym kniezatom. Neb ſem to zwiediel od tiech, geſſto ſu czaſto k nemu chodílí a ſ ním o to mluwili. To ſu tí pwili, 5 a) červ. Kap. XXV. 1. E má nadp: O S. Anthonij, gefíto gemu Bratrzy pokrm przyna- ſſelij; DA bez nadp. — 2. A kto, CE kde; ACE prziebywa. — 3. E poczeli; D pokrmu; ACE a sch. — 4. C veliké sch; ACE přesm: gym chtie; C přesm: na tom take; E obš: take na tom take (!); DA polechcziti. — 6. ACE přesm: przyneſſe (E przynefl) gemu ; ACE tehdy sch; AC chodyw, E chodil ; ACE přesm : welike (C newelike, spr.) mieſto. — 7. ACE m. a to miesto: geſſto; E mohla; ACE woda (spr.) pochoditi. — 8. AC m. přěbývajě: ſegieffe, E fiel, orig. seminavit; ACE m. chleba sobě: a odtawad ſobie chleba; E dobywal; A ſ wieliku (!). — 9. D m. žež(!): ze gest, ACE ze; D jest sch; ACE m. a: Ale. — 10. E poczeli; AE m. pro jich ústavné chozenie: gych zſtanym (!), C pro gich vſtanie (spr.), orig. lassitudini eorum. — 11. A m. sieti: ſeczy; ACE klynczy; C přesm: miel gim; ACE pojiesti sch. — 12. ACE přesm: s czefty tezke (C obš: s tiezke). — 13. E siel; ACE tu sch; ACE chodie; E zgiedalo (!); ACE m. tu on: Tehdý. — 14. ACE přesm: gednu popad; ACE a řka sch; A yaz; ACE obš: wam nicz. — 15. E Diete; ACE přesm: bozyt wam moczy kazugi (E kazugie, C przika- zugy). — 16. C přesm: wiece fiem; ACE i sch; ACE m. chtěl věřiti: wierzyl; AE m. viec: nykdy wiecz. — 17. ACE m. a když tak: Tak kdyz. — 18. E przebywal; C m. na té: tu na; AE na té púšti sch; C tu sch; AE v jěskyni, tu sch. — 19. ACE gedwa; A wyproſechu, E wyproſyli. — 20. AE m. olej a vařenie přijal: braſſie (E bral) oleyg a warzienie; DAn niekoliko; E mieſyczuow; C přijal... mesiecích sch(!); E przy- gimal. — 21. AE polechczyl. — 22. ACE a sch; ACE přesm: Przieliſs geft mnoho boyowal tu prziebywagie; ACE a sch. — 23. A m. neb: yako, CE yakoz; ACE to sch; A wzwiediel. — 24. C m. od těch: otiech; ACE přesm: k niemu czaſto; ACE m. to
415 Kap. XXV. Bez gedne trzidcyetía). 193b POtom zwiediewſſe bratrzie to mieſto, kdez on prziebywaſſe, Iako ſynowe otcy pocziechu gemu pokrm noſyti. A wida to ſwaty antoníj, ze pň bratrzíe magíj welike vſyle, Chtie gím take na tom polehczítí, Y pſy gednoho z przichozych, aby gemu przíneſi motyku a hrachu a zíta. A kdyz gemu przíneſe, tehdy zchodí po wſſie horzíe. y naleze mieſto newelike k diedíníe dobre, a to míeſto moziefe wodu pochazietí z ſtudnícye. Tuz na tom meſtie prziebywagíe, Chleba ſobie do roka dobywaſſe a ſ weliku radoſtíj, zez po ſwu ruku geſt zíw na puſſtí. A kdyz k ńemu niekterzíj pocziechu chodití, Slitowaw ſye p gích vſtawne chozeníe, Y poczíe kopati 10 a zele fadití a ſyeti na malem klíníe, Aby gím míel co datí pogíeſti ſ tezke cyeſty. Ale vtieſſeníe bratrſke to geſt zelice a to obyliczko, gefſto ſobie ſyegieſſe. Tu zwierz, chodiec k wodie, y zzyedaſſe gemu. Tu on z nich popad gednu, y wecye wſſiem a rzka: Pez mi ſſkodite, a ia wam neprziekaziem? dietez prycz! A przikazugit wam bozij mocy, abyſſte ſyem 15 wiece nechodili. Y kto by tomu chtiel wierzití, by po to kazaníj wiec yzadna Il neſmiela prziſtupíti, iakoz ſye geſt ſtalo? A kdyz tak ſwaty antoníj prziebywaſſe na te puſſtí w gieſkyní, Tu bratrzie k nemu przí- ſſedíſe, ledwa na nem wyproſychu weliku píbu, Ze od ních olei a warzeníe przígal. A to po niekoliku meſiecych przigímaſſe, aby ſobie maliczko 20 k ſwe ſtaroſti polehczil. A tu prziebywagie, przielif geſt mnoho boiowal, A netoliko pti ſwemu tielu, Ale y protí diabelſkym kniezatom. Neb ſem to zwiediel od tiech, geſſto ſu czaſto k nemu chodílí a ſ ním o to mluwili. To ſu tí pwili, 5 a) červ. Kap. XXV. 1. E má nadp: O S. Anthonij, gefíto gemu Bratrzy pokrm przyna- ſſelij; DA bez nadp. — 2. A kto, CE kde; ACE prziebywa. — 3. E poczeli; D pokrmu; ACE a sch. — 4. C veliké sch; ACE přesm: gym chtie; C přesm: na tom take; E obš: take na tom take (!); DA polechcziti. — 6. ACE přesm: przyneſſe (E przynefl) gemu ; ACE tehdy sch; AC chodyw, E chodil ; ACE přesm : welike (C newelike, spr.) mieſto. — 7. ACE m. a to miesto: geſſto; E mohla; ACE woda (spr.) pochoditi. — 8. AC m. přěbývajě: ſegieffe, E fiel, orig. seminavit; ACE m. chleba sobě: a odtawad ſobie chleba; E dobywal; A ſ wieliku (!). — 9. D m. žež(!): ze gest, ACE ze; D jest sch; ACE m. a: Ale. — 10. E poczeli; AE m. pro jich ústavné chozenie: gych zſtanym (!), C pro gich vſtanie (spr.), orig. lassitudini eorum. — 11. A m. sieti: ſeczy; ACE klynczy; C přesm: miel gim; ACE pojiesti sch. — 12. ACE přesm: s czefty tezke (C obš: s tiezke). — 13. E siel; ACE tu sch; ACE chodie; E zgiedalo (!); ACE m. tu on: Tehdý. — 14. ACE přesm: gednu popad; ACE a řka sch; A yaz; ACE obš: wam nicz. — 15. E Diete; ACE přesm: bozyt wam moczy kazugi (E kazugie, C przika- zugy). — 16. C přesm: wiece fiem; ACE i sch; ACE m. chtěl věřiti: wierzyl; AE m. viec: nykdy wiecz. — 17. ACE m. a když tak: Tak kdyz. — 18. E przebywal; C m. na té: tu na; AE na té púšti sch; C tu sch; AE v jěskyni, tu sch. — 19. ACE gedwa; A wyproſechu, E wyproſyli. — 20. AE m. olej a vařenie přijal: braſſie (E bral) oleyg a warzienie; DAn niekoliko; E mieſyczuow; C přijal... mesiecích sch(!); E przy- gimal. — 21. AE polechczyl. — 22. ACE a sch; ACE přesm: Przieliſs geft mnoho boyowal tu prziebywagie; ACE a sch. — 23. A m. neb: yako, CE yakoz; ACE to sch; A wzwiediel. — 24. C m. od těch: otiech; ACE přesm: k niemu czaſto; ACE m. to
Strana 416
416 25 ze fu widielí w rozlicznych twarziech, iakoz ge drziewe rzeczeno, diably hrozne, a on ptí ním ſnazníe bogige a ſylníe ſye gím ptíwij. Awſſak wzdy ſwym vczením przichozye tieſſieſſe A ſwu modlitwu weſſken ſbor potupowal diabelſky. Zagifte geftit sye czemu díwíti, Ze giedíny czlowiek ſam na puſſtí prziebywagie, Aní ſye kdy bal, na wſſaky den ſye obieragíe ſ dia- so belſku ſbierzij, Aní ktereho zleho leſneho zwierziete Aní kterych giedo- watych zizel. Y pwiet gest ſwaty dawid powiediel w zaltarzí, Ze ktoz ſylníe wierzij w hoſpodína, ten ſye nepohne przied neprzately Iako hora ſyon ſ ſweho mieſta, a geſſto prziebywa w geruzalemie nebeſke. Swaty antoníj, vſtawiczen gſa w ſwe myſlí a pokogen bezpeczníe, diably wypu- 35 zowaſſe A diwoky zwierz, iakoz pſano geſt, krotieſſe. Ale diabel geho lakaſſe, Iakoz ſwaty dawid pwij, ze, ſſkrzipie nań zuby ſwymi, ſye hniewaſſe. Ale on ſ bozíj pomocy wzdy bieſſe bezpeczen ode wſſeho diabelſkeho naſyle. Trzidcata kapitola ſ paně bohea). Kdyz gednu w nocy ſwaty antoníj bedliwie ſye bohu modleſſe, 40 Tak welike mnozſtwíe bieſſe dlabel ſehnal do geho klafſtera zwierzí diwoke, ze wſſiecna leſna zwierzata widieſſe okolo ſebe. A tí rozczefſſſe vſta, y chtíechu geí ſnieſtí. II Tu on vznamenaw diabelſku chytroſt, y wecyeb) : dal-lit wam geſt moc hoſpodín nade mnu pogczenu, fniezte mie! A pakli ſu was ſyem*) czrtie przihnali, biezte, takz muozete naiſpieſſe, 45 prycz! Nebot ſem ta bozij ſluha. A iakz gím to przikaza, Tak ynhed iako bozím kazaním ta zwierz prycz vtiekachu. 194 a) červ. b) za tím přeškrtnuto a podtečk. Diabli. c) za tím podtečk. dia. sú ti: Ti gſu. — 25. E twarzy; ACE přesm: drziewe (C drzewe, E prwe) geſt. — 26. ACE an; A faznie(!); D boiuge, C boyugie; E přesm: boyugie snaznie; A m. avšak vždy: wſſak y, C y, E genz wſfak y. —27. E t.effyl; ACE m. a: y. — 28. ACE přesm: dyabelſky potupowal; A m. jestiť sě čemu: geſt czemu, E geſt ſie gemu(!), C sie gt cžemu; ACE přesm: ſam czlowiek. — 29. D přesm: obierage sie. — 30. ACE m. na všaký den ..... sběří: dyabelſke na wífaky den zbíerzy; C zlého sch; AE m. zlého lesného zvieřěte: zwierziete (E zwierze) zleho. — 31. AE zyzal; ACE m. i: a; ACE prawie; C svatý sch; ACE přesm: w zaltarzý powiediel; ACE že sch. AE m. ktož: Genz. — 33. ACE genz; A nebeſkym. — 34. AE v sch; C m. usta- vičen jsa v své mysli: w ſwe myſli vſtawiczen. — 35. AC zapuzowaſfie, E zapuzowal; DACE diwoku; A yako; E krotil; ACE obš: dyabel, ten. — 36. E lakal; AE obš: yakoz to; ACE že sch; C svými sch; A přesm: ſwymi zuby; ACE sě hněváše sch (spr.). — 37. E byl. — 38. C má nadp: XXX; E nadp: kterak diabel mnoho zwierzy ſehnal k niemu do klafftera; DA bez nadp. — 39. ACE přesm: bohu ſie; E modlil. — 40. AC přesm: ſehnal biefſe dyabel; AC zwierze. — 41. AC dywoke o; E přesm: zwierzy Diwoke ſehnal byl diabel do geho klaſſtera; AE wſſechna, C wſſeczka; D leſnije; AE přesm: zwierziata leſna; E widiel; A m. a ti: gijzto, E genzto, C kteržyžto; E ote- wrzewffie. — 42. ACE i sch ; E chtiely ; ACE geho ſezrati; AE m. tu on : an, C A on; A vrozumiew, E vrozumiel, C vrozomiew. — 43. ACE powiediel gest; ACE přesm: Dal-ly (C -lit) geft wam hoſpodyn (E buoh) mocz; ACE pójčenú sch; C ſníeztež. — 44. A m. mě: poyczene(!), E sch; ACE a sch; A czrte, E czertie; D přesm: czrtie syem; ACE nayſpieſs. — 45. C m. sem já: ſem, AE geſt (!); ACE obš: ſluha, a tak (E takt) ſie geft ftalo, orig, famulus, ita factum est; C m. a: že; A yakoz; ACE m. jim to: to nahle gym; A kaza, CE kazal. — 46. ACE m. tak inhed . ... utiekáchu: ta wſſieczka zbierz (C ſbierž) y to mnozſtwie yako (C yakozto) przied bozym kazanim poczie vtiekati.
416 25 ze fu widielí w rozlicznych twarziech, iakoz ge drziewe rzeczeno, diably hrozne, a on ptí ním ſnazníe bogige a ſylníe ſye gím ptíwij. Awſſak wzdy ſwym vczením przichozye tieſſieſſe A ſwu modlitwu weſſken ſbor potupowal diabelſky. Zagifte geftit sye czemu díwíti, Ze giedíny czlowiek ſam na puſſtí prziebywagie, Aní ſye kdy bal, na wſſaky den ſye obieragíe ſ dia- so belſku ſbierzij, Aní ktereho zleho leſneho zwierziete Aní kterych giedo- watych zizel. Y pwiet gest ſwaty dawid powiediel w zaltarzí, Ze ktoz ſylníe wierzij w hoſpodína, ten ſye nepohne przied neprzately Iako hora ſyon ſ ſweho mieſta, a geſſto prziebywa w geruzalemie nebeſke. Swaty antoníj, vſtawiczen gſa w ſwe myſlí a pokogen bezpeczníe, diably wypu- 35 zowaſſe A diwoky zwierz, iakoz pſano geſt, krotieſſe. Ale diabel geho lakaſſe, Iakoz ſwaty dawid pwij, ze, ſſkrzipie nań zuby ſwymi, ſye hniewaſſe. Ale on ſ bozíj pomocy wzdy bieſſe bezpeczen ode wſſeho diabelſkeho naſyle. Trzidcata kapitola ſ paně bohea). Kdyz gednu w nocy ſwaty antoníj bedliwie ſye bohu modleſſe, 40 Tak welike mnozſtwíe bieſſe dlabel ſehnal do geho klafſtera zwierzí diwoke, ze wſſiecna leſna zwierzata widieſſe okolo ſebe. A tí rozczefſſſe vſta, y chtíechu geí ſnieſtí. II Tu on vznamenaw diabelſku chytroſt, y wecyeb) : dal-lit wam geſt moc hoſpodín nade mnu pogczenu, fniezte mie! A pakli ſu was ſyem*) czrtie przihnali, biezte, takz muozete naiſpieſſe, 45 prycz! Nebot ſem ta bozij ſluha. A iakz gím to przikaza, Tak ynhed iako bozím kazaním ta zwierz prycz vtiekachu. 194 a) červ. b) za tím přeškrtnuto a podtečk. Diabli. c) za tím podtečk. dia. sú ti: Ti gſu. — 25. E twarzy; ACE přesm: drziewe (C drzewe, E prwe) geſt. — 26. ACE an; A faznie(!); D boiuge, C boyugie; E přesm: boyugie snaznie; A m. avšak vždy: wſſak y, C y, E genz wſfak y. —27. E t.effyl; ACE m. a: y. — 28. ACE přesm: dyabelſky potupowal; A m. jestiť sě čemu: geſt czemu, E geſt ſie gemu(!), C sie gt cžemu; ACE přesm: ſam czlowiek. — 29. D přesm: obierage sie. — 30. ACE m. na všaký den ..... sběří: dyabelſke na wífaky den zbíerzy; C zlého sch; AE m. zlého lesného zvieřěte: zwierziete (E zwierze) zleho. — 31. AE zyzal; ACE m. i: a; ACE prawie; C svatý sch; ACE přesm: w zaltarzý powiediel; ACE že sch. AE m. ktož: Genz. — 33. ACE genz; A nebeſkym. — 34. AE v sch; C m. usta- vičen jsa v své mysli: w ſwe myſli vſtawiczen. — 35. AC zapuzowaſfie, E zapuzowal; DACE diwoku; A yako; E krotil; ACE obš: dyabel, ten. — 36. E lakal; AE obš: yakoz to; ACE že sch; C svými sch; A přesm: ſwymi zuby; ACE sě hněváše sch (spr.). — 37. E byl. — 38. C má nadp: XXX; E nadp: kterak diabel mnoho zwierzy ſehnal k niemu do klafftera; DA bez nadp. — 39. ACE přesm: bohu ſie; E modlil. — 40. AC přesm: ſehnal biefſe dyabel; AC zwierze. — 41. AC dywoke o; E přesm: zwierzy Diwoke ſehnal byl diabel do geho klaſſtera; AE wſſechna, C wſſeczka; D leſnije; AE přesm: zwierziata leſna; E widiel; A m. a ti: gijzto, E genzto, C kteržyžto; E ote- wrzewffie. — 42. ACE i sch ; E chtiely ; ACE geho ſezrati; AE m. tu on : an, C A on; A vrozumiew, E vrozumiel, C vrozomiew. — 43. ACE powiediel gest; ACE přesm: Dal-ly (C -lit) geft wam hoſpodyn (E buoh) mocz; ACE pójčenú sch; C ſníeztež. — 44. A m. mě: poyczene(!), E sch; ACE a sch; A czrte, E czertie; D přesm: czrtie syem; ACE nayſpieſs. — 45. C m. sem já: ſem, AE geſt (!); ACE obš: ſluha, a tak (E takt) ſie geft ftalo, orig, famulus, ita factum est; C m. a: že; A yakoz; ACE m. jim to: to nahle gym; A kaza, CE kazal. — 46. ACE m. tak inhed . ... utiekáchu: ta wſſieczka zbierz (C ſbierž) y to mnozſtwie yako (C yakozto) przied bozym kazanim poczie vtiekati.
Strana 417
417 Kap. XXVI. Gedna a XXX kaa). POtom tomu mala chwile vgide, Wznicze gemu nowa ſwada ſ diablem. Tehdy gednu ſediefſe, ſudník pleta. Y vzrzie potworu w czlowieczie twarzí, A zadek v níe bieſſe oſliczíj. A przi tom wídieníj znamena ſye znamením ſwateho krzizie; y wecye k nie: Gſy-li bohem ke mnie poſlan, at ſye 5 neliknugí tebe! A kdyz to wecye, tehdy ynhed ta neſliczna diabelſka potwora zhynu y geho zaſtup, a bieziec padſſí y wzdeſſe. Neb geſt ta neſliczna potwora ſmrt geſt obecníe wſſiech diabluow zmífaníe. Genz wſſicní pcugice y nemohli ſu ſwateho antoníe prziemocy. Kap. XXVII. Druha a XXX kapitolaa). Ak po newelikem czaſu przieproſychu gel, aby ſſel nawſſtiewowa mníchuow. Tu on wſtaw y gíde ſ ními, nakladſſe ztwicye na welbluda. A tu wody nikdiez na cyeſtie nebieſſe. A kdyz giz biechu na poly cyeſty, y nemíechu co pítí. Syem wedro na níe welike tepe, Syem ſye gím chce 5 pítí, Le tak, ze ſye giz wſlichní k ſmrtí chyſtachu. Y pocziechu hledietí, wuokol chodiece, aſponíe luzky dfítowe; y nemozíechu níc naleztí. Y puſ- tichu welbluda, an giz temierz chce vmrzíetí. Y przipwí ſwateho antoníe ſ bratrzij ſpoleczna nvzye. A tak naſylníe ſmutíw ſye, y odgíde malo od ních na modlitwu. A tu poklek na kolency, y wzdwíze ſwogi rucye 10 k hoſpodínv. Tu bez pomeſſkaníe, takz ſye naíprw poczie modlití bohu, a) červ. Kap. XXVI. 1. C má nadp: XXXI; E nadp: Geſſto ſie gemu zgewil diabel w czlowieczy twarzy potwora; DA bez nadp. — 2. C vſſla geſt; C wznykla. — 3. ACE m. tehdy: kdyz; E ſediel; AC sudnecz, E kofſyk; ACE i sch; E vzrziel. — 4. E byl; AE m. a při tom: po nemz, C Po kteremžto. — 5. ACE m. i vecě k nie: tolikoz (E takto) k ny wecze; ACE poſlana. — 6. ACE m. at sě neliknuji: neſliknugit (!, CE neliknugit) ſie; ACE m. když: ynhed yak (E yakz); ACE m. tehdy inhed : beze wſſeo pomeſſkanie. — 7. CE zhynula; C zaſtupý; ACE m. a běžiec: a na brezie; C i sch; AC zdeſſe, E zdechla; ACE m. neb jest ta: ale tato. — 8. C neſliczne potwory (spr.): ACE obš: tak geſt; AE gijz, C kteržiž. — 9. D m. všicni: wſſichnij, AE wſſy (E wſfeczy) zli (!), C wſſy ſylu, orig, omni studio; ACE i sch. Kap. XXVII. 1. C má nadp: XXXII kaa; E nadp: Gefſto fſlij nawfftiewowat bratrow a nemieli...; DA bez nadp. — 2. AE welikem; A przyproſychu(!), E prziepro- ſyli; ACE jej sch; A nawfftiewoti (!). — 3. ACE m. tu on: tak ze ; C ffel, E ffiel; C obš: a nakladaſſe; ACE welblud. — 4. ACE m. a tu vody ... nebieše: a wody, nebo nebieffie (E nebylo) nikdez (C nykdiez) na czeſtie wody yzadne (E zadne); ACE m. a: Tehdy; E byli. — 5. ACE i sch; E nemieli; D m. sěm: A, E neb; ACE přesm: welike na nie; D przipade, E vderzylo; D m. sěm: Ze, C a, E y; D chtie; CE přesm: chcze (E chtielo) ſie gim. — 6. A m. le tak. že sě již: le gyz, C ale gyz; A m. k smrti: krmiti (!); AC obš: fie chyſtachu; E le tak... chystáchu sch; AE i sch; E poczeli; ACE hledati. — 7. ACE přesm: chodiecze wokol; ACE aſpon; ACE i sch; E nemohli; ACE i sch. — 8. E puſtilij; ACE m velblúda: oſla, orig. camelus; E teymierz; ACE obš: vmrzieti, a (CE ano) gym ſrdeczko (E ſrdcze) pala (C pla) a zuffanym gefſtie wiecze horzi (spr.); ACE i sch; AC Przyprawie. — 9. D z Bratrzimi; A m. s bratří společná: ſpoleczna bratrzie, E ſpoleczni bratrzy, C ſpoleczna s bratrzý; ACE i sch; A m. odjíde: otda (!) otſſied, C Odda ſie odſſed, E odſſied. — 10. ACE a sch; E na modlitvu sch; E m. i: odda ſie na Modlitwu, A sch; E wzdwihſſy; DE ſwe, A swoge. — 11. ACE Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 27
417 Kap. XXVI. Gedna a XXX kaa). POtom tomu mala chwile vgide, Wznicze gemu nowa ſwada ſ diablem. Tehdy gednu ſediefſe, ſudník pleta. Y vzrzie potworu w czlowieczie twarzí, A zadek v níe bieſſe oſliczíj. A przi tom wídieníj znamena ſye znamením ſwateho krzizie; y wecye k nie: Gſy-li bohem ke mnie poſlan, at ſye 5 neliknugí tebe! A kdyz to wecye, tehdy ynhed ta neſliczna diabelſka potwora zhynu y geho zaſtup, a bieziec padſſí y wzdeſſe. Neb geſt ta neſliczna potwora ſmrt geſt obecníe wſſiech diabluow zmífaníe. Genz wſſicní pcugice y nemohli ſu ſwateho antoníe prziemocy. Kap. XXVII. Druha a XXX kapitolaa). Ak po newelikem czaſu przieproſychu gel, aby ſſel nawſſtiewowa mníchuow. Tu on wſtaw y gíde ſ ními, nakladſſe ztwicye na welbluda. A tu wody nikdiez na cyeſtie nebieſſe. A kdyz giz biechu na poly cyeſty, y nemíechu co pítí. Syem wedro na níe welike tepe, Syem ſye gím chce 5 pítí, Le tak, ze ſye giz wſlichní k ſmrtí chyſtachu. Y pocziechu hledietí, wuokol chodiece, aſponíe luzky dfítowe; y nemozíechu níc naleztí. Y puſ- tichu welbluda, an giz temierz chce vmrzíetí. Y przipwí ſwateho antoníe ſ bratrzij ſpoleczna nvzye. A tak naſylníe ſmutíw ſye, y odgíde malo od ních na modlitwu. A tu poklek na kolency, y wzdwíze ſwogi rucye 10 k hoſpodínv. Tu bez pomeſſkaníe, takz ſye naíprw poczie modlití bohu, a) červ. Kap. XXVI. 1. C má nadp: XXXI; E nadp: Geſſto ſie gemu zgewil diabel w czlowieczy twarzy potwora; DA bez nadp. — 2. C vſſla geſt; C wznykla. — 3. ACE m. tehdy: kdyz; E ſediel; AC sudnecz, E kofſyk; ACE i sch; E vzrziel. — 4. E byl; AE m. a při tom: po nemz, C Po kteremžto. — 5. ACE m. i vecě k nie: tolikoz (E takto) k ny wecze; ACE poſlana. — 6. ACE m. at sě neliknuji: neſliknugit (!, CE neliknugit) ſie; ACE m. když: ynhed yak (E yakz); ACE m. tehdy inhed : beze wſſeo pomeſſkanie. — 7. CE zhynula; C zaſtupý; ACE m. a běžiec: a na brezie; C i sch; AC zdeſſe, E zdechla; ACE m. neb jest ta: ale tato. — 8. C neſliczne potwory (spr.): ACE obš: tak geſt; AE gijz, C kteržiž. — 9. D m. všicni: wſſichnij, AE wſſy (E wſfeczy) zli (!), C wſſy ſylu, orig, omni studio; ACE i sch. Kap. XXVII. 1. C má nadp: XXXII kaa; E nadp: Gefſto fſlij nawfftiewowat bratrow a nemieli...; DA bez nadp. — 2. AE welikem; A przyproſychu(!), E prziepro- ſyli; ACE jej sch; A nawfftiewoti (!). — 3. ACE m. tu on: tak ze ; C ffel, E ffiel; C obš: a nakladaſſe; ACE welblud. — 4. ACE m. a tu vody ... nebieše: a wody, nebo nebieffie (E nebylo) nikdez (C nykdiez) na czeſtie wody yzadne (E zadne); ACE m. a: Tehdy; E byli. — 5. ACE i sch; E nemieli; D m. sěm: A, E neb; ACE přesm: welike na nie; D przipade, E vderzylo; D m. sěm: Ze, C a, E y; D chtie; CE přesm: chcze (E chtielo) ſie gim. — 6. A m. le tak. že sě již: le gyz, C ale gyz; A m. k smrti: krmiti (!); AC obš: fie chyſtachu; E le tak... chystáchu sch; AE i sch; E poczeli; ACE hledati. — 7. ACE přesm: chodiecze wokol; ACE aſpon; ACE i sch; E nemohli; ACE i sch. — 8. E puſtilij; ACE m velblúda: oſla, orig. camelus; E teymierz; ACE obš: vmrzieti, a (CE ano) gym ſrdeczko (E ſrdcze) pala (C pla) a zuffanym gefſtie wiecze horzi (spr.); ACE i sch; AC Przyprawie. — 9. D z Bratrzimi; A m. s bratří společná: ſpoleczna bratrzie, E ſpoleczni bratrzy, C ſpoleczna s bratrzý; ACE i sch; A m. odjíde: otda (!) otſſied, C Odda ſie odſſed, E odſſied. — 10. ACE a sch; E na modlitvu sch; E m. i: odda ſie na Modlitwu, A sch; E wzdwihſſy; DE ſwe, A swoge. — 11. ACE Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 27
Strana 418
418 Tak ynhed na tom mieſtie ſtudnícye wywrzíe, a welmi dobra. Tu napíwſſe ſye a naplniwſſe lahwicye koziene II A nalezíſe welbluda, y napogichu gei. 194b Y bíeſſe ſye przíhodilo, Kdyz geí biechu prycz puſtíli, y zawadil mu ſye 15 pwaz za kamen, v nehoz gei nalezechu. Trzetie a XXX ka a). A Pak przigidechu k tem mníchom, giezto biechu zwali. Tu wſſicní ptí nemu iako ptí otcy wygídechu, A przíwitawſſe geho, y pocyelowachu geho wſſichní porzad, a obgímagice geí. A wypwíw gím ſ wehku radoſtíj 20 tu przihodu, coz ſye gim na cyeſtie bylo przihodilo, A kdyz ſye wſichní weſelechu geho prziſſtíjm, A iako by gim dary ſ puſſtie przíneſi, vdieli gi duchowníeho pokrma, tocziſs navozeníe duchowníeho. A tu ſtarych mní- chuow poczie ſtaw chwalití A nowych mnífſkuow poczie przivczowatí a k ſtawcy pprzíwodití. A vzrziew ſeſtru gíz babu míſtryní nad gínymí 25 pannami, Y poczie ſye ſam w ſobie welmi weſelití. Cztwrta a trzidcata kapitola ſ panem bohem a). Dtad poczie chwatatí brzo, iako by giz dawno ſ puſſtie byl ſſſel, Kap. XXVIII. a chtie ſye rad wtítí na horu. A giz gich k nemu mnoho chodieſſe, gefſto w ſobie bieſy miegiechu. Giez on vtreſſie, a mníchom obecníe przikazowaſſe a rzka: Wierzte ſnaznie w gezukryſta A ſtrziezte ſweho vmyſla od zleho myſſleníe A tiela ſweho ode wſſie necziſtoty. A podle ſluow krale nebeſ- 5 keho abyſſte nebyli obzercye, ſwemu brzichu nedali ſytoſti a rozkoffi. a) červ. přesm: yakz nayprwe pocze modlyti ſie (E přesm: ſie modlyti) vnohu (!, CE bohu). — 12. ACE tak inhed sch; ACE m. vyvřě a velmi dobrá: welmi dobra wywrzie ſie (C přesm: fie wywrže). — 13. E m. a: y; E naplnily; ACE a sch; E napogyli; ACE ge°. — 14. E bylo; ACE obš: ze kdyz; ACE přesm: biechu (E byli) geho; ACE m. i: biezie y; AC m. mu sě: fie bieſſe, E sie byl. — 15. ACE m. za: o; ACE v niehozto geho; A nalezu, C naleznu, E nalezlij. — 16. C má nadp: XXXIIII (!); E nadp: O S. Anthoni, kterak vczyl ſwe Bratry a gym radil pieknie; DA bez nadp. — 17. ACE m. a: Tak; A przygidu, CE przigdu; ACE geffto; A m. biechu: byli geho, CE geho biechu (E byli); C m. tu : Tehdy, AE sch; DC wſficzknij, AE sch. — 18. A wygidu, C wyſſhi ſu; E přesm: wygidu proti niemu yako proti otczy; ACE i sch. — 19. AC m. pocělovachu .... jej: poczechu porziad (C obš: geho porzad) obgymagicz czelowati, E poczieli ezelowati porzad obgymagicz. — 20. C tu příhodu sch; DAC czo; AE všichni sch. — 21. E weſelili; ACE přesm: przyfſtim gieho; ACE a sch; ACE přesm: przyneſl s pufftie. — 22. ACE uděli jim ... a tu sch., orig. spiritualia impartitur alimenta. — 23. AC m. počě stav chváliti: poczie chwaliti ſtaw a prziebytek, E staw pocze chwa- liti a prziebytek; ACE mníškuov sch; ACE vczyti. — 24. ACE k ſtawu; E przyo- diti (!); A balu (!); AC mýſtru. — 25. AC i sch; AC přesm: welmi ſie poczie ſam w ſobie weſeliti; E a uzřèv... veseliti sch. — 26. DACE bez nadpisu. — 27. ACE obš: Odtad (E Odtud) pak. — 1. ACE m. počě chvátati.... na horu: yako by giz dluho s pufftie ffel, opiet zaſsie pocze chwatati na horu; ACE přesm: k nemu mnoho gich; C cho- diechu, E chodilo. — 2. AE přesm: w ſobie miegychu (E gmieli) breſſy, C miegiechu w ſobie bieſy; E m. jěž: zie; C m. a: Y, AE sch; AE mnichóm sch; A przykazu- zuge (!), CE przikazugie. — 3. D a sch; A m. a řka: powiedafſie, E powidal, C po- wiedaſſe rzka; C obš: ſnažnie a ſylnie; C obš: ſtržiežte ſie (!). — 6. C a sch; AE věřte
418 Tak ynhed na tom mieſtie ſtudnícye wywrzíe, a welmi dobra. Tu napíwſſe ſye a naplniwſſe lahwicye koziene II A nalezíſe welbluda, y napogichu gei. 194b Y bíeſſe ſye przíhodilo, Kdyz geí biechu prycz puſtíli, y zawadil mu ſye 15 pwaz za kamen, v nehoz gei nalezechu. Trzetie a XXX ka a). A Pak przigidechu k tem mníchom, giezto biechu zwali. Tu wſſicní ptí nemu iako ptí otcy wygídechu, A przíwitawſſe geho, y pocyelowachu geho wſſichní porzad, a obgímagice geí. A wypwíw gím ſ wehku radoſtíj 20 tu przihodu, coz ſye gim na cyeſtie bylo przihodilo, A kdyz ſye wſichní weſelechu geho prziſſtíjm, A iako by gim dary ſ puſſtie przíneſi, vdieli gi duchowníeho pokrma, tocziſs navozeníe duchowníeho. A tu ſtarych mní- chuow poczie ſtaw chwalití A nowych mnífſkuow poczie przivczowatí a k ſtawcy pprzíwodití. A vzrziew ſeſtru gíz babu míſtryní nad gínymí 25 pannami, Y poczie ſye ſam w ſobie welmi weſelití. Cztwrta a trzidcata kapitola ſ panem bohem a). Dtad poczie chwatatí brzo, iako by giz dawno ſ puſſtie byl ſſſel, Kap. XXVIII. a chtie ſye rad wtítí na horu. A giz gich k nemu mnoho chodieſſe, gefſto w ſobie bieſy miegiechu. Giez on vtreſſie, a mníchom obecníe przikazowaſſe a rzka: Wierzte ſnaznie w gezukryſta A ſtrziezte ſweho vmyſla od zleho myſſleníe A tiela ſweho ode wſſie necziſtoty. A podle ſluow krale nebeſ- 5 keho abyſſte nebyli obzercye, ſwemu brzichu nedali ſytoſti a rozkoffi. a) červ. přesm: yakz nayprwe pocze modlyti ſie (E přesm: ſie modlyti) vnohu (!, CE bohu). — 12. ACE tak inhed sch; ACE m. vyvřě a velmi dobrá: welmi dobra wywrzie ſie (C přesm: fie wywrže). — 13. E m. a: y; E naplnily; ACE a sch; E napogyli; ACE ge°. — 14. E bylo; ACE obš: ze kdyz; ACE přesm: biechu (E byli) geho; ACE m. i: biezie y; AC m. mu sě: fie bieſſe, E sie byl. — 15. ACE m. za: o; ACE v niehozto geho; A nalezu, C naleznu, E nalezlij. — 16. C má nadp: XXXIIII (!); E nadp: O S. Anthoni, kterak vczyl ſwe Bratry a gym radil pieknie; DA bez nadp. — 17. ACE m. a: Tak; A przygidu, CE przigdu; ACE geffto; A m. biechu: byli geho, CE geho biechu (E byli); C m. tu : Tehdy, AE sch; DC wſficzknij, AE sch. — 18. A wygidu, C wyſſhi ſu; E přesm: wygidu proti niemu yako proti otczy; ACE i sch. — 19. AC m. pocělovachu .... jej: poczechu porziad (C obš: geho porzad) obgymagicz czelowati, E poczieli ezelowati porzad obgymagicz. — 20. C tu příhodu sch; DAC czo; AE všichni sch. — 21. E weſelili; ACE přesm: przyfſtim gieho; ACE a sch; ACE přesm: przyneſl s pufftie. — 22. ACE uděli jim ... a tu sch., orig. spiritualia impartitur alimenta. — 23. AC m. počě stav chváliti: poczie chwaliti ſtaw a prziebytek, E staw pocze chwa- liti a prziebytek; ACE mníškuov sch; ACE vczyti. — 24. ACE k ſtawu; E przyo- diti (!); A balu (!); AC mýſtru. — 25. AC i sch; AC přesm: welmi ſie poczie ſam w ſobie weſeliti; E a uzřèv... veseliti sch. — 26. DACE bez nadpisu. — 27. ACE obš: Odtad (E Odtud) pak. — 1. ACE m. počě chvátati.... na horu: yako by giz dluho s pufftie ffel, opiet zaſsie pocze chwatati na horu; ACE přesm: k nemu mnoho gich; C cho- diechu, E chodilo. — 2. AE přesm: w ſobie miegychu (E gmieli) breſſy, C miegiechu w ſobie bieſy; E m. jěž: zie; C m. a: Y, AE sch; AE mnichóm sch; A przykazu- zuge (!), CE przikazugie. — 3. D a sch; A m. a řka: powiedafſie, E powidal, C po- wiedaſſe rzka; C obš: ſnažnie a ſylnie; C obš: ſtržiežte ſie (!). — 6. C a sch; AE věřte
Strana 419
419 195a A gieſſitne chwaly nehledaítea) a modlte sye czaſto! Pieite y zytra y w po- ledne y weczer a przikazaníe z piſma míeite na pamíetí! Pamatugte ſkutky, co ſu ſwietíj czínílí, Aby pamíet gich przikladuow vmyſi wzbudila k dobrym ſkutkom a od hrziechuow odtahla. A to geſt wzdy take radii, aby pama- towali flowa ſwateho pawla apoſſtola, geſſto gest powiedíel a rzka: Hniewu 10 na ſrdcy nedrzte do zapada fluncye! II A netoliko radieſſe hniewu ne- drzietí do zapada ſluncye, Ale aby w nízadnem hrziefſie nedoczekal nocy aní przieſ noc dne ſ hrziechem. A take ta ſlowa weſele pamatowati, kte- rezto opiet ſwaty pawel pwij a rzka: Poſudte ſamí ſebe a opatrzte ſye, abyſíte wydalí poczet waſſich ſkutkuow nocních y denních. Popadli-li byfſte 15 ſye aneb nalezli w hrzieffie we dne, abyſíte hrzieſití przieſtali. A pakli by nízadny hrziech neprzieludil, Tehdy ſluſſie ſtatí v poſluſſenſtwij radieiſſe nez v pyſſie neb w hrdoſtí neb tupítí gíne. Y pwi ſye tez podle ſluow ſwateho pawla, geſſto die: Nerodte poſuzowatí przied czaſem! Ale lepet gest to bohu porucziti, at on sam sudij, genzt wie wssiech tagenstwie. Nebot 20 geſt mnoho tiech cyeft, gessto sye zdadie pwe, takoz psano gest, Ale ſkon- czeníe gich to zrzíj do pekla; Neb geſt czaſto naſſím hrziechom nerozo- míetí aní gich widietí, A take milugmy ſye czaſto w naſſich ſkutcyech, Neb geſt ſud bozíj gíny nez lidſky, Genzt ne z ſwrchka tieleſneho, Ale z tagenſtwie ſrdeczneho ſudíj. Ale tot gest naípwieiſsie, aby druh druha 25 zielel, A druhu za druha brzieme neſtí. A porucziec bohu ſud, kazdy ſwe ſwiedomie opatrzie, ſudíz ſye ſam! a) -h- nadeps. pozd. snažně v Jezukrista (ř. 3) .. . .. sytosti a rozkoši a sch; C a (před modlte) sch; C i (před zítra) sch. — 7. D obš: v wecžer; C přesm: weczer y w poledne. — 8. AE a modlte sě .... na paměti sch; ACE ſkutkuow. — 9. AE ſwati. — 10. A flowo, C flow; AC m. ješto: kdezto, E ktezto. — 11. AE zapadu. — 11. CE a netoliko radieše... sluncě sch. (ch. opis.). — 13. AC m. ani: kazdy any; AC m. s hřiechem: s hrziechem nedo- czekal (C docžekal), E nedoczekal; AC m. vesele: weleffie, E welel, orig. admonebat. — 14. AE m. kteréžto: ktezto, C kdezto; ACE a řka sch; A opatrziete; ACE sě sch. — 15. A m. vydali: widieli (!); ACE m. nocních i denních: we dne y w noczy; ACE m. byšte: by. — 16. ACE neb; ACE přesm: we dne w hrziefſe; ACE aby; A a sch. — 17. C m. by: by was, D sch; ACE tehdy sch; AE m. slušie státi: ſtati, C ſtoyte; A m. u po- slušenství: brze nepoſluſsenstwie (!), E brz w neposlussenstwie; AE radieygssy. — 18. ACE nezli; AE m. u pýšě: y pyffie (!); Cm. neb:a, AE sch; ACE aneb; AE tupiti jiné sch; C m. i: anebo, AE sch; D sě sch; ACE m. též: czyniti (t. j. sě právi). — 19. AC m. sluov svatého Pavla: Swatheho tehoz pawla ſlowo (!, C flow), E tehoz Swateho Pawla flow; ACE genz. — 20. ACE přesm: bohu gest lepe to; AEm. súdí: dussy (!); ACE genz; ACE wssie tagemstwie; ACE neboť sch. — 21. ACE přesm: Mnoho gest; E cest sch; ACE zdagi. — 22. ACE přesm: to gych; ACE neb jest sch; A czaftom(!). — 23. ACE m. ani: a; ACE ne- widieti; ACE m. a také... skutciech: czaſto (Cobš: a cžaſto) ſie w naſſych ſkutcziech miluygme (C mylynie!, m. mýlíme), orig. saepe falli (nos) in ratione gestorum (říkával). — 24. ACE nebot; ACE přesm: bozy gyny fud; ACE nezli; ACE genz. — 25. CE z ta- gemstwie; C m. súdí: gt (nadeps. pozd.); A m. ale: a; ACE to; C m. jest: ge, A sch. — 26. ACE m. druhu: druh; DAC brziemie, E brzemie; C neſl. — 27. C přesm: ſwie- domie ſwe; ACE ſudyl. — 28. ACE přesm: Swaty (C ſwaty ſwaty!) Anthonyus (C An- thonij, E Anthon) prawil gest; ACE m. a řka: zie geft. — 29. AE m. ač: az; A přesm: ſwe wſſie. — 30. DC Bratrzim, A sch; D takez, E taky; ACE nemoze; AE zhrzieſſyti, 27*
419 195a A gieſſitne chwaly nehledaítea) a modlte sye czaſto! Pieite y zytra y w po- ledne y weczer a przikazaníe z piſma míeite na pamíetí! Pamatugte ſkutky, co ſu ſwietíj czínílí, Aby pamíet gich przikladuow vmyſi wzbudila k dobrym ſkutkom a od hrziechuow odtahla. A to geſt wzdy take radii, aby pama- towali flowa ſwateho pawla apoſſtola, geſſto gest powiedíel a rzka: Hniewu 10 na ſrdcy nedrzte do zapada fluncye! II A netoliko radieſſe hniewu ne- drzietí do zapada ſluncye, Ale aby w nízadnem hrziefſie nedoczekal nocy aní przieſ noc dne ſ hrziechem. A take ta ſlowa weſele pamatowati, kte- rezto opiet ſwaty pawel pwij a rzka: Poſudte ſamí ſebe a opatrzte ſye, abyſíte wydalí poczet waſſich ſkutkuow nocních y denních. Popadli-li byfſte 15 ſye aneb nalezli w hrzieffie we dne, abyſíte hrzieſití przieſtali. A pakli by nízadny hrziech neprzieludil, Tehdy ſluſſie ſtatí v poſluſſenſtwij radieiſſe nez v pyſſie neb w hrdoſtí neb tupítí gíne. Y pwi ſye tez podle ſluow ſwateho pawla, geſſto die: Nerodte poſuzowatí przied czaſem! Ale lepet gest to bohu porucziti, at on sam sudij, genzt wie wssiech tagenstwie. Nebot 20 geſt mnoho tiech cyeft, gessto sye zdadie pwe, takoz psano gest, Ale ſkon- czeníe gich to zrzíj do pekla; Neb geſt czaſto naſſím hrziechom nerozo- míetí aní gich widietí, A take milugmy ſye czaſto w naſſich ſkutcyech, Neb geſt ſud bozíj gíny nez lidſky, Genzt ne z ſwrchka tieleſneho, Ale z tagenſtwie ſrdeczneho ſudíj. Ale tot gest naípwieiſsie, aby druh druha 25 zielel, A druhu za druha brzieme neſtí. A porucziec bohu ſud, kazdy ſwe ſwiedomie opatrzie, ſudíz ſye ſam! a) -h- nadeps. pozd. snažně v Jezukrista (ř. 3) .. . .. sytosti a rozkoši a sch; C a (před modlte) sch; C i (před zítra) sch. — 7. D obš: v wecžer; C přesm: weczer y w poledne. — 8. AE a modlte sě .... na paměti sch; ACE ſkutkuow. — 9. AE ſwati. — 10. A flowo, C flow; AC m. ješto: kdezto, E ktezto. — 11. AE zapadu. — 11. CE a netoliko radieše... sluncě sch. (ch. opis.). — 13. AC m. ani: kazdy any; AC m. s hřiechem: s hrziechem nedo- czekal (C docžekal), E nedoczekal; AC m. vesele: weleffie, E welel, orig. admonebat. — 14. AE m. kteréžto: ktezto, C kdezto; ACE a řka sch; A opatrziete; ACE sě sch. — 15. A m. vydali: widieli (!); ACE m. nocních i denních: we dne y w noczy; ACE m. byšte: by. — 16. ACE neb; ACE přesm: we dne w hrziefſe; ACE aby; A a sch. — 17. C m. by: by was, D sch; ACE tehdy sch; AE m. slušie státi: ſtati, C ſtoyte; A m. u po- slušenství: brze nepoſluſsenstwie (!), E brz w neposlussenstwie; AE radieygssy. — 18. ACE nezli; AE m. u pýšě: y pyffie (!); Cm. neb:a, AE sch; ACE aneb; AE tupiti jiné sch; C m. i: anebo, AE sch; D sě sch; ACE m. též: czyniti (t. j. sě právi). — 19. AC m. sluov svatého Pavla: Swatheho tehoz pawla ſlowo (!, C flow), E tehoz Swateho Pawla flow; ACE genz. — 20. ACE přesm: bohu gest lepe to; AEm. súdí: dussy (!); ACE genz; ACE wssie tagemstwie; ACE neboť sch. — 21. ACE přesm: Mnoho gest; E cest sch; ACE zdagi. — 22. ACE přesm: to gych; ACE neb jest sch; A czaftom(!). — 23. ACE m. ani: a; ACE ne- widieti; ACE m. a také... skutciech: czaſto (Cobš: a cžaſto) ſie w naſſych ſkutcziech miluygme (C mylynie!, m. mýlíme), orig. saepe falli (nos) in ratione gestorum (říkával). — 24. ACE nebot; ACE přesm: bozy gyny fud; ACE nezli; ACE genz. — 25. CE z ta- gemstwie; C m. súdí: gt (nadeps. pozd.); A m. ale: a; ACE to; C m. jest: ge, A sch. — 26. ACE m. druhu: druh; DAC brziemie, E brzemie; C neſl. — 27. C přesm: ſwie- domie ſwe; ACE ſudyl. — 28. ACE přesm: Swaty (C ſwaty ſwaty!) Anthonyus (C An- thonij, E Anthon) prawil gest; ACE m. a řka: zie geft. — 29. AE m. ač: az; A přesm: ſwe wſſie. — 30. DC Bratrzim, A sch; D takez, E taky; ACE nemoze; AE zhrzieſſyti, 27*
Strana 420
420 A take ge pwil ſwaty antoníj a rzka: Vprziema cyeſta a welika k dobrym ſkutkom, acz kazdy opatrzíj, co czíníj, Aneb wſſe ſwe myſſleníe 30 bratrzíj zyewíj. A take nemuoz nízadny hrzíeffití, kdyz powíe níekomu, coz koli ſhrziefſíj, A míetí studa) ze zle rzieczí z nekazane. A potom ne- ſluffie nízadnemu zyewníe hrziefſíti prziedruhem. A pakli giz ſhrzieſſíj, Ale warowatí fye, aby nízadny newidiel. A take ihatí a przietí neſluffie aní ftareho hrziecha obnowowatí; Nebot hrziech obnoweny noweho hrziechu 35 prziczíníe, ktoz ſye neſtrzieze. Pata a XXX kapitolab). TEhdy tako przied naſſíma oczíma, powiediel ſwaty antonij, 195b Y w ſkutcyech y w myſlí budě pohaníení, acz wſſecko budem pwití, y ſkutky dobre y naſſie hrziechy. A k tomu gefítíe wiece budě pohaníení, 40 acz naſſich hrziechuow zpweníe na ſye newyznamy. A kdyz ſwaty antoníj oczitie widíj hrziechy kazdeho, Strach gest hrziechuow a mamy ſye batí, Neb naſſe ſwiedomíe bude na nas zehrati. A takoz ſye ſtydij, ktoz ſ zenv ſkutek ma, a ma hanbu, kdyz kto wídij: Takez y my mamy toho hanbu weliku, kdyz, wieduce píſmo a przikazaníe, y czíníme gínak. Ale to czíňme 45 a tu cyeftu chodme w dobrych ſkutcyech! A oftanuce wuole tieleſne czíńmyz, cozt geft duffi vziteczne. A neboíme ſye nízadne hruozy diabelſke! Tiemi ſlowy ſwaty antoníj wzbuzowaſſe mníchy przíchozye k dobrym ſkutkom, A tech, kterzízto biechu w kterych biedach, ſrdecznie zieleſſe. A mnoho gich hoſpodí ſkrzye ſwateho antoníe zlych duchuow zpſtil. 50 Awſfak ſye geſt nikdy tíem nechlubil Ani ſye kdy ſmutil, vzrzíe tak mnoho ponych, aní gest wrtl, ale wzdy byl gedne myſh y gednoho obycziegíe. a) za tím podtečk. zele. b) červ. C ſhrzeſſyti. — 31. A zhrziefſy; ACE obš: gmieti bude; ACE z sch. — 32. ACE přesm: hrzieſſyti zgewnie yzadnemu (E zadnemu) neſluſſy; D przed druhym; AE a sch. — 33. AE také sch; C přěd druhem.... přieti neslušie sch (ch. opis.). — 34. ACE m. ani: a; ACE hrziechu; AE ponowowati, C panowati (!); ACE nového sch ; AC hrziecha. — 35. A przyczynyge, C prziczynuge, E przyczyniegi; ACE ktož sě nestřěže sch., v orig. rovněž. — 36. C má nadp: XXXV; E nadp: kterak Swaty Anthoň ſwymi ſlowy Bratry poſylowal k dobrym ſkutkö; DA bez nadp. — 37. AC přesm: Swaty Anthonyus powiediel gest. — 38. AE i (před v skutciech) sch. — 40. ACE a k tomu .... na sě nevyznámy sch (ch. opis.). — 41. Slova »a když.... každého« jsou chybný ohlas lat. »tunc vero annotatio delictorum fratrum videbitur oculis«. — 42. ACE strach jest ... žehrati sch; AE yakz; AE m. stydí: ſudy(!); C a jakož sě stydí sch; ACE genz; ACE obš: s (C z) zenu kteru. — 43. ACE m. vidí: widie (C obš: widij to) a przy tom geſt; AC přesm: hanbu toho. — 44. ACE widucze; ACE i sch; A czynime gynak y czynime gynak(!); ACE ale sch; ACE přesm: To czynmý (E czynme). — 46. CE cžýnme, A czyny (!); ACE czoz; C přesm: duffy gest; ACE vzyteczno; ACE a sch. — 47. ACE přesm: przychodie (!, C przichozie) mnychy wzbu- zowa (C wzbuzowaſſe, E zbuzowal). — 48. A gizto, E Genzto; E byli; ACE w ktere biedie; ACE srdečně sch; E zielel. — 49. E mnoh (!). — 50. AC m. jest: gie; AE přesm: tem nikdy; E nechubil(!); ACE m. ani sě kdy smútil: a nykdy sie geſt ne- ſmutil; ACE m. tak: trech. — 51. AE wrtlal; ACE m. byl jedné... obyčějě: w gedne myſli y geden gest (CE sch.) wzdy obyczeyg (!, C obš: obyczey miel gest, E obyczey
420 A take ge pwil ſwaty antoníj a rzka: Vprziema cyeſta a welika k dobrym ſkutkom, acz kazdy opatrzíj, co czíníj, Aneb wſſe ſwe myſſleníe 30 bratrzíj zyewíj. A take nemuoz nízadny hrzíeffití, kdyz powíe níekomu, coz koli ſhrziefſíj, A míetí studa) ze zle rzieczí z nekazane. A potom ne- ſluffie nízadnemu zyewníe hrziefſíti prziedruhem. A pakli giz ſhrzieſſíj, Ale warowatí fye, aby nízadny newidiel. A take ihatí a przietí neſluffie aní ftareho hrziecha obnowowatí; Nebot hrziech obnoweny noweho hrziechu 35 prziczíníe, ktoz ſye neſtrzieze. Pata a XXX kapitolab). TEhdy tako przied naſſíma oczíma, powiediel ſwaty antonij, 195b Y w ſkutcyech y w myſlí budě pohaníení, acz wſſecko budem pwití, y ſkutky dobre y naſſie hrziechy. A k tomu gefítíe wiece budě pohaníení, 40 acz naſſich hrziechuow zpweníe na ſye newyznamy. A kdyz ſwaty antoníj oczitie widíj hrziechy kazdeho, Strach gest hrziechuow a mamy ſye batí, Neb naſſe ſwiedomíe bude na nas zehrati. A takoz ſye ſtydij, ktoz ſ zenv ſkutek ma, a ma hanbu, kdyz kto wídij: Takez y my mamy toho hanbu weliku, kdyz, wieduce píſmo a przikazaníe, y czíníme gínak. Ale to czíňme 45 a tu cyeftu chodme w dobrych ſkutcyech! A oftanuce wuole tieleſne czíńmyz, cozt geft duffi vziteczne. A neboíme ſye nízadne hruozy diabelſke! Tiemi ſlowy ſwaty antoníj wzbuzowaſſe mníchy przíchozye k dobrym ſkutkom, A tech, kterzízto biechu w kterych biedach, ſrdecznie zieleſſe. A mnoho gich hoſpodí ſkrzye ſwateho antoníe zlych duchuow zpſtil. 50 Awſfak ſye geſt nikdy tíem nechlubil Ani ſye kdy ſmutil, vzrzíe tak mnoho ponych, aní gest wrtl, ale wzdy byl gedne myſh y gednoho obycziegíe. a) za tím podtečk. zele. b) červ. C ſhrzeſſyti. — 31. A zhrziefſy; ACE obš: gmieti bude; ACE z sch. — 32. ACE přesm: hrzieſſyti zgewnie yzadnemu (E zadnemu) neſluſſy; D przed druhym; AE a sch. — 33. AE také sch; C přěd druhem.... přieti neslušie sch (ch. opis.). — 34. ACE m. ani: a; ACE hrziechu; AE ponowowati, C panowati (!); ACE nového sch ; AC hrziecha. — 35. A przyczynyge, C prziczynuge, E przyczyniegi; ACE ktož sě nestřěže sch., v orig. rovněž. — 36. C má nadp: XXXV; E nadp: kterak Swaty Anthoň ſwymi ſlowy Bratry poſylowal k dobrym ſkutkö; DA bez nadp. — 37. AC přesm: Swaty Anthonyus powiediel gest. — 38. AE i (před v skutciech) sch. — 40. ACE a k tomu .... na sě nevyznámy sch (ch. opis.). — 41. Slova »a když.... každého« jsou chybný ohlas lat. »tunc vero annotatio delictorum fratrum videbitur oculis«. — 42. ACE strach jest ... žehrati sch; AE yakz; AE m. stydí: ſudy(!); C a jakož sě stydí sch; ACE genz; ACE obš: s (C z) zenu kteru. — 43. ACE m. vidí: widie (C obš: widij to) a przy tom geſt; AC přesm: hanbu toho. — 44. ACE widucze; ACE i sch; A czynime gynak y czynime gynak(!); ACE ale sch; ACE přesm: To czynmý (E czynme). — 46. CE cžýnme, A czyny (!); ACE czoz; C přesm: duffy gest; ACE vzyteczno; ACE a sch. — 47. ACE přesm: przychodie (!, C przichozie) mnychy wzbu- zowa (C wzbuzowaſſe, E zbuzowal). — 48. A gizto, E Genzto; E byli; ACE w ktere biedie; ACE srdečně sch; E zielel. — 49. E mnoh (!). — 50. AC m. jest: gie; AE přesm: tem nikdy; E nechubil(!); ACE m. ani sě kdy smútil: a nykdy sie geſt ne- ſmutil; ACE m. tak: trech. — 51. AE wrtlal; ACE m. byl jedné... obyčějě: w gedne myſli y geden gest (CE sch.) wzdy obyczeyg (!, C obš: obyczey miel gest, E obyczey
Strana 421
421 A wzdy diekowaſſe bohu a radieſſe trem wſſiem ponym, aby míle a pokorníe trpieli. A ne vzadneho czlowieka aní ſwateho antoníe by to byla pomoc a vzdraweníe, ale ſameho boha, Genz muoz, kohoz chce a kdyz chce, vzdrawítí. Takz ſwaty antoníj nuznym ſwy ſwatym vtreſſením weſele a po- 55 korníe trpietí kazowaſſe a vzdrawenym bohu dlekowati z toho daru. Kap. XXIX. Sſeſſta a XXX ta kapítolaa). Roryto tak rzeczeny z paleſtynſke zemíe gide na tu horu, kdez ſwaty antoníj prziebywaſſe. A ten miegieſſe w ſobie welmí liteho bieſa, 196a Neb zuby iazyk ſwuoi kufafſe II A oczí ſobye wzdy chtiefſe wydratí. A prziſſed y pſy, aby zaň boha pſyl. Tu ſwatý antoníj pomodliw ſye 5 y wecýe: budeff vzdrawen. Tu on nechtie tomu wierzití A proti przika- zaníj ty byti poczíe. Tu ſwaty antoníj gemu wecye tez a rzka: Zde ne- muozeſſ vzdrawen bytí; Ale wýgdí, a iakz do Egipta wſtupiſſ, tak ynhed budeſſ zdraw. Tu on vwierzíw, wſtaw y gide. A iakz brzo Egipt vzrzie, podle ſlibu ſwateho antoníe, takoz gemu byl hoſpodín na modlitwie zyewil, 10 ynhed by vzdrawen. Kap. XXX Sedma a XXX ta kapitolaa). Edna diewka, genz byla z trypolys toho mieſta, prziſſla k ſwatemu antoníj a neſlychane miegieſſe boleſti. A coz koli gieí z chrziepíj plowieſſe to zemie dopadna, w czrwy ſye obratieſſe; a y ſlzy z uoczij y z uſſij tez. A k tomu gi dna bieſſe zlamala. Tu gegíj otec a matí zwiediewſſe, kdyz giz chtiechu mníffie k ſwatemu antoníj gítí, magic v bozye nadregí, genz gest vzdrawil gednu zenu, 1akoz gest we cztenij psano, ot czrwene nemocy, 5 a) červ. gest gmiel). — 52. ACE vždy sch; E drekowal; ACE radie; ACE přesm: wssem tiem; A a sch. — 53. AE ani svatého Antonie sch. — 54. ACE m. ale: nez; A mocz (!), C sch; AC koho; AE kdy. — 55. ACE obš: muozie vzdrawiti; D Takez, ACE Tak; ACE m. Antoní.... vesele (!) a: Antonyus (E Anthon) ſwym vtreſſenym nuznym we- fely (!, C weleffe, E welel). — 56. ACE kazováše sch. Kap. XXIX. 1. C má nadp: XXXVI; E nadp: O Gednom, gefſto w ſobie gmiel diabla a prziſſel k Anthoni; DA bez nadp. — 2. ACE m. Prorito: Fronto Geden, orig. Fronto quidam; C ſſel, E ſſiel; A kdezto, E ktezto. — 3. E przebywal; E gmiel; AE velmi lítého sch. — 4. A obš: y zuby; ACE m. svuoj: fam; D přesm: ſwoý lazyk; E kuſal; AC m. sobě: gedno, E gen; E chtiel; A přesm: chtieſſie wzdy; E obš: ſobie wydrati. — 5. ACE a sch; AE m. tu: A, C sch; AE modliw fie. — 6. C i sch; ACE m. vecě: powiediel (E rzekl) geſt gemu (C obš: gemu rzka); ACE obš: Gdy a budeſs; ACE m. tu on: Tehdy kdyz; C nechtiew, E nechtiel. — 7. ACE přesm: pocze tu byti; ACE tu sch; ACE m. jemu vecě: powiedie (E powiedtel) gemu; E též sch. — 8. ACE ale sch. — 9. ACE m. tu on: Tak pak; C ſſel, E ſſiel; AE a sch; E vzrziel. — 10. ACE yakz. — 11. ACE byl. Kap. XXX. 1. C má nadp: XXXVII; E nadp: O gedne dieweczcze, gefſto gmiela neſlychanu boleſt y przyfſla k S. Anthonij; DA bez nadp. — 2. D Anthonyowi. — 3. ACE a sch; A neſlechane; E magie; ACE obš: boleſti a zaloſtne; ACE a sch; E teklo. — 4. ACE to sch; ACE přesm: obratiefſe (E obratilo) fie w czrwy (E w czerwy); ACE m. a: tak; E ſluzy. — 5. ACE obš: zlamala, a oczy tey (C tie, E gy) breffta (E byli) rozoczej (CE rozocie); ACE m. tu její: Gegiez. — 6. E přesm: Mniſſy chtieli;
421 A wzdy diekowaſſe bohu a radieſſe trem wſſiem ponym, aby míle a pokorníe trpieli. A ne vzadneho czlowieka aní ſwateho antoníe by to byla pomoc a vzdraweníe, ale ſameho boha, Genz muoz, kohoz chce a kdyz chce, vzdrawítí. Takz ſwaty antoníj nuznym ſwy ſwatym vtreſſením weſele a po- 55 korníe trpietí kazowaſſe a vzdrawenym bohu dlekowati z toho daru. Kap. XXIX. Sſeſſta a XXX ta kapítolaa). Roryto tak rzeczeny z paleſtynſke zemíe gide na tu horu, kdez ſwaty antoníj prziebywaſſe. A ten miegieſſe w ſobie welmí liteho bieſa, 196a Neb zuby iazyk ſwuoi kufafſe II A oczí ſobye wzdy chtiefſe wydratí. A prziſſed y pſy, aby zaň boha pſyl. Tu ſwatý antoníj pomodliw ſye 5 y wecýe: budeff vzdrawen. Tu on nechtie tomu wierzití A proti przika- zaníj ty byti poczíe. Tu ſwaty antoníj gemu wecye tez a rzka: Zde ne- muozeſſ vzdrawen bytí; Ale wýgdí, a iakz do Egipta wſtupiſſ, tak ynhed budeſſ zdraw. Tu on vwierzíw, wſtaw y gide. A iakz brzo Egipt vzrzie, podle ſlibu ſwateho antoníe, takoz gemu byl hoſpodín na modlitwie zyewil, 10 ynhed by vzdrawen. Kap. XXX Sedma a XXX ta kapitolaa). Edna diewka, genz byla z trypolys toho mieſta, prziſſla k ſwatemu antoníj a neſlychane miegieſſe boleſti. A coz koli gieí z chrziepíj plowieſſe to zemie dopadna, w czrwy ſye obratieſſe; a y ſlzy z uoczij y z uſſij tez. A k tomu gi dna bieſſe zlamala. Tu gegíj otec a matí zwiediewſſe, kdyz giz chtiechu mníffie k ſwatemu antoníj gítí, magic v bozye nadregí, genz gest vzdrawil gednu zenu, 1akoz gest we cztenij psano, ot czrwene nemocy, 5 a) červ. gest gmiel). — 52. ACE vždy sch; E drekowal; ACE radie; ACE přesm: wssem tiem; A a sch. — 53. AE ani svatého Antonie sch. — 54. ACE m. ale: nez; A mocz (!), C sch; AC koho; AE kdy. — 55. ACE obš: muozie vzdrawiti; D Takez, ACE Tak; ACE m. Antoní.... vesele (!) a: Antonyus (E Anthon) ſwym vtreſſenym nuznym we- fely (!, C weleffe, E welel). — 56. ACE kazováše sch. Kap. XXIX. 1. C má nadp: XXXVI; E nadp: O Gednom, gefſto w ſobie gmiel diabla a prziſſel k Anthoni; DA bez nadp. — 2. ACE m. Prorito: Fronto Geden, orig. Fronto quidam; C ſſel, E ſſiel; A kdezto, E ktezto. — 3. E przebywal; E gmiel; AE velmi lítého sch. — 4. A obš: y zuby; ACE m. svuoj: fam; D přesm: ſwoý lazyk; E kuſal; AC m. sobě: gedno, E gen; E chtiel; A přesm: chtieſſie wzdy; E obš: ſobie wydrati. — 5. ACE a sch; AE m. tu: A, C sch; AE modliw fie. — 6. C i sch; ACE m. vecě: powiediel (E rzekl) geſt gemu (C obš: gemu rzka); ACE obš: Gdy a budeſs; ACE m. tu on: Tehdy kdyz; C nechtiew, E nechtiel. — 7. ACE přesm: pocze tu byti; ACE tu sch; ACE m. jemu vecě: powiedie (E powiedtel) gemu; E též sch. — 8. ACE ale sch. — 9. ACE m. tu on: Tak pak; C ſſel, E ſſiel; AE a sch; E vzrziel. — 10. ACE yakz. — 11. ACE byl. Kap. XXX. 1. C má nadp: XXXVII; E nadp: O gedne dieweczcze, gefſto gmiela neſlychanu boleſt y przyfſla k S. Anthonij; DA bez nadp. — 2. D Anthonyowi. — 3. ACE a sch; A neſlechane; E magie; ACE obš: boleſti a zaloſtne; ACE a sch; E teklo. — 4. ACE to sch; ACE přesm: obratiefſe (E obratilo) fie w czrwy (E w czerwy); ACE m. a: tak; E ſluzy. — 5. ACE obš: zlamala, a oczy tey (C tie, E gy) breffta (E byli) rozoczej (CE rozocie); ACE m. tu její: Gegiez. — 6. E přesm: Mniſſy chtieli;
Strana 422
422 Y poczie gich pſytí, aby tu geho hubenu dceru ſ ſobu pogieli. A kdyz gie oní nechtrechu ſ ſebu pogietí k ſwatemu antoníj, y oſtachu ſ níj v ſwateho 10 pafvncye mnícha a zpowiedlníka, Genztoí za makcymíana cyeſarzie ſlep byl, neb mu byli oczí wybodli. Tehdy tí mníſſie przigidechu k ſwatemu antoníj. A kdyz chtiechu ſwatemu antoníj o bolestech te diewky pwití, Tu ſwaty antoníj gich rziecz prziegie y wypwi gím wſſicku przihodu, kak ſye geſt ſtalo na cyeſtie, tako by tu ſ nímí byl. Tehdy tí mníſſie pſychu 15 geho, aby gím kazal y ſ tu diewku przied ſye. Tu on gím neodpuſtí, ale wecye gim: Gdiete a nalezniete diewku, aczt geſt nevmrziela, zdwu. lI Y wecye gím: nechod nízadny ke mníe] k neduoftoínemu! Nebot vzdra- 196b wítí nemocneho neníe przírozeníe tieleſneho, Ale ſamoho boha rezukryſta, Genz wſſudy pomaha w ſye wierzicym. A protoz, za níz pſyte, ſwymít 20 modlitwami vzdrawena geſt. Neb kdyz ſem ta na modlitwach byl, zyeweno mí geſt gegie zdrawie. A iakoz geſt rzeki, tak ſye ge ſtalo. Neb, kdyz ſu prziſſli k ſwatemu pafuncyemu, y nalezechu diewku weſelu a zdrawu. Kap. XXXI. Oſma a XXXta kaptolaa) POtom pak w kratkem czaſu, kdyz dwa bratry gdieſſta k ſwatemu antoníj y nemiegiefsta wody na cyeſtíe, ze geden p zezy vmrzíe A druhy lezieſſe, czekagie ſmrti: Tehdy ſwaty antoníj na huorzie gſa, y zawola dwu 5 mníchu na ruczieſt, genz tu przi nem biefſta, Y przikaza gíma, abyſſta rucze nabrala wody lahwicy a biezala na Egipſku cyeſtu, a rzka: Gizt a) červ. AE gmagicze, C magice; C w bohu. — 7. E czerwene. — 8. AC pocziechu, E po- czeli; ACE jich sch; ACE m. jeho hubenú: hubenu gych; D s ſebu; ACE přesm: poyali s ſebu. — 9. E nechtieli; ACE m. s sebú pojieti k svatému Antoní: k ſwatemu Anthonij przyweſti; ACE i sch; E zuoftali; ACE m. u: naprzied v (spr.). — 10. D Paf- funczya, A Paffunkczie; D m. jenžtoj': Genzto gest, ACE Genzto yakz; DAC Maxi- miana, E Maxymina. — 11. ACE m. neb: ze; ACE gemu; ACE přesm: oczy byli; A przygidu, E przyfſli. — 12. C tehdy ti mnišie... Antoní sch; E m. chtiechu svatému Antoní: mu chtieli prawiti; ACE přesm: o te ( ty) diewky bolestech; E praviti sch. — 13. ACE tu sch; D przegew, A przigie (!), E przeyal; ACE m. i: a; E wſſeczku; A m. kak: kak koli, C yakz koly, E kterak. — 14. ACE m. tehdy ti: A kdyz; A pro- ſechu, C prosiechu. E proſyli. — 15. ACE m. jeho: Swatheo Anthonie; ACE přesm: kazal gym; E i sch; ACE dieweczku; ACE tu on jim sch; A neodſtupiti(!), E obš: y neodpuſtij. — 16. E m. ale: a; A wiecze; ACE jim sch; C naleznete (spr.); C obš: diewku zdrawu; A acz; C zdrávu sch. — 17. ACE k sch. — 18. ACE nemoczne; DACE ſameho. — 19. AE m. v sě: wſſem; A wierzytim; ACE a sch; A niztoz, E nizto, C niežto; ACE ſwymi. — 20. AE vzdrawenat; C m. neb: A; C kdyzt; C mod- litbie; AE neb když... byl sch. — 21. ACE yakz; AE m. jest: gest to, C to gest; ACE gest. — 22. ACE wyffli; DC Paffunczyowi, A Paffunkczev, E Paffunkcziemu; ACE i sch; AE nalezli, C naleznu; ACE dieweczku: ACE obš: zdrawu y s gegym (E gegij) otczem a (E y) materzy. Kap. XXXI. 1. B kaptola!; C má nadp: XXXVIII kapia; E nadp: O dwu bratrzy, geſſto geden vmrzel na czeſtie pro weliku zyzen; DA bez nadp. — 2. ACE m. v krátkém času: nedluho; DAE Bratrzie; E ſſlij. — 3. ACE i sch; E negmieli; AE m. že: genz; AC ziezen, E zyzen; E vmrziel. — 4. E leziel; ACE tehdy sch; ACE přesm: gfa na horzie; ACE i sch. — 5. ACE přesm. a obš: na (E sch.) ruczeft (E ruczie) zawola
422 Y poczie gich pſytí, aby tu geho hubenu dceru ſ ſobu pogieli. A kdyz gie oní nechtrechu ſ ſebu pogietí k ſwatemu antoníj, y oſtachu ſ níj v ſwateho 10 pafvncye mnícha a zpowiedlníka, Genztoí za makcymíana cyeſarzie ſlep byl, neb mu byli oczí wybodli. Tehdy tí mníſſie przigidechu k ſwatemu antoníj. A kdyz chtiechu ſwatemu antoníj o bolestech te diewky pwití, Tu ſwaty antoníj gich rziecz prziegie y wypwi gím wſſicku przihodu, kak ſye geſt ſtalo na cyeſtie, tako by tu ſ nímí byl. Tehdy tí mníſſie pſychu 15 geho, aby gím kazal y ſ tu diewku przied ſye. Tu on gím neodpuſtí, ale wecye gim: Gdiete a nalezniete diewku, aczt geſt nevmrziela, zdwu. lI Y wecye gím: nechod nízadny ke mníe] k neduoftoínemu! Nebot vzdra- 196b wítí nemocneho neníe przírozeníe tieleſneho, Ale ſamoho boha rezukryſta, Genz wſſudy pomaha w ſye wierzicym. A protoz, za níz pſyte, ſwymít 20 modlitwami vzdrawena geſt. Neb kdyz ſem ta na modlitwach byl, zyeweno mí geſt gegie zdrawie. A iakoz geſt rzeki, tak ſye ge ſtalo. Neb, kdyz ſu prziſſli k ſwatemu pafuncyemu, y nalezechu diewku weſelu a zdrawu. Kap. XXXI. Oſma a XXXta kaptolaa) POtom pak w kratkem czaſu, kdyz dwa bratry gdieſſta k ſwatemu antoníj y nemiegiefsta wody na cyeſtíe, ze geden p zezy vmrzíe A druhy lezieſſe, czekagie ſmrti: Tehdy ſwaty antoníj na huorzie gſa, y zawola dwu 5 mníchu na ruczieſt, genz tu przi nem biefſta, Y przikaza gíma, abyſſta rucze nabrala wody lahwicy a biezala na Egipſku cyeſtu, a rzka: Gizt a) červ. AE gmagicze, C magice; C w bohu. — 7. E czerwene. — 8. AC pocziechu, E po- czeli; ACE jich sch; ACE m. jeho hubenú: hubenu gych; D s ſebu; ACE přesm: poyali s ſebu. — 9. E nechtieli; ACE m. s sebú pojieti k svatému Antoní: k ſwatemu Anthonij przyweſti; ACE i sch; E zuoftali; ACE m. u: naprzied v (spr.). — 10. D Paf- funczya, A Paffunkczie; D m. jenžtoj': Genzto gest, ACE Genzto yakz; DAC Maxi- miana, E Maxymina. — 11. ACE m. neb: ze; ACE gemu; ACE přesm: oczy byli; A przygidu, E przyfſli. — 12. C tehdy ti mnišie... Antoní sch; E m. chtiechu svatému Antoní: mu chtieli prawiti; ACE přesm: o te ( ty) diewky bolestech; E praviti sch. — 13. ACE tu sch; D przegew, A przigie (!), E przeyal; ACE m. i: a; E wſſeczku; A m. kak: kak koli, C yakz koly, E kterak. — 14. ACE m. tehdy ti: A kdyz; A pro- ſechu, C prosiechu. E proſyli. — 15. ACE m. jeho: Swatheo Anthonie; ACE přesm: kazal gym; E i sch; ACE dieweczku; ACE tu on jim sch; A neodſtupiti(!), E obš: y neodpuſtij. — 16. E m. ale: a; A wiecze; ACE jim sch; C naleznete (spr.); C obš: diewku zdrawu; A acz; C zdrávu sch. — 17. ACE k sch. — 18. ACE nemoczne; DACE ſameho. — 19. AE m. v sě: wſſem; A wierzytim; ACE a sch; A niztoz, E nizto, C niežto; ACE ſwymi. — 20. AE vzdrawenat; C m. neb: A; C kdyzt; C mod- litbie; AE neb když... byl sch. — 21. ACE yakz; AE m. jest: gest to, C to gest; ACE gest. — 22. ACE wyffli; DC Paffunczyowi, A Paffunkczev, E Paffunkcziemu; ACE i sch; AE nalezli, C naleznu; ACE dieweczku: ACE obš: zdrawu y s gegym (E gegij) otczem a (E y) materzy. Kap. XXXI. 1. B kaptola!; C má nadp: XXXVIII kapia; E nadp: O dwu bratrzy, geſſto geden vmrzel na czeſtie pro weliku zyzen; DA bez nadp. — 2. ACE m. v krátkém času: nedluho; DAE Bratrzie; E ſſlij. — 3. ACE i sch; E negmieli; AE m. že: genz; AC ziezen, E zyzen; E vmrziel. — 4. E leziel; ACE tehdy sch; ACE přesm: gfa na horzie; ACE i sch. — 5. ACE přesm. a obš: na (E sch.) ruczeft (E ruczie) zawola
Strana 423
423 geft geden bratr, gda syë, tahl k bohua), A druhyt, nepuoidete-lí brzo k nemu ſ wodu, puoidet po nem; tot mí gest nyníe na modlitwach zye- weno. A kdyz to powiedie, Tehdy mnichy brzo bieziefſta podle geho przikazaníe, Y nalezeſſta, ano geden vmrziel, a druheho napogiſíta a tiě 10 gei obzíwifſta. Tu pohrabaſſta onoho vmrleho a zíweho ſ ſebu pogieſſta. A bieſſe te cyeſty ſ den chodby. A ſnad by niekto otazal: pcz geſt toho ſwaty antoníj nepowiedíel drziewe, nez ge onen vmrziel? Giny ge bozíj sud, iakoz gest drziewe rzeczeno, nez lidſky, ze gest vmrleho, iakz chtie, ſududil, A o tomto ziwě zyewi 1akz geſt raczil. Awſſakz geſt diwne do 15 ſwateho antoníe, ze, prziebywagie na daleke puſſtí w horzie, Y wiediel geft daleke wíecy bozím vkazowaním. Kap. XXXII. Dewata a XXXta kapitola we imie bozíe b) 197a (Pyet gineho czaſu, kdyz bieſſe ſwaty antoníj ſwogí oczi vprziel w nebe, Y vzrzie niekteru duſfí duce do nebes, A andiele ſyy welmí we- ſelechu. Gímzto nowym widiením weliky diw miegieſſe. Y poczie ſye welmi bohu modlití, aby gemu raczil zyewiti to widieníe. Tu ynhed k nemu hlas przigide a rzka: Tot geſt duſfie amona mnícha, Genzt gest przie- bywal na tom mieſtie, genz ſluowe nytrya. A ten amon bieſſe welmi stary A vſtawníe od dietinſtwa ſweho az do staroftí wedl gest ſwaty zíwot. A to mieſto, kdez ſwaty antoníj prziebywaſſe, to byefſe od nytrye cztrnadcte noclehuow wzdalij. To vzrziewſſe mniſſie, an ſye diwíj, Y pſychu geho, 10 a) u- přips. pozd. b) červ. (E zawolal) k ſobie dwu mnychu (E dwa mnichy); E byli; ACE a; CE przikazal; DE gim; E aby. — 6. E nabrali; E obš: w lahwiczy; E breziely. — 7. AC a sch; ACE druhy; AE m. nepuojdete-li brzo: newybrehnete-ly, E gestlizie newybiehnete. — 8. ACE m. k: proti; E m. po ňem: za nim; AE modltwie. — 9. ACE m. a když to: Tak kdy (CE kdyz); AE obš: powiedie (E powiediel) Swaty Anthonij (E Anthoň); C m. tehdy : a, AE sch ; D Mniſfij, AE sch ; ACE brzo sch ; ACE bieziewffe. — 10. ACE obš: przykazane welmi rychle; A i sch; E nalezli; E napogyli. — 11. ACE geho; AC zywiffta, E zywili; ACE tu sch; A pohrabawffie, C Zahrabawſſe, E pochowawfſie; ACE m. a živého: tohoto; AC přesm: poyeſſta s ſebu; E poyalij. — 12. E bylo; ACE toho sch. — 13. ACE obš: nepowiediel toho; ACE nezli; ACE je sch; ACE m. je: geft. — 14. ACE přesm: drziewe (C drzew, E prwe) rzieczeno gest; E m. že: neb; A chcze, CE chtiel. — 15. B fududil!, DACE fudil; AE m. živém: ziezniwem, C ży- znem(!), orig. sitiente; ACE Awffak. — 16. ACE i sch. — 17. ACE vkazaniem. Kap. XXXII. 1. C má nadp: XXXIX; E nadp: O S. Anthonij, geſſto widiel od andielow, duſſy neſucze do nebeſkeho kralowe; DA bez nadp. — 2. ACE přesm: Gy- neho opiet; ACE m. bieše: ſediefſe (E ſediel) w horzie; D ſwe; ACE m. svoji oči upřèl: a oczy ſwoge (C ſwogy, E swe) bieffie (E byl) vprziel. — 3. ACi sch; E vzrziel; ACE m. některú duši: dufſy gednu newidie (CE newiedie) kteru; ACE gducz; B syy!, DACE fie. — 4. E weſelilij; C kterymžto; ACE přesm: widienym nowym; E gmiel. — 5. AC m. sě velmi Bohu modliti: modliti ſie welmi, E fie welmie modlyti; ACE m. aby jemu: by gemu buoh; E přesm: to zgewiti; ACE viděnie sch; ACE m. tu: A. — 6. ACE přesm: hlas k niemu; A przygida (!), E przigde; ACE genz. — 7. ACE geffto; E byl. — 8. ACE m. a: genz. — 9. E przebywal; E m. to bieše: bylo geſt; A czrnaczet(!). — 10. A m. to uzřěvše: tehdij widucze, CE Tehdy widuce to;
423 geft geden bratr, gda syë, tahl k bohua), A druhyt, nepuoidete-lí brzo k nemu ſ wodu, puoidet po nem; tot mí gest nyníe na modlitwach zye- weno. A kdyz to powiedie, Tehdy mnichy brzo bieziefſta podle geho przikazaníe, Y nalezeſſta, ano geden vmrziel, a druheho napogiſíta a tiě 10 gei obzíwifſta. Tu pohrabaſſta onoho vmrleho a zíweho ſ ſebu pogieſſta. A bieſſe te cyeſty ſ den chodby. A ſnad by niekto otazal: pcz geſt toho ſwaty antoníj nepowiedíel drziewe, nez ge onen vmrziel? Giny ge bozíj sud, iakoz gest drziewe rzeczeno, nez lidſky, ze gest vmrleho, iakz chtie, ſududil, A o tomto ziwě zyewi 1akz geſt raczil. Awſſakz geſt diwne do 15 ſwateho antoníe, ze, prziebywagie na daleke puſſtí w horzie, Y wiediel geft daleke wíecy bozím vkazowaním. Kap. XXXII. Dewata a XXXta kapitola we imie bozíe b) 197a (Pyet gineho czaſu, kdyz bieſſe ſwaty antoníj ſwogí oczi vprziel w nebe, Y vzrzie niekteru duſfí duce do nebes, A andiele ſyy welmí we- ſelechu. Gímzto nowym widiením weliky diw miegieſſe. Y poczie ſye welmi bohu modlití, aby gemu raczil zyewiti to widieníe. Tu ynhed k nemu hlas przigide a rzka: Tot geſt duſfie amona mnícha, Genzt gest przie- bywal na tom mieſtie, genz ſluowe nytrya. A ten amon bieſſe welmi stary A vſtawníe od dietinſtwa ſweho az do staroftí wedl gest ſwaty zíwot. A to mieſto, kdez ſwaty antoníj prziebywaſſe, to byefſe od nytrye cztrnadcte noclehuow wzdalij. To vzrziewſſe mniſſie, an ſye diwíj, Y pſychu geho, 10 a) u- přips. pozd. b) červ. (E zawolal) k ſobie dwu mnychu (E dwa mnichy); E byli; ACE a; CE przikazal; DE gim; E aby. — 6. E nabrali; E obš: w lahwiczy; E breziely. — 7. AC a sch; ACE druhy; AE m. nepuojdete-li brzo: newybrehnete-ly, E gestlizie newybiehnete. — 8. ACE m. k: proti; E m. po ňem: za nim; AE modltwie. — 9. ACE m. a když to: Tak kdy (CE kdyz); AE obš: powiedie (E powiediel) Swaty Anthonij (E Anthoň); C m. tehdy : a, AE sch ; D Mniſfij, AE sch ; ACE brzo sch ; ACE bieziewffe. — 10. ACE obš: przykazane welmi rychle; A i sch; E nalezli; E napogyli. — 11. ACE geho; AC zywiffta, E zywili; ACE tu sch; A pohrabawffie, C Zahrabawſſe, E pochowawfſie; ACE m. a živého: tohoto; AC přesm: poyeſſta s ſebu; E poyalij. — 12. E bylo; ACE toho sch. — 13. ACE obš: nepowiediel toho; ACE nezli; ACE je sch; ACE m. je: geft. — 14. ACE přesm: drziewe (C drzew, E prwe) rzieczeno gest; E m. že: neb; A chcze, CE chtiel. — 15. B fududil!, DACE fudil; AE m. živém: ziezniwem, C ży- znem(!), orig. sitiente; ACE Awffak. — 16. ACE i sch. — 17. ACE vkazaniem. Kap. XXXII. 1. C má nadp: XXXIX; E nadp: O S. Anthonij, geſſto widiel od andielow, duſſy neſucze do nebeſkeho kralowe; DA bez nadp. — 2. ACE přesm: Gy- neho opiet; ACE m. bieše: ſediefſe (E ſediel) w horzie; D ſwe; ACE m. svoji oči upřèl: a oczy ſwoge (C ſwogy, E swe) bieffie (E byl) vprziel. — 3. ACi sch; E vzrziel; ACE m. některú duši: dufſy gednu newidie (CE newiedie) kteru; ACE gducz; B syy!, DACE fie. — 4. E weſelilij; C kterymžto; ACE přesm: widienym nowym; E gmiel. — 5. AC m. sě velmi Bohu modliti: modliti ſie welmi, E fie welmie modlyti; ACE m. aby jemu: by gemu buoh; E přesm: to zgewiti; ACE viděnie sch; ACE m. tu: A. — 6. ACE přesm: hlas k niemu; A przygida (!), E przigde; ACE genz. — 7. ACE geffto; E byl. — 8. ACE m. a: genz. — 9. E przebywal; E m. to bieše: bylo geſt; A czrnaczet(!). — 10. A m. to uzřěvše: tehdij widucze, CE Tehdy widuce to;
Strana 424
424 aby gím powiediel, czemu ſye to diwíj. Gím on powiedie, ze amon nyníe ſkonczal, Gehoz k ſwatemu antoníj czaſto chodiefſe, a oní geí dobrzíe znachu; a to take ma nyníe powředieno bytí. Cztyrzidcata kapitolaa) Rzihodi ſye gednu ſwatemu antoníj, ze míegieſſe brziſtí przieſ potok, gemuz diechu lito, A tě ſye bieſſe rozwodníi. Tehdy poczíe pſytí teodora, genz ſ ním bieſſe, aby maliczko odſſel od neho, Ze nechtieſſe, abyſſta ſwogí nazye tieleb) widiela. Tu teodorus odgide. A ſwaty antoníj chtiefſe ſye ſwlecy; y poczie ſye ſtydietí. A kdyz tak ſtogie myſleſſe, y vzrzie sye 2o na druhe ſtníe na brziezye, ano geí moc bozie przieneſla. Tehdy prziſſed ſwaty teodorus, take na onu ſtnu k nemu brzíde. Y poczie ſye díwiti ze geſt tak brzo prziebrzedl ſwaty antoníj, ze aní noh aní ruku aní rucha bieſſe zmoczil. Y poczie geho pſytí, aby gemu powiediel, kterak ge przie- neſen tak na ruczeſt. Tehdy gemu nechtiefſe powiedíeti. 11 Tu on geí 25 chytíw za nohy, y prziſyeze, ze geho nechce puſtití, dokudz gemu nepowíe, kak ſye ge ſtalo. To ſtarzec wida, ze geho nemuoz zbytí, Y zapowiedie gemu, aby toho nízadnemu nepwil, dokudz gest on ziw. Tehdy gemu po- widie, ze ge tak przieſſel po ſuche zemí, ze gest noh neomoczil, Przikladem ſamoho boha, tako buoh ſwatemu petru dal, aby ſwrchu po wodie ſſel 30 iako po ſuche zemí. A toho geſt teodorus nízadnemu nepowiediel, takoz byl ſlibil, az y vmrziel ſwaty antoníj. Ale po geho ſmrtí tepruw geſt pwil. 197b 15 a) červ. b) nad -zye nadeps. pozd. -he, z -le uděláno -lo. E proſy. — 11. E to sch; AC m. pověděl... diví: czemu ſie dywi, powiediel; ACE Gymzto; D přesm: On gim; E powiediel. — 12. E ſkonal; D m. jehož: Genz, AE gehoz ony, ze, C gehož že cžaſto; C často sch; E chodil; ACE a oni sch; C jej sch. — 13. A znagychu, C znaly fu, E znali; ACE toto; C přesm: nynie ma. — 14. C má nadp: XL kaa; E nadp: O S. Anthoni, kterak diwnie przes potok prze...; DA bez nadp. — 15. ACE přesm: Gednu przyhodie (CE przihodij) ſie; E gmiel; E přesm: przes potok brzyſti. — 16. ACE m. jemuž diechu: geffto flowe; E byl. — 17. E ne- chtieli; AC byffta, E by, D aby. — 18. D ſwe nahe tiela; ACE přesm: ſwa tiela naha; DE widieli; ACE tu sch; C odffel; ACE m. a: Tehdy. — 19. ACE m. chtieše sě: kdyz sie chtieſſie (E chtiel); ACE i sch; ACE tak sch; A myſlysse, E myſlil; ACE i sch; E vzrziel. — 20. ACE m. na druhé straně na břězě: na onom brzeze (Ebrziehu); ACE geho. — 21. E přesm: k niemu na onu ftranu; AE bříde sch., v C nadeps. poz- ději: przide. — 22. ACE jest sch; ACE svatý Antoní sch; ACE m. že: A kdyz; ACE ani rukú sch, v orig. rovněž. — 23. E byl; ACE i sch; ACE gest. — 24. AC m. tak na rúčest: na ruczeſt tak, E tak ſpieſſnie; ACE m. tehdy: A kdy (E kdyz); ACE přesm: nechtieffie (E nechtiel) gemu; ACE obš: powiedleti (E powiediti) te przyhodij; ACE tu on sch. — 25. AE přesm: chytiw (E chytiwſſy) geho, C sch; C za nohy sch; ACE m. nechce pustiti: nepuſti; ACE m. dokudž: az; ACE powie. — 26. CE kterak; ACE gest; ACE m. to: Tehdy; A nemuzie; CE přesm: nemože geho; CE zapowiediel. — 27. ACE toho sch; ACE přesm: neprawil vzadnev (E zadnemu); A donywadz, C do- kawadz. — 28. E powiediel; AE je sch; ACE obš: yako po; ACE jest sch; ACE nohy. — 29. ACE ſameho; ACE obš: a yako. — 30. AC přesm: aby yako po ſuche zemi po wodie ſſel ſwrchu, E aby po wodie ſwrchu yako po ſuche zemi ſſiel; AC jest sch. — 31. AC obš: byl gt; DA teprw; C přesm: gest tepruw. — 32. AE a ti mnišie,
424 aby gím powiediel, czemu ſye to diwíj. Gím on powiedie, ze amon nyníe ſkonczal, Gehoz k ſwatemu antoníj czaſto chodiefſe, a oní geí dobrzíe znachu; a to take ma nyníe powředieno bytí. Cztyrzidcata kapitolaa) Rzihodi ſye gednu ſwatemu antoníj, ze míegieſſe brziſtí przieſ potok, gemuz diechu lito, A tě ſye bieſſe rozwodníi. Tehdy poczíe pſytí teodora, genz ſ ním bieſſe, aby maliczko odſſel od neho, Ze nechtieſſe, abyſſta ſwogí nazye tieleb) widiela. Tu teodorus odgide. A ſwaty antoníj chtiefſe ſye ſwlecy; y poczie ſye ſtydietí. A kdyz tak ſtogie myſleſſe, y vzrzie sye 2o na druhe ſtníe na brziezye, ano geí moc bozie przieneſla. Tehdy prziſſed ſwaty teodorus, take na onu ſtnu k nemu brzíde. Y poczie ſye díwiti ze geſt tak brzo prziebrzedl ſwaty antoníj, ze aní noh aní ruku aní rucha bieſſe zmoczil. Y poczie geho pſytí, aby gemu powiediel, kterak ge przie- neſen tak na ruczeſt. Tehdy gemu nechtiefſe powiedíeti. 11 Tu on geí 25 chytíw za nohy, y prziſyeze, ze geho nechce puſtití, dokudz gemu nepowíe, kak ſye ge ſtalo. To ſtarzec wida, ze geho nemuoz zbytí, Y zapowiedie gemu, aby toho nízadnemu nepwil, dokudz gest on ziw. Tehdy gemu po- widie, ze ge tak przieſſel po ſuche zemí, ze gest noh neomoczil, Przikladem ſamoho boha, tako buoh ſwatemu petru dal, aby ſwrchu po wodie ſſel 30 iako po ſuche zemí. A toho geſt teodorus nízadnemu nepowiediel, takoz byl ſlibil, az y vmrziel ſwaty antoníj. Ale po geho ſmrtí tepruw geſt pwil. 197b 15 a) červ. b) nad -zye nadeps. pozd. -he, z -le uděláno -lo. E proſy. — 11. E to sch; AC m. pověděl... diví: czemu ſie dywi, powiediel; ACE Gymzto; D přesm: On gim; E powiediel. — 12. E ſkonal; D m. jehož: Genz, AE gehoz ony, ze, C gehož že cžaſto; C často sch; E chodil; ACE a oni sch; C jej sch. — 13. A znagychu, C znaly fu, E znali; ACE toto; C přesm: nynie ma. — 14. C má nadp: XL kaa; E nadp: O S. Anthoni, kterak diwnie przes potok prze...; DA bez nadp. — 15. ACE přesm: Gednu przyhodie (CE przihodij) ſie; E gmiel; E přesm: przes potok brzyſti. — 16. ACE m. jemuž diechu: geffto flowe; E byl. — 17. E ne- chtieli; AC byffta, E by, D aby. — 18. D ſwe nahe tiela; ACE přesm: ſwa tiela naha; DE widieli; ACE tu sch; C odffel; ACE m. a: Tehdy. — 19. ACE m. chtieše sě: kdyz sie chtieſſie (E chtiel); ACE i sch; ACE tak sch; A myſlysse, E myſlil; ACE i sch; E vzrziel. — 20. ACE m. na druhé straně na břězě: na onom brzeze (Ebrziehu); ACE geho. — 21. E přesm: k niemu na onu ftranu; AE bříde sch., v C nadeps. poz- ději: przide. — 22. ACE jest sch; ACE svatý Antoní sch; ACE m. že: A kdyz; ACE ani rukú sch, v orig. rovněž. — 23. E byl; ACE i sch; ACE gest. — 24. AC m. tak na rúčest: na ruczeſt tak, E tak ſpieſſnie; ACE m. tehdy: A kdy (E kdyz); ACE přesm: nechtieffie (E nechtiel) gemu; ACE obš: powiedleti (E powiediti) te przyhodij; ACE tu on sch. — 25. AE přesm: chytiw (E chytiwſſy) geho, C sch; C za nohy sch; ACE m. nechce pustiti: nepuſti; ACE m. dokudž: az; ACE powie. — 26. CE kterak; ACE gest; ACE m. to: Tehdy; A nemuzie; CE přesm: nemože geho; CE zapowiediel. — 27. ACE toho sch; ACE přesm: neprawil vzadnev (E zadnemu); A donywadz, C do- kawadz. — 28. E powiediel; AE je sch; ACE obš: yako po; ACE jest sch; ACE nohy. — 29. ACE ſameho; ACE obš: a yako. — 30. AC přesm: aby yako po ſuche zemi po wodie ſſel ſwrchu, E aby po wodie ſwrchu yako po ſuche zemi ſſiel; AC jest sch. — 31. AC obš: byl gt; DA teprw; C přesm: gest tepruw. — 32. AE a ti mnišie,
Strana 425
425 A tí mníſſie, gimzto bieſſe ſwaty antoníj pwil o ſmrti ſwateho amona, znamenachu den. A kdyz przigidechu bratrzie z nytrye po trzidcyetí dnech, Y wzeptachu ſye, ze toho dne y te hodiny, iakz gím ſwaty antoníj pwil, ze ſwaty amon vmrziel, Gehoz on duſſi widiel neſuce do nebes. Tu ſye 35 obogí pocziechu díwítí duoftogenstwíj ſwateho antoníe, Ze tak daleke wiecy ſkutek dan gemu wiedieti. Kap. XXXIII. Prwa a XXXXta a), ERchelavs, hrabie geden, kdyz biefle zastupil ſwateho antoníe naprzied przied horu, Y poczie geho pſytí, aby wzdal modlitwu za gednu pannu naboznu, Giez gmie bieſſe polikracya, genz bieſſe w laodycy w klafſterzie a bieſſe welmi bohoboíná. Y bieſſe nemocna p przielifſny puoſt a pro bdieníe; 1 bieſſe welmí mdla na wſſem tiele. Y pomodli ſye za ní ſwaty antoníj. Tu archelaus tě de znamena, kdyz on za ní modlitwu k bohu wzdawal. A wratíw ſye do laodycye, y naleze diewku welmi zdrawu. Y wzepta ſye, ktereho ge dne byla zdwa. Y naleze, iakz byl znamenal. Y podíwichu ſye wſficní zwidiewffe, ze od toho dne zdrawa byla, kterehoz 10 ſwaty antoníj za ní modlitwu k bohu vczínil bíeſſe. Kap. XXXIV. 198a II A take geſt czaſto naprzied pwil przichozych zaſtupuow potrziebu, pocz gdu k nemu a w ktery ſu czas wyſſli; Gedny pwieſſe, gefſto chtiece a zadagice geho widietí, A druzy p nemocy, a pak mnozy, geſto míegiechu zle duchy w ſobíe, k nemu gdiechu. Awffak nízadny darmo k nemu ne- uſylowal. Ale wſſicni ſu ſye zaſye wcowali, gfuce naplňení duchowníeho 5 pokrma. Ale on gím przíkazowaſſe, aby z toho bohu dieku a chwalu a) červ. jimžto bieše svatý Antoní pravil sch (ch. opis.). — 33. E znamenali; CE prziffly; ACE zz Nytria. — 34. ACE i sch; E wzeptali; ACE m. že: y nalezu (C naleznu E nalezli), orig. repererunt; ACE m. i té hodiny: w tu hodynu; ACE yakoz. — 35. C m. jehož: ze; ACE Tehdy. — 36. E poczieli. — 37. D přesm: gemu dan. Kap. XXXIII. 1. C má nadp: XLI; E nadp: O gedne pannie, geffto za nij Swaty Anthon modlil fie; DA bez nadp. — 2. ACE Archelaus; ACE jeden sch; E byl. — 3. ACE i sch; AC přesm: Proſyti geho poczie; ACE jednu sch. — 4. A gegiez, E gyzto; CE gmeno; E bylo; AE Pobgracia (!), C Poligracia; ACE gefsto; E byla ; ACE W lao- doczy, orig. Laodicea; AE v sch. — 5. ACE m. bieše velmi bohobojna: bohoboyna byla; ACE m. i: Ta; E byla; ACE m. pro: a to pro; ACE přesm: puoſt przielyfſny. — 6. E byla; A wlmy (!); AE m. všem: ſwem; A i sch; ACE za ni sch. — 7. E obš: Anthoň za ni; ACE m. tu: Ale; A m. když: gehon (!), E gehoz dne, C gehoz; A on sch. — 8. ACE přesm: modlitwu wzdawal (E wzdal) bohu (E buohu) za ni; C m. a: y, AE sch; ACE llaodoczie; C m. i: a, AE sch. — 9. C m. i: A, AE sch; ACE obš: wzeptaw ſie na den; E ktery; ACE je dne sch; E vzdrawena; A yak by. — 10. E podiwili; DAC wſficzkni), E wfficzy. — 11. ACE přesm: modlytwu za ni; ACE bieše sch. Kap. XXXIV. 1. ACE a sch; ACE přesm: czaſto gt. — 2. ACE procz; C gde (!); ACE m. v který sú čas: czas, ktery ſu; E prawili (!). — 3. ACE pak sch. — 4. ACE přesm: zle duchy w sobie gmieli; E chodili; ACE přesm: k nemu darmo. — 5. ACE ale sch; DACE wſfichnij; ACE zasě sch; E m. naplňeni: nakrmeni. — 6. ACE jim sch; E przikazowal; AC přesm: bohu z toho. — 7. AE m. dieku a chválu vzdávali:
425 A tí mníſſie, gimzto bieſſe ſwaty antoníj pwil o ſmrti ſwateho amona, znamenachu den. A kdyz przigidechu bratrzie z nytrye po trzidcyetí dnech, Y wzeptachu ſye, ze toho dne y te hodiny, iakz gím ſwaty antoníj pwil, ze ſwaty amon vmrziel, Gehoz on duſſi widiel neſuce do nebes. Tu ſye 35 obogí pocziechu díwítí duoftogenstwíj ſwateho antoníe, Ze tak daleke wiecy ſkutek dan gemu wiedieti. Kap. XXXIII. Prwa a XXXXta a), ERchelavs, hrabie geden, kdyz biefle zastupil ſwateho antoníe naprzied przied horu, Y poczie geho pſytí, aby wzdal modlitwu za gednu pannu naboznu, Giez gmie bieſſe polikracya, genz bieſſe w laodycy w klafſterzie a bieſſe welmi bohoboíná. Y bieſſe nemocna p przielifſny puoſt a pro bdieníe; 1 bieſſe welmí mdla na wſſem tiele. Y pomodli ſye za ní ſwaty antoníj. Tu archelaus tě de znamena, kdyz on za ní modlitwu k bohu wzdawal. A wratíw ſye do laodycye, y naleze diewku welmi zdrawu. Y wzepta ſye, ktereho ge dne byla zdwa. Y naleze, iakz byl znamenal. Y podíwichu ſye wſficní zwidiewffe, ze od toho dne zdrawa byla, kterehoz 10 ſwaty antoníj za ní modlitwu k bohu vczínil bíeſſe. Kap. XXXIV. 198a II A take geſt czaſto naprzied pwil przichozych zaſtupuow potrziebu, pocz gdu k nemu a w ktery ſu czas wyſſli; Gedny pwieſſe, gefſto chtiece a zadagice geho widietí, A druzy p nemocy, a pak mnozy, geſto míegiechu zle duchy w ſobíe, k nemu gdiechu. Awffak nízadny darmo k nemu ne- uſylowal. Ale wſſicni ſu ſye zaſye wcowali, gfuce naplňení duchowníeho 5 pokrma. Ale on gím przíkazowaſſe, aby z toho bohu dieku a chwalu a) červ. jimžto bieše svatý Antoní pravil sch (ch. opis.). — 33. E znamenali; CE prziffly; ACE zz Nytria. — 34. ACE i sch; E wzeptali; ACE m. že: y nalezu (C naleznu E nalezli), orig. repererunt; ACE m. i té hodiny: w tu hodynu; ACE yakoz. — 35. C m. jehož: ze; ACE Tehdy. — 36. E poczieli. — 37. D přesm: gemu dan. Kap. XXXIII. 1. C má nadp: XLI; E nadp: O gedne pannie, geffto za nij Swaty Anthon modlil fie; DA bez nadp. — 2. ACE Archelaus; ACE jeden sch; E byl. — 3. ACE i sch; AC přesm: Proſyti geho poczie; ACE jednu sch. — 4. A gegiez, E gyzto; CE gmeno; E bylo; AE Pobgracia (!), C Poligracia; ACE gefsto; E byla ; ACE W lao- doczy, orig. Laodicea; AE v sch. — 5. ACE m. bieše velmi bohobojna: bohoboyna byla; ACE m. i: Ta; E byla; ACE m. pro: a to pro; ACE přesm: puoſt przielyfſny. — 6. E byla; A wlmy (!); AE m. všem: ſwem; A i sch; ACE za ni sch. — 7. E obš: Anthoň za ni; ACE m. tu: Ale; A m. když: gehon (!), E gehoz dne, C gehoz; A on sch. — 8. ACE přesm: modlitwu wzdawal (E wzdal) bohu (E buohu) za ni; C m. a: y, AE sch; ACE llaodoczie; C m. i: a, AE sch. — 9. C m. i: A, AE sch; ACE obš: wzeptaw ſie na den; E ktery; ACE je dne sch; E vzdrawena; A yak by. — 10. E podiwili; DAC wſficzkni), E wfficzy. — 11. ACE přesm: modlytwu za ni; ACE bieše sch. Kap. XXXIV. 1. ACE a sch; ACE přesm: czaſto gt. — 2. ACE procz; C gde (!); ACE m. v který sú čas: czas, ktery ſu; E prawili (!). — 3. ACE pak sch. — 4. ACE přesm: zle duchy w sobie gmieli; E chodili; ACE přesm: k nemu darmo. — 5. ACE ale sch; DACE wſfichnij; ACE zasě sch; E m. naplňeni: nakrmeni. — 6. ACE jim sch; E przikazowal; AC přesm: bohu z toho. — 7. AE m. dieku a chválu vzdávali:
Strana 426
426 wzdawali, ale ne gemu, Neb hoſpodín kazdemu vkazuge ſwe miloſrdie, ktoz geho naſleduge. Druha a XXXXta kaa). PAk gednoho czaſu, kdyz bieſſe wyſſel do prziedních klafſteruow, Aneb bieſſe pſſen od btrzij, Aby w korabie ſ ſwu bratrzíj k ním przigiel: A kdyz wſtupí w lodíj, y pomodli ſye ſ bratry. Tu on ſam gedíny poczie 5 weliky ſmrad czítí. Tu giníj pocziechu rzecy, ze ſlane ryby ſmrdie, gefito tu w korabie miegiechu. Ale on wecye: ge gínaky ſmrad. A kdyz tak mluwieſse, tehdy geden mladec diablem posyedeny, genz sye biesſe w ko- rabie ſkryl, zkrziczie welmí. A tu ynhed ſkrzye ſwateho antoníe by vzdrawě. Tehdy wſſichni vrozomiechu, ze geſt diabelſky ſmrad czil. Kap. XXXV. Kap. XXXVI. Trzetie a XXXXta kapítola a). A Pak gednoho muzie vrozeneho k nemu przíwedechu A ten zleho diabla w ſobie miegieſſe, Ze ſam ſwe tielo kuſaſſe y giedieſſe. Aníz ne- wiediefſe, by byl k ſwatemu antoníj prziweden. Y pſychu starcye ti, genz geí biechu przíwedlí, aby ſye zan bohu pomodli. Tu on ſye ſlitowa nad ním y vſylowa ſ ním przieſ cyelu noc. A kdyz giz poczie dníetí, Tehdy tě mladec poſyedeny chtíefſe ſwateho antoníe dawíti. A tí, genz geí biechu prziwedlí, pocziechu ſye naň hníewatí a rzkuce: Y procz ſye gemu pro- tiwifs ? II Gimzto ſwaty antonij wecye : Newinte hubeneho mladcye darmo ! 198b 10 Neb to wztiekanie tot geſt diabelſke, ale ne geho. Nebot pto zly dlabel tak ſmíele chtiel mie gest potlaczíti, Ze geſt gemu hoſpodín kazal do a) červ. drekowali, C drekowaly a chwalily; ACE m. ale: a; AE m. neb: genzto, C kteryžto; E buoh; ACE vkaze; E milofrdenstwie. — 8. E m. následuje: miluge. Kap. XXXV. 1. C má nadp: XLII; E nadp: O ſwatem Anthonij, gefſto diabla wyhnal; DA bez nadp. — 2. E byl. 3. D Anebo, ACE a; E byl; E bratrzich. — — 4. ACE m. s svú bratří .... s bratry: f temy bratrzy (E bratry) pomodlil sie wſtupie (C Wſtupy) w lodie; ACE m. tu on: a; AC obš: on pocze. — 5. E přesm: ſmrad weliky; ACE Tehdy; ACE m. jiní: wſſyczkny; E poczeli. — 6. ACE přesm: tu giefſto; E gmieli; ACE m. vecě: pocze rzieczy; AC m. je: zie gest, E zie gest to; C giny. — 7. ACE m. a když tak mluvieše: a gefftie (E geffto!) to mluwiefſie (E mluwil) Swaty Anthonyus (C Anthonij, E Anthon); CDE mladenecz; E byl; AC přesm: bieffie sie. — 8. ACE obš: w korabij (CE w korabie) pod podlahu; ACE wzkrzycze; ACE m. a tu: genz; D biesse, CE byl. — 9. ACE m. tehdy: a ; ACE wſſyczkny; E vrozumieli; A přesm: dyabelſky gt ſmrad, CE dyabelſky ſmrad gest. Kap. XXXVI. 1. C má nadp: XLIII; E nadp: O gednom, geſſto lyteho diabla gmiel; DA bez nadp. — 2. ACE m. jednoho: gyneho k niemu; ACE k ňemu sch; A przywen(!), CE przywedu; ACE m. a ten: genz. — 3. E gmiel; E kusal; ACE a; C giedl gt, E gedl; ACE m. aniž: a nycz. — 4. E newiediel; ACE m. i: Protoz; DAC proſyechu, E proſyli; D starczy (!); ACE gefsto. — 5. ACE geho; E biechu sch; ACE m. tu on: tak; C ſlitowal, E flitowaw. — 6. ACE m. i: ze; ACE přesm: ſ nym przieſ (E sch.) czelu nocz vſylowa (CE vſylowal); ACE m. tehdy: A. — 7. DE Mla- denecz; E posědený sch; AC přesm: poſedeny mladecz (C mladenecz); ACE m. chtieše: pocze; ACE obš: chtieti dawiti; ACE m. a: az; ACE geffto greho; E biechu sch. — 8. E poczeli; ACE i sch. — 9. ACE Gymz; DCE mladencze. — 10. ACE
426 wzdawali, ale ne gemu, Neb hoſpodín kazdemu vkazuge ſwe miloſrdie, ktoz geho naſleduge. Druha a XXXXta kaa). PAk gednoho czaſu, kdyz bieſſe wyſſel do prziedních klafſteruow, Aneb bieſſe pſſen od btrzij, Aby w korabie ſ ſwu bratrzíj k ním przigiel: A kdyz wſtupí w lodíj, y pomodli ſye ſ bratry. Tu on ſam gedíny poczie 5 weliky ſmrad czítí. Tu giníj pocziechu rzecy, ze ſlane ryby ſmrdie, gefito tu w korabie miegiechu. Ale on wecye: ge gínaky ſmrad. A kdyz tak mluwieſse, tehdy geden mladec diablem posyedeny, genz sye biesſe w ko- rabie ſkryl, zkrziczie welmí. A tu ynhed ſkrzye ſwateho antoníe by vzdrawě. Tehdy wſſichni vrozomiechu, ze geſt diabelſky ſmrad czil. Kap. XXXV. Kap. XXXVI. Trzetie a XXXXta kapítola a). A Pak gednoho muzie vrozeneho k nemu przíwedechu A ten zleho diabla w ſobie miegieſſe, Ze ſam ſwe tielo kuſaſſe y giedieſſe. Aníz ne- wiediefſe, by byl k ſwatemu antoníj prziweden. Y pſychu starcye ti, genz geí biechu przíwedlí, aby ſye zan bohu pomodli. Tu on ſye ſlitowa nad ním y vſylowa ſ ním przieſ cyelu noc. A kdyz giz poczie dníetí, Tehdy tě mladec poſyedeny chtíefſe ſwateho antoníe dawíti. A tí, genz geí biechu prziwedlí, pocziechu ſye naň hníewatí a rzkuce: Y procz ſye gemu pro- tiwifs ? II Gimzto ſwaty antonij wecye : Newinte hubeneho mladcye darmo ! 198b 10 Neb to wztiekanie tot geſt diabelſke, ale ne geho. Nebot pto zly dlabel tak ſmíele chtiel mie gest potlaczíti, Ze geſt gemu hoſpodín kazal do a) červ. drekowali, C drekowaly a chwalily; ACE m. ale: a; AE m. neb: genzto, C kteryžto; E buoh; ACE vkaze; E milofrdenstwie. — 8. E m. následuje: miluge. Kap. XXXV. 1. C má nadp: XLII; E nadp: O ſwatem Anthonij, gefſto diabla wyhnal; DA bez nadp. — 2. E byl. 3. D Anebo, ACE a; E byl; E bratrzich. — — 4. ACE m. s svú bratří .... s bratry: f temy bratrzy (E bratry) pomodlil sie wſtupie (C Wſtupy) w lodie; ACE m. tu on: a; AC obš: on pocze. — 5. E přesm: ſmrad weliky; ACE Tehdy; ACE m. jiní: wſſyczkny; E poczeli. — 6. ACE přesm: tu giefſto; E gmieli; ACE m. vecě: pocze rzieczy; AC m. je: zie gest, E zie gest to; C giny. — 7. ACE m. a když tak mluvieše: a gefftie (E geffto!) to mluwiefſie (E mluwil) Swaty Anthonyus (C Anthonij, E Anthon); CDE mladenecz; E byl; AC přesm: bieffie sie. — 8. ACE obš: w korabij (CE w korabie) pod podlahu; ACE wzkrzycze; ACE m. a tu: genz; D biesse, CE byl. — 9. ACE m. tehdy: a ; ACE wſſyczkny; E vrozumieli; A přesm: dyabelſky gt ſmrad, CE dyabelſky ſmrad gest. Kap. XXXVI. 1. C má nadp: XLIII; E nadp: O gednom, geſſto lyteho diabla gmiel; DA bez nadp. — 2. ACE m. jednoho: gyneho k niemu; ACE k ňemu sch; A przywen(!), CE przywedu; ACE m. a ten: genz. — 3. E gmiel; E kusal; ACE a; C giedl gt, E gedl; ACE m. aniž: a nycz. — 4. E newiediel; ACE m. i: Protoz; DAC proſyechu, E proſyli; D starczy (!); ACE gefsto. — 5. ACE geho; E biechu sch; ACE m. tu on: tak; C ſlitowal, E flitowaw. — 6. ACE m. i: ze; ACE přesm: ſ nym przieſ (E sch.) czelu nocz vſylowa (CE vſylowal); ACE m. tehdy: A. — 7. DE Mla- denecz; E posědený sch; AC přesm: poſedeny mladecz (C mladenecz); ACE m. chtieše: pocze; ACE obš: chtieti dawiti; ACE m. a: az; ACE geffto greho; E biechu sch. — 8. E poczeli; ACE i sch. — 9. ACE Gymz; DCE mladencze. — 10. ACE
Strana 427
427 Kap. XXXVII. hlupych puſſtíj. A tot gest znameníe geho wypuzeníe. Tehdy beze wſſeho pomeſſkaníe mladec ſye pozna, kde geſt, A k ſmyſlu ſye nawtí y poczie bohu diekowatí. A wífij zadostíj poczie ſwateho antoníe obgímatí y cye- lowatí. Tiech y ginych diwuow geſt bez czíſla, geſſto ſmya) o nem zagiſte zwiedielí od mníchuow gínych. A zagiſte netoliko sye gest tomu diwiti, Ale tomuto mnohem wiece, coz ſye tuto o nem bude pwití. Cztwrta a XXXXta kapitola b). 199a W Hodinu bezmal w dewatu czaſu gednoho, kdyz ſye poczie bohu modlití przied uobiedem, Tehdy ſye gemu widieſſe, ze bieſſe wzat od andieluow fwatych a neſen do nebes. A kdyz pocziechu braníti diablí, genz fu v powietrzíj, a nedaduce gemu pgití, Tu andiele gím odpowieda- gíce, pocziechu gích tazatí, pcz by gím nedali pgítí, kdyz nema nízadne wíny aní hrziechu ktereho. Tu oní chtiechu hrziechy od przirozeníe pra- 10 wítí. Tehdy ynhed andiele ſwietíj gich hrdla zatkachu, Ze musychu mlczietí, a rzkuce: Nemate od geho porozeníe hrziechuow pwítí aní zpomínatí. Ale, cot geft, iakzt gest mníchem poczal bytí, vczíníl, to powíezte! Ale onot geſt buoh gemu odpuſtíl. Tu diabli glechu ſye naň krzíwie zalowatí, a newíeduce níc naň gííteho. A kdyz geho nemiegiechu czím obwínítí, 15 Pſtrany chod by gemu hotow. A w tu dobu wti ſye k ſobie zaſye, iakoz biefſe drziewe na temz mieſtie. Tu on nechaw gedeníe, Il Y poczie od te doby przieſ cyelu noc plakati zaloſtíwíe, pomníe na hrozne zaſtupy dia- a) za tím podtečk. o. b) červ. neb sch; C m. tot: to; C m. ale: a. — 11. ACE přesm: geft mie (E mne); ACE zet; ACE přesm: hoſpodyn kazal gemu (E mu). — 12. AC m. do hlúpých púští: do puſtyn hluchych, E do puſſtij hluchy(!) gyti; ACE m. vypuzenie: wypuzenie, zet sie gest proti mnie wznymal (v C nadeps. nad tím: wzdwyhl; spr.). — 13. DCE mladenecz; C poznal; ACE m. i: a. — 14. ACE přesm: bohu poczie; ACE m. i: a. Kap. XXXVII. 1. ACE přesm: bez czyſla geſt (C obš: cžinil gt); D o ňem sch. — 2. ACE m. o ňem zajisté... jiných: ot (CE od) Mnychuow zagifte wzwiedieli (C zwiediely) o niem; E zajisté sch. — 3. ACE přesm: welym (C mnohem) wiecze tomu; D tuto sch; ACE o ňem sch. — 4. C má nadp; XLIIII; E nadp: O S. Anthonij, geſſto ſie gemu zdalo, by byl na ſudie przed bohem; DA bez nadp. — 5. ACE bez- mala; C v sch; ACE přesm: bohu pocze (E poczal). — 6. ACE přesm: widieffie (E zdalo) ſie gemu; E byl. — 7. AE m. a: y; E poczeli. — 8. ACE geffto; ACE a sch; ACE tu sch; A Angely, E Andíeli. — 9. ACE m. jim ... tázati: poczechu (E poczeli) gych (C gim) otpowiedagicze (E odpowidagie) tazati; ACE m. jim: gemu; AE obš: a kdyz. — 10. E winny; ACE hrziecha; ACE obš: ktereho Anthonyus (E Anthoň); ACE tu sch; AC m. chtiechu: poczechu chtieti, E poczieli chticze. — 11. ACE tehdy sch; AC přesm: gych Angeli (C andiele) ſwieti, E Swati andieli gich; AC m. hrdla zatkachu: hrdlo zatkachu neczyſte, 1: hrdla neczyſta zatkali; E muſyli. — 12. ACE a sch; AC m. hřiechuov: geho hrziechuow, E hrzichow geho; ACE praviti ani sch. — 13. DAE czozt; A yakoz, E yakz; ACE ale sch. — 14. AE onyt; A přesm: odputyl gemu; ACE tu sch; E m. jěchu sě: poczieli; ACE přesm: zalowati krzywie. — 15. ACE a sch; A newieducz; ACE přesm: nemiegiechu (E negmieli) czym geho. — 16. AC wzchod, E schod; CE byl; ACE nawrati; AC přesm: zaſſie k ſobie. — 17. ACE m. bieše drieve: geft drziewe (C drzewe, E prwe) byl; ACE m. tu on: tehdy; AC m. nechav jedenie: nechaw gedenie zapomenuw (C obš: zapomenuw wſſeho), E zapo-
427 Kap. XXXVII. hlupych puſſtíj. A tot gest znameníe geho wypuzeníe. Tehdy beze wſſeho pomeſſkaníe mladec ſye pozna, kde geſt, A k ſmyſlu ſye nawtí y poczie bohu diekowatí. A wífij zadostíj poczie ſwateho antoníe obgímatí y cye- lowatí. Tiech y ginych diwuow geſt bez czíſla, geſſto ſmya) o nem zagiſte zwiedielí od mníchuow gínych. A zagiſte netoliko sye gest tomu diwiti, Ale tomuto mnohem wiece, coz ſye tuto o nem bude pwití. Cztwrta a XXXXta kapitola b). 199a W Hodinu bezmal w dewatu czaſu gednoho, kdyz ſye poczie bohu modlití przied uobiedem, Tehdy ſye gemu widieſſe, ze bieſſe wzat od andieluow fwatych a neſen do nebes. A kdyz pocziechu braníti diablí, genz fu v powietrzíj, a nedaduce gemu pgití, Tu andiele gím odpowieda- gíce, pocziechu gích tazatí, pcz by gím nedali pgítí, kdyz nema nízadne wíny aní hrziechu ktereho. Tu oní chtiechu hrziechy od przirozeníe pra- 10 wítí. Tehdy ynhed andiele ſwietíj gich hrdla zatkachu, Ze musychu mlczietí, a rzkuce: Nemate od geho porozeníe hrziechuow pwítí aní zpomínatí. Ale, cot geft, iakzt gest mníchem poczal bytí, vczíníl, to powíezte! Ale onot geſt buoh gemu odpuſtíl. Tu diabli glechu ſye naň krzíwie zalowatí, a newíeduce níc naň gííteho. A kdyz geho nemiegiechu czím obwínítí, 15 Pſtrany chod by gemu hotow. A w tu dobu wti ſye k ſobie zaſye, iakoz biefſe drziewe na temz mieſtie. Tu on nechaw gedeníe, Il Y poczie od te doby przieſ cyelu noc plakati zaloſtíwíe, pomníe na hrozne zaſtupy dia- a) za tím podtečk. o. b) červ. neb sch; C m. tot: to; C m. ale: a. — 11. ACE přesm: geft mie (E mne); ACE zet; ACE přesm: hoſpodyn kazal gemu (E mu). — 12. AC m. do hlúpých púští: do puſtyn hluchych, E do puſſtij hluchy(!) gyti; ACE m. vypuzenie: wypuzenie, zet sie gest proti mnie wznymal (v C nadeps. nad tím: wzdwyhl; spr.). — 13. DCE mladenecz; C poznal; ACE m. i: a. — 14. ACE přesm: bohu poczie; ACE m. i: a. Kap. XXXVII. 1. ACE přesm: bez czyſla geſt (C obš: cžinil gt); D o ňem sch. — 2. ACE m. o ňem zajisté... jiných: ot (CE od) Mnychuow zagifte wzwiedieli (C zwiediely) o niem; E zajisté sch. — 3. ACE přesm: welym (C mnohem) wiecze tomu; D tuto sch; ACE o ňem sch. — 4. C má nadp; XLIIII; E nadp: O S. Anthonij, geſſto ſie gemu zdalo, by byl na ſudie przed bohem; DA bez nadp. — 5. ACE bez- mala; C v sch; ACE přesm: bohu pocze (E poczal). — 6. ACE přesm: widieffie (E zdalo) ſie gemu; E byl. — 7. AE m. a: y; E poczeli. — 8. ACE geffto; ACE a sch; ACE tu sch; A Angely, E Andíeli. — 9. ACE m. jim ... tázati: poczechu (E poczeli) gych (C gim) otpowiedagicze (E odpowidagie) tazati; ACE m. jim: gemu; AE obš: a kdyz. — 10. E winny; ACE hrziecha; ACE obš: ktereho Anthonyus (E Anthoň); ACE tu sch; AC m. chtiechu: poczechu chtieti, E poczieli chticze. — 11. ACE tehdy sch; AC přesm: gych Angeli (C andiele) ſwieti, E Swati andieli gich; AC m. hrdla zatkachu: hrdlo zatkachu neczyſte, 1: hrdla neczyſta zatkali; E muſyli. — 12. ACE a sch; AC m. hřiechuov: geho hrziechuow, E hrzichow geho; ACE praviti ani sch. — 13. DAE czozt; A yakoz, E yakz; ACE ale sch. — 14. AE onyt; A přesm: odputyl gemu; ACE tu sch; E m. jěchu sě: poczieli; ACE přesm: zalowati krzywie. — 15. ACE a sch; A newieducz; ACE přesm: nemiegiechu (E negmieli) czym geho. — 16. AC wzchod, E schod; CE byl; ACE nawrati; AC přesm: zaſſie k ſobie. — 17. ACE m. bieše drieve: geft drziewe (C drzewe, E prwe) byl; ACE m. tu on: tehdy; AC m. nechav jedenie: nechaw gedenie zapomenuw (C obš: zapomenuw wſſeho), E zapo-
Strana 428
428 30 Kap. XXXVIII. belſke A protí ním bolowaníe a vſylne cyeſty do nebes ſkrzie powietrzíe 20 pſtie, a tu rziecz magie na pamíeti ſwateho pawla apoſſtola, geſſtoz pwij: Netoliko mamy boiowatí ptí tielu, Ale ptí kníezatom a zaſtupom diabelſkym, geſſto ſu v powietrzij. Genz wieda, ze ta kníezata z powietrzie nam przie- kaziegíj a pokuſſeníe dawagíj a zla myſſleníe a wadie ſye ſ namí, abychom nemohli wolne cyeſty do nebes mietí, A protoz nas ſwaty pawel vczij 25 a rzka: Przípwte ſye tak ſ voruzím, tocziſs ſ dobrymi ſkutky, Abyfſte ſye mohli neprzatelom branítí Ten den, kdyz ſye bude duſſie ſ tielem dielití, a geho potupítí. A protoz my pamatugmy ſlow ſwateho pawla, kdezt pwij: W tieleſenſtwi-li, newiedie; czili krom tiela, newiedie; buoh wíe to a). za- gíste byl gest swaty pawel do trzetieho nebe wtrzen A tu gest flyffal ſlowa, gichzto ge nízadnemu nepwil wiece, A vſlyffaw to, y fſtupíl gest doluow. A ſwateho antoníe wzdwihfſe az do powietrzie, A po ſkonczenij byla geſt gemu cyeſta hotowa do nebes. A ten geſt miel dar od boha, kdyz kteru wiec chtiel zuorzie sye zwiedietí, kdyz geſt ſwaty antoníj na modlitwach byl, bylo gemu ynhed zyeweno. A byl geſt podle toho bohë navczen, coz geſt bylo pſano. Pata a XXXXta kab). POtom kdyz bratrzie mezy ſebu o to mluwechu czaſtokrat A geho ta- zachu, kam ſye duſſie diege, kdyz z tiela wyſtupíj, w ktere-lí mieſtie bude: Ynhed te nocy hlas k nemu przigíde y zawola naň a rzka: Antoníj, wſtaň a wyndí y wiz! Tu on wyſſed widieſſe dobrzie, komu odpowieda. II A wzdwih 199b oczí ſwogí k nebeſom, Y vzrzie gednoho dluheho a welmí hrozneho, an 10 wzdwihl hlawu az do nebes. A vzrzie take gedny ſ krzídloma, ani ſye 5 a) za tím podtečk. wie. b) červ. menuw gedenie; ACE i sch. — 18. AC m. počě od té doby: od te doby (C doby doby!) pocze, E od te doby; ACE m. přěs cělú noc: az przieſ nocz; ACE m. plakati žalostivě: zaloſtiwie (E obš: poczie zaloftiwie) plakati a kwieliti; A hrozný. — 19. A m. a úsilné: ay fylne, E a ſylne. — 20. C m. proštie: proſczíe; DACE gefito; C die. — 22. C nám sch. — 23. C m. a zlá: y, AE sch. — 24. E wolnie. — 25. ACE obš: s voruzym bozym; ACE m. točíš s: to geft. — 26. AC přesm: mohly ſie; C neprzie- telý; ACE přesm: bude ſie; AE přesm: tielo z (E s) duſfy. — 27. AC obš: pak my, E my pak; D přesm: pamatuyme my; DA ſlowa; AC kdez, E ktez. — 28. E -li sch; ACE nebo kromie; ACE to sch. — 29. C tržen, E trzien; ACE a sch; AE tut. — 30. ACE gest yzadnev; AC wiecz, E wicz; ACE m. a: A pak; ACE i sch. — 31. A wzdwy- haſfie, E zdwihaſie; ACE a sch. — 32. C přesm: do nebes hotowa. Kap. XXXVIII. 1. AC m. chtěl zuořě sě (!): chtiel w horzie ſedie, E w horzie ſedie chtiel (spr.). — 2. ACE přesm: Swaty Anthonyus (E Anthon) na modlitwach (C modlitbach) kdyzto geſt byl (CE přesm: byl geft); AE přesm: ynhed gemu bylo. — 3. AE obš: gest zgeweno; ACE m. a: y; ACE jest sch; E Bohem sch; E m. což: yakoz; E m. bylo: bohem; AC m. Bohem ... psáno: yakoz gt pſano, bohem nauczen. — 4 C má nadp: XLV; E nadp: Swaty Anthon gto widiel duffe wſtupugicz do nebes, a gyne do pekla; DA bez nadp. — 5. DACE přesm: o to mezy ſebu; E mluwili. — 6. E tazali; E -li sch. — 7. ACE w tu nocz; ACE přesm: przygyde k niemu; ACE na neho; ACE a (po vstaň) sch. — 8. C wýgdíj; ACE m. i: a; ACE m. tu on: Genz; E wiediel. — 9. A swoge, D swe; ACE i sch; E vzrziel. — 10. ACE a sch; E vzrziel;
428 30 Kap. XXXVIII. belſke A protí ním bolowaníe a vſylne cyeſty do nebes ſkrzie powietrzíe 20 pſtie, a tu rziecz magie na pamíeti ſwateho pawla apoſſtola, geſſtoz pwij: Netoliko mamy boiowatí ptí tielu, Ale ptí kníezatom a zaſtupom diabelſkym, geſſto ſu v powietrzij. Genz wieda, ze ta kníezata z powietrzie nam przie- kaziegíj a pokuſſeníe dawagíj a zla myſſleníe a wadie ſye ſ namí, abychom nemohli wolne cyeſty do nebes mietí, A protoz nas ſwaty pawel vczij 25 a rzka: Przípwte ſye tak ſ voruzím, tocziſs ſ dobrymi ſkutky, Abyfſte ſye mohli neprzatelom branítí Ten den, kdyz ſye bude duſſie ſ tielem dielití, a geho potupítí. A protoz my pamatugmy ſlow ſwateho pawla, kdezt pwij: W tieleſenſtwi-li, newiedie; czili krom tiela, newiedie; buoh wíe to a). za- gíste byl gest swaty pawel do trzetieho nebe wtrzen A tu gest flyffal ſlowa, gichzto ge nízadnemu nepwil wiece, A vſlyffaw to, y fſtupíl gest doluow. A ſwateho antoníe wzdwihfſe az do powietrzie, A po ſkonczenij byla geſt gemu cyeſta hotowa do nebes. A ten geſt miel dar od boha, kdyz kteru wiec chtiel zuorzie sye zwiedietí, kdyz geſt ſwaty antoníj na modlitwach byl, bylo gemu ynhed zyeweno. A byl geſt podle toho bohë navczen, coz geſt bylo pſano. Pata a XXXXta kab). POtom kdyz bratrzie mezy ſebu o to mluwechu czaſtokrat A geho ta- zachu, kam ſye duſſie diege, kdyz z tiela wyſtupíj, w ktere-lí mieſtie bude: Ynhed te nocy hlas k nemu przigíde y zawola naň a rzka: Antoníj, wſtaň a wyndí y wiz! Tu on wyſſed widieſſe dobrzie, komu odpowieda. II A wzdwih 199b oczí ſwogí k nebeſom, Y vzrzie gednoho dluheho a welmí hrozneho, an 10 wzdwihl hlawu az do nebes. A vzrzie take gedny ſ krzídloma, ani ſye 5 a) za tím podtečk. wie. b) červ. menuw gedenie; ACE i sch. — 18. AC m. počě od té doby: od te doby (C doby doby!) pocze, E od te doby; ACE m. přěs cělú noc: az przieſ nocz; ACE m. plakati žalostivě: zaloſtiwie (E obš: poczie zaloftiwie) plakati a kwieliti; A hrozný. — 19. A m. a úsilné: ay fylne, E a ſylne. — 20. C m. proštie: proſczíe; DACE gefito; C die. — 22. C nám sch. — 23. C m. a zlá: y, AE sch. — 24. E wolnie. — 25. ACE obš: s voruzym bozym; ACE m. točíš s: to geft. — 26. AC přesm: mohly ſie; C neprzie- telý; ACE přesm: bude ſie; AE přesm: tielo z (E s) duſfy. — 27. AC obš: pak my, E my pak; D přesm: pamatuyme my; DA ſlowa; AC kdez, E ktez. — 28. E -li sch; ACE nebo kromie; ACE to sch. — 29. C tržen, E trzien; ACE a sch; AE tut. — 30. ACE gest yzadnev; AC wiecz, E wicz; ACE m. a: A pak; ACE i sch. — 31. A wzdwy- haſfie, E zdwihaſie; ACE a sch. — 32. C přesm: do nebes hotowa. Kap. XXXVIII. 1. AC m. chtěl zuořě sě (!): chtiel w horzie ſedie, E w horzie ſedie chtiel (spr.). — 2. ACE přesm: Swaty Anthonyus (E Anthon) na modlitwach (C modlitbach) kdyzto geſt byl (CE přesm: byl geft); AE přesm: ynhed gemu bylo. — 3. AE obš: gest zgeweno; ACE m. a: y; ACE jest sch; E Bohem sch; E m. což: yakoz; E m. bylo: bohem; AC m. Bohem ... psáno: yakoz gt pſano, bohem nauczen. — 4 C má nadp: XLV; E nadp: Swaty Anthon gto widiel duffe wſtupugicz do nebes, a gyne do pekla; DA bez nadp. — 5. DACE přesm: o to mezy ſebu; E mluwili. — 6. E tazali; E -li sch. — 7. ACE w tu nocz; ACE přesm: przygyde k niemu; ACE na neho; ACE a (po vstaň) sch. — 8. C wýgdíj; ACE m. i: a; ACE m. tu on: Genz; E wiediel. — 9. A swoge, D swe; ACE i sch; E vzrziel. — 10. ACE a sch; E vzrziel;
Strana 429
429 wzdwijhagíj, chtiece wzletietí do nebes. A onen dluhy rukama gím poczie branítí. Z níchz gedny popadna, o zemí gímí vderzieſſe. A druhe wida nad ſye letiece, nemoha gím branítí, welmi toho zieleffe. Tu gemu wecye: znamenai to, coz widiſſ! a on ynhed poczie tomu rozomíeti, Ze to bieſſe wſtupeníe duſſij do nebes. A to bieſſe diabel, genz braniesſe hrzieſſnym 15 wzhuoru. Ale wſtupením ſwatych duffij, ze gich nemohl przielſtití, weliku muku trpieſſe. Sſeſta a XXXXta kapitola a). Iem widienim swaty antonij den ode dne wzdy sye polepssowasse Kap. XXXIX. a przíbywaſſe gemu dobrych ſkutkuow. A toho, coz mu bylo zyeweno, 20; 1 nepwil geſt p hlupu btrzíj. Ale kdyz ſye geſt za obyczíeí modlil, Przipuzen gest bezdieky, ze gest pwítí musyl. Aníz gest co chtiel vtagítí przieduchow- nímí ſyny, a naíwiece pto, Ze powiedíením tiech diwuow przibywaſſe gím míloſtí w gích ſtawíe a w dobrych ſkutcyech, A take, aby gím vkazal vzitek gich vſyle. A take geſt ſwaty antoníj níkdy w hniewiech ſweho vtrpeníe neprzieruſfil, Aní ſwe tichoſtí a pokory wzwedl w chlubu. Neb wſſeho zakowſtwa az do poſledníeho rzadu pſyeſſe, aby zań boha pſylí, A biſkupom y popom wzdy iako pokorny vczenník, aby geho pozehnali, hlawu klaníeſſe. A dyakony a ſubiakony, gefíto k nemu p vzítek przichodiechu, naprzied 10 na modlitbu ponukaſſe. A kdyz ſye geſt przied nímí z píſma korczil, ne- stydiel ſye nic vczíti. Aneb tiech, ſ nimiz geſt byl, wzdy tazaſſe za oby- czíeí. A kdyz co li od ních vziteczneho vſlyſſal, Ynhed pwieſſe, ze toho ma weliky vzitek a pomoc. 200a 5 a) červ. A vzrzie take vzrze take (!). — 11. ACE wyletieti; E on. — 12. D přesm: pocze gim rukama braniti, ACE gym rukama braniti poczie; ACE popadugie; E vderzyl. — 13. ACE m. vida nad sě letiece: nad ſie wida wida (!, CE spr.) do nebes lechcze (!, CE letiece); ACE m. velmi toho žěléše: zieleffie (E zielel) welmi; ACE m. tu jemu: Ynhed (CE A ynhed) hlas k niemu. — 14. AE czo; ACE on sch; E přesm: tomu poczie; E bylo. — 15. ACE přesm: dyabel bieffie (E byl); ACE m. bránieše: brameffie (E branil), genz nedagyfsie (C nedadiefse, E nedal). — 16. AE m. ale: a, C sch; AE m. že jich: gychz; AE přesm: przieltiti nemohl. — 17. AE trpiel; C m. vstúpením... trpieše: Weliku muku trpiel wstupenim ſwatych, gichžto przecžiſti(!) nemohl. — 18. C má nadp: XLVI; E nadp: O S. Anthonij. — 19. C wzdiczky; E polepffowal. — 20. E przybywalo. Kap. XXXIX. 1. ACE m. a: Anyz; ACE m. mu bylo zěveno: geſt gemu zge- wowano. — 2. D hlupe Bratrzie; ACE m. nepravil ... bratří: pro chlubu (spr.) bratrzy (CE bratrži) prawil; C přesm: gest sie. — 4. E przibywalo. — 5. A m. také: tak. — 6. ACE m. a také: Nykdy; ACE nikdy sch; A w niewiech. — 7. AE m. vzvedl: wzdwihl, C zdwyhl. — 8. ACE obš: rziadu nebo (E neb) ſtawu; E proſyl; ACE přesm: boha zan. — 9. ACE m. i: a; E kniezym; ACE vczedlnyk; E přesm: hlavu klaniel, aby geho pozehnali. — 10. ACE a sch; ACE Yahni; B ſubiakony (!), DAE fubdya- kony, C podyahny; A gyzto, E genzto, C kteržižto; E przichodili. — 11. E ponu- kal; ACE m. sě jest přěd nimi: przied nymi ſie; E m. korčil: hadal, C pokorzil(!).— 12. C nestydial; AC anebo; ACE ſ nymizto; E přesm: byl gest; ACE přesm: tazaffie (E tazal) wzdy. — 13. E vſlyffiel; E prawil. — 14. ACE přesm: ma toho; ACE veliký sch.
429 wzdwijhagíj, chtiece wzletietí do nebes. A onen dluhy rukama gím poczie branítí. Z níchz gedny popadna, o zemí gímí vderzieſſe. A druhe wida nad ſye letiece, nemoha gím branítí, welmi toho zieleffe. Tu gemu wecye: znamenai to, coz widiſſ! a on ynhed poczie tomu rozomíeti, Ze to bieſſe wſtupeníe duſſij do nebes. A to bieſſe diabel, genz braniesſe hrzieſſnym 15 wzhuoru. Ale wſtupením ſwatych duffij, ze gich nemohl przielſtití, weliku muku trpieſſe. Sſeſta a XXXXta kapitola a). Iem widienim swaty antonij den ode dne wzdy sye polepssowasse Kap. XXXIX. a przíbywaſſe gemu dobrych ſkutkuow. A toho, coz mu bylo zyeweno, 20; 1 nepwil geſt p hlupu btrzíj. Ale kdyz ſye geſt za obyczíeí modlil, Przipuzen gest bezdieky, ze gest pwítí musyl. Aníz gest co chtiel vtagítí przieduchow- nímí ſyny, a naíwiece pto, Ze powiedíením tiech diwuow przibywaſſe gím míloſtí w gích ſtawíe a w dobrych ſkutcyech, A take, aby gím vkazal vzitek gich vſyle. A take geſt ſwaty antoníj níkdy w hniewiech ſweho vtrpeníe neprzieruſfil, Aní ſwe tichoſtí a pokory wzwedl w chlubu. Neb wſſeho zakowſtwa az do poſledníeho rzadu pſyeſſe, aby zań boha pſylí, A biſkupom y popom wzdy iako pokorny vczenník, aby geho pozehnali, hlawu klaníeſſe. A dyakony a ſubiakony, gefíto k nemu p vzítek przichodiechu, naprzied 10 na modlitbu ponukaſſe. A kdyz ſye geſt przied nímí z píſma korczil, ne- stydiel ſye nic vczíti. Aneb tiech, ſ nimiz geſt byl, wzdy tazaſſe za oby- czíeí. A kdyz co li od ních vziteczneho vſlyſſal, Ynhed pwieſſe, ze toho ma weliky vzitek a pomoc. 200a 5 a) červ. A vzrzie take vzrze take (!). — 11. ACE wyletieti; E on. — 12. D přesm: pocze gim rukama braniti, ACE gym rukama braniti poczie; ACE popadugie; E vderzyl. — 13. ACE m. vida nad sě letiece: nad ſie wida wida (!, CE spr.) do nebes lechcze (!, CE letiece); ACE m. velmi toho žěléše: zieleffie (E zielel) welmi; ACE m. tu jemu: Ynhed (CE A ynhed) hlas k niemu. — 14. AE czo; ACE on sch; E přesm: tomu poczie; E bylo. — 15. ACE přesm: dyabel bieffie (E byl); ACE m. bránieše: brameffie (E branil), genz nedagyfsie (C nedadiefse, E nedal). — 16. AE m. ale: a, C sch; AE m. že jich: gychz; AE přesm: przieltiti nemohl. — 17. AE trpiel; C m. vstúpením... trpieše: Weliku muku trpiel wstupenim ſwatych, gichžto przecžiſti(!) nemohl. — 18. C má nadp: XLVI; E nadp: O S. Anthonij. — 19. C wzdiczky; E polepffowal. — 20. E przybywalo. Kap. XXXIX. 1. ACE m. a: Anyz; ACE m. mu bylo zěveno: geſt gemu zge- wowano. — 2. D hlupe Bratrzie; ACE m. nepravil ... bratří: pro chlubu (spr.) bratrzy (CE bratrži) prawil; C přesm: gest sie. — 4. E przibywalo. — 5. A m. také: tak. — 6. ACE m. a také: Nykdy; ACE nikdy sch; A w niewiech. — 7. AE m. vzvedl: wzdwihl, C zdwyhl. — 8. ACE obš: rziadu nebo (E neb) ſtawu; E proſyl; ACE přesm: boha zan. — 9. ACE m. i: a; E kniezym; ACE vczedlnyk; E přesm: hlavu klaniel, aby geho pozehnali. — 10. ACE a sch; ACE Yahni; B ſubiakony (!), DAE fubdya- kony, C podyahny; A gyzto, E genzto, C kteržižto; E przichodili. — 11. E ponu- kal; ACE m. sě jest přěd nimi: przied nymi ſie; E m. korčil: hadal, C pokorzil(!).— 12. C nestydial; AC anebo; ACE ſ nymizto; E přesm: byl gest; ACE přesm: tazaffie (E tazal) wzdy. — 13. E vſlyffiel; E prawil. — 14. ACE přesm: ma toho; ACE veliký sch.
Strana 430
430 Kap. XLI. A take miegieſſe na ſwě oblicziegi od boha weliky dar. Acz kto kdy zadal wídletí, genz geſt geho neznal, mezy mnozſtwím mníchuow, Wſſiechny mína, y brezieſſe k ſwatemu antoníj. A poznaſſe geho cziſtotu a duoſtogenſtwie po twarzi; Neb ſye wzdy weſelym oblicziegem vkazowaſſe, 5 Myſle o kralowſtwij nebeſkë, A iakoz piſmo prawíj: kdyz geſt ſrdce weſelo, Tehdy ſye twarz wzdy ſmiege, A kdyz geſt ſrdce w ſmutcye, twarz ſye take ſmutij. Tak geſt takob poznal labana, ſweho ctie, ze ſye naň hniewa, Y powiediël geſt geho dceram a rzka: Nenie twarz waſſeho otcye, iako byla prziede wczeraífſím dně. A takez geſt gamuel poznal 10 dawida, Neb bieſſe weſeleho oblicziegie. A takez gest mohl kazdy ſwateho antoníe poznatí, Neb geſt byl wzdy gednoſtaíneho oblicziegie w proſpie- ſſenstwíj. Aníz ſye kdy pſpieſſenſtwím chlubiefſe Aní ſye v ptíwenſtwíj ſmutieſſe. Díwneho bieſſe obycziege y wiery czíſte y milostíwe. A nikdy ſye geſt newinvi k tiem, gefſto w pwe wierzie neſtachu, Wieda gích ftaru krzíwotu a przieſtupeníe bozíeho przikazaníe. A níkdy nechtiel ſ tiemí kacyerzí, gefto flowu manyche, aníz ſ gínymí nízadne rzieczi míetí, Nez to, gímz by gíe byl mohl od bludu odwtítí, rzka: Takych 5 przietelstwíe nebo przezen nebo obcowaníe byla by duſſí zatopa. Y take k tiem, geſſto ſlowu arryani, tak gich nenawidieſſe, Ze wſſiem pwieſſe, aby k ním neprziſtupalí. Neb kdyz blechu tí kacyerzí arryaní gední k nemu prziſſlí, po zkuſſeníj A nalez gie w bludu ſſerednema), y zapudi gie ſhuory a rzka, Ze geſt gich rziecz horſſi hada. A kdyz gemu lI Lhachu arryansstíj 200b 10 kacyerzſ a rzkuce, Ze takuz wieru magij tako ſwaty antoníj, A podíwiw ſye gich ſmieloſtí A rozhniewaw ſye p pwdu, pſbu biſkupowu y wſſiech bratrzíj y gide do alexandrzie. Tu zyewnu a obecnu rzieczíj vhaníe ty Kap.XL. a) -re- nadeps. Kap. XL. 1. ACE a sch; ACE přesm: Gmiegyffe (E Gmiel) take; AE obyczegy (!); ACE m. od Boha veliký dar: welyky bozij dar. — 2. A obš: geho zadal, CE zadal geho. — 3. ACE i sch; E breziel; ACE m. a: y; E poznal. — 4. ACE přesm: wzdy weſelym ſie ; E vkazowal. — 5. AE o kraleſtwym (E kralowstwim) nebeſkym; C obš: Ze kdyz. — 6. C weſele; ACE m. tehdy... směje: twarz neb (E nebo) oblyczeyg sie smiegie. — 7. E m. Jakob: yakoz (!); AE czſtie(!), C titie (na okraji), teſtie (v textu). — 8. ACE obš: k geho; ACE a sch; AE řka sch. — 9. ACE obš: tak yako; D obš: gt byla; ACE m. byla: wczera nebo (spr.); CE przed; ACE a sch; BD gamuel (!), ACE Samuel. — 10. E byl: ACE obš: welmi weſeleo; AE a sch; AE každý sch. — 11. AE přesm: wzdy byl; C a takéž jest mohl každý ... obličějě sch. — 12. CE obš: w pro- ſpieſſenſtwy y w protiwenſtwi (spr.); ACE kdy sch; AC přesm: w protiwenstwi ſie. — 13. E přesm: protiwenſtwim ſmutil ani ſie w proſpieſſenstwiem chlubil; E byl; ACE oblyczege (spr.); ACE m. i (po čisté): a. Kap. XLI 1. C a sch; E neſtali. — 2. ACE a (před nikdy) sch. — 3. DACE Manycher; ACE any. — 4. ACE přesm: byl gie; E odweſti; C řka sch. — 5. C prza- telstwie, E przelftienie (!); C přesm: by byla. — 6. E Arrynanij (!); D take; E nenawidiel ; E prawil. — 7. E byli; E Arrynani (!); C gedny gedny (!). — 8. ACE a sch; E nalezl; C gich; CE ſſkaredem, A fſkaredie (!); AE isch; E zapudil. — 9. C m. horši: horzy(!); ACE m. jemu: gednu, orig. aliquando; E lhalij; ACE m. arrianští: Arryani (C Arryo- maný) ti. — 10. ACE a sch; AE m. že: By, C že by; ACE gmieli; ACE a sch. — 11. A smielostwy(!); ACE obš: a proſbu; ACE m. i: a. — 12. E bratrzich; AE i sch;
430 Kap. XLI. A take miegieſſe na ſwě oblicziegi od boha weliky dar. Acz kto kdy zadal wídletí, genz geſt geho neznal, mezy mnozſtwím mníchuow, Wſſiechny mína, y brezieſſe k ſwatemu antoníj. A poznaſſe geho cziſtotu a duoſtogenſtwie po twarzi; Neb ſye wzdy weſelym oblicziegem vkazowaſſe, 5 Myſle o kralowſtwij nebeſkë, A iakoz piſmo prawíj: kdyz geſt ſrdce weſelo, Tehdy ſye twarz wzdy ſmiege, A kdyz geſt ſrdce w ſmutcye, twarz ſye take ſmutij. Tak geſt takob poznal labana, ſweho ctie, ze ſye naň hniewa, Y powiediël geſt geho dceram a rzka: Nenie twarz waſſeho otcye, iako byla prziede wczeraífſím dně. A takez geſt gamuel poznal 10 dawida, Neb bieſſe weſeleho oblicziegie. A takez gest mohl kazdy ſwateho antoníe poznatí, Neb geſt byl wzdy gednoſtaíneho oblicziegie w proſpie- ſſenstwíj. Aníz ſye kdy pſpieſſenſtwím chlubiefſe Aní ſye v ptíwenſtwíj ſmutieſſe. Díwneho bieſſe obycziege y wiery czíſte y milostíwe. A nikdy ſye geſt newinvi k tiem, gefſto w pwe wierzie neſtachu, Wieda gích ftaru krzíwotu a przieſtupeníe bozíeho przikazaníe. A níkdy nechtiel ſ tiemí kacyerzí, gefto flowu manyche, aníz ſ gínymí nízadne rzieczi míetí, Nez to, gímz by gíe byl mohl od bludu odwtítí, rzka: Takych 5 przietelstwíe nebo przezen nebo obcowaníe byla by duſſí zatopa. Y take k tiem, geſſto ſlowu arryani, tak gich nenawidieſſe, Ze wſſiem pwieſſe, aby k ním neprziſtupalí. Neb kdyz blechu tí kacyerzí arryaní gední k nemu prziſſlí, po zkuſſeníj A nalez gie w bludu ſſerednema), y zapudi gie ſhuory a rzka, Ze geſt gich rziecz horſſi hada. A kdyz gemu lI Lhachu arryansstíj 200b 10 kacyerzſ a rzkuce, Ze takuz wieru magij tako ſwaty antoníj, A podíwiw ſye gich ſmieloſtí A rozhniewaw ſye p pwdu, pſbu biſkupowu y wſſiech bratrzíj y gide do alexandrzie. Tu zyewnu a obecnu rzieczíj vhaníe ty Kap.XL. a) -re- nadeps. Kap. XL. 1. ACE a sch; ACE přesm: Gmiegyffe (E Gmiel) take; AE obyczegy (!); ACE m. od Boha veliký dar: welyky bozij dar. — 2. A obš: geho zadal, CE zadal geho. — 3. ACE i sch; E breziel; ACE m. a: y; E poznal. — 4. ACE přesm: wzdy weſelym ſie ; E vkazowal. — 5. AE o kraleſtwym (E kralowstwim) nebeſkym; C obš: Ze kdyz. — 6. C weſele; ACE m. tehdy... směje: twarz neb (E nebo) oblyczeyg sie smiegie. — 7. E m. Jakob: yakoz (!); AE czſtie(!), C titie (na okraji), teſtie (v textu). — 8. ACE obš: k geho; ACE a sch; AE řka sch. — 9. ACE obš: tak yako; D obš: gt byla; ACE m. byla: wczera nebo (spr.); CE przed; ACE a sch; BD gamuel (!), ACE Samuel. — 10. E byl: ACE obš: welmi weſeleo; AE a sch; AE každý sch. — 11. AE přesm: wzdy byl; C a takéž jest mohl každý ... obličějě sch. — 12. CE obš: w pro- ſpieſſenſtwy y w protiwenſtwi (spr.); ACE kdy sch; AC přesm: w protiwenstwi ſie. — 13. E přesm: protiwenſtwim ſmutil ani ſie w proſpieſſenstwiem chlubil; E byl; ACE oblyczege (spr.); ACE m. i (po čisté): a. Kap. XLI 1. C a sch; E neſtali. — 2. ACE a (před nikdy) sch. — 3. DACE Manycher; ACE any. — 4. ACE přesm: byl gie; E odweſti; C řka sch. — 5. C prza- telstwie, E przelftienie (!); C přesm: by byla. — 6. E Arrynanij (!); D take; E nenawidiel ; E prawil. — 7. E byli; E Arrynani (!); C gedny gedny (!). — 8. ACE a sch; E nalezl; C gich; CE ſſkaredem, A fſkaredie (!); AE isch; E zapudil. — 9. C m. horši: horzy(!); ACE m. jemu: gednu, orig. aliquando; E lhalij; ACE m. arrianští: Arryani (C Arryo- maný) ti. — 10. ACE a sch; AE m. že: By, C že by; ACE gmieli; ACE a sch. — 11. A smielostwy(!); ACE obš: a proſbu; ACE m. i: a. — 12. E bratrzich; AE i sch;
Strana 431
431 kacyerzie a potupí gíe, ty arryany, a rzka, Ze ge to kacyerzſtwo poledníe a geſt prziebieha antyxponowa. Y kazaſſe lidu ſyna bozieho, Ne ſtworzeníe, aní vzadne podítaty, ale wlaſtníeho a gedne podſtaty ſ uotcem, a to pto, 15 aby Aby ſye nezdal ſtworzeníe ani zwolenec ani nazwanec, rzka, Ze geſt mocny a wſſemohucy A byl geſt wzdy drziewe, Nez sye geſt na swiet narodil, A ſ bohem otcem wieczny, Neb ſye geſt narodil z toho otcye, genz geſt wieczny, bez poczatka y bez koncye. A protoz mluwieſſe a rzka: Nemíeite nízadne obcye ſ arrymanytany! Anebt neníe nízadneho ſpolka 20 ſwietlu ſe tmu. Wy, ſpwnie wierziece, gſte krzieſtiene. Oní pak, ſyna bozieho, genz geſt z boha otcye, rzkuce ſtworzeníe, ſu rowní pohanom. Kterzizto ſye radſſe modle ſtworzenij nez ſtworziteli, Genz geſt pozehnany a blahoſlaweny na wieky. Wierzte mi na tom, weſſken twor ſye hniewa y wſſe ſtworzenie ptí bludu arryomanyckemu podle fluow ſwateho pawla, 25 Ze przírownawagłj k ſobie hoſpodína ſweho, ſkrzye nehozto geſt wſſecko, w nemzto geſt wſſe ſtworzeno. 201a Toho kazaníe tak ſlawneho muzie nemuoz wypwití, kterak geſt mnoho lidu przipwilo k wierzie krzieſtanſke. Y weſelechu ſye, ze newierníj a bohu ptíwnij blud kacyerzſky od gednoho krzieſtana ſpwedlneho geſt potupen. A nízadny tehdy doma nebieſſe oſtal, ní ſtary ní mlady ní muz ní zena. O krzieſtanech mlczi,ll Ale pohaní a popowe modl pohanſkych bieziechu 5 ku przikazaníj boziemu a rzkuce: Boze, pſymyt, bycho tweho ſluhu ohle- dali. Aneb bieſſe wſſady ſlowutno gmíe ſwateho antoníe. A zadachu ſye geho podolka dotknutí aſponíe a wierziece, ze geſt gím to dotczeníe vzi- teczno. Koliko gich tehdy w tu dobu vzdrawil od rozlicznych nemocy diabelſkym obſyedením! Coí plenu odlato modla pohanſky! A co grch, 10 oſtawſſe bludu, naſs ſu ſpolek przgíelí! Kap. XLII. C ſſel, E ffiel; ACE zgewnie. — 13. ACE m. uhaně... Arriány: vhaný a potupy tý kaczerzie Arryomaniti (C Arrýamanyty ; DACE gt; E kaczierzstwie; ACE poſlednie, orig. ultimam. — 14. AC m. jest; genzt (!); ACE prziedbieha; B antyxponowa!, DC Antykryftowa, AE Antikrysta; ACE i sch; E kazal. — 15. ACE poſtaty; A wlastneho; ACE přesm: s otczem poſtaty (C podſtaty). — 16. B aby Aby!, DACE spr; ACE přesm: nezdal fie; ACE m. ani (před zvolenec): aneb. — 17. E prwe; C nezly; AC jest sch. — 19. D poczatku; ACE přesm: bez konce a bez poczatka; E mluwil; ACE a sch; AE řka sch. — 20. C Nemíeytež; C obczowanie; A s Arryanytany, C s Arry- amanitamy (!), E s Arryamanitani. — 21. D s tmu ; AE wierzyte; AC obš: y ste, Ea gfte; DCE krzeſtiane, A krzieſtiane. — 22. C obš: y gſu. — 23. A gijzto, E genzto; ACE m. se radše modlé: ſluzie a modle ſie radieygffie (E radiegi); DACE nezh. — 24. A obš: y na wieky; E obš. a přesm: zie sie hniewa wefſken zbor(!). — 25. C wſſeczko. — 27. C obš: a w; ACE wſſeczko ſtworzienie. Kap. XLII. 1. C obš: wyprawiti yzadny. — 2. ACE přesm: przyprawilo lydu; E weſelyli. — 3. A bludie, E bludy; AE kaczerzſkymi (!); C gedineho; E ſprawedli- weho. — 4. ACE a sch; D tehda; ACE bieffe (E byl) neostal; Dani) .... anij ... ani) ... anij. — 5. AE obš: mluwiecz mlczym; DCE pohane; E kniezy; E biezieli. — 6. D profymt, A proſymy, CE proſyme. — 7. ACE nebo; E bylo wſſudy; CE gmeno; E zadali. — 8. ACE přesm: geho podolka ſie; ACE aſpon; ACE přesm: gym to dotczenie geſt. — 9. A kolikoz. — 10. E ofiedeniem; D m. coj: Czo gest, AE Czo, C Co ge; A obš: odyato tehdy, E tehdy odyato; ACE a sch; A czoz. — 11. ACE obš: plodu (l, CE
431 kacyerzie a potupí gíe, ty arryany, a rzka, Ze ge to kacyerzſtwo poledníe a geſt prziebieha antyxponowa. Y kazaſſe lidu ſyna bozieho, Ne ſtworzeníe, aní vzadne podítaty, ale wlaſtníeho a gedne podſtaty ſ uotcem, a to pto, 15 aby Aby ſye nezdal ſtworzeníe ani zwolenec ani nazwanec, rzka, Ze geſt mocny a wſſemohucy A byl geſt wzdy drziewe, Nez sye geſt na swiet narodil, A ſ bohem otcem wieczny, Neb ſye geſt narodil z toho otcye, genz geſt wieczny, bez poczatka y bez koncye. A protoz mluwieſſe a rzka: Nemíeite nízadne obcye ſ arrymanytany! Anebt neníe nízadneho ſpolka 20 ſwietlu ſe tmu. Wy, ſpwnie wierziece, gſte krzieſtiene. Oní pak, ſyna bozieho, genz geſt z boha otcye, rzkuce ſtworzeníe, ſu rowní pohanom. Kterzizto ſye radſſe modle ſtworzenij nez ſtworziteli, Genz geſt pozehnany a blahoſlaweny na wieky. Wierzte mi na tom, weſſken twor ſye hniewa y wſſe ſtworzenie ptí bludu arryomanyckemu podle fluow ſwateho pawla, 25 Ze przírownawagłj k ſobie hoſpodína ſweho, ſkrzye nehozto geſt wſſecko, w nemzto geſt wſſe ſtworzeno. 201a Toho kazaníe tak ſlawneho muzie nemuoz wypwití, kterak geſt mnoho lidu przipwilo k wierzie krzieſtanſke. Y weſelechu ſye, ze newierníj a bohu ptíwnij blud kacyerzſky od gednoho krzieſtana ſpwedlneho geſt potupen. A nízadny tehdy doma nebieſſe oſtal, ní ſtary ní mlady ní muz ní zena. O krzieſtanech mlczi,ll Ale pohaní a popowe modl pohanſkych bieziechu 5 ku przikazaníj boziemu a rzkuce: Boze, pſymyt, bycho tweho ſluhu ohle- dali. Aneb bieſſe wſſady ſlowutno gmíe ſwateho antoníe. A zadachu ſye geho podolka dotknutí aſponíe a wierziece, ze geſt gím to dotczeníe vzi- teczno. Koliko gich tehdy w tu dobu vzdrawil od rozlicznych nemocy diabelſkym obſyedením! Coí plenu odlato modla pohanſky! A co grch, 10 oſtawſſe bludu, naſs ſu ſpolek przgíelí! Kap. XLII. C ſſel, E ffiel; ACE zgewnie. — 13. ACE m. uhaně... Arriány: vhaný a potupy tý kaczerzie Arryomaniti (C Arrýamanyty ; DACE gt; E kaczierzstwie; ACE poſlednie, orig. ultimam. — 14. AC m. jest; genzt (!); ACE prziedbieha; B antyxponowa!, DC Antykryftowa, AE Antikrysta; ACE i sch; E kazal. — 15. ACE poſtaty; A wlastneho; ACE přesm: s otczem poſtaty (C podſtaty). — 16. B aby Aby!, DACE spr; ACE přesm: nezdal fie; ACE m. ani (před zvolenec): aneb. — 17. E prwe; C nezly; AC jest sch. — 19. D poczatku; ACE přesm: bez konce a bez poczatka; E mluwil; ACE a sch; AE řka sch. — 20. C Nemíeytež; C obczowanie; A s Arryanytany, C s Arry- amanitamy (!), E s Arryamanitani. — 21. D s tmu ; AE wierzyte; AC obš: y ste, Ea gfte; DCE krzeſtiane, A krzieſtiane. — 22. C obš: y gſu. — 23. A gijzto, E genzto; ACE m. se radše modlé: ſluzie a modle ſie radieygffie (E radiegi); DACE nezh. — 24. A obš: y na wieky; E obš. a přesm: zie sie hniewa wefſken zbor(!). — 25. C wſſeczko. — 27. C obš: a w; ACE wſſeczko ſtworzienie. Kap. XLII. 1. C obš: wyprawiti yzadny. — 2. ACE přesm: przyprawilo lydu; E weſelyli. — 3. A bludie, E bludy; AE kaczerzſkymi (!); C gedineho; E ſprawedli- weho. — 4. ACE a sch; D tehda; ACE bieffe (E byl) neostal; Dani) .... anij ... ani) ... anij. — 5. AE obš: mluwiecz mlczym; DCE pohane; E kniezy; E biezieli. — 6. D profymt, A proſymy, CE proſyme. — 7. ACE nebo; E bylo wſſudy; CE gmeno; E zadali. — 8. ACE přesm: geho podolka ſie; ACE aſpon; ACE přesm: gym to dotczenie geſt. — 9. A kolikoz. — 10. E ofiedeniem; D m. coj: Czo gest, AE Czo, C Co ge; A obš: odyato tehdy, E tehdy odyato; ACE a sch; A czoz. — 11. ACE obš: plodu (l, CE
Strana 432
432 Sedma a XXXXta kapitolaa). Ta ſye, kdyz geho pwodiechu, geſſto chtieſſe zaſye z alexandrzíe, Tu gedna zena ſzadu za namí, k branie bieziecy, poczie na ſwateho anto- níeb) wolatí a rzkuc: E, ſluho bozíj, poczekaí; ma dcy ma diabla welmi 5 liteho; Poczekaí p hoſpodína, at ia bieziec neprzietrhnu ſye. To vſlyſſaw ſlawny starzec, y ſta. A kdyz dieweczku matí przíwede, Y poczie ſye modlití ſwaty antoníj taíníe. a iakz geſt brzo rezukryſta pomenowal, Ynhed z níe necziſty duch wyſtupí. Dieweczka by zdrawa a matí welmí radoſtna. A lid bohu chwalu wzda. A ſam tiem take weſel bieſſe, ze na ſwu puſſt zaſye 10 dieſſe. A to do neho bieſſe naidíwníeíſſie, ze y ſlowa w píſmíe nevmieſſe, A tak mudry ke wſſemu bieſſe. Kap. XLIII. Kap. XLIV. Oſma a XXXXta kapitolaa). A Kdyz gednu przigideſſta k nemu dwa mudraky pohanſka, an bieſſe naprzied przied horu, A iakz gie vzrzíe, ynhed gie po oblicziegí pozna, ze ſta pohany. A gda k níma, po obogetníku, genz gich rziecz y ſwu 5 vmiegiefſe, Y wecye gim: Y pcz, gſuce tak mudrzíj lide, y trudite ſye tak daleko ke mníe k nemudremu, a daremna waſſie chodba geſt? A pali a) červ. b) a- nadeps. bludu) pohanſkeho; B przgíelí!, D przigeli, ACE przygali; ACE dodává, j. originál: Zagiſte take mnozſtwie, ze w male chwyli ty, geſſto ſie obraczowachu (E obraczowal) z pohanſkeo bludu na wieru (C obš: wieru kržeſtianſku; křesťanskú připsáno na okr. pozd.), gez (CE ze) gych by CE bylo) wiecze nezli trech, v rocze czoz ſie bylo obratilo; A protoz, kdyz hrabie homechu (E honil) lyd, genz k niemu ſie hrnieſſe (E hrnul), mniecze, by gemu teſkno bylo pro weliky zbor (C ſbor), wiecze (CE wece) gym s tichym vmyſlem: yzdali gest tento zbor (C fbor) wietffy nezl zastup (C zastupý) dyabelfky (C dyabelfſtij) nebo (E sch.) czyli gych geſt naſſych bratrzy (E bratrow) wiecze nezh protiwnieku (CE protiwnykow) dyablow? Kap. XLIII. 1. C má nadp: XLVII; E nadp: O swatem Anthonij, Geſto z gede(!) panny diabla wyhnal; DA nadp. — 2. CE Stalo; E prowodili; ACE m. ješto: An; ACE přesm: zaſíie chcze; AE m. z: do (!). — 3. ACE tu sch; ACE m. szadu... bě- žieci: k branie ſzadu gyde (E fíla, C sch.) za nym (!, C namý) a (C sch.) biezieczy. — 4. ACE é sch; C poczakay; E dczera. — 5. C m. diábla velmi lítého: zleho dyabla a welmi lyteho ; AE Cze kay, C Cżakay ; E m. Hospodina: buoh; ACE m. ať : proſym, doczekay (C docžakay), at; A biezieczy, C bieżecży; ACE přesm: ſie neprzietrhnu; E vſlyſſel. — 6. ACE m. slavný stařec: ſlawny a dywny ſtarziecz a proſbu nafſy y ſam take chtie; CE ſtal; ACE obš: dieweczku hubenu; A przywyde; ACE i sch. — 7. E přesm: Swaty Anthon modliti taynie; A m. jakž: kdyz; ACE jest sch; ACE obš: gest gmenowal. — 8. AC. přesm: neczyſty duch wyſtupil z nie; CE byla; ACE a sch. — 9. E wzdal; AE bieše sch; E pufſcž. — 10. ACE m. dieše: gdiefſe (E ffiel) a bieſſe (E byl) welmi mudry; C bieše sch; AE a to do ňeho bieše najdivnějšie sch (!); ACE m. i slova v písmě neumieše: nevczyw (E nevczil) ſie y ſlowa w piſmie. — 11. ACE m. a: zie; ACE ke všemu sch; E byl. Kap. XLIV. 1. C má nadp: XLVIII kaptola (!); E nadp: O dwu mudrczuow, Gefſto prziſíly k Swatemu Anthonij; DA bez nadp. — 2. ACE m. a: Tehdy; AE přesm: k nemu gednu przigydeſſta (E prziſfli); A pohany, E pohane, C sch; DC a oh; E byl. — 3. ACE a sch; E vzrziel. — 4. ACE m. inhed... pohany; ynhed (C obš: Inheg gie) po oblyczegi, ze (1: obš: poznal, zie) gſta (E gſu) pohane, pozna (C poznal, E sch.); CE k nym; C obietnyku(!); AC m. i svú: y geho, E sch. — 5. E vmiel; ACE m.
432 Sedma a XXXXta kapitolaa). Ta ſye, kdyz geho pwodiechu, geſſto chtieſſe zaſye z alexandrzíe, Tu gedna zena ſzadu za namí, k branie bieziecy, poczie na ſwateho anto- níeb) wolatí a rzkuc: E, ſluho bozíj, poczekaí; ma dcy ma diabla welmi 5 liteho; Poczekaí p hoſpodína, at ia bieziec neprzietrhnu ſye. To vſlyſſaw ſlawny starzec, y ſta. A kdyz dieweczku matí przíwede, Y poczie ſye modlití ſwaty antoníj taíníe. a iakz geſt brzo rezukryſta pomenowal, Ynhed z níe necziſty duch wyſtupí. Dieweczka by zdrawa a matí welmí radoſtna. A lid bohu chwalu wzda. A ſam tiem take weſel bieſſe, ze na ſwu puſſt zaſye 10 dieſſe. A to do neho bieſſe naidíwníeíſſie, ze y ſlowa w píſmíe nevmieſſe, A tak mudry ke wſſemu bieſſe. Kap. XLIII. Kap. XLIV. Oſma a XXXXta kapitolaa). A Kdyz gednu przigideſſta k nemu dwa mudraky pohanſka, an bieſſe naprzied przied horu, A iakz gie vzrzíe, ynhed gie po oblicziegí pozna, ze ſta pohany. A gda k níma, po obogetníku, genz gich rziecz y ſwu 5 vmiegiefſe, Y wecye gim: Y pcz, gſuce tak mudrzíj lide, y trudite ſye tak daleko ke mníe k nemudremu, a daremna waſſie chodba geſt? A pali a) červ. b) a- nadeps. bludu) pohanſkeho; B przgíelí!, D przigeli, ACE przygali; ACE dodává, j. originál: Zagiſte take mnozſtwie, ze w male chwyli ty, geſſto ſie obraczowachu (E obraczowal) z pohanſkeo bludu na wieru (C obš: wieru kržeſtianſku; křesťanskú připsáno na okr. pozd.), gez (CE ze) gych by CE bylo) wiecze nezli trech, v rocze czoz ſie bylo obratilo; A protoz, kdyz hrabie homechu (E honil) lyd, genz k niemu ſie hrnieſſe (E hrnul), mniecze, by gemu teſkno bylo pro weliky zbor (C ſbor), wiecze (CE wece) gym s tichym vmyſlem: yzdali gest tento zbor (C fbor) wietffy nezl zastup (C zastupý) dyabelfky (C dyabelfſtij) nebo (E sch.) czyli gych geſt naſſych bratrzy (E bratrow) wiecze nezh protiwnieku (CE protiwnykow) dyablow? Kap. XLIII. 1. C má nadp: XLVII; E nadp: O swatem Anthonij, Geſto z gede(!) panny diabla wyhnal; DA nadp. — 2. CE Stalo; E prowodili; ACE m. ješto: An; ACE přesm: zaſíie chcze; AE m. z: do (!). — 3. ACE tu sch; ACE m. szadu... bě- žieci: k branie ſzadu gyde (E fíla, C sch.) za nym (!, C namý) a (C sch.) biezieczy. — 4. ACE é sch; C poczakay; E dczera. — 5. C m. diábla velmi lítého: zleho dyabla a welmi lyteho ; AE Cze kay, C Cżakay ; E m. Hospodina: buoh; ACE m. ať : proſym, doczekay (C docžakay), at; A biezieczy, C bieżecży; ACE přesm: ſie neprzietrhnu; E vſlyſſel. — 6. ACE m. slavný stařec: ſlawny a dywny ſtarziecz a proſbu nafſy y ſam take chtie; CE ſtal; ACE obš: dieweczku hubenu; A przywyde; ACE i sch. — 7. E přesm: Swaty Anthon modliti taynie; A m. jakž: kdyz; ACE jest sch; ACE obš: gest gmenowal. — 8. AC. přesm: neczyſty duch wyſtupil z nie; CE byla; ACE a sch. — 9. E wzdal; AE bieše sch; E pufſcž. — 10. ACE m. dieše: gdiefſe (E ffiel) a bieſſe (E byl) welmi mudry; C bieše sch; AE a to do ňeho bieše najdivnějšie sch (!); ACE m. i slova v písmě neumieše: nevczyw (E nevczil) ſie y ſlowa w piſmie. — 11. ACE m. a: zie; ACE ke všemu sch; E byl. Kap. XLIV. 1. C má nadp: XLVIII kaptola (!); E nadp: O dwu mudrczuow, Gefſto prziſíly k Swatemu Anthonij; DA bez nadp. — 2. ACE m. a: Tehdy; AE přesm: k nemu gednu przigydeſſta (E prziſfli); A pohany, E pohane, C sch; DC a oh; E byl. — 3. ACE a sch; E vzrziel. — 4. ACE m. inhed... pohany; ynhed (C obš: Inheg gie) po oblyczegi, ze (1: obš: poznal, zie) gſta (E gſu) pohane, pozna (C poznal, E sch.); CE k nym; C obietnyku(!); AC m. i svú: y geho, E sch. — 5. E vmiel; ACE m.
Strana 433
433 201b míe mníta mudrehe, Mudroſt Il tat geſt dobra, naſleduítez, gehoz wzku- ſſugete, Nebot dobreho ſluſſie naſledowatí. Bycht a byl k wam prziſſel, tat bych was byl poſluſſen. Ale ze ſte ke mníea) tako k mudremu prziſſlí, budtez take krzieſtiene tako ſa! Y gideſſta prycz ta mudraky, diwiece ſye 10 geho ſmyſlu y geho dobrym ſkutkom. Kap. XLV. Dewata a XXXX ta ka b) (Ine pak mudrcyec) wíleho ſwieta, kterzízto geí chtiechu vhaníetí, ze piſma nevmíeſſe, Taku rzieczíj gie zawaza a przíehada a rzka: Odpo- wiezte mí, ktere gest prwe, piſmo-li czili smyſlowe? ktere gest poczatek, A ktere geſt z druheho poſſlo, Smyſi-li z d) píſma czili píſmo z ſmyſla? Tehdy ona powiedieſſta, ze ge ſmyſi prwe, a piſmo geſt z ſmyſla poſſlo a nalezeno. Tu on wecye: Tehdy, ktoz ma ſmyſi pítny, neníe gemu píſma trzieba. Ba, ykto by ſye tomu nedíwíl, kdyz ſta y ta mudraky wſſeho ſwieta geho mudroftí ſye díwila, an ſye nikdy píſmu nevczil? Aní geſt pto, ze geſt na puſſti a w horach, ztratíl ſmyſla Neb byl ſproſten a hrub, 10 Ale weſele poſtawy a przimluwy prziemudre, Tak ze bieſſe beze wſſie zawíſtí a wſſícní gei mílowachue) p geho dobre ſkutky. Kap. XLVI. Paddeſata kapitolab). POtom, iako by bylo malo dwakrat prziehadatí ty pohanſke mudraky, Y przigidechu tí mudracy, genz biechu naívczeníciſlij Y naímudrzieiíj ze a) -e nadeps. b) červ. c) -r- nadeps. pozd. d) před tím vyškrab. c. e) -u připsáno drobněji a později. i vecě jim: Tak pocze rzieczy; ACE m. proč: procz gſte; ACE přesm: tak gſucze; E mudry; ACE i sch. — 6. ACE m. trudíte sě tak daleko: taleko (!, C daleko) ſie trudyli; ACE ke mně sch; ACE m. a: A kdyz ona (E oni) weczefſta (E rzekli), ze neny nemudry, k tomu ſnazne (E obš: on ſnaznie) odpowidie (C odpowiedie. E odpo- wiediel) a rzka: Przyſſla fſta (!, C Prziſſla-ly ſta, E Przifſly-li ſte) k nemudremu; B pali (!), DACE pakly. — 7. E mne; E mnite; B mudrehe (!), DACE mudreho; AE m. tať: ta, C tak (a nad tím nadeps. ta). — 8. A ſkuffuygte (!); A Bych. — 9. ACE ya; A přesm: byl bych was, CE bych byl was. — 10. C takež; D krzieſtiane, E krze- ſtiane; E obš: yakoz y ya ſem; AC m. křestěné jako já: yako y ya krzieſtiane; C fſla ſta, E ſſlij; A przycz; CE tij mudraczy; E diwicz. — 11. ACE m. i: a; C m. skutkóm: ſkutkom, to geſt że dyably wyhoniowal, AE ſkutkuom, KTo gest ten, genz (E geffto) geſt (E sch.) dyably wyhoniowal (E wyhonil) a mynienie (E mieniene). Kap. XLV. 1. C má nadp: XLIX. kas; E nadp: kterak fie Swaty Anthon s mudrczy hadal; DA bez nadp. — 2. AE jiné pak sch; A gijzto, E genzto; ACE geho; E chtieli. — 3. E nevmiel; CE zawazal; C y; CE przehadal. — 4. ACE m. které: czo; ACE přesm: ſmyſli (CE ſmyſl-li) czyli (E czy) piſmo. — 5. ACE pošlo sch; D Smyſlowe-li, AC Smyſly. — 6. ACE m. tehdy: A kdyz; E oni powiedieli; ACE gest; ACE pošlo sch. — 7. ACE a sch; E m. tu on: y, AC sch; A wiecze. — 8. ACE ba sch; A m. sta: gyz gſta, E gſu; E tij mudraczy. — 9. ACE přesm: mudroſti geho; E diwili; AE přesm: nykdy piſmu ſie, C nykdy ſie piſmu. — 10. ACE obš: ſam byl, ztratil; ACE nebo; E ſproſtny. — 11. ACE m. přěmúdré: prziewelmi (C welmi) mudre (E mudry); E byl. — 12. A přesm: zawiſti beze wſſie; D wſſichnij, AC wſſyczkny, E wſſyczy; ACE geho; E milowali; ACE pro jeho dobré skutky sch. Kap. XLVI. 1. E nadp: Otiech Mudrczuow, kterak gie Swaty Anthon przehadal a oij (!) tomu...; DA bez nadp. — 2. ACE přesm: malo bylo; C pohanské sch. — Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 28
433 201b míe mníta mudrehe, Mudroſt Il tat geſt dobra, naſleduítez, gehoz wzku- ſſugete, Nebot dobreho ſluſſie naſledowatí. Bycht a byl k wam prziſſel, tat bych was byl poſluſſen. Ale ze ſte ke mníea) tako k mudremu prziſſlí, budtez take krzieſtiene tako ſa! Y gideſſta prycz ta mudraky, diwiece ſye 10 geho ſmyſlu y geho dobrym ſkutkom. Kap. XLV. Dewata a XXXX ta ka b) (Ine pak mudrcyec) wíleho ſwieta, kterzízto geí chtiechu vhaníetí, ze piſma nevmíeſſe, Taku rzieczíj gie zawaza a przíehada a rzka: Odpo- wiezte mí, ktere gest prwe, piſmo-li czili smyſlowe? ktere gest poczatek, A ktere geſt z druheho poſſlo, Smyſi-li z d) píſma czili píſmo z ſmyſla? Tehdy ona powiedieſſta, ze ge ſmyſi prwe, a piſmo geſt z ſmyſla poſſlo a nalezeno. Tu on wecye: Tehdy, ktoz ma ſmyſi pítny, neníe gemu píſma trzieba. Ba, ykto by ſye tomu nedíwíl, kdyz ſta y ta mudraky wſſeho ſwieta geho mudroftí ſye díwila, an ſye nikdy píſmu nevczil? Aní geſt pto, ze geſt na puſſti a w horach, ztratíl ſmyſla Neb byl ſproſten a hrub, 10 Ale weſele poſtawy a przimluwy prziemudre, Tak ze bieſſe beze wſſie zawíſtí a wſſícní gei mílowachue) p geho dobre ſkutky. Kap. XLVI. Paddeſata kapitolab). POtom, iako by bylo malo dwakrat prziehadatí ty pohanſke mudraky, Y przigidechu tí mudracy, genz biechu naívczeníciſlij Y naímudrzieiíj ze a) -e nadeps. b) červ. c) -r- nadeps. pozd. d) před tím vyškrab. c. e) -u připsáno drobněji a později. i vecě jim: Tak pocze rzieczy; ACE m. proč: procz gſte; ACE přesm: tak gſucze; E mudry; ACE i sch. — 6. ACE m. trudíte sě tak daleko: taleko (!, C daleko) ſie trudyli; ACE ke mně sch; ACE m. a: A kdyz ona (E oni) weczefſta (E rzekli), ze neny nemudry, k tomu ſnazne (E obš: on ſnaznie) odpowidie (C odpowiedie. E odpo- wiediel) a rzka: Przyſſla fſta (!, C Prziſſla-ly ſta, E Przifſly-li ſte) k nemudremu; B pali (!), DACE pakly. — 7. E mne; E mnite; B mudrehe (!), DACE mudreho; AE m. tať: ta, C tak (a nad tím nadeps. ta). — 8. A ſkuffuygte (!); A Bych. — 9. ACE ya; A přesm: byl bych was, CE bych byl was. — 10. C takež; D krzieſtiane, E krze- ſtiane; E obš: yakoz y ya ſem; AC m. křestěné jako já: yako y ya krzieſtiane; C fſla ſta, E ſſlij; A przycz; CE tij mudraczy; E diwicz. — 11. ACE m. i: a; C m. skutkóm: ſkutkom, to geſt że dyably wyhoniowal, AE ſkutkuom, KTo gest ten, genz (E geffto) geſt (E sch.) dyably wyhoniowal (E wyhonil) a mynienie (E mieniene). Kap. XLV. 1. C má nadp: XLIX. kas; E nadp: kterak fie Swaty Anthon s mudrczy hadal; DA bez nadp. — 2. AE jiné pak sch; A gijzto, E genzto; ACE geho; E chtieli. — 3. E nevmiel; CE zawazal; C y; CE przehadal. — 4. ACE m. které: czo; ACE přesm: ſmyſli (CE ſmyſl-li) czyli (E czy) piſmo. — 5. ACE pošlo sch; D Smyſlowe-li, AC Smyſly. — 6. ACE m. tehdy: A kdyz; E oni powiedieli; ACE gest; ACE pošlo sch. — 7. ACE a sch; E m. tu on: y, AC sch; A wiecze. — 8. ACE ba sch; A m. sta: gyz gſta, E gſu; E tij mudraczy. — 9. ACE přesm: mudroſti geho; E diwili; AE přesm: nykdy piſmu ſie, C nykdy ſie piſmu. — 10. ACE obš: ſam byl, ztratil; ACE nebo; E ſproſtny. — 11. ACE m. přěmúdré: prziewelmi (C welmi) mudre (E mudry); E byl. — 12. A přesm: zawiſti beze wſſie; D wſſichnij, AC wſſyczkny, E wſſyczy; ACE geho; E milowali; ACE pro jeho dobré skutky sch. Kap. XLVI. 1. E nadp: Otiech Mudrczuow, kterak gie Swaty Anthon przehadal a oij (!) tomu...; DA bez nadp. — 2. ACE přesm: malo bylo; C pohanské sch. — Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 3. 28
Strana 434
434 wſſeho ſwieta. Ti kdyz na nie wyiadachu, aby gim ſwu y naſſi wieru, gíjzto 5 mamy ſkrzye boha rezukryſta, A chtiece ſye gemu otazaním o ſwatě krzízi poſmíetí tudy, Tu on, k tomu otazaníj pomlcziew a pozielew gich hube- neho bludu, A po tom pak, genz ſ nímí rziecky vmiegiefſe mluwítí a wy- pwowati rziecz obogích, Il Y poczie gich tazatí a rzka: Co geſt krafíſſieho, 202a co-li geſt cneíſſieho, Krzíz-li ſwaty cziſty, czili cyzolozſtwo a ſmilſtwo 10 plodítí tiem na czeſt, gichz naſledugete, kdyz przi onom geſt ſmrtí potupeníe a díwne bozie mocy vſtawenie, A przi tomto wſſeho hrzíechu y neczíſtoty polozenie? Ktere gest lepe, rzecy: slowo bozie, tot gest syn bozíj, ostaw, iakoz geſt byl, p naſſe ſpaſenie tieleſenſtwie przígal, Aby ſkrzye ſpolek, genz geſt przigal, naſſ tieleſny a ſmrtedlny, Y vczíníl ny vczaſtny ſweho 15 nebeſkeho bozſtwíe, Czili, 1akoz wy ſamí pwite, bozie przirozeníe k ſtworzeníj przirownawagíce rzkuce, Ze geſt buoh niczehuoz neſtworzil, Nez geſt ſamo z ſwe mocy, coz geſt? Y kterak wy ſye ſmíete wierzíe krzieſtanſke poſmíe- watí, Geſſto pwij kryſta ſyně bozím pwym bez geho vgmy w2) plne mocy pwym bohem, A genz geſt poczal bytí, gimz geſt nebyl, A o�taw tiem, geſsto gest byl. A wy pak diete, ze duslie wassie waſsie, geſsto gest z nebes bohě dana, y wſſelikeho ſtworzeníe, haduow y dobytczie, kdyz vmrze tíelo, a ona ſ tielem vmrze a bude ſ tielem pohrzebena? Takt krzieſtanſka wiera ſwiedczij, ze gest hoſpodín rezufkrystus tielesenstwie na ſye przígal nam na ſpaſeníe; Ale wy bludite y ſyem y tam rzkuce, By 25 duſſte ſ tielem zagedno ſye vrodila. Ale krzieſtanſky lid w miloſrdíj boha chwalíj a ctíj pto, Zei mohl tieleſenſtwíe przígieti bez bozſkeho vmníeníe; A wy giz duſſí rozomnu, ſamiem bohem ſtworzenu, by byla pmiena a wtka, neſlicznym duomyſlem liczite A tudy boziemu wiecznemu a mocnemu przírozeníj ſwym bludem nefſlechetnym krzíwdu czíníte. II Neb podle 202b 30 waſſie rzieczi weſſken narod, gěz má przirozene podobenſtwíe ſweho 20 a) nadeps. 3. AE m. přijidechu: przygdu (E przyfflij) po trzietie; DC i přijidechu ti mudráci sch (!); ACE gefſto; E byli. — 4. A wzadachu, E wzadali (!); C kteruzto, E genzto. — 5. AC magy, C obš: mame, zgewil (spr.); ACE sě sch; E geho. — 6. A m. posnieti tudy: tudy poſmieti ſie, E tudy fie poſmieti, C poſmieti fie; ACE m. tu on: Tehdy. — 7. ACE a sch; C přesm: Pak potom; E vgmiel (!). — S. ACE m. i: tak. — 9. D m. co-li: a czo, E czo; AC m. čistý: cztiti (spr.), E sch; E czy; A czyzolozſtwie; E přesm: ſmilſtwo a czyzolozſtwo. — 11. D m. i: a. — 12. ACE plozenie (spr.); C lepſſíe; ACE obš: ze flowo; ACE to. — 13. ACE yako. — 14. AE aby skrzě spolek, jenž jest přijal sch (ch. opis.); AE m. náš: nas (!), C naſs ſpaſytel, totiz; A tieleſne a ſmr- tedlne; ACE i sch; ACE nas. — 15. ACE obš: bozstwie a kralowstwie; DAE iako. — 16. ACE jest sch; C obš: nez ze. — 17. ACE obš: wſſeczko, czoz; ACE i sch; AC sě sch; E přesm: ſmite ſie. — 18. AC obš: ſie poſmiewati; AE m. ujmy: winy. — 19. A poczel; AE m. jest: gie; E oftal. — 20. B waffie waffie!, DACE spr. — 21. ACE přesm: dana bohem; AE dobytczete. — 22. C a sch; AE tělo ... umře sch(!); ACE takť sch. — 23. E obš: prawi a ſwiedczy; A m. Jezus: genz (!). — 25. ACE ale sch; ACE v sch; E miloſrdnie(!), C miloſrdenſtwie; ACE obš: boha wſſemohuczyho. 26. D m. žej': Ze gt, ACE zie; Dvmenienie, C vmienie (nad tím nadeps. pozd: vmenſſenie); AE bez božského umněnie sch. — 27. A m. již: gy(!), E sch; C přesm: ſtworže bohem. — 28. AE božiemu sch. — 29. ACE anebo. — 30. E přesm: rzeczy waſfie;
434 wſſeho ſwieta. Ti kdyz na nie wyiadachu, aby gim ſwu y naſſi wieru, gíjzto 5 mamy ſkrzye boha rezukryſta, A chtiece ſye gemu otazaním o ſwatě krzízi poſmíetí tudy, Tu on, k tomu otazaníj pomlcziew a pozielew gich hube- neho bludu, A po tom pak, genz ſ nímí rziecky vmiegiefſe mluwítí a wy- pwowati rziecz obogích, Il Y poczie gich tazatí a rzka: Co geſt krafíſſieho, 202a co-li geſt cneíſſieho, Krzíz-li ſwaty cziſty, czili cyzolozſtwo a ſmilſtwo 10 plodítí tiem na czeſt, gichz naſledugete, kdyz przi onom geſt ſmrtí potupeníe a díwne bozie mocy vſtawenie, A przi tomto wſſeho hrzíechu y neczíſtoty polozenie? Ktere gest lepe, rzecy: slowo bozie, tot gest syn bozíj, ostaw, iakoz geſt byl, p naſſe ſpaſenie tieleſenſtwie przígal, Aby ſkrzye ſpolek, genz geſt przigal, naſſ tieleſny a ſmrtedlny, Y vczíníl ny vczaſtny ſweho 15 nebeſkeho bozſtwíe, Czili, 1akoz wy ſamí pwite, bozie przirozeníe k ſtworzeníj przirownawagíce rzkuce, Ze geſt buoh niczehuoz neſtworzil, Nez geſt ſamo z ſwe mocy, coz geſt? Y kterak wy ſye ſmíete wierzíe krzieſtanſke poſmíe- watí, Geſſto pwij kryſta ſyně bozím pwym bez geho vgmy w2) plne mocy pwym bohem, A genz geſt poczal bytí, gimz geſt nebyl, A o�taw tiem, geſsto gest byl. A wy pak diete, ze duslie wassie waſsie, geſsto gest z nebes bohě dana, y wſſelikeho ſtworzeníe, haduow y dobytczie, kdyz vmrze tíelo, a ona ſ tielem vmrze a bude ſ tielem pohrzebena? Takt krzieſtanſka wiera ſwiedczij, ze gest hoſpodín rezufkrystus tielesenstwie na ſye przígal nam na ſpaſeníe; Ale wy bludite y ſyem y tam rzkuce, By 25 duſſte ſ tielem zagedno ſye vrodila. Ale krzieſtanſky lid w miloſrdíj boha chwalíj a ctíj pto, Zei mohl tieleſenſtwíe przígieti bez bozſkeho vmníeníe; A wy giz duſſí rozomnu, ſamiem bohem ſtworzenu, by byla pmiena a wtka, neſlicznym duomyſlem liczite A tudy boziemu wiecznemu a mocnemu przírozeníj ſwym bludem nefſlechetnym krzíwdu czíníte. II Neb podle 202b 30 waſſie rzieczi weſſken narod, gěz má przirozene podobenſtwíe ſweho 20 a) nadeps. 3. AE m. přijidechu: przygdu (E przyfflij) po trzietie; DC i přijidechu ti mudráci sch (!); ACE gefſto; E byli. — 4. A wzadachu, E wzadali (!); C kteruzto, E genzto. — 5. AC magy, C obš: mame, zgewil (spr.); ACE sě sch; E geho. — 6. A m. posnieti tudy: tudy poſmieti ſie, E tudy fie poſmieti, C poſmieti fie; ACE m. tu on: Tehdy. — 7. ACE a sch; C přesm: Pak potom; E vgmiel (!). — S. ACE m. i: tak. — 9. D m. co-li: a czo, E czo; AC m. čistý: cztiti (spr.), E sch; E czy; A czyzolozſtwie; E přesm: ſmilſtwo a czyzolozſtwo. — 11. D m. i: a. — 12. ACE plozenie (spr.); C lepſſíe; ACE obš: ze flowo; ACE to. — 13. ACE yako. — 14. AE aby skrzě spolek, jenž jest přijal sch (ch. opis.); AE m. náš: nas (!), C naſs ſpaſytel, totiz; A tieleſne a ſmr- tedlne; ACE i sch; ACE nas. — 15. ACE obš: bozstwie a kralowstwie; DAE iako. — 16. ACE jest sch; C obš: nez ze. — 17. ACE obš: wſſeczko, czoz; ACE i sch; AC sě sch; E přesm: ſmite ſie. — 18. AC obš: ſie poſmiewati; AE m. ujmy: winy. — 19. A poczel; AE m. jest: gie; E oftal. — 20. B waffie waffie!, DACE spr. — 21. ACE přesm: dana bohem; AE dobytczete. — 22. C a sch; AE tělo ... umře sch(!); ACE takť sch. — 23. E obš: prawi a ſwiedczy; A m. Jezus: genz (!). — 25. ACE ale sch; ACE v sch; E miloſrdnie(!), C miloſrdenſtwie; ACE obš: boha wſſemohuczyho. 26. D m. žej': Ze gt, ACE zie; Dvmenienie, C vmienie (nad tím nadeps. pozd: vmenſſenie); AE bez božského umněnie sch. — 27. A m. již: gy(!), E sch; C přesm: ſtworže bohem. — 28. AE božiemu sch. — 29. ACE anebo. — 30. E přesm: rzeczy waſfie;
Strana 435
435 prziedka, od nehoz geſt poſſel, A geſt tehoz obycziegie y tychz czínuow, od kohoz ſye geſt porodil, Tehdy y waſſnie y weſſke byeh naſleduge ſweho ſtworzitele. 203a Padeſata a prwaa) AProtoz wecye ſwaty antoníj a rzka: Srozomíeíte, kteraku potupu 35 czíníte duſſiem y tomu, ktoz gie geſt ſtworzil, ſkrzye waſſ nemudry blud wierziece, by duſſie nebyla bohemb) ſtworzena, Ale od przírozeníe iako y tíelo przifla a tehdyz ſ tíelem vmrziela. A kdyz my krziz naſſeho pana gezukryſta ctímy, Pſymt, powiezte mí, ktery geſt blud w naſſie wierzie neczíſty! Yzdalí neníe lepe naſledo- 40 watí ſwateho krzizíe Aneb ſmrt niekteru ode zlych lidíj pokorníe trpíetí, Nez plakati ſalaníe daremneho a negiſteho Izydys, toho waſſeho boha pohanſkeho, Po oſyrym, po takeí bohyní? Ba, poſtydte ſye, ze wierzíte w tyffona tak rzeczeneho boha, genz ſſkrawadu poczal! Ba, ſtydte ſye, ze wierzite w ſaturna, genz vtekkl p ſweho ſyna ſ ſwieta a gine ſyny zzyedł! 45 Ba, ſtydte ſye, ze ctíte Iupítra za buoh, Genz geſt byl welmí ſmílny a ſweho otcye kleſtil! Ten Iupiter, wymyfſlegíj waſſi miſtrzí, ze geſt byl poczatek wſſeho ſmilſtwa. Tiem ſye wy modlite a w nye wierzíte A gich obrazy v waſſich modlach ſtawíete. E, pſſit was p waſſe ſpaſeníe, abyſſte mu rziecz pwie ſudíli, Wſſemu-li geſt wierzití, coz geſt w kniehach krzieſtan- 50 ſkych pſano, czíli níczemuz. A kdyz wecyechu: níczemuz, Tehdy wecye: aní mena wíete ſwateho krzízie, gemuz wy ſye poſmiewate. A pakli geſt wſſemu wierzítí, Poz pak wzkrzieſſeníe 11 Y vmuczenie iezukryſta w tychz kníchach geſt obe ſpolu? A ptoz ſwu blazníwu rzieczíj czíníte bozíemu vmuczeníj krzíwdu, A ne ynhed w tychz kníehach ſwiedczíte ozraczeníe 55 3 a) červ. b) za tím přeškrtnuto nebyla. ACI přesm: podobenstwie przyrozene gma. — 31. AE m. týchž: tech. — 32. ACE m. od kohož... porodil: yako ten, ot (CE od) nehoz gest porodyl ste; ACE přesm: bieh weſſken. — 34. C má nadp: LI kapitola; E nadp: O pohanſkych boziech wyprawa; DA bez nadp. — 35. ACE a sch; ACE a řka sch; A zrozumieygte, C Porozumieyte. — 36. D dufſem; ACE kto; ACE přesm: gest gie; ACE přesm: blud nemudry. — 38. ACE přesm: ſ telem tedyz (C tehdyž, E tudiez). — 39. ACE přesm: Gezukryſta, naffieho pana; E proſym. — 40. AC přesm: Powiezte mi, proſym; ACE přesm: w naſſie wierzie blud. — 41. ACE přesm: krzyzie ſwateho naſledowati; DCE od zlich, A ot zlych. — 42. ACE nezly; A yſudyz (předěláno z yſudyſs), E yſudiſs(!); ACE přesm: boha wa- ſſeho. — 43. C m. po takéj: po take, A potkane(!), E potkanie (!); ACE ba sch. — 44. AE přesm: boha tak rzieczeneho, C tak boha ržecženeho; D po Osidim .... ře- čeného boha sch; A poczel; ACE ba sch. — 45. ACE přesm: w Satuna (!, CE w Sa- turna) wierzyte; E přesm: z ſwieta pro ſwého ſyna; ACE přesm: zgedl (C píše: zziedl a nadpisuje: zgedl) ſyny. — 46. ACE m. ba: A. — 47. ACE obš: yakoz wy- myfflegi; ACE že sch; ACE přesm: byl gest. — 48. ACE smylstwie; ACE přesm: obrazy gych. — 49. ACE obš: stawiecze (C stawiete) neb w chramiech; ACE é sch ; D mtt ACE Profy; AE m. vaše: ſwe; ACE byte. — 51.AE vecěchu sch; C a když vecěchu. »ničemuž« sch. (spr.); AE tehdy sch; ACE vecě sch. (spr. . — 52. A wieffte; A m. sva- tého kříže: ſwate Hazyzye (!); E svatého křížě... posmieváte sch; ACE a sch; ACE jest sch. — 53. E wierzyte; E m. i: a, A sch; A umučenie sch. — 54. ACE sch. — 55. ACE přesm: boziemu vmuczenie czyniecze (C czinite); ACE m. a ne: ano (spr.) 28*
435 prziedka, od nehoz geſt poſſel, A geſt tehoz obycziegie y tychz czínuow, od kohoz ſye geſt porodil, Tehdy y waſſnie y weſſke byeh naſleduge ſweho ſtworzitele. 203a Padeſata a prwaa) AProtoz wecye ſwaty antoníj a rzka: Srozomíeíte, kteraku potupu 35 czíníte duſſiem y tomu, ktoz gie geſt ſtworzil, ſkrzye waſſ nemudry blud wierziece, by duſſie nebyla bohemb) ſtworzena, Ale od przírozeníe iako y tíelo przifla a tehdyz ſ tíelem vmrziela. A kdyz my krziz naſſeho pana gezukryſta ctímy, Pſymt, powiezte mí, ktery geſt blud w naſſie wierzie neczíſty! Yzdalí neníe lepe naſledo- 40 watí ſwateho krzizíe Aneb ſmrt niekteru ode zlych lidíj pokorníe trpíetí, Nez plakati ſalaníe daremneho a negiſteho Izydys, toho waſſeho boha pohanſkeho, Po oſyrym, po takeí bohyní? Ba, poſtydte ſye, ze wierzíte w tyffona tak rzeczeneho boha, genz ſſkrawadu poczal! Ba, ſtydte ſye, ze wierzite w ſaturna, genz vtekkl p ſweho ſyna ſ ſwieta a gine ſyny zzyedł! 45 Ba, ſtydte ſye, ze ctíte Iupítra za buoh, Genz geſt byl welmí ſmílny a ſweho otcye kleſtil! Ten Iupiter, wymyfſlegíj waſſi miſtrzí, ze geſt byl poczatek wſſeho ſmilſtwa. Tiem ſye wy modlite a w nye wierzíte A gich obrazy v waſſich modlach ſtawíete. E, pſſit was p waſſe ſpaſeníe, abyſſte mu rziecz pwie ſudíli, Wſſemu-li geſt wierzití, coz geſt w kniehach krzieſtan- 50 ſkych pſano, czíli níczemuz. A kdyz wecyechu: níczemuz, Tehdy wecye: aní mena wíete ſwateho krzízie, gemuz wy ſye poſmiewate. A pakli geſt wſſemu wierzítí, Poz pak wzkrzieſſeníe 11 Y vmuczenie iezukryſta w tychz kníchach geſt obe ſpolu? A ptoz ſwu blazníwu rzieczíj czíníte bozíemu vmuczeníj krzíwdu, A ne ynhed w tychz kníehach ſwiedczíte ozraczeníe 55 3 a) červ. b) za tím přeškrtnuto nebyla. ACI přesm: podobenstwie przyrozene gma. — 31. AE m. týchž: tech. — 32. ACE m. od kohož... porodil: yako ten, ot (CE od) nehoz gest porodyl ste; ACE přesm: bieh weſſken. — 34. C má nadp: LI kapitola; E nadp: O pohanſkych boziech wyprawa; DA bez nadp. — 35. ACE a sch; ACE a řka sch; A zrozumieygte, C Porozumieyte. — 36. D dufſem; ACE kto; ACE přesm: gest gie; ACE přesm: blud nemudry. — 38. ACE přesm: ſ telem tedyz (C tehdyž, E tudiez). — 39. ACE přesm: Gezukryſta, naffieho pana; E proſym. — 40. AC přesm: Powiezte mi, proſym; ACE přesm: w naſſie wierzie blud. — 41. ACE přesm: krzyzie ſwateho naſledowati; DCE od zlich, A ot zlych. — 42. ACE nezly; A yſudyz (předěláno z yſudyſs), E yſudiſs(!); ACE přesm: boha wa- ſſeho. — 43. C m. po takéj: po take, A potkane(!), E potkanie (!); ACE ba sch. — 44. AE přesm: boha tak rzieczeneho, C tak boha ržecženeho; D po Osidim .... ře- čeného boha sch; A poczel; ACE ba sch. — 45. ACE přesm: w Satuna (!, CE w Sa- turna) wierzyte; E přesm: z ſwieta pro ſwého ſyna; ACE přesm: zgedl (C píše: zziedl a nadpisuje: zgedl) ſyny. — 46. ACE m. ba: A. — 47. ACE obš: yakoz wy- myfflegi; ACE že sch; ACE přesm: byl gest. — 48. ACE smylstwie; ACE přesm: obrazy gych. — 49. ACE obš: stawiecze (C stawiete) neb w chramiech; ACE é sch ; D mtt ACE Profy; AE m. vaše: ſwe; ACE byte. — 51.AE vecěchu sch; C a když vecěchu. »ničemuž« sch. (spr.); AE tehdy sch; ACE vecě sch. (spr. . — 52. A wieffte; A m. sva- tého kříže: ſwate Hazyzye (!); E svatého křížě... posmieváte sch; ACE a sch; ACE jest sch. — 53. E wierzyte; E m. i: a, A sch; A umučenie sch. — 54. ACE sch. — 55. ACE přesm: boziemu vmuczenie czyniecze (C czinite); ACE m. a ne: ano (spr.) 28*
Strana 436
436 ſlepych A hluchym ſluch nawraceníe, Chromym chodu pſtneho, Trudo- watych oczíſíczeníe A chozeníe bozíeho po morzí ſuchymí nohamí, Wy- puzeníe diabelſkeho, z mrtwych wzkrziefſeníe a duſſic z prziedpiekle wywedeníe. To ge wſſe w tiech kníchach pſano, O níchzto ſte wy ſamí 60 poczieli mluwítí, A w tech y wzkrzieſeníe ſyna bozíeho y geho ohawna ſmrt geſt. A protoz wy, zapudiece nenawift, gijzto ste obkliczení, Ynhed naleznete rezukryſta pweho boha, A pro lidſke ſpaſenie ze geſt krzehke tíeleſenſtwie na ſye przígal. Awffak neníe-lit was hanba, powiezte nam waſfi wieru a ſtaw a zakon. Ale tomut muoze kazdy rozomíetí, ze geſt blud neſtydaty, A tak necziſte wiecy a neſtateczne czet czínítí a chwalu wzdawatí. Nez ſnad, iakoz ia ſlyſſim, ze pwite ſmrt a necziſtotu y vkrutnoſtij waſſich bohuow w powiestech 5 nepwie A neſlicznu lez, bohem mniece Saturna, genz by zemíj wladi, a wukanus huhlawy by oheň míel w ſwe mocy, A ynvo by byl bohem, genz by powietrzím wladi, Apolon by byl ſlunce, Adryana nieſyecë, Neptunus by morſky buoh byl, A ivpíter by byl buoh nebeſky, rzkuce. aníz po te omluwíe boha tupíte, Ale y ſtworzeníe, boha potupíwſſe, tupite. 10 A pakli geft was ktera wiec toho tworu k tomu tahla, abyfíte gie ctílí, ſluſſalo sye gest toho ſnazníe ſtrziecy. A díwíti ste ſye mohli, Ale ne na- sledowatí, Abyffte stworziteli neczíníli ptíwenstwíe, II ctiece stworzeníe. 203b A protoz waſſeho vmyſla, gehoz wy naſledugete, Ale czeſt tak puoide przied hoſpodína, A lekarz w ſwem lekarzſtwíj chwalu bude mietí, A wſſiem 15 rzemeſlníkom chwala z gich rzemeſla bude. Y co k tomu odpowiete, ktera geſt ohawa vmuczeneho iezukryſta, wam ſmiefſna a w klam poddana? Kap. XLVII. E w trechz; A ſwiedczie, CE swiedcży. — 56. ACE a sch; ACE flucha; D přesm. Chody chromym. — 57. AE trudowatym; ACE a sch; AE ſuchyma nohama. — 58. E z sch; D duffij, C duficžek; A m. z: y(!); B prziedpíekle !), DCE przedpekle, A prziedpekle. — 59. ACE geſt; ACE nychz; C vy sch. — 60. C obš: y o; C obš: y o. — 61. ACE přesm: ſmrti ohawa; ACE proto; ACE m. vy: wſſychni; ACE přesm: nenawiſt, gijzto gste obklyczeni (C oklycženy), zapudyte (C zapudiece). — 63. ACE přesm: tieleſenſtwie krziehke; ACE na sě sch. Kap. XLVII. 1. ACE vás sch; AE m. nám: mi; ACE a stav sch. — 2. ACE tomu; ACE a sch (spr.); AE m. nečisté: neſtydaty. — 3. E věci sch; E neſtateczny.— 4. ACE Smrti. — 5. ACE lzy; A m. mniece: niecze(!). — 6. BD wukanus (!), ACE Wulkanus; ACE kulhawy; ACE by sch; B ynvo(!), DACE Iuno. — 7. AC přesm: powietrzym by; AE Appollo, C Apollo; C m. Adriana: a Dyana, AE sch; B niefyecë!, D mieſyeczem, C miefec, AE sch. — 8. D přesm: byl Bohem morſkym; ACE morzſky.— 9. E anij; AE tupiecze (!). — 10. ACE m. která věc toho tvoru: kraſa toho tvoru (spr.) k toho tworu (!, CE k toho tvoru sch.); ACE přesm: abyfſte gie cztily, tahla. — 11. E ſluſſelo; A m. ste sè: ſie gſte, E ſie zie gſte. — 13. ACE obš: naſledugete, po- nechagicze; ACE ale sch; AE m. čest tak: czesta, C cžeft ta. — 14. AE m. přěd: przie. — 15. AE z sch; ACE i sch.
436 ſlepych A hluchym ſluch nawraceníe, Chromym chodu pſtneho, Trudo- watych oczíſíczeníe A chozeníe bozíeho po morzí ſuchymí nohamí, Wy- puzeníe diabelſkeho, z mrtwych wzkrziefſeníe a duſſic z prziedpiekle wywedeníe. To ge wſſe w tiech kníchach pſano, O níchzto ſte wy ſamí 60 poczieli mluwítí, A w tech y wzkrzieſeníe ſyna bozíeho y geho ohawna ſmrt geſt. A protoz wy, zapudiece nenawift, gijzto ste obkliczení, Ynhed naleznete rezukryſta pweho boha, A pro lidſke ſpaſenie ze geſt krzehke tíeleſenſtwie na ſye przígal. Awffak neníe-lit was hanba, powiezte nam waſfi wieru a ſtaw a zakon. Ale tomut muoze kazdy rozomíetí, ze geſt blud neſtydaty, A tak necziſte wiecy a neſtateczne czet czínítí a chwalu wzdawatí. Nez ſnad, iakoz ia ſlyſſim, ze pwite ſmrt a necziſtotu y vkrutnoſtij waſſich bohuow w powiestech 5 nepwie A neſlicznu lez, bohem mniece Saturna, genz by zemíj wladi, a wukanus huhlawy by oheň míel w ſwe mocy, A ynvo by byl bohem, genz by powietrzím wladi, Apolon by byl ſlunce, Adryana nieſyecë, Neptunus by morſky buoh byl, A ivpíter by byl buoh nebeſky, rzkuce. aníz po te omluwíe boha tupíte, Ale y ſtworzeníe, boha potupíwſſe, tupite. 10 A pakli geft was ktera wiec toho tworu k tomu tahla, abyfíte gie ctílí, ſluſſalo sye gest toho ſnazníe ſtrziecy. A díwíti ste ſye mohli, Ale ne na- sledowatí, Abyffte stworziteli neczíníli ptíwenstwíe, II ctiece stworzeníe. 203b A protoz waſſeho vmyſla, gehoz wy naſledugete, Ale czeſt tak puoide przied hoſpodína, A lekarz w ſwem lekarzſtwíj chwalu bude mietí, A wſſiem 15 rzemeſlníkom chwala z gich rzemeſla bude. Y co k tomu odpowiete, ktera geſt ohawa vmuczeneho iezukryſta, wam ſmiefſna a w klam poddana? Kap. XLVII. E w trechz; A ſwiedczie, CE swiedcży. — 56. ACE a sch; ACE flucha; D přesm. Chody chromym. — 57. AE trudowatym; ACE a sch; AE ſuchyma nohama. — 58. E z sch; D duffij, C duficžek; A m. z: y(!); B prziedpíekle !), DCE przedpekle, A prziedpekle. — 59. ACE geſt; ACE nychz; C vy sch. — 60. C obš: y o; C obš: y o. — 61. ACE přesm: ſmrti ohawa; ACE proto; ACE m. vy: wſſychni; ACE přesm: nenawiſt, gijzto gste obklyczeni (C oklycženy), zapudyte (C zapudiece). — 63. ACE přesm: tieleſenſtwie krziehke; ACE na sě sch. Kap. XLVII. 1. ACE vás sch; AE m. nám: mi; ACE a stav sch. — 2. ACE tomu; ACE a sch (spr.); AE m. nečisté: neſtydaty. — 3. E věci sch; E neſtateczny.— 4. ACE Smrti. — 5. ACE lzy; A m. mniece: niecze(!). — 6. BD wukanus (!), ACE Wulkanus; ACE kulhawy; ACE by sch; B ynvo(!), DACE Iuno. — 7. AC přesm: powietrzym by; AE Appollo, C Apollo; C m. Adriana: a Dyana, AE sch; B niefyecë!, D mieſyeczem, C miefec, AE sch. — 8. D přesm: byl Bohem morſkym; ACE morzſky.— 9. E anij; AE tupiecze (!). — 10. ACE m. která věc toho tvoru: kraſa toho tvoru (spr.) k toho tworu (!, CE k toho tvoru sch.); ACE přesm: abyfſte gie cztily, tahla. — 11. E ſluſſelo; A m. ste sè: ſie gſte, E ſie zie gſte. — 13. ACE obš: naſledugete, po- nechagicze; ACE ale sch; AE m. čest tak: czesta, C cžeft ta. — 14. AE m. přěd: przie. — 15. AE z sch; ACE i sch.
Strana 437
437 Druha a paddeſata kapítolaa) KTe rzieczí tí mudrcy pocziechu ſye ſhledatí a pozorowatí. A ſwaty antoníj, vlyz sye gím, wecye Opiet po obogetníku, genz obogí rziecz vmíe- gieſſe, rzka: Zagiſte weſſken twor na nebí zrzieímo ſluzbu ſwu vkazuge; Ale ze wy ſwu rzieczíj, iakoz mníte vziteczno, wſſeho bylo potwrdíte, 5 Takez nä naſs zakon, to gest wieru krzieſtanſku, welite rzíeczíj ſtwrdítí. Odpowiezte mí, kterym czínem znamot bozíe bude zyewníeíſſí, ſkrzye-li fluow czteníe czí ſkrzye dobrych ſkutkuow czíńenie? A ktere geſt prwnie a starffie, ſkutcy-lí dobrzíj a wierníj czili hadaníe w ſlowiech? Tu oní wecyechub), ze geſt ſkutek twrzzſſie wiec nez rziecz. Toho gím potwrdi, 10 ze ſu dobrzie a pwie powiedieli. Nebo ſkutky plodij zadoſt v wierzíe ſrdeczna, Ale hadaníe w rzieczí poczatek geſt wzalo od rzieczí a ſkladaníe odpowiedíj a tazaním. A kdyz kto bude míetí pwu wíeru a ſkutky ſrdeczne, nebude gemu trzieba pohadky míetí aní ktere rzieczí, gíjzto wy ſye poku- ſſiete z naſſeho ſmyſla wieru prziewtíti. Awffak czaſtokrat nemuozete nam 15 k uotazaníj odpowiedati. A take ſu wzdy pewnieisij wierníj ſkutcy nezlí leſtne pohadky waſſie. Kap. XLVIII. Kap. XLIX. 204 My krzteſtiene nemamy zakladu naſſe wiery z mudroſtí tohoto ſwieta, Ale w ſylne a v pwe wierzie, genz na geſt od boha ie! zukryſta z nebes prziſſia. Teto pwdy one rzieczi ſkutkuow, geſſto ſye diegij, na wſſak den potwrzuge. Nam ſprostnym a nevmíetedlnym waſſeho piſma K znamoſtí bozie gíneho potrziebíe neníe, nezli geho kazaníe plnítí. Aí, my, odluczení ſuce 5 pohanſke rziſſie, na wſſak den ſye rozplozugem po wſſem ſwietu, Ale blud geſt po boziem narozeníj zhynul y hyne. Aí, my sye ſprostne wierzie krzieſtanſke navcziwſſe, Y pobíli ſmy wieru pohanſku A ſkrzye ohlaſſeníe a) červ. b) -u přips. pozd. Kap. XLVIII. 1. E nadp: Otrech mudrczow, geſſto ſie hadali s s. antho ..; DA bez nadp. — 2. ACE mudraczy; E poczeli; AE ſledati. — 3. AC powiedie, E powiediel; A obgietnykuu, C obietniku (!). — 4. C vmiel gt, E vgmiel; AEřka sch; E zrztemo, A zrzy- zenie. — 5. AE m. že vy: zgewi(!) to, C že wy to; AE m. všeho: ſweho; ACE bylo sch (spr.). — 6. AE m. takéž: yakz. — 7. ACE přesm: znamoſt bozij kterym czynem; C -li sch. — 8. DACE czili; ACE skrzě sch; ACE m. dobrých skutkuov čiňenie: ſkutkuow wiernych (C wiernie) plnieny. — 9. ACE přesm: starffie nebo prwne. — 10. ACE m. tu oni vecěchu: A kdyz odpowiedlechu (E odpowiedieli); A twrzie (nadeps: twrdffie), E twrdffy; ACE nezly. — 11. AE aneb. — 12. ACE v sch; ACE přesm: gest poczatek; AE wzali (!). — 13. C a sch; AE tazanie, C otazanie. — 14. E přesm: ſie wy; C vy sch. — 15. A otpowiedieti, CE odpowiedieti; ACE m. a také: tak ze; AE m. pevnější: powyſſenieyſſy; D ſkutkowe. Kap. XLIX. 1. DA krzieſtiane, CE krzeſtiane; ACE přesm: zakladu nafſie wiery neygmame; AE m. z múdrosti: y (!, E z) mudroſti z. — 2. AC u sch: ACE gefsto; ACE přesm: gest nam; ACE z nebes sch. — 3 C Tent; AC prawdu; ACE m. oné: me (spr.); C obš: y ſkutkow; DACE wffaky. — 4. K potvrzuje chybí podmět, v orig. (rerum = skutkuov) ordo; A naumietedlnym, E nevmielym. - 5. ACE přesm: nenye potrziebie. — 6. ACE obš: od pohanſke; DACE wſſaky: E rozplozugie (!); AE swietie. — 7. ACE obš: waſs blud: ACE m. i: a; ACE s� sch; A ſproſtny, E ſproſtney. — 8. ACE obš: ſie nauczywſſie; ACE i sch; C pozbyli (!); AE m. vieru pohanskú: pohanſku,
437 Druha a paddeſata kapítolaa) KTe rzieczí tí mudrcy pocziechu ſye ſhledatí a pozorowatí. A ſwaty antoníj, vlyz sye gím, wecye Opiet po obogetníku, genz obogí rziecz vmíe- gieſſe, rzka: Zagiſte weſſken twor na nebí zrzieímo ſluzbu ſwu vkazuge; Ale ze wy ſwu rzieczíj, iakoz mníte vziteczno, wſſeho bylo potwrdíte, 5 Takez nä naſs zakon, to gest wieru krzieſtanſku, welite rzíeczíj ſtwrdítí. Odpowiezte mí, kterym czínem znamot bozíe bude zyewníeíſſí, ſkrzye-li fluow czteníe czí ſkrzye dobrych ſkutkuow czíńenie? A ktere geſt prwnie a starffie, ſkutcy-lí dobrzíj a wierníj czili hadaníe w ſlowiech? Tu oní wecyechub), ze geſt ſkutek twrzzſſie wiec nez rziecz. Toho gím potwrdi, 10 ze ſu dobrzie a pwie powiedieli. Nebo ſkutky plodij zadoſt v wierzíe ſrdeczna, Ale hadaníe w rzieczí poczatek geſt wzalo od rzieczí a ſkladaníe odpowiedíj a tazaním. A kdyz kto bude míetí pwu wíeru a ſkutky ſrdeczne, nebude gemu trzieba pohadky míetí aní ktere rzieczí, gíjzto wy ſye poku- ſſiete z naſſeho ſmyſla wieru prziewtíti. Awffak czaſtokrat nemuozete nam 15 k uotazaníj odpowiedati. A take ſu wzdy pewnieisij wierníj ſkutcy nezlí leſtne pohadky waſſie. Kap. XLVIII. Kap. XLIX. 204 My krzteſtiene nemamy zakladu naſſe wiery z mudroſtí tohoto ſwieta, Ale w ſylne a v pwe wierzie, genz na geſt od boha ie! zukryſta z nebes prziſſia. Teto pwdy one rzieczi ſkutkuow, geſſto ſye diegij, na wſſak den potwrzuge. Nam ſprostnym a nevmíetedlnym waſſeho piſma K znamoſtí bozie gíneho potrziebíe neníe, nezli geho kazaníe plnítí. Aí, my, odluczení ſuce 5 pohanſke rziſſie, na wſſak den ſye rozplozugem po wſſem ſwietu, Ale blud geſt po boziem narozeníj zhynul y hyne. Aí, my sye ſprostne wierzie krzieſtanſke navcziwſſe, Y pobíli ſmy wieru pohanſku A ſkrzye ohlaſſeníe a) červ. b) -u přips. pozd. Kap. XLVIII. 1. E nadp: Otrech mudrczow, geſſto ſie hadali s s. antho ..; DA bez nadp. — 2. ACE mudraczy; E poczeli; AE ſledati. — 3. AC powiedie, E powiediel; A obgietnykuu, C obietniku (!). — 4. C vmiel gt, E vgmiel; AEřka sch; E zrztemo, A zrzy- zenie. — 5. AE m. že vy: zgewi(!) to, C že wy to; AE m. všeho: ſweho; ACE bylo sch (spr.). — 6. AE m. takéž: yakz. — 7. ACE přesm: znamoſt bozij kterym czynem; C -li sch. — 8. DACE czili; ACE skrzě sch; ACE m. dobrých skutkuov čiňenie: ſkutkuow wiernych (C wiernie) plnieny. — 9. ACE přesm: starffie nebo prwne. — 10. ACE m. tu oni vecěchu: A kdyz odpowiedlechu (E odpowiedieli); A twrzie (nadeps: twrdffie), E twrdffy; ACE nezly. — 11. AE aneb. — 12. ACE v sch; ACE přesm: gest poczatek; AE wzali (!). — 13. C a sch; AE tazanie, C otazanie. — 14. E přesm: ſie wy; C vy sch. — 15. A otpowiedieti, CE odpowiedieti; ACE m. a také: tak ze; AE m. pevnější: powyſſenieyſſy; D ſkutkowe. Kap. XLIX. 1. DA krzieſtiane, CE krzeſtiane; ACE přesm: zakladu nafſie wiery neygmame; AE m. z múdrosti: y (!, E z) mudroſti z. — 2. AC u sch: ACE gefsto; ACE přesm: gest nam; ACE z nebes sch. — 3 C Tent; AC prawdu; ACE m. oné: me (spr.); C obš: y ſkutkow; DACE wffaky. — 4. K potvrzuje chybí podmět, v orig. (rerum = skutkuov) ordo; A naumietedlnym, E nevmielym. - 5. ACE přesm: nenye potrziebie. — 6. ACE obš: od pohanſke; DACE wſſaky: E rozplozugie (!); AE swietie. — 7. ACE obš: waſs blud: ACE m. i: a; ACE s� sch; A ſproſtny, E ſproſtney. — 8. ACE obš: ſie nauczywſſie; ACE i sch; C pozbyli (!); AE m. vieru pohanskú: pohanſku,
Strana 438
438 ſwateho krzízie zborzeny ſu modly pohanſke pozlatite. Ba, vkazte wy, 10 mate-li kterym piſmem, by byla waſſie wiera pohanſka duoſtofnieíſſie aneb lepſſie, nezli wiera krzieſtanſka! Giz po wſſiech zemíech kryſta syna bozieho znagíj. Níc chytrcy nízadníj ſu rzieczíj, aníz mudracy ſwymí pohanſkymí mohu co vſſkoditi krzieſtano wiernym. |My menugem iezukryſta vkrzizo- waneho, A wſſichní czrtie, giez wy za bohy cztete, krzíczie a rzewu 15 A z uobſyedenych tiel prwním znamením ſwateho krzízíe wen biezie. Kdez ſu gich kuzla? Kdez ſu egipſkych kuzedlníkuow czary? co ſu gím pomocny? Tehdy zagiſte wſſiecka moc potuchla, kdyzto sye geſt kryſtus, ſyn bozíj, ſwietu zyewił a na krziz wſtupil. Awſſak wy p to nechcete oſtatí ſweho bludu A chcete a vſylugete ſye poſmiewati ſlawne ſmrtí rezukryſta. To geſt pak prziewelmi díwne, ze pohanſka wiera, ta geſt giz zru- fſena y zborzena y potlaczena; A nas czím wíece tlaczie y tíſknu, tíem ſye wiece w ſboru wzdwihamy a ktwemy. A waſſie modly biechu niekdy wnítrz okraſſleny a pozlaceny, A, giz ſye oſtarawſſe, opadly ſu; Ale vczeníe iezukryſtowo, II To geſt wiera, geſto sye wam zda nemudroſt a ſſpíle, Acz 204b 25 geſt trpiela ktere naſyle a pokuſſeníe od wassich zlych kníezat A acz gest hrozne przieplachy miewala, Ale giz ſye geſt rozſſirzila po wſſem ſwietu A giz ſye y gednoho pohanſtwa nebogíj, kdyzto ſye geſt taka ſwietloſt zyewíla bozieho ſyna A kdyz ſye geſt tak welika moc w hromadu ſeſſla wſſiech dobrych daruow a ſkutkuow. Cziſtota w manzelſtwie a w diewog- 3o ſtwie ktwe A muczedłníkuow p ſweho pana ſlawna vſtawicznoſt, Gizchzto wſfiech geſt poczatek bozie vmuczenie. Y pczez wy pak lecyete teneta waſſeho bludu mezy ſborem takych dobrych ſkutkuowow A pwu ſwietloſt dobrych ſkutkuow vſylugete waſſím bludem zruſſití? 20 C pohanſku wieru. — 9. ACE ba sch; C vkažtež; D m. vy: mi. — 10. ACE neb. — 11. C viera sch. — 12. ACE obš: znagy praweho; A chytrozy (!), E chytrofti (!); D m. sú: gfu, ACE ſwu (spr.); ACE any; ACE m. pohanskými: pohadkami (spr.). — 13. ACE m. křesťanóm věrným: krzieſtianſkemu zboru (C fboru) wiernemu. — 14. E czerti; C kterez, E genz; A m. křičie a řevú: kaczerziewu(!), E krziczycz rzewu, C krzi- czicze rzewu. — 15. A z obſedienych, E za (!) obſedenych; C m. prvním: prawym (!); A ktez, C kde. — 16. AC sú sch; A m. kúzla: ktula(!); E kdež sú jich kúzla sch; E kde, D obš: a kde; C czarzy. — 17. ACE m. moc: zloft; ACE kdyz. — 18. ACE přesm: geſt Syn bozij kryſtus zgiewil ſie ſwietu; C Awſſakz; AC přesm: proto wy; E zuoſtati. — 19. ACE m. a (před chcete): y. — 20. AE m. to jest pak: Pak geſt, C To pak geſt; ACE přesm: dywne prziewelmi; AE m. ta: tak — 21. CE m. i: a, A sch; A zbořena sch; ACE m. i (před tisknú): a. — 22. ACE přesm: wiecze (E wicze ſie) whoru (!, CE wzhoru) ſie (E sch.) wzdwyhamy; AE a sch ; C ſtkwemy (!), AE sch ; C a sch; AE obš: ty waſſie; E byli, C sch. — 23. A obš: y wnytrzs; A pozlatczeny; AE m. ostaravše: otrhawffie. — 24. A ſpylo(!), C ſſpile a nad tím nadeps: kunſt; E a špíle sch; C acžt. — 25. ACE a (před ač) sch. — 26. ACE ale sch; E swietie. — 27. ACE přesm: geſt taka ſwietloft sie. — 28. C jest sch. — 29. A a (před v) sch. — 30. C m. v děvojstvě: w paneſtwi, E w dietinſtwie(!), A sch; C m. ktve: ſie stkwe; E muczedlnikom(!); B Gizchzto (!), DACE spr. — 31. ACE i sch; AE Procz; A lyczete, E leczyte, C leciece; AE tenata. — 32. B ſkutkuowow(!), D ſkutkuow; ACE přesm: ſkutkuow (CE ſkutkow) dobrych. — 33. ACE obš: zruffyti a zborziti (E zkazyti). — 34. C má nadp: LIII; E nadp: O ſwatem Anthonij, ge (!) diably wyhonil z lydij; DA
438 ſwateho krzízie zborzeny ſu modly pohanſke pozlatite. Ba, vkazte wy, 10 mate-li kterym piſmem, by byla waſſie wiera pohanſka duoſtofnieíſſie aneb lepſſie, nezli wiera krzieſtanſka! Giz po wſſiech zemíech kryſta syna bozieho znagíj. Níc chytrcy nízadníj ſu rzieczíj, aníz mudracy ſwymí pohanſkymí mohu co vſſkoditi krzieſtano wiernym. |My menugem iezukryſta vkrzizo- waneho, A wſſichní czrtie, giez wy za bohy cztete, krzíczie a rzewu 15 A z uobſyedenych tiel prwním znamením ſwateho krzízíe wen biezie. Kdez ſu gich kuzla? Kdez ſu egipſkych kuzedlníkuow czary? co ſu gím pomocny? Tehdy zagiſte wſſiecka moc potuchla, kdyzto sye geſt kryſtus, ſyn bozíj, ſwietu zyewił a na krziz wſtupil. Awſſak wy p to nechcete oſtatí ſweho bludu A chcete a vſylugete ſye poſmiewati ſlawne ſmrtí rezukryſta. To geſt pak prziewelmi díwne, ze pohanſka wiera, ta geſt giz zru- fſena y zborzena y potlaczena; A nas czím wíece tlaczie y tíſknu, tíem ſye wiece w ſboru wzdwihamy a ktwemy. A waſſie modly biechu niekdy wnítrz okraſſleny a pozlaceny, A, giz ſye oſtarawſſe, opadly ſu; Ale vczeníe iezukryſtowo, II To geſt wiera, geſto sye wam zda nemudroſt a ſſpíle, Acz 204b 25 geſt trpiela ktere naſyle a pokuſſeníe od wassich zlych kníezat A acz gest hrozne przieplachy miewala, Ale giz ſye geſt rozſſirzila po wſſem ſwietu A giz ſye y gednoho pohanſtwa nebogíj, kdyzto ſye geſt taka ſwietloſt zyewíla bozieho ſyna A kdyz ſye geſt tak welika moc w hromadu ſeſſla wſſiech dobrych daruow a ſkutkuow. Cziſtota w manzelſtwie a w diewog- 3o ſtwie ktwe A muczedłníkuow p ſweho pana ſlawna vſtawicznoſt, Gizchzto wſfiech geſt poczatek bozie vmuczenie. Y pczez wy pak lecyete teneta waſſeho bludu mezy ſborem takych dobrych ſkutkuowow A pwu ſwietloſt dobrych ſkutkuow vſylugete waſſím bludem zruſſití? 20 C pohanſku wieru. — 9. ACE ba sch; C vkažtež; D m. vy: mi. — 10. ACE neb. — 11. C viera sch. — 12. ACE obš: znagy praweho; A chytrozy (!), E chytrofti (!); D m. sú: gfu, ACE ſwu (spr.); ACE any; ACE m. pohanskými: pohadkami (spr.). — 13. ACE m. křesťanóm věrným: krzieſtianſkemu zboru (C fboru) wiernemu. — 14. E czerti; C kterez, E genz; A m. křičie a řevú: kaczerziewu(!), E krziczycz rzewu, C krzi- czicze rzewu. — 15. A z obſedienych, E za (!) obſedenych; C m. prvním: prawym (!); A ktez, C kde. — 16. AC sú sch; A m. kúzla: ktula(!); E kdež sú jich kúzla sch; E kde, D obš: a kde; C czarzy. — 17. ACE m. moc: zloft; ACE kdyz. — 18. ACE přesm: geſt Syn bozij kryſtus zgiewil ſie ſwietu; C Awſſakz; AC přesm: proto wy; E zuoſtati. — 19. ACE m. a (před chcete): y. — 20. AE m. to jest pak: Pak geſt, C To pak geſt; ACE přesm: dywne prziewelmi; AE m. ta: tak — 21. CE m. i: a, A sch; A zbořena sch; ACE m. i (před tisknú): a. — 22. ACE přesm: wiecze (E wicze ſie) whoru (!, CE wzhoru) ſie (E sch.) wzdwyhamy; AE a sch ; C ſtkwemy (!), AE sch ; C a sch; AE obš: ty waſſie; E byli, C sch. — 23. A obš: y wnytrzs; A pozlatczeny; AE m. ostaravše: otrhawffie. — 24. A ſpylo(!), C ſſpile a nad tím nadeps: kunſt; E a špíle sch; C acžt. — 25. ACE a (před ač) sch. — 26. ACE ale sch; E swietie. — 27. ACE přesm: geſt taka ſwietloft sie. — 28. C jest sch. — 29. A a (před v) sch. — 30. C m. v děvojstvě: w paneſtwi, E w dietinſtwie(!), A sch; C m. ktve: ſie stkwe; E muczedlnikom(!); B Gizchzto (!), DACE spr. — 31. ACE i sch; AE Procz; A lyczete, E leczyte, C leciece; AE tenata. — 32. B ſkutkuowow(!), D ſkutkuow; ACE přesm: ſkutkuow (CE ſkutkow) dobrych. — 33. ACE obš: zruffyti a zborziti (E zkazyti). — 34. C má nadp: LIII; E nadp: O ſwatem Anthonij, ge (!) diably wyhonil z lydij; DA
Strana 439
439 R. I, str. 56a, ř. 38 205" Trzetíe a paddeſata kapitolaa). Ehdy tu biechu obſyedeníj diably w tu dobu. A kdyz gie kaza 35 przied ſye y przíed níe przíweſtí ſwaty antoníj. Y poczie ta ſlowa obno- wowati a rzka tiem mudrakuom: Wyzentez wy ty waſſie bohy, kteruz koli rzieczíj chcete neb kterymí-li koli czary. A paklí nemuozete, podda- duce ſye przichyltez ſye pod uobranu iezukryſta. A ynhed, kdyz wen vwierzíte, bude wam moc dana. Rzek to a wzdaw modlitwu bohu, kdyz 40 bieſſe vczíníl znameníe ſwateho krzízíe, Ynhed ſ wypuzenymí diably darëna mudroſt tiech mudrakuow by potupena. Y poczíechu ſye gemu díwití, ze mu hoſpodín po take mudroſtí dal take díwy czínítí. Tehdy on wſſecko bohu, genz gie geft byl vzdrawil, mocy geho chwalu wzdawagie, wecye: Nemníete, bycht na gím zdrawie dal, Ale kryſtuſ ſkrzye ſwe ſluhyl] tyto 45 díwy czínij. A wierzte wy take, a vzrzite, zet geſt wiera ſpwedlna a nabozna a duoſtoína trech díwuow czínítí, Ale ne daremna chluba rzieczí lahodne. Ba, vtecte ſye k wierzie rezukryſtowíe A naſleduíte naſ, ſluh geho, A mieite doſtí na vmíeníj wiery, Nezadagice pohadek ſwiecſkych a daremních a nevzitecznych níczemuz dobremu! 50 Kap. L. Cztwrta a paddeſataa) Kdyz ſwaty antoníj to mluwieſſe, podíwiwſſe ſye geho pomluwam mudrym, ynhed poczeſtne odpuſſczeníe pocziefſta bratí, a chtiece prycz gítí. Y pocziechu rzecy, ze ſu toho weliky uzítek wzyelí geho navczením. Ale to bieſſe przieliſí díwne do ſwateho antoníe, ze geho mílowachu na koncy ſwieta krali y kníezata. a) červ. bez nadp. — 35. ACE přesm: biechu (E byli) tu; D diable (!); CE kazal. — 36. ACE m. i: a; A przid(!); ACE i sch; E ty flowa. — 37. AC těm mudrákuom sch; ACE obš: Ay, wyzentez (E wyzente); AC m. ty: trem mudrakuom wecze, E sch; ACE kteru. — 38. ACE neb sch; D kteremi; DE -li sch; AE koli sch; D czarami. — 39. AC przychylte. — 40. AC m. a inhed... dána: An (!. C a) ynhed bude mocz bozie, kdyz wen vwierzyte, wam dana, E A ynhed bude mocz bozy wam dana, kdyz weň vwierzite; ACE obš: Tehdy rziek; AE obš: k bohu. — 41. E byl; AE s sch; D wypuzenim (!). — 42. CE byla; ACE m. potupena: potuchla a pohaniena; AE i sch; E Poczeli; ACE m. jemu divitti: dywiti gemu (C takemu) czlowieku. — 43. AE m. že mu: gemuz, C gemužto; ACE přesm: po take (E takey) mudroſti dal hoſpodyn (E buoh).— 44. ACE přesm: gest gie; ACE obš: y wecze. — 45. A bych; AE m. jim: gemu; ACE m. ale Kristus: Cryftus, ten (E tent). — 46. AE vzrziecz (!); ACE jest sch (spr.); E ſprawedliwa; C m. a: y. — 47. A m. a: ta, CE ta gest (spr.). — 48. ACE ba sch; ACE přesm: geho ſluh (C ſluhy). — 49. C m. umění (spr.): myeny, E vczenie; ACE nehledagicze; ACE a sch. — 50. ACE a sch; ACE ničemuž dobrému sch. — 51.E nadp: O mrdrcziech(!), gefſto fſlij precz od nieho; DA bez nadp. — 52. AE m. a: Tak, C Tehdy; E mluwil; C diwiwffe, E podiwili; A sě sch (!). — 53. D m. jeho pomluvám múdrým: geho mudrev rozmluwanij, ACE mudraczy (E mudrczy) welmi; C m. inhed: A, AE sch; ACE poczeſtnie; AC poczechu, E poczeli; AE obš: ot (E od) neho brati; ACE a sch. — 54. A m. pryč jíti: gyti ot neho przycz, CE giti prýcž (E precz); AE i sch; E poczeli; ACE přesm: weliky vzytek toho. Kap. L. 1. E bylo; E milowali. — 2. D krale. — 3. E nadp: O gednom Cziefarzzy,
439 R. I, str. 56a, ř. 38 205" Trzetíe a paddeſata kapitolaa). Ehdy tu biechu obſyedeníj diably w tu dobu. A kdyz gie kaza 35 przied ſye y przíed níe przíweſtí ſwaty antoníj. Y poczie ta ſlowa obno- wowati a rzka tiem mudrakuom: Wyzentez wy ty waſſie bohy, kteruz koli rzieczíj chcete neb kterymí-li koli czary. A paklí nemuozete, podda- duce ſye przichyltez ſye pod uobranu iezukryſta. A ynhed, kdyz wen vwierzíte, bude wam moc dana. Rzek to a wzdaw modlitwu bohu, kdyz 40 bieſſe vczíníl znameníe ſwateho krzízíe, Ynhed ſ wypuzenymí diably darëna mudroſt tiech mudrakuow by potupena. Y poczíechu ſye gemu díwití, ze mu hoſpodín po take mudroſtí dal take díwy czínítí. Tehdy on wſſecko bohu, genz gie geft byl vzdrawil, mocy geho chwalu wzdawagie, wecye: Nemníete, bycht na gím zdrawie dal, Ale kryſtuſ ſkrzye ſwe ſluhyl] tyto 45 díwy czínij. A wierzte wy take, a vzrzite, zet geſt wiera ſpwedlna a nabozna a duoſtoína trech díwuow czínítí, Ale ne daremna chluba rzieczí lahodne. Ba, vtecte ſye k wierzie rezukryſtowíe A naſleduíte naſ, ſluh geho, A mieite doſtí na vmíeníj wiery, Nezadagice pohadek ſwiecſkych a daremních a nevzitecznych níczemuz dobremu! 50 Kap. L. Cztwrta a paddeſataa) Kdyz ſwaty antoníj to mluwieſſe, podíwiwſſe ſye geho pomluwam mudrym, ynhed poczeſtne odpuſſczeníe pocziefſta bratí, a chtiece prycz gítí. Y pocziechu rzecy, ze ſu toho weliky uzítek wzyelí geho navczením. Ale to bieſſe przieliſí díwne do ſwateho antoníe, ze geho mílowachu na koncy ſwieta krali y kníezata. a) červ. bez nadp. — 35. ACE přesm: biechu (E byli) tu; D diable (!); CE kazal. — 36. ACE m. i: a; A przid(!); ACE i sch; E ty flowa. — 37. AC těm mudrákuom sch; ACE obš: Ay, wyzentez (E wyzente); AC m. ty: trem mudrakuom wecze, E sch; ACE kteru. — 38. ACE neb sch; D kteremi; DE -li sch; AE koli sch; D czarami. — 39. AC przychylte. — 40. AC m. a inhed... dána: An (!. C a) ynhed bude mocz bozie, kdyz wen vwierzyte, wam dana, E A ynhed bude mocz bozy wam dana, kdyz weň vwierzite; ACE obš: Tehdy rziek; AE obš: k bohu. — 41. E byl; AE s sch; D wypuzenim (!). — 42. CE byla; ACE m. potupena: potuchla a pohaniena; AE i sch; E Poczeli; ACE m. jemu divitti: dywiti gemu (C takemu) czlowieku. — 43. AE m. že mu: gemuz, C gemužto; ACE přesm: po take (E takey) mudroſti dal hoſpodyn (E buoh).— 44. ACE přesm: gest gie; ACE obš: y wecze. — 45. A bych; AE m. jim: gemu; ACE m. ale Kristus: Cryftus, ten (E tent). — 46. AE vzrziecz (!); ACE jest sch (spr.); E ſprawedliwa; C m. a: y. — 47. A m. a: ta, CE ta gest (spr.). — 48. ACE ba sch; ACE přesm: geho ſluh (C ſluhy). — 49. C m. umění (spr.): myeny, E vczenie; ACE nehledagicze; ACE a sch. — 50. ACE a sch; ACE ničemuž dobrému sch. — 51.E nadp: O mrdrcziech(!), gefſto fſlij precz od nieho; DA bez nadp. — 52. AE m. a: Tak, C Tehdy; E mluwil; C diwiwffe, E podiwili; A sě sch (!). — 53. D m. jeho pomluvám múdrým: geho mudrev rozmluwanij, ACE mudraczy (E mudrczy) welmi; C m. inhed: A, AE sch; ACE poczeſtnie; AC poczechu, E poczeli; AE obš: ot (E od) neho brati; ACE a sch. — 54. A m. pryč jíti: gyti ot neho przycz, CE giti prýcž (E precz); AE i sch; E poczeli; ACE přesm: weliky vzytek toho. Kap. L. 1. E bylo; E milowali. — 2. D krale. — 3. E nadp: O gednom Cziefarzzy,
Strana 440
440 Pata a padeſata kapitolaa). ANeb konſtantynus cyeſarz a geho syny Constas a Constancyus 5 wzwiediewſſe to o ſwatem antoníj, Czaſtokrat liſty ſwe k nemu ſlachu iako k utczikowi A proſyec, aby gie ſwu dobru radu vtieſſil a to gim odepſal. Tu on, gſa wzdy tyz w gednoſtaine myſli, iako by byl liſtuow newidiel, Aní ſye co poradowaw knieziecye prziezni, A iako neprzigaw liſtuow, ſwolaw bratrzij, y wecye: Neníet to weliky diw, aczt ſu y krali ſwiecfſtij 10 poſiali k nam liſty ſwe prziezníwe. Aczt ſu nas rozlcznym duoſtogenſtwím prziewyſſili, Awſſak ſu tehoz przirozeníe iako y my. Ale to ſluſſie ſnazníe ctítí Y to wſſij ſylu drzietí y zadoſtíj, coz geſt buoh przíkazal a pſano nam dal, Ze ſkrzye ſweho ſyna obdarzil wlaſtnij ſwu rzieczij ſwe krzieſtany a ſwe ſluhy. Co magíj mníſſie czíníti ſ kralowymi a ſ knieziecymi liſty? 15 Czemu bych ty l1 lifty przígal, Gímz nízadne obyczieíne odpowiedí ne- 205b vmíem datí? Sſeſta a paddeſata kapitola ſ bozi ſynea) Ehdy geſt pſſen ode wſſiech bratrzíj, Aby krzieſke krale ſwymi listy take vtieflii a obmíekczil, Aby ſye nerozhniewali ſkrzye mlczieníe. 20 Tu gi odepſa podobníe, iakoz ſluffie, Naíprwe to chwale, ze kryſta naſle- dugíj. A potom pak duchowníe gím radil, Aby nemníeli, by byla welika kralowa moc, Aby, nerozbugiegíce tiemto nyníeiſſím kralowſtwi, lidmi ſye bytí newiedielí a nezapomanulí ſudu bozieho. A napoſledy radil gím gest a pſye, aby byli míloſtíwi ſwym poddanym a pwie ſudíli ſwe chuzſſie, 25 a rzka, Ze geſt geden kral wſſeho ſwieta, rezus kryſtus. A ty gim lifty poſla. A kdyz gie vzrziechu, bychu tiem welmí weſeli. a) červ. gefſto lyſty ſlal k Swatemu Anthonij; DA bez nadp. — 4. ACE Neb; C ciesař sch; AE gehoz (!); A m. syny : gmy, E my(!); BD Constas(!), ACE Conftäs; E obš: Con- ftancius naziwame. — 5. C zwiediewſſe; AE přesm: flachu (E ſlal) k nemu; C přesm k niev liſty ſwe ſlachu; AE m. jako: aby yako (!). — 6. D k uotczy, C k otczy; ACE: a sch; A proſeczie, E proſycze, C profiece; A m. jě: ſie (!). — 7. ACE m. tu: Tehdy; ACE m. týž: tyz (E tez) yako (C yakoz) byl. — 8. CE poradowal. — 9. C ſwola; E bratry; A i vecě sch; ACE Nenie; ACE acz; ACE i sch; D krale. — 10. ACE acz. — 11. AE powyſyh; ACE wſfak; AC takehoz, E takowehoz; E yakoz. — 12. C m. ctíti: cziſti(!); ACE přesm: drzeti wſſy ſylu. — 13. AC přesm: dal nam; ACE m. ob- dařil ... řěčí: wlastný rzieczy obdarzyl. — 14. C ſweho (!); C Czož; ACE přesm: ſ kneze- czymi a ſ (C sch) kralowymi (C kralowſkymi). — 15. E czemuz. — 16. ACE přesm: nevmiem obyczeygne otpowiedy (CE odpowiedi). — 17. C má nadp: LVI; E nadp: O bratrzich, geſſto proſylij s. Anthonie; DA bez nadp. — 18. E m. jest: byl, AC sch; AC přesm. a obš: ot C od) bratrzie ote wſſech; BD krzieſke (!), A krzieſtiany, E krze- ftiany, C krzetiany y. — 19. ACE také sch; ACE přesm: obmiekczyl (E odmiekczil) a vtreſſyl. — 20. C m. tu: y, AE sch; ACE přesm: otepſa (C otepſal, E odepſal) gym; ACE m. jakož slušie: yakozto (C yakzto) ſluffie a (E sch.) po gych liſtech ſlyczne (!, CE slicžnie); ACE to sch. — 21. ACE a sch; AE m. nemněli: nevmieli (!). — 22. ACE kralowanym. — 23. E nezapomenuli; ACE a sch; AC Naypoſleze, E naypoſledy ; ACE jim sch. — 24. A miloſtwi(!); A chudffie. — 25. ACE a (po slově Kristus) sch; ACE m. ty jim listy: Ty lyſty kdyz gym. — 26. CE poſlal; ACE když sch; C jě sch;
440 Pata a padeſata kapitolaa). ANeb konſtantynus cyeſarz a geho syny Constas a Constancyus 5 wzwiediewſſe to o ſwatem antoníj, Czaſtokrat liſty ſwe k nemu ſlachu iako k utczikowi A proſyec, aby gie ſwu dobru radu vtieſſil a to gim odepſal. Tu on, gſa wzdy tyz w gednoſtaine myſli, iako by byl liſtuow newidiel, Aní ſye co poradowaw knieziecye prziezni, A iako neprzigaw liſtuow, ſwolaw bratrzij, y wecye: Neníet to weliky diw, aczt ſu y krali ſwiecfſtij 10 poſiali k nam liſty ſwe prziezníwe. Aczt ſu nas rozlcznym duoſtogenſtwím prziewyſſili, Awſſak ſu tehoz przirozeníe iako y my. Ale to ſluſſie ſnazníe ctítí Y to wſſij ſylu drzietí y zadoſtíj, coz geſt buoh przíkazal a pſano nam dal, Ze ſkrzye ſweho ſyna obdarzil wlaſtnij ſwu rzieczij ſwe krzieſtany a ſwe ſluhy. Co magíj mníſſie czíníti ſ kralowymi a ſ knieziecymi liſty? 15 Czemu bych ty l1 lifty przígal, Gímz nízadne obyczieíne odpowiedí ne- 205b vmíem datí? Sſeſta a paddeſata kapitola ſ bozi ſynea) Ehdy geſt pſſen ode wſſiech bratrzíj, Aby krzieſke krale ſwymi listy take vtieflii a obmíekczil, Aby ſye nerozhniewali ſkrzye mlczieníe. 20 Tu gi odepſa podobníe, iakoz ſluffie, Naíprwe to chwale, ze kryſta naſle- dugíj. A potom pak duchowníe gím radil, Aby nemníeli, by byla welika kralowa moc, Aby, nerozbugiegíce tiemto nyníeiſſím kralowſtwi, lidmi ſye bytí newiedielí a nezapomanulí ſudu bozieho. A napoſledy radil gím gest a pſye, aby byli míloſtíwi ſwym poddanym a pwie ſudíli ſwe chuzſſie, 25 a rzka, Ze geſt geden kral wſſeho ſwieta, rezus kryſtus. A ty gim lifty poſla. A kdyz gie vzrziechu, bychu tiem welmí weſeli. a) červ. gefſto lyſty ſlal k Swatemu Anthonij; DA bez nadp. — 4. ACE Neb; C ciesař sch; AE gehoz (!); A m. syny : gmy, E my(!); BD Constas(!), ACE Conftäs; E obš: Con- ftancius naziwame. — 5. C zwiediewſſe; AE přesm: flachu (E ſlal) k nemu; C přesm k niev liſty ſwe ſlachu; AE m. jako: aby yako (!). — 6. D k uotczy, C k otczy; ACE: a sch; A proſeczie, E proſycze, C profiece; A m. jě: ſie (!). — 7. ACE m. tu: Tehdy; ACE m. týž: tyz (E tez) yako (C yakoz) byl. — 8. CE poradowal. — 9. C ſwola; E bratry; A i vecě sch; ACE Nenie; ACE acz; ACE i sch; D krale. — 10. ACE acz. — 11. AE powyſyh; ACE wſfak; AC takehoz, E takowehoz; E yakoz. — 12. C m. ctíti: cziſti(!); ACE přesm: drzeti wſſy ſylu. — 13. AC přesm: dal nam; ACE m. ob- dařil ... řěčí: wlastný rzieczy obdarzyl. — 14. C ſweho (!); C Czož; ACE přesm: ſ kneze- czymi a ſ (C sch) kralowymi (C kralowſkymi). — 15. E czemuz. — 16. ACE přesm: nevmiem obyczeygne otpowiedy (CE odpowiedi). — 17. C má nadp: LVI; E nadp: O bratrzich, geſſto proſylij s. Anthonie; DA bez nadp. — 18. E m. jest: byl, AC sch; AC přesm. a obš: ot C od) bratrzie ote wſſech; BD krzieſke (!), A krzieſtiany, E krze- ftiany, C krzetiany y. — 19. ACE také sch; ACE přesm: obmiekczyl (E odmiekczil) a vtreſſyl. — 20. C m. tu: y, AE sch; ACE přesm: otepſa (C otepſal, E odepſal) gym; ACE m. jakož slušie: yakozto (C yakzto) ſluffie a (E sch.) po gych liſtech ſlyczne (!, CE slicžnie); ACE to sch. — 21. ACE a sch; AE m. nemněli: nevmieli (!). — 22. ACE kralowanym. — 23. E nezapomenuli; ACE a sch; AC Naypoſleze, E naypoſledy ; ACE jim sch. — 24. A miloſtwi(!); A chudffie. — 25. ACE a (po slově Kristus) sch; ACE m. ty jim listy: Ty lyſty kdyz gym. — 26. CE poſlal; ACE když sch; C jě sch;
Strana 441
441 Sedma a XXXXXta kapí a). A Bieſſe tak ſlowutne gmíe ſwateho antonie wzniklo wſſady, Ze wſſichní geho nazywachu, Neb bieſſe geho ochotenſtwíe ſ przichozymí wſſiech myſi po ſobie obratil. 30 A kdyz pohany przichada A kraluom da dobru radu A bratrzíj vtreſfi, Y wratí ſye do wnítrzníe hory do gieſkyníe v przíwyczene vtrpeníe. A tu czaſtokrat chodie ſ przíchozymi, rziekaſſe: w daníeli pſano geſt, aby wzdawali bohu chwalu. Tiech giſtych czafuow a w tez hodiny modlitwy ſwe rziekaſſe, iakoz geſt naprzied powiedieno, Trzetíj, Sſetu a dewatu ho- 5 dínu, Az ſye nadiegiechu, by gemu bylo nieco taíneho zyeweno ſkrzye to. Neb prziebywaſſe w ſkale hluboko Y wiedieſſe, co ſye w egiptie die- gieſſe. A to geſt biſkupowí ſerafínowí odtowad pwil. Kap. LI. Oſma a XXXXXta kapitola a) ZAloſtíwe widienie bude ſye pwití, A toho ſluſſie wſſelikemu plakati. 10 206a Kdyz ſye to diegieſſe, II Dielagie ſ bratrzíj, y vprzie ſwogi oczi ſnazníe w nebeſa y poczie wzdychatí a zaloſtítí. A po chwílí po tom widienij poczie ſye weliku boleſtíj trzieſtí ſwty antoníj. A ynhed poklek na kolency, poczie ſye ſnaznie modlítí, Aby míloſtíwy buoh buducy wínv raczil odpuſ- títí a pmíenítí a odwtítí. Y poczechu wſlichní na modlitwach plakatí. 15 Y obgide gie ſtrach welmi weliky. Y pocziech pſytí, aby gim wypwil to a) červ. E vzrzeli; C biechu, E byli. — 27. C má nadp: LVII kapitola; E nadp: O modlitbach S. Anthonie; DA bez nadp. — 28. AC m. a bieše tak: Tak bieſſie, E Tehdy bylo; A ſlowutny; CE gmeno; A wzneſlo (!), CE wzefflo; ACE obš: ze sie (spr.). — 29. C obš: geho ſynowe; E naziwali; ACE bieše sch. — 30. ACE obš: bieſſe (E bylo) wſſech; C ſmyſl; C obratilo (spr.). Kap. LI. 1. AE a sch; E przehadal; E přesm: dobru radu dal; E bratry. — 2. E vtreffil; ACE i sch; E wratil; AC u sch; — prywyczne(!), C przywykleho (!). — 3. C m. s příchozími: przichozým; E rzíkal; ACE přesm: geſt pſano. — 4. ACE těch sch. — 5. E rzikal. — 6 ACE m. až: zie; E nadiel. — 7. ACE přesm: ſkrzie to, by bylo gemu nietczo tayneho zgeweno; slova »a tu častokrát (ř. 3) . .. .. zěveno skrzě to« jsou chybný překlad lat. slov »ibique saepe cum introeuntibus deambulans ac re- sidens stupebat, sicuti in Daniele scriptum est; et in interiectis horarum spatiis con- sequentia respondebat, ut intelligeretur aliqua revelationis vidisse secreta«; ACE przie- bywage; ACE m. hluboko: daleko; ACE i sch ; C wiediel gest, E widiel, orig prae- videns. — 8. E dilo; ACE byſkupu Serapionowy odtawad. — 9. C má nadp: LVIII; E nadp: O Swatem Anthonij, gefsto widiel zalostiwe a hrozne widienie; DA bez nadp.— 10. D obš: O Zaloftiwem; AC přesm: ſie bude; E kazdemu. — 11. ACE m. když sě to dějieše: kdyzto ſedieſſie (E ſediel); D z Bratrzimi; ACE přesm: s bratrý a dielafſie (C dielage, E dielal); ACE i sch ; E vprzel; DE swe; E woczy. — 12. ACE m po tom vidění: kdyz ſie to widienye. — 13. ACE m. sě velikú bolestí třiesti: weliku boleſti ſie (E přesm: fie boleſti) wzcztrzieſſe (!, C wztrżieſſe, E wztrzieſie); B ſwty!, DACE spr; C poklekl; C kolena, E kolenu. — 14. C obš: y pocže; AE obš: bohu modliti, C modliti a proſyti; ACE přesm: buoh miloſtywy raczyl buduczy winu. — 15. ACE odpustiti a sch (spr.); AE i sch; E poczeli; ACE přesm: plakaty na mod- lytwach (C modlitbach) wſſechny (C obš: a wſſeczky, E a wſſechny). — 16. ACE i sch; C obeſſla; AE jě sch; ACE hroza (E hruza) welmy welyka; A i sch; B po-
441 Sedma a XXXXXta kapí a). A Bieſſe tak ſlowutne gmíe ſwateho antonie wzniklo wſſady, Ze wſſichní geho nazywachu, Neb bieſſe geho ochotenſtwíe ſ przichozymí wſſiech myſi po ſobie obratil. 30 A kdyz pohany przichada A kraluom da dobru radu A bratrzíj vtreſfi, Y wratí ſye do wnítrzníe hory do gieſkyníe v przíwyczene vtrpeníe. A tu czaſtokrat chodie ſ przíchozymi, rziekaſſe: w daníeli pſano geſt, aby wzdawali bohu chwalu. Tiech giſtych czafuow a w tez hodiny modlitwy ſwe rziekaſſe, iakoz geſt naprzied powiedieno, Trzetíj, Sſetu a dewatu ho- 5 dínu, Az ſye nadiegiechu, by gemu bylo nieco taíneho zyeweno ſkrzye to. Neb prziebywaſſe w ſkale hluboko Y wiedieſſe, co ſye w egiptie die- gieſſe. A to geſt biſkupowí ſerafínowí odtowad pwil. Kap. LI. Oſma a XXXXXta kapitola a) ZAloſtíwe widienie bude ſye pwití, A toho ſluſſie wſſelikemu plakati. 10 206a Kdyz ſye to diegieſſe, II Dielagie ſ bratrzíj, y vprzie ſwogi oczi ſnazníe w nebeſa y poczie wzdychatí a zaloſtítí. A po chwílí po tom widienij poczie ſye weliku boleſtíj trzieſtí ſwty antoníj. A ynhed poklek na kolency, poczie ſye ſnaznie modlítí, Aby míloſtíwy buoh buducy wínv raczil odpuſ- títí a pmíenítí a odwtítí. Y poczechu wſlichní na modlitwach plakatí. 15 Y obgide gie ſtrach welmi weliky. Y pocziech pſytí, aby gim wypwil to a) červ. E vzrzeli; C biechu, E byli. — 27. C má nadp: LVII kapitola; E nadp: O modlitbach S. Anthonie; DA bez nadp. — 28. AC m. a bieše tak: Tak bieſſie, E Tehdy bylo; A ſlowutny; CE gmeno; A wzneſlo (!), CE wzefflo; ACE obš: ze sie (spr.). — 29. C obš: geho ſynowe; E naziwali; ACE bieše sch. — 30. ACE obš: bieſſe (E bylo) wſſech; C ſmyſl; C obratilo (spr.). Kap. LI. 1. AE a sch; E przehadal; E přesm: dobru radu dal; E bratry. — 2. E vtreffil; ACE i sch; E wratil; AC u sch; — prywyczne(!), C przywykleho (!). — 3. C m. s příchozími: przichozým; E rzíkal; ACE přesm: geſt pſano. — 4. ACE těch sch. — 5. E rzikal. — 6 ACE m. až: zie; E nadiel. — 7. ACE přesm: ſkrzie to, by bylo gemu nietczo tayneho zgeweno; slova »a tu častokrát (ř. 3) . .. .. zěveno skrzě to« jsou chybný překlad lat. slov »ibique saepe cum introeuntibus deambulans ac re- sidens stupebat, sicuti in Daniele scriptum est; et in interiectis horarum spatiis con- sequentia respondebat, ut intelligeretur aliqua revelationis vidisse secreta«; ACE przie- bywage; ACE m. hluboko: daleko; ACE i sch ; C wiediel gest, E widiel, orig prae- videns. — 8. E dilo; ACE byſkupu Serapionowy odtawad. — 9. C má nadp: LVIII; E nadp: O Swatem Anthonij, gefsto widiel zalostiwe a hrozne widienie; DA bez nadp.— 10. D obš: O Zaloftiwem; AC přesm: ſie bude; E kazdemu. — 11. ACE m. když sě to dějieše: kdyzto ſedieſſie (E ſediel); D z Bratrzimi; ACE přesm: s bratrý a dielafſie (C dielage, E dielal); ACE i sch ; E vprzel; DE swe; E woczy. — 12. ACE m po tom vidění: kdyz ſie to widienye. — 13. ACE m. sě velikú bolestí třiesti: weliku boleſti ſie (E přesm: fie boleſti) wzcztrzieſſe (!, C wztrżieſſe, E wztrzieſie); B ſwty!, DACE spr; C poklekl; C kolena, E kolenu. — 14. C obš: y pocže; AE obš: bohu modliti, C modliti a proſyti; ACE přesm: buoh miloſtywy raczyl buduczy winu. — 15. ACE odpustiti a sch (spr.); AE i sch; E poczeli; ACE přesm: plakaty na mod- lytwach (C modlitbach) wſſechny (C obš: a wſſeczky, E a wſſechny). — 16. ACE i sch; C obeſſla; AE jě sch; ACE hroza (E hruza) welmy welyka; A i sch; B po-
Strana 442
442 hrozne a hrzieſſne wídieníe. Tu on poczie lkatí, a nemoha y ſlowa rzecy, ano mu ſye y razyk trzieſe. A kdyz chtieſſe pmluwíti, ano gemu ſrdce vſyeda, nemoha ſye vkogití, Ledwa ze to gedíne wecye: Lepe by bylo, 20 ſynaczkowe, nahlu ſmrtíj ſnítí. To rzek y nemoze wiece mluwítí aní pwítí, ano gei ſlzy polewagíj. Awſſak potom, ſebraw duſſi, y wecye: Wéé, kak weliky hrziech wzníkne na ſwietie A neſlychaníe weliky wicher a prziehrozny prziewtíj a oborzíj wieru krzieſtanſku! A lide dobytku rowní budu, ze ſwatoſt bozíj roztrhagíj. Y opiet wecye: Bozíj oltarz obſtupen mnozſtwím 25 mezkuow, A ten oltarz nohamí roztlaczichu; ptot ſem plakal. Tu geſt hlas bozíj rzekl: Bude potupen oltarz muoí. Aníz co pomeſſka, widieníe ſye zraczí. Po dwu letu wzdwíze ſye arryanowo kacyerzſtwo Y popleníchu koftel bozíj A tu poſſkwrníchu wſſie poſwatne wiecy. Tehdy hrzieſſnyma rukama kacyerzi z kalichuow ſye pití glechu ſ zenkamí. Tehdy pohane so pogidechu ſ palmamí do ſwych modl Na czeſt diablu pekelnemu, Iako ſwítiezywſſe nad krzieſtany, Y pudiechu krzieſtany do koſtela, Aby míeli wſſecko arryanſky lid, to geſt ty kacyerzie. Pohrziechu az ſye myſi liknuge obnowiti, co ſye geſt dalo. Diewka a cny zena II odgimachu gich czest 206b A w koftele krew krzieſtanſku plewachu, Az y oltarzí gíj zmytí biechu. 35 A w krztidlnícy, iakoz pohanom libo bylo, tak ſu w ní dielali. Tak ſye geſt wſſe widienie zraczilo, iakoz geſt vkazalo, Ze geſt bylo mezkuow tla- czeníe A arryanowo neſliczne kacyerzſtwie ſye dalo. Ale ten ſmutek poczie gínym widiením tieſfiti a rzka: Nemutte ſye owſſem, ſynaczkowe, Ptoz, iakozt ſye geſt hoſpodín rozhniewal, Takezt ſye cziech (!), DAC poczechu, E poczeli; ACE obš: proſyti geho. — 17. C m. tu on: y, E Tehdy Swaty Anthoň, A sch; AC a sch; E i sch. — 18. AE m. mu sě i jazyk: ſie gemu yazyk, C gev yazyk ſie; E chtiel; E mu, AC sch. — 19. A wſſeda (!); A gedwy, CE Gedwa; A to sch; C přesm. a obš: weče gedine rzka. — 20. ACE přesm: ſynacz- kowe, bylo; A naſhlu (!); ACE m. tu: Tak; E nemohl; ACE mluviti ani sch. — 21. ACE geho; ACE Wffak; DE Auwe, C Auwech; DCE kterak. — 22. CE neſly- chany; AE wietr. — 23. AE převrátí a sboří vieru sch(!); AE budú sch; ACE že sch. — 24. AC m. i opět vecě »Boží: Wydiel sem, wecz (!, C wece) Swaty Anthonyus (C Anthonij), brzij (!, C bozý), E Wecze Swaty Anthoň »widiel ſem bozy. — 25. A m. a ten: gijz, E genz, C kterziž; A roztlaczechu, E roztlaczili; E protozt; AC obš: wecziel (!, C wece), plakal; ACE Tehdy. — 26. AE any. — 27. AE wzdwyhne; ACE m. i: Tehdy; E poplenili. — 28. E kostely; ACE m. a tu: Tehdy; E poſſkwrnili; C m. věci: y kalichy y rucho poſwatne, AE sch. — 29. AC přesm: grechu ſie pýti; A m. s ženkami: s zenſkymi mladyczemi, C s ženkamý mladymý; E m. tehdy ... s ženkami: tehdy hrzifſni lyde z kalichu yalij ſie pitij s zenkami mladymi. — 30. ACE pogydu; D m. diáblu: bohu; ACE m. diáblu pekelnému: w pekle dyablu. — 31. AE i sch; E hnali, A sch; A křěsťany sch; AE m. do: od (!). — 32. ACE přesm: myſl ſie; ACE obš: toho lyknuge. — 33. ACE přesm: czo sie geſt dalo, obnowyti; ACDE cztnym; E odgymali. — 34. ACE a sch; E prolewali; ACE m. až i: w koftele, az; E přesm: byli zmyti. — 35. ACE a v sch; D krztitedlniczy, E krzſtitedlniczy; E yakz; C bylo sch. — 36. ACE m. tak sč... zračilo: Wydienie wſſie ſie (C přesm: sie wſſe, E sie wſfieczko) zraczylo tak; ACE jest bylo sch. — 37. ACE m. tlačenie.... dálo: tla- czenie bylo gest Arryanowo kaczerzstwo nefflechetne (spr.). — 38. ACE přesm: te- ſſyti zgewenym gynym. — 39. E obš: ſynaczkowe milij; ACE proto; A yakot; E buoh ; C přesm: geſt hoſpodín fie; A Takez. — 40. ACE přesm: flytuge a opiet; ACE zasě
442 hrozne a hrzieſſne wídieníe. Tu on poczie lkatí, a nemoha y ſlowa rzecy, ano mu ſye y razyk trzieſe. A kdyz chtieſſe pmluwíti, ano gemu ſrdce vſyeda, nemoha ſye vkogití, Ledwa ze to gedíne wecye: Lepe by bylo, 20 ſynaczkowe, nahlu ſmrtíj ſnítí. To rzek y nemoze wiece mluwítí aní pwítí, ano gei ſlzy polewagíj. Awſſak potom, ſebraw duſſi, y wecye: Wéé, kak weliky hrziech wzníkne na ſwietie A neſlychaníe weliky wicher a prziehrozny prziewtíj a oborzíj wieru krzieſtanſku! A lide dobytku rowní budu, ze ſwatoſt bozíj roztrhagíj. Y opiet wecye: Bozíj oltarz obſtupen mnozſtwím 25 mezkuow, A ten oltarz nohamí roztlaczichu; ptot ſem plakal. Tu geſt hlas bozíj rzekl: Bude potupen oltarz muoí. Aníz co pomeſſka, widieníe ſye zraczí. Po dwu letu wzdwíze ſye arryanowo kacyerzſtwo Y popleníchu koftel bozíj A tu poſſkwrníchu wſſie poſwatne wiecy. Tehdy hrzieſſnyma rukama kacyerzi z kalichuow ſye pití glechu ſ zenkamí. Tehdy pohane so pogidechu ſ palmamí do ſwych modl Na czeſt diablu pekelnemu, Iako ſwítiezywſſe nad krzieſtany, Y pudiechu krzieſtany do koſtela, Aby míeli wſſecko arryanſky lid, to geſt ty kacyerzie. Pohrziechu az ſye myſi liknuge obnowiti, co ſye geſt dalo. Diewka a cny zena II odgimachu gich czest 206b A w koftele krew krzieſtanſku plewachu, Az y oltarzí gíj zmytí biechu. 35 A w krztidlnícy, iakoz pohanom libo bylo, tak ſu w ní dielali. Tak ſye geſt wſſe widienie zraczilo, iakoz geſt vkazalo, Ze geſt bylo mezkuow tla- czeníe A arryanowo neſliczne kacyerzſtwie ſye dalo. Ale ten ſmutek poczie gínym widiením tieſfiti a rzka: Nemutte ſye owſſem, ſynaczkowe, Ptoz, iakozt ſye geſt hoſpodín rozhniewal, Takezt ſye cziech (!), DAC poczechu, E poczeli; ACE obš: proſyti geho. — 17. C m. tu on: y, E Tehdy Swaty Anthoň, A sch; AC a sch; E i sch. — 18. AE m. mu sě i jazyk: ſie gemu yazyk, C gev yazyk ſie; E chtiel; E mu, AC sch. — 19. A wſſeda (!); A gedwy, CE Gedwa; A to sch; C přesm. a obš: weče gedine rzka. — 20. ACE přesm: ſynacz- kowe, bylo; A naſhlu (!); ACE m. tu: Tak; E nemohl; ACE mluviti ani sch. — 21. ACE geho; ACE Wffak; DE Auwe, C Auwech; DCE kterak. — 22. CE neſly- chany; AE wietr. — 23. AE převrátí a sboří vieru sch(!); AE budú sch; ACE že sch. — 24. AC m. i opět vecě »Boží: Wydiel sem, wecz (!, C wece) Swaty Anthonyus (C Anthonij), brzij (!, C bozý), E Wecze Swaty Anthoň »widiel ſem bozy. — 25. A m. a ten: gijz, E genz, C kterziž; A roztlaczechu, E roztlaczili; E protozt; AC obš: wecziel (!, C wece), plakal; ACE Tehdy. — 26. AE any. — 27. AE wzdwyhne; ACE m. i: Tehdy; E poplenili. — 28. E kostely; ACE m. a tu: Tehdy; E poſſkwrnili; C m. věci: y kalichy y rucho poſwatne, AE sch. — 29. AC přesm: grechu ſie pýti; A m. s ženkami: s zenſkymi mladyczemi, C s ženkamý mladymý; E m. tehdy ... s ženkami: tehdy hrzifſni lyde z kalichu yalij ſie pitij s zenkami mladymi. — 30. ACE pogydu; D m. diáblu: bohu; ACE m. diáblu pekelnému: w pekle dyablu. — 31. AE i sch; E hnali, A sch; A křěsťany sch; AE m. do: od (!). — 32. ACE přesm: myſl ſie; ACE obš: toho lyknuge. — 33. ACE přesm: czo sie geſt dalo, obnowyti; ACDE cztnym; E odgymali. — 34. ACE a sch; E prolewali; ACE m. až i: w koftele, az; E přesm: byli zmyti. — 35. ACE a v sch; D krztitedlniczy, E krzſtitedlniczy; E yakz; C bylo sch. — 36. ACE m. tak sč... zračilo: Wydienie wſſie ſie (C přesm: sie wſſe, E sie wſfieczko) zraczylo tak; ACE jest bylo sch. — 37. ACE m. tlačenie.... dálo: tla- czenie bylo gest Arryanowo kaczerzstwo nefflechetne (spr.). — 38. ACE přesm: te- ſſyti zgewenym gynym. — 39. E obš: ſynaczkowe milij; ACE proto; A yakot; E buoh ; C přesm: geſt hoſpodín fie; A Takez. — 40. ACE přesm: flytuge a opiet; ACE zasě
Strana 443
443 opiet ſlituge a koſtel zaſye nabude ſwe ctí. A tí, kterzizt wieru w naſylíj 40 ſdrzie, vzrzite ſtkwuce ſye w kraſye nebeſke. A hadowet sye wtie zasye do ſwych iam, A krzieſtiene ſye opiet rozſfirzie. Gedíne ſye strziezte, abyfste ſwe cziſte wiery nezkaleli w bludu arryanſkem. Nebot neníe apoſſtolſke vczeníe, Ale gich otcye diabla, genzt gím da v pekle odplatu z gich vſyle. A protozt gſu rowní dobytku p ſwu nemudroſt. 45 Kap. LII. 207a Kap. LIII. Tu geſt ſwaty antoníj ſwu rziecz dokonal. A nam tomu ſluſſie tak welikemu diwu wierzití owſſem, Ze gest to mohl czlowiek ten widietí drziewe, nez ſye ge ſtalo. Neb geſt ſlibil hoſpodín a rzka: Acz budete mietí wiery tako zrno horcziczne, Diete horam, aby ſye hnuly a przieſtupíly, a stane ſye. A níc toho nebude tak neſnadneho, byfíte nemohli vczínítí. A opiet rzekl ſam hoſpodín: Zagiſte y zawierne pwi wam, Ze wſſe, czehoz budete pſyti otcye we gmie me, dano wam bude; pste, a wezmete! Neb geſt on ſwym vczeníkom y wſſiem w ſye wierzícym ſlibil datí moc, aby diably wyhonílí A gíne nemocne rozliczne vzdrawowalí, a rzka: Darmo wam geſt dano, darmo dawaíte! A protoz Yzdali gest z ſwe mocy vzdra- 10 wowal ſwaty antoníj? Yzdali ge to ſudil, by ſye to I1 z geho mocy dalo, coz geſt czíníl? modlitwami, ale ne geho kazaním diabli ſu prchalí a ne- mocnij vzdrawowani. A kdyz geſt pomenowal rezukryſta, Tehdy ſye gest wſſecko ſtalo. A nízadny mudry nepoſuzug diwuow, cozt geſt ſwaty antoníj, byt ſam od ſebe czíníl. Ale rezukryſt gest vkazowal ſkrzye ſweho ſluhu. 15 Ale ſwaty antoníj gedno modlitwu vczínieſſe, A pro geho zaſluzeníe hoſ- podín wſſe naplníeſſe. Ale pak czaſtokrat na prziedníj horu gest weden ſkrzye bratrzíj bez- dieky. A kdyz tam k nemu nemozechu do wnítrzníe hory p krzemenatu a oſtru horu y cyeſtu Y p weweliky lid, genz ſ nímí dieſſe, a pro hroznu puſſt, Snazníe pſyechu, by geho mohlí pſytí, Aníz wſſak moziechu wypſyti, 5 sch; AE kterezt, C kterzi; AE m. vieru: wie (!). — 41. AE m. v krásě nebeské: w kra- leſtwi (C w kralowſtwim) nebeſkem; ACE a sch; ACE přesm: zaſe wratie. — 42. DA krzieſtiane, CE kržeſtiane. — 43. A nezkazyli, E nezkazeli (!). — 44. ACE obš: ale gest; AE genz; AE z sch; C otcě diábla... z jich sch (ch. opis.). — 45. ACE a sch; AC Protot; C obš: rowný Arryaný. Kap. LII. 1. E přesm: ſluffie tomu. — 2. C ge, A sch; ACE ten sch. — 3. ACE obš: a drziewe E prwe); AC Nezli; AC gest, E sch; ACE Nebo. — 5. E m. a (před stane): y. — 6. ACE řekl sch; C obš: hoſpodin die; ACE m. i: a; ACE prawym; ACE gehoz. — 7. CE gmeno; ACE Nebo. — 8. A on sch; C přesm: on gt; ACE vczedlnykom. — 10. E přesm: gest wam; E dayte; ACE a sch; ACE m. z své moci: ſwe moczy kazanym. — 11. ACE přesm: Swaty Anthonyus (E Anthon) vzdrawowal; ACE geft; AC: to (po sě) sch. — 13. ACE tehdy sch. — 14. AC přesm: wſſeczko gest sie, E wsseczko sie gest; ACE a sch; ACE neprzyfuzuyg; ACE czo; C ge; ACE obš: An honyus (C Anthonij, E Anthon) vczynil (C cziníl, spr.). — 15. C Gežíš kryftus, E gezukryftus; C m. jest: to. — 16. ACE ale sch; E vczynil. — 17. ACE obš: to wſſie; E naplnil. Kap. LIII. 2. ACE m. častokrát... bezděky: czaſtokrat y (C sch.) bezdleký dolow na prziedny horu ſkrzie bratrzie weden; ACE m. tam k ňemu nemožiechu: fudcze (spr.), gyz (C kteržiž) nemozechu (C nemožiechu, E nemohl!) k niemu tam. — 3. ACE horu i sch; ACE m. i: a; B weweliky!, DACE spr; E ffiel. — 4. E puſſcž;
443 opiet ſlituge a koſtel zaſye nabude ſwe ctí. A tí, kterzizt wieru w naſylíj 40 ſdrzie, vzrzite ſtkwuce ſye w kraſye nebeſke. A hadowet sye wtie zasye do ſwych iam, A krzieſtiene ſye opiet rozſfirzie. Gedíne ſye strziezte, abyfste ſwe cziſte wiery nezkaleli w bludu arryanſkem. Nebot neníe apoſſtolſke vczeníe, Ale gich otcye diabla, genzt gím da v pekle odplatu z gich vſyle. A protozt gſu rowní dobytku p ſwu nemudroſt. 45 Kap. LII. 207a Kap. LIII. Tu geſt ſwaty antoníj ſwu rziecz dokonal. A nam tomu ſluſſie tak welikemu diwu wierzití owſſem, Ze gest to mohl czlowiek ten widietí drziewe, nez ſye ge ſtalo. Neb geſt ſlibil hoſpodín a rzka: Acz budete mietí wiery tako zrno horcziczne, Diete horam, aby ſye hnuly a przieſtupíly, a stane ſye. A níc toho nebude tak neſnadneho, byfíte nemohli vczínítí. A opiet rzekl ſam hoſpodín: Zagiſte y zawierne pwi wam, Ze wſſe, czehoz budete pſyti otcye we gmie me, dano wam bude; pste, a wezmete! Neb geſt on ſwym vczeníkom y wſſiem w ſye wierzícym ſlibil datí moc, aby diably wyhonílí A gíne nemocne rozliczne vzdrawowalí, a rzka: Darmo wam geſt dano, darmo dawaíte! A protoz Yzdali gest z ſwe mocy vzdra- 10 wowal ſwaty antoníj? Yzdali ge to ſudil, by ſye to I1 z geho mocy dalo, coz geſt czíníl? modlitwami, ale ne geho kazaním diabli ſu prchalí a ne- mocnij vzdrawowani. A kdyz geſt pomenowal rezukryſta, Tehdy ſye gest wſſecko ſtalo. A nízadny mudry nepoſuzug diwuow, cozt geſt ſwaty antoníj, byt ſam od ſebe czíníl. Ale rezukryſt gest vkazowal ſkrzye ſweho ſluhu. 15 Ale ſwaty antoníj gedno modlitwu vczínieſſe, A pro geho zaſluzeníe hoſ- podín wſſe naplníeſſe. Ale pak czaſtokrat na prziedníj horu gest weden ſkrzye bratrzíj bez- dieky. A kdyz tam k nemu nemozechu do wnítrzníe hory p krzemenatu a oſtru horu y cyeſtu Y p weweliky lid, genz ſ nímí dieſſe, a pro hroznu puſſt, Snazníe pſyechu, by geho mohlí pſytí, Aníz wſſak moziechu wypſyti, 5 sch; AE kterezt, C kterzi; AE m. vieru: wie (!). — 41. AE m. v krásě nebeské: w kra- leſtwi (C w kralowſtwim) nebeſkem; ACE a sch; ACE přesm: zaſe wratie. — 42. DA krzieſtiane, CE kržeſtiane. — 43. A nezkazyli, E nezkazeli (!). — 44. ACE obš: ale gest; AE genz; AE z sch; C otcě diábla... z jich sch (ch. opis.). — 45. ACE a sch; AC Protot; C obš: rowný Arryaný. Kap. LII. 1. E přesm: ſluffie tomu. — 2. C ge, A sch; ACE ten sch. — 3. ACE obš: a drziewe E prwe); AC Nezli; AC gest, E sch; ACE Nebo. — 5. E m. a (před stane): y. — 6. ACE řekl sch; C obš: hoſpodin die; ACE m. i: a; ACE prawym; ACE gehoz. — 7. CE gmeno; ACE Nebo. — 8. A on sch; C přesm: on gt; ACE vczedlnykom. — 10. E přesm: gest wam; E dayte; ACE a sch; ACE m. z své moci: ſwe moczy kazanym. — 11. ACE přesm: Swaty Anthonyus (E Anthon) vzdrawowal; ACE geft; AC: to (po sě) sch. — 13. ACE tehdy sch. — 14. AC přesm: wſſeczko gest sie, E wsseczko sie gest; ACE a sch; ACE neprzyfuzuyg; ACE czo; C ge; ACE obš: An honyus (C Anthonij, E Anthon) vczynil (C cziníl, spr.). — 15. C Gežíš kryftus, E gezukryftus; C m. jest: to. — 16. ACE ale sch; E vczynil. — 17. ACE obš: to wſſie; E naplnil. Kap. LIII. 2. ACE m. častokrát... bezděky: czaſtokrat y (C sch.) bezdleký dolow na prziedny horu ſkrzie bratrzie weden; ACE m. tam k ňemu nemožiechu: fudcze (spr.), gyz (C kteržiž) nemozechu (C nemožiechu, E nemohl!) k niemu tam. — 3. ACE horu i sch; ACE m. i: a; B weweliky!, DACE spr; E ffiel. — 4. E puſſcž;
Strana 444
444 5 Neb welmí nerad chodieſſe níkam. Tu tí giſtíj, nemohuce geho gínak opatrzití, poſyelachu k nemu nemocne y pone, zlymí duchy obſyedene, Wieduce, ze gích nenecha, by gie bez pomocy prycz puſtíl. Gich placzem a zaloſtíj prziemozen gſa, y wygdieſſe k ní na prziedníj horu Wieda, ze geſt vſyle geho vziteczno hubenym ponym nemocnym. Y radieſſe tiem 10 sudcyem, gijzto geho zadachu, Aby neodſuzowali aní p dary ani p ſtch aní p neprziezeň aní p mílostí obdrzieníe nízadneho, Ale aby wzdy bazen bozíj míeli na pamíetí, Aby to wiedieli, co geſt pſano we czteníj: Iakozto wy budete ſudíti, w temz was buoh bude ſudití. A tu ynhed poczíe opiet chwatatí na ſwu milu puſſt w gieſkyní. 15 Dewata a XXXXXta kapitola a). PO tom przipuzenem wynítíj, geſſto ſu na ne wyproſyli ſudcye a we- wody A naíwiece pcnych a hubenych placz, daw gím radu duchowníj a wzem od nich odpuſſtienie A niektere hrziechuow II Y nuzye zbawiw, 207 A kdyz zadaſſe geden z ních, aby gefíte ſ ním pobyl, Wecye, ze tu nemuoz 20 dele ſ nímí bytí, a przíkladem toho doliczí. Neb, takozto ryby zemru bez wody na ſuſſie, Takez mníſſie przieſtupíe ſwuoí zakon, kdyz ſye mnoho obieragíj mezy ſwieckymí lidmí. Ptoz ſluſfie rybam v wodie plawatí A mníchu chwatatí, aby byl ſam o ſobie na puſſtí, Aby wahagie niektere wiecy y nezapomanul zakonne. Tehdy geden ſudcye, podíwiw ſye geho 25 mudroftí, wecye: Zagiste, zet gest on spwedlny ſluha bozíj, Aníz by mohl ktery layk nebo ſedlak míetí te mudrofti, kdyz by buoh przí nem nebyl. Kap. LIV. Sſeſtdeſata a). APak kdyz balachyus, wewoda z alexandrzie, Geſſto geſt byl tehoz czaſu, tako neſtoryus wladarz byl w egiptíe, Ten balachyus naſledowaſſe a) červ. E proſyli; E wſſak mohli. — 5. ACE nebo; E chodil; ACE tu sch; A jeho sch; CE přesm: gynak geho. — 6. E poſylalij; ACE m. i: a gyne; AE obš: ſe (E s) zlymi. — 7. ACE m. bez pomoci pryč: tak prycz (E precz) bez pomoczy; ACE Gychz. — 8. C wyfſel gest, E wyffiel. — 9. E radil. — 10. C kteržižto, E genzto; E zadali; AE m. dary: radý. — 11. ACE m. ale aby: nez. — 12. A jest sch; E yakzto. 13. AE vy sch; ACE m. Buoh bude: bude buoh ſam; ACE tu sch. — 14. D m. počě opět chvátati: pocze chwatati, A poczie opiet zaſſe(!), E zaſſie ffiel, C opiet wratil sie; E milú sch; E pufícž; ACE v jěskýni sch. — 15. E nadp: Swaty Anthon prawi, kterak ſluſſy mnichu czynitij; DA bez nadp. — 16. E m. připuzeném: przipuzen gſa; A wyſty, C wychodu, E sch; C sú sch; ACE m. a: Neb. — 18. E wziaw ; C m. i: a. — 19. ACE a sch; E zadal; ACE ſ nymi; ACE přesm: nemozie tu. — 20. E přesm: byti ſ nimi. — 22. AC m. obierají... lidmi: ſ lydmi ſwietſkymi obieragi; ACE obš: Protoz, wecze; A platy (!), E plowati. — 23. ACE abychuom wahagycze. — 24. ACE m. některé... zákonné: niektereho (!, C niektere) nezapomenuly (C nezapomanuly) wieczy zakonne; ACE obš: ſudcze neb E nebo) wewoda; A podiwy. — 25. ACE on sch; CE ſprawedliwy; ACE any. — 26. ACE neb; C m. sedlák: nevczeny; ACE m. té: take. Kap. LIV. 1. C má nadp: LX kapia; E nadp: O s. Anthonij, gelſto pſal lyfty k Balachyowi; DA bez nadp. — 2. ACE a sch; ACE genzto. — 3. E naſledowal. —
444 5 Neb welmí nerad chodieſſe níkam. Tu tí giſtíj, nemohuce geho gínak opatrzití, poſyelachu k nemu nemocne y pone, zlymí duchy obſyedene, Wieduce, ze gích nenecha, by gie bez pomocy prycz puſtíl. Gich placzem a zaloſtíj prziemozen gſa, y wygdieſſe k ní na prziedníj horu Wieda, ze geſt vſyle geho vziteczno hubenym ponym nemocnym. Y radieſſe tiem 10 sudcyem, gijzto geho zadachu, Aby neodſuzowali aní p dary ani p ſtch aní p neprziezeň aní p mílostí obdrzieníe nízadneho, Ale aby wzdy bazen bozíj míeli na pamíetí, Aby to wiedieli, co geſt pſano we czteníj: Iakozto wy budete ſudíti, w temz was buoh bude ſudití. A tu ynhed poczíe opiet chwatatí na ſwu milu puſſt w gieſkyní. 15 Dewata a XXXXXta kapitola a). PO tom przipuzenem wynítíj, geſſto ſu na ne wyproſyli ſudcye a we- wody A naíwiece pcnych a hubenych placz, daw gím radu duchowníj a wzem od nich odpuſſtienie A niektere hrziechuow II Y nuzye zbawiw, 207 A kdyz zadaſſe geden z ních, aby gefíte ſ ním pobyl, Wecye, ze tu nemuoz 20 dele ſ nímí bytí, a przíkladem toho doliczí. Neb, takozto ryby zemru bez wody na ſuſſie, Takez mníſſie przieſtupíe ſwuoí zakon, kdyz ſye mnoho obieragíj mezy ſwieckymí lidmí. Ptoz ſluſfie rybam v wodie plawatí A mníchu chwatatí, aby byl ſam o ſobie na puſſtí, Aby wahagie niektere wiecy y nezapomanul zakonne. Tehdy geden ſudcye, podíwiw ſye geho 25 mudroftí, wecye: Zagiste, zet gest on spwedlny ſluha bozíj, Aníz by mohl ktery layk nebo ſedlak míetí te mudrofti, kdyz by buoh przí nem nebyl. Kap. LIV. Sſeſtdeſata a). APak kdyz balachyus, wewoda z alexandrzie, Geſſto geſt byl tehoz czaſu, tako neſtoryus wladarz byl w egiptíe, Ten balachyus naſledowaſſe a) červ. E proſyli; E wſſak mohli. — 5. ACE nebo; E chodil; ACE tu sch; A jeho sch; CE přesm: gynak geho. — 6. E poſylalij; ACE m. i: a gyne; AE obš: ſe (E s) zlymi. — 7. ACE m. bez pomoci pryč: tak prycz (E precz) bez pomoczy; ACE Gychz. — 8. C wyfſel gest, E wyffiel. — 9. E radil. — 10. C kteržižto, E genzto; E zadali; AE m. dary: radý. — 11. ACE m. ale aby: nez. — 12. A jest sch; E yakzto. 13. AE vy sch; ACE m. Buoh bude: bude buoh ſam; ACE tu sch. — 14. D m. počě opět chvátati: pocze chwatati, A poczie opiet zaſſe(!), E zaſſie ffiel, C opiet wratil sie; E milú sch; E pufícž; ACE v jěskýni sch. — 15. E nadp: Swaty Anthon prawi, kterak ſluſſy mnichu czynitij; DA bez nadp. — 16. E m. připuzeném: przipuzen gſa; A wyſty, C wychodu, E sch; C sú sch; ACE m. a: Neb. — 18. E wziaw ; C m. i: a. — 19. ACE a sch; E zadal; ACE ſ nymi; ACE přesm: nemozie tu. — 20. E přesm: byti ſ nimi. — 22. AC m. obierají... lidmi: ſ lydmi ſwietſkymi obieragi; ACE obš: Protoz, wecze; A platy (!), E plowati. — 23. ACE abychuom wahagycze. — 24. ACE m. některé... zákonné: niektereho (!, C niektere) nezapomenuly (C nezapomanuly) wieczy zakonne; ACE obš: ſudcze neb E nebo) wewoda; A podiwy. — 25. ACE on sch; CE ſprawedliwy; ACE any. — 26. ACE neb; C m. sedlák: nevczeny; ACE m. té: take. Kap. LIV. 1. C má nadp: LX kapia; E nadp: O s. Anthonij, gelſto pſal lyfty k Balachyowi; DA bez nadp. — 2. ACE a sch; ACE genzto. — 3. E naſledowal. —
Strana 445
445 208a Kap. LV. wierya) kacyerzſke arryanowy A biefſe welmí zly a lity, ze tepieſſe mníchy po nahem A panny, geffto bohu ſluziechu, zyewníe po vlicyech tepieſſe: Tehdy ſwaty antoníj k nemu liſty poſla. A to na liſtech pſano bieſſe: Wízy, ze tie hniew bozíj porazy. Nahle przieſtaň naſyle czínítí krzieſtianom, At tebe bozíe pomſta nepoſtíhne, geſſto tobie przigietí blizku ſmrt! Czite hubenec listy y poczie ſye ſmíetí. A plínuw na níe, y wrze gímí na zemí. A poſla zbíw welmi, tak wzkaza ſwatemu antoníj a rzka: Iaz tie y ſ twymi 10 mníchy naleznu a ſwu kaznij was potreſkcy. Ale w nahle geí, genz hro- zyeſſe, muka poſtize a po pietí dnech pomſta bozie geí poſtize a ſkroti. Neb, kdyz wygíde prwy nocleh od alexandrzie na to mieſto, genz ſlowe chereum, s drziewe rzeczenym wladarzem Egipſkym nestorym, Pogiedechu na koních, kterez ll Balachyus miegíefle naíkrotczieíffie. A kdyz koní podle 15 obycziegie ſpolu ghragiechu, Naikrotczieíſſij, na nemz neſtoryus ſedieſſe, Vchopíw balachya zuby, y ſtrze geí doluow, A tak potlaczíw geí, zezzra y zedra a luono gemu wykuſa y bedra, ze ynhed do mieſta przíneſen y vmrzíe. Tu wſficní wecyechu, ze ſye hruoza ſwateho antoníe zraczila w ſkutek a toho naſylníka welmi brzo poſtíhla. A gine wſſicky vpomínaſſe a radieſſe, aby, duoſtogenstwíe tohoto ſwieta opuftiece, zadali wiecznícíffie ctí a zíwota pewnícíieho, na onom ſwietie ſlawneho. A paklí ſye kdy komu pwda od wieczſsich nediegieſſe, tak gich ſylníe branieſſe, Ze ſye zdaſſe, by za níe naſyle trpíel y gích ptiwenſtwie. 20 5 a) za tím přeškrtnuto a podtečk. krzieſtianſke. 4. ACE bieše sch; ACE přesm: lyty a zly; C m. že: Neb, AE sch; C bil geft, E bil. — 5. DACE obš: po nahem tiele ( pod slovem tiele: zywotie); ACE ſluzyli; AE po uliciech sch; AE m. tepieše: pogeli, C sch. (spr.). — 6. AE m. tehdy: o trech, C sch; ACE přesm: lyſty k niemu; CE poſlal; ACE m. na: na trech; E bylo. — 7. C Widim, E wizym; E přesm: bozy hniew. — 8. ACE at tie; AC gefftot; C przietý, orig, mi- natur; AE brzku; C smrti (spr.); C Czetl geft, A czte. — 9. E m. číte hubenec: Tehdy hubenecz czte; E plinul; A i sch; ACE jimi sch. — 10. A listonoſy, C listonoffie; E zbil; E obš A tak; CE wzkazal; E m. a řka: a wecze, AC sch; DE Iatt, AC ya; AC m. i: wecze, y. — 11. AC fwut; A m. jej: hniewniewnyka (!), CE hniewnyka. — 12. E hrozil; AE obš: geho poſtize; ACE jej postiže a sch. — 13. CE wygiel; ACE m. prvý: gedyny; AE m. od: do; ACE geffto. — 14. A Cherewer, C cherus, E Che- rener, orig. Chaereum; AE nesterny (!); A pogiechu, E gieli, C pogiedu. — 15. AC gijez, E zie; E gmiel naykrotſſy; ACE m. a: Tehdy. — 16. E hralij; E naykrotſfieyffy; E sediel. — 17. ACE Balachye; E strhl; ACE geho; ACE geho. — 18. AE m. zežra i zedra: y zetrha (!, E ztrhal) geho a zedra (E zedral), C y zežral; CE wykuſal; ACE bedry; C přesm: ynhed przyneſen do mieſta, E do mieſta przineſen yhned. — 19. ACE m. i: trzieti (C a trzeti) den (spr.); CE vmržel; ACE m. tu: ze; DAE wſſichni, C wſsiczkny; A rzieczechu, E rzekli; ACE přesm: Swateho Anthonye hroza ſie (C obš: ſie gest). — 20. ACE přesm: welmi brzo a toho naſylnyka. Kap. LV. 1. B wſficky(!), AE wſſeczko, DC wſſeczky; AE wzpominawfie; AE m. a: y; E radil. — 2. DC wieczne, E wieczney; A na wonom. — 3. C sě sch; A m. kdy: kto (!), CE sch; AC obš: prawda ſie; DAE wietfsich, C wietcžich; E nedila. — 4. E obš: gich ſam; E branil; E zdalo; AC m. násilé trpěl: trpiel naſyle on ſam, E trpiel naſyle; ACE m. i jich: a. — 6. E nadp: O Swatem Anthonij A o geho modlitwie;
445 208a Kap. LV. wierya) kacyerzſke arryanowy A biefſe welmí zly a lity, ze tepieſſe mníchy po nahem A panny, geffto bohu ſluziechu, zyewníe po vlicyech tepieſſe: Tehdy ſwaty antoníj k nemu liſty poſla. A to na liſtech pſano bieſſe: Wízy, ze tie hniew bozíj porazy. Nahle przieſtaň naſyle czínítí krzieſtianom, At tebe bozíe pomſta nepoſtíhne, geſſto tobie przigietí blizku ſmrt! Czite hubenec listy y poczie ſye ſmíetí. A plínuw na níe, y wrze gímí na zemí. A poſla zbíw welmi, tak wzkaza ſwatemu antoníj a rzka: Iaz tie y ſ twymi 10 mníchy naleznu a ſwu kaznij was potreſkcy. Ale w nahle geí, genz hro- zyeſſe, muka poſtize a po pietí dnech pomſta bozie geí poſtize a ſkroti. Neb, kdyz wygíde prwy nocleh od alexandrzie na to mieſto, genz ſlowe chereum, s drziewe rzeczenym wladarzem Egipſkym nestorym, Pogiedechu na koních, kterez ll Balachyus miegíefle naíkrotczieíffie. A kdyz koní podle 15 obycziegie ſpolu ghragiechu, Naikrotczieíſſij, na nemz neſtoryus ſedieſſe, Vchopíw balachya zuby, y ſtrze geí doluow, A tak potlaczíw geí, zezzra y zedra a luono gemu wykuſa y bedra, ze ynhed do mieſta przíneſen y vmrzíe. Tu wſficní wecyechu, ze ſye hruoza ſwateho antoníe zraczila w ſkutek a toho naſylníka welmi brzo poſtíhla. A gine wſſicky vpomínaſſe a radieſſe, aby, duoſtogenstwíe tohoto ſwieta opuftiece, zadali wiecznícíffie ctí a zíwota pewnícíieho, na onom ſwietie ſlawneho. A paklí ſye kdy komu pwda od wieczſsich nediegieſſe, tak gich ſylníe branieſſe, Ze ſye zdaſſe, by za níe naſyle trpíel y gích ptiwenſtwie. 20 5 a) za tím přeškrtnuto a podtečk. krzieſtianſke. 4. ACE bieše sch; ACE přesm: lyty a zly; C m. že: Neb, AE sch; C bil geft, E bil. — 5. DACE obš: po nahem tiele ( pod slovem tiele: zywotie); ACE ſluzyli; AE po uliciech sch; AE m. tepieše: pogeli, C sch. (spr.). — 6. AE m. tehdy: o trech, C sch; ACE přesm: lyſty k niemu; CE poſlal; ACE m. na: na trech; E bylo. — 7. C Widim, E wizym; E přesm: bozy hniew. — 8. ACE at tie; AC gefftot; C przietý, orig, mi- natur; AE brzku; C smrti (spr.); C Czetl geft, A czte. — 9. E m. číte hubenec: Tehdy hubenecz czte; E plinul; A i sch; ACE jimi sch. — 10. A listonoſy, C listonoffie; E zbil; E obš A tak; CE wzkazal; E m. a řka: a wecze, AC sch; DE Iatt, AC ya; AC m. i: wecze, y. — 11. AC fwut; A m. jej: hniewniewnyka (!), CE hniewnyka. — 12. E hrozil; AE obš: geho poſtize; ACE jej postiže a sch. — 13. CE wygiel; ACE m. prvý: gedyny; AE m. od: do; ACE geffto. — 14. A Cherewer, C cherus, E Che- rener, orig. Chaereum; AE nesterny (!); A pogiechu, E gieli, C pogiedu. — 15. AC gijez, E zie; E gmiel naykrotſſy; ACE m. a: Tehdy. — 16. E hralij; E naykrotſfieyffy; E sediel. — 17. ACE Balachye; E strhl; ACE geho; ACE geho. — 18. AE m. zežra i zedra: y zetrha (!, E ztrhal) geho a zedra (E zedral), C y zežral; CE wykuſal; ACE bedry; C přesm: ynhed przyneſen do mieſta, E do mieſta przineſen yhned. — 19. ACE m. i: trzieti (C a trzeti) den (spr.); CE vmržel; ACE m. tu: ze; DAE wſſichni, C wſsiczkny; A rzieczechu, E rzekli; ACE přesm: Swateho Anthonye hroza ſie (C obš: ſie gest). — 20. ACE přesm: welmi brzo a toho naſylnyka. Kap. LV. 1. B wſficky(!), AE wſſeczko, DC wſſeczky; AE wzpominawfie; AE m. a: y; E radil. — 2. DC wieczne, E wieczney; A na wonom. — 3. C sě sch; A m. kdy: kto (!), CE sch; AC obš: prawda ſie; DAE wietfsich, C wietcžich; E nedila. — 4. E obš: gich ſam; E branil; E zdalo; AC m. násilé trpěl: trpiel naſyle on ſam, E trpiel naſyle; ACE m. i jich: a. — 6. E nadp: O Swatem Anthonij A o geho modlitwie;
Strana 446
446 Prwa a XXXXXXta a). MNohym geft byla vzíteczna modlitwa ſwateho antoníe, ſlawneho ſtarcye. A mnozy, opuſtíwſſe welike ſbozíe a rytierzſky ſtaw, Y przidrziehi ſu ſye vczeníkuow geho. A tu abych mnohe bez cziſla bratrcye powiediel, 10 Buoh dobreho lekarzíe byl w ſwem Egiptíe puoíczil. Ktoí ten byl, genz by v ſwateho antoníe ſmutka nepmíeníl w radoſt? Y ktoí ten, by hniewu v mír neobratil? Ba, kto ge ſwe ſyroby geho widiením nevtíeſſil? Y ktoi, ſmutka p chudobu neoſtaw a zhrziew ſbozízím, y nebyl weſel geho chu- dobu? Y ktery mních vítaly nepoſyll ſebe geho radu a vczením? y ktery 15 mladec rozníeceny w tieleſne zadoſtí geho radu czíſtoty nemílowál? Ktery diablem poſyedeny nebyl v neho vzdrawen? Ktery w myſſleníj rozlicznem przíbranem nebyl zbawen geho, cziſtym vmyſlem ſye od neho newtil? Neb giſtíe, kdyz wiediefe, ktoz miegieſſe kteru nehodu, Il Tu on ſwym zaſluzením rozeznaſſe duchy y vzdrawowaſſe kazdeho od geho neduha. 20 Y ſta ſye, ze po geho vczenij by zyewena wſſie diabelſka zloba. A protoz mnohe panny oddane za muz k nemu vtoczifíte míegíechu, A odluczíece ſye manzelſtwa, y ſhrniechu ſye w luono ſwate cyerkwe, to gest w klafſterzie. Co wiece? Druh za druhem ze wſſeho ſwieta, rozlicznych wlaſtíj lide, tak ſlawneho myzie zadagice widietí, bieziechu. A nízadny nezaloſtiefſe, by 25 k nemu darmo ſwe vſyle nalozil; Ale wſſem bylo vtieſſeníe welike; Neb geſt kazdy wzal odplatu ſweho vſyle v neho, Iakozto ſye geſt wyliczilo y zyewno bylo ſkrzye geho ſkutky. Neb po geho ſmrtí wſſichní geho plakachu tako ſweho otcye duchowníeho. 208b a) červ. DA bez nadp. — 8. AE přesm: starcze Slawneho; C přesm: ſlawneho ſtarcze ſwateho Anthonie; ACE a sch; ACE přesm: zbozie welyke; A rzytierzſky; ACE i sch; AC przydrzali. — 9. A vczedlnikuow, CE vczedlnikow; C a sch; ACE tu sch; A aby (!); ACE m. bratrcě: kratcze (spr.). — 10. E byl sch; ACE m. v svém Ejiptě: wſſemu Egyptu; E obš: byl poycziel(!); DACE kto gest (A gie); AE byl sch. — 11. AE m. u: w (!); ACE i sch; D kto gt, C kto ge, AE kto; AE m. ten by: by tu, C tu. — 12. ACE ba sch; C přesm: ſyrobie ſwe; ACE i sch; DE kto gt, C kto ge, A kto. — 13. C m. neostav: nezbyl; E zhrziel; B ſbozízím!, DAE zbozim; AE i sch. — 14. C a zhrzěv ... chudobú sch; ACE i sch; ACE navczenym; ACE i sch. — 15. DCE mla- denecz; ACE přesm: w zdosty (!, CE zadosti) tielestne CE tieleſne) roznieczeny. — 16. ACE přesm: vzdrawen v nieho. — 17. ACE m. přibraném (!): dyablem przyprawen (!, C prziprawenem); AE obš: a czyſtym, C a s cžiſtym; C neodwratil. — 18. AC Nebot, E Nebo; ACE když sch; AE wydiewffie (!); ACE kto; ACE přesm: kteru gmiegyſſe (E gmiel); ACE m. tu on: a. — 19. A nerozzeznaſſie, E nerozeznal (!); E vzdrawowal; ACE m. od: z. — 20. CE stalo; ACE m. že: tak, ze; CE byla; C zgewna; CE wſſeczka; ACE a sch. — 21. AE m. panny oddané za muž: otdane panny, C oddane za muž panný; ACE přesm: vtoczyfftie k niemu; E gmieli; E odlucziwfse. — 22. ACE i sch; A m. shrniechu: wzhrziechu, E w hrziechu(!); ACE w lonie. — 23. A druhym. — 24. E biezeli; ACE nezaloftyl; ACE obš: by byl. — 25. AC přesm.: darmo k nemu; ACE wzlozyl; ACE nebo. — 26. ACE jest sch; AE m. odplatu svého úsilé: ſweho otplatu (E odplatu), C vſyle (připsáno na okraji) ſweho odplatu; E m. jest: geſt bylo; AC přesm: gest sie. — 27. E m. i: a, C sch; AE zgiewilo, DC zgewno; E bylo sch; C wſſiczkny. — 28. E plakali yakozto; ACE duchovnieho sch.
446 Prwa a XXXXXXta a). MNohym geft byla vzíteczna modlitwa ſwateho antoníe, ſlawneho ſtarcye. A mnozy, opuſtíwſſe welike ſbozíe a rytierzſky ſtaw, Y przidrziehi ſu ſye vczeníkuow geho. A tu abych mnohe bez cziſla bratrcye powiediel, 10 Buoh dobreho lekarzíe byl w ſwem Egiptíe puoíczil. Ktoí ten byl, genz by v ſwateho antoníe ſmutka nepmíeníl w radoſt? Y ktoí ten, by hniewu v mír neobratil? Ba, kto ge ſwe ſyroby geho widiením nevtíeſſil? Y ktoi, ſmutka p chudobu neoſtaw a zhrziew ſbozízím, y nebyl weſel geho chu- dobu? Y ktery mních vítaly nepoſyll ſebe geho radu a vczením? y ktery 15 mladec rozníeceny w tieleſne zadoſtí geho radu czíſtoty nemílowál? Ktery diablem poſyedeny nebyl v neho vzdrawen? Ktery w myſſleníj rozlicznem przíbranem nebyl zbawen geho, cziſtym vmyſlem ſye od neho newtil? Neb giſtíe, kdyz wiediefe, ktoz miegieſſe kteru nehodu, Il Tu on ſwym zaſluzením rozeznaſſe duchy y vzdrawowaſſe kazdeho od geho neduha. 20 Y ſta ſye, ze po geho vczenij by zyewena wſſie diabelſka zloba. A protoz mnohe panny oddane za muz k nemu vtoczifíte míegíechu, A odluczíece ſye manzelſtwa, y ſhrniechu ſye w luono ſwate cyerkwe, to gest w klafſterzie. Co wiece? Druh za druhem ze wſſeho ſwieta, rozlicznych wlaſtíj lide, tak ſlawneho myzie zadagice widietí, bieziechu. A nízadny nezaloſtiefſe, by 25 k nemu darmo ſwe vſyle nalozil; Ale wſſem bylo vtieſſeníe welike; Neb geſt kazdy wzal odplatu ſweho vſyle v neho, Iakozto ſye geſt wyliczilo y zyewno bylo ſkrzye geho ſkutky. Neb po geho ſmrtí wſſichní geho plakachu tako ſweho otcye duchowníeho. 208b a) červ. DA bez nadp. — 8. AE přesm: starcze Slawneho; C přesm: ſlawneho ſtarcze ſwateho Anthonie; ACE a sch; ACE přesm: zbozie welyke; A rzytierzſky; ACE i sch; AC przydrzali. — 9. A vczedlnikuow, CE vczedlnikow; C a sch; ACE tu sch; A aby (!); ACE m. bratrcě: kratcze (spr.). — 10. E byl sch; ACE m. v svém Ejiptě: wſſemu Egyptu; E obš: byl poycziel(!); DACE kto gest (A gie); AE byl sch. — 11. AE m. u: w (!); ACE i sch; D kto gt, C kto ge, AE kto; AE m. ten by: by tu, C tu. — 12. ACE ba sch; C přesm: ſyrobie ſwe; ACE i sch; DE kto gt, C kto ge, A kto. — 13. C m. neostav: nezbyl; E zhrziel; B ſbozízím!, DAE zbozim; AE i sch. — 14. C a zhrzěv ... chudobú sch; ACE i sch; ACE navczenym; ACE i sch. — 15. DCE mla- denecz; ACE přesm: w zdosty (!, CE zadosti) tielestne CE tieleſne) roznieczeny. — 16. ACE přesm: vzdrawen v nieho. — 17. ACE m. přibraném (!): dyablem przyprawen (!, C prziprawenem); AE obš: a czyſtym, C a s cžiſtym; C neodwratil. — 18. AC Nebot, E Nebo; ACE když sch; AE wydiewffie (!); ACE kto; ACE přesm: kteru gmiegyſſe (E gmiel); ACE m. tu on: a. — 19. A nerozzeznaſſie, E nerozeznal (!); E vzdrawowal; ACE m. od: z. — 20. CE stalo; ACE m. že: tak, ze; CE byla; C zgewna; CE wſſeczka; ACE a sch. — 21. AE m. panny oddané za muž: otdane panny, C oddane za muž panný; ACE přesm: vtoczyfftie k niemu; E gmieli; E odlucziwfse. — 22. ACE i sch; A m. shrniechu: wzhrziechu, E w hrziechu(!); ACE w lonie. — 23. A druhym. — 24. E biezeli; ACE nezaloftyl; ACE obš: by byl. — 25. AC přesm.: darmo k nemu; ACE wzlozyl; ACE nebo. — 26. ACE jest sch; AE m. odplatu svého úsilé: ſweho otplatu (E odplatu), C vſyle (připsáno na okraji) ſweho odplatu; E m. jest: geſt bylo; AC přesm: gest sie. — 27. E m. i: a, C sch; AE zgiewilo, DC zgewno; E bylo sch; C wſſiczkny. — 28. E plakali yakozto; ACE duchovnieho sch.
Strana 447
447 Kap. LVI. Druha a XXXXXXta kapitola a). Pak ktery geho konec byl, duoſtoíno geſt przipomanutí a wam ſ zadoſtíj ſlyſſietí. Neb to powiedie ſwaty Ewairyus, Ze prziſſel ſwaty an- toníj naprzied k bratrzíj; zwiediew ſkrzye bozie zyeweníe o ſwe ſmrtí, tak powiedie a rzka: Synaczkowe milij, poſluchaite poſledníe rzieczí ſweho 5 otcye. Nebot mí ſye nezda, bycho ſye wiece wídíelí na tomto ſwietie. Neb geſt hodína, abych gíz ſ tohoto ſwieta ſſel po ſtu letech a po pítí. Tu rzieczíj wſfiecky, kterzíz biechub), ſmutí, az ſye wſlichní v placz vderzíchu. A pocziechu geho wſlichní przituletí, iako by gíz chtiel ſ ſwieta gítí. Tehdy on, chtie z cyzye wla�tí do ſwe gití, a ſ welikym weſelím poczie gím przí- 10 kazowatí, Aby nerozleniewali w ſtawu a w prziebytcye poczatem, Ale, iako by na wſſaky den mieli vmrzietí, Aby, 1akoz geſt naprzied powiediel, oſtrziehali [181b]°) ſwu duſſij od necziſteho myſſlenie A aby wſſij myſli oſtrziehali przi- kladuow ſwatych otczuow; Ale aby neprziſtupali k mileczyanom k tiem kaczierzom, A rziekage: wiete dobrze gich ſtary blud a zly; A take aby 15 nizadneho ſpolka nemieli s Arryany, Nebo gich blud take zly geſt a wſſady ſie zle prohlaſyl. A k tomu toto prziczinij a rzka, Aby nizadny krzeſtian pro nízadnu hrozu, kdyz by widiel kniezata ſwietſka, ani bludu kaczierzſkeho Arryanſkeho a Mileczynona naſledugi a za to s krzieſtiany boiugi, by poſtupil od wiery krzieſtianſke; Neb on rziekaſſe wzdy, ze nemuoze pohanſky a ka- 20 czyerzſ ky blud dluho trwati. A protoz radieſſe, aby ſylnie w Boha Iezukryſta wierzili a naſledowali przikladuow ſwatych otczuow, genz gſte ſie z ſwateho piſma nauczili a mu neduoſtoýnu radu. a) červ. b) za tím přetrž. wífecky.) Z rukopisu D. Kap. LVI. 1. C má nadp: LXII kapia; E nadp: O S. Anthonij, geffto ſwu Smrt przezwiediel y prawil Bratrzym; DA bez nadp. — 2. C był sch; AE przypomenuti. — 3. A z zadoſti; ACE Nebo; A to sch; CE powiediel; ACE že sch; ACE Przyfſed. — 4. CE k bratržim; C m. zvěděv: zwiediew ſwaty Anthoníj naprzed, A wzwiediem (!). — 5. E powiediel; C a řka sch. — 6. AC přesm: ſweho otcze rzieczy; ACE m. neboť mi sě nezdá: nezda mi ſie; ACE sě viece sch.(!); E widieli(!); ACE neb sch. — 7. AC bych; B pítí!, DAC pieti; E přesm: po Sto letech a po pieti gyz gt hodina, bych gyz z to- hoto ſwieta ſſiel. — 8. AE wſſyczkny; CE genzto, A gijzto; ACE obš: tu biechu (E byli); A ſmutil; ACE ze; D sě sch; ACE přesm: wſſyczkny ſie; E vderzyli. — 9. C m. a: y, AE sch; E poczeli; E ho, A sch ; ACE wſſyczkny; AE ſnyti, C ſgyti. — 10. ACE obš: yako chtie; ACE a sch. — 11. ACE nerozlenowali; A piebytcze(!). — 12. ACE přesm: na wſſaky den by; A obš: a oſtrziehali (nespr.). — 13. ACE a sch; ACE m. ostřiehali: poſluchaly. — 14. C m. ale: a; AE neprziestupali; AE Mileczanom; AE k sch. — 15. ACE m. viete: wiezte (recte: vieste), orig. scitis. — 16. ACE přesm: ſpolka yzadneho (E zadneho). — 17. ACE m. blud také..... prohlásil: zly blud take geſt ſie prohlaſyl wſſady (E přesm: wſſudy prohlaſyl); ACE to; CE przicżynyl. — 19. C Milecyana, AE Mileczynowa; A naſleduoyg(!); AE poſtupili (!). — 20. AC neb sch; ACE on sch; A nerziekaffie (!), E rzikal. — 21. A m. a protož: Pro nezto, C pro níež, E protoz; AC m. radieše: prawieſfie, E prawil. — 22. ACE obš: ſlawnych przykla- duow; A gijzto, C gichzto, E genzto; A m. jste: z te(!); AE z sch. — 23. A m. a mu: any (!).
447 Kap. LVI. Druha a XXXXXXta kapitola a). Pak ktery geho konec byl, duoſtoíno geſt przipomanutí a wam ſ zadoſtíj ſlyſſietí. Neb to powiedie ſwaty Ewairyus, Ze prziſſel ſwaty an- toníj naprzied k bratrzíj; zwiediew ſkrzye bozie zyeweníe o ſwe ſmrtí, tak powiedie a rzka: Synaczkowe milij, poſluchaite poſledníe rzieczí ſweho 5 otcye. Nebot mí ſye nezda, bycho ſye wiece wídíelí na tomto ſwietie. Neb geſt hodína, abych gíz ſ tohoto ſwieta ſſel po ſtu letech a po pítí. Tu rzieczíj wſfiecky, kterzíz biechub), ſmutí, az ſye wſlichní v placz vderzíchu. A pocziechu geho wſlichní przituletí, iako by gíz chtiel ſ ſwieta gítí. Tehdy on, chtie z cyzye wla�tí do ſwe gití, a ſ welikym weſelím poczie gím przí- 10 kazowatí, Aby nerozleniewali w ſtawu a w prziebytcye poczatem, Ale, iako by na wſſaky den mieli vmrzietí, Aby, 1akoz geſt naprzied powiediel, oſtrziehali [181b]°) ſwu duſſij od necziſteho myſſlenie A aby wſſij myſli oſtrziehali przi- kladuow ſwatych otczuow; Ale aby neprziſtupali k mileczyanom k tiem kaczierzom, A rziekage: wiete dobrze gich ſtary blud a zly; A take aby 15 nizadneho ſpolka nemieli s Arryany, Nebo gich blud take zly geſt a wſſady ſie zle prohlaſyl. A k tomu toto prziczinij a rzka, Aby nizadny krzeſtian pro nízadnu hrozu, kdyz by widiel kniezata ſwietſka, ani bludu kaczierzſkeho Arryanſkeho a Mileczynona naſledugi a za to s krzieſtiany boiugi, by poſtupil od wiery krzieſtianſke; Neb on rziekaſſe wzdy, ze nemuoze pohanſky a ka- 20 czyerzſ ky blud dluho trwati. A protoz radieſſe, aby ſylnie w Boha Iezukryſta wierzili a naſledowali przikladuow ſwatych otczuow, genz gſte ſie z ſwateho piſma nauczili a mu neduoſtoýnu radu. a) červ. b) za tím přetrž. wífecky.) Z rukopisu D. Kap. LVI. 1. C má nadp: LXII kapia; E nadp: O S. Anthonij, geffto ſwu Smrt przezwiediel y prawil Bratrzym; DA bez nadp. — 2. C był sch; AE przypomenuti. — 3. A z zadoſti; ACE Nebo; A to sch; CE powiediel; ACE že sch; ACE Przyfſed. — 4. CE k bratržim; C m. zvěděv: zwiediew ſwaty Anthoníj naprzed, A wzwiediem (!). — 5. E powiediel; C a řka sch. — 6. AC přesm: ſweho otcze rzieczy; ACE m. neboť mi sě nezdá: nezda mi ſie; ACE sě viece sch.(!); E widieli(!); ACE neb sch. — 7. AC bych; B pítí!, DAC pieti; E přesm: po Sto letech a po pieti gyz gt hodina, bych gyz z to- hoto ſwieta ſſiel. — 8. AE wſſyczkny; CE genzto, A gijzto; ACE obš: tu biechu (E byli); A ſmutil; ACE ze; D sě sch; ACE přesm: wſſyczkny ſie; E vderzyli. — 9. C m. a: y, AE sch; E poczeli; E ho, A sch ; ACE wſſyczkny; AE ſnyti, C ſgyti. — 10. ACE obš: yako chtie; ACE a sch. — 11. ACE nerozlenowali; A piebytcze(!). — 12. ACE přesm: na wſſaky den by; A obš: a oſtrziehali (nespr.). — 13. ACE a sch; ACE m. ostřiehali: poſluchaly. — 14. C m. ale: a; AE neprziestupali; AE Mileczanom; AE k sch. — 15. ACE m. viete: wiezte (recte: vieste), orig. scitis. — 16. ACE přesm: ſpolka yzadneho (E zadneho). — 17. ACE m. blud také..... prohlásil: zly blud take geſt ſie prohlaſyl wſſady (E přesm: wſſudy prohlaſyl); ACE to; CE przicżynyl. — 19. C Milecyana, AE Mileczynowa; A naſleduoyg(!); AE poſtupili (!). — 20. AC neb sch; ACE on sch; A nerziekaffie (!), E rzikal. — 21. A m. a protož: Pro nezto, C pro níež, E protoz; AC m. radieše: prawieſfie, E prawil. — 22. ACE obš: ſlawnych przykla- duow; A gijzto, C gichzto, E genzto; A m. jste: z te(!); AE z sch. — 23. A m. a mu: any (!).
