z 73 stránek
Titul
1
2
3
4
Předmluva
5
6
7
8
9
10
11
12
Edice
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
Rejstřík
71
72
73
- s. 16: ...quam sacramentum sensibile altaris*) vznikl na po- pud kardinála-předsedy Juliána Cesariniho nepochybně záhy po 10. únoru 1433, kdy na dotaz Petra...
- s. 57: ...secula seculorum, amen'. Řeč předsedy Basilejského koncilu kardinála legáta Juliána Cesariniho, přednesená 10. ledna 1433 při vstupu českého poselstva na koncil...
- s. 59: ...v Basileji, když české posel- stvo navštívilo předsedu koncilu Juliána Cesariniho. Ot. již Cochlaeus, Histo- ria Hussit. 248—9 (chybně ji zařadiv...
- s. 60: ...proposicionem...“ X ,de ea, que in nobis est, fide." Řeč Cesariniho, jíž 28. ledna 1433 zavíral první výklad českého poselstva o...
- s. 71: ...20. Brno 20, 27, 44, 45. Cesar Gajus Julius 18. Cesarini Julián, předseda Basilejského koncilu 16, 59; řeč ,Locuturus“ (10. I....
Název:
Husitika vatikánské knihovny v Římě
Autor:
Prokeš, Jaroslav
Rok vydání:
1928
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
73
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Předmluva
- 13: Edice
- 71: Rejstřík
upravit
Strana 1
PUBLIKACE ARCHIVU MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ Řada II. č. 3. SOUPIS BOHEMIK V CIZINĚ Dr. JAROSLAV PROKEŠ HUSITIKA VATIKÁNSKÉ KNIHOVNY V ŘÍMĚ S podporou ministerstva školství a národní osvěty V PRAZE 1928 NÁKLADEM „ORBIS“, TISKAŘSKÉ, NAKLADATELSKÉ A NOVINÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI AKGIOVÉ
PUBLIKACE ARCHIVU MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ Řada II. č. 3. SOUPIS BOHEMIK V CIZINĚ Dr. JAROSLAV PROKEŠ HUSITIKA VATIKÁNSKÉ KNIHOVNY V ŘÍMĚ S podporou ministerstva školství a národní osvěty V PRAZE 1928 NÁKLADEM „ORBIS“, TISKAŘSKÉ, NAKLADATELSKÉ A NOVINÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI AKGIOVÉ
Strana 2
Strana 3
KNIHTISKÁRNA „ORBIS“, PRAHA XII.
KNIHTISKÁRNA „ORBIS“, PRAHA XII.
Strana 4
Strana 5
ÚVOD. Soupis husitik, obsažených v jedenácti rukopisech proslulé Vatikán- ské knihovny, jejž v dalším podávám, jest spíše jen vedlejším výsledkem čtyřměsíční studijní cesty římské, kterou jsem dík podpoře Komise čsl. ústavu v Římě podnikl na podzim r. 1925. Pracuje od několika let na otázce smíru hu- sitských Čech s Rímskou církví prostřednictvím Basilejského koncilu, poznával jsem čím dále tím více, že není možno omeziti se na sebe důkladnější studium vlastního jednání a jeho literárních produktů, má-li býti správně oceněn po- kus překlenouti rozpor husitů s katolickým světem a jeho výsledek, kom- paktáta. Pojetí a řešení české otázky v Basileji, která proti původnímu na- dání a přání zaměstnala basilejské shromáždění mnohem intensivněji a ne- poměrně déle než koncil Kostnický, jest v nejužší souvislosti jak s ideami a cíli tak i s politikou basilejských otců. Byla to právě česká otázka, která jednak oddalovala Basilejský koncil od ostatních, rovněž velmi naléhavých problémů, mezi nimiž na předním místě byla pacifikace západního křesťan- stva, jež by umožnila velké dílo reformy, jednak však byla také velmi důle- žitým a přesvědčivým argumentem v boji koncilu s papežstvím. Stoupenci konciliární teorie, kteří se v nemalém počtu shromáždili v Basileji, cítili sou- vislost mezi vznikem českého kacířství a mravním úpadkem Římské církve a tudíž i odpovědnost její na husitském rozkolu. Podrobnější srovnávání ná- zorů strany kuriální a konciliární ukazuje nemalé rozdíly také v pojetí české otázky, rozdíly, které měly též kořeny v odlišném chápání církve a její ústavy. Byly to pak posléze nejen důvody mravní a politické, nýbrž i jisté nábo- ženské pochopení českého boje za kalich, ba dokonce u jednotlivců neskrý- vané, ač snad přece tajené sympatie k němu, které umožnily překonati po- vážlivé zajisté rozpaky, plynoucí z briskního rozsudku kostnického, a vyjíti aspoň poněkud vstříc českému názoru. Jest ovšem při početnosti Basilej- ského koncilu a při různosti individualit a zájmů na něm shromážděných a zastoupených přirozeno, že se v Basileji vyslovovaly a uplatňovaly názory často protichůdné. Tyto rozpory rostly a stávaly se stále a stále hlučnějšími s přibývajícím nepřátelstvím koncilu vůči papežovi Eugenu IV.; reflex tohoto zásadního boje konciliarismu s papežstvím, jenž byl trapným údělem Basilej- ského shromáždění skoro od počátku jeho trvání, padal také pronikavě na ře- šení české otázky. Poznati myšlenkové ovzduší Basilejského koncilu a strany kuriální, 5
ÚVOD. Soupis husitik, obsažených v jedenácti rukopisech proslulé Vatikán- ské knihovny, jejž v dalším podávám, jest spíše jen vedlejším výsledkem čtyřměsíční studijní cesty římské, kterou jsem dík podpoře Komise čsl. ústavu v Římě podnikl na podzim r. 1925. Pracuje od několika let na otázce smíru hu- sitských Čech s Rímskou církví prostřednictvím Basilejského koncilu, poznával jsem čím dále tím více, že není možno omeziti se na sebe důkladnější studium vlastního jednání a jeho literárních produktů, má-li býti správně oceněn po- kus překlenouti rozpor husitů s katolickým světem a jeho výsledek, kom- paktáta. Pojetí a řešení české otázky v Basileji, která proti původnímu na- dání a přání zaměstnala basilejské shromáždění mnohem intensivněji a ne- poměrně déle než koncil Kostnický, jest v nejužší souvislosti jak s ideami a cíli tak i s politikou basilejských otců. Byla to právě česká otázka, která jednak oddalovala Basilejský koncil od ostatních, rovněž velmi naléhavých problémů, mezi nimiž na předním místě byla pacifikace západního křesťan- stva, jež by umožnila velké dílo reformy, jednak však byla také velmi důle- žitým a přesvědčivým argumentem v boji koncilu s papežstvím. Stoupenci konciliární teorie, kteří se v nemalém počtu shromáždili v Basileji, cítili sou- vislost mezi vznikem českého kacířství a mravním úpadkem Římské církve a tudíž i odpovědnost její na husitském rozkolu. Podrobnější srovnávání ná- zorů strany kuriální a konciliární ukazuje nemalé rozdíly také v pojetí české otázky, rozdíly, které měly též kořeny v odlišném chápání církve a její ústavy. Byly to pak posléze nejen důvody mravní a politické, nýbrž i jisté nábo- ženské pochopení českého boje za kalich, ba dokonce u jednotlivců neskrý- vané, ač snad přece tajené sympatie k němu, které umožnily překonati po- vážlivé zajisté rozpaky, plynoucí z briskního rozsudku kostnického, a vyjíti aspoň poněkud vstříc českému názoru. Jest ovšem při početnosti Basilej- ského koncilu a při různosti individualit a zájmů na něm shromážděných a zastoupených přirozeno, že se v Basileji vyslovovaly a uplatňovaly názory často protichůdné. Tyto rozpory rostly a stávaly se stále a stále hlučnějšími s přibývajícím nepřátelstvím koncilu vůči papežovi Eugenu IV.; reflex tohoto zásadního boje konciliarismu s papežstvím, jenž byl trapným údělem Basilej- ského shromáždění skoro od počátku jeho trvání, padal také pronikavě na ře- šení české otázky. Poznati myšlenkové ovzduší Basilejského koncilu a strany kuriální, 5
Strana 6
které umožňuje pochopiti a správně posouditi také řešení české otázky, jež nabízel koncil, bylo hlavní pohnutkou mé římské cesty. V ohromném bohat- ství Vatikánské knihovny nalezl jsem skutečně značné množství traktátů a dokumentů, dosud netištěných, které umožnily studium otázek, naznačených výše. Prohlédl jsem, seznamenal a částečně i vyexcerpoval na sto rukopisů oddělení »Vaticana', ,Palatina' a ,Ottoboniana', ač ovšem na podrobné pro- studování všeho materiálu, jejž tyto rukopisy poskytují, nezbylo času. Pří- činou nemalých obtíží a nemilých průtahů při vyhledávání rukopisů vzpo- menutého obsahu byly velmi nedokonalé staré soupisy rukopisů Vatikánské knihovny, na jejichž nespolehlivost a nepřesnost stěžoval si před devadesáti lety Fr. Palacký a na něž badatel ve Vatikánské knihovně jest i nyní z nej- větší stále ještě části odkázán. Výsledků, k nimž jsem došel při tomto studiu, bude užito jindy. Jest však přirozeno, že se nemohl můj zájem vyčerpati právě zmíněným tématem v knihovně tak slavné a rozsáhlé a tak od Čech vzdálené, o které pro její nedokonalé rukopisné katalogy, jichž bylo už vzpomenuto, vzdále- nější badatel, není-li informován odjinud, nemá podrobnějších a přesnějších údajů. Tak se stal soupis husitik Vatikánské knihovny dalším a nikoli zcela podřadným bodem programu mé římské cesty. V soupisu tom přihlížel jsem pochopitelně především k materiálu z období ohraničeného zhruba lety 1420 až 1440; původní úmysl, sepsati všechna husitika Vatikánské knihovny, ne- mohl se uskutečniti pro nedostatek času. Doufám však, že přes toto časové omezení poslouží další data jak badatelům v dějinách husitství tak zejména tomu, kdo jednou podnikne soupis bohemik Vatikánské knihovny, k němuž tak znamenité základy položil již r. 1837 Fr. Palacký ve zprávě o své italské cestě a jež značně rozhojnil B. Dudík v Iter Romanum. Zpráva Palackého, že mezi 25 tisíci rukopisů Vatikánské knihovny „co do českých věcí mnohem méně jsem tu našel, nežli jsem se byl nadál“, od- povídá pravdě. Působí vskutku jistým skličujícím dojmem, že v rukopisné záplavě Vatikánské knihovny — od doby Palackého počet rukopisů pod- statně stoupl — jsou bohemika zastoupena tak nepatrným počtem. S tuhým a dlouhým bojem husitských a reformačních Čech s Římskou církví byla spojena velká literární polemická produkce obou táborů, o níž podávají bez- pečné svědectví zejména knihovny střední Evropy; z ní však nalézáme ve Vatikánské knihovně jen nepočetné úlomky. K vysvětlení této skutečnosti nestačí nepochybně poukaz, že největší a nejvýznamnější literární díla se strany katolické proti českému kacířství vznikla na koncilu Kostnickém a Basilejském, jejichž program vzbuzoval u kurie houževnatý odpor a nesmiři- telnou nenávist, neboť zvláště dokumenty Basilejského koncilu jsou zacho- vány ve Vatikánské knihovně u velkém počtu. Spíše snad lze si vysvětliti 6
