142 Č. 205—206: 25. února — 8. března 1432. věci JMť poslal do Říma p. Jana z Švihova, probošta z Bělohradu2 a mistra Mikuláše Stoka,“ a tak JMť má naději, že papež k tomu zasě přivolí, aby to concilium šlo před sě. Nebo i oni z koncilium poctivé poselstvie k KM“ a k papeži učinili a zvlášče jednoho biskupa z Frankreichu, ješto slove Lauzanensis, i jiné preláty. Také, milý pane, neopúsčej JM“ poselstvím svým i jinými běhy, což těch zvieš; neb jemu na tom zvlášční vděčnost učiníš. A prosím TM“, rač na mě laskav býti, neb v čem bych sě hodil a mohl poslúžiti, žeť to chci rád učiniti. A což novin a běhóv zdejších proviem, toť dám TM“ věděti po prvniem poslu. Také TM“ prosím, rač Michalovi Orságovi poslati kord, nebť již přede všemi ve všech úřadiech napřed táhne. A TM“ žaluji na Mrakše, žeť mi jest někakú nevěru ukázal v Normberce a zvlášče u mé milé panie; já od nie z domu, an do domu, a zvlášče když sem šel k večeři; a tohoť mi měl poslati alaffance“ kord a tohoť jest neučinil. Protož rač jej k tomu držeti, ať mi to pošle, cožť mi je slíbil; a neučinil by toho a já sě s ním potom kde přivřel, tak by Dán“ v Placenci den s. Mathiáše apoštola božieho anno D. mi lehce nevyšel. etc. XXXII. A prosím TMti, aby svým písařóm přikázal, aby potom TM v mých listech nepodpisovali. Martínek z Bavorova. Na rubu: Urozenému pánu Oldřichovi z Rozenberka, pánu mému milostivému. Pečeť odpadla. 206. V Piacenze, 8. března 1432. Král Zikmund Oldřichovi z Rožmberka: koncil v Basileji nebude odročen; at tedy zpraví Čechy tak, aby ke koncilu poslali. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 319, or. pap. AČ. I, 37 č. 42. — Palacký, UB. II, 274 č. 794 (reg.). — RI. XI, 9069. a) pan v orig. 1) Jan Švihovský z Risenberka a ze Skály (o něm viz Sedláček, Hrady IX, 13 a d.). V Reg. imp. XI, 9043 a u Aschbacha, Gesch. K. Sigmund's IV, 58 a d. jmenován na jeho místě mylně Jan z Rožmberka. 2) probošt Benedikt ze Stol. Bělehradu. 3) Mistr Mikuláš Stokch z Hlohova vystupuje častěji jako legát císařský, srv. v Monum. concil. gener. saec. XV, I. 4) Ludovicus (de Palu), biskup lausannský, uveden u Eubela, Hierarchia catholica medii aevi II, 192 k 6. červnu 1431; u Aschbacha, Gesch. K. Sigmund's IV, 38 v pozn. 42 jmenován Henricus de Palade. 5) nej- spíše Mrakeš z Radimovic, služebník Oldřichův (viz níže v č. 208). 6) alafance, halafance jest dar ve smyslu úplatek, srv. Gebauer, Slovník staročeský I, 7.