Strana I
VĚSTNÍK KRÁLOVSKÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI NAUK TŘÍDA FILOSOFICKO-HISTORICKO-JAZYKOZPYTNÁ. ROČNÍK 1931. NAKLADEM KPÁTOVSTA ŘÁ SpORČNOSTI NAUK.

Strana 1
V. Husitika a bohemika několika knihoven německých a švýcarských. Napsal Fr. M. Bartoš. (Předloženo 11. listopadu 1931.) Na mapě čsl. výzkumu bohemik, zvláště husitik v cizině vypadalo by asi území někdejšího Švábska skoro jako bílá plocha; tak poměrně málo sem zasáhlo naše soupisné badání. Bylo tu arci nemálo ztíženo nesnázemi, které mohly hodně odstrašovat, plynoucími z nedostatečné katalogisace tamních sbírek rukopisů. Ale to může býti naopak i pobídkou, může budit naději ve zvláštní kořist. A to naději tím větší, že běží o kraj Čechám nepříliš vzdálený, aby snad nebyl měl o ně zájem, a o oblast, v níž se bylo možno nejspíše nadát přímého ohlasu dvojího mohutného ohniska reformního úsilí století husitského, dvou koncilů, jež nabyly tak osudového významu v našich dějinách té doby, kostnického a basilejského. Koncily ty se přece tolik nazabývaly českou otázkou a vytvořily také přední střediska protihusitské publicistiky. Toť důvody, které mě přiměly k pokusu o proniknutí do těchto končin. Pokus ten mi bylo umožněno uskutečnit o prázdninách 1931 vzácnou podporou ministerstva školství a národní osvěty, za což i zde si dovoluji vzdát uctivé díky, a ovšem i vlídnou ochotou správců knihoven, jichž laskavosti bylo se mi dovolávat. Byli to zejména tito pánové: Dr. K. Fischer a prof. Dr. Heer- wagen v Norimberce, Dr. F. Redenbacher v Erlangen a řed. Dr. H. Fischer v Bamberce, prof. Dr. K. Löffler ve Stutt- gartě, prof. Dr. G. Binz v Basileji a vrch. bibl. Dr. L. For- rer v Curychu, jakož i veledůstojný knihovník opatství v Ein- siedelu. Jim všem děkuji rovněž nejupřímněji. Začal jsem s Norimberkem. Jeho přebohatá městská knihovna, umístěná v někdejším klášteře dominikánském, Věstník Král. Čes. Spol. Nauk. Tř. I. Roč. 1931.

Strana 2
2 V. Fr. M. Bartoš: zaujme husitského badatele již osobností svého zakladatele. Byl jím Dr. Konrád Kühnhofer (Conhofer), jenž se jako pa- pežský auditor činně zúčastnil 1413 a 1414 procesu proti Hu- sovi a jeho stoupencům (V. Novotný, Hus II., 1921, 332.) v létech 1426—34 byl juristou města a od 1438 do smrti 1452 farářem u sv. Vavřince, v jehož okně byl zvěčněn. Vlivný tento diplomat svého věku založil 1429 městskou knihovnu norimberskou odkazem krásného souboru rukopisů, jakým se tehdy mohl pochlubiti málokdo. Převládají v něm díla boho- slovecká a právnická, ale je tu i hodně rukopisů lékařských a v pestré směsi najdeme vedle Joachima de Fiore a Susona, také rukopisy, jež by mnoho zajímaly i nás. Je to liber here- tice pravitatis inquisitorius, Tractatus diversi de communione sub utraque specie, collecti contra errores Hussitarum, Postilla Mellicii super evangelia dominicalia per circulum anni a Sermones Mellicii de sanctis cum pluribus aliis (podle Kühn- hoferovy závěti, otištěné v Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg VI., 1886, 138—43). Z celého tohoto vzácného souboru nemá dnes knihovna pohříchu, jak se zdá, než trosky a z jmenovaných bohemik nepochybně nic. Dnešní podobu dala knihovně především reformace, která měla v patricijském Norimberce průběh neobyčejně klidný a šetrný. Vtělila prostě do knihovny knižní a rukopisné sou- bory hojných klášterů, jež byly zrušeny. Poslední nemalé obo- hacení přineslo knihovně stol. XVIII., století sběratelů. Mno- ho sice z města vyvezli, avšak přední z nich, Solger, přispěl k podstatnému rozmnožení rukopisných pokladů městské knihovny. Svým bohatstvím je věru ke cti slavné kdysi měst- ské republice. Škoda jen, že nemá vědeckého katalogu, který jedině může ukázat, co vše vzácného obsahuje, nýbrž pouze psaný katalog, asi sto let starý a jen místy doplňovaný. Ro- zepisuje však obsah sborníků, takže jejich bohemika jsem mohl celkem asi seznamenati všecka. Druhá velká knihovna starobylého města, v Germánském museu, má, třeba bylo založeno teprve 1852, přece přes 4000 ruk. Byly museu většinou darovány a proto svým rázem při- pomínají mnoho rukopisy našeho Národního musea; vedle kodexů převzácných je tu i hodně braku. A orientace po tom- to mare vastum je ještě svízelnější, než po rukopisech měst.

Strana 3
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 3 knihovny. Kdo je chce přehlédnout, musí probrati lístkový katalog, namačkaný do 13 krabic, a povahy dosti rozdílné; jsou tu vzorné popisy, jež by mohly jíti rovnou do tiskárny, ale i staré lístky s jediným a často jen přibližným heslem. Výtěžek pracného prozkoumání síly lístků je v značném ne- poměru s námahou, jaké si vyžádalo. Ušetří ji, doufám, aspoň jinému. Knihovna university v Erlangen, kam jsem zajel od- tud, zdědila mnoho ze svých dnešních pokladů po zaniklé uni- versitě norimberské republiky v Altdorfě a získala hlavně v době osvícenských sekularisací. Obětavost knihovníka J. Konr. Irmischera dala jí slušný katalog již r. 1852. Spěchá jej nicméně nahraditi katalogem moderním, o němž pracuje proslulý katalogisátor bamberský Hans Fischer. Prvý, loni vyšlý svazek tohoto katalogu neobsahuje však zatím bohe- mik, stejně jako je marně hledáme v Sieversově katalogu ru- kopisů německých, rovněž u nás posud nedostupném, a v jeho rukopisných přírůstcích. Mohl jsem tedy jíti jen po stopách vzpomenutého Irmischerova Handschriftenkatalog der kön. Universitätsbibliothek zu Erlangen. Zemská knihovna württenberská v Stuttgartě, jedna z nejbohatších rukopisných sbírek Německa, nabyla svého bohatství taktéž hlavně v době sekularisací, inkorporací klá- šterních knihoven celé země; mezi nimi vynikala zejména knihovna opatství ve Weingarten u Kostnice, odkudž tato knihovna nemálo získala z tamní knihovny kapitulní ( o tom přezajímavá kniha K. Löfflera, Die Handschriften des Klo- sters Weingarten v Beihefte zum Zentralblatt für Bibliotheks- wesen 41, 1912). Stala se však proslulou již v době svého za- kladatele velkovévody Karla Eugena († 1794), jenž byl náru- živý sběratel. Knihovně napsal znamenité dějiny nejlepší zna- tel jejích pokladů prof. K. Löffler (Geschichte der Württen- bergischen Landesbibliothek v uvedených Beihefte 50, 1923), ale moderní její katalog uvázl 2. svazkem, popisujícím ruk. historické (W. v. Heyd, Die historischen Handschriften der köngl. öffentl. Bibliothek zu Stuttgart. 1889—91). Z oddělení pro nás důležitých došel podrobného, třeba nevždy přesného a jakéhokoli vědeckého aparátu postrádajícího popisu skoro jediné soubor přepisů, které si pro chystanou velkolepou edici

Strana 4
4 V. Fr. M. Bartoš: pramenů k dějinám koncilu basilejského, ale namnoze i k dě- jinám husitství a zvláště literárního boje proti němu pořídil původce monumentální edice Concilium Constantiense Her- mann von der Hardt († 1746). Soubor ten, zakoupený velko- vévodou Karlem Eugenem spolu s několika rukopisy, uváz- lými v pozůstalosti Hardtově, byl popsán pro vídeňskou aka- demii, když se na podnět Palackého ujala neprovedeného Hardtova projektu, A. Chmelem (Sitzungsberichte der Wie- ner Akademie, Phil.-hist. C. VI., 1851, 52—85). Všude jinde bylo hledati v několikasvazkovém rukopisném katalogu, který je ceny velmi nestejné. Očekávání, jaké mohly budit stutt- gartské rukopisy podle bohemik, vynořivších se zcela náhod- ně, se nesplnila. Mohl jsem však přece odjížděti s menším zklamáním, než jaké asi zažil 1812 Dobrovský, kterého do Stuttgartu přilákala proslulá sbírka biblí (Dobrovský, Ko- respondence II., 1906, 56), založená zakoupením bohaté sbírky kodaňského kazatele Josie Lorcha, jejíž Adlerův katalog vy- šel již 1787 (je v univ. knih.). Dnes je však český podíl v tom- to pečlivě doplňovaném oddělení značnější, než pouze krásný výtisk Kralické šestidílky a kancionálu z r. 1576, s věnováním Karla Žerotína Jak. Monaviovi, ovšem spíše mezi rukopisy Snad se zdaří navázané jednání o výměnu několika vzácných bohemik za rukopisy původu württemberského, které přešly nedávno do pražské knihovny universitní s knihovnou lobko- vickou z pozůstalosti Fr. ze Šternberka. Bohemika universitní knihovny v Basileji, vzniklé v dnešní podobě hlavně zabráním knihoven reformací zruše- ných klášterů, jimiž bylo město tak bohato, objevil 1830 ka- talog G. Haenela (Catalogi manuscriptorum Galliae, Helve- tiae etc.), nevždy přesný to výtah z dodnes jediného katalogu lat. rukopisů basilejských. Přivedl 1849 do Basileje Palackého. jenž však musil přestat na rukopisech obsahu historického, z čehož pak vzešla edice dvojího spisu J. Stojkoviče v Monu- menta conciliorum generalium saec. XV., 1857 (dále = MC I.): Mně tedy musilo záležet hlavně na popsání ostatního mate- riálu, vzniklého zejména na basilejském koncilu a z jeho jed- nání s husity, totiž traktátů. Knihovna jimi věru oplývá. To zvláště proto, že s knihovnou někdejšího kláštera domini- kánského, tak památného v dějinách husitského vyjednávání

Strana 5
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 5 s koncilem a dodnes stojícího, chová neocenitelnou pozůsta- lost Dra J. Stojkoviče z Dubrovníka, jenž se způsobem tak vynikajícím zúčastnil práce koncilu v řešení české otázky. I zde ovšem možno jen litovat, že sbírka tak bohatá a draho- cenná nemá dosud řádného katalogu. Prvý svazek moderního katalogu, vyšlý 1907 prací prof. G. Binze (Handschriften der öffent. Bibliothek der Universität Basel I. Deutsche Hand- schriften), obsahuje pro nás celkem jen málo významného. S povděkem tím větším jsem proto užil některých výsledků katalogisace rukopisů theologických, kterou nedávno podnik učený benediktin belgický G. Morin, jenž její hlavní výsledky shrnul v článku A travers les Manuscrits de Bâle (Baslei Zeitschr. für Geschichte und Alterumskunde 26, 1927, 175- 249). Vydání celé jeho práce tiskem bylo by krásným da- rem vědě. Podobná katalogisace Morinova, přístupná v rukopise usnadnila mi neobyčejně práci v Centrální knihovně v Cu rychu, která většiny svých rukopisů středověkých nabyla taktéž zabráním knihoven klášterních. Reformace postupo- vala zde však na neštěstí méně šetrně, řídíc se při výběru z těchto knihoven namnoze poloosvícenskými hledisky huma- nismu. Oddělení středověkých rukopisů není tedy příliš roz- sáhlé. Zato jsem zde mohl seznamenat a popsat bohemika středověká zcela úplně, jak doufám, leda by snad vynesla ně- jakou drobnost revise katalogu Morinova, podniknutá jiným učencem téhož řádu K. Mohlbergem a částečně vytištěná. O rukopisech novověkých, jejichž katalog právě vyšel, pra- covali v Curychu, jak známo, Jar. Bidlo, Jul. Glücklich a Fr. Hrubý. Zjistiv z katalogu H. Boosa (Katalog der Manuskripten der Ministerialbibliothek zu Schaffhausen 1877), v Praze ne- přístupného, že bohatá knihovna šafhůzská nemá žádného bo- hemika mimo náhodně do ní zapadlou známou českou bibli (o ní naposledy Č. Zíbrt ve VČA XII., 1903, 45), a z kata- logu G. Scherrerova, že tomu tak jest i se St. Gallenskou knihovnou Vadianovou (o skrovných bohemikách druhé tamní knihovny poučuje sdostatek výborný Verzeichniss der Hand- schriften der Stiftsbibliothek von St. Gallen téhož učence z r. 1875), a určiv si nenesnadno vesměs známé a vydané doku-

Strana 6
6 V. Fr. M. Bartoš: menty dvou basilejských sborníků klášterní knihovny v En- gelbergu podle spolehlivého katalogu B. Gottwalda (Catalo- gus codd. mss., qui asservantur in bibl. monasterii O. S. B. Engelbergensi 1891), vydal jsem se ještě do Einsiedeln. Knihovna tamního opatství, která má znamenitý katalog, chová jediné významné bohemikum, ale tak vzácné, že třeba již dvakráte bylo popsáno, nemohl jsem se vyhnouti povin- nosti pokusit se aspoň, zda by mi drahocenná ta bible přece nepověděla něco více, než z ní vyčetl učený katalogisátor a slavný znalec S. Berger. Doufám, že dojde schválení, že jsem užil této příležitosti k tomu, abych připojil popis několika sborníků i jiných knihoven, ve kterých jsem pátral po husitské i protihusitské literatuře a z nichž mi byly rukopisy ty zapůjčeny do Prahy laskavým zakročením zdejší knihovny universitní, zemského archivu a zejména Historického ústavu vydavatelského. Je- jich správám vzdávám i zde díky nejupřímnější. Výzkum můj nepřinesl snad objevu, jenž by vzbudil překvapení. Zjistil nicméně — a dále dochází tu stručného, tu obšírnějšího popsání — nemálo cenných památek, z nichž na některé budiž mi dovoleno upozorniti výslovně. Z doby předhusitské je to traktát mladého Konráda Waldhausera o Valdenských a již asi úplný soubor traktátů, vzniklých v Praze a ve Vídni 1385—6 z podnětu eucharistického sporu J. Muntzingera. Překvapujícím dokladem ghibellinských tra- dic raného humanismu na dvoře Karla IV. jsou dva listy Petrarkova žáka Mik. de Becariis císaři z Tangermünde 1377. Pozdní a dosud neznámý přepis proslulé německé bible Rotlevovy ukazuje, jak památka pražského tohoto mecenáše německého překladu bible žila ještě v pol. stol. XV. Čtyři známé Husovy listy z Kostnice se tu objevují v starém pře- kladě latinském. Basilejský sborník známých spisů Husových, Jakoubkových a Mikuláše Drážďanského má nový text písňo- vého letáku z počátku boje o kalich, jenž je tu spolehlivě při- čten pozdějšímu táborskému knězi J. Čapkovi. V materiálech Hardtových nalezl se marně hledaný začátek letáku husitské propagandy Puer Bohemus (příloha II.). Latinské bible čes- kého původu jsou obohaceny o tři krásně iluminované. Z literární činnosti tábora protihusitského přináší vý-

Strana 7
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. zkum nemálo nového, zejména z protihusitské publicistiky. Je to zejména ranný leták Kašpara z Lewbicz z r. 1419 a nový traktát Šimona z Tišnova, spisek Martina Talayera proti čtyřem artikulům z r. 1421, postilové dílo vídeňského augusti- niána Osvalda Reinleina, připravující na křížovou výpravu protihusitskou r. 1426, odpověď norimberského dominikána J. Nidera na táborský manifest z r. 1430 a zvláště krátké, ale neobyčejně významné memorandum německých theologů no- rimberskému sjezdu knížat r. 1430, zavrhující války proti Husitům a přimlouvající se za povolení veřejného slyšení českým kacířům (příloha I.). Mnoho nového a cenného najde tu badatel o osudech české otázky na koncile basilejském. Jsou to zejména traktáty, vzniklé za přípravných pia certamina r. 1432, která pro nastá- vající slyšení husitů provedla jakési generální zkoušky for- mou disputací o husitském programu čtyř artikulů. Zdá se, že se mi podařilo shledati tyto zajímavé traktáty v úplnosti; o požadavku svobody slova božího nebyla patrně disputace provedena. Vidíme také, jak ještě za disputací s Husity pomá- hali různí členové koncilu obhájci církevního stanoviska v hlavní sporné otázce Janu Stojkovičovi, a jak horlivě byly v Basileji a z ní rozšiřovány protihusitské obrany, vzniklé z disputací r. 1433. Hlavní bitva, svedená na koncile o ústu- pek Husitům v otázce kalicha v srpnu 1433, osvětluje se aspoň materiálem, užitým pouze Palackým. On již vytkl význam koblenckého sborníku z pozůstalosti Jindř. Kalteisena, kde se jedině uchovalo úplné znění repliky husitského jeho oponenta v Basileji Olřicha ze Znojma. I pro poslední jednání koncilu s Husity r. 1437 dostává se nám tu dosud neužitého traktátu Palomarova. Na Tokův traktát z příprav na disputace s Hu- sity z konce r. 1432 mohu zatím upozorniti pouze podle Max Keufferova Beschreibendes Verzeichniss der Stadtbibliothek zu Trier VIII, 1914, 238. Pro dobu krále Jiřího má mnoho pěkného materiálu dvojí sborník, stuttgartský a zhořelecký; prošly nejspíše ru- kama J. Cochlaea. Pro dějiny Jednoty bratrské zase jiný sbor- ník stuttgartský, který také uchoval původní znění památ- ného manifestu Roháčova. Z doby pozdější upozorňuji aspoň na kopiář ministra Rudolfa II. Barvitia.

Strana 8
V. Fr. M. Bartoš: Vedlejším, ale i pro nás cenným ziskem studijní mé cesty je konečně nález nového vzácného ruk. Defensoru pacis Marsilia z Padovy a dotud marně hledané rukopisné před- lohy Flaciovy edice Döringovy Confutatio primatus papae. Norimberk, městská knihovna. Cent. 1, 1. Bible z r. 1410. Latinská iluminovaná bible s tímto explicitem: Finita est hec biblia per manum Benedicti, filii Martini, dicti Kor- czek, feria V. post festum s. Thome a. d. 1410. Psal o ní Karl Fischer, Die Buchmalerei in den beiden Dominikanerklöstern Nürnbergs (Mitteilungen des Vereins für Geschichte d. Stadt N. 28, 1928, 102 a d). Martin Kořeček pořídil proslulý přepis českého Nového zákona r. 1425 v universitní knihovně (XVII D 30) a Avicenny z r. 1419 (nyní ve Würzburku). Cent. I, 5. Bible z doby ok. 1420. Podobná bible českého původu, jak dokazuje Dr. Fischer tamtéž 97 a d. a obšírněji v Mitteilungsblatt der städtischen Volksbildungskurse II, 1927, 4—7. Ukázka v reprodukci u Fr. Burgera, Die dt. Malerei II (Handbuch der Kunstwissen- schaft) 305. Cent. I, 14. Latinský lekcionář. Z počátku stol. XV. Český původ dokazuje (podle svátku přenesení sv. Václava) uv. studie Fischerova str. 100. Cent. 1, 78. Protihusitské Traktáty. 1—67'. Tractatus contra Hussitas et eorum auctoritates vulpine et fraudulose allegatas divine ac magistraliter dis- solvens ... compilatus per venerabilem virum M. Joh. Hoff- mann, s. theol. prof. canonicumque Misnensem, et reportatus in studio Lipczensi per quendam baccalarium ab ipso protunc deputatum a. d. 1421. Debemus invicem diligere X vivit et regnat, amen. O traktátě lipská diss. R. Beckera, Joh. Hoff- mann 1891, 46—54, o jeho staré edici Z. f. Kircheng. XIII, 482. 68—126. Tractatus exhortatorius pro cruce signatis con-

Strana 9
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 9 tra Hussitas et alios inimicos fidei fr. Oswaldi Reinlein de Nuremberga ord. fr. herem. s. Augustini. Certa bonum cer- tamen ... I Thim. 6 X ad festum iocunditatis eterne feliciter pervenire. Explicit (jak nápis). Významný projev protihusitské publicistiky z r. 1426. Je to soubor kázání, vykonaných t. r. vídeňským převorem kláštera augustiniánského instigante ad hoc onus ... illustris- simi principis nostri d. Alberti V., ducis Austrie, sincera et katholica devocione ac diligenti expostulacione secum in pre- senti expedicione proficiscendi et crucem predicandi contra hereticam gentem Hussitarum ... concurrente ad hoc legittima auctoritate a ven. d. M. Nycolao Dinkespuhel, s. theol. pro- fessore, in hiis commissario michi impertita. Podle rozvrhu, který vypisuje v prologu (1. 70), zamýšlel napsati 7 libros principales secundum 7 necessarias informaciones faciendas pro efficaciori processu nostre expedicionis. In 1. impedi- menta contra Hussitas eundi sunt advertenda et removenda in 2. sunt incitamenta contra H. eundi introducenda, in 3. am- minicula confortativa et prevalitiva amministranda, in 4. pre mia ex illa congressione contra hussiticam heresim exponenda in 5. pericula imminencia tardantibus et negligentibus pro- ponenda, in 6. murmuracio impaciencie est insipientibus tol- lenda, in 7. causa divine permissionis est cunctis ostendenda. Provedl tento plán jen z části, dokonav pouze 6 knih, a to, jak omlouvá (1. 126) pro spěch; timebam enim, dí, cottidie pro- clamacionem expedicionis fieri et sic a concepto impediri. Za- svěcuje tedy dílo sv. Petru a Pavlu, v jejichž předvečer (28. června 1426) skončil, začav (podle uv. závěru prologu) na Velký pátek (29. března). Čtvrt roku trvala tedy jeho kaza- telská kampaň ve Vídni, kterou se připravoval na pod. čin- nost v poli, kampaň plná zápalu i vášnivé nenávisti. K char- aktristice uvádím vzpomínku na Husa a na pokusy husitské propagandy v Rakousích. Sequebatur Hus, vzpomíná (1. 114) quasi tota civitas Prag. cum sub a. 1411, 12 et 13 in Bethleem predicaret omnibus diebus festivis duabus vicibus, in qudra- gesima vero omni die binies et cum hoc duas lecciones cotti- die in scolis legebat et dominicis diebus 3 sermones faciebat, elemosinas, in sermonibus et missis sibi obvenientes, paupe- ribus erogabat, magistros ad prandium invitabat, nonnun-

Strana 10
10 V. Fr. M. Bartoš: quam vero casu venientes et ex devocione se ipsos invitantes grate et caritative acceptabat. Tu prý je hostil zprvu topin- kami, ale pak ukázal, jak je zahrnován vybranými jídly. Tehdy ho Rienlein sám chválíval u sv. Tomáše podle dobré jeho pověsti, ale pak zvěděl pravdu, že prý chudým dával málo, většinu však vynaložil na agitaci. Hledí také rozpla- menit posluchače tím, že ukazuje na to, jak Husité (1. 110°) assidue discurrunt per loca diversa et die ac nocte insistunt attraccioni hominum ad suam sectam; quanti enim ante duo- bus et tribus annis (!) clandestine huc venerunt et alios ad par- tem eorum trahere conati sunt, qui tamen deo revelante re- perti et capti fuerunt et ad scalas tantum positi; qui utinam omnes combusti fuissent, quod protunc sepius movebam, quia libertati dediti peyores semper post recessum et dimissionem experti sunt. Krátce na to zavadí i o Žižku, kterého srovnává s bestií, vystupující z moře v Zjevení, quia ista heretica gens sibi ipsi eum in regem pretulit (1. 112). 126—50'. Tractatus universitatis Wynensis contra IV. articulos perniciales Hussitarum. Iussit reverendissima vestra paternitasX fuit gubernata ecclesia Christi. O pole- mice té Prokeš, Husitika (1927), 20. Pochází od vídeň. prof. Petra z Pulky a Bartoloměje z Ebrachu a doktora kardinála Brandy Jakuba t. j. Jakuba de Clavaro, o jehož vztahu k Brandovi H. Fechner, Giuliano Cesarini (Diss. Marburg 1907) 43. 150'—1'. Contra primum articulum Hussitarum. Augu- stinus 18 de civitate dei X qui evangelizat Syon. Taktéž ve vídeň. ruk. 4135, 47—8. Potom dva odstavce, z nichž z dru- hého jsem otiskl (Husitství a cizina, 1931, 255) výklad o po- čátcích viklefismu v Praze. 152—4. [Petrus Pulka. Aringa.] Patres reverendi, nos ad contenciones non sumus congregati ... sed venimus ad in- quirendum de fide vera et catholica X filii obedientes matri sue. Nápis podle téhož ruk. Je to velmi šetrná obrana přijí- mání pod jednou a autority církevní proti Husitům. 154'—6'. Auctoritates sanctorum, quas Hussite male in- telligentes allegant secundum ipsorum opinionem. Mat. 26... Bibite ex hoc omnes X (Augustinus) vobis commendavi.