Strana 448
448 A] kdyz ſwu rzecz dokona, Bratrzie gei pocžechu welmi ſnaznie drzeti, A zadagicze wzyeti ſlawnu pamiet geho ſkonczenie. Ale pro mnohu wiecz gim odpowiedie, Gichzto wſſech gt newyprawil, Awſſakz naíwiecze p zly obyczei Egipſky; Neb magi ten obyczei, Ze obinugi tiela ſwatych a duo- [182a) 5 ſtoýnych w platno A wſſiczku obyczeinu prziprawu vmrlczi czinechu, Ale to gedine, ze, na parach poloziecze, y chowachu gich doma, tu cźeſt cźiniechu po pohanſkem obyczegi vmrlczom. Za to geſt ſwaty Anthonij czaſto Biſkupuow proſyl, aby lid nawedli obyczeyom krzieſtianſkym. A ſam z toho hlupe lidij treſktal y zeny, A naiwiecze, ze gſu Patryarchy ſwati toho obyczege necźi- 10 níli Anij proroczy. Ale prziklad syna bozieho weleſſe drzieti, Genz gest byl w hrob wlozen a kament przilozen gſa, lezal do trzetieho dne. A tiem czinem treſktaſſe Egipczany o vmrlczych rzka: acz by byla ſwatych tiela, Czo ge wiecſſie a ſwietieiſſie ſyna Bozieho tiela aneb muoze byti, Czo podle obyczege wſſech wlaſti w zemi geſt zahrabano? To gt ſprawedlne nauczenie y rada 15 mnohych od bludu odwratila; A pohrabowaſſe w zemi mrtwa tiela, y wzda- wachu chwalu Bohu. A proto boge ſie ſwaty Anthony' toho obyczege, aby w tyz blud geho tielo nebylo poloźeno anij poddano, Wzem odpuſſtienie od mnohych, kterziz ſie tu byly ſeſſli, Y wrte ſie na ſwe mile mieſto w zadnij horu, w niezto gt przebywal nairadiegi. Kap. LVII. Kap. LVIII. [A] kdyz po malych czaſyech pocze gei whod boleti geſſtie newelmi, Zawolaw dwu bratru, giez bieſſe przed patnadczti nedaleko od ſebe vſadil A genz gemu giz k ſtaroſti poſluhowaſſta, Y powiedie gima a rzka: Synacz- kowe, Zagiſte ia gíz podle ſwiedecztwie piſma ſwateho na naſſich otczuow 5 czeſtu; giz mie hoſpodin zuowe k ſobie. A tatt bych giz rad opatrzil nebeſky Kap. LVII. 1. C má nadp: LXIII; E nadp: O. s. anthonij, gefſto gym przikazal, kterak geho ...; ACE dokonal; ACE přesm: geho welmi poczechu (E poczeli). — 2. ACE a sch; ACE přesm: pamiet ſlawnu. — 3. E odpowiediel; ACE awſfak. — 4. C egipſky (na konci nadeps: -ch); ACE nebo; ACE obš: gmagy Egyptſczy (C egiptſſtij, E Egipſſtij). — 5. AC wſſeczku; E czynij. — 6. E chowali; E czynili. — 7. E po sch; E pohanſkem (!) obyczegem. — 8. C wedly; ACE přesm: ldy hlupe z toho. — 9. E i sch; AE a sch; C i ženy... jsú sch(!); ACE obš: Any patryarchy. — 10. ACE czynili; AC kazafse, E kazal. — 11. A w row; E polozen; ACE kamenem. — 12. C treſktal gt, E treſktal; ACE řka sch; ACE obš: y ſwatych; ACE obš: tiela a rzka; AE geſt. — 13. AE wietffye, C wietcžíe; A a světějšie sch; ACE anebo; A m. co: Gez, C Genz, E zie. — 14. AE to sch; ACE jest sch; C ſprawedliwe, AE obš: Ta ſprawedlna (E ſprawedhiwa); E přesm: rada y navczenie. — 15. C mnohe; AE od sch; C pohrabowawſſe, AE pohrabawſſe; AE i sch. — 16. AC wzdachu, E wzdali; C bo- gieſſe. — 17. E přesm: tielo geho; ACE položeno ani sch; E wzaw. — 18. A m. mnohých: Mnychu, CE mnychow, orig, monachis; A gijzto, C kteržižto, E genzto; ACE tu sch; AC biechu; CE wrati. — 19. ACE najradějí sch. Kap. LVIII. 1. C má nadp: LXIIII kapia; E nadp: O s. Anthonij, geſſto poru- czenſtwie vczynil przed ſmrtij; C a sch; ACE geho; ACE obš: boleti tak. — 2. E za- wolal; A m. dvu: ſwu, E ſwych ; E bratrow; AE genz, C kterez; E byl; ACE obš: pietinadſti (C patnadczti, E patnaſti) lety (C letech!); ACE vſtawil. — 3. C kteržiż; AC přesm: k ſtaroſti gyz; C prziſluhowaſſta, E poſluhowali; AE i sch; CE powiediel gim; ACE a sch; AE řka sch. — 4. A Synaczczy; ACE yat; E přesm: Swateho piſma;
448 A] kdyz ſwu rzecz dokona, Bratrzie gei pocžechu welmi ſnaznie drzeti, A zadagicze wzyeti ſlawnu pamiet geho ſkonczenie. Ale pro mnohu wiecz gim odpowiedie, Gichzto wſſech gt newyprawil, Awſſakz naíwiecze p zly obyczei Egipſky; Neb magi ten obyczei, Ze obinugi tiela ſwatych a duo- [182a) 5 ſtoýnych w platno A wſſiczku obyczeinu prziprawu vmrlczi czinechu, Ale to gedine, ze, na parach poloziecze, y chowachu gich doma, tu cźeſt cźiniechu po pohanſkem obyczegi vmrlczom. Za to geſt ſwaty Anthonij czaſto Biſkupuow proſyl, aby lid nawedli obyczeyom krzieſtianſkym. A ſam z toho hlupe lidij treſktal y zeny, A naiwiecze, ze gſu Patryarchy ſwati toho obyczege necźi- 10 níli Anij proroczy. Ale prziklad syna bozieho weleſſe drzieti, Genz gest byl w hrob wlozen a kament przilozen gſa, lezal do trzetieho dne. A tiem czinem treſktaſſe Egipczany o vmrlczych rzka: acz by byla ſwatych tiela, Czo ge wiecſſie a ſwietieiſſie ſyna Bozieho tiela aneb muoze byti, Czo podle obyczege wſſech wlaſti w zemi geſt zahrabano? To gt ſprawedlne nauczenie y rada 15 mnohych od bludu odwratila; A pohrabowaſſe w zemi mrtwa tiela, y wzda- wachu chwalu Bohu. A proto boge ſie ſwaty Anthony' toho obyczege, aby w tyz blud geho tielo nebylo poloźeno anij poddano, Wzem odpuſſtienie od mnohych, kterziz ſie tu byly ſeſſli, Y wrte ſie na ſwe mile mieſto w zadnij horu, w niezto gt przebywal nairadiegi. Kap. LVII. Kap. LVIII. [A] kdyz po malych czaſyech pocze gei whod boleti geſſtie newelmi, Zawolaw dwu bratru, giez bieſſe przed patnadczti nedaleko od ſebe vſadil A genz gemu giz k ſtaroſti poſluhowaſſta, Y powiedie gima a rzka: Synacz- kowe, Zagiſte ia gíz podle ſwiedecztwie piſma ſwateho na naſſich otczuow 5 czeſtu; giz mie hoſpodin zuowe k ſobie. A tatt bych giz rad opatrzil nebeſky Kap. LVII. 1. C má nadp: LXIII; E nadp: O. s. anthonij, gefſto gym przikazal, kterak geho ...; ACE dokonal; ACE přesm: geho welmi poczechu (E poczeli). — 2. ACE a sch; ACE přesm: pamiet ſlawnu. — 3. E odpowiediel; ACE awſfak. — 4. C egipſky (na konci nadeps: -ch); ACE nebo; ACE obš: gmagy Egyptſczy (C egiptſſtij, E Egipſſtij). — 5. AC wſſeczku; E czynij. — 6. E chowali; E czynili. — 7. E po sch; E pohanſkem (!) obyczegem. — 8. C wedly; ACE přesm: ldy hlupe z toho. — 9. E i sch; AE a sch; C i ženy... jsú sch(!); ACE obš: Any patryarchy. — 10. ACE czynili; AC kazafse, E kazal. — 11. A w row; E polozen; ACE kamenem. — 12. C treſktal gt, E treſktal; ACE řka sch; ACE obš: y ſwatych; ACE obš: tiela a rzka; AE geſt. — 13. AE wietffye, C wietcžíe; A a světějšie sch; ACE anebo; A m. co: Gez, C Genz, E zie. — 14. AE to sch; ACE jest sch; C ſprawedliwe, AE obš: Ta ſprawedlna (E ſprawedhiwa); E přesm: rada y navczenie. — 15. C mnohe; AE od sch; C pohrabowawſſe, AE pohrabawſſe; AE i sch. — 16. AC wzdachu, E wzdali; C bo- gieſſe. — 17. E přesm: tielo geho; ACE položeno ani sch; E wzaw. — 18. A m. mnohých: Mnychu, CE mnychow, orig, monachis; A gijzto, C kteržižto, E genzto; ACE tu sch; AC biechu; CE wrati. — 19. ACE najradějí sch. Kap. LVIII. 1. C má nadp: LXIIII kapia; E nadp: O s. Anthonij, geſſto poru- czenſtwie vczynil przed ſmrtij; C a sch; ACE geho; ACE obš: boleti tak. — 2. E za- wolal; A m. dvu: ſwu, E ſwych ; E bratrow; AE genz, C kterez; E byl; ACE obš: pietinadſti (C patnadczti, E patnaſti) lety (C letech!); ACE vſtawil. — 3. C kteržiż; AC přesm: k ſtaroſti gyz; C prziſluhowaſſta, E poſluhowali; AE i sch; CE powiediel gim; ACE a sch; AE řka sch. — 4. A Synaczczy; ACE yat; E přesm: Swateho piſma;
Strana 449
449 prziebytek. Ale, ma mila ſrdeczniczky, wamt razy, abyſſte tak wnahle ne- ztratila mzdy waſseho vſyle. Budta, tako byſſta dnes tento ſlawny prziebytek przigala, At by tako przibywalo ſyly w zadoſti poczate. Neb ſte giz rozlicznu diabelſku zloſt wydiela y znata y gich vkrutnoſt przezlu Y gich mocz odiatu widieli ſte. [182b] Iezukryſta mieite na pamietí A wieru geho na ſwe ſrdczy, 10 A tak diably odženete prawu a ſylnu wieru. Take pamatuite me rady y ſtawu negiſteho; ziwota ſte welmi wtkeho, Pamiet mieýte, a bude wam dana nebeſka odplata. A bez rozpaczi ſie ſtrziezte kaczierzſkeho bludu a mieyte na pamieti mu nenawiſt ſ nimi, anebt gſu neprzietele kryſtowi. A wy to dobrze wiete, ze ſem ſ nimi nikdy miru nemiel anij ktere pokoýne rzeczy p gich krziwdu 15 a p gich proti kryſtu borowanie. Na to naiwietſſij peczí mieite, abyſſte przi- kazanie bozie plníla, Att by wy wſſichnij ſwieti przigeli tako przately v wieczna odpocziwadla. To myſlte a tomu rozumieyte a to wzdy pamatuite! A gmate-li ke mnie kteru zadoſt a pamiet ſweho otcze, Nenoſte meho tiela do Egipta, att by memu tielu daremne czti nevczinili, At by, z niehoz ſem 20 gine treſktal, aby ſie ten obyczzey memu tielu neſtal. Nebt ſem ſie naiwiecze proto zaſe wratil. A protozt was proſym, abyſſte me tielo pochowala w zemi. A toho kazanie ſweho otcze duchownieho budte poſluſſnij, att by nizadny mieſta meho kopcze newiediel kromie was. Vffami bohu, zet to tielo wſtane w ſudny den oſlawene. A me rucho takto rozdayte: Plaſſt ochlaſſtieny, na 25 niemzt lezim, a hunij — to dayte biſkupu Athanazyemu; A ſerapion Biſkup att druhu hunij wezme; A wy ſobie mu zinij mieite. A ſ tiem Buoh wy ACE m. na: gdu na (spr.); AE waſſych (nespr.). — 5. ACE Gyzt; E mne; ACE m. a jáť bych již: Gyzt bych; AC přesm: nebeſke (C nebeſky) opatrzyl. — 6. A przie- bytky; E mogi; ACE milá sch; E ſrdeczniczy; A wamat ; CE radim; AC abyſſta. — 7. E neztratilij; CE Budte; A m. jako byšta: yakofita(!), E yakoz bychte(!); E ten. — 8. E prziyali; ACE m. ať by: aby; AE prziebywala (!). — 9. AC m. neb jste již .... i jich: Rolicznu (C rozlcżnu) gyz dyabelſku znata (Ciznate) a widiela ſta (C widieli ſte) zloſt a gych, E Rozhcznu zloſt dyabelſku gyz znate a widiely ſte a gych; A otyata (!). — 10. ACE přesm: gſta (E gîte) wydiela (E widielij); A mieygta; ACE m. na svém srdci: vtwrdta (E vtwrdte) na waſſem (C ſwem) ſrdczy. — 11. A otzeneta, E odzynete; A m. mé: mie; C i stavu sch. — 12. AE obš: ze gſte; E kratkeho; C m nejistého... vrat- kého: že ſte negiſteho žywota y welmi wrtkeho; C nebeſka nebeſka (!). — 13. ACE a sch; ACE přesm: kaczierſkeho (CE kaczierzſkeho) bludu ſie ſtrziezte. — 14. A s nimi sch; A wieta. — 15. ACE přesm: nikdy miru ſ nymi; AE pokorne (!). — 16. ACE Gezukryſtowy; C naywietcży; A gmieyta; ACE byffte. — 17. ACE plnyh; ACE m. ať by vy: aby; AC wſſyczkny, E wſſeczy; E ſwati; ACE obš: was przygali; ACE obš: prziately a zname. — 18. AE myſlete, C myflece; ACE a sch; AE rozum gmieyte (!); ACE a sch. — 19. AE nenofſte. — 20. ACE obš: daremne a neſſtiaſtne (C neſta- tecżne); ACE neczynili; ACE Aby; AE z gehoz. — 21. AC m. aby ... nestal: aby (C sch.) memu tielu aby fie pak obyczeyg (C obš: ten obycžey) neſtal, E aby memu tielu obyczey sie pak neſtal. — 22. ACE m. nebť sem ... zase vrátil: Protot (E Protoz) ſem naywiecze sie (CE přesm: sie naywiece) zaſſe wratil (E přesm: wratil zafie); AC proto, E protoz; A proſy (!); AC abyfſta; AC m. mé tělo: mie, E mne; AC pokopala E pokopali. — 23. A budta poſluſſna; AE m. ať by: Take aby, C aby. — 24. A m. vás: wagy; ACE m. Bohu: w buoh; AE žeť sch. — 25. ACE přesm: w ſudny den wstane; E oflawne; E plafícž; C m. ochlaštěný: ztrhany. — 26. C athanafiowý. — 27. AE m. at: tent, C ten at; AC mieyta; ACE s tiem sch; E was. — 28. E m. má.. Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 29
449 prziebytek. Ale, ma mila ſrdeczniczky, wamt razy, abyſſte tak wnahle ne- ztratila mzdy waſseho vſyle. Budta, tako byſſta dnes tento ſlawny prziebytek przigala, At by tako przibywalo ſyly w zadoſti poczate. Neb ſte giz rozlicznu diabelſku zloſt wydiela y znata y gich vkrutnoſt przezlu Y gich mocz odiatu widieli ſte. [182b] Iezukryſta mieite na pamietí A wieru geho na ſwe ſrdczy, 10 A tak diably odženete prawu a ſylnu wieru. Take pamatuite me rady y ſtawu negiſteho; ziwota ſte welmi wtkeho, Pamiet mieýte, a bude wam dana nebeſka odplata. A bez rozpaczi ſie ſtrziezte kaczierzſkeho bludu a mieyte na pamieti mu nenawiſt ſ nimi, anebt gſu neprzietele kryſtowi. A wy to dobrze wiete, ze ſem ſ nimi nikdy miru nemiel anij ktere pokoýne rzeczy p gich krziwdu 15 a p gich proti kryſtu borowanie. Na to naiwietſſij peczí mieite, abyſſte przi- kazanie bozie plníla, Att by wy wſſichnij ſwieti przigeli tako przately v wieczna odpocziwadla. To myſlte a tomu rozumieyte a to wzdy pamatuite! A gmate-li ke mnie kteru zadoſt a pamiet ſweho otcze, Nenoſte meho tiela do Egipta, att by memu tielu daremne czti nevczinili, At by, z niehoz ſem 20 gine treſktal, aby ſie ten obyczzey memu tielu neſtal. Nebt ſem ſie naiwiecze proto zaſe wratil. A protozt was proſym, abyſſte me tielo pochowala w zemi. A toho kazanie ſweho otcze duchownieho budte poſluſſnij, att by nizadny mieſta meho kopcze newiediel kromie was. Vffami bohu, zet to tielo wſtane w ſudny den oſlawene. A me rucho takto rozdayte: Plaſſt ochlaſſtieny, na 25 niemzt lezim, a hunij — to dayte biſkupu Athanazyemu; A ſerapion Biſkup att druhu hunij wezme; A wy ſobie mu zinij mieite. A ſ tiem Buoh wy ACE m. na: gdu na (spr.); AE waſſych (nespr.). — 5. ACE Gyzt; E mne; ACE m. a jáť bych již: Gyzt bych; AC přesm: nebeſke (C nebeſky) opatrzyl. — 6. A przie- bytky; E mogi; ACE milá sch; E ſrdeczniczy; A wamat ; CE radim; AC abyſſta. — 7. E neztratilij; CE Budte; A m. jako byšta: yakofita(!), E yakoz bychte(!); E ten. — 8. E prziyali; ACE m. ať by: aby; AE prziebywala (!). — 9. AC m. neb jste již .... i jich: Rolicznu (C rozlcżnu) gyz dyabelſku znata (Ciznate) a widiela ſta (C widieli ſte) zloſt a gych, E Rozhcznu zloſt dyabelſku gyz znate a widiely ſte a gych; A otyata (!). — 10. ACE přesm: gſta (E gîte) wydiela (E widielij); A mieygta; ACE m. na svém srdci: vtwrdta (E vtwrdte) na waſſem (C ſwem) ſrdczy. — 11. A otzeneta, E odzynete; A m. mé: mie; C i stavu sch. — 12. AE obš: ze gſte; E kratkeho; C m nejistého... vrat- kého: že ſte negiſteho žywota y welmi wrtkeho; C nebeſka nebeſka (!). — 13. ACE a sch; ACE přesm: kaczierſkeho (CE kaczierzſkeho) bludu ſie ſtrziezte. — 14. A s nimi sch; A wieta. — 15. ACE přesm: nikdy miru ſ nymi; AE pokorne (!). — 16. ACE Gezukryſtowy; C naywietcży; A gmieyta; ACE byffte. — 17. ACE plnyh; ACE m. ať by vy: aby; AC wſſyczkny, E wſſeczy; E ſwati; ACE obš: was przygali; ACE obš: prziately a zname. — 18. AE myſlete, C myflece; ACE a sch; AE rozum gmieyte (!); ACE a sch. — 19. AE nenofſte. — 20. ACE obš: daremne a neſſtiaſtne (C neſta- tecżne); ACE neczynili; ACE Aby; AE z gehoz. — 21. AC m. aby ... nestal: aby (C sch.) memu tielu aby fie pak obyczeyg (C obš: ten obycžey) neſtal, E aby memu tielu obyczey sie pak neſtal. — 22. ACE m. nebť sem ... zase vrátil: Protot (E Protoz) ſem naywiecze sie (CE přesm: sie naywiece) zaſſe wratil (E přesm: wratil zafie); AC proto, E protoz; A proſy (!); AC abyfſta; AC m. mé tělo: mie, E mne; AC pokopala E pokopali. — 23. A budta poſluſſna; AE m. ať by: Take aby, C aby. — 24. A m. vás: wagy; ACE m. Bohu: w buoh; AE žeť sch. — 25. ACE přesm: w ſudny den wstane; E oflawne; E plafícž; C m. ochlaštěný: ztrhany. — 26. C athanafiowý. — 27. AE m. at: tent, C ten at; AC mieyta; ACE s tiem sch; E was. — 28. E m. má.. Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 29
Strana 450
450 zehnay, ma ſrdeczniczky mila! Gizt Anthonyus gde a ſwamit wiecze nebude na toto ſwietie. [DjOkonaw ty ſlowa — tu ona pocžeſta gei czelowati — A on ſtah ſwe nohy, Y pocze weſele ſmrti patrziti, Tak ze moziechu dobrze znamenati po geho weſele twarzi, ze gſu byly ſwietij Angele prziſſli po geho duſſi. Na niez hledie tako na przately, y puſti duſſij. Y gide k otczom ſwatym podle ſwiedecztwie ſwateho piſma. Tehdy vczedlniczy geho przikazanie naplniſſta; Neb, takz bieſſe przi 183a kazal, tielo obinuwſſe, y pochowaſſta. A toho wiecz nížadny newie krome nas, kde geſt pochowan. Anathazyus, gemuz oddal plaſſt a hunij, s weliku radoſti przigie a za weliky dar. A wiecz naň pocze pomnietij, tako by geí przed oczíma gmiel. Kap. LIX. Takt geſt ſwaty Anthonyus ſwoy ziwot ſkonal. A ſkrze ty diwy muo- zete rozumieti, kterakt gt od dietinstwa až do ſtaroſti prziſſel A ze gt nikdy nepomdlel, anij w nemoczy anij p ſtaroſſtie nikdy ſweho vtrpenie neoblehczil, ale wiecze vtrpowal. Anij ge rucha mienil, anij noh vmywal, aniz ſobie kdy 5 dobre krmie czinil. Oczíj tak iaſnu bieſſe, a zuby wſſeczky, gedine ſie gich malo bieſſe ohlodalo. A na ſwe nohy byl welmi czrſtew. A wſſeczko tielo bieſſe welmi kraſne, Ze wſſeczko proti przirozenij ſwym zaſluzeni bylo ſie na niem promienilo. Neb bieſſe geho ziwot tak kraſen, tako by byl v welike rozkoſſi a w lazni ſye myl za obyczey. Kap. LX. Kap. XLI. A to geſt tak, Bratrzie, ze �t po wſſem ſwietu geho gmeno bylo znamo a ſlowutno a geho ſkutkowe ſie proneſli. Gehoz anij powieſti w knijhach milá: mogy milij ſrdecznij ſynowe; ACE jižť sch; ACE obš: gyz gde; ACE přesm: nebudet wiecze ſ wami. Kap. LIX. 1. C má nadp: LXV; E nadp: kterak Swaty Anthon ſkonal; ACE ty sch; AC m. tu ona: ana, E ano; ACE přesm: geho poczeffta (E poczeli); ACE a on sch; C Ztahl. — 2. E mohli. — 3. ACE m. po: na; ACE přesm: Swatie (C ſwieti, E Swati) Angele (E Andieli) przyfſly ſu byli (E přesm: byli gſu przifſlij). — 4. AE na něž... duši sch(!); C ffel, E ffiel. — 5. ACE swiedczeny; C m. svatého písma: geho; AE m. tehdy: Ale; A vczedlnyky; AE přesm: przykazanie geho; C m. tehdy učedlníci jeho: A ona; E naplnilij. — 6. E byl; E pochowali; E viec sch. — 7. A m. nás: gy, CE ony; E kte; AL obš: Athanaſyus byſkup. — 8 ACE přesm: huny a plaſít (E plafíež); CE przigial; ACE a sch. — 9. ACE přesm: a wiecz (E wzdy), yako by geho przied oczyma miel, pocze nan pomneti. Kap. LX. 1. AE Tak; ACE a sch. — 3. ACE přesm: nykdy nepomdlel gest; ACE staroft; E neoblechczil. — 4. E ale viece utrpoval sch; ACE je sch. — 5. ACE m. aniž ... činil: any krmie lepffie někdy czynil sobie (E přesm: ſobie kdy czynil); AE yaſne, C yaſnie; ACE bieše a sch. — 6. ACE jediné.. ohlodalo: nez gedyne malo ſie gych ſhlodalo; ACE a sch; C přesm: byl nohy; A byl nohy byl(!); E czerftew; ACE a sch; AE wffie. — 7. A m. bieše velmi krásné: bylo tak ſylne, E tak bylo sylne; AE wſſe; C m. bieše velmi krásné ... zaslúžením: tak. — 8. ACE m. neb: ze; ACE byl; AC přesm: tak geho zywot; E kraſny. — 9. E m. a: a yako by. Kap. LXI. 1. ACE m. a to jest tak: To take; A bratrzycze; C obš: bratrzie prawiechu (spr.); A m. jest: take, C sch; AC m. všem světu: wſſech wlaſtech; AC známo sch. — 2. AC a sch; E m. jest po všem .... známo a: geho gmeno po wſſem
450 zehnay, ma ſrdeczniczky mila! Gizt Anthonyus gde a ſwamit wiecze nebude na toto ſwietie. [DjOkonaw ty ſlowa — tu ona pocžeſta gei czelowati — A on ſtah ſwe nohy, Y pocze weſele ſmrti patrziti, Tak ze moziechu dobrze znamenati po geho weſele twarzi, ze gſu byly ſwietij Angele prziſſli po geho duſſi. Na niez hledie tako na przately, y puſti duſſij. Y gide k otczom ſwatym podle ſwiedecztwie ſwateho piſma. Tehdy vczedlniczy geho przikazanie naplniſſta; Neb, takz bieſſe przi 183a kazal, tielo obinuwſſe, y pochowaſſta. A toho wiecz nížadny newie krome nas, kde geſt pochowan. Anathazyus, gemuz oddal plaſſt a hunij, s weliku radoſti przigie a za weliky dar. A wiecz naň pocze pomnietij, tako by geí przed oczíma gmiel. Kap. LIX. Takt geſt ſwaty Anthonyus ſwoy ziwot ſkonal. A ſkrze ty diwy muo- zete rozumieti, kterakt gt od dietinstwa až do ſtaroſti prziſſel A ze gt nikdy nepomdlel, anij w nemoczy anij p ſtaroſſtie nikdy ſweho vtrpenie neoblehczil, ale wiecze vtrpowal. Anij ge rucha mienil, anij noh vmywal, aniz ſobie kdy 5 dobre krmie czinil. Oczíj tak iaſnu bieſſe, a zuby wſſeczky, gedine ſie gich malo bieſſe ohlodalo. A na ſwe nohy byl welmi czrſtew. A wſſeczko tielo bieſſe welmi kraſne, Ze wſſeczko proti przirozenij ſwym zaſluzeni bylo ſie na niem promienilo. Neb bieſſe geho ziwot tak kraſen, tako by byl v welike rozkoſſi a w lazni ſye myl za obyczey. Kap. LX. Kap. XLI. A to geſt tak, Bratrzie, ze �t po wſſem ſwietu geho gmeno bylo znamo a ſlowutno a geho ſkutkowe ſie proneſli. Gehoz anij powieſti w knijhach milá: mogy milij ſrdecznij ſynowe; ACE jižť sch; ACE obš: gyz gde; ACE přesm: nebudet wiecze ſ wami. Kap. LIX. 1. C má nadp: LXV; E nadp: kterak Swaty Anthon ſkonal; ACE ty sch; AC m. tu ona: ana, E ano; ACE přesm: geho poczeffta (E poczeli); ACE a on sch; C Ztahl. — 2. E mohli. — 3. ACE m. po: na; ACE přesm: Swatie (C ſwieti, E Swati) Angele (E Andieli) przyfſly ſu byli (E přesm: byli gſu przifſlij). — 4. AE na něž... duši sch(!); C ffel, E ffiel. — 5. ACE swiedczeny; C m. svatého písma: geho; AE m. tehdy: Ale; A vczedlnyky; AE přesm: przykazanie geho; C m. tehdy učedlníci jeho: A ona; E naplnilij. — 6. E byl; E pochowali; E viec sch. — 7. A m. nás: gy, CE ony; E kte; AL obš: Athanaſyus byſkup. — 8 ACE přesm: huny a plaſít (E plafíež); CE przigial; ACE a sch. — 9. ACE přesm: a wiecz (E wzdy), yako by geho przied oczyma miel, pocze nan pomneti. Kap. LX. 1. AE Tak; ACE a sch. — 3. ACE přesm: nykdy nepomdlel gest; ACE staroft; E neoblechczil. — 4. E ale viece utrpoval sch; ACE je sch. — 5. ACE m. aniž ... činil: any krmie lepffie někdy czynil sobie (E přesm: ſobie kdy czynil); AE yaſne, C yaſnie; ACE bieše a sch. — 6. ACE jediné.. ohlodalo: nez gedyne malo ſie gych ſhlodalo; ACE a sch; C přesm: byl nohy; A byl nohy byl(!); E czerftew; ACE a sch; AE wffie. — 7. A m. bieše velmi krásné: bylo tak ſylne, E tak bylo sylne; AE wſſe; C m. bieše velmi krásné ... zaslúžením: tak. — 8. ACE m. neb: ze; ACE byl; AC přesm: tak geho zywot; E kraſny. — 9. E m. a: a yako by. Kap. LXI. 1. ACE m. a to jest tak: To take; A bratrzycze; C obš: bratrzie prawiechu (spr.); A m. jest: take, C sch; AC m. všem světu: wſſech wlaſtech; AC známo sch. — 2. AC a sch; E m. jest po všem .... známo a: geho gmeno po wſſem
Strana 451
451 Kap. LXII. neſliczne Anij hadanije ſ mudrczy Anij geho wyſoke porozenie zgewilo ſe, Ale ſam to lezus kryſtus czinil ſkrze geho zaſluzenie. Genz hoſpodin, wida geho zaſluzenie welike przed ſwu moczy, taineho tako na onom ſwietie pro- 5 hlaſyl geſt gei, takoz byl ſlibil, w Affrycze, w Yſpanij, v Witali y W ſalli A take tu, geſſto gi wſſech krzeſtianſkych mieſt hlawa, to geſt w Rzimie. Totot geſt dobrota naſseho ſtworzitele y wykupitele, Genz ſwe ſluhy, acz y nechtie, oſſlechtige, Ze dobrych ſkutkuow mocz nicz neprziſporzenie Czlo- wieczie geſt, A to na przikladiech gich ſwatych otczuow a s vzitka ſweho 10 vſyle k naſledowanij ziwota ſwateho kazdehot prziprawi. a. [P] Rotoz wecze ſwaty Ewayryus: Zagiſte, Bratrzie, tbaýte [183b] ſnaznie cziſti tyto knijhy, At by, widucze prziebytek ſlawnych Mnichuow, ſwatych otczuow, wiedieli, Ze Spaſytel naſs Iezus kryſtus, ktoż geho ſlawie a chwale, On gie take oſlawij A ſwym ſluham da netoliko nebeſke kralowſtwie, Ale take y zde, kterziz zadagi vtagiti ſie w horach, sſlechetne gich gmie po ſwietu 5 prohlaſy, Totiz aby onij vziwali chwaly ſweho zaſluzenie A ginyj gich sie przikladuow drzieli. A paklitt bude potrzebie, y pohanom a wlaſtem cztiete, Azdat by aſpon tak poznali, Ze geſt hoſpodin naſs lezus kryſtus netoliko geſt Buoh a bozi ſyn, Ale y tiem take, ktoz gemu ſnaznie a thawie ſluzie a weń wierziecze, tuto mocz geſt dal, Aby diably, giezto magi pohane za bohy, 10 potupili a potlaczili y wypuzowal, przeludacze totiz lidſke A wſſech chytroſti y hrziechuow zlych duſſem zatopenych poczatek. Amen. ſwietie tak bylo ſlowutno; ACE ſkutczy; AE m. jehož: Tehoz (!). — 3. E Przirozenie; ACE m. zjevilo se: geho zgewilo (spr.). — 4. ACE m. ale sám to: nezly geſt; ACE m. činil: ſam czynil to; C Kteryz; AE wieda, orig. praevidens. — 5. C na onom (nad tím nadeps: po wſſem). — 6. ACE přesm: prohlaſyl geho geſt; ACE m. jakož byl slíbil: yako (E yakoz) geſt byl (E sch.) naprzied ſlybil; E w Affricij; ACE w Hyſpanij; ACE w Yttali; AE i sch; ACE m. Sallí: Galli. — 7. A gessto gest gefsto gest(!). — 8. ACE Tatot; A m. stvořitele: ſpasytele; E swy. — 9. E offlechczugie, C ofſlechtij; AE m. moc nic: mocznych; ACE m. ne přispořenie: ne przieſ przyrozenie (spr.). — 10. ACE m. jich: gest; C m. s: z, AE sch. — 11. ACE kazdeho. Kap. LXII. 1. C má nadp: LXVI. — 2. ACE m. Protož .... kníhy: Protoz za- gyſte tyto knyhy, wecze Swaty Ewagryus, czyſti, bratrzie (C bratrzim), ſnaznie tbaygme (C tbayte, E dbayte); ACE wieducze. — 3. E m. a: a cztij a. — 4. ACE on sch; ACE také sch; ACE přesm: netoliko da; A kralewstwy. — 5. ACE m. kteří: gych, gijz (CE genž); ACE přesm: ſie vtagyti; ACE jich sch; ACE gmeno; E swietie. — 6. A rozhlaſy; E chaly (!). — 7. ACE přesm: przyklada (C przikladu) ſie. — 8. AC m. azdať by: zdat by, E aby; ACE jest sch. — 9. C m. Buch a: bohu (!). — 10. ACE wierzye; AE geſſto, C kterezto. — 11. AE i sch; ACE wypuzowal (spr.). — 12. ACE zlých dušem zatopených sch (spr.); ACE amen sch. 29*
451 Kap. LXII. neſliczne Anij hadanije ſ mudrczy Anij geho wyſoke porozenie zgewilo ſe, Ale ſam to lezus kryſtus czinil ſkrze geho zaſluzenie. Genz hoſpodin, wida geho zaſluzenie welike przed ſwu moczy, taineho tako na onom ſwietie pro- 5 hlaſyl geſt gei, takoz byl ſlibil, w Affrycze, w Yſpanij, v Witali y W ſalli A take tu, geſſto gi wſſech krzeſtianſkych mieſt hlawa, to geſt w Rzimie. Totot geſt dobrota naſseho ſtworzitele y wykupitele, Genz ſwe ſluhy, acz y nechtie, oſſlechtige, Ze dobrych ſkutkuow mocz nicz neprziſporzenie Czlo- wieczie geſt, A to na przikladiech gich ſwatych otczuow a s vzitka ſweho 10 vſyle k naſledowanij ziwota ſwateho kazdehot prziprawi. a. [P] Rotoz wecze ſwaty Ewayryus: Zagiſte, Bratrzie, tbaýte [183b] ſnaznie cziſti tyto knijhy, At by, widucze prziebytek ſlawnych Mnichuow, ſwatych otczuow, wiedieli, Ze Spaſytel naſs Iezus kryſtus, ktoż geho ſlawie a chwale, On gie take oſlawij A ſwym ſluham da netoliko nebeſke kralowſtwie, Ale take y zde, kterziz zadagi vtagiti ſie w horach, sſlechetne gich gmie po ſwietu 5 prohlaſy, Totiz aby onij vziwali chwaly ſweho zaſluzenie A ginyj gich sie przikladuow drzieli. A paklitt bude potrzebie, y pohanom a wlaſtem cztiete, Azdat by aſpon tak poznali, Ze geſt hoſpodin naſs lezus kryſtus netoliko geſt Buoh a bozi ſyn, Ale y tiem take, ktoz gemu ſnaznie a thawie ſluzie a weń wierziecze, tuto mocz geſt dal, Aby diably, giezto magi pohane za bohy, 10 potupili a potlaczili y wypuzowal, przeludacze totiz lidſke A wſſech chytroſti y hrziechuow zlych duſſem zatopenych poczatek. Amen. ſwietie tak bylo ſlowutno; ACE ſkutczy; AE m. jehož: Tehoz (!). — 3. E Przirozenie; ACE m. zjevilo se: geho zgewilo (spr.). — 4. ACE m. ale sám to: nezly geſt; ACE m. činil: ſam czynil to; C Kteryz; AE wieda, orig. praevidens. — 5. C na onom (nad tím nadeps: po wſſem). — 6. ACE přesm: prohlaſyl geho geſt; ACE m. jakož byl slíbil: yako (E yakoz) geſt byl (E sch.) naprzied ſlybil; E w Affricij; ACE w Hyſpanij; ACE w Yttali; AE i sch; ACE m. Sallí: Galli. — 7. A gessto gest gefsto gest(!). — 8. ACE Tatot; A m. stvořitele: ſpasytele; E swy. — 9. E offlechczugie, C ofſlechtij; AE m. moc nic: mocznych; ACE m. ne přispořenie: ne przieſ przyrozenie (spr.). — 10. ACE m. jich: gest; C m. s: z, AE sch. — 11. ACE kazdeho. Kap. LXII. 1. C má nadp: LXVI. — 2. ACE m. Protož .... kníhy: Protoz za- gyſte tyto knyhy, wecze Swaty Ewagryus, czyſti, bratrzie (C bratrzim), ſnaznie tbaygme (C tbayte, E dbayte); ACE wieducze. — 3. E m. a: a cztij a. — 4. ACE on sch; ACE také sch; ACE přesm: netoliko da; A kralewstwy. — 5. ACE m. kteří: gych, gijz (CE genž); ACE přesm: ſie vtagyti; ACE jich sch; ACE gmeno; E swietie. — 6. A rozhlaſy; E chaly (!). — 7. ACE přesm: przyklada (C przikladu) ſie. — 8. AC m. azdať by: zdat by, E aby; ACE jest sch. — 9. C m. Buch a: bohu (!). — 10. ACE wierzye; AE geſſto, C kterezto. — 11. AE i sch; ACE wypuzowal (spr.). — 12. ACE zlých dušem zatopených sch (spr.); ACE amen sch. 29*
Strana 452
R. 1, str. 363. [200b] a) Dokonal ſie żywot ſwateho Anthoníe, A pocžina ſre żywot ſwate Enfrozýny panny, kteraž ſobie byla Sma- ragdus pržewzdielab). WAllexandrzýc) Byl geft muž cztny [201a] a fſlechetny, 5 Pafuncius gmenowany, a nabožny, poſluſſny bozieho ka- zaníe. Ten giſty poyal manzelku ſobie z rodu ſſlechticzieho, ſobie rownu, a ta take breſſe cztnych cżýnow a mrawow plna; ale bíeíſe bezdietkyníe, nemozieſſe plodu ſním mieti. Ale ten gegie muž welmi teſkliw breſſe, ze plodu nemozieſſe 10 mieti, gemuž by oſtawil wſſeczko ſbožie, aby po geho ſmrti ſlicžnie zprawowald). Ale žena geho neprzeſtawaſſe chudym a potržebnym dawatí potrzeby, We dne y w noczý koſtela fne przidržiecz a modleczy ſie a boha profiecz, bý gý racžil ſynaczka datí, Naywiecze, ze gegie muž proto welmí ſie 15 mutieſſe, a chudym a nabožný mnoho peníez dawagiczy, azda by niekoho ſbozneho buoh vſlyſſal. A takež y gegie muž cžiníeſſe chodie, Zda by mohl koho duoſtoyneho na- leztí, genž by ſwu modlitbu na bohu to vproſyl gich zadoſtí naplníeníe. A tak ſſel do klaſſtera, Nebo w tom klaſſterze 20 prawiechu duoſtoyneho a ſſlechetneho opata. Y wſſed tam a mnoho peníez neſa, Take geſt dobru nadregý od opata a ote wſſech bratrzý miel a prziyal. A potom po dobre chwylý opatu wýprawý ſwu zadoſt. Genz, flitowaw fie geho, y pocže boha proſyti, by gym dal a) Z rukopisu C. b) červ. c) za tím přetrž. e. d) přips. pozd. R. I, str. 363. 1—3. E nadp: O Swatem paffuncij, gessto gmiel gedinku dczera (!) a ta ſſla precz do gednoho klaſſtera a kteraky geſt tam zywot wedla, Czte ſie tak. — 5. AE přesm: nabozny a. — 6. AE fflechetneho. — 7. E byla. — 8. E byla; A bezdietkyni; E nemohla. — 9. A m. teskliv bieše: teſknyfſe, E teſknil; E nemohl. — 10. E obš: wſſeczko ſwe. — 11. E neprzeſtala. — 14. AE přesm: ſie welmi. — 15. E mutil; A nabozný (!). — 17. E czynil. — 18. A m. nalézti: neleſti (!), E nalezſti; A na bozie. — 19. A gyde; AE neb. — 20. E prawili; AE i sch. — 22. E m. a: y; A ot wſſech; AE měl a sch. — 23. E přesm: wyprawi Oppatu. — 24. A gyma. — 25. A přesm:
R. 1, str. 363. [200b] a) Dokonal ſie żywot ſwateho Anthoníe, A pocžina ſre żywot ſwate Enfrozýny panny, kteraž ſobie byla Sma- ragdus pržewzdielab). WAllexandrzýc) Byl geft muž cztny [201a] a fſlechetny, 5 Pafuncius gmenowany, a nabožny, poſluſſny bozieho ka- zaníe. Ten giſty poyal manzelku ſobie z rodu ſſlechticzieho, ſobie rownu, a ta take breſſe cztnych cżýnow a mrawow plna; ale bíeíſe bezdietkyníe, nemozieſſe plodu ſním mieti. Ale ten gegie muž welmi teſkliw breſſe, ze plodu nemozieſſe 10 mieti, gemuž by oſtawil wſſeczko ſbožie, aby po geho ſmrti ſlicžnie zprawowald). Ale žena geho neprzeſtawaſſe chudym a potržebnym dawatí potrzeby, We dne y w noczý koſtela fne przidržiecz a modleczy ſie a boha profiecz, bý gý racžil ſynaczka datí, Naywiecze, ze gegie muž proto welmí ſie 15 mutieſſe, a chudym a nabožný mnoho peníez dawagiczy, azda by niekoho ſbozneho buoh vſlyſſal. A takež y gegie muž cžiníeſſe chodie, Zda by mohl koho duoſtoyneho na- leztí, genž by ſwu modlitbu na bohu to vproſyl gich zadoſtí naplníeníe. A tak ſſel do klaſſtera, Nebo w tom klaſſterze 20 prawiechu duoſtoyneho a ſſlechetneho opata. Y wſſed tam a mnoho peníez neſa, Take geſt dobru nadregý od opata a ote wſſech bratrzý miel a prziyal. A potom po dobre chwylý opatu wýprawý ſwu zadoſt. Genz, flitowaw fie geho, y pocže boha proſyti, by gym dal a) Z rukopisu C. b) červ. c) za tím přetrž. e. d) přips. pozd. R. I, str. 363. 1—3. E nadp: O Swatem paffuncij, gessto gmiel gedinku dczera (!) a ta ſſla precz do gednoho klaſſtera a kteraky geſt tam zywot wedla, Czte ſie tak. — 5. AE přesm: nabozny a. — 6. AE fflechetneho. — 7. E byla. — 8. E byla; A bezdietkyni; E nemohla. — 9. A m. teskliv bieše: teſknyfſe, E teſknil; E nemohl. — 10. E obš: wſſeczko ſwe. — 11. E neprzeſtala. — 14. AE přesm: ſie welmi. — 15. E mutil; A nabozný (!). — 17. E czynil. — 18. A m. nalézti: neleſti (!), E nalezſti; A na bozie. — 19. A gyde; AE neb. — 20. E prawili; AE i sch. — 22. E m. a: y; A ot wſſech; AE měl a sch. — 23. E přesm: wyprawi Oppatu. — 24. A gyma. — 25. A přesm:
Strana 453
453 hoſpodin plod niekterý; a vſlyſſaw hoſpodin obogich zadoſt 25 a proſbu, y obdarzi gie gednu dczeržy. A vzržew Pafuncius prziebytek opatow, nykdy ſíe od klaſſtera neodluczieſſe. A potom przywede ſwu ženu s ſebu, aby gie opat y brat- rzie pozehnaly. Tehdy kdyz bylo w ſedmý letech to dietie, pokrztilí ſu gie a dachu gie gmeno Eufrozyna. Y pocžechu 30 ſre radowati otecz a matie, že bieſſe wzaczna bohu a welmí kraſna. A kdyz gyz bieſſe we dwanadczti letech, matie gy ſeſſla geſt z tohoto ſwietaa). Otecz gie oftal; ten gy pocže vcžití piſmu a mudroſti rozliczne. Ale ta diewka tak bieſſe 35 kazana, že ſre otecz diwieſſe gegie mudroſti. [201b] Tak pak gegíe mudroſt y gegie vcženíe po wſſe ſie mieſtu proneſe, A že bíeſſe przieliſs kraſna a kazana. A kdyz mnozý mlu- wíechu o to s gegiem otczem, nýkoly nemoziechu dokonati, neb gedno rziekaſſe: Bud božíe wuole k tomu. Wſſak že 40 geden z mieſta naybohatieyſſy obgide gegieho otcze, y po- cże zadatí, by ſwu dczeru ge° ſynu dal. A to kdyz ſmlu- wiechu, odda gemu gy. Tehdy po malem czaſu pogem gý s ſebu, y ſſel do klafſtera ſ ny, do niehož obicžey miegieſſe chodití — a gyz 45 ona bíeſſe w oſmnadcztí letech — a opiet s ſebu neſa mnoho peniez; y da gim kb) bratrſke potrzebie y wece opatowi: Plod twych modliteb przywedl ſem k tobie, aby za ny proſyl ) boha; gyžt gy chczy datí za muž. y kazal gý opat prżyweſtí do Refectora y pomluwí ſ ny y žehna gý y pocze 50 gy radití o cziſtotíe a o bazny božie. Tu yſuczý za trzy dny, na wſſaky den žaltarze ſwateho dawida poſluchaſſe; widuce gich wſſech przíebytek a prawy ſtaw a vmyſl, podiwí fie gich żywota prziebytku rzkucz: Blažení ſu tito mužie, kterzíz y na tomto ſwietie rowny ſu andielom 55 a potom wiecžny žywot budu mieti. a) za tím přeškrtnuto červ. Ofti. b) nadeps. c) za tím červ. přetrž. p. hoſpodyn plod dal niektery, E buoh plod niektery dal; E vſlyſſel. — 26. E dczeru. — 27. AE Nykdyz; E neodluczyl. — 28. A prziwed. — 29. A m. bylo: by. — 30. E svú sch: A m. pokřtili sú: pokrztichu; A geho; E dali; A Gmie; E poczeli. — 31. E byla. — 33. E byla; A dwanadst; A gych (!), E gegi. — 34. A snyde; AE jest sch; AE gegij; A oſta. — 35. E byla. — 36. E diwil; E m. tak pak: A tak. — 37. A mudroſti (!); E přesm: po wſſem mieſtie sie. — 38. E byla. — 39. E mluwili; A s giegy; A nemozechu, E nemohli. — 40. AE m. neb: an; E rzikal. — 41. A giegy. — 43. A m. smluviechu: mluwiechu, E mluwil; E přesm: gij gemu. — 44. E poyal; A gyde. — 45. E přesm: ſ nij do klaſſtera; E přesm: gmiel obyczey. — 46. E byla; A w oſmnadste. — 48. AEm. tvých: od twych (!). — 49. A isch; A kaza. — 50. AE m. i žehna: a zehnagie; AE i sch. — 52. E poſluchala. — 53. AE obš: a widuczy. — 54. AE obš: a rzkucz; E Blahoſlawenij. — 55. AE gijz. — 56. AE po mieti přidává (spr.): y pocze ſrdcze gegie ſtraſt a bazen bozie
453 hoſpodin plod niekterý; a vſlyſſaw hoſpodin obogich zadoſt 25 a proſbu, y obdarzi gie gednu dczeržy. A vzržew Pafuncius prziebytek opatow, nykdy ſíe od klaſſtera neodluczieſſe. A potom przywede ſwu ženu s ſebu, aby gie opat y brat- rzie pozehnaly. Tehdy kdyz bylo w ſedmý letech to dietie, pokrztilí ſu gie a dachu gie gmeno Eufrozyna. Y pocžechu 30 ſre radowati otecz a matie, že bieſſe wzaczna bohu a welmí kraſna. A kdyz gyz bieſſe we dwanadczti letech, matie gy ſeſſla geſt z tohoto ſwietaa). Otecz gie oftal; ten gy pocže vcžití piſmu a mudroſti rozliczne. Ale ta diewka tak bieſſe 35 kazana, že ſre otecz diwieſſe gegie mudroſti. [201b] Tak pak gegíe mudroſt y gegie vcženíe po wſſe ſie mieſtu proneſe, A že bíeſſe przieliſs kraſna a kazana. A kdyz mnozý mlu- wíechu o to s gegiem otczem, nýkoly nemoziechu dokonati, neb gedno rziekaſſe: Bud božíe wuole k tomu. Wſſak že 40 geden z mieſta naybohatieyſſy obgide gegieho otcze, y po- cże zadatí, by ſwu dczeru ge° ſynu dal. A to kdyz ſmlu- wiechu, odda gemu gy. Tehdy po malem czaſu pogem gý s ſebu, y ſſel do klafſtera ſ ny, do niehož obicžey miegieſſe chodití — a gyz 45 ona bíeſſe w oſmnadcztí letech — a opiet s ſebu neſa mnoho peniez; y da gim kb) bratrſke potrzebie y wece opatowi: Plod twych modliteb przywedl ſem k tobie, aby za ny proſyl ) boha; gyžt gy chczy datí za muž. y kazal gý opat prżyweſtí do Refectora y pomluwí ſ ny y žehna gý y pocze 50 gy radití o cziſtotíe a o bazny božie. Tu yſuczý za trzy dny, na wſſaky den žaltarze ſwateho dawida poſluchaſſe; widuce gich wſſech przíebytek a prawy ſtaw a vmyſl, podiwí fie gich żywota prziebytku rzkucz: Blažení ſu tito mužie, kterzíz y na tomto ſwietie rowny ſu andielom 55 a potom wiecžny žywot budu mieti. a) za tím přeškrtnuto červ. Ofti. b) nadeps. c) za tím červ. přetrž. p. hoſpodyn plod dal niektery, E buoh plod niektery dal; E vſlyſſel. — 26. E dczeru. — 27. AE Nykdyz; E neodluczyl. — 28. A prziwed. — 29. A m. bylo: by. — 30. E svú sch: A m. pokřtili sú: pokrztichu; A geho; E dali; A Gmie; E poczeli. — 31. E byla. — 33. E byla; A dwanadst; A gych (!), E gegi. — 34. A snyde; AE jest sch; AE gegij; A oſta. — 35. E byla. — 36. E diwil; E m. tak pak: A tak. — 37. A mudroſti (!); E přesm: po wſſem mieſtie sie. — 38. E byla. — 39. E mluwili; A s giegy; A nemozechu, E nemohli. — 40. AE m. neb: an; E rzikal. — 41. A giegy. — 43. A m. smluviechu: mluwiechu, E mluwil; E přesm: gij gemu. — 44. E poyal; A gyde. — 45. E přesm: ſ nij do klaſſtera; E přesm: gmiel obyczey. — 46. E byla; A w oſmnadste. — 48. AEm. tvých: od twych (!). — 49. A isch; A kaza. — 50. AE m. i žehna: a zehnagie; AE i sch. — 52. E poſluchala. — 53. AE obš: a widuczy. — 54. AE obš: a rzkucz; E Blahoſlawenij. — 55. AE gijz. — 56. AE po mieti přidává (spr.): y pocze ſrdcze gegie ſtraſt a bazen bozie
Strana 454
4 54 Pak po trzech dnech Pafuncius opatowí wece: Otcže, poydiž, at twa diewka a ſlužebnicze odpuſſtíeníe od tebe wezme, a pros za ny bohaa), nebot giž chczy do míeſta gití. 60 A kdyz bieſſe opat prziſſel, pade przed nim Eufrozyna a ržkuczy: Proſymt, Otcże, wzday za mie bohu modlitbu, at hoſpodin míe k ſwe miloſti przigme. A on ztahl k nye ruku y požehna gie a rzka: Bože, genž znaſs cžlowieka drzewe, nezly ſie narodíj, racz ſie nad tuto twu ſlužebniczý 65 ſmilowati, at by byla vczaſtna kralowſtwie nebeſkeho. A porucżywſſe ſie ſtarczy, y ſſly do mieſta. A pak gegie otecz, kdyz nalezl [202a] ktereho mnýcha, Vwedſſe geho do domu, aby za ny boha poproſil. Ale pak gednoho dne pa- mietneho, Gehozto opat ſwieczen, poſlal gednoho bratra 7o opat k Pafunciowý, aby geho zwal na Opatowi hody. Genz przíſled y pocze fie nan ptatí. Tehdy cželed odpowiedie a rzkuce: Wyſſel geſt. To vſlyſſewſſe Eufroſyna, Prziwolawſſy toho bratra, y pocze geho tazati a profieczy rzkuczy: Powiez mí, wece, 75 mily bratrze, mnoho-ly gest was w klaſſterze? Tehdy on wece: Trzýſta a dwa a padeſate. Wece gemu diewka: Przigme-lý geho geſſtie opat waſs, ktoz by chtíel w ten waſs ſwaty prziebytek? Odpowiedie gre, Ze przigme, a s weliku radoſti, a na wrecze pro božie ſlowo, genž die: Ktož ke mnie przide, ya geho nezawrhu. Wece gemu Eufro- zyna: Wſſiczkny-ly w gednom koſtele píegiete a zagedno fie poſtite? Wece gie ten bratr: Wſſiczkny obeczníe ſpolu piegiem, ale kazdy ſie poſti, pakz moz a czoz mož ſneſtí, aby ſam kazdy z ſebe hrzíecha nemíel, ale poſtí ſie, yakz 85 geſt podle geho ſwiedomíe a podle wuole dobrze. A kdyz ſie wſſeho przepta, wece k mnichu: Chtiela ſem wſtanucz giti take w ten ſwaty prziebytek; ale bogým ſre, bych nepo- ſluſſna nebyla meho otcze, Nebot mie chcze dati za hube- neho tohoto ſwieta muže pro neſſlechetne ſbozie. wece 80 a) přips. na okr. pozd. gmieti na pamieti. — 58. AE poygdij. — 60. E byl; AE Eufrozyna sch. — 61. A Proſyt; E mne. — 62. E mne; A An; AE ztah. — 63. AE i sch. — 64. E prwe. — 65. AE m. at by: aby; A kralewſtwie. — 66. E m. sě: gij (!); A gydu. — 67. A kdy; A vwedieffie, E vwedl (spr.). — 68. E zan, orig. pro ea. — 69. AE pamatneho; A poſla. — 70. AE opat sch; AE ku; A Paffunczymu. — 71. AE obš: przyſled do geho domu. — 73. AE vſlyffewffy; AE obš: a przywolawſſy. — 74. A řkúci sch: E a proſiecz y wecze; E vece sch. — 75. E přesm: was geſt. — 76. AE padefat; E panna. — 77. AE obš: A przygme-li. — 78. E přesm: prziebytek ſwaty; E Odpowiediel; A m. ze: Toty, E Tot. — 79. E weliky (!) ; E ſlowa. — 81. A wíeczkny-li. — 83. AE m. snésti: a dokud. — 84. A m. aby: ab (!). — 85. E m. jeho: ſweho; AE dobre. — 86. E przeptala; A vece sch; AE Chtiech. — 87. AE přesm: take gyti; AE přesm: prziebytek Swaty; A bogy. — 89. A toho. —
4 54 Pak po trzech dnech Pafuncius opatowí wece: Otcže, poydiž, at twa diewka a ſlužebnicze odpuſſtíeníe od tebe wezme, a pros za ny bohaa), nebot giž chczy do míeſta gití. 60 A kdyz bieſſe opat prziſſel, pade przed nim Eufrozyna a ržkuczy: Proſymt, Otcże, wzday za mie bohu modlitbu, at hoſpodin míe k ſwe miloſti przigme. A on ztahl k nye ruku y požehna gie a rzka: Bože, genž znaſs cžlowieka drzewe, nezly ſie narodíj, racz ſie nad tuto twu ſlužebniczý 65 ſmilowati, at by byla vczaſtna kralowſtwie nebeſkeho. A porucżywſſe ſie ſtarczy, y ſſly do mieſta. A pak gegie otecz, kdyz nalezl [202a] ktereho mnýcha, Vwedſſe geho do domu, aby za ny boha poproſil. Ale pak gednoho dne pa- mietneho, Gehozto opat ſwieczen, poſlal gednoho bratra 7o opat k Pafunciowý, aby geho zwal na Opatowi hody. Genz przíſled y pocze fie nan ptatí. Tehdy cželed odpowiedie a rzkuce: Wyſſel geſt. To vſlyſſewſſe Eufroſyna, Prziwolawſſy toho bratra, y pocze geho tazati a profieczy rzkuczy: Powiez mí, wece, 75 mily bratrze, mnoho-ly gest was w klaſſterze? Tehdy on wece: Trzýſta a dwa a padeſate. Wece gemu diewka: Przigme-lý geho geſſtie opat waſs, ktoz by chtíel w ten waſs ſwaty prziebytek? Odpowiedie gre, Ze przigme, a s weliku radoſti, a na wrecze pro božie ſlowo, genž die: Ktož ke mnie przide, ya geho nezawrhu. Wece gemu Eufro- zyna: Wſſiczkny-ly w gednom koſtele píegiete a zagedno fie poſtite? Wece gie ten bratr: Wſſiczkny obeczníe ſpolu piegiem, ale kazdy ſie poſti, pakz moz a czoz mož ſneſtí, aby ſam kazdy z ſebe hrzíecha nemíel, ale poſtí ſie, yakz 85 geſt podle geho ſwiedomíe a podle wuole dobrze. A kdyz ſie wſſeho przepta, wece k mnichu: Chtiela ſem wſtanucz giti take w ten ſwaty prziebytek; ale bogým ſre, bych nepo- ſluſſna nebyla meho otcze, Nebot mie chcze dati za hube- neho tohoto ſwieta muže pro neſſlechetne ſbozie. wece 80 a) přips. na okr. pozd. gmieti na pamieti. — 58. AE poygdij. — 60. E byl; AE Eufrozyna sch. — 61. A Proſyt; E mne. — 62. E mne; A An; AE ztah. — 63. AE i sch. — 64. E prwe. — 65. AE m. at by: aby; A kralewſtwie. — 66. E m. sě: gij (!); A gydu. — 67. A kdy; A vwedieffie, E vwedl (spr.). — 68. E zan, orig. pro ea. — 69. AE pamatneho; A poſla. — 70. AE opat sch; AE ku; A Paffunczymu. — 71. AE obš: przyſled do geho domu. — 73. AE vſlyffewffy; AE obš: a przywolawſſy. — 74. A řkúci sch: E a proſiecz y wecze; E vece sch. — 75. E přesm: was geſt. — 76. AE padefat; E panna. — 77. AE obš: A przygme-li. — 78. E přesm: prziebytek ſwaty; E Odpowiediel; A m. ze: Toty, E Tot. — 79. E weliky (!) ; E ſlowa. — 81. A wíeczkny-li. — 83. AE m. snésti: a dokud. — 84. A m. aby: ab (!). — 85. E m. jeho: ſweho; AE dobre. — 86. E przeptala; A vece sch; AE Chtiech. — 87. AE přesm: take gyti; AE přesm: prziebytek Swaty; A bogy. — 89. A toho. —
Strana 455
455 mnich gie: Seſtra, Neday czlowieku poſſkwrniti ſweho 90 czyſteho tíela, aby dala otryzny taku kraſu, ale odday ſie bohu Gezukryſtu, Genzt mož datí za tohoto ſwieta ſbozie, geſſtot myne, nebeſke kralowstwie a s ſwatymi andíely towarziſtwo. a wygdij taynie do klaſſtera, promieniecz rucho ſwietſke, abý mohla tudy toho zbytí. A ona to kdyz 95 vſlyſſe, ſliby ſie gie y wece: A kto mie oſtrżyžea)? nebo nechtieſſe od layka, od chlapa fie ſtrziczi, nebo wierý ne- drzy, že geft newierny. Y wece gie Mnich: ay, tot otecz twoy poyde ſe mnu do klaſſtera a bude tam tržy neb cztyrzi dny; a tý [202b] sobie przýweducz gednoho mnícha, 100 tent vczyní wſſeczko rad a mile. A tak kdyz mnich mluwieſſe, pogide Paſuncius, A vzržew mnycha, otazal geho a ržka: y czo ge to, žes ty k nam prziſſel, otcže? y wece k niemu mnych: Dnes geſt pamatny den w klaſſterže. Poſlal mie opat, abyb) prziſſel 105 a wzal požehnaníe. A Pafuncius vradowaw ſie a ſ welikym weſelim y wſiedl ſ nim do lodíj y pluſſta do klaſſtera. A když tam biechu, Poſlala Eufrozyna welmý wierneho pacholiczka a rzkucz: Gdíj do klaſſtera Theodoſieho; weyda w koſtel, kterehoz nalezneſs, przywed s ſebu. Tehdy 110 z božie miloſti pogide mnich z klafftera, chtíe prodatí, czoż miegíeſſe diela ſweho. A vzržew geho pacholik, pocže geho proſytí, abý ſſel k Eufrozýnie. Genž kdyz przýgide, vzrzewſſy geho díeweczka, da gemu witanie y wece: Popros za míe boha, otcže. a pomodlyw ſie y pozehna gíe 115 y ſíede. Tehdy gemu wece Eufrozyna: Otcże y pane mily, yat mam otcze krzeſtiana a bohut rad ſlužy a welmí boha- teho; tent geſt miel ženu, ſ nyžt geſt míe porodil, a tat geft vmržela. A protot míe chcze moý otecz datí za muž, že ma welike ſbožíe a nema geho komu gynemu porucžití; 120 a ya nechczý poſſkwrniti ſie na tomto ſwietie leſtnem A żywa newiem, czo vcžinítí, čelu ſem nocz níkdiež ocžy neſtekla, proſiecz boha, by raczil ſie nade mnu nad hrzieſſ- a) za rý- přeškrtnuto e. b) na konci přetrž. ch. 90. AE přesm: gie Mnych, Seftro; AE přesm: pofſkwrniti czlowieku. — 91. E otryzniti. — 92. A toho. — 93. A kralewstwie. — 94. AE towarzystwie; E wegdij, orig. exiens. — 95. AE toho sch (!); E přesm: kdyz to. — 96. E mne. — 97. E nechtiela ſem (!) ; E od chlapa sch. — 98. A nezdrzý. — 102. E mluwil. — 103. A otaza. — 104. A přesm: ze ty k nam przyſſel ſy, otcze, E zies ty, otczie, k nam prziſſel; E i sch. — 105. A Poſlat, E poſlalt; E mne. — 106. E vradowal. — 107. A i sch; E m. i vsědl s ním do lodí: yhned sſ nim w lodi wſedl; E plulij. — 108. E byli; A Poſla. — 111. E chticz. — 112. E gmiel. — 115. AE Pros; E mne; E m. sě i: fie zan (!) y. — 116. A m. jemu vece Eufrozyna: ona wecze gemu Euffrozyna, E Euffrozyna wecze gemu. — 119. E protoz mne. — 121. A yaz. — 123. A newiedie; A nykdecz (!), E nikdy. — 124. AE vſwetlo. —
455 mnich gie: Seſtra, Neday czlowieku poſſkwrniti ſweho 90 czyſteho tíela, aby dala otryzny taku kraſu, ale odday ſie bohu Gezukryſtu, Genzt mož datí za tohoto ſwieta ſbozie, geſſtot myne, nebeſke kralowstwie a s ſwatymi andíely towarziſtwo. a wygdij taynie do klaſſtera, promieniecz rucho ſwietſke, abý mohla tudy toho zbytí. A ona to kdyz 95 vſlyſſe, ſliby ſie gie y wece: A kto mie oſtrżyžea)? nebo nechtieſſe od layka, od chlapa fie ſtrziczi, nebo wierý ne- drzy, že geft newierny. Y wece gie Mnich: ay, tot otecz twoy poyde ſe mnu do klaſſtera a bude tam tržy neb cztyrzi dny; a tý [202b] sobie przýweducz gednoho mnícha, 100 tent vczyní wſſeczko rad a mile. A tak kdyz mnich mluwieſſe, pogide Paſuncius, A vzržew mnycha, otazal geho a ržka: y czo ge to, žes ty k nam prziſſel, otcže? y wece k niemu mnych: Dnes geſt pamatny den w klaſſterže. Poſlal mie opat, abyb) prziſſel 105 a wzal požehnaníe. A Pafuncius vradowaw ſie a ſ welikym weſelim y wſiedl ſ nim do lodíj y pluſſta do klaſſtera. A když tam biechu, Poſlala Eufrozyna welmý wierneho pacholiczka a rzkucz: Gdíj do klaſſtera Theodoſieho; weyda w koſtel, kterehoz nalezneſs, przywed s ſebu. Tehdy 110 z božie miloſti pogide mnich z klafftera, chtíe prodatí, czoż miegíeſſe diela ſweho. A vzržew geho pacholik, pocže geho proſytí, abý ſſel k Eufrozýnie. Genž kdyz przýgide, vzrzewſſy geho díeweczka, da gemu witanie y wece: Popros za míe boha, otcže. a pomodlyw ſie y pozehna gíe 115 y ſíede. Tehdy gemu wece Eufrozyna: Otcże y pane mily, yat mam otcze krzeſtiana a bohut rad ſlužy a welmí boha- teho; tent geſt miel ženu, ſ nyžt geſt míe porodil, a tat geft vmržela. A protot míe chcze moý otecz datí za muž, že ma welike ſbožíe a nema geho komu gynemu porucžití; 120 a ya nechczý poſſkwrniti ſie na tomto ſwietie leſtnem A żywa newiem, czo vcžinítí, čelu ſem nocz níkdiež ocžy neſtekla, proſiecz boha, by raczil ſie nade mnu nad hrzieſſ- a) za rý- přeškrtnuto e. b) na konci přetrž. ch. 90. AE přesm: gie Mnych, Seftro; AE přesm: pofſkwrniti czlowieku. — 91. E otryzniti. — 92. A toho. — 93. A kralewstwie. — 94. AE towarzystwie; E wegdij, orig. exiens. — 95. AE toho sch (!); E přesm: kdyz to. — 96. E mne. — 97. E nechtiela ſem (!) ; E od chlapa sch. — 98. A nezdrzý. — 102. E mluwil. — 103. A otaza. — 104. A přesm: ze ty k nam przyſſel ſy, otcze, E zies ty, otczie, k nam prziſſel; E i sch. — 105. A Poſlat, E poſlalt; E mne. — 106. E vradowal. — 107. A i sch; E m. i vsědl s ním do lodí: yhned sſ nim w lodi wſedl; E plulij. — 108. E byli; A Poſla. — 111. E chticz. — 112. E gmiel. — 115. AE Pros; E mne; E m. sě i: fie zan (!) y. — 116. A m. jemu vece Eufrozyna: ona wecze gemu Euffrozyna, E Euffrozyna wecze gemu. — 119. E protoz mne. — 121. A yaz. — 123. A newiedie; A nykdecz (!), E nikdy. — 124. AE vſwetlo. —
Strana 456
456. nu ſmilowati; A yakz geſt vſwietlo, tak ſem poílala do 125 klaſſtera, aby mi przywedly z was gednoho, abych ſlowa bozieho od nieho ſlyſíala a wzala navcženíe, A czo bych míelaa) cźynití, wiediela. Proſymt tebe, otcže, za twe duſſie ſpaſenie, A wiemt, ze ſy ſiem bohem poſlan, naucz míe boziemu przíkazanie. Wece gý ſtarzecz: Hoſpodin ſam 130 mluwý: Ktož koly ſie neodpowiedie otcze a materže a dieti y ſam ſebe, nemož byti moy vczedlník. A czozt tržeba wiece [203a] prawiti? Gedine, možeſſ-ly pokuſſenie tieleſne trpietí, nechagiczy wſſeho, vtecziſs, Nebot pokladowe tweho otčze mnohot budu mieti diediczow. Ay, tot ygſu 135 chudij, nemoczni, wdowi, ſyrotczý, putníczi, wrezný, klaſſ- terzý, Bude-lit chtietí twoý otecz oſtaň; Ale tý ſwe duſſie nezahubuý ſama. Wece gemu Eufrozyna: Vffamt w boh a w twe modlitby, žet ma boha na pomocz k memu vſyli. Wece gie ftarzecz: Ta žadoft ma wzdy twrda býtí a vſta- 140 wicżna; Nebot wie czas y vmie pokanie cžíníti. Wece gev Eufrozýna: A ýa ſem tíe proto trudila ſiem, aby mu žadoſt naplnil; a vcžinie modlitbu, požehnayž mie a oſtržíž mie. A wſtaw ſtarzecz, vcžíníw modlitbu, y oſtrzieže gý a oble- cże gý w żynienu fukňy, a modlitbu za ný wzdawagie, 145 wece: Hoſpodin, genz geſt zproſtil wſſeczky ſwate, ten bud twoy twoy ſtraže. A tak rzek ſtaržecz, y ſſel od nie weſele a bohu chwalu wzdawage. Ale Eufrozyna pocze myſliti w ſobie a rzkuczý: Poydu-ly do klafſtera panenſkeho, nalezna mie otecz moý, 150 bezdieký mie wydrže pro meho chotie. A proto poydu do klaſſtera muzſkeho, kdežto ſie budu nenadieti, bych ya tu byla. A tak rzekſſy, y ſwrže s ſebe ženſke rucho y oblecże ſie w mužſke. a wecżer wýſſedſſy z ſweho domu a wzemſſy piet ſret ſſyllýnkow, y ſkryla ſie w gedno mieſtie 155 przes čelu nocz. A kdyz by z gitra, przigide otecz gegie do mieſtab). A yakz buoh chce, vnhed ſſel do koſtela. A pak Eufrozyna przigide do klafſtera toho, kdezto gegie otecz znam welmi bieſſe, y wzkazala opatowi po wratnem a) nadeps. b) za tím černě podtečk. a červ. přeškrtnuto: a yakz buoh. 126. A bozie; AE ſlyfſela; A wzla (!). — 127. AE měla sch; AE obš: v proſyt (E pro- fymt). — 128. A wiediet, E wiem; E mne. — 130. AE neotpowie. — 131. AE přesm: muny byti. — 133. E nechagicze. — 136. AE klaſſterſſtij; AE oftati (! m. ostaviti). — 137. A vffay, E vffagit. — 138. AE m. k mému úsilí: k nemu (E niemuz) vſýlugy. — 141. AE yat; AE přesm: ſem trudyla. — 145. A weczky (!). — 146. C twoy twoy (!), AE spr; A gyde. — 148. A rzkucz, E rzkucze. — 149. AE mój sch. — 150. E mne; AE protoz. — 151. A ktezto; E kdez ſie to nenadiegi. — 154. E wzawſſy; AE obš: ſſylykuow (!, E Sfilinkow) peniez s ſebu; A ſkry. — 155. E bylo. — 156. E m. do města: domow orig. in civitatem; E chtiel; A gyde. — 157. E przifſla; AE obš: do toho; AE ktezto. —
456. nu ſmilowati; A yakz geſt vſwietlo, tak ſem poílala do 125 klaſſtera, aby mi przywedly z was gednoho, abych ſlowa bozieho od nieho ſlyſíala a wzala navcženíe, A czo bych míelaa) cźynití, wiediela. Proſymt tebe, otcže, za twe duſſie ſpaſenie, A wiemt, ze ſy ſiem bohem poſlan, naucz míe boziemu przíkazanie. Wece gý ſtarzecz: Hoſpodin ſam 130 mluwý: Ktož koly ſie neodpowiedie otcze a materže a dieti y ſam ſebe, nemož byti moy vczedlník. A czozt tržeba wiece [203a] prawiti? Gedine, možeſſ-ly pokuſſenie tieleſne trpietí, nechagiczy wſſeho, vtecziſs, Nebot pokladowe tweho otčze mnohot budu mieti diediczow. Ay, tot ygſu 135 chudij, nemoczni, wdowi, ſyrotczý, putníczi, wrezný, klaſſ- terzý, Bude-lit chtietí twoý otecz oſtaň; Ale tý ſwe duſſie nezahubuý ſama. Wece gemu Eufrozyna: Vffamt w boh a w twe modlitby, žet ma boha na pomocz k memu vſyli. Wece gie ftarzecz: Ta žadoft ma wzdy twrda býtí a vſta- 140 wicżna; Nebot wie czas y vmie pokanie cžíníti. Wece gev Eufrozýna: A ýa ſem tíe proto trudila ſiem, aby mu žadoſt naplnil; a vcžinie modlitbu, požehnayž mie a oſtržíž mie. A wſtaw ſtarzecz, vcžíníw modlitbu, y oſtrzieže gý a oble- cże gý w żynienu fukňy, a modlitbu za ný wzdawagie, 145 wece: Hoſpodin, genz geſt zproſtil wſſeczky ſwate, ten bud twoy twoy ſtraže. A tak rzek ſtaržecz, y ſſel od nie weſele a bohu chwalu wzdawage. Ale Eufrozyna pocze myſliti w ſobie a rzkuczý: Poydu-ly do klafſtera panenſkeho, nalezna mie otecz moý, 150 bezdieký mie wydrže pro meho chotie. A proto poydu do klaſſtera muzſkeho, kdežto ſie budu nenadieti, bych ya tu byla. A tak rzekſſy, y ſwrže s ſebe ženſke rucho y oblecże ſie w mužſke. a wecżer wýſſedſſy z ſweho domu a wzemſſy piet ſret ſſyllýnkow, y ſkryla ſie w gedno mieſtie 155 przes čelu nocz. A kdyz by z gitra, przigide otecz gegie do mieſtab). A yakz buoh chce, vnhed ſſel do koſtela. A pak Eufrozyna przigide do klafſtera toho, kdezto gegie otecz znam welmi bieſſe, y wzkazala opatowi po wratnem a) nadeps. b) za tím černě podtečk. a červ. přeškrtnuto: a yakz buoh. 126. A bozie; AE ſlyfſela; A wzla (!). — 127. AE měla sch; AE obš: v proſyt (E pro- fymt). — 128. A wiediet, E wiem; E mne. — 130. AE neotpowie. — 131. AE přesm: muny byti. — 133. E nechagicze. — 136. AE klaſſterſſtij; AE oftati (! m. ostaviti). — 137. A vffay, E vffagit. — 138. AE m. k mému úsilí: k nemu (E niemuz) vſýlugy. — 141. AE yat; AE přesm: ſem trudyla. — 145. A weczky (!). — 146. C twoy twoy (!), AE spr; A gyde. — 148. A rzkucz, E rzkucze. — 149. AE mój sch. — 150. E mne; AE protoz. — 151. A ktezto; E kdez ſie to nenadiegi. — 154. E wzawſſy; AE obš: ſſylykuow (!, E Sfilinkow) peniez s ſebu; A ſkry. — 155. E bylo. — 156. E m. do města: domow orig. in civitatem; E chtiel; A gyde. — 157. E przifſla; AE obš: do toho; AE ktezto. —
Strana 457
457 a rzkucz: Geden moczny pan ſſlechticz prziſſel geſt z czieſarzowa dwora a ſtogy przed klaſſterem, žadage 160 f tebu mluwiti. A kdyz opat wygide, pade przed nim na zemy, a wzdaw modlitbu opat, y ſredeſſta, y wece gie opat: Czo gt tie ſíem zahnalo, ſynaczku, zes prziſſel? Wece gemu Eufrozyna: Ya ſem prziſſel s cieſarzowa [203b] dwora a wzdý ſem miel žadoſt tu mnychem byti, a v nas w mieſtie 165 neníe toho obycžege. Ale zwiediel ſem o waſſem dobrě prziebytczie a rad bych przebywal ſ wamy, acż wa bude libíti ſie. Mamt mnoho ſbozie, a da-lit mí buoh, ze budu zde moczý oſtati, przýneſut ſiem wſſeczko. Wece gie ſtaržecz: Witay, fynacžku; ay, klaffter maš; lyby-lit fie, 170 pržebýway ſ nami. Y wece gíe opiet opat: Kterakt dregý? Wece gemu: Smaragdus mi diegy. Wece gie ftaržecz: Mlad ſy; Nemožeš ſam ſedieti; potržebat gt, aby miel miſtra, genž tie bude ržehule včziti a prziebytku. Wece opatu: Yakz kažeſš, pane otcže, takt vczinim. Y položý píet ſet 175 ſſyllynkow peníez, y da opatowý w ruce a rzkuczy: Wezmí nyníe týto penieze. Vzrzim-lit, žet mohu oſtati, przinefut y oſtatek. Tehdy opat powola gednoho bratra, gemuz gmeno bieſſe Agapitus, a ten bieſſe ſwatý muž a welmý lýtoſtiwy. Y porucžy gemu ſmaragda a rzka: Ay, tot bude 180 twoy vczedlnýk; tak wed, at bude lepſſy než miſtr. A poklek opat, Y pozehna geho, wzdaw modlitbu bohu; a wſſiczkny wečechu: Amen, To geft: tak buoh daý. Przigie ho Agapitus do ſwe peleſſy. a že bieſſe welmi twarży wy- tecžne Smaragdus, kdyžto ſie bratrzie ſchaziechu do 185 koſtela modlit ſre bohu, mnohy dyabel wzbuzowaſie ne- cżiſte myſſleníe pro geho twarz lepu, Tak že wſſichný z toho žaloſtiechu na Opata, že geſt taku krafu prziyal do klaſſtera. To vſlyſſaw opat, y zawola Smaragda y wece gemu: Synaczku, kraſny maſs oblicžey; bogimt ſie, by 190 w bratrzy vſtawicznych mieſſka nebyla. Mnýet bude to lybo, aby ſam ſediel w ſwe peleſſy, geſſto ſlowe Cella; a tu 158. E přesm: otecz gegi welmie znam byl; A wzkaza. — 159. A moczy (!). — 161. E přesm: wyffiel opat; E obš: y pade. — 162. E přesm: opat wzdaw modlitwu; A ſiedieſſta, E ſedli; AE i sch. — 163. AE m. co jest: y czo. — 165. AE tu sch. — 167. AE vám sch. — 168. E m. bude líbiti sě: bude-lit fie lybiti; AE zet. — 169. E přesm: moczy zde; AE przyneſu. — 170. AE Zawytay. — 171. AE prziebywati; E i sch; E rziekagi. — 172. E rzikagi; E m. vece jie stařec: Opat wecze, A sch. — 174. AE opatowy. — 175. AE obš: ty kazieſs. — 176. E rzkucze. — 179. A gmie; E bylo; E byl. — 181. AE obš: geho wed. — 182. AE hoſpodynu. — 183. E rzekli; E m. tak: To; E Prziyal. — 184. E byl. — 185. AE m. výtečné: weſele a wyteczne; A seydechu, E ſefſli. — 186. E zbuzowal. — 188. E zaloftili. — 189. E vſlyffel; E zawolal; A wecz (!). — 190. A bogyt; A aby. — 191. AE w bratrzych; E miffka. — 192. E
457 a rzkucz: Geden moczny pan ſſlechticz prziſſel geſt z czieſarzowa dwora a ſtogy przed klaſſterem, žadage 160 f tebu mluwiti. A kdyz opat wygide, pade przed nim na zemy, a wzdaw modlitbu opat, y ſredeſſta, y wece gie opat: Czo gt tie ſíem zahnalo, ſynaczku, zes prziſſel? Wece gemu Eufrozyna: Ya ſem prziſſel s cieſarzowa [203b] dwora a wzdý ſem miel žadoſt tu mnychem byti, a v nas w mieſtie 165 neníe toho obycžege. Ale zwiediel ſem o waſſem dobrě prziebytczie a rad bych przebywal ſ wamy, acż wa bude libíti ſie. Mamt mnoho ſbozie, a da-lit mí buoh, ze budu zde moczý oſtati, przýneſut ſiem wſſeczko. Wece gie ſtaržecz: Witay, fynacžku; ay, klaffter maš; lyby-lit fie, 170 pržebýway ſ nami. Y wece gíe opiet opat: Kterakt dregý? Wece gemu: Smaragdus mi diegy. Wece gie ftaržecz: Mlad ſy; Nemožeš ſam ſedieti; potržebat gt, aby miel miſtra, genž tie bude ržehule včziti a prziebytku. Wece opatu: Yakz kažeſš, pane otcže, takt vczinim. Y položý píet ſet 175 ſſyllynkow peníez, y da opatowý w ruce a rzkuczy: Wezmí nyníe týto penieze. Vzrzim-lit, žet mohu oſtati, przinefut y oſtatek. Tehdy opat powola gednoho bratra, gemuz gmeno bieſſe Agapitus, a ten bieſſe ſwatý muž a welmý lýtoſtiwy. Y porucžy gemu ſmaragda a rzka: Ay, tot bude 180 twoy vczedlnýk; tak wed, at bude lepſſy než miſtr. A poklek opat, Y pozehna geho, wzdaw modlitbu bohu; a wſſiczkny wečechu: Amen, To geft: tak buoh daý. Przigie ho Agapitus do ſwe peleſſy. a že bieſſe welmi twarży wy- tecžne Smaragdus, kdyžto ſie bratrzie ſchaziechu do 185 koſtela modlit ſre bohu, mnohy dyabel wzbuzowaſie ne- cżiſte myſſleníe pro geho twarz lepu, Tak že wſſichný z toho žaloſtiechu na Opata, že geſt taku krafu prziyal do klaſſtera. To vſlyſſaw opat, y zawola Smaragda y wece gemu: Synaczku, kraſny maſs oblicžey; bogimt ſie, by 190 w bratrzy vſtawicznych mieſſka nebyla. Mnýet bude to lybo, aby ſam ſediel w ſwe peleſſy, geſſto ſlowe Cella; a tu 158. E přesm: otecz gegi welmie znam byl; A wzkaza. — 159. A moczy (!). — 161. E přesm: wyffiel opat; E obš: y pade. — 162. E přesm: opat wzdaw modlitwu; A ſiedieſſta, E ſedli; AE i sch. — 163. AE m. co jest: y czo. — 165. AE tu sch. — 167. AE vám sch. — 168. E m. bude líbiti sě: bude-lit fie lybiti; AE zet. — 169. E přesm: moczy zde; AE przyneſu. — 170. AE Zawytay. — 171. AE prziebywati; E i sch; E rziekagi. — 172. E rzikagi; E m. vece jie stařec: Opat wecze, A sch. — 174. AE opatowy. — 175. AE obš: ty kazieſs. — 176. E rzkucze. — 179. A gmie; E bylo; E byl. — 181. AE obš: geho wed. — 182. AE hoſpodynu. — 183. E rzekli; E m. tak: To; E Prziyal. — 184. E byl. — 185. AE m. výtečné: weſele a wyteczne; A seydechu, E ſefſli. — 186. E zbuzowal. — 188. E zaloftili. — 189. E vſlyffel; E zawolal; A wecz (!). — 190. A bogyt; A aby. — 191. AE w bratrzych; E miffka. — 192. E
Strana 458
458 ſie modl bohu a giez a pý, nykam nechodie. Y przikazal Agapitowi, aby gev vcžinil oblaſſíj peleſſku, aby w ný ſam- 195 ſediel Smaragdus. I vczini wſſeczko Agapytus, yakož opat rozkazal. y vwede Smaragda [204a] do peleſſie oblaſſtnie. Y breſſe tu modle ſie bohu, Poſtie ſie a bdie wzdy we dne y w noczý, ſluzie bohu ſproſtnie ſe wſſeho ſrdce tak ſnažnie, že ſie Agapitus diwil geſt. I powiedie mezy wſſemy bratrzy. 200 A wſlichný pocżechu chwaliti boha, genž z mladeho wieku take diwý cżynieſſe. A Pak kdyz ſre Pafuncius breſſe wratil z klaſſtera domow, welmi nahle poſpreſſy domow, a wſſed do komo- rżicżky, w niež miegieſſe obyczey rad ſíe modliti bohu, 205 A nenalež gíe, y vzaſl ſie welmi; y pocze cželedij tazati, kam by fie diela Eufrozýna, geho dczy. A kdyz wecechu, ze ſu w noczý gy widiely, a mnýeli ſmy, wecechu, by gegie ſwekr przyſſed, wzal gy: Y poſlal Pafuncius tam ſwe ſluhy, do geho domu; y nenaleznu nicz. A vſlyſſaw to chot a geho 210 otecz, ſmutichu ſie welmi. A prziſſedſſe k Pafunciowi, y naleznu geho na zemý ležíece a welmi truchlece; y we- čechu gemu: Snad gý geſt niekto wyludil y ſſel ſ ny prycż. A ynhed poſlachu po wſſem Egiptu y po Allexandrzi. a tu brechu koraby. Wſſiedſſe na nie, grechu ſie hledati po 215 ceſtach. a hledawſſe gie w klafſterziech panenſkych, po puſſtij, po greſkyniech, Po przietelech y w ſuſedech, A nykdreža) gie nenalezſſe, y gechu ſie gie plakati yako mrtwe. Swekr newieſtý a ženich ſwe choti plakaſſe; Otecz dzerze kwieleſſe a rzka: Bieda mnie, bieda mnie, ma dczý naymileyffie! Bieda mnie, tys byla zrak mú ocžy y vtiecha meho žywota, y kto ſre geſt vwazal w moy ſtatek? kto ge 220 a) za tím červeně přetrž. a černě podtečk. fie. přesm: ſediel ſam. — 193. A modlyl, E modly; A przykaza. — 194. C oblafſij (!), A oblaſſty, E oblafstie. — 195. E vczynil; A wffie, E wſfe. — 196. E wede. — 197. E byl; A Postiecz, E posticz; A bdiecz, E bdicz; A m. ve: y we. — 198. A ſlu- zeſſie, E ſluzil; E obš: ſrdcze ſweho. — 199. A dywiefse; AE jest sch; E powiediel; E bratrzymi. — 200. E poczeli. — 210. E czynij. — 202. E byl. — 203. AE domóv (po pospieši) sch. — 204. E w nizto gmiel. — 205. E nenalezſſy dczery; AE i sch; A vzaí, E lekl; A i sch. — 206. E rzekli. — 207. AE přesm: gy w noczy; AE obš: wydteli a z gytra gie newidieli, orig. mane autem non comparuit; E m. a: y; E ve- cechu sch; E gij. — 208. E ji sch; A i sch; A Poſla. — 209. A nenalezechu, E ne- nalezlij; E vſlyffiel. — 210. E ſmutili; E ku; A Paffunczemu. — 211. AE i sch; A nalezu, E nalezli; AE truchle. — 212. E rzekli; E m. ji: tij (!). — 213. AE a sch; E poſlali. — 214. E byli; E obš: yalij ſie gij hledati. — 215. AE zhledawſſie. —217 E nikdez; AE i sch; E yalíj; AF jako sch. — 218. A Sweker; E plakal. — 219. A dczery, E obš: ſwe dczery; E m. kvieléšě: plakal; AE má sch. — 220. AE byla sch; E mych; A i sch. — 221. AE je sch. — 222. A m. ponížil: roznyrzal(!), E wzal; AE je sch;
458 ſie modl bohu a giez a pý, nykam nechodie. Y przikazal Agapitowi, aby gev vcžinil oblaſſíj peleſſku, aby w ný ſam- 195 ſediel Smaragdus. I vczini wſſeczko Agapytus, yakož opat rozkazal. y vwede Smaragda [204a] do peleſſie oblaſſtnie. Y breſſe tu modle ſie bohu, Poſtie ſie a bdie wzdy we dne y w noczý, ſluzie bohu ſproſtnie ſe wſſeho ſrdce tak ſnažnie, že ſie Agapitus diwil geſt. I powiedie mezy wſſemy bratrzy. 200 A wſlichný pocżechu chwaliti boha, genž z mladeho wieku take diwý cżynieſſe. A Pak kdyz ſre Pafuncius breſſe wratil z klaſſtera domow, welmi nahle poſpreſſy domow, a wſſed do komo- rżicżky, w niež miegieſſe obyczey rad ſíe modliti bohu, 205 A nenalež gíe, y vzaſl ſie welmi; y pocze cželedij tazati, kam by fie diela Eufrozýna, geho dczy. A kdyz wecechu, ze ſu w noczý gy widiely, a mnýeli ſmy, wecechu, by gegie ſwekr przyſſed, wzal gy: Y poſlal Pafuncius tam ſwe ſluhy, do geho domu; y nenaleznu nicz. A vſlyſſaw to chot a geho 210 otecz, ſmutichu ſie welmi. A prziſſedſſe k Pafunciowi, y naleznu geho na zemý ležíece a welmi truchlece; y we- čechu gemu: Snad gý geſt niekto wyludil y ſſel ſ ny prycż. A ynhed poſlachu po wſſem Egiptu y po Allexandrzi. a tu brechu koraby. Wſſiedſſe na nie, grechu ſie hledati po 215 ceſtach. a hledawſſe gie w klafſterziech panenſkych, po puſſtij, po greſkyniech, Po przietelech y w ſuſedech, A nykdreža) gie nenalezſſe, y gechu ſie gie plakati yako mrtwe. Swekr newieſtý a ženich ſwe choti plakaſſe; Otecz dzerze kwieleſſe a rzka: Bieda mnie, bieda mnie, ma dczý naymileyffie! Bieda mnie, tys byla zrak mú ocžy y vtiecha meho žywota, y kto ſre geſt vwazal w moy ſtatek? kto ge 220 a) za tím červeně přetrž. a černě podtečk. fie. přesm: ſediel ſam. — 193. A modlyl, E modly; A przykaza. — 194. C oblafſij (!), A oblaſſty, E oblafstie. — 195. E vczynil; A wffie, E wſfe. — 196. E wede. — 197. E byl; A Postiecz, E posticz; A bdiecz, E bdicz; A m. ve: y we. — 198. A ſlu- zeſſie, E ſluzil; E obš: ſrdcze ſweho. — 199. A dywiefse; AE jest sch; E powiediel; E bratrzymi. — 200. E poczeli. — 210. E czynij. — 202. E byl. — 203. AE domóv (po pospieši) sch. — 204. E w nizto gmiel. — 205. E nenalezſſy dczery; AE i sch; A vzaí, E lekl; A i sch. — 206. E rzekli. — 207. AE přesm: gy w noczy; AE obš: wydteli a z gytra gie newidieli, orig. mane autem non comparuit; E m. a: y; E ve- cechu sch; E gij. — 208. E ji sch; A i sch; A Poſla. — 209. A nenalezechu, E ne- nalezlij; E vſlyffiel. — 210. E ſmutili; E ku; A Paffunczemu. — 211. AE i sch; A nalezu, E nalezli; AE truchle. — 212. E rzekli; E m. ji: tij (!). — 213. AE a sch; E poſlali. — 214. E byli; E obš: yalij ſie gij hledati. — 215. AE zhledawſſie. —217 E nikdez; AE i sch; E yalíj; AF jako sch. — 218. A Sweker; E plakal. — 219. A dczery, E obš: ſwe dczery; E m. kvieléšě: plakal; AE má sch. — 220. AE byla sch; E mych; A i sch. — 221. AE je sch. — 222. A m. ponížil: roznyrzal(!), E wzal; AE je sch;
Strana 459
459 mee ſbožie ponyżyl? kto ge mee wſſeczko weſele odyal? Kto ge me ſwietle ſluncze vhaſyl? kto ge mee kraſne dczerzý hanebnie cžeſt odyal? ktery geſt wlk mu ovcžicž- ku roztrhal? Ktere mieſto tak yaſnu twarz ſkrylo? 225 W kterem-ly morzy ma zadna dezy plawa? Ta przedraha ſſlechta, Ta nemocznych a) vtreſſedlniczie, ta wſſech zſta- lychb) pokogik2), ta [204b] wſſech plawczow byla geſt bržeh pokoyný. Nepržigimaý meho tiela zemie, dokawadz ne- vzržim, czo ſie geſt Eufrozynie, me dczerzy, ſtalo. To kdy z 230 Pafuncius narziekaſſe, wſſichny wzplakachu, genzto brechu przi tom, a tak wſſeczko mieſto gie ſre zaloſtiti gie. Nemoha pak Pafuncius zdržetí fie ani mieti vtieſſenie, y ſſel do klaſſtera k opatu, k niemužto czaſto chodieſſe, y pade przed nim kržýžem a rzka: Otcže, profým tebe, by 235 wzdal modlitbu, at by bylo nalezeno vſyle twych modliteb nebo newiem, czo ſie geſt ſtalo mee dczerzy. A to vſlyſſaw ſlawny ſtarzecz, y ſmuti ſie welmi y kazal bratržim byti pržed ſebu y weče gim: Vkažte, bratržie, ſwe miloſrden- ſtwie a poprosmi boha, at by nam raczil vkazati, czo ſie geſt 240 ſtalo Eufrozynie, dczerzy naſſeho przietele, Pafuncie. A kdyz ſie wſſiczkni poſtichu cely tyden a modlichu, nicz nebylo zgeweno o ný, lakozto kdyz zacž za gine proſyly hoſpodina, Anebo bieſſe ta modlitba panny ſlawne Eufro- zýny y we dne y w noczý k bohu, aby ſie neproneſla do 245 gegreho ſkoncženie. A když nicz nezgewý ſred) ani opatowi ani bratržym, Pocže geho tieſfiti opat a rzka: Nebudt pro- tiwna kazen bozie, Anebo, gehozt buoh miluge, tohot tržeſk- cze; a tomu wierz cele, Zet bez božie wole ani wrabczek na zemý vpadne, A twe dczeržy pak owſſem nicz ſie geſt 250 neſtalo bez geho wole; yat to czele wiem, zet geſt dobru czaſtku zwolila, Protot nam geſt nicz nezgeweno o nie. Ale, a) za tím červ. přetrž. a černě podtečk. nemocznych. b) pod tím naps. vítalych. c) -ko- nadeps. d) nadeps. AE wſſe. — 223. A je sch; E mé sch; AE po uhasil přidávají: kto (E obš: kto gie) mu nadiegy przielftyl, orig, quis spem meam fraudavit; A je sch. — 225. AE roztrhl. — 226. E -li sch; A m. žádná: draha, E sch; E plowa. — 227. A vtreffytedlnycze, E vtre- ffitelnicze; A m. ta: Tak. — 229. A doniewadz, E dokudz. — 230. A nevzrzy; A stalo sch. — 231. E narzikal; A wſſechny; E zplakali; AE gefsto. — 232. E byli; AE wssechno; E yalo sie gij zalostiti. —233. A Nemohla (!); AE m. pak: tak. — 234. A gyde; E chodil. — 235. A proſy. — 236. A m. modliteb: modlytwy. — 237. A newiedie; E vſlyffiel. — 238. A kaza bratrzý. — 239. A przieſebu (!); A wzkazte(!). — 240. E obš: a poproſme. — 242. E poſtili; AE den, orig. hebdomada; A modlechu, E modhlij. — 243. A m. nebylo zjeveno o ní: gym neby zgieweno o ny, E gym o nij nebylo zgeweno. — 244, E boha; E byla. — 245. AE k Bohu sch. — 246. AE giegý; AE přesm: ſie nycz nezgiewy E nezgewilo). — 247. A bratrzýe; AE m. nebuďť: Nebud ty (E tobie). — 248. A gehoz, E kohozt. — 250. A m. pak: pak y, E y. — 251. A wiedie. — 252. E
459 mee ſbožie ponyżyl? kto ge mee wſſeczko weſele odyal? Kto ge me ſwietle ſluncze vhaſyl? kto ge mee kraſne dczerzý hanebnie cžeſt odyal? ktery geſt wlk mu ovcžicž- ku roztrhal? Ktere mieſto tak yaſnu twarz ſkrylo? 225 W kterem-ly morzy ma zadna dezy plawa? Ta przedraha ſſlechta, Ta nemocznych a) vtreſſedlniczie, ta wſſech zſta- lychb) pokogik2), ta [204b] wſſech plawczow byla geſt bržeh pokoyný. Nepržigimaý meho tiela zemie, dokawadz ne- vzržim, czo ſie geſt Eufrozynie, me dczerzy, ſtalo. To kdy z 230 Pafuncius narziekaſſe, wſſichny wzplakachu, genzto brechu przi tom, a tak wſſeczko mieſto gie ſre zaloſtiti gie. Nemoha pak Pafuncius zdržetí fie ani mieti vtieſſenie, y ſſel do klaſſtera k opatu, k niemužto czaſto chodieſſe, y pade przed nim kržýžem a rzka: Otcže, profým tebe, by 235 wzdal modlitbu, at by bylo nalezeno vſyle twych modliteb nebo newiem, czo ſie geſt ſtalo mee dczerzy. A to vſlyſſaw ſlawny ſtarzecz, y ſmuti ſie welmi y kazal bratržim byti pržed ſebu y weče gim: Vkažte, bratržie, ſwe miloſrden- ſtwie a poprosmi boha, at by nam raczil vkazati, czo ſie geſt 240 ſtalo Eufrozynie, dczerzy naſſeho przietele, Pafuncie. A kdyz ſie wſſiczkni poſtichu cely tyden a modlichu, nicz nebylo zgeweno o ný, lakozto kdyz zacž za gine proſyly hoſpodina, Anebo bieſſe ta modlitba panny ſlawne Eufro- zýny y we dne y w noczý k bohu, aby ſie neproneſla do 245 gegreho ſkoncženie. A když nicz nezgewý ſred) ani opatowi ani bratržym, Pocže geho tieſfiti opat a rzka: Nebudt pro- tiwna kazen bozie, Anebo, gehozt buoh miluge, tohot tržeſk- cze; a tomu wierz cele, Zet bez božie wole ani wrabczek na zemý vpadne, A twe dczeržy pak owſſem nicz ſie geſt 250 neſtalo bez geho wole; yat to czele wiem, zet geſt dobru czaſtku zwolila, Protot nam geſt nicz nezgeweno o nie. Ale, a) za tím červ. přetrž. a černě podtečk. nemocznych. b) pod tím naps. vítalych. c) -ko- nadeps. d) nadeps. AE wſſe. — 223. A je sch; E mé sch; AE po uhasil přidávají: kto (E obš: kto gie) mu nadiegy przielftyl, orig, quis spem meam fraudavit; A je sch. — 225. AE roztrhl. — 226. E -li sch; A m. žádná: draha, E sch; E plowa. — 227. A vtreffytedlnycze, E vtre- ffitelnicze; A m. ta: Tak. — 229. A doniewadz, E dokudz. — 230. A nevzrzy; A stalo sch. — 231. E narzikal; A wſſechny; E zplakali; AE gefsto. — 232. E byli; AE wssechno; E yalo sie gij zalostiti. —233. A Nemohla (!); AE m. pak: tak. — 234. A gyde; E chodil. — 235. A proſy. — 236. A m. modliteb: modlytwy. — 237. A newiedie; E vſlyffiel. — 238. A kaza bratrzý. — 239. A przieſebu (!); A wzkazte(!). — 240. E obš: a poproſme. — 242. E poſtili; AE den, orig. hebdomada; A modlechu, E modhlij. — 243. A m. nebylo zjeveno o ní: gym neby zgieweno o ny, E gym o nij nebylo zgeweno. — 244, E boha; E byla. — 245. AE k Bohu sch. — 246. AE giegý; AE přesm: ſie nycz nezgiewy E nezgewilo). — 247. A bratrzýe; AE m. nebuďť: Nebud ty (E tobie). — 248. A gehoz, E kohozt. — 250. A m. pak: pak y, E y. — 251. A wiedie. — 252. E
Strana 460
460 260 275 gehoz buoh nedaý, byt ſre ktereho hrziecha dopuſtila, nýkakezt by buoh tak welikeho vſyle bratrſkeho neſezržel. 255 Mam nadiegy w boze, žet gy wzdy na tomto ſwietie vkaže. To vſlyſſaw Pafuncius, vtieſſy fie, a pocelowaw ſtarce y wſſeczky bratry, Chwalu wzdawage bohu, [205a] y wratí ſie domow. I pocže ſnažen byti w dobrych ſkutcziech, Almužnu chudym ſſtiedrze dawati. . A po niekolyko czaſrech ſſel do klafſtera, porucžege ſie bratrzym w modlitbu. Tehdy gednu pržigide k opatu y pade pržed nim a rzka: Popros za mie, otcže. Nemohut zaloſti spuſtiti o mee mile dczeržy, Ale wzdy wieczež wieczeż ſie obnowuge a rana rofte wzdý den ote dne 265 a duſſie ma ta ſie muti. A vzržew geho ſtaržecz welmi truchla, wece gemu: Chceff-ly pomluwiti s gedniem bratrem duchownim, genž geſt prziſſel s Czieſarzowa Theodofieho dwora? newreda toho, by to geho dczy byla. Tehdý Pafuncius wece: chczy. Y zawola opat Agapita 270 y wece gel: Poyma Pafuncie, wedíž geho k Smaragdowi. y vwede geho do peleſſya) k ſmaragdowy, a ničz gemu držew nepowiediew. A yakz brzo vzrzie otcze ſweho, po- znawſſy geho, y pocže plakati. Ale Pafuncius mnýeſſe, by e gemu geho sželylo, a nicz gie nepozna. Nebo twarz gegie bieſſe poblediela pro welike vtrpeníe a pro ſlzy a bdieníe a przikuklý ſobie twarz, aby gie nýkterakz ne- poznal. a wzdawſſe podle obyczege modlitbu bohu, ſrede- ſſta y pocze gemu mluwiti o buducziem blahoſlaweni a o chwale wieczne, kterak k tomu mož przigiti, kto chceb), 280 ſkrze almužnu a cziſtý žywot a ſkrzec) dobry pržiebytek a pokoru a ſkrze milofrdenſtwie a opufftienim tohotod) ſwieta; a boha nade wſſeczko milowati, wiece nezly ſyna, ani otcze wiecze milowati nezly boha; Swiedecztwie ſwa- teho Pawla przypomanuwfſy, genžto die: Smutek pokoru a) přips. na okr. b) nadeps. c) za tím červ. přetrž. a černě podtečk. žýwot. d) -to nadeps. přesm: Protoz nam o nij neni nicz zgieweno. — 253. E hrzichu. — 254. E nikterakz; AE přesm: bratrſkeho vſyle; A neſcziezyl(!), E nefstiezyl. — 256. A vſlyfſew, E vſlyffel; E poczelowal. — 257. A wſſyczky bratrzy; E wratil. — 259. AE obš: a almuznu. — 260. A meko (!); A gyde. — 261. A ku Opatu (!). — 262. E padl; A przienym (!); E Poproſs.— 263. A zloſty (!). — 264. A m. viecež viecež: wiecze, E wicze. — 265. AE ta sch. — 266. E ſmutna; E promluwiti, A promluw y ty (!). — 268. AE toho sch. — 269. E za- wolal; AE Agapytona. — 270. E rzekl. — 271. AE wede; E peleffie; A k sch. — 272. E prwe nepowiediel; E vzrziela. — 273. E i sch; E mniel. — 274. E m. jemu: gij; E nic sch; E přesm: nepoznal gij. — 275. E byla pobledla; E ſluzy. — 276. E obš: a pro bdienie; A nykakez. — 277. A wzdawaſſie(!); E přesm: modlitwy bohu podle obyczegie. — 278. E obš: y fedielij. — 279. AE chce sch. — 281. A toho. — 283. E viece sch; A přesm: milowati wiecze; E nežli sch(!); E obš: A Swiedecztwye. —
460 260 275 gehoz buoh nedaý, byt ſre ktereho hrziecha dopuſtila, nýkakezt by buoh tak welikeho vſyle bratrſkeho neſezržel. 255 Mam nadiegy w boze, žet gy wzdy na tomto ſwietie vkaže. To vſlyſſaw Pafuncius, vtieſſy fie, a pocelowaw ſtarce y wſſeczky bratry, Chwalu wzdawage bohu, [205a] y wratí ſie domow. I pocže ſnažen byti w dobrych ſkutcziech, Almužnu chudym ſſtiedrze dawati. . A po niekolyko czaſrech ſſel do klafſtera, porucžege ſie bratrzym w modlitbu. Tehdy gednu pržigide k opatu y pade pržed nim a rzka: Popros za mie, otcže. Nemohut zaloſti spuſtiti o mee mile dczeržy, Ale wzdy wieczež wieczeż ſie obnowuge a rana rofte wzdý den ote dne 265 a duſſie ma ta ſie muti. A vzržew geho ſtaržecz welmi truchla, wece gemu: Chceff-ly pomluwiti s gedniem bratrem duchownim, genž geſt prziſſel s Czieſarzowa Theodofieho dwora? newreda toho, by to geho dczy byla. Tehdý Pafuncius wece: chczy. Y zawola opat Agapita 270 y wece gel: Poyma Pafuncie, wedíž geho k Smaragdowi. y vwede geho do peleſſya) k ſmaragdowy, a ničz gemu držew nepowiediew. A yakz brzo vzrzie otcze ſweho, po- znawſſy geho, y pocže plakati. Ale Pafuncius mnýeſſe, by e gemu geho sželylo, a nicz gie nepozna. Nebo twarz gegie bieſſe poblediela pro welike vtrpeníe a pro ſlzy a bdieníe a przikuklý ſobie twarz, aby gie nýkterakz ne- poznal. a wzdawſſe podle obyczege modlitbu bohu, ſrede- ſſta y pocze gemu mluwiti o buducziem blahoſlaweni a o chwale wieczne, kterak k tomu mož przigiti, kto chceb), 280 ſkrze almužnu a cziſtý žywot a ſkrzec) dobry pržiebytek a pokoru a ſkrze milofrdenſtwie a opufftienim tohotod) ſwieta; a boha nade wſſeczko milowati, wiece nezly ſyna, ani otcze wiecze milowati nezly boha; Swiedecztwie ſwa- teho Pawla przypomanuwfſy, genžto die: Smutek pokoru a) přips. na okr. b) nadeps. c) za tím červ. přetrž. a černě podtečk. žýwot. d) -to nadeps. přesm: Protoz nam o nij neni nicz zgieweno. — 253. E hrzichu. — 254. E nikterakz; AE přesm: bratrſkeho vſyle; A neſcziezyl(!), E nefstiezyl. — 256. A vſlyfſew, E vſlyffel; E poczelowal. — 257. A wſſyczky bratrzy; E wratil. — 259. AE obš: a almuznu. — 260. A meko (!); A gyde. — 261. A ku Opatu (!). — 262. E padl; A przienym (!); E Poproſs.— 263. A zloſty (!). — 264. A m. viecež viecež: wiecze, E wicze. — 265. AE ta sch. — 266. E ſmutna; E promluwiti, A promluw y ty (!). — 268. AE toho sch. — 269. E za- wolal; AE Agapytona. — 270. E rzekl. — 271. AE wede; E peleffie; A k sch. — 272. E prwe nepowiediel; E vzrziela. — 273. E i sch; E mniel. — 274. E m. jemu: gij; E nic sch; E přesm: nepoznal gij. — 275. E byla pobledla; E ſluzy. — 276. E obš: a pro bdienie; A nykakez. — 277. A wzdawaſſie(!); E přesm: modlitwy bohu podle obyczegie. — 278. E obš: y fedielij. — 279. AE chce sch. — 281. A toho. — 283. E viece sch; A přesm: milowati wiecze; E nežli sch(!); E obš: A Swiedecztwye. —
Strana 461
461 plodij, A pokora czini pak zkuſſeníe a wzkuſſeníe sſtanie. 285 Widuczy pak otcze ſweho v welike žaloſti, pocžea) gie welmi lito geho byti. Ale bogeczy ſie, by gie nepoznal a neprzekažiel gie na gegie vſtawicžnoſti, A take chtrecze geho vtieſſyti, wece gemu: Wierž mi na tom, žet boh nezhrda twe modlitby. 290 A byt byla twa dczy na zatraczeníe, zgewilt by gý buoh, zet by ani ſobie ani tobie necžinila wiecz zaloſti [205b) a truchloſtí. Ale vffamt w boh, žet geſt dobru radu wzala a zwolila, yakozt ſem rzekl, podle ſlow ſameho boha we cžtení, genz die: Ktoz miluge otcze neb materz wiece nezly 295 míe, nenie mie duoſtogen. A ktož ſie wſſeho neodpowie, czoz ma, nemoz moy byti vczedlnik. A protoz boh geſt moczny; možt gý zgewyti y na tomto ſwietíe. Nahle wece gemu: nechay; czo, ſwu duſſy mutie, ſie tratiſs? Nezufay, tot radim, a wzdawaý chwalu bohu. Anebot mí geſt prawil 300. czaſtokrat moy miſtr Agapitus, a welmi ſmuten przigda, Ze przichodíj gedě cžlowiek, Pafuncius gmenowany, a welmí nabožny, genz picže ſwe dczerže, yako by vmrzela, newieda, kterak ſie geſt gie ſtalo, a welmi ſie muti proto, a naywiecze, že geft tu gedinu miel; a s welykym placžem 305 že geſt padl pržed opata, azda by gy mohl ſkrze geho modlitbý a wſſech bratrzý nalezti. A to mi geſt rziekal Agapitus, moy miſtr, zelege geho, Iakozto wſſichny bratrzie ſu cžinily: a ty take aby za ny boha proſyl. a ya, acz ſemb) y neduoſtoyny, Smaragdus powiedie, a hrzieſſnik hržieſſny, 310. czaſto ſem proſyl boha, at by raczil to dati, aby mohl ſtrpietí, a dluhe zdrawie, a, yakz on racžy, aby naplnil a zgewil tak o tobie yako o twe dczeržy. A proto ſem wzdy tre rad chtiel widieti°) a ſ tebu pomluwiti, aby niekterak ſie ſkrze mie neduoſtoyneho vtieſſil. A když gie nepoznal 315. Pafuncius, ana ſnim to wſſe mluwila, wece k niemu: Gyž gdij, moý pane, prycž. A když gyžd) prycž chtieſfe, želeſſe a) nadeps. nad přeškrtnutým pcze. b) nadeps. c) -i- ve wi nadeps. d) nadeps. 284. AE przypomenuwfſy. — 285. E pak sch; A wkuffenie (!) stane (!). — 286. A m. jie: geyg, E gij. — 287. A přesm: welmi welmi(!) geho lyto. — 288. E bogicze; AE ne- prziekazyl. — 289. A chtieczy, E chticzy. — 291. AE a byť... zatracenie sch(!). — 292. E přesm: ani tobie ani ſobie; AE m. nečinila viec: czynyla wieczne (!). — 293. AE vffayg(!); A wziela. — 294. AE yakoz. — 296. AE. m. mě (po nenie): mne. — 298. A móžť sch(!); E m. náhle vece: y wecze nahle. — 299. AE jemu sch; E obš: nechay sie; AE czoz; E mutifs; A m. sě tratíš: fie toczyfs, E totizto (!); A Nezu (nedops.). — 300. A razý. — 301. AE ſmutnie. — 302. E přesm: gmenem Paffuncius. — 303. AE a velmi nábožný, jenž pyče své dceře sch; E m. by: by gemu dczy. — 306. E a zdali. — 307. E Bratrzich; A rziekl. — 308. AE mój sch. — 309. E m. ač: yakz. — 310. AE i sch; E powiediel. — 314. E přesm: protoz wzdy ſem tie chtiel rad. — 315. E mne; A m. nepoznal: pozehna (!). — 316. E přesm: to wſſe ſ nim. — 317. E chtiel, zielel. —
461 plodij, A pokora czini pak zkuſſeníe a wzkuſſeníe sſtanie. 285 Widuczy pak otcze ſweho v welike žaloſti, pocžea) gie welmi lito geho byti. Ale bogeczy ſie, by gie nepoznal a neprzekažiel gie na gegie vſtawicžnoſti, A take chtrecze geho vtieſſyti, wece gemu: Wierž mi na tom, žet boh nezhrda twe modlitby. 290 A byt byla twa dczy na zatraczeníe, zgewilt by gý buoh, zet by ani ſobie ani tobie necžinila wiecz zaloſti [205b) a truchloſtí. Ale vffamt w boh, žet geſt dobru radu wzala a zwolila, yakozt ſem rzekl, podle ſlow ſameho boha we cžtení, genz die: Ktoz miluge otcze neb materz wiece nezly 295 míe, nenie mie duoſtogen. A ktož ſie wſſeho neodpowie, czoz ma, nemoz moy byti vczedlnik. A protoz boh geſt moczny; možt gý zgewyti y na tomto ſwietíe. Nahle wece gemu: nechay; czo, ſwu duſſy mutie, ſie tratiſs? Nezufay, tot radim, a wzdawaý chwalu bohu. Anebot mí geſt prawil 300. czaſtokrat moy miſtr Agapitus, a welmi ſmuten przigda, Ze przichodíj gedě cžlowiek, Pafuncius gmenowany, a welmí nabožny, genz picže ſwe dczerže, yako by vmrzela, newieda, kterak ſie geſt gie ſtalo, a welmi ſie muti proto, a naywiecze, že geft tu gedinu miel; a s welykym placžem 305 že geſt padl pržed opata, azda by gy mohl ſkrze geho modlitbý a wſſech bratrzý nalezti. A to mi geſt rziekal Agapitus, moy miſtr, zelege geho, Iakozto wſſichny bratrzie ſu cžinily: a ty take aby za ny boha proſyl. a ya, acz ſemb) y neduoſtoyny, Smaragdus powiedie, a hrzieſſnik hržieſſny, 310. czaſto ſem proſyl boha, at by raczil to dati, aby mohl ſtrpietí, a dluhe zdrawie, a, yakz on racžy, aby naplnil a zgewil tak o tobie yako o twe dczeržy. A proto ſem wzdy tre rad chtiel widieti°) a ſ tebu pomluwiti, aby niekterak ſie ſkrze mie neduoſtoyneho vtieſſil. A když gie nepoznal 315. Pafuncius, ana ſnim to wſſe mluwila, wece k niemu: Gyž gdij, moý pane, prycž. A když gyžd) prycž chtieſfe, želeſſe a) nadeps. nad přeškrtnutým pcze. b) nadeps. c) -i- ve wi nadeps. d) nadeps. 284. AE przypomenuwfſy. — 285. E pak sch; A wkuffenie (!) stane (!). — 286. A m. jie: geyg, E gij. — 287. A přesm: welmi welmi(!) geho lyto. — 288. E bogicze; AE ne- prziekazyl. — 289. A chtieczy, E chticzy. — 291. AE a byť... zatracenie sch(!). — 292. E přesm: ani tobie ani ſobie; AE m. nečinila viec: czynyla wieczne (!). — 293. AE vffayg(!); A wziela. — 294. AE yakoz. — 296. AE. m. mě (po nenie): mne. — 298. A móžť sch(!); E m. náhle vece: y wecze nahle. — 299. AE jemu sch; E obš: nechay sie; AE czoz; E mutifs; A m. sě tratíš: fie toczyfs, E totizto (!); A Nezu (nedops.). — 300. A razý. — 301. AE ſmutnie. — 302. E přesm: gmenem Paffuncius. — 303. AE a velmi nábožný, jenž pyče své dceře sch; E m. by: by gemu dczy. — 306. E a zdali. — 307. E Bratrzich; A rziekl. — 308. AE mój sch. — 309. E m. ač: yakz. — 310. AE i sch; E powiediel. — 314. E přesm: protoz wzdy ſem tie chtiel rad. — 315. E mne; A m. nepoznal: pozehna (!). — 316. E přesm: to wſſe ſ nim. — 317. E chtiel, zielel. —
Strana 462
462 geho welmi, ale twarz gegie bledieſſe a ſlzý gý polewachu a pro przíeliſſny puoſt až krwy kaſſlaſſe. A pak Pafuncius 320 welmý dobrze ſie vtieſſy y ſſel od nie, a przyſſed przed opata, y wece: Na mu wieru, Zet mi geft dobrze radil ten bratr y odtuſſil. A tak ſem weſel z bozie miloſti a geho treſſením, yako bycha) nalezl ſwu dczeru. A porucžyw ſie opatowie mo[206a]dlitbie y wſſech bratržy, y wrati ſie do 325 ſweho domu, chwalu bohu wzdawage. A kdyz Smaragdus ten, genz ſlul Eufrozyna, dokona oſm a tržidczetí let w peleſſy w ſwe w klaſſterze, vpade w nemocz, w nyzto wſſelik vmrže. Tehdy gednu Pafuncius podle obyczege przigide do klafstera nawſſtiewowat. Po 330 przywitany a po modlitbie bratrſke wece opatowý: otcže, odpuſtiſſ-ly, at ohledam ſmaragda, nebot welmi ma myſl geho žada. Tehdy opat, zawolaw Agapita, ab) przikazal, aby Pafuncíe wedl k Smaragdowý. A pak wſſel Pafuncius, kdez nemoczny Smaragdus ležieſſe, y pocže geho celowati 335 a rzka s welikym placžem: Breda mnye nebožczy, kde ſu twogy ſlibowe, kde twa ſlowa draha, geſſtos mi ſlibowal, že vzržym mu dczeru milu ſwyma ocžyma? Ay, netoliko gie newyzý, ale y ty, ſkrze niehoz ſem miel vtrechu nemalu, chczeš nas odgiti. Bíeda mnie, kto mee ſtare ſſediny vtreſſy? 340 Dwe gt zle, gehoz placžy. Trzidceti geſt let a oſm, yakz ſem ſwu dczeru ztratil, a nicz mi ſie geſt nezgewilo o nie, czo ſem y we dne y w noczy modlil ſie bohu za ny. A nynie mam tolikuž žaloft. kteru gyz budu nadiegý mieti? Kde naležnu ſwu vtiechu? gyž poydu w mee zaloſti do pekla. A wida 345 Smaragdus, an, welmi placže, Nyzadne odtuchy nechcze przigieti, Y wece gemu: I czo ſam ſie zabigieſs ſwym placžem? Y zdali geſt mala mocz božie? Neb czo-lý geft ge neſnadno? Popuſt ſweho ſmutka a wzpomen, kterak geſt buoh zgewil Iakubowi Patryarchowý Yozeffa, gehoz geft a) přips. na okr. b) nadeps. 318. E bledla; Eſluzy ; E polewali.—319. A kaſſleſſe (!), E kafflala; Em. pak: tak. — 320.AE přesm: vtiefſy (E vtieffil) fie; AE isch; AE m. šel: otgyde. — 321. AE radil sch. — 322. AE i sch. — 323. E porucziwffy. — 324. E bratrzich; AE i sch; E wratil. — 326. AE v (před své) sch. — 328. E m. všelik umře: y vmrzela. — 329. E prziffiel; AE m. po: a po. — 331. AE m. odpustíš-li: odpuſt (E odpufft) mi; A neboť sch; A nelmy (!). — 332. A Tehda; E zawolal; AE a sch; AE obš: przykaza (E przikazal) gemu. — 333. AE m. pak: pak (E tak) kdyz; A gyde, E ffiel. — 334. E leziel; AE i sch. — 335. A nebohu, E nebohemu; A kte. — 337. E přesm: ſwu milu dczeru; E Ey. — 338. E newidim; A ale sch; AE i ty sch; A m. skrze něhož: genz ſkrzenzz, E genz ſkrzie niey. — 339. E ſſediwy (!); A obš: vtieſſy gyz, E vtiefſy, k komu ſie vteku, kto mne gyz vtieſſy, orig, ad quem ibo, quis mei adiutor erit. — 340. AE přesm: leth geft. — 343. A kte. — 345. A obš: a yzadne; E nechticz. — 346. AE i (před vece) sch. — 347. AE plakanym; E m. izdali: yzda, A y day (!); A jest sch; A přesm: gemu geſt. — 348. E Popufſt;
462 geho welmi, ale twarz gegie bledieſſe a ſlzý gý polewachu a pro przíeliſſny puoſt až krwy kaſſlaſſe. A pak Pafuncius 320 welmý dobrze ſie vtieſſy y ſſel od nie, a przyſſed przed opata, y wece: Na mu wieru, Zet mi geft dobrze radil ten bratr y odtuſſil. A tak ſem weſel z bozie miloſti a geho treſſením, yako bycha) nalezl ſwu dczeru. A porucžyw ſie opatowie mo[206a]dlitbie y wſſech bratržy, y wrati ſie do 325 ſweho domu, chwalu bohu wzdawage. A kdyz Smaragdus ten, genz ſlul Eufrozyna, dokona oſm a tržidczetí let w peleſſy w ſwe w klaſſterze, vpade w nemocz, w nyzto wſſelik vmrže. Tehdy gednu Pafuncius podle obyczege przigide do klafstera nawſſtiewowat. Po 330 przywitany a po modlitbie bratrſke wece opatowý: otcže, odpuſtiſſ-ly, at ohledam ſmaragda, nebot welmi ma myſl geho žada. Tehdy opat, zawolaw Agapita, ab) przikazal, aby Pafuncíe wedl k Smaragdowý. A pak wſſel Pafuncius, kdez nemoczny Smaragdus ležieſſe, y pocže geho celowati 335 a rzka s welikym placžem: Breda mnye nebožczy, kde ſu twogy ſlibowe, kde twa ſlowa draha, geſſtos mi ſlibowal, že vzržym mu dczeru milu ſwyma ocžyma? Ay, netoliko gie newyzý, ale y ty, ſkrze niehoz ſem miel vtrechu nemalu, chczeš nas odgiti. Bíeda mnie, kto mee ſtare ſſediny vtreſſy? 340 Dwe gt zle, gehoz placžy. Trzidceti geſt let a oſm, yakz ſem ſwu dczeru ztratil, a nicz mi ſie geſt nezgewilo o nie, czo ſem y we dne y w noczy modlil ſie bohu za ny. A nynie mam tolikuž žaloft. kteru gyz budu nadiegý mieti? Kde naležnu ſwu vtiechu? gyž poydu w mee zaloſti do pekla. A wida 345 Smaragdus, an, welmi placže, Nyzadne odtuchy nechcze przigieti, Y wece gemu: I czo ſam ſie zabigieſs ſwym placžem? Y zdali geſt mala mocz božie? Neb czo-lý geft ge neſnadno? Popuſt ſweho ſmutka a wzpomen, kterak geſt buoh zgewil Iakubowi Patryarchowý Yozeffa, gehoz geft a) přips. na okr. b) nadeps. 318. E bledla; Eſluzy ; E polewali.—319. A kaſſleſſe (!), E kafflala; Em. pak: tak. — 320.AE přesm: vtiefſy (E vtieffil) fie; AE isch; AE m. šel: otgyde. — 321. AE radil sch. — 322. AE i sch. — 323. E porucziwffy. — 324. E bratrzich; AE i sch; E wratil. — 326. AE v (před své) sch. — 328. E m. všelik umře: y vmrzela. — 329. E prziffiel; AE m. po: a po. — 331. AE m. odpustíš-li: odpuſt (E odpufft) mi; A neboť sch; A nelmy (!). — 332. A Tehda; E zawolal; AE a sch; AE obš: przykaza (E przikazal) gemu. — 333. AE m. pak: pak (E tak) kdyz; A gyde, E ffiel. — 334. E leziel; AE i sch. — 335. A nebohu, E nebohemu; A kte. — 337. E přesm: ſwu milu dczeru; E Ey. — 338. E newidim; A ale sch; AE i ty sch; A m. skrze něhož: genz ſkrzenzz, E genz ſkrzie niey. — 339. E ſſediwy (!); A obš: vtieſſy gyz, E vtiefſy, k komu ſie vteku, kto mne gyz vtieſſy, orig, ad quem ibo, quis mei adiutor erit. — 340. AE přesm: leth geft. — 343. A kte. — 345. A obš: a yzadne; E nechticz. — 346. AE i (před vece) sch. — 347. AE plakanym; E m. izdali: yzda, A y day (!); A jest sch; A přesm: gemu geſt. — 348. E Popufſt;
Strana 463
463 želel, yako by byl vmrzel. a proſym, aby zde tržy dný oſtal 350 a nechodil ote mne. A newieda Pafuncius, czo by to mohlo byti, Sam k ſobie wece: Nayſpieſs geſt nietczo buoh gemu o mnie zgewil. Tehdy tržeti den wece k Smaragdowy: Aij, tot ſem czakal, moy pane y bratrze, yakoz ſy proſyl mne, a nykam ſem neſſel tyto trzy dny. A gyz wida [206b] Smaragdus, to geſt Eufrozýna, že gyž ma ſkoncžeti, zawolawffy Pafuncie, y wece gev: Anebot buoh gt wſſe dobrze zpoſobil a naplnil mu žadoſt a mie prowodil až do ſkoncženie, w ſwaru w mužſkem od dya- belſke neprziezny oſtrziehl ne pro me zaſluženíe, ale 360 s geho pomoczý gyž dokonagičze ten bieh, hotowa mi geſt koruna ſprawedlíwych, to geſt wiecžna odplata. Nechczý tebe oſtawiti w ſmutcze pro twu dczeru Eufrozynu; yat ſem, wece, ta hubenicie, a týs moy otecz, Pafuncius. Ay, tot ſy mie widíel a doſtia) na tom miey a yžadne nepraw 365 a neday žadnev meho tiela obnažyti aní mytí, než ſam to vcžýnb). A take zet ſem ſlibila opatowí rzkucz: Mam welike ſbozie; Budu-ly moczy w klaſſterže oſtatí na tomto mieſtie, abychom gemu to wſſe przýneſla: Protoz napln, czožt ſem ſlibila, a wiez to, žet geſt toto ſlawne míeſto, a pros za mie 370 boha. A to rzekſſý, y puſtí duſſý. A když bieſſe Pafuncius vſlyſſalc) tu ržecž, a widiew, že gyž vmržela geſt, ynhed ſie w nyem zarmutichu wſſeczka trziewa, ý pade na zemy y omdle, lako by byl vmržel. A pak Agapitus przibíeže a vzržew, že Smaragdus vmrzel, 375 a Pafuncie na zemy ležiece aný žyva ani mrtwa, y pocže nan wodu leti y wzdwyže geho a ržka: Y czo tie, moy mily pane Pafuncý? A on gemu wece: Nechaý mne, at tuto vmru; diwy ſem diwucie dnes widiel. A wſtaw, s welikym placžem pocže ržeczý: Bieda mnie, ma naymíleyfííe dczý, procž ſy 380 mí ſie drzewe nezgewila, at bych ya ſ tebu dobrowolníe vmržel? Naſtoýte, kterak ſy ſre tagíla a kterak ſyd) przieſſla a) na konci přeškrtn. z. b) v- nadeps. c) na konci přetrž. ie. d) za tím červ. přeškrtn. a černě podtečk. ſie. 355 E ſmutku; A kterako. — 349. A Patryarſfie. — 350. AE m. prosím: proſy (E proſym) tebe. — 351. A m. ote: otde. — 352. A Neyſpieſs. — 353. E přesm: gemu buoh o mnie nietczo; E Ey. — 354. E m. i: a. — 355. A nykame. — 356. A m. to jest: tot geft, E totizto. — 357. E ſkonati; A zawolaffie (!), E zawola. — 358. E jest sch; E mne. — 359. AE koncze; AE m. v sváru v: w ftawu, orig. certando. — 360. E obš: mne oſtrzihl. — 362. A korona. — 364. E přesm: Wecze, yat ſem; A ta hubenice sch. — 365. AE na tom sch; E a sch. — 369. A abych, E aby. — 370. A m. toto: to; E mne. — 371. E pustila. — 372. E byl; E vſlyffel. — 374. E a omdlel; AE byl sch. — 375. AE a (po přiběže) sch; A uzřev sch (!) . — 378. AE an. — 379. A ſem ſem (!); AE přesm: wydiel dywuczie dnes. — 381. E prwe. — 382. A Naſtote (!), kako;
463 želel, yako by byl vmrzel. a proſym, aby zde tržy dný oſtal 350 a nechodil ote mne. A newieda Pafuncius, czo by to mohlo byti, Sam k ſobie wece: Nayſpieſs geſt nietczo buoh gemu o mnie zgewil. Tehdy tržeti den wece k Smaragdowy: Aij, tot ſem czakal, moy pane y bratrze, yakoz ſy proſyl mne, a nykam ſem neſſel tyto trzy dny. A gyz wida [206b] Smaragdus, to geſt Eufrozýna, že gyž ma ſkoncžeti, zawolawffy Pafuncie, y wece gev: Anebot buoh gt wſſe dobrze zpoſobil a naplnil mu žadoſt a mie prowodil až do ſkoncženie, w ſwaru w mužſkem od dya- belſke neprziezny oſtrziehl ne pro me zaſluženíe, ale 360 s geho pomoczý gyž dokonagičze ten bieh, hotowa mi geſt koruna ſprawedlíwych, to geſt wiecžna odplata. Nechczý tebe oſtawiti w ſmutcze pro twu dczeru Eufrozynu; yat ſem, wece, ta hubenicie, a týs moy otecz, Pafuncius. Ay, tot ſy mie widíel a doſtia) na tom miey a yžadne nepraw 365 a neday žadnev meho tiela obnažyti aní mytí, než ſam to vcžýnb). A take zet ſem ſlibila opatowí rzkucz: Mam welike ſbozie; Budu-ly moczy w klaſſterže oſtatí na tomto mieſtie, abychom gemu to wſſe przýneſla: Protoz napln, czožt ſem ſlibila, a wiez to, žet geſt toto ſlawne míeſto, a pros za mie 370 boha. A to rzekſſý, y puſtí duſſý. A když bieſſe Pafuncius vſlyſſalc) tu ržecž, a widiew, že gyž vmržela geſt, ynhed ſie w nyem zarmutichu wſſeczka trziewa, ý pade na zemy y omdle, lako by byl vmržel. A pak Agapitus przibíeže a vzržew, že Smaragdus vmrzel, 375 a Pafuncie na zemy ležiece aný žyva ani mrtwa, y pocže nan wodu leti y wzdwyže geho a ržka: Y czo tie, moy mily pane Pafuncý? A on gemu wece: Nechaý mne, at tuto vmru; diwy ſem diwucie dnes widiel. A wſtaw, s welikym placžem pocže ržeczý: Bieda mnie, ma naymíleyfííe dczý, procž ſy 380 mí ſie drzewe nezgewila, at bych ya ſ tebu dobrowolníe vmržel? Naſtoýte, kterak ſy ſre tagíla a kterak ſyd) przieſſla a) na konci přeškrtn. z. b) v- nadeps. c) na konci přetrž. ie. d) za tím červ. přeškrtn. a černě podtečk. ſie. 355 E ſmutku; A kterako. — 349. A Patryarſfie. — 350. AE m. prosím: proſy (E proſym) tebe. — 351. A m. ote: otde. — 352. A Neyſpieſs. — 353. E přesm: gemu buoh o mnie nietczo; E Ey. — 354. E m. i: a. — 355. A nykame. — 356. A m. to jest: tot geft, E totizto. — 357. E ſkonati; A zawolaffie (!), E zawola. — 358. E jest sch; E mne. — 359. AE koncze; AE m. v sváru v: w ftawu, orig. certando. — 360. E obš: mne oſtrzihl. — 362. A korona. — 364. E přesm: Wecze, yat ſem; A ta hubenice sch. — 365. AE na tom sch; E a sch. — 369. A abych, E aby. — 370. A m. toto: to; E mne. — 371. E pustila. — 372. E byl; E vſlyffel. — 374. E a omdlel; AE byl sch. — 375. AE a (po přiběže) sch; A uzřev sch (!) . — 378. AE an. — 379. A ſem ſem (!); AE přesm: wydiel dywuczie dnes. — 381. E prwe. — 382. A Naſtote (!), kako;
Strana 464
464 dyabelſku zloſt y tohoto ſwieta a doſſlas do wieczneho bydla! To vſlyſſaw Agapitus a vzržew diwnu przihodu, podiwiw ſie a biežaw y powiedie to wſſeczko opatowi. A prziſſed opat, y wece, nad ný ftogie: Eufrozýna, bozie newieſto a dczý wſſech ſwatých, [207a] nezapominay ſwych ſluh a tohoto klaſſtera, ale pros za ny boha Gezukryſta, at by 390 nam dal dogiti do wiecžneho prziebytka a zde na tomto ſwietie, dyablu ſie protiwiece, ſwýtlezyti, abychom mielý ſ tebu cžeſt w nebeſlech y ſe wſſemy ſwatymí. y kazal ſie ſebrati wſſem bratržy, aby ſe cztí pohrzebly to ſwate tielo. A když ſie ſeſſlý a vzržechu tak hrozny diw, wzdachu chwalu 395 bohu, genž w ženſkem pržyrozeny vtlem take diwy cžyní. A pak geden bratr gednooký pocže gegie twarž celowati a s placžem. A ynhed, yakz ſie gie dotcže, oko ſie gemu ynhed nawrati. A vzržewſſe to bratrzie, kterziž przi tom brechu, Poſlawichu boha, gemu diekugicze, Gehozto 400 wſſeczko geſt, czož geſt dobreho. a welmý ſie polepſſywſſe a vtieſſywſſe Pohržebechu gý, kdezto ſtaroſty hrzebiechu. A pak gegie otecz Pafuncius, czoz koly miegieſſe ſbožie, na koſtelý y na zaduſſiea) obrati a na klafſtery. Y pocze bytí w temz klaſſterze; a daw tu ſbožie wietcžy polowiczie, 405 y bydlil w teež peleſſy a na teež robožče lehaſſe yako Eufrozýna. 385 A pak byl žyw w tom ſtawu ſlawnem deſiet let y sſſel s ſwieta k bohu y byl pohržeben tu podle ſwe dczerze. A opat boha ſe wſſemy bratržy chwalece, A gich ſkoncženíe 410 wzdy den pamatugy ſlawnie až do dneſſnieho dne w to klafſterže, chwalece boha otcze y ſyna s ſwatym duchem na wieky wiekom, Amen. a) za- nadeps. A kako. — 385. E vſlyfſel; A dywu (!); E podiwi. — 386. E biezel a powiediel; AE to sch; AE a sch. — 387. E přesm: stogie nad nij. — 389. E nas. — 391. AE dyablom; AE protiwycz ſwytiezyli (!).— 392. A kaza. — 393. A bratrzy; E přesm: wſſem bratrzym sgitij; A m. ctí: tczy(!); E pochowali. — 394. A sgydu; E vzrzeli; E m. hrozný: weliky; E wzdali. — 395.AE m. jenž: ze (E genz) y; E takowe. — 396. E gedno- woky. — 398. AE m. oko sě jemu inhed navráti: ynhed gemu nawrati oko; A gijz, E genz. — 399. E byli, pochwalili. — 401. E pochowali; E m. hřebiechu: lezy. — 402. E přesm: otecz gegi; E gmiel. — 403. E obratil. — 404. AE polowyczy. — 405. A bydly, E bydlel; A w teyz, E w ty; A teyz, E te; E rohozý; E lyhal. — 407. A by; 1 ſnyde. — 408. A m. byl: by; A pohriebem (!), E pochowan; E dczery. — 409. E bratrzymi. — 410. E pamatny ſlawi.
464 dyabelſku zloſt y tohoto ſwieta a doſſlas do wieczneho bydla! To vſlyſſaw Agapitus a vzržew diwnu przihodu, podiwiw ſie a biežaw y powiedie to wſſeczko opatowi. A prziſſed opat, y wece, nad ný ftogie: Eufrozýna, bozie newieſto a dczý wſſech ſwatých, [207a] nezapominay ſwych ſluh a tohoto klaſſtera, ale pros za ny boha Gezukryſta, at by 390 nam dal dogiti do wiecžneho prziebytka a zde na tomto ſwietie, dyablu ſie protiwiece, ſwýtlezyti, abychom mielý ſ tebu cžeſt w nebeſlech y ſe wſſemy ſwatymí. y kazal ſie ſebrati wſſem bratržy, aby ſe cztí pohrzebly to ſwate tielo. A když ſie ſeſſlý a vzržechu tak hrozny diw, wzdachu chwalu 395 bohu, genž w ženſkem pržyrozeny vtlem take diwy cžyní. A pak geden bratr gednooký pocže gegie twarž celowati a s placžem. A ynhed, yakz ſie gie dotcže, oko ſie gemu ynhed nawrati. A vzržewſſe to bratrzie, kterziž przi tom brechu, Poſlawichu boha, gemu diekugicze, Gehozto 400 wſſeczko geſt, czož geſt dobreho. a welmý ſie polepſſywſſe a vtieſſywſſe Pohržebechu gý, kdezto ſtaroſty hrzebiechu. A pak gegie otecz Pafuncius, czoz koly miegieſſe ſbožie, na koſtelý y na zaduſſiea) obrati a na klafſtery. Y pocze bytí w temz klaſſterze; a daw tu ſbožie wietcžy polowiczie, 405 y bydlil w teež peleſſy a na teež robožče lehaſſe yako Eufrozýna. 385 A pak byl žyw w tom ſtawu ſlawnem deſiet let y sſſel s ſwieta k bohu y byl pohržeben tu podle ſwe dczerze. A opat boha ſe wſſemy bratržy chwalece, A gich ſkoncženíe 410 wzdy den pamatugy ſlawnie až do dneſſnieho dne w to klafſterže, chwalece boha otcze y ſyna s ſwatym duchem na wieky wiekom, Amen. a) za- nadeps. A kako. — 385. E vſlyfſel; A dywu (!); E podiwi. — 386. E biezel a powiediel; AE to sch; AE a sch. — 387. E přesm: stogie nad nij. — 389. E nas. — 391. AE dyablom; AE protiwycz ſwytiezyli (!).— 392. A kaza. — 393. A bratrzy; E přesm: wſſem bratrzym sgitij; A m. ctí: tczy(!); E pochowali. — 394. A sgydu; E vzrzeli; E m. hrozný: weliky; E wzdali. — 395.AE m. jenž: ze (E genz) y; E takowe. — 396. E gedno- woky. — 398. AE m. oko sě jemu inhed navráti: ynhed gemu nawrati oko; A gijz, E genz. — 399. E byli, pochwalili. — 401. E pochowali; E m. hřebiechu: lezy. — 402. E přesm: otecz gegi; E gmiel. — 403. E obratil. — 404. AE polowyczy. — 405. A bydly, E bydlel; A w teyz, E w ty; A teyz, E te; E rohozý; E lyhal. — 407. A by; 1 ſnyde. — 408. A m. byl: by; A pohriebem (!), E pochowan; E dczery. — 409. E bratrzymi. — 410. E pamatny ſlawi.
Strana 465
465 Zýwot ſwate Marýny pänya). R. I, str. 393. Bieſſe geden bratr swietſky A miegieſse dczeru malu. Tehdy, chtre ſie tohoto fwieta wzdalyti, poruczy gý gednomu ſwemu przybuznemu y ſſel ſam do klaſſtera, Genž breſſe dwie a trzidczeti mil wzdaly odtawad. A wſſed y pocże cżyniti wſſiczku potrzebu w klaſſterze, tak že opat geho nade wſſeczky milowati pocže, protoze bieſſe welmi wierný a poſluſſny. Y ſtalo ſie, že po mnohem czaſu roz- pomenul ſie na ſwu dczeru, y pocze ſie przieliſs mutíti ſam w ſobie. A kdyz to cżyni mnoho dny, vzrzew geho opat 10 truchla, y wece gemu: Czo ge [207b] tobíe, bratrže, žes tak ſmuten? Powiez mi, a boh tie vtieſſy, genž wſſem pomaha z nuze. Tehdy on padl przed nim s welikym placžem y pocže ržeczy: Mam gedineho ſynaczka w mieſtie, gehoz ſem maleho oſtawil; a proto femb) rozpomenuw ſie ſmutil. 15 Ale nepowiedíe gemu, by dieweczka byla, ale pak opat newieda, czo by bylo, a nechtie geho ztratiti, že breſſe potrzeben w klaſſterže, wece gemu: Když geho milugeſs, Gdij a pržýwed geho s ſebu ſiem, at by tuto ſ tebu byl. a ſſed y przýwede geho s ſebu, Ano gie diechu Marýna. 20 Y promíení gie gmeno y nazwal gý Marýnem, y da gý, aby ſie piſmu vcžila w klafſterže tu, Y pocże tu ſ ny byti. A yżadny ze wſſech bratrzý nezwiediel, by byla*) diewecżka, ale wſſiczkný pocżechu gy nazywati Marynem. A když gyz bieſſe we cztrnadczti letech, pocže gý otecz vcżyti ceſtie k bohu y wece gíe: Hleday, wece dczerży, at yzadny nezwie tweo ſtawu až do twe ſmrti, A choway ſie dyabelſke zloſti, at tebe neprzelſti, abychom tohoto ſwateho klaſſtera ne- przeruſſily ad) abychom pržed bożym oblicžegem y pržed íwatýmý andrely geho nebyli s zlymi zatraczený A gýneho 30 mnoho vcžieſſe gý na wſſaky den o kralowſtwi nebeſkem. 5 25 a) červ. b) ſem nadeps. nad přetrženým ze ſie. c) -la nadeps. d) nadeps. R. I, str. 393. 1. E nadp: O Swate Marynie Zywot welmie prekny, kterak gest w klaffterze byla; A bez nadp. — 2. E Byl; E gmiel. — 3. AE m. vzdáliti: zbawyti. — 4. A gyde. — 5. E byl; A zdalý; E odtud. — 6. Eisch; E wſſeczku. — 7. AE přesm: pocze mylowati nade wſſeczkny (E wſſeczky); E byl. — 8. AE i sch; A Sta. — 9. A rozpomenu. — 10. E czynil. — 11. E ſmutna; E i sch; A je sch. — 13. A pad, E padſſy. — 14. AE i sch. — 15. E přesm: protoz ſem ſie ſmutil rozpomenuw ſie. — 16. E nepowiediel; E pak sch. — 17. E byl. — 20. E m. jeho: gij; E m. ano: y bylo; E m. diechu: gmeno; A Maryana. — 21. A m. jie: giegy; A nazwa; A Maryanem. — 23. A newiedie, E newiediel, orig. agnovit. — 24. E m. všickni... nazývati: wſficzy gíj nazywali; A Maryanem. — 25. E byla; A cztrnafti; A m. cestě: czyftotie (!). — 26. E vece (po hledaj) sch; AE dczero. — 28. A toho. — 29. AE a sch; A bozſkym. — 30. A s zlym. — 31. E vczyl; A kralewſtwy, E kralowſtwim. — 32. E byla; A w ſed- Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 30
465 Zýwot ſwate Marýny pänya). R. I, str. 393. Bieſſe geden bratr swietſky A miegieſse dczeru malu. Tehdy, chtre ſie tohoto fwieta wzdalyti, poruczy gý gednomu ſwemu przybuznemu y ſſel ſam do klaſſtera, Genž breſſe dwie a trzidczeti mil wzdaly odtawad. A wſſed y pocże cżyniti wſſiczku potrzebu w klaſſterze, tak že opat geho nade wſſeczky milowati pocže, protoze bieſſe welmi wierný a poſluſſny. Y ſtalo ſie, že po mnohem czaſu roz- pomenul ſie na ſwu dczeru, y pocze ſie przieliſs mutíti ſam w ſobie. A kdyz to cżyni mnoho dny, vzrzew geho opat 10 truchla, y wece gemu: Czo ge [207b] tobíe, bratrže, žes tak ſmuten? Powiez mi, a boh tie vtieſſy, genž wſſem pomaha z nuze. Tehdy on padl przed nim s welikym placžem y pocže ržeczy: Mam gedineho ſynaczka w mieſtie, gehoz ſem maleho oſtawil; a proto femb) rozpomenuw ſie ſmutil. 15 Ale nepowiedíe gemu, by dieweczka byla, ale pak opat newieda, czo by bylo, a nechtie geho ztratiti, že breſſe potrzeben w klaſſterže, wece gemu: Když geho milugeſs, Gdij a pržýwed geho s ſebu ſiem, at by tuto ſ tebu byl. a ſſed y przýwede geho s ſebu, Ano gie diechu Marýna. 20 Y promíení gie gmeno y nazwal gý Marýnem, y da gý, aby ſie piſmu vcžila w klafſterže tu, Y pocże tu ſ ny byti. A yżadny ze wſſech bratrzý nezwiediel, by byla*) diewecżka, ale wſſiczkný pocżechu gy nazywati Marynem. A když gyz bieſſe we cztrnadczti letech, pocže gý otecz vcżyti ceſtie k bohu y wece gíe: Hleday, wece dczerży, at yzadny nezwie tweo ſtawu až do twe ſmrti, A choway ſie dyabelſke zloſti, at tebe neprzelſti, abychom tohoto ſwateho klaſſtera ne- przeruſſily ad) abychom pržed bożym oblicžegem y pržed íwatýmý andrely geho nebyli s zlymi zatraczený A gýneho 30 mnoho vcžieſſe gý na wſſaky den o kralowſtwi nebeſkem. 5 25 a) červ. b) ſem nadeps. nad přetrženým ze ſie. c) -la nadeps. d) nadeps. R. I, str. 393. 1. E nadp: O Swate Marynie Zywot welmie prekny, kterak gest w klaffterze byla; A bez nadp. — 2. E Byl; E gmiel. — 3. AE m. vzdáliti: zbawyti. — 4. A gyde. — 5. E byl; A zdalý; E odtud. — 6. Eisch; E wſſeczku. — 7. AE přesm: pocze mylowati nade wſſeczkny (E wſſeczky); E byl. — 8. AE i sch; A Sta. — 9. A rozpomenu. — 10. E czynil. — 11. E ſmutna; E i sch; A je sch. — 13. A pad, E padſſy. — 14. AE i sch. — 15. E přesm: protoz ſem ſie ſmutil rozpomenuw ſie. — 16. E nepowiediel; E pak sch. — 17. E byl. — 20. E m. jeho: gij; E m. ano: y bylo; E m. diechu: gmeno; A Maryana. — 21. A m. jie: giegy; A nazwa; A Maryanem. — 23. A newiedie, E newiediel, orig. agnovit. — 24. E m. všickni... nazývati: wſficzy gíj nazywali; A Maryanem. — 25. E byla; A cztrnafti; A m. cestě: czyftotie (!). — 26. E vece (po hledaj) sch; AE dczero. — 28. A toho. — 29. AE a sch; A bozſkym. — 30. A s zlym. — 31. E vczyl; A kralewſtwy, E kralowſtwim. — 32. E byla; A w ſed- Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 30
Strana 466
466 A když gyz bieſíe w ſedmnadczti letech, otecz gegie ſkoncże. Tehdy ona ſama w peleſſy ſweho otcze byla, a držieczy wſſeczko przikazaníe geho a poſluchagícz 35 wſiech w klaſſterže, tak ze gy wſſichny milowachu. Y breſſta w klaſſterże dwa woly a kolymahy, že bieſſe nedaleko od morže, kdezto bíeſſe mieſtecžko za tržy mile od klafſtera; Y chodiechu mnýſſy a pržinoſichu, czož gim potržebie breſſe klaſſteržſkeho. Tehdy gednu weče gemu opat: Maryne 40 bratrze, Procž tý take s bratrzy neygdeſsa) a nepomožeſs gim? genz odpowiedie rzka: Rozkažeſſ-ly, otcže, rad poydu. Atuw to mieſteczku bieſſe gedna hoſtina hoſpoda, y pocze czaſtokrat bratr Marynus [208a] choditi s karamý neb s ko- lymahamý. A kdyz bywaſſe pozdre, že ſie nemožleſſe do- 45 klaſſtera wratiti, oſtawaſſe w tom mieſteczku w hoſpodie s ginymý bratrý. y przihodij ſe ſkrze dyabelſku leſt, ze ten hoſpodarz. miegieſſe gednu dczeru panu, k niež rytierz prziſſed, y odyal gie paneſtwie y pocžala gt ſ nim. A kdyz zwie- 50 diechu tob) gegie otecz a matie, pocžechu gie tazati, ſkym by pocžala. a ona gim powiedie a rzkucz: Ten mných, gemužto diegy bratr Marynus, genž geſt czaſto zde stawal ſ kolýmahamy, ten mie gt podawil, y poczala ſem. a ynhed gegie przibužny ſſly ſu do klaſſtera y wece opatowi: Ay, 55 otcże, czot geft twoy mních Marynus vczinil! kterak geſt przelſtil naſſy dceru! Tehdy gim odpowiedie rzka: Ne- chayte, powyzmy, geſt-ly to prawda. A kdyz ona prziſſla, wece gíe: Bratrže marýne, Ty-lis toto vcžinil gich dczeržy? A on ſtogie a myſliw s žaloſti, powiedie a rzka: Otcže, 60 ſhrzeſſil ſem y kagý ſre toho a proſým, aby za mie boha a) -g- nadeps. b) nadeps. mynadíte. — 33. E ſkonal; AE přesm: otcze ſweho; A m. byla: byti, E pocze byti. — 34. AE drzeti wſfie. — 35. E takže ji všichni milováchu sch; F byli. — 36. E m. kolimahy: kary; E bylo. — 37. E bylo.— 38. E chodili; A przynoſechu, E przinaſſeli.— 39. E bylo; A klafiterſkeho, E klafiteru; E m. jemu: gij. — 41. AE řka sch; AE ka- zeſſ-ly; AE rád pójdu sch. — 42. E byla; E jedna sch; E hoſtinſka. — 43. A Mary- anus. — 44. A s kolymahy; E neb s kolimahami sch; A budiefse, E bylo; E nemohl. — 45. A Oftaniefse, E oſtal. — 46. A bratrzý. — 47. E przihodilo. — 48. E gmiel; A dyewoygnu. — 49. A otgie; A panenstwo; A pocze; AE jest sch. — 50. A wzwie- diechu, E zwiediela ; AE to sch ; AE otec a sch; E pocze. — 51. A ana; E powiediela. — 52. E rzikagi; E bratr sch; A Maryan9; A m. jest: biefſe, E sch. — 53. E s karami; E m. mě jest podávil: mi geſt to vczynil; E obš: pocziala ſem od nieho. — 54. E m. příbuzní: przatele; A gydechu; AE sú sch; A weczechu, E rzekli; E Ey. — 55. A Maryanus. — 56. E odpowiediel; AL řka sch. — 57. AE obš: prawda, geſſto wy prawyte; A přišla sch; E m. když ona přišla: kdy zawolali geho. — 58. A m. jie: grey Opat, E Opath ; A Bratr Maryane; AE m. ty-lis: tys; A obš: a gych. — 59. A An; AE vmyſlyw; E powiediel. — 60. A m. a prosím: y proſy; E mne. — 61. E roz-
466 A když gyz bieſíe w ſedmnadczti letech, otecz gegie ſkoncże. Tehdy ona ſama w peleſſy ſweho otcze byla, a držieczy wſſeczko przikazaníe geho a poſluchagícz 35 wſiech w klaſſterže, tak ze gy wſſichny milowachu. Y breſſta w klaſſterże dwa woly a kolymahy, že bieſſe nedaleko od morže, kdezto bíeſſe mieſtecžko za tržy mile od klafſtera; Y chodiechu mnýſſy a pržinoſichu, czož gim potržebie breſſe klaſſteržſkeho. Tehdy gednu weče gemu opat: Maryne 40 bratrze, Procž tý take s bratrzy neygdeſsa) a nepomožeſs gim? genz odpowiedie rzka: Rozkažeſſ-ly, otcže, rad poydu. Atuw to mieſteczku bieſſe gedna hoſtina hoſpoda, y pocze czaſtokrat bratr Marynus [208a] choditi s karamý neb s ko- lymahamý. A kdyz bywaſſe pozdre, že ſie nemožleſſe do- 45 klaſſtera wratiti, oſtawaſſe w tom mieſteczku w hoſpodie s ginymý bratrý. y przihodij ſe ſkrze dyabelſku leſt, ze ten hoſpodarz. miegieſſe gednu dczeru panu, k niež rytierz prziſſed, y odyal gie paneſtwie y pocžala gt ſ nim. A kdyz zwie- 50 diechu tob) gegie otecz a matie, pocžechu gie tazati, ſkym by pocžala. a ona gim powiedie a rzkucz: Ten mných, gemužto diegy bratr Marynus, genž geſt czaſto zde stawal ſ kolýmahamy, ten mie gt podawil, y poczala ſem. a ynhed gegie przibužny ſſly ſu do klaſſtera y wece opatowi: Ay, 55 otcże, czot geft twoy mních Marynus vczinil! kterak geſt przelſtil naſſy dceru! Tehdy gim odpowiedie rzka: Ne- chayte, powyzmy, geſt-ly to prawda. A kdyz ona prziſſla, wece gíe: Bratrže marýne, Ty-lis toto vcžinil gich dczeržy? A on ſtogie a myſliw s žaloſti, powiedie a rzka: Otcže, 60 ſhrzeſſil ſem y kagý ſre toho a proſým, aby za mie boha a) -g- nadeps. b) nadeps. mynadíte. — 33. E ſkonal; AE přesm: otcze ſweho; A m. byla: byti, E pocze byti. — 34. AE drzeti wſfie. — 35. E takže ji všichni milováchu sch; F byli. — 36. E m. kolimahy: kary; E bylo. — 37. E bylo.— 38. E chodili; A przynoſechu, E przinaſſeli.— 39. E bylo; A klafiterſkeho, E klafiteru; E m. jemu: gij. — 41. AE řka sch; AE ka- zeſſ-ly; AE rád pójdu sch. — 42. E byla; E jedna sch; E hoſtinſka. — 43. A Mary- anus. — 44. A s kolymahy; E neb s kolimahami sch; A budiefse, E bylo; E nemohl. — 45. A Oftaniefse, E oſtal. — 46. A bratrzý. — 47. E przihodilo. — 48. E gmiel; A dyewoygnu. — 49. A otgie; A panenstwo; A pocze; AE jest sch. — 50. A wzwie- diechu, E zwiediela ; AE to sch ; AE otec a sch; E pocze. — 51. A ana; E powiediela. — 52. E rzikagi; E bratr sch; A Maryan9; A m. jest: biefſe, E sch. — 53. E s karami; E m. mě jest podávil: mi geſt to vczynil; E obš: pocziala ſem od nieho. — 54. E m. příbuzní: przatele; A gydechu; AE sú sch; A weczechu, E rzekli; E Ey. — 55. A Maryanus. — 56. E odpowiediel; AL řka sch. — 57. AE obš: prawda, geſſto wy prawyte; A přišla sch; E m. když ona přišla: kdy zawolali geho. — 58. A m. jie: grey Opat, E Opath ; A Bratr Maryane; AE m. ty-lis: tys; A obš: a gych. — 59. A An; AE vmyſlyw; E powiediel. — 60. A m. a prosím: y proſy; E mne. — 61. E roz-
Strana 467
467 proſyl. Tehdy rozhniewaw ſie ý kazal gemu pržibiti a rzka: Zagiſtet prawim, že ty, genžs ten hrzrech vczínil, Neoſtaneſs wiece w klafsterže w tomto, y kazal gemu z klaſſtera. a vžadnemu nepowiedie ſweho obycžege ani ſwe prżyhody. A wyſſedſſy z klafſtera, y byl tu pržed 65 klaſſterem y pocže na zemy ležeti w pokani a trpiecz, yako by wynna byla. Y pocže proſyti, aby gie dawaly chleba ſkywu tíj, geſſto chodiechu do klafſtera. To cżyní za trzi leta, nykam negdaa) od klaſſtera. Pak porodij ſyna ta hoſpodarzowa dczý y oddogý. Pak geho pogie gegie 70 matie s ſebu y przywrže geho Marynowý przed klaſſterem a rzkuczý: Ay, bratrże Maryne, chowayż ſweho ſyna, yakz ty vmieſs. a wſtawſſy a oſtawywſſy to dietie, y ſſla domow. Ale ſwata drewka Maryna, przigemſſy yako ſwe wlaſtnieb) dietatko, pocže chowati°) tiem gedno chlebem, czož gie tij 75 gduce z klafſtera dawachu, czyzieho dietiete. To cziny opiet za dwie letie. Potö pak, widuce tod) bratrzie, szielywſſe ſie, ſſedſſe k opatowi, a pocžechu opata proſyti, aby geho zaſie przival [208b] do klafſtera, a rzkuce: Otcže, ſmilug ſíee) a przigmy Ma- 80 ryna. Ay, gyzt geſt piet let, yakzt w pokany ležý przed klaſſ- terem, nykam odtawad neodchazege; przigmí geho a day mu pokanie, yakztot geſt hoſpodin naſs Gezuskryſtus przi- kazal. Awſſak geho gedwa przýnutichu, že geho przigie. y zawola Maryna k ſobie, kazaw gemu do klafftera a rzka: 85 Twoý otecz byl muž ſwaty, yakzto ty dobrze wieš, a vwedl tie geſt malicžkeho do klaſſtera do tohoto ſwateho. A níkdy geſt nicz zleho nevczyníl, gefſtos tý pomyſlil a vczinil, ani geſt kto toho w tomto klaſſterže w ſwatem kdy vcżynil. A gyż ſy mnie ty wſſel ſwym ſynem, gehoz ſy 90- w czyzoloſtwýf) dobyl. Protoz muſyſs pokanie trpieti. a) -g- nadeps. b) za tím červ. přetrž. a černě podtečk. díewka. c) před tím pře- škrtnuto po. d) nadeps. e) za tím přeškrtn. Otcze ſmílug f. f) po czy přeškrtn. lo. hniewawffy; A kaza. — 62. A prawy; E genz(!). — 63. E přesm: w tomto klafſterze. — 64. E nepowiediela. — 65. A by. — 66. E i byl tu před klášterem i sch. — 68. E přesm: ſkywu chleba; AE m. ti: trech; E chodil; E czynie(!). — 69. A nykame. — 70. E přesm: ta hoſpodarzowa dczy porodila ſyna; E odchowala; E poyala; A jejie sch. — 71. E s sebú sch; E prziwrhla; A Maryanowy. — 72. A bratr Maryane; A ſweho ſweho (!). — 73. E m. a ostavivši: oſtawi tu; A gyde. — 74. E panna; A Maryana; E prziyawffy. — 75. E přesm: gedno tim. — 76. A dadiechu; E m. ti jdúce z kláštera dáváchu: dawali gducze do klafftera; AE cizieho dietěte sch; E czynila. — 77. E opět sch. — 78. AE to sch; E obš: zzelij fie gym. — 79. A ku Opatowý !); AE a sch; E poczeli; E m. opata: geho; A przygiel. — 81. AE obš: bratra Maryana (E Maryna). — 82. AE obš: a nykam. — 83. AE yakozto. — 84. A Awffal(!); E przy- nutili; E prziyal. — 85. E zawolal; A Maryana; E rzkucz. — 86. AE yakozto. — 89. AE ještos ty pomyslil a učinil sch., orig. quod tu cogitasti et fecisti; AE toho 30*
467 proſyl. Tehdy rozhniewaw ſie ý kazal gemu pržibiti a rzka: Zagiſtet prawim, že ty, genžs ten hrzrech vczínil, Neoſtaneſs wiece w klafsterže w tomto, y kazal gemu z klaſſtera. a vžadnemu nepowiedie ſweho obycžege ani ſwe prżyhody. A wyſſedſſy z klafſtera, y byl tu pržed 65 klaſſterem y pocže na zemy ležeti w pokani a trpiecz, yako by wynna byla. Y pocže proſyti, aby gie dawaly chleba ſkywu tíj, geſſto chodiechu do klafſtera. To cżyní za trzi leta, nykam negdaa) od klaſſtera. Pak porodij ſyna ta hoſpodarzowa dczý y oddogý. Pak geho pogie gegie 70 matie s ſebu y przywrže geho Marynowý przed klaſſterem a rzkuczý: Ay, bratrże Maryne, chowayż ſweho ſyna, yakz ty vmieſs. a wſtawſſy a oſtawywſſy to dietie, y ſſla domow. Ale ſwata drewka Maryna, przigemſſy yako ſwe wlaſtnieb) dietatko, pocže chowati°) tiem gedno chlebem, czož gie tij 75 gduce z klafſtera dawachu, czyzieho dietiete. To cziny opiet za dwie letie. Potö pak, widuce tod) bratrzie, szielywſſe ſie, ſſedſſe k opatowi, a pocžechu opata proſyti, aby geho zaſie przival [208b] do klafſtera, a rzkuce: Otcže, ſmilug ſíee) a przigmy Ma- 80 ryna. Ay, gyzt geſt piet let, yakzt w pokany ležý przed klaſſ- terem, nykam odtawad neodchazege; przigmí geho a day mu pokanie, yakztot geſt hoſpodin naſs Gezuskryſtus przi- kazal. Awſſak geho gedwa przýnutichu, že geho przigie. y zawola Maryna k ſobie, kazaw gemu do klafftera a rzka: 85 Twoý otecz byl muž ſwaty, yakzto ty dobrze wieš, a vwedl tie geſt malicžkeho do klaſſtera do tohoto ſwateho. A níkdy geſt nicz zleho nevczyníl, gefſtos tý pomyſlil a vczinil, ani geſt kto toho w tomto klaſſterže w ſwatem kdy vcżynil. A gyż ſy mnie ty wſſel ſwym ſynem, gehoz ſy 90- w czyzoloſtwýf) dobyl. Protoz muſyſs pokanie trpieti. a) -g- nadeps. b) za tím červ. přetrž. a černě podtečk. díewka. c) před tím pře- škrtnuto po. d) nadeps. e) za tím přeškrtn. Otcze ſmílug f. f) po czy přeškrtn. lo. hniewawffy; A kaza. — 62. A prawy; E genz(!). — 63. E přesm: w tomto klafſterze. — 64. E nepowiediela. — 65. A by. — 66. E i byl tu před klášterem i sch. — 68. E přesm: ſkywu chleba; AE m. ti: trech; E chodil; E czynie(!). — 69. A nykame. — 70. E přesm: ta hoſpodarzowa dczy porodila ſyna; E odchowala; E poyala; A jejie sch. — 71. E s sebú sch; E prziwrhla; A Maryanowy. — 72. A bratr Maryane; A ſweho ſweho (!). — 73. E m. a ostavivši: oſtawi tu; A gyde. — 74. E panna; A Maryana; E prziyawffy. — 75. E přesm: gedno tim. — 76. A dadiechu; E m. ti jdúce z kláštera dáváchu: dawali gducze do klafftera; AE cizieho dietěte sch; E czynila. — 77. E opět sch. — 78. AE to sch; E obš: zzelij fie gym. — 79. A ku Opatowý !); AE a sch; E poczeli; E m. opata: geho; A przygiel. — 81. AE obš: bratra Maryana (E Maryna). — 82. AE obš: a nykam. — 83. AE yakozto. — 84. A Awffal(!); E przy- nutili; E prziyal. — 85. E zawolal; A Maryana; E rzkucz. — 86. AE yakozto. — 89. AE ještos ty pomyslil a učinil sch., orig. quod tu cogitasti et fecisti; AE toho 30*
Strana 468
468 welikys hrziech vcžinil. Tot przikazugy, aby wſſeczko po klaſſteru cziſto miel a ſam wodu noſie metl; a wſſem obuw zpoſobug a wſſem ſluž; tak budeſs mu miloſt mieti. Ta 95 ſwata diewka, welmy mile to przýgemſſý, wſſeczko, czoż gie bieſſe przikazano, cžinieſſe. Tak pak ſie ſtalo, že ſkuoro przed buoh ſſla geſt z tohoto ſwieta. A ſſedſſe bratrzie, powiedrechu opatowi a rzkuce: Ay, tot bratr Marýnus vmrzel. wece gim opat: 100 Wzhledniete, bratrzíe, kteraky to býl geſt hrziech, že pokanie nebyl duoſtogen. Alewſſak gduce, omygice, Po- hrzebtež geho podal od klaſſtera. A ſſedſſe vmywat y vzržechu, že geſt žena. y poczechu ſie wſſiczkný diwiti a rzkučze, ze geſt tak ſlawny prziebytek gegie ſie zgewil, 105 gehož yżadny držew newíedíel, by žena byla. A przibrehſſe k opatu a placzicz wečechu: Otcže, pod a opatrž bratra Maryna, y otazal gich a rzka: Czo ge to tak diwneho? A oni opiet wecechu: Poydiž a vzržiſs hrozne diwy božie a budeſs wiedieti, czo cžiníe. Tehdy vzaſl ſie y bležal tam 110 y pržide až nad tielo. A kdyz zdwihnu przikrow a vzrzie, že geſt žena, a ynhed vderžy ſebu o zemy, a hlawu w zemy tluka, v pocže ržeczý: [209a] Zaklynam tie Gezukryſtem hoſpodinem, aby mne nepotupila przed božim obliczegem, žet ſem tie byl porobyl, nebot ſem newiedomie czinil. Ty, 115 żadna pania), nepowiedielas ſtawu ſweho. Ay, yat ſem, na mu prawdu beru, newiediel tweho ſwateho prziebytka. Y kazal gegie ſwate tielo pohržeſti w koſtele, na modlit- bach kdezto bywachu. Tehož dne ta žena przigide, ano w nie byes wſtupil, 120 y pocze ſweho hrziechu ſie kati a zpowiedati, ſ kym geſt a) nadeps. panno. sch; E přesm: w tomto ſwatem klaffterzie. — 90. E obš: kdy to; AE m. mně: nyný (spr.). — 92. AE kazugy. — 93. E klafſterze. — 94. A ſboſobuyg !). — 95. A diewycze, E panna; E přesm: to mile; E prziyala. — 96. E bylo; E czynila. — 97. AE přesm: ſie pak; A ſta; A wſkorzie, E ſkuro; A gyde; AE jest sch. — 98. E powiedieli. — 99. E Ey; A Maryanus, E Maryn. — 100. A Wezrziete, E hledte. A kaký: E přesm: geft to byl; A m. že: zen (!). — 101. A nebyl sch(!); E m pokánie nebyl: gest byl pokanie (!); A fſedffie, E gdietez; A obmygycze, E obš: obmygicze geho. — 102. E Pochowaytez. — 103. E vzrzeli; E poczeli. — 105. E prwe. — 106. A ku Opatu (!), E k opatowi; E a sch; E rzekli. — 107. A Maryana; AE i sch; A otaza, E otazal ſie ; A je sch; A any. — 108. E rzekli; A Poydy, E poď; E m. hrozné: welike. — 109. E vzas, E vlekl; A bieze, E bieziel. — 110. A przygyde, E prziſſel; A zdwyhu, E zdwihli; AE a sch; E vzrzel. — 112. A Zaklynagy. — 113. E přesm: bohem gezukryſtem; AE netupyla. — 115. A m. aj, jáť: a yat, E a ya; E sem sch. — 116. AE obš: to beru; E obš: zlet ſem newiediel. — 117. A i sch; A kaza; E pochowati. — 118. AE přesm: kdezto na Modlitwach; E bywali. — 119. E m. téhož: Toho; E przifſla; E an, A any (!); E diabel. — 120. E přesm: ſie ſweho hrzichu. — 121. AE m. šedši k hrobu: ſedmy
468 welikys hrziech vcžinil. Tot przikazugy, aby wſſeczko po klaſſteru cziſto miel a ſam wodu noſie metl; a wſſem obuw zpoſobug a wſſem ſluž; tak budeſs mu miloſt mieti. Ta 95 ſwata diewka, welmy mile to przýgemſſý, wſſeczko, czoż gie bieſſe przikazano, cžinieſſe. Tak pak ſie ſtalo, že ſkuoro przed buoh ſſla geſt z tohoto ſwieta. A ſſedſſe bratrzie, powiedrechu opatowi a rzkuce: Ay, tot bratr Marýnus vmrzel. wece gim opat: 100 Wzhledniete, bratrzíe, kteraky to býl geſt hrziech, že pokanie nebyl duoſtogen. Alewſſak gduce, omygice, Po- hrzebtež geho podal od klaſſtera. A ſſedſſe vmywat y vzržechu, že geſt žena. y poczechu ſie wſſiczkný diwiti a rzkučze, ze geſt tak ſlawny prziebytek gegie ſie zgewil, 105 gehož yżadny držew newíedíel, by žena byla. A przibrehſſe k opatu a placzicz wečechu: Otcže, pod a opatrž bratra Maryna, y otazal gich a rzka: Czo ge to tak diwneho? A oni opiet wecechu: Poydiž a vzržiſs hrozne diwy božie a budeſs wiedieti, czo cžiníe. Tehdy vzaſl ſie y bležal tam 110 y pržide až nad tielo. A kdyz zdwihnu przikrow a vzrzie, že geſt žena, a ynhed vderžy ſebu o zemy, a hlawu w zemy tluka, v pocže ržeczý: [209a] Zaklynam tie Gezukryſtem hoſpodinem, aby mne nepotupila przed božim obliczegem, žet ſem tie byl porobyl, nebot ſem newiedomie czinil. Ty, 115 żadna pania), nepowiedielas ſtawu ſweho. Ay, yat ſem, na mu prawdu beru, newiediel tweho ſwateho prziebytka. Y kazal gegie ſwate tielo pohržeſti w koſtele, na modlit- bach kdezto bywachu. Tehož dne ta žena przigide, ano w nie byes wſtupil, 120 y pocze ſweho hrziechu ſie kati a zpowiedati, ſ kym geſt a) nadeps. panno. sch; E přesm: w tomto ſwatem klaffterzie. — 90. E obš: kdy to; AE m. mně: nyný (spr.). — 92. AE kazugy. — 93. E klafſterze. — 94. A ſboſobuyg !). — 95. A diewycze, E panna; E přesm: to mile; E prziyala. — 96. E bylo; E czynila. — 97. AE přesm: ſie pak; A ſta; A wſkorzie, E ſkuro; A gyde; AE jest sch. — 98. E powiedieli. — 99. E Ey; A Maryanus, E Maryn. — 100. A Wezrziete, E hledte. A kaký: E přesm: geft to byl; A m. že: zen (!). — 101. A nebyl sch(!); E m pokánie nebyl: gest byl pokanie (!); A fſedffie, E gdietez; A obmygycze, E obš: obmygicze geho. — 102. E Pochowaytez. — 103. E vzrzeli; E poczeli. — 105. E prwe. — 106. A ku Opatu (!), E k opatowi; E a sch; E rzekli. — 107. A Maryana; AE i sch; A otaza, E otazal ſie ; A je sch; A any. — 108. E rzekli; A Poydy, E poď; E m. hrozné: welike. — 109. E vzas, E vlekl; A bieze, E bieziel. — 110. A przygyde, E prziſſel; A zdwyhu, E zdwihli; AE a sch; E vzrzel. — 112. A Zaklynagy. — 113. E přesm: bohem gezukryſtem; AE netupyla. — 115. A m. aj, jáť: a yat, E a ya; E sem sch. — 116. AE obš: to beru; E obš: zlet ſem newiediel. — 117. A i sch; A kaza; E pochowati. — 118. AE přesm: kdezto na Modlitwach; E bywali. — 119. E m. téhož: Toho; E przifſla; E an, A any (!); E diabel. — 120. E přesm: ſie ſweho hrzichu. — 121. AE m. šedši k hrobu: ſedmy
Strana 469
469 byla pocžala. A ſſedſſy k hrobu po gegiem ſwatě ſkoncženy ta žena byla breſa zproſſtiena na tom mieſtie, kdez ſwata Marýna lezieſſe. a vſlyſſewſſe to z toho mieſteczka, czoż gich bieſſe, y z ginych okolnich klafſterow tý diwy, y przigdu do klaſſtera do toho s koruhwiemy a s ſwie- 125 czemy, zpiewagicze a boha chwalecze; a wſſedſſekgegremu hrobu, pocżechu ſlawnie zprewati, kdezto do dneſſnieho dne ſkrze modlitbu ſwate panny buoh mnoho diwow vka- zuge na czeſt y na chwalu ſweho ſwateho gmena, genž s otézem wiecżny geft y s duchem ſwatym przebywa a kra- 130 luge buoh na wleky wiekom, Amen. den, orig. septima die; A gegie; E swatym. — 122. A by; E diabla. — 123. A Swa(!) Maryana; E lezy. — 124. E bylo. — 125. E i sch; A przygydu, E przyflij; E přesm: do toho klaſſtera. — 216. AE s sviecemi sch; AE obš: zpiewagycze zpiewany; AE gegy.— 127. E poczeli; AE obš: bohu ſlawnie. — 128. AE obš: dne buoh; AE modlytwy; A diewycze; AE Buoh sch; AE m. divóv: czyny dywuow a. — 129. A gmene. — 130. A s (po i) sch; AE obš: y prziebywa. — 131. E Buoh sch; A obš: y na; A po věkóm přidává: Zawierne to day, myly hoſpodyne Gezukryfte. Po amen C přidává datum: Leta božleho Tiſyczieho cžtyržyſteho Oſmdefateho W Patek na den Swateho Gylgý Dokonaly ſu ſie tyto knichy, Amen; E úvod k odstavci následujícímu (jeť v E, jako v A, pořádek kusů takový, že napřed je Ant., pak Eufr. a Mar. a teprve pak části, jež jsou v DBC na začátku rkpu): Tuto ſie poczyna wykladatel knih a zywotuow Swatych Otczuow puſtenikuow.
469 byla pocžala. A ſſedſſy k hrobu po gegiem ſwatě ſkoncženy ta žena byla breſa zproſſtiena na tom mieſtie, kdez ſwata Marýna lezieſſe. a vſlyſſewſſe to z toho mieſteczka, czoż gich bieſſe, y z ginych okolnich klafſterow tý diwy, y przigdu do klaſſtera do toho s koruhwiemy a s ſwie- 125 czemy, zpiewagicze a boha chwalecze; a wſſedſſekgegremu hrobu, pocżechu ſlawnie zprewati, kdezto do dneſſnieho dne ſkrze modlitbu ſwate panny buoh mnoho diwow vka- zuge na czeſt y na chwalu ſweho ſwateho gmena, genž s otézem wiecżny geft y s duchem ſwatym przebywa a kra- 130 luge buoh na wleky wiekom, Amen. den, orig. septima die; A gegie; E swatym. — 122. A by; E diabla. — 123. A Swa(!) Maryana; E lezy. — 124. E bylo. — 125. E i sch; A przygydu, E przyflij; E přesm: do toho klaſſtera. — 216. AE s sviecemi sch; AE obš: zpiewagycze zpiewany; AE gegy.— 127. E poczeli; AE obš: bohu ſlawnie. — 128. AE obš: dne buoh; AE modlytwy; A diewycze; AE Buoh sch; AE m. divóv: czyny dywuow a. — 129. A gmene. — 130. A s (po i) sch; AE obš: y prziebywa. — 131. E Buoh sch; A obš: y na; A po věkóm přidává: Zawierne to day, myly hoſpodyne Gezukryfte. Po amen C přidává datum: Leta božleho Tiſyczieho cžtyržyſteho Oſmdefateho W Patek na den Swateho Gylgý Dokonaly ſu ſie tyto knichy, Amen; E úvod k odstavci následujícímu (jeť v E, jako v A, pořádek kusů takový, že napřed je Ant., pak Eufr. a Mar. a teprve pak části, jež jsou v DBC na začátku rkpu): Tuto ſie poczyna wykladatel knih a zywotuow Swatych Otczuow puſtenikuow.
Strana 470
První list rukopisu A. [1a] SWaty Anthoníus z vrozenych a buoha bogíczich rodíczuow Od Egíptu rodem bieſſe. Takowu pilnoſti rodíczuow ſwych chowan bíeſſe, ze nicz gineho kromye Otcze a matky a domu znafſe. A kdyz gíz byehunem bíeſſe, nevczil ſe literze aniz ſe przidrzieſſe neſluſſnych baſnij dietek, ale wſſie zadoſtí zapalen gſa, Jakoz pſano gt, Bez vrazu doma przebywaſſie; do koſtela s rodiczy cza�to- krat chodieſſe, nenaſleduge dietínſkych lehkoſti aní mladczuow oplzloſtí, ale toliko trech wíeci poſluchaſſe, ktere czteny blechu. vzitek przíkazaníe vstawením zywota zachowawaſſe, nikdy nebyl k teſkliwoſti ſwym rodíczuom, yakoz obyczeg gt dietem, pro rozlczne a rozkoſſne krmye, any krmi lahodních zadaſſe; czoz mu dano bylo, na tom doſtí mage, Nicz wiecze nezadaſſe, po ſmrtí obogieho rodícze w letech oſmnacztí aneb XX s ſeſtru ſwu maliczku oſyrzel a domu hoſpodarzſtwie a ſeſtry ſwe pocztiewu peczy gmiegieſſe, nemynulo ſſeſt myeſi- czuow, v kterichzto po ſmrtí ſwych rodiczuow do koſtela, yakoz [1b] Obyczeg myegieſſe, przigda, Rozpomínaſſe ſe, kterak Apoſſtole, wſſeczky wieczy opuſtíwſſe, naſledowaly gſu ſpaſítele, a mnozy w ſkutcziech appofſtolſkích, ſtatky ſwe roz- prodawſſie, peníze k noham gích polozíly ſu, s chudy' dielycze ſe, A ktera a kterak welyka nadiege tiem polozena byla w nebeſích. Takowe wieczy roz- mietuge, wgide do koſtela. y przíhodilo ſe, ze tu chwíly cztene čteno bíſſe, W kteremz pan rzekl k bohatczy: Chczeſſ-ly a rozday chudym dokonaly bytij, Gdy a proday wſſeczky wieczy, kterez maſs, a rozday chudym a pod po mnye, a budeſs míeti poklad w neby. To vſlyſſaw, yako bozſkym zgednaním takowe myſſlenie pomyſlíwy, a yako by pro níeho to piſmo bylo praweno, Bozſke przikazanie k ſobie przytahl. A ynhed nawratiew ſe, zbozíe kterez gmiegieſſe, prodal gt. A kromíe gíney díedíny trzi Sta zahonuow gitr gmiegieſſe, a wyborne, kterezto ſuſedom rozdal geſt, aby w nizadney wieczy gemu anebo ſeſtrzie geho tiezkoſt neznykla. Ale gíne wſſeczky wieczy, kterez mowite gmiegiſſe, prodal geſt. A zhromazdyew mnoho penyez, chudym geſt rozdal, Malo pro Seſtru za- chowaw, kterazto pokolenyem a lety Mladſſie bieſſe.
První list rukopisu A. [1a] SWaty Anthoníus z vrozenych a buoha bogíczich rodíczuow Od Egíptu rodem bieſſe. Takowu pilnoſti rodíczuow ſwych chowan bíeſſe, ze nicz gineho kromye Otcze a matky a domu znafſe. A kdyz gíz byehunem bíeſſe, nevczil ſe literze aniz ſe przidrzieſſe neſluſſnych baſnij dietek, ale wſſie zadoſtí zapalen gſa, Jakoz pſano gt, Bez vrazu doma przebywaſſie; do koſtela s rodiczy cza�to- krat chodieſſe, nenaſleduge dietínſkych lehkoſti aní mladczuow oplzloſtí, ale toliko trech wíeci poſluchaſſe, ktere czteny blechu. vzitek przíkazaníe vstawením zywota zachowawaſſe, nikdy nebyl k teſkliwoſti ſwym rodíczuom, yakoz obyczeg gt dietem, pro rozlczne a rozkoſſne krmye, any krmi lahodních zadaſſe; czoz mu dano bylo, na tom doſtí mage, Nicz wiecze nezadaſſe, po ſmrtí obogieho rodícze w letech oſmnacztí aneb XX s ſeſtru ſwu maliczku oſyrzel a domu hoſpodarzſtwie a ſeſtry ſwe pocztiewu peczy gmiegieſſe, nemynulo ſſeſt myeſi- czuow, v kterichzto po ſmrtí ſwych rodiczuow do koſtela, yakoz [1b] Obyczeg myegieſſe, przigda, Rozpomínaſſe ſe, kterak Apoſſtole, wſſeczky wieczy opuſtíwſſe, naſledowaly gſu ſpaſítele, a mnozy w ſkutcziech appofſtolſkích, ſtatky ſwe roz- prodawſſie, peníze k noham gích polozíly ſu, s chudy' dielycze ſe, A ktera a kterak welyka nadiege tiem polozena byla w nebeſích. Takowe wieczy roz- mietuge, wgide do koſtela. y przíhodilo ſe, ze tu chwíly cztene čteno bíſſe, W kteremz pan rzekl k bohatczy: Chczeſſ-ly a rozday chudym dokonaly bytij, Gdy a proday wſſeczky wieczy, kterez maſs, a rozday chudym a pod po mnye, a budeſs míeti poklad w neby. To vſlyſſaw, yako bozſkym zgednaním takowe myſſlenie pomyſlíwy, a yako by pro níeho to piſmo bylo praweno, Bozſke przikazanie k ſobie przytahl. A ynhed nawratiew ſe, zbozíe kterez gmiegieſſe, prodal gt. A kromíe gíney díedíny trzi Sta zahonuow gitr gmiegieſſe, a wyborne, kterezto ſuſedom rozdal geſt, aby w nizadney wieczy gemu anebo ſeſtrzie geho tiezkoſt neznykla. Ale gíne wſſeczky wieczy, kterez mowite gmiegiſſe, prodal geſt. A zhromazdyew mnoho penyez, chudym geſt rozdal, Malo pro Seſtru za- chowaw, kterazto pokolenyem a lety Mladſſie bieſſe.
Strana 471
Život sv. Eufrosyny a Mariny z rkpu mus. 3 B II. [XVIIb] Poczína fie Ziwot fwate panny Eufrozýný Z Ziwotuow otczuow ſwatycha). BYl muž w Allexandrij gmen1) pafuncíus, pocžeſtny wifem A oftrziehagie przikazaníe bozie°. Ten poyal ſobie zienu hodnu rodu ſwev, A ona pocztíwych mrawuow plna bieffe, Ale yalowa, totížto že plodu nemiegífle. Protoz muz gegij przylífs ftyfkafſe ſobie, protože nemíegífe ſyna, kteremuž bý wíeczek ſtatek ſwuoý oftawil, aby po ſmrtí ge° dobrze a ſluffníe zbože ge° zprawowal. Ale Man- želka ge° potrzebugýczým nepržeſtawafe přýſluhowatí dnem y noczý, A ko- fteluow bozích przídržeczý fie a prozbamí naboznymí modlecz fíe A profyecz pana boha, Aby gij dal ſyna, Naywiecze pto, widucz muže ſwe° prželifs ſobie ítýſkagíczye°. Take mno peníez rozdawagicz chudy a modlítebníkom, žadala geft naplnití žadosft ſwu. Takež y muž gegý obchazege hledafſe naleznutí cžlo- wěka níektere“ hodne° bohu, genž bý mohl prozbamí ſwýmí konecz žadoftí ge“ dokonatí. A tak chodil gt do gedno° klafſtera, Nebo tehož klafftera otecz welikee před bohě [XVIIIa] Zaſluhy blefííe. Tam wíſed, mno° peníez obíetowaw, mnohe“ take douffanie od oppata y ode wîfech Bratrzij doffel geft. a po mnohem cžaſu zgewíl geft oppatowí příczínu žadoſtí ſwe. kteryžto oppat, želege ge°, profyl gt hoſpodína, Aby gev dal plod brzícha, totizto zlený ge°; A obogych Modlitbý vlyffaw buoh, raczil gt gym datí dčeru. A vzrzew pafuncíus oppatowo obdrženíe, níkdý od klafftera neodchazýfle. Y protoz vwedl gt Manželku fwu, Aby požehnana byla od oppata a od Bratrzý. a wzawſſe mla- diczku od mleka s ſebu, A kdýz bieſſe w ſedmí letech, okrztíena gt, a wlozili gſu gij gmeno Eufrozýna. Y radowal ſu ſie nad nij ftarofty gegíe, nebo bieffie wzacztna boha a plekne twarzý. A kdyz bleffie lwe dwadczýtí2) letech, Matí gegie fíla gt s tohoto ſwěta. Y zuoftal geſt otecz gegij, vože gý líterze A cžtenij ſwate Y take gíne tohoto ſwieta mudroftí. diewka zagiſte takowu přygímafnie kazzeň, zíe diwiefſe ſe oteč gegij mudroftí. Ale domníewaníe gegíe fſlo po wîſem měîtíe A mudroft a vmíeníe gegij, Ale že přylífs píekna bleffie a ſložena twarzy y mýſli. Ale mnohých roz- gímagýczých s otčem gegým o nij, przígiti fu konczý nemohlí, Ale on toliko rzekl gt: boží wuole geft byla. Tehda geden przemohl wſſeczký w zbozí y we czti; a) červ. 1) Sic m. jménem. 2) Orig. duodecim.
Život sv. Eufrosyny a Mariny z rkpu mus. 3 B II. [XVIIb] Poczína fie Ziwot fwate panny Eufrozýný Z Ziwotuow otczuow ſwatycha). BYl muž w Allexandrij gmen1) pafuncíus, pocžeſtny wifem A oftrziehagie przikazaníe bozie°. Ten poyal ſobie zienu hodnu rodu ſwev, A ona pocztíwych mrawuow plna bieffe, Ale yalowa, totížto že plodu nemiegífle. Protoz muz gegij przylífs ftyfkafſe ſobie, protože nemíegífe ſyna, kteremuž bý wíeczek ſtatek ſwuoý oftawil, aby po ſmrtí ge° dobrze a ſluffníe zbože ge° zprawowal. Ale Man- želka ge° potrzebugýczým nepržeſtawafe přýſluhowatí dnem y noczý, A ko- fteluow bozích przídržeczý fie a prozbamí naboznymí modlecz fíe A profyecz pana boha, Aby gij dal ſyna, Naywiecze pto, widucz muže ſwe° prželifs ſobie ítýſkagíczye°. Take mno peníez rozdawagicz chudy a modlítebníkom, žadala geft naplnití žadosft ſwu. Takež y muž gegý obchazege hledafſe naleznutí cžlo- wěka níektere“ hodne° bohu, genž bý mohl prozbamí ſwýmí konecz žadoftí ge“ dokonatí. A tak chodil gt do gedno° klafſtera, Nebo tehož klafftera otecz welikee před bohě [XVIIIa] Zaſluhy blefííe. Tam wíſed, mno° peníez obíetowaw, mnohe“ take douffanie od oppata y ode wîfech Bratrzij doffel geft. a po mnohem cžaſu zgewíl geft oppatowí příczínu žadoſtí ſwe. kteryžto oppat, želege ge°, profyl gt hoſpodína, Aby gev dal plod brzícha, totizto zlený ge°; A obogych Modlitbý vlyffaw buoh, raczil gt gym datí dčeru. A vzrzew pafuncíus oppatowo obdrženíe, níkdý od klafftera neodchazýfle. Y protoz vwedl gt Manželku fwu, Aby požehnana byla od oppata a od Bratrzý. a wzawſſe mla- diczku od mleka s ſebu, A kdýz bieſſe w ſedmí letech, okrztíena gt, a wlozili gſu gij gmeno Eufrozýna. Y radowal ſu ſie nad nij ftarofty gegíe, nebo bieffie wzacztna boha a plekne twarzý. A kdyz bleffie lwe dwadczýtí2) letech, Matí gegie fíla gt s tohoto ſwěta. Y zuoftal geſt otecz gegij, vože gý líterze A cžtenij ſwate Y take gíne tohoto ſwieta mudroftí. diewka zagiſte takowu přygímafnie kazzeň, zíe diwiefſe ſe oteč gegij mudroftí. Ale domníewaníe gegíe fſlo po wîſem měîtíe A mudroft a vmíeníe gegij, Ale že přylífs píekna bleffie a ſložena twarzy y mýſli. Ale mnohých roz- gímagýczých s otčem gegým o nij, przígiti fu konczý nemohlí, Ale on toliko rzekl gt: boží wuole geft byla. Tehda geden przemohl wſſeczký w zbozí y we czti; a) červ. 1) Sic m. jménem. 2) Orig. duodecim.
Strana 472
472 powolaw otče gegíe°, Y profyl gt ge°, Aby dal dezeru ſwu Synu ge° w manželftwo. A poycziw A powolíw bytí obýcžeýnie, sfnubil gt gy gel. Ale ne po welike cžafu wzaw gy pafuncí?, oteč gegý, kdýz byla w letech ofmnacztí, Y ffiel gt do klafftera ſ nij, do kterehožto nawykl geſt choditi, A mno" opíet peníez dal k potrzebam bratrzým. Y rzekl oppatowí: plod modliteb twych přywedl ſem k tobíe, aby proſyl za ní; Nebo gíz k ſnubení gý datí chczý. Y przí- kazal geft Oppath vweſtí ge do obecznícze klafîtera A mluwil gt s nij; A požehnaw napomenul gt gý z czíftotý a z trpeliwoftí bazní bozíe. A bywffý tu trzý dní, kladla gt vcho ſwe kazdý den k žalmom; A wídiewflý wſſehkych obczowaníe a duchowníe przedloženíe, diwiefe fie gych zíwotu rzkuczý: Blahoſlawenij gfu muže tito, genž w toto ſwíetíe podobní fu Angelom a poto wiecžne° zíwota doýdu. Y pocžalo gt frdcze gegij pecžlíwo bytí w milowaní bazní bozíe. A po trzech dnech rzekl pafuncíus k oppatowi: pod, otče, att pozdrawí tebe díwka twa, a pros za ný; giti chczme do mieſta. A kdyz gt prziſſiel oppath, wrhla fie geft diewka k noham ge° rzkuczý: pſym tebe, otože, pros za mne, at by zafahl buch duffy mu. a wzdwíh ruku ſwu, požehnal gt gý rzka: Bože, genz po- znawafs czlowieka, nežlí e narodí, tý teto díwky twe peczí racž míettí, at bý zaſluzíla cžaftku w towarzíftwu kralowſtve nebeſke°. A poruczíwfſe ſie ftarczy, odefílí ſu do mieſta. Otecz gegý, acž kdý nalezl mnícha ktere, vwodiefſe ge° do domu ſweho profíe, abý pfyl za ný. Ale geden den vrocžný, kteryžto byl vstawen oppatem, gedno° z bratrzý poſlal gt k paffunczowi, aby pozwal ge k ſlawnoſtí Oppator. kteryz, ſſed do domu geo, Hledal gt geho. Ale díewký rzeklý fu: od- ffiel gt. Ale vſlýffewfſy Eufr zýna a zawolawffy to° Bratra k ſobie, pocžela fie gt tazatí ge° rzkuczý: powíez mí, bratře, laſky dle, kterak mnoo bratrzij gt w klaſſ- teře. rzekl gt k nij: Trzý ſta padefat a dwa. rzekla geſt k níe Diwka: ktož by tam chtiel přygítí k obczowaní ſwate), przígíallý by ge° Oppath wafs? odpowědiel gt bratr gý: tak s radoſtí weliku przýgme ge°, Naýwěcze pro rzecž bozí, gez dij: ktož przígde ke mníe, Newywrhu wen ge°. Dije gev Eufrozyna: wſſíchní-lí w ged- nom koftele zpěwate a gednolíftayníe poítíte nie? rzekl k ní mních ten: obeczníe owffiem wfficzkní zpiewame, A wſſelky ſie poſtí, yakž chcze aneb iakž muož, aby pyfína wuole w obczowaní nebyla, Ale zwlaftíe wuole dobrowolna. Protoz wffelíke° mníſke° ztazawffy fíe obczowaníe, rzekla geſt k tov bratru: Chtiela ſem gití a przígíti k takowev newyprawnev ziwotu rzehole; Ale bogy gfie bytí nepo- flufína otczy ſwe), Nebo p marne a paduczye zbozie too to ſwěta žada mne datí za muz. Dije gy mních: Seftra, nedopufítíeý, at bý czlowěk pofíkwrníl tielo twe, Abý dala krafý takowe hanbu trpíetí, Ale fnub ſe kryftowí, genž tobie muož za tyto wífeczky wíeczy minule kralowſtve nebeſke s angely dati. Ale tayníe wy- gducz gdí do klafftera, promíeníecz odiew ſwietſky, odiena glucz w rucho mníſke, Abý mohla wgítíl), kteražto kdýz gt vílyffela, ſlíbilo fie gý a řekla geſt: a kto mne oſtřyže? nechtiela gt od leyka oftrzížena byti, řekl gt gy mních: Ey, otecz twuoy puogde ſe my do klafftera a budet tam trzy dní neb cžtýrzy; Ale tý przíweď 1) Orig. evadere.
472 powolaw otče gegíe°, Y profyl gt ge°, Aby dal dezeru ſwu Synu ge° w manželftwo. A poycziw A powolíw bytí obýcžeýnie, sfnubil gt gy gel. Ale ne po welike cžafu wzaw gy pafuncí?, oteč gegý, kdýz byla w letech ofmnacztí, Y ffiel gt do klafftera ſ nij, do kterehožto nawykl geſt choditi, A mno" opíet peníez dal k potrzebam bratrzým. Y rzekl oppatowí: plod modliteb twych přywedl ſem k tobíe, aby proſyl za ní; Nebo gíz k ſnubení gý datí chczý. Y przí- kazal geft Oppath vweſtí ge do obecznícze klafîtera A mluwil gt s nij; A požehnaw napomenul gt gý z czíftotý a z trpeliwoftí bazní bozíe. A bywffý tu trzý dní, kladla gt vcho ſwe kazdý den k žalmom; A wídiewflý wſſehkych obczowaníe a duchowníe przedloženíe, diwiefe fie gych zíwotu rzkuczý: Blahoſlawenij gfu muže tito, genž w toto ſwíetíe podobní fu Angelom a poto wiecžne° zíwota doýdu. Y pocžalo gt frdcze gegij pecžlíwo bytí w milowaní bazní bozíe. A po trzech dnech rzekl pafuncíus k oppatowi: pod, otče, att pozdrawí tebe díwka twa, a pros za ný; giti chczme do mieſta. A kdyz gt prziſſiel oppath, wrhla fie geft diewka k noham ge° rzkuczý: pſym tebe, otože, pros za mne, at by zafahl buch duffy mu. a wzdwíh ruku ſwu, požehnal gt gý rzka: Bože, genz po- znawafs czlowieka, nežlí e narodí, tý teto díwky twe peczí racž míettí, at bý zaſluzíla cžaftku w towarzíftwu kralowſtve nebeſke°. A poruczíwfſe ſie ftarczy, odefílí ſu do mieſta. Otecz gegý, acž kdý nalezl mnícha ktere, vwodiefſe ge° do domu ſweho profíe, abý pfyl za ný. Ale geden den vrocžný, kteryžto byl vstawen oppatem, gedno° z bratrzý poſlal gt k paffunczowi, aby pozwal ge k ſlawnoſtí Oppator. kteryz, ſſed do domu geo, Hledal gt geho. Ale díewký rzeklý fu: od- ffiel gt. Ale vſlýffewfſy Eufr zýna a zawolawffy to° Bratra k ſobie, pocžela fie gt tazatí ge° rzkuczý: powíez mí, bratře, laſky dle, kterak mnoo bratrzij gt w klaſſ- teře. rzekl gt k nij: Trzý ſta padefat a dwa. rzekla geſt k níe Diwka: ktož by tam chtiel přygítí k obczowaní ſwate), przígíallý by ge° Oppath wafs? odpowědiel gt bratr gý: tak s radoſtí weliku przýgme ge°, Naýwěcze pro rzecž bozí, gez dij: ktož przígde ke mníe, Newywrhu wen ge°. Dije gev Eufrozyna: wſſíchní-lí w ged- nom koftele zpěwate a gednolíftayníe poítíte nie? rzekl k ní mních ten: obeczníe owffiem wfficzkní zpiewame, A wſſelky ſie poſtí, yakž chcze aneb iakž muož, aby pyfína wuole w obczowaní nebyla, Ale zwlaftíe wuole dobrowolna. Protoz wffelíke° mníſke° ztazawffy fíe obczowaníe, rzekla geſt k tov bratru: Chtiela ſem gití a przígíti k takowev newyprawnev ziwotu rzehole; Ale bogy gfie bytí nepo- flufína otczy ſwe), Nebo p marne a paduczye zbozie too to ſwěta žada mne datí za muz. Dije gy mních: Seftra, nedopufítíeý, at bý czlowěk pofíkwrníl tielo twe, Abý dala krafý takowe hanbu trpíetí, Ale fnub ſe kryftowí, genž tobie muož za tyto wífeczky wíeczy minule kralowſtve nebeſke s angely dati. Ale tayníe wy- gducz gdí do klafftera, promíeníecz odiew ſwietſky, odiena glucz w rucho mníſke, Abý mohla wgítíl), kteražto kdýz gt vílyffela, ſlíbilo fie gý a řekla geſt: a kto mne oſtřyže? nechtiela gt od leyka oftrzížena byti, řekl gt gy mních: Ey, otecz twuoy puogde ſe my do klafftera a budet tam trzy dní neb cžtýrzy; Ale tý przíweď 1) Orig. evadere.
Strana 473
473 gedno° z mníchuow, A kterak budeš widetí, [XVIIIb] an's weliku zadoftí wynde protí tobie. Takowe wieczý a k tiem podobne mluwieče k Eufrozyníe, Y przíffíel gt pafuncíus, a vzrzew Mnicha, otazal gſie ge° rzka: y procžs k nam ofſkliwoſt wzal A přyffiel, pane? Y řekl gt k niev: Rocžní den gt klafftera. I poſlal mne oppath, aby přyfiel a wzal pozehnaníe. Y obradowal ſie geft paffuncie, A wſſied i ním do lodícžky, odefíli do klafftera. A kdyz ſu tam bylí, poſlala gt Eufrozýna gedno“ přewierne° ſlužebníka rzkucz: O, gdí do klafſtera Theodoſya; weyda do klafftera, mnícha, kterehoz tu naydeſs, Przíwed s ſebu. Ale z míloſrdenſtve bozie° Geden Mních gdiefſe z klafſtera, prodawage wěczý, kterež geſt s ſebu gmíel. a widiew geý dietíe, pfylo geft ge°, aby ffiel Eufrozýníe. kteryžto kdyz gt přyſſel, vzrzewfy ge° Díewka, pozdrawíla gt ge° rzkuczý: pros za mne, otcže. a powoliwſſý1) po- žehnal geft gý a ſedl gt. I rzekla gt ge Eufrozýna: pane mílý, Ya mam otcze křeftíana a ſluhu bože° moczne a bohate° przíelífs; Y míel gt ženu, Z kterežto mne gt vrodil, kteražto fíla geſt s to to ſwěta. Y chcze otecz muoý za wífieczky wěczý ſwe datí mne ſwiethu to to nefflechetne; a ya nechczý pofíkwrníena bytí w níem. Y czo mam vczínití, wěrníe newíem. Nebo czelu nocz beze fnu přeſíla fe, proſyecz boha, aby vkazal bíedne mee dufý mílofrdenství ſwe. a rano když gt bylo, zdalo mí fie poſlatí do klafftera a przíweſtí gedno° z Bratrzý, Abych od níe° flyffela flowo bozíe, czo vczínítí míela. Ale pſým tebe, otče, pro odplatu dufſe twe, Wiem, zie od boha poſlan ſý, Naucž mne, czoz bozíe° gt. Rzekl geft gý Starecz ten: Hofpodín dij: Acz kto ſie neodeprze otcze y Matký a Synuow y take duffe wlaſtníe, nemuož bytí muoý vožedlník. Y czo tobíe wicze mohu powědíetí nad tyto wěczý, pochybugí. Alewffiak, acž muozieſs sneſtí pokuffeníe tiela, opufftie wífeczký wieczý, vtecz ku par bohu, nebo zbože otče twe° mnohe nalezne diedícze. hle Sſpítalowe, klaffterowe, wdowy, Syrotczý, putníczý, nemocznij, wiezní, Acž bude chtietí a líbítí ſe gev bue, otczy twe), oftawí tíem; Ale tý fama neſtraczug Dufſe twe. Rzekla gt gev diewka: dovfam w pa buoha a w modhtby twe, Nebo praczowatí mam pro duffý mu z bozí pomoczý2). Takowe žadoſtí od pewnoftí neodpadnu3), Neb gíz mníe4) gt cžas pokaníe czínítí. Rzekla gt ge Eufrozyna: A protoz ftarala ſem tie, aby naplníl žadoft mu; a vczíníe modlitbu, požehnay mne A odrzíež kfítíczý hlawý mee. A wftaw Starzecz, vczíníw Mod- lítbu, odítrzíhl gt kfítíczý hlawý gegíe a oblekl gt gý w fukní zakoníczí a modle ſe za ní. Rzekl geft: buoh, genz wyfwobodil gt wſfeczky ſwee ſwate, on tie oftrziehay ode wſſe° zle°. A to rzka ftarecz, odeffiel gt od níe a ffiel geſt czeſtu fwu raduge ſie. Eufrozyna pak mýſlila ſama w ſobie rzkucz: Geſtlíže puogdu do klafſtera panenſke°, otecz muoý hledagie nalezne mne a naſylím wytrhne mne odtud pro muže me°. Ptoz pubýdu do klafftera mužíke“, kdež žadný mne nenayde. a to rzkucz odwrhla gt rucho ženſke a oblekla gt na ſie rucho muſke. A kdyz bíefſe wecžer, wýffla gt z domu ſwe°, wzewffy ſobie píeth Seth fſylinku, Y ſkryla nie geft w niekterem míjítie przeſ nocz. A rano bíefſe, přyffel geft otecz gegý do Miefta; 1) Sic m. pomodliv sě, orig. orans. 2) Za slovem pomoci vynecháno: Vecě jí stařec. 3) Neodpadnú za lat. decidantur. 4) Sic m. nynie.
473 gedno° z mníchuow, A kterak budeš widetí, [XVIIIb] an's weliku zadoftí wynde protí tobie. Takowe wieczý a k tiem podobne mluwieče k Eufrozyníe, Y przíffíel gt pafuncíus, a vzrzew Mnicha, otazal gſie ge° rzka: y procžs k nam ofſkliwoſt wzal A přyffiel, pane? Y řekl gt k niev: Rocžní den gt klafftera. I poſlal mne oppath, aby přyfiel a wzal pozehnaníe. Y obradowal ſie geft paffuncie, A wſſied i ním do lodícžky, odefíli do klafftera. A kdyz ſu tam bylí, poſlala gt Eufrozýna gedno“ přewierne° ſlužebníka rzkucz: O, gdí do klafſtera Theodoſya; weyda do klafftera, mnícha, kterehoz tu naydeſs, Przíwed s ſebu. Ale z míloſrdenſtve bozie° Geden Mních gdiefſe z klafſtera, prodawage wěczý, kterež geſt s ſebu gmíel. a widiew geý dietíe, pfylo geft ge°, aby ffiel Eufrozýníe. kteryžto kdyz gt přyſſel, vzrzewfy ge° Díewka, pozdrawíla gt ge° rzkuczý: pros za mne, otcže. a powoliwſſý1) po- žehnal geft gý a ſedl gt. I rzekla gt ge Eufrozýna: pane mílý, Ya mam otcze křeftíana a ſluhu bože° moczne a bohate° przíelífs; Y míel gt ženu, Z kterežto mne gt vrodil, kteražto fíla geſt s to to ſwěta. Y chcze otecz muoý za wífieczky wěczý ſwe datí mne ſwiethu to to nefflechetne; a ya nechczý pofíkwrníena bytí w níem. Y czo mam vczínití, wěrníe newíem. Nebo czelu nocz beze fnu přeſíla fe, proſyecz boha, aby vkazal bíedne mee dufý mílofrdenství ſwe. a rano když gt bylo, zdalo mí fie poſlatí do klafftera a przíweſtí gedno° z Bratrzý, Abych od níe° flyffela flowo bozíe, czo vczínítí míela. Ale pſým tebe, otče, pro odplatu dufſe twe, Wiem, zie od boha poſlan ſý, Naucž mne, czoz bozíe° gt. Rzekl geft gý Starecz ten: Hofpodín dij: Acz kto ſie neodeprze otcze y Matký a Synuow y take duffe wlaſtníe, nemuož bytí muoý vožedlník. Y czo tobíe wicze mohu powědíetí nad tyto wěczý, pochybugí. Alewffiak, acž muozieſs sneſtí pokuffeníe tiela, opufftie wífeczký wieczý, vtecz ku par bohu, nebo zbože otče twe° mnohe nalezne diedícze. hle Sſpítalowe, klaffterowe, wdowy, Syrotczý, putníczý, nemocznij, wiezní, Acž bude chtietí a líbítí ſe gev bue, otczy twe), oftawí tíem; Ale tý fama neſtraczug Dufſe twe. Rzekla gt gev diewka: dovfam w pa buoha a w modhtby twe, Nebo praczowatí mam pro duffý mu z bozí pomoczý2). Takowe žadoſtí od pewnoftí neodpadnu3), Neb gíz mníe4) gt cžas pokaníe czínítí. Rzekla gt ge Eufrozyna: A protoz ftarala ſem tie, aby naplníl žadoft mu; a vczíníe modlitbu, požehnay mne A odrzíež kfítíczý hlawý mee. A wftaw Starzecz, vczíníw Mod- lítbu, odítrzíhl gt kfítíczý hlawý gegíe a oblekl gt gý w fukní zakoníczí a modle ſe za ní. Rzekl geft: buoh, genz wyfwobodil gt wſfeczky ſwee ſwate, on tie oftrziehay ode wſſe° zle°. A to rzka ftarecz, odeffiel gt od níe a ffiel geſt czeſtu fwu raduge ſie. Eufrozyna pak mýſlila ſama w ſobie rzkucz: Geſtlíže puogdu do klafſtera panenſke°, otecz muoý hledagie nalezne mne a naſylím wytrhne mne odtud pro muže me°. Ptoz pubýdu do klafftera mužíke“, kdež žadný mne nenayde. a to rzkucz odwrhla gt rucho ženſke a oblekla gt na ſie rucho muſke. A kdyz bíefſe wecžer, wýffla gt z domu ſwe°, wzewffy ſobie píeth Seth fſylinku, Y ſkryla nie geft w niekterem míjítie przeſ nocz. A rano bíefſe, přyffel geft otecz gegý do Miefta; 1) Sic m. pomodliv sě, orig. orans. 2) Za slovem pomoci vynecháno: Vecě jí stařec. 3) Neodpadnú za lat. decidantur. 4) Sic m. nynie.
Strana 474
474 Ale z wuole bozi hned gt do koftela přyfíla1). ptoz Eufrozýna przýfla gt do kla- fftera too, kdežto oteč gegý blefſe znam, a zwieftowala gt po wratně oppato" rzkucz: komorník geden přyffiel gt, plače před dwerzmí ftogí, žadage mluwití f tebu. a wýffied oppath2), padl3) gt na zemí A vczíníw Modlítbu4) ſedlí glu. Y řekl gt gij ſtařecz: Czo gt, zies przyffiel ſem, ſýnu? Rzekla gev Eufrozya: Ya owffiem přyffiel gſem s placžem a gſem komorník a žadoft wzdyczký ſem míel k obczowaní mníſker, Ale Mieſto naſſe nema toho obýcžege obczowaníe. Ale mníe znamo vczíníe5) geft o dobrem obczowaní waſie, A žada přebywatí s wamí, acž nie libití bude wa. Nebo mam welika a mnoha zbože, A geſtlíže mí da pan buoh odpoczí- watí w toto mijítíe, přewedu ge ſem. Rzekl geft gij ten Starecz: dobřes přyffiel, fynu; hle klaffter, geftlížet ſe libítí bude tobíe přebywati6) s namí. Y řekl geft gý: ktere gmeno tobie gt? rzekla gemu: Smaragdus. řekl gt k ní Stařecz: mladý ſý; nemuozeſs fam fedietí; potrzebie gt tobie mietí Míſtra, aby ſie vožil Rzehole a obczowanij mnífíkev. Tehda řekla gt oppathowí: Yakož rozkažefs, pane muoy, otcže, tak vczíním. Y wylozíla gt píeth Seth Sfylínku na ruku oppatowu rzkuczý: wezmí, otče, nýníe tyto, a gtlžet vzrym?), zet bych mohl sneſti, přygídeť ſem y ono gíne. Y powolal geft oppath gedno° Bratra, gmenë Agapíta, muže ftare" a ſwate° ani ktereho trefktaníe hodneho, Y dal mu ge° w ruče8) Smaragda A rzekl gt gev: odfawad tento syn twuoy buď A vožedlník. tak ge° znamenaý, at by prze- wýffyl míftra. A klekl na kolena; vcžíníw Modlitbu, znamenal gt ge°. a odpo- wiedeli gfu wífíczkní: Amen. prygial gt gey Agapítus do čele ſwe. Ale že gt miel twarz krafnu Smaragdus, kdyz gt přýſíla do koftela [XIXa] k ſluzbie bozí, mnohe zbuzowal dyabel protí krafy gegij ſkrze zla myfíleníe, takže wſfichní truchliwí ſu byli oppatowí, zie takowu kraſu vwedl do klafftera. vſlyfflaw to oppat, zawolal gt Smaragda a řekl gt gev: Bratrze, pěkný glý a twarz twa geft pad nemoczny bratro. Ale chczy, aby fam fediel w czeli twe a modlil fie Y gedl tam a neodchazel odtud gínam níkam. A přykazal Agapitol, aby przípwíl cellí ſkrownu, Aby pře- bywal w ní Smaragdus. Y vožínil gt Agapítus wſſeczko, czoz gev bylo od otče rozkazano, a vwedl gt Smaragda do czele famotne. Y bieſſe tam ſluže w mod- lítbach, w poſtech a w neſpaní w noczy y we dne, pilnoſt mage fluže bohu w ſproft- noftí frdcze ſwe°, takže díwieſſe nie předpowědiený bratr, kteryz byl ge° prygial, A wſſe bratrziem zwieftowal gt vſtawicžnoſt ge°. Y wſſiczkní chwalechu boha, genz w nemoczý takowe wieczy czíni. Ale paffuncíus, oteč gegij, kdýz fie gt wratil domuow, ſpíefîníe wchazýfſe do komníetí, wa) kterežto dezera przebywatí nawykla bieſſe; a nenalez dčery ſwe, zamuczen a truchlíw vczíníen gſa, pocžal ſe gt ztazowatí truchlegy9) na ſlauhach a díewkach, Ey czo by fie Eufrozyníe ftalo. [Ale díetky10) řkucziev řekly fu, zie w noczy wideli ſme gi, Ale zgitra neukazala ſie nam. Y mníeli ſme, že bý oteč too mladenče, genz gt gy ſnubíl, Przíffíed wzal gy. Y poſlal gt pafuncí ſluhy ſwe do domu ge°, a nenalezlí ſu gij. Vílyfaw to ženích a otecz ge°, zamutilí ſu ſe welmí, a) Přips. na okraji. 1) Sic m. přišel. 2) Orig. egresso abbate. 3) M. padla. 4) Orig. facta oratione. 5) Sic m. učiněno. 6) Orig. habita. 7) Sic. 8) Orig. in manus eius. 9) Orig. anxius. 10) Orig. pueris = sluhové.
474 Ale z wuole bozi hned gt do koftela přyfíla1). ptoz Eufrozýna przýfla gt do kla- fftera too, kdežto oteč gegý blefſe znam, a zwieftowala gt po wratně oppato" rzkucz: komorník geden přyffiel gt, plače před dwerzmí ftogí, žadage mluwití f tebu. a wýffied oppath2), padl3) gt na zemí A vczíníw Modlítbu4) ſedlí glu. Y řekl gt gij ſtařecz: Czo gt, zies przyffiel ſem, ſýnu? Rzekla gev Eufrozya: Ya owffiem přyffiel gſem s placžem a gſem komorník a žadoft wzdyczký ſem míel k obczowaní mníſker, Ale Mieſto naſſe nema toho obýcžege obczowaníe. Ale mníe znamo vczíníe5) geft o dobrem obczowaní waſie, A žada přebywatí s wamí, acž nie libití bude wa. Nebo mam welika a mnoha zbože, A geſtlíže mí da pan buoh odpoczí- watí w toto mijítíe, přewedu ge ſem. Rzekl geft gij ten Starecz: dobřes přyffiel, fynu; hle klaffter, geftlížet ſe libítí bude tobíe přebywati6) s namí. Y řekl geft gý: ktere gmeno tobie gt? rzekla gemu: Smaragdus. řekl gt k ní Stařecz: mladý ſý; nemuozeſs fam fedietí; potrzebie gt tobie mietí Míſtra, aby ſie vožil Rzehole a obczowanij mnífíkev. Tehda řekla gt oppathowí: Yakož rozkažefs, pane muoy, otcže, tak vczíním. Y wylozíla gt píeth Seth Sfylínku na ruku oppatowu rzkuczý: wezmí, otče, nýníe tyto, a gtlžet vzrym?), zet bych mohl sneſti, přygídeť ſem y ono gíne. Y powolal geft oppath gedno° Bratra, gmenë Agapíta, muže ftare" a ſwate° ani ktereho trefktaníe hodneho, Y dal mu ge° w ruče8) Smaragda A rzekl gt gev: odfawad tento syn twuoy buď A vožedlník. tak ge° znamenaý, at by prze- wýffyl míftra. A klekl na kolena; vcžíníw Modlitbu, znamenal gt ge°. a odpo- wiedeli gfu wífíczkní: Amen. prygial gt gey Agapítus do čele ſwe. Ale že gt miel twarz krafnu Smaragdus, kdyz gt přýſíla do koftela [XIXa] k ſluzbie bozí, mnohe zbuzowal dyabel protí krafy gegij ſkrze zla myfíleníe, takže wſfichní truchliwí ſu byli oppatowí, zie takowu kraſu vwedl do klafftera. vſlyfflaw to oppat, zawolal gt Smaragda a řekl gt gev: Bratrze, pěkný glý a twarz twa geft pad nemoczny bratro. Ale chczy, aby fam fediel w czeli twe a modlil fie Y gedl tam a neodchazel odtud gínam níkam. A přykazal Agapitol, aby przípwíl cellí ſkrownu, Aby pře- bywal w ní Smaragdus. Y vožínil gt Agapítus wſſeczko, czoz gev bylo od otče rozkazano, a vwedl gt Smaragda do czele famotne. Y bieſſe tam ſluže w mod- lítbach, w poſtech a w neſpaní w noczy y we dne, pilnoſt mage fluže bohu w ſproft- noftí frdcze ſwe°, takže díwieſſe nie předpowědiený bratr, kteryz byl ge° prygial, A wſſe bratrziem zwieftowal gt vſtawicžnoſt ge°. Y wſſiczkní chwalechu boha, genz w nemoczý takowe wieczy czíni. Ale paffuncíus, oteč gegij, kdýz fie gt wratil domuow, ſpíefîníe wchazýfſe do komníetí, wa) kterežto dezera przebywatí nawykla bieſſe; a nenalez dčery ſwe, zamuczen a truchlíw vczíníen gſa, pocžal ſe gt ztazowatí truchlegy9) na ſlauhach a díewkach, Ey czo by fie Eufrozyníe ftalo. [Ale díetky10) řkucziev řekly fu, zie w noczy wideli ſme gi, Ale zgitra neukazala ſie nam. Y mníeli ſme, že bý oteč too mladenče, genz gt gy ſnubíl, Przíffíed wzal gy. Y poſlal gt pafuncí ſluhy ſwe do domu ge°, a nenalezlí ſu gij. Vílyfaw to ženích a otecz ge°, zamutilí ſu ſe welmí, a) Přips. na okraji. 1) Sic m. přišel. 2) Orig. egresso abbate. 3) M. padla. 4) Orig. facta oratione. 5) Sic m. učiněno. 6) Orig. habita. 7) Sic. 8) Orig. in manus eius. 9) Orig. anxius. 10) Orig. pueris = sluhové.
Strana 475
475 a přyſſedíle k paffunczol, nalezli glu ge° welmí otrapene° lezicze na zemí. Y rzekli ſu: ſnad gt gy niekto wzel a vwedl gý prýcz. A yhned ſluhý ge° po wſſý Allexandry a Egiptu rozeſlaní ſu. a bieſſe tu y lodíe. a wſfiedíſe w níe, wezli ſu ſie naſylím1). Tehdý zhledawífe klaffterý paneníke, pufftíe y geſkyníe, v przateluow y Sufeduow, a nenalezlí gfu gij A yakožto mrtwe plakalí ſu gij. Sſwagr Swekruffe,. Ženích newěſtí plakalí gfu; Oteč, plače dczerky, řekl gt: auwe, auwe, dczerko přeſladka! Auwe, ſwietlo ocží mých, vtiefſeníe zíwota me! kto geſt vpadl w zbozie mee? kto gt muog ftatek rozptylel? kto gt mu winiczý poſekal? kto geft mu luczernu vhaſyl? kto gt mu nadíegí oklamal? kto gt krafu czerký mee poruffyl? který, mnijfs, wlk mu owcžicžku roztrhal? kterake mijſto takowu twarz przikrywa? ktere morze yatu wede tu czyfarzku? Ona vrozeníe vſtaweníe, ona zlych Vtíe- lfeníe, Ona praczowítych odpoczínutíe, lkagíczych brzeh bleſſe, zemíe, zemíe neday krwí mey zahynutí, až vzrzím, czo fie gt ftalo Eufrozyníe, dczerzý meý. Tak a k tov podobne pafunczýa wypwugíczýeho wzdwihlí ſu, genž hlas flyfſelí, žalo- ſtíwe° a plakalí ſu, Tak zie wſſeczko Mieſto plakalo gt gij. Nemoha fneſti pafuncí aní nalez vtíeffeníe, Sfel gt k przedpowědiene Starczý o kteremž ſme nahorze powiedíelí, A padl2) k noham ge° řekl geſt: Proſym, aby nepřeſtawal modlítí fie, až bý nalezen byl vzitek Modlíteb twych. Neb ne- wiem, czo fie gt přyhodilo dczerzý meý. Vflyffaw welebný otecz, zamutil sie gt welmí A kazal nie sgítí wílě bratrzie Arzekl gt k ním: Vkažte lafku, bratrže, A po- zadayme od hoſpodína, at raczí nam vkazatí, czo fíe gt ftalo dczerzy przietele nafſe° paffunczýe. Y poſticze a modlicze fie pres3) czely den, a nícz geft nezge- weno o Eufrozýníe, yakoź gýndý zgeweno bylo, kdyz gſu pſyli pa boha. Nebo modlitby1) Eufrozýný blefe v pana boha we dne y w noczý, aby zgewnu gý nevožínil za zíwota gegie, akdyž aní Starczý ani kterev Bratru zgeweno bylo, pocžel Oppath tíeffytí paffunčya A rzka: Synu, nerod schazetí od kazní hoſpodína, Nebo, kohož miluge hofpodín, tohot kaže. A to wiez, žet bez wuole bozle aníz geden wrabecz padne na zemí, Czímžto wíecz dczerý twe bez ge° ponuknutie nícz gt nepřyfílo. Nebo wíem, zie geft fobie dobru ftranku zwolila, a pto na nícz neníe o ní zgeweno. Nebo gtlíže bý, gehožto pane nedaý, w zle ſkutký vpadla, bý níekdý5) buoh nezhrzel takowe pracze Bratríke. Ale míeý dovffaníe w hofpodínu, zíe w toto zíwotie vkaže gý tobie Hoſpodín. Slyffíaw to pafuncí, wzal gt vtíefeníe; dleký wzdawage pav bov a modle ſie kazdy den, dobrymí ſkutký6) a almuzna přychijlen biefſe. Ale po niekolika dnech Nawfſtiewowaſnie klafſter a porucžege ſie Modlitba Bratrſky. Ale geden den pryffed k oppatol, padl gt k noha ge° rzka: pros za míe, otcze, nebot nemohu ſneſtí boleſtí dezerý ſwe, Ale wícze den ode dne obnowuge fie a rofte rana ma a zamuczeníe duffe mee. a wídíew Stařecz prželifs trapene«, řekl gt k níev: Chczefí-lí gmíetí rozmluwaníe s gednië bratrem duchowni, kterýz gt přyffel placže k theodofi7? a pochybuge, bý ona dczera ge° byla, řekl pafücíus: chczy. Y zawolal oppath agapita a rzekl geft gev: wezmi paffunčía a wed ge° do 1) Vezli sú sě násilím, orig. requirebant per vim. 2) Orig. procidens. 3) Sic. 4) Sic m. modlitba. 5) By někdy m. nikdy by. 6) Sic m. dobrým skutkóm. 7) Pláče k Theodosí m. s palácě Theodosie.
475 a přyſſedíle k paffunczol, nalezli glu ge° welmí otrapene° lezicze na zemí. Y rzekli ſu: ſnad gt gy niekto wzel a vwedl gý prýcz. A yhned ſluhý ge° po wſſý Allexandry a Egiptu rozeſlaní ſu. a bieſſe tu y lodíe. a wſfiedíſe w níe, wezli ſu ſie naſylím1). Tehdý zhledawífe klaffterý paneníke, pufftíe y geſkyníe, v przateluow y Sufeduow, a nenalezlí gfu gij A yakožto mrtwe plakalí ſu gij. Sſwagr Swekruffe,. Ženích newěſtí plakalí gfu; Oteč, plače dczerky, řekl gt: auwe, auwe, dczerko přeſladka! Auwe, ſwietlo ocží mých, vtiefſeníe zíwota me! kto geſt vpadl w zbozie mee? kto gt muog ftatek rozptylel? kto gt mu winiczý poſekal? kto geft mu luczernu vhaſyl? kto gt mu nadíegí oklamal? kto gt krafu czerký mee poruffyl? který, mnijfs, wlk mu owcžicžku roztrhal? kterake mijſto takowu twarz przikrywa? ktere morze yatu wede tu czyfarzku? Ona vrozeníe vſtaweníe, ona zlych Vtíe- lfeníe, Ona praczowítych odpoczínutíe, lkagíczych brzeh bleſſe, zemíe, zemíe neday krwí mey zahynutí, až vzrzím, czo fie gt ftalo Eufrozyníe, dczerzý meý. Tak a k tov podobne pafunczýa wypwugíczýeho wzdwihlí ſu, genž hlas flyfſelí, žalo- ſtíwe° a plakalí ſu, Tak zie wſſeczko Mieſto plakalo gt gij. Nemoha fneſti pafuncí aní nalez vtíeffeníe, Sfel gt k przedpowědiene Starczý o kteremž ſme nahorze powiedíelí, A padl2) k noham ge° řekl geſt: Proſym, aby nepřeſtawal modlítí fie, až bý nalezen byl vzitek Modlíteb twych. Neb ne- wiem, czo fie gt přyhodilo dczerzý meý. Vflyffaw welebný otecz, zamutil sie gt welmí A kazal nie sgítí wílě bratrzie Arzekl gt k ním: Vkažte lafku, bratrže, A po- zadayme od hoſpodína, at raczí nam vkazatí, czo fíe gt ftalo dczerzy przietele nafſe° paffunczýe. Y poſticze a modlicze fie pres3) czely den, a nícz geft nezge- weno o Eufrozýníe, yakoź gýndý zgeweno bylo, kdyz gſu pſyli pa boha. Nebo modlitby1) Eufrozýný blefe v pana boha we dne y w noczý, aby zgewnu gý nevožínil za zíwota gegie, akdyž aní Starczý ani kterev Bratru zgeweno bylo, pocžel Oppath tíeffytí paffunčya A rzka: Synu, nerod schazetí od kazní hoſpodína, Nebo, kohož miluge hofpodín, tohot kaže. A to wiez, žet bez wuole bozle aníz geden wrabecz padne na zemí, Czímžto wíecz dczerý twe bez ge° ponuknutie nícz gt nepřyfílo. Nebo wíem, zie geft fobie dobru ftranku zwolila, a pto na nícz neníe o ní zgeweno. Nebo gtlíže bý, gehožto pane nedaý, w zle ſkutký vpadla, bý níekdý5) buoh nezhrzel takowe pracze Bratríke. Ale míeý dovffaníe w hofpodínu, zíe w toto zíwotie vkaže gý tobie Hoſpodín. Slyffíaw to pafuncí, wzal gt vtíefeníe; dleký wzdawage pav bov a modle ſie kazdy den, dobrymí ſkutký6) a almuzna přychijlen biefſe. Ale po niekolika dnech Nawfſtiewowaſnie klafſter a porucžege ſie Modlitba Bratrſky. Ale geden den pryffed k oppatol, padl gt k noha ge° rzka: pros za míe, otcze, nebot nemohu ſneſtí boleſtí dezerý ſwe, Ale wícze den ode dne obnowuge fie a rofte rana ma a zamuczeníe duffe mee. a wídíew Stařecz prželifs trapene«, řekl gt k níev: Chczefí-lí gmíetí rozmluwaníe s gednië bratrem duchowni, kterýz gt přyffel placže k theodofi7? a pochybuge, bý ona dczera ge° byla, řekl pafücíus: chczy. Y zawolal oppath agapita a rzekl geft gev: wezmi paffunčía a wed ge° do 1) Vezli sú sě násilím, orig. requirebant per vim. 2) Orig. procidens. 3) Sic. 4) Sic m. modlitba. 5) By někdy m. nikdy by. 6) Sic m. dobrým skutkóm. 7) Pláče k Theodosí m. s palácě Theodosie.
Strana 476
476 čelle Smaragdowý. Y vwedl gt ge° k niev, Ale nícz gev przed tiem neoznamiw. A kdyz vzrzela otče ſwe?, poznawíſý ge°, hned ſlzamí wfſečka naplníena byla. A paffuncí? nadegiffe nie byti skruffeníe; Nebo nepoznal gt gij, nebo kraſa twary gegij vſchla gt byla pro weliku zdrzedliwoſt bďeníe a ſlzý. Ale kapij přykrýla gt twarz ſwu, aby níekterak nepoznali gij. a vczíníwflý Modlítbu, ſedlí gſu. Y po- cžala gt Eufrozýna mluwítí k otczý [XIXb] ſwe o buduczýem kralowſtwí blaho- ſlawěstwí a chwale wiecžne, kterak ſkrze almužný a czíſte obczowaníe, ſkrze pokoru a lafku mohli) k níe przigití, a potupuge ſwět; aníz mílowatí ma kto Syný ſwe wícze, Aní otče ſweho, než pana boha, genž wſſech gt ſtworzitel. Take appofítolíke píſmo wykladagicz ger, kterak trpelíwoſt zamuczeníe czíní, trpeliwoſt zkuffeníe. A wíducz otcze ſwe° w tiezke truchloſtí, želela gt ge°. ale bogeczý fie, aby poznage newzal gye, Tehdy vtiefſy geho A rzekla gt k níev: wíerz mí, žet buoh neſezrzí A neoflyfý tebe, a, bý w zatraczenij byla dczera twa, zgewílt by gý tobíe, aby aní ona, zdržena gfucz od dyabla, vczínila bý tobie a fobie žaloft na wíeky. Ale wíerzím w hoſpodína, žet fobie dobru ſtranku wywolíla, Yakožt ſem prwe powiedíel tobie, podle hlaſu cžteníe, kterež pwi: ktož míluge otče neb Matku nad mne, neníe mne hoden. A gtlíže kto neopuſtí wíſech wěczý, kterež ma, nemuoz muog vožedlník bytí. Nebo moczný gt buoh, zie gy tobie na toto ſwětíe zgewí. Nechaýz gyz, nechaý; czo fie ſam zabígíefs, mutíe ſe? Ale dieky cžín pa bov, nícz nezuffage. Nebo agapítus, míftr muoý, mno-krat przielífs zamuczen fa, prawěfle mí, zie přyffel geden, gmeně pafuncíe, fkutkom dobrý přychýlen, kteryž dezerký ſwe yakźto mrtwe placze, newíeda, czo bý ſie gij přyhodilo, A prželífny placzě trapí fie, naywícze že gedínka bíefſe gev, a ſ plačem padl gt k noham oppatowy, Aby ſkrze Modlítby bratrſke mohl gý nalezítí. A pýkage pwiefle mí, kterak wílíchnf bratrzý modlílí nie, takez y ty pros za ní. A ya, acž koliwěk nehodný wedle ních, modlil ſem fie cžaftokrath, pa boha pſyl ſem za tie, Abý racžl2) datí tobíe míloft a Dluhe cžekaníe, a czoz ſluffie, abý naplníl, tak o tobě, yakožto o dezerzy tweý, a cžaftokrath chtiel ſem thie widíetí a mluwítí ſ tebu, aby niektere potíefſee ſkrze mne pokorne ſnad nalezl. A aby nebyla poznana ſkrze mnoha mluweníe a rozmluwa, řekla geſt k Paffunczoi: gdíz, pane muoy mílý. A kdyz gt odgítí chtiel paffuncí?, Tehdy dufſe gegíe pykala gt ge° o twarz gegij blediela gt a naplníena bíeſſe ſlzamí. A pro- przýlífíne dluhe trapeníe krwí geft plwala. Tehda mnoo gſa poſylníen pafuncí napomínani gegij, odffiel gt od níe. A řekl geft k Oppatho: vtíeffena gt duffe ma od to° bratra a tak ſem weſel vczíníen a3) z míloſtí bože z utíefſeníe ge°, yako bych nalezl dezeru mu. a poruczíw fie w modlítbý oppatol a wífiech Bratrzý, nawratil fie gt domuow, welebie pa boha. A naplniw Smaragdus w celly ſweý Trzidczetí ofm leth, vpadl gt w nemocz a vmrzel gt. Ale gedě de podle obycžege přyffiel gt paffunczýus nawfftiewítí klaffter a po modlítbíe a pozdrawenij bratrſkym řekl gt Starczý: acz kažeſs, otcže, odpuſt mí Smaragda widíetí, nebo welmí žada duſſe ma geho. a powolaw Aga- pítha, rozkazal gev pafunčya weſtí k nawſſtiewení Smaragda. A wſſed paffuncí? do celle, kdež nemoczný leziefſe, pocziel gt ge° libati ſlzamí ſlze a rzka: bleda 1) Orig. possit. 2) Sic. 3) Spojka zbytečná.
476 čelle Smaragdowý. Y vwedl gt ge° k niev, Ale nícz gev przed tiem neoznamiw. A kdyz vzrzela otče ſwe?, poznawíſý ge°, hned ſlzamí wfſečka naplníena byla. A paffuncí? nadegiffe nie byti skruffeníe; Nebo nepoznal gt gij, nebo kraſa twary gegij vſchla gt byla pro weliku zdrzedliwoſt bďeníe a ſlzý. Ale kapij přykrýla gt twarz ſwu, aby níekterak nepoznali gij. a vczíníwflý Modlítbu, ſedlí gſu. Y po- cžala gt Eufrozýna mluwítí k otczý [XIXb] ſwe o buduczýem kralowſtwí blaho- ſlawěstwí a chwale wiecžne, kterak ſkrze almužný a czíſte obczowaníe, ſkrze pokoru a lafku mohli) k níe przigití, a potupuge ſwět; aníz mílowatí ma kto Syný ſwe wícze, Aní otče ſweho, než pana boha, genž wſſech gt ſtworzitel. Take appofítolíke píſmo wykladagicz ger, kterak trpelíwoſt zamuczeníe czíní, trpeliwoſt zkuffeníe. A wíducz otcze ſwe° w tiezke truchloſtí, želela gt ge°. ale bogeczý fie, aby poznage newzal gye, Tehdy vtiefſy geho A rzekla gt k níev: wíerz mí, žet buoh neſezrzí A neoflyfý tebe, a, bý w zatraczenij byla dczera twa, zgewílt by gý tobíe, aby aní ona, zdržena gfucz od dyabla, vczínila bý tobie a fobie žaloft na wíeky. Ale wíerzím w hoſpodína, žet fobie dobru ſtranku wywolíla, Yakožt ſem prwe powiedíel tobie, podle hlaſu cžteníe, kterež pwi: ktož míluge otče neb Matku nad mne, neníe mne hoden. A gtlíže kto neopuſtí wíſech wěczý, kterež ma, nemuoz muog vožedlník bytí. Nebo moczný gt buoh, zie gy tobie na toto ſwětíe zgewí. Nechaýz gyz, nechaý; czo fie ſam zabígíefs, mutíe ſe? Ale dieky cžín pa bov, nícz nezuffage. Nebo agapítus, míftr muoý, mno-krat przielífs zamuczen fa, prawěfle mí, zie přyffel geden, gmeně pafuncíe, fkutkom dobrý přychýlen, kteryž dezerký ſwe yakźto mrtwe placze, newíeda, czo bý ſie gij přyhodilo, A prželífny placzě trapí fie, naywícze že gedínka bíefſe gev, a ſ plačem padl gt k noham oppatowy, Aby ſkrze Modlítby bratrſke mohl gý nalezítí. A pýkage pwiefle mí, kterak wílíchnf bratrzý modlílí nie, takez y ty pros za ní. A ya, acž koliwěk nehodný wedle ních, modlil ſem fie cžaftokrath, pa boha pſyl ſem za tie, Abý racžl2) datí tobíe míloft a Dluhe cžekaníe, a czoz ſluffie, abý naplníl, tak o tobě, yakožto o dezerzy tweý, a cžaftokrath chtiel ſem thie widíetí a mluwítí ſ tebu, aby niektere potíefſee ſkrze mne pokorne ſnad nalezl. A aby nebyla poznana ſkrze mnoha mluweníe a rozmluwa, řekla geſt k Paffunczoi: gdíz, pane muoy mílý. A kdyz gt odgítí chtiel paffuncí?, Tehdy dufſe gegíe pykala gt ge° o twarz gegij blediela gt a naplníena bíeſſe ſlzamí. A pro- przýlífíne dluhe trapeníe krwí geft plwala. Tehda mnoo gſa poſylníen pafuncí napomínani gegij, odffiel gt od níe. A řekl geft k Oppatho: vtíeffena gt duffe ma od to° bratra a tak ſem weſel vczíníen a3) z míloſtí bože z utíefſeníe ge°, yako bych nalezl dezeru mu. a poruczíw fie w modlítbý oppatol a wífiech Bratrzý, nawratil fie gt domuow, welebie pa boha. A naplniw Smaragdus w celly ſweý Trzidczetí ofm leth, vpadl gt w nemocz a vmrzel gt. Ale gedě de podle obycžege přyffiel gt paffunczýus nawfftiewítí klaffter a po modlítbíe a pozdrawenij bratrſkym řekl gt Starczý: acz kažeſs, otcže, odpuſt mí Smaragda widíetí, nebo welmí žada duſſe ma geho. a powolaw Aga- pítha, rozkazal gev pafunčya weſtí k nawſſtiewení Smaragda. A wſſed paffuncí? do celle, kdež nemoczný leziefſe, pocziel gt ge° libati ſlzamí ſlze a rzka: bleda 1) Orig. possit. 2) Sic. 3) Spojka zbytečná.
Strana 477
477 mníe, kde ſu ſlibowe twogý, kde ſu ſladka ſlowa twa, kterymíz gſy mí ſhbowal mýmí oczíma wideti dczeru mu? Eý, netoliko gij fame newidím, Ale y tý, w kte- remž ſem vtíefeníe nemale míel, a opufftiefs mne. Auwe, kto vtíeffý ftaroft mu? dwoge zle, kterehožto placzí nyníe. Trzidczetí a ofm leth1), yakž ſem ztratil dczerku mu, a nícz mí ſie neſtalo, czoz ſem ſie we dne y w noczý modlil za ní, aníz ſem gij podobnu nalezl; drzij mne neſmíerna boleft. cžie mä nadijetí nie wícze? kde vtíeffeníe mee naleznu? wítupugý plače do pekla. Ale wídíew Sma- ragdus nafylníe placzíczýeho a níkolí vtíefeníe neprzígímagíczy“, y řekl k niev: czo fie mutífs a fam fíe zabígiefs? Yzdalí neníe moczna ruka bože? aneb zdalí v boha gt czo neſnadne gíz? polož konecz zamutku. rozpomeň fie, kterak patrý- archowí yakubowí zgewíl buoh Jozepha, kterehožto yako mrtwe' plakal. Ale profým, aby zaytra mne neopuſtyl. Ale pochybuge otecz fam w ſobíe za trzy dní, řekl: fnad gt gev níetczo pan buoh o mníe zgewíl. Ale trzetí den řekl gt k Smaragdo': cžekal gſem, yakožs mne proſyl, bratře, a neodchazel ſem níkam. poznawffý Eufrozyna den vínutí fweo, zawolala gt pafunczýa A řekla gt k niev: že buoh dobrze gt zpuoſobil bíedu mu, kteruž až do koncze mužíký boíugícz přewedla ſem ne fwu fylu, Ale bozí pomoczý, kteryž míe gt oftrziehal od protí- wenftv neprzietele, dokonawffy bieh, zuoftala mí gt koruna sprawedlnoſtí. Protoz nerod peczlíw býtí; dczerka twa ya ſem, ta biedna, A ty gly otecz muoý. hle, widíel ſy mne a doftí ftalo fie gt tobíe. Ale nedopufftíeý od gíne° tíela mee ob- nazítí, Aní ty fam to? vczín. Ale že ſem ſlbila oppatol mne gmíetí zbože welka a mnoha, A geftlízie bých zuoftala a mohla ſneſtí a fetrwatí w mijítie tomto, pře- wedla bych ge ſem, otože mílý. naplň, czoz ſem ſlibila, Nebot welebne gt míſto toto, a pros za mne. A to řekſſy wzdala gt duch par buohu. A kdýz vſlýfſel pafuncí9 takowa flowa, A wídiew, že bý vſnul, Hnula ſu fíe wífeczka Strzewa ge° Y padl gt na zemí a vczíníen gt yakozto mrtwý. A přy- ſkoczíw agapít? a vzrzew, zie vmrzel [XXa] Smaragdus, a pafuncya Lezíczie od polu mrtwe?, Y wrhl gt wody na twarz ge? a zwihl gt ge° a řekl k níev: czo czínífs, pane mílý pafůčý? Y řekl geft gev: nechay mne, at ted vmru, nebo widíel ſem díwne wieczy dnes. A wſtaw padl geſt na twarz gegij, a mnozſtve ſlzý wylíw, wolal gt a rzka: auwe mníe, dczerko míla ma naymíleýfſe, procž ſy ſie před tíem nezwěftowala mníe, at bych y ya fpolu f tebu przebywal w dobrzí wuolí? Auwe mníe, kterak ſý ſie tagíla a kterak ſy přeſíla protíwenftwie protíwníkvow a zloftí temnoſtij zíwota to to a weſſlas do zíwota wiecžne ! To agapítus vſlyffew a poznaw tak diwnu A předíw wiecz, blezíew zwěftowal Oppatol ty wſſeczky wěczý, a přyſled oppath padl geft na ní lkage a rzka: Eufrozýno, chotí kryfto a dczerko ſwatych, nezapomínaý ſpolufluh a Bratrzij twých, kterzízto to-to klafftera gfu; Ale pros za nas pa gezukryfta, at vczínij mužíký boíugícze přygítí k břehu ſpaſeníe a cžaſtku míetí i nijm a s ſwatymí geho. A przíkazal, aby ſie fefflí wſfichní Bratrzie A ſe cztí hodnu to ſwate tielo gegý abý ge k pohrzebu dalí. A kdyz ſu wſficzkní ſefílí ſe, A vzrzewíle tak předíwný diw, chwalílí fu Pana boha, genž take w pokolení ženſkem a krzehkem takowe wieczy A diwý cžínij. Tehda geden Bratr, mage gedno oko, poczelowal gt twarzý gegij ſ plačem. A hned, 1) T. j. jest.
477 mníe, kde ſu ſlibowe twogý, kde ſu ſladka ſlowa twa, kterymíz gſy mí ſhbowal mýmí oczíma wideti dczeru mu? Eý, netoliko gij fame newidím, Ale y tý, w kte- remž ſem vtíefeníe nemale míel, a opufftiefs mne. Auwe, kto vtíeffý ftaroft mu? dwoge zle, kterehožto placzí nyníe. Trzidczetí a ofm leth1), yakž ſem ztratil dczerku mu, a nícz mí ſie neſtalo, czoz ſem ſie we dne y w noczý modlil za ní, aníz ſem gij podobnu nalezl; drzij mne neſmíerna boleft. cžie mä nadijetí nie wícze? kde vtíeffeníe mee naleznu? wítupugý plače do pekla. Ale wídíew Sma- ragdus nafylníe placzíczýeho a níkolí vtíefeníe neprzígímagíczy“, y řekl k niev: czo fie mutífs a fam fíe zabígiefs? Yzdalí neníe moczna ruka bože? aneb zdalí v boha gt czo neſnadne gíz? polož konecz zamutku. rozpomeň fie, kterak patrý- archowí yakubowí zgewíl buoh Jozepha, kterehožto yako mrtwe' plakal. Ale profým, aby zaytra mne neopuſtyl. Ale pochybuge otecz fam w ſobíe za trzy dní, řekl: fnad gt gev níetczo pan buoh o mníe zgewíl. Ale trzetí den řekl gt k Smaragdo': cžekal gſem, yakožs mne proſyl, bratře, a neodchazel ſem níkam. poznawffý Eufrozyna den vínutí fweo, zawolala gt pafunczýa A řekla gt k niev: že buoh dobrze gt zpuoſobil bíedu mu, kteruž až do koncze mužíký boíugícz přewedla ſem ne fwu fylu, Ale bozí pomoczý, kteryž míe gt oftrziehal od protí- wenftv neprzietele, dokonawffy bieh, zuoftala mí gt koruna sprawedlnoſtí. Protoz nerod peczlíw býtí; dczerka twa ya ſem, ta biedna, A ty gly otecz muoý. hle, widíel ſy mne a doftí ftalo fie gt tobíe. Ale nedopufftíeý od gíne° tíela mee ob- nazítí, Aní ty fam to? vczín. Ale že ſem ſlbila oppatol mne gmíetí zbože welka a mnoha, A geftlízie bých zuoftala a mohla ſneſtí a fetrwatí w mijítie tomto, pře- wedla bych ge ſem, otože mílý. naplň, czoz ſem ſlibila, Nebot welebne gt míſto toto, a pros za mne. A to řekſſy wzdala gt duch par buohu. A kdýz vſlýfſel pafuncí9 takowa flowa, A wídiew, že bý vſnul, Hnula ſu fíe wífeczka Strzewa ge° Y padl gt na zemí a vczíníen gt yakozto mrtwý. A přy- ſkoczíw agapít? a vzrzew, zie vmrzel [XXa] Smaragdus, a pafuncya Lezíczie od polu mrtwe?, Y wrhl gt wody na twarz ge? a zwihl gt ge° a řekl k níev: czo czínífs, pane mílý pafůčý? Y řekl geft gev: nechay mne, at ted vmru, nebo widíel ſem díwne wieczy dnes. A wſtaw padl geſt na twarz gegij, a mnozſtve ſlzý wylíw, wolal gt a rzka: auwe mníe, dczerko míla ma naymíleýfſe, procž ſy ſie před tíem nezwěftowala mníe, at bych y ya fpolu f tebu przebywal w dobrzí wuolí? Auwe mníe, kterak ſý ſie tagíla a kterak ſy přeſíla protíwenftwie protíwníkvow a zloftí temnoſtij zíwota to to a weſſlas do zíwota wiecžne ! To agapítus vſlyffew a poznaw tak diwnu A předíw wiecz, blezíew zwěftowal Oppatol ty wſſeczky wěczý, a přyſled oppath padl geft na ní lkage a rzka: Eufrozýno, chotí kryfto a dczerko ſwatych, nezapomínaý ſpolufluh a Bratrzij twých, kterzízto to-to klafftera gfu; Ale pros za nas pa gezukryfta, at vczínij mužíký boíugícze přygítí k břehu ſpaſeníe a cžaſtku míetí i nijm a s ſwatymí geho. A przíkazal, aby ſie fefflí wſfichní Bratrzie A ſe cztí hodnu to ſwate tielo gegý abý ge k pohrzebu dalí. A kdyz ſu wſficzkní ſefílí ſe, A vzrzewíle tak předíwný diw, chwalílí fu Pana boha, genž take w pokolení ženſkem a krzehkem takowe wieczy A diwý cžínij. Tehda geden Bratr, mage gedno oko, poczelowal gt twarzý gegij ſ plačem. A hned, 1) T. j. jest.
Strana 478
478 yakž ſe gt gij dotekl, oko ge° nawračeno gt. A vzrzefſel) bratrzí, kterzíz tu běchu, czo fie gt ſtalo, chwalili gfu pa boa, dleký wzdawagiče ge, že gſu wíſeczky wěczy dobre, kterež vczíníený fu. a mno? glucze poſylníení a vtíefení, pochowali gfu gý w hrobu bratruow. A otecz gegij, czoz gt koliwiek gmíel, na koftelý a do fſpitaluow A na klafftery obietowal. A fam w teež czeli přebywal gt, w temž míítie ſpíe, Yakoz y Eufrozýna. A potom po ní byl zíw w ſwatem vmyſle leth deſeth a ffiel gt ku par buohu A podle dezerý swe pochowan geft. A oppat Chwalil gt pana boha y fe wffym zborem, A den sgití gých s tohoto ſwieta swíethíe w temž klafíteře až do nýnieyffie" dne. Am. Pocžína nie zíwot s. päny marínya). Yl geden bratr swietſký, ten miegyfííe dezeru gedínu; ta bieſſe gefîtíe ma- lícžka. A otecz gegý žadaffe2) fie ku pav bohu obratítí a pokaníe czínítí, porucžil geſt gý gednov z przatel ſwych a ſam ſſel do klafſtera, ktery daleko bíeſſe od Míefta za dwie a trzidczetí míl. a ſſed do klafſtera, czíníl gt ſkutek klaffterſky, tak že gt ge° oppath nade wffeczky gyne to° klafftera mílowal, protože gt byl ſprawedliwý a poſlufíný. Stalo fie gt po niektere cžafu, rozpomenul nie na laſku dczerý ſwee a pocžel ſe pro ní welmí mutítí fam w ſobie. A kdyz za mnohe dní byl zamuczen, Wída ge° oppath zamuczene°, řekl gt k níev: Czo maſs, bratrze, zles tak zamuczen chodíe? powíez mí, A mílý pan buoh, genž wífeczký tíeffý, da tobě ſpomocz. Tehdy on vpadl před nohy ge° ſ placžem a rzka: mam gedno" Syna w mieſtíe, kterehoz ſem malíczkeo odſfiel; rozpomenul ſem ſe na níeo p níehožto zamuczen ſem. Ale nechtiel powíedeti oppatowí, by diewka byla. A oppath, newědíe3) to a nechťe ge° ztratítí, Nebo vzítecžny byl klaffteru tov, Y řekl gev: geſtliže milugeſs gey, gdí a prywed geo ſem, at gt ſ tebu. Y ffiel gt poň a przíwedl ge°. A míegífíie gmeno Marýna. Y promíeníl gmeno gegij a řykal gt gij Marýn. a dal gý k vožení pííma w tom klafíteře, gla fam f ní; aníž žadný z bratrzý znamenal, bý diewka byla, Ale wſíchní nazýwachu gý Maryně. A když bieffe We cžtrnadcztí letech, oteč gegij pocžel gý cžato czeftu paníe wypwowatí A řekl gý: Wíz, dezerko míla, at žadný nepozna tageftwíe twe° až do ſkoncženíe tweo, A pecžlíwa buď přy pokuffení dyabelíkem, aby nebyla od níe° ſwedena, aby tento ſwatý klaffter ſkrze nas nakažeň4) nebyl anebo pofíkwrníeň4), abychme poto nebyli ſuzení o4) pana kryfta, ſtogícze před oblicžegě geho Y przede wſfemí fwaty, a od ních odſuzení bylí A poto wlecžne zatraczeníe ſkrze to wzalí. A gýna mnoha navoženíe na každy den, A zwlafſtíe o nebeſke radoſtí. a když bíefſe W Sedmnadcztí letech (Vítas patrum dicunt, sed lombardica historia dicit XXVII leth), Tehdy otecz gregý, k ſmrtí ne przíblízíw, gije k ſobíe pozwaw A zawolaw, fnažníe gij zapowěděl, Abý žadnev nepwila, bý žena byla. A tak gt duſſý wýpuſtiw bohu ſie doſtal. A ona gt fama gedína zuoftala w tey komuorče otče ſwe°, bywffý poſluffna wſſem w klaffteře, tak že od oppata ſwe" nade wíſeczký gíne milowan byl. Mieli fu w tom klaffteře par woluow a k tov a) červ. 1) Sic m. uzřěvše. 2) Orig. cupiens. 3) Orig. ignorans. 4) Sic.
478 yakž ſe gt gij dotekl, oko ge° nawračeno gt. A vzrzefſel) bratrzí, kterzíz tu běchu, czo fie gt ſtalo, chwalili gfu pa boa, dleký wzdawagiče ge, že gſu wíſeczky wěczy dobre, kterež vczíníený fu. a mno? glucze poſylníení a vtíefení, pochowali gfu gý w hrobu bratruow. A otecz gegij, czoz gt koliwiek gmíel, na koftelý a do fſpitaluow A na klafftery obietowal. A fam w teež czeli přebywal gt, w temž míítie ſpíe, Yakoz y Eufrozýna. A potom po ní byl zíw w ſwatem vmyſle leth deſeth a ffiel gt ku par buohu A podle dezerý swe pochowan geft. A oppat Chwalil gt pana boha y fe wffym zborem, A den sgití gých s tohoto ſwieta swíethíe w temž klafíteře až do nýnieyffie" dne. Am. Pocžína nie zíwot s. päny marínya). Yl geden bratr swietſký, ten miegyfííe dezeru gedínu; ta bieſſe gefîtíe ma- lícžka. A otecz gegý žadaffe2) fie ku pav bohu obratítí a pokaníe czínítí, porucžil geſt gý gednov z przatel ſwych a ſam ſſel do klafſtera, ktery daleko bíeſſe od Míefta za dwie a trzidczetí míl. a ſſed do klafſtera, czíníl gt ſkutek klaffterſky, tak že gt ge° oppath nade wffeczky gyne to° klafftera mílowal, protože gt byl ſprawedliwý a poſlufíný. Stalo fie gt po niektere cžafu, rozpomenul nie na laſku dczerý ſwee a pocžel ſe pro ní welmí mutítí fam w ſobie. A kdyz za mnohe dní byl zamuczen, Wída ge° oppath zamuczene°, řekl gt k níev: Czo maſs, bratrze, zles tak zamuczen chodíe? powíez mí, A mílý pan buoh, genž wífeczký tíeffý, da tobě ſpomocz. Tehdy on vpadl před nohy ge° ſ placžem a rzka: mam gedno" Syna w mieſtíe, kterehoz ſem malíczkeo odſfiel; rozpomenul ſem ſe na níeo p níehožto zamuczen ſem. Ale nechtiel powíedeti oppatowí, by diewka byla. A oppath, newědíe3) to a nechťe ge° ztratítí, Nebo vzítecžny byl klaffteru tov, Y řekl gev: geſtliže milugeſs gey, gdí a prywed geo ſem, at gt ſ tebu. Y ffiel gt poň a przíwedl ge°. A míegífíie gmeno Marýna. Y promíeníl gmeno gegij a řykal gt gij Marýn. a dal gý k vožení pííma w tom klafíteře, gla fam f ní; aníž žadný z bratrzý znamenal, bý diewka byla, Ale wſíchní nazýwachu gý Maryně. A když bieffe We cžtrnadcztí letech, oteč gegij pocžel gý cžato czeftu paníe wypwowatí A řekl gý: Wíz, dezerko míla, at žadný nepozna tageftwíe twe° až do ſkoncženíe tweo, A pecžlíwa buď přy pokuffení dyabelíkem, aby nebyla od níe° ſwedena, aby tento ſwatý klaffter ſkrze nas nakažeň4) nebyl anebo pofíkwrníeň4), abychme poto nebyli ſuzení o4) pana kryfta, ſtogícze před oblicžegě geho Y przede wſfemí fwaty, a od ních odſuzení bylí A poto wlecžne zatraczeníe ſkrze to wzalí. A gýna mnoha navoženíe na každy den, A zwlafſtíe o nebeſke radoſtí. a když bíefſe W Sedmnadcztí letech (Vítas patrum dicunt, sed lombardica historia dicit XXVII leth), Tehdy otecz gregý, k ſmrtí ne przíblízíw, gije k ſobíe pozwaw A zawolaw, fnažníe gij zapowěděl, Abý žadnev nepwila, bý žena byla. A tak gt duſſý wýpuſtiw bohu ſie doſtal. A ona gt fama gedína zuoftala w tey komuorče otče ſwe°, bywffý poſluffna wſſem w klaffteře, tak že od oppata ſwe" nade wíſeczký gíne milowan byl. Mieli fu w tom klaffteře par woluow a k tov a) červ. 1) Sic m. uzřěvše. 2) Orig. cupiens. 3) Orig. ignorans. 4) Sic.
Strana 479
479. karý, nebo blízko od ních bieſſe morze, a tu běfſe dwuor yako za trzy míle od klafftera, do kterehozto mníflý chodílí a gezdílí i tíemi karamí a potrzeby do klafftera wozýlí a noſylí. Stalo ſe dne gednoo, zle řekl oppath k bratru Marýnowí: Bratře Maryne, procž tý s gínýmí bratřymí neydeís a gým nepomuožefs? odpo- wědíel: otče mílý, yakž rozkažefs, chczý rad vczínítí. Byl podle čeſtý czlowěk gmeně pandox1). V kterehožto bratřy, gezdiče a chodíecze ſem y tam do too dworu, hofpodu míelí a odpoczíwaníe přeſ nocz. Y pocžal bratr Maryn cžaſtokrath tudý gezditi pro potrzebu klaffterſku a vrzadu gev vloženíe a z poſluffenſtwě oppatowí, [XXb] A kdyz ſie geſt opozdil, tu zuoftal w domu pandačia s gínymí mníchy ne2) z bratrzímí. pandox gmíeffie dezeru pänu welmi pieknu. k kterežto Rytierz ſkrze poku- ffeníe dyabelíke přychazyíe, czíníe i nij ſkutek těleſný. od níehožto ona pocžala a břychata byla. A kdyz poznana běe od rodíczuow ſwych, pocželi fu gý bítí a mríkatí a gínýmí hruozamí trapítí rzkucze: powíez nam, od kohos pocžala. odpowědiela gy rzkučy: od to? Mnícha, kteremuz rziekagy bratr Marýn, kterýz zde cžaſtokrath zuoftawal přeſ nocz; ten mí gt naſylij vczínil A od níe° ſem pocžala. Vſlyffewſſe to rodiczowe gegij, hned ſu fſli do klafſtera A řekli ſu oppatol: Hle, pane oppate, flyfs, czo vczinil Mních twuoy Marýn! kterak oklamal dezeru nafſý! řekl gým oppath: Y czo pwíte? A kazal ge° zawolatí. A když přyſel, rzekl k níev oppat: Bratře Marýne, tylís ten ſkutek vczíníl v dczerký gích? Stoge bratr Maryn. dluho a myfſle fam w ſobie splakaw řekl: shrzefyl ſem, otcze milý, pokaníe vczínijm za ten hřiech; než proſy tebe, pros za mne pana boha, at bych to pokaníe do- konatí mohl. Y Rozhniewal ſie oppath A kazal gey biti a mrſkati. A rzekl gevi zagiſte pwím tobie, poniewaž gſy ten ſkutek vczíníl, zde ſ namí nezuoſtaneſs w toto klaffterze. Y kazal gey wýhnatí wen. Ale ona nížadnev nepowědiela ta- gemftve ſwe°, Ale odffedflý polozila fie před dwerzmí klaffterſky, na zemí ležecz w pokaní ſwatě, trapíeczý fie, tak yakoz bý fama shrzeſyla, a tu gt s chudýmí přebywagícz od wýchazegíczých a wchazegíczých bratruow proſyla gých, aby gý bochník nebo ſkywku chleba dali. To czíníecz za cztýrzy leta pokaníe, níkda neodchazela od klafftera. a když pandoczowa dczera porodila fyna, pochowawffý ge? za sfeft nedielí, poto přynefla to dletie Matti teý dieweczký a polozíla ge před klaffterě, řekla gev: Bratře Marýne, yakž naýlepe vmíefs, choway ſýna ſwe°. a nechawflý ge° tu, odeffla gt Ale ſwata pana Marýna, wzewfſý to Diethíe, yakožto ſwe° wlaftníe° fyna, dawagícz ge° pokrm z to chleba, kterýz gfu gý dalí bratřy mímo ní chodíecz z klafftera, chowagíczý3) ſyna czýzýho dwie lethíe. Stalo fie gt poto po dwu letech, Wíducze bratřie geý, milofrdenftwím hnutí fucze, Pocželí fu plytí oppata, Aby przígíal zaſe bratra Marýna do klafftera, rzkucze: oppate, odpuft a přigmí bratra Marýna. píeth leth gt, yakž pokaníe czínij, leze před wratí klaffterfkýmí a odtud níka neodchodil4). przígmí ge°, yakoz přykazal pan nafs gezus kryftus. a gedwy přynutilí ge°, abý geý przígýal. Y kazal vweſtí ge°, a zawolaw ho k ſobie, Y řekl k niev: otecz twuoy byl muz 1) Orig. homo manens nomine pandox. Text C je z jiné předlohy, která má znění: pandochium. Rosw. str. 395. 2) Sic m. neb. 3) Sic, orig. nutricabat. 4) M. neodchodě.
479. karý, nebo blízko od ních bieſſe morze, a tu běfſe dwuor yako za trzy míle od klafftera, do kterehozto mníflý chodílí a gezdílí i tíemi karamí a potrzeby do klafftera wozýlí a noſylí. Stalo ſe dne gednoo, zle řekl oppath k bratru Marýnowí: Bratře Maryne, procž tý s gínýmí bratřymí neydeís a gým nepomuožefs? odpo- wědíel: otče mílý, yakž rozkažefs, chczý rad vczínítí. Byl podle čeſtý czlowěk gmeně pandox1). V kterehožto bratřy, gezdiče a chodíecze ſem y tam do too dworu, hofpodu míelí a odpoczíwaníe přeſ nocz. Y pocžal bratr Maryn cžaſtokrath tudý gezditi pro potrzebu klaffterſku a vrzadu gev vloženíe a z poſluffenſtwě oppatowí, [XXb] A kdyz ſie geſt opozdil, tu zuoftal w domu pandačia s gínymí mníchy ne2) z bratrzímí. pandox gmíeffie dezeru pänu welmi pieknu. k kterežto Rytierz ſkrze poku- ffeníe dyabelíke přychazyíe, czíníe i nij ſkutek těleſný. od níehožto ona pocžala a břychata byla. A kdyz poznana běe od rodíczuow ſwych, pocželi fu gý bítí a mríkatí a gínýmí hruozamí trapítí rzkucze: powíez nam, od kohos pocžala. odpowědiela gy rzkučy: od to? Mnícha, kteremuz rziekagy bratr Marýn, kterýz zde cžaſtokrath zuoftawal přeſ nocz; ten mí gt naſylij vczínil A od níe° ſem pocžala. Vſlyffewſſe to rodiczowe gegij, hned ſu fſli do klafſtera A řekli ſu oppatol: Hle, pane oppate, flyfs, czo vczinil Mních twuoy Marýn! kterak oklamal dezeru nafſý! řekl gým oppath: Y czo pwíte? A kazal ge° zawolatí. A když přyſel, rzekl k níev oppat: Bratře Marýne, tylís ten ſkutek vczíníl v dczerký gích? Stoge bratr Maryn. dluho a myfſle fam w ſobie splakaw řekl: shrzefyl ſem, otcze milý, pokaníe vczínijm za ten hřiech; než proſy tebe, pros za mne pana boha, at bych to pokaníe do- konatí mohl. Y Rozhniewal ſie oppath A kazal gey biti a mrſkati. A rzekl gevi zagiſte pwím tobie, poniewaž gſy ten ſkutek vczíníl, zde ſ namí nezuoſtaneſs w toto klaffterze. Y kazal gey wýhnatí wen. Ale ona nížadnev nepowědiela ta- gemftve ſwe°, Ale odffedflý polozila fie před dwerzmí klaffterſky, na zemí ležecz w pokaní ſwatě, trapíeczý fie, tak yakoz bý fama shrzeſyla, a tu gt s chudýmí přebywagícz od wýchazegíczých a wchazegíczých bratruow proſyla gých, aby gý bochník nebo ſkywku chleba dali. To czíníecz za cztýrzy leta pokaníe, níkda neodchazela od klafftera. a když pandoczowa dczera porodila fyna, pochowawffý ge? za sfeft nedielí, poto přynefla to dletie Matti teý dieweczký a polozíla ge před klaffterě, řekla gev: Bratře Marýne, yakž naýlepe vmíefs, choway ſýna ſwe°. a nechawflý ge° tu, odeffla gt Ale ſwata pana Marýna, wzewfſý to Diethíe, yakožto ſwe° wlaftníe° fyna, dawagícz ge° pokrm z to chleba, kterýz gfu gý dalí bratřy mímo ní chodíecz z klafftera, chowagíczý3) ſyna czýzýho dwie lethíe. Stalo fie gt poto po dwu letech, Wíducze bratřie geý, milofrdenftwím hnutí fucze, Pocželí fu plytí oppata, Aby przígíal zaſe bratra Marýna do klafftera, rzkucze: oppate, odpuft a přigmí bratra Marýna. píeth leth gt, yakž pokaníe czínij, leze před wratí klaffterfkýmí a odtud níka neodchodil4). przígmí ge°, yakoz přykazal pan nafs gezus kryftus. a gedwy přynutilí ge°, abý geý przígýal. Y kazal vweſtí ge°, a zawolaw ho k ſobie, Y řekl k niev: otecz twuoy byl muz 1) Orig. homo manens nomine pandox. Text C je z jiné předlohy, která má znění: pandochium. Rosw. str. 395. 2) Sic m. neb. 3) Sic, orig. nutricabat. 4) M. neodchodě.
Strana 480
480 ſwatý, yakož dobře tý wěſs, a malicžke' tebe vwedl do tohoto ſwate? klafftera, nevczíníw nícz zle w t5to klaffterze, czozs tý mýflil a vczíníls; a žadný tak zle nevczinil w toto klafíteře. Nyníe tys wſtupil ſem s lyně twy, kterehožto z czýzo- ložitwa maſs; ptoz muſyfs mno pokaníe czínítí, nebos weliky hržech vczíníl. A toto tobie přykazugí, Aby wíeczky neczíftotý klaffteríke ty fam czíftyl a wodu k metení fam sobie noſyl. A kopýta wífem dielay, dokudž ſý zíw, A wílě fluž. A ſkrze to budeſs mieti miloft mu. Tehda ſwata panna Maryna radoſtníe a z dobru wuoli to gt přygíala a wſfeczko, czoz gý rozkazano býlo, to wſſechno s weliku radoftí a pokoru vczíníla. Przíhodílo ſie, zie w brzkych czaſyech dní ſwe dokonala. Vſnuwfſý w pa- bor, geho ſwate míloſtí dufſy dala. A ſſedíle bratřy zwieftowali oppato řkuče: Bratr Maryn vmrzel. Rzekl gym oppath: Wízte, bratřý na mileyffý, yaký hržech byl, že pokaníe nezaſluzil doplnítí. wffak proto gdíete a vmygte tielo ge° a po- hrzebte daleko od klafftera. Y fíli fu, aby geý vmýlí, a poznalí, že žena gt. Y po- cželi ſu wffychní hlafý wýpufftíeti tepuče fie A rzkuče, že takowe obczowae a ſwata trpeliwoft nalezena gt na nij, kterehozto tagemftve nížadny nepoznal, kdyžto od ních bieffe tak trapena. přýfedíle s plačem řeklí ſu oppatol: oppate, poď a po hleď na brat Mary. řekl k ním: czo to gt, bratřý? řeklí ſu opíeth k niev: pod a wiz diewký1) bože, czo fobě vczínís. Vílýffewílý to oppath, lekl nie gt Y gíde k tielu ſwatev. y zdwihli ſu plafîtiek, kterymž byla přykrýta, A vzrzel, že žena geft. a yhned vpadl, tepa hlawu ſwu, na zemí leže, krzíčze A dij: zaklínam tíe ſkrze pa bo gezu krya, Aby mne nepotupíla před oblicžegě bozí pto, že ſem tebe trapil, Nebo ſem newědiel too tageftvě tweo, nebo tý, fwata päno, nepowě- dielaf mi tageftwě fwe°, a ya ſem zagíſte nepoznal twe? ſwate° obczowaníe. Nebo bych byl poznal, níkdy bých tebe tak netrapíl. poto kazal ſwate tielo gegij w modlítebníczý pocztiwíe polozítí. Tu hodinu díwka, too fyna Mati, gefíto gý byl poſedl dyabel, přyſíla do klafftera, wýznala frea) hrziechuow sſwych, A zwlafítíe hržech ten, kterehoz níe byla dopuſtila a fyna pocžala a s kteru oſobu ten fkutek vczíníla. a po ſedmí dnech bozím zednaním byla gt od dyabla zbawena. Vſlyffewíſe to z to° Mieſta, z kte- rehoz ona byla, A okolnij klaffterowe díwý takowe, kterziz ſu ſie ftalí, Wzewfſe krzíže a koruhwe a ſwicze, zpiewanijm a ſe cžtenijm žalmuow chwalilí ſu pana boha. Y přyſílí fu do to? Clafftera, a wíedíle do Modlítebnícze, kdežto tíelo giegý ſwate odpoczíwalo, chwalilí glu pana gezukryfta, kdežto až do dnefſníe° dne a cžafu Skrze Modlitbý a zafluženíe fwate päny Marýný mnohe diwý a zazraký czíný k chwale a ſlawie gmenu gíegíev ſwate), kteražto i wíecznym otczem y s fyně y duchem ſwatým zíwa geft a kraluge na wíeký wíekuow. Amen. a) přips. na okraji. 1) Sic m. divy, orig. mirabilia.
480 ſwatý, yakož dobře tý wěſs, a malicžke' tebe vwedl do tohoto ſwate? klafftera, nevczíníw nícz zle w t5to klaffterze, czozs tý mýflil a vczíníls; a žadný tak zle nevczinil w toto klafíteře. Nyníe tys wſtupil ſem s lyně twy, kterehožto z czýzo- ložitwa maſs; ptoz muſyfs mno pokaníe czínítí, nebos weliky hržech vczíníl. A toto tobie přykazugí, Aby wíeczky neczíftotý klaffteríke ty fam czíftyl a wodu k metení fam sobie noſyl. A kopýta wífem dielay, dokudž ſý zíw, A wílě fluž. A ſkrze to budeſs mieti miloft mu. Tehda ſwata panna Maryna radoſtníe a z dobru wuoli to gt přygíala a wſfeczko, czoz gý rozkazano býlo, to wſſechno s weliku radoftí a pokoru vczíníla. Przíhodílo ſie, zie w brzkych czaſyech dní ſwe dokonala. Vſnuwfſý w pa- bor, geho ſwate míloſtí dufſy dala. A ſſedíle bratřy zwieftowali oppato řkuče: Bratr Maryn vmrzel. Rzekl gym oppath: Wízte, bratřý na mileyffý, yaký hržech byl, že pokaníe nezaſluzil doplnítí. wffak proto gdíete a vmygte tielo ge° a po- hrzebte daleko od klafftera. Y fíli fu, aby geý vmýlí, a poznalí, že žena gt. Y po- cželi ſu wffychní hlafý wýpufftíeti tepuče fie A rzkuče, že takowe obczowae a ſwata trpeliwoft nalezena gt na nij, kterehozto tagemftve nížadny nepoznal, kdyžto od ních bieffe tak trapena. přýfedíle s plačem řeklí ſu oppatol: oppate, poď a po hleď na brat Mary. řekl k ním: czo to gt, bratřý? řeklí ſu opíeth k niev: pod a wiz diewký1) bože, czo fobě vczínís. Vílýffewílý to oppath, lekl nie gt Y gíde k tielu ſwatev. y zdwihli ſu plafîtiek, kterymž byla přykrýta, A vzrzel, že žena geft. a yhned vpadl, tepa hlawu ſwu, na zemí leže, krzíčze A dij: zaklínam tíe ſkrze pa bo gezu krya, Aby mne nepotupíla před oblicžegě bozí pto, že ſem tebe trapil, Nebo ſem newědiel too tageftvě tweo, nebo tý, fwata päno, nepowě- dielaf mi tageftwě fwe°, a ya ſem zagíſte nepoznal twe? ſwate° obczowaníe. Nebo bych byl poznal, níkdy bých tebe tak netrapíl. poto kazal ſwate tielo gegij w modlítebníczý pocztiwíe polozítí. Tu hodinu díwka, too fyna Mati, gefíto gý byl poſedl dyabel, přyſíla do klafftera, wýznala frea) hrziechuow sſwych, A zwlafítíe hržech ten, kterehoz níe byla dopuſtila a fyna pocžala a s kteru oſobu ten fkutek vczíníla. a po ſedmí dnech bozím zednaním byla gt od dyabla zbawena. Vſlyffewíſe to z to° Mieſta, z kte- rehoz ona byla, A okolnij klaffterowe díwý takowe, kterziz ſu ſie ftalí, Wzewfſe krzíže a koruhwe a ſwicze, zpiewanijm a ſe cžtenijm žalmuow chwalilí ſu pana boha. Y přyſílí fu do to? Clafftera, a wíedíle do Modlítebnícze, kdežto tíelo giegý ſwate odpoczíwalo, chwalilí glu pana gezukryfta, kdežto až do dnefſníe° dne a cžafu Skrze Modlitbý a zafluženíe fwate päny Marýný mnohe diwý a zazraký czíný k chwale a ſlawie gmenu gíegíev ſwate), kteražto i wíecznym otczem y s fyně y duchem ſwatým zíwa geft a kraluge na wíeký wíekuow. Amen. a) přips. na okraji. 1) Sic m. divy, orig. mirabilia.
Strana 481
SLOVNÍK. Číslice sindexem znamená stranu rkpu B, číslice s indexem při velké liteře (A, C, D, E, F, G) stranu rkpu označeného velkou literou; ad pti číslici s indexem označuje, že doklad je vzat z jiného rkpu než B a že se vztahuje k místu, které je v B (nebo, je-li tak výslovně naznačeno, v C nebo v D) na straně té a té. N a, conj. — Ale: a když osvete sed 85; a já a-hbr£ v. a. odpoviedách vero ob: a když pryč sě aby, abych v. bych. bráchom autem t.; já sě divím tak ač conj. — Jestli: acz sú čeho k sobě mudrému muzi, Ze toho Z&lé, a Ze sé brZ neveselí et non potius 100b, — 4: (Büh), jenz Zádá v&éch lidí spasenie a k své spravedlné znamosti pfivedenie 1%; a když tak své svédomie láním ' tresktáse cumque 8 atd. — A pri výraze vysvétlovacím: vidéchom popa, a tomu jmé bylo Apellen 10%; veselí sé púšť, a to proto, Ze mnoho synuov na nie prčbýváše 17b, jednú jej dne" nauči jiesti, a tož v nešporní hodinu 38% — A při přechodníku: (pústen- ník) jé s$ modliti bohu a tka 8b; počč o to státi a chté rád zvédéti instabat, requirens rib; (mládec) vstav i jíde k uotci svému a jsa zdráv 78% atd.; (Agapitus) uvede jeho (Pafuncia) do peléšky k Smaragdovi a nic jemu dřév nepověděv introducit eum in cellam Smaragdi, nihil ei antea innotescens C 205?; (velbloud) jazyk vyplaziv a řváše 161% — A připojuje větu hl. k vedlejší: když mu sě zdáše, by... a chleba nejč 156% — A tam, kde my bychom dali spojku podřadnou: proč bych já cizieho žádal, a já sem své opustil? 1508. Abraham, m. 7m. os.: opat abraham 76% — Adj. possess. -Óv: viera i přč- byvanie abrahamowo 41P, Sbírka pramenů. Skupina I, Rada I. Cislo 8. potrébni :byli si 1b; acz kto múdžejší bieše si 2%; atd.; jděte a nalezněte (sic m. naleznete) dievku, aczt jest ne- umiéla, zdrávu si non est mortua 196%, — Třeba: (Dioskorus) jé (mnichy) z toho tresktá$e, je$to ve máé (sic m. ve sně) sě jim přiházie neb skrzé obludu v ženské tváři, reb acz také skrzé vlhkost pfieliónü lidského při- rozenie vel etiam 31*; ta vuole aczby byla i spravedlna etiamsi rectum videatur esse 39*; acz i délám etsi 43b; (lvicé) acz i všěéch tří bieše nedošla, avšak včdieše koho prositi licet 110%; acz jiz plavec veslem neusiluje etiam cessante remigio 8%; aczt st nás (světští králové) rozličným duostojenstvim piíčvýšili, avšak sú téhož přirozenie jako i my licet 205%, Adam, m., jm. os.: jenž s' viděl adama dřieve Adam 138%, Adriana, f., jm. os.: Apolon by byl slunce, Adryana něsiecem (sic m. měsiecem) Dianam lunam 203% (chyba m. a Diana). Adrianus v. Hadrianus, Adriaticum, n., jm. místní: na puol mořě, jesto sluove .adryatycv Adria 166?; vséd na mote, jenZ sluove adryacycvm (sic) Adriam 167%,
SLOVNÍK. Číslice sindexem znamená stranu rkpu B, číslice s indexem při velké liteře (A, C, D, E, F, G) stranu rkpu označeného velkou literou; ad pti číslici s indexem označuje, že doklad je vzat z jiného rkpu než B a že se vztahuje k místu, které je v B (nebo, je-li tak výslovně naznačeno, v C nebo v D) na straně té a té. N a, conj. — Ale: a když osvete sed 85; a já a-hbr£ v. a. odpoviedách vero ob: a když pryč sě aby, abych v. bych. bráchom autem t.; já sě divím tak ač conj. — Jestli: acz sú čeho k sobě mudrému muzi, Ze toho Z&lé, a Ze sé brZ neveselí et non potius 100b, — 4: (Büh), jenz Zádá v&éch lidí spasenie a k své spravedlné znamosti pfivedenie 1%; a když tak své svédomie láním ' tresktáse cumque 8 atd. — A pri výraze vysvétlovacím: vidéchom popa, a tomu jmé bylo Apellen 10%; veselí sé púšť, a to proto, Ze mnoho synuov na nie prčbýváše 17b, jednú jej dne" nauči jiesti, a tož v nešporní hodinu 38% — A při přechodníku: (pústen- ník) jé s$ modliti bohu a tka 8b; počč o to státi a chté rád zvédéti instabat, requirens rib; (mládec) vstav i jíde k uotci svému a jsa zdráv 78% atd.; (Agapitus) uvede jeho (Pafuncia) do peléšky k Smaragdovi a nic jemu dřév nepověděv introducit eum in cellam Smaragdi, nihil ei antea innotescens C 205?; (velbloud) jazyk vyplaziv a řváše 161% — A připojuje větu hl. k vedlejší: když mu sě zdáše, by... a chleba nejč 156% — A tam, kde my bychom dali spojku podřadnou: proč bych já cizieho žádal, a já sem své opustil? 1508. Abraham, m. 7m. os.: opat abraham 76% — Adj. possess. -Óv: viera i přč- byvanie abrahamowo 41P, Sbírka pramenů. Skupina I, Rada I. Cislo 8. potrébni :byli si 1b; acz kto múdžejší bieše si 2%; atd.; jděte a nalezněte (sic m. naleznete) dievku, aczt jest ne- umiéla, zdrávu si non est mortua 196%, — Třeba: (Dioskorus) jé (mnichy) z toho tresktá$e, je$to ve máé (sic m. ve sně) sě jim přiházie neb skrzé obludu v ženské tváři, reb acz také skrzé vlhkost pfieliónü lidského při- rozenie vel etiam 31*; ta vuole aczby byla i spravedlna etiamsi rectum videatur esse 39*; acz i délám etsi 43b; (lvicé) acz i všěéch tří bieše nedošla, avšak včdieše koho prositi licet 110%; acz jiz plavec veslem neusiluje etiam cessante remigio 8%; aczt st nás (světští králové) rozličným duostojenstvim piíčvýšili, avšak sú téhož přirozenie jako i my licet 205%, Adam, m., jm. os.: jenž s' viděl adama dřieve Adam 138%, Adriana, f., jm. os.: Apolon by byl slunce, Adryana něsiecem (sic m. měsiecem) Dianam lunam 203% (chyba m. a Diana). Adrianus v. Hadrianus, Adriaticum, n., jm. místní: na puol mořě, jesto sluove .adryatycv Adria 166?; vséd na mote, jenZ sluove adryacycvm (sic) Adriam 167%,
Strana 482
482 Afrika, f., jm. místní: vsédechom na bfézé afryce tak řečeném Africae 104b, vlastí, jenž sluove affryka 105%, Afroditon, Afrodicon, n., jm. místní: do afrodycon městečka Aphroditon 164%; do affrodyton, toho městečka 165%. Agapitus, m., jm. os.: jemuž jméno bieše Agapitus Agapitum C 203), Agathon, m., jm. os.: od opata Agathona Agathone 130%, : Achibeus v. Athlibeus. Achilla, m. — Jm. os.: k uopatu Achylla tak řečenému ad abbatem Achillam 71%; bratr tâzése Achylla opata Achillam C 80b, — Jm. místní: z toho města, jenž sluove achylla (sic) urbis Hailae r58b, Achilles, m., jm. os. — Adj. possess. -6v: k rovu Achylowu Achillis 1532. aj, interj.: a1 viz, co let já sem na pá&ti! ecce 655; a1 toť jest již lakota k tobě přišla ecce 765; ar toť jest, jehož si hledal en 150%, ale, conj. — Ale: druh od druha oddálení jsúce, ale milosrdím druh k druhu pfichyleni biechu sed 1M; ale svatý . Simeon jim vecé autem 136*; atd. — jé sé slzí prolévati, alewffakz ne toliko ani tak mnoho, že by sed non ita 8%; alewfľakz vratva sé do své peleść verum tamen 45%; alewffak jdóce, po- hfebtež jeho sed tamen C 208b; — mnichóm nic neslusie na to pété mieti, jehož jim nelzé s sebû vz'eti, ale brže toho nám slusie dobyvati, jesto nés do nebes dovede illud potius 180%, — Tedy: bych byl velmi brzo jie nevzal pod paži, ale on mě byl zahubil 144%. Alexander, m., jm. os.: Alexander Veliký Alexander 153%, Alexandrie, f., jm. místní: ciesař z ale- kfandrzie Alexandriae ro*; béda tobé, alekfandrzíe Alexandria 149P. alleluja, interj.:: oni odpovédéchu: alle- luga Alleluia 113%. Aliophyli, m., jm. národní: allophíj (sic) tak feleni Allophylos 136b, Alman, m., jm. návodní: mezi Sasy a mezi almany inter Saxones et Al- mannos 160P, almuzna, f.: (Kornelius) viděl jest své aimuzny pféd bohem eleemosynarum 115% Alžběta, f., jm. os.: k alzbietie, k jeho mateři 1882, Amathas, m., jm. os.; Amachas (sic) a Macharius Amathas 147%, amen: na věky věkóm, amen ros, Ammon, m., jm. os.: svatym Amonem Ammone 14b, — Adj. possess. -óv: ul:- nik amonvow opatuov Ammonis 862, Amonius, m., jm. os.: viděli smy otcé svatého Amonía Ammonium 372, Amos, m., jm. os.: Amos, prorok Amos D 1108, an, zájm.: když toho (lotra) svatý Apollonius upatii, an smifiti sé za- poviedáše hunc videret paci resi- stentem 19%; uda sě jednomu lovci viděti svatého Antonie, an vesel s bratří Antonium gaudentem 77%; stařec uzřě, an (učedlník) umiél eum mortuum 91b; (bratr) naleze ji (sestru), ana umfela eam mortuam 1005; (bratr) naleze, ano tak, jakož onen nemocný pravieše invenit ita 99; — (bratr) uzřě, ano jdú jedni bratřie proti nima quia fratres obviarent sibi roo*; na- leze$ta, ano byla Zena q:od mulier esset 94*; co tfóba jinych svédectví, ano tě sám spasitel posvětil? quandoquidem 103b; (vléicé) nalez&i, ano jejieho pána nenie doma patro- num abesse sentiret 109*; (mniši) na- lezeáta, ano jeden (bratr) umièl extinctum corpus inveniunt 196b (otec) pfivede jeho (dceru!) s sebü, ano jie diechu Marina dicebaturque C 207b; uzíéó, ano kórovć andělščí dusi jeho do vysosti nesiechu animam assumptam 13%; — priveď jednoho z mnichuov, a kterak budeś videti (sie m. chtieti, voles), an (= on) s ve- likû zadofti (sic m. radosti, gaudio) vynde proti tobś G XVIIIb, anachorita, m.: (pástenník), jenZ sluove latině Anachoryta 110% zástup tčch pústenníkuov, jenž slovú anachoryty anachoretarum 122%, Ananiáš, m.,.jm. os.: bojč sč toho, ješto sč čte o ananyaffowí, příklada toho Ananiae 154. Anastasius, Anastaz', m., jm. os.: sva- tého Anaftazye tichost slusie poznati Anastasii 55*; k svatému anaftazy ad sanctum Anastasium 55b; svatý“ anaftazyus Anastasius 558,
482 Afrika, f., jm. místní: vsédechom na bfézé afryce tak řečeném Africae 104b, vlastí, jenž sluove affryka 105%, Afroditon, Afrodicon, n., jm. místní: do afrodycon městečka Aphroditon 164%; do affrodyton, toho městečka 165%. Agapitus, m., jm. os.: jemuž jméno bieše Agapitus Agapitum C 203), Agathon, m., jm. os.: od opata Agathona Agathone 130%, : Achibeus v. Athlibeus. Achilla, m. — Jm. os.: k uopatu Achylla tak řečenému ad abbatem Achillam 71%; bratr tâzése Achylla opata Achillam C 80b, — Jm. místní: z toho města, jenž sluove achylla (sic) urbis Hailae r58b, Achilles, m., jm. os. — Adj. possess. -6v: k rovu Achylowu Achillis 1532. aj, interj.: a1 viz, co let já sem na pá&ti! ecce 655; a1 toť jest již lakota k tobě přišla ecce 765; ar toť jest, jehož si hledal en 150%, ale, conj. — Ale: druh od druha oddálení jsúce, ale milosrdím druh k druhu pfichyleni biechu sed 1M; ale svatý . Simeon jim vecé autem 136*; atd. — jé sé slzí prolévati, alewffakz ne toliko ani tak mnoho, že by sed non ita 8%; alewfľakz vratva sé do své peleść verum tamen 45%; alewffak jdóce, po- hfebtež jeho sed tamen C 208b; — mnichóm nic neslusie na to pété mieti, jehož jim nelzé s sebû vz'eti, ale brže toho nám slusie dobyvati, jesto nés do nebes dovede illud potius 180%, — Tedy: bych byl velmi brzo jie nevzal pod paži, ale on mě byl zahubil 144%. Alexander, m., jm. os.: Alexander Veliký Alexander 153%, Alexandrie, f., jm. místní: ciesař z ale- kfandrzie Alexandriae ro*; béda tobé, alekfandrzíe Alexandria 149P. alleluja, interj.:: oni odpovédéchu: alle- luga Alleluia 113%. Aliophyli, m., jm. národní: allophíj (sic) tak feleni Allophylos 136b, Alman, m., jm. návodní: mezi Sasy a mezi almany inter Saxones et Al- mannos 160P, almuzna, f.: (Kornelius) viděl jest své aimuzny pféd bohem eleemosynarum 115% Alžběta, f., jm. os.: k alzbietie, k jeho mateři 1882, Amathas, m., jm. os.; Amachas (sic) a Macharius Amathas 147%, amen: na věky věkóm, amen ros, Ammon, m., jm. os.: svatym Amonem Ammone 14b, — Adj. possess. -óv: ul:- nik amonvow opatuov Ammonis 862, Amonius, m., jm. os.: viděli smy otcé svatého Amonía Ammonium 372, Amos, m., jm. os.: Amos, prorok Amos D 1108, an, zájm.: když toho (lotra) svatý Apollonius upatii, an smifiti sé za- poviedáše hunc videret paci resi- stentem 19%; uda sě jednomu lovci viděti svatého Antonie, an vesel s bratří Antonium gaudentem 77%; stařec uzřě, an (učedlník) umiél eum mortuum 91b; (bratr) naleze ji (sestru), ana umfela eam mortuam 1005; (bratr) naleze, ano tak, jakož onen nemocný pravieše invenit ita 99; — (bratr) uzřě, ano jdú jedni bratřie proti nima quia fratres obviarent sibi roo*; na- leze$ta, ano byla Zena q:od mulier esset 94*; co tfóba jinych svédectví, ano tě sám spasitel posvětil? quandoquidem 103b; (vléicé) nalez&i, ano jejieho pána nenie doma patro- num abesse sentiret 109*; (mniši) na- lezeáta, ano jeden (bratr) umièl extinctum corpus inveniunt 196b (otec) pfivede jeho (dceru!) s sebü, ano jie diechu Marina dicebaturque C 207b; uzíéó, ano kórovć andělščí dusi jeho do vysosti nesiechu animam assumptam 13%; — priveď jednoho z mnichuov, a kterak budeś videti (sie m. chtieti, voles), an (= on) s ve- likû zadofti (sic m. radosti, gaudio) vynde proti tobś G XVIIIb, anachorita, m.: (pástenník), jenZ sluove latině Anachoryta 110% zástup tčch pústenníkuov, jenž slovú anachoryty anachoretarum 122%, Ananiáš, m.,.jm. os.: bojč sč toho, ješto sč čte o ananyaffowí, příklada toho Ananiae 154. Anastasius, Anastaz', m., jm. os.: sva- tého Anaftazye tichost slusie poznati Anastasii 55*; k svatému anaftazy ad sanctum Anastasium 55b; svatý“ anaftazyus Anastasius 558,
Strana 483
Anathazius v. A/hanasius. andél, anjel, m.: (pástenníka) jako boZieho andiela pfivítachu angelum 85; že Angele přišli po jeho duši ange- lorum D 182%, andělský, adj.: praviechu, Z° (Pafuncius) andielfky Zivot vede vitae angelicae 115; mezi andielfkym sborem inter angelorum catervas 151b, aneb, anebo v. nebo. . ani, conj.: bez vuole bożie aniz vrabec padne na zemi G XIX*; — nejsme hodni aní duostojni nec 1?; pojé toho chleba ne s táZ chutí aní s táZ sytostí jako dřieve 8%; aní mi odpoëinûti da- diechu piéludové tváti neque ob; aníz nevédie$e (muž ďáblem posedlý), by byl k svatému Antoní přiveden ut non sciret 198%; aniz s6 kdy (Antonius) prospésenstvím chlubieáe, aní sé u pro- tivenstvi smûtiese nec — nec 200*; aní státi, aní sedéti, aní sebü hnüti mo- żieśe 40*; ani hlasem, ani zvukem, ani prézdnû ftéi neskodiechu 1b. anjei v. andèl, antikrist, m. — Adj. possess. -óv: Ze je to kaciefstvo polednie (sic m. poslednie) a jest préb¢ha (sic m. ptédbéha) anty- xponowa (!) Antichristi 200P. Antiochie, f., jm. místní: w antyochy, v tom městě Antiochiae 13g9b, Antoň, Antoní, Antonius, jm. os.: svatý Anthoň E ad 87%; z učeníkuov svatého Antonie Antonii 37%; k uopatu anto- niemv Antonium 81%; mládec, jemuž antoníj diechu Antonius 137%; svatý Antonyus Antonius 38h, apatéka, f., lékárna: ty s' nebeská apateka apotheca roi. Apelien, m., jm. os.: vidéchom popa, a tomu jmé bylo Apellen Apellen 102. Apollon, m., jm. vl: Apolon by byl slunce, fküce Apollinem 2032, Apolloní, Apollonius, m., 77. os.: svatého appolonye 15P; svatÿ apolonÿ Apol- lonius rob; vidéchom muZ&, jemuž P jmé Apolonyvs biese Apollonium 15%, apostata, apostota, m., apostata: Julianus, ciesaï apoftota 16%; apoftata E ad 16%, apośtol, m.: Petr apofftol apostolus sob, apostolsky, adj.: apofftolike pismo vy- kládajíc apostolicam G XIXb; jakoz sé éte v skutciech apofftolfkych in Actis apostolorum 172%, 483 Arabie, 7m. másini: aZ do Arabie Arabiam D 1108, arcibiskup, m.: Teofillus, arcybifkup archiepiscopus 129), Ardoborius m., jm. os.: mistr slavný, ardoboryus řečený Ardoborius 141% archanděl, m.: andělé i archandiele archangeli r36b, Archebius, m., jm. os.: pástenník menem Archebivs Archebius nomine 122b Archelaus, m., jm. os.: archelaus ten den znamena annotavit Archelaus 1975; Erchelavs (!) hrabie Archelaus 197P. arián, m.: ti kaciefi arryaní Ariomanitae 200%, — Adj. possess. -Óóv: arryanowo kaciefstvo Arianorum insania 206%, ariánsky, afiánsky, adj.: arryanfftíj ka- ciefi Arianis 200b; Constancius, král arzianfky Arianorum 1642. arimanitan, m., avián, z lat. aviomanita: neméjte niZádné obcé s arrymany- tany cum Arianis 200b, ariomanitsky, adj., aviánsky: proti bludu arryomanyckemu contra Arianum fu- rorem 200b, Aristana, Aristene, f., jm. os., z Avi- staeneta, pochopeneho mylně jako ‘ta Avistena: Aryftana, żena toho mużś, jemuž Aristaeneta 157%; Aryftene, žena vladařova Aristaeneta 163b. Arseniotarum, n., jm. místní, ustrnulý gen. pl. Arsinoitarum: v tom městci Arfenıotarvm in Arsinoitarum oppido 1798. a Arseni, Arsenius, m.: k témuž arfen- nyemv Arsenium 93b; otée Arfeny Arseni 129b; jeden, jemuZ diechu arfe- nyvs Arsenius 59^. Arsinois, jm. místní: w artynoys v té vlasti in regione Arsenoite 34% asi, as, adv., aspoň: abych té as jedinû opatřila 56b, asponě, aspoň, adv.: afponíe mé tělo pohřebeš vel 150b; po&échu hiesdéti afponíe lużky dśtovć saltem 194%; (lidé) žádáchu sě jeho (Antoniova) podolka dotkniti afponie saltem 201%; zda by sé afpon v mořských ostroviech ukryl saltem 165, assyrsky, adj: proti afyrfkym 1035; proti afyrfkemu lidu contra Assyrios 185b. Athanasí, Athanasius, m., jm. os.: to dajte biskupu Athanazyemu Atha- 31%
Anathazius v. A/hanasius. andél, anjel, m.: (pástenníka) jako boZieho andiela pfivítachu angelum 85; že Angele přišli po jeho duši ange- lorum D 182%, andělský, adj.: praviechu, Z° (Pafuncius) andielfky Zivot vede vitae angelicae 115; mezi andielfkym sborem inter angelorum catervas 151b, aneb, anebo v. nebo. . ani, conj.: bez vuole bożie aniz vrabec padne na zemi G XIX*; — nejsme hodni aní duostojni nec 1?; pojé toho chleba ne s táZ chutí aní s táZ sytostí jako dřieve 8%; aní mi odpoëinûti da- diechu piéludové tváti neque ob; aníz nevédie$e (muž ďáblem posedlý), by byl k svatému Antoní přiveden ut non sciret 198%; aniz s6 kdy (Antonius) prospésenstvím chlubieáe, aní sé u pro- tivenstvi smûtiese nec — nec 200*; aní státi, aní sedéti, aní sebü hnüti mo- żieśe 40*; ani hlasem, ani zvukem, ani prézdnû ftéi neskodiechu 1b. anjei v. andèl, antikrist, m. — Adj. possess. -óv: Ze je to kaciefstvo polednie (sic m. poslednie) a jest préb¢ha (sic m. ptédbéha) anty- xponowa (!) Antichristi 200P. Antiochie, f., jm. místní: w antyochy, v tom městě Antiochiae 13g9b, Antoň, Antoní, Antonius, jm. os.: svatý Anthoň E ad 87%; z učeníkuov svatého Antonie Antonii 37%; k uopatu anto- niemv Antonium 81%; mládec, jemuž antoníj diechu Antonius 137%; svatý Antonyus Antonius 38h, apatéka, f., lékárna: ty s' nebeská apateka apotheca roi. Apelien, m., jm. os.: vidéchom popa, a tomu jmé bylo Apellen Apellen 102. Apollon, m., jm. vl: Apolon by byl slunce, fküce Apollinem 2032, Apolloní, Apollonius, m., 77. os.: svatého appolonye 15P; svatÿ apolonÿ Apol- lonius rob; vidéchom muZ&, jemuž P jmé Apolonyvs biese Apollonium 15%, apostata, apostota, m., apostata: Julianus, ciesaï apoftota 16%; apoftata E ad 16%, apośtol, m.: Petr apofftol apostolus sob, apostolsky, adj.: apofftolike pismo vy- kládajíc apostolicam G XIXb; jakoz sé éte v skutciech apofftolfkych in Actis apostolorum 172%, 483 Arabie, 7m. másini: aZ do Arabie Arabiam D 1108, arcibiskup, m.: Teofillus, arcybifkup archiepiscopus 129), Ardoborius m., jm. os.: mistr slavný, ardoboryus řečený Ardoborius 141% archanděl, m.: andělé i archandiele archangeli r36b, Archebius, m., jm. os.: pástenník menem Archebivs Archebius nomine 122b Archelaus, m., jm. os.: archelaus ten den znamena annotavit Archelaus 1975; Erchelavs (!) hrabie Archelaus 197P. arián, m.: ti kaciefi arryaní Ariomanitae 200%, — Adj. possess. -Óóv: arryanowo kaciefstvo Arianorum insania 206%, ariánsky, afiánsky, adj.: arryanfftíj ka- ciefi Arianis 200b; Constancius, král arzianfky Arianorum 1642. arimanitan, m., avián, z lat. aviomanita: neméjte niZádné obcé s arrymany- tany cum Arianis 200b, ariomanitsky, adj., aviánsky: proti bludu arryomanyckemu contra Arianum fu- rorem 200b, Aristana, Aristene, f., jm. os., z Avi- staeneta, pochopeneho mylně jako ‘ta Avistena: Aryftana, żena toho mużś, jemuž Aristaeneta 157%; Aryftene, žena vladařova Aristaeneta 163b. Arseniotarum, n., jm. místní, ustrnulý gen. pl. Arsinoitarum: v tom městci Arfenıotarvm in Arsinoitarum oppido 1798. a Arseni, Arsenius, m.: k témuž arfen- nyemv Arsenium 93b; otée Arfeny Arseni 129b; jeden, jemuZ diechu arfe- nyvs Arsenius 59^. Arsinois, jm. místní: w artynoys v té vlasti in regione Arsenoite 34% asi, as, adv., aspoň: abych té as jedinû opatřila 56b, asponě, aspoň, adv.: afponíe mé tělo pohřebeš vel 150b; po&échu hiesdéti afponíe lużky dśtovć saltem 194%; (lidé) žádáchu sě jeho (Antoniova) podolka dotkniti afponie saltem 201%; zda by sé afpon v mořských ostroviech ukryl saltem 165, assyrsky, adj: proti afyrfkym 1035; proti afyrfkemu lidu contra Assyrios 185b. Athanasí, Athanasius, m., jm. os.: to dajte biskupu Athanazyemu Atha- 31%
Strana 484
484 nasio D 182%; biskup Atanazyvs Atha- nasius 171%; Anathazyus (sic) D 1832, Athenas, jm. mistni, ustrnuly lat. akk, pl, Ażheny: pójdiź se mnůú do mě- sta Atenas menovaného Atheniensium "civitatem 70%, Athlibeus, m., jm. hory: na hořě, ješto Achybevs (sic) sluove Athlibeus 708%. ali, at, conj., a7, aby: učte sť milosrdným skutkóm initi, at svécské chlüby i všě rozkoši tělesné od tebe daleko jst 5"; jdiž k ňemu (k mnichovi), at sč béře ven ut 53%; počekaj, at já běžiec nepfétrhnu sé ne inteream 201%; — zbav mé chlüby, at bych nespadl ne forte cadam 15b; doniž sám úsilé ne- vezmeš, at by buoh svá pomoc dal ut praebeat 46%; kážeš (sic m. kázáše) jim mlééti, at by sě tvá (sic; dlužno vynechati) pravda s jich zlstí (sic m. zlostí) nesmiesila miscerent 184%; nedopúštěj, at by člověk pośkvrnil télo tvé ut G XVIIIe, auve, auvech, interj., béda: auwe, auwe, dcerko heu, heu G XIX*; auwe mně, dcerko milá heu me t. XX?; auwech, kterak veliký hfiech C ad 206%, avšak, avsakt, conj.: awilakt mi jest (překáženie) úžitečno tamen 43b; ać t sú nás (světští králové) duostojenstvím přčvýšili, awffak sú téhož přirozenie jako i my attamen 205%, azda, conj. — Zdali; chci usilovati, azda bych zbyl diábelského přčkážčnie 47%; azda by jej (sv. Pemen súdcě) tudy přijal 49; azdas toho nevěděla, že si žena? an ignoras 67%; i pohanóm a vlastem. čtěte (tyto knihy), azdat by aspoň tak poznali, že atd. D 183b, — Jestliže: azda by sě to komu zdálo ne- podobno, tomu f jest sám Kristus svědek 148b, aZ, conj. — 47: az do druhé nedéle usque ad alteram Dominicam diem 24*; od prvé hodiny az do deváté usque ad nonam 425; od najvé6Sieho az do najmensieho usque ad maiorem 79b; az do nebes usque ad coelos 9gob; — v této (pelesi) nynie pobud, az sobé jiné dobude$ donec invenias 52b (bratr) jemu neotevté, az i den byl usque quo 64b; — zimnice, ješto třetí den bývá, popade bratra našeho tak těžce, až musil v loži ležeti 4b; každého, když do kláštera pfijmń, všeho jej sbožie zbavie, az i rúšcě na ňem neostavie ut ne ipsum quidem vestimentum habere permittatur rr5b tu sě všichni rozpršechu, az jediný sám ostal 161%, — Ve spojení ne- aż: dřieve než (pán) minu naši jeskyni, az inhed jej lvicé zadávi 146%, už. ba, adv.: o bubené srdce i nepravá mysli, ba čiň dřieve sama dobrá diela 8b; ba i co chceš vidčti člověka nem üdrého? 77%; ba, kto sě vzdrží, vzezřě na tvuoj pfiebytek, by neplakal ro4b, baba, f.: baba velmi stará bieše v jeho manželstvě anus 142; uzřčv sestru již babu vetulam 194. Babylon, Babyloň, m.: v babílonie in regionibus Babylonis 34%; až do babi- lonye Babylonem 1642. bahenný, adj.: nečistotu 'bahennv li- morum 92?, bahno, n.: (muž) uvázl v bahníe in limo 81%; abyšta ji (jeskyni) připravila dláhými drvy, ješto biechu na babníe, de palude o4b. Baisanes, m., jm. os.: bazyanus (l) diechu Baisane 164%, Balacius, m., jm. os.: balachyus (|), vćvoda z Alexandfie Balacius 207b, balsam, balšám, m.: ta (zelinka) jest k balfamv podobna menthae rosb; k balffamu C ad 1osb, barech: (Saraceni) zvolachu: Barech, točíš požehnaný náš barech, id est benedic 1622, barka, f.: toho brzcé sttécha bieSe po- kryta dobřě mocnými prokolemi, jako barky přikrývají guasi carina navis 105%, barva, f.: rozličným kvietím neb barwamí plápolé coloribus 101%. básn, f£, báchorka: (Antonius) kdyZ již béhünem bieše, neučil se liteře aniž [se piidrżieśe nesluśnych bafnij dietek 5; non se literis erudiri, ineptis fabulis A 18, bati sé, impf.: boigte fie jeho (boha) timete Dominum 3%; nic fye, otče, neboy nihil verearis 29b; bogím fye, by zly diábel na tom mné neprz- kazyl (sic n. nepfékazil) timeo 49?*; (uéedlník) bogieffe fye jíti do města timebat 82b, Baza v. Gaza, jáhna, jemuž
484 nasio D 182%; biskup Atanazyvs Atha- nasius 171%; Anathazyus (sic) D 1832, Athenas, jm. mistni, ustrnuly lat. akk, pl, Ażheny: pójdiź se mnůú do mě- sta Atenas menovaného Atheniensium "civitatem 70%, Athlibeus, m., jm. hory: na hořě, ješto Achybevs (sic) sluove Athlibeus 708%. ali, at, conj., a7, aby: učte sť milosrdným skutkóm initi, at svécské chlüby i všě rozkoši tělesné od tebe daleko jst 5"; jdiž k ňemu (k mnichovi), at sč béře ven ut 53%; počekaj, at já běžiec nepfétrhnu sé ne inteream 201%; — zbav mé chlüby, at bych nespadl ne forte cadam 15b; doniž sám úsilé ne- vezmeš, at by buoh svá pomoc dal ut praebeat 46%; kážeš (sic m. kázáše) jim mlééti, at by sě tvá (sic; dlužno vynechati) pravda s jich zlstí (sic m. zlostí) nesmiesila miscerent 184%; nedopúštěj, at by člověk pośkvrnil télo tvé ut G XVIIIe, auve, auvech, interj., béda: auwe, auwe, dcerko heu, heu G XIX*; auwe mně, dcerko milá heu me t. XX?; auwech, kterak veliký hfiech C ad 206%, avšak, avsakt, conj.: awilakt mi jest (překáženie) úžitečno tamen 43b; ać t sú nás (světští králové) duostojenstvím přčvýšili, awffak sú téhož přirozenie jako i my attamen 205%, azda, conj. — Zdali; chci usilovati, azda bych zbyl diábelského přčkážčnie 47%; azda by jej (sv. Pemen súdcě) tudy přijal 49; azdas toho nevěděla, že si žena? an ignoras 67%; i pohanóm a vlastem. čtěte (tyto knihy), azdat by aspoň tak poznali, že atd. D 183b, — Jestliže: azda by sě to komu zdálo ne- podobno, tomu f jest sám Kristus svědek 148b, aZ, conj. — 47: az do druhé nedéle usque ad alteram Dominicam diem 24*; od prvé hodiny az do deváté usque ad nonam 425; od najvé6Sieho az do najmensieho usque ad maiorem 79b; az do nebes usque ad coelos 9gob; — v této (pelesi) nynie pobud, az sobé jiné dobude$ donec invenias 52b (bratr) jemu neotevté, az i den byl usque quo 64b; — zimnice, ješto třetí den bývá, popade bratra našeho tak těžce, až musil v loži ležeti 4b; každého, když do kláštera pfijmń, všeho jej sbožie zbavie, az i rúšcě na ňem neostavie ut ne ipsum quidem vestimentum habere permittatur rr5b tu sě všichni rozpršechu, az jediný sám ostal 161%, — Ve spojení ne- aż: dřieve než (pán) minu naši jeskyni, az inhed jej lvicé zadávi 146%, už. ba, adv.: o bubené srdce i nepravá mysli, ba čiň dřieve sama dobrá diela 8b; ba i co chceš vidčti člověka nem üdrého? 77%; ba, kto sě vzdrží, vzezřě na tvuoj pfiebytek, by neplakal ro4b, baba, f.: baba velmi stará bieše v jeho manželstvě anus 142; uzřčv sestru již babu vetulam 194. Babylon, Babyloň, m.: v babílonie in regionibus Babylonis 34%; až do babi- lonye Babylonem 1642. bahenný, adj.: nečistotu 'bahennv li- morum 92?, bahno, n.: (muž) uvázl v bahníe in limo 81%; abyšta ji (jeskyni) připravila dláhými drvy, ješto biechu na babníe, de palude o4b. Baisanes, m., jm. os.: bazyanus (l) diechu Baisane 164%, Balacius, m., jm. os.: balachyus (|), vćvoda z Alexandfie Balacius 207b, balsam, balšám, m.: ta (zelinka) jest k balfamv podobna menthae rosb; k balffamu C ad 1osb, barech: (Saraceni) zvolachu: Barech, točíš požehnaný náš barech, id est benedic 1622, barka, f.: toho brzcé sttécha bieSe po- kryta dobřě mocnými prokolemi, jako barky přikrývají guasi carina navis 105%, barva, f.: rozličným kvietím neb barwamí plápolé coloribus 101%. básn, f£, báchorka: (Antonius) kdyZ již béhünem bieše, neučil se liteře aniž [se piidrżieśe nesluśnych bafnij dietek 5; non se literis erudiri, ineptis fabulis A 18, bati sé, impf.: boigte fie jeho (boha) timete Dominum 3%; nic fye, otče, neboy nihil verearis 29b; bogím fye, by zly diábel na tom mné neprz- kazyl (sic n. nepfékazil) timeo 49?*; (uéedlník) bogieffe fye jíti do města timebat 82b, Baza v. Gaza, jáhna, jemuž
Strana 485
bazenský v. gazenský. Bazianus v. Baisanes. Basilicus , m., jm. os.: bazyliffkus (!), král saracensky Basilicus 137%; Bazy- lykus ACE ad 137%, bazilisek, baziliskus, m.: bazyliffka, toho jéstera basiliscum 90%; ten bazyliffkus basiliscus t. — Bazilisékus v. Basilicus. | bázn, f.: ta bazen vždy byla při mně timor 87b; kříž náš jest bazn božie timor Dei 120%; bazn věčných muk poenarum timor 181%, bdénie, n.: bdieníe svaté vigiliae sanctae 42*; postem a bdíením vigiliarum 123P. bdieti, impf.: ktož bdíj v chvále krále nebeského qui caelestem regem pervi- gilibus praestolabatur excubiis 7b; bdím na svych modlitbách in vigiliis et orationibus tolero 44*; druzí bdyece [ étiechu vigilias celebrantes 127; bdie- — ifta c&lá noc noctem transegere vigiliis 150b, Becirus v. Bethelia. béda, interj.:: bieda mné hubenémul! vae misero mihi 143%, bieda mnč, bieda mně, má dci najmilejšie hen, heu, filia dulcissima! C 2042, | bedlivost, f.: (Daniel) véécky jiné noci v bedlíwoftí piébyváSe noctes per- vigiles 98b, bedlivy, adj.: bedlíwi jsá od lidí vidéni W 'pervigiles 33%; bedlíwí buďte vigi- lantes 58b. — Adv.: -vě: bedliwie v chvále božie trváchu pervigiles perdurabant 21; jednú v noci Antoní bedhwie sé bohu modléše pervigil obsecraret 193b, bedra, f., bedro, n.: luono i bedra femora 208%; bedry ACE ad 2082, , béh, m. — Běh: róbim biehem rapidissimo cursu 85; (pástenník) na bíeh sé odda- diese fugiebat 111%; hvězdy den svým biehem přčdcházějí 102), — Způsob života, život: v svěcském biezye in sae- culari conversatione 60%; (národ)i vášně i veśken byeh následuje svého stvo- fitele 2025; dokonajíce ten bieh pe- racto cursu C 206), béhati, impf.: (Macharius) uzté, ano po všem kostele múřenínové sóm i tam biehagij discurrere 615; coZ biehachu biskupie, popové..., aby jim dal (Hilarion) chleba poZehnaného! con- currebant 1635; tu by byl uzfčl starcč 485 isém i tam biehagice s učenníky sva- tého Antonie huc et illuc discurrere 1644; by byli (lidé) k svatému Ilarionu nebiehalí, byli by zemiéli, concurris- sent 165%, béhün, m.: když (sv. Antonius) již byehunem bieše puer A 1%, belhavy, adj.: jeden belhawy claudus 11%, belhota, f., chromost: Zädajé své belhoty uzdravenie 11%, bélost, f.: v snézné bielofti niveo candore 151b, bělucí, adj.: mezi bielucym liliumem candentia lilia 1488, beran, m.: vlcie f berany budá sé pásti cum agnis rob, beránek, m.: jako by z vlka byl tichy berank (sic) in agnum conversus roP. Beria v. Bevoea. berla, f.: (stařec), uchopiv berlu, i jé sé zelícé sráZéti baculo 51%, Boroea, f., jm. mistni: mezi Imas a mezi tú vlastí, jenž sluove berya (!) inter Immas et Berocam 142P; z toho města Berya Beroea 143%, bós, m., daemon: bies nad pychń usta- vený daemon 16%; ten stařec mó biefa daemonium 76b, Besarion, m., jm os.: opat befaryon Besąrion 78%, — Adj. possess. -óv: uceník befaryonvow Besarionis 9g? Bethelia, £., jm. mistni: (Hilarion) ptijíde na to miesto, jemuž dějí Beczyrus (!) Betheliam 164%, Betlehem, m., jm. místní: jidechom. do betlehema Bethleem 106b, bez, praep.: bez pokrma sine viatico 12b; bez ptiéstánie indesinenter 16?; bez uobludné tváti Zenské absque mulierum phantasiis 31b, (biskup) učiní jej (Mutua) popem bez jeho vuole invitum 93%; jehožto prikázanie svatý Jan byl poslušen beže všie rozpači sine ulla impossibilitatis consideratione 117% by neskončal bez ňeho svatý Pavlín se absente 151; to vše budete mieti bez nedostatka haec omnia adicientur vobis roib, bezdétkyni,-é, £.: manZelku sobé rovnü. ., ale bieśe bezdietkyníe sterilis C 201%, bezmál, bezmála, bezmále, adv.: bez- mala by má du&é u pekle měla přč- byvanie paulominus 8b; bezmal tak mnoho mnichuov paene 17b; bezmal
bazenský v. gazenský. Bazianus v. Baisanes. Basilicus , m., jm. os.: bazyliffkus (!), král saracensky Basilicus 137%; Bazy- lykus ACE ad 137%, bazilisek, baziliskus, m.: bazyliffka, toho jéstera basiliscum 90%; ten bazyliffkus basiliscus t. — Bazilisékus v. Basilicus. | bázn, f.: ta bazen vždy byla při mně timor 87b; kříž náš jest bazn božie timor Dei 120%; bazn věčných muk poenarum timor 181%, bdénie, n.: bdieníe svaté vigiliae sanctae 42*; postem a bdíením vigiliarum 123P. bdieti, impf.: ktož bdíj v chvále krále nebeského qui caelestem regem pervi- gilibus praestolabatur excubiis 7b; bdím na svych modlitbách in vigiliis et orationibus tolero 44*; druzí bdyece [ étiechu vigilias celebrantes 127; bdie- — ifta c&lá noc noctem transegere vigiliis 150b, Becirus v. Bethelia. béda, interj.:: bieda mné hubenémul! vae misero mihi 143%, bieda mnč, bieda mně, má dci najmilejšie hen, heu, filia dulcissima! C 2042, | bedlivost, f.: (Daniel) véécky jiné noci v bedlíwoftí piébyváSe noctes per- vigiles 98b, bedlivy, adj.: bedlíwi jsá od lidí vidéni W 'pervigiles 33%; bedlíwí buďte vigi- lantes 58b. — Adv.: -vě: bedliwie v chvále božie trváchu pervigiles perdurabant 21; jednú v noci Antoní bedhwie sé bohu modléše pervigil obsecraret 193b, bedra, f., bedro, n.: luono i bedra femora 208%; bedry ACE ad 2082, , béh, m. — Běh: róbim biehem rapidissimo cursu 85; (pástenník) na bíeh sé odda- diese fugiebat 111%; hvězdy den svým biehem přčdcházějí 102), — Způsob života, život: v svěcském biezye in sae- culari conversatione 60%; (národ)i vášně i veśken byeh následuje svého stvo- fitele 2025; dokonajíce ten bieh pe- racto cursu C 206), béhati, impf.: (Macharius) uzté, ano po všem kostele múřenínové sóm i tam biehagij discurrere 615; coZ biehachu biskupie, popové..., aby jim dal (Hilarion) chleba poZehnaného! con- currebant 1635; tu by byl uzfčl starcč 485 isém i tam biehagice s učenníky sva- tého Antonie huc et illuc discurrere 1644; by byli (lidé) k svatému Ilarionu nebiehalí, byli by zemiéli, concurris- sent 165%, béhün, m.: když (sv. Antonius) již byehunem bieše puer A 1%, belhavy, adj.: jeden belhawy claudus 11%, belhota, f., chromost: Zädajé své belhoty uzdravenie 11%, bélost, f.: v snézné bielofti niveo candore 151b, bělucí, adj.: mezi bielucym liliumem candentia lilia 1488, beran, m.: vlcie f berany budá sé pásti cum agnis rob, beránek, m.: jako by z vlka byl tichy berank (sic) in agnum conversus roP. Beria v. Bevoea. berla, f.: (stařec), uchopiv berlu, i jé sé zelícé sráZéti baculo 51%, Boroea, f., jm. mistni: mezi Imas a mezi tú vlastí, jenž sluove berya (!) inter Immas et Berocam 142P; z toho města Berya Beroea 143%, bós, m., daemon: bies nad pychń usta- vený daemon 16%; ten stařec mó biefa daemonium 76b, Besarion, m., jm os.: opat befaryon Besąrion 78%, — Adj. possess. -óv: uceník befaryonvow Besarionis 9g? Bethelia, £., jm. mistni: (Hilarion) ptijíde na to miesto, jemuž dějí Beczyrus (!) Betheliam 164%, Betlehem, m., jm. místní: jidechom. do betlehema Bethleem 106b, bez, praep.: bez pokrma sine viatico 12b; bez ptiéstánie indesinenter 16?; bez uobludné tváti Zenské absque mulierum phantasiis 31b, (biskup) učiní jej (Mutua) popem bez jeho vuole invitum 93%; jehožto prikázanie svatý Jan byl poslušen beže všie rozpači sine ulla impossibilitatis consideratione 117% by neskončal bez ňeho svatý Pavlín se absente 151; to vše budete mieti bez nedostatka haec omnia adicientur vobis roib, bezdétkyni,-é, £.: manZelku sobé rovnü. ., ale bieśe bezdietkyníe sterilis C 201%, bezmál, bezmála, bezmále, adv.: bez- mala by má du&é u pekle měla přč- byvanie paulominus 8b; bezmal tak mnoho mnichuov paene 17b; bezmal
Strana 486
486, od břčha za tři míle fere 105%; bezmale téhož času eodem ferme tempore 1655; v hodinu bezmal devátú hora, circiter nona 198b, bezpeč, adv., bez péče, jistý: abych byl bezpecz 1669, bezpečenstvie, n., bezpečnosť: bezpe- czenftwíe du$é securitas 188%; znamenie velikého — bezpeczenftwíe securitatis 190b, bezpečný, adj.: kterak t jest státi u po- kofč bezpeczno guanta in humilitate firmitas 9%; abyête bezpeczniegffe od chytré rady diábelské u vašem myšlení mohli nepřčlšťení býti cautiores t; bla- ženi jste, vy mnišie, jenž jste bezpeczní securi 49%; nejsmy bezpeczní na tomto světě sine sollicitudine 78%; aby po- tfébü svého života byl bezpeczen necessitatis obtentu 115%; nic. nemuoz byti bezpeczno piéd diáblem tutum 144%; nemuożem byti pféd tebü bez- peczní tutos 166?, — Adv. -né: ne- mohu pokrma bezpeczníe ptijieti sine solicitudine 49%; aby mezi svatými otci byl žív bezpeczníe ode všeho ne- hodného béhu quietam ab omni strepitu' huius mundi vitam 59?. bézéti, impf.: bieZew na pást regressus 3?; bieZe do té ulice pergens 11P; kam bieziff, črte? curris 78b, slzy z jeho očí bieziechu fluebant 101%; uzié zástupy diábelské se vSéch stran biezziece catervas daemonum undique confluentium 128%; proó biezíff ptéd prosícím rogantem fugis r56b; popové modl pohanskych bieziechu ku pti- kázaní boZiemu convolabant 201?; Ze by nizádny nebiezal tak pfíede lvem aufugeret D 111P; ktoz s svétem okolo biezie saeculi actibus occupatus 13%, okolo b. = obirati se. bitovati, impf.: on jeho kéza biczowati flagellari 131%; (Bih) mukami biczuge své syny flagellat D 111”, bieda, f.: buoh dobie zpuosobil biedu mu miseriam G XIXb; (Antoni) těch, kteřížto biechu v kterých biedach, žčléše patientibus condolebat 195b, biedny, adj.: aby ukázal bíedne mé duši ' milosrdenství své G XVIII; jé sem ta biedna ila misera t. XIXb bielý, adj.: chléb chutny a blely panem mirae suavitatis mirique candoris 7b; v jasné tváři a v bielem rûsé albis vestibus 88%, bíjéti, impf, bí(va)i: Ze sú mé diábli Castokrát bigiel; me verberatum 1895. Binolia v. Bucolia. biskup, m.: otázachom b fkupa episcopo 33^; bifkupí praviechu, Ze atd. episcopi 1055; béháchu bifkupie, popové atd. episcopi 163b, biskupový, adj., biskupi, biskupský: prosbá bifkupowu i vščeh bratří ro- gatus ab episcopis atgue fratribus 200b, bíti, impf.: bratr starší jč sč bratra biti percutere 48%; ...Ze stà proto bita verbera meruisse 108*; kázal jej biti contundi G XXb, blahati, impf., blahoslavití: (poustevníci) budát tobé blahatí deferentes bene- dictiones 9?; ti, jeáto nám blahagíj beatificant 69b, blaho v. blahý. blahoslavenie, n., blahoslavenství: blaho- flaweníe budücieho Zivota beatitudo 97%; účasten býti židovského biaho- flaweníe ^ beatitudinis 1:255; (Sma- ragdus) poéé jemu (Pafunciovi) mluviti o budńciem blahoflaweni de futuri regni beatitudine C 2052, blahoslavenstvie, n.: o budácem krá- lovství blahoflaweftwi G XIXb, blahoslaveny, adj.: blahoflaweny buoh benedictus 1?; ten bude biahoflaweny, ktoz atd. beatus 141). blahoslaviti, impf.: tobé blahoflawicze E ad o% blahy, adj. — Zpodstatnélé blaho, n.: spasitel najprv ny blahu o pokoté uëi beatitudinem de humilitate 9%. blána, f., kúže: zviefecie blany E ad 1052, blánicé, f., kůže: prostřěv nám zvietécie blanícye pellibus rosP. bláto, n.: blata pfinćsti lutum 338%, biese v ňem (jezeře) blato smrduté foetido coeno 4oP. blázniti, impf: v tom omámení když mnoho blazníeffe quem cum insanum reddidissem roP. bláznivý, adj.: svú blazníwu řěčí Xiníte ' božiemu umučení křivdu stolido elo- quio 203?. blažený, adj.: blazení sú chudí duchem beati 9%.
486, od břčha za tři míle fere 105%; bezmale téhož času eodem ferme tempore 1655; v hodinu bezmal devátú hora, circiter nona 198b, bezpeč, adv., bez péče, jistý: abych byl bezpecz 1669, bezpečenstvie, n., bezpečnosť: bezpe- czenftwíe du$é securitas 188%; znamenie velikého — bezpeczenftwíe securitatis 190b, bezpečný, adj.: kterak t jest státi u po- kofč bezpeczno guanta in humilitate firmitas 9%; abyête bezpeczniegffe od chytré rady diábelské u vašem myšlení mohli nepřčlšťení býti cautiores t; bla- ženi jste, vy mnišie, jenž jste bezpeczní securi 49%; nejsmy bezpeczní na tomto světě sine sollicitudine 78%; aby po- tfébü svého života byl bezpeczen necessitatis obtentu 115%; nic. nemuoz byti bezpeczno piéd diáblem tutum 144%; nemuożem byti pféd tebü bez- peczní tutos 166?, — Adv. -né: ne- mohu pokrma bezpeczníe ptijieti sine solicitudine 49%; aby mezi svatými otci byl žív bezpeczníe ode všeho ne- hodného béhu quietam ab omni strepitu' huius mundi vitam 59?. bézéti, impf.: bieZew na pást regressus 3?; bieZe do té ulice pergens 11P; kam bieziff, črte? curris 78b, slzy z jeho očí bieziechu fluebant 101%; uzié zástupy diábelské se vSéch stran biezziece catervas daemonum undique confluentium 128%; proó biezíff ptéd prosícím rogantem fugis r56b; popové modl pohanskych bieziechu ku pti- kázaní boZiemu convolabant 201?; Ze by nizádny nebiezal tak pfíede lvem aufugeret D 111P; ktoz s svétem okolo biezie saeculi actibus occupatus 13%, okolo b. = obirati se. bitovati, impf.: on jeho kéza biczowati flagellari 131%; (Bih) mukami biczuge své syny flagellat D 111”, bieda, f.: buoh dobie zpuosobil biedu mu miseriam G XIXb; (Antoni) těch, kteřížto biechu v kterých biedach, žčléše patientibus condolebat 195b, biedny, adj.: aby ukázal bíedne mé duši ' milosrdenství své G XVIII; jé sem ta biedna ila misera t. XIXb bielý, adj.: chléb chutny a blely panem mirae suavitatis mirique candoris 7b; v jasné tváři a v bielem rûsé albis vestibus 88%, bíjéti, impf, bí(va)i: Ze sú mé diábli Castokrát bigiel; me verberatum 1895. Binolia v. Bucolia. biskup, m.: otázachom b fkupa episcopo 33^; bifkupí praviechu, Ze atd. episcopi 1055; béháchu bifkupie, popové atd. episcopi 163b, biskupový, adj., biskupi, biskupský: prosbá bifkupowu i vščeh bratří ro- gatus ab episcopis atgue fratribus 200b, bíti, impf.: bratr starší jč sč bratra biti percutere 48%; ...Ze stà proto bita verbera meruisse 108*; kázal jej biti contundi G XXb, blahati, impf., blahoslavití: (poustevníci) budát tobé blahatí deferentes bene- dictiones 9?; ti, jeáto nám blahagíj beatificant 69b, blaho v. blahý. blahoslavenie, n., blahoslavenství: blaho- flaweníe budücieho Zivota beatitudo 97%; účasten býti židovského biaho- flaweníe ^ beatitudinis 1:255; (Sma- ragdus) poéé jemu (Pafunciovi) mluviti o budńciem blahoflaweni de futuri regni beatitudine C 2052, blahoslavenstvie, n.: o budácem krá- lovství blahoflaweftwi G XIXb, blahoslaveny, adj.: blahoflaweny buoh benedictus 1?; ten bude biahoflaweny, ktoz atd. beatus 141). blahoslaviti, impf.: tobé blahoflawicze E ad o% blahy, adj. — Zpodstatnélé blaho, n.: spasitel najprv ny blahu o pokoté uëi beatitudinem de humilitate 9%. blána, f., kúže: zviefecie blany E ad 1052, blánicé, f., kůže: prostřěv nám zvietécie blanícye pellibus rosP. bláto, n.: blata pfinćsti lutum 338%, biese v ňem (jezeře) blato smrduté foetido coeno 4oP. blázniti, impf: v tom omámení když mnoho blazníeffe quem cum insanum reddidissem roP. bláznivý, adj.: svú blazníwu řěčí Xiníte ' božiemu umučení křivdu stolido elo- quio 203?. blažený, adj.: blazení sú chudí duchem beati 9%.
Strana 487
bledéti, impf., blednouti: tvář jejie ble- dıeffe pallebat C 205%, blednüti, impf.: tvär jejie bledla E ad C 205%, bledost, f.: bledoft a churavost pallor . et macies 66b, bledy, adj.: ústa bleda pallentia rorb, blekotnost, f., povidavost: aby mnozi své blekotnoftí ostali scurrilitatibus 103%. blekotny, adj., povidavy: (mnich) hrdý neb blekotny 134b. bleskot, m.: vidčl sem satana letiece s nebes jako blefkot hromový fulgur 189b. bliz, adv., blízko: bratřie, ješto odtud bliz ptébyvachu in circuitu 10%; bliz k smrti usgue ad necem 74%; bliz od ňeho prope 89%; by již bliz k světu prope 95*; bliz pfistüpiv propius 119%; (Hilarion) své protivníky méjiese bliz od sebe in proximo 169b; bliz k sed- midcát letóm prope 170%. blízký, adj.: do naiblizffieho mósta in eam ,quae in proximo erat, civitatem 55%; čím člověk jest bohu blizíj, tiem s& viece má hficśnikem nazyvati quantum appropinquaverit 78b, ješto tobě přijieti (sic m. přětí) blizku smrt proximum interitum 207b — Adv. blízko: biese blyźko k smrti 3%; vzdviže sě s púště k městu blize ad viciniora loca 32%; dřieve než přijíde blizko approximaret 53%; blizko u ňeho huic propius 1101; blízko od nich bieše moře G XXa, blíženstvie, n., blíženeciví: ti světí starci biechu jako blizenftwim stéZeni ger- manitate 2%, biiżiti sě, impf.: tent (kupec) fye blizíj k tvému domu quem videris veni- entem 13%; Ze fye ten čas blizícífe propinquante 87b; když {ye blizieffe k veceru inclinante vespera 108b. bliźni, adj. — Blízký: na téjto póśti bliznie in eremo vicina 10%; do bliz- nícho kláštera ad vicina monasteria 22%; ti bratřie netoliko tělesenstvím, ale i vší mocí své mysli biechu sebe blizni germani 36P; ve vsi w mnai- bliznieiffie proxima 166°, — Bližní: všeliký člověk příkladem svého bliz- nícho s& polepší 1%. blud, m.: slitovav sé nad jich bludem miseratus errorem eorum 18%, diábel 457 k bludu u vietó mé pfivodí blas- phemia 64b; povézte mi, ktery jest blud v našie vieřé nečistý religionis obscoenitas 202b. bluditi, impf.: proś by (żena) na téjto püsti bludıla causa errandi 6%; by sám nebludil, proto jiné tiem hyzdiś ne solus videaris errare 50%, kdežto smy jeho (Origena) nalezli biudiece v něčem prava sensisse 106%, když cčlý den a célá noc bludiffta discurrentes per aviam vastitatem 122b, bludny, adj. — Vedoucí k zablouzená: po bludnem hvozdé per inviam soli- tudinem 165b — Bloudict, jsoucí v_ bludu: ty s* m6l bludne myślenie dubitationem 15%; (bratr) mějieše sestru Żenku biudnv meretricem 99b, blúzenie, n.: jednoho bratra didbel biuzenim u vieřč přěluzováše impugna- batur a spiritu blasphemiae 64b. boas: san, jieZto pohansky déjí boas boas 167b, bociti sé, impf, bokem se stavěti proti komu, vzpírali sě: já tě, osle, připravím, že fye nebudeš boczití ut non calcitres 155%, bóh, m.: k svému sě bohu přichýliti ad Deum versi 15; mám nadéji w boze in Domino C 2045. bohatec, m.: bohatec ten ditissimus 165%; pan fekl k bohatczy ad divitem A, 15, bohatstvie, n.: v moci a: v bohactwíj divitiis 142%, bohatý, adj.: panna bohata dives 66b; dosti bohaty obéd prandium sane locupletissimum 105%; mládec velmi bot haty praedives 112%; jeden z nal- bohatieíffich de primoribus 167%; mdm otcé velmi bohateho possesorem sub- stantiae nimis C 202b, bohobojny, adj.: panna bohobogna timens deum 66b, člověk bohobogny reli- giosus 74%. bohyni, f.: po Osirim, po takéj bohyní 202b, bochnec, m., bochník: (havran) prines] bochnecz chleba E ad 15ob, bochník, m.: (pústenník) naleze bochník na stolci panem 8%, šest bochníkvow jččného chleba sex uncias panis 156%, boj, m.: (Mojžieš) uzřě bez čísla diábluov k bogi připravené ad pugnam . 44b;
bledéti, impf., blednouti: tvář jejie ble- dıeffe pallebat C 205%, blednüti, impf.: tvär jejie bledla E ad C 205%, bledost, f.: bledoft a churavost pallor . et macies 66b, bledy, adj.: ústa bleda pallentia rorb, blekotnost, f., povidavost: aby mnozi své blekotnoftí ostali scurrilitatibus 103%. blekotny, adj., povidavy: (mnich) hrdý neb blekotny 134b. bleskot, m.: vidčl sem satana letiece s nebes jako blefkot hromový fulgur 189b. bliz, adv., blízko: bratřie, ješto odtud bliz ptébyvachu in circuitu 10%; bliz k smrti usgue ad necem 74%; bliz od ňeho prope 89%; by již bliz k světu prope 95*; bliz pfistüpiv propius 119%; (Hilarion) své protivníky méjiese bliz od sebe in proximo 169b; bliz k sed- midcát letóm prope 170%. blízký, adj.: do naiblizffieho mósta in eam ,quae in proximo erat, civitatem 55%; čím člověk jest bohu blizíj, tiem s& viece má hficśnikem nazyvati quantum appropinquaverit 78b, ješto tobě přijieti (sic m. přětí) blizku smrt proximum interitum 207b — Adv. blízko: biese blyźko k smrti 3%; vzdviže sě s púště k městu blize ad viciniora loca 32%; dřieve než přijíde blizko approximaret 53%; blizko u ňeho huic propius 1101; blízko od nich bieše moře G XXa, blíženstvie, n., blíženeciví: ti světí starci biechu jako blizenftwim stéZeni ger- manitate 2%, biiżiti sě, impf.: tent (kupec) fye blizíj k tvému domu quem videris veni- entem 13%; Ze fye ten čas blizícífe propinquante 87b; když {ye blizieffe k veceru inclinante vespera 108b. bliźni, adj. — Blízký: na téjto póśti bliznie in eremo vicina 10%; do bliz- nícho kláštera ad vicina monasteria 22%; ti bratřie netoliko tělesenstvím, ale i vší mocí své mysli biechu sebe blizni germani 36P; ve vsi w mnai- bliznieiffie proxima 166°, — Bližní: všeliký člověk příkladem svého bliz- nícho s& polepší 1%. blud, m.: slitovav sé nad jich bludem miseratus errorem eorum 18%, diábel 457 k bludu u vietó mé pfivodí blas- phemia 64b; povézte mi, ktery jest blud v našie vieřé nečistý religionis obscoenitas 202b. bluditi, impf.: proś by (żena) na téjto püsti bludıla causa errandi 6%; by sám nebludil, proto jiné tiem hyzdiś ne solus videaris errare 50%, kdežto smy jeho (Origena) nalezli biudiece v něčem prava sensisse 106%, když cčlý den a célá noc bludiffta discurrentes per aviam vastitatem 122b, bludny, adj. — Vedoucí k zablouzená: po bludnem hvozdé per inviam soli- tudinem 165b — Bloudict, jsoucí v_ bludu: ty s* m6l bludne myślenie dubitationem 15%; (bratr) mějieše sestru Żenku biudnv meretricem 99b, blúzenie, n.: jednoho bratra didbel biuzenim u vieřč přěluzováše impugna- batur a spiritu blasphemiae 64b. boas: san, jieZto pohansky déjí boas boas 167b, bociti sé, impf, bokem se stavěti proti komu, vzpírali sě: já tě, osle, připravím, že fye nebudeš boczití ut non calcitres 155%, bóh, m.: k svému sě bohu přichýliti ad Deum versi 15; mám nadéji w boze in Domino C 2045. bohatec, m.: bohatec ten ditissimus 165%; pan fekl k bohatczy ad divitem A, 15, bohatstvie, n.: v moci a: v bohactwíj divitiis 142%, bohatý, adj.: panna bohata dives 66b; dosti bohaty obéd prandium sane locupletissimum 105%; mládec velmi bot haty praedives 112%; jeden z nal- bohatieíffich de primoribus 167%; mdm otcé velmi bohateho possesorem sub- stantiae nimis C 202b, bohobojny, adj.: panna bohobogna timens deum 66b, člověk bohobogny reli- giosus 74%. bohyni, f.: po Osirim, po takéj bohyní 202b, bochnec, m., bochník: (havran) prines] bochnecz chleba E ad 15ob, bochník, m.: (pústenník) naleze bochník na stolci panem 8%, šest bochníkvow jččného chleba sex uncias panis 156%, boj, m.: (Mojžieš) uzřě bez čísla diábluov k bogi připravené ad pugnam . 44b;
Strana 488
488 s silnými nepřátely v bog jíti ad bella 117%; což sem obdržal v bogí in proelio 144b, bojovánie, n.: hospodin čeká bogowaníe certamen tuum 44b. bojovati, impf.: svatý Pachomius mnoho časuov bogowal se zlými duchy cer- tavit 58%; proč diábli tak velmi proti nám bogvgíí daemonibus impugnamur 90b; bogígice protiv diáblu velmi snaZné durissimis daemonum proeliis congressuri 122%; ktelíZ chtie bo1o- watí na moři gui in navali proelio dimicaturi sunt i415; buoh s vámi bude bogowatí pugnabit 102%; proti nimzto (dáblüm) mámy boiowatí bez piéstánie pugna est 182*; a on proti nim (dáblüm) snaZné bogige a silně sé jim protivi colluctantem 193b, bojovník, m.: jako silné bogowniky pugnatores r28b, bojový, adj., válečný: stanové bogowych zástupuov ro3P. bok, m.: holí mu zbil boky latera 164, bolest, f.: vrúcie železo v holú ruku beze všie boleft1 bráše (Apellen) nec laedi o?; Hospodin ode và$ie bolefti uzdra- vuje tčlo tvé cicatrices rob; mám mnoho neduhuov i boleftij dolores aegritudinis et miseriae meae sr; Antoní, ubit jsa a zedrán, mějieše boleft na svém těle dolores 176b: (dívka) neslýchané mějieše boleft1 inauditis morbis 196%; o boleftech té dievky praviti de morbo t. boleti, impf.: velmit m& bolij Zaludek stomachum doleo 532, bosy, adj.: bofymi nohami nudos pedes 405; (sestra) bofa vyšla erat discalceata 100%, boží, adj.: podlé bozieho přikázanie Domini 2%; aby bo£ieho daru netajil Dei 4%; u bázni bozie divini metus 176b, boźsky, adj.: bozzfky hlas vox divina 135; prositi pomoci od bozfkeho sláhy a servo Christi 159, božstvie, n.: (syn boží) učinil ny účastny svého nebeského bozftwíe naturae caelestis 2022, brada, f£. — Brada: (sv. Jan) vlásky na hlavé i na bradie skvetlé mějieše 5%, — Vousy ma bradě: chtě brady jeho utrhnáti de barba 141%, tvého brachek, masc., bratrtéek: vies-li, brachku, mohu-li spasena byti AC ad 100%. braň, f., opevnění: ty s! vézé Davidova, jenż jest braníemí délána cum pro- pugnaculis 102%, brána, f.: u každé brany per singulas li portas 33b, brániti, impf.: avšak fye vždy diáblóm braníeffe a protivieše obsistebat 7%; (učedlník) branieffe fye jemu (dáblovi) postem resistebat 43*; opét bych tye braníl své mysli pugno cum cogita- tione 765; máti jeho, ta mu braníeffe a matre prohibebatur 99*; toho sem nebraní] numquam prohibui 12b; své řěči branítí defendere 92b, bráti, impf.: Apellen vrúcie železo v holú ruku beze všie bolesti braffe tenere 10%; viz, co cti od lidí beru honoror 65b; uzřě, ano ji (vodu) berze jeden trudo- vaty haurientem 134%; já t sem, na má pravdu beru, nevédél tvého svatého přiebytka C 209%, — Bráti sé: kdyz {ye pryć brachom proficisci ob; (andël) - káza jemu, aby fye braľ na jinú púšť ' transire 105; aby {ye bral. k bratří veniret 295; (stafec) bra fye do Egypta . ivit 83b. bratr, m.: bratr bratru pomáhajé jako . město obežďené povýšen bude frater 9%; — povśz mi, fekl-li s* byl bratru o pele&i co fratri (— spolumnichu) 53b. — Adj. possess. -óv: fóć bratrowa sermo fratris 71?. bratiicé, fem, bvratří(čkové): bratrzice milá fratres 48%; bratrzice, dobry svar ste vzpodjéli fratres 171%. bratíie, f.: püstenníci, Dbratrzie tvá fratres 9^; s svü bratrzíj cum fratribus 165; staräi bratrzie seniores fratres 54b; jej vSécka brattrzij milová&e pravým srdcem ab universis fratribus dilige- batur 173%. bratrsky, adj.: milost bratrfka charitas fratrum 1*; u bratrfke milosti fraterna 103%; peleść bratrike monachorum 1035, bréétan, m.: jako brziecztanowe podlé vody cedri 1912, b¥éh, m.: bóże k brziehu ad ripam 118%; moře vystüpi z svych brziehvow ter- minos suos 1682. bfémieéko, n., b/eménko: shromazdiv brziemíeczko drev fascem 166b,
488 s silnými nepřátely v bog jíti ad bella 117%; což sem obdržal v bogí in proelio 144b, bojovánie, n.: hospodin čeká bogowaníe certamen tuum 44b. bojovati, impf.: svatý Pachomius mnoho časuov bogowal se zlými duchy cer- tavit 58%; proč diábli tak velmi proti nám bogvgíí daemonibus impugnamur 90b; bogígice protiv diáblu velmi snaZné durissimis daemonum proeliis congressuri 122%; ktelíZ chtie bo1o- watí na moři gui in navali proelio dimicaturi sunt i415; buoh s vámi bude bogowatí pugnabit 102%; proti nimzto (dáblüm) mámy boiowatí bez piéstánie pugna est 182*; a on proti nim (dáblüm) snaZné bogige a silně sé jim protivi colluctantem 193b, bojovník, m.: jako silné bogowniky pugnatores r28b, bojový, adj., válečný: stanové bogowych zástupuov ro3P. bok, m.: holí mu zbil boky latera 164, bolest, f.: vrúcie železo v holú ruku beze všie boleft1 bráše (Apellen) nec laedi o?; Hospodin ode và$ie bolefti uzdra- vuje tčlo tvé cicatrices rob; mám mnoho neduhuov i boleftij dolores aegritudinis et miseriae meae sr; Antoní, ubit jsa a zedrán, mějieše boleft na svém těle dolores 176b: (dívka) neslýchané mějieše boleft1 inauditis morbis 196%; o boleftech té dievky praviti de morbo t. boleti, impf.: velmit m& bolij Zaludek stomachum doleo 532, bosy, adj.: bofymi nohami nudos pedes 405; (sestra) bofa vyšla erat discalceata 100%, boží, adj.: podlé bozieho přikázanie Domini 2%; aby bo£ieho daru netajil Dei 4%; u bázni bozie divini metus 176b, boźsky, adj.: bozzfky hlas vox divina 135; prositi pomoci od bozfkeho sláhy a servo Christi 159, božstvie, n.: (syn boží) učinil ny účastny svého nebeského bozftwíe naturae caelestis 2022, brada, f£. — Brada: (sv. Jan) vlásky na hlavé i na bradie skvetlé mějieše 5%, — Vousy ma bradě: chtě brady jeho utrhnáti de barba 141%, tvého brachek, masc., bratrtéek: vies-li, brachku, mohu-li spasena byti AC ad 100%. braň, f., opevnění: ty s! vézé Davidova, jenż jest braníemí délána cum pro- pugnaculis 102%, brána, f.: u každé brany per singulas li portas 33b, brániti, impf.: avšak fye vždy diáblóm braníeffe a protivieše obsistebat 7%; (učedlník) branieffe fye jemu (dáblovi) postem resistebat 43*; opét bych tye braníl své mysli pugno cum cogita- tione 765; máti jeho, ta mu braníeffe a matre prohibebatur 99*; toho sem nebraní] numquam prohibui 12b; své řěči branítí defendere 92b, bráti, impf.: Apellen vrúcie železo v holú ruku beze všie bolesti braffe tenere 10%; viz, co cti od lidí beru honoror 65b; uzřě, ano ji (vodu) berze jeden trudo- vaty haurientem 134%; já t sem, na má pravdu beru, nevédél tvého svatého přiebytka C 209%, — Bráti sé: kdyz {ye pryć brachom proficisci ob; (andël) - káza jemu, aby fye braľ na jinú púšť ' transire 105; aby {ye bral. k bratří veniret 295; (stafec) bra fye do Egypta . ivit 83b. bratr, m.: bratr bratru pomáhajé jako . město obežďené povýšen bude frater 9%; — povśz mi, fekl-li s* byl bratru o pele&i co fratri (— spolumnichu) 53b. — Adj. possess. -óv: fóć bratrowa sermo fratris 71?. bratiicé, fem, bvratří(čkové): bratrzice milá fratres 48%; bratrzice, dobry svar ste vzpodjéli fratres 171%. bratíie, f.: püstenníci, Dbratrzie tvá fratres 9^; s svü bratrzíj cum fratribus 165; staräi bratrzie seniores fratres 54b; jej vSécka brattrzij milová&e pravým srdcem ab universis fratribus dilige- batur 173%. bratrsky, adj.: milost bratrfka charitas fratrum 1*; u bratrfke milosti fraterna 103%; peleść bratrike monachorum 1035, bréétan, m.: jako brziecztanowe podlé vody cedri 1912, b¥éh, m.: bóże k brziehu ad ripam 118%; moře vystüpi z svych brziehvow ter- minos suos 1682. bfémieéko, n., b/eménko: shromazdiv brziemíeczko drev fascem 166b,
Strana 489
břevno, n.: viděl dva nesúce po velikém brzewnie E ad 59b, bíézií, adj.: brziezye lani pobóże prae- gnans cerva 1308, bíézditi sé, impf., svítati: když (ye počě brziezdítí aurora superveniente 128b, břěžec, m., břížek: brzezecz D ad 105%; vlastně byržec tugurium; slovo brZec asi již v XV. stol. zastarávalo. břidký, adj., ostrý: meč plamenny a velmi brzidky 115%, břiemě, n.: by jemu těžko nésti brzíem'e onere 29%; vezmi toto brziem’e sarcinam meam t., když (člověk) brzieme nese iugum 103%, volně. břiežek, m.: brzizek A ad 105%; srv, bië ec. bfisti, impf.: (Pafuncius) poté s ním brzifti intrare fluvium 13%; jmëjiese brzifti prés tu řéku transvadere 170%; svatÿ Teodorus také na onu stranu brzide transiens 197%, brióžek, m.: přijidechom do toho brlvozka ad tugurium 105% ‘ brod, m.: brodu ani kterého přievoza vidieSta 132, broditi, impf. b/isti: (bratr bratru svému) káza brodití po řčcě transi 839. broskev, f.: zelinku, petružěl, brofkew, mrkev 962, břuch, m., břucho, n.: jazyk svuoj skro- titii brzich tam linguam quam ventrem 93%, brzicho E ad 93*; jako jemu brzich oteviév uterum 127%; plod brzicha ventris G XVIIIe, bfíuchaty, adj., ?ZAotny: pocala a btychata byla G XXb, Bruchium, n., Bruchius, m., jm. místní: na tom miestě, ješto Brvchyvm sluove in Bruchio 165°; z kláštera, jemuž bruchyus diechu de Bruchio t. - brzcá, adv.: spadenie, ješto jej (mnicha) w brzcye potkalo 82, brzky, adj.: w brzkych časiech dni své dokonala intra paucos dies G XXb; (pomsta) tobě přčtí brzku smrt AE ad 207b. brzo, adv.: (Elenus) velmi brzo k té bratří pfijéde cum omni velocitate 29*; tak brzo přčbředl 197%; tehdy jej (Ducha sv;) brzo k sobě (mnich) vrátí cito 91°; s&ed velmi brzo celeriter 1405; potom brzo posel přišed i povědě 489 post paucos dies 163b; (on) jakż brzo Ejipt uzié, inhed by uzdraven visa Aegypto, infestatio cessavit inimici 1968, jakž b. = jakmile. brżec, m., chyška: uziéchom brzec u piesku tugurium 105%; u malém brzcy tuguriunculo 1562, brzek, m., chyśka: domček nebo brzek A ad 105%, Lublati, impf.: (Centaurus) počě nevědě co bubiatı barbarum infrendens 140%, Bucolia, f., jm. místní: miesto, jenž sluove binolıa (!) Bucolia 169%. buď, conj.: bud práv, bud křív sive — sive 130b, budücí, adj.: na 'nom světě buducyem in futuro saeculo 57%, bufa, f.: buffa, točíš žába zemská A ad 13P, bujnost, f.: kdyZ umdlí télesná bugnoft corporis impetus 175b, volné, bujny, adj.: (pûstennik) ve všěch dobrých velmi bieše Óinech bugny florens 69; když jé (dva jinochy) vidiese jako Zivota bugneho corpore deliciosos 94%, bükanie, n., buleni: volové bukaníe mugitus boum 155% bukati, impf.,, buëeti, pobutovati; byk bukagie stáse mugitu minabatur 176b, büié, f.: zlá burzie tempestas saeva 147b, buvolovy, adj., buvoli: SlépSjé buwolowe bubalorum 31%, bydlec, m., bydlitel: (Kristus) dávnieho bydlcy (sic m. -cé) Adama do rájé na- vrátil incolam 115%; bydlcze C ad 115%, bydlič, m., obyvatel: všichni bydlicy té vlasti habitatores 136°, bydliti, impf.: bydlechu na té pá&ti druh od druha oddáleni jsúce com- manent 15; (Mucius) tu mnoho časuov bydle demoratus 24. bydlo, n.: když sč do svých bydl navrá- tichom 10%; kterak si pr@8la diäbelskü zlost a došla s' do věčného bydla vitam aeternam C zo6b, bych, aorist významu spojkového: jako by na světě nic zlého nepomněli 15; to by byl inhed učinil 118%; — komuž sě mni, by tento svět opustil si guis est, qui se putat renuntiasse mundo 5b, Ze; (bratr) nechtiese slyśśti o mnichu, by který byl nečistého úmysla 85%; nikdy neřiekaj, byt tě Simeon uzdravil guod 139%; Ze £ sem slíbila opatovi, budu-li moci v klášteře ostati, abychom
břevno, n.: viděl dva nesúce po velikém brzewnie E ad 59b, bíézií, adj.: brziezye lani pobóże prae- gnans cerva 1308, bíézditi sé, impf., svítati: když (ye počě brziezdítí aurora superveniente 128b, břěžec, m., břížek: brzezecz D ad 105%; vlastně byržec tugurium; slovo brZec asi již v XV. stol. zastarávalo. břidký, adj., ostrý: meč plamenny a velmi brzidky 115%, břiemě, n.: by jemu těžko nésti brzíem'e onere 29%; vezmi toto brziem’e sarcinam meam t., když (člověk) brzieme nese iugum 103%, volně. břiežek, m.: brzizek A ad 105%; srv, bië ec. bfisti, impf.: (Pafuncius) poté s ním brzifti intrare fluvium 13%; jmëjiese brzifti prés tu řéku transvadere 170%; svatÿ Teodorus také na onu stranu brzide transiens 197%, brióžek, m.: přijidechom do toho brlvozka ad tugurium 105% ‘ brod, m.: brodu ani kterého přievoza vidieSta 132, broditi, impf. b/isti: (bratr bratru svému) káza brodití po řčcě transi 839. broskev, f.: zelinku, petružěl, brofkew, mrkev 962, břuch, m., břucho, n.: jazyk svuoj skro- titii brzich tam linguam quam ventrem 93%, brzicho E ad 93*; jako jemu brzich oteviév uterum 127%; plod brzicha ventris G XVIIIe, bfíuchaty, adj., ?ZAotny: pocala a btychata byla G XXb, Bruchium, n., Bruchius, m., jm. místní: na tom miestě, ješto Brvchyvm sluove in Bruchio 165°; z kláštera, jemuž bruchyus diechu de Bruchio t. - brzcá, adv.: spadenie, ješto jej (mnicha) w brzcye potkalo 82, brzky, adj.: w brzkych časiech dni své dokonala intra paucos dies G XXb; (pomsta) tobě přčtí brzku smrt AE ad 207b. brzo, adv.: (Elenus) velmi brzo k té bratří pfijéde cum omni velocitate 29*; tak brzo přčbředl 197%; tehdy jej (Ducha sv;) brzo k sobě (mnich) vrátí cito 91°; s&ed velmi brzo celeriter 1405; potom brzo posel přišed i povědě 489 post paucos dies 163b; (on) jakż brzo Ejipt uzié, inhed by uzdraven visa Aegypto, infestatio cessavit inimici 1968, jakž b. = jakmile. brżec, m., chyška: uziéchom brzec u piesku tugurium 105%; u malém brzcy tuguriunculo 1562, brzek, m., chyśka: domček nebo brzek A ad 105%, Lublati, impf.: (Centaurus) počě nevědě co bubiatı barbarum infrendens 140%, Bucolia, f., jm. místní: miesto, jenž sluove binolıa (!) Bucolia 169%. buď, conj.: bud práv, bud křív sive — sive 130b, budücí, adj.: na 'nom světě buducyem in futuro saeculo 57%, bufa, f.: buffa, točíš žába zemská A ad 13P, bujnost, f.: kdyZ umdlí télesná bugnoft corporis impetus 175b, volné, bujny, adj.: (pûstennik) ve všěch dobrých velmi bieše Óinech bugny florens 69; když jé (dva jinochy) vidiese jako Zivota bugneho corpore deliciosos 94%, bükanie, n., buleni: volové bukaníe mugitus boum 155% bukati, impf.,, buëeti, pobutovati; byk bukagie stáse mugitu minabatur 176b, büié, f.: zlá burzie tempestas saeva 147b, buvolovy, adj., buvoli: SlépSjé buwolowe bubalorum 31%, bydlec, m., bydlitel: (Kristus) dávnieho bydlcy (sic m. -cé) Adama do rájé na- vrátil incolam 115%; bydlcze C ad 115%, bydlič, m., obyvatel: všichni bydlicy té vlasti habitatores 136°, bydliti, impf.: bydlechu na té pá&ti druh od druha oddáleni jsúce com- manent 15; (Mucius) tu mnoho časuov bydle demoratus 24. bydlo, n.: když sč do svých bydl navrá- tichom 10%; kterak si pr@8la diäbelskü zlost a došla s' do věčného bydla vitam aeternam C zo6b, bych, aorist významu spojkového: jako by na světě nic zlého nepomněli 15; to by byl inhed učinil 118%; — komuž sě mni, by tento svět opustil si guis est, qui se putat renuntiasse mundo 5b, Ze; (bratr) nechtiese slyśśti o mnichu, by který byl nečistého úmysla 85%; nikdy neřiekaj, byt tě Simeon uzdravil guod 139%; Ze £ sem slíbila opatovi, budu-li moci v klášteře ostati, abychom
Strana 490
490 (sic m. abych) jemu to vše (zboží své) přinesla C 206b; — chovaj sé, aby nikdy do svych dobrych skutkuov přieliš nedoufal 9%; mnich mějieše zvláštní milost, aby mluvil o věčném spasení 52b: — by tomu pán buoh chtěl utinam 35% kéž by, kdyby, by byl mčl (pústenník) co mluviti o přčkážční, něco bych byl jemu od- pověděl si 92%, kdyby; to by byl inhed učinil, by byl opat neposlal bratří nisi 118%; bycht já byl k vám přišel, jáť bych vás byl poslušen 201b, býk, m.: byk rohy napfáh, búkajč stáše taurus 176b, býkový, adj., býčí: (diábli) sě v hlúpých tvafich sebrachu: i ve lvovéi v nedvézí, iv pardovü, w bykowu i v vlčí tauro- rum 176b, býlé, n., rostliny: rozličné byle ctiechu herbarum genera 18%; zakúřichu pod "nimi hofkym bylím herbis amaris- simis 979. bylice, n., rost/inky: natrhav toho bylycze AC ad 208, bylíéko, n., vosilinky: byliczko velmi vonné herbis odoratis 208. bylina, £: (Apollonius) bylíny poZívá&e herbis utens 16%; bylinv a mólo malin pozobal herbarum 155%, ' bylinie, n., by/ny: bylynie lesného A ad 16b, bylinka, f.: bylinku a kofenitkem Ziv ' bieśe cibum ex radicibus accipiebat herbarum 24b; D: chybné: bylnkem. bylovy, adj.: bylowe sieme herbarum semina 145%, bystry, adj.: budemy-li rychli a byftrzij v bozie chvéle alacres 190%, | bytediné, adv., /rvale: jako by jiZ v ne- besiech bytedlníe ptéd bohem stojiec ob. byti, impf.: tys mój otec C 206; (bratří) na modlitbách fuce 62%; někdy tak az do nesporuov budiechu perma- nebant 21b; jemuž buď chvála na věky věkóm 10%; s tiem bod (sic m. buď) dosti toho pravenie 1275; ti, je$to budu po nés futuri sunt 955; ac kto mádtéj&f bieffe 2?; nebieffe knézé v tu dobu non adesset 29%; (Antonín) počě byti podlé obyčějé sám jediný permanebat 176%; — (řeč) gefftof ve čtení psána 52b; ty-hs toto učinil C 208%; zévilo sé geft spasenie 1%; ktož budu čísti 1%; biech jednoho vasincé dfieve přčlstil 10b; nemuožeš uzdraven bytí 196%; — dnest sé geft postiti hodie ieiunium est 625; kterak geft tomu bytí, otče? guid faciam 75; když mu bieffe s tohoto světa jíti 87%; kdež by bylo každému piébyvati mansurus esset unusquisque 96^; — niżadneho hlasu nsbieffe slySéti I14?; — muZé, jemuž jmé Apolonius bieffe 15%, byvati, impf.: (myślenie), jeśto jim (bratřím) bywalffe na modlitbách súce 62%; když bywaffe pozdě, že sě nemo- žieše do kláštera vrátiti, ostáváše (Marinus) v tom městečku v hospodě si faciebat tarde C 208%; nádobie bywagíj délána rorb, Campus, m., jm. místní: na. tom miesté, jenž sluove Campus in campo 66b, neporozuméním. casus: kdyż feć latinská má mnohé příčiny, jedny slovń Cazus a fikury, casibus et figuris servit oratio 171*. Geřalas, m., jm. os.: Pafuncius opat, jemuž bieše příjmie cefallvs (!) Ce- phalas 81%, Gelcidos v. Chalcidos. celia, celle, f.: aby sám seděl v své peleši, ješto slove Cella in cella C 203b: všed do celle G XIX; v též czeli prebýval t. XVIIIb, Cellia, f., jm. místní: to miesto slovieśc celia Cellia 36%, Centaurus, m.: člověka s konskym sádlem (sic m. zadkem), jemuž dávní mistři Centavrus vzdéli, Hippocen- tauro 149%. . célovati, impf.: poče ho czelowati oscu- latur 4%; (dietky) poččchu rucé svatého Ilariona cyelowati deosculati sunt 1575. célütky, adj., celichy: co (mnich) czelytky den činil A ad 134b. cělý, adj.: cyelu. noc tota nocte ob; půústenník naleze košík svalen, a chléb cyel nenie non constante panum nu- mero 109%; méjiesta vsécky fiky cyely intactas 123%; nemožieše přčd nim žádný klášter cyel ostati integra 158%; údi cyely a zdraví solidata 169b. — Adv. cčle — vpravdč: cyele sem měl dobrý svár 44%, tomu včť cele, že t... C 204b, jistě, skutečně; — za célo = s jistotou: abychom opatřili to jistě
490 (sic m. abych) jemu to vše (zboží své) přinesla C 206b; — chovaj sé, aby nikdy do svych dobrych skutkuov přieliš nedoufal 9%; mnich mějieše zvláštní milost, aby mluvil o věčném spasení 52b: — by tomu pán buoh chtěl utinam 35% kéž by, kdyby, by byl mčl (pústenník) co mluviti o přčkážční, něco bych byl jemu od- pověděl si 92%, kdyby; to by byl inhed učinil, by byl opat neposlal bratří nisi 118%; bycht já byl k vám přišel, jáť bych vás byl poslušen 201b, býk, m.: byk rohy napfáh, búkajč stáše taurus 176b, býkový, adj., býčí: (diábli) sě v hlúpých tvafich sebrachu: i ve lvovéi v nedvézí, iv pardovü, w bykowu i v vlčí tauro- rum 176b, býlé, n., rostliny: rozličné byle ctiechu herbarum genera 18%; zakúřichu pod "nimi hofkym bylím herbis amaris- simis 979. bylice, n., rost/inky: natrhav toho bylycze AC ad 208, bylíéko, n., vosilinky: byliczko velmi vonné herbis odoratis 208. bylina, £: (Apollonius) bylíny poZívá&e herbis utens 16%; bylinv a mólo malin pozobal herbarum 155%, ' bylinie, n., by/ny: bylynie lesného A ad 16b, bylinka, f.: bylinku a kofenitkem Ziv ' bieśe cibum ex radicibus accipiebat herbarum 24b; D: chybné: bylnkem. bylovy, adj.: bylowe sieme herbarum semina 145%, bystry, adj.: budemy-li rychli a byftrzij v bozie chvéle alacres 190%, | bytediné, adv., /rvale: jako by jiZ v ne- besiech bytedlníe ptéd bohem stojiec ob. byti, impf.: tys mój otec C 206; (bratří) na modlitbách fuce 62%; někdy tak az do nesporuov budiechu perma- nebant 21b; jemuž buď chvála na věky věkóm 10%; s tiem bod (sic m. buď) dosti toho pravenie 1275; ti, je$to budu po nés futuri sunt 955; ac kto mádtéj&f bieffe 2?; nebieffe knézé v tu dobu non adesset 29%; (Antonín) počě byti podlé obyčějé sám jediný permanebat 176%; — (řeč) gefftof ve čtení psána 52b; ty-hs toto učinil C 208%; zévilo sé geft spasenie 1%; ktož budu čísti 1%; biech jednoho vasincé dfieve přčlstil 10b; nemuožeš uzdraven bytí 196%; — dnest sé geft postiti hodie ieiunium est 625; kterak geft tomu bytí, otče? guid faciam 75; když mu bieffe s tohoto světa jíti 87%; kdež by bylo každému piébyvati mansurus esset unusquisque 96^; — niżadneho hlasu nsbieffe slySéti I14?; — muZé, jemuž jmé Apolonius bieffe 15%, byvati, impf.: (myślenie), jeśto jim (bratřím) bywalffe na modlitbách súce 62%; když bywaffe pozdě, že sě nemo- žieše do kláštera vrátiti, ostáváše (Marinus) v tom městečku v hospodě si faciebat tarde C 208%; nádobie bywagíj délána rorb, Campus, m., jm. místní: na. tom miesté, jenž sluove Campus in campo 66b, neporozuméním. casus: kdyż feć latinská má mnohé příčiny, jedny slovń Cazus a fikury, casibus et figuris servit oratio 171*. Geřalas, m., jm. os.: Pafuncius opat, jemuž bieše příjmie cefallvs (!) Ce- phalas 81%, Gelcidos v. Chalcidos. celia, celle, f.: aby sám seděl v své peleši, ješto slove Cella in cella C 203b: všed do celle G XIX; v též czeli prebýval t. XVIIIb, Cellia, f., jm. místní: to miesto slovieśc celia Cellia 36%, Centaurus, m.: člověka s konskym sádlem (sic m. zadkem), jemuž dávní mistři Centavrus vzdéli, Hippocen- tauro 149%. . célovati, impf.: poče ho czelowati oscu- latur 4%; (dietky) poččchu rucé svatého Ilariona cyelowati deosculati sunt 1575. célütky, adj., celichy: co (mnich) czelytky den činil A ad 134b. cělý, adj.: cyelu. noc tota nocte ob; půústenník naleze košík svalen, a chléb cyel nenie non constante panum nu- mero 109%; méjiesta vsécky fiky cyely intactas 123%; nemožieše přčd nim žádný klášter cyel ostati integra 158%; údi cyely a zdraví solidata 169b. — Adv. cčle — vpravdč: cyele sem měl dobrý svár 44%, tomu včť cele, že t... C 204b, jistě, skutečně; — za célo = s jistotou: abychom opatřili to jistě
Strana 491
zacyelo 22b; věř tomu za cyelo 1279; tohoť zacycio neviem 149%, césta, f.: buoh, jenz nasi cyeftu do Egypta ztiedil iter 1%; vyběhše proti ňemu w cyeftu in obviam 8b; mládec umié na cyeftíe in via 77*; maličko s sebú nesa na cyeftu pusillum portans viatici 142%, cibule, f.: jini cybuli za bohy mójiechu cepas 18%, cierkev, f.: 17b, ciesař, m.: rytieř výborný svému cyefarzí vždycky jest hotov imperatoris 1b; Teodozius, cyefarz náboZny tal řečený z Aleksandtie, principis 9P; tvá sluZba pied Czyefarzem bude vzácna apud Augustum D 3b. — Adj. possess.. -óV: u cyefarzowa dvora in palatio 093%. ciesarka, f., císařovna: které moře jatu vede tu czyfarzku imperialem faciem G XIX? (volng). ciesafskÿ, adj.: rûcho ad 1532, cihelny, adj.: cyhelne otrusky fragmenta laterculorum 76%, cihla, f.: ja polozim mezi náma tuto cyhlu laterem 73?. cicha, f: najprvé s' sé byl w cychu oblekl 62b, Cleopatra, f., jm. os.: Cleopatra kněžna pojala Antonie Cleopatrae 148P. coccinum: ać ť budú hřieši vaši érveni jako Coctynvm (!), ta barva črvená coccinum 892, Constancia, f., jm. os.: Conftancya, jedna Zena Constantia 170%, Constancius, m., jm. os.: Konstantinus ciesaf a jeho syny Conftas (!) a Con- ftancyus Constantius 205%, Gonstans, m., jm. os.: Konstantinus ciesař a jeho syny Conftas (!) a Con- stancius Constans 2052, Constantinus, Gonstantin, m., 7m. os.: Konftantynus ciesaf Constantinus 205^; Conftancyvs (!), krél afiénskÿ 164%, — Adj. possess. -óv: kandidatus ciesatuov Conftantynvow (!) Constanti 160b. Gopres, m., jm. os.: O popu, jemuž fiekali Copres de Coprete 23b, Cornelius, m., jm. os.: Cornelivs, muž pohanský, Cornelius 115% cpáti, impf.: nenávidíš-li, ješto kto ohyzdu na té cpa si quis tibi calumniam o svaté cyerkwí de ecclesia czefarzfke D 491 fecerit 85P (volně); když na sě cpate hlúpých tváří obrazy induitis 177%. Cronius, m., jm. os.:: tu smy viděli jednoho starého otcě, jemuž diechu chronyvs (!) Cronium nomine 37%. cudně, adv., opatrné: cydníe jeho otázav curiose 142, cuzí, adj.: cyzye btémena onera aliorum 70%; proč bych já czyzyeho žádal aliena 159%; jdi z cyzyeho a finibus alienis 178%; ktož má moc, ten ne- hledá ani dobývá cyzyzye (!) chytrosti extranea fallaciae adiumenta 185b. cuzolozník, m.: dva cyzolozníky neécistá adulteros 889, cuzoloZstvie, -stvo, n.: kdyZ svü Zenu w cyzolozitwij zastüpi cum adultero cubantem 38%; synem, jehoż si w czy- zoloftwy dobyl de adulterio C 208b; | cyzolozftwo a smilstvo ploditi edulteria 202%, cuzozemec, m.: tu by byl viděl cyzo- zemcye de ore barbaro 160 (volně). Cyprian(us), m., jm. os.: u hrobu sva- tého Cypryana Cypriani 1045; Cornelius a cypryanvs 147P. cyprsky, adj.: v zahrádcé Cyprfke Cypri 170b, Cyprus, m. — Cypr: do té vlasti, ješto s'uove cyprus Cyprum 168b; (Esycius) bra s* do cypra ad Cyprum 170% — Cypran: viz, kakyt mají svár Palesti- nové f Cypry inter Palaestinos et Cyprios 170b, cyíenénsky, adj.: czírzenenfftíj na vieru sé obrátichu circensibus 159) (ne- porozumění; circenses = lidé v cirku). Gyrenorum, jm. místní, ustrnulý lat. plur. gen.: krajina Czyrenorvm tak řečená Cyrenorum ora 105%, cyrenský, adj.: (Italicus) chováše koní czirenfkych circi equos 150% (nepo- rozuméní; circi equos — koné pro cirkus). бака, f., naděje: k üáZitku niZádné czaky nebieše spes 111b, éakati v. čekali. áp, m.: ptijde k üemu (püstenníkovi) czap fera, cui ibicis est nomen 110), ár, m.: czary svymi magicis praestigiis 129*; azda by sé tam kterym czarom naucé, i mohl co prospéti magicis artib s 160%; by on (diâbel) skrzé czary vystópil incantationibus 1608; cx ex
zacyelo 22b; věř tomu za cyelo 1279; tohoť zacycio neviem 149%, césta, f.: buoh, jenz nasi cyeftu do Egypta ztiedil iter 1%; vyběhše proti ňemu w cyeftu in obviam 8b; mládec umié na cyeftíe in via 77*; maličko s sebú nesa na cyeftu pusillum portans viatici 142%, cibule, f.: jini cybuli za bohy mójiechu cepas 18%, cierkev, f.: 17b, ciesař, m.: rytieř výborný svému cyefarzí vždycky jest hotov imperatoris 1b; Teodozius, cyefarz náboZny tal řečený z Aleksandtie, principis 9P; tvá sluZba pied Czyefarzem bude vzácna apud Augustum D 3b. — Adj. possess.. -óV: u cyefarzowa dvora in palatio 093%. ciesarka, f., císařovna: které moře jatu vede tu czyfarzku imperialem faciem G XIX? (volng). ciesafskÿ, adj.: rûcho ad 1532, cihelny, adj.: cyhelne otrusky fragmenta laterculorum 76%, cihla, f.: ja polozim mezi náma tuto cyhlu laterem 73?. cicha, f: najprvé s' sé byl w cychu oblekl 62b, Cleopatra, f., jm. os.: Cleopatra kněžna pojala Antonie Cleopatrae 148P. coccinum: ać ť budú hřieši vaši érveni jako Coctynvm (!), ta barva črvená coccinum 892, Constancia, f., jm. os.: Conftancya, jedna Zena Constantia 170%, Constancius, m., jm. os.: Konstantinus ciesaf a jeho syny Conftas (!) a Con- ftancyus Constantius 205%, Gonstans, m., jm. os.: Konstantinus ciesař a jeho syny Conftas (!) a Con- stancius Constans 2052, Constantinus, Gonstantin, m., 7m. os.: Konftantynus ciesaf Constantinus 205^; Conftancyvs (!), krél afiénskÿ 164%, — Adj. possess. -óv: kandidatus ciesatuov Conftantynvow (!) Constanti 160b. Gopres, m., jm. os.: O popu, jemuž fiekali Copres de Coprete 23b, Cornelius, m., jm. os.: Cornelivs, muž pohanský, Cornelius 115% cpáti, impf.: nenávidíš-li, ješto kto ohyzdu na té cpa si quis tibi calumniam o svaté cyerkwí de ecclesia czefarzfke D 491 fecerit 85P (volně); když na sě cpate hlúpých tváří obrazy induitis 177%. Cronius, m., jm. os.:: tu smy viděli jednoho starého otcě, jemuž diechu chronyvs (!) Cronium nomine 37%. cudně, adv., opatrné: cydníe jeho otázav curiose 142, cuzí, adj.: cyzye btémena onera aliorum 70%; proč bych já czyzyeho žádal aliena 159%; jdi z cyzyeho a finibus alienis 178%; ktož má moc, ten ne- hledá ani dobývá cyzyzye (!) chytrosti extranea fallaciae adiumenta 185b. cuzolozník, m.: dva cyzolozníky neécistá adulteros 889, cuzoloZstvie, -stvo, n.: kdyZ svü Zenu w cyzolozitwij zastüpi cum adultero cubantem 38%; synem, jehoż si w czy- zoloftwy dobyl de adulterio C 208b; | cyzolozftwo a smilstvo ploditi edulteria 202%, cuzozemec, m.: tu by byl viděl cyzo- zemcye de ore barbaro 160 (volně). Cyprian(us), m., jm. os.: u hrobu sva- tého Cypryana Cypriani 1045; Cornelius a cypryanvs 147P. cyprsky, adj.: v zahrádcé Cyprfke Cypri 170b, Cyprus, m. — Cypr: do té vlasti, ješto s'uove cyprus Cyprum 168b; (Esycius) bra s* do cypra ad Cyprum 170% — Cypran: viz, kakyt mají svár Palesti- nové f Cypry inter Palaestinos et Cyprios 170b, cyíenénsky, adj.: czírzenenfftíj na vieru sé obrátichu circensibus 159) (ne- porozumění; circenses = lidé v cirku). Gyrenorum, jm. místní, ustrnulý lat. plur. gen.: krajina Czyrenorvm tak řečená Cyrenorum ora 105%, cyrenský, adj.: (Italicus) chováše koní czirenfkych circi equos 150% (nepo- rozuméní; circi equos — koné pro cirkus). бака, f., naděje: k üáZitku niZádné czaky nebieše spes 111b, éakati v. čekali. áp, m.: ptijde k üemu (püstenníkovi) czap fera, cui ibicis est nomen 110), ár, m.: czary svymi magicis praestigiis 129*; azda by sé tam kterym czarom naucé, i mohl co prospéti magicis artib s 160%; by on (diâbel) skrzé czary vystópil incantationibus 1608; cx ex
Strana 492
492 vyžeňtež ty bohy řččí neb czarami D ad 204b čára, f.: (Elenus) na piesku czaru prstem uóini tamquam sulcum 30%; abyšte nepiéstüpali té czary limitem t, éarodéjní, -ny, adj: on pocé mnohé iéG i chytrosti czarodieinie vypravo- vati incantationum occasiones et ne- cessitates magicarum artium 161%; chytrosti czarodieygne ACE ad 161%, éarodéjník, m.: czarodiegnicy ti, jesto hady zaklínají incantatores 60b; ta czarodiegníky pohany duo philosophi 1285 (voln&); svatého Ilariona nazvavée czarodiegníkem maleficum 159%; na- u&iv sé od czarodieíníkvow, jenZ slová * E$kolapi ab Aesculapii vatibus 1609, éarodéjny v. čavodějní. čas, m. — Čas: opět jiného cžafu alio tempore 3%; (mníšek) jest v svatém utrpení byl po všč své czafy plures annos 7b; po malém czafye non multo post 1o*; czafu nocnieho noctis tem- pore 19%; kdyż budieše ta chvíle, kdyżto czas pojiesti resiciendi corpus- culi tempus 29*; já tuto přčbývám mnoho czafvow tantis temporibus 52b; po několiko czafyech per multos dies * 1355; kdyZ budieše k tomu czafu | procedente tempore 162%; to sem tuto féó6 poviedal proto, Ze viece tomu czafu nenie quia alter locus referendi non est 166%; za czafvow Juliana cie- safé temporibus Juliani 16%; (kostel), E kdezto sé w czas i v uobyééjná ho- p dinu mniáie scháziechu die et hora | statuta 51%; ty sś w czas postiś a [. w czas pojieś . . ., ty w czas spiś | a w czas bdiś, ale já sé nikdy mne- i, vzdfiemi interdum 78b, v čas = někdy; . to (kofenice) bieše w czas velmi vonné interdum 110%; — (huol) ovoce da svym czafem accedente tempore 525; žádné ženy před se nepustieše, než muže, a to ještě svým czafem certis temporibus D 3*; — těch czafuow Za Teodozie ciesafé temporibus Theo- dosii 48b, — Hodina: ta žena by zdráva od toho czafu ex illa hora 1385, dfe čásek, m.: ať by mi prodlil (hospodin) malý czafek mého života parvi tem- poris spatium 268, částka, f.: Maria dobrü jest czaftku vy- volila partem 64%; ať by zaslńżila Rm oc czaftku v tovalistvu královstvie ne- beského portionem G XVIII, éasto, adv.: mné t ti zlí duchové czafto piékáziechu frequenter 9b; slibujé, Ze czafto chce pfichoditi crebro 1629, častokrát, adv.: czaftokrat, když dieše E na püst (mládec) frequenter 675; (Antoni) czaftokrat pres cślń noc na modlitvách byváse saepissime 175?. častý, adj.: £ czaftymí příchozími ho- stinnü práci mieti 5b, čekánie, n.: aby (bůh) ráčil dáti tobě milost a dlühé cžekaníc longanimi- tatem G XIX), dlúhé č. = trpělivost. čekati, čakati, impf.: Jezukrista příštie jé czekachu expectabant rib; jako věrné sluhy czekagíf. svého pána adven- tantem dominum sustinent t. (volně); aj, to ť sem czakal exspectavi C 2068, čeled, f., vod, děti a služebníci k vodině příslušní: tvój duom i tvá cželed bude požehnána domus vestra 3%; někteří | z jeho czeledi quidam suorum 7%; duom mnoho czeledi jeho dobré po- tlačil famulorum suorum 16h; vecé (súdcě) k své czeledi ad officium suum 495; czeled odpovédé pueri C 2025; fi. (Pafuncius) poče cželedíj tázati servos & et ancillas C 2042. čelo, n.: když sě na czele znamením svatého křížé požehnáše fronti 129%, Gel'ust, f.: lomě viec czeliftmí než mluvě frangens 1409% (volně). česati, impf.: vlásky nikdy zmyté ani czefane A ad 5%; jablka czefaffe decerperet 100%, Gest, f. — Čest: jemuž (bohu) bud czeft i chvála gloria et honor 41%; té cítí nechtieše trpéti svaty Evlalius ho- " nores 555; s velikü ctíf honorifice 665; V to za první czeft (mnichové) mějiechu, li; plniti vuoli svého staršieho . prima » virtus est 1079 (volně) ; čiň jemu (bohu) Ę czeft honorifica deum 139*, — Nádhera: * kostel nabude své ctí ornatum 206b, éést v. cest. ti ée$sky, adv.: anachorita, to je czefky póstennik, jenż latinś neumie 110%, Gi, Gi-li, či-!iž, part. — Zdałi: ba i cziliz ona slova nemohů řečena býti... ? 104%. — Či: čeho viece žádáš, bratře, přěd buoh jiti a s nim piłbyvati, czii sě k svému „tělesenství navrátiti? an 259; neviemy, ukázali-i sá mu, czí
492 vyžeňtež ty bohy řččí neb czarami D ad 204b čára, f.: (Elenus) na piesku czaru prstem uóini tamquam sulcum 30%; abyšte nepiéstüpali té czary limitem t, éarodéjní, -ny, adj: on pocé mnohé iéG i chytrosti czarodieinie vypravo- vati incantationum occasiones et ne- cessitates magicarum artium 161%; chytrosti czarodieygne ACE ad 161%, éarodéjník, m.: czarodiegnicy ti, jesto hady zaklínají incantatores 60b; ta czarodiegníky pohany duo philosophi 1285 (voln&); svatého Ilariona nazvavée czarodiegníkem maleficum 159%; na- u&iv sé od czarodieíníkvow, jenZ slová * E$kolapi ab Aesculapii vatibus 1609, éarodéjny v. čavodějní. čas, m. — Čas: opět jiného cžafu alio tempore 3%; (mníšek) jest v svatém utrpení byl po všč své czafy plures annos 7b; po malém czafye non multo post 1o*; czafu nocnieho noctis tem- pore 19%; kdyż budieše ta chvíle, kdyżto czas pojiesti resiciendi corpus- culi tempus 29*; já tuto přčbývám mnoho czafvow tantis temporibus 52b; po několiko czafyech per multos dies * 1355; kdyZ budieše k tomu czafu | procedente tempore 162%; to sem tuto féó6 poviedal proto, Ze viece tomu czafu nenie quia alter locus referendi non est 166%; za czafvow Juliana cie- safé temporibus Juliani 16%; (kostel), E kdezto sé w czas i v uobyééjná ho- p dinu mniáie scháziechu die et hora | statuta 51%; ty sś w czas postiś a [. w czas pojieś . . ., ty w czas spiś | a w czas bdiś, ale já sé nikdy mne- i, vzdfiemi interdum 78b, v čas = někdy; . to (kofenice) bieše w czas velmi vonné interdum 110%; — (huol) ovoce da svym czafem accedente tempore 525; žádné ženy před se nepustieše, než muže, a to ještě svým czafem certis temporibus D 3*; — těch czafuow Za Teodozie ciesafé temporibus Theo- dosii 48b, — Hodina: ta žena by zdráva od toho czafu ex illa hora 1385, dfe čásek, m.: ať by mi prodlil (hospodin) malý czafek mého života parvi tem- poris spatium 268, částka, f.: Maria dobrü jest czaftku vy- volila partem 64%; ať by zaslńżila Rm oc czaftku v tovalistvu královstvie ne- beského portionem G XVIII, éasto, adv.: mné t ti zlí duchové czafto piékáziechu frequenter 9b; slibujé, Ze czafto chce pfichoditi crebro 1629, častokrát, adv.: czaftokrat, když dieše E na püst (mládec) frequenter 675; (Antoni) czaftokrat pres cślń noc na modlitvách byváse saepissime 175?. častý, adj.: £ czaftymí příchozími ho- stinnü práci mieti 5b, čekánie, n.: aby (bůh) ráčil dáti tobě milost a dlühé cžekaníc longanimi- tatem G XIX), dlúhé č. = trpělivost. čekati, čakati, impf.: Jezukrista příštie jé czekachu expectabant rib; jako věrné sluhy czekagíf. svého pána adven- tantem dominum sustinent t. (volně); aj, to ť sem czakal exspectavi C 2068, čeled, f., vod, děti a služebníci k vodině příslušní: tvój duom i tvá cželed bude požehnána domus vestra 3%; někteří | z jeho czeledi quidam suorum 7%; duom mnoho czeledi jeho dobré po- tlačil famulorum suorum 16h; vecé (súdcě) k své czeledi ad officium suum 495; czeled odpovédé pueri C 2025; fi. (Pafuncius) poče cželedíj tázati servos & et ancillas C 2042. čelo, n.: když sě na czele znamením svatého křížé požehnáše fronti 129%, Gel'ust, f.: lomě viec czeliftmí než mluvě frangens 1409% (volně). česati, impf.: vlásky nikdy zmyté ani czefane A ad 5%; jablka czefaffe decerperet 100%, Gest, f. — Čest: jemuž (bohu) bud czeft i chvála gloria et honor 41%; té cítí nechtieše trpéti svaty Evlalius ho- " nores 555; s velikü ctíf honorifice 665; V to za první czeft (mnichové) mějiechu, li; plniti vuoli svého staršieho . prima » virtus est 1079 (volně) ; čiň jemu (bohu) Ę czeft honorifica deum 139*, — Nádhera: * kostel nabude své ctí ornatum 206b, éést v. cest. ti ée$sky, adv.: anachorita, to je czefky póstennik, jenż latinś neumie 110%, Gi, Gi-li, či-!iž, part. — Zdałi: ba i cziliz ona slova nemohů řečena býti... ? 104%. — Či: čeho viece žádáš, bratře, přěd buoh jiti a s nim piłbyvati, czii sě k svému „tělesenství navrátiti? an 259; neviemy, ukázali-i sá mu, czí
Strana 493
nic necne 165%, — Nebo: izda sem tě rozhněval? czi zda chceš jíti s tohoto svéta? aut 140%, ACE na shodném místě: neb. hes čí, pronom. interrog.: czie jest toto? cuius? 133%. p čiest, ččst, f., čásť: třetí czeft chtě scho- vati partem 143%; aby každému jeho czeft v rukú ostala pars 15ob, tiesé, f.: (padúch) nalil czeffy vína E ad 85%. čin, m. — Způsob: těch czínow hledajč, kudy by mohl do domu vníti quali - arte 24%; kterym s! czínem tak veliké múdrosti dobyl per guam viam gob; (opat) tiemto czínem od zátopy jeho. (mládcovy) dušč ostfčže hac arte, 101%, skrzé ten czin ita 101%, ta (manželka) bieše ctných cžýnow a mravóv plna C 201% — Příležitost: (súdcě) vždy toho czína hledáše, kterak by mohl svatého otcě viděti occasionem 49), — Skutek: které máš do sebe cziny actus 12b, Gińenie, n.: abyste věčší péči měli o přiebytcě svého života než o diviech czinenie 188%; to jesti divuov czíneníe 188b; skrzć dobrych skutlkuov czińenie 203b, činiti, impf.: slúhy čekají pána, jenžto svobodenstwie czíníj dominum liber- tatem largiturum 15; mnozí dobrá diela czíníe agant ob; abych má vuoli czíníl faciam 39% nauč svů mysl tomu cziniti, jemuż svń féci jiné učíš 92% — když fye v tom neduo- stojen czíníj, což jemu dobrého czínítí káží indignum se iudicaverit 120b; vidéch diábla, a ten fye přčde mnú bohem czíníeffe se dei virtutem ausus est dicere 1802, cipyrati v. épyrati. Girenen v. Szene. číslo, n. — Pocet: cziflem mnozí numero immensi 2*; — mnohé i bez czífla zázraky plurima atque innumera 25; okolo biéhuov palmy rostń, a bez cziffia innumerabiles 1649, — Množství: posédeny czíflem diábluov a legione daemonum 158b; v té t sé czilo diábluov navrátí legio 159?. Éísti, impf. — Cisti: aneb smy to czth u pismé legimus 229; czite hubenec listy legit epistolam 207b; kdyZ cztieffta 493 Zalmy psallerent 952; kdyZ pfède mnû diábli cztiechu z Zaltáré psallerent 180%; (Antonin) poćś jemu próvod czyfty AE ad 152% — Poklddaki: již jeho (otec) necztieffe svým synem non reputavit 117b; értie, jé vy za bohy cztete 2042, Gistiti, impf.: bdónie mysl cziftij puri- ficant 428, čistota, f.: zaslûzenim své cziftoty puri- tatis 126b, obdržal si vččnú cziftotu svého těla puritatem 127b, abych cziftotu ztratil pudicitiam 1425; lilium cziftoty castitatis 101%; k andělské cziftotie munditiae 102b, čistý, adj.: chceš byti czifty zdkonnik castus 6b, bieše ten starší czífty mundus 85*; w cziftem srdci puritate cordis 121%; aby všecko po klášteru cáito mél munditias facias C 2085; jako zlato czifte aurum probatum D 111% élovééenstvie, n.: (spasitel) přijal czlo- wieczenftwie DACE ad 1062, člověčí, adj.: jest czlowieczie žádost zvě- déti vZdy tajnü véc hominum 148b; kramol a hnév czlowieczíj viri 182%, élovééstvie, n.: (spasitel) pfijal czlo- wiectwíe in carnem venisset 106%, člověk, m.: svatého Pafunci, czlowieka bożieho hominis dei iib; duchovní skutci c;loka (!) obZivují 3%; dobré jest czlowíeku, kdyZ... viro 1032 élovieéek, m.: czlowieczek sem chvory A ad 5%. élunèek, m., /odka: vsedse na czluneczkÿ ACE ad 104P. élunek, m.: vsédavée na czivnky scaphis 104), épyrati, impf, pohybovati: pustichom sè po vodé a znenähla nohama czpyra- gíce pedibus subremigantes 145b, czy- pyragycze A ad t. érnost, f.: tvá czrnoft jest znamenis mdlé postavy obscuritas tua 174b Érny, adj.: bochník dobté czrniegilij sordidiorem 8%; múřenína velmi czrneho nigrum sob. črstvý, adj.: (Antonius) na své nohy byl velmi czrftew D 183% ért, m.: MojZiesovi zévováchu sé czrtíe daemones 74b. — Adj. possess. -óv: czrtowym dovedením ducente dae- mone 1672,
nic necne 165%, — Nebo: izda sem tě rozhněval? czi zda chceš jíti s tohoto svéta? aut 140%, ACE na shodném místě: neb. hes čí, pronom. interrog.: czie jest toto? cuius? 133%. p čiest, ččst, f., čásť: třetí czeft chtě scho- vati partem 143%; aby každému jeho czeft v rukú ostala pars 15ob, tiesé, f.: (padúch) nalil czeffy vína E ad 85%. čin, m. — Způsob: těch czínow hledajč, kudy by mohl do domu vníti quali - arte 24%; kterym s! czínem tak veliké múdrosti dobyl per guam viam gob; (opat) tiemto czínem od zátopy jeho. (mládcovy) dušč ostfčže hac arte, 101%, skrzé ten czin ita 101%, ta (manželka) bieše ctných cžýnow a mravóv plna C 201% — Příležitost: (súdcě) vždy toho czína hledáše, kterak by mohl svatého otcě viděti occasionem 49), — Skutek: které máš do sebe cziny actus 12b, Gińenie, n.: abyste věčší péči měli o přiebytcě svého života než o diviech czinenie 188%; to jesti divuov czíneníe 188b; skrzć dobrych skutlkuov czińenie 203b, činiti, impf.: slúhy čekají pána, jenžto svobodenstwie czíníj dominum liber- tatem largiturum 15; mnozí dobrá diela czíníe agant ob; abych má vuoli czíníl faciam 39% nauč svů mysl tomu cziniti, jemuż svń féci jiné učíš 92% — když fye v tom neduo- stojen czíníj, což jemu dobrého czínítí káží indignum se iudicaverit 120b; vidéch diábla, a ten fye přčde mnú bohem czíníeffe se dei virtutem ausus est dicere 1802, cipyrati v. épyrati. Girenen v. Szene. číslo, n. — Pocet: cziflem mnozí numero immensi 2*; — mnohé i bez czífla zázraky plurima atque innumera 25; okolo biéhuov palmy rostń, a bez cziffia innumerabiles 1649, — Množství: posédeny czíflem diábluov a legione daemonum 158b; v té t sé czilo diábluov navrátí legio 159?. Éísti, impf. — Cisti: aneb smy to czth u pismé legimus 229; czite hubenec listy legit epistolam 207b; kdyZ cztieffta 493 Zalmy psallerent 952; kdyZ pfède mnû diábli cztiechu z Zaltáré psallerent 180%; (Antonin) poćś jemu próvod czyfty AE ad 152% — Poklddaki: již jeho (otec) necztieffe svým synem non reputavit 117b; értie, jé vy za bohy cztete 2042, Gistiti, impf.: bdónie mysl cziftij puri- ficant 428, čistota, f.: zaslûzenim své cziftoty puri- tatis 126b, obdržal si vččnú cziftotu svého těla puritatem 127b, abych cziftotu ztratil pudicitiam 1425; lilium cziftoty castitatis 101%; k andělské cziftotie munditiae 102b, čistý, adj.: chceš byti czifty zdkonnik castus 6b, bieše ten starší czífty mundus 85*; w cziftem srdci puritate cordis 121%; aby všecko po klášteru cáito mél munditias facias C 2085; jako zlato czifte aurum probatum D 111% élovééenstvie, n.: (spasitel) přijal czlo- wieczenftwie DACE ad 1062, člověčí, adj.: jest czlowieczie žádost zvě- déti vZdy tajnü véc hominum 148b; kramol a hnév czlowieczíj viri 182%, élovééstvie, n.: (spasitel) pfijal czlo- wiectwíe in carnem venisset 106%, člověk, m.: svatého Pafunci, czlowieka bożieho hominis dei iib; duchovní skutci c;loka (!) obZivují 3%; dobré jest czlowíeku, kdyZ... viro 1032 élovieéek, m.: czlowieczek sem chvory A ad 5%. élunèek, m., /odka: vsedse na czluneczkÿ ACE ad 104P. élunek, m.: vsédavée na czivnky scaphis 104), épyrati, impf, pohybovati: pustichom sè po vodé a znenähla nohama czpyra- gíce pedibus subremigantes 145b, czy- pyragycze A ad t. érnost, f.: tvá czrnoft jest znamenis mdlé postavy obscuritas tua 174b Érny, adj.: bochník dobté czrniegilij sordidiorem 8%; múřenína velmi czrneho nigrum sob. črstvý, adj.: (Antonius) na své nohy byl velmi czrftew D 183% ért, m.: MojZiesovi zévováchu sé czrtíe daemones 74b. — Adj. possess. -óv: czrtowym dovedením ducente dae- mone 1672,
Strana 494
494 érv, m.: czrwie jedni, když osenie vyślo, přijědiechu vermes 27h, črvek, m.: Didynius na štíry jako by czrwky najmensi tladil vermiculos 372, érvenost, f.: ohnivü czrwenofti] igneo rubore 1012, : érveny, adj.: hfiesi czrweni jako coctinum 89%; mezi czrwenv ruozi rubcntes rosas 148%; jenž (bůh) jest uzdravil jednu Zenu ct czrwene nemoci sangui- nis fluxum 196%, č. nemoc = krvotok. črvík, m., čevvíček: na hady jako czrwiky tlačil D ad 372. éso, pronom.: czemu neposlüchá$? cur 27%, čemu = proč; czemvs to učinil? ad guid 76b;co jest tomu bratru učiniti ? quid 815; co tf&ba jiných svědectví pfivoditi? 103P; coz viece o tobě po- vědě? 104%; procz sé tiésete? quare 168b, (žena) počč mne tázati, poz bych byl tak smuten cur 145%; pczez jest diábel svatého Joba sbožie roz- trhal? cur 185b; (panna) jeho tázá&e, pocz by k nie pfisel cur 24b; počě jie (ženy) tázati, pocz by přišla 157%; — co smy tu měli myšlenie a co hruozy! quid 146%; 6, czim jest tieže čekati smrti než ji přijieti! 146%, čím = oč; bez vuole božie aniž vrabec padne na zemi, czímZto viec dczery (sic m. dceři) tvé bez jeho ponuknutie nic nepřišlo! quanto magis G XIX®, tim spise; — ač sú czeho k sobě potřčbni byli in aliquo I; když zacž za jiné prosili C 204), za něco jiného; aniž jemu (nemocnému) bratfie możiechu co pomoci 514; nerod sé bâti ani sé co strachuj 102%; — nemám co piti quid 465; — coz sú žádali, to sú ob- drZëli quae 2%; vám dá buoh to, zaczez jeho prosíte 171%; ani viece vezme od kupcé, neż coz zacz prodá 1795, zac co; abych neztratil v pokoji, coz sem obdrżal u boji quod 1449; spánie jeho bieSe, coz mohl podtiemati stojé quantum 10P; coz ndm koli přijde od boha quae' 128%; czoz koli děláš, měj svatého písma příklady na své mysli quodcunque opus C 81%; coz koli v srdci nehod mějieše, toho polepšiti netbááe 8?; neb sé andélé kochají v té feci, coz lidé o bozé mluvie 59*; pama- tujte skutky, co světí činili gestorum, quae 194%. éstíti, impf. — Citi: (brattie) poćśchu jej cftítí jako otcé svatého honorabant 55^; ktož chce býti, aby jej nad jiné ctílí honoribus sublimari 699; my kříž pána Jezukrista ctímy 202b; to slu&ie snaZné ctítí, coZ jest buoh přikázal percolenda 205% — Uctivati (pohoś- ténim): jé sě toho hosté ctiti agit convivium 12%, čstnost, f.: múdrosti, čistoty, spravedl- nosti, cnoftif virtutera 180%; slÿchali smy o tvých cnoftech 5%. čstný, adj.: Dioskora, knézé cneho vene- rabilem 31%; Antonius cneho ocě a mátef mél nobilibus perentibus r72*; muž cztny a Slechetny honorabilis C 200b; co jest cneiflieho, kiiż-li svaty, čistý, čili cizoložstvo a smilstvo plo- diti honestius 202%, — Adv. čstně: (Mucius) cníe jej (bratra) pohřebe honeste 26%; (milost božská) tak jeho cníe okrási tanto honore 88b, śtenie, n. — Čtení: kterým činem známost božie bude zévnéjsi, skrzé-li sluov czteníe či skrzč dobrých skutkuov čiňenie per collectionem verborum 2035. — Evangelium: hospodin ve czte- níí mluví in evangelio 1725; uce ji litefe a cZtenij svatému litteris et lectionibus G XVIII*. čtrnádste, num.: když již bieše (Marina) ve cztrnadczti letech quattuordecim C 207b. čtrnádstý num.: Cztrnadcta kapitola 179b. čtver, num.: cztweru včcí guattuor res 652, étvrtcé, f.: Pavel piés puost trval jest o puol cztwrtcy socovicé sextario 68b, čtvrtý, num.: řád cztwrty guartus 82%, čtyřidsátý, num.: cztyrzidcata kapitola 197%, | ćtyfidsóti, num. : cztyrzidcyeti let quadra- ginta annos 91b. étyfie, num.: nas biechu cztyrzie, a on páty eramus quattuor rosb, éüti, impf, ciliti: neczig1 skrûsenie na mém srdci non sentio 60b; neczigeff smradu tak velikéóho non sentis pu- torem teterrimum 163%, dále, f., dálka: (Nitrie), jenž jest wzdalíj od Aleksandiie dobié tridcéti mil + quadraginta millibus abest 35b; jenz » (Betlćm) je żest mili wzdalij od Jeru- zalema separatur 1078,
494 érv, m.: czrwie jedni, když osenie vyślo, přijědiechu vermes 27h, črvek, m.: Didynius na štíry jako by czrwky najmensi tladil vermiculos 372, érvenost, f.: ohnivü czrwenofti] igneo rubore 1012, : érveny, adj.: hfiesi czrweni jako coctinum 89%; mezi czrwenv ruozi rubcntes rosas 148%; jenž (bůh) jest uzdravil jednu Zenu ct czrwene nemoci sangui- nis fluxum 196%, č. nemoc = krvotok. črvík, m., čevvíček: na hady jako czrwiky tlačil D ad 372. éso, pronom.: czemu neposlüchá$? cur 27%, čemu = proč; czemvs to učinil? ad guid 76b;co jest tomu bratru učiniti ? quid 815; co tf&ba jiných svědectví pfivoditi? 103P; coz viece o tobě po- vědě? 104%; procz sé tiésete? quare 168b, (žena) počč mne tázati, poz bych byl tak smuten cur 145%; pczez jest diábel svatého Joba sbožie roz- trhal? cur 185b; (panna) jeho tázá&e, pocz by k nie pfisel cur 24b; počě jie (ženy) tázati, pocz by přišla 157%; — co smy tu měli myšlenie a co hruozy! quid 146%; 6, czim jest tieže čekati smrti než ji přijieti! 146%, čím = oč; bez vuole božie aniž vrabec padne na zemi, czímZto viec dczery (sic m. dceři) tvé bez jeho ponuknutie nic nepřišlo! quanto magis G XIX®, tim spise; — ač sú czeho k sobě potřčbni byli in aliquo I; když zacž za jiné prosili C 204), za něco jiného; aniž jemu (nemocnému) bratfie możiechu co pomoci 514; nerod sé bâti ani sé co strachuj 102%; — nemám co piti quid 465; — coz sú žádali, to sú ob- drZëli quae 2%; vám dá buoh to, zaczez jeho prosíte 171%; ani viece vezme od kupcé, neż coz zacz prodá 1795, zac co; abych neztratil v pokoji, coz sem obdrżal u boji quod 1449; spánie jeho bieSe, coz mohl podtiemati stojé quantum 10P; coz ndm koli přijde od boha quae' 128%; czoz koli děláš, měj svatého písma příklady na své mysli quodcunque opus C 81%; coz koli v srdci nehod mějieše, toho polepšiti netbááe 8?; neb sé andélé kochají v té feci, coz lidé o bozé mluvie 59*; pama- tujte skutky, co světí činili gestorum, quae 194%. éstíti, impf. — Citi: (brattie) poćśchu jej cftítí jako otcé svatého honorabant 55^; ktož chce býti, aby jej nad jiné ctílí honoribus sublimari 699; my kříž pána Jezukrista ctímy 202b; to slu&ie snaZné ctítí, coZ jest buoh přikázal percolenda 205% — Uctivati (pohoś- ténim): jé sě toho hosté ctiti agit convivium 12%, čstnost, f.: múdrosti, čistoty, spravedl- nosti, cnoftif virtutera 180%; slÿchali smy o tvých cnoftech 5%. čstný, adj.: Dioskora, knézé cneho vene- rabilem 31%; Antonius cneho ocě a mátef mél nobilibus perentibus r72*; muž cztny a Slechetny honorabilis C 200b; co jest cneiflieho, kiiż-li svaty, čistý, čili cizoložstvo a smilstvo plo- diti honestius 202%, — Adv. čstně: (Mucius) cníe jej (bratra) pohřebe honeste 26%; (milost božská) tak jeho cníe okrási tanto honore 88b, śtenie, n. — Čtení: kterým činem známost božie bude zévnéjsi, skrzé-li sluov czteníe či skrzč dobrých skutkuov čiňenie per collectionem verborum 2035. — Evangelium: hospodin ve czte- níí mluví in evangelio 1725; uce ji litefe a cZtenij svatému litteris et lectionibus G XVIII*. čtrnádste, num.: když již bieše (Marina) ve cztrnadczti letech quattuordecim C 207b. čtrnádstý num.: Cztrnadcta kapitola 179b. čtver, num.: cztweru včcí guattuor res 652, étvrtcé, f.: Pavel piés puost trval jest o puol cztwrtcy socovicé sextario 68b, čtvrtý, num.: řád cztwrty guartus 82%, čtyřidsátý, num.: cztyrzidcata kapitola 197%, | ćtyfidsóti, num. : cztyrzidcyeti let quadra- ginta annos 91b. étyfie, num.: nas biechu cztyrzie, a on páty eramus quattuor rosb, éüti, impf, ciliti: neczig1 skrûsenie na mém srdci non sentio 60b; neczigeff smradu tak velikéóho non sentis pu- torem teterrimum 163%, dále, f., dálka: (Nitrie), jenž jest wzdalíj od Aleksandiie dobié tridcéti mil + quadraginta millibus abest 35b; jenz » (Betlćm) je żest mili wzdalij od Jeru- zalema separatur 1078,
Strana 495
daleko, n.: (vléicé) nesméjieée k ňemu bliz pfistńpiti, ale z daleka rogb, — Adv. daleko, dalecé: uzfóv, że to město ještě daleko longe aberat 8b; stařec jeden mějieše daleko vodu od své pelesé longe habebat 132%; daleko vida procul intuens 168b; jich dobré skutky tak dalecye známy, jakž sú nám světí otci vypravovali 153%; — čím s’ viece chodil, tiem s’ dale od pelesé longius 98?; již dale nemohu jíti amplius 90%; ty s’ mnél, by Sel blíže, a Sel s’ dalez dalez 98%, dál a dál, vždy dál. daleký, adj.: z dalekych vlastí de lon- ginqua regione 66; w nagdalífie jčs- kyni in inferioribus partibus "eremi 765; w naidaleifie pá&ti in extremo deserto 110%; do daleiffie vlasti ad ulteriorem eremum 165%; (Antoní) viděl jest daleke věci božím ukazo- váním procul posita 196b; učte sě ot rozkośi daleyffy byti A ad sb, dalify C ad t. 495 moci, darmoz usilujete frustra 177%. — Na-darmo: proč ty sč tak tuto na- darmo trudíš 6b, pracovav mnoho nadarmo frustra 24%. dásno, n., dáseň: přirostiž mi muoj jazyk k dafnvom faucibus ro3b, dati, pf. — Dát: mnozí dobrá diela Ginie, pocóstnóho pfijimajice a pokrm i nápoj jemu daduce ob; (bůh) ráčil jim dati dceru largitur G XVIII?*; nemohu t jie (dcery) tobé datí dare :1305; aby nám kázala dati vody píti dare 57%, (vléicé) tu vždy čekáše, až jiej chleba dadieffe offerret 109%; jinym chté piíklad a céstu datí viam pandere 177b, —- Kdzati: (Hilarion) nerodiese dati ani toho mlédcé hle- dati iubere 160%, — Dopustiti: jestliže by — jehožto pane nedaý — v zlé skutky upadla quod absit G XIXA; (zlí duchové) v noci mně nadadiechu modliti sé neque permiserunt ob; (Hilarion) počě toho žčleti, že jemu (lidé) nedadie u pokoji býti non pate- rentur guiescere 169%; ať by nám dal (bůh) dojíti do věčného přiebytka faciat nos pervenire C 207%; že sem sě dal zlému a nešlechetnému myšlení přemoci 143% — Jiné zvl. významy: dáliti sě, impf., vzdalovati se: proč fye od svého boha dalifs 13), dalmatsky, adj.: do jednoho městečka w dalmacke vlasti Dalmatiae 167b. Damašk, m., jm. místní: proti obycziegí (sic m. obličěji) damaffka rozb, Daniel, m., jm. os.: opat danyel Daniel 59h, dar, m.: jenžto (pán) svým sluhám dary rád dává dominum munera largiturum rb; aby božieho daru netajil gratiam dei 4%; hospodinu z darvow božských dékujíc beneficiis 28b; (Orion) pfijide veliké dary nesa dona afferens 158b. daremni, -ny, adj.: zlć myślenie a da- remne superfluae 62%; všecko úsilé bez pokory daremne jest vanus 78b; k radosti daremne inane 121; mějte dosti na uméní viery, neZádajíce po- hádek svécskych a daremních a ne- užitečných ničemuž dobrému 205%; — nadaremne sem sé trudil AE ad 922, nadarmo. darmo, adv. — Zadarmo: darmo máte gratis 167%; abych to trpěl, ješto sě mi dnes darmo děje gratis 70b, — Bez příčiny: ta hubenicé musila jest vy- znati, Ze té jest darmo vinila frustra 749; ne darmot jest ustaveno imme- rito rr4b — Marně: Pak-li nemáte davatel, m.: ty s dávati, impf. — Ddvah: dagwa fye na pokánie ponamus nos in poenitentiam 455; (dva jinośi) daffta fye na modlitby in orationes sese dederunt 95%; — dachu jeho do Alexandřie missus Alexandriam 154*; (bůh) svého gednaczka (sic m. jedi- náčka) poslal i dal jej na smrt daret in mortem 88b, — (sestra) již za muž dana biese viro tradita 148%. * smilnym stkvücie Cistoty pásuov dawatel 103%. (Archebius) poćć nam dawati svû pele$ offerre 1225; nedawaí mu dcery non des 1305; ty dawaff ústa bledá das 101W, — Jiné významy: abychomy fye sami bohu vinni dawalí ut nos incusemus 79^; — tot sń ti, je$to t hospodin dawa na pomoc mittit 445; (bés) jenZ jemu zlé žádosti na mysl dawal ingereret D 112%. ledvím David, m., jm. os.: svaty dawid rob, — Adj. possess. -6v: slova dawidowa TP, dáviti, impf.: jeSter lidi jédiese i dawielfe 235; mládec posédeny chtiese svatélho Antonie dawítí 198?.
daleko, n.: (vléicé) nesméjieée k ňemu bliz pfistńpiti, ale z daleka rogb, — Adv. daleko, dalecé: uzfóv, że to město ještě daleko longe aberat 8b; stařec jeden mějieše daleko vodu od své pelesé longe habebat 132%; daleko vida procul intuens 168b; jich dobré skutky tak dalecye známy, jakž sú nám světí otci vypravovali 153%; — čím s’ viece chodil, tiem s’ dale od pelesé longius 98?; již dale nemohu jíti amplius 90%; ty s’ mnél, by Sel blíže, a Sel s’ dalez dalez 98%, dál a dál, vždy dál. daleký, adj.: z dalekych vlastí de lon- ginqua regione 66; w nagdalífie jčs- kyni in inferioribus partibus "eremi 765; w naidaleifie pá&ti in extremo deserto 110%; do daleiffie vlasti ad ulteriorem eremum 165%; (Antoní) viděl jest daleke věci božím ukazo- váním procul posita 196b; učte sě ot rozkośi daleyffy byti A ad sb, dalify C ad t. 495 moci, darmoz usilujete frustra 177%. — Na-darmo: proč ty sč tak tuto na- darmo trudíš 6b, pracovav mnoho nadarmo frustra 24%. dásno, n., dáseň: přirostiž mi muoj jazyk k dafnvom faucibus ro3b, dati, pf. — Dát: mnozí dobrá diela Ginie, pocóstnóho pfijimajice a pokrm i nápoj jemu daduce ob; (bůh) ráčil jim dati dceru largitur G XVIII?*; nemohu t jie (dcery) tobé datí dare :1305; aby nám kázala dati vody píti dare 57%, (vléicé) tu vždy čekáše, až jiej chleba dadieffe offerret 109%; jinym chté piíklad a céstu datí viam pandere 177b, —- Kdzati: (Hilarion) nerodiese dati ani toho mlédcé hle- dati iubere 160%, — Dopustiti: jestliže by — jehožto pane nedaý — v zlé skutky upadla quod absit G XIXA; (zlí duchové) v noci mně nadadiechu modliti sé neque permiserunt ob; (Hilarion) počě toho žčleti, že jemu (lidé) nedadie u pokoji býti non pate- rentur guiescere 169%; ať by nám dal (bůh) dojíti do věčného přiebytka faciat nos pervenire C 207%; že sem sě dal zlému a nešlechetnému myšlení přemoci 143% — Jiné zvl. významy: dáliti sě, impf., vzdalovati se: proč fye od svého boha dalifs 13), dalmatsky, adj.: do jednoho městečka w dalmacke vlasti Dalmatiae 167b. Damašk, m., jm. místní: proti obycziegí (sic m. obličěji) damaffka rozb, Daniel, m., jm. os.: opat danyel Daniel 59h, dar, m.: jenžto (pán) svým sluhám dary rád dává dominum munera largiturum rb; aby božieho daru netajil gratiam dei 4%; hospodinu z darvow božských dékujíc beneficiis 28b; (Orion) pfijide veliké dary nesa dona afferens 158b. daremni, -ny, adj.: zlć myślenie a da- remne superfluae 62%; všecko úsilé bez pokory daremne jest vanus 78b; k radosti daremne inane 121; mějte dosti na uméní viery, neZádajíce po- hádek svécskych a daremních a ne- užitečných ničemuž dobrému 205%; — nadaremne sem sé trudil AE ad 922, nadarmo. darmo, adv. — Zadarmo: darmo máte gratis 167%; abych to trpěl, ješto sě mi dnes darmo děje gratis 70b, — Bez příčiny: ta hubenicé musila jest vy- znati, Ze té jest darmo vinila frustra 749; ne darmot jest ustaveno imme- rito rr4b — Marně: Pak-li nemáte davatel, m.: ty s dávati, impf. — Ddvah: dagwa fye na pokánie ponamus nos in poenitentiam 455; (dva jinośi) daffta fye na modlitby in orationes sese dederunt 95%; — dachu jeho do Alexandřie missus Alexandriam 154*; (bůh) svého gednaczka (sic m. jedi- náčka) poslal i dal jej na smrt daret in mortem 88b, — (sestra) již za muž dana biese viro tradita 148%. * smilnym stkvücie Cistoty pásuov dawatel 103%. (Archebius) poćć nam dawati svû pele$ offerre 1225; nedawaí mu dcery non des 1305; ty dawaff ústa bledá das 101W, — Jiné významy: abychomy fye sami bohu vinni dawalí ut nos incusemus 79^; — tot sń ti, je$to t hospodin dawa na pomoc mittit 445; (bés) jenZ jemu zlé žádosti na mysl dawal ingereret D 112%. ledvím David, m., jm. os.: svaty dawid rob, — Adj. possess. -6v: slova dawidowa TP, dáviti, impf.: jeSter lidi jédiese i dawielfe 235; mládec posédeny chtiese svatélho Antonie dawítí 198?.