které umožňuje pochopiti a správně posouditi také řešení české otázky, jež nabízel koncil, bylo hlavní pohnutkou mé římské cesty. V ohromném bohat- ství Vatikánské knihovny nalezl jsem skutečně značné množství traktátů a dokumentů, dosud netištěných, které umožnily studium otázek, naznačených výše. Prohlédl jsem, seznamenal a částečně i vyexcerpoval na sto rukopisů oddělení »Vaticana', ,Palatina' a ,Ottoboniana', ač ovšem na podrobné pro- studování všeho materiálu, jejž tyto rukopisy poskytují, nezbylo času. Pří- činou nemalých obtíží a nemilých průtahů při vyhledávání rukopisů vzpo- menutého obsahu byly velmi nedokonalé staré soupisy rukopisů Vatikánské knihovny, na jejichž nespolehlivost a nepřesnost stěžoval si před devadesáti lety Fr. Palacký a na něž badatel ve Vatikánské knihovně jest i nyní z nej- větší stále ještě části odkázán. Výsledků, k nimž jsem došel při tomto studiu, bude užito jindy. Jest však přirozeno, že se nemohl můj zájem vyčerpati právě zmíněným tématem v knihovně tak slavné a rozsáhlé a tak od Čech vzdálené, o které pro její nedokonalé rukopisné katalogy, jichž bylo už vzpomenuto, vzdále- nější badatel, není-li informován odjinud, nemá podrobnějších a přesnějších údajů. Tak se stal soupis husitik Vatikánské knihovny dalším a nikoli zcela podřadným bodem programu mé římské cesty. V soupisu tom přihlížel jsem pochopitelně především k materiálu z období ohraničeného zhruba lety 1420 až 1440; původní úmysl, sepsati všechna husitika Vatikánské knihovny, ne- mohl se uskutečniti pro nedostatek času. Doufám však, že přes toto časové omezení poslouží další data jak badatelům v dějinách husitství tak zejména tomu, kdo jednou podnikne soupis bohemik Vatikánské knihovny, k němuž tak znamenité základy položil již r. 1837 Fr. Palacký ve zprávě o své italské cestě a jež značně rozhojnil B. Dudík v Iter Romanum. Zpráva Palackého, že mezi 25 tisíci rukopisů Vatikánské knihovny „co do českých věcí mnohem méně jsem tu našel, nežli jsem se byl nadál“, od- povídá pravdě. Působí vskutku jistým skličujícím dojmem, že v rukopisné záplavě Vatikánské knihovny — od doby Palackého počet rukopisů pod- statně stoupl — jsou bohemika zastoupena tak nepatrným počtem. S tuhým a dlouhým bojem husitských a reformačních Čech s Římskou církví byla spojena velká literární polemická produkce obou táborů, o níž podávají bez- pečné svědectví zejména knihovny střední Evropy; z ní však nalézáme ve Vatikánské knihovně jen nepočetné úlomky. K vysvětlení této skutečnosti nestačí nepochybně poukaz, že největší a nejvýznamnější literární díla se strany katolické proti českému kacířství vznikla na koncilu Kostnickém a Basilejském, jejichž program vzbuzoval u kurie houževnatý odpor a nesmiři- telnou nenávist, neboť zvláště dokumenty Basilejského koncilu jsou zacho- vány ve Vatikánské knihovně u velkém počtu. Spíše snad lze si vysvětliti 6
Strana 7
naznačený nedostatek odporem kurie k jakékoliv diskusi s kacíři, která sni- žovala v očích Říma svrchovanost moci papežské. Zdá se skutečně nejpravdě- podobnějším, že tento nezájem kuriálních kruhů k vnitřnímu obsahu husit- ství a české reformace byl hlavní příčinou — na ztráty pozdějších dob sotva jest možno tento nedostatek svaliti — že se ve Vatikánské knihovně zacho- valo tak málo dokumentů k českým dějinám náboženským stol. XV. a XVI. Za to však další soud Palackého o ceně bohemik Vatikánské knihovny, že totiž „nazvíce pocházejí z XV. stol., traktáty husitské i protihusitské, jichžto ve pražských i vídeňských bibliotékách sami nazbyt máme“, jest nutno vysvětliti a doplniti. Největší část bohemik Vatikánské knihovny tvoří za- jisté dokumenty a spisy, vztahující se na husitský boj s Římskou církví první pol. XV. stol., z nichž opravdu velká část jest obsažena v rukopisech kniho- ven pražských a vídeňské. Ale i tak podrobný a přesný soupis husitik Vati- kánské knihovny nebyl by bezdůvodný a bezcenný, poněvadž zjednává jed- nak badatelům bezpečnost, že obsáhlá knihovna neskrývá skutečně nějaké novum, jednak může býti upozorněním pro vydavatelské práce příštích dob. Vskutku však úhrnný soud podrobného probádání husitik Vatikánské knihov- ny nevyzní tak úplně negativně jako soud Palackého. Příčinou toho jest, že Palacký, jak z jeho soupisu patrno, vycházel ne vždy z prohlídky rukopisů, nýbrž spokojoval se s údaji katalogů, jež sám prohlásil za nepřesné a nedo- konalé; vedle nedostatku času — hlavní pozornost obracel Palacký, jak zná- mo, k vatikánskému archivu — působila nepochybně také jeho nechuť k traktátové literatuře. Metodu Palackého soupisu dokumentuje zejména nej- obšírnější téměř ze všech popis rukopisu Vat. lat. čís. 4150, jejž Palacký měl v ruce — otiskuje z něho ,Advisamenta in materia Bohemorum' a podává údaje, jichž katalog nemá — z jehož 46 dokumentů, vesměs bohemik, uvádí jen 17, ne vždy vynechávaje dokumentů menší důležitosti. U jiných pak ru- kopisů nepoměr mezi skutečným obsahem a popisem Palackého (resp. kata- logu) vystupuje do popředí ještě více. Uvedené důvody ospravedlňují snad, že další soupis, i když proti soupisu Palackého nemůže podstatně rozmnožiti počtu rukopisů, pokouší se doplniti a rozšířiti údaje Palackého tak, aby poskytovaly českému badateli pokud možno úplnou informaci. Program tohoto soupisu jest ovšem, jak už bylo naznačeno, mnohem užší, omezuje se na rukopisy, které obsahují dokumenty k dějinám husitství z let 1420—1440. O formě soupisu nutno připomenouti, že vedle obvyklých údajů katalogisačních chce v některých případech upo- zorniti na osobu a obsah dokumentu blíže; bylo však vždy dbáno toho, aby tato upozornění byla omezena na rozsah pokud možno nejmenší, ač i tak přesahuje soupis program a zejména formu katalogu. U několika dokumentů nezbylo času k podrobnému prozkoumání obsahu a proto soupis přestává na jejich registraci. Jest konečně přirozeno, že u dokumentů nevydaných, ale chovaných v knihovnách pražských (universitní a kapitulní) a ve vídeň-
naznačený nedostatek odporem kurie k jakékoliv diskusi s kacíři, která sni- žovala v očích Říma svrchovanost moci papežské. Zdá se skutečně nejpravdě- podobnějším, že tento nezájem kuriálních kruhů k vnitřnímu obsahu husit- ství a české reformace byl hlavní příčinou — na ztráty pozdějších dob sotva jest možno tento nedostatek svaliti — že se ve Vatikánské knihovně zacho- valo tak málo dokumentů k českým dějinám náboženským stol. XV. a XVI. Za to však další soud Palackého o ceně bohemik Vatikánské knihovny, že totiž „nazvíce pocházejí z XV. stol., traktáty husitské i protihusitské, jichžto ve pražských i vídeňských bibliotékách sami nazbyt máme“, jest nutno vysvětliti a doplniti. Největší část bohemik Vatikánské knihovny tvoří za- jisté dokumenty a spisy, vztahující se na husitský boj s Římskou církví první pol. XV. stol., z nichž opravdu velká část jest obsažena v rukopisech kniho- ven pražských a vídeňské. Ale i tak podrobný a přesný soupis husitik Vati- kánské knihovny nebyl by bezdůvodný a bezcenný, poněvadž zjednává jed- nak badatelům bezpečnost, že obsáhlá knihovna neskrývá skutečně nějaké novum, jednak může býti upozorněním pro vydavatelské práce příštích dob. Vskutku však úhrnný soud podrobného probádání husitik Vatikánské knihov- ny nevyzní tak úplně negativně jako soud Palackého. Příčinou toho jest, že Palacký, jak z jeho soupisu patrno, vycházel ne vždy z prohlídky rukopisů, nýbrž spokojoval se s údaji katalogů, jež sám prohlásil za nepřesné a nedo- konalé; vedle nedostatku času — hlavní pozornost obracel Palacký, jak zná- mo, k vatikánskému archivu — působila nepochybně také jeho nechuť k traktátové literatuře. Metodu Palackého soupisu dokumentuje zejména nej- obšírnější téměř ze všech popis rukopisu Vat. lat. čís. 4150, jejž Palacký měl v ruce — otiskuje z něho ,Advisamenta in materia Bohemorum' a podává údaje, jichž katalog nemá — z jehož 46 dokumentů, vesměs bohemik, uvádí jen 17, ne vždy vynechávaje dokumentů menší důležitosti. U jiných pak ru- kopisů nepoměr mezi skutečným obsahem a popisem Palackého (resp. kata- logu) vystupuje do popředí ještě více. Uvedené důvody ospravedlňují snad, že další soupis, i když proti soupisu Palackého nemůže podstatně rozmnožiti počtu rukopisů, pokouší se doplniti a rozšířiti údaje Palackého tak, aby poskytovaly českému badateli pokud možno úplnou informaci. Program tohoto soupisu jest ovšem, jak už bylo naznačeno, mnohem užší, omezuje se na rukopisy, které obsahují dokumenty k dějinám husitství z let 1420—1440. O formě soupisu nutno připomenouti, že vedle obvyklých údajů katalogisačních chce v některých případech upo- zorniti na osobu a obsah dokumentu blíže; bylo však vždy dbáno toho, aby tato upozornění byla omezena na rozsah pokud možno nejmenší, ač i tak přesahuje soupis program a zejména formu katalogu. U několika dokumentů nezbylo času k podrobnému prozkoumání obsahu a proto soupis přestává na jejich registraci. Jest konečně přirozeno, že u dokumentů nevydaných, ale chovaných v knihovnách pražských (universitní a kapitulní) a ve vídeň-
Strana 8
ské národní knihovně, bylo na toto bližší uchování upozorněno, ač údaje v tomto směru nebyly vyčerpávány; stejně při dokumentech tištěných byly omezeny bibliografické údaje na míru nejnutnější. Nadpisy traktátů a doku- mentů byly ponechány — pokud se ovšem vyskytují — ve formě rukopisné, třebas někdy méně vhodné; doplňky vydavatelovy jsou v hranatých závor- kách. K vydání tohoto soupisu dal podle pravidel o užívání Vatikánské knihov- ny souhlas prefekt knihovny Mons. Giovanni Mercati, jenž svou vzácnou ne- stranností a účinnou ochotou zůstává v dobré paměti všech badatelů, pracu- jících ve Vatikánské knihovně. Souhlas byl mi opatřen laskavostí členů Čes- koslovenského ústavu v Římě doc. dra Karla Stloukala a dra Zdeňka Kristena. Dru Kristenovi jsem pak zavázán zvláštním díkem za to, že opatřil mi data o vnějších stránkách popsaných rukopisů; data ta jsou uvedena na počátku popisu každého rukopisu. Z jedenácti rukopisů, které jsou podrobně — pokud ovšem obsahují husitika — v tomto soupisu popsány, uvedl Palacký osm. Jsou to: Vat. lat. čís. 2973, 4063, 4150, 4177 a 4943, Ottob. lat. čís. 348 (popsaný také Dudí- kem) a 350, Palat. lat. čís. 599. K nim pak přistupují tři rukopisy Palackým nezaznamenané: Vat. lat. čís. 976, Ottob. lat. čís. 698 a 718. Většina těchto rukopisů jest vyplněna dokumenty a traktáty, vztahujícími se na jednání husitů s koncilem Basilejským. Ze soupisu vysvítá cena obsahu popsaných ruko- pisů; přes to však nebude, tuším, zcela neužitečno vzpomenouti na tomto místě aspoň kusů nejdůležitějších. Čtyři rukopisy jsou vyplněny polemickými traktáty z prvního hádání Čechů v Basileji (leden až duben 1433). Přes to, že převážná část těchto rozsáhlých řečí jest tištěna, neztrácejí dále uvedené texty na ceně, poněvadž podávají cenné doplňky a rektifikace nedokonalých textů tištěných. Z méně známých řečí obsahuje rkp Ottob. lat. čís. 348 Rokycanovu repliku proti Stojkovičovi ze začátku března a repliku Jana z Dubrovníka z počátku dubna; k nim pak v rkpu Palat. lat. čís. 599 přistupuje lednová obrana Mikuláše z Pelhřimova článku o trestání veřejných hříchů. Z řečí, tištěných ve zná- mých velkých sbírkách dokumentů koncilu Basilejského obsahuje Dubrov- níkovu únorovou repliku proti Rokycanovi rkp Ottob. lat. čís. 348, Ottob. lat. čís. 350 a Palat. lat. čís. 599. Rokycanovu lednovou obranu podává rkp Palat. lat. čís. 599 v redakci, otištěné Martène-Durandem. Únorová replika Jiljího Charliera proti Mikuláši z Pelhřimova jest zapsána v rkpu Vat. lat. čís. 4943, Ottob. lat. čís. 350 a Palat. lat. čís. 599. Dubnová replika Charlie- rova jest v rkpu Palat. lat. čís. 599. Lednovou obranu čl. svobodného kázání slova božího Oldřicha ze Znojma podává rkp Palat. lat. čís. 599, únorovou repliku Kalteisenovu proti Oldřichovi Ottob. lat. čís. 350 a Palat. lat. čís. 8