Strana 11
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 11 Cent. I, 89—91. Zbraslavské Malogranatum o 3 svazcích, psané v norim- berském klášteře Kartuziánů v 1. 1451, 1455 a 1460. O díle a záhadě jeho autorství V. Kallab ve V. Kr. Č. Spol. nauk 1911 a A. Neumann v Hlídce 1923, 10 a d. Cent. III, 50. Joh. de Tambaco libri XV. de consolacione theologie. O díle viz A. Auer v Beiträge zur Gesch. der Philosophie des MA. XXVII, 1—2, 1928. Cent. III, 83. 1—18°. Tractatus de divinissimo eukaristie sacramento ven. patris fr. Joh. de Turrecremata, sacri palacii lectoris ord. fr. pred. Quarundam religiosarum personarum s. ordinis nostri X introduccio felicitatis eterne. Explicit... compilatus Basilee 1436, qui postea anno 4°. h. e. a. d. 1440 Florencie factus est s. Rom. eccl. tit. s. Sixti presb. card. Viz níže str. 16. 28—31. Tractatus eiusdem de aqua benedicta. Iniunxit michi nuper X presento. O spisku St. Lederer, Der span. Kar- dinal Joh. von Torquemada (1879) 30—9, o vydáních Jar. Prokeš, Husitika vatikánské knihovny (1927) 175—6; jedno z nich má universitní knihovna. 31 a d. Tractatus fr. Henrici de Bittervelt ord. pred. s. theol. prof. de formacione et de reformacione ordinis eiusdem. Lex peribit a sacerdote X ut promisi. Cent. IV, 81. I. Defensor pacis (Marsilii de Padua). Viz úvod R. Scholzova vydání díla v MGH, které přinese popis rukopisu. Vydání C. W. Previté-Ortona (Cambridge 1928) i dosavadní literatuře zůstal text neznám. II. 1—110'. Joh. de Ragusio. Contra primum articulum Hussitarum de sacramento eukaristie. Reverendissimi... Post valde utilem X exaltacionem fidei catholice. Et finis est posicionis et responsionis M. Joh. de Arragusio... ad dicta M. Joh. de Rockisana Bohemi in articulo communionis sub utr. specie a. d. 1433. Konečné vydání projevu Stojkovičova,

Strana 12
12 V. Fr. M. Bartoš: jež bez části závěrečné (VII regulae) vyd. Mansi XXIX, 699—868. 111—85'. Contra articulum secundum ... (Egidii Car- lerii). Audistis X gloria in sec. sec. Ed. ibid. 868—971. 186—280. Contra tercium artic. Bohemorum... (Henr. Kalteisen replica et duplica). Patres et domini X requirit lectorem. Ed. ibid. 971—1104. 280'—322'. (Joh. Palomar. Replica et duplica) contra articulum quartum. Deus, in adiutorium X auribus tuis. Ed. ibid. 1105—68. 322—85'. Scripta doctorum universitatis studii Wynen- sis contra IV errores Hussitarum. Iussit vestra X semper fuit gubernata ecclesia Christi. O spise a spisovatelích svrchu; viz Cent. I, 78. Cent. V, 37. Štěrbův překlad ZZ z r. 1564. 1—4. Předmluva, dedikující překlad oseckému opatu Baltazarovi 21. V. 1566. 5—7. Register. 8—9. Prohlášení Maxm. Volfa z Vřesovic. 9a—398. (Beheimische Land-Ordnung. Aus der Behei- mischen Sprache in die deutsche Sprache übersetzt durch Petrum Sturba, Bürger zu Cadan.) 399—421. Repertorium, dopsané 1585. O překladatelovi a vydání díla z r. 1604 a 1617 H. Ji- reček, Život právnický 373—4. Cent. V, 86. Lat. bible licenciáta Matěje z r. 1431. Pergamenový kodex o 518 fol. byl dopsán per Mathiam licenciatum arcium liberalium studii Prag. a. d. 1431 currente in die s. Othmari. Zmínku o něm má uv. Fischer 105. Cent. V, 90. 249'—60. Invective perditi nominis Georgii de Podiebrat, heretici et regni Bohemie occupatoris, ad diversos reges et principes contra apostolicam sedem confutacio feliciter inci- pit f(ratris) G (abrielis de Verona). Si quando tu, christianis- sime Cesar X tradidit hostem.

Strana 13
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 13 260—72'. Invective G. de P.... contra Paulum II., ponti- ficem maximum, alterius partis confutatio. Quamvis illud cunctis X clamat omnis populus: fiat, fiat. Odjinud vyd. v programu gymn. augšpurského P. Joachimsohn, Die Streit- schrift des Minoriten Gabriel von Verona gegen den Böhmen- könig G. Podiebrad v. J. 1467 (srov. Gollův referát v ČČH. III, 1897, 381). Solger 48 in 2°. Sermones concilii Constanciensis (o 518 fol.). Rozepsal je Schellhorn, Amoenitates litterariae III, 39 a užil jich H. Finke, Acta concilii Constanciensis II, 1923, 382 a d. v chro- nologickém seznamu s výtahy a odkazy na edice. Tu se lehko shledají bohemika (Páleč, Mařík Rvačka a Matouš ze Zbra- slavě). Solger 24 in 2°. Štěrbův překlad českého ZZ. Process und Beschluss der Recht, auch anderer Statuten, so in den löblichen Königreich Böheimb ublich und im Brauch gehalten werden. In Teutzsche Sprach transferirt. A. MDLXXVI. S exlibris Tobiae Oelhafen à Schöllnbach IURD. et Reip. Noricae consiliarii 1627. O díle svrchu. Po prohlášení Vřesovcově jde 1. 4—6 Explicatio und Erklerung etzlicher Böhm. Wördter in dieser Landtsordnung, pak text, na 1. 376—83 Auszugk der Peenfall und Straffen a (do 1. 409) Repertorium oder Register. Solger 21 in 4°. Jan ze Středy Buch der Liebkosung. Popsala Bibliotheca sive supellex librorum ... quos col- legit Solger I, 1760, 235—7. Dílo, překlad to pseudoaugustin- ských Soliloquia ad deum, vydal právě z jiných ruk. Jos. Klapper v Burdachově díle Vom Mittelalter zur Reformation VI, 1, 1930. Solger 23 in 4°. Alberti Fridlandi Perduellionis chaos, ingrati animi abissus. Cum licencia superiorum. A. 1634. O Murrově vydání odtud Zibrt, Bibliografie čes. historie V, 13104. Z ostatních ruk. ještě stručně upozorňuji na tyto: Cent. III, 11 Kaiser Karls Landrechtsbuch (překlad Bulla aurea),

Strana 14
14 V. Fr. M. Bartoš: Cent. IV, 17. Výklad Konr. Soltawa na Lombarda, IV, 42 Spisy Jakuba z Paradyžu s Engelšalkovým Speculum au- reum z 1459, Cent. V, Appendix 16 Cronica gentis Bohemice Pii (II.) pape, Cent. VII, 33 Excerpta ex Malogranato a Sol- ger 24 in 4° Tomáše Murnera přepis Justiniána z r. 1515 s malbami, jak se prý zdá, H. Burgkmaiera, mezi nimiž jsou i Insignia regis Bohemorum, o čemž ve Frankfurter Bücher- freund von Jos. Baer X, 1912, Nr. 1, 5. 312. Nejcennější bohe- mikum, postilu Petra Chelčického, pokládanou za Husovu, podařilo se mým přičiněním vyměnit za norimberský ruk. XVII E 5 Národního musea, jehož místo zaujala. Germánské museum. 2561. Questiones contra Wiklefistas et Hussitas. Neznámý kartuzián hledí tu čelit husitskému programu čtyř artikulů šesti kvestiemi, které se zabývají jeho hlavními zásadami, a to hned asi na počátku husitských válek. Na rukopise, od něhož byl sešitek odtržen, bylo prý datum 1439. 1—2°. Utrum liceat sacerdotibus Hussitarum libere per regnum Bohemie predicare verbum dei. Et videtur, quod sic per raciones, ab eis adductas. In oppositum arguitur X dili- gentissime sunt vitandi. 2—8. Utrum sit de necessitate salutis et de precepto Christi et eius institucione populos fideles communicare sub utraque specie in tantum, quod nec constitucio apostolica nec concilium generale nec consuetudo universalis ecclesie possit hoc tollere. Et videtur X vel simplicibus reticende. 8—9. Utrum pro perfecta reformacione ecclesie ex- pediat, ut proprietas a clero aufferatur. Et videtur X ut fre- quenter. 9—11. Utrum pape et ceteris prelatis ecclesiasticis vel clericis repugnet dominium in rebus temporalibus. Mají je ex concessione et permissione principum ... Hec opinio de- fendebatur in Constancia in generali concilio, que videtur tucior. Hec scripsi, ut circa seculares, clero infestos, simus cauti pro presenti tempore. Et hec est via cancellarii Parisien- sis et cardinalis Cameracensis (Gersona a Petra d'Ailli). 11—2. Utrum determinacioni ecclesie seu generali con-

Strana 15
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 15 cilio ecclesiam representanti de necessitate salutis sit obe- diendum. Videtur, quod non X qui est benedictus in secula amen. Expliciunt questiones contra Wiklefistas et Hussitas et eorum articulos, collecte per quendam patrem ord. Car. thusiensis. 12'. Alia questio. Utrum Hussite, petentes publica mor- talia peccata... puniri,... prudenter et discrete se in hoc te- neant. Et videtur X sordes nituntur tergere (jinou rukou a patrně nedokončeno). Autor vzpomíná vyhlášení kříže na Čechy (1. 1), líčí války (l. 8, 9), ukazuje na to, jak cessabunt privilegia cleri- corum ..., ut patet iam ad experienciam in clero tocius regni Bohemie et forte Moravie (1. 8°), a zavrhuje disputaci Husity žádanou. 15,555. Snesení benešovského sněmu 1473. Sešitek o 5 11. obsahuje jednak tato snesení v německém současném znění (ed. Scriptores rer. Siles. XIII, 123—8), jednak Matyášovo potvrzení úmluv nisských (ibid. 128—36). 20,923. Registrum olomouckého rychtáře Stanislava z r. 1533. Registrum circumspecti domini Stanislai iudicis iurati, qui electus dominico die, ipso die s. Laurencii a. d. 1533. Ob- sahuje: registrum de carceribus (1. 2—24), testium (1. 33—57), aufs gestellnuss (1. 58—9, 63—4). 16,485. Mandát Ferdinanda I. českým stavům 1547. Kön. Majestät Schreiben an alle Stende des Konigreich Behem zu Leitmeritz Freitag nach den heil. Pfingsttagen aus- gangen 1547. 0 6 11. 4°. 28,786. Zpráva o vjezdu Ferdinanda I. do Prahy 1558. Verzeichnuss der Rom. Kay. Majestät etc. Einritt zu den 8. November anno etc. 58. O 3 11. Gs 2098 y. Památník advokáta Jeronyma Fetzera. Je z let 1596—1624 a má i zápisy dvou Čechů, Babky a Prostibořského. Prag 17,613. Hans Wilh. Kress von Kressenstein. Itinerarium. Koncepty pamětí o cestách norimberského patricia v po- sláních této republiky. Jedno ho zavedlo do Prahy, a to ke

Strana 16
16 V. Fr. M. Bartoš: korunovaci Fridricha Falckého. Vyjel 28. X. 1619 a dojel do Prahy 2. XI., aby zase odejel 25. XI. domů. Co tu spatřil, vy- psal na 1. 80—5. 7,143. Pamflet na Zimního krále. Pasquil, den bohaimischen König betreffend »König in Behaimb« O. 4 ll. fol. 17,424. Zpráva Sezimy Rašína o zradě Valdštejnově. Přepis 18. stol. o 79 str. O tiscích a ruk. zprávy Zíbrt, Bibliografie čes. historie V, 13273 a d. 14,774. Comenius. Labirynt světa a lusthaus srdce. Přepis z r. 1662 o 162 str. 14,775. (J. Val. Andreae). Peregrini in mundi patria errores. Na tit. 1.: Conscripsit Joa. Amos Comenius 1663. A k tomu ještě připsal Joannes Batisz Czepesany 16. Aug. 1792: Jan Amos Komenius zepsal. Vpravdě je to spis jmeno- vaného theologa současného, jak mě laskavě poučil p. prof. St. Souček, a to patrně v přepisu editionis principis (Utopiae 1618), s níž se docela shoduje. 17,083. Sammlung über böhmische Lehen. Namentlich der Stadt Nürnberg und ihrer Patrizier. Fo- liový fascikl. 22,547. Fehdebuch von Nürnberg 1381—1513. Erlangen. Knihovna universitní. 366 a 359. Liber I. et II. (atque) III. Malogranati (na okraji) quondam abbatis in Paradyso. O autorovi svrchu 11. 626. Protihusitské traktáty. 163—88'. (Joh. de Turrecremata. De sacramento eucha- ristiae contra Bohemos.) Quarundam religiosarum persona- rum ordinis nostri precibus X introduccio felicitatis eterne. O spise a jeho vydání z r. 1555 St. Lederer, Der spanische Kardinal Joh. von Torquemada (1879) 30—1 a Jar. Prokeš, Husitika vatikánské knihovny v Římě (1928) 16—7. 257—166. Přípis neznámého člena koncilu basilejského

Strana 17
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 17 Dr. J. Stojkovičovi o jeho odpovědi Rokycanovi. In nomine patris et filii et spiritus s. Quantum ad primum est istud no- tabile primum, quod aliud est sacramentum X in quibus er- ravi et defeci. Traktát, jehož začátek uchoval úplněji basilejský ruk. AV 9 1. 6 (viz níže), odkudž i patrno jeho rozdělení na tři části, vyčerpav tento program, obrací se dodatkem contra responsionem vestram, quam dedistis, quod est (argumen- tum) s. Thome, a končí nabídkou, která autora patrně hlavně vedla: audita responsione, si deus daret nichi pauperi repli- cam, ego replicarem; maius artificium est in replicis perti- nentibus et acutis. Multi multa difficilia assumunt, qui in replicando deficiunt; quorum deficiencium ego et in illis et in aliis maximus sum. Vznikl tedy traktát krátce po Stojkovi- čově odpovědi Rokycanovi, pronesené 31. I.—11. II. 1433, a jeho autor se jí pokoušel dosáhnout cti, aby mu byla svěřena replika, která však zůstala Stojkovičovi. 266—70'. Traktát téhož autora o husitských obranách 4 artikulů. Ad exercitacionem ingenii pro investigacione veri- tatis ad laudem omnipotentis dei circa articulos 4, propositos per Bohemos, et deducta in eisdem movere intendo quedam dubia X est loqui de eucharistia. Možné totožnosti autora mohl by nasvědčovati obrat (1. 267): ad ista dubia solum narrative ut discipulus ... bal- buciendo dicam, který se v předešlém projevu vrací slovy (1. 266) : hec dico ego ignarus et balbuciens solum narrative et collative. Vzpomíná také rozpravy s Rokycanou (percepi ab uno eorum, cum quo contuli, vid. M. Jo. Rogazan) a odka- zuje na soluciones racionum, quas replicavit Rockenzaen contra Ragusio (1. 70). Ale tento konec traktátu zde chybí a našel jsem ho až v basilejském ruk. AV 9, 1. 21 (viz níže). 271—75. Excerpta de tractatu Steyneslai contra Huss in materia ecclesie et potestatis ecclesiastice. Proposicio prima. CavendumX non per Petrum, sed etc. Výňatky po- cházejí z traktátu Pálečova, o němž v basilejském ruk. A II 29. 632. Část díla Matěje z Janova. 20 229—44. Determinaciones ss. doctorum, que sunt hic col- lecte pro cottidiana vel crebra communione sacramenti alta-

Strana 18
18 V. Fr. M. Bartoš: ris a plebeis eciam cristianis. Ista erit regula aptissima X per J. Christum, dominum nostrum. Et sic est finis determina- cionum, quas collegit magister in artibus necnon s. theologie universitatis Parisiensis Mathias nomine; et predicavit Prage in lingua bohemicali per annos quasi XVI et mortem presci- vit et obiit die Andree a. d. 1455. De Ionaw fuit iste. Ed. Vl. Kybal, Regulae vet. et novi Testamenti II, 69—138. 245—9'. Determinacio M. Mathie in libro, quem edidit de sacramento... Fideli christiano et plebeio expedit X in die iudicii etc.... Et sic est finis harum determinacionum vener. M. Mathie in septem artibus et s. theol. alme univ. Paris. Et obiit in die Andree et prescivit mortem. Pro quo sit laus ... Ed. ead. II, 74, nota bb. 676. Sborník akt koncilu kostnického 18—19. Protest proti Husovu upálení (viz níže) s pa- mětí o přibití jeho 8 originálů v Kostnici, již otiskl H. Finke, Acta concilii Const. IV, 1928, LXXIV. 680. Akta koncilu basilejského a university heidelberské. 222. Epistola missa per Hussitas ad omnes partes... Cum unigenitus X in vigilia b. M. Magd... 1431. O vydáních Bartoš, Husitství a cizina 228 p. 19. 999 222. Epistolla missa a concilio Basiliensi Bohemis here- ticis ... Compulit nos caritas. (15. X. 31.) Ed. Mansi XXIX, 233. 730. Sborník traktátů protihusitských. 2 227—43' (Šimon z Tišnova.) Utrum laycalem populum communicare ... sub utraque specie sit sibi necessarium ad salutem. Quod questio sit vera X extra quam non est salus. O traktátu odjinud známém O. Odložlík v ČMM. 1925, 129 a d. 246—82. Epistola M. Staneslay, s. theol. prof. ad Joh. Husz. Eloquenti X omnium christianorum. Ed. Hardt Con- cilium Constantiense III, 338 a d. O autorovi posledně Bar- toš, Husitství a cizina 94 a d., kde i starší literatura a o ji- ných řešeních otázky autorství. 283—302. In hac questione respondet Jac. de Noviano

Strana 19
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 19 ad argumenta ibidem facta contra se per aliquos magistros Pragenses in conviviis scribendo. Inter alia disputata X dig- nare. Ed. J. Sedlák, Jac. de N. Disputacio cum Hussitis 1914. 303—10'. Táborský manifest z r. 1430. Honorabilibus, providis X Epistola hereticorum Hussitarum cum articulis suprascriptis. Procopius, Smahors, Sawissius, Smolik, Ko- randa cum complicibus aliquibus. O edicích uv. Bartoš 223. 311—26'. Katholica valde decisio. Universis Christifide- libus ... Curandum summopere X Ex parte aliquorum in s. pagina doctorum katholicorum curie Romane datum contra hereticos ... O spise, původu asi vídeňského, tamtéž 223. Dole poznámka někdejšího asi majetníka: Doctoris Wagner. 327—53'. Rev. doctoris Simonis de Teysena... contra hereses Wiclifistarum et Hussitarum. Ad honorem dei omni- potentis, virginis matris Marie ac aule tocius celestis X ho- noris sui amissione mulctetur. Idem habetur XII. q. II. »Licet«. Dosud neznámý akt Šimona z Tišnova, pronesený asi na některé universitě v době jeho vyhnanství, ohlašuje, že dále pro incremento et conservacione fidei orthodoxe insuper pro labe predictam fidem in regno Bohemie marchionatuque Mora- vie inficiente expurganda in hoc actu intendo dicere 1° et decla- rare, quid est viatrix s. ecclesia katholica... 2° que fides est recta ... 3° qui et quales sunt ritus et mores kathol. ecclesie... 4° quod in universitate fidelium sunt et debent esse spiritua- les rectores ... 5° quod non parva est auctoritas s. rectricis ecclesie. Ex quibus poterunt manifestari hereses et erroses, qui heu perdurant in regno Boh. et march. Moravie. Pro- brav těchto patero otázek, v jichž popředí je hlavně kalich, Šimon přechází (l. 346) k secundus punctus, pro quo non- nuli de regno Boh. contra s. Romanam consurrexerunt eccle- siam, qui est cleri paupertas. Traktát, škrtaný a doplňovaný, takže se zdá prvopisem neb aspoň přepisem, pořízeným z něho, zůstal asi nedokončen. Snad to je traktát, o němž se podle krakovského ruk. zmiňuje uv. Odložilík 148 pozn. 355—7°. Náčrt friedensgebotu norimberského sněmu z r. 1431. O jeho ruk. a tiscích Jul. Weizsäcker, Forschungen zur deutschen Geschichte XV, 1875, 431.

Strana 20
20 V. Fr. M. Bartoš: 358—61. Begreyffung, wy man sich in den herren halten soll. Tamtéž 440. 362—5. Der anschlag der puechsen. Tamtéž 430. 381—92. Tractatus compilatus per universitatem Collo- niensem contra Hussitarum articulos. Apostolo teste X quoli- bet horum absente. Necelý přepis traktátu Henr. Gorkuma proti táborskému manifestu z r. 1430, o němž jakož i o jeho edici uv. Bartoš 224 p. 10. 754. List Eloquenti viro. 89 a d. Epistola quedam cum reprobacione 4 articulo- rum Bohemorum et Hussitarum. Eloquenti X omnium chri- stianorum. Viz svrchu č. 730 1. 246. 806. Sborník basilejských řečí. 1.—11. M. Joh. de Rokysana Bohemi posicio in articulo communionis sub utraque specie 1433. O tiscích a ruk. Bartoš, Lit. činnost M. J. Rokycany (1928) 28 č. 10. 12.—256. Basilejské odpovědi Stojkovičovy, Kalteise- novy a Charlierovy husitským mluvčím, vesměs tištěné od Mansiho. 257—60. (Joh. Palomar.) Opposiciones ex hiis, que per rev. d. legatum ... dicta fuerunt et soluciones ad ipsas. Oppo- nens: Ne frustra occupemus X non insisto. Shrnutí Paloma- rova pium certamen z r. 1432 z diskuse o otázce vyvlastnění církevních statků; v. níže rukopis Stuttgartské zem. knih. Theol. fol. 76. VI. 1797. Český kancionál evangelický z r. 1607. Zaujímá 394 1l. 4° a obsahuje písňový soubor na celý rok. Začíná písní Et in terra pax: Sláva na výsosti a písní na I. ned. adv. Když měl Krystus veiplatou. Poslední píseň, na XXVI. ned. po sv. Trojici je: Poněvadž v tomto světě lest (1. 386) O dni a soudu posledním křesťanský dyalogus ... Zhuru, zhuru mrtví z hrobu. Dopsán byl podle závěrečné po- známky (na 1. 394) 25. Oct. 1607 a vazbu, zdobenou napřed obrazem M. Luthera, má z r. 1608. Je notován, ale nemá umě- lecké výzdoby.

Strana 21
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 21 Zvláštní oddělení rukopisné sbírky tvoří velký soubor korespondencí o 66 krabicích, pořízený norimberským léka- řem a sběratelem MUDr. Christophem Jac. Trewem († 1769). Je pečlivě rozepsán v katalogu Irmischerově str. 300—53 a obsahuje z bohemik: list Petra O. Matthiolia z Prahy 1559, J. Škréty ze Šafhůz 1643, 4 listy J. Sofr. Kozáka z Verony a Brém 1660—2 J. K. Beuteliovi, 9 listů hr. Nostitze z Hlo- hova 1689—91, Škréty ze Závořic, šafhůzského fysika, z 1739, hr. Fil. Jos. Kinského D. Gundendamovi z Vídně 1745—7, hr. Alberta z Hodic z Roswaldu 1750, Dra J. Ant. Scrincia z Prahy 1752—4 a barona Petrasche z Neuchloss 1763. Po sbírce rychle orientuje Irmischerův rejstřík (str. 426—42). O rodině Škrétů viz níže u basil. sborníku L III 47. Stuttgart. Zemská knihovna. Theol. Fol. 76. VI. 1—22'. Tractatus contra errores Wiclefistarum. Univer- sis Christi fidelibus X vitam eternam habeatis. A. D. 1432. Přepis vídeňské odpovědi na táborský manifest z r. 1430, o níž výše str. 19. Z vídeňského ruk. 600 f. 418, jak se zdá, nezvěstného. 23—34. De temporalitate ecclesie tractatus, disputatus in consilio Basil. per doctorem egregium d. Joh. Polimar, audi- torem. Reverendissime... Norunt X revocare. Prepis pro- jevu z 1432, vyd. naposled u Mansia XXX, 475—85, pořízený z ruk. vídeňského (4975.253—61' ?), lüneburského, lipského a berlínského. 34—44'. Argumenta in contrarium cum eorum solucione et responsione. Ne frustra occupemus tempus in glossis X non insisto. Jakési résumé diskuse, vykonané na koncilu o předcházející kvestii Palomorově za přípravných disputací koncilu r. 1432, pořízené podle ruk. vídeň. (téhož 1. 301—9 ?), lüneburského a berlínského, srv. svrchu str. 20. 46—52. Matthie Doringii propositio circa Hussitarum articulum de donatione Constantini ... in concilio Basil. 1432 ad disputandum proposita. »Utrum bona temporalia X ergo donacio est. Přepis kvestie, vzniklé v Basileji za týchž okol- ností, podle nezvěstných ruk. vídeň., lüneb. a berlínského.