Strana 496
496 dávno, n.: jakož obyčej byl z dawna ustaven antiquitus 113% — Adv, dávno: jako by dawno to vše uměl olim 32%; dawnot sem to myslil učiniti per multos dies 71%; (učedlníci), jenž jemu biesta dawno sláZila longe 151); jako by již dawno s púštš byl sšel diu 194°, dávnodobydlec, m., dávný obyvatel: (Kristus) dawnobydleze Adama do ráje navrátil antiguum incolam AE ad 115% dávní, -ný, adj.: stařec pro dawny věk svého života třasa sě prae matura aetate 14P; také-li nám diábli tak silné piékáz&jí jako oněm svatým otcóm dawním antiquos 9ob; o dawníem myšlení pristinis 101%; dawne úsilé pristinos labores 124%. dcera, f.: žena urodila dceru filiam 47%. dcerka, f.: dczerko mila filia G XX3; krasu czerky mó t. XIXa, dci, f., dceva: jeden mnich chce mć dcerzi filiam 1305; má dcy má diábla filia mea 201%. debsánie, n., A/uh: jakZ uslySéchu deb- faníe nasich noh sonitum pedum 141%; jézdcové debfaníe murmur exercitus 155%, debsati, impf., dělatů hluk: nesličně debffij a tleštíce rukama excitant sonitus 184b. Decí, m., jm. os.: za decye a Valeriana ciesafiev Decio 147%. dědic, m. — Dědic: ktož sě jest světa odpovédél, jest diedic nebesky heres 104^; nebudem diedicy země, ale v nebesiech budem dědinu mieti non terram hereditabimus 179b, — Pán: službu svým diedicom ukázati do- minis 475; ti diedyczy neb jeho hospody ACE ad 47b. dědičstvie, n.: k věčnému diedictwíj otcé nebeského přijdeš hereditatis 101, dědina, f., dědictví, statek, pozemek: nebudem dědici země, ale v nebesiech budem diedínv mieti hereditabimus 179^; ját sem ostal dédicem té diedíny agelli 1425; té diedíny bie&e tfi sta jitr arurae 172b; diedinu posievati in rure 12b; naleze miesto k diedíníe dobré culturae'aptum 130%, déditi, impf.: ten bude diedyti v krá- lovstvím (CE království) nebeským (CE nebeském) hereditabit ACE ad 135%, dékovati, impf.: snaZné diekowati gratias refert 3*; diekugice bohu gratias agentes 41^; diekugí z toho milému spasiteli gratias ago 51h, délati, impf.: které vy dielo dielate svyma rukama? soletis operari 98b; kopyta všem dielay perficias G X X5; nádobie byvaji d.elana formantur roib; ktoż nediela, ten také nejéz! non operatur 173*; véZé, jenZ jest s bran&mi dielana aedificata 102*; proc dielate o pokrmu, jenZ zahyne C ad 41b. déle, £., délka: (ještěr) wzdelíj na pat- nádcte loket in longitudine 23%; wdelÿ A, ad t. déle, adv.: lepši tobě jest smrt nežli lidskú krev dele prolévati 295; niZádny dele kleóéti nesmie 114%, déliti, impf. — Rozdělovati: jé sé toho chleba díehtí 20b; mnozí statky své rozprodavée peníze k nohám jich (apoštolů) položili sú, s chudými dielycze fe partienda A 1b. — Louéciti: ten den, kdyż fye bude duść s tělem dielití (sic) 199%, dělník, m., činitel: odstupte ode mne, dielnícy všeho zlého operarii iniqui- tatis 188b, den, m.: toho dne illa die 3*; nalez- neš syna sedmi dnow vstafi septem dierum 3%; (sv. Jan) tfi dni niżśdneho do své pelešě nepustil per triduum ob; we dne i v noci die noctugue 12%; |, postiti só na vSaky den guotidie 62%, L dvakrát za den quotidie 117%; v krás- ‚nem dní clara luce 156b; tiem viděním à Svaty Antoni den ode dne vzdy sé .polepáováse quotidie 199; rána roste | vždy den ote dne de die in diem |- C 2058, denní, adj.: abyšte vydali počet vašich skutkuov nocních i denňích diei 1952, dennicé, f.: (jeho) oči bývášta jako den- nícye světlá 1832. děravý, adj.: ta (kytle) bieše dierawa perforata 65%. desátý, num.: w defatu hodinu decimam 138b, desót, num. f.: defyet ke stu let centum et decem annorum 14%; stařec těžké myślenie mójiese za defyet let per annos decem 75%; — s těma (bratry)
496 dávno, n.: jakož obyčej byl z dawna ustaven antiquitus 113% — Adv, dávno: jako by dawno to vše uměl olim 32%; dawnot sem to myslil učiniti per multos dies 71%; (učedlníci), jenž jemu biesta dawno sláZila longe 151); jako by již dawno s púštš byl sšel diu 194°, dávnodobydlec, m., dávný obyvatel: (Kristus) dawnobydleze Adama do ráje navrátil antiguum incolam AE ad 115% dávní, -ný, adj.: stařec pro dawny věk svého života třasa sě prae matura aetate 14P; také-li nám diábli tak silné piékáz&jí jako oněm svatým otcóm dawním antiquos 9ob; o dawníem myšlení pristinis 101%; dawne úsilé pristinos labores 124%. dcera, f.: žena urodila dceru filiam 47%. dcerka, f.: dczerko mila filia G XX3; krasu czerky mó t. XIXa, dci, f., dceva: jeden mnich chce mć dcerzi filiam 1305; má dcy má diábla filia mea 201%. debsánie, n., A/uh: jakZ uslySéchu deb- faníe nasich noh sonitum pedum 141%; jézdcové debfaníe murmur exercitus 155%, debsati, impf., dělatů hluk: nesličně debffij a tleštíce rukama excitant sonitus 184b. Decí, m., jm. os.: za decye a Valeriana ciesafiev Decio 147%. dědic, m. — Dědic: ktož sě jest světa odpovédél, jest diedic nebesky heres 104^; nebudem diedicy země, ale v nebesiech budem dědinu mieti non terram hereditabimus 179b, — Pán: službu svým diedicom ukázati do- minis 475; ti diedyczy neb jeho hospody ACE ad 47b. dědičstvie, n.: k věčnému diedictwíj otcé nebeského přijdeš hereditatis 101, dědina, f., dědictví, statek, pozemek: nebudem dědici země, ale v nebesiech budem diedínv mieti hereditabimus 179^; ját sem ostal dédicem té diedíny agelli 1425; té diedíny bie&e tfi sta jitr arurae 172b; diedinu posievati in rure 12b; naleze miesto k diedíníe dobré culturae'aptum 130%, déditi, impf.: ten bude diedyti v krá- lovstvím (CE království) nebeským (CE nebeském) hereditabit ACE ad 135%, dékovati, impf.: snaZné diekowati gratias refert 3*; diekugice bohu gratias agentes 41^; diekugí z toho milému spasiteli gratias ago 51h, délati, impf.: které vy dielo dielate svyma rukama? soletis operari 98b; kopyta všem dielay perficias G X X5; nádobie byvaji d.elana formantur roib; ktoż nediela, ten také nejéz! non operatur 173*; véZé, jenZ jest s bran&mi dielana aedificata 102*; proc dielate o pokrmu, jenZ zahyne C ad 41b. déle, £., délka: (ještěr) wzdelíj na pat- nádcte loket in longitudine 23%; wdelÿ A, ad t. déle, adv.: lepši tobě jest smrt nežli lidskú krev dele prolévati 295; niZádny dele kleóéti nesmie 114%, déliti, impf. — Rozdělovati: jé sé toho chleba díehtí 20b; mnozí statky své rozprodavée peníze k nohám jich (apoštolů) položili sú, s chudými dielycze fe partienda A 1b. — Louéciti: ten den, kdyż fye bude duść s tělem dielití (sic) 199%, dělník, m., činitel: odstupte ode mne, dielnícy všeho zlého operarii iniqui- tatis 188b, den, m.: toho dne illa die 3*; nalez- neš syna sedmi dnow vstafi septem dierum 3%; (sv. Jan) tfi dni niżśdneho do své pelešě nepustil per triduum ob; we dne i v noci die noctugue 12%; |, postiti só na vSaky den guotidie 62%, L dvakrát za den quotidie 117%; v krás- ‚nem dní clara luce 156b; tiem viděním à Svaty Antoni den ode dne vzdy sé .polepáováse quotidie 199; rána roste | vždy den ote dne de die in diem |- C 2058, denní, adj.: abyšte vydali počet vašich skutkuov nocních i denňích diei 1952, dennicé, f.: (jeho) oči bývášta jako den- nícye světlá 1832. děravý, adj.: ta (kytle) bieše dierawa perforata 65%. desátý, num.: w defatu hodinu decimam 138b, desót, num. f.: defyet ke stu let centum et decem annorum 14%; stařec těžké myślenie mójiese za defyet let per annos decem 75%; — s těma (bratry)
Strana 497
piłbyvajice v pietinadcte letech quin- decim 73?; (Silvanus) máéjiese gede- nadcte ucóeníkuov undecim 82%; (Hi- larion) biese patnadcte let stár quin- decim r54P; od ffeftehonadct let (sic m. léta) véku svého sexto decimo anno 155b; věčší (bratr) bieše patnadctí let quindecim 1075; sláp gedenadctí loket quadraginta 138* (odchylng); piféd patnadczü (lety) ante quindecim D 182%; patynadcty den quinto- decimo die ro4b; gedenadcta kapitola 1785; — by tak sám jediný dwadcyetí let viginti 1785; jedna a dwadcyet 190%; — když bieše (Peor) v pietí- mezydfyetma letech viginti et quinque 555; za cztyrzímezydcyetma let viginti et quattuor 565; ffeftamezydcyetma kapitola 192%; od léta prvého a dvadcá- tého aZ do fftímezydcyetmeh (sic) vigesimum septimum 156* (odchyln&); cztyrzí mezydcyetma ka[pitola] 191%; — £e trzidcyetí let s niZádnym člo- vék2m nemluvil triginta 30b; we trzidcyetí dnech triginta 131%; já sem cztyrzidcyeti let lka! mnicha quadra- ginta t.; —]an ptés dewaddefatlet véku vstát bie$e nonagenariam àetatem ageret 5*; ffeftdefat (Zalmuov) ustaviti sexagenos 113°; tomut jest ffeftdefat let sexaginta 150%; ofmdefat let živi budem octoginta 1799; ve dwudcat dnech viginti 131%; bliz k fedmidcat letóm septuaginta prope annis 170%; do ofmídcat let octoginta 1705; ve trziech a ffefdefati letech svého života sexagesimo tertio anno 163?. désiti, impf.: diáble, váak mne nic ne- diefyfs non terres 1612, déšč, m.: by šel defft v těch krajinách pluviam 105%; mnoho dfftie spadlo pluvias 1865, i détatko, n.: uziéchu díetatko ležiece na oltáti puerulus C r39*. détinny v. détiny. détinsky, adv.: jako robata dietinfky pfebyvajic D ad 11%. détinsky, adj.: nenásleduje díetínfkych lehkostí infantium lascivias A 1%; dietinfky vék DE ad 172%. dětinstvie, n., dětství: aby byl tak po- slušen, jako byl v svém dietinitwij infantiam 1132. Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 8. 497 détinstvo, n. — Dëtstvi: od dietinftwa aZ do véku poZitého a pueritia 155. — Porod: ten jistý hospodyni doma k dietinftwu jmějieše uxor gravida 3%. dětiný, dětinný, adj.: z mladosti dietíne a pueritia 28b; jakoż ten dietíny vék má obyééj 172%; na dietinv drzost nedbagí (sic m. nedbajé) infantium las- civias t; hospodyni téZkü k dietynemu porodění A ad 3%, ku porodu. — Adv. -ně: čas jest, abychom se drželi toho učenie, ne jako dietínnie robota (sic m. robata détinné) vždy přebývajíc 11%. devatdesát, num.: dewaddefat let stár nonagenarius 149%. devátý, num.: od prvé hodiny až do de- wate ad nonam 42P. dévetka, f., divka: jedna dieweczka z jeho rodu puella 46b; dieweczka by zdráva puella 201*. dévicé, f., dívka, panna: hubend diewicye mnoho sě muči 74%; diewicye Marie, matky bożie virginem 1859. dévojna, f., panna: hospodéï méjiese dceru dyewoygnu A ad C 208%. dévojstvo, n., Panenství: v čistotě ostati a diewogftwo schovati in virginitate 37b; čistota v manželstvě a w die- wogftwie ktve virginitas 204). diábel, m.: kfivda z boha .nepochodí, ale s diabla a malo 45; diabli nizddné moci nemají daemones 58%; diabelt jest je3¢e neumtél diabolus 76%; od diabia pokuśen a satana 103b. diábelsky, adj.: všěcky činy díabelike vuole diaboli 55; diabelfku zlostí per insidias diaboli 72*; mnoho rozličných lstí diabelfkych daemonum 175%; přč- hrozný přiebytče diabelfky. malignis spiritibus 103", diakon, m.: (Antonius) dyakony na modlitbu ponúkáše diacones 199), Diana v. Adriana. Didymus, m., jm. os.: viděchom mužč, jemuž diechu dydynyvs (!) Didymum 37*. diek, m.: jeśto by nemocnému wdiek býti mohlo ACE ad 36, vhod. dieka, f., dík, děkování: tehdy nás f dieku poćć ponńcóti post gratiarum actionem 32b; bohu dieku vzdávajé gratias agens 57%; — učinichu mě popem bez- dieky invitum 74*, proti vůli; (Poemon) bezdieky jdieśe extra voluntatem 32
piłbyvajice v pietinadcte letech quin- decim 73?; (Silvanus) máéjiese gede- nadcte ucóeníkuov undecim 82%; (Hi- larion) biese patnadcte let stár quin- decim r54P; od ffeftehonadct let (sic m. léta) véku svého sexto decimo anno 155b; věčší (bratr) bieše patnadctí let quindecim 1075; sláp gedenadctí loket quadraginta 138* (odchylng); piféd patnadczü (lety) ante quindecim D 182%; patynadcty den quinto- decimo die ro4b; gedenadcta kapitola 1785; — by tak sám jediný dwadcyetí let viginti 1785; jedna a dwadcyet 190%; — když bieše (Peor) v pietí- mezydfyetma letech viginti et quinque 555; za cztyrzímezydcyetma let viginti et quattuor 565; ffeftamezydcyetma kapitola 192%; od léta prvého a dvadcá- tého aZ do fftímezydcyetmeh (sic) vigesimum septimum 156* (odchyln&); cztyrzí mezydcyetma ka[pitola] 191%; — £e trzidcyetí let s niZádnym člo- vék2m nemluvil triginta 30b; we trzidcyetí dnech triginta 131%; já sem cztyrzidcyeti let lka! mnicha quadra- ginta t.; —]an ptés dewaddefatlet véku vstát bie$e nonagenariam àetatem ageret 5*; ffeftdefat (Zalmuov) ustaviti sexagenos 113°; tomut jest ffeftdefat let sexaginta 150%; ofmdefat let živi budem octoginta 1799; ve dwudcat dnech viginti 131%; bliz k fedmidcat letóm septuaginta prope annis 170%; do ofmídcat let octoginta 1705; ve trziech a ffefdefati letech svého života sexagesimo tertio anno 163?. désiti, impf.: diáble, váak mne nic ne- diefyfs non terres 1612, déšč, m.: by šel defft v těch krajinách pluviam 105%; mnoho dfftie spadlo pluvias 1865, i détatko, n.: uziéchu díetatko ležiece na oltáti puerulus C r39*. détinny v. détiny. détinsky, adv.: jako robata dietinfky pfebyvajic D ad 11%. détinsky, adj.: nenásleduje díetínfkych lehkostí infantium lascivias A 1%; dietinfky vék DE ad 172%. dětinstvie, n., dětství: aby byl tak po- slušen, jako byl v svém dietinitwij infantiam 1132. Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 8. 497 détinstvo, n. — Dëtstvi: od dietinftwa aZ do véku poZitého a pueritia 155. — Porod: ten jistý hospodyni doma k dietinftwu jmějieše uxor gravida 3%. dětiný, dětinný, adj.: z mladosti dietíne a pueritia 28b; jakoż ten dietíny vék má obyééj 172%; na dietinv drzost nedbagí (sic m. nedbajé) infantium las- civias t; hospodyni téZkü k dietynemu porodění A ad 3%, ku porodu. — Adv. -ně: čas jest, abychom se drželi toho učenie, ne jako dietínnie robota (sic m. robata détinné) vždy přebývajíc 11%. devatdesát, num.: dewaddefat let stár nonagenarius 149%. devátý, num.: od prvé hodiny až do de- wate ad nonam 42P. dévetka, f., divka: jedna dieweczka z jeho rodu puella 46b; dieweczka by zdráva puella 201*. dévicé, f., dívka, panna: hubend diewicye mnoho sě muči 74%; diewicye Marie, matky bożie virginem 1859. dévojna, f., panna: hospodéï méjiese dceru dyewoygnu A ad C 208%. dévojstvo, n., Panenství: v čistotě ostati a diewogftwo schovati in virginitate 37b; čistota v manželstvě a w die- wogftwie ktve virginitas 204). diábel, m.: kfivda z boha .nepochodí, ale s diabla a malo 45; diabli nizddné moci nemají daemones 58%; diabelt jest je3¢e neumtél diabolus 76%; od diabia pokuśen a satana 103b. diábelsky, adj.: všěcky činy díabelike vuole diaboli 55; diabelfku zlostí per insidias diaboli 72*; mnoho rozličných lstí diabelfkych daemonum 175%; přč- hrozný přiebytče diabelfky. malignis spiritibus 103", diakon, m.: (Antonius) dyakony na modlitbu ponúkáše diacones 199), Diana v. Adriana. Didymus, m., jm. os.: viděchom mužč, jemuž diechu dydynyvs (!) Didymum 37*. diek, m.: jeśto by nemocnému wdiek býti mohlo ACE ad 36, vhod. dieka, f., dík, děkování: tehdy nás f dieku poćć ponńcóti post gratiarum actionem 32b; bohu dieku vzdávajé gratias agens 57%; — učinichu mě popem bez- dieky invitum 74*, proti vůli; (Poemon) bezdieky jdieśe extra voluntatem 32
Strana 498
498 suam 84b; bezdieky sem sém přiveden invitus 160%; (Apollonius) pocéstné bratřie bez jich dieky na pokoj vodieše contra voluntatem 21°, diel, m.: abych chudým diel rozdělil partem 143%, dielce, n., dílko: jeden mi člověk potřébu ¢iniede, prodávajé mé díelce opere 74^; onen onomu prácé neb dielcye nékte- rého pomáhá 1o2b, dielo, n., dílo, Práce, dělání: mnozí dobrá diela činie bonum opus ob; (lvové) za své dielo odplaty žádášta pro opere 152% aby (človčk) hotov byl k díelu nebeského Jeruzalema con- struendis moenibus Jerusalem 1032, diera, f.: (voda) ven tečieše dieru per foramina 59%, dietě, n.: ještě díetietem jsa puer 28°; my smy dietí tvé sestry filii 56%; — vidév jej (mnicha) dietíe, prosilo jeho, aby... puer G XVIII” (doslovně; puer zde = sluha). dietéci, adj.: dietiecye kovekánie in- fantum 155%, dieti, impf. praviti, říkati: tak jest, jakoż dieff dixisti 719; co proti tomu dieff dictura es r49b; vidéchom otcé svatého, jemuZ diegíechu Elongius (!) Eulogium nomine 15%; uzf&chom vel- blüdy, jimZto diegíj dromedáti vocant 1465; vece jie (Eufrosyné)opat: kterak € diegy quod est nomen tuum C 203%, dieti, impf.: to (sic m. tu) fye i od nich velicí divové diegíí consummantur 535; téhoZ casu, kdyZ fye to diegieffe ge- rebantur 148%; pověz mi, kterak fye na světě diege mezi lidmi guomodo se habeat hominum genus 150b; když fye to tak diegieffe v Sicilí geruntur in Sicilia 167%; — když bratřie jeho tázachu, kam {ye duësé dıege, když z těla vystúpí 199%; (Pafuncius) pote čeledi tázati, kam by fie diela Eufro- zyna, jeho dci guid de Euphrosyna actum esset C 204% (volnë). dietko, n., dietky, plur. f.: najmilejsie dietlcy filii 5%; (Macharius) uztë, ano po všem kostele jako díetky müfení- nové sém i tam běhají videt parvulos pueros 615; uzdrav mé dietky liberos 157% dievka, f. — Dívka, panna: počě k díew- cye mluviti puellam 37; množstvie diewek virginum t; jedna diewka virgo 196% — Služebnice: ať pozdraví tebe díwka tvá ancilla G XVII19; této díwky tvé péči rač mieti ancillae G t. Diolco, n., jm. misini: ta púšť bieše bliz Dyolcho (!) od mésta oppido, quod dicitur Diolco 30P. Diolcos, m., 7m. místní: do města, jenžto sluove dyvitus (!) Diolcos appellatur 122%, : Diolcho v. 2Dzo/co. Dioskorus, m., jm. os.: o svatém otci Dyofkoru de Dioscoro 31%, Diultus v. Diolcos. div, m.: (bůh) nám mnoho díwuow zèvil mirabilia 1%; jiných diwow mnoho skrze něj (sv. Jana) pán buoh činieše multas virtutes implevit 11%; ten ve- liky diw jiné krajiny uslyščvše mira- culum 18%, diviti sé, impf.: (pústenník) počč {ye diwiti miratus est 8%; (bratiie) poc¢échu fye diwiti jeho ustavitenstvi admirati sunt 42%; já {ye diwim tak mûdrému muži miror 100b, bratfie poččchu fye diwiti, proč by to učinil stupere 119%. divný, adj. podivuhodný: to jest velmi díwne valde mirum 2%; díwny pán buoh v zaslúžení svých svatých mira- bilis 28%; na té pûsti vidéchom diwneho muzé admirabilem 395; to biese díwne do üeho mirabile 84b. — Adv. -né — = podivuhodné: (sv, Elenus) ke véemu úžitku diwnie jé (bratrie) piipravi mirabiliter 30%; toho jistého lidé díwníe rádi navštčvováchu mirum ad modum 111°; (Antonius) opatiiv jé. i podé diwnie Z&leti mire 165%. divoký, adj.: bieše člověk velmi ukrutný a díwoky ferus i95; (Elenus) uzt& diwoke oslicé po pûsti chodiece ona- gros 20% množstvie zvěři diwoke bestiarum 103°, divüci, adj.: divy sem diwucie dnes viděl C 206b, Divus v. Dulas. dlan, f., dias: kromé& dlanij 147. dle praep., pro: i co dle [jieste, co] ste neséli quare 1645; povéz mi lafky dle, kterak... pro charitate G XVIIIe, dlíti, impf. protahovati: slusie nedliti modlitvu 114%, dlühy, adj.: dluhe sudlicé hastilia longa 1435; (Antonín) uzřě jednoho diuheho
498 suam 84b; bezdieky sem sém přiveden invitus 160%; (Apollonius) pocéstné bratřie bez jich dieky na pokoj vodieše contra voluntatem 21°, diel, m.: abych chudým diel rozdělil partem 143%, dielce, n., dílko: jeden mi člověk potřébu ¢iniede, prodávajé mé díelce opere 74^; onen onomu prácé neb dielcye nékte- rého pomáhá 1o2b, dielo, n., dílo, Práce, dělání: mnozí dobrá diela činie bonum opus ob; (lvové) za své dielo odplaty žádášta pro opere 152% aby (človčk) hotov byl k díelu nebeského Jeruzalema con- struendis moenibus Jerusalem 1032, diera, f.: (voda) ven tečieše dieru per foramina 59%, dietě, n.: ještě díetietem jsa puer 28°; my smy dietí tvé sestry filii 56%; — vidév jej (mnicha) dietíe, prosilo jeho, aby... puer G XVIII” (doslovně; puer zde = sluha). dietéci, adj.: dietiecye kovekánie in- fantum 155%, dieti, impf. praviti, říkati: tak jest, jakoż dieff dixisti 719; co proti tomu dieff dictura es r49b; vidéchom otcé svatého, jemuZ diegíechu Elongius (!) Eulogium nomine 15%; uzf&chom vel- blüdy, jimZto diegíj dromedáti vocant 1465; vece jie (Eufrosyné)opat: kterak € diegy quod est nomen tuum C 203%, dieti, impf.: to (sic m. tu) fye i od nich velicí divové diegíí consummantur 535; téhoZ casu, kdyZ fye to diegieffe ge- rebantur 148%; pověz mi, kterak fye na světě diege mezi lidmi guomodo se habeat hominum genus 150b; když fye to tak diegieffe v Sicilí geruntur in Sicilia 167%; — když bratřie jeho tázachu, kam {ye duësé dıege, když z těla vystúpí 199%; (Pafuncius) pote čeledi tázati, kam by fie diela Eufro- zyna, jeho dci guid de Euphrosyna actum esset C 204% (volnë). dietko, n., dietky, plur. f.: najmilejsie dietlcy filii 5%; (Macharius) uztë, ano po všem kostele jako díetky müfení- nové sém i tam běhají videt parvulos pueros 615; uzdrav mé dietky liberos 157% dievka, f. — Dívka, panna: počě k díew- cye mluviti puellam 37; množstvie diewek virginum t; jedna diewka virgo 196% — Služebnice: ať pozdraví tebe díwka tvá ancilla G XVII19; této díwky tvé péči rač mieti ancillae G t. Diolco, n., jm. misini: ta púšť bieše bliz Dyolcho (!) od mésta oppido, quod dicitur Diolco 30P. Diolcos, m., 7m. místní: do města, jenžto sluove dyvitus (!) Diolcos appellatur 122%, : Diolcho v. 2Dzo/co. Dioskorus, m., jm. os.: o svatém otci Dyofkoru de Dioscoro 31%, Diultus v. Diolcos. div, m.: (bůh) nám mnoho díwuow zèvil mirabilia 1%; jiných diwow mnoho skrze něj (sv. Jana) pán buoh činieše multas virtutes implevit 11%; ten ve- liky diw jiné krajiny uslyščvše mira- culum 18%, diviti sé, impf.: (pústenník) počč {ye diwiti miratus est 8%; (bratiie) poc¢échu fye diwiti jeho ustavitenstvi admirati sunt 42%; já {ye diwim tak mûdrému muži miror 100b, bratfie poččchu fye diwiti, proč by to učinil stupere 119%. divný, adj. podivuhodný: to jest velmi díwne valde mirum 2%; díwny pán buoh v zaslúžení svých svatých mira- bilis 28%; na té pûsti vidéchom diwneho muzé admirabilem 395; to biese díwne do üeho mirabile 84b. — Adv. -né — = podivuhodné: (sv, Elenus) ke véemu úžitku diwnie jé (bratrie) piipravi mirabiliter 30%; toho jistého lidé díwníe rádi navštčvováchu mirum ad modum 111°; (Antonius) opatiiv jé. i podé diwnie Z&leti mire 165%. divoký, adj.: bieše člověk velmi ukrutný a díwoky ferus i95; (Elenus) uzt& diwoke oslicé po pûsti chodiece ona- gros 20% množstvie zvěři diwoke bestiarum 103°, divüci, adj.: divy sem diwucie dnes viděl C 206b, Divus v. Dulas. dlan, f., dias: kromé& dlanij 147. dle praep., pro: i co dle [jieste, co] ste neséli quare 1645; povéz mi lafky dle, kterak... pro charitate G XVIIIe, dlíti, impf. protahovati: slusie nedliti modlitvu 114%, dlühy, adj.: dluhe sudlicé hastilia longa 1435; (Antonín) uzřě jednoho diuheho
Strana 499
a velmi hrozného guendam longum 1995; po dluhe chvíli post grande intervallum 145%; pfisahl sem tam za dluho nejiti nisi post multum tempus 66%; o vśśch otcich svatých, jenż na piśti pfóbyvaji, co sem védél, dluho by bylo vypraviti longum rrob, — Adv. dlüho: jesté dluho bieše do světa 150%; ta v6c nemuoż dluho ostati din 64b, dlužník, m., věřitel: dach jiej tři sta šiliňkuov peněz, aby sama sě odlužníka vyplatila 12%, dlužný, adj. — Povinný: buoh jako dobrá hospoda svého rytiefś byl pilen a dluzen jemu odplatiti biese 7b;to smy jemu dluzní, abychom jemu slúžili, že nás stvořil servitutem debere 18ob, — Dlužný: když mi který bratr bude dluzen nékoliko penéz debet 9o?. . dna, f.: syna dnv zlámaného paraly- ticum 78*; dna všecko jeho tělo zláma paralyseos D 111®, dnes, adv.: nebudu dnes jiesti hodie 30b, dnesni, adj.: dneffnif den hodierna die ob; po dneffní den amodo 89b; do dneffníeho dne in praesentem diem 139%, dnieti, impf., rozednivati se: když již počě dnieti lucesceret 198%, dno, n.: hlubiny mořské, ješto sú beze dna 166%. do, praep. — Označuje smér, kterým se děj slovesný nese: (bůh), jenž naši cěstu do Egipta zfiedil ad Aegyptum 1%, (Hilarion) mysleśe do oftrowa plynńti ad insulas 165%; — vyslovuje, až kam děj slovesný sahá, vyjadřuje míru: że jima ta téka ledva do pafa bie&e ad latera 13%; jest veliká pá$té aZ do Arabie a do mrtweho morzíe usque Arabiam et ad mare mortuum D 110% ad 126°; (stařec) nejśdl chleba, ani vody pil nikdy do wole ad satietatem 76%; ustav bezmála aZ do fmrti usque ad mortem 98%; tu sé napichom do nerody usque ad satietatem 145b, by tu viece neZ do roka 165»; (bratfie) jich skončenie den pamatují slavně až do dneffnieho dne usgue in prae- sentem diem C 207%; — označuje při- bližný počet: v některém kläster& do {ta mnichuov přčbýváše 107; neb sě jich (mnichů) někdy sebráše do dwu „dob rota, f.: 499 tifycy ad duo millia 162%; — udává, do čího nitra děj slovesný vniká, vstupuje: do koftela in ecclesiam 77%; (Simeon) uzřě kostel i béZé do neho ingressus est 134; — zvláštní obraty: i co vám do toho 180% jak ty do mne jmáš putas 3%; měl mnoho dobrých skutkuov do febe 57; pro to přielišné do febe úfanie 6%; nejsem svédom do febe ničehuož dobrého 11; věčší nesmysl do febe ukazujete 28%, na sobě; bratřie do neho praviechu 56%, o něm; jest divné do fwateho antoníe, Ze . . . in Antonio mirabile est 196b, na Anto- nínovi; také jsme jiné do fwatych ot- czuow viděli D 111% ad 1275; — do opakováno: do klafftera do gednoho in quoddam monasterium 83%; do pecy do horke 111%; do wfy do fwe 165%, doba, f.: (Antonius) počě od té doby přčs cělú noc plakati ex illa hora 199%; (bratr) w. tu dobu duši pusti 26b; w tu dobu pojíde ten učeník ecce subito 54%. dobéhnüti, pf.: (lvové) upřiemo do- biehffe těla svatého starcči stašta 152%. dobìè, adv.: dobrzie sč divíš bene 88b; uète sé dobrzie ciniti benefacere 80%; — bochník dobrzíe érnéj$i aliquando sor- didiorem 8?, hodné; jeden z ní (dvou bratří) bieše umély dobrzie ad plenum doctus 94?; dobrzíe pěti set mniskuov circiter quingentorum 15b; dobrzie pét tisícuov circiter quinque 100b; mużiev a żen dobrzie do dvi stó ducenti ferme 1602, pakli kto jeho dobrotu uznamenal benignitatem 36; totoť jest dobrota našeho stvořitele bonitas D 1832. . dobrotivÿ, adj.: každý jich učieše sé byti dobrotiwiegffij 2%. dobrovolenstvie, n., dobrovolnost: Zádost duchovní a dobrowolenftwíe animae libertatem 101%. dobrovolný, adj.: pro milost a dobro- wolne slüZenie famulatu spontaneo 175b; majíc od boha, že smy dobro- wolni post libertatem concessam 184%, nadáni svobodnou vülí; bojít sé diábel bdénie, dobrowolne chudoby volunta- riam paupertatem 186*, — Adv. -né: dobrowolnie śkodu trpi voluntarie 69%; 32*
a velmi hrozného guendam longum 1995; po dluhe chvíli post grande intervallum 145%; pfisahl sem tam za dluho nejiti nisi post multum tempus 66%; o vśśch otcich svatých, jenż na piśti pfóbyvaji, co sem védél, dluho by bylo vypraviti longum rrob, — Adv. dlüho: jesté dluho bieše do světa 150%; ta v6c nemuoż dluho ostati din 64b, dlužník, m., věřitel: dach jiej tři sta šiliňkuov peněz, aby sama sě odlužníka vyplatila 12%, dlužný, adj. — Povinný: buoh jako dobrá hospoda svého rytiefś byl pilen a dluzen jemu odplatiti biese 7b;to smy jemu dluzní, abychom jemu slúžili, že nás stvořil servitutem debere 18ob, — Dlužný: když mi který bratr bude dluzen nékoliko penéz debet 9o?. . dna, f.: syna dnv zlámaného paraly- ticum 78*; dna všecko jeho tělo zláma paralyseos D 111®, dnes, adv.: nebudu dnes jiesti hodie 30b, dnesni, adj.: dneffnif den hodierna die ob; po dneffní den amodo 89b; do dneffníeho dne in praesentem diem 139%, dnieti, impf., rozednivati se: když již počě dnieti lucesceret 198%, dno, n.: hlubiny mořské, ješto sú beze dna 166%. do, praep. — Označuje smér, kterým se děj slovesný nese: (bůh), jenž naši cěstu do Egipta zfiedil ad Aegyptum 1%, (Hilarion) mysleśe do oftrowa plynńti ad insulas 165%; — vyslovuje, až kam děj slovesný sahá, vyjadřuje míru: że jima ta téka ledva do pafa bie&e ad latera 13%; jest veliká pá$té aZ do Arabie a do mrtweho morzíe usque Arabiam et ad mare mortuum D 110% ad 126°; (stařec) nejśdl chleba, ani vody pil nikdy do wole ad satietatem 76%; ustav bezmála aZ do fmrti usque ad mortem 98%; tu sé napichom do nerody usque ad satietatem 145b, by tu viece neZ do roka 165»; (bratfie) jich skončenie den pamatují slavně až do dneffnieho dne usgue in prae- sentem diem C 207%; — označuje při- bližný počet: v některém kläster& do {ta mnichuov přčbýváše 107; neb sě jich (mnichů) někdy sebráše do dwu „dob rota, f.: 499 tifycy ad duo millia 162%; — udává, do čího nitra děj slovesný vniká, vstupuje: do koftela in ecclesiam 77%; (Simeon) uzřě kostel i béZé do neho ingressus est 134; — zvláštní obraty: i co vám do toho 180% jak ty do mne jmáš putas 3%; měl mnoho dobrých skutkuov do febe 57; pro to přielišné do febe úfanie 6%; nejsem svédom do febe ničehuož dobrého 11; věčší nesmysl do febe ukazujete 28%, na sobě; bratřie do neho praviechu 56%, o něm; jest divné do fwateho antoníe, Ze . . . in Antonio mirabile est 196b, na Anto- nínovi; také jsme jiné do fwatych ot- czuow viděli D 111% ad 1275; — do opakováno: do klafftera do gednoho in quoddam monasterium 83%; do pecy do horke 111%; do wfy do fwe 165%, doba, f.: (Antonius) počě od té doby přčs cělú noc plakati ex illa hora 199%; (bratr) w. tu dobu duši pusti 26b; w tu dobu pojíde ten učeník ecce subito 54%. dobéhnüti, pf.: (lvové) upřiemo do- biehffe těla svatého starcči stašta 152%. dobìè, adv.: dobrzie sč divíš bene 88b; uète sé dobrzie ciniti benefacere 80%; — bochník dobrzíe érnéj$i aliquando sor- didiorem 8?, hodné; jeden z ní (dvou bratří) bieše umély dobrzie ad plenum doctus 94?; dobrzíe pěti set mniskuov circiter quingentorum 15b; dobrzie pét tisícuov circiter quinque 100b; mużiev a żen dobrzie do dvi stó ducenti ferme 1602, pakli kto jeho dobrotu uznamenal benignitatem 36; totoť jest dobrota našeho stvořitele bonitas D 1832. . dobrotivÿ, adj.: každý jich učieše sé byti dobrotiwiegffij 2%. dobrovolenstvie, n., dobrovolnost: Zádost duchovní a dobrowolenftwíe animae libertatem 101%. dobrovolný, adj.: pro milost a dobro- wolne slüZenie famulatu spontaneo 175b; majíc od boha, že smy dobro- wolni post libertatem concessam 184%, nadáni svobodnou vülí; bojít sé diábel bdénie, dobrowolne chudoby volunta- riam paupertatem 186*, — Adv. -né: dobrowolnie śkodu trpi voluntarie 69%; 32*
Strana 500
500 jest zde pláč dobrowolníe ex volun- tate 87b. dobry, adj.: dobrzij starci boni patres 15; mnozí dobra diela éinie bonum opus 95; dobre jest člověku, když z mládi břieme nese bonum 103%; měj jě (knihy) sobě z mé dobre vuole cum voluntate mea 555; — po dobre chvíli post multum temporis C 201*, — Zpodstatnélé dobré: svrchované dobre perfectum bonum 9o?, dobytéé, n.: nakládati na dobytcze animal 68b; (diábel) uvázánt ohlaví jako dobytczie iumentum 183, dobytčí, adj.: dušě vásé i váéelikého stvofenie, haduov i dobytczíe pecudum 2022, dobytek, m.: lidói dobytek animalia 1385; lidé dobytku rovni budú iumentis 206%, dobyti, pf. — Opatřití, vydélati, siskati: všeliká věc přěčdobrá jest řiedka a ne- snadna dobytí 2%; v této (peleši) nynie pobud, aZ sobé jiné dobudeff invenias, ubi possis manere 52b; aby tu hnojé skocského dobyl requireret 54*; abych jiej (Zené) mohl pokrma dobytí victum ministrarem 74%; dfieve než jich (drev) dobudiechu i165; Zádajé sobě náměstka duostojného dobytí providere 1269; vše, což do- budieffe omnem laborem suum 131°; synem, jehoZ si v cizoloství dobyl habes C 2085, — Dobyti (bojem): kdyz ciesař chce dobyti svých nepřátel v kte- rém městě expugnare 67% — Dobytí sé = vyprostiti se: aby fye odtud ne- mohl dobytí se excutere 148%. dobývati, impf., opatřovati, vydélávati: chleba sobé dobywaífe panem sibi laborans 193%; (poustevník) poéé sobé chleba s úsilím dobywatí 9%; pokrmu sobě dobywagíe guaerens 6%; požitek a pokrm sobě dobywachu AC ad 18%, dočekati, pf.: bezpečně skončenie docze- kagte 6%; hněvy nemoha doczekatí iram differre non valens 146%; nejsme jisti, doczekamy-h dne 180b. dodělati, pf.: (stařec) své (dielo) nedo- dielane ostavil E ad 84% doch, m., došek: z jeho hrdla plamen soptáše, jako by doch zapálil 1832; duoch D ad t. docházéti, impf.: té (páry) když slunce dochazieffe, v kruáce solné sé obraco- váše C ad 40b, do té páry zasahovalo; tebe (pouště) zákon starý dochazye 102%, tebe zasahuje svou řečí, tebe se dotýká. dojíti, pf.: dogítí věčného odpočívanie pervenire ad regiuem 58%; mnohého doufánie doffel jest (otec) consecutus est G XVIIIP*, naději dostal; té (páry) když slunce dvogdieffe 409, do ní za- sáhlo; — aby doffel k súdci descen- deret ad iudicem 49h; skrzé smutky mámy dogití do králevstvie boZieho introire in regnum 120%, dokavadź v. dokovad. dokladati sé, impf.: jenz (orééek) fye vždy boha dokiada a vie, co kdy činiti má Dei consecrat nomine 187%, dokonánie, n. — Dodělání, konec: zúfanie jest věčné smrti dokonaníe 7b; když nemože mezi popy o jich moci nižádné dokonaníe býti reprimi non posset 106; dobrých skutkuov počátek i do- konaníe 73*. — Dokonalost: jehožto (Kristovou) mocí má byti pravé do- konanie 12; Jan pro pravé dokonanie u milosrdi svć zlosti zapomanul 842, dokonati, pf.: kdyż tu radu dokona 5%; když chtieše tu žádost dokonatí 6%; jenž by mohl prozbami svými konec žádosti jeho dokonatí perficere G XVIIb; zamálem Ze (télesné žádosti) mého ptiebytka v zemi nedokonachu consummaverunt me 9%; Teodozius život dokona vitam finire ob; doko- nawífy (Eufrozyna) béh peracto cursu . G XIX; pak-liť (jazyk) již bude mlu- viti, aby nikoli skutkem nedokonai, toho stiéz ne reddat in facto 69% (volné); bratrská viera nemohla do- konati ye mnohymi sváry popovymi reprimi 106b, zahynouti, dokonávati, impf.: ty hodiny (otcové) takto pocínáchu i dokonawachu con- summant 113b; již fye třetie léto do- konawaffe 111P, dokovad, dokavad, dokud, -ž. — Adv. jak dlouho: dokud jest trpěti obmešká- nie i škody, ješto Elalius (sic) činí? quamdiu 549; dokod (sic) chcete toho nevinného mnicha bíti? usgueguo 74%, AE dokud, C dokudz, D dokawad; dokudz budu, otée, vstávati? usquequo 75%; dokowad slusie mlééti? usquequo 92b, — Conj. dokud: aby toho nižád-
500 jest zde pláč dobrowolníe ex volun- tate 87b. dobry, adj.: dobrzij starci boni patres 15; mnozí dobra diela éinie bonum opus 95; dobre jest člověku, když z mládi břieme nese bonum 103%; měj jě (knihy) sobě z mé dobre vuole cum voluntate mea 555; — po dobre chvíli post multum temporis C 201*, — Zpodstatnélé dobré: svrchované dobre perfectum bonum 9o?, dobytéé, n.: nakládati na dobytcze animal 68b; (diábel) uvázánt ohlaví jako dobytczie iumentum 183, dobytčí, adj.: dušě vásé i váéelikého stvofenie, haduov i dobytczíe pecudum 2022, dobytek, m.: lidói dobytek animalia 1385; lidé dobytku rovni budú iumentis 206%, dobyti, pf. — Opatřití, vydélati, siskati: všeliká věc přěčdobrá jest řiedka a ne- snadna dobytí 2%; v této (peleši) nynie pobud, aZ sobé jiné dobudeff invenias, ubi possis manere 52b; aby tu hnojé skocského dobyl requireret 54*; abych jiej (Zené) mohl pokrma dobytí victum ministrarem 74%; dfieve než jich (drev) dobudiechu i165; Zádajé sobě náměstka duostojného dobytí providere 1269; vše, což do- budieffe omnem laborem suum 131°; synem, jehoZ si v cizoloství dobyl habes C 2085, — Dobyti (bojem): kdyz ciesař chce dobyti svých nepřátel v kte- rém městě expugnare 67% — Dobytí sé = vyprostiti se: aby fye odtud ne- mohl dobytí se excutere 148%. dobývati, impf., opatřovati, vydélávati: chleba sobé dobywaífe panem sibi laborans 193%; (poustevník) poéé sobé chleba s úsilím dobywatí 9%; pokrmu sobě dobywagíe guaerens 6%; požitek a pokrm sobě dobywachu AC ad 18%, dočekati, pf.: bezpečně skončenie docze- kagte 6%; hněvy nemoha doczekatí iram differre non valens 146%; nejsme jisti, doczekamy-h dne 180b. dodělati, pf.: (stařec) své (dielo) nedo- dielane ostavil E ad 84% doch, m., došek: z jeho hrdla plamen soptáše, jako by doch zapálil 1832; duoch D ad t. docházéti, impf.: té (páry) když slunce dochazieffe, v kruáce solné sé obraco- váše C ad 40b, do té páry zasahovalo; tebe (pouště) zákon starý dochazye 102%, tebe zasahuje svou řečí, tebe se dotýká. dojíti, pf.: dogítí věčného odpočívanie pervenire ad regiuem 58%; mnohého doufánie doffel jest (otec) consecutus est G XVIIIP*, naději dostal; té (páry) když slunce dvogdieffe 409, do ní za- sáhlo; — aby doffel k súdci descen- deret ad iudicem 49h; skrzé smutky mámy dogití do králevstvie boZieho introire in regnum 120%, dokavadź v. dokovad. dokladati sé, impf.: jenz (orééek) fye vždy boha dokiada a vie, co kdy činiti má Dei consecrat nomine 187%, dokonánie, n. — Dodělání, konec: zúfanie jest věčné smrti dokonaníe 7b; když nemože mezi popy o jich moci nižádné dokonaníe býti reprimi non posset 106; dobrých skutkuov počátek i do- konaníe 73*. — Dokonalost: jehožto (Kristovou) mocí má byti pravé do- konanie 12; Jan pro pravé dokonanie u milosrdi svć zlosti zapomanul 842, dokonati, pf.: kdyż tu radu dokona 5%; když chtieše tu žádost dokonatí 6%; jenž by mohl prozbami svými konec žádosti jeho dokonatí perficere G XVIIb; zamálem Ze (télesné žádosti) mého ptiebytka v zemi nedokonachu consummaverunt me 9%; Teodozius život dokona vitam finire ob; doko- nawífy (Eufrozyna) béh peracto cursu . G XIX; pak-liť (jazyk) již bude mlu- viti, aby nikoli skutkem nedokonai, toho stiéz ne reddat in facto 69% (volné); bratrská viera nemohla do- konati ye mnohymi sváry popovymi reprimi 106b, zahynouti, dokonávati, impf.: ty hodiny (otcové) takto pocínáchu i dokonawachu con- summant 113b; již fye třetie léto do- konawaffe 111P, dokovad, dokavad, dokud, -ž. — Adv. jak dlouho: dokud jest trpěti obmešká- nie i škody, ješto Elalius (sic) činí? quamdiu 549; dokod (sic) chcete toho nevinného mnicha bíti? usgueguo 74%, AE dokud, C dokudz, D dokawad; dokudz budu, otée, vstávati? usquequo 75%; dokowad slusie mlééti? usquequo 92b, — Conj. dokud: aby toho nižád-
Strana 501
nému mepravil, dokudz jest on Ziv 107, C dokowadz; nepřijímaj mého těla zemé, dokowadz neuztím, co sé Eufro- zyné stalo donec. videam C 204. dokud, -Z, v. dokovad. dól, m.: váécky jé w gednom dolu po- chovachu 355; vjidechom na jedno miesto w duol u veliký convallis 40b; jednomu élovéku dvoi udélas&ta ,ca- pacem locum 152%; vzem télo na pleci i nese w dol in fossam 152b, | dole, adv.: z nie (z hory) voda teče dole 164b, dolej$í, adj.: v tá dobu dva lvy pobéZesta z dolexfhe pá$té ex interioris eremi parte 152% (volně). dolièenie, n., dotvrzent: (pûstennik) uëini krásné doliczenie sermonem 8P (voln&); Apellen vypravi to všecko věrným dolic/enim narratione fidelissima 11b, doliéiti, pf., dotvrditi. at by fye doko- nalo a dohczio slavné pravenie me- nované 171P; (Antonius) vecé, Ze tu nemuož déle s nimi býti, a příkladem toho dohczí grato usus exemplo 207b (volné). dolów, adv.: śrvie z ńeho dolvow padáchu 137^; aby ny woda snesla daleko dolvow deorsum 145; voda doluow tečieše labebatur 103%; (küñ) strže jej (Balachia) doluow decussit in terram 2082, dóm, m.: do jejieho domu sem ji do- provodil domui suae 11P; po všem městě viece bieše klášteruov než domvow domus 33b; — tvój duom i tvá čeled omnis domus vestra 3% doma, adv.: nizadného doma nebiese in domo 82%; (Antonius) v čistotě přč- býváše doma domi 1722, domácí, adj.: domacye dobytčě animal domesticum 100%, domček, m., domeček: pop nás přije v svuoj domezek AC ad 242, domek, m.: uzíév domek jedněch pús- tenníkuov cellulam $85; poznav to miesto jako svüj vlastní domek pro- priam domum 193% domnénie, n. — Domnóni: mnó jest divno domnienie va$e 5*; ode všech lidí w dobrem domnienij prebyvaże rib, měl u všech dobrou pověst. — Pode- zření: počěchu lidé nečisté domnieníe mieti o tom starci suspicari 51; (pán) soi nizddného domnienie nemäjiese, by- chova chtěla útéci suspicio 1452. domnieti sé, impf., domnívati se: jistého nic neviemy, ale tak .fye domnimy suspicionem dari 185; (Makarius) do- mnieffe fye, że by$ta pro tak téZké úsilé pryé utekla arbitrabatur 94b; inhed fye má mysl zlého domníe mali praesaga 145, něčeho zlého se do- mýšlela, něco zlého tušila; činuov, jichžto fye do mne domníte 5%, o nichž . myslíte, že při mně jsou. domnievanie, n.: domníewaníe jejie šlo po všem městě opinio (= pověst) G XVIII? (mylný překlad). domnievati sé, impf.: jakož ty fie do- mniewafs C ad 3?. ' domóv adv.: aby ráčil domvow sé vrátiti ad domum 7%; jdi domvow in domum tuam 139%; když sě Pafuncius bieše vrátil z kláštera domow domi C 2042. domový, adj., domovní: pod prahem domowym ACE ad 160%. dómysl, masc.: kdyby měl při sobě opa- trny dvomyfl bonum discretionis 124%. dońaż v. donidź. donésti, pf.: aby jej (bratra) donefli do jejieho domku portent 51), doněvadž, doňaž, doni(d)ž, donivadž, conj., dokud: doníewadz tu svatý Amon bieśc, dotud oni tu byli astante Ammone 236; neńfaj, donaż si na světě C ad 76%; viec nepotfebuj, domdz jsi Ziva 3%; donízí sě světu hodil dotud s' svá vuoli ve váem plnil 69; tak té ptiodéji, donídz nedieś »dosti mám*: donec dicas 25*; (dotud sluší mlčeti), donídz tebe neotieží usquequo interrogeris 92; tehdy s' ty sě nepostil, donízí mlád byl quando eras iuvenis 134% (volně); aby toho nepravil ižádnému, donywadz jest on Zív A ad 197, dopadniti, pf.: coż koli jiej z chřiepí plovieše, to země dopadna, v črvy sě obrátieše in terram cadens 1969?. doplniti, pf.: co sé jemu dobroty nedo- Stává, aby doplníl impleat 103b; kdyż fye doplní tfetí tyden completa heb- domada 130%; (on) pokánie nezaslüZil doplnítí G XX, dokončiti. dopomáhati, impf.: k ňemuž (království nebeskému) mné dopomahai Otec i Syn i Duch svaty 1042,
nému mepravil, dokudz jest on Ziv 107, C dokowadz; nepřijímaj mého těla zemé, dokowadz neuztím, co sé Eufro- zyné stalo donec. videam C 204. dokud, -Z, v. dokovad. dól, m.: váécky jé w gednom dolu po- chovachu 355; vjidechom na jedno miesto w duol u veliký convallis 40b; jednomu élovéku dvoi udélas&ta ,ca- pacem locum 152%; vzem télo na pleci i nese w dol in fossam 152b, | dole, adv.: z nie (z hory) voda teče dole 164b, dolej$í, adj.: v tá dobu dva lvy pobéZesta z dolexfhe pá$té ex interioris eremi parte 152% (volně). dolièenie, n., dotvrzent: (pûstennik) uëini krásné doliczenie sermonem 8P (voln&); Apellen vypravi to všecko věrným dolic/enim narratione fidelissima 11b, doliéiti, pf., dotvrditi. at by fye doko- nalo a dohczio slavné pravenie me- nované 171P; (Antonius) vecé, Ze tu nemuož déle s nimi býti, a příkladem toho dohczí grato usus exemplo 207b (volné). dolów, adv.: śrvie z ńeho dolvow padáchu 137^; aby ny woda snesla daleko dolvow deorsum 145; voda doluow tečieše labebatur 103%; (küñ) strže jej (Balachia) doluow decussit in terram 2082, dóm, m.: do jejieho domu sem ji do- provodil domui suae 11P; po všem městě viece bieše klášteruov než domvow domus 33b; — tvój duom i tvá čeled omnis domus vestra 3% doma, adv.: nizadného doma nebiese in domo 82%; (Antonius) v čistotě přč- býváše doma domi 1722, domácí, adj.: domacye dobytčě animal domesticum 100%, domček, m., domeček: pop nás přije v svuoj domezek AC ad 242, domek, m.: uzíév domek jedněch pús- tenníkuov cellulam $85; poznav to miesto jako svüj vlastní domek pro- priam domum 193% domnénie, n. — Domnóni: mnó jest divno domnienie va$e 5*; ode všech lidí w dobrem domnienij prebyvaże rib, měl u všech dobrou pověst. — Pode- zření: počěchu lidé nečisté domnieníe mieti o tom starci suspicari 51; (pán) soi nizddného domnienie nemäjiese, by- chova chtěla útéci suspicio 1452. domnieti sé, impf., domnívati se: jistého nic neviemy, ale tak .fye domnimy suspicionem dari 185; (Makarius) do- mnieffe fye, że by$ta pro tak téZké úsilé pryé utekla arbitrabatur 94b; inhed fye má mysl zlého domníe mali praesaga 145, něčeho zlého se do- mýšlela, něco zlého tušila; činuov, jichžto fye do mne domníte 5%, o nichž . myslíte, že při mně jsou. domnievanie, n.: domníewaníe jejie šlo po všem městě opinio (= pověst) G XVIII? (mylný překlad). domnievati sé, impf.: jakož ty fie do- mniewafs C ad 3?. ' domóv adv.: aby ráčil domvow sé vrátiti ad domum 7%; jdi domvow in domum tuam 139%; když sě Pafuncius bieše vrátil z kláštera domow domi C 2042. domový, adj., domovní: pod prahem domowym ACE ad 160%. dómysl, masc.: kdyby měl při sobě opa- trny dvomyfl bonum discretionis 124%. dońaż v. donidź. donésti, pf.: aby jej (bratra) donefli do jejieho domku portent 51), doněvadž, doňaž, doni(d)ž, donivadž, conj., dokud: doníewadz tu svatý Amon bieśc, dotud oni tu byli astante Ammone 236; neńfaj, donaż si na světě C ad 76%; viec nepotfebuj, domdz jsi Ziva 3%; donízí sě světu hodil dotud s' svá vuoli ve váem plnil 69; tak té ptiodéji, donídz nedieś »dosti mám*: donec dicas 25*; (dotud sluší mlčeti), donídz tebe neotieží usquequo interrogeris 92; tehdy s' ty sě nepostil, donízí mlád byl quando eras iuvenis 134% (volně); aby toho nepravil ižádnému, donywadz jest on Zív A ad 197, dopadniti, pf.: coż koli jiej z chřiepí plovieše, to země dopadna, v črvy sě obrátieše in terram cadens 1969?. doplniti, pf.: co sé jemu dobroty nedo- Stává, aby doplníl impleat 103b; kdyż fye doplní tfetí tyden completa heb- domada 130%; (on) pokánie nezaslüZil doplnítí G XX, dokončiti. dopomáhati, impf.: k ňemuž (království nebeskému) mné dopomahai Otec i Syn i Duch svaty 1042,
Strana 502
502 doprovoditi, pf.: do jejieho domu sem ji (pannu) doprowodil domui suae re- stitui 11P (volně), dopustiti, pf.: nikdy sem nedopufti numquam permisi 12P; dopuftim-h méj sestíó ke mné ptijíti permisero 565, — D. sé: (bratr) dopuftí fye smilstva cecidit in fornicationem 45*; slibuji, že t fye toho viece nedopulfftí non faciam malum 89P. dopuséenie, n. — Dofusténi: uznamenav, Ze jest to boZím dopufftieni D ad 85%, — Piestoupent: odpusti-li jemu buoh do- puffczeníe to peccata 882, dopuśćśti, impf.: nedopufftieÿ, at by člověk poskvrnil télo tvé non permittas G XVIII? — D. sé: aby fye toho viece nedopuffte] nec facias 812, doiéci, pf.: pûstennik jé sé modliti bohu a řka ....a opět vecé a řka... i dorzecze 8b. dosáhati, impf.: vrch bezmál oblakuov dofaha cacumen caelo contiguum 110b; té (páry) když slunce dofahaffe, v krušce solné sě obracováše F ad 40b, doslüziti sě, pf.: malú věcí muož [ye dofiuzití králevstvie nebeského 133, dospělý, adj. — Dospělý: do věku po- žitého neb dofpieleho C ad 15b, — Znalý: Jeronymus, muž v svatém písmě velmi dofpíely legis peritissimus 106b, dospéti, pf., dodëlati: když ji (tajničku) dofpiechu perfecta fuisset 33%; ješťe smy svych ositek nedofpíeh 835; (bratr) vytrhav oblúky svým košíkóm, i poslal druhému, aby on své dofpiel C ad 41), dospievati, impf.: ve tfidcéti dnech vséjíc i seznû, a tak brzo dofpiewa maturescere 1052, dostati sě, pf.: doftach fye jednomu pánu in unius heri servitutem venio 143b (volně); duši vypustiv, bohu fie doftal G XX, k bohu. dosti, adv.: jest až i do dnešnieho dne vody ptieliá dofti superabundavit aqua 139%; Ze jest na ňem doftí jednoho z svatých starých, točíš apoštoluov ut de veteribus sanctis putaretur 167* (volně), že jest na něm dost apoštol- ského; — chtě svému lakomství doftí učiniti satisfaciat 5b; doftivczińieńim vašeho pokánie očiščeni súce per satisfactionem 15%; doftí stalo sě tobě satisfactum est G XIXb; doftit jest na tom, Ze j' buoh nevinného zprostil sufficit 61%; jako by nebylo na jednom (poslu) doftí guasi non sufficeret unus nuntius 1685; dofti na tom jmój sufficiat tibi hoc 3%; nechci na vaší řeči doftí mieti non satisfacit C 138b, dóstojenstvie, n. — Zásluha: (mniši jsou) doftogenftwim svým k nám no- pfirovnáni virtutibus 2%; muž slavný i moci i dvoftogenftwie velikého magni- ficus 33*; Ze jest on velikého dvofto- genftwie a viery quanta virtus fidei 109%, — Pocta: (stařec) zlého ducha přijé se vším dvoftogenftwim vene- ratione 124), dóstojnost, f., kodnost: ty psancě k ne- beské dvoftognoftí pfivolává$ digni- tatis 102?. dóstojný, adj. — Hodný: že nenie (stařec) dvoftogen toho, by mohl diábly vy- honiti non esse se huius meriti 52%; vejdiž do města, dvoftogen si dignus 7ob; svaté čistoty nebude duoftogen non mereri 1235; ktož miluje otce neb máteř viece nežli mě, nenie mě duoftogen non est me dignus C 205b, — Důstojný: zvěděli smy, že (tito) jsú těch, kteréž smy viděli, daleko slav- néj&í i duoftoíníeiffíi magnificentiores 40b; (Simeon) dvoftoinieiffit jest pred bohem neżli ty maior 135b. — Adv. né: jichzto nizádny nemuoZ dvoftognie vypraviti digne 33%. dotavad v. dotovad. dotazati sé, pf., dotazovati sé, impf.: vy jako otcě máte fye všeho dotazatí ut patri referte, quae nostis 1i7ob (odchylné) na váe se ptáti; dotazo- wati AE ad t. dotéenie, n., dotek: dotczenim, &pílením i rozlitnû tû véci, jesto k smilstvi připravuje tactu 159b; (lidé) Zádáchu sé jeho podolka dotknüti véfiece, Ze jim to dotczeníe üZitecno tactum 201%, dôtééti, impf., dotÿkati se: na té pá&ti, jeśto dvotczij Saracenuov contigua est 96b, hraniëi se Saraceny; (krajina.) dotczíj té pûsté deserto contigua 105%, dotknüti, dotknüti sé, pf.: dotek jeho úst i noh contingens 10b; (stařec) nedotcze fye jie (tykve) non tetigit 63%; jakž fe (nemocný) belhavýma nohama dotycźe (sic m. dotče) toho
502 doprovoditi, pf.: do jejieho domu sem ji (pannu) doprowodil domui suae re- stitui 11P (volně), dopustiti, pf.: nikdy sem nedopufti numquam permisi 12P; dopuftim-h méj sestíó ke mné ptijíti permisero 565, — D. sé: (bratr) dopuftí fye smilstva cecidit in fornicationem 45*; slibuji, že t fye toho viece nedopulfftí non faciam malum 89P. dopuséenie, n. — Dofusténi: uznamenav, Ze jest to boZím dopufftieni D ad 85%, — Piestoupent: odpusti-li jemu buoh do- puffczeníe to peccata 882, dopuśćśti, impf.: nedopufftieÿ, at by člověk poskvrnil télo tvé non permittas G XVIII? — D. sé: aby fye toho viece nedopuffte] nec facias 812, doiéci, pf.: pûstennik jé sé modliti bohu a řka ....a opět vecé a řka... i dorzecze 8b. dosáhati, impf.: vrch bezmál oblakuov dofaha cacumen caelo contiguum 110b; té (páry) když slunce dofahaffe, v krušce solné sě obracováše F ad 40b, doslüziti sě, pf.: malú věcí muož [ye dofiuzití králevstvie nebeského 133, dospělý, adj. — Dospělý: do věku po- žitého neb dofpieleho C ad 15b, — Znalý: Jeronymus, muž v svatém písmě velmi dofpíely legis peritissimus 106b, dospéti, pf., dodëlati: když ji (tajničku) dofpiechu perfecta fuisset 33%; ješťe smy svych ositek nedofpíeh 835; (bratr) vytrhav oblúky svým košíkóm, i poslal druhému, aby on své dofpiel C ad 41), dospievati, impf.: ve tfidcéti dnech vséjíc i seznû, a tak brzo dofpiewa maturescere 1052, dostati sě, pf.: doftach fye jednomu pánu in unius heri servitutem venio 143b (volně); duši vypustiv, bohu fie doftal G XX, k bohu. dosti, adv.: jest až i do dnešnieho dne vody ptieliá dofti superabundavit aqua 139%; Ze jest na ňem doftí jednoho z svatých starých, točíš apoštoluov ut de veteribus sanctis putaretur 167* (volně), že jest na něm dost apoštol- ského; — chtě svému lakomství doftí učiniti satisfaciat 5b; doftivczińieńim vašeho pokánie očiščeni súce per satisfactionem 15%; doftí stalo sě tobě satisfactum est G XIXb; doftit jest na tom, Ze j' buoh nevinného zprostil sufficit 61%; jako by nebylo na jednom (poslu) doftí guasi non sufficeret unus nuntius 1685; dofti na tom jmój sufficiat tibi hoc 3%; nechci na vaší řeči doftí mieti non satisfacit C 138b, dóstojenstvie, n. — Zásluha: (mniši jsou) doftogenftwim svým k nám no- pfirovnáni virtutibus 2%; muž slavný i moci i dvoftogenftwie velikého magni- ficus 33*; Ze jest on velikého dvofto- genftwie a viery quanta virtus fidei 109%, — Pocta: (stařec) zlého ducha přijé se vším dvoftogenftwim vene- ratione 124), dóstojnost, f., kodnost: ty psancě k ne- beské dvoftognoftí pfivolává$ digni- tatis 102?. dóstojný, adj. — Hodný: že nenie (stařec) dvoftogen toho, by mohl diábly vy- honiti non esse se huius meriti 52%; vejdiž do města, dvoftogen si dignus 7ob; svaté čistoty nebude duoftogen non mereri 1235; ktož miluje otce neb máteř viece nežli mě, nenie mě duoftogen non est me dignus C 205b, — Důstojný: zvěděli smy, že (tito) jsú těch, kteréž smy viděli, daleko slav- néj&í i duoftoíníeiffíi magnificentiores 40b; (Simeon) dvoftoinieiffit jest pred bohem neżli ty maior 135b. — Adv. né: jichzto nizádny nemuoZ dvoftognie vypraviti digne 33%. dotavad v. dotovad. dotazati sé, pf., dotazovati sé, impf.: vy jako otcě máte fye všeho dotazatí ut patri referte, quae nostis 1i7ob (odchylné) na váe se ptáti; dotazo- wati AE ad t. dotéenie, n., dotek: dotczenim, &pílením i rozlitnû tû véci, jesto k smilstvi připravuje tactu 159b; (lidé) Zádáchu sé jeho podolka dotknüti véfiece, Ze jim to dotczeníe üZitecno tactum 201%, dôtééti, impf., dotÿkati se: na té pá&ti, jeśto dvotczij Saracenuov contigua est 96b, hraniëi se Saraceny; (krajina.) dotczíj té pûsté deserto contigua 105%, dotknüti, dotknüti sé, pf.: dotek jeho úst i noh contingens 10b; (stařec) nedotcze fye jie (tykve) non tetigit 63%; jakž fe (nemocný) belhavýma nohama dotycźe (sic m. dotče) toho
Strana 503
popruha contigerunt pedes cingulum 11%; bách fye jeho dotknvti tangere 140%; proto smy toho dotkli,neb .. . 164P. dotovad, dotavad, dotud, adv., dotud, do té doby: on by vždy dotowad ne- jédl, aż ,... 121% dotawad DAC ad t.; doniz s' sé svétu hodil, dotuds vuoli ve všem plnil 6b; mnich má dotud usilovati, aZ buoh i bude s ním prébÿvati o1P; to jisté rûcho jeho (bratrovo) dotud chovají, doniž jeho nepotvrdie v zákoné tam diu r51b, dotrpéti, p£., voydrZeti, přečkati, vy£hati: dotrpim do deváté hodiny oportet me horam nonam exspectare 42b. dotud v. dotovad. dotykati, dotykati sé, impf.: pásti, jesto dotycze Saracenóv C ad 96, hraničí se Saraceny; ta krajina dotycze fie pûsté C ad 105% doufanie, n., düvëra, naděje: neb měl (pûstennik) veliké dovffanie do svÿch &inuov 65; mnohého douffaníe od opata došel fiduciam G XVIII?. doufati, impf.: chovaj sé, aby nikdy do svých dobrých skutkuov přieliš ne- dovfal 9%; dovfafs v své dobré skutky confidis 87?. dovecéti, pf., domluviti, doFici: i dowece F ad 8h (C na shodném místě: do- mluvi). dovedenie, n,: órtovym dowedením du- cente daemone 167?., dovésti, pf.: abych té svieZé i dowedl k ňemu (k opatovi) perducam 54; dowedíz mu (starci) toho velblúda duc 83; toho nám slušie dobývati, ješto nás do nebes dowede ducat 180%. dovolati, dovolati sá, pf.: ti domkové biechu na ruozno od sebe, že (z mnichů) jeden druhého nemožieše ani hlasem dowolati 36%; dowolati fe D ad t. dovrżenie, n., dohozeni: popluchu na né korábi neptietelstí à ledva od nich na dowrzenif iactu tantum lapidis medio 168, drahný, adj., značný: když čas drahny minu tempore aliguanto 13%; drahny svazek grandem 121, — Adv, -n& = = značně, mnoho: drahníe dlúho ali- quamdiu 20%; (mnichové) drahnie bratří za ním vyslachu guam plurimi fratres 51%, 503 drahý, adj.: draha duše pretiosissima 139; w drahem rńsć pretiosis 59b; neb jest u nich voda tak draha, źe... 122%, Drakoncí, m., jm. os.: biskupa Drokoncye (sic) Dracontium 164%, drápati, impf.: (lvové) jé$ta sé nohama dolu drapati scalpere 152% vyhrabá- vati. drasta, f., mrva: v néito (oli) drafta niZádného htiecha nemuoZ upadnáti festuca peccati 100b. dráti, impf.: sebrav svá diábelskü sbéf a fye hnévy dera se dilanians 176b. drázditi, impf.: (Zenka) pocé jej drazdití attrectare virilia 148°, díévce, n., stromecek: niZádny ani zelé ani drziewcye sé dotekl arbusculas 165% (možná chyba m. dřěvícě). dřéve, dřieve, adv.: drziew hodiny oby- téjné prasveniens horam rob, dříve než v hodinu; panuj drzewe hřiechóm prius 15%; tu smy viděli drzíewe Ťe- čeného svatého Appolonie supra dictum 15b; jako drziewe řečeno supra 18%; aniž sem učil koho tomu, jehož sem sám drziewe nečinil prius 129b; káza mu jako drziewe zasě mśi slóżiti prius 134%; jemu by na mysli Ze ni- žádný mnich drziewe Heho na pûéti nepřčbývel ultra se 149%; za ta drzíewe řečená léta praedictis 179b; v Ejiptě bieše jeden stařec drziewe, nežli tam přišel Pemen antequam 71; drziewe nežli sé nautil drZéti mléénie donec 130%, | díévény, adj.: drzewieny olej 35; vzemše tu drzewennv modlu simulacrum lig- neum 18b, díévíce, diíievíce, n., s/romovícko: tuto t jest drziewice sadil arbusculas 164b; ani zelé ani drziewycze AC ad 165%, drziwicze E ad t. dřevní, diíévní, adj., předešlý, bývalý: chtě jej na drziewníj vieru obrátiti 34°; zahladiv drziewníe viny prioribus criminibus 88%; ot jeho drzíewníeho kláštera 118; tehdy, drziewních ča- suov anteriori tempore :1279; drziew- níe chvály hledajé pristinam gloriam 1662, dřčvo, n. — Dřevo: aby bratřie nechodili daleko po drwa ligni gratia 32%, pro dříví; dlúhými drwy lignis 94) — l
popruha contigerunt pedes cingulum 11%; bách fye jeho dotknvti tangere 140%; proto smy toho dotkli,neb .. . 164P. dotovad, dotavad, dotud, adv., dotud, do té doby: on by vždy dotowad ne- jédl, aż ,... 121% dotawad DAC ad t.; doniz s' sé svétu hodil, dotuds vuoli ve všem plnil 6b; mnich má dotud usilovati, aZ buoh i bude s ním prébÿvati o1P; to jisté rûcho jeho (bratrovo) dotud chovají, doniž jeho nepotvrdie v zákoné tam diu r51b, dotrpéti, p£., voydrZeti, přečkati, vy£hati: dotrpim do deváté hodiny oportet me horam nonam exspectare 42b. dotud v. dotovad. dotykati, dotykati sé, impf.: pásti, jesto dotycze Saracenóv C ad 96, hraničí se Saraceny; ta krajina dotycze fie pûsté C ad 105% doufanie, n., düvëra, naděje: neb měl (pûstennik) veliké dovffanie do svÿch &inuov 65; mnohého douffaníe od opata došel fiduciam G XVIII?. doufati, impf.: chovaj sé, aby nikdy do svých dobrých skutkuov přieliš ne- dovfal 9%; dovfafs v své dobré skutky confidis 87?. dovecéti, pf., domluviti, doFici: i dowece F ad 8h (C na shodném místě: do- mluvi). dovedenie, n,: órtovym dowedením du- cente daemone 167?., dovésti, pf.: abych té svieZé i dowedl k ňemu (k opatovi) perducam 54; dowedíz mu (starci) toho velblúda duc 83; toho nám slušie dobývati, ješto nás do nebes dowede ducat 180%. dovolati, dovolati sá, pf.: ti domkové biechu na ruozno od sebe, že (z mnichů) jeden druhého nemožieše ani hlasem dowolati 36%; dowolati fe D ad t. dovrżenie, n., dohozeni: popluchu na né korábi neptietelstí à ledva od nich na dowrzenif iactu tantum lapidis medio 168, drahný, adj., značný: když čas drahny minu tempore aliguanto 13%; drahny svazek grandem 121, — Adv, -n& = = značně, mnoho: drahníe dlúho ali- quamdiu 20%; (mnichové) drahnie bratří za ním vyslachu guam plurimi fratres 51%, 503 drahý, adj.: draha duše pretiosissima 139; w drahem rńsć pretiosis 59b; neb jest u nich voda tak draha, źe... 122%, Drakoncí, m., jm. os.: biskupa Drokoncye (sic) Dracontium 164%, drápati, impf.: (lvové) jé$ta sé nohama dolu drapati scalpere 152% vyhrabá- vati. drasta, f., mrva: v néito (oli) drafta niZádného htiecha nemuoZ upadnáti festuca peccati 100b. dráti, impf.: sebrav svá diábelskü sbéf a fye hnévy dera se dilanians 176b. drázditi, impf.: (Zenka) pocé jej drazdití attrectare virilia 148°, díévce, n., stromecek: niZádny ani zelé ani drziewcye sé dotekl arbusculas 165% (možná chyba m. dřěvícě). dřéve, dřieve, adv.: drziew hodiny oby- téjné prasveniens horam rob, dříve než v hodinu; panuj drzewe hřiechóm prius 15%; tu smy viděli drzíewe Ťe- čeného svatého Appolonie supra dictum 15b; jako drziewe řečeno supra 18%; aniž sem učil koho tomu, jehož sem sám drziewe nečinil prius 129b; káza mu jako drziewe zasě mśi slóżiti prius 134%; jemu by na mysli Ze ni- žádný mnich drziewe Heho na pûéti nepřčbývel ultra se 149%; za ta drzíewe řečená léta praedictis 179b; v Ejiptě bieše jeden stařec drziewe, nežli tam přišel Pemen antequam 71; drziewe nežli sé nautil drZéti mléénie donec 130%, | díévény, adj.: drzewieny olej 35; vzemše tu drzewennv modlu simulacrum lig- neum 18b, díévíce, diíievíce, n., s/romovícko: tuto t jest drziewice sadil arbusculas 164b; ani zelé ani drziewycze AC ad 165%, drziwicze E ad t. dřevní, diíévní, adj., předešlý, bývalý: chtě jej na drziewníj vieru obrátiti 34°; zahladiv drziewníe viny prioribus criminibus 88%; ot jeho drzíewníeho kláštera 118; tehdy, drziewních ča- suov anteriori tempore :1279; drziew- níe chvály hledajé pristinam gloriam 1662, dřčvo, n. — Dřevo: aby bratřie nechodili daleko po drwa ligni gratia 32%, pro dříví; dlúhými drwy lignis 94) — l
Strana 504
504 Strom: i sěde (Zenon) pod drzícwem arbore 43P; to drziewo smy viděli arbusculam 52%, dfiemanie, n.: často jej (mnicha) pod- nieci drzien.anim dormitationem 58b, diiemati, impf.: (bratr) počě jako drzie- mati dormitare 26°; ubuď tohoto, jesto t drzieme dormientem 78%, dřieve v. dřéve. dřievíce v. dřčvíce. dřievie, n., stromoví: (mnich) rozličného drziewíe nasadi arborum 31ib; v těch miestech iZádného drziewíe nenie, než ješto ovoce nese ligna nisi de fructi- feris arboribus 1169, i drobi, m., vnitinosti: z jeho drobuow visceribus 127%; vrátiv droby na své miesto intestina 127, drobet, m.: najmenšieho drobte chleba fragmen 167b, Drokoncí v. Drakoncí. dromedář, m.: velblády, jimZzto dějí dromedarzi dromedarios 146b, druh, m.: jsi přirovnán jednomu dob- Tému druhu 12% když kto druha treskce alium 70b; neslušie nižádnému z&vné hiésiti prziedruhem (= pièd druhem) coram alio 195*; — milosrdím druh k druhu pfichyleni biechu 1b, jeden k druhému; druh druhu vinu odpustíme invicem 181%; to ť jest najpravéjsie, aby druh druha Zélel, — a druhu za druha břieme nésti (=nésti jest) invicem 1052. druhdy, adv., někdy, časem: druhdy liška pobčhla mimo ň interdum 155b. druhý, adj.: ti otci světí sú u piédmèsti piébyvali, druzy v skalí a jéskyné za domy mievali alii 2*; jedni sé modlé, druzy píší r104*;.druhe noci sequenti nocte 7%; ač sě jim (bratřím) nebude jedno líbiti, ale ukáži jim druhe aliud 654%, jiné; drvha tři léta aliis 70%; jeden z ní (dvou jinochů) bieše umělý dobřě, ale druhy bieše ješče nemüdr alter 04%, — stiíél druhe iterum 77%, po druhé; najprvo sem sé smál, Ze sé váicni bojíte smrti, à druhe sem sé smál tomu, Ze nejste hotovi k smrti secundo 86b, za druhé; (Hilarion) po druhe jíde mnohem dále post aliud 164%; — na té púšti již druhenadcte léto prébÿväse per annos duodecim 110%, družec, m., bližní: jakž kto počal zpra- vovati druzcye 1215; béda jemu, ktoZ druzcye svého oklamá proximum 184?*. drva v. d?évo. divi, plur. f£: (andél) dwerzie. otevié claustra 165; u jeho dwerzíj ianuas 30b; (rt) ztluée na drzwi ostium 61%; ta jistá dwerzíe otevté ostium 82b; pféd dwerzmí kláiterskymi foribus 1185; pfistápiv ke dwerzom ostio 178b, drzí v. drzy. drzost, f., smólost, bujnost, vozpustilost: odpust mi (sic m. mó) drzofti audaciac 1565; drzoft télesnüá krotś postem lasciviam 143%; nic na détinû drzoft nedbagi (sic m, nedbajë) lascivias 172%, drzý, drzí, adj.: (čert) neopustč zámysla drzeho A ad 174%, drzícho C ad t. držadlo, n.: já k svým sudencóm nemám drzadl retinacula 84%, drzéti, impf. — DrZeti: kozici, ješto v rukü drzíeffe, povrh na zemi ge- rebat 12*; sedlak, jenżto piesek drzieffe tenens 27%; drzie jej za ruku tenuit manum 86%; drzij mne nesmierná bolest detinet G XIXP; kandidatus ciesařuov, jenž jest drzal jednu vlast, jenz sluove Francia 1605; jsa mnichem . i drzím vše sbozie habeo 163b; kdyz (Antonius) svü řeč dokona, bratřie jej poččchu velmi snažně drzieti re- tardabant D 181), zdrzovati. — Za- . chovävati: Pavel to vsecko jako božie přikázanie drzieffe servare 38b; drziet1 utrpenie degere 62%; puost mávě drzietí teneamus 62b, nikdy sem hnčvu nedrzal pri sobč pfčs noc 72b; čistotu drzte mundi estote 80%, kterýž až do svého skončenie život tento pustenniéi drzieti bude tenuerit 104%; po všem Egyptě dvanddcte Zalmuov drzíe duodenarius psalmorum nu- merus custoditur 113%; my ne tak věřímy, ale, jakož. svatá cierkev držy tradidit C 1385, ucí, věří; (Eufrosyna) nechtiese od lajka sé stiici, nebo viery nedrzy non servat fidem C 202*; (Antonius) příklad syna božieho ve- léSe drzeti intueri D 182% (volně); (bratr) jako hraduov božích stráž drzíj custodit 102b, stráž má, — D. sě: po- tëch plakati mnichového stavu, jejzto již tratiech, a do sie doby sem.fye drzal 1:445, vedl jsem si statečně;
504 Strom: i sěde (Zenon) pod drzícwem arbore 43P; to drziewo smy viděli arbusculam 52%, dfiemanie, n.: často jej (mnicha) pod- nieci drzien.anim dormitationem 58b, diiemati, impf.: (bratr) počě jako drzie- mati dormitare 26°; ubuď tohoto, jesto t drzieme dormientem 78%, dřieve v. dřéve. dřievíce v. dřčvíce. dřievie, n., stromoví: (mnich) rozličného drziewíe nasadi arborum 31ib; v těch miestech iZádného drziewíe nenie, než ješto ovoce nese ligna nisi de fructi- feris arboribus 1169, i drobi, m., vnitinosti: z jeho drobuow visceribus 127%; vrátiv droby na své miesto intestina 127, drobet, m.: najmenšieho drobte chleba fragmen 167b, Drokoncí v. Drakoncí. dromedář, m.: velblády, jimZzto dějí dromedarzi dromedarios 146b, druh, m.: jsi přirovnán jednomu dob- Tému druhu 12% když kto druha treskce alium 70b; neslušie nižádnému z&vné hiésiti prziedruhem (= pièd druhem) coram alio 195*; — milosrdím druh k druhu pfichyleni biechu 1b, jeden k druhému; druh druhu vinu odpustíme invicem 181%; to ť jest najpravéjsie, aby druh druha Zélel, — a druhu za druha břieme nésti (=nésti jest) invicem 1052. druhdy, adv., někdy, časem: druhdy liška pobčhla mimo ň interdum 155b. druhý, adj.: ti otci světí sú u piédmèsti piébyvali, druzy v skalí a jéskyné za domy mievali alii 2*; jedni sé modlé, druzy píší r104*;.druhe noci sequenti nocte 7%; ač sě jim (bratřím) nebude jedno líbiti, ale ukáži jim druhe aliud 654%, jiné; drvha tři léta aliis 70%; jeden z ní (dvou jinochů) bieše umělý dobřě, ale druhy bieše ješče nemüdr alter 04%, — stiíél druhe iterum 77%, po druhé; najprvo sem sé smál, Ze sé váicni bojíte smrti, à druhe sem sé smál tomu, Ze nejste hotovi k smrti secundo 86b, za druhé; (Hilarion) po druhe jíde mnohem dále post aliud 164%; — na té púšti již druhenadcte léto prébÿväse per annos duodecim 110%, družec, m., bližní: jakž kto počal zpra- vovati druzcye 1215; béda jemu, ktoZ druzcye svého oklamá proximum 184?*. drva v. d?évo. divi, plur. f£: (andél) dwerzie. otevié claustra 165; u jeho dwerzíj ianuas 30b; (rt) ztluée na drzwi ostium 61%; ta jistá dwerzíe otevté ostium 82b; pféd dwerzmí kláiterskymi foribus 1185; pfistápiv ke dwerzom ostio 178b, drzí v. drzy. drzost, f., smólost, bujnost, vozpustilost: odpust mi (sic m. mó) drzofti audaciac 1565; drzoft télesnüá krotś postem lasciviam 143%; nic na détinû drzoft nedbagi (sic m, nedbajë) lascivias 172%, drzý, drzí, adj.: (čert) neopustč zámysla drzeho A ad 174%, drzícho C ad t. držadlo, n.: já k svým sudencóm nemám drzadl retinacula 84%, drzéti, impf. — DrZeti: kozici, ješto v rukü drzíeffe, povrh na zemi ge- rebat 12*; sedlak, jenżto piesek drzieffe tenens 27%; drzie jej za ruku tenuit manum 86%; drzij mne nesmierná bolest detinet G XIXP; kandidatus ciesařuov, jenž jest drzal jednu vlast, jenz sluove Francia 1605; jsa mnichem . i drzím vše sbozie habeo 163b; kdyz (Antonius) svü řeč dokona, bratřie jej poččchu velmi snažně drzieti re- tardabant D 181), zdrzovati. — Za- . chovävati: Pavel to vsecko jako božie přikázanie drzieffe servare 38b; drziet1 utrpenie degere 62%; puost mávě drzietí teneamus 62b, nikdy sem hnčvu nedrzal pri sobč pfčs noc 72b; čistotu drzte mundi estote 80%, kterýž až do svého skončenie život tento pustenniéi drzieti bude tenuerit 104%; po všem Egyptě dvanddcte Zalmuov drzíe duodenarius psalmorum nu- merus custoditur 113%; my ne tak věřímy, ale, jakož. svatá cierkev držy tradidit C 1385, ucí, věří; (Eufrosyna) nechtiese od lajka sé stiici, nebo viery nedrzy non servat fidem C 202*; (Antonius) příklad syna božieho ve- léSe drzeti intueri D 182% (volně); (bratr) jako hraduov božích stráž drzíj custodit 102b, stráž má, — D. sě: po- tëch plakati mnichového stavu, jejzto již tratiech, a do sie doby sem.fye drzal 1:445, vedl jsem si statečně;
Strana 505
čas jest, abychom (e držely toho učenie 11%. dska, f., deska: napsav na díky milost in tabella 31%. ' dééovy, adj. desfovy: poléchu hledéti asponé luZky dfftowe collectam pluviis lacunam 194?. duch, m. — Dech: duch smrduty vypustiv | flatibus 235, — Duch: (Eufrozyna) vzdala duch buohu spiritum G XIX; duch Eliá$uov spiritus 14*; duffe zlý a nečistý immunde spiritus 52b; zlí duchowe daemones 14; s duchem svatym cum, sancto spiritu 505; duch svaty spiritus dei 91%. duchovně, adv.: vykládajíc sobě duchow- nie spiritales sensus 43%; když počěchu mluviti duchowníe confabulatio spiri- talis interesse coepisset 125". duchovni, duchovny, adj.: duchovnij skutci člo[vějka obżivuji 3%; aby s6 ubil stavu duchownie” sanctis et caelestibus disciplinis 39; v skutciech duchownich exercitiis spiritualibus 1 5P; pole dvchowníeho bojé divini proelii 102%; jako duchowníj lékaf spiritalis medicus 1i23P; kázanie svého otce duchownieho budte posluśni D 1825; otéika duchowneho A ad 145% — Zpodstatnélé duchovní — kněz: v ty doby ustaveno váém duchowním mod- liti sé bohu 114". Dulas, m., jm. os.: (učedlník) jemuž diechu dywus (!) Dulas 99?*. nepiéstaneá nikdy duffíj ktéstianskych klamati animas rob, du&icé, dušička, f.: duffic z przied- píekle (sic m. z pfédpeklé) vyvedenie 203%; duficzek C ad t. dva, num.: dwa šiliňky duos 68%; we dwu dní biduum 42b; sediece sama dwa utrique soli 655; atd.; — dwanadcte kosteluov duodecim 33; (bratr) biese we dwanadctí letech duodecennis 107^; dwanadcta kapitola 179%; — (oráčkové) na každé léto dwakrat přichodie bis 429; dwakrat v rocé bis 1965; dwakrat viece chleba než (E nežli) jindy DE ad rogb, dvadsátý, dvadcátý, num.: od léta prvého a dwadcateho vigesimo primo 1562. dvadséti, dvadcéti, num.: dwadcyetí tisíc muZí viginti milia 335; we dwudcat 505 dnech viginti 131%; od sedmého a dwadcyeti (let) a vigesimo septimo 1562, dvakrát v. dva. dvé, num.: vždyť musí ze dweho jedno byti e duobus 1i275; tomu dwemu sluáie vétiti duo haec 128%; dwe jest zlé, jehož pláči duplex malum C 206*; — tu jie da dweto viece chleba nez jindy pane duplicato 1095, dvakrát víc. dvój, num.: má v sobé (chlába) dwuoge rozdélenie species mali huius duplex 55; dwuoge uté&enie duplicem laetitiam 28b; dwuogie věc mě jest připravila k tomuto pláči duae res 87b, dvojenie, n., obojetnictvi: ty s' čisté sprostnosti mistr a o lstivóm dwogenij nic nevieś fraudulentae duplicitatis 103%, : dvór, m.: u ciesafova dwora in palacio 03%; s ciesafova Theodosieho dwora de palatio C 205%; — tu biese dwor emporium G XX? (C nas hedn. místě: městečko). dvorný, adj., divný: mnich miserabilis 78b, dýchati, impf.: až on ubohý ledva dy- chaffe 7%; an jiZ nic nodyffe CE ad 140%; vuoné váémi cnostmi dychagíj spirant 101%, dychtěti, impf., supěti: ana (vlčice) běží k vodě dychtiecy pod horu lupam, sitis ardoribus anhelantem, ad radicem montis irrepere 1502, dym, m.: (bratr) uzić veliký dym fumum 42b, dymovy, adj.: (starcové) pro tu horkost dymowu ztratichu oói fumi 97?. é, interj: e, hofte mné neSéastnému vae mihi 55%; e, hospodine, shféáil sem, rač mi odpustiti 81%; e, podte, a uzfite ' bożi moc 892, Ecclesiastes, m.: v kniehśch Salomi- nových, jenž slovń Eclezyaftes in libro Ecclesiastis 180%. Edessa, f., jm. misini: do edyly (sic) tak řečeného města Edessam 1432. Egypcénín (vyslov. ejip-), m., Egyptan: (Antonius) tiem cinem tresktáse Egip- czany o umrlcích D 1822. Egypt (vyslov. ejipt), m.: do Egípta ad Aegyptum r$. egyp(t)sky (vyslov. cjip-), adj.: skutkuov Egípfkych mnichuov Aegypti monachos kakys dworny
čas jest, abychom (e držely toho učenie 11%. dska, f., deska: napsav na díky milost in tabella 31%. ' dééovy, adj. desfovy: poléchu hledéti asponé luZky dfftowe collectam pluviis lacunam 194?. duch, m. — Dech: duch smrduty vypustiv | flatibus 235, — Duch: (Eufrozyna) vzdala duch buohu spiritum G XIX; duch Eliá$uov spiritus 14*; duffe zlý a nečistý immunde spiritus 52b; zlí duchowe daemones 14; s duchem svatym cum, sancto spiritu 505; duch svaty spiritus dei 91%. duchovně, adv.: vykládajíc sobě duchow- nie spiritales sensus 43%; když počěchu mluviti duchowníe confabulatio spiri- talis interesse coepisset 125". duchovni, duchovny, adj.: duchovnij skutci člo[vějka obżivuji 3%; aby s6 ubil stavu duchownie” sanctis et caelestibus disciplinis 39; v skutciech duchownich exercitiis spiritualibus 1 5P; pole dvchowníeho bojé divini proelii 102%; jako duchowníj lékaf spiritalis medicus 1i23P; kázanie svého otce duchownieho budte posluśni D 1825; otéika duchowneho A ad 145% — Zpodstatnélé duchovní — kněz: v ty doby ustaveno váém duchowním mod- liti sé bohu 114". Dulas, m., jm. os.: (učedlník) jemuž diechu dywus (!) Dulas 99?*. nepiéstaneá nikdy duffíj ktéstianskych klamati animas rob, du&icé, dušička, f.: duffic z przied- píekle (sic m. z pfédpeklé) vyvedenie 203%; duficzek C ad t. dva, num.: dwa šiliňky duos 68%; we dwu dní biduum 42b; sediece sama dwa utrique soli 655; atd.; — dwanadcte kosteluov duodecim 33; (bratr) biese we dwanadctí letech duodecennis 107^; dwanadcta kapitola 179%; — (oráčkové) na každé léto dwakrat přichodie bis 429; dwakrat v rocé bis 1965; dwakrat viece chleba než (E nežli) jindy DE ad rogb, dvadsátý, dvadcátý, num.: od léta prvého a dwadcateho vigesimo primo 1562. dvadséti, dvadcéti, num.: dwadcyetí tisíc muZí viginti milia 335; we dwudcat 505 dnech viginti 131%; od sedmého a dwadcyeti (let) a vigesimo septimo 1562, dvakrát v. dva. dvé, num.: vždyť musí ze dweho jedno byti e duobus 1i275; tomu dwemu sluáie vétiti duo haec 128%; dwe jest zlé, jehož pláči duplex malum C 206*; — tu jie da dweto viece chleba nez jindy pane duplicato 1095, dvakrát víc. dvój, num.: má v sobé (chlába) dwuoge rozdélenie species mali huius duplex 55; dwuoge uté&enie duplicem laetitiam 28b; dwuogie věc mě jest připravila k tomuto pláči duae res 87b, dvojenie, n., obojetnictvi: ty s' čisté sprostnosti mistr a o lstivóm dwogenij nic nevieś fraudulentae duplicitatis 103%, : dvór, m.: u ciesafova dwora in palacio 03%; s ciesafova Theodosieho dwora de palatio C 205%; — tu biese dwor emporium G XX? (C nas hedn. místě: městečko). dvorný, adj., divný: mnich miserabilis 78b, dýchati, impf.: až on ubohý ledva dy- chaffe 7%; an jiZ nic nodyffe CE ad 140%; vuoné váémi cnostmi dychagíj spirant 101%, dychtěti, impf., supěti: ana (vlčice) běží k vodě dychtiecy pod horu lupam, sitis ardoribus anhelantem, ad radicem montis irrepere 1502, dym, m.: (bratr) uzić veliký dym fumum 42b, dymovy, adj.: (starcové) pro tu horkost dymowu ztratichu oói fumi 97?. é, interj: e, hofte mné neSéastnému vae mihi 55%; e, hospodine, shféáil sem, rač mi odpustiti 81%; e, podte, a uzfite ' bożi moc 892, Ecclesiastes, m.: v kniehśch Salomi- nových, jenž slovń Eclezyaftes in libro Ecclesiastis 180%. Edessa, f., jm. misini: do edyly (sic) tak řečeného města Edessam 1432. Egypcénín (vyslov. ejip-), m., Egyptan: (Antonius) tiem cinem tresktáse Egip- czany o umrlcích D 1822. Egypt (vyslov. ejipt), m.: do Egípta ad Aegyptum r$. egyp(t)sky (vyslov. cjip-), adj.: skutkuov Egípfkych mnichuov Aegypti monachos kakys dworny
Strana 506
506 15; Egipffezíj svych dobrych skutkuov tajie Aegyptii 75P.— Adv. egyp(t)sky: (Pavel) uméjiese fééósky i Egipfky literis Aegyptiacis 1482, ej, interj.: eí, tot tvá Zena urodila dceru ecce 47*; ey, otec tvuoj ecce G XVITI?; počal se ztazovati, ey co by sé Eufro- zyné stalo t. XIXs*, Elalius v. Evlalius. Elenus v. Helenus. Eleutheropolis, f. jm. místní: žena z entropolitana z toho města (sic) mulier Eleutheropolitana 156b, Eliáš, m., jm. os.: k uopatu, jemuž diechu Ehafs Eliam 66% — Adj. possess. -óv: duch Ehaffvow Eliae 14*; Elizeus, ehazvow (sic) uceník 1022, Elizeus, m., jm. os.: Elzevs prorok Elisaeus 44b. Elogí, Elongí v. Eulogí. Elpidius, m., jm. os.: žena toho mužě, jemuž diechu Elpidyvs Elpidii 157%, Eluza, f., jm. místní: do městečka, jenž sluove eluza Elusam 162°, Elźbóta, f., jm. os.: bie&e podobon jich ptiebytek k Zachafovi a k elzbietie Elisabeth 142b, Entropolitana v. Eleutheropolis. Epifanius, m., 7m. os.: svatÿ Epifanyvs Epiphanius r53P. epistola, f.: posielaci list, jenż řčcky sluove Epifftola 171%, Epitaurové, plur. m., obyvatelé Epidauru: kdyZto uzíéchu Epitavry, ano . Epidauritani 1682. 'Epitaurus, m., 7m. místní: do méstecka, jenżto Epitavrus sluove Epidaurum 167b, Erakleona v. Hevakleona. Erchelaus v Archelaus. Ermopolis, v. Hermopolis. Erones v. Herones. Esyci, Esycius, m., jm. os.: (Hilarion) otáza Efycye Hesychium 1695; kdyżto Efycye nebylo Hesychius 170*; (bratr) jemuZz Efycyvs diechu ad Hesychium 163%, Eškolap, m., 7m. os.: čarodějníkuov, jenż slovń Effcolapi Aesculapii vatibus 160% (neporozuměním). Eufrosyna, f., jm. os.: život svaté Eufro- zyny Euphrosynae C 200b, Euchenius v. Euihymius. Eulogí, m., 7m. os.: o knězi Elogif (sic) Eulogio 15%; otcé, jemuž diechu Eicn- givs (sic) Eulogium t. Eusebius, m., jm. os.: jednomu (bratru) diechu Evzebivs 36b, Euthymius, m., jm os.: druhému (bratru diechu) Evchenyus (sic) Euthymius 36b, Eva, f., jm. os.: diábel ewu z räj& vy- pudil Evam 8ob, Evajrius, m., jm. os.: Ewagryvs opat Euagrius 1349; Ewaíryvs pop Eua- grius 170b, evandělista, m.: písmo svatého čtenie, jenZto étyfi Ewandielifty svédéie, evan- gelium 115% Evgeni, m, 7m. os.: Theodozius svítézil nad ewgenym Eugenio 10%, Evlalius, m., jm. os.: bratr, jemužto jmě bieáe Ewiahus Eulalius 54b; (Ékody), jesto Elalivs (sic) Ciní, Eulalius t, — Adj. possess. -Óóv: viece mi jest mila rohoZka Ewlalyowa neżli dielo vśśch bratří Eulalii 552, Ezechielóv, adj.: proroctvie Ezechye- lowo per Ezechielem 180. Facidia, f., jm. místní: ffadydya (sic) jest městečko Facidia 157, falešný, adj.: faleffne peniez& 148%, faraon, m.: za kräle faraona Pharaonis 18%, — Adj. possess. -óv: ti pokladové süt faraonowy Pharaonis 26b, Felix, m., jm. os.: šestému (diechu) Sčastný nebo feliks, Felix 96b. figura, fikura, f.: řěč latinská má mnohé příčiny, jedny slovú cazus a fykury casibus et figuris 171%; ffygury ACE ad t. НК, m.: kdyzto fíkvow přinese ficus 122b, fikura v. figura. Filemon, m., jm. os.: (pohan) thlomon (sic) řečený Philemon 34b, Filo, m., jm. os: biskupa filona Philonem 164%, Filomon v. Filemon. fiola, f., fiala: fioly pokory violae 101%, Francia, f., jm. země: vlast mezi Sasy a mezi Almany, jenž sluove francya Francia r60b, franésky, franský, adj.: (cizozemec), jenž nižádné řčči neuměl jest, než fracku (sic) a latinskü Francam 161%; Franfku ACE ad t, Fronto, m., jm. os.: Proryto (sic) tak
506 15; Egipffezíj svych dobrych skutkuov tajie Aegyptii 75P.— Adv. egyp(t)sky: (Pavel) uméjiese fééósky i Egipfky literis Aegyptiacis 1482, ej, interj.: eí, tot tvá Zena urodila dceru ecce 47*; ey, otec tvuoj ecce G XVITI?; počal se ztazovati, ey co by sé Eufro- zyné stalo t. XIXs*, Elalius v. Evlalius. Elenus v. Helenus. Eleutheropolis, f. jm. místní: žena z entropolitana z toho města (sic) mulier Eleutheropolitana 156b, Eliáš, m., jm. os.: k uopatu, jemuž diechu Ehafs Eliam 66% — Adj. possess. -óv: duch Ehaffvow Eliae 14*; Elizeus, ehazvow (sic) uceník 1022, Elizeus, m., jm. os.: Elzevs prorok Elisaeus 44b. Elogí, Elongí v. Eulogí. Elpidius, m., jm. os.: žena toho mužě, jemuž diechu Elpidyvs Elpidii 157%, Eluza, f., jm. místní: do městečka, jenž sluove eluza Elusam 162°, Elźbóta, f., jm. os.: bie&e podobon jich ptiebytek k Zachafovi a k elzbietie Elisabeth 142b, Entropolitana v. Eleutheropolis. Epifanius, m., 7m. os.: svatÿ Epifanyvs Epiphanius r53P. epistola, f.: posielaci list, jenż řčcky sluove Epifftola 171%, Epitaurové, plur. m., obyvatelé Epidauru: kdyZto uzíéchu Epitavry, ano . Epidauritani 1682. 'Epitaurus, m., 7m. místní: do méstecka, jenżto Epitavrus sluove Epidaurum 167b, Erakleona v. Hevakleona. Erchelaus v Archelaus. Ermopolis, v. Hermopolis. Erones v. Herones. Esyci, Esycius, m., jm. os.: (Hilarion) otáza Efycye Hesychium 1695; kdyżto Efycye nebylo Hesychius 170*; (bratr) jemuZz Efycyvs diechu ad Hesychium 163%, Eškolap, m., 7m. os.: čarodějníkuov, jenż slovń Effcolapi Aesculapii vatibus 160% (neporozuměním). Eufrosyna, f., jm. os.: život svaté Eufro- zyny Euphrosynae C 200b, Euchenius v. Euihymius. Eulogí, m., 7m. os.: o knězi Elogif (sic) Eulogio 15%; otcé, jemuž diechu Eicn- givs (sic) Eulogium t. Eusebius, m., jm. os.: jednomu (bratru) diechu Evzebivs 36b, Euthymius, m., jm os.: druhému (bratru diechu) Evchenyus (sic) Euthymius 36b, Eva, f., jm. os.: diábel ewu z räj& vy- pudil Evam 8ob, Evajrius, m., jm. os.: Ewagryvs opat Euagrius 1349; Ewaíryvs pop Eua- grius 170b, evandělista, m.: písmo svatého čtenie, jenZto étyfi Ewandielifty svédéie, evan- gelium 115% Evgeni, m, 7m. os.: Theodozius svítézil nad ewgenym Eugenio 10%, Evlalius, m., jm. os.: bratr, jemužto jmě bieáe Ewiahus Eulalius 54b; (Ékody), jesto Elalivs (sic) Ciní, Eulalius t, — Adj. possess. -Óóv: viece mi jest mila rohoZka Ewlalyowa neżli dielo vśśch bratří Eulalii 552, Ezechielóv, adj.: proroctvie Ezechye- lowo per Ezechielem 180. Facidia, f., jm. místní: ffadydya (sic) jest městečko Facidia 157, falešný, adj.: faleffne peniez& 148%, faraon, m.: za kräle faraona Pharaonis 18%, — Adj. possess. -óv: ti pokladové süt faraonowy Pharaonis 26b, Felix, m., jm. os.: šestému (diechu) Sčastný nebo feliks, Felix 96b. figura, fikura, f.: řěč latinská má mnohé příčiny, jedny slovú cazus a fykury casibus et figuris 171%; ffygury ACE ad t. НК, m.: kdyzto fíkvow přinese ficus 122b, fikura v. figura. Filemon, m., jm. os.: (pohan) thlomon (sic) řečený Philemon 34b, Filo, m., jm. os: biskupa filona Philonem 164%, Filomon v. Filemon. fiola, f., fiala: fioly pokory violae 101%, Francia, f., jm. země: vlast mezi Sasy a mezi Almany, jenž sluove francya Francia r60b, franésky, franský, adj.: (cizozemec), jenž nižádné řčči neuměl jest, než fracku (sic) a latinskü Francam 161%; Franfku ACE ad t, Fronto, m., jm. os.: Proryto (sic) tak
Strana 507
řečený Fronto ad t. Gabriel, m., jm. os. gabryel archanděl Gabriel 187b, Galle, f., jm. zemóć: v Atrice, v Ispaní, ... i w falli (sic) Galliae D 183%; w Gall ACE ad t. Gaza, £, jm. másini: pét mil vzdáli od Baza (sic) a Gaza 154%; Gaza ACE ad t.; do gaza, toho pohanského města Gazam 157%. Gazanus v. Zananus. gazenský, adj.: vozataj Gazeníky Ga- zensis 158%; proti tomu Gezoníkemv 195b; Fronto ACE (sic) pohanu Gazensem duumvirum : 159%; tehdy sé uZasechu Bazenffczi (sic) Gazenses 160b, Gezi, m., jm. os.: necetl si, což sé jest Gezy, a co Simonovi (stalo) Goezi 158b, gezenský v. gazenský. gomorský, adj.; města Sodomitských a Gomorfkych D 110%, Guppa, f.: (Sachta,) jiezto Syrové svým pohanskym hlaholem Guppa fiekaji cubam 1492, had, m.: ten svatý na hady tlačil angues 37%; čarodějníci ti, ješto hady za- klínají serpentes 60b; mrzutý had coluber 1862, hádanie, n.: skutci-li dobtí a vérni, &li hadaníe v sloviech disputatio 203P. hádati, impf., odhadovati: kdyZ hadachu, že (vinice) bude jako jindy se sto lahvic aestimata fuisset vinea 162b, — Hádati sé: kdyZ oboji hadachu fye dláho certamen haberetur 60b; ktoZz koli bude s tebá mlvítí (sic m, mluviti) z písma, nehadag fye s ním ne con- tendas 92b; bych fye s nim nchadal disputantem 1835 hádek, m.: v té vodě bieše hadek malý serpens 138b, hadovy, adj., hadí: hadowe hlavy sč chovati serpentis 16b, jednak v ženské tváfi a jednak w hadowe serpentium 183%, Hadrianus, Adrianus, m., jm. os.: adry- anvs, učeník jeho Hadrianus 165, Haila v. Achilla. hanba, f. — Hanba: byla by hanba veliká pudor 30b; ješto jest hanba mluviti dictu scelus est 1482; nenie-lit vás hanba, povězte nám vaši vieru 507 si non pudet 202b — Ud pohlavní: zakryti hanbu pudicitiam 1435 — Zprznění, podávení; beze všie hanby a nás:lé do jejieho domu sem ji (pannu) doprovodil intactam IIb; kto by jie (dívce) tu hanbu učinil a quo fuissct compressa 74%; nedopůúštěj, aby dala krási takové hanbu trpěti opprobivm G XVIIIe, hanebně, adv.: z těchto byl by nižádný tak hanebníe nepřčlúzen, by... tam lugubriter 125; kto mé krásné dceři hanebnie čest odjal C 204%. hanéti, impf.: slovy nemilostivymi jej haníegíce confutabant 34b; otée, mnozí té haníegíj scandalizantur 50?. havran, m.: hawrana velikého corvum isob —— hedbávný v. hedvábný. hedvábie, n.: w hedwabíf chodiece sericis 152b, | hedvábný, hedbävny, adj.: w hed- bawnych rûsiech AE ad 152b; w hed- wabnych C ad t. hej, interj.: hei, co diieme&? eia 155b, Helenus, Elenus, m., 7m. os.: o svatém Ellenv de Heleno 28b; muž svatý, Elenus jmenovaný Helenus t. Herakleona, Erakleona, f., jm. místní: na miestě, ješto sluove Erakleona Heracleona 72%, Heraklites, f. (?), jm. místní: na té púšti, ješto slove Heraklítes in regio- nibus Heracleos rrb, Hermopolis, Ermopolis, f., 7m. mistmi: bliz od města Ermopolis feteného Hermopolis 152, Herones, Erones, m., jm. os.: o starci, jemuż erones diechu Herone 124%. Hesychius v. Esycí. Hilarion, Marion, m., jm. os.: život svatého hylaryona Hilarionis 153%; svatý ylaryon Hilarion 1542, Hispanie, Ispanie, f., 77. zemë: v Africe, v Yfpanij Hispaniee D 1838. hlad, m.: hlad veliký vzniče fames 20b: pûstennik hlad mřčl famis 108%; na- míév sé hladem inediae 1642. hládati, hlédati, hledati, impf. — Pa/iti: očima i sěm i tam hledagie 8%; na ženy hlıdati E ad 3b; abych na ně (na hiiechy) nehledal vidcre 80h; nechat já hledam v nebesa caelum aspicere 93b. — Hledéti, snaZiti se: hleday, at
řečený Fronto ad t. Gabriel, m., jm. os. gabryel archanděl Gabriel 187b, Galle, f., jm. zemóć: v Atrice, v Ispaní, ... i w falli (sic) Galliae D 183%; w Gall ACE ad t. Gaza, £, jm. másini: pét mil vzdáli od Baza (sic) a Gaza 154%; Gaza ACE ad t.; do gaza, toho pohanského města Gazam 157%. Gazanus v. Zananus. gazenský, adj.: vozataj Gazeníky Ga- zensis 158%; proti tomu Gezoníkemv 195b; Fronto ACE (sic) pohanu Gazensem duumvirum : 159%; tehdy sé uZasechu Bazenffczi (sic) Gazenses 160b, Gezi, m., jm. os.: necetl si, což sé jest Gezy, a co Simonovi (stalo) Goezi 158b, gezenský v. gazenský. gomorský, adj.; města Sodomitských a Gomorfkych D 110%, Guppa, f.: (Sachta,) jiezto Syrové svým pohanskym hlaholem Guppa fiekaji cubam 1492, had, m.: ten svatý na hady tlačil angues 37%; čarodějníci ti, ješto hady za- klínají serpentes 60b; mrzutý had coluber 1862, hádanie, n.: skutci-li dobtí a vérni, &li hadaníe v sloviech disputatio 203P. hádati, impf., odhadovati: kdyZ hadachu, že (vinice) bude jako jindy se sto lahvic aestimata fuisset vinea 162b, — Hádati sé: kdyZ oboji hadachu fye dláho certamen haberetur 60b; ktoZz koli bude s tebá mlvítí (sic m, mluviti) z písma, nehadag fye s ním ne con- tendas 92b; bych fye s nim nchadal disputantem 1835 hádek, m.: v té vodě bieše hadek malý serpens 138b, hadovy, adj., hadí: hadowe hlavy sč chovati serpentis 16b, jednak v ženské tváfi a jednak w hadowe serpentium 183%, Hadrianus, Adrianus, m., jm. os.: adry- anvs, učeník jeho Hadrianus 165, Haila v. Achilla. hanba, f. — Hanba: byla by hanba veliká pudor 30b; ješto jest hanba mluviti dictu scelus est 1482; nenie-lit vás hanba, povězte nám vaši vieru 507 si non pudet 202b — Ud pohlavní: zakryti hanbu pudicitiam 1435 — Zprznění, podávení; beze všie hanby a nás:lé do jejieho domu sem ji (pannu) doprovodil intactam IIb; kto by jie (dívce) tu hanbu učinil a quo fuissct compressa 74%; nedopůúštěj, aby dala krási takové hanbu trpěti opprobivm G XVIIIe, hanebně, adv.: z těchto byl by nižádný tak hanebníe nepřčlúzen, by... tam lugubriter 125; kto mé krásné dceři hanebnie čest odjal C 204%. hanéti, impf.: slovy nemilostivymi jej haníegíce confutabant 34b; otée, mnozí té haníegíj scandalizantur 50?. havran, m.: hawrana velikého corvum isob —— hedbávný v. hedvábný. hedvábie, n.: w hedwabíf chodiece sericis 152b, | hedvábný, hedbävny, adj.: w hed- bawnych rûsiech AE ad 152b; w hed- wabnych C ad t. hej, interj.: hei, co diieme&? eia 155b, Helenus, Elenus, m., 7m. os.: o svatém Ellenv de Heleno 28b; muž svatý, Elenus jmenovaný Helenus t. Herakleona, Erakleona, f., jm. místní: na miestě, ješto sluove Erakleona Heracleona 72%, Heraklites, f. (?), jm. místní: na té púšti, ješto slove Heraklítes in regio- nibus Heracleos rrb, Hermopolis, Ermopolis, f., 7m. mistmi: bliz od města Ermopolis feteného Hermopolis 152, Herones, Erones, m., jm. os.: o starci, jemuż erones diechu Herone 124%. Hesychius v. Esycí. Hilarion, Marion, m., jm. os.: život svatého hylaryona Hilarionis 153%; svatý ylaryon Hilarion 1542, Hispanie, Ispanie, f., 77. zemë: v Africe, v Yfpanij Hispaniee D 1838. hlad, m.: hlad veliký vzniče fames 20b: pûstennik hlad mřčl famis 108%; na- míév sé hladem inediae 1642. hládati, hlédati, hledati, impf. — Pa/iti: očima i sěm i tam hledagie 8%; na ženy hlıdati E ad 3b; abych na ně (na hiiechy) nehledal vidcre 80h; nechat já hledam v nebesa caelum aspicere 93b. — Hledéti, snaZiti se: hleday, at
Strana 508
508 iZádny nezvie tvého stavu vide C 207b; obcházeje hledaffe naleznüti &lovéka nékterého hodného quaerebat in- venire G XVIIb — Hledati: krâlev- stvie nebeského tbavé hledachu re- quirunt 1b; (bratr) jíde jie (sestry) hledat perquirens roo?; nehledaí jiné modlitby noli quaerc 134, hiaditi, impf.: po liśku hladiti palpare 6*; (pûstennik) rukû ji (vléici) poéé hla- dítí rogb, hladkost, f., jemnost; (Antonín) onoho (druha) ochotenstvie následováše, to- hoto hladkoft lenitatem C ad 1732. hladký, adj.: líčka bieše hladkeho laeves - genae 154"; onen jemu hladku cóstu k shřčšení připravováše lubricum iter 174%. hlahol, m. — Jazyk: přčloženie z řěc- kého hlahola v latinský linguam 171%, — Způsob řeči: aby mně (Duch sv.) rá&il dáti hlahol prostrany sermonem 153%. hlas, m.: (diáblové) velikým hlafem zvo- lachu voce 7%; hlas boží vox Domini 12^; — (Hilarion) nadhlas vecé pu- blica voce D ad 164%, nahlas. hlasné, adv., mahlas: (Hilarion) hlafnie odpověděl sě jiesti publica voce E ad 164%. hlava, £.: vlásky na hlawíe 5%: za hlawv tepiechu pacholíka 117b, Santynis bieše hlawa té vlasti metropolis 142: ten, jenž bieše hlawa nad tčmi padú- chy a principe latronum 85%; že jest Antonius hiawa a pocétek toho pfie- bytka caput 147%, hle, interj.: hle, pane opate, slyá ecce G XX; hle, S$pitálové ecce t, XVIIIb, hledéti, impf. — H/edé4: nejmát obyceje na Zeny hledieti videndi mulicres 3*; (püstenník) poóé i sém i tam pilné hledíetí considerare oculis 85; bratr poté hledietí, zda by jeho zavolali k jédení circumspiciebat 64*; nehle- diece za sé respiciens 181%; na něž (na anděly) hledie jako na přátely i pusti duši intuens D 182b, — Hledati: po&échu hledietí asponé luZky dátové quaerunt 194%. hlína, f.: (bratr) učini z hlíny jako ženský obraz ex luto 47%. hlinény, adj.: kázav hlíníenv pernici vody nabrati scyphum fictilem 150b, hloZie, n.: to hlozim a trnim zarostlo D 32a. hitati, impf.: (sań) dobytek hitaia ab- sorbebat 167b, hlubina, f.: po téch hlubínach chodili profunda 2?; voda vstúpi vzhuoru z veliké hlubíny 54b; abych nebyl po- hřížen w hiubiny mořské in abyssos 166%, hlubocé, hluboko, adv.: když spolu o prorociech hlubocye mluviechu sermo de rebus profundis 38b (volně); (An- tonius) přčbýváše v skále hluboko 205b, kakž koli já u mukách budu, avšak črty hlube pod sobü naleznu subtus me 74b. hluboký, adj.: ten je roven studnici hluboke fonti alto 92%; (studnicé) bieše hluboka tisíci noh aneb hlubífie profundum 108b; na hlubffie póśti interius 149?. hluchy, adj.: hluchym sluch navrácenie surdorum 203%; — na hluche póśti in sterili solitudine 96b; na hiuchem hvozdé vasta solitudine r54P. hluk, m.: zvuk i hluk vśćch biese velmi hrozný 176%; ať by nebyl hluk veliký tumultus r40b, poboufeni; pfóbyvati od hiuku lidského podál secretior habi- tatio 55 (voln&), ruch světský; ty, jenž w hiucye chodíš per urbes 159%; Izma- heli udeřichu na ny hlukem irruerunt 143b, sborem. hlüpy, adj.: hlupíj lidé gentes r^; hlupe stvofenie brutum 1095; — na púšti velmi hiupe in eremo vastissima 123% (ACE na sh. místé: pühé); jemu hospodin kázal do hlupych púští ad aridam regionem 198^ (ACE na sh. místč: hluchých), — když na sč cpáte hlupych tváří obrazy irratio- nabilium bestiarum 177% němých tváří, — Adv. -ě: Ze tak bieše hlupíe otázal absurde 38b, hned v. inhed. S hněv, m.: hníew od sebe odpudiech furorem 47b; když smy k hníewu vzbudili srdcé lidská ad iracundiam 48h; étverü vécí pfichodí hníew člo- věku ira 68b; (stařec) hníewy velikými vecč 52b; (bratr), uchopiv jej (súdek) hníewy, i udeti jím o zemi iratus 735; hniewy svatého Ilariona nazvavše čarodějníkem furentes r59b; sebrav
508 iZádny nezvie tvého stavu vide C 207b; obcházeje hledaffe naleznüti &lovéka nékterého hodného quaerebat in- venire G XVIIb — Hledati: krâlev- stvie nebeského tbavé hledachu re- quirunt 1b; (bratr) jíde jie (sestry) hledat perquirens roo?; nehledaí jiné modlitby noli quaerc 134, hiaditi, impf.: po liśku hladiti palpare 6*; (pûstennik) rukû ji (vléici) poéé hla- dítí rogb, hladkost, f., jemnost; (Antonín) onoho (druha) ochotenstvie následováše, to- hoto hladkoft lenitatem C ad 1732. hladký, adj.: líčka bieše hladkeho laeves - genae 154"; onen jemu hladku cóstu k shřčšení připravováše lubricum iter 174%. hlahol, m. — Jazyk: přčloženie z řěc- kého hlahola v latinský linguam 171%, — Způsob řeči: aby mně (Duch sv.) rá&il dáti hlahol prostrany sermonem 153%. hlas, m.: (diáblové) velikým hlafem zvo- lachu voce 7%; hlas boží vox Domini 12^; — (Hilarion) nadhlas vecé pu- blica voce D ad 164%, nahlas. hlasné, adv., mahlas: (Hilarion) hlafnie odpověděl sě jiesti publica voce E ad 164%. hlava, £.: vlásky na hlawíe 5%: za hlawv tepiechu pacholíka 117b, Santynis bieše hlawa té vlasti metropolis 142: ten, jenž bieše hlawa nad tčmi padú- chy a principe latronum 85%; že jest Antonius hiawa a pocétek toho pfie- bytka caput 147%, hle, interj.: hle, pane opate, slyá ecce G XX; hle, S$pitálové ecce t, XVIIIb, hledéti, impf. — H/edé4: nejmát obyceje na Zeny hledieti videndi mulicres 3*; (püstenník) poóé i sém i tam pilné hledíetí considerare oculis 85; bratr poté hledietí, zda by jeho zavolali k jédení circumspiciebat 64*; nehle- diece za sé respiciens 181%; na něž (na anděly) hledie jako na přátely i pusti duši intuens D 182b, — Hledati: po&échu hledietí asponé luZky dátové quaerunt 194%. hlína, f.: (bratr) učini z hlíny jako ženský obraz ex luto 47%. hlinény, adj.: kázav hlíníenv pernici vody nabrati scyphum fictilem 150b, hloZie, n.: to hlozim a trnim zarostlo D 32a. hitati, impf.: (sań) dobytek hitaia ab- sorbebat 167b, hlubina, f.: po téch hlubínach chodili profunda 2?; voda vstúpi vzhuoru z veliké hlubíny 54b; abych nebyl po- hřížen w hiubiny mořské in abyssos 166%, hlubocé, hluboko, adv.: když spolu o prorociech hlubocye mluviechu sermo de rebus profundis 38b (volně); (An- tonius) přčbýváše v skále hluboko 205b, kakž koli já u mukách budu, avšak črty hlube pod sobü naleznu subtus me 74b. hluboký, adj.: ten je roven studnici hluboke fonti alto 92%; (studnicé) bieše hluboka tisíci noh aneb hlubífie profundum 108b; na hlubffie póśti interius 149?. hluchy, adj.: hluchym sluch navrácenie surdorum 203%; — na hluche póśti in sterili solitudine 96b; na hiuchem hvozdé vasta solitudine r54P. hluk, m.: zvuk i hluk vśćch biese velmi hrozný 176%; ať by nebyl hluk veliký tumultus r40b, poboufeni; pfóbyvati od hiuku lidského podál secretior habi- tatio 55 (voln&), ruch světský; ty, jenž w hiucye chodíš per urbes 159%; Izma- heli udeřichu na ny hlukem irruerunt 143b, sborem. hlüpy, adj.: hlupíj lidé gentes r^; hlupe stvofenie brutum 1095; — na púšti velmi hiupe in eremo vastissima 123% (ACE na sh. místé: pühé); jemu hospodin kázal do hlupych púští ad aridam regionem 198^ (ACE na sh. místč: hluchých), — když na sč cpáte hlupych tváří obrazy irratio- nabilium bestiarum 177% němých tváří, — Adv. -ě: Ze tak bieše hlupíe otázal absurde 38b, hned v. inhed. S hněv, m.: hníew od sebe odpudiech furorem 47b; když smy k hníewu vzbudili srdcé lidská ad iracundiam 48h; étverü vécí pfichodí hníew člo- věku ira 68b; (stařec) hníewy velikými vecč 52b; (bratr), uchopiv jej (súdek) hníewy, i udeti jím o zemi iratus 735; hniewy svatého Ilariona nazvavše čarodějníkem furentes r59b; sebrav
Strana 509
svü diäbelskü sběř a sć hniewy dera furore 176b, hnévati sé, impf.: na ty fye slušie hníe- watí irasci 42%; ten fye s ním počč hníewati iram habuit 725; Ze fye jeho uécenníci hníewagíj z toho, že... con- tristabantur 82% (volně). hnévivy, adj.: skrzé hníewíwu závist iracundiae vitium. 53b, jenžto jest hniewiwy, nenie mnich iracundus 134P. — Adv. -vé: Jan hníewíwye jemu vecé cum indignatione rob, hnévník, m.: (Antonius) mífiese hnévivé hníewníky iratos 179%. hniezdo, n.: veš svět jest u mé moci jako hníezdo nidum 183b, hnily, adj., shnily: hnile dfévo putridum 183%, hniti, impf.: jemu noha hnigieffe putre- fieri 131b, hnój, m.: ten smrduty hnvog foetorem 45%; když budieše skotského hnogie potfčba fimus boum 54%; hnvog nosě stercus 110%, | hnojiti, impf.: hnuoj nos& hnogıeffe tu zahradu stercus radicibus ingerebat' 119%, hnüti, pf.: ktoZ jest uktiZován, ten ne- muož svými údy hnvtí movendi 120%; té modle i se v&&mi pohany káza státi na miestě nehnvce fe immobiles 18%; vidieše jej (Pavla) modléce sč bohu a nehna fye nikame nusquam moveri 38*; télo jejie fye hnv com- motum est 138%; aby fye (hory) hnuly a přčstúpily transfer te 206b; milo- srdenstvím hnutí süce misericordia compuncti GXXb, hod, m. — Čas: když po malých ča- siech pode jej (Antonia) whod boleti jesté nevelmi cum non mediocre in- commodum senilia membra turbasset D 182% (překladatel nerozuměl slovům ,non mediocre'') — Hod; hod slavný veliky noci dies sanctus Paschae 20%; pro slavný hod sollemnitatis gratia zob; když bratřie na hody sě snidů festivitas 63b; krátkým utrpením kú- píš věčné hody convivium rorb; na vSaké hody diebus solennibus 152b, hodina, f.: (bratr) inhed prvé hodiny nemoZiese piélekati hora 42%; jest již hodína, abychom pokrm ptijéli hora est 51b; jiZ je hodína, abych... 509 iam tempus est 156b; (bratiie) čtyři hodíny v noci spáchu quattuor horis ‘ 965; (Macharius) v tu hodinu uzié sé u féky mox 99%, — Hodiny = mod- litby knéëské: po svÿch hodinach post orationes 8*; na hodínach Zalmovych in psalmodia 58», hoditi sé, impf.; doniZ s! fye svétu hodil, dotud s’ svá vuoli ve vem plnil 6b, ten (olej) fye jinému nehodieffe, nez ve stklenici hoféti proficiebat 63?, k jinému sc nehodil; jako starému, jenžto ničemuž fyc dólati nehodij seni nulli operi apto 118b, k žádné práci se nehodí; nebt fyc to nehodíj non congruit 184%, hodny, adj.: pojal sobé Zenu hodnu rodu svému dignam generis sui G XVII, hodící se k rodu jeho; ktož chce milost - boZskü mieti, jest hodne, aby sám o sobě na póśti pfóbyval 7b, je za- hodno; učinímy, jakž bude hodno quod competit fieri 54®; se cti hodnu to tělo k pohřebu dali cum honore debito G XXa, zasloużenou, povinnou; : hledáse naleznúti člověka některého hodneho bohu dignum deo.G XVII, zaslouzilého u boha; že sú hodníegffc duchem u bozé pfébyvati 114b; k vy- pravení těch slavných věcí nejsmy hodní ani duostojni minus idonei su- mus 1%; ktož miluje otce nad mne, nenie mne hoden dignus G XIXb, hojnost, f.: ty (pouště) s’ hřiechuov svo- bodné odlúčenie a duši hognoft 103b. hojný, adj.: ten ubohý by nalezen (sic m. nalezl) v dobrých skutciech i v žá- dosti profpíeffne (sic m. prospěšen- stvie) i v milosti krále nebeského hogne naplňenie 7% — Adv. -ně: (rosu) jézto tu hoinie padáše affluen- tissime 96b, hél, f.: vezmice hvol mu baculum meum 52%; (stařec) vykopa tu hvol virgultum 117%, holem y, adj., ve/ky: kdyZ biese jiZ holemy pacholik 1728, hólka, f.: vzchopiv holku baculo 73?. holub, m.; jako by na holuby hleděl columbas 152%, holúbek, m.: viděl sem holubka v ne- besiech columbem 130b, holý, adj.: holu rukú manu nuda 10% na hole zemi nudam humum 156%.
svü diäbelskü sběř a sć hniewy dera furore 176b, hnévati sé, impf.: na ty fye slušie hníe- watí irasci 42%; ten fye s ním počč hníewati iram habuit 725; Ze fye jeho uécenníci hníewagíj z toho, že... con- tristabantur 82% (volně). hnévivy, adj.: skrzé hníewíwu závist iracundiae vitium. 53b, jenžto jest hniewiwy, nenie mnich iracundus 134P. — Adv. -vé: Jan hníewíwye jemu vecé cum indignatione rob, hnévník, m.: (Antonius) mífiese hnévivé hníewníky iratos 179%. hniezdo, n.: veš svět jest u mé moci jako hníezdo nidum 183b, hnily, adj., shnily: hnile dfévo putridum 183%, hniti, impf.: jemu noha hnigieffe putre- fieri 131b, hnój, m.: ten smrduty hnvog foetorem 45%; když budieše skotského hnogie potfčba fimus boum 54%; hnvog nosě stercus 110%, | hnojiti, impf.: hnuoj nos& hnogıeffe tu zahradu stercus radicibus ingerebat' 119%, hnüti, pf.: ktoZ jest uktiZován, ten ne- muož svými údy hnvtí movendi 120%; té modle i se v&&mi pohany káza státi na miestě nehnvce fe immobiles 18%; vidieše jej (Pavla) modléce sč bohu a nehna fye nikame nusquam moveri 38*; télo jejie fye hnv com- motum est 138%; aby fye (hory) hnuly a přčstúpily transfer te 206b; milo- srdenstvím hnutí süce misericordia compuncti GXXb, hod, m. — Čas: když po malých ča- siech pode jej (Antonia) whod boleti jesté nevelmi cum non mediocre in- commodum senilia membra turbasset D 182% (překladatel nerozuměl slovům ,non mediocre'') — Hod; hod slavný veliky noci dies sanctus Paschae 20%; pro slavný hod sollemnitatis gratia zob; když bratřie na hody sě snidů festivitas 63b; krátkým utrpením kú- píš věčné hody convivium rorb; na vSaké hody diebus solennibus 152b, hodina, f.: (bratr) inhed prvé hodiny nemoZiese piélekati hora 42%; jest již hodína, abychom pokrm ptijéli hora est 51b; jiZ je hodína, abych... 509 iam tempus est 156b; (bratiie) čtyři hodíny v noci spáchu quattuor horis ‘ 965; (Macharius) v tu hodinu uzié sé u féky mox 99%, — Hodiny = mod- litby knéëské: po svÿch hodinach post orationes 8*; na hodínach Zalmovych in psalmodia 58», hoditi sé, impf.; doniZ s! fye svétu hodil, dotud s’ svá vuoli ve vem plnil 6b, ten (olej) fye jinému nehodieffe, nez ve stklenici hoféti proficiebat 63?, k jinému sc nehodil; jako starému, jenžto ničemuž fyc dólati nehodij seni nulli operi apto 118b, k žádné práci se nehodí; nebt fyc to nehodíj non congruit 184%, hodny, adj.: pojal sobé Zenu hodnu rodu svému dignam generis sui G XVII, hodící se k rodu jeho; ktož chce milost - boZskü mieti, jest hodne, aby sám o sobě na póśti pfóbyval 7b, je za- hodno; učinímy, jakž bude hodno quod competit fieri 54®; se cti hodnu to tělo k pohřebu dali cum honore debito G XXa, zasloużenou, povinnou; : hledáse naleznúti člověka některého hodneho bohu dignum deo.G XVII, zaslouzilého u boha; že sú hodníegffc duchem u bozé pfébyvati 114b; k vy- pravení těch slavných věcí nejsmy hodní ani duostojni minus idonei su- mus 1%; ktož miluje otce nad mne, nenie mne hoden dignus G XIXb, hojnost, f.: ty (pouště) s’ hřiechuov svo- bodné odlúčenie a duši hognoft 103b. hojný, adj.: ten ubohý by nalezen (sic m. nalezl) v dobrých skutciech i v žá- dosti profpíeffne (sic m. prospěšen- stvie) i v milosti krále nebeského hogne naplňenie 7% — Adv. -ně: (rosu) jézto tu hoinie padáše affluen- tissime 96b, hél, f.: vezmice hvol mu baculum meum 52%; (stařec) vykopa tu hvol virgultum 117%, holem y, adj., ve/ky: kdyZ biese jiZ holemy pacholik 1728, hólka, f.: vzchopiv holku baculo 73?. holub, m.; jako by na holuby hleděl columbas 152%, holúbek, m.: viděl sem holubka v ne- besiech columbem 130b, holý, adj.: holu rukú manu nuda 10% na hole zemi nudam humum 156%.
Strana 510
510 Homer, Omer, m.; /m. os.: jenZ homera znamenává$ Homerum 153%; Omerus, ten mistr, Homerus r53P. hońenie, n.: jako ny smysla. tiem hońe- nim zbavichu per fugam 40b, honiti, impf.: tu nás padúši velmi da- leko honíli insequentes 40b; když jej mnozi honiechu persegueretur 139. honositi sé, impf: nemá fye z toho honofytí gloriari 180%, hora, f.: na horzíe Olivetské monte 1%; kteříž žádají utajiti sé w horach montium D 183b; — až slunce z hory puojdieše sol's ortus coepisset infundi 129%; — voda vstópi wzhvoru z veliké hlubiny sursum 354b; ten umrly vsta wzhvoru suscitatus est 83b; at sé mésto wzhvoru nezdvihne ne com- moveatur in seditionem 139^; kdyż vzezté wzhuoru svaty Antoni suble- varet oculos 177%; hledě fhuory de- super 192%; hlas k němu f huory přijide desuper 192; — starci, o kte- rémž sme nahorze pověděli supra G XIXA, horëicé, f.: zrno horczycze A ad 25b (možná ch. písařská m. horčičné). horčičný, adj.: zrno horcziczne sinapis 25b, hoře, interj. běda: é, horze mně neščast- nému vae mihi 55%; é, horze tobě, ne- čisté město vae tibi 140b. hóře, adv.: ať sě hvorze nežli dřieve nestane deterius 139%, hoíéti, impf.: musíš na věky věkoma horzíetí ardeat 28%; srdce milostí horzif ferveat rozb, hoří, horší, adj.: (Arsenius) nade všě muichy naghorffye saty nos:ese v.liora et despectiora vestimenta 59; ze všeho jest jedno naghorffíe peius 662; Ze jest jich fë& horffi hada deteriores 2008, horko, n.: pro veliké horko aestum 139%; stáli na horcze E ad 72% (BACD na shodném místé: na vedié). horkost, f.: vino horkofti télesné ne- sm'erně přidává calorem 38); ádové horkoftí ničijí ardorem 101, hořkost, horkost, f.: (starci) pro tu horzkost dymová ztratichu oci amari- tudine fumi 97*; méj horzkoft na své mysli amaritudinem 130%; horkoft srdečná amaritudo rozb, horký, adj.: (košík) horkeho chleba plný calido pane 108%, (nebožtík) již málo bieše horek modicus calor tepebat in corpore 1708, hořký, adj.: horzke smilstvie jeho srdce zažže turpi concupiscentia 8%; pro horzku vodu amaritudinem aguae 56%; (máti) něčím horzkym zmaže prsy své amarum 130%, horší v. hoří. horúcí, adj.: věčné muky pekla horu- cyeho 50%; (Elenus) přinese horucyeho Ťefčvie v svém rúšě ardentes prunas 28b, hospoda, m., f. — Pán: pán buoh jako dobrá hofpoda 75; má hofpodo věrná mi Domine fidose 415 — Hostinec, přístřeší: ostav w hofpodie 1n hospitio 45%; v tom městečku bieše jedna hostiná hofpoda pandochium C 207b; u kteréhožto (muže) bratří hofpodu měli a odpočívanie přes noc G XX^*, hospodář, m. — Hospodář: (spasitel) svatého Jana púště hofpodarzem učinil 102%; já sem tvuoj (pouště) hofpodarz habitator 104%; tu on v nie (tvrzici) poté novy hofpodarz pfébyvati novus bospes 178%, — Hostitel: (Paffunci) počě toho hofpodarzie tázati ab hospite 12b, — Hostinský: ten hofpo- darz mějieše dceru pandox C 208% — Adj. possess. -óv: porodi syna ta hof- podarzowa dci pandochis filia C 2082, hospodarsky, adj., pohostiny: ani smy kdy vidéli tak hofpodarfkeho ocho- tenstvie studium hospitalitatis 369. hospodáistvie, hospodárstvie, n. — Ho- spodáfství: (Antonius) po smrti obo- jieho rodi¢e domu hofpodarzftwíe a sestry své péči jméjiese domus et so- roris A 1% — Pohostinství: což k hofpo- darftwij slusie hospitalitati 36%, hospodin, m.: hofpodin Jezus Kristus Dominus 10b; modlitbu vzdav hofpo- dínv ad Deum 18b, milý hofpodíne Domine 89h, hospodyni, £., manželka: ten jistý hofpc- dyni doma jmějieše uxor 3%; s svü hofpodynif coniuge 12b, host, m.: véécky pûtniky hoft1 prijimâse hospites 12%, chcem radse zemiieti, ne takćho hoft:e nemieti hospite 165b, hostinnicé, f., hospoda: (bratr) do hof- tínnícye sé vráti ad diversorium 5°;
510 Homer, Omer, m.; /m. os.: jenZ homera znamenává$ Homerum 153%; Omerus, ten mistr, Homerus r53P. hońenie, n.: jako ny smysla. tiem hońe- nim zbavichu per fugam 40b, honiti, impf.: tu nás padúši velmi da- leko honíli insequentes 40b; když jej mnozi honiechu persegueretur 139. honositi sé, impf: nemá fye z toho honofytí gloriari 180%, hora, f.: na horzíe Olivetské monte 1%; kteříž žádají utajiti sé w horach montium D 183b; — až slunce z hory puojdieše sol's ortus coepisset infundi 129%; — voda vstópi wzhvoru z veliké hlubiny sursum 354b; ten umrly vsta wzhvoru suscitatus est 83b; at sé mésto wzhvoru nezdvihne ne com- moveatur in seditionem 139^; kdyż vzezté wzhuoru svaty Antoni suble- varet oculos 177%; hledě fhuory de- super 192%; hlas k němu f huory přijide desuper 192; — starci, o kte- rémž sme nahorze pověděli supra G XIXA, horëicé, f.: zrno horczycze A ad 25b (možná ch. písařská m. horčičné). horčičný, adj.: zrno horcziczne sinapis 25b, hoře, interj. běda: é, horze mně neščast- nému vae mihi 55%; é, horze tobě, ne- čisté město vae tibi 140b. hóře, adv.: ať sě hvorze nežli dřieve nestane deterius 139%, hoíéti, impf.: musíš na věky věkoma horzíetí ardeat 28%; srdce milostí horzif ferveat rozb, hoří, horší, adj.: (Arsenius) nade všě muichy naghorffye saty nos:ese v.liora et despectiora vestimenta 59; ze všeho jest jedno naghorffíe peius 662; Ze jest jich fë& horffi hada deteriores 2008, horko, n.: pro veliké horko aestum 139%; stáli na horcze E ad 72% (BACD na shodném místé: na vedié). horkost, f.: vino horkofti télesné ne- sm'erně přidává calorem 38); ádové horkoftí ničijí ardorem 101, hořkost, horkost, f.: (starci) pro tu horzkost dymová ztratichu oci amari- tudine fumi 97*; méj horzkoft na své mysli amaritudinem 130%; horkoft srdečná amaritudo rozb, horký, adj.: (košík) horkeho chleba plný calido pane 108%, (nebožtík) již málo bieše horek modicus calor tepebat in corpore 1708, hořký, adj.: horzke smilstvie jeho srdce zažže turpi concupiscentia 8%; pro horzku vodu amaritudinem aguae 56%; (máti) něčím horzkym zmaže prsy své amarum 130%, horší v. hoří. horúcí, adj.: věčné muky pekla horu- cyeho 50%; (Elenus) přinese horucyeho Ťefčvie v svém rúšě ardentes prunas 28b, hospoda, m., f. — Pán: pán buoh jako dobrá hofpoda 75; má hofpodo věrná mi Domine fidose 415 — Hostinec, přístřeší: ostav w hofpodie 1n hospitio 45%; v tom městečku bieše jedna hostiná hofpoda pandochium C 207b; u kteréhožto (muže) bratří hofpodu měli a odpočívanie přes noc G XX^*, hospodář, m. — Hospodář: (spasitel) svatého Jana púště hofpodarzem učinil 102%; já sem tvuoj (pouště) hofpodarz habitator 104%; tu on v nie (tvrzici) poté novy hofpodarz pfébyvati novus bospes 178%, — Hostitel: (Paffunci) počě toho hofpodarzie tázati ab hospite 12b, — Hostinský: ten hofpo- darz mějieše dceru pandox C 208% — Adj. possess. -óv: porodi syna ta hof- podarzowa dci pandochis filia C 2082, hospodarsky, adj., pohostiny: ani smy kdy vidéli tak hofpodarfkeho ocho- tenstvie studium hospitalitatis 369. hospodáistvie, hospodárstvie, n. — Ho- spodáfství: (Antonius) po smrti obo- jieho rodi¢e domu hofpodarzftwíe a sestry své péči jméjiese domus et so- roris A 1% — Pohostinství: což k hofpo- darftwij slusie hospitalitati 36%, hospodin, m.: hofpodin Jezus Kristus Dominus 10b; modlitbu vzdav hofpo- dínv ad Deum 18b, milý hofpodíne Domine 89h, hospodyni, £., manželka: ten jistý hofpc- dyni doma jmějieše uxor 3%; s svü hofpodynif coniuge 12b, host, m.: véécky pûtniky hoft1 prijimâse hospites 12%, chcem radse zemiieti, ne takćho hoft:e nemieti hospite 165b, hostinnicé, f., hospoda: (bratr) do hof- tínnícye sé vráti ad diversorium 5°;
Strana 511
starsiemu, jenż na hoftinnicy přč- byva rrsb, hostinny, hostiny, adj. — Czzś: k hoftinny mnichóm ad peregrinos fratres 171%, — Hostinský: s příchozími hoftinny práci mieti 5^; v tom méstetku b!e&e hoftína hospoda pandochium C 2075; obzvlášť jméjiese domek hoftinny cellam hospi- talem D 3%. — Adv. po-hostinu = jako cizinec, host: ktoż koli pohoftinv pti- jde 9%. hostinský, adj.: jedna hoftinfka hospoda E ad C 207b, | hotovati, impf., chystati: jenž (hospodin) svému stádci nebo sboru křesťanskému hotowaffe mistra 192%; hotví fye proti pokuseni praepara animam tuam 120%, hotový, adj., připravený, ochotný: všecko jemu, což koli žádá, jest hotowo 19%; přihodi sě, že přijíde mnoho bratří, jimZto zelíce hotowe dobřě sě přihodi parata 28b; tento čtvrtý řád jest hotow vuoli svatých otcuov plniti 82%; aby (člověk) hotow byl k dielu ne- beského Jeruzalema aptus 103%; ač nenie (mnich) hotow k smiechu promp- tus in risu 120P; (sv. Apollonius) ve vśśch diviech i zázraciech bieše velmi hotowy 17* (latinismus); dokonajice ten bóh, hotowa mi jest koruna spra- vedlivych superest mihi C 206b, — Adv. hotově: jehožto (boží) milost hotowie nám přispě 41%, ochotně; s svi brani hotowie sé mají 1415, po- hotově. hovado, n.: diábel i w howada vstupuje iumenta 161b, hovéti, impf., šetřití: i proč nám howieff 185%, proč nás šetříš. hra v. jira. hrabati, impf., hrabáním dělati: (lvi) jesta (E jali) sé dolu (E doluov) hra- bati ACE ad 1522, hrabie, m.: hrabie jeden římský, jenž obecnú feli senator slovieše 3b: syn jednoho hrabie patre comite 1188, hrad, m.: bliz od hradu proastium 48b: pfijédechom do fimskÿch hradvow castra 146b. hraditi, impf., okrazovati: mravenci prst nosiechu a ot vody sé hradiece ex- cludebant 145%. hrách, m.: aby přinesl motyku a hrachu 193%, hranicé, f.: jiti na hranicy drev struem lignorum 167b, hráti v. jhráti. híbieti, hiebéti, impf, poh/benu by: svatych téla hrzbie C ad 1045; hrziebie A ad t. | hrdati, impf., pohrdati: učením svatého písma nehrdagte ob; druhy, jeśto tě hyzdí, hrda tebü horret et detrahit 765; (Hilarion) usly&av i posé tiem hrdatí detestatatus est 1668, hrdina, m.: (lotra), jenZ sloviese hrdína signifer 10%, hrdinstvie, n.: jenZ s' po sobé ostavil svého hrdínftw;ie pamét meritorum 153% (volně). hrdlo, n.: pozdvih rucé na své hrdio cervices 16%; až do hrdla collum 8:15; (mládec) některým nohy i hrdia skuso- váše gulam 158% z jeho hrdia plamen soptaśe 1832, hrdost, f.: u pyść neb w hrdofti arro- gantia 195% , hrdý, adj.: hrda fčč dobré lidi ke zlému chýlí superbus 70b, břeběti v. hřbietí. hřčbíček, m.: za hrzebíczky, za skořici propter thymiamata 60%, hřčbík, m.: jest nesnadno býti tvrdému korábu bez hrzebikvow sine clavis 78P, hrétsky, réésky, -cky: adj.: z rziecke země 101%; z hrzieczke země C zd t. — Adv, -sky: (bratřie), ješto rziecfky uméjiechu mluviti Graecam linguam 22% Hřčk, Řěk, m.: to bieše rziek graecus 101%; hrzíek C ad t. híésti, impf., pohřbívati: (bratřie) po- hřebechu ji (Eufrosynu), kdežto sta- rosty hrzebiechu C 207%, híé$enie, n.: koliko sem jich navrátil k hrzieffenij ad sordes 174). híéSiti, impf.: abyste hrzieffiti piéstali peccare 195%, híiech, m.: (hospodin) jest hotov těm odpustiti, ktoz hrziechu ostanü pcc- catis 885; niZádny hrziech dobroty božie nepfémuoZ peccatum 88b; moji hrz:effi scelera 1449; ty (pou&té) s hrziechvow svobodné odlúčenie pec- candi 103b, hřiešník, m.: (Iza'áš) sé hrzieffnikem nazyval immundum 78% hrzieffnik hřiešný peccator 85%,
starsiemu, jenż na hoftinnicy přč- byva rrsb, hostinny, hostiny, adj. — Czzś: k hoftinny mnichóm ad peregrinos fratres 171%, — Hostinský: s příchozími hoftinny práci mieti 5^; v tom méstetku b!e&e hoftína hospoda pandochium C 2075; obzvlášť jméjiese domek hoftinny cellam hospi- talem D 3%. — Adv. po-hostinu = jako cizinec, host: ktoż koli pohoftinv pti- jde 9%. hostinský, adj.: jedna hoftinfka hospoda E ad C 207b, | hotovati, impf., chystati: jenž (hospodin) svému stádci nebo sboru křesťanskému hotowaffe mistra 192%; hotví fye proti pokuseni praepara animam tuam 120%, hotový, adj., připravený, ochotný: všecko jemu, což koli žádá, jest hotowo 19%; přihodi sě, že přijíde mnoho bratří, jimZto zelíce hotowe dobřě sě přihodi parata 28b; tento čtvrtý řád jest hotow vuoli svatých otcuov plniti 82%; aby (člověk) hotow byl k dielu ne- beského Jeruzalema aptus 103%; ač nenie (mnich) hotow k smiechu promp- tus in risu 120P; (sv. Apollonius) ve vśśch diviech i zázraciech bieše velmi hotowy 17* (latinismus); dokonajice ten bóh, hotowa mi jest koruna spra- vedlivych superest mihi C 206b, — Adv. hotově: jehožto (boží) milost hotowie nám přispě 41%, ochotně; s svi brani hotowie sé mají 1415, po- hotově. hovado, n.: diábel i w howada vstupuje iumenta 161b, hovéti, impf., šetřití: i proč nám howieff 185%, proč nás šetříš. hra v. jira. hrabati, impf., hrabáním dělati: (lvi) jesta (E jali) sé dolu (E doluov) hra- bati ACE ad 1522, hrabie, m.: hrabie jeden římský, jenž obecnú feli senator slovieše 3b: syn jednoho hrabie patre comite 1188, hrad, m.: bliz od hradu proastium 48b: pfijédechom do fimskÿch hradvow castra 146b. hraditi, impf., okrazovati: mravenci prst nosiechu a ot vody sé hradiece ex- cludebant 145%. hrách, m.: aby přinesl motyku a hrachu 193%, hranicé, f.: jiti na hranicy drev struem lignorum 167b, hráti v. jhráti. híbieti, hiebéti, impf, poh/benu by: svatych téla hrzbie C ad 1045; hrziebie A ad t. | hrdati, impf., pohrdati: učením svatého písma nehrdagte ob; druhy, jeśto tě hyzdí, hrda tebü horret et detrahit 765; (Hilarion) usly&av i posé tiem hrdatí detestatatus est 1668, hrdina, m.: (lotra), jenZ sloviese hrdína signifer 10%, hrdinstvie, n.: jenZ s' po sobé ostavil svého hrdínftw;ie pamét meritorum 153% (volně). hrdlo, n.: pozdvih rucé na své hrdio cervices 16%; až do hrdla collum 8:15; (mládec) některým nohy i hrdia skuso- váše gulam 158% z jeho hrdia plamen soptaśe 1832, hrdost, f.: u pyść neb w hrdofti arro- gantia 195% , hrdý, adj.: hrda fčč dobré lidi ke zlému chýlí superbus 70b, břeběti v. hřbietí. hřčbíček, m.: za hrzebíczky, za skořici propter thymiamata 60%, hřčbík, m.: jest nesnadno býti tvrdému korábu bez hrzebikvow sine clavis 78P, hrétsky, réésky, -cky: adj.: z rziecke země 101%; z hrzieczke země C zd t. — Adv, -sky: (bratřie), ješto rziecfky uméjiechu mluviti Graecam linguam 22% Hřčk, Řěk, m.: to bieše rziek graecus 101%; hrzíek C ad t. híésti, impf., pohřbívati: (bratřie) po- hřebechu ji (Eufrosynu), kdežto sta- rosty hrzebiechu C 207%, híé$enie, n.: koliko sem jich navrátil k hrzieffenij ad sordes 174). híéSiti, impf.: abyste hrzieffiti piéstali peccare 195%, híiech, m.: (hospodin) jest hotov těm odpustiti, ktoz hrziechu ostanü pcc- catis 885; niZádny hrziech dobroty božie nepfémuoZ peccatum 88b; moji hrz:effi scelera 1449; ty (pou&té) s hrziechvow svobodné odlúčenie pec- candi 103b, hřiešník, m.: (Iza'áš) sé hrzieffnikem nazyval immundum 78% hrzieffnik hřiešný peccator 85%,
Strana 512
512 hřiešný, adj.: chceš mě hrzieffneho vzieti do nebes peccatorem 137%; činíš z hrzieffnych tiché de iracundis 103% (možná volný překlad, ale možná také, že hřiešný = kdo klne, sr. slc. hrešiť ,,proklinat‘‘). hříva, f.: ano sé jima (lvüm) hrzíwy chvéjí iubis 152%, hfivna, f.: desót hrzíwen zlata libras 161%, hímet, hímot, m.: Antoní uslyáé hrzmet sonitus 1765; zdali andél pottéboval hrzmetu aneb tlesktánie rukama so- nitus 1855, hrzmotu D ad t. hrnček, m.: hrnczek sotovicé vaïené olam 435; vzvázavíe mi na hrdlo hrneczky vasa fictilia 74%, hrnčieř, m.: bieše (E byl) ten bratr hrnczerem figulus ACE ad 47%. hrnec, m.: horkého hrncye sé dotknüti ollam 97?: niestéjé hrncvow zkuśuje vasa тот, hnüti sé, impf. jenZ (lid) k nému fie hrnieffe (E hrnul) ACE ad 201%, hrob, m.: jako by již ležal w hrobie in monumento 97b; u jeho hrobu se- pulcrum 141b. hromada, f.: když w hromadu pojidechu množstvie oděncuov 19b, dohromady; když sě sjidechu w hromadu con- venissent 96%; a v sobotu sě w hrcmadu scháziechu do kostela in unum cočunt 36%; kdežto vše w hromadie spolu mají, což shromazdie ubi laboratur in medium 145%, pohromadě; — kterýž koli k hromadie svrchované přišel ad perfectionis cumulum 102%, k vrcholu dokonalosti, hromádka, f.: tu sě w hromadcye opat- řiechu invicem 36%, pohromadě. hromovy, adj.: bleskot hromowy 189b, hróza, f.— Hrůza: on sě tú hrozu nic ne- rozpači terroribus 111%; těm k hrvozie, jižto svých mistruov i svých starších neposlüchají ad terrorem 166% — Hrozba: otec a máti velikými bro- zamí mučili mě minis 142; že sé hruoza svatého Antonie zračila v sku- tek minarum 2082. hrozen v. hvozn. hroziti, impf.: nižádný tak neprosí, by hrozyl ut minetur 150b, když jemu hrozyechu jeho přívuzní imminens periculum denuntierent r54b (volná); (Antonín) vecé, Ze (diábel) geho (sic; у АСЕ správně vynecháno) hrozyl a honosil sě hlasem hrozným defurit lingua magniloqua 183% (volně). — Hroziti sé: vy fye tiem nic nehrozte nihil vobis in hoc terroris incutiant 182b (volně). hrozn, hrozen, m.: víno w hrozníech uvae 20%; hrozen vína uvam 61%. hrozný, adj.: w hrozne tvári horribili vultu 88%; hrozne miesto terribilem locum. 169%; — hrozníj zástupi ingens turba 182*; muky hrozne poenae gra- . vissimae 1195, — Adv. -né: diábel poóé hroznie volati clamans et ululans 10% (volné); (mládec) biese hrozníe veliky mirae magnitudinis 1589, hrst, £.: hrft jablek plenam manum 109*; Pavlín hrftma vodici sttébal concavis manibus 152b, hrubiti, impf, zryznili: proó fie krutnym pokáním hrubyfs temet suppliciis tra- dis A, ad 6b, hrubifs C ad t. hruby, adj.: (Antonius) ani ztratil smysla neb byl sprosten & hrub agrestis et rigidus 201b, hrúda, f.: andčl hrudu ohnivú z jeho drobuov vyńem . . ignitam strumam 127%, hrüdie, n., Avoudy: kamením i hrudím b'li na ně z prakuov glebarum 162b, hfüZéti, impf., pohñiZovati: ano fye hory v moři hrzíz:egíj 1682, hryzti, impf., Awýzati: (stařec) jabléčka hryzyeffe pomis uti 108P (volné). hrzéti, impf., polwdati: nehrzeyg izédného A ad 749 (gen.-akk. m. instrum. je zde latinismus). huba, f., pysk: provleten € mu (diáblovi) jest kruh skrzé hubu labia 183b, hubenec, m., nešťastník, ubožák: co tu, hubencze, činíš o impurissime et flagitiosissime 65; za mé, hubencye velmi bfiefÉného me misero 50*; já hubenec ne&éastny infelix 130. hubenicé, f., neślastnice, wbo£acka: ta hubenícye infelix 745; nepatt na mé na ženu, ale na hubenícy miseram 157%. hubenstvie, n., bída, ubohost: (stařec) jé sé plakati na$eho hubenftwíe mi- serias 59%; když ode všěch (čerti) budú odpuzeni, tehdy svého hubenftwíe na- posledy Z&lejí debilitatem 184b. hubeny, adj., nestastny, ubohy: ó hubene srdce miser 85; diábel hubeny peccator
512 hřiešný, adj.: chceš mě hrzieffneho vzieti do nebes peccatorem 137%; činíš z hrzieffnych tiché de iracundis 103% (možná volný překlad, ale možná také, že hřiešný = kdo klne, sr. slc. hrešiť ,,proklinat‘‘). hříva, f.: ano sé jima (lvüm) hrzíwy chvéjí iubis 152%, hfivna, f.: desót hrzíwen zlata libras 161%, hímet, hímot, m.: Antoní uslyáé hrzmet sonitus 1765; zdali andél pottéboval hrzmetu aneb tlesktánie rukama so- nitus 1855, hrzmotu D ad t. hrnček, m.: hrnczek sotovicé vaïené olam 435; vzvázavíe mi na hrdlo hrneczky vasa fictilia 74%, hrnčieř, m.: bieše (E byl) ten bratr hrnczerem figulus ACE ad 47%. hrnec, m.: horkého hrncye sé dotknüti ollam 97?: niestéjé hrncvow zkuśuje vasa тот, hnüti sé, impf. jenZ (lid) k nému fie hrnieffe (E hrnul) ACE ad 201%, hrob, m.: jako by již ležal w hrobie in monumento 97b; u jeho hrobu se- pulcrum 141b. hromada, f.: když w hromadu pojidechu množstvie oděncuov 19b, dohromady; když sě sjidechu w hromadu con- venissent 96%; a v sobotu sě w hrcmadu scháziechu do kostela in unum cočunt 36%; kdežto vše w hromadie spolu mají, což shromazdie ubi laboratur in medium 145%, pohromadě; — kterýž koli k hromadie svrchované přišel ad perfectionis cumulum 102%, k vrcholu dokonalosti, hromádka, f.: tu sě w hromadcye opat- řiechu invicem 36%, pohromadě. hromovy, adj.: bleskot hromowy 189b, hróza, f.— Hrůza: on sě tú hrozu nic ne- rozpači terroribus 111%; těm k hrvozie, jižto svých mistruov i svých starších neposlüchají ad terrorem 166% — Hrozba: otec a máti velikými bro- zamí mučili mě minis 142; že sé hruoza svatého Antonie zračila v sku- tek minarum 2082. hrozen v. hvozn. hroziti, impf.: nižádný tak neprosí, by hrozyl ut minetur 150b, když jemu hrozyechu jeho přívuzní imminens periculum denuntierent r54b (volná); (Antonín) vecé, Ze (diábel) geho (sic; у АСЕ správně vynecháno) hrozyl a honosil sě hlasem hrozným defurit lingua magniloqua 183% (volně). — Hroziti sé: vy fye tiem nic nehrozte nihil vobis in hoc terroris incutiant 182b (volně). hrozn, hrozen, m.: víno w hrozníech uvae 20%; hrozen vína uvam 61%. hrozný, adj.: w hrozne tvári horribili vultu 88%; hrozne miesto terribilem locum. 169%; — hrozníj zástupi ingens turba 182*; muky hrozne poenae gra- . vissimae 1195, — Adv. -né: diábel poóé hroznie volati clamans et ululans 10% (volné); (mládec) biese hrozníe veliky mirae magnitudinis 1589, hrst, £.: hrft jablek plenam manum 109*; Pavlín hrftma vodici sttébal concavis manibus 152b, hrubiti, impf, zryznili: proó fie krutnym pokáním hrubyfs temet suppliciis tra- dis A, ad 6b, hrubifs C ad t. hruby, adj.: (Antonius) ani ztratil smysla neb byl sprosten & hrub agrestis et rigidus 201b, hrúda, f.: andčl hrudu ohnivú z jeho drobuov vyńem . . ignitam strumam 127%, hrüdie, n., Avoudy: kamením i hrudím b'li na ně z prakuov glebarum 162b, hfüZéti, impf., pohñiZovati: ano fye hory v moři hrzíz:egíj 1682, hryzti, impf., Awýzati: (stařec) jabléčka hryzyeffe pomis uti 108P (volné). hrzéti, impf., polwdati: nehrzeyg izédného A ad 749 (gen.-akk. m. instrum. je zde latinismus). huba, f., pysk: provleten € mu (diáblovi) jest kruh skrzé hubu labia 183b, hubenec, m., nešťastník, ubožák: co tu, hubencze, činíš o impurissime et flagitiosissime 65; za mé, hubencye velmi bfiefÉného me misero 50*; já hubenec ne&éastny infelix 130. hubenicé, f., neślastnice, wbo£acka: ta hubenícye infelix 745; nepatt na mé na ženu, ale na hubenícy miseram 157%. hubenstvie, n., bída, ubohost: (stařec) jé sé plakati na$eho hubenftwíe mi- serias 59%; když ode všěch (čerti) budú odpuzeni, tehdy svého hubenftwíe na- posledy Z&lejí debilitatem 184b. hubeny, adj., nestastny, ubohy: ó hubene srdce miser 85; diábel hubeny peccator
Strana 513
1845 — Adv. -né: (stafec) hubenie svuoj Zivot skonal miserabiliter 124%, hubiti, impf.: proč ty sě tak tuto na- darmo trudiś a. hubifs fye téZkym po- káním conficis 65; kdyZto kféstany pohané hubiechu persecutionis tem- pore 34* (voln£&); hubíe své télo puniens semetipsum 63%; někteří sú, ješto své tělo hub:e v utrpení conterentes 134*; (pardus) mnoho I:dí i dobytka hubieffe interficiebat 139%, huhlánie, n., s&ucení: brattie jeho (dáb- lovo) huhianíe slySiechu ululatum 10%; od diábluov huhlaníe ve dne i v noci daemonum voces 169b, huhlati, impf., skuéeti: zli duchové ne- sliéné huhlachu clamore ingenti 6^; diábel huhlaffe Zalostivé ululans 10%; židé v své škole huhlíj 160b, huhlavý, adj., skučivý: wukanus (sic m. Vulkanus) huhlawy 203%, D ad t. (chyba m. kulhavy). hüné, f.: plášť a hunij, to dajte Atha- naziemu melotem D 182b, hustý, adj.: údolové lesem hufftíj valles numerosae 104%; stanové tvoji jako les hufty 1912, hüsé, m., houstina: (pástenník) na béh sé oddadiese po pü&ti neb po hufftí avia petens 111% (volně). hvězda, f.: (pfivoznik) cóstu po hwiez- dach ukazuje inter sidera 186b. hvozd, m.: po pustém hwozdíe chodíece eremi vasta secreta 41b; po velmi &i- rokém hwozdu eremi latam vasti- tatem 150%; na hluchém hwozdie piébyvati vasta solitudine 154b, hybati, impf.: aniZ jím (sloupem) hyba1 1405; an (vozataj) jedinć jazykem hybe linguam moveret 158%; aby fie odtavad nehybal často AE ad C 81%. hykati, impf.: (dáblové) sami na sé hykachu in se defurentes A, ad 189b, hynovati, impf., kynouti: duść hynugy C ad 59% (B zahynují). hynüti, impf.: neboť jich mnoho pro tě hyne pereunt 100%; blud po božiem narození zhynul i hyne defecerunt 204%. hyzditi, impf.: proto jiné tiem hyzdíff detrahere 50%; když ho (Krista) židé mnohými vinami hyzdiechu ei contu- melias irrogassent 50b; ten nechce tebe hyzdití, ale tvé, hřiechy iniuriari 69b. Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 513 Chalcidos, jm. místní: púšti fečenú celcydos (sic) Chalcidos 142b. chalupa, f.: v svych chalupach ACE ad ib, chalúpka, f.: v svych chalupkach byd- léchu habitaculis 15; do chalupky ad cellam 38b; ptéd chalupku' svatého starcó tugurium 167%, chechtati sé, impf. mládec poté {ye smiechem chechtatí cachinno risit 70b; * neslicné fye chechcy cachinnent 184b. Chereum, n., jm. místní: miesto, jenž slove chereum Chaereum 207b, cherubin, m.: jenž sedíš na cherubín super Cherubim 1382, chlad, m.: odpočinúti w chladu ad um- braculum arboris 1392, chládek, m.: odpotinûti w chladku D ad 139% | chladný, adj.: les hustý a chladny ne- mora obumbrantia 191%, chlap, m.: člověk poddaný; (Eufrosyna) nechtieše od lajka, od chlapa sě stříci C 202%, chléb, m.; (Jan) jedinkû za den chleba pojédl cibum 5% (volné); chleb po- žehnaný panem 11%, chlebný, adj.: z košíka chlebneho de sportella, ubi. panis 42b, z košíka na chléb. chleptati, chleptati sé, impf., splichati: voda chlepcziczy fie vétrem puol- noënim D 111), chlepezyezy AE ad t. chlípa, f., bujnost, pycha: varujé sé chlipy télestné iactantiam 25%; (mniäie) mají na srdci pychu a chlipu exal- tatione superbiae 59b; aby w chlipu neupadl elatio D 111%, chlipny, adj., bujny: pokusenie chlipne i smilné CF ad 8%; {chlipne (sic) 8%; chlype (sic) A ad t. chlúba, f.: chluba jest věc velmi škodná iactantiae 5%; chluba i zúfanie jest véCné snirti dokonánie elatio 75; snad bych w chlubu upadl tohoto svéta vanae gloriae 40b, chlubenie, n.: to sé jemu stalo pro jeho chiubenie 6b, chlubiti sé, impf.: dobrymi t fye činy chlubiti nesluáie praeferre se 5%; aby fye nechlubi ne extolleret se 54%; jest-li to pravda, čímž fye jest diábel chiubil quod gloriatus est 61P; aby fye chlubila, Ze s' vidéla Arsenia ut 33
1845 — Adv. -né: (stafec) hubenie svuoj Zivot skonal miserabiliter 124%, hubiti, impf.: proč ty sě tak tuto na- darmo trudiś a. hubifs fye téZkym po- káním conficis 65; kdyZto kféstany pohané hubiechu persecutionis tem- pore 34* (voln£&); hubíe své télo puniens semetipsum 63%; někteří sú, ješto své tělo hub:e v utrpení conterentes 134*; (pardus) mnoho I:dí i dobytka hubieffe interficiebat 139%, huhlánie, n., s&ucení: brattie jeho (dáb- lovo) huhianíe slySiechu ululatum 10%; od diábluov huhlaníe ve dne i v noci daemonum voces 169b, huhlati, impf., skuéeti: zli duchové ne- sliéné huhlachu clamore ingenti 6^; diábel huhlaffe Zalostivé ululans 10%; židé v své škole huhlíj 160b, huhlavý, adj., skučivý: wukanus (sic m. Vulkanus) huhlawy 203%, D ad t. (chyba m. kulhavy). hüné, f.: plášť a hunij, to dajte Atha- naziemu melotem D 182b, hustý, adj.: údolové lesem hufftíj valles numerosae 104%; stanové tvoji jako les hufty 1912, hüsé, m., houstina: (pástenník) na béh sé oddadiese po pü&ti neb po hufftí avia petens 111% (volně). hvězda, f.: (pfivoznik) cóstu po hwiez- dach ukazuje inter sidera 186b. hvozd, m.: po pustém hwozdíe chodíece eremi vasta secreta 41b; po velmi &i- rokém hwozdu eremi latam vasti- tatem 150%; na hluchém hwozdie piébyvati vasta solitudine 154b, hybati, impf.: aniZ jím (sloupem) hyba1 1405; an (vozataj) jedinć jazykem hybe linguam moveret 158%; aby fie odtavad nehybal často AE ad C 81%. hykati, impf.: (dáblové) sami na sé hykachu in se defurentes A, ad 189b, hynovati, impf., kynouti: duść hynugy C ad 59% (B zahynují). hynüti, impf.: neboť jich mnoho pro tě hyne pereunt 100%; blud po božiem narození zhynul i hyne defecerunt 204%. hyzditi, impf.: proto jiné tiem hyzdíff detrahere 50%; když ho (Krista) židé mnohými vinami hyzdiechu ei contu- melias irrogassent 50b; ten nechce tebe hyzdití, ale tvé, hřiechy iniuriari 69b. Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 513 Chalcidos, jm. místní: púšti fečenú celcydos (sic) Chalcidos 142b. chalupa, f.: v svych chalupach ACE ad ib, chalúpka, f.: v svych chalupkach byd- léchu habitaculis 15; do chalupky ad cellam 38b; ptéd chalupku' svatého starcó tugurium 167%, chechtati sé, impf. mládec poté {ye smiechem chechtatí cachinno risit 70b; * neslicné fye chechcy cachinnent 184b. Chereum, n., jm. místní: miesto, jenž slove chereum Chaereum 207b, cherubin, m.: jenž sedíš na cherubín super Cherubim 1382, chlad, m.: odpočinúti w chladu ad um- braculum arboris 1392, chládek, m.: odpotinûti w chladku D ad 139% | chladný, adj.: les hustý a chladny ne- mora obumbrantia 191%, chlap, m.: člověk poddaný; (Eufrosyna) nechtieše od lajka, od chlapa sě stříci C 202%, chléb, m.; (Jan) jedinkû za den chleba pojédl cibum 5% (volné); chleb po- žehnaný panem 11%, chlebný, adj.: z košíka chlebneho de sportella, ubi. panis 42b, z košíka na chléb. chleptati, chleptati sé, impf., splichati: voda chlepcziczy fie vétrem puol- noënim D 111), chlepezyezy AE ad t. chlípa, f., bujnost, pycha: varujé sé chlipy télestné iactantiam 25%; (mniäie) mají na srdci pychu a chlipu exal- tatione superbiae 59b; aby w chlipu neupadl elatio D 111%, chlipny, adj., bujny: pokusenie chlipne i smilné CF ad 8%; {chlipne (sic) 8%; chlype (sic) A ad t. chlúba, f.: chluba jest věc velmi škodná iactantiae 5%; chluba i zúfanie jest véCné snirti dokonánie elatio 75; snad bych w chlubu upadl tohoto svéta vanae gloriae 40b, chlubenie, n.: to sé jemu stalo pro jeho chiubenie 6b, chlubiti sé, impf.: dobrymi t fye činy chlubiti nesluáie praeferre se 5%; aby fye nechlubi ne extolleret se 54%; jest-li to pravda, čímž fye jest diábel chiubil quod gloriatus est 61P; aby fye chlubila, Ze s' vidéla Arsenia ut 33
Strana 514
514 glorieris 67%; varujte sě, abyšte fyc nechlubílí condemnanda est iactantia 1835. chlubny, adj.: mysli chlubne hotovo jest spadenie ACEF ad 99, chlup, m.: (pústenník) bieše chlupy ob- rostl po všem těle setis 111%, . chlupatý, adj.: člověk všeho chlupateho těla crinitum bominem 147%. chod, m., chůze, cesta: Antoní přčsta chodu gradum pressit 149b; pro- strany chod by jemu (Antoninovi) hotov conscensus 198b, chodba, f., chůze, cesla: zamyšlenú chodbu iter 93b; b'eše té cěsty s den chodby itineris unius diei 196b, choditi, impf: po suchu svyma nohama po téch hlubinách chodílí incedentes profunda digressi sunt 2*; v duchovnie Zádosti chodte ambulate 28; (mnich) chodieffe s púště do Aleksandřie de- scendebat 475; ke mně nechodie bratřie non veniunt 52b; do kteréhožto (dvora) mni$i chodílí ibant G XX*; chodte spravedlivymi cóstami rectas facite semitas i81P; co budete jiesti nebo píti, nebo v čem chodítí quid vestia- mini 191%; to čiňme a tú céstú chodme gradiamur viam 195b, chochtánie, n., chechtání: w chochtanij v nesmierném ululatum 6%, chopiti, pf.: ten jistý chopy u puoly svatého Ilariona AE ad 1585 chot, m., Zenich, f., nevěsta: pro mého chotie sponsum C 203*; Zenich své choti plakáSe sponsus sponsam C 2042. chovati, impf, — Odchovávati, péstovati: budeš jeho (syna) v svém domu cho- watí nutriatur 3b; (Italicus) chowaffe koní cirenskych nutr;ebat 159*; dietky, jézto t jest Antonius v Ejipté chowal tenuit 157P; chowayż svého syna nutrica C 208%, — DräeH, mit: nenie dobro chowatí viece, neZli jest potíéba tenere 689, — Ostříhati, opaltvovalí: aby panenstva chowala (dívka) de conservanda virginitate 375; (vody) jako vina chowagij dispensent 122% — Pozovovati: (mnicha) jehoźż chowam observo 58b, — Ohovati sé — varovati se: jmáme fye křivdy chowati ca- vendum 45; chowag fye, aby do svých dobrych skutkuov př:eliš nedoufal cave 9%; choway'fie diábelské zlosti sollicita sis ab insidiis.C 207b, chozenie, n.: myšlenie k chozeníj na rozličné cěsty iter agendi 62%; w cho- zeníj v rúšě drahém incedendo 65%, činiti věčšie utrpenie postem, bděním i na chozenif 102% chrám, m.: ten chram templum 15b, chrastina, £., křoví: když omrčechu na té chraftinie in agro 51%, chřbet, m.: na chrzebtíe supra dorsa 61b. chriepé, f.: uzřě mužíka nevelikćho o jedné chrziepi naribus 149; z chrziepíj mu dým vychodieše ex naribus 183*. chromý, adj.: chromym z nüázé pomá- hámy claudos 27%, Ohronius v. Crontus. chténie, n.: s pomocí i f chtiením boZím adiuvante et cooperante gratia dei 48b; ustavée pro velikû cëstu a pro pitie chtienie siti 1225; bez bożicho chtienie sine iussu 124, chtieti, impf.: jáhen chtieffe toho přieti tentaret 4*; proto sá nechcy vrátiti nolo 45*; já chcy polovici hřiecha na sč přijieti 85b; když již pryč chtieffe recedere vellet C 205b; — to vám chcy vypraviti enarrabo 27*; kterak chcemy tomu učiniti, abychom mohli jeho (starcë) uzdraviti sanabimus 72%; veliké vítézstvie chtíe zvéstovati nun- tiaturus 128; kdyżto (opat) chteffe umfieti moriturus esset 1295; — chtie ród zvédéti 115; já sem chtiel pożeh- nánie od toho opata rád přijieti volui 77%. chudoba, f.: v utrpení a w chudob:e in omni abstinentia 24P; jest-li svrcho- vané dobré chudoba egestas 900%, skrzč chudobu in nuditate 123b; po- koru a chudobu trpí paupertatem 129), chudomačka, f., hubené jídlo: musiechu studenú polévku chudomacku jiesti xerophagia 116b, chudy, adj.; blaZeni sá chudíj duchem pauperes spiritu 9*; chudym paupe- ribus 13b; člověku hřiešnému a chu- demv peccatori atque mendico 166b; aby (králové) právé sádili své chuzffie inopum 205b, churavost, f.: chvrawoft jest čest mnichu macies 66b, churavy, adj.: (Jan) churawy £ivuotek mój'eśe attenuatus et aridi corporis 5%;
514 glorieris 67%; varujte sě, abyšte fyc nechlubílí condemnanda est iactantia 1835. chlubny, adj.: mysli chlubne hotovo jest spadenie ACEF ad 99, chlup, m.: (pústenník) bieše chlupy ob- rostl po všem těle setis 111%, . chlupatý, adj.: člověk všeho chlupateho těla crinitum bominem 147%. chod, m., chůze, cesta: Antoní přčsta chodu gradum pressit 149b; pro- strany chod by jemu (Antoninovi) hotov conscensus 198b, chodba, f., chůze, cesla: zamyšlenú chodbu iter 93b; b'eše té cěsty s den chodby itineris unius diei 196b, choditi, impf: po suchu svyma nohama po téch hlubinách chodílí incedentes profunda digressi sunt 2*; v duchovnie Zádosti chodte ambulate 28; (mnich) chodieffe s púště do Aleksandřie de- scendebat 475; ke mně nechodie bratřie non veniunt 52b; do kteréhožto (dvora) mni$i chodílí ibant G XX*; chodte spravedlivymi cóstami rectas facite semitas i81P; co budete jiesti nebo píti, nebo v čem chodítí quid vestia- mini 191%; to čiňme a tú céstú chodme gradiamur viam 195b, chochtánie, n., chechtání: w chochtanij v nesmierném ululatum 6%, chopiti, pf.: ten jistý chopy u puoly svatého Ilariona AE ad 1585 chot, m., Zenich, f., nevěsta: pro mého chotie sponsum C 203*; Zenich své choti plakáSe sponsus sponsam C 2042. chovati, impf, — Odchovávati, péstovati: budeš jeho (syna) v svém domu cho- watí nutriatur 3b; (Italicus) chowaffe koní cirenskych nutr;ebat 159*; dietky, jézto t jest Antonius v Ejipté chowal tenuit 157P; chowayż svého syna nutrica C 208%, — DräeH, mit: nenie dobro chowatí viece, neZli jest potíéba tenere 689, — Ostříhati, opaltvovalí: aby panenstva chowala (dívka) de conservanda virginitate 375; (vody) jako vina chowagij dispensent 122% — Pozovovati: (mnicha) jehoźż chowam observo 58b, — Ohovati sé — varovati se: jmáme fye křivdy chowati ca- vendum 45; chowag fye, aby do svých dobrych skutkuov př:eliš nedoufal cave 9%; choway'fie diábelské zlosti sollicita sis ab insidiis.C 207b, chozenie, n.: myšlenie k chozeníj na rozličné cěsty iter agendi 62%; w cho- zeníj v rúšě drahém incedendo 65%, činiti věčšie utrpenie postem, bděním i na chozenif 102% chrám, m.: ten chram templum 15b, chrastina, £., křoví: když omrčechu na té chraftinie in agro 51%, chřbet, m.: na chrzebtíe supra dorsa 61b. chriepé, f.: uzřě mužíka nevelikćho o jedné chrziepi naribus 149; z chrziepíj mu dým vychodieše ex naribus 183*. chromý, adj.: chromym z nüázé pomá- hámy claudos 27%, Ohronius v. Crontus. chténie, n.: s pomocí i f chtiením boZím adiuvante et cooperante gratia dei 48b; ustavée pro velikû cëstu a pro pitie chtienie siti 1225; bez bożicho chtienie sine iussu 124, chtieti, impf.: jáhen chtieffe toho přieti tentaret 4*; proto sá nechcy vrátiti nolo 45*; já chcy polovici hřiecha na sč přijieti 85b; když již pryč chtieffe recedere vellet C 205b; — to vám chcy vypraviti enarrabo 27*; kterak chcemy tomu učiniti, abychom mohli jeho (starcë) uzdraviti sanabimus 72%; veliké vítézstvie chtíe zvéstovati nun- tiaturus 128; kdyżto (opat) chteffe umfieti moriturus esset 1295; — chtie ród zvédéti 115; já sem chtiel pożeh- nánie od toho opata rád přijieti volui 77%. chudoba, f.: v utrpení a w chudob:e in omni abstinentia 24P; jest-li svrcho- vané dobré chudoba egestas 900%, skrzč chudobu in nuditate 123b; po- koru a chudobu trpí paupertatem 129), chudomačka, f., hubené jídlo: musiechu studenú polévku chudomacku jiesti xerophagia 116b, chudy, adj.; blaZeni sá chudíj duchem pauperes spiritu 9*; chudym paupe- ribus 13b; člověku hřiešnému a chu- demv peccatori atque mendico 166b; aby (králové) právé sádili své chuzffie inopum 205b, churavost, f.: chvrawoft jest čest mnichu macies 66b, churavy, adj.: (Jan) churawy £ivuotek mój'eśe attenuatus et aridi corporis 5%;
Strana 515
kiéstansky sbor a mnichovy velmi temny a érny a chvrawy onini macie tabidum 125b; (Hilarion) biese chvraw . ma Zivoté confecta membra r58b, chut, £: (pástenník) pojé toho chleba ne s taz chutij jako dfieve 82; drahé věci a plny (sic m. plné) chuti rorb, chutny, adj.: chléb chutny a b:ely mirae suavitatis 7b; velmi chutna voda dulcissimam 99%, — Adv, -n6 = spésné: (učedník) padl chutnie na zemi E ad 63b, . chvála, f. — Chvála, sláva: chwaly ne- žádajíce laudem 1%; chwalu tohoto světa gloriam 59%; chwala nebeská immensa gloria rr9b; svaty Epifanius krátků řěčí chwalu jeho složil laudem 1535; vzdajž chwaiu bohu tvému gratias 9% — Chvalozpěv: chwaly i modlitby naplniv bohu hymnorum et orationum 8%; chwalu boëi chtiechu slûZiti sollemnitates 114%, chváliti, impf.: jmás s právem chwalyti Christa ageres gratias 3*; boha chwa- lece collaudantibus 14%; ktož svuoj smysl nad jinć chwali amans 69% (volně); mládenec chwaleffe, Ze s& jest (Zenon) modlil laudaret 982. chvátati, impf.: s velikü Zádostí chwa- tagice festinantes 122%; proto t od vás chwatam, abych abire festino 165b; (člověk) chwataffe svému vinníku dob- ře učiniti C ad 41h, chvatiti sé, pf., chopiti se: ten fie mne chwati C ad 74? (omyl; B ten sé mne rudi = zaručil se za mne). chvieti sě, impf.: ano fye jima (lvúm) hřívy chwiegif volant 152%, chvíle, f.: po malé chwílí paulo post 13b; v krátké chwíli in brevi 37b: za do- brú chwíli mora 39b; do této chwile hactenus 73%; po chwih post tempus aliquod 99%, daj mi aspoń chwili do břčha, abych byl bezpeč spatium 1668, chvilka, £: najmenáie chwilky nechtěl prázden pobyti momentum temporis 123%, chvory, adj., chory: člověk v těle chwory humiles et exigui 52 (volng). chyba, f., pochybnost: tu nenie chyby dubitari non potest 127b; on chybu vrže (C vrtě) na své mysli dubitans 128b; to véz bez chyby AE ad 181%, 515 ch$liti, impf., naklońovati; pokora. chyh vśścky k milosrdí attrahit 79*, — Ch. sě = skláněti se, mířiti: stařec k jich nohám fye chylii 475; když fie chylyffe (C chyleffe, E chylilo) k ve- 6eru ACE ad 108b; (poustevník) počě fye k fiemu (domku) chyliti tendebat illuc 8b, chystati, impf: k zimé fye chyftagice hiemis memores r45* (volné); uzié (m. uzféchu), ano uleniky osla sedláta a na cóstu chyftagic (t. j. jej) parare 165b, chyska, f., chatrè; okolo chyffky svatého Teona cellulam 31%, chytiti, pf.: on jej chytíw za nohy amplexus pedes 197 (volně); chytich fye jeho (ďábla) oběma rukama totum me in eum ingessi 189%, chytřec, m., chytvák: chytrcy aniž mud- râci 204%, chytrost, £.: Isti i chytroftí doli, fraudis rob; diábelská chytroftíj calliditate 124b, chytry, adj.; netbajč na jich chytru řěč 7% — Adv. -řé: (ženka) počě velmi chytrzíe mluviti accurate 62, i, conj. — 7 slučuje: na hlavě y na bradě 5%; všie lsti y chytrosti omnis doli omnisgue fraudis 10b; — y sěm y tam 85; y v skutciech y v mysli et cogitatu et actu 195b. — I připojuje: V by tu tři léta ibique 136%; I počě sobě (pástenník) chleba dobývati coepit enim 9% zvl. při přechodníku: uzfévse to, y potèsta sé bohu klanëti 10% (opat) pfised k ñemu, y poèé tazati 76%; poklek y vzdviZe rucé 194%; jeden stařec, závidě jemu, y vecě 71b; na něž (anděly) hledě jako na přátely, y pusti duši D 182b; diábel přijda, y nenalezne sobě miesta 91%; přijda já, y budu přčbývati u vody 132% — I vytýká: ba, y čiliž ona slova nemohń řečena byti? 104%; y co pravite? G XXb; y kterakZ pak tě znáti mohú? 104%; yzdali sem já taký jako Antonius? numguid 74b; y proč pláčeš? quid 87b; jakž y nynie v klášteřiech trpie et etiam nunc 18b; (bratřie) takž y uči- nichu 78%; mnich má dotud usilovati, až buoh y bude s ním přčbývati orb; to (dřévo) y dnes v klášteřě stojí hodieque 111b; y tělo bohu sě modlí 35*
kiéstansky sbor a mnichovy velmi temny a érny a chvrawy onini macie tabidum 125b; (Hilarion) biese chvraw . ma Zivoté confecta membra r58b, chut, £: (pástenník) pojé toho chleba ne s taz chutij jako dfieve 82; drahé věci a plny (sic m. plné) chuti rorb, chutny, adj.: chléb chutny a b:ely mirae suavitatis 7b; velmi chutna voda dulcissimam 99%, — Adv, -n6 = spésné: (učedník) padl chutnie na zemi E ad 63b, . chvála, f. — Chvála, sláva: chwaly ne- žádajíce laudem 1%; chwalu tohoto světa gloriam 59%; chwala nebeská immensa gloria rr9b; svaty Epifanius krátků řěčí chwalu jeho složil laudem 1535; vzdajž chwaiu bohu tvému gratias 9% — Chvalozpěv: chwaly i modlitby naplniv bohu hymnorum et orationum 8%; chwalu boëi chtiechu slûZiti sollemnitates 114%, chváliti, impf.: jmás s právem chwalyti Christa ageres gratias 3*; boha chwa- lece collaudantibus 14%; ktož svuoj smysl nad jinć chwali amans 69% (volně); mládenec chwaleffe, Ze s& jest (Zenon) modlil laudaret 982. chvátati, impf.: s velikü Zádostí chwa- tagice festinantes 122%; proto t od vás chwatam, abych abire festino 165b; (člověk) chwataffe svému vinníku dob- ře učiniti C ad 41h, chvatiti sé, pf., chopiti se: ten fie mne chwati C ad 74? (omyl; B ten sé mne rudi = zaručil se za mne). chvieti sě, impf.: ano fye jima (lvúm) hřívy chwiegif volant 152%, chvíle, f.: po malé chwílí paulo post 13b; v krátké chwíli in brevi 37b: za do- brú chwíli mora 39b; do této chwile hactenus 73%; po chwih post tempus aliquod 99%, daj mi aspoń chwili do břčha, abych byl bezpeč spatium 1668, chvilka, £: najmenáie chwilky nechtěl prázden pobyti momentum temporis 123%, chvory, adj., chory: člověk v těle chwory humiles et exigui 52 (volng). chyba, f., pochybnost: tu nenie chyby dubitari non potest 127b; on chybu vrže (C vrtě) na své mysli dubitans 128b; to véz bez chyby AE ad 181%, 515 ch$liti, impf., naklońovati; pokora. chyh vśścky k milosrdí attrahit 79*, — Ch. sě = skláněti se, mířiti: stařec k jich nohám fye chylii 475; když fie chylyffe (C chyleffe, E chylilo) k ve- 6eru ACE ad 108b; (poustevník) počě fye k fiemu (domku) chyliti tendebat illuc 8b, chystati, impf: k zimé fye chyftagice hiemis memores r45* (volné); uzié (m. uzféchu), ano uleniky osla sedláta a na cóstu chyftagic (t. j. jej) parare 165b, chyska, f., chatrè; okolo chyffky svatého Teona cellulam 31%, chytiti, pf.: on jej chytíw za nohy amplexus pedes 197 (volně); chytich fye jeho (ďábla) oběma rukama totum me in eum ingessi 189%, chytřec, m., chytvák: chytrcy aniž mud- râci 204%, chytrost, £.: Isti i chytroftí doli, fraudis rob; diábelská chytroftíj calliditate 124b, chytry, adj.; netbajč na jich chytru řěč 7% — Adv. -řé: (ženka) počě velmi chytrzíe mluviti accurate 62, i, conj. — 7 slučuje: na hlavě y na bradě 5%; všie lsti y chytrosti omnis doli omnisgue fraudis 10b; — y sěm y tam 85; y v skutciech y v mysli et cogitatu et actu 195b. — I připojuje: V by tu tři léta ibique 136%; I počě sobě (pástenník) chleba dobývati coepit enim 9% zvl. při přechodníku: uzfévse to, y potèsta sé bohu klanëti 10% (opat) pfised k ñemu, y poèé tazati 76%; poklek y vzdviZe rucé 194%; jeden stařec, závidě jemu, y vecě 71b; na něž (anděly) hledě jako na přátely, y pusti duši D 182b; diábel přijda, y nenalezne sobě miesta 91%; přijda já, y budu přčbývati u vody 132% — I vytýká: ba, y čiliž ona slova nemohń řečena byti? 104%; y co pravite? G XXb; y kterakZ pak tě znáti mohú? 104%; yzdali sem já taký jako Antonius? numguid 74b; y proč pláčeš? quid 87b; jakž y nynie v klášteřiech trpie et etiam nunc 18b; (bratřie) takž y uči- nichu 78%; mnich má dotud usilovati, až buoh y bude s ním přčbývati orb; to (dřévo) y dnes v klášteřě stojí hodieque 111b; y tělo bohu sě modlí 35*
Strana 516
516 etiam 152%; — nemám y jedné příčiny k tomu 645, žádné; (Antonius) nemě- jieše y jednoho strachu 1769; na nižto (horu) yzadny nemuoZe vniti 110b, žádný; yzadny mne nenavétievil 133P; y k umrlému nesméjiechu pristúpiť 23b, ani k mrtvému; Pemen y slova neodpovědě 49%; nesmějiech y špet- nüti 146%. Imas, jm. mistni, ustrnuly lat. pl. akk.' mezi ymas a mezi tů vlastí, jenž sluove Beria inter Immas et Beroeam 142. inhed, (i)hned, adv.: tehdy ynhed oblení sé (mnisek) continuo 7b; to tek diébel, ynhed od ného zhynu 10b; káza chléb hned přinésti 12%; potéch sé modliti, a ynhed jich (ďáblů) světlost uhase dicto citius 189%; jakž do Egypta vstůpíš, tak ynhed budeš zdráv statim 196%; yhned E ad 130P a jinde pra- vidlem tak. Inó v. Juno. Innocenci, -cius, m., jm. os.: cyemv, svému synu Innocentio 170; k ynocencyowí ad Innocentium t. Isaias, m., jm. 0s. yzayals prorok Isaias 44b. — Adj. possess. -óv: podlé proroctvie yzayaflowa Isaiae 15%. Isak, m., jm. 0S.: otc& yzaaka Isaac 51%. — Adj. possess. -óv: píébyvanie Yzakowo Isaac 41. Isidis, 77. 0s., Z gen. Isidis: Izydys, toho boha (sic; Isis byla bohyné!) pohan- ského Isidis 202%. Isidor, m., jm. os.: k svatému yzydoru, Isidorum 44b; svatý Yzodorus (sic) Isidorus t. Ismahelita, m., j^". národa: ti yzmahel (sic) Ismaëlitae 143"; yzmahelyte ti AE ad t. Ispanie v. Hispanie. israhelsky, adj.: prot lidu yzrahellkemu Israël 35P. Italicus, m., jm. os.: ytalicus, té krajiny pán Italicus 159%; tento jisty Ytaltus (sie) t. — Adj. possess. -óv: piietelé ytalitowi Italici 1509, Itali, f., jm. zemë: v Africe, V Ispani, v Witali (sic m. V Italí) Italiae D 183*. Italitus v. Ifalicus. Iz— v. Is—. já v. jaz. jabléčko, n.: (Hilarion) ani iableczek neokúšěl pomorum 156% Inocen- jablko, n.: rajska yablka mala punica 20%; 1ablko rajské malum punicum 103b. . jablonie, n., jabloňoví: mnoho 1abloníe pomaria 169P. jádro, n.: k vnitfniemu 1adru medullac 103P. jáhen, m.: jako jahen diaconus 127*; iahne, jemuž Bazianus diechu diacono 164%, jáhenstvo, n., diakondt: (Daniel) byl na gahenftwo zvolen diaconi officium 126b, jáhla, f.: (měch) s vatenim, f yahlamí 13b. jahódka, íÍ.: pět olivových 1ahodek olivas 56%. jako, jake, jak, -ż, -t, -žto, conj.: trápieci sě tak, yakoz by shřešila tamguam G XXb, tak jako kdyby; iakezs sám nemadry, takeż s’ "nemůúdré zvieřě přivedl sicut 54%; 1akozto z dobrych skutkuov čest, takez ze cti daremná chlüba počě prékazéti ut 112%; ač kto bude mieti vieru apoštolskú a takú, 1akoz hospodin prikázal talem, gualem 168%;i zdali sem já taký 1ako Antonius? talis qualis 74»; Balachius, ješto byl téhož času, 1ako Nestorius byl 207b; íako věrné slühy ut 1b; íako bliżen- stvim stóżeni velut 2%; 1akoz ty do mne jmóś ut 3%; iakozto spravedlny boží sluha sicut 58%; 1akz sám pravieše ut 1695; podlé slibu svatého Antonie, 1akoz jemu hospodin zévil 196%; od ňeho (od Boha) yako milosrdného tatíka tamquam a patre 1b; bochnik gako od myší ohlodany quasi 8%; 1ako by jim dary S púště přinesl quasi portans 194b; 1akz koly voda čistá tělo oplakuje, takes... ut 4°, jako; — na níž (poušti) 1ako vuoně drahého kořenie véémi cnostmi dý- chají tamguam 1018, takotka vonné zápachy; — (ďábel) huhláše žalostivě, tak yakz bratřie jeho huhlánie sly- šiechu ita ut 10%, takže; sšed velmi brzo, 1akz nižádný nezv&d& ut 140°; — tak sě sami zpósobujte, 1akz byśte svú mysl bohu vzdávali ut exhibeatis ob, abyste; bojím sé, by diábel na tom mně nepřěkazil, 1akz bych dary prijímal 49“, že bych; — 1akz budü ke mně vládyky choditi, tak i jiní
516 etiam 152%; — nemám y jedné příčiny k tomu 645, žádné; (Antonius) nemě- jieše y jednoho strachu 1769; na nižto (horu) yzadny nemuoZe vniti 110b, žádný; yzadny mne nenavétievil 133P; y k umrlému nesméjiechu pristúpiť 23b, ani k mrtvému; Pemen y slova neodpovědě 49%; nesmějiech y špet- nüti 146%. Imas, jm. mistni, ustrnuly lat. pl. akk.' mezi ymas a mezi tů vlastí, jenž sluove Beria inter Immas et Beroeam 142. inhed, (i)hned, adv.: tehdy ynhed oblení sé (mnisek) continuo 7b; to tek diébel, ynhed od ného zhynu 10b; káza chléb hned přinésti 12%; potéch sé modliti, a ynhed jich (ďáblů) světlost uhase dicto citius 189%; jakž do Egypta vstůpíš, tak ynhed budeš zdráv statim 196%; yhned E ad 130P a jinde pra- vidlem tak. Inó v. Juno. Innocenci, -cius, m., jm. os.: cyemv, svému synu Innocentio 170; k ynocencyowí ad Innocentium t. Isaias, m., jm. 0s. yzayals prorok Isaias 44b. — Adj. possess. -óv: podlé proroctvie yzayaflowa Isaiae 15%. Isak, m., jm. 0S.: otc& yzaaka Isaac 51%. — Adj. possess. -óv: píébyvanie Yzakowo Isaac 41. Isidis, 77. 0s., Z gen. Isidis: Izydys, toho boha (sic; Isis byla bohyné!) pohan- ského Isidis 202%. Isidor, m., jm. os.: k svatému yzydoru, Isidorum 44b; svatý Yzodorus (sic) Isidorus t. Ismahelita, m., j^". národa: ti yzmahel (sic) Ismaëlitae 143"; yzmahelyte ti AE ad t. Ispanie v. Hispanie. israhelsky, adj.: prot lidu yzrahellkemu Israël 35P. Italicus, m., jm. os.: ytalicus, té krajiny pán Italicus 159%; tento jisty Ytaltus (sie) t. — Adj. possess. -óv: piietelé ytalitowi Italici 1509, Itali, f., jm. zemë: v Africe, V Ispani, v Witali (sic m. V Italí) Italiae D 183*. Italitus v. Ifalicus. Iz— v. Is—. já v. jaz. jabléčko, n.: (Hilarion) ani iableczek neokúšěl pomorum 156% Inocen- jablko, n.: rajska yablka mala punica 20%; 1ablko rajské malum punicum 103b. . jablonie, n., jabloňoví: mnoho 1abloníe pomaria 169P. jádro, n.: k vnitfniemu 1adru medullac 103P. jáhen, m.: jako jahen diaconus 127*; iahne, jemuž Bazianus diechu diacono 164%, jáhenstvo, n., diakondt: (Daniel) byl na gahenftwo zvolen diaconi officium 126b, jáhla, f.: (měch) s vatenim, f yahlamí 13b. jahódka, íÍ.: pět olivových 1ahodek olivas 56%. jako, jake, jak, -ż, -t, -žto, conj.: trápieci sě tak, yakoz by shřešila tamguam G XXb, tak jako kdyby; iakezs sám nemadry, takeż s’ "nemůúdré zvieřě přivedl sicut 54%; 1akozto z dobrych skutkuov čest, takez ze cti daremná chlüba počě prékazéti ut 112%; ač kto bude mieti vieru apoštolskú a takú, 1akoz hospodin prikázal talem, gualem 168%;i zdali sem já taký 1ako Antonius? talis qualis 74»; Balachius, ješto byl téhož času, 1ako Nestorius byl 207b; íako věrné slühy ut 1b; íako bliżen- stvim stóżeni velut 2%; 1akoz ty do mne jmóś ut 3%; iakozto spravedlny boží sluha sicut 58%; 1akz sám pravieše ut 1695; podlé slibu svatého Antonie, 1akoz jemu hospodin zévil 196%; od ňeho (od Boha) yako milosrdného tatíka tamquam a patre 1b; bochnik gako od myší ohlodany quasi 8%; 1ako by jim dary S púště přinesl quasi portans 194b; 1akz koly voda čistá tělo oplakuje, takes... ut 4°, jako; — na níž (poušti) 1ako vuoně drahého kořenie véémi cnostmi dý- chají tamguam 1018, takotka vonné zápachy; — (ďábel) huhláše žalostivě, tak yakz bratřie jeho huhlánie sly- šiechu ita ut 10%, takže; sšed velmi brzo, 1akz nižádný nezv&d& ut 140°; — tak sě sami zpósobujte, 1akz byśte svú mysl bohu vzdávali ut exhibeatis ob, abyste; bojím sé, by diábel na tom mně nepřěkazil, 1akz bych dary prijímal 49“, že bych; — 1akz budü ke mně vládyky choditi, tak i jiní
Strana 517
všicní lidé budú to věděti si 49b, jakmile; 1akz to myslése, tak inhed zlé myšlenie od ňeho odstüpiese quoties 745; 1akz to uziéch, vecéch sám k sobé cum 1I31b; iakz se brzo belhavyma nohama dotíe toho popruha . .. ut 115, jakmile; 1akt sém brzo (Poemen) ptijde, takt bude puščen jeho sestiénec si 49h; — tak sem dlúho toho pozo- roval, 1akz sem najdále mohl viděti tamdiu — quamdiu I41*; — nicímZ nesvieže viec ďábelské moci, yako když kto zéví svatým otcóm nečisté myślenie quomodo si 44%; — (ten) přijde v téže miesto, 1akoz jest Anto- nius in loco illo, ubi 755, na kterém; tomut jest již šestdesát let, 1akzt mi jest nošeno rozlomeného puol bochníka quod 150; (Hilarion) nikdy neptébyval v městech, 1akz mnichem počal býti ex guo 165b; třidceti jest let a osm, yakz sem dceru ztratil guod C 206%; — já sem chtěl požehnánie od toho Mojžiešě rád přijieti, iakoz sem byl o ňem divy slyšal 77%, o němž. Jákob v. Jakub. jakož v. jako. Jakub, Jákob, m., jm. os.: tak (sic m. jak) krásní stanové tvoji, 1aakob 104%; (Jan) jíde k gakobowi Jacobum 84^; 1akub apoštol 182%, — Adj. possess. -ÓV: piébyvánie Yakubowe Jacob 41b. jaký, -ž, adj.: vizte, yaký hřéch byl guale G XXDb; tak člověk bude súzen, v gakychž jej skutciech smrt zastihne in quo opere 75*; 1akychz jest (ďábel) činuov, takýž bieše i po tváři gualis i745; — urozuméchü, Ze mu jest iakez takéz tajenstvie zéveno quiddam secreti 164%, nějaké tajemství; — (mniši) yakuf nevěru mějiechu (E jměli) CE ad 1624, nějakou. Jakż v. jako. jalovy, adj., neńrodny, neplodny: země yalowa a neplodna sterilis 27%; (žena) yalowa, totiżto že plodu nemějíše sterilis G XVIIb, jam, -£to, adv., kam: slušie tam své mysli oči mieti, 1amzto mámy sníti s tohoto svéta illu — quo 120% jama, f.: hadovet sé vrátie do svych jam foveas 2065, jamżto v. jam. Jan, m., jm. os.: o svatém 1anv de Joanne 40%; synu iene Joannes 1172 — Adj. possess. -ÓV; piébyvanie Janowo Jo- annis 41b, jarmark, m.: svátek, jenž obecně sluove 1armark nundinae 84%; přězčastný jar- mark nundinae To1b, jasnost, f.: (Antonius) nikdy pro gafnoft svého oblitéje sé nezasmál in hilari- tate 179% jasný, adj.: jakž byste svń yafnv mysl bohu vzdávali mentem puram ob; uzfé muZ& obli&éjé velmi yafneho claris- simi aspectus 27*. —Adv. -né; v nichzto (mni$ich) smy nravuov okrášlenie yafníe obeřčli 34*. . javo, n.: ani ve sně ani na gewíe 127%, ve bdění. jaz, já, pronom. perš.: yat nevědě 5%; spasitel najprv ny blahu o pokořě učí nos 9%; pros za míe pro me 26%; 1az mám jednoho krále ego 325; wie puost máv& drzéti nos 62b. jazyk, m.: jehožto úplně nesnadné který yazyk vypraví vox 16%; mnich, kterýž vládne svým 1azykem linguam 66%. jećny, adj.: málo chleba gieczneho hordaceo pane Io5*. jéd, m.: (ještěr) vešken gied z sebe vy- pusti venenum 23b; aby nám giedu snáze zavdali virus 184% jeden, num.: jako gednv duši a gedno srdce majíce animam unam et cor unum 16b; oba geden sen pověděšta unum atque idem somnium 195; jemu bieśe ukrutnu jako milostivu byti, v&e gedno 148b; — geden pustennik quidam 6%; domek gedniech pósten- níkuov fratrum quorumdam 8b; ged- noho času quodam tempore 10%; tu jej vidéchu mluviece s gedníemí cum quibusdam 87*; gedna dva čarodějníky quidam philosophi 128b; — gední sé modlé, druzí pí&í 104%; nechtiece sé geden druhému ponížiti invicem 59b; (bratřie) geden po druhém jidechu na půšť certatim 108b; hvézdy den svým během gedna po druhé přědcházějí suas vicissitudines alternando 1025; to když uslyśćchu, tehdy geden do druhého k ňemu scháziechu sě certatim 157b (ACE na sh. m.: geden po druhém); — (Silvanus) méjiese gedenadcte ucení- kuov undecim 82%; gedenadcta kapi- tola 178b.
všicní lidé budú to věděti si 49b, jakmile; 1akz to myslése, tak inhed zlé myšlenie od ňeho odstüpiese quoties 745; 1akz to uziéch, vecéch sám k sobé cum 1I31b; iakz se brzo belhavyma nohama dotíe toho popruha . .. ut 115, jakmile; 1akt sém brzo (Poemen) ptijde, takt bude puščen jeho sestiénec si 49h; — tak sem dlúho toho pozo- roval, 1akz sem najdále mohl viděti tamdiu — quamdiu I41*; — nicímZ nesvieže viec ďábelské moci, yako když kto zéví svatým otcóm nečisté myślenie quomodo si 44%; — (ten) přijde v téže miesto, 1akoz jest Anto- nius in loco illo, ubi 755, na kterém; tomut jest již šestdesát let, 1akzt mi jest nošeno rozlomeného puol bochníka quod 150; (Hilarion) nikdy neptébyval v městech, 1akz mnichem počal býti ex guo 165b; třidceti jest let a osm, yakz sem dceru ztratil guod C 206%; — já sem chtěl požehnánie od toho Mojžiešě rád přijieti, iakoz sem byl o ňem divy slyšal 77%, o němž. Jákob v. Jakub. jakož v. jako. Jakub, Jákob, m., jm. os.: tak (sic m. jak) krásní stanové tvoji, 1aakob 104%; (Jan) jíde k gakobowi Jacobum 84^; 1akub apoštol 182%, — Adj. possess. -ÓV: piébyvánie Yakubowe Jacob 41b. jaký, -ž, adj.: vizte, yaký hřéch byl guale G XXDb; tak člověk bude súzen, v gakychž jej skutciech smrt zastihne in quo opere 75*; 1akychz jest (ďábel) činuov, takýž bieše i po tváři gualis i745; — urozuméchü, Ze mu jest iakez takéz tajenstvie zéveno quiddam secreti 164%, nějaké tajemství; — (mniši) yakuf nevěru mějiechu (E jměli) CE ad 1624, nějakou. Jakż v. jako. jalovy, adj., neńrodny, neplodny: země yalowa a neplodna sterilis 27%; (žena) yalowa, totiżto že plodu nemějíše sterilis G XVIIb, jam, -£to, adv., kam: slušie tam své mysli oči mieti, 1amzto mámy sníti s tohoto svéta illu — quo 120% jama, f.: hadovet sé vrátie do svych jam foveas 2065, jamżto v. jam. Jan, m., jm. os.: o svatém 1anv de Joanne 40%; synu iene Joannes 1172 — Adj. possess. -ÓV; piébyvanie Janowo Jo- annis 41b, jarmark, m.: svátek, jenž obecně sluove 1armark nundinae 84%; přězčastný jar- mark nundinae To1b, jasnost, f.: (Antonius) nikdy pro gafnoft svého oblitéje sé nezasmál in hilari- tate 179% jasný, adj.: jakž byste svń yafnv mysl bohu vzdávali mentem puram ob; uzfé muZ& obli&éjé velmi yafneho claris- simi aspectus 27*. —Adv. -né; v nichzto (mni$ich) smy nravuov okrášlenie yafníe obeřčli 34*. . javo, n.: ani ve sně ani na gewíe 127%, ve bdění. jaz, já, pronom. perš.: yat nevědě 5%; spasitel najprv ny blahu o pokořě učí nos 9%; pros za míe pro me 26%; 1az mám jednoho krále ego 325; wie puost máv& drzéti nos 62b. jazyk, m.: jehožto úplně nesnadné který yazyk vypraví vox 16%; mnich, kterýž vládne svým 1azykem linguam 66%. jećny, adj.: málo chleba gieczneho hordaceo pane Io5*. jéd, m.: (ještěr) vešken gied z sebe vy- pusti venenum 23b; aby nám giedu snáze zavdali virus 184% jeden, num.: jako gednv duši a gedno srdce majíce animam unam et cor unum 16b; oba geden sen pověděšta unum atque idem somnium 195; jemu bieśe ukrutnu jako milostivu byti, v&e gedno 148b; — geden pustennik quidam 6%; domek gedniech pósten- níkuov fratrum quorumdam 8b; ged- noho času quodam tempore 10%; tu jej vidéchu mluviece s gedníemí cum quibusdam 87*; gedna dva čarodějníky quidam philosophi 128b; — gední sé modlé, druzí pí&í 104%; nechtiece sé geden druhému ponížiti invicem 59b; (bratřie) geden po druhém jidechu na půšť certatim 108b; hvézdy den svým během gedna po druhé přědcházějí suas vicissitudines alternando 1025; to když uslyśćchu, tehdy geden do druhého k ňemu scháziechu sě certatim 157b (ACE na sh. m.: geden po druhém); — (Silvanus) méjiese gedenadcte ucení- kuov undecim 82%; gedenadcta kapi- tola 178b.
Strana 518
518 jédenie, n.: (bratr) poèé sé strojiti k gie- denif ut comederet 42b; proč by ny nutil k gedenij siesti prandere 121%; myślenie o gedenij rozkośnem escae 173b. jedináček, m.: (búh) svého gednaczka (sic) poslal i dal na smrt unigenitum filium 885, ACE na sh. m.: gedynaczka. jediné, adv., pouze: gedine to včdč hoc tantum 11; gedínet jest spravedlnost v tom člověku, aby sám sé sobé protivil haec sola iustitia est 80%; aby jima gedíne miesto ukázal tantummodo 94^; gedíne nebe a zemi vidiech praeter coelum terramque nihil video 1452, jedinké, adv., pouze: za pokrm jmějíše (poustevník) gedynke sedm malin A ad 112%, jedinků, adv. jen jednou: (Jan) gedínku za den chleba pojédl s?. jedinky, adj.: že gedínka (dcera) bieśc jemu unica G XIXb, jedinú, adv., jen jednou: (starci) gedínv v týden sč vídáchu semel 96%, jediný, adj.: bieše na púšti sám gedíny solus 28b; (Teon) gedíne toto slovo povědě unum solum verbum 31%; pro gedínv řčpici vína unum calicem 85%: f gedinyma dvéma bratroma duobus tantum 165%; mějíše dceru gedínu uni- cam G XXa, jednak, adv. — Hned: jat gednak prievoz naleznu iam nunc 295, — Bezmála: tu nas zima gednak umotila E ad 41%, — Jednak — jednak = brzo — brzo: gednak sč znamením ktížč požehnáše a gednak sč na modlitby dadieše nunc — nunc 129%; gednak v ženské tváři, gednak v hlúpých zvieřat nunc — nunc 183%, jedno, adv., pouze: (Mucius) chléb gedno v nedóli pfijimaże tantum 25%; nenie iżśdny dobry, gedno sám buoh nisi 70b, (starci) gedno toho dřieve řeče- ného poZíváchu tantummodo 96b; sa- mému gedno jemu duchu téla krvavého ipsi soli C r39*. — Jedno-Z-t = po- jednou: když (bratřie) jeho přijčli, ged- nozt uzfé (m. uzféchu), ana . . . repente 165%, — Za-jedno = stejně, bez rozdílu, zároveň: když by k tobě oba přišla, ptijal-li by oba míle za gedno? aequa- liter 76b; všichni zagedno vecéchu voce consona 142b; v&ickni-i zagedno sé postíte aequaliter C 202%. jednooky, adj.: jeden bratr gednooky unum habens oculum C 2072, jednostajny, adj.: (Antonius) byl vždy gednoftaineho oblićejć eandem faciem 200% — Adv. -né: . (mniskové) gedno- ftagníe pokrm tělesný přijímáchu una- nimiter 17b; gednoliftaynie (sic m. jednostajně-li) postíte sě? aegualiter G XVIII?, jednostitnÿ, adj., nově na šlechtictví po- výšený: gednofftítny panošě scutarius quidam 166b (odchylně). jednota, f. — Svornosť: w gednotie po- téchu bydliti erant in unum positi 16b; s bratří u míru a w gednotíe býti con- cordiam retinere 116%, — Samota: přie- bytek Zádany w gednotíe desideratam solitudinem 192b, jednü, adv.: gednu dne jiesti 382, jednou za den; to udini bratr gednv i druhé semel et bis 91%; vidéch gednu didbla aliquando 189*; gednu Pafuncius při- jíde do kláštera guadam die C 206%, — Po-jednü = najednou: ne všicni pogednu jdiechu simul 36b; chtiešta oba po- gednv do vrät pariter 50%, jédovaty, adj.: gedowate Zäby a hady venenata animalia 65%, jedva, -y, adv.: (opata bratří) gedwa pfinutichu, Ze ... vix C 208b, gedwy G XXP (na místě shodném); gedwy že to jediné (Antonin) vec& A ad 206%, jejie, jeji, pronom.: gegie muZ otpovédé 3b; všecka bolest z geg:e z očí vystúpi 3P (D na sh. m.: z gegich oli); mnich vecé k gíegie otci eius 130P (DCE na sh. m. gegie"); aváak sem nikdy neviděl gegie nahého těla illius 144b (CE na sh. m. gegieho); bożie milost prodlila zdravie gegieho 3%; voda duësi v gegíem opatření přčkážie 38%; nedaleko od gegieho bratra 57b; gegij otec a máti eius 1962, jeli-Z. — Adv., fepru: bratíie postiechu sě do večera, ale on giehz po sedmi dnech pokrm prijímáše 135b. — Conij., až když, dokud ne: nevstanu, gieliz pryč puojdeš nisi discesseris 94%; (Arse- nius) nerodi vstáti, g.eliz on (bratr) od- jíde quousque 94%; dfievet jeho ne- prijmú, gieliz desót dni tak pićbude non ante — quam 115%; dfieve po-
518 jédenie, n.: (bratr) poèé sé strojiti k gie- denif ut comederet 42b; proč by ny nutil k gedenij siesti prandere 121%; myślenie o gedenij rozkośnem escae 173b. jedináček, m.: (búh) svého gednaczka (sic) poslal i dal na smrt unigenitum filium 885, ACE na sh. m.: gedynaczka. jediné, adv., pouze: gedine to včdč hoc tantum 11; gedínet jest spravedlnost v tom člověku, aby sám sé sobé protivil haec sola iustitia est 80%; aby jima gedíne miesto ukázal tantummodo 94^; gedíne nebe a zemi vidiech praeter coelum terramque nihil video 1452, jedinké, adv., pouze: za pokrm jmějíše (poustevník) gedynke sedm malin A ad 112%, jedinků, adv. jen jednou: (Jan) gedínku za den chleba pojédl s?. jedinky, adj.: že gedínka (dcera) bieśc jemu unica G XIXb, jedinú, adv., jen jednou: (starci) gedínv v týden sč vídáchu semel 96%, jediný, adj.: bieše na púšti sám gedíny solus 28b; (Teon) gedíne toto slovo povědě unum solum verbum 31%; pro gedínv řčpici vína unum calicem 85%: f gedinyma dvéma bratroma duobus tantum 165%; mějíše dceru gedínu uni- cam G XXa, jednak, adv. — Hned: jat gednak prievoz naleznu iam nunc 295, — Bezmála: tu nas zima gednak umotila E ad 41%, — Jednak — jednak = brzo — brzo: gednak sč znamením ktížč požehnáše a gednak sč na modlitby dadieše nunc — nunc 129%; gednak v ženské tváři, gednak v hlúpých zvieřat nunc — nunc 183%, jedno, adv., pouze: (Mucius) chléb gedno v nedóli pfijimaże tantum 25%; nenie iżśdny dobry, gedno sám buoh nisi 70b, (starci) gedno toho dřieve řeče- ného poZíváchu tantummodo 96b; sa- mému gedno jemu duchu téla krvavého ipsi soli C r39*. — Jedno-Z-t = po- jednou: když (bratřie) jeho přijčli, ged- nozt uzfé (m. uzféchu), ana . . . repente 165%, — Za-jedno = stejně, bez rozdílu, zároveň: když by k tobě oba přišla, ptijal-li by oba míle za gedno? aequa- liter 76b; všichni zagedno vecéchu voce consona 142b; v&ickni-i zagedno sé postíte aequaliter C 202%. jednooky, adj.: jeden bratr gednooky unum habens oculum C 2072, jednostajny, adj.: (Antonius) byl vždy gednoftaineho oblićejć eandem faciem 200% — Adv. -né: . (mniskové) gedno- ftagníe pokrm tělesný přijímáchu una- nimiter 17b; gednoliftaynie (sic m. jednostajně-li) postíte sě? aegualiter G XVIII?, jednostitnÿ, adj., nově na šlechtictví po- výšený: gednofftítny panošě scutarius quidam 166b (odchylně). jednota, f. — Svornosť: w gednotie po- téchu bydliti erant in unum positi 16b; s bratří u míru a w gednotíe býti con- cordiam retinere 116%, — Samota: přie- bytek Zádany w gednotíe desideratam solitudinem 192b, jednü, adv.: gednu dne jiesti 382, jednou za den; to udini bratr gednv i druhé semel et bis 91%; vidéch gednu didbla aliquando 189*; gednu Pafuncius při- jíde do kláštera guadam die C 206%, — Po-jednü = najednou: ne všicni pogednu jdiechu simul 36b; chtiešta oba po- gednv do vrät pariter 50%, jédovaty, adj.: gedowate Zäby a hady venenata animalia 65%, jedva, -y, adv.: (opata bratří) gedwa pfinutichu, Ze ... vix C 208b, gedwy G XXP (na místě shodném); gedwy že to jediné (Antonin) vec& A ad 206%, jejie, jeji, pronom.: gegie muZ otpovédé 3b; všecka bolest z geg:e z očí vystúpi 3P (D na sh. m.: z gegich oli); mnich vecé k gíegie otci eius 130P (DCE na sh. m. gegie"); aváak sem nikdy neviděl gegie nahého těla illius 144b (CE na sh. m. gegieho); bożie milost prodlila zdravie gegieho 3%; voda duësi v gegíem opatření přčkážie 38%; nedaleko od gegieho bratra 57b; gegij otec a máti eius 1962, jeli-Z. — Adv., fepru: bratíie postiechu sě do večera, ale on giehz po sedmi dnech pokrm prijímáše 135b. — Conij., až když, dokud ne: nevstanu, gieliz pryč puojdeš nisi discesseris 94%; (Arse- nius) nerodi vstáti, g.eliz on (bratr) od- jíde quousque 94%; dfievet jeho ne- prijmú, gieliz desót dni tak pićbude non ante — quam 115%; dfieve po-
Strana 519
krma uebral, geliz slunce zašlo ante sclis occasum 156, jelikož, adv., kolík: neb sě strach ne to- liko z úžčsti přiházie, gelikoz i viděnie (sic m. z viděnie) velikých věcí sě stává non tantum quantum 1875, ne tolik, jako. jen, pronom. — Demonstr.: ne proto, by naši přědci gich oslavili, jichžto jest buoh oslavil illos 41b, ty slavili. — Person.: tu gím odpovie 1885; k romv prichodiese 163%; atd. jenż, -Z-to, pronom, relat. spojité: buoh, genz Zádá v&éch lidí spasenie qui 1%; (Mucius) poóé prositi naucenie, fkrzyenz (sic m. skrzé eZ) by mohl ptijíti k spa- sení praecepta, quibus 24b; prosite, svÿmit modlitvami uzdravena jest pro qua 196b; — (bratfie) bychu tu s ním kvasiece za tfi dni, gehozto bieśe nikdy nečinil, by púšť (sic m. puost) pférusil 72b, čehož; když toto učiním, gehoz abych nečinil, ono sem opustil quod 144%; to, gimz by je (kacife) mohl od bludu odvrátiti ea, quae 200*; — gehozto méjiese (Esycius) utěšenie, že k ňemu (bratr) přichodieše guo ille delectabatur 163%, z toho (relat. při- pojuje větu ku kontextu předcházejí- címu způsobem latinským); — gehozto času saň bieše v té straně guo tempore 138%, toho času jenžto (v přívlastku). jenž, -to, pronom. relat. absol.: potřčbici, genzto slušie ku pokrmu 29%; to on sám bieše, genz mu sě to přihodilo ipse, gui 33%, jemuž; (Pavel) plakáše pro toho, genz ge1 tak vidél propter eum, quem 89%, jejž; za ten pokrm, genz sem tě svými prsmi krmila 137%, jímž; genzto jest ze všeho najvěčšic quod 154%, co. jenž, conj., Ze: patfóte mne, genzt sem tichý a pokorny quia mitis sum 59^. Jeremiáš, m., jm. os.: tě geremiafs opat- řil bieše Jeremias 103%. Jeronym(us), m., jm. os: Ieronym kněz Hieronymus 1074; Ieronymus, muż v svatém písmě dospělý Hieronymus 106b, Jeruzalem, m., jm. místní: z geruzalema de Jerosolymis 21%, — Adj. -ský: z ge- ruzalemfkeho podkrajie Jerosolymae 158%, jéskyné, £.: pûstennile pfébÿvése u klé5- za niz jestliže, conj.: 519 / tora w gefkyní in spelaeo 85%; když přišli k jeho gefkyní speluncam 93b, jéskyüka, f.: všed v svó giefkyfiku spe- luncam 75; ven z giefkyňky de foveis 145%, jésli, plur. £.: nedaleko od gieflíf, kdeZto Kristus sě naroditi ráčil a spelaeo 119%; (Hesychius) položi (rostlinu) w gefle in praesepe 163%. geftlíze má býti moc po chtění jemu si 185b; stliże by (dcera) v zlé skutky upadla G XIX?, Jesukrist, m., jm. os.: Iezukryfta milo- stivého spomozenie Jesu Christi 1%; skrzé yozukryfta slíbenie Salvatoris 15; chváliti Iezu X* Domino 3*; pro gezu- kryfta pcr Christum 1:375 — Adj. possess. -óv: poklad gezukryftvow Christi 1a. Jesus, m., jm. os.: spasitel náš Jezus Kristus Jesus Christus D 1835. jesée, adv.: (Jan) jedinkń za den chleba pojédl, & to skrovné geffue 5%; zdáše sě tomu půstenníku, by gefftie v svém stavu právě stál adhuc 89; ; gefftet prosí tebe, aby... ctiam et nunc 5324; gefftef ne&el spat, synku? usque modo 133*. jóśćer, m.: k tomu geffterowí draconis 22b; kokodrila tak řečeného gıefftera 209%, — Adj. possess. -6v: hlavu gefftie- rowu potlačíte serpentis 166. jšščerový, adj., ještěří: sled gcfltierowy draconis 22b, jeśto, -ż, pronom. rel. abs.: zimnice, geffto tfetí den byvá 4^; málo jich jest, gefftoz ji (stezku) nalezná pauci, qui 120*; pástenníci, Gefftof ty jé dobrotě učil quos 9*, které; vzíma]i na sé poctivé tváři, geffto smy s nimi v uobyčěji bý- vali 184%, s nimiž; já sem ten, geffto pro mě prorok treskce padalé v hřiech ego sum, propter guem 174°; na to miesto, geffto ten bratr bieše ad locum, ubi 72b, kde; za času toho, geffto C. a C. prolili svú krev 147, kdy; řěč sv. Pavla, gefftoz praví 199%, kde. ješto, conj. — Že: tú bolestí, geffto sě b:ese ukůúsl 148%, — Kdežto: jim (mnich ům) cělý den v božie chvále zminieše, Geffto my jedno [v] vitewnée (sic m.Ustavené) hodiny chvälimy 114°. jésutentstvie, n., marnost: ostaň toho gieffijtenftwíie flagitiis 24%; toho světa geffitenftwíc inanitatem 191%.
krma uebral, geliz slunce zašlo ante sclis occasum 156, jelikož, adv., kolík: neb sě strach ne to- liko z úžčsti přiházie, gelikoz i viděnie (sic m. z viděnie) velikých věcí sě stává non tantum quantum 1875, ne tolik, jako. jen, pronom. — Demonstr.: ne proto, by naši přědci gich oslavili, jichžto jest buoh oslavil illos 41b, ty slavili. — Person.: tu gím odpovie 1885; k romv prichodiese 163%; atd. jenż, -Z-to, pronom, relat. spojité: buoh, genz Zádá v&éch lidí spasenie qui 1%; (Mucius) poóé prositi naucenie, fkrzyenz (sic m. skrzé eZ) by mohl ptijíti k spa- sení praecepta, quibus 24b; prosite, svÿmit modlitvami uzdravena jest pro qua 196b; — (bratfie) bychu tu s ním kvasiece za tfi dni, gehozto bieśe nikdy nečinil, by púšť (sic m. puost) pférusil 72b, čehož; když toto učiním, gehoz abych nečinil, ono sem opustil quod 144%; to, gimz by je (kacife) mohl od bludu odvrátiti ea, quae 200*; — gehozto méjiese (Esycius) utěšenie, že k ňemu (bratr) přichodieše guo ille delectabatur 163%, z toho (relat. při- pojuje větu ku kontextu předcházejí- címu způsobem latinským); — gehozto času saň bieše v té straně guo tempore 138%, toho času jenžto (v přívlastku). jenž, -to, pronom. relat. absol.: potřčbici, genzto slušie ku pokrmu 29%; to on sám bieše, genz mu sě to přihodilo ipse, gui 33%, jemuž; (Pavel) plakáše pro toho, genz ge1 tak vidél propter eum, quem 89%, jejž; za ten pokrm, genz sem tě svými prsmi krmila 137%, jímž; genzto jest ze všeho najvěčšic quod 154%, co. jenž, conj., Ze: patfóte mne, genzt sem tichý a pokorny quia mitis sum 59^. Jeremiáš, m., jm. os.: tě geremiafs opat- řil bieše Jeremias 103%. Jeronym(us), m., jm. os: Ieronym kněz Hieronymus 1074; Ieronymus, muż v svatém písmě dospělý Hieronymus 106b, Jeruzalem, m., jm. místní: z geruzalema de Jerosolymis 21%, — Adj. -ský: z ge- ruzalemfkeho podkrajie Jerosolymae 158%, jéskyné, £.: pûstennile pfébÿvése u klé5- za niz jestliže, conj.: 519 / tora w gefkyní in spelaeo 85%; když přišli k jeho gefkyní speluncam 93b, jéskyüka, f.: všed v svó giefkyfiku spe- luncam 75; ven z giefkyňky de foveis 145%, jésli, plur. £.: nedaleko od gieflíf, kdeZto Kristus sě naroditi ráčil a spelaeo 119%; (Hesychius) položi (rostlinu) w gefle in praesepe 163%. geftlíze má býti moc po chtění jemu si 185b; stliże by (dcera) v zlé skutky upadla G XIX?, Jesukrist, m., jm. os.: Iezukryfta milo- stivého spomozenie Jesu Christi 1%; skrzé yozukryfta slíbenie Salvatoris 15; chváliti Iezu X* Domino 3*; pro gezu- kryfta pcr Christum 1:375 — Adj. possess. -óv: poklad gezukryftvow Christi 1a. Jesus, m., jm. os.: spasitel náš Jezus Kristus Jesus Christus D 1835. jesée, adv.: (Jan) jedinkń za den chleba pojédl, & to skrovné geffue 5%; zdáše sě tomu půstenníku, by gefftie v svém stavu právě stál adhuc 89; ; gefftet prosí tebe, aby... ctiam et nunc 5324; gefftef ne&el spat, synku? usque modo 133*. jóśćer, m.: k tomu geffterowí draconis 22b; kokodrila tak řečeného gıefftera 209%, — Adj. possess. -6v: hlavu gefftie- rowu potlačíte serpentis 166. jšščerový, adj., ještěří: sled gcfltierowy draconis 22b, jeśto, -ż, pronom. rel. abs.: zimnice, geffto tfetí den byvá 4^; málo jich jest, gefftoz ji (stezku) nalezná pauci, qui 120*; pástenníci, Gefftof ty jé dobrotě učil quos 9*, které; vzíma]i na sé poctivé tváři, geffto smy s nimi v uobyčěji bý- vali 184%, s nimiž; já sem ten, geffto pro mě prorok treskce padalé v hřiech ego sum, propter guem 174°; na to miesto, geffto ten bratr bieše ad locum, ubi 72b, kde; za času toho, geffto C. a C. prolili svú krev 147, kdy; řěč sv. Pavla, gefftoz praví 199%, kde. ješto, conj. — Že: tú bolestí, geffto sě b:ese ukůúsl 148%, — Kdežto: jim (mnich ům) cělý den v božie chvále zminieše, Geffto my jedno [v] vitewnée (sic m.Ustavené) hodiny chvälimy 114°. jésutentstvie, n., marnost: ostaň toho gieffijtenftwíie flagitiis 24%; toho světa geffitenftwíc inanitatem 191%.
Strana 520
520 jésutny, adj., marný: gieffitny chválu nebo chlúbu 9%; nemožieše tajného myślenie geffitne chlńby zapuditi sám od sebe cogitationibus vanitatis 112%; pro gieffitnv véc levitate 170%; ani tbaj- te chvaly gieffitne vanae gloriae 180%, jóti, impf.: (żena) na osla vsědši, i giede pergeret r57?, jézdcovy, adj., jezdců: giezdcowe debsá- nie exercitus r55* (volné). jézdec, m.: g.ezdcye i s koňem v moři jest potopil ascensorem 155, jézditi, impf.: (mládenec) g:ezdieffe Gasto bojovat 112%. jezero, n.: mezi mořem a iezerem pa- ludem 154b, Ježúš, m., jm. os.: lezíffi miloftivy Jesu 177°. jho, n.: (mnišie), ješto nesú gho iugum 59h. jhra, f.: pitím a prázdností a hruow E ad 652, jhránie, n.: vrabec ke ghranij připravený ludum 183b, jhráti, hráti, impf, Avál? si, poskakovati: (stařec) vidě zlé duchy v ženských tvářiech přěd mnichem ghragíce spi- ritum fornicationis ludentem 46%; (dá- blové) některému (bratru) na šíji hra- giechu ludebant 615; kdyZ koni spolu ghrag.echu sibimet alluderent 2089. jiedati, impf.: (mnich) bylinku a kofe- níéko giedaffe hzrbis pascebatur 32%; S bohatcem, jenZ na vSaky den gíedaffe rozkošné krmě epulabatur 60%, jiedlo, n.: po gidle E ad 85 (ACF na sh. m.: jedení). jiesti, impf.: jest některý člověk, ješto mnoho g.eda i jest lačen multum co- medens 63%; býlé, ješto jest ovciem | užitečné gieftí 105%; (bratr,) jenž v ku- chyni gíeftí děláše 116%; (bratří) nic negiedieffta nullam escam sumere 124b; geda málo manducans 134%; inhed sé jim poćś giefti chtieti acceperunt cibos 157b; sám počě přčbývati, jediné ze- líce gieda vescens 32%. jieti, pf.: svú myslí jsa gaty mente cap- tivus 8%; žeť jest čistota vždy svobodna & nikdy nenie 1ata captivam 147%, jieti sě,: (vévoda) v dobrých skutciech ge fie přebývati 3%; giechu fye násle- dovati boha 18b; jemuZ fye giechu vSicni raditi 1125; — (lvové) gieffta fye nohama dolu drápati coeperunt 1522, jiezda, f.: (ještěr) hotov byl k gíezdíe svatému Elenu adfuit ad vehiculum 20b, jinać, adv.: tot ginacz nenie E ad 71b. jinak, adv.: tot ginak nenie aliter 71b, jinaky, adj.: jest ginaky sód boźi, a gi- naky lidský 87%; poččchu řéci, že slané ryby smrdie, ale on (Antonius) vecě: je gínaky smrad alterius rei. foetorem 198%, jinam, adv.: řéky rozvodñené svû mod- litbú gínam obrátili 2%; mysle vždy někam utéci gínam 167b. jinde, adv.: nikdiež gínde nemuož sé nic uroditi ro$b, jindy, adv.: jakoż gyndy zjeveno bylo G XIX, jinokrajin, m., cizozemec: ten div gyno- kragine uslyéevée E ad 18b, jinokrajny, adj., cizozemsky: ten div gynokrayni uslysevée C ad 18b, cizo- zemci. jiný, adj.: ti otci světí u prédmésti pré- bývali, druzí v skalí, gíníj na hluché . pûéti sé osäzéli 2%; potom giny den na . modlitbách staże sequenti die 8*; ne- slióné gíne tresci alios 85; (Macharius) posla ten hrozen gínemu nemocnému ‘ bratru alium 61%; gínv sobě peleš učini aliam 122; mezi všěmi gínymí ceteros 126b; jest gíne chváliti mrtvé obecně všady, a gíne jest mrtvých skutky vy- praviti aliud — aliud 153P. jistý, adj.: (stařec) chtieše toho gift býti 51%; abychom toho gíftymí příklady potvrdili exemplis certioribus 124%; lehnúce odpočívat, nejsme gifti, do- čekámy-li dne 180b; ten gity (sta- rosta) hospodyni doma k dětinstvu jmějieše 3%; ten gifty ille 13b; — azdali vás zagito na onom světě budu viděti? pro certo 806%, jistě; ját zagífte tobě právi in veritate 40%, jako věc jistou, v pravdě; zagiftet pra- vím, že ty neostaneš viece v klášteře v tomto in veritate dico C 2089; za- gifte sem vidél svatého Pavlína v ráji vere 1 515; zagifte ne toliko sé jest tomu diviti, ale , , . verum 198b; zagifte mnohé uzdravil hospodin z rozličných neduhuov igitur 179%; tut zagifte ruoZé črveností plápolá si quidem 101%, -
520 jésutny, adj., marný: gieffitny chválu nebo chlúbu 9%; nemožieše tajného myślenie geffitne chlńby zapuditi sám od sebe cogitationibus vanitatis 112%; pro gieffitnv véc levitate 170%; ani tbaj- te chvaly gieffitne vanae gloriae 180%, jóti, impf.: (żena) na osla vsědši, i giede pergeret r57?, jézdcovy, adj., jezdců: giezdcowe debsá- nie exercitus r55* (volné). jézdec, m.: g.ezdcye i s koňem v moři jest potopil ascensorem 155, jézditi, impf.: (mládenec) g:ezdieffe Gasto bojovat 112%. jezero, n.: mezi mořem a iezerem pa- ludem 154b, Ježúš, m., jm. os.: lezíffi miloftivy Jesu 177°. jho, n.: (mnišie), ješto nesú gho iugum 59h. jhra, f.: pitím a prázdností a hruow E ad 652, jhránie, n.: vrabec ke ghranij připravený ludum 183b, jhráti, hráti, impf, Avál? si, poskakovati: (stařec) vidě zlé duchy v ženských tvářiech přěd mnichem ghragíce spi- ritum fornicationis ludentem 46%; (dá- blové) některému (bratru) na šíji hra- giechu ludebant 615; kdyZ koni spolu ghrag.echu sibimet alluderent 2089. jiedati, impf.: (mnich) bylinku a kofe- níéko giedaffe hzrbis pascebatur 32%; S bohatcem, jenZ na vSaky den gíedaffe rozkošné krmě epulabatur 60%, jiedlo, n.: po gidle E ad 85 (ACF na sh. m.: jedení). jiesti, impf.: jest některý člověk, ješto mnoho g.eda i jest lačen multum co- medens 63%; býlé, ješto jest ovciem | užitečné gieftí 105%; (bratr,) jenž v ku- chyni gíeftí děláše 116%; (bratří) nic negiedieffta nullam escam sumere 124b; geda málo manducans 134%; inhed sé jim poćś giefti chtieti acceperunt cibos 157b; sám počě přčbývati, jediné ze- líce gieda vescens 32%. jieti, pf.: svú myslí jsa gaty mente cap- tivus 8%; žeť jest čistota vždy svobodna & nikdy nenie 1ata captivam 147%, jieti sě,: (vévoda) v dobrých skutciech ge fie přebývati 3%; giechu fye násle- dovati boha 18b; jemuZ fye giechu vSicni raditi 1125; — (lvové) gieffta fye nohama dolu drápati coeperunt 1522, jiezda, f.: (ještěr) hotov byl k gíezdíe svatému Elenu adfuit ad vehiculum 20b, jinać, adv.: tot ginacz nenie E ad 71b. jinak, adv.: tot ginak nenie aliter 71b, jinaky, adj.: jest ginaky sód boźi, a gi- naky lidský 87%; poččchu řéci, že slané ryby smrdie, ale on (Antonius) vecě: je gínaky smrad alterius rei. foetorem 198%, jinam, adv.: řéky rozvodñené svû mod- litbú gínam obrátili 2%; mysle vždy někam utéci gínam 167b. jinde, adv.: nikdiež gínde nemuož sé nic uroditi ro$b, jindy, adv.: jakoż gyndy zjeveno bylo G XIX, jinokrajin, m., cizozemec: ten div gyno- kragine uslyéevée E ad 18b, jinokrajny, adj., cizozemsky: ten div gynokrayni uslysevée C ad 18b, cizo- zemci. jiný, adj.: ti otci světí u prédmésti pré- bývali, druzí v skalí, gíníj na hluché . pûéti sé osäzéli 2%; potom giny den na . modlitbách staże sequenti die 8*; ne- slióné gíne tresci alios 85; (Macharius) posla ten hrozen gínemu nemocnému ‘ bratru alium 61%; gínv sobě peleš učini aliam 122; mezi všěmi gínymí ceteros 126b; jest gíne chváliti mrtvé obecně všady, a gíne jest mrtvých skutky vy- praviti aliud — aliud 153P. jistý, adj.: (stařec) chtieše toho gift býti 51%; abychom toho gíftymí příklady potvrdili exemplis certioribus 124%; lehnúce odpočívat, nejsme gifti, do- čekámy-li dne 180b; ten gity (sta- rosta) hospodyni doma k dětinstvu jmějieše 3%; ten gifty ille 13b; — azdali vás zagito na onom světě budu viděti? pro certo 806%, jistě; ját zagífte tobě právi in veritate 40%, jako věc jistou, v pravdě; zagiftet pra- vím, že ty neostaneš viece v klášteře v tomto in veritate dico C 2089; za- gifte sem vidél svatého Pavlína v ráji vere 1 515; zagifte ne toliko sé jest tomu diviti, ale , , . verum 198b; zagifte mnohé uzdravil hospodin z rozličných neduhuov igitur 179%; tut zagifte ruoZé črveností plápolá si quidem 101%, -
Strana 521
— Adv. jisté: to giftio uztéchu, Ze . evidentissime 120*, ztejmé; donidZ právě a giftie to neopatíím reipsa C 1385; nict gíftie všeho nevypravím jeho duostojenstvie a zaslüZenie 171b. jíti, impf.: nás sedm tovařiškuov k němu gd:echom 4%; aby (mnich) ffiel Eufro- zyné veniret ad Euphr. G XVIII, (pisték) na pûst s nim gide secutus est 12%; že jej viděli tudy gduce praeter- euntem 18b; dí aà rci jiej (sestře) vade 49b; kdyZ defs po césté ambulas 76?; ffed k té suché holi accedens 117%; (opat) gíde s bratří do studnicě descen- dit 136%; u té cěsty, jížto gdu z města Beria pergentibus 143%; požehnajte sě a diete bezpeóné abite securi 178b; — z .ňehož (dolu) dieffe pára slaná 40b; domnievanie jejie fflo po véem městě peragravit totam civitatem G XVIII?; gde z ňeho (cizoložníka) plamen 882; tvuoj otec v též žalosti světa (t. j. s světa) ffel mortuus est 138%; máti jejie ffla s tohoto svéta migravit de hoc saeculo G. XVIII*; ta (jeskyně) gdieffe daleko pod zemí longe pene- trans 145b; jest neslycháno, by ftel déšť v těch krajinách fuisse illic plu- viam 1052, jmě, jméno, n.: gmíe tvé nomen tuum 15; dachu jie gmeno Eufrozyna C 201*; pro tvé meno nomen 52?; prosím vás, abyste sé nelekali gmene dobrého jako nesnadné véci nolite virtutis tamquam impossibile nomen peavere 181*; (Ha- drianus) dfévnie chvály hledajé gme- üem svého mistra sub nomine magistri 166%; — bratr, menem Jan řečený no- mine Joennes ro*; pústenník menem Apolonius nomine 18b; (S'lvanůs) za- vola každého (učedlníka) mencm no- mine vocavit 82b; — (dívka) mějíše gmeno Marina dicebatur G XX*; vi- déchom popa, a tomu gmie bylo Apel- len nomine Apellen 10%; vidëchom mužč, jemuž gmíe Apolonius bieše no- mine Apollonium 15%; — we gmíe Jezukristovo in nomine Jesu Christi 259; čehož budete prositi otcě ve gmie mé, dáno vám bude in nomine meo 206b; (däbel) jednoho mnicha povědě we gmeno 1285, jménem, výslovně; ze ygmena E ad t. jménie, n.: Ze sě (muž ten) neveseli tiem 527 gmíením, jehozto apostolé zaslûZili mieti illius possessione 100°; &ed i rozda sûsédôm své gmíeníe possessio- nes 172b, jmenité, adv., jménem: praviechu gmienyt e 128%, jméno v. jmě. jmenovánie, n.: ta hrozná postava meno- wanim Jezukristovÿm inhed zhynu Salvatoris nominatione 1902, jmenovaný, adj. — Jménem: stařec Ko- pres menowany senex Copres 27%; mla- dec menovany Mesicas nomine 158% — Proslulý: jeden biese v klá&teté stafec menowany probatissimus 51%; jeho sestra bieše menowana boZie služeb- nicé nominata 57%, jmenovati, impf.: již nemám nižádné obrany po vééch vlastech, neb Krista menugíí per omnes nationes Christi personat nomen 189b; my menugem Jezukrista ukřižovaného, a všichni črtie křičie nominamus 204%, jmenovitý, adj., určitý: jedni zlí duchové jsü gmenowitym hřiechom ustavení certis vitiis 14°. — Adv, -& = jménem: (däbly,) je&to praviechu gmenowıtıe lidi C ad 1282, jmieti, impf.: mící mě za manželku ha- beto 144P; chcem rad&e zemtieti neZ ta- kového hosté nemíetí carere 165^; (pás- tennièkové) nizédné pété nemíegíechu nullam sollicitudinem gerunt 1b; bez- mála by má dusé u pekle micia ptèby- vanie habitasset 8b; jakož ten kraj za obyčej gma haberi moribus est 11%; rovnú odplatu spolu mávě míetí 12%; otče, míecí za mě péči, aby pone tibi sollicitudinem 45b; to míeí na pamêti, Zet tracta apud te 57b; míeg u bozé nadéji iacta cogitationem super deum 68%; by byl mici (pûstennik) co mluviti o překážční a o pokušení, něco bych byl jemu odpověděl si locutus fuisset 92%; (starci) míechu pohádku o spa- seni contendebant inter se 100%; to ten svaty muZ míegíeffe za dielo hoc sancto illi labor 108b; míeg fye pfi paméti tatende tibimet ipsi 1305; nemíe1te v tom radosti, Zef ... ne gaudeatis 1885; — jakž ty do mne gmafs putas 3*; sva- tého Appolonia za proroke gmíegíechu praedicabant 20*; aby$te mé za htie&- (débly,) jesto (sic) lidi A ad
— Adv. jisté: to giftio uztéchu, Ze . evidentissime 120*, ztejmé; donidZ právě a giftie to neopatíím reipsa C 1385; nict gíftie všeho nevypravím jeho duostojenstvie a zaslüZenie 171b. jíti, impf.: nás sedm tovařiškuov k němu gd:echom 4%; aby (mnich) ffiel Eufro- zyné veniret ad Euphr. G XVIII, (pisték) na pûst s nim gide secutus est 12%; že jej viděli tudy gduce praeter- euntem 18b; dí aà rci jiej (sestře) vade 49b; kdyZ defs po césté ambulas 76?; ffed k té suché holi accedens 117%; (opat) gíde s bratří do studnicě descen- dit 136%; u té cěsty, jížto gdu z města Beria pergentibus 143%; požehnajte sě a diete bezpeóné abite securi 178b; — z .ňehož (dolu) dieffe pára slaná 40b; domnievanie jejie fflo po véem městě peragravit totam civitatem G XVIII?; gde z ňeho (cizoložníka) plamen 882; tvuoj otec v též žalosti světa (t. j. s světa) ffel mortuus est 138%; máti jejie ffla s tohoto svéta migravit de hoc saeculo G. XVIII*; ta (jeskyně) gdieffe daleko pod zemí longe pene- trans 145b; jest neslycháno, by ftel déšť v těch krajinách fuisse illic plu- viam 1052, jmě, jméno, n.: gmíe tvé nomen tuum 15; dachu jie gmeno Eufrozyna C 201*; pro tvé meno nomen 52?; prosím vás, abyste sé nelekali gmene dobrého jako nesnadné véci nolite virtutis tamquam impossibile nomen peavere 181*; (Ha- drianus) dfévnie chvály hledajé gme- üem svého mistra sub nomine magistri 166%; — bratr, menem Jan řečený no- mine Joennes ro*; pústenník menem Apolonius nomine 18b; (S'lvanůs) za- vola každého (učedlníka) mencm no- mine vocavit 82b; — (dívka) mějíše gmeno Marina dicebatur G XX*; vi- déchom popa, a tomu gmie bylo Apel- len nomine Apellen 10%; vidëchom mužč, jemuž gmíe Apolonius bieše no- mine Apollonium 15%; — we gmíe Jezukristovo in nomine Jesu Christi 259; čehož budete prositi otcě ve gmie mé, dáno vám bude in nomine meo 206b; (däbel) jednoho mnicha povědě we gmeno 1285, jménem, výslovně; ze ygmena E ad t. jménie, n.: Ze sě (muž ten) neveseli tiem 527 gmíením, jehozto apostolé zaslûZili mieti illius possessione 100°; &ed i rozda sûsédôm své gmíeníe possessio- nes 172b, jmenité, adv., jménem: praviechu gmienyt e 128%, jméno v. jmě. jmenovánie, n.: ta hrozná postava meno- wanim Jezukristovÿm inhed zhynu Salvatoris nominatione 1902, jmenovaný, adj. — Jménem: stařec Ko- pres menowany senex Copres 27%; mla- dec menovany Mesicas nomine 158% — Proslulý: jeden biese v klá&teté stafec menowany probatissimus 51%; jeho sestra bieše menowana boZie služeb- nicé nominata 57%, jmenovati, impf.: již nemám nižádné obrany po vééch vlastech, neb Krista menugíí per omnes nationes Christi personat nomen 189b; my menugem Jezukrista ukřižovaného, a všichni črtie křičie nominamus 204%, jmenovitý, adj., určitý: jedni zlí duchové jsü gmenowitym hřiechom ustavení certis vitiis 14°. — Adv, -& = jménem: (däbly,) je&to praviechu gmenowıtıe lidi C ad 1282, jmieti, impf.: mící mě za manželku ha- beto 144P; chcem rad&e zemtieti neZ ta- kového hosté nemíetí carere 165^; (pás- tennièkové) nizédné pété nemíegíechu nullam sollicitudinem gerunt 1b; bez- mála by má dusé u pekle micia ptèby- vanie habitasset 8b; jakož ten kraj za obyčej gma haberi moribus est 11%; rovnú odplatu spolu mávě míetí 12%; otče, míecí za mě péči, aby pone tibi sollicitudinem 45b; to míeí na pamêti, Zet tracta apud te 57b; míeg u bozé nadéji iacta cogitationem super deum 68%; by byl mici (pûstennik) co mluviti o překážční a o pokušení, něco bych byl jemu odpověděl si locutus fuisset 92%; (starci) míechu pohádku o spa- seni contendebant inter se 100%; to ten svaty muZ míegíeffe za dielo hoc sancto illi labor 108b; míeg fye pfi paméti tatende tibimet ipsi 1305; nemíe1te v tom radosti, Zef ... ne gaudeatis 1885; — jakž ty do mne gmafs putas 3*; sva- tého Appolonia za proroke gmíegíechu praedicabant 20*; aby$te mé za htie&- (débly,) jesto (sic) lidi A ad
Strana 522
522 níka míeli crederetis 50; bude-li (člo- vék) bliZnieho svého nemíetí za nic pro nihilo duxerit 69%; ti miegiechu za to, Ze ... fama vulgaverat 111%; magie za to, že mu jest bohem ten chléb poslán re- putans 1249; za n&Z v&écka iiść mó in guam opinionem vulgus consentit 147%; potvoru za buoh mafs pro Deo vene- raris 1499; — vii svi silá gmame sé kfivdy chovati cavendum 4^; mnich ma dotud usilovati, aZ borare orP; mnich mat seděti v své pelesi sedeat 98%; když jiz miegieffe svaty Pavlín svuoj Zivot dokonati 151%; jako by sé míel vesken svět u první tvor obrátiti 168*; pracovati mam pro du$i má laborare habeo G XVIIIb; co bych miela činiti facere debeam C 202*; — skrzé modlitbu mam fye lépe melius habeo 532, jmievati, impf.: ti otci svétí...jéskyné za domy míewali 2%; ti (chlubní lidé) od- platy věčné nemiewagy C ad sb, Job, m., jm. os.: svatého Ioba Job 127b, Jonathas, m., jm. os.: zbéh 10natas jme- novany Jonathas 139b. Jordan, m., jm. řeky: molé, v ńejżto Iorden vcházie Jordanis D 110%, Josef, m., jm. os.: Maria a yozef Ioseph I5?, — Adj. possess. -óv: slovń (ta místa) pokladi Iozeffowí Joseph 34%. Judas, m., jm. os.: gidaff spasitele pro- dal Judas 222, Julian(us), m., jm. os.: za 6asuov Ivliana ciesafíé Juliani 162; gvhanvs ciesatem byl Julianus 165b, — Adj. possess. -óv: po smrti Ivhanowie Juliani 1682, Juno, f., jm. bohyně: ynvo by byl bohem (sic), jenž by povětřím vládl, řkúce Junonem 2032. junoch, m.: gínoch tento iuvenis 74b. junosé, m., j/noch: jeden sáséd gínoffie iuvenis 159b; volajíc na toho ginoffí adolescentis 1602, junośsicć, m., jinośśk: mezi nimi bieże jeden gínofficye adolescens 25%; ptiji- dešta dva ginoflicye iuvenes 94*. Jupiter, m., jm. boha: że ctite Jupitra za buoh 2025, Juří, m., jm. os.: gírzíj Georgius 96b, jutfne, jutfinś, £., jsź/ni poboźnost: (mni- šek) počě na své gítrzníe pozdě vstá- vati ad orationem 7b, gytrzynie A ad t.; čtvrtému (diechu) debet la- | když dokonašta gitrzní matutinos t.; na gitrzníech in nocturnis vigiliis 113*; na gitrzní in nocturnis sollemnitati- bust. jutro, n.: aZ do gitra ad solis ortum r1 56b; kdyz by z gitra mane facto C 203%; v. též zajira a zitra; — dédiny bieSe tři sta gitr trecentae uberes 172b, juz, adv. — Nyní: giz, jakž ta milost jest potuchla, veš svět v zlost vstúpil nunc 91; kterú gyz budu naději mieti? amodo C 206% — Již: bieše giz k ve- čeru iam 259; jsa giz bezpečen iam 1459, k, praep. — Znamená směr: kněz k ne- mu přicházieše ad eum 10b; přivedechu tu ženu k fwatemv fymeonv ad sanc- tum Simeonem 1:385; coż mi buoh ku pamíetí rá&il pivésti ad memoriam 2*; fekl Pafuncius k oppatowi ad abbatem G XVIII*; (mnich) poóé sé sim k fobie diviti 8?, u sebe. — Vyslovuje účel: ni- kdieZ nic nenie, jenZ by bylo k vzitku 1045; tém k hrvozie, ji£to svych mistruov neposlüchají ad terrorem 166^; to jeho posilováie velmi k boiowaníf 178b. — Označuje přiblí žnost: bieše vstáti k vof- mídcat let annorum fere octoginta 15b, — Přičítá: když bieše svatý Pavel ke ftu třinádcte let stár centum et tre- decim 149%; já jej (dlužníka) napo- manu, a nic mi neprospěje; co pak učiním k tomv? 90%, dál. — Předl. oba- kována: nechoď nižádný ke mníe k ne- duoftoínemu 196b, kacief, m.: v tom mésté nenie niZádného kacyerzíe haereticus 335; Constancius, jenzto kacyerz byl favens haeresi 1642. kacieísky, adj.: kacyerzfky blud fraus haeretica 106%; (Antoni) a yzerfku (sic m. kacierskü) vieru chté potupiti 100%; ]stí kacyertku 1062, kacieństvie, -stvo, n.: Arriśnovo nesli¢né kacyerzftwie Arianorum impietas 2065; kacyerzftwo jest odlüceno od boha haereticus 5ob (volné); vzdvize sé Arriánovo kacyerzftwo insania 206% (volně). kadidlo, n.: kadidlo ustavičné modlitby thus 101%, kako, kak, -ž, conj., jak. — Tázací: kak je tomu býti? guid faciamus 72%; kako já to mohu učiniti? guomodo 80%; kakoz jest to, synáčku, že s' sém pfiveden? quid est hoc 995; w kakof
522 níka míeli crederetis 50; bude-li (člo- vék) bliZnieho svého nemíetí za nic pro nihilo duxerit 69%; ti miegiechu za to, Ze ... fama vulgaverat 111%; magie za to, že mu jest bohem ten chléb poslán re- putans 1249; za n&Z v&écka iiść mó in guam opinionem vulgus consentit 147%; potvoru za buoh mafs pro Deo vene- raris 1499; — vii svi silá gmame sé kfivdy chovati cavendum 4^; mnich ma dotud usilovati, aZ borare orP; mnich mat seděti v své pelesi sedeat 98%; když jiz miegieffe svaty Pavlín svuoj Zivot dokonati 151%; jako by sé míel vesken svět u první tvor obrátiti 168*; pracovati mam pro du$i má laborare habeo G XVIIIb; co bych miela činiti facere debeam C 202*; — skrzé modlitbu mam fye lépe melius habeo 532, jmievati, impf.: ti otci svétí...jéskyné za domy míewali 2%; ti (chlubní lidé) od- platy věčné nemiewagy C ad sb, Job, m., jm. os.: svatého Ioba Job 127b, Jonathas, m., jm. os.: zbéh 10natas jme- novany Jonathas 139b. Jordan, m., jm. řeky: molé, v ńejżto Iorden vcházie Jordanis D 110%, Josef, m., jm. os.: Maria a yozef Ioseph I5?, — Adj. possess. -óv: slovń (ta místa) pokladi Iozeffowí Joseph 34%. Judas, m., jm. os.: gidaff spasitele pro- dal Judas 222, Julian(us), m., jm. os.: za 6asuov Ivliana ciesafíé Juliani 162; gvhanvs ciesatem byl Julianus 165b, — Adj. possess. -óv: po smrti Ivhanowie Juliani 1682, Juno, f., jm. bohyně: ynvo by byl bohem (sic), jenž by povětřím vládl, řkúce Junonem 2032. junoch, m.: gínoch tento iuvenis 74b. junosé, m., j/noch: jeden sáséd gínoffie iuvenis 159b; volajíc na toho ginoffí adolescentis 1602, junośsicć, m., jinośśk: mezi nimi bieże jeden gínofficye adolescens 25%; ptiji- dešta dva ginoflicye iuvenes 94*. Jupiter, m., jm. boha: że ctite Jupitra za buoh 2025, Juří, m., jm. os.: gírzíj Georgius 96b, jutfne, jutfinś, £., jsź/ni poboźnost: (mni- šek) počě na své gítrzníe pozdě vstá- vati ad orationem 7b, gytrzynie A ad t.; čtvrtému (diechu) debet la- | když dokonašta gitrzní matutinos t.; na gitrzníech in nocturnis vigiliis 113*; na gitrzní in nocturnis sollemnitati- bust. jutro, n.: aZ do gitra ad solis ortum r1 56b; kdyz by z gitra mane facto C 203%; v. též zajira a zitra; — dédiny bieSe tři sta gitr trecentae uberes 172b, juz, adv. — Nyní: giz, jakž ta milost jest potuchla, veš svět v zlost vstúpil nunc 91; kterú gyz budu naději mieti? amodo C 206% — Již: bieše giz k ve- čeru iam 259; jsa giz bezpečen iam 1459, k, praep. — Znamená směr: kněz k ne- mu přicházieše ad eum 10b; přivedechu tu ženu k fwatemv fymeonv ad sanc- tum Simeonem 1:385; coż mi buoh ku pamíetí rá&il pivésti ad memoriam 2*; fekl Pafuncius k oppatowi ad abbatem G XVIII*; (mnich) poóé sé sim k fobie diviti 8?, u sebe. — Vyslovuje účel: ni- kdieZ nic nenie, jenZ by bylo k vzitku 1045; tém k hrvozie, ji£to svych mistruov neposlüchají ad terrorem 166^; to jeho posilováie velmi k boiowaníf 178b. — Označuje přiblí žnost: bieše vstáti k vof- mídcat let annorum fere octoginta 15b, — Přičítá: když bieše svatý Pavel ke ftu třinádcte let stár centum et tre- decim 149%; já jej (dlužníka) napo- manu, a nic mi neprospěje; co pak učiním k tomv? 90%, dál. — Předl. oba- kována: nechoď nižádný ke mníe k ne- duoftoínemu 196b, kacief, m.: v tom mésté nenie niZádného kacyerzíe haereticus 335; Constancius, jenzto kacyerz byl favens haeresi 1642. kacieísky, adj.: kacyerzfky blud fraus haeretica 106%; (Antoni) a yzerfku (sic m. kacierskü) vieru chté potupiti 100%; ]stí kacyertku 1062, kacieństvie, -stvo, n.: Arriśnovo nesli¢né kacyerzftwie Arianorum impietas 2065; kacyerzftwo jest odlüceno od boha haereticus 5ob (volné); vzdvize sé Arriánovo kacyerzftwo insania 206% (volně). kadidlo, n.: kadidlo ustavičné modlitby thus 101%, kako, kak, -ž, conj., jak. — Tázací: kak je tomu býti? guid faciamus 72%; kako já to mohu učiniti? guomodo 80%; kakoz jest to, synáčku, že s' sém pfiveden? quid est hoc 995; w kakof
Strana 523
/ dlühem času to zpósobil? in quanto tempore 1319; kaf (sic) to brzo učinil? quanto tempore 131%; otdzati, kak s& máš qualiter 53%; (Antonius) vypravi vSicku piíhodu, kak' sé jest stalo na cěstě 196%; — kak je čisté srdce měl! 179% — PHipoustéc{. Kakz Koli nenie ižádné obcě světlosti se mnû (sic m. tmû) licet 10%, aëkoli, tfebas; kakz koliwiek ve mnohých letech nikam ne- vychodil, tu sě vzchopiv, i jíde 70%; kakz koli Epifanius chválu jeho složil guamguam 153; kakz koli jest, aspoň do třetie hodiny přěčakám qualiter- cunque 42b, ať je jakkoli, kaký, -ž, adj. — Tázací: kaky již bude strach? guae trepidatio 100%, Esycius otáza, kaky je měl (prorok) odčv 167%, — Newńitć: kakuz koli vodu naleznu, na té budu dosti mieti qualemcumque 56%; (mnichy), kteří kakvs nevěru mě- jiechu infidelitate quadam 162b, Kalamus, m., jm. místní: (miesto), jenž sluove kallamvs Calamus 565; v miesté, jenż slove Talamus (sic) Calamus D 111b, káleti sé, impf: vepti kalechu fye pféd nimi volutabant se 50%, kalich, m.: kalich, to jest krev pravá calix C 138b, kalný, adj., nečistý: (Pavel) uzřě toho, jehož bieše viděl črna a těla velmi kal- neho nebulosum 89%; (mnich) kalnv vodü byl Ziv lutulenta aqua 148b. kam, -koli, -Z, adv. — Tdzaci: kam jde&? guo 102b, stařec jeho otáza, kam by chtěl (t. j. jíti) quo 83b: sám nevčda kam, počě jíti guo 149%. — Vzlažné: di, kam kto chce ubi vult 96%; kamz koly jdeš, měj boha na paměti guocum- gue vadis C 81%; (loď), kamz plavec mieni, tam sama bóżi 8%, — Neurčité: tehdy jeho ti učenníci kamos zpět za- vedli 165% kamsi; vámť tobo nenie ižádné potfčbie kam choditi 181P, ně- kam. kámen, m.: za tři léta nosil kamen v ústech lapidem 130%; (král) naleze kamen drahy margaritam 137. kamenaty, adj., kamenitý; stezka ka- mennata A ad 14%, kamenie, n.: sbieráchu ke stklu po- dobné kameníe nitrum 355; tesané ka- meníe operosa sepulcra 152b; (Anto- 523 nius) zaklade dvéfé kamením lapidi- bus 1789, | kameníce, n., kameníčko: uzříš kameníce lapides 768. kameníčko, n.: kry zlata k kameniczku plirovnati D ed 76b. kamenitý, adj.: k peleši bieše stezka ka- meníta semita scrupea 14%. kamenný, adj.: na slúpě kamenem C ad 134P. kamenovati, impf.: (opat) kamenowaffe slüp lapidabat 96%; kdyžto sem tu modlu kamenowal lapidabam t. kamo v. kam. kandidatus, m.: kandydatus ciesařuov Constantinuov candidatus 160b, kapé, f.: (Eufrosyna) kapij přikryla tvář svi cuculla G XIX®, kapicé, £., kápč: sukni pytlová a kapícy cucullam 170%, kapićka, f., kdbé: (Antonin) omyl svû kapiczku ependyten AE, ad 191b, kapitola, f.: počíná sě kapitoja prvá 41. káry, plur. f., vůz: upřáh velblúda w kary 83%; choditi s karamý neb s kolima- hami cum carro C 2088, . kardinál, m.: Jeronym, kněz a kardynai 153%, Kartago, n., jm. místní: do města, jenž sluove kartako (sic) Carthaginem ro4P. kašlánie, n.: nečistota aneb kafflaníe pfékazilo by modlitbu redundantia phlegmatis 114%. kašlati, impf.: nižádný ani kaffle ani zievá non sputum emittiturri4*; (Eufrosyna) krví kafflaffesanguinem vomebat C 205b. kat, m.: s poprávcémi a f katy cum lictoribus r65b. káti sé, impf.: pocéchu fye svÿch hfie- chuov kati poenitudinem gerentes 312, ze svých hříchů; shieś:1 sem i kagy fie toho poenitentiam ago C 208%; (bůh) nad kagicymí sé slituje poenitentibus 88b. . Kato, m., jm. os.: tú púští kato vedl své vojsko Cato 105%, kazanie, n., vozhaz: ját kazaním moci vašeho ]ezukrista vyjdu imperante virtute Christi 525; uznamenav stařec, Ze je to božím kazaním mandato 852. kazany, adj., zpisobny: dievka tak bieże lkezene, ze C 201%, käzati, impf. — Ukazovati: to {ye kaze tiem, když hoc indicium sit,. quod
/ dlühem času to zpósobil? in quanto tempore 1319; kaf (sic) to brzo učinil? quanto tempore 131%; otdzati, kak s& máš qualiter 53%; (Antonius) vypravi vSicku piíhodu, kak' sé jest stalo na cěstě 196%; — kak je čisté srdce měl! 179% — PHipoustéc{. Kakz Koli nenie ižádné obcě světlosti se mnû (sic m. tmû) licet 10%, aëkoli, tfebas; kakz koliwiek ve mnohých letech nikam ne- vychodil, tu sě vzchopiv, i jíde 70%; kakz koli Epifanius chválu jeho složil guamguam 153; kakz koli jest, aspoň do třetie hodiny přěčakám qualiter- cunque 42b, ať je jakkoli, kaký, -ž, adj. — Tázací: kaky již bude strach? guae trepidatio 100%, Esycius otáza, kaky je měl (prorok) odčv 167%, — Newńitć: kakuz koli vodu naleznu, na té budu dosti mieti qualemcumque 56%; (mnichy), kteří kakvs nevěru mě- jiechu infidelitate quadam 162b, Kalamus, m., jm. místní: (miesto), jenž sluove kallamvs Calamus 565; v miesté, jenż slove Talamus (sic) Calamus D 111b, káleti sé, impf: vepti kalechu fye pféd nimi volutabant se 50%, kalich, m.: kalich, to jest krev pravá calix C 138b, kalný, adj., nečistý: (Pavel) uzřě toho, jehož bieše viděl črna a těla velmi kal- neho nebulosum 89%; (mnich) kalnv vodü byl Ziv lutulenta aqua 148b. kam, -koli, -Z, adv. — Tdzaci: kam jde&? guo 102b, stařec jeho otáza, kam by chtěl (t. j. jíti) quo 83b: sám nevčda kam, počě jíti guo 149%. — Vzlažné: di, kam kto chce ubi vult 96%; kamz koly jdeš, měj boha na paměti guocum- gue vadis C 81%; (loď), kamz plavec mieni, tam sama bóżi 8%, — Neurčité: tehdy jeho ti učenníci kamos zpět za- vedli 165% kamsi; vámť tobo nenie ižádné potfčbie kam choditi 181P, ně- kam. kámen, m.: za tři léta nosil kamen v ústech lapidem 130%; (král) naleze kamen drahy margaritam 137. kamenaty, adj., kamenitý; stezka ka- mennata A ad 14%, kamenie, n.: sbieráchu ke stklu po- dobné kameníe nitrum 355; tesané ka- meníe operosa sepulcra 152b; (Anto- 523 nius) zaklade dvéfé kamením lapidi- bus 1789, | kameníce, n., kameníčko: uzříš kameníce lapides 768. kameníčko, n.: kry zlata k kameniczku plirovnati D ed 76b. kamenitý, adj.: k peleši bieše stezka ka- meníta semita scrupea 14%. kamenný, adj.: na slúpě kamenem C ad 134P. kamenovati, impf.: (opat) kamenowaffe slüp lapidabat 96%; kdyžto sem tu modlu kamenowal lapidabam t. kamo v. kam. kandidatus, m.: kandydatus ciesařuov Constantinuov candidatus 160b, kapé, f.: (Eufrosyna) kapij přikryla tvář svi cuculla G XIX®, kapicé, £., kápč: sukni pytlová a kapícy cucullam 170%, kapićka, f., kdbé: (Antonin) omyl svû kapiczku ependyten AE, ad 191b, kapitola, f.: počíná sě kapitoja prvá 41. káry, plur. f., vůz: upřáh velblúda w kary 83%; choditi s karamý neb s kolima- hami cum carro C 2088, . kardinál, m.: Jeronym, kněz a kardynai 153%, Kartago, n., jm. místní: do města, jenž sluove kartako (sic) Carthaginem ro4P. kašlánie, n.: nečistota aneb kafflaníe pfékazilo by modlitbu redundantia phlegmatis 114%. kašlati, impf.: nižádný ani kaffle ani zievá non sputum emittiturri4*; (Eufrosyna) krví kafflaffesanguinem vomebat C 205b. kat, m.: s poprávcémi a f katy cum lictoribus r65b. káti sé, impf.: pocéchu fye svÿch hfie- chuov kati poenitudinem gerentes 312, ze svých hříchů; shieś:1 sem i kagy fie toho poenitentiam ago C 208%; (bůh) nad kagicymí sé slituje poenitentibus 88b. . Kato, m., jm. os.: tú púští kato vedl své vojsko Cato 105%, kazanie, n., vozhaz: ját kazaním moci vašeho ]ezukrista vyjdu imperante virtute Christi 525; uznamenav stařec, Ze je to božím kazaním mandato 852. kazany, adj., zpisobny: dievka tak bieże lkezene, ze C 201%, käzati, impf. — Ukazovati: to {ye kaze tiem, když hoc indicium sit,. quod
Strana 524
524 177%. — Veleti, dáti: kaza jemu (andél), aby s6 bral na jinń póśt iubet rob; prosimyt, matko, aby nam kazala dśti vody píti iubeas 57*; kaz jemu do prázdné peleše (t. j. jíti) mitte eum in cellulam 64%; kazmyz tomuto siesti faciamus sedentem 78%; když opat ka- zaffe tomu co učiniti praeciperet 83%. — Tvestati: kohož miluje hospodin, tohot każe corripit G XIXa, kazn, kazeń, f. — Trestání: kazeň nebo tresktánie correptionis r1*; nebudt pro- tivna kazen božie disciplina Domini C 204b. — Zpúsobný mrav: (dívka) takovú prijímáše kazzeň G XVIII?, kazovati, impf. přikazovati: kazugit, aby sé ven vybral impero 161%; tobëf ve jmé Jezukrista kazugí, aby tibi dico 1695; hospodin kazowal jim mlččti im- perabat 1845; Antoni nuznym pokorně trpéti kazowaffe docebat 105b, každičký, adj.: kazdyczky z nas A ad 137», každý, adj.: (Jan) na nás na kazdeho pilně vzhlede ad singulos 4%; (bratřie) sé rozejdicchu, kazdy do své pelešě unusquisque 58b, kazdy jich unus- guisgue 2%, k. z nich; w kazdu hodinu omni hora 95b; kazdý den guotidie G XVI119, kbelík, m.: (mnich), kbelik s vodh pré- vrácen naleze gello 46b, kde, -ž, -žť, -žto, adv.: kde jsi byl, Je- žíši, kdes byl? ubi 177%; kdez sú jich kůzla? 204%; aby mu ukázal (sic m. ukázali), kde leží sv. Antoní 165%, — buď na púšti, kdez chceš ubi volueris 56%; puojdu do kláštera, kdez bude boZie vuole k tomu ubi Deus volu- erit 135%; pamatujmy slov svatého Pavla, kdezt praví 199%; (mnich) cho- diese s púště do Alexandřie tu, kdezto bydléchu jeho páni ubi 475; (Macha- rius) jíde tam, kdez brattie na modli- tbách biechu ubi 615; (Peor) jíde, kdez jeho sestra bydléše 565; kdez koli usly- šíte Arsennie, abyšte na to miesto ne- přichodili guocumgue loco 93b; stien náš s sobú nosímy, kdez smy koliwiek ubique 129^; kdez koli moha, dobudut a přinesu jč (peníze) undecumque 84b; — kdez jest koli (Hilarion), tu sé dláho nemuoZ tajiti ubicunque 167*; — aniž sé méjiese (zbéh) kde ukryti 130b; na tom miesté inhed, kdes sé vzav jeden, i počč žalmy zpievati 113b. kdy, adv. — Relat.: bych byl, bratře, věděl, kdys chtěl do Egypta, byl by mi také jednoho osla přivedl guando 83b, — Neurètté: aû by kdy mrzké pomyéle- nie vzbudili quando 85; (Jan) nikdy ne- sédl ani sě kdy položil numquam rob; kto by tomu kdy věřil? umquam 146%, kdy, conj., když: kdy smy šli, tu . . . 40b. kdyby, conj.: že kdyby horám na jiné miesto hnúti sč kázali, byli by to uči- nili, kdyby chtóli 22, když, -to, -toť, conj.: to kdyz učeník zvédé cum 63b; tehdy kdyzto 18%; kdyztot budú všichni v kostele 78%; kdyz nalezl (Pafuncius) kterého mnicha si aliguando C 202%; — kdyz koli myślenie přišlo guoties 74b, kdyz sč koli nečisté myšlenie v ňem roznietí quandocunque 98%, kef, m.: utrhnevat kerz zelícó caulem 51b; mluvils* s MojZie&zm z plamen- ného krzye in rubo ignis 138%, kéž, conj., zdali: kez ste mne zavolali? quare me non vocasti 64% (volně). kláda, f.: (ještěr) jako klada sé valil trabes 22b; — ten (rychtáf) j* (padá- chy) vsázé w kladu in carcerem 7o*; slúžé svatým mučedlníkóm w kladie in metallis 191%, kladivo, n.: mnobo nakovadlnuov a kladíw mallsi 148b; kladíwem svatého tresktánie ror, klam, m.: (námořníci) sebe o klam sami najdřiev pokusie in simulacro pugnae 1415, o klam = žertem. klamati, impf.: nepréstanes dusi kïes- tianskych klamatí? seducendo roP (vol- nó); (lidé,) jeZto diábel kjama svym bludem errore rapiantur 150P (volnë); (dábel) vzdy klama fallit 183. klaněti, impf., naklánětí: (Antonius) bis- kupóm jako pokorný učenník, aby jeho požehnali, hlavu klaníeffe ad benedi- candum se caput submittebat 199%, — K. sé: ješče jediné fye mně kianíeg adores 32b, aby fye modle klaníei sacrificia offere 131%; (žížela) počč fye klaníetí u dvetí adoravit ostium 138b, klásti, impf: on (Simeon) jé (&rvy) sobé kladeiffe v neZity ponebat 137*; (dáb- lové) kladuce jim (kfestanüm) osidla
524 177%. — Veleti, dáti: kaza jemu (andél), aby s6 bral na jinń póśt iubet rob; prosimyt, matko, aby nam kazala dśti vody píti iubeas 57*; kaz jemu do prázdné peleše (t. j. jíti) mitte eum in cellulam 64%; kazmyz tomuto siesti faciamus sedentem 78%; když opat ka- zaffe tomu co učiniti praeciperet 83%. — Tvestati: kohož miluje hospodin, tohot każe corripit G XIXa, kazn, kazeń, f. — Trestání: kazeň nebo tresktánie correptionis r1*; nebudt pro- tivna kazen božie disciplina Domini C 204b. — Zpúsobný mrav: (dívka) takovú prijímáše kazzeň G XVIII?, kazovati, impf. přikazovati: kazugit, aby sé ven vybral impero 161%; tobëf ve jmé Jezukrista kazugí, aby tibi dico 1695; hospodin kazowal jim mlččti im- perabat 1845; Antoni nuznym pokorně trpéti kazowaffe docebat 105b, každičký, adj.: kazdyczky z nas A ad 137», každý, adj.: (Jan) na nás na kazdeho pilně vzhlede ad singulos 4%; (bratřie) sé rozejdicchu, kazdy do své pelešě unusquisque 58b, kazdy jich unus- guisgue 2%, k. z nich; w kazdu hodinu omni hora 95b; kazdý den guotidie G XVI119, kbelík, m.: (mnich), kbelik s vodh pré- vrácen naleze gello 46b, kde, -ž, -žť, -žto, adv.: kde jsi byl, Je- žíši, kdes byl? ubi 177%; kdez sú jich kůzla? 204%; aby mu ukázal (sic m. ukázali), kde leží sv. Antoní 165%, — buď na púšti, kdez chceš ubi volueris 56%; puojdu do kláštera, kdez bude boZie vuole k tomu ubi Deus volu- erit 135%; pamatujmy slov svatého Pavla, kdezt praví 199%; (mnich) cho- diese s púště do Alexandřie tu, kdezto bydléchu jeho páni ubi 475; (Macha- rius) jíde tam, kdez brattie na modli- tbách biechu ubi 615; (Peor) jíde, kdez jeho sestra bydléše 565; kdez koli usly- šíte Arsennie, abyšte na to miesto ne- přichodili guocumgue loco 93b; stien náš s sobú nosímy, kdez smy koliwiek ubique 129^; kdez koli moha, dobudut a přinesu jč (peníze) undecumque 84b; — kdez jest koli (Hilarion), tu sé dláho nemuoZ tajiti ubicunque 167*; — aniž sé méjiese (zbéh) kde ukryti 130b; na tom miesté inhed, kdes sé vzav jeden, i počč žalmy zpievati 113b. kdy, adv. — Relat.: bych byl, bratře, věděl, kdys chtěl do Egypta, byl by mi také jednoho osla přivedl guando 83b, — Neurètté: aû by kdy mrzké pomyéle- nie vzbudili quando 85; (Jan) nikdy ne- sédl ani sě kdy položil numquam rob; kto by tomu kdy věřil? umquam 146%, kdy, conj., když: kdy smy šli, tu . . . 40b. kdyby, conj.: že kdyby horám na jiné miesto hnúti sč kázali, byli by to uči- nili, kdyby chtóli 22, když, -to, -toť, conj.: to kdyz učeník zvédé cum 63b; tehdy kdyzto 18%; kdyztot budú všichni v kostele 78%; kdyz nalezl (Pafuncius) kterého mnicha si aliguando C 202%; — kdyz koli myślenie přišlo guoties 74b, kdyz sč koli nečisté myšlenie v ňem roznietí quandocunque 98%, kef, m.: utrhnevat kerz zelícó caulem 51b; mluvils* s MojZie&zm z plamen- ného krzye in rubo ignis 138%, kéž, conj., zdali: kez ste mne zavolali? quare me non vocasti 64% (volně). kláda, f.: (ještěr) jako klada sé valil trabes 22b; — ten (rychtáf) j* (padá- chy) vsázé w kladu in carcerem 7o*; slúžé svatým mučedlníkóm w kladie in metallis 191%, kladivo, n.: mnobo nakovadlnuov a kladíw mallsi 148b; kladíwem svatého tresktánie ror, klam, m.: (námořníci) sebe o klam sami najdřiev pokusie in simulacro pugnae 1415, o klam = žertem. klamati, impf.: nepréstanes dusi kïes- tianskych klamatí? seducendo roP (vol- nó); (lidé,) jeZto diábel kjama svym bludem errore rapiantur 150P (volnë); (dábel) vzdy klama fallit 183. klaněti, impf., naklánětí: (Antonius) bis- kupóm jako pokorný učenník, aby jeho požehnali, hlavu klaníeffe ad benedi- candum se caput submittebat 199%, — K. sé: ješče jediné fye mně kianíeg adores 32b, aby fye modle klaníei sacrificia offere 131%; (žížela) počč fye klaníetí u dvetí adoravit ostium 138b, klásti, impf: on (Simeon) jé (&rvy) sobé kladeiffe v neZity ponebat 137*; (dáb- lové) kladuce jim (kfestanüm) osidla
Strana 525
na césty laqueos praetendunt 182b; dívka kladla jest ucho k žalmóm aurem ponebat ad psalmos G XVIII*, po- slouchala žalmy. klášter, m.: do svého klafftera ad mona- steria 10% kdež koli sú klaffterowe . kteií monasteria 113% | klášteřec, m.: klaffterzecz svatého Pa- funci monasterium 11%; v jich klaffter- cych in coenobiis 127, klášterní, adj.: přěd klaffternímí dveřmi monasterii 117, klášterský, adj.: počátek přiebytkuov klaffterfkych 37%; kdyžto vyjde na potfébu klaffterfku ad necessarias mo- nasterii causas 582, kleééti, impf: na kolenci kleczie bohu duśi navrátil positis genibus in oratione 10%; an na modlitvách kleczíf iacentem 61b, klekánie, n.: padniechu na klekaníe ad incurvationem gonuum 113b, klekati, impf. : klekagij na modlitbách in terram prostrati 114%, pfód każdym bratrem klekagie genubus provolutus 118b, kleknúti, pf.: klekna na svü kolenci cur- vans genua 16%; dřieve nežli klek- níechu genua flectant 113”; klek pféde mnû provolutus genibus 143°. klestiti, impf.: jenZ (Jupiter) svého otcé kleftil 202b, kleti, impf., proklinati: až jej (Poemena) počč kleti sestra jeho maledicere 494; proč mi křěstiané lají a klnu mě male- dicunt 189b. kleveta, f.: vrtravych lidí klewet nepo- sltichati maledicorum voces 153b, klevetati, impf., Z/achafí; diábel klewecye Evu z rájé vypudil susurans 80b. klevetavy, adj.: aby nebyl klewetawy AC ad 120b. klevetný, adj.: aby nebyl klewetny 120b: klewetnych lidí neposlüchaj& E ad 153b, klín, m., cíp pole: počě kopati na malém khníe in parvo terrae cespite 193%. klinec, m., pole: na malém klynczy ACE ad 193%. klopotati, impf., 7 se: (Hilarion) upatti, ano na ň kiopocy koni s vozem irruere 155b, klüb, m.: midie (sic m. mdlé) kivby artus 149%. 525 kl'uditi, impf., upravovafi: ti, jeśtot nám céstu khdie k spaseni occasionem prae- bent ad profectum 69b, kiusć, n., dobyźie: kdyż jej na klyfo vsa- dichu iumentum 112, kluzky, adj.: kluzku cestu, k zhřěšení snadnû lubricum ACE ad 174%. knéz, m. — Kníže: když Antoní toho kníezie uzřě diábelského princeps dae- monum 183% — Kněz: jeden kníez presbyter .1ob, knóżie, f., pak plur. m.: ta kniezie pres- byteri 14%; jedni kniezie presbyteri 14%. kněžna, f.: Cleopatra kníezna 148b. kněžský, adj.: viera nemohla sé dokonati sváry kniez{kymi E ad 106b, kněžstvo, n., kněžství: již přijmu to kniezftwo E ad 51%; (opat) svétil ucedlníka na kniezftwo E ad 932. kniezatsky, adj., knížecí: rúcho knie- zatíke D ad 153%. kniežč, n.: já té vévodü a kníezíetem u&iním rytietstvie militiae ducem atque principem 24%; ke kníezatom ad prin- cipes 142%, kniezéci, adj.: ani sé co poradovav kníe- ziecye pliezni principum 205^. knieżka, f. zprav. plur.: kníezky svatého Étenie Evangeliorum codice 166%, knížku. . kniha, knieha, f., zprav. v plur.: kniehy psané slovy zlatými librum 27%; Ana- stazius mějieše kníchy zákona starého i nového codicem 55%; (Jeronym) naj- prvé jeho knihy vsécky odsûdil omnia illius scripta 106b. koflik, m.: z koffhnkow drahych píte E ad 152b, kochánie n.: nade všecko svčcké ko- chaníe supra humanum morem 34b (volné). kochati sé, impf.: skutky, v nichzto {ye mily buoh kocha delectatur 14*; v svém boze ústavně fe Kochaffe divinum illud consectans D 3% (volně). kokodril, m., krokodil: pro kokodryla tak řečeného jčšťera crocodili 29%; koko- dryli, ti jésterové jedovati crocodilis 170%, kolence, n., kolinko: (Jan) na svi ko- lency klečě, bohu duši navrátil genibus 10*; poklek na svá kolency genibus 1 55b. koleno, n.: tam ledva moZiese na rukń a
na césty laqueos praetendunt 182b; dívka kladla jest ucho k žalmóm aurem ponebat ad psalmos G XVIII*, po- slouchala žalmy. klášter, m.: do svého klafftera ad mona- steria 10% kdež koli sú klaffterowe . kteií monasteria 113% | klášteřec, m.: klaffterzecz svatého Pa- funci monasterium 11%; v jich klaffter- cych in coenobiis 127, klášterní, adj.: přěd klaffternímí dveřmi monasterii 117, klášterský, adj.: počátek přiebytkuov klaffterfkych 37%; kdyžto vyjde na potfébu klaffterfku ad necessarias mo- nasterii causas 582, kleééti, impf: na kolenci kleczie bohu duśi navrátil positis genibus in oratione 10%; an na modlitvách kleczíf iacentem 61b, klekánie, n.: padniechu na klekaníe ad incurvationem gonuum 113b, klekati, impf. : klekagij na modlitbách in terram prostrati 114%, pfód każdym bratrem klekagie genubus provolutus 118b, kleknúti, pf.: klekna na svü kolenci cur- vans genua 16%; dřieve nežli klek- níechu genua flectant 113”; klek pféde mnû provolutus genibus 143°. klestiti, impf.: jenZ (Jupiter) svého otcé kleftil 202b, kleti, impf., proklinati: až jej (Poemena) počč kleti sestra jeho maledicere 494; proč mi křěstiané lají a klnu mě male- dicunt 189b. kleveta, f.: vrtravych lidí klewet nepo- sltichati maledicorum voces 153b, klevetati, impf., Z/achafí; diábel klewecye Evu z rájé vypudil susurans 80b. klevetavy, adj.: aby nebyl klewetawy AC ad 120b. klevetný, adj.: aby nebyl klewetny 120b: klewetnych lidí neposlüchaj& E ad 153b, klín, m., cíp pole: počě kopati na malém khníe in parvo terrae cespite 193%. klinec, m., pole: na malém klynczy ACE ad 193%. klopotati, impf., 7 se: (Hilarion) upatti, ano na ň kiopocy koni s vozem irruere 155b, klüb, m.: midie (sic m. mdlé) kivby artus 149%. 525 kl'uditi, impf., upravovafi: ti, jeśtot nám céstu khdie k spaseni occasionem prae- bent ad profectum 69b, kiusć, n., dobyźie: kdyż jej na klyfo vsa- dichu iumentum 112, kluzky, adj.: kluzku cestu, k zhřěšení snadnû lubricum ACE ad 174%. knéz, m. — Kníže: když Antoní toho kníezie uzřě diábelského princeps dae- monum 183% — Kněz: jeden kníez presbyter .1ob, knóżie, f., pak plur. m.: ta kniezie pres- byteri 14%; jedni kniezie presbyteri 14%. kněžna, f.: Cleopatra kníezna 148b. kněžský, adj.: viera nemohla sé dokonati sváry kniez{kymi E ad 106b, kněžstvo, n., kněžství: již přijmu to kniezftwo E ad 51%; (opat) svétil ucedlníka na kniezftwo E ad 932. kniezatsky, adj., knížecí: rúcho knie- zatíke D ad 153%. kniežč, n.: já té vévodü a kníezíetem u&iním rytietstvie militiae ducem atque principem 24%; ke kníezatom ad prin- cipes 142%, kniezéci, adj.: ani sé co poradovav kníe- ziecye pliezni principum 205^. knieżka, f. zprav. plur.: kníezky svatého Étenie Evangeliorum codice 166%, knížku. . kniha, knieha, f., zprav. v plur.: kniehy psané slovy zlatými librum 27%; Ana- stazius mějieše kníchy zákona starého i nového codicem 55%; (Jeronym) naj- prvé jeho knihy vsécky odsûdil omnia illius scripta 106b. koflik, m.: z koffhnkow drahych píte E ad 152b, kochánie n.: nade všecko svčcké ko- chaníe supra humanum morem 34b (volné). kochati sé, impf.: skutky, v nichzto {ye mily buoh kocha delectatur 14*; v svém boze ústavně fe Kochaffe divinum illud consectans D 3% (volně). kokodril, m., krokodil: pro kokodryla tak řečeného jčšťera crocodili 29%; koko- dryli, ti jésterové jedovati crocodilis 170%, kolence, n., kolinko: (Jan) na svi ko- lency klečě, bohu duši navrátil genibus 10*; poklek na svá kolency genibus 1 55b. koleno, n.: tam ledva moZiese na rukń a
Strana 526
526 na kolenv vníti genubus 169%; na stará kolena incanescente capite 1442. -koli, enkl. přívěsek, v. při jednotlivých slovech prostých, k nimž bývá při- dáváno. koliko, adv., kolik: pomni, synku, koliko si dní leZal pféd klásterem quot 119P; xx koliko sem jich navrátil k hřěšení! guot 174b. kolikrát, -ž, adv.: kolikrat koli chcem tebe zkusiti k zúfaní, i povýšímy tebe guoties 75%; kol kkrat koli padneš, aby vždy tolikrát vstal 75%; kolikratz kol (bratr) svými rty hnieše, tolikrát jako by ot jeho úst ztáhl provaz guoties 95%; kolikratz pičkážční ostál, toli- krát korunován od boha guoties-toties 1332, koliky, adj., jak veliký: kolyke jest smi- lovénie jeho quanta ACE ad 80%, kolimah, m., -a, f., vůz: biešta v klášteře dva voly a kolymahy carrum C 207b; s kolymahamý C 208% s kolymahý A ad t. kolo, n.: (vůl) kolem vodu z té studnicé táhnieše rotali machina ro8b, kolem zdvihacím. komár, m.: mûchy a komarowe culices roob, komín, m., fec: ty (pouště) jsi ten horký komín caminus 101b, komňata, f., pokoj: vcházíše do komníetí cubiculum G XIXa, komoficka, f., komika: ó komorziczko půústenničiel! cella 1019; všed do ko- moržicžky cubiculum C 204%; v své komorzíczcye cellula 102b, komórka, f.: ona zuostala v téj komuorce cella G XXa, komorníček, m., komorník: komornicz- kowe a komornicé D ad 1572. komornicka, f., komorná: (žena vlada- fova) jíde, a za ní komorníczky a ko- mornície comitata ancillulis et eunuchis 157%, komorník, m.: (žena vladařova) jíde, a za ní komorničky a komornícye eunu- chis 157%, kóń, m.: s plamennymi koni cum equis igneis 136b, DĄCE konmi, konati, impf. (bratr) v$écky dni svého Zivota konaffe v uobme&kání vitam suam consumebat 99?, trávil, konávati, impf., dokonávali: ty hodiny takto (mniši) počínáchu i konawachu D ad 113b, konec, m.: (anděl) jich pohádkám učini konec finem imposuit 1135; na koncy těchto kněh in calce libri r70b; ptie- bytek nebeský na věky věkóm, to jest bez koncye 179b; ktery jeho (Antoniüv, konec byl finis vitae 208b; jenž by mohl konecz žádosti jeho dokonati effectum desiderii perficere G XVII), cíl žádosti dosaženým učiniti, k vy- plnění žádosti pomoci; zahynuli sú nepřietelé dokoncye in finem, docela 189b, konez, adv. a praep., na konec: do vyššie Tebaidy, to jest konec Ejipta ad Ae- gypti extrema 107b, koník, m.: dva (lidi) sediece na konyku ACE ad sob, konnicé, f., stáj pro koně: Italitus, vzem vodu, i pokropi konnícye stabulum 150b, koniczy C ad t. koňský, adj.: člověka 1 konfkym sádlem (sic m. zadkem) hominem eguo mixtum 149%, Konstantinopole, f., jm. místní: w kon- ftantynopoli Constantinopoli 48b, konüséti, impf., houpati: ano je (korby) mofe konuffye E ad 168%; ano je moře [vzneslo] konuffiegie fie i sém i tam A ad t. konvent, m.: (mníškové) slavný kon- went sobě učinichu conventum 17b, konvrs, m., mnich laik: to biechu kon- wrIfi anachoretas 100), kopanina, £., 1ovina: na mé kopaníníe in rure 12b, kopati, impfí.: v zahradé kopatí 118b; ko- pagie zemi motykü fodiens 155a. kopec, m.: af by niZádny miesta mého kopcze nevédél locum tumulti mei DD 1825; (Antonín pochovav mrtvého) učiní (E učinil) kopecz nad ním (C na ň) ACE ad 152b, kopyto, n., dřevák: kopyta všem dělaj calcearium G XXP (C na sh. mists: obuv). kór, m.: andělščí kuorowe chori 33%; abychom v nebeský kuor nevešli 182b, kóra, f.: (jablko) hořké na kuorzie in cortice ro3b, koráb, m.: nasypíc (obilí) w koraby, do Aleksandtie posieláchu naves 34*; Ila- rion vséde na korab classem 1662;
526 na kolenv vníti genubus 169%; na stará kolena incanescente capite 1442. -koli, enkl. přívěsek, v. při jednotlivých slovech prostých, k nimž bývá při- dáváno. koliko, adv., kolik: pomni, synku, koliko si dní leZal pféd klásterem quot 119P; xx koliko sem jich navrátil k hřěšení! guot 174b. kolikrát, -ž, adv.: kolikrat koli chcem tebe zkusiti k zúfaní, i povýšímy tebe guoties 75%; kol kkrat koli padneš, aby vždy tolikrát vstal 75%; kolikratz kol (bratr) svými rty hnieše, tolikrát jako by ot jeho úst ztáhl provaz guoties 95%; kolikratz pičkážční ostál, toli- krát korunován od boha guoties-toties 1332, koliky, adj., jak veliký: kolyke jest smi- lovénie jeho quanta ACE ad 80%, kolimah, m., -a, f., vůz: biešta v klášteře dva voly a kolymahy carrum C 207b; s kolymahamý C 208% s kolymahý A ad t. kolo, n.: (vůl) kolem vodu z té studnicé táhnieše rotali machina ro8b, kolem zdvihacím. komár, m.: mûchy a komarowe culices roob, komín, m., fec: ty (pouště) jsi ten horký komín caminus 101b, komňata, f., pokoj: vcházíše do komníetí cubiculum G XIXa, komoficka, f., komika: ó komorziczko půústenničiel! cella 1019; všed do ko- moržicžky cubiculum C 204%; v své komorzíczcye cellula 102b, komórka, f.: ona zuostala v téj komuorce cella G XXa, komorníček, m., komorník: komornicz- kowe a komornicé D ad 1572. komornicka, f., komorná: (žena vlada- fova) jíde, a za ní komorníczky a ko- mornície comitata ancillulis et eunuchis 157%, komorník, m.: (žena vladařova) jíde, a za ní komorničky a komornícye eunu- chis 157%, kóń, m.: s plamennymi koni cum equis igneis 136b, DĄCE konmi, konati, impf. (bratr) v$écky dni svého Zivota konaffe v uobme&kání vitam suam consumebat 99?, trávil, konávati, impf., dokonávali: ty hodiny takto (mniši) počínáchu i konawachu D ad 113b, konec, m.: (anděl) jich pohádkám učini konec finem imposuit 1135; na koncy těchto kněh in calce libri r70b; ptie- bytek nebeský na věky věkóm, to jest bez koncye 179b; ktery jeho (Antoniüv, konec byl finis vitae 208b; jenž by mohl konecz žádosti jeho dokonati effectum desiderii perficere G XVII), cíl žádosti dosaženým učiniti, k vy- plnění žádosti pomoci; zahynuli sú nepřietelé dokoncye in finem, docela 189b, konez, adv. a praep., na konec: do vyššie Tebaidy, to jest konec Ejipta ad Ae- gypti extrema 107b, koník, m.: dva (lidi) sediece na konyku ACE ad sob, konnicé, f., stáj pro koně: Italitus, vzem vodu, i pokropi konnícye stabulum 150b, koniczy C ad t. koňský, adj.: člověka 1 konfkym sádlem (sic m. zadkem) hominem eguo mixtum 149%, Konstantinopole, f., jm. místní: w kon- ftantynopoli Constantinopoli 48b, konüséti, impf., houpati: ano je (korby) mofe konuffye E ad 168%; ano je moře [vzneslo] konuffiegie fie i sém i tam A ad t. konvent, m.: (mníškové) slavný kon- went sobě učinichu conventum 17b, konvrs, m., mnich laik: to biechu kon- wrIfi anachoretas 100), kopanina, £., 1ovina: na mé kopaníníe in rure 12b, kopati, impfí.: v zahradé kopatí 118b; ko- pagie zemi motykü fodiens 155a. kopec, m.: af by niZádny miesta mého kopcze nevédél locum tumulti mei DD 1825; (Antonín pochovav mrtvého) učiní (E učinil) kopecz nad ním (C na ň) ACE ad 152b, kopyto, n., dřevák: kopyta všem dělaj calcearium G XXP (C na sh. mists: obuv). kór, m.: andělščí kuorowe chori 33%; abychom v nebeský kuor nevešli 182b, kóra, f.: (jablko) hořké na kuorzie in cortice ro3b, koráb, m.: nasypíc (obilí) w koraby, do Aleksandtie posieláchu naves 34*; Ila- rion vséde na korab classem 1662;
Strana 527
w korabij A ad 198% (BCDE na sh. m.: v korábě). korčák, korčát, m., nádoba: vy z kor- czatvow drahy$ch piete gemma 152b, z korczakow C ad t. Kkortiti sé, impf., pH se, hddati se: Casto só fye o to mnozi korczili inter multos dubitatum est 147?; że Tye s nim diabli korczie contendere 1785; kdyż fye jest pr&d nimi z pisma korczii disputaret 199b, kofen, m.: Ze sé z korzen tíósie$e peles funditus agitato 176b; korzen i po- Cátek váie cnosti fons et origo 181". kořeníce, n., kořeníčko: zelinku a korze- nice herbis herbarumque radicibus 110b; korzienyczem sé Zivil AE ad 1562, ko¥eniéko, n.: bylinku a korzenicko jie- dase radicibus 322. ko¥enie, n.: korzením a vonnymi mastmi 65%; vuoně drahého korzeníe 101%, kofiti sé, impf, pokoñovati se: (staïec) počě fye korziti tomu bratru poeniten- tiam agere 72Pb. korühev, £: lidé pHjdá s koruhwiemy cruces C 209* (volné). koruna, f.: koruna spravedlná corona iustitiae 44% korunovati, impf.: od kniezéte svého korunowan sa coronatus 128P. kosa, f.: potka jej (Macharia) diábel s ve- liká kofu falce 78b. kost, f.: mych koftí ani mého rücha 87b, kostel, m. — Kostel: aby mu kofte] uká- zala ecclesiam 24b; dva koftely basi- licas 136b, — Církev: koftel zasé na- bude své cti Ecclesia 206b. koš, m.: tfi koffie chleba sportas 20b; pletieše koffíe z palmového listu spor- tas 60%. košík, m.: z kof ka chlebného sportella 429; w koffiku in sporta 49% kotě, n.: (lvicě) vzemši své kotíe catu- lum 146%, kotenec, -čner (-č- analogií podle kotě), | m., kotě: ona (lvice) jmějíše (E jměla) patero kotenecz (CE kotienecz) ACE ad 110%, kotva, f.: uvrhše kotwy, i ustavichu ko- rób anchoris 104P. kovář, m.: o Apellenu, jenž bieše kowarz 10%, 527 kovářový, adj., kovdisky: (Apellen) ře- meslo kowarzowe umějieše 10%. kovářský, adj.: kowaržíkeho diela CF ad 10%, kovati, impf.: (lidé) falešné peniezě ko- wali 148b. kovekánie, koviekanie, n., kvikdni: die- técie kowekanie vagitus 155%, kowie- kanije D ad t., kowykanie C ad t. kozel, m.: kteří st kozli a kteří ovcě? haedi 52b: kozly veľká hirci 145), kozí, adj.: (mužík) zadek mějieše kozy caprarum. 149P. | kozicé, f., dudy: pišťku, ještoť na kozyczy piště, pokrmu sobě dobývaje cantandi arte 115; kozycy, jesto v rukú držieše, povrh na zemi fistulas 12% kózka, f., dudy: pi$téc kozku povrhl od sebe E ad 12% kozlovy, adj., kozlí: slépéjé koziowe bieše znáti caprorum 31%. kóžč, f.: nesúce kozí té lanie corium 139%; z těch koz 145W. kožčný, adj.: naplnivie lahvicé koziene 194%, kożuch, m.: oblek sé v Zini, a kozich na to vzvlekl pelliceum ependyten 1:545; neb jest svrchu kozich nosil pellicio 192%, kozüsek, m.: nalezechom starcé w ko- ziffku veste pellicea 105%. kra, f.: uzříš kru zlata massam auri 76%. krádež, m. — Krádež: přčstaň všeho kradezie furtis 24% — Véci kradené: jakž brzo vrátichu kradez direpta 38%. kraj, m. — Okraj: stav na kragí korába in prora navis 168b. — Krajina: jakoż ten krag za obyčej jmá illis locis 11%. krajina, f.: vidčchom popa v téjž kra- gínie prčbývajíce regione 10% krajinka, f.: odtovad nedaleko jedna kraginka biese mâlo lepsie terra 105% král, m.: to ten kral uslyśav rex I 37°. — Adj. possess. -óv: nádobie kralowa regis 1o1b, : kralovanie, n.: nerozbujéjice (králové) tiemto kralowanym ACE ad 205b. kralovati, imp£.; jen“ s duchem svatým kraluge na véky vékóm regnat C 209%. kralovsky, adj.: w kralowfkem odévu C ad 24%. královstvie, n.: kralewftwíe nebeského regnum dei 19; w kralowftwíj nebes- kém in caelesti regno 40*.
w korabij A ad 198% (BCDE na sh. m.: v korábě). korčák, korčát, m., nádoba: vy z kor- czatvow drahy$ch piete gemma 152b, z korczakow C ad t. Kkortiti sé, impf., pH se, hddati se: Casto só fye o to mnozi korczili inter multos dubitatum est 147?; że Tye s nim diabli korczie contendere 1785; kdyż fye jest pr&d nimi z pisma korczii disputaret 199b, kofen, m.: Ze sé z korzen tíósie$e peles funditus agitato 176b; korzen i po- Cátek váie cnosti fons et origo 181". kořeníce, n., kořeníčko: zelinku a korze- nice herbis herbarumque radicibus 110b; korzienyczem sé Zivil AE ad 1562, ko¥eniéko, n.: bylinku a korzenicko jie- dase radicibus 322. ko¥enie, n.: korzením a vonnymi mastmi 65%; vuoně drahého korzeníe 101%, kofiti sé, impf, pokoñovati se: (staïec) počě fye korziti tomu bratru poeniten- tiam agere 72Pb. korühev, £: lidé pHjdá s koruhwiemy cruces C 209* (volné). koruna, f.: koruna spravedlná corona iustitiae 44% korunovati, impf.: od kniezéte svého korunowan sa coronatus 128P. kosa, f.: potka jej (Macharia) diábel s ve- liká kofu falce 78b. kost, f.: mych koftí ani mého rücha 87b, kostel, m. — Kostel: aby mu kofte] uká- zala ecclesiam 24b; dva koftely basi- licas 136b, — Církev: koftel zasé na- bude své cti Ecclesia 206b. koš, m.: tfi koffie chleba sportas 20b; pletieše koffíe z palmového listu spor- tas 60%. košík, m.: z kof ka chlebného sportella 429; w koffiku in sporta 49% kotě, n.: (lvicě) vzemši své kotíe catu- lum 146%, kotenec, -čner (-č- analogií podle kotě), | m., kotě: ona (lvice) jmějíše (E jměla) patero kotenecz (CE kotienecz) ACE ad 110%, kotva, f.: uvrhše kotwy, i ustavichu ko- rób anchoris 104P. kovář, m.: o Apellenu, jenž bieše kowarz 10%, 527 kovářový, adj., kovdisky: (Apellen) ře- meslo kowarzowe umějieše 10%. kovářský, adj.: kowaržíkeho diela CF ad 10%, kovati, impf.: (lidé) falešné peniezě ko- wali 148b. kovekánie, koviekanie, n., kvikdni: die- técie kowekanie vagitus 155%, kowie- kanije D ad t., kowykanie C ad t. kozel, m.: kteří st kozli a kteří ovcě? haedi 52b: kozly veľká hirci 145), kozí, adj.: (mužík) zadek mějieše kozy caprarum. 149P. | kozicé, f., dudy: pišťku, ještoť na kozyczy piště, pokrmu sobě dobývaje cantandi arte 115; kozycy, jesto v rukú držieše, povrh na zemi fistulas 12% kózka, f., dudy: pi$téc kozku povrhl od sebe E ad 12% kozlovy, adj., kozlí: slépéjé koziowe bieše znáti caprorum 31%. kóžč, f.: nesúce kozí té lanie corium 139%; z těch koz 145W. kožčný, adj.: naplnivie lahvicé koziene 194%, kożuch, m.: oblek sé v Zini, a kozich na to vzvlekl pelliceum ependyten 1:545; neb jest svrchu kozich nosil pellicio 192%, kozüsek, m.: nalezechom starcé w ko- ziffku veste pellicea 105%. kra, f.: uzříš kru zlata massam auri 76%. krádež, m. — Krádež: přčstaň všeho kradezie furtis 24% — Véci kradené: jakž brzo vrátichu kradez direpta 38%. kraj, m. — Okraj: stav na kragí korába in prora navis 168b. — Krajina: jakoż ten krag za obyčej jmá illis locis 11%. krajina, f.: vidčchom popa v téjž kra- gínie prčbývajíce regione 10% krajinka, f.: odtovad nedaleko jedna kraginka biese mâlo lepsie terra 105% král, m.: to ten kral uslyśav rex I 37°. — Adj. possess. -óv: nádobie kralowa regis 1o1b, : kralovanie, n.: nerozbujéjice (králové) tiemto kralowanym ACE ad 205b. kralovati, imp£.; jen“ s duchem svatým kraluge na véky vékóm regnat C 209%. kralovsky, adj.: w kralowfkem odévu C ad 24%. královstvie, n.: kralewftwíe nebeského regnum dei 19; w kralowftwíj nebes- kém in caelesti regno 40*.
Strana 528
528 kralovy, adj., krdlovsky: w kralowem odévé regio habitu 24*; f kralowymí a S knieZecími listy regum 205%, krám, m.: kram bohaty mercimonia 13b, kramol, m., svdr: abychom hněvu zlostnóho kramoi piemohli irae insa- niam 1824% (volně). krása, f. — Lesk: jich (mníšků) rúcho přielišnú krafu mějieše splendore ve- stium nitebant 175; v andělské krafye claritate 125%. — Spamilost: aby dala krafy takové hanbu trpéti pulchritu- dinem G XVIII^; mnohé zbuzoval dábel proti krafy její adversus decorem t. XVIIIb; krafa tváři její uschla spe- cies vultus t, XIXe. krásny, adj. — Jasný: w krafnem dni nalezše jej (Hilariona padüchové) clara luce 1565; &imZ ho (zlata) viece pokû- śćji, a tiem bude kraffife 86. — Sličný: proměniv sč w krafnu tvář žensků for- mam mulieris speciosae 10%; tvář krafnu vultum decorum G XVIII; co jest kraffffieho, kfiż-li svaty Cli cizo- loZstvo ploditi? pulcherius 202%, krásti, impf: Macharius naleze jednoho, an jemu kradieffe to, coZ méjiese u pe- lesi furantem 68b, -krát, adv.: kolikrat koli požádáš čeho od boha, to budeš mieti guoties 32%; okénečkem vyhlédajé czaftokrat fre- quentius 38%; ftokrat viece centuplum 72*; dwakrat v rocé bis 1782. krátky, adj.: w kratkem casu brevi tem- pore 1125; kratkymí slovy paucis ver- bis 30%; — některé poviem velmi na kratcye pauca perstringam 107b, zkrât- ka. — Adj. krátcé: tot kratcye povědě breviter 171b; tuto pověst, jakž sem mohl naíkratcziegíe, tak sem ji vy- loZil breviter 141b, krk, m.: z chřiepí mu dým vychodiese jako z krba fornacis aestuantis 183?. křehkost, f.: pro krzehkoft našie viery fragilitate 22b, křehký, adj.: pakli by (sic m. by byli) krzehkym tělesenstvím oblečením (sic m. oblečeni) fragili corpore 1852, křemen, m., kámen: vezmi onen krzemen saxum 117b, . křemenatý, adj., kamenitý: naleze horu krzemenatu saxeum montem 148b; w krzemenatem dole saxosum 140), kíemenicé, f., kamení: bieše v ňem (v je- zeře) plno krzemeníczíe saxis 40b. kíest, m.: odpovie-lit sé krztu kféstan- ského baptismum 130P. krestan, kÿéstan (-é- za cizi 7), m.: (oni) již krzieftícne jsúce Christiani 27b; po- čěštainhed prositi, aby z nich krzieftany zdélal Christianos 129%; ciesal krzieffan panuje nad říší Christianum impera- torem 166%; mám otcé krzeftiana Chri- stianum C 202b. kiéstansky, adj.: nepféstanes dusi krzief- tianfkych klamati? animas Christi- anas 10b; uziíéchu, že jest veliká věc stav krzieftanfky professioni Christia- norum 120%; podlé obytèje krzieftan- fkeho Christiana traditione 152%; aby krzicíke (sic) krále svými listy utěšil Christianos reges .205b, krev, f.: z jeho noh krew potoky tečieše sanies rob; ktoZ ptijímá mé télo a mü krew sanguinem 21b, : křiččti, impf.: opat upadl, krzíčze voci- ferabatur G XXb, křídlo, n.: jakožto pták najrúčější na svú krzidiu zhynu quasi pennigero volatu 1499; (Antonius) uzřě jedny s krzí- dioma, ani sè vzdvihaji pennatos quos- dam roo, křik, m.: (pán) velikým krzikem pods volati clamore 146%, kfiknüti, pf: stafec rozhnévav sč, krz cze na À dixit cum clamore 91b, Kristus, m., jm. os.: Jezus kryftus Jesus Christus 10P; Marnas jest přemožen od kryfta a Christo 159b, — Adj. -óv: odév kryftvow vestem Christi r52b, Kfivda, £., nepravda, nepravost, křivda: krziwda z boha nepochodí mendacium 45; když mluvi krziwdu mendacium 1285; pro jich krzrwdu pravam volun- tatem D 182b; po&é jej truditi velikü krzíwdu iniuriis 34b. kíivota, f. — Nepravda: mládec pro tu krzíwotu poóé plakati contrà menda- cium 101% — Nepravost: (Antonin) věda jich krzíwotu a přčstúpenie bo- žieho přikázanie pravitatem 200% — Křivda: ten, jenëto krziwotu činí iniuriatur 69%; jeden bratr trpieše krzíwotu od druhého iniuriam t. křivý, adj., nepravdivý, falešný, v neprávu: nižádné krzíwe slovo bez hřiechu nenie 4b; (Hilarion) pravieše, že sú lestni a
528 kralovy, adj., krdlovsky: w kralowem odévé regio habitu 24*; f kralowymí a S knieZecími listy regum 205%, krám, m.: kram bohaty mercimonia 13b, kramol, m., svdr: abychom hněvu zlostnóho kramoi piemohli irae insa- niam 1824% (volně). krása, f. — Lesk: jich (mníšků) rúcho přielišnú krafu mějieše splendore ve- stium nitebant 175; v andělské krafye claritate 125%. — Spamilost: aby dala krafy takové hanbu trpéti pulchritu- dinem G XVIII^; mnohé zbuzoval dábel proti krafy její adversus decorem t. XVIIIb; krafa tváři její uschla spe- cies vultus t, XIXe. krásny, adj. — Jasný: w krafnem dni nalezše jej (Hilariona padüchové) clara luce 1565; &imZ ho (zlata) viece pokû- śćji, a tiem bude kraffife 86. — Sličný: proměniv sč w krafnu tvář žensků for- mam mulieris speciosae 10%; tvář krafnu vultum decorum G XVIII; co jest kraffffieho, kfiż-li svaty Cli cizo- loZstvo ploditi? pulcherius 202%, krásti, impf: Macharius naleze jednoho, an jemu kradieffe to, coZ méjiese u pe- lesi furantem 68b, -krát, adv.: kolikrat koli požádáš čeho od boha, to budeš mieti guoties 32%; okénečkem vyhlédajé czaftokrat fre- quentius 38%; ftokrat viece centuplum 72*; dwakrat v rocé bis 1782. krátky, adj.: w kratkem casu brevi tem- pore 1125; kratkymí slovy paucis ver- bis 30%; — některé poviem velmi na kratcye pauca perstringam 107b, zkrât- ka. — Adj. krátcé: tot kratcye povědě breviter 171b; tuto pověst, jakž sem mohl naíkratcziegíe, tak sem ji vy- loZil breviter 141b, krk, m.: z chřiepí mu dým vychodiese jako z krba fornacis aestuantis 183?. křehkost, f.: pro krzehkoft našie viery fragilitate 22b, křehký, adj.: pakli by (sic m. by byli) krzehkym tělesenstvím oblečením (sic m. oblečeni) fragili corpore 1852, křemen, m., kámen: vezmi onen krzemen saxum 117b, . křemenatý, adj., kamenitý: naleze horu krzemenatu saxeum montem 148b; w krzemenatem dole saxosum 140), kíemenicé, f., kamení: bieše v ňem (v je- zeře) plno krzemeníczíe saxis 40b. kíest, m.: odpovie-lit sé krztu kféstan- ského baptismum 130P. krestan, kÿéstan (-é- za cizi 7), m.: (oni) již krzieftícne jsúce Christiani 27b; po- čěštainhed prositi, aby z nich krzieftany zdélal Christianos 129%; ciesal krzieffan panuje nad říší Christianum impera- torem 166%; mám otcé krzeftiana Chri- stianum C 202b. kiéstansky, adj.: nepféstanes dusi krzief- tianfkych klamati? animas Christi- anas 10b; uziíéchu, že jest veliká věc stav krzieftanfky professioni Christia- norum 120%; podlé obytèje krzieftan- fkeho Christiana traditione 152%; aby krzicíke (sic) krále svými listy utěšil Christianos reges .205b, krev, f.: z jeho noh krew potoky tečieše sanies rob; ktoZ ptijímá mé télo a mü krew sanguinem 21b, : křiččti, impf.: opat upadl, krzíčze voci- ferabatur G XXb, křídlo, n.: jakožto pták najrúčější na svú krzidiu zhynu quasi pennigero volatu 1499; (Antonius) uzřě jedny s krzí- dioma, ani sè vzdvihaji pennatos quos- dam roo, křik, m.: (pán) velikým krzikem pods volati clamore 146%, kfiknüti, pf: stafec rozhnévav sč, krz cze na À dixit cum clamore 91b, Kristus, m., jm. os.: Jezus kryftus Jesus Christus 10P; Marnas jest přemožen od kryfta a Christo 159b, — Adj. -óv: odév kryftvow vestem Christi r52b, Kfivda, £., nepravda, nepravost, křivda: krziwda z boha nepochodí mendacium 45; když mluvi krziwdu mendacium 1285; pro jich krzrwdu pravam volun- tatem D 182b; po&é jej truditi velikü krzíwdu iniuriis 34b. kíivota, f. — Nepravda: mládec pro tu krzíwotu poóé plakati contrà menda- cium 101% — Nepravost: (Antonin) věda jich krzíwotu a přčstúpenie bo- žieho přikázanie pravitatem 200% — Křivda: ten, jenëto krziwotu činí iniuriatur 69%; jeden bratr trpieše krzíwotu od druhého iniuriam t. křivý, adj., nepravdivý, falešný, v neprávu: nižádné krzíwe slovo bez hřiechu nenie 4b; (Hilarion) pravieše, že sú lestni a
Strana 529
krzíwíj diábli fallaces et callidos 160%; . bud práv neb krzíw iniuste 139b, — Adv. -vé: krzíwiíe povédéti fallere 33*; pakli v tom krzíwíe mluvím quod si falimur 185b. kříž, m.: až do smrti na krzízí crucis 50b; (mnich) pade pfód nim krzizem pro- stravit se ante illum 49%; pad krzizem na zemi prostratus humi 1442. křižovati, impf.: tovařiš těch, ješto boha krzizowalı cum crucifigentibus 222, krmě, f.: nižádné jiné krmíe chtieše escam 15%; bez tělesných krmí- sine cibo 20b, krmicé, £, pokym: nemčjiechu pri čem sobě krmíc svařiti cibi 116, krmiti, impf.: jenž sem tě svými prsmi krmíla te lactavi 137b; jččným chle- bem krmítí alam 155%, kroééjé, f£: netaže vníti panošě na čtyři krocziegie quattuor cubitis 146%, kromě, krom. — Adv. /eda: neviemy toho miesta, kde bychom jeho nehle- dali, kromíe v jediné studnici nisi tan- tum 136% — Praep. stranou od, bez, mimo: kromíe hdíj piébyvati fugere homines 93*; v télesenství-li, čili krom tiela extra corpus 199%; nižádnýť ne- zahyne kromíe tebe praeter te19b; dva- nádcte kosteluov kromíe klaffteruow exceptis monasteriis 33b. krotiti, impf.: drzost télesná krotie pos- tem refrenans 143%; (Antonius) své télo krotiefe subiugabat 175%; (Anto- nius) divoky zvéf krotieffe pacificabat 103b. krotkost, f., mirnost: poslušenstvie a krotkoft mansuetudinem r20P. krotký, adj., &rotky, márny: ptéd nímZto jest vSecko velmi krotko mite roob; (mnich) jest vidy pokoren a krotek 1349; na koních, kteréž Balachius mě- jiese naikrotczieiffie mansuetissimos 2089, — Adv. -e8: lev (si vedl) tiść a krotcze ACE ad 100%, křovíčko, n.: (Izák) skry sě v jednom krzowiczku fruteta 51%, kïtidinicé, f., &/tizelnice: (ariáni) w krzt1- dinícy, jakoZ pohanóm libo bylo, tak sú v ní délali baptisterium pollutum est 206 (možná, že čísti jest „v ni dě- lali** à vykládati ,,do k. se vykalovali**). kititel, m.: svatý Jan, boží krztitel 70%, kititelnicé, f.: (ariáni) w krztitedlniczy ) (E krzftitedlniczy) dělali DE ad 206b. Sbírka pramenů: Skupina I Řada I. Číslo 8. 529 kruh; m.: provlecent mu (dáblovi) jest kruh skrzé hubu armilla 183b, krupicé, £.: (méch) s vaftenim, s krupicf 13b, krupka, f.: Pitrion krupek požíváše pul- ticulas ex farina 15%, kruscovie, n., kruscové hrudy: kdyz smy po tom kruffozowy Sli ACF ad 4o, kruffczowym E ad t. . krušec, m.: kdy smy po tom dolu a po tom kruffcy šli 40b; solný kruffecz AC ad 181%, krušek, m., kvušec: solný kruffek C ad 181%, krutny, adj., ukrutny: krutnym pokänim A ad 6b, kruty, adj.: krute mudenie dira tormenta, 45b. — Adv. -é: to, coZ dopadneá, krutie svieZé pohrabajZ r5b. krvavý, adj.: hřiešných biechu oči kr- wawíe sanguine repletos 88%; samému jemu dachu těla krwaweho caro cru- enta C 139%. krveprolitie, n.: mnoho krweprolitie sé stalo effusiones sanguinis 131%, kryti, impf.: piéd zafalymi slusie jich (dobrých skutků) kryti ACE ad 5b, ta- jiti; opat krygie fye i nemohl sé ukryti delitescens 110%, schovávaje se; neb fye tu ZíZely krygíj pféd horkem 145b; jakž fye budem krytí trpénie rozlic- ného na tomto světě, tak nebudeme účastni rozkoši v nebesiech si fugimus 56%, budeme-li utíkati před utrpením; neb fye smrti krygiechom fugimus 146?. kselsaft, kz-, m., banda: mnoho kosteluov zlà bûïé, to jest kzelezapht (sic) (E kzelczaffat sic), sû zpustili AE ad 147b. kščicě, f.: odféz kffticzÿ hlavy mé co- mam G XVIIIP; odstiihl kffticzy t. kterak(o), kterake, -ż, -t, adv.: pocéchu tázati (pústenníčkové), kterak by jich (pomyšlení) mohli zbýti guomodo 8b; vězte, kteraket jest posluśenstvie přěd bohem vzácno D ad 111% (B na sh. m.: kakť); kterak sú slavni tvoji skutci, hospodine! quam magnifica 895; kterakoz pak muoż svń moci člověka prevrátiti? quomodo 1862; kterakz pak tě znáti mohú? 104%; nevěda, kterak sě jie (dceři) stalo guid ei acciderit C 205; kterak mnoho bratří jest v klášteře guanti fratres G XVIII*, 34
krzíwíj diábli fallaces et callidos 160%; . bud práv neb krzíw iniuste 139b, — Adv. -vé: krzíwiíe povédéti fallere 33*; pakli v tom krzíwíe mluvím quod si falimur 185b. kříž, m.: až do smrti na krzízí crucis 50b; (mnich) pade pfód nim krzizem pro- stravit se ante illum 49%; pad krzizem na zemi prostratus humi 1442. křižovati, impf.: tovařiš těch, ješto boha krzizowalı cum crucifigentibus 222, krmě, f.: nižádné jiné krmíe chtieše escam 15%; bez tělesných krmí- sine cibo 20b, krmicé, £, pokym: nemčjiechu pri čem sobě krmíc svařiti cibi 116, krmiti, impf.: jenž sem tě svými prsmi krmíla te lactavi 137b; jččným chle- bem krmítí alam 155%, kroééjé, f£: netaže vníti panošě na čtyři krocziegie quattuor cubitis 146%, kromě, krom. — Adv. /eda: neviemy toho miesta, kde bychom jeho nehle- dali, kromíe v jediné studnici nisi tan- tum 136% — Praep. stranou od, bez, mimo: kromíe hdíj piébyvati fugere homines 93*; v télesenství-li, čili krom tiela extra corpus 199%; nižádnýť ne- zahyne kromíe tebe praeter te19b; dva- nádcte kosteluov kromíe klaffteruow exceptis monasteriis 33b. krotiti, impf.: drzost télesná krotie pos- tem refrenans 143%; (Antonius) své télo krotiefe subiugabat 175%; (Anto- nius) divoky zvéf krotieffe pacificabat 103b. krotkost, f., mirnost: poslušenstvie a krotkoft mansuetudinem r20P. krotký, adj., &rotky, márny: ptéd nímZto jest vSecko velmi krotko mite roob; (mnich) jest vidy pokoren a krotek 1349; na koních, kteréž Balachius mě- jiese naikrotczieiffie mansuetissimos 2089, — Adv. -e8: lev (si vedl) tiść a krotcze ACE ad 100%, křovíčko, n.: (Izák) skry sě v jednom krzowiczku fruteta 51%, kïtidinicé, f., &/tizelnice: (ariáni) w krzt1- dinícy, jakoZ pohanóm libo bylo, tak sú v ní délali baptisterium pollutum est 206 (možná, že čísti jest „v ni dě- lali** à vykládati ,,do k. se vykalovali**). kititel, m.: svatý Jan, boží krztitel 70%, kititelnicé, f.: (ariáni) w krztitedlniczy ) (E krzftitedlniczy) dělali DE ad 206b. Sbírka pramenů: Skupina I Řada I. Číslo 8. 529 kruh; m.: provlecent mu (dáblovi) jest kruh skrzé hubu armilla 183b, krupicé, £.: (méch) s vaftenim, s krupicf 13b, krupka, f.: Pitrion krupek požíváše pul- ticulas ex farina 15%, kruscovie, n., kruscové hrudy: kdyz smy po tom kruffozowy Sli ACF ad 4o, kruffczowym E ad t. . krušec, m.: kdy smy po tom dolu a po tom kruffcy šli 40b; solný kruffecz AC ad 181%, krušek, m., kvušec: solný kruffek C ad 181%, krutny, adj., ukrutny: krutnym pokänim A ad 6b, kruty, adj.: krute mudenie dira tormenta, 45b. — Adv. -é: to, coZ dopadneá, krutie svieZé pohrabajZ r5b. krvavý, adj.: hřiešných biechu oči kr- wawíe sanguine repletos 88%; samému jemu dachu těla krwaweho caro cru- enta C 139%. krveprolitie, n.: mnoho krweprolitie sé stalo effusiones sanguinis 131%, kryti, impf.: piéd zafalymi slusie jich (dobrých skutků) kryti ACE ad 5b, ta- jiti; opat krygie fye i nemohl sé ukryti delitescens 110%, schovávaje se; neb fye tu ZíZely krygíj pféd horkem 145b; jakž fye budem krytí trpénie rozlic- ného na tomto světě, tak nebudeme účastni rozkoši v nebesiech si fugimus 56%, budeme-li utíkati před utrpením; neb fye smrti krygiechom fugimus 146?. kselsaft, kz-, m., banda: mnoho kosteluov zlà bûïé, to jest kzelezapht (sic) (E kzelczaffat sic), sû zpustili AE ad 147b. kščicě, f.: odféz kffticzÿ hlavy mé co- mam G XVIIIP; odstiihl kffticzy t. kterak(o), kterake, -ż, -t, adv.: pocéchu tázati (pústenníčkové), kterak by jich (pomyšlení) mohli zbýti guomodo 8b; vězte, kteraket jest posluśenstvie přěd bohem vzácno D ad 111% (B na sh. m.: kakť); kterak sú slavni tvoji skutci, hospodine! quam magnifica 895; kterakoz pak muoż svń moci člověka prevrátiti? quomodo 1862; kterakz pak tě znáti mohú? 104%; nevěda, kterak sě jie (dceři) stalo guid ei acciderit C 205; kterak mnoho bratří jest v klášteře guanti fratres G XVIII*, 34
Strana 530
530 kteraký, adj.: tázati, kterake by to znamenie bylo quid signi 255; kterake místo takovü tvárt pfikryvá qualis locus G XIXa, k(Üery, -Z, -zto, pronom. — Interrog.: povéz mi, ktere utrpenie mají otci světí quomodo degunt 485; kterzij si kozli, a kterzif ovcé? qui, quae 52b; ktere muož z toho býti, hora-li v moře vstúpiti, čili veliké moře vyjda i po- topiti hory? quid 168%; kteryz jest toho üZitek védéti budácie véci? 187%, nevédie, w kerem miestě bydlí ubi 169% — Relat.: ti, kterzíz nic tělesného nejsá poZádali qui 15; ta slova pamatovati, kterezto svatý Pavel praví quod 195*; od toho dne, kterehoz Antoni modlitvu uéinil, quo 1975; kterymz koly neduZivym po- sláše (Jan) chléb požehnaný, inhed byli zdrávi 11% — Indef.: nežádal světské chvály ani daróv kterých 3b; zda-li by ktery přčlud anebo ktera diábelská obluda byla aligua transfor- matio 9%; pakliť bude ktera diábel- ská obluda 190b; (Antonius) těch, kte- rzízto biechu v kterých biedách, žčléše 105b, kto, -ž, -žť, pronom. — Interrog.: aby mu ráčil ukázati, kto by mu na zemi roven byl guis 128, — Relat.: (pútník) nemějieše, kto by jemu co učinil gui 86%; kohoz buoh miluje, toho treskce quem diligit D 111%; ktoz sě koli světa odpovédie quicumque 675; ktozt sé jemu kolrwíek rühá qui 123b. — Indef.: když kto navštěvovat jeho přídieše si guis 56%; aby na ň nižádný ani on na koho mohl hledéti 94?. küdel, £.: (Tan) biese kápil kvdele linum 84%. kudy, -ž, adv., kudy, jak: ani vědieše (učeník), kudy jíti ku peleši guo se verteret 54b; (dábli) lécí kudys (sic m. kudyž) chtie u povětří 185%; na tom miesté, kudyz by ten sádcé jda i uzřčl jej (Antonina) 1919; tázati, kudy by mohli osidla diabelského prázdni byti quomodo 85; (dábel) hledáse, kudy by mu mohl uškoditi 1752. kuchyně, f.: bratr, jenž w kvchyní jiesti děláše coguinae 116%. kuchynný, adj., kuchyňský: Nabuzardan, vladaf kvchynny coquorum 63b, kulhavy, adj.: Vulkanus kulhawy ACE ad 2032, kumšt, kunšt, m., Zert, žertování: (ná- mořníci) sebe w kunfftu (E s kumfftu, sic) pokusie CE ad 142*, żertem, ne do- opravdy; pitim a prazdnosti a kun- iftem F ad 652, kunstovati, impf., ževtovatí: stařec jako kunfftuge vecé C ad 54%; (padouši) kunfftugicz vecechu C ad r56b, kupec, m.: přirovnán si k jednomu kupcy negotianti 135, obchodníku; aby kupcy nepronesli jeho negotiatores 166b; — ani viece vezme od kupcye ab emente 179b, kupujícího. kupečský, adj.: nečistý život nebo lot- rový nebo kupecíky si negotiator di- catur 14%. kupečstvie, n., obchod, zboží: ty králov- stvie nebeského kupecftwíe bude$ plo- diti regni dei negotiator efficere 13; (Saraceni) jenZ po kupectwíf do Egypta chodie mercandi gratia 192b. kúpenie, n.: (vše) k kupeníj bývá na- lezeno rorb, kup, f.: ó prézcastná ta kupíe! commer- cium ror, küpiti, p£.: ten, jenZ kniehy chtiese kupiti emere 55b, kupovati, impf: jeden vyjide potiéby kupowat ut emeret 45?. Kurium, n., jm. místní: (město), jemuž kuryvm déjí Curium 1602. kus, m.: (pára) w kufy solné sé obraco- váše in salem 40P (volng). kusati, impf.: (püstenník) sám sé pocé zuby kufatí dentibus seipsum lacerabat 1125; (Fronto) zuby jazyk svuoj ku- faffe laniabat 1955, küt, m.: nenie v ňem (v městě) nižádného kuta, v ňemžto by mníškuov nebylo angulus 33P. kútek, m.: (ďábel) smradem po všech kutcyech jeho domku potrüsi 6?. küzedlník, m.: lékafiev i kuzedlníkvow 138b, kúzlo, n.: jenž jednoho čarodějníka kuzly jeho koňóm přčkážieše praecan- tationibus 159b; aniž sě má křčsťan f kuzly obierati magicis artibus t.; kdež sú jich kuzia? fabulosa oracula 204%. kvasiti, impf. Aodovati: (bratří) bychu tu s ním kwafyece za tři dni convivatus est cum eis 72b (volně).