ské národní knihovně, bylo na toto bližší uchování upozorněno, ač údaje v tomto směru nebyly vyčerpávány; stejně při dokumentech tištěných byly omezeny bibliografické údaje na míru nejnutnější. Nadpisy traktátů a doku- mentů byly ponechány — pokud se ovšem vyskytují — ve formě rukopisné, třebas někdy méně vhodné; doplňky vydavatelovy jsou v hranatých závor- kách. K vydání tohoto soupisu dal podle pravidel o užívání Vatikánské knihov- ny souhlas prefekt knihovny Mons. Giovanni Mercati, jenž svou vzácnou ne- stranností a účinnou ochotou zůstává v dobré paměti všech badatelů, pracu- jících ve Vatikánské knihovně. Souhlas byl mi opatřen laskavostí členů Čes- koslovenského ústavu v Římě doc. dra Karla Stloukala a dra Zdeňka Kristena. Dru Kristenovi jsem pak zavázán zvláštním díkem za to, že opatřil mi data o vnějších stránkách popsaných rukopisů; data ta jsou uvedena na počátku popisu každého rukopisu. Z jedenácti rukopisů, které jsou podrobně — pokud ovšem obsahují husitika — v tomto soupisu popsány, uvedl Palacký osm. Jsou to: Vat. lat. čís. 2973, 4063, 4150, 4177 a 4943, Ottob. lat. čís. 348 (popsaný také Dudí- kem) a 350, Palat. lat. čís. 599. K nim pak přistupují tři rukopisy Palackým nezaznamenané: Vat. lat. čís. 976, Ottob. lat. čís. 698 a 718. Většina těchto rukopisů jest vyplněna dokumenty a traktáty, vztahujícími se na jednání husitů s koncilem Basilejským. Ze soupisu vysvítá cena obsahu popsaných ruko- pisů; přes to však nebude, tuším, zcela neužitečno vzpomenouti na tomto místě aspoň kusů nejdůležitějších. Čtyři rukopisy jsou vyplněny polemickými traktáty z prvního hádání Čechů v Basileji (leden až duben 1433). Přes to, že převážná část těchto rozsáhlých řečí jest tištěna, neztrácejí dále uvedené texty na ceně, poněvadž podávají cenné doplňky a rektifikace nedokonalých textů tištěných. Z méně známých řečí obsahuje rkp Ottob. lat. čís. 348 Rokycanovu repliku proti Stojkovičovi ze začátku března a repliku Jana z Dubrovníka z počátku dubna; k nim pak v rkpu Palat. lat. čís. 599 přistupuje lednová obrana Mikuláše z Pelhřimova článku o trestání veřejných hříchů. Z řečí, tištěných ve zná- mých velkých sbírkách dokumentů koncilu Basilejského obsahuje Dubrov- níkovu únorovou repliku proti Rokycanovi rkp Ottob. lat. čís. 348, Ottob. lat. čís. 350 a Palat. lat. čís. 599. Rokycanovu lednovou obranu podává rkp Palat. lat. čís. 599 v redakci, otištěné Martène-Durandem. Únorová replika Jiljího Charliera proti Mikuláši z Pelhřimova jest zapsána v rkpu Vat. lat. čís. 4943, Ottob. lat. čís. 350 a Palat. lat. čís. 599. Dubnová replika Charlie- rova jest v rkpu Palat. lat. čís. 599. Lednovou obranu čl. svobodného kázání slova božího Oldřicha ze Znojma podává rkp Palat. lat. čís. 599, únorovou repliku Kalteisenovu proti Oldřichovi Ottob. lat. čís. 350 a Palat. lat. čís. 8
Strana 9
599. Rukopisy Vat. lat. čís. 4943 (zachoval také Paynův dodatek k obha- jobě čl. o chudobě kněžstva, předložený koncilu 28. ledna), Ottob. lat. čís. 350 a Palat. lat. čís. 599 obsahují únorovou odpověď Palomarovu Petru Paynovi. Totéž, co řečeno o ceně polemických traktátů, platí i o ostatních doku- mentech, týkajících se jednání husitů s Basilejí. Jsou to kusy většinou dobře známé odjinud a namnoze několikráte tištěné, nicméně ani ony nepozbývají pro své poznámky a lepší čtení ceny pro badatele, tím méně pak pro budou- cího vydavatele. Nejvíce těchto dokumentů přináší rkp Vat. lat. čís. 4150 a Ottob. lat. čís. 698 (obsahuje dokumenty ze začátků jednání, listem Jana Nidera a Jana z Mulbrunu z 5. ledna 1432 do Čech počínaje a řečí Cesari- niho z 28. ledna 1433, jíž zavřeny první obhajoby českých poslů, konče). Rkp Ottob. lat. čís. 350 zachoval také známou řeč prudkého protivníka husit- ství mnicha Jeronyma z Prahy (Mníška) z 19. dubna 1433. Z pozoruhodné literární činnosti španělského dominikána Jana Torque- mady, která snad úplně jest zachována roztroušena v různých rukopisech Vatikánské knihovny — jest z velké části věnována obhajobě moci papež- ské vůči tendencím konciliaristickým — povšimne si český badatel zejména spisů, k jejichž sepsání dalo popud husitství. Jest to na prvním místě traktát „De aqua benedicta', jenž vznikl v souvislosti s otázkou položenou 9. února 1433 Janovi z Dubrovníka Petrem Paynem; jest zachován v kaligrafickém opise rkpu Vat. lat. čís. 976 a Ottob. lat. čís. 718 (oba rukopisy jsou sbor- níky Torquemadových spisů). Ještě snad důležitější jest traktát ,De sacra- mento eucharistiae', sepsaný nepochybně v prosinci 1437 po hádání Paloma- rově s Příbramem a Prokopem z Plzně pro poučení basilejských domini- kánů; i tento spis jest zachován v obou uvedených rukopisech a kromě toho také v rkpu Vat. lat. čís. 2973. Jako znalec českého kacířství píše konečně Torquemada na rozkaz kurie zajímavou ,Refutatio 38 articulorum'; čte se v rkpu Vat. lat. čís. 976 a Ottob. lat. čís. 718. Nemalou důležitost mezi jmény, s nimiž se v tomto soupisu setkáváme, má, tuším, jméno Štěpána z Pálče. Rkp Vat. lat. čís. 4063 obsahuje rozsáhlou Pálčovu protihusitskou Trilogii (tvoří ji traktáty: „De auctoritate ecclesiae Romanae', ,De clavibus ecclesiae' a ,De portis inferi') spolu s předmluvou, známou ovšem z četných rukopisů jiných knihoven. Traktát ,De picturis', zapsaný v rkpu Ottob. lat. čís. 350, byl nedávno vydán K. Chytilem. K zá- pisu intimace Jana Kardinála z Rejnštejna a Petra Payna z r. 1421 a odpo- vědi rektora krakovské university (obé vydal Palacký) v rkpu Vat. lat. čís. 4063 jsou připojeny zajímavé poznámky, za jejichž autora s největší pravdě- podobností lze míti Štěpána z Pálče. Nejdůležitější však novum, pokud se týče Pálče, podává rkp Vat. lat. čís. 4150, v němž zachována anonymní repli- ka proti čtyřem artikulům. Podrobnější rozbor této repliky vede k bezpeč- nému závěru, že jde o spis Pálčův a to o první redakci známého Pálčova 9
599. Rukopisy Vat. lat. čís. 4943 (zachoval také Paynův dodatek k obha- jobě čl. o chudobě kněžstva, předložený koncilu 28. ledna), Ottob. lat. čís. 350 a Palat. lat. čís. 599 obsahují únorovou odpověď Palomarovu Petru Paynovi. Totéž, co řečeno o ceně polemických traktátů, platí i o ostatních doku- mentech, týkajících se jednání husitů s Basilejí. Jsou to kusy většinou dobře známé odjinud a namnoze několikráte tištěné, nicméně ani ony nepozbývají pro své poznámky a lepší čtení ceny pro badatele, tím méně pak pro budou- cího vydavatele. Nejvíce těchto dokumentů přináší rkp Vat. lat. čís. 4150 a Ottob. lat. čís. 698 (obsahuje dokumenty ze začátků jednání, listem Jana Nidera a Jana z Mulbrunu z 5. ledna 1432 do Čech počínaje a řečí Cesari- niho z 28. ledna 1433, jíž zavřeny první obhajoby českých poslů, konče). Rkp Ottob. lat. čís. 350 zachoval také známou řeč prudkého protivníka husit- ství mnicha Jeronyma z Prahy (Mníška) z 19. dubna 1433. Z pozoruhodné literární činnosti španělského dominikána Jana Torque- mady, která snad úplně jest zachována roztroušena v různých rukopisech Vatikánské knihovny — jest z velké části věnována obhajobě moci papež- ské vůči tendencím konciliaristickým — povšimne si český badatel zejména spisů, k jejichž sepsání dalo popud husitství. Jest to na prvním místě traktát „De aqua benedicta', jenž vznikl v souvislosti s otázkou položenou 9. února 1433 Janovi z Dubrovníka Petrem Paynem; jest zachován v kaligrafickém opise rkpu Vat. lat. čís. 976 a Ottob. lat. čís. 718 (oba rukopisy jsou sbor- níky Torquemadových spisů). Ještě snad důležitější jest traktát ,De sacra- mento eucharistiae', sepsaný nepochybně v prosinci 1437 po hádání Paloma- rově s Příbramem a Prokopem z Plzně pro poučení basilejských domini- kánů; i tento spis jest zachován v obou uvedených rukopisech a kromě toho také v rkpu Vat. lat. čís. 2973. Jako znalec českého kacířství píše konečně Torquemada na rozkaz kurie zajímavou ,Refutatio 38 articulorum'; čte se v rkpu Vat. lat. čís. 976 a Ottob. lat. čís. 718. Nemalou důležitost mezi jmény, s nimiž se v tomto soupisu setkáváme, má, tuším, jméno Štěpána z Pálče. Rkp Vat. lat. čís. 4063 obsahuje rozsáhlou Pálčovu protihusitskou Trilogii (tvoří ji traktáty: „De auctoritate ecclesiae Romanae', ,De clavibus ecclesiae' a ,De portis inferi') spolu s předmluvou, známou ovšem z četných rukopisů jiných knihoven. Traktát ,De picturis', zapsaný v rkpu Ottob. lat. čís. 350, byl nedávno vydán K. Chytilem. K zá- pisu intimace Jana Kardinála z Rejnštejna a Petra Payna z r. 1421 a odpo- vědi rektora krakovské university (obé vydal Palacký) v rkpu Vat. lat. čís. 4063 jsou připojeny zajímavé poznámky, za jejichž autora s největší pravdě- podobností lze míti Štěpána z Pálče. Nejdůležitější však novum, pokud se týče Pálče, podává rkp Vat. lat. čís. 4150, v němž zachována anonymní repli- ka proti čtyřem artikulům. Podrobnější rozbor této repliky vede k bezpeč- nému závěru, že jde o spis Pálčův a to o první redakci známého Pálčova 9
Strana 10