Strana 22
22 V. Fr. M. Bartoš: Obsah nedokončeného spisku podal P. Albert, M. Döring (1892) 37—42. 53—68 . Aeg. Carlerii propositio de Hussitarum articulo de puniendis publicis peccatis in Basil. concilio ante adven- tum Hussitarum a. 1432, ad disputandum proposita. »Hane meis viribus imparem X est contra secundum articulum Bohe- morum«. Přepis projevu, úplněji zachovaného v basil. ruk. A II 34 a O III 35, z ruk. brunšvického a lüneb. 69—77. Joh. de Ragusio propositiones de communione sub utraque ... in Basil. concilio ante Bohemorum adventum d. 20. Martii 1432 ad disputandum propositae. »In nomine... Salva semper determinacione X quasi utiliter consultum.« Z ruk. lüneb. Vpravdě je to projev Henr. Tocke (Truhlář, Catalogus č. 781 a 1718), kdežto disputaci Stojkovičovu z pří- prav na Husity z r. 1432 viz v basil. ruk. E 1 9 č. IV. Theol. fol. 76. VII. Palomarovy basilejské projevy proti kalichu z r. 1437 v přepise Hardtově. 1—207. Joh. Palomari ... tractatus de Bohemorum arti- culo de communione sub utraque sub necessitate salutis... coram Bohemorum legatis a. 1437 octo sermonibus recitatus. »Omnes, qui aliquod opus X ad gloriam sempiternam. Prepis projevů, které rozepisuji v basil. ruk. B III 24 1. 178'—247, pořízený z ruk. berlínského a lipského (o něm Šimák, Bohe- mika v Lipsku 16 č. 183) a připravený pečlivě k vydání. 208—340'. Joh. Polemari tres libri contra Joh. de Roki- zano eiusdemque propositiones varias a. 1433 in Basil. con- cilio publice exhibitas ... a. 1437 et 1438 in eodem concilio editi. In nomine ... Duas lecciones X vel ex utraque simul. O traktátě viz popis téhož ruk. basil. 1. 141—78. Hardtův přepis pořízen z téhož ruk. lipského. Theol. fol. 76. X. Prameny k jednání o kompaktáta. 1—25'. Tractatus M. Joh. de Turrecremata de aqua be- nedicta, quem fecit in concilio Basil. Iniunxit mihi X pre- sento. O traktátě u norimb. ruk. Cent. III, 83. 26—78. Akta pražského jednání o kompaktáta z léta a listopadu 1433, přepsaná z lipského ruk. 178, jak vyplývá

Strana 23
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 23 z popisu Šimákova, Bohemika 12, a vydaná vesměs, dodá- vám, v MC I; a to na str. 396—9, 390—5, 399—413 (neúplné), 414—9, 419—20, 420—2, 423, 434—40 a 495—8. Podrobnosti u Chmela SB Wien 6, 58—60. 79—83. Compactata inita cum Bohemis et Moravis. Ex cod. Vindob. 417 et Lips. (patrně 182, u Šimáka 15). Theol. fol. 76. XI. 1—116' Ex Benedicti, abbatis Massiliensis, libro fidei tractatus duo contra Hussitas, scripti a 1424. Ex ms. Lip- siensi (patrně 602, u Šimáka 25) et Halberstadensi (zde z r. 1431). Theol. fol. 76. XV. 1—175. Aeg. Carlerii Responsio ad secundum Bohemo- rum articulum... Ex MS Lipsiensi et Wurzensi. Ed. Mansi XXIX, 868—972. 176—285. Aeg. Carleri secunda responsio ad exceptione- nem Nicolai nomine Bohemorum de puniendis publicis pec- catis a. 1433 biduo publice recitata. E ms. Lips. et Wurzensi. Cum excrescit ignis X in sec. sec. benedictus. Ed. ibid. XXX, 388—456. U Chmela SB. Wien 6 61, obojí traktát splynul. Theol. fol. 76. XVI. 1—71. Henr. Langenstein de Hassia In Waldenses opus conditum a. 1395. Ex ms. Lipsiensi (patrně 602, Šimák 26). Cum dormirent homines X viderit expedire. S úvodem o autorství a literatuře o Valdenských (otiskl uv. Chmel 62). Vpravdě je to dílo Langensteinova kolegy Petra z Pilich- dorfu, vydané v Bibliotheca maxima patrum XXV, 277 a d. a již Jak. Gretserem, o jehož edici Chr. Huck, Dogmenhisto- rischer Beitrag zur Geschichte der Waldenser (1897) 14 a d. 72—117. Angli in ecclesia Awolzleiensi de investitura praelatorum, an regi an papae competat et an rex bona eccle- siastica possit convertere in usus civiles. Scriptum opus a. 1406. »Utrum in tota militante ecclesia X non sicut prelati etc.« Ex ms. Norimbergensi n. 76 fol. Tento rukopis se mi ne- podařilo nalézti v Norimberce. Z něho též čerpán:

Strana 24
24 V. Fr. M. Bartoš: 118—141. In quosdam articulos Hussitarum, praecipue de monachorum templis, monachis mendicantibus et morta- libus piorum peccatis. »Videns autem adversarius noster diabolus X affirmans disserit.« V traktátě není stopy po pů- vodu z Čech, nýbrž je to polemika proti quidam insensatus (1. 1193. Theol. fol. 76. XVIII. Hardtem do tisku připravené vydání repliky a dupliky Jindř. Kalteisena proti Oldřichovi ze Znojma v Basileji 1433 podle ruk. lipského a wurského. Obojí projev vyd. naposledy Mansi XXIX, 971—1104. Theol. fol. 76. XX. Listiny z doby krále Jiřího. 1—77. Dokumenty z lipského ruk. 1327 (Šimák, Bohe- mika 52, kdež uvedeny edice), a to v tomto pořadí: 1. 38, 79, 76, 43, 45, 46, 55, 54, 55, 56, 59, 59', 60, 61, 62', 63 a 65'. 78—146. Přepis polemiky Gabr. Rangoniho proti mani- festu Rehoře Heimburka z norimberského ruk. Cent. V. 90, o němž svrchu. 147—66. Laurencii (Rovarella) ep. Ferrar. et pontif. legati bulla excommunicationis contra Georgium, regem Boh. ex ms. Jenensi. Nos Laurentius ... Actum Gretz ... anno etc. 1468, 9. Julii. Ot. v SSR Sil. IX, 283—5. Theol. fol. 76. XXIV. Traktáty protihusitské z doby Jiřího. 1—5'. Epistola Joh. de Capistrano ad Joh. de Rokizano. Ex cod. Lips. (1327 l. 81, Šimák 53). 6—33. Franciscus de Toleto contra Joh. de Rokizana de communione sub utraque specie. Ex cod. Lips. gemino in 4°. O spise, který pochází z r. 1460, Ad. Bachmann, Böhmen und seine Nachbarländer (1878) 288. 34—77. Přepis t. zv. Disputatio Hilarii, vyd. naposledy s tímto názvem Ad. Voigtem 1775, z lipských ruk. 177, 180, 215 a 610 (Šimák 12, 15, 18 a 26). 78—101'. Dialogus fr. Nicolai Jaqueri ord. fr. pred. in Burgundia super sancta communione, editus Tornaci a. d.

Strana 25
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 25 1466. Eucharistie salutifere X quid taces? Ex ms. lips. (180 I. 183, Šimák 14). O spise Jos. Volf v ČČM. 1913, 155—7. 102—110. Auctoritates sanctorum, quas Hussite mala intelligentes allegant secundum ipsorum opinionem. Math. 26, Marci 14, Luce 22. Bibite ex hoc omnes X sacramentum ali- quod vobis commendavi etc. Ex cod. Norimb. fol. 76 (svrchu). 111—12. Errores Bohemorum de communione sacra (calicis et parvulorum). Hii sunt articuli, super quos se fun- dant Hussite, Wiclefiste et obstinati Bohemi. Amen, amen dico vobis, nisi manducaveritis... Hic mencio habetur X post recepcionem baptismatis. In ms. Lips. (180 l. 200', Ši- mák 15). 112—115. He sunt auctoritates, super quas se fundant... Cenantibus X Leo et alii pape. Výtah ze spisku J. Jesenice z r. 1417, ot. Hardtem III, 805 a d. O něm dále uv. Bartoš 69 č. 8. 115—19. Fundamenta Bohemorum de communione par- vulorum. Notandum, quod infra scripta habent pro se Bo- hemi de comm. parv. 1°, quia dicitur: Nisi ... in ecclesia Gre- corum, qui ... integre sapiunt fidemque rectam sectantur etc. Jest traktát Jakoubka ze Stříbra, o němž moje Lit. činnost (1925) 53 č. 76. 119—20. Katolická odpověď na husitské autority. Ista omnia unam possunt habere responsionem X (závěr u Chmela 71) quid ibi sit dicendum. Theol. fol. 76. XXX. Palomarovy protihusitské projevy z r. 1433. Přepis repliky a dupliky Jana Palomara Petru Paynovi v otázce husitského artikulu o sekularisaci církevního ma- jetku, pronesených na Basilejském koncilu r. 1433 a otiště- ných naposledy Mansim, XXIX, 1105—68. Theol. fol. 76. XXXI. Přepis M. Döringovy Confutatio primatus papae, o níž zde Hardt v úvodě pronáší domněnku, že pochází od P. Pay- na, a to z ruk. brunšvického, dnes stuttgartského Theol. fol. 85 (viz dále), jakož i polemik proti němu napsaných, o nichž

Strana 26
26 V. Fr. M. Bartoš: dále uv. kniha P. Alberta. On však ještě marně hledal rukopis proslulého díla Döringova. Theol. fol. 76. XXXII. Přepis protihusitského traktátu vídeňského převora Os- valda Reinleina z Norimberka, o němž podle Hardtovy před- lohy mluvím svrchu str. 9. Theol. fol. 76. XXXVIII. 1—128°. Stephani de Páleč Anti-Hus. Přepis díla, vyda- ného J. Sedlákem v příl. »Hlídky« 1911 a d., z lipského ruk. 177 1. 89 a d. (Šimák 11). 129—206. Stephani de Páleč tria opuscula in Bohemos (contra 4 articulos Pragenses). Přepis trilogie z lipského ruk. 602 (Šimák 25). O díle naposledy Jar. Prokeš v Bidlově Sbor- níku 1928. Theol. fol. 76. XXXIX. Přepis traktátu Dr. Jana Hofmana proti čtyřem arti- kulům z r. 1421 podle ruk. norimberského, o němž svrchu, a lipského (602 1. 171, Šimák 26). Theol. fol. 76. XL. 1—28. Tractatus M. Joannis de Rokitzano contra sex proposiciones frivolas ... Přepis spisu, o němž moje Lit. čin- nost M. J. Rokycany (1928) 42 č. 36, z ruk. lipského; je to dnešní 180 1. 227—45' (Šimák 15). 29—224. (Hilarius de Litoměřic). Tractatulus catholicus triumphalis. Přepis z téhož ruk. 1. 246 a d., kde je připsán Dr. Václavovi (Křižanovskému). O díle Jos. Volf v ČČM. 1911, 41. 224—311. (Hilarius). Impugnacio tractatus Rokizani, heresiarche Bohemorum ... contra doctores catholicos. Podle téhož ruk. Srov. uv. Volf. Theol. fol. 76. XLII. Přepis polemiky vídeňských profesorů proti čtyřem ar- tikulům podle norimberského ruk., o němž str. 10, a ruk. lüne-

Strana 27
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 27 burského, psaného v Basileji 1433 (jeho doslov u Chmela 83). Pak (1. 110—44) přepis polemiky Jeronyma Pražského proti artikulům z r. 1433 podle ruk. berlínského. O spise tom níže u curyšského ruk. SMS. 2040. Theol. fol. 76. XLIII. 73—83. Jacobi de Misa Propositio de iuramento. O spis- ku, přepsaném tu z vídeňského ruk. (4936), Bartoš, Lit. čin- nost Jakoubka ze Stříbra 47 č. 61. 84—5. Jan Příbram. Prohlášení o večeři Páně proti Paynovi z r. 1427, o němž Bartoš, Lit. činnost J. Rokycany etc. 73 č. 12. Přepis z téhož ruk. 86—9. Protihusitská bula Martina V. Animarum salu- tem z 14. II. 1422. Z ruk. norimberského. Ed. Palacký, Urk. Beiträge zur Gesch. des Hussitenkrieges I, 179—83. 90—7. (Alain Chartier). Epistola ad Bohemos. Přepis z ruk. vídeského (4180) a helmstedtského. Ed. Bartoš, Sbor- ník filologický VII, 1922, 172—8. Theol. fol. 76. XLIV. Basilejské projevy Stojkovičovy z r. 1433. 1—231. Joh. de Ragusio. Responsio ad primum Bohe- morum articulum de communione sub utraque. Ex mss. Vin- dob. Nr. 120 alias 342, fol. Lips. Lunaeb. Ed. Mansi XXIX, 699—868. 232—398. Eiusdem Responsio secunda. Ex ms. Vindob. de a. 1438. Inedita. Viz o ní Prokeš, Husitika 51—2. Theol. fol. 78a. 48. Deliberatio studii Prag. super 4 artic. Boh. Ex ms. Lips. et Brunsvic. = Theol. fol. 85 1. 318. 56—67. (Joh. Palomar). Super articulo temporalitatis eccl. Ex ms. Lips. in fol. Ed. Mansi XXX, 475—85. 68—70. Český výklad náboženský z lipského ruk., o němž Šimák 11. 70—9. Responsio Pii pape ad Bohemos. Ed. AC. VIII, 370—2.

Strana 28
28 V. Fr. M. Bartoš: 321—41'. Vítací řeč kard. Juliana z 10. ledna 1433. Lo- cuturus. Ed. Mansi XXIX, 491—512. 344—8. Výtah z jeho projevu Audivit, jeho znění a Ar- ticuli, qui dicuntur dogmatisati in Bohemia, vyd. MC. I, 271-4. 349—60'. Řeč opata Jana Picarta z 31. ledna 1433 z ruk. lüneburského a stargradského s úvodem a doslovem (asi ruko- pisným). Ed. Mansi XXIX, 1271—80. 62—3. Přípis Rokycanovi z ruk. vídeňského, a to asi téhož, z něhož jej otiskl Bartoš ČČM. 1927, 124—6. Theol. fol. 80. 76. Acta disputationum solennium inter Bohemos et con- cilium de IV articulis 1433 (náčrtek). 77. Collocutio in universitatis congregatione. Rector magnifice dominique venerandi X regnat in sec. sec. 267—86, 296—311'. Compactata et concordata in Praga (z ruk. vídeň. a lips.). 278 vlepen Zikmundův a Albrechtův vidimus kompak- tát z 3. VII. 1436 a blahopřání Eugena IV. k dojednání smlouvy z 9. III. 1436. Ed. MC. I, 777 a (česky) AČ. III, 441. Theol. fol. 81. 192—3'. Acta legationis primae ex concilio Basil. ad Bo- hemos apud Egrenses 1431—2 (krátký a nedokončený náčrtek). Theol. fol. 82. 76—101. Obrana 3. artikulu na koncile od Oldřicha ze Znojma, nedokončená a vydaná. Přepis z ruk. wurckého. 102—108. Declaratio nonnullorum articulorum in com- pactatis Iglaviensibus 5. VII. 1436. In nomine d. n. J. Chri- sti ... Hec, que sequuntur, comodata sunt. Ex cod. Vind. n. 417 (odtud popis pečetí) et Lips. Ed. Palacký AČ. III, 404—6. 154—4. Epistola legatorum concilii post Bohemorum reductionem sacros. gener. synodo Basil. Exulta et iubila. 5. VII. 1436. Asi z vídeň. ruk. 5116, odkudž otiskl list Palacký, Urk. Beiträge II, 457—8.

Strana 29
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 29 221—2'. Copia mandati Bohemorum de data Iglavie a. 1436. Nos Alšo X rumperentur. Ex cod. Vindob. (5116). 269—70'. Contenta voluminis actorum ad concilium Basil. spectantium (in bibl. Stargardiensi, dodáva Chmel 85). Rukopis o 342 fol. měl 87 čísel, z nichž byla bohemika: č. 39— 40 kázání St. ze Znojma a Št. Páleče proti Viklefovi z 1412, č. 75 Consilium de questione, utrum licitum sit christianis dare pecunias hereticis Hussitis pro treugis cum eisdem ha- bendis, č. 77 de unione cum Bohemis ineunda, č. 79 de una specie contra Bohemos, č. 81 de Bohemis et una specie, č. 82 bulla concilii Basil. ad Bohemos a zajímavé č. 86. M. Theod. de Nyem concilium de salvo conductu pape prestando in con- cilio Constanciensi. 225—39. Dokumentový materiál o jednání basilejských vyslanců z konce r. 1431 a počátku r. 1432, otištěný vesměs v MC. I, zde však čerpaný z ruk. lüneburského. Jediné zají- mavé plus proti této edici najdeme ve znění listu městské rady praž. Oldřichu Rožmberkovi (MC. I, 145), který je zde podepsán J. Rokycanou (1. 227). Theol. fol. 85. Basilejský kodex kdysi brunšvický, zapadlý u Hardta. 258—72. Exhortacio d. Juliani... in adventu Hussi- tarum ad s. Basil. concilium. Locuturus X benedictus in sec. sec. Ed. Mansi XXIX, 491—512. 273—3'. Collacio seu presentacio Bohemorum coram d. legato presidenti in concilio Basil. in ipsorum primo adventu facta per M. Joh. de Rokizano in sua camera apud s. Leo- nardum Basilee a. d. 1432 (pro: 1433). Ipse d. Jesus X per omnia sec. sec. O edicích a ruk. Bartoš, Lit. činnost J. Roky- cany 26 č. 8. 273—7. Alia collacio per eundem facta ad s. Basil. con- cilium. In nomine eius X paraclito in sec. sec. Viz tam- též 27 č. 9. 277—83'. Collacio seu exhortacio ... per abbatem Cister- ciensem facta. Sacrosancta X imperat in sec. sec. Ed. Mansi XXIX, 1271—80. 284—308'. Posicio M. Joh. de Ragusio ... contra 1. artic.

Strana 30
30 V. Fr. M. Bartoš: Bohemorum ... Ad responsionem articuli 1. Bohemorum X poterit desiccare. Prvotní znění Stojkovičovy posice, jejíž konečné znění vyd. Mansi XXIX, 699—898. 309—15'. Posicio de punicione peccatorum notoriorum M. Egidii, facta ante adventum Bohemorum ad concilium gen. Basil. tempore exercicii. Hanc meis viribus imparem X error oppositus Bohemorum confundatur. Odsud Hardtův přepis v ruk. 76, VI, 1. 53. 315—7. Proposicio d. cardinalis s. Angeli... ad Bohe- mos, postquam suam audienciam compleverant. Audivit. Ed. МС. I, 271—2. 317—8. Articuli, qui dicuntur dogmatisati in regno Boh., propositi per d. card. legatum in congregacione gener. die Mercurii a. d. 1430 (pro: 1433). Ibid. 318°. Deliberacio studii Prag. super 4 artic. Boh. a. d. 1420. Ibid. 389. 319—43'. Posicio M. Egidii Carlerii contra secundum art. Boh.... Ad declaracionem veritatis materie secundi arti- culi... venturus X declarata sunt. První vydání projevu, jehož konečné zpracování vyd. Mansi XXIX, 868—972. 344—67. Posicio de predicacione verbi dei M. Henr. de Kaltiseren, s. theol. prof. ord. pred., fta Basilee in congrega- cione gener. ad opposita tercii articuli Boh. per organum M. Ulrici opponentis. Antequam declaracionem veritatis articuli tercii... aggrediar X sine impedimento predicare verbum dei. Pod. vydání ot. Mansi XXIX, 971—1044. 368—73. (Mathias Doering. Confutatio primatus papae). Tractatus heresi erroris plenus, missus marchioni Brande- burgensi et communitati Magdeburgensi a. d. 1443, cuius ve- rum katholicum oppositum et huiusmodi errorum dampna- tivum reperiri poterit ex posterioribus M. Egidii Carlerii et Joh. Palomar, in concilio Basil. contra articulos Bohemorum factis. Scienti bonum X commemorasse sufficiat. O edicích P. Albert, M. Döring (1892) 132 a d. 376—87. Posicio articuli 4. Boh. d. Joh. Palomar, audi- toris, qui est de dominio temporali clericorum. Ad tranquilli- tatem et pacem orbis X de voluntate domini P. predicti. Hec ibi. Konečné vydání projevu ot. Mansi XXIX, 1105—53.

Strana 31
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 31 Theol. fol. 112. Postila Waldhauserova. 132—377. Postilla studencium universitatis Prag. prestante Domino etc. Explicit postilla in vigilia Joh. Bapt. post horam 3. anno (14)36. 378—80'. Egressus Jesus perambulabat Jerico. Luce 19. In ista parte. Theol. fol. 118. Sentence Konr. Soltaua. M. Conradi Soltonis questiones super libros sentenci- arum. Divinum flamen ... Circa 1. librum sentenciarum que- ritur X Et sic patet questio. Dopsány 1409 v Augšpurce. Theol. fol. 121. Dva traktáty pražských kazatelů. 205—50. Joh. de Marienwerder. Super symbolo aposto- lorum. O spise naposledy Fr. Wiegand v Neue kirchl. Zeit- schrift 21, 1910, 55—68. 250—305. Joh. de Miza. Tractatus de bono ordine mo- riendi. Venerabili viro... Helmoldo. Znám i z ruk. pražských. Theol. fol. 133. 150—94'. Exposicio simboli apostolorum M. Joh. Marien- werder, venrabilis doctoris studii Prag. 1438 ... Viz číslo předešlé. 196—8'. De corpore Christi. Ad honorem gloriose et indi- vidue trinitatis X prestare dignetur. 198'—209'. Richardi Armachani Defensorium curatorum. Ed. Brown, Appendix ad fasciculum rerum expetendarum et fugiendarum, 1690, 466—86. 209'—15'. M. Joh. Muntzinger instrumentum principale, qualiter in Ulma actum erat 1385, 12 Oct. In nomine X per presentem. Ed. J. G. Schellhorn, Amoenitates litterariae VIII, 1728, 511 squ. 215'—8. Declaracio universitatis Wiennensis super pro- posicionibus Joh. Muntzinger a. 1386. Ed. ibid. XI, 1729, 222—39. 218—20. Proposiciones de sacramento altaris. Joh. Mun- cinger. Cum omne crimen X sufficiebat. Ed. ibid. 239—52. 220—2'. M. Conr. de Ebraco, abbatis Morimundi, de con- cepcione Virginis Marie excerpta de quodam sermone.

Strana 32
32 V. Fr. M. Bartoš: Theol. fol. 137. Acta concilii Constanciensis. Popsal H. Finke, Acta IV, 1928, XCIII. Theol. fol. 159. Postila Waldhauserova. 279—356'. Conradi Pragensis postilla. Cum appropin- quasset etc. Mt. 2. Dominica hodierna X Expliciunt postille epistolarum et evangeliorum, extracte de postillis Conradi Pragensis. Theol. fol. 322. Dva traktáty Waldhauserovy. 183—93. Tractatus Conradi. Reverendissimo in Chri- sto ... Sane inter cetera X per infinita sec. sec. Explicit la- crima ecclesie, collecta per d. Cunradum pie memorie quon- dam predicatorem Pragensem, tunc temporis existentem ple- banum ad b. Virginem in Leta curia etc. a. 1450; cuius anima requiescat in pace. In die Bonifacii Auguste scripta. Dosud neznámý spisek Konr. Waldhausera proti beg- hardům a mendikantům? Je psán papeži a věnován auchské- mu arcibiskupovi a papež. komorníkovi Arnoldovi (providován 18. I. 1357 a † 11. VI. 1371 dle C. Eubela, 12, 1913, 121). Věno- vání vzpomíná s povděkem vypovědění všech držitelů bene- ficií, spojených s duchovní správou ode dvora papežského a dožaduje se odsouzení bludu, qui asserit b. Johannem Evang. efficacius, verius ac proprius esse factum Marie virg. inte- merate filium quam Christum. Vlastní traktát si stěžuje na to, že přes zákaz koncilu viennského se počet beghardů či lo- lardů neumenšil, nýbrž že pronikají do domů bekyňských; talium ego unum de Suevia natum in Ratispona reperi, a pro- eucharistický blud byl již před lety jeden v žalářích biskupa řezenského umořen (extinctus); vidi et ego unum nomine Joh. de Mechelinea, qui se sacerdotem confitens, publice verbum dei in superioribus Almanie partibus divulgabat, a přesvědčil se o jeho bludech. Pak hovoří o bekyních, připomíná proti nim vydané dekretály a doráží na jejich ochránce — mendi- kanty. Vzpomíná také (1. 187) srážky, kterou měl v Řezně, cum aliorum parochie curam gererem, s jedním Františká- nem. Aduhc, míří k hlavnímu, jak se zdá, cíli projevu (1. 189) in quodam libello lingue teutonice, qui exordiatur »Gaude-

Strana 33
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 33 amus in Domino«, heresis pullulat, qui libellus... sermonem cuiusdam fratris de b. Joh. Ev. continens, exiit seminare semen sathane ... Ego libellum tempore d. Clementis sexti felicis re- cordacionis († 6. XII. 1352) in angulis reperi, qui cum de summo pontifice et d. cardinalibus disserere voluit, non eos nisi clericos de Avenina nuncupavit a útočil na trojí konsti- tuci Jana XXII. Sed exempti sunt fratres, nemo punit. I na- vrhuje, aby byli beghardi exkomunikováni zvláště v diecési mohučské, kolínské a trevírské a donuceni k ruční práci, proti bekyním pak ať se zakročí podle bul Jana XXII. A přece, přese všecku shodu v době vzniku i v názorech, udání rukopisu o autorství Waldhauserově jest omyl, vysky- tující se ostatně i v jiném, trevírském rukopise znění dílka. Původcem jeho je však Konrád z Megenburku, jenž se ke spisku hlásí, jak ukázal H. Meyer v Neues Archiv der Gesell- schaft f. ält. dt. Geschichtskunde 39, 1913, 475. Zde i o částečné edici spisku a o dvou jiných ruk. Ohlášené tu vydání nové však nevyšlo. 193'—5. Auctoritates collecte per d. Cunradum contra hereticos quosdam, quondam predicatorem Pragensem et ple- banum ad b. Virginem in leta curia. Attendite a falsis pro- phetis ... Matth. 3. Ipsi enim more inimici X prestare digne- tur ... benedictus in sec. sec. Traktát proti Valdenským, ač nejsou jmenováni, tune temporis existentes in Austria, znám jest i z jiných, avšak anonymních rukopisů, kdežto zde je přičten svědectvím dosti spolehlivým Waldhauserovi. Podle kapitulního ruk. D 51 pro- mluvil o něm R. Holinka v Bratislavě 1931, 172—3. Theol. 4° 18. Gutachten K. Schwenkfelds an Leonhard von Liechten- stein zu Nikolsburg über den christlichen Sabath. Ed. in Cor- pus Schwenkfeldianorum IV, 440—518. Theol. 4° 22. 126—204. Joh. de Tambaco. Libri de consolacione theo- logie. Viz str. 11. 351—66'. M. Döring. Traktát o krvi wilsnacké. Quoniam

Strana 34
34 V. Fr. M. Bartoš: olim in studio Pragensi X benivolis correccionibus. O spisku P. Albert, M. Döring, 1892, 64. Theol. 4° 36. Traktáty basilejské. 87—114'. Tractatus d. cancellarii Parisiensis M. Joh. Gerson, s. theol. prof., de modo pacificandi et uniendi eccle- siam, editus ante concilium Constanciense ad cardinalem etc. Cameracensem. Dolenter querebamus te de omnibus alienis benedictus in secula sec. Ed. Hardt, Concilium Constantiense I, 5, 68—142, a to odsud, jak plyne z mýlivého udání autora a z Hardtova přepisu v Theol. 76, XLI (Chmel, WSB VI, 81). Pochází tedy tento ruk., v literatuře tuším neznámý a opa- třený obsahem z péra M. Flacia Illyrika, z Helmstedtu, od- kudž asi zapadl do pozůstalosti Hardtovy a s ní byl koupen. Toť proslulý traktát Dietricha Niema De modis uniendi et reformandi, jehož jediný jiný ruk. uvádí Finke, Acta concilii Constanciensis IV, úvod LXXV. Theol. 4° 366. Akta a kázání kostnická. Popsal uv. Finke XCIII. Theol. 4° 37. Sborník spisů husitských a protihusitských. Bohatý jeho obsah jsem rozepsal v úvodě k Podlahovu vydání Hilaria Litoměřického list králi Jiřímu (Editiones archivii et bibliothecae...Capituli Pragensis XXII, 1931) 3—8. Theol. 4° 434. Bratrský sborník Jana Kamenického. 1—9. Český formulář z listin jihočeské hlavně šlechty z 60. a 70. let XVI. stol. Začíná slovy: O povinnostech pilného učedlníka. Ammonyus Alexandrinus. 14—18. Prosba správců i sborů Jednoty bratrské králi Ferdinandovi z r. 1547. O čes. znění J. Th. Müller, Gesch. d. böhm. Brüder II, 1931, 209 p. 2. Něm. překlad vyd. A. Gin- dely, Quellen zur Gesch. d. böhm. Brüder 73—81. 20—7. O šesti slovích řádného mluvení. Jakož píše sv. Jakub X dej nám Bůh věčnú radost. 28—9. Cedule dvě M(artina) C(hlupatého) z T(řebíče).