530 kteraký, adj.: tázati, kterake by to znamenie bylo quid signi 255; kterake místo takovü tvárt pfikryvá qualis locus G XIXa, k(Üery, -Z, -zto, pronom. — Interrog.: povéz mi, ktere utrpenie mají otci světí quomodo degunt 485; kterzij si kozli, a kterzif ovcé? qui, quae 52b; ktere muož z toho býti, hora-li v moře vstúpiti, čili veliké moře vyjda i po- topiti hory? quid 168%; kteryz jest toho üZitek védéti budácie véci? 187%, nevédie, w kerem miestě bydlí ubi 169% — Relat.: ti, kterzíz nic tělesného nejsá poZádali qui 15; ta slova pamatovati, kterezto svatý Pavel praví quod 195*; od toho dne, kterehoz Antoni modlitvu uéinil, quo 1975; kterymz koly neduZivym po- sláše (Jan) chléb požehnaný, inhed byli zdrávi 11% — Indef.: nežádal světské chvály ani daróv kterých 3b; zda-li by ktery přčlud anebo ktera diábelská obluda byla aligua transfor- matio 9%; pakliť bude ktera diábel- ská obluda 190b; (Antonius) těch, kte- rzízto biechu v kterých biedách, žčléše 105b, kto, -ž, -žť, pronom. — Interrog.: aby mu ráčil ukázati, kto by mu na zemi roven byl guis 128, — Relat.: (pútník) nemějieše, kto by jemu co učinil gui 86%; kohoz buoh miluje, toho treskce quem diligit D 111%; ktoz sě koli světa odpovédie quicumque 675; ktozt sé jemu kolrwíek rühá qui 123b. — Indef.: když kto navštěvovat jeho přídieše si guis 56%; aby na ň nižádný ani on na koho mohl hledéti 94?. küdel, £.: (Tan) biese kápil kvdele linum 84%. kudy, -ž, adv., kudy, jak: ani vědieše (učeník), kudy jíti ku peleši guo se verteret 54b; (dábli) lécí kudys (sic m. kudyž) chtie u povětří 185%; na tom miesté, kudyz by ten sádcé jda i uzřčl jej (Antonina) 1919; tázati, kudy by mohli osidla diabelského prázdni byti quomodo 85; (dábel) hledáse, kudy by mu mohl uškoditi 1752. kuchyně, f.: bratr, jenž w kvchyní jiesti děláše coguinae 116%. kuchynný, adj., kuchyňský: Nabuzardan, vladaf kvchynny coquorum 63b, kulhavy, adj.: Vulkanus kulhawy ACE ad 2032, kumšt, kunšt, m., Zert, žertování: (ná- mořníci) sebe w kunfftu (E s kumfftu, sic) pokusie CE ad 142*, żertem, ne do- opravdy; pitim a prazdnosti a kun- iftem F ad 652, kunstovati, impf., ževtovatí: stařec jako kunfftuge vecé C ad 54%; (padouši) kunfftugicz vecechu C ad r56b, kupec, m.: přirovnán si k jednomu kupcy negotianti 135, obchodníku; aby kupcy nepronesli jeho negotiatores 166b; — ani viece vezme od kupcye ab emente 179b, kupujícího. kupečský, adj.: nečistý život nebo lot- rový nebo kupecíky si negotiator di- catur 14%. kupečstvie, n., obchod, zboží: ty králov- stvie nebeského kupecftwíe bude$ plo- diti regni dei negotiator efficere 13; (Saraceni) jenZ po kupectwíf do Egypta chodie mercandi gratia 192b. kúpenie, n.: (vše) k kupeníj bývá na- lezeno rorb, kup, f.: ó prézcastná ta kupíe! commer- cium ror, küpiti, p£.: ten, jenZ kniehy chtiese kupiti emere 55b, kupovati, impf: jeden vyjide potiéby kupowat ut emeret 45?. Kurium, n., jm. místní: (město), jemuž kuryvm déjí Curium 1602. kus, m.: (pára) w kufy solné sé obraco- váše in salem 40P (volng). kusati, impf.: (püstenník) sám sé pocé zuby kufatí dentibus seipsum lacerabat 1125; (Fronto) zuby jazyk svuoj ku- faffe laniabat 1955, küt, m.: nenie v ňem (v městě) nižádného kuta, v ňemžto by mníškuov nebylo angulus 33P. kútek, m.: (ďábel) smradem po všech kutcyech jeho domku potrüsi 6?. küzedlník, m.: lékafiev i kuzedlníkvow 138b, kúzlo, n.: jenž jednoho čarodějníka kuzly jeho koňóm přčkážieše praecan- tationibus 159b; aniž sě má křčsťan f kuzly obierati magicis artibus t.; kdež sú jich kuzia? fabulosa oracula 204%. kvasiti, impf. Aodovati: (bratří) bychu tu s ním kwafyece za tři dni convivatus est cum eis 72b (volně).
Strana 531
kviekanie, n., £víháni: kwiekanie dítěcí E ad 1559, kvielenie, n.: vielikym kwielenim ulu- latu 459; tajné kwielenie vzbudiv ge- mitus D roob, ; kvieliti, impf: (bratr) pocé kwielti k hospodinu ingemuit 83*; na své hfiechy kwíehtí lamentari 93%; máti kwielec leZiese ululans 157%; otec dceře kwielefie a fka filiam lugens C 204%, kvietie, n.: rozličným kwietím neb bar- vami 1012, kvisti, impf.: huol počě kwíftí floruit 1119; kdyžto smy jej viděli ktwuce florentem 15b; nás čím viece tlačie, tiem sč viece vzdvíhámy a ktwemy floremus 204%. ký, pronom., křevý: nemoha poznati, ke (kořeníce) je zlé a ke dobré 110b, kychati, impf.: nižádný ani kašle ani kycha 114%, kyta, £, svazsceh: kytu tytïicé zelené fascem 163%, kýta, {.: vyrézavée kytu (ze zabité lang) i upekSe... AE ad 130%, kytle, f.: (Macharius) uztë &rta, an de w kyth vestitum tunica linea 65?. kzelšaft v. kselżafi. Laban, m., jm. os.: Jakob poznal labana, svého ctě Laban 200%, lačnost, f.: nikdy nebyl obtieżen lacz- noftij esuries 42b, lačný, adj.: jest některý člověk, ješto mnoho jčda, i jest laczen esuriens 63?. lahoda, f.: nikdy jemu nebylo žádno ia- hody Zádati delicatis cibis 1722. lahodný, adj.: daremná chlüba t&& la- hodne eloquentiae 205? (voln&); (Anto- nius) ani krmí lahodních Zádáse non escae mollioris blandimenta A 1%, — Adv. -né: (dábel) mluvieše s ním la- hodnie a pomlaskuj& elegantia et suavitate sermonis 62, la(h)vic&, f., lahviéka: naplni lahwicy vody lagenam 545; naplni lawícy penéz lagenam 131%; čemu toliko lahwic nese$ vascula 65*; ucinich z téch koZ jako dvé lahwicy utres 145b. lahvička, f.: u každé diery pniese lahwicz- ka vascula parva 65%, lajk, m., Zaik: pastennik jeden la1k biese 92%; od leyka a laico G XVIII®, Lajos, m., jm. místní: tu (vlast), jiežto lafos (sic) dějí multas gentes, id est Saracenos, Persas,.. et Laotos (?) 136b, CE 531 lákati, impf.: (ďábel) jeho jest iakai obsideret 128b; já sem lakal jednoho mnicha impugno 131%; diábel jeho lakaffe observans 193°, lakomstvie, -stvo, n., J//avost, lakomstv: svému lakomftwíí dosti uciniti animi desiderio 5b; ktoZ sprostnf pokrm z lakomftwa pfijimaji cum cupiditate t.; olakomftwij, o tom hfiechu avari- tiam 107%, lakomý, adj., hltavý, lakomý: skrzě žádost lakomv per cupiditatem avaritiae 68b; o lakome žádosti de gastrimargiae vitio 1255, — Adv. -mě: ktož vody s chlebem laxomie požívá cum cupidi- tate 5b, lakota, £., Zádostivost, hltavost: lakotu sem zabil i chlábu svécskü avaritiam 762, lakotny, adj., A//avy: uhasi v sobé la- kotnu žádost ten jistý bratr gulae passionem 42b, lámati, impf.: ten chléb nebeský poččšta lamatí fregerunt 1085; lamagie kámen z mořského břčha caedens 13502. lampa, f.: olej ku pálenie w lampie E ad 63%, laní, f., laň: břězie lanif pobéZe praegnans cerva 139%, lánie, n.: své svédomie laním tresktáxe increpationibus 8b, Laodicie, f£, jm. mísini: vrátiv sé do laodycye Laodiceam 197), lapiti, pf.: ovcě, když vyběhne z uovéincé, inhed jest vlk hotov lapıtı ji 143°. lapkový, adj., lowpeZnicky: necisty zivot nebo lotrovy nebo lapkowy latro 14%. láska, f.: tichost a lafku a pokoru 29b; rozpomenul sé na lafku dcery své cha- ritatis G XXe, láti, impf.: lagíce mi vocibus insultantes 74^; poté lat léniemu panoëi increpans 146%, latina, f.: Teon uméjiede fé&sky a latíníe lingua Latinorum 31%, latinsky; püs- tenníka, jenž sluove latíníc anacho- rita 110%, latinský, adj.: (cizozemec), jenž již ni- žádné řčči neuměl, než fra[n]cků a la- tinfku latinam 161%, Laurus, m., jm, os.: sedmému (diechu) lavrus, Laurus 96b, lavicd, v. lahvicé. lázně, f.: jako by byl w lazni sě myl balneis D 183%, 34*
kviekanie, n., £víháni: kwiekanie dítěcí E ad 1559, kvielenie, n.: vielikym kwielenim ulu- latu 459; tajné kwielenie vzbudiv ge- mitus D roob, ; kvieliti, impf: (bratr) pocé kwielti k hospodinu ingemuit 83*; na své hfiechy kwíehtí lamentari 93%; máti kwielec leZiese ululans 157%; otec dceře kwielefie a fka filiam lugens C 204%, kvietie, n.: rozličným kwietím neb bar- vami 1012, kvisti, impf.: huol počě kwíftí floruit 1119; kdyžto smy jej viděli ktwuce florentem 15b; nás čím viece tlačie, tiem sč viece vzdvíhámy a ktwemy floremus 204%. ký, pronom., křevý: nemoha poznati, ke (kořeníce) je zlé a ke dobré 110b, kychati, impf.: nižádný ani kašle ani kycha 114%, kyta, £, svazsceh: kytu tytïicé zelené fascem 163%, kýta, {.: vyrézavée kytu (ze zabité lang) i upekSe... AE ad 130%, kytle, f.: (Macharius) uztë &rta, an de w kyth vestitum tunica linea 65?. kzelšaft v. kselżafi. Laban, m., jm. os.: Jakob poznal labana, svého ctě Laban 200%, lačnost, f.: nikdy nebyl obtieżen lacz- noftij esuries 42b, lačný, adj.: jest některý člověk, ješto mnoho jčda, i jest laczen esuriens 63?. lahoda, f.: nikdy jemu nebylo žádno ia- hody Zádati delicatis cibis 1722. lahodný, adj.: daremná chlüba t&& la- hodne eloquentiae 205? (voln&); (Anto- nius) ani krmí lahodních Zádáse non escae mollioris blandimenta A 1%, — Adv. -né: (dábel) mluvieše s ním la- hodnie a pomlaskuj& elegantia et suavitate sermonis 62, la(h)vic&, f., lahviéka: naplni lahwicy vody lagenam 545; naplni lawícy penéz lagenam 131%; čemu toliko lahwic nese$ vascula 65*; ucinich z téch koZ jako dvé lahwicy utres 145b. lahvička, f.: u každé diery pniese lahwicz- ka vascula parva 65%, lajk, m., Zaik: pastennik jeden la1k biese 92%; od leyka a laico G XVIII®, Lajos, m., jm. místní: tu (vlast), jiežto lafos (sic) dějí multas gentes, id est Saracenos, Persas,.. et Laotos (?) 136b, CE 531 lákati, impf.: (ďábel) jeho jest iakai obsideret 128b; já sem lakal jednoho mnicha impugno 131%; diábel jeho lakaffe observans 193°, lakomstvie, -stvo, n., J//avost, lakomstv: svému lakomftwíí dosti uciniti animi desiderio 5b; ktoZ sprostnf pokrm z lakomftwa pfijimaji cum cupiditate t.; olakomftwij, o tom hfiechu avari- tiam 107%, lakomý, adj., hltavý, lakomý: skrzě žádost lakomv per cupiditatem avaritiae 68b; o lakome žádosti de gastrimargiae vitio 1255, — Adv. -mě: ktož vody s chlebem laxomie požívá cum cupidi- tate 5b, lakota, £., Zádostivost, hltavost: lakotu sem zabil i chlábu svécskü avaritiam 762, lakotny, adj., A//avy: uhasi v sobé la- kotnu žádost ten jistý bratr gulae passionem 42b, lámati, impf.: ten chléb nebeský poččšta lamatí fregerunt 1085; lamagie kámen z mořského břčha caedens 13502. lampa, f.: olej ku pálenie w lampie E ad 63%, laní, f., laň: břězie lanif pobéZe praegnans cerva 139%, lánie, n.: své svédomie laním tresktáxe increpationibus 8b, Laodicie, f£, jm. mísini: vrátiv sé do laodycye Laodiceam 197), lapiti, pf.: ovcě, když vyběhne z uovéincé, inhed jest vlk hotov lapıtı ji 143°. lapkový, adj., lowpeZnicky: necisty zivot nebo lotrovy nebo lapkowy latro 14%. láska, f.: tichost a lafku a pokoru 29b; rozpomenul sé na lafku dcery své cha- ritatis G XXe, láti, impf.: lagíce mi vocibus insultantes 74^; poté lat léniemu panoëi increpans 146%, latina, f.: Teon uméjiede fé&sky a latíníe lingua Latinorum 31%, latinsky; püs- tenníka, jenž sluove latíníc anacho- rita 110%, latinský, adj.: (cizozemec), jenž již ni- žádné řčči neuměl, než fra[n]cků a la- tinfku latinam 161%, Laurus, m., jm, os.: sedmému (diechu) lavrus, Laurus 96b, lavicd, v. lahvicé. lázně, f.: jako by byl w lazni sě myl balneis D 183%, 34*
Strana 532
532 le, conj., ale, a (to): tak jé snaZná modli- tvú zbičova, že jedni inhed, a druzí druhý den, le tak, Ze vsichni v témdni béchu uzdraveni omnes vero 160%; sém vedro na ně veliké tepe, sém sé jim chce piti, le tak, Ze sě již všichni k smrti chystáchu 194“. lécěti, impf.: častokrát mi lecyel (dábel) po pasti decipulam tetendit 1805; vy lecyete teneta vaSeho bludu retia ten- ditis 204P. léci, p£, lehnou si: večer, chtě lecy, fiekaji antequam quiescam 79P. leckudys, adv.: (dáblové) leczkudys letie u povětří D ad 185% leč, conj. — Leda když: nižádnému ne- dadie mezi bratří, lecz sě dřieve od- povie svého sbožie nisi 113%; nikakež jinak nemuožeš býti uzdraven, lecz nohu utieti kážeš nisi 131P; dřiev ne- otejdu, lecz tě uzřím nisi 150% — Leë-leë = necht-mnecht: vší svú silú jmá- me sé kfivdy chovati, lecZ pro dobré, lecz pro zlé nechati kfivé feci sive ... sive 49; ktož koli k nim přijde, lecz muž, lecz žena, lecz mladý, lecz starý, lecz známý, lecz neznámý sive... seu... sive... sive... sive... sive o“. léčiti, impf.: lékať, jenž človčka chce leczití medici medicamenta conficiunt et adhibent 46%. led, m.: mráz vodu w led obrátí glaciem 40b, ledva, adv., sotva, stěží: ledwa sem ušel všeho zlého paulominus 85; ledwa do pâsa vix 13%; ledwa Ze to jediné vecé vix 206%, FI ledvie, f.: smilným ledwim renibus 103%, léhati, impf.: na holé zemi lehaffe cubi- tavit 156*; lehaffe na jeho posteli iacebat 164b; ty by v nich (mravencích a červech) rád lehal bez tesknosti per- manens C 80b (volnż). lehkost, £., Zeh&omysinost: (&ntonius) do kostela chodieáe, nenásleduje détin- ských lehkofti infantium lascivias A, 1?. lehky, adj.: lehkeho smy bfémene znikli parvam 8oP; velmi lehke utrpenie le- vem 62%; obytëj lehczieiffif a snadnèjsi levior 1349; aby lehcy lidé k tesknosti sé navrátili leves 103?, lehkomyslni, — Adv. -cé: bychom, té lehcye pfijmü- ce, vinni nebyli temere 110b, nerozváZ- ně; (tílko), jemuž lehcye mráz mohl u$koditi levi frigore 154b; tajně a lehcye pfistüpiece tacite leniterque 1875; jiní jiZ lehcziegíe utrpenie linie solent remissius vivere 156*, — Adv. z-lehka, z-lehky: (mládenec) pojíde zlehky postávajé paulatim 1485; zlehka A, ad t. lehniti, pf.: lehffi (lvice) k nohám toho pûstennika pedibus advolvitur 110%; lehnvce odpočívat guieti corpora con- cedentes 180b; vecer, chté lehnuti, iiekám antequam quiescam E ad 79b, lékař, m.: což lekarz zapovie, ješto jest škodné životu medicus 31; duchovní lekarzí medici spirituales 46%. lékařstvie, n., lék, léčení: silným lekarz- ftwím nemoc zapudí medicamine 132"; Ze (žena) vešken svuoj statek vzloZila na lekarzftwie in medicos 158%; lékař v svém lekarzftwif chvélu bude mieti medici scientia ad remedia conferetur 203b, lekati sě, impf.: abyšte fye nelekali jmene dobrého jako nesnadné věci pavere 181%, lekcí, f.: (mniši) lectiones 113%, leknüti sé, pf.: Pafuncius lekl fe těmi novinami obstupefactus I 15; oni lecze- chu fye extimuerunt 37^; velikym stra- chem {ye leczechom terrore perculsi sumus 22b; opat lekl fie jest territus G XXb, | leleti sé, imp£, Rolébati se: ano jé (ko- ráby) more vzneslo lelegie fye i sém i tam 168? (A na sh. m.: konúšějě; C neporozuméním: legie). Lembové, plur, m., jm. národa: bojovat proti lembom Blembos (?) 1125. léní, adj., śmy: lenif slużebnik boZi te- pidus rrob; abychom svá leníj mysl vzbudili pigras 145%: (pán) počč láti lenícmv panoši servi vecordiam 146%. — Adv. -n$: jenż jeho lenie chvólć tepide rr9b, | lenost, f.: lenoft a nekyprost nutí mě k tomu, že sě řiedko vyvalím z domu svého pigritia 5%; pro jich lenoft igna- via 11%; skrzë svû lenoft inertiam 190?*. lenovati sé, impf., /eniti: mnich v chvále svého boha nelenoval fie E ad 79; nelenuge fie A ad t. lépe v. lepy. dvě lekcy čtiechu
532 le, conj., ale, a (to): tak jé snaZná modli- tvú zbičova, že jedni inhed, a druzí druhý den, le tak, Ze vsichni v témdni béchu uzdraveni omnes vero 160%; sém vedro na ně veliké tepe, sém sé jim chce piti, le tak, Ze sě již všichni k smrti chystáchu 194“. lécěti, impf.: častokrát mi lecyel (dábel) po pasti decipulam tetendit 1805; vy lecyete teneta vaSeho bludu retia ten- ditis 204P. léci, p£, lehnou si: večer, chtě lecy, fiekaji antequam quiescam 79P. leckudys, adv.: (dáblové) leczkudys letie u povětří D ad 185% leč, conj. — Leda když: nižádnému ne- dadie mezi bratří, lecz sě dřieve od- povie svého sbožie nisi 113%; nikakež jinak nemuožeš býti uzdraven, lecz nohu utieti kážeš nisi 131P; dřiev ne- otejdu, lecz tě uzřím nisi 150% — Leë-leë = necht-mnecht: vší svú silú jmá- me sé kfivdy chovati, lecZ pro dobré, lecz pro zlé nechati kfivé feci sive ... sive 49; ktož koli k nim přijde, lecz muž, lecz žena, lecz mladý, lecz starý, lecz známý, lecz neznámý sive... seu... sive... sive... sive... sive o“. léčiti, impf.: lékať, jenž človčka chce leczití medici medicamenta conficiunt et adhibent 46%. led, m.: mráz vodu w led obrátí glaciem 40b, ledva, adv., sotva, stěží: ledwa sem ušel všeho zlého paulominus 85; ledwa do pâsa vix 13%; ledwa Ze to jediné vecé vix 206%, FI ledvie, f.: smilným ledwim renibus 103%, léhati, impf.: na holé zemi lehaffe cubi- tavit 156*; lehaffe na jeho posteli iacebat 164b; ty by v nich (mravencích a červech) rád lehal bez tesknosti per- manens C 80b (volnż). lehkost, £., Zeh&omysinost: (&ntonius) do kostela chodieáe, nenásleduje détin- ských lehkofti infantium lascivias A, 1?. lehky, adj.: lehkeho smy bfémene znikli parvam 8oP; velmi lehke utrpenie le- vem 62%; obytëj lehczieiffif a snadnèjsi levior 1349; aby lehcy lidé k tesknosti sé navrátili leves 103?, lehkomyslni, — Adv. -cé: bychom, té lehcye pfijmü- ce, vinni nebyli temere 110b, nerozváZ- ně; (tílko), jemuž lehcye mráz mohl u$koditi levi frigore 154b; tajně a lehcye pfistüpiece tacite leniterque 1875; jiní jiZ lehcziegíe utrpenie linie solent remissius vivere 156*, — Adv. z-lehka, z-lehky: (mládenec) pojíde zlehky postávajé paulatim 1485; zlehka A, ad t. lehniti, pf.: lehffi (lvice) k nohám toho pûstennika pedibus advolvitur 110%; lehnvce odpočívat guieti corpora con- cedentes 180b; vecer, chté lehnuti, iiekám antequam quiescam E ad 79b, lékař, m.: což lekarz zapovie, ješto jest škodné životu medicus 31; duchovní lekarzí medici spirituales 46%. lékařstvie, n., lék, léčení: silným lekarz- ftwím nemoc zapudí medicamine 132"; Ze (žena) vešken svuoj statek vzloZila na lekarzftwie in medicos 158%; lékař v svém lekarzftwif chvélu bude mieti medici scientia ad remedia conferetur 203b, lekati sě, impf.: abyšte fye nelekali jmene dobrého jako nesnadné věci pavere 181%, lekcí, f.: (mniši) lectiones 113%, leknüti sé, pf.: Pafuncius lekl fe těmi novinami obstupefactus I 15; oni lecze- chu fye extimuerunt 37^; velikym stra- chem {ye leczechom terrore perculsi sumus 22b; opat lekl fie jest territus G XXb, | leleti sé, imp£, Rolébati se: ano jé (ko- ráby) more vzneslo lelegie fye i sém i tam 168? (A na sh. m.: konúšějě; C neporozuméním: legie). Lembové, plur, m., jm. národa: bojovat proti lembom Blembos (?) 1125. léní, adj., śmy: lenif slużebnik boZi te- pidus rrob; abychom svá leníj mysl vzbudili pigras 145%: (pán) počč láti lenícmv panoši servi vecordiam 146%. — Adv. -n$: jenż jeho lenie chvólć tepide rr9b, | lenost, f.: lenoft a nekyprost nutí mě k tomu, že sě řiedko vyvalím z domu svého pigritia 5%; pro jich lenoft igna- via 11%; skrzë svû lenoft inertiam 190?*. lenovati sé, impf., /eniti: mnich v chvále svého boha nelenoval fie E ad 79; nelenuge fie A ad t. lépe v. lepy. dvě lekcy čtiechu
Strana 533
lepký, adj.: (Achilla) ješto leží u lepkeho moté mari Rubro 158 (odch.). lepota, f.: vidíš lepotu mého živótka 6%, » lepšiti sč, impf.: mnoho zúfalých tiem piíkladem jeli sá fye lepffití emendatio- nem sui praesumpserunt 7%; na vsaky den v dobrych skutciech fye lepffieffta (jinoši) 945, lepý, adj.: tvář lepu decorem vultus C 203b; tito püstenníci mají lepffíj pokrm neZ bratfie v klástefé melius ad refectionem cibantur 43?; bratte, lepí by byl v své pelesi maso jéda oportet te magis 64%, lépe by bylo, kdybys jedl; tot vědě, žeť jest lepífíj (učedlník) neZli já melior 93*; je to naílepftie, aby bratřie spolu mluvili z svatého písma optimum 179P, — Adv. komp. lépe: lepet jest tuto leZiec umtieti, neZli zlým diáblóm sláZiti melius 7*; naucivse jej lepe svatému písmu plenius 24b; Ze by sé bylo lepe vrátiti rectius 112b; božie slovo kázáše tak, jakž naylep umějieše D 3%, les, m. — Les: proto bieše (mnich) ten les rozplodil, aby... hanc silvam 32%; při- jidechu na to miesto na lefye 96%. — Diíví: ptinésti lefu potiébného ligna 33%; nechodili daleko po (CE pro) les nebo po (C pro) drwa ACE ad 32%. lesní, lesny, adj.: zelícé lefneho požíváše 16%; lefnibo E ad t.; v&écna lefna zvieřata vidieše okolo sebe eremi be- luas 103b; lefnije D ad t. lest, f.: všie Iftí i chytrosti hubeny otée omnis doli rob; co jest to left ani krádeZ fraus 1o5b, lestny, adj.: (Manicheus) biese velmi leftny versutus 275; że si leftnif a kfivi diábli fallaces et callidos 160%; chytrostmi leftnymi fraudum arte 185%; leftnym prorokováním praesagitorum dolis 186b, — Adv, -ně: že sú kacieři leftníc přičinili v jeho knihy své bludy fraudulenter 106%, létati, impf.: zástupi jich (ďáblů) lecy u povětří pervolat 1823. letëti, impf. i p£., letéts, padati, padnouti: (Macharius) uztà diébly k mlazsieho bratra üstóm letíece venientes 95*; vidél sem satana letiece s nebes ca- dentem de caelo 1895; modly letiely na zemi corruisse 15, léti, impf.: uzié, ano lege ji (vodu) v sud 533 refundentem 134%; (Agapitus) počč naň vodu leti iactavit C 200b. letně, adv., přátelsky: s nimažto (CE s ni- mižto) v klášteřé velmi míle a lethnie přčbýváše carus et familiaris ACE ad 110%, letní, adj.: o vedřě letnícm aestatis 186b, letnicé, f.: od veliky noci až do letnic ad diem Pentecostem 20P. | léto, n.: (Jan) pfés devaddesát let věku VStar .biese nonagenariam ageret acta- tem 5%; na každé leto per singulos annos 47b; po mnohych letech post annuos labores 125%; (Hilarion) za dvě letie plakáse biennium 163b lev, m.: uziéchom lwa, an stoji leonem 100%, | levý, adj.: f lewe strany a sinistra 98%; na lewe straně ad laevam 154b, lézti, impf.: množstvie črvuov lezyefľe z jeho nohy decurrebant 137% leZéti, impf.: nic lezie, nesméjó v nebesa hlédati in faciem prostratus 65; (pós- tenník) naleze bochník na stolci le- Zíece mensae superpositum 8% když na modlitbé lezieffe in oratione iacuis- set 40%; s druhé strany moře lezíj 122%; (městečko) lezíj na poledne situs est 154%, Ihâÿ, m.: neslusiet jim vériti, nevérnym jharzom mendacibus 1862, Ihâti, impf.: ihati a prieti neslusie mentiri et negare 195%, -i, -l, conj — Ve vétách tázacích: widieli-l ste, co sem uc&inil? 625; geft-ly mi na žensků tvář hleděti, čili jí dáti zahynúti? D 3b; wifichni-li v jednom kostele zpieváte a gednoliftaynie (sic) postíte sé? G XVIII*; — poznává, kdy mysl rosú milosti bývá skropena, aneb kdy-h pfievalem slzí obvlaZena 102b; kam jde$, Antoní, aneb procz-h 1925; vies, ktof sem, a odkad-h a procz-h sem přišel 150%, — Ve vétách podmín- kovych: zadaff-i muk, počekaj ma- ličko si 6; míelit (— měl-li ť) sem já které milosrdie, toť já naleznu si 87. libra, £.: hibru rtutu, sto liber zlata 1802, Libya, £, jm. zemé: v té vlasti, jenž sluove libia Libyae 166%, lice, n.: udefi jej w Jice in maxillam 78b. líčiti, impf, — Líciti: Zenka mladicé, jesto fye líczíj ornans semetipsam 71. — Dosvédéovati, turditi: tiemto zna-
lepký, adj.: (Achilla) ješto leží u lepkeho moté mari Rubro 158 (odch.). lepota, f.: vidíš lepotu mého živótka 6%, » lepšiti sč, impf.: mnoho zúfalých tiem piíkladem jeli sá fye lepffití emendatio- nem sui praesumpserunt 7%; na vsaky den v dobrych skutciech fye lepffieffta (jinoši) 945, lepý, adj.: tvář lepu decorem vultus C 203b; tito püstenníci mají lepffíj pokrm neZ bratfie v klástefé melius ad refectionem cibantur 43?; bratte, lepí by byl v své pelesi maso jéda oportet te magis 64%, lépe by bylo, kdybys jedl; tot vědě, žeť jest lepífíj (učedlník) neZli já melior 93*; je to naílepftie, aby bratřie spolu mluvili z svatého písma optimum 179P, — Adv. komp. lépe: lepet jest tuto leZiec umtieti, neZli zlým diáblóm sláZiti melius 7*; naucivse jej lepe svatému písmu plenius 24b; Ze by sé bylo lepe vrátiti rectius 112b; božie slovo kázáše tak, jakž naylep umějieše D 3%, les, m. — Les: proto bieše (mnich) ten les rozplodil, aby... hanc silvam 32%; při- jidechu na to miesto na lefye 96%. — Diíví: ptinésti lefu potiébného ligna 33%; nechodili daleko po (CE pro) les nebo po (C pro) drwa ACE ad 32%. lesní, lesny, adj.: zelícé lefneho požíváše 16%; lefnibo E ad t.; v&écna lefna zvieřata vidieše okolo sebe eremi be- luas 103b; lefnije D ad t. lest, f.: všie Iftí i chytrosti hubeny otée omnis doli rob; co jest to left ani krádeZ fraus 1o5b, lestny, adj.: (Manicheus) biese velmi leftny versutus 275; że si leftnif a kfivi diábli fallaces et callidos 160%; chytrostmi leftnymi fraudum arte 185%; leftnym prorokováním praesagitorum dolis 186b, — Adv, -ně: že sú kacieři leftníc přičinili v jeho knihy své bludy fraudulenter 106%, létati, impf.: zástupi jich (ďáblů) lecy u povětří pervolat 1823. letëti, impf. i p£., letéts, padati, padnouti: (Macharius) uztà diébly k mlazsieho bratra üstóm letíece venientes 95*; vidél sem satana letiece s nebes ca- dentem de caelo 1895; modly letiely na zemi corruisse 15, léti, impf.: uzié, ano lege ji (vodu) v sud 533 refundentem 134%; (Agapitus) počč naň vodu leti iactavit C 200b. letně, adv., přátelsky: s nimažto (CE s ni- mižto) v klášteřé velmi míle a lethnie přčbýváše carus et familiaris ACE ad 110%, letní, adj.: o vedřě letnícm aestatis 186b, letnicé, f.: od veliky noci až do letnic ad diem Pentecostem 20P. | léto, n.: (Jan) pfés devaddesát let věku VStar .biese nonagenariam ageret acta- tem 5%; na každé leto per singulos annos 47b; po mnohych letech post annuos labores 125%; (Hilarion) za dvě letie plakáse biennium 163b lev, m.: uziéchom lwa, an stoji leonem 100%, | levý, adj.: f lewe strany a sinistra 98%; na lewe straně ad laevam 154b, lézti, impf.: množstvie črvuov lezyefľe z jeho nohy decurrebant 137% leZéti, impf.: nic lezie, nesméjó v nebesa hlédati in faciem prostratus 65; (pós- tenník) naleze bochník na stolci le- Zíece mensae superpositum 8% když na modlitbé lezieffe in oratione iacuis- set 40%; s druhé strany moře lezíj 122%; (městečko) lezíj na poledne situs est 154%, Ihâÿ, m.: neslusiet jim vériti, nevérnym jharzom mendacibus 1862, Ihâti, impf.: ihati a prieti neslusie mentiri et negare 195%, -i, -l, conj — Ve vétách tázacích: widieli-l ste, co sem uc&inil? 625; geft-ly mi na žensků tvář hleděti, čili jí dáti zahynúti? D 3b; wifichni-li v jednom kostele zpieváte a gednoliftaynie (sic) postíte sé? G XVIII*; — poznává, kdy mysl rosú milosti bývá skropena, aneb kdy-h pfievalem slzí obvlaZena 102b; kam jde$, Antoní, aneb procz-h 1925; vies, ktof sem, a odkad-h a procz-h sem přišel 150%, — Ve vétách podmín- kovych: zadaff-i muk, počekaj ma- ličko si 6; míelit (— měl-li ť) sem já které milosrdie, toť já naleznu si 87. libra, £.: hibru rtutu, sto liber zlata 1802, Libya, £, jm. zemé: v té vlasti, jenž sluove libia Libyae 166%, lice, n.: udefi jej w Jice in maxillam 78b. líčiti, impf, — Líciti: Zenka mladicé, jesto fye líczíj ornans semetipsam 71. — Dosvédéovati, turditi: tiemto zna-
Strana 534
534 mením pravá pokora fye liczíf ccmpro- batur 120b; příkladem svatého Joba to fye zčvně liczíj demonstrat 127b; vy - dusi rozomni, samiem bohem stvofenń, by byla proměná a vrátka, nesličným duomyslem liczite audetis asserere 2028, líčko, n.: liczka bieäe hladkeho genae 154), lichva, £.: ten, jenžto činí lichwy usuras 608, liknovati së, impf., staniti se vyhybati se: mnicha liknvgi fye &rtie fugiunt 975; neslu&ie niZádnym zhrz&ti ani fye hknowatí abominari 128%; toť sem já Antoní, a vašeho bojovánie fye ne- liknvgí non fugio 176%, lilium, n.: mezi bělúcím lilíumem inter lilia, 1482, lísati sé, impf.: lixka lifagicy fye ganniens 155b, list, m.: košě z palmového lftu foliis 608, listí; — (sestra) k ňemu hnfty psáse epi- stolas 565; ejipščí liftowe literae 148b, lístek, m.: (otec) liftek pošle epistolis 1115; (Hilarion) bieše poslal po liftku, u kterých (bratří) sé chce staviti in schedula 162%, listiéko, n.: lifticzko palmové folia 1232, listie, n.: popruhy z lyftie palmovéno folis D rri, listoność, m.: hftonofye náhle chvátal literarum portitor 171b, liśka, £.: liffka pobéhla mimo i vulpecula 155b, litera, f., pismo: (Antonius) neu&l se literze literis A, 1*; (otec) uče ji líterze a čtení svatému litteris G XVIIIa, líti, impf: Simeon káza prsti s vodû smiesiti a na jejie oko lítí r38b, lízati v. Zzát, Ikáti, impf.: (Antonius) poćć lkati 2062; ona lkagíczych bieh bieśc gementium G XIX?*; (opat) padl jest lkage a řka " ejulans t. XXa, Inény, adj.: sûdek olejé Infencho de lini semine 632, lodí, f.: lodíj, když sě rozběhne, běží navigium 8*; najma lodíj navi 168%; Pafuncius vsédl do lodíí naviculam C 202b, lodícé, £., Zoďka: stařec na malé lodyczy sé ukrade a uteče in brevi lembo ACE ad 1682, lodíáka, f., Zodzcka: do lodícZky naviculam G XVIIIb, loket, m.: slúp čtyř loket vzv$& cubi- torum 1368, lomiti, impf.: ona to uslyščvší poté ru- kama lomítí 1375; lomíe viece celistmi nez mluvé frangens verba 1409, klapaje hubou, lóno, n.: Arsenius méjieie pásmičku v svém ivonie in sinu osb; (panny) shrniechu sé w ]uono svaté cierkve in Ecclesiae gremio 208b, lopota, f.: (opat) w lopotie přčbýváše (E pfebyval) AE ad 44b (chyba opis, m. v uopocé), Lot, m., 7m. os.: svatého lota Lot 21h, — Adj. possess, -óv: příkladem żeny lo- towy Lot uxorem 1818, lotr, m.: jedna strana mezi sebó silného lotra méjiese latronis 19%, lotrovskÿ, adj.: život lotrowfky CF ad 14% lotrový, adj., Zotrovský: ač by kto život lotrowy [vedl] si latro sit 14%. lovec, m.: uda sč jednomu lowcy viděti svatého Antonie venationem faciens 77*; odpovéd& lowec venator t, loZce, n., /Zko: (mniši) sediece v svých lozczich cubilia D ad 116%; nemohli jeho lozcze naleznńti locum cubilis D ad 156b, lože, n.: bratřie stáchu okolo lozie lectu- lum 86b, . lo£nicá, £.: sediece v svých loznícyech intra cubilia 116%; nemohli jeho na- lézti loznícye locum cubilis r56b, lozniéka, £.: v svjch loznyczkach cubilia ACE ad 1168, Istivec, m.: ty, Iftiwcze, nejsi král muoj 32b, Istivy, adj.: jeden bratr Ifttwy falsus 33? ó lftíwý nepřieteli spravedlnosti men- dax et veritatis inimice 615; o Ifttwem dvojení nic nevieś fraudulentae dupli- citatis 1034, — Adv, -v&: Iftiwie Żśdost naplniv concupiscentia fraudulenta I25b (volně). l'übati, impf.: mládec počě mu nohy libati lambere 1585 (voln&); (otec) po&&l jeho hnbati osculari G XIX, lúbě, f., přístřeší: otevra okénce: na své lubi in coenaculo rr4b, l'übezny, adj.: ochotnébo i libezneho oblicéjé placidissimo vultu 127b,
534 mením pravá pokora fye liczíf ccmpro- batur 120b; příkladem svatého Joba to fye zčvně liczíj demonstrat 127b; vy - dusi rozomni, samiem bohem stvofenń, by byla proměná a vrátka, nesličným duomyslem liczite audetis asserere 2028, líčko, n.: liczka bieäe hladkeho genae 154), lichva, £.: ten, jenžto činí lichwy usuras 608, liknovati së, impf., staniti se vyhybati se: mnicha liknvgi fye &rtie fugiunt 975; neslu&ie niZádnym zhrz&ti ani fye hknowatí abominari 128%; toť sem já Antoní, a vašeho bojovánie fye ne- liknvgí non fugio 176%, lilium, n.: mezi bělúcím lilíumem inter lilia, 1482, lísati sé, impf.: lixka lifagicy fye ganniens 155b, list, m.: košě z palmového lftu foliis 608, listí; — (sestra) k ňemu hnfty psáse epi- stolas 565; ejipščí liftowe literae 148b, lístek, m.: (otec) liftek pošle epistolis 1115; (Hilarion) bieše poslal po liftku, u kterých (bratří) sé chce staviti in schedula 162%, listiéko, n.: lifticzko palmové folia 1232, listie, n.: popruhy z lyftie palmovéno folis D rri, listoność, m.: hftonofye náhle chvátal literarum portitor 171b, liśka, £.: liffka pobéhla mimo i vulpecula 155b, litera, f., pismo: (Antonius) neu&l se literze literis A, 1*; (otec) uče ji líterze a čtení svatému litteris G XVIIIa, líti, impf: Simeon káza prsti s vodû smiesiti a na jejie oko lítí r38b, lízati v. Zzát, Ikáti, impf.: (Antonius) poćć lkati 2062; ona lkagíczych bieh bieśc gementium G XIX?*; (opat) padl jest lkage a řka " ejulans t. XXa, Inény, adj.: sûdek olejé Infencho de lini semine 632, lodí, f.: lodíj, když sě rozběhne, běží navigium 8*; najma lodíj navi 168%; Pafuncius vsédl do lodíí naviculam C 202b, lodícé, £., Zoďka: stařec na malé lodyczy sé ukrade a uteče in brevi lembo ACE ad 1682, lodíáka, f., Zodzcka: do lodícZky naviculam G XVIIIb, loket, m.: slúp čtyř loket vzv$& cubi- torum 1368, lomiti, impf.: ona to uslyščvší poté ru- kama lomítí 1375; lomíe viece celistmi nez mluvé frangens verba 1409, klapaje hubou, lóno, n.: Arsenius méjieie pásmičku v svém ivonie in sinu osb; (panny) shrniechu sé w ]uono svaté cierkve in Ecclesiae gremio 208b, lopota, f.: (opat) w lopotie přčbýváše (E pfebyval) AE ad 44b (chyba opis, m. v uopocé), Lot, m., 7m. os.: svatého lota Lot 21h, — Adj. possess, -óv: příkladem żeny lo- towy Lot uxorem 1818, lotr, m.: jedna strana mezi sebó silného lotra méjiese latronis 19%, lotrovskÿ, adj.: život lotrowfky CF ad 14% lotrový, adj., Zotrovský: ač by kto život lotrowy [vedl] si latro sit 14%. lovec, m.: uda sč jednomu lowcy viděti svatého Antonie venationem faciens 77*; odpovéd& lowec venator t, loZce, n., /Zko: (mniši) sediece v svých lozczich cubilia D ad 116%; nemohli jeho lozcze naleznńti locum cubilis D ad 156b, lože, n.: bratřie stáchu okolo lozie lectu- lum 86b, . lo£nicá, £.: sediece v svých loznícyech intra cubilia 116%; nemohli jeho na- lézti loznícye locum cubilis r56b, lozniéka, £.: v svjch loznyczkach cubilia ACE ad 1168, Istivec, m.: ty, Iftiwcze, nejsi král muoj 32b, Istivy, adj.: jeden bratr Ifttwy falsus 33? ó lftíwý nepřieteli spravedlnosti men- dax et veritatis inimice 615; o Ifttwem dvojení nic nevieś fraudulentae dupli- citatis 1034, — Adv, -v&: Iftiwie Żśdost naplniv concupiscentia fraudulenta I25b (volně). l'übati, impf.: mládec počě mu nohy libati lambere 1585 (voln&); (otec) po&&l jeho hnbati osculari G XIX, lúbě, f., přístřeší: otevra okénce: na své lubi in coenaculo rr4b, l'übezny, adj.: ochotnébo i libezneho oblicéjé placidissimo vultu 127b,
Strana 535
l'übiti sé, impf.: ač fye jim nebude jedno libiti displicuerit 65^; mnoho fye nám dobić libilo placuerunt 106%; jakoż nam fye nynie libif quod nos delectat 120%; libi mi fye otazati libet inter- rogare 1525; to mi {ye libilo v tyto kniehy vlożiti 119), to jsem uznal za dobré vložit. Pubost, f.: něco k liboftí učiniti 18b, Pubý, adj.: co (mnich) činil bohu libeho eorum, quae vult Deus 134b; byt to bohu hbo bylo si voluisset Deus 635; jakž jest libo tobé placet 975; biese to vsém libo a milo trpéti placitum 116b, — Adv. -bě: (mniši) nedostatečným rádi a libie pomáhají 123%, lucerna, £.: kto má luczernu uhasil lu- cernam G XIX3, lucifer, m.: diáblu lucyferu Luciferum 162%, lučišče, n.: arcu 77%. Pud, m.: viece neZ desét tisic lida rozlić- ného hominum 163b; coť pověděl lidu v starém zákoně Jezus populo 1814; řebří, po ňemž lidí do nebes vedeš homines r02*; o tom hlüpí líde myslé gentes 1b; té vlasti hde habitatores 20^; kdy£ uzté svécské lidí quosdam saeculares 875; o poslednieho véku hndech de ultima generatione 95b; bez čísla hdi innumeri populi D 110%. ludać, m., k/amać: tóch ludaczow dáblóv blud E ad 186b, iudař, m., kżlamać: tehdy sě žčví těm ludarzom diáblóm (sic m. téch ludatóv diáblóv) blud decip:entium 1:865; lu- darzuow AC ad t. lüditi, impf. Alamati: at (dábli sami sebû ludie deludere ACE ad 178, 1. kym. Pudský, adj.: ktož nehledá hdíke chvály a hominibus non honoratur 76%; hřiechy lidfkeho pokolenie humani generis 114; anděly k lidíke pomoci snášieš ad hu- manum auxilium. 102%, Lukáš, m., jm. os.: k uopatu, jemuž lucafs (sic) fiekáchu Lucium 98b. lupiti, impf.: kdyź s tovafi$i lupiech inter latrones essem 11b; korábi padûchovi, jeśto z nich lupíe 168b. l’utec, m., zuñivec: jako litec ostaralÿ ty- rannus senex 185%; zlà bûïé, to jest litcy 147b. natáhna své lucziffte, stréliz 535 l'áto, adv.: jemu nenie lito ani Zël non dolet 495; poce jie (dceti) velmi lito jeho (otce) býti compatiebatur ilh C 2058, Pútostivý, adj.: svatý muž a velmi lýto- ftiwy virum sanctum et impassibilem C 203b. Pity, adj., zu/ivy: tak velmi diábli ht byli, że tanta daemonum feritas 127b; velmi liteho bósa infestissimo dae- monio 195b; diábla velmi liteho atro- cissimo daemonio 201*, — Adv. -té: jestér litie sé zdviZe proti emu cum ingenti impetu 23b. lużka, f., ou Zicka: pocéchu hledśti asponé luzky dátové collectam pluviis lacunam 194*. Ivicé, f.: lwicye velmi zlá leaena 54%. lvíéenec, n, Zvíče: patero lwiczenec ostaruZnych catulos 110%, lvovy, adj., vi: lwowe tvánie leonum 1552. lýčko, n.: popruhy z lyczek palmového dřieví pletieše A ad rob, Lychnos, m., jm. místní: na tom miestě, jemužto dějí hchnos Lychnos 1:642. Lyko, n., jm. místní: za městem, jemuž dějí licho (sic) ultra civitatem Lyco 40b; méstu Lyche (sic) tak řečenému civitati Lyco D 35; -- piés potok, jemuž diechu lito (ric) flumen nomine Lycum 197%, lyziti sé, impf., usmivaii se: (Hilarion) jide pryč, lyzye fye, jako by nic nevédal ridente sene 162b, Izáti, lizałi, impf.: poćć mu nohy lzati lambere C ad 158b; kokodrilové po- 6échu jeho télo hzatí lingere 832; (vlčice) ruce jeho lyzafte D ad 1098. Izé, adv.: niZádné Zené nebude lzye sém přijíti 67%; jehož (království nebeského) nebude lzye nalézti 180%; že ja nelzye mnichu nedélajíc na j[e]dnom miesté trvati nec posse 123%; jehož jim (mni- chüm) nelzye s sebń vzieti non possunt 180%. Macedo, m., jm. návodní: Alexander Veliký, Macedo řečený Macedo 1532. : Macedonie, f., jm. zemé: z macedonye, z té vlasti 1532, Magdalena, f., jm. os.: sluove magdalena 64%. Macharí, m., jm. os.: k svatému Machary ad cellulam Macarii 60b; (pop) potka sé s svatÿm macharym Macario 708, Maria, jesto
l'übiti sé, impf.: ač fye jim nebude jedno libiti displicuerit 65^; mnoho fye nám dobić libilo placuerunt 106%; jakoż nam fye nynie libif quod nos delectat 120%; libi mi fye otazati libet inter- rogare 1525; to mi {ye libilo v tyto kniehy vlożiti 119), to jsem uznal za dobré vložit. Pubost, f.: něco k liboftí učiniti 18b, Pubý, adj.: co (mnich) činil bohu libeho eorum, quae vult Deus 134b; byt to bohu hbo bylo si voluisset Deus 635; jakž jest libo tobé placet 975; biese to vsém libo a milo trpéti placitum 116b, — Adv. -bě: (mniši) nedostatečným rádi a libie pomáhají 123%, lucerna, £.: kto má luczernu uhasil lu- cernam G XIX3, lucifer, m.: diáblu lucyferu Luciferum 162%, lučišče, n.: arcu 77%. Pud, m.: viece neZ desét tisic lida rozlić- ného hominum 163b; coť pověděl lidu v starém zákoně Jezus populo 1814; řebří, po ňemž lidí do nebes vedeš homines r02*; o tom hlüpí líde myslé gentes 1b; té vlasti hde habitatores 20^; kdy£ uzté svécské lidí quosdam saeculares 875; o poslednieho véku hndech de ultima generatione 95b; bez čísla hdi innumeri populi D 110%. ludać, m., k/amać: tóch ludaczow dáblóv blud E ad 186b, iudař, m., kżlamać: tehdy sě žčví těm ludarzom diáblóm (sic m. téch ludatóv diáblóv) blud decip:entium 1:865; lu- darzuow AC ad t. lüditi, impf. Alamati: at (dábli sami sebû ludie deludere ACE ad 178, 1. kym. Pudský, adj.: ktož nehledá hdíke chvály a hominibus non honoratur 76%; hřiechy lidfkeho pokolenie humani generis 114; anděly k lidíke pomoci snášieš ad hu- manum auxilium. 102%, Lukáš, m., jm. os.: k uopatu, jemuž lucafs (sic) fiekáchu Lucium 98b. lupiti, impf.: kdyź s tovafi$i lupiech inter latrones essem 11b; korábi padûchovi, jeśto z nich lupíe 168b. l’utec, m., zuñivec: jako litec ostaralÿ ty- rannus senex 185%; zlà bûïé, to jest litcy 147b. natáhna své lucziffte, stréliz 535 l'áto, adv.: jemu nenie lito ani Zël non dolet 495; poce jie (dceti) velmi lito jeho (otce) býti compatiebatur ilh C 2058, Pútostivý, adj.: svatý muž a velmi lýto- ftiwy virum sanctum et impassibilem C 203b. Pity, adj., zu/ivy: tak velmi diábli ht byli, że tanta daemonum feritas 127b; velmi liteho bósa infestissimo dae- monio 195b; diábla velmi liteho atro- cissimo daemonio 201*, — Adv. -té: jestér litie sé zdviZe proti emu cum ingenti impetu 23b. lużka, f., ou Zicka: pocéchu hledśti asponé luzky dátové collectam pluviis lacunam 194*. Ivicé, f.: lwicye velmi zlá leaena 54%. lvíéenec, n, Zvíče: patero lwiczenec ostaruZnych catulos 110%, lvovy, adj., vi: lwowe tvánie leonum 1552. lýčko, n.: popruhy z lyczek palmového dřieví pletieše A ad rob, Lychnos, m., jm. místní: na tom miestě, jemužto dějí hchnos Lychnos 1:642. Lyko, n., jm. místní: za městem, jemuž dějí licho (sic) ultra civitatem Lyco 40b; méstu Lyche (sic) tak řečenému civitati Lyco D 35; -- piés potok, jemuž diechu lito (ric) flumen nomine Lycum 197%, lyziti sé, impf., usmivaii se: (Hilarion) jide pryč, lyzye fye, jako by nic nevédal ridente sene 162b, Izáti, lizałi, impf.: poćć mu nohy lzati lambere C ad 158b; kokodrilové po- 6échu jeho télo hzatí lingere 832; (vlčice) ruce jeho lyzafte D ad 1098. Izé, adv.: niZádné Zené nebude lzye sém přijíti 67%; jehož (království nebeského) nebude lzye nalézti 180%; že ja nelzye mnichu nedélajíc na j[e]dnom miesté trvati nec posse 123%; jehož jim (mni- chüm) nelzye s sebń vzieti non possunt 180%. Macedo, m., jm. návodní: Alexander Veliký, Macedo řečený Macedo 1532. : Macedonie, f., jm. zemé: z macedonye, z té vlasti 1532, Magdalena, f., jm. os.: sluove magdalena 64%. Macharí, m., jm. os.: k svatému Machary ad cellulam Macarii 60b; (pop) potka sé s svatÿm macharym Macario 708, Maria, jesto
Strana 536
536 máchati, impf.: což vesly zavr[h]še ma- chachv (lupiči mořští), a nemožechu prospěti impellentibus contra nemis 168b, ať jakkoli mnoho veslovali, ne- měli úspěchu, Maches, m., jm. os.: starcé macheta talk řečeného Machetem nomine 121%, Majuma, n., jm. místní: do Maíoma (sic) toho města Maiumam 170; sedm mil od mavma (sic) a Maiuma 1544; z mvma, toho města 150% — Adj. majumický: Zamanus Mavmícky (sic) Maiumites 150%, malečko, adv., maličko: když i maleczko vietr povéne A ad 105%; (Antonin) pomléé maleczko A ad 179b, Malchus, m., 7n. os.: stařec, jemužto jmě bieše malchvs Malchus 142%. malina, f.: za pokrm jediné sedm malín mějieše septem caricis 112%, malinie, n.: bržec z sítie a z malíníe iunco et carice 156%, málo, n. a adv.: f malem bratří cum paucis fratribus 20%; malo pojiesti parum 62%, něco málo, trochu; shřčšiti v male in parvo 81% v malé věci; zamalem že mého přiebytka v zemi nedokonachu paulominus 9*, málem; zamal jich (vepřů) v moři neztopili 161b, mal'uékno, adv., »alicko: ukrot sé ma- lyczkno modicum tempus A ad 137b. mal’'uéko, n. a adv.: podekaj maliczko paululum 6P; maliczko dfévenného olejépaucissimae olivae 145; maliczkot mi sé jeáte nedostává modicum 136%; ukrot sé maliczko modicum tempus 137b. mal'uéky, adj.: żenu a syna maliczkeho filium parvulum 112%; otec uvedl té malicikeho do kláštera parvulum C 208b, mal'ütko, adv., maltéko: malytko diévé- ného oleje A ad r4. maly, adj.: malymi slzami (koupíš) věčné veselé exiguis roi; nebudem male věci chtieti trpéti parum 71b; (bratr) mějieše dceru malu filiam par- vulam C 207%; potom tomu mala chvíle ujide 194%; izdali jest mala moc božie? invalida C 206%; ani mnohá věc muož sě malu řččí vypraviti humili sermone I% (volně), málo slovy; po malych dnech post dies paucos 10%, po málo dnech; s malu bratří cum paucis fratribus A ad 20% s mólo bratřími; malym chlebem veliké zá- stupy krmil AE ad 153P (Bna shodném m.: málem chleba); po malem času brevi tempore 13b, Mammon v. Pammon. Manicheus, m., manichejec: člověka zlého, jemuZ diechu manycheus docto- rem Manichaeorum 27P; s těmi kacieři, jesto slovû manyche (sic) Manicheis 200%, Manychei DACE ad t. manzel, m.: pán budet nás mieti za manzzely 144P, manżelka, f.: miloval sem ji viece neźli manzelku coniugem 144b, manželný, adj., manželský: nečistý život nebo lotrový neb neprávě manzelny Si coniugio videatur adstrictus 14% (odch. překlad). manželský, adj.: mnoho dní minu na- šemu přiebytku manzelfkemu in tali matrimonio 144P. — Adv. -sky: diieve sem s ní manzelíky přčbýval 12b. manželstvo, n., manželství: daj mi svû dceru v manzelftwo da mihi eam uxo- rem 1305; baba velmi starâ biese v jeho manzelftwie in eius contubernio r42b; čistota w manzelftwie in matrimonio 204P. Marcimia(nu)s v. Martinzanus. Marek, m., jm. os.: udedlnika, jemuž marek diechu Marcum 82% — Adj. possess, -óv: k markowíe peleái Marci 82b. Mareos, jm. mistni: z mareocye (sic) de Mareote 122b, Maří, f., jm. os.: uzi&l svatû marzif, matku bozi Mariam 188%. Maria, f., jm. os.: Marya, jeśto sluove Magdalena Maria 64%. Marijé, f., jm. os.: £ marygif, matkû boží Maria 136b, Marina, f., jm. os.: Żivot svatć Maryny Marinae C 2072. marináf, m., plavec: marynarzie toho neb (C nebo) plavcě ACE ad 166%, Marinové v. Mazices. i Marinus, m., jm. os.: mnich, jemužto dějí Marynus Marinus C 2082, Marnas, m., jm. boha: Marnaf, ta modla Marnas 157. marnéř, m., plavec: v syna toho mar- nerzie zlý duch vstúpiv naucleri' 166%,
536 máchati, impf.: což vesly zavr[h]še ma- chachv (lupiči mořští), a nemožechu prospěti impellentibus contra nemis 168b, ať jakkoli mnoho veslovali, ne- měli úspěchu, Maches, m., jm. os.: starcé macheta talk řečeného Machetem nomine 121%, Majuma, n., jm. místní: do Maíoma (sic) toho města Maiumam 170; sedm mil od mavma (sic) a Maiuma 1544; z mvma, toho města 150% — Adj. majumický: Zamanus Mavmícky (sic) Maiumites 150%, malečko, adv., maličko: když i maleczko vietr povéne A ad 105%; (Antonin) pomléé maleczko A ad 179b, Malchus, m., 7n. os.: stařec, jemužto jmě bieše malchvs Malchus 142%. malina, f.: za pokrm jediné sedm malín mějieše septem caricis 112%, malinie, n.: bržec z sítie a z malíníe iunco et carice 156%, málo, n. a adv.: f malem bratří cum paucis fratribus 20%; malo pojiesti parum 62%, něco málo, trochu; shřčšiti v male in parvo 81% v malé věci; zamalem že mého přiebytka v zemi nedokonachu paulominus 9*, málem; zamal jich (vepřů) v moři neztopili 161b, mal'uékno, adv., »alicko: ukrot sé ma- lyczkno modicum tempus A ad 137b. mal’'uéko, n. a adv.: podekaj maliczko paululum 6P; maliczko dfévenného olejépaucissimae olivae 145; maliczkot mi sé jeáte nedostává modicum 136%; ukrot sé maliczko modicum tempus 137b. mal'uéky, adj.: żenu a syna maliczkeho filium parvulum 112%; otec uvedl té malicikeho do kláštera parvulum C 208b, mal'ütko, adv., maltéko: malytko diévé- ného oleje A ad r4. maly, adj.: malymi slzami (koupíš) věčné veselé exiguis roi; nebudem male věci chtieti trpéti parum 71b; (bratr) mějieše dceru malu filiam par- vulam C 207%; potom tomu mala chvíle ujide 194%; izdali jest mala moc božie? invalida C 206%; ani mnohá věc muož sě malu řččí vypraviti humili sermone I% (volně), málo slovy; po malych dnech post dies paucos 10%, po málo dnech; s malu bratří cum paucis fratribus A ad 20% s mólo bratřími; malym chlebem veliké zá- stupy krmil AE ad 153P (Bna shodném m.: málem chleba); po malem času brevi tempore 13b, Mammon v. Pammon. Manicheus, m., manichejec: člověka zlého, jemuZ diechu manycheus docto- rem Manichaeorum 27P; s těmi kacieři, jesto slovû manyche (sic) Manicheis 200%, Manychei DACE ad t. manzel, m.: pán budet nás mieti za manzzely 144P, manżelka, f.: miloval sem ji viece neźli manzelku coniugem 144b, manželný, adj., manželský: nečistý život nebo lotrový neb neprávě manzelny Si coniugio videatur adstrictus 14% (odch. překlad). manželský, adj.: mnoho dní minu na- šemu přiebytku manzelfkemu in tali matrimonio 144P. — Adv. -sky: diieve sem s ní manzelíky přčbýval 12b. manželstvo, n., manželství: daj mi svû dceru v manzelftwo da mihi eam uxo- rem 1305; baba velmi starâ biese v jeho manzelftwie in eius contubernio r42b; čistota w manzelftwie in matrimonio 204P. Marcimia(nu)s v. Martinzanus. Marek, m., jm. os.: udedlnika, jemuž marek diechu Marcum 82% — Adj. possess, -óv: k markowíe peleái Marci 82b. Mareos, jm. mistni: z mareocye (sic) de Mareote 122b, Maří, f., jm. os.: uzi&l svatû marzif, matku bozi Mariam 188%. Maria, f., jm. os.: Marya, jeśto sluove Magdalena Maria 64%. Marijé, f., jm. os.: £ marygif, matkû boží Maria 136b, Marina, f., jm. os.: Żivot svatć Maryny Marinae C 2072. marináf, m., plavec: marynarzie toho neb (C nebo) plavcě ACE ad 166%, Marinové v. Mazices. i Marinus, m., jm. os.: mnich, jemužto dějí Marynus Marinus C 2082, Marnas, m., jm. boha: Marnaf, ta modla Marnas 157. marnéř, m., plavec: v syna toho mar- nerzie zlý duch vstúpiv naucleri' 166%,
Strana 537
marny, adj., nicotny: (lidé) toho, jenž s lidmi obcuje, marnym nazyváchu vilis 153P; marne a padńcie zbožie vana G XVIII?, — Adv. -né: Ze tak dláhy tas marnie ztrávili inaniter 128%, Maronias, jm. místní: Raronys (sic) měs- tečko Maronias 142%; Raromas C, Ra- rynyas E, Sarynyas A ad t. Marsitas, m., jm. os.: mladec menovany f" Mefycas (sic) 1588, | Marta, f., jm. os.: Maria nemuoż bez Marty byti Martha 64%, Martinianus, m., jm. os.: Marcymiaf (sic), jeden šlechtic Martinianus 192%; Mar- tyanus (sic) A ad t., Marcimianus (sic) C ad t., Martymianus (sic) E ad t. mary, plur, f.: (hluchý) pade přčd ma- ramí ante feretrum 141%, : maso, n.: maffo jiesti carnes 8ob. mast, f.: kořením a vonnými maftmí pigmenta 65%; by bylo (tělo) drahými maftmí pomazáno unguentis 170b, *matera, máti, máté, £, maika: (bratr) uzíó svü materz matrem 995; muoj otec i má matí mater 135%; mate, povzdrž sé málo mater 137b: matery své dčti tomu učie matres 168%; sva- tÿch postuov mati nutrix 103%; matie své déti odchová nutrix 36b, — Adj. possess. matefin: po smrti otcové a materzinie amborum parentum 37P. matka, f.: šlechetná matko mater 57%; otce i Matkÿ G XVIII, Mauma, maumicky v. Majuma. Maxencius v. Maximianus. Maximianus, m., jm. os.: kat a litec makxencyus (sic) Maximiani 1915; Ma- ximianus ACE ad t.; za makcymíana (sic) ciesaté Maximiano 196%; Maxi- miana DAC ad t.; Maxymina (sic) E ad t. mazáček, m., (mazaná) placka: velíš-li, otče, ať učiním malý mazaczek? parum“ placentae 632, mazanćek, m., (mazand) placka: ty by byl s stredem utinil mazanczek D ad 63), mazanec, m., (mazaná) placka: učiním maly mazanecz D ad 63%; (učedník) da mu (starci) toho maząncze D ad 63b, mazati, impf.: (Jan) kazal se jim (olejem) mazatí 35; ani biechu svatym olejem mazaní unctione olei 170*; když budú (těla) mazana olejem olei lenitate mollita 175), 73537 Mazices, plur. m., 7m. národní: Mazy- nowe (sic) tak řečení Mazices 96%; Marynowe (sic) D ad t.; Mazytes (sic) ti pohani Mazices 124b. méieti, impf., vZéci: (jak) jeho zlí duchové mezechu do muk AC ad 9ob; uztéchom dva, ana fye po nás mczíta aspicimus duos venire 145b, müléti, impf, umdlévati: mdleffe jemu télo postem arebant membra 108%, mülíti, impf. cni mdlým: v úsilí tělo mdlec v rozlióném utrpení macerare 42%; žiezen mé mdlíf macerat 90%. mdioba, f.: mdloba a hubenstvie zlych diábluov debilitas 178b, mdly, adj.: aniZ všakž (ďáblové) přčká- Zéjí tám mdlym infirmos 90b; 6, kterak jsme mdle viery quanta infirmitas 100% (sestra), jenZ Diese pfirozenie mdleiffieho infirmior 172b; kdyż sem medl v Zádosti télesné infirmior 175b; (panna) bieše velmi mdla na všem těle debilis 197; když jest byl mdel na své údy debilitate constrictus D 111, meč, m.: mecz plamenný ignea romphaea 115%; měj mecz svého skrúšenie hotov gladium 134. měččnie, n., smečení: ovčie míeczieníc ba- latus 155%, med, m.: (včela) vždy med dělá 92b, mód, f.: med (sic) i mosaz aeramentum 183%; mied DACE ad t. médénicé, medenicé, f£: vezma vody w medenícy in pelvim 47b. měděný, adj.: vrata medíena portas aereas 175%, ' medový, adj.: sladká vuonč, jako medowa saporem mellis 105b, medvéd, nedvéd, m.: nedwieda pctupo- vách ursum 47b. medvězí, nedvězí, adj., medvědí: v hlà- pých tvářích, i ve lvovůú i w nedwiezy (tvář) ursorum 176b, měch, m.: aby sobě učinil míech saccum 84%. mókky, adj.: chleb miekky a velmi světlý calidi 20% (odch.); skála tvrdá a s druhé strany miekka molliter 168%. Melecián, m., stoupenec Meleciův: aby nepristúpali k mileczyanom, k těm kaciefóm D 181P; k Mileczanom (sic) AE ad t. Melecius, m., jm. os. — Adj. possess.
marny, adj., nicotny: (lidé) toho, jenž s lidmi obcuje, marnym nazyváchu vilis 153P; marne a padńcie zbožie vana G XVIII?, — Adv. -né: Ze tak dláhy tas marnie ztrávili inaniter 128%, Maronias, jm. místní: Raronys (sic) měs- tečko Maronias 142%; Raromas C, Ra- rynyas E, Sarynyas A ad t. Marsitas, m., jm. os.: mladec menovany f" Mefycas (sic) 1588, | Marta, f., jm. os.: Maria nemuoż bez Marty byti Martha 64%, Martinianus, m., jm. os.: Marcymiaf (sic), jeden šlechtic Martinianus 192%; Mar- tyanus (sic) A ad t., Marcimianus (sic) C ad t., Martymianus (sic) E ad t. mary, plur, f.: (hluchý) pade přčd ma- ramí ante feretrum 141%, : maso, n.: maffo jiesti carnes 8ob. mast, f.: kořením a vonnými maftmí pigmenta 65%; by bylo (tělo) drahými maftmí pomazáno unguentis 170b, *matera, máti, máté, £, maika: (bratr) uzíó svü materz matrem 995; muoj otec i má matí mater 135%; mate, povzdrž sé málo mater 137b: matery své dčti tomu učie matres 168%; sva- tÿch postuov mati nutrix 103%; matie své déti odchová nutrix 36b, — Adj. possess. matefin: po smrti otcové a materzinie amborum parentum 37P. matka, f.: šlechetná matko mater 57%; otce i Matkÿ G XVIII, Mauma, maumicky v. Majuma. Maxencius v. Maximianus. Maximianus, m., jm. os.: kat a litec makxencyus (sic) Maximiani 1915; Ma- ximianus ACE ad t.; za makcymíana (sic) ciesaté Maximiano 196%; Maxi- miana DAC ad t.; Maxymina (sic) E ad t. mazáček, m., (mazaná) placka: velíš-li, otče, ať učiním malý mazaczek? parum“ placentae 632, mazanćek, m., (mazand) placka: ty by byl s stredem utinil mazanczek D ad 63), mazanec, m., (mazaná) placka: učiním maly mazanecz D ad 63%; (učedník) da mu (starci) toho maząncze D ad 63b, mazati, impf.: (Jan) kazal se jim (olejem) mazatí 35; ani biechu svatym olejem mazaní unctione olei 170*; když budú (těla) mazana olejem olei lenitate mollita 175), 73537 Mazices, plur. m., 7m. národní: Mazy- nowe (sic) tak řečení Mazices 96%; Marynowe (sic) D ad t.; Mazytes (sic) ti pohani Mazices 124b. méieti, impf., vZéci: (jak) jeho zlí duchové mezechu do muk AC ad 9ob; uztéchom dva, ana fye po nás mczíta aspicimus duos venire 145b, müléti, impf, umdlévati: mdleffe jemu télo postem arebant membra 108%, mülíti, impf. cni mdlým: v úsilí tělo mdlec v rozlióném utrpení macerare 42%; žiezen mé mdlíf macerat 90%. mdioba, f.: mdloba a hubenstvie zlych diábluov debilitas 178b, mdly, adj.: aniZ všakž (ďáblové) přčká- Zéjí tám mdlym infirmos 90b; 6, kterak jsme mdle viery quanta infirmitas 100% (sestra), jenZ Diese pfirozenie mdleiffieho infirmior 172b; kdyż sem medl v Zádosti télesné infirmior 175b; (panna) bieše velmi mdla na všem těle debilis 197; když jest byl mdel na své údy debilitate constrictus D 111, meč, m.: mecz plamenný ignea romphaea 115%; měj mecz svého skrúšenie hotov gladium 134. měččnie, n., smečení: ovčie míeczieníc ba- latus 155%, med, m.: (včela) vždy med dělá 92b, mód, f.: med (sic) i mosaz aeramentum 183%; mied DACE ad t. médénicé, medenicé, f£: vezma vody w medenícy in pelvim 47b. měděný, adj.: vrata medíena portas aereas 175%, ' medový, adj.: sladká vuonč, jako medowa saporem mellis 105b, medvéd, nedvéd, m.: nedwieda pctupo- vách ursum 47b. medvězí, nedvězí, adj., medvědí: v hlà- pých tvářích, i ve lvovůú i w nedwiezy (tvář) ursorum 176b, měch, m.: aby sobě učinil míech saccum 84%. mókky, adj.: chleb miekky a velmi světlý calidi 20% (odch.); skála tvrdá a s druhé strany miekka molliter 168%. Melecián, m., stoupenec Meleciův: aby nepristúpali k mileczyanom, k těm kaciefóm D 181P; k Mileczanom (sic) AE ad t. Melecius, m., jm. os. — Adj. possess.
Strana 538
538 -ióv: ani (knížata) bludu kacieřského ariánského a Muleczynona (sic) násle- dují Arianorum et Meletianorum D 7 1815; Mileczynowa (sic) AE ad t; Milecyana (sic) C ad t. melotes, plur. pláště: kde sú vasé me- loces (sic) melotes 72b; Melotes ACE ad t. Memfis, £., jm. místní: (poušť), ješto dótčí Menphis (sic) té vlasti guod est Memphis contiguum 110%, Memphis C ad t.; v menfye (sic) mésté Memphis 160%; do menfye (sic) Memphim t.; do Monphie (sic) AE ad t.; v Menfeos (sic) v téch vlastech in regionibus Mempheos 34^. méiie, adv.: tfi tisícé a nic mene minus 162b, Menfeos, Menfis v. Memfis. meni, adj. kompar.: ać kto můdřější biese, ten sé ke váám obecnś menflij méjiese mediocris 2*; vséch naîmenflif omnium minimus t.; nagmenffie cbvíle exiguum temporis punctum r107?; o menfficht budu mlééti de minoribus 111b, měniti, impf.: (Antonius) ani je rúcha mienil ani noh umýval nec vestimen- tum mutavit D 1832, Meora v. Meroa. méficé, f.: patnádcte míerzíc obilé mo- dios 158%, Meroa, f., jm. místní: do toho městečka, jenZ sluove Meroa Meroë 141%; Meora (sic) ACE ad t. mésiec, m.: (Hilarion) upatři po me- fyćcy, ano. na ň klopocí koni s vozem splendente luna 155, v měsíčním světle; — (Agathon) tu byl čtyři me- fyecye mensibus 86%, Mesikas v. Mavsitas. Mesopotamie, £, jm. zemé: k vévodé té vlasti Mefcpotamíe Mesopotamiae 146b, městce, n., městečko: by (moře) jich mieftcye nepoziélo oppidum 1682, městečko, n.: podlé míefteczka vicum 1265; Raronis, tak fedené miefteczko viculus 142%; v tom míefteczku bie&e hospoda in emporio C 207b, mésti, impf.: tot prikazuji, aby v$ecko po klášteru čisto měl a sám vodu nosé metl utaguam adnecessaria purganda portes C 208b (volně). městišče, n.: jáz nižádného miesta ni míeftifftie nedržím nullum locum, nul- lam civitatem r89b. město, n.: v tom míeftíe blízkém civitate 65; (Hilarion) nikdy nepfébyval v míef- tech in urbibus 165% městský, adj.: s velikú ctí a duostojen- stvím mnichuov i f míefckym mona- chorum et oppidorum 170P, měšččnín, m.: všicni míefftene jsá pravi kfésténé cives 33b. meškánie, n.: beze váeho meffkaníe sine mora 13b, meškati, impf. — Otdleti: nemeffkagz vstúpiti ne tardes ascendere 137%; když vidieše, an dlúho meffka videret illum moras facere 146%; co meffkate mora- mini ACE ad r46*. — Zanedbávati: nerodiZ své du&é meffkatí non negligas animam 12%, metati, impf.: (čáp) počě jedovatà (ze- linku) pryč metatí rrob, metenie, n.: vodu k metení sám sobě nosil ad necessaria purganda G XXb, Methona, f., jm. místní: v mohoníe (sic) v takém městečku Methonae 167%; v Motonie (sic) A ad t., v Mothoníe AE ad t. metla, f.: (opat) oba metlamí zbi virgis 108%, mezé, f.: bieše sváda o mezíe de finibus 19%, mezi, praep. — S akk.: uchopivše toho člověka mezy fye 7% — S instr.: jest-li který žák mezy nami svéceny in nobis 4%; mezy Egiptem a mezy tu wiaftif, jenż sluove Afrika inter Aegyptum et Africam 105%; bratřie mezy febu vecéchu inter se 77b; kdyZ biese (Peor) v pietímezydfyetma letech viginti et quinque 55P. mezk, m.: oltář obstúpen množstvím mezkuow mulorum 2062, mieniti, impf.: (bratii) pocéchu sé diviti zázraku takému, co by {ye tiem míenílo quid sibi vellet hoc 255, zname- nalo; co fye tiem mienij, je$to svaty Pavel die quid est, quod ait apostolus 80%, myslí; aby jima (Antonín) pově- děl, co tiem míeníj guidnam rei esset 151) (odch.); toho neminim zatajiti E ad 20%, nemyslím, nehodlám; lodí, Kamz plavec mienif, tam sama běží 8%, mó zamířeno.
538 -ióv: ani (knížata) bludu kacieřského ariánského a Muleczynona (sic) násle- dují Arianorum et Meletianorum D 7 1815; Mileczynowa (sic) AE ad t; Milecyana (sic) C ad t. melotes, plur. pláště: kde sú vasé me- loces (sic) melotes 72b; Melotes ACE ad t. Memfis, £., jm. místní: (poušť), ješto dótčí Menphis (sic) té vlasti guod est Memphis contiguum 110%, Memphis C ad t.; v menfye (sic) mésté Memphis 160%; do menfye (sic) Memphim t.; do Monphie (sic) AE ad t.; v Menfeos (sic) v téch vlastech in regionibus Mempheos 34^. méiie, adv.: tfi tisícé a nic mene minus 162b, Menfeos, Menfis v. Memfis. meni, adj. kompar.: ać kto můdřější biese, ten sé ke váám obecnś menflij méjiese mediocris 2*; vséch naîmenflif omnium minimus t.; nagmenffie cbvíle exiguum temporis punctum r107?; o menfficht budu mlééti de minoribus 111b, měniti, impf.: (Antonius) ani je rúcha mienil ani noh umýval nec vestimen- tum mutavit D 1832, Meora v. Meroa. méficé, f.: patnádcte míerzíc obilé mo- dios 158%, Meroa, f., jm. místní: do toho městečka, jenZ sluove Meroa Meroë 141%; Meora (sic) ACE ad t. mésiec, m.: (Hilarion) upatři po me- fyćcy, ano. na ň klopocí koni s vozem splendente luna 155, v měsíčním světle; — (Agathon) tu byl čtyři me- fyecye mensibus 86%, Mesikas v. Mavsitas. Mesopotamie, £, jm. zemé: k vévodé té vlasti Mefcpotamíe Mesopotamiae 146b, městce, n., městečko: by (moře) jich mieftcye nepoziélo oppidum 1682, městečko, n.: podlé míefteczka vicum 1265; Raronis, tak fedené miefteczko viculus 142%; v tom míefteczku bie&e hospoda in emporio C 207b, mésti, impf.: tot prikazuji, aby v$ecko po klášteru čisto měl a sám vodu nosé metl utaguam adnecessaria purganda portes C 208b (volně). městišče, n.: jáz nižádného miesta ni míeftifftie nedržím nullum locum, nul- lam civitatem r89b. město, n.: v tom míeftíe blízkém civitate 65; (Hilarion) nikdy nepfébyval v míef- tech in urbibus 165% městský, adj.: s velikú ctí a duostojen- stvím mnichuov i f míefckym mona- chorum et oppidorum 170P, měšččnín, m.: všicni míefftene jsá pravi kfésténé cives 33b. meškánie, n.: beze váeho meffkaníe sine mora 13b, meškati, impf. — Otdleti: nemeffkagz vstúpiti ne tardes ascendere 137%; když vidieše, an dlúho meffka videret illum moras facere 146%; co meffkate mora- mini ACE ad r46*. — Zanedbávati: nerodiZ své du&é meffkatí non negligas animam 12%, metati, impf.: (čáp) počě jedovatà (ze- linku) pryč metatí rrob, metenie, n.: vodu k metení sám sobě nosil ad necessaria purganda G XXb, Methona, f., jm. místní: v mohoníe (sic) v takém městečku Methonae 167%; v Motonie (sic) A ad t., v Mothoníe AE ad t. metla, f.: (opat) oba metlamí zbi virgis 108%, mezé, f.: bieše sváda o mezíe de finibus 19%, mezi, praep. — S akk.: uchopivše toho člověka mezy fye 7% — S instr.: jest-li který žák mezy nami svéceny in nobis 4%; mezy Egiptem a mezy tu wiaftif, jenż sluove Afrika inter Aegyptum et Africam 105%; bratřie mezy febu vecéchu inter se 77b; kdyZ biese (Peor) v pietímezydfyetma letech viginti et quinque 55P. mezk, m.: oltář obstúpen množstvím mezkuow mulorum 2062, mieniti, impf.: (bratii) pocéchu sé diviti zázraku takému, co by {ye tiem míenílo quid sibi vellet hoc 255, zname- nalo; co fye tiem mienij, je$to svaty Pavel die quid est, quod ait apostolus 80%, myslí; aby jima (Antonín) pově- děl, co tiem míeníj guidnam rei esset 151) (odch.); toho neminim zatajiti E ad 20%, nemyslím, nehodlám; lodí, Kamz plavec mienif, tam sama běží 8%, mó zamířeno.
Strana 539
miesti sé, impf., molati se, plésti se, sem tam pobíhati: mniece, by fye (lvice) přěd námi matla 146b, miesto, n.: všed na to míefto locum 82; v těch míeftech locis 16%; na tom mieftie loco 23%; — na tom míeftie, jakž brzo toho uslyšal zamenie zvuk, inhed sě vzchopieše in eodem puncto 116%, v tom okamžiku; — potom od toho míefta nemocných lidí k ňemu veliké množstvie přivedl 167%, od té doby. miesto, praep.: (Jan) svatyni těla božieho miefto pokrma pfijimaże rob; mijefto boha pro deo r49b, mieska, f£, pobouření: bojímt sé, aby v bratií ustaviónych mieffka nebyla C 203b. mile, f.: desét míl vzdál odtavad decem milibus 36*; ten (kostel) bieśe bezmól za dvě mílhn odtud duobus milibus 105P; hora velmi vysoká, dobřě za mili per mille passus 164, Milecian, Milecius v. Mei-. milosrdenstvie, n.: ukažte, bratřie, své milofrdenftwíe charitatem C 204P. milosrdie, n., milosrdenstvi: pokora chyli vśćcky k mílofrdíí ad charitatem 790*; mílofrdiet chytrosti nemá misericordia 159%; kféstanskÿ lid w mílofrdíf boha chválí Dei clementiam veneratus 202% (odch.). milosrdny,adj.: starcibiechu tiáiapokorni a mílofrdníj quieti, lenes, tranquilli 2%; v tom mílofrdnem diele erga opus cha- ritatis 1225; Jezukristem, bohem naším mílofrdnym clementiss:mum deum 572. milost, f., Získa, milost: míloft bratrská charitas fratrum I*; on jich { miloftij ochotně každého (každého jich = každé- ho z nich) přijímáše tota religione 16%; tu sé veliká míloft v hnév obráti magni- tudo amoris 160%; tak vel'kü miloftif biechu naplňeni gratia 33%; miloft boží a dary jeho nám ukazovése na- plňené dei clementiam 179%; mysl rosú boží, miloftij bývá skropena gratiae 102b, milostivý, adj., milostivý, dobvotivý: tak[é] jest měl (Amonius) milosrdie,že nižádný neviděl tak míloftíweho 36b; hospodin míloftíwy a pio Salvatore 56; 6 Ježíši míloftíwy Jesu bone 146%; aby byli (králové) míloftíwí poddaným cle- mentiae 2055, — Adv. -vě: jáhen přije 539 miloftiwie to tresktdnie aequanimiter 4b, v lásce; míloftíwiet sem přijal vaši prosbu magna cum laetitia 171b. milovänie, n.: milowanie Zen pféstane amor 181b; srdce (bylo) pečlivo w mi- lowaní bázni božie in zelo timoris G XVIII?, milovati, impf.: pokoj vždy mílvgte dili- gite 95; jeden jiność milowaffe jednu pannu deperibat 159%, milovník, m.: ostavsi vééch svÿch milow- nikvow amatoribus 100%; diábla mí- lownika amoris daemonem 160%, mily, adj.: nagmílegffíe dietky dulcissimi .5*; nagmílegífí syná&kové charissimi 5b; bohu mile lidi deo amabiles 34b; mílt jest (Simeon) bohu i andélóm dilectus 135; již mi bieše míla má robota delectabat me 144%, — Adv. mile: to oni mile slibichu gratanter 93b; vždy jim dadieše každému mile cum gaudio 84%; aby míle a pokorně trpéli 195b, rádi, mimo, praep.: lani pobóże 1nímo níe prae- teribat secus illos 139%; to mé&j mimo wifecko gine na paméti prac omnibus 95b. minovati, impf., pomíjetr: priložím sna- ženstvie k dielu, a mínvgie ušima svýma jich (protivníků) vrtránie trans- ibo r53b, nedbaje na reptdni. minulý, adj. — Minulý: zapomana mínv- leho utrpenie praeterita 175b — Po- míjející: věčné za mínvie věci bývají kúpeny transitoriis 101; tyto všecky véci minule transeuntibus G XVIII?. minüti, pf.: ujdi málo s cěsty, ažť tito (bratíí) mínv transeant roo*; mnoho dní mínv našemu přiebytku manžel- skému transeunt 144b; rok minv exacto anno 157%; všeckoť, cožť jest na tomto světě, mínet praeterire 1615; (zjev) mynul z jeho vidénie C ad 149%, zmizel; — také toho nemyneme, což smy viděli AC ad 20%, nepomineme, nevynecháme; mynu g:e (klevetníky), uši zatkajś transibo ACE ad 153b. minuty, adj., uplynulý: nepočítal Eliáš mínvteho času praeteritum 175b. mír, m., pokoj: mir mnohym (sic m. mnohý) milujícím ve (nespr.) jmě tvé, pane pax multa diligentibus nomen tuum, domine 1b; by hnévu v mír ne- cbrátil in pacem 208%,
miesti sé, impf., molati se, plésti se, sem tam pobíhati: mniece, by fye (lvice) přěd námi matla 146b, miesto, n.: všed na to míefto locum 82; v těch míeftech locis 16%; na tom mieftie loco 23%; — na tom míeftie, jakž brzo toho uslyšal zamenie zvuk, inhed sě vzchopieše in eodem puncto 116%, v tom okamžiku; — potom od toho míefta nemocných lidí k ňemu veliké množstvie přivedl 167%, od té doby. miesto, praep.: (Jan) svatyni těla božieho miefto pokrma pfijimaże rob; mijefto boha pro deo r49b, mieska, f£, pobouření: bojímt sé, aby v bratií ustaviónych mieffka nebyla C 203b. mile, f.: desét míl vzdál odtavad decem milibus 36*; ten (kostel) bieśe bezmól za dvě mílhn odtud duobus milibus 105P; hora velmi vysoká, dobřě za mili per mille passus 164, Milecian, Milecius v. Mei-. milosrdenstvie, n.: ukažte, bratřie, své milofrdenftwíe charitatem C 204P. milosrdie, n., milosrdenstvi: pokora chyli vśćcky k mílofrdíí ad charitatem 790*; mílofrdiet chytrosti nemá misericordia 159%; kféstanskÿ lid w mílofrdíf boha chválí Dei clementiam veneratus 202% (odch.). milosrdny,adj.: starcibiechu tiáiapokorni a mílofrdníj quieti, lenes, tranquilli 2%; v tom mílofrdnem diele erga opus cha- ritatis 1225; Jezukristem, bohem naším mílofrdnym clementiss:mum deum 572. milost, f., Získa, milost: míloft bratrská charitas fratrum I*; on jich { miloftij ochotně každého (každého jich = každé- ho z nich) přijímáše tota religione 16%; tu sé veliká míloft v hnév obráti magni- tudo amoris 160%; tak vel'kü miloftif biechu naplňeni gratia 33%; miloft boží a dary jeho nám ukazovése na- plňené dei clementiam 179%; mysl rosú boží, miloftij bývá skropena gratiae 102b, milostivý, adj., milostivý, dobvotivý: tak[é] jest měl (Amonius) milosrdie,že nižádný neviděl tak míloftíweho 36b; hospodin míloftíwy a pio Salvatore 56; 6 Ježíši míloftíwy Jesu bone 146%; aby byli (králové) míloftíwí poddaným cle- mentiae 2055, — Adv. -vě: jáhen přije 539 miloftiwie to tresktdnie aequanimiter 4b, v lásce; míloftíwiet sem přijal vaši prosbu magna cum laetitia 171b. milovänie, n.: milowanie Zen pféstane amor 181b; srdce (bylo) pečlivo w mi- lowaní bázni božie in zelo timoris G XVIII?, milovati, impf.: pokoj vždy mílvgte dili- gite 95; jeden jiność milowaffe jednu pannu deperibat 159%, milovník, m.: ostavsi vééch svÿch milow- nikvow amatoribus 100%; diábla mí- lownika amoris daemonem 160%, mily, adj.: nagmílegffíe dietky dulcissimi .5*; nagmílegífí syná&kové charissimi 5b; bohu mile lidi deo amabiles 34b; mílt jest (Simeon) bohu i andélóm dilectus 135; již mi bieše míla má robota delectabat me 144%, — Adv. mile: to oni mile slibichu gratanter 93b; vždy jim dadieše každému mile cum gaudio 84%; aby míle a pokorně trpéli 195b, rádi, mimo, praep.: lani pobóże 1nímo níe prae- teribat secus illos 139%; to mé&j mimo wifecko gine na paméti prac omnibus 95b. minovati, impf., pomíjetr: priložím sna- ženstvie k dielu, a mínvgie ušima svýma jich (protivníků) vrtránie trans- ibo r53b, nedbaje na reptdni. minulý, adj. — Minulý: zapomana mínv- leho utrpenie praeterita 175b — Po- míjející: věčné za mínvie věci bývají kúpeny transitoriis 101; tyto všecky véci minule transeuntibus G XVIII?. minüti, pf.: ujdi málo s cěsty, ažť tito (bratíí) mínv transeant roo*; mnoho dní mínv našemu přiebytku manžel- skému transeunt 144b; rok minv exacto anno 157%; všeckoť, cožť jest na tomto světě, mínet praeterire 1615; (zjev) mynul z jeho vidénie C ad 149%, zmizel; — také toho nemyneme, což smy viděli AC ad 20%, nepomineme, nevynecháme; mynu g:e (klevetníky), uši zatkajś transibo ACE ad 153b. minuty, adj., uplynulý: nepočítal Eliáš mínvteho času praeteritum 175b. mír, m., pokoj: mir mnohym (sic m. mnohý) milujícím ve (nespr.) jmě tvé, pane pax multa diligentibus nomen tuum, domine 1b; by hnévu v mír ne- cbrátil in pacem 208%,
Strana 540
540 mířenie, n., smív: k myrziený povoliti A, ad rob. mifiti, impf., smi/ovati: (Antonius) mí- rzieffe hnévníky concordabat 170%, misa, f.: (dábel) povrZe jemu na cásté stfiebrná mífu discum 177b, miska, f.: sttiebrná mifku AE ad r77b. mistr, m.: učenie dobrého míftra ma- gistri 37%; ktoż chce miftrem b$ti doctorem 69%: vasi miftrzi poëtae 202b, mistra, f., mistryně: uzřěv sestru mýftru nad jinymi pannami AC ad r94b mistrovstvie, n.: umënim a miftrowftwim 167%, mistryně, f.: uzfóv sestru miftryni nad jinymi pannami magistram 194b, miśsky v. mnišský. Mitoruře, n., jm. místní: město ejipské jenž sluove Mitorvrze (sic) Rhinoco- rurae I57P; mytorure ACE ad t. mlad, f., mladost: dobré jest člověku, když z mladi břieme nese 103%, mladček, m., mladíček: aby ohlédal toho mladeczka pracného infantem 89h; vezmi toho mladeczka s sebü infantem 89b. mladec, m.: mladec pos prositi iuvenis 30*; biese jeden mladec adolescens ror?, mládenček, m.: sta pféd ním (Zenonem) mjadenczek infans 98*, mládenec, m.: otec toho mladenče infan- tui G XIX*; dva syny mladencye adolescentulos 56?, — Adj. possess. -óv: tólce mladencowo ostaviv (otec jeho) u peleši filii 77% (volně). mladicé, f.: jako Zenka mladícye mulier meretrix 71b, mladička, £., dívka: vzaváe mladiczku od mléka s sebá infantulam G XVIII?, mladiékyÿ, adj.: (bohéé) jméjie[se] (C maje) syna mladyezkeho AC ad 112%, miadost, f.: od miadofti 149; z miadofti détiné a pueritia 28b; diviechu sé vSicni jeho mladoftí aetatem r54b. mladý, adj.: bratr mlazffíj iunior frater 48% když to tomu mlademv též učini iuveni 70b, z svého mladeho včku ab adolescentia sua 117%; (sestra) kterážto pokoleniem a lety mladffie bieśe sexu et aetate infirmior A, Ib; — (stařec) vecé k svému míiazffiemu discipulo 52b. mléénie, n.: pokoj a mlczieníe milujte silentium 9*; f mlcziením toho neopus- tímy silentio praeterire 39b. mlééti, impf.: opat mlczieffe tacebat 80b; o jehož ménu chci mlezíetí sileo 125%; pocéch tak mlczie mysliti tacitus 145%, > . mléčné, n., mléčné jedení: plástuov strdi i mleczneho dosti lactis 20%, mléko, n.: mlekem sú živi lacte 105%, mléti, impf: an (statec) Zrnovci. mele molam vertentem 105%, mluvenie, n.: aby (mnohomluvní) své miuwenie miććnim sóżili ro3*, mluviti, impf.: (bratfi) mivwiechu z sva- tćho pisma mezi sebń loquebantur 59%; takové věci mluwieče k Eufrozyně illo dicente G XVITIIb; (člověk) jé sě syrskû fëé miuwiti 161%; ti, ješto rádi mnoho mluwíe vaniloqui 103%; archan- dél mluwii Zachafovi loqueretur 1875, k Zachariásovi; Mucius k té bratií mivwieffe sermonem faciente 265; co jich jest, je&to o bozé miuwíe loquntur 1225; bratíie mezi sebü o to miuwiechu a fratribus haberetur iste tractatus 199%, o tom mluvili; chtěl sem mluwiti s tebú colloqui G XIXb, muieti, impf., domnívati se: jakoż mnyte secundum opinionem vestram 5*;stafec mníe, by pacholík na modlitbách ležal speraret 77^, Ze leZí; nemmíete, bycht já . jim zdravie dal nolite putare 2045; — komuż fye mnij, by tento svět. opustil se putat renuntiasse 5b, komu se zdá, Ze; mny mi fie, Ze... videtur A ad 147%; z nížto (z nichž dvou, Eliáše a Jana Křt.) [i] Eliá$ mníeffe (sic m. mní sč), že jest včeší [prorok] neźli mnichovy (sic, m. mnich), a (sic m. i) sv. Jan, ješto (který) dřieve pro- rokoval, než sě narodil 147%; — (Arse- nius) mníe svého uceníka i otevíé jemu (bratrovi)sperans suum esse discipulum 93b, myslil, Ze je to učedník; (mnich) mníeffe jeho (dábla) posla pravedlivého credidit eum internuntium 125*, po- kládal ho za posla; — mní fye najniZ&í v&éch lidí crede te inferiorem esse 975; v ňemžto (v klášteře) fye mnieffe Skryjó in quo se credidit ignorandum 118b, myslil, Ze se skryje; — (Jero- nymus) mníen jest, by následoval knih Origenovych Originem secutus puta- batur 106b (latinismus); — ktery mnijfs vlk má ovéiéku roztrhal quis putas lupus G XIX% asi,
540 mířenie, n., smív: k myrziený povoliti A, ad rob. mifiti, impf., smi/ovati: (Antonius) mí- rzieffe hnévníky concordabat 170%, misa, f.: (dábel) povrZe jemu na cásté stfiebrná mífu discum 177b, miska, f.: sttiebrná mifku AE ad r77b. mistr, m.: učenie dobrého míftra ma- gistri 37%; ktoż chce miftrem b$ti doctorem 69%: vasi miftrzi poëtae 202b, mistra, f., mistryně: uzřěv sestru mýftru nad jinymi pannami AC ad r94b mistrovstvie, n.: umënim a miftrowftwim 167%, mistryně, f.: uzfóv sestru miftryni nad jinymi pannami magistram 194b, miśsky v. mnišský. Mitoruře, n., jm. místní: město ejipské jenž sluove Mitorvrze (sic) Rhinoco- rurae I57P; mytorure ACE ad t. mlad, f., mladost: dobré jest člověku, když z mladi břieme nese 103%, mladček, m., mladíček: aby ohlédal toho mladeczka pracného infantem 89h; vezmi toho mladeczka s sebü infantem 89b. mladec, m.: mladec pos prositi iuvenis 30*; biese jeden mladec adolescens ror?, mládenček, m.: sta pféd ním (Zenonem) mjadenczek infans 98*, mládenec, m.: otec toho mladenče infan- tui G XIX*; dva syny mladencye adolescentulos 56?, — Adj. possess. -óv: tólce mladencowo ostaviv (otec jeho) u peleši filii 77% (volně). mladicé, f.: jako Zenka mladícye mulier meretrix 71b, mladička, £., dívka: vzaváe mladiczku od mléka s sebá infantulam G XVIII?, mladiékyÿ, adj.: (bohéé) jméjie[se] (C maje) syna mladyezkeho AC ad 112%, miadost, f.: od miadofti 149; z miadofti détiné a pueritia 28b; diviechu sé vSicni jeho mladoftí aetatem r54b. mladý, adj.: bratr mlazffíj iunior frater 48% když to tomu mlademv též učini iuveni 70b, z svého mladeho včku ab adolescentia sua 117%; (sestra) kterážto pokoleniem a lety mladffie bieśe sexu et aetate infirmior A, Ib; — (stařec) vecé k svému míiazffiemu discipulo 52b. mléénie, n.: pokoj a mlczieníe milujte silentium 9*; f mlcziením toho neopus- tímy silentio praeterire 39b. mlééti, impf.: opat mlczieffe tacebat 80b; o jehož ménu chci mlezíetí sileo 125%; pocéch tak mlczie mysliti tacitus 145%, > . mléčné, n., mléčné jedení: plástuov strdi i mleczneho dosti lactis 20%, mléko, n.: mlekem sú živi lacte 105%, mléti, impf: an (statec) Zrnovci. mele molam vertentem 105%, mluvenie, n.: aby (mnohomluvní) své miuwenie miććnim sóżili ro3*, mluviti, impf.: (bratfi) mivwiechu z sva- tćho pisma mezi sebń loquebantur 59%; takové věci mluwieče k Eufrozyně illo dicente G XVITIIb; (člověk) jé sě syrskû fëé miuwiti 161%; ti, ješto rádi mnoho mluwíe vaniloqui 103%; archan- dél mluwii Zachafovi loqueretur 1875, k Zachariásovi; Mucius k té bratií mivwieffe sermonem faciente 265; co jich jest, je&to o bozé miuwíe loquntur 1225; bratíie mezi sebü o to miuwiechu a fratribus haberetur iste tractatus 199%, o tom mluvili; chtěl sem mluwiti s tebú colloqui G XIXb, muieti, impf., domnívati se: jakoż mnyte secundum opinionem vestram 5*;stafec mníe, by pacholík na modlitbách ležal speraret 77^, Ze leZí; nemmíete, bycht já . jim zdravie dal nolite putare 2045; — komuż fye mnij, by tento svět. opustil se putat renuntiasse 5b, komu se zdá, Ze; mny mi fie, Ze... videtur A ad 147%; z nížto (z nichž dvou, Eliáše a Jana Křt.) [i] Eliá$ mníeffe (sic m. mní sč), že jest včeší [prorok] neźli mnichovy (sic, m. mnich), a (sic m. i) sv. Jan, ješto (který) dřieve pro- rokoval, než sě narodil 147%; — (Arse- nius) mníe svého uceníka i otevíé jemu (bratrovi)sperans suum esse discipulum 93b, myslil, Ze je to učedník; (mnich) mníeffe jeho (dábla) posla pravedlivého credidit eum internuntium 125*, po- kládal ho za posla; — mní fye najniZ&í v&éch lidí crede te inferiorem esse 975; v ňemžto (v klášteře) fye mnieffe Skryjó in quo se credidit ignorandum 118b, myslil, Ze se skryje; — (Jero- nymus) mníen jest, by následoval knih Origenovych Originem secutus puta- batur 106b (latinismus); — ktery mnijfs vlk má ovéiéku roztrhal quis putas lupus G XIX% asi,
Strana 541
mnich, m.: ejipských mníchvow mona- chos zi, mnichovsky, adj. mnišský: ptiebytci mnichowitt D ad 33b; k stavu mni- chowfkemu E ad ssb. mnichovy, adj, mnisshÿ: priebytci mni- chowij monachorum 33P; mnichowe rücho monachilem 67b. mnísek, m.: mezi mníffky inter monachos 122, mní&kovy, adj., mnissky: sbor mnyffkowy C ad 24b. mnišský, adj.: v sboru mniff(kem mona- steriorum 1isb; v sbor mífffky 245; mnífke? obcovánie monachorum G XVIIIe, mnoho, n. a adv.: ze mnoha málo pově- děti pauca de plurimis 1885; nebo smy vidéli mnoho starcuov multos patres ib; divóv pfieliS mnoho multas vir- tutes 11%; nemocných velmi mnoho plurima multitudo 30b; aniż dfieve biese tak mnoho klásteruov po Ejipté tam, crebra 1i72b; kterak mno“ bratří jest v klástefe quanti fratres G XVIII; mnoho hledav&e multum 110%; by jemu zéveno, že je jiný mnoho lepší na hlubšie , pásti multo meliorem r49*, mnohem; ^ pe toliko sé jest tomu diviti, ale tomuto mnohem viece, coZ sé tuto bude praviti multo plus 198b; — když mnohokrat diábla přijímal longo tempore 125%; (Antonius) na rohožcě léháše a mnoho- krat i na holé zemi nonnumguam 175%; mno?krat zamücen jsa multoties G XIXb, mnoh y, adj.: mnozy z nich nonnullos 15; ¢islem mnozy numero immensi 2%; zbozé mnohe nalezne dédice multos heredes G XVIIIP; mír mnohym (sic m, mnohý) milujícím jmě tvé! pax multa rh. mnozstvie, n.: mnozftwíe püstenníkuov monachorum plurimi 14P; v takém mnozftwíí agmine 145%; mezi mnoz- ftwim mnichuov multitudinem 200%, moc, f. — Moc, schopnost: také mu buoh moc da proti běsóm virtus 32%; ve mně mocy svaté zpovědi ďábelské pa- novánie uhaslo virtute confessionis 1269; máte-li kterü moc potestatem 177%; jakž bych tahl ludiśce pres moc, tak by sé zlomilo supra mensuram 77%, přes míru. — Násilí, moc: oni jej mocy přivedechu do kláštera 136% — 54) moci, impf.: kudy by mohlí (poustevníci) osidla diábelského prázdni byti possit 8b; spánie jeho biese, coZ mohl podtie- mati stojé potuit 10b; véfím tomu, Ze s" nékdy mohi slfchati 12*; nemohu muk trpéti non possum 43; toho ká- zanie tak slavného muzé nemuoz Vvy- praviti exprimi non potest 200b, ne- může (člověk), nelze; netoliko v tom nepovoliti, ale, ać mvoz, i obiznost - pfirozená slusie utrpením pfémoci 31b, každý sě postí, jakž moz a což ‘moz snésti quantum valet C 202%, mocny, adj: by mocniegffif mdlejsieho potlačil potentior 12b; (bůh) jenž jest všeho mocen omnipotens 21%; (mlá- denec) by moczny u postu potens ieiuniis AE ad 112b; izdali nenie moczna ruka božé invalida G XIXb, hospodine, bože mocny domine deus virtutum 138%; stfécha. biese pokryta mocnymi prokolemi firmis tabulis 105%, mohutnými., — Adv. -ně: (dábel) jest mocníe od Jezukrista uvázán 1835; (mládenec) by ve v&éch dobrych skutciech svrchován, mocníe u postu, u pokořě dobřě opatrný potens ieiuniis 112b (překl. odch.). mocovati sé, impf., namdhati se: (padû- chové) nechtiece sé k bfëhu vrátiti, v& sila poééchu {ye mocowati toto corporis nixu laborantes 168b, modia, f£. — Modla: modla v Hem (v. chrámu) biese simulacrum 18%; modle pohanské idolo 96% — Modli- tebna: kdyZ pojidech podlé modly po- hanské templum 28%; když sedieše v modle pohanské in templo r31*. modlenie, n.: od modlenie řiedko odpo- číváše ab oratione D 3%. modlitba v. modlitva. modlitebnicé, f.: dvéře u jeho modliteb- niczye aditus monasterii D 3^; tělo w modlítebníczy poloZiti in oratorio G XXb modlitebník, m.: mnoho penčz rozdávajíc chudým a modlítebníkom in oratoriis G XVII (volně). modliti sě, impf.: modle fye bobu oravit rob; pohanstvo, ani fye modle tém modlam sacrificare 28* (volnó); sem jeden z těch, jimżto fye, jsáce svym bludem oblázeni, pohané modle quos gentilitas colit 149P.
mnich, m.: ejipských mníchvow mona- chos zi, mnichovsky, adj. mnišský: ptiebytci mnichowitt D ad 33b; k stavu mni- chowfkemu E ad ssb. mnichovy, adj, mnisshÿ: priebytci mni- chowij monachorum 33P; mnichowe rücho monachilem 67b. mnísek, m.: mezi mníffky inter monachos 122, mní&kovy, adj., mnissky: sbor mnyffkowy C ad 24b. mnišský, adj.: v sboru mniff(kem mona- steriorum 1isb; v sbor mífffky 245; mnífke? obcovánie monachorum G XVIIIe, mnoho, n. a adv.: ze mnoha málo pově- děti pauca de plurimis 1885; nebo smy vidéli mnoho starcuov multos patres ib; divóv pfieliS mnoho multas vir- tutes 11%; nemocných velmi mnoho plurima multitudo 30b; aniż dfieve biese tak mnoho klásteruov po Ejipté tam, crebra 1i72b; kterak mno“ bratří jest v klástefe quanti fratres G XVIII; mnoho hledav&e multum 110%; by jemu zéveno, že je jiný mnoho lepší na hlubšie , pásti multo meliorem r49*, mnohem; ^ pe toliko sé jest tomu diviti, ale tomuto mnohem viece, coZ sé tuto bude praviti multo plus 198b; — když mnohokrat diábla přijímal longo tempore 125%; (Antonius) na rohožcě léháše a mnoho- krat i na holé zemi nonnumguam 175%; mno?krat zamücen jsa multoties G XIXb, mnoh y, adj.: mnozy z nich nonnullos 15; ¢islem mnozy numero immensi 2%; zbozé mnohe nalezne dédice multos heredes G XVIIIP; mír mnohym (sic m, mnohý) milujícím jmě tvé! pax multa rh. mnozstvie, n.: mnozftwíe püstenníkuov monachorum plurimi 14P; v takém mnozftwíí agmine 145%; mezi mnoz- ftwim mnichuov multitudinem 200%, moc, f. — Moc, schopnost: také mu buoh moc da proti běsóm virtus 32%; ve mně mocy svaté zpovědi ďábelské pa- novánie uhaslo virtute confessionis 1269; máte-li kterü moc potestatem 177%; jakž bych tahl ludiśce pres moc, tak by sé zlomilo supra mensuram 77%, přes míru. — Násilí, moc: oni jej mocy přivedechu do kláštera 136% — 54) moci, impf.: kudy by mohlí (poustevníci) osidla diábelského prázdni byti possit 8b; spánie jeho biese, coZ mohl podtie- mati stojé potuit 10b; véfím tomu, Ze s" nékdy mohi slfchati 12*; nemohu muk trpéti non possum 43; toho ká- zanie tak slavného muzé nemuoz Vvy- praviti exprimi non potest 200b, ne- může (člověk), nelze; netoliko v tom nepovoliti, ale, ać mvoz, i obiznost - pfirozená slusie utrpením pfémoci 31b, každý sě postí, jakž moz a což ‘moz snésti quantum valet C 202%, mocny, adj: by mocniegffif mdlejsieho potlačil potentior 12b; (bůh) jenž jest všeho mocen omnipotens 21%; (mlá- denec) by moczny u postu potens ieiuniis AE ad 112b; izdali nenie moczna ruka božé invalida G XIXb, hospodine, bože mocny domine deus virtutum 138%; stfécha. biese pokryta mocnymi prokolemi firmis tabulis 105%, mohutnými., — Adv. -ně: (dábel) jest mocníe od Jezukrista uvázán 1835; (mládenec) by ve v&éch dobrych skutciech svrchován, mocníe u postu, u pokořě dobřě opatrný potens ieiuniis 112b (překl. odch.). mocovati sé, impf., namdhati se: (padû- chové) nechtiece sé k bfëhu vrátiti, v& sila poééchu {ye mocowati toto corporis nixu laborantes 168b, modia, f£. — Modla: modla v Hem (v. chrámu) biese simulacrum 18%; modle pohanské idolo 96% — Modli- tebna: kdyZ pojidech podlé modly po- hanské templum 28%; když sedieše v modle pohanské in templo r31*. modlenie, n.: od modlenie řiedko odpo- číváše ab oratione D 3%. modlitba v. modlitva. modlitebnicé, f.: dvéře u jeho modliteb- niczye aditus monasterii D 3^; tělo w modlítebníczy poloZiti in oratorio G XXb modlitebník, m.: mnoho penčz rozdávajíc chudým a modlítebníkom in oratoriis G XVII (volně). modliti sě, impf.: modle fye bobu oravit rob; pohanstvo, ani fye modle tém modlam sacrificare 28* (volnó); sem jeden z těch, jimżto fye, jsáce svym bludem oblázeni, pohané modle quos gentilitas colit 149P.
Strana 542
542 modlitva, -tba, f.: chvály i modlitby na- plniv bohu obyóéjné hymnorum et orationum 8%; vstav f modlitwy ab oratione 54P; (opat) se slzami počč modlitbu činiti oravit 90% když sem na modlitwach byl orarem roób, Mohona v. Methona. mój, pronom.: mogi tovafisie mei rrb; já sě nebojím mych nepřátel meos 174%, mám boha na pomoc k memu úsilí laborare pro anima mea C 203%, Mojžieš, m., jm. os.: svatému mogzíe- flowí opatu Moysi 44b. — Adj. possess. -óv: náměstek Moízíeffow 1814. moknüti, impf. mociti se: dokudź chléb mokne infunditur 42b; aby palmy mokiy ut infunderentur 60%, mokrý, adj.: ten křemen bieše mokr hu- mectaret 117b, Monphie v. Memfis. mote, n.: podle morzie maris 99*; byl sem na morzi in mari 131%; okolo morzíe mrtvého mare mortuum rrób, mořský, morsky, adj.: kámen z morz- fkeho bféha maris r59*; Neptunus by morfky buoh byl, fküce Neptunum maria interpretantes 203%, mosaz, f.: jehoZ svaty Daniel k mofazy přirovnává aes 1538, mosazny, adj.: jako na listku mofane (Sic m, mosazném) aeris lamina r60?, Mot(h)ona v. Methona. Motios, Motois v. Mużues. motyéka, f.: (stařec) kopáše (E kopal) motyczku ACE ad 119%, motyka, f.: (stařec) kopáše motyku sarculo 119%; nemějieše motyky, jíž by rov vykopal sarculum 152%, movitý, adj.: (Antonius) všecky věci, kteréž mowite jmějíše, prodal quae in mobilibus possidebat A zb, mramor, m.: své domy mramorem okraš- lují marmoribus rz2b, mrav v. nrav, mravencový, adj., mravenčí: jenž (Šala- moun) nás učí příkladem mrawen- cowym formicae 145% (lze vykládati i od adj. possess. mravencóv). mravenec, m.: stádo mrawencvow formi- carum 145%, mráz, m.: mraz 40b, mrcha, f., mrtvola: mezi třmi umrlými mrchamí cadavera 157*; viemet, Ze s” vodu v led obrátí mrcha smrdutá impurissimum cadaver 185%, miieti, impf: püstenník hlad mrziel 108%, hladem miel. mrkev, f: petružčl, broskev, mrkew pastinacas 96b, mrskati, impf.: počeli ji (dívku) bíti & mrfkatí affligere G. XX*; kázal jej bíti a mrfkatí contundi etaffligi G X Xb, mrtvý, adj.: naleze jej (bratra) mrtwa defunctum 255; mniece, by jej již mrtwa zastápili mortuum 178b, učeník z mrtwych vsta surrexit 92*; z mrtwych vzktiesenie resurrectionem mortuorum et defunctorum 203*; — okolo mořě mrtweho mare mortuum rr6b, mrzaty, adj., Seredny: (dâbel) nesa chléb mrzati AE ad 180%, mrzéti, impf, protivnu býti: skrzč to bohu i váém svatym mrzymy odibiles sumus 59%, mrzkost, f., mrzeni, nechul: slúžč všém bratřím beze všie mrzkoftí sine que- rela 135%; jehož (opata) mrzkoft na bożie službě pokušovala C ad 41, mrzký, adj.: (mníšek) mějieše žádost v Srdci mrzku turpis cogitatio 82; mrzke pomyślenie turpes cogitationes 8b; bázn věčných muk odlúčí všicku žádost mrzkeho smilstvie lubricae car- nis 1812, mrzutý, adj., šeredný: lákajč vás mrzu- tym myšlením turpitudinis arma sus- cepi 174%, mrzuty had teterrimus co- luber 186%, mstíti sá, impf.: my fye sami muožemy a chcmy mftiti nos ipsi volumus et possumus nos vindicare 69%, mść, f.: (knéz) mffi sláZiese offerebat sacri- ficium rob; dokonav svatá mffí mysteria 39^; Pafuncius sláZil svatá mffí bohu na 6est offerente spiritales hostias r26b, Mucí, Mucius, m., jm. os.: muz, Mvcyvs řečený Mutius 24*; svatého mvcye prorocstvie 25%, mutedinik, m.: o svatém Apoloní mv- czedlniku martyre 342, muéedIníkovy, adj., mucednicky: (Anto- nín) biese Zádosti muczedlnikowe A, ad ro1b, mučenie, n.: muczením rozličným koru- [n]ována martyriis 1429. muéiti, impf: náboZné lidi muczifs pu- niens 345; smradem muczieffe sám sč
542 modlitva, -tba, f.: chvály i modlitby na- plniv bohu obyóéjné hymnorum et orationum 8%; vstav f modlitwy ab oratione 54P; (opat) se slzami počč modlitbu činiti oravit 90% když sem na modlitwach byl orarem roób, Mohona v. Methona. mój, pronom.: mogi tovafisie mei rrb; já sě nebojím mych nepřátel meos 174%, mám boha na pomoc k memu úsilí laborare pro anima mea C 203%, Mojžieš, m., jm. os.: svatému mogzíe- flowí opatu Moysi 44b. — Adj. possess. -óv: náměstek Moízíeffow 1814. moknüti, impf. mociti se: dokudź chléb mokne infunditur 42b; aby palmy mokiy ut infunderentur 60%, mokrý, adj.: ten křemen bieše mokr hu- mectaret 117b, Monphie v. Memfis. mote, n.: podle morzie maris 99*; byl sem na morzi in mari 131%; okolo morzíe mrtvého mare mortuum rrób, mořský, morsky, adj.: kámen z morz- fkeho bféha maris r59*; Neptunus by morfky buoh byl, fküce Neptunum maria interpretantes 203%, mosaz, f.: jehoZ svaty Daniel k mofazy přirovnává aes 1538, mosazny, adj.: jako na listku mofane (Sic m, mosazném) aeris lamina r60?, Mot(h)ona v. Methona. Motios, Motois v. Mużues. motyéka, f.: (stařec) kopáše (E kopal) motyczku ACE ad 119%, motyka, f.: (stařec) kopáše motyku sarculo 119%; nemějieše motyky, jíž by rov vykopal sarculum 152%, movitý, adj.: (Antonius) všecky věci, kteréž mowite jmějíše, prodal quae in mobilibus possidebat A zb, mramor, m.: své domy mramorem okraš- lují marmoribus rz2b, mrav v. nrav, mravencový, adj., mravenčí: jenž (Šala- moun) nás učí příkladem mrawen- cowym formicae 145% (lze vykládati i od adj. possess. mravencóv). mravenec, m.: stádo mrawencvow formi- carum 145%, mráz, m.: mraz 40b, mrcha, f., mrtvola: mezi třmi umrlými mrchamí cadavera 157*; viemet, Ze s” vodu v led obrátí mrcha smrdutá impurissimum cadaver 185%, miieti, impf: püstenník hlad mrziel 108%, hladem miel. mrkev, f: petružčl, broskev, mrkew pastinacas 96b, mrskati, impf.: počeli ji (dívku) bíti & mrfkatí affligere G. XX*; kázal jej bíti a mrfkatí contundi etaffligi G X Xb, mrtvý, adj.: naleze jej (bratra) mrtwa defunctum 255; mniece, by jej již mrtwa zastápili mortuum 178b, učeník z mrtwych vsta surrexit 92*; z mrtwych vzktiesenie resurrectionem mortuorum et defunctorum 203*; — okolo mořě mrtweho mare mortuum rr6b, mrzaty, adj., Seredny: (dâbel) nesa chléb mrzati AE ad 180%, mrzéti, impf, protivnu býti: skrzč to bohu i váém svatym mrzymy odibiles sumus 59%, mrzkost, f., mrzeni, nechul: slúžč všém bratřím beze všie mrzkoftí sine que- rela 135%; jehož (opata) mrzkoft na bożie službě pokušovala C ad 41, mrzký, adj.: (mníšek) mějieše žádost v Srdci mrzku turpis cogitatio 82; mrzke pomyślenie turpes cogitationes 8b; bázn věčných muk odlúčí všicku žádost mrzkeho smilstvie lubricae car- nis 1812, mrzutý, adj., šeredný: lákajč vás mrzu- tym myšlením turpitudinis arma sus- cepi 174%, mrzuty had teterrimus co- luber 186%, mstíti sá, impf.: my fye sami muožemy a chcmy mftiti nos ipsi volumus et possumus nos vindicare 69%, mść, f.: (knéz) mffi sláZiese offerebat sacri- ficium rob; dokonav svatá mffí mysteria 39^; Pafuncius sláZil svatá mffí bohu na 6est offerente spiritales hostias r26b, Mucí, Mucius, m., jm. os.: muz, Mvcyvs řečený Mutius 24*; svatého mvcye prorocstvie 25%, mutedinik, m.: o svatém Apoloní mv- czedlniku martyre 342, muéedIníkovy, adj., mucednicky: (Anto- nín) biese Zádosti muczedlnikowe A, ad ro1b, mučenie, n.: muczením rozličným koru- [n]ována martyriis 1429. muéiti, impf: náboZné lidi muczifs pu- niens 345; smradem muczieffe sám sč
Strana 543
cruciabat 45%; otec a máti velikými hrézami mvczili mé persecuti sint 142b, mudrâk, m., mudřec: učeník jednoho mvdraka philosophi 70%, mudíec, m.: máüdrost ejipskych mudr- cvow Sapientium rs. müdrost, f.: muž mudrofti veliké pru- dentiae 37%; aby sé mvdroftí naučil sapientiam 70%. müdry, adj.:: a6 kto mudrziegífíj bieše sapientior 2*; ktoż chce mvdr byti nad jiné sapientem 69%; stařec velmi mvdry sapientia studiosus 70*; (Hila- rion) váém mil bieše a mvdry své fčči loguendi arte gnarus 154", m. čeho. — Adv. můúdřě: (Antonius) sé velmi mudrzie střěžieše, aby svého stavu nepřčrušil 175%. mücha, f.: aby jeho mvchy uštípaly muscularum 1479; horkého hrncě mu- chý nesmějí dotknúti AE ad 97% muka, f.: trpím muky sentio me torgueri atgue cruciari 48% budu v mvkach věčných poenam sempiternam 79b; mám mvku za to, Ze... crucior 805; pamét smrti à muk hroznych tormen- torum 130%; (protivnici) chtiechu jej na mvky dáti ad supplicia rs9b; — (mladec) piśd bożźimi mvkami leZiese ad Jesu pedes 101%, před zobrazením božího umučení. müka, f.: z mvky a z zelícé zetténého fa- rina r56b, ’ Muma v. Majuma. müi'énín, m.: (ti pohané) biechu mvrzene Aethiopum rob; ukáza jemu mvrze- nina velmi Óórného Aethiopem sob. müién(ín)sky, müisky, mürsky, adj.: zb&t murzeninfka E ad D 3?; murzenfka vlast D ad 19^; mvrzfka vlast Aethiopia 195; v mvrfke zemi in Aethiopia 186b; zbáf murfka gens Aethiopum D 3% musiti, impf: mvíy každý mnich ne do sytosti jiesti oportet 42%; mvfyfs kromě lidí pfébyvati oportet 932, muskat, m.: za mvffkat propter muscata 60%, Muteus v. Mutues. můtiti, impf., moutití: (pústenník) jé sě v sobě mutití ingemuit 8%; (Mojžíš) uzřě bez čísla diábluov a velmi fye mvtíece perturbari 44b; co fie mutífs turbaris G XIX; synácku, nemvt fye 543 proto non contristeris 63b; proč mě mvtite? gravatis 136%; otče, čemu mě mvtiff? contristas 140%; duść mó ta fie muti tribulatur C 205%. Mutues, m., jm. os.: s uopatem Mutues . 725; Mutuefem A ad t.; Mvtevs (sic) opat Muthues 72*; Mutues DAC ad t.; Motoys (sic) opat Muthues 782; Motyos (sic) E ad t. muž, m. — MuZ(sky): leć maz, leć Zena vir 9%; nébozni mvzie viri 111% — Muž, manżel: muż tvój i ty budeš zdráva vir 3%; žeť svě této noci bez mvziew nebyle (ženy) maritorum 73%, mužatka, f., žena vdaná: panna ani mv- zatka maritata 73b, muzik, m.: uzté mvzika nevelikého ho- munculum 149, muiné, adv.: muznie Óiüte viriliter 44*; Cornelius muzníe stál u vieřě 147b, mužský, adj.: bratr véku muzfkeho aetate provectus 10%, věku mužného; aZ do pravych mvzfkych let ad per- fectam ac virilem aetatem 1172; péjdu do klás$tera muzfkeho virorum C 203?. — Adv. muZsky — muZné: 6i muzfky viriliter 442. myliti sé, impf.: kdyZ (bratr) na ň počě patfiti, myle (E mylycz) fie, nevéié, by on byl; až, bliz přistúpiv, po hlasu jej poznav, tu pade k jeho nohám cum haec intuens super agnitione eius hae- sitatione fuisset detentus, propius tan- dem accedens, sonum vocis explorans, ad pedes eius se proiecit ACE ad 119% (mýle a mýlíc asi chyba m. mýli). myrra, £, myrrha: mírra svrchovaného umrtvenie myrrha 1012 mysl, f.: pokornü myllíf intentis animis 1b; svá myflíf jsa jaty mente captivus 8%; mrzké na myfli pomyslenie vzbudili animae 8b; ném nebiese niZádné myfli tu ostati animus 106P, pomyšlení, mysicé, f., mysi: (mnich) svń myflczy jsa jat A ad 8%. mysliti, impf.: o tom véem hlûpi lidé myfle cogitant 1b; ten, jehoZ vedá na popravu, jiZ ne o tomto svétu myflíj contemplaturr20%; (mnich) poté mifliti, chtě jíti k tomu dfieve feëenému mnichu cogitavit, ut abiret 46b; zvédév, Ze myllímy tu ostati velle 122b. myš, fem.: bochník jako od myffif ohlo- danÿ a muribus 8%,
cruciabat 45%; otec a máti velikými hrézami mvczili mé persecuti sint 142b, mudrâk, m., mudřec: učeník jednoho mvdraka philosophi 70%, mudíec, m.: máüdrost ejipskych mudr- cvow Sapientium rs. müdrost, f.: muž mudrofti veliké pru- dentiae 37%; aby sé mvdroftí naučil sapientiam 70%. müdry, adj.:: a6 kto mudrziegífíj bieše sapientior 2*; ktoż chce mvdr byti nad jiné sapientem 69%; stařec velmi mvdry sapientia studiosus 70*; (Hila- rion) váém mil bieše a mvdry své fčči loguendi arte gnarus 154", m. čeho. — Adv. můúdřě: (Antonius) sé velmi mudrzie střěžieše, aby svého stavu nepřčrušil 175%. mücha, f.: aby jeho mvchy uštípaly muscularum 1479; horkého hrncě mu- chý nesmějí dotknúti AE ad 97% muka, f.: trpím muky sentio me torgueri atgue cruciari 48% budu v mvkach věčných poenam sempiternam 79b; mám mvku za to, Ze... crucior 805; pamét smrti à muk hroznych tormen- torum 130%; (protivnici) chtiechu jej na mvky dáti ad supplicia rs9b; — (mladec) piśd bożźimi mvkami leZiese ad Jesu pedes 101%, před zobrazením božího umučení. müka, f.: z mvky a z zelícé zetténého fa- rina r56b, ’ Muma v. Majuma. müi'énín, m.: (ti pohané) biechu mvrzene Aethiopum rob; ukáza jemu mvrze- nina velmi Óórného Aethiopem sob. müién(ín)sky, müisky, mürsky, adj.: zb&t murzeninfka E ad D 3?; murzenfka vlast D ad 19^; mvrzfka vlast Aethiopia 195; v mvrfke zemi in Aethiopia 186b; zbáf murfka gens Aethiopum D 3% musiti, impf: mvíy každý mnich ne do sytosti jiesti oportet 42%; mvfyfs kromě lidí pfébyvati oportet 932, muskat, m.: za mvffkat propter muscata 60%, Muteus v. Mutues. můtiti, impf., moutití: (pústenník) jé sě v sobě mutití ingemuit 8%; (Mojžíš) uzřě bez čísla diábluov a velmi fye mvtíece perturbari 44b; co fie mutífs turbaris G XIX; synácku, nemvt fye 543 proto non contristeris 63b; proč mě mvtite? gravatis 136%; otče, čemu mě mvtiff? contristas 140%; duść mó ta fie muti tribulatur C 205%. Mutues, m., jm. os.: s uopatem Mutues . 725; Mutuefem A ad t.; Mvtevs (sic) opat Muthues 72*; Mutues DAC ad t.; Motoys (sic) opat Muthues 782; Motyos (sic) E ad t. muž, m. — MuZ(sky): leć maz, leć Zena vir 9%; nébozni mvzie viri 111% — Muž, manżel: muż tvój i ty budeš zdráva vir 3%; žeť svě této noci bez mvziew nebyle (ženy) maritorum 73%, mužatka, f., žena vdaná: panna ani mv- zatka maritata 73b, muzik, m.: uzté mvzika nevelikého ho- munculum 149, muiné, adv.: muznie Óiüte viriliter 44*; Cornelius muzníe stál u vieřě 147b, mužský, adj.: bratr véku muzfkeho aetate provectus 10%, věku mužného; aZ do pravych mvzfkych let ad per- fectam ac virilem aetatem 1172; péjdu do klás$tera muzfkeho virorum C 203?. — Adv. muZsky — muZné: 6i muzfky viriliter 442. myliti sé, impf.: kdyZ (bratr) na ň počě patfiti, myle (E mylycz) fie, nevéié, by on byl; až, bliz přistúpiv, po hlasu jej poznav, tu pade k jeho nohám cum haec intuens super agnitione eius hae- sitatione fuisset detentus, propius tan- dem accedens, sonum vocis explorans, ad pedes eius se proiecit ACE ad 119% (mýle a mýlíc asi chyba m. mýli). myrra, £, myrrha: mírra svrchovaného umrtvenie myrrha 1012 mysl, f.: pokornü myllíf intentis animis 1b; svá myflíf jsa jaty mente captivus 8%; mrzké na myfli pomyslenie vzbudili animae 8b; ném nebiese niZádné myfli tu ostati animus 106P, pomyšlení, mysicé, f., mysi: (mnich) svń myflczy jsa jat A ad 8%. mysliti, impf.: o tom véem hlûpi lidé myfle cogitant 1b; ten, jehoZ vedá na popravu, jiZ ne o tomto svétu myflíj contemplaturr20%; (mnich) poté mifliti, chtě jíti k tomu dfieve feëenému mnichu cogitavit, ut abiret 46b; zvédév, Ze myllímy tu ostati velle 122b. myš, fem.: bochník jako od myffif ohlo- danÿ a muribus 8%,
Strana 544
544 myšlenie, n.: (on) druhému k dobrým myfflenim ponûkäse ad bene intelli- gendum 16%; [(u]myffleníf slov božích in meditatione divinorum verborum 37?, přemítání; uzřě svatý stařec na ňem (na bratru), Ze mé myfflenie cogita- tiones 645; v każdćm myfflenij cogi- tatione 972, myti, impf.: nikdy fye nemyl numquam corpus lavans 1922, mzda, £, odména: aby jich mzda rostla remunerationem 17b, mzda našeho üsilé merces 27?. mzenie, n.: kamZ koli (Mucius) jíti chtél, tu mzenie oka budiese intra momen- tum temporis 26b, v okamžení, hned. na, praep. — S akk.: když jej (belhavého) na klyfe vsadichu supra iumentum 11%; (pisték) na pufft s nim jide ad eremum 12%; jíde na zahradu dělat in agrum 1315; — hospodine, jenž si přišel na tento svět na fpafeníc všém hřiešným venisti salvare 89%; povésichu tu kóżi na znamenie a na fwiedectwie ad testi- monium 139%; to hospodin nám na prziklád řekl ut similitudo 188%; buoh mnoho divóv ukazuje na czeft i na chwalu svého jména ad laudem C 209%; — na kazdy den i na kazdu noc 169, každý den, každou noc; ana (sic na) weliku noc nechtěl postu přěrušiti die sancti Paschae 124P; — (Dioskorus) v svém klášteřé mějieše bratří dobf& na fto centum fere 31%; — dajva sě na pokanie ponamus nos in poeniten- tiam 45b; vyběhši lvicé i oda sé nań irrupit super eum 54% pustila se na néj; Ze s' tolik na fwe hrziechy plakal 875; pomni na míe v svém ptiebytcé memento mei 140b; vzpomanuch na flowa Salomvnowa 145%; jit netbaji na to, kterak atd. 161%; (bratr) přišed i poče sě nan (na Pafuncia) ptáti regui- sivit eum C 202^; ktoZ almuZny zévné dávají na oko 5b. — S lokálem: na horzie oliwecfke in monte 12; vidé&li smy mnoho starcuov na zemi jstce in terra IP; na ginem pokogiku jsa in alio loco 425; — na poczatcye vypra- venie in principio 1%; aby měli na pamíetí svaté písmo 58b; mrzké na mylh vzbudili pomyslenie 85; tu smy viděli mnohé svaté otcě, majíce rozličné božie dary, jedni na boziem flowie, druzí atd, in verbo dei 33b; věřte mi na tom 200b, v tom; by diábel na tom mně nepřčkazil 49%; (Agathon) ve všem přčbývajčé v uopatrnosti, tak na diele, jako na ruffie in opere manuum, in vestimento 685; ten' nemalá škodu vezme na {we duffi 76%; poviem na kratcye breviter 107b, v krátkosti; déti, je$to sá na fedmí let 1869, v sedmi letech; dosti na tom jměj 3%; bez meś- kánie to na bozye obdržieše 17%, od boha. — Předložka opakována: pakli | buoh na ny na hrzieffne nevezfi 146%; na zemí na hole 173% na horu na weliku 188%, na, interj.: nat peniezč za kniehy ecce 55b; na, vezma, dajž chudým 150% nabierati, impf.: an (člověk) stojí nad je- zerem, vody nabieragíe haurientem 59b, Nabochodonozor, -bu-, m., /m. os.: u krále / nabuchodonozora 114b. — Adj. posesss. -óv; vladař kuchynny krále nabocho- donozorvow babylonského 63b, náboženstvie, n., pobožnosť: skutky na- bozenftwie pietatis 1%; pro nabozen- {twie sem k tobě přišel ob devotionem 49*; svrchovanymi nabozenftwímí bo- Zieho oblièéjè (lidé) hledaji perfectae devotionis instantia 102, naboźny, adj.: mnoho naboznych lidí religiosi viri 170%; člověk Pafuncius jmenovaný, a velmi nabožny operibus bonis intentus C 205b, — Adv. -né: (Theodorus) sedm dní nabozníe stá na modlitvách infatigabilis 122* (odch.). nabrati, pf.: vsécky plny kość s stoluov nabrachu recolligebantur 21%; abych vody nabral hauriam aquam 54°; käzav hlinénü pernici vody nabrati aqua impleri r59b. Nabuchodonozor v. Nabo-. Nabuzardan, 7m. os.: nabvzardan, vladař kuchynny Nabuzardan 63b. nabyti, pf.: ktož sě jím (olejem) pomazali, ti zdraviei síly nabyly 34; kostel zasě na- bude své cti recuperabit ornatum 206b, naéesati, pf.: on naczefa hrst jablek roo?. naóierati, impt., Cerpati, nabirati: nacye- ragie vody z své studničky hauriens 31%, ten, jenZ nacyeraffe vody z jezera hauriebat 60%. naéiniti, pf., nadélati, naploditi: (mûchy) naczynie v něm (hrnci) črvu (C črvóv, E červuov) ACE ad 97b. = L_ od
544 myšlenie, n.: (on) druhému k dobrým myfflenim ponûkäse ad bene intelli- gendum 16%; [(u]myffleníf slov božích in meditatione divinorum verborum 37?, přemítání; uzřě svatý stařec na ňem (na bratru), Ze mé myfflenie cogita- tiones 645; v każdćm myfflenij cogi- tatione 972, myti, impf.: nikdy fye nemyl numquam corpus lavans 1922, mzda, £, odména: aby jich mzda rostla remunerationem 17b, mzda našeho üsilé merces 27?. mzenie, n.: kamZ koli (Mucius) jíti chtél, tu mzenie oka budiese intra momen- tum temporis 26b, v okamžení, hned. na, praep. — S akk.: když jej (belhavého) na klyfe vsadichu supra iumentum 11%; (pisték) na pufft s nim jide ad eremum 12%; jíde na zahradu dělat in agrum 1315; — hospodine, jenž si přišel na tento svět na fpafeníc všém hřiešným venisti salvare 89%; povésichu tu kóżi na znamenie a na fwiedectwie ad testi- monium 139%; to hospodin nám na prziklád řekl ut similitudo 188%; buoh mnoho divóv ukazuje na czeft i na chwalu svého jména ad laudem C 209%; — na kazdy den i na kazdu noc 169, každý den, každou noc; ana (sic na) weliku noc nechtěl postu přěrušiti die sancti Paschae 124P; — (Dioskorus) v svém klášteřé mějieše bratří dobf& na fto centum fere 31%; — dajva sě na pokanie ponamus nos in poeniten- tiam 45b; vyběhši lvicé i oda sé nań irrupit super eum 54% pustila se na néj; Ze s' tolik na fwe hrziechy plakal 875; pomni na míe v svém ptiebytcé memento mei 140b; vzpomanuch na flowa Salomvnowa 145%; jit netbaji na to, kterak atd. 161%; (bratr) přišed i poče sě nan (na Pafuncia) ptáti regui- sivit eum C 202^; ktoZ almuZny zévné dávají na oko 5b. — S lokálem: na horzie oliwecfke in monte 12; vidé&li smy mnoho starcuov na zemi jstce in terra IP; na ginem pokogiku jsa in alio loco 425; — na poczatcye vypra- venie in principio 1%; aby měli na pamíetí svaté písmo 58b; mrzké na mylh vzbudili pomyslenie 85; tu smy viděli mnohé svaté otcě, majíce rozličné božie dary, jedni na boziem flowie, druzí atd, in verbo dei 33b; věřte mi na tom 200b, v tom; by diábel na tom mně nepřčkazil 49%; (Agathon) ve všem přčbývajčé v uopatrnosti, tak na diele, jako na ruffie in opere manuum, in vestimento 685; ten' nemalá škodu vezme na {we duffi 76%; poviem na kratcye breviter 107b, v krátkosti; déti, je$to sá na fedmí let 1869, v sedmi letech; dosti na tom jměj 3%; bez meś- kánie to na bozye obdržieše 17%, od boha. — Předložka opakována: pakli | buoh na ny na hrzieffne nevezfi 146%; na zemí na hole 173% na horu na weliku 188%, na, interj.: nat peniezč za kniehy ecce 55b; na, vezma, dajž chudým 150% nabierati, impf.: an (člověk) stojí nad je- zerem, vody nabieragíe haurientem 59b, Nabochodonozor, -bu-, m., /m. os.: u krále / nabuchodonozora 114b. — Adj. posesss. -óv; vladař kuchynny krále nabocho- donozorvow babylonského 63b, náboženstvie, n., pobožnosť: skutky na- bozenftwie pietatis 1%; pro nabozen- {twie sem k tobě přišel ob devotionem 49*; svrchovanymi nabozenftwímí bo- Zieho oblièéjè (lidé) hledaji perfectae devotionis instantia 102, naboźny, adj.: mnoho naboznych lidí religiosi viri 170%; člověk Pafuncius jmenovaný, a velmi nabožny operibus bonis intentus C 205b, — Adv. -né: (Theodorus) sedm dní nabozníe stá na modlitvách infatigabilis 122* (odch.). nabrati, pf.: vsécky plny kość s stoluov nabrachu recolligebantur 21%; abych vody nabral hauriam aquam 54°; käzav hlinénü pernici vody nabrati aqua impleri r59b. Nabuchodonozor v. Nabo-. Nabuzardan, 7m. os.: nabvzardan, vladař kuchynny Nabuzardan 63b. nabyti, pf.: ktož sě jím (olejem) pomazali, ti zdraviei síly nabyly 34; kostel zasě na- bude své cti recuperabit ornatum 206b, naéesati, pf.: on naczefa hrst jablek roo?. naóierati, impt., Cerpati, nabirati: nacye- ragie vody z své studničky hauriens 31%, ten, jenZ nacyeraffe vody z jezera hauriebat 60%. naéiniti, pf., nadélati, naploditi: (mûchy) naczynie v něm (hrnci) črvu (C črvóv, E červuov) ACE ad 97b. = L_ od
Strana 545
načítati, impf., pokládati: (otec) již jeho (chlapce) nenaczital svým synem D ad 117b, naćfieti, pf., naćerpati: aby (učeník) vody naftrziel ad hauriendam aquam 54%. nad, praep. — S akkusativem: (člověk) sé povzdvihne nad fye super se 103%; (Orion) vzdviže jej nad fye in sublime 158b; — (Jan) dobrým životem nade wifie puftenníky svieti cunctos prae- cellens 10%; netoliko to, ale nad to jest ve všem umění muž dospělý non solum — sed etiam 107%; (stařec) své dávné úsilé ztratil a nad to hubené svuoj život skonal insuper 124% a k tomu ještě. — S instrumentálem: (Hor) bieše nad mnohymí klafftery otec 315; aby Izáka popem učinili nad tíem koftelem 51%, toho kostela; (hospo- dine), račiž to nade mnv hrzieffníkem dokonati a naplniti in me indigno peccatore 89b; nestojte, otče, co sem nad tebu učinil! 63b; by ráčil sě (bůh) nade mnu nad hrzieffnu smilovati C 202b, jiźt sé smiloval nad tebu 9*. nadarmo v. darmo. nädéjé, f.: nenie jiné nadiegie spes 57b; (Pafunci) dobrń nadiegy od opata a ote všech bratří měl a přijal fiduciam consecutus est C 201%; neb s' ještě neviděl, synáčku, té radosti a útěchy, v nížto máme nadiegý guam speramus C 8ob; slûha pro nadiegi dřěvnie služby přikázan[i]e pána budúcieho neoslyší praeteriti gratia famulatus 180b, dou- faje v předešlou službu, spoléhaje na minulou službu. nadělati, pf.: ošitky, jenž bieše nadielai fecerat 83b. naděliti, pf.: což buoh nadielif quod a domino transmissum fuerit 63%, nadhlasné, adv.: (Hilarion) mezi v$&mi nadhlafníe vecéó publica voce 164%. nadieti sé, impf., »adíti se, domnivali se: bratřie vyběžechu proti ňemu, a každý nadiegie fie, by u ňeho ostal sperans 655; pójdu do klástera mužského, kdežto fie budú nenadieti, bych já tu byla suspiciet C 203%; (Makarius) na- diegieffe fye, bysta (dva jinoši) na púšti nemohla sbyti existimavit 94%; na- diegie fye stafec, by jemu pro sv pokoru nechtěl pověděti aestimans Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 545 133*; nenadiei fye pokořě z cizie cnosti patientiam tuam non debes sperare de aliorum virtute r20b, ne&ekej po- kory. nadjiti, pf. — Padnouti, trefiti: (Pafun- cius) jednü chodé i nadgíde nad pa- düchy devenit super latrones 85*, — Nalézti: tu nadgidechom velikÿ zéstup mnichuov vidissemus 122%; v kakémz nés mysleni nadeidu repererint 190%; ‘(vidice) nadffedffÿ visiece košík ACE ad roo?. . nádobíce, n., zd/adźćko: (mnich) vścho nadobícye aneb tu potíóbici dadiese jednomu bratru utensilibus 33%. nádobie, n. — Nádobí: všěcka nadobíe krá- lova vasa 101). — Nářadí: peleš se vším nadobím utensilibus r22b, | nadpadnüti, pf., prepadnouti: padûchové mé (E mne) nadpadnu AE ad 69b. nadûti, pf.: naduchom ty lahvicé inflatis utribus 145b. nahlédnúti, pí.: nahledffe tam introspi- cientes 178b. náhlý, adj., prudký, divoký, náhlý: moc- nčišie a chytfejsie i nahlegifie (débly) vehementiores 129%; jehoż (komina) nahiu horkost dietky uhasily furentis 101b, tak lité a nahle zvieté bylo tak krotko post tantam ferociam 161b; nahlu smrtí sníti cita morte 2069, — Adv. v- náhle = náhle: tehdy w nahle přijide k ňemu hlas ecce 134%; w nahle pohlti jé země repentino hiatu ri55b; abyšte tak wnahle neztratila mzdy va- šeho úsilé repente D 182% — Adv. náhle: nahle ostaň toho j&Sitenstvie iam 24%, honem; jakž nahle počě svítati 146%, jakmile. nahoditi sě, pf.: když by fye jemu cčlý týden nižádný nenahodii, že by k ňemu nepřišel 121%; tehdy fye nahodi veliká jeskyné offertur 145P. nahoié v. kora. nahoru, adv.: (Antonius) sbierajé črvy, jenž padáchu na zemi, i podáváse jemu zasě nahoru sursum 137%. nahota, f.: z nahoty, to jest z dobrovolné chudoby nuditate 121%. nahý, adj.: (mládenec) bčžč nah do kláš- tera nudus 67P, témčť nazy seminudo corpore 143P; niżśdny jeho těla naheho neviděl nudum 192%; abyšta svoji nazye těle vidéla nuditatem corporis 197%. 35
načítati, impf., pokládati: (otec) již jeho (chlapce) nenaczital svým synem D ad 117b, naćfieti, pf., naćerpati: aby (učeník) vody naftrziel ad hauriendam aquam 54%. nad, praep. — S akkusativem: (člověk) sé povzdvihne nad fye super se 103%; (Orion) vzdviže jej nad fye in sublime 158b; — (Jan) dobrým životem nade wifie puftenníky svieti cunctos prae- cellens 10%; netoliko to, ale nad to jest ve všem umění muž dospělý non solum — sed etiam 107%; (stařec) své dávné úsilé ztratil a nad to hubené svuoj život skonal insuper 124% a k tomu ještě. — S instrumentálem: (Hor) bieše nad mnohymí klafftery otec 315; aby Izáka popem učinili nad tíem koftelem 51%, toho kostela; (hospo- dine), račiž to nade mnv hrzieffníkem dokonati a naplniti in me indigno peccatore 89b; nestojte, otče, co sem nad tebu učinil! 63b; by ráčil sě (bůh) nade mnu nad hrzieffnu smilovati C 202b, jiźt sé smiloval nad tebu 9*. nadarmo v. darmo. nädéjé, f.: nenie jiné nadiegie spes 57b; (Pafunci) dobrń nadiegy od opata a ote všech bratří měl a přijal fiduciam consecutus est C 201%; neb s' ještě neviděl, synáčku, té radosti a útěchy, v nížto máme nadiegý guam speramus C 8ob; slûha pro nadiegi dřěvnie služby přikázan[i]e pána budúcieho neoslyší praeteriti gratia famulatus 180b, dou- faje v předešlou službu, spoléhaje na minulou službu. nadělati, pf.: ošitky, jenž bieše nadielai fecerat 83b. naděliti, pf.: což buoh nadielif quod a domino transmissum fuerit 63%, nadhlasné, adv.: (Hilarion) mezi v$&mi nadhlafníe vecéó publica voce 164%. nadieti sé, impf., »adíti se, domnivali se: bratřie vyběžechu proti ňemu, a každý nadiegie fie, by u ňeho ostal sperans 655; pójdu do klástera mužského, kdežto fie budú nenadieti, bych já tu byla suspiciet C 203%; (Makarius) na- diegieffe fye, bysta (dva jinoši) na púšti nemohla sbyti existimavit 94%; na- diegie fye stafec, by jemu pro sv pokoru nechtěl pověděti aestimans Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 545 133*; nenadiei fye pokořě z cizie cnosti patientiam tuam non debes sperare de aliorum virtute r20b, ne&ekej po- kory. nadjiti, pf. — Padnouti, trefiti: (Pafun- cius) jednü chodé i nadgíde nad pa- düchy devenit super latrones 85*, — Nalézti: tu nadgidechom velikÿ zéstup mnichuov vidissemus 122%; v kakémz nés mysleni nadeidu repererint 190%; ‘(vidice) nadffedffÿ visiece košík ACE ad roo?. . nádobíce, n., zd/adźćko: (mnich) vścho nadobícye aneb tu potíóbici dadiese jednomu bratru utensilibus 33%. nádobie, n. — Nádobí: všěcka nadobíe krá- lova vasa 101). — Nářadí: peleš se vším nadobím utensilibus r22b, | nadpadnüti, pf., prepadnouti: padûchové mé (E mne) nadpadnu AE ad 69b. nadûti, pf.: naduchom ty lahvicé inflatis utribus 145b. nahlédnúti, pí.: nahledffe tam introspi- cientes 178b. náhlý, adj., prudký, divoký, náhlý: moc- nčišie a chytfejsie i nahlegifie (débly) vehementiores 129%; jehoż (komina) nahiu horkost dietky uhasily furentis 101b, tak lité a nahle zvieté bylo tak krotko post tantam ferociam 161b; nahlu smrtí sníti cita morte 2069, — Adv. v- náhle = náhle: tehdy w nahle přijide k ňemu hlas ecce 134%; w nahle pohlti jé země repentino hiatu ri55b; abyšte tak wnahle neztratila mzdy va- šeho úsilé repente D 182% — Adv. náhle: nahle ostaň toho j&Sitenstvie iam 24%, honem; jakž nahle počě svítati 146%, jakmile. nahoditi sě, pf.: když by fye jemu cčlý týden nižádný nenahodii, že by k ňemu nepřišel 121%; tehdy fye nahodi veliká jeskyné offertur 145P. nahoié v. kora. nahoru, adv.: (Antonius) sbierajé črvy, jenž padáchu na zemi, i podáváse jemu zasě nahoru sursum 137%. nahota, f.: z nahoty, to jest z dobrovolné chudoby nuditate 121%. nahý, adj.: (mládenec) bčžč nah do kláš- tera nudus 67P, témčť nazy seminudo corpore 143P; niżśdny jeho těla naheho neviděl nudum 192%; abyšta svoji nazye těle vidéla nuditatem corporis 197%. 35
Strana 546
546 nach, m.: (kteří) své tělo w nachy oblačie 1520, nachyliti, pf: nachyliti fye ke zlym činóm deflectere ad vitia 124%. nachystaný, adj.: aby země nachyftanych sémen mnezrostila illata semina 145% (odch.). nájem, m., mzda, plat: zaplatiti nagem od plavby naulum 166%; život věčný za malý nage kópi vili pretio 179b. najieti, pf., »ajmouti: nagem jáhna con- . ducto diacono 164%; nagem sobě vel- blúda conducto camelo 166%; nagma lodí inventa navi 168% (odch.). najíti, pf.: mnicha, kteréhoz tu naydefs, priveď inveneris G XVIII, najposledy v. naposledy. nakaziti, pf., »akaziti, nákazou stihnouts: télo nakazene tu ostavímy corpus cor- ruptum 179%; aby klášter skrze nás nakažeň nebyl anebo poškvrněn solvi G XX? (volně). nakládati, impf.: (Makarius) počě jemu (zlodéji pomáhati nakladati na do- bytéé carricavit animal 68b. naklásti, pf.: mnich naklade chleba u vodu misit 49%; nakladffe ztravicè na velbláda impositis panibus 194%, nakloniti, pf.: nizédny déle kletëti nesmie ani fye nakloniti inclinetur 114%; na- kloniw fye inclinavi me 140%; naklo- niffta fye cervice deiecta 152%, nakochati sě, pf.: té sladké chuti i syti bychom i nakochachom {ye delectati sumus 105%, nakovadlen, m., kovadlina: mnoho sta- rych nakowadlnvow incudes 148P; na- kowadlnowe stafi C ad t. nakovadi(e)na, f., -dIné, f.: nebo s’ ty (pouště) ta nakowadlena, na niež atd. fornax 101 (odch.); nakowadlnie staré a kladiva A ad r48P. nakrmiti, pf.: aby mohl i jé (ženu s dce- .rou) i sé nakrmíti pascere 47?*; mam jeho (Krista) nakrmiti reficere 121%; nakrmílt mé Zalosti satiasti 137b. naléhati, impf.: (Antonin) pojide zne- nahly, a poslichajś uchem nalehagie sonum aure captabat 150%, uchem na- léhaje k zemi. nalévati, impf.: án (člověk) stojí nad je- zerem, vody nabierajć, a nalewaffe v sudec mittentem in collectaculum 59b; aZ fye jiZ v koráb nalewaffe 168b. nalézati, impf.: (mníšek) chléb chutný a bielý na svém stolci nalezaffe inve- niebat 7b, nalezenie, n.: skrzč nižto (bázeň boží) " jest skutkuov cnych nalezenie r2ob, naleznüti, pf: (dábel) nenalezne sobé miesta non invenit 91%; Pafuncí hle- dáše naleznutí člověka některého in- venire G XVIIb; (mnich) možieše na- leznuti potřěbu D ad 51b. nalézti, pf.: (pústenník) naleze obecný chiéb na stolci položený invenit 8%; nalezl sem šiliňk inveni 84; nenalez při mně ižádné Isti nihil deprehendens 144%; že muož diábel novú zlost proti ňemu naleztí artium machinas commo- vere 175% (volně); (Antonín) tak žá- dáše nalezen i vzácen přěd bohem býti talem se praebere 1759 (volně). nali, -t, interj., a aj: (otec) přijide k té bratří, naliť jeden velmi nemocen 25%: (Elenus) uzfé, naliť na skále plást medu přilnul 28b, uzřel, a aj, ně. hypotak- ticky: uzřel, že. nalich, m., frudkost: nalychem, točiž hnévivé A ad rob, prudce; nanychem (sic) C ad t. naliti, pf.: naliw vody v medenici mittebat 60%. naložiti, pf., vynaloZiti: coz s’ na lékaïé nalozila perdidisti 158%; niZádny ne- Zalostie$e, by k ňemu (k Antoniovi) darmo své üsilé nalozil frustra venisse 208b (volně). náměstek, m. — Nóstupce: od namieft- kvow apoštolských successoribus 113%; namíeftka duostojného successorem dignissimum 126b, — Potomek: aby&te vy takć namieftkom pravili posteris 147%. namočiti, pf.: namoczím listu palmového infundo 98b, namoknüti, pf.: zemé namoknvcy made- facta 145", piesčitá vlast když namokla bieše dešťem irrigata est 165%. namiieti sé, pf.: namrziew fye bladem inediae causa relaxatus 164% (volně). Мар у. Мир. napadniti, pf.: aZ padüchové mé na- padnv super me irruerint 69b. napajéti, impf.: (Theon) napagieffe tu zvčí divokú praebens pocula 31%, napatiiti sé, p£., vynadivati se: (Antonius) když nalezl kterého bedlivého, duojda
546 nach, m.: (kteří) své tělo w nachy oblačie 1520, nachyliti, pf: nachyliti fye ke zlym činóm deflectere ad vitia 124%. nachystaný, adj.: aby země nachyftanych sémen mnezrostila illata semina 145% (odch.). nájem, m., mzda, plat: zaplatiti nagem od plavby naulum 166%; život věčný za malý nage kópi vili pretio 179b. najieti, pf., »ajmouti: nagem jáhna con- . ducto diacono 164%; nagem sobě vel- blúda conducto camelo 166%; nagma lodí inventa navi 168% (odch.). najíti, pf.: mnicha, kteréhoz tu naydefs, priveď inveneris G XVIII, najposledy v. naposledy. nakaziti, pf., »akaziti, nákazou stihnouts: télo nakazene tu ostavímy corpus cor- ruptum 179%; aby klášter skrze nás nakažeň nebyl anebo poškvrněn solvi G XX? (volně). nakládati, impf.: (Makarius) počě jemu (zlodéji pomáhati nakladati na do- bytéé carricavit animal 68b. naklásti, pf.: mnich naklade chleba u vodu misit 49%; nakladffe ztravicè na velbláda impositis panibus 194%, nakloniti, pf.: nizédny déle kletëti nesmie ani fye nakloniti inclinetur 114%; na- kloniw fye inclinavi me 140%; naklo- niffta fye cervice deiecta 152%, nakochati sě, pf.: té sladké chuti i syti bychom i nakochachom {ye delectati sumus 105%, nakovadlen, m., kovadlina: mnoho sta- rych nakowadlnvow incudes 148P; na- kowadlnowe stafi C ad t. nakovadi(e)na, f., -dIné, f.: nebo s’ ty (pouště) ta nakowadlena, na niež atd. fornax 101 (odch.); nakowadlnie staré a kladiva A ad r48P. nakrmiti, pf.: aby mohl i jé (ženu s dce- .rou) i sé nakrmíti pascere 47?*; mam jeho (Krista) nakrmiti reficere 121%; nakrmílt mé Zalosti satiasti 137b. naléhati, impf.: (Antonin) pojide zne- nahly, a poslichajś uchem nalehagie sonum aure captabat 150%, uchem na- léhaje k zemi. nalévati, impf.: án (člověk) stojí nad je- zerem, vody nabierajć, a nalewaffe v sudec mittentem in collectaculum 59b; aZ fye jiZ v koráb nalewaffe 168b. nalézati, impf.: (mníšek) chléb chutný a bielý na svém stolci nalezaffe inve- niebat 7b, nalezenie, n.: skrzč nižto (bázeň boží) " jest skutkuov cnych nalezenie r2ob, naleznüti, pf: (dábel) nenalezne sobé miesta non invenit 91%; Pafuncí hle- dáše naleznutí člověka některého in- venire G XVIIb; (mnich) možieše na- leznuti potřěbu D ad 51b. nalézti, pf.: (pústenník) naleze obecný chiéb na stolci položený invenit 8%; nalezl sem šiliňk inveni 84; nenalez při mně ižádné Isti nihil deprehendens 144%; že muož diábel novú zlost proti ňemu naleztí artium machinas commo- vere 175% (volně); (Antonín) tak žá- dáše nalezen i vzácen přěd bohem býti talem se praebere 1759 (volně). nali, -t, interj., a aj: (otec) přijide k té bratří, naliť jeden velmi nemocen 25%: (Elenus) uzfé, naliť na skále plást medu přilnul 28b, uzřel, a aj, ně. hypotak- ticky: uzřel, že. nalich, m., frudkost: nalychem, točiž hnévivé A ad rob, prudce; nanychem (sic) C ad t. naliti, pf.: naliw vody v medenici mittebat 60%. naložiti, pf., vynaloZiti: coz s’ na lékaïé nalozila perdidisti 158%; niZádny ne- Zalostie$e, by k ňemu (k Antoniovi) darmo své üsilé nalozil frustra venisse 208b (volně). náměstek, m. — Nóstupce: od namieft- kvow apoštolských successoribus 113%; namíeftka duostojného successorem dignissimum 126b, — Potomek: aby&te vy takć namieftkom pravili posteris 147%. namočiti, pf.: namoczím listu palmového infundo 98b, namoknüti, pf.: zemé namoknvcy made- facta 145", piesčitá vlast když namokla bieše dešťem irrigata est 165%. namiieti sé, pf.: namrziew fye bladem inediae causa relaxatus 164% (volně). Мар у. Мир. napadniti, pf.: aZ padüchové mé na- padnv super me irruerint 69b. napajéti, impf.: (Theon) napagieffe tu zvčí divokú praebens pocula 31%, napatiiti sé, p£., vynadivati se: (Antonius) když nalezl kterého bedlivého, duojda
Strana 547
k ňemu, i budieše, až na ň fye napat- rzieffe eius frueretur aspectibus 1732, napéci, pf.: (ucedlnik) że jemu (starci) chtieśe napecy 632. naplti sě, pf.: chtě pojiesti a napiti fye reficere 46b (volná); (Makarius)s velikü fye radostí napigieffe sumebat 63b (volné); tu fye napicho do nerody bi- bimus r45P. naplakati s&, pf., vyplakati se: on na- plakaw fye i jide pravit starcôm flens 100%. naplésti, pf.: košíky, ješto bieše napleti texuerat 9o?. | napiñenie, n.: jich Zádosti naplníeníe effectum desiderii C 201%; ten ubohý by nalezen (sic m. nalezl) v dobrÿch skutciech i v žádosti prospěšné (sic m. prospěšenstvie) i v milosti krále nebeského hojné naplňeníe 7%. naplniti, pf.: chvály i modlitby naplníw bohu obyčějné persolvit 8%; tu su {ye ta slova naplnia completum est o*; naplmlí již všecko implesti 32b; na- plnití žádost svû adimplere G XVII); pro jeho zaslúženie hospodin vše na- plnieffe largiebatur 207%; — naplníw jej učenie i uměnie i milosti i všie sy- tosti repletum 10b, n. koho čeho = n. koho čím; když peleší diela naplnieffe spelunca fuisset impleta 123%; jenž jeho jest byl naplnii dobrych skutkuov qui illi virtutes largitus est 153%; všěéch hfiechuov naplñieny satiatus 6b; — smradem naplni peleś replevit 1262; dobrymi skutky jsa naplnen irrigatus 173b. naplńovati, impf.: lidem prosby fye na- plnigij implentur 35. naploditi, pf.: (myši) naplodie v tiem (v hrnci) črvuov faciunt 97b; množstvie haduov naplodi fye (regio) serpentum ebullivit multitudinem 165% (volně). nápoj,m.: pokrm inapog potus 32b; to (rosu) za napoi méjiechu bibebant 96b (volně). napojiti, pf.: (studnice) všěm své vody dosti dá i napogíí omnes satiat potu 92%; nalezše velblúda i napogichu jej potant 194; dobrými skutky jsa na- pogen irrigatus ACE ad 173b. napomanüti, -menüti, pf. — Napomc- nouti: opat napomenul jest ji (divku) z Cistoty exhortatus est G XVIII?. — 547 Upomenouti: jedna jej (bratra) na- pomieñ dic illi 9o* (volné); napomen AC ad t.; a já jej (dlužníka) napomanv 90%. napomínanie, n.: jeho napomínaním mnozí se polepšováchu 11%; jsa po- silnén napomínani jejím admonitione G XIXb, napominati, impf. — Napominati: prosi i napomínagí vás, abysta .. . hortor ac moneo 51b; napomínaffe ji (sestru) bratr ku pokání monebat 100% — Upominati: viecez jeho (dlužníka) ne- napominay CE ad oo?. na(j)posiedy, adv.: napofledy jidechu k Markové pelesi post omnes 8ab; (pûs- tenník) napofledy ji (vléici) svá mod- litvá navráti postremo 1095; napo- fledy mé żehnajś ad extremum 143?; napofledy radil jim (Antonius králüm) & prosé, aby ... ad postremum 205b; naypofledy poslali jej (hrozen) tomu (mnichu) ad ultimum E ad 61*; nay- pofledy ACE ad 125%. -náprava, f. propůjčená usedlost: protož sem přinesl úročec s mé naĎwy pen- sionem servitutis meae 47b. napraviti, pf., navćsti: taki jim žádost ku postu řěč svatého Antonie na mysl napwi tantum ardorem mentibus sermo eius afflaverat 190b (volně). napfód, adv.: pojidechu jedni naprzied, druzi po nás praecedentes 21*; že jej (Arsenia) uzié mnaprzíed (t. j. pred peleší) chodiece foris deambulantem 66b; ten muZ béZé naprzíed do domu praecessit 76b; jedni naprzied diechu ' piéd svym kniezétem praeibant 128%; ti, jeśto naprzied biechu, lidé qui foris erant 178%; když bieše (hrabě) zastúpil svatého Antonie naprzied přčd horû in exteriori monte 197b; Nila potoka roz- vodnenie naprzed pravieše praedi- cabat 3b. napřieci, pf., napřáhnouti: býk, rohy naprzah, bükajé stáse cornibus mina- batur 176P (volně). naprositi, pf., k něčemu uprositi: ledva jeho naprofy ten bratr, aby... vix ab invito impetravit 162b, naprzniti, pf.: ¢i ji (vodu) on tiem na- prznij, że jie nabiera? 1342. napsati, pf.: aby jim dal zákonné pfikó- zanie napfano 170b: ty (knížky) bieše 35*
k ňemu, i budieše, až na ň fye napat- rzieffe eius frueretur aspectibus 1732, napéci, pf.: (ucedlnik) że jemu (starci) chtieśe napecy 632. naplti sě, pf.: chtě pojiesti a napiti fye reficere 46b (volná); (Makarius)s velikü fye radostí napigieffe sumebat 63b (volné); tu fye napicho do nerody bi- bimus r45P. naplakati s&, pf., vyplakati se: on na- plakaw fye i jide pravit starcôm flens 100%. naplésti, pf.: košíky, ješto bieše napleti texuerat 9o?. | napiñenie, n.: jich Zádosti naplníeníe effectum desiderii C 201%; ten ubohý by nalezen (sic m. nalezl) v dobrÿch skutciech i v žádosti prospěšné (sic m. prospěšenstvie) i v milosti krále nebeského hojné naplňeníe 7%. naplniti, pf.: chvály i modlitby naplníw bohu obyčějné persolvit 8%; tu su {ye ta slova naplnia completum est o*; naplmlí již všecko implesti 32b; na- plnití žádost svû adimplere G XVII); pro jeho zaslúženie hospodin vše na- plnieffe largiebatur 207%; — naplníw jej učenie i uměnie i milosti i všie sy- tosti repletum 10b, n. koho čeho = n. koho čím; když peleší diela naplnieffe spelunca fuisset impleta 123%; jenž jeho jest byl naplnii dobrych skutkuov qui illi virtutes largitus est 153%; všěéch hfiechuov naplñieny satiatus 6b; — smradem naplni peleś replevit 1262; dobrymi skutky jsa naplnen irrigatus 173b. naplńovati, impf.: lidem prosby fye na- plnigij implentur 35. naploditi, pf.: (myši) naplodie v tiem (v hrnci) črvuov faciunt 97b; množstvie haduov naplodi fye (regio) serpentum ebullivit multitudinem 165% (volně). nápoj,m.: pokrm inapog potus 32b; to (rosu) za napoi méjiechu bibebant 96b (volně). napojiti, pf.: (studnice) všěm své vody dosti dá i napogíí omnes satiat potu 92%; nalezše velblúda i napogichu jej potant 194; dobrými skutky jsa na- pogen irrigatus ACE ad 173b. napomanüti, -menüti, pf. — Napomc- nouti: opat napomenul jest ji (divku) z Cistoty exhortatus est G XVIII?. — 547 Upomenouti: jedna jej (bratra) na- pomieñ dic illi 9o* (volné); napomen AC ad t.; a já jej (dlužníka) napomanv 90%. napomínanie, n.: jeho napomínaním mnozí se polepšováchu 11%; jsa po- silnén napomínani jejím admonitione G XIXb, napominati, impf. — Napominati: prosi i napomínagí vás, abysta .. . hortor ac moneo 51b; napomínaffe ji (sestru) bratr ku pokání monebat 100% — Upominati: viecez jeho (dlužníka) ne- napominay CE ad oo?. na(j)posiedy, adv.: napofledy jidechu k Markové pelesi post omnes 8ab; (pûs- tenník) napofledy ji (vléici) svá mod- litvá navráti postremo 1095; napo- fledy mé żehnajś ad extremum 143?; napofledy radil jim (Antonius králüm) & prosé, aby ... ad postremum 205b; naypofledy poslali jej (hrozen) tomu (mnichu) ad ultimum E ad 61*; nay- pofledy ACE ad 125%. -náprava, f. propůjčená usedlost: protož sem přinesl úročec s mé naĎwy pen- sionem servitutis meae 47b. napraviti, pf., navćsti: taki jim žádost ku postu řěč svatého Antonie na mysl napwi tantum ardorem mentibus sermo eius afflaverat 190b (volně). napfód, adv.: pojidechu jedni naprzied, druzi po nás praecedentes 21*; že jej (Arsenia) uzié mnaprzíed (t. j. pred peleší) chodiece foris deambulantem 66b; ten muZ béZé naprzíed do domu praecessit 76b; jedni naprzied diechu ' piéd svym kniezétem praeibant 128%; ti, jeśto naprzied biechu, lidé qui foris erant 178%; když bieše (hrabě) zastúpil svatého Antonie naprzied přčd horû in exteriori monte 197b; Nila potoka roz- vodnenie naprzed pravieše praedi- cabat 3b. napřieci, pf., napřáhnouti: býk, rohy naprzah, bükajé stáse cornibus mina- batur 176P (volně). naprositi, pf., k něčemu uprositi: ledva jeho naprofy ten bratr, aby... vix ab invito impetravit 162b, naprzniti, pf.: ¢i ji (vodu) on tiem na- prznij, że jie nabiera? 1342. napsati, pf.: aby jim dal zákonné pfikó- zanie napfano 170b: ty (knížky) bieše 35*
Strana 548
548 napfa| Gazanus svá rukü scripserat 166%, nárada, f., navedení: zlé myšlenie bylo jich (d4bliń) obludû a naradu A ad 628, Narbona, 7m. mistni: w narbona v tom mésté a Narbona 104P, nafiekati, impf.: poćć plakati a narziekati plorans atque eiulans rsrP; to když Pafuncius narziekaffe, véichni vzpla- káchu haec Paphnutio prosequente C 2045 (volně). národ, m., vše, cokoli se navodilo: vesken narod, jenž má přirozené podobenstvie svého prédka 202b. naroditi sé, pf.: Zet sem fye v království i? narodil natus sum 49°. narozenie, n.: (andélé) pastuchám pravili bozZie narozeníe divinum virginis par- | tum 1875; po boZiem narozeníf post ad- ventum domini 2042. narozovati sé, impf., roditi se: z chudoby pokora fie narozugie C ad 121% náručie, n.: jednak na pleci, jednak w naruczij nunc cervice nunc pectore 117b, nasaditi, pf.: (stromoví) ješto bieše sám . nafadil i rozplodil plantaverat 30b; to- tot jest on sám dfievie nafadil i tohoto vścho zelé hoc pomarium arbusculis consitum 164), 1. co i čeho; tutoť všeho dřieví nafadyl i zelé tohoto všeho ACE ad t.; slepicé nafazena na vajcé 132%, nasbierati, pf.: nafbieragice zelicé zem- ského colligentes 96b, násilé, n.: trpím od tebe veliké nafyle vim 78b; bezpečen ode všeho diábel- ského : nafyle insidiis r93P. (odch.); (otec) nafylím vytrhne mne odtud violenter G XVIII; vezli sá sé (sic m. hledali) nafylím requirebant per vim G XIX, násilně; — ten (mnich) mi (dívce) nafylij učinil oppressit me (G XXb; beze všie hanby a nafyle do jejieho domu sem ji doprovodil in- tactam 11h, násilník, m.: přikázanie toho nafylníka persecutoris 191), násilný, adj., prudký: (Mojžíš) počě jemu rozprávěti nafylne' přěkážčnie violen- tiam impugnationis suae 44b, — Adv. -é — náramné: Pavel poóé natylníe plakati amarissime 88b (odch.); na- fylnie smótiv sé vehementissime 104%. nasledovanie, n.: k nafledowamj Żivota svatého ad beatae vitae imitationem ^D 1832, následovati, impf. — Nés/edovati, hor- lHivé se (oc) sna£iti: (pohané) pocéchu nafledowatí našeho spasitele secuti . sunt 28%; jichžto málo jeho utrpenie nafledowachu imitabilem abstinentiam 125%; neb (= poněvadž) vešken národ jest téhož obyććjś [jako ten], od kohož sé porodil, tehdy i vášně i vešken běh (= veškeren zpüsob Zivota) nafleduge svého stvolitele. 202b, řídí se svým stvořitelem; nafledowaife mnichuov ejipskych aemulabatur 155%; nafledug- my svatých a jich cěstú jdémy 1845; duchovních skutkuov nafledowatí D4*; (Antonín) počě nafledowatí dobré a užitečné věci aemulatus est ad bonum 173%, — Uctivati: miesto boha potvory (sg. gen.) nafleduge{{ a préludév por- tenta veneraris 1499; tém na čest, jichź nafledugete quos colitis 2028; diviti ste sě mohli (věcem stvořeným), ale ne nafledowatí, abyšte stvořiteli nečinili protivenstvie mirari nec colere 203%. následovník, m.: ten, jenž sám sebe zapfel, jest nafledowník Jezukrista sectator 104”, nasoliti, pf.: (tu mrtvou obludu) do Antiochie pak nafolíwffe k ciesafovi donesli sale infusum 1502, nastojte, nestojte, interj., béda, ach: ne- ftogte, otáe, co sem nad tebü ucinil! vae mihi 635; neftogte mné, že jest ten ne- chtě přělščen! vae mihi 81b; naftoyte, kterak si sé tajila vae mihi C 206b, nastřieti v. načřietí. nastrojiti, pf.: (ďáblové) často šeptánie naftrogiechu sibilos ingesserunt 180%, nasypati, pf.: popela na sé nafypaw ci- nere iacens 9?. nasytiti pf.: (Apollonius) mnoho lidí nafytil 20b; jsa smilstvie nafyczeny ACF ad 6b, n. koho čeho. náš, pronom.: stařec tento nafs noster 92b; také sú nám to jiní naffí pravili seniorum nostrorum revelatione 127b (AC na sh. m.: star&í naffy, E naffy starší); abychom méli naffi duái pod stráZí animam nostram 182%, na&inec, m.: nebo s' jiZ naffinec unus ex nobis 6b,
548 napfa| Gazanus svá rukü scripserat 166%, nárada, f., navedení: zlé myšlenie bylo jich (d4bliń) obludû a naradu A ad 628, Narbona, 7m. mistni: w narbona v tom mésté a Narbona 104P, nafiekati, impf.: poćć plakati a narziekati plorans atque eiulans rsrP; to když Pafuncius narziekaffe, véichni vzpla- káchu haec Paphnutio prosequente C 2045 (volně). národ, m., vše, cokoli se navodilo: vesken narod, jenž má přirozené podobenstvie svého prédka 202b. naroditi sé, pf.: Zet sem fye v království i? narodil natus sum 49°. narozenie, n.: (andélé) pastuchám pravili bozZie narozeníe divinum virginis par- | tum 1875; po boZiem narozeníf post ad- ventum domini 2042. narozovati sé, impf., roditi se: z chudoby pokora fie narozugie C ad 121% náručie, n.: jednak na pleci, jednak w naruczij nunc cervice nunc pectore 117b, nasaditi, pf.: (stromoví) ješto bieše sám . nafadil i rozplodil plantaverat 30b; to- tot jest on sám dfievie nafadil i tohoto vścho zelé hoc pomarium arbusculis consitum 164), 1. co i čeho; tutoť všeho dřieví nafadyl i zelé tohoto všeho ACE ad t.; slepicé nafazena na vajcé 132%, nasbierati, pf.: nafbieragice zelicé zem- ského colligentes 96b, násilé, n.: trpím od tebe veliké nafyle vim 78b; bezpečen ode všeho diábel- ského : nafyle insidiis r93P. (odch.); (otec) nafylím vytrhne mne odtud violenter G XVIII; vezli sá sé (sic m. hledali) nafylím requirebant per vim G XIX, násilně; — ten (mnich) mi (dívce) nafylij učinil oppressit me (G XXb; beze všie hanby a nafyle do jejieho domu sem ji doprovodil in- tactam 11h, násilník, m.: přikázanie toho nafylníka persecutoris 191), násilný, adj., prudký: (Mojžíš) počě jemu rozprávěti nafylne' přěkážčnie violen- tiam impugnationis suae 44b, — Adv. -é — náramné: Pavel poóé natylníe plakati amarissime 88b (odch.); na- fylnie smótiv sé vehementissime 104%. nasledovanie, n.: k nafledowamj Żivota svatého ad beatae vitae imitationem ^D 1832, následovati, impf. — Nés/edovati, hor- lHivé se (oc) sna£iti: (pohané) pocéchu nafledowatí našeho spasitele secuti . sunt 28%; jichžto málo jeho utrpenie nafledowachu imitabilem abstinentiam 125%; neb (= poněvadž) vešken národ jest téhož obyććjś [jako ten], od kohož sé porodil, tehdy i vášně i vešken běh (= veškeren zpüsob Zivota) nafleduge svého stvolitele. 202b, řídí se svým stvořitelem; nafledowaife mnichuov ejipskych aemulabatur 155%; nafledug- my svatých a jich cěstú jdémy 1845; duchovních skutkuov nafledowatí D4*; (Antonín) počě nafledowatí dobré a užitečné věci aemulatus est ad bonum 173%, — Uctivati: miesto boha potvory (sg. gen.) nafleduge{{ a préludév por- tenta veneraris 1499; tém na čest, jichź nafledugete quos colitis 2028; diviti ste sě mohli (věcem stvořeným), ale ne nafledowatí, abyšte stvořiteli nečinili protivenstvie mirari nec colere 203%. následovník, m.: ten, jenž sám sebe zapfel, jest nafledowník Jezukrista sectator 104”, nasoliti, pf.: (tu mrtvou obludu) do Antiochie pak nafolíwffe k ciesafovi donesli sale infusum 1502, nastojte, nestojte, interj., béda, ach: ne- ftogte, otáe, co sem nad tebü ucinil! vae mihi 635; neftogte mné, že jest ten ne- chtě přělščen! vae mihi 81b; naftoyte, kterak si sé tajila vae mihi C 206b, nastřieti v. načřietí. nastrojiti, pf.: (ďáblové) často šeptánie naftrogiechu sibilos ingesserunt 180%, nasypati, pf.: popela na sé nafypaw ci- nere iacens 9?. nasytiti pf.: (Apollonius) mnoho lidí nafytil 20b; jsa smilstvie nafyczeny ACF ad 6b, n. koho čeho. náš, pronom.: stařec tento nafs noster 92b; také sú nám to jiní naffí pravili seniorum nostrorum revelatione 127b (AC na sh. m.: star&í naffy, E naffy starší); abychom méli naffi duái pod stráZí animam nostram 182%, na&inec, m.: nebo s' jiZ naffinec unus ex nobis 6b,
Strana 549
natähnüti, pf.: natahna své lučišťe střěliž pone sagittam in arcu 77%, náton, m., špalek, na němž se dříví voztíná: vzem dfévo stafec { natona de lignario 117%, natrhati, pf.: jeden pohan v noci přišed i natrha toho zelícó furatus est 28% (volnë); natrhaw toho bylièka decer- pere coepit 20°. naučedlník, m., učiteľ: ty s’ navezedlnik všeho dobrého doctor operum bonorum 135% nauéenie, n.: podlé apoštolského navcze- níe apostolorum exemplum 16P (odch.); prijem ten pop navczeníe o na$em spasiteli cum instruxissent eum de doctrina salvatoris 48b; (Antonín) mnoho mnichuov stvrdi svym navcze- nim suo magisterio 179?. naučiti, pf.: když jej navczí tomu všemu instruxisset 12b; (sestra) jej navezila, aby, ješitenstvie toho světa ostana, i šel do kláštera docuit 56b; (Antonin) byl podlé toho bohem navczen, což jest bylo psáno erat, secundum guod scriptum est, a deo doctus 199%, byl podle toho, co se píše, žákem samého boha; (Makarius) navczí jó provazóm plésti funiculum intexere ostendit 94P, n. je provazy plésti; navczíj jeho dobrým skutkóm činiti i božiemu ká- zani plniti docet 129°, navaiiti, p£.: nawarzí ten stařec sočovicě ku pokrmu paravit cibum coctum 43%. navážiti, pf.: (Amon) chtieše vody na- wazití haurire aquam 99%, — Nave, m., jm. os.: Ježiš (C Jezus), syn Namie (sic, C naue), náměstek Moj- žiešóv filium Nave ACE ad 181, navésti, pf., naučiti: aby (biskupové) lid nawedh obyiejóm kféstianskym ut po- pulos ecclesiastica contestatione corri- gerent D 182%, navoditi, impf. ui: neb jé nawodíeffe a v dobrych skutciech roznécováse aedificabat 37%. navrácenie, n.: modlitba spravedlných [u] všemohúcieho zdravie jemu obdržě a k smyslu nawraceníe orantes sanitati restituere potuerunt 10b; ozraóenie slepých a hluchym sluch nawracenie surdorum auditum 203*, n. sluchu. navracovati, impt.: ty člověka k jeho po&átku nawracugefs facis redire 102%, 549 lidi nawracugefs do nebes reducis 102%; jenz si fé& lidem. naWcowal vinctas ho- minum linguas solvebat 184*; nikdy {ye k nie (své zlosti) nenawracowatí 139), navrátiti, pf.: (Jan) bohu duši nawratil reddidit spiritum 10%; (Elenus) nawrat1 jej do jeho pelé&ky revocat 30*; (püs- tenník) nawratí fye k svétu regressus est 6b, sám fye k sobë nawratiw in- gressus 89*; vléicé nawrati fye zasé na obyčějný úřad officii consuetudinem reparavit 1095; jakZ sé jio (Eufrosyny) dotée, oko fie jemu inhed nawrati restitutus est C 207%; aby lehcí lidé k tesknosti fye nawratili redeant 103?; (Pafuncí) nawratil fie domuov reversus est G XIXP, naviéévovánie, n.: nenechali ste dalekých vlastí nawfftiewowanie A ad 59% nav&éévovati, impt.: nemocného nawfftíe- "wugíce visitationes explendo 95; mnich bieSe $el nawfftiewowat sestry ad so- rorem ut visitaret eam 57*; kohoZ lidé nawíftewugí(, toho světí andělé na- wfitiewowati nebudüá qui ab hominibus frequentatur, non potest ab angelis visitari 111%; Pafuncius pfijide do klá$tera nawfftiewowat venit invisere monasterium C 2062, navétievenie, n.: hledajíce své dusé spa- senie, nenechali ste nawíftíeweníe da- lekych vlastí tantas superare regiones voluistis ;*; Pafuncia vésti k nawfftíe- wení Smaragda ad visitandum Sm. G XIXb nav&ieviti, pf.: (Elenus) chtiese nawfft:e- wítí bratíí ad visitandos fratres 29?; piifel nawlítíewíti kláSter invisere G XIXb; doniZ mne hospodin nerá&í nawi{tiewiti accersiat 137%. navyknüti, pf: do kláštera, do které- hozto nawykl geft choditi consueverat G XVIII% (latinism), chodíval; v kte- réžto (komňatě) dcera přebývati na- wykla bieSe manere solita erat t. XIX? na-zad, adv.: ji sem jé (hfiechy) nazad obratil post dorsum 8oP; jedni napréd diechu přěd svým knieZétem, a druzí nazad seguebantur 128%, pozadu. nazřieti, pf., naAlédnouti: (opat) k nim (bratřím do jeskyně) nenazrzie C ad 41b, nazvanec, m., člověk pojmenovaný: aby sé (syn boZí) nezdál stvofenie ani zvo-
natähnüti, pf.: natahna své lučišťe střěliž pone sagittam in arcu 77%, náton, m., špalek, na němž se dříví voztíná: vzem dfévo stafec { natona de lignario 117%, natrhati, pf.: jeden pohan v noci přišed i natrha toho zelícó furatus est 28% (volnë); natrhaw toho bylièka decer- pere coepit 20°. naučedlník, m., učiteľ: ty s’ navezedlnik všeho dobrého doctor operum bonorum 135% nauéenie, n.: podlé apoštolského navcze- níe apostolorum exemplum 16P (odch.); prijem ten pop navczeníe o na$em spasiteli cum instruxissent eum de doctrina salvatoris 48b; (Antonín) mnoho mnichuov stvrdi svym navcze- nim suo magisterio 179?. naučiti, pf.: když jej navczí tomu všemu instruxisset 12b; (sestra) jej navezila, aby, ješitenstvie toho světa ostana, i šel do kláštera docuit 56b; (Antonin) byl podlé toho bohem navczen, což jest bylo psáno erat, secundum guod scriptum est, a deo doctus 199%, byl podle toho, co se píše, žákem samého boha; (Makarius) navczí jó provazóm plésti funiculum intexere ostendit 94P, n. je provazy plésti; navczíj jeho dobrým skutkóm činiti i božiemu ká- zani plniti docet 129°, navaiiti, p£.: nawarzí ten stařec sočovicě ku pokrmu paravit cibum coctum 43%. navážiti, pf.: (Amon) chtieše vody na- wazití haurire aquam 99%, — Nave, m., jm. os.: Ježiš (C Jezus), syn Namie (sic, C naue), náměstek Moj- žiešóv filium Nave ACE ad 181, navésti, pf., naučiti: aby (biskupové) lid nawedh obyiejóm kféstianskym ut po- pulos ecclesiastica contestatione corri- gerent D 182%, navoditi, impf. ui: neb jé nawodíeffe a v dobrych skutciech roznécováse aedificabat 37%. navrácenie, n.: modlitba spravedlných [u] všemohúcieho zdravie jemu obdržě a k smyslu nawraceníe orantes sanitati restituere potuerunt 10b; ozraóenie slepých a hluchym sluch nawracenie surdorum auditum 203*, n. sluchu. navracovati, impt.: ty člověka k jeho po&átku nawracugefs facis redire 102%, 549 lidi nawracugefs do nebes reducis 102%; jenz si fé& lidem. naWcowal vinctas ho- minum linguas solvebat 184*; nikdy {ye k nie (své zlosti) nenawracowatí 139), navrátiti, pf.: (Jan) bohu duši nawratil reddidit spiritum 10%; (Elenus) nawrat1 jej do jeho pelé&ky revocat 30*; (püs- tenník) nawratí fye k svétu regressus est 6b, sám fye k sobë nawratiw in- gressus 89*; vléicé nawrati fye zasé na obyčějný úřad officii consuetudinem reparavit 1095; jakZ sé jio (Eufrosyny) dotée, oko fie jemu inhed nawrati restitutus est C 207%; aby lehcí lidé k tesknosti fye nawratili redeant 103?; (Pafuncí) nawratil fie domuov reversus est G XIXP, naviéévovánie, n.: nenechali ste dalekých vlastí nawfftiewowanie A ad 59% nav&éévovati, impt.: nemocného nawfftíe- "wugíce visitationes explendo 95; mnich bieSe $el nawfftiewowat sestry ad so- rorem ut visitaret eam 57*; kohoZ lidé nawíftewugí(, toho světí andělé na- wfitiewowati nebudüá qui ab hominibus frequentatur, non potest ab angelis visitari 111%; Pafuncius pfijide do klá$tera nawfftiewowat venit invisere monasterium C 2062, navétievenie, n.: hledajíce své dusé spa- senie, nenechali ste nawíftíeweníe da- lekych vlastí tantas superare regiones voluistis ;*; Pafuncia vésti k nawfftíe- wení Smaragda ad visitandum Sm. G XIXb nav&ieviti, pf.: (Elenus) chtiese nawfft:e- wítí bratíí ad visitandos fratres 29?; piifel nawlítíewíti kláSter invisere G XIXb; doniZ mne hospodin nerá&í nawi{tiewiti accersiat 137%. navyknüti, pf: do kláštera, do které- hozto nawykl geft choditi consueverat G XVIII% (latinism), chodíval; v kte- réžto (komňatě) dcera přebývati na- wykla bieSe manere solita erat t. XIX? na-zad, adv.: ji sem jé (hfiechy) nazad obratil post dorsum 8oP; jedni napréd diechu přěd svým knieZétem, a druzí nazad seguebantur 128%, pozadu. nazřieti, pf., naAlédnouti: (opat) k nim (bratřím do jeskyně) nenazrzie C ad 41b, nazvanec, m., člověk pojmenovaný: aby sé (syn boZí) nezdál stvofenie ani zvo-
Strana 550
550 lenec ani nazwanec creatura aut adoptio aut appellatio 200b, aby se nezdálo, že synem božím jen nazván. nazvati, pf. — Nazvali: ješto ste mě kaciefem nazwali sob, — Vzýváním poprositi: nazwaw božie jmě invocato nomine 60b, nazyvati, impf. — Nazyvati: (on) kigs- fanem poćć fye nazywati Christianum se fateretur 34b, počč jej préludem nazywati 35%; (Izaiáš) fye hfieśnikem nazywal immundum se vocavit 78%; ktoż jeho kaciefem nazywachu arbitrantur 107? (odch.); kdyzto fye sám bude nazywatií váéch men&í pronuntiet r20P, — Vzyvati: (Antonius) nazywati pocé hospodina a fka dicebat ad dominum 75 (odch.); počal sě hospodinu modliti, pomoci jeho nazywage C ad 23 (B na sh. m.: žádajě). nažaiovati, pf., mnoho žalovati: opat na ň nazalowatí kázal rore. ne, adv. — Ne: nižádné chvály nezada- gíce non laudem reguirens 1%; (Anto- nín) na mysli nemíegieffe i jednoho strachu 176b, ani jednoho, žádného; nic tělesného negfu požádali 1Y; by byla jich moc nodgata 185%, nebyia odjata; (püs- tennik) poj& toho chleba ne s túž chutí jako dřieve 8%; ne já, ale hos- podin, tenf mi pomáhá non ego 174*; jsem neduoftoyneho života člověk in- dignissimae 11P; neflechetny diśbel nequissimus 1289; ne po welike času G XVIII®, po nevelikém; ten, jenžto druha posuzuje, netoliko svń duśi za- topi, ale i toho, jenž té řěči poslúchá non solum — sed et 80b; netazechu jeho sezřieti, až 112b, sotva... už; Teodozius ciesař vecě: vieš-li, kto sém já? Vecě jemu mnich: ne, neviem 49%, — Nýbrž, lat. imo: ani jest to bylo prvé vítězstvie svatého Antonie proti diáblu, ne zajisté byla jest v ňem moc našeho spasitele imo 174%, neb v. nebo. nebâzn, f., nedostatek bázné, neházanost: (Antonius) ani sé kdy přičinil k dětem k nebazní nesličné non ineptis infan- tium iungi passus est fabulis 172% (odch.; C spr.: k dětinné které básni), nebe, n.: w nebefyech in caelis 17%; bohu, stvofiteli nebíe i zemé caeli 47%, nebesky, adj.: nebefky Zivot vedüce cae- lestem 15; dédic nebefky heres paradisi 104", d. nebes; králevstvie nebefkeho regnum dei rb; královstvie nebefkeho regnum caelorum 135%, nebezpečnost, f.: k nim smy nemohli dojíti pro nebezpecznoft pro periculo 40b, nebezpečný, adj.: bie&e nebezpeczno pro padüchy regio latrociniis infamis erat 155? (volné). — Adv. -né: pla- vámy nebezpeczníe na tomto svété incerti navigamus 78% v nebezpeć- nosti, v nejistoté. nebo, neb, anebo, aneb, -tě, -t, conj. — Neboť, protože, že: proč by (takoví lidé) moci nebeské v sobě neměli? neb mnozí z nich ode všeho zlého po- myšlenie byli namgue rb, dajte mni- chóm vítanie, anebt ani mluvie s bo- hem enim 874; kajž sč, nebt jest tak svatý Arsenius činil enim 134b, ne- zúfaj, anebot mi pravil častokrát mój mistr Agapitus, Ze... nam C 2055; blaženi sú chudí duchem, nebo jest jich králevstvie nebeské guoniam 92; odpusť nám, tatíku, nebot smy cělú noc pokojś nedali quia 95; protot sé jest toto tobě stalo, nebos na toho bratra [ne]vzeztël v jeho pokušení guia 814; neb podlé vašie řčči vešken národ, jenž má přirozené podobenstvie svého přčdka, a (sic) jest téhož obyčějě [jako ten], od kohoZz sé porodil, tehdy i vesken běh následuje svého stvořitele 202b, poněvadž vše zrozené, jež . . . předka, jest.... zrodilo, tedy i celý způsob života (všech bytostí zrozených) řídí se stvořitelem; proto smy toho dotkli, neb smy také byli na to miesto přišli quia 1645; anebo mi lidé nedadie po- kojé, proto chci do svrchnie Tebaidy quoniam 192%, — Neb odporovaci: Nila rozvodněnie (mnich) napřed pra- vieše aneb opět přesušenie sive 3b, ač každý opatří, co činí, aneb své myš- lenie bratří zčví vel 195%; — (Jero- nymus) anebtie éetl, anebte psal aut — aut 107%, buď — aneb; neb k radosti a k chvále, neb k zatracení vel — vel 185b, nebohy, adj.: béda mné nebohu A ad C 206%; nebohemu E ad t. nebožčík, m., ubožák: kterak já ne- boztik jiné učím 8b,
550 lenec ani nazwanec creatura aut adoptio aut appellatio 200b, aby se nezdálo, že synem božím jen nazván. nazvati, pf. — Nazvali: ješto ste mě kaciefem nazwali sob, — Vzýváním poprositi: nazwaw božie jmě invocato nomine 60b, nazyvati, impf. — Nazyvati: (on) kigs- fanem poćć fye nazywati Christianum se fateretur 34b, počč jej préludem nazywati 35%; (Izaiáš) fye hfieśnikem nazywal immundum se vocavit 78%; ktoż jeho kaciefem nazywachu arbitrantur 107? (odch.); kdyzto fye sám bude nazywatií váéch men&í pronuntiet r20P, — Vzyvati: (Antonius) nazywati pocé hospodina a fka dicebat ad dominum 75 (odch.); počal sě hospodinu modliti, pomoci jeho nazywage C ad 23 (B na sh. m.: žádajě). nažaiovati, pf., mnoho žalovati: opat na ň nazalowatí kázal rore. ne, adv. — Ne: nižádné chvály nezada- gíce non laudem reguirens 1%; (Anto- nín) na mysli nemíegieffe i jednoho strachu 176b, ani jednoho, žádného; nic tělesného negfu požádali 1Y; by byla jich moc nodgata 185%, nebyia odjata; (püs- tennik) poj& toho chleba ne s túž chutí jako dřieve 8%; ne já, ale hos- podin, tenf mi pomáhá non ego 174*; jsem neduoftoyneho života člověk in- dignissimae 11P; neflechetny diśbel nequissimus 1289; ne po welike času G XVIII®, po nevelikém; ten, jenžto druha posuzuje, netoliko svń duśi za- topi, ale i toho, jenž té řěči poslúchá non solum — sed et 80b; netazechu jeho sezřieti, až 112b, sotva... už; Teodozius ciesař vecě: vieš-li, kto sém já? Vecě jemu mnich: ne, neviem 49%, — Nýbrž, lat. imo: ani jest to bylo prvé vítězstvie svatého Antonie proti diáblu, ne zajisté byla jest v ňem moc našeho spasitele imo 174%, neb v. nebo. nebâzn, f., nedostatek bázné, neházanost: (Antonius) ani sé kdy přičinil k dětem k nebazní nesličné non ineptis infan- tium iungi passus est fabulis 172% (odch.; C spr.: k dětinné které básni), nebe, n.: w nebefyech in caelis 17%; bohu, stvofiteli nebíe i zemé caeli 47%, nebesky, adj.: nebefky Zivot vedüce cae- lestem 15; dédic nebefky heres paradisi 104", d. nebes; králevstvie nebefkeho regnum dei rb; královstvie nebefkeho regnum caelorum 135%, nebezpečnost, f.: k nim smy nemohli dojíti pro nebezpecznoft pro periculo 40b, nebezpečný, adj.: bie&e nebezpeczno pro padüchy regio latrociniis infamis erat 155? (volné). — Adv. -né: pla- vámy nebezpeczníe na tomto svété incerti navigamus 78% v nebezpeć- nosti, v nejistoté. nebo, neb, anebo, aneb, -tě, -t, conj. — Neboť, protože, že: proč by (takoví lidé) moci nebeské v sobě neměli? neb mnozí z nich ode všeho zlého po- myšlenie byli namgue rb, dajte mni- chóm vítanie, anebt ani mluvie s bo- hem enim 874; kajž sč, nebt jest tak svatý Arsenius činil enim 134b, ne- zúfaj, anebot mi pravil častokrát mój mistr Agapitus, Ze... nam C 2055; blaženi sú chudí duchem, nebo jest jich králevstvie nebeské guoniam 92; odpusť nám, tatíku, nebot smy cělú noc pokojś nedali quia 95; protot sé jest toto tobě stalo, nebos na toho bratra [ne]vzeztël v jeho pokušení guia 814; neb podlé vašie řčči vešken národ, jenž má přirozené podobenstvie svého přčdka, a (sic) jest téhož obyčějě [jako ten], od kohoZz sé porodil, tehdy i vesken běh následuje svého stvořitele 202b, poněvadž vše zrozené, jež . . . předka, jest.... zrodilo, tedy i celý způsob života (všech bytostí zrozených) řídí se stvořitelem; proto smy toho dotkli, neb smy také byli na to miesto přišli quia 1645; anebo mi lidé nedadie po- kojé, proto chci do svrchnie Tebaidy quoniam 192%, — Neb odporovaci: Nila rozvodněnie (mnich) napřed pra- vieše aneb opět přesušenie sive 3b, ač každý opatří, co činí, aneb své myš- lenie bratří zčví vel 195%; — (Jero- nymus) anebtie éetl, anebte psal aut — aut 107%, buď — aneb; neb k radosti a k chvále, neb k zatracení vel — vel 185b, nebohy, adj.: béda mné nebohu A ad C 206%; nebohemu E ad t. nebožčík, m., ubožák: kterak já ne- boztik jiné učím 8b,
Strana 551
nebožec, m., ubohý: běda mně nebożczy C 206%. nečasto, adv.: neczafto vídách svého pána rarius 143P. nečistota, f.: tiem (nitrem, louhem) smy- váchu neczíft^tu sordes 355; aby vSecky neczíftotý klášterské sám čistil G XXb. nečistý, adj.: (on) mnoho neczıfteho z üst vyvräti 5%; vepři velmi necziftif morbo pleni 59*; pro neczífte myślenie cogitationes 75%, nóćso, pronom.: vy s6 nieco dobreho na mn& domnite aliquid 5%, něčeho; aby jej naučil níeczemv 93%; mniech, bych měl nieco svatého patriarchy Jakuba videbar mihi aliquid habere sancti Jacob r43b, néco z patriarchy J. nedaleko, adv.: nedaleko odtad in vicinia 15b; nedaleko od města non longe ab urbe 30b; pán nedaleko stáše haud procul 146% | nedaleký, adj.: na póśti na nedaleke in vicina solitudine 157%. nedávno, adv.: nedawno jsem padücho- vého stavu ostal ante non multum temporis rib; nedawno sé obrátiv su- bito 245; (püstenník), jenZ nedawno z kláštera šel na púšť nuper 107b, Gazanus nedawno umfël ante paucos dies 170% neděle, £. — Neděle: (Elenus) ptijide do kláštera w nedieli dominica die 29%, — Tyÿden: post sé za tfi nediele per tres hebdomadas 130°, nedélni, adj.: w nedielnij večer sabba- torum die vespere 98%. nedomnénie, n., nenadání: (Hilarion) z nedomnienie upatfi po mesieci, ano . . ex improviso 155b. nedostatečný, adj., kdo má nedostatek: to (obilí) nedoftatecznym rozděléchu egentibus 34%; rúcho nedoftatecznym chudým dadie indigentibus 115, nedostatek, m. — S/abost: buoh rozomie člověčím nedoftatkom infirmitatem hu- manis generis 88b. — Nedostatek: ne- doftatka niZádného nebudeś mieti v tom, což slušie k tělesnému užitku numguam aliquid tibi deerit 32%; velikát jest véc nedoftatky trpéti penuria 90%, nedostati sá, pf., nedostávati sé, impf.: když fye jim drev nedofta lignorum penuria 116P; tohot fye nedoftawa 551 deest 13%; co fye jemu dobroty nedo- ftawa quod minus est 103b. nedóstojny, adj.: jsem neduoftoyneho života člověk indignissimae vitae 11b, sem neduoftogen vidčti toho mužě non merui 495; smy k tomu neduoftoíní, bychom divy činili signa facere non est nostrae parvitatis 188b; mně ne- duoftoinemu meae parvitati 188b. nedotčený, adj.: těla jich svatá cóla a nic nedotezena na bf&h z moré voda vy- nese integra 35b, neduh,m.: všech neduhuow budeš zbavena morborum 3?; w neduzyech duść lan- guoribus 46%; mnohé uzdravil hospodin z neduhvow infirmitatibus 179% neduzenie, n., stondni: opat jest smuten pro tvé neduzenie infirmitate 53%. nedužiti, impf., stomaťi: stařec když za obytëj neduzeffe infirmaretur corpore 86b; neduzil E ad t. nedużivy, adj.: (Jan) kterymż koli ne- duziwym posláse chléb pożehnany aegris 11%; neduziwij ptichodiechu k tiemu languidi 136P; biechu k nému neduzywy přišli languentes ACE ad 161b. nedvéd, nedvézí v. med-. nehet, m.: (psi a ptáci) jeho tělo ze- drachu nehty a zuby unguibus 67b. nehoda, f. — Věc nenále Zitá, zlá, těžkost: (pústenník), což koli v srdci nehod mě- jieše, toho polepšiti netbáše 8%; pakli by jemu kterú nehodv neb protiven- stvie učinili 1609; (Antonius) vědieše, ktoZ méjiese kterü nehodu quo labo- raret incommodo 2089. — Neshoda: aby mezi svatymi otci svár nebo ne- hoda nevzkfesla dissonantia vel varie- tas rr3b. nehodny, adj. — Nendlezity: aby mezi sva- tými otci byl žív bezpečně ode všeho nehodneho běhu ab omni strepitu huius mundi 59% (volně). — Nedú- stojný: já nehodný vedlé nich indignus G XIXb. nechati, pf.: nechaí dnes, zajtra sé pokaješ dimitte 88%; nechaý mne, ať tuto umru dimitte me C 206b; nechaite mi mého palestina (sic m. palaestrity) sinite 158b; (mnich) prosí tebe, aby jeho nechal (v peleši) do neděle 53%; nikdy sem nenechali na svém srdci myšlenie zlého dimisi morari 91%; vědúce, že
nebožec, m., ubohý: běda mně nebożczy C 206%. nečasto, adv.: neczafto vídách svého pána rarius 143P. nečistota, f.: tiem (nitrem, louhem) smy- váchu neczíft^tu sordes 355; aby vSecky neczíftotý klášterské sám čistil G XXb. nečistý, adj.: (on) mnoho neczıfteho z üst vyvräti 5%; vepři velmi necziftif morbo pleni 59*; pro neczífte myślenie cogitationes 75%, nóćso, pronom.: vy s6 nieco dobreho na mn& domnite aliquid 5%, něčeho; aby jej naučil níeczemv 93%; mniech, bych měl nieco svatého patriarchy Jakuba videbar mihi aliquid habere sancti Jacob r43b, néco z patriarchy J. nedaleko, adv.: nedaleko odtad in vicinia 15b; nedaleko od města non longe ab urbe 30b; pán nedaleko stáše haud procul 146% | nedaleký, adj.: na póśti na nedaleke in vicina solitudine 157%. nedávno, adv.: nedawno jsem padücho- vého stavu ostal ante non multum temporis rib; nedawno sé obrátiv su- bito 245; (püstenník), jenZ nedawno z kláštera šel na púšť nuper 107b, Gazanus nedawno umfël ante paucos dies 170% neděle, £. — Neděle: (Elenus) ptijide do kláštera w nedieli dominica die 29%, — Tyÿden: post sé za tfi nediele per tres hebdomadas 130°, nedélni, adj.: w nedielnij večer sabba- torum die vespere 98%. nedomnénie, n., nenadání: (Hilarion) z nedomnienie upatfi po mesieci, ano . . ex improviso 155b. nedostatečný, adj., kdo má nedostatek: to (obilí) nedoftatecznym rozděléchu egentibus 34%; rúcho nedoftatecznym chudým dadie indigentibus 115, nedostatek, m. — S/abost: buoh rozomie člověčím nedoftatkom infirmitatem hu- manis generis 88b. — Nedostatek: ne- doftatka niZádného nebudeś mieti v tom, což slušie k tělesnému užitku numguam aliquid tibi deerit 32%; velikát jest véc nedoftatky trpéti penuria 90%, nedostati sá, pf., nedostávati sé, impf.: když fye jim drev nedofta lignorum penuria 116P; tohot fye nedoftawa 551 deest 13%; co fye jemu dobroty nedo- ftawa quod minus est 103b. nedóstojny, adj.: jsem neduoftoyneho života člověk indignissimae vitae 11b, sem neduoftogen vidčti toho mužě non merui 495; smy k tomu neduoftoíní, bychom divy činili signa facere non est nostrae parvitatis 188b; mně ne- duoftoinemu meae parvitati 188b. nedotčený, adj.: těla jich svatá cóla a nic nedotezena na bf&h z moré voda vy- nese integra 35b, neduh,m.: všech neduhuow budeš zbavena morborum 3?; w neduzyech duść lan- guoribus 46%; mnohé uzdravil hospodin z neduhvow infirmitatibus 179% neduzenie, n., stondni: opat jest smuten pro tvé neduzenie infirmitate 53%. nedužiti, impf., stomaťi: stařec když za obytëj neduzeffe infirmaretur corpore 86b; neduzil E ad t. nedużivy, adj.: (Jan) kterymż koli ne- duziwym posláse chléb pożehnany aegris 11%; neduziwij ptichodiechu k tiemu languidi 136P; biechu k nému neduzywy přišli languentes ACE ad 161b. nedvéd, nedvézí v. med-. nehet, m.: (psi a ptáci) jeho tělo ze- drachu nehty a zuby unguibus 67b. nehoda, f. — Věc nenále Zitá, zlá, těžkost: (pústenník), což koli v srdci nehod mě- jieše, toho polepšiti netbáše 8%; pakli by jemu kterú nehodv neb protiven- stvie učinili 1609; (Antonius) vědieše, ktoZ méjiese kterü nehodu quo labo- raret incommodo 2089. — Neshoda: aby mezi svatymi otci svár nebo ne- hoda nevzkfesla dissonantia vel varie- tas rr3b. nehodny, adj. — Nendlezity: aby mezi sva- tými otci byl žív bezpečně ode všeho nehodneho běhu ab omni strepitu huius mundi 59% (volně). — Nedú- stojný: já nehodný vedlé nich indignus G XIXb. nechati, pf.: nechaí dnes, zajtra sé pokaješ dimitte 88%; nechaý mne, ať tuto umru dimitte me C 206b; nechaite mi mého palestina (sic m. palaestrity) sinite 158b; (mnich) prosí tebe, aby jeho nechal (v peleši) do neděle 53%; nikdy sem nenechali na svém srdci myšlenie zlého dimisi morari 91%; vědúce, že
Strana 552
552 jich nenecha (světec), by jč bez po- moci pryč pustil 207%; jmáme nechatí křivé řeči 49; hledajíce své du&é spa- senie, nenechali ste navštievenie da- lekych vlastí 5*, neupustili jste od navštívení, neváhali jste navštíviti; tělesné (žádosti) abyšte nechali 28b; muái krádeZé nechatí furtum non fa- cere 435; väeho nechagie, puojdut a prinesut jé (penize) 84P; nechaýz již, nechay sine iam, sine G XIX, ustaň; nechaw jedenie oblitus escae r98b; (matka) nechawify jeho (dítéte). tu, odesla reliquit G XXP, zanechavëi; — odtud ustrnulé nechajt, nechat, nechť: nechat toho puojti, ač by diábli pravdu pravili, kterýž jest toho úžitek védéti, budúcie věci? 187%, ať při- pustím, dejme tomu, že by déblové mluvili pravdu: jaky ...?; nechaitt D ad t.; necht CE ad t. nechutný, adj.: když mu (pústenníkovi) vnitř počě nechutno býti cum edentem vis interna torqueret 1105, býti špatně od žaludku. nějaký, adj.: nieyake rúcho vetché CE ad 83%; nieyaczy lidé E ad 178%, nejednü, adv.: negednu (dáblové) zti&- siechu kláiterem aliquando r892. nejisty, adj.: jako budácí a negíftu véc incerta 186b; pamatujte mé rady i stavu negifteho incertae conditionis D 182b, Nejstorí: nenie to div, Ze jest v knihách Origenovych lstí kaciersků blud při- čiňen, poněvadž w neyftory w novych (sic) kniehách jest kacieřský blud ku pravdě přimiešen, jenž jest nikdie proti Svatému čtení nechtěl psáti non esse mirum, si in libris neotericis et recenter scriptis fraus haeretica fuisset operata, guae non timuisset impetere evangeli- cam veritatem 106% (odchylka; č. text vznikl z nějakého takového latinského, ve kterém m. neotericis stálo buď Nestorii nebo Nestorini a v němž se tedy pravilo, že se nelze diviti kacíř- ským příměskům u Origena, když jsou i u Nestoria, jenž nikde nechtěl psáti proti evangeliu); w Neonowych (sic) AE ad t.; w Neftorijnowych (sic) C ad t. nékaky, adj, nějaký: níekake rúcho vetché aliguid ex veteramentis 83%; lidé mniechu, by niekacy po řebřích k ňemu vešli aliguos homines 178% (asi ch. m. někací lidé; AC na sh. m.: mekaczy lidé). nékam, adv.: mysle vždy níckam utéci jinam 167b, nekázany, adj.: skákanie mladcuov ne- kazanych indisciplinatorum adolescen- tum 187b; stud ze zlé téti z nekazane pudorem turpia proferendi 195%, — Adv. -né: (robata) mluviechu neka- zaníe verba turpia 7r?. nékdy, adv.: níekdy sluáie mieti utésenie S bratií aliquando 77%; (mniši) níekdí velmi nesnadné přikázanie naplniti usilováchu aliguando 116%; (Antonín) jédl niekdy s bratfí a niekdy sám Saepe .. . saepe 191%; — (patriarchové) také niekdy stáda pásli. guondam 143b, kdysi. nékolik(0), adv.: v nichž (domcích) prč- bÿvéchu niekoliko jich spolu plures simul 35b; po níekoliko dní tak mu sé Stáváse per aliquot dies 465; po nfeko- liku dnech post aliquantos dies 572; po níekolfku mesiecích post menses paucos 189*; po niekolyko časiech šel (Pafuncius) do klá&tera post aliquan- tos dies C 205%; po niekolika dnech post aliquantos dies G XIXa, nékterak, adv., néjak: aby niekterak ne- poznali jí aliquo modo G. XIX*; by S6 byl níekterak nerühal aliquid 123b; proto sem rád chtél s tebá pomluviti, aby niekterak sě skrze mě utéSil ut aliquam consolationem | invenires C 205b. nékteraky, adj., nějaký: (mniši) niekte- raku nevěru jměli sú D ad 162b, nékterdy, adv., nékdy: niekterdy za mésiec nevédiese mne pán na púšti C ad 145%, néktery, pronom., nékiery, nějaký: níe- kterzíj z jeho čeledi guidam 7%; podlé svého rozmysla každý chtieše ustaviti, niektery paddesát Zalmuov, a níe- ktery Sestdesát alii — alii 113b; kdy£ budem mieti to vidénie níektere aliqua visio 1905; (Antonius) uzié niekteru dusi dûce do nebes nescio quam 197^; Stalo sé po niektere ¢asu post aliquod tempus G XX*; (Eufrozyna) skryla sé w niekterem místé pfes noc aliquo loco G XVIIIP (C na str. m.: v jednom m.).
552 jich nenecha (světec), by jč bez po- moci pryč pustil 207%; jmáme nechatí křivé řeči 49; hledajíce své du&é spa- senie, nenechali ste navštievenie da- lekych vlastí 5*, neupustili jste od navštívení, neváhali jste navštíviti; tělesné (žádosti) abyšte nechali 28b; muái krádeZé nechatí furtum non fa- cere 435; väeho nechagie, puojdut a prinesut jé (penize) 84P; nechaýz již, nechay sine iam, sine G XIX, ustaň; nechaw jedenie oblitus escae r98b; (matka) nechawify jeho (dítéte). tu, odesla reliquit G XXP, zanechavëi; — odtud ustrnulé nechajt, nechat, nechť: nechat toho puojti, ač by diábli pravdu pravili, kterýž jest toho úžitek védéti, budúcie věci? 187%, ať při- pustím, dejme tomu, že by déblové mluvili pravdu: jaky ...?; nechaitt D ad t.; necht CE ad t. nechutný, adj.: když mu (pústenníkovi) vnitř počě nechutno býti cum edentem vis interna torqueret 1105, býti špatně od žaludku. nějaký, adj.: nieyake rúcho vetché CE ad 83%; nieyaczy lidé E ad 178%, nejednü, adv.: negednu (dáblové) zti&- siechu kláiterem aliquando r892. nejisty, adj.: jako budácí a negíftu véc incerta 186b; pamatujte mé rady i stavu negifteho incertae conditionis D 182b, Nejstorí: nenie to div, Ze jest v knihách Origenovych lstí kaciersků blud při- čiňen, poněvadž w neyftory w novych (sic) kniehách jest kacieřský blud ku pravdě přimiešen, jenž jest nikdie proti Svatému čtení nechtěl psáti non esse mirum, si in libris neotericis et recenter scriptis fraus haeretica fuisset operata, guae non timuisset impetere evangeli- cam veritatem 106% (odchylka; č. text vznikl z nějakého takového latinského, ve kterém m. neotericis stálo buď Nestorii nebo Nestorini a v němž se tedy pravilo, že se nelze diviti kacíř- ským příměskům u Origena, když jsou i u Nestoria, jenž nikde nechtěl psáti proti evangeliu); w Neonowych (sic) AE ad t.; w Neftorijnowych (sic) C ad t. nékaky, adj, nějaký: níekake rúcho vetché aliguid ex veteramentis 83%; lidé mniechu, by niekacy po řebřích k ňemu vešli aliguos homines 178% (asi ch. m. někací lidé; AC na sh. m.: mekaczy lidé). nékam, adv.: mysle vždy níckam utéci jinam 167b, nekázany, adj.: skákanie mladcuov ne- kazanych indisciplinatorum adolescen- tum 187b; stud ze zlé téti z nekazane pudorem turpia proferendi 195%, — Adv. -né: (robata) mluviechu neka- zaníe verba turpia 7r?. nékdy, adv.: níekdy sluáie mieti utésenie S bratií aliquando 77%; (mniši) níekdí velmi nesnadné přikázanie naplniti usilováchu aliguando 116%; (Antonín) jédl niekdy s bratfí a niekdy sám Saepe .. . saepe 191%; — (patriarchové) také niekdy stáda pásli. guondam 143b, kdysi. nékolik(0), adv.: v nichž (domcích) prč- bÿvéchu niekoliko jich spolu plures simul 35b; po níekoliko dní tak mu sé Stáváse per aliquot dies 465; po nfeko- liku dnech post aliquantos dies 572; po níekolfku mesiecích post menses paucos 189*; po niekolyko časiech šel (Pafuncius) do klá&tera post aliquan- tos dies C 205%; po niekolika dnech post aliquantos dies G XIXa, nékterak, adv., néjak: aby niekterak ne- poznali jí aliquo modo G. XIX*; by S6 byl níekterak nerühal aliquid 123b; proto sem rád chtél s tebá pomluviti, aby niekterak sě skrze mě utéSil ut aliquam consolationem | invenires C 205b. nékteraky, adj., nějaký: (mniši) niekte- raku nevěru jměli sú D ad 162b, nékterdy, adv., nékdy: niekterdy za mésiec nevédiese mne pán na púšti C ad 145%, néktery, pronom., nékiery, nějaký: níe- kterzíj z jeho čeledi guidam 7%; podlé svého rozmysla každý chtieše ustaviti, niektery paddesát Zalmuov, a níe- ktery Sestdesát alii — alii 113b; kdy£ budem mieti to vidénie níektere aliqua visio 1905; (Antonius) uzié niekteru dusi dûce do nebes nescio quam 197^; Stalo sé po niektere ¢asu post aliquod tempus G XX*; (Eufrozyna) skryla sé w niekterem místé pfes noc aliquo loco G XVIIIP (C na str. m.: v jednom m.).
Strana 553
někto, pronom.: nemuož nižádný hřěšiti, když povie níekomu, coZ koli shřčší relaturus esset ad alium 195% (volně); snad by mníekto otázal aliquis 196. nekypíé, adv., Jiknavě: když který ne- kyprze bohu slûziese segniter 11%. nekyprost, f., /iknavost: lenost a nekyproft pigritia desidiaque 5^. nelaskavy, adj.: muż jeji na ni nslafkaw 156b, neléně, adv., čele: (mnišek) v chvále svého boha neleníe sě mějieše sedule 7b. nelepý, adj., škaredý: nedávno tohoto ne- lepeho řemesla sem sě přijal foedum artificium rib. nel'uby, adj., nemilj, odporný: tehdy mi jest nelybo, kdyžto vlastní vuoli bych (E sch.!) naplnil tribulatio ACE ad 85%. nel’atostivy, adj., nemilosrdny: (pohan) nehftofttwym jej nazyváse impium 34^; nelitoftiwe rany saevissimas pla- gas 137P; nelitoftiwy kat a litec per- secutio impiissima ror. nemáhati, impf. stonati: manželka jed- noho vévody nemahaffe D 3b. nemalý, adj.: ten nemalu škodu vezme na své dusi non parvum damnum 76*; nebt sem s ním nemalo přčbyl non paululum r7rb; skrze něhož sem měl útěchu nemalu consolationem modicam C 206%. němec, m., člověk němý: aby byl jako niemyc (sic) mutus r20P. nemilostivec, m., Zovék nemilostivy: ó ne- miloftiweze impiissime 49b, nemilostivy, adj.: neznal hospodin ne- miloftiwich césty impiorum 188P. nemnoho, adv., źrośku: piines soli ne- mnoho parum 64%. nemoc, f., nemoc, slabost: bolest a nemoc a smutek 5%; anděl, jenží mi jest slúžil w nemocy mihi infirmanti 86%; pohověj sobě, a w nemoc neupadneš ne aegritudo subripiat 189%; boha, jenž w nemoczý takové věci činí in infirmi- tate G XIX9, v slabém člověku. nemocný, adj., nemocný, slabý: kdež ne- moczny leżiese aeger G XIXbP; (panna) smutkem počě býti nemocna aegritu- dine correpta est 67%; syn poté ne- mocen býti infirmaretur 76b; jednomu nemocnemv starci qui mala valetudine laborabat 122b; pütníci, nemocznij, 553 vězni infirmi G XVIII; tvář tvá jest pád nemoczny bratróm infirmis t. XIX, nemidrost, f.: nemudroft a śpile stultitia 2045; pro svá nemudroft per insipien- tiam 206b. nemüdry, adj. (jinoch) biese ješče nemvdr insipiens 94?; nic neumiem a jsem nemvdry.stultus 135%, — Adv. -řé: žeť sem tak nemudrzie učinil insipienter 66%, němý, adj.: (člověk), jenžto hluch i níem bieše mutus 141%; — ano níema tvář Jezukrista chválí bestiae r49b; niemv tvéï pfijimajë bestias 150%, nenábozenstvie, n., zepobożnost: s tesk- nosti a f nenenabozenftwím (sic) 114%. nenábožný, adj.: těm mdlým, točíš ne- naboznym 90b. — Adv. -ně: s teskností a nenaboznie pieti ACE ad 114%. nenahly, adj.: znenahia nohama čpýra- jice paulatim 145, pomalu; znenahia upade na své miesto paulatim 168%; — (Antonius) u veliké žádosti pojíde zne- nahly páulatim 1682, nenáviděti, impf.: bude-li (člověk) ne- nawidieti bliznfho svého odio habuerit proximum 69*; neb (bratr) zlého ne- nawidif mala horret 80%; rozpraš své nepiately, ktefiźt tebe nenawidie ode- runt 178b, nenávist, f.: nenawift vseho tělesného sbožie contemptus 121%; mějte na pa- méti má nenawift s nimi (s kacíři) circa eos odium D 182b. neokrasleny, adj.: nepohrdaj neokraff- lenu féëi impolitos sermones 41P, Neon v. Nejstorí. neotpoëivanie, n.: hotuj sé k neodpoczí- wanij ani k rozko$i non ad requiem 120* (ACE na sh. m.: ne k uodpoczy- wany). nepodobný, adj.: dva veliká a k vieré nepodobna divy incredibilis 111*; na to péči majč, abych s uobü stranü pravdu pověděl, azda by někto, viece divuov uslyšě, i neuvěřil tomu, neb, uznamenajé néco menšieho, i řekl by: nepodobno k divu jest tak o slavném muži non dignum miraculo 171P, bych pravdu pověděl, aby někdo nebyl ne- důvěřiv k tomu nebo aby neřekl „to při tak slavném muži není podivu- hodno““; (Antonín) někdy jemu to
někto, pronom.: nemuož nižádný hřěšiti, když povie níekomu, coZ koli shřčší relaturus esset ad alium 195% (volně); snad by mníekto otázal aliquis 196. nekypíé, adv., Jiknavě: když který ne- kyprze bohu slûziese segniter 11%. nekyprost, f., /iknavost: lenost a nekyproft pigritia desidiaque 5^. nelaskavy, adj.: muż jeji na ni nslafkaw 156b, neléně, adv., čele: (mnišek) v chvále svého boha neleníe sě mějieše sedule 7b. nelepý, adj., škaredý: nedávno tohoto ne- lepeho řemesla sem sě přijal foedum artificium rib. nel'uby, adj., nemilj, odporný: tehdy mi jest nelybo, kdyžto vlastní vuoli bych (E sch.!) naplnil tribulatio ACE ad 85%. nel’atostivy, adj., nemilosrdny: (pohan) nehftofttwym jej nazyváse impium 34^; nelitoftiwe rany saevissimas pla- gas 137P; nelitoftiwy kat a litec per- secutio impiissima ror. nemáhati, impf. stonati: manželka jed- noho vévody nemahaffe D 3b. nemalý, adj.: ten nemalu škodu vezme na své dusi non parvum damnum 76*; nebt sem s ním nemalo přčbyl non paululum r7rb; skrze něhož sem měl útěchu nemalu consolationem modicam C 206%. němec, m., člověk němý: aby byl jako niemyc (sic) mutus r20P. nemilostivec, m., Zovék nemilostivy: ó ne- miloftiweze impiissime 49b, nemilostivy, adj.: neznal hospodin ne- miloftiwich césty impiorum 188P. nemnoho, adv., źrośku: piines soli ne- mnoho parum 64%. nemoc, f., nemoc, slabost: bolest a nemoc a smutek 5%; anděl, jenží mi jest slúžil w nemocy mihi infirmanti 86%; pohověj sobě, a w nemoc neupadneš ne aegritudo subripiat 189%; boha, jenž w nemoczý takové věci činí in infirmi- tate G XIX9, v slabém člověku. nemocný, adj., nemocný, slabý: kdež ne- moczny leżiese aeger G XIXbP; (panna) smutkem počě býti nemocna aegritu- dine correpta est 67%; syn poté ne- mocen býti infirmaretur 76b; jednomu nemocnemv starci qui mala valetudine laborabat 122b; pütníci, nemocznij, 553 vězni infirmi G XVIII; tvář tvá jest pád nemoczny bratróm infirmis t. XIX, nemidrost, f.: nemudroft a śpile stultitia 2045; pro svá nemudroft per insipien- tiam 206b. nemüdry, adj. (jinoch) biese ješče nemvdr insipiens 94?; nic neumiem a jsem nemvdry.stultus 135%, — Adv. -řé: žeť sem tak nemudrzie učinil insipienter 66%, němý, adj.: (člověk), jenžto hluch i níem bieše mutus 141%; — ano níema tvář Jezukrista chválí bestiae r49b; niemv tvéï pfijimajë bestias 150%, nenábozenstvie, n., zepobożnost: s tesk- nosti a f nenenabozenftwím (sic) 114%. nenábožný, adj.: těm mdlým, točíš ne- naboznym 90b. — Adv. -ně: s teskností a nenaboznie pieti ACE ad 114%. nenahly, adj.: znenahia nohama čpýra- jice paulatim 145, pomalu; znenahia upade na své miesto paulatim 168%; — (Antonius) u veliké žádosti pojíde zne- nahly páulatim 1682, nenáviděti, impf.: bude-li (člověk) ne- nawidieti bliznfho svého odio habuerit proximum 69*; neb (bratr) zlého ne- nawidif mala horret 80%; rozpraš své nepiately, ktefiźt tebe nenawidie ode- runt 178b, nenávist, f.: nenawift vseho tělesného sbožie contemptus 121%; mějte na pa- méti má nenawift s nimi (s kacíři) circa eos odium D 182b. neokrasleny, adj.: nepohrdaj neokraff- lenu féëi impolitos sermones 41P, Neon v. Nejstorí. neotpoëivanie, n.: hotuj sé k neodpoczí- wanij ani k rozko$i non ad requiem 120* (ACE na sh. m.: ne k uodpoczy- wany). nepodobný, adj.: dva veliká a k vieré nepodobna divy incredibilis 111*; na to péči majč, abych s uobü stranü pravdu pověděl, azda by někto, viece divuov uslyšě, i neuvěřil tomu, neb, uznamenajé néco menšieho, i řekl by: nepodobno k divu jest tak o slavném muži non dignum miraculo 171P, bych pravdu pověděl, aby někdo nebyl ne- důvěřiv k tomu nebo aby neřekl „to při tak slavném muži není podivu- hodno““; (Antonín) někdy jemu to
Strana 554
554 kázáše činiti, ješto k smyslu nepo- dobno guae ratio non posceret 38b, co nemá smyslu, nepochybný, adj.: ješče jednu věc nepo- chybnv o to[bě] povědě 104%. nepokoj, m.: počě (bratr) nepokoí mieti impugnatio 44%; (dábel) pocé mu v noci pičkážčti a veliký nepokoji činiti nocturnis eum inguietabat illecebris 174" (volné). neposlušenstvie, n., neposlušnosť: w ne- pofluffenftwif in inobedientia 115. neposlušný, adj.: nechtě býti nepo- fluffny bratra svého inobediens fratri 845; nepofluffna otci svému inobediens patri G XVIII. nepravda, f., nespravedlnost: bude pano- vati kfivda a neprawda iniquitas 95b. nepravy, adj. nespravedlivý: ó neprawy süádce, kíivdu plodís iudex iniquitatis 34b. — Adv. nmeprávé — nesprávně: pravíte smrt a nečistotu i ukrutnosti vašich bohuov v povéstech nepwíe a neslióná leZ (sic m. 1Zí) fabulas asse- ratis deorum vestrorum et obscoeni- tates ..., tegentes eas allegoricis vela- minibus 203% (volně). neprietei, m.: opět jej (pústenníka) tě- lesné žádosti jako valní neprzíetele ostüpichu cohors barbarica 8%; ne- przieteli:: váie spravedlnosti inimice rob; (Theodosius) svítézil nad svymi protivnymi neprzately bostibus 117?. nepřietelský, adj., nepřátelský: korábi neprzietelfítí hostiles 168b. nepfiezn, f., nepiizeń, klad: maji (dób- love) obláátni neprziezn ke v$ém kiistanóm hostile odium 182b; co má Istí a neprziezníf k nám! insidiae 144*; mnohof jest diábelského pokušenie i jich k nám velikých neprziezníj insi- diae 1559; (bůh mě) od diábelské ne- prziezny ostíóhl] ab insidiis C 206b. nepfirovnany, adj., neprirovnatelny: (mmni- ši) biechu číslem mnozí a duostojen- stvím svým k nám neprzirownani incomparabiles 2%. Neptunus, m., jm. boha: Neptunus by morský buoh byl, řkúce Neptunum 203%. nerad, adj., nevad, proti vůli: vědě, že s tomu nerad byl hanc causam nolebas 93%; proč svým hospodám úročec dáváš, ač (= jestliže) neradi chtie od tebe vzieti? nolentibus 48% velmi nerada jej do kláštera přivedešta maxime invi- tum 119b, proti jeho vůli. neroda, f., nechuť: tu sě napichom do nerody usque ad satietatem 145b, tak, aZ se nám už nechtělo. neroditi, impf. nechtiti: on toho nerodí učiniti abnegat 7%; nerodte jich (zlých duchů) poslúchati non acguiescatis eis 9%; nerodiz své dušě meškati non negli- gas 12%; (Anastasius) nerodí za ním poslati ani jeho hledati noluit mittere nec reguirere 55%; nerodte posuzovati piéd časem nolite iudicare 195%. nerovný, adj. nerovný, neshodný, ne- svovnalý, nepříležitý: uzřev nepřátely sobě i svým nerowne A ad D 3b, sil- nější nad sebe i nad své vojsko; když osmdesát let živi budem, mnoho bohu slúživše v úsilí, 6, nerowny za to čas bude (sic m. budem) kralovati v ne- besiech non pari tempore 179b, nikoli stejný, mnohem větší; é, nerowna věc: Pavlín leží v zemi sprostně zakucen, a éekajé slavného vzkřiešenie, ale vás (boháče) tesané kamenie v horúcie peklo vtiskne 1529; nékterü pfíhodü nerownu jest svázán aligua inaegua- litate ACE ad 36%. nesboźny, adj., neśtastny: kdyźto uzřě svatý Apoloní ty sbory nefbozne infe- licium turbas 18%. nescastny, adj.: já hubenec nezczaftny infelix 130b; ten nezczaftny Adrianus infelix 166?; nefftaftny DACE ad t. nesééstie, n.: i dokona sé na ňem sklad vseho nezczieftíe 6b; nefftiefty A ad t. neskrovny, adj. nemírny, nemaly, hojny : pitím nefkrownym per abundantiam potus 65^; kdybych to vše mél vypra- vit, musil bych kniehy nefkrowne uèi- niti modum excedam voluminis r55P (volné); uzfev neprátely nefkrowne i pfieliá silné hostis innumera multitudo D 3^. — Adv. -né: ktoZ ji (vodu) ne- fkrownie pie ACE ad 38b. neslión f, adj., nehezky: pohádka nefhiczna bieše foeda certamina 105P; nic ne- fhezneho ani nemüdrého nibil incassum 1175; nefhcznym zévováním per inanes revelationes 125b. — Adv. -ně: zlí duchové nefliczníe huhláchu clamore ingenti inquiunt 6*; neflczníe jiné treskci, a sam sebe nepolepsim? 8b.
554 kázáše činiti, ješto k smyslu nepo- dobno guae ratio non posceret 38b, co nemá smyslu, nepochybný, adj.: ješče jednu věc nepo- chybnv o to[bě] povědě 104%. nepokoj, m.: počě (bratr) nepokoí mieti impugnatio 44%; (dábel) pocé mu v noci pičkážčti a veliký nepokoji činiti nocturnis eum inguietabat illecebris 174" (volné). neposlušenstvie, n., neposlušnosť: w ne- pofluffenftwif in inobedientia 115. neposlušný, adj.: nechtě býti nepo- fluffny bratra svého inobediens fratri 845; nepofluffna otci svému inobediens patri G XVIII. nepravda, f., nespravedlnost: bude pano- vati kfivda a neprawda iniquitas 95b. nepravy, adj. nespravedlivý: ó neprawy süádce, kíivdu plodís iudex iniquitatis 34b. — Adv. nmeprávé — nesprávně: pravíte smrt a nečistotu i ukrutnosti vašich bohuov v povéstech nepwíe a neslióná leZ (sic m. 1Zí) fabulas asse- ratis deorum vestrorum et obscoeni- tates ..., tegentes eas allegoricis vela- minibus 203% (volně). neprietei, m.: opět jej (pústenníka) tě- lesné žádosti jako valní neprzíetele ostüpichu cohors barbarica 8%; ne- przieteli:: váie spravedlnosti inimice rob; (Theodosius) svítézil nad svymi protivnymi neprzately bostibus 117?. nepřietelský, adj., nepřátelský: korábi neprzietelfítí hostiles 168b. nepfiezn, f., nepiizeń, klad: maji (dób- love) obláátni neprziezn ke v$ém kiistanóm hostile odium 182b; co má Istí a neprziezníf k nám! insidiae 144*; mnohof jest diábelského pokušenie i jich k nám velikých neprziezníj insi- diae 1559; (bůh mě) od diábelské ne- prziezny ostíóhl] ab insidiis C 206b. nepfirovnany, adj., neprirovnatelny: (mmni- ši) biechu číslem mnozí a duostojen- stvím svým k nám neprzirownani incomparabiles 2%. Neptunus, m., jm. boha: Neptunus by morský buoh byl, řkúce Neptunum 203%. nerad, adj., nevad, proti vůli: vědě, že s tomu nerad byl hanc causam nolebas 93%; proč svým hospodám úročec dáváš, ač (= jestliže) neradi chtie od tebe vzieti? nolentibus 48% velmi nerada jej do kláštera přivedešta maxime invi- tum 119b, proti jeho vůli. neroda, f., nechuť: tu sě napichom do nerody usque ad satietatem 145b, tak, aZ se nám už nechtělo. neroditi, impf. nechtiti: on toho nerodí učiniti abnegat 7%; nerodte jich (zlých duchů) poslúchati non acguiescatis eis 9%; nerodiz své dušě meškati non negli- gas 12%; (Anastasius) nerodí za ním poslati ani jeho hledati noluit mittere nec reguirere 55%; nerodte posuzovati piéd časem nolite iudicare 195%. nerovný, adj. nerovný, neshodný, ne- svovnalý, nepříležitý: uzřev nepřátely sobě i svým nerowne A ad D 3b, sil- nější nad sebe i nad své vojsko; když osmdesát let živi budem, mnoho bohu slúživše v úsilí, 6, nerowny za to čas bude (sic m. budem) kralovati v ne- besiech non pari tempore 179b, nikoli stejný, mnohem větší; é, nerowna věc: Pavlín leží v zemi sprostně zakucen, a éekajé slavného vzkřiešenie, ale vás (boháče) tesané kamenie v horúcie peklo vtiskne 1529; nékterü pfíhodü nerownu jest svázán aligua inaegua- litate ACE ad 36%. nesboźny, adj., neśtastny: kdyźto uzřě svatý Apoloní ty sbory nefbozne infe- licium turbas 18%. nescastny, adj.: já hubenec nezczaftny infelix 130b; ten nezczaftny Adrianus infelix 166?; nefftaftny DACE ad t. nesééstie, n.: i dokona sé na ňem sklad vseho nezczieftíe 6b; nefftiefty A ad t. neskrovny, adj. nemírny, nemaly, hojny : pitím nefkrownym per abundantiam potus 65^; kdybych to vše mél vypra- vit, musil bych kniehy nefkrowne uèi- niti modum excedam voluminis r55P (volné); uzfev neprátely nefkrowne i pfieliá silné hostis innumera multitudo D 3^. — Adv. -né: ktoZ ji (vodu) ne- fkrownie pie ACE ad 38b. neslión f, adj., nehezky: pohádka nefhiczna bieše foeda certamina 105P; nic ne- fhezneho ani nemüdrého nibil incassum 1175; nefhcznym zévováním per inanes revelationes 125b. — Adv. -ně: zlí duchové nefliczníe huhláchu clamore ingenti inquiunt 6*; neflczníe jiné treskci, a sam sebe nepolepsim? 8b.
Strana 555
neslušný, adj.: aniž se přídržieše (An- tonin) nefluffnych básní dietek ineptis infantium fabulis A 1%, — Adv. -é: když z nich který slúžieše bohu neflufí- níe C ad rr^, ne jak sluší. neslychany, adj.: neb jest nikdy nefly- chano, by šel déšť v těch krajinách , nec auditum est 105%; neflychanv věc povědě rem inauditam r58b. — Adv. -né: neflychaníe veliby vicher inaudi- tum nefas 2062, nesmólost, f.: ani pro která jé&itnü véc, ani pro nefmieloft D ad 1702. nesmiera, f, nemirnost: ktoż sprostny pokrm z lakomstva pfijimaji, pfi tójt nefmíerzie ostávaji sb. / nesmierny, adj., nemirny, nesmirny: vino horkosti tělesné mnefmierne přidává 38b; v chochtdni w nefmernem (sic) 6%; drží mne nefmierna bolest incompara- bilis dolor G XIXb, — Adv. -né = nemívně, ne s měrou: ktož ji (vodu) nefmíerníe pie per aquae abundan- tiam 38b. nesmysl, m., ze/ozum: vy v66$i nefmyfl do sebe ukazujete neż hovada sine sensu estis 282, nesmyslny, adj., zerozumny: proč vy, jsáce rozumné stvofenie, i vzdáváte chválu némym i nefmyflnym bohóm mutis et insensibilibus simulacris 28%, nesnadenstvie, n., nesnadnost: nefna- denftwie kdyz uznamenáà difficultatis 110b, nesnadný, adj.: nefnadno jest zlému duchu opustiti tebe impossibile 46%, jest nefnadno spasenu býti impossibile 78b, pro nefnadnv cčstu difficultatem loci 1695; co jest jemu (bohu) nefnadno? difficile C 206% — Adv. -né: nemohu piremoci svć mysli, donidž jeho (bratra dlužníka) neupomanu nefnadníe nisi fuero illi importunus 9o*, s mrzutosti, nespánie, n.: v postech a w nefpani vigiliis G XIXe?. nestateény, adj., nicemny: ty (dably) on (kníže ďábelský) jako lenie a nefta- teczne káza s uočí zapuditi 128%; tak nečisté včci a neftateczne čest činiti tanta rerum foeditate atqué vecordia 203?. nésti, impf.: (stařec) nenefe jeho inhed přčd uopata non obtulit 89b; když (člo- věk) břieme nefe portaverit 103%; (An- 555 tonius Amonovu) duši viděl nefuce do nebes ferri r97b; — (stromovi) jesto ovoce nefe 116b, nestojte v. mastojte. Nestori, m., jm. os.: s vladatem neftorym 207b, Nestorin v. Nejstori. Nestorius, m., jm. os.: neftoryus vladat sub Nestorio 207b. nestydaty, nestyd'aty, adj.: jich leż byla velmi netydiata (sic) impudens 1475; neftydata DACE ad t.; blud neftydaty infelix 203* (odch.). neščastný, neščěstie v. nesć-. neškodný, adj.: ta (chlouba) se jemu neffkodna zdáše A ad 7h. neslechetnost, f.: aniž mohu své neffle- chetnoftí tajiti iniguitates 50%; zahlaď mń nefflechetnoft iniquitatem 98b. neślechetny, adj.: neffletny (sic) érte immunde 61; neflechetny diábel ne- quissimus 128b; boZiemu přirození svým bludem nefflechetnym křivdu činíte impia lingua 202% (volně); (otec) mě chce dáti za hubeného tohoto světa muže pro nefflechetne sbožie pro vana et caduca huius mundi substantia C 202% (odch.). nešpor, m.: posť sě až do neffporvow ad vesperam 65b; na neffporzíech in vespertinis 113b, neśporni, adj.: na modlitbách neffporních vespertinis conventibus rr3?. néterdy, nétrdy, adv., nékdy: níeterdy viece a nieterdy méñe 34%; nieterdy za mesiec nevidiese mne pán interdum 145*; nietrdy stalo sé A ad rssP. nétery, adj., některý: nietere mnichy ali- quos monachos 171W, netoliko, netolik, adv.: ten (člověk po- suzovačný) netoliko svú duši zatopí, ale i toho, jenž té řčči poslúchá non solum — sed et 80^; netolko jí (dcery) nevidím, ale i ty opóśtieś mne non solum G XIXP; netolik ženského obli- 6eje sé liknoval, ale i... D 111). nétrdy v. néterdy. netíóba, adv.: zdravymt jest lékaté netrzieba non cpus. 157%, neni tieba. netrpélivy, netrpe(d)livy, adj., málo vzdorny: (Antonin byl) télce velmi roz- kośneho a tenkćho, ale ku protivenstvi netrpieliweho, jemuż mróz mohl uśko- diti snadně, ad iniuriam impatiens 1545;
neslušný, adj.: aniž se přídržieše (An- tonin) nefluffnych básní dietek ineptis infantium fabulis A 1%, — Adv. -é: když z nich který slúžieše bohu neflufí- níe C ad rr^, ne jak sluší. neslychany, adj.: neb jest nikdy nefly- chano, by šel déšť v těch krajinách , nec auditum est 105%; neflychanv věc povědě rem inauditam r58b. — Adv. -né: neflychaníe veliby vicher inaudi- tum nefas 2062, nesmólost, f.: ani pro která jé&itnü véc, ani pro nefmieloft D ad 1702. nesmiera, f, nemirnost: ktoż sprostny pokrm z lakomstva pfijimaji, pfi tójt nefmíerzie ostávaji sb. / nesmierny, adj., nemirny, nesmirny: vino horkosti tělesné mnefmierne přidává 38b; v chochtdni w nefmernem (sic) 6%; drží mne nefmierna bolest incompara- bilis dolor G XIXb, — Adv. -né = nemívně, ne s měrou: ktož ji (vodu) nefmíerníe pie per aquae abundan- tiam 38b. nesmysl, m., ze/ozum: vy v66$i nefmyfl do sebe ukazujete neż hovada sine sensu estis 282, nesmyslny, adj., zerozumny: proč vy, jsáce rozumné stvofenie, i vzdáváte chválu némym i nefmyflnym bohóm mutis et insensibilibus simulacris 28%, nesnadenstvie, n., nesnadnost: nefna- denftwie kdyz uznamenáà difficultatis 110b, nesnadný, adj.: nefnadno jest zlému duchu opustiti tebe impossibile 46%, jest nefnadno spasenu býti impossibile 78b, pro nefnadnv cčstu difficultatem loci 1695; co jest jemu (bohu) nefnadno? difficile C 206% — Adv. -né: nemohu piremoci svć mysli, donidž jeho (bratra dlužníka) neupomanu nefnadníe nisi fuero illi importunus 9o*, s mrzutosti, nespánie, n.: v postech a w nefpani vigiliis G XIXe?. nestateény, adj., nicemny: ty (dably) on (kníže ďábelský) jako lenie a nefta- teczne káza s uočí zapuditi 128%; tak nečisté včci a neftateczne čest činiti tanta rerum foeditate atqué vecordia 203?. nésti, impf.: (stařec) nenefe jeho inhed přčd uopata non obtulit 89b; když (člo- věk) břieme nefe portaverit 103%; (An- 555 tonius Amonovu) duši viděl nefuce do nebes ferri r97b; — (stromovi) jesto ovoce nefe 116b, nestojte v. mastojte. Nestori, m., jm. os.: s vladatem neftorym 207b, Nestorin v. Nejstori. Nestorius, m., jm. os.: neftoryus vladat sub Nestorio 207b. nestydaty, nestyd'aty, adj.: jich leż byla velmi netydiata (sic) impudens 1475; neftydata DACE ad t.; blud neftydaty infelix 203* (odch.). neščastný, neščěstie v. nesć-. neškodný, adj.: ta (chlouba) se jemu neffkodna zdáše A ad 7h. neslechetnost, f.: aniž mohu své neffle- chetnoftí tajiti iniguitates 50%; zahlaď mń nefflechetnoft iniquitatem 98b. neślechetny, adj.: neffletny (sic) érte immunde 61; neflechetny diábel ne- quissimus 128b; boZiemu přirození svým bludem nefflechetnym křivdu činíte impia lingua 202% (volně); (otec) mě chce dáti za hubeného tohoto světa muže pro nefflechetne sbožie pro vana et caduca huius mundi substantia C 202% (odch.). nešpor, m.: posť sě až do neffporvow ad vesperam 65b; na neffporzíech in vespertinis 113b, neśporni, adj.: na modlitbách neffporních vespertinis conventibus rr3?. néterdy, nétrdy, adv., nékdy: níeterdy viece a nieterdy méñe 34%; nieterdy za mesiec nevidiese mne pán interdum 145*; nietrdy stalo sé A ad rssP. nétery, adj., některý: nietere mnichy ali- quos monachos 171W, netoliko, netolik, adv.: ten (člověk po- suzovačný) netoliko svú duši zatopí, ale i toho, jenž té řčči poslúchá non solum — sed et 80^; netolko jí (dcery) nevidím, ale i ty opóśtieś mne non solum G XIXP; netolik ženského obli- 6eje sé liknoval, ale i... D 111). nétrdy v. néterdy. netíóba, adv.: zdravymt jest lékaté netrzieba non cpus. 157%, neni tieba. netrpélivy, netrpe(d)livy, adj., málo vzdorny: (Antonin byl) télce velmi roz- kośneho a tenkćho, ale ku protivenstvi netrpieliweho, jemuż mróz mohl uśko- diti snadně, ad iniuriam impatiens 1545;
Strana 556
556 netrpehweho DA ad t.; netrpedliweho E ad t. neuéeny, adj.: jeden pástennfk nevczeny anachoreta IIo*. ‘neumély, adj., neznalý, mnevzdélany: zhrzčvše svatého Antonie jako neuče- ného a nevmíeleho imperitum et sine literis virum 128b; (Antonius) učieše nevmíele inscios 179%. neumětelný, -tedlný, adj., neznalý, ne- vzdělaný: nám sprostým a nevmíe- tedinym vašeho písma imperitis et literarum vestrarum ignaris 204%; (An- tonín) učieše nevmietedlne AC ad 170%. neustavičenstvie, n., mnestdlost: tohoto svéta obludu a nevftawíczenftwíe insta- bilitatem 57b. neustaviénost, f.; nestálost: tohoto světa nevftawicznoft E ad 57b. neustaviény, adj., nestdly: nevitawiczne rytieté boZie vagos 103%. neúžitečný, adj.: na hluché púšti a na nevziteczne sterili ac vastissima 96b; rytiefstvo nevziteczne opustiv inutilem 112b; k smutku nevzitecznemu infruc- tuosas 121b. — Adv. -né: vék, jenito jest ztrávil nevziteczníe inaniter 113%. nevděčný, adj., nepříjemný: proti těm, jimž má řčč jest newdieczná a škodna meus sermo supplicium est 142%. nevěčný, adj., časný, pomíjivý: ti jistí činy tělesnými jsú obvázáni a f ne- wiecznv sé vécí obierají ob. nevédénie, n.: abych v blud nevstúpil pro newiedienie per ignorantiam C 139%. nevědomý, adj. — Adv. -mé = nevé- domky: shřěšíl sem a učinil newiedo- míe negligenter 54 (volně); neboť sem newiedomie činil ignorans feci C 2098. neveliký, adj., malý: inhed bude moře neweliko příchozím ženám pervium 67% (odch.; originál českého překla- datele měl znění parvum); po newelıke chvíli paucos dies 95%; miesto newelike haud grandem 193%. neveimi, adv., nemnoho: poče jej (Anto- nina) vhod boleti ještě newelmi non mediocre incommodum senilia membra turbasset D 182% (odch.). nevěra, fem., nevěvnost: (ta zvěř) mu (poustevnikovi) newieru ulinila (ACE ukázala) iniuriam 109b (odch.). nevěrný, adj. — MNevěřící: slyšeli smy fet o jednom newiernem infidelis C 138b; ze zlosti nejsem newieren té věci incredulus rei huius C 139%, ne ze Épatnosti jsém nevéfící (nevétím) této věci. — Nevérny: Jidás newierny infelix 180b (odch.). nevésta, fem.: Eufrozyna, boZie newiefto sponsa Christi C 206b; — svekr ne- wiefty plakaże socer. nurum C 204?. "nevídaný, adj.: k newidanym skutkóm rb, nevinný, adj.: vézte, Zet sem newínen tá pannü munda est conscientia mea de famula 52*. nevlastní, adj.: o du (sic m. dvà) bratrá, ale newlaftnich 512. nevypraveny, adj., nevysiovny: k svět- losti newyBwene inaccessibilem 102P (volně). nevýpravný, adj., nevýslovný: k tako- vému newyprawneY životu inenara- bilem G XVIII?. neznámý, adj.: lidi velmi nezname pe- . nitus ignotos 20%; aniž vám sč zdaj neznamo to učenie peregrinum 1812, nezpósobný, adj.: ty v nraviech nezpo- fobne ukrocuješ indisciplinati 103%. nez, -li, conj. — Ale, nýbrž: Yküce, Ze jest buoh ničehuož nestvořil, nez jest samo z své moci 202%: toho nemni..., nez ACE ad 3% (BD na sh. m.: ale); k spasení není to dosti, nez .. . hledajž AC ad sb (BD na sh. m.: ale). — Než: tvrze u paměti leží, což oko opatří, nez to, což ucho uslyší guam 5%; lépeť jest tuto ležiec umtieti nezli viece zlým diáblóm slüZiti guam 7%; proč řád čtvrtý mějieše věčší chválu nez jiní maiorem ceteris 82%; nižádný toho neměj jinak nez pravü pravdu 189b, než za pravou pravdu; tělesného pokrma nikdy nepřijímáše dřieve, nezli by svátost téla boZieho nevzal (sic m. vzal) non prius ...quam 32b; prvé abyšta vyplnila modlitby, nez pokrm pfijmeta 43% — Leč: ani jiná příhoda jich padenie činila, nez že nebyli naučení od starších nisi quod 124%; (Antonius) nikdy nechtěl s těmi kacieři nižádné řčči mieti, nez to, jimž by jé mohl od bludu odvrátiti nisi tantum 200?. nežit, m.: on jé (červy) sobě kladiese w nezity in vulnere 137% (volně). neztovicé, f.: mládencč, jemužto lítá " neztowicye tvář zkazila 89b,
556 netrpehweho DA ad t.; netrpedliweho E ad t. neuéeny, adj.: jeden pástennfk nevczeny anachoreta IIo*. ‘neumély, adj., neznalý, mnevzdélany: zhrzčvše svatého Antonie jako neuče- ného a nevmíeleho imperitum et sine literis virum 128b; (Antonius) učieše nevmíele inscios 179%. neumětelný, -tedlný, adj., neznalý, ne- vzdělaný: nám sprostým a nevmíe- tedinym vašeho písma imperitis et literarum vestrarum ignaris 204%; (An- tonín) učieše nevmietedlne AC ad 170%. neustavičenstvie, n., mnestdlost: tohoto svéta obludu a nevftawíczenftwíe insta- bilitatem 57b. neustaviénost, f.; nestálost: tohoto světa nevftawicznoft E ad 57b. neustaviény, adj., nestdly: nevitawiczne rytieté boZie vagos 103%. neúžitečný, adj.: na hluché púšti a na nevziteczne sterili ac vastissima 96b; rytiefstvo nevziteczne opustiv inutilem 112b; k smutku nevzitecznemu infruc- tuosas 121b. — Adv. -né: vék, jenito jest ztrávil nevziteczníe inaniter 113%. nevděčný, adj., nepříjemný: proti těm, jimž má řčč jest newdieczná a škodna meus sermo supplicium est 142%. nevěčný, adj., časný, pomíjivý: ti jistí činy tělesnými jsú obvázáni a f ne- wiecznv sé vécí obierají ob. nevédénie, n.: abych v blud nevstúpil pro newiedienie per ignorantiam C 139%. nevědomý, adj. — Adv. -mé = nevé- domky: shřěšíl sem a učinil newiedo- míe negligenter 54 (volně); neboť sem newiedomie činil ignorans feci C 2098. neveliký, adj., malý: inhed bude moře neweliko příchozím ženám pervium 67% (odch.; originál českého překla- datele měl znění parvum); po newelıke chvíli paucos dies 95%; miesto newelike haud grandem 193%. neveimi, adv., nemnoho: poče jej (Anto- nina) vhod boleti ještě newelmi non mediocre incommodum senilia membra turbasset D 182% (odch.). nevěra, fem., nevěvnost: (ta zvěř) mu (poustevnikovi) newieru ulinila (ACE ukázala) iniuriam 109b (odch.). nevěrný, adj. — MNevěřící: slyšeli smy fet o jednom newiernem infidelis C 138b; ze zlosti nejsem newieren té věci incredulus rei huius C 139%, ne ze Épatnosti jsém nevéfící (nevétím) této věci. — Nevérny: Jidás newierny infelix 180b (odch.). nevésta, fem.: Eufrozyna, boZie newiefto sponsa Christi C 206b; — svekr ne- wiefty plakaże socer. nurum C 204?. "nevídaný, adj.: k newidanym skutkóm rb, nevinný, adj.: vézte, Zet sem newínen tá pannü munda est conscientia mea de famula 52*. nevlastní, adj.: o du (sic m. dvà) bratrá, ale newlaftnich 512. nevypraveny, adj., nevysiovny: k svět- losti newyBwene inaccessibilem 102P (volně). nevýpravný, adj., nevýslovný: k tako- vému newyprawneY životu inenara- bilem G XVIII?. neznámý, adj.: lidi velmi nezname pe- . nitus ignotos 20%; aniž vám sč zdaj neznamo to učenie peregrinum 1812, nezpósobný, adj.: ty v nraviech nezpo- fobne ukrocuješ indisciplinati 103%. nez, -li, conj. — Ale, nýbrž: Yküce, Ze jest buoh ničehuož nestvořil, nez jest samo z své moci 202%: toho nemni..., nez ACE ad 3% (BD na sh. m.: ale); k spasení není to dosti, nez .. . hledajž AC ad sb (BD na sh. m.: ale). — Než: tvrze u paměti leží, což oko opatří, nez to, což ucho uslyší guam 5%; lépeť jest tuto ležiec umtieti nezli viece zlým diáblóm slüZiti guam 7%; proč řád čtvrtý mějieše věčší chválu nez jiní maiorem ceteris 82%; nižádný toho neměj jinak nez pravü pravdu 189b, než za pravou pravdu; tělesného pokrma nikdy nepřijímáše dřieve, nezli by svátost téla boZieho nevzal (sic m. vzal) non prius ...quam 32b; prvé abyšta vyplnila modlitby, nez pokrm pfijmeta 43% — Leč: ani jiná příhoda jich padenie činila, nez že nebyli naučení od starších nisi quod 124%; (Antonius) nikdy nechtěl s těmi kacieři nižádné řčči mieti, nez to, jimž by jé mohl od bludu odvrátiti nisi tantum 200?. nežit, m.: on jé (červy) sobě kladiese w nezity in vulnere 137% (volně). neztovicé, f.: mládencč, jemužto lítá " neztowicye tvář zkazila 89b,
Strana 557
ni, conj.: jáz nižádného miesta ní měs- tiště nedržím 189P; (Antiochenśti) pfi- jéchu tělo svatého Simeona radějše než střiebro ní zlato et 141W, a; — ni- žádný doma nebieše ostal, ní starý, ní mladý, ní muž, ni Zena 200, nici, adj., na zemi, skloněný: oněměchu ipadechu nícy obmutuerunt et concide- runt23%; nicy pad přěd bratrem prostra- tus in terra 48%; (učedlník) pade níc na / zemi cecidit in faciem 63P, mnich dlúho v — na zemi nic leżi in terra procumbentem 114% — Adv. z-nicé: (Zenka) poté na mnicha z ňícye vzhlédati 62, z polohy sehnuté, po očku. nitéti, impf., shlonénu být: Silvanus niczieffe na tváti pendebat in faciem 97b; sedě v samoti, a niczietí (sic) bude (člověk) tacebit 103% (ch. opis.). niés, nic, pronom. a adv.— Nic: nic svéc- ského nejsú požádali nihil 1%; když (mnich) níc sě proti řehole nedopustí 120P, ničeho; (stařec) zbi to zelice, až ho níc neosta nihil omnino 51%, nic z něho; nic neobdržím toho 91%, nic z toho; niczemvz sě diábel tak neraduje, jako... in nullo 91%; nejsem svědom do sebe ni- cžehuož dobrého nihil boni rib; když jemu opat rozkazováše kterúž koli věc, w níwczemz jemu neodpoviedáše in nullo 54%; jiného sem níc nečinil nihil 133% — Nikoli: níc dřieve žena neotjide non prius recessit 157b; aó povstanü proti mné zástupové, nic sé já toho nebojím 176P; zdali sem sé byl proménil oniem neb tiemto (rá- chem)? odpovédéchu a fküce: nic non | 625, niestéjé, £., pec: nieftlegie hrncuov zku- Suje fornax roiP. nikako, nikake, -ż, adv., nijak: nikakez zly duch nechtiese z üeho nullatenus 77°; nikakez by tebe, synku, nepoddal buoh zlému duchu nequaquam 1235; byt sé kterého hfiecha dopustila (Eutro- syna), nykakezt by buoh tak velikého ûsilé bratrského nesezfel numquam C 204P (odch.). nikamo, nikame, nikam, -Z, adv.: Ze sé s miesta nikamez nehniese ne parum guidem 38% (odch.); dnes vám nedám níkam (t. j. jíti) non dimitto vos 43%; (Jan) nechtě z kláštera nikam jíti 564; nemoZechu jim nikame hnûti 141°. 557 nikda, adv., nikdy: ja sem také věci níkda neučinil 12%; učením nykda ne- hrdajte A ad ob; níkda neodcházela G XXb, nikde, nikdie, -ž, adv.: (konvrši) nýkdie na jednom miesté nebiechu A ad 109; jenž jest nikdie proti svatému čtení nechtěl psáti 106%; oheň mne níkdiez neožže in nullo 27b; vody v té půšti nikdıez nebieše in illis locis 96b; nykdez A ad t., nikdyz (t. j. nikdíž) E ad t.; tu vody níkdiez na cěstě nebieše nus- quam 194%. nikdy, -ž, adv.: (Jan) níkdy nesédl num- quam 10P; nikdy sem mé vuole vlastnie nečinil numguam 129%; (nemocny) do roka níkdiez s6 nepolepsi 86b (-ież m. -Yż psóno zvr. analogii); nykdez (sic) A ad t. nikdyz E ad t. nikoli, adv.: nikoli toho nenechám, bych sé nepomstil non desistam 69%; níkoh by byli tomu nevétili 1615; vecéchu: mlé; ale on vecé: nikoh nequaquam 135%. nikterak, adv.: nemuož to níkterak býti 65%. nikudy, -ż, adv., mkudy, nijak: nemohli smy nikudyz k nim pfijiti 409; mkudiez D ad t. (-iež m. -ýž psáno zvratnou ana- logii); mnich nemá sé tálati níkudyz 91%; nemoha nikudyz k tomu pfijiti, że by jej také jëli 191b. Nil, m., jm. řeky: podlé nyla, té rajské f&ky Nilo ro7P; vodu chwyli (sic) Nili 18%; Mucius nylu (sic), rajskû řčku, píéchodie&e Nilum 26b (ACE na sh. m.: Nylum). Nitria, Nitrie, Nitíie, f£, jm. krajiny: w nytrye v tom miesté in Nitria 355; w Nytrij D ad t.; do nytrye 355, do Nytrzie AE ad t.; w nytryazye (sic) in Nitria 372; z nytry (sic), tak řečené pásté ex Nitria 1005; na tom miesté, jenż sluove nytrya Nitriae 197%; to jemu (tomu místu) méno dáno nytrum od jedné zákütné, v nieZto sbieráchu ke stklu podobné kamenie tenké 35P (chybně m. to jemu méno dáno od zákutně, v niežto sbieráchu nitrum, ke stklu podobné kamenie). Nitrion v. Pithyrion. nizkÿ, adj.: mni sé naînizffif vśćch lidi inferiorem 97b; (bržec) bieše velmi nizky. contiguum terrae 105* (volné);
ni, conj.: jáz nižádného miesta ní měs- tiště nedržím 189P; (Antiochenśti) pfi- jéchu tělo svatého Simeona radějše než střiebro ní zlato et 141W, a; — ni- žádný doma nebieše ostal, ní starý, ní mladý, ní muž, ni Zena 200, nici, adj., na zemi, skloněný: oněměchu ipadechu nícy obmutuerunt et concide- runt23%; nicy pad přěd bratrem prostra- tus in terra 48%; (učedlník) pade níc na / zemi cecidit in faciem 63P, mnich dlúho v — na zemi nic leżi in terra procumbentem 114% — Adv. z-nicé: (Zenka) poté na mnicha z ňícye vzhlédati 62, z polohy sehnuté, po očku. nitéti, impf., shlonénu být: Silvanus niczieffe na tváti pendebat in faciem 97b; sedě v samoti, a niczietí (sic) bude (člověk) tacebit 103% (ch. opis.). niés, nic, pronom. a adv.— Nic: nic svéc- ského nejsú požádali nihil 1%; když (mnich) níc sě proti řehole nedopustí 120P, ničeho; (stařec) zbi to zelice, až ho níc neosta nihil omnino 51%, nic z něho; nic neobdržím toho 91%, nic z toho; niczemvz sě diábel tak neraduje, jako... in nullo 91%; nejsem svědom do sebe ni- cžehuož dobrého nihil boni rib; když jemu opat rozkazováše kterúž koli věc, w níwczemz jemu neodpoviedáše in nullo 54%; jiného sem níc nečinil nihil 133% — Nikoli: níc dřieve žena neotjide non prius recessit 157b; aó povstanü proti mné zástupové, nic sé já toho nebojím 176P; zdali sem sé byl proménil oniem neb tiemto (rá- chem)? odpovédéchu a fküce: nic non | 625, niestéjé, £., pec: nieftlegie hrncuov zku- Suje fornax roiP. nikako, nikake, -ż, adv., nijak: nikakez zly duch nechtiese z üeho nullatenus 77°; nikakez by tebe, synku, nepoddal buoh zlému duchu nequaquam 1235; byt sé kterého hfiecha dopustila (Eutro- syna), nykakezt by buoh tak velikého ûsilé bratrského nesezfel numquam C 204P (odch.). nikamo, nikame, nikam, -Z, adv.: Ze sé s miesta nikamez nehniese ne parum guidem 38% (odch.); dnes vám nedám níkam (t. j. jíti) non dimitto vos 43%; (Jan) nechtě z kláštera nikam jíti 564; nemoZechu jim nikame hnûti 141°. 557 nikda, adv., nikdy: ja sem také věci níkda neučinil 12%; učením nykda ne- hrdajte A ad ob; níkda neodcházela G XXb, nikde, nikdie, -ž, adv.: (konvrši) nýkdie na jednom miesté nebiechu A ad 109; jenž jest nikdie proti svatému čtení nechtěl psáti 106%; oheň mne níkdiez neožže in nullo 27b; vody v té půšti nikdıez nebieše in illis locis 96b; nykdez A ad t., nikdyz (t. j. nikdíž) E ad t.; tu vody níkdiez na cěstě nebieše nus- quam 194%. nikdy, -ž, adv.: (Jan) níkdy nesédl num- quam 10P; nikdy sem mé vuole vlastnie nečinil numguam 129%; (nemocny) do roka níkdiez s6 nepolepsi 86b (-ież m. -Yż psóno zvr. analogii); nykdez (sic) A ad t. nikdyz E ad t. nikoli, adv.: nikoli toho nenechám, bych sé nepomstil non desistam 69%; níkoh by byli tomu nevétili 1615; vecéchu: mlé; ale on vecé: nikoh nequaquam 135%. nikterak, adv.: nemuož to níkterak býti 65%. nikudy, -ż, adv., mkudy, nijak: nemohli smy nikudyz k nim pfijiti 409; mkudiez D ad t. (-iež m. -ýž psáno zvratnou ana- logii); mnich nemá sé tálati níkudyz 91%; nemoha nikudyz k tomu pfijiti, że by jej také jëli 191b. Nil, m., jm. řeky: podlé nyla, té rajské f&ky Nilo ro7P; vodu chwyli (sic) Nili 18%; Mucius nylu (sic), rajskû řčku, píéchodie&e Nilum 26b (ACE na sh. m.: Nylum). Nitria, Nitrie, Nitíie, f£, jm. krajiny: w nytrye v tom miesté in Nitria 355; w Nytrij D ad t.; do nytrye 355, do Nytrzie AE ad t.; w nytryazye (sic) in Nitria 372; z nytry (sic), tak řečené pásté ex Nitria 1005; na tom miesté, jenż sluove nytrya Nitriae 197%; to jemu (tomu místu) méno dáno nytrum od jedné zákütné, v nieZto sbieráchu ke stklu podobné kamenie tenké 35P (chybně m. to jemu méno dáno od zákutně, v niežto sbieráchu nitrum, ke stklu podobné kamenie). Nitrion v. Pithyrion. nizkÿ, adj.: mni sé naînizffif vśćch lidi inferiorem 97b; (bržec) bieše velmi nizky. contiguum terrae 105* (volné);
Strana 558
558 (brżec byl) nizffij dobre, než sám (Hi- larion) byl vzvysi humiliore 1562, nizádny, adj. (Jan) nízadneho do své peleść nepustil nullum ro*; (Antonin) nikdy nechtěl s těmi kacieři nízadne iéói mieti 200?. noc, f: druhé nocy sequenti nocte 7; (póstennik) pojide w nocy k jednomu méstu noctu 8b; célá noc tota nocte 95; ve dne i w nocy die ac nocte 16%; ledva jsem jej nocy pfémohl nocte ista 131%, dnes v noci; — hod slavný veliky nocy Paschae 20%." nocleh, m. — Nocleh: pocěstnému nocleha neodpoviedám suscipere hospites num- quam cessavi 12P. — Den cesty: (Betlem) od Aleksandfie (vzdśli) żestnadcte noclehuow sedecim mansionibus 107%, to (miesto) bieše od Nitrie čtrnádcte noclehuow vzdäli dierum tredecim 197%; když vyjide (Balacius) prvý nocleh od Alexandřie ad primam man- sionem 207P. nocní, noóní adj.: nedaj mne nocnie zvěři v Żivótku zahubiti nocturnis bestiis 6*; zvéti noczníe C ad t; w nocnij hodinu hora noctis 44%. nocovati, impf.: że chce s nima nocowati quiescere 952, noční v. nocní. noha, f. — Noha: po suchu svýma no- hama po tčch hlubinách chodili pede 2% z jeho noh krev potoky tečieše pedes 10b; (mezkové) oltář nohamí roz- tlačichu crebris calcium ictibus 206% (volně). — Střevíc: (studnice) bieše hluboka tisíci noh mille pedum 108%, nohavicé, f.: nohawicye široké calliculas 143b. nos, m.: (mladec) mnohým nofy i uši ukusováše nasum 158%, nosidlo, n.: ujś máry za jedno nofydio 141%, nositi, impf.: nedadieše pracných před se nofyti deferri 3b; (Arsenius) najhor- sie šaty na sobě nofyeffe haberet 59b (volné): potřeby do kláštera nofyli afferebant G XX; (bratr) jé s& jich (ko$à) nofyti po uliciech portans 118b; k mateti, jenZ jest jeho notyla gestabat 188?, nosila v životě. novina, f.: to za nowiny vézte, Ze Teodo- zius svítézil 9b; Paffuncius lekl se těmi nowinami novitate responsi 11? (voln&). novotny, adj., nový: tomu bratru nowot- nemv illi advenae rriP (volně). nový, adj.: mnoho starcuov, jiZ biechu noweho proroóstvie naplüeni novos prophetas 15; m&jte to vdy nowo v své paméti 6*, jako svéZi véc; nowy püs- tenník novus eremita 122%; nowym vidénim spectaculi novitate 197*; — (no- vic) pro své služby počaté wnowie má býti podán najmenšiemu ACE ad 113%, jako by počal znowa bohu slúžiti 156% (pústenník) počč sobč znowu chleba dobyvati rursus 9?. n6Z, m.: drZé noz v ruce cultrum C 139%, nrav, mrav, m.: starci biechu dobrymi nrawy okraśleni moribus 2*; (Jan) dobrým Zivotem i nrawy nade všě püstennfky svieti moribus 10%; ta biese ctnych &inóv a mrawow plna mo- ribus C 2or?. Nup, m., jm. os.: opat nvp Nuph 85%; opat nap (sic) Nuph 855, Nup DACE ad t. nutiti, impf.: nekyprost nvtí mé k tomu, że sć fiedko vyvalim z domu con- stringat 5%; Jan pfódbiehal vśścky a nvti k hospodinu trahens 79*; proč by ny nvtíl k jedení siesti cogeret 1215; pocé v$écky nvtítí, aby hledali, což je duši dŻiteśno cohortabatur r61ib; (Apoloní) jméjíáe obyócéj nutiti jich (bratří), aby ACE ad 34* (B na str. m.: nutieše jč); tu opět počě jej (mnicha) nutítí i přěkážčti impugnatio insistebat 44*, počalo ho „to“ ponoukat. nutkati, impf.: tu sé jéchu toho kaciefé nvtkati, aby šel v uoheň perurgere 28%, nüzé, f. — Nouze: pfipravi svatého An- tonie s bratří spoleéná nvzye commune discrimen 194%. — Nutnost, nucení, sevření: pro velikúů nvzy musi Theon promluviti rerum necessitate coactus 31%; budu boha prositi, ať tě zbaví té nuzie istam impugnationem 43. nuzenie, n., nucení, sevření: odvrzte vše nuzenie anxietas C ad r9o* (ch. opis. m. süZenie, ale smysl to dává). nuziti, impf, nuit, trápiti: (bratr) poté jej (starce) nuzytí, aby... depreca- batur 44%, nań dolćhati; vśćch, ktoż diechu do mésta, protivnń fl jč nvzyeffe affligebat 70b, nuzny, adj. — Nużny: nvzna potfóba necessitas 222, — Ziłyópeny: Antoni
558 (brżec byl) nizffij dobre, než sám (Hi- larion) byl vzvysi humiliore 1562, nizádny, adj. (Jan) nízadneho do své peleść nepustil nullum ro*; (Antonin) nikdy nechtěl s těmi kacieři nízadne iéói mieti 200?. noc, f: druhé nocy sequenti nocte 7; (póstennik) pojide w nocy k jednomu méstu noctu 8b; célá noc tota nocte 95; ve dne i w nocy die ac nocte 16%; ledva jsem jej nocy pfémohl nocte ista 131%, dnes v noci; — hod slavný veliky nocy Paschae 20%." nocleh, m. — Nocleh: pocěstnému nocleha neodpoviedám suscipere hospites num- quam cessavi 12P. — Den cesty: (Betlem) od Aleksandfie (vzdśli) żestnadcte noclehuow sedecim mansionibus 107%, to (miesto) bieše od Nitrie čtrnádcte noclehuow vzdäli dierum tredecim 197%; když vyjide (Balacius) prvý nocleh od Alexandřie ad primam man- sionem 207P. nocní, noóní adj.: nedaj mne nocnie zvěři v Żivótku zahubiti nocturnis bestiis 6*; zvéti noczníe C ad t; w nocnij hodinu hora noctis 44%. nocovati, impf.: że chce s nima nocowati quiescere 952, noční v. nocní. noha, f. — Noha: po suchu svýma no- hama po tčch hlubinách chodili pede 2% z jeho noh krev potoky tečieše pedes 10b; (mezkové) oltář nohamí roz- tlačichu crebris calcium ictibus 206% (volně). — Střevíc: (studnice) bieše hluboka tisíci noh mille pedum 108%, nohavicé, f.: nohawicye široké calliculas 143b. nos, m.: (mladec) mnohým nofy i uši ukusováše nasum 158%, nosidlo, n.: ujś máry za jedno nofydio 141%, nositi, impf.: nedadieše pracných před se nofyti deferri 3b; (Arsenius) najhor- sie šaty na sobě nofyeffe haberet 59b (volné): potřeby do kláštera nofyli afferebant G XX; (bratr) jé s& jich (ko$à) nofyti po uliciech portans 118b; k mateti, jenZ jest jeho notyla gestabat 188?, nosila v životě. novina, f.: to za nowiny vézte, Ze Teodo- zius svítézil 9b; Paffuncius lekl se těmi nowinami novitate responsi 11? (voln&). novotny, adj., nový: tomu bratru nowot- nemv illi advenae rriP (volně). nový, adj.: mnoho starcuov, jiZ biechu noweho proroóstvie naplüeni novos prophetas 15; m&jte to vdy nowo v své paméti 6*, jako svéZi véc; nowy püs- tenník novus eremita 122%; nowym vidénim spectaculi novitate 197*; — (no- vic) pro své služby počaté wnowie má býti podán najmenšiemu ACE ad 113%, jako by počal znowa bohu slúžiti 156% (pústenník) počč sobč znowu chleba dobyvati rursus 9?. n6Z, m.: drZé noz v ruce cultrum C 139%, nrav, mrav, m.: starci biechu dobrymi nrawy okraśleni moribus 2*; (Jan) dobrým Zivotem i nrawy nade všě püstennfky svieti moribus 10%; ta biese ctnych &inóv a mrawow plna mo- ribus C 2or?. Nup, m., jm. os.: opat nvp Nuph 85%; opat nap (sic) Nuph 855, Nup DACE ad t. nutiti, impf.: nekyprost nvtí mé k tomu, że sć fiedko vyvalim z domu con- stringat 5%; Jan pfódbiehal vśścky a nvti k hospodinu trahens 79*; proč by ny nvtíl k jedení siesti cogeret 1215; pocé v$écky nvtítí, aby hledali, což je duši dŻiteśno cohortabatur r61ib; (Apoloní) jméjíáe obyócéj nutiti jich (bratří), aby ACE ad 34* (B na str. m.: nutieše jč); tu opět počě jej (mnicha) nutítí i přěkážčti impugnatio insistebat 44*, počalo ho „to“ ponoukat. nutkati, impf.: tu sé jéchu toho kaciefé nvtkati, aby šel v uoheň perurgere 28%, nüzé, f. — Nouze: pfipravi svatého An- tonie s bratří spoleéná nvzye commune discrimen 194%. — Nutnost, nucení, sevření: pro velikúů nvzy musi Theon promluviti rerum necessitate coactus 31%; budu boha prositi, ať tě zbaví té nuzie istam impugnationem 43. nuzenie, n., nucení, sevření: odvrzte vše nuzenie anxietas C ad r9o* (ch. opis. m. süZenie, ale smysl to dává). nuziti, impf, nuit, trápiti: (bratr) poté jej (starce) nuzytí, aby... depreca- batur 44%, nań dolćhati; vśćch, ktoż diechu do mésta, protivnń fl jč nvzyeffe affligebat 70b, nuzny, adj. — Nużny: nvzna potfóba necessitas 222, — Ziłyópeny: Antoni
Strana 559
nuznym svým utěšením pokorně trpěti kazováše vexatos 195b. nuze, interj.: nuze, téch vSéch příkladuov pamatujte 9*; nvze, jiZ vsta modo ergo surge 98%. Nyéebeny, plur. f. (?), jm. místní: té dědiny, jenžto sluove nyczebeny Nisi- beni (?) agelli colonus 142b. nynější, adj.: nyniegffiho života prae- sentis 41b; bezpeócenstvie nyníeifie dušč jest znamenie mocného boha po- moci securitas animae praesentis maie- statis indicium est 188% (překlad chybny, praesentis ,pfitomneho' patii k maiestatis). nynie, adv.: vzdajvaż nynie modlitbu bohu nunc 69%. 0, praep. — S akkusativem: mluviechu o to s jejiem otcem C 201), o tom; po- hádka nesličná bieše mezi biskupy a mezi mnichy o to 1055; já sem sé o to ohrozil, Zádajé od tebe pozehnänie hoc praesumpsi 93%, k tomu jsem se osmělil. — S lok.: nepodobno k divu jest tak o flawne muzi 171b, to není hodno po- divu pfi tak slavném muži; nižádné pété pûstennitkové o iwem pokrmu i o odiewu neméjiechu 1b, o pokrm; (lékaïi) potèchu pracovati o níe (ne- mocné) snaZné 138b, namáhati se s ní; buoh mi jest o tobie zévil, Ze... de te 12%; wo hodech bratrských 63b (nadpis); když tázáchu jedni bratřie Mojžieše a prosiece jeho o níekterem przíkazaní 70b, ptali se na pfikázání; když nemóže mezi popy o jich mocy niZádné dokonánie byti sacerdotum auctoritate 1065, z moci, autority popü samých. — Předl. opakována: o tom o wifem hlápí lidé myslé rb. 6, interj.: o, kterakt jest státi u pokoté bezpecno 9*; o, Ze nic nemuoż býti bezpetno prédiéblem o 144%; o hu- bene srdce 8b; o hospodine 75. oasa, f.: do dálejšie vlasti, Oafa tak ře- čené oasim 165%. ob, praep.: ten kněz ob druhu ftranu i&ky bieše trans flumen 29*, na druhé straně řeky. oba, num: uzřěšta (psáno vzrziffta) sé oba v nebesiech ambo 19%; oba sudy utraque vasa 91%. — Adv. oba-pol(y) = dvakvát tolik, dvojnásobně: oráčkóm, když sú ji (zemi) posčli, obapoly sé 559 ledva vrátilo duplicata 27b, (ďábel) strachu obapoly přidává pavorem du- plicat 188%; obapol C ad t. obbiehati v. obihati. obcě, obec, f. — Společenství, styk: ne- mějte nižádné obcye s arrimanitány coniunctio 200%, — Společnost, so- cieta, obec: ze jsi duostojen odplaty obcye mnichové consortiis monacho- rum 12b, — Lid: obec čeká požehnánie od tebe populus 140%; vsécka obec té vlasti plakáchu populus r41*. — Adv. v-óbec: to vám v$ém wvobec bud za prikázanie cunctis in commune r7oP. obcovánie, n. — Společnost, styk: ješto sé obcowaníe příchozích kryjieše fre- quentiam 164b, styku s příchozími; takých (kacířů) přietelstvie nebo obco- waníe byla by duši zátopa sermones 200% (volně). — Způsob života, život: takovć obcowa* conversatio G XXb; (Eufrozyna) mniského ztézavsi sé ob- czowanie conversationem G XVIII?; uztev Pafuncius opatovo obdrzenie (sic m. obcovánie) conversationem G XVIII*. obcovati, impf.: (lidé) vrtráchu o tomto (Hilarionovi), że s lidmi obcowaffe huic obicientes frequentiam 153; (lidé) toho, jenž s lidmi obcuge, marným nazýváchu gui a multis visus est t. obdařenie, n., obdaření, dav: (člověk, kte- rého Pafuncius) vidieše v zaslúžení sobě w vobdarzeníj milostí boží rovna 126b; žádajmy obdarzenie boZieho k rozeznání duchuov donum 188. o(b)dařiti, pf.: jsúc novým zrakem obda- rzena 3P; odarziena A ad t.; veliká jej buoh milosti obdarzi data est ei gratia 32%; opata najvyšším uměním od boha obdarzeneho praeditum 121P; skrzé svého syna obdarz:l (búh) vlastní řěčí křěsťany ditaverit 205%; i obdarzi jé (rodiče bůh) jednú dceří largitur filiam C 201%. obdarovati, pf.: že tě ráčil (bůh) synem obdarowati 3%. obdarovati, impf.: (bůh), jenž obdarzige člověka svatým duchem spiritum omni- bus ministrat 73b. obdrzénie v. obcovdnie. obdrzáti, pf. — Obdvžeti, dosáhnouti: zač koli boha prosieše, bez meškánie to na bozé obdrzieffe a deo consequebatur
nuznym svým utěšením pokorně trpěti kazováše vexatos 195b. nuze, interj.: nuze, téch vSéch příkladuov pamatujte 9*; nvze, jiZ vsta modo ergo surge 98%. Nyéebeny, plur. f. (?), jm. místní: té dědiny, jenžto sluove nyczebeny Nisi- beni (?) agelli colonus 142b. nynější, adj.: nyniegffiho života prae- sentis 41b; bezpeócenstvie nyníeifie dušč jest znamenie mocného boha po- moci securitas animae praesentis maie- statis indicium est 188% (překlad chybny, praesentis ,pfitomneho' patii k maiestatis). nynie, adv.: vzdajvaż nynie modlitbu bohu nunc 69%. 0, praep. — S akkusativem: mluviechu o to s jejiem otcem C 201), o tom; po- hádka nesličná bieše mezi biskupy a mezi mnichy o to 1055; já sem sé o to ohrozil, Zádajé od tebe pozehnänie hoc praesumpsi 93%, k tomu jsem se osmělil. — S lok.: nepodobno k divu jest tak o flawne muzi 171b, to není hodno po- divu pfi tak slavném muži; nižádné pété pûstennitkové o iwem pokrmu i o odiewu neméjiechu 1b, o pokrm; (lékaïi) potèchu pracovati o níe (ne- mocné) snaZné 138b, namáhati se s ní; buoh mi jest o tobie zévil, Ze... de te 12%; wo hodech bratrských 63b (nadpis); když tázáchu jedni bratřie Mojžieše a prosiece jeho o níekterem przíkazaní 70b, ptali se na pfikázání; když nemóže mezi popy o jich mocy niZádné dokonánie byti sacerdotum auctoritate 1065, z moci, autority popü samých. — Předl. opakována: o tom o wifem hlápí lidé myslé rb. 6, interj.: o, kterakt jest státi u pokoté bezpecno 9*; o, Ze nic nemuoż býti bezpetno prédiéblem o 144%; o hu- bene srdce 8b; o hospodine 75. oasa, f.: do dálejšie vlasti, Oafa tak ře- čené oasim 165%. ob, praep.: ten kněz ob druhu ftranu i&ky bieše trans flumen 29*, na druhé straně řeky. oba, num: uzřěšta (psáno vzrziffta) sé oba v nebesiech ambo 19%; oba sudy utraque vasa 91%. — Adv. oba-pol(y) = dvakvát tolik, dvojnásobně: oráčkóm, když sú ji (zemi) posčli, obapoly sé 559 ledva vrátilo duplicata 27b, (ďábel) strachu obapoly přidává pavorem du- plicat 188%; obapol C ad t. obbiehati v. obihati. obcě, obec, f. — Společenství, styk: ne- mějte nižádné obcye s arrimanitány coniunctio 200%, — Společnost, so- cieta, obec: ze jsi duostojen odplaty obcye mnichové consortiis monacho- rum 12b, — Lid: obec čeká požehnánie od tebe populus 140%; vsécka obec té vlasti plakáchu populus r41*. — Adv. v-óbec: to vám v$ém wvobec bud za prikázanie cunctis in commune r7oP. obcovánie, n. — Společnost, styk: ješto sé obcowaníe příchozích kryjieše fre- quentiam 164b, styku s příchozími; takých (kacířů) přietelstvie nebo obco- waníe byla by duši zátopa sermones 200% (volně). — Způsob života, život: takovć obcowa* conversatio G XXb; (Eufrozyna) mniského ztézavsi sé ob- czowanie conversationem G XVIII?; uztev Pafuncius opatovo obdrzenie (sic m. obcovánie) conversationem G XVIII*. obcovati, impf.: (lidé) vrtráchu o tomto (Hilarionovi), że s lidmi obcowaffe huic obicientes frequentiam 153; (lidé) toho, jenž s lidmi obcuge, marným nazýváchu gui a multis visus est t. obdařenie, n., obdaření, dav: (člověk, kte- rého Pafuncius) vidieše v zaslúžení sobě w vobdarzeníj milostí boží rovna 126b; žádajmy obdarzenie boZieho k rozeznání duchuov donum 188. o(b)dařiti, pf.: jsúc novým zrakem obda- rzena 3P; odarziena A ad t.; veliká jej buoh milosti obdarzi data est ei gratia 32%; opata najvyšším uměním od boha obdarzeneho praeditum 121P; skrzé svého syna obdarz:l (búh) vlastní řěčí křěsťany ditaverit 205%; i obdarzi jé (rodiče bůh) jednú dceří largitur filiam C 201%. obdarovati, pf.: že tě ráčil (bůh) synem obdarowati 3%. obdarovati, impf.: (bůh), jenž obdarzige člověka svatým duchem spiritum omni- bus ministrat 73b. obdrzénie v. obcovdnie. obdrzáti, pf. — Obdvžeti, dosáhnouti: zač koli boha prosieše, bez meškánie to na bozé obdrzieffe a deo consequebatur
Strana 560
560 17%; modlitba spravedlných [u] všemo- húcieho zdravie jemu obdrzie rob, uzdravení proň dosáhla; (ďábli) vrá- tiechu sé zasé, a mic neobdrzíewffe sine effectu 129%. — Podv Zeti: to, čemuž mé nauéie (star&i), já nic neobdrzim toho retineo 91%, nic z toho nepodržím v paméti. — Zadr eti: viece neZ desčt tisíc lida sebra sé, a chtiece jej obdrzietí ad retinendum eum 1635; když jeho nemoże móti obdrzieti, i pusti jej retinere 99%. obdrżievati, impf., dosahovati: skrzś te svátosti pfijśtie obdrziewagij lidć hfie- chuov odpuśtenie 22%. obdrżovati, impf., dosahovatż: (tim) obdr- žugy lidé hřiechóm odpuštěnie C ad 22%. obé n. z numer: u svatých otcuov obe bylo utrumgue 2%; proč vzkřiešenie i umučenie v týchž kniehách jest obe spolu 203%. obec v. obcé. obecní, adj., obyčejný: obecníj pokrm pfijma 9%; bieše tu klášteruov jako domuov obecních tamguam taberna- cula rgoP. obecnicé, f., hostinská mistnost: uvedńce jej do obecnícye mezi bratří inconventu in medium rir5b; uvésti je do obecz- nícze kláStera xenodochia monasterii G XVIII*. obecný, adj.: učinil jsem jej (poklad) vSém obecny communem 1%, všem pří- stupný; aby za nás orodoval k bohu obecnemu, jehož smy dávno poznali communem deum 149), k bohu všech; zévnû a obecnu féci publico sermone 2oob, veřejnou; kdež obecně hřiech přčbýval, tudiež milost obecna přč- bývala 17b, všeobecná; obecny chléb 8%, obyčejný; Teodozius obecnv smrtí, na své posteli ležčě, život dokona propria morte 10%, přirozenou smrtí.— Adv. -né: vsickni obecznie zpievśme communiter G XVIII?, společně; jenzto ji (chválu) obecníe étá vulgo 153b, véeobecné, veřejně; kdež jest obecnie hfiech pfóbyval abundavit 17b, všeobecně, vůbec; (Antonius) mnichóm obecníe přikazováše in commune 194P. oběd, m.: od jitra aZ do obiedvow 28*; pféd vobiedem ante horam cibi 162b. obêleti, p£., zbéëleti: (hfichové) obielegit jako snieh dealbabuntur 898. obět, f.: obiet chvály hostiam laudis 1014; aby Abrahamovi túž obietíf byl vrovnán sacrificio 125%. obětovati, impf.: Kristus obietowal fye bohu otci oblatus est 114P; tobé obie- tugí obét chvály sacrificabo 101b. o(be)zditi, pf.: mésto obezdene civitas munita 9%; ozdiene ACEF ad t. obezíieti, pf, obhlédnouti, spatfiti: chté (satan) jemu (Kristu) dáti, coZ by z té hory obezrziel AC ad 188%; v nichZto (mnisich) smy nravuov okróślenie jasně oberz:eli (sic) perspeximus 34. obhraditi, pf., ohraditi: klażtefec zedci obhrazeny A ad 37%. obcházčti, impf.: muž její obchazege hledáse &lovéka...circuiens G XVIIb, — O. sé — zabjvali se, zamáéstnávati se: s küzly fie obchazeti E ad 159%; kterak fie obchazyfs ACEF ad rab, čím se živíš. obchoditi, impf, obcházeti: zahrádku potok obchodieffe iuxta serperet 148%. — O. sé — zanáieti se, obivati se: aniž mó kióstan s kózly fie obchodyti AC ad r59b; kterak fye obchodiff rzb. obierati sé, impf. — Zabyvati se: ti s ne- véénü fye véci obieragíf ob; aniZ fye má kféstan s küzly obieratí uti ma- gicis artibus 159b. — Pobyvati, trvati: mni&ie pféstápie svuoj zákon, kdyZ fye mnoho obieragíí mezi svéckymi lidmi cum saecularibus retardantes 207b; ani (aby) kterému mnichu pfézréli v městě obierati fye in civitate versari 1915; v modlitbách snaZné fye obieraffe in orationibus persistens 6%. obihati, impf, opiyvati: v Ejipté obbie- hala (sic) modla pohanská viece neZ v kterych pohanskych vlastech abun- davit idolorum cultus r7b, hojné bylo modléfstvi. | obilé, n.: obilim nebeským žív býti an- nonam caelestem 7b; patnádcte méfic obile frumenti 158?. obiliśko, n.: zelice a to obyliczko parvu- lam messem 193% (volně). obinovati, impf. ovinovati: proč těla v drahé postavcé obinvgete? obvolvitis 152b; Ze (Egyptití) obinugi těla sva- tých v plátno obvolvere D 181b. obinûti, p£., ovinouti: rûcho, jimZ by- chova jej (mrtvého) obímvia (sic m. obinula) mitteremus super illud 83%;
560 17%; modlitba spravedlných [u] všemo- húcieho zdravie jemu obdrzie rob, uzdravení proň dosáhla; (ďábli) vrá- tiechu sé zasé, a mic neobdrzíewffe sine effectu 129%. — Podv Zeti: to, čemuž mé nauéie (star&i), já nic neobdrzim toho retineo 91%, nic z toho nepodržím v paméti. — Zadr eti: viece neZ desčt tisíc lida sebra sé, a chtiece jej obdrzietí ad retinendum eum 1635; když jeho nemoże móti obdrzieti, i pusti jej retinere 99%. obdrżievati, impf., dosahovati: skrzś te svátosti pfijśtie obdrziewagij lidć hfie- chuov odpuśtenie 22%. obdrżovati, impf., dosahovatż: (tim) obdr- žugy lidé hřiechóm odpuštěnie C ad 22%. obé n. z numer: u svatých otcuov obe bylo utrumgue 2%; proč vzkřiešenie i umučenie v týchž kniehách jest obe spolu 203%. obec v. obcé. obecní, adj., obyčejný: obecníj pokrm pfijma 9%; bieše tu klášteruov jako domuov obecních tamguam taberna- cula rgoP. obecnicé, f., hostinská mistnost: uvedńce jej do obecnícye mezi bratří inconventu in medium rir5b; uvésti je do obecz- nícze kláStera xenodochia monasterii G XVIII*. obecný, adj.: učinil jsem jej (poklad) vSém obecny communem 1%, všem pří- stupný; aby za nás orodoval k bohu obecnemu, jehož smy dávno poznali communem deum 149), k bohu všech; zévnû a obecnu féci publico sermone 2oob, veřejnou; kdež obecně hřiech přčbýval, tudiež milost obecna přč- bývala 17b, všeobecná; obecny chléb 8%, obyčejný; Teodozius obecnv smrtí, na své posteli ležčě, život dokona propria morte 10%, přirozenou smrtí.— Adv. -né: vsickni obecznie zpievśme communiter G XVIII?, společně; jenzto ji (chválu) obecníe étá vulgo 153b, véeobecné, veřejně; kdež jest obecnie hfiech pfóbyval abundavit 17b, všeobecně, vůbec; (Antonius) mnichóm obecníe přikazováše in commune 194P. oběd, m.: od jitra aZ do obiedvow 28*; pféd vobiedem ante horam cibi 162b. obêleti, p£., zbéëleti: (hfichové) obielegit jako snieh dealbabuntur 898. obět, f.: obiet chvály hostiam laudis 1014; aby Abrahamovi túž obietíf byl vrovnán sacrificio 125%. obětovati, impf.: Kristus obietowal fye bohu otci oblatus est 114P; tobé obie- tugí obét chvály sacrificabo 101b. o(be)zditi, pf.: mésto obezdene civitas munita 9%; ozdiene ACEF ad t. obezíieti, pf, obhlédnouti, spatfiti: chté (satan) jemu (Kristu) dáti, coZ by z té hory obezrziel AC ad 188%; v nichZto (mnisich) smy nravuov okróślenie jasně oberz:eli (sic) perspeximus 34. obhraditi, pf., ohraditi: klażtefec zedci obhrazeny A ad 37%. obcházčti, impf.: muž její obchazege hledáse &lovéka...circuiens G XVIIb, — O. sé — zabjvali se, zamáéstnávati se: s küzly fie obchazeti E ad 159%; kterak fie obchazyfs ACEF ad rab, čím se živíš. obchoditi, impf, obcházeti: zahrádku potok obchodieffe iuxta serperet 148%. — O. sé — zanáieti se, obivati se: aniž mó kióstan s kózly fie obchodyti AC ad r59b; kterak fye obchodiff rzb. obierati sé, impf. — Zabyvati se: ti s ne- véénü fye véci obieragíf ob; aniZ fye má kféstan s küzly obieratí uti ma- gicis artibus 159b. — Pobyvati, trvati: mni&ie pféstápie svuoj zákon, kdyZ fye mnoho obieragíí mezi svéckymi lidmi cum saecularibus retardantes 207b; ani (aby) kterému mnichu pfézréli v městě obierati fye in civitate versari 1915; v modlitbách snaZné fye obieraffe in orationibus persistens 6%. obihati, impf, opiyvati: v Ejipté obbie- hala (sic) modla pohanská viece neZ v kterych pohanskych vlastech abun- davit idolorum cultus r7b, hojné bylo modléfstvi. | obilé, n.: obilim nebeským žív býti an- nonam caelestem 7b; patnádcte méfic obile frumenti 158?. obiliśko, n.: zelice a to obyliczko parvu- lam messem 193% (volně). obinovati, impf. ovinovati: proč těla v drahé postavcé obinvgete? obvolvitis 152b; Ze (Egyptití) obinugi těla sva- tých v plátno obvolvere D 181b. obinûti, p£., ovinouti: rûcho, jimZ by- chova jej (mrtvého) obímvia (sic m. obinula) mitteremus super illud 83%;
Strana 561
"iti: když ciesař chce dobyti svych nepřátel v kterém městě, najprv jim musí obranítí vodu i pokrm escam et aguam interdicit 67%, zabrániti opatřo- vání špíže. obranný, adj., brdnici se: (jiní) oružím svaté modlitby obranníj pugnans (exer- citus) 2%. obraňovati, impf.: by fie sami (mniši) obranyowali tueantur ACE ad 189b. obrátiti, pf.: (otcové) féky rozvodüené svû modlitbû jinam obratili represse- runt 2%; stařec obratí jemu druhé (líce), aby udeřil praebuit 78, otočil a nastavil; ty (ďábel) brzo po své vuoli obratif subvertit gob (volné); prot s’ svoji oti pry¢ obratil? avertis 1565; ti ješťerové v jezero fye obratich (sic m. obrátichu) 41%; nechci fye obratití, a i zahynû diébli non convertar58%, neobrátím se (k návratu od pronásle- dování nepřítele); mnozí fie k kiés- fanské viet& obratıchu converteban- tur 185; opét fye na modlitbu obrati convertebatur 32P; druzi na kostel jé (penize) obratiti velechu 100), dáti; — tu fye ta 1&6 v krev obratíla factus est sermo sanguis 71*; buoh obratil své télo v chléb transformavit C 139%; (mládenec) vuoli v skutek obrati vertit 1485; tu ye milost v hněv obrati se vertat 160%; vée fye octem obratí 162%, v ocet; w uoczet DA ad t. obraz, m.: (bratr) učini z hlíny jako žen- ský obraz figuram mulieris 47%; by člověk nebyl obraz jeho (boha) imago C 138%, obraznicé, f., mincovna: byla tu obrazny- cze tajná monetae officinam ACE ad 148); obraz níeczíj (sic) 148). ob rázéti sé, impf.: kdyZto fye hlas o skálu obrazie quasi echo 184%. ' obié zati, pf.: aby fye brzo obrziezal po Zi- dovsku circumcisionem suscipere 125), obrósti, pf: (pástennfk) biese chlupy obrofti po všem těle setis tectus 111%. obrostlý, adj.: člověk (sic m. člověka) chlupatého, kromě dlaní a tváří všeho obroftleho 147%; miesto dřievím obroftle arboribus circumdatum 160}. obruba, f.: voda vstûpila vzhuoru kobru- bie E ad 54. obsaditi, pf, posednouti: (lidé) zlými duchy byli obfazeny ACE ad 192P. 563 o(b)sšdenie, n., posedmutí: Koliko jich uzdravil (Antonius) od rozličných ne- mocí diábelským obfyedením obsidione 201%; ofıedeniem E ad t. o(b)siesti, pf., posednouti, obsaditi: duch, jenz jeho (panoše) ofedl bieše A ad 1665, byl ofedl E ad t.; črtie z uobiye- denych těl znamením svatého křížč ven běžie obsessis corporibus 2045; (lidé) obfyedeníf diábly vexati 2045; zly duch v Rem obfiedl biese 166, v něm se usadil, ho posedl; (padúši) pûst sû obfedlı obtinent ACE ad 190%. obstúpiti, pf.: opět mě nepřietelé obítu- pílí circumdederunt 178b; obftupilo klášter mnoho lidu circumdarent C ad 135%, obt&Zovati, impf., těžkým činiti: přielišné spánie obtiezuge mysl stupidum reddit 42%. obtiežiti, pf. — Zal£Ziti: člověk, jenž jest obtíezen hřiechy oneratus 60%. — Potíž učiniti: nebo s’ obtiezil člověka spraved- livého exasperasti iustum 135°; (An- tonin) nic nebieše tü c&stü obtiezen 151%, necítil z cesty potíže. — Zlížili: aby úsilé dielem obtiezil duplicaret 155%, obtoëiti, pf.: vzem provaz i obtoczi jej po těle involvit 135%. obuv, f.: v najtvrzšie obuwi calceamentis 40P; w najtvräich obuwech A ad t; véem obuw zpésobuj calcearium C 208b. obvazanie, n., opouténi: kdyZ svécskû žádostí nemáte nižádného obwazaníe 17%, nejste poutáni žádostí. obvázati, pf., dokola uvázati, ovázati opoutati: kûpé masa, obwieziz na nahé’ télo impone 675; obwazawffe jej vénci irretitum 148%; súce svěcskými činy obwazaní 9%. obvetšěti, pf., zvetšečí: oděv jeho nikdy neobwetffieffe permansisse numquam veterata 16%. obviniti, pf.: když jeho (Antonia) nemě- jiechu &m obwiniti 198°, obvinüti v. obinuti. obvlažiti, pf., svlažití: (mysl) přievalem bÿvé skrûsenÿch slzí obwlazena irri- gatur 1o2P. obyčěj, m. — Obyčej, zvyk, mrav: staří zlí obycziegi člověka táhnú po sobě vetus institutio ad consueta hominum * 36
"iti: když ciesař chce dobyti svych nepřátel v kterém městě, najprv jim musí obranítí vodu i pokrm escam et aguam interdicit 67%, zabrániti opatřo- vání špíže. obranný, adj., brdnici se: (jiní) oružím svaté modlitby obranníj pugnans (exer- citus) 2%. obraňovati, impf.: by fie sami (mniši) obranyowali tueantur ACE ad 189b. obrátiti, pf.: (otcové) féky rozvodüené svû modlitbû jinam obratili represse- runt 2%; stařec obratí jemu druhé (líce), aby udeřil praebuit 78, otočil a nastavil; ty (ďábel) brzo po své vuoli obratif subvertit gob (volné); prot s’ svoji oti pry¢ obratil? avertis 1565; ti ješťerové v jezero fye obratich (sic m. obrátichu) 41%; nechci fye obratití, a i zahynû diébli non convertar58%, neobrátím se (k návratu od pronásle- dování nepřítele); mnozí fie k kiés- fanské viet& obratıchu converteban- tur 185; opét fye na modlitbu obrati convertebatur 32P; druzi na kostel jé (penize) obratiti velechu 100), dáti; — tu fye ta 1&6 v krev obratíla factus est sermo sanguis 71*; buoh obratil své télo v chléb transformavit C 139%; (mládenec) vuoli v skutek obrati vertit 1485; tu ye milost v hněv obrati se vertat 160%; vée fye octem obratí 162%, v ocet; w uoczet DA ad t. obraz, m.: (bratr) učini z hlíny jako žen- ský obraz figuram mulieris 47%; by člověk nebyl obraz jeho (boha) imago C 138%, obraznicé, f., mincovna: byla tu obrazny- cze tajná monetae officinam ACE ad 148); obraz níeczíj (sic) 148). ob rázéti sé, impf.: kdyZto fye hlas o skálu obrazie quasi echo 184%. ' obié zati, pf.: aby fye brzo obrziezal po Zi- dovsku circumcisionem suscipere 125), obrósti, pf: (pástennfk) biese chlupy obrofti po všem těle setis tectus 111%. obrostlý, adj.: člověk (sic m. člověka) chlupatého, kromě dlaní a tváří všeho obroftleho 147%; miesto dřievím obroftle arboribus circumdatum 160}. obruba, f.: voda vstûpila vzhuoru kobru- bie E ad 54. obsaditi, pf, posednouti: (lidé) zlými duchy byli obfazeny ACE ad 192P. 563 o(b)sšdenie, n., posedmutí: Koliko jich uzdravil (Antonius) od rozličných ne- mocí diábelským obfyedením obsidione 201%; ofıedeniem E ad t. o(b)siesti, pf., posednouti, obsaditi: duch, jenz jeho (panoše) ofedl bieše A ad 1665, byl ofedl E ad t.; črtie z uobiye- denych těl znamením svatého křížč ven běžie obsessis corporibus 2045; (lidé) obfyedeníf diábly vexati 2045; zly duch v Rem obfiedl biese 166, v něm se usadil, ho posedl; (padúši) pûst sû obfedlı obtinent ACE ad 190%. obstúpiti, pf.: opět mě nepřietelé obítu- pílí circumdederunt 178b; obftupilo klášter mnoho lidu circumdarent C ad 135%, obt&Zovati, impf., těžkým činiti: přielišné spánie obtiezuge mysl stupidum reddit 42%. obtiežiti, pf. — Zal£Ziti: člověk, jenž jest obtíezen hřiechy oneratus 60%. — Potíž učiniti: nebo s’ obtiezil člověka spraved- livého exasperasti iustum 135°; (An- tonin) nic nebieše tü c&stü obtiezen 151%, necítil z cesty potíže. — Zlížili: aby úsilé dielem obtiezil duplicaret 155%, obtoëiti, pf.: vzem provaz i obtoczi jej po těle involvit 135%. obuv, f.: v najtvrzšie obuwi calceamentis 40P; w najtvräich obuwech A ad t; véem obuw zpésobuj calcearium C 208b. obvazanie, n., opouténi: kdyZ svécskû žádostí nemáte nižádného obwazaníe 17%, nejste poutáni žádostí. obvázati, pf., dokola uvázati, ovázati opoutati: kûpé masa, obwieziz na nahé’ télo impone 675; obwazawffe jej vénci irretitum 148%; súce svěcskými činy obwazaní 9%. obvetšěti, pf., zvetšečí: oděv jeho nikdy neobwetffieffe permansisse numquam veterata 16%. obviniti, pf.: když jeho (Antonia) nemě- jiechu &m obwiniti 198°, obvinüti v. obinuti. obvlažiti, pf., svlažití: (mysl) přievalem bÿvé skrûsenÿch slzí obwlazena irri- gatur 1o2P. obyčěj, m. — Obyčej, zvyk, mrav: staří zlí obycziegi člověka táhnú po sobě vetus institutio ad consueta hominum * 36
Strana 562
562 piélud aneb diábelská obluda transfor- . matio daemonis 9*; skrzé obludu v Zen- " ské tváři per phantasias mulierum ap- parentium 31%; což koli diábli oblvdu činiechu, též ti bratřie na mysli mě- ;jiechu quaecumque demones quasi .ludentes formassent 61%; anebot jsmy obludy diébelské naplñeni illusionibus :61b; (opat) mniese (E mnól) obludu " phantasiam DACE ad 982. oblüditi, pf.: (Makarius) jsa pln ducha svatého, nemohl obluzen býti falli 61%; ty si nesličným činem obluzen fraudaris 122%. obludný, adj, Alamavý: jako zlato obludne auri decipulam 189b. — Adv. -ně = bludné: (pohané) obludníe mnéli diábly bohem falso 188%, oblük, m.: (bratr) vytrhav obluky svým košíkóm C ad 41b. oblüzenie, n.: utvrdiv sé v tom obluz>nij deceptionis 124. obluzovati, impf.: jeho zévovänim obiu- zowan jsa deceptus 125%; lsti diábelské, ješto nečistým myšlením jč (bratří)obiu- zuge 16P; (mouteninové) viécky bratří obluzowachu alludebant 61P (volné): skrzé Zenskü tvát diábel obluzuge lidi solet impugnare 67? (voln&). | obměkčiti, pf.: aby (Antonín) krále listy obmiekczil refrigeraret 205b; ani fye muoże (zelice) obmiekcziti molliri 28%; neobmíekczíw fye nic k jich prosbé immobilis 163P. “obmeskalÿ, adj. nedbalý: Izák uzřě bratra obmeffkaleho neglegentem 81?. — Adv. -le — nedbale: ktoZ bohu ob- meffkale slúží negligenter rrob. obmeskané, adv., nedbale: (slova), jeśto ‘jemu byl obmeffkaníe povédél negle- genter 38b. obmeškánie, n., zanedbání, nedbalost: skrzé. jeho obmeffkaníe neglegentiam 345; niZádnych skutkuov neciním mni- chovych a jsem u velikém obmeffkanij neglegentia 75b. o(b)meskati, pf., zanedbati: pláčě toho, ' col jest diieve obmeffkal fecerat in neglegentia 99b; omeffkal A ad t; spasenie obmeffkatí neglegeret rr2P. obmysliti, pf.: azdali buoh nemá nad némi pété, Ze by nés neobmyflii? num- . quid non cogitat de nobis 68?, na nás nepomyslil, nevzpomněl. ohmysleti, pf.: to nam sludie najviece opatrovati a obmyffleti illud perspi- cere 180%, na to mysliti. o(b)myli, pf.: omygice pohtebteZ jeho C 208b; obmygycze AE ad t. o(b)myvati, impf: slzami tvát obmy- wagie 7%; omywage C ad t. obnažiti, pf.: nedaj žádnému mého těla obnazyti nudari C 206b. obnoviti, pf., obnowiżi, obierstviti, opako- vat: (Jan) našich dusi posili a obnowi innovavit ob; obnowíw stafec tu fčč resumens 126%; obnowme pfikazanie svatého Pavla replicemus 1805; htiech obnoweny nového hfiechu přičínie 195%. obnovovati, impf., obnovovati, obéerstvo- vai, opakovati: vidy viecez vieceż fie (zalost má) obnowuge renovatur C 205%; neslušie starého hřiecha obnowo- watí vetus delictum novo augere 195%; (Antonius) poćś ta slova obnowowati a Ika verba repetivit, dicens 204b. obojétnik, m.: Antoni vec® po oboget- niku, jenZz oboji féà umějieše per in- terpretem 203». 0bój, num.: tu sé obogí poécéchu diviti utrique rg7b; uslyść hospodin oboge utrosque C 139% uslyáav hospodin .obogich Zádost amborum C 2012. obořiti, pf., skdceti: vsécky modly obo- rzim subrues 15b; sviecen fye oborzí ruit 489. obracśti, impf.: neobraczey dobrého v zlé AE ad 4%. obracovati, impf., obraceti: neobraczug dobrého ve zlé 4%; (moufeninové) v ženské tváři fye obracowachu verte- bantur 61b, obradovati sé, pf, zradovati se: obra- dowal fie Pafuncius gavisus est G XVIII». obrana, f., ochrana: o wobranie smilstva 43" (nadp.), o ochraně proti smilstvu; nemám nižádné obrany nulla arma 189b; přichyltež sč pod uobranu Jezu- krista ad Christi trophaea 204P (odch.). obráncé, m.: (buh), jenZ jest vščch obrancye protector 94%. obrániti, pf. — Ochrániti: té (panny) jsem mym Zivotem obraníl 11b, — Ubréniti: (lupič) nemóže fie snu obramti D ad 24%, odolati; obrami sem fye, abych mu toho nefekl repugnavi 71%. — Zabrá-
562 piélud aneb diábelská obluda transfor- . matio daemonis 9*; skrzé obludu v Zen- " ské tváři per phantasias mulierum ap- parentium 31%; což koli diábli oblvdu činiechu, též ti bratřie na mysli mě- ;jiechu quaecumque demones quasi .ludentes formassent 61%; anebot jsmy obludy diébelské naplñeni illusionibus :61b; (opat) mniese (E mnól) obludu " phantasiam DACE ad 982. oblüditi, pf.: (Makarius) jsa pln ducha svatého, nemohl obluzen býti falli 61%; ty si nesličným činem obluzen fraudaris 122%. obludný, adj, Alamavý: jako zlato obludne auri decipulam 189b. — Adv. -ně = bludné: (pohané) obludníe mnéli diábly bohem falso 188%, oblük, m.: (bratr) vytrhav obluky svým košíkóm C ad 41b. oblüzenie, n.: utvrdiv sé v tom obluz>nij deceptionis 124. obluzovati, impf.: jeho zévovänim obiu- zowan jsa deceptus 125%; lsti diábelské, ješto nečistým myšlením jč (bratří)obiu- zuge 16P; (mouteninové) viécky bratří obluzowachu alludebant 61P (volné): skrzé Zenskü tvát diábel obluzuge lidi solet impugnare 67? (voln&). | obměkčiti, pf.: aby (Antonín) krále listy obmiekczil refrigeraret 205b; ani fye muoże (zelice) obmiekcziti molliri 28%; neobmíekczíw fye nic k jich prosbé immobilis 163P. “obmeskalÿ, adj. nedbalý: Izák uzřě bratra obmeffkaleho neglegentem 81?. — Adv. -le — nedbale: ktoZ bohu ob- meffkale slúží negligenter rrob. obmeskané, adv., nedbale: (slova), jeśto ‘jemu byl obmeffkaníe povédél negle- genter 38b. obmeškánie, n., zanedbání, nedbalost: skrzé. jeho obmeffkaníe neglegentiam 345; niZádnych skutkuov neciním mni- chovych a jsem u velikém obmeffkanij neglegentia 75b. o(b)meskati, pf., zanedbati: pláčě toho, ' col jest diieve obmeffkal fecerat in neglegentia 99b; omeffkal A ad t; spasenie obmeffkatí neglegeret rr2P. obmysliti, pf.: azdali buoh nemá nad némi pété, Ze by nés neobmyflii? num- . quid non cogitat de nobis 68?, na nás nepomyslil, nevzpomněl. ohmysleti, pf.: to nam sludie najviece opatrovati a obmyffleti illud perspi- cere 180%, na to mysliti. o(b)myli, pf.: omygice pohtebteZ jeho C 208b; obmygycze AE ad t. o(b)myvati, impf: slzami tvát obmy- wagie 7%; omywage C ad t. obnažiti, pf.: nedaj žádnému mého těla obnazyti nudari C 206b. obnoviti, pf., obnowiżi, obierstviti, opako- vat: (Jan) našich dusi posili a obnowi innovavit ob; obnowíw stafec tu fčč resumens 126%; obnowme pfikazanie svatého Pavla replicemus 1805; htiech obnoweny nového hfiechu přičínie 195%. obnovovati, impf., obnovovati, obéerstvo- vai, opakovati: vidy viecez vieceż fie (zalost má) obnowuge renovatur C 205%; neslušie starého hřiecha obnowo- watí vetus delictum novo augere 195%; (Antonius) poćś ta slova obnowowati a Ika verba repetivit, dicens 204b. obojétnik, m.: Antoni vec® po oboget- niku, jenZz oboji féà umějieše per in- terpretem 203». 0bój, num.: tu sé obogí poécéchu diviti utrique rg7b; uslyść hospodin oboge utrosque C 139% uslyáav hospodin .obogich Zádost amborum C 2012. obořiti, pf., skdceti: vsécky modly obo- rzim subrues 15b; sviecen fye oborzí ruit 489. obracśti, impf.: neobraczey dobrého v zlé AE ad 4%. obracovati, impf., obraceti: neobraczug dobrého ve zlé 4%; (moufeninové) v ženské tváři fye obracowachu verte- bantur 61b, obradovati sé, pf, zradovati se: obra- dowal fie Pafuncius gavisus est G XVIII». obrana, f., ochrana: o wobranie smilstva 43" (nadp.), o ochraně proti smilstvu; nemám nižádné obrany nulla arma 189b; přichyltež sč pod uobranu Jezu- krista ad Christi trophaea 204P (odch.). obráncé, m.: (buh), jenZ jest vščch obrancye protector 94%. obrániti, pf. — Ochrániti: té (panny) jsem mym Zivotem obraníl 11b, — Ubréniti: (lupič) nemóže fie snu obramti D ad 24%, odolati; obrami sem fye, abych mu toho nefekl repugnavi 71%. — Zabrá-
Strana 563
míti: když ciesař chce dobyti svých nepřátel v kterém městě, najprv jim musí obranítí vodu i pokrm escam et aguam interdicit 67%, zabrániti opatřo- vání špíže. "' i obranný, adj., bránící se: (jiní) oružím svaté modlitby obranníj pugnans (exer- citus) 2%. . obrañovati, impf.: by fie sami (mniši) obranyowali tueantur ACE ad 18gb. obrátiti, pf.: (otcové) féky rozvodiené svü modlitbü jinam obratílí represse- runt 2%; stařec obratí jemu druhé (lice), aby udefil praebuit 785, otočil a nastavil; ty (dábel) brzo po své vuoli obratíí subvertit goP (volnë); proć s” svoji oci pryé obratil? avertis 156; ti ješťerové v jezero fye obratích (sic m. obrátichu) 41%; nechci fye obratití, až i zahynú diábli non convertar58%, neobrátím se (k návratu od pronásle- dování nepřítele); mnozí fie k křčs- tanskć viefé obratichu converteban- tur r8b; opét fye na modlitbu obrati convertebatur 32%; druzi na kostel jé (peníze) obratiti velechu roob, dáti; — tu fye ta Féè v krev obratila factus est sermo sanguis 71%; buoh obratil své tělo v chléb transformavit C 139%; (mládenec) vuoli v skutek obrati vertit 148b; tu fye milost v hněv obrati se vertat 160%; vše fye octem obrati 162P, v ocet; w uoczet DA ad t. obraz, m.: (bratr) učini z hlíny jako žen- ský obraz figuram mulieris 47% by člověk nebyl obraz jeho (boha) imago C 138b, obraznicś, f., mincovna: byla tu obrazny- cze tajná monetae officinam ACE ad 148b; obraz nieczij (sic) 148P. ob rázéti sá, impf.: kdyZto fye hlas o skálu obrazie quasi echo 184%, obřě zati, pf.: aby fye brzo obrziezal po ži- dovsku circumcisionem suscipere 125°, obrósti, pf.: (pûstennik) bieśe chlupy obrofti po všem těle setis tectus 111%. obrostlý, adj.: člověk (sic m. člověka) chlupatého, kromě dlaní a tváří všeho obroftleho 147%; miesto dfievim obroftle arboribus circumdatum 169, obruba, f.: voda vstńpila vzhuoru k obru- bie E ad 54h. obsaditi, pf., posednouti: (lidé) zlými duchy byli obfazeny ACE ad 192b. 563 o(b)sédenie, n., posednuti: koliko jich uzdravil (Antonius) od rozličných ne- mocí diábelskym obfyedením obsidione 201%; ofiedeniem E ad t. o(b)siesti, pf., posednouti, obsaditi: duch, jenž jeho (panoše) ofedl biese A ad 166^, byl ofedl E ad t.; értie z uobfye- denych tél znamenim svatého kïiZé ven bëzie obsessis corporibus 204%; (lidé) obfyedenif diébly vexati 204b; zly duch v tiem obfiedl bieśe 166°, v něm se usadil, .ho posedl; (padúši) púšť sú obfedh obtinent ACE ad r9o?. obstapiti, pf.: opét mé neptietelé obftu- pili circumdederunt 178b; obftupilo: klášter mnoho lidu circumdarent C ad 135b. obtéZovati, impf., těžkým činiti: přielišné spánie obtíezuge mysl stupidum reddit: 42%. i obtieziti, pf. — Zalížití: člověk, jenž jest obtíezen hřiechy oneratus 60%, — Potíž učiniti: nebo s! obtiezil člověka spraved- livého exasperasti iustum 135P; (An- tonin) nic nebieše tû céstû obtiezen 151%, necítil z cesty potíže. — Ztížití: aby ńsilć dielem obtiezii duplicaret 155% obtočiti, pf.: vzem provaz i obtoczí jej po těle involvit 135%. obuv, f.: v najtvrzšie obuwí calceamentis 405; w najtvr&ich obuwech A ad t.; všem obuw zpósobuj calcearium C 208%, obväzanie, n., opoutání: když svécskû - žádostí nemáte nižádného obwazanie 17%, nejste poutáni žádostí. obvázati, pf, dokola wvázati, ovázali opoutati: kápé masa, obwiezíz na nahe’ télo impone 675; obwazawffe jej vnci irretitum 148%; stce svécskymi činy obwazani 9%. obvetséti, pf., zvetseti: odëv jeho nikdy neobwetffieffe permansisse numquam veterata 16%, obviniti, pf.: když jeho (Antonia) nemë- jiechu čím obwiniti 198b. obvinüti v. obinütz. obvlažiti, pf., sv/ažití: (mysl) pfievalem byvá skrü&enych slzí obwlazena irri- gatur ro2b. | obytéj, m. — Obyéej, zvyk, mrav: staří zlí obycziegi člověka táhnů po sobě vetus institutio ad consueta hominum 36.
míti: když ciesař chce dobyti svých nepřátel v kterém městě, najprv jim musí obranítí vodu i pokrm escam et aguam interdicit 67%, zabrániti opatřo- vání špíže. "' i obranný, adj., bránící se: (jiní) oružím svaté modlitby obranníj pugnans (exer- citus) 2%. . obrañovati, impf.: by fie sami (mniši) obranyowali tueantur ACE ad 18gb. obrátiti, pf.: (otcové) féky rozvodiené svü modlitbü jinam obratílí represse- runt 2%; stařec obratí jemu druhé (lice), aby udefil praebuit 785, otočil a nastavil; ty (dábel) brzo po své vuoli obratíí subvertit goP (volnë); proć s” svoji oci pryé obratil? avertis 156; ti ješťerové v jezero fye obratích (sic m. obrátichu) 41%; nechci fye obratití, až i zahynú diábli non convertar58%, neobrátím se (k návratu od pronásle- dování nepřítele); mnozí fie k křčs- tanskć viefé obratichu converteban- tur r8b; opét fye na modlitbu obrati convertebatur 32%; druzi na kostel jé (peníze) obratiti velechu roob, dáti; — tu fye ta Féè v krev obratila factus est sermo sanguis 71%; buoh obratil své tělo v chléb transformavit C 139%; (mládenec) vuoli v skutek obrati vertit 148b; tu fye milost v hněv obrati se vertat 160%; vše fye octem obrati 162P, v ocet; w uoczet DA ad t. obraz, m.: (bratr) učini z hlíny jako žen- ský obraz figuram mulieris 47% by člověk nebyl obraz jeho (boha) imago C 138b, obraznicś, f., mincovna: byla tu obrazny- cze tajná monetae officinam ACE ad 148b; obraz nieczij (sic) 148P. ob rázéti sá, impf.: kdyZto fye hlas o skálu obrazie quasi echo 184%, obřě zati, pf.: aby fye brzo obrziezal po ži- dovsku circumcisionem suscipere 125°, obrósti, pf.: (pûstennik) bieśe chlupy obrofti po všem těle setis tectus 111%. obrostlý, adj.: člověk (sic m. člověka) chlupatého, kromě dlaní a tváří všeho obroftleho 147%; miesto dfievim obroftle arboribus circumdatum 169, obruba, f.: voda vstńpila vzhuoru k obru- bie E ad 54h. obsaditi, pf., posednouti: (lidé) zlými duchy byli obfazeny ACE ad 192b. 563 o(b)sédenie, n., posednuti: koliko jich uzdravil (Antonius) od rozličných ne- mocí diábelskym obfyedením obsidione 201%; ofiedeniem E ad t. o(b)siesti, pf., posednouti, obsaditi: duch, jenž jeho (panoše) ofedl biese A ad 166^, byl ofedl E ad t.; értie z uobfye- denych tél znamenim svatého kïiZé ven bëzie obsessis corporibus 204%; (lidé) obfyedenif diébly vexati 204b; zly duch v tiem obfiedl bieśe 166°, v něm se usadil, .ho posedl; (padúši) púšť sú obfedh obtinent ACE ad r9o?. obstapiti, pf.: opét mé neptietelé obftu- pili circumdederunt 178b; obftupilo: klášter mnoho lidu circumdarent C ad 135b. obtéZovati, impf., těžkým činiti: přielišné spánie obtíezuge mysl stupidum reddit: 42%. i obtieziti, pf. — Zalížití: člověk, jenž jest obtíezen hřiechy oneratus 60%, — Potíž učiniti: nebo s! obtiezil člověka spraved- livého exasperasti iustum 135P; (An- tonin) nic nebieše tû céstû obtiezen 151%, necítil z cesty potíže. — Ztížití: aby ńsilć dielem obtiezii duplicaret 155% obtočiti, pf.: vzem provaz i obtoczí jej po těle involvit 135%. obuv, f.: v najtvrzšie obuwí calceamentis 405; w najtvr&ich obuwech A ad t.; všem obuw zpósobuj calcearium C 208%, obväzanie, n., opoutání: když svécskû - žádostí nemáte nižádného obwazanie 17%, nejste poutáni žádostí. obvázati, pf, dokola wvázati, ovázali opoutati: kápé masa, obwiezíz na nahe’ télo impone 675; obwazawffe jej vnci irretitum 148%; stce svécskymi činy obwazani 9%. obvetséti, pf., zvetseti: odëv jeho nikdy neobwetffieffe permansisse numquam veterata 16%, obviniti, pf.: když jeho (Antonia) nemë- jiechu čím obwiniti 198b. obvinüti v. obinütz. obvlažiti, pf., sv/ažití: (mysl) pfievalem byvá skrü&enych slzí obwlazena irri- gatur ro2b. | obytéj, m. — Obyéej, zvyk, mrav: staří zlí obycziegi člověka táhnů po sobě vetus institutio ad consueta hominum 36.