traktátu (tvoří třetí část Trilogie) ,De portis inferi'. Konečně pak týž rkp obsahuje neúplné Pálčovo kázání ke kleru, varující Polsko před českým ka- cířstvím, jež bylo nejspíše předneseno v září r. 1420 na synodě kališské. K jednání husitů s Basilejským koncilem podává důležitý a nový pří- spěvek několikráte již zmíněný rkp Vat. lat. čís. 4150. Jsou to tři katolické traktáty — jeden z nich vyšel z vídeňské university — varující, aby Čechům nebyly činěny ústupky v otázce přijímání pod obojí; tyto dokumenty dopl- ňují jiné projevy podobného rázu, které jsou známy odjinud (srov. na př. ,Querelae plebanorum et sacerdotum, nunc exulum regni Bohemiae ad con- cilium Basiliense' v rkpu univ. IX C 1). Stejně důležitá v uvedeném rkpu jest odpověď Palomarova, daná v červenci nebo srpnu 1438 husitům na otázku, kdy a jak církev hodlá splniti podmínky, plynoucí pro ni z kompaktát; část této odpovědi jest sice zachována v rkpu Třeboňském A 16 — zde původně připsána Papouškovi ze Soběslavě — ale teprve úplný text vatikánský umožňuje správné poznání, že autorem odpovědi jest nikoli vyslanec Basilej- ského koncilu Jan z Dubrovníka, nýbrž vyslanec Eugena IV., Jan Palomar. K českému boji o kalich na Kostnickém koncilu přináší důležité doku- menty rkp Vat. lat. čís. 4063, jenž jest sborníkem téhož obsahu jako na př. rkp vídeňské národ. knihovny čís. 4131 a klosterneuburský čís. 356 (vše- chny tyto sborníky vyšly nepochybně z téže předlohy); některé dokumenty těchto sborníků byly tištěny již v. d. Hardtem. Rozsáhlý ,Tractatus bonus contra quatuor articulos Hussitarum', jenž stojí v čele zmíněných sborníků, jest, jak lze s pomocí jiných textů tohoto traktátu dokázati, dílem univer- sity vídeňské, zejména pak známého odpůrce husitství — od dob boje Stani- slava ze Znojma o remanenci — Petra z Pulky. Traktát vznikl nepochybně ke konci r. 1423 nebo začátkem 1424 z příprav k hádání s husity v Brně. Nemálo zajímavý traktát jest vepsán na konci rkpu Vat. lat. čís. 4150. Neznámý mistr Rupert, snad pseudonym, věští v něm r. 1415 nebo 1416, že husitské kacířství bude v 1. 1417—1419 zázračně přemoženo a vypleněno. Z reálnějšího prostředí vyrůstá táborský manifest z r. 1430 téhož rkpu, jenž jest jak věcně tak formálně základem známějšího, rovněž táborského mani- festu z pol. listopadu 1431. Táborský manifest z r. 1430 jest sice znám nejen z četných jiných rukopisů, nýbrž i z několika tisků (a zlomku německého ori- ginálu), nicméně platně pomáhá k bezpečnému důkazu o velmi úzké souvislo- sti obou redakcí. K první redakci táborského manifestu pojí se konečně v uve- deném rukopisu prudká odpověď katolických doktorů. V závěru tohoto přehledu nutno se zmíniti ještě o dokumentech rkpu Vat. lat. čís. 4150, vztahujících se k legaci kardinála Karvajala do Čech r. 1448. Na prvním místě stojí Ebendorferova nejspíše ,Advisamenta', ot. Palackým; k nim se pojí Karvajalova odpověď českému sněmu z 10. května 1448 a články utrakvistického kleru, předložené legátovi. V rkpe Vat. lat. čís. 2973 zachována zkrácená redakce traktátu Jana Papouška ze Sobě- 10
traktátu (tvoří třetí část Trilogie) ,De portis inferi'. Konečně pak týž rkp obsahuje neúplné Pálčovo kázání ke kleru, varující Polsko před českým ka- cířstvím, jež bylo nejspíše předneseno v září r. 1420 na synodě kališské. K jednání husitů s Basilejským koncilem podává důležitý a nový pří- spěvek několikráte již zmíněný rkp Vat. lat. čís. 4150. Jsou to tři katolické traktáty — jeden z nich vyšel z vídeňské university — varující, aby Čechům nebyly činěny ústupky v otázce přijímání pod obojí; tyto dokumenty dopl- ňují jiné projevy podobného rázu, které jsou známy odjinud (srov. na př. ,Querelae plebanorum et sacerdotum, nunc exulum regni Bohemiae ad con- cilium Basiliense' v rkpu univ. IX C 1). Stejně důležitá v uvedeném rkpu jest odpověď Palomarova, daná v červenci nebo srpnu 1438 husitům na otázku, kdy a jak církev hodlá splniti podmínky, plynoucí pro ni z kompaktát; část této odpovědi jest sice zachována v rkpu Třeboňském A 16 — zde původně připsána Papouškovi ze Soběslavě — ale teprve úplný text vatikánský umožňuje správné poznání, že autorem odpovědi jest nikoli vyslanec Basilej- ského koncilu Jan z Dubrovníka, nýbrž vyslanec Eugena IV., Jan Palomar. K českému boji o kalich na Kostnickém koncilu přináší důležité doku- menty rkp Vat. lat. čís. 4063, jenž jest sborníkem téhož obsahu jako na př. rkp vídeňské národ. knihovny čís. 4131 a klosterneuburský čís. 356 (vše- chny tyto sborníky vyšly nepochybně z téže předlohy); některé dokumenty těchto sborníků byly tištěny již v. d. Hardtem. Rozsáhlý ,Tractatus bonus contra quatuor articulos Hussitarum', jenž stojí v čele zmíněných sborníků, jest, jak lze s pomocí jiných textů tohoto traktátu dokázati, dílem univer- sity vídeňské, zejména pak známého odpůrce husitství — od dob boje Stani- slava ze Znojma o remanenci — Petra z Pulky. Traktát vznikl nepochybně ke konci r. 1423 nebo začátkem 1424 z příprav k hádání s husity v Brně. Nemálo zajímavý traktát jest vepsán na konci rkpu Vat. lat. čís. 4150. Neznámý mistr Rupert, snad pseudonym, věští v něm r. 1415 nebo 1416, že husitské kacířství bude v 1. 1417—1419 zázračně přemoženo a vypleněno. Z reálnějšího prostředí vyrůstá táborský manifest z r. 1430 téhož rkpu, jenž jest jak věcně tak formálně základem známějšího, rovněž táborského mani- festu z pol. listopadu 1431. Táborský manifest z r. 1430 jest sice znám nejen z četných jiných rukopisů, nýbrž i z několika tisků (a zlomku německého ori- ginálu), nicméně platně pomáhá k bezpečnému důkazu o velmi úzké souvislo- sti obou redakcí. K první redakci táborského manifestu pojí se konečně v uve- deném rukopisu prudká odpověď katolických doktorů. V závěru tohoto přehledu nutno se zmíniti ještě o dokumentech rkpu Vat. lat. čís. 4150, vztahujících se k legaci kardinála Karvajala do Čech r. 1448. Na prvním místě stojí Ebendorferova nejspíše ,Advisamenta', ot. Palackým; k nim se pojí Karvajalova odpověď českému sněmu z 10. května 1448 a články utrakvistického kleru, předložené legátovi. V rkpe Vat. lat. čís. 2973 zachována zkrácená redakce traktátu Jana Papouška ze Sobě- 10
Strana 11
slavě „Declaratio compactatorum', jehož jiná, rozsáhlejší redakce se čte v rkpu univ. XI C 8. Snad tato zkrácená redakce Papouškova traktátu patří k informačním dokumentům, daným Sylviovi. K nejdůležitějším kusům tohoto soupisu, jejž Palacký zcela přehlédl a Dudík si blíže nevšiml, patří zajisté seznam Rokycanových bludů, pořízený z části z Rokycanových kázání. Tyto žaloby na Rokycanu, opsané v Praze r. 1461 (vznikly asi o něco dříve), jsou zapsány v rkpu Ottob. lat. čís. 348 (uvedený rkp byl kdysi majetkem vrati- slavského kazatele Mikuláše Tempelfelda). S nimi se snad kryjí žaloby proti Rokycanovi, známé, tuším, jedině ještě z rkpu Petrohradského IV F 102; v úzké souvislosti s nimi jest pak konečně asi současný anonymní „Dia- logus inter catholicum et legistam“ rkpu Třeboňského A 19. 11
slavě „Declaratio compactatorum', jehož jiná, rozsáhlejší redakce se čte v rkpu univ. XI C 8. Snad tato zkrácená redakce Papouškova traktátu patří k informačním dokumentům, daným Sylviovi. K nejdůležitějším kusům tohoto soupisu, jejž Palacký zcela přehlédl a Dudík si blíže nevšiml, patří zajisté seznam Rokycanových bludů, pořízený z části z Rokycanových kázání. Tyto žaloby na Rokycanu, opsané v Praze r. 1461 (vznikly asi o něco dříve), jsou zapsány v rkpu Ottob. lat. čís. 348 (uvedený rkp byl kdysi majetkem vrati- slavského kazatele Mikuláše Tempelfelda). S nimi se snad kryjí žaloby proti Rokycanovi, známé, tuším, jedině ještě z rkpu Petrohradského IV F 102; v úzké souvislosti s nimi jest pak konečně asi současný anonymní „Dia- logus inter catholicum et legistam“ rkpu Třeboňského A 19. 11
Strana 12
Strana 13
1. VAT. LAT. č. 976. Kodex papírový stol. XV., psaný kaligraficky vesměs písařem Egbertem Noetem, rozměrů 34X23.5 cm, ff. 216 (4 indexu a f. I—CCVIII textu), 4 li- sty předsádky. Vazba rukopisu v červené kůži z doby pontifikátu papeže Pia VI. a kardinála-bibliotekáře Frant. Xav. de Zelada (1779—1799), jejichž znaky vyryty na hřbetu. I. F. 71a—94b: [Johannes de Turre cremata], Reprobaciones triginta octo articulorum, quos tenent heretici Usiti de Maldauis. Prohemium. „Beatissime pater. Scriptura sancta testante ad locum, unde exiunt, flumina revertuntur...' X ,in edificacione fidei'. Sequuntur reprobaciones quedam breves 38 articulorum in- frascriptorum, qui dicuntur esse Hussitarum, qui sunt in Mal- dauia, facte per dominum cardinalem s. Sixti. �Primus articulus: Non obediunt ecclesie Romane nec alicui ecclesiastice potesta- ti...“ X ,que prosequi brevitatis causa supersedemus‘. Laus deo. Finitur compendium brevitatis causa compositum contra re- gni Bosne erroneos et hereticos articulos per Johannem de Turre cremata, sacrosancte Romane ecclesie cardinalem etc. O vzniku spisu Torquemadova srov. předmluvu: ,Petentibus quibusdam religiosis viris, sanctitatis tue nunciis in causis et negociis fidei in regnis S[c]ithie, Bosne et Moldauie, ut beatitudo tua... articulos quosdam erro- neos, quibus quidam pestilentes homines, dampnate memorie Johannis Huss impietatis discipuli, regnum Moldauie pro magna parte contaminaverant et sacrilega vanitate seduxerant, ex fidei nostre inconvulsis radicibus faceret reprobari et illis transmitti, ut beatitudinis tue et apostolice sedis irrefraga- bilis doctrine armis precincti, illorum hominum perfidorum errores et deli- ramenta validius ac facilius domino opitulante possint a christianorum fini- bus repellere, sanctitas tua... dedit illico mandatum mihi..., ut prefatos articulos breviter improbarem. Adimplevi pro parvitate ingenii mei sancti- tatis tue precepta, singulis triginta octo articulis iuxta eorum impietatem ex fidei nostre et sanctorum patrum solidissimis fundamentis adiungens im- 13
1. VAT. LAT. č. 976. Kodex papírový stol. XV., psaný kaligraficky vesměs písařem Egbertem Noetem, rozměrů 34X23.5 cm, ff. 216 (4 indexu a f. I—CCVIII textu), 4 li- sty předsádky. Vazba rukopisu v červené kůži z doby pontifikátu papeže Pia VI. a kardinála-bibliotekáře Frant. Xav. de Zelada (1779—1799), jejichž znaky vyryty na hřbetu. I. F. 71a—94b: [Johannes de Turre cremata], Reprobaciones triginta octo articulorum, quos tenent heretici Usiti de Maldauis. Prohemium. „Beatissime pater. Scriptura sancta testante ad locum, unde exiunt, flumina revertuntur...' X ,in edificacione fidei'. Sequuntur reprobaciones quedam breves 38 articulorum in- frascriptorum, qui dicuntur esse Hussitarum, qui sunt in Mal- dauia, facte per dominum cardinalem s. Sixti. �Primus articulus: Non obediunt ecclesie Romane nec alicui ecclesiastice potesta- ti...“ X ,que prosequi brevitatis causa supersedemus‘. Laus deo. Finitur compendium brevitatis causa compositum contra re- gni Bosne erroneos et hereticos articulos per Johannem de Turre cremata, sacrosancte Romane ecclesie cardinalem etc. O vzniku spisu Torquemadova srov. předmluvu: ,Petentibus quibusdam religiosis viris, sanctitatis tue nunciis in causis et negociis fidei in regnis S[c]ithie, Bosne et Moldauie, ut beatitudo tua... articulos quosdam erro- neos, quibus quidam pestilentes homines, dampnate memorie Johannis Huss impietatis discipuli, regnum Moldauie pro magna parte contaminaverant et sacrilega vanitate seduxerant, ex fidei nostre inconvulsis radicibus faceret reprobari et illis transmitti, ut beatitudinis tue et apostolice sedis irrefraga- bilis doctrine armis precincti, illorum hominum perfidorum errores et deli- ramenta validius ac facilius domino opitulante possint a christianorum fini- bus repellere, sanctitas tua... dedit illico mandatum mihi..., ut prefatos articulos breviter improbarem. Adimplevi pro parvitate ingenii mei sancti- tatis tue precepta, singulis triginta octo articulis iuxta eorum impietatem ex fidei nostre et sanctorum patrum solidissimis fundamentis adiungens im- 13