Strana 35
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 35 Jedna, v níž Jakuba za radu spasitedlnú žádá etc., druhá J(akuba) H(ladíka) k Martinovi i s odpovědí a jistou sprá- vou, čím by se měl při náboženství svém zpraviti... V Tře- bíči první středu v postě 1. P. 1501. O žitavském znění obo- jího i dalšího listu Jos. Jireček v ČČM. 1877, 82—4. 29—40'. Přípis a odpověď Jakuba H(ladíka) na Horách Gutných. Dopsáno ante Georgii 1572 od Jana Kamenického. 44—51. Zpráva urozených mocných [v Jednotě bra- trské). Ač všelikému prvotně příleží člověku X do života věč- ného. Dopsána tato zpráva o moci světa v pátek po sv. Sta- nislavu 1572. 52—61. List poustevníka Matěje k knězi Havlovi, ty časy administrátorovi, a konsistoři pražské. Dán v Praze před 3. nedělí v postě 1. etc. XXV. Vyd. J. V. Šimák v Pra- menech dějin čes. VI, 141—9. 62—3. List z Wormsu z 8. X. 1535 o persekuci v Paříži. 63—7. Formule listů kupních. 67—9. Zápis o vypsání sněmu do Prahy a o volbě Aleše z Risemberka zem. správcem. Vyd. Palacký AČ. III, 412—5. 69—70'. Zápis táborských a sirotčích měst v Táboře z 21. XII. 1434. Otiskl Bartoš v Jihočes. sborníku historickém IV, 1931, 55—7. 71—1. Smlouva o půjčce Heřmana z Říčan a na Vojkově Bohusl. Břekovcovi z Ostromeče a na Nelžejovicích. 71—2'. List M. Jana Lékaře B. M. Michalcovi z Mladé Boleslavě 2. II. 1544. O tisku listu i odpovědi uv. Müller, II, 103. 72—4'. Odpověď B. M. Michalce. 75—81. List M. Rokycany Petrovi Chelčickému. Vyd. Bidlo, Akty Jednoty br. II, 255—62; viz i Bartoš, Lit. činnost M. J. Rokycany (1928) 53 č. 4 (je to spisek Chelčického). 81—2. Usouzení a zapsání starých B. Jednoty zákona Kristova, jak by se měli chovati k kněžím dobrým, kteříž by byli v jiné jednotě, okolo 1. 1496. Poněvadž od mnohýchX píše k Galatům. O rukopisech a tiscích Müller-Bartoš, Dějiny Jednoty br. I, 122. 82—6. Soukromé listy z doby ok. r. 1572. 86—8. Věnování překladu Kempenského Imitatio Hen- rychovi st. ze Švamberka 1551.

Strana 36
36 V. Fr. M. Bartoš: 89—92. Proroctví Laktancia Firmiana ... co se všecko v těchto posledních časích na světě díti bude. Z lat. řeči pře- lož. 1. 1568. 93—9'. Proroctví M. Vilhelma Šotha z Mastrychu... od 1558 až do těchto let posledních. 100—16'. Napomenutí všechněm věrným potřebné k sku- tečnému pokání ... (1547). Pán Buoh všemohúcí, aby ráčilX na věku věkův amen. O jiném ruk. uv. Müller II, 208—9. 117—38. (Jan Augusta. Okružník Jednotě). Milost a pokoj ... Z péče a starosti pastýřské X Pán náš J. Kristus. Psán a dokonán tento list 1548. Vyd. v překl. Müller, (Drit- ter) Bericht über meine Arbeiten auf d. Gebiet d. alten Brü- der-Unität 54—65, znovu pak v J. Bílek, Gefangenschaft Au- 32 gustas (1895) 12 a d. Srov. i uv. jeho dílo II, 222, p. 2. 138—45. Soukromé listy. 146. Paměť o skonu Zikm. Valkouna, pochovaného na Chlumu, a Jiříka i Jana Kamenických v kraji hradeckém r. 1572 s poznámkou o darování knížky J. Kamenickým. Biblia 4° 19. Krásně iluminovaná perg. bible lat. stol. asi XIII. a pů- vodu nejspíš italského. Na konci (1. 475—6) připsán v XV. stol. obsah knih biblických. Jakož die sv. Jeronim X ku po- lepšení lidu, amen. Chvála Bohu. Biblia fol. 83. Lat. bible Petříka z Chlumu z r. 1436. Krásně iluminovaná pergamenová bible, s portrétky v iniciálách na začátku skoro každé knihy biblické, byla kou- pena 1864 v Mergentheimu. Pochází z pražské knihovny uni- versitní, jak ukazuje zápis na přídeští tohoto znění: Hanc bibliam dedit Nicolaus dictus Kabass, civis Maioris Civitatis Pragensis, nacioni Bohemorum. Orate deum pro eo. Vedle celé bible obsahuje na 1. 398—435 Interpretaciones vocabu- lorum s tímto závěrem: Expliciunt interpretaciones hebrai- corum nominum per manum Petrzikonis de Chlum et hoc a. D. 1436 sexta feria ante festum gloriose virginis Katherine.

Strana 37
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 37 Biblia fol. 4. Lat. bible boleslavského probošta Františka z r. 1411. Iluminovaná tato bible o 2 svaz. byla podrobně popsána K. Chytilem v Pam. Arch. XXXIII, 1922, 102—5, kdež i dvojí snímek. HB I, 5. I. díl německé bible Rotlevovy z r. 1457. Částečně perg. svazek o 434 11. fol. formátu obsahuje Starý zákon (poslední část jest Ecclesiasticus) ve znění, je- hož nejstarším představitelem je proslulá Wenzelbibel. Hlásí se k ní tímto zápisem na předsázce: Herr Mertein Rotleb, der do sass zw Prage und der do gepaut hat das collegium zw Prage und die Biblien hat man ym zw deutzsch gemacht. O jiných ruk. tohoto překladu, zejména o 6dílné bibli Vá- clava IV., která má zvláštní předmluvu, ale obsahuje necelý St. zákon, viz základní dílo W. Walthera Die deutsche Bibel- übersetzung des Mittelalters (1892) 306 a d. Rukopis pochází ze semináře v Mergentheimu. H B I, 91. Kostnická antihusitika. 233—92. (Stanislav ze Znojma. Contra articulos Wiclef). Quia s. mater ecclesia X ad presens sufficiant. Ed. Hardt III, 212—335. Autorství nasvědčuje kapitulní ruk. D 51 1. 56 (Patera-Podlaha, soupis I, 1910, 355). 345—7. Decretum concilii Constanciensis contra Hus- sitas. Quia teste veritate X fore decernit. Ed. ibid. IV, 435—40. 347—50. Articuli Joh. Hus extracti de libro de ecclesia et de processibus. Ed. ibid. IV, 407—30. 351—5. Sermo ad clerum contra hereticos. Supreme tri- nitatis nomine X Explicit oracio facta per M. Jacobum, Lau- densem episcopum et apostolici pallacii magistrum, super condempnacione Jeronimi de Praga heretici in Constancia a. 1416 die 30. Mai. Ed. ibid. III, 54—63. 355—6. (Sententia condemnationis contra eundem). In nomine... Cristus X dampnat etc. Ed. ibid. IV, 769—71. H B I, 116. Sermones concilii Constantiensis. 1—5'. Sermo Fr. Mathei de Aula regia ord. Cyst. mag.

Strana 38
38 V. Fr. M. Bartoš: in artibus ac s. theol. prof., factus dominica 4. post festum s. Trin. in concilio Const. Estote misericordes. Vyd. částečně Finke, Acta II, 1923, 497—8. 24—33. Sermo M. Stephani de Praga, s. theol. prof., in s. conc. Const., predicatus dominica 3. post f. Trin. a. d. 1416. Resistite fortes in fide. O dvojím tisku tamtéž. 42—5'. Collacio facta per rev. in Christo d. Jac. ep. Laudensem in condempnacione Jeronimi de Praga heretici in conc. Const. Ed. Hardt III, 54—63. 59—66. Sermo M. Mauricii de Praga, s. theol. prof., factus dominica 7. post f. Penthec. a. d. 1416. Attendite a falsis prophetis. Výtah u Finke 454—5. 104—8. Sermo factus in conc. Const. per d. Mauricium de Praga, s. theol. prof. Habeo vobis dicere. O dvojím tisku týž 494, o datu Fikrle v ČČH 1903, 427. 108—12'. Alius sermo factus ... a. d. 1416 per eundem. Bene omnia fecit. Podle Finke 540 nenáleží Maříkovi. Finke sborníku neužil. HB I, 120. Bohoslovecký sborníček Jak. Štrauba z r. 1578. 1—60'. Vyhledání a sepsání toto z mnohých písem sva- tých zákona Božího o hrozném dni soudném. Učiněno L. P 1565 ve čtvrtek na den sv. Anny (monogram). Spisek o 15 »rozdílech« slíbil autor pánu, s nímž měl o věci rozmluvu. Na konci: Jakob Straub tyto knížky o soudném dni v pondělí po družebné neděli přepsal (částečně týž monogram) L. P. 1578. 61—74. Krátká zpráva o spasení podle těchto artykuluv. I. Co jest spasení. II. Kolik jest stupňů toho spasení. III. V čem gruntovně záleží. IIII. Kterak my jeho dochá- zíme. O první věci. Spasení jest vysvobození X to budiž až potud, amen. 76—7. Píseň o jistotě spasení (Komuž milo spaseníX rač pomoc činiti). Píseň o posledních znameních, předcháze- jících den soudný (Slyštež ze čtení svatého X díl králi nebeský, amen). Na desce: Urozenému panu Janovi M. z Hodějova etc.

Strana 39
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 39 1578 Jar. Tyto knížky zjednány sou mi od kněze Klimenta, toho čiasu faráře Neveklovského 1577. Histor. fol. 214. Kopiář ministra J. Barvitia. Selecta Joannis Barvitii, S. C. M. Rudolphi a consiliis et secretis, aulica caesarea, tam legatorum instructionum credentialium quam dietarum gesta notatu dignissima. Ko- piář zahraniční korespondence (zejména s dvorem tureckým, papežským a polským) od 6. břez. 1589 do 25. dub. 1595 o 394 fol. Popis z W. von Heyd, Die histor. HSS der kön. öff. Bibl. zu Stuttgart I, 1890, 100. Jurid. fol. 94. Štěrbův překlad Městských práv Kr. Koldína. Reformation und Ordnung der Stadtrechte, so in dem löblichen Königreich Böheim üblich sind... In teutsche Sprach transferiret. Prag 22. Sept. 1579. O 384 11. O. Štěrbovi uv. H. Jireček, Právnický život 374, o musejním ruk. překladu Bartoš, Soupis II, 1927, 17 č. 1919. H B XII, 4. 237—8. Responsum datum per Jersichonem d. Fantino legato sedis apostolice et dominis Bohemie feria V. post Lau- rencii coram multitudine in civitate Pragensi. Nos BohemiX absenciam. Ed. Palacký, Urk. Beiträge zur Gesch. Georgs von Podiebrad, 1860, 275—7. 242'—57. Epistola Enee Silvii de Peculominibus de situ Tabor et de communione sub utraque specie. Reverendissimo X XI. Kal. Sept. Ed. R. Wolkan ve Fontes rer. Austr. II, 68 str. 22 a d. 257—7. Oracio Ladislai regis ac pueri. Maxima michi hodie, pater beatissime X gloriam et honorem. H B II, 7 a 8. Bible Rotlevova. Úplné dílo, jako v ruk. H B I, 5, ale Starý i Nový zákon, je tu dopsáno 1457 a 1459 týmž nepochybně písařem a zcela tak i vázáno. Na předsázce se čte týž zápis o Rotlevovi. Rukopis věnoval 1468 norimberský měštan Meischner snaše

Strana 40
40 V. Fr. M. Bartoš: do kláštera sv. Kláry a 1612 byl darován norimberskou rodi- nou Mülleggovou klášteru weingartenskému. HBX, 2. Pařížské přednášky Klimenta z Mělníka. Veteris et novae logicae disputata Parisiis a Joanne Gulde (tak nápis z r. 1630). Circa inicium libri predicabilium Porphirii movetur 1° questio talis X (1. 1271) Finiti Parisius per manum Clementis de Melnyk Bohemi a. d. 1449 in anno iubileo. Na 1. 156: Finis posteriorum per manum Cl. de Mel- nyk de Bohemia Parisius in domo mag. Alberti scriptoris. Pod. závěrečný konec na 1. 196. Vevázán perg. akt notářský o prodeji, provedeném v Kostnici, odkudž ruk. koupen klá- šterem ve Weingarten. Z drobných bohemik býv. dvorní knihovny zaznamená- vám v H B I. 22 Torquemadův libellus de sacrificio misse et de communione sub utraque specie contra Husitas, opè- tovně zde popisovaný, spolu s Racionale a Conflictus racio- nis et consciencie Matouše z Krakova a v H B I, 57 Tractatus contra errores Husitarum, Estote sine offensione (Hardt III, 658—762) a známý list Eloquenti viro. Basilej. Knihovna universitní. A I 29. 1—24°. Proposicio Bohemorum de communione euka- ristie sub utr. specie concilio Basiliensi per os M. Joh. de Rokuzana. Communio divinissime eukaristie... Cum super omnia desideramus X minorem esse veram. Et sic est finis huius articuli Bohemorum in conc. Bas. propositi. O ruk. a edicích Bartoš, Lit. činnost J. Rokycany (1928) 28 č. 10. 25—138. Responsio M. Joh. de Ragusio ad predictam posicionem coram eodem concilio. Reverendissimi... Post valde utilem X exaltacionem fidei catholice. Ed. Mansi XXIX, 699—868. 143—85. Replice Joh. de Rochizano Bohemi etc. contra superius positam responsionem et proposicionem M. J. de Ra- gusio. Quia regnum dei X perniciemque defendi. Hec Augu- stinus. O ruk. uv. Bartoš 29 č. 12.

Strana 41
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 41 189—302. Replica M. J. de Ragusio contra replicam pre- dictam. Reverendissimi... Ad replicas X benedictus in sec. sec. Viz svrchu str. 27. 302—4. Přehled obsahu k další části repliky Stojko- vičovy. 305—432. Tractatus de ecclesia M. Joh. de Ragusio Ord. P. Finaliter prefatus replicans aggreditur materiam de ecclesia X benedictus in sec. amen. Explicit tractatus de ecclesia, quem M. J. de R. O. P. Basilee, dum in concilio gen. cum M. J. de Rochizana Bohemo hereticho disputaret, com- pilavit, in quo tanta de ecclesia locutus est, quantum sibi pre- fatus hereticus prestitit loquendi occasionem. 434—43. Sermo Fr. Joh. de Ragusio, procuratoris pre- dicatorum in Romana curia 1430 dominica prima adventus in palacio apostolico Rome. Hora est X in sec. amen. O pro- jevu Prokeš, Prokop z Plzně (1927) 206 p. 210 a 12. A I 30. Disputaciones contra quatuor articulos Bohemorum. I. Stojkovičova odpověd Rokycanovi. Reverendissimi.. Post valde utilem X benedictus in secula sec. Ed. Mansi XXIX, 699—868. II. 1. Posicio super 2. art. Boh. (Aegidii Carlerii de a. 1432). Hanc meis viribus imparem X error oppositus Bohe- morum confundatur. 2. (Eiusdem replica contra Nic. Biskupec). Audistis, reverendissimi X honor et gloria in sec. sec. Ed. Mansi XXIX, 868—971. 3. Prefacio in responsionem, factam per M. Egidium. decanum Cameracensem, ad replicas articuli prefati per unum ex oratoribus Bohemorum. Cum excrescit ignis X benedictus in sec. sec. Scriptum Basilee per me Nicolaum a. d. 1434. Ed. ibid. XXX, 388—456. III. 1. Tercius articulus totus. (Replica Henr. Kalt- eisen.) Patres et domini... In medio X determinacioni et decisioni. Ed ibid. XXIX, 971—1044. 2. (Eiusdem replica.) Reverendissimi... Etsi iuxta X requirit lectorem Ed. ibid. 1045—1104. IV. 1. (Joh. Palomar contra Petrum Anglicum.) Deus

Strana 42
42 V. Fr. M. Bartoš: in adiutorium X in glorie in futuro. Ed. Ibid. 1105—53. 2. (Eiusdem replica.) In nomine... Hiis, que pro im- ploracione X auribus tuis etc. Ed. ibid. 1153—68. Liber Carthus. in Basilea minori. A I 32. Štojkovičův sborník prací vlastních a protihusitských. 117—37. (Hieronymi Prag.) tractatus improbans qua- tuor articulos Bohemorum. Amantissimo .. d. Alberto, priori domus Carthusie civitatis Basil. X benedictus in sec sec. Ed. Mittarelli, Annales Camaldulenses IX, 755 squ. 167—247. (Joh. de Ragusio.) Inicium et prosecucio Basil. concilii. Ed. Palacký, MC I, 1—131. А I 32. 251—295'. Resumpta M. Joh. Polomar super articulo communionis sub utr. specie. In nomine... Duas lecciones X vel ex utraque simul. Viz ruk. B III 24. 141—78. 295'—334 = B III 24. 178—219. 334—427/52 = B III 24. 219—39'. 352'—60. (Eiusdem.) De communione parvulorum. Cum cogitarem pridie X gloriam sempiternam. 361—74 = 117—37. 379—473. (Joh. de Ragusio.) Tractatus, quomodo Bo- hemi reducti sunt ad unitatem ecclesie. Ed. Palacký, M C I, 133—286. Sborník popsal Palacký v úvodě k obojí své edici str. XVI, kde však splynuly Palomarovy první tři traktáty v jeden. A II 29. ab. Tabula contentorum in hoc libro. 1—114. Tractatus contra Husitas. Ubi sana fides non est X vivit et regnat. Explicit scriptum venerabilis v. mag. Stanislai de Znoyma, s. theol. prof., contra errores et hereses M. Joh. Hus in suo tractatu de ecclesia contentas pro fidei fulcimento editum et compilatum, scriptum a. d. 1431. Je to první část traktátu Š. Páleče de ecclesia, vydaného částečně J. Sedlákem, M. J. Hus *202—304, jenž jej znal z přepisu

Strana 43
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 43 univ. knih. lipské (Sedlák, Pálčův spis proti Husovu trak- tátu de ecclesia, otisk z Hlídky 1912, str. 4) č. 2110. V Šimá- kově popise (Bohemika v Lipsku 1905, 59) splynul s trak- tátem dalším. 115—31. (Šimon z Tišnova.) Commendacio ecclesie. Cri- stus J. dei patris omnip. sapiencia X ad movendum animum dominorum. Explicit alia materia contra hereses Husitarum pro fidei fulcimento compilata. O spise O. Odložilík v ČMM 1925, 149. 133—49. Tractatus contra Husitas (universitatis Vien- nensis). Jussit reverendissima vestra paternitas X J. Ch. in sec. benedictus. Viz svrchu str. 10. 149—50'. 153'—80'. Alter tractatus super 4. art. Husi- tarum vid., quod communio debet fieri s. utr. specie necessitate salutis. Recedite X fuit gubernata ecclesia. Christi. Explicit tractatus contra Husitas in studio Wiennensi compilatus. Samostatná část předešlého traktátu. 150—3. Přehled obsahu. Cap. 1. tractatus I. Nullus fidelis catholicus X ab omnibus fidelibus. 181—1'. Errores M. J. Hus in tractatu suo de ecclesia contenti et in 1. tractatu huius operis reprobati. Rejstřík k polemice Pálečově. A II 25. 171—9. Tractatus de articulis hereticalibus Bohemorum. Universis Christi fidelibus ... sacrocancte fidei catholice de- fensores X vitam eternam habeatis. Ex parte aliquorum in sacra pagina doct. catholicorum. Odpověď táborskému mani- festu z r. 1430, o níž posledně Bartoš, Husitství a cizina (1931) 223 p. 5. 179—83'. Táborský manifest z r. 1430. Articuli Hussi- tarum. Ut deus omnipotens... aperiat intellectum X cor- pore et animo sanet. Viz tamtéž p. 4. V obsahu ruk. na l. 1 praví r. 1717 o manifestu knihovník J. Chr. Iselius: scrip- tum preclarum et rarum. A II 38. 301—55'. Disputaciones contra communionem sub utr. specie in concilio Basiliensi facte. Omnes, qui aliquid opus

Strana 44
„ * 44 V. Fr. M. Bartoš: X apertissima veritas, pervenire mereamur. Je to replika a duplika Palomarova z r. 1437, o níž viz u ruk. B III 24. 178'—239. 365—65'. De communione parvulorum (Joh. Palomar). In nomine ... Cum cogitarem pridie X gloriam sempiternam. O tomto traktátě viz tamtéž 1. 239—47. A II 34. 161—70'. Collacio facta per d. legatum card. s. Angeli in conc. Basil. pro exhortacione in modum suscepcionis Bo- hemorum, ad idem concilium vocatorum, ex mera pietate pro eorundem reconciliacione. Locuturus. Ed. Mansi XXIX, 491—512. 170'—5'. Proposicio facta per d. abbatem de Cistercio coram ... ambasiatoribus Bohemorum ante inicium respon- sionis ad 1. ipsorum articulum. Ed. ibid. 1271—80. 175'—6'. Proposicio d. card. legati .. die Merc. III. m. Febr. a. 1433 in auditorio ad Predicatores. Audivit. M C I, 271—2. 176'—7. Cedula porrecta per M. Petrum Anglicum de consorcio ambasiatorum regni Boh. in congregacione gene- rali... Hec verba. O ruk. a tiscích Bartoš, Lit. činnost M. J. Rokycany etc. 105 č. 17. 177—7. Peticio Bohemorum iterato veniencium ad conc. Bas. in gener. congreg. facta, continens condiciones, quibus admissis per concilium inire intendunt concilium et pacem 1433 VII. Aug. Hos articulos. M. C. I, 444—5. 184—4'. Responsio data Bohemis ad petita per Mar- tinum presb. (Lupáč) et ambasiatam tercia vice ad conc. Bas. missam. Auditis et intellectis. Ibid. 735—6. 199—201'. (Greg. Heimburg in conc. 29. XI. 1432.) Mansi XXX, 217—21. 213—6. Prefacio in posicionem de punicione peccatorum notoriorum facta per M. Egid. Carlerii... (1432). Dum mente sepius X irrumpere iniquitates. 216—22. Posicio de punic. pecc. not. M. Egidii memo- rati, facta ante adventum Bohemorum ad conc. gen. Basil. tempore exercicii. Hanc meis viribus imparem X error oppo- situs Bohemorum confundatur. V. výše str. 22.

Strana 45
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 45 222—42. Disputacio materie precedentis. Priusquam subeat disputacionis conflictus... Ut veritas magis pateat creditaque intelligatur, sequitur disputacio, quasi acta foret inter adversarium veritatis et defensorem eius; quoniam autem sub forma dyalogi singula recte collocantur, ut sequen- cia apte subsistant, introducitur adversarius arguens et de- fensor respondens, pro posse illius apparencias evacuans. Arguit igitur sic adversarius: quo pacto dicis X triumphat veritas victis erroribus. Snímky obojího projevu Charlierova, které jsou sou- částí koncilních pia certamina z r. 1432, dal na mou žádost pořídit podle krakovského ruk. 1760 1. 317—37 Historický ústav vydavatelský v Praze. 249—50. Decretum s. conc. Const. cum sentencia con- dempnacionis M. Joh. Hus, promulgatum in sessione publica, habita sabbato in oct. app. Petri et Pauli, quo die ipse Hus est Combustus. Quia teste veritate. Sedlák, Hus *344—53. 250—2. Articuli Joh. Hus... dati in congregacione die Junii in domo predicatorum hora VIII. post mediam noctem. Tamtéž *331—43. Cf. Palacký, Documenta M. J. Hus (1869) 233. 252—3. (Joh. Barbati.) Passio M. Joh. Hus, quam scripsit M. Jacobellus de Miza, predicator ad s. Michahelem Maioris Civitatis Prag. cuidam plebano in Strzemilov, in qua plane mendosa continentur. Passio fidelis et christianis- simi M. Joh. Hus verbis succinctis summatim, quantum me- morie suppetit capacitas, fidelibus declaratur. Quoniam facta sessione X bene facta sunt. O tiscích spisku Bartoš, Lit. čin- nost M. Jakoubka ze Stříbra 44 č. 54. 261—72. (Andreas de Ratisbona.) Dyalogus de heresi Bohemica. Cum et tacendi X per omnia sec. sec. Vyd. Lei- dinger, Sämmtliche Schriften Andreas' v. Regensburg 657—92; сf. СX. 309—11'. Epistole M. Joh. Huss, heretici in concilio Const. condempnati, ibidem in carcere scripte et ad Bohe- miam directe. Ve vyd. V. Novotného, M. J. Husi korespon- dence a dokumenty (1920) je české znění jejich na str. 269—73, 316—20, 304—9, 324—6, ale toto lat. znění bylo do-

Strana 46
46 V. Fr. M. Bartoš: sud neznámo. Humanistické jeho zpracování vydal 1537 M. Luther, jehož edice je rozšířila obecně. 311'—2. XLV articuli Wicleff, qui fuerunt condempnati Londonis. 312'—4. Collacio, in qua agitur de dampnacione ipsius Wicleff, temporali simul et eterna, quam fecit Fr. Joehlico, professus cruciferorum sepulcri Domini et predicator cenobii, dicti Zderas. Omnis arbor X diem extremum. O projevu R. Říčan, Johlín z Vodňan ve Věst. Král. čes. spol. nauk 1929, 138. 314—6'. De origine Thaboritarum et quibusdam Wicle- fistarum horrendis actibus, de morte regis Bohemie et eius inopi sepultura. Notandum igitur X in tenore epistole con- sequentis. Ed. Höfler, Geschichtschreiber der husit. Be- wegung I, 328—34. 317—7°. Epistola Casparis de Lewbicz, qui rege vivente Bohemie fuit in eius cancelaria literarum regalium regi- strator, quam adhuc in presenti data existens Prage confecit sub hoc titulo, ac si rex Romanorum et Hungarie eandem de Buda Pragensibus scripserit, eorum stulticiam deridendo. Sigismundus... dilectis iudici, magistro civium ceterisque scabinis Maioris, Minoris et Nove Civitatis Prag... Concors in bono communitas X pertractare. Datum Bude a. d. 1419 quinta die m. Sept. Jako anonymum vyd. Palacký, Urkundli- che Beiträge zur Gesch. des Hussitenkrieges II, 523—5. O au- torovi Fr. Tadra, Kanceláře a písaři (1892) 49. 317—8°. Littera d. Joh. comitis palatini Reni et ducis Bavarie, quam misit Constanciam cum Mag. Jeronimo capti- vato. Sacrosancte synodo... Sanctissima itaque mater X Sultzpach meo sub sigillo VIII. d. May a. d. 1415. Otiskl A. Neumann, Studie a texty k nábož. děj. čes. IV, 3, 150—2 (z přepisu, pořízeného odsud). Na přídeští součas. pozn.: Iste liber est d. Joh. Duerr. V knih. universitní je sborník od r. 1559. A IV 15. 183—5. Regule quedam in materia communionis sub utraque specie, facte per M. Joh. de Ragusio, s. theol. prof.