Strana 564
562 přčlud aneb diábelská obluda transfor- matio daemonis 9*; skrzé obludu v Zen- ské tváti per phantasias mulierum ap- parentium 312; coZ koli diábli oblvdu činiechu, též ti brattie na mysli mě- jiechu quaecumque demones quasi - Judentes formassent 61b; anebot jsmy obiudy diśbelskć naplñeni illusionibus 61b; (opat) mnieše (E mněl) obludu phantasiam DACE ad 982. oblüditi, pf.: (Makarius) jsa pln ducha svatého, nemohl obluzen býti falli 61%; ty si nesličným činem obluzen fraudaris 122%, obludny, adj., klamavj: jako zlato obludne auri decipulam 189P. — Adv. -ně = bludné: (pohané) obludnie mnéli diébly bohem falso 1882, oblúk, m.: (bratr) vytrhav obluky svým košíkóm C ad 41b. oblüzenie, n.: utvrdiv sé v tom obluz^níj deceptionis r24b. obluzovati, impf.: jeho zévováním obiu- zowan jsa deceptus 125%; Isti diábelské. ješto nečistým myšlením jč (bratří) oblu- zuge 16^; (mouřenínové) vščcky bratří obluzowachu alludebant 61P (volng); skrzé Zenskü tvář diábel obluzuge lidi solet impugnare 67% (volně). obměkčiti, pf.: aby (Antonín) krále listy obmiekczil refrigeraret 205b; ani fye muoże (zelice) obmiekcziti molliri 28%; neobmiekcziw fye nic k jich prosbě immobilis 163. obmeskalÿ, adj, nedbalý: Izák uzié bratra obmeffkaleho neglegentem 812. — Adv. -le — nedbale: ktoZ bohu ob- meffkale slází negligenter 119b. obmeskané, adv., nedbale: (slova), ješto jemu byl obmeffkaníe povédél negle- genter 38b. obmeškánie, n., zanedbání, nedbalost: skrzé jeho obmeffkaníe neglegentiam 54°; niZádnych skutkuov ne&iním mni- chovych a jsem u velikém obmeffkaníj neglegentia 75b. o(b)meśkati, pf., zanedbati: pláčě toho, což jest dfieve obmeffkal fecerat in neglegentia 995; omeffkal A ad t; spasenie obmeffkati neglegeret rrzb, obmysliti, pf.: azdali buoh nemá nad námi péčě, že by nas neobmy/lil? num- guid non cogitat de nobis 68%, na nás nepomyslil, nevzpomněl. obmýšleti, pf.: to nám slušie najviece opatrovati a obmyffletí illud perspi- cere 180%, na to mysliti. o(b)myti, pf.: omygice pohfebteż jeho C 2085; obmygycze AE ad t. o(b)myvati, impf: slzami tvát obmy- wagíe 7^; omywage C ad t. obnaziti, pf.: nedaj žádnému mého těla obnažyti nudari C 206%, obnoviti, pf., obnoviti, občevstviti, opako- vati: (Jan) nasich dusi posili a obnowi innovavit 95; obnowíw stařec tu řčč resumens 126%; obnowme pfikdzanie svatého Pavla replicemus 180b; htiech obnoweny nového hřiechu přičínie 195%, obnovovati, impf., obnovovati, občevstvo- va'i, opakovati: vždy viecež viecež fie (žalost má) obnowuge renovatur C 205%; neslušie starého hřiecha obnowo- watí vetus delictum novo augere 195%; (Antonius) poéé ta slova obnowowat1 a tka verba repetivit, dicens 204b, obojétník, m.: Antoní vecé po oboget- níku, jenž oboji řěč umějieše per in- terpretem 203). obój, num.: tu sé obogi potéchu diviti utrique 197P; uslyáé hospodin oboge utrosque C 139%; uslyšav hospodin obogich Zádost amborum C 2or*. oboliti, pf., skáceti: v$ócky modly obo- rzim subrues 15b; sviecen fye oborzi ruit 48% obracäti, impf.: neobraczey dobrého v zlé AE ad 4%. obracovati, impf., obraceti: neobraczug dobrého ve zlé 4%; (mouïeninové) v ženské tváři fye obracowachu verte- bantur 61b, obradovati sé, pf, zradovati se: obra- dowal fie Pafuncius gavisus est G XVIII», obrana, f., ochrana: o wobranie smilstva: 43° (nadp.), o ochraně proti smilstvu; nemám nižádné obrany nulla arma 1895; pfichylteZ sá pod uobranu Jezu- krista ad Christi trophaea 204P (odch.). obráncé, m.: (bůh), jenž jest všěch obrancye protector 94%. obrániti, pf. — Ochrániti: té (panny) jsem mým životem obraníl 11). — Ubrániti: (lupić) nemóże fie snu obraniti D ad 24%, odolati; obrami sem fye, abych mu toho nefekl repugnavi 71%, — Zabrá-
562 přčlud aneb diábelská obluda transfor- matio daemonis 9*; skrzé obludu v Zen- ské tváti per phantasias mulierum ap- parentium 312; coZ koli diábli oblvdu činiechu, též ti brattie na mysli mě- jiechu quaecumque demones quasi - Judentes formassent 61b; anebot jsmy obiudy diśbelskć naplñeni illusionibus 61b; (opat) mnieše (E mněl) obludu phantasiam DACE ad 982. oblüditi, pf.: (Makarius) jsa pln ducha svatého, nemohl obluzen býti falli 61%; ty si nesličným činem obluzen fraudaris 122%, obludny, adj., klamavj: jako zlato obludne auri decipulam 189P. — Adv. -ně = bludné: (pohané) obludnie mnéli diébly bohem falso 1882, oblúk, m.: (bratr) vytrhav obluky svým košíkóm C ad 41b. oblüzenie, n.: utvrdiv sé v tom obluz^níj deceptionis r24b. obluzovati, impf.: jeho zévováním obiu- zowan jsa deceptus 125%; Isti diábelské. ješto nečistým myšlením jč (bratří) oblu- zuge 16^; (mouřenínové) vščcky bratří obluzowachu alludebant 61P (volng); skrzé Zenskü tvář diábel obluzuge lidi solet impugnare 67% (volně). obměkčiti, pf.: aby (Antonín) krále listy obmiekczil refrigeraret 205b; ani fye muoże (zelice) obmiekcziti molliri 28%; neobmiekcziw fye nic k jich prosbě immobilis 163. obmeskalÿ, adj, nedbalý: Izák uzié bratra obmeffkaleho neglegentem 812. — Adv. -le — nedbale: ktoZ bohu ob- meffkale slází negligenter 119b. obmeskané, adv., nedbale: (slova), ješto jemu byl obmeffkaníe povédél negle- genter 38b. obmeškánie, n., zanedbání, nedbalost: skrzé jeho obmeffkaníe neglegentiam 54°; niZádnych skutkuov ne&iním mni- chovych a jsem u velikém obmeffkaníj neglegentia 75b. o(b)meśkati, pf., zanedbati: pláčě toho, což jest dfieve obmeffkal fecerat in neglegentia 995; omeffkal A ad t; spasenie obmeffkati neglegeret rrzb, obmysliti, pf.: azdali buoh nemá nad námi péčě, že by nas neobmy/lil? num- guid non cogitat de nobis 68%, na nás nepomyslil, nevzpomněl. obmýšleti, pf.: to nám slušie najviece opatrovati a obmyffletí illud perspi- cere 180%, na to mysliti. o(b)myti, pf.: omygice pohfebteż jeho C 2085; obmygycze AE ad t. o(b)myvati, impf: slzami tvát obmy- wagíe 7^; omywage C ad t. obnaziti, pf.: nedaj žádnému mého těla obnažyti nudari C 206%, obnoviti, pf., obnoviti, občevstviti, opako- vati: (Jan) nasich dusi posili a obnowi innovavit 95; obnowíw stařec tu řčč resumens 126%; obnowme pfikdzanie svatého Pavla replicemus 180b; htiech obnoweny nového hřiechu přičínie 195%, obnovovati, impf., obnovovati, občevstvo- va'i, opakovati: vždy viecež viecež fie (žalost má) obnowuge renovatur C 205%; neslušie starého hřiecha obnowo- watí vetus delictum novo augere 195%; (Antonius) poéé ta slova obnowowat1 a tka verba repetivit, dicens 204b, obojétník, m.: Antoní vecé po oboget- níku, jenž oboji řěč umějieše per in- terpretem 203). obój, num.: tu sé obogi potéchu diviti utrique 197P; uslyáé hospodin oboge utrosque C 139%; uslyšav hospodin obogich Zádost amborum C 2or*. oboliti, pf., skáceti: v$ócky modly obo- rzim subrues 15b; sviecen fye oborzi ruit 48% obracäti, impf.: neobraczey dobrého v zlé AE ad 4%. obracovati, impf., obraceti: neobraczug dobrého ve zlé 4%; (mouïeninové) v ženské tváři fye obracowachu verte- bantur 61b, obradovati sé, pf, zradovati se: obra- dowal fie Pafuncius gavisus est G XVIII», obrana, f., ochrana: o wobranie smilstva: 43° (nadp.), o ochraně proti smilstvu; nemám nižádné obrany nulla arma 1895; pfichylteZ sá pod uobranu Jezu- krista ad Christi trophaea 204P (odch.). obráncé, m.: (bůh), jenž jest všěch obrancye protector 94%. obrániti, pf. — Ochrániti: té (panny) jsem mým životem obraníl 11). — Ubrániti: (lupić) nemóże fie snu obraniti D ad 24%, odolati; obrami sem fye, abych mu toho nefekl repugnavi 71%, — Zabrá-
Strana 565
Arsennie per hanc occasionem 93b; jméno mnohým chudým jest omivwa lakotě occasio avaritiae 159%, to, že jsou jmenováni „chudí“, je jim zá- mínkou lakoty. omlüvati, impf, oymlowvati: (Jan) poéé fye jiej (sestře) omluwati excusabat 56b, . omluviti, pf., vymluviti: (Amon) nemohl zbyti ani fie omluwiti E ad 37b, vy- tociti se. omotiti, pf.: Ze noh neomoczii undis im- pressisse vestigia 197 (volně). omraciti, pf. zatemniti: tito čtverú věcí omraczí hněv člověka obscurat 69% — 0. sé — omrknouti se: bratr, po pá&ti chodé, omraczi fye advesperante die 128% (volně). omrknüti, pf, mou prepadenu byti: na póśti omrkia sem 6%; kdyż (mnich) na cčstě večer omrcze vespero facto 46b, když již veter omrczechu cum abDplicuissent ad vesperam zr. omyl, m., Pochybnost: beze všeho omyla jich (mnichů) zaslúžením tak dlûho buoh tento svět drží dubitari non de- beat 22. omyliti, vf., zklamali: Pafuncie tak věc omylyla frustrata est ACE ad 127%. — O. sé — zmyliti se: omyliw fye ten učeník deceptus 632. omyti, omývati v. obm-. on pronom.: on odpovědě ille 76b; násle- dovati Jezukrista, jenż on pravi qui dicit 60% v tom že on pravi, nebo spíše: který (absolut. jenž + on) praví; kdyż sem gei (poklad) nalezl 1%; hlas boží k níma přijide ad eos 19*; gíj obě Svolav stafec, i vecé 73*; by gem to nelibo ei 778. onde, adv.: mnich, kteryZ netülá sé onde i onudy D ad 66%, onéméti, pf.: oniemiechu i padechu nici obmutuerunt 23%; pro velikû nemoc aZ oníemíe doloris magnitudo auferret vocem 176% (volně). onen, pronom.: w uone ulici vico illo 115; na tomto světě i na onom 852, onudy, adv.: mnich, kteryz netulá s& tudy i onvdy 66%; po pûsti Saraceni i sudy i onvdy sé épûlaji huc atque illuc 143b. opadniti, pf., skdceti se: modly opadnu na zemi 15b, 567 opak, adv., obráceně: (mučitel) kázal jeho na vrüciem vedřě opak položiti resupinari 147b, na záda. opáliti, pf.: ana (rohožka) nic fie neopa- hla. C ad 558, opat, m.: Izodorus opat abbas 44b; (panna) poćć prositi opata patrem monasterii 515. — Adj. possess. -óv: peleš Mojžie- šova opatowa abbatis 77%. opatíenie, n. — Spatÿent: (duše) nade všécky zemské věci sč povzdvihne k vopatrzeníj svého spasitele contem- plationis 103%; aby stav mnichovy jeho opatrzenim byl potvrzen conspectibus 192%. — Zaopatření: voda, ktož ji ne- Smiernč pie, duši v jejím opatrzeníj přčkážie 38b, opatfiti, pf. — Spatñiti, vidéti: tvrze u pa- měti leží, což oko opatrzíj viderit 5%; když zlí duchové jeho ustavičenstvie opatrzichu providerunt 7%; dnes té vízi, a viec tebe neopatrzím non in- venio 140 (odch.); chtě (Satan) jemu (Kristu) dáti, což by s té hory opatrzu E ad 188%; prosím, abyšte v tom boží moc opatrzili intuemini Christi virtutem 109P; aby člověk čistým srdcem [boha] opatrzil deum conspi- ciat 101%; člověk sám sé, Ze zde nemá věčně býti, opatrzíj prospiciat 102%, sám sebe spatří jako bytost, která ...; tě Jeremiáš opatrzil bieše aspexerat 103%; (mnich) ani svého spadenie, ješto jej v brzcě potkalo, chtieše opatrzití non intellexit 8%. — Ohledati prozkoumati: ëlovëk opatrzif fye, co sé je[mu] dobroty nedostává, aby do- plnil 103%; posuďte sami sebe a opat'zte fye diiudicate vosmetet probate 195*. — Hledčiť: máme snažně opatrzítí, aby- chom... providere 1829. opatrnost, f., rozvážnosť: skrzé tvü skrovnü a milostivü opatrnoft te mo- derante 53b; piébyvajé w vopatrnoft cum discretione 685; mluviechu o opatr- noftí discretionis 123), opatrny, adj., rozvázny, moudry: skutky opatrne a dobrotivé 53; ten rozum opatrny rationem discretionis 124%. opatrovati, opatíovati, impf. — Dívat se, hledë'à (naë): Pavel vsécky starcé, jesto do kostela chodiechu, opatro- waffe 88b, na všecky se díval; to nám slušie najviece opatrowatí a obmýšleti,
Arsennie per hanc occasionem 93b; jméno mnohým chudým jest omivwa lakotě occasio avaritiae 159%, to, že jsou jmenováni „chudí“, je jim zá- mínkou lakoty. omlüvati, impf, oymlowvati: (Jan) poéé fye jiej (sestře) omluwati excusabat 56b, . omluviti, pf., vymluviti: (Amon) nemohl zbyti ani fie omluwiti E ad 37b, vy- tociti se. omotiti, pf.: Ze noh neomoczii undis im- pressisse vestigia 197 (volně). omraciti, pf. zatemniti: tito čtverú věcí omraczí hněv člověka obscurat 69% — 0. sé — omrknouti se: bratr, po pá&ti chodé, omraczi fye advesperante die 128% (volně). omrknüti, pf, mou prepadenu byti: na póśti omrkia sem 6%; kdyż (mnich) na cčstě večer omrcze vespero facto 46b, když již veter omrczechu cum abDplicuissent ad vesperam zr. omyl, m., Pochybnost: beze všeho omyla jich (mnichů) zaslúžením tak dlûho buoh tento svět drží dubitari non de- beat 22. omyliti, vf., zklamali: Pafuncie tak věc omylyla frustrata est ACE ad 127%. — O. sé — zmyliti se: omyliw fye ten učeník deceptus 632. omyti, omývati v. obm-. on pronom.: on odpovědě ille 76b; násle- dovati Jezukrista, jenż on pravi qui dicit 60% v tom že on pravi, nebo spíše: který (absolut. jenž + on) praví; kdyż sem gei (poklad) nalezl 1%; hlas boží k níma přijide ad eos 19*; gíj obě Svolav stafec, i vecé 73*; by gem to nelibo ei 778. onde, adv.: mnich, kteryZ netülá sé onde i onudy D ad 66%, onéméti, pf.: oniemiechu i padechu nici obmutuerunt 23%; pro velikû nemoc aZ oníemíe doloris magnitudo auferret vocem 176% (volně). onen, pronom.: w uone ulici vico illo 115; na tomto světě i na onom 852, onudy, adv.: mnich, kteryz netulá s& tudy i onvdy 66%; po pûsti Saraceni i sudy i onvdy sé épûlaji huc atque illuc 143b. opadniti, pf., skdceti se: modly opadnu na zemi 15b, 567 opak, adv., obráceně: (mučitel) kázal jeho na vrüciem vedřě opak položiti resupinari 147b, na záda. opáliti, pf.: ana (rohožka) nic fie neopa- hla. C ad 558, opat, m.: Izodorus opat abbas 44b; (panna) poćć prositi opata patrem monasterii 515. — Adj. possess. -óv: peleš Mojžie- šova opatowa abbatis 77%. opatíenie, n. — Spatÿent: (duše) nade všécky zemské věci sč povzdvihne k vopatrzeníj svého spasitele contem- plationis 103%; aby stav mnichovy jeho opatrzenim byl potvrzen conspectibus 192%. — Zaopatření: voda, ktož ji ne- Smiernč pie, duši v jejím opatrzeníj přčkážie 38b, opatfiti, pf. — Spatñiti, vidéti: tvrze u pa- měti leží, což oko opatrzíj viderit 5%; když zlí duchové jeho ustavičenstvie opatrzichu providerunt 7%; dnes té vízi, a viec tebe neopatrzím non in- venio 140 (odch.); chtě (Satan) jemu (Kristu) dáti, což by s té hory opatrzu E ad 188%; prosím, abyšte v tom boží moc opatrzili intuemini Christi virtutem 109P; aby člověk čistým srdcem [boha] opatrzil deum conspi- ciat 101%; člověk sám sé, Ze zde nemá věčně býti, opatrzíj prospiciat 102%, sám sebe spatří jako bytost, která ...; tě Jeremiáš opatrzil bieše aspexerat 103%; (mnich) ani svého spadenie, ješto jej v brzcě potkalo, chtieše opatrzití non intellexit 8%. — Ohledati prozkoumati: ëlovëk opatrzif fye, co sé je[mu] dobroty nedostává, aby do- plnil 103%; posuďte sami sebe a opat'zte fye diiudicate vosmetet probate 195*. — Hledčiť: máme snažně opatrzítí, aby- chom... providere 1829. opatrnost, f., rozvážnosť: skrzé tvü skrovnü a milostivü opatrnoft te mo- derante 53b; piébyvajé w vopatrnoft cum discretione 685; mluviechu o opatr- noftí discretionis 123), opatrny, adj., rozvázny, moudry: skutky opatrne a dobrotivé 53; ten rozum opatrny rationem discretionis 124%. opatrovati, opatíovati, impf. — Dívat se, hledë'à (naë): Pavel vsécky starcé, jesto do kostela chodiechu, opatro- waffe 88b, na všecky se díval; to nám slušie najviece opatrowatí a obmýšleti,
Strana 566
566 okence, n., okénko: vyziév okencem per fenestram 785; otevra okence fenestris 114b. okénečko, n.: okeneczkem vyhlédajč per fenestram 38%, . oklamati, pf., obelstiti: satanas, chtě sva- tého Jana oklamati huic subripere rob; (mnich) oklamal dceru naši de- cepit G XXb; kto má nádéji oklamal fraudavit G XIXa, okl’ugiti v. obklucits. oko, n.: což oko opatří oculus 5%; svýma oczíma i sěm i tam hlédajé oculis 8%; ktož almužny zčvně dávají na oko sb, na oko = zjevně, veřejně; (Antonius) hledě po oku na tu mísu torvis oculis 177), okojiti, pf., wchlácholiti: azda bychom jej tiem okogilí placare 72% — 0. s& = odpočinouti: (jinoši) v druhém küt& fye okogiffta quieverunt 95%, si lehli. okolé, n.: tu v tom okolíj in circuitu 18%; jedni, ješto w vokolíj od ňeho bydléchu 105%, okolní, adj.: z vokolních vlastí vicinis 16%; tu sě okolníj bratřie sběžechu de vicinis locis fratres 70?. okolo, praep.: když okolo febe patřieše circumspiciens 155P; lesnd zviefata vi- dieše okolo febe circum se 193P; okolo bézéti v. beézéti. okov, m.: zlatá studnici i okow zlaty si- tulam 134%. okovati, pf, okovy spoutati: (Orion) okowan za rucé i za nohy pedes ferro onerati 1585; (dábel) okowant jest jako zbéh vinctus circulo 183P. okovy, plur. f: Zeleznymi okowamí svázati nexibus 112b; jsa v$éch okow tohoto svéta prázden vinculis 172b, okräsiti, pf., ozdobiti: (bůh) tak jeho cně okrafy decoraverit 88b. okrâsliti, pl, okrdslih, ozdobiti: starci biechu dobrými nravy obklíčení a okrafflení ornati 2%; jakž bychom mohli skrze našeho rozuma dary okrafflenij býti enitescere 11 (volně). okrášlenie, n., ozdoba: v nichžto (mniších) smy nravuov okraffleníe jasně obeřčli morum ornamenta 34% okraślovati, impf: (kdož) své domy mramorem okzrafflvgíí marmoribus ve- stiunt 152b (volně). okrstiti, pf., pokřííti: (dívka) okrztiena jest baptizata est G XVIII?. okršlovati, impf., kresliti: ostaviv toho puol slova, jenž okrfiowaffe, a to slovo bieše o, literam, quam faciebat 82b; jenz okrfflowaffe D ad t.; jehož (sic, nepochybné vlivem gen. slova) okrfflo- waffe C ad t.; okrafflowal (sic) E ad t.; oklafflowadfie (sic) A ad t. okrúhlý, adj.: ty člověka okruhla činíš rotundus 103%, ohlazuješ. okusiti, pf.: když stařec okufy, i počě jiesti gustasset 63b; Pafuncius nikdy vina neokufy| non gustabat 85%, okusenie, n.: sladkost vnitřnieho oku- flenie gustus IOI?. oküáéti, impf: ani jablétek neokufíiel gustans 156%. olej, m.: dřevěný oleg oleum 3; maličko zelíčka bez volegie oleo 156%. oleviti v. obleviti. olivetsk y, adj.: na hofé oliwecfke monte Oliveti 12. olivovy, adj: pét oltwowych jahódek quinque olivas 562. oltáí, m.: k voltarzí ad altare 40*; oltarzi boZí altaria 164%. omáóéti, impf.: omaczietí chléb u vodu infundebat panem in aquam 42P. omámenie, n.: v svém velikém omameníj velut amens effectus 6?. omámiti, pf.: (pacholka) jehożto ten jeśtór svú tváří omamil gui mente exciderat 23b. omdlenie, n., zemdleni: ustánie dobrych skutkuov a omdlenie srdce hebetatio ACE ad 187b. omdléti, pf. — Zemdliti: (mnisek) sedieše omdlegie jako ustaly élovék 7P; ustaly člověk a omdlely CF ad t.; bylinu a málo malin, když již omdleffe, pozobal deficientem animam sustentabat 155%. — Omdliti: (sestra) pro velikû radost až tu omdle de nimio gaudio angustiata est 56b. Omerus v. Homer. ome$skati v. obmeskati. omluva, £, vymluva, zámiínka: ani po té omluwie boha tupite. ale i stvofenie, boha potupivée, tupíte post hanc excu- sationis procacitatem 203%; aby tů omluwu neväel do kláštera ženského per occasionem 57*; to budem za omlvwu mieti a tak opatřímy svatého
566 okence, n., okénko: vyziév okencem per fenestram 785; otevra okence fenestris 114b. okénečko, n.: okeneczkem vyhlédajč per fenestram 38%, . oklamati, pf., obelstiti: satanas, chtě sva- tého Jana oklamati huic subripere rob; (mnich) oklamal dceru naši de- cepit G XXb; kto má nádéji oklamal fraudavit G XIXa, okl’ugiti v. obklucits. oko, n.: což oko opatří oculus 5%; svýma oczíma i sěm i tam hlédajé oculis 8%; ktož almužny zčvně dávají na oko sb, na oko = zjevně, veřejně; (Antonius) hledě po oku na tu mísu torvis oculis 177), okojiti, pf., wchlácholiti: azda bychom jej tiem okogilí placare 72% — 0. s& = odpočinouti: (jinoši) v druhém küt& fye okogiffta quieverunt 95%, si lehli. okolé, n.: tu v tom okolíj in circuitu 18%; jedni, ješto w vokolíj od ňeho bydléchu 105%, okolní, adj.: z vokolních vlastí vicinis 16%; tu sě okolníj bratřie sběžechu de vicinis locis fratres 70?. okolo, praep.: když okolo febe patřieše circumspiciens 155P; lesnd zviefata vi- dieše okolo febe circum se 193P; okolo bézéti v. beézéti. okov, m.: zlatá studnici i okow zlaty si- tulam 134%. okovati, pf, okovy spoutati: (Orion) okowan za rucé i za nohy pedes ferro onerati 1585; (dábel) okowant jest jako zbéh vinctus circulo 183P. okovy, plur. f: Zeleznymi okowamí svázati nexibus 112b; jsa v$éch okow tohoto svéta prázden vinculis 172b, okräsiti, pf., ozdobiti: (bůh) tak jeho cně okrafy decoraverit 88b. okrâsliti, pl, okrdslih, ozdobiti: starci biechu dobrými nravy obklíčení a okrafflení ornati 2%; jakž bychom mohli skrze našeho rozuma dary okrafflenij býti enitescere 11 (volně). okrášlenie, n., ozdoba: v nichžto (mniších) smy nravuov okraffleníe jasně obeřčli morum ornamenta 34% okraślovati, impf: (kdož) své domy mramorem okzrafflvgíí marmoribus ve- stiunt 152b (volně). okrstiti, pf., pokřííti: (dívka) okrztiena jest baptizata est G XVIII?. okršlovati, impf., kresliti: ostaviv toho puol slova, jenž okrfiowaffe, a to slovo bieše o, literam, quam faciebat 82b; jenz okrfflowaffe D ad t.; jehož (sic, nepochybné vlivem gen. slova) okrfflo- waffe C ad t.; okrafflowal (sic) E ad t.; oklafflowadfie (sic) A ad t. okrúhlý, adj.: ty člověka okruhla činíš rotundus 103%, ohlazuješ. okusiti, pf.: když stařec okufy, i počě jiesti gustasset 63b; Pafuncius nikdy vina neokufy| non gustabat 85%, okusenie, n.: sladkost vnitřnieho oku- flenie gustus IOI?. oküáéti, impf: ani jablétek neokufíiel gustans 156%. olej, m.: dřevěný oleg oleum 3; maličko zelíčka bez volegie oleo 156%. oleviti v. obleviti. olivetsk y, adj.: na hofé oliwecfke monte Oliveti 12. olivovy, adj: pét oltwowych jahódek quinque olivas 562. oltáí, m.: k voltarzí ad altare 40*; oltarzi boZí altaria 164%. omáóéti, impf.: omaczietí chléb u vodu infundebat panem in aquam 42P. omámenie, n.: v svém velikém omameníj velut amens effectus 6?. omámiti, pf.: (pacholka) jehożto ten jeśtór svú tváří omamil gui mente exciderat 23b. omdlenie, n., zemdleni: ustánie dobrych skutkuov a omdlenie srdce hebetatio ACE ad 187b. omdléti, pf. — Zemdliti: (mnisek) sedieše omdlegie jako ustaly élovék 7P; ustaly člověk a omdlely CF ad t.; bylinu a málo malin, když již omdleffe, pozobal deficientem animam sustentabat 155%. — Omdliti: (sestra) pro velikû radost až tu omdle de nimio gaudio angustiata est 56b. Omerus v. Homer. ome$skati v. obmeskati. omluva, £, vymluva, zámiínka: ani po té omluwie boha tupite. ale i stvofenie, boha potupivée, tupíte post hanc excu- sationis procacitatem 203%; aby tů omluwu neväel do kláštera ženského per occasionem 57*; to budem za omlvwu mieti a tak opatřímy svatého
Strana 567
Arsennie per hanc occasionem 935; jméno mnohým chudým jest omivwa lakot& occasio avaritiae 159%, to, že jsou jmenováni „chudí“, je jim zá- mínkou lakoty. ' omlüvati, inpi, wymlowvati: (Jan) poéé fye jiej (sestře) omluwati excusabat 56b, omluviti, pf., vymluviti: (Amon) nemohl zbyti ani fie omluwiti E ad 375, vy- točiti se. omo£iti, pf.: Ze noh neomoczil undis im- pressisse vestigia 197P (volně). omračiti, pf. zatemniti: túto čtverú věcí omraczí hněv člověka obscurat 69%. — O. sá — omrhknouti se: bratr, po pásti "chodé, omraczi fye advesperante die 128% (volně). omrknüli, pf, mou přepadenu býti: na púšti omrkla sem 6% když (mnich) na cěstě večer omrcze vespero facto 46b; když již večer omrczechu cum applicuissent ad vesperam 51% omyl, m., Pochybnost: beze všeho omyla jich (mnichů) zaslúžením tak dlúho buoh tento svět drží dubitari non de- beat 2%. omyliti, pf., zklamałi: Pafuncie tak věc omylyla frustrata est ACE ad 127% — O. sé — zmyliti se: omyliw {ye ten učeník deceptus 63%. “omyti, omyvati v. obm-. on pronom.: on odpovèdé ille 765; násle- dovati Jezukrista, jen“ on pravi qui dicit 60%, v tom Ze on pravi, nebo spíše: který (absolut. jenž + on) praví; když sem gei (poklad) nalezl 1%; hlas boží k níma přijide ad eos 19%; gij obě svolav stařec, i vecě 73% by gem to nelibo ei 77%. onde, adv.: mnich, kterýž netúlá sč onde i onudy D ad 66%. oněměti, pf.: oniemiechu i padechu nici obmutuerunt 23%; pro veliků nemoc aZ oniemie doloris magnitudo auferret vocem 176% (volné). onen, pronom.: w uone ulici vico illo 11°; na tomto světě i na onom 85% onudy, adv.: mnich, kterýž netulá sě tudy i onvdy 66%; po pûsti Saraceni i sudy i onvdy sé spûlaji huc atque illuc 1430. opadnüti, pf., skdceli se: modly opadnu na zemi 15b, 507 opak, adv., obráceně: (mučitel) kázal jeho na vrüciem vedié opak poloZiti . resupinari 147b, na záda. opáliti, pf.: ana. (rohoZka) nic fie neopa- lila C ad 552, . opat, m.: Izodorus opat abbas 445; (panna) poéé prositi opata patrem monasterii. 51b. — Adj. possess. -6v: peles Mojzie- Sova opatowa abbatis 77*. opatíenie, n. — Spatreni: (duše) nade v$écky zemské véci sé povzdvihne k vopatrzenij svého spasitele contem-: plationis 103%; aby stav mnichovy jeho opatrzenim byl potvrzen conspectibus 192% — Zaopatieni: voda, kto? ji ne- smierné pie, duši v jejím opatrzenij přčkážie 38b. opatřiti, pf. — Spatřití, viděti: tvrze u pa- měti leží, což oko opatrzíj viderit 5%; když zlí duchové jeho ustavičenstvie opatrzichu providerunt 7?; dnes té vizi, a viec tebe neopatrzim non in- venio 140P (odch.); chtě (Satan) jemu (Kristu) dáti, což by s té horý opatrzu E ad 188%; prosím, abyšte v tom boží moc opatrzílí intuemini Christi virtutem 1095; aby člověk čistým srdcem [boha] opatrzil deum conspi- ciat 1o15; člověk sám sč, že zde nemá věčně býti, opatrzíj prospiciat 102%, sám sebe spatří jako bytost, která ...; tě Jeremiáš opatrzil bieše aspexerat 103%; (mnich) ani svého spadenie, ješto jej v brzcě potkalo, chtieše opatrztí non intellexit 8*. — OMedaut prozkoumati: člověk opatrzíj fye, co sě je[mu] dobroty nedostává, aby do- plnil 103%, posudte sami sebe a opat zte fye diiudicate vosmet et probate 195%. — Hledéii: máme snažně opatrzítí, aby- chom ... providere 182%. opatrnost, f., rozvážnosť: skrzé skrovnü a milostivú opatrnoft te mo- derante 53°; pfébyvajé w vopatrnoft cum discretione 685; mluviechu o opatr- noftí discretionis 123. opatrný, adj., rozvážný, moudrý; skutky opatrne a dobrotivé 53b, ten rozum opatrny rationem discretionis 124%. opatrovati, opatřovati, impf. — Dívat se, hledé4 (ma£):; Pavel v&écky starcé, jeśto do kostela chodiechu. opatro- waffe 88b, na vSecky se díval: to nám, slusie najviece opatrowati a obmysleti, tvü
Arsennie per hanc occasionem 935; jméno mnohým chudým jest omivwa lakot& occasio avaritiae 159%, to, že jsou jmenováni „chudí“, je jim zá- mínkou lakoty. ' omlüvati, inpi, wymlowvati: (Jan) poéé fye jiej (sestře) omluwati excusabat 56b, omluviti, pf., vymluviti: (Amon) nemohl zbyti ani fie omluwiti E ad 375, vy- točiti se. omo£iti, pf.: Ze noh neomoczil undis im- pressisse vestigia 197P (volně). omračiti, pf. zatemniti: túto čtverú věcí omraczí hněv člověka obscurat 69%. — O. sá — omrhknouti se: bratr, po pásti "chodé, omraczi fye advesperante die 128% (volně). omrknüli, pf, mou přepadenu býti: na púšti omrkla sem 6% když (mnich) na cěstě večer omrcze vespero facto 46b; když již večer omrczechu cum applicuissent ad vesperam 51% omyl, m., Pochybnost: beze všeho omyla jich (mnichů) zaslúžením tak dlúho buoh tento svět drží dubitari non de- beat 2%. omyliti, pf., zklamałi: Pafuncie tak věc omylyla frustrata est ACE ad 127% — O. sé — zmyliti se: omyliw {ye ten učeník deceptus 63%. “omyti, omyvati v. obm-. on pronom.: on odpovèdé ille 765; násle- dovati Jezukrista, jen“ on pravi qui dicit 60%, v tom Ze on pravi, nebo spíše: který (absolut. jenž + on) praví; když sem gei (poklad) nalezl 1%; hlas boží k níma přijide ad eos 19%; gij obě svolav stařec, i vecě 73% by gem to nelibo ei 77%. onde, adv.: mnich, kterýž netúlá sč onde i onudy D ad 66%. oněměti, pf.: oniemiechu i padechu nici obmutuerunt 23%; pro veliků nemoc aZ oniemie doloris magnitudo auferret vocem 176% (volné). onen, pronom.: w uone ulici vico illo 11°; na tomto světě i na onom 85% onudy, adv.: mnich, kterýž netulá sě tudy i onvdy 66%; po pûsti Saraceni i sudy i onvdy sé spûlaji huc atque illuc 1430. opadnüti, pf., skdceli se: modly opadnu na zemi 15b, 507 opak, adv., obráceně: (mučitel) kázal jeho na vrüciem vedié opak poloZiti . resupinari 147b, na záda. opáliti, pf.: ana. (rohoZka) nic fie neopa- lila C ad 552, . opat, m.: Izodorus opat abbas 445; (panna) poéé prositi opata patrem monasterii. 51b. — Adj. possess. -6v: peles Mojzie- Sova opatowa abbatis 77*. opatíenie, n. — Spatreni: (duše) nade v$écky zemské véci sé povzdvihne k vopatrzenij svého spasitele contem-: plationis 103%; aby stav mnichovy jeho opatrzenim byl potvrzen conspectibus 192% — Zaopatieni: voda, kto? ji ne- smierné pie, duši v jejím opatrzenij přčkážie 38b. opatřiti, pf. — Spatřití, viděti: tvrze u pa- měti leží, což oko opatrzíj viderit 5%; když zlí duchové jeho ustavičenstvie opatrzichu providerunt 7?; dnes té vizi, a viec tebe neopatrzim non in- venio 140P (odch.); chtě (Satan) jemu (Kristu) dáti, což by s té horý opatrzu E ad 188%; prosím, abyšte v tom boží moc opatrzílí intuemini Christi virtutem 1095; aby člověk čistým srdcem [boha] opatrzil deum conspi- ciat 1o15; člověk sám sč, že zde nemá věčně býti, opatrzíj prospiciat 102%, sám sebe spatří jako bytost, která ...; tě Jeremiáš opatrzil bieše aspexerat 103%; (mnich) ani svého spadenie, ješto jej v brzcě potkalo, chtieše opatrztí non intellexit 8*. — OMedaut prozkoumati: člověk opatrzíj fye, co sě je[mu] dobroty nedostává, aby do- plnil 103%, posudte sami sebe a opat zte fye diiudicate vosmet et probate 195%. — Hledéii: máme snažně opatrzítí, aby- chom ... providere 182%. opatrnost, f., rozvážnosť: skrzé skrovnü a milostivú opatrnoft te mo- derante 53°; pfébyvajé w vopatrnoft cum discretione 685; mluviechu o opatr- noftí discretionis 123. opatrný, adj., rozvážný, moudrý; skutky opatrne a dobrotivé 53b, ten rozum opatrny rationem discretionis 124%. opatrovati, opatřovati, impf. — Dívat se, hledé4 (ma£):; Pavel v&écky starcé, jeśto do kostela chodiechu. opatro- waffe 88b, na vSecky se díval: to nám, slusie najviece opatrowati a obmysleti, tvü
Strana 568
566 okence, n., okénko: vyziév okencem per fenestram 78%; otevra okence fenestris 114b. okénečko, n.: okeneczkem vyhlédajč per fenestram 382, okla mati, pf., obelstití: satanas, chtě sva- tého Jana okiamati huic subripere 10b; (mnich) oklamal dceru naši de- cepit G XX5; kto má nádéji oklamal fraudavit G XIXa, okl'ü&iti v. ob&/ dicit. oko, n.: což oko opatti oculus 5%; svýma oczíma i sém i tam hlédajé oculis 85; ktoZ almuzny zévné dávají na oko sb, na oko = zjevně, veřejně; (Antonius) hledě po oku na tu mísu torvis oculis 177b. okojiti, p£, wchlácholiti: azda bychom jej tiem okogilí placare 72*. — 0. sé = odpocinouti: (jinosi) v druhém küté fye okogiffta quieverunt 95*, si lehli. okolé, n.: tu v tom okolíj in circuitu 188; jedni, jeśto w vokolij od fieho bydléchu 105b, okolní, adj.: z vokolních vlastí vicinis 16%; tu sé okolníj bratfie sbóżechu de vicinis locis fratres 70o?. okolo, praep.: když okolo febe patřieše circumspiciens 1559; lesná zvieřata vi- dieše okolo febe circum se 193P; okolo bčžčti v. bčžčti. okov, m.: zlatú studnici i okow zlatý si- tulam 134% okovati, pf., okovy spoutati: (Orion) okowan za rucé i za nohy pedes ferro onerati 1585; (dábel) okowant jest jako zbéh vinctus circulo r83P. okovy, plur. f.: železnými okowamí svázati nexibus 112b; jsa v&éch okow tohoto svéta prázden vinculis 172%, okräsiti, pf., ozdobiti: (bůh) tak jeho cně okrafy decoraverit 88b. okrásliti, pL, okrásHiti, ozdobiti: starci biechu dobrými nravy obklíčeni a okrafflení ornati 2%; jakž bychom mohli skrze našeho rozuma dary okrafflenij býti enitescere 11b (volné). okrášlenie, n., ozdoba: v nichžto (mniších) smy nravuov okraffleníc jasně obeřčli morum ornamenta 34%. okraslovati, impf: (kdož) své domy mramorem okrafflvgij marmoribus ve- stiunt 1520 (volně). okrstiti, p£, pokÿtiti: (divka) ‘okrztiena jest baptizata est G XVIII?, okrslovati, impf, kvesliti: ostaviv toho puol slova, jenż okrfiowaffe, a to slovo biese o, literam, quam faciebat 82b; jenz okrfflowaffe D ad t.; jehož (sic, nepochybné vlivem gen. slova) okrfflo- waffe C ad t.; okrafflowal (sic) E ad t.; oklafflowaffie (sic) A ad t. okrühly, adj.: ty človčka okruhla činíš rotundus 103%, ohlazuješ. okusiti, pf.: když stařec okufy, i poté jiesti gustasset 63b; Pafuncius nikdy vina neokufyl non gustabat 858, okusenie, n.: sladkost vnitřnieho oku- ffenie gustus 101%. okü$éti, impf.: ani jablééek neokuffiel gustans 156% olej, m.: dřevěný oleg oleum 3; maličko zelifka bez volegie oleo 1562, oleviti v. obleviti. olivetsky, adj.: na hotfé olrwecfke monte Oliveti 1?. olivový, adj.: pět oliwowych jahódek guingue olivas 56%. oltář, m.: k voltarzí ad altare 40%; oltarzí boží altaria 164%. omagéti, impf.: omaczieti chlób u vodu infundebat panem in aquam 42b, omámenie, n.: v svém velikém omamenij velut amens effectus 6?. omámiti, pf.: (pacholka) jehoZto ten ještěr svü tváií omamil qui mente exciderat 23b, omdlenie, n., zemdlení: ustánie dobrých skutkuov a omdlenie srdce hebetatio ACE ad 187b, omdléti, pf. — Zemdliti: (mnisek) sedieSe omdlegie jako ustalý člověk 7; ustalý člověk a omdlely CF ad t.; bylinu a málo malin, když jiź omdleffe, pozobal deficientem animam sustentabat 155%. — Omdlíti: (sestra) pro velikû radost aZ tu omdle de nimio gaudio angustiata est 56b. Omerus v. Homer. omeśkati v. obmeskati. omluva, f, vymluva, záminka: aniZ po té omluwíe boha tupíte. ale i stvofenie, boha potupivše, tupíte post hanc excu- sationis procacitatem 203%; aby ta omluwu nevšel do kláštera ženského per occasionem 57*; to budem za omlvwu mieti a tak opattimy svatého
566 okence, n., okénko: vyziév okencem per fenestram 78%; otevra okence fenestris 114b. okénečko, n.: okeneczkem vyhlédajč per fenestram 382, okla mati, pf., obelstití: satanas, chtě sva- tého Jana okiamati huic subripere 10b; (mnich) oklamal dceru naši de- cepit G XX5; kto má nádéji oklamal fraudavit G XIXa, okl'ü&iti v. ob&/ dicit. oko, n.: což oko opatti oculus 5%; svýma oczíma i sém i tam hlédajé oculis 85; ktoZ almuzny zévné dávají na oko sb, na oko = zjevně, veřejně; (Antonius) hledě po oku na tu mísu torvis oculis 177b. okojiti, p£, wchlácholiti: azda bychom jej tiem okogilí placare 72*. — 0. sé = odpocinouti: (jinosi) v druhém küté fye okogiffta quieverunt 95*, si lehli. okolé, n.: tu v tom okolíj in circuitu 188; jedni, jeśto w vokolij od fieho bydléchu 105b, okolní, adj.: z vokolních vlastí vicinis 16%; tu sé okolníj bratfie sbóżechu de vicinis locis fratres 70o?. okolo, praep.: když okolo febe patřieše circumspiciens 1559; lesná zvieřata vi- dieše okolo febe circum se 193P; okolo bčžčti v. bčžčti. okov, m.: zlatú studnici i okow zlatý si- tulam 134% okovati, pf., okovy spoutati: (Orion) okowan za rucé i za nohy pedes ferro onerati 1585; (dábel) okowant jest jako zbéh vinctus circulo r83P. okovy, plur. f.: železnými okowamí svázati nexibus 112b; jsa v&éch okow tohoto svéta prázden vinculis 172%, okräsiti, pf., ozdobiti: (bůh) tak jeho cně okrafy decoraverit 88b. okrásliti, pL, okrásHiti, ozdobiti: starci biechu dobrými nravy obklíčeni a okrafflení ornati 2%; jakž bychom mohli skrze našeho rozuma dary okrafflenij býti enitescere 11b (volné). okrášlenie, n., ozdoba: v nichžto (mniších) smy nravuov okraffleníc jasně obeřčli morum ornamenta 34%. okraslovati, impf: (kdož) své domy mramorem okrafflvgij marmoribus ve- stiunt 1520 (volně). okrstiti, p£, pokÿtiti: (divka) ‘okrztiena jest baptizata est G XVIII?, okrslovati, impf, kvesliti: ostaviv toho puol slova, jenż okrfiowaffe, a to slovo biese o, literam, quam faciebat 82b; jenz okrfflowaffe D ad t.; jehož (sic, nepochybné vlivem gen. slova) okrfflo- waffe C ad t.; okrafflowal (sic) E ad t.; oklafflowaffie (sic) A ad t. okrühly, adj.: ty človčka okruhla činíš rotundus 103%, ohlazuješ. okusiti, pf.: když stařec okufy, i poté jiesti gustasset 63b; Pafuncius nikdy vina neokufyl non gustabat 858, okusenie, n.: sladkost vnitřnieho oku- ffenie gustus 101%. okü$éti, impf.: ani jablééek neokuffiel gustans 156% olej, m.: dřevěný oleg oleum 3; maličko zelifka bez volegie oleo 1562, oleviti v. obleviti. olivetsky, adj.: na hotfé olrwecfke monte Oliveti 1?. olivový, adj.: pět oliwowych jahódek guingue olivas 56%. oltář, m.: k voltarzí ad altare 40%; oltarzí boží altaria 164%. omagéti, impf.: omaczieti chlób u vodu infundebat panem in aquam 42b, omámenie, n.: v svém velikém omamenij velut amens effectus 6?. omámiti, pf.: (pacholka) jehoZto ten ještěr svü tváií omamil qui mente exciderat 23b, omdlenie, n., zemdlení: ustánie dobrých skutkuov a omdlenie srdce hebetatio ACE ad 187b, omdléti, pf. — Zemdliti: (mnisek) sedieSe omdlegie jako ustalý člověk 7; ustalý člověk a omdlely CF ad t.; bylinu a málo malin, když jiź omdleffe, pozobal deficientem animam sustentabat 155%. — Omdlíti: (sestra) pro velikû radost aZ tu omdle de nimio gaudio angustiata est 56b. Omerus v. Homer. omeśkati v. obmeskati. omluva, f, vymluva, záminka: aniZ po té omluwíe boha tupíte. ale i stvofenie, boha potupivše, tupíte post hanc excu- sationis procacitatem 203%; aby ta omluwu nevšel do kláštera ženského per occasionem 57*; to budem za omlvwu mieti a tak opattimy svatého
Strana 569
ostrov, m.: na oftrow insulam 41”, ostrý, adj., ostrý, drsný, bysívý: obrátiv (meč) oftrym koncem k sobč acumine 1449; pro kfemenatú a oftru cčstu asperitatem itineris 207% (volné); k vof- trym rozomóm ad subtilitatem sui acuminis 101°, ostapiti, pf., obk/íi?: opět jej tělesné z4dosti jako neptietelé oftupichu cir- cumvallant 8%; że bieśe mnfo]ho lidi oftupílo klášter circumdarent 135°. osûti së, pf., osypali se: ano všecno tělo svrabem fye ofulo 156%. osvécovati, impf.: onoho moc božie ofwiecowaffe illustrabat 88%; bdénie mysl ofwieczugie illuminat ACE ed 429. osvetnüti, pf. vozedníti se: kdyz ofwete ubi dies facta 8b; ofwetne E ad t.; o Swete (sic) A ad t.; ofwiete (sic) CF ad t. e osviecenie, n.: duší k uoslavení a k vo- fwicenij illuminarent 58b. osvietiti, pf. — Rozsvititi: ofwietiw svétlo accendens 48%; světlo fie ofwieti AC ad 9s*. — Osvítiti: sme sluncem Jezukristem ofwieceníj illustrati 78b; svétlo kaZdü temnici ofwietíf illuminat 129^; mysl andélsk à svétlostí ofwiecena radiatur 187b. oščěp, m.: anděl jeho bránieše s vofftie- pem rhomphaea ignea armatus 95%. ošitka, f., ośatka: coz méjiech offitek spôrtellas 74%; abych oflitky pfinesl sportellas 84%, ośklivost, f.: proč s' k nám offkliwost vzal? fastidium sumpsisti G XVIIIP. oškudlý, oškludlý, adj., opuštěný: jako vajc& offkiudia ova derelicta 1835; offkudla C ad t. o&$kludnüti, pf. opustiti: slepicé nasa- zenâ na vajcé, jakż jich ofikludne, tak... si dereliquerit ova 132%, O. čeho, počatého dobrého offkludnuti A ad 181%. oškludnutie, n., opuštění: nic tu nenie jiného, než počatého dobrého offklud- nvtie 181% (asi ch. m. ośkludniti). oSlechcovati, ošlechťovati, impf. — Zu- šlechťovati: bděnie mysl offlechtige mentem subtiliorem efficiunt 42*. — Slechticem činiti: jenž (bàh) své sláhy, aé i nechtie, offlechtige nobilitare con- suevit D 183%; offlechczugie E ad t. 571 oślechtiti, pf. Zechticem wcinità: jenž (bth) své slahy offlechtij C ad D 183%. oslechtovati v. oslechcovati. ot, praep.: vzdalte sé ode mne a me 9b; anebo smy své oruZie pometali ot febe a nobis goP; jako by ot jeho vft ztáhl plamenny provaz až do nebe de ore 95%; dvanádcte mil od nyla a Nilo 108b; mnozí z nich ode wffeho zleho pomyfflenie byli rb, daleko byli od pomyšlení zlého (ACE jinak: ode všeho pomyšlenie i domněnie tak biechu od- chýleni); — vzem chleba s sebú od brat- rzija fratribus acceptis panibus 192b; — Jezus Kristus ode wifie bolefti uzdra- vuje tělo tvé rob; — by pláč veliký od lıdij i od dobytka planctus populi et iumentorum 141%; — (Pavel) oděva od wlny neméjiese 152b, z vlny: — mezi všěmi divy najprvé od ňeho to pravie de eo 23% (germanismus), o nčm, protoże jest od antonie latinč vypsáno de Antonio 1475; — czas od czafu, hodínv od hodíny prázdnim de hora in horam transgredior 75^; rána roste vżdy den ote dne de die in diem C 205%. otázanie, n., otázání, otázka: odpověděv jim stařec k jich otazaníj interroga- tionibus 125°; otazanim spravedlneho boZieho slühy inhedt (däbelskä obluda) zhyne percunctationibus 190°; chtiece sě jemu otazaním o svatém kříži po- smieti interrogatione de cruce 2orP. otázati, pf., otdzali se: (Jan) nás otaza, jest-li který žák mezi námi svěcený interrogabat 4%; o odpovědění světa otiezte tohoto bratra requirite 675; -bratr na jejieho otcě otaza reguireret 82b; mušiť otazatí boha mého rogavero 130b, (Hesychius) otaza na svatého Ilariona sciscitatus 167b, (kandidát) vládyk otaza, kde... guaesivit 160b. otbéhnüti, pf.: odbieh odtud málo i potka sé s svatym Macharím progressus 78b. otčík, m., otec: jako milostivému otczí- kowí patri 16%; smiluj s& nade mnü, otcziku abba 89^; rozpominaje s& na mnichové přiebytky a najviece na mého otczíka duchovnieho patris 145%. otdaliti, pf.: bydléchu na pusti druh od druha oddalení jsúce 1; čímž fe viece ot světských věcí oddahl, tiem... seguestrabat D 3%; aby od tělesných
ostrov, m.: na oftrow insulam 41”, ostrý, adj., ostrý, drsný, bysívý: obrátiv (meč) oftrym koncem k sobč acumine 1449; pro kfemenatú a oftru cčstu asperitatem itineris 207% (volné); k vof- trym rozomóm ad subtilitatem sui acuminis 101°, ostapiti, pf., obk/íi?: opět jej tělesné z4dosti jako neptietelé oftupichu cir- cumvallant 8%; że bieśe mnfo]ho lidi oftupílo klášter circumdarent 135°. osûti së, pf., osypali se: ano všecno tělo svrabem fye ofulo 156%. osvécovati, impf.: onoho moc božie ofwiecowaffe illustrabat 88%; bdénie mysl ofwieczugie illuminat ACE ed 429. osvetnüti, pf. vozedníti se: kdyz ofwete ubi dies facta 8b; ofwetne E ad t.; o Swete (sic) A ad t.; ofwiete (sic) CF ad t. e osviecenie, n.: duší k uoslavení a k vo- fwicenij illuminarent 58b. osvietiti, pf. — Rozsvititi: ofwietiw svétlo accendens 48%; světlo fie ofwieti AC ad 9s*. — Osvítiti: sme sluncem Jezukristem ofwieceníj illustrati 78b; svétlo kaZdü temnici ofwietíf illuminat 129^; mysl andélsk à svétlostí ofwiecena radiatur 187b. oščěp, m.: anděl jeho bránieše s vofftie- pem rhomphaea ignea armatus 95%. ošitka, f., ośatka: coz méjiech offitek spôrtellas 74%; abych oflitky pfinesl sportellas 84%, ośklivost, f.: proč s' k nám offkliwost vzal? fastidium sumpsisti G XVIIIP. oškudlý, oškludlý, adj., opuštěný: jako vajc& offkiudia ova derelicta 1835; offkudla C ad t. o&$kludnüti, pf. opustiti: slepicé nasa- zenâ na vajcé, jakż jich ofikludne, tak... si dereliquerit ova 132%, O. čeho, počatého dobrého offkludnuti A ad 181%. oškludnutie, n., opuštění: nic tu nenie jiného, než počatého dobrého offklud- nvtie 181% (asi ch. m. ośkludniti). oSlechcovati, ošlechťovati, impf. — Zu- šlechťovati: bděnie mysl offlechtige mentem subtiliorem efficiunt 42*. — Slechticem činiti: jenž (bàh) své sláhy, aé i nechtie, offlechtige nobilitare con- suevit D 183%; offlechczugie E ad t. 571 oślechtiti, pf. Zechticem wcinità: jenž (bth) své slahy offlechtij C ad D 183%. oslechtovati v. oslechcovati. ot, praep.: vzdalte sé ode mne a me 9b; anebo smy své oruZie pometali ot febe a nobis goP; jako by ot jeho vft ztáhl plamenny provaz až do nebe de ore 95%; dvanádcte mil od nyla a Nilo 108b; mnozí z nich ode wffeho zleho pomyfflenie byli rb, daleko byli od pomyšlení zlého (ACE jinak: ode všeho pomyšlenie i domněnie tak biechu od- chýleni); — vzem chleba s sebú od brat- rzija fratribus acceptis panibus 192b; — Jezus Kristus ode wifie bolefti uzdra- vuje tělo tvé rob; — by pláč veliký od lıdij i od dobytka planctus populi et iumentorum 141%; — (Pavel) oděva od wlny neméjiese 152b, z vlny: — mezi všěmi divy najprvé od ňeho to pravie de eo 23% (germanismus), o nčm, protoże jest od antonie latinč vypsáno de Antonio 1475; — czas od czafu, hodínv od hodíny prázdnim de hora in horam transgredior 75^; rána roste vżdy den ote dne de die in diem C 205%. otázanie, n., otázání, otázka: odpověděv jim stařec k jich otazaníj interroga- tionibus 125°; otazanim spravedlneho boZieho slühy inhedt (däbelskä obluda) zhyne percunctationibus 190°; chtiece sě jemu otazaním o svatém kříži po- smieti interrogatione de cruce 2orP. otázati, pf., otdzali se: (Jan) nás otaza, jest-li který žák mezi námi svěcený interrogabat 4%; o odpovědění světa otiezte tohoto bratra requirite 675; -bratr na jejieho otcě otaza reguireret 82b; mušiť otazatí boha mého rogavero 130b, (Hesychius) otaza na svatého Ilariona sciscitatus 167b, (kandidát) vládyk otaza, kde... guaesivit 160b. otbéhnüti, pf.: odbieh odtud málo i potka sé s svatym Macharím progressus 78b. otčík, m., otec: jako milostivému otczí- kowí patri 16%; smiluj s& nade mnü, otcziku abba 89^; rozpominaje s& na mnichové přiebytky a najviece na mého otczíka duchovnieho patris 145%. otdaliti, pf.: bydléchu na pusti druh od druha oddalení jsúce 1; čímž fe viece ot světských věcí oddahl, tiem... seguestrabat D 3%; aby od tělesných
Strana 570
570 osmdesäty, num.: od šesdesátého a čtvrtého léta až do ofmdefateho octo- gesimum 156%. osmý, num.: ofmy den octavus 108%; ofme octavo 120b, za osmé. osoba, f.: s kterú ofobu ten skutek uči- nila G XXP; on ndm (své skutky) pod cizí ofobu praviese sub alterius persona 33%, pod cizí firmou, jako mluvě o jiném. osobiti si, pf., přivlastnití si: stařec vzě jeho sukni iofobi1 ji sobě sibi vendicavit 152b, osobný, adj., osamělý: aby svýma rukama robotoval o přiebytcě ofobnenem (sic) 38%. osotovati, impf.: kdyZ jej tak ofoczo- wachu accusarent 54P. osoliti, pf.: mnich naklade chleba u vodu i ofoli misit sal 49%; chléb s vodú ofolecz jiesti cum sale C 68b, ostaraly, adj., zestdrly, stary: jako litec oftaraly tyrannus senex 185%, ostarati sé, pi, zestdrnouti: když fye oftaraff senueris 1319; modly, již fye oftarawífe, opadly simulacra vetustate collapsa sunt 204%. ostaruzny, adj., obsiaroZny: jeden mn'ch oftaruznf monacho iam seniore 47b; patero lvícóenec oftaruznych adultos catulos 1102, ostatček, m., zbyteëek: aby sé vrátil k svému oftateczku do kláštera ad monasterii sui reliquias 166% (volné). -ostatek, m.: pfinesut i oftatek reliqua C 203b. ostati, pf. — Züs/ati: (statec) zbi to zelíce, aZ ho nic neofta remaneret 51%; jakz sem ji (krev) vychrk, tak sem oftal S pokojem requievi 71* (voln&); (cizo- loZník) oftal v hfieSiech permanet 88%; neoftanet Arsennius na tomto miesté non sedebit 93b; aby neoftala pfi Hem niZadné poëkvrna resideret 128%; nalez jeskyni, i ofta v nie pfés npc substitit 128%; odpusti-lit muoj buoh oftati, oftan ut maneas, mane 166%; což bieše jeste césty oftalo reliquum erat 151b, — Přestati: aniž ješťe diábel ofta nec ces- savit 177b; na té fáti svatého Antonie vÉichni oftachu definitum est 124%. — Ofpustiti: oftaw svého otcé a matete relictis parentibus 118%, o. čeho; ofta- nuce vuole tělesné, čiňmyž, cožť jest duši užitečné 195h, ostáti, pf., odo/ati: kolikrátZ (mnich) pt&- każeni ofta], tolikrát korunován re- stitit cogitationi 133%. ostávati, impf. — Zůstávali: pti téjt ne- smieřé oftawagij sb; druzí na témž miesté oftawachu permanebant 21°, — Opoustëti: abych neoftawai zákona ne desererem 143%. ostaviti, p£.— Züstaviti, zanechati: hle, špi- tálové, ač bude líbiti se otci tvému, o- ftawí (majetek) těm reliquet G XVIIIb; prods’ mě, Pavlíne, po sobě oftawıl? ' me dimittis 151) (volně); nechci tebe oftawiti v smutce C 206b; v jednéj pelesi svého tovaïisé oftawi éollocat 13% (volnë); (apostolé) ném sû vieru oftawili tradiderunt 20b, o. 6so; aby o- ftawil1 příklad svým náméstkóm trans- mitterent 113P; by tohoto světa za sobü oftawil ‘dereliquerit 5b. — Po- nechali: (mnich) vše rozdadieše, jediné to oftawıeffe, čím by mohl živ býti sibi retinebat 131°, — Odstaviti: mäti, když dietě chce oftawiti ablactare 130*. ostrażiti, pf., ost/ici: tento postem své tělo oftrazieff:ie A ad 174%; oftrazil E ad t. ostřéhovati, impf., ostříhati: od zlych příhod buoh vždycky jeho ofťtrzieho- waffe F ad 7b, | ostříci, pf., ostihati: kto mě oftržyže? tondere C 202%; oftržíž mě abscindas comam C 203%. : ostřieci, pf., uchránití: abý mě toho (bůh) oftrzieh] tolleret a me 71%, o. koho čeho; oftrziezet tě buoh zämutka všeho 74; (mnich) muož fye diábel- ského osidla oftrziecy a lagueis custo- dire 123b; — Zet té oftrzieze (büh) ode v$eho poku$enie protegat te ab omni tentatione 825, o. koho ot čeho; — oftrziez toho buoh ode mne absit hoc ab anima mea sob, o. čeho ot koho. ostfiehati, impf.: (bůh) jenž oftrzieha v8&ch protegit 52%; boží milostí sebe oftrz:ehamy a bránimy 180P; oftrzıe- hati vsie spravedlnosti servare 895; coZt ja koli povédé, toho oftrz:ehagte custo- dietis 935; po tom fye oftrziehaí a měj sé pii paméti attende temetipsum r31^, méj pozor na sebe; — on té oftrziehay ode váeho zlého custodiat G XVIII»; aby oftrziehali svń duši od nečistého my$lenie custodire 208b, D 181b,
570 osmdesäty, num.: od šesdesátého a čtvrtého léta až do ofmdefateho octo- gesimum 156%. osmý, num.: ofmy den octavus 108%; ofme octavo 120b, za osmé. osoba, f.: s kterú ofobu ten skutek uči- nila G XXP; on ndm (své skutky) pod cizí ofobu praviese sub alterius persona 33%, pod cizí firmou, jako mluvě o jiném. osobiti si, pf., přivlastnití si: stařec vzě jeho sukni iofobi1 ji sobě sibi vendicavit 152b, osobný, adj., osamělý: aby svýma rukama robotoval o přiebytcě ofobnenem (sic) 38%. osotovati, impf.: kdyZ jej tak ofoczo- wachu accusarent 54P. osoliti, pf.: mnich naklade chleba u vodu i ofoli misit sal 49%; chléb s vodú ofolecz jiesti cum sale C 68b, ostaraly, adj., zestdrly, stary: jako litec oftaraly tyrannus senex 185%, ostarati sé, pi, zestdrnouti: když fye oftaraff senueris 1319; modly, již fye oftarawífe, opadly simulacra vetustate collapsa sunt 204%. ostaruzny, adj., obsiaroZny: jeden mn'ch oftaruznf monacho iam seniore 47b; patero lvícóenec oftaruznych adultos catulos 1102, ostatček, m., zbyteëek: aby sé vrátil k svému oftateczku do kláštera ad monasterii sui reliquias 166% (volné). -ostatek, m.: pfinesut i oftatek reliqua C 203b. ostati, pf. — Züs/ati: (statec) zbi to zelíce, aZ ho nic neofta remaneret 51%; jakz sem ji (krev) vychrk, tak sem oftal S pokojem requievi 71* (voln&); (cizo- loZník) oftal v hfieSiech permanet 88%; neoftanet Arsennius na tomto miesté non sedebit 93b; aby neoftala pfi Hem niZadné poëkvrna resideret 128%; nalez jeskyni, i ofta v nie pfés npc substitit 128%; odpusti-lit muoj buoh oftati, oftan ut maneas, mane 166%; což bieše jeste césty oftalo reliquum erat 151b, — Přestati: aniž ješťe diábel ofta nec ces- savit 177b; na té fáti svatého Antonie vÉichni oftachu definitum est 124%. — Ofpustiti: oftaw svého otcé a matete relictis parentibus 118%, o. čeho; ofta- nuce vuole tělesné, čiňmyž, cožť jest duši užitečné 195h, ostáti, pf., odo/ati: kolikrátZ (mnich) pt&- każeni ofta], tolikrát korunován re- stitit cogitationi 133%. ostávati, impf. — Zůstávali: pti téjt ne- smieřé oftawagij sb; druzí na témž miesté oftawachu permanebant 21°, — Opoustëti: abych neoftawai zákona ne desererem 143%. ostaviti, p£.— Züstaviti, zanechati: hle, špi- tálové, ač bude líbiti se otci tvému, o- ftawí (majetek) těm reliquet G XVIIIb; prods’ mě, Pavlíne, po sobě oftawıl? ' me dimittis 151) (volně); nechci tebe oftawiti v smutce C 206b; v jednéj pelesi svého tovaïisé oftawi éollocat 13% (volnë); (apostolé) ném sû vieru oftawili tradiderunt 20b, o. 6so; aby o- ftawil1 příklad svým náméstkóm trans- mitterent 113P; by tohoto světa za sobü oftawil ‘dereliquerit 5b. — Po- nechali: (mnich) vše rozdadieše, jediné to oftawıeffe, čím by mohl živ býti sibi retinebat 131°, — Odstaviti: mäti, když dietě chce oftawiti ablactare 130*. ostrażiti, pf., ost/ici: tento postem své tělo oftrazieff:ie A ad 174%; oftrazil E ad t. ostřéhovati, impf., ostříhati: od zlych příhod buoh vždycky jeho ofťtrzieho- waffe F ad 7b, | ostříci, pf., ostihati: kto mě oftržyže? tondere C 202%; oftržíž mě abscindas comam C 203%. : ostřieci, pf., uchránití: abý mě toho (bůh) oftrzieh] tolleret a me 71%, o. koho čeho; oftrziezet tě buoh zämutka všeho 74; (mnich) muož fye diábel- ského osidla oftrziecy a lagueis custo- dire 123b; — Zet té oftrzieze (büh) ode v$eho poku$enie protegat te ab omni tentatione 825, o. koho ot čeho; — oftrziez toho buoh ode mne absit hoc ab anima mea sob, o. čeho ot koho. ostfiehati, impf.: (bůh) jenž oftrzieha v8&ch protegit 52%; boží milostí sebe oftrz:ehamy a bránimy 180P; oftrzıe- hati vsie spravedlnosti servare 895; coZt ja koli povédé, toho oftrz:ehagte custo- dietis 935; po tom fye oftrziehaí a měj sé pii paméti attende temetipsum r31^, méj pozor na sebe; — on té oftrziehay ode váeho zlého custodiat G XVIII»; aby oftrziehali svń duši od nečistého my$lenie custodire 208b, D 181b,
Strana 571
- ostrov, m.: na oftrow insulam 41%. ostry, adj., ostry, drsny, bysiry: obrátiv (meg) oftrym koncem k sobé acumine 144P; pro kfemenatü a oftru céstu asperitatem itineris 207? (volné); k vof- trym rozomóm ad subtilitatem sui acuminis rorb. ostupiti, pf., obklići: opót jej tělesné 74dosti jako neptietelé oftupichu cir- cumvallant 8%; że bieśe mnfo]ho lidí oftupilo kléëter circumdarent 135). osûti sé, pf., osypali se: ano vsecno tělo svrabem fye ofujo 156%. osvécovati, impf.: onoho moc božie .ofwiecowalfe illustrabat 88%; bdénie mysl ofwieczugie illuminat ACE ed 42%. asvetniti, pf., vozedniti se: kdyz ofwete ubi dies facta 8P; ofwetne E ad t.; o Swete (sic) A ad t.; ofwiete (sic) CF ad t. osviecenie, n.: duší k uoslavení a k vo- fwicenij illuminarent 58b. osvietiti, pf. — Rozsvítiti: ofwietiw svétlo accendens 48%; světlo fie ofwieti AC ad 95%. — Osvítili: sme sluncem Jezukristem ofwiecenij illustrati 78b; svétlo kaZdá temnici ofwietif illuminat 1295; mysl andélsk à svétlosti ofwiecena radiatur 187b. | ostép, m.: andël jeho brânieëe s voiftie- pem rhomphaea ignea armatus 95%. ositka, f., ożatka: coz méjiech offitek sportellas 74%; abych oflitky pfinesl sportellas 84%. ośklivost, f.: proč s k nám offkliwost vzal? fastidium sumpsisti G XVIII, oškudlý, oškludlý, adj., opustény: jako vajcé offkiudia ova derelicta 1835; offkudla C ad t. ośkludniti, pf., opustiti: slepice nasa- zená na vajcě, jakž jich offkiudne, tak... si dereliquerit ova 132%, O. čeho; počatého dobrého offkludnuti A ad 181%. . oškludnutie, n., opuštění: nic tu nenie jiného, neZ počatého dobrého offklud- nvtie 181% (asi ch. m. oskludnûti). oélechcovati, oslechtovati, impf. — Zu- šlechťovati: bdénie mysl offlechtige mentem subtiliorem efficiunt 42%. — Slechticem činiti: jenž (bůh) své slúhy, ač i nechtie, offlechtige nobilitare con- suevit D 183%, offlechczugie E ad t. 571 ošlechtiti, pf. šlechticem ućimiti: jenž (bůh) své slahy offlechtij C ad D 183*. oslechtovati v. oslechcovati. ot, praep.: vzdalte sé ode mne a me ob; anebo smy své oružie pometali ot febe a nobis 9o5; jako by ot jeho vft ztáhl plamenny provaz aż do nebe de ore 95%; dvanśdcte mil od nyla a Nilo 108b; mrozí z nich ode wifeho zieho pomyfflenie byli rb, daleko byli od pomyšlení zlého (ACE jinak: ode všeho pomyšlenie i domněnie tak biechu od- chýleni); — vzem chleba s sebú od brat- rzíja fratribus acceptis panibus 1925; — Jezus Kristus ode wffie bolefti uzdra- vuje télo tvé 105; — by pláč veliký od hdíf i od dobytka planctus populi et iumentorum 141%; — (Pavel) odéva od winy neméjie$e 152b, z vlny: — mezi vśćmi divy najprvć od ňeho to pravie de eo 23* (germanismus), o ném; protože jest od antoníe latinó vypsáno de Antonio 147); — czas od czafu, hodínv od hodíny prázdním de hora in horam transgredior 75b; rána roste vidy den ote dne de die in diem C 205%. otázanie, n., otázání, otázka: odpověděv ' jim stařec k jich otazaníj interroga- tionibus 125P; otazaním spravedlného bo£Zieho sláhy inhedt (dábelská obluda) zhyne percuncta tionibus 190b; chtiece sě jemu otazaním o svatém kříži po- smieti interrogatione de cruce 2orb. otazati, pf., otdzałi se: (Jan) nds otaza, jest-li který žák mezi námi svěcený interrogabat 4%; o odpovědění světa otiezte tohoto bratra reguirite 67; bratr na jejieho otcě otaza reguireret 82b; mušiť otazatí boha mého rogavero 130P; (Hesychius) otaza na svatého Ilariona sciscitatus 1679; (kandidát) vládyk otaza, kde... quaesivit 160b. otbéhnüti, pf.: odbieh odtud málo i potka sé s svatÿm Macharím progressus 78b. otíík, m., o/ec: jako milostivému otczi- kowí patri 16^; smiluj sé nade mná, otcziku abba 89^; rozpomínaje sé na mnichové priebytky a mnajviece na mého otczíka duchovnieho patris 145*. otdáliti, pf.: bydlóchu na póśti druh od druha oddaleni jstce 19; bimż fe viece ot světských věcí oddalhl, tiem ... sequestrabat D 3*; aby od tělesných
- ostrov, m.: na oftrow insulam 41%. ostry, adj., ostry, drsny, bysiry: obrátiv (meg) oftrym koncem k sobé acumine 144P; pro kfemenatü a oftru céstu asperitatem itineris 207? (volné); k vof- trym rozomóm ad subtilitatem sui acuminis rorb. ostupiti, pf., obklići: opót jej tělesné 74dosti jako neptietelé oftupichu cir- cumvallant 8%; że bieśe mnfo]ho lidí oftupilo kléëter circumdarent 135). osûti sé, pf., osypali se: ano vsecno tělo svrabem fye ofujo 156%. osvécovati, impf.: onoho moc božie .ofwiecowalfe illustrabat 88%; bdénie mysl ofwieczugie illuminat ACE ed 42%. asvetniti, pf., vozedniti se: kdyz ofwete ubi dies facta 8P; ofwetne E ad t.; o Swete (sic) A ad t.; ofwiete (sic) CF ad t. osviecenie, n.: duší k uoslavení a k vo- fwicenij illuminarent 58b. osvietiti, pf. — Rozsvítiti: ofwietiw svétlo accendens 48%; světlo fie ofwieti AC ad 95%. — Osvítili: sme sluncem Jezukristem ofwiecenij illustrati 78b; svétlo kaZdá temnici ofwietif illuminat 1295; mysl andélsk à svétlosti ofwiecena radiatur 187b. | ostép, m.: andël jeho brânieëe s voiftie- pem rhomphaea ignea armatus 95%. ositka, f., ożatka: coz méjiech offitek sportellas 74%; abych oflitky pfinesl sportellas 84%. ośklivost, f.: proč s k nám offkliwost vzal? fastidium sumpsisti G XVIII, oškudlý, oškludlý, adj., opustény: jako vajcé offkiudia ova derelicta 1835; offkudla C ad t. ośkludniti, pf., opustiti: slepice nasa- zená na vajcě, jakž jich offkiudne, tak... si dereliquerit ova 132%, O. čeho; počatého dobrého offkludnuti A ad 181%. . oškludnutie, n., opuštění: nic tu nenie jiného, neZ počatého dobrého offklud- nvtie 181% (asi ch. m. oskludnûti). oélechcovati, oslechtovati, impf. — Zu- šlechťovati: bdénie mysl offlechtige mentem subtiliorem efficiunt 42%. — Slechticem činiti: jenž (bůh) své slúhy, ač i nechtie, offlechtige nobilitare con- suevit D 183%, offlechczugie E ad t. 571 ošlechtiti, pf. šlechticem ućimiti: jenž (bůh) své slahy offlechtij C ad D 183*. oslechtovati v. oslechcovati. ot, praep.: vzdalte sé ode mne a me ob; anebo smy své oružie pometali ot febe a nobis 9o5; jako by ot jeho vft ztáhl plamenny provaz aż do nebe de ore 95%; dvanśdcte mil od nyla a Nilo 108b; mrozí z nich ode wifeho zieho pomyfflenie byli rb, daleko byli od pomyšlení zlého (ACE jinak: ode všeho pomyšlenie i domněnie tak biechu od- chýleni); — vzem chleba s sebú od brat- rzíja fratribus acceptis panibus 1925; — Jezus Kristus ode wffie bolefti uzdra- vuje télo tvé 105; — by pláč veliký od hdíf i od dobytka planctus populi et iumentorum 141%; — (Pavel) odéva od winy neméjie$e 152b, z vlny: — mezi vśćmi divy najprvć od ňeho to pravie de eo 23* (germanismus), o ném; protože jest od antoníe latinó vypsáno de Antonio 147); — czas od czafu, hodínv od hodíny prázdním de hora in horam transgredior 75b; rána roste vidy den ote dne de die in diem C 205%. otázanie, n., otázání, otázka: odpověděv ' jim stařec k jich otazaníj interroga- tionibus 125P; otazaním spravedlného bo£Zieho sláhy inhedt (dábelská obluda) zhyne percuncta tionibus 190b; chtiece sě jemu otazaním o svatém kříži po- smieti interrogatione de cruce 2orb. otazati, pf., otdzałi se: (Jan) nds otaza, jest-li který žák mezi námi svěcený interrogabat 4%; o odpovědění světa otiezte tohoto bratra reguirite 67; bratr na jejieho otcě otaza reguireret 82b; mušiť otazatí boha mého rogavero 130P; (Hesychius) otaza na svatého Ilariona sciscitatus 1679; (kandidát) vládyk otaza, kde... quaesivit 160b. otbéhnüti, pf.: odbieh odtud málo i potka sé s svatÿm Macharím progressus 78b. otíík, m., o/ec: jako milostivému otczi- kowí patri 16^; smiluj sé nade mná, otcziku abba 89^; rozpomínaje sé na mnichové priebytky a mnajviece na mého otczíka duchovnieho patris 145*. otdáliti, pf.: bydlóchu na póśti druh od druha oddaleni jstce 19; bimż fe viece ot světských věcí oddalhl, tiem ... sequestrabat D 3*; aby od tělesných
Strana 572
570 osmdesátý, num.: od šesdesátého a čtvrtého léta aZ do ofmdefateho octo- gesimum 1568, osmý, num.: ofmy den octavus 1082; ofme octavo 120b, za osmé. osoba, f.: s kterû ofobu ten skutek uči- nila G XXb; on nám (své skutky) pod cizí ofobu pravieše sub alterius persona 33%, pod cizí firmou, jako mluvě o jiném. osobiti si, pf., přivlastniti si: stařec vzé jeho sukni i ofobi ji sobé sibi vendicavit 152b, osobny, adj., osamělý: aby svyma rukama robotoval o ptiebytcé ofobnenem (sic) 38%. osočovati, impf.: když jej tak ofoczo- wachu accusarent 54b. osoliti, pf.: mnich naklade chleba u vodu i ofol1 misit sal 49%; chléb s vod ofolecz jiesti cum sale C 68b, ostaraly, adj., zestdrly, stary: jako litec oftaraly tyrannus senex 1852, ostarati sé, pf. zestérnouti: když {ye oftaraff senueris 131b; modly, jiż fye oftarawffe, opadly simulacra vetustate collapsa sunt 2042. ostaruzny, adj, obstaro äny: jeden mn'ch oftaruzný monacho iam seniore 474; patero lvíčenec oftaruznych adultos catulos 1108, ostatček, m., zbyteček: aby sé vrátil k svému oftateczku do kláštera ad monasterii sui religuias 166% (volně). ostatek, m.: piinesut i oftatek reliqua, C 203b. ostati, pf. — Zustati: (statec) zbi to zelice, aż ho nic neofta remaneret 51%; jakž sem ji (krev) vychrk, tak sem oftal s pokojem reguievi 71% (volně); (cizo- ložník) oftal v hřiešiech permanet 885; neoftanet Arsennius na tomto miestě non sedebit 93b; aby neoftaja při ňem nižádná poškvrna resideret 128%; nalez jeskyni, i ofta v nie přěs noc substitit 128%; odpusti-lit muoj buoh oftati, oftań ut maneas, mane 166%; což bieše jeste césty oftaio reliquum erat 151b, — Prestati: aniz je$te didbel ofta nec ces- savit 177b; na té řčči svatého Antonie všichni oftachu definitum est 124%, — Opustiti: oftaw svého otcé a matete relictis parentibus 118%, o. čeho; ofta- nuce vuole tělesné, čiňmyž, cožť jest duši užitečné 195b, ostati, pf., odolati: kolikrátž (mnich) přč- kážční oftai, tolikrát korunován re- stitit cogitationi 1338. ostávati, impt. — Zestávati: při téjť ne- smieřé oftawagij 59; druzí na témž miesté oftawachu permanebant 21b, — Opoustéti: abych neoftawai zákona ne desererem 143%. i ostaviti, pf. — Ziistaviti, zanechati: hle, špi- tálové, a6 bude líbiti se otci tvému, o- ftawí (majetek) těm religuet G XVIIIb; proós' mé, Pavlíne, po sobě oftawij? me dimittis 151b (volně); nechci tebe oftawiti v smutce C 206b; v jednéj pelesi svého tovatisé oftawí collocat 13% (volné); (apoëtolé) ném sû vieru oftawil: tradiderunt zob, o. čso; aby o- ftawih pfíklad svym náméstkóm trans- mitterent 1130; by tohoto svčta za sobû oftawil dereliquerit sb, — Po- nechali: (mnich) vše rozdadieše, jediné to oftawieffe, čím by mohl živ býti sibi retinebat 131b. — Odstaviti: máti, když dieté chce oftawiti ablactare 130%. ostrażiti, pf., os//ici: tento postem své télo oftraz:eff'e A ad 174%; oftrazil E ad t. | ostfóhovati, impf., ost/ihati: od zlých příhod buoh vždycky jeho oftrzieho- waffe F ad 7b. ostiíci, pf. osiíhati: kto mě oftrzyze? tondere C 202*; oftrziz mé abscindas comam C 203. ostřieci, pf., uchrániti: aby mě toho (bůh) oftrzieh] tolleret a me 71%, o. koho čeho; oftrziezet té buoh zámutla všeho 74b; (mnich) muož fye diábel- ského osidla oftrziecy a lagueis custo- dire 123b; — žeť tě oftrzieze (bůh) ode všeho pokušenie protegat te ab omni tentatione 82b, o. koho ot čeho; — oftrzíez toho buoh ode mne absit hoc ab anima mea sob, o, čeho ot koho. ostfiehati, impf.: (bih) jenZ oftrzieha vśćch protegit 52% boží milostí sebe oftrz:ehamy a bránímy 180b: oftrzie- hatí všie spravedlnosti servare 80b: cožť já koli povčdč, toho oftrz:ehagte custo- dietis 93b; po tom fye oftrziehai a měj S6 pfi paméti attende temetipsum r31*, méj pozor na sebe; — on té oftrziehay ode v&eho zlého custodiat G XVIII; aby oftrziehali svú duši od nečistého myšlenie custodire 208b, D 181b,
570 osmdesátý, num.: od šesdesátého a čtvrtého léta aZ do ofmdefateho octo- gesimum 1568, osmý, num.: ofmy den octavus 1082; ofme octavo 120b, za osmé. osoba, f.: s kterû ofobu ten skutek uči- nila G XXb; on nám (své skutky) pod cizí ofobu pravieše sub alterius persona 33%, pod cizí firmou, jako mluvě o jiném. osobiti si, pf., přivlastniti si: stařec vzé jeho sukni i ofobi ji sobé sibi vendicavit 152b, osobny, adj., osamělý: aby svyma rukama robotoval o ptiebytcé ofobnenem (sic) 38%. osočovati, impf.: když jej tak ofoczo- wachu accusarent 54b. osoliti, pf.: mnich naklade chleba u vodu i ofol1 misit sal 49%; chléb s vod ofolecz jiesti cum sale C 68b, ostaraly, adj., zestdrly, stary: jako litec oftaraly tyrannus senex 1852, ostarati sé, pf. zestérnouti: když {ye oftaraff senueris 131b; modly, jiż fye oftarawffe, opadly simulacra vetustate collapsa sunt 2042. ostaruzny, adj, obstaro äny: jeden mn'ch oftaruzný monacho iam seniore 474; patero lvíčenec oftaruznych adultos catulos 1108, ostatček, m., zbyteček: aby sé vrátil k svému oftateczku do kláštera ad monasterii sui religuias 166% (volně). ostatek, m.: piinesut i oftatek reliqua, C 203b. ostati, pf. — Zustati: (statec) zbi to zelice, aż ho nic neofta remaneret 51%; jakž sem ji (krev) vychrk, tak sem oftal s pokojem reguievi 71% (volně); (cizo- ložník) oftal v hřiešiech permanet 885; neoftanet Arsennius na tomto miestě non sedebit 93b; aby neoftaja při ňem nižádná poškvrna resideret 128%; nalez jeskyni, i ofta v nie přěs noc substitit 128%; odpusti-lit muoj buoh oftati, oftań ut maneas, mane 166%; což bieše jeste césty oftaio reliquum erat 151b, — Prestati: aniz je$te didbel ofta nec ces- savit 177b; na té řčči svatého Antonie všichni oftachu definitum est 124%, — Opustiti: oftaw svého otcé a matete relictis parentibus 118%, o. čeho; ofta- nuce vuole tělesné, čiňmyž, cožť jest duši užitečné 195b, ostati, pf., odolati: kolikrátž (mnich) přč- kážční oftai, tolikrát korunován re- stitit cogitationi 1338. ostávati, impt. — Zestávati: při téjť ne- smieřé oftawagij 59; druzí na témž miesté oftawachu permanebant 21b, — Opoustéti: abych neoftawai zákona ne desererem 143%. i ostaviti, pf. — Ziistaviti, zanechati: hle, špi- tálové, a6 bude líbiti se otci tvému, o- ftawí (majetek) těm religuet G XVIIIb; proós' mé, Pavlíne, po sobě oftawij? me dimittis 151b (volně); nechci tebe oftawiti v smutce C 206b; v jednéj pelesi svého tovatisé oftawí collocat 13% (volné); (apoëtolé) ném sû vieru oftawil: tradiderunt zob, o. čso; aby o- ftawih pfíklad svym náméstkóm trans- mitterent 1130; by tohoto svčta za sobû oftawil dereliquerit sb, — Po- nechali: (mnich) vše rozdadieše, jediné to oftawieffe, čím by mohl živ býti sibi retinebat 131b. — Odstaviti: máti, když dieté chce oftawiti ablactare 130%. ostrażiti, pf., os//ici: tento postem své télo oftraz:eff'e A ad 174%; oftrazil E ad t. | ostfóhovati, impf., ost/ihati: od zlých příhod buoh vždycky jeho oftrzieho- waffe F ad 7b. ostiíci, pf. osiíhati: kto mě oftrzyze? tondere C 202*; oftrziz mé abscindas comam C 203. ostřieci, pf., uchrániti: aby mě toho (bůh) oftrzieh] tolleret a me 71%, o. koho čeho; oftrziezet té buoh zámutla všeho 74b; (mnich) muož fye diábel- ského osidla oftrziecy a lagueis custo- dire 123b; — žeť tě oftrzieze (bůh) ode všeho pokušenie protegat te ab omni tentatione 82b, o. koho ot čeho; — oftrzíez toho buoh ode mne absit hoc ab anima mea sob, o, čeho ot koho. ostfiehati, impf.: (bih) jenZ oftrzieha vśćch protegit 52% boží milostí sebe oftrz:ehamy a bránímy 180b: oftrzie- hatí všie spravedlnosti servare 80b: cožť já koli povčdč, toho oftrz:ehagte custo- dietis 93b; po tom fye oftrziehai a měj S6 pfi paméti attende temetipsum r31*, méj pozor na sebe; — on té oftrziehay ode v&eho zlého custodiat G XVIII; aby oftrziehali svú duši od nečistého myšlenie custodire 208b, D 181b,
Strana 573
otrpéti, p£., snösti: nemoha otrpietí těch skutkuov dobrých od toho mladc& impatienter ferens 173P; ten žádosti tělesné nebude moci otrpieti AE ad 71b. otrusek, m., utrouseny úlomek, drobeček: (pústenník) přěd prahem naleze otrufky fragmenta rooP. otrütiti, pf, zachvätiti: duchem otrucen percussus 158%, vozataj zlym otryzn, f., hanba: sestra, nedaj člověku poškvrniti svého čistého těla, aby dala otryzny takü krásu ut tradas talem pulchritudinem pati opprobrium C 2022, abys vydala hanbě takou krásu. otryzniti, impf., hanobiti: aby dala otryzmti takú krásu E ad C 2022, otsavad, adv., od nynějška: odfawad tento syn tvuoj bud amodo G XVIII». otstüpiti, pf.: odftupte malièko secedite 15%; — diábel s hanbü jich odftupí recessit ab eis 48%, ode&el od nich; że jeho (starcé) odftupíli senem relinque- rent 72%; — proč bych já od ňeho odftupil? recedam 130b. otstiíci, pf., odsi/ihnouti: statec odftrzthl kátici hlavy jejie abscidit G XVIII. otsuditi, pf. — Odsouditi: nikdy sem Zád- ného neodfudil condemnavi 125; abych nebyl odłużen na vóćnć zatracenie non condemnetur 60%; toho bratra odfu- díchu jako zhúbci posvátného sbozie iudicatus est 116%, — Rozsouditi: svèti otci odfudichu, aby... decreverunt 1ooP. otsúzenie, n.: muky věčného odfuzeníc aeterni iudicii r34b. otsuzovati, impf.: (Antonius) radiese südciem, aby neodfuzowali ani pro dary ani pro strach in sententia profe- renda 207%, ottad, adv., (tam) odtud: (pûstennik) brat- ra odtad odvede velikń prosbń 23%; odtad poćć (Antonin) chvétati brzo exinde 194°, — Ottadto = tady odtud: nepuojdem odtadto nikam hinc 72%, ottähnüti, pf.: aby pamět úmysl od hiiechuov odtahla refrenet rg4b. ottavad, ottovad, adv. — (Tam)odtud: (místo) desét mil vzdál odtawad 36%; (Jana) opat posláše na jedno miesto odtawad nedaleko 54%; ta (řeka) bieše podál ješče odtowad 99%; odtowad ne- daleko jedna krajinka bieše 105%. — 575 Od té doby: odtowad, když (Antonín) nalezl kterého bedlivého, duojda k ňe- mu, i budieše exinde 173%; odtawad DACE ad t. — Ottavadto, ottovadto — tady odtud: odženu-li j& odtowadto 945; odtawadto AC ad t. ottrnûti v. otrnüti. ottud, adv., (tam) odtud: bratiie, jesto odtud bliz přčbýváchu 10%; nechtě, aby püstenník pro ň odtud šel loco illo discederet 93°, — Odtudto — tady odtud: odżenu-li je odtudto D ad 94°. ottucha, f., potécha: an niżśdnó odtuchy nechce přijieti consolationem C 206%, ottusiti, pf., poźćśiń: żet mi dobfe radil ten bratr i odtuffil C 205b, otvaliti, pf.: jejž (kámen) odwaliw guo remoto r48b. otvésti, pf.: každého jich odwed po jed- nom oblášť seorsum vocans 39b (volně) odweda každého oblášť 61b. otvlätéti, otvlatiti, impf., odklédati: paklit (mnich) bude déle odwiacziti distulerit 53%; odwlaczeti A ad t. otvoditi, impf., odváděti: otwodie m& od pravého svétla abstrahas 1208, otvofiti, p£., olevñti: ottworz má ústa aperio 92b; tu fie jim (slepým lvíčatům) očiotworzychu A ad 110%. otvořitý, adj., ofeviený: do Afrodicon, městečka ottworziteho 164%. otvracovati, impf., odvraceti: od božie mne chvály (písaři dopisu) odwraczugi E ad r21b, otvrátiti, pf.: (bůh) všie tby tělesné jeho mysl odwratíj 7), od péče; — od úmysla mého mé odwratie revocabunt 121); jehožto od toho zémysla pláč jeho ženy nemożiese odwtiti non revocabat 148b, otvrci, pf.: odwrzte vše súženie pellatur anxietas r9o*; odwrhla (Eufrozyna) rücho Zenské proiecit G XVIII. otvyknüti, pf: chleba nebo olejé neb pitie, toho biechu všeho odwykli extra usum habebant 96b, o. čeho = o. čemu. otživiti, pf.: aby ji (ženu) mohl odzivwítí enutrire 74%. Sr. obživiti. ovcě, f.: býlé, ješto jest owcyem užitečné jiesti ovibus 105%. ovcový, adj., ovéí: owczowe móśćnie D ad 155%. ovčí, adj.: owczíe měččnie 155%. ovéicka, f.: ktery vlk owcżicżku roztrhal agnam C 204%. ,
otrpéti, p£., snösti: nemoha otrpietí těch skutkuov dobrých od toho mladc& impatienter ferens 173P; ten žádosti tělesné nebude moci otrpieti AE ad 71b. otrusek, m., utrouseny úlomek, drobeček: (pústenník) přěd prahem naleze otrufky fragmenta rooP. otrütiti, pf, zachvätiti: duchem otrucen percussus 158%, vozataj zlym otryzn, f., hanba: sestra, nedaj člověku poškvrniti svého čistého těla, aby dala otryzny takü krásu ut tradas talem pulchritudinem pati opprobrium C 2022, abys vydala hanbě takou krásu. otryzniti, impf., hanobiti: aby dala otryzmti takú krásu E ad C 2022, otsavad, adv., od nynějška: odfawad tento syn tvuoj bud amodo G XVIII». otstüpiti, pf.: odftupte malièko secedite 15%; — diábel s hanbü jich odftupí recessit ab eis 48%, ode&el od nich; że jeho (starcé) odftupíli senem relinque- rent 72%; — proč bych já od ňeho odftupil? recedam 130b. otstiíci, pf., odsi/ihnouti: statec odftrzthl kátici hlavy jejie abscidit G XVIII. otsuditi, pf. — Odsouditi: nikdy sem Zád- ného neodfudil condemnavi 125; abych nebyl odłużen na vóćnć zatracenie non condemnetur 60%; toho bratra odfu- díchu jako zhúbci posvátného sbozie iudicatus est 116%, — Rozsouditi: svèti otci odfudichu, aby... decreverunt 1ooP. otsúzenie, n.: muky věčného odfuzeníc aeterni iudicii r34b. otsuzovati, impf.: (Antonius) radiese südciem, aby neodfuzowali ani pro dary ani pro strach in sententia profe- renda 207%, ottad, adv., (tam) odtud: (pûstennik) brat- ra odtad odvede velikń prosbń 23%; odtad poćć (Antonin) chvétati brzo exinde 194°, — Ottadto = tady odtud: nepuojdem odtadto nikam hinc 72%, ottähnüti, pf.: aby pamět úmysl od hiiechuov odtahla refrenet rg4b. ottavad, ottovad, adv. — (Tam)odtud: (místo) desét mil vzdál odtawad 36%; (Jana) opat posláše na jedno miesto odtawad nedaleko 54%; ta (řeka) bieše podál ješče odtowad 99%; odtowad ne- daleko jedna krajinka bieše 105%. — 575 Od té doby: odtowad, když (Antonín) nalezl kterého bedlivého, duojda k ňe- mu, i budieše exinde 173%; odtawad DACE ad t. — Ottavadto, ottovadto — tady odtud: odženu-li j& odtowadto 945; odtawadto AC ad t. ottrnûti v. otrnüti. ottud, adv., (tam) odtud: bratiie, jesto odtud bliz přčbýváchu 10%; nechtě, aby püstenník pro ň odtud šel loco illo discederet 93°, — Odtudto — tady odtud: odżenu-li je odtudto D ad 94°. ottucha, f., potécha: an niżśdnó odtuchy nechce přijieti consolationem C 206%, ottusiti, pf., poźćśiń: żet mi dobfe radil ten bratr i odtuffil C 205b, otvaliti, pf.: jejž (kámen) odwaliw guo remoto r48b. otvésti, pf.: každého jich odwed po jed- nom oblášť seorsum vocans 39b (volně) odweda každého oblášť 61b. otvlätéti, otvlatiti, impf., odklédati: paklit (mnich) bude déle odwiacziti distulerit 53%; odwlaczeti A ad t. otvoditi, impf., odváděti: otwodie m& od pravého svétla abstrahas 1208, otvofiti, p£., olevñti: ottworz má ústa aperio 92b; tu fie jim (slepým lvíčatům) očiotworzychu A ad 110%. otvořitý, adj., ofeviený: do Afrodicon, městečka ottworziteho 164%. otvracovati, impf., odvraceti: od božie mne chvály (písaři dopisu) odwraczugi E ad r21b, otvrátiti, pf.: (bůh) všie tby tělesné jeho mysl odwratíj 7), od péče; — od úmysla mého mé odwratie revocabunt 121); jehožto od toho zémysla pláč jeho ženy nemożiese odwtiti non revocabat 148b, otvrci, pf.: odwrzte vše súženie pellatur anxietas r9o*; odwrhla (Eufrozyna) rücho Zenské proiecit G XVIII. otvyknüti, pf: chleba nebo olejé neb pitie, toho biechu všeho odwykli extra usum habebant 96b, o. čeho = o. čemu. otživiti, pf.: aby ji (ženu) mohl odzivwítí enutrire 74%. Sr. obživiti. ovcě, f.: býlé, ješto jest owcyem užitečné jiesti ovibus 105%. ovcový, adj., ovéí: owczowe móśćnie D ad 155%. ovčí, adj.: owczíe měččnie 155%. ovéicka, f.: ktery vlk owcżicżku roztrhal agnam C 204%. ,
Strana 574
574 wagz u věčném pokoji dormi 26%; tuto (Antonius), když jest ustal, odpo- cziwal residere solitus erat 164°, otpovéd, f.: pro tu odpowied protivnń 128%; dosti póknń odpowied ućini elo- quium 149%, otpovédénie, n., od/eknuti: o odpowie- -dieníj svéta renuntiatione 675; zhrzéním a odpowíediením sboZzie váeho priva- tione facultatum 120b. otpovédéti, pf. — Odpovëdéti: odpowie- die jemu diábel respondit 10b; k tomu stařec odpowiedie respondens 48%; neodpowiedie (bratr) protivného slova non respondit t.; coż ja jim odpowiem quale responsum reddat 140P. — Ode- příti: (bůh) neodpowiediel mu (Anto- ninovi) své moci suam potentiam non negavit 1925; pro mnohá véc jim od- powiedie (Antonín) contradixit D 181b. — O. së — odfici se: aby {ye odpo- wiedie] každý sám sebe abneget 39%; bratr odpowie[dě] fye svéta renun- tiavit saeculo 675; (cizoloznik) odpo- wiedie] fye všeho zlého abrenuntians malis 88%; ktož fye tohoto světa od- powie despexerit mundum 180%; ktož iye svöta odpowıediel exul mundi 104?®; odpowie-ht fye stavu mnichového si negat propositum monachi 130°; (Hi- larion) odpowiedie (E odpowiediel) lie jiesti i piti ACE ad 164%, prohlásil, že nebude jísti. otpoviedati, impf. — Odpovidati: (stařec) k sob& säm odpowiedaffe respondebat 88%; co za t& budu odpowıedati guale responsum reddam 140b. — Odmlouvati: andélé jim odpowiedagice potéchu jich tázati contradicentes 198), — Účet klásti: budete mi odpowiedatí v súdný den za to stabitis in divino iudicio 87b; že nebudu z tohoto svěcenie od- powiedatí non habeo grande iudicium propter ordinationem 93*. — Odpírati: pocéstnému nocleha neodpowíedam su- scipere hospites numquam cessavi 12P. — Q. sé = odříkatí se: všeho hřiecha fye odpowiedam renuntio iniustitiae 89b. otprovoditi, pf., vyprovoditi pryé: když vâs odprowodim deduxero 1212. otpuditi, pf.: od nékterÿch bratfi (dabli) biechu moci odpuzeni repulsi 61); (bratří) biechu diábly od sebe odpudılı repelluntur 62%. otpustiti, pf. — Odpustiti: odpuft nám, tatiku indulge oP; at by mi (bůh) hiiechy ráéil odpuftíti indulgentiam tribuat 50%; ta vina nemohla jinak od- pufftena byti remissus est 1165; odpuft pro má veliká názi ignosce rg6b. — Ušetřití: buoh vlastniemu synu neod- puftil, ale vydal jeho na svět non pe- percerit 170%, syna neusetril.— Douoliżi: że ste mi odpuftili bohu sláZiti permit- tere 47^; odpufti-lit muoj buoh ostati, ostaň si concedit 166^; odpuft mi Sma- ragda vidéti mitte me videre G XIXP. — Nechatt jíti, bropustiti, nechati byti: odpuft mého bratra se mni transmitte 83%, odpuft m6, matko permitte 99%; po modlitvách odpuftieffe jeho spat dimittebat 1329; nebudut jiesti ani piti, leé mé odpuftite nisi dimitte- retur 164?; odpuft nás v sviné mitte 186%; zajisté žeť toho neodpuftím, ne- povieś-li mi, co s” noci éinil non quiesco, nisi dixeris 133%. otpuséenie, n. — Odpuštění: mieti hfiechuov odpufftenie peccati veniam 28%; vśćch hfiechuov odpufftenie re- missio peccatorum 22a, — Dovolent: s uopatovym odpvfftenim permittente abbate 107). — Dovolení k odchodu: vzem odpuffczenie od téch püstenní- kuov valedicens fratribus 8b, rozloutiv se s poustevníky; proós' odáel nebrav odp'ifftenie? insalutatus rg1b. Gtpüsééti, impf: tém váém (hospodin) muky odpuffte dimittit 88b. otrapa, f., extase, vytržení: svatý otec bieše w votrapie in extasi 81b; (bůh) jemu to ukázal w tey (CE w tee) otrapie ACE ad 8282, otrapenie, n., ex/ase: v senném otrapeníf in somniis r7?. . otrapiti, pf., smyslů zbaviti: (andél) otraprw vsécky strézné obstupefactis custodibus 16b; když jej (bratra) sen bieše otrapii cum somno fuisset oppressus 27%; na- lezli jeho otrapeneho afflictum G XIX3, otraziti, sé, pf.: (dítě) učijě hořkost, i odrazy {ye pry¢ refugit 130%. otřéci sé, pf.: aby fye każdy odrzekl vuole vlastnie renuntiet 392. otřězati, pf.: odrzíež kštici hlavy mé abscidas G XVIIIP. ot(t)rnüti, pf.: odtrnvw z těch ran 7%; otrnuw ACEF ad t.
574 wagz u věčném pokoji dormi 26%; tuto (Antonius), když jest ustal, odpo- cziwal residere solitus erat 164°, otpovéd, f.: pro tu odpowied protivnń 128%; dosti póknń odpowied ućini elo- quium 149%, otpovédénie, n., od/eknuti: o odpowie- -dieníj svéta renuntiatione 675; zhrzéním a odpowíediením sboZzie váeho priva- tione facultatum 120b. otpovédéti, pf. — Odpovëdéti: odpowie- die jemu diábel respondit 10b; k tomu stařec odpowiedie respondens 48%; neodpowiedie (bratr) protivného slova non respondit t.; coż ja jim odpowiem quale responsum reddat 140P. — Ode- příti: (bůh) neodpowiediel mu (Anto- ninovi) své moci suam potentiam non negavit 1925; pro mnohá véc jim od- powiedie (Antonín) contradixit D 181b. — O. së — odfici se: aby {ye odpo- wiedie] každý sám sebe abneget 39%; bratr odpowie[dě] fye svéta renun- tiavit saeculo 675; (cizoloznik) odpo- wiedie] fye všeho zlého abrenuntians malis 88%; ktož fye tohoto světa od- powie despexerit mundum 180%; ktož iye svöta odpowıediel exul mundi 104?®; odpowie-ht fye stavu mnichového si negat propositum monachi 130°; (Hi- larion) odpowiedie (E odpowiediel) lie jiesti i piti ACE ad 164%, prohlásil, že nebude jísti. otpoviedati, impf. — Odpovidati: (stařec) k sob& säm odpowiedaffe respondebat 88%; co za t& budu odpowıedati guale responsum reddam 140b. — Odmlouvati: andélé jim odpowiedagice potéchu jich tázati contradicentes 198), — Účet klásti: budete mi odpowiedatí v súdný den za to stabitis in divino iudicio 87b; že nebudu z tohoto svěcenie od- powiedatí non habeo grande iudicium propter ordinationem 93*. — Odpírati: pocéstnému nocleha neodpowíedam su- scipere hospites numquam cessavi 12P. — Q. sé = odříkatí se: všeho hřiecha fye odpowiedam renuntio iniustitiae 89b. otprovoditi, pf., vyprovoditi pryé: když vâs odprowodim deduxero 1212. otpuditi, pf.: od nékterÿch bratfi (dabli) biechu moci odpuzeni repulsi 61); (bratří) biechu diábly od sebe odpudılı repelluntur 62%. otpustiti, pf. — Odpustiti: odpuft nám, tatiku indulge oP; at by mi (bůh) hiiechy ráéil odpuftíti indulgentiam tribuat 50%; ta vina nemohla jinak od- pufftena byti remissus est 1165; odpuft pro má veliká názi ignosce rg6b. — Ušetřití: buoh vlastniemu synu neod- puftil, ale vydal jeho na svět non pe- percerit 170%, syna neusetril.— Douoliżi: że ste mi odpuftili bohu sláZiti permit- tere 47^; odpufti-lit muoj buoh ostati, ostaň si concedit 166^; odpuft mi Sma- ragda vidéti mitte me videre G XIXP. — Nechatt jíti, bropustiti, nechati byti: odpuft mého bratra se mni transmitte 83%, odpuft m6, matko permitte 99%; po modlitvách odpuftieffe jeho spat dimittebat 1329; nebudut jiesti ani piti, leé mé odpuftite nisi dimitte- retur 164?; odpuft nás v sviné mitte 186%; zajisté žeť toho neodpuftím, ne- povieś-li mi, co s” noci éinil non quiesco, nisi dixeris 133%. otpuséenie, n. — Odpuštění: mieti hfiechuov odpufftenie peccati veniam 28%; vśćch hfiechuov odpufftenie re- missio peccatorum 22a, — Dovolent: s uopatovym odpvfftenim permittente abbate 107). — Dovolení k odchodu: vzem odpuffczenie od téch püstenní- kuov valedicens fratribus 8b, rozloutiv se s poustevníky; proós' odáel nebrav odp'ifftenie? insalutatus rg1b. Gtpüsééti, impf: tém váém (hospodin) muky odpuffte dimittit 88b. otrapa, f., extase, vytržení: svatý otec bieše w votrapie in extasi 81b; (bůh) jemu to ukázal w tey (CE w tee) otrapie ACE ad 8282, otrapenie, n., ex/ase: v senném otrapeníf in somniis r7?. . otrapiti, pf., smyslů zbaviti: (andél) otraprw vsécky strézné obstupefactis custodibus 16b; když jej (bratra) sen bieše otrapii cum somno fuisset oppressus 27%; na- lezli jeho otrapeneho afflictum G XIX3, otraziti, sé, pf.: (dítě) učijě hořkost, i odrazy {ye pry¢ refugit 130%. otřéci sé, pf.: aby fye każdy odrzekl vuole vlastnie renuntiet 392. otřězati, pf.: odrzíež kštici hlavy mé abscidas G XVIIIP. ot(t)rnüti, pf.: odtrnvw z těch ran 7%; otrnuw ACEF ad t.
Strana 575
otrpéti, pf., snést: nemoha otrpietí těch skutkuov dobrych od toho mladcé impatienter ferens 173); ten žádosti tělesné nebude moci otrpieti AE ad 71b. otrusek, m., utroušený úlomek, drobeček: (püástenník) pféd prahem naleze otrufky fragmenta rooP. | otrütiti, pf., zachvátiti: vozataj duchem otrucen percussus 158%. otryzn, f., hanba: sestra, nedaj človčku poškvrniti svého čistého tčla, aby dala otryzny takü krásu ut tradas talem pulchritudinem pati opprobrium C 202?, abys vydala hanbé takou krásu. zlym otryzniti, impf. hanobiti: aby dala m otryznitu takú krásu E ad C 2028. otsavad, adv., od nynějška: odfawad tento syn tvuoj buď amodo G XVIII. otstüpiti, pf.: odftupte malièko secedite 15%; — diabel s hanbi jich odftupi recessit ab eis 48?, ode&el od nich; Ze jeho (starcé) odftupili senem relinque- rent 72*; — proč bych já od ňeho odftupil? recedam r30P. otstříci, pf., odstřihnouti: stařec odftrzíhl kštici hlavy jejie abscidit G XVIIIb. otsüditi, pf. — Odsouditi: nikdy sem žád- ného neodfudil condemnavi 12; abych nebyl odfuzen na véóné zatracenie non condemnetur 60%; toho bratra odfu- díchu jako zhúbci posvátného sbožie iudicatus est 116%, — Rozsoudití: světí otci odfudichu, aby ... decreverunt roob, otsúzenie, n.: muky věčného odfuzenie aeterni iudicii r34P. otsuzovati, impf.: (Antonius) radiese sûdciem, aby neodfuzowali ani pro dary ani pro strach in sententia profe- renda 207%. . ottad, adv., (tam) odtud: (pûstennik) brat- ra odtad odvede velikü prosbü 23%; odtad poćś (Antonin) chvátati brzo exinde 194b. — Ottadto — tady odtud: nepuojdem odtadto nikam hinc 722. ottáhnüti, pf: aby pamět úmysl oa htiechuov odtahla refrenet r94b. ottavad, ottovad, adv. — (Tam)odtud: (místo) desét mil vzdál odtawad 369; (Jana) opat posláše na jedno miesto odtawad nedaleko 54%; ta (řeka) bieše podál ješče odtowad 99%; odtowad ne- daleko jedna krajinka bieše 105%. — 575 Od té doby: odtowad, když (Antonín) nalezl kterého bedlivého, duojda k ňe- mu, i budieše exinde 173%; odtawad DACE ad t. — Ottavadto, ottovadto — . tady odtud: odżenu-li jé odtowadto 945; odtawadto AC ad t. ottrnûti v. otrnüti. ottud, adv., (/am) odtud: brattie, je$to odtud bliz pfíébyváchu 10%, nechtč, aby pústenník pro ň odtud šel loco illo discederet 93b, — Odtudto — /ady odtud: odżenu-li je odtudto D ad 94P. ottucha, f., potécha: an nizédné odtuchy nechce pfijieti consolationem C 206%, ottusiti, pf., potésiti: żef mi dobre radil ten bratr i odtuffil C 205b, otvaliti, pf.: jejž (kámen) odwalíw guo remoto r48b. otvésti, pf.: každého jich odwed po jed- nom oblášť seorsum vocans 39b (volně); odweda každého oblášť 61b. otvlaććti, otvlaéiti, impf., odklédati: paklit (mnich) bude déle odwiacziti distulerit 53%; odwlaczeti A ad t. otvoditi, impf., odvádéti: otwodie mé od pravého světla abstrahas 129%. otvofiti, pf., otevřítů: ottworz má ústa aperio 925; tu fie jim (slepým Ilvíčatům) ociotworzychu A ad rro?. otvoïitÿ, adj., ofevremy: do Afrodicon, městečka ottworziteho 164%. otvracovati, impf., odvraceti: od bożie mne chvály (písaři dopisu) odwraczugi E ad r21b, otvrátiti, pf.: (bůh) všie tby tělesné jeho mysl odwratíf 7b, od péče; — od úmysla mého mé odwratie revocabunt r21ib; 9 jehoZto od toho zámysla pláč jeho ženy nemoZiese odwtiti non revocabat r48P. otvrci, pf.: odwrzte v$e sáZenie pellatur anxietas r90*; odwrhla (Eufrozyna) rúcho Zenské proiecit G XVIIIP. otvyknúti, pf.: chleba nebo olejč neb pitie, toho biechu všeho odwykli extra usum habebant 96b, o. čeho = o. čemu. otživiti, pf.: aby ji (Zenu) mohl odziwiti enutrire 74*. Sr. obZiviti. ovcě, £.: bylé, je&to jest owcyem užitečné jiesti ovibus 105%. ovcovyÿ, adj, ovés: owczowe méténie D ad 155%. ovčí, adj.: owczíe měččnie 155%. ovčička, f.: který vlk owcžicžku roztrhal agnam C 204%.
otrpéti, pf., snést: nemoha otrpietí těch skutkuov dobrych od toho mladcé impatienter ferens 173); ten žádosti tělesné nebude moci otrpieti AE ad 71b. otrusek, m., utroušený úlomek, drobeček: (püástenník) pféd prahem naleze otrufky fragmenta rooP. | otrütiti, pf., zachvátiti: vozataj duchem otrucen percussus 158%. otryzn, f., hanba: sestra, nedaj človčku poškvrniti svého čistého tčla, aby dala otryzny takü krásu ut tradas talem pulchritudinem pati opprobrium C 202?, abys vydala hanbé takou krásu. zlym otryzniti, impf. hanobiti: aby dala m otryznitu takú krásu E ad C 2028. otsavad, adv., od nynějška: odfawad tento syn tvuoj buď amodo G XVIII. otstüpiti, pf.: odftupte malièko secedite 15%; — diabel s hanbi jich odftupi recessit ab eis 48?, ode&el od nich; Ze jeho (starcé) odftupili senem relinque- rent 72*; — proč bych já od ňeho odftupil? recedam r30P. otstříci, pf., odstřihnouti: stařec odftrzíhl kštici hlavy jejie abscidit G XVIIIb. otsüditi, pf. — Odsouditi: nikdy sem žád- ného neodfudil condemnavi 12; abych nebyl odfuzen na véóné zatracenie non condemnetur 60%; toho bratra odfu- díchu jako zhúbci posvátného sbožie iudicatus est 116%, — Rozsoudití: světí otci odfudichu, aby ... decreverunt roob, otsúzenie, n.: muky věčného odfuzenie aeterni iudicii r34P. otsuzovati, impf.: (Antonius) radiese sûdciem, aby neodfuzowali ani pro dary ani pro strach in sententia profe- renda 207%. . ottad, adv., (tam) odtud: (pûstennik) brat- ra odtad odvede velikü prosbü 23%; odtad poćś (Antonin) chvátati brzo exinde 194b. — Ottadto — tady odtud: nepuojdem odtadto nikam hinc 722. ottáhnüti, pf: aby pamět úmysl oa htiechuov odtahla refrenet r94b. ottavad, ottovad, adv. — (Tam)odtud: (místo) desét mil vzdál odtawad 369; (Jana) opat posláše na jedno miesto odtawad nedaleko 54%; ta (řeka) bieše podál ješče odtowad 99%; odtowad ne- daleko jedna krajinka bieše 105%. — 575 Od té doby: odtowad, když (Antonín) nalezl kterého bedlivého, duojda k ňe- mu, i budieše exinde 173%; odtawad DACE ad t. — Ottavadto, ottovadto — . tady odtud: odżenu-li jé odtowadto 945; odtawadto AC ad t. ottrnûti v. otrnüti. ottud, adv., (/am) odtud: brattie, je$to odtud bliz pfíébyváchu 10%, nechtč, aby pústenník pro ň odtud šel loco illo discederet 93b, — Odtudto — /ady odtud: odżenu-li je odtudto D ad 94P. ottucha, f., potécha: an nizédné odtuchy nechce pfijieti consolationem C 206%, ottusiti, pf., potésiti: żef mi dobre radil ten bratr i odtuffil C 205b, otvaliti, pf.: jejž (kámen) odwalíw guo remoto r48b. otvésti, pf.: každého jich odwed po jed- nom oblášť seorsum vocans 39b (volně); odweda každého oblášť 61b. otvlaććti, otvlaéiti, impf., odklédati: paklit (mnich) bude déle odwiacziti distulerit 53%; odwlaczeti A ad t. otvoditi, impf., odvádéti: otwodie mé od pravého světla abstrahas 129%. otvofiti, pf., otevřítů: ottworz má ústa aperio 925; tu fie jim (slepým Ilvíčatům) ociotworzychu A ad rro?. otvoïitÿ, adj., ofevremy: do Afrodicon, městečka ottworziteho 164%. otvracovati, impf., odvraceti: od bożie mne chvály (písaři dopisu) odwraczugi E ad r21b, otvrátiti, pf.: (bůh) všie tby tělesné jeho mysl odwratíf 7b, od péče; — od úmysla mého mé odwratie revocabunt r21ib; 9 jehoZto od toho zámysla pláč jeho ženy nemoZiese odwtiti non revocabat r48P. otvrci, pf.: odwrzte v$e sáZenie pellatur anxietas r90*; odwrhla (Eufrozyna) rúcho Zenské proiecit G XVIIIP. otvyknúti, pf.: chleba nebo olejč neb pitie, toho biechu všeho odwykli extra usum habebant 96b, o. čeho = o. čemu. otživiti, pf.: aby ji (Zenu) mohl odziwiti enutrire 74*. Sr. obZiviti. ovcě, £.: bylé, je&to jest owcyem užitečné jiesti ovibus 105%. ovcovyÿ, adj, ovés: owczowe méténie D ad 155%. ovčí, adj.: owczíe měččnie 155%. ovčička, f.: který vlk owcžicžku roztrhal agnam C 204%.
Strana 576
574 wagz u věčném pokoji dormi 26%; tuto (Antonius), když jest ustal, odpo- cziwal residere solitus erat r64b. otpovéd, f.: pro tu odpowied protivnü 128*; dosti péknü odpowíed uéini elo- quinm 149%. otpovédénie, n., od/eknutí: o odpowíe- dieníf svéta renuntiatione 675; zhrzéním a odpowiedienim sbozie vseho priva- tione facultatum 120b. otpovédéti, pf. — Odpovédëti: odpowie- die jemu diábel respondit 105; k tomu stařec odpowiedie respondens 48%; neodpowiedie (bratr) protivného slova non respondit t.; coZ já jim odpowíem quale responsum reddat r4ob. — Ode- příti: (bàh) neodpowiediel mu | (Anto- nínovi) své moci suam potentiam non negavit 192b; pro mnohü véc jim od- powiedie (Antonín) contradixit D 181P, — O. sě = odřící se: aby {ye odpo- wiediel každý sám sebe abneget 39%; bratr odpowie[dě] fye svéta renun- tiavit saeculo 675; (cizoloznfk) odpo- wiediei fye véeho zlého abrenuntians malis 88%; ktož fye tohoto světa od- powíe despexerit mundum 180%; ktoZ fye svéta odpowiedicl exul mundi 104%; odpowie-lit fye stavu mnichového si negat propositum monachi r30b; (Hi- larion) odpowiedie (E odpowiediel) lie jiesti i píti ACE ad 164%, prohlásil, že nebude jísti. otpoviedati, impf. — Odpovidati: (staïec) k sobě sám odpowiedaffe respondebat 88%; co za tě budu odpowiedati quale responsum reddam 140b. — Odmlouvati: andélé jim odpowiedagíce poččchu jich tázati contradicentes 198. — Účet klásti: budete mi odpowiedatí v sádny den za to stabitis in divino iudicio 87b; že nebudu z tohoto svécenie od- powiedati non habeo grande iudicium propter ordinationem 93*. — Odfpírati: pocéstnému nocleha neodpowíedam su- scipere hospites numquam cessavi 12P. — Q. sé — odiíkati se: vSeho htiecha fye odpowiedam renuntio iniustitiae 89b. otprovoditi, pf., vyprovoditi pryé: když vás odprowodim deduxero 121%, otpuditi, pf.: od některých bratří (dábli) biechu mocí odpuzení repulsi 61; (bratří) biechu diábly od sebe odpudili repelluntur 62%. otpustiti, pf. — Odpustiti: odpuft nám, tatiku indulge 9b; at by mi (bůh) hiiechy ráéil odpuftítü indulgentiam tribuat 50%; ta vina nemohla jinak od- pufftena byti remissus est 116b; odpuft pro má veliká nüzi ignosce 156W, — U$etfiti: buoh vlastniemu synu neod- puftil, ale vydal jeho na svět non pe- percerit 179%, syna neusetfil.— Dovoliti: ze ste mi odpuftili bohu sláZiti permit- tere 47b; odpufti-ht muoj buoh ostati, ostaá si concedit 166^; odpuft mi Sma- ragda vidéti mitte me videre G XIX. — Nechati jíti, prvopustiti, nechati býti: odpuft mého bratra se mná transmitte 83%; odpuft mé, matko permitte 99^; po modlitvách odpuftieffe jeho spat dimittebat 1325; nebudut jiesti ani piti, leé mé odpuftite nisi dimitte- retur 164*; odpuft nás v sviné mitte 186*; zajisté Zet toho neodpuftím, ne- povies-li mi, co s" nocí činil non quiesco, nisi dixeris r33?. otpuséenie, n. — Odfuiténií: mieti hfiechuov odpuffteníe pecca veniam 28%; v&éch hfiechuov odpufftenie re- missio peccatorum 22a. — Dovolení: s uopatovym odpvíftením permittente abbate 107b. — JDovolení k odchodu: vzem odpuffczeníe od téch püstenní- kuov valedicens fratribus 8b, rozlouciv se s poustevníky; proč s' odšel nebrav odp3ffteníe? insalutatus rg1b, Ctpüsééti, impf: těm vsém (hospodin) muky odpufftie dimittit 88b. otrapa, f£. exíase, vytržení: svatý otec biese w votrapie in extasi 815; (bůh) jemu to ukázal w tey (CE w tee) otrapie ACE ad 82%, otrapenie, n., ex/ase: v senném otrapeníf in somniis 14%. otrapiti, pf., smys/u zbaviti: (andél) otraprw vSécky stráZné obstupefactis custodibus 16b; když jej (bratra) sen bie&e otrapil cum somno fuisset oppressus 27%; na- lezli jeho otrapeneho afflictum G XIX^?. otraziti, sá, pf.: (dítě) učijě hořkost, i odrazy fye pryč refugit 130%. otřéci sě, pf.: aby fye každý odrzekl vuole vlastnie renuntiet 39%. | otřězati, pf.: odrzíež kštici hlavy mé abscidas G XVIIIb, ot(t)rnüti, pf: odtrnvw z téch ran 7$; . otrnuw ACEF ad t.
574 wagz u věčném pokoji dormi 26%; tuto (Antonius), když jest ustal, odpo- cziwal residere solitus erat r64b. otpovéd, f.: pro tu odpowied protivnü 128*; dosti péknü odpowíed uéini elo- quinm 149%. otpovédénie, n., od/eknutí: o odpowíe- dieníf svéta renuntiatione 675; zhrzéním a odpowiedienim sbozie vseho priva- tione facultatum 120b. otpovédéti, pf. — Odpovédëti: odpowie- die jemu diábel respondit 105; k tomu stařec odpowiedie respondens 48%; neodpowiedie (bratr) protivného slova non respondit t.; coZ já jim odpowíem quale responsum reddat r4ob. — Ode- příti: (bàh) neodpowiediel mu | (Anto- nínovi) své moci suam potentiam non negavit 192b; pro mnohü véc jim od- powiedie (Antonín) contradixit D 181P, — O. sě = odřící se: aby {ye odpo- wiediel každý sám sebe abneget 39%; bratr odpowie[dě] fye svéta renun- tiavit saeculo 675; (cizoloznfk) odpo- wiediei fye véeho zlého abrenuntians malis 88%; ktož fye tohoto světa od- powíe despexerit mundum 180%; ktoZ fye svéta odpowiedicl exul mundi 104%; odpowie-lit fye stavu mnichového si negat propositum monachi r30b; (Hi- larion) odpowiedie (E odpowiediel) lie jiesti i píti ACE ad 164%, prohlásil, že nebude jísti. otpoviedati, impf. — Odpovidati: (staïec) k sobě sám odpowiedaffe respondebat 88%; co za tě budu odpowiedati quale responsum reddam 140b. — Odmlouvati: andélé jim odpowiedagíce poččchu jich tázati contradicentes 198. — Účet klásti: budete mi odpowiedatí v sádny den za to stabitis in divino iudicio 87b; že nebudu z tohoto svécenie od- powiedati non habeo grande iudicium propter ordinationem 93*. — Odfpírati: pocéstnému nocleha neodpowíedam su- scipere hospites numquam cessavi 12P. — Q. sé — odiíkati se: vSeho htiecha fye odpowiedam renuntio iniustitiae 89b. otprovoditi, pf., vyprovoditi pryé: když vás odprowodim deduxero 121%, otpuditi, pf.: od některých bratří (dábli) biechu mocí odpuzení repulsi 61; (bratří) biechu diábly od sebe odpudili repelluntur 62%. otpustiti, pf. — Odpustiti: odpuft nám, tatiku indulge 9b; at by mi (bůh) hiiechy ráéil odpuftítü indulgentiam tribuat 50%; ta vina nemohla jinak od- pufftena byti remissus est 116b; odpuft pro má veliká nüzi ignosce 156W, — U$etfiti: buoh vlastniemu synu neod- puftil, ale vydal jeho na svět non pe- percerit 179%, syna neusetfil.— Dovoliti: ze ste mi odpuftili bohu sláZiti permit- tere 47b; odpufti-ht muoj buoh ostati, ostaá si concedit 166^; odpuft mi Sma- ragda vidéti mitte me videre G XIX. — Nechati jíti, prvopustiti, nechati býti: odpuft mého bratra se mná transmitte 83%; odpuft mé, matko permitte 99^; po modlitvách odpuftieffe jeho spat dimittebat 1325; nebudut jiesti ani piti, leé mé odpuftite nisi dimitte- retur 164*; odpuft nás v sviné mitte 186*; zajisté Zet toho neodpuftím, ne- povies-li mi, co s" nocí činil non quiesco, nisi dixeris r33?. otpuséenie, n. — Odfuiténií: mieti hfiechuov odpuffteníe pecca veniam 28%; v&éch hfiechuov odpufftenie re- missio peccatorum 22a. — Dovolení: s uopatovym odpvíftením permittente abbate 107b. — JDovolení k odchodu: vzem odpuffczeníe od téch püstenní- kuov valedicens fratribus 8b, rozlouciv se s poustevníky; proč s' odšel nebrav odp3ffteníe? insalutatus rg1b, Ctpüsééti, impf: těm vsém (hospodin) muky odpufftie dimittit 88b. otrapa, f£. exíase, vytržení: svatý otec biese w votrapie in extasi 815; (bůh) jemu to ukázal w tey (CE w tee) otrapie ACE ad 82%, otrapenie, n., ex/ase: v senném otrapeníf in somniis 14%. otrapiti, pf., smys/u zbaviti: (andél) otraprw vSécky stráZné obstupefactis custodibus 16b; když jej (bratra) sen bie&e otrapil cum somno fuisset oppressus 27%; na- lezli jeho otrapeneho afflictum G XIX^?. otraziti, sá, pf.: (dítě) učijě hořkost, i odrazy fye pryč refugit 130%. otřéci sě, pf.: aby fye každý odrzekl vuole vlastnie renuntiet 39%. | otřězati, pf.: odrzíež kštici hlavy mé abscidas G XVIIIb, ot(t)rnüti, pf: odtrnvw z téch ran 7$; . otrnuw ACEF ad t.
Strana 577
Pafus, m., jm. místní: z města řečeného papus (sic) de Papho 170%; Paphus ACE ad t. páchati, impf: mnoho proti ňemu pa- chawffe multa contra sanctum mi- nantes 177% (odch.). pacholek, m., s/uka: pacholcy jeho rab; svym pacholkom pueris t. pacholicek, m., s/u žebníček: poslala Eufro- zyna velmi věrného pacholiczka fa- mulum C 202P. pacholík, m., Zoch: pacholik jíde z pe- lesé puer 77b, Pachumi, -ius, m., jm. os.: k svatému pachumij ad Pachomium 57b; ucenfk svatého pachumía s. Pachomii 57b. Pachynus, m., jm. místní: do města, jemuž diechu pachynvs Pachynum 167%. pak, conj.: ktož pak koli chtěl bohu sláZiti sed 172b; přišed pak jeden bratr autem 134%; potom pak v krát- kém času autem 196; pak sč sta, že jeho máti umřč autem 902, pak-li, conj.: pakli kdy duchové zlí jč- šitnú chválu u vašie mysli vzbudie si vero 9%; pakli jemu kto co nevrátil, nikdyt ho neupomínal si autem 84b; pakli toho nechcete sin autem 962, palati, impf., pidti: a (E ano) jim srdečko (E srdce) pala exuritur AE ad 104%, palenie, n.: ad 632. Palestin, m. — Palestińan: kakyt mají svar paleftynowe s Cypry inter Pa- laestinos et Cyprios 170b: nechajte mi mého paleftyna palaestritam 158b (neporozuméním). — Palestína: do paleftyna ad Palaestinam 43b; mezi paleftynem a mezi Ejiptem litus Pa- laestinae 159*; po všem paleftyníe per Palaestinam r6rb, palestinský, adj.: do paleftynske vlasti Palaestinae partes 119%; paleftyn- ffczíj sé korcie r70b, palma, f.: aby palmy mokly palmae 60%; (stařec) vede ny ku palmíe ad arborem palmae ro8b, palmovie, n.: po všie hořě, jenž palmo- wie málo okolo sebe mějieše palmis 193%. palmový, adj.: z listie palmoweho ex palmarum foliis 11%; košík palmowy palmiciam sportam 1082, Sbírka pramenů. Skupina I. Rada I. Číslo 8. olej ku palenie v lampč E 577 památka, f.: smiem-li svátosti tvé vzieti pro pamatku? in memoriam 140b; učiní jemu pamatku memoriam 141, památný, adj.: dnes jest pamatny den v klášteře anniversaria dies C 202b, pamatovánie, n., pHipomindni (sobě): svatého písma pamatowaníe medita- tiones 362. pamatovati, impf., . pamatovati, vzpomi- nati, pripominati si, uvażowaki, osla- vovafi: Epitaurus i ta vlast to až do dnešního dne pamatugij praedicat 168% (volně); přirostiž mi jazyk k dás- nuom, nebudu-lit tebe pamatowatí si non meminero 103°; téch v&éch pii- kladuov pamatugte 9?; tento vždy pamatowaffe na věčné zatracenie con- siderans 174%; to pamatugice comme- morantes 97%; pamatugie slova dfieve řečeného mistra sermonum recorda- batur 1755; pamatugmy slov svatého Pavla sermonis recordemur 199%; to mámy pamatowatína našem srdci men- tibus affligere 182%; pismo svaté prés cély den pamatowachu meditantes 114%; (bratří) jich skončenie vždy den pamatugy slavně dies celebratur C 207%; Pambus, m., jm. os.: Macharius a pam- bus Pambo rooP. pamět, f., pamét, pamatovänt, památka, bozor: což mi buoh ku pamíectí ráčil přivésti ad memoriam 2%; maj& na pamuetí písmo memor 1285; aby pamiet jich příkladuov úmysl vzbudila k dob- rým skutkóm exempli memoria 104; již sě jest toho dosti stalo za na&ie pamíeti nostris temporibus D 111%; bratřie jej (umírajícího světce) po- čechu velmi snažně držčti a žádajíce vzieti slavnû pamiet jeho skontenie glorioso patris cupientes termino de- corari D 1815; méj sé przi pamíetí attende tibimet ipsi 130b, na pozoru. pamétlivé, adv.: pismo svatć pamiet- liwie prés cëlû noc rozpominajic me- moriter 21b, pamétlivy, adj., pamdtny: sim sebe za- ptieti a pamietliwy kříž boží přijieti 13%, pamétny, adj., pamétni: jednoho dne pa- mietneho die anniversaria C 202%, Pammon, m., jm. os.: opata pamona Pammon $875; Mammon (sic) opat Pammon 86b, 37
Pafus, m., jm. místní: z města řečeného papus (sic) de Papho 170%; Paphus ACE ad t. páchati, impf: mnoho proti ňemu pa- chawffe multa contra sanctum mi- nantes 177% (odch.). pacholek, m., s/uka: pacholcy jeho rab; svym pacholkom pueris t. pacholicek, m., s/u žebníček: poslala Eufro- zyna velmi věrného pacholiczka fa- mulum C 202P. pacholík, m., Zoch: pacholik jíde z pe- lesé puer 77b, Pachumi, -ius, m., jm. os.: k svatému pachumij ad Pachomium 57b; ucenfk svatého pachumía s. Pachomii 57b. Pachynus, m., jm. místní: do města, jemuž diechu pachynvs Pachynum 167%. pak, conj.: ktož pak koli chtěl bohu sláZiti sed 172b; přišed pak jeden bratr autem 134%; potom pak v krát- kém času autem 196; pak sč sta, že jeho máti umřč autem 902, pak-li, conj.: pakli kdy duchové zlí jč- šitnú chválu u vašie mysli vzbudie si vero 9%; pakli jemu kto co nevrátil, nikdyt ho neupomínal si autem 84b; pakli toho nechcete sin autem 962, palati, impf., pidti: a (E ano) jim srdečko (E srdce) pala exuritur AE ad 104%, palenie, n.: ad 632. Palestin, m. — Palestińan: kakyt mají svar paleftynowe s Cypry inter Pa- laestinos et Cyprios 170b: nechajte mi mého paleftyna palaestritam 158b (neporozuméním). — Palestína: do paleftyna ad Palaestinam 43b; mezi paleftynem a mezi Ejiptem litus Pa- laestinae 159*; po všem paleftyníe per Palaestinam r6rb, palestinský, adj.: do paleftynske vlasti Palaestinae partes 119%; paleftyn- ffczíj sé korcie r70b, palma, f.: aby palmy mokly palmae 60%; (stařec) vede ny ku palmíe ad arborem palmae ro8b, palmovie, n.: po všie hořě, jenž palmo- wie málo okolo sebe mějieše palmis 193%. palmový, adj.: z listie palmoweho ex palmarum foliis 11%; košík palmowy palmiciam sportam 1082, Sbírka pramenů. Skupina I. Rada I. Číslo 8. olej ku palenie v lampč E 577 památka, f.: smiem-li svátosti tvé vzieti pro pamatku? in memoriam 140b; učiní jemu pamatku memoriam 141, památný, adj.: dnes jest pamatny den v klášteře anniversaria dies C 202b, pamatovánie, n., pHipomindni (sobě): svatého písma pamatowaníe medita- tiones 362. pamatovati, impf., . pamatovati, vzpomi- nati, pripominati si, uvażowaki, osla- vovafi: Epitaurus i ta vlast to až do dnešního dne pamatugij praedicat 168% (volně); přirostiž mi jazyk k dás- nuom, nebudu-lit tebe pamatowatí si non meminero 103°; téch v&éch pii- kladuov pamatugte 9?; tento vždy pamatowaffe na věčné zatracenie con- siderans 174%; to pamatugice comme- morantes 97%; pamatugie slova dfieve řečeného mistra sermonum recorda- batur 1755; pamatugmy slov svatého Pavla sermonis recordemur 199%; to mámy pamatowatína našem srdci men- tibus affligere 182%; pismo svaté prés cély den pamatowachu meditantes 114%; (bratří) jich skončenie vždy den pamatugy slavně dies celebratur C 207%; Pambus, m., jm. os.: Macharius a pam- bus Pambo rooP. pamět, f., pamét, pamatovänt, památka, bozor: což mi buoh ku pamíectí ráčil přivésti ad memoriam 2%; maj& na pamuetí písmo memor 1285; aby pamiet jich příkladuov úmysl vzbudila k dob- rým skutkóm exempli memoria 104; již sě jest toho dosti stalo za na&ie pamíeti nostris temporibus D 111%; bratřie jej (umírajícího světce) po- čechu velmi snažně držčti a žádajíce vzieti slavnû pamiet jeho skontenie glorioso patris cupientes termino de- corari D 1815; méj sé przi pamíetí attende tibimet ipsi 130b, na pozoru. pamétlivé, adv.: pismo svatć pamiet- liwie prés cëlû noc rozpominajic me- moriter 21b, pamétlivy, adj., pamdtny: sim sebe za- ptieti a pamietliwy kříž boží přijieti 13%, pamétny, adj., pamétni: jednoho dne pa- mietneho die anniversaria C 202%, Pammon, m., jm. os.: opata pamona Pammon $875; Mammon (sic) opat Pammon 86b, 37
Strana 578
578 pán, m.: věrné slúhy čekají svého pana dominum 1P; od toho pana, jenž bieše první pan v Římě a Romulo 159% (odch.); na pana boha vzpomínajte Dominum 3*; Kristus jest jim (dáb- lüm) kazoval mlééti jako pan Do- minus 184%, — Adj. possess. -6v: bez panowa védénie domino nesciente 146%. páň, adj., pánč: cestu panie vypravovati Domini G XX?, pancieř, f.: pancyerz viery lorica fidei 102%. pandox, m., hostinský: člověk jménem pandox G XX? (slovo cizí ponecháno, asi neporozuměním); v domu pan- dačia (sic) in pandochio t. XXb, v hospodě. — Adj. poss. -óv: pando- czowa (sic) dcera pandochis t. Panefus, m., jm. místní: v panefye (sic) v tom miesté in Panepho 62b. Panefysis, f., jm. místní: na púšti, ješto leZí bliz v panefifi] adiacet Panephysi D 111b; nedaleko od pnyfify (sic) a Pa- nephysi 1185; od Panyphyza AE ad t.; od Panıfıfı C ad t. panenský, adj.: o panenfkem duchovniem přicbytcě virginum 107%; do kláštera panenfkeho puellarum C 203*. panenstvie, n.: panenftwie odjieti pu- dorem rib; abyáte svého panenftwie chovaly castitatem 147%; odjal jie paneftwie concubuit cum ea C 208%. panenstvo, n., panenstvi: aby panénitwa chovala virginitate 37P. Panesus v. Panefus. paní, f., velitelka, pani, Zena: tu sé mu- sichom panie klanéti dominam 143°; ty, žádná pani, nepověděla s’ stavu svého domina C 209*; probudivsi sé ze sna ta panij mulier 3*; spasiti syna a svü paníf uxore ir2P. Panitysis v. Panefysis. panna, f£: (Mucius) uzíé pannu pféd sebá virginem 24b; — do kláštera, kdežto panny přčbýváchu in mona- sterium virginum 57; jinošě milováše jednu pannv duchovní virginem dei 159%; do kláštera svatých Panen vir- ginum D iri. panosé m. — Panoë, sluzebnik: panoffiem svým eunuchis 48b (volně); (pán) posla panoffi, aby nás z jčskyně vy- táhl servum 146%; (ďábel) sebrav své panoffie satellitibus 176%. — Rytíř: jednośtitny panoffie scutarius 166b (odch.). panoška, m., služebník: vsed na koráb s svymi panoffkami servulis AE ad 167%. panovánie, n.: rozkazovati ne podlé bazni bożie, ale podlć panowanie ex auctoritate 82*; dábelská (sic m. dá- belské) panowaníe uhaslo dominatio 1269. panovati, impf.: ktoż koli chce diśblóm panowatí, ten panug diéve hriechóm dominari, dominetur 15%; hlad ani żiezn jim nepanowaffe non esuriunt neque sitiunt 415; pokusenie mého téla to mi panvge dominantur mihi pas- siones 925; tehdy bude panowati kfivda a nepravda superabundabit 955; ciesaf panvge nad fisi regnare 166%, panstvie, n. — Moc: iżśdnyt neprosi svého panftwie u jiného nullus, quod suae ditionis est, ab alio deprecatur 185b. — Zboží: opustě vše své pan- ftwie cuncta 13%. paprslek, m.: (Antonius) uzřě nebesa odevíéna a paprflek velmi svétly ra- dium lucis 177%. Papus v. Pafus. pár, m.: par voluov par G XX*. pára, f.: skrzé vlhkost přielišnů aneb paru lidského přirozenie humoris a- bundantiam 31%; z ňehož (dolu) dieše para slaná humorem 40. pardovy, adj, pardi: ve lvovů (tvář) i v nedvézi i w pardowu pardorum 176b. pardus, m.: zvěř, jenž sluove pardus pardus 130%. Paretonie, n., jm. místní: do paretonye ad Paraetonium 166%. Partenio, n., jm. moře, ustrnulý latinský dativ: (poušť), jenž příleží moři Par- tenyo Parthenio mari 39h. páry, plur. £, máry: nesiechu Simeona na parach feretro 141%; (vozataje) pfinesechu na parach lecto 158%. pás, m.: do pała ad latera 13%; — ty s' stkvúcie čistoty pafvow davatel cin- gulum 103°, pásmička, pásnička,, f., zdstérka: (Arse- nius) mějieše pafmíczku v svém luoné pannum 985; pafnyczku ACE ad t.;
578 pán, m.: věrné slúhy čekají svého pana dominum 1P; od toho pana, jenž bieše první pan v Římě a Romulo 159% (odch.); na pana boha vzpomínajte Dominum 3*; Kristus jest jim (dáb- lüm) kazoval mlééti jako pan Do- minus 184%, — Adj. possess. -6v: bez panowa védénie domino nesciente 146%. páň, adj., pánč: cestu panie vypravovati Domini G XX?, pancieř, f.: pancyerz viery lorica fidei 102%. pandox, m., hostinský: člověk jménem pandox G XX? (slovo cizí ponecháno, asi neporozuměním); v domu pan- dačia (sic) in pandochio t. XXb, v hospodě. — Adj. poss. -óv: pando- czowa (sic) dcera pandochis t. Panefus, m., jm. místní: v panefye (sic) v tom miesté in Panepho 62b. Panefysis, f., jm. místní: na púšti, ješto leZí bliz v panefifi] adiacet Panephysi D 111b; nedaleko od pnyfify (sic) a Pa- nephysi 1185; od Panyphyza AE ad t.; od Panıfıfı C ad t. panenský, adj.: o panenfkem duchovniem přicbytcě virginum 107%; do kláštera panenfkeho puellarum C 203*. panenstvie, n.: panenftwie odjieti pu- dorem rib; abyáte svého panenftwie chovaly castitatem 147%; odjal jie paneftwie concubuit cum ea C 208%. panenstvo, n., panenstvi: aby panénitwa chovala virginitate 37P. Panesus v. Panefus. paní, f., velitelka, pani, Zena: tu sé mu- sichom panie klanéti dominam 143°; ty, žádná pani, nepověděla s’ stavu svého domina C 209*; probudivsi sé ze sna ta panij mulier 3*; spasiti syna a svü paníf uxore ir2P. Panitysis v. Panefysis. panna, f£: (Mucius) uzíé pannu pféd sebá virginem 24b; — do kláštera, kdežto panny přčbýváchu in mona- sterium virginum 57; jinošě milováše jednu pannv duchovní virginem dei 159%; do kláštera svatých Panen vir- ginum D iri. panosé m. — Panoë, sluzebnik: panoffiem svým eunuchis 48b (volně); (pán) posla panoffi, aby nás z jčskyně vy- táhl servum 146%; (ďábel) sebrav své panoffie satellitibus 176%. — Rytíř: jednośtitny panoffie scutarius 166b (odch.). panoška, m., služebník: vsed na koráb s svymi panoffkami servulis AE ad 167%. panovánie, n.: rozkazovati ne podlé bazni bożie, ale podlć panowanie ex auctoritate 82*; dábelská (sic m. dá- belské) panowaníe uhaslo dominatio 1269. panovati, impf.: ktoż koli chce diśblóm panowatí, ten panug diéve hriechóm dominari, dominetur 15%; hlad ani żiezn jim nepanowaffe non esuriunt neque sitiunt 415; pokusenie mého téla to mi panvge dominantur mihi pas- siones 925; tehdy bude panowati kfivda a nepravda superabundabit 955; ciesaf panvge nad fisi regnare 166%, panstvie, n. — Moc: iżśdnyt neprosi svého panftwie u jiného nullus, quod suae ditionis est, ab alio deprecatur 185b. — Zboží: opustě vše své pan- ftwie cuncta 13%. paprslek, m.: (Antonius) uzřě nebesa odevíéna a paprflek velmi svétly ra- dium lucis 177%. Papus v. Pafus. pár, m.: par voluov par G XX*. pára, f.: skrzé vlhkost přielišnů aneb paru lidského přirozenie humoris a- bundantiam 31%; z ňehož (dolu) dieše para slaná humorem 40. pardovy, adj, pardi: ve lvovů (tvář) i v nedvézi i w pardowu pardorum 176b. pardus, m.: zvěř, jenž sluove pardus pardus 130%. Paretonie, n., jm. místní: do paretonye ad Paraetonium 166%. Partenio, n., jm. moře, ustrnulý latinský dativ: (poušť), jenž příleží moři Par- tenyo Parthenio mari 39h. páry, plur. £, máry: nesiechu Simeona na parach feretro 141%; (vozataje) pfinesechu na parach lecto 158%. pás, m.: do pała ad latera 13%; — ty s' stkvúcie čistoty pafvow davatel cin- gulum 103°, pásmička, pásnička,, f., zdstérka: (Arse- nius) mějieše pafmíczku v svém luoné pannum 985; pafnyczku ACE ad t.;
Strana 579
(Ars.) mějieše pafmiczku pro ûstavné slzí utieranie 875; pafnyczku ACE ad t. pasti, pf., padnouti: padl k nohdm jeho procidens G XIX?*; (Agapitus) padl na tvář její irruit t. XX*%; neb sem padl, točíš shfčšil cecidi 75%. — V. také padndáu. pásti, impf.: (Simeon) pafyeffe ovcé pas- cebat r34b; (Jakub a Mojżiś) stéda path po pá&ti fuere pastores 1435; vlcie s berany budü fye spolu pafti pas- centur 19b. Pastor, m., jm. os.: opat paftor Pastor 134%. Pastoralia, plur. n., jm. místní, z lat.: na to miesto, jenž sluove poftoralia (sic) ad pastoralia 192P; Paftoralıa ACE ad t. pastucha, m.: pacholka jednoho paf- tuchy puerum quemdam, pastoris filium 23; andělé, kdyžto paftucham pravili božie narozenie pastoribus 187%. pastuška, m., pasdéek: (sañ) i oráčky i paftuffky v sč vsrkováše pastores 167%. pastva, f.: chodé po paftwíe ten oslíček cum pasceretur 51?. pata, f.: až do pat calcaneo tenus 147*; udefiv jej patama po boku calcibus 155b. patdesát, num.: za paddefat let quinqua- ginta 76%. patdesáty, num.: paddefata kapitola 201b, pátek, m.: v patek sexta feria 22%, jednoho dne, to jest v patek sexta Sabbati 140%. patnádste, num.: Appolonius v pieti- nadcte let vstáři bieše quindecim 15); věčší (bratr) bieše patnadctí let 1075; (Hilarion) bieše patnadcte let stár 154°; v pietinadcte letech jsúci s ním (žena s mužem) 1569, patriarcha, m.: Abraham patryarcha pa- triarchae 118%. patriti, impf.: počě patrzítí ciesař po peleši aspiciebat 49%; patrziz na mě, dokudž chceš vide 56P; nic nepatrzie na svá léta consideratione aetatis 113%; (Antonin) pode vesele smrti patrziti aspexit D 182b. pátý, num.: patu příhodu guintum 40b; pate quinto 1i20P, za pâté; — paty- nadcty den quintodecimo 104°, 579 Pavel, m., jm. os.: svatćho pawia 17b. Pavlín, m., 7m. os. Pavel: život svatého pawlína Pauli 147%; svatý pawlín Paulus 150%. pažě, f.: bych byl velmi brzo jie (ženy) nevzal pod pazí brachio 144%. pec, f.: do pecy do horké clibanum 111%. péci, impf: chléb chtiechu pecy co- quendi 111%, pecnec, pecník, m., bochánek: košík a v něm pět peczenczuow ACE ad 109%; puol pecznyka ječného ACE ad 105b. pété, f.: nižádné peczie pústenníčkové o svém pokrmu nemějiechu sollicitu- dinem 1P, o pokrm; abyšte peczi měli o přiebytcě svého života sollicitudo 188%; za to peczie neměj 32%, o to; otče, měj za mé peczi 45b; jemu jest peczíe nad námi cura 68%; na to peczí majé, abych... curam 171, o to; iZádné peczie na tě nemám cura 174b; na to najvětší peczí mějte, abyšte .. estote solliciti D 182%; nic světa tohoto neméj na peczí nihil cures 97b; ty (bože) této dívky peczi ral mieti curam G XVIII*, o dívku; váie tby i peczíe télesné curam 7b; svécká peczie cura saeculi 97?. pecenie, n.: chléb nebyl ejipského pe- czenie Aegyptii panis forma non cer- nitur ro8P. peëitÿ, adj., pečený: nic pecziteho ani vařeného 5%. pečlivý, adj.: pecžlíwa buď při pokušení sollicita ab insidiis G XX*; i počalo srdce její pecžlíwo býti v milování bázni boZie sollicitum t. XVIIT®, pekelný, adj.: sbor krále pekelneho dae- mones 6b; v uohni pekelnem inferni 455; plamen pekelny gehennae r74?. peklo, n.: aZ do pekla ad infernum 905; Kristus sstńpil do pekel inferna 115%; (brána) ješto vede do pekla ad mortem 5b (odch.). pěkný, adj., kezkj: piekne pozorovénie pulchrum 145*; dosti pieknv odpověd ucini blandum 149%; dceru, pannu velmi pieknu G XX; (dívka) piekne tváři t. XVIII?. pelesé, peleš, f., byloh, jeskyně, komůvka: vsed v svń pelefs speluncam 8b; v své peleffi intra speluncam 9%; do své peleffie 10%; pfóde dveimi jeho peleffij cellulae 495; tvá peleffie cella C 80. 37“
(Ars.) mějieše pafmiczku pro ûstavné slzí utieranie 875; pafnyczku ACE ad t. pasti, pf., padnouti: padl k nohdm jeho procidens G XIX?*; (Agapitus) padl na tvář její irruit t. XX*%; neb sem padl, točíš shfčšil cecidi 75%. — V. také padndáu. pásti, impf.: (Simeon) pafyeffe ovcé pas- cebat r34b; (Jakub a Mojżiś) stéda path po pá&ti fuere pastores 1435; vlcie s berany budü fye spolu pafti pas- centur 19b. Pastor, m., jm. os.: opat paftor Pastor 134%. Pastoralia, plur. n., jm. místní, z lat.: na to miesto, jenž sluove poftoralia (sic) ad pastoralia 192P; Paftoralıa ACE ad t. pastucha, m.: pacholka jednoho paf- tuchy puerum quemdam, pastoris filium 23; andělé, kdyžto paftucham pravili božie narozenie pastoribus 187%. pastuška, m., pasdéek: (sañ) i oráčky i paftuffky v sč vsrkováše pastores 167%. pastva, f.: chodé po paftwíe ten oslíček cum pasceretur 51?. pata, f.: až do pat calcaneo tenus 147*; udefiv jej patama po boku calcibus 155b. patdesát, num.: za paddefat let quinqua- ginta 76%. patdesáty, num.: paddefata kapitola 201b, pátek, m.: v patek sexta feria 22%, jednoho dne, to jest v patek sexta Sabbati 140%. patnádste, num.: Appolonius v pieti- nadcte let vstáři bieše quindecim 15); věčší (bratr) bieše patnadctí let 1075; (Hilarion) bieše patnadcte let stár 154°; v pietinadcte letech jsúci s ním (žena s mužem) 1569, patriarcha, m.: Abraham patryarcha pa- triarchae 118%. patriti, impf.: počě patrzítí ciesař po peleši aspiciebat 49%; patrziz na mě, dokudž chceš vide 56P; nic nepatrzie na svá léta consideratione aetatis 113%; (Antonin) pode vesele smrti patrziti aspexit D 182b. pátý, num.: patu příhodu guintum 40b; pate quinto 1i20P, za pâté; — paty- nadcty den quintodecimo 104°, 579 Pavel, m., jm. os.: svatćho pawia 17b. Pavlín, m., 7m. os. Pavel: život svatého pawlína Pauli 147%; svatý pawlín Paulus 150%. pažě, f.: bych byl velmi brzo jie (ženy) nevzal pod pazí brachio 144%. pec, f.: do pecy do horké clibanum 111%. péci, impf: chléb chtiechu pecy co- quendi 111%, pecnec, pecník, m., bochánek: košík a v něm pět peczenczuow ACE ad 109%; puol pecznyka ječného ACE ad 105b. pété, f.: nižádné peczie pústenníčkové o svém pokrmu nemějiechu sollicitu- dinem 1P, o pokrm; abyšte peczi měli o přiebytcě svého života sollicitudo 188%; za to peczie neměj 32%, o to; otče, měj za mé peczi 45b; jemu jest peczíe nad námi cura 68%; na to peczí majé, abych... curam 171, o to; iZádné peczie na tě nemám cura 174b; na to najvětší peczí mějte, abyšte .. estote solliciti D 182%; nic světa tohoto neméj na peczí nihil cures 97b; ty (bože) této dívky peczi ral mieti curam G XVIII*, o dívku; váie tby i peczíe télesné curam 7b; svécká peczie cura saeculi 97?. pecenie, n.: chléb nebyl ejipského pe- czenie Aegyptii panis forma non cer- nitur ro8P. peëitÿ, adj., pečený: nic pecziteho ani vařeného 5%. pečlivý, adj.: pecžlíwa buď při pokušení sollicita ab insidiis G XX*; i počalo srdce její pecžlíwo býti v milování bázni boZie sollicitum t. XVIIT®, pekelný, adj.: sbor krále pekelneho dae- mones 6b; v uohni pekelnem inferni 455; plamen pekelny gehennae r74?. peklo, n.: aZ do pekla ad infernum 905; Kristus sstńpil do pekel inferna 115%; (brána) ješto vede do pekla ad mortem 5b (odch.). pěkný, adj., kezkj: piekne pozorovénie pulchrum 145*; dosti pieknv odpověd ucini blandum 149%; dceru, pannu velmi pieknu G XX; (dívka) piekne tváři t. XVIII?. pelesé, peleš, f., byloh, jeskyně, komůvka: vsed v svń pelefs speluncam 8b; v své peleffi intra speluncam 9%; do své peleffie 10%; pfóde dveimi jeho peleffij cellulae 495; tvá peleffie cella C 80. 37“
Strana 580
580 pelesic&, f., brlúžek: u malé pelefficy in tugurio 109%, peléska, £., komůrka: udělal jsem sobě peleffku cellulam 86b; peleffko du- chovnieho ptiebytka cella 103%. Pelusian, m., jm. os.: Izdka a plufyana (sic) Pelusiano 1645; Pulfiana (sic) C ad t. Pelusium, n., jm. místní: do pelvfyvm města Pelusium 164%; miesto, ješto sluove pelviymvm (sic) Pelusium 128b, Pemen, m., jm. os.: svatého pemena opata Poemen 47%. pěna, f.: (pústenník) počě t&stiti pieni ven z üst spumas ı12®, ' pénie, n.: skonav své ne$pornie hodiny nebo pienie vespertina sollemnitate 122% (volně); zpieváchu jemu velmi smutné pienie jako nad umrlcem 176%. peniez, m.: kde sú tvoji peniezy, jesto s" byl shromazdil? nummi 131); tri sta Śilińkuov peńiez trecentos solidos 128; ktoZ milují peníezye pecunias 675; peniezy tvoji s tebú buďte na zatra- cenie pecunia 100b; kniehyť sú dobré a stojiet za ty peníezye valet tanti 55b. penieżek, m., penizek: (bratr) biese cos málo na poklad peniezkvow položil nummorum 163%. Penon v. Zenon. Penufius, Penusius v. Pinufius. Peor, m., jm. os.: pústenník, jemuž Peor diechu Pior 55b, perasty, peńćsty, adj.: pardus perziefty lsti diábelské ukazováše discoloriter 176b (volnč): perziafty ACE ad t. pernicé, f£: hlinéná pernícy vody na- brati scyphum 159P. Persa, f., jm. místní: pro ty líté pohany, jesto slovû perfa propter Persidem 142b; vlast, jesto perfa sluove 136P. pes, m.: bochnik jako ohlodany ode pfuow canibus 82, pést, f.: pieftif sé udefiv manu 151). pót, num.: piet dni a piet nocí quinque 40b; £ píetí otci 96%; — když bieše (Peor) v pietímezydfyetma letech vi- ginti et quinque 55b. Petr, m., jm. os: svaty petr apoštol Petrus sob, petr(u)Z&l, f.: zelinku użitećnń, to jest petruzíel... petroselinum 965; petr- ziel E ad t. pevnost, £: takové Zádosti od pewnofti neodpadnt a firmitate G. XVIIIb. pevný, adj: sá vZdy pewnlieiffíí vérni Skutci nežli pohádky vašč solidiora 2035; jest pewníiegie dobré činy okem viděti tenacius 5%; čistý život a pewnu vieru intemerata fides 186 2, i Piamon, m., jm. os.: o svatćm Piamonie Piammone 39b, pieséity, adj: stráné pieffczite arenosis 122b; suchá a piefczita vlast arenosa 165%, piesečný, adj.: v těch pustinách pie- fecznych arenosis 122), piesek, m.: piefkem jej přisypavše are- nae 23P. pieskovaty, adj. piscity: strané piefko- wate C ad 122b. pieskovity, adj, piséity: suché a piefko- wita vlast C ad 165b. piesn, f., píseň: piefni nebeské zpievajice hymnum 14%; tu modlu popové e- jipśti z uobyééjé s svymi piefníemí okolo toho chrámu nosiechu bac- chantium ritu 18% (volně). pieti, impf, péti, zpívavě odříhávati (hlas) jenZ chválu bohu píegieffe vox: canentis 114%; opét pocé pietí psallere 43%, biskup modlitbu piege neb fieká orationem faciat 33b (volné): kdyžto počé žalmy oby&jne pıeti psalmos cantaret 128%; (Antonius) počě z žal- táfé pietí psallebat 176?; druzí v žal- tári piegiechu psalmis inhaerebant 127b. : nichlati, impf., muchlati: dlaho jó (listy) pichiaw mezi rukama volvens r21b, píle, f., snaha: i co mi jest píle, bych já toto úsilé trpěl? guid necesse est 132% (odch.), nač je má snaha; nebudt pile často s pústeníky mluviti D 4%, neměj na péči, abys. pilnost, f:, péče, snaha: takovń pilnofti rodičuov svých chován biese (Anto- nius) Ze... tanta cura A 1%; biese tam (mnich) pilnoft maje slúže bohu operam dabat G XIX*, snaże se slou- żiti bohu. pilny, adj.: buoh jako dobrá hospoda svého rytieté byl pilen a dlužen jemu odplatiti biese 7b; jiź nim tebe (boha) nenie potiébie, aby ndmi pilen byl sic pro nobis sis sollicitatus 69%, aby ses o nás staral; nebuďť pylno s puste-
580 pelesic&, f., brlúžek: u malé pelefficy in tugurio 109%, peléska, £., komůrka: udělal jsem sobě peleffku cellulam 86b; peleffko du- chovnieho ptiebytka cella 103%. Pelusian, m., jm. os.: Izdka a plufyana (sic) Pelusiano 1645; Pulfiana (sic) C ad t. Pelusium, n., jm. místní: do pelvfyvm města Pelusium 164%; miesto, ješto sluove pelviymvm (sic) Pelusium 128b, Pemen, m., jm. os.: svatého pemena opata Poemen 47%. pěna, f.: (pústenník) počě t&stiti pieni ven z üst spumas ı12®, ' pénie, n.: skonav své ne$pornie hodiny nebo pienie vespertina sollemnitate 122% (volně); zpieváchu jemu velmi smutné pienie jako nad umrlcem 176%. peniez, m.: kde sú tvoji peniezy, jesto s" byl shromazdil? nummi 131); tri sta Śilińkuov peńiez trecentos solidos 128; ktoZ milují peníezye pecunias 675; peniezy tvoji s tebú buďte na zatra- cenie pecunia 100b; kniehyť sú dobré a stojiet za ty peníezye valet tanti 55b. penieżek, m., penizek: (bratr) biese cos málo na poklad peniezkvow položil nummorum 163%. Penon v. Zenon. Penufius, Penusius v. Pinufius. Peor, m., jm. os.: pústenník, jemuž Peor diechu Pior 55b, perasty, peńćsty, adj.: pardus perziefty lsti diábelské ukazováše discoloriter 176b (volnč): perziafty ACE ad t. pernicé, f£: hlinéná pernícy vody na- brati scyphum 159P. Persa, f., jm. místní: pro ty líté pohany, jesto slovû perfa propter Persidem 142b; vlast, jesto perfa sluove 136P. pes, m.: bochnik jako ohlodany ode pfuow canibus 82, pést, f.: pieftif sé udefiv manu 151). pót, num.: piet dni a piet nocí quinque 40b; £ píetí otci 96%; — když bieše (Peor) v pietímezydfyetma letech vi- ginti et quinque 55b. Petr, m., jm. os: svaty petr apoštol Petrus sob, petr(u)Z&l, f.: zelinku użitećnń, to jest petruzíel... petroselinum 965; petr- ziel E ad t. pevnost, £: takové Zádosti od pewnofti neodpadnt a firmitate G. XVIIIb. pevný, adj: sá vZdy pewnlieiffíí vérni Skutci nežli pohádky vašč solidiora 2035; jest pewníiegie dobré činy okem viděti tenacius 5%; čistý život a pewnu vieru intemerata fides 186 2, i Piamon, m., jm. os.: o svatćm Piamonie Piammone 39b, pieséity, adj: stráné pieffczite arenosis 122b; suchá a piefczita vlast arenosa 165%, piesečný, adj.: v těch pustinách pie- fecznych arenosis 122), piesek, m.: piefkem jej přisypavše are- nae 23P. pieskovaty, adj. piscity: strané piefko- wate C ad 122b. pieskovity, adj, piséity: suché a piefko- wita vlast C ad 165b. piesn, f., píseň: piefni nebeské zpievajice hymnum 14%; tu modlu popové e- jipśti z uobyééjé s svymi piefníemí okolo toho chrámu nosiechu bac- chantium ritu 18% (volně). pieti, impf, péti, zpívavě odříhávati (hlas) jenZ chválu bohu píegieffe vox: canentis 114%; opét pocé pietí psallere 43%, biskup modlitbu piege neb fieká orationem faciat 33b (volné): kdyžto počé žalmy oby&jne pıeti psalmos cantaret 128%; (Antonius) počě z žal- táfé pietí psallebat 176?; druzí v žal- tári piegiechu psalmis inhaerebant 127b. : nichlati, impf., muchlati: dlaho jó (listy) pichiaw mezi rukama volvens r21b, píle, f., snaha: i co mi jest píle, bych já toto úsilé trpěl? guid necesse est 132% (odch.), nač je má snaha; nebudt pile často s pústeníky mluviti D 4%, neměj na péči, abys. pilnost, f:, péče, snaha: takovń pilnofti rodičuov svých chován biese (Anto- nius) Ze... tanta cura A 1%; biese tam (mnich) pilnoft maje slúže bohu operam dabat G XIX*, snaże se slou- żiti bohu. pilny, adj.: buoh jako dobrá hospoda svého rytieté byl pilen a dlužen jemu odplatiti biese 7b; jiź nim tebe (boha) nenie potiébie, aby ndmi pilen byl sic pro nobis sis sollicitatus 69%, aby ses o nás staral; nebuďť pylno s puste-
Strana 581
níky často mluviti ACE ad D 4%, neměj na péči, abys. — Adv. -né: (Jan) na nás na każdeho pilnie vzhlede 4%, pozorně; i sém i tam pilníe hledéti considerare oculis 8b, Pinufius, m. jm. os.: Pinuphium 118; Penufya (sic) t.; Penuffia (sic) E ad t. písemce, n. spéisovánícko: toto pifemce čísti 153%. písmo, n. — Litery: kterć jest pífmo-h, čili smyslové? literae aby sč (dívka) prímu učila literas C 207b. — Písmo, spis: slova, ješto sú dřieve popsána v svatém pifmíe scrip- tura 9*; pifmo svaté pamatujé scrip- turas 156%; ukažte vy, máte-li kterým pifmem, by byla vaàé viera pohanská duostojnéj&ie neZli kféstanská 2049; że jich lež byla velmi ne(s)tydata, aby sé to nezdálo niZádnému lstivé pífmo ne refellenda quidem sententia videtur (= zdá se mi, že minění toho netřeba ani vyvraceti) 147 (překl. chybný). piščba, f., piskdni: pifftby uménie ar- tem musicam 12%, uméni pistécké. piséec, pistek, m., pistéc, hudebnik piskaë: že s' přirovnán jednomu pifftezy sym- phoniaco CF ad 11b; pífftiek jemu ot- povčdč 11b, piščéti, impf., pískaťť: pišťku, ještoť na kozici píffte, pokrmu sob& dobyvaje (— dobyvá) qui cantandi arte victum quaereret rib. Pithyrion, m., jm. os.: o svatém pitryonu (sic) Pithyrione 14b; Pitirionie C ad t.; od svatého Nytryona (sic) E ad t. píti, impf.: jiesti a z studničky vodu pití poculum sumere 29% (volně); vodu, kdyZto naleznieSe, tehdy pil bibebat 32%; jiem a piem bibo 75b, pitie, n., piźć, nápoj : v pitíf skrovnu byti in potu 38%; to jemu pokrm i pytie bieże (E bylo) ACE ad 32b. Pitrion v. Pithyrion. pláč, m.: v placzí a ve slzách in luctu 9%; ve dne i v noci na modlitbách 1 placzem trváše cum lacrimis 24b, čemu taký placz činíš? tantos clamores et planctus 85b. plaëtivy, adj. flacttoy: placztiwa flebilis 102b. plakänie, n.: co sé zabíjieX svym plaka- nym AE ad C 206%, opata Pinvfia A ad ktož bude prvé, když je mysl 201b, - 581 plakati, impf.: (pústenník) ležieše kviele a placzíe na svych modlitbách lugens flensque 9*; (sestra) počě plakatí la- crimas fundebat 57%; (člověk) má pila- kati pfód božím obliččjem plangere 97* ; ptáéci létáchu ščebecíce, jako by plakal quasi lugentes 141%; — kajé sé a placzie toho, což jest dřieve ob- me$kal lacrimans 99b, żeleje s pláčem toho; on toho počč piakati flebat r19*; poččch plakatí mnichového stavu plan- gere 144”; všichni jeho plakachu jako svého otcé luxerunt 208b; — blažený si, ze s’ tolik na své hřiechy plakal 87b, pro hříchy; — plakala za své hfiechy flevit 100%, pro. plamen, m.: vstúpich prostřěd plamene flammas 27b; věčný plamen gehenna 152b; plamen smilstvie uhasiti flam- mam 8%, plamenný, adj.: plamenne mučenie ignis tormenta 455; s vozem plamennym igneo 136). pláně, pláň, f.: plaň krásná campus 193%; planie ACE ad t. pláňovie, n., plané stromoví: stromy, planiowý (E planiewy) i jiné štiepie AE ad 30b (chyba m. palmové, ale nicméně svědectví slova pláňovie); (pláň) jenž planyow1e málo okolo sebe jmějíše (E měla) AE ad 193% (opět chyba). plápolati, impf.: tuť ruožč milosti ohnivú érvenosti plapola flammescunt 101% plápoliti, impf. plépolati. plodové cností jako barvami plapole rore. plást, m.: na skále plaft medu přilnul favum mellis 28b, plastee, m., p/dstek: nechav toho medo- vého plaftcye 28b. plášč, m.: (hostitelé) na&é plafftíe roz- trhali palliola 335; svým plafftíem pallio 452. plášč k, m., pláštík: zdvihli sú plafftiek pallium G XXb; rozvinuv plafftiek ACE ad 1082 pláti, impf.: ano jim srdečko pla exuritur C ad 194%. platiti, impf.: jáz na všaké léto platím a mám platítí jako svým hospodám pensionem adimplere 48%. plátno, n.: platno tka lina roob; (E- gypśti) obinugi těla svatých w platno linteamine D 181b, 1822,
níky často mluviti ACE ad D 4%, neměj na péči, abys. — Adv. -né: (Jan) na nás na każdeho pilnie vzhlede 4%, pozorně; i sém i tam pilníe hledéti considerare oculis 8b, Pinufius, m. jm. os.: Pinuphium 118; Penufya (sic) t.; Penuffia (sic) E ad t. písemce, n. spéisovánícko: toto pifemce čísti 153%. písmo, n. — Litery: kterć jest pífmo-h, čili smyslové? literae aby sč (dívka) prímu učila literas C 207b. — Písmo, spis: slova, ješto sú dřieve popsána v svatém pifmíe scrip- tura 9*; pifmo svaté pamatujé scrip- turas 156%; ukažte vy, máte-li kterým pifmem, by byla vaàé viera pohanská duostojnéj&ie neZli kféstanská 2049; że jich lež byla velmi ne(s)tydata, aby sé to nezdálo niZádnému lstivé pífmo ne refellenda quidem sententia videtur (= zdá se mi, že minění toho netřeba ani vyvraceti) 147 (překl. chybný). piščba, f., piskdni: pifftby uménie ar- tem musicam 12%, uméni pistécké. piséec, pistek, m., pistéc, hudebnik piskaë: že s' přirovnán jednomu pifftezy sym- phoniaco CF ad 11b; pífftiek jemu ot- povčdč 11b, piščéti, impf., pískaťť: pišťku, ještoť na kozici píffte, pokrmu sob& dobyvaje (— dobyvá) qui cantandi arte victum quaereret rib. Pithyrion, m., jm. os.: o svatém pitryonu (sic) Pithyrione 14b; Pitirionie C ad t.; od svatého Nytryona (sic) E ad t. píti, impf.: jiesti a z studničky vodu pití poculum sumere 29% (volně); vodu, kdyZto naleznieSe, tehdy pil bibebat 32%; jiem a piem bibo 75b, pitie, n., piźć, nápoj : v pitíf skrovnu byti in potu 38%; to jemu pokrm i pytie bieże (E bylo) ACE ad 32b. Pitrion v. Pithyrion. pláč, m.: v placzí a ve slzách in luctu 9%; ve dne i v noci na modlitbách 1 placzem trváše cum lacrimis 24b, čemu taký placz činíš? tantos clamores et planctus 85b. plaëtivy, adj. flacttoy: placztiwa flebilis 102b. plakänie, n.: co sé zabíjieX svym plaka- nym AE ad C 206%, opata Pinvfia A ad ktož bude prvé, když je mysl 201b, - 581 plakati, impf.: (pústenník) ležieše kviele a placzíe na svych modlitbách lugens flensque 9*; (sestra) počě plakatí la- crimas fundebat 57%; (člověk) má pila- kati pfód božím obliččjem plangere 97* ; ptáéci létáchu ščebecíce, jako by plakal quasi lugentes 141%; — kajé sé a placzie toho, což jest dřieve ob- me$kal lacrimans 99b, żeleje s pláčem toho; on toho počč piakati flebat r19*; poččch plakatí mnichového stavu plan- gere 144”; všichni jeho plakachu jako svého otcé luxerunt 208b; — blažený si, ze s’ tolik na své hřiechy plakal 87b, pro hříchy; — plakala za své hfiechy flevit 100%, pro. plamen, m.: vstúpich prostřěd plamene flammas 27b; věčný plamen gehenna 152b; plamen smilstvie uhasiti flam- mam 8%, plamenný, adj.: plamenne mučenie ignis tormenta 455; s vozem plamennym igneo 136). pláně, pláň, f.: plaň krásná campus 193%; planie ACE ad t. pláňovie, n., plané stromoví: stromy, planiowý (E planiewy) i jiné štiepie AE ad 30b (chyba m. palmové, ale nicméně svědectví slova pláňovie); (pláň) jenž planyow1e málo okolo sebe jmějíše (E měla) AE ad 193% (opět chyba). plápolati, impf.: tuť ruožč milosti ohnivú érvenosti plapola flammescunt 101% plápoliti, impf. plépolati. plodové cností jako barvami plapole rore. plást, m.: na skále plaft medu přilnul favum mellis 28b, plastee, m., p/dstek: nechav toho medo- vého plaftcye 28b. plášč, m.: (hostitelé) na&é plafftíe roz- trhali palliola 335; svým plafftíem pallio 452. plášč k, m., pláštík: zdvihli sú plafftiek pallium G XXb; rozvinuv plafftiek ACE ad 1082 pláti, impf.: ano jim srdečko pla exuritur C ad 194%. platiti, impf.: jáz na všaké léto platím a mám platítí jako svým hospodám pensionem adimplere 48%. plátno, n.: platno tka lina roob; (E- gypśti) obinugi těla svatých w platno linteamine D 181b, 1822,
Strana 582
582 platný, adj.: což mi platno, že sem opustil vlast quid prodest C ad 144%. plavati, impf. plawamy nebezpečně na tomto světě navigamus 78%; v kterém moři má dci plawa? qualis pelagus captivam ducit illam faciem C 204* (volné). plavba, f£: zaplatiti nájem od plawby naulum 166%. plavec, m.: mûdii plawcy nautae 1045; plawcy poóéchu volati nautis 105. plavenie, n., plavba: zaplatiti nájem od plawenie C ad 166%. plece, n.: (póstennika) pfinesechu do klaśtera na plecy humeris 112; vzem na plecy kośś humeris 118%. plen, m., plenění, hořiíst: (Tzmahelové) nebiechu sé k boji plipravili, ale kv plenv ad praedandum 1435; co j' plenu odjato modlám pohanskym! spolia 201*; zájem odejmeš a plemeno (sic) navrátíš praedam D 3^. pleniti, impf.: (sai) plenfeffe všicku vlast vastabat 167b. plésti, impf: (Jan) popruhy z listie palmového pletieffie texens 11%; aby pletlí košíky texentes 43%; na pletene stolici sedile de scirpo C 139%. pleva, £: volové budú plewy paleis 19b. plňenie, n.: plňeníe bozie vuole 13°. plniti, impf.: aby svaté pokánie ptijmüc plnilf 35; plníec jeho prikázanie ob, chté plniti poslu&enstvie 245; v tom utrpení třetí týden plnie 28b. pinost, f.: (Mucius) obdržč plnoft milosti u hospodina plenitudinem 24P. pinûti, pinutie v. 27un-. plný, adj.: plne kość chleba na prázdné stoly nesáce plenas sportas 21*; jsa pln duclia svatého repletus 61*; kdyZ sé plny rok dokona totus annus IOI*; drahé véci a plny chuti roib; když by tomu plny týden completa 130b; że jich (zástupů) okolo ňeho bieše plno ut soliduto repleretur 163%; — jehožto vplníe nesnadně který jazyk vypraví 16%, u-plné =v plnosti, dokonale, všecky věci vplnie znáše D 3%. — Adv. -č: naučivše jej lépe i plñiege pismu C ad 24b. plod, m.: plodowe v$éch svatých roz- ličných cností germina ror* (odch.); pramen svého plodu "generis 142b, jiesti (žena) neměla ižádného plodu fructus 156; proč (ďábel) zbil jemu jeho plod dčtí? 185b. plodistvý, adj.: kteráž byla wíegfie (sic) uberiora 12b. ploditi, imp£.: plodieffe sé jem' (mnichovi na zahrádce) tak krásné, jako by mohl poZádati fructificare 108b; (mnich) vrté s6 i sóm i tam, nemuoZt dobté ovocé ploditi fructificare 132); vzdalte sé ode mne vy všickni, ješto nepravdu plodite operamini iniquitatem 9b, či- níte; svaty Appolonius jé sé své bratří napomínati a řka, aby druh piéd druhem [pokoru] plodílí 17%; křivdu plodifs iniuste agis 34^; neplodte zlosti odite malum 120) (volně). plodný, adj.: zemi jalovń obrótichu (sedláci), že by velmi plodna ad totius fecunditatis verterent ubertatem 3ob. plodifti- plovati, impf.: v kterém mofi mó dci plowa E ad C zo4%; (Hilarion) mezi ostrovy plowal A ad 168. plovúcí, adj.: (Elenus) uzřě studničku živým plamenem (sic m. pramenem) plowucf lenibus repletum fluentis 29%; aby člověk vščcky zemské věci pféd sé plvcye (sic) vidél defluere 102%, prchající. plozenie, n.: hřiechu i nečistoty plozenie ACE ad 202%, činění. pluh, m.: držě za pluh aratrum 143%. plunie, n., plutí, plavba: Ze sé zrusichu tasové ku plunif navigationis tempora 171b. i pl unüti, p£., plivnouti: prékûs sobè jazyk, i plínv té žencč mezi oči exspuit 148%, plnu A ad t.; plinuw jemu mezi oči sputaculum ingeminans 189%; plnuw A ad t. pľunutie, n., plivnutí: neb by snad plnutie (C plynutie) jim pfórusilo modlitvy ACE ad 11749. Plusian v. Pelusian. plûti, impf., plouti, téci, rozplyvati se: kdyZ plowíechom po Nilu navigantes 40b; Ilarion plu do Sicilie navigabat 166^; (padouchové) potéchu sé mocovati, zda by mohli po nich plutí ut ad navi- gationem pervenirent 1685; mezi ostro- vy plawa (sic m. plova) navigans t.; slzy z jeho ofi plowiechu AC ad 1o1*; coż koli jiej (dtvce) z chriepi piowieffe
582 platný, adj.: což mi platno, že sem opustil vlast quid prodest C ad 144%. plavati, impf. plawamy nebezpečně na tomto světě navigamus 78%; v kterém moři má dci plawa? qualis pelagus captivam ducit illam faciem C 204* (volné). plavba, f£: zaplatiti nájem od plawby naulum 166%. plavec, m.: mûdii plawcy nautae 1045; plawcy poóéchu volati nautis 105. plavenie, n., plavba: zaplatiti nájem od plawenie C ad 166%. plece, n.: (póstennika) pfinesechu do klaśtera na plecy humeris 112; vzem na plecy kośś humeris 118%. plen, m., plenění, hořiíst: (Tzmahelové) nebiechu sé k boji plipravili, ale kv plenv ad praedandum 1435; co j' plenu odjato modlám pohanskym! spolia 201*; zájem odejmeš a plemeno (sic) navrátíš praedam D 3^. pleniti, impf.: (sai) plenfeffe všicku vlast vastabat 167b. plésti, impf: (Jan) popruhy z listie palmového pletieffie texens 11%; aby pletlí košíky texentes 43%; na pletene stolici sedile de scirpo C 139%. pleva, £: volové budú plewy paleis 19b. plňenie, n.: plňeníe bozie vuole 13°. plniti, impf.: aby svaté pokánie ptijmüc plnilf 35; plníec jeho prikázanie ob, chté plniti poslu&enstvie 245; v tom utrpení třetí týden plnie 28b. pinost, f.: (Mucius) obdržč plnoft milosti u hospodina plenitudinem 24P. pinûti, pinutie v. 27un-. plný, adj.: plne kość chleba na prázdné stoly nesáce plenas sportas 21*; jsa pln duclia svatého repletus 61*; kdyZ sé plny rok dokona totus annus IOI*; drahé véci a plny chuti roib; když by tomu plny týden completa 130b; że jich (zástupů) okolo ňeho bieše plno ut soliduto repleretur 163%; — jehožto vplníe nesnadně který jazyk vypraví 16%, u-plné =v plnosti, dokonale, všecky věci vplnie znáše D 3%. — Adv. -č: naučivše jej lépe i plñiege pismu C ad 24b. plod, m.: plodowe v$éch svatých roz- ličných cností germina ror* (odch.); pramen svého plodu "generis 142b, jiesti (žena) neměla ižádného plodu fructus 156; proč (ďábel) zbil jemu jeho plod dčtí? 185b. plodistvý, adj.: kteráž byla wíegfie (sic) uberiora 12b. ploditi, imp£.: plodieffe sé jem' (mnichovi na zahrádce) tak krásné, jako by mohl poZádati fructificare 108b; (mnich) vrté s6 i sóm i tam, nemuoZt dobté ovocé ploditi fructificare 132); vzdalte sé ode mne vy všickni, ješto nepravdu plodite operamini iniquitatem 9b, či- níte; svaty Appolonius jé sé své bratří napomínati a řka, aby druh piéd druhem [pokoru] plodílí 17%; křivdu plodifs iniuste agis 34^; neplodte zlosti odite malum 120) (volně). plodný, adj.: zemi jalovń obrótichu (sedláci), že by velmi plodna ad totius fecunditatis verterent ubertatem 3ob. plodifti- plovati, impf.: v kterém mofi mó dci plowa E ad C zo4%; (Hilarion) mezi ostrovy plowal A ad 168. plovúcí, adj.: (Elenus) uzřě studničku živým plamenem (sic m. pramenem) plowucf lenibus repletum fluentis 29%; aby člověk vščcky zemské věci pféd sé plvcye (sic) vidél defluere 102%, prchající. plozenie, n.: hřiechu i nečistoty plozenie ACE ad 202%, činění. pluh, m.: držě za pluh aratrum 143%. plunie, n., plutí, plavba: Ze sé zrusichu tasové ku plunif navigationis tempora 171b. i pl unüti, p£., plivnouti: prékûs sobè jazyk, i plínv té žencč mezi oči exspuit 148%, plnu A ad t.; plinuw jemu mezi oči sputaculum ingeminans 189%; plnuw A ad t. pľunutie, n., plivnutí: neb by snad plnutie (C plynutie) jim pfórusilo modlitvy ACE ad 11749. Plusian v. Pelusian. plûti, impf., plouti, téci, rozplyvati se: kdyZ plowíechom po Nilu navigantes 40b; Ilarion plu do Sicilie navigabat 166^; (padouchové) potéchu sé mocovati, zda by mohli po nich plutí ut ad navi- gationem pervenirent 1685; mezi ostro- vy plawa (sic m. plova) navigans t.; slzy z jeho ofi plowiechu AC ad 1o1*; coż koli jiej (dtvce) z chriepi piowieffe
Strana 583
196%; vosk pluowe piśd uohňem li- quescit 178b. plvati, impf., plivati: pro přílišné trápenie krví jest plwala (Eufrosyna) G XIXb; (opat) krví. plwal C ad 41b. plynüti, impf., plouti: (Hilarion) myslése do ostrova za moïe plynvti navigare 165), pnieti, impf., vise/z: u každé diery pnieffe lahvička dependebant 65%. Pnifysa v. Panefysis. po, praep. — S akk.: po wffie czafy per omne tempus 87b; — po dneffníj de amodo 89b, ode dne$ka; po dneffníj deh ex hodierna die 53°; po dneffnij dden neuciniím niZádnému nic zlého ab hodie 85*; — Antoní posla poü misit et vocavit eum ad se 56%, pro něj; jda po ní (vodu) iret haurire aquam 132%; přijidechu jiní úředníci po ňeho prop- ter ilum 140% — S lokálem: po fuchu svýma nohama po tiech hlu- bínach chodili 2%; po míeftie jdúce per civitatem 33P; hospodin syny izrahel- ské po pufftí krmil per desertum 91*; v$icni tak déláchu bez přčstánie po fwych peleffiech per cellulas 114); v těch pustinách piesečných jest znáti sled jako po fníchu 123%; ktož chodí po fwietlu, neurazí sě 25, ve světle; febií, po nemz lidi do nebes vedeš 102%; — staří zlí obyčěji člověka táhnú po fobie 8%, za sebou; péči tohoto světa po fobie pustive post tergum iaciens 9®; pojidechu jedni napféd, druzí po nas 21%; — po ma- lych dnech post dies paucos ro*; ne po welike cžafu G XVIII9%; když již by po puol nocy 176%; — pokrmu sobě po fwu ruku dobyvajé labore manuum 6%, svýma rukama; vše, což biechu po ňem bratřie poslali 166%, po něm jako po poslu; po wedru a po mrazye tě zhu- bím per aestus et frigora 155%, vedrem a mrazem; uzfóchuom po tmie, ano.. A ad 146%; ktoż chodi po fwietlu in luce 25»; (Hilarion) upatfi po mefyecy, ano na ń klopoci koni splendente luna 155b, ve svitu měsíčním; — po pilmv svatého Pavla secundum apostolum 119b, podle pisma; nic po jich radie netiñme ex monitis 1845; vzvédév po Jich rzieczi, że jest on (Mojžíš) to byl ex 583 relatione 77*; (biskup) po oblicziegi każ- dého úmysl znamenáše per facies 88%; jakýchž jest (ďábel) činuov, takýž bieše i po twarzí in vultu 174"; — každého jich odved po gednom oblášť 39; (stařec) uzřě dva sediec na koních a nesûce po welikem brziemení portantes uter- que lignum unum 5ob. — PfedloZka opakována: po tiech po wifiech wlal- tech in omnibus illis regionibus 18b. pobéhlj, adj. sbZAy (s meo): "dostit jest byla ukrutná muka pobiehiemv fugitivo 112b, poběhnůúti, pf., (Po) běžetí: (lidé) z toho domku pobiezechu proruunt 35P; po- biehne-lit na tě (lvice) venerit 54*; poznav jé (mnichy), nikame nepobieze non refugit 110%; v tu dobu dva lvy pobiezeffta z dolejšie púště currentes 152%; pobiehl jest mimo ň vlk transi- livit 1555; jako by nebylo na jednom [poslu] dosti, jedni (sic m. jeden po druhém) opopluchu (sic m. poběžechu) a praviece, Ze... 168b; pobieziechu AC ad t. . pobiezëti, impf.: poté jich (padouchü) pobiezyeti iubet 23b; Pavel, ten po- biezyeffe hosté cogebat 150. pobiti, pf.: pobili smy vieru pohanskü debellavimus 204?. pobitie, n.: ciesaři Theodozí prospěšné vítěžstvie aneb pobitie dal védéti irrup- tiones D 5?. pobiedóti, pf., poblednouti: tvář biese pobiediela pro velikć utrpenie emar- cuit C 2052. poblednüti, pf.: tvář jejie byla pobledla E ad C 2052. pobrati, pf.: (padouchove) vse mu po- brachu 23%; jichžto těla lidé té vlasti se vším duostojenstvím sú pobrana (sic m. pobrali) sunt percepta 126b; poberuc vše oruZie, bojijmeZ snaZné arma corripite 176b, uchopíce. pobuditi v. probuditi. pobyti, pf.: v této (pelesi) nynie pobud repausa 52b; jsa tiem vesel, že tu aspoň málo časuov u pokojíku pobude vi- veret 169%; žádáše jeden z nich, aby je&te (Antonius) s ním pobyl ut largius eidem suam praesentiam indulgeret 207W (volně). pocélovánie, n.: s svým pocyelowaním mile ny prijé osculo 21%,
196%; vosk pluowe piśd uohňem li- quescit 178b. plvati, impf., plivati: pro přílišné trápenie krví jest plwala (Eufrosyna) G XIXb; (opat) krví. plwal C ad 41b. plynüti, impf., plouti: (Hilarion) myslése do ostrova za moïe plynvti navigare 165), pnieti, impf., vise/z: u každé diery pnieffe lahvička dependebant 65%. Pnifysa v. Panefysis. po, praep. — S akk.: po wffie czafy per omne tempus 87b; — po dneffníj de amodo 89b, ode dne$ka; po dneffníj deh ex hodierna die 53°; po dneffnij dden neuciniím niZádnému nic zlého ab hodie 85*; — Antoní posla poü misit et vocavit eum ad se 56%, pro něj; jda po ní (vodu) iret haurire aquam 132%; přijidechu jiní úředníci po ňeho prop- ter ilum 140% — S lokálem: po fuchu svýma nohama po tiech hlu- bínach chodili 2%; po míeftie jdúce per civitatem 33P; hospodin syny izrahel- ské po pufftí krmil per desertum 91*; v$icni tak déláchu bez přčstánie po fwych peleffiech per cellulas 114); v těch pustinách piesečných jest znáti sled jako po fníchu 123%; ktož chodí po fwietlu, neurazí sě 25, ve světle; febií, po nemz lidi do nebes vedeš 102%; — staří zlí obyčěji člověka táhnú po fobie 8%, za sebou; péči tohoto světa po fobie pustive post tergum iaciens 9®; pojidechu jedni napféd, druzí po nas 21%; — po ma- lych dnech post dies paucos ro*; ne po welike cžafu G XVIII9%; když již by po puol nocy 176%; — pokrmu sobě po fwu ruku dobyvajé labore manuum 6%, svýma rukama; vše, což biechu po ňem bratřie poslali 166%, po něm jako po poslu; po wedru a po mrazye tě zhu- bím per aestus et frigora 155%, vedrem a mrazem; uzfóchuom po tmie, ano.. A ad 146%; ktoż chodi po fwietlu in luce 25»; (Hilarion) upatfi po mefyecy, ano na ń klopoci koni splendente luna 155b, ve svitu měsíčním; — po pilmv svatého Pavla secundum apostolum 119b, podle pisma; nic po jich radie netiñme ex monitis 1845; vzvédév po Jich rzieczi, że jest on (Mojžíš) to byl ex 583 relatione 77*; (biskup) po oblicziegi każ- dého úmysl znamenáše per facies 88%; jakýchž jest (ďábel) činuov, takýž bieše i po twarzí in vultu 174"; — každého jich odved po gednom oblášť 39; (stařec) uzřě dva sediec na koních a nesûce po welikem brziemení portantes uter- que lignum unum 5ob. — PfedloZka opakována: po tiech po wifiech wlal- tech in omnibus illis regionibus 18b. pobéhlj, adj. sbZAy (s meo): "dostit jest byla ukrutná muka pobiehiemv fugitivo 112b, poběhnůúti, pf., (Po) běžetí: (lidé) z toho domku pobiezechu proruunt 35P; po- biehne-lit na tě (lvice) venerit 54*; poznav jé (mnichy), nikame nepobieze non refugit 110%; v tu dobu dva lvy pobiezeffta z dolejšie púště currentes 152%; pobiehl jest mimo ň vlk transi- livit 1555; jako by nebylo na jednom [poslu] dosti, jedni (sic m. jeden po druhém) opopluchu (sic m. poběžechu) a praviece, Ze... 168b; pobieziechu AC ad t. . pobiezëti, impf.: poté jich (padouchü) pobiezyeti iubet 23b; Pavel, ten po- biezyeffe hosté cogebat 150. pobiti, pf.: pobili smy vieru pohanskü debellavimus 204?. pobitie, n.: ciesaři Theodozí prospěšné vítěžstvie aneb pobitie dal védéti irrup- tiones D 5?. pobiedóti, pf., poblednouti: tvář biese pobiediela pro velikć utrpenie emar- cuit C 2052. poblednüti, pf.: tvář jejie byla pobledla E ad C 2052. pobrati, pf.: (padouchove) vse mu po- brachu 23%; jichžto těla lidé té vlasti se vším duostojenstvím sú pobrana (sic m. pobrali) sunt percepta 126b; poberuc vše oruZie, bojijmeZ snaZné arma corripite 176b, uchopíce. pobuditi v. probuditi. pobyti, pf.: v této (pelesi) nynie pobud repausa 52b; jsa tiem vesel, že tu aspoň málo časuov u pokojíku pobude vi- veret 169%; žádáše jeden z nich, aby je&te (Antonius) s ním pobyl ut largius eidem suam praesentiam indulgeret 207W (volně). pocélovánie, n.: s svým pocyelowaním mile ny prijé osculo 21%,
Strana 584
584 7] I pocólovati, pf.: pocyelowachu nas oscula- bantur 21*; pocyelowach jeho nohy svaté osculatus sum vestigia 140b; po- cyelowaw télo s plátem in flebile os- culum ruens rs1P (volně); (bratr) po- czelowal tváti její osculatus est vultum G XXe, pocéstnik, m., pocestný, poutník: pomáhaj buoh, poczeftnícze laborator 78b (odch.). pocčstný, adj.: (mnisi) bratfi pocyeftnym dávají pokrm advenientes fratres 123%; sedm tovařiškuov poczeftnych septem simul comitantes 4%; ku pocyeftnym mnichóm ad peregrinos 1712; ztravici poczeftnu sobé nesáce AE ad 162%, na cestu; mnozí dobrá diela činie, po- cyeftneho pfijimajice hospitalitatem sectantes ob (volné); abychom po- cyeftne jako boha přijímali adventan- tes 21b, poč v. čso. počátek, m.: na poczatcye in initiis 164; což koli jest z boha, to má poczatek pokorný principio 82%; na poczatcye püástennfkuov inter anachoretarum principia 127b, poéekati, pf, poëkati: sluho boží, po- czekaí exspecta 201*; poczekag ma- ličko 6b. poéestny, adj.: aby &isté poczefftnv po- stavú oklamali per speciem hone- statis 184%; (mudrci) podivivée sé jeho pomluvám müdrym, inhed poczeftne odpustenie poó&Sta bráti cum honori- fico salutatu 205% muž pocżeftny vÉem honorabilis omnibus G XVII», vážený u všech. počet, m.: mámy poczet vzdáti v&éch na&ich skutkuov rationem 129b, poet ze skutků; abyšte vydali poczet va- Sich skutkuov rationem 195%. počieti, pf.: poczie pilně hledéti consi- derare coepit 8b, probudivši sč ze sna ta paní, svému vévodč pocze praviti in- dicavit 3% (pústenník) poczie sč sám k sobě diviti miratus est 8%; (stařec) by ustavičen v svých skutciech po- czatych in incepto opere 75%; poczete pravenie chci dokonati coeptum opus 1535; pfilożim snażenstvie k tomuto poczatemv dielu destinato operi 153P; poczen od manželských (sic m. naj- mlazších) bratří incipiens 89b; cožť již uzfie, ano {ye poczalo quorum conspiciunt in actu initium 186%; — (panna) pocžala jest s ním (s rytířem) concepit C 208%; od něhožto (rytíře) ona pocžala G Xxb, pocinati, impf.: ty hodiny nebo mod- litby (mnichové) takto poczinachu incipiunt 113%; poczina fye kapitola prvá 41; to fye všecko z diábla po- czína sunt 82%, má počátek, původ. počísti, pf., napočítati: mnichuov desčt tisícuov nám poczite decem milia monachorum ibi haberi comperimus 33) (volně). počítati, impf.: nebo jest nepoczital Eliáš minutého času non computabat 175P; — ten jistý, na ňehož tu ohyzdu poczitachu qui calumniam patiebatur 60b (volně), jehož tím vinili; toho, jehož pocžytachu vinníkem C ad 41, pokládali za vinníka. počstiti, pf.: dary svými nás poctichu 33h. poćstivy, adj., pocestny: (Pinufius) biese každému vzácen, že bieše velmi poctí- wy pro reverentia 118b; (ďáblové) vzímají na sé poctíwe tváli familiares species 184% (odch.); (Antonín) sestry své pocztiewu péči jmějieše honestam curam A 12. — Adv. -é: tělo (mrtvé) v modlitebnici pocztiwie poloziti G XXb, poëûti, pf., pocititi: slibujit, żet poczige, koho: na sě povabuje debet scire 176b. počrnati, pf., zčernati: uzřěchom slunce, ano poczrnalo nigrescentem 145b, pod, praep. — S akk.: poklady zlata pod zemif schovaného sub terram 26b (možná, že: pod zemí); Zachař položi jej (plášť) pod nohy subtus pedes 70b, — S instr.: pod drziewem sub arbore 97b; řka, že je veš svět pod jeho ruku orbem terrarum manu sua teneri 183b; on nám (své skutky) pod cyzy ofobu pravieše sub alterius persona 33%, pod cizím jménem. podál, adv., opodál: v svých chalúpkách podal bydlechu 1; podal od kláštera haud procul 13% když odjide podal longius 98%; pohřebtež jeho (Marina) podal od kláštera longe a monasterio C 208 b.
584 7] I pocólovati, pf.: pocyelowachu nas oscula- bantur 21*; pocyelowach jeho nohy svaté osculatus sum vestigia 140b; po- cyelowaw télo s plátem in flebile os- culum ruens rs1P (volně); (bratr) po- czelowal tváti její osculatus est vultum G XXe, pocéstnik, m., pocestný, poutník: pomáhaj buoh, poczeftnícze laborator 78b (odch.). pocčstný, adj.: (mnisi) bratfi pocyeftnym dávají pokrm advenientes fratres 123%; sedm tovařiškuov poczeftnych septem simul comitantes 4%; ku pocyeftnym mnichóm ad peregrinos 1712; ztravici poczeftnu sobé nesáce AE ad 162%, na cestu; mnozí dobrá diela činie, po- cyeftneho pfijimajice hospitalitatem sectantes ob (volné); abychom po- cyeftne jako boha přijímali adventan- tes 21b, poč v. čso. počátek, m.: na poczatcye in initiis 164; což koli jest z boha, to má poczatek pokorný principio 82%; na poczatcye püástennfkuov inter anachoretarum principia 127b, poéekati, pf, poëkati: sluho boží, po- czekaí exspecta 201*; poczekag ma- ličko 6b. poéestny, adj.: aby &isté poczefftnv po- stavú oklamali per speciem hone- statis 184%; (mudrci) podivivée sé jeho pomluvám müdrym, inhed poczeftne odpustenie poó&Sta bráti cum honori- fico salutatu 205% muž pocżeftny vÉem honorabilis omnibus G XVII», vážený u všech. počet, m.: mámy poczet vzdáti v&éch na&ich skutkuov rationem 129b, poet ze skutků; abyšte vydali poczet va- Sich skutkuov rationem 195%. počieti, pf.: poczie pilně hledéti consi- derare coepit 8b, probudivši sč ze sna ta paní, svému vévodč pocze praviti in- dicavit 3% (pústenník) poczie sč sám k sobě diviti miratus est 8%; (stařec) by ustavičen v svých skutciech po- czatych in incepto opere 75%; poczete pravenie chci dokonati coeptum opus 1535; pfilożim snażenstvie k tomuto poczatemv dielu destinato operi 153P; poczen od manželských (sic m. naj- mlazších) bratří incipiens 89b; cožť již uzfie, ano {ye poczalo quorum conspiciunt in actu initium 186%; — (panna) pocžala jest s ním (s rytířem) concepit C 208%; od něhožto (rytíře) ona pocžala G Xxb, pocinati, impf.: ty hodiny nebo mod- litby (mnichové) takto poczinachu incipiunt 113%; poczina fye kapitola prvá 41; to fye všecko z diábla po- czína sunt 82%, má počátek, původ. počísti, pf., napočítati: mnichuov desčt tisícuov nám poczite decem milia monachorum ibi haberi comperimus 33) (volně). počítati, impf.: nebo jest nepoczital Eliáš minutého času non computabat 175P; — ten jistý, na ňehož tu ohyzdu poczitachu qui calumniam patiebatur 60b (volně), jehož tím vinili; toho, jehož pocžytachu vinníkem C ad 41, pokládali za vinníka. počstiti, pf.: dary svými nás poctichu 33h. poćstivy, adj., pocestny: (Pinufius) biese každému vzácen, že bieše velmi poctí- wy pro reverentia 118b; (ďáblové) vzímají na sé poctíwe tváli familiares species 184% (odch.); (Antonín) sestry své pocztiewu péči jmějieše honestam curam A 12. — Adv. -é: tělo (mrtvé) v modlitebnici pocztiwie poloziti G XXb, poëûti, pf., pocititi: slibujit, żet poczige, koho: na sě povabuje debet scire 176b. počrnati, pf., zčernati: uzřěchom slunce, ano poczrnalo nigrescentem 145b, pod, praep. — S akk.: poklady zlata pod zemif schovaného sub terram 26b (možná, že: pod zemí); Zachař položi jej (plášť) pod nohy subtus pedes 70b, — S instr.: pod drziewem sub arbore 97b; řka, že je veš svět pod jeho ruku orbem terrarum manu sua teneri 183b; on nám (své skutky) pod cyzy ofobu pravieše sub alterius persona 33%, pod cizím jménem. podál, adv., opodál: v svých chalúpkách podal bydlechu 1; podal od kláštera haud procul 13% když odjide podal longius 98%; pohřebtež jeho (Marina) podal od kláštera longe a monasterio C 208 b.
Strana 585
podální, adj., vzdálený: také mnohým súsedóm i podalnim svatý Jan zjevováže sive provincialibus sive peregrinis 3P. podati, pf.: když jemu vína podadiechu bratřie porrigerent 63; (mnich) po- žehnaného oleje na ň (na nemocného) poda A ad 5%; bratřie (mniši) jemu (Hilarionu) jie (slepé ženy) podachu oblata est ei a fratribus 158%; jako od boha chléb podany piije porrectos panes 1245; podawffe jemu rukú por- ^recta manu 81b. podávati, impf.: když jemu vína poda- wachu C ad 63b; když (stařec) načesa jablek, i pocé jemu (lvovi) podawati obtulisset 109%; sbierajé érvy, i poda- waffe jemu nahoru porrigebat 137%. podaviti, pf., znásiniti: jinoch tento mě podawil compressit 745; ten (mnich) mě podawil oppressit C 2082. poddaný, m. z adj.: aby byli (králové) milostivi svÿm poddanym circa sub- iectos 205b. poddati, pf., déti, poddati, vydati: protoze darem božím mné poddano donatum est 2%; (mnich) má býti podan naj- menšiemu subdere se compellitur 113%; nikakeż by tebe, synku, nepoddal buoh zlému duchu 123P; bratr podda fye v ten tvrdý zákon subiectus 111; poddaduce fye přichyltež sě pod uo- branu Jezukrista victas submittite manus 204P; aby$te nebyli poddani u věčné zatracenie 181%; poda ho vyšším a věčším mukám subdidit 35%; která je ohava umučeného Jezukrista vám směšna a v klam poddana guae sit crucis ridiculae nobis ignominiosa confessio 203P (volně), v žert vydána; aby v týž blud jeho tělo nebylo pod- dano D 1822, poddávati, impf, podddvati, vyddvati: nemějte v tom radosti, žet fye vám diábli poddawagíf subiecti sunt 188b; hospodine, nepoddawag zvéti této v té věřících non tradas 35%. poděkovati, pf.: podiekowaw ten bratr, i posla jej (hrozen) jinému bratru gratias egit 61%; podiekowachu hospo- dinu z toho C 139%, za to. podiviti sé, pf.: uzfév to stařec, i podíwi fye admiratus 54%; tomu fye podi- wiwife obstupefacti 108b; tehdy [ye diśbel podiwi, Ze... 176b. . 585 podjiti, pf., napadnouti: jej (mladce) pod- gide myślenie subiit rr2b. podkrajie, n., okresu: z jeruzalemského podkragie territorio 158%. podlaha, f.: jenž (posedlý) sč pod podlahu skryl ACE ad 198%. podlé, praep. — Vedle, podle: viděl sem holtibka podle me hiawy iuxta caput 130P; o puol noci procíti stařec a na- leze jej podle febe sediece assidentem sibi 1329; podle te wiafti1, jiežto dějí Syria iuxta Syriam 1489; (Pafuncius) byl pohřeben podle fwe dzcerze iuxta fiiam C 207*; zahrady podle wod prope aquas 104% — Podle: podle waffie wiery staü sé vám secundum fidem 27^; hospodine, smiluj sé nade mnú podle tweho milofrdenftwie se- cundum misericordiam 54b; ten jest podle boha secundum naturam Christi 60%; rozkazovati podle wvole wiaftnie ex propria voluntate 82?. podletní, adj. jarní: v podletníj čas 101%, podlihovaty, adj., dlouhý: (Hor) jmě- jieše podluhowatu bradu barba pro- lixa 31h. podněcovati, impf.: myšlenie jej (AE jeho) podnieczowaffe AC ad 83*; pod- nieczowalo E ad t. podnietiti, pf.: často jej (mnicha) hně- vem podníecy exardescere facio 58b. podnož, f. (z podnożie, n.), podnozi: (hospodin) vitéZstvie (— v vítézstvie) jest našemu tělesenství poddal diábla podnoz (= jako podnož) 174%. podobenstvie, n. — Podobnost: národ, jenż mó pfirozenć podobenftwie svého pfédka similitudinem 202b. — Todłnost, podoba: v podobenftwij ne- beského sboru in specie 32b. — Podo- benstvi: by nebyl pravý syn boží v oplatku, než podobenítwie jeho fi- gura C r38b; podlé podobenftwie se- cundum figuram t. podobizna, £., podobenství, obraz: nenie pravé božie tělo, jehož přijímáme v oplatku, ale podobyžna jeho figuram C 138b; figury, to sú podobyzny A ad 171%. podobný, adj. — Podobný: súdek strdi a k tomu podobny südek olejó simile 63%; bohu, jenžť tě stvořil k sobě po- dobna te fecit ad imaginem suam 137%.
podální, adj., vzdálený: také mnohým súsedóm i podalnim svatý Jan zjevováže sive provincialibus sive peregrinis 3P. podati, pf.: když jemu vína podadiechu bratřie porrigerent 63; (mnich) po- žehnaného oleje na ň (na nemocného) poda A ad 5%; bratřie (mniši) jemu (Hilarionu) jie (slepé ženy) podachu oblata est ei a fratribus 158%; jako od boha chléb podany piije porrectos panes 1245; podawffe jemu rukú por- ^recta manu 81b. podávati, impf.: když jemu vína poda- wachu C ad 63b; když (stařec) načesa jablek, i pocé jemu (lvovi) podawati obtulisset 109%; sbierajé érvy, i poda- waffe jemu nahoru porrigebat 137%. podaviti, pf., znásiniti: jinoch tento mě podawil compressit 745; ten (mnich) mě podawil oppressit C 2082. poddaný, m. z adj.: aby byli (králové) milostivi svÿm poddanym circa sub- iectos 205b. poddati, pf., déti, poddati, vydati: protoze darem božím mné poddano donatum est 2%; (mnich) má býti podan naj- menšiemu subdere se compellitur 113%; nikakeż by tebe, synku, nepoddal buoh zlému duchu 123P; bratr podda fye v ten tvrdý zákon subiectus 111; poddaduce fye přichyltež sě pod uo- branu Jezukrista victas submittite manus 204P; aby$te nebyli poddani u věčné zatracenie 181%; poda ho vyšším a věčším mukám subdidit 35%; která je ohava umučeného Jezukrista vám směšna a v klam poddana guae sit crucis ridiculae nobis ignominiosa confessio 203P (volně), v žert vydána; aby v týž blud jeho tělo nebylo pod- dano D 1822, poddávati, impf, podddvati, vyddvati: nemějte v tom radosti, žet fye vám diábli poddawagíf subiecti sunt 188b; hospodine, nepoddawag zvéti této v té věřících non tradas 35%. poděkovati, pf.: podiekowaw ten bratr, i posla jej (hrozen) jinému bratru gratias egit 61%; podiekowachu hospo- dinu z toho C 139%, za to. podiviti sé, pf.: uzfév to stařec, i podíwi fye admiratus 54%; tomu fye podi- wiwife obstupefacti 108b; tehdy [ye diśbel podiwi, Ze... 176b. . 585 podjiti, pf., napadnouti: jej (mladce) pod- gide myślenie subiit rr2b. podkrajie, n., okresu: z jeruzalemského podkragie territorio 158%. podlaha, f.: jenž (posedlý) sč pod podlahu skryl ACE ad 198%. podlé, praep. — Vedle, podle: viděl sem holtibka podle me hiawy iuxta caput 130P; o puol noci procíti stařec a na- leze jej podle febe sediece assidentem sibi 1329; podle te wiafti1, jiežto dějí Syria iuxta Syriam 1489; (Pafuncius) byl pohřeben podle fwe dzcerze iuxta fiiam C 207*; zahrady podle wod prope aquas 104% — Podle: podle waffie wiery staü sé vám secundum fidem 27^; hospodine, smiluj sé nade mnú podle tweho milofrdenftwie se- cundum misericordiam 54b; ten jest podle boha secundum naturam Christi 60%; rozkazovati podle wvole wiaftnie ex propria voluntate 82?. podletní, adj. jarní: v podletníj čas 101%, podlihovaty, adj., dlouhý: (Hor) jmě- jieše podluhowatu bradu barba pro- lixa 31h. podněcovati, impf.: myšlenie jej (AE jeho) podnieczowaffe AC ad 83*; pod- nieczowalo E ad t. podnietiti, pf.: často jej (mnicha) hně- vem podníecy exardescere facio 58b. podnož, f. (z podnożie, n.), podnozi: (hospodin) vitéZstvie (— v vítézstvie) jest našemu tělesenství poddal diábla podnoz (= jako podnož) 174%. podobenstvie, n. — Podobnost: národ, jenż mó pfirozenć podobenftwie svého pfédka similitudinem 202b. — Todłnost, podoba: v podobenftwij ne- beského sboru in specie 32b. — Podo- benstvi: by nebyl pravý syn boží v oplatku, než podobenítwie jeho fi- gura C r38b; podlé podobenftwie se- cundum figuram t. podobizna, £., podobenství, obraz: nenie pravé božie tělo, jehož přijímáme v oplatku, ale podobyžna jeho figuram C 138b; figury, to sú podobyzny A ad 171%. podobný, adj. — Podobný: súdek strdi a k tomu podobny südek olejó simile 63%; bohu, jenžť tě stvořil k sobě po- dobna te fecit ad imaginem suam 137%.
Strana 586
586 — Pravdépodobny: to jest také po- dobne dosti ex parte verum 147% — Vhodny, slusny: zdá mi sé za podobne povédéti ptiebytek tak slavného mužč dignum 164b; nezdá mi sé za podobne zamlééti to náboZenstvie non mihi vi- detur tacenda devotio rzob — Adv. -né: pohorsilt sem sě, neboť jest mluvil nepodobníe super naturam humanam 66% (volně), nepříslušně; (Antonín) jim (králům) odepsa podobnie, jakož slušie convenientia conscripsit 205b, vhodné. podolek, m.: uchopiv sé podolka svatého Macharie 79%; (otec) nékdy poslaże podolka z své žíně fimbriis 111°; (lidé) Zádáchu sé jeho podolka dotknüti fim- briam 201%. podpáliti, pf.: (Hilarion) podpali tu hra- nici ignem supposuit r67b. podpierati, impf.: své mdlé kláby hólkü podpieragie (stařec) AC ad 140%. podpieti, pf.: popruhem sedlo podpiechu 11%, podřěmovati, impf., podřimovati: chválu vzdáváše bohu a podrziemugie 7b; v tom postu stáše a v téj mdlobě podrzemugíe in somno deductus est 28b. podíiemati, p£.: maličko podrziemíc som- num capiebat 37%; podrziemaffe: sedé subripiebat parum somni 98b. podstata, f.: (Antonius) kázáše lidu syna boZieho, ne stvofenie, ani iZádné pod- ftaty, ale vlastnieho a jedné podftaty s uotcem non ex nullis extantibus, sed proprium, unius cum Patre sub- stantiae 200b, ani (bytost) nějaké sub- stance, hmoty, nýbrž... podstúpiti, pf., &apadnouti: zbčí múrská jednoho rytiefe valně podítupila in- cursaret D 3b, podtrhnüti, pf., k pádu přivésti: snad nás usilujeś podtrhnuti? obruere 1852. podvanüti, pf, podudń: [ktery nás] zlý vicher [muoż] podwanuti? convellere Igo?, podvoj, m., veřeje: stojiec u podwogie foris 859; an (košík) visí na podwogi foribus affixam 108%; vyňemše dvéřč i f podwogíj a cardine 133b. pohádka, f£. — Hádka, disputace: s tiem sem mél pohadku conflictum sermonis 27^; pohadka bieše mezi biskupy a mezi mnichy o to certamina 105b; sú vždy pevnější věrní skutci nežli lestné pohadky vaáé sophismatum conclusio 203b. — Otázka: chtieše jedné ne- snadné pohadky jist býti guaestionis 122%, pohan, m.: kfésteny gentilium rob, pohanéti, pohaniti, p£: i v skutciech i v mysli budem pohaníení, ač všecko budem praviti confundimur 1955; — by on (stafec) jejie panenstvo pohaniei quod non sinceram haberet conscien- tiam de virgine 51) (volně), zne- uctil; pohanyl A ad t.; mnich naši rodifku pohaniel filiae nostrae vim intulit 74%. pohanský, adj.: modla pohanfka . ido- lorum cultus 175; chrámové pohaanfke modly templa superstitionis 335; dceru popa pohanfkeho paganorum 130%; po pohanfkem obyüéji gentilis 1435. — Adv. -y: saü, jiezto pohanfky déji Sváda mezi pohany a mezi boas gentili sermone 167b. pohanstvo, n.: uziéch pohanftwo, ani sé modlé gentiles 28%; jiZ sé (víra) i jednoho pohanftwa nebojí gentium barbararum 204P. pohladiti, pf.: (pistennik) pohiadi rukó slepych lvigenec contrectavit 1102. pohicovati, impf.: (sai) voly pohicowaffe glutire 167b. pohledéti, pf: kdyż pohedie (sic) po césté circumspiciebat 65%; pod a‘ po- hled na bratra vide G XXb, pohltiti, p£.: pohiti jó zemé terrae hiatu pompa absorpta est 1555; jako by jej - chtél pohltit1 devorata 161%. pohltnúti, pf.: (drak) chtě jeho pohltnuti A ad 23b, pohnévati sé, pf.: pohniewatí fye člověku jest přirozeno irasci 42%. pohnüti sé, pf.: ten fye nepohne pid ne- přátely s svého miesta non commo- vebitur 193b. pohodlé, n.: z toho mějéše pohodle i utě- šenie commodi 164P; jemu (starci) po- hodle činila (služebnice) C ad 41h. pohoršiti, pf.: jakož mne ono zlé (rúcho) nemohlo pohorffiti, takéZ i to druhé nemohlo mne proméniti non nocuit 625; — pohorffíw fye tiem ten jisty, i jíde k jinému bratru scandalizatus 66%,
586 — Pravdépodobny: to jest také po- dobne dosti ex parte verum 147% — Vhodny, slusny: zdá mi sé za podobne povédéti ptiebytek tak slavného mužč dignum 164b; nezdá mi sé za podobne zamlééti to náboZenstvie non mihi vi- detur tacenda devotio rzob — Adv. -né: pohorsilt sem sě, neboť jest mluvil nepodobníe super naturam humanam 66% (volně), nepříslušně; (Antonín) jim (králům) odepsa podobnie, jakož slušie convenientia conscripsit 205b, vhodné. podolek, m.: uchopiv sé podolka svatého Macharie 79%; (otec) nékdy poslaże podolka z své žíně fimbriis 111°; (lidé) Zádáchu sé jeho podolka dotknüti fim- briam 201%. podpáliti, pf.: (Hilarion) podpali tu hra- nici ignem supposuit r67b. podpierati, impf.: své mdlé kláby hólkü podpieragie (stařec) AC ad 140%. podpieti, pf.: popruhem sedlo podpiechu 11%, podřěmovati, impf., podřimovati: chválu vzdáváše bohu a podrziemugie 7b; v tom postu stáše a v téj mdlobě podrzemugíe in somno deductus est 28b. podíiemati, p£.: maličko podrziemíc som- num capiebat 37%; podrziemaffe: sedé subripiebat parum somni 98b. podstata, f.: (Antonius) kázáše lidu syna boZieho, ne stvofenie, ani iZádné pod- ftaty, ale vlastnieho a jedné podftaty s uotcem non ex nullis extantibus, sed proprium, unius cum Patre sub- stantiae 200b, ani (bytost) nějaké sub- stance, hmoty, nýbrž... podstúpiti, pf., &apadnouti: zbčí múrská jednoho rytiefe valně podítupila in- cursaret D 3b, podtrhnüti, pf., k pádu přivésti: snad nás usilujeś podtrhnuti? obruere 1852. podvanüti, pf, podudń: [ktery nás] zlý vicher [muoż] podwanuti? convellere Igo?, podvoj, m., veřeje: stojiec u podwogie foris 859; an (košík) visí na podwogi foribus affixam 108%; vyňemše dvéřč i f podwogíj a cardine 133b. pohádka, f£. — Hádka, disputace: s tiem sem mél pohadku conflictum sermonis 27^; pohadka bieše mezi biskupy a mezi mnichy o to certamina 105b; sú vždy pevnější věrní skutci nežli lestné pohadky vaáé sophismatum conclusio 203b. — Otázka: chtieše jedné ne- snadné pohadky jist býti guaestionis 122%, pohan, m.: kfésteny gentilium rob, pohanéti, pohaniti, p£: i v skutciech i v mysli budem pohaníení, ač všecko budem praviti confundimur 1955; — by on (stafec) jejie panenstvo pohaniei quod non sinceram haberet conscien- tiam de virgine 51) (volně), zne- uctil; pohanyl A ad t.; mnich naši rodifku pohaniel filiae nostrae vim intulit 74%. pohanský, adj.: modla pohanfka . ido- lorum cultus 175; chrámové pohaanfke modly templa superstitionis 335; dceru popa pohanfkeho paganorum 130%; po pohanfkem obyüéji gentilis 1435. — Adv. -y: saü, jiezto pohanfky déji Sváda mezi pohany a mezi boas gentili sermone 167b. pohanstvo, n.: uziéch pohanftwo, ani sé modlé gentiles 28%; jiZ sé (víra) i jednoho pohanftwa nebojí gentium barbararum 204P. pohladiti, pf.: (pistennik) pohiadi rukó slepych lvigenec contrectavit 1102. pohicovati, impf.: (sai) voly pohicowaffe glutire 167b. pohledéti, pf: kdyż pohedie (sic) po césté circumspiciebat 65%; pod a‘ po- hled na bratra vide G XXb, pohltiti, p£.: pohiti jó zemé terrae hiatu pompa absorpta est 1555; jako by jej - chtél pohltit1 devorata 161%. pohltnúti, pf.: (drak) chtě jeho pohltnuti A ad 23b, pohnévati sé, pf.: pohniewatí fye člověku jest přirozeno irasci 42%. pohnüti sé, pf.: ten fye nepohne pid ne- přátely s svého miesta non commo- vebitur 193b. pohodlé, n.: z toho mějéše pohodle i utě- šenie commodi 164P; jemu (starci) po- hodle činila (služebnice) C ad 41h. pohoršiti, pf.: jakož mne ono zlé (rúcho) nemohlo pohorffiti, takéZ i to druhé nemohlo mne proméniti non nocuit 625; — pohorffíw fye tiem ten jisty, i jíde k jinému bratru scandalizatus 66%,
Strana 587
pohovéti, pf.: pohowiei sobi labor pau- lulum conquiescat 189%. pohrabati, pf. .— Zahrabatí, (jinoch) pod prahem té panny v domu pohraba rytá slova defodit 160%; což popadneś, pohrabiz (sic) u piesku obrue 15°; pohrabayz AC ad t. — Pohibiti: (dva mnisi) pohrabaifta umrlé- ho terra operientes 196P. B pohrabovati, impf. pohÿbivati: pohra- bowaffe (sic) v zemi mrtvá těla repo- sitis in terra cadaveribus D 182%; po- hrabowawife C ad t.; kdyż pohra- bowaffta, naleze$ta, že jest žena AC ad 94?. pohíbiti, pf.: když pohrzbielij jeho, na- lezli, Ze... E ad 94% (pohřběli napsáno mechan. předěláváním staršího im- pfkta pohřbiechu). pohrdati, impf.: nepohrday sprostnü řěčí non spernas 41P. pohfeb, m:, f.: pohrzeb tvuoj bude necny sepulcrum 19%; ku pohrzebi ad sepul- turam 25%; pfipraviti člověka: kv pohrzebi sepelire 875; jako by mé na pohrzeb nesli quasi funus efferret 143%. pohťebiti, pf. fohřbíti: aby je (mrtvé) pohrziebyli A ad 126b, když jej chtie- chu pohrziebyti A ad 140%. pohebovati, impf., pohrbivati: když po- hrzebowaffta sepelirent 94”. pohřésti, pf., Pohřbít: aby jej (křesťana) pohrzebi sepeliret 25%; *kdyż jej chtie- chu pohrzefti sepelire 140%. pohfiechu, adv., Żel, bóda: pohrziechu az sé mysl liknuje obnoviti, co sé jest dálo pro scelus 206?. pohfíüziti, pf., poh#iziti: abych nebyl pohrzízen v hlubiny mořské eiectus 166%. pohrzöti, impf., pohrdati: jenžto mě hy- zdil a mnü pohrzel D ad 76b. pohrzovati, impf., pohrdati: jenZto po- hrzuje tebü D ad 765. pohynovati, impf., Лупоий: dusé lidskû chválü pohynvgij amittit virtutum ri- gorem 133P (volně). pohynüti, pf.: takéž skutci pohynu AE ad 76b. pochazéti, impf. — Obchdzeti: to miesto možieše vodu (sic m. voda) pochazieti z studnic& desuper 193%, na to místo mohla téci. — Vzmnikati, vychäzeti: гаворай: . 587 (hřiech) jenż skrzć ni pochazyeffe per eam fiebat 99b; žalmové, jenž z jich ist pochazyegif procedunt 102. pochlubiti sé, pf.: iZádny z vás nebude, aby fye nepochlubil nullus superbia intumescat 188b, pochoditi, impf. — Obcházeti: miesto, ješto možieše (E mohla) voda pocho- diti z studnicé desuper influere ACE ad 193%, na něž mohla téci. — Po- chäzeti: křivda z boha nepochodi, ale z dábla non est a deo 4b. pochodně, f.: pochodníe plamenná fax ignis 95*; jako najvéé$Sie pochodnie lampas 126%. pochopiti, pf., «chopiti: já pochopíw jej i potażech jeho za sebú apprehendens 27V. pochovati, pf. — Chovať: (matka) po- chowawlfy jeho (novorozence) za šest nedèli ... ablactavit G XXP. — Po- hřbíti: na miesto, kdež jejie tělo bylo pochowano positum erat corpus de- functae mulieris 45%; pochowa jej v starém kläster& condidit 170b; abyáte mé tělo pochowala у zemi operite corpusculum D 182b, pocho- wali ji v hrobu sepelierunt G XX?, pochtieti, pf., pojmouti mysl: pochtiew popsati Zivot svatého Hilariona scrip- turus 153%. pochváliti, p£: pochwalmy - hospodina benedicamus 30b; (lidé) pochwalichu hospodina glorificaverunt I 38b. pochybenie, n., pochybnost, pochyba: ó púšti, beze všeho s" pochybenie pokrm v&&ch cností procul dubio 102%. pochybovati, impf., облай, nevédéti: po- chybuge sám v sobě, řekl haesitans G XIXb; j co tobě více mohu pověděti, pochybugí nescio G XVIIIb; pochy- buge, by (to) dcera jeho byla ignorans G XIXA. pochyliti, pf., nakloniti: k svrchovanému rozumu fye pochylyti subire 11; člo- véka k hiiechom pochylece conver- tunt 14b. pochytiti, pf., wchopiti: Apellen, pochy- tiw z vyhné vrácie Zelezo ... ferrum 10%; inhed jej lvicé pochytíwffi a fera tentus est 146?. pójé- v. poZic-. pojéti, pf, jeti: (Balacius a Nestorius) pogiedechu na koních vehuntur 207b.
pohovéti, pf.: pohowiei sobi labor pau- lulum conquiescat 189%. pohrabati, pf. .— Zahrabatí, (jinoch) pod prahem té panny v domu pohraba rytá slova defodit 160%; což popadneś, pohrabiz (sic) u piesku obrue 15°; pohrabayz AC ad t. — Pohibiti: (dva mnisi) pohrabaifta umrlé- ho terra operientes 196P. B pohrabovati, impf. pohÿbivati: pohra- bowaffe (sic) v zemi mrtvá těla repo- sitis in terra cadaveribus D 182%; po- hrabowawife C ad t.; kdyż pohra- bowaffta, naleze$ta, že jest žena AC ad 94?. pohíbiti, pf.: když pohrzbielij jeho, na- lezli, Ze... E ad 94% (pohřběli napsáno mechan. předěláváním staršího im- pfkta pohřbiechu). pohrdati, impf.: nepohrday sprostnü řěčí non spernas 41P. pohfeb, m:, f.: pohrzeb tvuoj bude necny sepulcrum 19%; ku pohrzebi ad sepul- turam 25%; pfipraviti člověka: kv pohrzebi sepelire 875; jako by mé na pohrzeb nesli quasi funus efferret 143%. pohťebiti, pf. fohřbíti: aby je (mrtvé) pohrziebyli A ad 126b, když jej chtie- chu pohrziebyti A ad 140%. pohebovati, impf., pohrbivati: když po- hrzebowaffta sepelirent 94”. pohřésti, pf., Pohřbít: aby jej (křesťana) pohrzebi sepeliret 25%; *kdyż jej chtie- chu pohrzefti sepelire 140%. pohfiechu, adv., Żel, bóda: pohrziechu az sé mysl liknuje obnoviti, co sé jest dálo pro scelus 206?. pohfíüziti, pf., poh#iziti: abych nebyl pohrzízen v hlubiny mořské eiectus 166%. pohrzöti, impf., pohrdati: jenžto mě hy- zdil a mnü pohrzel D ad 76b. pohrzovati, impf., pohrdati: jenZto po- hrzuje tebü D ad 765. pohynovati, impf., Лупоий: dusé lidskû chválü pohynvgij amittit virtutum ri- gorem 133P (volně). pohynüti, pf.: takéž skutci pohynu AE ad 76b. pochazéti, impf. — Obchdzeti: to miesto možieše vodu (sic m. voda) pochazieti z studnic& desuper 193%, na to místo mohla téci. — Vzmnikati, vychäzeti: гаворай: . 587 (hřiech) jenż skrzć ni pochazyeffe per eam fiebat 99b; žalmové, jenž z jich ist pochazyegif procedunt 102. pochlubiti sé, pf.: iZádny z vás nebude, aby fye nepochlubil nullus superbia intumescat 188b, pochoditi, impf. — Obcházeti: miesto, ješto možieše (E mohla) voda pocho- diti z studnicé desuper influere ACE ad 193%, na něž mohla téci. — Po- chäzeti: křivda z boha nepochodi, ale z dábla non est a deo 4b. pochodně, f.: pochodníe plamenná fax ignis 95*; jako najvéé$Sie pochodnie lampas 126%. pochopiti, pf., «chopiti: já pochopíw jej i potażech jeho za sebú apprehendens 27V. pochovati, pf. — Chovať: (matka) po- chowawlfy jeho (novorozence) za šest nedèli ... ablactavit G XXP. — Po- hřbíti: na miesto, kdež jejie tělo bylo pochowano positum erat corpus de- functae mulieris 45%; pochowa jej v starém kläster& condidit 170b; abyáte mé tělo pochowala у zemi operite corpusculum D 182b, pocho- wali ji v hrobu sepelierunt G XX?, pochtieti, pf., pojmouti mysl: pochtiew popsati Zivot svatého Hilariona scrip- turus 153%. pochváliti, p£: pochwalmy - hospodina benedicamus 30b; (lidé) pochwalichu hospodina glorificaverunt I 38b. pochybenie, n., pochybnost, pochyba: ó púšti, beze všeho s" pochybenie pokrm v&&ch cností procul dubio 102%. pochybovati, impf., облай, nevédéti: po- chybuge sám v sobě, řekl haesitans G XIXb; j co tobě více mohu pověděti, pochybugí nescio G XVIIIb; pochy- buge, by (to) dcera jeho byla ignorans G XIXA. pochyliti, pf., nakloniti: k svrchovanému rozumu fye pochylyti subire 11; člo- véka k hiiechom pochylece conver- tunt 14b. pochytiti, pf., wchopiti: Apellen, pochy- tiw z vyhné vrácie Zelezo ... ferrum 10%; inhed jej lvicé pochytíwffi a fera tentus est 146?. pójé- v. poZic-. pojéti, pf, jeti: (Balacius a Nestorius) pogiedechu na koních vehuntur 207b.
Strana 588
588 pojiesti, pf.: (Tan) jedinká za den chleba pogiedi recipere cibum 58 (voln&); poged toho chleba ex quo refectus 8% (voln&); pogie toho chleba cibo sumpto refectus est t.; jakž jsú jeho (požeh- naného chleba) brzo pogedly ex eo perceperint 11%; (mnich) pogieftí nám ptipravi refectionem 1212. pojieti, pf., vziti: m& pogemffe s sebü assumentes 28%; aby ji (sestru) s sebü na pûst poial secum duceret 100% (volně); pogem pět bratří s sebů su- mens 136%; když jie oni nechtiechu s sebú pogietí k svatému Antoní per- ducere 196% (volně); poyma Pafuncie, vediž jeho k Smaragdovi tolle C 205%; — (Amon) pogie pannu acepta virgine 37°, vzal si (za Zenu); Ze svě (dvě ženy) pogiele dva bratry duobus fratribus iniungeremur 735; ját bych radši umřčla, a než bych té poialasi iungi velles r44b. pojíti, pf. — 74: (pûstennik) pogidek jed- nomu městu coepit iter agere 8b; (kněz) pogíde za ním segui eum coepit 29b; pvogdu a vám knézé piivedu vadam 29%; podwaz do své pele&é revertamur 45* (volné); káZe&-li, ote, at já pvogdu napíéd praecedo 538; pod ven z iéky ascende 83*; pod, sestra, a pvoídewa na$í céstü veni, eamus 100%; Antonius pogide po stopách zvierécich pergebat 150%; když kto puogde po cěstě z Te- baidy coeperit proficisci 186b, — Vznik- nouti: které jest z druhého pofflo, smysl-li z písma čili písmo z smysla? oriuntur 201b, pojmenovati, pf.: pravymi meny {ye po- menowaffta 150b; kdyZ (Antonius) po- menowal Jezukrista, tehdy sě všecko stalo ad Christi nominationem 207%. pokánie, n. — Pokání: pokaníe cite poe- nitentiam 15%; (Marinus) poce na zemi leZeti w pokani in poenitentia C 2082; do kostela, jenZ sluove pokaníe Poeni- tentia 141W. — Rozhřešení: přijmi jeho (Marina) a daj mu pokanie suscipe in poenitentiam C 208b; přikazováše, aby svaté pokanie pfijmüc, plnili 3%, pokäti s&, pf.: aby fye svých hřiechuov pokai ad poenitentiam convertaris 26%, z hříchů; abych fye pokai pro poeni- tentia agenda 872, pokázati, pf., ukázati: (bratr) jemu pokaza své tělo demonstrante 67b, poklad, m.: drahý poklad Jezukristuov thesaurum 1?; tbáti na poklady tohoto svéta thesauros 1812; (bratr) cos málo na poklad peniežkuov položil 1638, pokladní, adj., důkladný: zarodiš mi lid pokladný substantialem ACE ad 15b, poklañovati sé, impf., poklony délati: (soudce) chtiese jiti poklaniewat 1ye Moj£ziesovi 772. pokleknüti, pf.: poklek na svü kolencí fixis genibus 188, poklona, f.: pójděm jemu (bohu) na po- klonv adoremus 89%. pokloniti, p£., skZoniti: (vlčice) pokloniwffi hlavy caput praebet rooP (voln&); po- klonyla hlavu ACE ad t.; — pokorně fye jemu pokloníchu adorant 8b; (stařec) inhed fye pokloní svému učeníku pro- stravit se ad pedes eius 53b, pokoj, m.: odpust nám, neboť smy cělú noc pokogie nedali laborem tibi incus- simus ob (voln&); t pokogem piébyvajte in pace ob; ty s’ pokoi pracovitÿch quies 103b; — všed s ní na pokog intra tha- lamos 37b, pokojík, m.: sedě v svém domku f poko- gıkem cum reguie 79b, s pokojem; chceš-li býti v pokogiku quiescere 1925; že jemu (Hilarionovi) nedali (lidé) w po- kogyku přčbyti ACE ad 169%; — potom nám kázal pokogík v hostinnici uči- niti 5%, lůžko; když vstanu { pokogika svého ex cubili 79b. pokojny, adj.: velmi pokognu mysl mé- jiechu tranquillitas animi 15; Jan vzal pokogne skongenie in pace requievit 10%; bud pokoiny se v&&mi pacificus 974; priebytek pokoíny sobě ptipra- vímy v nebesiech mansionem guieto- rum 1802. pokolenie, n.: jät sem křčstian, ještoť jest to pokoleníe najSlechetnéjsie genus 345; nepřietel člověčieho pokoleníe ge- neris 45%; pohanské pokolenie genti- litas 188%; — (sestra), kterážto poko- lenyem a lety mladšie (sic) bieše et sexu €t aetate videbatur infirmior A rb, pohlavím; w pokolení Zenském sexu G XXa, pokopati, pf., zahrabati, Pochovati: (Apol- lonius) pokopa jej (moufenina) u piesku submersit 16%; abyšta (E abyšte) mě
588 pojiesti, pf.: (Tan) jedinká za den chleba pogiedi recipere cibum 58 (voln&); poged toho chleba ex quo refectus 8% (voln&); pogie toho chleba cibo sumpto refectus est t.; jakž jsú jeho (požeh- naného chleba) brzo pogedly ex eo perceperint 11%; (mnich) pogieftí nám ptipravi refectionem 1212. pojieti, pf., vziti: m& pogemffe s sebü assumentes 28%; aby ji (sestru) s sebü na pûst poial secum duceret 100% (volně); pogem pět bratří s sebů su- mens 136%; když jie oni nechtiechu s sebú pogietí k svatému Antoní per- ducere 196% (volně); poyma Pafuncie, vediž jeho k Smaragdovi tolle C 205%; — (Amon) pogie pannu acepta virgine 37°, vzal si (za Zenu); Ze svě (dvě ženy) pogiele dva bratry duobus fratribus iniungeremur 735; ját bych radši umřčla, a než bych té poialasi iungi velles r44b. pojíti, pf. — 74: (pûstennik) pogidek jed- nomu městu coepit iter agere 8b; (kněz) pogíde za ním segui eum coepit 29b; pvogdu a vám knézé piivedu vadam 29%; podwaz do své pele&é revertamur 45* (volné); káZe&-li, ote, at já pvogdu napíéd praecedo 538; pod ven z iéky ascende 83*; pod, sestra, a pvoídewa na$í céstü veni, eamus 100%; Antonius pogide po stopách zvierécich pergebat 150%; když kto puogde po cěstě z Te- baidy coeperit proficisci 186b, — Vznik- nouti: které jest z druhého pofflo, smysl-li z písma čili písmo z smysla? oriuntur 201b, pojmenovati, pf.: pravymi meny {ye po- menowaffta 150b; kdyZ (Antonius) po- menowal Jezukrista, tehdy sě všecko stalo ad Christi nominationem 207%. pokánie, n. — Pokání: pokaníe cite poe- nitentiam 15%; (Marinus) poce na zemi leZeti w pokani in poenitentia C 2082; do kostela, jenZ sluove pokaníe Poeni- tentia 141W. — Rozhřešení: přijmi jeho (Marina) a daj mu pokanie suscipe in poenitentiam C 208b; přikazováše, aby svaté pokanie pfijmüc, plnili 3%, pokäti s&, pf.: aby fye svých hřiechuov pokai ad poenitentiam convertaris 26%, z hříchů; abych fye pokai pro poeni- tentia agenda 872, pokázati, pf., ukázati: (bratr) jemu pokaza své tělo demonstrante 67b, poklad, m.: drahý poklad Jezukristuov thesaurum 1?; tbáti na poklady tohoto svéta thesauros 1812; (bratr) cos málo na poklad peniežkuov položil 1638, pokladní, adj., důkladný: zarodiš mi lid pokladný substantialem ACE ad 15b, poklañovati sé, impf., poklony délati: (soudce) chtiese jiti poklaniewat 1ye Moj£ziesovi 772. pokleknüti, pf.: poklek na svü kolencí fixis genibus 188, poklona, f.: pójděm jemu (bohu) na po- klonv adoremus 89%. pokloniti, p£., skZoniti: (vlčice) pokloniwffi hlavy caput praebet rooP (voln&); po- klonyla hlavu ACE ad t.; — pokorně fye jemu pokloníchu adorant 8b; (stařec) inhed fye pokloní svému učeníku pro- stravit se ad pedes eius 53b, pokoj, m.: odpust nám, neboť smy cělú noc pokogie nedali laborem tibi incus- simus ob (voln&); t pokogem piébyvajte in pace ob; ty s’ pokoi pracovitÿch quies 103b; — všed s ní na pokog intra tha- lamos 37b, pokojík, m.: sedě v svém domku f poko- gıkem cum reguie 79b, s pokojem; chceš-li býti v pokogiku quiescere 1925; že jemu (Hilarionovi) nedali (lidé) w po- kogyku přčbyti ACE ad 169%; — potom nám kázal pokogík v hostinnici uči- niti 5%, lůžko; když vstanu { pokogika svého ex cubili 79b. pokojny, adj.: velmi pokognu mysl mé- jiechu tranquillitas animi 15; Jan vzal pokogne skongenie in pace requievit 10%; bud pokoiny se v&&mi pacificus 974; priebytek pokoíny sobě ptipra- vímy v nebesiech mansionem guieto- rum 1802. pokolenie, n.: jät sem křčstian, ještoť jest to pokoleníe najSlechetnéjsie genus 345; nepřietel člověčieho pokoleníe ge- neris 45%; pohanské pokolenie genti- litas 188%; — (sestra), kterážto poko- lenyem a lety mladšie (sic) bieše et sexu €t aetate videbatur infirmior A rb, pohlavím; w pokolení Zenském sexu G XXa, pokopati, pf., zahrabati, Pochovati: (Apol- lonius) pokopa jej (moufenina) u piesku submersit 16%; abyšta (E abyšte) mě
Strana 589
(E mne) pokopala (E pokopali) ACE ad D 1:82b. pokora, f.: (jáhen) pro pravú pokoru svč- cenie tajieše humilitatis gratia 4%; prositi s veliká pokoru humilitate 91; smutek pokoru plodí patientiam C 2052. pokorný, adj.: každý jich učieše sč býti pokorniegifij patientior 2%; pokorne piébyvanie humilitas 7b; (Antonius) jako pokorny učenník hlavu klanieše humilitatis discipulus 199P. — Adv. -né: trp mile a pokornie patienter 47°; kterak pokorníe přijímá bratří humilis 154%, pokoÿiti sé, pf. a impf., pokoñiti se, poko- 7ovati se: tiem viece {ye bohu pokorzte vosmet ipsos humiliate 9%; pokorz {ye jemu age poenitentiam apud ipsum 66%; (statec) fie pode pokorzyti tomu bratru ACE ad 72b; nežliť fye tobě po- korzíí (on) antequam poeniteat r41ib. pokorovati sé, impf.: viec fie svému bohu pokorzygte A ad 92. pokradati, impf., vykrddati: neb jest hroby pokradai a vylamoval 141b, pokrasti, pf.: chté pokrafti exspoliandi causa 24%; bratr pokrade jemu (starci) pokrm furabat 68b. poki est, m., pokitént: to ne smrt byla těm svatým, ale pokrzeft byl jich baptismus 35%. pokrm, m.: péčě o pokrmu i o oděvu cibi 1b; mysl pokrma tělesného žádáše cibi 7b; pro pokrm života svého refectionis obtentu 114%; ty's pokrm všěch cnosti fomes 102% (volně). pokrmec, m., pokrm: (bratr) pokrade (E pokradl) jemu (bratru) pokrmecz AE ad 68b, pokrmiti, pf., nakrmiti: jmZto (chlebem) fye pokrmíe a posilné refectus 7b; (pástennfk) chtiese svého téla pokrmítí cibum requisisset 8%; chté sebe po- krmití ut cibum sumeret 8^; zloteceny jest, kterýž prvé dá pokrmíti těla než dusé refectionem quaesierit 162P. pokrmovati, impf., krmiti: pravicé bozie, ta jich pokrmovaffe i posilhovéée su- stentat et pascit 41; pokrm, jimżto sebe pokrmowachu reficerentur 94b. pokropiti, pf.: jako by jeho rosa pokro- pila rore defusum esse 111%; Italıtus pokropi konnic& i koni i vozatajiev 589 i vozuov aspersit 159b; pokropiti to miesto adspergi 139*. pokruta, f.: košíka, v němž (stařec) po- kruty byl schoval E ad 42, pokrútka, f., pokruta: (košík), v demz pokrutky bieše (stafec) schoval paxi- matia 42b, pokryti, pf.: střěcha bieše pokryta dobić mocnými prokolemi constructum 105% (volně). pokrstiti, pf., pok/titi: leč by (Hilarion) jim (Saracenům) dřieve kostel založil a popa jich pokrzfftii 162*; pokrztilí sú je (dité) baptizata est C 2012. pokrščenie, n., pokřtění: žádáše pokrzienie Christianum se fieri 24P (volné): pokunàtovati, pf, pożertovati: by ten élovék chtël néco pokunfftowati C ad 34", (Antonín) jako svými nepřátely pokunfftugie poéé féci C ad 177%, z ne- přátel žerty si udělav. pokusiti, pf. — Zkusiźi: musim pokułyti sm sebe, mohu-li muky trpéti meipsum probare 43; (námořníci) sebe o klam pokufye 142%; najprvé chci fye na ma- lém ûsili pokufyti exerceri 142%; pokuffi svého bratra, jest-li poslušný tentabo 83% — Pokusenim napadnouti: nic viece diábli nemohá lidí pokufytí, nez dokudZ jim buoh pfépustí tentare 127b. —. Okusiti: (opat) i vody nepokufyl E ad 63b. — P. sé — odvá Ziti se, pokusiti se: chci fye ku vypravení snazné pokufytí enarrare tentabo 2*; aż si fye pokufyl k té svátosti pfichyliti? ausus es rob; Ze fye viec nesmé pokufytí zbuditi té zlé žádosti ve mnó numquam tenta- verit 126%. pokušenie, n. — Zkouška, doklad: již (sic m. jež = že) sě toho dosti stalo, [uka- zuje] zjevné pokuffenie na Pavlovi opatu probatio D 111% — Pokušení: třetí den na ň pokulleníe spade smilné stimulis 5%; které pokuffeníe tentatio 07^; snésti pokuffenie téla tentamenta G XVIIIb; já sem ten, jenZt sem činil mnoho pokuffeníe tobé qui te tentavi 1745; pfi pokuffeni débelském insi- diis G XXe?*. pokü$éti, impf. — Zkouleti: čímž ho (zlata) viec pokuffiegíf, a tiem bude kra&Ée probatus 86b. — Pokouseti: mne viec nepokuffiegte non tentetis 95; jed- noho bratra pokuffieffe smilstvie ten-
(E mne) pokopala (E pokopali) ACE ad D 1:82b. pokora, f.: (jáhen) pro pravú pokoru svč- cenie tajieše humilitatis gratia 4%; prositi s veliká pokoru humilitate 91; smutek pokoru plodí patientiam C 2052. pokorný, adj.: každý jich učieše sč býti pokorniegifij patientior 2%; pokorne piébyvanie humilitas 7b; (Antonius) jako pokorny učenník hlavu klanieše humilitatis discipulus 199P. — Adv. -né: trp mile a pokornie patienter 47°; kterak pokorníe přijímá bratří humilis 154%, pokoÿiti sé, pf. a impf., pokoñiti se, poko- 7ovati se: tiem viece {ye bohu pokorzte vosmet ipsos humiliate 9%; pokorz {ye jemu age poenitentiam apud ipsum 66%; (statec) fie pode pokorzyti tomu bratru ACE ad 72b; nežliť fye tobě po- korzíí (on) antequam poeniteat r41ib. pokorovati sé, impf.: viec fie svému bohu pokorzygte A ad 92. pokradati, impf., vykrddati: neb jest hroby pokradai a vylamoval 141b, pokrasti, pf.: chté pokrafti exspoliandi causa 24%; bratr pokrade jemu (starci) pokrm furabat 68b. poki est, m., pokitént: to ne smrt byla těm svatým, ale pokrzeft byl jich baptismus 35%. pokrm, m.: péčě o pokrmu i o oděvu cibi 1b; mysl pokrma tělesného žádáše cibi 7b; pro pokrm života svého refectionis obtentu 114%; ty's pokrm všěch cnosti fomes 102% (volně). pokrmec, m., pokrm: (bratr) pokrade (E pokradl) jemu (bratru) pokrmecz AE ad 68b, pokrmiti, pf., nakrmiti: jmZto (chlebem) fye pokrmíe a posilné refectus 7b; (pástennfk) chtiese svého téla pokrmítí cibum requisisset 8%; chté sebe po- krmití ut cibum sumeret 8^; zloteceny jest, kterýž prvé dá pokrmíti těla než dusé refectionem quaesierit 162P. pokrmovati, impf., krmiti: pravicé bozie, ta jich pokrmovaffe i posilhovéée su- stentat et pascit 41; pokrm, jimżto sebe pokrmowachu reficerentur 94b. pokropiti, pf.: jako by jeho rosa pokro- pila rore defusum esse 111%; Italıtus pokropi konnic& i koni i vozatajiev 589 i vozuov aspersit 159b; pokropiti to miesto adspergi 139*. pokruta, f.: košíka, v němž (stařec) po- kruty byl schoval E ad 42, pokrútka, f., pokruta: (košík), v demz pokrutky bieše (stafec) schoval paxi- matia 42b, pokryti, pf.: střěcha bieše pokryta dobić mocnými prokolemi constructum 105% (volně). pokrstiti, pf., pok/titi: leč by (Hilarion) jim (Saracenům) dřieve kostel založil a popa jich pokrzfftii 162*; pokrztilí sú je (dité) baptizata est C 2012. pokrščenie, n., pokřtění: žádáše pokrzienie Christianum se fieri 24P (volné): pokunàtovati, pf, pożertovati: by ten élovék chtël néco pokunfftowati C ad 34", (Antonín) jako svými nepřátely pokunfftugie poéé féci C ad 177%, z ne- přátel žerty si udělav. pokusiti, pf. — Zkusiźi: musim pokułyti sm sebe, mohu-li muky trpéti meipsum probare 43; (námořníci) sebe o klam pokufye 142%; najprvé chci fye na ma- lém ûsili pokufyti exerceri 142%; pokuffi svého bratra, jest-li poslušný tentabo 83% — Pokusenim napadnouti: nic viece diábli nemohá lidí pokufytí, nez dokudZ jim buoh pfépustí tentare 127b. —. Okusiti: (opat) i vody nepokufyl E ad 63b. — P. sé — odvá Ziti se, pokusiti se: chci fye ku vypravení snazné pokufytí enarrare tentabo 2*; aż si fye pokufyl k té svátosti pfichyliti? ausus es rob; Ze fye viec nesmé pokufytí zbuditi té zlé žádosti ve mnó numquam tenta- verit 126%. pokušenie, n. — Zkouška, doklad: již (sic m. jež = že) sě toho dosti stalo, [uka- zuje] zjevné pokuffenie na Pavlovi opatu probatio D 111% — Pokušení: třetí den na ň pokulleníe spade smilné stimulis 5%; které pokuffeníe tentatio 07^; snésti pokuffenie téla tentamenta G XVIIIb; já sem ten, jenZt sem činil mnoho pokuffeníe tobé qui te tentavi 1745; pfi pokuffeni débelském insi- diis G XXe?*. pokü$éti, impf. — Zkouleti: čímž ho (zlata) viec pokuffiegíf, a tiem bude kra&Ée probatus 86b. — Pokouseti: mne viec nepokuffiegte non tentetis 95; jed- noho bratra pokuffieffe smilstvie ten-
Strana 590
590 tatus est 130%. — P. sě: toho fye ne- pokuffiei, jeśto nemuożeś snósti non tentaret aggredi III*, o to se nepo- kousej. pokusovati, impf., pokouseti: jehoZ (opata) mrzkost na božie službě pokuffowala C ad 41%; mne viec nepokuffuÿte F ad ob. pokutiti, pf., zahrabati: (mrtvÿ) u piesku pokuczen biese D ad 19); tu jej (Hila- riona) v prsti pokutiwife D ad 170%. pokynüti, pf.: starší mlazsiemu pokynv innuit 945; pokynv na ně (na lvy) rukü anuens 152%. pokynutie, n.: tiem pokynvtím nutu 94P. pól, m.: ostaviv toho pvol slova literam mediam 825; v pvol noci medio noctis 16b; městečko jest jako na poly roz- děleno 162%, na dvě polovice; v té puol hory přčbýváše jeden pústenník inter huius montis secessus 1109, v polovici; o pvol noci media nocte 132; tři léta jédl na pvoi métici sotovicé dimidium sexarium 156%; na pvoi moïë, jeśto sluove Adriaticum in medio Adria 166%, v polovici; na polu A ad t; na puolu E ad t; na poly C ad t. — Adv. na-poly = napolo: napoly snad budń plniti božie prikázanie media complebunt mandata 95; napoly surové maso se- micrudae carnes 143P. — Adv. ot-polu — mapolo: uztev Pafuncia odpolu mrtvého semivivum G XX3. polapiti, pf.: ja jej (holoubka) chtéch po- lapiti tetendi manum tenere eam 131%; abychom té polapílí comprehendamus 139%. pole, n.: po polich campos 18%; po polich choditi per extenta avia 116P; pole du- chovnieho bojé poléčko, n.: s svého polieczka agelli 163%; na jednom polyczku agello AE ad 167b. poledne, n.: do poledne circa horam no- nam 21b; o polední circa horam nonam t.; o polední meridiana hora 139%; — chyléce sé na poledne contra Meridi- anum 22, na jih; (Beria) leží na poledne ad Austrum r42P. poledni, adj.: p*éd poledníf hodiná horam ^. nonam 42P. polehéiti, pf.: chté jim na tom polehcziti parcens monachis 193%; aby sobě ma- ličko k starosti polehczil ut senili la- xaret aetati 193P. 22 ICZ*. polepšenie, n.: počě nás učiti z písma, což slušie ku polepffení života ad aedifi- cationem vitae 32b; anděl, jenž bieše ku polepffeníj svatému Antoní poslán ad emendationem 75b. polepsiti, pf.: toho polepffiti netbâse emendatione 8*; sim sebe nepolepffím non emendo 85; azda bych mohla od ňeho [uslyšiec] něco užitečného v sva- tem pfiebytcé polepffítí fye proficere 58%; jíde od ńeho bratr, polepffrw sebe . jeho naučením iuvatus 66%; zapomana minulého utrpenie, v budüciem fye polepffím convalescens 1755; — abych svému télu polepffii indulgerem 189%. polepšovati, impf.: nebť fye jich skutky lide polepfiigij 5%; Antoni den ode dne fye polepffowaffe ad meliora crescebat 199P. poletéti, pf.: vadit 92b. polévati, impf. (stafec) polewaffe za- hrádku irrigatio aquae 1085; rybní&ek polewati zahrádku ad irrigandum 1644; ano jej slzy polewagíf lacrimis vincitur 206%; slzy ji polewachu replebatur la- crimis C 205b. polévka, f.: studená polewku 1165. polézti, pf.: poleze had proti nima venit 107b. políček, m.: policzky jemu dáváchu ala- pis 117b, A polizati, pf.: (vlčice) ruku jeho polizaťfe manum lambere 109%; polyfaffe (sic C ad t. pólnoc, f., sever: v té strané na pvolnocy in partibus Aquilonis r38?. pôlnoëni, adj, severni: vêtrem puolnoczny spiritus Aquilonis D 111). polovicé, f.: Serapionovi polowicy dadie- chu a polowicy chudym rozeslachu partem 34% (volné); chci' polowicy hiiecha na sé piijieti medium peccati 85b. poloziti, pf.: (pástenník) naleze chléb na stolci polozeny propositum 8%; to je hřiech mého bližnieho, jenžto sem přěd svýma očima polozíl posui 80b; jdi a poloz zasé na témZ miesté, kdes' vzal reporta 845 (voln&); (jinosi) v káté jemu rohożku poloziffta collocaverunt 95%; mnozí peníze k nohám jich (apoštolů) polozily detulissent A 1b; tělo (mrtvé) v modlitebnici poctivé poloziti reponi kamž koli poletíj (včela)
590 tatus est 130%. — P. sě: toho fye ne- pokuffiei, jeśto nemuożeś snósti non tentaret aggredi III*, o to se nepo- kousej. pokusovati, impf., pokouseti: jehoZ (opata) mrzkost na božie službě pokuffowala C ad 41%; mne viec nepokuffuÿte F ad ob. pokutiti, pf., zahrabati: (mrtvÿ) u piesku pokuczen biese D ad 19); tu jej (Hila- riona) v prsti pokutiwife D ad 170%. pokynüti, pf.: starší mlazsiemu pokynv innuit 945; pokynv na ně (na lvy) rukü anuens 152%. pokynutie, n.: tiem pokynvtím nutu 94P. pól, m.: ostaviv toho pvol slova literam mediam 825; v pvol noci medio noctis 16b; městečko jest jako na poly roz- děleno 162%, na dvě polovice; v té puol hory přčbýváše jeden pústenník inter huius montis secessus 1109, v polovici; o pvol noci media nocte 132; tři léta jédl na pvoi métici sotovicé dimidium sexarium 156%; na pvoi moïë, jeśto sluove Adriaticum in medio Adria 166%, v polovici; na polu A ad t; na puolu E ad t; na poly C ad t. — Adv. na-poly = napolo: napoly snad budń plniti božie prikázanie media complebunt mandata 95; napoly surové maso se- micrudae carnes 143P. — Adv. ot-polu — mapolo: uztev Pafuncia odpolu mrtvého semivivum G XX3. polapiti, pf.: ja jej (holoubka) chtéch po- lapiti tetendi manum tenere eam 131%; abychom té polapílí comprehendamus 139%. pole, n.: po polich campos 18%; po polich choditi per extenta avia 116P; pole du- chovnieho bojé poléčko, n.: s svého polieczka agelli 163%; na jednom polyczku agello AE ad 167b. poledne, n.: do poledne circa horam no- nam 21b; o polední circa horam nonam t.; o polední meridiana hora 139%; — chyléce sé na poledne contra Meridi- anum 22, na jih; (Beria) leží na poledne ad Austrum r42P. poledni, adj.: p*éd poledníf hodiná horam ^. nonam 42P. polehéiti, pf.: chté jim na tom polehcziti parcens monachis 193%; aby sobě ma- ličko k starosti polehczil ut senili la- xaret aetati 193P. 22 ICZ*. polepšenie, n.: počě nás učiti z písma, což slušie ku polepffení života ad aedifi- cationem vitae 32b; anděl, jenž bieše ku polepffeníj svatému Antoní poslán ad emendationem 75b. polepsiti, pf.: toho polepffiti netbâse emendatione 8*; sim sebe nepolepffím non emendo 85; azda bych mohla od ňeho [uslyšiec] něco užitečného v sva- tem pfiebytcé polepffítí fye proficere 58%; jíde od ńeho bratr, polepffrw sebe . jeho naučením iuvatus 66%; zapomana minulého utrpenie, v budüciem fye polepffím convalescens 1755; — abych svému télu polepffii indulgerem 189%. polepšovati, impf.: nebť fye jich skutky lide polepfiigij 5%; Antoni den ode dne fye polepffowaffe ad meliora crescebat 199P. poletéti, pf.: vadit 92b. polévati, impf. (stafec) polewaffe za- hrádku irrigatio aquae 1085; rybní&ek polewati zahrádku ad irrigandum 1644; ano jej slzy polewagíf lacrimis vincitur 206%; slzy ji polewachu replebatur la- crimis C 205b. polévka, f.: studená polewku 1165. polézti, pf.: poleze had proti nima venit 107b. políček, m.: policzky jemu dáváchu ala- pis 117b, A polizati, pf.: (vlčice) ruku jeho polizaťfe manum lambere 109%; polyfaffe (sic C ad t. pólnoc, f., sever: v té strané na pvolnocy in partibus Aquilonis r38?. pôlnoëni, adj, severni: vêtrem puolnoczny spiritus Aquilonis D 111). polovicé, f.: Serapionovi polowicy dadie- chu a polowicy chudym rozeslachu partem 34% (volné); chci' polowicy hiiecha na sé piijieti medium peccati 85b. poloziti, pf.: (pástenník) naleze chléb na stolci polozeny propositum 8%; to je hřiech mého bližnieho, jenžto sem přěd svýma očima polozíl posui 80b; jdi a poloz zasé na témZ miesté, kdes' vzal reporta 845 (voln&); (jinosi) v káté jemu rohożku poloziffta collocaverunt 95%; mnozí peníze k nohám jich (apoštolů) polozily detulissent A 1b; tělo (mrtvé) v modlitebnici poctivé poloziti reponi kamž koli poletíj (včela)
Strana 591
G XXb, pohibiti; (Jan) nikdy nesédl ani fye kdy poloziliacuerit rob, ani si nelehl; odsedsi polozila f1e pred dveřmi iactavit se G XXb; polozifita tye (ji- nosi) na svém lożi proiecerunt se 95%; přěde všěmi skutky dobrými opatrnost mají napřěd vždy poloziti anteponenda est 124%, nejvýše klásti; na pamět dva sem příklady v těchto kniehách po- lozıl subiecimus 147P, uvedl; polož konec zámutku pone finem G XIXb, udin. Polykracia, f., jm. os.: pannu, jiez jmé biee polikracya Polycratia 197”; Po- ligracia C ad t.; Pobgracia (sic) AE ad t. pomáhati, impf.: bratr bratru pomahagie adiuvans 9%; jako by s& jiej pomahal modliti ad adiuvandas orationes 170b; onen onomu prácě tělesné nebo dielcé některého pomaha 102, v práci; tak mi buoh pomahai sicut mihi testis est deus 58b. pomamiti, p£.: (jeden vašinec) bieše myslí pomamen mente excederet rob. pomazati, pf.: by bylo (tělo) drahými mastmi pomazano delibutum 170; pacholka olejem pomazaw perungens 23b. pomčieti, pf. zatdhnouti: ten nás po- mczie velmi vysoko na velblúdiech du- cimur 143b. pomdléti, pf. ochabnouti: nikdy nepomdlel D 183. pomen&iti, pf, wmeniiti: kázav fye récé pomenffiti 13%. pomeškánie, n.: beze všeho pomelfkanie mora 12%. pomeškati, pf.: nic nepomeffkaw nihil differens r3P, sine mora 18; aniž co pomeffka, vidénie sé zrati nec mora 206%. pometati, pf., zahdzeti: anebo smy své oružie pometalí ot sebe proicimus gob. pominüti, pf.: když to vše pominulo trans- actis E ad 191b. pomlaskovati, impf.: (ďábel) mluviese s nim lahodné a pomiafkugie 6%. pomlččti, pf.: řek tak Antoní, i pomlczíe maličko siluit 1795; k tomu otázaní pomlcziew in silentium paululum voce compressa 201P. pomluva, £, vozprávka: duchovnie po- miuwa collatio 97%; méjiechu pomluwu (Antonín) 591 o zákonné řehole mezi sebú pia con- tentio 113b, pomlüvati, impf. — Rozmlouvati: otci o to pomlvwachu mezi sebü consulentes 1135; (certi) 6astot s mnichy pomlu- wagij colloquuntur 184P. — Zlehéovati: nepomlvwai niZádného non detrahas 97b. pomluviti, pf., Povrozprávěti: opat pomluwí s ní locutus est C 201%; chceš-li pomlu- ' witi s jedniem bratrem duchovním? colloquium habere C 2052. pomluvovati, impf, rozmlowvati: (dábli) Casto pomluwugy s mnichy C ad 184P. pomifiti, pf., smóżiii: když sem na sûdé seděl, nikdy sem žádného neodsúdil, ale jich dřieve pomirzie, i odšel sem revocare in concordiam 12b, pomnieti, impf. i pf., pamatovati: zdali nepomníte slov syna božieho? non meministis 25^; pomni, synku, koliko si dni ležal přěd klášterem nosti 1195; (Antonius) pomníeffe na slova Eliá- “ova meminerat 175b. pomoc, f.: s boží pomocy gratia auxili- ante 42b; f pomocy opatrného duo- mysla subveniente discretione 125%; (on) tvü pomocy toho došel 102%; ne svü silá, ale bozi pomoczy adiutorio G XIX; buoh mi jest na pomoc ad- iutor 174); (Simeon) činieše mnoho divuov a pomocy virtutes T136), spo- možení (lidem). pomoci, pf.: by buoh mně neráčil pomocy nisi adiuvisset 8"; aby jeho dceři po- mohl subveniret r92?; z té nemoci ni- žádný muž nemohl jemu pomoczy D 111b. pomocník, m.: aby mu buoh ráčil po- mocník býti adiutor 97%; hospodine, rač náš pomocník býti auxiliare nobis 97b; buoh by jemu pomocník protector 177°. pomocny, adj., ndpomocny, platný: (ne- moc) nám jest pomocna k tělesné žá- dosti zahlazenie 132%; co sú jim (kou- zelníkúm čáry) pomocny? 204“. pomodliti sč, pf.: vstav i pomodli fye bohu oravit 98%; málo fye stojiec po- modlechu orant 113. pomorsky, -ísky, adj: do Paretonie, mésta pomorfskeho maritimam urbem 166^; pomorzfkeho AE ad t.
G XXb, pohibiti; (Jan) nikdy nesédl ani fye kdy poloziliacuerit rob, ani si nelehl; odsedsi polozila f1e pred dveřmi iactavit se G XXb; polozifita tye (ji- nosi) na svém lożi proiecerunt se 95%; přěde všěmi skutky dobrými opatrnost mají napřěd vždy poloziti anteponenda est 124%, nejvýše klásti; na pamět dva sem příklady v těchto kniehách po- lozıl subiecimus 147P, uvedl; polož konec zámutku pone finem G XIXb, udin. Polykracia, f., jm. os.: pannu, jiez jmé biee polikracya Polycratia 197”; Po- ligracia C ad t.; Pobgracia (sic) AE ad t. pomáhati, impf.: bratr bratru pomahagie adiuvans 9%; jako by s& jiej pomahal modliti ad adiuvandas orationes 170b; onen onomu prácě tělesné nebo dielcé některého pomaha 102, v práci; tak mi buoh pomahai sicut mihi testis est deus 58b. pomamiti, p£.: (jeden vašinec) bieše myslí pomamen mente excederet rob. pomazati, pf.: by bylo (tělo) drahými mastmi pomazano delibutum 170; pacholka olejem pomazaw perungens 23b. pomčieti, pf. zatdhnouti: ten nás po- mczie velmi vysoko na velblúdiech du- cimur 143b. pomdléti, pf. ochabnouti: nikdy nepomdlel D 183. pomen&iti, pf, wmeniiti: kázav fye récé pomenffiti 13%. pomeškánie, n.: beze všeho pomelfkanie mora 12%. pomeškati, pf.: nic nepomeffkaw nihil differens r3P, sine mora 18; aniž co pomeffka, vidénie sé zrati nec mora 206%. pometati, pf., zahdzeti: anebo smy své oružie pometalí ot sebe proicimus gob. pominüti, pf.: když to vše pominulo trans- actis E ad 191b. pomlaskovati, impf.: (ďábel) mluviese s nim lahodné a pomiafkugie 6%. pomlččti, pf.: řek tak Antoní, i pomlczíe maličko siluit 1795; k tomu otázaní pomlcziew in silentium paululum voce compressa 201P. pomluva, £, vozprávka: duchovnie po- miuwa collatio 97%; méjiechu pomluwu (Antonín) 591 o zákonné řehole mezi sebú pia con- tentio 113b, pomlüvati, impf. — Rozmlouvati: otci o to pomlvwachu mezi sebü consulentes 1135; (certi) 6astot s mnichy pomlu- wagij colloquuntur 184P. — Zlehéovati: nepomlvwai niZádného non detrahas 97b. pomluviti, pf., Povrozprávěti: opat pomluwí s ní locutus est C 201%; chceš-li pomlu- ' witi s jedniem bratrem duchovním? colloquium habere C 2052. pomluvovati, impf, rozmlowvati: (dábli) Casto pomluwugy s mnichy C ad 184P. pomifiti, pf., smóżiii: když sem na sûdé seděl, nikdy sem žádného neodsúdil, ale jich dřieve pomirzie, i odšel sem revocare in concordiam 12b, pomnieti, impf. i pf., pamatovati: zdali nepomníte slov syna božieho? non meministis 25^; pomni, synku, koliko si dni ležal přěd klášterem nosti 1195; (Antonius) pomníeffe na slova Eliá- “ova meminerat 175b. pomoc, f.: s boží pomocy gratia auxili- ante 42b; f pomocy opatrného duo- mysla subveniente discretione 125%; (on) tvü pomocy toho došel 102%; ne svü silá, ale bozi pomoczy adiutorio G XIX; buoh mi jest na pomoc ad- iutor 174); (Simeon) činieše mnoho divuov a pomocy virtutes T136), spo- možení (lidem). pomoci, pf.: by buoh mně neráčil pomocy nisi adiuvisset 8"; aby jeho dceři po- mohl subveniret r92?; z té nemoci ni- žádný muž nemohl jemu pomoczy D 111b. pomocník, m.: aby mu buoh ráčil po- mocník býti adiutor 97%; hospodine, rač náš pomocník býti auxiliare nobis 97b; buoh by jemu pomocník protector 177°. pomocny, adj., ndpomocny, platný: (ne- moc) nám jest pomocna k tělesné žá- dosti zahlazenie 132%; co sú jim (kou- zelníkúm čáry) pomocny? 204“. pomodliti sč, pf.: vstav i pomodli fye bohu oravit 98%; málo fye stojiec po- modlechu orant 113. pomorsky, -ísky, adj: do Paretonie, mésta pomorfskeho maritimam urbem 166^; pomorzfkeho AE ad t.
Strana 592
592 pomsta, f.: vydaj tu pomítu bohu vindic- tam 69%; sršat jsa ku pomítie in ul- tionem 1692. pomstiti sé, pf.: já bych fye rád pomttil cupio me vindicare 69?. pomysliti, pf.: nám sé slusie chovati toho ani na to kdy pomyflítí, jehoZto smy sé odpověděli 120%; nic zlého, ještos' ty pomyíllil a učinil cogitasti C 208b; po- myfl (soudce) jemu rozličné muky uči- niti intendit in eum 35%, usmyslil si; pomyflch nižádnému nepraviti cogi- tavi, ut nulli dicerem 140%. pomyślenie, n.: zlć pomyfflenie cogi- tationes 655; necisté pomytfleníe htiech plodí 182%. ponechati, pf.: toho tak ponechawffe 18b; já jich (andělů) prosil, aby mne maličko ponechali sustineant 87%; ponechaite mne zde malń chvilku dimittite 136%; ponechaite sboZie pfieliśneho (sic m. přielišně) milovati 153%, přestaňte. ponenáhlu, adv.: ponenahlu uémy sé hfiecha neploditi paulatim 15%. ponésti, pf: (Peor) ponefe (pytel) na chfebté portabat 80b, nesl; pustí-lit (hàl) ratolesli a ovoce ponefe miserit fructum 52?. | poněva(d)ž, conj. — Pokud: ponywadz (C poniewadž, E poniewazd) kto muož, toho taj ACE ad 22%. — Poněvadž: po- níewadz vás tam (na onom světě) budu viděti, zdeť na vás nebudu hlédati si 86%; poniewaž jsi ten skutek učinil, zde nezuostaneá G XXb, poniżenie, n.: nechtie (mnisi) nasledovafti v ponizenij cčsty našeho boha in humi- litate 59b. ponížiti, pf.: nechtiece fye jeden druhému ponízítí non humiliantur invicem 59b, pokořiti; chcem poníziti tebe humili- are 75%; kto mé sboZie ponyZzyl? sparsit C 204% (odch.), potupil; každý jich učieše sé býti ponizenieffij humilior 22. ponizovati, impf: címZ fye viece člověk ponízige u pokolié, tiem viece ve cti prospievá deposuerit se in humilitatem 90%. ponovovati, impf., obnovovati: neslušie starého hfiecha ponowowati AE ad 1952. Pontus, m., jm. kraje: z vlasti, jenz sluove pontus provincia Ponti r2rb. ponücéti, impf, pobizeti: tehdy nás (stařec) počě ponucyetí adhortari 32b, ponučenie, n. pokyn: (bratr) ponu- czienym přinese stolec (C stolček) ACE ad 94), na pokyn; k jeho (opatovu) po- nuczený nutum ACE ad 107b. ponúkanie, n., dávání znamení: když (jinoch) ponvkaním nic neprospč nu- tibus 159b. ponúkati, impf.: onomu k dobrým skut- kóm, a druhému k dobrým myšlením ponukaffe provocabat 16%, onoho, dru- hého; k dobrým skutkóm lidských mysli ponukati suadere 41b. ponuknüti, pf, pokynouti: (Antonius) ponvcze jemu, aby k ňemu přišel nutu advocans 176%. ponuknutie, n., pokyn: bez jeho ponuk- nutie nic nepfiślo nutu G XIXa, pop, m., knżz: popa, a tomu jmč bylo Apellen presbyterum Apellen 10%; po- powe k uobci vecéchu sacerdotes 18b; pop modl pohanskych sacerdos ido- lorum 482. popadati, impf.: casto jej (bratra) hněv popadaffe A ad 735; E popadal ad t. popadnüti, pf.: biechom popadly jednu pannu capta est a nobis virgo 115; coZ popadneff quod comprehenderis 15»; kandidatus byl diśblem popade posses- sus 1605; popadli-h byste s&¢ v hřiešě deprehendissent 195%; vejdác popad- nietez jej rapite 139); z nichż jedny po- padna, o zemi jimi udefieśe apprehen- sos 199b. popadovati, impf, popadaf:: jej (bratra) často hněv popadowaffe ad iram mo- veretur 73b; jedny (duše ďábel) popa- dugie, o zemi jimi udeřieše (E udeřil) ACE ad 199b, popásti, pf.: pustichu oslíčka, popafi pasceret 51%. popatíiti, p£.: popatrz na západ sluncé respice 44^; (statec) popatrzi po césté circumspiciens 655; po niež očima po- patrzíw secutus oculis 1502. popel, m.: popela na sé nasypav cinere 9%. popierati, impf.: an jé sé toho popierati A ad 48. popisovati, impf., zapisovati: uzté andéla, nékterych bratíí mena popifugíce scri- bentem 39b. popleniti, pf.: (kacíři) poplenichu koste) boží 206%. poplúti, pf.: v tu dobu popluchu na ně korábi neptietel&tí 168b. aby fye
592 pomsta, f.: vydaj tu pomítu bohu vindic- tam 69%; sršat jsa ku pomítie in ul- tionem 1692. pomstiti sé, pf.: já bych fye rád pomttil cupio me vindicare 69?. pomysliti, pf.: nám sé slusie chovati toho ani na to kdy pomyflítí, jehoZto smy sé odpověděli 120%; nic zlého, ještos' ty pomyíllil a učinil cogitasti C 208b; po- myfl (soudce) jemu rozličné muky uči- niti intendit in eum 35%, usmyslil si; pomyflch nižádnému nepraviti cogi- tavi, ut nulli dicerem 140%. pomyślenie, n.: zlć pomyfflenie cogi- tationes 655; necisté pomytfleníe htiech plodí 182%. ponechati, pf.: toho tak ponechawffe 18b; já jich (andělů) prosil, aby mne maličko ponechali sustineant 87%; ponechaite mne zde malń chvilku dimittite 136%; ponechaite sboZie pfieliśneho (sic m. přielišně) milovati 153%, přestaňte. ponenáhlu, adv.: ponenahlu uémy sé hfiecha neploditi paulatim 15%. ponésti, pf: (Peor) ponefe (pytel) na chfebté portabat 80b, nesl; pustí-lit (hàl) ratolesli a ovoce ponefe miserit fructum 52?. | poněva(d)ž, conj. — Pokud: ponywadz (C poniewadž, E poniewazd) kto muož, toho taj ACE ad 22%. — Poněvadž: po- níewadz vás tam (na onom světě) budu viděti, zdeť na vás nebudu hlédati si 86%; poniewaž jsi ten skutek učinil, zde nezuostaneá G XXb, poniżenie, n.: nechtie (mnisi) nasledovafti v ponizenij cčsty našeho boha in humi- litate 59b. ponížiti, pf.: nechtiece fye jeden druhému ponízítí non humiliantur invicem 59b, pokořiti; chcem poníziti tebe humili- are 75%; kto mé sboZie ponyZzyl? sparsit C 204% (odch.), potupil; každý jich učieše sé býti ponizenieffij humilior 22. ponizovati, impf: címZ fye viece člověk ponízige u pokolié, tiem viece ve cti prospievá deposuerit se in humilitatem 90%. ponovovati, impf., obnovovati: neslušie starého hfiecha ponowowati AE ad 1952. Pontus, m., jm. kraje: z vlasti, jenz sluove pontus provincia Ponti r2rb. ponücéti, impf, pobizeti: tehdy nás (stařec) počě ponucyetí adhortari 32b, ponučenie, n. pokyn: (bratr) ponu- czienym přinese stolec (C stolček) ACE ad 94), na pokyn; k jeho (opatovu) po- nuczený nutum ACE ad 107b. ponúkanie, n., dávání znamení: když (jinoch) ponvkaním nic neprospč nu- tibus 159b. ponúkati, impf.: onomu k dobrým skut- kóm, a druhému k dobrým myšlením ponukaffe provocabat 16%, onoho, dru- hého; k dobrým skutkóm lidských mysli ponukati suadere 41b. ponuknüti, pf, pokynouti: (Antonius) ponvcze jemu, aby k ňemu přišel nutu advocans 176%. ponuknutie, n., pokyn: bez jeho ponuk- nutie nic nepfiślo nutu G XIXa, pop, m., knżz: popa, a tomu jmč bylo Apellen presbyterum Apellen 10%; po- powe k uobci vecéchu sacerdotes 18b; pop modl pohanskych sacerdos ido- lorum 482. popadati, impf.: casto jej (bratra) hněv popadaffe A ad 735; E popadal ad t. popadnüti, pf.: biechom popadly jednu pannu capta est a nobis virgo 115; coZ popadneff quod comprehenderis 15»; kandidatus byl diśblem popade posses- sus 1605; popadli-h byste s&¢ v hřiešě deprehendissent 195%; vejdác popad- nietez jej rapite 139); z nichż jedny po- padna, o zemi jimi udefieśe apprehen- sos 199b. popadovati, impf, popadaf:: jej (bratra) často hněv popadowaffe ad iram mo- veretur 73b; jedny (duše ďábel) popa- dugie, o zemi jimi udeřieše (E udeřil) ACE ad 199b, popásti, pf.: pustichu oslíčka, popafi pasceret 51%. popatíiti, p£.: popatrz na západ sluncé respice 44^; (statec) popatrzi po césté circumspiciens 655; po niež očima po- patrzíw secutus oculis 1502. popel, m.: popela na sé nasypav cinere 9%. popierati, impf.: an jé sé toho popierati A ad 48. popisovati, impf., zapisovati: uzté andéla, nékterych bratíí mena popifugíce scri- bentem 39b. popleniti, pf.: (kacíři) poplenichu koste) boží 206%. poplúti, pf.: v tu dobu popluchu na ně korábi neptietel&tí 168b. aby fye
Strana 593
popovstvo, n., Aněžství: (Izák) nechtě popowitwa pfijieti honore presbyteri - 51%; (biskup) světi učeníka na popow- {two ordinavit 93%. popový, adj., kněžský: sváry popowymí sacerdotum 106b; fádem popowym sa- cerdotii r26b. poprava, f. — Prdvo (hdelnt), soudnt . okrsek: že jej chtie dáti ku popwie legibus 60b; mnoho krve v jeho po- prawie jest prolito D 3b. — Poprava: ten, jehoż vedń na popwu qui pati- bulo crucis affigitur 120%. poprávcě, m., soudce: poprawcye z Aleks- andřie praefecto 35%; jenž je vediechu přěd popwcy iudici t.; bieše v Ejiptě mocnym popwcy tribunus 112%. popraviti, pf., napraviti: ti Fei pistennik pojwiw fye adiutus est 925; abyste tye mohli poĎwití jeho příklady 171). popřieti, pf., zapřítí: dřieve mosíš sám sebe poprzyti A ad 13b. popřieti, pf., popřáti, dovoliti: pro peles, [= её s' mi jie poprzal praestitisti 535; aby poprzal ohledati mateti syna 57P. poprositi, pf.: popros každý krále nebes- kého petat 20%; poprofwa boha oremus 83b, popros za mč boha ora C 202b. poprslek,' m.: an sé stkvi jako poprflek fulgore 87%. popruh, m.: jakž sě nohama dotycže (sic m. dotče) toho popruha cingulum 11%. popsánie, n., zapsání: jmen popfanie conscriptio 188%. popsati, pf., zapsati, vypsati: slova, jesto "sú dřieve popfana v svatém písmě 9%; pe ^ kdyZ v&éch (bratří) mena popfa scrip- E sit 40%; pochtěv popfati život svatého Hilariona scripturus 153*; krátcě popfa vše na malý lístek brevem scripsit epi- stolam 170%; abychom skutky nábo- Zenstvie popfali explicemus 1*. popstvo, n., kněžství: tu světi také (opat) ucedlnífka na popitwo A ad 93%. popustiti, pf, poleviti: popuft svého smutka pone finem tristitiae C 206^. pofad, m.: tymZ porzadem eodem ordine 106%. pořád, adv., po pořádku, napořád: abyšta jemu vypravile porzad od počátku svój přiebytek vitae suae ordinem 73%; i po- cělovachu jeho všichni porzad certatim 194b; nerodili jsme všeho psáti porzad 11), Sbírka pramenů: Skupina 1 Řada I. Číslo 8. 593 poraditi, pf., dóźi radu: porad mi k tomu, otče 74b; Timoteus poradi, aby jej vy- hnali dedit consilium 31b. pořádně, adv., po pořádku: (bratří) svuoj stav od starých otcuov svatých [přiká- zany] porzadnie zpósobují ro2b. poradovati sé, pf., potésiti se: ani fye co poradowaw knieżście piiezni 2052. poraziti, pf.: aby mě viděním osidlil aneb dotéenim porazyi commacularet 189b (odch.); vízi, Ze té hnév bozi porazy 207^; viece s' jej (diábla) porazyl svû zpovědí, nežli s" byl porazen od ňeho svým mlčením elidens, deiectus 126%. Porfyrio, n., jm. místní: na půšti, jenž slove porííno (sic) Porphyrio 123%.. porobiti, pf.: proč s' jeho tak porobil? vexasti 135P (odch.), poniżil; aby mne nepotupila před božím obličejem, Zet sem tě porobyl afflixerim C 209%. porod, m., vod: Dioskorus najstarší bíše (C bieffe, E byl) na porodie ACE ad 365, vékem. poroditi, pf.: žena spasitele porodila ge- . nuit 157%; Amon jest porozen z boha- “ tého otcč a z matefe 37b, narodil se, — jakž fye z své matefe porodii 1345. porokovati, impf., Zátr: (Amon) počč jim porokowatí increpabat 23%; (bratří) uzřiece tě, snadť by porokowalí 53%. porozenie, n., narození: od jeho porozeníe a nativitate 198b. porozuméti, pí.: porozomíew, Ze jest diáblem zklamán intellexisset 8b. porózno, adv., rozptylené: (lidé) poruozno piébyváchu D ad 36%, domkove biechu poruozno od sebe t. portna, f., forma: na portníe foribus mon- asterii 115%. porúččti, impf., p/enechdvati, odevzdá- val, porouceti: o rozličném jich řádu já vypraviti neuméji, ale mým starším to poruczieg1 concedo 182%, ač vždy vše bohu v jeho rucč budem poruczieti committamus 100%, šel (Pafuncius) do kláštera, porucžege fie bratfím v mod- litbu commendans se C 205%; poruzčege fie modlitbám G XIXA. poručiti, pf. — Přenechati, odevzdali, svě- Vii, boruciti, odkázati: porucz to tém, ještoť sú z zemské žádosti přišli re- linque 13}; porucz fye bohu te.committe 69b; (Amon) poruczi jej starcôm tra- didit 86%; chovajmyż toho poklada 38
popovstvo, n., Aněžství: (Izák) nechtě popowitwa pfijieti honore presbyteri - 51%; (biskup) světi učeníka na popow- {two ordinavit 93%. popový, adj., kněžský: sváry popowymí sacerdotum 106b; fádem popowym sa- cerdotii r26b. poprava, f. — Prdvo (hdelnt), soudnt . okrsek: že jej chtie dáti ku popwie legibus 60b; mnoho krve v jeho po- prawie jest prolito D 3b. — Poprava: ten, jehoż vedń na popwu qui pati- bulo crucis affigitur 120%. poprávcě, m., soudce: poprawcye z Aleks- andřie praefecto 35%; jenž je vediechu přěd popwcy iudici t.; bieše v Ejiptě mocnym popwcy tribunus 112%. popraviti, pf., napraviti: ti Fei pistennik pojwiw fye adiutus est 925; abyste tye mohli poĎwití jeho příklady 171). popřieti, pf., zapřítí: dřieve mosíš sám sebe poprzyti A ad 13b. popřieti, pf., popřáti, dovoliti: pro peles, [= её s' mi jie poprzal praestitisti 535; aby poprzal ohledati mateti syna 57P. poprositi, pf.: popros každý krále nebes- kého petat 20%; poprofwa boha oremus 83b, popros za mč boha ora C 202b. poprslek,' m.: an sé stkvi jako poprflek fulgore 87%. popruh, m.: jakž sě nohama dotycže (sic m. dotče) toho popruha cingulum 11%. popsánie, n., zapsání: jmen popfanie conscriptio 188%. popsati, pf., zapsati, vypsati: slova, jesto "sú dřieve popfana v svatém písmě 9%; pe ^ kdyZ v&éch (bratří) mena popfa scrip- E sit 40%; pochtěv popfati život svatého Hilariona scripturus 153*; krátcě popfa vše na malý lístek brevem scripsit epi- stolam 170%; abychom skutky nábo- Zenstvie popfali explicemus 1*. popstvo, n., kněžství: tu světi také (opat) ucedlnífka na popitwo A ad 93%. popustiti, pf, poleviti: popuft svého smutka pone finem tristitiae C 206^. pofad, m.: tymZ porzadem eodem ordine 106%. pořád, adv., po pořádku, napořád: abyšta jemu vypravile porzad od počátku svój přiebytek vitae suae ordinem 73%; i po- cělovachu jeho všichni porzad certatim 194b; nerodili jsme všeho psáti porzad 11), Sbírka pramenů: Skupina 1 Řada I. Číslo 8. 593 poraditi, pf., dóźi radu: porad mi k tomu, otče 74b; Timoteus poradi, aby jej vy- hnali dedit consilium 31b. pořádně, adv., po pořádku: (bratří) svuoj stav od starých otcuov svatých [přiká- zany] porzadnie zpósobují ro2b. poradovati sé, pf., potésiti se: ani fye co poradowaw knieżście piiezni 2052. poraziti, pf.: aby mě viděním osidlil aneb dotéenim porazyi commacularet 189b (odch.); vízi, Ze té hnév bozi porazy 207^; viece s' jej (diábla) porazyl svû zpovědí, nežli s" byl porazen od ňeho svým mlčením elidens, deiectus 126%. Porfyrio, n., jm. místní: na půšti, jenž slove porííno (sic) Porphyrio 123%.. porobiti, pf.: proč s' jeho tak porobil? vexasti 135P (odch.), poniżil; aby mne nepotupila před božím obličejem, Zet sem tě porobyl afflixerim C 209%. porod, m., vod: Dioskorus najstarší bíše (C bieffe, E byl) na porodie ACE ad 365, vékem. poroditi, pf.: žena spasitele porodila ge- . nuit 157%; Amon jest porozen z boha- “ tého otcč a z matefe 37b, narodil se, — jakž fye z své matefe porodii 1345. porokovati, impf., Zátr: (Amon) počč jim porokowatí increpabat 23%; (bratří) uzřiece tě, snadť by porokowalí 53%. porozenie, n., narození: od jeho porozeníe a nativitate 198b. porozuméti, pí.: porozomíew, Ze jest diáblem zklamán intellexisset 8b. porózno, adv., rozptylené: (lidé) poruozno piébyváchu D ad 36%, domkove biechu poruozno od sebe t. portna, f., forma: na portníe foribus mon- asterii 115%. porúččti, impf., p/enechdvati, odevzdá- val, porouceti: o rozličném jich řádu já vypraviti neuméji, ale mým starším to poruczieg1 concedo 182%, ač vždy vše bohu v jeho rucč budem poruczieti committamus 100%, šel (Pafuncius) do kláštera, porucžege fie bratfím v mod- litbu commendans se C 205%; poruzčege fie modlitbám G XIXA. poručiti, pf. — Přenechati, odevzdali, svě- Vii, boruciti, odkázati: porucz to tém, ještoť sú z zemské žádosti přišli re- linque 13}; porucz fye bohu te.committe 69b; (Amon) poruczi jej starcôm tra- didit 86%; chovajmyż toho poklada 38
Strana 594
594 tak, jakżt nan (sic m. nám) jest po- rvczen od pána 1815; aby mé tělo zemi poruczil a pohřebl humo corpusculum tegas 151%; hospodinť nám duši poruczil commendavit 181; (jinoši) mlčiece po- rucziffta fye jeho modlitbám se ipsos commendantes 95%; komu s' mě po- ruczil derelinguis 140%. — UloZiti: to dielo jem poruczichu 118b; poru- czichu mi pásti ovcé traduntur mihi pascendae oves 143b. porühati sé, impf., posmivati se: poruha- chu fye (pohané) jemu insultantes 34b. porusiti, pf., zkaziti: kto krásu cerky mé poruffyl? violavit G XIXe, posaditi, pf. — Posaditi: ne inhed jeho mezi bratří pofadie 115b; pofadi jej s sebú na stolici fecit eum considere 131b; — Posázeti: tudy diieve, neZ on to bieäe pofadil a rozplodil, iZádného najmenšieho prûtka nebiese 31b, posédenie, n., posednuti: (Hilarion) mno- ho Saracenuov uzdravil od pofyedenie diábelského arreptos a daemone 1622. posókati, pf.: kto mó vinici pofekal sic- cavit G XIX* (odch.). posel, m. — Posel: poslachu pofly k sva- tému Appoloní legatos 18b: jako by byl pravým poflem nuntius 125%. — Dílo: takéžť jest na božiem pofle in opere 77%; postové a pofel neb úsilé labores 132%, posčlací, adj.: pofyelacy list, jenž fčcky sluove epištola 171%. poselstvie, n.: (Gazenští) učinili pofel- ftwie k ciesafovi 165b. posielati, impf: kdyZ s' mé pofyeial "k ňemu mittebas 53b; aby jemu viec niZádného pokrma polfyelal mitteretur 108%; ti jistí pofyelachu k ňemu ne- mocné destinabant 207%. posiesti, pf., Posednouti,: jako by člověka chtéli pofyefti pectus introéant 184); dceru bieáse diśbel pofyedi filia infestati- onibus quatiebatur 192%; mladec diśb- lem pofyedeny possessus 198%; jednoho, jenž bieše běsem pofyedeny a daemonio torguebatur 52%; z člověka, jehož bieše (zlý duch) pofyedi obsederat 52b; je&to : ji (divku) pofedl dábel arrepta a dae- monio G XXb; (Jan) kaZzdého té&iese, v kterémZ koli smutcé pofyedeneho taedio oppressa anima 40%, potla- ceného, deprimovaného. posieti, pf, osità: oráčkuom, když ji (zemi) pofyeli, obapoly sč ledva vrátilo semina suscepit 27b, posievati, impf., osívati: dědinu orati a pofyewati seminare 12b. posílenie, n.: jiesti k tělesenství pofylenie ACE ad 42%. posíliti, pf.: sebe pokrmiti i pofyliti 8%; ve všem utrpení pofylen bieże corro- boratum est 42b; nejsa pofylen v dob- . | rych &iniech infirmus 111b; Teodozius nesměl dřieve u boj jíti, leč jeho Jan 5 modlitvá potvrdil a pofylii animaretur “1178; (Jan) našich duší pofylí i obnovi refecit et innovavit ob. — posilniti, pf.: káza nám sebe krmicí po- fylniti 5%; mnoho jsa pofylnien (otec) napomínaním jejím, od&iel confortatus G XIXb, posilitovati, impf.: pravicé bożie, ta jich pokrmová&se i pofylhowaffe sustentat et pascit 41P. KEJ posilovati, impf.: to jeho pofylowaffe velmi k bojovéni 178); sebe potylo- wachu u vief$ rgob, | poskok, m.: zástup nebeský na pofkocye zpósobný in procinctu 2%, pohotově. poslada, f., Zichotky: sidcś mnohńi pofladu, točíš fččí sladkú, počč jemu mluviti. blandimentis 34P; povoliti v diábelskú pofladu blandimenta 31b; otec a máti polladu muéili mé blanditiis 142b. poslänie, n.: bozim-li to poflaním bylo 1412. poslati, pf.: (Jan) neduZivym poflaffe chléb požehnaný misit 11%; (bratr) pofla dusi pfód buoh dormivit 26% (volně); když jemu v srdce poffli myš- lenie immisero 58^; poflaffta na A diábly immiserunt 120%; když mu biechu listi poflani transmissae 121); (mnich) někdy poflaffe podolka z své zing fimbriis missis 111, poslal kus podolka. poslaviti, pf., s/avi4: brattie poflawichu boha benedixerunt C 2072. posledek, m., nástupce: svým pofledkom posteris 113, poslední, adj.: w nagpofledniegffie püstı ultima. 31; odplatu poflednícho příštie ultimae 181%; poslûchajte poflednie řěči svého otcé ultimam 208); w nay- poflednie pûsti AE ad 110%, v nejpo- slednější.
594 tak, jakżt nan (sic m. nám) jest po- rvczen od pána 1815; aby mé tělo zemi poruczil a pohřebl humo corpusculum tegas 151%; hospodinť nám duši poruczil commendavit 181; (jinoši) mlčiece po- rucziffta fye jeho modlitbám se ipsos commendantes 95%; komu s' mě po- ruczil derelinguis 140%. — UloZiti: to dielo jem poruczichu 118b; poru- czichu mi pásti ovcé traduntur mihi pascendae oves 143b. porühati sé, impf., posmivati se: poruha- chu fye (pohané) jemu insultantes 34b. porusiti, pf., zkaziti: kto krásu cerky mé poruffyl? violavit G XIXe, posaditi, pf. — Posaditi: ne inhed jeho mezi bratří pofadie 115b; pofadi jej s sebú na stolici fecit eum considere 131b; — Posázeti: tudy diieve, neZ on to bieäe pofadil a rozplodil, iZádného najmenšieho prûtka nebiese 31b, posédenie, n., posednuti: (Hilarion) mno- ho Saracenuov uzdravil od pofyedenie diábelského arreptos a daemone 1622. posókati, pf.: kto mó vinici pofekal sic- cavit G XIX* (odch.). posel, m. — Posel: poslachu pofly k sva- tému Appoloní legatos 18b: jako by byl pravým poflem nuntius 125%. — Dílo: takéžť jest na božiem pofle in opere 77%; postové a pofel neb úsilé labores 132%, posčlací, adj.: pofyelacy list, jenž fčcky sluove epištola 171%. poselstvie, n.: (Gazenští) učinili pofel- ftwie k ciesafovi 165b. posielati, impf: kdyZ s' mé pofyeial "k ňemu mittebas 53b; aby jemu viec niZádného pokrma polfyelal mitteretur 108%; ti jistí pofyelachu k ňemu ne- mocné destinabant 207%. posiesti, pf., Posednouti,: jako by člověka chtéli pofyefti pectus introéant 184); dceru bieáse diśbel pofyedi filia infestati- onibus quatiebatur 192%; mladec diśb- lem pofyedeny possessus 198%; jednoho, jenž bieše běsem pofyedeny a daemonio torguebatur 52%; z člověka, jehož bieše (zlý duch) pofyedi obsederat 52b; je&to : ji (divku) pofedl dábel arrepta a dae- monio G XXb; (Jan) kaZzdého té&iese, v kterémZ koli smutcé pofyedeneho taedio oppressa anima 40%, potla- ceného, deprimovaného. posieti, pf, osità: oráčkuom, když ji (zemi) pofyeli, obapoly sč ledva vrátilo semina suscepit 27b, posievati, impf., osívati: dědinu orati a pofyewati seminare 12b. posílenie, n.: jiesti k tělesenství pofylenie ACE ad 42%. posíliti, pf.: sebe pokrmiti i pofyliti 8%; ve všem utrpení pofylen bieże corro- boratum est 42b; nejsa pofylen v dob- . | rych &iniech infirmus 111b; Teodozius nesměl dřieve u boj jíti, leč jeho Jan 5 modlitvá potvrdil a pofylii animaretur “1178; (Jan) našich duší pofylí i obnovi refecit et innovavit ob. — posilniti, pf.: káza nám sebe krmicí po- fylniti 5%; mnoho jsa pofylnien (otec) napomínaním jejím, od&iel confortatus G XIXb, posilitovati, impf.: pravicé bożie, ta jich pokrmová&se i pofylhowaffe sustentat et pascit 41P. KEJ posilovati, impf.: to jeho pofylowaffe velmi k bojovéni 178); sebe potylo- wachu u vief$ rgob, | poskok, m.: zástup nebeský na pofkocye zpósobný in procinctu 2%, pohotově. poslada, f., Zichotky: sidcś mnohńi pofladu, točíš fččí sladkú, počč jemu mluviti. blandimentis 34P; povoliti v diábelskú pofladu blandimenta 31b; otec a máti polladu muéili mé blanditiis 142b. poslänie, n.: bozim-li to poflaním bylo 1412. poslati, pf.: (Jan) neduZivym poflaffe chléb požehnaný misit 11%; (bratr) pofla dusi pfód buoh dormivit 26% (volně); když jemu v srdce poffli myš- lenie immisero 58^; poflaffta na A diábly immiserunt 120%; když mu biechu listi poflani transmissae 121); (mnich) někdy poflaffe podolka z své zing fimbriis missis 111, poslal kus podolka. poslaviti, pf., s/avi4: brattie poflawichu boha benedixerunt C 2072. posledek, m., nástupce: svým pofledkom posteris 113, poslední, adj.: w nagpofledniegffie püstı ultima. 31; odplatu poflednícho příštie ultimae 181%; poslûchajte poflednie řěči svého otcé ultimam 208); w nay- poflednie pûsti AE ad 110%, v nejpo- slednější.
Strana 595
posléze, adv.: nagpofleze jej (hrozen) tomu (mnichu) poslachu ad ultimum 61%, naposledy; ona povědě, ješto jie nagpofleze (Arsenius) řekl ultimum 67%; po vS&ch naipofleze 90%. posfubenie, n., zaslíbení: svrchované po. flibenie promissionum perfectio rr4b- posfübiti, pf., s/ibit: poflibiw to a uloziv na své mysli sub hac sponsione 89b, posluhovati, impf.: jenž (mnich) jemu pofluhowaffe ministrabat 49b; pofiu- hugie pûtnikôm exhibuerit famulatum 115b, i | poslüchati, impf.: synáčku, pofluchai, máti tvá jest přišla audi 58%; řčč i povésti vÉickni pofluchachu 37%; (Eufrosyna) na všaký den žaltáře po- fluchaffe aurem ponebat ad psalmos C 201b, — ta zvčť moci božie poflucha oboediunt 23%; těm k hruozč, jižto svých mistruov nepofiuchagíj despi- ciunt 166%. poslusenstvie, n., poslušnost: chtě jej viece o pofluffenftwij naučiti oboe- dientia 38b; s velikým pofjuffenftwim patientia 94”; (Marin jezdil tam) z po- fluffenftwé opatovi G XX^*, z posluš- nosti k opatovi. poslusnik, m., človčk poslušný: aby po- fiuffníkem božím sč ukázal 102%, čl. poslouchajícím boha. poslušný, adj.: ač chceš toho pofluffen byti oboediret 38%; posluffny bożieho kázanie custodiens C 201*; byvài po- fluffna váem v klá$tefe oboediens G XX, všech; druhý (bratr) bieše velmi poflvifny hekers oboedientiam gran- dem 83%; ktoZ v jich sbor vstûpi, ten mé pofiuffen býti oboedire 113%; to obdržal skrzé své pofluffne skutky per oboedientiae virtutem r16b. poslúženie, n., služba: onen (bratr) svým pofluzenim svû cnost ukazuje ro2b, poslüziti, pf.: aby (stařec) modlitbü za jeho syna bohu pofluzil 76P; synku, prijma j& (bratii), pofluziz jim obse- quium praebe 93; (stařec) nemějieše niZádného, kio by jemu pofluzíl ser- viret 133b. posmieti sé, pf., posmdti se: chtiece {ye jemu pofmíetí illudere 201b. posmievati sě, impf.: čímž jej (bratra) kto viece hyzdieše a jemu {ye pofmie- waffe deridebat 69); kterak vy fye 595 smiete viefé kiéstanské pofmiewati? irridere 202%. posoliti, pf.: pofoliw toho octa misit sal 43%. pospati, pf., ivochu spół: oni, jesto po- fpali 127), pospěch, m.: toť sem nynie pověděl na pofpiech transitorie 184W, zběžně. pospěšně, adv., spěšně: pofpieffnie vrať sè do svého domu festina et redi 3%, pospiechati, impf.: Mucius jest pofpíechal festinaverat 25b. pospiešiti, pf.: pofpieffi, zda by jej mohl ještě Ziva vidéti festinabat 25b. póst, m.: puoft, tent jest vZdy pfi mné ieiunium 121%; — když přijidechom k ňemu v poftie die quadragesima 127b. postata, f., podstata: syna boZieho, ne stvotenie, ani iZádné poftaty, ale vlast- ného (E vlastnieho) a jedné s otcem poftaty AE ad 200b. Srov. podstata. postâti, pf.: poftvog maličko sta 25b. postava, f., postava, podoba: poččchu tá- zati, které byl poftawy ten mnich 77%; tvá črnost jest znamenie mdlé po- ftawy infirmarum rerum. 1745; jeho hrozná poftawa zhynu v níchowe (sic m..v mnichové) poftawíe specie 61% postávati, impf: (mladec) pojíde zlehky poftawagie 148), postavec, m., źkanina, zoł. hedvábná: proé téla v drahé poftawcye obinujete? auratis vestibus r53*; mrcha v po- ftawcych oblečená in serico t; v ftawcy (sic) a v hedvábí 152; w poftawczy D © ad t. postaven e, n., poloha: to městečko jest jako na poly rozděleno i obyčěji i po- {tawenim propter loci situm 162%, postaviti, pf.: stolec poftawíw posuit 235; město na hofč poftawene posita 119%; (mnich) nejédl pokrma piéd sé pofta- weneho cui fuerat appositus 19i*; osvietiv svétlo i poftawí na sviecnu posuit 48*; ku pravému chodu svü nohu poftawiti 103); neslusie sküpého menovati, ale $fedrého slugie menem poftawiti vocabulum dicere 162b, jmé- nem poloZiti; proti hiíechóm slu&ie fye poftawiti 42%. postavnik, m., /ampa: ani vyśli proti ńemu (starci) f poftawniky lampadibus 76b. postele, f., posiel: v smrtedlné poftelr 142; na krásné pofteli lectum 148%; léháše na jeho poftelí stratu 164b. 397
posléze, adv.: nagpofleze jej (hrozen) tomu (mnichu) poslachu ad ultimum 61%, naposledy; ona povědě, ješto jie nagpofleze (Arsenius) řekl ultimum 67%; po vS&ch naipofleze 90%. posfubenie, n., zaslíbení: svrchované po. flibenie promissionum perfectio rr4b- posfübiti, pf., s/ibit: poflibiw to a uloziv na své mysli sub hac sponsione 89b, posluhovati, impf.: jenž (mnich) jemu pofluhowaffe ministrabat 49b; pofiu- hugie pûtnikôm exhibuerit famulatum 115b, i | poslüchati, impf.: synáčku, pofluchai, máti tvá jest přišla audi 58%; řčč i povésti vÉickni pofluchachu 37%; (Eufrosyna) na všaký den žaltáře po- fluchaffe aurem ponebat ad psalmos C 201b, — ta zvčť moci božie poflucha oboediunt 23%; těm k hruozč, jižto svých mistruov nepofiuchagíj despi- ciunt 166%. poslusenstvie, n., poslušnost: chtě jej viece o pofluffenftwij naučiti oboe- dientia 38b; s velikým pofjuffenftwim patientia 94”; (Marin jezdil tam) z po- fluffenftwé opatovi G XX^*, z posluš- nosti k opatovi. poslusnik, m., človčk poslušný: aby po- fiuffníkem božím sč ukázal 102%, čl. poslouchajícím boha. poslušný, adj.: ač chceš toho pofluffen byti oboediret 38%; posluffny bożieho kázanie custodiens C 201*; byvài po- fluffna váem v klá$tefe oboediens G XX, všech; druhý (bratr) bieše velmi poflvifny hekers oboedientiam gran- dem 83%; ktoZ v jich sbor vstûpi, ten mé pofiuffen býti oboedire 113%; to obdržal skrzé své pofluffne skutky per oboedientiae virtutem r16b. poslúženie, n., služba: onen (bratr) svým pofluzenim svû cnost ukazuje ro2b, poslüziti, pf.: aby (stařec) modlitbü za jeho syna bohu pofluzil 76P; synku, prijma j& (bratii), pofluziz jim obse- quium praebe 93; (stařec) nemějieše niZádného, kio by jemu pofluzíl ser- viret 133b. posmieti sé, pf., posmdti se: chtiece {ye jemu pofmíetí illudere 201b. posmievati sě, impf.: čímž jej (bratra) kto viece hyzdieše a jemu {ye pofmie- waffe deridebat 69); kterak vy fye 595 smiete viefé kiéstanské pofmiewati? irridere 202%. posoliti, pf.: pofoliw toho octa misit sal 43%. pospati, pf., ivochu spół: oni, jesto po- fpali 127), pospěch, m.: toť sem nynie pověděl na pofpiech transitorie 184W, zběžně. pospěšně, adv., spěšně: pofpieffnie vrať sè do svého domu festina et redi 3%, pospiechati, impf.: Mucius jest pofpíechal festinaverat 25b. pospiešiti, pf.: pofpieffi, zda by jej mohl ještě Ziva vidéti festinabat 25b. póst, m.: puoft, tent jest vZdy pfi mné ieiunium 121%; — když přijidechom k ňemu v poftie die quadragesima 127b. postata, f., podstata: syna boZieho, ne stvotenie, ani iZádné poftaty, ale vlast- ného (E vlastnieho) a jedné s otcem poftaty AE ad 200b. Srov. podstata. postâti, pf.: poftvog maličko sta 25b. postava, f., postava, podoba: poččchu tá- zati, které byl poftawy ten mnich 77%; tvá črnost jest znamenie mdlé po- ftawy infirmarum rerum. 1745; jeho hrozná poftawa zhynu v níchowe (sic m..v mnichové) poftawíe specie 61% postávati, impf: (mladec) pojíde zlehky poftawagie 148), postavec, m., źkanina, zoł. hedvábná: proé téla v drahé poftawcye obinujete? auratis vestibus r53*; mrcha v po- ftawcych oblečená in serico t; v ftawcy (sic) a v hedvábí 152; w poftawczy D © ad t. postaven e, n., poloha: to městečko jest jako na poly rozděleno i obyčěji i po- {tawenim propter loci situm 162%, postaviti, pf.: stolec poftawíw posuit 235; město na hofč poftawene posita 119%; (mnich) nejédl pokrma piéd sé pofta- weneho cui fuerat appositus 19i*; osvietiv svétlo i poftawí na sviecnu posuit 48*; ku pravému chodu svü nohu poftawiti 103); neslusie sküpého menovati, ale $fedrého slugie menem poftawiti vocabulum dicere 162b, jmé- nem poloZiti; proti hiíechóm slu&ie fye poftawiti 42%. postavnik, m., /ampa: ani vyśli proti ńemu (starci) f poftawniky lampadibus 76b. postele, f., posiel: v smrtedlné poftelr 142; na krásné pofteli lectum 148%; léháše na jeho poftelí stratu 164b. 397
Strana 596
596 postélka, f.: pristüpiv k jeho poftelcye lectulum 25b. . postihniti, pf.: at tebe božie pomsta ne- poftihne occupet 207b. postiti sé, impf.: za dva dni fye poftíti 54b; kterak fie slu&ie poftiti ieiunare C 68b. postüpati, impf. couvati: poftupachu přčd ním 7%. postúpiti, pf. — Ustoupiti: maličko lev - poftupiw i sta discessit 109%; já sem chtěl z nie (peleše) poftupiti jinam mi- graturus 1229; neb s' mužně bojije, nepoftupil non cessisti 1775; by poftu- pil od viery kiéstianské discedere D 181b. — Postowpiti: kazdy ród chtiese jemu svého domku poftupíti offert 36b. postydéti sé, pf. zastydét se: poftydte fye, Ze vérite v Tyffona pudeat vos 202), posüditi, pf.: pofudte sami sebe a opatite sé diiudicate vosmetipsos 195%. posuzovánie, n.: o pofuzowanie E ad 80% (nadpis kap.). posuzovati, impf.: nezhrz&j nižádného ani koho pofuzug condemnes 744; když člověk ižádného nepofuzuge non iudicet 129b. posvátný, adj.: bratra odsûdichu jako zhúbci pofwatneho sbožie sacri 116b; “- (ariéni) poëkvrnichu väè pofwatne véci divinorum vasorum 206%. posvécovati, impf., osvécovati: _ mysl pofwiecuge illuminat 422. bděnie posvědčiti, pf., přisvědčiti: (svědkové) mu (C tomu, E jemu) ještě pofwiedczychu (E pofwiedczyli), jeśto zbil mladce (CE mládence) pro eo loquebantur . ACE ad 101%, souhlasili s tím, který. posvětiti, pf.: když pofwieti (biskup) tělo krále nebeského oblationem consecra- tam 88%; ano tč sám spasitel poftwietil (sic) sacrare 103). posypati, pf.: (mnich) popelem {ie po- Íypal E ad 9?. pošíjek, m., rána do šíje: poffigky jemu dáváchu colaphis rrz7b. poskvrna, f.: ostfiehati jeho (syna) budeś ode vSie télesné poffkwrny contamina- tione 35; beze všie poffkwrny macula 83%; ten vejde u vécnü poffkwrnu cor- ruptionem 37b. . poskvrñenie, n.: to již nečiní podlé při- rozenie, ale podlé poffkwrnenie 1822. poskvrnéti, imp£, poskvrñovati: nepo- ffkwrníeiz jie (duše), člověče ne detur- pes 182%. poskvrniti, pf.: ktoZ své t&lo poffkwrnij, vejde u véétnû poskvrnu corruptio in- venit corruptionem 37P (volné); nedaj člověku poffkwrniti svého téla polluat C 202*; nechci poffkwrniti lie na tomto svété inquinari C 202b. poskvriiovati, inpf.: nepoffkwrnugz jie (duše své) C ad 1822. poí$mürné, -£né, edv., zasmusile: kterak s¢ slusie ukdzati, poffmvrznie-li čili ochotné 62b; poffmurnie C ad t.; po- {murnie A ad t. pospileti, pf., poZertovats: sûdce mniese, by ten člověk chtél néco poffpileti ioci aliquod proponere 34b, pospilévati, impf., žertovati: jako svými nepfátely poffpilewagie quasi de ini- micis luderet 177*, s nepřáteli žertuje. pot, m.: s ńsilim a f potem. dobyvati su- dore 9%. potáhnüti, pf.: potazech jeho za sebú coepi pertrahere 27b. potaz, m., porada: opat s dobrým po- tazem, aby ta mladcé nerozbujéla, oba metlami zbi altiori consilio 108%, dobře se'sám s sebou potázav. potěšenie, n.: aby některé potíeffe* na- lezl consolationem G. XIXb. potisiti sé, pf, wisi se: tu fie plamen potiffiy D ad 27b. potiti sé, impf: tak fye tvář jejie počě potítí sudabat 138%. pôtka, f., potkání, zlá příhoda, útok: všěch lidí potky sé kryjie$e hominum occur- sum 110%, varoval se, aby nepotkal člověka; viec ten člověk túž potku nebyl potkán 78%; od rozličné diábelské potky incursibus 190®, potkati, pf. — Potkati: potkalt mé jeden mnich veniens obviam 77*; i potka jej žena obviavit D 111). — Na něco při- jíti: divě sč tomu, což bieše potkal vi- derat 149). — Napadnouti: aby té niZádná chlába nepotkala ne elatus in- curreres 14% (volně). — P. sé: kdyz fye s nim potka obviam fuisse t. 77?; (učeník) potka fye s popem obvium ha- buit 798. potknüti, pf., srt: jednü sé modlé&e Ilarion, potek hlavu v zemi fixo in terram capite 155Ď,
596 postélka, f.: pristüpiv k jeho poftelcye lectulum 25b. . postihniti, pf.: at tebe božie pomsta ne- poftihne occupet 207b. postiti sé, impf.: za dva dni fye poftíti 54b; kterak fie slu&ie poftiti ieiunare C 68b. postüpati, impf. couvati: poftupachu přčd ním 7%. postúpiti, pf. — Ustoupiti: maličko lev - poftupiw i sta discessit 109%; já sem chtěl z nie (peleše) poftupiti jinam mi- graturus 1229; neb s' mužně bojije, nepoftupil non cessisti 1775; by poftu- pil od viery kiéstianské discedere D 181b. — Postowpiti: kazdy ród chtiese jemu svého domku poftupíti offert 36b. postydéti sé, pf. zastydét se: poftydte fye, Ze vérite v Tyffona pudeat vos 202), posüditi, pf.: pofudte sami sebe a opatite sé diiudicate vosmetipsos 195%. posuzovánie, n.: o pofuzowanie E ad 80% (nadpis kap.). posuzovati, impf.: nezhrz&j nižádného ani koho pofuzug condemnes 744; když člověk ižádného nepofuzuge non iudicet 129b. posvátný, adj.: bratra odsûdichu jako zhúbci pofwatneho sbožie sacri 116b; “- (ariéni) poëkvrnichu väè pofwatne véci divinorum vasorum 206%. posvécovati, impf., osvécovati: _ mysl pofwiecuge illuminat 422. bděnie posvědčiti, pf., přisvědčiti: (svědkové) mu (C tomu, E jemu) ještě pofwiedczychu (E pofwiedczyli), jeśto zbil mladce (CE mládence) pro eo loquebantur . ACE ad 101%, souhlasili s tím, který. posvětiti, pf.: když pofwieti (biskup) tělo krále nebeského oblationem consecra- tam 88%; ano tč sám spasitel poftwietil (sic) sacrare 103). posypati, pf.: (mnich) popelem {ie po- Íypal E ad 9?. pošíjek, m., rána do šíje: poffigky jemu dáváchu colaphis rrz7b. poskvrna, f.: ostfiehati jeho (syna) budeś ode vSie télesné poffkwrny contamina- tione 35; beze všie poffkwrny macula 83%; ten vejde u vécnü poffkwrnu cor- ruptionem 37b. . poskvrñenie, n.: to již nečiní podlé při- rozenie, ale podlé poffkwrnenie 1822. poskvrnéti, imp£, poskvrñovati: nepo- ffkwrníeiz jie (duše), člověče ne detur- pes 182%. poskvrniti, pf.: ktoZ své t&lo poffkwrnij, vejde u véétnû poskvrnu corruptio in- venit corruptionem 37P (volné); nedaj člověku poffkwrniti svého téla polluat C 202*; nechci poffkwrniti lie na tomto svété inquinari C 202b. poskvriiovati, inpf.: nepoffkwrnugz jie (duše své) C ad 1822. poí$mürné, -£né, edv., zasmusile: kterak s¢ slusie ukdzati, poffmvrznie-li čili ochotné 62b; poffmurnie C ad t.; po- {murnie A ad t. pospileti, pf., poZertovats: sûdce mniese, by ten člověk chtél néco poffpileti ioci aliquod proponere 34b, pospilévati, impf., žertovati: jako svými nepfátely poffpilewagie quasi de ini- micis luderet 177*, s nepřáteli žertuje. pot, m.: s ńsilim a f potem. dobyvati su- dore 9%. potáhnüti, pf.: potazech jeho za sebú coepi pertrahere 27b. potaz, m., porada: opat s dobrým po- tazem, aby ta mladcé nerozbujéla, oba metlami zbi altiori consilio 108%, dobře se'sám s sebou potázav. potěšenie, n.: aby některé potíeffe* na- lezl consolationem G. XIXb. potisiti sé, pf, wisi se: tu fie plamen potiffiy D ad 27b. potiti sé, impf: tak fye tvář jejie počě potítí sudabat 138%. pôtka, f., potkání, zlá příhoda, útok: všěch lidí potky sé kryjie$e hominum occur- sum 110%, varoval se, aby nepotkal člověka; viec ten člověk túž potku nebyl potkán 78%; od rozličné diábelské potky incursibus 190®, potkati, pf. — Potkati: potkalt mé jeden mnich veniens obviam 77*; i potka jej žena obviavit D 111). — Na něco při- jíti: divě sč tomu, což bieše potkal vi- derat 149). — Napadnouti: aby té niZádná chlába nepotkala ne elatus in- curreres 14% (volně). — P. sé: kdyz fye s nim potka obviam fuisse t. 77?; (učeník) potka fye s popem obvium ha- buit 798. potknüti, pf., srt: jednü sé modlé&e Ilarion, potek hlavu v zemi fixo in terram capite 155Ď,
Strana 597
potlaéenie, n.: ku potiaczeníf v&ie lenosti ad inertiam calcandam 180. potlačiti, pf. Pošlapati: potlaczítí hady cal- care 22b; ktož své vuole nepotiaczíj pod sě nisi guis fuerit conculcatus 70b (volně); chválu svěcskůú potlaczití cal- care 1635; znáť sě mrzutý had, žeť leží potlaczen pod nohami spravedlivých 186%, | | potlüci, pf. zailouci: ciesaf potlucze na póleś pulsavit 485; kdyż potluczechu na peleá pulsassent 133b. potok, m.: Nila, potoka tak řečeného . fluminio 3P; z jeho noh krev potoky tečieše rob, potom, adv.: potom jej dáš kžákróm guibus annis peractis 3b; a potom vSécky dni svého života ten püstenník jal sé u pláči vésti post haec 9%; poto pak, vidúce to bratřie, počechu opata pro- siti, aby postmodum C 208%; jižť buoh ' pfijal tvé pokánie, potom sé osttiehaj a měj sě při paměti de cetero 131%, teď dál. potopa, f.: jako by buoh potopu hrozil diluvium 168%. potopiti, pf.: józdcś i s jeho końem v mofi jest potopii proiecit in mare r55b, potratiti, pf., z/ratiti: (oděv Kristův), ješto ste vy potratilí perdidistis 152b. potíéba, f.: ktož puost bez potrzíeby přčruší sine aliqua necessitate 22*; (Elenus ) chtiese nav&tieviti bratii , jiZto biechu u veliké potrzíebíe 29*, nouzi; (panna) počě prositi opata, aby ona vezmüc jej (nemocného bratra), po- trzieby dobývala ministraret ei 51), co potřebuje, mu opatřovala; jeden mi - člověk potrziebu činieše ministraret L 74%; (bratr) poče činiti potrzebu v kláš- L[^tefe perficiebat omne opus C 207%, I. obstarával, čeho býlo potřebí; učiň . svá potrzíebu comple necessitatem tuam 2835; kdyZ sem šel do města pro po- “‘trziebu propter necessitatem 85P, pro [./ potfeby ; bez svého proboëta védénie ni- l‘’Zédnÿ nesmël ani na prirozenû po- L. trziebu ad naturales necessitates 116*, . na stranu; ji (rodu) nositi k potrziebie [ necessariis usibus 122% kdyžto vše - obrátinasvü potrziebu, coZ biechu po [ iem bratrie poslali 166%, sám spotřebo- “val. — Adv. -a:což by bylo klášteru po- | trzieba guae necessaria sunt 32%; neboť 7 mi jie (peleše) jest potrzieba 53%; 507 pfijma (penize), ano mi jich nepotrzieba. non indigens 68%. potřčbicě, f., potřeba: (Elenus) nesieše jim potrziebicy, jenžto slušie ku pokrmu guae necessaria erant ad refectionem 29%; (Agathon) dáváše jemu potrzie- bícy obseguium 86%, čeho potřeboval. potrziebiczku jim učině obsequium praebe 93, čeho potřebují, jim učině. .potíébie, n.: také mi sé zdá potrziebíe pripomanûti sv. Jana necessarium 116b; tfetí &ést chtéch schovati na po- trziebíe 143*, na dobu potřeby; potrze- bie jest tobé mieti mistra opus est G XVIII), abys měl; což bieše potrziebíe quae necessaria erant ro?; jesté jest tebe potrziebie na zemi piébyvati de- bere eum conversari 17? (latinismus); potrziebie jest toho, aby dobrá diela. délali necesse est 181; otec vie, žeť jest toho vám potrziebie indigetis his omnibus 191%; vámt toho nenie iZádné potrziebie kam choditi 1815; ano mi jich (penéz) nepotrzebie D ad 68%, potřébný, adj.: ač sú čeho k sobě po- trzíební byli egeruerint 15; aby vidéli, Ze jest rüácha potrzieben 33*; nad chu- dymi à nad potrziebnymí indigentibus 190b; — (opat) nechté jeho (bratra) ztratiti, Ze biese potrzeben v klá&te- fe necessarius C 207b. potíébovati, impf. — Pot/ebovali: man- żelka potrzebugyezym neptestáváàse pfisluhovati indigentibus G XVIIb; diábel k němu přijíde, jako by někte- rého jeho diela potrziebowal 10%. — Zádali: viec. nepotrzebug non requiras 3*; na$e pfirozenie nic jiného nepotrzie- buge nez duàé spasenie requirit 181b; (lidé) toho potrziebugíf ode mne, jehoZ sem já nedüstojen ea exigor 1925; tebe David v tesknosti potrziebowal petiit 103b, si Zádal. potresktati, pf., pokćrati, potrestati: tak jich milostivě potrefktaw 23%; sám svého myšlenie potrefkcy crepare 9o*; jáz tě i s tvými mnichy naleznu a svń kázní vás potrefkcy 207. potrhnůúti, pf., /apiźi: snad nás usiluješ potrhnuti? obruere C ad 185%. potriebka, f.: kterak-lit sem chudÿm po- trziebku činil ministrabam 131, po- sluhoval tím, čeho potřebovali.
potlaéenie, n.: ku potiaczeníf v&ie lenosti ad inertiam calcandam 180. potlačiti, pf. Pošlapati: potlaczítí hady cal- care 22b; ktož své vuole nepotiaczíj pod sě nisi guis fuerit conculcatus 70b (volně); chválu svěcskůú potlaczití cal- care 1635; znáť sě mrzutý had, žeť leží potlaczen pod nohami spravedlivých 186%, | | potlüci, pf. zailouci: ciesaf potlucze na póleś pulsavit 485; kdyż potluczechu na peleá pulsassent 133b. potok, m.: Nila, potoka tak řečeného . fluminio 3P; z jeho noh krev potoky tečieše rob, potom, adv.: potom jej dáš kžákróm guibus annis peractis 3b; a potom vSécky dni svého života ten püstenník jal sé u pláči vésti post haec 9%; poto pak, vidúce to bratřie, počechu opata pro- siti, aby postmodum C 208%; jižť buoh ' pfijal tvé pokánie, potom sé osttiehaj a měj sě při paměti de cetero 131%, teď dál. potopa, f.: jako by buoh potopu hrozil diluvium 168%. potopiti, pf.: józdcś i s jeho końem v mofi jest potopii proiecit in mare r55b, potratiti, pf., z/ratiti: (oděv Kristův), ješto ste vy potratilí perdidistis 152b. potíéba, f.: ktož puost bez potrzíeby přčruší sine aliqua necessitate 22*; (Elenus ) chtiese nav&tieviti bratii , jiZto biechu u veliké potrzíebíe 29*, nouzi; (panna) počě prositi opata, aby ona vezmüc jej (nemocného bratra), po- trzieby dobývala ministraret ei 51), co potřebuje, mu opatřovala; jeden mi - člověk potrziebu činieše ministraret L 74%; (bratr) poče činiti potrzebu v kláš- L[^tefe perficiebat omne opus C 207%, I. obstarával, čeho býlo potřebí; učiň . svá potrzíebu comple necessitatem tuam 2835; kdyZ sem šel do města pro po- “‘trziebu propter necessitatem 85P, pro [./ potfeby ; bez svého proboëta védénie ni- l‘’Zédnÿ nesmël ani na prirozenû po- L. trziebu ad naturales necessitates 116*, . na stranu; ji (rodu) nositi k potrziebie [ necessariis usibus 122% kdyžto vše - obrátinasvü potrziebu, coZ biechu po [ iem bratrie poslali 166%, sám spotřebo- “val. — Adv. -a:což by bylo klášteru po- | trzieba guae necessaria sunt 32%; neboť 7 mi jie (peleše) jest potrzieba 53%; 507 pfijma (penize), ano mi jich nepotrzieba. non indigens 68%. potřčbicě, f., potřeba: (Elenus) nesieše jim potrziebicy, jenžto slušie ku pokrmu guae necessaria erant ad refectionem 29%; (Agathon) dáváše jemu potrzie- bícy obseguium 86%, čeho potřeboval. potrziebiczku jim učině obsequium praebe 93, čeho potřebují, jim učině. .potíébie, n.: také mi sé zdá potrziebíe pripomanûti sv. Jana necessarium 116b; tfetí &ést chtéch schovati na po- trziebíe 143*, na dobu potřeby; potrze- bie jest tobé mieti mistra opus est G XVIII), abys měl; což bieše potrziebíe quae necessaria erant ro?; jesté jest tebe potrziebie na zemi piébyvati de- bere eum conversari 17? (latinismus); potrziebie jest toho, aby dobrá diela. délali necesse est 181; otec vie, žeť jest toho vám potrziebie indigetis his omnibus 191%; vámt toho nenie iZádné potrziebie kam choditi 1815; ano mi jich (penéz) nepotrzebie D ad 68%, potřébný, adj.: ač sú čeho k sobě po- trzíební byli egeruerint 15; aby vidéli, Ze jest rüácha potrzieben 33*; nad chu- dymi à nad potrziebnymí indigentibus 190b; — (opat) nechté jeho (bratra) ztratiti, Ze biese potrzeben v klá&te- fe necessarius C 207b. potíébovati, impf. — Pot/ebovali: man- żelka potrzebugyezym neptestáváàse pfisluhovati indigentibus G XVIIb; diábel k němu přijíde, jako by někte- rého jeho diela potrziebowal 10%. — Zádali: viec. nepotrzebug non requiras 3*; na$e pfirozenie nic jiného nepotrzie- buge nez duàé spasenie requirit 181b; (lidé) toho potrziebugíf ode mne, jehoZ sem já nedüstojen ea exigor 1925; tebe David v tesknosti potrziebowal petiit 103b, si Zádal. potresktati, pf., pokćrati, potrestati: tak jich milostivě potrefktaw 23%; sám svého myšlenie potrefkcy crepare 9o*; jáz tě i s tvými mnichy naleznu a svń kázní vás potrefkcy 207. potrhnůúti, pf., /apiźi: snad nás usiluješ potrhnuti? obruere C ad 185%. potriebka, f.: kterak-lit sem chudÿm po- trziebku činil ministrabam 131, po- sluhoval tím, čeho potřebovali.
Strana 598
50% potrüsiti, pf.: (Tábel) smradem ve v§éch katciech jeho domku potrvly 62, domek. potrusovati, impf.: to soli potruffugic jediechu sale aspersa 20%. . potrzéti, pf., požáhnouti, Ponuknouti: je- hožto sedmkrát mysl potrzíe, aby šel spat compellebatur somno 132b. potuchniti, pf.: jakż ta milost potuchia refrixit gib; v$ścka moc potuchia, kdyžto sě Kristus světu zčvil vastata . sunt 204%; diábelská moc potuchla retusa est D 111%. potuliti, pf., schlipiti: (Ivi) nalklonista sé, ui potuliwffe cum motu aurium 152% (volné). potupenie, n.: vice pro pliezn neZ pro potupeníe iniuria r53b; to k diábel- skému potupenij sé déjiese ad confu- sionem diaboli 174^; smrti potupeníe contemptus mortis 202?. potupiti, pf., potupiti, zahanbiti, odsoudits, za nic poloZiti, oslabiti: jmě mé mezi mníšky nenie potupene 12% múdrost těch mudrákuov by potupena confutata est 2049; vešken rozum jich múdrosti potupím reprobabo 15b: dáť buoh, že ne- přátely potupmifs prostrabis D 3b, po- razíš; tehdy bude (člověk) spravedlný, kdyžto hřiechy potupíj condemnat 80%; zaklínám tě, aby mne nepotupila před božím obličejem ne condemnes C 209*; když biechu všichni diábelské hruozy potupili contemnerent 1905; abychom smrt i muky potupili 191P; ktoż jest strpěl pokorně, inhed tiem všicku naši moc potupíl 48b. potupný, adj., v potupč: jméno mé nenie potupne F ad 122, potupovati, impf., zahanbovati, odsuzo- vati, za mic nevdŻiti: svû modlitvû vesken sbor potupowa] diábelsky pro- sternebat 1935; niZádného neslu&ie po- tupowatí despici 14%; (člověk) potupuge svét de contemptu saeculi G XIXb, potvora, f., obluda: potworu za buoh máš portenta 140b, tehdy ta diábelská potwora zhynu prodigium 1942. potvofeny, potvorny, adj., potvornÿ, po- divný: rozličné potworzene hlasy bar- bararum portenta vocum 155%; zvieřě potworzene zhynulo C ad 149P; po- tworne AE ad t. potvrditi, pf. — Potvrditi, dotvrditi: die-lit dobié, potwrd jemu toho consenti 92b; abychom toho jistými příklady po- - twrdil approbemus 124*. — Utvrditi: * tu nás napomínanim potwrdtw i po- | lep&iv aedificans 145; doniż jeho nepo- — twrdie v zákon& rrsb, potvrzenie, n., u£orzení: pokorné piéby- vanie jest potwrzeníe všeho dobrého 7b: nevčda zákonnieho potwrzenie 119, neznaje utvrzení v řeholi. : potvrzovati, impf., dotvrzovati: kdyz uzřě (soudce), an ustavičně té féti potwr- zuge 34P; toho potwrzowachu ti, jenž to slyščli confirmatum est ab his 61*; jichzto féti i jà toho potwrzugi com- probamus 147%, povabovati, impf., /dkati: slibujit, Zet po- éije, kohof na sé powabuge provocet 176b. povaditi sé, pf. pohddati se: aspoñ fye jediná powadwíe faciamus litem 72b. povaliti, pf.: jinoch m6 powalil C ad 74b (chyba m. podávil ale nicméné své- dectvi pro slovo povaliti) — P. sé — vyvaliti se: jako ze tfi studnic powali fye s nich pot erupit 157b; Że fye se vSéch strén powalichu diâbli se effun- deret 176b. povážiti, pf.: sám svého života na ješťera powazrw 23b, Zivotem se odváživ. F! povédénie, n.: powiedienie svatého Pavla dictum 175; pro to powíediente relatione 128b. pověděti, pf.: všecko, což nám powiediel, věrně nalezechom praedixerat 10%; po- 1. wiemy-li to jemu, snad pak nepfijde E"dixerimus 78%; powiedie vám o jednom starci referam 124*; (Agapitus) uvede jeho do pelefi k Smaragdovi a nic jemu nepowiediew innotescens C 205%; Bel jest (Pafuncí) k pfedpovédénémn starci, o kteremż sme nahofe powiedieli diximus G XIX2, mluvili. povénüti, pf., ovanouti, povanouti: který nás zlý vicher muoZ powienuti? con- vellere AE ad r90? (voln8); kdyZ ma- licko vietr powíene spirare coeperit 105%, pověřiti, pf., uvěřití: že mi (on) na tom powierziw i bieśe mysli pomómen cre- dentem rob, pověsiti, pf.: (stařec) powiefy ji (tykev) piéd ocima suspendit 63*; powiefichu
50% potrüsiti, pf.: (Tábel) smradem ve v§éch katciech jeho domku potrvly 62, domek. potrusovati, impf.: to soli potruffugic jediechu sale aspersa 20%. . potrzéti, pf., požáhnouti, Ponuknouti: je- hožto sedmkrát mysl potrzíe, aby šel spat compellebatur somno 132b. potuchniti, pf.: jakż ta milost potuchia refrixit gib; v$ścka moc potuchia, kdyžto sě Kristus světu zčvil vastata . sunt 204%; diábelská moc potuchla retusa est D 111%. potuliti, pf., schlipiti: (Ivi) nalklonista sé, ui potuliwffe cum motu aurium 152% (volné). potupenie, n.: vice pro pliezn neZ pro potupeníe iniuria r53b; to k diábel- skému potupenij sé déjiese ad confu- sionem diaboli 174^; smrti potupeníe contemptus mortis 202?. potupiti, pf., potupiti, zahanbiti, odsoudits, za nic poloZiti, oslabiti: jmě mé mezi mníšky nenie potupene 12% múdrost těch mudrákuov by potupena confutata est 2049; vešken rozum jich múdrosti potupím reprobabo 15b: dáť buoh, že ne- přátely potupmifs prostrabis D 3b, po- razíš; tehdy bude (člověk) spravedlný, kdyžto hřiechy potupíj condemnat 80%; zaklínám tě, aby mne nepotupila před božím obličejem ne condemnes C 209*; když biechu všichni diábelské hruozy potupili contemnerent 1905; abychom smrt i muky potupili 191P; ktoż jest strpěl pokorně, inhed tiem všicku naši moc potupíl 48b. potupný, adj., v potupč: jméno mé nenie potupne F ad 122, potupovati, impf., zahanbovati, odsuzo- vati, za mic nevdŻiti: svû modlitvû vesken sbor potupowa] diábelsky pro- sternebat 1935; niZádného neslu&ie po- tupowatí despici 14%; (člověk) potupuge svét de contemptu saeculi G XIXb, potvora, f., obluda: potworu za buoh máš portenta 140b, tehdy ta diábelská potwora zhynu prodigium 1942. potvofeny, potvorny, adj., potvornÿ, po- divný: rozličné potworzene hlasy bar- bararum portenta vocum 155%; zvieřě potworzene zhynulo C ad 149P; po- tworne AE ad t. potvrditi, pf. — Potvrditi, dotvrditi: die-lit dobié, potwrd jemu toho consenti 92b; abychom toho jistými příklady po- - twrdil approbemus 124*. — Utvrditi: * tu nás napomínanim potwrdtw i po- | lep&iv aedificans 145; doniż jeho nepo- — twrdie v zákon& rrsb, potvrzenie, n., u£orzení: pokorné piéby- vanie jest potwrzeníe všeho dobrého 7b: nevčda zákonnieho potwrzenie 119, neznaje utvrzení v řeholi. : potvrzovati, impf., dotvrzovati: kdyz uzřě (soudce), an ustavičně té féti potwr- zuge 34P; toho potwrzowachu ti, jenž to slyščli confirmatum est ab his 61*; jichzto féti i jà toho potwrzugi com- probamus 147%, povabovati, impf., /dkati: slibujit, Zet po- éije, kohof na sé powabuge provocet 176b. povaditi sé, pf. pohddati se: aspoñ fye jediná powadwíe faciamus litem 72b. povaliti, pf.: jinoch m6 powalil C ad 74b (chyba m. podávil ale nicméné své- dectvi pro slovo povaliti) — P. sé — vyvaliti se: jako ze tfi studnic powali fye s nich pot erupit 157b; Że fye se vSéch strén powalichu diâbli se effun- deret 176b. povážiti, pf.: sám svého života na ješťera powazrw 23b, Zivotem se odváživ. F! povédénie, n.: powiedienie svatého Pavla dictum 175; pro to powíediente relatione 128b. pověděti, pf.: všecko, což nám powiediel, věrně nalezechom praedixerat 10%; po- 1. wiemy-li to jemu, snad pak nepfijde E"dixerimus 78%; powiedie vám o jednom starci referam 124*; (Agapitus) uvede jeho do pelefi k Smaragdovi a nic jemu nepowiediew innotescens C 205%; Bel jest (Pafuncí) k pfedpovédénémn starci, o kteremż sme nahofe powiedieli diximus G XIX2, mluvili. povénüti, pf., ovanouti, povanouti: který nás zlý vicher muoZ powienuti? con- vellere AE ad r90? (voln8); kdyZ ma- licko vietr powíene spirare coeperit 105%, pověřiti, pf., uvěřití: že mi (on) na tom powierziw i bieśe mysli pomómen cre- dentem rob, pověsiti, pf.: (stařec) powiefy ji (tykev) piéd ocima suspendit 63*; powiefichu
Strana 599
tu kóżi na znamenie suspenderunt 139%. povést, f., historka, povídáni, vypravováná: tu mám powieft praviese 32b; jehoZto féÓ i powiefti vSickni poslácháchu nar- ratio 37%; nebieše mezi nimi niZádné fé6i ani powíeftí svécské fabula 97*; jest pevnějie dobré činy okem viděti neZ v powíeftech po lidech slyśśti 5%. povésti, pf.: aby za ni Sli, kamż jś po- wede ducebat Iro?. povětřie, n. — Vzduch: zlý duch zhynu v powietrzíj inter auras 78b. — Pocasí: měli sme dobré powietrzie 1045; by protivné powietrzíe 104). — Povětří: nižádným zlým powietrzim vyvrátiti sé nemohü nullis flatibus ror?. povidéti, pf., popaź/iti: powizyz, zda s’ nechoval božieho prikázanie perscru- tare 76% powyzmy, jest-li to pravda videamus C 2082. poviedati, impf.: (Jan) tfikrdt powidaj, zda by sě kto (jenž ztratil peníze, po nich) optal praedicasset 84b, vyhla- Soval. poviestka, f., /istorka: pak sem ja vy- ložil čistým o čistotě powíjeltkv histo- riam r46P. povievati, impf.: tichy vétífk powiewaffe A ad 148%; powiewal E ad t. poviklati, pf.: bratfie, powíklawffe jim (Agathonem), vecéchu tangentes eum 86b. povodeň, f.: u vodě, ješto byla v powodeň vyśla z Nila inundatione 40P; kdyż mó powoden byti inundatione 186b. povolánie, n.: hospodin zévil k spraved- livé známosti powolanie všeho lidu pohanského vocatio 114. povolati, pf., povolati, dáti zavolati: krá- lovstvie nebeského kupeéstvie, k ňe- mużtos” powolan evocatus 13b; opat powola jednoho bratra vocavit C 2035; powolaw otce jejieho accersivit G XVIII*, povolenie, n., souhlas, vůle: (Peor) f po- wolením svatého Antonie jíde na púšť volente et consentiente Antonio 55b; to jediné našeho powoleníe čeká volun- tatem 1815. povoliti, pf.: chceš-li k smíření powolití acquiescere ad pacem 19%, svoliti; po- wolitt v diébelskû posladu indulgere in diaboli blandimenta 31b, povolnu 599 byti k lichotkám; oni nechtiechu po- wolítí, aby jich nohy umyl 47b, dovo- liti; ta jistá nepowolí bratru, aby jej viděla 57%; (otec) pójčiv a powolíw býti concessit G XVIII, dav souhlas, aby se to stalo; on to inhed slibi i powoli consensit 130b; toho mu stafec powoli pro svá chudobu assensus est 1664; jakz to diábel vecé, tak jemu powo- lichu ti, ješto s ním biechu turba con- sensit 176b, s ním souhlasili; netoliko v tom diáblu nepowoltí, ale i obiž- nost pfirozenü piémoci 31b, povolovati, impf.: jediného mám ptietele, ten mi powolvge consentit 65b, jedná po mé vůli. povraz, provaz, m.: načierat vody z stud- . nicé bez powraza C ad 41b; plamenny prowaz funiculus ignis 95%. povrazec, provazec, m.: a on (člověk) prowazec sáce funiculum 75b. povrázek, provázek, m.: nadélám po- wrazkvow funiculos 985; (učedník) za- pomanu vzieti prowazka funem 54%. povrci, pf. — Odhoditi: kozici powrh na zemi abiciens 12%; powrh plášť s sebe proiecto pallio 645; powrh svuoj zákon 6b, — Pohoditi: (Tábel) powrze jemu na cósté sttiebrná mísu proiecit 177b. povstati, pf.: ač powftanv proti mně zá- stupové consistant 176%; powftaň, boże exsurgat 178b, povýšenie, n.: to sé sta k jeho powyffenif ad augmentum meritorum eius 562. povyśiti, pf.: żet sě má każdy poniżiti, ktoż chce powyflen byti 6%; bratr“ bratru pomáhajé jako mésto obeZdené powyffen bude exaltabitur 9*; powy- ffen sa nade vsćcky elevatus 128b; ve jmé bożie budem powyffení magni- ficabimur 189*; sluáief fie nám k du- chovniemu stavu powyffití conscendere 11%; powylífiz sám sebe jich prosbú subleveris 41b. povyšovati, impf.: každý svého bližnieho powyffowal sursum traheret grb. povzdrzëti së, pf., Poëkhati: powzdrz {ye mâlo sustine modicum tempus 137b. povzdvihniti, pf.: (člověk v samotě) fye powzdwihne nad sě levabit se 103%; nad sé fye pozdwíhne elevat se 103%; pozdwih jeho rúcha elevans 140b; (Antonius) vzdech i pozdwize hlavy elevavit 176%.
tu kóżi na znamenie suspenderunt 139%. povést, f., historka, povídáni, vypravováná: tu mám powieft praviese 32b; jehoZto féÓ i powiefti vSickni poslácháchu nar- ratio 37%; nebieše mezi nimi niZádné fé6i ani powíeftí svécské fabula 97*; jest pevnějie dobré činy okem viděti neZ v powíeftech po lidech slyśśti 5%. povésti, pf.: aby za ni Sli, kamż jś po- wede ducebat Iro?. povětřie, n. — Vzduch: zlý duch zhynu v powietrzíj inter auras 78b. — Pocasí: měli sme dobré powietrzie 1045; by protivné powietrzíe 104). — Povětří: nižádným zlým powietrzim vyvrátiti sé nemohü nullis flatibus ror?. povidéti, pf., popaź/iti: powizyz, zda s’ nechoval božieho prikázanie perscru- tare 76% powyzmy, jest-li to pravda videamus C 2082. poviedati, impf.: (Jan) tfikrdt powidaj, zda by sě kto (jenž ztratil peníze, po nich) optal praedicasset 84b, vyhla- Soval. poviestka, f., /istorka: pak sem ja vy- ložil čistým o čistotě powíjeltkv histo- riam r46P. povievati, impf.: tichy vétífk powiewaffe A ad 148%; powiewal E ad t. poviklati, pf.: bratfie, powíklawffe jim (Agathonem), vecéchu tangentes eum 86b. povodeň, f.: u vodě, ješto byla v powodeň vyśla z Nila inundatione 40P; kdyż mó powoden byti inundatione 186b. povolánie, n.: hospodin zévil k spraved- livé známosti powolanie všeho lidu pohanského vocatio 114. povolati, pf., povolati, dáti zavolati: krá- lovstvie nebeského kupeéstvie, k ňe- mużtos” powolan evocatus 13b; opat powola jednoho bratra vocavit C 2035; powolaw otce jejieho accersivit G XVIII*, povolenie, n., souhlas, vůle: (Peor) f po- wolením svatého Antonie jíde na púšť volente et consentiente Antonio 55b; to jediné našeho powoleníe čeká volun- tatem 1815. povoliti, pf.: chceš-li k smíření powolití acquiescere ad pacem 19%, svoliti; po- wolitt v diébelskû posladu indulgere in diaboli blandimenta 31b, povolnu 599 byti k lichotkám; oni nechtiechu po- wolítí, aby jich nohy umyl 47b, dovo- liti; ta jistá nepowolí bratru, aby jej viděla 57%; (otec) pójčiv a powolíw býti concessit G XVIII, dav souhlas, aby se to stalo; on to inhed slibi i powoli consensit 130b; toho mu stafec powoli pro svá chudobu assensus est 1664; jakz to diábel vecé, tak jemu powo- lichu ti, ješto s ním biechu turba con- sensit 176b, s ním souhlasili; netoliko v tom diáblu nepowoltí, ale i obiž- nost pfirozenü piémoci 31b, povolovati, impf.: jediného mám ptietele, ten mi powolvge consentit 65b, jedná po mé vůli. povraz, provaz, m.: načierat vody z stud- . nicé bez powraza C ad 41b; plamenny prowaz funiculus ignis 95%. povrazec, provazec, m.: a on (člověk) prowazec sáce funiculum 75b. povrázek, provázek, m.: nadélám po- wrazkvow funiculos 985; (učedník) za- pomanu vzieti prowazka funem 54%. povrci, pf. — Odhoditi: kozici powrh na zemi abiciens 12%; powrh plášť s sebe proiecto pallio 645; powrh svuoj zákon 6b, — Pohoditi: (Tábel) powrze jemu na cósté sttiebrná mísu proiecit 177b. povstati, pf.: ač powftanv proti mně zá- stupové consistant 176%; powftaň, boże exsurgat 178b, povýšenie, n.: to sé sta k jeho powyffenif ad augmentum meritorum eius 562. povyśiti, pf.: żet sě má każdy poniżiti, ktoż chce powyflen byti 6%; bratr“ bratru pomáhajé jako mésto obeZdené powyffen bude exaltabitur 9*; powy- ffen sa nade vsćcky elevatus 128b; ve jmé bożie budem powyffení magni- ficabimur 189*; sluáief fie nám k du- chovniemu stavu powyffití conscendere 11%; powylífiz sám sebe jich prosbú subleveris 41b. povyšovati, impf.: každý svého bližnieho powyffowal sursum traheret grb. povzdrzëti së, pf., Poëkhati: powzdrz {ye mâlo sustine modicum tempus 137b. povzdvihniti, pf.: (člověk v samotě) fye powzdwihne nad sě levabit se 103%; nad sé fye pozdwíhne elevat se 103%; pozdwih jeho rúcha elevans 140b; (Antonius) vzdech i pozdwize hlavy elevavit 176%.
Strana 600
600 pozdě, adv.: pozdie žěleje zlého zámysla sero 143b; tak s' pozdíe poznán tarde 151b. pozdní, adj.: o pozdných hodinách CF ad 8a. pozdravenie, n.: po pozdrawenijm bratr- ským salutationem G XIXb. pozdraviti, pf.: pokorně jeho pozdra- wichom salutassemus 4a. pozdravovati, impf.: pozdrawugíc jeho salutantes 47b. pozdvihnúti v. povzdvihnúti. pozlacený, adj.: modly biechu okrášleny a pozlaceny 204a. pozlatitý, adj., pozlacený: modly pohan- ské pozlatite aurata 204a. poznánie, n.: k božskému poznaníj 19b, k p. boha. poznati, pf.: svatého Anastazie tichost poznatí cognoscamus 55a; (sestra) ne- pozna bratra svého non cognovit 57a; poznachom, že jest náš hospodář pop cognoscimus 105b; taks' pozdě poznan notus 151b; (Hilarion) na jeho tváři poznal, proč bieše přijěl agnoverat 160b; beze všeho pomeškánie mladec ſye po- zna, kde jest cognovit 198b, vyznal se. poznávati, impf.: (peleš pústenničí) po- znawa, kdy mysl člověčie rosú, boží milostí bývá skropena novit 102b; bože, jenž poznawafs člověka, nežli sě narodí cognoscis G XVIIIa. pozobati, pf.: málo malin, když již omdlé- še, pozobal 155a; aby pozobali vina uvarum pastu 162b. pozorný, adj.: tohoto (druha) naſledo- waffie (Antonín, E nafledoval) pozorně čtenie ACE ad 173a pozorovánie, n., podívání: pěkné pozo- rowanie spectaculum 145a. pozorovati, impf.: tak sem dlúho toho pozorowal, jakž sem najdále mohl vi- děti consideravi 141a; přichýlich sě k ňemu pozorugie ad auscultandum 140a; (Antonius) pozorowafſe toho, což čtiechu auscultans 172a. pozvati, pf.: když jeho kto pozwaſſe, aby s ním jědl vocabatur 84b; neb jeho po- zwal Atanazius a sanoto Athanasio adductus 100a; (stařec) pozwa nás na modlitvy invitat 105a; (mnich) pozwa jich do vinnicě všěch 162b. pozývati, impf., zváti, volati: jenž (Jan Křtitel) všech pozywal k hospodinu ACE ad 79a. požádanie, n.: za to pozadaníe quia desi- derasset 63a. požádati, pf.: kteříž nic tělesného nejsú pozadalí nihil cupiunt 1b, po ničem těl. netoužili; že j' (stařec jeden) pozadal tykvi desiderasset 63a; pozadayme od hospodina, ať ráčí nám ukázati postu- lemus a Domino G XIXa. požehnánie, n.: vzemše jeho pozehnaníe benedictionibus 9b; pozehnaníe přijieti benedici 66b; aby dal jemu ppozehnaníe ut faceret ei orationem 132b. požehnati, pf.: pozehnag vás hospodin benedicat 22b; chleb požehnany bene- dictum panem 11a; ztáhl k nie ruku i požehna jie benedixit eam C 201b; vzdvih ruku, i pozehna ſye svatým křížem fecit signum crucis 137a; po- zehnaite ſye a děte bezpečně signate vos 178b. požehnávati, impf.: tu jim (oráčkům) po- zehnawam ten piesek 27b. požehrati, pf.: poziehrach na ň increpans ACE ad 140b. požěleti, pf., politovati: pozielew jich hu- beného bludu miseratus 201b. požertovati, pf.: by ten člověk chtěl něco pozertowati E ad 34b. požierati, impf.: to (jezero) vodu pozle- raſſe 40b. požitčenie, n., propůjčení: (Antonín) bojě sě toho, aby pogiczeníe (sic m. pójčenie) divuov mnohých jeho v jěšitnú chválu nepřipravilo, i pomysli ... signorum co- piosa concessio 192b, okolnost, že mu propůjčena byla schopnost konati divy; poyczeme AC ad t.; pozyczenie E ad t. požitčiti, pf. — Propůjčiti, dovolit užívati: (mnich) pokrm nebeský, sobě bohem pvogczeny, ztratil pro svú chlúbu con- cessum 9a; buoh dobrého lékařě byl v Ejiptě puoíczil indulserat 208a; což z božie milosti dáno a pvoíczeno bylo tomu muži attributa est 127b; pozy- teczno (sic) A ad t.; to hospodin nám na příklad řekl a puoíczil nám těch slov horum verborum nobis licentia est tributa 188a. — Půjčiti: ten, jenž mu bieše puogczil toho šiliňka mutu- averat 84a. — Připustiti: nechať toho málo puogczíj: ač by již diábli pravdu
600 pozdě, adv.: pozdie žěleje zlého zámysla sero 143b; tak s' pozdíe poznán tarde 151b. pozdní, adj.: o pozdných hodinách CF ad 8a. pozdravenie, n.: po pozdrawenijm bratr- ským salutationem G XIXb. pozdraviti, pf.: pokorně jeho pozdra- wichom salutassemus 4a. pozdravovati, impf.: pozdrawugíc jeho salutantes 47b. pozdvihnúti v. povzdvihnúti. pozlacený, adj.: modly biechu okrášleny a pozlaceny 204a. pozlatitý, adj., pozlacený: modly pohan- ské pozlatite aurata 204a. poznánie, n.: k božskému poznaníj 19b, k p. boha. poznati, pf.: svatého Anastazie tichost poznatí cognoscamus 55a; (sestra) ne- pozna bratra svého non cognovit 57a; poznachom, že jest náš hospodář pop cognoscimus 105b; taks' pozdě poznan notus 151b; (Hilarion) na jeho tváři poznal, proč bieše přijěl agnoverat 160b; beze všeho pomeškánie mladec ſye po- zna, kde jest cognovit 198b, vyznal se. poznávati, impf.: (peleš pústenničí) po- znawa, kdy mysl člověčie rosú, boží milostí bývá skropena novit 102b; bože, jenž poznawafs člověka, nežli sě narodí cognoscis G XVIIIa. pozobati, pf.: málo malin, když již omdlé- še, pozobal 155a; aby pozobali vina uvarum pastu 162b. pozorný, adj.: tohoto (druha) naſledo- waffie (Antonín, E nafledoval) pozorně čtenie ACE ad 173a pozorovánie, n., podívání: pěkné pozo- rowanie spectaculum 145a. pozorovati, impf.: tak sem dlúho toho pozorowal, jakž sem najdále mohl vi- děti consideravi 141a; přichýlich sě k ňemu pozorugie ad auscultandum 140a; (Antonius) pozorowafſe toho, což čtiechu auscultans 172a. pozvati, pf.: když jeho kto pozwaſſe, aby s ním jědl vocabatur 84b; neb jeho po- zwal Atanazius a sanoto Athanasio adductus 100a; (stařec) pozwa nás na modlitvy invitat 105a; (mnich) pozwa jich do vinnicě všěch 162b. pozývati, impf., zváti, volati: jenž (Jan Křtitel) všech pozywal k hospodinu ACE ad 79a. požádanie, n.: za to pozadaníe quia desi- derasset 63a. požádati, pf.: kteříž nic tělesného nejsú pozadalí nihil cupiunt 1b, po ničem těl. netoužili; že j' (stařec jeden) pozadal tykvi desiderasset 63a; pozadayme od hospodina, ať ráčí nám ukázati postu- lemus a Domino G XIXa. požehnánie, n.: vzemše jeho pozehnaníe benedictionibus 9b; pozehnaníe přijieti benedici 66b; aby dal jemu ppozehnaníe ut faceret ei orationem 132b. požehnati, pf.: pozehnag vás hospodin benedicat 22b; chleb požehnany bene- dictum panem 11a; ztáhl k nie ruku i požehna jie benedixit eam C 201b; vzdvih ruku, i pozehna ſye svatým křížem fecit signum crucis 137a; po- zehnaite ſye a děte bezpečně signate vos 178b. požehnávati, impf.: tu jim (oráčkům) po- zehnawam ten piesek 27b. požehrati, pf.: poziehrach na ň increpans ACE ad 140b. požěleti, pf., politovati: pozielew jich hu- beného bludu miseratus 201b. požertovati, pf.: by ten člověk chtěl něco pozertowati E ad 34b. požierati, impf.: to (jezero) vodu pozle- raſſe 40b. požitčenie, n., propůjčení: (Antonín) bojě sě toho, aby pogiczeníe (sic m. pójčenie) divuov mnohých jeho v jěšitnú chválu nepřipravilo, i pomysli ... signorum co- piosa concessio 192b, okolnost, že mu propůjčena byla schopnost konati divy; poyczeme AC ad t.; pozyczenie E ad t. požitčiti, pf. — Propůjčiti, dovolit užívati: (mnich) pokrm nebeský, sobě bohem pvogczeny, ztratil pro svú chlúbu con- cessum 9a; buoh dobrého lékařě byl v Ejiptě puoíczil indulserat 208a; což z božie milosti dáno a pvoíczeno bylo tomu muži attributa est 127b; pozy- teczno (sic) A ad t.; to hospodin nám na příklad řekl a puoíczil nám těch slov horum verborum nobis licentia est tributa 188a. — Půjčiti: ten, jenž mu bieše puogczil toho šiliňka mutu- averat 84a. — Připustiti: nechať toho málo puogczíj: ač by již diábli pravdu
Strana 601
mluvili, kterýž jest úžitek toho? con- cedamus 187%, připvstím; poycžym C ad t.; pozyczy E ad t.; pozyti (sic) A ad t.; (otec) poycziw. a povoliv byti concessit G XVTII?. póžitek, m., obživa: pozytek (C puožytek) a pokrm sobě dobýváchu victum ci- bumgue AC ad 18%. požiti, pf. — Ut, zaëiti: když budeš mlééti, pokojé pozíwefs possidebis g2b. — Strdvili: vás s drahým rúchem věčný plamen pozíwe gehenna suscipiet 152b. požitý, adj., pokročilý, starý: až do včku poziteho maturam aetatem 15b, jsúc jiz pozita žena aetate defessa 85b. požívati, impí.: I:tož vody s chlebem la- komé poziwa panis si cum cupiditate sumatur 5b: pokrma nebeského viece nez télesného poziwaffe utebatur 16%, pozíwag své vuole, v čemž chceš 6, užívej. . požřieti, pf., polknouti, pohltiti: (žena) pozzrzie toho hada deglutivit 1385; bojiece sé, by toho jich méstcé (mote) nepozrzlelo ne oppidum subverteretur 168%. | prácé, £, práce, námaha, těžkost: s pří- chozimi hostinnń pracy mieti 5^; onen onomu pracye tělesné pomáhá 1025; (Hilarion) jíde až do Babyloně s velileń pracy multo labore 164%; odtad s velikú pracy ledva .sé vybrachom cum periculo 40b. pracny, adj., obiśżeny, Wpict: (Jan) ne- dadieše pracznych pfed se nositi incom- modantes deferri 3b; zdravymt jest lékafé netíéba, ale pracnym a nemoc- ným 157%; (Antonivs) radiefe vśćm pracnym, aby pokorně trpéli occupe- tis 1955; jeho Zena dojide praczneho Casu partum edens 3% priblizila se k tézké chvilce, k porodu. — Adv. -né: když sé talk pracznie jmèjiese (bratr trpící zimnicí) 4), bídně; s pûsté da- leké pracznie sem přišel C ad 739%, s těžkostí. pracovati, impf. — Namáhati se: popové cély den na vrüciem vedié pcowachu permanserunt 18P (odch.); v&í silá j& sé s kamen (m. s kamenem) pracowatí 117b; aby tiem déle v tom úsilí pra- cowal 118%; (lékaïi) potèchu pracowati o nie velmi snažně adhibentes studium 138b, n. se s ni; (dábli) v&icni pracu- magno 601 gice i nemohli sú Antonie piémoc! studio lekorantes 194%. — Trpëli: když v smrtedlné posteli pracowaffe 14%; (stařec) pracowaffe v bolesti laborabat 51b, pracovity, adj., obtíZeny: tys’ pokoj pra- cowitych laborantium 103P. práh, m.: přěd prahem limen 1095; pod prahem 160%. prach, m.: vicher a veliký prach pulverem 67b. prak, m.: kamením bili na né z prakvow fundae 162b. pramen, m.: počátek i pramen všeho veselé fons 1875; oni mě jako pramen svého plodu dědicem nade všiem zbožím chtiece oženiece ostaviti stirpem ge- neris sui 142°. práti, impf.: jé sě rúcha v řěcě pratí la- vare 76b. pravda, f. — Spravedlnost: prawdy a krá- levstvie nebeského hledáchu iustitiam 15; kramol a hněv nemá prawdy božie v sobě iustitiam 182%. — Pravda: to vie méjiefe za pravû pradu (sic) 117); prawdat jest, coż smy słyśćli vera 165). pravdicé, f£, pravda: niżadnć prawdi- cye nemáš v sobě tuae veritati, guae nulla est 1895. právě, práv, adv. — Náležitě, správně, dobře: protože s' dobré skutky prawie plnil bene et convenienter 13%; prawıe ste s& domnéli vere 185; (kandidát) jé sé velmi Bw1e syrskü Fé6 mluviti 161*. — Docela: (Antonin) prawie ke všemu (ACE lépe: ke všemu právě) hodně a dvostojně sě mějieše 179%. — Zrovna: jakož praw hvězdy den přědcházějí, takéž . .. sicut 102), zrovna jako; pra- wie jako proti andélóm vybéZechu velut 339; uzié bez isla didbluov praw jako k boji pripravené guasi 44b. pravediivy, adj., spravediny: (mnich) mnieše jeho (däbla) posla prawedliweho internuntium iustitiae 125%. pravenie, n., vypravování: až by stařec své praweníe dokonal sermonem nar- raticnis 27%; o tom diábelském pra- wenif assertione 128). pravicé, f.: vysolré prawicye proména dextrae 7*. praviti, impf., pravits, minént prondseti, vypravovati: prawije o tom mladci, Ze ferebatur 30%; prawiet (bratif) na té
mluvili, kterýž jest úžitek toho? con- cedamus 187%, připvstím; poycžym C ad t.; pozyczy E ad t.; pozyti (sic) A ad t.; (otec) poycziw. a povoliv byti concessit G XVTII?. póžitek, m., obživa: pozytek (C puožytek) a pokrm sobě dobýváchu victum ci- bumgue AC ad 18%. požiti, pf. — Ut, zaëiti: když budeš mlééti, pokojé pozíwefs possidebis g2b. — Strdvili: vás s drahým rúchem věčný plamen pozíwe gehenna suscipiet 152b. požitý, adj., pokročilý, starý: až do včku poziteho maturam aetatem 15b, jsúc jiz pozita žena aetate defessa 85b. požívati, impí.: I:tož vody s chlebem la- komé poziwa panis si cum cupiditate sumatur 5b: pokrma nebeského viece nez télesného poziwaffe utebatur 16%, pozíwag své vuole, v čemž chceš 6, užívej. . požřieti, pf., polknouti, pohltiti: (žena) pozzrzie toho hada deglutivit 1385; bojiece sé, by toho jich méstcé (mote) nepozrzlelo ne oppidum subverteretur 168%. | prácé, £, práce, námaha, těžkost: s pří- chozimi hostinnń pracy mieti 5^; onen onomu pracye tělesné pomáhá 1025; (Hilarion) jíde až do Babyloně s velileń pracy multo labore 164%; odtad s velikú pracy ledva .sé vybrachom cum periculo 40b. pracny, adj., obiśżeny, Wpict: (Jan) ne- dadieše pracznych pfed se nositi incom- modantes deferri 3b; zdravymt jest lékafé netíéba, ale pracnym a nemoc- ným 157%; (Antonivs) radiefe vśćm pracnym, aby pokorně trpéli occupe- tis 1955; jeho Zena dojide praczneho Casu partum edens 3% priblizila se k tézké chvilce, k porodu. — Adv. -né: když sé talk pracznie jmèjiese (bratr trpící zimnicí) 4), bídně; s pûsté da- leké pracznie sem přišel C ad 739%, s těžkostí. pracovati, impf. — Namáhati se: popové cély den na vrüciem vedié pcowachu permanserunt 18P (odch.); v&í silá j& sé s kamen (m. s kamenem) pracowatí 117b; aby tiem déle v tom úsilí pra- cowal 118%; (lékaïi) potèchu pracowati o nie velmi snažně adhibentes studium 138b, n. se s ni; (dábli) v&icni pracu- magno 601 gice i nemohli sú Antonie piémoc! studio lekorantes 194%. — Trpëli: když v smrtedlné posteli pracowaffe 14%; (stařec) pracowaffe v bolesti laborabat 51b, pracovity, adj., obtíZeny: tys’ pokoj pra- cowitych laborantium 103P. práh, m.: přěd prahem limen 1095; pod prahem 160%. prach, m.: vicher a veliký prach pulverem 67b. prak, m.: kamením bili na né z prakvow fundae 162b. pramen, m.: počátek i pramen všeho veselé fons 1875; oni mě jako pramen svého plodu dědicem nade všiem zbožím chtiece oženiece ostaviti stirpem ge- neris sui 142°. práti, impf.: jé sě rúcha v řěcě pratí la- vare 76b. pravda, f. — Spravedlnost: prawdy a krá- levstvie nebeského hledáchu iustitiam 15; kramol a hněv nemá prawdy božie v sobě iustitiam 182%. — Pravda: to vie méjiefe za pravû pradu (sic) 117); prawdat jest, coż smy słyśćli vera 165). pravdicé, f£, pravda: niżadnć prawdi- cye nemáš v sobě tuae veritati, guae nulla est 1895. právě, práv, adv. — Náležitě, správně, dobře: protože s' dobré skutky prawie plnil bene et convenienter 13%; prawıe ste s& domnéli vere 185; (kandidát) jé sé velmi Bw1e syrskü Fé6 mluviti 161*. — Docela: (Antonin) prawie ke všemu (ACE lépe: ke všemu právě) hodně a dvostojně sě mějieše 179%. — Zrovna: jakož praw hvězdy den přědcházějí, takéž . .. sicut 102), zrovna jako; pra- wie jako proti andélóm vybéZechu velut 339; uzié bez isla didbluov praw jako k boji pripravené guasi 44b. pravediivy, adj., spravediny: (mnich) mnieše jeho (däbla) posla prawedliweho internuntium iustitiae 125%. pravenie, n., vypravování: až by stařec své praweníe dokonal sermonem nar- raticnis 27%; o tom diábelském pra- wenif assertione 128). pravicé, f.: vysolré prawicye proména dextrae 7*. praviti, impf., pravits, minént prondseti, vypravovati: prawije o tom mladci, Ze ferebatur 30%; prawiet (bratif) na té
Strana 602
602 že si smilník veliký affirmabant 50%; Pemen od uopata Izidora prawieffe, Ze dicebat 745; jako by pro něho to písmo bylo praweno recitata A rb: často na- pféd prawil prichozich zéstupuov po- tfébu praedixit 198%, předpovídal; jesto (víra křesťanská) pDwíí Krista synem božím dicentium 202%; každý podlé svého smysla prawieffe senten- tiam proferret 1235; probudiväi sé ze sna ta paní, vše svému vévodě poče pra- wití indicavit 3%; Zalostivé vidénie bude fye prawití 205b. právo, n.: coZt jest podlé prawa quod iustum videtur legibus 50*?; — tehdy sě tepruv mohá f prawe postiti cum licito 121%, prévem; Antoni sé prawem brâ- nieše, že Pavlín bieše starší iure aetatis 150b; pro něžto by zprawa trpěti měli boží kázeň C ad 3, právem; — (mnich) padúchy ku prawu dal E ad 69b, k soudu. pravy, adj. — Pravdiyy, skutečný, pravý: krátké řeči a prawe lidé uvëtie rib; jest to prawa prawda revera 40b; v prawem boji in vero certamine 1425; Ze j' to prawe zlato 178*; prawymi meny sé pomenovaëta propriis nomi- nibus 150, — Správny, náležitý, v prá- vu: kde by měli (lidé nevidoucí) ku prawemv chodu svú nohu postaviti 1035; tot jest naíprawierffie, aby druh druha žčlel aequum 195%; bud praw neb křív iuste 139). — Pravý: na prawe straně a dextra 98%; upade jiej (sani) diévo v prawe oko 1389. prázdniti, impf, zaAdleti, odpocíivati: (otcové) nizádné chvíle neprazdníh nulum tempus vacuum transire con- cedunt 114; mnišie nikdy neprazdnie esse otiosi 123%. prázdnost, f., zahálení: člověk vzbuzuje žádost télesnü jédením a prazdnoftíj otium 65%. prázdný, adj. — Prázdný: jeden z otcuov mějieše prazdnu peleš vacantem cel- lulam 52b. — Zbaveny, osvobozeny: kudy by mohli (poustevníci) osidla diábelského prazdní byti 85; ani smie sláha féci, by dfévním usilovániím byl nynéj&ieho üásilí prazden instantis ope- ris habere libertatem 180b. — Volný, nezaměstnaný: nejsem prazden non mihi vacat 72% najmenšie chvilky ne- chtél prazden pobyti otiosus 1238, — Ё Мату: prazdne chláby cogitatio va- t nae gloriae 76*; že sobě na modlitbách [+ prazdnu fé&í neSkodiechu sermo oti- . osus ib. prébéha v. přčdběha. přčběhnůúti, pf.: že (Antonín) s takú rych- losti, coż bieše ještě césty ostalo, prziebieh (= přeběhl), jako by pták piélétl cucurrisse rsib; zázraky pro- rokové dávno przíebíchli (sic m. přč- běhlé) sú (otcové) svrchovali antiguitus gesta 2%, minulé; prziebiehle ACE ad t. V. také prédbéhnut. přčbludný, adj.: vzdal sě ode mne, zlá a przícbludna žádosti deceptrix 28b (ch. opis. m. přčludná, ale nicméně doklad slova). | přčboj(ov)ník, m., zbojník: (Mucius) bieše prziebogník veliký in omnibus flagitiis opinatissimus 24*; przeboyownik Ea d t. pfébiísti, pf: prziebrzed iéku flumine transvadato 178%; že tak brzo przie- brzedl Antoní guod tam velociter flu- vium transvadasset 197%, prébyti, pf, pobyk: (Mucius) przieby s nimi tyden exigens 245; prziebychu v ňem (v chrámě) sedm dní spolu man- serunt 96%. prébyÿvanie, n. — Přebývání, příbytek: (Antonius) učini počátek prziebywanie na púšti habitandae eremi 179%: bezmála by mó duść u pekle móla prziebywanie habitasset 8b. — Život: v prziebywanij duchovniem spiritali conversatione 45%; patřte na každého prziebywaníe conver- sationem 188b. piebyvati, impf.: budu s tebń przieby- watí aZ do smrti tecum ero 131*; (hrad), na ňemžto rádi ciesaři prziebywachu solent degere 48b; prziebywaiwa spolu habitemus 85%; (otec) v též celi pře- byval, jakož i Eufrozyna demoratus est G XX; milost bratrská na hofč olivecské przícbywagicych gui comma- nent 1%; počě s svá bratií prziebywati p:rmansit 195; v chudobé prziebywagie degens 595; s pokojem prziebywagte pergite in pace gb; po vść Gasy pis cělů noc bedlivě prziebywachu per- vigiles manerent 97%, ve bdění trvali; svatého Artonie viděli smy na modli- tbách prziebywatí perstitisse 129%. preč v. pryč.
602 že si smilník veliký affirmabant 50%; Pemen od uopata Izidora prawieffe, Ze dicebat 745; jako by pro něho to písmo bylo praweno recitata A rb: často na- pféd prawil prichozich zéstupuov po- tfébu praedixit 198%, předpovídal; jesto (víra křesťanská) pDwíí Krista synem božím dicentium 202%; každý podlé svého smysla prawieffe senten- tiam proferret 1235; probudiväi sé ze sna ta paní, vše svému vévodě poče pra- wití indicavit 3%; Zalostivé vidénie bude fye prawití 205b. právo, n.: coZt jest podlé prawa quod iustum videtur legibus 50*?; — tehdy sě tepruv mohá f prawe postiti cum licito 121%, prévem; Antoni sé prawem brâ- nieše, že Pavlín bieše starší iure aetatis 150b; pro něžto by zprawa trpěti měli boží kázeň C ad 3, právem; — (mnich) padúchy ku prawu dal E ad 69b, k soudu. pravy, adj. — Pravdiyy, skutečný, pravý: krátké řeči a prawe lidé uvëtie rib; jest to prawa prawda revera 40b; v prawem boji in vero certamine 1425; Ze j' to prawe zlato 178*; prawymi meny sé pomenovaëta propriis nomi- nibus 150, — Správny, náležitý, v prá- vu: kde by měli (lidé nevidoucí) ku prawemv chodu svú nohu postaviti 1035; tot jest naíprawierffie, aby druh druha žčlel aequum 195%; bud praw neb křív iuste 139). — Pravý: na prawe straně a dextra 98%; upade jiej (sani) diévo v prawe oko 1389. prázdniti, impf, zaAdleti, odpocíivati: (otcové) nizádné chvíle neprazdníh nulum tempus vacuum transire con- cedunt 114; mnišie nikdy neprazdnie esse otiosi 123%. prázdnost, f., zahálení: člověk vzbuzuje žádost télesnü jédením a prazdnoftíj otium 65%. prázdný, adj. — Prázdný: jeden z otcuov mějieše prazdnu peleš vacantem cel- lulam 52b. — Zbaveny, osvobozeny: kudy by mohli (poustevníci) osidla diábelského prazdní byti 85; ani smie sláha féci, by dfévním usilovániím byl nynéj&ieho üásilí prazden instantis ope- ris habere libertatem 180b. — Volný, nezaměstnaný: nejsem prazden non mihi vacat 72% najmenšie chvilky ne- chtél prazden pobyti otiosus 1238, — Ё Мату: prazdne chláby cogitatio va- t nae gloriae 76*; že sobě na modlitbách [+ prazdnu fé&í neSkodiechu sermo oti- . osus ib. prébéha v. přčdběha. přčběhnůúti, pf.: že (Antonín) s takú rych- losti, coż bieše ještě césty ostalo, prziebieh (= přeběhl), jako by pták piélétl cucurrisse rsib; zázraky pro- rokové dávno przíebíchli (sic m. přč- běhlé) sú (otcové) svrchovali antiguitus gesta 2%, minulé; prziebiehle ACE ad t. V. také prédbéhnut. přčbludný, adj.: vzdal sě ode mne, zlá a przícbludna žádosti deceptrix 28b (ch. opis. m. přčludná, ale nicméně doklad slova). | přčboj(ov)ník, m., zbojník: (Mucius) bieše prziebogník veliký in omnibus flagitiis opinatissimus 24*; przeboyownik Ea d t. pfébiísti, pf: prziebrzed iéku flumine transvadato 178%; že tak brzo przie- brzedl Antoní guod tam velociter flu- vium transvadasset 197%, prébyti, pf, pobyk: (Mucius) przieby s nimi tyden exigens 245; prziebychu v ňem (v chrámě) sedm dní spolu man- serunt 96%. prébyÿvanie, n. — Přebývání, příbytek: (Antonius) učini počátek prziebywanie na púšti habitandae eremi 179%: bezmála by mó duść u pekle móla prziebywanie habitasset 8b. — Život: v prziebywanij duchovniem spiritali conversatione 45%; patřte na každého prziebywaníe conver- sationem 188b. piebyvati, impf.: budu s tebń przieby- watí aZ do smrti tecum ero 131*; (hrad), na ňemžto rádi ciesaři prziebywachu solent degere 48b; prziebywaiwa spolu habitemus 85%; (otec) v též celi pře- byval, jakož i Eufrozyna demoratus est G XX; milost bratrská na hofč olivecské przícbywagicych gui comma- nent 1%; počě s svá bratií prziebywati p:rmansit 195; v chudobé prziebywagie degens 595; s pokojem prziebywagte pergite in pace gb; po vść Gasy pis cělů noc bedlivě prziebywachu per- vigiles manerent 97%, ve bdění trvali; svatého Artonie viděli smy na modli- tbách prziebywatí perstitisse 129%. preč v. pryč.
Strana 603
XXX piócakati, prólekati, pi., přečkalí, po- čkati: (bratr) inhed prvé hodiny ne- možieše przíeczekatí sustinere 42%; do tfetie hodiny przieczakam exspectare 42%, prötisti, pf.: przieczet listy post lectionem 171b. přččítanie, n.: titio 184b. pié£ítati, imp£., spocítávati: uzřě jednoho za sobû, an przieczita jeho stôpéjé numerantem 132%. préd, praep. — S akk.: nedadieSe prac- nych przed fe nositi ad se 3b; bieSta vzata przied hofpodína ad Dominum 13b; abychom šli prz'ed fye pravů céstá 22b; vzemse télo i přinesechu przieden in conspectu eius 138%. — S instr: (zli duchové) prziede mnu padáchu ante me 9b; sedé przied kot- telem ante ecclesiam 88b; przied ma- lym czafem ante paucos dies 124% — Pfedl. opakována: (moutenínové) ptéd- béhnác przied nie przied kazdeho 61b. píé(d)béha, m., £, p/edchidce: że je to kaciefstvo a prziebieha Antichristova praecursorem 200®; prziedbieha ACE Tad t.; pokora prziedbiehla (sic) jest milosrdie praecursor 79%; przedbieha C ad t.; jakożto jest svaty Jan bożi prziedbieha ACE ad 79% píé(d)bénnüti, pf: prziedbiehnvce pii- chozie praecessere 186%; prziedbiehnuce do Ejipta praecurrentes 186b; mütfská vlast prziebíehne jiny lid k boZskému poznání praevenit roh; przidbiehne ACE ad t. prédbéhovati, impf., predbihati: (zalmove) světlost boží, jenž v duši přijíti má, prziedbiehugíf 102°, pr&dbiehati, impf.: .svaty Jan przied- biehal vśćcky erat praecursor 79%. prédéiti, impf., vynikati: tento z nás u po- slusenstvi prziedezÿ ACE ad 38b; (oni) přěd témi, je$to na pü&ti biechu, przied- cziechu A ad 23b, nad ty. prédek, m. — Předek: národ, jenž má prirozené podobenstvie svého prziedka, od ńiehoż posel auct-ris 202b. — Před- chüdce: jeho prziedky priores r3b; jich prziedcy maiores 153°. Casté przieczitaníe repe- píédcházéti, impf: hvézdy den przied- © chazyegíj 102b. 603 prédiv, m., div: o prziedywa velikéh' (E velikého)! AE ad 168P. prédivny, adj.: prediwnÿ div stupendum miraculum G XX^*; poznav tak předíwY věc mirabilem t. prédjiti, p£., predejiti, prcdstihmouti: (débli) brzo sé pfémtiec, prziedgitit mohü pervenire 186%; tento nás u poslušen- stvi prziedffei omnes nos condemnat 38^ (voln&); dobrych skutkuov, jimizto jiné mnichy biese prziedffel excesserat 125%, prédkládati, impf: onen (dábel Antoni- novi) kluzkü céstu prziedkladaffie pro- ponebat AC ad 174%; przedkladal E ad t. píédlozenie, n.: obcovánie a duchovnie przedloZení: spirituale — propositum G XVIII? (latinismus). piédloZiti, pf: pfirostiz mi jazyk, pakli u počátcě mého veselé tebe neprzied- lozím proposuero te 103b, jestli tebe (poušť) si nepoložím na první místo své veselosti. přčědměstie, n.: otci světí v prziedmíeftíj pfóbyvali in suburbanis locis 2%. píédmluva, £.: prziedmluwa prologus 1%. prédni, adj.: na prziednie (pouśti) biechu mnozi bratfie inferior 65%; do przied- nich kla$teruov exteriora monasteria 198%; na prziednij horu ad exteriorem montem 207%. piédobry, adj.: véc prziedobra optima 2%. prédosti, adv., náramně mnoho: zahradu a v nie zelé prziedofü multis oleribus copiosus 108b. piédpeklé, n.: dusic z prziedpiekle (sic) vyvedenie ab inferis 203*. přčdpověděný, adj., dříve řečený: divieše sé predpowédieny bratr praedictus frater G XIX*; (Pafunci) šel k przed- powódiene" starci, o kterémž sme na- hoře pověděli ad memora'um senem G XIXA. prédrahÿ, adj.: przedraha šlechta gene- rositatis constitutio C 204%. piédstihnati, pf.: pred těmi, jesto dfieve na pûéti biechu, prziedftizechu v sva- tém pokání meliores fiunt 23h, ty před- stihli. přčdší v. přčzí. přčhádati, pf.: prziehadatí pohanské mud- ráky 2015; (Antonius) když pohany prziehada confutati 205P.
XXX piócakati, prólekati, pi., přečkalí, po- čkati: (bratr) inhed prvé hodiny ne- možieše przíeczekatí sustinere 42%; do tfetie hodiny przieczakam exspectare 42%, prötisti, pf.: przieczet listy post lectionem 171b. přččítanie, n.: titio 184b. pié£ítati, imp£., spocítávati: uzřě jednoho za sobû, an przieczita jeho stôpéjé numerantem 132%. préd, praep. — S akk.: nedadieSe prac- nych przed fe nositi ad se 3b; bieSta vzata przied hofpodína ad Dominum 13b; abychom šli prz'ed fye pravů céstá 22b; vzemse télo i přinesechu przieden in conspectu eius 138%. — S instr: (zli duchové) prziede mnu padáchu ante me 9b; sedé przied kot- telem ante ecclesiam 88b; przied ma- lym czafem ante paucos dies 124% — Pfedl. opakována: (moutenínové) ptéd- béhnác przied nie przied kazdeho 61b. píé(d)béha, m., £, p/edchidce: że je to kaciefstvo a prziebieha Antichristova praecursorem 200®; prziedbieha ACE Tad t.; pokora prziedbiehla (sic) jest milosrdie praecursor 79%; przedbieha C ad t.; jakożto jest svaty Jan bożi prziedbieha ACE ad 79% píé(d)bénnüti, pf: prziedbiehnvce pii- chozie praecessere 186%; prziedbiehnuce do Ejipta praecurrentes 186b; mütfská vlast prziebíehne jiny lid k boZskému poznání praevenit roh; przidbiehne ACE ad t. prédbéhovati, impf., predbihati: (zalmove) světlost boží, jenž v duši přijíti má, prziedbiehugíf 102°, pr&dbiehati, impf.: .svaty Jan przied- biehal vśćcky erat praecursor 79%. prédéiti, impf., vynikati: tento z nás u po- slusenstvi prziedezÿ ACE ad 38b; (oni) přěd témi, je$to na pü&ti biechu, przied- cziechu A ad 23b, nad ty. prédek, m. — Předek: národ, jenž má prirozené podobenstvie svého prziedka, od ńiehoż posel auct-ris 202b. — Před- chüdce: jeho prziedky priores r3b; jich prziedcy maiores 153°. Casté przieczitaníe repe- píédcházéti, impf: hvézdy den przied- © chazyegíj 102b. 603 prédiv, m., div: o prziedywa velikéh' (E velikého)! AE ad 168P. prédivny, adj.: prediwnÿ div stupendum miraculum G XX^*; poznav tak předíwY věc mirabilem t. prédjiti, p£., predejiti, prcdstihmouti: (débli) brzo sé pfémtiec, prziedgitit mohü pervenire 186%; tento nás u poslušen- stvi prziedffei omnes nos condemnat 38^ (voln&); dobrych skutkuov, jimizto jiné mnichy biese prziedffel excesserat 125%, prédkládati, impf: onen (dábel Antoni- novi) kluzkü céstu prziedkladaffie pro- ponebat AC ad 174%; przedkladal E ad t. píédlozenie, n.: obcovánie a duchovnie przedloZení: spirituale — propositum G XVIII? (latinismus). piédloZiti, pf: pfirostiz mi jazyk, pakli u počátcě mého veselé tebe neprzied- lozím proposuero te 103b, jestli tebe (poušť) si nepoložím na první místo své veselosti. přčědměstie, n.: otci světí v prziedmíeftíj pfóbyvali in suburbanis locis 2%. píédmluva, £.: prziedmluwa prologus 1%. prédni, adj.: na prziednie (pouśti) biechu mnozi bratfie inferior 65%; do przied- nich kla$teruov exteriora monasteria 198%; na prziednij horu ad exteriorem montem 207%. piédobry, adj.: véc prziedobra optima 2%. prédosti, adv., náramně mnoho: zahradu a v nie zelé prziedofü multis oleribus copiosus 108b. piédpeklé, n.: dusic z prziedpiekle (sic) vyvedenie ab inferis 203*. přčdpověděný, adj., dříve řečený: divieše sé predpowédieny bratr praedictus frater G XIX*; (Pafunci) šel k przed- powódiene" starci, o kterémž sme na- hoře pověděli ad memora'um senem G XIXA. prédrahÿ, adj.: przedraha šlechta gene- rositatis constitutio C 204%. piédstihnati, pf.: pred těmi, jesto dfieve na pûéti biechu, prziedftizechu v sva- tém pokání meliores fiunt 23h, ty před- stihli. přčdší v. přčzí. přčhádati, pf.: prziehadatí pohanské mud- ráky 2015; (Antonius) když pohany prziehada confutati 205P.