Strana 14
probaciones brevissimas, que sicut a beatitudine tua exierunt per precepto- riam disposicionem, ita ad eandem revertuntur examinande et corrigende, maxime quia infestinantibus nunciis ad recessum multa currenter et cum quadam celeritate notata sunt'. Články, proti nimž Torquemadův traktát jest namířen, jsou: 1. Non obediunt ecclesie Romane nec alicui ecclesiastice potestati. 2. Dicunt, quod corpus Christi et sanguis post elevacionem revertitur in substanciam panis et vini materialis. 3. Dicunt, quod ecclesia nullo modo debet quemquam excomunicare. 4. Legem positivam, puta decreta, decretales, sancciones apostolicas non recipiunt, dicentes huiusmodi fere in omnibus contrariari legi divine. 5. Dicunt nullum hominem debere occidi. 6. Matrimonia legittima divorciant; dicunt enim propter evangelium, quod solum seipsos affirmant observare, omnia posse dimitti. 7. Omnia opera misericordie negant exhiberi indignis. 8. Dicunt nullum esse salvandum nisi in secta et ritu eorum et quod, antequam eorum secta inveniretur, omnes homines sunt dampnati. 9. Negant purgatorium et suffragia defunctorum, ponentes solum duo extrema, celum scil. et infernum. 10. Dicunt, quod potestatem, quam dedit Christus beato Petro, nullus sacerdotum habet neque dominus apostolicus, nisi habeat vitam b. Petri. 11. Dicunt, quod quicunque corpus et sanguinem Christi sub utraque specie non receperit, eternaliter dampnatur, eciam infans unius diei. 12. Negant omnes concessiones papales circa salutem et absolucionem fidelium. 13. Dampnant quoscunque venerantes reliquias sanctorum. 14. Deludunt miracula, que fiunt ad invocacionem sanctorum, et tru- santur de eis. 15. Prohibent signum crucis fieri. 16. Dicunt Christum non esse passum neque vere mortuum. 17. Beatissimam virginem dicunt ita esse virginem sicut reliquas mu- lieres. 18. Prohibent veneraciones gloriose virgini Marie et aliis sanctis ex- hiberi, dicentes, quod solus deus est adorandus et colendus. 19. Prohibent iuramenta omnino. 20. Dicunt, quod usus ymaginum in ecclesia est ydolatria. 21. Dicunt, quod quilibet sacerdotum habet tantam potestatem in absol- vendis et ligandis sicut solus papa. 22. Levia seu venialia confitetur quilibet alterutrum sive sit vir sive mulier, tantum mortalia sacerdoti reservantes. 23. Dicunt, quod Romanus pontifex est meretrix et omnes viri eccle- siastici et religiosi una cum summo pontifice sunt meretrices. 14
probaciones brevissimas, que sicut a beatitudine tua exierunt per precepto- riam disposicionem, ita ad eandem revertuntur examinande et corrigende, maxime quia infestinantibus nunciis ad recessum multa currenter et cum quadam celeritate notata sunt'. Články, proti nimž Torquemadův traktát jest namířen, jsou: 1. Non obediunt ecclesie Romane nec alicui ecclesiastice potestati. 2. Dicunt, quod corpus Christi et sanguis post elevacionem revertitur in substanciam panis et vini materialis. 3. Dicunt, quod ecclesia nullo modo debet quemquam excomunicare. 4. Legem positivam, puta decreta, decretales, sancciones apostolicas non recipiunt, dicentes huiusmodi fere in omnibus contrariari legi divine. 5. Dicunt nullum hominem debere occidi. 6. Matrimonia legittima divorciant; dicunt enim propter evangelium, quod solum seipsos affirmant observare, omnia posse dimitti. 7. Omnia opera misericordie negant exhiberi indignis. 8. Dicunt nullum esse salvandum nisi in secta et ritu eorum et quod, antequam eorum secta inveniretur, omnes homines sunt dampnati. 9. Negant purgatorium et suffragia defunctorum, ponentes solum duo extrema, celum scil. et infernum. 10. Dicunt, quod potestatem, quam dedit Christus beato Petro, nullus sacerdotum habet neque dominus apostolicus, nisi habeat vitam b. Petri. 11. Dicunt, quod quicunque corpus et sanguinem Christi sub utraque specie non receperit, eternaliter dampnatur, eciam infans unius diei. 12. Negant omnes concessiones papales circa salutem et absolucionem fidelium. 13. Dampnant quoscunque venerantes reliquias sanctorum. 14. Deludunt miracula, que fiunt ad invocacionem sanctorum, et tru- santur de eis. 15. Prohibent signum crucis fieri. 16. Dicunt Christum non esse passum neque vere mortuum. 17. Beatissimam virginem dicunt ita esse virginem sicut reliquas mu- lieres. 18. Prohibent veneraciones gloriose virgini Marie et aliis sanctis ex- hiberi, dicentes, quod solus deus est adorandus et colendus. 19. Prohibent iuramenta omnino. 20. Dicunt, quod usus ymaginum in ecclesia est ydolatria. 21. Dicunt, quod quilibet sacerdotum habet tantam potestatem in absol- vendis et ligandis sicut solus papa. 22. Levia seu venialia confitetur quilibet alterutrum sive sit vir sive mulier, tantum mortalia sacerdoti reservantes. 23. Dicunt, quod Romanus pontifex est meretrix et omnes viri eccle- siastici et religiosi una cum summo pontifice sunt meretrices. 14
Strana 15
24. Vocant omnes ecclesias particulares fatuitates. 25. Divinum officium et cantum ecclesiasticum negant et derident. 26. Dicunt, quod nullus potest absolvere a peccato existens in mortali. 27. Ecclesiam Romanam vocant synagogam sathane. 28. Dicunt, quod, quicunque sacerdotum actu non predicat, dampnatus est eternaliter. 29. B. Benedictum et alios sanctos, qui religionem instituerunt, damp- nant eternaliter. 30. Baptizant in aqua simplici vel flumine sicut Christus, ymmo sepe baptizant, cum baptizandus non sit presens, sed secure sit circa terciam et quartam domum, dum tamen sint presentes pro baptizando respondentes. 31. De oleo sancto, crismate infirmario et crismacione episcopali non curant, sed faciunt risum. 32. Aquam benedictam cum sale dominicis diebus vocant urinam sa- cerdotum. 33. Nullum festum colunt preter diem dominicam. 34. Jeiunia non curant. 35. Contra canones instituerunt novam legem et religionem, vocando se fratres de lege divina. 36. Celebrant missam in indumentis et locis non consecratis et sine altari portabili, de ecclesia consecrata non curantes, sed ubicunque necessitas impulerit sive in stabulo sive in molendino sive in refectorio super una ta- bula celebrant missam. 37. Mulieres eorum clericam portant. 38. Mulieres eorum faciunt omnibus communes. Traktát Torquemadův vyd. P. E. Fermendžin, Acta Bosnae potissimum ecclesiastica cum insertis editorum documentorum regestis ab anno 925 usque ad a. 1752 v Monum. spect. hist. Slav. merid., Záhřeb 1892, str. 245—8 a P. Tóth Szabó, Oklevéltár, str. 433—6, č. 81. Popudem k sepsání (asi kol r. 1461) byla sbírka 38 kacířských článků, sestavená od minoritů, působí- cích v knížectví moldavském; k jednotlivým článkům připojil Torquemada na rozkaz papežův žádané vyvrácení (srov. cit. předmluvu). O tomto spisu Torquemadově nyní J. Macůrek, Husitství v rumunských zemích, zvl. ot. z ČMM 1927, str. 10—1, 63—4, 80—5 a J. Quetif—J. Echard, Scriptores ordi- nis Praedicatorum sv. I (Paříž 1719), str. 842, č. 8. Srov. níže rkp Ottob. lat. čís. 718, dok. I. Fotografický snímek traktátu uložen v Čsl. stát. historickém ústavu vydavatelském. II. F. 94b—101a: [Johannes de Turre cremata], De aqua be- nedicta, ubi eciam de speciebus sacramentalibus altaris, si in eis sit aliqua virtus, problemma. „Iniunxit michi nuper reverendissi- 15
24. Vocant omnes ecclesias particulares fatuitates. 25. Divinum officium et cantum ecclesiasticum negant et derident. 26. Dicunt, quod nullus potest absolvere a peccato existens in mortali. 27. Ecclesiam Romanam vocant synagogam sathane. 28. Dicunt, quod, quicunque sacerdotum actu non predicat, dampnatus est eternaliter. 29. B. Benedictum et alios sanctos, qui religionem instituerunt, damp- nant eternaliter. 30. Baptizant in aqua simplici vel flumine sicut Christus, ymmo sepe baptizant, cum baptizandus non sit presens, sed secure sit circa terciam et quartam domum, dum tamen sint presentes pro baptizando respondentes. 31. De oleo sancto, crismate infirmario et crismacione episcopali non curant, sed faciunt risum. 32. Aquam benedictam cum sale dominicis diebus vocant urinam sa- cerdotum. 33. Nullum festum colunt preter diem dominicam. 34. Jeiunia non curant. 35. Contra canones instituerunt novam legem et religionem, vocando se fratres de lege divina. 36. Celebrant missam in indumentis et locis non consecratis et sine altari portabili, de ecclesia consecrata non curantes, sed ubicunque necessitas impulerit sive in stabulo sive in molendino sive in refectorio super una ta- bula celebrant missam. 37. Mulieres eorum clericam portant. 38. Mulieres eorum faciunt omnibus communes. Traktát Torquemadův vyd. P. E. Fermendžin, Acta Bosnae potissimum ecclesiastica cum insertis editorum documentorum regestis ab anno 925 usque ad a. 1752 v Monum. spect. hist. Slav. merid., Záhřeb 1892, str. 245—8 a P. Tóth Szabó, Oklevéltár, str. 433—6, č. 81. Popudem k sepsání (asi kol r. 1461) byla sbírka 38 kacířských článků, sestavená od minoritů, působí- cích v knížectví moldavském; k jednotlivým článkům připojil Torquemada na rozkaz papežův žádané vyvrácení (srov. cit. předmluvu). O tomto spisu Torquemadově nyní J. Macůrek, Husitství v rumunských zemích, zvl. ot. z ČMM 1927, str. 10—1, 63—4, 80—5 a J. Quetif—J. Echard, Scriptores ordi- nis Praedicatorum sv. I (Paříž 1719), str. 842, č. 8. Srov. níže rkp Ottob. lat. čís. 718, dok. I. Fotografický snímek traktátu uložen v Čsl. stát. historickém ústavu vydavatelském. II. F. 94b—101a: [Johannes de Turre cremata], De aqua be- nedicta, ubi eciam de speciebus sacramentalibus altaris, si in eis sit aliqua virtus, problemma. „Iniunxit michi nuper reverendissi- 15
Strana 16