Strana 47
Husitika a bohemíka několika knihoven něm. a švýc 47 ord. fr. pred., qui postea cardinalis s. Sixti factus est et eas posuit in fine disputacionis sue, quam fecit contra M. Joh. de Rochasana, theol. doctorem, ambasiatorem regni Bohemie in gen. concilio Basil. Ultimo et finaliter pro facili et manu- ali solucione dictarum auctoritatum et aliarum, quas pro se adducunt adversarii Bohemi heretici, notande sunt diligenter septem regule, que sequuntur X facile poterit defulcire. Ad laudem omnipotentis dei et exaltacionem fidei catholice. Závěrečná tato část Stojkovičovy repliky Rokycanovi, zde osamostatnělá, se objevuje v konečném vydání tohoto pro- jevu jako v ruk. norimb. Cent. IV. 81. 187—224. Henr. de Frimaria. De decem preceptis. Audi Ysrahel X benedictus in sec. sec. 305—33' (Alb. Engelschalk). Contra Romanam curiam et universum clerum aureum speculum. Reverendissimis X concilium generale celebrari. O edicích a autorství naposledy Fr. Franke, Matthaeus v. Krakau (Diss. 1910) 79 a d. 333'—53'. Contra curiam Romanam (Math. de Cracovia. De squaloribus curiae Romanae). Prohemium ... Moyses s. benedictus sit deus noster. Viz tamtéž 69 a d. 353'—7. Invectiva contra episcopos. Multa michi in pre- sulibus X nisi tu hoc facias. 365—79. Opusculum de ruina et desolacione ecclesie [Nicolai Clemengii] : Prefaciuncula... Quisquis varios gemi- tus X usque ad consummacionem seculi. Ed. E. Brown, Ap- pendix ad fasciculum rerum expetendarum et fugiendarum (1690) 555—70. A IV 16. Akta i traktáty basilejské. 96—111. (Sermo Juliani legati ad Bohemos). Locuturus X benedictus in secula. Ed. Mansi XXIX, 491—512). 136—59. (Joh. Palomar contra Petrum Anglicum posi- tio). Deus in adiutorium X glorie in futuro. Ed. ibid. 1105—53. 159'—64. (Eiusdem contra eundem replica). In no- mine ... Hiis, que X si agros (ostatek vytržen). Ed. ibid. 1153 squ. A V 9. I. 1—250. Sermones concilii Basiliensis.

Strana 48
48 V. Fr. M. Bartoš: II. 1—5'. Dubia circa responsionem M. Joh. de Ragusio. Ad declaracionem veritatis ampliorem circa responsionem vestram elegantem et subtilem pro informacione mea aliquot moveo dubia X ex Wilhelmo Parisiensi etc. Je to celkem 7 dubií, která se zabývají problémem cír- kve a kalicha, jak se staly předmětem utkání Stojkovičova s Rokycanou. Autor je končí tímto přípisem: Reverende ma- gister! Circa illa, que audivi in vestra responsione eleganti et magistrali, ex hiis, que michi occurrebant... collegi... Ali- quam declaracionem circa predicta velitis facere, me, humi- lem vestrum discipulum, et alios, ut bene scitis, salubriter informando in predictis. Projev vznikl tedy jako další asi v únoru 1433. 6—35. Circa materiam primi articuli Bohemorum videl. de communione duplicis speciei scripturus, tripartita proce- dam distinccione; in prima ponentur sex notabilia, in secunda sex consideraciones et in tercia ponentur quedam dubia. Quantum ad primum X qui procedunt ex causis materie natu- ralibus etc. Traktát, o němž viz v popise ruk. erlangenského 730 1. 266í—70', pokračuje zde v 3. části (v řešení »dubií«), a no- vou, téměř samostatnou částí, ohlášenou již tam, totiž od- povědí na raciones Rokycanovy repliky Stojkovičovi. Tu za- hajuje (1. 25) slovy: Circa raciones, quas facit M. Joh. de Rokazana Bohemus contra illa, que posuit M. Joh. de Ra- gusio in posicione sua ... aliqua scolastice ponam per modum cuiusdam narracionis sine assercione temeraria, occupando me circa principalia motiva prefati M. Rokazan, quibus nite- batur triumphare contra M. Joh. de Ragusio. Nemaje Stojko- vičovy posice, referuje jen z toho, co slyšel. Píše, myslí asi především na Rokycanu, na něhož se nepochybně obrací, jako by pokračoval v disputaci, kterou s ním měl, těmito slovy (1. 27) : Item credatis, quod M. Joh. de Ragusio, qui multa vidit..., non voluit, quod omnis suus modus procedendi argu- mentativus esset ex necessitate ... Et miror, quod argumenta sua ita reputatis levissima et contra subsannando quodam- modo ea confutatis ... Raciones persuasive, quas ... forma- vit in ista materia fidei, licet in se considerate, sicut vos ea consideratis, essent aliqualiter debiles et infirme..., ymo ut

Strana 49
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 49 sic considerate videntur quodammodo convincere, quod teme- rarium est assertive cum certitudine omnimoda ponere huius- modi necessitatem communionis sub utraque specie, sicut vos eam, timeo, vobis in periculum et notam arrogancie non mo- dicam ponitis. Brzy se však zase (1. 29) vrací k tónu původ- nímu a opakuje: hec solum sint narrative posita sine asser- cione pro exercitacione ingenii mei et aliorum iuvenum. Kdo by byl horlivý tento posluchač disputačního utkání Rokyca- nova se Stojkovičem, jenž se přes svoje mládí a přese všecku uctivost k Dru Stojkovičovi domýšlel, že by dovedl lépe čelit pražskému mistrovi, toho se těžko lze domýšlet. Jediná drob- nost, zmínka o jeho vlastní disputaci s Rokycanou, mohla by nasvědčovat autorství Mikuláše Jacquiera, jenž po letech (1466) vzpomíná takové disputace a zpracoval ji v traktát proti kalichu, o čemž viz Jos. Volfa v ČČM. 1913. Ale to zatím zůstává pouhým dohadem, ničím více. A V 37. 1—18. In s. consilio Basil. per M. Joh. de Rokazana Bo- hemum pro ipsorum articulo est facta subscripta posicio. Communio div. euk.... Cum super omnia X minorem esse veram. Et sic est finis ... O ruk. a tiscích Bartoš, Lit. čin- nost J. Rok. 28 č. 10. 18—97. Responsio catholica ad art. Bohemorum pre- scriptum, per M. Joh. de Ragusio facta. Reverendissimi... Post valde utilem X fidei catholice. Ed. Mansi XXIX, 699—898. 97—132'. Responsio ad artic. Boh. de predicacione verbi dei in conc. Basil. per M. Henr. Kaltisen O. P., drem in theol. egregium facta. Patres ... In medio X decisioni. Ed. ibid. 971—1044. 132'—60. (Eiusdem replica.) Exhortacio ad Bohemos. Reverendissimi...Etsi iuxta X requirit lectorem. Ibd. 1045— 1104. 160'—73'. Articulus Bohemorum de predicacione verbi dei, quem quidam Nicolaus (Ulr. de Znojma) Bohemus in audiencia publica proposuit in conc. Basil. In nomine... Lo- cuturus X est deductus. Et sic est finis... Ed. Mansi XXX, 306—37.

Strana 50
50 V. Fr. M. Bartoš: 174—8'. Responsio (Joh. Palomar) ad 4. articulum Bo- hemorum, qui est de temporabilitate cleri et catholica. Reve- rendissime... Norunt experiencie vestre X revocare. Ed. Mansi XXX, 475—85. 178'—9°. Opposiciones, collecte ex hiis (jako v O III 35 I. 915). Konec vyříznut. A V 15. 164—9. (Collucio Salutati.) Iodoco, marchioni Branden- burgensi... Nichil tocius mortalis mee vite curriculo X indi- cato. Vale. Florencie XIII. Kal. Sept. Posledně, a to z No- vatiho vydání Salutatiova Epistolario, přetiskl B. Bretholz v Zeitschrift des Vereins für Gesch. Mährens und Schlesiens III, 1899, 255—64. A VI 7. 1—91'. Responsio M. Joh. de Ragusio, s. theol. prof. ord. fr. pred., data in sacro Basil. concilio ad dicta M. Joh. Rokizano Bohemi in articulo communionis sub utr. specie. Reverendissimi... Post valde utilem X fidei katholice. Et sic est finis posicionis ... a. d. 1433 etc. Ed. Mansi XXIX, 699—868. 92—217'. Articulus secundus (positio et replica) M. Egi- dii, decani Cameracensis. Audistis... benedictus in sec. sec. Ed. ibid. 868—971, XXX, 388—456. 222—69. Responsio M. Henr. Kaltysen de ord. predic. super 3. art. Boh. In materia articuli de predicatione verbi dei prima die sequencia dicta sunt. Patres ... In medio X de- cisioni. Ed. ibid. XXIX, 971—1044. 269—309. (Eiusdem replica.) Reverendissimi... Etsi iuxta X requirit lectorem. Ed. ibid. 1045—1104. 310—37. Responsio M. Joh. Polmar, doctoris decret., auditoris causarum, super 4. art. Boh.... Deus in adiutorium X glorie in futuro. Ed. ibid. 1105—53. A VI 15. 91—4'. Hereses et errores quorundam olim in regno Hungarie. In Christo sibi carissimis fratribus vicarie Bosnie fr. Bartolomeus de Aluena, eorum vicarius... Quia circa

Strana 51
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 51 sacre fidei propagacionem X ad vestram gloriam in die Christi. Autor vzpomíná buly Urbana VI. (1378—89) a své práce, kterou začal per ill. d. regem Ungarie ... de conver- sione et baptismo istorum Sclavorum et Valachonum in suo regno. 90'—1. Errores et hereses scismaticorum atque hereti- corum Rascianorum Bugarorum atque Vlachonum in regno Hungarie. Primo ipsi Spiritum s. nullo modo credunt X (10) date sunt sibi (claves) sicud episcopis. A VII 28. Protihusitský sborník Stojkovičův. 3—7. Summula seu tabula totius tractatus. Jako v ruk. A II 29 1. 151. 8—46. Tractatus primus. Principalis autem eorum arti- culus est, quod sacramentum divinissime eukaristie sub utra- que specie omnibus Christi fidelibus, nullo peccato mortali indispositis, libere ministretur X semper sit gubernata eccle- sia Christi. Jako tamtéž 1. 153'—80'. 48—152. (Štěpán Páleč. Traktát proti čtyřem artiku- lům.) Quia teste b. Augustino X destructor errorum et here- sium in sec. benedictus. Viz svrchu str. 26. 154—89. Vídeňský traktát proti třem artikulům. Iussit reverendissima X J. Christus in sec. benedictus. O spise shora str. 12. 190—207. Tractatus M. Symonis de Tissnow, quem olim scripserat contra M. Paulum approbando errores Hus. Pro tollenda adversitate X superveniet universo orbi. Et sic est finis. Částečně vydal J. Loserth v MVGDB 26, 237—9; srov. Odložilík v ČMM 1925, 58—60. 222—6'. Sermo de s. Petro et Paulo. Hii sunt due olive.. Apoc. XI. scribitur X in futuro per gloriam amen. Koncept kázání před papežem a kardinály, jež upozor- ňuje na vážnost husitské otázky (1. 2550), řkouc: Nonne audi- stis nonnullos in regno Boemie viros et mulieres... fidei fundamenta evertentes? ... Audent manibus incestis ymagi- nes templorum et sacras contingere vestes (2), sub utraque specie communicantes ... Nisi de remedio provideatur opor- 4*

Strana 52
52 V. Fr. M. Bartoš: tuno cum instancia solertiori, de fide et apostolica tradicione in regione illa actum puto... Universa hec requiret Dominus de manu tua... Altera vero pro parte nacio illa grandis ac preclarissima, de Grecia loquimur... clamitat eiecto de medio demonio meridiane scismatice divisionis, ut sit una fides. Po- chází asi od Stojkoviče a z r. 1430. 227—36. Koncept polemiky proti kalichu, asi Stojkovi- čovy, a to proti husitskému shrnutí autorit ,jež vloženo l. 233—5. Nemá, zdá se, začátku ani konce. 245—76. Martinus Talayero, nacione Valentinus, nobili et generoso viro d. Joh. Rosgon, supremo Ungarie thesau- rario, salutem et gratum obsequium. Considerabam suprema cum diligencia X a paternis limitibus deviasse. Zajímavá polemika proti čtyřem artikulům, vzniklá na pod- nět uherského velmože, který autora, sešed se s ním při odcho- du královského vojska z Litoměřic, překvapil zájmem boho- sloveckým. Je psána nejspíše v červenci 1421. Polemisujeť proti husitským decretales novellate, quas dicunt se edidisse in synodo civitatis Pragensis, ... videntur innuere ... venera- bile sacramentum fore tante necessitatis, quante est baptis- mus (1. 249), čímž míní patrně snesení synody prokopské, třeba tu výslovně nečteme článku pod. ale příkaz podávati večeři Páně při udílení kterékoli svátosti (Palacký UB I, 131), což má asi autor na mysli. Do téže doby ukazuje zmínka o Čeňkovi z Vartenberka, jenž se podrobil Praze poč. května 1421. Dí o něm (1. 266'). Exemplo tibi sit... reprobus ille Czenko de Wartinberg, homo utique simulacione proditoria confectus atque palliatione simulata multifarie versipellis. Nosti hominem et mores eius, ut iam ... ab uno discas omnes una cum illo suo Henrico Laczenbok vetulo utique inveterato dierum malorum, cuius scelera sunt precedencia ad iudicium; qua in re libet exclamare illud Vergilianum: quid non mor- talia pectora cogis, auri sacra fames! Prokletí, která na oba metá, zasloužil si u autora Lacembok patrně věrností ke ka- lichu, kterou osvědčil, umíraje 1. listop. 1420 pod Vyšehradem za krále Zikmunda. Traktát čelí hlavně husitské obraně ka- licha, která se dovolávala Bernarda z Clairveaux (1. 258) a argumentovala (1. 256): Ex hiis ... testimoniis (Joh. VI, Mt 26, I Cor XI) concludi debet... veritatis esse precep-

Strana 53
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 53 tum evangelicum ... ne nos eterni ignis cruciatibus deputemur. A jinde tvrdila (1. 263) : Nisi hec celestis alimonia esset insti- tuta toti fidelium contioni, tunc plebes fideles sine fundatione evangelice fidei acciperent corpus sub forma panis, quod nul- lus fidelium auderet affirmare. Autor polemisuje také proti husitské obraně odstraňování obrazů z kostelů, o níž říká, že se dovolávala Exod. XXIII, 24 Non facies... a proti obraně ničení kostelů, která se opírala o výrok Jan IV. (?): Tempus erit... a Apoc. XXI, 22: Non vidi templum in ea (1. 245' a 60). Z argumentace autorovy může zajímat, že se dovolává (1. 248) Viklefova schvalování dotace v de civ. do- minio a že doporučuje nakonec Husitům vzor sv. Vojtěcha a jiných patronů i Uhrů, jichž byl Vojtěch arcibiskup. Trak- tát, jenž je místy dochován v opravovaném konceptě a jemuž mezi 1. 248/9 něco chybí, podává k opravě Martinu V. O osobě autora, jenž dosáhl v Paříži 1416 doktorátu theologie, a o jeho posláních ve službách Zikmundových J. Hollnsteiner ve Festschrift zu Ehren E. v. Ottenthals (1925) 67—8. 277—88'. (Šimon z Tišnova.) Sancti spiritus gracia invo- cata... Ad probandum, quod ista proposicio vid. ecclesia s. catholica solum est numerus omnium predestinatorum« sit falsa X transgressi et contra (konec chybí). Výtáh u uv. Losertha. 289—95. (Jacobellus de Miza.) Salvator noster sub forma vini. O spisku Bartoš, Lit. činnost M. Jakoubka ze Stříbra 37 č. 43. 308—35'. Polemiky vratislavského kvardiána minoritů a dominikána prof. Petra Wichmana de figura nominis Jesu z let 1420tých. A VII 37. 12—20'. Tractatus M. Joh. de Turrecremata de aqua be- nedicta, quem fecit in concilio Basiliensi. Iniunxit michi nu- per X cum omni reverencia presento. Anno 1441 (dopsáno 1466). Viz výše str. 11. 229—48'. Certamen racionis et consciencie... editum a r. p. (tak) d. Matheo de Cracovia, epo Wormaciensi, egregio s. theologie doctore insignis universitatis Pragensis, viro magne sciencie, venerabilis vite et multe devocionis. Multo-

Strana 54
54 V. Fr. M. Bartoš: rum X deus in sec. benedictus. Explicit... anno undecimo concilli Basil. 1441. O jiných ruk. a tiscích dílka F. Franke, Matth. v. Krakau (1910) 127 a d. 249—63. De sacramento altaris opus pulchrum et singu- lare. Ad declarandum misterium sacramenti alt. occurrunt 4 contemplaciones X participes efficiat. Explicit anno 1441 sabb. ante festum Thome ap. hora 3. (má jen drobnou na- rážku na utrakvism). 264. Bulla de communione sub utr. specie. Ut lucidius videatur (23. XII. 1437). A VIII 16. 145—7. Articuli Joh. Hus, extracti ex libro de eccle- sia... Unica est X (36) excommunicatus a deo. Rozšířené znění t. zv. articuli ultimi (ed. Palacký, Documenta 225 squ). A VIII 24. Tractatus de supersticionibus. Quoniam lumbi mei X in sec. benedictus. Editus est tractatus iste a solempni doctore Gaever in studio Heidelbergensi. Finitus autem scriptus per Alberchtum Loeffler de Rinfelden atd. 1440 quinta f. post Valentini. O jiných ruk. Ad. Franz, Mag. Nikolaus Magni de Jawor, 1898, 255 a d. Questio est ista. Utrum veritas generalis sit signanda pp pro quacunque proposicione vera denominanda. Concl. 1. Ponere ydeales veritates X patet ex dictis. Explicit posicio Mag. Jeronimi de Praga, facta Heydelberge, quando ipse Je- ronimus venit de Parisius, ubi fuit magistratus, qui postea convictus de heresi in Constancia... combustus. Z nevalného přepisu, pořízeného odtud, vydal A. Neumann, Studie a texty IV, 3, 1925, 156—61. Posicio M. Joh. de Franckfordia contra Jeronimum de Praga. In nomine... Videte, ne quis vos decipiat... Colloc. III. etc. Reverendi patres ... (necelá stránka nedopsána). A VIII 34. 188'—228. Tractatus contra Hussitas. Eloquenti viroX christianorum. Viz svrchu str. 18.

Strana 55
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 55 A IX 18. IV. Tractatus (Nicolai Dinkelspühl) de communione sa- cramenti sub utraque specie. Barones regni Bohemie ... Com- pilator libelli X non congruens. Ed. Hardt III, 826—883, úvod pak G. Leidinger, Andr. v. Regensburg, Schriften 262. A X 69a (ol. A VII 57—9). Listy reformátorů XVI. stol. 23—3'. Litterae cleri ex Boemia ad Graecam ecclesiam, quae continent querelam de papa Antichristo et gratiarum actionem pro datis litteris, plenis benivolentia et pro fide di- lectionis ad eos institutae. Illustrissimo et christianissimo principi ... Agnoscimus X non dubitamus. Datae Pragae 29. Sept. a. d. 1452. O tiscích Bartoš, Lit. činnost M. J. Rokycany 40 č. 30a). 35—40'. Epistola Constantinopolitanae ecclesiae ad Bo- hemos ... non ita diu reperta Pragae ... a piae memoriae Dre Casparo a Nydbruck... consiliario. Asi přepis tisku z r. 1564, o němž, jakož i o jeho přetiscích Zíbrt, Bibliografie III, 2980 a 5. A X 66. Husitský sborník. 1—161. Compendiosa abbreviacio 4 librorum sentenci- arum (P. Lombardi). Inchoantur libri sentenciarum. Quoniam velud 4 paradisi flumina libri sentenciarum ortum irrigant ecclesie X ad pedes usque via duce pervenit. Finis quarti sen- tenciarum. 161—61'. Puncta, in quibus Magister non tenetur. Et 1° in libro 1° X prohibetur. Pak přehled obsahu s diagramy do 1. 162. 163—98. [Hus Tractatus contra scripta Stanislai]. Iam restat ad scriptum M. Stanislai de Snoima X sunt conscripta. Оpр. I, 265—302. 199—210. [Hus. Responsio ad scripta M. St. Páleč]. Quia M. St. Páleč X debent sequi. Opp. I, 255—64. 211—56'. [Hus. Contra octo doctores]. Superest octo doctorum X est solutum. Opp. I, 292—334. 257—76. [Hus]. Tractatulus contra Ladislaum. Triplici re X in secula benedictus. Opp. 1, 174—89.

Strana 56
56 V. Fr. M. Bartoš: 276'—7°. Tractatulus de matrimonio compendiosus. M. Joh. Hussinec. Petis, karissime X plenarie cogitare. Hec Mr. Jo. de Hussinecz vinctus in carcere veritatis ob amorem. Орр. 1, 33—4. 278—95'. Tractatus de peccatis et primo de malo in ge- nere. Malum triplex est X admonicionibus non acquiescere. Registrum predictorum. 296—304. [Mikuláš Drážďanský. Tabulae veteris et novi coloris]. Primus. Christus portans crucem X arma sunt chri- stiani. Finitus est novus coloret antiquus a. d. 1414 dominico die post festum s. Bartholomei ap. O spise Bartoš, Husitství a cizina (1931) 147. 304—4—5. [J. Viklef. De amore). Epistola ad simplices sacerdotes. [De peccato in Spiritum sanctum.] Wyclifs Opera minora ed. Loserth (1912) 8—10, 7—8, 11—2. 305'. [J. Viklef. De religionibus vanis monachorum]. Salvator noster X in foveam cadunt. Vyd. R. Buddensieg. J. Wiclifs lat. Streitschriften (1883) 437—40. 306—19. [Mikuláš Drážďanský. Puncta). De tribus vir- tutibus theoloycis. Pax fratribus X (de ecclesiis) que dantur dominis suis. Uv. Bartoš 151. 320—36'. [Týž. Sermo de communione sub utraque]. Nisi manducaveritis ... Hec Joh. VI. sunt intitulata X in vi- tam eternam, amen. 336'—48. [Týž. Přídavek k tomuto kázání]. Sermo alius de eodem. Thomas 3. parte X gracia repleantur. Hec omnia de verbo ad verbum, ex tractatu ubi supra breviter sunt collecta. 348—52. Jak se zdá, výpisky z Bernarda, Cypriána atd. Desinit: ad coronam glorie celestis pervenire etc. Et sic est finis. 353—66'. Posicio de communione altaris sub utraque specie Mri. Jacobi de Misa, istam materiam primum tractan- tis istis temporibus periculosis. Quia heu X per nimiam re- plecionem. O spisku Bartoš, Lit. činnost M. Jak. ze Stří- bra (1925) 34 č. 33. 366—71'. [Téhož kvestie o kalichu]. Complementum cuiusdam de eodem breviter. Quod non solum sacerdotesX

Strana 57
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 57 dei gracia consecutus est. Hec Ambrosius. (Psáno jinou ru- kou.) O kvestii tamtéž 35 č. 36. 371—3. Řeč o přijímání těla božieho pod obým zpóso- bem Čapkova. Otázka nynie X svatokradenie. Otiskl napo- sledy Z. Nejedlý, Dějiny husitského zpěvu (1913) 855—7. Srov. uv. Bartoš, Husitství 86. 374—6. Tractatus M. Jo. Hus de communione eukaristie. Utrum expediat X perfective. Opp. I, 42—4. Na 1. 341 nákres husy s nápisem: Husska. 376'—7. [Viklef]. Epistola missa ad aep. Cantuarensem per Jo. Leph Vi. Uv. Opera minora 3—6. Kodex pochází z pozůstalosti J. Stojkoviče z Dubrov- níka, jenž ho asi koupil v Praze a na 1. 353 a d. opatřil pole- mickými poznámkami. B III 24. Sborník spisů Gersonových a protihusitských. 73—93'. Tractatus de eukaristia M. Joh. de Turrecre- mata. Quarundam religiosarum personarum X introducciſo felicitatis eterne. Explicit tractatus ... factus Basilee studio M. Joh. de T. nacione Hyspanie ord. pred a. d. 1436. O spise svrchu str. 11. 141—78'. Resumpta facta per Joh. de Palomar, decr. doctorem, archidyac. eccl. Barchinonensis, super articulo de communione sub utraque specie olim disputato inter M. Joh. de Ragusio, s. pagine prof. ord. fr. pred. et M. Joh. de Rocka- zana Bohemum, in artibus magistrum. In nomine ...Reveren- dissimi etc. Duas lecciones X vel ex utraque simul. Traktát probírá Rokycanovu obranu kalicha i (od l. 171) jeho repliku Stojkovičovi, pronesené na koncilu 1433, a vyvrací je odpověďmi Stojkovičovými. Palomar tím za- hájil r. 1437 diskusi s husitskými zástupci J. Příbramem a Prokopem z Plzně o téže otázce, vylíčenou, ale beze znalosti tohoto traktátu, Jar. Prokešem, M. Prokop z Plzně (1927) 92 a d. Odsud je výrok, citovaný Hardtem III, Proleg. 20 a z něho mnou, Prokešem však mylně přičítaný Stojkovičovi, o čemž nyní moje Husitství a cizina (1931) 78 p. 11. 178'—98. (Palomar. Replika Příbramovi). Omnes, qui aliquod opus velint esse stabile X fruamur eius beatifica visione.