Strana 604
604 přčhledovati, impf., prohlížeti: ničehuož neprziehledugie a nic neposuzujć ACE ad 120b; (Hilarion) prziehledowatfe vśćch mnichuov peleść lustrabat 161b, přčhověti, pf., strpení ukázali: nechtiese jeden druhému prziehowieti non hu- miliabat se 59b, píéhrozay, adj.: padûch prziehrozny la- tronum maximus 24* (volné); przie- hroznf siadny den terribili 47%. — Adv. -né: (velbloud) prziehrozníe fvá£e rugitus personabat immanis 1618. préchoditi, impf., prechdzeti: Mucius raj- skń féku prziechodieffe 26b. píéchyliti, pf.: (Hilarion) przyechylyw ruku přěs rameně, i dosěže jemu hlavy reflexa manu C ad 158b, píéjasny, adj.: przeiafnu mysli mentis sinceritate D 3%. blûda, près pûst prziegiede do Pare- tonie pervenit 166%, préjieti, pf., preimouti: kdyZ chtiechu (mnichové) o bolestech té dievky pra- viti, tu Antoní jich fé6 prziegie rela- tionem eorum senis sermo praevenit 196%. přějíti, pf.: (Antonius) przieffel po suché zemi 197; tu (řeku) on prziegide transivit 179%; nastojte, kterak si sé tejlla a kterak si przieffla diábelskü zlost pertransisti C 206b. pfékaziti, pf, překážku učiniti, pietrh- nouti: by zlý diábel na tom mně ne- przikazyl mihi subripiat 49%; kašlánie prziekazylo by jim modlitbu inter- rumpat 114%. píékázénie, n.: to trpó prziekazienie za mnoho dní 425, pokusení; rozniecen býti diábelskym prziekaziením impugnatione 63"; o prziekazieníf diábelském 127b. vpřčkážčšti, impf., překážeti, pokoušeli: ač mi na tom nebudü prziekazietí moji protivníci 142%; viec jemu na ničemž nemože (zly duch) prziekazieti 46%; bojeci sé (Eufrosyna), by (otec) ne- przekażiel jie na jejie ustavićnosti impedimentum faceret C 205%; (dáb- lové) sluhám božím prziekaziegij 8b, sluhy boží pokoušejí; mněť zlí duchové často prziekaziechu seduxerunt ob; když uzříš kterého člověka hřěšiece, neviň jeho, ale toho, ještoť jemu przíe- kazie impugnat 8rb, přčkážka, t., překážka, obtíž: tu jsa v po- koji beze vší przekazky E ad 7; roz- ličné przekazky a bolesti passiones E ad rs4?. préklamati, pf., oklamati: cht& svatého Jana przieklamati A ad rob. píékrásny, adj.: ty s' to jablko rajskć przkrafne (sic) 103. pYókusiti, pf., překousnouti: prziekuiływ sobó jazyk AE ad 1482; przekufyl D ad t. píéküsnüti, pf.: prziekuf sobě jazyk prae- cisam morsu linguam 148%. píétletéti, pf: jako: by ptak przieletiel ACE ad rgrib. piélétnüti, pf.: jako by pták przieleti praevolasset 151}, píéletovati, impf.: (Makarius) uzfé, ano mûïeninové jako przieletugif volitando deferri 61b. piéloZenie, n., překlad: przielozeníc z řčc- kého hlahola v latinsky translatio 171*. préloZiti, pf.: przieloziw ruku prés ra- mené reflexa manu 1585; — tak sem život przielozil svatého Antonie trans- posui 171%. přčlstiti, pf.: tak biech jednoho vaäincè przielftii decepi rob; chtë nés przielftiti supplantare 120%; przielffczeni ste smil- stvem seducti 174). prélséenie, n.: v svém velikém omámení i w przielffczenij deceptionis 6%; z uvě- fenie aby přístup snazší měli k jinému przíelffczeníf fallaciae 1862. píél$íovati, impf.: vás všěch przielfftige diábel omnes decipimur 815; vás všechny D ad t. pfólud, m. — Zest: piólśćeni ste smil- stvem a diábelskym przielude 174b. — Pfelud: (püstenník) ptéd sebü vidiese przieluda v Zenské tváti 82. pféluda, f., /est: skrze débelskû przieludu C ad 41b. , préludaë, m., prelstivaë: diébly, przelu- dacze totiZ lidské deceptores D 183b. prélüditi, p£., prelstitt, osdliti: diśblem jsa przieluzen delusus 124%; 6, co sem jich przieludil! fefelli 1745; chté sprostného mladcé przieluditi deludere 185b. píéludny,adj. — Sáivy: przieludna Zádosti deceptrix ACE ad 28b. — Preludmy: przeludne tváti phantasias ACEF ad ob. píéludovy, adj. pieludnÿ, halucinaëént: ani mi odpołinńti dadiechu przielu- dowe tvafi phantasias gb,
604 přčhledovati, impf., prohlížeti: ničehuož neprziehledugie a nic neposuzujć ACE ad 120b; (Hilarion) prziehledowatfe vśćch mnichuov peleść lustrabat 161b, přčhověti, pf., strpení ukázali: nechtiese jeden druhému prziehowieti non hu- miliabat se 59b, píéhrozay, adj.: padûch prziehrozny la- tronum maximus 24* (volné); przie- hroznf siadny den terribili 47%. — Adv. -né: (velbloud) prziehrozníe fvá£e rugitus personabat immanis 1618. préchoditi, impf., prechdzeti: Mucius raj- skń féku prziechodieffe 26b. píéchyliti, pf.: (Hilarion) przyechylyw ruku přěs rameně, i dosěže jemu hlavy reflexa manu C ad 158b, píéjasny, adj.: przeiafnu mysli mentis sinceritate D 3%. blûda, près pûst prziegiede do Pare- tonie pervenit 166%, préjieti, pf., preimouti: kdyZ chtiechu (mnichové) o bolestech té dievky pra- viti, tu Antoní jich fé6 prziegie rela- tionem eorum senis sermo praevenit 196%. přějíti, pf.: (Antonius) przieffel po suché zemi 197; tu (řeku) on prziegide transivit 179%; nastojte, kterak si sé tejlla a kterak si przieffla diábelskü zlost pertransisti C 206b. pfékaziti, pf, překážku učiniti, pietrh- nouti: by zlý diábel na tom mně ne- przikazyl mihi subripiat 49%; kašlánie prziekazylo by jim modlitbu inter- rumpat 114%. píékázénie, n.: to trpó prziekazienie za mnoho dní 425, pokusení; rozniecen býti diábelskym prziekaziením impugnatione 63"; o prziekazieníf diábelském 127b. vpřčkážčšti, impf., překážeti, pokoušeli: ač mi na tom nebudü prziekazietí moji protivníci 142%; viec jemu na ničemž nemože (zly duch) prziekazieti 46%; bojeci sé (Eufrosyna), by (otec) ne- przekażiel jie na jejie ustavićnosti impedimentum faceret C 205%; (dáb- lové) sluhám božím prziekaziegij 8b, sluhy boží pokoušejí; mněť zlí duchové často prziekaziechu seduxerunt ob; když uzříš kterého člověka hřěšiece, neviň jeho, ale toho, ještoť jemu przíe- kazie impugnat 8rb, přčkážka, t., překážka, obtíž: tu jsa v po- koji beze vší przekazky E ad 7; roz- ličné przekazky a bolesti passiones E ad rs4?. préklamati, pf., oklamati: cht& svatého Jana przieklamati A ad rob. píékrásny, adj.: ty s' to jablko rajskć przkrafne (sic) 103. pYókusiti, pf., překousnouti: prziekuiływ sobó jazyk AE ad 1482; przekufyl D ad t. píéküsnüti, pf.: prziekuf sobě jazyk prae- cisam morsu linguam 148%. píétletéti, pf: jako: by ptak przieletiel ACE ad rgrib. piélétnüti, pf.: jako by pták przieleti praevolasset 151}, píéletovati, impf.: (Makarius) uzfé, ano mûïeninové jako przieletugif volitando deferri 61b. piéloZenie, n., překlad: przielozeníc z řčc- kého hlahola v latinsky translatio 171*. préloZiti, pf.: przieloziw ruku prés ra- mené reflexa manu 1585; — tak sem život przielozil svatého Antonie trans- posui 171%. přčlstiti, pf.: tak biech jednoho vaäincè przielftii decepi rob; chtë nés przielftiti supplantare 120%; przielffczeni ste smil- stvem seducti 174). prélséenie, n.: v svém velikém omámení i w przielffczenij deceptionis 6%; z uvě- fenie aby přístup snazší měli k jinému przíelffczeníf fallaciae 1862. píél$íovati, impf.: vás všěch przielfftige diábel omnes decipimur 815; vás všechny D ad t. pfólud, m. — Zest: piólśćeni ste smil- stvem a diábelskym przielude 174b. — Pfelud: (püstenník) ptéd sebü vidiese przieluda v Zenské tváti 82. pféluda, f., /est: skrze débelskû przieludu C ad 41b. , préludaë, m., prelstivaë: diébly, przelu- dacze totiZ lidské deceptores D 183b. prélüditi, p£., prelstitt, osdliti: diśblem jsa przieluzen delusus 124%; 6, co sem jich przieludil! fefelli 1745; chté sprostného mladcé przieluditi deludere 185b. píéludny,adj. — Sáivy: przieludna Zádosti deceptrix ACE ad 28b. — Preludmy: przeludne tváti phantasias ACEF ad ob. píéludovy, adj. pieludnÿ, halucinaëént: ani mi odpołinńti dadiechu przielu- dowe tvafi phantasias gb,
Strana 605
přčlúzenie, n., ošálení: neb mají mnoho przieluzenie od tebe 189b, préluzovati, impf., Sdliti: jednoho bratra diábel blázením u viefé przieluzowatfe frater impugnabatur 645; lidi ve snách przieluzowach deludebam 160%. píémáhati, impf.: dušě žádost tělesnú prziemaha voluptatibus repugnat sb, smilstvo prziemabhach affligebam 47b; prziemaha m6 myślenie non possum sufferre 66%; pro velikú milost vše przie- mahaffe vincebat 151%; diábel uzřč, że jej Antoní prziemaha modlitvami se intellexit elidi 173b, préméieti, pf., prenésii: jà té prziemezm (sic m. prémèim) transferam 32); (dáb- lové) brzo fye prziemcziec discurrunt 186%. píéminüti, pf., bominouti: kdyZ to již vše przieminu his rebus transactis 191). péémluviti, pf.: avšak jej (starce) ledva prziemivwichu, aby ... persuadere 99P. píémnoho, adv.: jédovatych Zízel przie- mnoho 41%. рёётос!, р!.: nemoha jeho (Manichea) prziemocy slovy concludere verbis 275; prziemocy pokušenie superare 44%; v svém svědomí przemozenij jsúce con- victi 17%; nemohu prziemocy své mysli vincere 90%; aby jeho naučením mohl hřiech býti prziemozen 99); jeden prze- mohl všecky v zbożi exuperans G XVIII, převýšil. píémüdry, adj.: prziemvdry mladec pru- dentissimus 1489; #66 а prziemudra rada sermo sale conditus 179%. péémysliti, p£., vozmyshiti si: prziemy{liw, aby kupci nepronesli jeho recogitans 1665; przemyfliw to všecko sám v sobě D 3b. píénásilné, adv.: ranami najvěčšími jej przíenafylníe zbichu 7?. prénechati, p£., nechati, poékali: prziene- chag mne ještě tento týden permitte guiescere 85%; przienechagmy několiko časuov sustineamvs 54, přčnésti, pf.: (Antonius) uzřě sě na druhé strané na bfézé, ano jej moc božie przienefia transposuit 197%; kterak je przienefen tak na ručest translationem 197%. přčodivný, adj., přepodivný: przieodíwna a veliká moci božská о пита 165). 605 přčpěvovati, impf., přezpívávati, zpívati: (dáblové) jakot by hodiny przepiewo- wal D ad 183b. préplacha, f., Zernuit, zdésent: pâtû przle- plachu smy měli ACF ad 40b; ač (víra) hrozné przieplachy mievala terro- ribus 204P. píéplüti, pf.: przieplowffe (sic) f&ku amne transmisso 143b. préprositi, pf., prosbami primeti: przie- profychu jej, aby šel navštěvovat mnichvov rogatus 194%. préptati sě, pf.: když fie všeho (Eufro- syna) przepta, vece perscrutans C 202%, na všecko. , prépustiti, pf, dopustili: neprziepuftil buoh nižádné sě škodě nám státi 40b; act hospodin na té prziepuftíf bolesti 86b; nic viece diábli nemoháü lidí poku- siti, než dokudZ jim buoh prziepuftij conceditur 127); hospodin neprzie- puitil lida kíéstanského diáblu tń lstí osidliti non passus est 188%, prépuséenie, n., dopustëéni: bez bozieho prziepufftenie nemuoż zly duch niżad- sine permissu 128%; iussione 161b ného pokusiti bozím prziepufftením (odch.). . píépüióéti, impf, dopoustiti: proč nám prziepufftífs, Ze sé s tebü vadimy? 185%. prérüséti, impf., rusiti: hodin ustavenÿch neprzieruffeimy 115%, hodiny dodr- żujme. piórusiti, pi.: ktoż ten puost przieruffij solvit 22*; niZádny nesmé svého bliz- nieho prziercifiti tajenstvie obturbare 365; niZádná nemoc postu przieruffití nemuoż frangeret 154%; mé vvole ne- przieruffiff non impedies 1775, (k zlému) nezmčníš, aby úmysla vašeho ani diá- belská hruoza przíervffila dissolveret 189b. | préruésovati, impf.: hodin ustavenych neprzerułfugme D ad 115%; neprzeru- ffugmy C ad t.; neprzierufygmÿ A ad t., hodiny dodrżujme. prës, praep.: przief hluchû pufft per vastam solitudinem 166%; — przief celń noc totam noctem 26%; (Antonius) jednń przief den, a toż kdyż slunce západ učinieše, tepruv sé pokrmiese semel in die 175%, jednou za den; — przícs dewaddefatlet věku vstář bieše 5%.
přčlúzenie, n., ošálení: neb mají mnoho przieluzenie od tebe 189b, préluzovati, impf., Sdliti: jednoho bratra diábel blázením u viefé przieluzowatfe frater impugnabatur 645; lidi ve snách przieluzowach deludebam 160%. píémáhati, impf.: dušě žádost tělesnú prziemaha voluptatibus repugnat sb, smilstvo prziemabhach affligebam 47b; prziemaha m6 myślenie non possum sufferre 66%; pro velikú milost vše przie- mahaffe vincebat 151%; diábel uzřč, że jej Antoní prziemaha modlitvami se intellexit elidi 173b, préméieti, pf., prenésii: jà té prziemezm (sic m. prémèim) transferam 32); (dáb- lové) brzo fye prziemcziec discurrunt 186%. píéminüti, pf., bominouti: kdyZ to již vše przieminu his rebus transactis 191). péémluviti, pf.: avšak jej (starce) ledva prziemivwichu, aby ... persuadere 99P. píémnoho, adv.: jédovatych Zízel przie- mnoho 41%. рёётос!, р!.: nemoha jeho (Manichea) prziemocy slovy concludere verbis 275; prziemocy pokušenie superare 44%; v svém svědomí przemozenij jsúce con- victi 17%; nemohu prziemocy své mysli vincere 90%; aby jeho naučením mohl hřiech býti prziemozen 99); jeden prze- mohl všecky v zbożi exuperans G XVIII, převýšil. píémüdry, adj.: prziemvdry mladec pru- dentissimus 1489; #66 а prziemudra rada sermo sale conditus 179%. péémysliti, p£., vozmyshiti si: prziemy{liw, aby kupci nepronesli jeho recogitans 1665; przemyfliw to všecko sám v sobě D 3b. píénásilné, adv.: ranami najvěčšími jej przíenafylníe zbichu 7?. prénechati, p£., nechati, poékali: prziene- chag mne ještě tento týden permitte guiescere 85%; przienechagmy několiko časuov sustineamvs 54, přčnésti, pf.: (Antonius) uzřě sě na druhé strané na bfézé, ano jej moc božie przienefia transposuit 197%; kterak je przienefen tak na ručest translationem 197%. přčodivný, adj., přepodivný: przieodíwna a veliká moci božská о пита 165). 605 přčpěvovati, impf., přezpívávati, zpívati: (dáblové) jakot by hodiny przepiewo- wal D ad 183b. préplacha, f., Zernuit, zdésent: pâtû przle- plachu smy měli ACF ad 40b; ač (víra) hrozné przieplachy mievala terro- ribus 204P. píéplüti, pf.: przieplowffe (sic) f&ku amne transmisso 143b. préprositi, pf., prosbami primeti: przie- profychu jej, aby šel navštěvovat mnichvov rogatus 194%. préptati sě, pf.: když fie všeho (Eufro- syna) przepta, vece perscrutans C 202%, na všecko. , prépustiti, pf, dopustili: neprziepuftil buoh nižádné sě škodě nám státi 40b; act hospodin na té prziepuftíf bolesti 86b; nic viece diábli nemoháü lidí poku- siti, než dokudZ jim buoh prziepuftij conceditur 127); hospodin neprzie- puitil lida kíéstanského diáblu tń lstí osidliti non passus est 188%, prépuséenie, n., dopustëéni: bez bozieho prziepufftenie nemuoż zly duch niżad- sine permissu 128%; iussione 161b ného pokusiti bozím prziepufftením (odch.). . píépüióéti, impf, dopoustiti: proč nám prziepufftífs, Ze sé s tebü vadimy? 185%. prérüséti, impf., rusiti: hodin ustavenÿch neprzieruffeimy 115%, hodiny dodr- żujme. piórusiti, pi.: ktoż ten puost przieruffij solvit 22*; niZádny nesmé svého bliz- nieho prziercifiti tajenstvie obturbare 365; niZádná nemoc postu przieruffití nemuoż frangeret 154%; mé vvole ne- przieruffiff non impedies 1775, (k zlému) nezmčníš, aby úmysla vašeho ani diá- belská hruoza przíervffila dissolveret 189b. | préruésovati, impf.: hodin ustavenych neprzerułfugme D ad 115%; neprzeru- ffugmy C ad t.; neprzierufygmÿ A ad t., hodiny dodrżujme. prës, praep.: przief hluchû pufft per vastam solitudinem 166%; — przief celń noc totam noctem 26%; (Antonius) jednń przief den, a toż kdyż slunce západ učinieše, tepruv sé pokrmiese semel in die 175%, jednou za den; — przícs dewaddefatlet věku vstář bieše 5%.
Strana 606
606 přčsázěti, impf., přesazovati: diévo ne- muož dobřě ovocě nésti, když jej často prziefaziegíj s jenoho (sic) miesta na druhé transferatur 132. pirósazovati, impf.: kdyż je (dfevo, strom) tasto przefazugi DACE ad 132. píéséastny, adj.: ó prziezczaftna ta küpó felix xoi. piésladky, adj.: jablko rajskć prziefladke 103b; dcerko pfefladka dulcissima G XIX, préstänie, n.: bez przieftaníe indesinenter 16%; bez przieftanie sť modlíme sine cessatione 98b; bez przieftaníe indefi- cienter 101%. piéstati, pf.: Antoni prziefta chodu 149b, ustal v chůzi, přestal jíti; przieftanícch zpievanie neb chváliti boha 184b; krve lidské prolévati przieftan cessa 24%; przieftachu hubiti kiéstanuov 192%; nikda neprzieftaníefe o duchovních skut- ciech nás uté numquam cessabat 32b, uditi. préstävati, impf.: neprzieftawagie pro ni- Zádnü pótku a nechté zameškati při- kazanie 117%; žena jeho nepržeftawaffe chudým dávati potřeby non cessabat C 201%. préstrasiti, pf.: (padûchové) mniece, by něco vzčli aneb aby jej (jinocha) przie- ftraffili 1569; aby nás pfélstili i przie- ftraffli horrore concutiant 187b. préstapati, impf., prestupovati: zaklinaji vás, abyšte neprzieftupalí té čáry trans- gredi 30%. préstüpenie, n.: aby sé postili beze všeho przieftupenie ieiunia non esse solvenda 22%; křivotu a przieftupeníe boZieho pfikázanie transgressionem 200%. píéstüpiti, pf.: neZ by$ta kázanie svého opata przieftupila violare mandatum 1235; aby s& (hory) hnuly a przieftupily transfer te 206b. prósusenie, n., vysušení: Nila rozvod- nénie aneb opét przefuffenie abundan- tiam sive penuriam 3P. píésvaty, adj: kakt byl prziefwateho úmysla ten učeník 53h. přčščastný v. přesčastný. přčšlechetný, adj.: to smy od nich zvě- déli prziefflechetnv váéni illud prae- clarum 105b, prétieti, pf.: potka jej diábel s velikü kosá a chté jej przietietí percutere 78b. prétiti, impf, /voziti: (pomsta), je&tot tobé prziety blízkü smrt minatur C ad 207b. píétrhnüti, pf.: pocekaj pro hospodina, at já béziec neprzietrhnu fye ne ego corrrens inteream 201%; ani diáblu przíetrzenemu jednü sé sily nedostalo nec diabolo semel fractae defecere vires 175% (można: přčtřenému = potře- nému; vadí však jotace). přčtrpěti, pf., vyivpéti: jest tieže čekati smrti nežli ji przietrpieti C ad 146%. přčtvořiti, pf.: przietworziw fye v anděl- skú tvář transformavit se 136; onen fye przietworzieffe v krdsnt tvář ženskú vertebatur 174?. píétvoiovati, impf: proč hrózú na ny s velikym télem przietworzugie fye chodíš 185b. přčtvrdý, adj.: przíctwrdu vieru měli 2%. prévelikÿ, adj.: ten przieweliky (muž) praepotens 112%. píévelmi, adv.: tu jé (starce) prziewelmí mučichu incredibiliter 97*. píévérny, adj.: prewierne® sluzebnika fidelissimum G XVIIIP. přčvésti, pf.: přewedu je (zboží) sem (do kláštera) G XVIIIP (ač není-li ch. m. přivedu); biedu, kterúž až do konce přewedla fem perduxi G XIX, dovedla. pččvrácenie, n., prevrácenosť: jich hrozné prziewraceníe perversitas 182, piévracéti, impf.: kbelík mi fye na všaký den prziewracye vertit se 46b. píévracovati, impf. káceti: aniž mohu patřiti, kde by byli kosteli prziewra- cowani subversas ecclesias 163P. přčvrátiti, pf.: naleznu jej (kbelík), an {ye prziewratil vertit se 46^; (soudek) {ye na zemi prziewrati vas versatum est 73^; — ten, jehož sem měl přietele, ne- vědě, kterak fye prziewratil conversus est 66%; jich úmysl zlým pomyšlením chtiece prziewratiti evertere 182%; jakż dušě promění svć pfirozenie, tehdy již sluove prziewracena perversa 181b; vy sě pokúšiete z našeho smysla vieru przieWtíti evellere 203b, vyvrátiti.^ prévysiti, pf.: ve vŚćch skutciech tak vść prziewyffii, że praecellere 36b, chtiece sé pfirovnati egypskym mni- chóm anebo jé prziewyffiti v dobrých Skutciech superare 171%; aby prze- wyffyl mistra exsuperet G. XVIIIP.
606 přčsázěti, impf., přesazovati: diévo ne- muož dobřě ovocě nésti, když jej často prziefaziegíj s jenoho (sic) miesta na druhé transferatur 132. pirósazovati, impf.: kdyż je (dfevo, strom) tasto przefazugi DACE ad 132. píéséastny, adj.: ó prziezczaftna ta küpó felix xoi. piésladky, adj.: jablko rajskć prziefladke 103b; dcerko pfefladka dulcissima G XIX, préstänie, n.: bez przieftaníe indesinenter 16%; bez przieftanie sť modlíme sine cessatione 98b; bez przieftaníe indefi- cienter 101%. piéstati, pf.: Antoni prziefta chodu 149b, ustal v chůzi, přestal jíti; przieftanícch zpievanie neb chváliti boha 184b; krve lidské prolévati przieftan cessa 24%; przieftachu hubiti kiéstanuov 192%; nikda neprzieftaníefe o duchovních skut- ciech nás uté numquam cessabat 32b, uditi. préstävati, impf.: neprzieftawagie pro ni- Zádnü pótku a nechté zameškati při- kazanie 117%; žena jeho nepržeftawaffe chudým dávati potřeby non cessabat C 201%. préstrasiti, pf.: (padûchové) mniece, by něco vzčli aneb aby jej (jinocha) przie- ftraffili 1569; aby nás pfélstili i przie- ftraffli horrore concutiant 187b. préstapati, impf., prestupovati: zaklinaji vás, abyšte neprzieftupalí té čáry trans- gredi 30%. préstüpenie, n.: aby sé postili beze všeho przieftupenie ieiunia non esse solvenda 22%; křivotu a przieftupeníe boZieho pfikázanie transgressionem 200%. píéstüpiti, pf.: neZ by$ta kázanie svého opata przieftupila violare mandatum 1235; aby s& (hory) hnuly a przieftupily transfer te 206b. prósusenie, n., vysušení: Nila rozvod- nénie aneb opét przefuffenie abundan- tiam sive penuriam 3P. píésvaty, adj: kakt byl prziefwateho úmysla ten učeník 53h. přčščastný v. přesčastný. přčšlechetný, adj.: to smy od nich zvě- déli prziefflechetnv váéni illud prae- clarum 105b, prétieti, pf.: potka jej diábel s velikü kosá a chté jej przietietí percutere 78b. prétiti, impf, /voziti: (pomsta), je&tot tobé prziety blízkü smrt minatur C ad 207b. píétrhnüti, pf.: pocekaj pro hospodina, at já béziec neprzietrhnu fye ne ego corrrens inteream 201%; ani diáblu przíetrzenemu jednü sé sily nedostalo nec diabolo semel fractae defecere vires 175% (można: přčtřenému = potře- nému; vadí však jotace). přčtrpěti, pf., vyivpéti: jest tieže čekati smrti nežli ji przietrpieti C ad 146%. přčtvořiti, pf.: przietworziw fye v anděl- skú tvář transformavit se 136; onen fye przietworzieffe v krdsnt tvář ženskú vertebatur 174?. píétvoiovati, impf: proč hrózú na ny s velikym télem przietworzugie fye chodíš 185b. přčtvrdý, adj.: przíctwrdu vieru měli 2%. prévelikÿ, adj.: ten przieweliky (muž) praepotens 112%. píévelmi, adv.: tu jé (starce) prziewelmí mučichu incredibiliter 97*. píévérny, adj.: prewierne® sluzebnika fidelissimum G XVIIIP. přčvésti, pf.: přewedu je (zboží) sem (do kláštera) G XVIIIP (ač není-li ch. m. přivedu); biedu, kterúž až do konce přewedla fem perduxi G XIX, dovedla. pččvrácenie, n., prevrácenosť: jich hrozné prziewraceníe perversitas 182, piévracéti, impf.: kbelík mi fye na všaký den prziewracye vertit se 46b. píévracovati, impf. káceti: aniž mohu patřiti, kde by byli kosteli prziewra- cowani subversas ecclesias 163P. přčvrátiti, pf.: naleznu jej (kbelík), an {ye prziewratil vertit se 46^; (soudek) {ye na zemi prziewrati vas versatum est 73^; — ten, jehož sem měl přietele, ne- vědě, kterak fye prziewratil conversus est 66%; jich úmysl zlým pomyšlením chtiece prziewratiti evertere 182%; jakż dušě promění svć pfirozenie, tehdy již sluove prziewracena perversa 181b; vy sě pokúšiete z našeho smysla vieru przieWtíti evellere 203b, vyvrátiti.^ prévysiti, pf.: ve vŚćch skutciech tak vść prziewyffii, że praecellere 36b, chtiece sé pfirovnati egypskym mni- chóm anebo jé prziewyffiti v dobrých Skutciech superare 171%; aby prze- wyffyl mistra exsuperet G. XVIIIP.
Strana 607
píévysovati, impf: mnozí ve cnosti ty mnisky prziewyffowachu praecellentes 19b, pfévzdieti, pf.: svaté Eufrozyny, kteráž sobé Smaragdus przewzdiela C 200b. píézí, adj.: ti budá duostojnéjsi neZ my ani nasi prziezffif patribus nostris 95b, předchůdci; przedff1ÿ DAE ad t. píézly, adj.: znáta i jich (ďáblů) ukrut- nost przezlu impetus feroces D 182%. prézpévovati, impf.: také maji (déblové) obyééj, jakot by hodiny prziezpiewo- wali psallere 183b. pféziieti, pf., dopustiti, prominouti: proč Qu przrezrziff tém robatóm tak nekázané mluviti? sustinere 71*; aby viec niZád- ného pféd süád nevodili ani kterému mnichu prziezrzieli v mésté obierati sé 1915; jehoż pak buoh jest neprzíezrziel jemu 148b. píézüvati, impt., P/eZvykovati: uztéchom velblüdy, ana przieziwata, coż sta dru- hy den jedla in oře volvere 146°. prchati, impf.: diábli prchalí a nemocní uzdravováni cesserunt 207?. při, praep.: jiné dobré věci przi fobie majíc 9b; twój blud bud przi tobie super te 64b; máš pokużenie przi fobie in te 76b; bratfie, jenżto przi nem biechu aderant 159°. přiběhnůúti, pf.: (velbloud) przibieh, jako by jej chtél pohltiti pervenisset 161%; Agapitus przibíeze accurrens C 206P. pfibiti, p£., nabiti: (opat) rozhnévav sé i kázal jemu (Marinovi) przibiti con- tundi C 2082. přiblížiti sě, pf.: k tć fye modle przibli- ziwile 18; když fye prziblızılo jeho skončenie approximaret 87%; čímž sě viece ot světských věcí oddálil, tiem viece biese boha k sobě prziblizil pro- pinquior erat D 32. pfibliżovati, impf.: tichost a pokora przi- blizvge k spasení 50b; bliz k světu když fye przíblizowaffe 150%. pfibrati sé, pf.. přijítí: (púůstenník) fye biese nedévno na pü&t przibral se con- tulisset rro*; przibrachom fye do naj- hlupsie (sic m. najhlubšie) púšti per- venimus 143°, příbuzný v. přívuzný. přibývati, impf.: uzřěv pán, že jemu przi- bywa stáda gregem crescere 744; przibywaffe jemu (Antoninovi) dob- Coz rých skutkuov ad meliora crescebat 199b. přičakati, pf., vyékati: przíczakag hospo- dina sustine Dominum 44%. příčina, £.: ját nemám i jedné przicziny k tomu causam 64b, pricínéti, impf., P/icixiovati, vozmno Zovati: (člověk) i viece prziczíníc ku prvním hřiechóm addit 60%; hřiech obnovený nového hřiechu prziczíníe 195%; nic sobě chlípy neprzíczíníegie pro popov- stvo 126, žádné pýchy si neosobuje; což počne, aby prziczíníel augere 179b; padůši strachu przicziniegif coeptos cumulant timores 190%, přičiniti, pf.: (ďáblové) věčších ran jemu než dřiev przíczíníchu 7%, rány udělali; ďábel przíczíní bolesti k jeho nozě apposuit vulnus super femur 137%, udelal mu bolest na jeho noze; przicziń k svým sudencóm mitte in sportellas 84%, pfidólej; k dfévniemu pokrmu olejé przícziníeffe adiecit 156%, při- dával; chtieše nového utrpenie przi- cziniti novis augeri praeterita 175b; řek tak svatý svatý Antoní i pomléé maličko, pak opět prziczíní a řka 179), dodal; (Antonín) k tomu toto przıczini) a fka addebat D 181b. Maas przyczynyge A ad 195%, hfich rozmno- Zuje; (Daniel) nic sobé chlipy neprzy- czynugie vZdy stáse AE ad 126b, ne- osobuje. pfidati, pf.: aby skrzć svń lenost diáblóm sily neprzidali 190%; cihel przdati (sic) convehere 33%. pfidavati, impf.: cihly przydawati lateres convehere AC ad 33%; nedużivym boží moci zdravie przidawaffe 40%, dával; vino horkosti tólesnć nesmiernć przi- dawa 38b. přidělati, pf.: przidielay (držadla) k svým sudencóm D ad 84%. ' píídrzéti sé, impf, drZeti se, pridr Zovati se: przidrziel sem fye tebe, hospodine adhaesit anima mea post te 59*; s takü pokorü jeho fye przidrzal, aZ... ei inhaesit 117%; mnozí przidrzel fye uceníkuov jeho haerere 208%; (žena Pa- funciova) kostela fie przidrziec adhae- rens C 201*; przidrzieti fye skutkuov apoštolských 5%.
píévysovati, impf: mnozí ve cnosti ty mnisky prziewyffowachu praecellentes 19b, pfévzdieti, pf.: svaté Eufrozyny, kteráž sobé Smaragdus przewzdiela C 200b. píézí, adj.: ti budá duostojnéjsi neZ my ani nasi prziezffif patribus nostris 95b, předchůdci; przedff1ÿ DAE ad t. píézly, adj.: znáta i jich (ďáblů) ukrut- nost przezlu impetus feroces D 182%. prézpévovati, impf.: také maji (déblové) obyééj, jakot by hodiny prziezpiewo- wali psallere 183b. pféziieti, pf., dopustiti, prominouti: proč Qu przrezrziff tém robatóm tak nekázané mluviti? sustinere 71*; aby viec niZád- ného pféd süád nevodili ani kterému mnichu prziezrzieli v mésté obierati sé 1915; jehoż pak buoh jest neprzíezrziel jemu 148b. píézüvati, impt., P/eZvykovati: uztéchom velblüdy, ana przieziwata, coż sta dru- hy den jedla in oře volvere 146°. prchati, impf.: diábli prchalí a nemocní uzdravováni cesserunt 207?. při, praep.: jiné dobré věci przi fobie majíc 9b; twój blud bud przi tobie super te 64b; máš pokużenie przi fobie in te 76b; bratfie, jenżto przi nem biechu aderant 159°. přiběhnůúti, pf.: (velbloud) przibieh, jako by jej chtél pohltiti pervenisset 161%; Agapitus przibíeze accurrens C 206P. pfibiti, p£., nabiti: (opat) rozhnévav sé i kázal jemu (Marinovi) przibiti con- tundi C 2082. přiblížiti sě, pf.: k tć fye modle przibli- ziwile 18; když fye prziblızılo jeho skončenie approximaret 87%; čímž sě viece ot světských věcí oddálil, tiem viece biese boha k sobě prziblizil pro- pinquior erat D 32. pfibliżovati, impf.: tichost a pokora przi- blizvge k spasení 50b; bliz k světu když fye przíblizowaffe 150%. pfibrati sé, pf.. přijítí: (púůstenník) fye biese nedévno na pü&t przibral se con- tulisset rro*; przibrachom fye do naj- hlupsie (sic m. najhlubšie) púšti per- venimus 143°, příbuzný v. přívuzný. přibývati, impf.: uzřěv pán, že jemu przi- bywa stáda gregem crescere 744; przibywaffe jemu (Antoninovi) dob- Coz rých skutkuov ad meliora crescebat 199b. přičakati, pf., vyékati: przíczakag hospo- dina sustine Dominum 44%. příčina, £.: ját nemám i jedné przicziny k tomu causam 64b, pricínéti, impf., P/icixiovati, vozmno Zovati: (člověk) i viece prziczíníc ku prvním hřiechóm addit 60%; hřiech obnovený nového hřiechu prziczíníe 195%; nic sobě chlípy neprzíczíníegie pro popov- stvo 126, žádné pýchy si neosobuje; což počne, aby prziczíníel augere 179b; padůši strachu przicziniegif coeptos cumulant timores 190%, přičiniti, pf.: (ďáblové) věčších ran jemu než dřiev przíczíníchu 7%, rány udělali; ďábel przíczíní bolesti k jeho nozě apposuit vulnus super femur 137%, udelal mu bolest na jeho noze; przicziń k svým sudencóm mitte in sportellas 84%, pfidólej; k dfévniemu pokrmu olejé przícziníeffe adiecit 156%, při- dával; chtieše nového utrpenie przi- cziniti novis augeri praeterita 175b; řek tak svatý svatý Antoní i pomléé maličko, pak opět prziczíní a řka 179), dodal; (Antonín) k tomu toto przıczini) a fka addebat D 181b. Maas przyczynyge A ad 195%, hfich rozmno- Zuje; (Daniel) nic sobé chlipy neprzy- czynugie vZdy stáse AE ad 126b, ne- osobuje. pfidati, pf.: aby skrzć svń lenost diáblóm sily neprzidali 190%; cihel przdati (sic) convehere 33%. pfidavati, impf.: cihly przydawati lateres convehere AC ad 33%; nedużivym boží moci zdravie przidawaffe 40%, dával; vino horkosti tólesnć nesmiernć przi- dawa 38b. přidělati, pf.: przidielay (držadla) k svým sudencóm D ad 84%. ' píídrzéti sé, impf, drZeti se, pridr Zovati se: przidrziel sem fye tebe, hospodine adhaesit anima mea post te 59*; s takü pokorü jeho fye przidrzal, aZ... ei inhaesit 117%; mnozí przidrzel fye uceníkuov jeho haerere 208%; (žena Pa- funciova) kostela fie przidrziec adhae- rens C 201*; przidrzieti fye skutkuov apoštolských 5%.
Strana 608
608 přiebytček, m., příbyteček: prziebytezek i :+bieše z křemene vytesán 164%; nedaleko . od své vésky prziebytczek jemu připra- “ vieëe 172b. priebytek, m. — Příbytek: tací duchu sva- tému prziebytek v svém srdci činie lo- cum ubi habitet 95; bratr jíde do vóć- ného przebytka 959. — Zivot: naudi jej následovati prziebytka vééného mutare ordinem vitae 19*; o prziebytcyech sva- tych otcuov de vita et conversatione 30b; daj sé v svaty prziebytek appre- hende sanctae vitae conversationem 575. píiekaza, £., překážka, obtíž: tu jsa beze v&ie przíekazy u pokoji 7^; pro rozličné prziekazy a bolesti 154?. přiekořizn, i, příkoří: (křesťané) mají prziekorzyzný mnoho od tebe ACE ad 189b. piieli$, adv., příliš, náramně: aby nikdy do svych dobrych skutkuov przíeliff ne- doufal ultra decipiaris 9%; všecko bylo by dlúho vypraviti przíelfs 107; v nie (jeskyni) bieše przielifs dosti vody 139%, vic nez dosti; piylifs pékna bieše pulchra nimis G XVITI*; przieliff jest mnoho bojoval 193). přielišný, adj., přílišný, náramný: pro to przieliffne utrpenie churavy živuotek mójieśe 5?; prziehffnu chválá nimiis laudibus 188b; (panna) bieáe nemocna pro przieliffny puostieiuniis nimiis 197; (Chronius) méjiese tichost prziehffnv immensam 37%. — Adv. -né: vody przíelyffníe dosti C ad 139%, víc než dosti; když tak pprzíeliffníc v dobrých skutciech bieše prospěl 7, náramně. pfiemluva, f., předmluva: pak sě počne przielvwa na tfetie kniehy 104*; przie- mivwa na druhć knihy 41%; počíná sě prziemivw (sic) 170b. přietel, m.: listy od mnohých przatel amicorum i215; — (Antonius) ani na sbożie otcovo pomniese ani na przately affinium 173%. příbuzné; jednomu z przatel svých parenti G XX?, přietelstvie, n. přátelství: takých (ka- cířů) przietelftwie nebo přiezen byla by duši zátopa amicitias 200%. | přieti, impf., zapívati: jáhen chtiese toho przietí negare 4%; také toho neprzím, Ze... non denego 189b; lháti a przietí nesluZie mentiri et negare 195%. piieti, impf., prdti: żadaś viece przieti dobrym nez skoditi favere 185%; neb' bych rád bohu slúžil, ač mi toho ráčí przieti si voluerit 135%, popfeje-li; bude-li buoh przie 1 zdravie si iuvat Dominus miseros 146%. pfievai, m.: (mysl člověčí) prziewalem bývá skrúšených slzí obvlažena im- bribus 102". . přievoz, m., přívoz, převezení: brodu ani kterého przíewoza vidiešta 13%; (Hila- rion) da ty kniehy přievozníku od prziewoza pro subvectione 166, . piievoznik, m.: aby jeho ti prziewoznicy nepronesli nautae 166b; tomu przie- wozníku nauclero t. píiezn, £f, přízeň, laskavost: przíezen amicitia 1195; pro prziezn favore 1535; tak velmi pokojnü mysl i przíezn méjiechu tanta tranquillitas tantusque bonitatis affectus IP. přieznivý,a dj., přející, laskavý: z závisti- vÿch u bratrsk? milosti prziezníwe délá$ in fraterna charitate ferventes 1035; králi svěcští poslali k nám listy své prziezníwe 205%. : prihazéti sé, impf.: (stafec) jé (bratry) z toho tresktaSe, jesto ve mifie (sic m. ve sné) fye jim przihazye accidere solent 31%; avšak fye často przihazye, Ze... contigit 78b. píihlédanie, n., Podívaná: andělské przi- hledanie k těm, jenž snažně bojují angelorum spectaculum 102%, and. podívaná na ty; kak jest dobré przi- hledaníe, kdyZ ... pulchra 1erum spe- cies 102b. píihlédati, impf. divali se: aby nebyl klevetny, a k ničemuž zlému neprzi- hledagíe r20P, na nic zlého se nedivaje. pfihnati, pf.: pakli v4s sèm ćrtie przihnahi daemonum huc venistis impulsu 194?. příhoda, f.: mohu-li pro przihodu schovati dva &ilihky? 675; przihody bratrské fratrum casus 124*; (żena) uslyść przi- hodu, Ze chci utéci causam 145*, co se stalo; (Antonius) vypravi jim vsicku przihodu causam 196%; uziev divnu przihodu cevsam C 206b; ktoz chee od zlych przibod i zlébo spadenie bez- peéné státi ad effugienda. pericula lapsuum 7b; a6 cbcem této przibody zbyti periculum 18b, nehody; bez przihody aksque periculo 4ob. zvláštní «
608 přiebytček, m., příbyteček: prziebytezek i :+bieše z křemene vytesán 164%; nedaleko . od své vésky prziebytczek jemu připra- “ vieëe 172b. priebytek, m. — Příbytek: tací duchu sva- tému prziebytek v svém srdci činie lo- cum ubi habitet 95; bratr jíde do vóć- ného przebytka 959. — Zivot: naudi jej následovati prziebytka vééného mutare ordinem vitae 19*; o prziebytcyech sva- tych otcuov de vita et conversatione 30b; daj sé v svaty prziebytek appre- hende sanctae vitae conversationem 575. píiekaza, £., překážka, obtíž: tu jsa beze v&ie przíekazy u pokoji 7^; pro rozličné prziekazy a bolesti 154?. přiekořizn, i, příkoří: (křesťané) mají prziekorzyzný mnoho od tebe ACE ad 189b. piieli$, adv., příliš, náramně: aby nikdy do svych dobrych skutkuov przíeliff ne- doufal ultra decipiaris 9%; všecko bylo by dlúho vypraviti przíelfs 107; v nie (jeskyni) bieše przielifs dosti vody 139%, vic nez dosti; piylifs pékna bieše pulchra nimis G XVITI*; przieliff jest mnoho bojoval 193). přielišný, adj., přílišný, náramný: pro to przieliffne utrpenie churavy živuotek mójieśe 5?; prziehffnu chválá nimiis laudibus 188b; (panna) bieáe nemocna pro przieliffny puostieiuniis nimiis 197; (Chronius) méjiese tichost prziehffnv immensam 37%. — Adv. -né: vody przíelyffníe dosti C ad 139%, víc než dosti; když tak pprzíeliffníc v dobrých skutciech bieše prospěl 7, náramně. pfiemluva, f., předmluva: pak sě počne przielvwa na tfetie kniehy 104*; przie- mivwa na druhć knihy 41%; počíná sě prziemivw (sic) 170b. přietel, m.: listy od mnohých przatel amicorum i215; — (Antonius) ani na sbożie otcovo pomniese ani na przately affinium 173%. příbuzné; jednomu z przatel svých parenti G XX?, přietelstvie, n. přátelství: takých (ka- cířů) przietelftwie nebo přiezen byla by duši zátopa amicitias 200%. | přieti, impf., zapívati: jáhen chtiese toho przietí negare 4%; také toho neprzím, Ze... non denego 189b; lháti a przietí nesluZie mentiri et negare 195%. piieti, impf., prdti: żadaś viece przieti dobrym nez skoditi favere 185%; neb' bych rád bohu slúžil, ač mi toho ráčí przieti si voluerit 135%, popfeje-li; bude-li buoh przie 1 zdravie si iuvat Dominus miseros 146%. pfievai, m.: (mysl člověčí) prziewalem bývá skrúšených slzí obvlažena im- bribus 102". . přievoz, m., přívoz, převezení: brodu ani kterého przíewoza vidiešta 13%; (Hila- rion) da ty kniehy přievozníku od prziewoza pro subvectione 166, . piievoznik, m.: aby jeho ti prziewoznicy nepronesli nautae 166b; tomu przie- wozníku nauclero t. píiezn, £f, přízeň, laskavost: przíezen amicitia 1195; pro prziezn favore 1535; tak velmi pokojnü mysl i przíezn méjiechu tanta tranquillitas tantusque bonitatis affectus IP. přieznivý,a dj., přející, laskavý: z závisti- vÿch u bratrsk? milosti prziezníwe délá$ in fraterna charitate ferventes 1035; králi svěcští poslali k nám listy své prziezníwe 205%. : prihazéti sé, impf.: (stafec) jé (bratry) z toho tresktaSe, jesto ve mifie (sic m. ve sné) fye jim przihazye accidere solent 31%; avšak fye často przihazye, Ze... contigit 78b. píihlédanie, n., Podívaná: andělské przi- hledanie k těm, jenž snažně bojují angelorum spectaculum 102%, and. podívaná na ty; kak jest dobré przi- hledaníe, kdyZ ... pulchra 1erum spe- cies 102b. píihlédati, impf. divali se: aby nebyl klevetny, a k ničemuž zlému neprzi- hledagíe r20P, na nic zlého se nedivaje. pfihnati, pf.: pakli v4s sèm ćrtie przihnahi daemonum huc venistis impulsu 194?. příhoda, f.: mohu-li pro przihodu schovati dva &ilihky? 675; przihody bratrské fratrum casus 124*; (żena) uslyść przi- hodu, Ze chci utéci causam 145*, co se stalo; (Antonius) vypravi jim vsicku przihodu causam 196%; uziev divnu przihodu cevsam C 206b; ktoz chee od zlych przibod i zlébo spadenie bez- peéné státi ad effugienda. pericula lapsuum 7b; a6 cbcem této przibody zbyti periculum 18b, nehody; bez przihody aksque periculo 4ob. zvláštní «
Strana 609
prihoditi s&, pf.: (pústenník) otáza jie, kterak fye jiej to przihodilo 6%; ač fye bozím chténím przihodíf, Ze sé ten po- Cátek nedokoná si contigerit, ut 186b; nám jest nemieti pééé na to, coZ fye má przihodití quae veniunt 187*; coz fye mně neduostojnému przihodilo acci- derant 1885; — przihodí fye k tomu svaty Apoloní accidit, ut sanctus Apol- lonius superveniret rob, natrefil se; — to mi fye przihodilo proti těm, jimž má řěč jest nevděčna 142%, to se mi uzdálo příhodné. příhodný, adj.: příkladi przíkodníj svědčie 125b. prihotovati, pf., p/ipraviti: aby każdy przihotowal fye ut studeat paratus in- veniri 22%; przihotugte pokrm bratří praeparate olera ad adventum fratrum 30%; kakt sû muky przibotowany prae- parata 100%. prihotoviti, pf., p/ipraviti: przyhotowyte pokrm bratří A ad 30%. přicházěti, impf.: toho dne jeden kněz k Hemu przichazíeffe veniebat rob; mníškové k ňemu przíchazyechu con- veniebant 16%; k kteréžto (panně) rytieř přychazyffe, čině s ní skutek tělesný ingressus G. XXb; sZélenie (—z sZé- lenie) srdečného przichazye nenávist tělesného sbožie procedit 121%, vzniká; i k napominani vśćm obecně odtud przichazye, aby... et monitio datur per haec 22%, z toho plyne. pfichoditi, impf., p/ńichdzeti: když (sou- sedé) k nému przichodiechu venien- tibus 3b; Ze przichodíj jeden člověk venit C 2055; (pokużeni) jesto skrzé lidi przichodíf contigit 655; tupí smys- lové k uostrym rozomóm przichodíe redeunt 1orP. příchozčí, adj., příchozí: množstvie przy- chozczych AE ad r92b, příchozí, adj.: s častými przichozimi euntium et redeuntium 5b; aby sám przíchozye piijímal venientes 39b; ne- možieše lidí przichozych od sebe od- lúčiti confluentem populum 112%. přichýliti, pf., nakloniti, piivinouti: przi- chylych fye k ňemu inclinavi me 140%; przichyltez fye pod uobranu Jezukrista 2045; (Pafuncius) almużnam pfychij- len biese intentus G XIX*, k däväni almużen mysl naklon$nou, upjatou Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 609 měl; biechu nového proročstvie napl- Heni à k nevídaným skutkóm przi- chyleníe (sic m. ptichyleni) 1b, ná- chylni; milosrdim druh k druhu przi- chyleni biechu connexi i5; k svému fye bohu przichyLli versi rb; aż si fye pokusil k té svátosti przichylitt te immergere 10b. přichystati, pf.: (dřevo) ješto bylo przy- chyftano ACE ad 117%, prijednati, pf., připojití: (stvoření boží) k božím sluhám u podobenství jest przigednano 102b, píijéti, pf.: (Elenus) k té bratří przi- giede evectus est 29?; przigiedechom do fímskych hraduov pervenimus 1465; jezdci przygieduc praevecti 1862, přijčtie, n.: mnoho nám Appolonius roz- kazováše a učieše o svatém utrpení a také ochotně (sic m. ochotném) hostí przigietij de hospitalitatis studio 21b; ku przigietij tóla bożieho ad commu- nionem 88%; ku przigietij svatých sus- ceptionem sanctorum 162%; ku przi- gietij zákona božieho acceptae legis 102%. přijiesti, pf. oZrati: črvie, kdyZ osénie vyšlo, przigíediechu 27b. pfijieti, pf.: przigel hospodin tvé pokánie suscepit 9%; aby svaté pokánie przi- gmucz plnili 3b, piijmouce trest pfi rozhřešení na pokání jim uložený; s nimi pokrm przigma sumens t.; (Apellen) ochotně nás przigie susce- pisset 10%; od toho biskupa bychom przigietí velmi míle me episcopus ex- cepit 1065; Jezuskristus t&lesenstvie na sě przígaj 202%. — P. sé — chopiti se, ujmouti se: tohoto nelepého řemesla jsem fye przigal 115; przigalo-li fe to diévo misit radices 117%. prijímanie, n. o przigimanij bratří příchozích susceptione 62b, piijimati, impf.: v&&cky potiéby skrzé Jezukrista slibenie przigímachu rb; (Jan) pokrm jedno v neděli przigí- maffe sumpserat 10b; andély vidéchu jeho duši przigimag'ce eum suscipi 14%; vidév plaëicieho a utésenie ne- przigimagiczy? accipientem G XIX»; nepržigimaý mého těla země, doka- vadž neuzřím ... nec celes C 204). přijíti, pf.: starosta przigide na pást venit 3%; mati tvá prz.fla a chtieci té vidéti 39
prihoditi s&, pf.: (pústenník) otáza jie, kterak fye jiej to przihodilo 6%; ač fye bozím chténím przihodíf, Ze sé ten po- Cátek nedokoná si contigerit, ut 186b; nám jest nemieti pééé na to, coZ fye má przihodití quae veniunt 187*; coz fye mně neduostojnému przihodilo acci- derant 1885; — przihodí fye k tomu svaty Apoloní accidit, ut sanctus Apol- lonius superveniret rob, natrefil se; — to mi fye przihodilo proti těm, jimž má řěč jest nevděčna 142%, to se mi uzdálo příhodné. příhodný, adj.: příkladi przíkodníj svědčie 125b. prihotovati, pf., p/ipraviti: aby każdy przihotowal fye ut studeat paratus in- veniri 22%; przihotugte pokrm bratří praeparate olera ad adventum fratrum 30%; kakt sû muky przibotowany prae- parata 100%. prihotoviti, pf., p/ipraviti: przyhotowyte pokrm bratří A ad 30%. přicházěti, impf.: toho dne jeden kněz k Hemu przichazíeffe veniebat rob; mníškové k ňemu przíchazyechu con- veniebant 16%; k kteréžto (panně) rytieř přychazyffe, čině s ní skutek tělesný ingressus G. XXb; sZélenie (—z sZé- lenie) srdečného przichazye nenávist tělesného sbožie procedit 121%, vzniká; i k napominani vśćm obecně odtud przichazye, aby... et monitio datur per haec 22%, z toho plyne. pfichoditi, impf., p/ńichdzeti: když (sou- sedé) k nému przichodiechu venien- tibus 3b; Ze przichodíj jeden člověk venit C 2055; (pokużeni) jesto skrzé lidi przichodíf contigit 655; tupí smys- lové k uostrym rozomóm przichodíe redeunt 1orP. příchozčí, adj., příchozí: množstvie przy- chozczych AE ad r92b, příchozí, adj.: s častými przichozimi euntium et redeuntium 5b; aby sám przíchozye piijímal venientes 39b; ne- možieše lidí przichozych od sebe od- lúčiti confluentem populum 112%. přichýliti, pf., nakloniti, piivinouti: przi- chylych fye k ňemu inclinavi me 140%; przichyltez fye pod uobranu Jezukrista 2045; (Pafuncius) almużnam pfychij- len biese intentus G XIX*, k däväni almużen mysl naklon$nou, upjatou Sbírka pramenů. Skupina I. Řada I. Číslo 8. 609 měl; biechu nového proročstvie napl- Heni à k nevídaným skutkóm przi- chyleníe (sic m. ptichyleni) 1b, ná- chylni; milosrdim druh k druhu przi- chyleni biechu connexi i5; k svému fye bohu przichyLli versi rb; aż si fye pokusil k té svátosti przichylitt te immergere 10b. přichystati, pf.: (dřevo) ješto bylo przy- chyftano ACE ad 117%, prijednati, pf., připojití: (stvoření boží) k božím sluhám u podobenství jest przigednano 102b, píijéti, pf.: (Elenus) k té bratří przi- giede evectus est 29?; przigiedechom do fímskych hraduov pervenimus 1465; jezdci przygieduc praevecti 1862, přijčtie, n.: mnoho nám Appolonius roz- kazováše a učieše o svatém utrpení a také ochotně (sic m. ochotném) hostí przigietij de hospitalitatis studio 21b; ku przigietij tóla bożieho ad commu- nionem 88%; ku przigietij svatých sus- ceptionem sanctorum 162%; ku przi- gietij zákona božieho acceptae legis 102%. přijiesti, pf. oZrati: črvie, kdyZ osénie vyšlo, przigíediechu 27b. pfijieti, pf.: przigel hospodin tvé pokánie suscepit 9%; aby svaté pokánie przi- gmucz plnili 3b, piijmouce trest pfi rozhřešení na pokání jim uložený; s nimi pokrm przigma sumens t.; (Apellen) ochotně nás przigie susce- pisset 10%; od toho biskupa bychom przigietí velmi míle me episcopus ex- cepit 1065; Jezuskristus t&lesenstvie na sě przígaj 202%. — P. sé — chopiti se, ujmouti se: tohoto nelepého řemesla jsem fye przigal 115; przigalo-li fe to diévo misit radices 117%. prijímanie, n. o przigimanij bratří příchozích susceptione 62b, piijimati, impf.: v&&cky potiéby skrzé Jezukrista slibenie przigímachu rb; (Jan) pokrm jedno v neděli przigí- maffe sumpserat 10b; andély vidéchu jeho duši przigimag'ce eum suscipi 14%; vidév plaëicieho a utésenie ne- przigimagiczy? accipientem G XIX»; nepržigimaý mého těla země, doka- vadž neuzřím ... nec celes C 204). přijíti, pf.: starosta przigide na pást venit 3%; mati tvá prz.fla a chtieci té vidéti 39
Strana 610
610 advenit 58%; (otec) do kostela pfyffla (sic m. přišel) ambulavit G XVIIIM; jiní püstenníci po nás przigidechu in- secuti sunt 10%; skrze čisté obcovánie mohl k němu (král nebeský) przigiti pertingere G. XIX5; védie-li otci svéti, kdyżto jim przigde dar bożie milosti? venit in eos 91b; z niżśdnóho miesta neprzifflo jich tak mnoho k spaseni jako z ejiptskych pü&tí veniunt ad salutem. 175; donidź neprzigde člověk ku poZádani lakomé véci nisi desi- derium in animam veniret 63^ (voln&); césta, jíZ jest przigíti k známosti per- venitur roi*; Moj£Zieà skrzé té (pü&t) ku pïijéti zékona bozieho prziffel jest 102%; dczery (sie m. dcefi) tvé bez jeho (bożiho) ponuknutie nic nepfyfflo G XIXea, se nestalo. pfijmie, n., příjmení: Pafuncius, jemuž biese przigmie Cefallus cui nomen erat Cephalus 81%. pfikazanie, n.: ostfiehajś przekazanie bo- Zieho mandata dei G XVII; podlé boZieho przikazanie mámy éiniti prae- ceptum 120%, piikázati, pf.: przikaza svym pacholkóm praecepit 13; przíkazal opat uvésti je do obecnice iussit G XVIII*; coż jim opat przikazal eis fuerint imperata 1169, — P. sé — odevzdati se, poruciti se: tu sem fye mnichóm przikazal me tradidi 1420. píikazovati, impf.: przikazvgeff-li mi, abych... praecepisti 58*; przikazugit vám, abyśste... 193*. příklad, m.: mnoho zúfalých tiem przi- kiadem jeli sû sé lepsiti exemplo 7%; (to dřevo) jako na prziklad stojí pro to, což jest poslušenstvie učinilo in testimonium 111°; (püstennik) po- lepši sebe sám a jiným by na przıklad pro exemplo 113%. priklädati, impf.: (mouřenín) počě viece sěkati i przíkladatí na to břieme ad- debat 50b. přikloniti sě, pf.: maličko vody fıe przy- klonycze napišta A ad 150%, příklonmo, -ňmo, -nmě, adv., v přiklo- néné posici: malièko vody pr zikionmo sè napista prono ore 150b; przikloñmo D ad t.; prziklonmie E ad t. příkrov, m.: aby mě takýmž przíkro- wem přioděl a pohřebl 25%; zdvihnu przıkrow a uzřě, že jest žena pallium C 208b. příkrý, adj.: horu velmi przikru prae- ruptum 14; mezi pustými horami a velmi przíkrymí asperos 169%. přikryti, pf.: przikry něčím hlavu! co- operi 100%; kápí přykrýla (Eufrosyna) tvář svúů operuit G XIX*; by jeho tělo shnilo przíkryto tectum rgi*. píikryvati, impf.: toho brzcé stfócha bieśe pokryta dobfś mocnymi proko- lemi, jako bórky przikrywagij 105%; kterakć misto takovń tvář przikrywa tetigit G XIX9. přikukliti, pf., kuklou prikryti: syna) przikuklý sobě tvář operuit C 205%. přiletěti, pf.: prziletiewffe zlí duchové advolant 30%. přilézti, pf.: (saň) przíleze ke dveřóm klášterským se applicuit ad habitacu- lum 138%, píílezéti, impf, /eZeti pii: (poust) jenZ przdezíf moti Partenio adiacet 39. přiliti, pf.: vody przylyti ACE ad 33*. piilnüti, pf, přilepití se: (Theon) jé (pa- düchy) svá modlitbá sváza, Ze u jeho dveií jako przinvh biechu, nikam sé hnüti nemohác aífixi 30. přiložiti, pf.: jenž (Ježíš) byl v hrob vložen, a kamením przilozen jsa, leżal do třetieho dne lapide clausum D 182%, přiklopen; — przılozim snażen- stvie k tomuto počatému dielu im- ponam 153; vám vypr aviti milosrden- stvie péči sem prz zílozil properavi 171”. płimiesiti, pf.: kacietsky blud ku pr avdé przimieffen 106%. přimieščěti, impf., přiměšovat?: kacieři (to) k jeho knihám przymieffiely A ad 106*. primluva, f. řeč: (Antonín byl) veselé postavy a przímluwy pfémüdré affa- bilis 201b. píiná$éti, imof.: anděl jemu przinaffıel z nebes (pokrm) deferebat 32b. (Eufro- cuculla piinésti, pf.: przínefte mi soli deferri 64%. přinositi, impf., přinášeti: (chléb) jehož člověk Zádny neprzinofyelfe detulerat 25%; aby jemu pokrm przinofyi de- ferret 175b. prinüc&ti, impf., nutiti, pobizett: (hostitel) poče nás przynuczeti, abychom pokrm přijeli C ad 32b.
610 advenit 58%; (otec) do kostela pfyffla (sic m. přišel) ambulavit G XVIIIM; jiní püstenníci po nás przigidechu in- secuti sunt 10%; skrze čisté obcovánie mohl k němu (král nebeský) przigiti pertingere G. XIX5; védie-li otci svéti, kdyżto jim przigde dar bożie milosti? venit in eos 91b; z niżśdnóho miesta neprzifflo jich tak mnoho k spaseni jako z ejiptskych pü&tí veniunt ad salutem. 175; donidź neprzigde člověk ku poZádani lakomé véci nisi desi- derium in animam veniret 63^ (voln&); césta, jíZ jest przigíti k známosti per- venitur roi*; Moj£Zieà skrzé té (pü&t) ku pïijéti zékona bozieho prziffel jest 102%; dczery (sie m. dcefi) tvé bez jeho (bożiho) ponuknutie nic nepfyfflo G XIXea, se nestalo. pfijmie, n., příjmení: Pafuncius, jemuž biese przigmie Cefallus cui nomen erat Cephalus 81%. pfikazanie, n.: ostfiehajś przekazanie bo- Zieho mandata dei G XVII; podlé boZieho przikazanie mámy éiniti prae- ceptum 120%, piikázati, pf.: przikaza svym pacholkóm praecepit 13; przíkazal opat uvésti je do obecnice iussit G XVIII*; coż jim opat przikazal eis fuerint imperata 1169, — P. sé — odevzdati se, poruciti se: tu sem fye mnichóm przikazal me tradidi 1420. píikazovati, impf.: przikazvgeff-li mi, abych... praecepisti 58*; przikazugit vám, abyśste... 193*. příklad, m.: mnoho zúfalých tiem przi- kiadem jeli sû sé lepsiti exemplo 7%; (to dřevo) jako na prziklad stojí pro to, což jest poslušenstvie učinilo in testimonium 111°; (püstennik) po- lepši sebe sám a jiným by na przıklad pro exemplo 113%. priklädati, impf.: (mouřenín) počě viece sěkati i przíkladatí na to břieme ad- debat 50b. přikloniti sě, pf.: maličko vody fıe przy- klonycze napišta A ad 150%, příklonmo, -ňmo, -nmě, adv., v přiklo- néné posici: malièko vody pr zikionmo sè napista prono ore 150b; przikloñmo D ad t.; prziklonmie E ad t. příkrov, m.: aby mě takýmž przíkro- wem přioděl a pohřebl 25%; zdvihnu przıkrow a uzřě, že jest žena pallium C 208b. příkrý, adj.: horu velmi przikru prae- ruptum 14; mezi pustými horami a velmi przíkrymí asperos 169%. přikryti, pf.: przikry něčím hlavu! co- operi 100%; kápí přykrýla (Eufrosyna) tvář svúů operuit G XIX*; by jeho tělo shnilo przíkryto tectum rgi*. píikryvati, impf.: toho brzcé stfócha bieśe pokryta dobfś mocnymi proko- lemi, jako bórky przikrywagij 105%; kterakć misto takovń tvář przikrywa tetigit G XIX9. přikukliti, pf., kuklou prikryti: syna) przikuklý sobě tvář operuit C 205%. přiletěti, pf.: prziletiewffe zlí duchové advolant 30%. přilézti, pf.: (saň) przíleze ke dveřóm klášterským se applicuit ad habitacu- lum 138%, píílezéti, impf, /eZeti pii: (poust) jenZ przdezíf moti Partenio adiacet 39. přiliti, pf.: vody przylyti ACE ad 33*. piilnüti, pf, přilepití se: (Theon) jé (pa- düchy) svá modlitbá sváza, Ze u jeho dveií jako przinvh biechu, nikam sé hnüti nemohác aífixi 30. přiložiti, pf.: jenž (Ježíš) byl v hrob vložen, a kamením przilozen jsa, leżal do třetieho dne lapide clausum D 182%, přiklopen; — przılozim snażen- stvie k tomuto počatému dielu im- ponam 153; vám vypr aviti milosrden- stvie péči sem prz zílozil properavi 171”. płimiesiti, pf.: kacietsky blud ku pr avdé przimieffen 106%. přimieščěti, impf., přiměšovat?: kacieři (to) k jeho knihám przymieffiely A ad 106*. primluva, f. řeč: (Antonín byl) veselé postavy a przímluwy pfémüdré affa- bilis 201b. píiná$éti, imof.: anděl jemu przinaffıel z nebes (pokrm) deferebat 32b. (Eufro- cuculla piinésti, pf.: przínefte mi soli deferri 64%. přinositi, impf., přinášeti: (chléb) jehož člověk Zádny neprzinofyelfe detulerat 25%; aby jemu pokrm przinofyi de- ferret 175b. prinüc&ti, impf., nutiti, pobizett: (hostitel) poče nás przynuczeti, abychom pokrm přijeli C ad 32b.
Strana 611
přinutiti, pf.: pástenník, jich prosbü jsa przínvcen compulsus 85; (opata bratfi) jedva przynutichu, Ze jeho (Marina) piije coegerunt C 208b. pfinutkati, pf, prinutiti: starcé chté (učedlník) k tomu przínvtkatí adhor- tari 635; protože ste mé k tomu przí- nvtkalí exegistis a me 171%. pfiodieti, pf: tak té (synácku) hojně prziodiegi induam 25%. pfipadnûti, pf., udeñiti: vedro na ně ve- liké przipade D ad 194%. připlúti, pf.: do Aleksandtie prziplvchom pervenimus 1055; (Hesychius) prziplu do Pachyna venit 167%. připomanúti, pf., p/i;pomenouti: przipo- manvti svatého Jana commemora- tionem facere 116^; Aristene, jizto sme dtieve przipomanvlí cuius fecimus men- tionem 163^; nemnéte, bycht to darmo przípomanul commemorasse 1885; ktery jeho (Antoniüv) konec byl, duostojno jest przipomanuti. 208b. připověděti, pf., ještě povédéti: jiné o ňem przípowiem 125%, připozditi sě, pf., opozdití se: žetye (Jan) przipozdil na césté retarderet 54%. příprava, f. příprava, výprava: s pla- mennými vozy a s rozliénü prziprawu plurimo apparatu 32b; diábel i s svú przíprawu zhynu cum argumento suo 137%; všicku obyłejnń prziprawu umrlčí činiechu D 182%; (peleš) jiným bratřím da se vší przipwu cum uni- verso instrumento 122", nářadím. připraviti, pf. — Připraviti, přichystali: (hospodina) jenž nám przipwil pokrm praeparavit 30b; muky sú jim przi- praweny praeparantur 119b, — Vy- praviti: neumiemy przipwití člověka ku pohřebi 87b; klášteřec vší potřčbicí przypraweny A ad 37% — Přimělí, piimutiti: mnisi prziprawiechu jej (pous- tevnika), że s nimi jédl dřéve oby- ćejnć hodiny compulerunt 85%; takž mé vzbudiv, i prziprawi mé, Ze viec bych bedlivéjí na bozie službě com- pulit 122%; ledva ji muZ k tomu przi- prawi, Ze jéde vix ei persuasum est 157% — Pñivésti: aby ji (sestru) pra- prawílí k témuž stavu 172b; nocí smy jednoho mnicha v smilstvo przípra- wili praecipitavimus in fornicationem 46; neb mě (ty ruce) przíprawita do 611 králevstvie nebeského 68b; vešken padüchovy sbor ten stafec prziprawi k spasení 85%; chtě ji (duši) s sebú na zatracenie przipwiti 147% — Dojmouti: i prziprawi svatého Antonie s bratří společná núzě movit 194%. — P. sé: kako s' fye zle na takü cóstu prziprawil imparatus es 26%; (dábel) starymi lestmi fye na i prziprawi 173°. pripravny, adj.: (däbly) jako k boji przyprawne ACE ad 44), připravené; klášteřec vší potřebicí prziprawný CE ad 37% vypravený; (klášteřec) jmějieše všicku potřčbici prziprawnu instructum 37%, potřebnou výpravu, nářadí. : pripravovati, impf.: an (Mucius) mrtvým oděv przıprawuge aptantem 25%; — neboť to (myšlení) nás k věčnému spasení prziprawuge nobis coronas provident 75%. připrovoditi, pf., přivéstí: k tomu ny hos- podin ráčil prziprowoditi adducere 355. připuditi, pf, přiměti, prinutiti: przipu- dıchu jej (Amona), že musil svatbu mieti cogebatur 37; (císař) hladem jé (nepfátely) przipudíj, že... com- pulsi 672; ta řěč przípudíl jej (bratra) ku poslušenství compellit 82%; po tom przipuzenem vyniti post coactam praesentiam 207?, nuceném, nedobro- volném. připuzovati, impf., p/imucovati: bésa, jenZ jej (vzteklého člověka) k tomu przí- puzowaffe, z ňeho vyhna urgebat 39°. přiroditi sě, pf, navoditi se k čemu: k tomu sme fye üsilí przírodili huius operis homini inserta natura est 181%. pfirósti, pf.: prziroftíz mi jazyk k dás- nuom adhaereat 103). prirovnänie, n.: ten den pékné mi przi- rownanie učinil E ad 145% (ch. m. po- zorovánie, ale nicméně doklad slova). přirovnati, pf. — P/ipodobniti: przi- rownan s” jednomu piátku similis 114; mnich má przírownan býti člověku, jenz... similis 98*; chtiece fye przı- rownatí ejipskym mnichóm aequari 171%; také ho chtieée przirownat1 k sobě řádem popovým coaeguare sibi 126b. — P/irovnati: bychom sé všeho světa odpověděli; nemuożem 39*
přinutiti, pf.: pástenník, jich prosbü jsa przínvcen compulsus 85; (opata bratfi) jedva przynutichu, Ze jeho (Marina) piije coegerunt C 208b. pfinutkati, pf, prinutiti: starcé chté (učedlník) k tomu przínvtkatí adhor- tari 635; protože ste mé k tomu przí- nvtkalí exegistis a me 171%. pfiodieti, pf: tak té (synácku) hojně prziodiegi induam 25%. pfipadnûti, pf., udeñiti: vedro na ně ve- liké przipade D ad 194%. připlúti, pf.: do Aleksandtie prziplvchom pervenimus 1055; (Hesychius) prziplu do Pachyna venit 167%. připomanúti, pf., p/i;pomenouti: przipo- manvti svatého Jana commemora- tionem facere 116^; Aristene, jizto sme dtieve przipomanvlí cuius fecimus men- tionem 163^; nemnéte, bycht to darmo przípomanul commemorasse 1885; ktery jeho (Antoniüv) konec byl, duostojno jest przipomanuti. 208b. připověděti, pf., ještě povédéti: jiné o ňem przípowiem 125%, připozditi sě, pf., opozdití se: žetye (Jan) przipozdil na césté retarderet 54%. příprava, f. příprava, výprava: s pla- mennými vozy a s rozliénü prziprawu plurimo apparatu 32b; diábel i s svú przíprawu zhynu cum argumento suo 137%; všicku obyłejnń prziprawu umrlčí činiechu D 182%; (peleš) jiným bratřím da se vší przipwu cum uni- verso instrumento 122", nářadím. připraviti, pf. — Připraviti, přichystali: (hospodina) jenž nám przipwil pokrm praeparavit 30b; muky sú jim przi- praweny praeparantur 119b, — Vy- praviti: neumiemy przipwití člověka ku pohřebi 87b; klášteřec vší potřčbicí przypraweny A ad 37% — Přimělí, piimutiti: mnisi prziprawiechu jej (pous- tevnika), że s nimi jédl dřéve oby- ćejnć hodiny compulerunt 85%; takž mé vzbudiv, i prziprawi mé, Ze viec bych bedlivéjí na bozie službě com- pulit 122%; ledva ji muZ k tomu przi- prawi, Ze jéde vix ei persuasum est 157% — Pñivésti: aby ji (sestru) pra- prawílí k témuž stavu 172b; nocí smy jednoho mnicha v smilstvo przípra- wili praecipitavimus in fornicationem 46; neb mě (ty ruce) przíprawita do 611 králevstvie nebeského 68b; vešken padüchovy sbor ten stafec prziprawi k spasení 85%; chtě ji (duši) s sebú na zatracenie przipwiti 147% — Dojmouti: i prziprawi svatého Antonie s bratří společná núzě movit 194%. — P. sé: kako s' fye zle na takü cóstu prziprawil imparatus es 26%; (dábel) starymi lestmi fye na i prziprawi 173°. pripravny, adj.: (däbly) jako k boji przyprawne ACE ad 44), připravené; klášteřec vší potřebicí prziprawný CE ad 37% vypravený; (klášteřec) jmějieše všicku potřčbici prziprawnu instructum 37%, potřebnou výpravu, nářadí. : pripravovati, impf.: an (Mucius) mrtvým oděv przıprawuge aptantem 25%; — neboť to (myšlení) nás k věčnému spasení prziprawuge nobis coronas provident 75%. připrovoditi, pf., přivéstí: k tomu ny hos- podin ráčil prziprowoditi adducere 355. připuditi, pf, přiměti, prinutiti: przipu- dıchu jej (Amona), že musil svatbu mieti cogebatur 37; (císař) hladem jé (nepfátely) przipudíj, že... com- pulsi 672; ta řěč przípudíl jej (bratra) ku poslušenství compellit 82%; po tom przipuzenem vyniti post coactam praesentiam 207?, nuceném, nedobro- volném. připuzovati, impf., p/imucovati: bésa, jenZ jej (vzteklého člověka) k tomu przí- puzowaffe, z ňeho vyhna urgebat 39°. přiroditi sě, pf, navoditi se k čemu: k tomu sme fye üsilí przírodili huius operis homini inserta natura est 181%. pfirósti, pf.: prziroftíz mi jazyk k dás- nuom adhaereat 103). prirovnänie, n.: ten den pékné mi przi- rownanie učinil E ad 145% (ch. m. po- zorovánie, ale nicméně doklad slova). přirovnati, pf. — P/ipodobniti: przi- rownan s” jednomu piátku similis 114; mnich má przírownan býti člověku, jenz... similis 98*; chtiece fye przı- rownatí ejipskym mnichóm aequari 171%; také ho chtieée przirownat1 k sobě řádem popovým coaeguare sibi 126b. — P/irovnati: bychom sé všeho světa odpověděli; nemuożem 39*
Strana 612
612 przirownati k nebeskému království compensare 180% t. j. nemůžeme ztrátu toho měřiti se získáním nebe; když bude przirowna čas našeho ži- vota k věčnému comparata 179%. přirovnávati, impf.: (Ariáni) przírowna- wagíj k sobě hospodina svého sibi do- minum suum aggregari 200P. píirozenie, n. — .P/irozenost: uziév jej (Pavla) člověka sprostného prziro- zeníe naturae 38?; nad élové&ie przi- rozeníe 127%; žádost télesného przi- rozeníe naturali carnis ardore 174%; (Antonius) dobrovolně obyččj v przi- rozenie obrótil 175%. — Narození: oni chtiechu hřiechy od przirozeníe pra- viti ab exordio nativitatis 198b. — Rod: ani jeho vysoké przirozenie jeho zjevilo E ad D 183% S přirozený, adj.: spáti jest člověku przí- rozeno 42%; hospodin jest pln przi- rozene dobroty naturaliter bonus 885; bez svého probošta věděnie nižádný nesměl na przirozeny potřčbu ad natu- rales necessitates 116%; přietel przi- rozený svatého Pemena C ad 89, příbuzný. prirûtiti, p£., prisypati, zasypati: (mrtvy) u piesku pod bfèhem przirzicen biese quem cum sub arena obruisset rob. přísaha, f.: (bratr) f przifahu povédé cum sacramento 45%; neciñ przifahy menujé boha iurare 130%, pfisahati, impf.: ten, jenż jej viniechu, poté przifahati, Ze... cum sacra- mentis affirmabat 60b; ti lidé jinak neprzifahag1j nez... iurant 139b. přisáhnúti, pf.: przifahl sem tam za dlúho nejíti iuravit 66%; bieše biskup z Antiochie przifahi, aby sě jeho těla ižádný nedotekl iurasset 141%; (Theo- dorus) przifyeze, že jeho (Antonia) nechce pustiti, dokudZ... iuravit 197b. pfisiesti, pf., přisednouti: (mnich) przí- fyede k svému stolci 8%. přiskočiti, pf.: přyfkoczíw Agapitus, vrhl vody na tvář jeho (mrtvého) accurrens G XIXb, pfisluhovati, impf.: (panna) poćć jemu (bratrovi) przifluhowati ministrabat 51b, příslušěti, impf.: což k zahradě przí- iffluffalo quae ad horti diligentiam pertinebant 118b, coZ se zahrady ty- kalo; Fadidia jest městečko, jenž przí- fivifie pod to mésto ejipské, jenZ sluove Mitorufe 157b, přísně, adv., podle skutečnosti (?): když mluví (ďábel) křivdu, przífníc mluví ex propriis 1285 (pochybné, asi ch. opis.). přispořiti, pf. vozmnożili: moc: bożie muoże przifporziti, Ze toho chleba budem mieti dosti multiplicare 2o0b, pfistaviti, pf.: (pohan) praftawi (zelí) k uohni apposuit 282, přístup, m.: z uvěřenie aby prziftup snazší měli k jinému přčlščení 186%. přistúpati, impf., přistupovati: k bożiemu télu prziftupati accedere 15%; aby ni- Zádny neprziftupal ku peleši appro- ximaret 48b; aby neprziftupali k tém kaciefóm ne prope quidem accedere D 181b. přistúpiti, pí.: abychom tam (k jeskyni) prziftupili accedere 23%; ač prziftupifs na boží službu ad servitutem Christi accesseris 110); prziftupiw ke dveřóm propinquans 178b. pfisuzovati, impf.: niżśdny módry ne- przyfuzuyg divuov, co svatý Antonín učinil (C činil), byť sám od sebe činil adscribat Antonio ACE ad 207%. přisypati, pf.: pieskem jej przifypawife congregaverunt super eum arenae mo- les immensas 23P. přišlý, adj: jinym przifflym bratřím © supervenientibus r22b, pfistie, n., p/źchod: bohaJezukrista przifftie Cekáchu adventum 1; k té skále bieáe nesnadné przifftie ascensus 14b, přitáhnúti, pf.: (Antonius) jako by pro něho to písmo bylo praveno, božské přikázanie k sobě przytahl ad se traxit A ib, na sebe vztáhl. pfituleti, impf., objímati: poééchu jeho (Antonia) váichni przituletí amplexa- bantur 208P. pfitvrditi, pf.: Pavlin przitwrdi dvefi ob- firmavit 150%, pevně zavřel; (snad jsou) uši jeho (boží) potwrzeníe (sic), by neslyśśle aggravata 44b (odch.); przitwrzenie C ad t.; przetwrzenie (sic) AE ad t.; biechom popadli jednu pannu k zákonu przítwrzenu virgo deo consecrata 11b, pfipoutanou k řeholi. přiučiti, pf., Pouciti: kdyż jich (bratfi) prziveziw a utésiv i pusti jé pryč, pak poté svého učedlníka utiti 132b.
612 przirownati k nebeskému království compensare 180% t. j. nemůžeme ztrátu toho měřiti se získáním nebe; když bude przirowna čas našeho ži- vota k věčnému comparata 179%. přirovnávati, impf.: (Ariáni) przírowna- wagíj k sobě hospodina svého sibi do- minum suum aggregari 200P. píirozenie, n. — .P/irozenost: uziév jej (Pavla) člověka sprostného prziro- zeníe naturae 38?; nad élové&ie przi- rozeníe 127%; žádost télesného przi- rozeníe naturali carnis ardore 174%; (Antonius) dobrovolně obyččj v przi- rozenie obrótil 175%. — Narození: oni chtiechu hřiechy od przirozeníe pra- viti ab exordio nativitatis 198b. — Rod: ani jeho vysoké przirozenie jeho zjevilo E ad D 183% S přirozený, adj.: spáti jest člověku przí- rozeno 42%; hospodin jest pln przi- rozene dobroty naturaliter bonus 885; bez svého probošta věděnie nižádný nesměl na przirozeny potřčbu ad natu- rales necessitates 116%; přietel przi- rozený svatého Pemena C ad 89, příbuzný. prirûtiti, p£., prisypati, zasypati: (mrtvy) u piesku pod bfèhem przirzicen biese quem cum sub arena obruisset rob. přísaha, f.: (bratr) f przifahu povédé cum sacramento 45%; neciñ przifahy menujé boha iurare 130%, pfisahati, impf.: ten, jenż jej viniechu, poté przifahati, Ze... cum sacra- mentis affirmabat 60b; ti lidé jinak neprzifahag1j nez... iurant 139b. přisáhnúti, pf.: przifahl sem tam za dlúho nejíti iuravit 66%; bieše biskup z Antiochie przifahi, aby sě jeho těla ižádný nedotekl iurasset 141%; (Theo- dorus) przifyeze, že jeho (Antonia) nechce pustiti, dokudZ... iuravit 197b. pfisiesti, pf., přisednouti: (mnich) przí- fyede k svému stolci 8%. přiskočiti, pf.: přyfkoczíw Agapitus, vrhl vody na tvář jeho (mrtvého) accurrens G XIXb, pfisluhovati, impf.: (panna) poćć jemu (bratrovi) przifluhowati ministrabat 51b, příslušěti, impf.: což k zahradě przí- iffluffalo quae ad horti diligentiam pertinebant 118b, coZ se zahrady ty- kalo; Fadidia jest městečko, jenž przí- fivifie pod to mésto ejipské, jenZ sluove Mitorufe 157b, přísně, adv., podle skutečnosti (?): když mluví (ďábel) křivdu, przífníc mluví ex propriis 1285 (pochybné, asi ch. opis.). přispořiti, pf. vozmnożili: moc: bożie muoże przifporziti, Ze toho chleba budem mieti dosti multiplicare 2o0b, pfistaviti, pf.: (pohan) praftawi (zelí) k uohni apposuit 282, přístup, m.: z uvěřenie aby prziftup snazší měli k jinému přčlščení 186%. přistúpati, impf., přistupovati: k bożiemu télu prziftupati accedere 15%; aby ni- Zádny neprziftupal ku peleši appro- ximaret 48b; aby neprziftupali k tém kaciefóm ne prope quidem accedere D 181b. přistúpiti, pí.: abychom tam (k jeskyni) prziftupili accedere 23%; ač prziftupifs na boží službu ad servitutem Christi accesseris 110); prziftupiw ke dveřóm propinquans 178b. pfisuzovati, impf.: niżśdny módry ne- przyfuzuyg divuov, co svatý Antonín učinil (C činil), byť sám od sebe činil adscribat Antonio ACE ad 207%. přisypati, pf.: pieskem jej przifypawife congregaverunt super eum arenae mo- les immensas 23P. přišlý, adj: jinym przifflym bratřím © supervenientibus r22b, pfistie, n., p/źchod: bohaJezukrista przifftie Cekáchu adventum 1; k té skále bieáe nesnadné przifftie ascensus 14b, přitáhnúti, pf.: (Antonius) jako by pro něho to písmo bylo praveno, božské přikázanie k sobě przytahl ad se traxit A ib, na sebe vztáhl. pfituleti, impf., objímati: poééchu jeho (Antonia) váichni przituletí amplexa- bantur 208P. pfitvrditi, pf.: Pavlin przitwrdi dvefi ob- firmavit 150%, pevně zavřel; (snad jsou) uši jeho (boží) potwrzeníe (sic), by neslyśśle aggravata 44b (odch.); przitwrzenie C ad t.; przetwrzenie (sic) AE ad t.; biechom popadli jednu pannu k zákonu przítwrzenu virgo deo consecrata 11b, pfipoutanou k řeholi. přiučiti, pf., Pouciti: kdyż jich (bratfi) prziveziw a utésiv i pusti jé pryč, pak poté svého učedlníka utiti 132b.
Strana 613
priucovati, impf., uCiti: (Antonius) no- vých mníškuov počš przívezowatí 104b. privedenie, n.: to jest zčvnč diábelské przíwedeníe 47%, to (tu ženu) přivedl ďábel; kakoť žádá (bůh) k své spra- vedlné známosti przíwedeníe 89%. přivésti, pf.: aby jej s sebń na póśt prziwedli 1925; prziwediz ji (lvici) s sebú adduces 54%; coż mi buoh ku paměti ráčil przíweftí ad memoriam reduxerit 2%; (Peor) jehož svatý An- toní przíwedl k mnichovému stavu in sancto proposito monachorum instruxit 55b; (Simeon) mnohé vlasti k viefé křěsťanské prztwedi inclinavit 1365; (poustevníci j. nádoby) k věčnému stkvění bývají przíwedení perveniunt 101%; člověka k svrchované výsosti prziwefti evehere 103%; neb fye przi- wede (Hilarion), že všěm mil biese 154“, sebe přivedl k tomu, že, takým sě tu počátkem przíwed, Ze ani na sbožie pomnieše ani na přátely 173%, takým se počátkem k tomu přivedl, že pak už... pfivinuti, pf., připojítíů: tož jej k bratří prziwinv admiscetur congregationi 115b; k fiemu (sv. Muciovi) {ye prziwinvwife iunxerunt se ei 25b. pfivítanie, n.: tiem tvym przwitanim (sic) ochotnym uznamenal sem, Ze ... sa- lutatione 785; po przywitany post salutationem C 2062. pfivítati, p£.: tu jej püstenník s velikń radosti prziwita suscepit 439; (bratr) na nó nevezié ani jich przíwíta neque salutavit 94*; prziwitaw jich resalutatis omnibus 160), přivoditi, impf., přiváděti: (dábel) k bludu u viefé mé prziwodíf 64b; k andélské Gistotć duść prziwodifs pervenire facis 1025; ico tíéba jiných svědectví o tobě prziwoditi? 103b. privolati, pf.: ktoZ koli pohostinu k nim přijde, dřieve s ním neobcují, až vždy dřieve božie jméno prziwolagij invo- cetur 9%, privolävati, impf.: psancé k nebeské duo- stojnosti prziwolawafs revocas 102%, privrci, pf., hoditť: pak jeho (syna) pojč mátě s sebú i przywrže jeho Marinovi jactavit C 208%, přívuzenstvie, n., příbuznost: jehožto od toho hřiešného zámysla ani pláč jeho 613 ženy ani prziwvzenftwie nemožieše odvrátiti communio sanguinis 148%, piivuzny, adj.: przíwuzny svatého Pe- mena guidam ex parentibus 89b; jest mi przíwuzen tento svatý Pemen parens t. se mnou. píivyknüti, pf.: (Antonius) vráti sé do vnitfnie hory do jéskyné v prziwy- czene utrpenie ad rigorem solitum 205b, obvyklé; jakoz byl prziwykl E ad 172% zvykl. ^. privzyvati, impf, vzÿvdnim se doża- dovati: przrwzymam (sic) pomoci sv. Ducha D ad 1532. prizda, £. svétnicka: z skály zaméëitû przizdu 136%. prizvati, pf.: (dóbli) sobě ku pomoci przyzowu pekelného knieZéte vocant ACE ad 1832, pfizyvati, impf., vzjudnim se doZadovati: przizywagi pomoci svatého ducha in- voco 153%. pfiźehnati, pf., požehnati: budeť (drahý kámen) przizehnan v tvń rukń bene- dicetur 137b. pro, praep.: pro to vtrpeníe prae 5%; pro míloft gratia charitatis 16%; (arci- biskup) nechté, aby pûstennik proñ odtud šel propter se 93); však pro to jděte tamen G XXb, přes to; ješto (bratr) sě světa odpověděl, a peníze pro to miloval E ad 67b. probošt, m.: bez svého proboffta věděnie praepositi 116%. probuditi, pf: probudiwifi fye ze sna ta pani evigilans 3%; probud tohoto, jeśtot spi suscita 78%; proč si mne ne- probudil? non excitasti 133%; ne- pobudyl A ad t. (nepochybně omyl m. neprobudil). probytečný, adj., užitečný: to jinému muože býti probyteczno k spasení sufficere 85b. probyti, pf., prospčiť : nám nenie počátek probyteczen, ač nám neprobude dobrý konec 120% což mi probude, že sem opustil vlast prodest 144%. procéniti, pf., odhadnouti: (bratr) pro- cyeni jé (knihy) jednomu šiliňkuov šestnádcte petebat 55" (volně). procütiti, pf.: kdyż procyti ze sna evi- gilans 24b: učedlník počč čekati, aby procytie i dal jemu požehnánie donec (Simeon) udéla clausuram
priucovati, impf., uCiti: (Antonius) no- vých mníškuov počš przívezowatí 104b. privedenie, n.: to jest zčvnč diábelské przíwedeníe 47%, to (tu ženu) přivedl ďábel; kakoť žádá (bůh) k své spra- vedlné známosti przíwedeníe 89%. přivésti, pf.: aby jej s sebń na póśt prziwedli 1925; prziwediz ji (lvici) s sebú adduces 54%; coż mi buoh ku paměti ráčil przíweftí ad memoriam reduxerit 2%; (Peor) jehož svatý An- toní przíwedl k mnichovému stavu in sancto proposito monachorum instruxit 55b; (Simeon) mnohé vlasti k viefé křěsťanské prztwedi inclinavit 1365; (poustevníci j. nádoby) k věčnému stkvění bývají przíwedení perveniunt 101%; člověka k svrchované výsosti prziwefti evehere 103%; neb fye przi- wede (Hilarion), že všěm mil biese 154“, sebe přivedl k tomu, že, takým sě tu počátkem przíwed, Ze ani na sbožie pomnieše ani na přátely 173%, takým se počátkem k tomu přivedl, že pak už... pfivinuti, pf., připojítíů: tož jej k bratří prziwinv admiscetur congregationi 115b; k fiemu (sv. Muciovi) {ye prziwinvwife iunxerunt se ei 25b. pfivítanie, n.: tiem tvym przwitanim (sic) ochotnym uznamenal sem, Ze ... sa- lutatione 785; po przywitany post salutationem C 2062. pfivítati, p£.: tu jej püstenník s velikń radosti prziwita suscepit 439; (bratr) na nó nevezié ani jich przíwíta neque salutavit 94*; prziwitaw jich resalutatis omnibus 160), přivoditi, impf., přiváděti: (dábel) k bludu u viefé mé prziwodíf 64b; k andélské Gistotć duść prziwodifs pervenire facis 1025; ico tíéba jiných svědectví o tobě prziwoditi? 103b. privolati, pf.: ktoZ koli pohostinu k nim přijde, dřieve s ním neobcují, až vždy dřieve božie jméno prziwolagij invo- cetur 9%, privolävati, impf.: psancé k nebeské duo- stojnosti prziwolawafs revocas 102%, privrci, pf., hoditť: pak jeho (syna) pojč mátě s sebú i przywrže jeho Marinovi jactavit C 208%, přívuzenstvie, n., příbuznost: jehožto od toho hřiešného zámysla ani pláč jeho 613 ženy ani prziwvzenftwie nemožieše odvrátiti communio sanguinis 148%, piivuzny, adj.: przíwuzny svatého Pe- mena guidam ex parentibus 89b; jest mi przíwuzen tento svatý Pemen parens t. se mnou. píivyknüti, pf.: (Antonius) vráti sé do vnitfnie hory do jéskyné v prziwy- czene utrpenie ad rigorem solitum 205b, obvyklé; jakoz byl prziwykl E ad 172% zvykl. ^. privzyvati, impf, vzÿvdnim se doża- dovati: przrwzymam (sic) pomoci sv. Ducha D ad 1532. prizda, £. svétnicka: z skály zaméëitû przizdu 136%. prizvati, pf.: (dóbli) sobě ku pomoci przyzowu pekelného knieZéte vocant ACE ad 1832, pfizyvati, impf., vzjudnim se doZadovati: przizywagi pomoci svatého ducha in- voco 153%. pfiźehnati, pf., požehnati: budeť (drahý kámen) przizehnan v tvń rukń bene- dicetur 137b. pro, praep.: pro to vtrpeníe prae 5%; pro míloft gratia charitatis 16%; (arci- biskup) nechté, aby pûstennik proñ odtud šel propter se 93); však pro to jděte tamen G XXb, přes to; ješto (bratr) sě světa odpověděl, a peníze pro to miloval E ad 67b. probošt, m.: bez svého proboffta věděnie praepositi 116%. probuditi, pf: probudiwifi fye ze sna ta pani evigilans 3%; probud tohoto, jeśtot spi suscita 78%; proč si mne ne- probudil? non excitasti 133%; ne- pobudyl A ad t. (nepochybně omyl m. neprobudil). probytečný, adj., užitečný: to jinému muože býti probyteczno k spasení sufficere 85b. probyti, pf., prospčiť : nám nenie počátek probyteczen, ač nám neprobude dobrý konec 120% což mi probude, že sem opustil vlast prodest 144%. procéniti, pf., odhadnouti: (bratr) pro- cyeni jé (knihy) jednomu šiliňkuov šestnádcte petebat 55" (volně). procütiti, pf.: kdyż procyti ze sna evi- gilans 24b: učedlník počč čekati, aby procytie i dal jemu požehnánie donec (Simeon) udéla clausuram
Strana 614
614 excitaretur 132; když z toho sna pro- cytich exsurgens 140b. proč v. so. prodati, pf.: dva bratry šla do města, abyšta prodala to, což biešta nadělala ut distraherent 45%; nechcit jiZ prodati knéh distrahere codicem meum 55h; prodachom jemu velblády pretium accepimus 146^; jdi a prodai vše, což má& vende 172b. prodávati, impf.: tolikot za né (za knihy) veli ten, jenzf jé prodawa distrahit 55b; aby jich (košů) všéch jednomu neprodawal venderet 118%. prodávní, adj., pradávný: tu ten stařec prodawníj věk svého života vešken konáše r4?, velmi dlouhý. prodlenie, n.: (Antonius) ani času pro- dleníc ani života v utrpení vážieše temporum longitudine r75P. prodlévati, impf: (on) bude dlüho pro- dlewati D ad 53?. prodliti, pf., prodloużiti, protáhnouti: at by mi (hospodin) prodlil maly čásek mého života ut parvi temporis spa- tium largiatur 26%; jakż by prodlik modlitvu immorantibus 114%; toho abych neprodhi ne longum faciam 167b. prodfieti, pf.: prodrzienv stféchû dissi- pato tecto 95?. próducha, f.: rozséde sé zemé, i by ve- liká producha chaos 1:385. prohlásiti, pf.: buoh chce jeho (Simeona) na světě prohlafytí praeponere 1350; vše-li jest pravda, což o ňem pro- hiafyli fama dispersit 171*; tehdy fye ten div prohlafy váady facti fama diffusa est 185; (Jan) fye je prohiatyl po v&em svétu claruit 116b; kdyZ fye jeho poslużenstvie prohiafylo po v$śch kl4- Stefiech fama fragraret r17?. prohlubně, f.: (Simeon) káza učiniti sedm prohlubníj 139%. procházéti sé, impf.: Ilarion fye pro- chazyeffe po piesku deambulabat r60b, prochoditi sé, impf., Procházeti se: aby fye prochodi na püá&ti ambulare 982, projiti, pf.: kto by jé (diábelská osidla) mohl progiti? transire 79b; když po- ččchu brániti diábli a nedadúce jemu progiti prohibentibus transitum 198b; iZádny ze v&éch nebyl proffel tak právě všeho uměnie penetrasse 36b, pronikl. \ prokléti, pf.: zlořečený aneb prokleti AC ad 119b; proklaty E ad t. prokol, m., prokole, n., poleno: toho bržcě střěcha bieše pokryta mocnými prokolemi firmis tabulis 105%; pro- kolmi ACE ad t. > prolévati, impf.: (pûstennik) jé sé slzy prolewati fudit 8%; aby neprolewal své krve ne fundas 1445; (Ariáni) v kostele krev kféstanskü prolewachu sanguis 206b. proliti, pf.: nežádajíce prolití jich krve ad effusionem sanguinis 124b. prolitie, n.: Ze nenie vinen té krve pro- litím 60b, proměna, f.: toť jest vysoké pravicé promíena mutatio 7%. | proměňenie, n.: nenie v smyslu nižád- ného opušťenie, ač v sloviech jest které promíeňeníe 171%. . proměniti, pf.: promíeníw fye v krásnů tvát Zenská conversus 10%; zdali sem fye promíeníl oniem neb tiemto (rú- chem)? mutatus sum 62; promíeníw svuoj oděv mutato habitu 154%. proměňovati, impf.: protoż ty fye v tváři obludné promíenígeff 1855. proměnný, adj., proměnitelný:: by byla promíena a vrátka (duše) mutabilem et convertibilem 202%. promluviti, pf.: (bratr) i slova nepro- mluwí non est locutus 57%; (bratr) ani jich pfivita ani k nim co promivwi locutus est eis 94*; povézte mi, kdyZto sem tu modlu kamenoval, promiu- wila-li 96%; promluwiti s jedniem brat- rem E ad C 205%. pronaloZiti, pf., vynaloëiti, zvynakládati: (žena) vesken svój statek pronalozyla na lékaté C ad 158%. pronäséti, impf.: abyste toho nepro- naffieli 27%, neprozrazovali. pronésti, pf.: aby jeho ti kupci nepro- neflí ne se proderent 166, nepro- zradili; já puojdu a pronefu jej (Hi- lariona) prodam 167%; — Pronésti sé: ani by fye byl tak daleko (blud) pro- nefi se effundere 106°, rozhläsil se; pronefechv fye povésti o üem (o Si- meonovi) všemu svétu crescebat fama 136%; i v jiných vlastech pronefhn fye jeho dobří skutci fama percrebuerat r60b; (Hilarion) pronefe fye ve všěch městech vulgatus 156P, stal se roz-
614 excitaretur 132; když z toho sna pro- cytich exsurgens 140b. proč v. so. prodati, pf.: dva bratry šla do města, abyšta prodala to, což biešta nadělala ut distraherent 45%; nechcit jiZ prodati knéh distrahere codicem meum 55h; prodachom jemu velblády pretium accepimus 146^; jdi a prodai vše, což má& vende 172b. prodávati, impf.: tolikot za né (za knihy) veli ten, jenzf jé prodawa distrahit 55b; aby jich (košů) všéch jednomu neprodawal venderet 118%. prodávní, adj., pradávný: tu ten stařec prodawníj věk svého života vešken konáše r4?, velmi dlouhý. prodlenie, n.: (Antonius) ani času pro- dleníc ani života v utrpení vážieše temporum longitudine r75P. prodlévati, impf: (on) bude dlüho pro- dlewati D ad 53?. prodliti, pf., prodloużiti, protáhnouti: at by mi (hospodin) prodlil maly čásek mého života ut parvi temporis spa- tium largiatur 26%; jakż by prodlik modlitvu immorantibus 114%; toho abych neprodhi ne longum faciam 167b. prodfieti, pf.: prodrzienv stféchû dissi- pato tecto 95?. próducha, f.: rozséde sé zemé, i by ve- liká producha chaos 1:385. prohlásiti, pf.: buoh chce jeho (Simeona) na světě prohlafytí praeponere 1350; vše-li jest pravda, což o ňem pro- hiafyli fama dispersit 171*; tehdy fye ten div prohlafy váady facti fama diffusa est 185; (Jan) fye je prohiatyl po v&em svétu claruit 116b; kdyZ fye jeho poslużenstvie prohiafylo po v$śch kl4- Stefiech fama fragraret r17?. prohlubně, f.: (Simeon) káza učiniti sedm prohlubníj 139%. procházéti sé, impf.: Ilarion fye pro- chazyeffe po piesku deambulabat r60b, prochoditi sé, impf., Procházeti se: aby fye prochodi na püá&ti ambulare 982, projiti, pf.: kto by jé (diábelská osidla) mohl progiti? transire 79b; když po- ččchu brániti diábli a nedadúce jemu progiti prohibentibus transitum 198b; iZádny ze v&éch nebyl proffel tak právě všeho uměnie penetrasse 36b, pronikl. \ prokléti, pf.: zlořečený aneb prokleti AC ad 119b; proklaty E ad t. prokol, m., prokole, n., poleno: toho bržcě střěcha bieše pokryta mocnými prokolemi firmis tabulis 105%; pro- kolmi ACE ad t. > prolévati, impf.: (pûstennik) jé sé slzy prolewati fudit 8%; aby neprolewal své krve ne fundas 1445; (Ariáni) v kostele krev kféstanskü prolewachu sanguis 206b. proliti, pf.: nežádajíce prolití jich krve ad effusionem sanguinis 124b. prolitie, n.: Ze nenie vinen té krve pro- litím 60b, proměna, f.: toť jest vysoké pravicé promíena mutatio 7%. | proměňenie, n.: nenie v smyslu nižád- ného opušťenie, ač v sloviech jest které promíeňeníe 171%. . proměniti, pf.: promíeníw fye v krásnů tvát Zenská conversus 10%; zdali sem fye promíeníl oniem neb tiemto (rú- chem)? mutatus sum 62; promíeníw svuoj oděv mutato habitu 154%. proměňovati, impf.: protoż ty fye v tváři obludné promíenígeff 1855. proměnný, adj., proměnitelný:: by byla promíena a vrátka (duše) mutabilem et convertibilem 202%. promluviti, pf.: (bratr) i slova nepro- mluwí non est locutus 57%; (bratr) ani jich pfivita ani k nim co promivwi locutus est eis 94*; povézte mi, kdyZto sem tu modlu kamenoval, promiu- wila-li 96%; promluwiti s jedniem brat- rem E ad C 205%. pronaloZiti, pf., vynaloëiti, zvynakládati: (žena) vesken svój statek pronalozyla na lékaté C ad 158%. pronäséti, impf.: abyste toho nepro- naffieli 27%, neprozrazovali. pronésti, pf.: aby jeho ti kupci nepro- neflí ne se proderent 166, nepro- zradili; já puojdu a pronefu jej (Hi- lariona) prodam 167%; — Pronésti sé: ani by fye byl tak daleko (blud) pro- nefi se effundere 106°, rozhläsil se; pronefechv fye povésti o üem (o Si- meonovi) všemu svétu crescebat fama 136%; i v jiných vlastech pronefhn fye jeho dobří skutci fama percrebuerat r60b; (Hilarion) pronefe fye ve všěch městech vulgatus 156P, stal se roz-
Strana 615
hlášeným; pronefeff fye po všem světu a tvé méno bude slavno a slovutno faciam te in omni orbe nominari 177b. pronositi, impf., prondseti, prozrazovats: byste toho nepronofylÿ A ad 27%, propadly, adj.: aby hospodin propadleho diábla z pekla vysvobodil prolapsum angelum 1065. propadnüti sé, pf.: v němžto (v mrtvém moři) jst fye propadiy města těch kacieřuov Sodomitských 126. propast, f.: základ s' založil všěčch pro- paftíj abyssi 138%. propovédéti, pf.: (stařec) právěť jest propowiedíel dicit 669; (Sisoius) pro- powiediew to, i pusti dusi 87%. prorada, f., zrada: rozpomčň sč na prvú proradu, odkad jest přišla proditio 70%. prorádcě, m., zvádce: Judášč, proradczy hubeného A ad 190%; proradce C ad t. proraditi, pf. radi: nikdy by byl druhé prorady nespáchal, byť tvé srdce nebylo prozrazeno nisi proditus esses 70*; abych fye sám neproradii ne me proderem 143%. proroćsky, adj.: slova prorocka prophe- tica 170b. proročstvie, n.: prophetia rob. prorok, m.: zástup prorokvow prophe- tarum 87%, — Adj. possess. -óv: roz- Zëliv sě slovy prorokowymí sermone prophetae 89?. prorokovánie, n.: aby jim uvěřili z pro- rokowanie ex nuntio 186%; tiem lest- ným prorokowaním praesagitorum dolis 186b. prorokovati, impf.: otci prorokowachu o poslednieho véku lidech propheta- verunt 955; budüciet véci budü pro- rokowatí praedicere 183%; oni, piéd- béhnûce do Ejipta, i prorokugij, że má voda veliká byti nuntiant 186b, prorokovy, adj., prorockj: zázraky pro- rokowe i apoštolské 2%; v skutciech prorokowych i v apoštolských 5%. Proryto v. Fronto. prosba, £.: prozbamí náboznymi modléc sé orationibus orans G XVIIb; tu profbu učini k každému starci rogans 90*; ledva na ňem vyprosichu velikü profbu magnis precibus 193P. prositi, impf.: hospodine, raé mé ptli- jieti profycyeho tebe adorantem 89^; prorocftwie Izaiášovo 615 (mnich) počě milosti profytí postu- labat 48%, za milost; profym našeho boha milćho spomożenie precamur 1%, za pomoc; čehož budete profytí otcě ve jmě mé, dáno bude vám 2065; profiecz od něho svatého požehnánie i jeho modlitby, aby za nás boha pro- fytí ráčil rogatus est a nobis 4% budu za tě boha profytí at... deprecor 435; proffi vas, bychom ... Togo 136%. prospěch, m.: abych v tom měl pro- fpiech, což sem učinil ut hoc mihi proficiat 48%. prospésenstvie, n., prospéch, zdar: u po- kořě máte profpieffenftwie proficere 17%; (Antonius) byl vidy jednostaj- ného obliééjé w profpieffenftwíj, aniż sé profpieffenftwim chlubiese, ani sé u protivenství smütiese inter pro- spera, secundis 200^. prospěšný, adj.: nic jim nenie pro- fpieffna jich (sv. Otců) modlitba pro- ficiunt 46%; velmi jemu (lovci) by pro- fpíeffna starcova féc multum profi- ciens in sermone 77*. prospóti, pf.: když tak přielišně v dob- rých skuciech bieše profpiel in his profectibus positus 75; jim nic ne- profpiechu jich čáry nihil profecerunt 120% když dotčením, špílením i roz- ličnú věcí nic neprofpie cum nihil pro- fecisset 1595, neměl žádného úspěchu. prospiesenie, n. prospéch, prospivdni: ten ubohý (nalezl) v dobrých skutciech profpieffenie A ad 7?. prospieśiti, pf. prospéti: který z vás v dobrych skutciech vysocé profpieffyl A ad 17%. prospievati, impf.: tólesni (skutci) ne- profpiewagi prodest 3%; — aby v dob- rych skutciech profpiewali ut pro- ficerent 16b; čímž sě viece člověk poniZije, tiem viece ve cti profpiewa provehitur in honorem go*. prostěradlo, n.: druzí, vzemše proftieradio, utieráchu (nohy) linteis 36%. prostovlasý, adj.: (sestra) vyběže profto- wiafa proti iemu capite discooperto 100%; prostowlafa stojiec solutis cri- nibus 137. prostrany, adj., prostranny, roká jest i proftrana (brána), ješto vede do pekla lata et spatiosa 5b; když jeho (diáblové Antonia) nemě- vciny: &-
hlášeným; pronefeff fye po všem světu a tvé méno bude slavno a slovutno faciam te in omni orbe nominari 177b. pronositi, impf., prondseti, prozrazovats: byste toho nepronofylÿ A ad 27%, propadly, adj.: aby hospodin propadleho diábla z pekla vysvobodil prolapsum angelum 1065. propadnüti sé, pf.: v němžto (v mrtvém moři) jst fye propadiy města těch kacieřuov Sodomitských 126. propast, f.: základ s' založil všěčch pro- paftíj abyssi 138%. propovédéti, pf.: (stařec) právěť jest propowiedíel dicit 669; (Sisoius) pro- powiediew to, i pusti dusi 87%. prorada, f., zrada: rozpomčň sč na prvú proradu, odkad jest přišla proditio 70%. prorádcě, m., zvádce: Judášč, proradczy hubeného A ad 190%; proradce C ad t. proraditi, pf. radi: nikdy by byl druhé prorady nespáchal, byť tvé srdce nebylo prozrazeno nisi proditus esses 70*; abych fye sám neproradii ne me proderem 143%. proroćsky, adj.: slova prorocka prophe- tica 170b. proročstvie, n.: prophetia rob. prorok, m.: zástup prorokvow prophe- tarum 87%, — Adj. possess. -óv: roz- Zëliv sě slovy prorokowymí sermone prophetae 89?. prorokovánie, n.: aby jim uvěřili z pro- rokowanie ex nuntio 186%; tiem lest- ným prorokowaním praesagitorum dolis 186b. prorokovati, impf.: otci prorokowachu o poslednieho véku lidech propheta- verunt 955; budüciet véci budü pro- rokowatí praedicere 183%; oni, piéd- béhnûce do Ejipta, i prorokugij, że má voda veliká byti nuntiant 186b, prorokovy, adj., prorockj: zázraky pro- rokowe i apoštolské 2%; v skutciech prorokowych i v apoštolských 5%. Proryto v. Fronto. prosba, £.: prozbamí náboznymi modléc sé orationibus orans G XVIIb; tu profbu učini k každému starci rogans 90*; ledva na ňem vyprosichu velikü profbu magnis precibus 193P. prositi, impf.: hospodine, raé mé ptli- jieti profycyeho tebe adorantem 89^; prorocftwie Izaiášovo 615 (mnich) počě milosti profytí postu- labat 48%, za milost; profym našeho boha milćho spomożenie precamur 1%, za pomoc; čehož budete profytí otcě ve jmě mé, dáno bude vám 2065; profiecz od něho svatého požehnánie i jeho modlitby, aby za nás boha pro- fytí ráčil rogatus est a nobis 4% budu za tě boha profytí at... deprecor 435; proffi vas, bychom ... Togo 136%. prospěch, m.: abych v tom měl pro- fpiech, což sem učinil ut hoc mihi proficiat 48%. prospésenstvie, n., prospéch, zdar: u po- kořě máte profpieffenftwie proficere 17%; (Antonius) byl vidy jednostaj- ného obliééjé w profpieffenftwíj, aniż sé profpieffenftwim chlubiese, ani sé u protivenství smütiese inter pro- spera, secundis 200^. prospěšný, adj.: nic jim nenie pro- fpieffna jich (sv. Otců) modlitba pro- ficiunt 46%; velmi jemu (lovci) by pro- fpíeffna starcova féc multum profi- ciens in sermone 77*. prospóti, pf.: když tak přielišně v dob- rých skuciech bieše profpiel in his profectibus positus 75; jim nic ne- profpiechu jich čáry nihil profecerunt 120% když dotčením, špílením i roz- ličnú věcí nic neprofpie cum nihil pro- fecisset 1595, neměl žádného úspěchu. prospiesenie, n. prospéch, prospivdni: ten ubohý (nalezl) v dobrých skutciech profpieffenie A ad 7?. prospieśiti, pf. prospéti: který z vás v dobrych skutciech vysocé profpieffyl A ad 17%. prospievati, impf.: tólesni (skutci) ne- profpiewagi prodest 3%; — aby v dob- rych skutciech profpiewali ut pro- ficerent 16b; čímž sě viece člověk poniZije, tiem viece ve cti profpiewa provehitur in honorem go*. prostěradlo, n.: druzí, vzemše proftieradio, utieráchu (nohy) linteis 36%. prostovlasý, adj.: (sestra) vyběže profto- wiafa proti iemu capite discooperto 100%; prostowlafa stojiec solutis cri- nibus 137. prostrany, adj., prostranny, roká jest i proftrana (brána), ješto vede do pekla lata et spatiosa 5b; když jeho (diáblové Antonia) nemě- vciny: &-
Strana 616
616 jiechu čím obviniti, proftrany chod byl jemu hotov liber conscensus r98b; ktoż mó smysl proftrany, nenie jemu písma tféba sensus incolumis zorb. prostíéd, adv.: vstüpich proftrzied pla- mene in medio 27b, doprostied; jako pro- ftrzied dne media dies 95%, uprostřed dne; (Hilarion) na proftrzied vlasti jíde ad mediterranea loca 166b. prostíódek, m.: mezi onéma (lidma) v proftrziedcye medio 142b; stařec w proftrziedeze mezi nima A ad C 139". prostíieti, pf, rozprostiiti: nic fye pro- ftrzíew prosternens se 8b, pad na zemi. prostý, adj., volný, zbavený: (pústenník) ty padúchy rozpusti profty 70%, na svobodu; sám jsa vščéch okov tohoto svéta prázden a proft liber 172b. — Adv. -č = přímo: v ňemžto (kostele) ižádný nemožieše proftíe státi, ale musil sé vädy shrbiti rosb. prostydlý, adj.: zdáše sč jima, jako by byl (chléb) proftydly ante paululum foco ereptus 108b, prosviesenie, n., osvícení: aby všickni zákonníci tvým příkladem profnie- cenie (sic m. prosviecenie) vzéli 17b. prosvietiti, pf., osvítití, vozsvítiti: v tu dobu hospcdin jich smysl profwieti aperuit ei intellectum 28%; v tu dobu světlo fye profwietí u peleši lux cellu- lam implevit 95%. prostie, n., projiti: (sv. Antonin) pomng ûsilné césty do nebes skrzé povéttie proftie 199%, cestu do nebes projitím vzduchu; C profczíe ad t. proti(v), praep.: pójdém protí fwatemv ftarcy in occursum anachoretae 76b, vstiíc; (Saraceni) vyjidechu proti hemu (Hilarionovi) obviam 162%; — proti zloft1 diábelské adversus daemones r4b; (dá- bel) mnohé zbuzoval protí krási její adversus decorem G XIX®; rozlitné lsti, ješto (ďáblové) mají protí mníchom contra monachos 58b; bojijíce protíw diáblu 122%; Ze jim (dáblüm) nic neby prospóśno, że proti tomv pospiléväse jimi e contrario 177%, ‘aopak; — vešken svět proti nebefkemu kralow- ftwíj jest véc velmi malá ad infinitatem comparata caelorum 180%. protivenstvie; n.: abychom protiwen- ftwie pokorně trpéli adversa sob; abyste stvoriteli nečinili protiwen- ftwie ctiece stvofenie iniuria 203%; když to protíwenftwie proti křčsťa- nóm biese vzniklo persecutionis procella 148%; kterýž (bůh) mě ostřiehal od protiwenftv” neptietele insidiis G XIXb, protiviti sé, impf, na odpor se stavéli, vzdorovati, útočili: avšak fye vždy diablóm vší myslí bránieše a pro- tiwieffe obsistebat 7%; (mnich) tomu mi fye neptiwij non contradicit mihi 58b; jeden bratr počě sě velmi pro-. tífwit smilství stimulatus a fornica- tione, coepit decertare r30*; niZádny tak neprosi, by hrozil, ani fye kto komu protíwíj s pláčem nemo cum lacrimis iniuriam facit 150b; protože © fye jim (kacířům) vždy protiwieffe (Jeronym) impugnare 107%, na ně útočil; já sem fye proti vám mladým rozličné protíwil adversum omnes tur- pitudinis arma suscepi 174), protivník, m.: tichý úmysl všicku moc našich protíwníkvow přčmáhá adver- sariorum 48b, protivny, adj. — Neliby: (bratr) ne- odpovědě protíwneho slova turbulen- tum sermonem 48%; bylo-lit co pro- tiwno, Ze s" dnes učinil proti obyččji? 85%. — Na odpov, protivný, nepřátelský: bożie moci protiwny (sic m. protivnu) byti obsistere 16b, odporovati; to jemu (novicovi) často rozkazují (starší), což vidie k jeho mysli protíwne animo eius contraria 115, jemu protivné; ptiwne myślenie cogitatio contraria 1349; bohu ptiwnif blud kacieřský Christi inimicam haeresim 200b. — Adv. -né: (mnich) řekl mi protiwnie iniurias mihi fecit 79%, nepfatelsky. protivovati s6, impf., na vzdor se stavěti: (Jeronym) fie jim (kacífüm) vZdy pro- trwowal E ad 107%. protknüti, pf., probodnouti: lópe fye jest svým mečem protknvti verte in te gladium r44b. proto, -£, conj: proto v svych chalüp- kách podál bydlechu ob hoc 15; protot sem toho nechtěl zčviti idcirco 14%; jehož sem nynie menoval proto, abych idcirco 142%; protoz nás svatý Pavel učí a řka ob id 190°, protože, conj.: protoze darem božím mně poddáno guia 2%; protoze v těch
616 jiechu čím obviniti, proftrany chod byl jemu hotov liber conscensus r98b; ktoż mó smysl proftrany, nenie jemu písma tféba sensus incolumis zorb. prostíéd, adv.: vstüpich proftrzied pla- mene in medio 27b, doprostied; jako pro- ftrzied dne media dies 95%, uprostřed dne; (Hilarion) na proftrzied vlasti jíde ad mediterranea loca 166b. prostíódek, m.: mezi onéma (lidma) v proftrziedcye medio 142b; stařec w proftrziedeze mezi nima A ad C 139". prostíieti, pf, rozprostiiti: nic fye pro- ftrzíew prosternens se 8b, pad na zemi. prostý, adj., volný, zbavený: (pústenník) ty padúchy rozpusti profty 70%, na svobodu; sám jsa vščéch okov tohoto svéta prázden a proft liber 172b. — Adv. -č = přímo: v ňemžto (kostele) ižádný nemožieše proftíe státi, ale musil sé vädy shrbiti rosb. prostydlý, adj.: zdáše sč jima, jako by byl (chléb) proftydly ante paululum foco ereptus 108b, prosviesenie, n., osvícení: aby všickni zákonníci tvým příkladem profnie- cenie (sic m. prosviecenie) vzéli 17b. prosvietiti, pf., osvítití, vozsvítiti: v tu dobu hospcdin jich smysl profwieti aperuit ei intellectum 28%; v tu dobu světlo fye profwietí u peleši lux cellu- lam implevit 95%. prostie, n., projiti: (sv. Antonin) pomng ûsilné césty do nebes skrzé povéttie proftie 199%, cestu do nebes projitím vzduchu; C profczíe ad t. proti(v), praep.: pójdém protí fwatemv ftarcy in occursum anachoretae 76b, vstiíc; (Saraceni) vyjidechu proti hemu (Hilarionovi) obviam 162%; — proti zloft1 diábelské adversus daemones r4b; (dá- bel) mnohé zbuzoval protí krási její adversus decorem G XIX®; rozlitné lsti, ješto (ďáblové) mají protí mníchom contra monachos 58b; bojijíce protíw diáblu 122%; Ze jim (dáblüm) nic neby prospóśno, że proti tomv pospiléväse jimi e contrario 177%, ‘aopak; — vešken svět proti nebefkemu kralow- ftwíj jest véc velmi malá ad infinitatem comparata caelorum 180%. protivenstvie; n.: abychom protiwen- ftwie pokorně trpéli adversa sob; abyste stvoriteli nečinili protiwen- ftwie ctiece stvofenie iniuria 203%; když to protíwenftwie proti křčsťa- nóm biese vzniklo persecutionis procella 148%; kterýž (bůh) mě ostřiehal od protiwenftv” neptietele insidiis G XIXb, protiviti sé, impf, na odpor se stavéli, vzdorovati, útočili: avšak fye vždy diablóm vší myslí bránieše a pro- tiwieffe obsistebat 7%; (mnich) tomu mi fye neptiwij non contradicit mihi 58b; jeden bratr počě sě velmi pro-. tífwit smilství stimulatus a fornica- tione, coepit decertare r30*; niZádny tak neprosi, by hrozil, ani fye kto komu protíwíj s pláčem nemo cum lacrimis iniuriam facit 150b; protože © fye jim (kacířům) vždy protiwieffe (Jeronym) impugnare 107%, na ně útočil; já sem fye proti vám mladým rozličné protíwil adversum omnes tur- pitudinis arma suscepi 174), protivník, m.: tichý úmysl všicku moc našich protíwníkvow přčmáhá adver- sariorum 48b, protivny, adj. — Neliby: (bratr) ne- odpovědě protíwneho slova turbulen- tum sermonem 48%; bylo-lit co pro- tiwno, Ze s" dnes učinil proti obyččji? 85%. — Na odpov, protivný, nepřátelský: bożie moci protiwny (sic m. protivnu) byti obsistere 16b, odporovati; to jemu (novicovi) často rozkazují (starší), což vidie k jeho mysli protíwne animo eius contraria 115, jemu protivné; ptiwne myślenie cogitatio contraria 1349; bohu ptiwnif blud kacieřský Christi inimicam haeresim 200b. — Adv. -né: (mnich) řekl mi protiwnie iniurias mihi fecit 79%, nepfatelsky. protivovati s6, impf., na vzdor se stavěti: (Jeronym) fie jim (kacífüm) vZdy pro- trwowal E ad 107%. protknüti, pf., probodnouti: lópe fye jest svým mečem protknvti verte in te gladium r44b. proto, -£, conj: proto v svych chalüp- kách podál bydlechu ob hoc 15; protot sem toho nechtěl zčviti idcirco 14%; jehož sem nynie menoval proto, abych idcirco 142%; protoz nás svatý Pavel učí a řka ob id 190°, protože, conj.: protoze darem božím mně poddáno guia 2%; protoze v těch
Strana 617
skutciech opatrnosti guod A ad 124%. protrhnüti, pf.: protrzenu sttéchü svétlo sé prosvieti D ad 95%. protykovati, impf, protkävati: opontû, zlatem protykowanu ACE ad 141%, provaz, -ec, provázek v. povraz, -ec, povrázeh. nejmiechu . . . provázéti, impf. (konvr$) prowazel ty bratry E ad 110%; pocé mne prowazeti opat E ad 143%. provievati, impf.: tichý větřík prowiewaffe 148%. proviéci, pf: prowlekffe jemu (starci) uzdu, to jest skrzé chfiepi misso freno in naribus 885; prowleczent mu (dáb- lovi) kruh skrzé hubu armilla labia perforatus 183b. próvod, m. — Právod: f prowodem ta- kého vuodcé comitati tali duce 162%, — Zpěv konaný při pohřbu: počě prowod pieti hymnos et psalmos 1522. provoditi, impf., provdzeti: zvěř divoká jej prowodieffe comitatu teretur be- stiarum 31%; kdyZto prowodieffe ta bratry, ana pryć deta prosequeretur 110%; tehdy m6 poćć prowoditi ten opat prosecutus 143?. prozÿieti, pf., prohlédnouti: hospodin, jenz vie tajné prozrzieti muoZ est inspector 188b. prs, m.: avšak sem vás krmila témito mymi prfmí uberibus 855; Pavel pocé plakati a tepa sé u prfy pectus 88b. prst, m.: poče na ń pritem ukazovati digito 4%. prst, prst, f.: vezmóc prftí a vody de terra 139%; druzi prit ven nosiechu humum 145%; buoh stvořil z prfti člo- věka pulverem accipiens, plasmavit hominem C 138b, prudcé, adv.: by nizádny nebóżal tak prudcze přede lvem D rrrb. prütek, m.: tudy iZádného najmenšieho prutka nebiese virgultum 31b. prvé, adv., dříve: sám prwe ukazovase to, což řččí jiné učiti chtieše prius 16%; prwe ábyšta vyplnila modlitby, než pokrm přijmeta prius 43% v E prvé zpravidla m. dřéve; — náš spa- sitel nayprw ny blahu o pokořč učí primam beatitudinem 9%; naiprwe sem sč smál, že... primo 86b. 617 první, adj. — První: prwniemu z boha- tÿch primario 12%; Pavlina, prwnieho pûstennika primi 147% — z těch (otcà) naíprwníeifíí praecipuus 95b; naíprwní den primo die t. — Prvotni: jako by sé mél veiken svét v prwníj tvor obrátiti in antiquum chaos 1682. — Dřívější: majé sé káti prwnich hfiechuov prioribus 60%; podlé prwniho obyčeje E ad 7b; chtě jej na prwní vieru obrátiti E ad 34b; E často m. dřevní; zahladiw prwnije viny D ad 88%. i prvý, adj.: to by prwa vada hubené chlúbě 7b; z nichzto prwemv diechu Petr unus 96b; Pavel, prwy pustennik primus irob; od léta prweho a dva- dcátého a vigesimo primo anno 156%; — fprwv mné, by byl žív primum r51b, s počátku; proč s' f prwa zde nebyl? a principio 177%. pry, adv.: jehoZ satanas otáza, pry kdes byl? 131%. pryč, preč, adv.: když prycz sě bráchom ob; aby precz šli 169; snad mě prycz vyžene 89b; ját vás inhed pustím precz 121%; děte prycz ote mne 133b. psanec, m.: pfancye k nebeské duostoj- nosti přivoláváš de exilii ejectione 102% (volně). psáti, impf: uzié andéla piffice ména mníSkuov scribentem 40*; co chci pfatí a o Gem scripturus sum 142?. psi, adj.: we pły bydliś 6b. psota, f.: byti darmo w pfotie E ad 6b ptáček, m.: ptaczkowe letachu aves D ad I4I*, pták, m.: psy a ptacy aves 67b. ptáti, impf. Aedati: Macharius pocé ptati peleść Teopenciovy requirens 65b; véady jeho ptagie quaerebat 1678. — P. sé: snaZné fye ptaíte perconta- mini 1715; (bratr) poce fie na ń ptati requisivit eum C 202%. puditi, impf. — OdAánéti: ty vščcky pu- 15%; jiní zlé myslenie pudiechu z svého srdcé opiniones pellebantur i9ob — Honiti, nutiti: (pohani) pudiechu kiés- tany do kostela compellebantur Chri- stiani 206%. pühy, adj, pouhy, pustÿ: mniselk mějieše v puhem hvozdé svû pelésku 7b; tu bieše púšť velmi puha eremus vasta
skutciech opatrnosti guod A ad 124%. protrhnüti, pf.: protrzenu sttéchü svétlo sé prosvieti D ad 95%. protykovati, impf, protkävati: opontû, zlatem protykowanu ACE ad 141%, provaz, -ec, provázek v. povraz, -ec, povrázeh. nejmiechu . . . provázéti, impf. (konvr$) prowazel ty bratry E ad 110%; pocé mne prowazeti opat E ad 143%. provievati, impf.: tichý větřík prowiewaffe 148%. proviéci, pf: prowlekffe jemu (starci) uzdu, to jest skrzé chfiepi misso freno in naribus 885; prowleczent mu (dáb- lovi) kruh skrzé hubu armilla labia perforatus 183b. próvod, m. — Právod: f prowodem ta- kého vuodcé comitati tali duce 162%, — Zpěv konaný při pohřbu: počě prowod pieti hymnos et psalmos 1522. provoditi, impf., provdzeti: zvěř divoká jej prowodieffe comitatu teretur be- stiarum 31%; kdyZto prowodieffe ta bratry, ana pryć deta prosequeretur 110%; tehdy m6 poćć prowoditi ten opat prosecutus 143?. prozÿieti, pf., prohlédnouti: hospodin, jenz vie tajné prozrzieti muoZ est inspector 188b. prs, m.: avšak sem vás krmila témito mymi prfmí uberibus 855; Pavel pocé plakati a tepa sé u prfy pectus 88b. prst, m.: poče na ń pritem ukazovati digito 4%. prst, prst, f.: vezmóc prftí a vody de terra 139%; druzi prit ven nosiechu humum 145%; buoh stvořil z prfti člo- věka pulverem accipiens, plasmavit hominem C 138b, prudcé, adv.: by nizádny nebóżal tak prudcze přede lvem D rrrb. prütek, m.: tudy iZádného najmenšieho prutka nebiese virgultum 31b. prvé, adv., dříve: sám prwe ukazovase to, což řččí jiné učiti chtieše prius 16%; prwe ábyšta vyplnila modlitby, než pokrm přijmeta prius 43% v E prvé zpravidla m. dřéve; — náš spa- sitel nayprw ny blahu o pokořč učí primam beatitudinem 9%; naiprwe sem sč smál, že... primo 86b. 617 první, adj. — První: prwniemu z boha- tÿch primario 12%; Pavlina, prwnieho pûstennika primi 147% — z těch (otcà) naíprwníeifíí praecipuus 95b; naíprwní den primo die t. — Prvotni: jako by sé mél veiken svét v prwníj tvor obrátiti in antiquum chaos 1682. — Dřívější: majé sé káti prwnich hfiechuov prioribus 60%; podlé prwniho obyčeje E ad 7b; chtě jej na prwní vieru obrátiti E ad 34b; E často m. dřevní; zahladiw prwnije viny D ad 88%. i prvý, adj.: to by prwa vada hubené chlúbě 7b; z nichzto prwemv diechu Petr unus 96b; Pavel, prwy pustennik primus irob; od léta prweho a dva- dcátého a vigesimo primo anno 156%; — fprwv mné, by byl žív primum r51b, s počátku; proč s' f prwa zde nebyl? a principio 177%. pry, adv.: jehoZ satanas otáza, pry kdes byl? 131%. pryč, preč, adv.: když prycz sě bráchom ob; aby precz šli 169; snad mě prycz vyžene 89b; ját vás inhed pustím precz 121%; děte prycz ote mne 133b. psanec, m.: pfancye k nebeské duostoj- nosti přivoláváš de exilii ejectione 102% (volně). psáti, impf: uzié andéla piffice ména mníSkuov scribentem 40*; co chci pfatí a o Gem scripturus sum 142?. psi, adj.: we pły bydliś 6b. psota, f.: byti darmo w pfotie E ad 6b ptáček, m.: ptaczkowe letachu aves D ad I4I*, pták, m.: psy a ptacy aves 67b. ptáti, impf. Aedati: Macharius pocé ptati peleść Teopenciovy requirens 65b; véady jeho ptagie quaerebat 1678. — P. sé: snaZné fye ptaíte perconta- mini 1715; (bratr) poce fie na ń ptati requisivit eum C 202%. puditi, impf. — OdAánéti: ty vščcky pu- 15%; jiní zlé myslenie pudiechu z svého srdcé opiniones pellebantur i9ob — Honiti, nutiti: (pohani) pudiechu kiés- tany do kostela compellebantur Chri- stiani 206%. pühy, adj, pouhy, pustÿ: mniselk mějieše v puhem hvozdé svû pelésku 7b; tu bieše púšť velmi puha eremus vasta
Strana 618
618 36%; túlajíce sě po puhe pustině per ex- tentam solitudinis vastitatem 124), Pulsian v. Pelusian. püra, £, hodnosť, pýcha: bujnéj mysli i purzie hotové jest spadenie in ela- tione 9%, což koli nehody i pury ACEF ad 8%. püriti sé, impf., pyšnčiť: tiem fye nikdy nepurz ani chlub non extollatur 17%. püstenniéek, m.: ti puftenniczkowe 8b. pustennici, adj. poustevnicky: puften- niczif život veda 24%; třetí řád bieše puftenníczíf qui solitudinem sectantur 81b. pustennik, m., Poustevník: vzem odpus- čenie od téch puftenníkvow fratribus 85; v jedné chalüpcé puftennikem jej ustavi 38b; tito puftennícy eremitae 43^. püstenníkovy, adj., Poustevnicky: v sboru puftennykowem ACE ad 15, pustina, f.: (bratií) na ty puftiny jidechu in eremum 116b; na puftíníe in de- serto agello 1665. pustiti, pf.: (hàl) puftí ratolesli fronduit 52%, vypustila; (máti) puftí duši red- didit spiritum 138%; — péči tohoto světa po sobě puftiwífe post tergum iaciens gb, nechavée; puftte tyto pryć bez üáraza sinite eos abire 31*; nikoli jeho (mnicha) nepuftímy nulla ratione dimittimus 74%; puftiz je pryć, at di dimitte redire 93b, — P. sě: puftichom fye po vodě aguis non credimus 145°. pustotina, f.: na ty puftotiny $li (mnisi) E ad 1165 pustovati, impf., $ileti: dievka polé pui- towati insanire 1602. pusty, adj.: pufty chrám desertum 96%; mezi puftymi horami a velmi piik- rymi secretos 169? (odch.); miesto pufte locum avium 192b. puśćć, f.: bydlechu na puffti per eremum 1b; pufftie u samé silnicé solitudo 1432. pusééti, impf: bez pokrma pocéstného pryé nepufftiegí non dimisi 125; Zádné zeny pred se nepufftieffe D 32. püsésky, adj, poustmi: proti přirození pufftfkemv eremi ro8b. püt, m.: abych vám mé putí povést vy- pravil peregrinationis 104b. pütník, m.: slySte putníky peregrinos 578. püto, n.: ani ktery fetéz ani která puta catenas 158%. ' putovánie, n.: daleké putowaníe peregri- nationis 31*. i i putovati, impf.: proto smy sém přišli a putowalı 52%, . pýcha, f. — Pýcha: běs nad pychu usta- vený superbiae 16%; neb smy ztratili tohoto světa pychu extollentiae 132%; proč vašie pychy neponecháte? am- bitio 153%. — Nádhera: zapomanuvši všie své bohaté pychy pompae 157%. pykati, impf., Zitovati: (máti), jako mezi tfmi umrlÿmi mrchami béhajic a ne- védûc, kterého prvé pyczic plangeret 157%; Pafuncius, jenZz picże svć dcefe, jako by umřela luget C 2055; duse jejie (dcery) pykala jeho (otce) com- patiebatur illi G XIXb, pyramides: druzí (ta místa) menují pi- ramídes pyramidas 34%. pyśnik, m.: że jsi veliky pyffník nimis vitio superbiae tenearis 50%, pyšný, adj. — Pyśny: ty z pyffnych po- korné Giniś de superbis 103%; pyffna vuole v obcování contumax voluntatis conversatio G XVIII? — Nádherný: kostel bieše nemnoho pyffniegifij neż n(ajšeho hospodářě domek ambitiosior 105b. — Adv. -nč: Aristene k ňemu (k Hilarionovi) přijide, a nic ne pyffnie nihil de praefecti ambitu ha- bens 163b. pytel, m.: pytel piesku saccum 80. pytlový, adj.: sukni pytlowu saccineam 170%, Quirio v. Squirio. ráčiti, impf.: všichni ztonuli, kdyZ büh raczí] deo volente 168b; — coz mi buoh ku paméti raczí] piivésti reduxerit 25; aby za nds prositi raczil orationem daret 4%; by buoh mné neraczil po- moci nisi adiuvisset 8b; racz jíti in- gredere 14%; poZádajme od hospodina, af raczí nám ukázati, co sé stalo di- gnetur ostendere G XIX?. rád, adj.: (hrad) na ňemžto radi ciesaři přčbýváchu libenter 48b; ti, ješto radi mnoho mluvie vanilogui 103%; což kážeš, jáť rad učiním 82b; radíeifit chci prostovlasa, choditi pféd lidmi 100%; (oba) vzala radífe tčlesnú smrt potius 123%; (Hilarion) počě prositi, aby sč radffe bohu než kameni klančli magis 162?.
618 36%; túlajíce sě po puhe pustině per ex- tentam solitudinis vastitatem 124), Pulsian v. Pelusian. püra, £, hodnosť, pýcha: bujnéj mysli i purzie hotové jest spadenie in ela- tione 9%, což koli nehody i pury ACEF ad 8%. püriti sé, impf., pyšnčiť: tiem fye nikdy nepurz ani chlub non extollatur 17%. püstenniéek, m.: ti puftenniczkowe 8b. pustennici, adj. poustevnicky: puften- niczif život veda 24%; třetí řád bieše puftenníczíf qui solitudinem sectantur 81b. pustennik, m., Poustevník: vzem odpus- čenie od téch puftenníkvow fratribus 85; v jedné chalüpcé puftennikem jej ustavi 38b; tito puftennícy eremitae 43^. püstenníkovy, adj., Poustevnicky: v sboru puftennykowem ACE ad 15, pustina, f.: (bratií) na ty puftiny jidechu in eremum 116b; na puftíníe in de- serto agello 1665. pustiti, pf.: (hàl) puftí ratolesli fronduit 52%, vypustila; (máti) puftí duši red- didit spiritum 138%; — péči tohoto světa po sobě puftiwífe post tergum iaciens gb, nechavée; puftte tyto pryć bez üáraza sinite eos abire 31*; nikoli jeho (mnicha) nepuftímy nulla ratione dimittimus 74%; puftiz je pryć, at di dimitte redire 93b, — P. sě: puftichom fye po vodě aguis non credimus 145°. pustotina, f.: na ty puftotiny $li (mnisi) E ad 1165 pustovati, impf., $ileti: dievka polé pui- towati insanire 1602. pusty, adj.: pufty chrám desertum 96%; mezi puftymi horami a velmi piik- rymi secretos 169? (odch.); miesto pufte locum avium 192b. puśćć, f.: bydlechu na puffti per eremum 1b; pufftie u samé silnicé solitudo 1432. pusééti, impf: bez pokrma pocéstného pryé nepufftiegí non dimisi 125; Zádné zeny pred se nepufftieffe D 32. püsésky, adj, poustmi: proti přirození pufftfkemv eremi ro8b. püt, m.: abych vám mé putí povést vy- pravil peregrinationis 104b. pütník, m.: slySte putníky peregrinos 578. püto, n.: ani ktery fetéz ani která puta catenas 158%. ' putovánie, n.: daleké putowaníe peregri- nationis 31*. i i putovati, impf.: proto smy sém přišli a putowalı 52%, . pýcha, f. — Pýcha: běs nad pychu usta- vený superbiae 16%; neb smy ztratili tohoto světa pychu extollentiae 132%; proč vašie pychy neponecháte? am- bitio 153%. — Nádhera: zapomanuvši všie své bohaté pychy pompae 157%. pykati, impf., Zitovati: (máti), jako mezi tfmi umrlÿmi mrchami béhajic a ne- védûc, kterého prvé pyczic plangeret 157%; Pafuncius, jenZz picże svć dcefe, jako by umřela luget C 2055; duse jejie (dcery) pykala jeho (otce) com- patiebatur illi G XIXb, pyramides: druzí (ta místa) menují pi- ramídes pyramidas 34%. pyśnik, m.: że jsi veliky pyffník nimis vitio superbiae tenearis 50%, pyšný, adj. — Pyśny: ty z pyffnych po- korné Giniś de superbis 103%; pyffna vuole v obcování contumax voluntatis conversatio G XVIII? — Nádherný: kostel bieše nemnoho pyffniegifij neż n(ajšeho hospodářě domek ambitiosior 105b. — Adv. -nč: Aristene k ňemu (k Hilarionovi) přijide, a nic ne pyffnie nihil de praefecti ambitu ha- bens 163b. pytel, m.: pytel piesku saccum 80. pytlový, adj.: sukni pytlowu saccineam 170%, Quirio v. Squirio. ráčiti, impf.: všichni ztonuli, kdyZ büh raczí] deo volente 168b; — coz mi buoh ku paméti raczí] piivésti reduxerit 25; aby za nds prositi raczil orationem daret 4%; by buoh mné neraczil po- moci nisi adiuvisset 8b; racz jíti in- gredere 14%; poZádajme od hospodina, af raczí nám ukázati, co sé stalo di- gnetur ostendere G XIX?. rád, adj.: (hrad) na ňemžto radi ciesaři přčbýváchu libenter 48b; ti, ješto radi mnoho mluvie vanilogui 103%; což kážeš, jáť rad učiním 82b; radíeifit chci prostovlasa, choditi pféd lidmi 100%; (oba) vzala radífe tčlesnú smrt potius 123%; (Hilarion) počě prositi, aby sč radffe bohu než kameni klančli magis 162?.
Strana 619
řád, m.: svatý otec uzié čtver rzad lidský přčd božím obličéjem quattuor ordines 81; (Antonius) všeho žákov- stva až do poslednieho rzadu prosieše, aby... ad ultimum gradum 199); — o rozliéném jich rzadu já vypraviti neumóéji diversitatem eorum 182^, dru- hu; — nauči jej piiebytku a rzadu duchovniemu conversationis spiritu- alis ordinem 13%; ti maji tak zpósobeny rzad modum 113%; (otcové) nalezechu, aby tak ten rzad drZéli na ne$potiech numerum 113); nebo smy vídali bratfi ten rzad drZiece observationes 124%. rada, f.: jichžto obú počátek byl ze zlé rady persuasione 125%; ten mójiech obyééj diábelská radu inimico immi- nente 1255; üfámt v buoh, Zet (Eufro- syna) dobrń radu vzala a zvolila consilium C 2055; zvédév tu radu otec Izák consilium 51% výsledek té rady. raditi, impf.: jé sě jim k míru radíti hor- taretur 19”; co radiff k tomu, bratfe? quid faciam 46^; co mi radifs, otče, tomu zdieti? quid facio 130%; když mu mnozi radiechu, aby... suaden- tibus 50%, (panna) počč jeho (biskupa) prositi, aby ráčil radití Arsení, aby .. persuaderet 66b; tot vám razy, abyste . admoneo 188?. radost, f.: s velikû radoftíí gaudio 43?. radostný, adj, vesely: (Pavel) uzfé an- déla radoftna gaudentem 89*; dévecka by zdráva a máti velmi radoftna in gaudio 201%. — Adv. -né: (stafec) piijé jé (bratií) velmi radoftníe cum gaudio 42b. rado$íé, plur. f£: radofftemí sekyrü dvété vylomiv prae gaudio 72b. V. také žádoščč. radovati sé, impf.: Macharius poèè fye radowati, vida takú milost gratulatus 61%; budú {ye radovati triumphant 102%; radugeff-li fye jich (nepřátel) cti gaudes in gloria inimici tui 76%; viece fye radowaffe své pokoté exultabat 118*; (Antonius) fye radowaffe pro ve- liká slávu boZí gaudebat 149b. rój, m.: z rage de paradiso 80P. Rajitha, f., jm. místní: (místo) ješto sluove Ragchyta (sic) Ragitham 93%; Tachita C ad t. rajský, adj.: (meč), jenž stréZiese rag- fkych vrat irs?. 619 rámě, n.: od třiesl až do ramenv ad collum 135%; přčloživ ruku přes ra- meníe humeros 158b, rána, f.: poččchu mu (člověku) tak veliké rany dávati, až ledva dycháše verbe- ribus conficere 7%; já sem jemu (mni- chovi) dal rany za jeho Íčč plagas 79%, nebuď žalostiv v nemoci nebo w ra- nach tělesných 86%; aby uzdravila rany svého těla vulnus 100%. raniti, pf.: ač kto u boji světa tohoto jest rańen vulnerati 103%. ráno, adv.: když jedné noci rano vsta- chom 4b; zítra rano mane 16b. Raroni(a)s, Rarynias v. Maronias. ratolesl, f., razolest: pusti-lit (hül) rato- lefli radices 52%; (hül) pusti ratolefli Íronduit t. řebří, m., žebřík: rzebrzíj Jakubuov scala 102%; by po rzebrzich k ňemu vešli scalis appositis 178%. řebřík, m., žebřík: rzebrzik Takobuov D ad 102% féci, impf. a pf.: to rzek didbel, inhed zhynu cum dixisset 10P; jdi k fiemu a rcy jemu dic 53%; (hospodin) rzeki ke zlému diáblu 1845; (stařec) počě na svém srdci rzecy cogitabat dicens 56b, říkati; jedni sú rzekli, by Eliáš počal ten přiebytek repetentes 147%; z těchto rzeczenych mužuov memoratis 125; sa- mosobní život má býti rzeczena nazván škola nebeského učenie 101%, jmenován; bratr ménem Jan rzeczeny 10%. féésky v. hřččský. : ani hlasem ani prazdni rzieczij ne$kodiechu sermo i5; pro rzecž boží, jenž dí propter vocem Domini G XVIII?; — (sv. Duch) dal jim vśćch rzieczíj uménie linguarum 114b. refektor, m., vefektáí: kázal ji (Eufro- synu) opat přivésti do Refectora in xenodochia C 201b. fehola, -e, fehula, f: podlé rzeholly zákonné regulam 54"; rzeholu aneb fád svého píiebytka piijéli normam vivendi 113%; nic proti rzehole ani řádu regulae 120b; k takovému životu rzehole G XVIII?; mistra, jenž té bude rzehule uciti regulam C 203b. rek, m.: k rovu Achilovu, toho reka 153%. Rék v. Hřčk. řčka, f.: rzieky mnohým vlastem škodné fluvii 2%; pfépluvse rzieku amne 1435;
řád, m.: svatý otec uzié čtver rzad lidský přčd božím obličéjem quattuor ordines 81; (Antonius) všeho žákov- stva až do poslednieho rzadu prosieše, aby... ad ultimum gradum 199); — o rozliéném jich rzadu já vypraviti neumóéji diversitatem eorum 182^, dru- hu; — nauči jej piiebytku a rzadu duchovniemu conversationis spiritu- alis ordinem 13%; ti maji tak zpósobeny rzad modum 113%; (otcové) nalezechu, aby tak ten rzad drZéli na ne$potiech numerum 113); nebo smy vídali bratfi ten rzad drZiece observationes 124%. rada, f.: jichžto obú počátek byl ze zlé rady persuasione 125%; ten mójiech obyééj diábelská radu inimico immi- nente 1255; üfámt v buoh, Zet (Eufro- syna) dobrń radu vzala a zvolila consilium C 2055; zvédév tu radu otec Izák consilium 51% výsledek té rady. raditi, impf.: jé sě jim k míru radíti hor- taretur 19”; co radiff k tomu, bratfe? quid faciam 46^; co mi radifs, otče, tomu zdieti? quid facio 130%; když mu mnozi radiechu, aby... suaden- tibus 50%, (panna) počč jeho (biskupa) prositi, aby ráčil radití Arsení, aby .. persuaderet 66b; tot vám razy, abyste . admoneo 188?. radost, f.: s velikû radoftíí gaudio 43?. radostný, adj, vesely: (Pavel) uzfé an- déla radoftna gaudentem 89*; dévecka by zdráva a máti velmi radoftna in gaudio 201%. — Adv. -né: (stafec) piijé jé (bratií) velmi radoftníe cum gaudio 42b. rado$íé, plur. f£: radofftemí sekyrü dvété vylomiv prae gaudio 72b. V. také žádoščč. radovati sé, impf.: Macharius poèè fye radowati, vida takú milost gratulatus 61%; budú {ye radovati triumphant 102%; radugeff-li fye jich (nepřátel) cti gaudes in gloria inimici tui 76%; viece fye radowaffe své pokoté exultabat 118*; (Antonius) fye radowaffe pro ve- liká slávu boZí gaudebat 149b. rój, m.: z rage de paradiso 80P. Rajitha, f., jm. místní: (místo) ješto sluove Ragchyta (sic) Ragitham 93%; Tachita C ad t. rajský, adj.: (meč), jenž stréZiese rag- fkych vrat irs?. 619 rámě, n.: od třiesl až do ramenv ad collum 135%; přčloživ ruku přes ra- meníe humeros 158b, rána, f.: poččchu mu (člověku) tak veliké rany dávati, až ledva dycháše verbe- ribus conficere 7%; já sem jemu (mni- chovi) dal rany za jeho Íčč plagas 79%, nebuď žalostiv v nemoci nebo w ra- nach tělesných 86%; aby uzdravila rany svého těla vulnus 100%. raniti, pf.: ač kto u boji světa tohoto jest rańen vulnerati 103%. ráno, adv.: když jedné noci rano vsta- chom 4b; zítra rano mane 16b. Raroni(a)s, Rarynias v. Maronias. ratolesl, f., razolest: pusti-lit (hül) rato- lefli radices 52%; (hül) pusti ratolefli Íronduit t. řebří, m., žebřík: rzebrzíj Jakubuov scala 102%; by po rzebrzich k ňemu vešli scalis appositis 178%. řebřík, m., žebřík: rzebrzik Takobuov D ad 102% féci, impf. a pf.: to rzek didbel, inhed zhynu cum dixisset 10P; jdi k fiemu a rcy jemu dic 53%; (hospodin) rzeki ke zlému diáblu 1845; (stařec) počě na svém srdci rzecy cogitabat dicens 56b, říkati; jedni sú rzekli, by Eliáš počal ten přiebytek repetentes 147%; z těchto rzeczenych mužuov memoratis 125; sa- mosobní život má býti rzeczena nazván škola nebeského učenie 101%, jmenován; bratr ménem Jan rzeczeny 10%. féésky v. hřččský. : ani hlasem ani prazdni rzieczij ne$kodiechu sermo i5; pro rzecž boží, jenž dí propter vocem Domini G XVIII?; — (sv. Duch) dal jim vśćch rzieczíj uménie linguarum 114b. refektor, m., vefektáí: kázal ji (Eufro- synu) opat přivésti do Refectora in xenodochia C 201b. fehola, -e, fehula, f: podlé rzeholly zákonné regulam 54"; rzeholu aneb fád svého píiebytka piijéli normam vivendi 113%; nic proti rzehole ani řádu regulae 120b; k takovému životu rzehole G XVIII?; mistra, jenž té bude rzehule uciti regulam C 203b. rek, m.: k rovu Achilovu, toho reka 153%. Rék v. Hřčk. řčka, f.: rzieky mnohým vlastem škodné fluvii 2%; pfépluvse rzieku amne 1435;
Strana 620
620 ob druhů stranu rzícky trans flumen 209%. řemenář, m.: Antoni, ješťe s' nezvěděl rovné tomu rzemenarzowí coriarii 79b, řemeslník, m., řemeslník, pracovník: sy- náéku, dobry s! rzemeflník artifex 79b; lest chytrého diábla rzemeflníka arti- ficis 177^; váém rzemeflnífkom chvála z jich femesla bude artificum 203b. řemeslo, n., řemeslo, dílo: (Apellen) rze- mefio kovářové umějieše 10%; tohoto nelepého rzemefla (hudebnictví) jsem sě přijal artificium 11P; 6 didble, to je tvé rzemefio artificium 177; všěm ře- meslníkóm chvála z jich rzemefia ad opera 203P. íépicé, f, cie: (hlava padouchü) nali velikń rziepicy vína calicem vino 852, reptati, impf.: (bratří) jeśto chodie repcyc, coz koli délaji murmurantes 55%. | řeř — v. že —. ret, m.: kolikrátž koli svými rty hnieše labia 95%. řetěz, m.: ani který rzetiez ani která pûta catenas compedes 1582. Yez- v. vzé£-. Rhinocorura v. Mitoruie. řiedký, adj.: všeliká věc prédobré jest rziedka a nesnadna dobyti rara 2%; — (ke mně bratfie) velmi zrziedka sé nahodi rarissime 52b, — Adv. -eè: i tož. (býlí) rziedcye roste herbam raram 105%, — Adv. -0 = zřídka: (Jan) rziedko syt býváše 5%; (studnice) v těch miestech rziedko jest vídati 108°, fiekati, impf.: nikdy nerziekai, byt tè Simeon uzdravil ne audeas dicere 139*; to mi rziekal Agapitus C 205b; vidéchom starcé, jemuzto Elid$ rzie- kachu vidimus senem Eliam nomine 14%; (otec) fykal ji Marin vocavit G XX9; častokrát rziekaffe na modli- tbách eodem orante 120%, odtikdval modlitby. Rím, m.: z rzíma de Romana civitate 665; hospodin prohlásil jest jej (Anto- nia) w Rzimie Romae D 1838. Říměnín, m., Říman: mám to přikázanie od rziman 159%, Rimen(in)ka, -me-, f., Římanka: jedna rzímenka mulier Romana 665; rzyme- nynka AC ad t. římský, adj.: do rzímfkych hraduov ro- mana castra 146b, jednoho rytieře rzimfke? romanum militem D 32. fí$e, f: jakz sé jeho diábelská rzíffie bâse 7%; rziffie andělská jeho. duši přijé v své tovařišstvie 12%; přišed s svú rziffij nebeskú cum multitudine caelestis militiae 140%; vśścka rziffie vulgus omne 147%, všechen lid. robě, n.: robata pasiechu skuot infantes 71%; (žádost), jenzto sé i malym ro- batom ukazuje in parvulis 127%. robenec, m., chlapec: když ješťe biech robencem puerulus 125%, robota, f. — Práce, těžkost: ztratil sem mû tichost, jižto sem s velikń robotu drżal 55%; majic na paměti dřčvní robotu rememoratis tribulationibus 9ib; tu jim takû robotu ucini tantum laboris 116%, — Nevolnictví: ji mi biese milé má robota captivitas 144*; to sem s& naučila u mé robotie captivitas 144. robotovati, impf., pracovati, namahati se: poće jej (Pavla) učiti, aby svýma ru- kama robotowal o piiebytcè osobném 38%; v spravedlném učení robotugice skrzě jich (otců) příklady 41b. roční, adj., výroční: rocžní den jest kláštera anniversaria dies G XVIIIP, rod, m.: já jsem vysokého rodu 6%; dě- večka z jeho (mnichova) rodu genere 46b, Tlarion byl rodem z Tabata ortus 154^; Antonius od Ejiptu rodem biese oriundus A r8. rodié, m.: (Antonius) do kostela s ro- diczy choódies$e parentibus A 1%; po smrti obojieho rodícze parentum t. rodička, f. příbuzná: mnich naši ro- dıczku pohanél filiae 74% (odch.); (mnich) shfeśil s svń rodiczku C ad 41b. rodina, f. príbuzenstvo: z jeho (mni- chovy) rodíny parentela 46b; jiná má rodina parentes 56b; nemávé niZádné rodíny parentelitatis affinitate con- iunctae 73?. roditi, impf., ch/śći: (Antonius) to rozda chudym, ani rodí doma ostati déle neque passus est se versari 172P; nerod sé bâti noli timere 102%, neboj se. roditi, impf.: pak {ye jim (oráčkúm) tak dobič rodilo jako kde po vie zemi Ejipské tantum fructum collegerunt 27b; Pemen synuov nerodii non genuit 49^.
620 ob druhů stranu rzícky trans flumen 209%. řemenář, m.: Antoni, ješťe s' nezvěděl rovné tomu rzemenarzowí coriarii 79b, řemeslník, m., řemeslník, pracovník: sy- náéku, dobry s! rzemeflník artifex 79b; lest chytrého diábla rzemeflníka arti- ficis 177^; váém rzemeflnífkom chvála z jich femesla bude artificum 203b. řemeslo, n., řemeslo, dílo: (Apellen) rze- mefio kovářové umějieše 10%; tohoto nelepého rzemefla (hudebnictví) jsem sě přijal artificium 11P; 6 didble, to je tvé rzemefio artificium 177; všěm ře- meslníkóm chvála z jich rzemefia ad opera 203P. íépicé, f, cie: (hlava padouchü) nali velikń rziepicy vína calicem vino 852, reptati, impf.: (bratří) jeśto chodie repcyc, coz koli délaji murmurantes 55%. | řeř — v. že —. ret, m.: kolikrátž koli svými rty hnieše labia 95%. řetěz, m.: ani který rzetiez ani která pûta catenas compedes 1582. Yez- v. vzé£-. Rhinocorura v. Mitoruie. řiedký, adj.: všeliká věc prédobré jest rziedka a nesnadna dobyti rara 2%; — (ke mně bratfie) velmi zrziedka sé nahodi rarissime 52b, — Adv. -eè: i tož. (býlí) rziedcye roste herbam raram 105%, — Adv. -0 = zřídka: (Jan) rziedko syt býváše 5%; (studnice) v těch miestech rziedko jest vídati 108°, fiekati, impf.: nikdy nerziekai, byt tè Simeon uzdravil ne audeas dicere 139*; to mi rziekal Agapitus C 205b; vidéchom starcé, jemuzto Elid$ rzie- kachu vidimus senem Eliam nomine 14%; (otec) fykal ji Marin vocavit G XX9; častokrát rziekaffe na modli- tbách eodem orante 120%, odtikdval modlitby. Rím, m.: z rzíma de Romana civitate 665; hospodin prohlásil jest jej (Anto- nia) w Rzimie Romae D 1838. Říměnín, m., Říman: mám to přikázanie od rziman 159%, Rimen(in)ka, -me-, f., Římanka: jedna rzímenka mulier Romana 665; rzyme- nynka AC ad t. římský, adj.: do rzímfkych hraduov ro- mana castra 146b, jednoho rytieře rzimfke? romanum militem D 32. fí$e, f: jakz sé jeho diábelská rzíffie bâse 7%; rziffie andělská jeho. duši přijé v své tovařišstvie 12%; přišed s svú rziffij nebeskú cum multitudine caelestis militiae 140%; vśścka rziffie vulgus omne 147%, všechen lid. robě, n.: robata pasiechu skuot infantes 71%; (žádost), jenzto sé i malym ro- batom ukazuje in parvulis 127%. robenec, m., chlapec: když ješťe biech robencem puerulus 125%, robota, f. — Práce, těžkost: ztratil sem mû tichost, jižto sem s velikń robotu drżal 55%; majic na paměti dřčvní robotu rememoratis tribulationibus 9ib; tu jim takû robotu ucini tantum laboris 116%, — Nevolnictví: ji mi biese milé má robota captivitas 144*; to sem s& naučila u mé robotie captivitas 144. robotovati, impf., pracovati, namahati se: poće jej (Pavla) učiti, aby svýma ru- kama robotowal o piiebytcè osobném 38%; v spravedlném učení robotugice skrzě jich (otců) příklady 41b. roční, adj., výroční: rocžní den jest kláštera anniversaria dies G XVIIIP, rod, m.: já jsem vysokého rodu 6%; dě- večka z jeho (mnichova) rodu genere 46b, Tlarion byl rodem z Tabata ortus 154^; Antonius od Ejiptu rodem biese oriundus A r8. rodié, m.: (Antonius) do kostela s ro- diczy choódies$e parentibus A 1%; po smrti obojieho rodícze parentum t. rodička, f. příbuzná: mnich naši ro- dıczku pohanél filiae 74% (odch.); (mnich) shfeśil s svń rodiczku C ad 41b. rodina, f. príbuzenstvo: z jeho (mni- chovy) rodíny parentela 46b; jiná má rodina parentes 56b; nemávé niZádné rodíny parentelitatis affinitate con- iunctae 73?. roditi, impf., ch/śći: (Antonius) to rozda chudym, ani rodí doma ostati déle neque passus est se versari 172P; nerod sé bâti noli timere 102%, neboj se. roditi, impf.: pak {ye jim (oráčkúm) tak dobič rodilo jako kde po vie zemi Ejipské tantum fructum collegerunt 27b; Pemen synuov nerodii non genuit 49^.
Strana 621
roh, m.: (mužík) mějieše na čele rohy cornibus 1499; — na rohu oltářě 30). rohaty, adj. — RoAaty: hady i rohate roz- lièné jestery cornutas 225. — Pyšný: aby (člověk) nebyl rohat v svých činích 103%. / rohożć, f.: Pavel prés puost trval jednu rohozi pleta mattam 68b. rohožka, f.: prineste mi rohozky mattulae 55%; lezech na rohozcye psiathio 122% roj, m.: jako rogowe véelni examen 35b, rok, m. — Termín: s sebú mluviti a sě vídati rok sobč biechu ustavili ter- minum 97%. — Rok: abyšta prodala to, což biešta nadčlala cčlý rok per totum annum 45%, nenavštievil s" mne tohoto cčlého roku anno 86b, když na všaký den to do roka čini 173% roli, f., role: rolif ofice rura 18%. rolicé, f., rolicka: za malt rolicy aruris 180%, roliènÿ v. rozlicny. Romulus, m., jm. os.: pána, jenž bieše první pán v Římě, tak řečeného ro- mvlus a Romulo 159%. rosa, f.: oblak pln jsa rofy rore 35%; mysl élovétie rofynv (sic), boží milostí bývá skropena rore 102P; rofu D ad t. rósti, impf: tu roftielfe bylé (terra) herbam gignit 105*; milost bozie s nim roftieffe crevit 15b; aby jich mzda pied bohem roftla 17b, našie duši rofte spasenie crescit 132%; v dobrych skutciech jeho mysl roftiefie succre- sceret 177b. rov, m.: z rowu de sepulcro 60b; pakli buoh na ny nevezří, tehdy to bude row hotovy sepulcrum 146%. rovnati sé, impf.: (Pitryon) svatém' Antoní ve váem duostojenství fye row- naffe r4b. rovnó, m. a f.: Antoni, jeste s! nezvédél rowníe tomu femenáfovi nondum per- venisti ad mensuram coriarii 79b; ani sé on (Antonius) kdy na svého rowni rozhnévá&e coaevos 173) (odch.). rovny, adj. — Rovný, podobný: (Patun- cius) j& s& bohu modliti, aby jemu ukázal, k kterému svatému rowen bude similis 11°; mnich ma rowen tomu clo- věku býti similis 97; viděli smy Daniele rowna váém ve v&&ch skutciech dobrych aequalem 126b; muZie, kteiíZ i na tomto svété rowny sá andélóm similes 621 C zo1b, — Přiměřený: na tomto světě jest rowny trh za rowne peniezé aequa- lia Sunt pro rerum commutatione com- mercia 179b, t. j. koupi$ tolik, kolik dáš peněz; nežádejte nic viece než rowne potřebice 3%, spravedlivé, slušné. — Adv. -ně: (anděl) dokoma (sic m. do- kona) rowníe dvanácty Zalm parili pronuntiatione 115b. rozbéhnüti sé, pf.: lodí, když fye na vodé rozbiehne, bóżi 82a, rozbiti, pf.: (bratr) udefi jim (soudkem) o zemi i rozbi jej fregit 73b, rozbujóti, pf., zbujnóń: aby ta mladcé nerozbugiela insolesceret 108%; aby, nerozbugiegice tiemto nynějším krá- lovstvím, lidmi sě býti nevěděli tu- mentes 205b, rozbujnéti, pf. zbujněti;: aby ti mlá- denci nerozbuynielij E ad 1082. rozéesnuti, pf.: (zvifata) rozczeffife usta, i chtiechu jej sniesti cum rictu oris 193b, otevřevše. rozdati, pf.: aby všecko sbožie chudým rozdali erogarent 135; prodav j& (knihy) i rozda to mezi chudé dedit 68*; ty muožeš své lépe rozdatí distribuere 159%; mé rúcho takto rozdaýte vesti- mentorum sit divisio D 182b, rozdávati, impf: mnobo penéz rozda- wagicz G XVIIP. rozdélenie, n.: má v sobé (chlouba) dvuoje rozdieleníe est species mali huius duplex sb, chloubu lze rozeznávati dvojí. rozdéliti, pf.: potésta sè o to kortiti, který by z ní bochník rozdíeli frangeret 150b; mmnoho rozdieli mezi chudé distribuerat 13b, hospody, vezmic úročec od starcé, inhed chudym roz- díelichu erogabant 47^; kdyż biese roz- díehi mezi chudé väecko sbozie disper- sisset 67b; rozdieleni (lidé) u ptiebytcé każdy oblast divisi 35b; oheñ uhase a rozdieli fye od ńcho flammae cesserunt 111%, oddělil se; (ďáblové) takž fye rozdielili, že každý podlé své moci nám pfékáZie 182b. rozdieleti, impf.: to (obili) pátníkóm a nedostatečným rozdielechu erogabant 34*. rozdielny, adj., rozdělený: rozlična a na mnoho částí rozdielna, jest jich (dáblů) chytrost A ad 182b; sami oblášť bydlé- chu rozdielnÿ U přiebytcě A ad 35b,
roh, m.: (mužík) mějieše na čele rohy cornibus 1499; — na rohu oltářě 30). rohaty, adj. — RoAaty: hady i rohate roz- lièné jestery cornutas 225. — Pyšný: aby (člověk) nebyl rohat v svých činích 103%. / rohożć, f.: Pavel prés puost trval jednu rohozi pleta mattam 68b. rohožka, f.: prineste mi rohozky mattulae 55%; lezech na rohozcye psiathio 122% roj, m.: jako rogowe véelni examen 35b, rok, m. — Termín: s sebú mluviti a sě vídati rok sobč biechu ustavili ter- minum 97%. — Rok: abyšta prodala to, což biešta nadčlala cčlý rok per totum annum 45%, nenavštievil s" mne tohoto cčlého roku anno 86b, když na všaký den to do roka čini 173% roli, f., role: rolif ofice rura 18%. rolicé, f., rolicka: za malt rolicy aruris 180%, roliènÿ v. rozlicny. Romulus, m., jm. os.: pána, jenž bieše první pán v Římě, tak řečeného ro- mvlus a Romulo 159%. rosa, f.: oblak pln jsa rofy rore 35%; mysl élovétie rofynv (sic), boží milostí bývá skropena rore 102P; rofu D ad t. rósti, impf: tu roftielfe bylé (terra) herbam gignit 105*; milost bozie s nim roftieffe crevit 15b; aby jich mzda pied bohem roftla 17b, našie duši rofte spasenie crescit 132%; v dobrych skutciech jeho mysl roftiefie succre- sceret 177b. rov, m.: z rowu de sepulcro 60b; pakli buoh na ny nevezří, tehdy to bude row hotovy sepulcrum 146%. rovnati sé, impf.: (Pitryon) svatém' Antoní ve váem duostojenství fye row- naffe r4b. rovnó, m. a f.: Antoni, jeste s! nezvédél rowníe tomu femenáfovi nondum per- venisti ad mensuram coriarii 79b; ani sé on (Antonius) kdy na svého rowni rozhnévá&e coaevos 173) (odch.). rovny, adj. — Rovný, podobný: (Patun- cius) j& s& bohu modliti, aby jemu ukázal, k kterému svatému rowen bude similis 11°; mnich ma rowen tomu clo- věku býti similis 97; viděli smy Daniele rowna váém ve v&&ch skutciech dobrych aequalem 126b; muZie, kteiíZ i na tomto svété rowny sá andélóm similes 621 C zo1b, — Přiměřený: na tomto světě jest rowny trh za rowne peniezé aequa- lia Sunt pro rerum commutatione com- mercia 179b, t. j. koupi$ tolik, kolik dáš peněz; nežádejte nic viece než rowne potřebice 3%, spravedlivé, slušné. — Adv. -ně: (anděl) dokoma (sic m. do- kona) rowníe dvanácty Zalm parili pronuntiatione 115b. rozbéhnüti sé, pf.: lodí, když fye na vodé rozbiehne, bóżi 82a, rozbiti, pf.: (bratr) udefi jim (soudkem) o zemi i rozbi jej fregit 73b, rozbujóti, pf., zbujnóń: aby ta mladcé nerozbugiela insolesceret 108%; aby, nerozbugiegice tiemto nynějším krá- lovstvím, lidmi sě býti nevěděli tu- mentes 205b, rozbujnéti, pf. zbujněti;: aby ti mlá- denci nerozbuynielij E ad 1082. rozéesnuti, pf.: (zvifata) rozczeffife usta, i chtiechu jej sniesti cum rictu oris 193b, otevřevše. rozdati, pf.: aby všecko sbožie chudým rozdali erogarent 135; prodav j& (knihy) i rozda to mezi chudé dedit 68*; ty muožeš své lépe rozdatí distribuere 159%; mé rúcho takto rozdaýte vesti- mentorum sit divisio D 182b, rozdávati, impf: mnobo penéz rozda- wagicz G XVIIP. rozdélenie, n.: má v sobé (chlouba) dvuoje rozdieleníe est species mali huius duplex sb, chloubu lze rozeznávati dvojí. rozdéliti, pf.: potésta sè o to kortiti, který by z ní bochník rozdíeli frangeret 150b; mmnoho rozdieli mezi chudé distribuerat 13b, hospody, vezmic úročec od starcé, inhed chudym roz- díelichu erogabant 47^; kdyż biese roz- díehi mezi chudé väecko sbozie disper- sisset 67b; rozdieleni (lidé) u ptiebytcé każdy oblast divisi 35b; oheñ uhase a rozdieli fye od ńcho flammae cesserunt 111%, oddělil se; (ďáblové) takž fye rozdielili, že každý podlé své moci nám pfékáZie 182b. rozdieleti, impf.: to (obili) pátníkóm a nedostatečným rozdielechu erogabant 34*. rozdielny, adj., rozdělený: rozlična a na mnoho částí rozdielna, jest jich (dáblů) chytrost A ad 182b; sami oblášť bydlé- chu rozdielnÿ U přiebytcě A ad 35b,
Strana 622
622 rozdraźdovati, impf.: pokora, ta sć nikdy nehněvá ani jiných k hněvu rozdrazdige irasci permittit 141b. rozdvojiti, pf.: Ze (Origenes) v&ejeden člověk jsa i mohl tak rozdwogen býti diversum ACE ad 106%, rozehnati, pf.: po véëch krajinách mnichy rozehnachu monachi sunt fugati ro6b. rozeschnüti sé, pf.: nádobie fie rozfechlo CE ad 54h. rozeslati, pf.: Serapionovi polovici da- diechu a polovici chudým rozefiachu 34%; sláhy po Ejiptu rozeflaní sú missi sunt G XIXA, rozevřieti, pf.: (čert mnichům) oči ro- zewrzieffe A ad 61b. rozeznánie, n.: nenieť snadné (sic m. nesnadné) rozeznaníe zlych duchóv S svatymi andély non est discretio 187b, rozeznani od. rozeznati, pf.: rozeznati tśch zlych du- chuov Isti donum spirituum discernen- dorum 182P; to takto muo? rozeznati i poznati 187b. rozhlásiti, pf.: (bůh) jich jmě po světu rozhlafy A ad D 183b, rozhněvánie, n.: (Jan) napřed lidem pravieše pro jich hřiechy božie roz- hniewanie 3b. rozhněvati, pf.: (zlé myšlení) bych Jezukrista rozhniewai provoca- rent ad iram 91%; abych tebe neroz- hniewal ne contribularem r33*; má du&é jest tiem truchla, że sem boha roz- hniewai exasperavi 136%. — R. sb: rozhniewawfie fye in furorem prolapsi 7%; (bratii) ani sé smütiáta ani fye rozhníewaffta nec vultum turbatum habentes s1b. rozhohotati sé, pf., vozchechtati se: (dábel) rozhohotaw [fie velmi, i poécé tázati E ad 156b. | rozhoniti, impf. rozhánéti: (andél o&té- pem) diábly rozhoníeffe repellebat 952, rozhorliti sé, pf.: oni fie hnévivé rozhor- lyly C ad 10%. rozchoditi, impf., pronikati: takć mó hnóv rozchodij rapior in passionem furoris 47%. rozchochtati sé, pf., vozchechtati se: roz- chochtaw fye velmi cachinnans ri55b, rozjednati v. vzjednati. rozjímati, impf: mnohych rozgímagy- czych s otcem jejím o ní, přijíti sú jímžto konci (= k konci) nemohli multis de- certantibus cum patre eius G XVIII? (volně a neobratně). rozjíti sě, pf.: (bratii) fye rozegdiechu každý do své pelešě discedebant 58; když fye všichni rozgidechu receden- tibus 1482. rozkázanie, n.: po rozkazaníf praeceptum 54^. rozkazati, pf.: toho poslušen býti, což- by jemu rozkazal praeciperet 38%; coz ji rozkazano bylo quod ei iussum G XXb; učinil všecko, což jemu bylo rozkazano imperata G XIX®, rozkazovati, impf.: mnoho nám svatý Appolonius rozkazowaffe praecipiebat 21b. rozkladati, impf.: rozkladagice na své mysli svatć pismo meditabantur 97%; tak rozkladagie n[a] svć mysli volvens 121%; to na svć mysli rozkladagie pertractans 173b. rozkoś, f.: at rozkoffi tělesné od tebe daleko jsń deliciis 55; aby byl odlúčen ode vśie rozkoffi tělesné delectationi- bus 594. rozkošný, adj.: s bohatcem, jenž jiedáše rozkoffne krmé epulabatur deliciose 60% do velmi rozkoffne zahrádky amoenissimos hortulos 148%; sad roz- koffny paradisus 1901*; (Hilarion) bie&e télce velmi rozkoffneho a tenkého deli- catum 154), měkkého. — Adv. -né: ti, jeáto bohaté a rozkoffníe ptébyvají sb, v rozko&i. rozkryti sě, pf., na rozličná místa se ukrýti: vsickni ten den fye rozkrychu abscondi 191b. rozléci, pf. vozléknouti: že (Antonin) vidél osidla diábelská rozleczena po véem svétu laqueos extentos 79. rozleñovati, impf., obleńovati: aby (mnisi) nerozlenfewahn v pfiebytcć počatém desidiam non debere subrepere 208b. rozlévati, impf.: (vodu) rozlewati po zemi fundere 39?. rozliciti, pf., vy/ożiti: (bratr), kteréhož koli otcě svatého slovutného zvědieše, chodieše k ňemu a chtě jemu rozliczítí declararet 64b; prosím tebe, rozlicz mi, kterakt jest nepfékázélo myślenie ex- plana 662. ro(z)liény, adj.: o rozlicznych vécech de variis 67P; rozlicznym myšlením ob-
622 rozdraźdovati, impf.: pokora, ta sć nikdy nehněvá ani jiných k hněvu rozdrazdige irasci permittit 141b. rozdvojiti, pf.: Ze (Origenes) v&ejeden člověk jsa i mohl tak rozdwogen býti diversum ACE ad 106%, rozehnati, pf.: po véëch krajinách mnichy rozehnachu monachi sunt fugati ro6b. rozeschnüti sé, pf.: nádobie fie rozfechlo CE ad 54h. rozeslati, pf.: Serapionovi polovici da- diechu a polovici chudým rozefiachu 34%; sláhy po Ejiptu rozeflaní sú missi sunt G XIXA, rozevřieti, pf.: (čert mnichům) oči ro- zewrzieffe A ad 61b. rozeznánie, n.: nenieť snadné (sic m. nesnadné) rozeznaníe zlych duchóv S svatymi andély non est discretio 187b, rozeznani od. rozeznati, pf.: rozeznati tśch zlych du- chuov Isti donum spirituum discernen- dorum 182P; to takto muo? rozeznati i poznati 187b. rozhlásiti, pf.: (bůh) jich jmě po světu rozhlafy A ad D 183b, rozhněvánie, n.: (Jan) napřed lidem pravieše pro jich hřiechy božie roz- hniewanie 3b. rozhněvati, pf.: (zlé myšlení) bych Jezukrista rozhniewai provoca- rent ad iram 91%; abych tebe neroz- hniewal ne contribularem r33*; má du&é jest tiem truchla, że sem boha roz- hniewai exasperavi 136%. — R. sb: rozhniewawfie fye in furorem prolapsi 7%; (bratii) ani sé smütiáta ani fye rozhníewaffta nec vultum turbatum habentes s1b. rozhohotati sé, pf., vozchechtati se: (dábel) rozhohotaw [fie velmi, i poécé tázati E ad 156b. | rozhoniti, impf. rozhánéti: (andél o&té- pem) diábly rozhoníeffe repellebat 952, rozhorliti sé, pf.: oni fie hnévivé rozhor- lyly C ad 10%. rozchoditi, impf., pronikati: takć mó hnóv rozchodij rapior in passionem furoris 47%. rozchochtati sé, pf., vozchechtati se: roz- chochtaw fye velmi cachinnans ri55b, rozjednati v. vzjednati. rozjímati, impf: mnohych rozgímagy- czych s otcem jejím o ní, přijíti sú jímžto konci (= k konci) nemohli multis de- certantibus cum patre eius G XVIII? (volně a neobratně). rozjíti sě, pf.: (bratii) fye rozegdiechu každý do své pelešě discedebant 58; když fye všichni rozgidechu receden- tibus 1482. rozkázanie, n.: po rozkazaníf praeceptum 54^. rozkazati, pf.: toho poslušen býti, což- by jemu rozkazal praeciperet 38%; coz ji rozkazano bylo quod ei iussum G XXb; učinil všecko, což jemu bylo rozkazano imperata G XIX®, rozkazovati, impf.: mnoho nám svatý Appolonius rozkazowaffe praecipiebat 21b. rozkladati, impf.: rozkladagice na své mysli svatć pismo meditabantur 97%; tak rozkladagie n[a] svć mysli volvens 121%; to na svć mysli rozkladagie pertractans 173b. rozkoś, f.: at rozkoffi tělesné od tebe daleko jsń deliciis 55; aby byl odlúčen ode vśie rozkoffi tělesné delectationi- bus 594. rozkošný, adj.: s bohatcem, jenž jiedáše rozkoffne krmé epulabatur deliciose 60% do velmi rozkoffne zahrádky amoenissimos hortulos 148%; sad roz- koffny paradisus 1901*; (Hilarion) bie&e télce velmi rozkoffneho a tenkého deli- catum 154), měkkého. — Adv. -né: ti, jeáto bohaté a rozkoffníe ptébyvají sb, v rozko&i. rozkryti sě, pf., na rozličná místa se ukrýti: vsickni ten den fye rozkrychu abscondi 191b. rozléci, pf. vozléknouti: že (Antonin) vidél osidla diábelská rozleczena po véem svétu laqueos extentos 79. rozleñovati, impf., obleńovati: aby (mnisi) nerozlenfewahn v pfiebytcć počatém desidiam non debere subrepere 208b. rozlévati, impf.: (vodu) rozlewati po zemi fundere 39?. rozliciti, pf., vy/ożiti: (bratr), kteréhož koli otcě svatého slovutného zvědieše, chodieše k ňemu a chtě jemu rozliczítí declararet 64b; prosím tebe, rozlicz mi, kterakt jest nepfékázélo myślenie ex- plana 662. ro(z)liény, adj.: o rozlicznych vécech de variis 67P; rozlicznym myšlením ob-
Strana 623
klíčen jsa diversis 75%; s rolycznym pokrmem A ad 20%; myšlenie o roz- lıcznem žádaní perversas cogitationes 58b (odch.). — Adv. -ně: když roz- licznie jeho tázachom cum de diversis quaestionibus 127°, rozmanit&; mütiv s& rozlıcznie vario mentis aestu 152%. rozlomiti, pf.: jakZt mi jest nošeno roziomeneho puol bochnika dimidii panis fragmentum 150. rozlúčiti, pf.: přiebytka jich nemožieše nižádný rozluczítí inseparabiles ma- nent 35b; inhed jé rozjuczichu ruozno separati sunt 117b; nizádnyt mne ne- rozluczíí s milosrdím Jezukristovym nullus separabit 176%, od milosrdenství. — R. sé: s tiemto, jenżto jest se mni, nemohu fye rozluczítí dividi 93?. rozlüééti sé, impf., rozlucovati se: priezen a pokoj mezi sebú plodte a ruozno fye nerozluczíegte nolite ab invicem se- parari 22%. rozl’ûtiti sé, pf.: zlym úmyslem rozlitiw fye truculentior redditur 35%. rozmétovati, impf., přemítati: takové věci rozmíetuge secum volvens A ib rozmlüvanie, n., vozmluva: mieti roz- mluwanie s jedniem bratrem collo- quiem G XIX9. rozmoknüti, pf., vozmočilí se: maso roz- mocze madefactae 145). rozmysi, m.: někteří to činie bez roz- myfla non habuerunt discretionem 134%; avšakž sě jest to stalo bez roz- myfla non secundum scientiam D iii. rozmysliti sé, pf.: jiz sem fye rozmyfhi iam recogitavi 55%, roznécovánie, n.: žeť jest vyřězáno z tvé- ho těla vée tvé rozniecowanie incentiva carnis tuae 127b. roznécovati, impf: neb jé v dobrych skutciech rozníecowaffe inflammabat 37%; myšlenie jej (bratra) již rozníe- cowaffe urgebant 83%. roznésti, pf.: (sukoviéko a trnice) jesto vietr i sěm i tam roznefl disperserat 116), — R. së = vozhlásiti se: ten div veliky roznefe fye v Salai percrebuerat 168%, rozniecenie, n.: diábelskym rozníece- ním instigante diabolo 46b. roznietiti, pf.: rozniecen ohńem božie milosti accénsus 59%; budeme-li bystři v božie chvále a budúcie odplaty žádost 623 nés roznietif succenserit 190%. — R. sé: roznietiw fye žádostí incensus 154%. rózno, adv., na vůzných místech, na vůzná místa: že smy na těch ejipských pustech rvozno pigbyvajic jé vidéli sparsim 40%; rozlûciti rvozno separare ab invicem 48%, jednoho od druhého (ruozno je pleonasmus); kdyż rvozno jdiechu discederent 89^; tajnic, v nichž- to po pá$ti na rvozno pliébyváchu 36%, na r. místech. rozoky, adj., Sihavy: oci téj (t. j. divky, C tě, E jí) biešta (E byly) rozoczey (CE rozocie) oculos perversos ACE ad 196%. rozom- v. /0Zum-. rozpač, {., rvozpakovdni, váháni, pochyb- nost: (stařec) jé sě jeho (bratra) učiti, aby trpěl bez rozpaczí indefesse 44% (odch.); jehožto přikázanie svatý Jan by poslušen beze všie rozpaczı sine ulla impossibilitatis consideratione 117°; bez rozpaczi sě střězte kacieřského bludu D 182b. vozpátiti sé, pf., odradii se, zv klali se: aby fye nerozpaczil pro mnozstvie lida ne molestia multitudinis fugeretur 39* (volné); on fye tá hrozü nic neroz- paczi nihil permoveri coepit 111% rozpaéné, adv., odradivé: opat jemu poté rozpacznie mluviti coepit ei multa proponere iii?, tak aby ho zviklal v předsevzetí. rozpakovati sě, impf.: nežásaj sě, synku, ani fye rozpakug neque resolvaris 44*. rozpalovati, impf: myslenie jej (mlá- dence) rozpalowaife C ad 41". rozparovati, impf.: rûcho séité rozparo- wati E ad 30°. rozpieti, pi, vozepnouti: (éerti) rozprelij toho člověka mezi sebú E ad 7%; roz- piechu A ad t. rozplétati, impf.: spletené košíky roz- pletati resolvere 39%; Pavel prés puost trval... jednu rohoži pleta a rozpleta (sic m. rozplétajé) retexabat 68b. rozpletovati, impf, rozplétati: (mnich) trval... jednu rohożi pleta a rozple- tuge ACE ad 68b. rozploditi, pf.: k tomu mó jest piipra- vila, abych rozpiodil na púšti to ovoce, viera těch sedlákuov plantare 30b, — R. sě: po nevelikém času rozplod: fye (sestra) v svatém úmysle multiplica-
klíčen jsa diversis 75%; s rolycznym pokrmem A ad 20%; myšlenie o roz- lıcznem žádaní perversas cogitationes 58b (odch.). — Adv. -ně: když roz- licznie jeho tázachom cum de diversis quaestionibus 127°, rozmanit&; mütiv s& rozlıcznie vario mentis aestu 152%. rozlomiti, pf.: jakZt mi jest nošeno roziomeneho puol bochnika dimidii panis fragmentum 150. rozlúčiti, pf.: přiebytka jich nemožieše nižádný rozluczítí inseparabiles ma- nent 35b; inhed jé rozjuczichu ruozno separati sunt 117b; nizádnyt mne ne- rozluczíí s milosrdím Jezukristovym nullus separabit 176%, od milosrdenství. — R. sé: s tiemto, jenżto jest se mni, nemohu fye rozluczítí dividi 93?. rozlüééti sé, impf., rozlucovati se: priezen a pokoj mezi sebú plodte a ruozno fye nerozluczíegte nolite ab invicem se- parari 22%. rozl’ûtiti sé, pf.: zlym úmyslem rozlitiw fye truculentior redditur 35%. rozmétovati, impf., přemítati: takové věci rozmíetuge secum volvens A ib rozmlüvanie, n., vozmluva: mieti roz- mluwanie s jedniem bratrem collo- quiem G XIX9. rozmoknüti, pf., vozmočilí se: maso roz- mocze madefactae 145). rozmysi, m.: někteří to činie bez roz- myfla non habuerunt discretionem 134%; avšakž sě jest to stalo bez roz- myfla non secundum scientiam D iii. rozmysliti sé, pf.: jiz sem fye rozmyfhi iam recogitavi 55%, roznécovánie, n.: žeť jest vyřězáno z tvé- ho těla vée tvé rozniecowanie incentiva carnis tuae 127b. roznécovati, impf: neb jé v dobrych skutciech rozníecowaffe inflammabat 37%; myšlenie jej (bratra) již rozníe- cowaffe urgebant 83%. roznésti, pf.: (sukoviéko a trnice) jesto vietr i sěm i tam roznefl disperserat 116), — R. së = vozhlásiti se: ten div veliky roznefe fye v Salai percrebuerat 168%, rozniecenie, n.: diábelskym rozníece- ním instigante diabolo 46b. roznietiti, pf.: rozniecen ohńem božie milosti accénsus 59%; budeme-li bystři v božie chvále a budúcie odplaty žádost 623 nés roznietif succenserit 190%. — R. sé: roznietiw fye žádostí incensus 154%. rózno, adv., na vůzných místech, na vůzná místa: že smy na těch ejipských pustech rvozno pigbyvajic jé vidéli sparsim 40%; rozlûciti rvozno separare ab invicem 48%, jednoho od druhého (ruozno je pleonasmus); kdyż rvozno jdiechu discederent 89^; tajnic, v nichž- to po pá$ti na rvozno pliébyváchu 36%, na r. místech. rozoky, adj., Sihavy: oci téj (t. j. divky, C tě, E jí) biešta (E byly) rozoczey (CE rozocie) oculos perversos ACE ad 196%. rozom- v. /0Zum-. rozpač, {., rvozpakovdni, váháni, pochyb- nost: (stařec) jé sě jeho (bratra) učiti, aby trpěl bez rozpaczí indefesse 44% (odch.); jehožto přikázanie svatý Jan by poslušen beze všie rozpaczı sine ulla impossibilitatis consideratione 117°; bez rozpaczi sě střězte kacieřského bludu D 182b. vozpátiti sé, pf., odradii se, zv klali se: aby fye nerozpaczil pro mnozstvie lida ne molestia multitudinis fugeretur 39* (volné); on fye tá hrozü nic neroz- paczi nihil permoveri coepit 111% rozpaéné, adv., odradivé: opat jemu poté rozpacznie mluviti coepit ei multa proponere iii?, tak aby ho zviklal v předsevzetí. rozpakovati sě, impf.: nežásaj sě, synku, ani fye rozpakug neque resolvaris 44*. rozpalovati, impf: myslenie jej (mlá- dence) rozpalowaife C ad 41". rozparovati, impf.: rûcho séité rozparo- wati E ad 30°. rozpieti, pi, vozepnouti: (éerti) rozprelij toho člověka mezi sebú E ad 7%; roz- piechu A ad t. rozplétati, impf.: spletené košíky roz- pletati resolvere 39%; Pavel prés puost trval... jednu rohoži pleta a rozpleta (sic m. rozplétajé) retexabat 68b. rozpletovati, impf, rozplétati: (mnich) trval... jednu rohożi pleta a rozple- tuge ACE ad 68b. rozploditi, pf.: k tomu mó jest piipra- vila, abych rozpiodil na púšti to ovoce, viera těch sedlákuov plantare 30b, — R. sě: po nevelikém času rozplod: fye (sestra) v svatém úmysle multiplica-
Strana 624
624 batur in sancto proposito 57b; zlých Ginuov vypuzenim dobří skutci fye rozplodie succrescunt 1212, rozplozovati sé, impf.: my (kfestané) na vsak den fye rozpiozugem po všem světu propagamur 204%. rozplüti sé, pf, rozplynouti se: pred starcem stane skála tvrdá, a s druhé strany měkká [bude], afte (sic m. až s6) rozpiow (sic m. rozpiowe) molliter fluxerint 168%; vosk (E osk) od ohně fie rozplowe ACE ad 762, rozplynüti sé, pf.: od horkosti ohné vosk fye rozplyne solvitur 133b. rozpomanüti sé, pf. rozpomanvw fye, i pfijide sám k sobě 28%; kdyZ fye roz- pomanv ad se reversus fuisset 735; rozpomíen fye na prvń proradu, odkad jest priśla reminiscere 70%; rozpomenul fie na svá dceru recordaretur C 2072. rozpominati, impf., pi/iupominati si: pismo svaté pamétlivé près cëlà noc na svém srdci rozpominagic memoriter reco- lentes 21b, — R. sé: rozpomínagíce fye, co sč naučili z svatého písma medi- tantes 585; rozpomínage fye na mnohé mnichové pfiebytky recordari 145%. rozpôsobiti, pf., yozhdzeti: rozpofobichu ony tam, ony sém in diversa loca distrahimur 143b. rozprasiti, pf.: povstań, boże, a rozprafs své nepiátely dissipentur inimici 178b; (nepřátelé) inhed fie rozpraffechu fuga- bantur A ad 189%. rozprávěnie, n.: všemu ščedí užitečné rozprawienie ex historia exemplum 1%. rozprávéti, impf, vyklddati, vypráviti: (Mojžíš) počě jemu rozprawieti násilné přčkážčnie retulit 44b; (bratr) poóé rozprawietí tém, ješto tu stáchu refe- rebat gob. rozpraviti, pf., vyloZiti: (pop) rozprawi jima všecko, což diábli mezi sebú mlu- viechu retulit 48%; tu příkodu roz- prawiffta jemu patefecerunt 129%, rozprchnüti sé, pf.: at by fye rozprchlí diábli dispergantur 61b. rozprodati, pf.: nemajś, kto by mu to rozprodai distraheret 123%; to vše roz- proda vendidit 172b, rozprostiieti, pf.: (nemocný) rukama nevládl ani šíje rozprofftrzieti możieże reflectere A ad 158% (odch.). — R. sé: rozproftrziew fye v božie chvále eflusus in laudationem 152%, rozptyleti, impf., myhati: kto muoj statek rozptylel sparsit G XIXa, . rozpustiti, pf.: (pástennfk) ty padüchy rozpufti prosty 70%, rozraziti, pf.: rozrazyl si, okovy mé dirupisti ro1b, roziézati, pf.: (andél) rozrzezal dieté a krev sebral secavit C 139%. Ë- rozrydati sé, pf., rozlitità se: oni fye nâ- silně velmi rozrydali furore conten- tionis incensi 192, rozsédly, adj.: v jedné skále rozfyedie interiectu montis 105b, rozsiesti sé, pf., rozpuknouti se: (jestër) na dvé {ye rozfyede disruptus 23b; rozfyede {ye země dirupta est terra 138b. rozstüpati sé, impft., rozstupovati se: stény fie rozftupachu A ad r76b. rozstüpiti sé, pf.: stény fye rozftupichu parietibus patefactis 176b. rozsychati sé, pf., rozeschnouti se: sudi i nádobie fye rozfychalo i rozválelo confracta sunt et exterminata 54. rozšířiti sě, pf.: již ye (vira) roztfirzila po všem svétu 204b; kiésténé fye opět rozffirzie propagabitur 266b. rozśivati, impf., pórati: rücko s&ité roz- ffijwati dissuere 30%. roztähnüti, pf.: roztahffe jeho (vel- blouda) provazy, s velikÿm křikem ptivedechu distentum 161%, roztisknuti, pf., rozmdcknouti: bojiece sg, by jeho (Orion Hilariona) neroztifki ne membra collideret r58b. rozilaciti, pf., vozšlapati: boží oltář ob- stûpen množstvím mezkuov, a ten oltář nohami roztlaczichu calcium icti- bus dissipabant 2062. roztoéovati, impf, roztdéeti, rozplétati: rücho &Bité rozftoczowati D ad 39% (B rozšívati; před tím se mluví o roz- plétání upletených košíků). roztrhati, pf.: (lidé) svátost boží roz- trhagif diripient 206%; kterÿ vlk mû ovéi&kuroztrhal? dissipavit C 204*;sbo- Zie roztrhaw opibus dissipatis 1855, roz- metav. roztrhniti, pf.: uziéchom, ano jej lvicé roztrhffi, i vleče 146%; dědictvie zemské pro buoh roztrhneff distrahitur 101b, rozházíš. hospodine,
624 batur in sancto proposito 57b; zlých Ginuov vypuzenim dobří skutci fye rozplodie succrescunt 1212, rozplozovati sé, impf.: my (kfestané) na vsak den fye rozpiozugem po všem světu propagamur 204%. rozplüti sé, pf, rozplynouti se: pred starcem stane skála tvrdá, a s druhé strany měkká [bude], afte (sic m. až s6) rozpiow (sic m. rozpiowe) molliter fluxerint 168%; vosk (E osk) od ohně fie rozplowe ACE ad 762, rozplynüti sé, pf.: od horkosti ohné vosk fye rozplyne solvitur 133b. rozpomanüti sé, pf. rozpomanvw fye, i pfijide sám k sobě 28%; kdyZ fye roz- pomanv ad se reversus fuisset 735; rozpomíen fye na prvń proradu, odkad jest priśla reminiscere 70%; rozpomenul fie na svá dceru recordaretur C 2072. rozpominati, impf., pi/iupominati si: pismo svaté pamétlivé près cëlà noc na svém srdci rozpominagic memoriter reco- lentes 21b, — R. sé: rozpomínagíce fye, co sč naučili z svatého písma medi- tantes 585; rozpomínage fye na mnohé mnichové pfiebytky recordari 145%. rozpôsobiti, pf., yozhdzeti: rozpofobichu ony tam, ony sém in diversa loca distrahimur 143b. rozprasiti, pf.: povstań, boże, a rozprafs své nepiátely dissipentur inimici 178b; (nepřátelé) inhed fie rozpraffechu fuga- bantur A ad 189%. rozprávěnie, n.: všemu ščedí užitečné rozprawienie ex historia exemplum 1%. rozprávéti, impf, vyklddati, vypráviti: (Mojžíš) počě jemu rozprawieti násilné přčkážčnie retulit 44b; (bratr) poóé rozprawietí tém, ješto tu stáchu refe- rebat gob. rozpraviti, pf., vyloZiti: (pop) rozprawi jima všecko, což diábli mezi sebú mlu- viechu retulit 48%; tu příkodu roz- prawiffta jemu patefecerunt 129%, rozprchnüti sé, pf.: at by fye rozprchlí diábli dispergantur 61b. rozprodati, pf.: nemajś, kto by mu to rozprodai distraheret 123%; to vše roz- proda vendidit 172b, rozprostiieti, pf.: (nemocný) rukama nevládl ani šíje rozprofftrzieti możieże reflectere A ad 158% (odch.). — R. sé: rozproftrziew fye v božie chvále eflusus in laudationem 152%, rozptyleti, impf., myhati: kto muoj statek rozptylel sparsit G XIXa, . rozpustiti, pf.: (pástennfk) ty padüchy rozpufti prosty 70%, rozraziti, pf.: rozrazyl si, okovy mé dirupisti ro1b, roziézati, pf.: (andél) rozrzezal dieté a krev sebral secavit C 139%. Ë- rozrydati sé, pf., rozlitità se: oni fye nâ- silně velmi rozrydali furore conten- tionis incensi 192, rozsédly, adj.: v jedné skále rozfyedie interiectu montis 105b, rozsiesti sé, pf., rozpuknouti se: (jestër) na dvé {ye rozfyede disruptus 23b; rozfyede {ye země dirupta est terra 138b. rozstüpati sé, impft., rozstupovati se: stény fie rozftupachu A ad r76b. rozstüpiti sé, pf.: stény fye rozftupichu parietibus patefactis 176b. rozsychati sé, pf., rozeschnouti se: sudi i nádobie fye rozfychalo i rozválelo confracta sunt et exterminata 54. rozšířiti sě, pf.: již ye (vira) roztfirzila po všem svétu 204b; kiésténé fye opět rozffirzie propagabitur 266b. rozśivati, impf., pórati: rücko s&ité roz- ffijwati dissuere 30%. roztähnüti, pf.: roztahffe jeho (vel- blouda) provazy, s velikÿm křikem ptivedechu distentum 161%, roztisknuti, pf., rozmdcknouti: bojiece sg, by jeho (Orion Hilariona) neroztifki ne membra collideret r58b. rozilaciti, pf., vozšlapati: boží oltář ob- stûpen množstvím mezkuov, a ten oltář nohami roztlaczichu calcium icti- bus dissipabant 2062. roztoéovati, impf, roztdéeti, rozplétati: rücho &Bité rozftoczowati D ad 39% (B rozšívati; před tím se mluví o roz- plétání upletených košíků). roztrhati, pf.: (lidé) svátost boží roz- trhagif diripient 206%; kterÿ vlk mû ovéi&kuroztrhal? dissipavit C 204*;sbo- Zie roztrhaw opibus dissipatis 1855, roz- metav. roztrhniti, pf.: uziéchom, ano jej lvicé roztrhffi, i vleče 146%; dědictvie zemské pro buoh roztrhneff distrahitur 101b, rozházíš. hospodine,
Strana 625
TOztrüsiti, pf.: uziév mnoLo rozličného ovocé leZiece roztruffeno sparsa 28b, .Yozum, rozom, m.: neb sé biese na svém rozomy Skodné zménil sensus 7b; k svrchovanému rozumu sg pochyliti ad perfectiorem intelligentiam 11%; by byli usilovali v uopatrném rozomu rationem discretionis 1255; tupi smys- lové k uostrým rozomom duchovním přichodie 101; (padouši) vystúpichu z rozoma C ad 23%, zarazili se; — aZ jemu kospodin i zěčvi té pohádky smysl a rozvm solutionem 122%, význam. 'rozumóti, rozométi, impf.: již to znaji, že tomu správně rozomíefs duchovnie- mu sváru intelligis 44%; nerozomiegi, co čtu non intelligo 60b; to myslte a tomu rozumieyte sapite D 182b, 'rezumny, rozomny, adj.: dusi rozomnu, samiem bohem stvofenń 202%, — Adv. -ně: (hospodine,) ty s vše stvořil rozomníe in sapientia 89b. rozváleti, pf.: všichni sudi i nádobie fye rozsychalo i rozwalelo confracta et exterminata 54b. rozvázati, pf.: náhle rozwíezie ji (lici), pustiZ ji, at béZí na své miesto solve 54^. rozviniti, pf.: rozwinvw plášť resoluto pallio 108?. rozvlaZovati, impf. zavlaZovati: (voda) všicku vlast ejipskû rozwlazowafie universas rigabat Aegypti regiones 18%, tozvodñenie, n.: Nila potoka rozwod- nieme abundantiam aquarum 3P. rozvodniti sé, pf.: (potok) fye bie$e roz- wodnil inundatum 197%; fóky rozwod- Nene 22, rozzéei sé, pf., roznititi se: mnicha, jenz fie roZehl boZie milostí C zd 41. rozzehati, impf, roznécovati: (dábel) pocé tomu mládenci na mysl vznositi a rozzehatí [jeho] v tělesné žádosti incendia suggerebat 1552, rozžčleti sě, rozééliti sè, pf.: rozzieliw (sic m. r. sé) na svém srdci com- punctus corde D rogb; rozzieliw fye témi slovy prorokovymi compunctus 89%; rozzielew fie A ad t. roidice, n., prouti: ten (kostel) bieše . zapleten rozzdyczem C ad rosb, roźdićko, n., proufi: (kostel) bieśe spleten rozdiczkem nevelikÿm virgultis 105), Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 8. 625 róžě, f.: rvozie z trnu vzkvetla rosa 154%. rtut, m.: librá rtutu shromazdí sto liber zlata 180%. rûée, adv., rychle: (obluda) pféd svatń modlitbû rucze zhyne continuo o?; abysta (mniši). rucze nabrala vody lahvici festinato 1965; — jakZ sé rucże (raněný) k tobě uteče, inhed ... 103%, jakmile. | ruéést, £, rychlosí: pro velikń ruczieft velocitatem 146b; kak to divná ruczeft velocitas 1695; — na ruczieft ten jeśter pfijide praesto 29%, honem; ta čaro- déjníky inhed na ruczeft jidešta k sva- tému Antoni confectim 128); Antoni zavola dvń mnichń na ruczieft cele- riter 196b. radi, adj., rychlý: ruczim během rapidis- simo cursu 8; ano by to také i lidé mohli prorokovati, kdyby byli tak ruczíj si illis celeritatis esset tanta na- tura 186b. ruéiti sé, pf, zaručit; se: když poččch prositi toho, jenž mi posluhováše, ten fye mne ruczí interposita me sua fide suscepit 74%, za mne se zaručil. ruhati s6, impf.: że Jye synu božiemu ruhal nečistým pomyślenim blasphe- masse 123), rúcho, n.: nižádný z nich nemějieše rucha poškvrňeného indumentis 17b; (Arsenius) v drahém ruffie chodil vesti- mentis 50b, rucho mniské vestem G XVIII. ruka, f.: tehdy jej ujev za pravú ruku, i poče ho celovati manu 4%; pokrmu sobě po svń ruku dobyvajé labore manuum 6*; (dábel) mi inbed mezi rukama zhynu inter medias manus 189%; tehdy sé nahodi veliká jeskyné s pravé rvky ad dexteram 145b, strany. růšee, n., voucho: (bratr) zataji své rvtfce vestimenta 33*; ruffcet má velmi staré na sobé vestimentis 77%. vüSicé, f., rouska: s hlavy svrhsi rufficy amictu 160%, rusiti, impf.: puost kto ruffy C ad 22%. — R. sě: že fie ruflichu časové k pluní labebantur C ad r71b; ruffyli E ad t., uplývali, byli málem uplynulí. řvánie, n: lvové rzwaníe rugitus r55*. rvati s6, impf.: (dívka) počě fye rwati rotare crimen 160% (odch.). 40
TOztrüsiti, pf.: uziév mnoLo rozličného ovocé leZiece roztruffeno sparsa 28b, .Yozum, rozom, m.: neb sé biese na svém rozomy Skodné zménil sensus 7b; k svrchovanému rozumu sg pochyliti ad perfectiorem intelligentiam 11%; by byli usilovali v uopatrném rozomu rationem discretionis 1255; tupi smys- lové k uostrým rozomom duchovním přichodie 101; (padouši) vystúpichu z rozoma C ad 23%, zarazili se; — aZ jemu kospodin i zěčvi té pohádky smysl a rozvm solutionem 122%, význam. 'rozumóti, rozométi, impf.: již to znaji, že tomu správně rozomíefs duchovnie- mu sváru intelligis 44%; nerozomiegi, co čtu non intelligo 60b; to myslte a tomu rozumieyte sapite D 182b, 'rezumny, rozomny, adj.: dusi rozomnu, samiem bohem stvofenń 202%, — Adv. -ně: (hospodine,) ty s vše stvořil rozomníe in sapientia 89b. rozváleti, pf.: všichni sudi i nádobie fye rozsychalo i rozwalelo confracta et exterminata 54b. rozvázati, pf.: náhle rozwíezie ji (lici), pustiZ ji, at béZí na své miesto solve 54^. rozviniti, pf.: rozwinvw plášť resoluto pallio 108?. rozvlaZovati, impf. zavlaZovati: (voda) všicku vlast ejipskû rozwlazowafie universas rigabat Aegypti regiones 18%, tozvodñenie, n.: Nila potoka rozwod- nieme abundantiam aquarum 3P. rozvodniti sé, pf.: (potok) fye bie$e roz- wodnil inundatum 197%; fóky rozwod- Nene 22, rozzéei sé, pf., roznititi se: mnicha, jenz fie roZehl boZie milostí C zd 41. rozzehati, impf, roznécovati: (dábel) pocé tomu mládenci na mysl vznositi a rozzehatí [jeho] v tělesné žádosti incendia suggerebat 1552, rozžčleti sě, rozééliti sè, pf.: rozzieliw (sic m. r. sé) na svém srdci com- punctus corde D rogb; rozzieliw fye témi slovy prorokovymi compunctus 89%; rozzielew fie A ad t. roidice, n., prouti: ten (kostel) bieše . zapleten rozzdyczem C ad rosb, roźdićko, n., proufi: (kostel) bieśe spleten rozdiczkem nevelikÿm virgultis 105), Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 8. 625 róžě, f.: rvozie z trnu vzkvetla rosa 154%. rtut, m.: librá rtutu shromazdí sto liber zlata 180%. rûée, adv., rychle: (obluda) pféd svatń modlitbû rucze zhyne continuo o?; abysta (mniši). rucze nabrala vody lahvici festinato 1965; — jakZ sé rucże (raněný) k tobě uteče, inhed ... 103%, jakmile. | ruéést, £, rychlosí: pro velikń ruczieft velocitatem 146b; kak to divná ruczeft velocitas 1695; — na ruczieft ten jeśter pfijide praesto 29%, honem; ta čaro- déjníky inhed na ruczeft jidešta k sva- tému Antoni confectim 128); Antoni zavola dvń mnichń na ruczieft cele- riter 196b. radi, adj., rychlý: ruczim během rapidis- simo cursu 8; ano by to také i lidé mohli prorokovati, kdyby byli tak ruczíj si illis celeritatis esset tanta na- tura 186b. ruéiti sé, pf, zaručit; se: když poččch prositi toho, jenž mi posluhováše, ten fye mne ruczí interposita me sua fide suscepit 74%, za mne se zaručil. ruhati s6, impf.: że Jye synu božiemu ruhal nečistým pomyślenim blasphe- masse 123), rúcho, n.: nižádný z nich nemějieše rucha poškvrňeného indumentis 17b; (Arsenius) v drahém ruffie chodil vesti- mentis 50b, rucho mniské vestem G XVIII. ruka, f.: tehdy jej ujev za pravú ruku, i poče ho celovati manu 4%; pokrmu sobě po svń ruku dobyvajé labore manuum 6*; (dábel) mi inbed mezi rukama zhynu inter medias manus 189%; tehdy sé nahodi veliká jeskyné s pravé rvky ad dexteram 145b, strany. růšee, n., voucho: (bratr) zataji své rvtfce vestimenta 33*; ruffcet má velmi staré na sobé vestimentis 77%. vüSicé, f., rouska: s hlavy svrhsi rufficy amictu 160%, rusiti, impf.: puost kto ruffy C ad 22%. — R. sě: že fie ruflichu časové k pluní labebantur C ad r71b; ruffyli E ad t., uplývali, byli málem uplynulí. řvánie, n: lvové rzwaníe rugitus r55*. rvati s6, impf.: (dívka) počě fye rwati rotare crimen 160% (odch.). 40
Strana 626
626 řváti, impf.: velikými hlasy rzwatí ru- gientes I 52%; (volové) rzewuc viece než kdy jindy mugientes 163%. ryba, f.: ryba bez vody na suść umře piscis C 80b. rybníček, m.: (Antonius) tento jest ryb- nícek vydělal piscinam 164. rydánie, n., hněv: drzéti na sobé rydanie in commotione passionis 42^. rydati sé, impf., sápati se: sami fye na sé rydagice defurentes 189b. rychlost, £.: s takú rychloftíf velocitate 151b. rychlý, adj.: rychly k dielu božiemu alacer 45%: budemy-li rychlíj v bo- žie chvále alacres 190%. — Adv. -e: bčže rychle do té ulice cum omni pro- peratione 115; Appolonius rychle a snazné jé sé hospodina prositi cum omni alacritate 20*. rychtář, m.: dáni sá padás k rychta- rzowi iudici 70%. ryten (?), m., rytina: (zbořie sě) ejipščí rzitnowe manufacta 15P; rytnowe C ad t. ryti, impf: an (mnich) rygie zahradu ACE ad 131%; (jinoch) pod prahem pohraba ryta slova verborum figuras sculptas 160%. rytieř, m.: starosta, jenž bieše nad Ry- tierze ustaveny militum 3*; proti bo- Ziemu rytierzí militem 129*; duo- stojnym a slavným božím Rytıerzö milites D 111%. rytieísky, adj: w rytyerzfke postavy militum 183%; opustivše veliké sbožie a rytierziky stav altiori gradu militiae 2082, “ni s. odd rytiei'stvie, n.: obrat sé k stavu duchov- niemu a v andélské rytierzftwie ange- licamque militiam 24%. rytierstvo, n., ryiź/stoś: 6 komotitko pus- tennidi, ty jsi stav rytierzitwa svatého sacrae militiae 102*; rytierzftwo neuZi- tečné i daremné opustiv militiam 112b, rytina, f.: němé rýtiny za bohy máte C ad 28%; rytnie (sic) A, rytie E (sic), rvcnie (sic) D ad t.; zbotie sé rytyny, toti& modly manufacta A ad 15P. rzavy, adj., vzí pošlý: ze rzaweho osénie 170b. vzé, f., vez: železo v uoheň vložené rez doluov spudí aeruginem 86%; rez s ja- zyka setřieti rubiginem 142%. s’ ze si, enkl. Viz pri příslušných zájme- nech a zájm. adverbiich. $, praep. — S akk.: hádáchu, Ze (vína) bude jako jindy fe fto lahvic centum lagenis aestimata fuisset vinea 162b, na sto; bieie té césty f den chodby 196b; (stařec) načesav jabléček s hrlt e. C ad 109%, co se vejde do hrsti. — S gen.: píijide s pufftie de eremo 25%; f modliteb jide (pûstennik) k svému stolci 8%, od modliteb, na nichž trval; aby jim měl co dáti pojiesti f tiezke cyefty ut post asperum iter 193%, s těžké cesty přicházejícím, po t. cestě; f weczera až do světa a vespertinis horis 123,od večera ;proč s' fprwa zde nebyl? a principio 177%; £ prwv mně, by byl žív primum 151). — S instr.: abychově fe pannamí šlechetnými přčbývale 7 3b; (püstennik) poj& toho chleba ne f tuz chutíj jako dřieve 8%; (pástennik) pocé sobé chleba f vfylím a f potem dobÿvati in labore et sudore 9%. — Předl. opako- vána: vyjide sestra I ginv f gednv fluhu boZi cum famula 57*; f feftru f velmi malu cum sorore 172?. Sabas, m., jm. os.: (mnich) jemuž Sabas dějí Sabas 162. Sabinianus, m., jm. os.: jemu (vévodovi) diechu Sybinyanvs (sic) Sabinianus r46b; Sabynyanus ACE ad t. sabinsky, adj.: poprávci fabínfkeho Sa- binorum 159%. sad, m.: fad rozkošný paradisus 191%. saditi, impf., sdzeti: neviem, fadie-h je (ovoce), cili sé samo od sebe plodí 108b; chtiede zelé fadíti 119%. sádlo, n.: upatíi člověka s koňským fadiem 149% (ch. m. zadkem, ale nic- méně doklad slova). Safira, f., jm. os.: o ženě, jiezto diechu Saffíra Saphirae 154. sala, m., trabant: proto byli by nám nepostúpili falacy, točíš didbllovli, is svým (sic m. s ním) samiem satellites impii cum principe suo diabolo 185%. - Salai v. Salone. Salamina, f., jm. mistni: w falemij (sic) Salaminae 153b, z Salamie (sic) ACE ad t.; z toho města z falanyma (sic) Salamina 169%; z Salamyna AE ad t.; Salanina (sic) C ad t. V. také Salone. sálanie, n., plápolání, touha: plakati falaníc daremného a nejistého Izidis,
626 řváti, impf.: velikými hlasy rzwatí ru- gientes I 52%; (volové) rzewuc viece než kdy jindy mugientes 163%. ryba, f.: ryba bez vody na suść umře piscis C 80b. rybníček, m.: (Antonius) tento jest ryb- nícek vydělal piscinam 164. rydánie, n., hněv: drzéti na sobé rydanie in commotione passionis 42^. rydati sé, impf., sápati se: sami fye na sé rydagice defurentes 189b. rychlost, £.: s takú rychloftíf velocitate 151b. rychlý, adj.: rychly k dielu božiemu alacer 45%: budemy-li rychlíj v bo- žie chvále alacres 190%. — Adv. -e: bčže rychle do té ulice cum omni pro- peratione 115; Appolonius rychle a snazné jé sé hospodina prositi cum omni alacritate 20*. rychtář, m.: dáni sá padás k rychta- rzowi iudici 70%. ryten (?), m., rytina: (zbořie sě) ejipščí rzitnowe manufacta 15P; rytnowe C ad t. ryti, impf: an (mnich) rygie zahradu ACE ad 131%; (jinoch) pod prahem pohraba ryta slova verborum figuras sculptas 160%. rytieř, m.: starosta, jenž bieše nad Ry- tierze ustaveny militum 3*; proti bo- Ziemu rytierzí militem 129*; duo- stojnym a slavným božím Rytıerzö milites D 111%. rytieísky, adj: w rytyerzfke postavy militum 183%; opustivše veliké sbožie a rytierziky stav altiori gradu militiae 2082, “ni s. odd rytiei'stvie, n.: obrat sé k stavu duchov- niemu a v andélské rytierzftwie ange- licamque militiam 24%. rytierstvo, n., ryiź/stoś: 6 komotitko pus- tennidi, ty jsi stav rytierzitwa svatého sacrae militiae 102*; rytierzftwo neuZi- tečné i daremné opustiv militiam 112b, rytina, f.: němé rýtiny za bohy máte C ad 28%; rytnie (sic) A, rytie E (sic), rvcnie (sic) D ad t.; zbotie sé rytyny, toti& modly manufacta A ad 15P. rzavy, adj., vzí pošlý: ze rzaweho osénie 170b. vzé, f., vez: železo v uoheň vložené rez doluov spudí aeruginem 86%; rez s ja- zyka setřieti rubiginem 142%. s’ ze si, enkl. Viz pri příslušných zájme- nech a zájm. adverbiich. $, praep. — S akk.: hádáchu, Ze (vína) bude jako jindy fe fto lahvic centum lagenis aestimata fuisset vinea 162b, na sto; bieie té césty f den chodby 196b; (stařec) načesav jabléček s hrlt e. C ad 109%, co se vejde do hrsti. — S gen.: píijide s pufftie de eremo 25%; f modliteb jide (pûstennik) k svému stolci 8%, od modliteb, na nichž trval; aby jim měl co dáti pojiesti f tiezke cyefty ut post asperum iter 193%, s těžké cesty přicházejícím, po t. cestě; f weczera až do světa a vespertinis horis 123,od večera ;proč s' fprwa zde nebyl? a principio 177%; £ prwv mně, by byl žív primum 151). — S instr.: abychově fe pannamí šlechetnými přčbývale 7 3b; (püstennik) poj& toho chleba ne f tuz chutíj jako dřieve 8%; (pástennik) pocé sobé chleba f vfylím a f potem dobÿvati in labore et sudore 9%. — Předl. opako- vána: vyjide sestra I ginv f gednv fluhu boZi cum famula 57*; f feftru f velmi malu cum sorore 172?. Sabas, m., jm. os.: (mnich) jemuž Sabas dějí Sabas 162. Sabinianus, m., jm. os.: jemu (vévodovi) diechu Sybinyanvs (sic) Sabinianus r46b; Sabynyanus ACE ad t. sabinsky, adj.: poprávci fabínfkeho Sa- binorum 159%. sad, m.: fad rozkošný paradisus 191%. saditi, impf., sdzeti: neviem, fadie-h je (ovoce), cili sé samo od sebe plodí 108b; chtiede zelé fadíti 119%. sádlo, n.: upatíi člověka s koňským fadiem 149% (ch. m. zadkem, ale nic- méně doklad slova). Safira, f., jm. os.: o ženě, jiezto diechu Saffíra Saphirae 154. sala, m., trabant: proto byli by nám nepostúpili falacy, točíš didbllovli, is svým (sic m. s ním) samiem satellites impii cum principe suo diabolo 185%. - Salai v. Salone. Salamina, f., jm. mistni: w falemij (sic) Salaminae 153b, z Salamie (sic) ACE ad t.; z toho města z falanyma (sic) Salamina 169%; z Salamyna AE ad t.; Salanina (sic) C ad t. V. také Salone. sálanie, n., plápolání, touha: plakati falaníc daremného a nejistého Izidis,
Strana 627
toho vašeho boha pohanského, po Osirim, po takéj bohyni vaeos incertos- que discursus 202b. - Sallé v. Gallé. Salone, jm. mistni: w falai v tom mésté Salonis 168? ; w Salaminie (sic) AE ad t. sám, pronom.: tu je pásté v fame silnicé vicina est publico itineri solitudo 143^; na famem vrchu té hory in sublimi vertice 164b; Arsenius pravil bratří jako o jiném, ale to, coZ jest famomu dáno viděti ipse 59b, jemu samému; jako by mu famíiem bohem bylo pově- děno 117%; (ďábel) netoliko jich fa- míech láká, ale i... ipsos 1619; (püs- tennik) poté sé fam sobë diviti 8%; netbajé fam sebe 61%; — pfijdes-li fam solus 93b; jest üáZiteóno kaZdému famemu plébyvati sb, aby samoten přebýval; když bieše na púšti fam jediný solus 28b; vidéch pústenníka famoho jediného přčbývajíce non nisi unus 109%; jediný fam buoh vie budúcie věci 186%. samosobní, adj., osamělý: život solitaria vita 101%. samota, f.: paddesát let přěbýval w fa- motí (sic) cellulae secreta sectatus est 124%; sedě w famoti (sic) solitarius 103%. samotný, adj., osamělý: (Agapitus) uvedl fmaragda do cele famotne solitariam G XIX?, Samuel, m., jm. os.: gamuel (sic) poznal Davida Samuel 200%; Samuel ACE ad t. saň, f.: v té vlasti bieše faň veliká draco 1674; že by nižádný neběžal tak prudce přede lvem ani pied Sani] draconis D 111b, Santinis, Santius, jm. místní: pri městě, ješto fantynys slovieše in finibus civi- tatis Antinoo 14%; Santyus A ad t. sápati sč, impf., vztekali se: (Manicheus) počč fye fapatí a chtě rád ohně zbýti reluctari coepit 28%. Saracen, m.: pohané ti řečení Sarace- nowe Saraceni 97%: po púšti Saracení sč špúlají Saraceni 143P. saracenský, adj.: král faraceníky Sara- cenorum 137%. Saraminies, jm. vlastní: (vlast), jiežto dějí Saramínyes, z lat. Armacenos 136b. Sarynias v. Mavonias. Sas, m., jm. národní: vlast mezi fafy a Almany Saxones 160°, famofobnif 627 satan, satanas, satanäs, m.: uziè fatana, toho diábla satanam 131%; zlý fatanaffi satanas 185%; jdi zasć, fatanas satana 1882, Saturn, m., jm. boha: že věříte w faturna Saturni 202b. Satyrus, m.: to mi méno dějí Sytyrus (sic) Satyros r49b; Satyrus C ad t.; Satyryus AE ad t. sbéhnüti sé, p: hofte tobě, nečisté město, ze fye v tobë väëcka diébelské zlost {bıehla confluxere 149P; bez čísla fie lidi zbiehffe concurrentes D 110%. sběř, £, zásiup: sebrav svü diábelská fbierz 1765; na váaky den sé obierajé s diábelská fbierzíí congressiones 1935; zbierz mürská gens Aethiopum D 3^. sbierati, impf.: fbieragie listíóko pal- mové colligebat 123%; préd tiem časem, kdyžto víno fbieragif ante vindemiam 161), — $. sé — shromazdovati se: puojdeva, kdeżtot fye bratfie fbieragij na modlitby congregantur 61%; po v&éch pûstech fbieragif fye mnisie soli- tudines monachorum stipantur choris 189b. sbor, m., zástup, shromáždění: fbor krále pekelného 6b, v tom ve všem fborzíe multitudine 37%; padüchovy fbor col- legium latronum 85%; w {boru bratr- ském in congregatione cum fratribus 95b; mezi andólskym fborem inter angelorum catervas 151b. sbożice, n., statiky: prodada fbozice possessiunculam 143%. sbożićko, n., majetećek: mnich, kterýž chce kterć zbozyczko mieti ACE ad 68%. sbožie, n., statek, bohatství, peníze: zbozíe, kteréž jmějieše (Antonín), prodal pos- sessiones A ıb; zboZe otce svého fa- cultates G XVIII; (máti) nerodi sě vrátiti k svému fbozij ad domum suam 58%; jeden přemohl všecky w zbozí in divitiis G XVIII*; fbozíe nebeského králevstvie regni caelorum divitias 138%; Pavel ostal po smrti otcové u velikém fbozíj in hereditate locu- pleti 148%; marné a padücie zbozie tohoto světa huius saeculi substantia G XVIII*; fbozie tvé bud s tebû na zatracenie pecunia 26b. sbo£ny, adj.: azda by nékoho fbozneho buoh uslyšal C 201%. 40*
toho vašeho boha pohanského, po Osirim, po takéj bohyni vaeos incertos- que discursus 202b. - Sallé v. Gallé. Salone, jm. mistni: w falai v tom mésté Salonis 168? ; w Salaminie (sic) AE ad t. sám, pronom.: tu je pásté v fame silnicé vicina est publico itineri solitudo 143^; na famem vrchu té hory in sublimi vertice 164b; Arsenius pravil bratří jako o jiném, ale to, coZ jest famomu dáno viděti ipse 59b, jemu samému; jako by mu famíiem bohem bylo pově- děno 117%; (ďábel) netoliko jich fa- míech láká, ale i... ipsos 1619; (püs- tennik) poté sé fam sobë diviti 8%; netbajé fam sebe 61%; — pfijdes-li fam solus 93b; jest üáZiteóno kaZdému famemu plébyvati sb, aby samoten přebýval; když bieše na púšti fam jediný solus 28b; vidéch pústenníka famoho jediného přčbývajíce non nisi unus 109%; jediný fam buoh vie budúcie věci 186%. samosobní, adj., osamělý: život solitaria vita 101%. samota, f.: paddesát let přěbýval w fa- motí (sic) cellulae secreta sectatus est 124%; sedě w famoti (sic) solitarius 103%. samotný, adj., osamělý: (Agapitus) uvedl fmaragda do cele famotne solitariam G XIX?, Samuel, m., jm. os.: gamuel (sic) poznal Davida Samuel 200%; Samuel ACE ad t. saň, f.: v té vlasti bieše faň veliká draco 1674; že by nižádný neběžal tak prudce přede lvem ani pied Sani] draconis D 111b, Santinis, Santius, jm. místní: pri městě, ješto fantynys slovieše in finibus civi- tatis Antinoo 14%; Santyus A ad t. sápati sč, impf., vztekali se: (Manicheus) počč fye fapatí a chtě rád ohně zbýti reluctari coepit 28%. Saracen, m.: pohané ti řečení Sarace- nowe Saraceni 97%: po púšti Saracení sč špúlají Saraceni 143P. saracenský, adj.: král faraceníky Sara- cenorum 137%. Saraminies, jm. vlastní: (vlast), jiežto dějí Saramínyes, z lat. Armacenos 136b. Sarynias v. Mavonias. Sas, m., jm. národní: vlast mezi fafy a Almany Saxones 160°, famofobnif 627 satan, satanas, satanäs, m.: uziè fatana, toho diábla satanam 131%; zlý fatanaffi satanas 185%; jdi zasć, fatanas satana 1882, Saturn, m., jm. boha: že věříte w faturna Saturni 202b. Satyrus, m.: to mi méno dějí Sytyrus (sic) Satyros r49b; Satyrus C ad t.; Satyryus AE ad t. sbéhnüti sé, p: hofte tobě, nečisté město, ze fye v tobë väëcka diébelské zlost {bıehla confluxere 149P; bez čísla fie lidi zbiehffe concurrentes D 110%. sběř, £, zásiup: sebrav svü diábelská fbierz 1765; na váaky den sé obierajé s diábelská fbierzíí congressiones 1935; zbierz mürská gens Aethiopum D 3^. sbierati, impf.: fbieragie listíóko pal- mové colligebat 123%; préd tiem časem, kdyžto víno fbieragif ante vindemiam 161), — $. sé — shromazdovati se: puojdeva, kdeżtot fye bratfie fbieragij na modlitby congregantur 61%; po v&éch pûstech fbieragif fye mnisie soli- tudines monachorum stipantur choris 189b. sbor, m., zástup, shromáždění: fbor krále pekelného 6b, v tom ve všem fborzíe multitudine 37%; padüchovy fbor col- legium latronum 85%; w {boru bratr- ském in congregatione cum fratribus 95b; mezi andólskym fborem inter angelorum catervas 151b. sbożice, n., statiky: prodada fbozice possessiunculam 143%. sbożićko, n., majetećek: mnich, kterýž chce kterć zbozyczko mieti ACE ad 68%. sbožie, n., statek, bohatství, peníze: zbozíe, kteréž jmějieše (Antonín), prodal pos- sessiones A ıb; zboZe otce svého fa- cultates G XVIII; (máti) nerodi sě vrátiti k svému fbozij ad domum suam 58%; jeden přemohl všecky w zbozí in divitiis G XVIII*; fbozíe nebeského králevstvie regni caelorum divitias 138%; Pavel ostal po smrti otcové u velikém fbozíj in hereditate locu- pleti 148%; marné a padücie zbozie tohoto světa huius saeculi substantia G XVIII*; fbozie tvé bud s tebû na zatracenie pecunia 26b. sbo£ny, adj.: azda by nékoho fbozneho buoh uslyšal C 201%. 40*
Strana 628
628 sbrojé, f., hromada lidu: uzřěv tak velikü fbrogi turbam. 160b. sbydliti, pf., setrvati: (mnísek) svuoj vék v svaté čistotě (bydli 7b. sbyti, pf, setrvati: mnich věk vešken svých let v čistotě (byl ACEF ad 7b; nezdá mi sč, byšta mohla na púšti {byti manere 94%; kterýž sč svelíčie, nikdieZ nemóz zbyti C 81*. Scithi, -ie, £., /m. pousté: na pûsti Syche (sic) tak řečené Scithiae 45%; Sczythie AE, Stichie (sic) C ad t.; do Stychy in Scithi 80b; chci do fcychym (sic) in Scithim 84%; do Sczythym E, do Schczythym (sic) A, do Stichym (sic) C ad t.; na póśti, jenż sluove Scychye in Scithi 865; Sczythy AE, Stichy (sie) C ad t.; z cychy (sie) z té vlasti de Scithi 99%, t. j. z Scichí; z Sczythý AE, z Tichý (sic) C ad t. sčastný, ščastný, adj.: ti budů lepší i zczaftniegffij feliciores 955; zczaftny si felicem 153^; Sftiaftny DACE ad t. — Jm. vlastní: šestému (diechu) zczaftny nebo Felix Felix 96b, stédie, šččdie, n., potomstvo: ffczedif uzitetné rozprävénie posterita- tis 1* (C fwietu, AE fftedry; slovo nebylo v XV. stol. již běžné). sčísti, pf.: poslán sem, abych zczeti tvé ftopiegi (sic m. stópéjé) numerare 132b, sde, zde, adv.: ktožť zde (na tomto světě) na své hřiechy nebude plakati hic 87; zvie-li (Poemen), Ze sem já zde hic 89%; kdyby zde nynie Omerus byl si adesset 153b. sdieti, zdieti, pf., vykonali, udélati, po- citi: když přijidechu k tomu pûsten- níku, zdiechu to poselstvie dixerunt ei mandatum 43*; nemuoZemt nic tobé zdietí facere 75*; znamenaj, otče, což zdíetíf jest quid faciendum sit 54b; co já sám sobé zdiegí? quid dicam aut quid loquar 140 (odchylně). sdravie, zdravie, n., zdraví, uzdravení: (panna) navráti sé k zzdrawíj svému recreata est 67%; (bratr) za zdrawie svatého Jana prosiede ut curaretur 4P; że jim céstu ukázal k zdrawíj jich synu salutis 382; z&veno mi jest jejie zdrawie sanitatis 196b. sdravý, zdravý, adj.: muž tvój i ty budeš zdrawa sana 3%; dotek jeho úst i noh, zdrawa jej u&ini sanum 10b; tak že všemu bie&e zdrawíegi] neZ dtieve sanior 40^; bude-li buoh pfieti zdravie, budem zdrawi habemus salutem 146%. - sdrééti, pf., zachovati: tot sem sám na sobě usiloval zachovati a fdrzieti 189); ty, kteřížť vieru v násilí fdrzie, uzříte sktvüce sé v krásé nebeské servaverint 206b. — 8. sě = odepříti sobě něco: by fye mohla fdrzietí na tomto světě na nás nehlédati si te c^hibere poteris,. ne nos videas 86?, zdrZeti se, abys ne- hleděla. — V. také vzdvZéli a zdyżóń. Sé, pronom.: káza nám febe svà obyčějnů krmici posilniti 5%; że fobie nic ne- kodiechu 1°; potéch fobie stÿskati 145%; ten fobie desót a sto let mójieśc 37%, ten ml; zóvilo fye spasenie I*; popela na fye nasypav 9%; abychom Śli przied fye 22b; kdyZ jé uztite i {ye i přiebytek svuoj 187%, sebe; proč by - moci w fobíe nebeské neměli (ti lidé) 1b; až fobu to vše miesto naplnichu 176b; stařec kázal bratřím býti pržed febu C 204; (bratří) mluviechu z svatého písma mezi febu inter se 59%; (ti dva) vadiešta fye sob. sebrati, pf.: (Antonius) febraw duši i vecé 206%; (anděl) rozřezal dietě a krev febral v kalich excipiebat C 139%. — S. sé — shromáZditi se: kdyż na jedno miesto (starci) fye febrachu convenirent 96b; febrachu fye v také mlččnie 114%; (opat) kázal fie f(ebrati všem bratřím ut congregarentur C 207%. seděti, impf.: viděl sem holúbka, an fcdíj na mé hlavě 131%; fedieffe jeden stařec v své pelesi sedebat 59b; kdyZ sem na súdě fediej in iudicio si fui caput 12b; na té hořě, v niežto svatý Antonius fedieffe v skále in quo erat reclusus 77^; mlád si, nemóžeš sám fedieti sedere C 203b. sedlák, m.: uzfóchom jednoho fedlaka rusticanum 27%; aniž by mohl který lajk nebo fedlak mieti té múdrosti in rustico homine 207b. sedlati, impf.: ano jeho učeníky osla fedlata asinum sternere 165b, sedlo, n. — Sedlo: když popruhem fedlo podpěchu 11%. — Osada: vie, coż w fedle nebo ve vsi méjiese 172. seülsky, adj.: sprostností fedlfku rustica 161%,
628 sbrojé, f., hromada lidu: uzřěv tak velikü fbrogi turbam. 160b. sbydliti, pf., setrvati: (mnísek) svuoj vék v svaté čistotě (bydli 7b. sbyti, pf, setrvati: mnich věk vešken svých let v čistotě (byl ACEF ad 7b; nezdá mi sč, byšta mohla na púšti {byti manere 94%; kterýž sč svelíčie, nikdieZ nemóz zbyti C 81*. Scithi, -ie, £., /m. pousté: na pûsti Syche (sic) tak řečené Scithiae 45%; Sczythie AE, Stichie (sic) C ad t.; do Stychy in Scithi 80b; chci do fcychym (sic) in Scithim 84%; do Sczythym E, do Schczythym (sic) A, do Stichym (sic) C ad t.; na póśti, jenż sluove Scychye in Scithi 865; Sczythy AE, Stichy (sie) C ad t.; z cychy (sie) z té vlasti de Scithi 99%, t. j. z Scichí; z Sczythý AE, z Tichý (sic) C ad t. sčastný, ščastný, adj.: ti budů lepší i zczaftniegffij feliciores 955; zczaftny si felicem 153^; Sftiaftny DACE ad t. — Jm. vlastní: šestému (diechu) zczaftny nebo Felix Felix 96b, stédie, šččdie, n., potomstvo: ffczedif uzitetné rozprävénie posterita- tis 1* (C fwietu, AE fftedry; slovo nebylo v XV. stol. již běžné). sčísti, pf.: poslán sem, abych zczeti tvé ftopiegi (sic m. stópéjé) numerare 132b, sde, zde, adv.: ktožť zde (na tomto světě) na své hřiechy nebude plakati hic 87; zvie-li (Poemen), Ze sem já zde hic 89%; kdyby zde nynie Omerus byl si adesset 153b. sdieti, zdieti, pf., vykonali, udélati, po- citi: když přijidechu k tomu pûsten- níku, zdiechu to poselstvie dixerunt ei mandatum 43*; nemuoZemt nic tobé zdietí facere 75*; znamenaj, otče, což zdíetíf jest quid faciendum sit 54b; co já sám sobé zdiegí? quid dicam aut quid loquar 140 (odchylně). sdravie, zdravie, n., zdraví, uzdravení: (panna) navráti sé k zzdrawíj svému recreata est 67%; (bratr) za zdrawie svatého Jana prosiede ut curaretur 4P; że jim céstu ukázal k zdrawíj jich synu salutis 382; z&veno mi jest jejie zdrawie sanitatis 196b. sdravý, zdravý, adj.: muž tvój i ty budeš zdrawa sana 3%; dotek jeho úst i noh, zdrawa jej u&ini sanum 10b; tak že všemu bie&e zdrawíegi] neZ dtieve sanior 40^; bude-li buoh pfieti zdravie, budem zdrawi habemus salutem 146%. - sdrééti, pf., zachovati: tot sem sám na sobě usiloval zachovati a fdrzieti 189); ty, kteřížť vieru v násilí fdrzie, uzříte sktvüce sé v krásé nebeské servaverint 206b. — 8. sě = odepříti sobě něco: by fye mohla fdrzietí na tomto světě na nás nehlédati si te c^hibere poteris,. ne nos videas 86?, zdrZeti se, abys ne- hleděla. — V. také vzdvZéli a zdyżóń. Sé, pronom.: káza nám febe svà obyčějnů krmici posilniti 5%; że fobie nic ne- kodiechu 1°; potéch fobie stÿskati 145%; ten fobie desót a sto let mójieśc 37%, ten ml; zóvilo fye spasenie I*; popela na fye nasypav 9%; abychom Śli przied fye 22b; kdyZ jé uztite i {ye i přiebytek svuoj 187%, sebe; proč by - moci w fobíe nebeské neměli (ti lidé) 1b; až fobu to vše miesto naplnichu 176b; stařec kázal bratřím býti pržed febu C 204; (bratří) mluviechu z svatého písma mezi febu inter se 59%; (ti dva) vadiešta fye sob. sebrati, pf.: (Antonius) febraw duši i vecé 206%; (anděl) rozřezal dietě a krev febral v kalich excipiebat C 139%. — S. sé — shromáZditi se: kdyż na jedno miesto (starci) fye febrachu convenirent 96b; febrachu fye v také mlččnie 114%; (opat) kázal fie f(ebrati všem bratřím ut congregarentur C 207%. seděti, impf.: viděl sem holúbka, an fcdíj na mé hlavě 131%; fedieffe jeden stařec v své pelesi sedebat 59b; kdyZ sem na súdě fediej in iudicio si fui caput 12b; na té hořě, v niežto svatý Antonius fedieffe v skále in quo erat reclusus 77^; mlád si, nemóžeš sám fedieti sedere C 203b. sedlák, m.: uzfóchom jednoho fedlaka rusticanum 27%; aniž by mohl který lajk nebo fedlak mieti té múdrosti in rustico homine 207b. sedlati, impf.: ano jeho učeníky osla fedlata asinum sternere 165b, sedlo, n. — Sedlo: když popruhem fedlo podpěchu 11%. — Osada: vie, coż w fedle nebo ve vsi méjiese 172. seülsky, adj.: sprostností fedlfku rustica 161%,
Strana 629
sedm, num.: nalezneš svého syna fedmi dnóv vstáti septem 3%; nás fedm tova- říškuov 4%; děti, ješto sú na fedmí let 186b; po fedmí dnech 164%; — fedm- nadcte mil vzdáli 1325; kdyZ biese (Ma- rina) w fedmnadezti letech C 2075; — od fedmezczietmeho léta E ad 150%, — na téj cěstě fedmkrat smy měli smrtedl- nú príhodu septies 40b. sedmdesát, num.: fedmdefat let septua- ginta 14%; bliz k fedmidcat letóm septuaginta 170%. sedmnádcty, num.: fedmnadcta kapitolc 184b. sedmý, num.: když bieše tomu fedmy ' den septimum diem ITob; fedme sep- timo 120b, za sedmé; — od fedmeho a dvadcéti (let) à vigesimo septimo 156%; od fedmeho a dwadczateho (léta) D ad 156%; — fedmamezydcyetma l:a- pitola 192%. sehnati, pf.: tak veliké množstvie diábel fehnai do jeho kláštera zvěři, že... coacervavit 193b. Sékati, impf.: (hlas) ukáza jemu müte- nina, an fyeka drva caedentem ligna 59b. sekyra £.: (statec) fekyru dvéfé vylomiv securi 72b. sém, adv.: proto smy fyem přišli 5%; jdi a přiveď jeho fiem huc C 207b; přiveďte mi jeho fíem in hunc locum 135b; - fyem vedro na né veliké tepe, fyem sé jim chce piti 194%, tu... tu; — svýma očima i fyem i tam hlédajë 8%; diśbli i fyem i tem jej (starce) táhnüce hinc atque inde 88b; snažně ifyem i tam patfie£e huc illucque 1555. semfieti, semfiti, semřížiti, pf., zavřítí (o ocích): femrzizíw oci clausis oculis 189%; femrzyw A ad t.; femrzizie oói claudens oculos 98b; femrziew ofi i podřiemáše D ad o8b; femrziel E ad t. sen, pronom., /ento: do fye doby usque nunc 89b; ty s' měl žádost nocy k smilství hac nocte 15%, tuto noc; co s” nocy činil hac nocte 133%; ni fyz, ni onú lstí nemoże didbel svatého Antonie přěmoci 174%; i na fy i na onu stranu huc illucque 27b. sen, m.: když již by po puol noci, že již vSécky fen otrapi sopor 176%; we fnie somniorum tempore 622; żef jest dáno mě we fnach viděti in somnis 3*; 6:9 tehdy sé véickni poééchu diviti, Ze oba jeden fen povédésta somnium 19b. senátor, m.: hrabie jeden římský, jenž obecni fecí fenator .slovieSe senatoris 3b. senný, adj.: w fennem otrapení in somnis 17%; fenna chvíle bieše ACE ad D 3b, Serapion, m., jm. os.: o svatém Serapio- nowi Serapione 34%; Serafin (sic) opat Serapion 125P; Serzpion CE ad t.; Terapyon (sic) A ad t: Serenus, m., jm. os.: opata, jemuž diechu ferenvs Screnvm 127%. seslati, pf.: popros krále nebeského, ať nám (effle pokrm 20%; duch svatý bohem aoštolóm feflan super apo- stolos descendit 114P (volně). sestra, f.: až jej (Poemena) počč kléti feftra jeho soror 49h; feftra vlastnie soror germana 575; feftra, jiź si slyżala, żet sem živ t.; feftro má 100% sestíónec, m.: (soudce) káza jieti feftrzíen- cye svatého Pemena filium sororis 49b. setknüti, pf.: celû sem noc ofi neftekla C 202b, nezaviela. setřieti, pf.: roz s jazyka fetrzietí ab- stergere 142%. setrvati, pf.: jestliže bych mohla fetrwatí v místě tomto perdurare G XIXb. sěver, m.: (Hilarion) posla učenníka svého Esycie w fewer v ten čas do Palestína lat. Hesychium, ad se veris tempore reversurvm, misit Palaesti- nam 169% (sever s přikloněním k latin- skému se veris). , sezpievati, pf., p/ezpivati: kdyż fezpiewa jedenddcte Zalmuov cantasset 113b. sezrati, pf., dozvdli: jeliz fezra obile 170P; ovoce fezralo ACE ad 20%. sezřieti, pf. — Spat/ili: netaZechu jeho ti bratři- fezrzietí, až zlý duch ve ň vstûpi vix a conspectu eorum abcesse- rat 112b (smysl ovšem žádá významu „z dohledu ztratiti“). — JPohrdnouti: nikakeZt by buoh tak velikého úsilé bratrského nefezrzel despexerat C 2045, úsilím nepohrdl. sežženie,n., spálení: aby kláštera fezzeníe ohledal cineres 160%. shladiti, pf.: ať by na tomto světě své hřiechy fhladil exolvat 50%; hřieši by- vají fhlazení solvuntur roib; ta vina nemohla jinak odpušťena býti, než“ aby zčvným pokáním byla fhlazena
sedm, num.: nalezneš svého syna fedmi dnóv vstáti septem 3%; nás fedm tova- říškuov 4%; děti, ješto sú na fedmí let 186b; po fedmí dnech 164%; — fedm- nadcte mil vzdáli 1325; kdyZ biese (Ma- rina) w fedmnadezti letech C 2075; — od fedmezczietmeho léta E ad 150%, — na téj cěstě fedmkrat smy měli smrtedl- nú príhodu septies 40b. sedmdesát, num.: fedmdefat let septua- ginta 14%; bliz k fedmidcat letóm septuaginta 170%. sedmnádcty, num.: fedmnadcta kapitolc 184b. sedmý, num.: když bieše tomu fedmy ' den septimum diem ITob; fedme sep- timo 120b, za sedmé; — od fedmeho a dvadcéti (let) à vigesimo septimo 156%; od fedmeho a dwadczateho (léta) D ad 156%; — fedmamezydcyetma l:a- pitola 192%. sehnati, pf.: tak veliké množstvie diábel fehnai do jeho kláštera zvěři, že... coacervavit 193b. Sékati, impf.: (hlas) ukáza jemu müte- nina, an fyeka drva caedentem ligna 59b. sekyra £.: (statec) fekyru dvéfé vylomiv securi 72b. sém, adv.: proto smy fyem přišli 5%; jdi a přiveď jeho fiem huc C 207b; přiveďte mi jeho fíem in hunc locum 135b; - fyem vedro na né veliké tepe, fyem sé jim chce piti 194%, tu... tu; — svýma očima i fyem i tam hlédajë 8%; diśbli i fyem i tem jej (starce) táhnüce hinc atque inde 88b; snažně ifyem i tam patfie£e huc illucque 1555. semfieti, semfiti, semřížiti, pf., zavřítí (o ocích): femrzizíw oci clausis oculis 189%; femrzyw A ad t.; femrzizie oói claudens oculos 98b; femrziew ofi i podřiemáše D ad o8b; femrziel E ad t. sen, pronom., /ento: do fye doby usque nunc 89b; ty s' měl žádost nocy k smilství hac nocte 15%, tuto noc; co s” nocy činil hac nocte 133%; ni fyz, ni onú lstí nemoże didbel svatého Antonie přěmoci 174%; i na fy i na onu stranu huc illucque 27b. sen, m.: když již by po puol noci, že již vSécky fen otrapi sopor 176%; we fnie somniorum tempore 622; żef jest dáno mě we fnach viděti in somnis 3*; 6:9 tehdy sé véickni poééchu diviti, Ze oba jeden fen povédésta somnium 19b. senátor, m.: hrabie jeden římský, jenž obecni fecí fenator .slovieSe senatoris 3b. senný, adj.: w fennem otrapení in somnis 17%; fenna chvíle bieše ACE ad D 3b, Serapion, m., jm. os.: o svatém Serapio- nowi Serapione 34%; Serafin (sic) opat Serapion 125P; Serzpion CE ad t.; Terapyon (sic) A ad t: Serenus, m., jm. os.: opata, jemuž diechu ferenvs Screnvm 127%. seslati, pf.: popros krále nebeského, ať nám (effle pokrm 20%; duch svatý bohem aoštolóm feflan super apo- stolos descendit 114P (volně). sestra, f.: až jej (Poemena) počč kléti feftra jeho soror 49h; feftra vlastnie soror germana 575; feftra, jiź si slyżala, żet sem živ t.; feftro má 100% sestíónec, m.: (soudce) káza jieti feftrzíen- cye svatého Pemena filium sororis 49b. setknüti, pf.: celû sem noc ofi neftekla C 202b, nezaviela. setřieti, pf.: roz s jazyka fetrzietí ab- stergere 142%. setrvati, pf.: jestliže bych mohla fetrwatí v místě tomto perdurare G XIXb. sěver, m.: (Hilarion) posla učenníka svého Esycie w fewer v ten čas do Palestína lat. Hesychium, ad se veris tempore reversurvm, misit Palaesti- nam 169% (sever s přikloněním k latin- skému se veris). , sezpievati, pf., p/ezpivati: kdyż fezpiewa jedenddcte Zalmuov cantasset 113b. sezrati, pf., dozvdli: jeliz fezra obile 170P; ovoce fezralo ACE ad 20%. sezřieti, pf. — Spat/ili: netaZechu jeho ti bratři- fezrzietí, až zlý duch ve ň vstûpi vix a conspectu eorum abcesse- rat 112b (smysl ovšem žádá významu „z dohledu ztratiti“). — JPohrdnouti: nikakeZt by buoh tak velikého úsilé bratrského nefezrzel despexerat C 2045, úsilím nepohrdl. sežženie,n., spálení: aby kláštera fezzeníe ohledal cineres 160%. shladiti, pf.: ať by na tomto světě své hřiechy fhladil exolvat 50%; hřieši by- vají fhlazení solvuntur roib; ta vina nemohla jinak odpušťena býti, než“ aby zčvným pokáním byla fhlazena
Strana 630
630 nisi cum publica -poenitentia diluisset 116D, a shlédati, impf, AedétiQ: k té řčči mudrci po&échu fye fhledati converten- tibus inter se oculos 203b, dívati se jeden na druhého. B shlodati, pf., oh/odati: mélo sé jich (zubů) fhlodalo ACE ad D 183%, shluéiti sé, pf., shluknouti se: tehdy {ye jedná imnoho zástupuov fhluczí mul- titudo ad eum concurreret 178b, shnilý, adj.: člověk již fhníly putridis membribus r5ob, shníti, pf.: že by jeho tělo fhnilo pfikryto putresceret 151%, shoïéti, pf.: (rohoże) inhed fhorziechu | combustae sunt 55%; (saň) fhorzie, ano na to véicni lidé hledie concremavit 167b. S-hóry v. hora. shrbiti sé, pf, sehnouti se: v ńemżto (v kostele) nižádný nemožieše prostě státi, ale musil fye vždy fhrbíti nisi curvus 1055; fhrbiw fye incurvus 1192. shřěšenie, n.: tu sem sly&al, ano sé diábli chlubie tvym fhrzieffením lapsu 47*; pro malé zhrzeffenie delictis D 111%, shrésiti, zhrésiti, pf.: pocé jich tázati, co by byl který tajně fhrzieffil 30); jednomu bratru uda sé fhrzíeffití culpa 81*; fhrzieffiht smy nad tebû pecca- vimus in te 136%; ktoZ biechu tajné zhrzeffili si quid peccati ab eis fuisset admissum 3b. shřieti sě, pf., ohřátí se: ani fye ta voda mohla fhrzieti calefieri 282, shrnúti sě, pf.: mnohé panny oddané za muz, odláciece sé manżelstva, i fhrníechu fye v luono svaté cierkve in ecclesiae gremio consederunt 208. shromazditi, pf., shromázdil, spojiti v hromadu: diábel vznese jemu na mysl, aby néco penéz fhromazdíl collige 1315; zhromazdyew (sic) mnoho penéz aggregato A rib; milosrdím a vérü velmi fhromazdíeni coniuncti 35b. shroziti, pf., polwoziti: aût nám fhrozye (dáblové) umofením si nobis mortem intentare videantur r84b, scházéti, impf. nerod schazetí od kázni hospodina noli deficere G XIX®, ne- odpadej. — S. sé: jedno v neděli a v sobotu fye v hromadu fchazyechu do kostela cočůnt 36%; v neděli fye Íchazyechu väicni na jedno miesto conveniebant 96b; ten, k jehožto peleši dřiev lidé fye fchazyechu confluxerant 112%, schoditi, impf, scházeti, sestupovati: (mnich) fchodieffe (E. schodil) s püásté do Alexandtie AE ad 47b. — S. sé — scházeti se: v nichzto (v kostelích) fye lidé obecně {fchodie na boëi službu agitur populi conventus 33P. Schovanicé v. vzchovanicé. schovati, pf. — Zachovati: jest náma lépe v Cistoté ostati a dévojstvo fchowatí si uterque in virginitate perduret 37b; zda s” nefchowal bożieho pfikdzanie AE ad 76b; třetí čést (peněz) chtiech fichowati ut reservarem 1432, zachovati pro sebe; mohu-li pro prihodu fchowati dva šiliňky peněz? 67. — Ukrjtü vdolček, ješto biech tajně schowal D 109b; (sv. Pavel) fye fchowa v své vsi v najdálejáie 1489. — Pochovati. vSécky je (mrtvé) v jednom dolu fcho- wah fu C ad 35b. schovávati, impf: mnozí dobrá diela Ginie, pocóstnóho pfijimajice a pod svń stféchu fchowawagice hospitalitatem sectantes gb, schyliti sé, pf., skloniti se : (statec) k jich nohám fie fchyly (C fchyleffe) AC ad 475. . Sibinianus v. Sabinianus. Sicilé, Sicilie, f., /». zemé: llarion plu do fycylie Siciliam 166%; nedávno pfiśel Ilarion do fycye (sic) Siciliam 167*; w cycylij (sic) in Sicilia t. sicilský, adj.: všed do prvnieho mesta fycylfkeko Siciliae 166b. sieci sé, impf., potvkali se: (lidé zâpeasici) někdy fye velmi fyekli pugna specta- culum praebuit r55b (volně). siemá, n.: (orátkové) smiesili piesek s tiem fiemenem seminibus 275; jest nelzè, by sé mohlo uroditi fyeme i bylé spolu semen 76?; tu sé niZádná fyemena ne- mohû uroditi sata 105%. sien, f.: blažený, jehož si k sobě přijal, hospodine, i bude v tvých fyeních pté- byvati tabernaculis 13%; w fyeni atrium 111), Siene, f., jm. mistni: v czirenen (sic), města tak řečeného circa Sienem 40%; Cyrenem EF ad t.
630 nisi cum publica -poenitentia diluisset 116D, a shlédati, impf, AedétiQ: k té řčči mudrci po&échu fye fhledati converten- tibus inter se oculos 203b, dívati se jeden na druhého. B shlodati, pf., oh/odati: mélo sé jich (zubů) fhlodalo ACE ad D 183%, shluéiti sé, pf., shluknouti se: tehdy {ye jedná imnoho zástupuov fhluczí mul- titudo ad eum concurreret 178b, shnilý, adj.: člověk již fhníly putridis membribus r5ob, shníti, pf.: že by jeho tělo fhnilo pfikryto putresceret 151%, shoïéti, pf.: (rohoże) inhed fhorziechu | combustae sunt 55%; (saň) fhorzie, ano na to véicni lidé hledie concremavit 167b. S-hóry v. hora. shrbiti sé, pf, sehnouti se: v ńemżto (v kostele) nižádný nemožieše prostě státi, ale musil fye vždy fhrbíti nisi curvus 1055; fhrbiw fye incurvus 1192. shřěšenie, n.: tu sem sly&al, ano sé diábli chlubie tvym fhrzieffením lapsu 47*; pro malé zhrzeffenie delictis D 111%, shrésiti, zhrésiti, pf.: pocé jich tázati, co by byl který tajně fhrzieffil 30); jednomu bratru uda sé fhrzíeffití culpa 81*; fhrzieffiht smy nad tebû pecca- vimus in te 136%; ktoZ biechu tajné zhrzeffili si quid peccati ab eis fuisset admissum 3b. shřieti sě, pf., ohřátí se: ani fye ta voda mohla fhrzieti calefieri 282, shrnúti sě, pf.: mnohé panny oddané za muz, odláciece sé manżelstva, i fhrníechu fye v luono svaté cierkve in ecclesiae gremio consederunt 208. shromazditi, pf., shromázdil, spojiti v hromadu: diábel vznese jemu na mysl, aby néco penéz fhromazdíl collige 1315; zhromazdyew (sic) mnoho penéz aggregato A rib; milosrdím a vérü velmi fhromazdíeni coniuncti 35b. shroziti, pf., polwoziti: aût nám fhrozye (dáblové) umofením si nobis mortem intentare videantur r84b, scházéti, impf. nerod schazetí od kázni hospodina noli deficere G XIX®, ne- odpadej. — S. sé: jedno v neděli a v sobotu fye v hromadu fchazyechu do kostela cočůnt 36%; v neděli fye Íchazyechu väicni na jedno miesto conveniebant 96b; ten, k jehožto peleši dřiev lidé fye fchazyechu confluxerant 112%, schoditi, impf, scházeti, sestupovati: (mnich) fchodieffe (E. schodil) s püásté do Alexandtie AE ad 47b. — S. sé — scházeti se: v nichzto (v kostelích) fye lidé obecně {fchodie na boëi službu agitur populi conventus 33P. Schovanicé v. vzchovanicé. schovati, pf. — Zachovati: jest náma lépe v Cistoté ostati a dévojstvo fchowatí si uterque in virginitate perduret 37b; zda s” nefchowal bożieho pfikdzanie AE ad 76b; třetí čést (peněz) chtiech fichowati ut reservarem 1432, zachovati pro sebe; mohu-li pro prihodu fchowati dva šiliňky peněz? 67. — Ukrjtü vdolček, ješto biech tajně schowal D 109b; (sv. Pavel) fye fchowa v své vsi v najdálejáie 1489. — Pochovati. vSécky je (mrtvé) v jednom dolu fcho- wah fu C ad 35b. schovávati, impf: mnozí dobrá diela Ginie, pocóstnóho pfijimajice a pod svń stféchu fchowawagice hospitalitatem sectantes gb, schyliti sé, pf., skloniti se : (statec) k jich nohám fie fchyly (C fchyleffe) AC ad 475. . Sibinianus v. Sabinianus. Sicilé, Sicilie, f., /». zemé: llarion plu do fycylie Siciliam 166%; nedávno pfiśel Ilarion do fycye (sic) Siciliam 167*; w cycylij (sic) in Sicilia t. sicilský, adj.: všed do prvnieho mesta fycylfkeko Siciliae 166b. sieci sé, impf., potvkali se: (lidé zâpeasici) někdy fye velmi fyekli pugna specta- culum praebuit r55b (volně). siemá, n.: (orátkové) smiesili piesek s tiem fiemenem seminibus 275; jest nelzè, by sé mohlo uroditi fyeme i bylé spolu semen 76?; tu sé niZádná fyemena ne- mohû uroditi sata 105%. sien, f.: blažený, jehož si k sobě přijal, hospodine, i bude v tvých fyeních pté- byvati tabernaculis 13%; w fyeni atrium 111), Siene, f., jm. mistni: v czirenen (sic), města tak řečeného circa Sienem 40%; Cyrenem EF ad t.
Strana 631
siesti, pf., sednouti si: když v devétû hodinu fyede sedisset 42b; (opat) po- stavi dvě stolici bratřím příchozím, aby fyedli 624; ustav i fyede na césté resedit 99%; proč by ny nutil k jedení fyeltí 121%. ' sieti, impf: s tiem sémenem, ješto chtiechu (oráéckové) fyetí seminaturi erant 27; počě kopati a zelé saditi a fyeti olus coluit 193%. Siche v. Scithi. sila, f.: ktoZ jsû sě jím (olejem) pomazali, ti sú zdravie i fyly nabyli 3b, vší svú fylu jmáme sé ktivdy chovati 4b, veliká jest tvá fyla fortitudo 160%: ani diéblu sé fyly nedostalo vires 175%. silnicé, f.: tu je pûsté u samé {ylnicye publico itineri 143?. silny, adj.: by byl kto tak fylen jako lev fortis 67%; mnożstvie fylnych mużuov virorum fortium 135P; toť vše zapudí fylna u bozé viera fides deo tuta 187P (odch.); srdcé fyIna u bozé munita 190%, — Adv. -në: vždy jej (mní&ka) fylníe necisté myslenie táhnieše k zlosti 8%; (člověk) sě jě starcě fylníe prositi multis precibus 76b; ktož fylníe u buoh věří firmum deo pectus 185%. Silvanus, m., jm. os.: opat fylwanvs Sil- vanus 62%, Simeon, m., jm. os.: svatý fymeon Si- meon 1345; posláchaj, Symeon, cot jest hospodin vzkázal Simeon 136b — Adj. possess. -óv: pocéchu chváliti boha fymeonowa Simeonis 139%. Sina(j), £., m., jm. hory: na horu, jiez diechu fyna in monte Sina 64*; (horu), jiežto Synay dějí Sina rrob. Sion, m., /m. hory: hospodin z fyon ex Sion 12b. sípati; impf.: (poustevník) lkáše, až pro mdlobu ledva fypaffie A ad 6h; fypai E ad t. sipóti, impf.: fypie a zuby Sktehcé strido- ribusque praemissis 23P; hadové fy- piechu serpens sibilo personabat 176b. siroba, f., osi/elost: kto svć fyroby jeho (Antoniovým) viděním neutěšil? orbi- tatis 2082, sirotek, m.: nemocní, vdovy, fyrotczý pupilli C 203%. Sisoi, Sisoius, m., jm. os.: bratr jeden tázá&e opata fyzoye Sisoium 75*; opatu fyzoyemv Sisoio 87%; opata, jemuž 631 diechu Syzoyus Sisoium 62%; k uopatu Syzoyowí 69%. sítíčko, n.: na fyticzku léháše per iun- ceum 156%, . sítie, n.: z fytie pleťa košíky iunco 155%, ten bržec bieše spletl z fytie a z malinie iunco 156%. sjednati, pf. —Slo žití: rozličnů zlostichyt- rost proti nám fgednanv dolos ad- versum nos compositos 182%. — Spo- jiti: kacieïstvo fgíednano jest s diábly coniungitur sob, (kacíř) opět. bude fgiednan stvořitelem i s spasitelem reconiungitur 5ob; máme wifedni (sic, CE v sádny) den opét fie s tělem sjíti a sgednati ACE ad 181%, .Sjéti sé, pi: když fie sgiedechu v hro- madu C ad 96? (ch. m. sjidechu, ale nicméně doklad slova). sjíti, sjitie v. sníti, smitie. skákanie, n.: zvukové hrozní, tlesktánie, fkakaníe 187b; debsánie a fkakaníe saltationes 189%. skála, f.: na fkale in saxo 28b; (Eulalius) počč w fkale pfčbývati in spelunca 55% (Antonius) pičbýváše w fkale hluboko in monte 205P. skalé, n., skály: w hrozném fkalíj per terribiles rupes 41. sklad, m.: dokona sé na ňem fklad všeho nezččstie 6, dovršila se hromada. skladać, m., skladatel: fkladacz pisma velmi učený ACE ad ros. skládanie, n.: hádanie v fčči počátek vzalo od fčči a fkladanie odpovčdí a tázaním dialectica disputatione ex ar- tificio componentium sumpsit opposi- tionis exordium 203b, z skládání. skladatel, m.: (Origenes) jenž bieše fkla- datel i vykladatel svatého písma velmi uceny ros. skládati, impf: fkiadai 107%. sklesnüti, p£., siiskhnouti: fkles zuby ore compresso 151b, skloniti, pf.: padla na Heho nemoc veliká, jenž sluove dna, i byla jej fkionila totus paralysi solutus est 159%. skočiti, pf.: (stařec) fkoczi do velmi hlu- boké studnicč semetipsum praecipitem iactavit 124b. skok, m.: (ďáblové) mají obyččj roz- ličnými fkoky sé ukazovati procaciter 187b (volně). (Jeronymus) kniehy
siesti, pf., sednouti si: když v devétû hodinu fyede sedisset 42b; (opat) po- stavi dvě stolici bratřím příchozím, aby fyedli 624; ustav i fyede na césté resedit 99%; proč by ny nutil k jedení fyeltí 121%. ' sieti, impf: s tiem sémenem, ješto chtiechu (oráéckové) fyetí seminaturi erant 27; počě kopati a zelé saditi a fyeti olus coluit 193%. Siche v. Scithi. sila, f.: ktoZ jsû sě jím (olejem) pomazali, ti sú zdravie i fyly nabyli 3b, vší svú fylu jmáme sé ktivdy chovati 4b, veliká jest tvá fyla fortitudo 160%: ani diéblu sé fyly nedostalo vires 175%. silnicé, f.: tu je pûsté u samé {ylnicye publico itineri 143?. silny, adj.: by byl kto tak fylen jako lev fortis 67%; mnożstvie fylnych mużuov virorum fortium 135P; toť vše zapudí fylna u bozé viera fides deo tuta 187P (odch.); srdcé fyIna u bozé munita 190%, — Adv. -në: vždy jej (mní&ka) fylníe necisté myslenie táhnieše k zlosti 8%; (člověk) sě jě starcě fylníe prositi multis precibus 76b; ktož fylníe u buoh věří firmum deo pectus 185%. Silvanus, m., jm. os.: opat fylwanvs Sil- vanus 62%, Simeon, m., jm. os.: svatý fymeon Si- meon 1345; posláchaj, Symeon, cot jest hospodin vzkázal Simeon 136b — Adj. possess. -óv: pocéchu chváliti boha fymeonowa Simeonis 139%. Sina(j), £., m., jm. hory: na horu, jiez diechu fyna in monte Sina 64*; (horu), jiežto Synay dějí Sina rrob. Sion, m., /m. hory: hospodin z fyon ex Sion 12b. sípati; impf.: (poustevník) lkáše, až pro mdlobu ledva fypaffie A ad 6h; fypai E ad t. sipóti, impf.: fypie a zuby Sktehcé strido- ribusque praemissis 23P; hadové fy- piechu serpens sibilo personabat 176b. siroba, f., osi/elost: kto svć fyroby jeho (Antoniovým) viděním neutěšil? orbi- tatis 2082, sirotek, m.: nemocní, vdovy, fyrotczý pupilli C 203%. Sisoi, Sisoius, m., jm. os.: bratr jeden tázá&e opata fyzoye Sisoium 75*; opatu fyzoyemv Sisoio 87%; opata, jemuž 631 diechu Syzoyus Sisoium 62%; k uopatu Syzoyowí 69%. sítíčko, n.: na fyticzku léháše per iun- ceum 156%, . sítie, n.: z fytie pleťa košíky iunco 155%, ten bržec bieše spletl z fytie a z malinie iunco 156%. sjednati, pf. —Slo žití: rozličnů zlostichyt- rost proti nám fgednanv dolos ad- versum nos compositos 182%. — Spo- jiti: kacieïstvo fgíednano jest s diábly coniungitur sob, (kacíř) opět. bude fgiednan stvořitelem i s spasitelem reconiungitur 5ob; máme wifedni (sic, CE v sádny) den opét fie s tělem sjíti a sgednati ACE ad 181%, .Sjéti sé, pi: když fie sgiedechu v hro- madu C ad 96? (ch. m. sjidechu, ale nicméně doklad slova). sjíti, sjitie v. sníti, smitie. skákanie, n.: zvukové hrozní, tlesktánie, fkakaníe 187b; debsánie a fkakaníe saltationes 189%. skála, f.: na fkale in saxo 28b; (Eulalius) počč w fkale pfčbývati in spelunca 55% (Antonius) pičbýváše w fkale hluboko in monte 205P. skalé, n., skály: w hrozném fkalíj per terribiles rupes 41. sklad, m.: dokona sé na ňem fklad všeho nezččstie 6, dovršila se hromada. skladać, m., skladatel: fkladacz pisma velmi učený ACE ad ros. skládanie, n.: hádanie v fčči počátek vzalo od fčči a fkladanie odpovčdí a tázaním dialectica disputatione ex ar- tificio componentium sumpsit opposi- tionis exordium 203b, z skládání. skladatel, m.: (Origenes) jenž bieše fkla- datel i vykladatel svatého písma velmi uceny ros. skládati, impf: fkiadai 107%. sklesnüti, p£., siiskhnouti: fkles zuby ore compresso 151b, skloniti, pf.: padla na Heho nemoc veliká, jenž sluove dna, i byla jej fkionila totus paralysi solutus est 159%. skočiti, pf.: (stařec) fkoczi do velmi hlu- boké studnicč semetipsum praecipitem iactavit 124b. skok, m.: (ďáblové) mají obyččj roz- ličnými fkoky sé ukazovati procaciter 187b (volně). (Jeronymus) kniehy
Strana 632
632 skonánie, n., &onec: k.fkonaníf tééi této toto ješče povědě 104%. skonati, pf.: pro diábelské přčkážčnie slušie ji (modlitbu) tiem spieš fkonati 114%; fkonaw své nešpornie hodiny finita vespertina sollemnitate 122%; — kterak jest svuoj život fkonal qualem habuerit terminum vitae 171%; takť svaty Anthonius svój Zivot fkonal hic Antonio vitae terminus fuit D 183%; uztév Pemen, an (Arsenius) jiZ fkonal AE ad 87h. — S. sé: fkonaly fye prvnie kniehy o ślechetnych otcich svatých 41%; tomu rok fie cely bieśe fkonal C aa 111b, uplynul. skonávati sé, impf., dokonávati se, kon- éili se: (konawagi fye druhé kniehy 104%. skončenie, n.: Jan vzal pokojné fkoncze- nie in pace requievit 10%; po jeho fkonczeníf obitum 14b; aZ do svého fkonczeníe ad tempus transitionis suae 85b; aZ do fkoncZeníie tvého usque in finem G XX9?. skonččti, pf., skonati, zemříli: aby k nie (k sestře) přišel dřieve, neZlit fkonczie ante exitum 57%; uzřěv Pemen, an již (Arsenius)fkoncz 1 transiit 875; (sloup), na ňemžto sem fkonczal illuminatus sum 140b; ját fen (sic m. sem) již fkonczie] requievi t.; vida Smarag- dus, Ze jiZ má fkonczeti instabat dies dormitionis eius C 206b; otec jejie fkoncze defunctus est C 207b. skoficć, f.: za hfebíčky, za fkorzicy propter thymiamata 60% (volné). skôro, n., adv., blízko, brzo: již jim bieše fkvoro k smrti morti proxima 142b; (lidé) slySéli, an fkvoro má s tohoto světa k bohu jíti iam 170%; Ze (Marina) fkuoro před buoh šla z tohoto světa intra paucos dies C 208b; — ktož chce wfkuorzie svrchován býti velociter 39%, v brzku; tu sé wfkorzie mnoho písmu nauči in brevi 154%. Skót, m.: robata pasiechu fkvot pecora 71%. skotský, adj.: když budiese fkotfkeho hnojé potíéba boum 54%. skráné, £.: popad jeho za ftranie (sic, C fkranie) apprehenso crine ACE ad 158b (volně). skřehtati, škřehtati, -otati, impf. skřeho- lati: sipě a zuby {fkrzehcye sibilis stridoribusque praemissis 23b; sfkrze- hocze D ad t. Skíék, $kíék, m.: jich (ďáblů) zvuky (C zvuk) i ffkrziek AC ad 1892, skfékati, škřěkati, impf., křičeti: aby ne- ffkrzieka] na nižádného non sit cla- mosus in voce 120^; neb sé nevadie, ani na sé ffkrziekagíf neque clamant 187b. skrhet, $krhet, m., zasramocení: po tom ffkrzehtu svatÿ Pavlin pritvrdi dveti sonitum 150%. skřipěti, škřipěti, impf.: (dívka) zuby Ífkrzípiecy stridere dentibus 160%; ffkrzipiece na ň zuby íremebant den- tibus 177%, skropiti, pf.: mysl člověčie rosú, boží mi- lostí byvá fkropena perfunditur ro2b. skrotiti, pf.: fkrotítí mysl svého uceníka humiliare 54%; jazyk svuoj fkrotiti coërcere 93%; (hospodin) vsécky ne- pfátely fkrotil prostravit 190%, skrovny, adj. — Skrovný: pokrm jeho- biese chléb fkrowny panis exiguus 145; na fkrowne véci dosti mají imis con- tentae 101%. — Skromny: {krowny Zivot vedúce D 3%, činíš z uobžerných fkrow- ne sobrios 103%. — Adv. -é: Jan je- dinkú za den chleba pojédl a to fkrownie exiguum 5%. skraśsenie, n., skrousenost: da jemu buoh dobre fkruffenie compunctus 65; svaté fkruffeníe vzemáe corde compuncti 23b; neciji fkrvffenie na srdci compunctio- :em 605; mámy fkruffeníe mieti pfi sobé compunctionem 1i30*; uzíév svaty Si- meon jich fkruffeníe contritionem r38b. skrúšený, adj.: (mysl člověčí) pfievalem byvá fkrvffenych slzí obvlažena com- punctionis 102b. skryti, pf.: což bieše rúcha zatajil a fkry occultaverat 33% jeden vdolček fkry- giech absconderem 125b. — S. sč: chtieci fkrytí fie na lesě 12%; nemuož býti město tak vysoko na huořě postaveno, by fye mohlo fkrytí a tajiti latere 166b; jeden mladec, didblem posédeny, jenz fye biese v korábé fkryl se absconderat 1982, skryty, adj.: následoval mudrosti bozie a jeho fkrytych pokladuov secretiores thesauros 13%. — Adv. -8: jemuż buoh fkrytie ducha svatého zjevil E ad 58b; kterak sem jedl fkrytie occulte C ad 126?,
632 skonánie, n., &onec: k.fkonaníf tééi této toto ješče povědě 104%. skonati, pf.: pro diábelské přčkážčnie slušie ji (modlitbu) tiem spieš fkonati 114%; fkonaw své nešpornie hodiny finita vespertina sollemnitate 122%; — kterak jest svuoj život fkonal qualem habuerit terminum vitae 171%; takť svaty Anthonius svój Zivot fkonal hic Antonio vitae terminus fuit D 183%; uztév Pemen, an (Arsenius) jiZ fkonal AE ad 87h. — S. sé: fkonaly fye prvnie kniehy o ślechetnych otcich svatých 41%; tomu rok fie cely bieśe fkonal C aa 111b, uplynul. skonávati sé, impf., dokonávati se, kon- éili se: (konawagi fye druhé kniehy 104%. skončenie, n.: Jan vzal pokojné fkoncze- nie in pace requievit 10%; po jeho fkonczeníf obitum 14b; aZ do svého fkonczeníe ad tempus transitionis suae 85b; aZ do fkoncZeníie tvého usque in finem G XX9?. skonččti, pf., skonati, zemříli: aby k nie (k sestře) přišel dřieve, neZlit fkonczie ante exitum 57%; uzřěv Pemen, an již (Arsenius)fkoncz 1 transiit 875; (sloup), na ňemžto sem fkonczal illuminatus sum 140b; ját fen (sic m. sem) již fkonczie] requievi t.; vida Smarag- dus, Ze jiZ má fkonczeti instabat dies dormitionis eius C 206b; otec jejie fkoncze defunctus est C 207b. skoficć, f.: za hfebíčky, za fkorzicy propter thymiamata 60% (volné). skôro, n., adv., blízko, brzo: již jim bieše fkvoro k smrti morti proxima 142b; (lidé) slySéli, an fkvoro má s tohoto světa k bohu jíti iam 170%; Ze (Marina) fkuoro před buoh šla z tohoto světa intra paucos dies C 208b; — ktož chce wfkuorzie svrchován býti velociter 39%, v brzku; tu sé wfkorzie mnoho písmu nauči in brevi 154%. Skót, m.: robata pasiechu fkvot pecora 71%. skotský, adj.: když budiese fkotfkeho hnojé potíéba boum 54%. skráné, £.: popad jeho za ftranie (sic, C fkranie) apprehenso crine ACE ad 158b (volně). skřehtati, škřehtati, -otati, impf. skřeho- lati: sipě a zuby {fkrzehcye sibilis stridoribusque praemissis 23b; sfkrze- hocze D ad t. Skíék, $kíék, m.: jich (ďáblů) zvuky (C zvuk) i ffkrziek AC ad 1892, skfékati, škřěkati, impf., křičeti: aby ne- ffkrzieka] na nižádného non sit cla- mosus in voce 120^; neb sé nevadie, ani na sé ffkrziekagíf neque clamant 187b. skrhet, $krhet, m., zasramocení: po tom ffkrzehtu svatÿ Pavlin pritvrdi dveti sonitum 150%. skřipěti, škřipěti, impf.: (dívka) zuby Ífkrzípiecy stridere dentibus 160%; ffkrzipiece na ň zuby íremebant den- tibus 177%, skropiti, pf.: mysl člověčie rosú, boží mi- lostí byvá fkropena perfunditur ro2b. skrotiti, pf.: fkrotítí mysl svého uceníka humiliare 54%; jazyk svuoj fkrotiti coërcere 93%; (hospodin) vsécky ne- pfátely fkrotil prostravit 190%, skrovny, adj. — Skrovný: pokrm jeho- biese chléb fkrowny panis exiguus 145; na fkrowne véci dosti mají imis con- tentae 101%. — Skromny: {krowny Zivot vedúce D 3%, činíš z uobžerných fkrow- ne sobrios 103%. — Adv. -é: Jan je- dinkú za den chleba pojédl a to fkrownie exiguum 5%. skraśsenie, n., skrousenost: da jemu buoh dobre fkruffenie compunctus 65; svaté fkruffeníe vzemáe corde compuncti 23b; neciji fkrvffenie na srdci compunctio- :em 605; mámy fkruffeníe mieti pfi sobé compunctionem 1i30*; uzíév svaty Si- meon jich fkruffeníe contritionem r38b. skrúšený, adj.: (mysl člověčí) pfievalem byvá fkrvffenych slzí obvlažena com- punctionis 102b. skryti, pf.: což bieše rúcha zatajil a fkry occultaverat 33% jeden vdolček fkry- giech absconderem 125b. — S. sč: chtieci fkrytí fie na lesě 12%; nemuož býti město tak vysoko na huořě postaveno, by fye mohlo fkrytí a tajiti latere 166b; jeden mladec, didblem posédeny, jenz fye biese v korábé fkryl se absconderat 1982, skryty, adj.: následoval mudrosti bozie a jeho fkrytych pokladuov secretiores thesauros 13%. — Adv. -8: jemuż buoh fkrytie ducha svatého zjevil E ad 58b; kterak sem jedl fkrytie occulte C ad 126?,
Strana 633
skrývati sě, impf.: kterak. sem jedl na všaký den fkrywagie fye occulte D 100b. skrzé, praep.: fkrzye Jezukrista flibenie secundum promissionem 1P; coz mi hospodin fkrzye své slavné gmíe ráčil dáti ad gloriam nominis sui 27b; ty (cello) dáváš fkrzie púšť svatú usta bledá jejuniis roi? (ch. opis. m. skrzé puost svaty); stafec, jemuZ hospodin fkrzye fwateho ducha zévovâse, že viděl to... 58b, fkrzyeň mnoho sé pohanuov obráti na vieru kíéstanskü propter illum 79%; mnoho i jinych divuov hospodin činil fkrzie fwateho antonie per illum 192P. sktvieti sé v. stvietr sé. sküpy, adj.: fkupy bratr frater parcus 162b. skusovati v. zkusovatt. skúšéti v. zkúšéti. skutek, m.: fkutky náboženstvie cultus pietatis 1%, fkutky veliké mějieše do sebe opera magna 15b, což nám svatý Or pravieše, to vše biechu jeho fkutcy sua gesta 33%; jeho dobří skutcy vir- tutes 127%; jakož sě stydí, ktož s ženů fkutek má membra miscentes 195, souloží; (rytíř) ciné s ní (pannou) fkutek télesnÿ concubuit G XX; tu sě poččchu diviti duostojenstvi svatého Antonie, že tak daleké věci fkutek dán jemu věděti rei tam longe gestae co- gnitio 197, příběh tak vzdálený; jakož sě čte w fkutcyech apoštolských in Actis apostolorum 172%. skvetly v. vzhvísti. skviieti sé, skviieti sé, impf., Skvañili se, péci se: poté stati na velikém vedi€ a ffkrwa fye horkem frixit corpus suum 435; ffkrzwa. A, ffkrwicze E, ffkrwawie (sic) D ad t. skysti, impf, podévati, nabízeli: (Hila- rion) v tu dobu sta fkyta jemu ruku porrecta manu 161%; mnozí fkytiechu tomu biskupu veliké dary obtulerunt 141b. skytati, impf. Podávati: i fkytal (Hila- rion) jemu (velbloudovi) ruku C ad 161%. | skýva, f.: aby jie dávali chleba fkywu buccella, panis C 208%, skyvka, f.: bochnik nebo fkywku chleba G xxb. 633 sladkost, f.: mnich fladkoft dobrÿch Skutkuov muož činiti dulcitudinem 92b; fladkost vnitřnicho okušenie dulcedo "101b, sladký, adj.: že nikdy nepil {lazifie vody tantaé dulcedinis 20%: to sč jemu velmi fladko zdáše dulcia 32%; vecě diábel fladku Ťččí blandis sermonibus 136b. sláma, f.: (Antonius) léháše i na holé zemi i bez flamy 175%. slaný, adj.: (Peor) tak flanu i tak hořků vodu naleze, že... salsa 56%; {'ene ryby smrdie piscium saltorum T989, nasolované. sláti, impf£., osílati: Konstantinus a jeho syny častokrát listy k ňemu (k Anto- niovi) flachu missis literis 205*; aby jemu nizédného pokrma neflal E ad 108% . | sláva, f.: (čtvrtý řád) jmějieše najvyšší flawu gloriam 82*; (tento člověk) má velikû fi .wu gloriam 92%; vzdavše bohu flawu hymnum cecinerunt 165. slaviti, impf.: by naši přědci jich (patri- archů) flawih ut illos glorificaremus 41b, spasitel náš, ktož jeho flawie a chválé, on jč také oslaví glorifi- cantes se glorificat D 183b. slavnost, f.: pozval jeho k flawnofti opa- tové ad sollemnitatem GXVITI?*. slavný, adj.: k vypravení těch flawnych věcí ingentium rerum 1%; flawny jmé- nem nominatissimus i15; ten (Apol o- nius) kdyZ biese Zivota flawneho vitam magnificam egisset 34*; zvédéli smy, že jsú těch, kteréž smy viděli, daleko flawnieiffif byli celsiores 40b; flawne miesto locum gloriosum 133%; flawny stafec mirabilis senex 201*. — Adv. -né: pústenník když v dobrých skutciech flawnie stáše 6%, když uzřč, Ze neslû- žiechu (bratří) tak flawnie ten den eos non agentes sollemnitatem diei 29%; (bratří) jich skončenie den pamatují flawnie až do dnešnieho dne dies mi- grationis celebratvr C 207%. sled, m., stopa: po fledu puojdem po tom jesteru per vestigium 22b, našeho fledu sttëze Istivÿ had calcanea 120%. slehnûti, pf.: Sraëkové flehla D ad 86°. slepicé, f.: flepicye nasazená na vajcé gallina 132%. slepiti, pf.: (bratr) flepi z hliny jako dceru fecit 47%.
skrývati sě, impf.: kterak. sem jedl na všaký den fkrywagie fye occulte D 100b. skrzé, praep.: fkrzye Jezukrista flibenie secundum promissionem 1P; coz mi hospodin fkrzye své slavné gmíe ráčil dáti ad gloriam nominis sui 27b; ty (cello) dáváš fkrzie púšť svatú usta bledá jejuniis roi? (ch. opis. m. skrzé puost svaty); stafec, jemuZ hospodin fkrzye fwateho ducha zévovâse, že viděl to... 58b, fkrzyeň mnoho sé pohanuov obráti na vieru kíéstanskü propter illum 79%; mnoho i jinych divuov hospodin činil fkrzie fwateho antonie per illum 192P. sktvieti sé v. stvietr sé. sküpy, adj.: fkupy bratr frater parcus 162b. skusovati v. zkusovatt. skúšéti v. zkúšéti. skutek, m.: fkutky náboženstvie cultus pietatis 1%, fkutky veliké mějieše do sebe opera magna 15b, což nám svatý Or pravieše, to vše biechu jeho fkutcy sua gesta 33%; jeho dobří skutcy vir- tutes 127%; jakož sě stydí, ktož s ženů fkutek má membra miscentes 195, souloží; (rytíř) ciné s ní (pannou) fkutek télesnÿ concubuit G XX; tu sě poččchu diviti duostojenstvi svatého Antonie, že tak daleké věci fkutek dán jemu věděti rei tam longe gestae co- gnitio 197, příběh tak vzdálený; jakož sě čte w fkutcyech apoštolských in Actis apostolorum 172%. skvetly v. vzhvísti. skviieti sé, skviieti sé, impf., Skvañili se, péci se: poté stati na velikém vedi€ a ffkrwa fye horkem frixit corpus suum 435; ffkrzwa. A, ffkrwicze E, ffkrwawie (sic) D ad t. skysti, impf, podévati, nabízeli: (Hila- rion) v tu dobu sta fkyta jemu ruku porrecta manu 161%; mnozí fkytiechu tomu biskupu veliké dary obtulerunt 141b. skytati, impf. Podávati: i fkytal (Hila- rion) jemu (velbloudovi) ruku C ad 161%. | skýva, f.: aby jie dávali chleba fkywu buccella, panis C 208%, skyvka, f.: bochnik nebo fkywku chleba G xxb. 633 sladkost, f.: mnich fladkoft dobrÿch Skutkuov muož činiti dulcitudinem 92b; fladkost vnitřnicho okušenie dulcedo "101b, sladký, adj.: že nikdy nepil {lazifie vody tantaé dulcedinis 20%: to sč jemu velmi fladko zdáše dulcia 32%; vecě diábel fladku Ťččí blandis sermonibus 136b. sláma, f.: (Antonius) léháše i na holé zemi i bez flamy 175%. slaný, adj.: (Peor) tak flanu i tak hořků vodu naleze, že... salsa 56%; {'ene ryby smrdie piscium saltorum T989, nasolované. sláti, impf£., osílati: Konstantinus a jeho syny častokrát listy k ňemu (k Anto- niovi) flachu missis literis 205*; aby jemu nizédného pokrma neflal E ad 108% . | sláva, f.: (čtvrtý řád) jmějieše najvyšší flawu gloriam 82*; (tento člověk) má velikû fi .wu gloriam 92%; vzdavše bohu flawu hymnum cecinerunt 165. slaviti, impf.: by naši přědci jich (patri- archů) flawih ut illos glorificaremus 41b, spasitel náš, ktož jeho flawie a chválé, on jč také oslaví glorifi- cantes se glorificat D 183b. slavnost, f.: pozval jeho k flawnofti opa- tové ad sollemnitatem GXVITI?*. slavný, adj.: k vypravení těch flawnych věcí ingentium rerum 1%; flawny jmé- nem nominatissimus i15; ten (Apol o- nius) kdyZ biese Zivota flawneho vitam magnificam egisset 34*; zvédéli smy, že jsú těch, kteréž smy viděli, daleko flawnieiffif byli celsiores 40b; flawne miesto locum gloriosum 133%; flawny stafec mirabilis senex 201*. — Adv. -né: pústenník když v dobrých skutciech flawnie stáše 6%, když uzřč, Ze neslû- žiechu (bratří) tak flawnie ten den eos non agentes sollemnitatem diei 29%; (bratří) jich skončenie den pamatují flawnie až do dnešnieho dne dies mi- grationis celebratvr C 207%. sled, m., stopa: po fledu puojdem po tom jesteru per vestigium 22b, našeho fledu sttëze Istivÿ had calcanea 120%. slehnûti, pf.: Sraëkové flehla D ad 86°. slepicé, f.: flepicye nasazená na vajcé gallina 132%. slepiti, pf.: (bratr) flepi z hliny jako dceru fecit 47%.
Strana 634
634 sleptanie, n., seżydmi: tak byli hotovi ku popravě, jako zvěř k fleptaníf ad de- vorandum 139b. sleptati, pf., seżrałi: flepcyete m8 devo- rate 177%. slepý, adj.: flepe k zraku navracujem caecos 27%; (Didymus) biese flepy cap- tus oculis 100%, slióny, adj. — Vhodný: ani toho za fliczne ani za podobné majé congruum 154*.— Krásny: bie$e Xeon takfliczneho oblitéjé, Ze . . . tantum reverentiae ge- rebat in vultu 30b; obvázavše jej velmi fhcznymí vénci blandis nexibus 1482, — Adv. -ně: aby po jeho smrti (zboží) flicžníc zpravoval bene et congrue C 201%, náležitě. slina, f.: jemu (posedlému) tekly flyny z úst E ad 112b. slovo, n.: božie flowa verbum dei 12b; (bratr) neodpovědě protivného fiowa turbulentum sermonem 48%; maj& na paměti to fiowo, ješto vecě Ježíš ver- bum 68%; podlé flow božích sententiam 119%, slovutný, adj.: mezi nimižto bieše jeden pohan flowutny famosissimus 34b; flo- wutny mnich probatissimus 485; starec Agathon, mezi svatymi starci velmi flowutny nominatissimus 50%; bieše všady fi-wutno jmě svatého Antonie conspicuum 201%. složiti, pí.: z rozličných kněh písma sva- tého, od svatych flozeneho 60b; Epi- fanius krátká řččí chválu jeho flozii scripserit 153^; — pěkná bieše a fložena tváří i myslí pulchra et composita vultu et animo G XVIII?, sličná. slub, m.: fhbu éekajé promissum 19%; podlé fhbu svatého Antonie profes- sionem 196%; kde sú tvoji flibowe? promissiones C 2069, ' sl'übenie, slíbenie, n.: skrzé Jezu krista fhbenie promissionem rb. sl'übiti, pf.: {libeny duch svaty repromis- sus 114b; flibeny Zivot věčný promissio vitae sempiternae 179^; naplnil s’, co s? [ibs] promiseras 25%; nikoli jeho (mni- cha) nepustímy, leč nám kto za ň flıbjj, Ze dá té dievcě ztravu 74%; když jemu jeho otec flibí patre fidem dante 166%, sl’ûbiti sé, pf., zalibiti se: velmi fye to lidu flibi placuit 27b; nesûce kazdÿ s sebû, ač kto co měl takého, jesto by fye ne- mocnému flibilo quod aegro possit gra- tum videri 36b. ; sl’ubovati, impf.: flibugie, že nechce viece sé hnévati promittens 69%: počč fli- bowatí polliceri 111%. slüha, m. a f.: věrné fluhy servi 15; hos- podine, této fluzie své raó duostojnü odplatu dáti famulae 51b; zlá fiuho! male serve 98b; s svymi fluhamí sa- tellibus 190%, sluch, m.: nebo smy ztratili daremní fluch auditum 132%; hluchym fiuch navrácenie surdorum auditum 203%; — zvuk i fluch AE ad 176b, hlucení i po- slechnuti. slunce, n.: 25b. slunečný, adj.: vše vyhoří horkostí fiv- necznv solis 108b, slip v. sz/ńp. sluśćtiimpf. — Poddónu byti, nale żeti : ten kostel fluffie pod biskupa jeruzalem- ského parochia est episcopi 107%. — Slu- Seti: na ty sé fluffie hnévati oportet 42?; to mně mnefluffie, abych já vinného zradil non est meum 61%; vámť (ženám) nefluffie nikam vyjíti non licet 675; fluffie také ono slovo o tobé zpievati libet 1035; protoZ nám sé fivffíe chovati toho cavendum est 120%; kterak sg fluffie postiti? opus est 134%; aby (buh), coZ fluffie, naplnil quod expedit G XIX; pakli vás která věc ktomu táhla, abyste jé (tvory) ctili, fluffalo sě jest toho snažně střieci fas erat 203%. slušně, adv., náležitě: dobře a fluffníe zbožé zpravoval bene et congrue G XVII», sluti, impf.: hrabie jeden římský, jenž obecni feli senator flowieffe 3P; (misto), jenż fivowe Kallamus vocatur 56P. sl’utovänie, n.: k flitowanif pfivesti ad misericordiam 40b, sl’utovati sé, pf.: jakozf sé hospodin roz- hnéval, takeZt fye opét flituge misere- bitur 2065; flitowaw fye nad ní (Zenou) miseratus 12%; (bůh) nad kajícími jaka nad neduZivymi fye flituge compatitur 88b; tu on {ye flitowa nad ním miseriae condoluit 198%; flitowaw {ye jeho snaž- ného úsilé ustavičného miseratus 117%, nad úsilím; (opat) flitowaw fie jeho, i pote boha prositi compatiens C 201%, ano. flunce chce zajíti solem
634 sleptanie, n., seżydmi: tak byli hotovi ku popravě, jako zvěř k fleptaníf ad de- vorandum 139b. sleptati, pf., seżrałi: flepcyete m8 devo- rate 177%. slepý, adj.: flepe k zraku navracujem caecos 27%; (Didymus) biese flepy cap- tus oculis 100%, slióny, adj. — Vhodný: ani toho za fliczne ani za podobné majé congruum 154*.— Krásny: bie$e Xeon takfliczneho oblitéjé, Ze . . . tantum reverentiae ge- rebat in vultu 30b; obvázavše jej velmi fhcznymí vénci blandis nexibus 1482, — Adv. -ně: aby po jeho smrti (zboží) flicžníc zpravoval bene et congrue C 201%, náležitě. slina, f.: jemu (posedlému) tekly flyny z úst E ad 112b. slovo, n.: božie flowa verbum dei 12b; (bratr) neodpovědě protivného fiowa turbulentum sermonem 48%; maj& na paměti to fiowo, ješto vecě Ježíš ver- bum 68%; podlé flow božích sententiam 119%, slovutný, adj.: mezi nimižto bieše jeden pohan flowutny famosissimus 34b; flo- wutny mnich probatissimus 485; starec Agathon, mezi svatymi starci velmi flowutny nominatissimus 50%; bieše všady fi-wutno jmě svatého Antonie conspicuum 201%. složiti, pí.: z rozličných kněh písma sva- tého, od svatych flozeneho 60b; Epi- fanius krátká řččí chválu jeho flozii scripserit 153^; — pěkná bieše a fložena tváří i myslí pulchra et composita vultu et animo G XVIII?, sličná. slub, m.: fhbu éekajé promissum 19%; podlé fhbu svatého Antonie profes- sionem 196%; kde sú tvoji flibowe? promissiones C 2069, ' sl'übenie, slíbenie, n.: skrzé Jezu krista fhbenie promissionem rb. sl'übiti, pf.: {libeny duch svaty repromis- sus 114b; flibeny Zivot věčný promissio vitae sempiternae 179^; naplnil s’, co s? [ibs] promiseras 25%; nikoli jeho (mni- cha) nepustímy, leč nám kto za ň flıbjj, Ze dá té dievcě ztravu 74%; když jemu jeho otec flibí patre fidem dante 166%, sl’ûbiti sé, pf., zalibiti se: velmi fye to lidu flibi placuit 27b; nesûce kazdÿ s sebû, ač kto co měl takého, jesto by fye ne- mocnému flibilo quod aegro possit gra- tum videri 36b. ; sl’ubovati, impf.: flibugie, že nechce viece sé hnévati promittens 69%: počč fli- bowatí polliceri 111%. slüha, m. a f.: věrné fluhy servi 15; hos- podine, této fluzie své raó duostojnü odplatu dáti famulae 51b; zlá fiuho! male serve 98b; s svymi fluhamí sa- tellibus 190%, sluch, m.: nebo smy ztratili daremní fluch auditum 132%; hluchym fiuch navrácenie surdorum auditum 203%; — zvuk i fluch AE ad 176b, hlucení i po- slechnuti. slunce, n.: 25b. slunečný, adj.: vše vyhoří horkostí fiv- necznv solis 108b, slip v. sz/ńp. sluśćtiimpf. — Poddónu byti, nale żeti : ten kostel fluffie pod biskupa jeruzalem- ského parochia est episcopi 107%. — Slu- Seti: na ty sé fluffie hnévati oportet 42?; to mně mnefluffie, abych já vinného zradil non est meum 61%; vámť (ženám) nefluffie nikam vyjíti non licet 675; fluffie také ono slovo o tobé zpievati libet 1035; protoZ nám sé fivffíe chovati toho cavendum est 120%; kterak sg fluffie postiti? opus est 134%; aby (buh), coZ fluffie, naplnil quod expedit G XIX; pakli vás která věc ktomu táhla, abyste jé (tvory) ctili, fluffalo sě jest toho snažně střieci fas erat 203%. slušně, adv., náležitě: dobře a fluffníe zbožé zpravoval bene et congrue G XVII», sluti, impf.: hrabie jeden římský, jenž obecni feli senator flowieffe 3P; (misto), jenż fivowe Kallamus vocatur 56P. sl’utovänie, n.: k flitowanif pfivesti ad misericordiam 40b, sl’utovati sé, pf.: jakozf sé hospodin roz- hnéval, takeZt fye opét flituge misere- bitur 2065; flitowaw fye nad ní (Zenou) miseratus 12%; (bůh) nad kajícími jaka nad neduZivymi fye flituge compatitur 88b; tu on {ye flitowa nad ním miseriae condoluit 198%; flitowaw {ye jeho snaž- ného úsilé ustavičného miseratus 117%, nad úsilím; (opat) flitowaw fie jeho, i pote boha prositi compatiens C 201%, ano. flunce chce zajíti solem
Strana 635
sluza v. s/za. služba, f.: na božie fluzbie in servitio dei 28b; (Eufrozyna) přišla do kostela k fluzbie boZí ad deprecandum deum G XIX*; svá fluzbu svym dédicóm uká- zati obsequium 47P. sluZebnicé, f.: 3Slechetná fluzebnícye bozie famula 56b; tvá dievka a fluzebnicze ancilla C 201b. služebník, m.: jakož mají obyčěj fiu- zebnícy přinositi svým hospodám servi 47b; bratr fluzebník minister 64%; po- slala převěrného fluzZebníka famulum G XVIII, slúženie, n., služba: (pišték) své pišťby umčnie vpromény (sic m. proméni) věčného života w {luzenij 12%. slü£ziti, impf.: diablóm fluzítí oboedire 7*; (bůh) ostřiehá všěch těch, kteříž jemu fluzie servientes 52%; (učedlník) otáza, kde ten jisty bydli, jeśto starci fluzieffe ministrabat 82P; (Jan) jednomu starci flazii deserviens 117%; (mnich) vecě k těm, ješto bratří k stolu fluziechu ministrantibus 64%; kněz mši přěd ním fivzietfe offerebat sacrificium 10b; když uzřě, že (bratří) nefivzíechu tak slavně ten den eos non agentes sollemnitatem diei 29%, neslavili mše v ten den. sl ychati,impf.:flychalismy mnohoo tvych cnostech ad auditum nostrum fama pertulerat 5%; vétím tomu, Ze s' nékdy mohl flychatí ad te pervenisse r2*; tu nebieše o ňem nikdy fl: chano nec no- men quidem fuisset auditum rri9?; ani kdy kto mnichuov v té vlasti Syria piéd svatym Ilarionem fivchal nec noverat 157), o mnisich neslÿchal. slyšěti, impf.: (dábel) huhláše žalostivě, tak jakž bratřie jeho huhlánie flyffiechu audirent 10%; nemohüce (dáblové) fly- ffetí slov ducha svatého non sustinen- tes 60b. slza, sluza, f.: v smutcó a we sflzach lkaśe fletibus 65; flzy prolévati lacrimas 8%; obmyvajé fluzami tvát E ad 7?. slziti, impf., s/zetí: mlčě a flzye lacrimans 151%. Smaragdus, m., jm. os.: Smaragdus, to jest Eufrozyna Smaragdus C 206b, směle, adv.: diábel tak fmíele chtěl mě jest potlačiti in hanc audaciam 198b. smélost, f.: podiviv sé jich fmielofti au- daciam 200b. 635 směšný, adj.: která jest ohava umude- ného Jezukrista vám fmíeffna ridiculae 203b, smiech, m.: mladec počč se fmiechem chechtati cachinno 70P; hotov k fmiechu risu 120P. smiera, f., mira: (rozum opatrný) nedá jemu vyjíti ze fmíery continentiae modum transire 124%. smiesiti, pf.: oni (oráékové) fmíefyh piesek s tiem sémenem miscuerunt se- minibus 27b; at by fie pravda s jich zl[o]sti nefmiefyla ne miscerent 184%. smieséti, impf., misiti: Simeon káza prst1 s vodü fmiffeti E. ad 138b. smieti, impf. — OdvazovaW se: kterak míete pfistüpati k tak veliké svátosti? ausi estis 15^;i k umrlému nefmíegíechu pfistápiti audebant 23b. — Smáti: ni- žádný ani své škříně ani nic svého ne- Ímíegieffe mieti possidere liceat 116%; fmiegí-li kféstané pro pohany na pü&ti piébyvati si licet 104b. smieti sé, impf., smáti se: ty ye fmiégetff? rides 70P; viece {ye slusie tomu fmieti než sč báti ridendi 1845; když jest srdce veselo, tehdy fye tváf vždy {miege floret 200%. smilník, m.: že si fmilník veliký vitio fornicátionis tenearis 50%; já hubenec i fmilnik fornicator 89%. smilny, adj.: mnich nemuoż pfemoci fmilne mysli spiritui fornicationis 115b; fmilny diśbel spiritus fornicationis 174; ty s’ fmilnym ledvim čistoty davatel luxuriosis renibus 103%. smilovänie, n.: podlé mnoëstvie fmilo- waníe tvého miserationem 98b; když prosieše (žena) fmílowanie misericor- diam 158%. smilovati sé, pf.: (hospodin) jiZt fye fm:- | wai nad tebá repropitiatus est 9*; hospodin raë fye fmilowati nad tebû misereatur 345; otée, fmilug fíe a prijmi Marina indulge C 208b. smilstvie, -stvo, n.: hofkć fmilftwie jeho srdce zaZZe concupiscentia 8*; ty s' m&l žádost nocí k fmílftwij cogitationes fornicandi 15%; tů věcí, je$to k fmílftwíj připravuje guae solent moriturae vir- ginitatis esse principia 159P (volné); fmilftwa naplñen impuritate 6b. smířenie, n.: k fmirzenif povoliti pacem 19b,
sluza v. s/za. služba, f.: na božie fluzbie in servitio dei 28b; (Eufrozyna) přišla do kostela k fluzbie boZí ad deprecandum deum G XIX*; svá fluzbu svym dédicóm uká- zati obsequium 47P. sluZebnicé, f.: 3Slechetná fluzebnícye bozie famula 56b; tvá dievka a fluzebnicze ancilla C 201b. služebník, m.: jakož mají obyčěj fiu- zebnícy přinositi svým hospodám servi 47b; bratr fluzebník minister 64%; po- slala převěrného fluzZebníka famulum G XVIII, slúženie, n., služba: (pišték) své pišťby umčnie vpromény (sic m. proméni) věčného života w {luzenij 12%. slü£ziti, impf.: diablóm fluzítí oboedire 7*; (bůh) ostřiehá všěch těch, kteříž jemu fluzie servientes 52%; (učedlník) otáza, kde ten jisty bydli, jeśto starci fluzieffe ministrabat 82P; (Jan) jednomu starci flazii deserviens 117%; (mnich) vecě k těm, ješto bratří k stolu fluziechu ministrantibus 64%; kněz mši přěd ním fivzietfe offerebat sacrificium 10b; když uzřě, že (bratří) nefivzíechu tak slavně ten den eos non agentes sollemnitatem diei 29%, neslavili mše v ten den. sl ychati,impf.:flychalismy mnohoo tvych cnostech ad auditum nostrum fama pertulerat 5%; vétím tomu, Ze s' nékdy mohl flychatí ad te pervenisse r2*; tu nebieše o ňem nikdy fl: chano nec no- men quidem fuisset auditum rri9?; ani kdy kto mnichuov v té vlasti Syria piéd svatym Ilarionem fivchal nec noverat 157), o mnisich neslÿchal. slyšěti, impf.: (dábel) huhláše žalostivě, tak jakž bratřie jeho huhlánie flyffiechu audirent 10%; nemohüce (dáblové) fly- ffetí slov ducha svatého non sustinen- tes 60b. slza, sluza, f.: v smutcó a we sflzach lkaśe fletibus 65; flzy prolévati lacrimas 8%; obmyvajé fluzami tvát E ad 7?. slziti, impf., s/zetí: mlčě a flzye lacrimans 151%. Smaragdus, m., jm. os.: Smaragdus, to jest Eufrozyna Smaragdus C 206b, směle, adv.: diábel tak fmíele chtěl mě jest potlačiti in hanc audaciam 198b. smélost, f.: podiviv sé jich fmielofti au- daciam 200b. 635 směšný, adj.: která jest ohava umude- ného Jezukrista vám fmíeffna ridiculae 203b, smiech, m.: mladec počč se fmiechem chechtati cachinno 70P; hotov k fmiechu risu 120P. smiera, f., mira: (rozum opatrný) nedá jemu vyjíti ze fmíery continentiae modum transire 124%. smiesiti, pf.: oni (oráékové) fmíefyh piesek s tiem sémenem miscuerunt se- minibus 27b; at by fie pravda s jich zl[o]sti nefmiefyla ne miscerent 184%. smieséti, impf., misiti: Simeon káza prst1 s vodü fmiffeti E. ad 138b. smieti, impf. — OdvazovaW se: kterak míete pfistüpati k tak veliké svátosti? ausi estis 15^;i k umrlému nefmíegíechu pfistápiti audebant 23b. — Smáti: ni- žádný ani své škříně ani nic svého ne- Ímíegieffe mieti possidere liceat 116%; fmiegí-li kféstané pro pohany na pü&ti piébyvati si licet 104b. smieti sé, impf., smáti se: ty ye fmiégetff? rides 70P; viece {ye slusie tomu fmieti než sč báti ridendi 1845; když jest srdce veselo, tehdy fye tváf vždy {miege floret 200%. smilník, m.: že si fmilník veliký vitio fornicátionis tenearis 50%; já hubenec i fmilnik fornicator 89%. smilny, adj.: mnich nemuoż pfemoci fmilne mysli spiritui fornicationis 115b; fmilny diśbel spiritus fornicationis 174; ty s’ fmilnym ledvim čistoty davatel luxuriosis renibus 103%. smilovänie, n.: podlé mnoëstvie fmilo- waníe tvého miserationem 98b; když prosieše (žena) fmílowanie misericor- diam 158%. smilovati sé, pf.: (hospodin) jiZt fye fm:- | wai nad tebá repropitiatus est 9*; hospodin raë fye fmilowati nad tebû misereatur 345; otée, fmilug fíe a prijmi Marina indulge C 208b. smilstvie, -stvo, n.: hofkć fmilftwie jeho srdce zaZZe concupiscentia 8*; ty s' m&l žádost nocí k fmílftwij cogitationes fornicandi 15%; tů věcí, je$to k fmílftwíj připravuje guae solent moriturae vir- ginitatis esse principia 159P (volné); fmilftwa naplñen impuritate 6b. smířenie, n.: k fmirzenif povoliti pacem 19b,
Strana 636
636 smířiti, pf.: odtud sem jíti nechtěl, leč -sem dfieve v$ćcky zmirzil reconciliarem ad pacem 12P; kdyż toho (lotra) Appo- lonius upatti, anfmirziti fye zapoviedáse paci resistentem 19%; dfieve nežli bych fie s ním nefmírzil in pacem reverterer 72b. smiřovati, impf.: (Antonin) fmyrzowaffe | hněvníky concordabat A ad 179%. smluviti, pf.: jakož biešta fmi wíla se- cundum constitutum 1315; to když fmluwiechu, odda jemu (ženichovi otec) ji (dceru) C 201b. smočiti, pf.: tři léta jśdl na puol mśfici socovicé, fmocczie studenû vodû ma- defectum 1562. smočovati, impf., smáčeti: (Hilarion jedl čočku) fmoczuge studenú vodú AE ad 156%. smrad, m.: mui já tento fmrad trpéti foetorem 60%; nemohu toho fmradv {rpéti putorem 1632. smradny, adj. smrduty, zasmradźny: jeho by domek (všude) fmraden A ad 6%. smrdaty, adj., smradlavy: {mrdati vepři káléchu sé A ad 565; k téfmrdate (vodě) přiliti jiné AE ed 60*; nečisté myšlenie & fmrdate AE ad 652, smrdóti, impf.: aby vZdy (voda) fmrdiela foeteret 60%; že slané ryby fmrdie hunc esse putorem 1982, smrduty, adj.: bochník velmi fmrduty sordidissimum 8% duch fmrduty vy- pustiv teterrimis flatibus 235; mrcha fmrduta impurissimum cadaver 185%, smrt, £: chlába i züfanie jest věčné fmrti dokonanie mortis 75; fmrt mieti na pamé&ti mortem gs), smrtedlny, adj.: fmrtedlny sem mortalis 1495; — naleze kazdého z téch (bratti) w fmrtedinem htiesé mortalis peccati 395; w fmrtedlne posteli 14%. smusiti s&, impf., kabonits se: (Antonius) nikdy sé nezasmál, ani fie kdy fmuif.i ora contraxit 179b, smutek, m.: u velikém fmutcye molestia animi 38%; nečiň nám fmutka v našem Srdci noli gravare animas nostras 47%; mám fmvtek na srdci contristatur ani- ma mea 60b; ten má fmvtky tělesné tribulationem 90%; když jest srdce w fmutcye, tvář sč také smütí in moerore 200?. smititi, pf., zarmoutiti: nikdy sem nedo- pustil, aby mocnější mdlejšícko po- tlačil anebo jej přěde mnû fmutil 12b; nechtě býti neposlušný bratra svého, aby ho nefmvtíl ne contristaret: 84b; proč s" mč fmvtíl hfiešného? gravasti 137b. — $. sé = zarmoutiti se: ten stařec fmutí fye contristatus 45"; na- leze jej (mnicha), an fye velmi fmutii gravissima tristitia oppressun 46b, smutný, adj.: mnozí dobrá diela činie- nemocného i fmutneho navštěvujíce 9b; jsa fmuten conturbatus 27%; opat mi jest fmuten pro tvé nedużenie sollicitus 53%; jsi-li tiem co fmvtnieg f,. Ze nemá$s zraku? tristis 100^; fmvtnych utéSenie moerentium 103b. — Adv. -né: opět sě vrátíš zasě a velmi fmvtnie tristis 64b. smýčiti sč, impf., smykali se: fmycziecy fye i plileze trahens se 1382. smysl, m. — Myšlení: bratřie, ostřichajte: imyfia i ámysla vašeho sensum et animum 58b. — Mínéní: když každý podlé svého fmyfla pravie&e sententie m 123b. — Smysl, obsah: nenie w fmytiu nizddného opustenie sensu 171%; kdyz jiní okrášlené fčči hledají, a ty pek Imyfla hledaj sententiam t. — Düvtip: (Antonius) chváléše jeho dobrý fmyfi acumen animi roob; diviece sé jeho (Antonínovu) fmyflu acumen ingenii 201%. — Přítomnost ducha: steřec náš. zbyl fmytla sensum 76b. — Smysl jako mocnost a nástroj duše: fmyfi i rucè 64. smyvati, impf.: tiem (mywachu nečistotu abluenda 35b, snábdéti, impf, pozorovati: fnabdiew toho lépe intentius respiciens 95%; fnabdíe velmi pilné explorans 122%; diabli, jeśto všeho fnabdie cura per- vigili omnia considerantes 18Gb. snad, adv.: fnad by mé üsilé jim uzitecno bylo forte 48%; fnad by nékto otázal fortasse 196b; fnad sú tomu tři léta ferme 1645; fnad ji (Eufrosynu) nékto vylûdil forsitan C 2042. snadný, adj.: obyčěj lehèéjéi à fnadnieiff'f facilis 134b; z uvěřenie aby přístup Inazff:j mčli k jinému přčlščení 186% — Adv. -né: fnadnie piijiti facile 30%; fnadnie sva svatbu učinila facile 144b; jdi do klá&tera, je$to fnadníegie budeš
636 smířiti, pf.: odtud sem jíti nechtěl, leč -sem dfieve v$ćcky zmirzil reconciliarem ad pacem 12P; kdyż toho (lotra) Appo- lonius upatti, anfmirziti fye zapoviedáse paci resistentem 19%; dfieve nežli bych fie s ním nefmírzil in pacem reverterer 72b. smiřovati, impf.: (Antonin) fmyrzowaffe | hněvníky concordabat A ad 179%. smluviti, pf.: jakož biešta fmi wíla se- cundum constitutum 1315; to když fmluwiechu, odda jemu (ženichovi otec) ji (dceru) C 201b. smočiti, pf.: tři léta jśdl na puol mśfici socovicé, fmocczie studenû vodû ma- defectum 1562. smočovati, impf., smáčeti: (Hilarion jedl čočku) fmoczuge studenú vodú AE ad 156%. smrad, m.: mui já tento fmrad trpéti foetorem 60%; nemohu toho fmradv {rpéti putorem 1632. smradny, adj. smrduty, zasmradźny: jeho by domek (všude) fmraden A ad 6%. smrdaty, adj., smradlavy: {mrdati vepři káléchu sé A ad 565; k téfmrdate (vodě) přiliti jiné AE ed 60*; nečisté myšlenie & fmrdate AE ad 652, smrdóti, impf.: aby vZdy (voda) fmrdiela foeteret 60%; že slané ryby fmrdie hunc esse putorem 1982, smrduty, adj.: bochník velmi fmrduty sordidissimum 8% duch fmrduty vy- pustiv teterrimis flatibus 235; mrcha fmrduta impurissimum cadaver 185%, smrt, £: chlába i züfanie jest věčné fmrti dokonanie mortis 75; fmrt mieti na pamé&ti mortem gs), smrtedlny, adj.: fmrtedlny sem mortalis 1495; — naleze kazdého z téch (bratti) w fmrtedinem htiesé mortalis peccati 395; w fmrtedlne posteli 14%. smusiti s&, impf., kabonits se: (Antonius) nikdy sé nezasmál, ani fie kdy fmuif.i ora contraxit 179b, smutek, m.: u velikém fmutcye molestia animi 38%; nečiň nám fmutka v našem Srdci noli gravare animas nostras 47%; mám fmvtek na srdci contristatur ani- ma mea 60b; ten má fmvtky tělesné tribulationem 90%; když jest srdce w fmutcye, tvář sč také smütí in moerore 200?. smititi, pf., zarmoutiti: nikdy sem nedo- pustil, aby mocnější mdlejšícko po- tlačil anebo jej přěde mnû fmutil 12b; nechtě býti neposlušný bratra svého, aby ho nefmvtíl ne contristaret: 84b; proč s" mč fmvtíl hfiešného? gravasti 137b. — $. sé = zarmoutiti se: ten stařec fmutí fye contristatus 45"; na- leze jej (mnicha), an fye velmi fmutii gravissima tristitia oppressun 46b, smutný, adj.: mnozí dobrá diela činie- nemocného i fmutneho navštěvujíce 9b; jsa fmuten conturbatus 27%; opat mi jest fmuten pro tvé nedużenie sollicitus 53%; jsi-li tiem co fmvtnieg f,. Ze nemá$s zraku? tristis 100^; fmvtnych utéSenie moerentium 103b. — Adv. -né: opět sě vrátíš zasě a velmi fmvtnie tristis 64b. smýčiti sč, impf., smykali se: fmycziecy fye i plileze trahens se 1382. smysl, m. — Myšlení: bratřie, ostřichajte: imyfia i ámysla vašeho sensum et animum 58b. — Mínéní: když každý podlé svého fmyfla pravie&e sententie m 123b. — Smysl, obsah: nenie w fmytiu nizddného opustenie sensu 171%; kdyz jiní okrášlené fčči hledají, a ty pek Imyfla hledaj sententiam t. — Düvtip: (Antonius) chváléše jeho dobrý fmyfi acumen animi roob; diviece sé jeho (Antonínovu) fmyflu acumen ingenii 201%. — Přítomnost ducha: steřec náš. zbyl fmytla sensum 76b. — Smysl jako mocnost a nástroj duše: fmyfi i rucè 64. smyvati, impf.: tiem (mywachu nečistotu abluenda 35b, snábdéti, impf, pozorovati: fnabdiew toho lépe intentius respiciens 95%; fnabdíe velmi pilné explorans 122%; diabli, jeśto všeho fnabdie cura per- vigili omnia considerantes 18Gb. snad, adv.: fnad by mé üsilé jim uzitecno bylo forte 48%; fnad by nékto otázal fortasse 196b; fnad sú tomu tři léta ferme 1645; fnad ji (Eufrosynu) nékto vylûdil forsitan C 2042. snadný, adj.: obyčěj lehèéjéi à fnadnieiff'f facilis 134b; z uvěřenie aby přístup Inazff:j mčli k jinému přčlščení 186% — Adv. -né: fnadnie piijiti facile 30%; fnadnie sva svatbu učinila facile 144b; jdi do klá&tera, je$to fnadníegie budeš
Strana 637
moci strpěti ubi facilioribus legibus vi- veretur 111%; přikázanie, skrzě ňežto by spieše a fnaze k spasení mohli přijíti 129b, :snášěti, impf.: anděly k lidské pomoci fnaffiefs deponis 102% (volnë), shora přinášíš. sňatek, m., shromáždění: fnatek, ješto sluove jarmark ACE ad 84°. snaženstvie, n., snažnost: se vším fna- zenftwim diligentia 46%; když jeho fna- zenitwie pilné stafec uznamena sedu- litatem 117%. sna£iti sé, impf.: kteryZ fnazi fye s Zá- dostí v ustaviénosti piébyvati stu- duerit 104%. sna£nost, f: pfi tom diele bratrská ve- liká fnaznoft bie&e alacritas 33?. snażny, adj.: nejsem tak fnazen, bych sć mohl bohu slibiti tantam curam non habeo 87b; budát chváliti fnazny ptie- bytek studium 187%; (Pafuncius) poče fnažen býti v dobrých skutciech bonis operibus intentus erat C 205%; ku při- kázaní svého krále fnaznij ad obedien- tiam intentus 2%; toho sem velmi fnaze ' byl fuit mihi non mediocris studii 12?. — Adv. -né: (pástennfk) v svych modlitbách fnazníe sé obieráše in orationibus die noctuque persistens 6%; abyste toho velmi fnazníe posláchali libentissime 104P; fnaznie sé bohu modléchu intentius 114%; kdyZ sé jim inaznie brânieée viriliter 130%; fnaznie oba v zákoně přěbývášta studiosi 142. snem, sňem, m., svazek: který by byl {nem jich manZelstva copula 1425; fmem AE ad t. snésti, pf.: aby ny voda fnefia daleko doluov deorsum deferente 145°; — ne- budete moci toho fneftí tolerare 23*; každý sě postí, což móž fneftí guantum valet C 202%; ač muožeš sneftí poku- genie ferre G. XVIII; nemoha fnefti ani nalez uté$enie non sufferens t. XIX2, vydržeti; jestliže bych mohla inefti a setrvati v mistć tomto susti- nere t. XIX. snézny, adj.: w fniezne bélosti niveo can- dore 151), snieh, m.: (hříchové vaši) budńt jako {nieh 89%. sniesti, pf.: jakž fnie, tak inhed pryč jide comedisset 109%; (zvířata) roz- 637 esse usta, i chtiechu jej fniefti morsum minitarentur 193° (volné); fniezte më devorate 194”. snieti, pf.: císař fhai korunu s hlavy tu- lerat 484; hospodine, ty jediný muozes hfiechy fnieti tollere 89%; (andělé) tuť inhed veśken strach s srdcć fegmu auferant 187b. — S. sé = spojili se v manželství: abychova fye tak spolu inala sic nobis coniungamur 144P. sniti, sjiti, pf. — Sejiti, sestoupiti: fegda utiá dosti descendens r40P. — Zmizeli: zlý úmysl nemože nikoli s jeho mysli fgítí evelli 112W, — Zemříti: když stařec fnijde exiisset de corpore 52%; když fníde opat s tohoto světa migraret de saeculo 118%; néhlû smrti fniti 206%, — S. sè: když fye mnohá bratřie fníde con- ven'ssent 26b; když zítra fgidechu fye lidé s nemocnymi convenissent 30b; pfikázal, aby fie feffli brattie con- gregarentur G XX*; Ze fye mámy opět v sádny den s tělem fníti 181%. snitie, sjitie, n., sejiti: den sgiti jich s to- hoto svéta dies migrationis ad domi- num G XX?, snübenie, n., zasnoubení: k fnubeni ji (dceru) dáti chci ad nuptias G XVIII*, chci ji vdávat. snübiti, pf., zasnoubiti: (otec) sfnubil ji (dceru) jemu (mladíkovi) G XVIII; fnub fe Kristovi desponsa te Christo t. XVIII. BE snuzenie, n., vápení: odvrzte vše fnuzeníe anxietas E ad 190% (ch. m. súženie, ale nicméně doklad slova). soběvolný, adj., svévolný: aby fobiewolen nebyl suas vincere voluntates 115b. sobota, f.: w fobotu die sabbati 36*. sotovicé, f., čočka: navaři ten stařec foczo- wicye lenticulae 43%. sočovičný, adj., čočkový: tři zrna foczo- wiczna lenticulae 116%. Sodoma, f., jm. mśstni: w fodomíe ptéby- vajé 21b. Sodomita, m., Sodomský: města fodo- mytuow ACE ad 126P. sodomitsky, adj.: města Sodomitfkych Sodomorum D 110%, sochor, m.: fochory připravujíce contos 168%, söl, f.: prineste mi foli sal 64%. solný, adj.: (pára) v kusy folne sě obra- cováše in salem 40b. corpori
moci strpěti ubi facilioribus legibus vi- veretur 111%; přikázanie, skrzě ňežto by spieše a fnaze k spasení mohli přijíti 129b, :snášěti, impf.: anděly k lidské pomoci fnaffiefs deponis 102% (volnë), shora přinášíš. sňatek, m., shromáždění: fnatek, ješto sluove jarmark ACE ad 84°. snaženstvie, n., snažnost: se vším fna- zenftwim diligentia 46%; když jeho fna- zenitwie pilné stafec uznamena sedu- litatem 117%. sna£iti sé, impf.: kteryZ fnazi fye s Zá- dostí v ustaviénosti piébyvati stu- duerit 104%. sna£nost, f: pfi tom diele bratrská ve- liká fnaznoft bie&e alacritas 33?. snażny, adj.: nejsem tak fnazen, bych sć mohl bohu slibiti tantam curam non habeo 87b; budát chváliti fnazny ptie- bytek studium 187%; (Pafuncius) poče fnažen býti v dobrých skutciech bonis operibus intentus erat C 205%; ku při- kázaní svého krále fnaznij ad obedien- tiam intentus 2%; toho sem velmi fnaze ' byl fuit mihi non mediocris studii 12?. — Adv. -né: (pástennfk) v svych modlitbách fnazníe sé obieráše in orationibus die noctuque persistens 6%; abyste toho velmi fnazníe posláchali libentissime 104P; fnaznie sé bohu modléchu intentius 114%; kdyZ sé jim inaznie brânieée viriliter 130%; fnaznie oba v zákoně přěbývášta studiosi 142. snem, sňem, m., svazek: který by byl {nem jich manZelstva copula 1425; fmem AE ad t. snésti, pf.: aby ny voda fnefia daleko doluov deorsum deferente 145°; — ne- budete moci toho fneftí tolerare 23*; každý sě postí, což móž fneftí guantum valet C 202%; ač muožeš sneftí poku- genie ferre G. XVIII; nemoha fnefti ani nalez uté$enie non sufferens t. XIX2, vydržeti; jestliže bych mohla inefti a setrvati v mistć tomto susti- nere t. XIX. snézny, adj.: w fniezne bélosti niveo can- dore 151), snieh, m.: (hříchové vaši) budńt jako {nieh 89%. sniesti, pf.: jakž fnie, tak inhed pryč jide comedisset 109%; (zvířata) roz- 637 esse usta, i chtiechu jej fniefti morsum minitarentur 193° (volné); fniezte më devorate 194”. snieti, pf.: císař fhai korunu s hlavy tu- lerat 484; hospodine, ty jediný muozes hfiechy fnieti tollere 89%; (andělé) tuť inhed veśken strach s srdcć fegmu auferant 187b. — S. sé = spojili se v manželství: abychova fye tak spolu inala sic nobis coniungamur 144P. sniti, sjiti, pf. — Sejiti, sestoupiti: fegda utiá dosti descendens r40P. — Zmizeli: zlý úmysl nemože nikoli s jeho mysli fgítí evelli 112W, — Zemříti: když stařec fnijde exiisset de corpore 52%; když fníde opat s tohoto světa migraret de saeculo 118%; néhlû smrti fniti 206%, — S. sè: když fye mnohá bratřie fníde con- ven'ssent 26b; když zítra fgidechu fye lidé s nemocnymi convenissent 30b; pfikázal, aby fie feffli brattie con- gregarentur G XX*; Ze fye mámy opět v sádny den s tělem fníti 181%. snitie, sjitie, n., sejiti: den sgiti jich s to- hoto svéta dies migrationis ad domi- num G XX?, snübenie, n., zasnoubení: k fnubeni ji (dceru) dáti chci ad nuptias G XVIII*, chci ji vdávat. snübiti, pf., zasnoubiti: (otec) sfnubil ji (dceru) jemu (mladíkovi) G XVIII; fnub fe Kristovi desponsa te Christo t. XVIII. BE snuzenie, n., vápení: odvrzte vše fnuzeníe anxietas E ad 190% (ch. m. súženie, ale nicméně doklad slova). soběvolný, adj., svévolný: aby fobiewolen nebyl suas vincere voluntates 115b. sobota, f.: w fobotu die sabbati 36*. sotovicé, f., čočka: navaři ten stařec foczo- wicye lenticulae 43%. sočovičný, adj., čočkový: tři zrna foczo- wiczna lenticulae 116%. Sodoma, f., jm. mśstni: w fodomíe ptéby- vajé 21b. Sodomita, m., Sodomský: města fodo- mytuow ACE ad 126P. sodomitsky, adj.: města Sodomitfkych Sodomorum D 110%, sochor, m.: fochory připravujíce contos 168%, söl, f.: prineste mi foli sal 64%. solný, adj.: (pára) v kusy folne sě obra- cováše in salem 40b. corpori
Strana 638
638 soptati, impf., soptivé vycházeti: z jeho hrdla plamen foptaffe procedunt 183%, spadati, pf., spadnouti: nic jiného nems- jiechu na péti, nez aby nefpadali zasé ne quo modo elaberetur 169 (preklad chybný; v orig. se chce říci „aby jim Hilarion neutekl'*). spadenie, n., pdd: ktoż chce od zlych příhod i zlého fpadeníe bezpečně státi lapsuum 7%; bujnéj mysli hotové jest Ípadeníe ruina 9?. spadnati, pf.: mnoho dsté fpadlo v mûr- ské zemi 186b, pokušenie na ň fpade ACEF ad 8%, prišlo: pokušenie fpade na Timotea venit 81b, spáchati, pf.: nikdy by byl druhé prorady nefpachal secundum numguam perpe- trasses 70*; (mnich) hubené smilstvo fpacha] in fornicationem cecidisset 128b, spálenie, n.: aby klástera fpalenie ohledal CE ad 1602, spâliti, pf.: fpaliwife ji (modlu) 18b. spamatovati, pf, zapamatovati si: (Pia- mon) pilně fpamatowal bratří, jichž men anděl bieše nepopsal observaret 39b. spanie, n.: fpanie jeho bieše, což mohl podřiemati stojé somni tantum caperet 10b; (Pachumius) jé sé boha prositi, aby jemu ráčil dáti bdieti bez fpanie ut somnum non caperet 58%, Spasenie, n.: zévilo sé fpafenie causa sa- lutis 1%; pro na&e fpafeníe redemptionis 102%; (bůh) žádá všěčch lidí fpafeníe omnes homines salvos fieri 899. — , 4 spasitel, m.: ' Spasiti, pf.: izdali nenie mocna ruka božie, by nefpafyla ad salvandum 44b; aby duść byla fpafena ut salvaretur anima 61%, chci svú duši fpafytí salvare 992. spâsti v. spadnüti. spasti, pf., spasiti: (člověk) svécskÿ svû duši fpafe A ad 78b; budeš fpafen sal- vaberis 93%; budeš-li chtieti, ješče budeš {pafena est tibi adhuc salus 1008, spati, impf.: Ipati jest ćlovśku pfirozeno somnus 42%; (bratří) čtyři hodiny v noci fpachu dormiebant 96b. Spatrovati, impf., vSmati si: (Antonin) toho (druha) léhanie fpatrowäffe AC ad 173%; fpatrowal E ad t. Spéci sé, pf, zapáli se: Ze fic speczie (noha) i počě hníti ACE ad 137%. náš fpafytel salvator 9^. spěch, m., prospěch: kteraký sem fpiech měl na moři plova quemadmodum mihi prospera navigatio fuerit ro4b, jak příznivou plavbu; miechom dobrý fpiech prospero cursu r05b, piíznivou plavbu. spóśnó, adv.: fpieffnie vyjda celerius 532. spie$(e), adv. — Rychle: vyjda fpieffe (E fpiffe), vzdajZ jemu (opatovi) dieku (E dieky) celerius ACEF ad 53* (B na sh. m.: spěšně); pójdéva fpieffe velo- citer 100%; běž a (kámen) přines, jakž můžeš naifpíefs quantocius rr7b, — Spíše: krátké řeči a pravé lidé fpieffe uvěřie 11b; proč s'fpieffe veń nevstüpil, ješto tě jest poslal? potius 160%: nai- fpieffe jest tomu .bratru potiébie puto, frater ille necessarius est 68b; viece divuov ukazuje (Hilarion) v zahrádcé cyprské, a naifpiefs proto, Ze snad viece to miesto miloval forsitan r7ob. spieti, pf., sepnouti: uzřě tělo klečiece a fpenffe rucé extentis manibus 15rb, Spieti, pL, odzpívati: kaZdy za mé jednu mái fpieg 878, splósti, pf.:( kostel) bieśe fpleten rożdić- kem nevelikjm texta virgultis ros, z proutí; ten bržec bie&e fpleti z sítie contexuerat 156%. splétati, impf.: spletené ko&fky rozplétati a opět zasé fpletatí contexere 39^. splniti, pf.: lépe neslíbiti, než slíbiec i ne- fplníti non reddere 110b, společný, adj.: fpoleczna núzč commune discrimen 194%. spolek, m., společenství: nenie ižádné obcě svétlosti se mnû (sic m. se tmû), ani který fpolek vérnému s nevérnÿm por- tio 19%; nenie nižádného fpojka světlu se tmú 200%: co jich (lidí), ostavše bludu, náš sú fpolek pi[i]jéli nostro iuncti sunt gregi 201%, aby nižádného fpolka nemčli s Arriány communione D 181b, spolu, adv.: rovnú odplatu fpolu mávě u boha mieti 12% když času nocnieho (dva muži) fpolu v kláštefč odpočí- vášta simul 19%; Izidorus s Mojžiešem fpolu jideśta do jeho peleść pariter 44), spolusliha, m.: nezapominaj fpolufluh svÿch conservorum G XXa, spomáhati, impf.: bratr bratru fpomahage ACEF ad 98. spomoc, f., pomoc: buoh dá tobé fpomocz auxiium G XXe,
638 soptati, impf., soptivé vycházeti: z jeho hrdla plamen foptaffe procedunt 183%, spadati, pf., spadnouti: nic jiného nems- jiechu na péti, nez aby nefpadali zasé ne quo modo elaberetur 169 (preklad chybný; v orig. se chce říci „aby jim Hilarion neutekl'*). spadenie, n., pdd: ktoż chce od zlych příhod i zlého fpadeníe bezpečně státi lapsuum 7%; bujnéj mysli hotové jest Ípadeníe ruina 9?. spadnati, pf.: mnoho dsté fpadlo v mûr- ské zemi 186b, pokušenie na ň fpade ACEF ad 8%, prišlo: pokušenie fpade na Timotea venit 81b, spáchati, pf.: nikdy by byl druhé prorady nefpachal secundum numguam perpe- trasses 70*; (mnich) hubené smilstvo fpacha] in fornicationem cecidisset 128b, spálenie, n.: aby klástera fpalenie ohledal CE ad 1602, spâliti, pf.: fpaliwife ji (modlu) 18b. spamatovati, pf, zapamatovati si: (Pia- mon) pilně fpamatowal bratří, jichž men anděl bieše nepopsal observaret 39b. spanie, n.: fpanie jeho bieše, což mohl podřiemati stojé somni tantum caperet 10b; (Pachumius) jé sé boha prositi, aby jemu ráčil dáti bdieti bez fpanie ut somnum non caperet 58%, Spasenie, n.: zévilo sé fpafenie causa sa- lutis 1%; pro na&e fpafeníe redemptionis 102%; (bůh) žádá všěčch lidí fpafeníe omnes homines salvos fieri 899. — , 4 spasitel, m.: ' Spasiti, pf.: izdali nenie mocna ruka božie, by nefpafyla ad salvandum 44b; aby duść byla fpafena ut salvaretur anima 61%, chci svú duši fpafytí salvare 992. spâsti v. spadnüti. spasti, pf., spasiti: (člověk) svécskÿ svû duši fpafe A ad 78b; budeš fpafen sal- vaberis 93%; budeš-li chtieti, ješče budeš {pafena est tibi adhuc salus 1008, spati, impf.: Ipati jest ćlovśku pfirozeno somnus 42%; (bratří) čtyři hodiny v noci fpachu dormiebant 96b. Spatrovati, impf., vSmati si: (Antonin) toho (druha) léhanie fpatrowäffe AC ad 173%; fpatrowal E ad t. Spéci sé, pf, zapáli se: Ze fic speczie (noha) i počě hníti ACE ad 137%. náš fpafytel salvator 9^. spěch, m., prospěch: kteraký sem fpiech měl na moři plova quemadmodum mihi prospera navigatio fuerit ro4b, jak příznivou plavbu; miechom dobrý fpiech prospero cursu r05b, piíznivou plavbu. spóśnó, adv.: fpieffnie vyjda celerius 532. spie$(e), adv. — Rychle: vyjda fpieffe (E fpiffe), vzdajZ jemu (opatovi) dieku (E dieky) celerius ACEF ad 53* (B na sh. m.: spěšně); pójdéva fpieffe velo- citer 100%; běž a (kámen) přines, jakž můžeš naifpíefs quantocius rr7b, — Spíše: krátké řeči a pravé lidé fpieffe uvěřie 11b; proč s'fpieffe veń nevstüpil, ješto tě jest poslal? potius 160%: nai- fpieffe jest tomu .bratru potiébie puto, frater ille necessarius est 68b; viece divuov ukazuje (Hilarion) v zahrádcé cyprské, a naifpiefs proto, Ze snad viece to miesto miloval forsitan r7ob. spieti, pf., sepnouti: uzřě tělo klečiece a fpenffe rucé extentis manibus 15rb, Spieti, pL, odzpívati: kaZdy za mé jednu mái fpieg 878, splósti, pf.:( kostel) bieśe fpleten rożdić- kem nevelikjm texta virgultis ros, z proutí; ten bržec bie&e fpleti z sítie contexuerat 156%. splétati, impf.: spletené ko&fky rozplétati a opět zasé fpletatí contexere 39^. splniti, pf.: lépe neslíbiti, než slíbiec i ne- fplníti non reddere 110b, společný, adj.: fpoleczna núzč commune discrimen 194%. spolek, m., společenství: nenie ižádné obcě svétlosti se mnû (sic m. se tmû), ani který fpolek vérnému s nevérnÿm por- tio 19%; nenie nižádného fpojka světlu se tmú 200%: co jich (lidí), ostavše bludu, náš sú fpolek pi[i]jéli nostro iuncti sunt gregi 201%, aby nižádného fpolka nemčli s Arriány communione D 181b, spolu, adv.: rovnú odplatu fpolu mávě u boha mieti 12% když času nocnieho (dva muži) fpolu v kláštefč odpočí- vášta simul 19%; Izidorus s Mojžiešem fpolu jideśta do jeho peleść pariter 44), spolusliha, m.: nezapominaj fpolufluh svÿch conservorum G XXa, spomáhati, impf.: bratr bratru fpomahage ACEF ad 98. spomoc, f., pomoc: buoh dá tobé fpomocz auxiium G XXe,
Strana 639
spomoci, pf, pomoci: když za dobrü chvili nem6%e (Pavel) jemu fpomocy 39b. spomocník, m., pomocník: buoh ráčil fpo- mocznik byti CE ad 97*. spomocný, adj., nápomocný: by buoh mi neráčil fpomoczen (sic m. spomocen byti) F ad 8b. spomożenie, n., pomoc: prosim našeho boha milého fpomozenie 1%. spósob v. zpósob. spravedlivost, f., spravedlnost: toho ne- mni, by skrze mó fprawedlywoft. . ., ale skrze mú modlitbu všech neduhuov budeš zbavena ego quasi iustus 3*. spravedlivý, adj., spravediný: poče pro- siti pokánie fprawedlywe? 4b; tvé fpra- wedliwe ucenie angelicam doctrinam 140b: hotova mi jest koruna fprawedli- wych corona iustitiae C 206b: fBwed- líwíj tě milují recti 103°. — Adv. -é: ti sú fprawedlywie vzácni E ad ob, právem. spravedlnost, f.: nepřieteli všie fprawedl- noftí iustitiae 10b; (ti) fprawedlnoftíj bývají zbaveni veritatis ro3b. spraved(I)ny, adj.: člověka fprawedneho A ad 135°; muž Aprawedlny virum iustum 10%; modlitba fprawedlnych iusti orantes rob; k fprawedlne zná- mosti ad agnitionem veritatis 1*; koru- na fprawedlna corona iustitiae 44?. — Adv. -é: (ti) sátprawedlnie vzácni A ad 9b, právem. správný v. zprávný. s-přědu, adv.: (dům) f prziedv krásny a tvrdý, ale szadu veň padüchove lezü 71%. sprostenstvie, n., prostota: z svćho fpro- ftenftwie ex simplicitate animi 385; svým Ífproftenftwim simplicitatis 39*; (stařec) to mluvil s fproftenftwie svého simpliciter C 138b. sprostnost, f., prostota: ty S' čisté fproft- nofti mistr simplicitatis 103%; z pravé-li viery to činí, čili fproftnoftí de sim- plicitate 117%. Fees sprostný, adj. — Prostý: o svatém Pavlu, jenz slál fproftny de Paulo Simplice 38%; uzřěv jej (Pavla) člověka fproftneho přirozenie simplicis naturae t.; nepo- hrdaj fproftnv a neokräslenü řěčí sim- plicitatem 41b; aby viec i té žádosti fproftne netrpél simplici 127*; fproftny 639 u viefe simplex in fide C 1385 — Chatrný: ktož iproftny pokrm z la- komstva přijímají vile sb, — Sprostý: (Antonius) ani ztratil smysla neb byl fproften a hrub agrestis et rigidus 201b. — Adv. -ně = prostě: Pavlin leżi v zemi fproftnie zakucen vilissimo pulvere 1525; povédév jemu příhodu fproftníe simpliciter r6ob. spuditi, pf., sehnat: jakož železo v uoheň vlożenć rez doluov fpudij, takéž hřieš- ník bolestí télesná htiechy fpud j amit- tis 86% (volně). spustiti, pf.: fpuftte s vašich srdcí zlost tollite 89%: vešken strach fpuftíw s mysli rupto metu :r775; nemohut Zalosti spuftiti o mé milé dceři non possum sufferre dolorem C 205? (odch.). Squirion, m., jm. os.: (otec), jemuźto diechu Qwiryo (sic) Squirion 95P. Sraéková, £, jm os. Sraczkowa slehla D ad 869, srážčti, impf.: (starec) j8 s6 zelicéfra- zietí caedendo constringere 51*. srdce, n.: tajnó mysl, jesto w frdczy jméjiechu cordis 3b. srdeéko, n.: mé frdeczko A ad 85P. srdeéníéek, m., drahousck: mó mila frdeczniczky viscera DD 182*; buoh vy žehnaj, má frdeczniczky milá viscera D 182b. srdečný, adj.: buohť vidí frdeczne myš- lenie cordis 82%; (Antonín) praviese, Ze kdyZ umdlí télesnü bujnost, obżi- vuji sé frdeczníj ádové sensum animi 1755; — moji milí frdecznij synové E ad D +182b, drazí. — Adv. -né: (zbéh) pocé velicé plakati frdeczníe 139P. sřéz, m., kýta: vyfezachu z nie (lan&) frziez 130% (AE na sh. m. kytu). srósti, pf.: ten jistý břčh, jenž leží mezi Palestinem a Ejiptem, a to skrzé ptiro- zenie z piesku a z hlíny skála fye frof- tíeffe 159% (anakoluth; na tom břehu od přírody z písku a hlíny skála srůs- tala). srozuměti, srozoměti, pf., porozuméti, pochopiti: irozomíew, že pokrm ne- beský ztratil videns 9%; irozomieite, kterakú potupu činíte dušiem ani- madvertite 202b; (Jan) frozomiew lsti diábelské intelligens fraudem Cad rob, sršatý, adj., zu/ivy: jako frffat jsa ku pomsté saeviens 169% — Adv. -é:
spomoci, pf, pomoci: když za dobrü chvili nem6%e (Pavel) jemu fpomocy 39b. spomocník, m., pomocník: buoh ráčil fpo- mocznik byti CE ad 97*. spomocný, adj., nápomocný: by buoh mi neráčil fpomoczen (sic m. spomocen byti) F ad 8b. spomożenie, n., pomoc: prosim našeho boha milého fpomozenie 1%. spósob v. zpósob. spravedlivost, f., spravedlnost: toho ne- mni, by skrze mó fprawedlywoft. . ., ale skrze mú modlitbu všech neduhuov budeš zbavena ego quasi iustus 3*. spravedlivý, adj., spravediný: poče pro- siti pokánie fprawedlywe? 4b; tvé fpra- wedliwe ucenie angelicam doctrinam 140b: hotova mi jest koruna fprawedli- wych corona iustitiae C 206b: fBwed- líwíj tě milují recti 103°. — Adv. -é: ti sú fprawedlywie vzácni E ad ob, právem. spravedlnost, f.: nepřieteli všie fprawedl- noftí iustitiae 10b; (ti) fprawedlnoftíj bývají zbaveni veritatis ro3b. spraved(I)ny, adj.: člověka fprawedneho A ad 135°; muž Aprawedlny virum iustum 10%; modlitba fprawedlnych iusti orantes rob; k fprawedlne zná- mosti ad agnitionem veritatis 1*; koru- na fprawedlna corona iustitiae 44?. — Adv. -é: (ti) sátprawedlnie vzácni A ad 9b, právem. správný v. zprávný. s-přědu, adv.: (dům) f prziedv krásny a tvrdý, ale szadu veň padüchove lezü 71%. sprostenstvie, n., prostota: z svćho fpro- ftenftwie ex simplicitate animi 385; svým Ífproftenftwim simplicitatis 39*; (stařec) to mluvil s fproftenftwie svého simpliciter C 138b. sprostnost, f., prostota: ty S' čisté fproft- nofti mistr simplicitatis 103%; z pravé-li viery to činí, čili fproftnoftí de sim- plicitate 117%. Fees sprostný, adj. — Prostý: o svatém Pavlu, jenz slál fproftny de Paulo Simplice 38%; uzřěv jej (Pavla) člověka fproftneho přirozenie simplicis naturae t.; nepo- hrdaj fproftnv a neokräslenü řěčí sim- plicitatem 41b; aby viec i té žádosti fproftne netrpél simplici 127*; fproftny 639 u viefe simplex in fide C 1385 — Chatrný: ktož iproftny pokrm z la- komstva přijímají vile sb, — Sprostý: (Antonius) ani ztratil smysla neb byl fproften a hrub agrestis et rigidus 201b. — Adv. -ně = prostě: Pavlin leżi v zemi fproftnie zakucen vilissimo pulvere 1525; povédév jemu příhodu fproftníe simpliciter r6ob. spuditi, pf., sehnat: jakož železo v uoheň vlożenć rez doluov fpudij, takéž hřieš- ník bolestí télesná htiechy fpud j amit- tis 86% (volně). spustiti, pf.: fpuftte s vašich srdcí zlost tollite 89%: vešken strach fpuftíw s mysli rupto metu :r775; nemohut Zalosti spuftiti o mé milé dceři non possum sufferre dolorem C 205? (odch.). Squirion, m., jm. os.: (otec), jemuźto diechu Qwiryo (sic) Squirion 95P. Sraéková, £, jm os. Sraczkowa slehla D ad 869, srážčti, impf.: (starec) j8 s6 zelicéfra- zietí caedendo constringere 51*. srdce, n.: tajnó mysl, jesto w frdczy jméjiechu cordis 3b. srdeéko, n.: mé frdeczko A ad 85P. srdeéníéek, m., drahousck: mó mila frdeczniczky viscera DD 182*; buoh vy žehnaj, má frdeczniczky milá viscera D 182b. srdečný, adj.: buohť vidí frdeczne myš- lenie cordis 82%; (Antonín) praviese, Ze kdyZ umdlí télesnü bujnost, obżi- vuji sé frdeczníj ádové sensum animi 1755; — moji milí frdecznij synové E ad D +182b, drazí. — Adv. -né: (zbéh) pocé velicé plakati frdeczníe 139P. sřéz, m., kýta: vyfezachu z nie (lan&) frziez 130% (AE na sh. m. kytu). srósti, pf.: ten jistý břčh, jenž leží mezi Palestinem a Ejiptem, a to skrzé ptiro- zenie z piesku a z hlíny skála fye frof- tíeffe 159% (anakoluth; na tom břehu od přírody z písku a hlíny skála srůs- tala). srozuměti, srozoměti, pf., porozuméti, pochopiti: irozomíew, že pokrm ne- beský ztratil videns 9%; irozomieite, kterakú potupu činíte dušiem ani- madvertite 202b; (Jan) frozomiew lsti diábelské intelligens fraudem Cad rob, sršatý, adj., zu/ivy: jako frffat jsa ku pomsté saeviens 169% — Adv. -é:
Strana 640
640 kterak frffatie treskce quam severus in corripiendis 154%. ssáti, impf.: když dietě bude chtieti ffatí sugere lac 130%. ssiesti, pf., sesednouii: tu s heho (s jeś- téra) ffyede descendit 29b. sstánie, n., setrvání: smutek pokoru plodí, a pokora činí zkušenie, a vzkušenie sftanie C 205%, sstarati sé, pf., zestárnoutí: koliko sem jich navrátil k hřčšení, ješto sú fye v dobrych skutciech fftaralí! r74Pb. Sstáti, pf., setrvali: to (nečisté myšlení) nás k věčnému spasení připravuje, ač vítézsky v tom fftogíme si transierimus 75? (volné); ktoZ v tom pokušení v pravé vieřé [ftogííje qui inventi fuerint probati 955; ktoZ fftogíf v tom do koncé perseveraverit 1202. sstrčiti, pf., shoditi: žčlejč (ďábel), že má člověk do nebes přijíti, odkadž on jest fftrczen dejectus 104?; aby duść nebyla fftrczena do pekelnych temnic ne tru- derefur 1912, sstüpiti, pf., sestoupiti: Kristus fftupil do pekel inferna penetrans 115% (volně); andél sftupy s nebes descendit C r39?. sšíti, pf., sešíti: rücho fffite rozstvati 39?. stádce, n.: hospodin, jenž svému ftadcy hotováše mistra gregi 191). stádo, n.: ftada má greges mei 125; jeden osel ze véeho ftada grege 292. stáhnüti, pf. — Stóhnouti, svdzati: ftah jemu obé rucé stringens 1585; — (slużie) neCistotu toho vyplutie ftahnvti re- stringant 315, omeziti. — Spojiti: takü Zádostí byli s sebá ftazení, Ze... con- stringuntur 36b; jako blíženstvím ftíe- zenij constricti 2%. V. také vztáhnuti. Stan, m.: ftanowe tvoji jako les husty tabernacula 191%; ftanowe bojových zástupuov tentoria ro3b, Stánek, m.: piébyvati w ftanku sub parvo tugurio 32?. Stánie, m.: z jeho noh pro veliky trud tak dlühého ftaníe krev potoky tečieše 10b, starati, impf. neúnavně prosili: když ústavně ti, ješto jej (běsem posedlého) biechu přivedli, počěchu ftarati s ve- likým pláčem a prosiece svatého starcó rogantes 52b; ftarala fem tě, aby mnaplnil Zádost má fatigavi G XVIII. Stálá; f: nalezneś syna sedmi dnóv witarzi puerum septem dierum 3%, sta- róho; już bieże wftarz devaddesót let nonaginta agens annos 31P. | stařec, m.: nebo «my vidéli mnoho ftar- cuow multos paires Ib; vidéchom jednoho slavného ftarcye senem 142; ftarecz ten senior G XVIIIb; svaty ftarzec senior 42*. — Adj. possess. -óv: podle feci ftarcowy senis 126%. i| starost, f., stáří: až do ftaroftí ad ultimam senectutem 14; aby sobě maličko k své ftaroftı polehčil senili aetati 1935; za- . volav (Antonius) dvú bratrů, jenž jemu k ftarofti posluhovášta ei ia seni D 1822. | starosta, m. — Představený: (Serapion) bieše ftarofta mnohých kláštervov patrem 34%; po dnešní deň buď ty muoj ftarofta, a jáť budu tvuoj učeník pater 535; (mnich) to vše má vypraviti fta- roftam senioribus 91%; ftarofta, jenž bieše nad rytieře ustavený praepositus 3%; on jemu povědě, že jest byl ftaroftu ve vsi procuratorem 169, — Rodič: radovali sě ftarofty jejie parentes G XVIIIe. : starośćć, plur. f., stó/ź: (Antonius) ani v nemoci ani pro ftarofftie nikdy svého utrpenie neobleh¢il longaevae aetati D 183%. starý, adj. — Stavý: ktož koli k nim přijde, leč muž, leč žena, leč mladý, leč ftary senex 9*; Dioskorus mezi nimi naiftarffíí bieáe maior natu 36b; bratr ftarflíj senior 48%; k bratru ftarffiemu fratri maiori 64; již ftar jsa senex 146b; (Hilarion) tehdy bieše patnädcte let {tar erat annorum quindecim 154°; dewad- defat let ftar nonagenarius 149% — Dávný, starobylý: by xoven ftarym mni- chóm antiquis monachis 112”; neptietel ftary kiéstansky, diábel vražedlný, 173b; které jest prvnie a ftarffíe, sku tci-li dobří a věrní, čili hádanie v sloviech antiquius 203b — Bývalý, dřívější: vrátiv sě do ftareho kláštera ad pri- stinum monasterium 192%, statek, m.: uvázach sé w ftatek ad pos- sessionem 142%; (Zena) vecé, Ze ve&ken svuoj ftatek vzloZila na lékalistvie omnem substantiam 1589; ftatky své rozprodavée facultatibus A ib.
640 kterak frffatie treskce quam severus in corripiendis 154%. ssáti, impf.: když dietě bude chtieti ffatí sugere lac 130%. ssiesti, pf., sesednouii: tu s heho (s jeś- téra) ffyede descendit 29b. sstánie, n., setrvání: smutek pokoru plodí, a pokora činí zkušenie, a vzkušenie sftanie C 205%, sstarati sé, pf., zestárnoutí: koliko sem jich navrátil k hřčšení, ješto sú fye v dobrych skutciech fftaralí! r74Pb. Sstáti, pf., setrvali: to (nečisté myšlení) nás k věčnému spasení připravuje, ač vítézsky v tom fftogíme si transierimus 75? (volné); ktoZ v tom pokušení v pravé vieřé [ftogííje qui inventi fuerint probati 955; ktoZ fftogíf v tom do koncé perseveraverit 1202. sstrčiti, pf., shoditi: žčlejč (ďábel), že má člověk do nebes přijíti, odkadž on jest fftrczen dejectus 104?; aby duść nebyla fftrczena do pekelnych temnic ne tru- derefur 1912, sstüpiti, pf., sestoupiti: Kristus fftupil do pekel inferna penetrans 115% (volně); andél sftupy s nebes descendit C r39?. sšíti, pf., sešíti: rücho fffite rozstvati 39?. stádce, n.: hospodin, jenž svému ftadcy hotováše mistra gregi 191). stádo, n.: ftada má greges mei 125; jeden osel ze véeho ftada grege 292. stáhnüti, pf. — Stóhnouti, svdzati: ftah jemu obé rucé stringens 1585; — (slużie) neCistotu toho vyplutie ftahnvti re- stringant 315, omeziti. — Spojiti: takü Zádostí byli s sebá ftazení, Ze... con- stringuntur 36b; jako blíženstvím ftíe- zenij constricti 2%. V. také vztáhnuti. Stan, m.: ftanowe tvoji jako les husty tabernacula 191%; ftanowe bojových zástupuov tentoria ro3b, Stánek, m.: piébyvati w ftanku sub parvo tugurio 32?. Stánie, m.: z jeho noh pro veliky trud tak dlühého ftaníe krev potoky tečieše 10b, starati, impf. neúnavně prosili: když ústavně ti, ješto jej (běsem posedlého) biechu přivedli, počěchu ftarati s ve- likým pláčem a prosiece svatého starcó rogantes 52b; ftarala fem tě, aby mnaplnil Zádost má fatigavi G XVIII. Stálá; f: nalezneś syna sedmi dnóv witarzi puerum septem dierum 3%, sta- róho; już bieże wftarz devaddesót let nonaginta agens annos 31P. | stařec, m.: nebo «my vidéli mnoho ftar- cuow multos paires Ib; vidéchom jednoho slavného ftarcye senem 142; ftarecz ten senior G XVIIIb; svaty ftarzec senior 42*. — Adj. possess. -óv: podle feci ftarcowy senis 126%. i| starost, f., stáří: až do ftaroftí ad ultimam senectutem 14; aby sobě maličko k své ftaroftı polehčil senili aetati 1935; za- . volav (Antonius) dvú bratrů, jenž jemu k ftarofti posluhovášta ei ia seni D 1822. | starosta, m. — Představený: (Serapion) bieše ftarofta mnohých kláštervov patrem 34%; po dnešní deň buď ty muoj ftarofta, a jáť budu tvuoj učeník pater 535; (mnich) to vše má vypraviti fta- roftam senioribus 91%; ftarofta, jenž bieše nad rytieře ustavený praepositus 3%; on jemu povědě, že jest byl ftaroftu ve vsi procuratorem 169, — Rodič: radovali sě ftarofty jejie parentes G XVIIIe. : starośćć, plur. f., stó/ź: (Antonius) ani v nemoci ani pro ftarofftie nikdy svého utrpenie neobleh¢il longaevae aetati D 183%. starý, adj. — Stavý: ktož koli k nim přijde, leč muž, leč žena, leč mladý, leč ftary senex 9*; Dioskorus mezi nimi naiftarffíí bieáe maior natu 36b; bratr ftarflíj senior 48%; k bratru ftarffiemu fratri maiori 64; již ftar jsa senex 146b; (Hilarion) tehdy bieše patnädcte let {tar erat annorum quindecim 154°; dewad- defat let ftar nonagenarius 149% — Dávný, starobylý: by xoven ftarym mni- chóm antiquis monachis 112”; neptietel ftary kiéstansky, diábel vražedlný, 173b; které jest prvnie a ftarffíe, sku tci-li dobří a věrní, čili hádanie v sloviech antiquius 203b — Bývalý, dřívější: vrátiv sě do ftareho kláštera ad pri- stinum monasterium 192%, statek, m.: uvázach sé w ftatek ad pos- sessionem 142%; (Zena) vecé, Ze ve&ken svuoj ftatek vzloZila na lékalistvie omnem substantiam 1589; ftatky své rozprodavée facultatibus A ib.