ma paternitas vestra... Capitulum primum de triplici genere aque benedicte et quid nominis eius. Triplex genus aque bene- dicte...' X ,potest quandoque aliud contingere'. Laus deo. Hec sunt reverendissime pater et domine, que ego humilis ca- pellanus, magister Johannes de Turre cremata pro proposito mi- chi probleumate collegi, que correccioni vestre prudentissime do- minacionis humiliter offero examinanda et emendanda Basilee. Traktát vyslance krále kastilského ke koncilu Basilejskému1) Jana Tor- quemady ,De aqua benedicta' (otázka zněla: ,Utrum aqua benedicta sit maio- ris efficacie et virtutis, quam sacramentum sensibile altaris*) vznikl na po- pud kardinála-předsedy Juliána Cesariniho nepochybně záhy po 10. únoru 1433, kdy na dotaz Petra Payna (9. února; M C I, 306, C B II, 341) k zmíně- nému tématu odpovídal Jan z Dubrovníka (M C I, 307, C B II, 344; k tomu srov. předmluvu traktátu: „Iniunxit michi nuper reverendissima paternitas vestra... probleuma rev. magistro Johanni de Ragusio, primo Bohemorum articulo respondenti, per. mag. Petrum Anglicum propositum notare cum diligencia. Annotavi siquidem pater et domine... nedum probleumatis titu- lum memorie consignans, verum eciam eiusdem probleumatis latentis ambi- guitatis dissolvendo nodulo animi nostri parumper accommodans q. d. v. r. p. illuminatissime sapiencie emendandum offero et supplendum). Vydání trak- tátu u Zíbrta III, čís. 2557 (srov. také J. Quetif—J. Echard, Scriptores ordinis Praedicatorum sv. I., str. 839 a rkp kapit. N IV, f. 274—281), obsah u St. Lederera, Der spanische Cardinal Johann v. Torquemada str. 31—9; srov. také níže rkp Ottob. lat. čís. 718, dok. II. Fotografický snímek traktátu uložen v Čsl. stát. historickém ústavu vydavatelském. III. F. 131b—162a: [Johannes de Turre cremata], De sacra- mento eucharistie incipit tractatus, ubi contra Bohemos sufficien- cia communionis sub una specie tantum [sic]. �Quarundarum re- ligiosarum personarum sacri ordinis crebris et devotis precibus me pulsancium, et ea, que de primo articulo Bohemorum, qui ma- teriam divinissime eukaristie considerat...Locuturus de divinis- simo eukaristie sacramento...“ X ,et tandem introduccio felici- tatis eterne, amen." 1) K nesprávným údajům Ledererovým (v knize dále cit. str. 29—31) o příchodu Torquemadově do Basileje a rázu jeho pobytu na koncilu dlužno poznamenati aspoň tolik, že Torquemada přišel do Basileje v srpnu 1432 jako vyslanec krále kastilského (nikoli ve službách Eugena IV.) a byl 30. uv. měsíce 1432 inkorporován jako plno- právný člen Basilejského shromáždění (srov. C B II, 203; M C II, 219; C B I, 21). 16
ma paternitas vestra... Capitulum primum de triplici genere aque benedicte et quid nominis eius. Triplex genus aque bene- dicte...' X ,potest quandoque aliud contingere'. Laus deo. Hec sunt reverendissime pater et domine, que ego humilis ca- pellanus, magister Johannes de Turre cremata pro proposito mi- chi probleumate collegi, que correccioni vestre prudentissime do- minacionis humiliter offero examinanda et emendanda Basilee. Traktát vyslance krále kastilského ke koncilu Basilejskému1) Jana Tor- quemady ,De aqua benedicta' (otázka zněla: ,Utrum aqua benedicta sit maio- ris efficacie et virtutis, quam sacramentum sensibile altaris*) vznikl na po- pud kardinála-předsedy Juliána Cesariniho nepochybně záhy po 10. únoru 1433, kdy na dotaz Petra Payna (9. února; M C I, 306, C B II, 341) k zmíně- nému tématu odpovídal Jan z Dubrovníka (M C I, 307, C B II, 344; k tomu srov. předmluvu traktátu: „Iniunxit michi nuper reverendissima paternitas vestra... probleuma rev. magistro Johanni de Ragusio, primo Bohemorum articulo respondenti, per. mag. Petrum Anglicum propositum notare cum diligencia. Annotavi siquidem pater et domine... nedum probleumatis titu- lum memorie consignans, verum eciam eiusdem probleumatis latentis ambi- guitatis dissolvendo nodulo animi nostri parumper accommodans q. d. v. r. p. illuminatissime sapiencie emendandum offero et supplendum). Vydání trak- tátu u Zíbrta III, čís. 2557 (srov. také J. Quetif—J. Echard, Scriptores ordinis Praedicatorum sv. I., str. 839 a rkp kapit. N IV, f. 274—281), obsah u St. Lederera, Der spanische Cardinal Johann v. Torquemada str. 31—9; srov. také níže rkp Ottob. lat. čís. 718, dok. II. Fotografický snímek traktátu uložen v Čsl. stát. historickém ústavu vydavatelském. III. F. 131b—162a: [Johannes de Turre cremata], De sacra- mento eucharistie incipit tractatus, ubi contra Bohemos sufficien- cia communionis sub una specie tantum [sic]. �Quarundarum re- ligiosarum personarum sacri ordinis crebris et devotis precibus me pulsancium, et ea, que de primo articulo Bohemorum, qui ma- teriam divinissime eukaristie considerat...Locuturus de divinis- simo eukaristie sacramento...“ X ,et tandem introduccio felici- tatis eterne, amen." 1) K nesprávným údajům Ledererovým (v knize dále cit. str. 29—31) o příchodu Torquemadově do Basileje a rázu jeho pobytu na koncilu dlužno poznamenati aspoň tolik, že Torquemada přišel do Basileje v srpnu 1432 jako vyslanec krále kastilského (nikoli ve službách Eugena IV.) a byl 30. uv. měsíce 1432 inkorporován jako plno- právný člen Basilejského shromáždění (srov. C B II, 203; M C II, 219; C B I, 21). 16
Strana 17
Traktát ,De sacramento eucharistiae, rozdělený na 15 kapitol, byl se- psán Torquemadem pro basilejské dominikány, s nimiž, jak z jiných zpráv plyne, žil ve velmi dobrých stycích (srov. údaje Úvodu: Quarundarum reli- giosarum personarum sacri ordinis — text rkpu Vat. lat. čís. 2973, f. 179a při- pojuje: nostri — crebris et devotis precibus me pulsancium, ut ea, que de pri- mo articulo Bohemorum, qui materiam divinissime eukaristie considerat, pro- fuso sermone dicta sunt, quantum eis pro veritate tantum articuli habenda suf- ficeret...' — svûj spis píše: ,ad informacionem simplicium fratrum et alio- rum in eo legencium' —, a závěru: ,Hec sunt, carissimi fratres, que vestre dileccionis precibus inflexus, his sanctis diebus festinato labore, utinam utili, pro vestra consolacione collegi oracionum vestrarum auxilio"). Jest plodem nikoli velkého hádání husitů s Basilejským koncilem z r. 1433, kam jest kladen Ledererem (Der spanische Cardinal Johann von Torquemada, str. 30), — ač se Torquemada účastnil také prvé repliky Jana z Dubrovníka proti Rokycanovi (srov. M C I, 279), zejména pak traktátem ,De aqua bene- dicta“ —, nýbrž teprve hádání mezi Příbramem, Prokopem z Plzně a Palo- marem r. 1437 (na toto hádání dlužno vztahovati narážky traktátu v kap. 7 a 8: ,Nona causa est evitacio erroris, qui apud Boemos ortus est nostris die- bus et quem eciam auribus nostris ipsis loquentibus in hoc sacro concilio et in hac Predicatorum domo religiosa patenter, sed dolenter audivimus... hoc sacramentum sub utraque specie de necessitate ab omnibus fidelibus fore sumendum...“ a: ,Ubi notandum, quod quantum ego, qui in plena congre- gacione ab eorum ore dicta propria manu in scriptis notavi, potui colligere et collecta ponderare...“), jehož Torquemada jako člen čtyřčlenné přípravné komise byl účastníkem i úředně (srov. M C II, 927 a J. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 86). Vznikl krátce před odchodem Torquemadovým z Basileje, v prosinci 1437 (měsíční datum vyplývá bezpečně zejména z připomínky Uvodu: ,hoc dominici adventus tempore'; r. 1437 potvrzuje také explicit té- hož traktátu v rkpu Vat. lat. čís. 2973, f. 222b: ,Explicit tractatulus presens, factus Basilee studio mag. Johannis de Turre cremata... anno millesimo quandringentesimo tricesimo septimo°). Fotografický snímek traktátu uložen v Čsl. stát. historickém ústavu vydavatelském; srov. níže rkp Vat. čís. 2973, dok. IV a Ottob. lat. čís. 718, dok. III., J. Quetif—J. Echard, Scriptores ordinis Praedicatorum sv. I., str. 840 (č. 14). 17
Traktát ,De sacramento eucharistiae, rozdělený na 15 kapitol, byl se- psán Torquemadem pro basilejské dominikány, s nimiž, jak z jiných zpráv plyne, žil ve velmi dobrých stycích (srov. údaje Úvodu: Quarundarum reli- giosarum personarum sacri ordinis — text rkpu Vat. lat. čís. 2973, f. 179a při- pojuje: nostri — crebris et devotis precibus me pulsancium, ut ea, que de pri- mo articulo Bohemorum, qui materiam divinissime eukaristie considerat, pro- fuso sermone dicta sunt, quantum eis pro veritate tantum articuli habenda suf- ficeret...' — svûj spis píše: ,ad informacionem simplicium fratrum et alio- rum in eo legencium' —, a závěru: ,Hec sunt, carissimi fratres, que vestre dileccionis precibus inflexus, his sanctis diebus festinato labore, utinam utili, pro vestra consolacione collegi oracionum vestrarum auxilio"). Jest plodem nikoli velkého hádání husitů s Basilejským koncilem z r. 1433, kam jest kladen Ledererem (Der spanische Cardinal Johann von Torquemada, str. 30), — ač se Torquemada účastnil také prvé repliky Jana z Dubrovníka proti Rokycanovi (srov. M C I, 279), zejména pak traktátem ,De aqua bene- dicta“ —, nýbrž teprve hádání mezi Příbramem, Prokopem z Plzně a Palo- marem r. 1437 (na toto hádání dlužno vztahovati narážky traktátu v kap. 7 a 8: ,Nona causa est evitacio erroris, qui apud Boemos ortus est nostris die- bus et quem eciam auribus nostris ipsis loquentibus in hoc sacro concilio et in hac Predicatorum domo religiosa patenter, sed dolenter audivimus... hoc sacramentum sub utraque specie de necessitate ab omnibus fidelibus fore sumendum...“ a: ,Ubi notandum, quod quantum ego, qui in plena congre- gacione ab eorum ore dicta propria manu in scriptis notavi, potui colligere et collecta ponderare...“), jehož Torquemada jako člen čtyřčlenné přípravné komise byl účastníkem i úředně (srov. M C II, 927 a J. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 86). Vznikl krátce před odchodem Torquemadovým z Basileje, v prosinci 1437 (měsíční datum vyplývá bezpečně zejména z připomínky Uvodu: ,hoc dominici adventus tempore'; r. 1437 potvrzuje také explicit té- hož traktátu v rkpu Vat. lat. čís. 2973, f. 222b: ,Explicit tractatulus presens, factus Basilee studio mag. Johannis de Turre cremata... anno millesimo quandringentesimo tricesimo septimo°). Fotografický snímek traktátu uložen v Čsl. stát. historickém ústavu vydavatelském; srov. níže rkp Vat. čís. 2973, dok. IV a Ottob. lat. čís. 718, dok. III., J. Quetif—J. Echard, Scriptores ordinis Praedicatorum sv. I., str. 840 (č. 14). 17
Strana 18