Strana 58
58 V. Fr. M. Bartoš: 198—219. Druhá část repliky. Continuaturus materiam X in beata celi gloria mereamur. S doslovem: Ecce, patres reverendissimi, quantum angustia temporis me permisit X totaliter sum subiectus. O traktátu uv. Prokeš 92—3. 219—28'. Palomarova duplika. Anterioribus hiis diebus de necessitate et precepto circa communionem sub utr. spe- cie ... disputavi X et future per gloriam. 228—39. Druhá část dupliky. Ulterius Christi assistente gracia materiam prosequendo venio ad ea, que per propo- nentes X revelata facie apertissima veritas, pervenire me- reamur. 239—47. Palomarova odpověď Prokopovi z Plzně o při- jímání dítek. In nomine ... Reverendissimi... Cum cogitarem pridie X pervenire mereamur omnes ad vitam et gloriam sempiternam. E I 4. Sborník akt koncilu basilejského. 159—235. (Henr. Kalteisen. Positio). In medio X de- cisioni. Ed. Mansi XXIX, 971—1044. 135'—80°. (Idem. Replica). Etsi iuxta X requirit lecto- rem ... Scriptum Basillee per manus Joh. de Hunten etc. a. d. 1433. Ed. ibid. 1045—1104. 281—324—64' = 159—235—80'. Scriptum per manus Pe- tri Coutreels de Hoochstowen in Brabancia a. d. 1433 m. Juli 9 22. die. 367—73'. Posicio catholica contra errorem Bohemorum circa punicionem peccatorum publicorum (Egidii Carlerii de a. 1432). Hanc meis viribus imparem X confundatur. 513—33. (Caroli IV.) Aurea bulla in latino. Е I 9. I. (Egidii Carlerii Positio). Audistis X benedictus deus. Ed. Mansi XXIX, 868—971. II. Articulus de predicacione verbi dei. (Henr. Kalt- eisen. Positio et replica). Ed. ibid. 971—1104. III. (Joh. Palomar. Positio et replica). Ed ibid. 1105 68. IV. 2—27. (Joh. de Ragusio). Utrum layci teneantur de

Strana 59
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 59 necessitate salutis sumere divinissime et sacratissime eu- karistie sacramentum sub. utr. specie... Et videtur, quod sic per illud Joh. 6. »Nisi manducaveritis« X cuiuslibet melius sencientis. 27—127. (Eiusdem tractatus pars altera). Contra dictam posicionem X ecclesie Christi fidelium. Stojkovičova disputace z r. 1432, jeho pium certamen o kalichu. Pokračujeť v začátečních slovech takto: bis in hac s. gener. Basil. synodo publice disputatam et discussam, fue- runt fortissimi et acerrimi bellatores, inprimis rev.... Juli- anus de Cesarinis ..., quem in arguendo sequebantur rev. in Christo patres domini episcopi, s. theol. magistri, utriusque iuris doctores ... Horum itaque ... cupiens argumenta et mo- tiva in unum colligere, non eorundem ordinem servabo, quo ipsi arguerunt, sed eum ordinem iudicis prosequar, in quem utraque pars compromisit, tum... quia iam plures menses sunt, quibus huius argumenti exercicium finitum est..., tum eciam, ut opposita iuxta se posita magis elucescant. Zdá se, že to je autograf vzácného projevu, neboť (1. 88) nařizuje: finis non scribatur plus. O argumentaci oponentů podává žel obraz jen přibližný, drže se, myslím, spíše argumentace od- půrců husitských. V. Raciones alique contra eos, qui infantibus et pueris in cunis vagientibus ministrant divinissime eukaristie sacra- mentum. Pro quo sciendum, quod quidam heretici in tantum contradixerunt catholice fidei ... allegantes illud Joh. 6. »Nisi X levissimum comedere panem. Nevýznamný traktát o 5 11. VI. Hec sunt collecta et excerpta ex s. Benedicti, abbatis Massilie, super cap. »Firmiter credimus« ... additis paucis aliis contra diversos errores ... Una est X minime sacerdoti etc. Viz výše str. 23. VII. (Stephanus Páleč. Contra Tabulas veteris et novi coloris Nicolai de Dresden). Ex tractatuli prescripti materia X d. n. J. Christi. Odjinud otiskl K. Chytil, Antikrist v na- ukách a umění středověku (1916) 237—47; srov. Bartoš, Hu- sitství a cizina 147. VIII. Ad questionem, qua queritur, utrum sacramentum eukaristie, secundum se consideratum, non habito respectu

Strana 60
60 V. Fr. M. Bartoš: ad unam vel ad duplicem speciem, sit de precepto Christi, di- cendum, quod in hoc est varietas et controversia doctorum, quibusdam dicentibus, quod sic, quibusdam vero oppositum. Verum, quia res difficilis est, idcirco in presenti solum cu- rabo referre opinionem doctorum utriusque partis, ut hoc. s. concilium Basiliense eligat partem, quam Spiritus s. dictabit tuciorem X pluries idem peccatum. O 6 11. IX. Joh. de Ragusio. Regulae in materia calicis. Viz A IV 15. 183—5. Závěr: Finis est posicionis et responsionis M. Joh. de Aragusio, s. theol. prof. ord. fr. pred., facte in sacro gen. concilio ad dicta M. Joh. de Rokycana Bohemi in articulo communionis sub utr. specie a. d. 1433 die. O 2 11. X. Prologus subsequentis opusculi contra heresim Husi- tarum, compilati per fr. Joh. Nyeder, s. theol. prof. ord. fr. pred. de conventu Nuerembergensi. Attendite a falsis pro- phetis, qui veniunt... Mat. VII. Cum modernis nostris tem- poribus X 12° arguitur per b. Remigium (nedopsáno). Rozsáhlý (o 68 lI.) traktát, uchovaný nepochybně v do- plňovaném konceptu, zůstal asi nedokončen a neuveřejněn. Prolog ohlašuje tři díly. In 1. parte quedam generalia po- nentur cum specialibus prefacte heresis, in 2. videbitur de 4 principalibus eorum articulis, in 3. specialiter respondebitur eorum novis verbis infamatoriis; nam eundem modum ipsi Hussite tenent in epistola quadam theutonica, per quam to- tam inficere conantur Germaniam (t. j. v táborském mani- festě z r. 1430, jak plyne hlavně ze zmínky na 1. 16, že in supraposita epistola tria principaliter faciunt: 1° per 9 arti- culos coram secularibus de secta, quam receperunt, se ge- stiunt excusare, 2° ut nulla fides nostris adhibeatur clericis, 16 articulis conantur totum clerum denigrare, 3° quatuor arti- culos ponunt, pro quibus usque ad mortem se dicunt velle perseverare). Z obsáhlého tohoto programu uskutečnil Nider sotva polovičku. V II. části, que improbat 4 articulos Husi- tarum (od 1. 52), dokonal stěží polemiku proti kalichu, který odmítá hlavně 7 zásadami (regule), jež se nám vracejí v pod- statě u úředního obránce koncilu proti kalichu J. Stojkoviče, a to jak v jeho pium certamen z r. 1432 (ruk. tohoto č. IV), tak i v zásadním doslovu jeho projevů proti Rokycanovi z r. 1433 (ruk. A IV 15 1. 183).

Strana 61
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 61 První část traktátu vykládá škody kacířství, vysvětluje, proč je Bůh dopouští a kacířům dokonce dopřává vítězství, a mnoho se zabývá nesnázemi z toho vznikajícími. Nider do- voluje útěk před Husity i kněžím, si possent fugire sine peri- culo ovium, neboť prchl i apoštol Pavel (1. 9°). Také treuge mutue ex causis racionabilibus ... licite fieri possunt (1. 15°), ymo pecuniam eis dare ad redimendum vexaciones et peri- cula. Těžší je jeho rozhodnutí o otázce slyšení, kterého se pře- devším domáhal táborský manifest. Vykládá nejprve (l. 19), quod Husitis sepe sit data audiencia et quam pie sunt vo- cati. Primo sub personis Joh. Huss et Jeronimi tempore Con- stanciensis consilii; in quod eciam libellum miserunt quen- dam, multis argumentis conantem probare hereticorum perfi- diam, cui libello protunc responsum fuit per doctores depu- tatos (myslí traktát Mik. Dinkelspühla z r. 1417, o němž u ruk. A IX 18). 2° in obsidione civitatis Pragensis... Et protunc tantum 4 articulos proposuerunt, quos communiter per mundum nunc mittunt; in quibus cum nostris protunc satis concordabant, preterquam in articulo de necessitate communi- candi sub utraque specie. 3° in Bruenna postmodum Hussi- tarum litteratis datus fuit salvus conductus tutus pro eorum audiencia in presencia doctorum universitatis Wiennensis 4° in Ungaria coram rege Romanorum presentibus Proco- pio ... 5° in Nuremberga, cum hoc peterent coram omni po- pulo proclamare suam sectam cum circiter mille equestribus per plurium mensium spacia. Et postmodum 400 habere vo- luerunt, que peticiones fuerunt contra s. scripture dicta... Tamen non negabatur Husitis audiencia, fienda per plures episcopos et doctores... Sed nichil profuerant omnia pre- dicta et fortassis obfuerunt, quia deteriores postmodum teste experiencia facti videntur. Co by bylo ostatně pošlo z no- rimberské disputace? Jen zmatek a pohoršení prostých; žá- dali také zastavení interdiktu. Přece však věnuje další ka- pitolu otâzce, quando et quomodo disputare licet cum infide- libus et hereticis. Dovoluje to toliko graduatis in theologia, třeba v prvotní církvi disputace byly. Jeť tu třeba veliké opatrnosti a mírnosti, ne zpupnosti, neboť Husité articulos te- nent quosdam multum apparentes, puta de ablacione tempo- ralium a clero, ad quod alias populares et nobiles sunt nimis

Strana 62
62 V. Fr. M. Bartoš: proni (1. 22). Zvláště ve Švábsku (Alamania) by způsobili pohromu. Tamen videtur, quod cum eis haberi possit licite interrogatoria quedam collacio privata et quod eis danda sit cauta privata audiencia. Jsouť mezi nimi i blízcí katolíkům a říkají, že chtějí býti poučeni, takže odmítne-li se jim sly- šení, bude se myslit, že se bojíme a že jsme v neprávu. A s ji- stým překvapením čteme závěrem bezmála obranu žádouc- nosti takového slyšení. Cum enim hactenus per gladium ma- terialem seculares Husitas a malis arcere aut noluerint aut non potuerint, cur gladio spirituali verbi dei non caute aggre- diantur eos hii, quorum interest? Ale hned na to dokazuje zase Nider správnost odsou- zení Husova a Jeronymova, a jak s nimi bylo naloženo mno- hem mírněji, než nařizují práva, a volá (1. 25): Attendant, queso, katholici, quanta horum fuit temeritas, ut homines viles et plebei infimi ortuque ignoti auderent tam grandia attemptare! A připomíná (l. 24), že Jacobite inter Husitas dicunt esse hereticum ante sacramentum eukaristie flectere genua, a o tom, co je mezi nimi sekt, uvádí výrok Křišťana z Prachatic (z listu z r. 1417 v Palackého Documenta M. J. Hus 635), o němž dí, že je (1. 250) hereticorum capitaneus inter litteratos eorum maximus, qui se intitulat caput Wicle- fistarum. A vyloživ, odpovědí na nejpůsobivější argument táborského manifestu, quam perverse et maliciose Hussite hor- tantur seculares fideles, ut ipsi cum eis non pugnent, sed cle- rum pugnare solum permittant, brání proti secundus articu- lus infamis epistole Husitarum odpustků a křížových válek. jakož i hlavní opory protihusitského zápasu, víry v očistec a platnosti církevních trestů, aby skončil obranou úcty k obra- zům svatých a řeholí proti útokům manifestu. Nikde však není v traktátě přímé stopy po nové křižácké výpravě, vy- hlášené r. 1431, takže se zdá, že Niderova práce o traktátu, k jehož napsání ho přiměl dojem táborského manifestu, spadá ještě do r. 1430. Nedokončení díla sluší asi přičísti Niderovu odchodu z Norimberka do Basileje, jehož přesná doba je však asi neznáma (K. Schieler, Mag. Joh. Nider, 1885, 257). Třeba však zůstal nedokončen, je traktát jedním z nejvýznamněj- ších projevů protihusitské polemiky již pro osobnost pů- vodce, kterému připadla 1431/2 v jednání s Husity úloha tak

Strana 63
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 63 důležitá, a z nejzajímavějších odpovědí na táborský mani- fest, o nichž naposledy moje Husitství a cizina 223 a d. E I 35. Inventaire de pièces concernant le concile de Bâle dans les archives de la République de Genève. Z bohemik zazna- menává originál Zikmundova listu z 8. led. 1436 (M C I, 696) a notářský instrument J. Zúla o kredenční listině pražské university svým vyslancům do Basileje z 6. července 1437 (Cochlaeus, Hist. Husitarum 306—8 a ČČM 1920, 193—5). E I 36. Jac. Christ. Iselius, Indices codicum manu exaratorum, qui ad Basiliensis concilii historiam pertinentes in praecipuis Europae bibliothecis ... adservantur... Z bohemik zaznamenává v basilejském archivě mimo oba dokumenty archivu ženevského ještě prokuratorium praž- ské university Rokycanovi z 1. pros. 1432 (MC I, 263) a z Conciliumsbuch salvus conductus Bohemis 3. srp. 1437 (Urkundenbuch der Stadt Basel VI, 1902, 312—5). Na 1. 29 píše mu Etienne Baluze, že nemá českou obranu čtvrtého arti- kulu, a prosí o přepis, je-li v Basileji. E II 41. Zprávy z pražského sněmu 1575. Na 10 1. fol. je tu zpráva o stížnosti stavů podobojí Maxmiliánu II. na Jana z Valdštejna a o jejím pronesení 1. IX. (mylně datovaná: Mitwochs am Tag Georgii), dále o císařově odpovědi stavům 26. VIII. a audienci z 3. IX. (o všech těchto událostech F. Hrejsa, Česká konfese, 232, 224 a 237) a konečně (1. 6—10) ono vypsání korunovace Ru- dolfa II., jehož české znění vydáno v Čes. Sněmech IV, 258—60. E III 27. Nobilis virginis Christianae Poniatovię de Duchnik He- merologium revelationum, quas a. 1627, 1628 partim in Bo- hemia, partim in Polonia habuit. Asi přepis editionis prin- cipis (Zibrt, Bibliografie V, 21400), třeba ke konci (str. 152)

Strana 64
64 V. Fr. M. Bartoš: je poznámka: Ex D. Juliani Poniatovii, nobilis theologi, а�vоуоáр9. FV 1. Questiones Buridani super decem libros Ethicorum. Bo- nitatis et nobilitatis phylosophie moralis excellenciam X vel appetitus sensualissimi. Dopsány 1402, a to podle katalogu prý z originálu, psaného 1382 v Praze. L III 47. Henrici Scretae Noctes hybernae in pharmacopaeam Augustanam. 1686. Zakladatelem basilejsko-šafhúzské odnože rodiny, jíž Škréta náležel, byl (podle Allg. Helvetisches Lexikon H. J. Leue XVI, 1760, 657—8) Jan Škréta, jenž 1622 dosáhl v Ba- sileji doktorátu med. a 1635 se stal městským fysikem v Šaf- hůzách. Z jeho synů Friedrich Lucius promoval na doktora med. v Basileji 1650 a od 1651 byl měst. fysikem šafhůz- ským; měl syna Lud. Lucia, který po promoci taktéž v Ba- sileji 1687 byl osobním lékařem knížete z Oettingen. Druhý syn Janův, Jindřich, určen byl na lékárníka, ale 1670 dosáhl med. doktorátu v Heidelberce a 1671 v Basileji a stal se měst. fysikem šafhůzským a osobním lékařem několika dvorů. Jeho syn Jindřich promoval 1716 na doktora med. v Tubinkách. Zde vypočteny i všecky jejich spisy. O III 35. 1—61°. (Sermones in concilio Constanciensi et Basi- liensi.) 62—79. (Ulr. de Znojma. Positio de libertate verbi dei.) In nomine... Locuturus X est deductus. Ed. Mansi XXX. 338—88. Lépe vyd. Bartoš v příloze Jihočes. sbor. hist. V, 1932. 86—91'. (Joh. Palomar. Positio pro temporalitate de a. 1432.) Reverendissime... Norunt experiencie X revocare. Ed. ibid. XXX, 475—85. 91'—7. (Joh. Palomar.) Opposiciones collecte ex hiis, que per rev. d. legatum plurimum egregie et per alios dd. prelatos et magistros dicta fuerunt, et soluciones ad ipsas. Opponens. Ne frustra occupemus X non insisto.

Strana 65
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 65 98—8°. Collacio facta per M. Joh. de Rokiczano Boh. Prag. coram d. legato in camera sua in primo adventu Bohe- morum in Basileam. Ipse d. n. J. Christus X per omnia sec. sec. O ruk. a tiscích Bartoš, Lit. činnost M. J. Rokycany 26—7 č. 8. 98'—102. Colacio alia per eundem M. J. de R., amba- siatorem universalis civitatis. Prag. coram sacra Basil. sy- nodo X. die Jan. a. etc. 33. In nomine eius X in sec. sec. Viz tamtéž 27 č. 9. 102—7. Sermo d. abbatis Cisterciensis, prolatus... in adventu Bohemorum et est responsio ad collacionem prece- dentem. Sacros. Basil. sinodus X imperat i. sec. sec. Ed. Mansi XXIX, 1271—80. 110—24. (J. Rokycana.) De communione sub utraque specie. Communio div. euk.... Cum super omnia X tante amore (nedopsáno). Srov. Bartoš 28 č. 10. 128—47. (Nicolaus de Pelhřimov. Positio de punien- dis publicis peccatis.) Peccata mortalia X pro presenti. Et sic est finis posicionis secundi articuli Bohemorum, propo- sita coram s. gen. Basil. synodo per d. Nicolaum de secta Thaboritarum. Ed. Bartoš, Archiv táborský (příl. Jihočes. sbor. hist. III, 1930) 3—32. Pak acta et sermones a j. (i inku- nabule). 165—6. Epistola synodalis ad convocacionem Bohemo- rum ... Compulit nos caritas. (15.X. 1431.) Ed. M C I, 135. 241—4. Oracio facta per Mag. Jac. Laud. ep. et apostol. palacii mag. super causa dampnacionis Jeronimi de Praga, heretici, in conc. Const. a. d. 1417 die 30. m. Maii. Expro- bravit incredulitatem. Ed. Hardt III, 54—63. Curych. Centrální knihovna. Car. C. 100. 55—6'. Litterae de Joanne Husso (pozd. rukou). Reve- rendissimis ... Quia iure naturali X Prage a. d. 1415 die 2. m. Sept. Protest českomoravského panstva proti upálení Husovu. Ed. Palacký, Documenta M. J. Hus (1869) 580—4, V. No- votný, Hus v Kostnici a česká šlechta (1915), 59—64. 73—9. List Mikuláše de Becariis Karlu IV. Ad Cesarem 5

Strana 66
66 V. Fr. M. Bartoš: (obsah listu) ... Nuper ex insperato X ob rem publicam re- stitutam. Vale Cesar, exemplar et decus perpetuum mundi eternumque, vale. Per Nycolaum de Becariis Ytalicum precur- sorem imperialis olimphi, aulicum et armigerum ... in mar- chionatu Brandeburgensi in opido sive castro Tangermundi ad Albeam ... Cesari destinatum. Přezajímavý list italského humanisty ve službách Karlových, kritisující císařovu politiku říšskou i italskou, hlavně jeho závazky kurfiřtům za volbu Václava IV. r. 1376, a naplněný ostře protipapežským duchem ghibellinským, je psán 1377 v Tangermünde a bude s dalším projevem uveřej- něn K. Hrdinou. 79—80. Ad dubiam imperatoris quesicionem de Julii Ce- saris capite in argenteo numismate effigiato... Gagy J. Ce- saris ephygies X per excellenciam disponebat. Per Nyco- laum etc. Саr. С. 110. 184—204. De Bohemis. Závěr první, resp. druhé části dupliky J. Stojkoviče, čelící Rokycanově obraně kalichu v Ba sileji r. 1433, uchovaný patrně v konceptu. Ex predictis igi- tur plasphemiis in deum X omnipotentis dei, qui est bene- dictus in secula, amen. 204—7. Konečná část dupliky, velmi škrtaná a doplňo- vaná, od odstavce: Finaliter prefatus replicans agreditur ma- teriam de ecclesia. Viz svrchu str. 41. 208—9'. Pozvání Husitů do Basileje z 15. X. 1431. Ed. MС I, 135—7. 210—4. List papeži Eugenovi IV., aby odvolal rozpu- štění koncilu a nemařil jednání s Husity. Beatissime pater ... Iam nunc universus cognoscet orbis X recommendo. Basilee quinta iunii 1432. 214'—5. Salvus conductus Bohemis. Pridem oratores nostri. Z 20. VI. 1432. Ed. M C I, 227—9. Сar. Č. 157. Tractatulus factus Basilee studio M. Joh. de Turrecre- mata nacionis Yspanie ord. pred. a. 1436. Quorundam reli-

Strana 67
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 67 giosarum personarum X introduccio felicitatis eterne (na 1. 80 a d.). O traktátě svrchu. St B 288. 2—58. Die Uslegung der liden J. Christi, dass ein mei- ster zue Prag also zue tützsch hat bracht. Psáno 1498 (též v ruk. C 126/31 1. 2—56). Je to snad dílko Matouše z Kra- kova, o jehož passio Christi Fr. Franke, Matth. v. Krakau (1910) 121 (tu o holandském překladě)? S Ms. 204 o. 220—1'. Concordata inter legatos s. concilii Basil. et gener. congregacionem regni Boh. et march. Moravie. Ed. M С I, 495—8 (z 26. XI. 1431). 22 221'. A. d. 1433 die solis quinta Januarii ambasiatores Bohemorum et marchionatus Moravie in numero nonaginta, inter quos fuerunt duo milites, M. Joh. de Rockazana, Pro- copius et M. Petrus de Anglia, venerunt Basileam ad s. con- cilium propter eorum reductionem cum pleno mandato infor- mandi, diffiniendi sive concludendi etc. circa horam vespe- rorum. Venerunt principaliores in navi per Renum, cantantes primo Cum rex glorie Christus infernum debellaturus intra- ret et chorus angelorum etc. Deinde: Da pacem, Domine, in diebus nostris, alta voce. 222—2. Mandatum rectoris et universitatis studii Prag. Reverendissimis... Christannus. Ed. M C I, 263—4. 223. Mandatum regni Bohemie... Ed. ibid. 262—3. 151—60. Invectiva in fedam ac spurcidam Bohemorum sectam (M. Hieronymi Prag). Amantissimo X deux bene- dictus. Ed. Mitarelli, Annales Camaldulenses IX, 755 squ. Cf. Jar. Bidlo v ČČM 1895, 447. S Ms. 298. Conr. de Haimburg. Sertum aureum B. V. Marie. Nepřímé bohemikum (srov. Bartoš, Soupis ruk. Národ- ního musea II, 306 č. 3478). 53

Strana 68
68 V. Fr. M. Bartoš: Einsiedeln. Knihovna benediktinského opatství. Biblia 2. Latinská bible husitská z r. 1420. Lat. bible iluminovaná (v iniciálách jednotlivých knih biblických je jednoduchá miniatura) na pergameně o 704 str. o 2 sloupcích v rozměru 35.5 X 25 cm. Text vulgaty (rozhraní S a NZ na str. 507) jest ukončen (str. 640) touto poznámkou: Finito libro sit laus et gloria Christo. A. de B. Finitus est liber bibliothece in die s. Wenceslai a. d. Millesimo quadrin- gentesimo XX°. Et eodem anno rex Ungarie circumvalawerat Pragam in centenis millibus equitum exceptis peditibus Ubi deus manifeste dominico die post Margarete in monte, qui cognominatur Witkow, eius multidinem con (na rasuře:) servabat (smysl žádá asi: conculcavit) per suos fideles mini- mos in eum sperantes. Na str. 61—94 Intepretaciones (no- minum hebraicorum). Aaz apprehendens x Zuzim... consi- liatores eorum. O tomto spisku, přičítaném Jeronymovi, viz Fr. Stummer: Einführung in die lateinische Bibel, 1928, 145. Na str. 695—703 Registrum super epistolas et ewangelia per circulum anni, 704—6 mešní kanon. Kožené desky červené barvy mají původní puklice a sponu. Na vnitřním přídeští je zápis o věnování bible hr. Jindř. z Lupfen z hradu Hewen katolickému kazateli Wolfgangu Kellerovi v Engen r. 1571 (znění podává Gabr. Meier, Catalogus codd. mss. monasterii Einsiedlensis I, 1899, kde popis bible na str. 1—2) a verš Dulcius ex ipso fonte bibentur aquae s něm. překladem. Tak- též ze stol. XVI. Významnější než uměleckou výzdobou, která nedosa- huje na př. krásy stutgartské bible z r. 1436, je bible svým textem. Historik středověké vulgaty Sam. Berger našel v ní na str. 158 na okraji s názvem: Alia translacio, připsaný zlo- mek t. zv. italy, který otiskl v Notices et extraits des manu scrits de la Bibliothèque nationale et autres bibliothèques XXXIV, 2, 1895, 128, a určil ve zlomku nápadnou příbuznost s marginálií proslulého Codex gothicus Legionensis (z Léon ve Španělsku) z r. 960, o němž píše ve své Histoire de la Vul- gate pendant les premieres siècles du Moyen âge 1893, 18 a d. Avšak toto plus, třeba vždy zajímavé, bylo by možno vysvět- lit i opsáním z některé staré bible původu českého. Ale bible

Strana 69
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 69 má ještě jinou zvláštnost, která z ní činí bibli nad jiné vzácnou. Jeť jedinou známou biblí tohoto typu proslulý latinský NZ štolberské knihovny ve Wernige- rode, získaný na štěstí právě Husovou fakultou, z roku 1434, kdy byl, krátce před pohromou lipanskou, dopsán členem bratrstva táborského nebo sirotčího, jejichž moc byla tu zlomena. Tento NZ je proto tak důležitý, že jeho text je nejbližší NZ německé bible, který se tisky rozšířil jako ně- mecká bible středověká a má hlavním zástupcem rukopisným t. zv. bibli tepelskou, nejproslulejší to rukopis německé bible. S obojím tímto NZ shoduje se zajisté i bible einsiedelnská v odchylce, kterou se zatím nepodařilo najíti v jiné bibli hu- sitské a jež je nepochybně bezděkým či úmyslným plus upra- vovatele tohoto typu bible husitské. Jím se hlásí k druhům německého Husity Mikuláše Drážďanského, autora obrany svobody kázání, napsané právě na biblický výrok, z něhož je toto plus čerpáno. Charakteristická ta odchylka čte se i v naší bibli (str. 593) v epištole k Efezským VI, 20, kde k větě: prout oportet me loqui přidává ještě: sed verbum dei non potest allegari (srov. k tomu ke všemu moje Husitství a cizina (1931) 242). Studium husitské bible nabývá takto v einsiedelnské bibli textu vpravdě drahocenného, aspoň do- tud, dokud se nepodaří nalézti NZ téhož typu i v knihovnách domácích. Knihovna nemá jinak významných bohemik. Je tu pouze ještě zastoupen Matouš z Krakova častým Certamen rationis et conscientiae a traktátem De novem peccatis alienis (Maier str. 179—80, o spisech uv. práce Fr. Franke 127 a 120), je tu dále Engelšalkovo Speculum aureum (anonymum katalogu Meierova 182), traktát De superstitionibus Mikuláše Magni de Jawer (Meier 185) a Colecta Tybini. Ad cognicio- nem epistolarum investigandum X vel nigram ceruleam (str. 1412, Meier 305). Jediné bohemicum, které je, tuším, neznámo, je pamflet Theobalda z Ulmu proti králi Jiřímu v ruk. 328 str. 291 (Meier 304). Jeho povahu a ráz naznačuje hned nápis: Illustrissimo Anthiochi Neronisque sectatori Georio, regi Hussitarum, s. Romane ecclesie inimico, Prage residenti. Theobaldus N. de Ulma Georio, regi Hussitarum, sua memorari novissima exoptat fideliter. Utinam saperes (za-

Strana 70
70 Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. číná Kapistranem) X fuerit amenda. Ex Ulma XI. Kal. Ma- yas. (Patrně r. 1462, čemuž nasvědčuje datování dalších dvou projevů do tohoto roku). Koblencký sborník basilejských projevů z pozůstalosti Jindř. Kalteisena. 1—14. Rokycanova obrana kalicha v Basileji roku 1433. Subscripta proposuit Joh. de Rockyzana Bohemus nomine regni Bohemie in conspectu concilii Basiliensis. Communio divinissime eucharistie X patet minorem esse veram etc. Et sic est finis de proposicione primi articuli de communione sub utraque specie etc. quemadmodum eum proposuit M. Joh. de Rochesa(na) de Praga in artibus magister, heresiarcha Bohemorum presertim circa hunc articulum in concilio gene- rali Basiliensi. O tiscích Bartoš, Lit. činnost M. J. Roky- cany 28, č. 10. 15—16'. Traktát o P. Marii. Quoniam post deum X exer- citaverit (nedopsán). 20—112. M. Joh. de Ragusio contra predictum articu- lum de communione sub utraque specie. Reverendissimi... Post valde utilem X ad laudem omnipotentis... Ed. Mansi XXIX, 699—868 (zde arci bez závěrečných VII regulae). 113—7' Heymericus de Campis, doctor Coloniensis. An maior gracia conferatur communicanti sub utraque specie quam sub una specie. Fundamentum responsionis seu solu- cionis M. Jo. de Raguzio, ni fallor, est hec X efficaciam gra- tuitam alterius. Hec sub correccione omnium melius theolo- gizancium sine assercione temeraria notata per H. de Campis. 118—23'. Hec M. Henricus Caltisen O. Pred. Circa ma- teriam iam currentem, an Boemis circa eorum articulos pre- sertim communionis divinissime eucharistie sit aliquid per- mittendum ... ut per hanc concessionem liberentur christiani a persecucionibus eorum, duo sunt videnda. Primum, an eis sit concedendum, quod ipsi et eis adherentes communicent sub utraque specie, 2m, quod si non, qualiter eis sit respon- dendum et quid finaliter cum eisdem agendum X sumite para- bolam: Dicit dominus etc. Odtud citát Palackého, Dějiny III, 3, 118 p. 115, kdež traktát správně položen do srpna 1433.