Strana 641
stati, stanu, pf., zastaviti se, postaviti se: lvicé inhed fta stetit 542; {tawifi (mati) přěde dveřmi i počě prositi 49b; Ilarion, ftaw na kraji korába, i vecč stetit 168b, postaviv se. — $. sě: ftant fye, jakoż žádáš fiat 19b; to uzřčvše (padou- chové), co fye s nimi ftalo est gestum 31*; arcibiskup otáza jie (panny), co by fye jie ftalo quid rei esset 67%; neviem, co fie ftalo mé dceti quid ac- ciderit C 204; pocal se ztazovati, co by fie Eufrozyné ftalo quid de Euphr. actum esset G XIX*; co fie ftalo Eu- frozyné quid contigerit t.; kdyZt fe to ftane, tehdyt tvá fluZba pted ciesafem bude vzácna quod cum fuisset com- 641 duchovniemu 3b; nedávno jsem padů- chového ftawu ostal a tohoto nelepého řemesla jsem sč přijal 11b; (Peor) jehož svatý Antoní přivedl z mladosti k mni- chovému ftawu 55b; nežli ten slavný ftaw pfijal ante sanctum propositum 171%, stav mnišský; (Pafuncius) byl živ v tom ftawu slavném desčt let in sancto proposito C 207%. stávati, impf.: mnich, jenż často zde ftawal s kolimahami mansit C 2082. — 8. sé: když po nékoliko dni tak mu {ye vždy {tawaffe fiebat 46b; neb sé strach netoliko z áZésti přiházie, jelikož i [z] viděnie velikých věcí fye ftawa 187b. stavec, m., stav: (Antonius) starych mni- chuov počě stav chváliti a nových mniskuov poté priutovati a k ftawcy pfrivoditi 194b. stavëti, impf.: tém (bohüm) sé vy mod- lite a jich obrazy u vašich modlách ftawiete 202b. staviti sé, pf.: (Hilarion) poslal po listku, v kterých (klášterech) fye chce ftawiti manere 162?. stéci sš, pí., uplynouti: (bratr) toho ûsilé nepfésta, aZ fye tomu již rok fteki emenso anni spatio rrrb, steknüti v. sethniti. stěna, f.: a ftieny sé rozstûpichu parie- tibus 176b. stesknüti sé, pf: biese fye jemu (starci) velmi ftefklo graviter ferebat 86b. stezka, f.: ftezka kamenitá semita 142; tésná ftezka do nebes via 120%. stéZeny v. stáhnüti. stiekati sé, impf, sbihati, scháze se: (lidé) k iemu aZ do Ejipta fftiekachu fie A ad 157b. stien, m.: ftien náš s sobń nosimy um- bram 120b, stieti, pf.: Zalosti ftew zuby ore com- presso A ad rsib, zafav; ftien E ad t. stihnüti, pf.: o vśćch (divich) vypraviti nemohli smy ftihnuti supra vires no- stras est CEF ad 4o*, stačiti. Stichi v. Scithi. stklenicé, f., sklenénd nddoba: we ftkle- nicy hoféti in lucerna 63?. stklo, n.: ke ftkiv podobné kamenie 35b, stkv- v. siv-. pletum D 3b. stati, stoju, impf.: spánie jeho biese, coz mohl podfiemati ftogie stans 10b; an ftogíí pféd tajniki stanti 38%; (Si- meon) fta na slápé na jedné nozé stetit 137*; — ktoZ chce od zlych příhod i zlého spadenie bezpečně ftati 7b, v bezpečí byti; Ze jest u pravdé neftal in veritate non stetit 1285; (Theodorus) sedm dní a sedm nocí nábožně fta na motlitvách in oratione perstitit 122%; (bratří) ftachu na modlitvé steterunt in ora- tione 78%; — vší svá mocí po dobrych skutciech ftachv ad aemulationem vir- tutum certamen exercent 2?, o dobré skutky se snažili; Paffuncí tiem viece pole o to ftatí instabat 115; — krám bo- haty, jenž za dvadcéti tisícuov šiliň- kuov peněz {togieffe i35; ty (knihy) ftachu za patnádcte silihkuov valebat 55% — kterak viera kiéstanská na vzchod sluncě (togíj gualiter floreat 1044, jak se má. stav, m. — Síav, siluace: v tomto ftawu in actuali vita 1215; (Antonius) starych mnichuov poóé ftaw chváliti studia 194P (volné); zdáse sé tomu püstenníku, by ještě v svém ftawu právě stál in Suo statu 8%; v kterém ftawie mnišie stojie quae instituta monachorum 1045; aby ten ftaw svaté cierkve zliedili ad regendam ecclesiae disciplinam 106b; pamatujte mé rady i ftawu nejistého incertae conditionis D 182), — Věk: z mladého věku až do pravého muž- ského ftawu ad virilem aetatem ACE ad 117% — Stav j. zaměstnání: potom jej — s(t)lüp, m.: Arsennius sediese za flupem (syna) dáš k žákóm, aby sč učil k ftawu post columnam 94*; v tom chrámu Sbírka pramenú, Skupina I, Rada I, Číslo 8. 41
stati, stanu, pf., zastaviti se, postaviti se: lvicé inhed fta stetit 542; {tawifi (mati) přěde dveřmi i počě prositi 49b; Ilarion, ftaw na kraji korába, i vecč stetit 168b, postaviv se. — $. sě: ftant fye, jakoż žádáš fiat 19b; to uzřčvše (padou- chové), co fye s nimi ftalo est gestum 31*; arcibiskup otáza jie (panny), co by fye jie ftalo quid rei esset 67%; neviem, co fie ftalo mé dceti quid ac- ciderit C 204; pocal se ztazovati, co by fie Eufrozyné ftalo quid de Euphr. actum esset G XIX*; co fie ftalo Eu- frozyné quid contigerit t.; kdyZt fe to ftane, tehdyt tvá fluZba pted ciesafem bude vzácna quod cum fuisset com- 641 duchovniemu 3b; nedávno jsem padů- chového ftawu ostal a tohoto nelepého řemesla jsem sč přijal 11b; (Peor) jehož svatý Antoní přivedl z mladosti k mni- chovému ftawu 55b; nežli ten slavný ftaw pfijal ante sanctum propositum 171%, stav mnišský; (Pafuncius) byl živ v tom ftawu slavném desčt let in sancto proposito C 207%. stávati, impf.: mnich, jenż často zde ftawal s kolimahami mansit C 2082. — 8. sé: když po nékoliko dni tak mu {ye vždy {tawaffe fiebat 46b; neb sé strach netoliko z áZésti přiházie, jelikož i [z] viděnie velikých věcí fye ftawa 187b. stavec, m., stav: (Antonius) starych mni- chuov počě stav chváliti a nových mniskuov poté priutovati a k ftawcy pfrivoditi 194b. stavëti, impf.: tém (bohüm) sé vy mod- lite a jich obrazy u vašich modlách ftawiete 202b. staviti sé, pf.: (Hilarion) poslal po listku, v kterých (klášterech) fye chce ftawiti manere 162?. stéci sš, pí., uplynouti: (bratr) toho ûsilé nepfésta, aZ fye tomu již rok fteki emenso anni spatio rrrb, steknüti v. sethniti. stěna, f.: a ftieny sé rozstûpichu parie- tibus 176b. stesknüti sé, pf: biese fye jemu (starci) velmi ftefklo graviter ferebat 86b. stezka, f.: ftezka kamenitá semita 142; tésná ftezka do nebes via 120%. stéZeny v. stáhnüti. stiekati sé, impf, sbihati, scháze se: (lidé) k iemu aZ do Ejipta fftiekachu fie A ad 157b. stien, m.: ftien náš s sobń nosimy um- bram 120b, stieti, pf.: Zalosti ftew zuby ore com- presso A ad rsib, zafav; ftien E ad t. stihnüti, pf.: o vśćch (divich) vypraviti nemohli smy ftihnuti supra vires no- stras est CEF ad 4o*, stačiti. Stichi v. Scithi. stklenicé, f., sklenénd nddoba: we ftkle- nicy hoféti in lucerna 63?. stklo, n.: ke ftkiv podobné kamenie 35b, stkv- v. siv-. pletum D 3b. stati, stoju, impf.: spánie jeho biese, coz mohl podfiemati ftogie stans 10b; an ftogíí pféd tajniki stanti 38%; (Si- meon) fta na slápé na jedné nozé stetit 137*; — ktoZ chce od zlych příhod i zlého spadenie bezpečně ftati 7b, v bezpečí byti; Ze jest u pravdé neftal in veritate non stetit 1285; (Theodorus) sedm dní a sedm nocí nábožně fta na motlitvách in oratione perstitit 122%; (bratří) ftachu na modlitvé steterunt in ora- tione 78%; — vší svá mocí po dobrych skutciech ftachv ad aemulationem vir- tutum certamen exercent 2?, o dobré skutky se snažili; Paffuncí tiem viece pole o to ftatí instabat 115; — krám bo- haty, jenž za dvadcéti tisícuov šiliň- kuov peněz {togieffe i35; ty (knihy) ftachu za patnádcte silihkuov valebat 55% — kterak viera kiéstanská na vzchod sluncě (togíj gualiter floreat 1044, jak se má. stav, m. — Síav, siluace: v tomto ftawu in actuali vita 1215; (Antonius) starych mnichuov poóé ftaw chváliti studia 194P (volné); zdáse sé tomu püstenníku, by ještě v svém ftawu právě stál in Suo statu 8%; v kterém ftawie mnišie stojie quae instituta monachorum 1045; aby ten ftaw svaté cierkve zliedili ad regendam ecclesiae disciplinam 106b; pamatujte mé rady i ftawu nejistého incertae conditionis D 182), — Věk: z mladého věku až do pravého muž- ského ftawu ad virilem aetatem ACE ad 117% — Stav j. zaměstnání: potom jej — s(t)lüp, m.: Arsennius sediese za flupem (syna) dáš k žákóm, aby sč učil k ftawu post columnam 94*; v tom chrámu Sbírka pramenú, Skupina I, Rada I, Číslo 8. 41
Strana 642
642 bieše jeden flup pohanských modl statua 96%; ano jemu oči w flupie sto- jíta apertis oculis 170%. sto, n.: tři fta šiliňkuov peněz trecentos 12%; (Dioskorus) v svém klášteřě mě- jiese bratří dobřě na fto centum 31%; ten (otec) sobě desčt a fto let méjiese centum et decem 37%; když bieše svatý Pavel, na tomto světě nebeský život veda, ke ftu třinádcte let stár centum et tredecim annos ageret r49?. stoëiti sé, pf.: (had) fye ftoczi jako za- kletý piéd nima 107P; ta żiżela fto- cziwffie (sic m. stocivsi sé) i leže ne- hnáci [sé] involvit se 138b, stól, m.: když od ftola vstachom post hospitalitatis officia 5%, od jídla; když bylo po ftole ubi refectus est 8b. stolček, m., stoleček: (bratr) přinese ftol- cżek C ad 94b. stolec, m.: (pústenník) chléb chutný na svém ftolcy nalézáse mensae 75; chléb na ftolcy poloZeny mensae 8?. stolicé, f.: svatÿ Apolonius uzfé jej na ftolicy mezi apostoly sediece in sede 17%; (opat) postavi dvě ftolicy bratřím příchozím sedilia 62b, stopa, f.: Antonius pojide po ftopach zvie- fócich vestigia 150%. stópéjé, f., šlépěje: an précité jeho ftopie- gie vestigia 132%; abych zčetl tvé fto- piegí (sic) vestigia 132; anděl četl ftupiegie E ad 132%. strádanie, n.: s velikü pokorá a s velikým ftradanim cum multa patientia 96b; ftradaníe veliké trpéti abstinentiam 130%, strach, m.: velikým {trachem sě lečechom terrore 22b; beze všeho ftrachu nihil dubitans 29*; u velikém ftrachu cum timore 1355; — ftrach südného dne formido iudicii 181%, strach ze s. dne; — to uzřev, i by jeho ftrach perti- muit C 139%, bâl se; ftrach mé jest, bych tady proti bohu vinen nebyl vereor 58%. strachovati sé, impf.: nerod sé báti ani fye co ftrachug 102%. stráně, f.: veliké ftranie pieślitć arenosis montibus r22b. strana, £: s uobá {tranv utraque ex parte 29b; se váéch ftran undique 128^; povéz mi, v které ftraníe tuto boZí sláha pfébyvá qua in parte 149%; — jedna ftrana unius partis populus 19%; k zástupóm, je$to biechu s jeho ftrany turbas, quae eum secutae fuerant t.; — abych chudym diel rozdélil a s druhé ftrany kláiter ustavil ex parte 1439, z druhého dílu. stránka, f., dí: Ze sobé dobrü ftranku zvolila partem G XIX^*; žeť sobě dobrü ftranku vyvolia bonum consilium t. XIX. : strastny, adj., piny útrap: (lidé) plavají jako po ftraftnych miestech in peri- culosis locis 78* (asi ch. m. stra$- nych); w ftraftnych jéskyniech formi- dolosis antris 41P (ch. opis. m. straá- nych). strasiti, impf.: (dáblové,) kdyZt nic nepro- spóji myślenie vzbuzujice, ale hroza- mif ftraffie terrent 183%. strašný, adj.: v té ftraffne pHhodé inter tanta pericula 146P; w {traffnych je- skyniech formidolosis ACE ad 41. stráz(&), £., si/eZení; m. i 1., stráZce, slráz- kyně: abychom měli duši pod ftrazij custodia 182%; (bratr) jako hraduov božích ftraz drží custodit 102b; — vščch dobrých skutkuov opatrnost jest ftrazie pravá custos 124%; pro ftrazie rytieřuov římských custodiam 142b, ty s' ftraz všie trpedlnosti custos 103%; hospodin buď tvój ftraže custodiat te C 203%. straziti, impf., dati: tento postem všecko tělo ftražíeffe C ad 174%; (mnich) má bázeň boží na paměti a na srdci jie osttiehd a ftrazy A ad 134P. strážný, m.: ftrazne přěd zámkem po- loživ custodes 16b; (bratr) bieše v nie (v zahradé) hrozného ftrazneho usadil custodem 1632. strčiti, pf.: kterémuž (mnichu čerti) prst v ûsta ftrezylij E ad 61b. střébanička, f., polévka: (Hilarion) {trz1e- banyczku činieše (E činil) z múky AE ad 156), strébaninka, f., polévka: (Hilarion) sobě ftrziebaninku činieše z múky a z zelícé zetíéného sorbitiuncula 156b. strébati, impf., srkati: Pavlin hrstma vo- dici ftrziebal 152b. stred, m. i f., med: ty by byl f ftredem učinil mazáček mel 63b, súdek ftrdí vasculum habens mel 63%, ftred jiesti 28b,
642 bieše jeden flup pohanských modl statua 96%; ano jemu oči w flupie sto- jíta apertis oculis 170%. sto, n.: tři fta šiliňkuov peněz trecentos 12%; (Dioskorus) v svém klášteřě mě- jiese bratří dobřě na fto centum 31%; ten (otec) sobě desčt a fto let méjiese centum et decem 37%; když bieše svatý Pavel, na tomto světě nebeský život veda, ke ftu třinádcte let stár centum et tredecim annos ageret r49?. stoëiti sé, pf.: (had) fye ftoczi jako za- kletý piéd nima 107P; ta żiżela fto- cziwffie (sic m. stocivsi sé) i leže ne- hnáci [sé] involvit se 138b, stól, m.: když od ftola vstachom post hospitalitatis officia 5%, od jídla; když bylo po ftole ubi refectus est 8b. stolček, m., stoleček: (bratr) přinese ftol- cżek C ad 94b. stolec, m.: (pústenník) chléb chutný na svém ftolcy nalézáse mensae 75; chléb na ftolcy poloZeny mensae 8?. stolicé, f.: svatÿ Apolonius uzfé jej na ftolicy mezi apostoly sediece in sede 17%; (opat) postavi dvě ftolicy bratřím příchozím sedilia 62b, stopa, f.: Antonius pojide po ftopach zvie- fócich vestigia 150%. stópéjé, f., šlépěje: an précité jeho ftopie- gie vestigia 132%; abych zčetl tvé fto- piegí (sic) vestigia 132; anděl četl ftupiegie E ad 132%. strádanie, n.: s velikü pokorá a s velikým ftradanim cum multa patientia 96b; ftradaníe veliké trpéti abstinentiam 130%, strach, m.: velikým {trachem sě lečechom terrore 22b; beze všeho ftrachu nihil dubitans 29*; u velikém ftrachu cum timore 1355; — ftrach südného dne formido iudicii 181%, strach ze s. dne; — to uzřev, i by jeho ftrach perti- muit C 139%, bâl se; ftrach mé jest, bych tady proti bohu vinen nebyl vereor 58%. strachovati sé, impf.: nerod sé báti ani fye co ftrachug 102%. stráně, f.: veliké ftranie pieślitć arenosis montibus r22b. strana, £: s uobá {tranv utraque ex parte 29b; se váéch ftran undique 128^; povéz mi, v které ftraníe tuto boZí sláha pfébyvá qua in parte 149%; — jedna ftrana unius partis populus 19%; k zástupóm, je$to biechu s jeho ftrany turbas, quae eum secutae fuerant t.; — abych chudym diel rozdélil a s druhé ftrany kláiter ustavil ex parte 1439, z druhého dílu. stránka, f., dí: Ze sobé dobrü ftranku zvolila partem G XIX^*; žeť sobě dobrü ftranku vyvolia bonum consilium t. XIX. : strastny, adj., piny útrap: (lidé) plavají jako po ftraftnych miestech in peri- culosis locis 78* (asi ch. m. stra$- nych); w ftraftnych jéskyniech formi- dolosis antris 41P (ch. opis. m. straá- nych). strasiti, impf.: (dáblové,) kdyZt nic nepro- spóji myślenie vzbuzujice, ale hroza- mif ftraffie terrent 183%. strašný, adj.: v té ftraffne pHhodé inter tanta pericula 146P; w {traffnych je- skyniech formidolosis ACE ad 41. stráz(&), £., si/eZení; m. i 1., stráZce, slráz- kyně: abychom měli duši pod ftrazij custodia 182%; (bratr) jako hraduov božích ftraz drží custodit 102b; — vščch dobrých skutkuov opatrnost jest ftrazie pravá custos 124%; pro ftrazie rytieřuov římských custodiam 142b, ty s' ftraz všie trpedlnosti custos 103%; hospodin buď tvój ftraže custodiat te C 203%. straziti, impf., dati: tento postem všecko tělo ftražíeffe C ad 174%; (mnich) má bázeň boží na paměti a na srdci jie osttiehd a ftrazy A ad 134P. strážný, m.: ftrazne přěd zámkem po- loživ custodes 16b; (bratr) bieše v nie (v zahradé) hrozného ftrazneho usadil custodem 1632. strčiti, pf.: kterémuž (mnichu čerti) prst v ûsta ftrezylij E ad 61b. střébanička, f., polévka: (Hilarion) {trz1e- banyczku činieše (E činil) z múky AE ad 156), strébaninka, f., polévka: (Hilarion) sobě ftrziebaninku činieše z múky a z zelícé zetíéného sorbitiuncula 156b. strébati, impf., srkati: Pavlin hrstma vo- dici ftrziebal 152b. stred, m. i f., med: ty by byl f ftredem učinil mazáček mel 63b, súdek ftrdí vasculum habens mel 63%, ftred jiesti 28b,
Strana 643
stíéda, f.: w ftrzriedu quarta feria 22?. stfócha, f.: kdyż na ftrziechu vstúpi tecta : 24%; pocóstnóeho pfijimajice a pod svû ftrziechu schovávajíce gb, stiéliti, pf.: natáhna své lu&ist'e, ftrzielz trahe 77%. strëp, m.: viděl sem poklad Jezukristuov v télesnych ftrzíepíech schován vas- culis 1%, stfévo, n.: hnula sě všecka ftrzewa jeho viscera G. XIXb. strhnúti, pf.: (kůň), uchopiv Balachia zuby, i ftrze jej doluov decussit 2082. stfici, impf. si/fhati: (Eufrosyna) ne- chtiese od lajka fie ftrziczi tonderi C 202%, dáti se stříhati. střiebrný, adj.: {trziebrnu misu argen- teum discum 1775; w ftrziebrne obludé diábelské in phantasmate argenti t. stíiebro, n.: ani zlata ani {trziebra maji argentum rosP. stíieci, impf., ost/źhati, hlídati: dveří jima (dvěma jeátérüm) káza ftrziecy 23*; ftrziezieffe toho velmi snaZné, aby své žádosti nepovolil custodiens 130%; ftrziezte svého úmysla od zlého myš- lenie servate 1949; (lidé) počěchu jeho tajné ftrziecy, aby pryč neušel custo- diebant eum 164%; počě staïec césty ftrziecy circumspiciens 65*. — S. sé: tent fye zlého ftrzieze, ktoZt hiiecha nenávidí horret mala 80^. stfiediti sé v. tiediti sè. střieleti, impf.: ješto jemu (lovci) kázal (Antonin) ftrziletij E ad 77%. strojiti, impf., pripravovať: ani mi odpo- činúti dadiechu přčludové tváři, ftro- giece mě k nečistému myšlení ob, na- vádéjíce; bojé sem ftrogi suscitavi 131%; v tom sobé kaZdy ftrogíj zatra- cenie aneb oslavenie praeparat 187%. — S. sé — chysiati sé: na cóstu fie ftro- giecz D ad 165b. strom, m.: počě nám ukazovati ftromy palmové arbores 30b. strop, m.: hlava aZ do ftropa ad tectum 183%, strpéti, pf, vydrieti, snésti: ktoż jest ftrpiel pokorné sustinuerit 48; nášť jest zákon velmi ukrutný, aniž ho budeš moci ftrpietí implere 111%; všicku han- bu pro buoh ftrpiew 1182. stud, m.: (panna) velikým ftudem ne- smějieše očí vzdvihnúti prae verecundia 643 66b, v čistotě a w ftudu přčbývati pu- dice 174b; mieti ftud ze zlé řčči pu- dorem 195% studeny, adj.: rosa ftvdena frigido rore 111%; o zimniem (asu ftudenem de hiemali frigore 187%. studnicé, f.: (Ammon) biese ftudnicy váznü vykopal puteum 375; ó ftudnice, ftudnice putee 54b; ty s' ftudnícye za- hradnie fons 103b, stadnióka, £.: uzté ftudníczku Zivym pla- menem (sic m. pramenem) plovücí fontem 2992. stüpiti, pf., &rok unit: kolikrát mnich ftupíí quantos passus ambulet gr*. st(k)vénie, m.: v3ócka nádobie králova (— poustevnici) k věčnému ftkwienij bývají přivedena nitorem ror. stvieti sé, stkvieti sé, sktvieti së, imp£.: (bratfi) uzféchu jeho oblièéj, an fye ftkwif jako poprslek faciem fulgore radiantem 87%; jeho oblièëj poté {уе viece ftkwieti clariore luce aspersa est t.; jeho dobří skutci na jeho obličěji fye ftkwiechu refulgebant 127%; (Anto- nius) uzřě duši v sněžné bělosti fye ftk[w]uce fulgentem 151b; ty, ktefiżt vieru v násilí sdržie, uzfíte ftkwuce fye v krásé nebeské fulgore relucentes 206b, množstvie andčluov, ani fye fktwie jako slunce splendentem 44; lilium fye ftkwij candescunt 101%. stvofenie, n.: prot vy, jsńce rozumné ftworzeníe, i vzdáváte chválu němým bohóm? homines rationabiles 28% (vol- né), vyjdi, duše zlý, z božieho ftwo- rzenie de .plasmate dei 52b; uzdrav, bože, své ftworzenie facturam 90%: némé ftworzenie muta animalia 152%; ktefiżto sé radse modlé ftworzenij nez stvofiteli creaturae 200b. 7 stvořitel, m.: bohu, ftworziteli nebé i zemé creatori 47b; kteiíZto sé radże modlé stvofení neZ ftworziteli creatori 200b; boha, jenż v&ech jest ftworzitel factor G XIXb, stvoÿiti, p£.: (hospodine), jenZ s’ ftworzil nebe i zemi fecisti 545; abychom jemu slúžili, že nás ftworzi a quo creati sumus 180b; neb byli (ďáblové) bohem dobřě ftorzení (sic) conditi 182b. stvrditi, pf., utvrditi, potvrditi: (Antonius) mnoho mnichuov ftwrdi svym naude- ním confirmavit 179%; takéž nám náš 41*
stíéda, f.: w ftrzriedu quarta feria 22?. stfócha, f.: kdyż na ftrziechu vstúpi tecta : 24%; pocóstnóeho pfijimajice a pod svû ftrziechu schovávajíce gb, stiéliti, pf.: natáhna své lu&ist'e, ftrzielz trahe 77%. strëp, m.: viděl sem poklad Jezukristuov v télesnych ftrzíepíech schován vas- culis 1%, stfévo, n.: hnula sě všecka ftrzewa jeho viscera G. XIXb. strhnúti, pf.: (kůň), uchopiv Balachia zuby, i ftrze jej doluov decussit 2082. stfici, impf. si/fhati: (Eufrosyna) ne- chtiese od lajka fie ftrziczi tonderi C 202%, dáti se stříhati. střiebrný, adj.: {trziebrnu misu argen- teum discum 1775; w ftrziebrne obludé diábelské in phantasmate argenti t. stíiebro, n.: ani zlata ani {trziebra maji argentum rosP. stíieci, impf., ost/źhati, hlídati: dveří jima (dvěma jeátérüm) káza ftrziecy 23*; ftrziezieffe toho velmi snaZné, aby své žádosti nepovolil custodiens 130%; ftrziezte svého úmysla od zlého myš- lenie servate 1949; (lidé) počěchu jeho tajné ftrziecy, aby pryč neušel custo- diebant eum 164%; počě staïec césty ftrziecy circumspiciens 65*. — S. sé: tent fye zlého ftrzieze, ktoZt hiiecha nenávidí horret mala 80^. stfiediti sé v. tiediti sè. střieleti, impf.: ješto jemu (lovci) kázal (Antonin) ftrziletij E ad 77%. strojiti, impf., pripravovať: ani mi odpo- činúti dadiechu přčludové tváři, ftro- giece mě k nečistému myšlení ob, na- vádéjíce; bojé sem ftrogi suscitavi 131%; v tom sobé kaZdy ftrogíj zatra- cenie aneb oslavenie praeparat 187%. — S. sé — chysiati sé: na cóstu fie ftro- giecz D ad 165b. strom, m.: počě nám ukazovati ftromy palmové arbores 30b. strop, m.: hlava aZ do ftropa ad tectum 183%, strpéti, pf, vydrieti, snésti: ktoż jest ftrpiel pokorné sustinuerit 48; nášť jest zákon velmi ukrutný, aniž ho budeš moci ftrpietí implere 111%; všicku han- bu pro buoh ftrpiew 1182. stud, m.: (panna) velikým ftudem ne- smějieše očí vzdvihnúti prae verecundia 643 66b, v čistotě a w ftudu přčbývati pu- dice 174b; mieti ftud ze zlé řčči pu- dorem 195% studeny, adj.: rosa ftvdena frigido rore 111%; o zimniem (asu ftudenem de hiemali frigore 187%. studnicé, f.: (Ammon) biese ftudnicy váznü vykopal puteum 375; ó ftudnice, ftudnice putee 54b; ty s' ftudnícye za- hradnie fons 103b, stadnióka, £.: uzté ftudníczku Zivym pla- menem (sic m. pramenem) plovücí fontem 2992. stüpiti, pf., &rok unit: kolikrát mnich ftupíí quantos passus ambulet gr*. st(k)vénie, m.: v3ócka nádobie králova (— poustevnici) k věčnému ftkwienij bývají přivedena nitorem ror. stvieti sé, stkvieti sé, sktvieti së, imp£.: (bratfi) uzféchu jeho oblièéj, an fye ftkwif jako poprslek faciem fulgore radiantem 87%; jeho oblièëj poté {уе viece ftkwieti clariore luce aspersa est t.; jeho dobří skutci na jeho obličěji fye ftkwiechu refulgebant 127%; (Anto- nius) uzřě duši v sněžné bělosti fye ftk[w]uce fulgentem 151b; ty, ktefiżt vieru v násilí sdržie, uzfíte ftkwuce fye v krásé nebeské fulgore relucentes 206b, množstvie andčluov, ani fye fktwie jako slunce splendentem 44; lilium fye ftkwij candescunt 101%. stvofenie, n.: prot vy, jsńce rozumné ftworzeníe, i vzdáváte chválu němým bohóm? homines rationabiles 28% (vol- né), vyjdi, duše zlý, z božieho ftwo- rzenie de .plasmate dei 52b; uzdrav, bože, své ftworzenie facturam 90%: némé ftworzenie muta animalia 152%; ktefiżto sé radse modlé ftworzenij nez stvofiteli creaturae 200b. 7 stvořitel, m.: bohu, ftworziteli nebé i zemé creatori 47b; kteiíZto sé radże modlé stvofení neZ ftworziteli creatori 200b; boha, jenż v&ech jest ftworzitel factor G XIXb, stvoÿiti, p£.: (hospodine), jenZ s’ ftworzil nebe i zemi fecisti 545; abychom jemu slúžili, že nás ftworzi a quo creati sumus 180b; neb byli (ďáblové) bohem dobřě ftorzení (sic) conditi 182b. stvrditi, pf., utvrditi, potvrditi: (Antonius) mnoho mnichuov ftwrdi svym naude- ním confirmavit 179%; takéž nám náš 41*
Strana 644
644 zákon, to jest vieru křčsťansků, ve- líte řěčí ftwrdítí affirmare 203b, — S. sě = otužití se: nemohá [sé] v utr- pení téla ftwrdití, kdyZ budá mazána olejem roborari 175b. st(k)viici, adj.: toho ftkwucyeho zlata radiantis 178%; ftkwucye čistoty niti- dae 103%. stydéti sé, impf.: Antoní chtiese sé svléci, i počě fye ftydietí erubuit 1972; vy ani sě boha bojíte, ani fye nás, sluh božích, ftydite nec erubescitis 23%; — bratře, jáť fye za té ftyzy erubesco pro te 66; — (on) velmi fye tiem ftydieffe miro afficiebatur pudore 191% za to; — (bratr) ftydíeffe fye jemu povédéti ve- recundabatur 64b, stýskati si, impf.: počěch sobě ftyfkati v své robotě taedere 145%; muž jeji pfilis ftyfkaffe fobie fluctuans G XVIIb. subdiakon, m.: (Antonius) diakony a fabiakony (sic) na modlitbu ponúkáše 199b, sučovíčko, n., sukovaté voští: (mniši) na- leznu fuczowiczko tenké C ad rr6b. sud, m.: všichni fudí i nádobie vasa 54b. súd, m.: pakli na fudie sedím in iudicio 12b; stojím na fudie přěd uobličejem božím in conspectu iudicii dei 86b; já sem byl na fudie ad iudicium raptus fui 97b; kterak sé bude fud nade mná ko- nati quando adversum me proferenda est sententia 1295; porudiec bohu fud examine 195%. súdcě, m.: pfód fudcy b&Zé ad tribunal iudicis 34b; fudcye té vlasti iudex 49%; vidáce, Ze jest on pravy fudcye retri- butor 180b, udec, m., soudek: (člověk) stojí vody nabierajé a naléváše w fudec in collectaculum 59b; Pavel trval jest o malém fudcy vody vasculo 68b. südek, m.: fudek strdi vasculum 632; když bieše (bratr) naplnil vody fudek vas 73b. süditi, impf.: izdali je (Antonius) to fudil, by sé to z jeho moci dálo, coż jest nil? arbitrabatur 206b; — neslu&ie toho (blizniho) tak fudítí iudicare 81%; každý své svědomie opatřč, fudíz sé sám nosmetipsos iudicantes 195%; aby- šte můú řčěč právě fudili aequo pensate iudicio 202b; — tak člověk bude fuzen, v jakýchž jej skutciech smrt zastihne iudicabitur 75%; (bratr) uzřě svú máteř,- ana s těmi stojí, ješto stáchu na súdě a jé fudiechu iudicabantur 9o. sudlicá, f.: dláhé nesáce fudhlicye hastilia longa 143b. sudnec, m., Aošík: (Antonin) sedieše fudnecz pleta AC ad 194%; když bieše (stafec) napletl fvdencvow sportellas 84%. sudník, m., košík: (Antonín) sedieše fud- - ník pleta sportellae 1942. súdný, adj.: v ten přčhrozný fudny dén in die iudicii 47%. sudy, adv., źudy: po tć piśti Saraceni i fudy i onudy sé śpilaji huc r43b. sucho, n.: po fuchu svyma nohama po téch hlubinách chodili 2*; na fucho jej vyvede in siccum 29b; kudy sem po fuchu chodil quo me iter terrenum per- duxerit 1045; jakoZto ryby zemrü bez vody na fuffie in arenti terra 207P. suchota, f., sucho: o vedřě letním a o fu- chotie de aridis fervoribus 187%. suchý, adj.: jiného nic nemějiechu než málo fucheho chleba sicci panes 20%; drZé fuchu huol v rucé virgam aridam 111%; fucha a piesčitá vlast sitiens are- nosague regio 165%; (Antonius) povědě, ze tak přčšel po fuche zemi, Ze noh neomočil 197b, sükati, impf: (Antonius) uzfé jednoho, 2 on provazec fucze torquentem funi- culum 75b; (Besarion a jeho učedlník) nalezešta bratra jednoho, an sedí a provázek fucze funiculum operantem 94*. sukně, f.: žíni a kapici a fukní vlášennů melotem 25%; stařec vzě jeho fvkní tunicam r52b. sukovíčko, n., sukovaté voiilí: nalezechu fukowíczko festucas tenues r16b. sum, m., kožený pytel: by komu z fvma vypadla (mísa) de sarcina 177%. súmrak, m.: večera jednoho u prvý fumrak ad vesperam 6%; již bieše w fumrak vicina nox 165b. sup, m.: (pohřeb tvůj) nocniej zvěři a Ivpom u bfiść bude vulturum 19b, surovy, adj.: napoly furowe maso semi- crudae carnes 143; člověk nemóž uži- vati furowe? masa carnibus crudis C 139%. Süséd, m.: také mnohým fufedom i po- dálním svatý Jan zjevováše provinci-
644 zákon, to jest vieru křčsťansků, ve- líte řěčí ftwrdítí affirmare 203b, — S. sě = otužití se: nemohá [sé] v utr- pení téla ftwrdití, kdyZ budá mazána olejem roborari 175b. st(k)viici, adj.: toho ftkwucyeho zlata radiantis 178%; ftkwucye čistoty niti- dae 103%. stydéti sé, impf.: Antoní chtiese sé svléci, i počě fye ftydietí erubuit 1972; vy ani sě boha bojíte, ani fye nás, sluh božích, ftydite nec erubescitis 23%; — bratře, jáť fye za té ftyzy erubesco pro te 66; — (on) velmi fye tiem ftydieffe miro afficiebatur pudore 191% za to; — (bratr) ftydíeffe fye jemu povédéti ve- recundabatur 64b, stýskati si, impf.: počěch sobě ftyfkati v své robotě taedere 145%; muž jeji pfilis ftyfkaffe fobie fluctuans G XVIIb. subdiakon, m.: (Antonius) diakony a fabiakony (sic) na modlitbu ponúkáše 199b, sučovíčko, n., sukovaté voští: (mniši) na- leznu fuczowiczko tenké C ad rr6b. sud, m.: všichni fudí i nádobie vasa 54b. súd, m.: pakli na fudie sedím in iudicio 12b; stojím na fudie přěd uobličejem božím in conspectu iudicii dei 86b; já sem byl na fudie ad iudicium raptus fui 97b; kterak sé bude fud nade mná ko- nati quando adversum me proferenda est sententia 1295; porudiec bohu fud examine 195%. súdcě, m.: pfód fudcy b&Zé ad tribunal iudicis 34b; fudcye té vlasti iudex 49%; vidáce, Ze jest on pravy fudcye retri- butor 180b, udec, m., soudek: (člověk) stojí vody nabierajé a naléváše w fudec in collectaculum 59b; Pavel trval jest o malém fudcy vody vasculo 68b. südek, m.: fudek strdi vasculum 632; když bieše (bratr) naplnil vody fudek vas 73b. süditi, impf.: izdali je (Antonius) to fudil, by sé to z jeho moci dálo, coż jest nil? arbitrabatur 206b; — neslu&ie toho (blizniho) tak fudítí iudicare 81%; každý své svědomie opatřč, fudíz sé sám nosmetipsos iudicantes 195%; aby- šte můú řčěč právě fudili aequo pensate iudicio 202b; — tak člověk bude fuzen, v jakýchž jej skutciech smrt zastihne iudicabitur 75%; (bratr) uzřě svú máteř,- ana s těmi stojí, ješto stáchu na súdě a jé fudiechu iudicabantur 9o. sudlicá, f.: dláhé nesáce fudhlicye hastilia longa 143b. sudnec, m., Aošík: (Antonin) sedieše fudnecz pleta AC ad 194%; když bieše (stafec) napletl fvdencvow sportellas 84%. sudník, m., košík: (Antonín) sedieše fud- - ník pleta sportellae 1942. súdný, adj.: v ten přčhrozný fudny dén in die iudicii 47%. sudy, adv., źudy: po tć piśti Saraceni i fudy i onudy sé śpilaji huc r43b. sucho, n.: po fuchu svyma nohama po téch hlubinách chodili 2*; na fucho jej vyvede in siccum 29b; kudy sem po fuchu chodil quo me iter terrenum per- duxerit 1045; jakoZto ryby zemrü bez vody na fuffie in arenti terra 207P. suchota, f., sucho: o vedřě letním a o fu- chotie de aridis fervoribus 187%. suchý, adj.: jiného nic nemějiechu než málo fucheho chleba sicci panes 20%; drZé fuchu huol v rucé virgam aridam 111%; fucha a piesčitá vlast sitiens are- nosague regio 165%; (Antonius) povědě, ze tak přčšel po fuche zemi, Ze noh neomočil 197b, sükati, impf: (Antonius) uzfé jednoho, 2 on provazec fucze torquentem funi- culum 75b; (Besarion a jeho učedlník) nalezešta bratra jednoho, an sedí a provázek fucze funiculum operantem 94*. sukně, f.: žíni a kapici a fukní vlášennů melotem 25%; stařec vzě jeho fvkní tunicam r52b. sukovíčko, n., sukovaté voiilí: nalezechu fukowíczko festucas tenues r16b. sum, m., kožený pytel: by komu z fvma vypadla (mísa) de sarcina 177%. súmrak, m.: večera jednoho u prvý fumrak ad vesperam 6%; již bieše w fumrak vicina nox 165b. sup, m.: (pohřeb tvůj) nocniej zvěři a Ivpom u bfiść bude vulturum 19b, surovy, adj.: napoly furowe maso semi- crudae carnes 143; člověk nemóž uži- vati furowe? masa carnibus crudis C 139%. Süséd, m.: také mnohým fufedom i po- dálním svatý Jan zjevováše provinci-
Strana 645
alibus 3b; jeden fvfyed jiność vicinus iuvenis 15oP; (Antonius) rozda fvfye- dom své jménie vicinis 172b; w fu- fyedech svatého Macharie in vicinio beati Macarii 6ob, v sousedství. süsédstvie, n.: stafec, jenž mu bieše w ivíiyedctwí(, vecé audivit vicinum suum 84%; biese w fufyedctwij jeden stafec in agello vicino 173% susiti, impf.: fuifiece list palmový 96b. suty, adj.: stráně pieščité a fute AE ad 122b, sypké. sü£enie, n., úzkost: fvzeníc v chudobě angustia paupertatis 95P; odvrzte vše fuvzenie (sic) anxietas 190%. sü£iti, pf.: ti, ješto rádi mnoho mluvie, aby své mluvenie mléénim fuzyli con- stringant 103%, omezili; (žádosti tělesné) jatého a v uokovách fvzeneho k svétu jej táhniechu vinctum 8b, sevieného. svada, f.: nevédé, kterak fwady byvaji lis 73%; z tohot bude fwada rixa t. svaditi, pf., znesud/iti: chtiec je (sv. otce) fwaditi 48b, — S. së = pohddati se: nikdy fye nebiešta (dva starci) najmen- ším slovem pohnévala ani fwadila num- quam contentionem habuerant 72b. svadnäti, impf, ch/adnouti: jeho mysl poté fwadnvti aestuans 167P. svaliti, pf.: pástenník naleze kośik fwalen sportulam dissolutam roo? (volné); Ze sú doluov s nebes fwalení ad terras ruere de caelis r82b. svar, m. — Sváv: často jej (mnicha) pod- nieci fwarem in contentiones rixae 585; kakyt mají fwar Palestinové s Cypry contentionem 170b. — Boj: &ekal sem tvého fwaru, abych opatiil certamen tuum 177%; cóle sem m6l dobry fwar certamen 44%; (bůh) mě provodil aż do skondenie, w fwaru mužském od diábelské neptiezni ostféhl viriliter cer- tando C 206b. svafiti, pf., wva/iti: ten (ket zeli) fwarziec i pokrmímy sebe coquentes 515; fwa- rzichu bratií krmici cunctam sollemni- tatem ciborum praeparaverunt I16b. sváfiti sě, impf., bojovati: každý, ktožť fye tak fwarzíj, muoZt povédéti slova svatého Pavla certantibus 174%; Ze fye na všaký den fwarzieffe s diábly guotidiana cum hostibus bella 179%. svarlivy, adj.: ktoz bude blekotny a fwarlywy AE ad ‘135°. 645 svatba, f.: pripudichu jej, Ze musil fwatbu mieti ad nuptias 375; na fwatbíe dum fierent nuptiae r31i*. svatebnik, m.: neb sé nemohá postiti fwatebnicy, dokudź jest Zenich s nimi filii sponsi 121%. sváteční, adj.: (opat) obleče sě w fwatecz- níe (rúšce) guibus solebat die festo uti 62b, svátek, m.: fwatek, jenZ obecné sluove jarmark nundinae 84% (možná ch. m. sňatek). svatost, f.: slýchali smy o tvých cnostech a o tvéj fwatofti 59. © svátost, f. — Svaté věcí: lidé dobytku rovni budů, že fwatoft boží roztrhají sancta 206%, — Ostatky: abyšte mých kostí ani mého rúcha nižádnému nedávali za fwatoft religuias 87b; veliký svar vzpodjéchu o fwatoftí jich těl pro re- liquiis eorum 1269; smiem-li fwatofti tvé vzieti pro památku? religuias r40b; v&Écka obec té vlasti plakáchu, že jim tak veliká fwatoft odjéli reliquiarum 141% -— Svátost: věřmy tomu, že nám buoh zjeví pravdu té fwatofti de my- sterio hoc C 130%; hospodine, rać zjeviti tomuto starci tuto fwatoft mysterium t. svatý, adj.: tací duchu fwatemu ptiebytek v svém srdci &inie spiritus sanctus 95; fwaty Jan sanctus Joannes ro*; nebt sem jiZ zvédél, Zes! fwat servus dei 136% (volně); mnišie velmi duostojní a fwati summae sanctitatis D 110%; fwate modlitbě úfajíce 1%; w fwatem písmě 9%; nynie sem od tebe jako i od jinych fwatych pitémoZen sanctis 174b. svatyně, f. — Ostatky: smiem-li fwatynie tvé vzieti pro památku A ad r4ob. — Svátost: (Jan) fwatyní těla božieho miesto pokrma přijímáše sacramentum 10b; že nám buoh zjeví pravdu té fwa- tynie A ad C 139% svâzati, pf.: on jé (padouchy) svû mod- litbá fwaza vinxit 30P; tu jej (mladce) vediechu v uokovách a fetézi fwazawhffe vinctus 375; ni&ímZ nefwieze viec diá- belské moci, jako kdyZ kto zéví svatym otcóm nečisté myšlenie allidit 44%; fwiezic rucé ligatis manibus 1475; fwa- zawlfe jej provazy i fetézi oneratus catenis 158%; svazek listuov tak fwa- z[a]n v uoheit uvrZe constrictum 1215;
alibus 3b; jeden fvfyed jiność vicinus iuvenis 15oP; (Antonius) rozda fvfye- dom své jménie vicinis 172b; w fu- fyedech svatého Macharie in vicinio beati Macarii 6ob, v sousedství. süsédstvie, n.: stafec, jenž mu bieše w ivíiyedctwí(, vecé audivit vicinum suum 84%; biese w fufyedctwij jeden stafec in agello vicino 173% susiti, impf.: fuifiece list palmový 96b. suty, adj.: stráně pieščité a fute AE ad 122b, sypké. sü£enie, n., úzkost: fvzeníc v chudobě angustia paupertatis 95P; odvrzte vše fuvzenie (sic) anxietas 190%. sü£iti, pf.: ti, ješto rádi mnoho mluvie, aby své mluvenie mléénim fuzyli con- stringant 103%, omezili; (žádosti tělesné) jatého a v uokovách fvzeneho k svétu jej táhniechu vinctum 8b, sevieného. svada, f.: nevédé, kterak fwady byvaji lis 73%; z tohot bude fwada rixa t. svaditi, pf., znesud/iti: chtiec je (sv. otce) fwaditi 48b, — S. së = pohddati se: nikdy fye nebiešta (dva starci) najmen- ším slovem pohnévala ani fwadila num- quam contentionem habuerant 72b. svadnäti, impf, ch/adnouti: jeho mysl poté fwadnvti aestuans 167P. svaliti, pf.: pástenník naleze kośik fwalen sportulam dissolutam roo? (volné); Ze sú doluov s nebes fwalení ad terras ruere de caelis r82b. svar, m. — Sváv: často jej (mnicha) pod- nieci fwarem in contentiones rixae 585; kakyt mají fwar Palestinové s Cypry contentionem 170b. — Boj: &ekal sem tvého fwaru, abych opatiil certamen tuum 177%; cóle sem m6l dobry fwar certamen 44%; (bůh) mě provodil aż do skondenie, w fwaru mužském od diábelské neptiezni ostféhl viriliter cer- tando C 206b. svafiti, pf., wva/iti: ten (ket zeli) fwarziec i pokrmímy sebe coquentes 515; fwa- rzichu bratií krmici cunctam sollemni- tatem ciborum praeparaverunt I16b. sváfiti sě, impf., bojovati: každý, ktožť fye tak fwarzíj, muoZt povédéti slova svatého Pavla certantibus 174%; Ze fye na všaký den fwarzieffe s diábly guotidiana cum hostibus bella 179%. svarlivy, adj.: ktoz bude blekotny a fwarlywy AE ad ‘135°. 645 svatba, f.: pripudichu jej, Ze musil fwatbu mieti ad nuptias 375; na fwatbíe dum fierent nuptiae r31i*. svatebnik, m.: neb sé nemohá postiti fwatebnicy, dokudź jest Zenich s nimi filii sponsi 121%. sváteční, adj.: (opat) obleče sě w fwatecz- níe (rúšce) guibus solebat die festo uti 62b, svátek, m.: fwatek, jenZ obecné sluove jarmark nundinae 84% (možná ch. m. sňatek). svatost, f.: slýchali smy o tvých cnostech a o tvéj fwatofti 59. © svátost, f. — Svaté věcí: lidé dobytku rovni budů, že fwatoft boží roztrhají sancta 206%, — Ostatky: abyšte mých kostí ani mého rúcha nižádnému nedávali za fwatoft religuias 87b; veliký svar vzpodjéchu o fwatoftí jich těl pro re- liquiis eorum 1269; smiem-li fwatofti tvé vzieti pro památku? religuias r40b; v&Écka obec té vlasti plakáchu, že jim tak veliká fwatoft odjéli reliquiarum 141% -— Svátost: věřmy tomu, že nám buoh zjeví pravdu té fwatofti de my- sterio hoc C 130%; hospodine, rać zjeviti tomuto starci tuto fwatoft mysterium t. svatý, adj.: tací duchu fwatemu ptiebytek v svém srdci &inie spiritus sanctus 95; fwaty Jan sanctus Joannes ro*; nebt sem jiZ zvédél, Zes! fwat servus dei 136% (volně); mnišie velmi duostojní a fwati summae sanctitatis D 110%; fwate modlitbě úfajíce 1%; w fwatem písmě 9%; nynie sem od tebe jako i od jinych fwatych pitémoZen sanctis 174b. svatyně, f. — Ostatky: smiem-li fwatynie tvé vzieti pro památku A ad r4ob. — Svátost: (Jan) fwatyní těla božieho miesto pokrma přijímáše sacramentum 10b; že nám buoh zjeví pravdu té fwa- tynie A ad C 139% svâzati, pf.: on jé (padouchy) svû mod- litbá fwaza vinxit 30P; tu jej (mladce) vediechu v uokovách a fetézi fwazawhffe vinctus 375; ni&ímZ nefwieze viec diá- belské moci, jako kdyZ kto zéví svatym otcóm nečisté myšlenie allidit 44%; fwiezic rucé ligatis manibus 1475; fwa- zawlfe jej provazy i fetézi oneratus catenis 158%; svazek listuov tak fwa- z[a]n v uoheit uvrZe constrictum 1215;
Strana 646
646 urozoméchu, Ze jest nékterü pifhodü fwazan detentum 36%, zdrżen. Svazèek, m., svazeëek: Îwazczek zelinky sladké fasciculum rosb. svazek, m.: fwazek s nebes seslany vas 115% (odchylně), raneček; vzem drahný fwazek (listů) fasciculum rzrb, svěcenie, n.: pústenník jeden lajk bieše, jenž nemějieše nižádného fwieceníe 92%; úfaji u mého boha, že nebudu z tohoto Íwieceníe odpoviedati ordinationem 932. svědčenie, n., svědectví: podlé fw1edczeny svatého písma AE ad D 182b, svědčiti, impf., svědčiti, dosvčdčovati: (svědkové) ješto na ň (na mládce) fwiedczíechu testes pro eo loquebantur, qui contumeliam adolescenti fecerat 101%, proti němu; jiných (sic m. jiným), že mají tichost, počě fwiedcziti testi- monium dabat 29b; jakZ v žaltáři pismo fwiedczíf dicit 43b; i jeho ucen- nici to fwiedcziechu testantur 169b; protoZ svü bláznivú fččí činíte bo- žiemu umučení křivdu, a ne (sic m. ano) inhed v týchž kniehách fwied- czíte (sic m. svědčie; A fwiedczie, CE fwiedcžy) ozračenie slepých a hluchým sluch navrácenie, chromým chodu pro- straného (t. j. navrácenie), trudovatych ocistenie a chozenie bozZieho po moti suchými nohami, vypuzenie diábel- ského 203% dosvčdčují (evangelisté) prohlédnutí slepych .. ., chozeni boźi... (božieho, diábelského jsou chyby m. božie, diábelské). svědečstvie, n.: svatého písma fwiedec- ftwim testimonia 44b; visal tu ten had na fwiedectwie čtyři dni ad testimo- nium 1385; podlé fwíedectwie svatého písma secundum scripturae sententiam 120%, svědek, m.: křivé fwiedky na À (na Krista) ustavichu testes sob: toho mi jest fwiedek żivy opat muoj testis r44b. svědomie, n.: nic dobrého nevědě do sebe mým fwiedomim conscius r2b, podlé svého védomí;navrátiv sé k svému fwíe- domíj in semetipsum reversus 130b; — když tak své fwiedomie lánfm tresktáse 85; a mnozí dobrá diela činie čistým fwiedomím probabilis conscientia ob. svédomy, adj., védomy: coz mi jest dobřě fwiedomo comperta roob, známo; — nejsem fwi1edom do sebe ničehuož dob- rého nihil conscius boni 11b; jest. diábel dobřč fwiedom budúcieho ohně non est nescius 190b; já tu nejsem miest fwiedom ignarus r92b, znaly; (bratr) biese cést fwiedom peritum 108b; ne- jsüce fwiedomí brattie, Ze on to trpí pro pokoru ignorantes 54b, nevédouce. svekr, m., /chán: mnéli smy, by jejie Twekr piifed vzal ji quod pater illius infantuli, qui eam desponsaverat C . 204%; fwekr nevěsty a ženich své choti plakáše socer t; fweker A ad t. svekrusé, f., źchynś: Svagr fwekruffi (sic), Zenich nevésty plakali jsû socer nurum G XIX® (odch.). sveléiti sé v. sveliciH sé. sveliténie, n., vypínání: nemáme sč ani jeho (dáblovy) hrózy báti, aniž jeho fwelfczíeníj věřmy minas 183P (odch.); pro své fweliczienie causa iactantiae 188b, svelièéti sé, impf., vypimati se: abychom fye nefwelíczielí božím účinkem ne vi- deamur gloriari 27^; na své mysli fwelicziegie fye non sine iactantiae rumore 108%; kterýž fie f{weliczie se magnificat C 81%, svel(i)éiti sé, p£., vychlubiti se: kterizto (u&edníci) fie fwelczyli A ad 188b, kteïi projevili vysokou mysl) F pe bobo svelicovati s6, impf., honositi se: jenżto f1e fweliczowal D ad 1552," svésiti, pf.: fwiefywffí hlavu k zemi deiectis luminibus roob.: svésti, pf.: mnoho sem s pravé cčsty fwedl seduxi 174P: — (Antonius) jíde do Alexandřie, kdežto biechu mučedlníci fwedeni martyribus perductis Torb, kam byli dohromady svedeni. svět, m. — Světlo, svítání: aZ k fwietu usque prope ad lucem 43*; kdyZ by bliz k fwíetu prope iam luce 05% až do fwieta usque ad lucem r23b — Svét (mundus): buoh tento fwiet drží mundum 2*; s tohoto fwíeta mundo 13%. — Svět (j. okvšlek zemský): pro- neseš sě po všem fwietu in omni orbe 1775; po fwietu mistruov hledajíce in orbe i81b. — Svět (j. světský #ivot): (pústenník) navráti sě k fwietu ad vitam saecularem 6h; (žádosti tělesné) k fwietu jej táhniechu ad saeculum 8b. svótiti, impf.: tu fye fwieti na jáhenstvo ordinatus est 34%, byl posvécen;
646 urozoméchu, Ze jest nékterü pifhodü fwazan detentum 36%, zdrżen. Svazèek, m., svazeëek: Îwazczek zelinky sladké fasciculum rosb. svazek, m.: fwazek s nebes seslany vas 115% (odchylně), raneček; vzem drahný fwazek (listů) fasciculum rzrb, svěcenie, n.: pústenník jeden lajk bieše, jenž nemějieše nižádného fwieceníe 92%; úfaji u mého boha, že nebudu z tohoto Íwieceníe odpoviedati ordinationem 932. svědčenie, n., svědectví: podlé fw1edczeny svatého písma AE ad D 182b, svědčiti, impf., svědčiti, dosvčdčovati: (svědkové) ješto na ň (na mládce) fwiedczíechu testes pro eo loquebantur, qui contumeliam adolescenti fecerat 101%, proti němu; jiných (sic m. jiným), že mají tichost, počě fwiedcziti testi- monium dabat 29b; jakZ v žaltáři pismo fwiedczíf dicit 43b; i jeho ucen- nici to fwiedcziechu testantur 169b; protoZ svü bláznivú fččí činíte bo- žiemu umučení křivdu, a ne (sic m. ano) inhed v týchž kniehách fwied- czíte (sic m. svědčie; A fwiedczie, CE fwiedcžy) ozračenie slepých a hluchým sluch navrácenie, chromým chodu pro- straného (t. j. navrácenie), trudovatych ocistenie a chozenie bozZieho po moti suchými nohami, vypuzenie diábel- ského 203% dosvčdčují (evangelisté) prohlédnutí slepych .. ., chozeni boźi... (božieho, diábelského jsou chyby m. božie, diábelské). svědečstvie, n.: svatého písma fwiedec- ftwim testimonia 44b; visal tu ten had na fwiedectwie čtyři dni ad testimo- nium 1385; podlé fwíedectwie svatého písma secundum scripturae sententiam 120%, svědek, m.: křivé fwiedky na À (na Krista) ustavichu testes sob: toho mi jest fwiedek żivy opat muoj testis r44b. svědomie, n.: nic dobrého nevědě do sebe mým fwiedomim conscius r2b, podlé svého védomí;navrátiv sé k svému fwíe- domíj in semetipsum reversus 130b; — když tak své fwiedomie lánfm tresktáse 85; a mnozí dobrá diela činie čistým fwiedomím probabilis conscientia ob. svédomy, adj., védomy: coz mi jest dobřě fwiedomo comperta roob, známo; — nejsem fwi1edom do sebe ničehuož dob- rého nihil conscius boni 11b; jest. diábel dobřč fwiedom budúcieho ohně non est nescius 190b; já tu nejsem miest fwiedom ignarus r92b, znaly; (bratr) biese cést fwiedom peritum 108b; ne- jsüce fwiedomí brattie, Ze on to trpí pro pokoru ignorantes 54b, nevédouce. svekr, m., /chán: mnéli smy, by jejie Twekr piifed vzal ji quod pater illius infantuli, qui eam desponsaverat C . 204%; fwekr nevěsty a ženich své choti plakáše socer t; fweker A ad t. svekrusé, f., źchynś: Svagr fwekruffi (sic), Zenich nevésty plakali jsû socer nurum G XIX® (odch.). sveléiti sé v. sveliciH sé. sveliténie, n., vypínání: nemáme sč ani jeho (dáblovy) hrózy báti, aniž jeho fwelfczíeníj věřmy minas 183P (odch.); pro své fweliczienie causa iactantiae 188b, svelièéti sé, impf., vypimati se: abychom fye nefwelíczielí božím účinkem ne vi- deamur gloriari 27^; na své mysli fwelicziegie fye non sine iactantiae rumore 108%; kterýž fie f{weliczie se magnificat C 81%, svel(i)éiti sé, p£., vychlubiti se: kterizto (u&edníci) fie fwelczyli A ad 188b, kteïi projevili vysokou mysl) F pe bobo svelicovati s6, impf., honositi se: jenżto f1e fweliczowal D ad 1552," svésiti, pf.: fwiefywffí hlavu k zemi deiectis luminibus roob.: svésti, pf.: mnoho sem s pravé cčsty fwedl seduxi 174P: — (Antonius) jíde do Alexandřie, kdežto biechu mučedlníci fwedeni martyribus perductis Torb, kam byli dohromady svedeni. svět, m. — Světlo, svítání: aZ k fwietu usque prope ad lucem 43*; kdyZ by bliz k fwíetu prope iam luce 05% až do fwieta usque ad lucem r23b — Svét (mundus): buoh tento fwiet drží mundum 2*; s tohoto fwíeta mundo 13%. — Svět (j. okvšlek zemský): pro- neseš sě po všem fwietu in omni orbe 1775; po fwietu mistruov hledajíce in orbe i81b. — Svět (j. světský #ivot): (pústenník) navráti sě k fwietu ad vitam saecularem 6h; (žádosti tělesné) k fwietu jej táhniechu ad saeculum 8b. svótiti, impf.: tu fye fwieti na jáhenstvo ordinatus est 34%, byl posvécen;
Strana 647
(biskup) fwietí učeníka na popovstvo ordinavit 93*; Zák fwieczeny clericus 4%; — den sjití jich s tohoto světa swiethie v klášteře do nynčjšieho dne celebratur G XX”. světlo, n.: ktož chodi po fwietlu in luce 259; po všě noci po jeho peleši fwietio činieše diábel lumen. 125%; — osvietiv fwietlo lucernam 48?. světlost, f., jasnost, světlo: anděl u veliké fwietloftí sě zěvi luce 16; po příští té fwietloft1 splendoris 177%; ač by sě jich kto pro veliků fwietioft užasl fulgore 187b; nenie ižádné obcě fwaetloftí se mni (m. tmí) luci et tenebris 19%. světlý, adj., jasný: šediny velmi fwietle claritatis canitie splendida 31b; druzí biechu krásné fwíetle tváH clara facie 889; kto je mé fwietle slunce uhasil C 204%, světský, adj.: kteříž nic fwiec{keho nejsû pozádali nihil terrenum 15; varujmy sé chlüby fwíecfke 5P; Ze sé tu (on) také nemuoZ cti fwiecke ukryti 165%; ve všem fwiecfkem stavě nalezl buoh dušě sobé milé in ordine humanae vitae 14*; puojdu na svét a budu fwiecfkym vado in saeculum 47?*, nechám mnišství; jeden fwiecfky clovék jemu (mnichu) pfisluhováse saecularis 76b; viděl sem jich mnoho z našeho zákona mnicho- vého jdúce do pekla a mnoho lidí fwiet- fkych jdáce do králevstvie nebeského multos laicorum 97b. svévolný, adj., z vlastní vůle pošlý: to sú skrzé fwewolne &iny ztratili ex proprio mentis arbitrio 182b. sviecć, f.: beze véëch fwiec absque ullius lucernae officio 125%; (lidé) prijdû do kláštera s korúhvěmi a s fwieczemy accipientes cruces et cereos C 209%. sviecen, m.: osvietiv svétlo i postavi na fwiecnv super candelabrum 48%. svietiti, impf.: an de z kostela vesele a fwietif obliééjem clara facie 89*. — S. sé: ano fye jeho obliććj fwietij jako slunce elucente 87%; (milost), ješto fye všady {wietyy coruscante D 111% svině, f.: (ďábel) zhubil jemu fwiníj dva tisícó porcorum 161b, odpusť nás w fwinie in gregem porcorum 186%. svitati, impf.: kdyZ poté fwitati cum illuxisset dies 46b. 647 svitézenie, n., zvitézent, vítězství: aniž jedniem fwitiezenim svaty Antoni byl bezpecen triumphus 175?. svitéziti, pf., zvétéziti: twitlezyl si, fwitie- zyl si vicisti 7*; nadiábly iwitiezyti superare 15%; (Theodosius) fwitiezyl v züfalych bojích trophaea reportavit 117%; jé fwitiezyl sem nad nimi (ne- prâteli) vindicavi in eos 178b; nebo s' dnes fwitiezyl nad protivnym diáblem triumphasti D roob. svitéZovati, impf., vítziti: i Zeny bojují a fwitiezvgíf nad diábly vincunt dae- monia 94%. svitý, adj., stočený: provaz z palmového listu fwity 135%. svládnüti, pf.: ktoZ nefwladne nad svym jazykem AE ad 71b, nesvládne jazyka. svléci, pf.: (wlekv s ňeho jeho vše rúšce exuitur 1159; Antoni chtieše [ye fwlecy seipsum nudare 197%; (stařec) fye inhed fwlecze despolians se vesti- menta sua 76b. svobodenstvie, n., svoboda: (pána) jenżto svým: sluhám fwobodeniftwie činí li- bertatem largiturum iP. svobodny, adj.: ty s” hfiechuov fwobodne odlücenie 1035; — at by věděli, žeť jest čistota vždy fwobodna 147% — Adv. -ně = bez závady: fwobodnie muožeš spasen býti 38% on také fécky pocé fwobodnie mluviti 161%. svôdcé, m.: fwuodcy jej nazyváse seduc- torem 34b. svoditi, impf., svddéti: ten (Manicheus) fwodieffe lidi s pravé viery seducentem 27b. svój, pronom.: zdáše sč tomu pástenníku, by ještě w ffwem stavu právě stál in suo statu 8*; ztiehni fwogí rucé na své hrdlo manum tuam ad cervices tuas 15b, svolati, pf.: svú bratří, s nimižto přčbýval, fwolaffe faciebat convocari 33%. svrab, m.: všecno tělo fwrabem sé osulo scabredine 156%. svrei, pf., shoditi: Iwrh s sebe rúcho iactans 67b; (Eufrosyna) fwrze s sebe ženské rúcho proiecit C 203?. svrchek, m., povrch: jest súd boží jiný než lidský, jenží ne z fwrchka, ale z tajenstvie srdečného súdí ex super- ficie corporum 195%; (voda) vščcek
(biskup) fwietí učeníka na popovstvo ordinavit 93*; Zák fwieczeny clericus 4%; — den sjití jich s tohoto světa swiethie v klášteře do nynčjšieho dne celebratur G XX”. světlo, n.: ktož chodi po fwietlu in luce 259; po všě noci po jeho peleši fwietio činieše diábel lumen. 125%; — osvietiv fwietlo lucernam 48?. světlost, f., jasnost, světlo: anděl u veliké fwietloftí sě zěvi luce 16; po příští té fwietloft1 splendoris 177%; ač by sě jich kto pro veliků fwietioft užasl fulgore 187b; nenie ižádné obcě fwaetloftí se mni (m. tmí) luci et tenebris 19%. světlý, adj., jasný: šediny velmi fwietle claritatis canitie splendida 31b; druzí biechu krásné fwíetle tváH clara facie 889; kto je mé fwietle slunce uhasil C 204%, světský, adj.: kteříž nic fwiec{keho nejsû pozádali nihil terrenum 15; varujmy sé chlüby fwíecfke 5P; Ze sé tu (on) také nemuoZ cti fwiecke ukryti 165%; ve všem fwiecfkem stavě nalezl buoh dušě sobé milé in ordine humanae vitae 14*; puojdu na svét a budu fwiecfkym vado in saeculum 47?*, nechám mnišství; jeden fwiecfky clovék jemu (mnichu) pfisluhováse saecularis 76b; viděl sem jich mnoho z našeho zákona mnicho- vého jdúce do pekla a mnoho lidí fwiet- fkych jdáce do králevstvie nebeského multos laicorum 97b. svévolný, adj., z vlastní vůle pošlý: to sú skrzé fwewolne &iny ztratili ex proprio mentis arbitrio 182b. sviecć, f.: beze véëch fwiec absque ullius lucernae officio 125%; (lidé) prijdû do kláštera s korúhvěmi a s fwieczemy accipientes cruces et cereos C 209%. sviecen, m.: osvietiv svétlo i postavi na fwiecnv super candelabrum 48%. svietiti, impf.: an de z kostela vesele a fwietif obliééjem clara facie 89*. — S. sé: ano fye jeho obliććj fwietij jako slunce elucente 87%; (milost), ješto fye všady {wietyy coruscante D 111% svině, f.: (ďábel) zhubil jemu fwiníj dva tisícó porcorum 161b, odpusť nás w fwinie in gregem porcorum 186%. svitati, impf.: kdyZ poté fwitati cum illuxisset dies 46b. 647 svitézenie, n., zvitézent, vítězství: aniž jedniem fwitiezenim svaty Antoni byl bezpecen triumphus 175?. svitéziti, pf., zvétéziti: twitlezyl si, fwitie- zyl si vicisti 7*; nadiábly iwitiezyti superare 15%; (Theodosius) fwitiezyl v züfalych bojích trophaea reportavit 117%; jé fwitiezyl sem nad nimi (ne- prâteli) vindicavi in eos 178b; nebo s' dnes fwitiezyl nad protivnym diáblem triumphasti D roob. svitéZovati, impf., vítziti: i Zeny bojují a fwitiezvgíf nad diábly vincunt dae- monia 94%. svitý, adj., stočený: provaz z palmového listu fwity 135%. svládnüti, pf.: ktoZ nefwladne nad svym jazykem AE ad 71b, nesvládne jazyka. svléci, pf.: (wlekv s ňeho jeho vše rúšce exuitur 1159; Antoni chtieše [ye fwlecy seipsum nudare 197%; (stařec) fye inhed fwlecze despolians se vesti- menta sua 76b. svobodenstvie, n., svoboda: (pána) jenżto svým: sluhám fwobodeniftwie činí li- bertatem largiturum iP. svobodny, adj.: ty s” hfiechuov fwobodne odlücenie 1035; — at by věděli, žeť jest čistota vždy fwobodna 147% — Adv. -ně = bez závady: fwobodnie muožeš spasen býti 38% on také fécky pocé fwobodnie mluviti 161%. svôdcé, m.: fwuodcy jej nazyváse seduc- torem 34b. svoditi, impf., svddéti: ten (Manicheus) fwodieffe lidi s pravé viery seducentem 27b. svój, pronom.: zdáše sč tomu pástenníku, by ještě w ffwem stavu právě stál in suo statu 8*; ztiehni fwogí rucé na své hrdlo manum tuam ad cervices tuas 15b, svolati, pf.: svú bratří, s nimižto přčbýval, fwolaffe faciebat convocari 33%. svrab, m.: všecno tělo fwrabem sé osulo scabredine 156%. svrei, pf., shoditi: Iwrh s sebe rúcho iactans 67b; (Eufrosyna) fwrze s sebe ženské rúcho proiecit C 203?. svrchek, m., povrch: jest súd boží jiný než lidský, jenží ne z fwrchka, ale z tajenstvie srdečného súdí ex super- ficie corporum 195%; (voda) vščcek
Strana 648
648 (sic) fwrchek zapustila superficiem D IIIb, ' svrchní, adj. — Horní: chté jíti do fwrch- níe Tebajdy ad superiorem Tebaidem 192b. — Movitj: coz méjiese nábytka fwrchníeho quae in mobilibus posside- bat r72b, svrchovánie,n., dokonalost: k najvyššiemu fwrchowaníf přivésti ad summam per- fectionem 37%; i bude ten zbaven všeho fwrchowaníe dobrého perfectionis in- tegritate 123b. svrchovaný, adj., dokonalý: (pústenníka) jako učeného člověka i otcě duchov- nieho, v dobrých příkladiech fwrchowa- neho poččchu snažnč prositi 8b: k fwr- chowane" rozumu sč pochýliti ad per- fectiorem intelligentiam 11b; (Pavel) fwrchowany Zivot vediese ad perfec- tionem venit 395; fwrchowane milosrdie perfecta dilectio 150% v tomť slušie druh druha näsledovati, ještoť jest fwrchowane dobré quae perfecta sunt 188b; k znémosti fwrchowane pravdy summae veritatis 101%, svrchovati, pf, dokonale provésti, do- vyšiti: mnohé i bez čísla zázraky proro- kové i apoštolské (svatí otcové) fwrcho- wali consummaverunt 2%; (přikázání) vší myslí i mocí naplniti a fwrchowatí perficere et consummare 1162, svrchu, adv., navrchu, povrchu, zevnč: proto ty to mluvíš, že jediné to, což jest fwrchu, to vidíš deforis 71b; neb jest fwrchu kożich nosil desuper 1922; to město bieše plno mníškuov zevnitř i fwrchu intrinsecus et extrinsecus 33%. Syenis, f, jm. pouště: na púšti, ješto sluove Syenís in ea parte, guae est Syenes 110%, syn, m.: že tě (bůh) ráčil fyně obdarovati filius 3%; (vše vám) jako fynom po- viem quasi filiis 179%, synáček, m.: podva pryč, fynaczku 94%; milí fynaczkowe filioli 1802; by jí ráčil (büh) fynaczka däti filium C 2012. synaxis, f.: chvälu boží, ješto oni Ťie- káchu fynaxys synaxeos 1142. synek, m.: jdi, fynku fili 93b. Synkleticé, f., jm. os.: fynkletycye, dievka blažená Syncletica 132%, sypati, impí.: piesek na svú hlavu fypie superiaciebat 151b, Syr, m.: novy a mlady fyr recenti caseo 143. Syr(us), m., jm. národa: Syrus urozentm Syrus 1425; (Éachta), jiejZto Syrowe svým pohanským hlaholem Guppa fiekají Syri 148b, Syrie, Syria, £, jm. zemë: do té vlasti Tyrya in Syriam 75h; z fyrye, té vlasti de Syriae partibus r21?. syrovy, adj.: fyroweho masa D ad C 1302. syrsky, adj.: w fyrfkych méstech Syriae 1605; fyrfku fé6 mluviti Syria verba 161*. — Adv. -sky: fyrfky posé mluviti 8 odpoviedati Syro sermone r6ob, sytost, f.: (pûstennik) pojé toho chleba ne S tüZ chuti ani s tóż fytoftif jako dfieve 8%; do fytofti ad omnem sa- tietatem 21%; abyšte svému břichu ne- dali fytofti a rozkośi in saturitate r94b, syty, adj.: (Jan) fiedko fyt býváše 52, druhý, málo jčda, i bude fyt satiatur 632, | Sytyrus v. Satyrus. s-zadu, z-zadu, adv., od zadu: my jeho tajne stojiec 1 zadu vidimy tergum eius 146%; jedna žena fzadu za námi bč- Zieci počě na Antonie volati a tergo 201%; (Orion) ochyti Ilariona zzadu post tergum 158b, szobati, pf, sezobati: patnddcte malin fzobafie comedens r54b. szoľiti, pf. X zralosti privésti: když ji biese svuoj vék fzorzi] ad maturam per- venerat aetatem 32* (slovo v XV, stol. už ne běžné; E má dokonal, C složil). sZéci, pf., spdliti: na véaké léto všecko fezzieffe concremabat 1232, szélenie, n., //£ost: z boZie bázni byvá srdečné fzielenie k spaseni compunctio I21%, sZéleti sé, sZéliti sé, pí.: tu fye tomu brat- ru fzieli pro tu řéč compunctus 68b; bieše fye jemu tak velmi fzieliio, že atd. tanta erat ei compunctio 99b; szelelo D, zzıelelo A ad t.; Pafuncius mnieše, by fie jemu (Smaragdovi) jeho sželylo C 205% — on szelyw f1e tú řččí vec& AE ad 92b, rozżelev se. | sžieti, pf., požíti: ve třidcieti dnech vsějíc ifeznv, tak brzo dospievá 105%, sžíti, pt., doZíti, oy Ziti: léta sem fzífl cur- sum consummavi 44%, šachta, f.: w ffachtie staré in cisterna 148b,
648 (sic) fwrchek zapustila superficiem D IIIb, ' svrchní, adj. — Horní: chté jíti do fwrch- níe Tebajdy ad superiorem Tebaidem 192b. — Movitj: coz méjiese nábytka fwrchníeho quae in mobilibus posside- bat r72b, svrchovánie,n., dokonalost: k najvyššiemu fwrchowaníf přivésti ad summam per- fectionem 37%; i bude ten zbaven všeho fwrchowaníe dobrého perfectionis in- tegritate 123b. svrchovaný, adj., dokonalý: (pústenníka) jako učeného člověka i otcě duchov- nieho, v dobrých příkladiech fwrchowa- neho poččchu snažnč prositi 8b: k fwr- chowane" rozumu sč pochýliti ad per- fectiorem intelligentiam 11b; (Pavel) fwrchowany Zivot vediese ad perfec- tionem venit 395; fwrchowane milosrdie perfecta dilectio 150% v tomť slušie druh druha näsledovati, ještoť jest fwrchowane dobré quae perfecta sunt 188b; k znémosti fwrchowane pravdy summae veritatis 101%, svrchovati, pf, dokonale provésti, do- vyšiti: mnohé i bez čísla zázraky proro- kové i apoštolské (svatí otcové) fwrcho- wali consummaverunt 2%; (přikázání) vší myslí i mocí naplniti a fwrchowatí perficere et consummare 1162, svrchu, adv., navrchu, povrchu, zevnč: proto ty to mluvíš, že jediné to, což jest fwrchu, to vidíš deforis 71b; neb jest fwrchu kożich nosil desuper 1922; to město bieše plno mníškuov zevnitř i fwrchu intrinsecus et extrinsecus 33%. Syenis, f, jm. pouště: na púšti, ješto sluove Syenís in ea parte, guae est Syenes 110%, syn, m.: že tě (bůh) ráčil fyně obdarovati filius 3%; (vše vám) jako fynom po- viem quasi filiis 179%, synáček, m.: podva pryč, fynaczku 94%; milí fynaczkowe filioli 1802; by jí ráčil (büh) fynaczka däti filium C 2012. synaxis, f.: chvälu boží, ješto oni Ťie- káchu fynaxys synaxeos 1142. synek, m.: jdi, fynku fili 93b. Synkleticé, f., jm. os.: fynkletycye, dievka blažená Syncletica 132%, sypati, impí.: piesek na svú hlavu fypie superiaciebat 151b, Syr, m.: novy a mlady fyr recenti caseo 143. Syr(us), m., jm. národa: Syrus urozentm Syrus 1425; (Éachta), jiejZto Syrowe svým pohanským hlaholem Guppa fiekají Syri 148b, Syrie, Syria, £, jm. zemë: do té vlasti Tyrya in Syriam 75h; z fyrye, té vlasti de Syriae partibus r21?. syrovy, adj.: fyroweho masa D ad C 1302. syrsky, adj.: w fyrfkych méstech Syriae 1605; fyrfku fé6 mluviti Syria verba 161*. — Adv. -sky: fyrfky posé mluviti 8 odpoviedati Syro sermone r6ob, sytost, f.: (pûstennik) pojé toho chleba ne S tüZ chuti ani s tóż fytoftif jako dfieve 8%; do fytofti ad omnem sa- tietatem 21%; abyšte svému břichu ne- dali fytofti a rozkośi in saturitate r94b, syty, adj.: (Jan) fiedko fyt býváše 52, druhý, málo jčda, i bude fyt satiatur 632, | Sytyrus v. Satyrus. s-zadu, z-zadu, adv., od zadu: my jeho tajne stojiec 1 zadu vidimy tergum eius 146%; jedna žena fzadu za námi bč- Zieci počě na Antonie volati a tergo 201%; (Orion) ochyti Ilariona zzadu post tergum 158b, szobati, pf, sezobati: patnddcte malin fzobafie comedens r54b. szoľiti, pf. X zralosti privésti: když ji biese svuoj vék fzorzi] ad maturam per- venerat aetatem 32* (slovo v XV, stol. už ne běžné; E má dokonal, C složil). sZéci, pf., spdliti: na véaké léto všecko fezzieffe concremabat 1232, szélenie, n., //£ost: z boZie bázni byvá srdečné fzielenie k spaseni compunctio I21%, sZéleti sé, sZéliti sé, pí.: tu fye tomu brat- ru fzieli pro tu řéč compunctus 68b; bieše fye jemu tak velmi fzieliio, že atd. tanta erat ei compunctio 99b; szelelo D, zzıelelo A ad t.; Pafuncius mnieše, by fie jemu (Smaragdovi) jeho sželylo C 205% — on szelyw f1e tú řččí vec& AE ad 92b, rozżelev se. | sžieti, pf., požíti: ve třidcieti dnech vsějíc ifeznv, tak brzo dospievá 105%, sžíti, pt., doZíti, oy Ziti: léta sem fzífl cur- sum consummavi 44%, šachta, f.: w ffachtie staré in cisterna 148b,
Strana 649
Šalomún, m., jm. os.: král ffalomvn 63b. — Adj. possess. -Óóv: vzpomanuch na slova Salomvnowa Salomonis 145%. šart, m., ALaléfek: aby sobé neostavil i fľarta najmenšieho nummi rrsb. Sat, m.: (Arsenius) najhorsie ffaty no- sieáe vestimenta sob, šatanáš, m., satan: (mnich) uzřě fľatha- naffe C ad 131*; diábel Sfathanafs C ad t. šatky, plur. f., šatečky: že tak zlé ffatky (Elenus) mějieše indumento 29P; (mnich) najhorsie ffatkÿ nosiese (E nosil) AE ad sob. ščastný v. sčastný. ścebetati, impf.: ptaćci letachu ffczebe- cyce clamantes r41i?. Stédie v. séédie. Stedrost, f.: (duše) jižtoť jest hospodin poručil z své fftedrofti largitio 182%. ščedrý, adj.: flczedre i milosrdné úžitky largitates 34%; neslušie skúpého me- novati, ale fftedreho ménem postaviti largi 1625. — Adv. -é: (Pafuncius) poce snaZen byti v dobrych skutciech, almužnu chudym fftiedrze dźvati C 205%, Stekotnyÿ, adj, Stékavÿ: jako na psy ifte- kotne Scylleos canes 157b (volnë). śććp, m., strom: sad rozkośny, fftiepuow plný 191%. Ščepán, m. jm. os.: druhému (diechu) fľezepan Stephanus 96b. ščépnicč, f.: když biechu přišli do fftiep- nicye ad pomarium 164. ściepie, n., siromovi: jiné mnohé a roz- liéné fftiepie arbores 3ob. ščít, m.: na tobé (komoticko püstennicí) tisíce fftítvow visí clipei 102%. £éür, m.: potlaciti hady i fftüry scorpiones 225; ten svaty na fftiry tlatil scorpiones 37% Stürovy, adj, 3t#: i v pardovû i wffti- rowu (postavu) phantasiis scorpionum 176b; kolikrát mé (dáblové) obstüpili jako odenci s uorużim i w fftirowe po- stavé scorpionibus 189%. $édiny, plur. f: (Hor) jméjiese ffediny velmi svétlé charitatis canitie spléndida 315; — béda mné, kto mé staré ffediny utéií? senectutem meam C 206%, Sédivÿ, adj.: (mnich) uztë muzé ffed1- weho a velmi pocestného canitie vene- randum 27%. 649 $eptánie, n.: když dotčením, ffeptanim i rozličnú tú věcí, ješto k smilstvi pfi- pravuje, nic neprospě sibilis 159b, $eptati, impf.: tle$tíce rukama a ffepcyce sibilant 184, feradny, Seíádny, serednÿ, adj.: aby sé slibila (Zena) ferednym lidem homi- nibus turpibus 88%; fferadnym lidem C ad 88%; jesto sè tvému fferednemu hriechu protivie tuis sceleribus 185%; nalez jé v bludu fferednem 200%. — Adv. — mé: niZádny jest fferzedníegie neblûdil deformius 106%, $est, num.: (pûstennik) biese od kléstera nic dál neZ ffeft mil sex 107b; neujide tomu ffefti mesiecuov po jich smrti 172%; — (bratr) procčni jé (knihy) ši- lińkuov fleftnadcte sedecim 55b; bieše w fftínadcte (sic m. v Śestinadcte) letech circiter quindecim 148* (odch.); — od léta prvého a dvadcátého aZ do fftímezydcyetmeh (sic m. &estimezi- dcietméh") 156%, sfeftmezdczyetmeho D ad t.; do ffeftmezczietma let E ad t. $es(t)desát, num., fedesát: ffeftdefat (Zal- mi) ustaviti sexagenos -psalmos 113b; tomut jest jiź ffeftdefat let sexaginta 1505; ve tféch a ffefdefati letech svého Zivota sexagesimo tertio anno 163%. šes(t)desátý, $ed-, num.: aZ do ffedefa- teho léta svého Zivota ad sexagesimum annum 156%; od ffefdefateho a étvrtého léta a sexagesimo quarto anno t. Sestnädstÿ, num.: Seftnadcta kapitola 183%. šestý, num.: až do ffefte hodiny ad horam sextam 06b: Sefte sexto 120b, za šesté; od ffeftehonadct let včku svého a sexto decimo anno 1555; — od léta prvého a dvadcateho aż do ffeftehomezy- dczietma A ad 156%; do ffeftehome- zdczietma C ad t. &íjé, £.: na ffigí supra cervicem 615; (vo- zataj) rukama nevlédniese ani ffigie zprostiti mozieée cervicem 158%, Sija, f.: na ffygku bielá patïiti AC ad 6%, $ilińk, m.: dach jiej (ženě) tři sta ffilin- kuow penèz trecentos solidos 12%; pro ta dva ffilinky penéz duos solidos 682, Šimon, m., jm. os.: což sě Jezi a co fy- monovi [stalo] Simon 158b. šíp, m.: (tělesné žádosti) pokušenie jako ffipy v jeho srdce upustichu tela 82,
Šalomún, m., jm. os.: král ffalomvn 63b. — Adj. possess. -Óóv: vzpomanuch na slova Salomvnowa Salomonis 145%. šart, m., ALaléfek: aby sobé neostavil i fľarta najmenšieho nummi rrsb. Sat, m.: (Arsenius) najhorsie ffaty no- sieáe vestimenta sob, šatanáš, m., satan: (mnich) uzřě fľatha- naffe C ad 131*; diábel Sfathanafs C ad t. šatky, plur. f., šatečky: že tak zlé ffatky (Elenus) mějieše indumento 29P; (mnich) najhorsie ffatkÿ nosiese (E nosil) AE ad sob. ščastný v. sčastný. ścebetati, impf.: ptaćci letachu ffczebe- cyce clamantes r41i?. Stédie v. séédie. Stedrost, f.: (duše) jižtoť jest hospodin poručil z své fftedrofti largitio 182%. ščedrý, adj.: flczedre i milosrdné úžitky largitates 34%; neslušie skúpého me- novati, ale fftedreho ménem postaviti largi 1625. — Adv. -é: (Pafuncius) poce snaZen byti v dobrych skutciech, almužnu chudym fftiedrze dźvati C 205%, Stekotnyÿ, adj, Stékavÿ: jako na psy ifte- kotne Scylleos canes 157b (volnë). śććp, m., strom: sad rozkośny, fftiepuow plný 191%. Ščepán, m. jm. os.: druhému (diechu) fľezepan Stephanus 96b. ščépnicč, f.: když biechu přišli do fftiep- nicye ad pomarium 164. ściepie, n., siromovi: jiné mnohé a roz- liéné fftiepie arbores 3ob. ščít, m.: na tobé (komoticko püstennicí) tisíce fftítvow visí clipei 102%. £éür, m.: potlaciti hady i fftüry scorpiones 225; ten svaty na fftiry tlatil scorpiones 37% Stürovy, adj, 3t#: i v pardovû i wffti- rowu (postavu) phantasiis scorpionum 176b; kolikrát mé (dáblové) obstüpili jako odenci s uorużim i w fftirowe po- stavé scorpionibus 189%. $édiny, plur. f: (Hor) jméjiese ffediny velmi svétlé charitatis canitie spléndida 315; — béda mné, kto mé staré ffediny utéií? senectutem meam C 206%, Sédivÿ, adj.: (mnich) uztë muzé ffed1- weho a velmi pocestného canitie vene- randum 27%. 649 $eptánie, n.: když dotčením, ffeptanim i rozličnú tú věcí, ješto k smilstvi pfi- pravuje, nic neprospě sibilis 159b, $eptati, impf.: tle$tíce rukama a ffepcyce sibilant 184, feradny, Seíádny, serednÿ, adj.: aby sé slibila (Zena) ferednym lidem homi- nibus turpibus 88%; fferadnym lidem C ad 88%; jesto sè tvému fferednemu hriechu protivie tuis sceleribus 185%; nalez jé v bludu fferednem 200%. — Adv. — mé: niZádny jest fferzedníegie neblûdil deformius 106%, $est, num.: (pûstennik) biese od kléstera nic dál neZ ffeft mil sex 107b; neujide tomu ffefti mesiecuov po jich smrti 172%; — (bratr) procčni jé (knihy) ši- lińkuov fleftnadcte sedecim 55b; bieše w fftínadcte (sic m. v Śestinadcte) letech circiter quindecim 148* (odch.); — od léta prvého a dvadcátého aZ do fftímezydcyetmeh (sic m. &estimezi- dcietméh") 156%, sfeftmezdczyetmeho D ad t.; do ffeftmezczietma let E ad t. $es(t)desát, num., fedesát: ffeftdefat (Zal- mi) ustaviti sexagenos -psalmos 113b; tomut jest jiź ffeftdefat let sexaginta 1505; ve tféch a ffefdefati letech svého Zivota sexagesimo tertio anno 163%. šes(t)desátý, $ed-, num.: aZ do ffedefa- teho léta svého Zivota ad sexagesimum annum 156%; od ffefdefateho a étvrtého léta a sexagesimo quarto anno t. Sestnädstÿ, num.: Seftnadcta kapitola 183%. šestý, num.: až do ffefte hodiny ad horam sextam 06b: Sefte sexto 120b, za šesté; od ffeftehonadct let včku svého a sexto decimo anno 1555; — od léta prvého a dvadcateho aż do ffeftehomezy- dczietma A ad 156%; do ffeftehome- zdczietma C ad t. &íjé, £.: na ffigí supra cervicem 615; (vo- zataj) rukama nevlédniese ani ffigie zprostiti mozieée cervicem 158%, Sija, f.: na ffygku bielá patïiti AC ad 6%, $ilińk, m.: dach jiej (ženě) tři sta ffilin- kuow penèz trecentos solidos 12%; pro ta dva ffilinky penéz duos solidos 682, Šimon, m., jm. os.: což sě Jezi a co fy- monovi [stalo] Simon 158b. šíp, m.: (tělesné žádosti) pokušenie jako ffipy v jeho srdce upustichu tela 82,
Strana 650
650 Éípek, m.: oféchuov, ffypkuow AE ad 96b (ch. m. fikuov, ale nicméné doklad slova). : šířě, £.: (brżec) nebieśe nic věčší než čtyř noh wzffirzif latitudine 156%; wifyrzy A, zffyrzy E ad t. široký, adj.: ffiroka jest (brána), ješto vede do pekla lata 55; chrám pohanský biese ffiroky amplissimum 18%, škaččdý, škaredý, adj.: uzrévée to zvieïé, jé&tera ffkarzedeho 29b; ffkaredy diábel 449; ta zviefata ffkreda (sic m. ška- redá) monstrosorum animalium 149%; ffkareda DACE ad t.; tváti ffkarede vultus truces 187b. škoda, f.: bojč sč, by jeho otec duchovní neměl fkody ut perderet 53b, ten ne- malú ffkodu vezme na duši non par- vum damnum 76%, aby skrzé to ffkody některé nevzal noxium aliguid 99b; f(kodu učinivši 109%; tu (řeku) on se všémi přějide beze všie ffkody inco- lumis 170%. Ékódcá, m.: v üemZ nebiese niZádného ffkuodcye nullus nocens 191%, škoditi, impf.: že sobě nic na svých mod- litbách ani hlasem ani prazdni feli neffkodíechu nec... obturbet IP (vol- nč): pokušenie, jímžto vám (dśbli) ffkodie 9b; nic neffkodíj nihil interest 152. $kodny, adj.: téky rozvodňené a mnohým vlastem Íffkodne in perniciem conci- tatas 2%; kdyZ co uciniechu ffkodneho obmeškalejšie bratřie quid culpabile 54b; (to pismo) jest ffkodno nemádrym viece než užitečno müádrym čísti no- citura 1069, — Adv. -ně: neb sě bieše na svém rozomu ffkodnie zménil 8%. škola, f.: ffkola nebeského učenie schola 1017, školní, školný, adj.: Homera, mistra ftolneho (sic) 153%, mistra nad školy; ffkolnieho DF, ffkolnyho A, ffkolneho C ad t. $kralüp, m.: abychom hnévu zlostného ffkralup pfémohli C ad 182%, skvrnu. $kravada, f., sor: postydte sč, že věříte v Tyffona, tak řečeného boha, jenž ffkrawadu poëal 202b. śkravadlivy, adj. svdrlivy: ktoż bude blekotny a ffkrawadltwy 135%. škrhytnůti, pf., naškytati, načmávati: když Ífkrhyte na piesku tři znamenie pin- xisset 1682, i| škřěk- v. skřčk-. škřehtati v. skřehtati. Skrhet v. skrhet. škříně, f. skříně: nižádný ani své ffkrzinie nesméjiese mieti fiscellam 116%. škřipěti v. skřipětí. škvřieti v. skvřictí. šláp- v. šlép-. šlechetník, m., vznešený muž: 1flechet- nícze, rač sě snažně uptati jeho viny nobilitas tua 50%. šlechetnost, f.: takť sú veliké fflechet- nofti i dobroty plni 187b. ślechetny, adj. — Vznešený: toho žena bieše velmi fflechetna mezi svymi a jeste mezi kfistany fflechetnieiffie no- bilis inter suos, et inter Christianos no- bilior 157% — Cimý, počestný: [ptijide] k domu ku panny jedné fflechetne vir- ginis deo sacratae 24%; jáť sem kiés- tian, ještoť jest to pokolenie nauffle- chetníegffíe genus optimum 34%; file- chetna sluZebnicé boZie venerabilis 565; (stařec) mějieše učedníka velmi ffle- chetneho probatum 1324; (otcové) uká- zali nám fflechetnv céstu viam regalem 1345; fflechetny muži vir illustris 1375. — Adv. -n&: zpósobujé svá sestru velmi fflechetníe sororis honestam curam ge- rebat 172?. šlechta, f. — SZechetná duże: (Eufrosyna) ta pfedrahá fflechta illa generositatis constitutio C 204% — Uvozemost: fflechta neuZite&ná tohoto světa nobi- litas 113%. šlechtic, m.: všichni lidé i fflechticy et de senatoribus 49%; biskupie, popové a k tomu fflechtícy potentes viri 163b; Marcimias, jeden [fflechticz militum praepositus 192?. šlechtičí, adj., vznešený: (Pafuncius) pojal manželku sobé z rodu fflechticzieho C 201%. šlechtiti, impf.: bděnie mysl fflechti ACE ad 42%. slépéjé, f, šlépěj, m.: pod mými fflepiegiemi vestigiis 30b; fflapieg1emi E ad t; jejie (sestfiny) fflepiegie biechu plny krve vestigia 100%; aby-
650 Éípek, m.: oféchuov, ffypkuow AE ad 96b (ch. m. fikuov, ale nicméné doklad slova). : šířě, £.: (brżec) nebieśe nic věčší než čtyř noh wzffirzif latitudine 156%; wifyrzy A, zffyrzy E ad t. široký, adj.: ffiroka jest (brána), ješto vede do pekla lata 55; chrám pohanský biese ffiroky amplissimum 18%, škaččdý, škaredý, adj.: uzrévée to zvieïé, jé&tera ffkarzedeho 29b; ffkaredy diábel 449; ta zviefata ffkreda (sic m. ška- redá) monstrosorum animalium 149%; ffkareda DACE ad t.; tváti ffkarede vultus truces 187b. škoda, f.: bojč sč, by jeho otec duchovní neměl fkody ut perderet 53b, ten ne- malú ffkodu vezme na duši non par- vum damnum 76%, aby skrzé to ffkody některé nevzal noxium aliguid 99b; f(kodu učinivši 109%; tu (řeku) on se všémi přějide beze všie ffkody inco- lumis 170%. Ékódcá, m.: v üemZ nebiese niZádného ffkuodcye nullus nocens 191%, škoditi, impf.: že sobě nic na svých mod- litbách ani hlasem ani prazdni feli neffkodíechu nec... obturbet IP (vol- nč): pokušenie, jímžto vám (dśbli) ffkodie 9b; nic neffkodíj nihil interest 152. $kodny, adj.: téky rozvodňené a mnohým vlastem Íffkodne in perniciem conci- tatas 2%; kdyZ co uciniechu ffkodneho obmeškalejšie bratřie quid culpabile 54b; (to pismo) jest ffkodno nemádrym viece než užitečno müádrym čísti no- citura 1069, — Adv. -ně: neb sě bieše na svém rozomu ffkodnie zménil 8%. škola, f.: ffkola nebeského učenie schola 1017, školní, školný, adj.: Homera, mistra ftolneho (sic) 153%, mistra nad školy; ffkolnieho DF, ffkolnyho A, ffkolneho C ad t. $kralüp, m.: abychom hnévu zlostného ffkralup pfémohli C ad 182%, skvrnu. $kravada, f., sor: postydte sč, že věříte v Tyffona, tak řečeného boha, jenž ffkrawadu poëal 202b. śkravadlivy, adj. svdrlivy: ktoż bude blekotny a ffkrawadltwy 135%. škrhytnůti, pf., naškytati, načmávati: když Ífkrhyte na piesku tři znamenie pin- xisset 1682, i| škřěk- v. skřčk-. škřehtati v. skřehtati. Skrhet v. skrhet. škříně, f. skříně: nižádný ani své ffkrzinie nesméjiese mieti fiscellam 116%. škřipěti v. skřipětí. škvřieti v. skvřictí. šláp- v. šlép-. šlechetník, m., vznešený muž: 1flechet- nícze, rač sě snažně uptati jeho viny nobilitas tua 50%. šlechetnost, f.: takť sú veliké fflechet- nofti i dobroty plni 187b. ślechetny, adj. — Vznešený: toho žena bieše velmi fflechetna mezi svymi a jeste mezi kfistany fflechetnieiffie no- bilis inter suos, et inter Christianos no- bilior 157% — Cimý, počestný: [ptijide] k domu ku panny jedné fflechetne vir- ginis deo sacratae 24%; jáť sem kiés- tian, ještoť jest to pokolenie nauffle- chetníegffíe genus optimum 34%; file- chetna sluZebnicé boZie venerabilis 565; (stařec) mějieše učedníka velmi ffle- chetneho probatum 1324; (otcové) uká- zali nám fflechetnv céstu viam regalem 1345; fflechetny muži vir illustris 1375. — Adv. -n&: zpósobujé svá sestru velmi fflechetníe sororis honestam curam ge- rebat 172?. šlechta, f. — SZechetná duże: (Eufrosyna) ta pfedrahá fflechta illa generositatis constitutio C 204% — Uvozemost: fflechta neuZite&ná tohoto světa nobi- litas 113%. šlechtic, m.: všichni lidé i fflechticy et de senatoribus 49%; biskupie, popové a k tomu fflechtícy potentes viri 163b; Marcimias, jeden [fflechticz militum praepositus 192?. šlechtičí, adj., vznešený: (Pafuncius) pojal manželku sobé z rodu fflechticzieho C 201%. šlechtiti, impf.: bděnie mysl fflechti ACE ad 42%. slépéjé, f, šlépěj, m.: pod mými fflepiegiemi vestigiis 30b; fflapieg1emi E ad t; jejie (sestfiny) fflepiegie biechu plny krve vestigia 100%; aby-
Strana 651
chom následovali jeho fflepiegow F ad sob. špehéř, m., zvědač: jakožto ffpieherz (sic) svatého Davida speculator 186b (moZ- žná, že psaní ffpie- je správné); sfpe- herz DACE ad t. épetnûti, pf.: niZádny neffpetne kromě toho kn&zé, jenZ modlitvu péje nulla vox auditur 114%; nesméjiech i ffpet- nvti mutire 146%. Épíle, f, Zert: (člověk vzbuzuje Zádost tělesnou) jčdením a pitím a ffpilif per iocum 65%, (učenie) ješto sč vám zdá nemúdrost a ffpíle ludus 2049; (ná- mofnici) sebe o ffpyh pokusie A ad 142*, żertem zkusí. špílenie, n., žertování: když dotčením, ffpilenim i rozliinü tá véci, ješto k smilství připravuje, nic neprospě iocis r59P. épíleti, impf, Zertovati: jako ffpilegie i veck ioculariter 54%; jako ffpilegice ve- céchu quasi per iocum 156b. špitál, m. chudobinec: hle, sfpitalowe, klášterové ptochia G XVIIIP. ápülati sé, impf, potulovati se: po té púšti Saraceni fye fipulagif vagantur 143P. šrám, m., j/ízva: znamenán si diábelskym fframem satanae cauterio 143% (volné). šuměti, impf: mole ffimif frementes fluctus 168%; ffumij E ad t. švagr, m.: sfwagr svekru&e, ženich ne- vésty plakali jsú socer nurum G XIX“ (odch.). ť, enkl.: zet (bůh) odpustí hřiechy remittet tibi peccata tua 19%, že ti; to všecko, což mluvíš, raczt buoh odpustiti tibi 34b; at by buoh svû milost a pomoc dal ut praebeat tibi 46%, aby ti; kdyzt by co božím zčvením bylo povédéno tibi 56%; vkazit lidská diela tibi 509%; kterakt dčjí? guod est nomen tuum C 203b, i co tie, pane Pafuncí? guid habes C 206b, co-t je, co ti je; — nebt jest slysal enim 53%; ynhedt ven puojde statim egredietur t.; nict sem nepo- viedal jemu nihil dixi ei 5 3b; kníehyt sú dobré a ftogiet za ty peniezé bonus est codex et valet tanti 55b; tot jest počátek spasenie haec sunt principia salutis 935; każdy, ktozt sé tak svafi, muozt povédéti slova svatého Pavla 651 174%; aczt sh nds (kxálove světští) prévyéili, avšak sú téhož ptirozenie jako i my 205%; tezkałe vic 3o?, téZká-t je; povéz opatu, zetíe Pemen přišel 72%; stařec te nés zbyl smysla 76b; tento tlovék przffeite sem k tobé 92%. ' Tabata, n., jm. místní: Ilarion byl rodem z tabata Thabatha 154%, tabenensiecky, tabenesiotsky, adj.: jide do kláštera, ješto sluove Tabenen- fyecky monasterium Tabenensiotarum 118b, Thabenefyotľky E, Thabene- fyootfke (sic) A ad t. tady v. żudy. , tahniti, impf.: jakz bych tahl lučišče pfés moc traxero 77%; (vàl) kolem vodu z té studnicé tahnieffe aquam perducere 108b ; (žádosti tělesné) k světu jej tahniechu retrahunt 8b; pak-li vas která věc toho tvoru k tomu tahia, abyête jé ctili traxit 203%; — pra- viece, Ze k nim padûsi tahnv piratas adesse 168b; jizt jeden bratr tahl k bohu migravit ad dominum 196b, odešel; — netaze (bratr) toho řéci, tak sč inhed uzřě u svého kláštera cum hoc dixisset, subito... 83%, jakmile to řekl; netazechu jeho ti bratřie sezřieti, až zlý duch veñ vstûpi vix a conspectu eorum abcesserat 1125, sotva ... uZ; aby inhed, netahne skon&üéti, pohtebli jej v té zahrádcé 170?, jakmile skoná. — T. sé: onen modlitbáü k svétlosti (t. j. k bohu) fye tahne tendit 1025; — oni fye na to tiehnfechu, Ze od nich blíže přčbývali gloriantibus 126b, odvolávali se. Tachita v. Rajitha. tajemstvie, tajenstvie, n. — Miteni: tagenftwie a pokoj mezi nimi veliký bieše silentium et guies 36%; s takým tagemftwim a s utrpenim tanta ab- stinentia et silentio 165*. — Tajemství: urozoméchu tomu, že mu jest jakéž takéZ tagenftwíe zéóveno quiddam se- creti 164%; nepozná tageftwíe tvého mysterium G XX”; (bůh) jenżt vie vSéch tagenftwie occulta 195%. tajiti, impf.: (jáhen) pro pokoru svécenie tagieffe latere cupiebat 42 (volné): kterýž tagíj svého myšlenie před du- chovními otci celent D 1oob. — T. sé: když fye tu za tři léta tagil delitescens
chom následovali jeho fflepiegow F ad sob. špehéř, m., zvědač: jakožto ffpieherz (sic) svatého Davida speculator 186b (moZ- žná, že psaní ffpie- je správné); sfpe- herz DACE ad t. épetnûti, pf.: niZádny neffpetne kromě toho kn&zé, jenZ modlitvu péje nulla vox auditur 114%; nesméjiech i ffpet- nvti mutire 146%. Épíle, f, Zert: (člověk vzbuzuje Zádost tělesnou) jčdením a pitím a ffpilif per iocum 65%, (učenie) ješto sč vám zdá nemúdrost a ffpíle ludus 2049; (ná- mofnici) sebe o ffpyh pokusie A ad 142*, żertem zkusí. špílenie, n., žertování: když dotčením, ffpilenim i rozliinü tá véci, ješto k smilství připravuje, nic neprospě iocis r59P. épíleti, impf, Zertovati: jako ffpilegie i veck ioculariter 54%; jako ffpilegice ve- céchu quasi per iocum 156b. špitál, m. chudobinec: hle, sfpitalowe, klášterové ptochia G XVIIIP. ápülati sé, impf, potulovati se: po té púšti Saraceni fye fipulagif vagantur 143P. šrám, m., j/ízva: znamenán si diábelskym fframem satanae cauterio 143% (volné). šuměti, impf: mole ffimif frementes fluctus 168%; ffumij E ad t. švagr, m.: sfwagr svekru&e, ženich ne- vésty plakali jsú socer nurum G XIX“ (odch.). ť, enkl.: zet (bůh) odpustí hřiechy remittet tibi peccata tua 19%, že ti; to všecko, což mluvíš, raczt buoh odpustiti tibi 34b; at by buoh svû milost a pomoc dal ut praebeat tibi 46%, aby ti; kdyzt by co božím zčvením bylo povédéno tibi 56%; vkazit lidská diela tibi 509%; kterakt dčjí? guod est nomen tuum C 203b, i co tie, pane Pafuncí? guid habes C 206b, co-t je, co ti je; — nebt jest slysal enim 53%; ynhedt ven puojde statim egredietur t.; nict sem nepo- viedal jemu nihil dixi ei 5 3b; kníehyt sú dobré a ftogiet za ty peniezé bonus est codex et valet tanti 55b; tot jest počátek spasenie haec sunt principia salutis 935; każdy, ktozt sé tak svafi, muozt povédéti slova svatého Pavla 651 174%; aczt sh nds (kxálove světští) prévyéili, avšak sú téhož ptirozenie jako i my 205%; tezkałe vic 3o?, téZká-t je; povéz opatu, zetíe Pemen přišel 72%; stařec te nés zbyl smysla 76b; tento tlovék przffeite sem k tobé 92%. ' Tabata, n., jm. místní: Ilarion byl rodem z tabata Thabatha 154%, tabenensiecky, tabenesiotsky, adj.: jide do kláštera, ješto sluove Tabenen- fyecky monasterium Tabenensiotarum 118b, Thabenefyotľky E, Thabene- fyootfke (sic) A ad t. tady v. żudy. , tahniti, impf.: jakz bych tahl lučišče pfés moc traxero 77%; (vàl) kolem vodu z té studnicé tahnieffe aquam perducere 108b ; (žádosti tělesné) k světu jej tahniechu retrahunt 8b; pak-li vas která věc toho tvoru k tomu tahia, abyête jé ctili traxit 203%; — pra- viece, Ze k nim padûsi tahnv piratas adesse 168b; jizt jeden bratr tahl k bohu migravit ad dominum 196b, odešel; — netaze (bratr) toho řéci, tak sč inhed uzřě u svého kláštera cum hoc dixisset, subito... 83%, jakmile to řekl; netazechu jeho ti bratřie sezřieti, až zlý duch veñ vstûpi vix a conspectu eorum abcesserat 1125, sotva ... uZ; aby inhed, netahne skon&üéti, pohtebli jej v té zahrádcé 170?, jakmile skoná. — T. sé: onen modlitbáü k svétlosti (t. j. k bohu) fye tahne tendit 1025; — oni fye na to tiehnfechu, Ze od nich blíže přčbývali gloriantibus 126b, odvolávali se. Tachita v. Rajitha. tajemstvie, tajenstvie, n. — Miteni: tagenftwie a pokoj mezi nimi veliký bieše silentium et guies 36%; s takým tagemftwim a s utrpenim tanta ab- stinentia et silentio 165*. — Tajemství: urozoméchu tomu, že mu jest jakéž takéZ tagenftwíe zéóveno quiddam se- creti 164%; nepozná tageftwíe tvého mysterium G XX”; (bůh) jenżt vie vSéch tagenftwie occulta 195%. tajiti, impf.: (jáhen) pro pokoru svécenie tagieffe latere cupiebat 42 (volné): kterýž tagíj svého myšlenie před du- chovními otci celent D 1oob. — T. sé: když fye tu za tři léta tagil delitescens
Strana 652
652 1185; nemoże fye tagíti meno svatého Ilariona v té vłasti non latuit rósa, tajnicé, f. — Cella: v své tagnícy intra cellulam. 305; an stojí pied tagnyczy AE ad 38%. — Tajemství: tu jim počě praviti tagnícy boZieho zévenie r4?. tajnička, £., ce//a: tagníczku déláse cellu- lam 33% an stojí piéd tagniczku cellulae 382. tajnost, £., tajemství: mnoho tagnofti své zjóvováse mu pán buoh 7b, tajný, adj.: tagnu mysl occulta cordis 35; nékterych taíne my&lenie počě zčvně praviti secreta consilia 29b; o taíne myśleni occultarum cogitati- onum 125b. — Adv. -é: ktoż biechu z nich taynie zhfeśili in occulto 3 b; vzkaż do Antiochie velmi tagnie se- crete 140b; kdyż tagníe pfébyvá&e na púšti secretus 37b, skryté; ktoZ chtieie tagníegie Zivot svuoj vésti secretiorem ducere vitam 369. tak v. /ako. také, conj.: (bůh), jenž take naši cěstu do Ejipta zřiedil etiam 1%; izda sé take bojíš? et tu 87b. takéž, adv. a conj., podobně: takež na- před lidem pravieše božie rozhně- vánie similiter 3b. takmóf, adv., zéměř: po všech takmierz domiech C ad 33b. tako, take, tak, -Z, -to, -Zt, adv. — Takovým způsobem: druhému teke (sic) rozoméj sb; tak AC ad t.: když tak své svědomie láním tresktáše cum huiusmodi increpationibus 8b; já takto odpoviedách 9b; chceš-li spasen býti, činiž takez ita 75b; ty hodiny (mniši) takto počínáchu hoc modo 113b, když sč tak hádáchu in hunc modum 123b, Pachumius mnoho ča- suov bojoval se zlými duchy jakožto spravedlný boží slúha, takez jako i svatý Antoní tamguam 58%; když sč tak dějieše ita 167% — V takovém slavu: někdy tak (otcové) až do ne- šporuov budiechu 21b (tak, t. j. o hladu). — Ve shodě s pravdou: tak jest, jakož dieš ita 71b; (bratr) naleze, ano tak, jakož onen nemocný pra- vieše invenit ita 99b, — Tou měrou: k tak velikému vypravení ad tantarum rerum narrationem 1%; tak dlúhý čas spatia tanti temporis 128%; tak krásni stanové tvoji, Jákob! guam 104% (ch, opis m. jak, ale také dává smysl); že tak brzo přěbředl svatý Antoní tam velociter 197%; aniž dřieve bieše tak mnoho klášteruov tam crebra mona- steria 172b, jakž mnoho lidi muoż býti po tčch mčstech, bezmál tak mnoho mnichuov po púštech přč- býváše tantae multitudines r7b; tak sem dlúho toho pozoroval, jakž sem najdále mohl viděti tamdiu 141%; také-li nám diábli tak silně přčkážčjí, jako otcóm dávním? sic — sicut 90b: tak sem vesel, jako bych nalezl svů dceru ita — tamguam C 205b; zim- nice popade bratra našeho tak těžce, až musil v loži ležeti 4; tak dlúho, až... in tantum, ut rg1b; tak bieše přikáza- nie poslużen, że... ita — ut 38*; tak mějiechu pomluvu o řehole mezi sebú, tak že již slavnú chválu nešporní obrátili mezi sebú u pohádku ita ut 113b; Antoní tak jest chován snažně Ze... tanta cura, ut... 172%, — Někt. obraty bozoruhodné: tak na diele, jako na róść tam — guam 68; jakž budú ke mně vládyky choditi, taki jini všicni lidé budú to věděti 49 (způ- sob týž j. v obecném jazyku dosud); jakž to mysléše, tak inhed zlé myš- lenie od ňeho odstúpieše 74; jakž do Ejipta vstúpíš, tak inhed budeš zdráv 19692. takový, adj.: takowe obcovánie talis conversatio G. XXb; divy takowe t.; k takoweY Zivotu huiusmodi vitam t. XVIII?. . taký, -t, -ž, -žť, adj., takový: viec take fé6i nepropoviem talem sermonem 92?; tacyt sá správné pféd bohem vzácni isti 9b; (Mutues) uděla sobě opět takuz peleš 72%, právě takovou; v ka- kémž nás myśleni (dóblove) nadejdń, w takemzt maji obyććj nam sč uka- zovati tales 190%; kdyż lháchu arri- Ansti kaciefi a fkńce, Że takuz vieru maji jako svaty Antoni... ita ut se credere 200b; tehdy byla taka milost, że... tanta charitas 915; po takem. úsilí post tantos labores 1242. Talamus v. Kalamus. tam, adv.: v Ejipté bieśe jeden stafec dfieve, neżli tam přišel Pemen illuc 715; tam ledva moZie&e na rukü a na
652 1185; nemoże fye tagíti meno svatého Ilariona v té vłasti non latuit rósa, tajnicé, f. — Cella: v své tagnícy intra cellulam. 305; an stojí pied tagnyczy AE ad 38%. — Tajemství: tu jim počě praviti tagnícy boZieho zévenie r4?. tajnička, £., ce//a: tagníczku déláse cellu- lam 33% an stojí piéd tagniczku cellulae 382. tajnost, £., tajemství: mnoho tagnofti své zjóvováse mu pán buoh 7b, tajný, adj.: tagnu mysl occulta cordis 35; nékterych taíne my&lenie počě zčvně praviti secreta consilia 29b; o taíne myśleni occultarum cogitati- onum 125b. — Adv. -é: ktoż biechu z nich taynie zhfeśili in occulto 3 b; vzkaż do Antiochie velmi tagnie se- crete 140b; kdyż tagníe pfébyvá&e na púšti secretus 37b, skryté; ktoZ chtieie tagníegie Zivot svuoj vésti secretiorem ducere vitam 369. tak v. /ako. také, conj.: (bůh), jenž take naši cěstu do Ejipta zřiedil etiam 1%; izda sé take bojíš? et tu 87b. takéž, adv. a conj., podobně: takež na- před lidem pravieše božie rozhně- vánie similiter 3b. takmóf, adv., zéměř: po všech takmierz domiech C ad 33b. tako, take, tak, -Z, -to, -Zt, adv. — Takovým způsobem: druhému teke (sic) rozoméj sb; tak AC ad t.: když tak své svědomie láním tresktáše cum huiusmodi increpationibus 8b; já takto odpoviedách 9b; chceš-li spasen býti, činiž takez ita 75b; ty hodiny (mniši) takto počínáchu hoc modo 113b, když sč tak hádáchu in hunc modum 123b, Pachumius mnoho ča- suov bojoval se zlými duchy jakožto spravedlný boží slúha, takez jako i svatý Antoní tamguam 58%; když sč tak dějieše ita 167% — V takovém slavu: někdy tak (otcové) až do ne- šporuov budiechu 21b (tak, t. j. o hladu). — Ve shodě s pravdou: tak jest, jakož dieš ita 71b; (bratr) naleze, ano tak, jakož onen nemocný pra- vieše invenit ita 99b, — Tou měrou: k tak velikému vypravení ad tantarum rerum narrationem 1%; tak dlúhý čas spatia tanti temporis 128%; tak krásni stanové tvoji, Jákob! guam 104% (ch, opis m. jak, ale také dává smysl); že tak brzo přěbředl svatý Antoní tam velociter 197%; aniž dřieve bieše tak mnoho klášteruov tam crebra mona- steria 172b, jakž mnoho lidi muoż býti po tčch mčstech, bezmál tak mnoho mnichuov po púštech přč- býváše tantae multitudines r7b; tak sem dlúho toho pozoroval, jakž sem najdále mohl viděti tamdiu 141%; také-li nám diábli tak silně přčkážčjí, jako otcóm dávním? sic — sicut 90b: tak sem vesel, jako bych nalezl svů dceru ita — tamguam C 205b; zim- nice popade bratra našeho tak těžce, až musil v loži ležeti 4; tak dlúho, až... in tantum, ut rg1b; tak bieše přikáza- nie poslużen, że... ita — ut 38*; tak mějiechu pomluvu o řehole mezi sebú, tak že již slavnú chválu nešporní obrátili mezi sebú u pohádku ita ut 113b; Antoní tak jest chován snažně Ze... tanta cura, ut... 172%, — Někt. obraty bozoruhodné: tak na diele, jako na róść tam — guam 68; jakž budú ke mně vládyky choditi, taki jini všicni lidé budú to věděti 49 (způ- sob týž j. v obecném jazyku dosud); jakž to mysléše, tak inhed zlé myš- lenie od ňeho odstúpieše 74; jakž do Ejipta vstúpíš, tak inhed budeš zdráv 19692. takový, adj.: takowe obcovánie talis conversatio G. XXb; divy takowe t.; k takoweY Zivotu huiusmodi vitam t. XVIII?. . taký, -t, -ž, -žť, adj., takový: viec take fé6i nepropoviem talem sermonem 92?; tacyt sá správné pféd bohem vzácni isti 9b; (Mutues) uděla sobě opět takuz peleš 72%, právě takovou; v ka- kémž nás myśleni (dóblove) nadejdń, w takemzt maji obyććj nam sč uka- zovati tales 190%; kdyż lháchu arri- Ansti kaciefi a fkńce, Że takuz vieru maji jako svaty Antoni... ita ut se credere 200b; tehdy byla taka milost, że... tanta charitas 915; po takem. úsilí post tantos labores 1242. Talamus v. Kalamus. tam, adv.: v Ejipté bieśe jeden stafec dfieve, neżli tam přišel Pemen illuc 715; tam ledva moZie&e na rukü a na
Strana 653
kolenü vníti quo 169%; kamž plavec miení, tam sama (loď) běží 8%; (přítel) tam sě obrátí, kamž mi koli líbo 65h; — tu by byl uzi€l starcé i sém i tam béhajíce huc et illuc 1645; tu (feku) on pféjide i sém i tà 179%; blûdite i sém i tam ultro citraque 202*; — byv tam za tyden illic 64P. Tanmaston v. Thebatum. tápati, impf. fopik se: tu smy tři dni tapah 405; ty s' mü duši vykúpil, neboť již tapaffe v zatraceni merge- batur in perditionem 135?. tatík, m.: jako od milosrdného tatíka tamquam a patre ib; odpust nám, tatikü abba ob. tázanie, n.: hádanie v řčči počátek jest vzalo od ïëti a sklédanie odpovédi a tazanim 203». tázat, impf, pidh, vypidvali se: ten, ktož proti tomu tieze, slyš proti tomu 185b; ty s'* ke mně přišel, tiezie mne, že sě tvuoj kbelík přčvracie interro- gare 46; (žena) počě mne tazatí, proč bych byl tak smuten rogat 1452; bratr poté tazati jednoho starcě re- quisivit senem 7ob; jakož on o tom jich tazal arguebat 62* (odch.); tiezice jeho o svrchování a o duchovnie po- mluvé perfectionis inquisitione 1235; když obyčějiev lidskych tazachom quaereremus 105P, na zvyky; vééch skutkuov počě velmi pilně tazati actus examinatione discutere 128%; kdy£to o nich tazach na těch, ješto s nimi pfébyváchu de his cum ab acco- lis quaererem 142b, na né jsem se vy- ptával téch; od tiech CE ad t. — T. sé: počala fie jest tazatí jeho interro- gare G XVTIII®, tba, f., starost, péče: (bůh) všie tby i pété tělesné jeho mysl odvráti curam 7%; z toho jemu děkuji, že má za mě tbu sollicitus ‘es de me 53%, o mne péči. tbanlivě, adv., fečlivě: kterak £ tbanly- wie stařec ostřiehal tvé tichosti C ad 49*. thati, impf., dbdti: Pavlin prosieëe ne proto, by na to velmi tbal, Ze by... non quod magnopere curaret 151%; jat netbagí na to, kterak... non curo 161%; nic .na détiná drzost nedbagí (sic m. netbajé) nec infantium lasci- vias sectabatur 172%; na jich poku- 653 Éenie nic netbagte pro nihilo ducite 9%; nic jiného než o spasení vašich duší tbate habetis sollicitudinem 49%; ani tbaffe (otec) o jeho (synovo) proti- venství non curabat 118%; tbayte snazné íísti tyto kníhy perlegere cu- rate D 183%; toho (mnich) polep&iti netbaffe 82. tbavé, adv., peivé: pravdy tbawíie hle- dáchu requirunt 1b; viziZ, kterakt tbawie svatÿ otec osttiebal své ti- chosti quanta sollicitudine 49*; ktoZ jemu (bohu) snažně a tbawie sláZie sollicite D 183b. tě v. Z. Teb- v. Theb-. téci, impf.: z jeho noh krev potoky teczieffe proflueret 105; (voda) s druhé strany ven tecziefle defluebat sob. teď, adv., Ale: jáť sem ted bratr tvuoj Peor ecce 56b. tehda, tehdy, -ť, adv. a conj. — Tehdy: tehda, kdyz AE ad 34%; tehdy byla taká milost, Ze... tunc 91b; tehdy ta dva peniezé za mé modlitby mé plnita tunc 98b; by ji (pokoru) tehdy měl, když tobě nižádný nic protivného ne- činí tune 120, — Tedy: tehdy tam nemáš nižádného přietele? ergo 65%; neuzřím-liť vás, tehdyt nejsem vašě máti 85; tehdy mi to odpuste ergo 98b; tehdyf ty sé nepostil? ergo 134%. těhotný, adj.: (dívka) by tíehotna dě- fátkem ventris onus accipere 74?. tëlce, n., #/ko: tielce mládencovo corpus- culo 77b; tielcye velmi rozko$ného corpus 154b. tele, n.: jeden, jenž mějieše nemoc, to j' vodné tele morbo aquae intercutis 167%, vodnatelnost. télesenstvie, n., řělesnost: lépe mi jest s Jezukristem pfébyvati, neZli sé k tielefenftwíj navrátiti permanere in carne 26%; pro naše spasenie tiele- fenftwie pfijem carnem 174%, tělo. tělesný, adj.: drahý poklad Jezukristuov w tíelefnych stfépiech schován in hu- manis vasculis 1? (volné); ktefiZ nic tielefneho nejsû požádali nihil car- nale 1b; duchovní skutci élo[vé]ka obZivují, ale tielefnis neprospievaji caro 3%; pokrm tíelefnf jedno v neděli píijímáse rob; aby od vidácich i od tielefných véci oddálili sebe corporeis
kolenü vníti quo 169%; kamž plavec miení, tam sama (loď) běží 8%; (přítel) tam sě obrátí, kamž mi koli líbo 65h; — tu by byl uzi€l starcé i sém i tam béhajíce huc et illuc 1645; tu (feku) on pféjide i sém i tà 179%; blûdite i sém i tam ultro citraque 202*; — byv tam za tyden illic 64P. Tanmaston v. Thebatum. tápati, impf. fopik se: tu smy tři dni tapah 405; ty s' mü duši vykúpil, neboť již tapaffe v zatraceni merge- batur in perditionem 135?. tatík, m.: jako od milosrdného tatíka tamquam a patre ib; odpust nám, tatikü abba ob. tázanie, n.: hádanie v řčči počátek jest vzalo od ïëti a sklédanie odpovédi a tazanim 203». tázat, impf, pidh, vypidvali se: ten, ktož proti tomu tieze, slyš proti tomu 185b; ty s'* ke mně přišel, tiezie mne, že sě tvuoj kbelík přčvracie interro- gare 46; (žena) počě mne tazatí, proč bych byl tak smuten rogat 1452; bratr poté tazati jednoho starcě re- quisivit senem 7ob; jakož on o tom jich tazal arguebat 62* (odch.); tiezice jeho o svrchování a o duchovnie po- mluvé perfectionis inquisitione 1235; když obyčějiev lidskych tazachom quaereremus 105P, na zvyky; vééch skutkuov počě velmi pilně tazati actus examinatione discutere 128%; kdy£to o nich tazach na těch, ješto s nimi pfébyváchu de his cum ab acco- lis quaererem 142b, na né jsem se vy- ptával téch; od tiech CE ad t. — T. sé: počala fie jest tazatí jeho interro- gare G XVTIII®, tba, f., starost, péče: (bůh) všie tby i pété tělesné jeho mysl odvráti curam 7%; z toho jemu děkuji, že má za mě tbu sollicitus ‘es de me 53%, o mne péči. tbanlivě, adv., fečlivě: kterak £ tbanly- wie stařec ostřiehal tvé tichosti C ad 49*. thati, impf., dbdti: Pavlin prosieëe ne proto, by na to velmi tbal, Ze by... non quod magnopere curaret 151%; jat netbagí na to, kterak... non curo 161%; nic .na détiná drzost nedbagí (sic m. netbajé) nec infantium lasci- vias sectabatur 172%; na jich poku- 653 Éenie nic netbagte pro nihilo ducite 9%; nic jiného než o spasení vašich duší tbate habetis sollicitudinem 49%; ani tbaffe (otec) o jeho (synovo) proti- venství non curabat 118%; tbayte snazné íísti tyto kníhy perlegere cu- rate D 183%; toho (mnich) polep&iti netbaffe 82. tbavé, adv., peivé: pravdy tbawíie hle- dáchu requirunt 1b; viziZ, kterakt tbawie svatÿ otec osttiebal své ti- chosti quanta sollicitudine 49*; ktoZ jemu (bohu) snažně a tbawie sláZie sollicite D 183b. tě v. Z. Teb- v. Theb-. téci, impf.: z jeho noh krev potoky teczieffe proflueret 105; (voda) s druhé strany ven tecziefle defluebat sob. teď, adv., Ale: jáť sem ted bratr tvuoj Peor ecce 56b. tehda, tehdy, -ť, adv. a conj. — Tehdy: tehda, kdyz AE ad 34%; tehdy byla taká milost, Ze... tunc 91b; tehdy ta dva peniezé za mé modlitby mé plnita tunc 98b; by ji (pokoru) tehdy měl, když tobě nižádný nic protivného ne- činí tune 120, — Tedy: tehdy tam nemáš nižádného přietele? ergo 65%; neuzřím-liť vás, tehdyt nejsem vašě máti 85; tehdy mi to odpuste ergo 98b; tehdyf ty sé nepostil? ergo 134%. těhotný, adj.: (dívka) by tíehotna dě- fátkem ventris onus accipere 74?. tëlce, n., #/ko: tielce mládencovo corpus- culo 77b; tielcye velmi rozko$ného corpus 154b. tele, n.: jeden, jenž mějieše nemoc, to j' vodné tele morbo aquae intercutis 167%, vodnatelnost. télesenstvie, n., řělesnost: lépe mi jest s Jezukristem pfébyvati, neZli sé k tielefenftwíj navrátiti permanere in carne 26%; pro naše spasenie tiele- fenftwie pfijem carnem 174%, tělo. tělesný, adj.: drahý poklad Jezukristuov w tíelefnych stfépiech schován in hu- manis vasculis 1? (volné); ktefiZ nic tielefneho nejsû požádali nihil car- nale 1b; duchovní skutci élo[vé]ka obZivují, ale tielefnis neprospievaji caro 3%; pokrm tíelefnf jedno v neděli píijímáse rob; aby od vidácich i od tielefných véci oddálili sebe corporeis
Strana 654
654 rebus 11%; na jich tielefnu tvář hleděti faciem corporalem D 4?. — Adv. -é: vidéti tielefnie carne 100P; ag by vidy telefníe plakati nemohl 102b. tělesstvie, n., tčlesenství: prikázaní plnil w teleftwie A ad 191%. tělo, n.: élowëk w tiele chvorÿ 5%: črv z mého tiela corpore 137); tielo bez duść jsa cadaver 152%; (Jan) svatyni tiela boZieho miesto pokrma přijímáše Sacramentum rob; boZie tielo ptijieti communionem C 139%; — mámy bo- jovati proti tielu adversus carnem 109%, pokušenie tiela tentamenta car- nis G XVIII». téméf, adv.: po v$éch temierz domiech 335; kdyZ sé tak hádáchu temíerz ptés cělů noc 123; člověka velmi velikého, temierz až do stropa 189b; pustichu velbláda, an jiZ temíerz chce umtieti camelus quasi periturus 194%, temnicá, f., temné místo, temnost: světlo każdń temnicy osvietí obscurum cubi- culum 129b; do věčných pekelných temníc inferni tenebras 191%; temnícye pekelné tartari tenebras 115%. temnost, f.: ten bude u věčné temnoftí prébyvati tenebras 135%. temný, adj.: po temne noci plavajé tene- brosa nocte 78b; (ďábel) ukazovéèe jemu křčsťanský sbor a mnichový velmi tény tenebrosum 125, ten, -Z, pronom.: tu féc dokonav 9^; vzem odpustenie od tiech pûstenni- kuov 85; coZ koli jiej z chřiepí plovieše, to v črvy sě obrátieše, a k tomu ji dna bieše zlámala 196% mimo to; to by prvá vada hubené chlúbě 7b; to má nynie pověděno býti hoc 197%; ját sem ta hubenicé illa misera C 206b; — pokrm nebesky, to jest boZieho uménie, hojně tobě dává id est rob, totiž; jednoho dne, to jest u pátek hoc est 140%; — toho dne, kteréhož illa ipsa die, gua 3%; chtě prodati to, což bieše udělal 86%; Antonius toliko tiech věcí poslúcháše, které čteny biechu ea, guae A 1%; což sú žádali, to sú obdržčli 2%; ktož nedělá, ten také nejčz! 173%; — hrabie jeden římský, jenž obecnů řečí senátor slovieše, ten jmějieše slepů ženu 3b; jeden bratr, ten sě s ním počč hnčvati 72b; Pavel, ten pobie- zieše hostě 150P; — žena z Entro- politana z toho mčsta 156b: — jednú jej dne nauči jiesti, a toz v nešporní ho- dinu 38%, a to; jediný vdolek a pět oli- vových jahódek mějieše za pokrm, a toz chodě přčd svú peleší et hoc 562; — čímž toho poklada jiným viece udie- lejí, tíem sami bohatějše bývají guan- to-tanto 1%; čím člověk jest bohu blizí, tiem sé viece má hřiešníkem na- zyvati quantum-tantum 78%; nás čím viece tlačie i tisknú, tiem sč viece vzdvíhámy quo-eo 204b. V. také tento, toť, tož. teneto, n., fenato: pročež vy léciete te- neta vašeho bludu retia 204). tenký, adj.: kamenie tenke 35b: tčlcč velmi rozkošného a tenkeho tenue 154b. tento, pronom.: jich (otců) zaslúžením tak dlúho buoh tento svět drží 2%; na tomto světě in hoc saeculo 14%; děkuji tiemato rukama manibus istis 68b; toto byl počátek pohanské vicry haec 186b; — tento a tento v službě boží jest oblevil illi et illi 11%; — kako jest tomu býti? toto sě blíží jarmark, a já k svým sudencóm nemám držadl 84%, tuhle. Teo- v. Theo-. tepati, (praes. tvary jsou podle tř. I.), impf. — Bit: Zet jej (mnicha) vyZenu, a tepa jej holí caedendo 53%; za hlavu tepiechu pacholika 117P; (Balachius) tepieffe mnichy po nahém [těle] a panny, ježto bohu slûziechu, zévnè po uliciech tepieffe 2074; počeli (mniši) hlasy vypůúštěti tepuče fie tundentes se G XXb; sèm vedro na né tepe, sém sé jim chce píti 194%, doráží. — Zabíjeti: lva tepiech percutiebam 47b. Tepericius, m., jm. os.: Teperycyvs opat Hyperichius 80b (v 6. zkomolenina). teplý, adj.: teple povětřie ačris intem- peries 1435; léháše na jeho posteli, a jako by ješťe teplo bylo, a cčlováše je quasi calens adhuc cubile 164b (teplo, je, t. j. lůžko, cubile). teprv, tepruv, adv.: tepruw sě chceš káti? nunc 26%; pak ten püstenník pozna tepruw zelinku dobrú a uži- teónü 110b; tu teprvw učich své vč- zenie tunc vero 144% jako by byl teprvw počal bohu slúžiti tunc pri- mum 165%.
654 rebus 11%; na jich tielefnu tvář hleděti faciem corporalem D 4?. — Adv. -é: vidéti tielefnie carne 100P; ag by vidy telefníe plakati nemohl 102b. tělesstvie, n., tčlesenství: prikázaní plnil w teleftwie A ad 191%. tělo, n.: élowëk w tiele chvorÿ 5%: črv z mého tiela corpore 137); tielo bez duść jsa cadaver 152%; (Jan) svatyni tiela boZieho miesto pokrma přijímáše Sacramentum rob; boZie tielo ptijieti communionem C 139%; — mámy bo- jovati proti tielu adversus carnem 109%, pokušenie tiela tentamenta car- nis G XVIII». téméf, adv.: po v$éch temierz domiech 335; kdyZ sé tak hádáchu temíerz ptés cělů noc 123; člověka velmi velikého, temierz až do stropa 189b; pustichu velbláda, an jiZ temíerz chce umtieti camelus quasi periturus 194%, temnicá, f., temné místo, temnost: světlo każdń temnicy osvietí obscurum cubi- culum 129b; do věčných pekelných temníc inferni tenebras 191%; temnícye pekelné tartari tenebras 115%. temnost, f.: ten bude u věčné temnoftí prébyvati tenebras 135%. temný, adj.: po temne noci plavajé tene- brosa nocte 78b; (ďábel) ukazovéèe jemu křčsťanský sbor a mnichový velmi tény tenebrosum 125, ten, -Z, pronom.: tu féc dokonav 9^; vzem odpustenie od tiech pûstenni- kuov 85; coZ koli jiej z chřiepí plovieše, to v črvy sě obrátieše, a k tomu ji dna bieše zlámala 196% mimo to; to by prvá vada hubené chlúbě 7b; to má nynie pověděno býti hoc 197%; ját sem ta hubenicé illa misera C 206b; — pokrm nebesky, to jest boZieho uménie, hojně tobě dává id est rob, totiž; jednoho dne, to jest u pátek hoc est 140%; — toho dne, kteréhož illa ipsa die, gua 3%; chtě prodati to, což bieše udělal 86%; Antonius toliko tiech věcí poslúcháše, které čteny biechu ea, guae A 1%; což sú žádali, to sú obdržčli 2%; ktož nedělá, ten také nejčz! 173%; — hrabie jeden římský, jenž obecnů řečí senátor slovieše, ten jmějieše slepů ženu 3b; jeden bratr, ten sě s ním počč hnčvati 72b; Pavel, ten pobie- zieše hostě 150P; — žena z Entro- politana z toho mčsta 156b: — jednú jej dne nauči jiesti, a toz v nešporní ho- dinu 38%, a to; jediný vdolek a pět oli- vových jahódek mějieše za pokrm, a toz chodě přčd svú peleší et hoc 562; — čímž toho poklada jiným viece udie- lejí, tíem sami bohatějše bývají guan- to-tanto 1%; čím člověk jest bohu blizí, tiem sé viece má hřiešníkem na- zyvati quantum-tantum 78%; nás čím viece tlačie i tisknú, tiem sč viece vzdvíhámy quo-eo 204b. V. také tento, toť, tož. teneto, n., fenato: pročež vy léciete te- neta vašeho bludu retia 204). tenký, adj.: kamenie tenke 35b: tčlcč velmi rozkošného a tenkeho tenue 154b. tento, pronom.: jich (otců) zaslúžením tak dlúho buoh tento svět drží 2%; na tomto světě in hoc saeculo 14%; děkuji tiemato rukama manibus istis 68b; toto byl počátek pohanské vicry haec 186b; — tento a tento v službě boží jest oblevil illi et illi 11%; — kako jest tomu býti? toto sě blíží jarmark, a já k svým sudencóm nemám držadl 84%, tuhle. Teo- v. Theo-. tepati, (praes. tvary jsou podle tř. I.), impf. — Bit: Zet jej (mnicha) vyZenu, a tepa jej holí caedendo 53%; za hlavu tepiechu pacholika 117P; (Balachius) tepieffe mnichy po nahém [těle] a panny, ježto bohu slûziechu, zévnè po uliciech tepieffe 2074; počeli (mniši) hlasy vypůúštěti tepuče fie tundentes se G XXb; sèm vedro na né tepe, sém sé jim chce píti 194%, doráží. — Zabíjeti: lva tepiech percutiebam 47b. Tepericius, m., jm. os.: Teperycyvs opat Hyperichius 80b (v 6. zkomolenina). teplý, adj.: teple povětřie ačris intem- peries 1435; léháše na jeho posteli, a jako by ješťe teplo bylo, a cčlováše je quasi calens adhuc cubile 164b (teplo, je, t. j. lůžko, cubile). teprv, tepruv, adv.: tepruw sě chceš káti? nunc 26%; pak ten püstenník pozna tepruw zelinku dobrú a uži- teónü 110b; tu teprvw učich své vč- zenie tunc vero 144% jako by byl teprvw počal bohu slúžiti tunc pri- mum 165%.
Strana 655
655 tepu v. tepati. Terapion v. Serapion. tercie, f.: v třetí hodinu, ješto sluove tercye tertiam horam 114b. tesaný, adj.: tefane kamenie operosa sepulcra 152b. teskliti si, impf., stýskati si, mrzeti se: (člověk) nemá sě honositi ani sobě teſklyti taedere D ad 180a. tesklivost, f., mrzutost: (Antonius) nikdy nebyl k tefkliwofti svým rodičuom non suis umquam taedio fuit A 1a. tesklivý, adj., stýskavý, mrzutý, smutný: (bratří) že jsú velmi tefklywí taediosi 11a; jejie muž velmi teſkliw bieše, že plodu nemožieše mieti nimis fluctuans С 201а. teskniti, impf., rmoutiti se: muž velmi teſknyfſe A ad C 201a; tefknil E ad t. tesknost, f. — Potřenost mysli: aby lehcí lidé k teſknoftí sě navrátili ad gravi- tatem 103a. — Omrzení: mnoho divuov slyšíme, jichžto pro tefknoft pořád vy- praviti nemuožem quae enarrare lon- gum est 3b; pro teſknoſt prae taedio 27a; pověz mi, otče, proč mám tefknoft bohu slúžiti patior acediam C 80b, proč se mi zomrzuje. tesknúti si, impf., stýskati si: nemá sě z toho honositi, jako by mnoho opus- til, ani sobě tefknutí, by za mnoho málo vzal nec taedere quasi parva sit recepturus 180a. teskný, adj., mrzutý: to jemu bylo velmi teſkno taedio fuit 192b; nebuď vám teſkno bohu slúžiti non vos taedium defatiget ACE ad 180a. těs(k)ný, adj., těsný: ta jest tíeſkna i úzká (cesta), kdež dušě žádost tě- lesnú přěmáhá angusta 5b; tíefna stezka do nebes arota via 120a; tieſkna D ad t. test, m., tchán: tak Jakob poznal La- bana, svého ctie socerum 200a. těščiti, impf., tlačiti, mačkati: (pústenník) počě tíefítítí pěny ven z úst se krví provolvens 112b. těšenie, n,: tak sem vesel z božie milosti a jeho tefſením, jako bych nalezl svú dceru consolatione eius C 205b. těšiti, impf.: ješto ustavičně své bratřie tíeffiechu consolarentur 113; svým učením příchozie tieffieffe suo refo- vebat hortatu 193b. — T. sě: tiem ſye tieſſiech najviece, že atd. hoc fruor solatio 143b; (Hilarion) ſye tie- ffiefſe svému učenníku Esyciovi 169b, radoval se z Hesychia. tétéž, adv., častěji: tetez přichodě fre- quenter 45b. též, conj.: což koli jiej (dívce) z chřiepí plovieše, to, země dopadna, v črvy sě obrátieše, a i slzy z uočí tez 196a. těžkost, f. — „Těžkopádnost“: aby úmysla vašeho ani diábelská hruoza ani která tezkoft přěrušila lassitudo 189b. — Potíž: (Antonius rozdal sou- sedům svá pole,) aby v nižádnéj věci jemu anebo sestřě jeho tiezkoft ne- znikla ne molestia gigneretur A 1b. těžký, adj. — Těžký: w naigtiezílieho utrpenie skutciech 13b; by jemu tiezko nésti břiemě 29a; tezkate věc grave negotium 30a; tezky je toto stav a nesnadný impossibile durumque 184a. — Těhotný: hospodyni tezku k dě- tinému porodění jmějieše gravida AC ad 3a. — Adv. těžcě: chci treze usi- lovati svýma rukama magis 47a; zimnice popade bratra našeho tak tiežcze, až... gravissime 4b; (Silva- nus) jě se velmi tíezcye plakati gra- viter 97b; tiezcye vzdech graviter 123b; s púště daleko sěm k váma usiloval a tiezcye přišel 733, s na- máháním. Thanmaškon, Thaumastyn v. Thebatum. Thebajda, Thebajs, f., jm. místní: z te- bagda ex Thebaide 13b; v té vlasti Tebays apud Thebaidam 20b; w te- baidys v těch vlastech in Thebaida 132b. thebajdský, adj.: ve všěch tebayckych vlastech Thebaidae finibus 15b; do tebaídſkych vlastí in Thebaidis partes 118b. Thebatum, n., jm. místní: k hradu, je- mužto Tanmafton (sic) dějí Thebatum 164a; Thaumaftyn (sic) C, Thanma- fikon (sic) A, Thaumaffton (sic) E ad t. Thebeus, m., Thebský: těm lidem, jenž slovú tebe1 Thebaeis 178a; Jan řečený tebevs Joannes Thebaeus 86a. Thekue, n., jm. místní: městečka, jenž slóve Thetue (sic) Thecue D 110a; Chetne (sic) AE, chotne C ad t.
655 tepu v. tepati. Terapion v. Serapion. tercie, f.: v třetí hodinu, ješto sluove tercye tertiam horam 114b. tesaný, adj.: tefane kamenie operosa sepulcra 152b. teskliti si, impf., stýskati si, mrzeti se: (člověk) nemá sě honositi ani sobě teſklyti taedere D ad 180a. tesklivost, f., mrzutost: (Antonius) nikdy nebyl k tefkliwofti svým rodičuom non suis umquam taedio fuit A 1a. tesklivý, adj., stýskavý, mrzutý, smutný: (bratří) že jsú velmi tefklywí taediosi 11a; jejie muž velmi teſkliw bieše, že plodu nemožieše mieti nimis fluctuans С 201а. teskniti, impf., rmoutiti se: muž velmi teſknyfſe A ad C 201a; tefknil E ad t. tesknost, f. — Potřenost mysli: aby lehcí lidé k teſknoftí sě navrátili ad gravi- tatem 103a. — Omrzení: mnoho divuov slyšíme, jichžto pro tefknoft pořád vy- praviti nemuožem quae enarrare lon- gum est 3b; pro teſknoſt prae taedio 27a; pověz mi, otče, proč mám tefknoft bohu slúžiti patior acediam C 80b, proč se mi zomrzuje. tesknúti si, impf., stýskati si: nemá sě z toho honositi, jako by mnoho opus- til, ani sobě tefknutí, by za mnoho málo vzal nec taedere quasi parva sit recepturus 180a. teskný, adj., mrzutý: to jemu bylo velmi teſkno taedio fuit 192b; nebuď vám teſkno bohu slúžiti non vos taedium defatiget ACE ad 180a. těs(k)ný, adj., těsný: ta jest tíeſkna i úzká (cesta), kdež dušě žádost tě- lesnú přěmáhá angusta 5b; tíefna stezka do nebes arota via 120a; tieſkna D ad t. test, m., tchán: tak Jakob poznal La- bana, svého ctie socerum 200a. těščiti, impf., tlačiti, mačkati: (pústenník) počě tíefítítí pěny ven z úst se krví provolvens 112b. těšenie, n,: tak sem vesel z božie milosti a jeho tefſením, jako bych nalezl svú dceru consolatione eius C 205b. těšiti, impf.: ješto ustavičně své bratřie tíeffiechu consolarentur 113; svým učením příchozie tieffieffe suo refo- vebat hortatu 193b. — T. sě: tiem ſye tieſſiech najviece, že atd. hoc fruor solatio 143b; (Hilarion) ſye tie- ffiefſe svému učenníku Esyciovi 169b, radoval se z Hesychia. tétéž, adv., častěji: tetez přichodě fre- quenter 45b. též, conj.: což koli jiej (dívce) z chřiepí plovieše, to, země dopadna, v črvy sě obrátieše, a i slzy z uočí tez 196a. těžkost, f. — „Těžkopádnost“: aby úmysla vašeho ani diábelská hruoza ani která tezkoft přěrušila lassitudo 189b. — Potíž: (Antonius rozdal sou- sedům svá pole,) aby v nižádnéj věci jemu anebo sestřě jeho tiezkoft ne- znikla ne molestia gigneretur A 1b. těžký, adj. — Těžký: w naigtiezílieho utrpenie skutciech 13b; by jemu tiezko nésti břiemě 29a; tezkate věc grave negotium 30a; tezky je toto stav a nesnadný impossibile durumque 184a. — Těhotný: hospodyni tezku k dě- tinému porodění jmějieše gravida AC ad 3a. — Adv. těžcě: chci treze usi- lovati svýma rukama magis 47a; zimnice popade bratra našeho tak tiežcze, až... gravissime 4b; (Silva- nus) jě se velmi tíezcye plakati gra- viter 97b; tiezcye vzdech graviter 123b; s púště daleko sěm k váma usiloval a tiezcye přišel 733, s na- máháním. Thanmaškon, Thaumastyn v. Thebatum. Thebajda, Thebajs, f., jm. místní: z te- bagda ex Thebaide 13b; v té vlasti Tebays apud Thebaidam 20b; w te- baidys v těch vlastech in Thebaida 132b. thebajdský, adj.: ve všěch tebayckych vlastech Thebaidae finibus 15b; do tebaídſkych vlastí in Thebaidis partes 118b. Thebatum, n., jm. místní: k hradu, je- mužto Tanmafton (sic) dějí Thebatum 164a; Thaumaftyn (sic) C, Thanma- fikon (sic) A, Thaumaffton (sic) E ad t. Thebeus, m., Thebský: těm lidem, jenž slovú tebe1 Thebaeis 178a; Jan řečený tebevs Joannes Thebaeus 86a. Thekue, n., jm. místní: městečka, jenž slóve Thetue (sic) Thecue D 110a; Chetne (sic) AE, chotne C ad t.
Strana 656
656 Theodorus, m., jm. os.: svaty teodorus Theodorus 57b. sul Theodosi, -ius, m., jm. os.: za teodozye ciesafťč Theodosii 48b, jdi do kláštera Theodofieho Theodosii C 2025; Teodo- zyvs ciesař Theodosius .116b. Theofilus, m., jm. os.: teofyllus arci- biskup Theophilus 66b, Theon, m., jm. os.:: o svatém teonv de Theone 3o. Theopemptus, m., jm. os.: Teoponcyvs (sie) jemu dějí Theopemptus 65b; Theopencyus (sic) ACE ad t. Thetue v. Thekue. tiemë, n., temeno: obrátiv hlavu tieme- nem k zemi vertice 158b. Tichí v. Scithi. tichost, f. mirnost, dobromysinost: tak mnoho jemu tíchoftí a pokory ob- držieše, jakž bratřie potéchu sé diviti tichoftí i pokofé jeho mansuetudinis et bumilitatis... de tranquillitate animi 20b; Ze mají tichoft a lásku a pokoru mansuetudinis 295^; dva bratry, jichž tichoft mnozi chváléchu humi- litatem et patientiam 51%; když ten stafec uzíó jich pokoru a tichoft hu- militatem et patientiam 72?. tichý, adj. — Pokojný: na tichem moři tranquillo r41b — Mírný, dobro- mysiny, pokorný: starci biechu dob- rými nravy obklíčeni a okrášleni, tffí[... quieti 2*; pakli jeho tichost kto znamenal, tehdy daleko nebylo tiffffeho si humilitatem considerares, longe eum in hoc dono potentiorem ceteris aestimares 365; (mnich) tak tichy, Ze sé jemu diviechu väicni te- nuit virtutem humilitatis 485; tichy ümysl humilitatis intentio 48b; &inis z hřiešných tiche de iracundis mites 103%. — Adv. ti§é: (dva jinośi) stojita tififie cum silentio 94b; (lvice) vzemái své kotě, i vynese je ven velmi tiffie 146b. Timotheus, m., 7m. os.: Tymotevs pús- tennik Timotheus 8rb. tisknüti, impf, wskovati: nas Gim viece tlaëie a tifknu, tiem sé viece vzdví- hámy quo plus premimur 204*. — T. sé — //aliii se: jest úzkú branú tífk- nvtí fye do královstvie božského sb; ani (mravenci) fye tifknv ûzkû céstü 145%. ti$üc, m.: mnichuov desót tifycvow: de- cem milia 33b; neb sě jich (mnichů) někdy sebráše, do dvúů tifycy ad duo milia 1622, . tisina, f.: kdyż po tífffiniep lavámy in tranquillo 78b. tkáti, impf. sto Siliñkuov, jenzto biese ’ plátno tka zachovallina texendo roob. tlačenie, n., šlapání: tak sě vše vidénie zračilo, jakož sě jest ukázalo, že jest bylo mezkuov tlaczeníe calcitrantium indisciplinatio 206b. tlačiti, impf., tiskmoutz, Slapati, utiskovati: kazdy svého bliznieho pod sé tlaczíj singuli proximos ad inferiora dedu- cunt grb; stada mó ty sú nikdy ci- zieho osčnie netlaczila numquam laese- runt 12P (volng&); (Zachai) poćć jej (plášť) tlacziti conculcavit 70b: nás čím viece tlaczie i tiskná, tiem sé viece vzdvíhámy quo plus premimur 2048. tleskänie, n.: tlefkanie rukama ACE ad 1855; nečisté my&lenie, tlefkanie, ská- kanie ACE ad 187b. tleskati, impf: tlefftice rukama manus apprehendunt 184b. tlesktänie, n., #eskäni: zdali andél po- tféboval himetu aneb tlefktanie ru- kama? plausus 185b, zvukové hrozní a nečisté myšlenie, tlefktanie plausus 187b. üüci, impf: hlavü v zemi tluka caput percutiebat in terram C 2085; jé sé na jeho duom tluci pulsat 12%; tluku, aby mi oteviél pulso 150%. tma, f. — Tma: za tmy in silentio noctis 10% (volné); a tma së vsady vrtr tenebris 150%; pro velikû tmv um- brarum 1695; uztéchuom potmie, ano . . per tenebras A ad 146%. — Oblak, zá- stup: by mohlo v jednom člověcě číslo, to je tma, diábluov býti tantam daemonum multitudinem 161%, točiti, impf.: (vítr) počě lodí toczítí 41%; (bratr) sedě toczíeffe provázek tor- quens funiculum 94b. — T. sé: tocz fye, éórte, tocz fye torque 158b. tocity, adj.: po toczitem vzchodu jdáce per cochleam 164P. točúš, totiž, totižto, adv., fotrž: satanas, tocziff protivnik našie dusé 10b; (An- tonius) uděli jim duchovnieho pokrma, toczifs naucenie duchovnieho 1945;
656 Theodorus, m., jm. os.: svaty teodorus Theodorus 57b. sul Theodosi, -ius, m., jm. os.: za teodozye ciesafťč Theodosii 48b, jdi do kláštera Theodofieho Theodosii C 2025; Teodo- zyvs ciesař Theodosius .116b. Theofilus, m., jm. os.: teofyllus arci- biskup Theophilus 66b, Theon, m., jm. os.:: o svatém teonv de Theone 3o. Theopemptus, m., jm. os.: Teoponcyvs (sie) jemu dějí Theopemptus 65b; Theopencyus (sic) ACE ad t. Thetue v. Thekue. tiemë, n., temeno: obrátiv hlavu tieme- nem k zemi vertice 158b. Tichí v. Scithi. tichost, f. mirnost, dobromysinost: tak mnoho jemu tíchoftí a pokory ob- držieše, jakž bratřie potéchu sé diviti tichoftí i pokofé jeho mansuetudinis et bumilitatis... de tranquillitate animi 20b; Ze mají tichoft a lásku a pokoru mansuetudinis 295^; dva bratry, jichž tichoft mnozi chváléchu humi- litatem et patientiam 51%; když ten stafec uzíó jich pokoru a tichoft hu- militatem et patientiam 72?. tichý, adj. — Pokojný: na tichem moři tranquillo r41b — Mírný, dobro- mysiny, pokorný: starci biechu dob- rými nravy obklíčeni a okrášleni, tffí[... quieti 2*; pakli jeho tichost kto znamenal, tehdy daleko nebylo tiffffeho si humilitatem considerares, longe eum in hoc dono potentiorem ceteris aestimares 365; (mnich) tak tichy, Ze sé jemu diviechu väicni te- nuit virtutem humilitatis 485; tichy ümysl humilitatis intentio 48b; &inis z hřiešných tiche de iracundis mites 103%. — Adv. ti§é: (dva jinośi) stojita tififie cum silentio 94b; (lvice) vzemái své kotě, i vynese je ven velmi tiffie 146b. Timotheus, m., 7m. os.: Tymotevs pús- tennik Timotheus 8rb. tisknüti, impf, wskovati: nas Gim viece tlaëie a tifknu, tiem sé viece vzdví- hámy quo plus premimur 204*. — T. sé — //aliii se: jest úzkú branú tífk- nvtí fye do královstvie božského sb; ani (mravenci) fye tifknv ûzkû céstü 145%. ti$üc, m.: mnichuov desót tifycvow: de- cem milia 33b; neb sě jich (mnichů) někdy sebráše, do dvúů tifycy ad duo milia 1622, . tisina, f.: kdyż po tífffiniep lavámy in tranquillo 78b. tkáti, impf. sto Siliñkuov, jenzto biese ’ plátno tka zachovallina texendo roob. tlačenie, n., šlapání: tak sě vše vidénie zračilo, jakož sě jest ukázalo, že jest bylo mezkuov tlaczeníe calcitrantium indisciplinatio 206b. tlačiti, impf., tiskmoutz, Slapati, utiskovati: kazdy svého bliznieho pod sé tlaczíj singuli proximos ad inferiora dedu- cunt grb; stada mó ty sú nikdy ci- zieho osčnie netlaczila numquam laese- runt 12P (volng&); (Zachai) poćć jej (plášť) tlacziti conculcavit 70b: nás čím viece tlaczie i tiskná, tiem sé viece vzdvíhámy quo plus premimur 2048. tleskänie, n.: tlefkanie rukama ACE ad 1855; nečisté my&lenie, tlefkanie, ská- kanie ACE ad 187b. tleskati, impf: tlefftice rukama manus apprehendunt 184b. tlesktänie, n., #eskäni: zdali andél po- tféboval himetu aneb tlefktanie ru- kama? plausus 185b, zvukové hrozní a nečisté myšlenie, tlefktanie plausus 187b. üüci, impf: hlavü v zemi tluka caput percutiebat in terram C 2085; jé sé na jeho duom tluci pulsat 12%; tluku, aby mi oteviél pulso 150%. tma, f. — Tma: za tmy in silentio noctis 10% (volné); a tma së vsady vrtr tenebris 150%; pro velikû tmv um- brarum 1695; uztéchuom potmie, ano . . per tenebras A ad 146%. — Oblak, zá- stup: by mohlo v jednom člověcě číslo, to je tma, diábluov býti tantam daemonum multitudinem 161%, točiti, impf.: (vítr) počě lodí toczítí 41%; (bratr) sedě toczíeffe provázek tor- quens funiculum 94b. — T. sé: tocz fye, éórte, tocz fye torque 158b. tocity, adj.: po toczitem vzchodu jdáce per cochleam 164P. točúš, totiž, totižto, adv., fotrž: satanas, tocziff protivnik našie dusé 10b; (An- tonius) uděli jim duchovnieho pokrma, toczifs naucenie duchovnieho 1945;
Strana 657
657 běchom popadli jednu pannu k zá- konu přitvrzenú, totíz velovanú 11b; diábly, přeludače totiz lidské sci- licet D 183b; jalova, totížto že plodu nemějíše G XVIIb. tolikéž v. tolikýž. toliký, adj. — Tak veliký: aby neztratili tolikeho úsilé 91b. — Tak mnohý: proč s' toliky hřiechy vinen tanta vitia 50b, tolika hříchy (toliky, vzácný tvar jmenný); proč tolyke hřiechy vyznal s' na sě ACEF ad 50b. — Adv. tolik(o) = tolik, pouze: tolikot za ně (za knihy) velí ten, jenžť jě prodává tantum pretii 55b; toliko let tot annis 86a; což jich koli, na tomto světě jsa, obrátíš k spasení, nad tolika budeš kniežětem v nebeském království super tantos 32a; ne toliko žádajě uraziti svého nepřietele, ale chtieše (sic m. chtě) sě brániti non tam — quam 159a, ne tolik — jako spíše; ne toliko sě jest tomu diviti, ale tomuto mno- hem viece non tantum—quia 198b; ani v Ejiptě bylo tolik chudých 34a; — on toliko řekl jest „boží vuole jest byla“ G XVIIIa (C na sh. m.: jedno); netolik bosé, ale v najtvrzšie obuvi jako by zřězal 40b; netolyko AE ad t. tolikýž, adj., právě tak veliký: nynie nám tolikuž žalost C 206a. — Adv. -éž = právě tolik: (Macharius) kolikrát koli víno pijieše, tolikez dní pak i vody neokusil tantis diebus 63b. topiti, impf.: zlých dušě topifs v zatra- cení mergis 138a. toti, -ť, toť, adv. — Hle, zde: tot sem, otče, lvici přivedl ecce 54a; slepcěte mě, tot sem ecce praesto sum 177a; aj, tot otec tvój pójde se mnú do kláštera ecce C 202a. — Ovšem, za- jisté, arci: jest-li co tiem povýšena (modla)? „toti nic“ non utique 96a; odpovědě stařec: i totit bych nepřijal (oba) za jedno 76b; toty A, tot CE- ad t; tot geft zet D ad t. (neporoz- uměním). totiž v. točůš. tovařiš, m., druh, společník: moji towa- rziffe collegae 11b; ten, kterýž diábla v jeho pokušení přemáhá, jest towa- rziff andělský socius angelorum 104a. tovaříšek, m., druh: neb nás sedm to- warziffkuow k němu jdiechom 4a. Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 8. tovařišstvie, -stvo, n., společenství, spo- lečnost: towarziffftwie s říší nebeskú societas 13b; kaké máš towarzifftwo s sborem mnichovým? quid tibi so- cietatis est 61b; (Saraceni) vzěchu jej v své towarzifftwo societatem 192b; w towarziftwu královstvie nebeského consortium in regno coelorum XVIIIa; starší z jeho towarz fftwie 20a. tož, adv., pak, a, i: když tu (novic) do roka přěbude, toz jej k bratří přivinú 115b; toz tepruv jiesti budu et tunc 42b; toz pak jeho učie, aby... AE ad 115b (B na sh. m.: a); (hledající mniši chodili,) toz tu nalezechu suko- víčko 116b, i našli tam; svatý Theon musi promluviti, toz jediné toto slovo vecě A ad 31a, i řekl... trápenie, n., trýznění: (Eufrozyna) pro přílišné trapeníe krví jest plvala inedia G XIXb (volně). trápiti, impf., trýzniti: mrskati a jinými hruozami trapítí G XXb; ležec v po- kání, trapíeczý fie affligens se t. XXb. tratiti, impf., ztráceti: počěch plakati mnichového stavu, jejžto již tratiech perdebam 144a. — T. sě: z nie (z hory) voda teče dole, a některá ſye tratíj alias (aquas) arenae bibunt 164b; co, svú duši mútě, fie tratifs? quid temetipsum interficis C 205b, co se utracuješ. tráviti, impf., otravovati: jako trawenym sě stává quae energumeno solent fieri 112а. tré, n.: jižť jest slíbil to tre tria illa 130b; oněm tremv dietkám židovským 111a (stran vazby syntaktické srovnej: oněm pěti dítkám). třěba, adv.: trziebat jest, aby viece dělal nežli dřieve necessarium est 47a; nenie tobě trzieba pokrma non habes ne- cesse 64a; trzieba mi tebe opus habeo 82b; ktož má smysl prostraný, nenie jemu písma trzieba literas non requirit 201b; ano mi jich (peněz) netrzieba ACE ad 68a. třěsenie, n.: duom trziefením zemským sě obořil terraemotu 16b. tresktánie, n. — Trest: která kázeň nebo treſktanie jměla býti quid correptionis 113. — Kárání: nemámy jich trefktaníe býti poslušni increpationes 184a. tresktati, impf., kárati: ty on treſkcze, jim přikazováše corripiens 3b; nesličně 42
657 běchom popadli jednu pannu k zá- konu přitvrzenú, totíz velovanú 11b; diábly, přeludače totiz lidské sci- licet D 183b; jalova, totížto že plodu nemějíše G XVIIb. tolikéž v. tolikýž. toliký, adj. — Tak veliký: aby neztratili tolikeho úsilé 91b. — Tak mnohý: proč s' toliky hřiechy vinen tanta vitia 50b, tolika hříchy (toliky, vzácný tvar jmenný); proč tolyke hřiechy vyznal s' na sě ACEF ad 50b. — Adv. tolik(o) = tolik, pouze: tolikot za ně (za knihy) velí ten, jenžť jě prodává tantum pretii 55b; toliko let tot annis 86a; což jich koli, na tomto světě jsa, obrátíš k spasení, nad tolika budeš kniežětem v nebeském království super tantos 32a; ne toliko žádajě uraziti svého nepřietele, ale chtieše (sic m. chtě) sě brániti non tam — quam 159a, ne tolik — jako spíše; ne toliko sě jest tomu diviti, ale tomuto mno- hem viece non tantum—quia 198b; ani v Ejiptě bylo tolik chudých 34a; — on toliko řekl jest „boží vuole jest byla“ G XVIIIa (C na sh. m.: jedno); netolik bosé, ale v najtvrzšie obuvi jako by zřězal 40b; netolyko AE ad t. tolikýž, adj., právě tak veliký: nynie nám tolikuž žalost C 206a. — Adv. -éž = právě tolik: (Macharius) kolikrát koli víno pijieše, tolikez dní pak i vody neokusil tantis diebus 63b. topiti, impf.: zlých dušě topifs v zatra- cení mergis 138a. toti, -ť, toť, adv. — Hle, zde: tot sem, otče, lvici přivedl ecce 54a; slepcěte mě, tot sem ecce praesto sum 177a; aj, tot otec tvój pójde se mnú do kláštera ecce C 202a. — Ovšem, za- jisté, arci: jest-li co tiem povýšena (modla)? „toti nic“ non utique 96a; odpovědě stařec: i totit bych nepřijal (oba) za jedno 76b; toty A, tot CE- ad t; tot geft zet D ad t. (neporoz- uměním). totiž v. točůš. tovařiš, m., druh, společník: moji towa- rziffe collegae 11b; ten, kterýž diábla v jeho pokušení přemáhá, jest towa- rziff andělský socius angelorum 104a. tovaříšek, m., druh: neb nás sedm to- warziffkuow k němu jdiechom 4a. Sbírka pramenů: Skupina I. Řada I. Číslo 8. tovařišstvie, -stvo, n., společenství, spo- lečnost: towarziffftwie s říší nebeskú societas 13b; kaké máš towarzifftwo s sborem mnichovým? quid tibi so- cietatis est 61b; (Saraceni) vzěchu jej v své towarzifftwo societatem 192b; w towarziftwu královstvie nebeského consortium in regno coelorum XVIIIa; starší z jeho towarz fftwie 20a. tož, adv., pak, a, i: když tu (novic) do roka přěbude, toz jej k bratří přivinú 115b; toz tepruv jiesti budu et tunc 42b; toz pak jeho učie, aby... AE ad 115b (B na sh. m.: a); (hledající mniši chodili,) toz tu nalezechu suko- víčko 116b, i našli tam; svatý Theon musi promluviti, toz jediné toto slovo vecě A ad 31a, i řekl... trápenie, n., trýznění: (Eufrozyna) pro přílišné trapeníe krví jest plvala inedia G XIXb (volně). trápiti, impf., trýzniti: mrskati a jinými hruozami trapítí G XXb; ležec v po- kání, trapíeczý fie affligens se t. XXb. tratiti, impf., ztráceti: počěch plakati mnichového stavu, jejžto již tratiech perdebam 144a. — T. sě: z nie (z hory) voda teče dole, a některá ſye tratíj alias (aquas) arenae bibunt 164b; co, svú duši mútě, fie tratifs? quid temetipsum interficis C 205b, co se utracuješ. tráviti, impf., otravovati: jako trawenym sě stává quae energumeno solent fieri 112а. tré, n.: jižť jest slíbil to tre tria illa 130b; oněm tremv dietkám židovským 111a (stran vazby syntaktické srovnej: oněm pěti dítkám). třěba, adv.: trziebat jest, aby viece dělal nežli dřieve necessarium est 47a; nenie tobě trzieba pokrma non habes ne- cesse 64a; trzieba mi tebe opus habeo 82b; ktož má smysl prostraný, nenie jemu písma trzieba literas non requirit 201b; ano mi jich (peněz) netrzieba ACE ad 68a. třěsenie, n.: duom trziefením zemským sě obořil terraemotu 16b. tresktánie, n. — Trest: která kázeň nebo treſktanie jměla býti quid correptionis 113. — Kárání: nemámy jich trefktaníe býti poslušni increpationes 184a. tresktati, impf., kárati: ty on treſkcze, jim přikazováše corripiens 3b; nesličně 42
Strana 658
658 jiné trefkcy, a sám sebe nepolepším corrigo 8b; kdyZ jej (Eulalia) trefktachu star$i cum argueretur a senioribus 549; vrátiv dievcé zdravie, 1 poe ji trefktatí increpavit 160b; ať by, z něhož sem jiné trefktal, aby sé ten obytéj mému télu nestal D 182b. tíetí, num.: trzetí noc tertia nocte 7*; kdyż jej (soudek) po trzetíe naplni tertia vice 73b; (Antonius) otáza jeho i druhé i trzetie secundo tertioque 100b, po třetí. trćvo, n., sířevo, vnitřnost: inhed sě v něm zarmütichu všecka trziewa viscera C 206b. trh, m., koupě, kup: na tomto světě jest rovný trh za rovné peniezé commercia 179b. trhati, impf.: pústenník vše (koření) spolu trhaffe carpebat rrob. — T. sě = sá- pałi se: an (posedlý) fye na vše trha 1582, trhnüti, p£., v(y)ivhnouti: zajisté byl svatý Pavel do třetieho nebe tržen raptus C ad 190%; trzien E ad t. tridsaty, -dc- num.: čtvrtá a trzidcata ka- pitola 194b. tíidséti, -dc-, num.: trzidcyeti let s svi hospodyní piébyvajé triginta 129; we trzidcyeti dnech 131%; od prvého a trzídcyetí (let) a trigesimo primo 156%; v tu dobu biese Antoní pét a trzidfyeti let stár triginta quinque r77b. třie, num.: Jan za trz1 dni k nám mluviese per triduum 9b; trz1 sta šiliňkuov penéz trecentos 12%; trzíe bratíie tres 21%; — za trzinadcte let 130%; trzí- nadcta kapitola 179%; — pokušenie trzikrat věčšie než dřieve triplicatis stimulis 8?. tíieda, £., uice: jednomu, jenZ w trziedie bliz přebývá viculi DACE ad 12%. tiiediti sé, striediti sé, impf, si/ídat? se: nesméjiechu v noci nikdy všichni zesnüti, ale trziediechu fye sed vicissim 1275; {trziediechu A ad t. tfieslo, n.: od trziefi aż do rament a re- nibus 135%. triesti sé, impf., #dsi se: jà a mûj vuodcé po&échova fye trziefti intremimus 109%; vždy {ye trziefyech hrozüá toto corpore perhorresco 145b; země fye trziefyeffe po všem světu terraemotu 167b; väicni poëéchu fye trziefti velikymi strachy trepidare 168P; po tom vidění pocé fye bolesti trziefti Antoni contre- muit 206%, tíieti, impf: plástém poćć ttrzíetí ten smrduty hnuoj tersit 45%. Tripolis, f., jm. místní: dievka, jenż byla z trypolys de Tripolitanae regionis civi- tate 1962. irn, m.: ruoZé z trnv vzkvetla de spinis 154%. trnie, n.: to biese hloZím a trnim zarostlo D 38 trnice, n., i/ní: nalezechu trníce tenké spinulas r16b. trnüti, impf: ktoz v ni (v pele$) kdy vzeztéli (sic m. veztéli), inhed hrozû sami v sobě trníechu intuentibus plu- rimum horroris incutiens 149; když již ubi, ano jemu oli írneta sentiens cali- ginare oculos 156%. trój, num.: trvog jest hněv mezi lidmi tres gradus hominum sunt in passione irae 69*; já sé bojím trvogíe véci tres res 129b. trpédlivé, -pe-, adv., irpélivé: trpedly- wie hledati milosrdenstvie E ad 19°. trpédlivost, -pe-, £f. trpělivost: stráž vsie trpedlrwofü D ad 103%. trpédinost, -pe-, f., irpělivost: ty s' stráž vsie trpedlnofti patientiae 1032. trpélivé, adv.: trpielrwie hledati boZieho milosrdie patienter 19%; náboZné ûsilé trpielfwie drZiese toleranter 175”. trpélivost, -pe-, f.: svaté trpeliwoft pa- tientia G XXb; z čistoty a z trpeli- woftí bázni božie patientia timoris do- mini t. XVIII. trpénie, -pe-, n., wirpení: (Apollonius) od détinstva aZ do véku pozitého w trpenif Ziv bie$e in abstinentia ri5b; télesné Zádosti trpenym uhasiti A ad ror?. trpóti, impf.: zda mni$, by u pekle viec netrpiel (sic místo trpél)? es passurus 65; Kristus trpíel za ny passus est sob; Agaton sám od sebe pokánie trpieffe dispensabat semetipsum 68h; kdyZ ne- budem malé véci chtieti trpíetí, kterak pak budem trpieti, když nám věčšie přijde pokušenie non porto, portabo? 71b; ktož nevládne. nad svým jazykem v svých hněviech, ten žádosti tělesné nebude moci trpieti continere t.; (pús- tenník) vždy žádost smilstvie v sobě trpíeffe ipsi stimulos incendit 85; tak
658 jiné trefkcy, a sám sebe nepolepším corrigo 8b; kdyZ jej (Eulalia) trefktachu star$i cum argueretur a senioribus 549; vrátiv dievcé zdravie, 1 poe ji trefktatí increpavit 160b; ať by, z něhož sem jiné trefktal, aby sé ten obytéj mému télu nestal D 182b. tíetí, num.: trzetí noc tertia nocte 7*; kdyż jej (soudek) po trzetíe naplni tertia vice 73b; (Antonius) otáza jeho i druhé i trzetie secundo tertioque 100b, po třetí. trćvo, n., sířevo, vnitřnost: inhed sě v něm zarmütichu všecka trziewa viscera C 206b. trh, m., koupě, kup: na tomto světě jest rovný trh za rovné peniezé commercia 179b. trhati, impf.: pústenník vše (koření) spolu trhaffe carpebat rrob. — T. sě = sá- pałi se: an (posedlý) fye na vše trha 1582, trhnüti, p£., v(y)ivhnouti: zajisté byl svatý Pavel do třetieho nebe tržen raptus C ad 190%; trzien E ad t. tridsaty, -dc- num.: čtvrtá a trzidcata ka- pitola 194b. tíidséti, -dc-, num.: trzidcyeti let s svi hospodyní piébyvajé triginta 129; we trzidcyeti dnech 131%; od prvého a trzídcyetí (let) a trigesimo primo 156%; v tu dobu biese Antoní pét a trzidfyeti let stár triginta quinque r77b. třie, num.: Jan za trz1 dni k nám mluviese per triduum 9b; trz1 sta šiliňkuov penéz trecentos 12%; trzíe bratíie tres 21%; — za trzinadcte let 130%; trzí- nadcta kapitola 179%; — pokušenie trzikrat věčšie než dřieve triplicatis stimulis 8?. tíieda, £., uice: jednomu, jenZ w trziedie bliz přebývá viculi DACE ad 12%. tiiediti sé, striediti sé, impf, si/ídat? se: nesméjiechu v noci nikdy všichni zesnüti, ale trziediechu fye sed vicissim 1275; {trziediechu A ad t. tfieslo, n.: od trziefi aż do rament a re- nibus 135%. triesti sé, impf., #dsi se: jà a mûj vuodcé po&échova fye trziefti intremimus 109%; vždy {ye trziefyech hrozüá toto corpore perhorresco 145b; země fye trziefyeffe po všem světu terraemotu 167b; väicni poëéchu fye trziefti velikymi strachy trepidare 168P; po tom vidění pocé fye bolesti trziefti Antoni contre- muit 206%, tíieti, impf: plástém poćć ttrzíetí ten smrduty hnuoj tersit 45%. Tripolis, f., jm. místní: dievka, jenż byla z trypolys de Tripolitanae regionis civi- tate 1962. irn, m.: ruoZé z trnv vzkvetla de spinis 154%. trnie, n.: to biese hloZím a trnim zarostlo D 38 trnice, n., i/ní: nalezechu trníce tenké spinulas r16b. trnüti, impf: ktoz v ni (v pele$) kdy vzeztéli (sic m. veztéli), inhed hrozû sami v sobě trníechu intuentibus plu- rimum horroris incutiens 149; když již ubi, ano jemu oli írneta sentiens cali- ginare oculos 156%. trój, num.: trvog jest hněv mezi lidmi tres gradus hominum sunt in passione irae 69*; já sé bojím trvogíe véci tres res 129b. trpédlivé, -pe-, adv., irpélivé: trpedly- wie hledati milosrdenstvie E ad 19°. trpédlivost, -pe-, £f. trpělivost: stráž vsie trpedlrwofü D ad 103%. trpédinost, -pe-, f., irpělivost: ty s' stráž vsie trpedlnofti patientiae 1032. trpélivé, adv.: trpielrwie hledati boZieho milosrdie patienter 19%; náboZné ûsilé trpielfwie drZiese toleranter 175”. trpélivost, -pe-, f.: svaté trpeliwoft pa- tientia G XXb; z čistoty a z trpeli- woftí bázni božie patientia timoris do- mini t. XVIII. trpénie, -pe-, n., wirpení: (Apollonius) od détinstva aZ do véku pozitého w trpenif Ziv bie$e in abstinentia ri5b; télesné Zádosti trpenym uhasiti A ad ror?. trpóti, impf.: zda mni$, by u pekle viec netrpiel (sic místo trpél)? es passurus 65; Kristus trpíel za ny passus est sob; Agaton sám od sebe pokánie trpieffe dispensabat semetipsum 68h; kdyZ ne- budem malé véci chtieti trpíetí, kterak pak budem trpieti, když nám věčšie přijde pokušenie non porto, portabo? 71b; ktož nevládne. nad svým jazykem v svých hněviech, ten žádosti tělesné nebude moci trpieti continere t.; (pús- tenník) vždy žádost smilstvie v sobě trpíeffe ipsi stimulos incendit 85; tak
Strana 659
jakž i nyníe v klášteřiech trpíe degunt 18b (odch.), utrpení mají. trud, m. namáhání: trvd nasie césty chtiec oblehčiti laborem 36%; hospodin tvého trudu odplatí v nebeském krá- lovství 140b. truditi, impf., trdpiti, namáhati: aby žiezí své tělo trudil maceraret 63b; já sem té proto trudila sem, aby mú žádost naplnil fatigavi C 203% — T. sé = trápiti se, namáhati se: ty fye tak na- darmo trudifs a hubíš těžkým poká- ním? temetipsum conficis cruciatibus 6b; Ze ste fye sém tak daleko trvdili 272; nadarmo sem {ye po tak daleké cěstě trudıl tantum laboris assumpsi. 92*; ze {ye trvdil pro spasenie bratra svého posuit animam 455, že takovou práci si dal se spasenim; bdénim na modli- tbách bez přčstánie fye trudie vigiliis insistens 127% (volně). trudny, adj., namáhavý, těžký: trudnym pokánim E ad 6h, — Adv. -é: an (bratr) na postélcě leží velmi trudníe 26%, bolestně. trudovatý, adj., malomocný: ano ji (vodu) béře jeden trudowaty leprosum 134%; pro toho trvdowateho, jenž ji (vodu) bräse leprosus t.; trudowatij čisti bý- váchu leprosi r36P. truchieti, truchliti, impf.: (otec) truchliv učiněn jsa, połal se ztazovati truchlegy (sic m. truchleje n. " truchlejic) na slauhách, co sé stalo anxius G XIX?*; naleznů jeho (Pafuncia) na zemi le- žiece a velmi truchlece vehementer afflictum C 204% (zmateno s truchleti, j. bývá v ně.). truchlivý, adj.: zamücen a truchliw učiněn jsa tristis moerensque G XIX*; všichni truchliwí byli opatovi molesti t. (C na sh. m.: žalostiechu na opata; možná že znění G vzniklo z lat. textu, v němž bylo nikoli molesti, nýbrž moesti). truchlost, f.: musíť rozličnú truchloft trpěti ten, ktož chce do královstvie nebeského dojiti tribulationes 44b; u veliké truchloftı jsa anxius 54°; v těžké truchloftí moerore G XIX. truchly, adj., smutny: (stafec) biese tiem velmi trvchel tristaretur 82b; má du&é jest tiem velmi trvchla fatigatur 136%; tehdy našě mysl ne truchla, ale 659 vesela non turbida 187; uzřev jeho stařec velmi truchla afflictum C 205%. trüsiti, impf.: piesek na svých polích trufyec spargerent 30b. i trvati, impf.: Pavel pfós puost trwal o puol čtvrtci so&ovic& perduravit 68b, vydržel; ten chléb muož trwati do roka durare 178% je nelzč mnichu nedélajíc na j[e]dnom miesté trwati perdurare 123*; t&lo ustáváse pro hlad, ale viera silna trwaffe firma durabat 108%; na modlitbě počaté ústavně trwaffe petitioni 127%; že nemuože po- hanský a kacieřský blud dlúho trwat1 permanere D 181b, tu, -Z, adv. — Tam: (búh) naši cčstu do Ejipta zřiedil a tu nám mnoho divuov zčvil 1%; nebo smy viděli tu v Ejiptě mnoho starcuov Ib; tu na tom miestě 54%; ti, ješto tu stáchu adstantes 875; vediese jej do peleść a tuz s nim tepruv spolu pojčdieše 121P; tuz na tom miesté píébyvajé ibi 193%; tut tvuoj bratr k tobě jde ecce roo? (odch.), tamhle (C na sh. m.: aj toť); tu sám buoh jest ta c&sta illic 101%; proti prikázaní tv býti počč ibidem 196%, — (Apollonius) jíde tu, ješto lidé přčbý- vají ad ea loca 16%; (Amon) jide tu, kdež ten jčšťer chodieše 23b, (mnich) chodieše do Aleksandřie tv, kdežto bydléchu jeho páni 47b; takým sě po- čátkem tu přived, Ze... 173?, k tomu. — Tu, ted: tu sě jemu anděl zjeviv vero 11P; tu Apolonius odpovědě at 15b; tu on rozZüliv sé at o2b.. | tuény, adj.: mysl velmi tucznu v milosti boZie mens pinguedine saginata roiP. tudiez, adv. — Tam: kdež my jsme, tudiez ty máš býti 6b; kdež obecně hřiech přčbýval, tudiez milost obecná piébyvala ibi 17b; jiní, ješto tudiez take prebyvächu in illis locis 37% — Rovněž: manželku pannäm poručich tvdiez v tom klášteře 146; dušě od přirozenie jako i tělo přišla a tudiez s tělem umřěla E ad 202b, tudy, tady, adv. — Na tom místě: tudy dfieve izddného prútka nebieše in quibus (locis) 31; lidé, ješto tudy bydlé incolae loci illius 105% — Tou cestou, tamtudy: tehdy sé plihodi jíti tudy svatému Appoloní per ipsa loca 18%; mnich, kterýž netúlá sě tudy 42*
jakž i nyníe v klášteřiech trpíe degunt 18b (odch.), utrpení mají. trud, m. namáhání: trvd nasie césty chtiec oblehčiti laborem 36%; hospodin tvého trudu odplatí v nebeském krá- lovství 140b. truditi, impf., trdpiti, namáhati: aby žiezí své tělo trudil maceraret 63b; já sem té proto trudila sem, aby mú žádost naplnil fatigavi C 203% — T. sé = trápiti se, namáhati se: ty fye tak na- darmo trudifs a hubíš těžkým poká- ním? temetipsum conficis cruciatibus 6b; Ze ste fye sém tak daleko trvdili 272; nadarmo sem {ye po tak daleké cěstě trudıl tantum laboris assumpsi. 92*; ze {ye trvdil pro spasenie bratra svého posuit animam 455, že takovou práci si dal se spasenim; bdénim na modli- tbách bez přčstánie fye trudie vigiliis insistens 127% (volně). trudny, adj., namáhavý, těžký: trudnym pokánim E ad 6h, — Adv. -é: an (bratr) na postélcě leží velmi trudníe 26%, bolestně. trudovatý, adj., malomocný: ano ji (vodu) béře jeden trudowaty leprosum 134%; pro toho trvdowateho, jenž ji (vodu) bräse leprosus t.; trudowatij čisti bý- váchu leprosi r36P. truchieti, truchliti, impf.: (otec) truchliv učiněn jsa, połal se ztazovati truchlegy (sic m. truchleje n. " truchlejic) na slauhách, co sé stalo anxius G XIX?*; naleznů jeho (Pafuncia) na zemi le- žiece a velmi truchlece vehementer afflictum C 204% (zmateno s truchleti, j. bývá v ně.). truchlivý, adj.: zamücen a truchliw učiněn jsa tristis moerensque G XIX*; všichni truchliwí byli opatovi molesti t. (C na sh. m.: žalostiechu na opata; možná že znění G vzniklo z lat. textu, v němž bylo nikoli molesti, nýbrž moesti). truchlost, f.: musíť rozličnú truchloft trpěti ten, ktož chce do královstvie nebeského dojiti tribulationes 44b; u veliké truchloftı jsa anxius 54°; v těžké truchloftí moerore G XIX. truchly, adj., smutny: (stafec) biese tiem velmi trvchel tristaretur 82b; má du&é jest tiem velmi trvchla fatigatur 136%; tehdy našě mysl ne truchla, ale 659 vesela non turbida 187; uzřev jeho stařec velmi truchla afflictum C 205%. trüsiti, impf.: piesek na svých polích trufyec spargerent 30b. i trvati, impf.: Pavel pfós puost trwal o puol čtvrtci so&ovic& perduravit 68b, vydržel; ten chléb muož trwati do roka durare 178% je nelzč mnichu nedélajíc na j[e]dnom miesté trwati perdurare 123*; t&lo ustáváse pro hlad, ale viera silna trwaffe firma durabat 108%; na modlitbě počaté ústavně trwaffe petitioni 127%; že nemuože po- hanský a kacieřský blud dlúho trwat1 permanere D 181b, tu, -Z, adv. — Tam: (búh) naši cčstu do Ejipta zřiedil a tu nám mnoho divuov zčvil 1%; nebo smy viděli tu v Ejiptě mnoho starcuov Ib; tu na tom miestě 54%; ti, ješto tu stáchu adstantes 875; vediese jej do peleść a tuz s nim tepruv spolu pojčdieše 121P; tuz na tom miesté píébyvajé ibi 193%; tut tvuoj bratr k tobě jde ecce roo? (odch.), tamhle (C na sh. m.: aj toť); tu sám buoh jest ta c&sta illic 101%; proti prikázaní tv býti počč ibidem 196%, — (Apollonius) jíde tu, ješto lidé přčbý- vají ad ea loca 16%; (Amon) jide tu, kdež ten jčšťer chodieše 23b, (mnich) chodieše do Aleksandřie tv, kdežto bydléchu jeho páni 47b; takým sě po- čátkem tu přived, Ze... 173?, k tomu. — Tu, ted: tu sě jemu anděl zjeviv vero 11P; tu Apolonius odpovědě at 15b; tu on rozZüliv sé at o2b.. | tuény, adj.: mysl velmi tucznu v milosti boZie mens pinguedine saginata roiP. tudiez, adv. — Tam: kdež my jsme, tudiez ty máš býti 6b; kdež obecně hřiech přčbýval, tudiez milost obecná piébyvala ibi 17b; jiní, ješto tudiez take prebyvächu in illis locis 37% — Rovněž: manželku pannäm poručich tvdiez v tom klášteře 146; dušě od přirozenie jako i tělo přišla a tudiez s tělem umřěla E ad 202b, tudy, tady, adv. — Na tom místě: tudy dfieve izddného prútka nebieše in quibus (locis) 31; lidé, ješto tudy bydlé incolae loci illius 105% — Tou cestou, tamtudy: tehdy sé plihodi jíti tudy svatému Appoloní per ipsa loca 18%; mnich, kterýž netúlá sě tudy 42*
Strana 660
660 i onudy 66% — Takto, tím: chtě jeho poslušenstvie tady zkusiti 39%; strach mě jest, bych tady proti bohu vinen nebyl 58%; tady dusé zahynuji 59%; aby nám tudy jčdu snáze zavdali 184%. túl, m.: pověsivše lučiště i f tuly na pleci pharetrae 143P. tülati sé, impf.: mnich, kteryZ netula fye tudy i onudy si vagationem non fuerit sectatus 66%; s miesta na miesto fye tulagice transeundo 132%; nebude třeba nikamż fye tulati evagandi C 68b. tupiti, impf: kdyz wuzié¢ (soudce), an vždy obec tupíj 34, do lidu se pouští, na lid se slovy obořuje; pamět viece bude tupítí protivníky nežli sě jich báti perseguetur rgob, tupý, adj.: tupíj smyslové obtusi rorb. tuto, adv., zde: já tuto přébývám mnoho časuov in hoc loco 52b; neuprosim-li toho na tobě, tutot chci umfieti hic 150%; tutot (Antonius) pél, tutot sé modlil hic, hic r64b. Tuzefel, m., 7m. os.: Tvzefel opat Joseph 89b (korrupci); Bvfeffel (sic) A ad t. tvář, f. — Tvářnost, podoba: (pústenník) přěd sebû vidiee préluda v ženské twarzi 8%; proméniv sé (diábel) v krásnü twarz ženskú in formam mulieris r0o?; (moufenínové) v ženské twarzií sé obracováchu in mulieris speciem 61b; v člověčie twarzi in figura hominis 652. — Obličej: m6l twarz krasnń Smaragdus vultum G XVIIIP; (Arsenius) pade na zemi na twarz in faciem 939. — Stvo- Tení: psy a opicé a jiná nómi twarz za bohy mějiechu 18%; němé i hluché twarzí bruta animalia 161%. tvárný, adj., sličný: 6 najmilejsie, kak si twarna i prčkrásna v své rozkoši de- cora 106b. tvôj, pronom.: jmë twe tuum Ib; otec twoy pôjde se mnû tuus C 202%; bohu twemu bude$ sé klanéti tuum 188* tvor, m. — Toá/nost: jako by sě měl ve&ken svét u první twor obrátiti in antiquum chaos 168%, — Stvoření: vešken twor sč hnčvá proti bludu arrio- manickému elementa 200b; pakli jest vás která véc toho tworu k tomu táhla, aby$te j$ ctili elementorum 203%. tvrditi, impf. — Twrdym činiti: niestéjé hrncuov zku$uje a twrdij 101b. — Tvrditi: mnozi pûstennici to twrdiechu confirmabant 14, . tvrdý, adj. — Tvrdý: málo chleba twrdeho panes siccos 49% — Pevný, silný: že jest skutek twrzzifie véc neZ 1&6 firmio- rem 203b; ta Zádost má vždy twrda byti a firmitate non decidantur C 203?. — Tuhý: tak bieše twrdy zákon jich ptiebytka ardua professio 113P; (kláš- ter), jeSto jest naitwrzflij zákon di- strictius 1185; mu&i ásilé twrde drZéti asperos labores 175b; twrzzífie bojo- vánie durior 44*. — Adv. -é: (brZec) nebieše twrdie přikryt 105% pevně; neb twrze u paměti leží, což oko opatří (Antonius) nedostatky 175%. tvrzě, f.: twrzye jeruzalemské propugna- cula 103k. tenacius 5%; tak násilně twrdíe trpieśe, że... tvrzicé, f., /vrzka: naleze pustû twrzycy castellum 178%, ty, pronom.: jakož ty do mne jmáš 3%; jižť sě (hospodin) smiloval nad tebu tibi 9*; pfijdá püstenníci k tobíe ad te t.; pro wy sem s püásté sém k váma usilo- val propter vos 73%; každý was 96% — V. také f. tyden, m.: dvakrát w tyden in septimana I5*; po temdní 85b; tohoto tehodne " 85b; kdyZ by w tyden hebdomada com- “ pleta C 1308. Tyfon, m., jm. boha: že věříte w tyffona Typhonis 202P., tykev, £: (Zenon) uzfé tykwy cucume- ribus 435; Ze j' požádal (stařec) tykwy cucumerem 632. tytíicé, f, cizymna: kytu tytrzicye zelené ciceris 163%; nečiješ v té ty- trzicy lakomstvie? t. týž, pronom.: na temz miesté in eodem loco 13; w tuz hodinu eadem hora 44*. týžden, m., týden: cělý tyzden A ad 1212; vešken tyzden sem sě postil A ad 134%; w temzdný intra unam hebdomadam A ad 160%. u, praep: v boha apud deum 12%; uziéchu ty padáchy v jeho dwerzíj ad ianuas 305; püstenník pfóbyvaśe v klaff- tera v jeskyni iuxta coenobium 85?*. — w m. 9 v. v. id ubáti sé, pf, dosia&i sirach: vbaw fye Antoní, aby ... verens 39*.
660 i onudy 66% — Takto, tím: chtě jeho poslušenstvie tady zkusiti 39%; strach mě jest, bych tady proti bohu vinen nebyl 58%; tady dusé zahynuji 59%; aby nám tudy jčdu snáze zavdali 184%. túl, m.: pověsivše lučiště i f tuly na pleci pharetrae 143P. tülati sé, impf.: mnich, kteryZ netula fye tudy i onudy si vagationem non fuerit sectatus 66%; s miesta na miesto fye tulagice transeundo 132%; nebude třeba nikamż fye tulati evagandi C 68b. tupiti, impf: kdyz wuzié¢ (soudce), an vždy obec tupíj 34, do lidu se pouští, na lid se slovy obořuje; pamět viece bude tupítí protivníky nežli sě jich báti perseguetur rgob, tupý, adj.: tupíj smyslové obtusi rorb. tuto, adv., zde: já tuto přébývám mnoho časuov in hoc loco 52b; neuprosim-li toho na tobě, tutot chci umfieti hic 150%; tutot (Antonius) pél, tutot sé modlil hic, hic r64b. Tuzefel, m., 7m. os.: Tvzefel opat Joseph 89b (korrupci); Bvfeffel (sic) A ad t. tvář, f. — Tvářnost, podoba: (pústenník) přěd sebû vidiee préluda v ženské twarzi 8%; proméniv sé (diábel) v krásnü twarz ženskú in formam mulieris r0o?; (moufenínové) v ženské twarzií sé obracováchu in mulieris speciem 61b; v člověčie twarzi in figura hominis 652. — Obličej: m6l twarz krasnń Smaragdus vultum G XVIIIP; (Arsenius) pade na zemi na twarz in faciem 939. — Stvo- Tení: psy a opicé a jiná nómi twarz za bohy mějiechu 18%; němé i hluché twarzí bruta animalia 161%. tvárný, adj., sličný: 6 najmilejsie, kak si twarna i prčkrásna v své rozkoši de- cora 106b. tvôj, pronom.: jmë twe tuum Ib; otec twoy pôjde se mnû tuus C 202%; bohu twemu bude$ sé klanéti tuum 188* tvor, m. — Toá/nost: jako by sě měl ve&ken svét u první twor obrátiti in antiquum chaos 168%, — Stvoření: vešken twor sč hnčvá proti bludu arrio- manickému elementa 200b; pakli jest vás která véc toho tworu k tomu táhla, aby$te j$ ctili elementorum 203%. tvrditi, impf. — Twrdym činiti: niestéjé hrncuov zku$uje a twrdij 101b. — Tvrditi: mnozi pûstennici to twrdiechu confirmabant 14, . tvrdý, adj. — Tvrdý: málo chleba twrdeho panes siccos 49% — Pevný, silný: že jest skutek twrzzifie véc neZ 1&6 firmio- rem 203b; ta Zádost má vždy twrda byti a firmitate non decidantur C 203?. — Tuhý: tak bieše twrdy zákon jich ptiebytka ardua professio 113P; (kláš- ter), jeSto jest naitwrzflij zákon di- strictius 1185; mu&i ásilé twrde drZéti asperos labores 175b; twrzzífie bojo- vánie durior 44*. — Adv. -é: (brZec) nebieše twrdie přikryt 105% pevně; neb twrze u paměti leží, což oko opatří (Antonius) nedostatky 175%. tvrzě, f.: twrzye jeruzalemské propugna- cula 103k. tenacius 5%; tak násilně twrdíe trpieśe, że... tvrzicé, f., /vrzka: naleze pustû twrzycy castellum 178%, ty, pronom.: jakož ty do mne jmáš 3%; jižť sě (hospodin) smiloval nad tebu tibi 9*; pfijdá püstenníci k tobíe ad te t.; pro wy sem s püásté sém k váma usilo- val propter vos 73%; každý was 96% — V. také f. tyden, m.: dvakrát w tyden in septimana I5*; po temdní 85b; tohoto tehodne " 85b; kdyZ by w tyden hebdomada com- “ pleta C 1308. Tyfon, m., jm. boha: že věříte w tyffona Typhonis 202P., tykev, £: (Zenon) uzfé tykwy cucume- ribus 435; Ze j' požádal (stařec) tykwy cucumerem 632. tytíicé, f, cizymna: kytu tytrzicye zelené ciceris 163%; nečiješ v té ty- trzicy lakomstvie? t. týž, pronom.: na temz miesté in eodem loco 13; w tuz hodinu eadem hora 44*. týžden, m., týden: cělý tyzden A ad 1212; vešken tyzden sem sě postil A ad 134%; w temzdný intra unam hebdomadam A ad 160%. u, praep: v boha apud deum 12%; uziéchu ty padáchy v jeho dwerzíj ad ianuas 305; püstenník pfóbyvaśe v klaff- tera v jeskyni iuxta coenobium 85?*. — w m. 9 v. v. id ubáti sé, pf, dosia&i sirach: vbaw fye Antoní, aby ... verens 39*.
Strana 661
ubéhnüti, vbéh-, p£., vbéhnoutk: bychom nevbíehly v spadenie diábelské C ad 5b; wbiehffe tam (do jeskyně) 1450. ubezpediti sé, pf., spolehnouti: často fie bezpečně vbezpecziecz obmeSkámy C ad 78b; vbezpeczeczie A, vbezpeczicze E ad t. ubezpecovati sé, impf, spoléhati: my duchovní, často fye bezpečné vbezpe- czvgic, obmeskémy ex ipsa securitate neglegimus 78%, ubiti, pf. — Zabiti: kdyZ mé bezmál vbichu zpustky mulctassent 74%. — Ztlouci: vbyt jsa a zedrén flagellatus 176b, ubohy, adj.: (déblové) pocéchu mu tak veliké rány dávati, aZ on vbohy ledva dycháše 7%. ubiísti, pf., vstoupiti do vody a jmouti se bristi: (bratr) svlek sé i vbrzide descendit 83?. ubuditi, pf., vzbuditi: ote, vbud tohoto, jestot dtieme suscita 78?; aby, žádného nevbudie, nesl jeho na to miesto E ad 176%. ubyti, pf.: za čtyti mesiecč jeho (chleba) nikdy nevbvdíeffe neque deesse potuit zob, uc&leti, pf., zhojiti se: inhed jeho rány vcyelechu 177%. účastný, adj.: nebudem vczaftni věčné rozkoši v nebesiech nec fruemur 56%, (syn boží) učinil ny vezaftny nebeského božstvie participes 202%; (bratří) chtiece rádi jeho dobrých skutkuov vczaftni byti imitari 28b, ucedlnik, m.: ja sem byl jeho vczedlnik discipulus 23%; z uczeníkvow svatého Antonie ex discipulis 37*; ti vezennicy 165%, uéenie, n. — Nauka: vczenım svatého písma nehrdajte ob. — Učenost: jejie (Eufrosynina) müdrost i jejie voženíe po všem sě městu pronese sapientia et doctrina C 201°, — Studium: v znä- mosti písma, jižto jest měl, a netoliko z vczeníe, jakožto z svého čistého srdcě studium lectionis 121P; (otec) dal ji k vcżeni pisma ad discendas litteras * G XXS5, na studium. uče(n)ník v. učedlník. uéeny, adj.: (pástennfka) jako vczeneho tlovéka potéchu prositi ab eruditissimo 8b; (stafec) proto blûdil, Ze nebieše v- 661 czeny erat idiota C 1385; mudráci, jenž biechu naívozeníeifíj doctissimi 201b. účěstenstvie, n., účastenství: nemohla (sic m. nemoha) dele trpéti vczeftenftwy těch, ješto k svatém u Antoní chodiechu ,. frequentiam AE ad 154%. účinek, m., učinění, skutek: oni lečechu sě pro ten jeho vezinek propter - hoc factum 62b, pro to, co učinil; podlé vozinka Izaiášě proroka 789, jak to udělal Izaiáš; vezínek zemských věcí actio terrenarum rerum 97*; dělání; (hlidaëi) otci vezinka nedachu dokonati ab effectu operis revocaverunt 118%; zly biese jich vezinek peccatum 139%. učiniti, pf.: i vezíní krásné dolíčenie facere sermonem 8°; (nad kostelem), jenž na té púšti bieše vezíňeny sita 51% (volně); pójdém k ñemu veziniece pokrm nè- který faciamus 72%, vezíníw modlitbu facta oratione 82b: žčlé toho hfiechu, . coż jest vczinil quod commisit 61%; hiiech vczińeny smrt v&nü Cini quo (peccato) perfecto 182%; i co vcziniwa s naší mateří guid faciamus de matre 85b; aby mu (opatovi bůh) ráčil zéviti, co z toho bratra vczniti (sic m. učiniti) mé 544; (stařec) poté sé velmi mótiti, mysle, co by z toho vcziniti bylo D 35; — chté svému lakomství dosti vcziniti satisfaciat s^; dosti vcziniw za ten hiiech satisfecisset 70%; — vieš-li, Zet jest duostojen, vczinimt jej takć popem ordino illum 93%; (bratff) E[u]lalia tiem vším vinna vczíniechu. asserebant esse culpabilem 54P, vinili; zamücen a truch- liv vczinien jsa, počal se (otec) ztazo- vati...effectus G XIX*; (otec) vczínien jest jakožto mrtvý factus est G XIXb; — pod a viz divy bozie, co fobé vczinifs quid de te agas G XX, co si pones; — at (biih) vczinij mużsky bojujice pfi- jiti k bfehu spasenie ut faciat nos perve- nire ad G XXe? (latinismus). — U. sé: já jako hluch a ném vczíníech fye a jako člověk, jenž nechce slyščti 184b, udělal jsem se hluchým. učiščenie v. učščenie. učiti, impf.: (Jan) tak obecně všecky vczieffe, aby docebat 11%; püsten- nici, jesto s'ty dfieve dobrot6 vezil docuisti 9%; spasitel najprv ny blahu o pokofé vczíj docuit t.; sám prvé ukazováíe dotrym příkladem to, což
ubéhnüti, vbéh-, p£., vbéhnoutk: bychom nevbíehly v spadenie diábelské C ad 5b; wbiehffe tam (do jeskyně) 1450. ubezpediti sé, pf., spolehnouti: často fie bezpečně vbezpecziecz obmeSkámy C ad 78b; vbezpeczeczie A, vbezpeczicze E ad t. ubezpecovati sé, impf, spoléhati: my duchovní, často fye bezpečné vbezpe- czvgic, obmeskémy ex ipsa securitate neglegimus 78%, ubiti, pf. — Zabiti: kdyZ mé bezmál vbichu zpustky mulctassent 74%. — Ztlouci: vbyt jsa a zedrén flagellatus 176b, ubohy, adj.: (déblové) pocéchu mu tak veliké rány dávati, aZ on vbohy ledva dycháše 7%. ubiísti, pf., vstoupiti do vody a jmouti se bristi: (bratr) svlek sé i vbrzide descendit 83?. ubuditi, pf., vzbuditi: ote, vbud tohoto, jestot dtieme suscita 78?; aby, žádného nevbudie, nesl jeho na to miesto E ad 176%. ubyti, pf.: za čtyti mesiecč jeho (chleba) nikdy nevbvdíeffe neque deesse potuit zob, uc&leti, pf., zhojiti se: inhed jeho rány vcyelechu 177%. účastný, adj.: nebudem vczaftni věčné rozkoši v nebesiech nec fruemur 56%, (syn boží) učinil ny vezaftny nebeského božstvie participes 202%; (bratří) chtiece rádi jeho dobrých skutkuov vczaftni byti imitari 28b, ucedlnik, m.: ja sem byl jeho vczedlnik discipulus 23%; z uczeníkvow svatého Antonie ex discipulis 37*; ti vezennicy 165%, uéenie, n. — Nauka: vczenım svatého písma nehrdajte ob. — Učenost: jejie (Eufrosynina) müdrost i jejie voženíe po všem sě městu pronese sapientia et doctrina C 201°, — Studium: v znä- mosti písma, jižto jest měl, a netoliko z vczeníe, jakožto z svého čistého srdcě studium lectionis 121P; (otec) dal ji k vcżeni pisma ad discendas litteras * G XXS5, na studium. uče(n)ník v. učedlník. uéeny, adj.: (pástennfka) jako vczeneho tlovéka potéchu prositi ab eruditissimo 8b; (stafec) proto blûdil, Ze nebieše v- 661 czeny erat idiota C 1385; mudráci, jenž biechu naívozeníeifíj doctissimi 201b. účěstenstvie, n., účastenství: nemohla (sic m. nemoha) dele trpéti vczeftenftwy těch, ješto k svatém u Antoní chodiechu ,. frequentiam AE ad 154%. účinek, m., učinění, skutek: oni lečechu sě pro ten jeho vezinek propter - hoc factum 62b, pro to, co učinil; podlé vozinka Izaiášě proroka 789, jak to udělal Izaiáš; vezínek zemských věcí actio terrenarum rerum 97*; dělání; (hlidaëi) otci vezinka nedachu dokonati ab effectu operis revocaverunt 118%; zly biese jich vezinek peccatum 139%. učiniti, pf.: i vezíní krásné dolíčenie facere sermonem 8°; (nad kostelem), jenž na té púšti bieše vezíňeny sita 51% (volně); pójdém k ñemu veziniece pokrm nè- který faciamus 72%, vezíníw modlitbu facta oratione 82b: žčlé toho hfiechu, . coż jest vczinil quod commisit 61%; hiiech vczińeny smrt v&nü Cini quo (peccato) perfecto 182%; i co vcziniwa s naší mateří guid faciamus de matre 85b; aby mu (opatovi bůh) ráčil zéviti, co z toho bratra vczniti (sic m. učiniti) mé 544; (stařec) poté sé velmi mótiti, mysle, co by z toho vcziniti bylo D 35; — chté svému lakomství dosti vcziniti satisfaciat s^; dosti vcziniw za ten hiiech satisfecisset 70%; — vieš-li, Zet jest duostojen, vczinimt jej takć popem ordino illum 93%; (bratff) E[u]lalia tiem vším vinna vczíniechu. asserebant esse culpabilem 54P, vinili; zamücen a truch- liv vczinien jsa, počal se (otec) ztazo- vati...effectus G XIX*; (otec) vczínien jest jakožto mrtvý factus est G XIXb; — pod a viz divy bozie, co fobé vczinifs quid de te agas G XX, co si pones; — at (biih) vczinij mużsky bojujice pfi- jiti k bfehu spasenie ut faciat nos perve- nire ad G XXe? (latinismus). — U. sé: já jako hluch a ném vczíníech fye a jako člověk, jenž nechce slyščti 184b, udělal jsem se hluchým. učiščenie v. učščenie. učiti, impf.: (Jan) tak obecně všecky vczieffe, aby docebat 11%; püsten- nici, jesto s'ty dfieve dobrot6 vezil docuisti 9%; spasitel najprv ny blahu o pokofé vczíj docuit t.; sám prvé ukazováíe dotrym příkladem to, což
Strana 662
652 řěčí jiné vczití cňtieše 16%; vczıe jej (bratra) o pokofč docens 44% — U. sé: aby fie vcZil fehole discas G XVIII; aby fye wvczili bohu slaziti discerent 108%; každý jich vczieffe {ye byti milosrdny student 2*; vczte fye mi- losrdnym skutkóm initi date operam sb, učščenie, n., úcia: nemoha toho dále trpčti veztienie tčch, ješto k sv. Antoni cho- | diechu frequentiam C ad 154% (odch. od lat.); veziffczenie (sic) 154%, vhtfftienie (sic) D ad t. (AE mají na sh. m.: vcze- ftenftwy, znění, které se velice blíží | textu latinskému, ale pův. znění české bylo zde asi: učščenie, sic si nelze vy- světliti chybu v B). uéüti, pf, ucititi: kdyZ to Amon vezi sensit 23%; Ivice vcziwffi, že jest viděna ot lidi sentiens 146P; kdyż jiż vczi, ano jemu ofi trneta sentiens 1562. lid, m.: v svych vdech tfasa sé membris 14b, udati, pf., udčlitť: což, mám, toho jemu rád vdam praebui 12b. udáti sě, pf.: vda fye nám přijíti venimus 33%, stalo se, že jsme přišli; vda fie jim slySéti, jako by sé tam kto s ním hádali 178%; leč fye mu kdy vdalo ptés vodu břísti transire necessitas com- pulisset 192% (volně). udatný, adj., hrdinský: pro vdatnv vieru jeho audaci fide 111% — Adv. -Ë: každý jich (z bratří) tak vdatníe [spěchal; sch. ve všech rkpích] cihel přlijdati 33%, zmužile. 'udólati, pf.: což vdielal svýma rukama 86%; (Mutues) vdiela sobě peleš con- struxit 72%. udéliti, p£.: vdielchom mu rûäcé svéko aliquantulum vestimentorum ei indul- simus 1055; aby jich (penéz) chudÿm a nedostatečným vdielii pretia. par- tienda 1725; (Antonius) vdie jim du- chovnieho pokrma impartitur 194%. udefiti, pf.: uderziw jej patama po boku verberans 1559; Apellen vderzi v jeho (dáblovu) tvát in faciem eius iniecit 10%; u. jej v tvář ACE ad t.; vderziw holí v zemi percutiens 149); vderzi v kémen nohû offenso pede in lapidem 150%; vedro na né uderzylo E ad 194%; nañ (na starcé) velikÿ strach vderz1 irruit super eum oib; Izmaheli vde- rzichu na ny irruerunt 1439; z nichž jedny popadna, o zemi jimi vderzieffe elidebat 199%; (opat) vderży sebiń o zemi cecidit C 208b, — U. sé: vderz1 fye pésti u prsi pectus verberans 155%; — až fye všichni u pláč vderzíchu 208b, do pláče se dali; vderzichowa fye oba u pláč 144%, udósiti, pf., podésiti: však mne, diáble, nic tiem nevdiefyfs terres ACE ad 161%. udicé, f.: (diábel) jest jat vdicy bohem znamením svatého křížé aduncatus 183b, udieleti, impf.: čímž toho poklada jiným viece vdielegif 1%, üdol, m., údolí: vdoiowe lesem husti valles 104%, udrzéti, pf., zadyżeńi: (bázeň věčných muk) duši, jako kdyžto by do jámy do hluboké letěla; vdrzý sustentat AE ad 181%. úřanie, n., vfaníe 6%. üfati, impf., důvěřovati, doufati: jich modlitbé vfagíce iuvandum me cre- dens 1%; vfam bohu confido 85%; vifamt bohu, žeť tělo vstane v súdný den con- fido D 182b; väickni, kteïizt vfate v hospodina speratis 44%; nevfai ty sám v sé ne confidas 762. uhanéti, p£., pohančiť: (Antonius) zévná féti vhaníe ty kacieíé a potupi jé con- demnavit 200b; (mudrci), kteřížto jej (Antonia) chtiechu vhanieti, Ze písma neumieše irridere 201b, uhaniti, pf., pohančiť: oni (starší) jej (mladého) vhanífe ab universis de- spectus 115% uhasiti, pf.: plamen smilstvie vhafyti exstinguere 8*; vhafy v sobé lakotnü žádost ten bratr exstinxit 42b; jehož (komína) horkost dietky vhafyh fu reprimunt rorb. uhasnüti, pf.: oheň vhafe fugit 111%; že v ňem vhafia žádost srdečná ex- stinctos 127%; žádost smilstvie vhafne exstinguetur 181%, uhel, m.: obličěji črní jako vhel carbonem 882, ühel, m.: pelesé biese na čtyři vhiy per quadratum 164), do čtyřúhelníka. úhelný, adj.: ty z člověka vhelny kámen vytáhneš lapidem guadrum 103%. uhlédati, pf., uhlidati: on kdyZ vhledal doufání: přielišné do sebe
652 řěčí jiné vczití cňtieše 16%; vczıe jej (bratra) o pokofč docens 44% — U. sé: aby fie vcZil fehole discas G XVIII; aby fye wvczili bohu slaziti discerent 108%; každý jich vczieffe {ye byti milosrdny student 2*; vczte fye mi- losrdnym skutkóm initi date operam sb, učščenie, n., úcia: nemoha toho dále trpčti veztienie tčch, ješto k sv. Antoni cho- | diechu frequentiam C ad 154% (odch. od lat.); veziffczenie (sic) 154%, vhtfftienie (sic) D ad t. (AE mají na sh. m.: vcze- ftenftwy, znění, které se velice blíží | textu latinskému, ale pův. znění české bylo zde asi: učščenie, sic si nelze vy- světliti chybu v B). uéüti, pf, ucititi: kdyZ to Amon vezi sensit 23%; Ivice vcziwffi, že jest viděna ot lidi sentiens 146P; kdyż jiż vczi, ano jemu ofi trneta sentiens 1562. lid, m.: v svych vdech tfasa sé membris 14b, udati, pf., udčlitť: což, mám, toho jemu rád vdam praebui 12b. udáti sě, pf.: vda fye nám přijíti venimus 33%, stalo se, že jsme přišli; vda fie jim slySéti, jako by sé tam kto s ním hádali 178%; leč fye mu kdy vdalo ptés vodu břísti transire necessitas com- pulisset 192% (volně). udatný, adj., hrdinský: pro vdatnv vieru jeho audaci fide 111% — Adv. -Ë: každý jich (z bratří) tak vdatníe [spěchal; sch. ve všech rkpích] cihel přlijdati 33%, zmužile. 'udólati, pf.: což vdielal svýma rukama 86%; (Mutues) vdiela sobě peleš con- struxit 72%. udéliti, p£.: vdielchom mu rûäcé svéko aliquantulum vestimentorum ei indul- simus 1055; aby jich (penéz) chudÿm a nedostatečným vdielii pretia. par- tienda 1725; (Antonius) vdie jim du- chovnieho pokrma impartitur 194%. udefiti, pf.: uderziw jej patama po boku verberans 1559; Apellen vderzi v jeho (dáblovu) tvát in faciem eius iniecit 10%; u. jej v tvář ACE ad t.; vderziw holí v zemi percutiens 149); vderzi v kémen nohû offenso pede in lapidem 150%; vedro na né uderzylo E ad 194%; nañ (na starcé) velikÿ strach vderz1 irruit super eum oib; Izmaheli vde- rzichu na ny irruerunt 1439; z nichž jedny popadna, o zemi jimi vderzieffe elidebat 199%; (opat) vderży sebiń o zemi cecidit C 208b, — U. sé: vderz1 fye pésti u prsi pectus verberans 155%; — až fye všichni u pláč vderzíchu 208b, do pláče se dali; vderzichowa fye oba u pláč 144%, udósiti, pf., podésiti: však mne, diáble, nic tiem nevdiefyfs terres ACE ad 161%. udicé, f.: (diábel) jest jat vdicy bohem znamením svatého křížé aduncatus 183b, udieleti, impf.: čímž toho poklada jiným viece vdielegif 1%, üdol, m., údolí: vdoiowe lesem husti valles 104%, udrzéti, pf., zadyżeńi: (bázeň věčných muk) duši, jako kdyžto by do jámy do hluboké letěla; vdrzý sustentat AE ad 181%. úřanie, n., vfaníe 6%. üfati, impf., důvěřovati, doufati: jich modlitbé vfagíce iuvandum me cre- dens 1%; vfam bohu confido 85%; vifamt bohu, žeť tělo vstane v súdný den con- fido D 182b; väickni, kteïizt vfate v hospodina speratis 44%; nevfai ty sám v sé ne confidas 762. uhanéti, p£., pohančiť: (Antonius) zévná féti vhaníe ty kacieíé a potupi jé con- demnavit 200b; (mudrci), kteřížto jej (Antonia) chtiechu vhanieti, Ze písma neumieše irridere 201b, uhaniti, pf., pohančiť: oni (starší) jej (mladého) vhanífe ab universis de- spectus 115% uhasiti, pf.: plamen smilstvie vhafyti exstinguere 8*; vhafy v sobé lakotnü žádost ten bratr exstinxit 42b; jehož (komína) horkost dietky vhafyh fu reprimunt rorb. uhasnüti, pf.: oheň vhafe fugit 111%; že v ňem vhafia žádost srdečná ex- stinctos 127%; žádost smilstvie vhafne exstinguetur 181%, uhel, m.: obličěji črní jako vhel carbonem 882, ühel, m.: pelesé biese na čtyři vhiy per quadratum 164), do čtyřúhelníka. úhelný, adj.: ty z člověka vhelny kámen vytáhneš lapidem guadrum 103%. uhlédati, pf., uhlidati: on kdyZ vhledal doufání: přielišné do sebe
Strana 663
starcé dûce E ad 108%; vhledawffi (máti) jeden čas, i potka jč (syny) cap- tato tempore 85), vyhlídnuvši si. uhoniti, pf., dohoniti: (padousi) nemożechu (CE nemohń, E nemohli) nás vhonyti ACEF ad 41%. uhoíéti, pf, sho/eti: mniechu, by již vhorzal putabatur arsurus 111%; jdéte v uoheň, abyšte vhorzieli concrema- mini 121b. ucho, n.: coż vcho uslyší auris 5%; (mla- dec) mnohým nosy i vifi ukusováše aures 158%, uchopiti, pf.: svého syna vchopiw rapiens 118%; (kůň), vchopíw Balachia zuby, i strže jej doluov 208%. uchovati, pf, odchovati: dietky, jéztot Antonius v Ejipté choval, aby byly vchowany od tebe v této vlasti, jenž sluove Syria serventur 157P (volné). — U. sé = dáti si pozor: vchoway sé, by kdy pfieliś ńfal C ad 9*. ujec, m.: poč sta k svému vgcy chodila 568, ujednati, pf., smiuviti: kordb vgednachom navim solvimus ro4P. Ul ujiesti, pf., ukousnouti: jehož (mladce) vzteklý pes bieše vgedl A ad 37%. ujieti, pf. — CAopiti: za ruku jej vgem apprehensa manu 269; vgie móry za jedno nosidlo apprehendit 141%; vgmuc bochník mezi sé apprehenso pane 150b. — Ubvrati: ničehuož jemu v jeho (sic m. jemu jeho) přiebytek vial 179h. ujistiti sě, pf.: chtě fye toho vgiftüti a pravdu zvěděti examinandae veri- tatis gratia 61b, o tom ujistiti. ujiti, pf. — Odejíti: vgdi málo s césty secede 100%; (lidé) poććchu jeho stfieci, aby pryć nevifci ne proficisceretur 164%. — Uplynouti: nevgide tomu šesti me- siecuov po jich smrti necdum sex flu- xerant menses 172%. — Vyvarovafi se: ledva sem vífel všeho zlého paulominus fui in omni malo 8b (volně). ujma, f.: viefć kfistanskć, jesto pravi Krista, synem bożim pravym bez jeho vgmy sine sui detrimento 202?. ukazanie, n.: (Antonin) věděl daleké věci božím vkazaniem ACE ad 196b. ukázati, pf.: sobć nas vkazawife osten- dentes 21*; ztáh pravá ruku i vkaza pravá céstu indicat 149%; — pro pokoru, již mám vkazatí tobé exhibere 663 53b; když buoh nade mnó takń milost vkazal ostendit 130b; — toť vám muož býti příkladem vkazano perspicuum fieri 186b. — U. sě: v noci viděli sme ji; ale zjitra neukazala fie nám non comparuit G XIX*; (satanáé) pro- méniv sé v tváf toho knézé tak fye vkaza rob; kterak fye jim slusie vka- zati, poámátné-li čili ochotné 625; aby poslušníkem božím iye vkazal 102b. ukazovánie, n.: v zázrakuov à v divuov vkazowanie 188b; (Antonius) vidél da- leké věci božím vkazowaním domino indicante 196b, ukazovati, impf.: poče na ň prstem vka- zowatí digito ostendens 4%; — mnoho divuov buoh vkazowal skrzé svatého Pachumia fecit 58%; niZádny nevkazvg nade mnń milosrdie nemo faciat 875; divné véci buoh skrze svatého Jana vkazowal ostendit D 3b. — U. sé: neb fye jemu diábel mnohokrát vka- zowalfe 125b; (Antonius) fye vZdy ve- selÿm oblièéjem vkazowaffe semper hi- larem faciem gerens 200%, ukládati, impf.: (mnichové) vše vkla- dachu k jeho (opatově) pomoci (sic m. ponučení) ad nutum illius pendere 107b, vše nechávali na jeho rozkaz, dělali podle jeho rozkazu; pamatujíce svaté písmo, vkladachu spolu své úsilé meditationi studium pariter impen- dentes 116%, vynakládali. ukojiti sě, pf.: milý bratře, vkog {ye magnanimus esto 48^; jiZt fye mé srdce vkogilo 85b. úkor, m., pohanění: abych od lidí vko- rvow netrpěl ne me homines molesta- rent 74b. ukrásti, pf: vratte vdovici volek, jeàto ste jiej vkradh furati estis 37b; (Hesy- chius) vkrade jeho (Hilarionovo) télo furatus est 170b. — U. sé = odhrdsti se, kradí utéci: aby fye jim nevkradi nikam ne aufugeret 119%; stařec v noci fye vkrade 168%. ukřižovati, pf.: po písmu svatého Pavla jsi tomuto svétu vkrzizowan cruciatum 1195; slusie u bâzni bozie bÿti vkrzizo- wanv crucifixos 120%. ukrocenie, n.:' bojít sé diábel hnévu vkrccenie irae domitatum 186%. ukrocovati, impf: ty v nraviech nezpó- sobné vkrocvgefs 103%.
starcé dûce E ad 108%; vhledawffi (máti) jeden čas, i potka jč (syny) cap- tato tempore 85), vyhlídnuvši si. uhoniti, pf., dohoniti: (padousi) nemożechu (CE nemohń, E nemohli) nás vhonyti ACEF ad 41%. uhoíéti, pf, sho/eti: mniechu, by již vhorzal putabatur arsurus 111%; jdéte v uoheň, abyšte vhorzieli concrema- mini 121b. ucho, n.: coż vcho uslyší auris 5%; (mla- dec) mnohým nosy i vifi ukusováše aures 158%, uchopiti, pf.: svého syna vchopiw rapiens 118%; (kůň), vchopíw Balachia zuby, i strže jej doluov 208%. uchovati, pf, odchovati: dietky, jéztot Antonius v Ejipté choval, aby byly vchowany od tebe v této vlasti, jenž sluove Syria serventur 157P (volné). — U. sé = dáti si pozor: vchoway sé, by kdy pfieliś ńfal C ad 9*. ujec, m.: poč sta k svému vgcy chodila 568, ujednati, pf., smiuviti: kordb vgednachom navim solvimus ro4P. Ul ujiesti, pf., ukousnouti: jehož (mladce) vzteklý pes bieše vgedl A ad 37%. ujieti, pf. — CAopiti: za ruku jej vgem apprehensa manu 269; vgie móry za jedno nosidlo apprehendit 141%; vgmuc bochník mezi sé apprehenso pane 150b. — Ubvrati: ničehuož jemu v jeho (sic m. jemu jeho) přiebytek vial 179h. ujistiti sě, pf.: chtě fye toho vgiftüti a pravdu zvěděti examinandae veri- tatis gratia 61b, o tom ujistiti. ujiti, pf. — Odejíti: vgdi málo s césty secede 100%; (lidé) poććchu jeho stfieci, aby pryć nevifci ne proficisceretur 164%. — Uplynouti: nevgide tomu šesti me- siecuov po jich smrti necdum sex flu- xerant menses 172%. — Vyvarovafi se: ledva sem vífel všeho zlého paulominus fui in omni malo 8b (volně). ujma, f.: viefć kfistanskć, jesto pravi Krista, synem bożim pravym bez jeho vgmy sine sui detrimento 202?. ukazanie, n.: (Antonin) věděl daleké věci božím vkazaniem ACE ad 196b. ukázati, pf.: sobć nas vkazawife osten- dentes 21*; ztáh pravá ruku i vkaza pravá céstu indicat 149%; — pro pokoru, již mám vkazatí tobé exhibere 663 53b; když buoh nade mnó takń milost vkazal ostendit 130b; — toť vám muož býti příkladem vkazano perspicuum fieri 186b. — U. sě: v noci viděli sme ji; ale zjitra neukazala fie nám non comparuit G XIX*; (satanáé) pro- méniv sé v tváf toho knézé tak fye vkaza rob; kterak fye jim slusie vka- zati, poámátné-li čili ochotné 625; aby poslušníkem božím iye vkazal 102b. ukazovánie, n.: v zázrakuov à v divuov vkazowanie 188b; (Antonius) vidél da- leké věci božím vkazowaním domino indicante 196b, ukazovati, impf.: poče na ň prstem vka- zowatí digito ostendens 4%; — mnoho divuov buoh vkazowal skrzé svatého Pachumia fecit 58%; niZádny nevkazvg nade mnń milosrdie nemo faciat 875; divné véci buoh skrze svatého Jana vkazowal ostendit D 3b. — U. sé: neb fye jemu diábel mnohokrát vka- zowalfe 125b; (Antonius) fye vZdy ve- selÿm oblièéjem vkazowaffe semper hi- larem faciem gerens 200%, ukládati, impf.: (mnichové) vše vkla- dachu k jeho (opatově) pomoci (sic m. ponučení) ad nutum illius pendere 107b, vše nechávali na jeho rozkaz, dělali podle jeho rozkazu; pamatujíce svaté písmo, vkladachu spolu své úsilé meditationi studium pariter impen- dentes 116%, vynakládali. ukojiti sě, pf.: milý bratře, vkog {ye magnanimus esto 48^; jiZt fye mé srdce vkogilo 85b. úkor, m., pohanění: abych od lidí vko- rvow netrpěl ne me homines molesta- rent 74b. ukrásti, pf: vratte vdovici volek, jeàto ste jiej vkradh furati estis 37b; (Hesy- chius) vkrade jeho (Hilarionovo) télo furatus est 170b. — U. sé = odhrdsti se, kradí utéci: aby fye jim nevkradi nikam ne aufugeret 119%; stařec v noci fye vkrade 168%. ukřižovati, pf.: po písmu svatého Pavla jsi tomuto svétu vkrzizowan cruciatum 1195; slusie u bâzni bozie bÿti vkrzizo- wanv crucifixos 120%. ukrocenie, n.:' bojít sé diábel hnévu vkrccenie irae domitatum 186%. ukrocovati, impf: ty v nraviech nezpó- sobné vkrocvgefs 103%.
Strana 664
664 ukrotiti, pf.: aby bylo télo postem vkro- ceno fatigetur 22% když nemoZechu v em zlého ducha vkrotítí coérceri 112b. — U. sé: matko, vkrot fye ma- lióko quiesce 137. ukrutnost, £: vkrutnoft télesná slużie přemoci humorem AE ad 31) (chyba opis.). ukrutný, adj.: člověk velmi vkrutny tru- culentus 19°; (lidé) všěch néroduov najhorší a nagvkrutnieiffif crudelior 124b; Ze ste vkrutniegífe neZli divoká zviefata duriores 23*; (Makarius) odda sé na vkrutníeiffíe utrpenie acriora exercitia O1*; zlí à vkrutníj lidé ferox natio 169*. — Adv. -é: takZ hubenü dusi vkutníe muéóie crudeliter 1908. ukryti sé, p£.: nadéjé sé, by fye tu mohl bezpečně vkrytí latiturum 119%; aniž fye mějieše (zběh) kde vkrytí se abscondere r39b; vida, Ze fye tu také nemuoZ cti svécké vkrytí 165%, ukusiti, pf., ukousnouti: bolestí, ješto fie ' (mučedník) vkufyl AE ad 1488. uküsnüti, pf.: mladc&, jehož vzteklý pes biese vkufl morsu canis 37b, ukusovati, impf.: (mladec) mnohým nosy i uši vkufowaffe mordicus amputaverat 1589, úl(í), m.: včela nevrátí sě do vle 1738. uleknüti sé, p£.: vlek fíe, i jách sě srdečně plakati hebefactus 140b. uleknutie, n.: po strachu a po vleknuti E ad 187b, ulicé, £: v uoné vlyczy vico 11b; mezi dvěma vlícoma vicos 19%; po vlicyech per plateas 118b, uloženie, n.: i počal Marin tudy jezditi pro úřadu jemu vlożenie G XXe, jak mu za úkol bylo uloženo. uloziti, pf, wsianoviti: tak sem to na svém srdci vlozil, aby hnév z mého Srdcé nevyáel statui apud me 71%; vloziw na svć mysli nediniti viec ni- žádného hfiecha statui apud me 89b; vloziffta tomu den, který by mu měl (!ékař) nohu utieti constituerunt diem 131b, ulyznúti sč, pf., usmáti se: Jan ochotným obličéjem vlyz fye vecč subridens 5%; (Hilarion) fye vlyze i vec& 159%, um, m. — Rozum: (padouši) vystúpichu zz vma exanimes et amentes effecti A ad 23%, ztratili rozum; z vma vy- stúpiv factus est in excessu mentis 133%, přišed u vytržení mysli. — Vůle: (mnichové) nic o svém vmíe nečiniechu arbitrio suo 107b. umazati, pf., pomazati: jim (olejem) ne- mocnému káza fie vmazati A ad 5%; (tělo) by bylo drahú mastí vmazano AE ad 170b, umdliti, pf., unaviti, oslabiti: když jč (starce) mnohými mukami vmdlichu afflixerunt 97% (volnë); kdyz vmdlif (člověk) tělesnů bujnost corporis fuisset impetus fatigatus 175b. —U. sé: tak fye vmdlíw a zhubiv své tělo attenuaius 155% umělý, adj., učený, zkušený: jeden z ní (ze dvou jinochů) bieše vmíely dobřě ad plenum doctus 94*; jeden lékař vmíely quidam de expertis medicis 131b, uméňenie v. umnčnie. uměnie, n. — Vědění, znalost: pokrm nebeský, to jest slova boZieho vmíeníe scientiae 10°; müdrosti i vmienim sapientiae et scientiae 36°; müdrost a vmienie sapientia et doctrina G XVIII% kdyZ s& Antoni divie&e jeko vmíeníj ingenium 100b, — Umění: své piStby vmienie artem musicam 12%, umetati, pf., vmetats: (opat) káza oheň zanietiti a vmetati tam vščeky (rohože) misit in eum 55%, uměti, impf.: kterýž člověk v&écky dobré činy muož vmíetí 5b; (Apellen) řemeslo kovatové vmiegieffe 10%; písma naj- prvé nevmíegieffe ignoravit 32*; (dva starci) nevmíeffta sé vaditi non invene- runt quemadmodum litigarent 73%; (bratii) nevmíechu odpovédéti non invenerunt, quid responderent ei 98b; vmíefs člověka k výsosti přivésti nosti evehere 1032. umierati, impf.: kdyż (Agathon) vmie- raffe moreretur 86b, umiesiti, pf., vmisiti: bludy, jesto sú ka- cieři v jeho písmo vmíefyli 106%, umieséti, vm-, imp£, vméiovali: bludy, ješto kacieři v jeho písmo wmueffiely A ad 1068. umnénie, uméňenie, n., umenšení: že j’ mohl (Kristus) tělesenstvie přijieti bez božského vmníeníe ut non evacuaverit dignatio dignitatem 202% (volně); vme- nienie D, vmienie (sic) C ad t.
664 ukrotiti, pf.: aby bylo télo postem vkro- ceno fatigetur 22% když nemoZechu v em zlého ducha vkrotítí coérceri 112b. — U. sé: matko, vkrot fye ma- lióko quiesce 137. ukrutnost, £: vkrutnoft télesná slużie přemoci humorem AE ad 31) (chyba opis.). ukrutný, adj.: člověk velmi vkrutny tru- culentus 19°; (lidé) všěch néroduov najhorší a nagvkrutnieiffif crudelior 124b; Ze ste vkrutniegífe neZli divoká zviefata duriores 23*; (Makarius) odda sé na vkrutníeiffíe utrpenie acriora exercitia O1*; zlí à vkrutníj lidé ferox natio 169*. — Adv. -é: takZ hubenü dusi vkutníe muéóie crudeliter 1908. ukryti sé, p£.: nadéjé sé, by fye tu mohl bezpečně vkrytí latiturum 119%; aniž fye mějieše (zběh) kde vkrytí se abscondere r39b; vida, Ze fye tu také nemuoZ cti svécké vkrytí 165%, ukusiti, pf., ukousnouti: bolestí, ješto fie ' (mučedník) vkufyl AE ad 1488. uküsnüti, pf.: mladc&, jehož vzteklý pes biese vkufl morsu canis 37b, ukusovati, impf.: (mladec) mnohým nosy i uši vkufowaffe mordicus amputaverat 1589, úl(í), m.: včela nevrátí sě do vle 1738. uleknüti sé, p£.: vlek fíe, i jách sě srdečně plakati hebefactus 140b. uleknutie, n.: po strachu a po vleknuti E ad 187b, ulicé, £: v uoné vlyczy vico 11b; mezi dvěma vlícoma vicos 19%; po vlicyech per plateas 118b, uloženie, n.: i počal Marin tudy jezditi pro úřadu jemu vlożenie G XXe, jak mu za úkol bylo uloženo. uloziti, pf, wsianoviti: tak sem to na svém srdci vlozil, aby hnév z mého Srdcé nevyáel statui apud me 71%; vloziw na svć mysli nediniti viec ni- žádného hfiecha statui apud me 89b; vloziffta tomu den, který by mu měl (!ékař) nohu utieti constituerunt diem 131b, ulyznúti sč, pf., usmáti se: Jan ochotným obličéjem vlyz fye vecč subridens 5%; (Hilarion) fye vlyze i vec& 159%, um, m. — Rozum: (padouši) vystúpichu zz vma exanimes et amentes effecti A ad 23%, ztratili rozum; z vma vy- stúpiv factus est in excessu mentis 133%, přišed u vytržení mysli. — Vůle: (mnichové) nic o svém vmíe nečiniechu arbitrio suo 107b. umazati, pf., pomazati: jim (olejem) ne- mocnému káza fie vmazati A ad 5%; (tělo) by bylo drahú mastí vmazano AE ad 170b, umdliti, pf., unaviti, oslabiti: když jč (starce) mnohými mukami vmdlichu afflixerunt 97% (volnë); kdyz vmdlif (člověk) tělesnů bujnost corporis fuisset impetus fatigatus 175b. —U. sé: tak fye vmdlíw a zhubiv své tělo attenuaius 155% umělý, adj., učený, zkušený: jeden z ní (ze dvou jinochů) bieše vmíely dobřě ad plenum doctus 94*; jeden lékař vmíely quidam de expertis medicis 131b, uméňenie v. umnčnie. uměnie, n. — Vědění, znalost: pokrm nebeský, to jest slova boZieho vmíeníe scientiae 10°; müdrosti i vmienim sapientiae et scientiae 36°; müdrost a vmienie sapientia et doctrina G XVIII% kdyZ s& Antoni divie&e jeko vmíeníj ingenium 100b, — Umění: své piStby vmienie artem musicam 12%, umetati, pf., vmetats: (opat) káza oheň zanietiti a vmetati tam vščeky (rohože) misit in eum 55%, uměti, impf.: kterýž člověk v&écky dobré činy muož vmíetí 5b; (Apellen) řemeslo kovatové vmiegieffe 10%; písma naj- prvé nevmíegieffe ignoravit 32*; (dva starci) nevmíeffta sé vaditi non invene- runt quemadmodum litigarent 73%; (bratii) nevmíechu odpovédéti non invenerunt, quid responderent ei 98b; vmíefs člověka k výsosti přivésti nosti evehere 1032. umierati, impf.: kdyż (Agathon) vmie- raffe moreretur 86b, umiesiti, pf., vmisiti: bludy, jesto sú ka- cieři v jeho písmo vmíefyli 106%, umieséti, vm-, imp£, vméiovali: bludy, ješto kacieři v jeho písmo wmueffiely A ad 1068. umnénie, uméňenie, n., umenšení: že j’ mohl (Kristus) tělesenstvie přijieti bez božského vmníeníe ut non evacuaverit dignatio dignitatem 202% (volně); vme- nienie D, vmienie (sic) C ad t.
Strana 665
umnožiti, pf., vozmnoZiti: abych nevmno- zí] v diviech praveni (C v divóv pra- vení) ne videar in narratione singulo- rum volumen extendere 168b, abych ve vypravování divů nenapsal příliš mnoho. umořenie, n.: ačť nám shrozie vmorzením mortem 184. umořiti, pf.: jeho tělo vmoržíte corpus emortuum redderetur 16b. umiieti, pf: lépet jest tuto vmrzieti mortem subire 7*; lépe nám za vy vmrzieti mori 16b; ten jinośicć vmrzie defunctus est 25%; ten nevmrze véónü smrtí 66%; já sem vmrziel tomuto světu mortuus sum 76%; když již (sta- řec) vmrziel transiret de corpore 86%. umrlčí, adj.: přípravu vmrlezi studium funeri solitum D 182%. umrlec, m.: kak je vzkfieśen vmrlec mortuus 83b. umrly, adj.: ten vmrly defunctus 25*; vmrle télo corpus mortuum 83*. umrtvenie, n.: vlastnie vuole vmrtwenie mortificatio 121%, umrtviti, pf.: kdyżto mnich vuoli vlastni vmrtwil mortificatas habeat voluntates 120b; vÉécky sen vmrtwy (E vmrtwil), że zesnuchu (E zesnuli) CE ad 176%. umučenie, n.: nutiese jé (bratfi), aby ptijimali vmuczenie martyrium 345; svi blaznivń fóći Ginite bożiemu vmu- czenij kiivdu passionem divinam 203*. umučiti, pf.: když Petr vmuczen bieše Petro ob martyrii gloriam coronato 192%, úmysl, m. — Předsevzetí, vůle: (bůh) chtě jeho věrného vmyíla odplatiti propo- situm 7; ač by světí otci se vším vmyflem i ze véeho srdcé boha prosili omni intentione 46*; vzdvih sé se zlym vmyflem, i pojíde pryé infelici obstina- tione 1125; o svém vmylle nic ne&iní DE ad 120b. — Mysl, sydce: ostfiehajte smysla i vmyfia vaseho animum 585; stfózte svćho vmyfla od zleho myślenie mentem 194. umysliti, pf., vrozhodnouti se, uminiti si: (Poemen) vmyfli, kterak by toho südcé zbyl definivit 495; proto vmyfltw, i jíde navštěvovat sestry retractavit apud se 56b; vmyflíw tvrzší zákon svého života přijieti disponens 175%. umyti, pf.: vmyw jeho nohy lavans 12%. 665 umývati, impf.: (bratří) šedše vmywat i uzřechu, že jest (Marinus) žena lavant C 208%, unáščti, impf., moci unésti: (mladec) bieše tak silný, že vnaffıeffe, kamž chtěl, patnádcte měřic obilé portaret 1589, unořiti, pf.: vnorzíw slez lacrimas pro- fundens 61b, upadati, vpadati, pf., popadati do nóćeho: ti ješťerové v jezero sě obrótichu a wpadachu proiectae sunt 41* (volné). upadniti, pf., spadnouti, padnouti, opad- nouti: pycha vpadne aż do pekla de- ducitur 9gob; (stafec) vpade s najvy$- &eho aZ do najniżsieho deiectus est 124%; bez bozie vóle ani vrabéek na zemi vpadne non cadet C 204%; on vpadl před nohy jeho s pláčem pro- cidens G XX; (opat) vpadl na zemi cecidit t.; (moře) znenáhla vpade (C od- chylně: wpade) opět na své miesto relapsum est 168%. ' upadnóti, pf., padnouti do něčeho: skrzé prázdná Fé duść v neduhy vpadne 59%; abychom nevpadlí u věčné zatracenie ne incurramus lapsum 5%; (Smaragdus) vpade v nemoc incidit in infirmitatem C 206%; kto vpadl v zbožie mé invasit G XIX, vpadl. upáliti, pf.: pakli toho neučiníš, vpalímý tě i s tvým klášterem incendimus 135P. upatřiti, pf. spałńiti: kdyż toho (lotra) Appolonius vpatrzí videret 19°; co s’ na mně dobrého vpatrzíj? conspexisti 79%; (Hilarion) vpatrzi po mesieci, ano nań klopoci koni s vozem cernit 155P. upóci, pf.: vpeklie (kytu) i sn&chu 139%. úpěnie, n.: diábel velikým vpiením vecé ululante daemone 160?*. üpéti, imp£: kdyZ on (püstenník) potè vpieti cum vocem fecisset 70%. upichlati, upichrati, pf, vypiplati: że s tak své tělo vpichial enutristi 66b; vpychral ACE ad t. úpiti, impf., úpěti: on potè upyti C ad 70%. uplně v. plný. upomanüti, upomenüti, pf.: jednü jej (D ho) vpomen (dluZnika) DE ad 90*; až jeho (dlužníka) vpomenu ACE ad t. upomínati, impf. — Napominati: na ty s& slugie hnévati a snazng j& tresktati a vpomínati monere 42%; protož jeho vpominaffe a radieše jemu commonebat
umnožiti, pf., vozmnoZiti: abych nevmno- zí] v diviech praveni (C v divóv pra- vení) ne videar in narratione singulo- rum volumen extendere 168b, abych ve vypravování divů nenapsal příliš mnoho. umořenie, n.: ačť nám shrozie vmorzením mortem 184. umořiti, pf.: jeho tělo vmoržíte corpus emortuum redderetur 16b. umiieti, pf: lépet jest tuto vmrzieti mortem subire 7*; lépe nám za vy vmrzieti mori 16b; ten jinośicć vmrzie defunctus est 25%; ten nevmrze véónü smrtí 66%; já sem vmrziel tomuto světu mortuus sum 76%; když již (sta- řec) vmrziel transiret de corpore 86%. umrlčí, adj.: přípravu vmrlezi studium funeri solitum D 182%. umrlec, m.: kak je vzkfieśen vmrlec mortuus 83b. umrly, adj.: ten vmrly defunctus 25*; vmrle télo corpus mortuum 83*. umrtvenie, n.: vlastnie vuole vmrtwenie mortificatio 121%, umrtviti, pf.: kdyżto mnich vuoli vlastni vmrtwil mortificatas habeat voluntates 120b; vÉécky sen vmrtwy (E vmrtwil), że zesnuchu (E zesnuli) CE ad 176%. umučenie, n.: nutiese jé (bratfi), aby ptijimali vmuczenie martyrium 345; svi blaznivń fóći Ginite bożiemu vmu- czenij kiivdu passionem divinam 203*. umučiti, pf.: když Petr vmuczen bieše Petro ob martyrii gloriam coronato 192%, úmysl, m. — Předsevzetí, vůle: (bůh) chtě jeho věrného vmyíla odplatiti propo- situm 7; ač by světí otci se vším vmyflem i ze véeho srdcé boha prosili omni intentione 46*; vzdvih sé se zlym vmyflem, i pojíde pryé infelici obstina- tione 1125; o svém vmylle nic ne&iní DE ad 120b. — Mysl, sydce: ostfiehajte smysla i vmyfia vaseho animum 585; stfózte svćho vmyfla od zleho myślenie mentem 194. umysliti, pf., vrozhodnouti se, uminiti si: (Poemen) vmyfli, kterak by toho südcé zbyl definivit 495; proto vmyfltw, i jíde navštěvovat sestry retractavit apud se 56b; vmyflíw tvrzší zákon svého života přijieti disponens 175%. umyti, pf.: vmyw jeho nohy lavans 12%. 665 umývati, impf.: (bratří) šedše vmywat i uzřechu, že jest (Marinus) žena lavant C 208%, unáščti, impf., moci unésti: (mladec) bieše tak silný, že vnaffıeffe, kamž chtěl, patnádcte měřic obilé portaret 1589, unořiti, pf.: vnorzíw slez lacrimas pro- fundens 61b, upadati, vpadati, pf., popadati do nóćeho: ti ješťerové v jezero sě obrótichu a wpadachu proiectae sunt 41* (volné). upadniti, pf., spadnouti, padnouti, opad- nouti: pycha vpadne aż do pekla de- ducitur 9gob; (stafec) vpade s najvy$- &eho aZ do najniżsieho deiectus est 124%; bez bozie vóle ani vrabéek na zemi vpadne non cadet C 204%; on vpadl před nohy jeho s pláčem pro- cidens G XX; (opat) vpadl na zemi cecidit t.; (moře) znenáhla vpade (C od- chylně: wpade) opět na své miesto relapsum est 168%. ' upadnóti, pf., padnouti do něčeho: skrzé prázdná Fé duść v neduhy vpadne 59%; abychom nevpadlí u věčné zatracenie ne incurramus lapsum 5%; (Smaragdus) vpade v nemoc incidit in infirmitatem C 206%; kto vpadl v zbožie mé invasit G XIX, vpadl. upáliti, pf.: pakli toho neučiníš, vpalímý tě i s tvým klášterem incendimus 135P. upatřiti, pf. spałńiti: kdyż toho (lotra) Appolonius vpatrzí videret 19°; co s’ na mně dobrého vpatrzíj? conspexisti 79%; (Hilarion) vpatrzi po mesieci, ano nań klopoci koni s vozem cernit 155P. upóci, pf.: vpeklie (kytu) i sn&chu 139%. úpěnie, n.: diábel velikým vpiením vecé ululante daemone 160?*. üpéti, imp£: kdyZ on (püstenník) potè vpieti cum vocem fecisset 70%. upichlati, upichrati, pf, vypiplati: że s tak své tělo vpichial enutristi 66b; vpychral ACE ad t. úpiti, impf., úpěti: on potè upyti C ad 70%. uplně v. plný. upomanüti, upomenüti, pf.: jednü jej (D ho) vpomen (dluZnika) DE ad 90*; až jeho (dlužníka) vpomenu ACE ad t. upomínati, impf. — Napominati: na ty s& slugie hnévati a snazng j& tresktati a vpomínati monere 42%; protož jeho vpominaffe a radieše jemu commonebat
Strana 666
666 1255; (Antonin) jin6 vpominaffe, aby admonebat 208%; když jej (bratr) vpo- minaffe, aby s& bohu modlil, monachum videns deprecantem se, ut oraret 45. — Upominati: jmám-li ho (dlužníka) vpominatı D ad 90%; bratr přišed i počě - jej vpomínatí repeteret rationem suam 84%; viecež jeho (dlužníka) nevpominai ulterius nihil ei dicas 9o*; přijíde bratr vpomínat z peněz molestans eum pro solido 84b. üporny, adj., upieny, snazny: slusie tam vždy své mysli oči vporníe mieti oculos defixos 120%; diviechu s& v&icni jeho mysli vporne 154); vpornu mysli in- tentis animis AC ad 1b, … uposlůchati, pf., uposlechnoutí: chceš-li mne vpoflvchatí mihi acquiescere 19%; dievka jeho vpoflucha acquiescit ei 37b, upotiti sé, pf: (Jan) fye vpotí, aZ jeho rúcho bieše mokro rrz7b. upřáhnůti, pf., zapřáhmoutí: vprzah vel- blúda v káry carricavit 83b. upřiemný, adj., přímý: cěsta vprziemna i pravá via bona AE ad 92» (volně). upřiemý, adj. — Přímý: cěsta vprziema k spasení 81%. — Upřímný: vprziemym a ustavičným srdcem 103% — Adv. upřiemo = přímo: opatrnost vprzíemo mnicha vede bez rozpaói pféd buoh fixo gradu 124%; (lvi) vprziemo doběhše těla svatého starcě directo cursu 152%, upřieti, pf.: svü mysl proti nepřieteli vprziew 174; když bieše Antoni oči vprziel v nebe oculos tetendisset in caelum 197%; (Antonius) vprzie oci snaZné v nebesa fixit oculos in caelum 2068. uprositi, pf., vyprositi: mnohymi modli- tvami ledva vprofychu, Ze... 141); bratfie vprofychu, že... 159b; avšak svě (dvě ženy) nemohle na nich (na svých mužích) toho vprofytí precibus obtinere 73b; nevprofym-lı toho na tob& non impetro 150%, u-prostřěd, adv.: když položichu (starci) cihlu vproftrzied mezi sebû in medio 73%; tu sem vproftrzied toho ohně měl býti uvržen in medio gob, doprostied. uptati sé, pf, vyplati se: rat fye snazné vptati jeho viny requirere causam 50%, vyptati na j. vinu. upustiti, pf, vpustiti: rač mě k sobě vpuftítí 6%; (tělesné žádosti) pokušenie jako šípy v jeho srdce vpuftíchu iacu- lantur 8%, upúščěti, impf., vpouštěti: myšlenie nečis- tého v našč srdcč nevpvfftietr 172, úřad, m., služba, povinnost, úkol: co jest féci o jich vrzadech i o milosti? de offi- ciis 36*; v téch pele&iech rozliéní vrza- dowe jsû officia 104%; tělo (mrivé) bohu sé modli podlé diévnieho vrzadu offi- cioso gestu 152%; (vlčice) jako naplnivši svuoj vrzad impleto officio 109%, úřadec, m., úkol: onen (bratr) vrzadec na kaky den (sic m. někaký) od staršieho [přikázaný] zachovává 102b. uradovati sé, pf., zaradovati se: Abraham, uziév boha, i vradowal fye jest gavisus est 1888, : úraz, m.: pusťte tyto pryč bez vraza illaesos 31%; jenž neškodí druhu ani chce vraza sám nec laedi vult 69%. uraziti, pf., ublížiť: diáblovét nemají moci kterého člověka vrazytí guemguam ho- minum laedendi 127b, élovéku ubliziti; cozt muoz tak mílo býti jako škoditi a vrazytí? laedere 185%, — U. sé — uhoditi se: ktož chodí po světlu, ne- vrazy fye non offendit 25b, určený, adj., ustanovený: v neděli s& schéziechu všicni z svých peleší na jedno vrczene miesto locum sibi con- dictum 96b; w vrczene dni statutis diebus 161b, üfédník, masc.: v tu dobu přijidechu jiní vrzednicy alii officiales 140%. uiézávati, uiézovati, impf: (posedly) mnohým nosy vrziezowaffe A ad 1582; vrzezawal E ad t. úřitný, adj., ohromný: vrzitne žížely v těch hlubinách sú zahubili immanes bestias 2%; had velmi vrzitny aspis mirae magnitudinis 1075; urzitna téla vezmóc na sé ingentia corpora 183%. — Adv. -é: had velmi vrzítníe vzpisté fortiter 138b, ûrotec, m., voční plat: (mnich) přinášieše jim (pánům) jich vroczec pensionem 47b. úročný, adj., výroční: jeden den vrocžný die anniversaria G XVIII®. uroditi, pf., zvoditi, zploditi: tvá žena vrodila dceru generavit > 47%; ženu, z kteréžto mne (otec) vrodil uxorem, quae mé genuit G^ XVIIIb. — U. sé:
666 1255; (Antonin) jin6 vpominaffe, aby admonebat 208%; když jej (bratr) vpo- minaffe, aby s& bohu modlil, monachum videns deprecantem se, ut oraret 45. — Upominati: jmám-li ho (dlužníka) vpominatı D ad 90%; bratr přišed i počě - jej vpomínatí repeteret rationem suam 84%; viecež jeho (dlužníka) nevpominai ulterius nihil ei dicas 9o*; přijíde bratr vpomínat z peněz molestans eum pro solido 84b. üporny, adj., upieny, snazny: slusie tam vždy své mysli oči vporníe mieti oculos defixos 120%; diviechu s& v&icni jeho mysli vporne 154); vpornu mysli in- tentis animis AC ad 1b, … uposlůchati, pf., uposlechnoutí: chceš-li mne vpoflvchatí mihi acquiescere 19%; dievka jeho vpoflucha acquiescit ei 37b, upotiti sé, pf: (Jan) fye vpotí, aZ jeho rúcho bieše mokro rrz7b. upřáhnůti, pf., zapřáhmoutí: vprzah vel- blúda v káry carricavit 83b. upřiemný, adj., přímý: cěsta vprziemna i pravá via bona AE ad 92» (volně). upřiemý, adj. — Přímý: cěsta vprziema k spasení 81%. — Upřímný: vprziemym a ustavičným srdcem 103% — Adv. upřiemo = přímo: opatrnost vprzíemo mnicha vede bez rozpaói pféd buoh fixo gradu 124%; (lvi) vprziemo doběhše těla svatého starcě directo cursu 152%, upřieti, pf.: svü mysl proti nepřieteli vprziew 174; když bieše Antoni oči vprziel v nebe oculos tetendisset in caelum 197%; (Antonius) vprzie oci snaZné v nebesa fixit oculos in caelum 2068. uprositi, pf., vyprositi: mnohymi modli- tvami ledva vprofychu, Ze... 141); bratfie vprofychu, že... 159b; avšak svě (dvě ženy) nemohle na nich (na svých mužích) toho vprofytí precibus obtinere 73b; nevprofym-lı toho na tob& non impetro 150%, u-prostřěd, adv.: když položichu (starci) cihlu vproftrzied mezi sebû in medio 73%; tu sem vproftrzied toho ohně měl býti uvržen in medio gob, doprostied. uptati sé, pf, vyplati se: rat fye snazné vptati jeho viny requirere causam 50%, vyptati na j. vinu. upustiti, pf, vpustiti: rač mě k sobě vpuftítí 6%; (tělesné žádosti) pokušenie jako šípy v jeho srdce vpuftíchu iacu- lantur 8%, upúščěti, impf., vpouštěti: myšlenie nečis- tého v našč srdcč nevpvfftietr 172, úřad, m., služba, povinnost, úkol: co jest féci o jich vrzadech i o milosti? de offi- ciis 36*; v téch pele&iech rozliéní vrza- dowe jsû officia 104%; tělo (mrivé) bohu sé modli podlé diévnieho vrzadu offi- cioso gestu 152%; (vlčice) jako naplnivši svuoj vrzad impleto officio 109%, úřadec, m., úkol: onen (bratr) vrzadec na kaky den (sic m. někaký) od staršieho [přikázaný] zachovává 102b. uradovati sé, pf., zaradovati se: Abraham, uziév boha, i vradowal fye jest gavisus est 1888, : úraz, m.: pusťte tyto pryč bez vraza illaesos 31%; jenž neškodí druhu ani chce vraza sám nec laedi vult 69%. uraziti, pf., ublížiť: diáblovét nemají moci kterého člověka vrazytí guemguam ho- minum laedendi 127b, élovéku ubliziti; cozt muoz tak mílo býti jako škoditi a vrazytí? laedere 185%, — U. sé — uhoditi se: ktož chodí po světlu, ne- vrazy fye non offendit 25b, určený, adj., ustanovený: v neděli s& schéziechu všicni z svých peleší na jedno vrczene miesto locum sibi con- dictum 96b; w vrczene dni statutis diebus 161b, üfédník, masc.: v tu dobu přijidechu jiní vrzednicy alii officiales 140%. uiézávati, uiézovati, impf: (posedly) mnohým nosy vrziezowaffe A ad 1582; vrzezawal E ad t. úřitný, adj., ohromný: vrzitne žížely v těch hlubinách sú zahubili immanes bestias 2%; had velmi vrzitny aspis mirae magnitudinis 1075; urzitna téla vezmóc na sé ingentia corpora 183%. — Adv. -é: had velmi vrzítníe vzpisté fortiter 138b, ûrotec, m., voční plat: (mnich) přinášieše jim (pánům) jich vroczec pensionem 47b. úročný, adj., výroční: jeden den vrocžný die anniversaria G XVIII®. uroditi, pf., zvoditi, zploditi: tvá žena vrodila dceru generavit > 47%; ženu, z kteréžto mne (otec) vrodil uxorem, quae mé genuit G^ XVIIIb. — U. sé:
Strana 667
tu fye niZádná sémena nemohü vroditi sata nulla proveniunt 105%. úrok, m., voční plat: tu nic pro jiné ne- přčbývají lidé, než proto, Ze niko- muž vroka neplatie tributo liberi sunt 105%, urozenie, n. — Rod: dva vlastnie bratry podlé vrozeníc 83%; mladec vrozeníe vysokého genere clarus II2*; Syrus vrozenim natione 142b. — U šlechtilost, šlechetnost: ona (Eufrozyna) (byla) vro- zenie ustavenie generositatis consti- tutio G XIX?. urozený, adj.: jenžto jich kniežč i naívro- zeniegifij bie&e procerior cunctis 128^; Anthonius z vrozenych rodičuov bieše nobilibus parentibus natus A I”. urozumśti, urozométi, pf., porozumót, pochopiti: ona vrozomie, že to božie vuole biese intellexisset 24P; vSichni vrozomiechu, Ze diábelský smrad čil intellexere 198%; (Jan) vrozomiew lsti diâbelské intelligens frandem 10P; — vrozomiew lest diábelskú intellexit diaboli esse fallaciam 61% (latinismus). usaditi, pf.: zavolav dvû bratrû, jeż biese před patnádcti (lety) nedaleko od sebe vfadil quos ibidem instituerat D 182%. — U. sě: když fye na stolici vladí con- sedisset 128%. usdravenie, uzdravenie, n.: vašich nemocných 31%. usdraviti, uzdraviti, pf.: inhed by vzdra- wen sanissimus reditus 5*; vzdraw ny salvum fac 40^; kohoż koli vzdrawil sanabat 130%; budes vzdrawen cura- beris 196%. usdravovati, uzdravovati, impf.: Kristus ode všie bolesti vzdrawuge tělo tvé sanat rob; aby (učedníci) nemocné vzdrawowali curationem 206P. usédati, impf.: ano jemu srdce vfyeda 206%. uschnüti, pf.: jemu ruka vichla arefacta est 141%; (Hilarion) pro veliké utrpenie tak bieše vfechl, Ze... exesus 1635; krása tváři jejie víchla jest byla emar- cuit G XIX?, úsilé, n., namáhání, práce: (otcové) nic za víyle nemějiechu 2%; (püstennik) poté sobé chleba { vfylim a s potem dobyvati in labore 9*; smilstvo, w ufylij tčžcč dčlajč, prčmáhách in laboribus 47^; ten nemá nizádného viyle non vzdraweníe 667 laborat grb; w ufylij svého života in . vitae laboribus 188b. üsilny, adj. namáhavý, těžký: pro od- platu svého vfylneho ptiebytka pro rudimentorum merito 113%; ta césta jim bieëe velmi vfylna laboris difficul- tate 122b; že jest náš zákon velmi vfyl- ný graves ACE ad 111%; nižádné tě- lesné muky nemohú tak býti vlylny 176%; — ukrutnému a vfylnemu muži gravi et aspero AC ad 101% (ch. m. ná- silnému; v C je nadeps. glossa: násil- níku). — Adv. -& neb sem tě viděl viylníe béZiec vidi te laborantem 70%; daleko vfylnie sem přišel AE ad 73%, s namáháním. ouijsvänie, n., usilování, Práce: ustaviv sě v dfévniem viylowanif pristinis la- boribus 179%; ani smie (sluha) féci, by dfóvnim vfylowanim byl nynéëjsieho fisilé prézden ex labore transacto 180b. usilovati, impf., usilovně pracovati, namá- hati se, snaëiti se: viylugie na zahradé cum laborarem 131P; ti, jezto viylv- gif u přiebytcě mnichovém laboran- tes 915; v utrpení i ve všem učení duchovních skutkuov velmi vfylo- walfe nimis laborans 42%; vfylowati svÿma rukama in opere manuum laborare 47*; pro vy sem s púšté sem k váma viylowal tantum laborem su- stineo 73%; ač již plavec veslem ne- víyluge 8%; nižádný darmo k ňemu neufylowal 198%; dlúho na to viy- iowa diu conatus est 112?t tak tobé v tom dláho vífylowat? anto tem- pore hoc fecisti 131%; každého k naj- vyššiemu svrchování víylowachu při- vésti nitebantur educere 37%; všeho dobrého na sobě potatek viylowaffe ostaviti omnium in se bona nitebatur exprimere 173P. uslyáéti, pf. — Uslyšeti: když všecko od nie vflyffiech audivi 12%; víly- ffiewify to mâti jeho audiens 58%. — Vyslyšeti: (stařec) vilyffie jich prosbu acquievit 52%; vilyffie hospodin oboje exaudivit C 139%. usmievati sé, impf.: (ženka) počě vímíe- wat {ye velmi mile 6“. usnúti, pí. — Usnouti: ten (mnich) inhed vinieffe dormiebat 61b; (máti) v tu dobu sě zdřiemavši, i vinv in somnum conversa est 138%; mnoho
tu fye niZádná sémena nemohü vroditi sata nulla proveniunt 105%. úrok, m., voční plat: tu nic pro jiné ne- přčbývají lidé, než proto, Ze niko- muž vroka neplatie tributo liberi sunt 105%, urozenie, n. — Rod: dva vlastnie bratry podlé vrozeníc 83%; mladec vrozeníe vysokého genere clarus II2*; Syrus vrozenim natione 142b. — U šlechtilost, šlechetnost: ona (Eufrozyna) (byla) vro- zenie ustavenie generositatis consti- tutio G XIX?. urozený, adj.: jenžto jich kniežč i naívro- zeniegifij bie&e procerior cunctis 128^; Anthonius z vrozenych rodičuov bieše nobilibus parentibus natus A I”. urozumśti, urozométi, pf., porozumót, pochopiti: ona vrozomie, že to božie vuole biese intellexisset 24P; vSichni vrozomiechu, Ze diábelský smrad čil intellexere 198%; (Jan) vrozomiew lsti diâbelské intelligens frandem 10P; — vrozomiew lest diábelskú intellexit diaboli esse fallaciam 61% (latinismus). usaditi, pf.: zavolav dvû bratrû, jeż biese před patnádcti (lety) nedaleko od sebe vfadil quos ibidem instituerat D 182%. — U. sě: když fye na stolici vladí con- sedisset 128%. usdravenie, uzdravenie, n.: vašich nemocných 31%. usdraviti, uzdraviti, pf.: inhed by vzdra- wen sanissimus reditus 5*; vzdraw ny salvum fac 40^; kohoż koli vzdrawil sanabat 130%; budes vzdrawen cura- beris 196%. usdravovati, uzdravovati, impf.: Kristus ode všie bolesti vzdrawuge tělo tvé sanat rob; aby (učedníci) nemocné vzdrawowali curationem 206P. usédati, impf.: ano jemu srdce vfyeda 206%. uschnüti, pf.: jemu ruka vichla arefacta est 141%; (Hilarion) pro veliké utrpenie tak bieše vfechl, Ze... exesus 1635; krása tváři jejie víchla jest byla emar- cuit G XIX?, úsilé, n., namáhání, práce: (otcové) nic za víyle nemějiechu 2%; (püstennik) poté sobé chleba { vfylim a s potem dobyvati in labore 9*; smilstvo, w ufylij tčžcč dčlajč, prčmáhách in laboribus 47^; ten nemá nizádného viyle non vzdraweníe 667 laborat grb; w ufylij svého života in . vitae laboribus 188b. üsilny, adj. namáhavý, těžký: pro od- platu svého vfylneho ptiebytka pro rudimentorum merito 113%; ta césta jim bieëe velmi vfylna laboris difficul- tate 122b; že jest náš zákon velmi vfyl- ný graves ACE ad 111%; nižádné tě- lesné muky nemohú tak býti vlylny 176%; — ukrutnému a vfylnemu muži gravi et aspero AC ad 101% (ch. m. ná- silnému; v C je nadeps. glossa: násil- níku). — Adv. -& neb sem tě viděl viylníe béZiec vidi te laborantem 70%; daleko vfylnie sem přišel AE ad 73%, s namáháním. ouijsvänie, n., usilování, Práce: ustaviv sě v dfévniem viylowanif pristinis la- boribus 179%; ani smie (sluha) féci, by dfóvnim vfylowanim byl nynéëjsieho fisilé prézden ex labore transacto 180b. usilovati, impf., usilovně pracovati, namá- hati se, snaëiti se: viylugie na zahradé cum laborarem 131P; ti, jezto viylv- gif u přiebytcě mnichovém laboran- tes 915; v utrpení i ve všem učení duchovních skutkuov velmi vfylo- walfe nimis laborans 42%; vfylowati svÿma rukama in opere manuum laborare 47*; pro vy sem s púšté sem k váma viylowal tantum laborem su- stineo 73%; ač již plavec veslem ne- víyluge 8%; nižádný darmo k ňemu neufylowal 198%; dlúho na to viy- iowa diu conatus est 112?t tak tobé v tom dláho vífylowat? anto tem- pore hoc fecisti 131%; každého k naj- vyššiemu svrchování víylowachu při- vésti nitebantur educere 37%; všeho dobrého na sobě potatek viylowaffe ostaviti omnium in se bona nitebatur exprimere 173P. uslyáéti, pf. — Uslyšeti: když všecko od nie vflyffiech audivi 12%; víly- ffiewify to mâti jeho audiens 58%. — Vyslyšeti: (stařec) vilyffie jich prosbu acquievit 52%; vilyffie hospodin oboje exaudivit C 139%. usmievati sé, impf.: (ženka) počě vímíe- wat {ye velmi mile 6“. usnúti, pí. — Usnouti: ten (mnich) inhed vinieffe dormiebat 61b; (máti) v tu dobu sě zdřiemavši, i vinv in somnum conversa est 138%; mnoho
Strana 668
668 mluviv, i vfnvch obdormivi 140b, — Zesnouti: vinuwilÿ v pánu bohu dor- mire G XX; vidév, że (mnich) by vfnul obdormivit t. XIX, usnutie, n., zesnutí, skonání: poznavši Eufrozyna den vfnuti svóho dormi- tionis G XIXb, usta, plur. n.: jeho vft i noh os .10b; tehdy mnoho nečistého z vít vyvráti 5%; pěny z jeho vft sé valéchu os 161%; ani boZieho ména v svá vfta vzieti 6b; jich (mnichü) vfta sá svata os 87b, ustaly, adj., unavený: já sem ženka velmi vítala lassabundam 6%; biechu s cósty vftali fatigatos 42b; ktery mnich vítaly neposílil sebe jeho radú? post lassitudinem 2082, ustánie, n., ochabnutí: vttawnte (sic) dob- rých skutkuov lassitudo virtutis 187b, vítanie ACE ad t. ustanoviti, p£. — Upevniti: uvrhèe kotvy, i vftanowychu koráb sistunt A ad 104%; své srdce vitanowte väickni confortetur cor vestrum 44%. — Usta- noviti: Macharius bie&e vftanowi na svém srdci statuerat 63P; azda s’ to jediné na své mysli vftanowii 69%; poprávci od Říman vítanoweneho A ad D 3b ustati, pf., unaviti se, wmdliti, ustati: vitaw velmi fatigatus 435; (Antonius) tuto, když vital, odpočíval fessus 1645; on v tom milosrdném diele nikdy nevftanieffe infatigabilis per- severans 1225; ani kdy vftaníeffe há- dajé sé s nimi lassabatur 178b. ustävati, impf., wmdlévati: tělo vftawaffe pro hlad fatiscebat 108%; on v tom diele nikdy nevftawaffe AC ad 122b, nevftawal E ad t. ustavenie, n. — Stavba: vftaweníe té peleść aedificium 1772, — Upevnění: ona (Eufrozyna) byla urozenie vfta- wenie generositatis constitutio G XIX?, — Ustanovení, uložení: mezi vším vítawením inter ceteras insti- tutiones 116%; ústavněť slusie držčti vitawenie zékonové instituti 180b; aniž jest diábel jeho (božím) vftawenim vzal svuoj počátek ab eius institu- tione 182b, ustaviéenstvie, n., vytrvalost, stálost: když zlí duchové jeho vitawiczen- ftwie opatfichu 72; (bratří) po&&chu sé diviti jeho vitawiczenftwij perse- verentiam 422, : : ustavičnost, f., stálost, vytrvalost: vita- wicznoft bieše jeho u viefé potvrdila perseverantia 24b; když sé v&ichni diviechu vftawicznofti jeho - infati- gabilem instantiam 175% (Agapitus) bratfiem zvčstoval vítawicžnoft jeho constantiam G XIXa, ustavičný, adj., ustavičný, stálý, vy- trval?: vitawicznv modlitbü oratu as- siduo 174%; to jeho posilováše velmi k bojováni i mysl vftawicznv jemu ¢inieSe constantiam suggerebat 178b; já vždy 1 uftawicznu myslí modléch SÉ hospodinu mente immobili 189 *; uziév jé ten poprávcé u boZie viei& tak vftawíczny pertinaces et immo- biles 355; (Antonius) naleze jej v tom přikázaní vší tbúů vftawiczna perma- nentem 38; (Antonius) vždy na mysli biese vftawiczen permanens 1778, — Adv. -ë: jesto vftawicźnie svć bratiie tésiechu constanter 11%, ustaviti, pf. — Postavili: jako sú tvrzě vftaweny proti Asyrskym eriguntur 1035; okolo fék odpotivadla samiem bohem vftawena fixa 191%; abych klášter vftawil construerem 143%; křivé svědky na ň (na Krista) vftawichu 50b, — Zříditi, zavésti: k té bratii, jesto bieśe vftawil ad fratres, quos instituerat 25%, jejichž mnišského ži- vota byl strůjcem; (dáblové) modly pohanské vítawílí constituere 182b, — Upevniti: uvrhše kotvy, i vftawichu koráb sistunt 104b. — Ustanovwiti: aż do vftawene hodiny horam constitutam 985; w vftaweny den statutis diebrs 1755; to nám jest vftaweno pro ne- čistů rozkoš constituta 132%; jedni zlí duchové jsú jmenovitým hřiechom vitaweni 144, pro jednotlivé hříchy určeni; starosta, jenž bieše nad ry- tiefe vftaweny praepositus militum 3*; bude$ vftawen vladaf nad mnoz- Stvím lida 328, vladafem; vás buoh mé hospody vftawil] 47b; byl vfta- wen opatem ordinatus est G XVIIIe. — U. sé: — wpevnili se: vitawiw fye v dřčvniem usilování perseverans 1792, ústavnost, f., stálost, vytrvalost: když sč všichni diviechu (E divili) vftawnofti jeho AE ad 175%,
668 mluviv, i vfnvch obdormivi 140b, — Zesnouti: vinuwilÿ v pánu bohu dor- mire G XX; vidév, że (mnich) by vfnul obdormivit t. XIX, usnutie, n., zesnutí, skonání: poznavši Eufrozyna den vfnuti svóho dormi- tionis G XIXb, usta, plur. n.: jeho vft i noh os .10b; tehdy mnoho nečistého z vít vyvráti 5%; pěny z jeho vft sé valéchu os 161%; ani boZieho ména v svá vfta vzieti 6b; jich (mnichü) vfta sá svata os 87b, ustaly, adj., unavený: já sem ženka velmi vítala lassabundam 6%; biechu s cósty vftali fatigatos 42b; ktery mnich vítaly neposílil sebe jeho radú? post lassitudinem 2082, ustánie, n., ochabnutí: vttawnte (sic) dob- rých skutkuov lassitudo virtutis 187b, vítanie ACE ad t. ustanoviti, p£. — Upevniti: uvrhèe kotvy, i vftanowychu koráb sistunt A ad 104%; své srdce vitanowte väickni confortetur cor vestrum 44%. — Usta- noviti: Macharius bie&e vftanowi na svém srdci statuerat 63P; azda s’ to jediné na své mysli vftanowii 69%; poprávci od Říman vítanoweneho A ad D 3b ustati, pf., unaviti se, wmdliti, ustati: vitaw velmi fatigatus 435; (Antonius) tuto, když vital, odpočíval fessus 1645; on v tom milosrdném diele nikdy nevftanieffe infatigabilis per- severans 1225; ani kdy vftaníeffe há- dajé sé s nimi lassabatur 178b. ustävati, impf., wmdlévati: tělo vftawaffe pro hlad fatiscebat 108%; on v tom diele nikdy nevftawaffe AC ad 122b, nevftawal E ad t. ustavenie, n. — Stavba: vftaweníe té peleść aedificium 1772, — Upevnění: ona (Eufrozyna) byla urozenie vfta- wenie generositatis constitutio G XIX?, — Ustanovení, uložení: mezi vším vítawením inter ceteras insti- tutiones 116%; ústavněť slusie držčti vitawenie zékonové instituti 180b; aniž jest diábel jeho (božím) vftawenim vzal svuoj počátek ab eius institu- tione 182b, ustaviéenstvie, n., vytrvalost, stálost: když zlí duchové jeho vitawiczen- ftwie opatfichu 72; (bratří) po&&chu sé diviti jeho vitawiczenftwij perse- verentiam 422, : : ustavičnost, f., stálost, vytrvalost: vita- wicznoft bieše jeho u viefé potvrdila perseverantia 24b; když sé v&ichni diviechu vftawicznofti jeho - infati- gabilem instantiam 175% (Agapitus) bratfiem zvčstoval vítawicžnoft jeho constantiam G XIXa, ustavičný, adj., ustavičný, stálý, vy- trval?: vitawicznv modlitbü oratu as- siduo 174%; to jeho posilováše velmi k bojováni i mysl vftawicznv jemu ¢inieSe constantiam suggerebat 178b; já vždy 1 uftawicznu myslí modléch SÉ hospodinu mente immobili 189 *; uziév jé ten poprávcé u boZie viei& tak vftawíczny pertinaces et immo- biles 355; (Antonius) naleze jej v tom přikázaní vší tbúů vftawiczna perma- nentem 38; (Antonius) vždy na mysli biese vftawiczen permanens 1778, — Adv. -ë: jesto vftawicźnie svć bratiie tésiechu constanter 11%, ustaviti, pf. — Postavili: jako sú tvrzě vftaweny proti Asyrskym eriguntur 1035; okolo fék odpotivadla samiem bohem vftawena fixa 191%; abych klášter vftawil construerem 143%; křivé svědky na ň (na Krista) vftawichu 50b, — Zříditi, zavésti: k té bratii, jesto bieśe vftawil ad fratres, quos instituerat 25%, jejichž mnišského ži- vota byl strůjcem; (dáblové) modly pohanské vítawílí constituere 182b, — Upevniti: uvrhše kotvy, i vftawichu koráb sistunt 104b. — Ustanovwiti: aż do vftawene hodiny horam constitutam 985; w vftaweny den statutis diebrs 1755; to nám jest vftaweno pro ne- čistů rozkoš constituta 132%; jedni zlí duchové jsú jmenovitým hřiechom vitaweni 144, pro jednotlivé hříchy určeni; starosta, jenž bieše nad ry- tiefe vftaweny praepositus militum 3*; bude$ vftawen vladaf nad mnoz- Stvím lida 328, vladafem; vás buoh mé hospody vftawil] 47b; byl vfta- wen opatem ordinatus est G XVIIIe. — U. sé: — wpevnili se: vitawiw fye v dřčvniem usilování perseverans 1792, ústavnost, f., stálost, vytrvalost: když sč všichni diviechu (E divili) vftawnofti jeho AE ad 175%,
Strana 669
üstavny, adj. — Ustavičný, vytvvalý: skrzé ten vitawny pláč incessantem fletum goP; mysl vitawna mens in- tenta 108%; podivivée sé jeho vftawne viefé constantiam et fidem 156W, — Usianoveny, wríeny: jim (mnichům) célÿ den v božie chvále zšiel, ježto my jedno w vítawne hodiny chválimy E ad rrąb — Adv. -é — ustavicné: bude&-li sé vftawníe vaditi si persistas contendens 92b; post sé za tfi neděle vítawnie tres hebdomadas continuas 130b. ustraśiti, pf., strachu nahnati: protož sě pokúšiete množstvím velikým vitra- ffiti inferre terrores 177%. ustříhati, impí., ustříhávati: vlasuov sobě jedná v rok vftrzihaffe totondit r56*. ustřihnúti, pf.: chtě brady jeho (Sime- onovy) vitrzyhnuti A ad 141”. ustrnovati, imp£.: korábi, ti vftrnowachu na horách pependerunt 168%. ustrnüti, pf.: rač nám pomoci z této vody, v niež smy vítrnvli fixus sum 40%, ustüpati, impf., ustupovati: ti (mravenci) vítupali těmto, ješto břemena nesli E ad 145%. ; ustupovati, impf.: ti vítupowachv těm, jenž břémena nesiechu do jámy jdúce 145%, ustydéti sé, pf., zastydźii se: vitydiew fye erubuit 76; (skúpý bratr) vitydie fye erubuit 162b. usûditi, pf., prisouditi, wrèiti: zli duchové jsá jmenovitym hfiechóm vfuzeni C ad 14. usvadnůúti, pf., uvadnoutt: ani list z dřěva vfwiedne defluit 152% (odch.). usvetnüti, pf., usvitnouti: jakż jest viwietlo (sic), tak sem poslala do kláštera mane facto C 202b; vfwetlo AE ad t. üsvit, m.: na vfwíte diluculo 78h. uščípati, pf.: aby jeho múchy víftipaly 147b. uščnúti, pf. ušíiknouti;: když jeho had viftnul ACE ad 1652. uskoditi, pf.: nepfómohń vas neptietelé, by vám mohli vffkodíti nocere 585; Ze ti diábli nemohli nic vffkodití svatému Antoni laedere 129%; (Elenus) přinese horücieho Ťeřčvie v svém rúšěč, a nic sobé nevffkodii illaeso 28b, 669 utajiti, pf.: v sobě vtagie ten boží dar | 17% — U. sb = ukryli se: (Hilarion) tu by viec neZ do roka, aZ fye tu ne- moZe vtagíti latere 1655; aniZ fye mohl nepfietel vtagítí préd Danielem latere 190b. utéci, pf.: (bratří) vteczechu s toho miesta fugerunt 43%; diáblit inhed vteku od nás fugati discedunt 60b; ať by diábli vtekli piśd tvým oblitéjem fugiant 61b; (mladec) vtecze na pûst v hory confugiens 148%; (ďáblové) božím ká- zanim pryč vtecziechu fugabantur 189. — U. sě: všickni vteczechu fye k emu confugiunt 18b; jakž sě (člověk) rúče k tobé vtecZe, inhed . . . seceditur 103^; vtek fye v kláiter ingressus r39P. útěcha, f. — Radost: (žena) přijč jej s ve- liká vtiechu cum magna exsultatione 73% — Ütécha: ty s* byla vtiecha méko Zivota consolatio mea C 204%. utésedinicé, f., fésitelka: ta (Eufrosyna) nemocných vtieffediniczie byla con- solatrix C 204%. utésenie, n. — Potésent, radost: mieti vtie- ffenie s bratti 77%; vtieffeníc bratrské, to jest to obilíčko, ješto sobě (Antonín) séjiese, fratrum refrigerium 193; je- hožto on (Esycius). mějieše vtüetfe- níe, že k ňemu (bratr) přichodieše quo delectabatur 163%, z toho mél po- těšení. — Útěcha: k tomu (uvězněnému) Appollonius pro vtieffenie pfijide con- solandi gratia 165; smutnych vtieflenie consolatio r03P. utésenÿ, adj, püvabnÿ: uztéëv miesto vtieffene 38%; zahr[4]dka velmi vtie- ffena peramoenum 169b, uté&ite(d)Inicé, f., zźśiielka: ta nemocných vtieffytedlnycze A ad C 204*; vtieffi- telnicze E ad t. ut&Siti, pf., pot&iti: tu svatý Elenus jej vtieffiw consolatus 30%; chtë ji vtieffit1 ut solarer 143%; kto mé staré Sediny vtieffy? consolabitur C 206%; vtielfena jest du&e má aedificata est G XIXb. — U. sé — rozveseliti se: tufye (Jan) vtieffil a je&té sé neurodiv exsultavit 1888. utézéti, pf., vydélati: co po svû rukû vtiezal ACE ad 86°. utiekati, impf.: kteříž od tebe vtiekagij te fugiunt 1035; vtiekagie ptéd cisarem fugiens 105%; ta zv& pry& vtiekachu aufugit 194°.
üstavny, adj. — Ustavičný, vytvvalý: skrzé ten vitawny pláč incessantem fletum goP; mysl vitawna mens in- tenta 108%; podivivée sé jeho vftawne viefé constantiam et fidem 156W, — Usianoveny, wríeny: jim (mnichům) célÿ den v božie chvále zšiel, ježto my jedno w vítawne hodiny chválimy E ad rrąb — Adv. -é — ustavicné: bude&-li sé vftawníe vaditi si persistas contendens 92b; post sé za tfi neděle vítawnie tres hebdomadas continuas 130b. ustraśiti, pf., strachu nahnati: protož sě pokúšiete množstvím velikým vitra- ffiti inferre terrores 177%. ustříhati, impí., ustříhávati: vlasuov sobě jedná v rok vftrzihaffe totondit r56*. ustřihnúti, pf.: chtě brady jeho (Sime- onovy) vitrzyhnuti A ad 141”. ustrnovati, imp£.: korábi, ti vftrnowachu na horách pependerunt 168%. ustrnüti, pf.: rač nám pomoci z této vody, v niež smy vítrnvli fixus sum 40%, ustüpati, impf., ustupovati: ti (mravenci) vítupali těmto, ješto břemena nesli E ad 145%. ; ustupovati, impf.: ti vítupowachv těm, jenž břémena nesiechu do jámy jdúce 145%, ustydéti sé, pf., zastydźii se: vitydiew fye erubuit 76; (skúpý bratr) vitydie fye erubuit 162b. usûditi, pf., prisouditi, wrèiti: zli duchové jsá jmenovitym hfiechóm vfuzeni C ad 14. usvadnůúti, pf., uvadnoutt: ani list z dřěva vfwiedne defluit 152% (odch.). usvetnüti, pf., usvitnouti: jakż jest viwietlo (sic), tak sem poslala do kláštera mane facto C 202b; vfwetlo AE ad t. üsvit, m.: na vfwíte diluculo 78h. uščípati, pf.: aby jeho múchy víftipaly 147b. uščnúti, pf. ušíiknouti;: když jeho had viftnul ACE ad 1652. uskoditi, pf.: nepfómohń vas neptietelé, by vám mohli vffkodíti nocere 585; Ze ti diábli nemohli nic vffkodití svatému Antoni laedere 129%; (Elenus) přinese horücieho Ťeřčvie v svém rúšěč, a nic sobé nevffkodii illaeso 28b, 669 utajiti, pf.: v sobě vtagie ten boží dar | 17% — U. sb = ukryli se: (Hilarion) tu by viec neZ do roka, aZ fye tu ne- moZe vtagíti latere 1655; aniZ fye mohl nepfietel vtagítí préd Danielem latere 190b. utéci, pf.: (bratří) vteczechu s toho miesta fugerunt 43%; diáblit inhed vteku od nás fugati discedunt 60b; ať by diábli vtekli piśd tvým oblitéjem fugiant 61b; (mladec) vtecze na pûst v hory confugiens 148%; (ďáblové) božím ká- zanim pryč vtecziechu fugabantur 189. — U. sě: všickni vteczechu fye k emu confugiunt 18b; jakž sě (člověk) rúče k tobé vtecZe, inhed . . . seceditur 103^; vtek fye v kláiter ingressus r39P. útěcha, f. — Radost: (žena) přijč jej s ve- liká vtiechu cum magna exsultatione 73% — Ütécha: ty s* byla vtiecha méko Zivota consolatio mea C 204%. utésedinicé, f., fésitelka: ta (Eufrosyna) nemocných vtieffediniczie byla con- solatrix C 204%. utésenie, n. — Potésent, radost: mieti vtie- ffenie s bratti 77%; vtieffeníc bratrské, to jest to obilíčko, ješto sobě (Antonín) séjiese, fratrum refrigerium 193; je- hožto on (Esycius). mějieše vtüetfe- níe, že k ňemu (bratr) přichodieše quo delectabatur 163%, z toho mél po- těšení. — Útěcha: k tomu (uvězněnému) Appollonius pro vtieffenie pfijide con- solandi gratia 165; smutnych vtieflenie consolatio r03P. utésenÿ, adj, püvabnÿ: uztéëv miesto vtieffene 38%; zahr[4]dka velmi vtie- ffena peramoenum 169b, uté&ite(d)Inicé, f., zźśiielka: ta nemocných vtieffytedlnycze A ad C 204*; vtieffi- telnicze E ad t. ut&Siti, pf., pot&iti: tu svatý Elenus jej vtieffiw consolatus 30%; chtë ji vtieffit1 ut solarer 143%; kto mé staré Sediny vtieffy? consolabitur C 206%; vtielfena jest du&e má aedificata est G XIXb. — U. sé — rozveseliti se: tufye (Jan) vtieffil a je&té sé neurodiv exsultavit 1888. utézéti, pf., vydélati: co po svû rukû vtiezal ACE ad 86°. utiekati, impf.: kteříž od tebe vtiekagij te fugiunt 1035; vtiekagie ptéd cisarem fugiens 105%; ta zv& pry& vtiekachu aufugit 194°.
Strana 670
670 utieranie, n.: (Arsenius) mějieše pásmičku pro üstavné slzí vtieraníe 87b. utierati, impf: (Arsenius) mějieše pás- micku v svém luoné, jesto jí slzy vtie- raffe 98b. utieti, pf.: uložišta tomu den, který by mu mčl nohu vtieti inciderent 131b; aby jemu nohu vtal secaret t. utichniti, pf.: u pokoji jeho #4dost vtiffe quievit r30?. utiščenie v. učšenie. utišiti sč, pf. wtichnouti: tajiech s& a vtífech obmutui et silui 174b. utkati, pf., Poikati: vtkaw mé occurrens 79*. útlý, adj: v ženském přirození vtlem fragili C 207%. útočišče, n.: mnichové vtocziffte k ňemu méjiechu cucurrere 161b, utonúti, pf.: abychom faraona, ješto po našich otcích vtonul, nenásledovali a a snim u mofi nevtonvli submersus est, demergerer 182. utrapiti, pf.: vSécky sen vtrapi, że ze- snuchu vicerat 176% (C na sh. m.: umrtvi), asi ch, opis. m. otrapi, utratiti, pf.: poklad zywny (sic m. z&vny) brzo sé vtratíf expenditur 133b, utrhati, pf. a impf. — Otrhati: puojdemt a vtrhamet ten keř zelicé D ad s1b. — Uwhati: kterýž vtrha (sic m. utrhá cti) bratra svého 134b, utrhnüti, pf.: puojdevat a vtrhnewat ten ket zelícé 515; chté brady jeho vtrhnvti volens contingere r41?. utřieti, pf.: druzí vtrziechu (nám nohy) A ad 369. utrpenie, n. — Utrpení, strádání: v sva- tém vtrpeníj byl po všě časy in absti- nentia 7b; (Jan) télesnym vtrpenim nade všě jiné pústenníky svieti abstinentia 10%; tak jest vtrpenie kruté svým pos- tem vždy činil tanto rigore animi sui immutabilem ieiunii continentiam sem- per exercuit 124%; krátkym vtrpením küpí$ vééné hody afflictio rorb. — Trpélivost: také Antoni nikdy v hng- viech svého vtrpeníe nepféru&il patien- tiam rupit rgob. utrpovati, imp£., uirpent sndéeti: (Anto- nius) ani v nemoci ani pro staroëté nikdy svého utrpenie neoblehčil, ale viece vtrpowal D 1832, utvrditi, pf.: (Pavel) dveti zaklopil (C zaklopi) à vtwrdl (sic, C vtrwrdíj, E vtwrdil) ACE ad 150%, upevnil. — U. Sé: vieru pfijem&e a sami na svém srdci fye vtwrdiwife 35; vtwrdtw fye v tom oblázení in obstinatione permansit 124b; jehož příkladem také nám sluSie vtwr- dití fye 182b, utylý, adj., otylý: uzřě stařec, ana (dva bratří) vtyla velmi corpulenti 66b, uvâäzati, pf., svdzati: azdali toho neumiete, vwiezic nohy provazem, i vtáhnüti mé do rovu? 875; vwazant jest (dábel) ohlaví jako dobytčě ligatus 183b; (dá- bel) vwazai jej (Jidaże) osidly svými innexuit 190% — U. sé: (Antonius) vróti s6 do klażtera, w niemzto (sic m, vetizto) fye Saraceni vwazalí quod a Sa- racenis occupatum est 151%, který si “ přivlastnili; kto fie vwazal v mój statek? meam invasit facultatem C 204%; — vwazach {ye v statek toho, jemuż diechu Evajrius ad possessionem devolutus sum 142%, uvázal jsem se ve statek. | uváznúti, pf.: viděl sem mužč, an vwazi u bahně až do kolenů demersum 81%; přišedše ti, jenž jemu pomoci chtiechu, i vwazechu sami až do hrdla demerse- runt 81b, uvážiti, pf.: tak bieše (Antonín) stav svého života vwazil, že jej véécka bratří milováše instituens 173% (odch.). uvěřenie, n.: z vwierzenie aby piistup snazší měli k jinému přčlščení ex cre- dulitate 186%, uvěřiti, př.: aby jim vwierzili z proroko- wanie ut credulitas sibi paretur 1862; pakli vwierzíff v Tezukrista credis 1922. uvésti, pf. — Uvésti: vwed ji (Zenu) do své jeskyńky adduxi 12*; kázal vwettí jeho iussit evm ingredi G XX; (lidé) mé do kostela vwedechu perducunt 282; (stafec) vwede jej do pele&é introduxit 725. — Plipomenouti: jako základ naše- ho pravého úsilé v dobrý příklad vwed- me sumamus D 3?. uvoditi, impf., wvddéti: otec vwodieffe jeho (kteréhokoli) mnicha do domu svého adducebat G XVIII?. uvrci, pf.: v uoheň ji (modlu) vwrzechu igni tradunt 18b; aby, vezma syna, i vwrhl jej u vodu iactaret 1182,
670 utieranie, n.: (Arsenius) mějieše pásmičku pro üstavné slzí vtieraníe 87b. utierati, impf: (Arsenius) mějieše pás- micku v svém luoné, jesto jí slzy vtie- raffe 98b. utieti, pf.: uložišta tomu den, který by mu mčl nohu vtieti inciderent 131b; aby jemu nohu vtal secaret t. utichniti, pf.: u pokoji jeho #4dost vtiffe quievit r30?. utiščenie v. učšenie. utišiti sč, pf. wtichnouti: tajiech s& a vtífech obmutui et silui 174b. utkati, pf., Poikati: vtkaw mé occurrens 79*. útlý, adj: v ženském přirození vtlem fragili C 207%. útočišče, n.: mnichové vtocziffte k ňemu méjiechu cucurrere 161b, utonúti, pf.: abychom faraona, ješto po našich otcích vtonul, nenásledovali a a snim u mofi nevtonvli submersus est, demergerer 182. utrapiti, pf.: vSécky sen vtrapi, że ze- snuchu vicerat 176% (C na sh. m.: umrtvi), asi ch, opis. m. otrapi, utratiti, pf.: poklad zywny (sic m. z&vny) brzo sé vtratíf expenditur 133b, utrhati, pf. a impf. — Otrhati: puojdemt a vtrhamet ten keř zelicé D ad s1b. — Uwhati: kterýž vtrha (sic m. utrhá cti) bratra svého 134b, utrhnüti, pf.: puojdevat a vtrhnewat ten ket zelícé 515; chté brady jeho vtrhnvti volens contingere r41?. utřieti, pf.: druzí vtrziechu (nám nohy) A ad 369. utrpenie, n. — Utrpení, strádání: v sva- tém vtrpeníj byl po všě časy in absti- nentia 7b; (Jan) télesnym vtrpenim nade všě jiné pústenníky svieti abstinentia 10%; tak jest vtrpenie kruté svým pos- tem vždy činil tanto rigore animi sui immutabilem ieiunii continentiam sem- per exercuit 124%; krátkym vtrpením küpí$ vééné hody afflictio rorb. — Trpélivost: také Antoni nikdy v hng- viech svého vtrpeníe nepféru&il patien- tiam rupit rgob. utrpovati, imp£., uirpent sndéeti: (Anto- nius) ani v nemoci ani pro staroëté nikdy svého utrpenie neoblehčil, ale viece vtrpowal D 1832, utvrditi, pf.: (Pavel) dveti zaklopil (C zaklopi) à vtwrdl (sic, C vtrwrdíj, E vtwrdil) ACE ad 150%, upevnil. — U. Sé: vieru pfijem&e a sami na svém srdci fye vtwrdiwife 35; vtwrdtw fye v tom oblázení in obstinatione permansit 124b; jehož příkladem také nám sluSie vtwr- dití fye 182b, utylý, adj., otylý: uzřě stařec, ana (dva bratří) vtyla velmi corpulenti 66b, uvâäzati, pf., svdzati: azdali toho neumiete, vwiezic nohy provazem, i vtáhnüti mé do rovu? 875; vwazant jest (dábel) ohlaví jako dobytčě ligatus 183b; (dá- bel) vwazai jej (Jidaże) osidly svými innexuit 190% — U. sé: (Antonius) vróti s6 do klażtera, w niemzto (sic m, vetizto) fye Saraceni vwazalí quod a Sa- racenis occupatum est 151%, který si “ přivlastnili; kto fie vwazal v mój statek? meam invasit facultatem C 204%; — vwazach {ye v statek toho, jemuż diechu Evajrius ad possessionem devolutus sum 142%, uvázal jsem se ve statek. | uváznúti, pf.: viděl sem mužč, an vwazi u bahně až do kolenů demersum 81%; přišedše ti, jenž jemu pomoci chtiechu, i vwazechu sami až do hrdla demerse- runt 81b, uvážiti, pf.: tak bieše (Antonín) stav svého života vwazil, že jej véécka bratří milováše instituens 173% (odch.). uvěřenie, n.: z vwierzenie aby piistup snazší měli k jinému přčlščení ex cre- dulitate 186%, uvěřiti, př.: aby jim vwierzili z proroko- wanie ut credulitas sibi paretur 1862; pakli vwierzíff v Tezukrista credis 1922. uvésti, pf. — Uvésti: vwed ji (Zenu) do své jeskyńky adduxi 12*; kázal vwettí jeho iussit evm ingredi G XX; (lidé) mé do kostela vwedechu perducunt 282; (stafec) vwede jej do pele&é introduxit 725. — Plipomenouti: jako základ naše- ho pravého úsilé v dobrý příklad vwed- me sumamus D 3?. uvoditi, impf., wvddéti: otec vwodieffe jeho (kteréhokoli) mnicha do domu svého adducebat G XVIII?. uvrci, pf.: v uoheň ji (modlu) vwrzechu igni tradunt 18b; aby, vezma syna, i vwrhl jej u vodu iactaret 1182,
Strana 671
uvřieti, pf., uva/ili se: ptistavi (zeli) k uohni, aby jemu vwrzielo ut coque- ret 28?. uzavíjéti, pf., zaviti: vzawigiewile sobé hlavy vittatis capitibus 143P. uzda, f.: provlekse jemu vzdu, lo jest skrz& chíiepi freno 88b. uzdrav- v. «wsdrav-. uzel, m.: svazek na étyli vzly quattuor initiis rr5?. úzký, adj.: k jeho peleši bieše stezka vzka semita erat angusta 14P. uznamenati, pf., poznati: kdyZ vznamena, že to lstí diábelská bylo sé stalo intel- ligens 28b; vznamenaw, že jest obluda modliti sě modlám considerans 48%; když ten muž na sobě vznamena da- remnú chlúbu ubi potuit in se sentire grassari r12?. uzfieti, pf.: to vzrziew vidit 8^; vzrziwie fye na?! nom budüciem svété videbo te 57%; vzzrzielfta košík palmový con- spiciunt 108%, uZásati sé, impf., /ekati se: nerodte vzafati fie A ad 22b. ü£asnüti sé, pf. — Leknoufi se: nic fye nevzafffe nihil perterritis 1075; ač by fye jich kto pro velikú světlost vzall perterritus 187b. — UŻasnoułi se: vzzalechu fye vsickni obstupuerunt 25%; lid i sádcé vzafffe fye zvolachu obstupefacti 35%. úžčst, f., leknuti, strach: u velike vziefti božie jmč vzýváchom 41%; neb sé strach ne toliko z uzieftí pfiházie, je- likoZ... ex pavore animi 1875; (Anto- nius) bez uziefti odpovédé intrepide 192b. ü£ziteény, adj.: jest velmi vziteczno mul- tum prodest sb; toho véeho jest po- tf&bie i vziteczne jest milujícím boha utilia 124%; když co od nich vzitecz- neho uslyšal necessarium audiebat 2008. úžitek, m., užitek, prospěch, plod: ano nikdiež nic nenie, jenž by bylo k vzitku vacua omnia ab humano cultu 1044; proto smy sém putovali, abychom vzéli vzitek našim dusiem utilitatis ani- mae nostrae causa 5%; tu f vzitkem lidem prosby sé naplniji cum fructu 35b; což bieše du&i na vzitek quae erant animae profutura 1325; kteryZ jest toho 671 vzitek védéti budücie véci? fructus . 1875; bratr s svého polecka prvnieho vzitka pfinesl primitias 163%. użivati, impf., po Żśvałi: ktoz toho pokrma _ vziwagij, ti.. qui tali cibo alerentur 161%; vžywati surového masa vesci carnibus crudis C 139%. v, ve, pred retnicemi často také u, praep. — S akk.: véed w fwu giefkyňku 7%; upade jiej (sani) dřěvo v prawe oko 138%; poč s" spieše weň nevstúpil, ješto tě jest poslal in eum 160b; (Smaragdus) upade w nemocz in infirmitatem C 206%; — zdvih oči w nebefa ad caelum 157%; — neúfaj sám w fye in teipsum 76%; w boha silně věřieše 154%; — pro- měniv sě w krafnu twarz zeníku 10%; kdo j’ ten, by hnëvu v mir neobrâtil? 208%; — když jej prijmú, i obleků v mnichowe rucho 115P; — čehož bu- dete prositi otcě we gmie me in nomine meo 206P; jednoho mnicha povědě we gmeno 1284, jménem; — nalezneš syna sedmi dnôv wftarz1 3%; — w niedel die dominica I6%; v weczer ad vesperam 48*; w vobycziegnu hodinu hora sta- tuta 51%; w tu dobu 525; u vodé, jesto byla v powodeń vyśla z Nila 40b, za povodně; když by w tyden hebdomada completa C 139*, za týden; jedinü w tyden semel in septimana 96b, za tyden; w czas je mluviti, a w czas ml&éti 1515. — S lok.: otci svétí v przied- mieftij piébyvali in suburbanis locis 2%; w gedíne pufte ftudnícy in deserto puteo 136%; (Hilarion) nepíébyval w mieftech in urbibus 165%; — we cítí jsúce 13%; s bratří v míru a w gednotíe býti 116%; hlubina pekelná jest w me mocy 1835; Antoni nikdy w hniewiech svého utrpenie nepférusil 1995; (Arse- nius) w drahem ruffie chodil 595; měj v bozye nadéji 68^; (bratr) biese we dva- nadctí letech 1075; nic w tom neviním boha mého 163b; shíéSiti v male in parvo 81*; — člověk w tiele chvorý 54; srdcě silna v bozye 190%; já sě znaji w fwych hrzieffiech 93%; — we dne i w nocÿ 12%; pûstennik we mnohych letech nikam nevychodil per multum tempus 70%; w kratkem czalu by svrchován brevi tempore 1125. — Ptedl. opakována: w tebaidys w tiech wlaftech 132b; w hodínu bezmál w dewatu 198b;
uvřieti, pf., uva/ili se: ptistavi (zeli) k uohni, aby jemu vwrzielo ut coque- ret 28?. uzavíjéti, pf., zaviti: vzawigiewile sobé hlavy vittatis capitibus 143P. uzda, f.: provlekse jemu vzdu, lo jest skrz& chíiepi freno 88b. uzdrav- v. «wsdrav-. uzel, m.: svazek na étyli vzly quattuor initiis rr5?. úzký, adj.: k jeho peleši bieše stezka vzka semita erat angusta 14P. uznamenati, pf., poznati: kdyZ vznamena, že to lstí diábelská bylo sé stalo intel- ligens 28b; vznamenaw, že jest obluda modliti sě modlám considerans 48%; když ten muž na sobě vznamena da- remnú chlúbu ubi potuit in se sentire grassari r12?. uzfieti, pf.: to vzrziew vidit 8^; vzrziwie fye na?! nom budüciem svété videbo te 57%; vzzrzielfta košík palmový con- spiciunt 108%, uZásati sé, impf., /ekati se: nerodte vzafati fie A ad 22b. ü£asnüti sé, pf. — Leknoufi se: nic fye nevzafffe nihil perterritis 1075; ač by fye jich kto pro velikú světlost vzall perterritus 187b. — UŻasnoułi se: vzzalechu fye vsickni obstupuerunt 25%; lid i sádcé vzafffe fye zvolachu obstupefacti 35%. úžčst, f., leknuti, strach: u velike vziefti božie jmč vzýváchom 41%; neb sé strach ne toliko z uzieftí pfiházie, je- likoZ... ex pavore animi 1875; (Anto- nius) bez uziefti odpovédé intrepide 192b. ü£ziteény, adj.: jest velmi vziteczno mul- tum prodest sb; toho véeho jest po- tf&bie i vziteczne jest milujícím boha utilia 124%; když co od nich vzitecz- neho uslyšal necessarium audiebat 2008. úžitek, m., užitek, prospěch, plod: ano nikdiež nic nenie, jenž by bylo k vzitku vacua omnia ab humano cultu 1044; proto smy sém putovali, abychom vzéli vzitek našim dusiem utilitatis ani- mae nostrae causa 5%; tu f vzitkem lidem prosby sé naplniji cum fructu 35b; což bieše du&i na vzitek quae erant animae profutura 1325; kteryZ jest toho 671 vzitek védéti budücie véci? fructus . 1875; bratr s svého polecka prvnieho vzitka pfinesl primitias 163%. użivati, impf., po Żśvałi: ktoz toho pokrma _ vziwagij, ti.. qui tali cibo alerentur 161%; vžywati surového masa vesci carnibus crudis C 139%. v, ve, pred retnicemi často také u, praep. — S akk.: véed w fwu giefkyňku 7%; upade jiej (sani) dřěvo v prawe oko 138%; poč s" spieše weň nevstúpil, ješto tě jest poslal in eum 160b; (Smaragdus) upade w nemocz in infirmitatem C 206%; — zdvih oči w nebefa ad caelum 157%; — neúfaj sám w fye in teipsum 76%; w boha silně věřieše 154%; — pro- měniv sě w krafnu twarz zeníku 10%; kdo j’ ten, by hnëvu v mir neobrâtil? 208%; — když jej prijmú, i obleků v mnichowe rucho 115P; — čehož bu- dete prositi otcě we gmie me in nomine meo 206P; jednoho mnicha povědě we gmeno 1284, jménem; — nalezneš syna sedmi dnôv wftarz1 3%; — w niedel die dominica I6%; v weczer ad vesperam 48*; w vobycziegnu hodinu hora sta- tuta 51%; w tu dobu 525; u vodé, jesto byla v powodeń vyśla z Nila 40b, za povodně; když by w tyden hebdomada completa C 139*, za týden; jedinü w tyden semel in septimana 96b, za tyden; w czas je mluviti, a w czas ml&éti 1515. — S lok.: otci svétí v przied- mieftij piébyvali in suburbanis locis 2%; w gedíne pufte ftudnícy in deserto puteo 136%; (Hilarion) nepíébyval w mieftech in urbibus 165%; — we cítí jsúce 13%; s bratří v míru a w gednotíe býti 116%; hlubina pekelná jest w me mocy 1835; Antoni nikdy w hniewiech svého utrpenie nepférusil 1995; (Arse- nius) w drahem ruffie chodil 595; měj v bozye nadéji 68^; (bratr) biese we dva- nadctí letech 1075; nic w tom neviním boha mého 163b; shíéSiti v male in parvo 81*; — člověk w tiele chvorý 54; srdcě silna v bozye 190%; já sě znaji w fwych hrzieffiech 93%; — we dne i w nocÿ 12%; pûstennik we mnohych letech nikam nevychodil per multum tempus 70%; w kratkem czalu by svrchován brevi tempore 1125. — Ptedl. opakována: w tebaidys w tiech wlaftech 132b; w hodínu bezmál w dewatu 198b;
Strana 672
672 w peleffy w fwe C 80b; w klaffterze w tomto C 2088, vada, f.: to by prvá wada hubené chlúbě 79; aby to dělal, cožť nenie duši wada sine perturbatione animi 75b. vaditi sé, impf.: (ta dva) wadiefftafye con- tendebant 595; jakž fye nebudu mieti s kým hnévati a waditi cum quo litigem 73. váha, f.: o jednom, ješto vody bez wahy z studnice navážil E ad 54%. váhati, impf.: aby wahagie některé věci nezapomanul zékonné tardantibus 207, vajce, n.: tak s& waicye zkazie ova 1322, Valerian, m., jm. os.: za Decie a za wale- ryana ciesafiev Valeriano 147b. váleti sé, impf.: ano winye (sic m. vlny) fye walegif 168%; waleff fye v smrdu- tém bahné volutaris 190%, valiti sé, impf: an (ještěr) jako veliká kláda po tom piesku fye wali 225; pěny z jeho úst fye walechu spumabat os 161%, valný, adj., houfný, silný: walni naši ne- přietelé AE ad 182%; opět jej tělesné Zádosti jako walníf neptietelé ostápichu tamquam cohors barbarica 8* (volné), — Adv. -é: neb nás chtie na&i neptietelé walnie ptélstiti 1829. vařeníce, n., vaření: (aby postu neprerušil) málo warzienycze pojéda AC ad 124b. vařenie, n., vaření, vše (kromě masa), co se k jídlu vařítí může: vé, že smy zapo- mněli sniesti toto warzeníe pulmentum 439; Ze od nich olej a warzenie přijal legumen 193b. vařený, adj.: já nic warzencho nejiem nihil coctum 642. varovati sé, impf. synáckové, warugte fye, abyste s6 nechlubili 1835; warugmy fye chláby svécské fugiamus 5b: když fye nemocný newaruge krmí těch, ješto sú jemu škodné a noxiis cibis absti- nere 46%; já fye toho warugie, tak sem život přčložil sv. Antonie vitans 171%, váš, pronom.: mně jest divno domněnie waffe 5*; mena waffie nomina vestra 1885; vyZelteZ vy ty waffie bohy deos vestros 204}. vasinec, m., jeden z vašich: tak biech jed- noho waffíncye dřieve přčlstil quen- . dam ex vestris rob, vášně, f., způsob, vlastnost: také tu waffní (mnich) méjiese, Ze . . . consuetudo erat .apud eum 21b; waffnie i vešken běh (všelikého tvora) následuje svého stvo- fitele 202b, vazati sé, impf.: i co v našich přiebytciech pfébyvá$ a v né fie wieziefs? ACE ad 178%, je si přivlastňuješ. vaZiti, impf.: (Antonius) ani &asu pro- dlenie ani života v utrpení wazieffe nec temporum longitudine laborum merita pensabat 1754; — někdy jemu (Anto- nius) kázáše vodu waziece z studnicé irozlévati haurire aquam 30% — V. sč: jiných fobie za nic newaziff despicias 50%, vážný, adj.: (Amonius) bieše studnici wáznu vykopal puteum 37%, studni na vážení vody; bieše daleko wazna stud- nicě od jich pelešě 542. vběhnúti v. uběhnůtí. včela, f.: jako wczela med sbierá apis 92b. véelní, adj.: jako rojovć wczelnif apum 35%. včerajší, adj.: nenie tvář vašeho. otcě, jako byla pfśde wezeraiffim dnem 2009, vćiniti, pf., dáti do něčeho: kterćmuż (bratru) dáblové prst v ásta wczintechu immersissent 61b. vděčný, adj., milý: že jest ta služba bohu velmi wdieczna 123%, vdieti, pf., v/oZiti: wdiegefs Jan jmé jemu (dítěti) A ad 3%, vložíš naň jméno, dáš . mu jméno. vdolček, m., doleček: (bratr) přinese stolec a tři wdoleczky paximatiis 94b; jeden wdolczek paximatium 125b. vdolek, m.: (Peor) jediný wdolek mějieše za pokrm paximatium 56%. vdova, f.: chudí, nemocní, wdowi viduae C 203%. RPE TĄ vdovicé, £., vdova: vraťte chudé wdowícy její volek viduae 37b. vdrużiti, pf., vstrčiti: (opat) wdruzi ji (hül) v zemi fixit r11b, . vdy v. veZdy. ^ m (PI vé, interj., běda: we, že smy zapomněli sniesti toto vatenie heu 43b; we, b&da člověku, kterýž božie přikázanie přč- stúpí vae 90b; wéé, kak veliký hřiech vznikne na světě 2068. Ec věc, f.: že jest veliká w1ec stav kř čsťanský I29%; k vypravení těch slavných wiecy rerum 1%; svćcskń wiec opustiv rr2b, světský život; ti jistí s nevččnú sč wiecy obierají erga materias corrupti-
672 w peleffy w fwe C 80b; w klaffterze w tomto C 2088, vada, f.: to by prvá wada hubené chlúbě 79; aby to dělal, cožť nenie duši wada sine perturbatione animi 75b. vaditi sé, impf.: (ta dva) wadiefftafye con- tendebant 595; jakž fye nebudu mieti s kým hnévati a waditi cum quo litigem 73. váha, f.: o jednom, ješto vody bez wahy z studnice navážil E ad 54%. váhati, impf.: aby wahagie některé věci nezapomanul zékonné tardantibus 207, vajce, n.: tak s& waicye zkazie ova 1322, Valerian, m., jm. os.: za Decie a za wale- ryana ciesafiev Valeriano 147b. váleti sé, impf.: ano winye (sic m. vlny) fye walegif 168%; waleff fye v smrdu- tém bahné volutaris 190%, valiti sé, impf: an (ještěr) jako veliká kláda po tom piesku fye wali 225; pěny z jeho úst fye walechu spumabat os 161%, valný, adj., houfný, silný: walni naši ne- přietelé AE ad 182%; opět jej tělesné Zádosti jako walníf neptietelé ostápichu tamquam cohors barbarica 8* (volné), — Adv. -é: neb nás chtie na&i neptietelé walnie ptélstiti 1829. vařeníce, n., vaření: (aby postu neprerušil) málo warzienycze pojéda AC ad 124b. vařenie, n., vaření, vše (kromě masa), co se k jídlu vařítí může: vé, že smy zapo- mněli sniesti toto warzeníe pulmentum 439; Ze od nich olej a warzenie přijal legumen 193b. vařený, adj.: já nic warzencho nejiem nihil coctum 642. varovati sé, impf. synáckové, warugte fye, abyste s6 nechlubili 1835; warugmy fye chláby svécské fugiamus 5b: když fye nemocný newaruge krmí těch, ješto sú jemu škodné a noxiis cibis absti- nere 46%; já fye toho warugie, tak sem život přčložil sv. Antonie vitans 171%, váš, pronom.: mně jest divno domněnie waffe 5*; mena waffie nomina vestra 1885; vyZelteZ vy ty waffie bohy deos vestros 204}. vasinec, m., jeden z vašich: tak biech jed- noho waffíncye dřieve přčlstil quen- . dam ex vestris rob, vášně, f., způsob, vlastnost: také tu waffní (mnich) méjiese, Ze . . . consuetudo erat .apud eum 21b; waffnie i vešken běh (všelikého tvora) následuje svého stvo- fitele 202b, vazati sé, impf.: i co v našich přiebytciech pfébyvá$ a v né fie wieziefs? ACE ad 178%, je si přivlastňuješ. vaZiti, impf.: (Antonius) ani &asu pro- dlenie ani života v utrpení wazieffe nec temporum longitudine laborum merita pensabat 1754; — někdy jemu (Anto- nius) kázáše vodu waziece z studnicé irozlévati haurire aquam 30% — V. sč: jiných fobie za nic newaziff despicias 50%, vážný, adj.: (Amonius) bieše studnici wáznu vykopal puteum 37%, studni na vážení vody; bieše daleko wazna stud- nicě od jich pelešě 542. vběhnúti v. uběhnůtí. včela, f.: jako wczela med sbierá apis 92b. véelní, adj.: jako rojovć wczelnif apum 35%. včerajší, adj.: nenie tvář vašeho. otcě, jako byla pfśde wezeraiffim dnem 2009, vćiniti, pf., dáti do něčeho: kterćmuż (bratru) dáblové prst v ásta wczintechu immersissent 61b. vděčný, adj., milý: že jest ta služba bohu velmi wdieczna 123%, vdieti, pf., v/oZiti: wdiegefs Jan jmé jemu (dítěti) A ad 3%, vložíš naň jméno, dáš . mu jméno. vdolček, m., doleček: (bratr) přinese stolec a tři wdoleczky paximatiis 94b; jeden wdolczek paximatium 125b. vdolek, m.: (Peor) jediný wdolek mějieše za pokrm paximatium 56%. vdova, f.: chudí, nemocní, wdowi viduae C 203%. RPE TĄ vdovicé, £., vdova: vraťte chudé wdowícy její volek viduae 37b. vdrużiti, pf., vstrčiti: (opat) wdruzi ji (hül) v zemi fixit r11b, . vdy v. veZdy. ^ m (PI vé, interj., běda: we, že smy zapomněli sniesti toto vatenie heu 43b; we, b&da člověku, kterýž božie přikázanie přč- stúpí vae 90b; wéé, kak veliký hřiech vznikne na světě 2068. Ec věc, f.: že jest veliká w1ec stav kř čsťanský I29%; k vypravení těch slavných wiecy rerum 1%; svćcskń wiec opustiv rr2b, světský život; ti jistí s nevččnú sč wiecy obierají erga materias corrupti-
Strana 673
biles ob; jà sem také wiecy nikda ne- učinil nihil tale feci 12%; (Makarius) počě tázati, kterak jest jeho wiec quem- admodum est tecum 65, al vécéti, impf: weczechü, Ze takého .ni- žádného mezi sebü nejmáme 4*; é, wecye, já sem Zenka ... inquit 65; ne- wecyeffta (dva bratří) i slova nihil dixerunt 51%; wecyech, že bych radějí mnichem byl respondi 142b. věcí v. veliký. večer, m.: když by weczer facto vespere 42b; biese k weczeru sero 65%; { weczera aZ do svéta a vespertinis horis 1235; (pástenník) chtieSe svého téla v weczer pokrmiti ad verperam 8%; zítra i weczer mane et sero 134), večeřě, f.: (stařec) mně s mým tovařišem učini dobrú weczerzi coenam 108b, večeřčšti, impf.: pro vás muši dnes wecze- rzietí coenare 43%; kdyZ on weczerzíeffe 109b, veéeros, adv., lento veëer: ostanes-li we- czeros zde g4b. | věčný, adj.: rač jíti v wíeczne pfiebytky aeterna 14%; (syn boží) sč narodil z toho otcč, jenž jest wieczny semper est 200b, tit odplaty wíeczne nebudü mieti 5b; k wiecznemu stkvéní byvají (nádoby- poustevníci) pfivedeni perpetuum 101%; wieczne veselé sempiternum ioi; tento pamatováse na wieczne zatracenie a südny den aeterna 174%; (Antonius) radiese, aby, duostojenstvie tohoto svéta opusticce, Zádali wieczníeiffie cti a života pevnějšícho, na onom světě slavného 208%, trvalejáí. — Adv. -é: Ze zde nemá (člověk) wieczníe býti 102%. veď v. védéti. védénie, n.: bez wiedienie starcova igno- rante sene 125. védéti, impf.: newiediechom, byl-li ktery Zák svéceny mezi námi 4*; ja newiedie, kterak svády byvají nescio 73*; to wiez, Ze tvá Zena blizko byla k smrti scito 3*; jako by o tom nic newíedal, co sé stalo dissimulante scire 1625; jistého nic ne wíemy 18b; wiedie jednoho &lovéka na púšti scio 32b, vím o člověku, znám &ovéka; newieda zákonnieho potvrze- nie nec pondus professionis intelligens 119, neznaje; jenžto svého věčného pliliebytka newiedie ignorant 152P; aby, nerozbujejice tiemto nynějším Sbirka prameni. Skupina I. Nada I. Cislo 8. královstvím, lidmi fye býti newiedielí ne se homines esse nescirent 205, aby, zpyšnějíce snad ..., nepřestali věděti, že jsou lidé; — protoť sě wed apoštolská ména zvéstují, nebt sé jich skutky lidé polepáiji utique 55, zajisté. vedchnüti, pf. v dechnouti: ji pak veň (v mladce) diábel wdeffe, že nemožieše přěd ním žádný klášter cál ostati afflatus daemone 1582, L- vedlé, praep.: ja nehodny wedle nich (svych spolumnichi) G XIX. do védrce, vedrce, n., védérko: nestice we- derce s vodá urceos 35b; wiedrczie C, wiedercze E ad t. vedro, n.: (Pavel) stáse na wedrzie près den in aestu 38%; pro veliké wedro ardorem solis 145), védro, vedro, n.: (Zena) jíde k wedru a chtieci sé vody napiti ad hydriam 138b; k wiedru ACE ad t. Vék, m.: (Pavel) by tu vSécky svého wíeku dni omnem aetatem 148b, Zivota; (Jan) pies devaddesat let wielu vstaf biese nonagenariam ageret aetatem 5%; aż do wieku poZitého ad maturam aeta- tem 15b; lidé toho poslednieho wieku homines generationis ilius 955; bude nám dán pliebytek nebesky na wieky wiekom 1795; na wieky in saeculum saeculi ro3b; (dcera) učinila by tobě żalost na wieky luctum perpetuum G XIX», velblid, m.: aby (učedník) jemu wel- blvda přivedl camelum 83; na koních a na welbludiech 143). velbludovy, adj., velbloudź: mleko wel- bludowe camelorum 143b. velebiti, impf.: (otec) navrátil sé domuov, welebie boha magnificans G XIXb, velebnost, f., vzneSenost: (débel) vzbudi jemu myślenie o rodu své welebnoft1 immittebat ei generis nobilitatem 173b. velebny, adj., ctihodny: welebny otec ve- nerabilis senex G XIXA, veleti, impf, chtiti, pobízet, kdzati: weliff-h, pane, utrhnevat ten kef prae- cipis 515; tolikot za né (za knihy) weh ten, jenZt jé prodává tantum pretii petit 55^; neweliff mi sé smieti? non vis zob; když (dárce) jé (peníze) ústavně weleffe jemu vzieti 68%, pobízel ho; tu jemu welechu bratřie, aby odtud šel dicebant 56%; (Apollonius) jim s sebú 43
biles ob; jà sem také wiecy nikda ne- učinil nihil tale feci 12%; (Makarius) počě tázati, kterak jest jeho wiec quem- admodum est tecum 65, al vécéti, impf: weczechü, Ze takého .ni- žádného mezi sebü nejmáme 4*; é, wecye, já sem Zenka ... inquit 65; ne- wecyeffta (dva bratří) i slova nihil dixerunt 51%; wecyech, že bych radějí mnichem byl respondi 142b. věcí v. veliký. večer, m.: když by weczer facto vespere 42b; biese k weczeru sero 65%; { weczera aZ do svéta a vespertinis horis 1235; (pástenník) chtieSe svého téla v weczer pokrmiti ad verperam 8%; zítra i weczer mane et sero 134), večeřě, f.: (stařec) mně s mým tovařišem učini dobrú weczerzi coenam 108b, večeřčšti, impf.: pro vás muši dnes wecze- rzietí coenare 43%; kdyZ on weczerzíeffe 109b, veéeros, adv., lento veëer: ostanes-li we- czeros zde g4b. | věčný, adj.: rač jíti v wíeczne pfiebytky aeterna 14%; (syn boží) sč narodil z toho otcč, jenž jest wieczny semper est 200b, tit odplaty wíeczne nebudü mieti 5b; k wiecznemu stkvéní byvají (nádoby- poustevníci) pfivedeni perpetuum 101%; wieczne veselé sempiternum ioi; tento pamatováse na wieczne zatracenie a südny den aeterna 174%; (Antonius) radiese, aby, duostojenstvie tohoto svéta opusticce, Zádali wieczníeiffie cti a života pevnějšícho, na onom světě slavného 208%, trvalejáí. — Adv. -é: Ze zde nemá (člověk) wieczníe býti 102%. veď v. védéti. védénie, n.: bez wiedienie starcova igno- rante sene 125. védéti, impf.: newiediechom, byl-li ktery Zák svéceny mezi námi 4*; ja newiedie, kterak svády byvají nescio 73*; to wiez, Ze tvá Zena blizko byla k smrti scito 3*; jako by o tom nic newíedal, co sé stalo dissimulante scire 1625; jistého nic ne wíemy 18b; wiedie jednoho &lovéka na púšti scio 32b, vím o člověku, znám &ovéka; newieda zákonnieho potvrze- nie nec pondus professionis intelligens 119, neznaje; jenžto svého věčného pliliebytka newiedie ignorant 152P; aby, nerozbujejice tiemto nynějším Sbirka prameni. Skupina I. Nada I. Cislo 8. královstvím, lidmi fye býti newiedielí ne se homines esse nescirent 205, aby, zpyšnějíce snad ..., nepřestali věděti, že jsou lidé; — protoť sě wed apoštolská ména zvéstují, nebt sé jich skutky lidé polepáiji utique 55, zajisté. vedchnüti, pf. v dechnouti: ji pak veň (v mladce) diábel wdeffe, že nemožieše přěd ním žádný klášter cál ostati afflatus daemone 1582, L- vedlé, praep.: ja nehodny wedle nich (svych spolumnichi) G XIX. do védrce, vedrce, n., védérko: nestice we- derce s vodá urceos 35b; wiedrczie C, wiedercze E ad t. vedro, n.: (Pavel) stáse na wedrzie près den in aestu 38%; pro veliké wedro ardorem solis 145), védro, vedro, n.: (Zena) jíde k wedru a chtieci sé vody napiti ad hydriam 138b; k wiedru ACE ad t. Vék, m.: (Pavel) by tu vSécky svého wíeku dni omnem aetatem 148b, Zivota; (Jan) pies devaddesat let wielu vstaf biese nonagenariam ageret aetatem 5%; aż do wieku poZitého ad maturam aeta- tem 15b; lidé toho poslednieho wieku homines generationis ilius 955; bude nám dán pliebytek nebesky na wieky wiekom 1795; na wieky in saeculum saeculi ro3b; (dcera) učinila by tobě żalost na wieky luctum perpetuum G XIX», velblid, m.: aby (učedník) jemu wel- blvda přivedl camelum 83; na koních a na welbludiech 143). velbludovy, adj., velbloudź: mleko wel- bludowe camelorum 143b. velebiti, impf.: (otec) navrátil sé domuov, welebie boha magnificans G XIXb, velebnost, f., vzneSenost: (débel) vzbudi jemu myślenie o rodu své welebnoft1 immittebat ei generis nobilitatem 173b. velebny, adj., ctihodny: welebny otec ve- nerabilis senex G XIXA, veleti, impf, chtiti, pobízet, kdzati: weliff-h, pane, utrhnevat ten kef prae- cipis 515; tolikot za né (za knihy) weh ten, jenZt jé prodává tantum pretii petit 55^; neweliff mi sé smieti? non vis zob; když (dárce) jé (peníze) ústavně weleffe jemu vzieti 68%, pobízel ho; tu jemu welechu bratřie, aby odtud šel dicebant 56%; (Apollonius) jim s sebú 43
Strana 674
674 pokrm přijímati weleffe hortabatur 16%; welechu jima bratřie pojiesti fecerunt eos comedere 62%; v keré muky weliff poslati toho bratra? ubi iubes, ut mit- tamus fratrem 81%; (znamení), ješto welechu na modlitby neb na některé dielo (t. j. jíti) invitans 116%. velí, adj.: (jest se diviti) welym viece tomu, coż... AE ad r98b, mnohem. velicě v. veliký. | vel(i)konoc, £., ve/konoce: od welikonoczy D ad 20b; hod welkonoczy A ad 20%. velikonocní, -éní, adj.: hod welikonoczní C ad 209, vel(i)kost, f.: jehoZ (jestérova) welikoft biese nepodobna Kk vieté 23%; welkoft A ad t; podiviv sé té welikofti toho zlata magnitudinem 178%. veliký, adj.: (ještěr) jako welika kláda po piesku sé valil 22b; welike bfieme grandem sarcinam 59b; wieczífie bié- mena onera maiora 145^; (mladec) bieśe hrozné weliky mirae magnitudinis 158^; velblûda velmi welikeho enormis mag- nitudinis 161%; welike mnożstvie sil- nych mużuov 135; (ďáblové) wiecz- ffich ran i muk jemu než dřiev přiči- nichu gravioribus verberibus 7*; pro welike vedro ardorem nimium 1455; (dáblové), jenZto mají natwieczifíi moc nám pfékázéti summam 182b. — Adv. -cé: (dábel) Zádost télesná ováem jemu welcye vzbuzováse 173b. velko- v. veliko-. velmi, adv.: nemocných welmí mnoho 30b; pro nóż (lsti dábelské) sé welmí můúdřě střěžieše, aby... 175%; to jest welmí divné valde mirum 2*?; na horu welmí vysokáü altissimum 164*; mní&ku, welmis ûfal svému zaslûZeni 6%; mladec zkřičé welmi 198%. velovany, vilovany, adj., závojem zaha- lený: pannu k zákonu pritvrzenú, totiž Welowanu iib, jeptišku; wylowanu CF, wileowanu (sic) E ad t.; dievka wylowana 132%; wileowana (sic) E ad t. ven, adv.: vySed wen egressus 23*; vyndi wen egredere foras 59b; když káza (stařec) běsu wen 52%, věnec, m.: obvázavše jej velmi sličnými wiency blandis nexibus 148%. Veneris: do chrámu Wenerys, té modly in templum Veneris r62?. vepř, m.: smrdutí weprzí porci 59%. vepřový, adj., vepří: v tváři weprzowe porcorum 509%. věřiti, impf.: wierzim tomu, že s' někdy mohl slýchati credo 12%; wíerz mi, Zet nic jiného neřekl 55»; wierzte mi na tom 200b; v Jezukrista silné wierzieffe 154%, věrný, adj. — Věřící: (dáblové) vám inhed | pféstanáü přčkážčti wiernych snažnů | modlitvé fidelium 183% — Vërny: | wierne sláhy fideles 15; chté (bàh) jeho “ wierneho ńmysla odplatiti fidele 7b; aby mé viece sobé wíerna ucinil fidum 1449; — to smy zawíerne viděli 22%, vpravdé; zawierne tento svét buoh tak dláho drží skrzč zaslúženie sv. otcuov vere 415; zawlerne, ját sé bojím in veritate 875; púšť zawierne jest ráj namgue 101%, — Adv. -é — vérné, v pravdě: ktož bohu wierníe slúžie fide- liter 110b, abych pánu slúžil wiernie 144%: wiernie podlé písma svatého čte- nie vere 1665; wierníe viděl sem drahý poklad Jezukristuov vere 1*; všecko, což nám bieše pověděl, wíerníe i jistě nalezechom ad fidem 10%; co mám učiniti, wěrníe neviem G XVIII. věrovati, impf., zaklínatí se: aby ten bratr křivě newierowal 55%; wíerug mnó hfieśnym in me iura 139%. verá, m.: desét werffvow z Zalmu versus 114%, versSik, m.: knéZie tíi werffiky přěčtů versiculos 24P. véfücí, adj.: Ze sé muoZ vsecko dokonati wierzicyemu credenti 19%; (bůh), jenž * nikdy v s6 wierzicych neopusti speran- : tibus 176%. ves, £.: v své wfly v najdálejšie villam 148%; že byl starostů ve wily villulae 160b. veselé, n., veselosť, radosť: ani sč veselé velikým wefelím laetitia 125b, tak nám dá hospodin slavné wefele gloriosam laetitiam 42%; věčné wefele risum 101b |“ (volně). veseliti, impf.: nic viece diábla newefeh nihil sic laetificat D rooP. — V. sé: [ wefeli fye pûst laetaretur 17b; (Anto- F" nius) fye radováše i wefeleffe pro velikú |- slávu boží gaudebat 149P: všichni fye velikým veselim wefelechu laetantibus [* 190b; (Antonius) poté fye sim v sobé | velmi wefelití mira exsultatione sustol- litur 194b.
674 pokrm přijímati weleffe hortabatur 16%; welechu jima bratřie pojiesti fecerunt eos comedere 62%; v keré muky weliff poslati toho bratra? ubi iubes, ut mit- tamus fratrem 81%; (znamení), ješto welechu na modlitby neb na některé dielo (t. j. jíti) invitans 116%. velí, adj.: (jest se diviti) welym viece tomu, coż... AE ad r98b, mnohem. velicě v. veliký. | vel(i)konoc, £., ve/konoce: od welikonoczy D ad 20b; hod welkonoczy A ad 20%. velikonocní, -éní, adj.: hod welikonoczní C ad 209, vel(i)kost, f.: jehoZ (jestérova) welikoft biese nepodobna Kk vieté 23%; welkoft A ad t; podiviv sé té welikofti toho zlata magnitudinem 178%. veliký, adj.: (ještěr) jako welika kláda po piesku sé valil 22b; welike bfieme grandem sarcinam 59b; wieczífie bié- mena onera maiora 145^; (mladec) bieśe hrozné weliky mirae magnitudinis 158^; velblûda velmi welikeho enormis mag- nitudinis 161%; welike mnożstvie sil- nych mużuov 135; (ďáblové) wiecz- ffich ran i muk jemu než dřiev přiči- nichu gravioribus verberibus 7*; pro welike vedro ardorem nimium 1455; (dáblové), jenZto mají natwieczifíi moc nám pfékázéti summam 182b. — Adv. -cé: (dábel) Zádost télesná ováem jemu welcye vzbuzováse 173b. velko- v. veliko-. velmi, adv.: nemocných welmí mnoho 30b; pro nóż (lsti dábelské) sé welmí můúdřě střěžieše, aby... 175%; to jest welmí divné valde mirum 2*?; na horu welmí vysokáü altissimum 164*; mní&ku, welmis ûfal svému zaslûZeni 6%; mladec zkřičé welmi 198%. velovany, vilovany, adj., závojem zaha- lený: pannu k zákonu pritvrzenú, totiž Welowanu iib, jeptišku; wylowanu CF, wileowanu (sic) E ad t.; dievka wylowana 132%; wileowana (sic) E ad t. ven, adv.: vySed wen egressus 23*; vyndi wen egredere foras 59b; když káza (stařec) běsu wen 52%, věnec, m.: obvázavše jej velmi sličnými wiency blandis nexibus 148%. Veneris: do chrámu Wenerys, té modly in templum Veneris r62?. vepř, m.: smrdutí weprzí porci 59%. vepřový, adj., vepří: v tváři weprzowe porcorum 509%. věřiti, impf.: wierzim tomu, že s' někdy mohl slýchati credo 12%; wíerz mi, Zet nic jiného neřekl 55»; wierzte mi na tom 200b; v Jezukrista silné wierzieffe 154%, věrný, adj. — Věřící: (dáblové) vám inhed | pféstanáü přčkážčti wiernych snažnů | modlitvé fidelium 183% — Vërny: | wierne sláhy fideles 15; chté (bàh) jeho “ wierneho ńmysla odplatiti fidele 7b; aby mé viece sobé wíerna ucinil fidum 1449; — to smy zawíerne viděli 22%, vpravdé; zawierne tento svét buoh tak dláho drží skrzč zaslúženie sv. otcuov vere 415; zawlerne, ját sé bojím in veritate 875; púšť zawierne jest ráj namgue 101%, — Adv. -é — vérné, v pravdě: ktož bohu wierníe slúžie fide- liter 110b, abych pánu slúžil wiernie 144%: wiernie podlé písma svatého čte- nie vere 1665; wierníe viděl sem drahý poklad Jezukristuov vere 1*; všecko, což nám bieše pověděl, wíerníe i jistě nalezechom ad fidem 10%; co mám učiniti, wěrníe neviem G XVIII. věrovati, impf., zaklínatí se: aby ten bratr křivě newierowal 55%; wíerug mnó hfieśnym in me iura 139%. verá, m.: desét werffvow z Zalmu versus 114%, versSik, m.: knéZie tíi werffiky přěčtů versiculos 24P. véfücí, adj.: Ze sé muoZ vsecko dokonati wierzicyemu credenti 19%; (bůh), jenž * nikdy v s6 wierzicych neopusti speran- : tibus 176%. ves, £.: v své wfly v najdálejšie villam 148%; že byl starostů ve wily villulae 160b. veselé, n., veselosť, radosť: ani sč veselé velikým wefelím laetitia 125b, tak nám dá hospodin slavné wefele gloriosam laetitiam 42%; věčné wefele risum 101b |“ (volně). veseliti, impf.: nic viece diábla newefeh nihil sic laetificat D rooP. — V. sé: [ wefeli fye pûst laetaretur 17b; (Anto- F" nius) fye radováše i wefeleffe pro velikú |- slávu boží gaudebat 149P: všichni fye velikým veselim wefelechu laetantibus [* 190b; (Antonius) poté fye sim v sobé | velmi wefelití mira exsultatione sustol- litur 194b.
Strana 675
veselý, adj.: když jest srdce wefelo, tehdy sé tvát sméje corde laetante 200%; (Antonius) tiem také wefel biese, Ze . . . laetabatur 201%; tak sem wefel, jako bych nalezl svá dceru laetus C 205b; (Antonius) sé vZdy wefelym obliééjem ukazováée hilarem faciem 200% — Adv. -e: (Poemen) ho (póstennika) pfijé velmi wefele cum laetitia 92%. véska, £: v jedné wefcye villula 1675; nedaleko od své wefky 172b. veslo, n.: ač již plavec weflem neusiluje cessante remigio 8% (volně); zahynem zlomiece weflo gubernaculum 78b, vésti, impf.: weď jeho (Pafuncia) do cele introduc G XIX? (možná že čísti jest: vved); (Antonius) na piédni horu jest weden skrzé bratii perducebatur 207%; široka jest (brána), ješto wede do pekla ducit 55; řebří, po ňemž lidi do nebes wedefs vehis 102%; pûtnika nalezna, i wedieffe jej s sebû do pelesé reducens 121b; toť bude tvój učedlník, tak wed, ať bude lepší neZ mistr talem eum consigna C 203b; tá pá$ti Kato wedi své vojsko duxit 105%; (dábli) k smil- stvu jej wediechu impugnabant eum 47*; vidéli smy mnoho starcuov ne- besky Zivot weduce vitam caelestem agentes 1b; v&écky dni svého života ten püstenník jal sé u pláéi wefti per- mansit in luctu 9*; slusie boZiemu slázé příklad vzieti Eliášě, velikého proroka, a po tom svuoj život weftí vitam com- ponere 1755; (Amon) wedl svaty život vixerat 197%. ves, pronom.: wffiech lidí spasenie omnes 1*; po wife (asy 7h; nepfieteli wifie spravedlnosti rob; weff svét totus 915; wifiecky dni żivota 9%; wifecko mile trpéti cuncta 30*; tichy ümysl wfficku moc našich protivníkuov přěmáhá 48b; (Eufrosyna) slzami wffecka naplnéna byla tota G XIX*; wfficni, jesto tu stáchu 29b; wffecno télo svrabem sé osulo 156%; wifiecna lesnà zvieïata 1935; weffken smysl 65; píés weffken puost 114), celý; Ze (vozataj) weffken zkfenul totus 158%; wificzkny tfie C 139%; wifichni lidé 35%. vetchy, adj., stary: bychové méla nékaké rücho wetche aliquid ex veteramentis 83%. vetknüti, pf, oraziti: abySte, vezmáce 675 i; huol má, i wtekli v rov muoj plantetis { 52%; (stafec) wtecze jej (dřevo) v zemi [; infixisset 117%. vétiik, m.: tichy wietrzik provieváse ven- tus 148%. větvie, n., větvoví, větve: pakli nedá (hůl) z sebe wietwie si (baculus) non fron- duerit 52%; s niżsieho wietwie ramis 109%, vévoda, m.: proti wewodam i kniezatém pekelným 182%; já tě wewodu a knie- Zétem učiním rytieřstvie ducem 24%; k wewodie té vlasti Mesopotamie ducem 146%; Balachius, wewoda z Ale- xandiie dux 207b. br vězeň, m.: nemocní, wiezní captivi | XVIII; vladař počě těch wiezníew prositi, aby sě pryč brali 164; žalářným i jiným wiezňom qui in carceribus te- nentur 123%. vězenie, n. — Věznění: tomu sě všichni podivichu, że neopuchl pro to wiezenie 170%; Ze té zprostila z wiezenie tvá zpovéd a captivitate D rogb. — Žalář: v wiezeníj jsa zavíén carcere 143b. vězčti, impf., (u)vězněnu býti: jenž svázán pod prahem leżiś wiezie 160%; bych newiezyel v tom klášteřě jako v žaláři si non carcere clausus tenerer 163P. véziti, impf. vézmiti: i co v našich pfie- bytciech přčbýváš a tu fye wiezyls? 178% (ch. opis. m. viežeš, ale nicméně doklad slova). vězňový, adj., věznů: (anděl) okovy i ře- tézy wiezhowe zléma rób. veziénie, n.. vzezření: ženu ctného wezrzieny A ad r1b. veziieti, pf. — Vzhlédnouti, popatriti: wezrziete, wezrziete, ted hospodin sém sám přišel videte 87%; pakli buoh na ny newezrzíí si despicit peccatores 146%; wezrzie na tak veliký sbor mnichuov cernens 190W. — Popatřiti, nahlédnout do něčeho: ktož v ni (jeskyni) wezrziely (ti trnuli) ACE ad 14b. vézti, impf: jako by krále wezlhn dedu- centes 32b. vežde, adv., všude, ve všem: wezde jsi svü Zádost plodil A ad 6b. veźdy, v(Z)dy, -cky, -chny, adv. — VZdy: (Antonius) byl wzdy jednostajného obliféjó semper 200%; jako rytief vÿbornÿ svému ciesaïi wzdycky (A wezdy, E wzdy) jest hotov 1; mějte 43*
veselý, adj.: když jest srdce wefelo, tehdy sé tvát sméje corde laetante 200%; (Antonius) tiem také wefel biese, Ze . . . laetabatur 201%; tak sem wefel, jako bych nalezl svá dceru laetus C 205b; (Antonius) sé vZdy wefelym obliééjem ukazováée hilarem faciem 200% — Adv. -e: (Poemen) ho (póstennika) pfijé velmi wefele cum laetitia 92%. véska, £: v jedné wefcye villula 1675; nedaleko od své wefky 172b. veslo, n.: ač již plavec weflem neusiluje cessante remigio 8% (volně); zahynem zlomiece weflo gubernaculum 78b, vésti, impf.: weď jeho (Pafuncia) do cele introduc G XIX? (možná že čísti jest: vved); (Antonius) na piédni horu jest weden skrzé bratii perducebatur 207%; široka jest (brána), ješto wede do pekla ducit 55; řebří, po ňemž lidi do nebes wedefs vehis 102%; pûtnika nalezna, i wedieffe jej s sebû do pelesé reducens 121b; toť bude tvój učedlník, tak wed, ať bude lepší neZ mistr talem eum consigna C 203b; tá pá$ti Kato wedi své vojsko duxit 105%; (dábli) k smil- stvu jej wediechu impugnabant eum 47*; vidéli smy mnoho starcuov ne- besky Zivot weduce vitam caelestem agentes 1b; v&écky dni svého života ten püstenník jal sé u pláéi wefti per- mansit in luctu 9*; slusie boZiemu slázé příklad vzieti Eliášě, velikého proroka, a po tom svuoj život weftí vitam com- ponere 1755; (Amon) wedl svaty život vixerat 197%. ves, pronom.: wffiech lidí spasenie omnes 1*; po wife (asy 7h; nepfieteli wifie spravedlnosti rob; weff svét totus 915; wifiecky dni żivota 9%; wifecko mile trpéti cuncta 30*; tichy ümysl wfficku moc našich protivníkuov přěmáhá 48b; (Eufrosyna) slzami wffecka naplnéna byla tota G XIX*; wfficni, jesto tu stáchu 29b; wffecno télo svrabem sé osulo 156%; wifiecna lesnà zvieïata 1935; weffken smysl 65; píés weffken puost 114), celý; Ze (vozataj) weffken zkfenul totus 158%; wificzkny tfie C 139%; wifichni lidé 35%. vetchy, adj., stary: bychové méla nékaké rücho wetche aliquid ex veteramentis 83%. vetknüti, pf, oraziti: abySte, vezmáce 675 i; huol má, i wtekli v rov muoj plantetis { 52%; (stafec) wtecze jej (dřevo) v zemi [; infixisset 117%. vétiik, m.: tichy wietrzik provieváse ven- tus 148%. větvie, n., větvoví, větve: pakli nedá (hůl) z sebe wietwie si (baculus) non fron- duerit 52%; s niżsieho wietwie ramis 109%, vévoda, m.: proti wewodam i kniezatém pekelným 182%; já tě wewodu a knie- Zétem učiním rytieřstvie ducem 24%; k wewodie té vlasti Mesopotamie ducem 146%; Balachius, wewoda z Ale- xandiie dux 207b. br vězeň, m.: nemocní, wiezní captivi | XVIII; vladař počě těch wiezníew prositi, aby sě pryč brali 164; žalářným i jiným wiezňom qui in carceribus te- nentur 123%. vězenie, n. — Věznění: tomu sě všichni podivichu, że neopuchl pro to wiezenie 170%; Ze té zprostila z wiezenie tvá zpovéd a captivitate D rogb. — Žalář: v wiezeníj jsa zavíén carcere 143b. vězčti, impf., (u)vězněnu býti: jenž svázán pod prahem leżiś wiezie 160%; bych newiezyel v tom klášteřě jako v žaláři si non carcere clausus tenerer 163P. véziti, impf. vézmiti: i co v našich pfie- bytciech přčbýváš a tu fye wiezyls? 178% (ch. opis. m. viežeš, ale nicméně doklad slova). vězňový, adj., věznů: (anděl) okovy i ře- tézy wiezhowe zléma rób. veziénie, n.. vzezření: ženu ctného wezrzieny A ad r1b. veziieti, pf. — Vzhlédnouti, popatriti: wezrziete, wezrziete, ted hospodin sém sám přišel videte 87%; pakli buoh na ny newezrzíí si despicit peccatores 146%; wezrzie na tak veliký sbor mnichuov cernens 190W. — Popatřiti, nahlédnout do něčeho: ktož v ni (jeskyni) wezrziely (ti trnuli) ACE ad 14b. vézti, impf: jako by krále wezlhn dedu- centes 32b. vežde, adv., všude, ve všem: wezde jsi svü Zádost plodil A ad 6b. veźdy, v(Z)dy, -cky, -chny, adv. — VZdy: (Antonius) byl wzdy jednostajného obliféjó semper 200%; jako rytief vÿbornÿ svému ciesaïi wzdycky (A wezdy, E wzdy) jest hotov 1; mějte 43*
Strana 676
676 to wdy novo v své paměti 6%; (slzy) jenž jemu wzdy z uočí běžiechu crebro 98b; avšak sě wzdy modlím sine ces- satione t.; buoh od zlých příhod wzdychny jeho vystřicháše A ad 7b, — Přece: mám naději v boze, žeť ji (Eufro- synu) wzdy na tomto světě ukáže C 204. oq vézé, f.: ty s' wiezie Davidova tyrris 1022, . j | vcházéti, impf.: “do Mrtvého mořě, v ňejž- to Jordan wchazye ingressa D 110%, se vlévá. vidati, impf.: ktož jich za živa newídalí non viderunt 2%; tu j& zévné widachu mezi sebü 127b; (starci) jediná v ty- den fye widachu 96b. viděnie, n.: když přijidechom k té palmě, tu uzféchom lva, an stojí, jímžto wi- díením užasše sě guo viso 109%; — (bratr) skrzé widienie uzië kniehy psané slovy zlatymi per visum 27*; Zalostivé widieníe bude sé praviti visio 205P. viděti, impf.: kteréž smy svýma očima widíeli vidimus 1%; jakż ja wizy 26%; wiz, kakyt mají svár Palestinové s Cypry cernas 170, — V, sé — zdáti se: tehdy fye jemu widieffe, Ze biese vzat do nebes 198b, vidücí, adj., vidilelný: aby od widuczych i od tělesných věcí oddálili sebe visi- bilibus 11%. viec(e), -ž, adv. — Více: čímž toho po- klada jiným wiece udieleji quanto plures ex eo fuerint ditati 1%; wiece než desét tisíc lida plus 163b; rûtim béhem, jakZ moha nagwiec 8b; Paf- funci tiem wiecze pote o to stati eo magis r1; chtiece jeho pokusiti, wie- ce-li by pro syna učinil, čili by wiece poslušenstvie držal plus rr75; my sé wiecez wiecez báchom magis magisque 22b, čím ddl vic; (Antonius) wiecez wiecez své télo krotieáe magis ac magis 175?. — Od té doby, od teďka, dále: tak wíec ten mladec byl prázden od diá-' belského pokusénie 30%; wiec by&ta svá dobra pfietele ten stařec s Pemenem ab illo die 72%; čemu mám nadieti s& wicze? amodo G XIXb; co wiece k tomu fku? quid amplius 102*; aby wiece ne- zaléval 117%, jiź; wiecz nepotfebuj se mnû mluviti amplius 3%; (Antonin) s vámiť w1ecze nebude na tomto světě iam D 182b, — Spíše: tiem wíece só :bohu pokořte magis 9?. pc vieéce, n., vícko: vlasy na wiecżczy C ad 87b, viera, f.: tak pfétvrdá wieru méli fides 2*; fküce (Ariáni), Ze takáZ wieru mají jako Antoni 200P; — na mu wieru, Zet mi jest dobře radil bratr i odtušil C 205), vieti, impf., váti: neb fye vétrem piesek i sém i tam wiege 1052. vietr, m.: wíetr veliky vento 419. vigilie, f.: że (on) jemu (mrtvému) má Cisti wigilie pervigilem noctem 1642, vicher, m.: (Certi) vzbudich[u] wícher a veliký prach 675; vzbufoval sem wicher veliky commotiones 131%; zlý wicher turbo 1902. vilovany v. velovany. vina, f.: jedněch winy a zlé skutky, dru- hých dobré skutky vitia 29b; stařec uzrë, Ze nenie jeho wínu, Ze... culpa 46%; Ze sem nevinnemu mnichu winv dala crimen imposui 74b; (bratii) po- déchu na Àñ winv praviti culpas 81%; aby buoh budûci winv rééil odpustiti scelus 206%. viniti, impf.: mnozi t& winie a potvrzujic toho, by ty byl kacie 50%; jest-liť vinen tento, jehoż vy winite qui a vobis perurgetur 605; newiñte mladcć darmo nolite culpam adscribere ro8b; hfiechy, jimiZto ste mé wíníli 50b; (lidé) ne- vinného vraZdü wíniechu innocenti impingeretur crimen 60b; nic v tom newíním boha mého fallacem non facio 163b. vinnicé, f£: kto mu vineam G XIXe, vinník, m.: vydaj nám našeho nepřietele i wińńika Jonatu 1402. vinny, adj.: abyśte zo m6, mnohými hiiechy winneho, boha prosili pro me, multis peccatis obnoxio 50%; (bratří) bratra tiem vsim winna uciniechu asse- rebant esse culpabilem 54b; Ze nenie winen té krve prolitím conscium non esse sanguinis 605; bych proti bohu winen nebyl culpabilis 58%, vino, n.: rozlitné wíno v hrozniech uvae 20?; hrozen wína uvam 61%; — když jemu wína podadiechu vinum 63b; wino piti 8ob, winiczy posekal
676 to wdy novo v své paměti 6%; (slzy) jenž jemu wzdy z uočí běžiechu crebro 98b; avšak sě wzdy modlím sine ces- satione t.; buoh od zlých příhod wzdychny jeho vystřicháše A ad 7b, — Přece: mám naději v boze, žeť ji (Eufro- synu) wzdy na tomto světě ukáže C 204. oq vézé, f.: ty s' wiezie Davidova tyrris 1022, . j | vcházéti, impf.: “do Mrtvého mořě, v ňejž- to Jordan wchazye ingressa D 110%, se vlévá. vidati, impf.: ktož jich za živa newídalí non viderunt 2%; tu j& zévné widachu mezi sebü 127b; (starci) jediná v ty- den fye widachu 96b. viděnie, n.: když přijidechom k té palmě, tu uzféchom lva, an stojí, jímžto wi- díením užasše sě guo viso 109%; — (bratr) skrzé widienie uzië kniehy psané slovy zlatymi per visum 27*; Zalostivé widieníe bude sé praviti visio 205P. viděti, impf.: kteréž smy svýma očima widíeli vidimus 1%; jakż ja wizy 26%; wiz, kakyt mají svár Palestinové s Cypry cernas 170, — V, sé — zdáti se: tehdy fye jemu widieffe, Ze biese vzat do nebes 198b, vidücí, adj., vidilelný: aby od widuczych i od tělesných věcí oddálili sebe visi- bilibus 11%. viec(e), -ž, adv. — Více: čímž toho po- klada jiným wiece udieleji quanto plures ex eo fuerint ditati 1%; wiece než desét tisíc lida plus 163b; rûtim béhem, jakZ moha nagwiec 8b; Paf- funci tiem wiecze pote o to stati eo magis r1; chtiece jeho pokusiti, wie- ce-li by pro syna učinil, čili by wiece poslušenstvie držal plus rr75; my sé wiecez wiecez báchom magis magisque 22b, čím ddl vic; (Antonius) wiecez wiecez své télo krotieáe magis ac magis 175?. — Od té doby, od teďka, dále: tak wíec ten mladec byl prázden od diá-' belského pokusénie 30%; wiec by&ta svá dobra pfietele ten stařec s Pemenem ab illo die 72%; čemu mám nadieti s& wicze? amodo G XIXb; co wiece k tomu fku? quid amplius 102*; aby wiece ne- zaléval 117%, jiź; wiecz nepotfebuj se mnû mluviti amplius 3%; (Antonin) s vámiť w1ecze nebude na tomto světě iam D 182b, — Spíše: tiem wíece só :bohu pokořte magis 9?. pc vieéce, n., vícko: vlasy na wiecżczy C ad 87b, viera, f.: tak pfétvrdá wieru méli fides 2*; fküce (Ariáni), Ze takáZ wieru mají jako Antoni 200P; — na mu wieru, Zet mi jest dobře radil bratr i odtušil C 205), vieti, impf., váti: neb fye vétrem piesek i sém i tam wiege 1052. vietr, m.: wíetr veliky vento 419. vigilie, f.: że (on) jemu (mrtvému) má Cisti wigilie pervigilem noctem 1642, vicher, m.: (Certi) vzbudich[u] wícher a veliký prach 675; vzbufoval sem wicher veliky commotiones 131%; zlý wicher turbo 1902. vilovany v. velovany. vina, f.: jedněch winy a zlé skutky, dru- hých dobré skutky vitia 29b; stařec uzrë, Ze nenie jeho wínu, Ze... culpa 46%; Ze sem nevinnemu mnichu winv dala crimen imposui 74b; (bratii) po- déchu na Àñ winv praviti culpas 81%; aby buoh budûci winv rééil odpustiti scelus 206%. viniti, impf.: mnozi t& winie a potvrzujic toho, by ty byl kacie 50%; jest-liť vinen tento, jehoż vy winite qui a vobis perurgetur 605; newiñte mladcć darmo nolite culpam adscribere ro8b; hfiechy, jimiZto ste mé wíníli 50b; (lidé) ne- vinného vraZdü wíniechu innocenti impingeretur crimen 60b; nic v tom newíním boha mého fallacem non facio 163b. vinnicé, f£: kto mu vineam G XIXe, vinník, m.: vydaj nám našeho nepřietele i wińńika Jonatu 1402. vinny, adj.: abyśte zo m6, mnohými hiiechy winneho, boha prosili pro me, multis peccatis obnoxio 50%; (bratří) bratra tiem vsim winna uciniechu asse- rebant esse culpabilem 54b; Ze nenie winen té krve prolitím conscium non esse sanguinis 605; bych proti bohu winen nebyl culpabilis 58%, vino, n.: rozlitné wíno v hrozniech uvae 20?; hrozen wína uvam 61%; — když jemu wína podadiechu vinum 63b; wino piti 8ob, winiczy posekal
Strana 677
vinüti sé, impf: (Antonius) nikdy fye newinv| k těm, ješto v pravé vieté nestáchu numguam se miscuit commu- nioni 200%, neměl spolků s těmi. visěti, impf.: nalezši (vlčice) košík pal- movy wılyece pendebat 100%; pak wífal tu had čtyři dni suspensus est 138b; viece wilymy neż sedimy haere- mus 1439; ana (skdla) wify r4b. vítanie, n.: dav nám witanie salutans nos 32b, uvítav nás; uzřevši jeho děvečka, da jemu witanie salutavit C 202b. vítati, impf.: stařec vecě jemu: Witay C ad 92b; witai, boZie slüho bene venisti 141%. vitézsky, -zsky, adv., vitézmé: to (ne- čisté myšlení) nás k věčnému spasení pripravuje, ač witiezfky v tom ssto- jíme 75%. vítěžstvie, -zstvie, n.: aby proti nepřá telóm mohl obdrZéti witíezftwie 58%, veliké wítiezftwie chté zvéstovati tri- umphum 1285; odplatu svého witiez- ftwie victoriae r54b. víti, impf., żośiźi: provaz z palmového list wyty C ad 135% vjéti, viíti v. vn-. vkladati, impf.: shromazdiv btémietko drev, i wkladaffe na svého učeníka imponebat dorso 166b. vládanie, n., panovdni: to, coz je skrzé wladanie a hněv E ad 82%. vladař, m.: Julianuov wiadarz centurio 165; wladarzí léháchu ptéd jeho dveřmi praefecti 112%; přines listy do Palestina k wiadarzowi ad consularem 160%, — Adj. possess. -óv: Aristene, Zena wla- darzowa praefecti 163b. wvladářstvie, n., Panování: to, což je skrzě wladarzftwie a skrzé hněv C ad 82% vladenie, n., $anováni: wladeníe lidskć. auctoritas 82%; coZ je skrzé wladenic a skrzé hnév, to sé z diábla poüín' auctoritate 82%. vládnüti, impf: vozataj vešken bieše zktenul, tak Ze rukama newladníeffe nec manus agitare posset 158%; svými ády wladnutij E ad 120%; — diábel, jenz wladne smilstvem 43b; k tomu, jenż wiadne témi hrady r46b. vládyka, m.: jakž budú ke mně wladyky choditi personae nobiles 49b; (císařův) kandidát wladyk otáza, kde... a de- curionibus 160b. 677 vlas, m.: wiafvow sobé (Hilarion) jednüá v rok ustííháse capillum 156?*; wlafy na oci pili oculorum 87b, řasy. vlásek, m.: wlafky na hlavé i na bradě capili et barba 5%. vlásinny, adj., žíněný: sukni wlaffynnu A ad 25%. vlast, f., krajinu, země: řéky mnohým wlaftem škodné regionum 2%; z jeru- zalemských wiaftíj de Jerosolymis 5%; v ejipskÿch wlaftech regionibus 20%; abych sč vrátil do svých wiaftíj ad patriam 143%. vlästi, impf.: ten nemuož svými údy wlaftí non convertendi habet pote- statem 120%, vlastní, -ý, adj.: ktož chce svrchován byti, má opustiti vuoli wiaftníj propriis 39%; nezli prémuo# vuoli wiaftnif suas 115b; pravý mnich, jenž wlaftne vuoli odolá AC ad 7ob; wlaftnie dary ducha sva- tého méjiese proprias gratias 173^; dva bratry wlaftníe germani 48*; sestra wlaftnie germana 575; jako své wlaftnie détátko proprium C 208%. vlásenie, n., Zíné: sukni z wlaffenij E ad 25%, vlášenný, adj., z vlášení, žíněný: kapici a sukni wlaffennv melotem, quae est caprina pellis 25* (odch.). vlaśsky, adj.: (opat) chtieśe jiesti tykvy wlafke C ad 41b, vlčí, adj.: v pardovů i w wlezíj (tvář) luporum 176b. vlčicě, f.: u ňehožto (pústenníka) wlczicye mějieše obyčěj bývati lupa 100%. wléci, impf.: uzřěchom, ano jej lvicě roz- trhsi i wlecze krvava trahere 146%. vletěti, pf.: on (holub) mi wletie v usta AC ad 131%; wletiel E ad t. vletnüti, pf.: (holoubek) mi wlete v ûsta intravit 131%, vlézti, pf.: (mnich) do peci wleze prostřěd ohné ingressus est 1112. vlhkost, f.: skrzé wlIhkoft pfielisná aneb páru lidského pfirozenie per naturalis humoris abundantiam 31*. . vlk, m. — Vik: wlcye s berany budń sé spolu pásti lupi rob; wlcye vyjiechu 176b. — Rakovina: Adrianus zhynu tá nemocí, jieZto my wlk tiekámy morbo vegio r66* (odch., nebot morbus regius je Zloutenka). vlna, £.: niZádného odéva od wlny nemé-
vinüti sé, impf: (Antonius) nikdy fye newinv| k těm, ješto v pravé vieté nestáchu numguam se miscuit commu- nioni 200%, neměl spolků s těmi. visěti, impf.: nalezši (vlčice) košík pal- movy wılyece pendebat 100%; pak wífal tu had čtyři dni suspensus est 138b; viece wilymy neż sedimy haere- mus 1439; ana (skdla) wify r4b. vítanie, n.: dav nám witanie salutans nos 32b, uvítav nás; uzřevši jeho děvečka, da jemu witanie salutavit C 202b. vítati, impf.: stařec vecě jemu: Witay C ad 92b; witai, boZie slüho bene venisti 141%. vitézsky, -zsky, adv., vitézmé: to (ne- čisté myšlení) nás k věčnému spasení pripravuje, ač witiezfky v tom ssto- jíme 75%. vítěžstvie, -zstvie, n.: aby proti nepřá telóm mohl obdrZéti witíezftwie 58%, veliké wítiezftwie chté zvéstovati tri- umphum 1285; odplatu svého witiez- ftwie victoriae r54b. víti, impf., żośiźi: provaz z palmového list wyty C ad 135% vjéti, viíti v. vn-. vkladati, impf.: shromazdiv btémietko drev, i wkladaffe na svého učeníka imponebat dorso 166b. vládanie, n., panovdni: to, coz je skrzé wladanie a hněv E ad 82%. vladař, m.: Julianuov wiadarz centurio 165; wladarzí léháchu ptéd jeho dveřmi praefecti 112%; přines listy do Palestina k wiadarzowi ad consularem 160%, — Adj. possess. -óv: Aristene, Zena wla- darzowa praefecti 163b. wvladářstvie, n., Panování: to, což je skrzě wladarzftwie a skrzé hněv C ad 82% vladenie, n., $anováni: wladeníe lidskć. auctoritas 82%; coZ je skrzé wladenic a skrzé hnév, to sé z diábla poüín' auctoritate 82%. vládnüti, impf: vozataj vešken bieše zktenul, tak Ze rukama newladníeffe nec manus agitare posset 158%; svými ády wladnutij E ad 120%; — diábel, jenz wladne smilstvem 43b; k tomu, jenż wiadne témi hrady r46b. vládyka, m.: jakž budú ke mně wladyky choditi personae nobiles 49b; (císařův) kandidát wladyk otáza, kde... a de- curionibus 160b. 677 vlas, m.: wiafvow sobé (Hilarion) jednüá v rok ustííháse capillum 156?*; wlafy na oci pili oculorum 87b, řasy. vlásek, m.: wlafky na hlavé i na bradě capili et barba 5%. vlásinny, adj., žíněný: sukni wlaffynnu A ad 25%. vlast, f., krajinu, země: řéky mnohým wlaftem škodné regionum 2%; z jeru- zalemských wiaftíj de Jerosolymis 5%; v ejipskÿch wlaftech regionibus 20%; abych sč vrátil do svých wiaftíj ad patriam 143%. vlästi, impf.: ten nemuož svými údy wlaftí non convertendi habet pote- statem 120%, vlastní, -ý, adj.: ktož chce svrchován byti, má opustiti vuoli wiaftníj propriis 39%; nezli prémuo# vuoli wiaftnif suas 115b; pravý mnich, jenž wlaftne vuoli odolá AC ad 7ob; wlaftnie dary ducha sva- tého méjiese proprias gratias 173^; dva bratry wlaftníe germani 48*; sestra wlaftnie germana 575; jako své wlaftnie détátko proprium C 208%. vlásenie, n., Zíné: sukni z wlaffenij E ad 25%, vlášenný, adj., z vlášení, žíněný: kapici a sukni wlaffennv melotem, quae est caprina pellis 25* (odch.). vlaśsky, adj.: (opat) chtieśe jiesti tykvy wlafke C ad 41b, vlčí, adj.: v pardovů i w wlezíj (tvář) luporum 176b. vlčicě, f.: u ňehožto (pústenníka) wlczicye mějieše obyčěj bývati lupa 100%. wléci, impf.: uzřěchom, ano jej lvicě roz- trhsi i wlecze krvava trahere 146%. vletěti, pf.: on (holub) mi wletie v usta AC ad 131%; wletiel E ad t. vletnüti, pf.: (holoubek) mi wlete v ûsta intravit 131%, vlézti, pf.: (mnich) do peci wleze prostřěd ohné ingressus est 1112. vlhkost, f.: skrzé wlIhkoft pfielisná aneb páru lidského pfirozenie per naturalis humoris abundantiam 31*. . vlk, m. — Vik: wlcye s berany budń sé spolu pásti lupi rob; wlcye vyjiechu 176b. — Rakovina: Adrianus zhynu tá nemocí, jieZto my wlk tiekámy morbo vegio r66* (odch., nebot morbus regius je Zloutenka). vlna, £.: niZádného odéva od wlny nemé-
Strana 678
678 jiese 152°; — svěcští (plavají) jako po wlnach 782, | vinény, adj: črta v človččie tváři a wlniene sukni C ad 41b; odéva wlnie- neho AE ad rs2b, vloziti, pf. — VloZiti na néco: (Theon) ruku každému na iawu (t. j. hlavu) wlozieffe superponens 30b; wlozili jí (dívce) při křtu jméno Eufrozyna imposuerunt G XVIII%, dali. — Vy- naloZiti: (žena) svój vešken statek wlozyla na lekat& E ad 158% — Vložití do něčeho: to mi sé libilo v tyto kniehy wioziti intexere 110b: jenž (syn boźi) byl v hrob wlozen in sepulcro positum D 1828, vlüditi sé, pf.: proë s’ takû véc utinila, žes" fye dala diáblu v st wiuditi? intrare 160b, vmieséti v. umieséti. v-náhle v. náhlý. vnésti, pf.: byť mohl jeho diábel wneftí v zatracenie deferri 190%, vnóti, vjóti, pf.: wgiew na velikń horu adscendens 186b, vniti, vjiti, pf., vejśźi: wffed v svá jéskyiiku ingrediens 7b; wefflas do života věčného introisti G XX2; wegdi napt'éd intrare 275; wendiewa tam k tomu bratru ingrediamur 94%; do našeho kláštera wnide expetivit 119%; abychom v smrt newefflı ne incurreremus 1462, vňutř, adv.: jakož sem svrchu, takež sem wnítrz deintus 71b; když mu (pústenní- kovi) wnitrz počč nechutno býti cum edentem vis interna torqueret rrob; stafec, wnítrz leZé, zvola de intro cla- mavit 1335; on wnítrz po&é pieti slova svatého Davida intrinsecus 178’; — město bieše plno mníškuov zewnitrz i svrchu intrinsecus 33%, vnitř; jakož sem svrchu, takéž sem i zewnitrz E ad 715; by ty mé vidél ze wnitrz intrin- secus 7ib. vňutřní, adj.: sladkost wnítrznícho oku- šenie intimi gustus 1012; opatfiv wnitrznij neduh interiorem 123b; za wnítrzníf &istotu svó du& interna 127%, vóbec v. obcé. | voda, f.: majé chléb a wodu aquam 265; ["izahrady podlé wod 104*; — prorokuji, [F"że mó woda veliká byti amnis adven- tum 186b, vódcě, m.: můj wvodcye dux 109%; ujem jednoho jich wvodcy de ductoribus 164b, vodicé, f., vodièka: Pavlin hrstma wodicy stfóbal 152%, voditi, impf.: aby viec nizádného piéd súd newodili 1o1b; méjiech s sebû bratra, jenZ mé wodieffe ducem 108b. vodny, adj.: pro nedostatky wodne prae aquae penuria 138b, vody; o zimniem času studeném a wodnem A ad 1872, deštivém.. vojna, f.: (boháč) jezdieše často na woynu proti Lembóm C ad 112%. vojska, f., vojsko: izdali je jich viece než woifky nebo jčzdeuov faraonovych? 168b, vojsko, n.: Kato vedl své wogfko exer- citum 105%, vókol, adv., dokola: wuokol chodiece cir- cumeunt 194?. vól, m.: Ejipští wolowí jako bohu chválu vzdáváchu bovem 182; (püstennik), jenž mějieše wvol bovem rrob, volati, impf.: diábel počě hrozně wolati clamans 10%; (bratr) počě na ni (na sestru) wolatí vocavit 1008, vôle, f: komuZ sě mní, by tento svět opustili všěcky činy diábelské wuole sb; pläenie bozie wuole 13%; aby vlastnie wuole nikdy mnecinil voluntatem 84b; z wuole boží do kostela přišel Deo vo- lente G XVTIIbP; z své dobré wuole vo- luntarie 90%, (bratří) ješto se mnú bez mé wole chodiechu contra voluntatem 107b; bez bożie wole ani vrabtek na zemi upadne sine voluntate C 204b; mnich, kterýž nedá wvole svému břichu 66%; (stařec) nejčdl chleba ani vody pil nikdy do wole ad satietatem 76%. -> volek, m.: vrafte chudé vdovici její wolek bovem 37b. volenie, n., volba: byť mi buoh ráčil to wolenie dâti optionem 153%, voliti, impf.: byť mi buoh ráčil to volenie dáti, radějíť bych sukni Pavlína chu- deho wolıl eligeret 153%. volný, adj.: abychom nemohli wolne cčsty do nebes mieti liber transitus 190%. volovy, adj, volskÿ: wolowe bińkanie bovum 155%, vóně, f.: to miesto naplni sě krásné wvoníe odore 87*; wvoníe drahého kofenie odoramenta 101%.