2. VAT. LAT. č. 2973. Kodex papírový druhé pol. XV. stol., rozměrů 2821 cm, ff. 240, 2 listy předsádky. Vazba jednoduchá, pergamenová, z doby papeže Pia VI. a kardi- nála-bibliotekáře Fr. Xav. de Zelada (1779—1798), jejichž znaky vyryty na hřbetu. Srov. Palacký, Ital. Reise str. 60. I. F. 58a—69b: Chronicon imperatorum Romanorum. Julius Cesar, qui et Gayus Julius dicitur, primus imperator Romano- rum..." X ,Nunc quoque cum Alberto fratre et Sigismundo Pa- truile de ducatu Austrie contendit'. Kronika římských císařů od Cesara do Fridricha III. Na f. 68b zmínka o Karlovi IV., na f. 69b o Václavovi IV. a Zikmundovi. II. F. 86a—99b: Cronica magistri Mathie. �Rudolfus comes de Habsburg ex antiquis progenitoribus ab urbe Roma traxit ori- ginem..." X ,Inter quos erant duo.... Nedokončená kronika mistra Matěje o Habsburcích. III. F. 177b—178b, 235a—237b: [M. Johannes de Soběslav]. De errore Bohemorum circa communionem utriusque speciei et de inicio predictorum errorum. �Quamvis per dei graciam innu- merabiles errores et hereses sint ab ecclesia dei stirpate et eorum secte sint delete...“ X ,Iam autem cessante illa causa cessavit et efectus secundum ecclesie consuetudinem'. Jest to poněkud zkrácený traktát M. Jana Papouška ze Soběslavě, zacho- vaný úplně v rkpu univ. knih. pražské XI C 8, f. 296a—305b s nadpisem: „Declaracio compactatorum et decreti in Basilea, facti pro communione unius speciei.' Spis svůj sepsal Papoušek v Jindřichově Hradci záhy po útěku z Prahy (1448). Jest velmi pravděpodobno, že redakce traktátu v rkpe Vat. čís. 2973 patří k informačním dokumentům, které Papoušek odevzdal Eneáši Sylviovi. Srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně 190 (poz. 59) a 205 (poz. 191). IV. F. 179a—222b: [Johannes de Turre cremata], Incipit uti- lis et valde devotus et doctrinalis libellus de corpore Christi, edi- tus a rev. domino d. Joh. de Turre cremata, dignissimo cardinale s. Sixti, Hispano. �Quarundarum religiosarum personarum s. or- dinis nostri crebris et devotis precibus me pulsancium, ut ea, que 18
2. VAT. LAT. č. 2973. Kodex papírový druhé pol. XV. stol., rozměrů 2821 cm, ff. 240, 2 listy předsádky. Vazba jednoduchá, pergamenová, z doby papeže Pia VI. a kardi- nála-bibliotekáře Fr. Xav. de Zelada (1779—1798), jejichž znaky vyryty na hřbetu. Srov. Palacký, Ital. Reise str. 60. I. F. 58a—69b: Chronicon imperatorum Romanorum. Julius Cesar, qui et Gayus Julius dicitur, primus imperator Romano- rum..." X ,Nunc quoque cum Alberto fratre et Sigismundo Pa- truile de ducatu Austrie contendit'. Kronika římských císařů od Cesara do Fridricha III. Na f. 68b zmínka o Karlovi IV., na f. 69b o Václavovi IV. a Zikmundovi. II. F. 86a—99b: Cronica magistri Mathie. �Rudolfus comes de Habsburg ex antiquis progenitoribus ab urbe Roma traxit ori- ginem..." X ,Inter quos erant duo.... Nedokončená kronika mistra Matěje o Habsburcích. III. F. 177b—178b, 235a—237b: [M. Johannes de Soběslav]. De errore Bohemorum circa communionem utriusque speciei et de inicio predictorum errorum. �Quamvis per dei graciam innu- merabiles errores et hereses sint ab ecclesia dei stirpate et eorum secte sint delete...“ X ,Iam autem cessante illa causa cessavit et efectus secundum ecclesie consuetudinem'. Jest to poněkud zkrácený traktát M. Jana Papouška ze Soběslavě, zacho- vaný úplně v rkpu univ. knih. pražské XI C 8, f. 296a—305b s nadpisem: „Declaracio compactatorum et decreti in Basilea, facti pro communione unius speciei.' Spis svůj sepsal Papoušek v Jindřichově Hradci záhy po útěku z Prahy (1448). Jest velmi pravděpodobno, že redakce traktátu v rkpe Vat. čís. 2973 patří k informačním dokumentům, které Papoušek odevzdal Eneáši Sylviovi. Srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně 190 (poz. 59) a 205 (poz. 191). IV. F. 179a—222b: [Johannes de Turre cremata], Incipit uti- lis et valde devotus et doctrinalis libellus de corpore Christi, edi- tus a rev. domino d. Joh. de Turre cremata, dignissimo cardinale s. Sixti, Hispano. �Quarundarum religiosarum personarum s. or- dinis nostri crebris et devotis precibus me pulsancium, ut ea, que 18
Strana 19
de primo articulo Bohemorum, qui materiam divinissime eucha- ristie considerat...“ X ,et tandem introduccio felicitatis eterne, amen'. Explicit tractatulus presens, factus Basilee studio magistri Johannis de Turre cremata nacionis Yspanice ordinis Predicato- rum anno millesimo quadrigentesimo tricesimo septimo. Srov. výše rkp Vat. lat. čís. 976 dok. III. V. F. 223a—234b: [Johannes de Turre cremata], Tractatus de paupertate et mendicitate Christi et apostolorum edditus a rev. domino Joh. cardinale s. Sixti contra sex errores asertos ab aliqui- bus super dicta Cristi paupertate. �Quis det occulis meis fontem lacrimarum et plorabo, quod in populo christiano quorundam cor- da terrenorum amor sive avaricie morbus...“ X ,Hec pro nunc sufficiant contra prefatos hereticos apertos hostes ministerii in- carnacionis Christi et beneficii redempcionis humani generis“. Explicit libellus iste velociter compositus et editus per rev. patrem et dominum d. Johannem de Turre cremata, episcopum Sabinensem, sacrosancte Romane ecclesie cardinalem s. Sixti vul- gariter nuncupatum contra certos hereticos noviter impugnantes paupertatem Christi et suorum discipulorum. O vzniku traktátu praví Torquemada v úvodu: Venit autem superiori- bus diebus ad manus meas cuiusdam libellus, qui non est veritus contra catholice fidei veritatem, contra s. evangelia et apostolicam doctrinam asse- rere, quod Christus non fuit pauper et quod semper habuit sufficientem pe- cuniam, unde sibi et suis provideret et eciam pauperibus. Item quod apostoli nunquam fuerunt ita pauperes, quod egerent petere ab aliis sive mendicare et quod Christus nunquam docuerit relinquere omnia iuste acquisita'. — Spis tento nepatří sice do husitik, nicméně jest velmi zajímavý s ohledem na hu- sitský artikul o chudobě kněžstva. Srov. J. Quetif-J. Echard, Scriptores ordinis Praedicatorum sv. I., str. 842. 19
de primo articulo Bohemorum, qui materiam divinissime eucha- ristie considerat...“ X ,et tandem introduccio felicitatis eterne, amen'. Explicit tractatulus presens, factus Basilee studio magistri Johannis de Turre cremata nacionis Yspanice ordinis Predicato- rum anno millesimo quadrigentesimo tricesimo septimo. Srov. výše rkp Vat. lat. čís. 976 dok. III. V. F. 223a—234b: [Johannes de Turre cremata], Tractatus de paupertate et mendicitate Christi et apostolorum edditus a rev. domino Joh. cardinale s. Sixti contra sex errores asertos ab aliqui- bus super dicta Cristi paupertate. �Quis det occulis meis fontem lacrimarum et plorabo, quod in populo christiano quorundam cor- da terrenorum amor sive avaricie morbus...“ X ,Hec pro nunc sufficiant contra prefatos hereticos apertos hostes ministerii in- carnacionis Christi et beneficii redempcionis humani generis“. Explicit libellus iste velociter compositus et editus per rev. patrem et dominum d. Johannem de Turre cremata, episcopum Sabinensem, sacrosancte Romane ecclesie cardinalem s. Sixti vul- gariter nuncupatum contra certos hereticos noviter impugnantes paupertatem Christi et suorum discipulorum. O vzniku traktátu praví Torquemada v úvodu: Venit autem superiori- bus diebus ad manus meas cuiusdam libellus, qui non est veritus contra catholice fidei veritatem, contra s. evangelia et apostolicam doctrinam asse- rere, quod Christus non fuit pauper et quod semper habuit sufficientem pe- cuniam, unde sibi et suis provideret et eciam pauperibus. Item quod apostoli nunquam fuerunt ita pauperes, quod egerent petere ab aliis sive mendicare et quod Christus nunquam docuerit relinquere omnia iuste acquisita'. — Spis tento nepatří sice do husitik, nicméně jest velmi zajímavý s ohledem na hu- sitský artikul o chudobě kněžstva. Srov. J. Quetif-J. Echard, Scriptores ordinis Praedicatorum sv. I., str. 842. 19
Strana 20
3. VAT. LAT. č. 4063. Kodex papírový stol. XV., rozměrů 29.521.5 cm, ff. 268 textu (k tomu 2 listy staré a 2 listy nové předsádky). Převazba z 1. 1846—1853 (pergame- nový hřbet, do něhož vyryty znaky papeže Pia IX. a kardinála-bibliotekáře Lambruschiniho), při níž použito starých desek z doby papeže Pavla V. (na zelené přední desce papežský znak Borgheský, na zadní znak kardinála-biblio- tekáře Scipiona Borghese). Srov. Palacký, Ital. Reise 59. I. F. 1a—52b: Tractatus bonus contra quatuor articulos Hussi- tarum. �Iussit reverendissima vestra paternitas ac metuendissima dominacio...“ X ,semper fuit gubernata ecclesia Christi.' Deo gracias. Rozměrný tento katolický traktát proti čtyrem artikulům čte se také ze- jména v četných rukopisech vídeňské národní knihovny (celkem 7). Byl se- psán na rozkaz kardinála-legáta Brandy na universitě Vídeňské; hlavní účast na sepsání měl M. Petr de Pulka, již dříve literární protivník českého kacíř- ství (srov. poz. rkpu Víd. č. 4180, f. 90a: „Explicit tractatus contra articulos Hussitarum, collectus in universitate Wienensi ad instanciam rev. in Christo patris etc. domini Placentini presbyteri cardinalis sacrosancte Romane ecclesie et apostolice sedis legati per egregios s. theologie professores ac magistros Jacobum ordinis Predicatorum doctoris eiusdem cardinalis, Pe- trum Pu[ijcka et Bartholomeum de Ebraco ordinis Cisterciensis...;‘ rkp téže knih. č. 4135, f. 47a: ,Et sic est finis huius opusculi egregii domini doctoris magistri Petri de Pulka contra certos articulos Hussitarum*). Vznikl nejpozději r. 1426 (rkp Víd. č. 4135, f. 47a: �scriptum a. d. 1426°), nepochybně však již dříve ke konci r. 1423 nebo na začátku r. 1424 z příprav pro chystané náboženské hádání s Husity v Brně, jež bylo připravováno na Hromnice 1424. To zajisté potvrzuje zpráva Ondřeje Řezenského (,Dialogus de haeresi bohemica", ed. G. Leidinger str. 689—70; srov. Höfler I, 575): „Nam Branda apostolice sedis legatus assenciente Sigismundo Romanorum Augusto in Brunna civitate Moravie ad audiendum eos certum diem, sicut petiverunt, prefixit. Et dum magistri universitatis Vienensis ad hanc se plene preparassent, ipsi Bohemi cum suis fautoribus diucius expectati non venerunt'. Srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně 47 a poz. 178. II. F. 53a—57a: Hussite multipliciter nituntur fulcire inten- cionem suam de communione populi laycalis sub utraque specie, quam eciam ponunt sub hiis verbis et motivis infrascriptis: �Sal- vator noster, dominus Novi testamenti...“ X ,et sanguinem sub forma vini." 20