Strana 71
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 71 124—68. Odpověď Jiljího Charliera Mik. Biskupcovi r. 1433. Ad declaracionem secundi articuli X gloria in sec. Ed. Mansi XXIX, 868—971. 187—226' Odpověď a replika Jana Palomara P. Pay- novi. Deus in adiutorium X Deo laus semper. Scripte et fi- nite sunt hee responsiones et replica Basilee a. 1433 etc. Mansi XXIX, 1105—68. 227—74. Protihusitská polemika vídeňských prof. Petra Pulky a Bartoloměje z Ebrachu asi z r. 1423—4. Jussit reve- rendissima vestra paternitas X ecclesia Christi etc. Scriptum a. d. 1428 f. 3. ante festum Johannis. O spise Prokeš, Husi- tika vatikánské knihovny, 1927, 20. Explicit se doslovně sho- duje s tam uved. závěrem víd. ruk. 4180. O třetím z autorů svrchu str. 10. 275—301. Tractatus M. Henr. de Gorcheyn contra arti- culos Hussitarum. Apostolo teste. S tímto doslovem: Quia vero in supradictis contenta, per nostram facultatem quoque sacre theologie alme universitatis studii Coloniensis elabo- rata, deinde exquisito examine masticata videntur pia, sacra, iusta, veritati katholice consona et ad christiane religionis sa- lutarem pacem propicia, ideo eiusdem facultatis sigillum du- ximus premissis appendendum, semper tamen ea humiliter submittentes correccioni sedis apostolice. Datum Colonie a. d. 1430 predicte nostre facultatis sub sigillo etc. O spisovateli a tisku traktátu Bartoš,, Husitství a cizina 224 p. 10. 302—39. Odpověď dr. Jindř. Kalteisena Oldřichovi ze Znojma na jeho obranu 3. artikulu. In medio X decisioni Mansi XXIX, 971—1044. 340—69' Opus replice secunde, facte in eodem articulo contra Bohemos per eundem fratrem Henr. Kaltisen, s. theol. prof. Reverendissimi X subicio per omnia. Terminata fuit hec replica in presencia s. concilii et Bohemorum recitata 1433 in ebdomada penosa celerius et obrupte collecta propter nimiam festinanciam Bohemorum ad recedendum. Ideo pro- picium requirit lectorem. Mansi XXIX, 1045—1104. 370—86'. Subscripta pronunciavit Ulricus bacalarius in artibus nomine Bohemorum in presencia concilio Basil. Ed. ibid. XXX, 306—37. 387—421. Subscripta exposuerunt Bohemi... ad repli-

Strana 72
72 V. Fr. M. Bartoš: candum contra ea, que eis tradidit fr. Henricus Kaltisen, s theol. professor ac heretice pravitatis inquisitor ... In no- mine... Quia veritas X contrarium credibilitati. Jest replica Oldřicha ze Znojma, vyd. kuse tamtéž 388 a d. Odsud bude vydána v Táborském archivě I. 421—2. (Joh. Hofman). Infideli Procopio contra Chri- stum in campis degenti etc. ex parte ecclesie habentis pedes in camino ignis, deplorantis exulaciones et oppressiones fide- lium etc. Jesum X sit benedictus. Explicit epistola notabilis Procopio directa. O invektivě a dvojím vydání jejím Bartoš, Husitství a cizina 226. 424—6'. Projev proti Táborskému manifestu z r. 1430. Videte, ne quis vos seducat... Ephe V°. Que verborum ina- nitas X Hec fr. Mathias Doeringh, s scripture professor et provincie Saxon. minister O. M. a principio usque ad ulti- mam calumpniam, que reprobat ordines, et fr. Joh. Bremer, eiusdem ordinis et facultatis prof. ab ultima calumpnia in- clusive ... usque ad finem scripti, offerentes se velle predicta scolastice defendere intuitu ecclesie cathol., ubicunque et quando fuerint legitime requisiti conductu salvo semper pre- supposito. O spisku uv. Bartoš 227. 427—36'. Colacio legati (Juliani Cesarini) in recepcione Bohemorum. Locuturus. Ed. Mansi XXIX, 491—512. 437—8. Finitis primis proposicionibus 4 articulorum Bohemorum d. legatus loqui cepit, ut sequitur: Audivit hec s. synodus X que in nobis est, fide. MC I, 271—2. Sborník má dnes ve stát. archivě v Koblenci značku Abt. 701 Nr. 220 (Gymnasii 24). Husitský sborník knihovny Jagiellonské university v Kra- kově 2148. 1—11. (Mikuláš Drážďanský. Katechismus). Est ergo primum mandatum prime tabule X de medio nacionum. Et sic est finis huius operis. Explicit decalogus utilis pro infor- macione puerorum. O spise J. Sedlák, Mik. z Drážďan (1914) 50, podrobně pak E. Havelka v ohlášené práci o husitských katechismech. 12—20. (Katechism podobný). Item nota de septem sacramentis ipsius ecclesie X erit et minister meus.

Strana 73
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 73 21—8. (Jakoubek ze Stříbra. De imaginibus). Utrum se- cundum legem evangelicam plebs Christi fidelis X in scrip- tura, ubi supra. O traktátu Bartoš, Lit. činnost M. Jakoubka ze Stříbra (1925) 50 č. 69. 29—9' Decretum concili Constanciensis seu dampnacio utriusque speciei die XV. m. Junii (1415). Ed. Hardt, Con- cilium Const. III, 646—9. 29—33. (Mik. Drážďanský). Reprobacio eiusdem de- creti (na okraji: bohemice, sed nulla est invectiva, tantum ad vulgares contra illud taliter qualiter facta). Nescitis cuius spiritus estis X meus erit. Ed. ibid. 648—57. Závěr spisu, o němž Sedlák v ČKD 1913, 405—8. 33—8. (Týž kázání). Quod fuit ab inicio X Jacobi Vo et ultimo etc. Pro quo sit... Dominus benedictus in sec. sec. 39—40. (Henr. Bitterfeld). De Simonia. Symonia est studiosa voluntas X simoniacum est. Ed. E. Stein ve Věst. Král. čes. spol. nauk 1928, 86—8. 40—1. Apellacio M. J. H (us). Quia deus X iustam cau- sam. Ed. Novotný, M. J. Husi, korespondence (1929) 129—33. 41'—8. (Hus. De arguendo clero). Circa preparacionem evangelii X sunt adducta. Opp. I, 149—53'. 48'—57. (Hus. Sermo synodalis super. »Diliges domi- num«.) In omnibus me defectuosum X in sec. sec. benedicto. Ed. ibid. II, 27'—31°. 58—112. (Jakoubek. Contra Brodam). Premissa posi- cione scolastica X deo in sec. sec. O tisku i ruk. uv. Bartoš 36 č. 41. 112—18. (Mik. Drážďanský. Tabulae). Prima tabula. Christus, portans crucem X libro de officis. Finitus est novus color et antiquus sub a d. 1414 sabb. ante Esto michi. O spise uv. Sedlák 8—14, Bartoš, Husitství a cizina 147. 119—56'. Idem. Puncta. De tribus virtutibus theologicis. Pax fratribus X et tantum de isto triplici iudicio. Expliciunt puncta mag. Nicolai de D-a. 157—62. Tractatus contra fugam pestilencie seu de pre- sidio. Omnium carnalium hominum X ideo in illo peribit. Hec in summa etc. 163—79. (Mik. Drážďanský. Začátek traktátu z 1. 29). Prima conclusio. Ed. ibid. 591—646.

Strana 74
74 V. Fr. M. Bartoš: 180—1'. (Jakoubek. De iuramento). Utrum in pollicia bene recta X (Augustinus) nulla secura. O spisku uv. Bar- toš 47 č. 61. 182—206'. (Mik. Drážďanský. Sermo). Nisi manduca- veritis... Hec Joh. VI.X ad vitam eternam. 207—43. (Jakoubek ze Stříbra a J. Příbram. Pro com- munione parvulorum). Ad honorem omnipotentis dei X refi- ciantur spiritualiter. O spise uv. Bartoš 52 č. 74. Na přídeští obsah a zápis: Datum per Mag. Joh. de Ra- dechoncze. Předsázkou perg. list lékařského a vzadu filoso- fického traktátu. Na desce původní skoro nápis: Decretum concilii Constanciensis contra utriusque speciei communio- nem cum ceteris tractatibus hereticorum Bohemicorum. Husitský a protihusitský sborník Milichovy knihovny v Zhořelci 4° 77. 1—28 (Henr. Toke). Traktát o svrchovanosti koncilu nad papeži. Animadvertant omnes Christi fideles, presertim prelati... lamentabilem ecclesie lapsum X cum Christo reg- naturi, qui ... benedictus amen. Et sic est finis huius opus- culi de potestate ecclesiastica et sacrorum conciliorum. Autorství určuji podle vídeň. ruk. 4488 1. 203. 30—147. (Mik. Tempelfeld. Velký traktát proti králi Jiřímu z r. 1458). Ad questionem, qua queritur X per omnia secula seculorum. Vyd. v podstatě J. Loserth v Aög 61, 133—87. Zdá se, že to je znění plnější, než jaké má ruk. vrati- slavský, jehož užila tato edice. V listinných vložkách nevzpo- míná aspoň Loserth (str. 5 p. 2) listu Jana XXIII. Václavu IV. z 11. VI. 1414, který jsem odtud otiskl, úplněji než Coch- laeus, ve Finkových Acta concilii Constanciensis IV, 1928, 507—9. 147—67. Přídavek k tomuto spisu. Errores dampnati Joh Wiclef. Sequuntur nunc articuli X per tempora diuturna feliciter amen. 168—82. Vyvrácení 45 vět Wiclefových. Contra 1. arti- culum ... arguit Innocencius X habemus pro nichilo. 190' Dobré zdání lipské fakulty theol. o zázračné hostii

Strana 75
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 75 na žádost Henr. Toke pro magdeburského arcb. Gunthera. Datum Lipczk a d. 1429. Dokument ten marně hledal E. Breest, Märkische Forschungen XVI, 1881, 185. 191—3. Epistola Doc. Andree de Broda ad M. Joannem Hus. Gloriosus deus X displicet uni. Odjinud vyd. Novotný. M. J. Husi korespondence (1920) 186—91. 193—213'. Ondřej z Brodu. De sumpcione venerabilis preciosique sacramenti corporis ac sanguinis d. nostri J. Christi. An sufficiat X contrario modo subverti. Et sic est finis lecture M. Andree de Broda super sumpcione sacra- menti divini sub utraque specie. Sedlák v ČKD 1911, 245. 213' Decretum concilii Constanciensis de communione sub utraque specie. Ed. Hardt III, 646—9. 214—25. Articuli et errores Joh. Rokitzani, quos contra s. ecclesiam Romanam scripsit... Primum, quod ipse se- quendo X sedes apostolica et religio christiana. O spise a o jiných jeho ruk. R. Urbánek, Věk Poděbradský III, 1930, 59. 2 226—8°. Responsum Joh. de Rokycana super quadam epistola ei missa per Joh. de Capistrano (12. list. 1451). Ed. Valouch, Život J. Kapistrana (1858) 717—28. 229—45. Responsum venerabilis patris Joh. de Capistra- na super premissis ad Rokizanum. Ed. Valouch 728—86. 245—9. Epistola eiusdem ... ad barones regni Bohemie. Credo, magnifici X militantis ecclesie. Predicta epistola baro- nibus non est lecta procurante hoc Gersikone. Začátek Coch- laeus, Historiae Husitarum libri XII, 1549, 375—7. 249—51. Kapistrán Jiřímu. Magnifice et excellens do- mine. Graciam salutarem X Ex Ponte post festum s. Michae- lis. Ed. Fel. Weber, Joh. v Capistran (Diss. lips. 1867) 51—9. 251—2. Joh de M (= N) edielist devoto fratri Joh. de Cap... Ed. ibid. 46—9. 252—2. Jiří Poděbradský Kapistránovi. Začátek ot. Cochlaeus 378. 253. Epistola Rokicani de collacione indicenda. Ed. ibid. 370—1. 253—5. Responsio ad epistolam Joh. de Borotin. Ed. Valouch 792 a d. (zde nedopsána). 257—8. Littera Capistrani od universitatem Viennen- sem d. 23. Sept. 1452.

Strana 76
76 V. Fr. M. Bartoš: 258. Soud Matěje Dorinka (Döringa) o Kapistránově české misii. 266. Král Ladislav, Jiří Poděbradský a sněm pražské kapitole 1454. Regia maiestas X effectualiter observentur. Odjinud zná Urbánek III, 26—8 (taktéž o dalším dokumentě). 266—7' Responsio data per decanum et administratorem Pragensem ex parte capituli Pragensis et tocius cleri catho- lici. Magnifici et generosi barones X habebo et habebimus. 268—9. Kapistrán Rokycanovi 18. X. 1451. Ed. Va- louch 711—6. 271. Týž témuž (20. IX. 1451). Ed. Cochlaeus 372—3. 272—2'. Král Kazimír Kapistránovi (7. IX. 1451). Ed. ibid. 368-70. 272—3. Jan Borotín Kapistránovi. Optans ante omnia X ex Littecz in die s. Ludmille 1451. 273. Borotín Kapistránovi. Ed. Valouch 790—2. 274—4. Kroměřížští kněží Kapistránovi. Zač. nečitelný sabbato post Stephani regis. Ed. J. Hoffer v Archivum franciscanum histor. XV, 1922 podle ČMM 1924, 389. 274°. Ad Girsikonem (20. IX. 1451). Ed. Valouch 707—8. Odpověď J. z Cimburka. Ed. Cochlaeus 374. 277—8'. Sequentes articulos tenuerunt et habuerunt he- retici Sangershawsenses, prout confessi sunt coram Henr. Schonevelt ... citra a. 1444. Quod secta crucifratrum X cum flagello se percuciunt. Ed. Hardt I, 126—31. 279—81. Articuli, super quos se fundant Husite, Vicle- fiste et obstinati Bohemi. Amen, dico vobis, nisi manduca- veritis X (Dionisius) perficere et discere. 283—7. Traktát o svědomí. Tolle lectum tuum X beati- tudini. Hec ille. 288—8'. Articuli (27), scripti ex confessione certorum de secta Valdensium, quos comburi fecit nob. d. Henr. de Schwarezburg, dominus in Sundirhusen in partibus Thuringie a. d. 1454. Ed. in Neue Mitteilungen aus dem Gebiet hist. antiquarischer Forschungen II, 1836; cf. H. Haupt, Zeitschr. f. Kircheng. IX, 114. 289—90. List legáta Dominika čes. katolíkům na brněn- ský sněm z 12. VII. 1463. Ed. SS. Rer. Sil. VIII, 243—6. 290—1. List tohoto sněmu papeži. Pius II. císaři. Copia

Strana 77
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 77 mandati d. Cretensi. Breve Vratislaviensibus. Ed. ibid. 257, 249, 247. 292. Spisek o přípustnosti absolvere hereticos et eis communicantes et presertim Bohemos. Začátek zalit X deter- minacionem aliam. 20 292'. Paměť o českém poselství do Ríma. Nota a. d. 1462 X quod incipit »Superiobus diebus« (t. j. odpověd Pia II. poselstvu). 293—3'. Pius II. Vratislavanům a císaři. Ed. cit. SSRR Sil. 195, 193—4. 294. Jiří Poděbradský Piovi II. 3. III. 1463 (s proti- českými poznámkami). Ed. Cochlaeus 434—6. 297. Epistola missa aepo Pragensi per M. Andream de Broda. Ed. ib. 16—7, úplně Höfler, Geschichtsschreiber der husit. Bewegung II, 1865, 170—1. 297—302. Tractatus eiusdem de remanencia panis con- tra Wiclef. Pro consolacione Christi fidelium X igne fidei comburatur. O traktátě naposledy V. Novotný, Hus I, 1919, 167—8, kdež i dřívější literatura. Dále traktáty a listiny, které se Čech netýkají. 314—5. Poggiův list o skonu M. Jeronyma Pražského. 315'—7. Oracio edita et acta Rome per Cincium Roma- num ad imperatorem Sigismundum. Cf. L. Bertalot, Quellen und Forschungen aus ital. Archiven XXI, 1930, 214. 317. Oracio facta per electum Posnaniensem in concilio Constanciensi. Cf. Finke, Acta conc. Const. II, 395. 318—20. Littera M. Joh. de Regusio et Simonis (Fre- ron), ambasiatorum s. concilii Basil. Constantinopoli 10. Mar- cii a. 1436. Asi neznámá; nemá jí aspoň Mansi XXIX., 650 a d. srov. Haller, Concilium Basiliense I, 131. 320—321'. Výpisek z Kosmovy kroniky. 320'—1. Quedam extracta Basilee ex tractatu cuiusdam theologi... Insuper de electoribus imperii esset tractandum X consules fecisse. 322. O zahaňském bisk. Silvestrovi (+ 1161). De elec- cione prelati. 32 322'. Questio, proposita per Joh. papam 22. de visione animarum.

Strana 78
78 V. Fr. M. Bartoš: 323. Seznam řádů a biskupů míšeňských, doplněný až na Schleinicze, zvol. 1518. 324. Forma iuramenti episcoporum. Festa canonicorum in ecclesia Misnensi. 325—30'. Tractatus Jacobelli Bohemi de Misa de con- fessione vocali. Decretum Augustini X conculcetur ab homi- nibus. O spise Bartoš, Lit. činnost Jakoubka se Stříbra 24 č. 3. 331—36'. Jacobelli de communione sub utraque specie quoad populum laycalem. Quia heu in templis X misteria sacramentorum processerunt. Ultima, que hic ponuntur, non videntur spectare ad corpus questionis, viz tamtéž 33—4 č. 33. 337—41. Hus. De sex erroribus. Opp. I, 191'—6. 343—4°. Infrascripta fundamenta habent pro se Bohemi de communione parvulorum. 1° quia dicitur Joh. 6 X fidemque rectam sectantur. Jakoubkův traktát, o němž uv. Bartoš 53 č. 76. 345—7. Arenga, facta coram papa per legatos Slezie contra elctum regem Bohemie (1459). SSRRS VIII, 16—20. 347 De hereticis (výpisky). 348—54. Concordata inter regem Bohemie et Vratisla- vienses. Jeronimus, dei gracia X ceterisque premissis omni- bus. Cit. SS 193 č. 155 (zde však jen regest). 354. Gersiconis confessio Prage (1462). Palacký, Urk. Beiträge z. Gesch. Georgs v P. 275. 356. Vidimus super brevi apostolico, misso vratislavien- sibus per Paulum papam. Nos Franciscus X Rome... XX. Jan 1465. 356. Bula d. p. Pauli 2 ad episcopos et barones regni Boh. Quanto nos attencius 1465. 357—65. Auctoritates evangelii, doctorum, canonum et ecclesie pro communione corporis et sanguinis d. n. J. Christi. Cenantibus X (Gracianus) sunt excludende. Spisek Jeseni- cův, vyd. Hardtem III, 805—27. 368—74. (Mik. Tempelfeldt). Tractatus contra eleccio- nem regis Bohemorum (1459). Jordan. Königtum Georgs v. Podiebrad 372—88. 375—8. Errores Valdensium prope Altenberg. Vyd. J. Th. Müller v Zeitschr. für Brüdergesch. II, 82—8, znovu pak

Strana 79
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 79 H. Böhmer v Neues Archiv f. sächs. Gech. XXXVI, 19—22. 368. Lipská universita vítá pap. legáta (Carvajala?). List mohuč. arcibiskupa legátovi. Podobná congratulacio. 378'. Copia littere, misse per universitatem (lipskou). Pak výpisky. 380—91. Errores Grecorum (i jiných směrů neřímských). Primo dicunt spiritum s. 392. Infrascriptos articulos dogmatizavit et predicavit Kanmann O. M. Brandenburgensis, qui de hoc plurimas ha- buit instancias. Primo, quod gladius spiritualis. 392'—400. Defensorium dr. Joh. Kanneman. O. M. con- tra scripta cuiusdam Kartuziensis Joh. Hagen et doctorum iuridice facultatis utriusque universitatis tam Lipcensis quam Erfurtensis. Multi viri famosi X in omnibus adhibere. O spise P. Albert, Matth. Döring, 1892, 65 pozn. 2. 401—3. Executorium cum bulla (Kalixta III.) contra fratres ord. mendic. (z 31. srpna 1456). 405. Articuli, quos patres ... O. Pred. opidi Lipczensis habent contra canonicos reg. ad s. Thomam. 406—7. Determinacio iurisperitorum fac. Coloniensis, obtenta ibidem ult. die Mai 1443 o otázce závaznosti zpovědi. 407. Kard. Julián na ochranu práv mendikantů (Bazilej 13. čc. 1433). 408—9. Dvojí kvestie o právech kněží. 410—1. Articuli, in quibus fratres ord. mend. a d. legato (Mik. Kusy) sunt multipliciter gravati, a jiná akta sporu s nepříznivou kritikou činnosti Kusovy. 412—7. Obrana strassburského minority Jindř. Collise, svědčící Kusovi, z Brixenu 1. IX. 1455 a dvě jiné písemnosti o mnichovi. 418—20. Casus diversi dispensacionum. 420—1. Kvestie o vlévání vína knězem. 421'—2. Privilegium, datum studentibus per Friderium imp. II. Kvestie o něm. 424—7. Protiturecká bula Kalixta III. z 16 č. 1456. 428—38. Buly Pia II. z 1459—63, Čech se netýkající. 438. Avisamentum Vratislaviensium contra Girsikonem 1459. SSRRS. VIII, 13—4.