678 jiese 152°; — svěcští (plavají) jako po wlnach 782, | vinény, adj: črta v človččie tváři a wlniene sukni C ad 41b; odéva wlnie- neho AE ad rs2b, vloziti, pf. — VloZiti na néco: (Theon) ruku každému na iawu (t. j. hlavu) wlozieffe superponens 30b; wlozili jí (dívce) při křtu jméno Eufrozyna imposuerunt G XVIII%, dali. — Vy- naloZiti: (žena) svój vešken statek wlozyla na lekat& E ad 158% — Vložití do něčeho: to mi sé libilo v tyto kniehy wioziti intexere 110b: jenž (syn boźi) byl v hrob wlozen in sepulcro positum D 1828, vlüditi sé, pf.: proë s’ takû véc utinila, žes" fye dala diáblu v st wiuditi? intrare 160b, vmieséti v. umieséti. v-náhle v. náhlý. vnésti, pf.: byť mohl jeho diábel wneftí v zatracenie deferri 190%, vnóti, vjóti, pf.: wgiew na velikń horu adscendens 186b, vniti, vjiti, pf., vejśźi: wffed v svá jéskyiiku ingrediens 7b; wefflas do života věčného introisti G XX2; wegdi napt'éd intrare 275; wendiewa tam k tomu bratru ingrediamur 94%; do našeho kláštera wnide expetivit 119%; abychom v smrt newefflı ne incurreremus 1462, vňutř, adv.: jakož sem svrchu, takež sem wnítrz deintus 71b; když mu (pústenní- kovi) wnitrz počč nechutno býti cum edentem vis interna torqueret rrob; stafec, wnítrz leZé, zvola de intro cla- mavit 1335; on wnítrz po&é pieti slova svatého Davida intrinsecus 178’; — město bieše plno mníškuov zewnitrz i svrchu intrinsecus 33%, vnitř; jakož sem svrchu, takéž sem i zewnitrz E ad 715; by ty mé vidél ze wnitrz intrin- secus 7ib. vňutřní, adj.: sladkost wnítrznícho oku- šenie intimi gustus 1012; opatfiv wnitrznij neduh interiorem 123b; za wnítrzníf &istotu svó du& interna 127%, vóbec v. obcé. | voda, f.: majé chléb a wodu aquam 265; ["izahrady podlé wod 104*; — prorokuji, [F"że mó woda veliká byti amnis adven- tum 186b, vódcě, m.: můj wvodcye dux 109%; ujem jednoho jich wvodcy de ductoribus 164b, vodicé, f., vodièka: Pavlin hrstma wodicy stfóbal 152%, voditi, impf.: aby viec nizádného piéd súd newodili 1o1b; méjiech s sebû bratra, jenZ mé wodieffe ducem 108b. vodny, adj.: pro nedostatky wodne prae aquae penuria 138b, vody; o zimniem času studeném a wodnem A ad 1872, deštivém.. vojna, f.: (boháč) jezdieše často na woynu proti Lembóm C ad 112%. vojska, f., vojsko: izdali je jich viece než woifky nebo jčzdeuov faraonovych? 168b, vojsko, n.: Kato vedl své wogfko exer- citum 105%, vókol, adv., dokola: wuokol chodiece cir- cumeunt 194?. vól, m.: Ejipští wolowí jako bohu chválu vzdáváchu bovem 182; (püstennik), jenž mějieše wvol bovem rrob, volati, impf.: diábel počě hrozně wolati clamans 10%; (bratr) počě na ni (na sestru) wolatí vocavit 1008, vôle, f: komuZ sě mní, by tento svět opustili všěcky činy diábelské wuole sb; pläenie bozie wuole 13%; aby vlastnie wuole nikdy mnecinil voluntatem 84b; z wuole boží do kostela přišel Deo vo- lente G XVTIIbP; z své dobré wuole vo- luntarie 90%, (bratří) ješto se mnú bez mé wole chodiechu contra voluntatem 107b; bez bożie wole ani vrabtek na zemi upadne sine voluntate C 204b; mnich, kterýž nedá wvole svému břichu 66%; (stařec) nejčdl chleba ani vody pil nikdy do wole ad satietatem 76%. -> volek, m.: vrafte chudé vdovici její wolek bovem 37b. volenie, n., volba: byť mi buoh ráčil to wolenie dâti optionem 153%, voliti, impf.: byť mi buoh ráčil to volenie dáti, radějíť bych sukni Pavlína chu- deho wolıl eligeret 153%. volný, adj.: abychom nemohli wolne cčsty do nebes mieti liber transitus 190%. volovy, adj, volskÿ: wolowe bińkanie bovum 155%, vóně, f.: to miesto naplni sě krásné wvoníe odore 87*; wvoníe drahého kofenie odoramenta 101%.
Strana 679
vonný, adj.: bylíčko. velmi wonne odo- ratis 29%; to (kořeníce) bieše velmi wonne saporis eximii rroP. vosk, m.: wofk sé rozplyne cera 76%. vóz, m.: chtě na wvoz vstúpiti in currum 137%. vozataj, m.: wozatai gazensky auriga 158%, voziti, impf.: (mniši) potřeby do kláštera wozýlí a nosili G XXA. vpadati v. upadati. vrabček, m., vrabeček: bez božie vóle ani wrabczek na zemi upadne passer C 204b. vrabec, m.: ani wrabec na zemi upadne passerum 152%. vracöti, impf., zuraceti: (püstennik) veS- ken sè trösiese a ven wracyeffe vomitus 1roP. vracovati, impf. — Vraceti: rozličné myš- & Леше wracowaife jej (mládce) zasé revo- *'cabant 675; — hluchym sluch wraco- waffe 136b. — Zvraceti: (poustevnikovi) jE: počě nechutno býti a vždy zasě wra- "czuge to ven vše E ad 110b, — V. sě: [7 (starci) wracowachu fye každý do své peleść redibat 97*. vrah, m. — Nepřítel: vydaj nám Janatu, wraha a zlodějč našeho inimicum 139°. — Vrah: sám budu wrah svuoj ipse mihi ero persecutor 144°, vrata, plur. n.: když přijide k wratom toho kláštera ad ianuam 57%. vrâtiti, pf.: abySte mne nepoküséli wratiti k tomu, od ňehož sem sé utekl nec me ad ea, quae fugi, revocare tentetis 121b; — wrattw droby na své miesto restituens 1275; je£to wratíl druhu zlost za zlost reddit r34b. — V. sé: wrat fie do svého domu redi 3*; kdyZ fye wratichu někteří tovařišie regressi 20% žet fye newracy na púšť non re- vertar 47b. vrátký, adj.: člověk si a jsi wratkeho při- rozenie humana fragilitate circumdaris 189%; vy dusi rozomnû, by byla pro- měná a wratka, nesličným duomyslem Jíčíte convertibilem 202%; života ste velmi wratkeho vitam ancipitem re- tractate D 182b. vrátny, m.: (Eufrosyna) vzkázala opatovi po wratnem per ostiarium C 203*. vražda, £.: v súsědech svatého Macharie stala sé wrazda homicidium 60b. 679 vražedník, -dlník, m.: kako já to mohu učiniti, bych sě menším nazval nežli wrazedlník? homicida 80%; jehož spa- sitel nazývá wrazedlníkem homicidam 185%, vrażedny, -dlny, adj.: diśbel wrazedlny 173b. vrci, pí.: wrh jí (holí) daleko proiciens 117%; (Balacius), plinuv na ně (listy), i wrze jimi na zemi proiecit 207b; (Agapitus) wrhl vody na tvář jeho iactavit G X X2. — V. sé, sebá: wrhla fie dievka k nohám jeho proiecit se G XVIII*%; diábel nevédiese, kam {ye wrha quo se verteret 155%; mučedlník nevědieše, kam febu wrha guo se con- ferret 148%. . vřěštěti, impf.: každé podlé svého při- rozenie wrziefftiechu 176b. vrch, m.: wrch bezmál oblakuov doséhé cacumen rroP; na samém wrchu té hory in sublimi vertice 164%; voda f wrchu Богу doluov teliese de super- cilio collis 169b. — V. také surchu. viieti, impf.: (mote) wrziew samo v sobě fremens 1682. vrovnati, pf., podobnym ubiniti: aby Abra- hamovi táZ obétí byl wrownan v za- sláZení coaequaretur 125*. — V. sé — pripodobniti se: jenZto tye bohu wrow- natí chtieše similem se fieri 174%. vrtêti, impf.: (Ivové) wrtiece ocasy 152%; wrtie očima jako pes vzteklý 158b; ne- věda co povéd&ti, i wrtíeffe mysli, pro- [.toZe nic nevédiee r33*, byl na roz- " pacich; mnich chybu wrtie na svć mysli |o tom dubitans C ad 128b, chybu " vrté — v pochybnostech jsa. — V. sé: | newrt fye s jednoho miesta na druhé |, non mutes locum 132%; (mnich) wrtie | £ye i sém i tam frequenter migrans 132b, | "ano tma fye všady wrtíj tenebris arcen- |: tibus visum 150%, tma se všude plete, motá. vrtkanie, n., vozpakovdni: pakli jeho po- padnü v kterém wrtkany A ad 115b (chyba m. vrtrání, ale nicméně doklad slova; vrtrati se v XV. stol. už zapomí- nalo). vrtkati, imp£, rozpakovati se, V pochyb- nostech býti: písmo svaté pamatovati a newrtkati A ad :i29P (B na sh. m. nevrtrati). vrtky, adj. vrikavy, nestálý: (mnisek)
vonný, adj.: bylíčko. velmi wonne odo- ratis 29%; to (kořeníce) bieše velmi wonne saporis eximii rroP. vosk, m.: wofk sé rozplyne cera 76%. vóz, m.: chtě na wvoz vstúpiti in currum 137%. vozataj, m.: wozatai gazensky auriga 158%, voziti, impf.: (mniši) potřeby do kláštera wozýlí a nosili G XXA. vpadati v. upadati. vrabček, m., vrabeček: bez božie vóle ani wrabczek na zemi upadne passer C 204b. vrabec, m.: ani wrabec na zemi upadne passerum 152%. vracöti, impf., zuraceti: (püstennik) veS- ken sè trösiese a ven wracyeffe vomitus 1roP. vracovati, impf. — Vraceti: rozličné myš- & Леше wracowaife jej (mládce) zasé revo- *'cabant 675; — hluchym sluch wraco- waffe 136b. — Zvraceti: (poustevnikovi) jE: počě nechutno býti a vždy zasě wra- "czuge to ven vše E ad 110b, — V. sě: [7 (starci) wracowachu fye každý do své peleść redibat 97*. vrah, m. — Nepřítel: vydaj nám Janatu, wraha a zlodějč našeho inimicum 139°. — Vrah: sám budu wrah svuoj ipse mihi ero persecutor 144°, vrata, plur. n.: když přijide k wratom toho kláštera ad ianuam 57%. vrâtiti, pf.: abySte mne nepoküséli wratiti k tomu, od ňehož sem sé utekl nec me ad ea, quae fugi, revocare tentetis 121b; — wrattw droby na své miesto restituens 1275; je£to wratíl druhu zlost za zlost reddit r34b. — V. sé: wrat fie do svého domu redi 3*; kdyZ fye wratichu někteří tovařišie regressi 20% žet fye newracy na púšť non re- vertar 47b. vrátký, adj.: člověk si a jsi wratkeho při- rozenie humana fragilitate circumdaris 189%; vy dusi rozomnû, by byla pro- měná a wratka, nesličným duomyslem Jíčíte convertibilem 202%; života ste velmi wratkeho vitam ancipitem re- tractate D 182b. vrátny, m.: (Eufrosyna) vzkázala opatovi po wratnem per ostiarium C 203*. vražda, £.: v súsědech svatého Macharie stala sé wrazda homicidium 60b. 679 vražedník, -dlník, m.: kako já to mohu učiniti, bych sě menším nazval nežli wrazedlník? homicida 80%; jehož spa- sitel nazývá wrazedlníkem homicidam 185%, vrażedny, -dlny, adj.: diśbel wrazedlny 173b. vrci, pí.: wrh jí (holí) daleko proiciens 117%; (Balacius), plinuv na ně (listy), i wrze jimi na zemi proiecit 207b; (Agapitus) wrhl vody na tvář jeho iactavit G X X2. — V. sé, sebá: wrhla fie dievka k nohám jeho proiecit se G XVIII*%; diábel nevédiese, kam {ye wrha quo se verteret 155%; mučedlník nevědieše, kam febu wrha guo se con- ferret 148%. . vřěštěti, impf.: každé podlé svého při- rozenie wrziefftiechu 176b. vrch, m.: wrch bezmál oblakuov doséhé cacumen rroP; na samém wrchu té hory in sublimi vertice 164%; voda f wrchu Богу doluov teliese de super- cilio collis 169b. — V. také surchu. viieti, impf.: (mote) wrziew samo v sobě fremens 1682. vrovnati, pf., podobnym ubiniti: aby Abra- hamovi táZ obétí byl wrownan v za- sláZení coaequaretur 125*. — V. sé — pripodobniti se: jenZto tye bohu wrow- natí chtieše similem se fieri 174%. vrtêti, impf.: (Ivové) wrtiece ocasy 152%; wrtie očima jako pes vzteklý 158b; ne- věda co povéd&ti, i wrtíeffe mysli, pro- [.toZe nic nevédiee r33*, byl na roz- " pacich; mnich chybu wrtie na svć mysli |o tom dubitans C ad 128b, chybu " vrté — v pochybnostech jsa. — V. sé: | newrt fye s jednoho miesta na druhé |, non mutes locum 132%; (mnich) wrtie | £ye i sém i tam frequenter migrans 132b, | "ano tma fye všady wrtíj tenebris arcen- |: tibus visum 150%, tma se všude plete, motá. vrtkanie, n., vozpakovdni: pakli jeho po- padnü v kterém wrtkany A ad 115b (chyba m. vrtrání, ale nicméně doklad slova; vrtrati se v XV. stol. už zapomí- nalo). vrtkati, imp£, rozpakovati se, V pochyb- nostech býti: písmo svaté pamatovati a newrtkati A ad :i29P (B na sh. m. nevrtrati). vrtky, adj. vrikavy, nestálý: (mnisek)
Strana 680
680 mějieše wrtku mysl 8%; když opatřímy tělesného pokolenie našeho života (sic m. život) a stav wrtky vitam ancipitem . 180b. vril- v. ortr-. vrtnüti sé, pf.; orátiti se: wrtffe {ye zasë reversi 85b; (otec) wrte fie na púšč (C póśt) AC ad 25%; (Antonin) wrte fie na své milé miesto v zadni horu repedavit D 1822, vrtoviez, f., żoużev: (volové) ztrhavie wrtowiezi vinculis 163%; wrtowiezie AE, wrtowyźy C ad t. vrtrakovy, adj., utrhaésky: wrtlakowych, klevetnych (lidi) neposlûchajé A ad 153b, vrtránie, n., vepřání;: pakli jej naleznú v kterém wrtranij murmuratione 115b: wrtlanie E ad t.; na jich wrtranie netbajč 153b, vrtrati, impf., reptati, utrhati: poslušnu býti a písmo svaté pamatovati a ne- wrtrat non murmuret 129P (C chybně newrtat); lidí, jiZto dávno wrtrah o svatém Pavlínu a nynie snad budú Trad o svatém Ilarionu detraben- . detrahent Hilarioni 153b, utr hali Pavlovi; wrtlaly A ad t. 5 vrtravy, adj., vepíavy: wrtrawych 1 lidí klevet neposláchati maledicorum 153b. vrücí, adj.: pochytiv (Apellen) z vÿhné wrucye Zelezo candens 10*; na wrvcyem vedté ardentissimo sole 1475; jest diábel dobfé svédom budáücieho ohné, wru- cyeho pekla aestuantis gehennae rgob, vryti, pf.: otázachu, proó na jednom mies- tě jako wrytíj stojie 185, j. přibiti. vsaditi, vsázéti, pf.: kdyZ jej (belhavého) na klíse wfadichu imponeretur 112; (Julianus) jednoho mníška v žalář wfadil' 16%; (rychtáf padüchy) wfazye v kládu misit in carcerem 70%, vsódati, pf.: wfyedawife na i pluchom tam ro4b, vsiesti, pf., vsednouti: wiyed nic sé ne- Zásajé ascende 29b; wfyed v koráb conscendens 119%; wiyeda na vuoz se mnü ascende 136b, duch "zlý wiyede na ñ insilivit 15 55. vsieti, pf., zasíti: " (oráčkové) "smiesili piesek s tiem sémenem i wfyeli każdy po svém poli sparserunt 27%; toť mají svú žeň, že ve třidcieti dnech wiyegic i seznû iacti seminis” _IO5%, ćlunky, vslunie, n., výsluní: (kokodrilové) biechu na wilunfe vylezli 412. vsrknüti, pf.: (sai) pastuchy wirknieffe v sě C ad 167b, vsrkovati, impf.: (saň) oráčky v sè wirkowaffe absorbebat 167b. 7stánie, n.: ńdi cóli a zdrávi k witanij jeho zpodjímáchu ad standum 160b. vestáři v. stářč. vstati, pf.: witaw stafec, odstřihl kštici exurgens G XVIIIP; wftawife ze snu surrexerunt 19b; když z svých modliteb witanieffe surgens 252; neviemy, wita- nuce zitra, budemy-li živi do večera excitati à somno 180b; úfámť bohu, Zet télo wftane v sádny den oslavené resurget D r82b. vstávati, impf.: (mníšek) počš na své jitfné pozdé wftawati surgeret 7b; wftawagie tajné consurgens r18b. vstaviti, pf.: sňem korunu s sebe, i wftaw1 ji na jeho hlavu posuit r31?. vstihnüti (m. vzst-), pf., stihnouti, statiti: o vśćch (divích) vypraviti nemohli smy wftihnvtí supra vires nostras est 409. vstréiti, pf.: opat wftrczi ji (hàl) v zemi DE ad rrr. vstüpenie, n. : (Antonius) pocé tomu ^| rozométi, Ze to bie&e witupenie dusi do nebes consceñsum 190P. vstüpiti, pf. — Vstoupiti do nëéeho: jakz do Ejipta vstûpis, inhed ... calcata Aegypto 196%; (ďáblové) nemohů v nás w{tupiti zavrénÿmi dveïmi nasie viery intrare 185%; ktož v jich sbor wftupij ingressus fuerit 113%; [jed] jemu wftup1 na srdce serpebat 112%; by s6 byl kal a s duchovni radń wftupil u pokśnie 6b, — Vystoupiti vzhüru: voda witupi vzhuoru z veliké hlubiny ascendit 54b; (Kristus) na kfiż wftupif pro spasenie svéta conscendens 114b. vstupovati, impf.: že (Hilarion) do vsí newftupowal AE ad rs7b; wftupugy pláče do pekla descendam G XIXb. véady, adv., všude: tehdy sě ten div prohlási wffady ubique 185; wffady jest pot*ébie protiviti sé diáblu ubique 73b. však, -ž(e) adv.: wffak taká milost mezi nimi byla, Ze . .. sed 36P; proto? wifak kiéstanóm jest na péči mieti, aby . 190%; wifak že jeden obj ide jejieho otce tamen C 201b, aváak; — 6 wlffak má čistota své muky! 144b. — — V. takć ale.
680 mějieše wrtku mysl 8%; když opatřímy tělesného pokolenie našeho života (sic m. život) a stav wrtky vitam ancipitem . 180b. vril- v. ortr-. vrtnüti sé, pf.; orátiti se: wrtffe {ye zasë reversi 85b; (otec) wrte fie na púšč (C póśt) AC ad 25%; (Antonin) wrte fie na své milé miesto v zadni horu repedavit D 1822, vrtoviez, f., żoużev: (volové) ztrhavie wrtowiezi vinculis 163%; wrtowiezie AE, wrtowyźy C ad t. vrtrakovy, adj., utrhaésky: wrtlakowych, klevetnych (lidi) neposlûchajé A ad 153b, vrtránie, n., vepřání;: pakli jej naleznú v kterém wrtranij murmuratione 115b: wrtlanie E ad t.; na jich wrtranie netbajč 153b, vrtrati, impf., reptati, utrhati: poslušnu býti a písmo svaté pamatovati a ne- wrtrat non murmuret 129P (C chybně newrtat); lidí, jiZto dávno wrtrah o svatém Pavlínu a nynie snad budú Trad o svatém Ilarionu detraben- . detrahent Hilarioni 153b, utr hali Pavlovi; wrtlaly A ad t. 5 vrtravy, adj., vepíavy: wrtrawych 1 lidí klevet neposláchati maledicorum 153b. vrücí, adj.: pochytiv (Apellen) z vÿhné wrucye Zelezo candens 10*; na wrvcyem vedté ardentissimo sole 1475; jest diábel dobfé svédom budáücieho ohné, wru- cyeho pekla aestuantis gehennae rgob, vryti, pf.: otázachu, proó na jednom mies- tě jako wrytíj stojie 185, j. přibiti. vsaditi, vsázéti, pf.: kdyZ jej (belhavého) na klíse wfadichu imponeretur 112; (Julianus) jednoho mníška v žalář wfadil' 16%; (rychtáf padüchy) wfazye v kládu misit in carcerem 70%, vsódati, pf.: wfyedawife na i pluchom tam ro4b, vsiesti, pf., vsednouti: wiyed nic sé ne- Zásajé ascende 29b; wfyed v koráb conscendens 119%; wiyeda na vuoz se mnü ascende 136b, duch "zlý wiyede na ñ insilivit 15 55. vsieti, pf., zasíti: " (oráčkové) "smiesili piesek s tiem sémenem i wfyeli każdy po svém poli sparserunt 27%; toť mají svú žeň, že ve třidcieti dnech wiyegic i seznû iacti seminis” _IO5%, ćlunky, vslunie, n., výsluní: (kokodrilové) biechu na wilunfe vylezli 412. vsrknüti, pf.: (sai) pastuchy wirknieffe v sě C ad 167b, vsrkovati, impf.: (saň) oráčky v sè wirkowaffe absorbebat 167b. 7stánie, n.: ńdi cóli a zdrávi k witanij jeho zpodjímáchu ad standum 160b. vestáři v. stářč. vstati, pf.: witaw stafec, odstřihl kštici exurgens G XVIIIP; wftawife ze snu surrexerunt 19b; když z svých modliteb witanieffe surgens 252; neviemy, wita- nuce zitra, budemy-li živi do večera excitati à somno 180b; úfámť bohu, Zet télo wftane v sádny den oslavené resurget D r82b. vstávati, impf.: (mníšek) počš na své jitfné pozdé wftawati surgeret 7b; wftawagie tajné consurgens r18b. vstaviti, pf.: sňem korunu s sebe, i wftaw1 ji na jeho hlavu posuit r31?. vstihnüti (m. vzst-), pf., stihnouti, statiti: o vśćch (divích) vypraviti nemohli smy wftihnvtí supra vires nostras est 409. vstréiti, pf.: opat wftrczi ji (hàl) v zemi DE ad rrr. vstüpenie, n. : (Antonius) pocé tomu ^| rozométi, Ze to bie&e witupenie dusi do nebes consceñsum 190P. vstüpiti, pf. — Vstoupiti do nëéeho: jakz do Ejipta vstûpis, inhed ... calcata Aegypto 196%; (ďáblové) nemohů v nás w{tupiti zavrénÿmi dveïmi nasie viery intrare 185%; ktož v jich sbor wftupij ingressus fuerit 113%; [jed] jemu wftup1 na srdce serpebat 112%; by s6 byl kal a s duchovni radń wftupil u pokśnie 6b, — Vystoupiti vzhüru: voda witupi vzhuoru z veliké hlubiny ascendit 54b; (Kristus) na kfiż wftupif pro spasenie svéta conscendens 114b. vstupovati, impf.: že (Hilarion) do vsí newftupowal AE ad rs7b; wftupugy pláče do pekla descendam G XIXb. véady, adv., všude: tehdy sě ten div prohlási wffady ubique 185; wffady jest pot*ébie protiviti sé diáblu ubique 73b. však, -ž(e) adv.: wffak taká milost mezi nimi byla, Ze . .. sed 36P; proto? wifak kiéstanóm jest na péči mieti, aby . 190%; wifak že jeden obj ide jejieho otce tamen C 201b, aváak; — 6 wlffak má čistota své muky! 144b. — — V. takć ale.
Strana 681
všaký, adj., každý: na wifaky den per singulos dies 14b; na wffake léto 48%; my (kfestané) na wffak den sé rozplo- zujem quotidie 204?. všědní, adj., každodenní: aby p[r]o wfhie- dníe slavné pénie nehoda nevzktesla in quotidianis rr3P. v$ejeden (adverbiální akk. v&e-|-jeden), adj., jedem a tyż: kdyż sem wffegeden i v onom i v tomto (rouše) idem 62b; otec i syn i duch, wife geden hospodin 104%; oba wifegeden sen povédésta AC ad 194; wife geden člověk jsa, i mohl tak rozdvojen býti unum eundemgue hominem ACE ad 106%, vselik, adv., /akć: (Smaragdus) upade ^ v nemoc, v níZto wffelik umte qua et mortuus est C 206^ (E na sh. m. m. vSelik: i; G m. v nížto všelik umře: a umřel jest). všelikaký, adj., všelijaký, všeho druhu: tisice étituov a wffelikake odénie silnÿch lidi omnis 1028, véelikteraky, adj., všelijaký, každý: tisíce štítuov à wffehkterake odénie D ad 102%; široká jest cesta dusi wifelikte- rake, kteráž... E ad sb, všeliký, adj., každý: wifeltky člověk unus- quisque 1%; ne wffelkkemu duchu vétiti omni 1885; toho slusie wffelikemu pla- kati 2055; wffelikemu, jenZ myslí dobré, buoh jest hotov pomoci omni r8ob; videvsi wifelikych obcovénie singulo- rum G XVIII?, jednoho každého. v$emohücí, adj.: wffemohucy buoh omni- potens 47b. všudy, adv., všude: diábli jeho méno wffudy mluviechu ubique rr2?; (büh) jenZ wffudy pomáhá v sě věřícím ubique r96b. vtáhnüti, pf.: ona jej (bratra) mocí wtaze do domu traxit 838. vtisknati, pf., vilaëiti: vás veliké tesané kamenie i s vaším sbožím v horúcie peklo wtifkne premunt 1532. vtrhnůúti, pf.: zajisté byl Pavel do tře- tieho nebe wtrzen raptus est 190%. Vulkanus, m., jm. boha: wukanus (sic) huhlavý (sic m. kulhavý) Vulcanum 203%, . vybéhnüti, pf.: vied v svi peleš, z niež biese wybíehl discesserat 85; wybiehnu z tć peleść egredior 47%; mnożstvie haduov wybieze ven piéd ním profugit 681 | 178% (boháč) proti němu wybjeze occurrit ei 12%; (stařec) wybieze proti ňemu obviavit 67b. vybiehati, impf.: jehoZto käzanim z jiných lidí diábli wybiehachu fugebantur 112%. vybierati, impf.: ze zlého wybleragic, tiem sě těšiech najviece, Ze netasto vídách svého pána in malorum com- paratione hoc fruor solatio, quod 143P. výborný, adj., vybraný, veľmi dobry: rytiet wyborny 1b: (Antonius) kromě jinéj dědiny tři sta záhonuov jitr jmě- jieše, a wyborne valde optimae A ıb, vybósti, pf., vypíchnouti: neb mu byli oči wybodli effossis oculis 1962, vybrati, pf.: wybraw z svých sudencuov držadla dissipavit 84% (odch.); když to biskupi biechu wybrah z jeho (Orige- novych) knéh excerpta 106?. — V. sé — vyjiti, dostati se: odtad s velikû praci ledva fye wybrachom evasimus 4ob. vyüísti, pí. precisti: (dva püstenníci) wycziteffta célÿ Zaltáf compleverunt 43%. . vydati, pf.: wydag nám Janatu (sic) trade 130b, (búh) wydal jeho (syna) na tento svčt nám na vykúpenie tradi- derit 179%. vydélati pf. — Vydélati: coz po svá ruká wydieial 86%; (mniši) tiem sú živi, což wydielagij victum labore manuum con- sequuntur 123%. — Vzdëlati, udëlati: Muteus bieśe sobi wydielal peleś aedi- ficavit 72%; (Antonius) tento jest ryb- níček wydielal abricatus est 164b. vydrati, pf.: (Fronto) oči sobč vždy chtie- še wydrati extinguere 196%, vydiieti, pf., vyirhnouti, moci vziti: pó- jdu-li do kléstera panenského, nalezna mě otec môj, bezděky mě wydrze pro mého chotě trahet C 203% — V sé: vvtrhnouti se: wydrziew fie z rukû tém, jesto jej drZziechu erupit so 158b. vyháněti, impf.: (Kopres) běsy z lidí wy- haníeffe fugans 24%. vyhlédati, impf., vyhlížeti: okénečkem wyhledagie frequentius respiciens 38%. vyhnati, pf.: (Iz4k) kaza jej (obmeśka- lého bratra) wyhnati z kláštera expelli 81%; kázal jej wyhnati ven iactavit foras G XXb. výhně, f. — Výheň: pochytiv z wyhnie vrûcie Zelezo de fornace 10% — Ko-
všaký, adj., každý: na wifaky den per singulos dies 14b; na wffake léto 48%; my (kfestané) na wffak den sé rozplo- zujem quotidie 204?. všědní, adj., každodenní: aby p[r]o wfhie- dníe slavné pénie nehoda nevzktesla in quotidianis rr3P. v$ejeden (adverbiální akk. v&e-|-jeden), adj., jedem a tyż: kdyż sem wffegeden i v onom i v tomto (rouše) idem 62b; otec i syn i duch, wife geden hospodin 104%; oba wifegeden sen povédésta AC ad 194; wife geden člověk jsa, i mohl tak rozdvojen býti unum eundemgue hominem ACE ad 106%, vselik, adv., /akć: (Smaragdus) upade ^ v nemoc, v níZto wffelik umte qua et mortuus est C 206^ (E na sh. m. m. vSelik: i; G m. v nížto všelik umře: a umřel jest). všelikaký, adj., všelijaký, všeho druhu: tisice étituov a wffelikake odénie silnÿch lidi omnis 1028, véelikteraky, adj., všelijaký, každý: tisíce štítuov à wffehkterake odénie D ad 102%; široká jest cesta dusi wifelikte- rake, kteráž... E ad sb, všeliký, adj., každý: wifeltky člověk unus- quisque 1%; ne wffelkkemu duchu vétiti omni 1885; toho slusie wffelikemu pla- kati 2055; wffelikemu, jenZ myslí dobré, buoh jest hotov pomoci omni r8ob; videvsi wifelikych obcovénie singulo- rum G XVIII?, jednoho každého. v$emohücí, adj.: wffemohucy buoh omni- potens 47b. všudy, adv., všude: diábli jeho méno wffudy mluviechu ubique rr2?; (büh) jenZ wffudy pomáhá v sě věřícím ubique r96b. vtáhnüti, pf.: ona jej (bratra) mocí wtaze do domu traxit 838. vtisknati, pf., vilaëiti: vás veliké tesané kamenie i s vaším sbožím v horúcie peklo wtifkne premunt 1532. vtrhnůúti, pf.: zajisté byl Pavel do tře- tieho nebe wtrzen raptus est 190%. Vulkanus, m., jm. boha: wukanus (sic) huhlavý (sic m. kulhavý) Vulcanum 203%, . vybéhnüti, pf.: vied v svi peleš, z niež biese wybíehl discesserat 85; wybiehnu z tć peleść egredior 47%; mnożstvie haduov wybieze ven piéd ním profugit 681 | 178% (boháč) proti němu wybjeze occurrit ei 12%; (stařec) wybieze proti ňemu obviavit 67b. vybiehati, impf.: jehoZto käzanim z jiných lidí diábli wybiehachu fugebantur 112%. vybierati, impf.: ze zlého wybleragic, tiem sě těšiech najviece, Ze netasto vídách svého pána in malorum com- paratione hoc fruor solatio, quod 143P. výborný, adj., vybraný, veľmi dobry: rytiet wyborny 1b: (Antonius) kromě jinéj dědiny tři sta záhonuov jitr jmě- jieše, a wyborne valde optimae A ıb, vybósti, pf., vypíchnouti: neb mu byli oči wybodli effossis oculis 1962, vybrati, pf.: wybraw z svých sudencuov držadla dissipavit 84% (odch.); když to biskupi biechu wybrah z jeho (Orige- novych) knéh excerpta 106?. — V. sé — vyjiti, dostati se: odtad s velikû praci ledva fye wybrachom evasimus 4ob. vyüísti, pí. precisti: (dva püstenníci) wycziteffta célÿ Zaltáf compleverunt 43%. . vydati, pf.: wydag nám Janatu (sic) trade 130b, (búh) wydal jeho (syna) na tento svčt nám na vykúpenie tradi- derit 179%. vydélati pf. — Vydélati: coz po svá ruká wydieial 86%; (mniši) tiem sú živi, což wydielagij victum labore manuum con- sequuntur 123%. — Vzdëlati, udëlati: Muteus bieśe sobi wydielal peleś aedi- ficavit 72%; (Antonius) tento jest ryb- níček wydielal abricatus est 164b. vydrati, pf.: (Fronto) oči sobč vždy chtie- še wydrati extinguere 196%, vydiieti, pf., vyirhnouti, moci vziti: pó- jdu-li do kléstera panenského, nalezna mě otec môj, bezděky mě wydrze pro mého chotě trahet C 203% — V sé: vvtrhnouti se: wydrziew fie z rukû tém, jesto jej drZziechu erupit so 158b. vyháněti, impf.: (Kopres) běsy z lidí wy- haníeffe fugans 24%. vyhlédati, impf., vyhlížeti: okénečkem wyhledagie frequentius respiciens 38%. vyhnati, pf.: (Iz4k) kaza jej (obmeśka- lého bratra) wyhnati z kláštera expelli 81%; kázal jej wyhnati ven iactavit foras G XXb. výhně, f. — Výheň: pochytiv z wyhnie vrûcie Zelezo de fornace 10% — Ko-
Strana 682
682 ) várna: kdyZ do wyhníe k svému dielu jdiese 10%. vyhniti, pf.: pro veliký pláč biechu jemu (Arseniovi) vlasy na očí wyhnily 87b. vyhoniti, impf., vyháněti: (Pachomius) běsy wyhoníl božím kázaním 58%; bieše jeden z otcuov veliké moci wy- honiti z lidí běsy fugandorum daemo- | num 111b. vyhoñovati, impf., vyhánéti: (Antonin) débly wyhoniowal AC ad 2orb, vyhoÿéti, pf., vypdliti se: vée zhyne a wy- horzij horkosti slunetnû exusta 108%, vycházéti, impf.: féka wychazye z bré- huov ultra alveum effluere 186b; od wýchazegiczých (z kláštera) a vcháze- jicich bratróv G XXb; — kfivda z boha newychazy E ad 4b, nepochází. východ, m.: popatt na wychod sluncé ad orientem 44b; — po připuzeném wychodu C ad 207%. vychoditi, impf., vycházeti: uslySav ciesaï, že (mnich) nikdy ven newychodif numguam egrediebatur 48b; aby z pe- lešě newychodil ne foris exiret 68b; z Nila voda u povodeń wychodiec 412, vystupujic; — odtad myrra svrchova- ného umrtvenie wychodil emanat ror, plyne. vychopiti, pf., vychovdtits, vytdhnouts: oni jej (mladce topiciho se ve vodě) wy- chopichu rapuerunt 1182, vychrknüti, pf., oypláti, vyhoditi: jakž sem ji (krev) wychrk exspui 712. vychyliti sé, pf., ven se nahnouti: wychyle fe z uokence per fenestram se viden- dum praebebat D 32, vyjadati, pf., zvídavé se optati: když na nem stařec wygada 133% když se ho zeptal; když na něm (na Antoninovi) wyiadachu, aby jim svá vieru [zévil] cum rationem ab eo exigerent fidei 201b, vyjednati, pf., Pořídití: nic newygednawfífe vrátišta sě zasě A ad 120%. vyjíti, vyníti, pf.: Pavel sč jé na ně (na starce) pilně patfiti, tak-li krásni wyndu, jakoż só veśli 89%; ktož wygde bohu sláZit 120*; wyndi k nám z "ovu redi 65; wygdiete na smrt exite 1462; by tu sam jedinÿ nikame newynda procedens 178%; (Antonius) jich pláčem pfémozZen jsa, i wygdieffe k nim na M = prédni horu “pertrahebatur 207%; Ze wygde (přirozený oheň) z člověka svým obyčějem egeratur 31°; an s velikü zadofti (sic m. radostí) wynde proti tobě occurret tibi G XVIII; wygi- dechu proti nám bratřie 21%; slunce wyfflo D ad 98%. vyjitie, vynitie, n.: po tom pfipuzeném wynitij 207%, po vyjiti (před horu), © k nśmuż byl donucen. vykladač, m., #umočník: Izák byl wykla- dacz svatého Antonie interpres 164. vykladatel, m.: (Origenes,) jenż bieśc skladatel i wykladatel svatého písma velmi učený tractator 105b, vykládati, impf.: z písma mluvišta, wy- kladagic sobě duchovně spiritales sen- sus exponentes 43%; wykladaffe mi mnoho muoj opat z písma svatého proponebat mihi exempla de scripturis 143%; když Ilarion chodiese s bratfi a z svatého písma něco wykladagice interpretaretur 158P. vykopati, pf.: (Ammon) bieše také stud- nici vázná wykopal foderat 37%; ne- mějieše motyky, jíž by rov wykopal foderet 152%; (stařec) wykopa tu huol evulsit 117%; wykopana jej (pohřbe- ného umrlce) nalezechu effossum 20%, vykotiti sé, p£.: tu je] (Manichea) plamen tak velmi obklíči, že fye ledva Zív ven wykoti 28%, vyklopil se; jakZ sé biechu (E byli) od matete wykotily (Iviéenci) ACE ad 110%, vylihly. vykrädati, impf.: (člověk) hroby wykradal a vylamoval AE ad r41P. vyküpenie, n.: pro wykupenie člověka hfiesného redemptione 106%, vykupitel, m.: dobrota našeho stvořitele i wykupitele D 1832, vyküpiti, pf.: aby (spasitel) takćż diabla wykupití mél redempturus ro6?. vyküsati, pf: (küü,) potlaciv jej (Ba- lacia) zedra a luono jemu wykufa i bedra corrosit 208%. vylämati, pf.: abysta (dva jinośici) wy- lamagíc (skálu) i učinila sobě peleš qua incisa o4P. vylamovati, impf. neb jest hroby po- krâädal a wylamowal 141). vyletéti, pf: (dábel) jako pochodni z mého záhubie wyletie procedens 126*; jako holûbek wyletie z jeho ust exire 130b; chtiece wyletieti do nebes trans- volare ACE ad 199b.
682 ) várna: kdyZ do wyhníe k svému dielu jdiese 10%. vyhniti, pf.: pro veliký pláč biechu jemu (Arseniovi) vlasy na očí wyhnily 87b. vyhoniti, impf., vyháněti: (Pachomius) běsy wyhoníl božím kázaním 58%; bieše jeden z otcuov veliké moci wy- honiti z lidí běsy fugandorum daemo- | num 111b. vyhoñovati, impf., vyhánéti: (Antonin) débly wyhoniowal AC ad 2orb, vyhoÿéti, pf., vypdliti se: vée zhyne a wy- horzij horkosti slunetnû exusta 108%, vycházéti, impf.: féka wychazye z bré- huov ultra alveum effluere 186b; od wýchazegiczých (z kláštera) a vcháze- jicich bratróv G XXb; — kfivda z boha newychazy E ad 4b, nepochází. východ, m.: popatt na wychod sluncé ad orientem 44b; — po připuzeném wychodu C ad 207%. vychoditi, impf., vycházeti: uslySav ciesaï, že (mnich) nikdy ven newychodif numguam egrediebatur 48b; aby z pe- lešě newychodil ne foris exiret 68b; z Nila voda u povodeń wychodiec 412, vystupujic; — odtad myrra svrchova- ného umrtvenie wychodil emanat ror, plyne. vychopiti, pf., vychovdtits, vytdhnouts: oni jej (mladce topiciho se ve vodě) wy- chopichu rapuerunt 1182, vychrknüti, pf., oypláti, vyhoditi: jakž sem ji (krev) wychrk exspui 712. vychyliti sé, pf., ven se nahnouti: wychyle fe z uokence per fenestram se viden- dum praebebat D 32, vyjadati, pf., zvídavé se optati: když na nem stařec wygada 133% když se ho zeptal; když na něm (na Antoninovi) wyiadachu, aby jim svá vieru [zévil] cum rationem ab eo exigerent fidei 201b, vyjednati, pf., Pořídití: nic newygednawfífe vrátišta sě zasě A ad 120%. vyjíti, vyníti, pf.: Pavel sč jé na ně (na starce) pilně patfiti, tak-li krásni wyndu, jakoż só veśli 89%; ktož wygde bohu sláZit 120*; wyndi k nám z "ovu redi 65; wygdiete na smrt exite 1462; by tu sam jedinÿ nikame newynda procedens 178%; (Antonius) jich pláčem pfémozZen jsa, i wygdieffe k nim na M = prédni horu “pertrahebatur 207%; Ze wygde (přirozený oheň) z člověka svým obyčějem egeratur 31°; an s velikü zadofti (sic m. radostí) wynde proti tobě occurret tibi G XVIII; wygi- dechu proti nám bratřie 21%; slunce wyfflo D ad 98%. vyjitie, vynitie, n.: po tom pfipuzeném wynitij 207%, po vyjiti (před horu), © k nśmuż byl donucen. vykladač, m., #umočník: Izák byl wykla- dacz svatého Antonie interpres 164. vykladatel, m.: (Origenes,) jenż bieśc skladatel i wykladatel svatého písma velmi učený tractator 105b, vykládati, impf.: z písma mluvišta, wy- kladagic sobě duchovně spiritales sen- sus exponentes 43%; wykladaffe mi mnoho muoj opat z písma svatého proponebat mihi exempla de scripturis 143%; když Ilarion chodiese s bratfi a z svatého písma něco wykladagice interpretaretur 158P. vykopati, pf.: (Ammon) bieše také stud- nici vázná wykopal foderat 37%; ne- mějieše motyky, jíž by rov wykopal foderet 152%; (stařec) wykopa tu huol evulsit 117%; wykopana jej (pohřbe- ného umrlce) nalezechu effossum 20%, vykotiti sé, p£.: tu je] (Manichea) plamen tak velmi obklíči, že fye ledva Zív ven wykoti 28%, vyklopil se; jakZ sé biechu (E byli) od matete wykotily (Iviéenci) ACE ad 110%, vylihly. vykrädati, impf.: (člověk) hroby wykradal a vylamoval AE ad r41P. vyküpenie, n.: pro wykupenie člověka hfiesného redemptione 106%, vykupitel, m.: dobrota našeho stvořitele i wykupitele D 1832, vyküpiti, pf.: aby (spasitel) takćż diabla wykupití mél redempturus ro6?. vyküsati, pf: (küü,) potlaciv jej (Ba- lacia) zedra a luono jemu wykufa i bedra corrosit 208%. vylämati, pf.: abysta (dva jinośici) wy- lamagíc (skálu) i učinila sobě peleš qua incisa o4P. vylamovati, impf. neb jest hroby po- krâädal a wylamowal 141). vyletéti, pf: (dábel) jako pochodni z mého záhubie wyletie procedens 126*; jako holûbek wyletie z jeho ust exire 130b; chtiece wyletieti do nebes trans- volare ACE ad 199b.
Strana 683
vylévati, impf.: proč nedáš, otče, wyle- wati smrduté vody? cur non permittis, pater, ut aqua mutetur? 60*; z néhoZ (kbelíka) fye voda wylewaffe effunde- batur 46b. vylézti, pf: (kokodrilové) vslunie wylezli exissent 41%; (had) jie z ûst wyleze exivit 138b. vylíčiti, pf. — Vyliciti: ani pro chlibu toho smieme wylcziti C ad 33%. — Potvrditi, osvśdciti: hospodin wyhczi tobě pravdu mých slov probavit 126%; každý vzal odplatu svého úsilé, ja- kożto {ye jest wyliczilo i z&vno bylo skrzé jeho skutky sicut rei probavit effectus 208b; tiemto znamením sé pravá pokora wylyczy ACE ad 12ob. vyliti, pf.: když sě voda zsmrdieše, ne- dadieše (Arsenius) všie wyliti non per- mittebat, ut aliam aquam mutarent 60%; (Agapitus) mnożstvie slzi wyliw, volal infundens G XX, vylomiti, pf.: (bratr) naleze dveir& wy- lomeny fractis foribus 176%; (stařec) sekyrû dvété wylomiw confregit 72°; (Kristus) vrata meděná zbořil a wylo- mil effringens 115%, vyloZiti, pf.: (Eufrozyna) wylozila pět set šilinků na ruku opatovu protulit G XVIIIb; — (hlas) wylozí to vidénie exponit 59b; tuto pověst, jakž sem mohl najkratčějie, tak sem ji wylozıl exposui 141"; o tajném myšlení jim wyloziw cum exponeret D rooP. vyladiti, pf.: snad ji (Eufrosynu) nékto ^ wyludili šel s ní pryč seduxit C 204“. vymetati, pf, vyhdzeli: (Jeronymus) y :VSécky bludy po vséch kniehách sva- -tého písma wymetal a vy pósobil 107%; "i (vejce) sě zkazie, že jé wymecy 132%; — veš svět jest u mé moci jako hniezdo, a ja wymecy jako vajcě oškludlá a jalová auferam 183b. vymietati, impf.: (Jeronym) bludy wy- mietal ACE ad ro7?. vymluviti, pf., domiuviti: to wymlvwiw, i jide na svt past 65b; jizt sem wy- mlvwíl locutus sum 1372. vymol, m.: po téch hlubokych wymolech chodili ACE ad 2%. vymysliti, pf.: (Archebius) wymyfh, jako by chtél odtud pryé jíti finxit 122b, udélal smyslenku. vymyśleti, impf.: stafec vse_myślenie, biechu na 683 jako by jemu přčkážčlo, počě sobě wymyffleti fingebat 65b; ten Jupiter, " wymylllegij vaši mistři, že jest byl po- &átek váeho smilstva vestri fingunt poétae 202b. vynésti, pf.: tla jich na bi¢h z moié voda wynefe reportavit 355; obinuv télo a wynes ven prolato corpore 152%. vynieti, pf., vyndati: (vléice) z těch (bochníkà) jeden wy hemffi, i sné sumit 100%, hrúdu ohnivú z jeho drobuov wyňem evulsit 127%. vyniknúti, pf., pojítr: Antonius byl wyniki z Fjipta oriundus fuit 172%. vyníti, vynitie v. vyj-. vynositi, pf: wynofy jé (lvicence) ta lvicé vSécky z jéskyné (sic) pféd toho pástennfka exposuit rro*. vynutkati, pf.: často jej (zboží mnicha) z peleśś wynvtka cogitur egredi 68%. vypasti, pf., vypadnouti: (zrna,) jesto tomu bratru biesta wypadly skrzé rucé elapsa fuerant 116%. vypiti, pf.: jakž této fépicó vina newy- píefs, tak té zabiem nisi biberis 85%. vyplatiti, pf.: dach jiej (ženě) tři sta ši- liňkuov peněz, aby sama fye odlužníka wyplatila 122. vyplaziti, pf.: (velbloud) jazyk wyplazyw 161%. vypléti, pf.: všěcky zlé činy wyplewu fye exstir- pantur 121%, vyplniti, pf.: abyšta wyplníla (dva püs- tenníci) modlitby complerent 43^; kdyZ to wyplní complesset 70*. vyplunüti, pf., vyplíti: jakZ sem ji (krev) wyplynul ACE ad 71%. vyptiti, pf.: wypluchom na druhá stranu 145b. vyplutie, n., výtok: slušie smrad a ne- čistotu toho nečistého wyplvtíe stáh- nüti 31°, polluce. vypôsobiti, pf., odstramti: (Jeronymus) véécky bludy po vśćch kniehách sva- tého pisma vymetal a wypofobil 107%. vyprava, f., vypravování: o Serednych diábléch wyprawa tuto E ad 184b (nadpis). vypravenie, n., vypravování: na počátcě skutkuov Ej. mnichuov wyprawenie narrationis 1%, vypraviti, pf., povédèli, vypovédéti, vse po- védéti: Apellen wyprawi to viecko z umrtvenie vuole vlastnie n l u
vylévati, impf.: proč nedáš, otče, wyle- wati smrduté vody? cur non permittis, pater, ut aqua mutetur? 60*; z néhoZ (kbelíka) fye voda wylewaffe effunde- batur 46b. vylézti, pf: (kokodrilové) vslunie wylezli exissent 41%; (had) jie z ûst wyleze exivit 138b. vylíčiti, pf. — Vyliciti: ani pro chlibu toho smieme wylcziti C ad 33%. — Potvrditi, osvśdciti: hospodin wyhczi tobě pravdu mých slov probavit 126%; každý vzal odplatu svého úsilé, ja- kożto {ye jest wyliczilo i z&vno bylo skrzé jeho skutky sicut rei probavit effectus 208b; tiemto znamením sé pravá pokora wylyczy ACE ad 12ob. vyliti, pf.: když sě voda zsmrdieše, ne- dadieše (Arsenius) všie wyliti non per- mittebat, ut aliam aquam mutarent 60%; (Agapitus) mnożstvie slzi wyliw, volal infundens G XX, vylomiti, pf.: (bratr) naleze dveir& wy- lomeny fractis foribus 176%; (stařec) sekyrû dvété wylomiw confregit 72°; (Kristus) vrata meděná zbořil a wylo- mil effringens 115%, vyloZiti, pf.: (Eufrozyna) wylozila pět set šilinků na ruku opatovu protulit G XVIIIb; — (hlas) wylozí to vidénie exponit 59b; tuto pověst, jakž sem mohl najkratčějie, tak sem ji wylozıl exposui 141"; o tajném myšlení jim wyloziw cum exponeret D rooP. vyladiti, pf.: snad ji (Eufrosynu) nékto ^ wyludili šel s ní pryč seduxit C 204“. vymetati, pf, vyhdzeli: (Jeronymus) y :VSécky bludy po vséch kniehách sva- -tého písma wymetal a vy pósobil 107%; "i (vejce) sě zkazie, že jé wymecy 132%; — veš svět jest u mé moci jako hniezdo, a ja wymecy jako vajcě oškludlá a jalová auferam 183b. vymietati, impf.: (Jeronym) bludy wy- mietal ACE ad ro7?. vymluviti, pf., domiuviti: to wymlvwiw, i jide na svt past 65b; jizt sem wy- mlvwíl locutus sum 1372. vymol, m.: po téch hlubokych wymolech chodili ACE ad 2%. vymysliti, pf.: (Archebius) wymyfh, jako by chtél odtud pryé jíti finxit 122b, udélal smyslenku. vymyśleti, impf.: stafec vse_myślenie, biechu na 683 jako by jemu přčkážčlo, počě sobě wymyffleti fingebat 65b; ten Jupiter, " wymylllegij vaši mistři, že jest byl po- &átek váeho smilstva vestri fingunt poétae 202b. vynésti, pf.: tla jich na bi¢h z moié voda wynefe reportavit 355; obinuv télo a wynes ven prolato corpore 152%. vynieti, pf., vyndati: (vléice) z těch (bochníkà) jeden wy hemffi, i sné sumit 100%, hrúdu ohnivú z jeho drobuov wyňem evulsit 127%. vyniknúti, pf., pojítr: Antonius byl wyniki z Fjipta oriundus fuit 172%. vyníti, vynitie v. vyj-. vynositi, pf: wynofy jé (lvicence) ta lvicé vSécky z jéskyné (sic) pféd toho pástennfka exposuit rro*. vynutkati, pf.: často jej (zboží mnicha) z peleśś wynvtka cogitur egredi 68%. vypasti, pf., vypadnouti: (zrna,) jesto tomu bratru biesta wypadly skrzé rucé elapsa fuerant 116%. vypiti, pf.: jakž této fépicó vina newy- píefs, tak té zabiem nisi biberis 85%. vyplatiti, pf.: dach jiej (ženě) tři sta ši- liňkuov peněz, aby sama fye odlužníka wyplatila 122. vyplaziti, pf.: (velbloud) jazyk wyplazyw 161%. vypléti, pf.: všěcky zlé činy wyplewu fye exstir- pantur 121%, vyplniti, pf.: abyšta wyplníla (dva püs- tenníci) modlitby complerent 43^; kdyZ to wyplní complesset 70*. vyplunüti, pf., vyplíti: jakZ sem ji (krev) wyplynul ACE ad 71%. vyptiti, pf.: wypluchom na druhá stranu 145b. vyplutie, n., výtok: slušie smrad a ne- čistotu toho nečistého wyplvtíe stáh- nüti 31°, polluce. vypôsobiti, pf., odstramti: (Jeronymus) véécky bludy po vśćch kniehách sva- tého pisma vymetal a wypofobil 107%. vyprava, f., vypravování: o Serednych diábléch wyprawa tuto E ad 184b (nadpis). vypravenie, n., vypravování: na počátcě skutkuov Ej. mnichuov wyprawenie narrationis 1%, vypraviti, pf., povédèli, vypovédéti, vse po- védéti: Apellen wyprawi to viecko z umrtvenie vuole vlastnie n l u
Strana 684
684 ) věrným dolíčením 11b; to uslyšav vše- cko od starcé Malcha, an mi wyprawil retulit 146b; ani mnohá véc muoZ sé malû fééi wyprawiti narrare 1*; Ze jest všeho nesnadno wyprawítí persequ 147^; niZádny jazyk o tobé právé wy- prawiti nemuoZ, coZ duch (ije expri- mere ro4?. vypravovati, impf.: (obojetnik,) jenż S nimi (s mudráky) iócky umijie&e mluviti a wyprawowati fóś obojich exprimere 201b, vykládati. vypřieci, pf., vypřáhnouti: když wyprzie- zechu velblńda discarricasset 83b, vyprositi, pf.: prosiec sltthy bozieho, aby jim déšť wypfyl přěd bohem depreca- bantur 165%; bratřie ledva na ňem wyprofychu veliků prosbú, że... ex- torserunt 1935; snaZné prosiechu, aniž vSak moziechu wyprofyti impetrare 207*, doprositi se. vyprostiti, pf.: když sě biskup divieše tomu, že člověka tak šeredného z muk wyproftíl eruerit 88b, | vyprovoditi, pf.: Hilarion) ji (Zenu) wy- i prowodi se slzami prosecutus 157%, vypsati, pf.: protoże jest od Antonie i řéčsky i latině wypfano guia de An- tonio tam Graeco guam Romano stilo traditum est 147b, bylo psáno. Vypuditi, pf.: aby stafec wypudíl diábla z člověka 52*; niZádnyt ho (zlého ducha) jiny newypudíj, neZli Besarion excutere 789; kdyZ by ten bratr wy- puzen expulsus 81b, vypustiti, p£.: (mnich) padáchy z klády wypuftyl 69b, pustil; (ještěr) vešken jéd z sebe wypuftí evomens 23b; duši wýpultiw, bohu sě dostal G XXa, vypüsééti, impf.: poéeli sû hlasy wý- pufitieti emittere voces G XXb, kticeti, vypuzenie, n.: zlÿch &inuov wypuzenim expulsione 121%; wypuzenie zlÿch du- chuov expulsio r88b, vypuzovati, impf.: (Antonius) wypuzowaffe fugabat 193b. vyraziti, pf: wyrazyw kládu excutiens 7o%; jako chtě myšlenie pósti wyrazyti excludere 155%. vyřězati, pf.: jest wyrziezano z tvóho těla vše tvé rozněcovánie abscisa r27b. vyrôsti, pf.: jé sem viděl dřčvo, ješto zzholi wyroftio r11, vyru&iti sé, pf., zaruciti se: ten fie mne diábly wyruczy E ad 74*, ten se za mne za- ručil. vysaditi, pf.: (didbel) Adama a Evu Isti z rájé wyfadil 1432. vyskoćiti, pf.: inhed wyfkoczi z jejieho oka diévo lokte vzdéli exivit 138b; diábel, zaklet sa a pfipuzen, i wyfkoczi egressus est 158b, - vyskysti, pf., vystréiti: k nimzto nemoc- ným jediné ruku wyskyta, a každému požehnáše manum proferens 30. vyskytnüti, pi, vystréiti: ruku wyfkytna E ad 30b, vyslati, pf.: (mnichové) drahně bratří za nim wyflachu 51%. vysoky, adj.: naleze wyfoku horu mon- tem excelsum 193%; wyfoka mysl vse zrudije elata cogitatio 76%; k naiwyff- ffiemu svrchování ptfivésti ad summam perfectionem 36b, 37%; stařec nechce o wyfokych vécech mluviti de altioribus quaestionibus 92b; já jsem wyfokeho rodu 6%; tof jest wyfoke pravicé pro- měna mutatio dextrae Excelsi 7%; poda ho (Apollonia) wyfíffím a vécátm mukám 35%; do wyffifie Tebajdy ad superiorem Thebaidem 10%P, do ho- řejší; ten vezme odplatu od naiwyffieho ab Altissimo r41b, od boha. — Adv. -cě: kdyZ by ktery z vás boZskü mi- lostí tak obvázán byl wyfocye 17%. — Adv.”-ko: jakoż jest wyfoko nebe od země, takéž oheń bie$e wyfoko ignis est altus gob; chtě vždy (Pafuncius) wyffe té odplaty než ti, ktož s světem okolo béZie, naptéd néco mieti 13%; kdyZ sé na stolici usadi ze vSéch nag- wy{ff{ solio sublimissimo 128%, vysost, f.: (mnisek) od wyfofti nebeské upad u myślenie nelistć de sublimiori- bus 8%; u wyfoftí své mysli in mentis arce 102% (volně); člověka k svrcho- vané wyfoftí pfivésti ad perfectionis culmen 103?. vystiíieci sé, pf: toho fye můúdří plavci wyfirziezechu caventes ro4b. vystfiehati, impf.: (bih) wyftrziehaffe jej od zlých příhod 7; časté přččítanie wyftrzieha z uohyzdy affert cautelam 184b. vystüpati, impf., vystupovati: do vsí nikdy newyftupal ingrederetur 157b (odch.). vystüpiti, pf.: moře wyftupi z svych bi¢huov maria egressa sunt 168%; když
684 ) věrným dolíčením 11b; to uslyšav vše- cko od starcé Malcha, an mi wyprawil retulit 146b; ani mnohá véc muoZ sé malû fééi wyprawiti narrare 1*; Ze jest všeho nesnadno wyprawítí persequ 147^; niZádny jazyk o tobé právé wy- prawiti nemuoZ, coZ duch (ije expri- mere ro4?. vypravovati, impf.: (obojetnik,) jenż S nimi (s mudráky) iócky umijie&e mluviti a wyprawowati fóś obojich exprimere 201b, vykládati. vypřieci, pf., vypřáhnouti: když wyprzie- zechu velblńda discarricasset 83b, vyprositi, pf.: prosiec sltthy bozieho, aby jim déšť wypfyl přěd bohem depreca- bantur 165%; bratřie ledva na ňem wyprofychu veliků prosbú, że... ex- torserunt 1935; snaZné prosiechu, aniž vSak moziechu wyprofyti impetrare 207*, doprositi se. vyprostiti, pf.: když sě biskup divieše tomu, že člověka tak šeredného z muk wyproftíl eruerit 88b, | vyprovoditi, pf.: Hilarion) ji (Zenu) wy- i prowodi se slzami prosecutus 157%, vypsati, pf.: protoże jest od Antonie i řéčsky i latině wypfano guia de An- tonio tam Graeco guam Romano stilo traditum est 147b, bylo psáno. Vypuditi, pf.: aby stafec wypudíl diábla z člověka 52*; niZádnyt ho (zlého ducha) jiny newypudíj, neZli Besarion excutere 789; kdyZ by ten bratr wy- puzen expulsus 81b, vypustiti, p£.: (mnich) padáchy z klády wypuftyl 69b, pustil; (ještěr) vešken jéd z sebe wypuftí evomens 23b; duši wýpultiw, bohu sě dostal G XXa, vypüsééti, impf.: poéeli sû hlasy wý- pufitieti emittere voces G XXb, kticeti, vypuzenie, n.: zlÿch &inuov wypuzenim expulsione 121%; wypuzenie zlÿch du- chuov expulsio r88b, vypuzovati, impf.: (Antonius) wypuzowaffe fugabat 193b. vyraziti, pf: wyrazyw kládu excutiens 7o%; jako chtě myšlenie pósti wyrazyti excludere 155%. vyřězati, pf.: jest wyrziezano z tvóho těla vše tvé rozněcovánie abscisa r27b. vyrôsti, pf.: jé sem viděl dřčvo, ješto zzholi wyroftio r11, vyru&iti sé, pf., zaruciti se: ten fie mne diábly wyruczy E ad 74*, ten se za mne za- ručil. vysaditi, pf.: (didbel) Adama a Evu Isti z rájé wyfadil 1432. vyskoćiti, pf.: inhed wyfkoczi z jejieho oka diévo lokte vzdéli exivit 138b; diábel, zaklet sa a pfipuzen, i wyfkoczi egressus est 158b, - vyskysti, pf., vystréiti: k nimzto nemoc- ným jediné ruku wyskyta, a každému požehnáše manum proferens 30. vyskytnüti, pi, vystréiti: ruku wyfkytna E ad 30b, vyslati, pf.: (mnichové) drahně bratří za nim wyflachu 51%. vysoky, adj.: naleze wyfoku horu mon- tem excelsum 193%; wyfoka mysl vse zrudije elata cogitatio 76%; k naiwyff- ffiemu svrchování ptfivésti ad summam perfectionem 36b, 37%; stařec nechce o wyfokych vécech mluviti de altioribus quaestionibus 92b; já jsem wyfokeho rodu 6%; tof jest wyfoke pravicé pro- měna mutatio dextrae Excelsi 7%; poda ho (Apollonia) wyfíffím a vécátm mukám 35%; do wyffifie Tebajdy ad superiorem Thebaidem 10%P, do ho- řejší; ten vezme odplatu od naiwyffieho ab Altissimo r41b, od boha. — Adv. -cě: kdyZ by ktery z vás boZskü mi- lostí tak obvázán byl wyfocye 17%. — Adv.”-ko: jakoż jest wyfoko nebe od země, takéž oheń bie$e wyfoko ignis est altus gob; chtě vždy (Pafuncius) wyffe té odplaty než ti, ktož s světem okolo béZie, naptéd néco mieti 13%; kdyZ sé na stolici usadi ze vSéch nag- wy{ff{ solio sublimissimo 128%, vysost, f.: (mnisek) od wyfofti nebeské upad u myślenie nelistć de sublimiori- bus 8%; u wyfoftí své mysli in mentis arce 102% (volně); člověka k svrcho- vané wyfoftí pfivésti ad perfectionis culmen 103?. vystiíieci sé, pf: toho fye můúdří plavci wyfirziezechu caventes ro4b. vystfiehati, impf.: (bih) wyftrziehaffe jej od zlých příhod 7; časté přččítanie wyftrzieha z uohyzdy affert cautelam 184b. vystüpati, impf., vystupovati: do vsí nikdy newyftupal ingrederetur 157b (odch.). vystüpiti, pf.: moře wyftupi z svych bi¢huov maria egressa sunt 168%; když
Strana 685
bieše (duše) z těla wyftupila exisset 37; všecka bolest z jejie z očí wyľtupí 3b, (padúchové) wyftupichu z smysla a- mentes effecti 23%. vysvoboditi, pf.: aby hospodin diábla z pekla wyfwobodil liberaret 106b." i vyść, f.: slap čtyř loket wzwylf 136%; 1, (bržec) nebieše nic vččší než pěti (noh) ÿ wzwylff altitudine 156%. vyśtie, n., vyjiti: po ptipuzeném wylty A ad 207%. vytahnati, pf.: z nieżto studnicé wyta- zechu jej bratfie s velikÿm úsilím extractus 124P; aby nás (panoše) z jés- kyné wytahl protrahat 146%; ty z člo- véka ühelny kámen wytahneff homines facis lapidem quadrum 103% (volně). vytázati, pf., vyplatí se: Macharius wy- taza na ňem o té věci D ad 78b, vyptal se ho na tu věc. výtečný, adj., sličný: velmi wyteczna ženka speciosa 148%; bieše velmi tváři wyteczne Smaragdus habebat vultum decorum C 203b. vytesaný, adj. zajisté to (jeden ptie- bytèek) biese z kfemene wytefan (sic m. vyteséno) excisae 164%, vyti, impí: vlde wygiechu 176b. vytrhati, pí.: (bratr) wytrhaw oblúky svým košíkóm C ad 4rb. vytrhniti, pf.: z peleść wytrhnvti (mni- cha) de cellula perturbare 129*; wytrh meč evaginato gladio 144%; otec násilím wytrhne mne odtud (z kláštera) pro mue mého trahet G XVIIIb. — V. sé: Ivicé, wytrhffy fye jemu z ruků, i po- běže excutiens se 54"; by {ye jemu byl brzo newytrhna i neskryl ten pacholík manibus cius elapsus 125%. vytykovany, adj., ikany: oponû drahû, zlatem wytikowanv (vestimenta) con- ficta ab auro 141%. vyvaliti sé, pf.: nekyprost nutí mé k tomu, że fye fiedko wywalim z domu pro- gredi 5%; tehdy fye dvété bezmál wy- walchu foribus evulsis 178b. vyvedenie, n.: dusic z piédpeklé wywe- deníe reditus 203* (volné). vyvésti, pf.: (Elenus) na sucho jej (jeś- téra) wywede educit 20). vyvolati, pf.: Ilarion, wywolaw ji (saň), i káza jie jíti na hranici drev evocato 167b. 685 vyvoliti, pf.: Maria dobrü &ástku wywolila legit 64%. vyvrátiti, pf. — Vyvrátiti: Krijs|tus tvà moc z kofen wywratil subruit 190*. — Vydáviti: když jeho (Jan) pomaza, tehdy mnoho nečistého z ńst wywrat evomuit 5%. — V. sé: dveïi sé vyva- lichu nebo wywratichu A ad 178P; (fialy) nizddnym zlým povétiim wy- wratití fye nemohá ror?. vyvrci, pf.: až nás na jeden ostrov (vítr) wywrze eiecti sumus 41*; kterak ny moře wywrhlo k břčhu eiectos nos 105%. — V. sé: — vyskočili: studnicé wy- wrzie fie (C fie wywrże) ACE ad r194?. vyviieti, pf: inhed studnicć wywrzie erupit 194%. vyznati, pf.: aż i wyzna na sé všechno Teopencius confiteretur 65%, — V. sě: wýznala fie hřiechuov svÿch confite- batur crimen G XX, z hříchů. vyzÿieti, pf., vyhlédnouti: wyzrziew oken- cem vidisset 78?. vyžieti, pf.: což sú wyzieli každého obilé 34°. vzácny, adj. — Mily: tacit sú správně préd bohem wzzacni probabiles 9b; nevédé, jsá-li wzacní moji skutci bohu si placent 87%; poéechu sé radovati otec » mâté, Ze biese (Eufrosyna) wzacz- na bohu accepta deo C 201% — Slavný: (Jan) byl wzacen mnohým králóm skrzč své zaslúženie illustris 116b. — Adv. -é: Ze by sě bylo lepe vrátiti i bohu wzacniegie spasiti syna 112P. vzblüditi sé, pf., pomásti se: vešken {ye smysl i jeho rucě wzbiudichu pertur- bari coepit 6%. vzbuřovati, impf.: wzburzowal sem vicher veliký suscitavi 131%. vzbuditi, pf., vzbuditi, voznititi: wzbud tohoto, ješto t dfieme ACE ad 78%; padüchové, jichzto vidéním strach velikÿ bude wzbuzen e quibus timor animae incutitur 187b; (zlí duchové) wzbudichu jemu (mladci) nečisté myš- lenie exagitant 30%; když smy k hněvu wzbudílí srdcě lidská succendimus 48P; Ze sé viec nesmé (dábel) pokusiti zbudi1ti zlé Zádosti ve mné ingerere 126%; aby tělo wzbudila a připravila k smilství corpore in libidinem concitato 148%; aby pamět jich příkladuov úmysl wzbu- dila k dobrym skutkóm incitet 194b.
bieše (duše) z těla wyftupila exisset 37; všecka bolest z jejie z očí wyľtupí 3b, (padúchové) wyftupichu z smysla a- mentes effecti 23%. vysvoboditi, pf.: aby hospodin diábla z pekla wyfwobodil liberaret 106b." i vyść, f.: slap čtyř loket wzwylf 136%; 1, (bržec) nebieše nic vččší než pěti (noh) ÿ wzwylff altitudine 156%. vyśtie, n., vyjiti: po ptipuzeném wylty A ad 207%. vytahnati, pf.: z nieżto studnicé wyta- zechu jej bratfie s velikÿm úsilím extractus 124P; aby nás (panoše) z jés- kyné wytahl protrahat 146%; ty z člo- véka ühelny kámen wytahneff homines facis lapidem quadrum 103% (volně). vytázati, pf., vyplatí se: Macharius wy- taza na ňem o té věci D ad 78b, vyptal se ho na tu věc. výtečný, adj., sličný: velmi wyteczna ženka speciosa 148%; bieše velmi tváři wyteczne Smaragdus habebat vultum decorum C 203b. vytesaný, adj. zajisté to (jeden ptie- bytèek) biese z kfemene wytefan (sic m. vyteséno) excisae 164%, vyti, impí: vlde wygiechu 176b. vytrhati, pí.: (bratr) wytrhaw oblúky svým košíkóm C ad 4rb. vytrhniti, pf.: z peleść wytrhnvti (mni- cha) de cellula perturbare 129*; wytrh meč evaginato gladio 144%; otec násilím wytrhne mne odtud (z kláštera) pro mue mého trahet G XVIIIb. — V. sé: Ivicé, wytrhffy fye jemu z ruků, i po- běže excutiens se 54"; by {ye jemu byl brzo newytrhna i neskryl ten pacholík manibus cius elapsus 125%. vytykovany, adj., ikany: oponû drahû, zlatem wytikowanv (vestimenta) con- ficta ab auro 141%. vyvaliti sé, pf.: nekyprost nutí mé k tomu, że fye fiedko wywalim z domu pro- gredi 5%; tehdy fye dvété bezmál wy- walchu foribus evulsis 178b. vyvedenie, n.: dusic z piédpeklé wywe- deníe reditus 203* (volné). vyvésti, pf.: (Elenus) na sucho jej (jeś- téra) wywede educit 20). vyvolati, pf.: Ilarion, wywolaw ji (saň), i káza jie jíti na hranici drev evocato 167b. 685 vyvoliti, pf.: Maria dobrü &ástku wywolila legit 64%. vyvrátiti, pf. — Vyvrátiti: Krijs|tus tvà moc z kofen wywratil subruit 190*. — Vydáviti: když jeho (Jan) pomaza, tehdy mnoho nečistého z ńst wywrat evomuit 5%. — V. sé: dveïi sé vyva- lichu nebo wywratichu A ad 178P; (fialy) nizddnym zlým povétiim wy- wratití fye nemohá ror?. vyvrci, pf.: až nás na jeden ostrov (vítr) wywrze eiecti sumus 41*; kterak ny moře wywrhlo k břčhu eiectos nos 105%. — V. sé: — vyskočili: studnicé wy- wrzie fie (C fie wywrże) ACE ad r194?. vyviieti, pf: inhed studnicć wywrzie erupit 194%. vyznati, pf.: aż i wyzna na sé všechno Teopencius confiteretur 65%, — V. sě: wýznala fie hřiechuov svÿch confite- batur crimen G XX, z hříchů. vyzÿieti, pf., vyhlédnouti: wyzrziew oken- cem vidisset 78?. vyžieti, pf.: což sú wyzieli každého obilé 34°. vzácny, adj. — Mily: tacit sú správně préd bohem wzzacni probabiles 9b; nevédé, jsá-li wzacní moji skutci bohu si placent 87%; poéechu sé radovati otec » mâté, Ze biese (Eufrosyna) wzacz- na bohu accepta deo C 201% — Slavný: (Jan) byl wzacen mnohým králóm skrzč své zaslúženie illustris 116b. — Adv. -é: Ze by sě bylo lepe vrátiti i bohu wzacniegie spasiti syna 112P. vzblüditi sé, pf., pomásti se: vešken {ye smysl i jeho rucě wzbiudichu pertur- bari coepit 6%. vzbuřovati, impf.: wzburzowal sem vicher veliký suscitavi 131%. vzbuditi, pf., vzbuditi, voznititi: wzbud tohoto, ješto t dfieme ACE ad 78%; padüchové, jichzto vidéním strach velikÿ bude wzbuzen e quibus timor animae incutitur 187b; (zlí duchové) wzbudichu jemu (mladci) nečisté myš- lenie exagitant 30%; když smy k hněvu wzbudílí srdcě lidská succendimus 48P; Ze sé viec nesmé (dábel) pokusiti zbudi1ti zlé Zádosti ve mné ingerere 126%; aby tělo wzbudila a připravila k smilství corpore in libidinem concitato 148%; aby pamět jich příkladuov úmysl wzbu- dila k dobrym skutkóm incitet 194b.
Strana 686
686 J vzbüzéti, impf., vzbuzovati: (dóbli) zlost proti nám bez piéstánie wzbuzegi A ad 182b. vzbuzovati, impf, buditi, voznécovati: (dáblové mnichy) wzbuzugij aby sé nemüdié modlili excitant 184%; (dá- bel) Zádost télesnü ováem jemu velicé wzbuzowafte suscitabat 173°; (dáblové) hrozná zlost proti nám bez pféstánie wzbuzugí commovere non cessant 182b; témi slovy Antoní wzbuzowatfe mnichy k dobrým skutkóm incitabat 195%, vzcélovati, pf., pocelovati: zcyelowaw jeho obi osculatis 151%, vzdáliti, pf.: jeho dobré skutky diábel od něho wzdalil 6%, — V. sě: toť sem utie- kajś wzdalil fye elongavi ro3b; (sv. duch) wzdali fye od Heho recedit 91»; (bratr) chtě fie tohoto světa wzdalyti C 207%. vzdalovati sé, impf.: horkost srdečná odplaty slzí s& newzdalıge non elongat 102b, vzdánie, n.: modlitby wzdanie k bohu A ad 4%, vzdání modlitby bohu. vzdáti, p£., odevzdati, vzdáti: (Eufrozyna) wzdala jest duch pánu bohu tradidit G XIXb; wzday tu pomstu bohu ACE ad 69%; (lidé) wzdachu chválu hos- podinu benedixerunt deum 28%; bohu wzdaduce chválu agentes gratias 96b; Simeon wzda modlitbu k bohu za ni (za matku) oravit 1389. vzdávati, impf., odevzdávati, vzdávati: tak sć sami zpôsobujte, jakZ byète svû jasnû mysl bohu wzdawali exhibeatis ob (volnë); Archelaus ten den znamena, když on (Antonius) za ni modlitvu k bohu wzdawai r97b. vzdechnüti, pf. — Vzdechnouti: (Anto- nius) wzdech i vecé suspirans 79b; (Zenka bludné) wzdechia těžcě a pla- kala za své hřiechy suspiravit roo*; wzdech s pravého srdcé protrahens su- spilia 122%. — Zdechnouti: jediny ten pad i wzdeffe cecidit rob; (je&tér) zdeffe exspiravit 29b; tu sé ona (Konstancia) inhed zprûciväi i zdeffe exanimata est 170b. vzdieti, pf. ooZiti: na ňehož Mucius wzdiew mnichovÿ odëv imposuisset 25%; (opat) na ň wzdiege klášterské rúcho per manus abbatis induitur 115°; — wzdıegefs Jan jméno jeho „_ vocabis 3%, dáš mu jméno Jan; upatři člověka s koňským zadkem, jemužto dávní mistři Centaurus wzdieli voca- bulum indidit r49*, jméno dali. vzdivéti, pf: anebt sá viicni (bratfi) wzdiwíelí agrestes effecti sunt 662, vzdřiemati sě, pf.: já tye nikdy newzdrzie- mí me sopor numquam oppressit 78b, mně se nikdy nechce spáti; (stařec) inhed fye wzdrzemaffe in somnum concidebat r21b; (stařec) fye nikdy nezdrzíemal numquam somno oprime- retur t.; kdyZ fye tito jedni wzdrzie- machu cum illos ad soporem naturae necessitas invitasset 127b; (stařec) wzdrziema fye i pocé spáti, v lat. gra- vatus est sommo 132W; — jakž kto podal zpravovati drużcć, tak mu (starci) fie inhed wzdrziemalo D ad 121b, vzdrZéti sé, pf.: kto fye wzdrzil, vzezté na tvuoj piiebytek, by neplakal 140%. vzdrzovati, impf: posé jich (mniskü) wzdrzowati retmebat 15%. vzdvihati sé, impf.: (Antonius) uzié jedny s ktídloma, ani {ye wzdwijhagij se elevare 199b; nds &im viece tlačie, tiem fye viece v sboru wzdwíhamy a ktvemy assurgimus 204%. vzdvihnüti, pf.: (Mucius) s postélky jej (bratra) zdwíze elevavit 265; (panna) velikym studem nesmëjiese oëi wzdwih- nvtí attollere 66b; (Makarius) wzdwize svoji rucě k hospodinu i poc& sé modliti extendente 78b; abych té wzdwíhl jako Eliásé rapiam r36b. — VW. sé: véicni k nim (k mnísküm) fye zdwizechu 20b; wzdwize fye o to veliká sváda orta est 106b; wzdwih fye se zlým úmyslem se proripiens 112b; at fye vée město vzhuoru nezdwihne ne commoveatur in seditionem 139b; my fye na cëstu zdwizechom invadimus iter 1455; k vie- řě nepodobno jest, kterak vysoko moře wzdwyh {ye i sta přěd ním intumescens 168%; po dvû létû wzdwize fye Arriá- novo kaciefstvo irrupit 206%, vzdychánie, n.: když nižádného wzdy- chaníe neuslyáé suspiria 151b; dal's mi wdychanie (sic) za to, za niz (sic, ACE jesto) sem té c&lovala 1375; wzdychany ACE ad t. vzdychaii, impf.: (starci) wzdychachu a
686 J vzbüzéti, impf., vzbuzovati: (dóbli) zlost proti nám bez piéstánie wzbuzegi A ad 182b. vzbuzovati, impf, buditi, voznécovati: (dáblové mnichy) wzbuzugij aby sé nemüdié modlili excitant 184%; (dá- bel) Zádost télesnü ováem jemu velicé wzbuzowafte suscitabat 173°; (dáblové) hrozná zlost proti nám bez pféstánie wzbuzugí commovere non cessant 182b; témi slovy Antoní wzbuzowatfe mnichy k dobrým skutkóm incitabat 195%, vzcélovati, pf., pocelovati: zcyelowaw jeho obi osculatis 151%, vzdáliti, pf.: jeho dobré skutky diábel od něho wzdalil 6%, — V. sě: toť sem utie- kajś wzdalil fye elongavi ro3b; (sv. duch) wzdali fye od Heho recedit 91»; (bratr) chtě fie tohoto světa wzdalyti C 207%. vzdalovati sé, impf.: horkost srdečná odplaty slzí s& newzdalıge non elongat 102b, vzdánie, n.: modlitby wzdanie k bohu A ad 4%, vzdání modlitby bohu. vzdáti, p£., odevzdati, vzdáti: (Eufrozyna) wzdala jest duch pánu bohu tradidit G XIXb; wzday tu pomstu bohu ACE ad 69%; (lidé) wzdachu chválu hos- podinu benedixerunt deum 28%; bohu wzdaduce chválu agentes gratias 96b; Simeon wzda modlitbu k bohu za ni (za matku) oravit 1389. vzdávati, impf., odevzdávati, vzdávati: tak sć sami zpôsobujte, jakZ byète svû jasnû mysl bohu wzdawali exhibeatis ob (volnë); Archelaus ten den znamena, když on (Antonius) za ni modlitvu k bohu wzdawai r97b. vzdechnüti, pf. — Vzdechnouti: (Anto- nius) wzdech i vecé suspirans 79b; (Zenka bludné) wzdechia těžcě a pla- kala za své hřiechy suspiravit roo*; wzdech s pravého srdcé protrahens su- spilia 122%. — Zdechnouti: jediny ten pad i wzdeffe cecidit rob; (je&tér) zdeffe exspiravit 29b; tu sé ona (Konstancia) inhed zprûciväi i zdeffe exanimata est 170b. vzdieti, pf. ooZiti: na ňehož Mucius wzdiew mnichovÿ odëv imposuisset 25%; (opat) na ň wzdiege klášterské rúcho per manus abbatis induitur 115°; — wzdıegefs Jan jméno jeho „_ vocabis 3%, dáš mu jméno Jan; upatři člověka s koňským zadkem, jemužto dávní mistři Centaurus wzdieli voca- bulum indidit r49*, jméno dali. vzdivéti, pf: anebt sá viicni (bratfi) wzdiwíelí agrestes effecti sunt 662, vzdřiemati sě, pf.: já tye nikdy newzdrzie- mí me sopor numquam oppressit 78b, mně se nikdy nechce spáti; (stařec) inhed fye wzdrzemaffe in somnum concidebat r21b; (stařec) fye nikdy nezdrzíemal numquam somno oprime- retur t.; kdyZ fye tito jedni wzdrzie- machu cum illos ad soporem naturae necessitas invitasset 127b; (stařec) wzdrziema fye i pocé spáti, v lat. gra- vatus est sommo 132W; — jakž kto podal zpravovati drużcć, tak mu (starci) fie inhed wzdrziemalo D ad 121b, vzdrZéti sé, pf.: kto fye wzdrzil, vzezté na tvuoj piiebytek, by neplakal 140%. vzdrzovati, impf: posé jich (mniskü) wzdrzowati retmebat 15%. vzdvihati sé, impf.: (Antonius) uzié jedny s ktídloma, ani {ye wzdwijhagij se elevare 199b; nds &im viece tlačie, tiem fye viece v sboru wzdwíhamy a ktvemy assurgimus 204%. vzdvihnüti, pf.: (Mucius) s postélky jej (bratra) zdwíze elevavit 265; (panna) velikym studem nesmëjiese oëi wzdwih- nvtí attollere 66b; (Makarius) wzdwize svoji rucě k hospodinu i poc& sé modliti extendente 78b; abych té wzdwíhl jako Eliásé rapiam r36b. — VW. sé: véicni k nim (k mnísküm) fye zdwizechu 20b; wzdwize fye o to veliká sváda orta est 106b; wzdwih fye se zlým úmyslem se proripiens 112b; at fye vée město vzhuoru nezdwihne ne commoveatur in seditionem 139b; my fye na cëstu zdwizechom invadimus iter 1455; k vie- řě nepodobno jest, kterak vysoko moře wzdwyh {ye i sta přěd ním intumescens 168%; po dvû létû wzdwize fye Arriá- novo kaciefstvo irrupit 206%, vzdychánie, n.: když nižádného wzdy- chaníe neuslyáé suspiria 151b; dal's mi wdychanie (sic) za to, za niz (sic, ACE jesto) sem té c&lovala 1375; wzdychany ACE ad t. vzdychaii, impf.: (starci) wzdychachu a
Strana 687
plakáchu ze všeho srdcě suspirabant - 97%; wzdychagie a pléëé suspirans ct flens 128b. vzethtieti sé, pf., zachtiti se: Ze ve dvû dni newzechtieffe {ye jemu (bratru) pokrma, piijieti nec post biduum delec- taret eum cibum accipere 42P; wze- chtie fye jemu velmi píti contigit eum multum sitire 99%; v Śtvrty (den) mu {уе wzechtieffe pokrma. télesného 175% vzemüieti, pf., zavléknouti: ten nás wzemcze velmi vysoko A ad 143P. vzepiieti sé, p£.: proti tomu fye biskupi wzeprziewife renitentes 106^. vzeptati sé, pf.: (Archelaus) wzepta fye, kterého dne byla (panna) zdráva per- contatus 197b. vzeúpěti, -iti, pí., zaúpěti, Zalosiné vy- křiknouti: tehdy on zevpie a počě řéci ^ eiularet 158b; wzupie AE, zupie D, . wzeupy C ad t. vzevřieti, pf., za&íti se vařit: kdyZ ani sé muoze (zelice) shiieti ani wzewrzieti ani obměkčiti fervere 282. vzeziénie, n.: bieše svatý Teon tak krás- ného wzezrzienie, Ze... visu 30b; svatych andéluov jest velmi milé a tiché wzezrzienfe aspectus 1875. vzeziieti, pf.: rat wzezrzieti, bospodine, na to respice 61b; kdyZ wzezrzim na svój obliććj prospexero 80b. vzhlédati, imp£., ozhüru pohliZeti: (zenka) počě na mnicha z nicě wzhledatí 6%. vzhledéti, pf., podivati se: (Jan) na nds na každého pilně wzhlediel respiciens C ad 4?. . vzhlednüti, pf., podévati se: (Jan) na nds na kazdého wzhlede respiciens 4%; wzhledniete, brattie, kteraky to byl hiiech videte C 208b. vzhoniti, pf., dohoniti: kdyZ nás nemo- Żechu zhoniti 40b. vzhrdati, impf., polwdati: iZádném ne- wzhrdagy chudym despexi A ad 12b; kdyżto chtiechom tomu popu dáti desét zlatych, an jimi zhrda refutavit 105, vzhrzénie, n., pohrdání: (bázeň boží) véëch véci svécskÿch plodí zhrzyene (sic) contemptum 120P; zhrzenÿ ACE ad t.; zhrzyenim a odpovédénim sbozie všeho tu sě nalezne pravá pokora contemptu t. vzhrzöti, impf., pohrdati: nezhrzyeg ni- žádného neminem pro nihilo aspicias 687 74^; neslu&ie niżśdnym zhrzyeti despici 1282, vzchod, m. — Cesta do výše, východ: pro- straný wzchod (E fchod) by (E byl)jemu hotov conscensus AE ad 198P; po vsśch zemiech na wzchod sluncé oriente 112^; kupci se wzchoda sluncé de oriente 166b. — Schody: po totitém wzchodu jdáce per cochleam 164. vzchopiti, pf., vzhüru chopiti: to zelice kradenć wzchopiw s uohniště, i nese je do kláštera erepta 28%, — V. sé: velmi rychle fye wzchopiece consur- gunt 114%; wzchopiw fye na modlitvy exsurgens 177. vzchopny, adj., &/y: chté jim dáti příklad pokorny a wzchopny exemplum humi- litatis et officii 161, příklad pokory a čilosti. vzchovanicé, £., chovanka: że škoda sé stala skrzé jeho wzchowanyczy AC ad | -109b; fchowaniczy E ad t. vzchovanice,n.,chovanec, chovanka: (pous- tevnik) toho žčléše, že jeho ostalo jeho zchowanice alumnae rogb. vzchovánie, n., chovanec, chovanka: uroz- oměv, že mu sě Skoda stala skrzć jeho zchowanie rogb. vzchovati, p£., vychovati: v tistoté wzcho- wan eruditus 28b; Zes' s üsilím mé wzchowala nutristi 138%. vzieti, pf.: páni nechtiechu wzyetí od ňeho ároécé accipere 47^; wzemffe jeho poZehnánie 9; abychom wzyeli užitek 5%; snad wezmeta škodu i hanbu na své duši 94°; panna wzewlfy to dietě jakožto svého vlastnieho syna susci- piens G XXb; (Saraceni) wzyechu jej v své tovařišstvo amplexi sunt eius sociétatem 192b; hospodine, chceá mé hfieáného wzyeti do mnebes? rapere 137%; (Antonín) wzye na mysl, Ze... secum reputans 175%; (opat) wzye na sě rúšce zedrané misit 62b; s sebe mnichové rúcho wzem deposito 118; (Pafuncius) porozumě, že dusé jeho hospodářě jest s tohoto světa wzata assumptum 13%; pústenník wzye málo octa misit 43*; wezmi Pafuncia a ved jeho do cele tolle G XIX*; wzem listu palmového sublatis 94P; (opat) pfikaza jemu (mnichu) desét kośuov prodati wezmuc 118%; doniž sám ńsilć newez- mefs laborem sumas 46%; wzyechu
plakáchu ze všeho srdcě suspirabant - 97%; wzdychagie a pléëé suspirans ct flens 128b. vzethtieti sé, pf., zachtiti se: Ze ve dvû dni newzechtieffe {ye jemu (bratru) pokrma, piijieti nec post biduum delec- taret eum cibum accipere 42P; wze- chtie fye jemu velmi píti contigit eum multum sitire 99%; v Śtvrty (den) mu {уе wzechtieffe pokrma. télesného 175% vzemüieti, pf., zavléknouti: ten nás wzemcze velmi vysoko A ad 143P. vzepiieti sé, p£.: proti tomu fye biskupi wzeprziewife renitentes 106^. vzeptati sé, pf.: (Archelaus) wzepta fye, kterého dne byla (panna) zdráva per- contatus 197b. vzeúpěti, -iti, pí., zaúpěti, Zalosiné vy- křiknouti: tehdy on zevpie a počě řéci ^ eiularet 158b; wzupie AE, zupie D, . wzeupy C ad t. vzevřieti, pf., za&íti se vařit: kdyZ ani sé muoze (zelice) shiieti ani wzewrzieti ani obměkčiti fervere 282. vzeziénie, n.: bieše svatý Teon tak krás- ného wzezrzienie, Ze... visu 30b; svatych andéluov jest velmi milé a tiché wzezrzienfe aspectus 1875. vzeziieti, pf.: rat wzezrzieti, bospodine, na to respice 61b; kdyZ wzezrzim na svój obliććj prospexero 80b. vzhlédati, imp£., ozhüru pohliZeti: (zenka) počě na mnicha z nicě wzhledatí 6%. vzhledéti, pf., podivati se: (Jan) na nds na každého pilně wzhlediel respiciens C ad 4?. . vzhlednüti, pf., podévati se: (Jan) na nds na kazdého wzhlede respiciens 4%; wzhledniete, brattie, kteraky to byl hiiech videte C 208b. vzhoniti, pf., dohoniti: kdyZ nás nemo- Żechu zhoniti 40b. vzhrdati, impf., polwdati: iZádném ne- wzhrdagy chudym despexi A ad 12b; kdyżto chtiechom tomu popu dáti desét zlatych, an jimi zhrda refutavit 105, vzhrzénie, n., pohrdání: (bázeň boží) véëch véci svécskÿch plodí zhrzyene (sic) contemptum 120P; zhrzenÿ ACE ad t.; zhrzyenim a odpovédénim sbozie všeho tu sě nalezne pravá pokora contemptu t. vzhrzöti, impf., pohrdati: nezhrzyeg ni- žádného neminem pro nihilo aspicias 687 74^; neslu&ie niżśdnym zhrzyeti despici 1282, vzchod, m. — Cesta do výše, východ: pro- straný wzchod (E fchod) by (E byl)jemu hotov conscensus AE ad 198P; po vsśch zemiech na wzchod sluncé oriente 112^; kupci se wzchoda sluncé de oriente 166b. — Schody: po totitém wzchodu jdáce per cochleam 164. vzchopiti, pf., vzhüru chopiti: to zelice kradenć wzchopiw s uohniště, i nese je do kláštera erepta 28%, — V. sé: velmi rychle fye wzchopiece consur- gunt 114%; wzchopiw fye na modlitvy exsurgens 177. vzchopny, adj., &/y: chté jim dáti příklad pokorny a wzchopny exemplum humi- litatis et officii 161, příklad pokory a čilosti. vzchovanicé, £., chovanka: że škoda sé stala skrzé jeho wzchowanyczy AC ad | -109b; fchowaniczy E ad t. vzchovanice,n.,chovanec, chovanka: (pous- tevnik) toho žčléše, že jeho ostalo jeho zchowanice alumnae rogb. vzchovánie, n., chovanec, chovanka: uroz- oměv, že mu sě Skoda stala skrzć jeho zchowanie rogb. vzchovati, p£., vychovati: v tistoté wzcho- wan eruditus 28b; Zes' s üsilím mé wzchowala nutristi 138%. vzieti, pf.: páni nechtiechu wzyetí od ňeho ároécé accipere 47^; wzemffe jeho poZehnánie 9; abychom wzyeli užitek 5%; snad wezmeta škodu i hanbu na své duši 94°; panna wzewlfy to dietě jakožto svého vlastnieho syna susci- piens G XXb; (Saraceni) wzyechu jej v své tovařišstvo amplexi sunt eius sociétatem 192b; hospodine, chceá mé hfieáného wzyeti do mnebes? rapere 137%; (Antonín) wzye na mysl, Ze... secum reputans 175%; (opat) wzye na sě rúšce zedrané misit 62b; s sebe mnichové rúcho wzem deposito 118; (Pafuncius) porozumě, že dusé jeho hospodářě jest s tohoto světa wzata assumptum 13%; pústenník wzye málo octa misit 43*; wezmi Pafuncia a ved jeho do cele tolle G XIX*; wzem listu palmového sublatis 94P; (opat) pfikaza jemu (mnichu) desét kośuov prodati wezmuc 118%; doniž sám ńsilć newez- mefs laborem sumas 46%; wzyechu
Strana 688
688 X , o to radu initum est consilium rooP; Jan wzai pokojné skončenie in pace requievit 10%; wzem odpuščenie od téch pástenníkuov valedicens fratribus 8b, rozloudiv se s poustevníky. — V. sé: na tom miesté inhed kdes fye wzaw jeden, i poóé Zalmy zpievati exsurgit 1135; (Hilarion) otáza, kde by fye (kyta tytïice) wzala unde esset 163%; majé to na mysli, kde by fye tu wzala mísa na pustém hvozdě, unde hic in deserto discus 177P. vzímati, impf., bráti: (dáblové) wzymagij na Sé poctivé tváti assumunt 184% vzjednánie, n., způsobení: božským zged- naním divinitus A IP; božím zednanim (sic) byla od ďábla zbavena G XXb, vzjednati, pf. — Ujednati: takt sem to rozgiednal (sic), Zet sé nevréci na pûèt decrevi 47b, ujednalu sebe; wzgednal A, zgednal C ad t. — Zjednati, najmouti: v. Narbona koráb wgednachom (sic) navim solvimus A ad ro4b; zgednacho C ad t. Vzjiti, pf., vzejiti: po véem svëtu wzelflo jmé jeho exiit 1495; slunce wzeffio ACE ad 98%, vzkázati, pf.: Pemen wzkaza jiej (sestře) po tom mnichu, jenž jemu posluhováše mandavit 49b; (stařec) wzkaza jemu po svém učeníku imperavit 77b; wzkaz o mně do Antiochie annuntia: r40b; (Eufrosyna) wzkazala opatovi po vrát- ném nuntiavit C 203?. vzkazovati, impf.: ani sem co z toho jemu řiekal, coz s' jemu (mnichovi) wzka- zowal mandabas 53P; Evairius Inocen- ciemu wzkazugie v bozé spasenie C ad 170b. vzkládati, impf., vynaklddati: (mni&i) d&- lajíce néco wzkladachu (E wzkladalij) své (E sch.) ásilé operi studium im- pendentes ACE ad 1162, vzkřesnůti, pf., vzniknoutí: aby mezi sva- tymi otci nehoda newzkrzefla exorta 113b, i vzkřiččti, pf., dáti se do křiku, vzkřiknouti: mladec diáblem posédeny zkrziczie velmi exclamavit 198%; wzkrzycze ACE ad t. vzkfiesiti, pf.: poprosva pána boha, azdať jej (člověka) wzkrzíefy suscitet 83b; Jezukriste, rač jeho wzkrziefytí resuscita 922, vzkiieSenie, n.: ¢ekaj& slavného wzkrzie- iíeníe 1525; wzkrzieffenie Jezukristą resurrectio 202b. Vzkfikniti, pf. staíec rozhnévav sg i zkrzicze nañ C ad or. vzkuśenie v. zkużenie. vzkvísti, pf.: ruoZé z trnu wzkwetla jest . floruit 154% (Jan) vlásky na hlavě i na bradě fkwetle mějieše rara et tenuis 5% (odch.), šedivé. vzkvítati, impf.: (poustevník) jako květ wzkwietagie AE ad 6%; wzkwietaffe C ad t. vzletěti, pf.: odtad wzletiew subvolans 150b; (duše) s těmi by, j&Zto vidí, wzletiela ráda do nebes festinat ad caelum 1:87. vzloZiti, pf. vložití, vynaložili: (saň) wzloziwifi oko pravé na dřvi klášterské 138%; (žena) vešken svuoj statek wzlo- zia na lékatstvie expendisse 158%, vzmysliti sé, pf.: wzmyflich fye, abych sé vrátil do svých vlastí incidit mihi cogitatio 143*, napadlo mé; zmyfll fem fie E ad t. vznafiekati, pf., do nárku se dáti: (dábel) jej k tomu připudieše, že zplakáše a znarziekaffe ululare 160b, naiíkal; wznarziekaffe A ad t. |: (mnich) tak všě přčvýšil, že by jeho nevěděl nad koho z uotcuov svatych wzneltí v jeho skutciech dobrych cui praferre 36b; ko- räbi ustrnovächu na horách, ano jě moïe wne{is (sic) delatac 168%; wzneflo C ad t.; kolikrát sú mě chtěli zlí diábli přielišnúů chválů wzneftí! efferre 188b, — Pinnésti na néco: diábel wznefe jemnu na mysl, aby... immisit r31b. vznieti v. zonień. vzniknüti, pf. — Vymiknoufi: bieże tak slovutné jmě svatého Antonie wzníkio všady, že... sancta apud cunctos Antonii flagrabat opinio 205b. — Po- Vstati: jednoho času wzníkia sváda exorta 19b; wznícze jemu nová sváda s diáblem oritur 194%; (Antonius rozdal sousedům svá pole,) aby v nižádnéj věci jemu anebo sestřě jeho těžkost neznykla ne gigneretur A ıb, vznímati sá, impf., zdvíhati se, útočně se stavëti: Ze t fie proti mné (Antonínovi) wznymal (posedlý) ACE ad 198b.
688 X , o to radu initum est consilium rooP; Jan wzai pokojné skončenie in pace requievit 10%; wzem odpuščenie od téch pástenníkuov valedicens fratribus 8b, rozloudiv se s poustevníky. — V. sé: na tom miesté inhed kdes fye wzaw jeden, i poóé Zalmy zpievati exsurgit 1135; (Hilarion) otáza, kde by fye (kyta tytïice) wzala unde esset 163%; majé to na mysli, kde by fye tu wzala mísa na pustém hvozdě, unde hic in deserto discus 177P. vzímati, impf., bráti: (dáblové) wzymagij na Sé poctivé tváti assumunt 184% vzjednánie, n., způsobení: božským zged- naním divinitus A IP; božím zednanim (sic) byla od ďábla zbavena G XXb, vzjednati, pf. — Ujednati: takt sem to rozgiednal (sic), Zet sé nevréci na pûèt decrevi 47b, ujednalu sebe; wzgednal A, zgednal C ad t. — Zjednati, najmouti: v. Narbona koráb wgednachom (sic) navim solvimus A ad ro4b; zgednacho C ad t. Vzjiti, pf., vzejiti: po véem svëtu wzelflo jmé jeho exiit 1495; slunce wzeffio ACE ad 98%, vzkázati, pf.: Pemen wzkaza jiej (sestře) po tom mnichu, jenž jemu posluhováše mandavit 49b; (stařec) wzkaza jemu po svém učeníku imperavit 77b; wzkaz o mně do Antiochie annuntia: r40b; (Eufrosyna) wzkazala opatovi po vrát- ném nuntiavit C 203?. vzkazovati, impf.: ani sem co z toho jemu řiekal, coz s' jemu (mnichovi) wzka- zowal mandabas 53P; Evairius Inocen- ciemu wzkazugie v bozé spasenie C ad 170b. vzkládati, impf., vynaklddati: (mni&i) d&- lajíce néco wzkladachu (E wzkladalij) své (E sch.) ásilé operi studium im- pendentes ACE ad 1162, vzkřesnůti, pf., vzniknoutí: aby mezi sva- tymi otci nehoda newzkrzefla exorta 113b, i vzkřiččti, pf., dáti se do křiku, vzkřiknouti: mladec diáblem posédeny zkrziczie velmi exclamavit 198%; wzkrzycze ACE ad t. vzkfiesiti, pf.: poprosva pána boha, azdať jej (člověka) wzkrzíefy suscitet 83b; Jezukriste, rač jeho wzkrziefytí resuscita 922, vzkiieSenie, n.: ¢ekaj& slavného wzkrzie- iíeníe 1525; wzkrzieffenie Jezukristą resurrectio 202b. Vzkfikniti, pf. staíec rozhnévav sg i zkrzicze nañ C ad or. vzkuśenie v. zkużenie. vzkvísti, pf.: ruoZé z trnu wzkwetla jest . floruit 154% (Jan) vlásky na hlavě i na bradě fkwetle mějieše rara et tenuis 5% (odch.), šedivé. vzkvítati, impf.: (poustevník) jako květ wzkwietagie AE ad 6%; wzkwietaffe C ad t. vzletěti, pf.: odtad wzletiew subvolans 150b; (duše) s těmi by, j&Zto vidí, wzletiela ráda do nebes festinat ad caelum 1:87. vzloZiti, pf. vložití, vynaložili: (saň) wzloziwifi oko pravé na dřvi klášterské 138%; (žena) vešken svuoj statek wzlo- zia na lékatstvie expendisse 158%, vzmysliti sé, pf.: wzmyflich fye, abych sé vrátil do svých vlastí incidit mihi cogitatio 143*, napadlo mé; zmyfll fem fie E ad t. vznafiekati, pf., do nárku se dáti: (dábel) jej k tomu připudieše, že zplakáše a znarziekaffe ululare 160b, naiíkal; wznarziekaffe A ad t. |: (mnich) tak všě přčvýšil, že by jeho nevěděl nad koho z uotcuov svatych wzneltí v jeho skutciech dobrych cui praferre 36b; ko- räbi ustrnovächu na horách, ano jě moïe wne{is (sic) delatac 168%; wzneflo C ad t.; kolikrát sú mě chtěli zlí diábli přielišnúů chválů wzneftí! efferre 188b, — Pinnésti na néco: diábel wznefe jemnu na mysl, aby... immisit r31b. vznieti v. zonień. vzniknüti, pf. — Vymiknoufi: bieże tak slovutné jmě svatého Antonie wzníkio všady, že... sancta apud cunctos Antonii flagrabat opinio 205b. — Po- Vstati: jednoho času wzníkia sváda exorta 19b; wznícze jemu nová sváda s diáblem oritur 194%; (Antonius rozdal sousedům svá pole,) aby v nižádnéj věci jemu anebo sestřě jeho těžkost neznykla ne gigneretur A ıb, vznímati sá, impf., zdvíhati se, útočně se stavëti: Ze t fie proti mné (Antonínovi) wznymal (posedlý) ACE ad 198b.
Strana 689
vznositi, impf., přinášeti na néco: (diábel) počě tomu mládenci na mysl wznofyti (tělesné žádosti) 155%. vzpót, adv., zpóź: (knóz) pojid[e] wzpiet a pry¢ pobéze retrocadere ac refugere 29b; abych wzpiet nehledél post tergum 143%; za sé wzpiet hledéti retrorsum 181%; tehdy jeho ucenníci kamos zpiet zavedli seorsum 165* (odch.). vzpieti sé, pf., vzepnoutí se: jakž jeho najprv otáza, tak fye wzp:e na prsty i počě řváti jako vuol 160%, vzpišččti, pf., zaprštětí: had velmi úřitně wzpifte exclamavit 138b. vzplakati, pf., dáti se do pláče: to když Pafuncius nařiekáše, všichni wzpla- kachu, jenžto biechu při tom flebant C 204; (ďábel) jej k tomu připudieše, že zplakaffe a znařickáše ingemiscere 160b; wzplakaffe AC ad t. vzploditi, pf., zploditi, vozmnoZiti: aby (sváda) obludu &kodného newzplodila ne erroris germen emitteret r135; skrzé koho fye wzplod'la svatá cierkev nata sit 142%. vzpodjénie, -tie, n., podniknuti: trudu i tézkÿch cést zpodgienie 5*; wzpod- gietie CE ad t. vzpodjieti, pf., Ppodniknouti: dobrý ste svár wzpodgiel iniistis r71?. vzpodjímati, impf., zdvíhati: údi zdraví k vstání jeho (nemocného) zpodgí- machu surrigebant 169b. vzpodpierati, impf., podpśrati: své kláby hólkń zpodpieragie (stařec) sustentans 149%, vzpodvihnati, p£., nadzdvihnouti: wzpod- wyziech jeho (Simeonova) rûcha À ad 140b. vzpolehnüti, p£., /ehna bodepfíti se: zpoleh na své postélcé reclinans se 26^; wzpo- leh AC ad t. vzpomanüti, pf.: hospodine, raó wzpo- manvtí na ty skutky memor esto r315; wzpomanvch na slova Salomáü- nova recordatus 145^; aby na mé wzpo- man | memineris 153%; zpomanvw, kterak apoštolé následovali Jezukrista recordabatur 172%; — i zpomanv mi tye a mniech, bych měl něco svatého patriarchy Jakuba recordabar 143W, přišlo mi na pamět. vzpomanutie, n.: zpomanvtím kterého hřiecha recordatione 179%. Sbírka pramenů. Skupina I, Rada I. Cislo 8. 680 vzpomínati, impf.: na boha wzpominagte memores estote 3*; tento zpominaffe na věčné muky recordans 174", (ďábel) mnichóm zpomina starć hfiechy 184%, připomíná; proč zpominam Joba? me- moro 185b, vzpovédéti, pf., ozndmiti: wzpowiez u městě, zda kto ztratil. (peniezě) prae- dica 84b. vzpoviedati, impf., oznamovati: Evajrius Inocenciemu wzpowieda v bozé spa- senie 170^; (mnich) ttikrát wzpowiedal, zda by sé kto byl optal (po ztracenycb penézích) praedicasset A ad 84b. vzpo(v)zdvihnüti, pf., vazdvihnouti: wzpo- zdwizech jeho (Simeonova) rücha E ad "140b. vzprůúčiti sě, pf., Padnouti: (ještěr) inhed fye wzpruczí a zdeše corruens 20b, baziliškus boží mocí fye zpruczi dissi- patus est 90%, Vzpurnost, f.: pro svü chlübu i zpurnoft C ad 90%, vzrósti, pf.: kdyZ bie&e (Ammon) wzroftl 37^; (had) bie&e wroftl (sic) na tri lokty vzdéli 138b; wzroftl DCE, wzroftyl A ad t. vzrostiti, pf., A vostení přiměti: aby země namoknüci nachystanych s&men ne- zroftila a nezkazila ne in herbeam horrea verteret 145%. vzsmraditi sé, pf., zasmrädnouli: kdyZ fic voda zfmradieffe (C sfmradila) AC ad 60%. vzsmrděti sě, pí., zasmrádnouti: kdyZ Tye voda zfmrdíeffe foeteret 60%; aby f'e mrcha nezfmrdiela A ad 150%; nesfmr- diela C, nefmrdiela E ad t. vztahnati, pf., ratéhnouti: [tah své nohy extendens D 182b; jako by ot jeho ńst ztahi plamenny provaz tendebatur 95*; ztah pravń ruku protensione 140%. — V. sč: pelešč nic věčšie, než jakož člověk ležé muož fye ztahnvtí extendi 164b. vztázati, pf., zeptati se, vyplati se: odkud bychom byli neb poč bychom přišli, nás wztaza inguirit 5%; Macharius wztaza na ňem o té věci reguisisset 78b, zeptal se ho na tu věc. — V. Sé: mají fye velmi pilně ztazatí, aby sobě neostavil i “arta najmensieho perqui- ritur 115P (pfeklad mylny; smysl je: prohledati); mniského ztazawíly fie 44
vznositi, impf., přinášeti na néco: (diábel) počě tomu mládenci na mysl wznofyti (tělesné žádosti) 155%. vzpót, adv., zpóź: (knóz) pojid[e] wzpiet a pry¢ pobéze retrocadere ac refugere 29b; abych wzpiet nehledél post tergum 143%; za sé wzpiet hledéti retrorsum 181%; tehdy jeho ucenníci kamos zpiet zavedli seorsum 165* (odch.). vzpieti sé, pf., vzepnoutí se: jakž jeho najprv otáza, tak fye wzp:e na prsty i počě řváti jako vuol 160%, vzpišččti, pf., zaprštětí: had velmi úřitně wzpifte exclamavit 138b. vzplakati, pf., dáti se do pláče: to když Pafuncius nařiekáše, všichni wzpla- kachu, jenžto biechu při tom flebant C 204; (ďábel) jej k tomu připudieše, že zplakaffe a znařickáše ingemiscere 160b; wzplakaffe AC ad t. vzploditi, pf., zploditi, vozmnoZiti: aby (sváda) obludu &kodného newzplodila ne erroris germen emitteret r135; skrzé koho fye wzplod'la svatá cierkev nata sit 142%. vzpodjénie, -tie, n., podniknuti: trudu i tézkÿch cést zpodgienie 5*; wzpod- gietie CE ad t. vzpodjieti, pf., Ppodniknouti: dobrý ste svár wzpodgiel iniistis r71?. vzpodjímati, impf., zdvíhati: údi zdraví k vstání jeho (nemocného) zpodgí- machu surrigebant 169b. vzpodpierati, impf., podpśrati: své kláby hólkń zpodpieragie (stařec) sustentans 149%, vzpodvihnati, p£., nadzdvihnouti: wzpod- wyziech jeho (Simeonova) rûcha À ad 140b. vzpolehnüti, p£., /ehna bodepfíti se: zpoleh na své postélcé reclinans se 26^; wzpo- leh AC ad t. vzpomanüti, pf.: hospodine, raó wzpo- manvtí na ty skutky memor esto r315; wzpomanvch na slova Salomáü- nova recordatus 145^; aby na mé wzpo- man | memineris 153%; zpomanvw, kterak apoštolé následovali Jezukrista recordabatur 172%; — i zpomanv mi tye a mniech, bych měl něco svatého patriarchy Jakuba recordabar 143W, přišlo mi na pamět. vzpomanutie, n.: zpomanvtím kterého hřiecha recordatione 179%. Sbírka pramenů. Skupina I, Rada I. Cislo 8. 680 vzpomínati, impf.: na boha wzpominagte memores estote 3*; tento zpominaffe na věčné muky recordans 174", (ďábel) mnichóm zpomina starć hfiechy 184%, připomíná; proč zpominam Joba? me- moro 185b, vzpovédéti, pf., ozndmiti: wzpowiez u městě, zda kto ztratil. (peniezě) prae- dica 84b. vzpoviedati, impf., oznamovati: Evajrius Inocenciemu wzpowieda v bozé spa- senie 170^; (mnich) ttikrát wzpowiedal, zda by sé kto byl optal (po ztracenycb penézích) praedicasset A ad 84b. vzpo(v)zdvihnüti, pf., vazdvihnouti: wzpo- zdwizech jeho (Simeonova) rücha E ad "140b. vzprůúčiti sě, pf., Padnouti: (ještěr) inhed fye wzpruczí a zdeše corruens 20b, baziliškus boží mocí fye zpruczi dissi- patus est 90%, Vzpurnost, f.: pro svü chlübu i zpurnoft C ad 90%, vzrósti, pf.: kdyZ bie&e (Ammon) wzroftl 37^; (had) bie&e wroftl (sic) na tri lokty vzdéli 138b; wzroftl DCE, wzroftyl A ad t. vzrostiti, pf., A vostení přiměti: aby země namoknüci nachystanych s&men ne- zroftila a nezkazila ne in herbeam horrea verteret 145%. vzsmraditi sé, pf., zasmrädnouli: kdyZ fic voda zfmradieffe (C sfmradila) AC ad 60%. vzsmrděti sě, pí., zasmrádnouti: kdyZ Tye voda zfmrdíeffe foeteret 60%; aby f'e mrcha nezfmrdiela A ad 150%; nesfmr- diela C, nefmrdiela E ad t. vztahnati, pf., ratéhnouti: [tah své nohy extendens D 182b; jako by ot jeho ńst ztahi plamenny provaz tendebatur 95*; ztah pravń ruku protensione 140%. — V. sč: pelešč nic věčšie, než jakož člověk ležé muož fye ztahnvtí extendi 164b. vztázati, pf., zeptati se, vyplati se: odkud bychom byli neb poč bychom přišli, nás wztaza inguirit 5%; Macharius wztaza na ňem o té věci reguisisset 78b, zeptal se ho na tu věc. — V. Sé: mají fye velmi pilně ztazatí, aby sobě neostavil i “arta najmensieho perqui- ritur 115P (pfeklad mylny; smysl je: prohledati); mniského ztazawíly fie 44
Strana 690
690 , ; . (Eufrozyna) obcovánie perscrutans G XVIII*, na obc. se vyptavái. vztazovati së, impf.: (otec) pocal fe ztazo- wati na slauhéch, co sé stalo G XTX3, vyptávati sluhů. vzteklost, f.: všie wzteklofti ostav fero- citate 158b, vztekly, adj.: ty jsi wztekly insanissimus es 34b; wztekly pes canis rabidi 375; ćlovek wztekly jako pes rabiem patiens 39h. vzteknüti sé, pf., zb/dznit se: Filomon, zda s’ fye wztekl, Ze s' tak smysla zbyl? insanis et mente captus es 34P. vztiekanie, n., vziekdnś: to wztiekanie, tot jest diábelské, ale ne jeho furor 198b. vztiekati sé, impf, b/ázniti: ját fye ne- wztekam non insanio 34b. ' | vztlüci, pf., zatlouci: (tert) ztiveze na divi pulsaverit 61%; kdyż (Jan) wztlvcze na dveié pulsaret 64b. vzirhnüti sé, pf. — Vytr Zenu byti: (bratr) wztrze fye v uotrapu raptus ggb, — Povsíati: tu fye wztrze vietr veliky 41%; když mnich dlúho na zemi nic leží, netoliko fyejemu myšleniewztrhne, ale i sen jemu přčkážie 114%. vztfiesti, pf., zaź/dsti: nejednń ztrziefyechu (ďáblové) klášterem commoverunt 189%; wztrzifli E ad t. — V. sé: veliká fie bolesti (Antonin) wztrziefie contremuit E ad 206%, vzüpéti v. vzeńpóń. vzvázali, pf., wvázati: wzwazawlfe mi na hrdlo hrnečky suspenderunt 74%, vzvëdéti, pf.: jakZ zwiediechu pûtniky k sobě jdúce senserunt 35b; kteréhoz koli otcé svatého slovutného zwíedíeffe audisset 645, o kterém koli; to kdyż wzwiediechu jiní starci audierunt 82%; to potom zwiete cognoscetis 165b; i zwiediech to od üeho accepi 1425; zwiediew o své smrti condiscens 208b. vzvednüti, pi, zdvzhnouti: slâp zwedechu na étytidcéti loket aedificaverunt 136^; wzwedu C, wzwedl E ad t.; wzwed oči svoji k nebesóm elevans 138^; An- toní nikdy v hnčviech svého utrpenie nepřčrušil, ani své tichosti a pokory wzwedl v chlúbu erexit 199P. vzvśsiti, pf., obźsz.i: (Saraceni) zwiefychu je (starce) suspenderunt 97%. vzvéstovati, impf.: pûstennici prijidechu zwieftugice ndm annuntiantes 10%; (Jan) třikrát zwieftowal, zda by sé kto optal (po ztracených penězích) praedicasset 84, oznamoval. — Vzv. sě: proč si fie nezwěltowala mné manifestasti G XX?, neprojevila, neprohlásila. vzvéstovník, m.: svého narozenie zwief- towníka praeconem 102%. . vzvléci, pf. mavléci: oblek sé v Zíni a kożich na to wzwleki 1545; Zíni, kterüz na sé wzwleki quo fuerat indutus 1568. vzvolati, pf.: všichni wzwolachu AC ad 35%; (ďáblové) velikým hlasem zwo- lachu exclamantes 7%. vzvolenec, m.: (poprávcě) káza svým zwolencom velmi lítým, aby . .. electis 35%, vybraným lidem; — aby sě nezdál (syn boží) stvořenie ani zwolenec crea- tura aut adoptio 200b, za vlastního přijatý. vzvoliti, pf: blazeny, jehoZ si zwoli elegisti 13*; (Daniel) byl od Pafuncie na jéhenstvo zwolen praeelectus 126. vzyvati, impf. — Nazyvati: že podlé bo- žieho prikázanie vščch najmenší i slúha fye wzywalle 2%; že fye mnichem wzy- wagi nomen fero 151). — Vzyvatü (Apollonius) jé sé wzywatí Jezukrista invocavit 18*; wzywagice jmé hospo- dina na$eho invocantes 58b, vzzädati, pf., pozddati: ti (mudrści) na něm (Antonínu) wzadachu (E wzadali), aby jim svi vieru zjevil AE ad 201b, od něho požádali (ch. m. vyjadachu, ale nicméně doklad slova; slovo vyja- dati nebylo písařům AE už běžné). vždy, vždycky, vždychny v. veždy. Z, praep.: všed v svú peleš, z niez bieše vybčhl 8b, (Izák) káza jej vyhnati z klafftera 81%: (padouchové) vystúpi- chu z fmyfla 23%, (rozum opatrný) nedá jemu vyjíti ze fmiery 124%; mnozí z ních 1b; uzřěv zástup dřieve ze wifiech ginych prior quam hi 186b, nejdiív ze všech; iZádny z was nullus ex vobis 188b, — jakoż obyććj byl z dawna ustaven antiquitus rr3?, ode dávna; z mladeho wieku aż do mużskych let ab adolescentia 117% od mladosti; — křivda z boha nepochodí, ale s diabla 4P; déveíka z geho rodu ex genere 46b; — (bratr) učiní z hlíny jako ženský obraz ex luto 47%; — aby mu (bůh) opatovi ráčil zéviti, co z toho
690 , ; . (Eufrozyna) obcovánie perscrutans G XVIII*, na obc. se vyptavái. vztazovati së, impf.: (otec) pocal fe ztazo- wati na slauhéch, co sé stalo G XTX3, vyptávati sluhů. vzteklost, f.: všie wzteklofti ostav fero- citate 158b, vztekly, adj.: ty jsi wztekly insanissimus es 34b; wztekly pes canis rabidi 375; ćlovek wztekly jako pes rabiem patiens 39h. vzteknüti sé, pf., zb/dznit se: Filomon, zda s’ fye wztekl, Ze s' tak smysla zbyl? insanis et mente captus es 34P. vztiekanie, n., vziekdnś: to wztiekanie, tot jest diábelské, ale ne jeho furor 198b. vztiekati sé, impf, b/ázniti: ját fye ne- wztekam non insanio 34b. ' | vztlüci, pf., zatlouci: (tert) ztiveze na divi pulsaverit 61%; kdyż (Jan) wztlvcze na dveié pulsaret 64b. vzirhnüti sé, pf. — Vytr Zenu byti: (bratr) wztrze fye v uotrapu raptus ggb, — Povsíati: tu fye wztrze vietr veliky 41%; když mnich dlúho na zemi nic leží, netoliko fyejemu myšleniewztrhne, ale i sen jemu přčkážie 114%. vztfiesti, pf., zaź/dsti: nejednń ztrziefyechu (ďáblové) klášterem commoverunt 189%; wztrzifli E ad t. — V. sé: veliká fie bolesti (Antonin) wztrziefie contremuit E ad 206%, vzüpéti v. vzeńpóń. vzvázali, pf., wvázati: wzwazawlfe mi na hrdlo hrnečky suspenderunt 74%, vzvëdéti, pf.: jakZ zwiediechu pûtniky k sobě jdúce senserunt 35b; kteréhoz koli otcé svatého slovutného zwíedíeffe audisset 645, o kterém koli; to kdyż wzwiediechu jiní starci audierunt 82%; to potom zwiete cognoscetis 165b; i zwiediech to od üeho accepi 1425; zwiediew o své smrti condiscens 208b. vzvednüti, pi, zdvzhnouti: slâp zwedechu na étytidcéti loket aedificaverunt 136^; wzwedu C, wzwedl E ad t.; wzwed oči svoji k nebesóm elevans 138^; An- toní nikdy v hnčviech svého utrpenie nepřčrušil, ani své tichosti a pokory wzwedl v chlúbu erexit 199P. vzvśsiti, pf., obźsz.i: (Saraceni) zwiefychu je (starce) suspenderunt 97%. vzvéstovati, impf.: pûstennici prijidechu zwieftugice ndm annuntiantes 10%; (Jan) třikrát zwieftowal, zda by sé kto optal (po ztracených penězích) praedicasset 84, oznamoval. — Vzv. sě: proč si fie nezwěltowala mné manifestasti G XX?, neprojevila, neprohlásila. vzvéstovník, m.: svého narozenie zwief- towníka praeconem 102%. . vzvléci, pf. mavléci: oblek sé v Zíni a kożich na to wzwleki 1545; Zíni, kterüz na sé wzwleki quo fuerat indutus 1568. vzvolati, pf.: všichni wzwolachu AC ad 35%; (ďáblové) velikým hlasem zwo- lachu exclamantes 7%. vzvolenec, m.: (poprávcě) káza svým zwolencom velmi lítým, aby . .. electis 35%, vybraným lidem; — aby sě nezdál (syn boží) stvořenie ani zwolenec crea- tura aut adoptio 200b, za vlastního přijatý. vzvoliti, pf: blazeny, jehoZ si zwoli elegisti 13*; (Daniel) byl od Pafuncie na jéhenstvo zwolen praeelectus 126. vzyvati, impf. — Nazyvati: že podlé bo- žieho prikázanie vščch najmenší i slúha fye wzywalle 2%; že fye mnichem wzy- wagi nomen fero 151). — Vzyvatü (Apollonius) jé sé wzywatí Jezukrista invocavit 18*; wzywagice jmé hospo- dina na$eho invocantes 58b, vzzädati, pf., pozddati: ti (mudrści) na něm (Antonínu) wzadachu (E wzadali), aby jim svi vieru zjevil AE ad 201b, od něho požádali (ch. m. vyjadachu, ale nicméně doklad slova; slovo vyja- dati nebylo písařům AE už běžné). vždy, vždycky, vždychny v. veždy. Z, praep.: všed v svú peleš, z niez bieše vybčhl 8b, (Izák) káza jej vyhnati z klafftera 81%: (padouchové) vystúpi- chu z fmyfla 23%, (rozum opatrný) nedá jemu vyjíti ze fmiery 124%; mnozí z ních 1b; uzřěv zástup dřieve ze wifiech ginych prior quam hi 186b, nejdiív ze všech; iZádny z was nullus ex vobis 188b, — jakoż obyććj byl z dawna ustaven antiquitus rr3?, ode dávna; z mladeho wieku aż do mużskych let ab adolescentia 117% od mladosti; — křivda z boha nepochodí, ale s diabla 4P; déveíka z geho rodu ex genere 46b; — (bratr) učiní z hlíny jako ženský obraz ex luto 47%; — aby mu (bůh) opatovi ráčil zéviti, co z toho
Strana 691
bratra učiniti má 54), s tím bratrem; (statec) poćś s6 velmi mńtiti mysle, co by z toho učiniti bylo D 3b; — děkuji z toho 51), za to; jenžť jim dá odplatu z jich vfyle 2069; úfaji, žeť nebudu z tohoto {wiecenie odpoviedati 93%; pfijíde ten bratr upominat z peniez 845, o peníze; at by, z niehoz sem jiné tresktal, aby sč ten obyčěj mému tělu nestal D 1825; opat napomenul ji (dívku) z czíftotý G XVIII?, k čistotě; — boha milovati ze wffie mylli i ze wifeho frdcye 135%; Kristus tvû moc všicku z korzen vyvrátil funditus 190%. — Předl. opakována: z nytry z te pufftie ex Nitria 110*; Zena z entropoh- tana z toho míefta 156. za, praep. — S akk.: nikdy sé neohlédaj za lye 655; za hlawv tepiechu pacholika 1175; (sestra) ji za mvz dana bieśe viro tradita 148%, provdána; — za ruku jej ujem 26^; drZé za pluh 143%; Orion byl okován za rucye i za nohy 1585; — ktoz sé za wy modli, kdyż vy spite? pro vobis 984; synáčku, chceš-li, budu za tie boha prositi, at tě zbaví té nazé¢ 43b; kto by tomu věřil, by za nas zvěř bojovala pro nobis 146b; — jiných sobě za níc nevážíš 50%; ty (knihy) stáchu za patnadcte ffilifikvow 55%; (věci) nebeské za zemíke a věčné za minvie bývají kúpeny rorb; — zdá mi sé za podobne s krátkü fé povédéti ptiebytek tak slavného muZé 1645; ten, jenZto mezi nimi za kral biefe ut rex haberi videbatur 32b; to ten svatý muž mějieše za dielo, Że ... ro8b; mójiechu za to, že... 111%; — od- platu za zafluzeníc 179%; muku mám za to, že mého bližnieho potupuji 80; otče, měj za míe péči 45b, o mne; (on) má za míe tbu 53%; budete odpoviedati v südny den za to 87b; ját sé za tie styzi 66b; plakala za fwe hrziechy propter peccata 100*; vám dá buoh to, zaczez jeho prosíte 171%; — za dwie míli vodu nesa per duo milliaria 117^; to Cniechu za mnoho czafuow per multos dies 215, po mnoho časů; ostav v klášteřě za trzi dni per triduum 295; — dvakrát za den quotidie bis 117*; — když by k tobě oba přišla, přija[l]-Ii by oba míle za gedno? aequaliter 765, stejně; stařec když za obyczieg nedu- 691 žieše frequenter 86b, — S instr.: by (člověk) všěcky činy diábelské vuole za fobu ostavil 5b; (biemena) jeśto (lidé) za febu mějiešta 59b; za tu puff if, na nieżto přčbýval někdy Antoni 1245; (knéz) pojide za ním k téc& sequi eum coepit 295; — za tu rzieczíj intra has sermocinationes 150P, za té feti, — S gen.: ktož jich (sv. otců) za zíwa nevídali 2%; za tmy in silentio noctis 10%; za czafvow Juliana ciesařé 16%; za zdraweho ziwota in vita sua 141), za živa; za decye a za waleryana sub Decio et Valeriano 147). zabónniti, pf., uźćci: (bratr), jenž bieše zabiehl discesserat 815; (vl&ice), Skodu ucinivéi, i zabieze discessit 109^; (Pinu- fius) v noci zabieze defugit 119%; za- biezech od uotcé i od matefe fugi 142^. zabíjčti, impíf.: já na všaký den svú duši zabigiem interficiens 80%; co sim {ye zabigiefs svým pláčem? interficis C 206%, . zabitec, m., zabity: kde jest pohteben ten zabitec occisus 60P. zabiti, pf.: zabil-li tě tento člověk, ješto jej tito vinie occisus es 61%; zabitec z rovu vecě, že jeho on nezabil non se esse interfectum t. zabitie, n.: o zabyty 69b. zablüdily, adj.: ukázal příklad všěm za- bludilym 7%; ubohý zabiudily pûsten- ník 8b. zablúditi, pf.: když (Pavel) zabludí oberra- ret 38%; sta sé, Ze zabludi erravit 98%, zäbludny, adj., zabloudily, bloudici: (pous- tevník) příklad všem zabludnym sebû ukázal E ad 7%; zabludneho aneb hřieš- ného C ad 14%. zabrániti, pf.: (dábel) nemuoZt mi zabra- nítí, bych sé s ním nehádal prohibere 1835; kdy£to chtie mésta dobyti, ztravu a vodu zabranie C ad 41b, dopravovati nedopusti. : Zabulonis, 71. místní: do vlastí zabvlonys (sic) tak řečených in partibus Geba- lonis 93%. zabyt, m., zabavení: synáčku, proč mi zabyt činíš? me flagitas 135%, proč mě zdržuješ (D na sh. m.: sě mne tiežeš, E mne zkušuješ). zač v. čso. zadáviti, pí.: inhed jej lvicě pochytivši, i zadawí 146%. 44*
bratra učiniti má 54), s tím bratrem; (statec) poćś s6 velmi mńtiti mysle, co by z toho učiniti bylo D 3b; — děkuji z toho 51), za to; jenžť jim dá odplatu z jich vfyle 2069; úfaji, žeť nebudu z tohoto {wiecenie odpoviedati 93%; pfijíde ten bratr upominat z peniez 845, o peníze; at by, z niehoz sem jiné tresktal, aby sč ten obyčěj mému tělu nestal D 1825; opat napomenul ji (dívku) z czíftotý G XVIII?, k čistotě; — boha milovati ze wffie mylli i ze wifeho frdcye 135%; Kristus tvû moc všicku z korzen vyvrátil funditus 190%. — Předl. opakována: z nytry z te pufftie ex Nitria 110*; Zena z entropoh- tana z toho míefta 156. za, praep. — S akk.: nikdy sé neohlédaj za lye 655; za hlawv tepiechu pacholika 1175; (sestra) ji za mvz dana bieśe viro tradita 148%, provdána; — za ruku jej ujem 26^; drZé za pluh 143%; Orion byl okován za rucye i za nohy 1585; — ktoz sé za wy modli, kdyż vy spite? pro vobis 984; synáčku, chceš-li, budu za tie boha prositi, at tě zbaví té nazé¢ 43b; kto by tomu věřil, by za nas zvěř bojovala pro nobis 146b; — jiných sobě za níc nevážíš 50%; ty (knihy) stáchu za patnadcte ffilifikvow 55%; (věci) nebeské za zemíke a věčné za minvie bývají kúpeny rorb; — zdá mi sé za podobne s krátkü fé povédéti ptiebytek tak slavného muZé 1645; ten, jenZto mezi nimi za kral biefe ut rex haberi videbatur 32b; to ten svatý muž mějieše za dielo, Że ... ro8b; mójiechu za to, že... 111%; — od- platu za zafluzeníc 179%; muku mám za to, že mého bližnieho potupuji 80; otče, měj za míe péči 45b, o mne; (on) má za míe tbu 53%; budete odpoviedati v südny den za to 87b; ját sé za tie styzi 66b; plakala za fwe hrziechy propter peccata 100*; vám dá buoh to, zaczez jeho prosíte 171%; — za dwie míli vodu nesa per duo milliaria 117^; to Cniechu za mnoho czafuow per multos dies 215, po mnoho časů; ostav v klášteřě za trzi dni per triduum 295; — dvakrát za den quotidie bis 117*; — když by k tobě oba přišla, přija[l]-Ii by oba míle za gedno? aequaliter 765, stejně; stařec když za obyczieg nedu- 691 žieše frequenter 86b, — S instr.: by (člověk) všěcky činy diábelské vuole za fobu ostavil 5b; (biemena) jeśto (lidé) za febu mějiešta 59b; za tu puff if, na nieżto přčbýval někdy Antoni 1245; (knéz) pojide za ním k téc& sequi eum coepit 295; — za tu rzieczíj intra has sermocinationes 150P, za té feti, — S gen.: ktož jich (sv. otců) za zíwa nevídali 2%; za tmy in silentio noctis 10%; za czafvow Juliana ciesařé 16%; za zdraweho ziwota in vita sua 141), za živa; za decye a za waleryana sub Decio et Valeriano 147). zabónniti, pf., uźćci: (bratr), jenž bieše zabiehl discesserat 815; (vl&ice), Skodu ucinivéi, i zabieze discessit 109^; (Pinu- fius) v noci zabieze defugit 119%; za- biezech od uotcé i od matefe fugi 142^. zabíjčti, impíf.: já na všaký den svú duši zabigiem interficiens 80%; co sim {ye zabigiefs svým pláčem? interficis C 206%, . zabitec, m., zabity: kde jest pohteben ten zabitec occisus 60P. zabiti, pf.: zabil-li tě tento člověk, ješto jej tito vinie occisus es 61%; zabitec z rovu vecě, že jeho on nezabil non se esse interfectum t. zabitie, n.: o zabyty 69b. zablüdily, adj.: ukázal příklad všěm za- bludilym 7%; ubohý zabiudily pûsten- ník 8b. zablúditi, pf.: když (Pavel) zabludí oberra- ret 38%; sta sé, Ze zabludi erravit 98%, zäbludny, adj., zabloudily, bloudici: (pous- tevník) příklad všem zabludnym sebû ukázal E ad 7%; zabludneho aneb hřieš- ného C ad 14%. zabrániti, pf.: (dábel) nemuoZt mi zabra- nítí, bych sé s ním nehádal prohibere 1835; kdy£to chtie mésta dobyti, ztravu a vodu zabranie C ad 41b, dopravovati nedopusti. : Zabulonis, 71. místní: do vlastí zabvlonys (sic) tak řečených in partibus Geba- lonis 93%. zabyt, m., zabavení: synáčku, proč mi zabyt činíš? me flagitas 135%, proč mě zdržuješ (D na sh. m.: sě mne tiežeš, E mne zkušuješ). zač v. čso. zadáviti, pí.: inhed jej lvicě pochytivši, i zadawí 146%. 44*
Strana 692
692 zadek, m.: (mužík) zadek mějieše kozí caprarum 149b; uzřě potvoru v člo- věčie tváři, a zadek u nie bieše osličí 194°. zadělati, pf.: (Mutues) zadiela dveté a sám osta u peleši 72b, zadní, adj.: (Antonius) vrte se na své milé miesto w zadnij horu DD 1828. zadržéti, pf., ziskati: mn&l sem, bycht tudy něco mohl zadrzieti lucrifacere rob, zadusie, n.: Pafuncius, coż koli méjiese SboZie, na kostely i na zaduffie obráti xenodochia C 207% (odch.). zahasiti, pf., uhasiti: (člověk) vezma vody, i zahafy (oheň) E ad 982, zahladiti, pf., shladiti: jaz zahladim skrz& t& müdrost ejipskych mudrcuov per- dam 15; zahlad tě Jezus Kristus per- imat 23b: já boha prosím, aby tč z mé paměti zahladii deleat 67%: (Kristus) zahladyl hfiechy lidského po- kolenie delevit rr4b. zahlazenie, n.: (nemoc) nám jest po- mocna k télesné Zádosti zahlazeníe pro destruendo desiderio 132%, zahnati, pf.: co té sém zahnalo, synácku, Ze s' přišel? C 2032, zahoditi, pf.: neb nás proto buoh sém zahodíl transmisit 94?, zanesl. záhon, m.: (Antonius) tfi sta zahonuow jitr jméjiese uberes A rb, zahrabati, pf.: co je věčšie syna božieho těla, co podlé obyčeje všech vlastí v zemi jest zahrabano? conditum D 182%. zahrada, f.: zahrady podlé vod 104%, zahrádka, f.: mějiech zelnů zahradku hortulus 28%; (Kopres) uvede nás do Své zahradky in hortulum sob, zahradni, adj.: ty s’ studnic& zahradnie hortorum 103%, zahradník, m.: bieše jeden mnich za- hradnik hortulano 131b, záhubie, n., záňadří, klin: tehdy oni każdy, vzem w zahubie piesku . . . sinus 27b; vyvržech z zahubije vdolèek de sinu D rogb, zahubiti, pf.: úřitné žížely v těch hlu- binách sú zahubílí premerunt 2%; chtiec jej (mladce) zahubiti necare 30*; kdyZ jeśtera uzfite od nés zahubena extingui 22b; toho sú nechtěli zahubítí occidi 147b, zahubovati, impf.: ty své duëë nezahu- buy sama ne perdas C 2032, zahynovati, impf.: tady duść zahynvgij interitus generatur 59%, zahyniti, pf.: niżśdnyt nezahyne krom& tebe perimetur r9P; dobří skutci za- hynv se zljmi pereunt 60?, zahynutie, n.: (Antonius) sé radováse pro zahynvtie Skaredého diábla exitu 149b. Zachaf, m., jm. os.: s u&enfkem zacharzem Zacharia 628; zacházčti, impf.: kakž již bieše (slunce) počalo zachazyeti mergi 25b, zachovati, pf.: (bratr) bieše sobě zachowaj jednu částku retinuit 67b, nechal; že (mnich) nemuož své pokory zachowati tenere 118b; ten stařec oděv Kristuov, na křtě dany, zachowal servavit 152b, — Z. sě = činiti dobře nebo zle: vydaj nám Jonatu, neboť fye všemu městu zle zachowal 140%. zachovávati, impf.: onen (bratr) úřadec na kaký den (sic m. někaký) od star- šieho zachowawa ro2b; (Antonius) uzitek pfikdzanie ustavenim života zachowawafle servabat A 18. zachytiti, pf., trochu chytiti: (mnich) za- chytíw svatého skrúšenie i vec& 8b, zájem, m., kořist: nepřátely potupiś a zagem odejmeš spolia D 3b, zajieti, pf. — Trochu chytiti: (bratr) zagem rozoma a opatrnosti, chléb ptijé 124b. — Zajmouti: jej jiný pán zaia| s sebá ab alio fuerat abductus 144“, bieše zarat její muž captus 144%: (żenka,) jenż bieśe se mni zaiata capti- vam t. — Vypůjčítí s : když bieše (Jan) u jednoho bratra zagal šiliňka peněz mutuasset 84%; když kto co u ňeho chtël zagieti mutuari 84b. za-jistć a zajisto v. jisty. zajiti, pf., odejiti, zajiti: i zagrde (Pavel) na past semetipsum dedit 38%; když bieše (Arsenius) zaffel na púšť recessisset 93^; když slunce zaide post solis occa- sum 157b, zajtra, adv., zitra: zaitra sé pokajeś cras 882, zajtíéjsí, adj.: nic namajé (sic m. nemajà) o zaitrzíeifiem dni pé&é de crastino 135b. zajtřie, n., zítřek: vyšed nazaftrzíe svatý Antoní die postero 38%, následujícího, druhého dne.
692 zadek, m.: (mužík) zadek mějieše kozí caprarum 149b; uzřě potvoru v člo- věčie tváři, a zadek u nie bieše osličí 194°. zadělati, pf.: (Mutues) zadiela dveté a sám osta u peleši 72b, zadní, adj.: (Antonius) vrte se na své milé miesto w zadnij horu DD 1828. zadržéti, pf., ziskati: mn&l sem, bycht tudy něco mohl zadrzieti lucrifacere rob, zadusie, n.: Pafuncius, coż koli méjiese SboZie, na kostely i na zaduffie obráti xenodochia C 207% (odch.). zahasiti, pf., uhasiti: (člověk) vezma vody, i zahafy (oheň) E ad 982, zahladiti, pf., shladiti: jaz zahladim skrz& t& müdrost ejipskych mudrcuov per- dam 15; zahlad tě Jezus Kristus per- imat 23b: já boha prosím, aby tč z mé paměti zahladii deleat 67%: (Kristus) zahladyl hfiechy lidského po- kolenie delevit rr4b. zahlazenie, n.: (nemoc) nám jest po- mocna k télesné Zádosti zahlazeníe pro destruendo desiderio 132%, zahnati, pf.: co té sém zahnalo, synácku, Ze s' přišel? C 2032, zahoditi, pf.: neb nás proto buoh sém zahodíl transmisit 94?, zanesl. záhon, m.: (Antonius) tfi sta zahonuow jitr jméjiese uberes A rb, zahrabati, pf.: co je věčšie syna božieho těla, co podlé obyčeje všech vlastí v zemi jest zahrabano? conditum D 182%. zahrada, f.: zahrady podlé vod 104%, zahrádka, f.: mějiech zelnů zahradku hortulus 28%; (Kopres) uvede nás do Své zahradky in hortulum sob, zahradni, adj.: ty s’ studnic& zahradnie hortorum 103%, zahradník, m.: bieše jeden mnich za- hradnik hortulano 131b, záhubie, n., záňadří, klin: tehdy oni każdy, vzem w zahubie piesku . . . sinus 27b; vyvržech z zahubije vdolèek de sinu D rogb, zahubiti, pf.: úřitné žížely v těch hlu- binách sú zahubílí premerunt 2%; chtiec jej (mladce) zahubiti necare 30*; kdyZ jeśtera uzfite od nés zahubena extingui 22b; toho sú nechtěli zahubítí occidi 147b, zahubovati, impf.: ty své duëë nezahu- buy sama ne perdas C 2032, zahynovati, impf.: tady duść zahynvgij interitus generatur 59%, zahyniti, pf.: niżśdnyt nezahyne krom& tebe perimetur r9P; dobří skutci za- hynv se zljmi pereunt 60?, zahynutie, n.: (Antonius) sé radováse pro zahynvtie Skaredého diábla exitu 149b. Zachaf, m., jm. os.: s u&enfkem zacharzem Zacharia 628; zacházčti, impf.: kakž již bieše (slunce) počalo zachazyeti mergi 25b, zachovati, pf.: (bratr) bieše sobě zachowaj jednu částku retinuit 67b, nechal; že (mnich) nemuož své pokory zachowati tenere 118b; ten stařec oděv Kristuov, na křtě dany, zachowal servavit 152b, — Z. sě = činiti dobře nebo zle: vydaj nám Jonatu, neboť fye všemu městu zle zachowal 140%. zachovávati, impf.: onen (bratr) úřadec na kaký den (sic m. někaký) od star- šieho zachowawa ro2b; (Antonius) uzitek pfikdzanie ustavenim života zachowawafle servabat A 18. zachytiti, pf., trochu chytiti: (mnich) za- chytíw svatého skrúšenie i vec& 8b, zájem, m., kořist: nepřátely potupiś a zagem odejmeš spolia D 3b, zajieti, pf. — Trochu chytiti: (bratr) zagem rozoma a opatrnosti, chléb ptijé 124b. — Zajmouti: jej jiný pán zaia| s sebá ab alio fuerat abductus 144“, bieše zarat její muž captus 144%: (żenka,) jenż bieśe se mni zaiata capti- vam t. — Vypůjčítí s : když bieše (Jan) u jednoho bratra zagal šiliňka peněz mutuasset 84%; když kto co u ňeho chtël zagieti mutuari 84b. za-jistć a zajisto v. jisty. zajiti, pf., odejiti, zajiti: i zagrde (Pavel) na past semetipsum dedit 38%; když bieše (Arsenius) zaffel na púšť recessisset 93^; když slunce zaide post solis occa- sum 157b, zajtra, adv., zitra: zaitra sé pokajeś cras 882, zajtíéjsí, adj.: nic namajé (sic m. nemajà) o zaitrzíeifiem dni pé&é de crastino 135b. zajtřie, n., zítřek: vyšed nazaftrzíe svatý Antoní die postero 38%, následujícího, druhého dne.
Strana 693
základ, m.: zaklads založil všěch propastí fundamenta 138%. zaklasti, pf.: (Antonius) zaklade dvété kamenim obstructo lapidibus introitu 178%, zakléti, pf. — Zap/ńisihnouti: (Hilarion) vSéch zakle i pfikáza jim, aby... adiuravit 170%, — Zaklindnim vyhnati, ocarovati: dábel zaklet sa i ptipuzen, i vyskočí 158; had sě stoči jako za- klety pféd nima quasi incantata 107P. zaklínati, impf: zaklínag1 té bohem obtestor 61*; zaklínamy té modlitvami svatého Simeona coniuramus te 139%; — čarodějníci ti, ješto hady zaklınagij qui serpentes solent incantare 60b. zaklopiti, pf, zav/íti: (vladař) vščcky vnitf zaklopí conclusit 165; (Pemen a Nup) zaklopiffta dvófć u peleść clau- serunt 8sb, zákon, m. — Zákon: kniehy zakona sta- rého i nového testamentum 55%; ku přijčtí zakona božieho legis decalogum 102%. — Řád, řehole: (Jan) starším w za- konie psáše 11%; biechom popadli jednu pannu k zakonu plitvrzená virgo deo consecrata IIP (volnč): z našeho zakona mnichového de habitu nostro mona- chili 975; (Antonius) pfijé velmi ne- snadný zakon institutum 172b. zákonní, -ny, adj., řeholní: přijem za- konníj stav religionis initia 245; podlé ustavenie zakonneho regulae rroP. zákonničí, adj., řeholní: stařec oblekl ji (dívku) v sukni zakoníczí schematis G XVIIIb, zakonnik, m., řeholník: zakonníkom, pús- tenníkóm, témt viece (diábel) pfékáZie 9gob; ten (obyčej) ješče někteří zakonnicy držie 113%, zákonový, adj., řeholní: ústavněť slušie drzéti ustavenie zakonowe instituti 180b, zakonowe prikázanie institutoria praecepta ACE ad 170b. zakopati, pf.: coż popadneś, zakopayz E ad 15; aby je (penize) zakopalij E ad 1oob; tu jeho (mrtvého) zako- pawffie... E ad 170%. zakropovati, pf., pokropovati: nezakropug zelicé noli irrigare 432. zakryti, pf.: (Simeon) zakry svû tváf rukama posuit faciem suam in manus suas 137P, tunicam 693 zaküïiti, pf., Rour udélati: zakurzichu pod nimi hořkým bylim focum congesserunt 97%. zakutiti, pf., zahvabati: Pavlin leží v zemi sprostné zakucen coopertus 152P. zákůtně, f., ulička: to jemu (městu) méno dáno od jedné zakutníe ex nomine vici adiacentis 35b. zakvisti, pf., rozkvisti: aby dotovad tu huol zaléval, dokud by nezakwetia donec viresceret 1119; nezakwietla A, nezaktwiela E ad t.; jakž sě dobří skutci rozplodie a zaktwu 121%. zalévati, impf.: aby dotovad tu huol za- lewal, dokudž by nezakvetla ut aguam irriguam ministraret rr1P; (Jan) bez pföstänie jé sé zalewati rigare 117%. zalozZiti, pf.: základ s! zazalozíl (sic) v&éch propastí 138%; (Saraceni) jeho nepus- tichu nikam, leč by jim dřieve kostel zalozil futurae ecclesiae lineam: mit- teret 162%. zamálem, zamál v. málo. Zamanus v. Zananus. zaméóity, adj., zaméceny: (Simeon) udé&la z skály zamczitu pfíízdu clausuram 136%. zámek, m.: zamek přiloži claves 16b; zamky železné seras 115%. zameśkaly, adj., prohřešilý: já sem ne- duostojen a zameffkaly slûha bozi 76%. zameśkati, p£., obmeskati: (vlčice) nikdy nezameffkaffe, by v tu hodinu nepfiśla nec umquam fallebatur 109%; za- meffka-lí (člověk) přikázanie svatého písma neglegat 187% — Z. sě = ob- meskat se: zameffkaw {ye prvních (hřiechuov) pokáti neglegens 60%. zamieniti, pf., usmyslilí si: nechav té cesty, kamžto bieše zam:enil jiti D rrrb, zamknüti, pf., zav/ili: v uokoväch zamczen retentus 112%; když jej zamcze v jedné chyácé ten bratr clausisset 175b. zamlččti, pf. pominouts micenim: také toho nezamlczim, Ze... nec illud ta- cendum est 158b; kto by. to mohl za- mlczieti? silentio praeterire 159%. zamorsky, -¥sky, adj.: pati po zamorz- fkych vlastech transmarinis 104P; za- morfkych DE ad t. zamraditi sé, pf.: v tu dobu zamracz{ {ye velmi infusa dentissima nube 122b, zamřížiti, pf., zamhouriti: zamrziízíw oci clausis oculis 56b.
základ, m.: zaklads založil všěch propastí fundamenta 138%. zaklasti, pf.: (Antonius) zaklade dvété kamenim obstructo lapidibus introitu 178%, zakléti, pf. — Zap/ńisihnouti: (Hilarion) vSéch zakle i pfikáza jim, aby... adiuravit 170%, — Zaklindnim vyhnati, ocarovati: dábel zaklet sa i ptipuzen, i vyskočí 158; had sě stoči jako za- klety pféd nima quasi incantata 107P. zaklínati, impf: zaklínag1 té bohem obtestor 61*; zaklínamy té modlitvami svatého Simeona coniuramus te 139%; — čarodějníci ti, ješto hady zaklınagij qui serpentes solent incantare 60b. zaklopiti, pf, zav/íti: (vladař) vščcky vnitf zaklopí conclusit 165; (Pemen a Nup) zaklopiffta dvófć u peleść clau- serunt 8sb, zákon, m. — Zákon: kniehy zakona sta- rého i nového testamentum 55%; ku přijčtí zakona božieho legis decalogum 102%. — Řád, řehole: (Jan) starším w za- konie psáše 11%; biechom popadli jednu pannu k zakonu plitvrzená virgo deo consecrata IIP (volnč): z našeho zakona mnichového de habitu nostro mona- chili 975; (Antonius) pfijé velmi ne- snadný zakon institutum 172b. zákonní, -ny, adj., řeholní: přijem za- konníj stav religionis initia 245; podlé ustavenie zakonneho regulae rroP. zákonničí, adj., řeholní: stařec oblekl ji (dívku) v sukni zakoníczí schematis G XVIIIb, zakonnik, m., řeholník: zakonníkom, pús- tenníkóm, témt viece (diábel) pfékáZie 9gob; ten (obyčej) ješče někteří zakonnicy držie 113%, zákonový, adj., řeholní: ústavněť slušie drzéti ustavenie zakonowe instituti 180b, zakonowe prikázanie institutoria praecepta ACE ad 170b. zakopati, pf.: coż popadneś, zakopayz E ad 15; aby je (penize) zakopalij E ad 1oob; tu jeho (mrtvého) zako- pawffie... E ad 170%. zakropovati, pf., pokropovati: nezakropug zelicé noli irrigare 432. zakryti, pf.: (Simeon) zakry svû tváf rukama posuit faciem suam in manus suas 137P, tunicam 693 zaküïiti, pf., Rour udélati: zakurzichu pod nimi hořkým bylim focum congesserunt 97%. zakutiti, pf., zahvabati: Pavlin leží v zemi sprostné zakucen coopertus 152P. zákůtně, f., ulička: to jemu (městu) méno dáno od jedné zakutníe ex nomine vici adiacentis 35b. zakvisti, pf., rozkvisti: aby dotovad tu huol zaléval, dokud by nezakwetia donec viresceret 1119; nezakwietla A, nezaktwiela E ad t.; jakž sě dobří skutci rozplodie a zaktwu 121%. zalévati, impf.: aby dotovad tu huol za- lewal, dokudž by nezakvetla ut aguam irriguam ministraret rr1P; (Jan) bez pföstänie jé sé zalewati rigare 117%. zalozZiti, pf.: základ s! zazalozíl (sic) v&éch propastí 138%; (Saraceni) jeho nepus- tichu nikam, leč by jim dřieve kostel zalozil futurae ecclesiae lineam: mit- teret 162%. zamálem, zamál v. málo. Zamanus v. Zananus. zaméóity, adj., zaméceny: (Simeon) udé&la z skály zamczitu pfíízdu clausuram 136%. zámek, m.: zamek přiloži claves 16b; zamky železné seras 115%. zameśkaly, adj., prohřešilý: já sem ne- duostojen a zameffkaly slûha bozi 76%. zameśkati, p£., obmeskati: (vlčice) nikdy nezameffkaffe, by v tu hodinu nepfiśla nec umquam fallebatur 109%; za- meffka-lí (člověk) přikázanie svatého písma neglegat 187% — Z. sě = ob- meskat se: zameffkaw {ye prvních (hřiechuov) pokáti neglegens 60%. zamieniti, pf., usmyslilí si: nechav té cesty, kamžto bieše zam:enil jiti D rrrb, zamknüti, pf., zav/ili: v uokoväch zamczen retentus 112%; když jej zamcze v jedné chyácé ten bratr clausisset 175b. zamlččti, pf. pominouts micenim: také toho nezamlczim, Ze... nec illud ta- cendum est 158b; kto by. to mohl za- mlczieti? silentio praeterire 159%. zamorsky, -¥sky, adj.: pati po zamorz- fkych vlastech transmarinis 104P; za- morfkych DE ad t. zamraditi sé, pf.: v tu dobu zamracz{ {ye velmi infusa dentissima nube 122b, zamřížiti, pf., zamhouriti: zamrziízíw oci clausis oculis 56b.
Strana 694
694 zamücenie, n., zármutek: trpelivost za- muczenie činí tribulatio G XIXb; mnich nemóž hněvu přemoci ani za- rmuczenie C ad rrsb, zámutek, m.: mám mnoho zamutkvow tristitia 745; mnich nikoli nemuož hně- vu pfémoci ani zamvtka tristitiae 115b. zamütiti, pf.: když koli diábel jej (Isidora) zamvtíeffe conturbans 74P; v&écky s' andály tiem zamutíl omnes angeli con- tristantur 135b; vida jeho opat za- muczene tribulantem G XX*; Ze s' tak zamuczen chodé tristis ambulas t.; z muczen sem affligor t. — Z. sé: tu fye krev ve mnichu zarmvtí perturbari coepit 6*; inhed fie v ném zarmutichu všecka tíéva commota sunt C 206b. zamysl, m., mysl: Zéleje mého zamytia consilii 1435; od hfieśnćho zamyfia odvrátiti ab scelere 1482, zamysliti, pf. — Vymysliti: ty, ješto s to zamyíhl, vejdi naptéd proposuisti 27b. — Pojmouti úmysl: kdyžto který zamyfhi jíti a chté piébyvati na póśti si qui mentem conceperint 107; za- myth] sem sloZiti, skrzé koho sé vzplo- dila svatá cierkev scribere disposui 142%; Ze sem zamyfhi sč do své vlasti vrátiti 144%; (Hesychius) uslyść, że (Hilarion) zamyflí do jednéch nezná- mých vlastí velle pergere 167?; biskup zamyfflenv chodbu odlożi coeptum iter 93b, zamýšlenou. zamyśleti, pf., vymfśleti: tot Buoh najlépe vie, żet ja nic sobŚ nezamyfflegi me nihil fingere 100); jiného mnoho zamyfflechu fingentes 147?. zamżieti, pf., zamhouńi: zamżew ofi D ad 56%, Zananus, m., jm. os.: zamanvs (sic) mau- micky Zananus 159*; zananus ACE ad t.; uéennik Gazanvs (sic) Zananus 166%. zanietiti, pf.: zaniette oheń accendite 27b; kolikrát koli oheii fye zaníetíf succensus fuerit 98*; silná vérüá jsa zaniecen v Zá- dosti flagrans 191b, zaniknüti, pf, zajiti: když slunce za- nyknieffe AC ad 154; až slunce večer zanyklo AC ad 156b, západ, m.: popatř na zapad sluncě ad occidentem 44; když slunce zapad učinieše post solis occasum 175%. zapáliti, pf.: z jeho hrdla plamen soptáše, jako by doch zapalıl lampades incensae (mnich) stä 193%; všie žádostí zapalen jsa flagrans A 1%. — Z. sé: jedinû Zâdosti bozskû zapaliwffe fye calore constringitur ob. zapéci sé, pf., zapdliti se: (noha) fye za- pecze i počě hníti 137%. zapekleny, adj., zaryty: anebt (diáblové) mají rozliénü zlost a chytrost lestnú a zapeklenv v sobě 176, zaplakati, pf.: zaplakaw i vecě ingemis- cens gob, zaplatiti, pf.: aby za ň zaplatili tomu, jenž mu bieše puojčil 84%; zaplatiti nájem od plavby dare naulum 1669. zaplésti, pf.: ten (kostel) bieśe zapleten rożdicem texta C &d 105, opleten proutím. zapomanüti, pf: sím sebe zapomana 55; tací svéta tohoto Zádosti zapomanu oblivionem capiens terrenorum ob; (učedlník) zapomanu vzieti provázka oblitus est 54^; nadéji majé, Ze jeho Kristus nezapomane deseri se a Christo non posse r509*. zapominati, impf.: Eufrozyna, nezapo- minay svych sluh ne obliviscaris C 2072, zapomnieti, pf.: pokrmu tělesného za- pomnieffta přijieti obliti sunt 43h; za- pomniel sem smutka i té féti oblitus sum 71%, zápovéd, f.: pohanskć pokolenie, nevé- dóce zapowiedi bożie... ignara 1882, zapověděti, pf.: (biskupové) jeho (Orige- novy) knihy zapowiediechv esse dam- nanda 106%; (mniši) kostel jemu (brat- ru)zapowiediechu ab oratione suspen- sus est 116b, zapovédéli, aby do ného nechodil; on jie (mateH) zapowiedíe (aby ho vidéla) prohibita est 137b, ne- dovolil; (Hilarion) jednoho bratra, jenż..., zapowiedie, aby pfódeń ne- chodil fratrem ab oculis abegerat 163% (anakoluth m. jednomu bratru); jim byl zapowiediei Antoni, aby iZádnému jeho hrobu neukazoval[i] 165%. zapoviedati, impf.: kdyż toho (lotra) Apolonius upatfi, an smifiti sé zapo- : wiedaffe paci resistentem 10%, smíru bránil; (popové) zapowiedachu, aby nižádný nečetl knih Origenovych rosb. zapřieci, pf., zapřáhnouti: ty (voly) za- prziehffe 18b. zapřieti, pf.: když jej (Eulalia) tresktá- chu starší, tu on nic nezaprzieffe non negabat 54b; já jeho zaprziel negaverim
694 zamücenie, n., zármutek: trpelivost za- muczenie činí tribulatio G XIXb; mnich nemóž hněvu přemoci ani za- rmuczenie C ad rrsb, zámutek, m.: mám mnoho zamutkvow tristitia 745; mnich nikoli nemuož hně- vu pfémoci ani zamvtka tristitiae 115b. zamütiti, pf.: když koli diábel jej (Isidora) zamvtíeffe conturbans 74P; v&écky s' andály tiem zamutíl omnes angeli con- tristantur 135b; vida jeho opat za- muczene tribulantem G XX*; Ze s' tak zamuczen chodé tristis ambulas t.; z muczen sem affligor t. — Z. sé: tu fye krev ve mnichu zarmvtí perturbari coepit 6*; inhed fie v ném zarmutichu všecka tíéva commota sunt C 206b. zamysl, m., mysl: Zéleje mého zamytia consilii 1435; od hfieśnćho zamyfia odvrátiti ab scelere 1482, zamysliti, pf. — Vymysliti: ty, ješto s to zamyíhl, vejdi naptéd proposuisti 27b. — Pojmouti úmysl: kdyžto který zamyfhi jíti a chté piébyvati na póśti si qui mentem conceperint 107; za- myth] sem sloZiti, skrzé koho sé vzplo- dila svatá cierkev scribere disposui 142%; Ze sem zamyfhi sč do své vlasti vrátiti 144%; (Hesychius) uslyść, że (Hilarion) zamyflí do jednéch nezná- mých vlastí velle pergere 167?; biskup zamyfflenv chodbu odlożi coeptum iter 93b, zamýšlenou. zamyśleti, pf., vymfśleti: tot Buoh najlépe vie, żet ja nic sobŚ nezamyfflegi me nihil fingere 100); jiného mnoho zamyfflechu fingentes 147?. zamżieti, pf., zamhouńi: zamżew ofi D ad 56%, Zananus, m., jm. os.: zamanvs (sic) mau- micky Zananus 159*; zananus ACE ad t.; uéennik Gazanvs (sic) Zananus 166%. zanietiti, pf.: zaniette oheń accendite 27b; kolikrát koli oheii fye zaníetíf succensus fuerit 98*; silná vérüá jsa zaniecen v Zá- dosti flagrans 191b, zaniknüti, pf, zajiti: když slunce za- nyknieffe AC ad 154; až slunce večer zanyklo AC ad 156b, západ, m.: popatř na zapad sluncě ad occidentem 44; když slunce zapad učinieše post solis occasum 175%. zapáliti, pf.: z jeho hrdla plamen soptáše, jako by doch zapalıl lampades incensae (mnich) stä 193%; všie žádostí zapalen jsa flagrans A 1%. — Z. sé: jedinû Zâdosti bozskû zapaliwffe fye calore constringitur ob. zapéci sé, pf., zapdliti se: (noha) fye za- pecze i počě hníti 137%. zapekleny, adj., zaryty: anebt (diáblové) mají rozliénü zlost a chytrost lestnú a zapeklenv v sobě 176, zaplakati, pf.: zaplakaw i vecě ingemis- cens gob, zaplatiti, pf.: aby za ň zaplatili tomu, jenž mu bieše puojčil 84%; zaplatiti nájem od plavby dare naulum 1669. zaplésti, pf.: ten (kostel) bieśe zapleten rożdicem texta C &d 105, opleten proutím. zapomanüti, pf: sím sebe zapomana 55; tací svéta tohoto Zádosti zapomanu oblivionem capiens terrenorum ob; (učedlník) zapomanu vzieti provázka oblitus est 54^; nadéji majé, Ze jeho Kristus nezapomane deseri se a Christo non posse r509*. zapominati, impf.: Eufrozyna, nezapo- minay svych sluh ne obliviscaris C 2072, zapomnieti, pf.: pokrmu tělesného za- pomnieffta přijieti obliti sunt 43h; za- pomniel sem smutka i té féti oblitus sum 71%, zápovéd, f.: pohanskć pokolenie, nevé- dóce zapowiedi bożie... ignara 1882, zapověděti, pf.: (biskupové) jeho (Orige- novy) knihy zapowiediechv esse dam- nanda 106%; (mniši) kostel jemu (brat- ru)zapowiediechu ab oratione suspen- sus est 116b, zapovédéli, aby do ného nechodil; on jie (mateH) zapowiedíe (aby ho vidéla) prohibita est 137b, ne- dovolil; (Hilarion) jednoho bratra, jenż..., zapowiedie, aby pfódeń ne- chodil fratrem ab oculis abegerat 163% (anakoluth m. jednomu bratru); jim byl zapowiediei Antoni, aby iZádnému jeho hrobu neukazoval[i] 165%. zapoviedati, impf.: kdyż toho (lotra) Apolonius upatfi, an smifiti sé zapo- : wiedaffe paci resistentem 10%, smíru bránil; (popové) zapowiedachu, aby nižádný nečetl knih Origenovych rosb. zapřieci, pf., zapřáhnouti: ty (voly) za- prziehffe 18b. zapřieti, pf.: když jej (Eulalia) tresktá- chu starší, tu on nic nezaprzieffe non negabat 54b; já jeho zaprziel negaverim
Strana 695
130b, aby boha nezaprzieli negarent 101b. — Z. sé: sám sebe zaprzíeti abneges te ipsum 13%. zapuditi, pf: kterak by (poustevnici) jich (mrzkých pomyšlení) mohli zbýti a zapudit depelli 8b; (Saracenové) s pûsté jé (starce) zapudíchu dimise- runt 97%; (Kristus) temnicé pokelné svü krásá zapudil extinxit 115? (odch.); s uoëi zapuditi expelli 128%; skrzè smutek zapudifs žádost zlých skutkuov vitia reciduntur 132% (volně); (Anto- nius) zapudi jé (ariány) s huory effu- gavit 200%. zapustiti, pf., zpustosits: (voda) vščcek svrchek zapuftila superficiem contegit regionis D 111% (volně). zapuzovati, impf.: nečisté myšlenie za- puzugte C ad 415; dábly (Antonín) za- puzowaffie AC ad 193^; zapuzowal E t. zapyiiti sé, p£.: tu {ye on zapyrziw tń řěčí erubescens 99P. zardieti sé, pf.: zardiew {ye hnévivé in- dignatus rób, zařčzati, pf.: aby jej (syna) zarzíezie obě- toval 125%. zarmúcenie v. zamiceme. zarmütiti sé v. zamuütiti sé. zároda, f., zárodek: když již zaroda v nich (ve vejcích) bude ova fota 132%. zárodek, m.: zarodczy v nich (vejcích) budú D ad 132%. zaroditi, pf., zp/oditi: zarodiff mi lid po- slední (sic m. pokladní) generabis 15; (čerti) črvy v ňem (v mnichu) zarodie zlého myšlenie 97. zarósti, pf.: to bieše hložím a trním od dávna zaroftlo D 3%. zarozovati sé, impf., roditi se: z nahoty pokora fye zarozuge procedit 121%. zaïütiti, p£., zasypati: tu jej inhed v prsti zarzitiwffe humo obrutum 170%. zasähnüti, pf.: což zafahla (voda) země D 111); pros za mne, at by zafahl buoh duái má lucretur G XVIII? popadl, vzal si. zasé, adv. — Ofpét: aby ptivedl velbláda zafye iterum 835. — Zpéi: z Tebajda zalye jdáce redeuntes 14; voda sé zafye vráti do studnicé reversa est 54; jdi zafye, satanas retro 1889. zásluha, f.: toho kláštera otec veliké před bohem zafluhy bieše G XVIII®, 605 zaslúženie, n., zásluha: jich (sv. otců) zafluzením tak dlúho buoh tento svět drží meritis 2%; tvé milosrdie odjalo mé zafluzeníe fructum 84?. zaslúžiti, pf.: těchto sedm korun jest zafluzil promeruit 133%; (sestřenec) jest smrti zafluzii 50%; (jmění,) jehožto jedno světí apoštolé jst zafivzili mieti meruerunt rooP. zasłyśóti, pf, zaslechnouti: když sem tvého hlasu zaflyffela (C zaflyffala) ACE ad 85h. zasmieti sè, pf. zasmdii se: (stařec) otevřčv oči i zafmíe fye risit 865; (An- tonius) nikdy pro jasnost svého obliééjó fye nezafmal numquam resolutus in risum est 179%, zasmievati sé, impf. usmivali se: plo- dové v&éch cností mnohem viece za- fmiewagij fye vernant ro1* (volné). zastihnüti, p£.: tak Clovék bude süzen, v jakychz jej skutciech smrt zaftihne in quo opere deprehensus fuerit 75*. zastfieti, pf.: (jini) s tiem (sic m. śćitem) svaté viery proti protivnikém zaftrzie- nij protectus 2%. zástup, m.: obrátiv sě k těm zaftupom ad turbas I9*; s velikym zaftupe mni- chóv agmine 162%; (dábel) ukazováše (E ukazoval) jemu (mnichovi) židovský zaftup plebem ACE ad 1255; — jako zaftup nebeský caelestis exercitus 2%; ač povstanú proti mně zaftupowe ca- stra 176b. zastópiti, pf. — Zastoupiti: andël prijide i zaftupí jemu (Izákovi) dvété stetit ante ostium 81b. — Najíti: kdyZ svt Zenu v cizoloZstvi zaftupí vidisset 38^; mniece, by jej jiż mrtva zaftupili re- perturos 1785; Erchelaus kdyZ zaftupii Antonie préd horú invenisset 1970. zastydnati, pf., zastudili se, ochladnouti: již mu (pústenníkovi) žaludek zaftydl stomacho fatiscente 110"; (mnich) za- ftydne u vieïé frigescit 132”. zasvítávati, impf., svítati: kdyZ poté za- fwitawati E ad 128b. zášijek, m., pohlavek: zaffygky jemu (pacholíkovi) dáváchu (E dávali) AE ad 117b. i zatajiti, pf.: ani na svém myšlení co zatag negue abscondas 44%; také toho nezatagím, co ... non transibo silentio 179%; co smy u svatého Appollonie
130b, aby boha nezaprzieli negarent 101b. — Z. sé: sám sebe zaprzíeti abneges te ipsum 13%. zapuditi, pf: kterak by (poustevnici) jich (mrzkých pomyšlení) mohli zbýti a zapudit depelli 8b; (Saracenové) s pûsté jé (starce) zapudíchu dimise- runt 97%; (Kristus) temnicé pokelné svü krásá zapudil extinxit 115? (odch.); s uoëi zapuditi expelli 128%; skrzè smutek zapudifs žádost zlých skutkuov vitia reciduntur 132% (volně); (Anto- nius) zapudi jé (ariány) s huory effu- gavit 200%. zapustiti, pf., zpustosits: (voda) vščcek svrchek zapuftila superficiem contegit regionis D 111% (volně). zapuzovati, impf.: nečisté myšlenie za- puzugte C ad 415; dábly (Antonín) za- puzowaffie AC ad 193^; zapuzowal E t. zapyiiti sé, p£.: tu {ye on zapyrziw tń řěčí erubescens 99P. zardieti sé, pf.: zardiew {ye hnévivé in- dignatus rób, zařčzati, pf.: aby jej (syna) zarzíezie obě- toval 125%. zarmúcenie v. zamiceme. zarmütiti sé v. zamuütiti sé. zároda, f., zárodek: když již zaroda v nich (ve vejcích) bude ova fota 132%. zárodek, m.: zarodczy v nich (vejcích) budú D ad 132%. zaroditi, pf., zp/oditi: zarodiff mi lid po- slední (sic m. pokladní) generabis 15; (čerti) črvy v ňem (v mnichu) zarodie zlého myšlenie 97. zarósti, pf.: to bieše hložím a trním od dávna zaroftlo D 3%. zarozovati sé, impf., roditi se: z nahoty pokora fye zarozuge procedit 121%. zaïütiti, p£., zasypati: tu jej inhed v prsti zarzitiwffe humo obrutum 170%. zasähnüti, pf.: což zafahla (voda) země D 111); pros za mne, at by zafahl buoh duái má lucretur G XVIII? popadl, vzal si. zasé, adv. — Ofpét: aby ptivedl velbláda zafye iterum 835. — Zpéi: z Tebajda zalye jdáce redeuntes 14; voda sé zafye vráti do studnicé reversa est 54; jdi zafye, satanas retro 1889. zásluha, f.: toho kláštera otec veliké před bohem zafluhy bieše G XVIII®, 605 zaslúženie, n., zásluha: jich (sv. otců) zafluzením tak dlúho buoh tento svět drží meritis 2%; tvé milosrdie odjalo mé zafluzeníe fructum 84?. zaslúžiti, pf.: těchto sedm korun jest zafluzil promeruit 133%; (sestřenec) jest smrti zafluzii 50%; (jmění,) jehožto jedno světí apoštolé jst zafivzili mieti meruerunt rooP. zasłyśóti, pf, zaslechnouti: když sem tvého hlasu zaflyffela (C zaflyffala) ACE ad 85h. zasmieti sè, pf. zasmdii se: (stařec) otevřčv oči i zafmíe fye risit 865; (An- tonius) nikdy pro jasnost svého obliééjó fye nezafmal numquam resolutus in risum est 179%, zasmievati sé, impf. usmivali se: plo- dové v&éch cností mnohem viece za- fmiewagij fye vernant ro1* (volné). zastihnüti, p£.: tak Clovék bude süzen, v jakychz jej skutciech smrt zaftihne in quo opere deprehensus fuerit 75*. zastfieti, pf.: (jini) s tiem (sic m. śćitem) svaté viery proti protivnikém zaftrzie- nij protectus 2%. zástup, m.: obrátiv sě k těm zaftupom ad turbas I9*; s velikym zaftupe mni- chóv agmine 162%; (dábel) ukazováše (E ukazoval) jemu (mnichovi) židovský zaftup plebem ACE ad 1255; — jako zaftup nebeský caelestis exercitus 2%; ač povstanú proti mně zaftupowe ca- stra 176b. zastópiti, pf. — Zastoupiti: andël prijide i zaftupí jemu (Izákovi) dvété stetit ante ostium 81b. — Najíti: kdyZ svt Zenu v cizoloZstvi zaftupí vidisset 38^; mniece, by jej jiż mrtva zaftupili re- perturos 1785; Erchelaus kdyZ zaftupii Antonie préd horú invenisset 1970. zastydnati, pf., zastudili se, ochladnouti: již mu (pústenníkovi) žaludek zaftydl stomacho fatiscente 110"; (mnich) za- ftydne u vieïé frigescit 132”. zasvítávati, impf., svítati: kdyZ poté za- fwitawati E ad 128b. zášijek, m., pohlavek: zaffygky jemu (pacholíkovi) dáváchu (E dávali) AE ad 117b. i zatajiti, pf.: ani na svém myšlení co zatag negue abscondas 44%; také toho nezatagím, co ... non transibo silentio 179%; co smy u svatého Appollonie
Strana 696
696 vidéli, toho nezatagime non silebo 21%; coz biese rûcha zatagil occultaverat 33%. zatiem, adv.: zatiem z Tebajda zasé jdüáce interea r4b. zatkati, pf, zacpati: andělé světí jich (ďáblů) hrdla zatkachu clauserunt 1985; ui zatkagie obturata aure ACE ad 153b, zátoka, f.: Esycius hledá&e po vščch morskych zatokach 1672. zatopa, f.: jest dusi zatopa modliti sć modlám perditio animarum 48?, zatra- cení; (opat) tiemto činem od zatopy jeho (mladcovy) dušě ostřěže ror. zatopenie, n.: i sméjem sé tvému do pekla zatopen'í 6%, zatraceni; této Zeny zatopenie perditio illius mulieris 87b, zatopiti, pf.: nemá nižádný zatopítí sám sebe pro druhého spasenie perdere 70b, zatratiti; zatopil sem daleko svú- duši perdidi 75%. zátopný, adj., zatopující: chlúba jest věc škodná a duši zatopna AC ad sb, duši na zatracení. zatopovati, impf.: chlába jest věc škodná a dusi zatopuge 5b, vede do zatraceni. zatracenie, n.: abychom neupadli u věčné zatracenie lapsum 5; člověka poslati na zatracenie in interitum 100°; byt byla tvá dci na zatraczeníe in perditio- nem C 205%; abychme věčné zatracze- nie vzali damnationem G XXa, zátratcé, m., zhoubce: ty (dáble) py za- choval (panenství), zátratcze čistoty proditor C ad 160% (odch.). zatratiti, pf.: vSécky mudrcé babylonské zatracy perdes 15b, biskupi veléchu i kázáchu zatratítí Origenovo písmo damnare 106%; 6, co mi dni zatratie ti, jenž sú mi jé (listy) poslali! 121), ztratí. — Z. sě: to, což z nie (ze stud- nice) tečieš, inhed přěd jčskyní fye za- tratieffe 148b, tratilo se. zatrZenie, n.: (kandidatus) jé sé velmi právé syrská 1&6 mluviti, Ze niZádného zatrzenie nebylo 161%, že nic nezatrho- val. zavaditi sé, pf: kdyZ jej (velblouda) biechu pryč pustili, i zawadil mu {ye provaz za kámen in guodam lapide eiusdem alligatione funiculi teneretur 194b, dostal se za kámen a uvázl. zavázati, pf., spoutati: (Antonius) taká řěčí jé (mudrce) zawaza a přčháda tali disputatione colligavit 201b. zavdati, pf.: aby näm tudy j&du snäze zawdali, v lat. interserant 184% (volně). zavěrné v. věvný. zavésti, pf.: tehdy jeho ti učenníci kamos zpět zawedli abduxissent 165%. závidénie, n.: o zawydeny 71^ (nadp.). záviděti, impf.: (stařec) jemu (mnichovi) poté zawidieti invidiae livore cor vul- neratum est 52b; kdyby zde nynie Omerus byl ten by té f86i zawidiei ut invideret materiae 153b, ten by hleděl na látku tohoto vypravování se zavisti; coż mi zawidiff invidiam facis 166b; našemu spaseni zawidiece tor- quentur invidia 182%, zavierati, impf: (jeskyné) fye kamenem zawieraffe claudebatur r48b. zavíjéti, impf, zavinovati: (Ismaelité) zawygiewife sobě hlavy AE ad 143b. závist, £.: jeden bratr sé s ním počě pro zawift hnévati propter invidiam 72b. závistivy, adj.: diábel zawifttwy malignus diabolus 48%; éinis z zawiftiwych prie- znivé de odiosis 103%; nejsa toho za- wiftiw invidiosus 12, zavitati, pf.: zawitag jiż, blahoslavený veni 13b, pojď; zawita że, otče, již s tebń mluviti budu modo bene, pater, venisti 92b. zavolánie, n.: (Marek) nechtěl po jeho zawclxníf po&atého slova dokonati post auditam vocem 82b; (vlčice) k zawo- laníj pfiSla vocata adest rogb. zavolati, pf. — Vzhiiknouti: zawolaw ve- likÿm hlasem exclamans 29b; pfóde vsim lidem zawola proclamans 34b. — Zavolati: zda by jeho (bratra) zawolalí k jčdení vocaret 64%; (Silvanus) za- wola každého (učedlníka) menem vo- cavit 82b; zawolawify bratra k sobě advocans fratrem G XVIII?; potom zawolachu svédkuov vocati testes 101?; Antoni zawola dvû mnichû vocavit 196b, závora, f., fyč: vzem (opat) zaworu velikú vectem 53%, (mnich) povrhl zaworu ba- culum E ad 53b. zavrci, pf. — Zahoditi: (anděl) hrádu ohnivú zawrze pred proiecit 127%, — Zavrhnouti, obovrrhnouti: (v knihách O- rigenovych) mnoho sé nám dobřě líbilo,
696 vidéli, toho nezatagime non silebo 21%; coz biese rûcha zatagil occultaverat 33%. zatiem, adv.: zatiem z Tebajda zasé jdüáce interea r4b. zatkati, pf, zacpati: andělé světí jich (ďáblů) hrdla zatkachu clauserunt 1985; ui zatkagie obturata aure ACE ad 153b, zátoka, f.: Esycius hledá&e po vščch morskych zatokach 1672. zatopa, f.: jest dusi zatopa modliti sć modlám perditio animarum 48?, zatra- cení; (opat) tiemto činem od zatopy jeho (mladcovy) dušě ostřěže ror. zatopenie, n.: i sméjem sé tvému do pekla zatopen'í 6%, zatraceni; této Zeny zatopenie perditio illius mulieris 87b, zatopiti, pf.: nemá nižádný zatopítí sám sebe pro druhého spasenie perdere 70b, zatratiti; zatopil sem daleko svú- duši perdidi 75%. zátopný, adj., zatopující: chlúba jest věc škodná a duši zatopna AC ad sb, duši na zatracení. zatopovati, impf.: chlába jest věc škodná a dusi zatopuge 5b, vede do zatraceni. zatracenie, n.: abychom neupadli u věčné zatracenie lapsum 5; člověka poslati na zatracenie in interitum 100°; byt byla tvá dci na zatraczeníe in perditio- nem C 205%; abychme věčné zatracze- nie vzali damnationem G XXa, zátratcé, m., zhoubce: ty (dáble) py za- choval (panenství), zátratcze čistoty proditor C ad 160% (odch.). zatratiti, pf.: vSécky mudrcé babylonské zatracy perdes 15b, biskupi veléchu i kázáchu zatratítí Origenovo písmo damnare 106%; 6, co mi dni zatratie ti, jenž sú mi jé (listy) poslali! 121), ztratí. — Z. sě: to, což z nie (ze stud- nice) tečieš, inhed přěd jčskyní fye za- tratieffe 148b, tratilo se. zatrZenie, n.: (kandidatus) jé sé velmi právé syrská 1&6 mluviti, Ze niZádného zatrzenie nebylo 161%, že nic nezatrho- val. zavaditi sé, pf: kdyZ jej (velblouda) biechu pryč pustili, i zawadil mu {ye provaz za kámen in guodam lapide eiusdem alligatione funiculi teneretur 194b, dostal se za kámen a uvázl. zavázati, pf., spoutati: (Antonius) taká řěčí jé (mudrce) zawaza a přčháda tali disputatione colligavit 201b. zavdati, pf.: aby näm tudy j&du snäze zawdali, v lat. interserant 184% (volně). zavěrné v. věvný. zavésti, pf.: tehdy jeho ti učenníci kamos zpět zawedli abduxissent 165%. závidénie, n.: o zawydeny 71^ (nadp.). záviděti, impf.: (stařec) jemu (mnichovi) poté zawidieti invidiae livore cor vul- neratum est 52b; kdyby zde nynie Omerus byl ten by té f86i zawidiei ut invideret materiae 153b, ten by hleděl na látku tohoto vypravování se zavisti; coż mi zawidiff invidiam facis 166b; našemu spaseni zawidiece tor- quentur invidia 182%, zavierati, impf: (jeskyné) fye kamenem zawieraffe claudebatur r48b. zavíjéti, impf, zavinovati: (Ismaelité) zawygiewife sobě hlavy AE ad 143b. závist, £.: jeden bratr sé s ním počě pro zawift hnévati propter invidiam 72b. závistivy, adj.: diábel zawifttwy malignus diabolus 48%; éinis z zawiftiwych prie- znivé de odiosis 103%; nejsa toho za- wiftiw invidiosus 12, zavitati, pf.: zawitag jiż, blahoslavený veni 13b, pojď; zawita że, otče, již s tebń mluviti budu modo bene, pater, venisti 92b. zavolánie, n.: (Marek) nechtěl po jeho zawclxníf po&atého slova dokonati post auditam vocem 82b; (vlčice) k zawo- laníj pfiSla vocata adest rogb. zavolati, pf. — Vzhiiknouti: zawolaw ve- likÿm hlasem exclamans 29b; pfóde vsim lidem zawola proclamans 34b. — Zavolati: zda by jeho (bratra) zawolalí k jčdení vocaret 64%; (Silvanus) za- wola každého (učedlníka) menem vo- cavit 82b; zawolawify bratra k sobě advocans fratrem G XVIII?; potom zawolachu svédkuov vocati testes 101?; Antoni zawola dvû mnichû vocavit 196b, závora, f., fyč: vzem (opat) zaworu velikú vectem 53%, (mnich) povrhl zaworu ba- culum E ad 53b. zavrci, pf. — Zahoditi: (anděl) hrádu ohnivú zawrze pred proiecit 127%, — Zavrhnouti, obovrrhnouti: (v knihách O- rigenovych) mnoho sé nám dobřě líbilo,
Strana 697
a některé smy také zawrhli reprehendi 106%; ktož ke mně příde, já jeho ne- zawrhu non eiciam foras C 202%; ty s' zawrh| a zhrzél mym kázaním 1845; — coz (plavci) vesly zawrffe (sic) máchá- chu, a nemoZechu prospéti impellen- tibus contra remis 168b, at jakkoli vesly méchali, ,,zabrav&e'' jimi ne- měli úspěchu; zawrhffeDA C ad t. zavřieti, pf.: u vězení jsa zawrzien clausus 1435; zawrzienymí dveřmi clausis 265; (ďáblové) vejdú w zawrziene miesto obstructa 185%. — Z. sě: v své [ye | peleši zawra conclusit se 9%; zawrzıew fye v své peleši reclusus 125%. zavrženie, n., opovrženost: by byl v také pokořě a v tom zawrzienÿ abiectione ACE ad 119%. zavyvati, impf.: poběhl mimo ň vlk za- wywagie ululans 155b. zázrak, m.: zazraky prorokové i apo- Stolské signa 2%; zazraky Ciniese signa 14b. zazïieti, pf., zahlédnouti: kdyZz püsten- níékové jeho zazrziechu adesse sense- runt 8b, zažéci, pf., zapáliti: hořké smilstvie jeho (pústenníkovo) srdce zazze inflamma- tus concupiscentia 8%; v božské žádosti zazzen jsa flagrans 172%; dusé jsûci nebeské odplaty žádostí zazzena fla- grans 187b. za£ehaá, m., voznécovatel: aby tvé žádosti zlć zazehagicye (sic) diábla očima opatřil incentorem 126%; zażiehaczie C ad t. zažženie, n., vozpálení: jsa v tom tak velikém zazzeníj rapidissimo aestu co- queretur 8b, zbavenie, n.: to jest ukázalo jeho brzké zbaweníe curationis 128%, osvobození (od pokušení); (Amon) nic jim (lidem) za zbawenie jestera neslibiv, ale sám svého života na toho ještěra pováživ, i jíde 23b (překlad, který se odchyluje od originálu a je temný; souvislost žádá smyslu: žádného osvobození od ještěra jim neslibiv). zbaviti, pf.: (anděl) žádosti tělesného pokrma jej zbawi cibi famem non sen- tire fecit 105; zbaw mé chlüby aufer a me iactantiam r5; ti svétlosti spra- vedlnosti bYvají zbawení privati 103; bože, rač mě tohoto osidla zbawití salva 697 me 83%; (pústenník) byl zbawe zlého ducha rr2P; (dívka) byla od däbla zbawena liberata G XXb. — Z. sé: zbawii si fye nas, Mojżieśi praevaluisti nobis 74h. | zbéh, m. — Ufrchlik: jako zbieh jaty mancipium fugitivum 1835 — Lou- peźnik: jeden zbieh z Antiochie latro 139b; já sem Jonatas zbieh latro t. zbéhati, pf., sem tam probóhnouti: Sara- ceni po púšti zbiehawfie, i nalezechu jé (mnichy) discurrentes 97?. zbitovati, pf.: tak jé snaznû modlitvû zbiczowa, że... flagellavit 160%. zbiti, pf. — Zi/ouci: kdeż onen zbity leżieśc ułenik caesus 79*; że jej (Piamońna) diábli velmi zbih hunc verberatum 40*; (opat) oba metlami zbi compes- cuit 108%: holí mu zbil boky tundens 164b, (ďábel), sebrav své panošč, tak jeho rozličné zbí, že... varia caede laceravit 176%. — Roztlouci: (stařec) zbí to vše zelíce 51%. — Zabítí: Petře, vstana, zbijz a jez occide 115%; (mniši) od pohanuov jsú zbiti sunt interempti D 110%; (Ammon) naleze jé (padouchy) jako zbite semineces 23%. zbořiti, pf.: do starého chrámu modl po- hanskych do zborzen[e]ho diruto 46b; zborziwffe kostel destructo monasterio 1655; zborzeny sú modly pohanské ceciderunt 204%. — Z. sé: at zborzi fye Marnas corruat 157b. zbytečný, adj., zbývající: sboZie zby teczne quae superessent 13°, zbyti, pf. — Zbýtí: což mu po večeři zbu- dieffe supererat 109*. — Pozbyti: nerod, synátku, svého dobrého zbytí 44; zbyl sem smysla 189b. — Zbaviti se: zbyw těžkého břěmene gravi falce liber 107b; zbuduc tohoto télesného biémene sar- cina carnis abiecta 151%; stařec vida, Ze jeho nemuo£Z zbytí 1975; nemoháci dietéte zbyti ACE ad 3?, poroditi; (pństennik) zby hladu evasit 110b; (Amon) nemóZe zbyti ani sé otci od- mluviti AC ad 37b, ujíti. — V. také sbyti. zbyvati, impf.: coż mu po večeři zbywaffe supererat AC ad 109%; — v tom miesté lidé hfiechuov zbywachu 35P, se zho&- fovali. zcélovati v. vzcélovati. zéiniti, pf. zhotoviti: (mnich) držadla
a některé smy také zawrhli reprehendi 106%; ktož ke mně příde, já jeho ne- zawrhu non eiciam foras C 202%; ty s' zawrh| a zhrzél mym kázaním 1845; — coz (plavci) vesly zawrffe (sic) máchá- chu, a nemoZechu prospéti impellen- tibus contra remis 168b, at jakkoli vesly méchali, ,,zabrav&e'' jimi ne- měli úspěchu; zawrhffeDA C ad t. zavřieti, pf.: u vězení jsa zawrzien clausus 1435; zawrzienymí dveřmi clausis 265; (ďáblové) vejdú w zawrziene miesto obstructa 185%. — Z. sě: v své [ye | peleši zawra conclusit se 9%; zawrzıew fye v své peleši reclusus 125%. zavrženie, n., opovrženost: by byl v také pokořě a v tom zawrzienÿ abiectione ACE ad 119%. zavyvati, impf.: poběhl mimo ň vlk za- wywagie ululans 155b. zázrak, m.: zazraky prorokové i apo- Stolské signa 2%; zazraky Ciniese signa 14b. zazïieti, pf., zahlédnouti: kdyZz püsten- níékové jeho zazrziechu adesse sense- runt 8b, zažéci, pf., zapáliti: hořké smilstvie jeho (pústenníkovo) srdce zazze inflamma- tus concupiscentia 8%; v božské žádosti zazzen jsa flagrans 172%; dusé jsûci nebeské odplaty žádostí zazzena fla- grans 187b. za£ehaá, m., voznécovatel: aby tvé žádosti zlć zazehagicye (sic) diábla očima opatřil incentorem 126%; zażiehaczie C ad t. zažženie, n., vozpálení: jsa v tom tak velikém zazzeníj rapidissimo aestu co- queretur 8b, zbavenie, n.: to jest ukázalo jeho brzké zbaweníe curationis 128%, osvobození (od pokušení); (Amon) nic jim (lidem) za zbawenie jestera neslibiv, ale sám svého života na toho ještěra pováživ, i jíde 23b (překlad, který se odchyluje od originálu a je temný; souvislost žádá smyslu: žádného osvobození od ještěra jim neslibiv). zbaviti, pf.: (anděl) žádosti tělesného pokrma jej zbawi cibi famem non sen- tire fecit 105; zbaw mé chlüby aufer a me iactantiam r5; ti svétlosti spra- vedlnosti bYvají zbawení privati 103; bože, rač mě tohoto osidla zbawití salva 697 me 83%; (pústenník) byl zbawe zlého ducha rr2P; (dívka) byla od däbla zbawena liberata G XXb. — Z. sé: zbawii si fye nas, Mojżieśi praevaluisti nobis 74h. | zbéh, m. — Ufrchlik: jako zbieh jaty mancipium fugitivum 1835 — Lou- peźnik: jeden zbieh z Antiochie latro 139b; já sem Jonatas zbieh latro t. zbéhati, pf., sem tam probóhnouti: Sara- ceni po púšti zbiehawfie, i nalezechu jé (mnichy) discurrentes 97?. zbitovati, pf.: tak jé snaznû modlitvû zbiczowa, że... flagellavit 160%. zbiti, pf. — Zi/ouci: kdeż onen zbity leżieśc ułenik caesus 79*; że jej (Piamońna) diábli velmi zbih hunc verberatum 40*; (opat) oba metlami zbi compes- cuit 108%: holí mu zbil boky tundens 164b, (ďábel), sebrav své panošč, tak jeho rozličné zbí, že... varia caede laceravit 176%. — Roztlouci: (stařec) zbí to vše zelíce 51%. — Zabítí: Petře, vstana, zbijz a jez occide 115%; (mniši) od pohanuov jsú zbiti sunt interempti D 110%; (Ammon) naleze jé (padouchy) jako zbite semineces 23%. zbořiti, pf.: do starého chrámu modl po- hanskych do zborzen[e]ho diruto 46b; zborziwffe kostel destructo monasterio 1655; zborzeny sú modly pohanské ceciderunt 204%. — Z. sé: at zborzi fye Marnas corruat 157b. zbytečný, adj., zbývající: sboZie zby teczne quae superessent 13°, zbyti, pf. — Zbýtí: což mu po večeři zbu- dieffe supererat 109*. — Pozbyti: nerod, synátku, svého dobrého zbytí 44; zbyl sem smysla 189b. — Zbaviti se: zbyw těžkého břěmene gravi falce liber 107b; zbuduc tohoto télesného biémene sar- cina carnis abiecta 151%; stařec vida, Ze jeho nemuo£Z zbytí 1975; nemoháci dietéte zbyti ACE ad 3?, poroditi; (pństennik) zby hladu evasit 110b; (Amon) nemóZe zbyti ani sé otci od- mluviti AC ad 37b, ujíti. — V. také sbyti. zbyvati, impf.: coż mu po večeři zbywaffe supererat AC ad 109%; — v tom miesté lidé hfiechuov zbywachu 35P, se zho&- fovali. zcélovati v. vzcélovati. zéiniti, pf. zhotoviti: (mnich) držadla
Strana 698
698 k nim (sudencům) zczynyl AC ad 842. — Z. sě = učiniti se, státi se: tak że mnozí mnišie fye zczínichu 157b. zda, -li, conj. — Zdali: zda mniż, by u pekle viec netrpél 6b; yzda toho nevieš, že bez nás mnichový stav ne- muoZ byti? 61:5; zda dnes nejčdli bratfie, otóe? numquid non comede- runt 64%; izdali jest malá moc božie? numguid C 206% chtč zvčdčti, zdaly kdy jest učinil který skutek milosrdný 11°. — Aby: aby (= abys) jemu (mni- chovi) dal za dva dni pfébyvati, zdat by mohl sobé jiné pele&é dobyti ut possit 532. Jestliže: to zda by sé komu nezdálo k vieřé podobné, aby zviefć k tloveku podobno bylo; neboť sú (sic m. jest) do Alexandřie živé přivedeno 150% (anakoluth; ACE čtou lépe: to zda by sé k. n. k vieté podobny, to zvieřč potvořený, to jest k člověku podobný bylo). zdáti sé, impf.: ta (chlába) fye jemu ne- zdaffe, by skodna byla 7^; jest mnoho cést, jesto {ye zdadie pravé videntur 195^; zdaffe fye tomu póstenniku, by ještě v svém stavu stál videbatur 8%; kdyż mu fye zdaffe, by byl bliz k smrti 156^; zda mi fte, Ze ty toho starce ne- budeš viděti D 3; nezda mi fye za po- dobné zamlččti to náboženstvie 170b, zdalo mi fie poslati do kláštera placuit mihi G XVIIIP, uznal jsem za dobré. zde v. sde. zdechniti v. vzdechniii. zdélati, pf., zhotoviti, udëlati: když bieše (stařec) napletl sudencuov i držadla k nim zdielai 84%; potésta inhed prositi, aby z nich kiéstany zdıelal 1292, zdèsiti sě, pf.: zdiefywffe fye velmi, i po- céchu prositi pomoci od Antonie nimio metu perterriti 178b, züieti v. sdieti. zdravie, zdravý v. sdr-. zdřiemati sě v. vzdřiemati sč, zdrzédlivost, f., zdyZelivost: pro velikü zdrzedliwoft, bděnie a slzy abstinentia G XIXe, züdrzéti, pf. — Udrżeti, zachovańi: aby ne- ustaviéóné rytiefé boZie v ustavicnosti zdrzal coerceat 103%; toť sem usiloval schovati a zdrzeti A ad 1895; zdrzeti E ad t. — Zdr£eii: zdrżena jsûc od ďábla, učinila by tobě žalost retenta G XIXb, — Z. sé: nemoha Pafuncius zdržetí fie, i šel do kláštera non suffe- rens C 204} (odch.). zdvihnüti v. vzdvihnüt. zedcé, f., z(dka: kléstetec zedczÿ obhra- zenÿ (CE ohrazenÿ) ACE ad 37%, zédka, f.: vidélismy otcé Amonia, ma- jíce. klástefec zedku ohrazeny muro 37°. zedrati, pf., roztrhałi: vykopana jej na- lezechu a tělo velmi zedrano laniatum 20%, takéž jč diábli zderu v horúciem pekle sic a daemonibus lacerantur 67b, (žíně) nikdy neproměnil ani pral, až fye i zedrala cum scissa esset 156%; rúšce zedrane corrupta 62; ubit jsa a zedran confossus r76b. zekrvavený, adj.: nalezše jej řetězem zbitého i zekrwaweneho 7%. zelé, n., zelenina: jiného nic neméjiechu než málo suchého chleba a zele olera 20%; (stařec) zahradu mějieše a v nie zele přědosti oleribus ro8b. zelenati sé, impf.: (dřevo) v sieni stojí zelenagie fye ramis virentibus rrrb, zelenost, f.: (zelice) osta v té zelenoftí jako tehdy viriditate 282. zelice, n., ze/inky: (Apollonius) zelicye lesného požíváše oleribus 16%; nasbiera- jíce zelicye zemského herbas 96b. zelièko, n., zelinky: v niejžto (zahrádcě) mějiech zeliczko olera 28%; maličko zeliczka svarë olus 156%, zelina, f.: cibuli neb jinú rozličnú zelínv za bohy mějiechu olerum 18%, zeliny. zelinka, f.: zelinku uziteénû herbas 96P; svazéek té zelinky herbarum rob, zelinovy, adj., ze//m: jiného nic nejédie- chu nez zelinu a kofenie zelinowe her- barum 110%; zelny, adj., zelinovy: méjiech zelnu za- hrádku 282, zemdliti, pf., unaviti, oslabili: (bratr) ve- likým dielem zemdlí své tělo maceravit 47%; (Kristus) jeho (ďáblovu) moc ovšem zemdl.l 185%, země, f.: na zemí jsúce a nebeský život vedúce in terra IP; — kozici, ješto v ruká drZieáe, povrh na zemí 12%, -bratfie padechu na zemí in terram 50h; — zamólem, Ze (télesné žádosti) mého ptiebytka w zemi nedokonachu in terra 9%; aby zemie namoknńci na- chystaných sěmen nezrostila humus
698 k nim (sudencům) zczynyl AC ad 842. — Z. sě = učiniti se, státi se: tak że mnozí mnišie fye zczínichu 157b. zda, -li, conj. — Zdali: zda mniż, by u pekle viec netrpél 6b; yzda toho nevieš, že bez nás mnichový stav ne- muoZ byti? 61:5; zda dnes nejčdli bratfie, otóe? numquid non comede- runt 64%; izdali jest malá moc božie? numguid C 206% chtč zvčdčti, zdaly kdy jest učinil který skutek milosrdný 11°. — Aby: aby (= abys) jemu (mni- chovi) dal za dva dni pfébyvati, zdat by mohl sobé jiné pele&é dobyti ut possit 532. Jestliže: to zda by sé komu nezdálo k vieřé podobné, aby zviefć k tloveku podobno bylo; neboť sú (sic m. jest) do Alexandřie živé přivedeno 150% (anakoluth; ACE čtou lépe: to zda by sé k. n. k vieté podobny, to zvieřč potvořený, to jest k člověku podobný bylo). zdáti sé, impf.: ta (chlába) fye jemu ne- zdaffe, by skodna byla 7^; jest mnoho cést, jesto {ye zdadie pravé videntur 195^; zdaffe fye tomu póstenniku, by ještě v svém stavu stál videbatur 8%; kdyż mu fye zdaffe, by byl bliz k smrti 156^; zda mi fte, Ze ty toho starce ne- budeš viděti D 3; nezda mi fye za po- dobné zamlččti to náboženstvie 170b, zdalo mi fie poslati do kláštera placuit mihi G XVIIIP, uznal jsem za dobré. zde v. sde. zdechniti v. vzdechniii. zdélati, pf., zhotoviti, udëlati: když bieše (stařec) napletl sudencuov i držadla k nim zdielai 84%; potésta inhed prositi, aby z nich kiéstany zdıelal 1292, zdèsiti sě, pf.: zdiefywffe fye velmi, i po- céchu prositi pomoci od Antonie nimio metu perterriti 178b, züieti v. sdieti. zdravie, zdravý v. sdr-. zdřiemati sě v. vzdřiemati sč, zdrzédlivost, f., zdyZelivost: pro velikü zdrzedliwoft, bděnie a slzy abstinentia G XIXe, züdrzéti, pf. — Udrżeti, zachovańi: aby ne- ustaviéóné rytiefé boZie v ustavicnosti zdrzal coerceat 103%; toť sem usiloval schovati a zdrzeti A ad 1895; zdrzeti E ad t. — Zdr£eii: zdrżena jsûc od ďábla, učinila by tobě žalost retenta G XIXb, — Z. sé: nemoha Pafuncius zdržetí fie, i šel do kláštera non suffe- rens C 204} (odch.). zdvihnüti v. vzdvihnüt. zedcé, f., z(dka: kléstetec zedczÿ obhra- zenÿ (CE ohrazenÿ) ACE ad 37%, zédka, f.: vidélismy otcé Amonia, ma- jíce. klástefec zedku ohrazeny muro 37°. zedrati, pf., roztrhałi: vykopana jej na- lezechu a tělo velmi zedrano laniatum 20%, takéž jč diábli zderu v horúciem pekle sic a daemonibus lacerantur 67b, (žíně) nikdy neproměnil ani pral, až fye i zedrala cum scissa esset 156%; rúšce zedrane corrupta 62; ubit jsa a zedran confossus r76b. zekrvavený, adj.: nalezše jej řetězem zbitého i zekrwaweneho 7%. zelé, n., zelenina: jiného nic neméjiechu než málo suchého chleba a zele olera 20%; (stařec) zahradu mějieše a v nie zele přědosti oleribus ro8b. zelenati sé, impf.: (dřevo) v sieni stojí zelenagie fye ramis virentibus rrrb, zelenost, f.: (zelice) osta v té zelenoftí jako tehdy viriditate 282. zelice, n., ze/inky: (Apollonius) zelicye lesného požíváše oleribus 16%; nasbiera- jíce zelicye zemského herbas 96b. zelièko, n., zelinky: v niejžto (zahrádcě) mějiech zeliczko olera 28%; maličko zeliczka svarë olus 156%, zelina, f.: cibuli neb jinú rozličnú zelínv za bohy mějiechu olerum 18%, zeliny. zelinka, f.: zelinku uziteénû herbas 96P; svazéek té zelinky herbarum rob, zelinovy, adj., ze//m: jiného nic nejédie- chu nez zelinu a kofenie zelinowe her- barum 110%; zelny, adj., zelinovy: méjiech zelnu za- hrádku 282, zemdliti, pf., unaviti, oslabili: (bratr) ve- likým dielem zemdlí své tělo maceravit 47%; (Kristus) jeho (ďáblovu) moc ovšem zemdl.l 185%, země, f.: na zemí jsúce a nebeský život vedúce in terra IP; — kozici, ješto v ruká drZieáe, povrh na zemí 12%, -bratfie padechu na zemí in terram 50h; — zamólem, Ze (télesné žádosti) mého ptiebytka w zemi nedokonachu in terra 9%; aby zemie namoknńci na- chystaných sěmen nezrostila humus
Strana 699
4 145%; — jiz po v&éch zemíech Krista znají terras 2042. zemfieti, pf.: abychom vsicni nezemrzieli ne moriamur 135b. zemský, adj.: co tobě třčba tak usilovati přieliš s věcí zemfku? cum terrenis I 35 ovocé dobrého zemfkeho budete poźi- vati terrae 895. Zenon, m., jm. os.: k uopatu zenonowi Zenonem 75^; opat zenomauan (sic m. Zenon nám) AE ad 43P. zeschly, adj.: bochník velmi zfechly (sic) aridissimum 8%. i zesinuti, pf. osinouti, oslepnouti: byli zeflnuli caecatos 156P. zesnüti, pf., usnouti: nesméjiechu v noci nikdy všichni zefnutí obdormire 127; když jsú zefnuli D ad 1270. zét, m.: jejieZto zyetie a dcery (Hilarion) zbavil smrti generum 170%. zetiieti, pf. — Rozetříti: sobě stiéba- ninku činieše z múky a z zelícé zetrzie- neho de comminuto olere 1565; zetrzie- leho AE ad t.; Zelezo já zetru jako plevy ACE ad 183*. — Poti/íti: spasitel jeho (déblovu) moc véicku zetrziel contrivit 48b. i zévenie, zjévenie, n.: vidéchom Clovéka mnohého budûcieho zyeweníe plného revelationum 395; toho hlasu zgeweníe schovav v srdci i75; po tomto tvém zyeweníj publicationem 126*, prohlá- šení. zéviti, zjéviti, pf.: buoh mi o tobé ziewil revelavit 12?; nic jest nezgeweno o Eu- frozyné nihil revelatum est G XIX^; hospodine, ra mi zyewiti céstu, jizto bych mohl přijíti k spasení ostende 93%; byť byla tvá dci na zatracenie, zgewilt by ji buoh manitestaret C 205^; přišed mezi bratří do kostela, i zyewí to bratřím manifestavit 130%; sta sě, že po jeho (Antoniově) učení by zye- wena všě diábelská zloba panderentur 208b; (otec) zgewíl opatovi příčinu žá- dosti své indicavit G XVIII*, oznámil. — Z. sé: Ze fye v Cicilí prorok křěsťan zyew.l apparuisse 167%; Ze fie dobře zgewi o jeho nemoci D 111W, dobré zjevení stalo se. zeviuté v. vut. zévny, zjévny, adj.: zgewne pokuśenie aperta D 111%; jest to zyewno, Ze ni- žádný dobrý skutek bez uopatrnosti S99 nemuoZ byti svrchován manifestissime declaratur 124%; je to zyewna pravda manifestum est 185*. — Adv. -é: to jest zyewnie diébelské privedenie mani- feste 47%; zglewníe svaté anděly vidě- chu evidenter 14%, zévovánie, n., zjevovdni: jeho zyewowa- waním obluzován jsa revelationibus 125%. zévovati, zjévovati, impf.: ne każdemu zyewug nec ostendere 17%; (Egypśti) viny, jichžto nemají, ty zyewugíj mani- festant 75; mnohým sûsedém Jan zgewowaffe jich tajnú mysl indicabat 35; mnoho tajnosti své zgiewowaffe mu buoh revelationes fiebant 7b. ze£rati, pf: (dábel) nemuoZt iZádného spravedlného zezratí devorare 183b. zhasnüti, pf.: didbel utini, że svétlo zhafe extincta est 489. zhlédati, zhledati, pf., prohledati, nahle- dati se: zhledawife kláštery, nenalezli jsá scrutantes G XIX^; zhledawffie jie v klášteřiech AE ad C 204%. zhoniti v. vzhonit. zhrdati v. vzhrdadü. zhíésiti v. sh/esin. zhrzé- v. vzhrzé-. zhübcé, m., škůdce: toho bratra odsüdi- chu jako zhubcy posvátného sbožie interversor 116. zhubiti, pf.: Mazinové mnoho svatých otcuov zhubichu interfecissent 96%; zhubíw své tělo exhausto corpore 155^; když zhubiechu koné svých nepřátel, to mějiechu za vítězstvie fregisse 159%. zhynûti, pf. — Zhynouti: moc jeho v&écka zhyne humiliatur 67%. — Zmi- zeti: to řek diábel, inhed od ného zhynu aufugit 10b; (centaurus) zhynv z jeho vidénie evanuit 149%. zchoditi, pf., pochodzi: ti (synovć) kdyż biechu zchodili mnoho klaśteruov cir- cuissent 56%; (Antonius) zchodi po všie hofé circumiens 193?, obešel horu. zchov- v. vzchov-. zchuravéti, pf.: tomu sé v&ichni podivi- chu, Ze je neopuchl pro to vézenie, ani zchurawi:i pro puost 179%. ziesti, pf.: tu nés zyedi krusec do krve 4ob, sůl nás prožrala do krve; zvěř zzyedaffe jemu (obilióko) depastae sunt 193%, sežírala; jenž (Saturn) jiné syny zzy-:] devorationis 202^ snédl,
4 145%; — jiz po v&éch zemíech Krista znají terras 2042. zemfieti, pf.: abychom vsicni nezemrzieli ne moriamur 135b. zemský, adj.: co tobě třčba tak usilovati přieliš s věcí zemfku? cum terrenis I 35 ovocé dobrého zemfkeho budete poźi- vati terrae 895. Zenon, m., jm. os.: k uopatu zenonowi Zenonem 75^; opat zenomauan (sic m. Zenon nám) AE ad 43P. zeschly, adj.: bochník velmi zfechly (sic) aridissimum 8%. i zesinuti, pf. osinouti, oslepnouti: byli zeflnuli caecatos 156P. zesnüti, pf., usnouti: nesméjiechu v noci nikdy všichni zefnutí obdormire 127; když jsú zefnuli D ad 1270. zét, m.: jejieZto zyetie a dcery (Hilarion) zbavil smrti generum 170%. zetiieti, pf. — Rozetříti: sobě stiéba- ninku činieše z múky a z zelícé zetrzie- neho de comminuto olere 1565; zetrzie- leho AE ad t.; Zelezo já zetru jako plevy ACE ad 183*. — Poti/íti: spasitel jeho (déblovu) moc véicku zetrziel contrivit 48b. i zévenie, zjévenie, n.: vidéchom Clovéka mnohého budûcieho zyeweníe plného revelationum 395; toho hlasu zgeweníe schovav v srdci i75; po tomto tvém zyeweníj publicationem 126*, prohlá- šení. zéviti, zjéviti, pf.: buoh mi o tobé ziewil revelavit 12?; nic jest nezgeweno o Eu- frozyné nihil revelatum est G XIX^; hospodine, ra mi zyewiti céstu, jizto bych mohl přijíti k spasení ostende 93%; byť byla tvá dci na zatracenie, zgewilt by ji buoh manitestaret C 205^; přišed mezi bratří do kostela, i zyewí to bratřím manifestavit 130%; sta sě, že po jeho (Antoniově) učení by zye- wena všě diábelská zloba panderentur 208b; (otec) zgewíl opatovi příčinu žá- dosti své indicavit G XVIII*, oznámil. — Z. sé: Ze fye v Cicilí prorok křěsťan zyew.l apparuisse 167%; Ze fie dobře zgewi o jeho nemoci D 111W, dobré zjevení stalo se. zeviuté v. vut. zévny, zjévny, adj.: zgewne pokuśenie aperta D 111%; jest to zyewno, Ze ni- žádný dobrý skutek bez uopatrnosti S99 nemuoZ byti svrchován manifestissime declaratur 124%; je to zyewna pravda manifestum est 185*. — Adv. -é: to jest zyewnie diébelské privedenie mani- feste 47%; zglewníe svaté anděly vidě- chu evidenter 14%, zévovánie, n., zjevovdni: jeho zyewowa- waním obluzován jsa revelationibus 125%. zévovati, zjévovati, impf.: ne każdemu zyewug nec ostendere 17%; (Egypśti) viny, jichžto nemají, ty zyewugíj mani- festant 75; mnohým sûsedém Jan zgewowaffe jich tajnú mysl indicabat 35; mnoho tajnosti své zgiewowaffe mu buoh revelationes fiebant 7b. ze£rati, pf: (dábel) nemuoZt iZádného spravedlného zezratí devorare 183b. zhasnüti, pf.: didbel utini, że svétlo zhafe extincta est 489. zhlédati, zhledati, pf., prohledati, nahle- dati se: zhledawife kláštery, nenalezli jsá scrutantes G XIX^; zhledawffie jie v klášteřiech AE ad C 204%. zhoniti v. vzhonit. zhrdati v. vzhrdadü. zhíésiti v. sh/esin. zhrzé- v. vzhrzé-. zhübcé, m., škůdce: toho bratra odsüdi- chu jako zhubcy posvátného sbožie interversor 116. zhubiti, pf.: Mazinové mnoho svatých otcuov zhubichu interfecissent 96%; zhubíw své tělo exhausto corpore 155^; když zhubiechu koné svých nepřátel, to mějiechu za vítězstvie fregisse 159%. zhynûti, pf. — Zhynouti: moc jeho v&écka zhyne humiliatur 67%. — Zmi- zeti: to řek diábel, inhed od ného zhynu aufugit 10b; (centaurus) zhynv z jeho vidénie evanuit 149%. zchoditi, pf., pochodzi: ti (synovć) kdyż biechu zchodili mnoho klaśteruov cir- cuissent 56%; (Antonius) zchodi po všie hofé circumiens 193?, obešel horu. zchov- v. vzchov-. zchuravéti, pf.: tomu sé v&ichni podivi- chu, Ze je neopuchl pro to vézenie, ani zchurawi:i pro puost 179%. ziesti, pf.: tu nés zyedi krusec do krve 4ob, sůl nás prožrala do krve; zvěř zzyedaffe jemu (obilióko) depastae sunt 193%, sežírala; jenž (Saturn) jiné syny zzy-:] devorationis 202^ snédl,
Strana 700
790 zievati, impf.: kterémuž (bratru) prst v ústa (dábli) včiniechu, ten inhed zyewalfe oscitare faciebant 61b. zima, zíma, f.: tu nás zyma bezmál ne- zmoři hieme 41%; k zymie s& chystajice hiemis 145%; (diäbel) na zymíe přičini bolesti k jeho nozé in frigore 137%. zimní, adj.: bieše zymnícho času tempus, quo Epiphaniorum dies celebrantur 41%; o zymníem času studeném hiemali 187%. zimnicé, f.: našeho 4b. zimny, adj., zimní: neb to bylo zymneho času E ad 41%; o zymnem času stude- nem E ad 1872, získati, pf.: chtě jeho duši zyfkatí k spa- seni lucrari 85%; ty s' dnes mú duši zyfkal acguisisti 135%; chtě zylkatí mi- lost u svatého Ilariona sibi reconciliari 163% — Z. sé = získánu byti: zyfkati fye svému bohu 47% k svému bohu se dostati. zítra v. zjutra. zjedn- v. vzjedn-. zjóv- v. zév-. zjistiti sé, pf, ujistili se, přesvědčití se: jehožto dobrého skutka poslušenstvie chtě fye zgifttí manifestius explorare I17?, O skutku; dosti smy fye toho zgifüli experientia nostra compertum est 127%, zjiti, pf., uplynouti: aż jim cóly den v bożie chvále zeydicffe AC ad 114b; zffiel E ad t. zjutra, adv., zrána, ráno: když by zytra cum illuxisset dies 43%; vstav zytra m-ne r3rb, zkaleti, pf., poskurniti: abyste své čisté viery nezkaleli v bludu arriánském ne fidei sinceritas sordescat 206b, zkazitel, m., rusite: zákona zkazyte (sic) destitutor 1195; zkazytel 'DACE ad t. zkaziti, pf. — Znesvañiti: (mlâdec,) je- muzto neztovicé bieše tvář zkazyla facies per corruptionem fuerat depra- vata 89b; (slzy) jeho tvář všicku zka- zylı genas sordentibus vestigiis in- fectas 117, — V nic obrátiti: (l:ospodin) zkazyl spasenie diábla destructus est inimicus 184b. — Z. sé: protot fye voda nic nezkazy! 1342, zklz mati, pf.: Ze jest tak chytfé diáblem zklaman supplantatum 8b. zymnicze popade bratra zkiénati, pf., ztrmouti: vozataj vekken biese zkrzenvi obriguit 158%, zkřiččti v. vzkřiččtí. zkusati, pf., postipati: (hadi a jedovaté žížely) bez čísla lidí biechu zkufali percussi innumerabiles 165%, zkusiti, pf.: jeho slibu chtě zkufytí ut probaret 38%; neb sú toho zkufyli světí otci examinaverunt 62%; chtě zkufytı jeho poslušenstvie tentare 83%; božím příkladem zkuffen byl comprobata 118%, zkusovati, impf, pokousovdvati: (po- sedlý mládenec) některým nohy i hrdla fkufowaffe fregerat 158% (odch.); zku- fowal E ad t. zku$enie, n.: toho neviemy, diábel-li sé byl přčtvořil, čili moc nebeská, ke zkuffeníf svatého Antonie ad Anto- nium comprobandum 178%; smutek pokoru plodí, a pokora činí pak zku- fleníe, a wzkuffeníe sstánie probatio- nem C 205%, zkü$éti, impf: jako zkuffiegie tentans . 117%; (dâbel) jeho pole {kuffieti, kterak by jej mohl od počatého přiebytka odláéiti tentans 173b. zkusovati, impf.: kterak bratra zkuffowal tentavit 835; zkuffugíe jeho sciscitans 1005; niestéjé hrncuov zkuffuge probat 1015; nósledujteZ, jehoZ wzkuftugete probatis 2015 (pfeklad temny; smysl je: schvalujete). zlámati, pf.: (Kristus) zámky železné zlamal conterens 115%; ani která páta moZiechu pféd ním ostati, v&e zlam affe (posedlý) 158%; (Hilarion) uzřě člověka, ano jej dna ;laxala hominem toto corpore paralyticum 1695; dy zlamane nav[r]acová&e k zdraví debilium manus 136 (volně), údy choré. zlapati, pf.: (bratří) zlapachu ty padüchy comprehenderunt eos 70%; (Izmaheli) zlapachu nás rapimur 143%, zlato, n.: veliké poklady zlata auri 26b, zlatohlav, m.: (kdož) své tělo w zlato- hlaw obláčie C ad 152b. zlatý, adj.: kniehy psané slovy zlatymí aureis literis 27%; — kdyżto chtiechom našemu hospodáři dáti desčt zlatych decem aureos 105b, dukátů. | zlepsiti, pf., polepsiti: ten zufaly v dob- rych skutciech zlepffen biese emendatio morum 78,
790 zievati, impf.: kterémuž (bratru) prst v ústa (dábli) včiniechu, ten inhed zyewalfe oscitare faciebant 61b. zima, zíma, f.: tu nás zyma bezmál ne- zmoři hieme 41%; k zymie s& chystajice hiemis 145%; (diäbel) na zymíe přičini bolesti k jeho nozé in frigore 137%. zimní, adj.: bieše zymnícho času tempus, quo Epiphaniorum dies celebrantur 41%; o zymníem času studeném hiemali 187%. zimnicé, f.: našeho 4b. zimny, adj., zimní: neb to bylo zymneho času E ad 41%; o zymnem času stude- nem E ad 1872, získati, pf.: chtě jeho duši zyfkatí k spa- seni lucrari 85%; ty s' dnes mú duši zyfkal acguisisti 135%; chtě zylkatí mi- lost u svatého Ilariona sibi reconciliari 163% — Z. sé = získánu byti: zyfkati fye svému bohu 47% k svému bohu se dostati. zítra v. zjutra. zjedn- v. vzjedn-. zjóv- v. zév-. zjistiti sé, pf, ujistili se, přesvědčití se: jehožto dobrého skutka poslušenstvie chtě fye zgifttí manifestius explorare I17?, O skutku; dosti smy fye toho zgifüli experientia nostra compertum est 127%, zjiti, pf., uplynouti: aż jim cóly den v bożie chvále zeydicffe AC ad 114b; zffiel E ad t. zjutra, adv., zrána, ráno: když by zytra cum illuxisset dies 43%; vstav zytra m-ne r3rb, zkaleti, pf., poskurniti: abyste své čisté viery nezkaleli v bludu arriánském ne fidei sinceritas sordescat 206b, zkazitel, m., rusite: zákona zkazyte (sic) destitutor 1195; zkazytel 'DACE ad t. zkaziti, pf. — Znesvañiti: (mlâdec,) je- muzto neztovicé bieše tvář zkazyla facies per corruptionem fuerat depra- vata 89b; (slzy) jeho tvář všicku zka- zylı genas sordentibus vestigiis in- fectas 117, — V nic obrátiti: (l:ospodin) zkazyl spasenie diábla destructus est inimicus 184b. — Z. sé: protot fye voda nic nezkazy! 1342, zklz mati, pf.: Ze jest tak chytfé diáblem zklaman supplantatum 8b. zymnicze popade bratra zkiénati, pf., ztrmouti: vozataj vekken biese zkrzenvi obriguit 158%, zkřiččti v. vzkřiččtí. zkusati, pf., postipati: (hadi a jedovaté žížely) bez čísla lidí biechu zkufali percussi innumerabiles 165%, zkusiti, pf.: jeho slibu chtě zkufytí ut probaret 38%; neb sú toho zkufyli světí otci examinaverunt 62%; chtě zkufytı jeho poslušenstvie tentare 83%; božím příkladem zkuffen byl comprobata 118%, zkusovati, impf, pokousovdvati: (po- sedlý mládenec) některým nohy i hrdla fkufowaffe fregerat 158% (odch.); zku- fowal E ad t. zku$enie, n.: toho neviemy, diábel-li sé byl přčtvořil, čili moc nebeská, ke zkuffeníf svatého Antonie ad Anto- nium comprobandum 178%; smutek pokoru plodí, a pokora činí pak zku- fleníe, a wzkuffeníe sstánie probatio- nem C 205%, zkü$éti, impf: jako zkuffiegie tentans . 117%; (dâbel) jeho pole {kuffieti, kterak by jej mohl od počatého přiebytka odláéiti tentans 173b. zkusovati, impf.: kterak bratra zkuffowal tentavit 835; zkuffugíe jeho sciscitans 1005; niestéjé hrncuov zkuffuge probat 1015; nósledujteZ, jehoZ wzkuftugete probatis 2015 (pfeklad temny; smysl je: schvalujete). zlámati, pf.: (Kristus) zámky železné zlamal conterens 115%; ani která páta moZiechu pféd ním ostati, v&e zlam affe (posedlý) 158%; (Hilarion) uzřě člověka, ano jej dna ;laxala hominem toto corpore paralyticum 1695; dy zlamane nav[r]acová&e k zdraví debilium manus 136 (volně), údy choré. zlapati, pf.: (bratří) zlapachu ty padüchy comprehenderunt eos 70%; (Izmaheli) zlapachu nás rapimur 143%, zlato, n.: veliké poklady zlata auri 26b, zlatohlav, m.: (kdož) své tělo w zlato- hlaw obláčie C ad 152b. zlatý, adj.: kniehy psané slovy zlatymí aureis literis 27%; — kdyżto chtiechom našemu hospodáři dáti desčt zlatych decem aureos 105b, dukátů. | zlepsiti, pf., polepsiti: ten zufaly v dob- rych skutciech zlepffen biese emendatio morum 78,
Strana 701
4 zloba, f.: (opat) s velikü zlobu jide iracun- diae 53%; nikdy s& nedaj ziobie pr&moci malitia 69^; by zévena véé diâbelské zloba insidiae 208b. zlodéj, m., zlocinec: jako zlodiegí latro- nes 435; vydaj nám Janatu (sic), vraha a zlodiegie našeho maleficum 130P; vyjdéte, zlodiegie furciferi 146%. zlomiti, pf.: jakž bych táhl lučišče près moc, tak by fye zlomílo frangetur 77% . zlofeéeny, adj.: ten jest zlorzeczeny, ktoZ bohu obmeákale sláZí maledictus 119b. zlost, f., nepravost: kfóstónć nic zlóho nelinie ani zlofti ubie mali 349; chceś-li své zi t íostati sceleribus 139b; at by sé tvá pravda s jich zlftíj (sic) nesmie- sila perversitatis 184%; ty vies, Ze ze zlofti nejsem nevéren té věci per ma- litiam C 130%; smrt vééch zloftif vi- tiorum 102%; kterak si přešla zloftí života tohoto neguitias G XX9. zlostný, adj., nešlechetný: diábel lof ny malitia daemonum 48%; kam to jdeš, nešlechetníče zloftny maligne 65%. zly, adj.: (bih) vystfiehaże jej (mnicha) od zlych pfihod 7b; stafi zlij obyčěji člověka táhnůú po sobě 8%; zlych duść topíš v zatracení impiorum 138%; jenž sem mnoho zi>ho učinil mala 139; (Pachomius) bojoval fe zzlymí duchy 58%; zieho ducha přijé jako anděla 124P. — zlé, n.: neobracuj dobrého we zle malum 4*; dvé jest zle, jehož pláči malum C 206%, — Adv. zle: synäcku, kako s’ s& zle na takú cěstu připravil! 26%, špatně; to, což bieše zle zamyslil, to opravil incaute 125%. zmazati, pf, pomazati: (máti) něčím hofkym zmaze prsi své superungit 130%; strdi zmazati perungi 147. zméniti sé, pf.: neb {ye bieše na svém rozomu škodně zmíeníi 8%. zminüti, pf., minouti, zmizeti, wplynouti: véecko üsilé zmine nadarmo sb; (ti příchozí) z jich vidénie inhed zminvchu discedunt 20*; aZ jim c&ly den v bożie chvále zmíníeffe ri4b. zmisánie, n., zmizeni: vSéch zmifanie interitus 1942. zmisati, pf., zmizets: inhed ta misa zmifa evanuit 178%; jakoż dym zmifal, at by oni (nepřátelé boží) takeż zmifali deficit... deticiant 178; toť vše přěd diábluov 701 znamením svatćho kiiżć zmiffe eva- nescunt 183%, zmoëiti, pf., smoëiti: (Theodorus) poté sè diviti, Ze (Antonius) ani noh ani rûcha biese zmoczil 197%. zmrly, adj.:. mniechom, by byli (ko- kodrilové) zmrlíí mortui 41%, mrtii. zmrtvéti, pf., strnouti: vSickni zmrtwiew- ffie tak pověděchu (E pověděli) AE ad 26%. zmyliti, pf., pomdsti: jeho rozum dyabel zmylil AC ad 6°. zmyti, pf. um: (studnice,) v nieżto vse zmygij lavat 92%; i oltáři jí (krví) zmyti biechu 206b. znamenánie, n.: abychom sé jim (dab- lim) mohli bréniti znamenanim sva- tého kříže 182) (ch. m. znamením). znamenati, impf.: znamenaítez fye kíiZem 187%; znamenan si diábelskym $rámem notatum 143%; (opat) znamenal jest jeho (mnicha) consignavit G XVIIIb, žehnal, křižoval; tak jeho (žáka) zna- menaý, ať by převýšil mistra consigna G XVIII», taková znamení (svého ducha) mu vtiskuj; mnišie, jimžto bieše Antoní pravil o smrti svatého Amona, znamenachu den notaverunt diem 197b, zaznamenali si den; — (biskup) po oblit&ji každého úmysl znamenaffe intelligebat 88%, poznával; žádný zna- menal, by... agnovit G XX*; coźt sem po všě svá léta znamrnal a viděl consecutus sum 179P, pozoroval; zna- menaí, Ze s! dnes svétu umtél noveris 119), uvédom si; znamenaí, otče, což zdieti jest? considera 54b, hled; — (bratří) pocéchu jeho (Peora) tázati, co by {ye tiem pieskem znamenalo quod esset hoc exemplum 805, co ten písek znamená. znamenävati, impf., znamenati, označo- vali: jenZto svazek nic jiného nezna- ' menawa, neZ písmo svatého étenie de- signare 115%; zéastnÿ si, vecé (Ale- xander), jiność (Achille), jenżs” tak po sobě ostavil svého hrdinstvie veliků pamět, jenž Homera znamenawalff (sic m. znamenáváše) significans 153%, čímž označoval (Alexander), myslil Homera. znamenie, n.: (Antonius) učinil znameníe svatého krZ& signum 204P; témit zna- menimi muo% pravû pokoru poznati indicis 120), známkami; ani biese
4 zloba, f.: (opat) s velikü zlobu jide iracun- diae 53%; nikdy s& nedaj ziobie pr&moci malitia 69^; by zévena véé diâbelské zloba insidiae 208b. zlodéj, m., zlocinec: jako zlodiegí latro- nes 435; vydaj nám Janatu (sic), vraha a zlodiegie našeho maleficum 130P; vyjdéte, zlodiegie furciferi 146%. zlomiti, pf.: jakž bych táhl lučišče près moc, tak by fye zlomílo frangetur 77% . zlofeéeny, adj.: ten jest zlorzeczeny, ktoZ bohu obmeákale sláZí maledictus 119b. zlost, f., nepravost: kfóstónć nic zlóho nelinie ani zlofti ubie mali 349; chceś-li své zi t íostati sceleribus 139b; at by sé tvá pravda s jich zlftíj (sic) nesmie- sila perversitatis 184%; ty vies, Ze ze zlofti nejsem nevéren té věci per ma- litiam C 130%; smrt vééch zloftif vi- tiorum 102%; kterak si přešla zloftí života tohoto neguitias G XX9. zlostný, adj., nešlechetný: diábel lof ny malitia daemonum 48%; kam to jdeš, nešlechetníče zloftny maligne 65%. zly, adj.: (bih) vystfiehaże jej (mnicha) od zlych pfihod 7b; stafi zlij obyčěji člověka táhnůú po sobě 8%; zlych duść topíš v zatracení impiorum 138%; jenž sem mnoho zi>ho učinil mala 139; (Pachomius) bojoval fe zzlymí duchy 58%; zieho ducha přijé jako anděla 124P. — zlé, n.: neobracuj dobrého we zle malum 4*; dvé jest zle, jehož pláči malum C 206%, — Adv. zle: synäcku, kako s’ s& zle na takú cěstu připravil! 26%, špatně; to, což bieše zle zamyslil, to opravil incaute 125%. zmazati, pf, pomazati: (máti) něčím hofkym zmaze prsi své superungit 130%; strdi zmazati perungi 147. zméniti sé, pf.: neb {ye bieše na svém rozomu škodně zmíeníi 8%. zminüti, pf., minouti, zmizeti, wplynouti: véecko üsilé zmine nadarmo sb; (ti příchozí) z jich vidénie inhed zminvchu discedunt 20*; aZ jim c&ly den v bożie chvále zmíníeffe ri4b. zmisánie, n., zmizeni: vSéch zmifanie interitus 1942. zmisati, pf., zmizets: inhed ta misa zmifa evanuit 178%; jakoż dym zmifal, at by oni (nepřátelé boží) takeż zmifali deficit... deticiant 178; toť vše přěd diábluov 701 znamením svatćho kiiżć zmiffe eva- nescunt 183%, zmoëiti, pf., smoëiti: (Theodorus) poté sè diviti, Ze (Antonius) ani noh ani rûcha biese zmoczil 197%. zmrly, adj.:. mniechom, by byli (ko- kodrilové) zmrlíí mortui 41%, mrtii. zmrtvéti, pf., strnouti: vSickni zmrtwiew- ffie tak pověděchu (E pověděli) AE ad 26%. zmyliti, pf., pomdsti: jeho rozum dyabel zmylil AC ad 6°. zmyti, pf. um: (studnice,) v nieżto vse zmygij lavat 92%; i oltáři jí (krví) zmyti biechu 206b. znamenánie, n.: abychom sé jim (dab- lim) mohli bréniti znamenanim sva- tého kříže 182) (ch. m. znamením). znamenati, impf.: znamenaítez fye kíiZem 187%; znamenan si diábelskym $rámem notatum 143%; (opat) znamenal jest jeho (mnicha) consignavit G XVIIIb, žehnal, křižoval; tak jeho (žáka) zna- menaý, ať by převýšil mistra consigna G XVIII», taková znamení (svého ducha) mu vtiskuj; mnišie, jimžto bieše Antoní pravil o smrti svatého Amona, znamenachu den notaverunt diem 197b, zaznamenali si den; — (biskup) po oblit&ji každého úmysl znamenaffe intelligebat 88%, poznával; žádný zna- menal, by... agnovit G XX*; coźt sem po všě svá léta znamrnal a viděl consecutus sum 179P, pozoroval; zna- menaí, Ze s! dnes svétu umtél noveris 119), uvédom si; znamenaí, otče, což zdieti jest? considera 54b, hled; — (bratří) pocéchu jeho (Peora) tázati, co by {ye tiem pieskem znamenalo quod esset hoc exemplum 805, co ten písek znamená. znamenävati, impf., znamenati, označo- vali: jenZto svazek nic jiného nezna- ' menawa, neZ písmo svatého étenie de- signare 115%; zéastnÿ si, vecé (Ale- xander), jiność (Achille), jenżs” tak po sobě ostavil svého hrdinstvie veliků pamět, jenž Homera znamenawalff (sic m. znamenáváše) significans 153%, čímž označoval (Alexander), myslil Homera. znamenie, n.: (Antonius) učinil znameníe svatého krZ& signum 204P; témit zna- menimi muo% pravû pokoru poznati indicis 120), známkami; ani biese
Strana 702
702 které jiné znameníe člověka živého 170%. znamenitý, adj., vynikající: (muž) zna- menytieyffy v dobrych skutciech ACE ad 20*; znamenite divy činil C ad 472. — Adv. -é: znamenitie divy činil 17%, pozoruhodným způsobem. známost, f: k spravedlné znamoftí pti- vedenie ad agnitionem veritatis I*; ktoż chce milost boZskü i znamoft ozracné mieti notitiam 75; této véci abyáte vzéli znamoft notionem 189. známý, adj.: (mnich) pod vzpominati na jednu ženu znamu notae 45%; jed- noho mnicha povědě, a velmi znameho cogniti 1285; ktoZ koli pohostinu k nim přijde, leč znamy, leč neznámý notus 9*; i znamíf tu biechu i přívuzní no- torum 178b; nižádnému člověku to znamo nenie compertum 147%; jemu (hospodinu) jest dobté znamo, co nám jest pottébie ipse scit 97b. znafiekati v. vznañiekati. znáti, impf.: on ji (sestru) dobíé znaffe cognovit 57%; pro hïiechy sém sebe neznal ignorabat 1orb; jedno tě ti znagij, ktefiż tě milují noverunt 104%; niżadnyt z nas proto nepřijal tohoto stavu, aby znal budúcie věci ut habeat praescientiam futurorum 187%; ti ne- znagíj, kde by měli svú nohu postaviti non agnoscunt 103; ti, ješto jej znáchu ve všem jčšitenství qui cognoscebant virum hunc esse omnium flagitiorum principem 24b; to všecko, co ste vy pověděli, já fye v tom znagí omnia, guae dixistis vitia, in me esse cognosco 50%; já fye znagí v svých hřiešiech 93%; já na sě znam, že toho nic neumiem ego me nescire confiteor 92%, znéméti, pf., onéméti: inhed (lidé) zníe- miechu obmutuerunt 1308, zniknüti, pf., #74: lehkého smy bf&mene znikli dimisimus 80P, bfemenu jsme uśli. znositi, pf.: kdyZ po v&éch bratiích ten hrozen znofychu circumlata esset 61%. znyli, pf, Louhou wmdliti: mé srdecko radostémi (sic m. żśdośtómi) znylo A ad 85b, zobati, impf.: aby nezobali vina sine esu uvae 162b; Ilarion poZehna vinnicé i káza jim (bratřím) jíti zobat ad pascendum t. zôstati, pf.: zuoftala mi koruna spra- vedlnosti superest G XIXP; ona zuo- ftala v téj komuorce remansit G XX*; (Marin) zuoftal v domu Pandacia ma- nebat G XXb, zóstawati, impf.: aj tot mi zvoftawa ista ' superflua habeo 84?, pfebyvá; (Marin) zde častokrát zuoftawal přes noc mansit G XXb, zpaliti, pf.: (lidé) chtiechu vsècky zpaliti v ohni 30b. zpét v. vzpét. zpievanie, n.: zpíewanijm (t. j. s zpie- vanim) a se čtením Zalmuov cum hymnis G XXb. zpievati, impf.: když starší zpíewaffe decantaret 95%; v tu dobu svaté čtenie zpiewachu evangelium legeretur r72b; slušie také ono slovo zpiewa'í cantarc 103b; všchni-li zpéwate psallitis G XVIII?. zplakati v. vzplakati. zpodjénie, -tie, zpodjimati, v. zpodpierati v. vzpodpbierati. zpolehnüti v. vzpolehnüti. zpofiediti pf., spořádaun: (stvoření boží) k božím těmto sluhám svû sluzbû zporziezenv u podobenství jest při- jednáno roo. zpósobenie, n. — Řízení, nařízení: (bratří) pocéchu sé diviti zpofobeníf boZiemu dispensationem 51%; bożim zpofobem (sic) sta sč per dei providentiam 125); fpofobenym ACE ad t.; fpofobenim opatovym abbatis ordinatione 1079. — Podoba: jakož vidíš lepotu mého ži- vótka i zpofobenie 62. zpósobiti, pf., uzpüsobiti, upraviti, zří- diti, vyfíditi, udélati: (ptstennik) vi- dieše přčluda v ženské tváři, ke všemu smilství zpofobeneho 82%, hotového; jichžto (lidí) buoh oslavil a v svém království slavném j& zpofobil gloriosos habebat 415, si je uzpisobil (aś neni-li chybou slavném m. slavné); (i mají tak zpofobeny řád 113%; během zpofo- benym od boha 102b; buoh vše dobře zpofobil a naplnil mú žádost disposuit C 206b; kdyż hrabie svatého Tana na- leze a potřebu i prosbu své ženy před nim fpuofobil 35; v kako s' dláhém casu to zpofobil? fecisti 131%, zpósobny, adj., připravený: jiní na půšti sé osázéli jako zástup nebeský na po- skocě zpofobníj in procinctu positus 2%. vepodj-.
702 které jiné znameníe člověka živého 170%. znamenitý, adj., vynikající: (muž) zna- menytieyffy v dobrych skutciech ACE ad 20*; znamenite divy činil C ad 472. — Adv. -é: znamenitie divy činil 17%, pozoruhodným způsobem. známost, f: k spravedlné znamoftí pti- vedenie ad agnitionem veritatis I*; ktoż chce milost boZskü i znamoft ozracné mieti notitiam 75; této véci abyáte vzéli znamoft notionem 189. známý, adj.: (mnich) pod vzpominati na jednu ženu znamu notae 45%; jed- noho mnicha povědě, a velmi znameho cogniti 1285; ktoZ koli pohostinu k nim přijde, leč znamy, leč neznámý notus 9*; i znamíf tu biechu i přívuzní no- torum 178b; nižádnému člověku to znamo nenie compertum 147%; jemu (hospodinu) jest dobté znamo, co nám jest pottébie ipse scit 97b. znafiekati v. vznañiekati. znáti, impf.: on ji (sestru) dobíé znaffe cognovit 57%; pro hïiechy sém sebe neznal ignorabat 1orb; jedno tě ti znagij, ktefiż tě milují noverunt 104%; niżadnyt z nas proto nepřijal tohoto stavu, aby znal budúcie věci ut habeat praescientiam futurorum 187%; ti ne- znagíj, kde by měli svú nohu postaviti non agnoscunt 103; ti, ješto jej znáchu ve všem jčšitenství qui cognoscebant virum hunc esse omnium flagitiorum principem 24b; to všecko, co ste vy pověděli, já fye v tom znagí omnia, guae dixistis vitia, in me esse cognosco 50%; já fye znagí v svých hřiešiech 93%; já na sě znam, že toho nic neumiem ego me nescire confiteor 92%, znéméti, pf., onéméti: inhed (lidé) zníe- miechu obmutuerunt 1308, zniknüti, pf., #74: lehkého smy bf&mene znikli dimisimus 80P, bfemenu jsme uśli. znositi, pf.: kdyZ po v&éch bratiích ten hrozen znofychu circumlata esset 61%. znyli, pf, Louhou wmdliti: mé srdecko radostémi (sic m. żśdośtómi) znylo A ad 85b, zobati, impf.: aby nezobali vina sine esu uvae 162b; Ilarion poZehna vinnicé i káza jim (bratřím) jíti zobat ad pascendum t. zôstati, pf.: zuoftala mi koruna spra- vedlnosti superest G XIXP; ona zuo- ftala v téj komuorce remansit G XX*; (Marin) zuoftal v domu Pandacia ma- nebat G XXb, zóstawati, impf.: aj tot mi zvoftawa ista ' superflua habeo 84?, pfebyvá; (Marin) zde častokrát zuoftawal přes noc mansit G XXb, zpaliti, pf.: (lidé) chtiechu vsècky zpaliti v ohni 30b. zpét v. vzpét. zpievanie, n.: zpíewanijm (t. j. s zpie- vanim) a se čtením Zalmuov cum hymnis G XXb. zpievati, impf.: když starší zpíewaffe decantaret 95%; v tu dobu svaté čtenie zpiewachu evangelium legeretur r72b; slušie také ono slovo zpiewa'í cantarc 103b; všchni-li zpéwate psallitis G XVIII?. zplakati v. vzplakati. zpodjénie, -tie, zpodjimati, v. zpodpierati v. vzpodpbierati. zpolehnüti v. vzpolehnüti. zpofiediti pf., spořádaun: (stvoření boží) k božím těmto sluhám svû sluzbû zporziezenv u podobenství jest při- jednáno roo. zpósobenie, n. — Řízení, nařízení: (bratří) pocéchu sé diviti zpofobeníf boZiemu dispensationem 51%; bożim zpofobem (sic) sta sč per dei providentiam 125); fpofobenym ACE ad t.; fpofobenim opatovym abbatis ordinatione 1079. — Podoba: jakož vidíš lepotu mého ži- vótka i zpofobenie 62. zpósobiti, pf., uzpüsobiti, upraviti, zří- diti, vyfíditi, udélati: (ptstennik) vi- dieše přčluda v ženské tváři, ke všemu smilství zpofobeneho 82%, hotového; jichžto (lidí) buoh oslavil a v svém království slavném j& zpofobil gloriosos habebat 415, si je uzpisobil (aś neni-li chybou slavném m. slavné); (i mají tak zpofobeny řád 113%; během zpofo- benym od boha 102b; buoh vše dobře zpofobil a naplnil mú žádost disposuit C 206b; kdyż hrabie svatého Tana na- leze a potřebu i prosbu své ženy před nim fpuofobil 35; v kako s' dláhém casu to zpofobil? fecisti 131%, zpósobny, adj., připravený: jiní na půšti sé osázéli jako zástup nebeský na po- skocě zpofobníj in procinctu positus 2%. vepodj-.
Strana 703
zpösobovati, impf., uzpisobovati, spra- vovali, dělati: tak fye sami zpolobugte, jakž byste svń jasnń mysl vżdy bohu vzdävali exercete vosmetipsos ob; zpofobugie sbozie i svû sestru velmi Slechetnéó curam gerebat 172%; všem obuv zpofobug perficias C 208P. zpovád, £.: (Piamon) naleze skrzé zpowied každého z těch (bratří) v smrtedlném htiesé ex confessione 39P. zpovědlník, m., vyznavač: s apoštoly i s mučedlníky i s zpowiedlniky confes- soribus 136°; aby ohlédal biskupa zpo- wiedlnika confessorem 164%. zpoviedati sé, impf.: (žena) poče svého hřiechu sě káti a zpowiedati, s kým jest byla počala confitebatur C 209%; hospodin jest hotov těm odpustiti, ješto &inie pokánie zpowiedagice le per confessionem 88b, zprávcé, m.: najbohatější a zprawcye toho mésta principales 33P. zpravené v. zprávné. zpraviti, pf., směr dáti: jakožto lodí, když sě na vodě velmi rozběhne, ač již plavec veslem neusiluje, ale zprawij, a kamž plavec mieni, tam sama běží: takéž. .. 8%, jako loď, když se rozběhne, jestliže plavec sice nevesluje, ale dá směr, sama běží tam, kam plavec má zamířeno ... zprávně, adv.: (otcové) tak velmi po- kojnń mysl v sobé méjiechu, Ze fpraw- níe slova Davidova pověděna o sobě slysiechu merito 15, právem; tomu va- Semu ptiebytku fprawnie sé kazdy muoZ diviti iuste 171%; vy, fprawníe věřiece, jste kfésténé fideliter 200b, spávně, náležitě; ač našich hřiechuov zprawenie (sic) na sé nevyznámy fide- liter 195P. zpravovati, impf. — Spravovatt: tu osadu zprawowaífe svaty Jeronym regebat 107%; kto říši zprawuge quo mundus "regatur imperio 150; aby (potomek) po jeho smrti (zboží) sličně zprawowal gubernaret C 201%, — Pomlouvati: kterak sć slusie chovati, aby jeden druhého nezprawowal ne loquatur malum 80%; druha nezprawvg ne detrahas alteri 85b; niżśdny druha nezprawowaffe nulla detractio 191%. — Z. sě: když fye sám budu zprawowat1 si meipsum 1eprehendo 8ob, napravovati. 793 zprostiti, pf. — Zprostiti: hospodine, zproft hubeného, zproft jatého solve- solve 158P; mnoho jich hospodin skrzé svatého Antonie zlÿch duchuov zproftil liberavit 1955; když by jé zproftil té nüzé resolvat vinculis 185; (büh,) jenZ nás zproftíl z těch příhod liberavit 41*; vét tomu, Zet té zproftila z vézenie tvá zpovéd liberavit te a captivitate D 109%, — Zprímiti: vozataj ve&ken bie£e zkienul, tak że rukama nevládnieše, ani sijé zproftiti moziese reflectere 158% (odch.). zprostiieti, pf., natdhnouti: ktoż st svuoj rozom i sami sě k výsosti nebeské zproftrzieli 9°; (nemocný) ani šíje zproftrzieti možieše reflectore C ad 158%. zpustek, m., Alacek: když mě bezmál ubichu zpuftky fustibus 74%. zpustiti, pf., zpusto&iti: mnoho kosteluov zlé bûïé, to jest litci, sû zpuftili po- pulata est 147b. zraëiti sé, pf., vyjeviti se: aniż co pomeśka, vidénie fye zraczi visionem sequitur effectus 206* (volné); Ze fye hruoza svatého Antonie zraczia v skutek minarum ab Antonio praedictarum ef- fectum consecutum 208%. zrádcé, m.: zradcye Jidáš 22%; ty s' zradcye tistoty proditor 160%. zraditi, pf., zraditi, pvozraditi: Jidé8 spa- sitele zradil 22%; to mně neslušie, abych já vinného zradil ut reus pro- deretur 61%. zrak, m.: slepým zdravie a zraky dáváše visum 137; tys' byla zrak mû où i útěcha mého života C 204%. zralý, adj.: ovoce bieše [dřéve] svého času zralo 20%. zreadlo, n.: ty s' zrcadio duší speculum 103%, zřějmý, adj.: protož zrziegmo jest: ktoZ t sé rühá, ten f hroznń kfivotu činí perspicuum ACE ad 1235. — Adv. -é: ukaž nám zrziegmíe spasitele evidenter 35%; zrziemie neviděli A ad 36%. — Adv. -0: nikdy smy tak zrziegmo nevi- děli 36%; vesken tvor na nebi zrzíeímo službu svú ukazuje 203; ukaž nám zrziemo spasitele E ad 35%. zřězati, pf., poñezati: netolik bosć, ale v najtvrzšie obuvi jako by zrzıezal ut
zpösobovati, impf., uzpisobovati, spra- vovali, dělati: tak fye sami zpolobugte, jakž byste svń jasnń mysl vżdy bohu vzdävali exercete vosmetipsos ob; zpofobugie sbozie i svû sestru velmi Slechetnéó curam gerebat 172%; všem obuv zpofobug perficias C 208P. zpovád, £.: (Piamon) naleze skrzé zpowied každého z těch (bratří) v smrtedlném htiesé ex confessione 39P. zpovědlník, m., vyznavač: s apoštoly i s mučedlníky i s zpowiedlniky confes- soribus 136°; aby ohlédal biskupa zpo- wiedlnika confessorem 164%. zpoviedati sé, impf.: (žena) poče svého hřiechu sě káti a zpowiedati, s kým jest byla počala confitebatur C 209%; hospodin jest hotov těm odpustiti, ješto &inie pokánie zpowiedagice le per confessionem 88b, zprávcé, m.: najbohatější a zprawcye toho mésta principales 33P. zpravené v. zprávné. zpraviti, pf., směr dáti: jakožto lodí, když sě na vodě velmi rozběhne, ač již plavec veslem neusiluje, ale zprawij, a kamž plavec mieni, tam sama běží: takéž. .. 8%, jako loď, když se rozběhne, jestliže plavec sice nevesluje, ale dá směr, sama běží tam, kam plavec má zamířeno ... zprávně, adv.: (otcové) tak velmi po- kojnń mysl v sobé méjiechu, Ze fpraw- níe slova Davidova pověděna o sobě slysiechu merito 15, právem; tomu va- Semu ptiebytku fprawnie sé kazdy muoZ diviti iuste 171%; vy, fprawníe věřiece, jste kfésténé fideliter 200b, spávně, náležitě; ač našich hřiechuov zprawenie (sic) na sé nevyznámy fide- liter 195P. zpravovati, impf. — Spravovatt: tu osadu zprawowaífe svaty Jeronym regebat 107%; kto říši zprawuge quo mundus "regatur imperio 150; aby (potomek) po jeho smrti (zboží) sličně zprawowal gubernaret C 201%, — Pomlouvati: kterak sć slusie chovati, aby jeden druhého nezprawowal ne loquatur malum 80%; druha nezprawvg ne detrahas alteri 85b; niżśdny druha nezprawowaffe nulla detractio 191%. — Z. sě: když fye sám budu zprawowat1 si meipsum 1eprehendo 8ob, napravovati. 793 zprostiti, pf. — Zprostiti: hospodine, zproft hubeného, zproft jatého solve- solve 158P; mnoho jich hospodin skrzé svatého Antonie zlÿch duchuov zproftil liberavit 1955; když by jé zproftil té nüzé resolvat vinculis 185; (büh,) jenZ nás zproftíl z těch příhod liberavit 41*; vét tomu, Zet té zproftila z vézenie tvá zpovéd liberavit te a captivitate D 109%, — Zprímiti: vozataj ve&ken bie£e zkienul, tak że rukama nevládnieše, ani sijé zproftiti moziese reflectere 158% (odch.). zprostiieti, pf., natdhnouti: ktoż st svuoj rozom i sami sě k výsosti nebeské zproftrzieli 9°; (nemocný) ani šíje zproftrzieti možieše reflectore C ad 158%. zpustek, m., Alacek: když mě bezmál ubichu zpuftky fustibus 74%. zpustiti, pf., zpusto&iti: mnoho kosteluov zlé bûïé, to jest litci, sû zpuftili po- pulata est 147b. zraëiti sé, pf., vyjeviti se: aniż co pomeśka, vidénie fye zraczi visionem sequitur effectus 206* (volné); Ze fye hruoza svatého Antonie zraczia v skutek minarum ab Antonio praedictarum ef- fectum consecutum 208%. zrádcé, m.: zradcye Jidáš 22%; ty s' zradcye tistoty proditor 160%. zraditi, pf., zraditi, pvozraditi: Jidé8 spa- sitele zradil 22%; to mně neslušie, abych já vinného zradil ut reus pro- deretur 61%. zrak, m.: slepým zdravie a zraky dáváše visum 137; tys' byla zrak mû où i útěcha mého života C 204%. zralý, adj.: ovoce bieše [dřéve] svého času zralo 20%. zreadlo, n.: ty s' zrcadio duší speculum 103%, zřějmý, adj.: protož zrziegmo jest: ktoZ t sé rühá, ten f hroznń kfivotu činí perspicuum ACE ad 1235. — Adv. -é: ukaž nám zrziegmíe spasitele evidenter 35%; zrziemie neviděli A ad 36%. — Adv. -0: nikdy smy tak zrziegmo nevi- děli 36%; vesken tvor na nebi zrzíeímo službu svú ukazuje 203; ukaž nám zrziemo spasitele E ad 35%. zřězati, pf., poñezati: netolik bosć, ale v najtvrzšie obuvi jako by zrzıezal ut
Strana 704
794 calceamentis munitos terebret ac secet 40P. zfiediti, pf.: (bih) nasi céstu do Ejipta zrziedii direxit 1%, vedl; my, jesto smy u véku posledniem zrzíezeni 41b, usta- 'noveni, postaveni; aby ten stav svaté cierkve zrziedili ad regendam ecclesiae disciplinam 106, do pořádku uvedli. zřiedka v. 7iedky. zřiedlo, n., Pohled: (Hor) postavy an- dělské w zrziedle bieše habitu suo ho- noris videbatur angelici 315; na zrziedle C ad t. (A na sh. m. chybné: na we- zrziedle; E na vezfenie). zfieti, impf.: jest mnoho těch cěst, ješto sé zdadie pravé, ale skončenie jich to zrzí do pekla ad profundum respicere inferni 1952. zrno, n.: zrno horCióné granum 25D; tti zrna socovióná grana r16?. . zroditi sě, pf.: (Ivíčenci) biechu slepi, jakž fye biechu zrodilí rro?. zrostiti v. vzrostiti. zruśiti, pf., povusiti, zhkaziti: puost kto zruffij E ad 22%; chtě jeho úmysl zrulfíti impedire 177"; pohanská viera jest již zruffena i potlačena 204%. — — Z. sé: ze {ye zruflichu časové ku pluní navigationis tempora labebantur 1715, vypršeli. zruSovati, impf., kaziti: vysoká mysl vše zruffige dissolvit 7692. zsédati sé, pf, vozpukati: ustavenie té pelesé, jesto fye bie&e zfyedalo disso- lutum fuerat 1778, zsedlati, pf., osed/ati: koné zfedlatí ster- nere 66b, zsechly v. zeschlw. zsmraditi, zsmrdéti sé v. vzsmr-. zstalj, adj. wnaveny: ta (Eufrosyna) véech zftalych pokojík laborantium requies C 20492. zstanoviti, pf., na nějaké stunoviště, do bo- je vylákati (?): (Antonín) k tomu nás jest v&éch zftanowil lacessit nos 176b. zsušiti, pf., ususiti: maso zfuffiw na cóstu -schovach 145b, zScipati, p£., postipati: bez čísla lidí (ha- dové) zfftypali ACE ad 165%. ztáhnüti v. vztáhnáti. ztajiti sé, pf., na odpočinek se odebvati: když fye biechu ztagih vSickni cum data eis essent cubiculi secreta silentia 37h. ztlačiti, pf. poslapati, šlápnouti: ten (velbloud) již bieše třidcěti lidí zti.czil obtriverat 161%; oltáři boží ztlaczeni calcata altaria 164%; na hady jako na črvky ztlaczyl A ad 37%. ztlici v. vetlici. —— ztonüti, pf., utonouts: az kordbi s lidmi ztonvii demersi 131%; avšak všichni ztonvit submersi sunt 168b. ztopiti, pf., utopii: vSécky káza u mot ztopití in profundum maris demergi 35b. ztracovati, impf.: tent v svych skutciech odplatu ztracuge perdit 55; neftraczug duše své ne perdas G XVIII. Ztrátcé, m., z/ratitel: ty (ďáble) by schoval (čistotu), ztratczie (istoty proditor AE ad 160% (ch. opis., ale nicméně důkaz slova). ztratiti, pf.: (Jakub) káza ptáti, zda by kto ztratíl ty peniezé 845; srozomév, Ze pokrm nebeský, sokě bohem puojčený, ztratil perdidisse 9%; když sč sám člověk bohu viní, odplaty věčné ne- ztratíj non amittit 79b; (mladci) pravû céstu ztratiffta perdiderunt 122b. ztrava, f.: nikoli jeho (mnicha) nepustímy, : leč nám kto na ii slíbi, Ze dá té dievcé ztrawu alimentis 74%; aby něco měl na trawu (sic) ad expensas 131), ztravicé, f, sirava: (oslítek), jenz jim (bratřím) ztrawicy nesieśe sumptus 51% ztrawicy podobni (m. pocestni) s sebú nesúce viaticum 162%; radostně jim ztrawicy dáváchu cibos t. ztráviti, pf.: tak sem svuoj Zivot ztrawíl 12b; z těch (peněz) dám dva chudým a jiné ztrawim comedo 98P, spotiebuji; ztrawi ty peniezć na lékatství expendit 131b, . ztrhati, pf., roztrhati: plást ztrhany C ad D 1825; (volové) ztrhawffe vrtoviezi raptis 1632. ztíiediti sé, impf, s//ídati se: ne v&icni pojednû jdiechu jeho navštěvovat, ale svým časem, že fye ztrziediechu 36b. ztfiesti v. vzi/iesii. ztrnüti, pf.: ti vsickni ztrnvwife i vecóchu obstupuerunt 262. zub, m.: (psi a ptáci) jeho tělo zedrachu nehty a zuby dentibus 67. züfalÿ, adj. — Zoufaly: mnoho zvffalych tiem příkladem jeli sú sé lepsiti qui iam semetipsos desperaverant 7*; (Theo-
794 calceamentis munitos terebret ac secet 40P. zfiediti, pf.: (bih) nasi céstu do Ejipta zrziedii direxit 1%, vedl; my, jesto smy u véku posledniem zrzíezeni 41b, usta- 'noveni, postaveni; aby ten stav svaté cierkve zrziedili ad regendam ecclesiae disciplinam 106, do pořádku uvedli. zřiedka v. 7iedky. zřiedlo, n., Pohled: (Hor) postavy an- dělské w zrziedle bieše habitu suo ho- noris videbatur angelici 315; na zrziedle C ad t. (A na sh. m. chybné: na we- zrziedle; E na vezfenie). zfieti, impf.: jest mnoho těch cěst, ješto sé zdadie pravé, ale skončenie jich to zrzí do pekla ad profundum respicere inferni 1952. zrno, n.: zrno horCióné granum 25D; tti zrna socovióná grana r16?. . zroditi sě, pf.: (Ivíčenci) biechu slepi, jakž fye biechu zrodilí rro?. zrostiti v. vzrostiti. zruśiti, pf., povusiti, zhkaziti: puost kto zruffij E ad 22%; chtě jeho úmysl zrulfíti impedire 177"; pohanská viera jest již zruffena i potlačena 204%. — — Z. sé: ze {ye zruflichu časové ku pluní navigationis tempora labebantur 1715, vypršeli. zruSovati, impf., kaziti: vysoká mysl vše zruffige dissolvit 7692. zsédati sé, pf, vozpukati: ustavenie té pelesé, jesto fye bie&e zfyedalo disso- lutum fuerat 1778, zsedlati, pf., osed/ati: koné zfedlatí ster- nere 66b, zsechly v. zeschlw. zsmraditi, zsmrdéti sé v. vzsmr-. zstalj, adj. wnaveny: ta (Eufrosyna) véech zftalych pokojík laborantium requies C 20492. zstanoviti, pf., na nějaké stunoviště, do bo- je vylákati (?): (Antonín) k tomu nás jest v&éch zftanowil lacessit nos 176b. zsušiti, pf., ususiti: maso zfuffiw na cóstu -schovach 145b, zScipati, p£., postipati: bez čísla lidí (ha- dové) zfftypali ACE ad 165%. ztáhnüti v. vztáhnáti. ztajiti sé, pf., na odpočinek se odebvati: když fye biechu ztagih vSickni cum data eis essent cubiculi secreta silentia 37h. ztlačiti, pf. poslapati, šlápnouti: ten (velbloud) již bieše třidcěti lidí zti.czil obtriverat 161%; oltáři boží ztlaczeni calcata altaria 164%; na hady jako na črvky ztlaczyl A ad 37%. ztlici v. vetlici. —— ztonüti, pf., utonouts: az kordbi s lidmi ztonvii demersi 131%; avšak všichni ztonvit submersi sunt 168b. ztopiti, pf., utopii: vSécky káza u mot ztopití in profundum maris demergi 35b. ztracovati, impf.: tent v svych skutciech odplatu ztracuge perdit 55; neftraczug duše své ne perdas G XVIII. Ztrátcé, m., z/ratitel: ty (ďáble) by schoval (čistotu), ztratczie (istoty proditor AE ad 160% (ch. opis., ale nicméně důkaz slova). ztratiti, pf.: (Jakub) káza ptáti, zda by kto ztratíl ty peniezé 845; srozomév, Ze pokrm nebeský, sokě bohem puojčený, ztratil perdidisse 9%; když sč sám člověk bohu viní, odplaty věčné ne- ztratíj non amittit 79b; (mladci) pravû céstu ztratiffta perdiderunt 122b. ztrava, f.: nikoli jeho (mnicha) nepustímy, : leč nám kto na ii slíbi, Ze dá té dievcé ztrawu alimentis 74%; aby něco měl na trawu (sic) ad expensas 131), ztravicé, f, sirava: (oslítek), jenz jim (bratřím) ztrawicy nesieśe sumptus 51% ztrawicy podobni (m. pocestni) s sebú nesúce viaticum 162%; radostně jim ztrawicy dáváchu cibos t. ztráviti, pf.: tak sem svuoj Zivot ztrawíl 12b; z těch (peněz) dám dva chudým a jiné ztrawim comedo 98P, spotiebuji; ztrawi ty peniezć na lékatství expendit 131b, . ztrhati, pf., roztrhati: plást ztrhany C ad D 1825; (volové) ztrhawffe vrtoviezi raptis 1632. ztíiediti sé, impf, s//ídati se: ne v&icni pojednû jdiechu jeho navštěvovat, ale svým časem, že fye ztrziediechu 36b. ztfiesti v. vzi/iesii. ztrnüti, pf.: ti vsickni ztrnvwife i vecóchu obstupuerunt 262. zub, m.: (psi a ptáci) jeho tělo zedrachu nehty a zuby dentibus 67. züfalÿ, adj. — Zoufaly: mnoho zvffalych tiem příkladem jeli sú sé lepsiti qui iam semetipsos desperaverant 7*; (Theo-
Strana 705
dosius) svítězil w zufalych bojích de desperatis bellis 117% — Zly: préd zuffalym slušie jich (dobrých skutků) tajiti sb, zûfanie, n.: (püstenník) pfijide k škod- nému zufífaníí desperans semetipsum 6b; chlába i zufaníe jest věčné smrti dokonánie elatio et desperatio 7b. züfati, impf.: nezufay a vzdávaj chválu bohu nihil desperans C 2055; (po- hané) vsie pomoci zufawife omni auxilio frustrati 18b, ztrativše všecku naději v pomoc; zuffachu jich (dětí) všichni lékaři a medicis desperati sunt 157%, ztratili o nich naději; (Theodosius) svítězil w zuffanych bojích ACE ad 117%, zoufalých; aby nezuffali sami do sebe 7%, nad sebou. züpéti v. vzeńpóźi. zváti, impf.: (opat) počě jej (mnicha) zwati do své pelesé invitavit 53b; již mé hospodin zuowe k sobé invitat D 182%. zvazafi, pf., uvdzałi: zwazawife je (starce) za nohy ligantes eos pedibus 97?. zvédéti v. vzvédét. zvednüti v. vzvednáüti. zvěř, m. a f., zvěř, zvíře: nedaj mne nocnie zwierzi v Zivötku zahubiti nocturnis bestiis 6%; (Antonius) divoký zwıerz krotieše feras 193; uslyšav jeho hlas. ta zwíerz 29b; nalezechu jej, an již umfel ten zwierz 139%. zvésiti v. vzvésiti. zvésti sé, pf., dopadnouti: éekajíc, kterak Туе na&é véc zwede 146b. zvéstov- v. vzvésiov-. zvieíá, n.: to zwíerzie 20%. zvieńćci, adj.: prostfóv nám zwierziecye blánicé ferinis pellibus 105%; Antonius pojide po stopách zwíerzíecych fera- rum 150%, zvláščě, adv.: viděli smy Daniele, opata, rovna vsém ve véëch skutciech dob- rých, a zwlaffcze, že měl pokoru pravû peculiarius 126P; vyznala s& hfiechuov svych, a zwlafftie hiéch ten... G XXb, zvláščí, adj., obzvláštní: (mnich) od boha milost zwlaffti móejieśe C ad D rrrb. zvlaśćni, adj.: (mnich) mójieśe zwiafftnij milost od boha 525; zwiafftnim darem byl čistotú obdařen peculiari beneficio 127%. Sbírka pramenů: Skupina I. Rada I. Číslo 8. 705 zvnieti, vznieti, impf.: hlas 'po jeskyni wznieffe sonat 146%. 5 zvoditi, pf., povoditi: (prietelé té dievky) " zwodichu mé po v&éch céstách circum- ducebant 742. zvolenec, zvoliti v. vzvol-. zvučný, adj.: svaté utenie chy tri i zwucznu féti oblepéovati 41b, № zvuk, m.: dřieve zwukem nežli zrakem opati6 sonitu 155%; postava i zwuk i hluk všěch bieše velmi hrozný 176b. z-zadu v. s-zadu. . zznobiti, pf., umvazití: Ziezní té ukrotím po vedru à po mrazu té znobym inda- gabo A ad rs5* (odch.); zznoby C, zznobiem E ad t. zžéci, pf., spdliti: (chrám) byl by ne- zezzen non arsisset igne 63h, z£életi sé v. sžčletí sč. žába, f.: zaby a hady 65%. žádanie, n., žádost: myšlenie o rozličném zadanij 58°; zadaníe zlosti cupido ne- quitiae 1875. žádati, impf., přáli si, touziti, zddati: buoh, jen zada vščch lidi spasenie vult omnes homines salvos fieri I*; otec Zadaffe se ku pánu bohu obrátiti cupiens G. XX*; (soudce) pocé zadati chté jej (Pemena) vidéti desiderabat videre 49»; čistotu, jiežtos s pravú včrú zadal postulasti 127b: chvály ne- zadagice laudem non requirens 1*; když jeho mysl pokrma tčlesného za- daffe poposcisset 7^; priebytka mnicho- vého zadatí quaerere 145*; mnoZstvie příchozích odjěli jemu přiebytek za- dany v jednotě desideratam solitudi- nem 192b, Zivot osamělý, po němž toužil; zadaímy pomoci od hospodina proti lsti diábelské debemus postulare 187%. . žádný, adj. — Žádoucí, milý: v kterém moti má zadna dci plavá? C 204*?; ty żadna pani C 209%, — Zádostivy: nikdy jemu nebylo zadno lahody žádati 172%, nikdy neměl žádosti toužiti po lahodě. — Žádný: zadny na mé sluhy nikdy nežaloval nemo 12b; žadný mne ne- najde nullus G XVIIIb. žádost, f. — Touha, chut, příchylnost: Zadoft sem měl k obcování mniskému desiderium G XVIIIP, touhu po Zivoté mni$ském; (Hilarion) s velikü zadoftíj rozpomínáse sé na stary ptiebytek 45 г LO
dosius) svítězil w zufalych bojích de desperatis bellis 117% — Zly: préd zuffalym slušie jich (dobrých skutků) tajiti sb, zûfanie, n.: (püstenník) pfijide k škod- nému zufífaníí desperans semetipsum 6b; chlába i zufaníe jest věčné smrti dokonánie elatio et desperatio 7b. züfati, impf.: nezufay a vzdávaj chválu bohu nihil desperans C 2055; (po- hané) vsie pomoci zufawife omni auxilio frustrati 18b, ztrativše všecku naději v pomoc; zuffachu jich (dětí) všichni lékaři a medicis desperati sunt 157%, ztratili o nich naději; (Theodosius) svítězil w zuffanych bojích ACE ad 117%, zoufalých; aby nezuffali sami do sebe 7%, nad sebou. züpéti v. vzeńpóźi. zváti, impf.: (opat) počě jej (mnicha) zwati do své pelesé invitavit 53b; již mé hospodin zuowe k sobé invitat D 182%. zvazafi, pf., uvdzałi: zwazawife je (starce) za nohy ligantes eos pedibus 97?. zvédéti v. vzvédét. zvednüti v. vzvednáüti. zvěř, m. a f., zvěř, zvíře: nedaj mne nocnie zwierzi v Zivötku zahubiti nocturnis bestiis 6%; (Antonius) divoký zwıerz krotieše feras 193; uslyšav jeho hlas. ta zwíerz 29b; nalezechu jej, an již umfel ten zwierz 139%. zvésiti v. vzvésiti. zvésti sé, pf., dopadnouti: éekajíc, kterak Туе na&é véc zwede 146b. zvéstov- v. vzvésiov-. zvieíá, n.: to zwíerzie 20%. zvieńćci, adj.: prostfóv nám zwierziecye blánicé ferinis pellibus 105%; Antonius pojide po stopách zwíerzíecych fera- rum 150%, zvláščě, adv.: viděli smy Daniele, opata, rovna vsém ve véëch skutciech dob- rých, a zwlaffcze, že měl pokoru pravû peculiarius 126P; vyznala s& hfiechuov svych, a zwlafftie hiéch ten... G XXb, zvláščí, adj., obzvláštní: (mnich) od boha milost zwlaffti móejieśe C ad D rrrb. zvlaśćni, adj.: (mnich) mójieśe zwiafftnij milost od boha 525; zwiafftnim darem byl čistotú obdařen peculiari beneficio 127%. Sbírka pramenů: Skupina I. Rada I. Číslo 8. 705 zvnieti, vznieti, impf.: hlas 'po jeskyni wznieffe sonat 146%. 5 zvoditi, pf., povoditi: (prietelé té dievky) " zwodichu mé po v&éch céstách circum- ducebant 742. zvolenec, zvoliti v. vzvol-. zvučný, adj.: svaté utenie chy tri i zwucznu féti oblepéovati 41b, № zvuk, m.: dřieve zwukem nežli zrakem opati6 sonitu 155%; postava i zwuk i hluk všěch bieše velmi hrozný 176b. z-zadu v. s-zadu. . zznobiti, pf., umvazití: Ziezní té ukrotím po vedru à po mrazu té znobym inda- gabo A ad rs5* (odch.); zznoby C, zznobiem E ad t. zžéci, pf., spdliti: (chrám) byl by ne- zezzen non arsisset igne 63h, z£életi sé v. sžčletí sč. žába, f.: zaby a hady 65%. žádanie, n., žádost: myšlenie o rozličném zadanij 58°; zadaníe zlosti cupido ne- quitiae 1875. žádati, impf., přáli si, touziti, zddati: buoh, jen zada vščch lidi spasenie vult omnes homines salvos fieri I*; otec Zadaffe se ku pánu bohu obrátiti cupiens G. XX*; (soudce) pocé zadati chté jej (Pemena) vidéti desiderabat videre 49»; čistotu, jiežtos s pravú včrú zadal postulasti 127b: chvály ne- zadagice laudem non requirens 1*; když jeho mysl pokrma tčlesného za- daffe poposcisset 7^; priebytka mnicho- vého zadatí quaerere 145*; mnoZstvie příchozích odjěli jemu přiebytek za- dany v jednotě desideratam solitudi- nem 192b, Zivot osamělý, po němž toužil; zadaímy pomoci od hospodina proti lsti diábelské debemus postulare 187%. . žádný, adj. — Žádoucí, milý: v kterém moti má zadna dci plavá? C 204*?; ty żadna pani C 209%, — Zádostivy: nikdy jemu nebylo zadno lahody žádati 172%, nikdy neměl žádosti toužiti po lahodě. — Žádný: zadny na mé sluhy nikdy nežaloval nemo 12b; žadný mne ne- najde nullus G XVIIIb. žádost, f. — Touha, chut, příchylnost: Zadoft sem měl k obcování mniskému desiderium G XVIIIP, touhu po Zivoté mni$ském; (Hilarion) s velikü zadoftíj rozpomínáse sé na stary ptiebytek 45 г LO
Strana 706
706 incredibili desiderio 163%; mé srdečko (CE srdce) radoftiemi (sic m. žádoštěmi) znylo (CE nespr.: znělo) desiderio ACE ad 855; (Antonius) všichnu zadoft mějie- še k tomu, což počal činiti omne desi- derium 173%; (pustennik) vidy zadoft smilstvie v sobě trpieše 8b: jichžto vščch zadoľt k nám, jčšto jsú jmčli, nemuož ižádný jazyk vypraviti af- fectum erga nos ACE ad 33. — Ná- ružívosť: široká jest cčsta duši všeliké, kteráž přčbývá ve všie tělesné zadottí desiderio 5; již máš zadoft, coZ s' Zá- dala desiderium 45%. žádostný, adj., žádoucí: duchovnie po- mluva o nebeském království zadoftna desiderabilis 97%. £ádücí, adj.:: ó hospodine náš zaducy 51b, Zahati, Zehati (-e- podle Zéc/), impfí. páliti: druhého plamen Zehaffe C ad 88%, žák, m., Alerik: potom jej (syna) dáš k žakom, aby sč učil k stavu duchov- niemu monachis 3P (odch.); (Jan) nás otáza, jest-li který žak mezi námi svě- ceny clericus 4%. žákovský, adj., světský kněžský: o stavu mnichovém a zakowfkem monachorum atgue clericorum 107%. žákovstvo, n., světské nižší duchovenstvo: zakowitwo jeho (Jeronyma) nenávi- dieše clerici 107%; (Antonius) všeho zakowitwa prosieše, aby za ň boha prosili clericos 199b, = žalář, m.: když sedieše v zalarzí carcerem 34b. žalářný, adj., vězeň: to (obilé) zalarznym i pütníkóm rozdieléchu in carcerem conclusis 342. žalm, m.: když po zalmu na modlitbu sč dadiechu post psalmum. 61, žalost, f.: s velikû zajoft{f ululatu 49b; (dcera) učinila by tobě žaloft luctum G XIX; (stařec) všém póstennikóm po púšti učiní zalcít velmi velikú cunctos luctuoso dolore percussit 124%. Zalostiti, impf: (Antonius) poéé vzdy- chati a zaloftíti gemens 206?; nizádny nezaloftieffe, by k nému (k Antoniovi) darmo své üsilé naloZil nullus conque- stus est 208b; väecko mësto jé sé za- loftiti jie (Eufrosyny) lamentaretur eam C 2045; viec z toho na mé nezaloft non sis mihi molesta 57%; všichni (bratří) z toho Zaloftiechu na opata, Ze takü krósu pfijal do klástera omnes molesti essent abbati C 203b. zalostivy, adj. — Smutný: nebuď zaloftiw v nemoci non contristeris 86%; — muoj zaloftiwy pléé 49; jich (ďáblů) zvuk i kfik w zaloftíwy pláč sč obrátieše 189% — Zarmucující: zaloftíwe viděnie bude sé praviti lamentabilis 205b. — Adv. -&: diábel huhlaże zal: ftiwie 10^; (Antonius) po&é plakati zalcfttwie noc- tem gemitu et lamentatione transegit 196%. žalostný, adj. — Smutný, naříkavý: ten, jenž jest zaloftny, nenie mnich gueru- losus 134b. — Zarmucující, žalostný: když ten zaloftny krádež na všaký den musiech učiniti molestissimum furtum b 125b, £alovati, impf. — Stěžovatí sobě: (bratr) počě jemu (slovutnému muži) zalowatí confessus est ei 44%; (bratr) jednomu starci zalowaffe na sé, že jemu žádost smilstvie velmi přčkážieše confessus est 123). — Zalovati: žádný na mé sláhy nikdy nezalowal nemo depre- hendit in culpa famulos 12P; didbli jéchu sé na ii ktivé zalowati accusabant 198b. žaltář, m.: (bratii) poććchu zaltarz fiekati psalmos 425; kdyZ jest zaltarz dokonal psalterium 135P. žaltářový, adj.: (bratr) počě modlitby plniti zaltarzowe complebat psalmo- diam 42b. žaludek v. Żżeludek. zasati sé, impf., lekali se: nerodte fye zafati nihil formidare 22; nezafai fye, synku ne pertimescas 44%; řka jim, aby fye nezafaly ne metuerent 187b. że, ž, enkl. pro důraz: gdíz k ňemu 53%; zawltai ze, otèe 92b; zawitayz E ad t.; komuz sé mní, by ... 5^; dokudz budu vstávati? 75*; kterzíz nic svécského nejsá poZádali 15; 1akychz jest (diá- bel) činuov, takyz bieše i po tváři 174"; protoz nás svatý Pavel učí 199%; aníz sě kdy (Antonius) prospěšenstvím chlubieše 200%; wifakze neslusie tajiti A ad sb; kakž koli... awffakze 19°. že, conj.: to věz, ze jest tvá žena b'izko byla k smrti 3%; urozomě, ze to božie vuole bieśe 249; (Makarius) domnieše
706 incredibili desiderio 163%; mé srdečko (CE srdce) radoftiemi (sic m. žádoštěmi) znylo (CE nespr.: znělo) desiderio ACE ad 855; (Antonius) všichnu zadoft mějie- še k tomu, což počal činiti omne desi- derium 173%; (pustennik) vidy zadoft smilstvie v sobě trpieše 8b: jichžto vščch zadoľt k nám, jčšto jsú jmčli, nemuož ižádný jazyk vypraviti af- fectum erga nos ACE ad 33. — Ná- ružívosť: široká jest cčsta duši všeliké, kteráž přčbývá ve všie tělesné zadottí desiderio 5; již máš zadoft, coZ s' Zá- dala desiderium 45%. žádostný, adj., žádoucí: duchovnie po- mluva o nebeském království zadoftna desiderabilis 97%. £ádücí, adj.:: ó hospodine náš zaducy 51b, Zahati, Zehati (-e- podle Zéc/), impfí. páliti: druhého plamen Zehaffe C ad 88%, žák, m., Alerik: potom jej (syna) dáš k žakom, aby sč učil k stavu duchov- niemu monachis 3P (odch.); (Jan) nás otáza, jest-li který žak mezi námi svě- ceny clericus 4%. žákovský, adj., světský kněžský: o stavu mnichovém a zakowfkem monachorum atgue clericorum 107%. žákovstvo, n., světské nižší duchovenstvo: zakowitwo jeho (Jeronyma) nenávi- dieše clerici 107%; (Antonius) všeho zakowitwa prosieše, aby za ň boha prosili clericos 199b, = žalář, m.: když sedieše v zalarzí carcerem 34b. žalářný, adj., vězeň: to (obilé) zalarznym i pütníkóm rozdieléchu in carcerem conclusis 342. žalm, m.: když po zalmu na modlitbu sč dadiechu post psalmum. 61, žalost, f.: s velikû zajoft{f ululatu 49b; (dcera) učinila by tobě žaloft luctum G XIX; (stařec) všém póstennikóm po púšti učiní zalcít velmi velikú cunctos luctuoso dolore percussit 124%. Zalostiti, impf: (Antonius) poéé vzdy- chati a zaloftíti gemens 206?; nizádny nezaloftieffe, by k nému (k Antoniovi) darmo své üsilé naloZil nullus conque- stus est 208b; väecko mësto jé sé za- loftiti jie (Eufrosyny) lamentaretur eam C 2045; viec z toho na mé nezaloft non sis mihi molesta 57%; všichni (bratří) z toho Zaloftiechu na opata, Ze takü krósu pfijal do klástera omnes molesti essent abbati C 203b. zalostivy, adj. — Smutný: nebuď zaloftiw v nemoci non contristeris 86%; — muoj zaloftiwy pléé 49; jich (ďáblů) zvuk i kfik w zaloftíwy pláč sč obrátieše 189% — Zarmucující: zaloftíwe viděnie bude sé praviti lamentabilis 205b. — Adv. -&: diábel huhlaże zal: ftiwie 10^; (Antonius) po&é plakati zalcfttwie noc- tem gemitu et lamentatione transegit 196%. žalostný, adj. — Smutný, naříkavý: ten, jenž jest zaloftny, nenie mnich gueru- losus 134b. — Zarmucující, žalostný: když ten zaloftny krádež na všaký den musiech učiniti molestissimum furtum b 125b, £alovati, impf. — Stěžovatí sobě: (bratr) počě jemu (slovutnému muži) zalowatí confessus est ei 44%; (bratr) jednomu starci zalowaffe na sé, že jemu žádost smilstvie velmi přčkážieše confessus est 123). — Zalovati: žádný na mé sláhy nikdy nezalowal nemo depre- hendit in culpa famulos 12P; didbli jéchu sé na ii ktivé zalowati accusabant 198b. žaltář, m.: (bratii) poććchu zaltarz fiekati psalmos 425; kdyZ jest zaltarz dokonal psalterium 135P. žaltářový, adj.: (bratr) počě modlitby plniti zaltarzowe complebat psalmo- diam 42b. žaludek v. Żżeludek. zasati sé, impf., lekali se: nerodte fye zafati nihil formidare 22; nezafai fye, synku ne pertimescas 44%; řka jim, aby fye nezafaly ne metuerent 187b. że, ž, enkl. pro důraz: gdíz k ňemu 53%; zawltai ze, otèe 92b; zawitayz E ad t.; komuz sé mní, by ... 5^; dokudz budu vstávati? 75*; kterzíz nic svécského nejsá poZádali 15; 1akychz jest (diá- bel) činuov, takyz bieše i po tváři 174"; protoz nás svatý Pavel učí 199%; aníz sě kdy (Antonius) prospěšenstvím chlubieše 200%; wifakze neslusie tajiti A ad sb; kakž koli... awffakze 19°. že, conj.: to věz, ze jest tvá žena b'izko byla k smrti 3%; urozomě, ze to božie vuole bieśe 249; (Makarius) domnieše
Strana 707
sé, ze byšta (dva jinoši) pro tak těžké ûsilé pryč utekla 949; ač sě přihodí, ze sč ten počátek nedokona 186b; — přirozený oheň v těle když naplní svá miesta, tehdy jest potřčbie, ze vyjde z člověka ut 31%, aby vyšel; tbal, že by jeho tělo shnilo přikryto 151%; — ze milost chtěla ny vzbuditi, toho smy sě pochytili guoniam 1%; ze hospo- din ten vám všicku moc odjal, a protož sč pokúšiete množstvím velikým ustra- šiti guoniam 177%; chleba sobě do roka dobyváse a s veliká radostí, zez (sic) po svń rukń jest Ziv gaudebat, quod 193% — budut mćho boha prositi, zet odpustí tvé hřiechy rogabo et re- mittet 19%, takže ti odpustí; tak velmi pokojná mysl méjiechu, ze správné slova Davidova povédéna o sobé sly- šiechu 19; tak biese poslusen, ze sè s miesta nikamez nehniese ita-ut 38%; proto v svých chalúpkách podál by- dléchu, ze sobě nic ani hlasem, ani atd. neékodiechu ut 1P; buoh poslal svého andéla, ze mi posluhoval ut ministr aret mihi 133), takže; byť byla tvá dci na zatracenie, zjevilt by ji buoh, zet by ani sobé ani tobé neCinila viec Zalosti C 205*; nemoha k tomu ptijíti, ze by jej také j&li 101b, aby; — ami jiná příhoda jich padenie činila, než ze ne- byli naučení od starších nisi guod 124%. žebrák, m.: aby jej měli za zebraka men- dicus 166b. £éci, impf, páliti: à gze (E zz) jeho plamen CE ad 88%; druhého plamen zzieffe succendebat 88%. žehati v. žáhatr. Zehnati, impf.: (opat) pomluvi s ní (s Eufrosynou) i žehna ji benedicens C 201; naposledy mě zehnagie vale- dicens 143%; — buoh tě zehnag! sal- veris 86?. žehránie, n., domlouvání: když sem od matefe netrpól zehranie improperium 99b. £ehrati, impf: (Jeronymus) na ty za obyé&éj zehraffe, jeáto proti viefé kiés- fanské stojiechu 107%; Zákovstvo jeho (Jeronyma) nenávidiese, protoZe na né zehraffe z nehodnych činuov vitia eorum insectatur et criminatur t.; objem jej, i poččch naň zehratí a řka increpans dixi r40b. „ženský, 797 zl, m.: protož jemu nenie líto ani ziel non dolet 49P. ja žčleti, impf.: (bratr) počě zieletí, že byl tak sprostně propověděl poenitere 64%; zielegie (dábel), že má člověk do nebes přijíti gemit ro4*; zíelegíe nemüdrého účinka svého poenitendo 55b: abych jich (hříchů) zíelei doleam 80b; potè zíeletí toho, což byl učinil poenitentiam agens 1319; nezielegmy toho non fera- mus graviter 132%; mluviechu, by i nebesa zieleli smrti svatého Antonie lugere I65%; on snad ziele toho hfie- chu, což jest učinil, a kaje sé com- pungeretur 61%; opat, želege jeho, prosil compatiens illi G XVIII". železný, adj: ó nemilostivóe, zelezne srdce má& ferrea viscera 49P. železo, n.: pochytiv (Apellen) z vyhné vrücie zelezo ferrum 10%. , želudek, žaludek, m.: želudek jemu bieše zastydl C ad rrob; velmit mé bolí zaludek stomachum 553?. žen, žeň, f.: svým úsilím ve zni coż [do]- budiechu messis tempore 34%; we zznie ACE ad t.; tot mají svü zeň messis 105%; wie (sic, CE we) zny také (mra- venci) zhromazdychu (C shromazdie- chu, E fhromazdilij ACE ad 145%. žena, f.: ktož koli pohostinu k nim přijde, leč muž, leč zena mulier 9%; tu jeho krmieše zena i napájieše cibus femineo ei ingerebatur obseguio D 11 15; — (otec) mél Zenu uxorem G XVIIIb; jeho Zena dojide pracného času 3%; — jakož sě stydí, ktož f zenv skutek má meretri- cibus membra miscentes r95P. żenich, m.: neb sć nemohń postiti sva- tebnici, dokudź jest zenich s nimi sponsus 121%; že j' zeních zabit spon- sum 131%, ženka, f.: já sem zenka velmi ustalá 6%; f zenku jednů cum muliercula 1435; — (bratr) mějieše sestru zenku bludnü meretricem 99, nevěstku; přijide velmi výtečná zenka meretrix speciosa 148%. adj.: (pûstennik) préd sebû vidieäe préluda w zeníke tváři mulieris 8%; aby nevšel (bratr) do kláštera zenfkeho feminarum 57*; rücho Zenfke muliebrem G. XVIII. žeřavý, řeřavý, adj.: duch jeho (dáblův) jako ržeržawe uhlí C ad 183%. Zerévie, Ferévie, n., řeřavé uhlí: (Elenus) 45*
sé, ze byšta (dva jinoši) pro tak těžké ûsilé pryč utekla 949; ač sě přihodí, ze sč ten počátek nedokona 186b; — přirozený oheň v těle když naplní svá miesta, tehdy jest potřčbie, ze vyjde z člověka ut 31%, aby vyšel; tbal, že by jeho tělo shnilo přikryto 151%; — ze milost chtěla ny vzbuditi, toho smy sě pochytili guoniam 1%; ze hospo- din ten vám všicku moc odjal, a protož sč pokúšiete množstvím velikým ustra- šiti guoniam 177%; chleba sobě do roka dobyváse a s veliká radostí, zez (sic) po svń rukń jest Ziv gaudebat, quod 193% — budut mćho boha prositi, zet odpustí tvé hřiechy rogabo et re- mittet 19%, takže ti odpustí; tak velmi pokojná mysl méjiechu, ze správné slova Davidova povédéna o sobé sly- šiechu 19; tak biese poslusen, ze sè s miesta nikamez nehniese ita-ut 38%; proto v svých chalúpkách podál by- dléchu, ze sobě nic ani hlasem, ani atd. neékodiechu ut 1P; buoh poslal svého andéla, ze mi posluhoval ut ministr aret mihi 133), takže; byť byla tvá dci na zatracenie, zjevilt by ji buoh, zet by ani sobé ani tobé neCinila viec Zalosti C 205*; nemoha k tomu ptijíti, ze by jej také j&li 101b, aby; — ami jiná příhoda jich padenie činila, než ze ne- byli naučení od starších nisi guod 124%. žebrák, m.: aby jej měli za zebraka men- dicus 166b. £éci, impf, páliti: à gze (E zz) jeho plamen CE ad 88%; druhého plamen zzieffe succendebat 88%. žehati v. žáhatr. Zehnati, impf.: (opat) pomluvi s ní (s Eufrosynou) i žehna ji benedicens C 201; naposledy mě zehnagie vale- dicens 143%; — buoh tě zehnag! sal- veris 86?. žehránie, n., domlouvání: když sem od matefe netrpól zehranie improperium 99b. £ehrati, impf: (Jeronymus) na ty za obyé&éj zehraffe, jeáto proti viefé kiés- fanské stojiechu 107%; Zákovstvo jeho (Jeronyma) nenávidiese, protoZe na né zehraffe z nehodnych činuov vitia eorum insectatur et criminatur t.; objem jej, i poččch naň zehratí a řka increpans dixi r40b. „ženský, 797 zl, m.: protož jemu nenie líto ani ziel non dolet 49P. ja žčleti, impf.: (bratr) počě zieletí, že byl tak sprostně propověděl poenitere 64%; zielegie (dábel), že má člověk do nebes přijíti gemit ro4*; zíelegíe nemüdrého účinka svého poenitendo 55b: abych jich (hříchů) zíelei doleam 80b; potè zíeletí toho, což byl učinil poenitentiam agens 1319; nezielegmy toho non fera- mus graviter 132%; mluviechu, by i nebesa zieleli smrti svatého Antonie lugere I65%; on snad ziele toho hfie- chu, což jest učinil, a kaje sé com- pungeretur 61%; opat, želege jeho, prosil compatiens illi G XVIII". železný, adj: ó nemilostivóe, zelezne srdce má& ferrea viscera 49P. železo, n.: pochytiv (Apellen) z vyhné vrücie zelezo ferrum 10%. , želudek, žaludek, m.: želudek jemu bieše zastydl C ad rrob; velmit mé bolí zaludek stomachum 553?. žen, žeň, f.: svým úsilím ve zni coż [do]- budiechu messis tempore 34%; we zznie ACE ad t.; tot mají svü zeň messis 105%; wie (sic, CE we) zny také (mra- venci) zhromazdychu (C shromazdie- chu, E fhromazdilij ACE ad 145%. žena, f.: ktož koli pohostinu k nim přijde, leč muž, leč zena mulier 9%; tu jeho krmieše zena i napájieše cibus femineo ei ingerebatur obseguio D 11 15; — (otec) mél Zenu uxorem G XVIIIb; jeho Zena dojide pracného času 3%; — jakož sě stydí, ktož f zenv skutek má meretri- cibus membra miscentes r95P. żenich, m.: neb sć nemohń postiti sva- tebnici, dokudź jest zenich s nimi sponsus 121%; že j' zeních zabit spon- sum 131%, ženka, f.: já sem zenka velmi ustalá 6%; f zenku jednů cum muliercula 1435; — (bratr) mějieše sestru zenku bludnü meretricem 99, nevěstku; přijide velmi výtečná zenka meretrix speciosa 148%. adj.: (pûstennik) préd sebû vidieäe préluda w zeníke tváři mulieris 8%; aby nevšel (bratr) do kláštera zenfkeho feminarum 57*; rücho Zenfke muliebrem G. XVIII. žeřavý, řeřavý, adj.: duch jeho (dáblův) jako ržeržawe uhlí C ad 183%. Zerévie, Ferévie, n., řeřavé uhlí: (Elenus) 45*
Strana 708
708 přinese rzerziewie ardentes prunas 285; zerztewie A, zerzewie C, zerziewy E ad t.; duch jeho rzerzewie horńcie pruna 183%; zerzewie AE ad t. żertovanie, n.: dotóenim, zertowaniem, éepténim E ad 15ob, zertovati, impf.: stařec jako zertuge vecé E ad 54%; (padouši) zertugicz řekli E ad 156b. Zésiti, impf, lekati: když koli tčlesná bolest jej ziefyeffe 177%. żid, m.: kdyż ho (Krista) zide viniechu Tudaei 50%, židovský, adj.: z vlastí zídowfkych Iu- daeae 155; zíidowfky zákon Iudaeorum 1255; aby sé obíézal po zidowfku 125b. — Adv. -y: (Jeronymus) umól latin i fécky i zidowfky Hebraicis literis 1078, ; Zieti, impf.: ten obyčěj (mniši) mějiechu, že když budieše ve žni, budiechu zíetí ad metendum 34%. žiezě, f., žízeň: hladem a zíezy tě ukroci siti 155%; jeden (bratr) pro ziezy umřě 1965; taci nic jinćho neż bydla věčného ziezye (sic m. Żiezi) trpie sollicitudinem ob. ziezlivÿ, adj, #fznivÿ: (duše) k bohu zlezliwa jsûci deum esuriens ro3* ' (voln&). Ziezn, Ziezen, £.: velikû ziezn méjiechom siti 409; aby mél (bratr) ziezeñ na vsaky den 62°. žieznivý, adj.: o tomto ziezniwem si- tiente AE ad rgób, žíla, f.: když (lékař) ohledá zíjlu nemoc- "ného v rucč venarum 186°, žínč, f.: w zíní sč oblek in cilicio 9%, zíní, kterúž na sč vzvlekl saccum 156%. žíněný, adj.: stařec obleče ji (Eufrosynu) v žynienu sukni tunicam schematis C 203? (odch.). žíti, impf., foZívati: (Antonius,) jenZ ani spravediného sbozie chtél zítí inesca- retur 1782, žito, n., obilí: aby jemu přinesl motyku a hrachu a zíta frumento 193?. živiti, impf.: aby ji (ženu) mohl żywiti C ad 74% — Z. sé: (statec) tiem zelim fye ziwieffe i s svym volkem vivebat 108%; člověk jsi, i slušieť, aby dělal a po tom fye ztwil ut pascaris 645; to (provazy) abyšta dělajíce prodávala a tiem fye ziwila pro victo 94b. život, m. — Ziti: Teodozius ziwot dokona vitam 10%; v&&cky dni svého zíwota ten püstennik jal sě u pláči vésti 9%; za jeho zíwota illo praesente 126b; ne- beský zíwot vedúce 1b, — Životopis: (nadp.) počíná sč zíwot svatého Pavlína 147%. — Tělo: všech neduhuov budeš v svém ziwotie zbavena in corpore 3%; když jé (Makarius jinochy) vidieše jako zíwota bujného corpore deliciosos 94%. — Břicho: (pústenník) bolest mě- jieše w fwem zíwotie 110), — Život matky: že jsem tě v svém zíwotie nosila utero 1375; Ze s’ (mé) nosila w fwem zíwotíe devét mesiecuov r38?. £ivótek, m. — To: (sv. Jan) pro ptie- lisné utrpenie churavy ziwuotek mé- jiese corporis 5?. — Bricho: nedaj mne nocnie zvófi w ziwotku zahubiti 62. živý, adj.: že by (uéedinik) ani ziw ani mrtev 79%; neslusie zíweho mužč ženy pojieti viventis 144%; ktož jich (otců) za ziwa nevidali in corpore 2*, je Zivé: musíš za zíwa u pekle býti vivus 28%; ziw jest hospodin ob; bude (mnich) zziw na véky vivet 66?; (stařec) byl ziw mnoho Gasuov supervixisse 97%; v trpení zíw biefe 15; (mniái) tiem sú zíwy, což vydělají 123%; od boha: zíweho deo vivo 50b; uzřě studničku zíwym plamenem (sic m. pramenem) plovûci 208. żizn, f., dostatek, uspokojení: ty s zz (D zuzn) od vedra svécského refrige- rium ab aestu 103. žrnovec, m., Zernov: nalezechom starcé, an zrnowcy mele molam vertendem 105%, züzela, f., jestér: (otcové) úřitné zízely v těch hlubinách zahubili immanes be- stias 2%; (voda z Nila) učinila v tom jezefč jčdovatých zízel pfčmnoho 41", v té (tvrzici) bieše plno jčdovatých zızel venenatorum animalium 178%.
708 přinese rzerziewie ardentes prunas 285; zerztewie A, zerzewie C, zerziewy E ad t.; duch jeho rzerzewie horńcie pruna 183%; zerzewie AE ad t. żertovanie, n.: dotóenim, zertowaniem, éepténim E ad 15ob, zertovati, impf.: stařec jako zertuge vecé E ad 54%; (padouši) zertugicz řekli E ad 156b. Zésiti, impf, lekati: když koli tčlesná bolest jej ziefyeffe 177%. żid, m.: kdyż ho (Krista) zide viniechu Tudaei 50%, židovský, adj.: z vlastí zídowfkych Iu- daeae 155; zíidowfky zákon Iudaeorum 1255; aby sé obíézal po zidowfku 125b. — Adv. -y: (Jeronymus) umól latin i fécky i zidowfky Hebraicis literis 1078, ; Zieti, impf.: ten obyčěj (mniši) mějiechu, že když budieše ve žni, budiechu zíetí ad metendum 34%. žiezě, f., žízeň: hladem a zíezy tě ukroci siti 155%; jeden (bratr) pro ziezy umřě 1965; taci nic jinćho neż bydla věčného ziezye (sic m. Żiezi) trpie sollicitudinem ob. ziezlivÿ, adj, #fznivÿ: (duše) k bohu zlezliwa jsûci deum esuriens ro3* ' (voln&). Ziezn, Ziezen, £.: velikû ziezn méjiechom siti 409; aby mél (bratr) ziezeñ na vsaky den 62°. žieznivý, adj.: o tomto ziezniwem si- tiente AE ad rgób, žíla, f.: když (lékař) ohledá zíjlu nemoc- "ného v rucč venarum 186°, žínč, f.: w zíní sč oblek in cilicio 9%, zíní, kterúž na sč vzvlekl saccum 156%. žíněný, adj.: stařec obleče ji (Eufrosynu) v žynienu sukni tunicam schematis C 203? (odch.). žíti, impf., foZívati: (Antonius,) jenZ ani spravediného sbozie chtél zítí inesca- retur 1782, žito, n., obilí: aby jemu přinesl motyku a hrachu a zíta frumento 193?. živiti, impf.: aby ji (ženu) mohl żywiti C ad 74% — Z. sé: (statec) tiem zelim fye ziwieffe i s svym volkem vivebat 108%; člověk jsi, i slušieť, aby dělal a po tom fye ztwil ut pascaris 645; to (provazy) abyšta dělajíce prodávala a tiem fye ziwila pro victo 94b. život, m. — Ziti: Teodozius ziwot dokona vitam 10%; v&&cky dni svého zíwota ten püstennik jal sě u pláči vésti 9%; za jeho zíwota illo praesente 126b; ne- beský zíwot vedúce 1b, — Životopis: (nadp.) počíná sč zíwot svatého Pavlína 147%. — Tělo: všech neduhuov budeš v svém ziwotie zbavena in corpore 3%; když jé (Makarius jinochy) vidieše jako zíwota bujného corpore deliciosos 94%. — Břicho: (pústenník) bolest mě- jieše w fwem zíwotie 110), — Život matky: že jsem tě v svém zíwotie nosila utero 1375; Ze s’ (mé) nosila w fwem zíwotíe devét mesiecuov r38?. £ivótek, m. — To: (sv. Jan) pro ptie- lisné utrpenie churavy ziwuotek mé- jiese corporis 5?. — Bricho: nedaj mne nocnie zvófi w ziwotku zahubiti 62. živý, adj.: že by (uéedinik) ani ziw ani mrtev 79%; neslusie zíweho mužč ženy pojieti viventis 144%; ktož jich (otců) za ziwa nevidali in corpore 2*, je Zivé: musíš za zíwa u pekle býti vivus 28%; ziw jest hospodin ob; bude (mnich) zziw na véky vivet 66?; (stařec) byl ziw mnoho Gasuov supervixisse 97%; v trpení zíw biefe 15; (mniái) tiem sú zíwy, což vydělají 123%; od boha: zíweho deo vivo 50b; uzřě studničku zíwym plamenem (sic m. pramenem) plovûci 208. żizn, f., dostatek, uspokojení: ty s zz (D zuzn) od vedra svécského refrige- rium ab aestu 103. žrnovec, m., Zernov: nalezechom starcé, an zrnowcy mele molam vertendem 105%, züzela, f., jestér: (otcové) úřitné zízely v těch hlubinách zahubili immanes be- stias 2%; (voda z Nila) učinila v tom jezefč jčdovatých zízel pfčmnoho 41", v té (tvrzici) bieše plno jčdovatých zızel venenatorum animalium 178%.
Strana 709
OPRAVY A DOPLŇKY. Str. 2, ř. 6 zdola zcekali — oprav: czekali; — 2, 2 zd. 42. negmieli — 42. E negmieli; — 9, 15 zd. DAC sch. — DAC z sch.; — 9, 13 zd. škrtni: (nespr.); — 11, 6 shora miegiefle A — miegieffe. A; — 12, 15 sh. zatopuge A — zatopuge. A; — 16, 15 sh. waty — ſwaty; — 16, 24 zd. huhlalíj — E huhlalíj; — 16, 17 zd. m. skrzě to i — a skrzě to i; — 17, 16 sh. gſme — gſme,; — 17, 25 zd. dobre; — dobre; A i sch.; — 17, 25 zd. E a take, — E a take; — 17, 25 zd. AF i počě sch. — AF počě sch.; — 17, 8 zd. AC — ACF; — 18, 26 zd. ACE — ACEF; — 19, 12 zd. A zevr: — A zevr: — 21, 30 zd. E andielfky — F andielfky; — 21, 2 zd. a (!) — a; — 23, 11 sh. mieftu — mieftu.; — 23, 22 sh. myíl — myſli; — 23, 20 zd. vrżew — vzržew; — 23, 19 zd. ſlozy — ſlvzy; — 23, 14 zd. ACEF sch — ACEF a sch; — 23, 7 zd. prebywali — przebywali; — 24, 10 zd. buch — buoh; — 24, I zd. 375—376; — 25, 21 sh. wzbludie — wzbudie; — 28, 21 sh. przigrmaffe — przigímafſe; — 30, 25 zd. z lyczek (!); m. — z lyczek; AE m.; — 32, 2 zd. ACE zevrubněji — ACEF zevrubněji; 33, 25 zd. listu A — listu 12a; 34, 19 sh. zmírzil, — zmírzil.; — 34, 20 sh. orati, — orati; — 34, 21 sh. plodiftiwiegfie — plodi- ftiwiegfie,; — 35, 18 zd. vſliftaw — vſliffaw; — 36, 12 zd. F před — F u před; — 37, 17 zd. powolen — powolan; — 41, 8 zd. CE Egipſke — ACE Egypſke; — 42, 20 zd. E w patnadczti — C w patnadczti; — 42, 13 zd. vratifs — wratifs; — 42, 3 zd. 37. byla — 37. E byla; — 47, 1 zd. bytoft — lyboft; — 48, 8 sh. apo- loný — apoloný,; — 48, 9 zd. sch; — i sch; — 49, 7 sh. tehd — tehdy; — 54, 12 zd. C až do — C až do); — 55, 3 sh. przídawa. K vtrpeníj—przídawa K vtr- peníj.; — 62, 2 zd. neoblyczyla — neoblyczyla (!); — 63, 11 zd. wgyde; — wgyde.- — 91; — 63, 10 zd. 91 — 92; — 63, 8 zd 92 — 93; — 78, 14 sh. potrziebicy, — potrziebicy; — 80, 14 sh. budiechu — budiechu,; — 80, 11 zd. budiechu; A — budiechu:; — 81, 10 sh. obyczieg — obyczíeg,; — 81, 11 sh. przigímalí, — przí- gímalí; — 84, 14 zd. A men — C men; — 85, 15 sh. prziebywafí fame — przie- bywafſe ſam; — 91, 10 zd. takz jakž — tak jakž; — 94, 18 zd. my — m.; — 94, 1 zd. ACE — ACEF; — 95, 11 zd. ACF — ACEF; — 99, 1 sh. fwaty, — ſwaty; — 102, 14 zd. 1. — 1. BDACE jakž m. také; — 102, 14 zd. aneb — aneb, orig. quia ( = že); — 103, 20 zd. firpieti — ſtrpieti; — 108, 16 sh. zadala — zadala,; — 109, 8 zd. az — az ſye; — 110, 3 sh. hofpodín — hofpodín,; — 118, 23 sh. hladil — ſhladíi; — 119, 16 sh. mne — mne.; — 125, 2 sh. boha — boha,; — 129, 1 sh. ye — ſye; — 129, 4 sh. ebe — ſebe; — 131, 9 sh. prziebywati, — prziebywati.; — 148, 15 sh. zawolali! — zawolali?; — 158, 3 zd. Wzda — Wzday; — 159, 21 sh. blizko — blizko,; — 161, 1 sh. ſhrzieffi — ſhrzieffil; — 169, 5 sh. z puſtky — zpuftky; — 169, 13 zd. E m. ruči — C m. ruči; — 175, 14 zd. AE Tot — CE Tot; — 195, 4 sh. widieti, — widíeti.; — 202, 17 sh. dieffe, wefele — dieffe weſele; — 207, 8 sh. wiz, toho 1a — wiz toho, 1a; — 208, 10 sh. Pc ztí — Poz tí; — 218, 13 sh. drzide — przide; — 218, 20 zd. chranie — chramie; — 230, 1 sh. przieſtanie A. — przieſtanie, A; — 230, 2 sh. cnoſtij. Iako — cnoſtij Iako; — 250, 20 sh. ſchazyechu Ten — schazyechu, Ten; — 252, 9 sh. tebagdie kdez — tebagdie, kdez; — 256, 4 sh. hopodín — hoſpodín; — 256, 8 zd. bydlci — bydlcě (v B psáno bydlcy); — 261, 16 sh. klafftera — klafftera,; — 263, 4 sh. pcowal pcowal; — 263, 9 a 10 sh. pocztíwý. A biefſe giz oftaruzny. A take — pocztíwý
OPRAVY A DOPLŇKY. Str. 2, ř. 6 zdola zcekali — oprav: czekali; — 2, 2 zd. 42. negmieli — 42. E negmieli; — 9, 15 zd. DAC sch. — DAC z sch.; — 9, 13 zd. škrtni: (nespr.); — 11, 6 shora miegiefle A — miegieffe. A; — 12, 15 sh. zatopuge A — zatopuge. A; — 16, 15 sh. waty — ſwaty; — 16, 24 zd. huhlalíj — E huhlalíj; — 16, 17 zd. m. skrzě to i — a skrzě to i; — 17, 16 sh. gſme — gſme,; — 17, 25 zd. dobre; — dobre; A i sch.; — 17, 25 zd. E a take, — E a take; — 17, 25 zd. AF i počě sch. — AF počě sch.; — 17, 8 zd. AC — ACF; — 18, 26 zd. ACE — ACEF; — 19, 12 zd. A zevr: — A zevr: — 21, 30 zd. E andielfky — F andielfky; — 21, 2 zd. a (!) — a; — 23, 11 sh. mieftu — mieftu.; — 23, 22 sh. myíl — myſli; — 23, 20 zd. vrżew — vzržew; — 23, 19 zd. ſlozy — ſlvzy; — 23, 14 zd. ACEF sch — ACEF a sch; — 23, 7 zd. prebywali — przebywali; — 24, 10 zd. buch — buoh; — 24, I zd. 375—376; — 25, 21 sh. wzbludie — wzbudie; — 28, 21 sh. przigrmaffe — przigímafſe; — 30, 25 zd. z lyczek (!); m. — z lyczek; AE m.; — 32, 2 zd. ACE zevrubněji — ACEF zevrubněji; 33, 25 zd. listu A — listu 12a; 34, 19 sh. zmírzil, — zmírzil.; — 34, 20 sh. orati, — orati; — 34, 21 sh. plodiftiwiegfie — plodi- ftiwiegfie,; — 35, 18 zd. vſliftaw — vſliffaw; — 36, 12 zd. F před — F u před; — 37, 17 zd. powolen — powolan; — 41, 8 zd. CE Egipſke — ACE Egypſke; — 42, 20 zd. E w patnadczti — C w patnadczti; — 42, 13 zd. vratifs — wratifs; — 42, 3 zd. 37. byla — 37. E byla; — 47, 1 zd. bytoft — lyboft; — 48, 8 sh. apo- loný — apoloný,; — 48, 9 zd. sch; — i sch; — 49, 7 sh. tehd — tehdy; — 54, 12 zd. C až do — C až do); — 55, 3 sh. przídawa. K vtrpeníj—przídawa K vtr- peníj.; — 62, 2 zd. neoblyczyla — neoblyczyla (!); — 63, 11 zd. wgyde; — wgyde.- — 91; — 63, 10 zd. 91 — 92; — 63, 8 zd 92 — 93; — 78, 14 sh. potrziebicy, — potrziebicy; — 80, 14 sh. budiechu — budiechu,; — 80, 11 zd. budiechu; A — budiechu:; — 81, 10 sh. obyczieg — obyczíeg,; — 81, 11 sh. przigímalí, — przí- gímalí; — 84, 14 zd. A men — C men; — 85, 15 sh. prziebywafí fame — przie- bywafſe ſam; — 91, 10 zd. takz jakž — tak jakž; — 94, 18 zd. my — m.; — 94, 1 zd. ACE — ACEF; — 95, 11 zd. ACF — ACEF; — 99, 1 sh. fwaty, — ſwaty; — 102, 14 zd. 1. — 1. BDACE jakž m. také; — 102, 14 zd. aneb — aneb, orig. quia ( = že); — 103, 20 zd. firpieti — ſtrpieti; — 108, 16 sh. zadala — zadala,; — 109, 8 zd. az — az ſye; — 110, 3 sh. hofpodín — hofpodín,; — 118, 23 sh. hladil — ſhladíi; — 119, 16 sh. mne — mne.; — 125, 2 sh. boha — boha,; — 129, 1 sh. ye — ſye; — 129, 4 sh. ebe — ſebe; — 131, 9 sh. prziebywati, — prziebywati.; — 148, 15 sh. zawolali! — zawolali?; — 158, 3 zd. Wzda — Wzday; — 159, 21 sh. blizko — blizko,; — 161, 1 sh. ſhrzieffi — ſhrzieffil; — 169, 5 sh. z puſtky — zpuftky; — 169, 13 zd. E m. ruči — C m. ruči; — 175, 14 zd. AE Tot — CE Tot; — 195, 4 sh. widieti, — widíeti.; — 202, 17 sh. dieffe, wefele — dieffe weſele; — 207, 8 sh. wiz, toho 1a — wiz toho, 1a; — 208, 10 sh. Pc ztí — Poz tí; — 218, 13 sh. drzide — przide; — 218, 20 zd. chranie — chramie; — 230, 1 sh. przieſtanie A. — przieſtanie, A; — 230, 2 sh. cnoſtij. Iako — cnoſtij Iako; — 250, 20 sh. ſchazyechu Ten — schazyechu, Ten; — 252, 9 sh. tebagdie kdez — tebagdie, kdez; — 256, 4 sh. hopodín — hoſpodín; — 256, 8 zd. bydlci — bydlcě (v B psáno bydlcy); — 261, 16 sh. klafftera — klafftera,; — 263, 4 sh. pcowal pcowal; — 263, 9 a 10 sh. pocztíwý. A biefſe giz oftaruzny. A take — pocztíwý
Strana 710
710 — A take bieſſe giz oſtaruzny A take; — 263, 10 sh. cziſteho. A — cziſteho —, A; — 269, 15 sh. przieftanie — przieftaníe.; 281, 22 sh. prziekazaníe — przieka- zeníe; — 282, 8 sh. ſkoczenij — ſköczenij; 282, 18 sh. zeſke — zefke°; — 284, 19 sh. pweníj, A — pwenij A; — 284, 21 sh. neftai. — neftal:; — 285, 18 sh. zafye — zaſye.; — 285, 6 zd. dábli — diábli; — 299, 19 zd. CE poczie — AE poczie; — 302, 19 sh. nozye O — nozye: O; — 302, 19 zd. Saraminios — Saraminies; — 320, 7 sh. opuftil. — opuftil?; — 321, 5 sh. ſwemv. — swemv,; — 323, 15 sh. krocziegie. — krocziegie,; — 328, 16 sh. pogide, zlehky — pogide zlehky; — 330, 11 sh. obluzení pohane, — obluzení, pohane; — 330, 21 zd. jistě — jisté; — 333, 7 sh. neopufftíel — neopufftíel.; — 333, 9 sh. nafledowah — naſledowali; — 333, 18 sh. niemzto — níeizto; — 334, 4 sh. prowiediel — powiedíel; — 334, 12 sh. hlavu — hlawu; — 335, 3 sh. nebude, pſpieſſno — nebude pſpieſſno; — 336, 9 zd. chodiece sch — chodiece sch; B pttilí (!); 340, 15 zd. (spr.) — (nespr.); — 341, 11 sh. kapícy — kapícy.; — 341, 24 a 25 sh. hladem, a — hladem a; — 342, 12 zd. (E dyabelſkemu — (E dyabelſkemu); — 345, 4 sh. gducy — gfucy; 350, — 22 sh. ponvkaním — ponvkaním,; — 357, 10 sh. ylaryona — ylaryona,; — 360, 22 sh. krygiefſe. Gedno prziebytczek — krygiefſe, Gedno prziebytczek.; — 367, 13 zd. hofpodín (!) — hofpdín (!); — 385, 3 sh. buoh, nezapomanv — buoh ne- zapomanv; — 389, 4 zd. (spr.) — (spr.); B przkazaníj (sic); — 394, 13 sh. ſwe wolne — fwewolne; — 397, 19 sh. píſma — píſma,; — 402, 5 a 6 sh. oniemíelí — onímíelí; — 408, 15 sh. víſkodití? Nebo — víſkodití Nebo; — 411, 5 sh. ſkratili — ſkrotili; — 419, 13 sh. gíne. Y — gíne Y; — 419, 24 zd. w poledne. - 8 — w po- ledne; — 419, 23 zd. 9 — 8; — 421, 13 sh. wſtupifi tak — wſtupiff, tak; — 421, 19 plowieffe — plowieffe,; — 423, 9 sh. zyewi — zyewil; — 427, 5 sh. netoliko — ne toliko; — 432, 3 zd. Inheg — Inhed; — 436, 24 sh. 1ezukryfta, wam — rezukryfta wam; — 436, 5 zd. tvoru — tworu; — 443, 5 zd. naplnil — E naplnil; — 451, 8 sh. geft, A — geft - A; — t. otczuow a — otczuow - a; — 152, 2 sh. Enfrozýny — Eufrozyny; — 452, 12 sh. potrzeby, We dne y w noczý koftela — potrzeby We dne y w noczý, koſtela; — 459, 15 modliteb — modliteb,; — 460, 22 sh. e — fie; — 477, 20 sh. mee — me°; — 481, heslo a, ř. 15 sh. po číslici 38a přidej: neb jě rozněcováše, a tak, že .. 37a, a to tak.; — 482 na konci hesla ale přidej: Aspoň: chtiece jemu, nemohla-li byšta jemu uškoditi, ale z pelešě kázati čáry svými vel 129a; — 483 na konci ani přidej: ti (budoucí) budú lepší než my aní naši přezší 95b, i; — 484 v hesle azda patří k významu zdali pouze doklad ze 67a, ostatní mají význam aby; k nim přidej z hesla nepodobný 171b a ze vzkřiesiti 83b; — 486 na konec bíti přidej: ti (strážci) bili na ně z prakuov 162b, házeli; — 488 př.: bratřec, m., bratříček: milý bratrcze 123; — 490, I. sloupec, ř. 2 zd. po 176a př.: (mniši) budiechu žieti 34a, byli na žních; t. 2. sloupec, ř. 9 sh. po 96a př.: jí (ženě) blefſe blízko k smrti 3a; — 493, 2. sl., ř. 4 sh. po 152a př.: Počítati: anděl czetl stůpěje E ad 132a; — 494, 1, 1 zd. po 194a př.: kto by to mohl zamlčěti, co Zamanus (!) ..., lámajě kámen, i padla na ňeho nemoc? 159a (anakoluth), že; — 493, 2., 29 sh. po 143a př.: nižádnému nedadíe (mniši) mezi bratří interesse permittitur 113a, žádného nepustí; — 498, 2, 20 sh. př.: novým viděním (Ant.) veliký diw mějieše stupefactus 197a, divení; — 501 př.: domluviti v. dovecěti; — 505 př.: duchovenstvie, n., du- chovnost: přěbýváše w duchowenstwíj 37b; — 505, 7 zd. 196b — 178a; — 507, 2., 1 sh. po 202b př.: mámy toho hanbu, když 195b, z toho; — 508 př.: hladovitý, adj. lid hladowíty 20b; — 512, 1., 18 sh. hrnczerem — hrnczerzem; — 512, 1., 22 sh. hnúti — hrnúti; — 512, 1., 14 zd. hrůza — hrožení, postrach; — 512, 2., 25 sh. po 201b př.: Adv. -ě: svázav jej hrubie 16a; — 514, 2., 23 sh. po impf. př.: jeden mnich chce mé dceři volens accipere 130b, dceru; — 515, 2., 20 zd. po 93 př.: by sě byl kál, y byl by jemu buoh milost dal 6b; — 517, 2. 4 zd. př.: nevrť sě ſ gednoho miesta na druhé 1323; — 519, 2., 5 zd. vſtawnée — vſtawnie; 523 př.: kaštel, m.: ze vsí i z kafftelvow 168b; — 528, 1., 12 zd. krk — krb; — 528, 2., 19 sh. po 205b př.: protivníci krzieftanfſtíj 159b, křesťanů; — 529, 2., př.: krúpa, f.: (měch)
710 — A take bieſſe giz oſtaruzny A take; — 263, 10 sh. cziſteho. A — cziſteho —, A; — 269, 15 sh. przieftanie — przieftaníe.; 281, 22 sh. prziekazaníe — przieka- zeníe; — 282, 8 sh. ſkoczenij — ſköczenij; 282, 18 sh. zeſke — zefke°; — 284, 19 sh. pweníj, A — pwenij A; — 284, 21 sh. neftai. — neftal:; — 285, 18 sh. zafye — zaſye.; — 285, 6 zd. dábli — diábli; — 299, 19 zd. CE poczie — AE poczie; — 302, 19 sh. nozye O — nozye: O; — 302, 19 zd. Saraminios — Saraminies; — 320, 7 sh. opuftil. — opuftil?; — 321, 5 sh. ſwemv. — swemv,; — 323, 15 sh. krocziegie. — krocziegie,; — 328, 16 sh. pogide, zlehky — pogide zlehky; — 330, 11 sh. obluzení pohane, — obluzení, pohane; — 330, 21 zd. jistě — jisté; — 333, 7 sh. neopufftíel — neopufftíel.; — 333, 9 sh. nafledowah — naſledowali; — 333, 18 sh. niemzto — níeizto; — 334, 4 sh. prowiediel — powiedíel; — 334, 12 sh. hlavu — hlawu; — 335, 3 sh. nebude, pſpieſſno — nebude pſpieſſno; — 336, 9 zd. chodiece sch — chodiece sch; B pttilí (!); 340, 15 zd. (spr.) — (nespr.); — 341, 11 sh. kapícy — kapícy.; — 341, 24 a 25 sh. hladem, a — hladem a; — 342, 12 zd. (E dyabelſkemu — (E dyabelſkemu); — 345, 4 sh. gducy — gfucy; 350, — 22 sh. ponvkaním — ponvkaním,; — 357, 10 sh. ylaryona — ylaryona,; — 360, 22 sh. krygiefſe. Gedno prziebytczek — krygiefſe, Gedno prziebytczek.; — 367, 13 zd. hofpodín (!) — hofpdín (!); — 385, 3 sh. buoh, nezapomanv — buoh ne- zapomanv; — 389, 4 zd. (spr.) — (spr.); B przkazaníj (sic); — 394, 13 sh. ſwe wolne — fwewolne; — 397, 19 sh. píſma — píſma,; — 402, 5 a 6 sh. oniemíelí — onímíelí; — 408, 15 sh. víſkodití? Nebo — víſkodití Nebo; — 411, 5 sh. ſkratili — ſkrotili; — 419, 13 sh. gíne. Y — gíne Y; — 419, 24 zd. w poledne. - 8 — w po- ledne; — 419, 23 zd. 9 — 8; — 421, 13 sh. wſtupifi tak — wſtupiff, tak; — 421, 19 plowieffe — plowieffe,; — 423, 9 sh. zyewi — zyewil; — 427, 5 sh. netoliko — ne toliko; — 432, 3 zd. Inheg — Inhed; — 436, 24 sh. 1ezukryfta, wam — rezukryfta wam; — 436, 5 zd. tvoru — tworu; — 443, 5 zd. naplnil — E naplnil; — 451, 8 sh. geft, A — geft - A; — t. otczuow a — otczuow - a; — 152, 2 sh. Enfrozýny — Eufrozyny; — 452, 12 sh. potrzeby, We dne y w noczý koftela — potrzeby We dne y w noczý, koſtela; — 459, 15 modliteb — modliteb,; — 460, 22 sh. e — fie; — 477, 20 sh. mee — me°; — 481, heslo a, ř. 15 sh. po číslici 38a přidej: neb jě rozněcováše, a tak, že .. 37a, a to tak.; — 482 na konci hesla ale přidej: Aspoň: chtiece jemu, nemohla-li byšta jemu uškoditi, ale z pelešě kázati čáry svými vel 129a; — 483 na konci ani přidej: ti (budoucí) budú lepší než my aní naši přezší 95b, i; — 484 v hesle azda patří k významu zdali pouze doklad ze 67a, ostatní mají význam aby; k nim přidej z hesla nepodobný 171b a ze vzkřiesiti 83b; — 486 na konec bíti přidej: ti (strážci) bili na ně z prakuov 162b, házeli; — 488 př.: bratřec, m., bratříček: milý bratrcze 123; — 490, I. sloupec, ř. 2 zd. po 176a př.: (mniši) budiechu žieti 34a, byli na žních; t. 2. sloupec, ř. 9 sh. po 96a př.: jí (ženě) blefſe blízko k smrti 3a; — 493, 2. sl., ř. 4 sh. po 152a př.: Počítati: anděl czetl stůpěje E ad 132a; — 494, 1, 1 zd. po 194a př.: kto by to mohl zamlčěti, co Zamanus (!) ..., lámajě kámen, i padla na ňeho nemoc? 159a (anakoluth), že; — 493, 2., 29 sh. po 143a př.: nižádnému nedadíe (mniši) mezi bratří interesse permittitur 113a, žádného nepustí; — 498, 2, 20 sh. př.: novým viděním (Ant.) veliký diw mějieše stupefactus 197a, divení; — 501 př.: domluviti v. dovecěti; — 505 př.: duchovenstvie, n., du- chovnost: přěbýváše w duchowenstwíj 37b; — 505, 7 zd. 196b — 178a; — 507, 2., 1 sh. po 202b př.: mámy toho hanbu, když 195b, z toho; — 508 př.: hladovitý, adj. lid hladowíty 20b; — 512, 1., 18 sh. hrnczerem — hrnczerzem; — 512, 1., 22 sh. hnúti — hrnúti; — 512, 1., 14 zd. hrůza — hrožení, postrach; — 512, 2., 25 sh. po 201b př.: Adv. -ě: svázav jej hrubie 16a; — 514, 2., 23 sh. po impf. př.: jeden mnich chce mé dceři volens accipere 130b, dceru; — 515, 2., 20 zd. po 93 př.: by sě byl kál, y byl by jemu buoh milost dal 6b; — 517, 2. 4 zd. př.: nevrť sě ſ gednoho miesta na druhé 1323; — 519, 2., 5 zd. vſtawnée — vſtawnie; 523 př.: kaštel, m.: ze vsí i z kafftelvow 168b; — 528, 1., 12 zd. krk — krb; — 528, 2., 19 sh. po 205b př.: protivníci krzieftanfſtíj 159b, křesťanů; — 529, 2., př.: krúpa, f.: (měch)
Strana 711
711 f krupamí, s krupicí 13b; — 532, 2., 26 sh. lekcí — lekcie; — 539, 1., 14 sh. po 149b př.: ty na tomto miestě ostaneš mne míeíto 140b, místo mne; — 544, 2., př.: nábytek, m., statek: což mějieše nabytka svrchnieho 172b; — 544, 2., 2 zd. črvu — črvů; — 545, I., 10 sh. po 158b př.: starosta, jenž bieše nad Rytierze ustavený 3а; — 546, 1., př.: najlestí sě, pf.: nagiediechu ſye chleba 213; — 547, 2., 11 zd. po 3b př.: (on) chtě výše té odplaty než ti, ktož ..., naprzed něco mieti 13a, víc odplaty míti trochu navíc; — 548, 2., 20 sh. po 173a př.: jenžť (lid) bude nafle- dowatí nábožné činy 15b; — 549, 1., 32 sh. po 129b př.: a to sem ſye navczíla 144b, tomu; — 550, I., př.: nebedlivý, adj.: tesklivi i nebedlywí 11a; — t., 2., př.: ne- bezpečenstvie, n.: s velikým nebezpeczenftwi D ad 170a; — 551, I., př.: nečstný, adj.: pohřeb tvuoj bude necny 19b; — 553, 1., 22z d. před m. přidej -ič; — t. 21 zd. po 120b př.: niemecz D ad t.; — 553, 2., př.: neplodný, adj.: země jest jalova a neplodna 27a; — 554, 1., 3 sh. po smyslu př.: řeč nepodobnv mluviti 121b, ne- slušnou. — Adv. -ě: nemluvilť nepodobníe 66a, nenáležitě; — 555, 1., př.: nesměst- naný, adj., neobsažitelný: (bůh) jest nefmieſtnaný incomprehensibilis C 138b; — 555, 2., př.: netělesný, adj.: od tělesných věcí k netrelefnym 113; — 556, 2., př.: ne- vidúcí, adj., neviditelný: od vidúcích věcí k newiduczym 11a; — 559, I., 3 sh. nuže — nuž(e); — 559, 1., 5 po 98a př.: stařec zasmie sě, nvz druhé i třetie to učini 86b; — t., I., 32 sh. po 123 př.: až sě počěchu diviti o jeho prziebytcye 26b, jeho životu; — t., 1., 16 zd. po samých př.: lodí sama běží o ſobie AE ad 8a; — 559, 2., 4 zd. v. obcovánie — n.: pro milosti obdrzeníe 207a; — 560, 1., 5 po 129a př.: přietelé slibováchu jemu, že obdrzíj victoriam 159b, zvítězí; — t. r., 5 zd. po 194b př.: ten sě ke všěm obecníe mějieše 2a, jako obyčejný člověk; — 562, 1., 11 sh. oblúditi — o(b)lúditi; — t. 1., 14 sh. př.: smilstvem oluzen jsa 124b; — t. 1., 26 zd. po volně př.: (čerti) studeným (mnichem) obluzugij illudunt 97b, studeného; — t. 1., 5 zd. př.: O. sě: pohané fye obmefíkachu 159b; — 564, 1., po ř. 14 sh. př.: poctivé tváři, ješto smy s nimi w vobycziegi bývali 184a, s nimiž jsme se stýkali; — 567, I., 15 zd. po 77a př.: aby (Hilarion) gei opatřil biskupa 164a (předmět se zájmenem předjímá); — 568, 1., př.: oplacovati, impf.: za tu bolest rány oplaczugefs mi C ad 137b; — 571, 2., 18 sh. po 141a př.: lodí sama běží od febe CF ad 8a; — 572, I., 12 sh. po pf. př.: Odevzdati: jakž mníškóm to (ti příchozí) oddachu 203; — t., 1., 24 sh. po 170a př.: Dávati: oddawamt, měj je (knihy) sobě 55b; — 576, 2., padnúti, doklady 16b, 56b, 159a, 161a dej do hesla pásti; — 579 I., př.: páteř, m., otčenáš: paterzie i modlitby ACE ad 5b; — 589, 2., př.: pokúšěnie, n.: od diábelského po- kuffieníe 30a; — 597, 1., 3 sh. pošlapati — pošlapati, rozmačkati; — 602, I., 3 zd. po 180b př.: mladec byl prazden od diábelského pokúšěnie 30a; — 604, 2., 8 sh. př.: Adv. -ě: rúcho tak sě prziekrafníe stkvieše 33a; — 607, 2., 24 zd. př.: P. sě = přidati se: ani ſye (Ant.) kdy prziczínil k dětem k nebázni nesličné iungi 1723; — 608, 1., 1 a 2 sh. prziebytczek bieše z kamene vytesán — (mnich) mějieše gedno (sic m. jeden) prziebytczek; — 612, 2., př. přispěti, pf.: (boží) milost hotově nám, przíípíe 41a; přistavovati, impf.: toho (z:elí) k uohni neprzíftawowafe 16a; přistřieti pf.: i prziítrziechu jeho (polomrtvého) 176a; — 614, I., 27 zd. po 167b př.: božie milost prodlila zdravie jejieho 33; — t., 1., př.: prohřěšenie, n.: to jest mé pro- hrziefenie peccatis 49b; — 619, I., 21 sh. př.: jiného potom buď dobrá rada ACE ad 6b, k jiné věci; — 620, I., př.: řězati, impf.: anděl rzezafíe na částky to děťátko incidebat C 139a; — 620, 2., př.: robotný, adj.: za robotnu slúhu ancillam D ad 11b; — 623, I., 19 zd. sě, pf.: — pf.: to vše rozmyliw otec, i jíde odtud secum cogitans 49a. - R. sě:; — 625, 2., 23 sh. pf. zaručiti se — impf., ručiti; — 629, I., př.: sedrati, pf.: maso s našich nóh ſedrano bylo 40b; — 634, 2., 19 zd. př.: Nále- žeti: v tom, což fluffie k tělesnému úžitku 32a; — 635, 2., 17 sh. míete — ſmíete; — 638, 1., 15 sh., př.: zbav mě chlúby, ať bych neſpadl ne cadam 15b, nepadl; — t., 1., 14 zd. doklad ze 61a patří pod spásti; — 641, 2., př.: staviti, pf.: chtě tu svádu ſtawítí 19a; — 647, 1., 20 sh., př.: chléb velmi ſwietly 20a, bílý; — t., 2., 12 zd., př.: viec byšta ſwa dobrá přietele 72a, byli si přáteli; — 625, 2., 5 zd., př.: z Ale-
711 f krupamí, s krupicí 13b; — 532, 2., 26 sh. lekcí — lekcie; — 539, 1., 14 sh. po 149b př.: ty na tomto miestě ostaneš mne míeíto 140b, místo mne; — 544, 2., př.: nábytek, m., statek: což mějieše nabytka svrchnieho 172b; — 544, 2., 2 zd. črvu — črvů; — 545, I., 10 sh. po 158b př.: starosta, jenž bieše nad Rytierze ustavený 3а; — 546, 1., př.: najlestí sě, pf.: nagiediechu ſye chleba 213; — 547, 2., 11 zd. po 3b př.: (on) chtě výše té odplaty než ti, ktož ..., naprzed něco mieti 13a, víc odplaty míti trochu navíc; — 548, 2., 20 sh. po 173a př.: jenžť (lid) bude nafle- dowatí nábožné činy 15b; — 549, 1., 32 sh. po 129b př.: a to sem ſye navczíla 144b, tomu; — 550, I., př.: nebedlivý, adj.: tesklivi i nebedlywí 11a; — t., 2., př.: ne- bezpečenstvie, n.: s velikým nebezpeczenftwi D ad 170a; — 551, I., př.: nečstný, adj.: pohřeb tvuoj bude necny 19b; — 553, 1., 22z d. před m. přidej -ič; — t. 21 zd. po 120b př.: niemecz D ad t.; — 553, 2., př.: neplodný, adj.: země jest jalova a neplodna 27a; — 554, 1., 3 sh. po smyslu př.: řeč nepodobnv mluviti 121b, ne- slušnou. — Adv. -ě: nemluvilť nepodobníe 66a, nenáležitě; — 555, 1., př.: nesměst- naný, adj., neobsažitelný: (bůh) jest nefmieſtnaný incomprehensibilis C 138b; — 555, 2., př.: netělesný, adj.: od tělesných věcí k netrelefnym 113; — 556, 2., př.: ne- vidúcí, adj., neviditelný: od vidúcích věcí k newiduczym 11a; — 559, I., 3 sh. nuže — nuž(e); — 559, 1., 5 po 98a př.: stařec zasmie sě, nvz druhé i třetie to učini 86b; — t., I., 32 sh. po 123 př.: až sě počěchu diviti o jeho prziebytcye 26b, jeho životu; — t., 1., 16 zd. po samých př.: lodí sama běží o ſobie AE ad 8a; — 559, 2., 4 zd. v. obcovánie — n.: pro milosti obdrzeníe 207a; — 560, 1., 5 po 129a př.: přietelé slibováchu jemu, že obdrzíj victoriam 159b, zvítězí; — t. r., 5 zd. po 194b př.: ten sě ke všěm obecníe mějieše 2a, jako obyčejný člověk; — 562, 1., 11 sh. oblúditi — o(b)lúditi; — t. 1., 14 sh. př.: smilstvem oluzen jsa 124b; — t. 1., 26 zd. po volně př.: (čerti) studeným (mnichem) obluzugij illudunt 97b, studeného; — t. 1., 5 zd. př.: O. sě: pohané fye obmefíkachu 159b; — 564, 1., po ř. 14 sh. př.: poctivé tváři, ješto smy s nimi w vobycziegi bývali 184a, s nimiž jsme se stýkali; — 567, I., 15 zd. po 77a př.: aby (Hilarion) gei opatřil biskupa 164a (předmět se zájmenem předjímá); — 568, 1., př.: oplacovati, impf.: za tu bolest rány oplaczugefs mi C ad 137b; — 571, 2., 18 sh. po 141a př.: lodí sama běží od febe CF ad 8a; — 572, I., 12 sh. po pf. př.: Odevzdati: jakž mníškóm to (ti příchozí) oddachu 203; — t., 1., 24 sh. po 170a př.: Dávati: oddawamt, měj je (knihy) sobě 55b; — 576, 2., padnúti, doklady 16b, 56b, 159a, 161a dej do hesla pásti; — 579 I., př.: páteř, m., otčenáš: paterzie i modlitby ACE ad 5b; — 589, 2., př.: pokúšěnie, n.: od diábelského po- kuffieníe 30a; — 597, 1., 3 sh. pošlapati — pošlapati, rozmačkati; — 602, I., 3 zd. po 180b př.: mladec byl prazden od diábelského pokúšěnie 30a; — 604, 2., 8 sh. př.: Adv. -ě: rúcho tak sě prziekrafníe stkvieše 33a; — 607, 2., 24 zd. př.: P. sě = přidati se: ani ſye (Ant.) kdy prziczínil k dětem k nebázni nesličné iungi 1723; — 608, 1., 1 a 2 sh. prziebytczek bieše z kamene vytesán — (mnich) mějieše gedno (sic m. jeden) prziebytczek; — 612, 2., př. přispěti, pf.: (boží) milost hotově nám, przíípíe 41a; přistavovati, impf.: toho (z:elí) k uohni neprzíftawowafe 16a; přistřieti pf.: i prziítrziechu jeho (polomrtvého) 176a; — 614, I., 27 zd. po 167b př.: božie milost prodlila zdravie jejieho 33; — t., 1., př.: prohřěšenie, n.: to jest mé pro- hrziefenie peccatis 49b; — 619, I., 21 sh. př.: jiného potom buď dobrá rada ACE ad 6b, k jiné věci; — 620, I., př.: řězati, impf.: anděl rzezafíe na částky to děťátko incidebat C 139a; — 620, 2., př.: robotný, adj.: za robotnu slúhu ancillam D ad 11b; — 623, I., 19 zd. sě, pf.: — pf.: to vše rozmyliw otec, i jíde odtud secum cogitans 49a. - R. sě:; — 625, 2., 23 sh. pf. zaručiti se — impf., ručiti; — 629, I., př.: sedrati, pf.: maso s našich nóh ſedrano bylo 40b; — 634, 2., 19 zd. př.: Nále- žeti: v tom, což fluffie k tělesnému úžitku 32a; — 635, 2., 17 sh. míete — ſmíete; — 638, 1., 15 sh., př.: zbav mě chlúby, ať bych neſpadl ne cadam 15b, nepadl; — t., 1., 14 zd. doklad ze 61a patří pod spásti; — 641, 2., př.: staviti, pf.: chtě tu svádu ſtawítí 19a; — 647, 1., 20 sh., př.: chléb velmi ſwietly 20a, bílý; — t., 2., 12 zd., př.: viec byšta ſwa dobrá přietele 72a, byli si přáteli; — 625, 2., 5 zd., př.: z Ale-
Strana 712
712 xandřie z take vlasti 103; — 662, 2., př.: uhlé, n.: múřenínové črní jako vhle 61b; 663, I., 16 sh., př.: U. sě: (pop) vchopíw ſye podolka, i vecě apprehendens 79a; — — 669, I., př.: ustúpiti, pf.: vítup s uočí vade 91b; — 670, 2., 17 a 18 sh. w niemzto (sic m. veňžto) — v nějžto; — 671, I., 10 zd., př. Adv. -ě: (Apoloní) tú radú mníška vzíteczníe potvrdi 16b; — t., 2., 19 sh. po 208a př.: jako základ našeho úsilé w dobry prziklad uvedeme s. Jana ad exemplum D 3a; — 676, 1., 28 sh. po 170b př.: otče, wiz toho, já tieži naučení ecce 913; — 679, 2., 18 sh. vřěštěti — vřěščěti; — 682, I., př.: vyjěti, pf.: (císařové) z města wygieduc 48b; — 685, 2., př. vzbuzenie, n.: ač i jest (dábel) přěmožen w zbuzeníj žádosti tělesné 175a; — 686, 2., 21 sh. wzdrzíl — wzdrzíj; — 691, I., 14 sh., př.: Apellen z vobyczíege mějieše, že ... in usu 10a, ve zvyku; — 693, 2., 19 a 18 zd. škrtni z. sě = obmeškati se; — 694, I., př.: zanésti, pf.: ta oba Konstancius zanefi do těch miest deportaverat 164a, de- portoval; — 698, 2., př.: zelený, adj.: kytu tytřicě zelene 163a; — 699, 2., př.: ziedati, impf., pojídati: zvěř zzyedafe jemu (zelé) 1933; — 701, 2., př.: zmořiti, pf. tu nás zima bezmál nezmorzí 413; — 704, 1., 21 zd. rozpukati — sesednouti se.
712 xandřie z take vlasti 103; — 662, 2., př.: uhlé, n.: múřenínové črní jako vhle 61b; 663, I., 16 sh., př.: U. sě: (pop) vchopíw ſye podolka, i vecě apprehendens 79a; — — 669, I., př.: ustúpiti, pf.: vítup s uočí vade 91b; — 670, 2., 17 a 18 sh. w niemzto (sic m. veňžto) — v nějžto; — 671, I., 10 zd., př. Adv. -ě: (Apoloní) tú radú mníška vzíteczníe potvrdi 16b; — t., 2., 19 sh. po 208a př.: jako základ našeho úsilé w dobry prziklad uvedeme s. Jana ad exemplum D 3a; — 676, 1., 28 sh. po 170b př.: otče, wiz toho, já tieži naučení ecce 913; — 679, 2., 18 sh. vřěštěti — vřěščěti; — 682, I., př.: vyjěti, pf.: (císařové) z města wygieduc 48b; — 685, 2., př. vzbuzenie, n.: ač i jest (dábel) přěmožen w zbuzeníj žádosti tělesné 175a; — 686, 2., 21 sh. wzdrzíl — wzdrzíj; — 691, I., 14 sh., př.: Apellen z vobyczíege mějieše, že ... in usu 10a, ve zvyku; — 693, 2., 19 a 18 zd. škrtni z. sě = obmeškati se; — 694, I., př.: zanésti, pf.: ta oba Konstancius zanefi do těch miest deportaverat 164a, de- portoval; — 698, 2., př.: zelený, adj.: kytu tytřicě zelene 163a; — 699, 2., př.: ziedati, impf., pojídati: zvěř zzyedafe jemu (zelé) 1933; — 701, 2., př.: zmořiti, pf. tu nás zima bezmál nezmorzí 413; — 704, 1., 21 zd. rozpukati — sesednouti se.
Strana 713
OBSAH. 1. Z jednotlivých rukopisův otištěny zde souvisle: z A první list na str. 470; rukopis B celý; z rkpu C obsah knihy (R.) III na str. 97—101; malý kousek ze 68b na str. 144; kus z 80b—81% na str. 172, 173; listy 138b—r39* na str. 312—314; 200P—209* na Str. 452—469; z rkpu D Cást 3*—4* na str. 4—7; maly kousek z r1? na str. 28, z 11P na str. 29 a 30, z I2P na str. 32; kousky ze 109% na str. 277, 278, ze 110% na str. 279; kus I11*—112* na Str. 281—283; 181?— 1835 na str. 447—451; z rkpüv E a F nic; z rkpu G XVII'—XXP na str. 471—480. Üvod 2. Obsah podle stran: Historia monachorum in Aegypto (R. II). Předmluva Sv. Jan D. Apellen (a Jan) Pafuncius Eliáš Pithyrion Eulogius . Apollonius Ammon Kopres (Mucius a Helenus) so c > Theon Dioskorus Hor . . . . Oxyrynchus Serapion , .. Apollonius mučedník Nitria Cellia Ammonius BE. Kronius, Origenes, Dydimus ,jiní . Ammon nitrijsky . Pavel Sprostny Piammon Jan Závér Apophthegmat fada I. (R. III) M Anekdota vytrZená z II. fady Apophthegmat (o luku naptnaném přes moc (R. V). . 59—737 3 Pk: I—XXIV 1—96 1—4 4—27 . 27—31 . 31—38 . 38—39 + 39—40 . 40—41I + 41—56 56—5067 + 73—74 + 74—75 + 75—79 . 79—80 . 80—81 . 81—83 84—85 85—86 86 87 87—80 80—02 92—03 93—94 . 94—96 .96— 176 64- *3
OBSAH. 1. Z jednotlivých rukopisův otištěny zde souvisle: z A první list na str. 470; rukopis B celý; z rkpu C obsah knihy (R.) III na str. 97—101; malý kousek ze 68b na str. 144; kus z 80b—81% na str. 172, 173; listy 138b—r39* na str. 312—314; 200P—209* na Str. 452—469; z rkpu D Cást 3*—4* na str. 4—7; maly kousek z r1? na str. 28, z 11P na str. 29 a 30, z I2P na str. 32; kousky ze 109% na str. 277, 278, ze 110% na str. 279; kus I11*—112* na Str. 281—283; 181?— 1835 na str. 447—451; z rkpüv E a F nic; z rkpu G XVII'—XXP na str. 471—480. Üvod 2. Obsah podle stran: Historia monachorum in Aegypto (R. II). Předmluva Sv. Jan D. Apellen (a Jan) Pafuncius Eliáš Pithyrion Eulogius . Apollonius Ammon Kopres (Mucius a Helenus) so c > Theon Dioskorus Hor . . . . Oxyrynchus Serapion , .. Apollonius mučedník Nitria Cellia Ammonius BE. Kronius, Origenes, Dydimus ,jiní . Ammon nitrijsky . Pavel Sprostny Piammon Jan Závér Apophthegmat fada I. (R. III) M Anekdota vytrZená z II. fady Apophthegmat (o luku naptnaném přes moc (R. V). . 59—737 3 Pk: I—XXIV 1—96 1—4 4—27 . 27—31 . 31—38 . 38—39 + 39—40 . 40—41I + 41—56 56—5067 + 73—74 + 74—75 + 75—79 . 79—80 . 80—81 . 81—83 84—85 85—86 86 87 87—80 80—02 92—03 93—94 . 94—96 .96— 176 64- *3
Strana 714
Pokračování Apophthegmat řady I. (R. III) . . . . . . . . . . . . 176—229 Petra Damianského Chvála poustevnictví . . . . . . . . . . . . . 229—233 Výtah ze Sulpicia Severa a Cassiana (R. IV) . . . . . . . . . . . . 234—286 Apophthegmat řada II. (R. V) . . . . . . . . . . . . . . . . . 286—297 Život Simeona Stylity (z R. I) . . . . . 298—311 Anekdota vytržená z II. řady Apophthegmat (o božím těle) (R. V) . . 312—314 Anekdota vytržená z I. řady Apophthegmat (o pokoře) (R. VII) 314 Život Malchův . . . . . . . 315—325 . Život Pavla poustevníka . . . . . . . . . . . . 326—337 Život Hilarionův . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338—372 Život Antonínův . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 373—451 Život sv. Eufrosyny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452—464, 471—478 Život Marinin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465—469, 478—480 Slovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481—708 Opravy a doplňky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 709—712
Pokračování Apophthegmat řady I. (R. III) . . . . . . . . . . . . 176—229 Petra Damianského Chvála poustevnictví . . . . . . . . . . . . . 229—233 Výtah ze Sulpicia Severa a Cassiana (R. IV) . . . . . . . . . . . . 234—286 Apophthegmat řada II. (R. V) . . . . . . . . . . . . . . . . . 286—297 Život Simeona Stylity (z R. I) . . . . . 298—311 Anekdota vytržená z II. řady Apophthegmat (o božím těle) (R. V) . . 312—314 Anekdota vytržená z I. řady Apophthegmat (o pokoře) (R. VII) 314 Život Malchův . . . . . . . 315—325 . Život Pavla poustevníka . . . . . . . . . . . . 326—337 Život Hilarionův . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338—372 Život Antonínův . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 373—451 Život sv. Eufrosyny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452—464, 471—478 Život Marinin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465—469, 478—480 Slovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481—708 Opravy a doplňky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 709—712
- Ia: Array
- I: Array
- 1: Array
- 481: Array
- 709: Array
- 713: Array