Strana 80
80 V. Fr. M. Bartoš: 441—5. Bulla (Nicolai V.) cruciata contra Turcos. tsi ecclesiam Christi. 445—7. Oracio oratorum regis Ungarie in facto Turco- rum. Que nomine ... d. Mathie, Hung. et Boh. regis domina- cionibus vestris magnif. d. Sigismundus de s. Georgio et de Bozin comes et ego ... proposituri sumus X facta sunt hec a. d. 1479. 448. Littere ducis Venetorum ad Veronenses ... a. d. 1479. Johannes Anatego X pertineat. Pak poznámka k tomu o Sixtu IV. 239. 449. Zlomek, náležející asi k některému z prvých traktátů, nejspíše prvému. Podle hojných shod s Cochlaeem se zdá, že sborníku užíval. Byl by to pak nejspíše jeden z rukopisů, které si pro svou Historia Hussitarum vypůjčil od biskupa míšeňského J. Schleinitze, jak toho vzpomíná (Z. f. Kircheng. XVIII, 253). Protihusitský sborník téže knihovny 4° 78. ristie. 1—306'. Tractatus quatuor in concilio Basiliensi editi contra 4 principales Bohemorum errores. Projevy Stojko- vičův, Charlierův (od 1. 123 jako secunda pars de punicione peccatorum publicorum), Palomarův (od 1. 193 jako tercia pars de proprietatibus clericorum) a Kalteisenův (od 1. 226" jako quarta pars de libertate predicacionis). Tištěny naposled u Mansia, Conciliorum collectio XXIX. 313—9. (J. Palomar). Contra Petrum Anglicum de tem- poralitate clericorum. In nomine ... Et rerum gravitas X au- ribus tuis. Tamtéž XXIX, 1153—68. 325—9. Nicolaus (de Cusa ad Bohemos epistola IV, V et VI). Opera (1565) 846—51. 329—37'. Idem ep. VII. Ibidem 851—61. 338—56'. Franciscus de Toledo Johanni de Rochentzann salutem. In ipso articulo recessus X satis dicta sint. Viz svrchu stuttgart. ruk. Theol. fol. 76. XXIV. 357—63. Tractatus Bonaventure de sacramento euka- 363—77. Compactata Bohemorum. 377—81. Collacio, facta per episcopum Laudensem in

Strana 81
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 81. congilio Constanciensi in condempracione Joh. Hus et Hie- ronimi. Ed Hardt III, 1—5, 54—63. 381'—4. Responsio Pii II. ad Bohemos (1462). AČ. VIII, 360—2. 384'—5. Capistranus ad capitaneum Moravie Joh. de Czinburg. Ed. Cochlaeus 374—5. Protihusitský sborník olomoucké knihovny studijní 162. 1—6'. (Propositio Joh. Palomar ad congregationem regni Bohemiae, Pragae 18. XI. 1433). Magister, scimus... Racionalis natura X per eundem d. n. J. Christum. Ed. MC I, 484—92. 6'—8°. Secunda proposicio. In nomine d. Salvatoris nostri X integer totus Christus. Ed. ibid. 493—5. 9—38'. Polemika vídeňské university proti kalichu. Re- cedite a tabernaculis hominum impiorum X fuit gubernata eclesia Christi. Závěrečná část spisu, o němž dále na 1. 41. 38. Pokyny k výslechu kacíře. Juret, quod respondeat ad interrogata X nunquam eos audiat predicare. 38/—41. Modlitby k P. Marii s přípisem: Reverende domine N. Výpisek z liber occupacionum Ottonis abbatis s Bernardi (vyd. Migne PL 133). 41—55. Vídeňská polemika proti čtyřem artikulům. Jus- sit reverendissima vestra paternitas X in secula benedictus. O spise a jeho autorech svrchu str. 12. 55—65. Tractatus responsivus articulorum et opinio num fautorum et nutritorum nephandissimi scismatis anti- quati, ordinatus seu procuratus per collegium rev. in Christo patrum et dd. cardinalium sanctissime et saluberrime s. ma- tris ecclesie universalis unionis zelatorum. In ordine precep- torum celestium illud primum fore dinoscitur. Diliges d. deum tuum X promptissimos defensores. Obrana je z r. 1408. 65—71'. Bulla Martina V. proti Husitům z 22. II. 1418. Inter cunctas. Ed. Hardt IV, 1518—31. 71—81. Bula téhož papeže z téhož dne. In eminentis apostolice dignitatis. Ed. E. Schelstrate, Acta conc. Constan- tiensis etc. (1683) 274—96. 81—3. Polemika vídeňského dominikána Františka 6

Strana 82
82 V. Fr. M. Bartoš: z Retče († 1421) proti husitskému artikulu o stihání veřej- ných hříchů. Articulus michi assignatus, quod peccata... de- bent destrui ... Circa quod est sciendum X Hec collegit vener. mag. Fr. de Recza, dum debuit facere collacionem contra Hussitas et specialiter contra articulum eorum, quando dicunt ecclesiam katholicam in hoc errare, quod admittit meretricia. O autoru G. M. Häfele, Franz von Retz. Innsbruck 1918. Po dalším pododstavci: Scriptum per Joh. de Bzenecz. O spisku doktora Františka hovořím v práci »Husitské manifesty m. Prahy«, určené pro Sborník příspěvků v dějinám města Prahy VII. 83—127. Joh. Gerson. Tractatus de vita spirituali. 127'—40'. M. Joh. de Gerson. Tractatus de vita contem- plativa. 140'—4'. Tractaus M. Joh. Gerson de discrecione spiri- tuum. 144'—63'. Tractatus de contractibus M. Joh. Gersonis. 1429. Scriptum per Joh. de Bzenecz. Dále něco listů vy- řezáno. Všecky tyto Gersonovy spisy jsou tištěny. 165—89. (Joh. Palomar. Positio de peccatis publicis puniendis in concilio Basiliensi. Ed. Mansi XXIX, 1105—53. Psáno jinou rukou. Přílohy. I. Memorandum německých theologů o válce s Husity, podané braniborskému kurfiřtovi Fridrichovi Hohenzollerskému a radům ostatních kurfiřtů, kteří se shromáždili v Norimberce koncem dubna 1430. Memorandum, které otiskuji z basilejského rukopisu B V 33 1. 29, a na něž upozornil G. Morin (uv. práce 189), za- sluhuje toho, doufám, jako zcela ojedinělý hlas německé ve- řejnosti na prospěch míru s Husity, tak překvapující v zá- plavě projevů a útoků protihusitských, jakou vzbudila tehdy již desetiletá válka, že těžko věříme, čtouce je, vlastním očím. Podávají je předním knížatům říšským němečtí bohoslovci, aby ukázali na cesty, jimiž by se dala zjednati náprava zlo- řádů v církvi a odstraniti tolik rozmohlé kacířství či — ať se tomu výrazu tak mírnému nikdo nediví — schisma, od-

Strana 83
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 83 tržení českého národa. První podmínkou toho je provedení oprav v církvi. Jet zajisté hlavním kořenem žalostných po- měrů mravní úpadek církve i státu a proto nutno s nápravou začíti zde. Obnova míru a pokoje je možná jedině touto cestou. Bohoslovci zavrhují však i přímo způsob vedení války proti Husitům. Kdo chce zvítěziti nad nepřáteli církve, musí především užívati zbraní duchovních, ne hmotných. Ne krví, ale jedině převahou duchovní možno dojíti vítězství. Zavrhše takto nedvojsmyslně, třeba ne výslovně, všechen do- savadní postup, prováděný církví proti Husitům, přicházejí theologové s návrhem, který není než obměnou husitských návrhů na dosažení míru, s návrhem přátelské schůzky s Hu- sity, na níž by se jim dostalo dosud tak marně dožadovaného slyšení, a to někde na hranicích českých. Na schůzku mají býti vysláni pečlivě vybrané osobnosti, po čtyřech z šesti německých arcidiecésí, jakož i zástupci šesti říšských univer- sit, a to z každé jeden. Od schůzky nadějí na theologové nemalého zisku nejen pro otázku míru, nýbrž i pro věc reformy církve vůbec a pro přípravné jednání o ní jak na zamýšleném církevním sjezdě šesti arcibiskupů německých a kurfiřtů, tak i na budoucím církevním koncile. Vše to je vždy odůvodňováno z Písma i z církevních dějin. Memorandum není datováno, hlásí se však velmi určitě do sklonku dubna či do počátku května r. 1430. Jedině tehdy zajisté vynutily husitské úspěchy v poli, slavná »spanilá jízda« r. 1429/30, takovou situaci v říši, aby se podobný hlas směl ozvat, situaci, která však zůstala pouhou kratičkou episodou, zapadlou, sotva se objevila.1) V celých dlouhých dějinách tolikaletých válek husitských není takřka pro vznik projevu místa; za to, položíme-li jej sem, nalezneme pro- správnost tohoto zařazení ještě bezpečné potvrzení. Takřka před branami Norimberka, na hradě Beheim- steině, podepsal asi 11. února 1430 markrabí Fridrich Hohen- zollerský jménem říše s vítěznými vůdci husitských vojsk smlouvu, jíž se zavázal, že zjedná Husitům veřejné slyšení 1) To pěkně vyložil D. Kerler ve výkladě o dosahu úmluv beheimsteinských v Deutsche Reichstagsakten IX, 1877, 372. Znění úmluv, které se mi podařilo nalézti v rukopise knihovny v Trevíru, otiskuji v Jihočeském sborníku histor. V, 1932.

Strana 84
84 V. Fr. M. Bartoš: na sjezdě, který se měl konat 23. dubna v Norimberce. Vydal jim také hned glejty, a to s platností do 28. září. Potíže, na něž sliby tak dalekosáhlé narazily arci u krále Zikmunda, v Římě i ve veřejném mínění německém, přiměly asi mar- krabího, že si na Husitech vyžádal odklad i odůvodnil jeho nezbytnost nejspíše tím, že se setkalo s neúspěchem jeho úsilí, vymoci obeslání norimberského sjezdu říšskými theo- logy, kteří měli s Husity disputovat. Žádal o poslání těchto theologů šest arcibiskupů hned ve výkladě o tom, jak byl donucen vojsky »spanilé jízdy« k podepsání beheimsteinské smlouvy, a o slibech, jaké Husitům učinil, ale patrně s ne- zdarem.2) Sjezd norimberský se však přece sešel koncem dubna3) a jemu bylo zřejmě podáno naše memorandum. Jeho návrh, aby doktoři šesti arcibiskupů byli vysláni ke schůzce s husitskými theology, není než řešení, o něž usiloval kurfiřt hned po smlouvě beheimsteinské, ale je přizpůsobeno novým zkušenostem. Zájezd husitského poselstva do Norimberka se ukázal pro odpor, na jaký myšlenka narazila, neprovedným. Proto memorandum navrhuje schůzku na hranicích Čech a říše, majíc asi na mysli již město, kam potom byl schůzka smluvena opravdu, totiž Cheb. Tam skutečně vyjel kurfiřt 16. května z Norimberka, aby se sešel s Husity, tam přijelo 21. května i jejich poselstvo, aniž se však kurfiřta dočkalo; proto pátého dne zas odjelo.4) Markrabímu bylo patrně zabrá- něno do Chebu dojet nově vzmohlým odporem proti myšlence tak revoluční. Bylo potřebí teprve hrozné porážky domažlické 14. srpna 1431, aby řešení, navrhované německými bohoslovci v dubnu 1430, smělo znova oživnout a smělo být opravdu potom provedeno na foru, které se toho jediné smělo odvážit, na koncile basilejském. Memorandum není podespáno. Patrně ani podepsáno býti nechtělo a nesmělo. Jeho pisatelé mohli se právem obá- 2) Tamtéž 383-4. Je však zajímavé, že jediná odpověď na tuto žádost, jež se zachovala a pochází od arcibiskupa brémského (tamtéž 414-5), neodmítá zásadně, nýbrž jen omlouvá pozdním dojitím Fridri- chova listu, že žádosti sotva bude možno vyhovět. Arcibiskup vy- hověl však přece, jak ještě uslyšíme. 3) uv. RTA 375. Kurfiřt Fridrich přijel 25. dubna (tamtéž 406 p. г.). 1) uv. RTA 376-7 a Bartoš, Husitství a cizina (1931) 220, pozn

Strana 85
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 85 vat, že by se podepsáním vydali odiu a snad i persekuci. Jména jejich zůstanou proto asi navždy neznáma. Přece však smíme vysloviti jméno, které asi sotva mezi nimi chybělo. Muž ten se téměř hlásí k spolupůvodství memoranda horli- vou činností na prospěch neposlední myšlenky, která ušlech- tilý projev náš vyznačuje a na jejímž úspěchu jeho původ- cům záleželo asi neméně než na smíru s Husity, prací pro reformní koncil říšského episkopátu, který by připravil re- formu veškeré církve na všeobecném koncile a domáhal se také jeho svolání. Mužem tím jest dr. Jindřich Toke, důvěr- ník magdeburského arcibiskupa, který ho asi vyslal do No- rimberka.5) Reformní jeho traktát, odůvodňující druhou tuto myšlenku memoranda, zpravuje nás zároveň o tom, že aspoň tato část návrhů, vyslovených memorandem, dobyla na no- rimberském sjezdu nemalého úspěchu: 13. května smluvil tu mohučský arcibiskup se zástupci arcibiskupa magdeburského, kolínského a brémského shromáždění všech arcidiecésí Ně- mecka na 8. září.6) Zpráva ta je zároveň přesným potvrzením správnosti datování, proneseného o našem vzácném do- kumentu. Ad gloriam omnipotentis dei d. n. J. Christi et exalta- cionem fidei et defensionem ac multorum in ecclesia Christi defectuum reformacionem necnon ad exstirpacionem nunc currentis et heu nimium prevalentis heresis ac, nemo mire- 5) O zástupci magdeburského arcibiskupa je výslovná zmínka v norimberských účtech (uv. RTA 431 ř. 32). Velmi chválená studie E. Breesta o Dru Tokovi, vyšlá v 18 roč. Geschichtsblätter für Stadt und Land Magdeburg, nepoznala žel ani traktátu, o němž dále, ani toho, o kterém mluvím na str. 74. 6) Úryvek z traktátu, který chystal k vydání nedávno zemřelý E. Beckmann, má P. Lazarus, Das Basler Konzil (Histor. Studien 100) 1912, 21. Je to nepochybně traktát Concepta pro reformatione status ecclesiastici in Allamannia v ruk. lipské university 176 (R. Helssig, Katalog der Handschriften der Universitäts-Bibliothek zu Leipzig IV, 1926, 222), zajímavý i prvními slovy, tolik shodnými se začátkem našeho memoranda: Ad gloriam omnipotentis dei et exaltacionem fidei catholice sequencia sunt... humiliter oblata Dodávám, že jsem na memorandum mohl upozorniti krátkým článkem v Prager Presse, 15. VIII. 1931, s názvem: Ein Friedensruf deutscher Theologen im Hussitenkrieg.

Strana 86
86 V. Fr. M. Bartoš: tur, dire dure horrendi scismatis bohemice gentis sunt sequen- cia per quosdam doctores, pro fide zelantes, salvo semper sa- niori concilio fidelium concepta ac illustri principi d. Fride- rico marchioni Prandenburgensi, burkgravio Nurembur- gensi, sacri imperii electori, ac aliorum dominorum electorum consiliariis, simul Nuremberg congregatis, humillime pre- sentantur. Primum. Impossibile est, quod hoc cisma exstirpetur, nisi prius ecclesia Christi reformatur, quia manentes causa remanet effectus. Sed causa turbacionis est multiplex defectus et peccata varia et infinite negligencie prelatorum, tam spiri- tualium quam secularium, et delicta plurima laycorum, quibus manentibus non cessabit ecclesie Christi turbacio, sed crescet et plus ac plus invalescet. Exempla sunt multa in Veteri te stamento et in historiis infinitis. Numquid filii Israel, Domino precipiente punire nolentes abhominabile peccatum fratrum suorum, filiorum Beniamyn, prostrati sunt? Et quamvis iustam rem agerent, iusto tamen dei iudicio coram peccatori- bus ceciderunt, quia prius se plene non correxerant, qui alio- rum crimina punire volebant. Propter quod et d. Jesus oblata adultera respondit (Joh. VIII, 7): »qui sine peccato est vestrum, primus in eam lapidem mittat.« Numquid devotissi- mus imperator Eraclius a Saracenis christianorum exigen- tibus demeritis est superatus et terra sancta per eosdem iam dudum est detenta? Quapropter sapientissimus Salomon Proverb. 16,7 sic inquit: »Cum placuerint deo vie hominis, inimicos quoque eius convertet ad pacem«. Nec gratis et absque magno misterio in officio misse ordinatum est, cum dicitur: »Agnus dei, qui tollis peccata mundi« bis premittitur »Miserere nobis« et tercio confidenter petitur: »Dona nobis pacem; quasi diceret ecclesia: »Scio, quod pacem non habe bimus nec habere meruimus, nisi prius misericordiam dei remissis nostris facinoribus impetremus.« Secundum. Volentes ecclesiam dei defensare ac hostes eius vigorose superare debent semper ante omnia per arma spiritualia precipue bellare, quia sicut anima regit corpus, ita spiritualia sunt corporalium directiva. Sic Moyses oravit et Josue ex precepto Domini pugnavit. Dominus eciam temp- tanti dyabolo sacre scripture gladium spiritualem opposuit

Strana 87
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 87 et apostoli non materiali gladio, sed Dei verbo mundum ad Christum converterunt. Et virtute decet alios, non sanguine vinci. Quodsi mundi gloria queritur, pax Christi minime repe- ritur. De quibus b. Bernardus: Contempnentes pacem et appe- tentes gloriam, pacem perdunt et gloriam. Tercium: qualiter ad concordiam et informacionem sit veniendum, videtur utile, quod de sex provinciis Allemannie vid. de provincia Maguntinensi, Coloniensi, Treverensi, Meg- burgensi, Premensi, Saltzburgensi, de qualibet mittantur qua- tuor electissime persone, quarum una sit magister in theolo- gia, secunda sit doctor decretorum, tercia sit religiosus magne sanctitatis de ordine Cartusiensi vel s. Benedicti aut alio ordine, quarta sit bone fame laycus, ut miles aut procon- sul magne civitatis, quorum nullus habeat plures quam duos ministros. Pariformiter de sex universitatibus studiorum pri- vilegiatorum videl. Wenensi, Erfordensi, Coloniensi, Heydel bergensi, Lipczensi et Rosdockzensi de qualibet veniat unus doctor theologie vel iuris. Et ee persone triginta principales conveniant ad locum vicinum Bohemis, ad quos mittant Bo- hemi suos, quos duxerint eligendos, audiant se mutuo pacien- ter et respondant et singula queque necessaria nedum pro- materia Bohemorum, sed et tocius ecclesie reformacione pertractent, articulos conscribant, et suos dominos plenius informare redeuntes. Quartum superest ostendere huius congregacionis finem et utilitatem. Unde erit ex eo iustificacio partis nostre, dili- gencia cleri, excitacio fervoris populi, concordia utrorumque et meritum apud d. deum. Hii fines sequerentur, eciam si adversarii non venirent. Si vero venerint, una cum dictis finibus erunt alii, quia forte informabuntur aut concordabunt in aliquem modum reduccionis et erit bona disposicio pro- futura congregacione sex dictorum archiepiscoporum et prin- cipum electorum, ymo ad futurum consilium generale prema- sticabuntur multa puncta utilia pro ecclesie dei informacione. Quintum. Pro loco et tempore et de modo intimandi Bo- hemis provideant domini principes electores. Sextum. Predictus modus brevi potest auctoritate scrip- ture roborari. Unde Ysaie prophete cap. 13,2 loquitur in hee verba: »Super montem caliginosum levate signum et exal-

Strana 88
88 V. Fr. M. Bartoš: tate vocem, levate manum et ingrediantur portas duces.« Quid est mons caliginosus nisi tenebrosus, pestifer morbus hereticus, super quo idem: »Contra quem levate signum crucis per bonam vitam, capiat unusquisque crucem suam. Idem sustineat pacienter tribulacionem illatam. Hoc scil. signum levate: hoc est, aliis probate, ostendite, ut luceat lux vestra coram hominibus, ut videant opera vestra bona et glorificent patrem vestrum, qui in celis est. 2° exaltate vocem doctrine predicacionis et devote oracionis. 3° levate manum, malos corrigendo, bonos premiando et utrosque gladio cor- porali et spirituali in timore domini dimicando. Tunc duces christianorum ingredientur portas inimicorum suorum per Jesum Christum dominum nostrum, amen. II. II. Začátek traktátu1) »Puer Bohemus«. Iste tractatus compositus est per quendam Bohemum hereticum; qui quidem tractatus cum suo compilatore plenus est erroribus heresibus et blasphemiis. Ergo, fidelis christiane, cave diligenter, qui legis in eo, ne tamquam pice coinquineris aut mortiferum inspectanto inficiaris. Immola deo sacrificium lautis et redde creatori tuo de- vocionem tuam. Creaturas enim neque adorandas esse neque colendas tam ex Novo quam ex Veteri probatur testamento. Ex Novo quidem, ut Apoc. XXII, 9 dicitur, ubi Joannes Evang. sic de se ipso testatur, volens angelum adorare, qui sibi loquebatur, procidens ad pedes eius; prohibuit eum ange- lus, dicens: »Vide, ne feceris. Conservus enim tuus sum et fra- 1) Dvojí traktát neznámého spisovatele, jenž se zve sám pouze »Puer Bohemus« (o jeho osobnosti a souvislosti s husitskou propa- gandou viz nyní moje Husitství a cizina str. 190—4), vydal jsem v tomto Věstníku (ročník 1922—3, str. 8—52) z rukopisu, chovaného v Karlsruhe. Prvnímu z nich chybí v tomto rukopise začátek. Marně hledaný tento začátek se mi podařilo nalézti spolu s novým textem obou projevů, kterému však chybí zase konec, ve vložce Hardtových přepisů, chovaných ve stuttgartské zemské knihovně se značkou Theol. fol. 81, a to mezi 1. 190—1. Je to osmerkový sešitek a obsahuje náš text v přepise asi stol. XVI. Otiskuji z něho onen začátek.

Strana 89
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. 89 trum tuorum, habencium testimonium Jesu. Deum adora.« An- gelus domini, prohibens se adorari, dum eum adoravit, ostendit hunc cultum creatori, non creature exhibendum. Ex Veteri autem testamento, ut Hester de Mardocheo, qui Aman adorare voluit, timens, ut ibi dicit, ne honorem Dei sui transferret ad hominem et ne quitquam adoraret excepto Deo suo, sciens proculdubio Dominum zelatorem esse glorie sue, sicut dieit in propheta [Is 48, 11] : »Propter me faciam, ut non blasphemer, gloriam meam alteri non dabo.« Hinc celum intuens Christus homo, quem iuxta Ysaiam [11, 3] spiritus timoris Domini re- pleverat, cum ad creaturam adorandam suaderetur, tentato- rem suum non solum indignanter refutans, sed et nos dignan- ter instruens aiebat [Luce 4, 8]: »Scriptum est: Dominum deum tuum adorabis et illi soli servies.« Testimonium hoc testimonium fidele, sapienciam prestans parvulis, testimonium simul vetus et novum dicunt: »Deum tuum adorabis et illi soli servies, non illi vel illi creature, non illi ymagini, non illi sta- tue, sed Deo, inquit, soli servies.« In quo nimirum precepto non solummodo ydolorum interdicit servitutem aut cultum demonum, sed omnium in genere creaturarum Paulo apostolo affirmante, qui hoc ipso forte motus mandato, idem fecisse reperitur I Cor III, 21—3, ubi nos non in demonio, sed in hominibus instruit gloriantes: »Nemo, inquit, glorietur in ho- minibus. Omnia enim vestra sunt, sive Paulus, sive Apollo, sive Cephas, sive mundus, sive vita, sive Paulus, sive presencia, sive futura, omnia vestra sunt, vos autem Christi.« Quasi dicat: Christi estis, non Petri, non Pauli, non ceterorum. Numquid Paulus crucifixus est pro vobis? Numquid in nomine Pauli baptizati estis? Quid est Paulus, quid Cephas? Neque, qui plantet, est, neque, qui rigat. Omnia vestra sunt, vos autem Christi. Illum ergo invocate, illum colite, illi soli servite etc. iuxta consilium prophete, dicentis [I Reg. 7, 3]: »Preparate corda vestra Domino et servite illi soli.« Si Paulus ferre non poterat et propterea dure illos increpabat, quia alter dicebat: »Ego sum Pauli«, alter: »ego sum Apollo«, alter: »ego sum Cephe«, quasi alter alterius esset discipulus, quid, putamus, egisset, si eum voluissent (adorare), si eo absente ut nunc sta- tuam fecissent, eum in ea invocando, colendo adorando? etc. Profecto non solum eos, sicut angelus Ioannem, prohibuisset.

Strana 90
90 Fr. M. Bartoš: sed stitisset proculdubio. Et nunc sibi vestem et vestimenta sua scinderet, sicut fecit cum Barnaba Luca testante [Act. 14, 10], quando Licaonice videntes signum, quod fecerat, eis ut diis sacrificare volebant. Vides istud de Paulo? De Petro autem quale habemus testimonium ibi? Numquid ipse laudat vel approbat hunc cultum sibi vel aliis creaturis exhibitum? Nonne et ipse Cornelium in actibus apostolorum [10, 26], in- stanter prohibet, clamans et dicens: »Surge, et ego ipse homo sum!« vere hominem proclamans et adorari metuens. Quid aliud vult intelligi, quam Deum solum debere adorari? Nec potest dici, quod hi duo apostoli, scil. Petrus et Paulus, idcirco dumtaxat adorari vetebant, quia adhuc in carne vivebant ac- ceptumque sibi iam esse huiuscemodi sacrificium, quando car- ne soluti sunt. Nam si sic, ad quid ergo hee scripta sunt? Nonne Paulus dicit [Rom. 15, 4]: »quecunque scripta sunt, ad no- stram doctrinam scripta sunt«? Non approbant igitur hunc cultum, sed perpetuo reprobant et si non in carne vocibus tamen in scriptura. Adoranti ergo se et genu curvanti sibi aut sue ymagini Petrus quoque reclamat. »Surge«, inquit, »nam et ego ipse homo sum, quid me adoras? Deus non sum«. Et Paulus [Act. 14, 14] cultoribus suis: »Quid,« inquit »hoc facitis? Et nos homines sumus, annunciantes vobis ab aliis vanis converti ad Deum unum.« Et in actibus. Quid adhue egemus testibus? Testis est angelus, testis apostolus, testis evangelista, testis propheta, Deum solum esse colendum, solum adorandum, nulli alteri hoc cultu serviendum, non angelis, non defunctis hominibus, non ossibus eorum nec ymaginibus. Si angelus adoratus non est in semetipso, quanto magis in statua et simulacro?

Strana 91
92 Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc. acquis pour la Faculté de théologie protestante Jean Hus à Prague. Dans l'Appendice I, on trouvera le texte d'un vote re- marquable qui fut offert, en avril 1430, par quelques théolo- giens au congrès des princes allemands, sur la question de l'héresie hussite. Son auteur probable, le docteur Heinrich Toke rejette la guerre contre les Hussites et recommande la voie d'une discussion condamnée pourtant, par l'Église et ad- mise seulement l'année suivante au lendemain du désastre de Domažlice. L'appendice II donne les premières pages du traité de Puer Bohemus que j'ai publié dans les Mémoires de la Société (année 1922-3) d'après un MS défectueux. Le traité anonyme et fort énigmatique vient d'être analysé dans mon étude »Pi- cards et Pikarti« (Bulletin de la Société de l'histoire du pro- testantisme, 1931-2) qui fait part du livre Husitství a cizina (Hussitisme et l'Étranger) paru en 1931. N