3. VAT. LAT. č. 4063. Kodex papírový stol. XV., rozměrů 29.521.5 cm, ff. 268 textu (k tomu 2 listy staré a 2 listy nové předsádky). Převazba z 1. 1846—1853 (pergame- nový hřbet, do něhož vyryty znaky papeže Pia IX. a kardinála-bibliotekáře Lambruschiniho), při níž použito starých desek z doby papeže Pavla V. (na zelené přední desce papežský znak Borgheský, na zadní znak kardinála-biblio- tekáře Scipiona Borghese). Srov. Palacký, Ital. Reise 59. I. F. 1a—52b: Tractatus bonus contra quatuor articulos Hussi- tarum. �Iussit reverendissima vestra paternitas ac metuendissima dominacio...“ X ,semper fuit gubernata ecclesia Christi.' Deo gracias. Rozměrný tento katolický traktát proti čtyrem artikulům čte se také ze- jména v četných rukopisech vídeňské národní knihovny (celkem 7). Byl se- psán na rozkaz kardinála-legáta Brandy na universitě Vídeňské; hlavní účast na sepsání měl M. Petr de Pulka, již dříve literární protivník českého kacíř- ství (srov. poz. rkpu Víd. č. 4180, f. 90a: „Explicit tractatus contra articulos Hussitarum, collectus in universitate Wienensi ad instanciam rev. in Christo patris etc. domini Placentini presbyteri cardinalis sacrosancte Romane ecclesie et apostolice sedis legati per egregios s. theologie professores ac magistros Jacobum ordinis Predicatorum doctoris eiusdem cardinalis, Pe- trum Pu[ijcka et Bartholomeum de Ebraco ordinis Cisterciensis...;‘ rkp téže knih. č. 4135, f. 47a: ,Et sic est finis huius opusculi egregii domini doctoris magistri Petri de Pulka contra certos articulos Hussitarum*). Vznikl nejpozději r. 1426 (rkp Víd. č. 4135, f. 47a: �scriptum a. d. 1426°), nepochybně však již dříve ke konci r. 1423 nebo na začátku r. 1424 z příprav pro chystané náboženské hádání s Husity v Brně, jež bylo připravováno na Hromnice 1424. To zajisté potvrzuje zpráva Ondřeje Řezenského (,Dialogus de haeresi bohemica", ed. G. Leidinger str. 689—70; srov. Höfler I, 575): „Nam Branda apostolice sedis legatus assenciente Sigismundo Romanorum Augusto in Brunna civitate Moravie ad audiendum eos certum diem, sicut petiverunt, prefixit. Et dum magistri universitatis Vienensis ad hanc se plene preparassent, ipsi Bohemi cum suis fautoribus diucius expectati non venerunt'. Srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně 47 a poz. 178. II. F. 53a—57a: Hussite multipliciter nituntur fulcire inten- cionem suam de communione populi laycalis sub utraque specie, quam eciam ponunt sub hiis verbis et motivis infrascriptis: �Sal- vator noster, dominus Novi testamenti...“ X ,et sanguinem sub forma vini." 20
Strana 21
Jakoubkův eucharistický traktát: „De communione spirituali et sacra- mentali integra sub duplici forma panis et vini, communitatem plebium con- cernente (či podle incipitu: „Salvator noster“), sepsaný záhy po smrti Hu- sově. Vatikánský text traktátu přistupuje jako šestnáctý ke dvanácti, vy- počteným J. Sedlákem (Č K D 1913, 468 poz. 136) a třem, uvedeným (mimo Sedlákovy) F. M. Bartošem (Literární činnost M. Jakoubka ze Stříbra č. 43). III. F. 57b—67b: Materia questionis de paupertate cleri, trac- tata in concilio Constanciensi. �Utrum viris ecclesiasticis seu cle- ricis...“ X ,aggregare queso dignare, amen.“ Et sic est finis huius questionis et deo gracias. Srov. rkp víd. nár. knih. č. 4131, f. 60a—70b. IV. F. 69a—79a: De ymaginibus lectura scolastica. ,Distinc- cio nona tractat materiam de adoracione...“ X ,Iste enim est ritus ecclesiarum non omnino vituperandus." Srov. rkp víd. nár. knih. č. 4131, f. 72a—81a. V. F. 79a—80b: Allegaciones reverendi patris d. patriarche Anthioceni contra communicantes sub utraque specie. ,Beatis- sime pater...“ X ,cedulam mihi misistis." Dobré zdání patriarchy J. Maurosiniho proti přijímání pod obojí, se- psané nepochybně na počátku r. 1418 z rozkazu papeže Martina V. Totéž v rkpe víd. nár. knih. č. 4131, f. 81b—82a. Srov. F. M. Bartoš, ,Do čtyř praž- ských artikulů str. 20, poz. 69 a Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 197 poz. 112. VI. F. 80b—84a: Allegaciones fratris Johannis Rocam [sic]. ,Super materia communionis vulgaris populi sub utraque specie plura scripsi...' X ,cuiuslibet in predictis melius sencientis. Ego frater Johannes Roca s. theologie magister regens in scolis s. Saturnini Tholose hec sencio minus male cum protestacioni- bus oportunis et consuetis." Spisek toulouského profesora Jana Roccy proti přijímání pod obojí, jenž vznikl nepochybně r. 1417 za pokusu o revisi kostnického dekretu z 15. června 1415 o kalichu. Totéž v rkpe víd. nár. knih. č. 4131, f. 82b—85b. Srov. F. M. Bartoš, Do čtyř pražských artikulů 19 poz. 65 a Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně 31—3, 194—5 (poz. 96). 21
Jakoubkův eucharistický traktát: „De communione spirituali et sacra- mentali integra sub duplici forma panis et vini, communitatem plebium con- cernente (či podle incipitu: „Salvator noster“), sepsaný záhy po smrti Hu- sově. Vatikánský text traktátu přistupuje jako šestnáctý ke dvanácti, vy- počteným J. Sedlákem (Č K D 1913, 468 poz. 136) a třem, uvedeným (mimo Sedlákovy) F. M. Bartošem (Literární činnost M. Jakoubka ze Stříbra č. 43). III. F. 57b—67b: Materia questionis de paupertate cleri, trac- tata in concilio Constanciensi. �Utrum viris ecclesiasticis seu cle- ricis...“ X ,aggregare queso dignare, amen.“ Et sic est finis huius questionis et deo gracias. Srov. rkp víd. nár. knih. č. 4131, f. 60a—70b. IV. F. 69a—79a: De ymaginibus lectura scolastica. ,Distinc- cio nona tractat materiam de adoracione...“ X ,Iste enim est ritus ecclesiarum non omnino vituperandus." Srov. rkp víd. nár. knih. č. 4131, f. 72a—81a. V. F. 79a—80b: Allegaciones reverendi patris d. patriarche Anthioceni contra communicantes sub utraque specie. ,Beatis- sime pater...“ X ,cedulam mihi misistis." Dobré zdání patriarchy J. Maurosiniho proti přijímání pod obojí, se- psané nepochybně na počátku r. 1418 z rozkazu papeže Martina V. Totéž v rkpe víd. nár. knih. č. 4131, f. 81b—82a. Srov. F. M. Bartoš, ,Do čtyř praž- ských artikulů str. 20, poz. 69 a Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 197 poz. 112. VI. F. 80b—84a: Allegaciones fratris Johannis Rocam [sic]. ,Super materia communionis vulgaris populi sub utraque specie plura scripsi...' X ,cuiuslibet in predictis melius sencientis. Ego frater Johannes Roca s. theologie magister regens in scolis s. Saturnini Tholose hec sencio minus male cum protestacioni- bus oportunis et consuetis." Spisek toulouského profesora Jana Roccy proti přijímání pod obojí, jenž vznikl nepochybně r. 1417 za pokusu o revisi kostnického dekretu z 15. června 1415 o kalichu. Totéž v rkpe víd. nár. knih. č. 4131, f. 82b—85b. Srov. F. M. Bartoš, Do čtyř pražských artikulů 19 poz. 65 a Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně 31—3, 194—5 (poz. 96). 21
Strana 22
VII. F. 84a—91a: Allegaciones magistri Mauricii de Praga contra communicantes sub utraque specie. ,Apostolica docet sen- tencia de viatrice...‘ X ,subtilissima, que coruscant.' Explicit tractatus M. Mauricii de Praga professoris s. pagine contra com- municantes sub utraque specie Constantinopolitanus. Maříka Rvačky traktát proti přijímání pod obojí, sepsaný v Kostnici koncem listopadu nebo na začátku prosince 1417; ot. v. d. Hardt III, 779— 804, Mansi XXVII, 432—446; srov. J. Fikrle Č Č H IX, 415. VIII. F. 91a—96a: Allegaciones domini Johannis de Gerson cancellarii studii Parisiensis contra communicantes sub utraque specie. ,Oblaturus iuxta seniorum huius s. concilii Constanciensis monicionem generalem...“ X ,et regis Romanorum prudencia provideant et predisponant." Explicit tractatulus adversus heresim novam de necessaria communione laicorum sub utraque specie raptim editus Constan- cie anno 1417, die XX. augusti. Gersonův kostnický traktát proti přijímání pod obojí, dopsaný 20. srpna 1417; ot. v. d. Hardt III, 765—80. IX. F. 96a—97a: Auctoritates doctorum facientes ad predicta. Allexander de Hallis...“ X ,non tantum pro se, sed eciam pro- aliis." Explicit tractatus magistri Johannis Tarsis [sic], cancellarii studii Parisiensis. Doplňky k Gersonově traktátu v čís. VIII; srov. rkp víd. nár. knih. čís. 4131, f. 96b—97а. X. F. 97a—106b: Allegaciones magistrorum Pragensium in- pertinentes pro communicantibus sub utraque specie. ,Augusti- nus libro (De videndo deum: Fieri nullomodo potest...‘ X ,sunt excludende. Ponitur c. ultimo, IX dist." Expliciunt allegaciones magistrorum Pragensium. Husitský pamětní spis o kalichu z r. 1417, sestavený z velké části ze spisů Jakoubkových, zredigovaný M. Jesenicem a předložený prostřednictvím Zikmundovým Kostnickému koncilu; ot. v. d. Hardt III, 805—27. Srov. F. M. Bartoš, Artikule 17—9, Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně 31—2, 194 (poz. 94). 22
VII. F. 84a—91a: Allegaciones magistri Mauricii de Praga contra communicantes sub utraque specie. ,Apostolica docet sen- tencia de viatrice...‘ X ,subtilissima, que coruscant.' Explicit tractatus M. Mauricii de Praga professoris s. pagine contra com- municantes sub utraque specie Constantinopolitanus. Maříka Rvačky traktát proti přijímání pod obojí, sepsaný v Kostnici koncem listopadu nebo na začátku prosince 1417; ot. v. d. Hardt III, 779— 804, Mansi XXVII, 432—446; srov. J. Fikrle Č Č H IX, 415. VIII. F. 91a—96a: Allegaciones domini Johannis de Gerson cancellarii studii Parisiensis contra communicantes sub utraque specie. ,Oblaturus iuxta seniorum huius s. concilii Constanciensis monicionem generalem...“ X ,et regis Romanorum prudencia provideant et predisponant." Explicit tractatulus adversus heresim novam de necessaria communione laicorum sub utraque specie raptim editus Constan- cie anno 1417, die XX. augusti. Gersonův kostnický traktát proti přijímání pod obojí, dopsaný 20. srpna 1417; ot. v. d. Hardt III, 765—80. IX. F. 96a—97a: Auctoritates doctorum facientes ad predicta. Allexander de Hallis...“ X ,non tantum pro se, sed eciam pro- aliis." Explicit tractatus magistri Johannis Tarsis [sic], cancellarii studii Parisiensis. Doplňky k Gersonově traktátu v čís. VIII; srov. rkp víd. nár. knih. čís. 4131, f. 96b—97а. X. F. 97a—106b: Allegaciones magistrorum Pragensium in- pertinentes pro communicantibus sub utraque specie. ,Augusti- nus libro (De videndo deum: Fieri nullomodo potest...‘ X ,sunt excludende. Ponitur c. ultimo, IX dist." Expliciunt allegaciones magistrorum Pragensium. Husitský pamětní spis o kalichu z r. 1417, sestavený z velké části ze spisů Jakoubkových, zredigovaný M. Jesenicem a předložený prostřednictvím Zikmundovým Kostnickému koncilu; ot. v. d. Hardt III, 805—27. Srov. F. M. Bartoš, Artikule 17—9, Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně 31—2, 194 (poz. 94). 22
Strana 23
XI. F. 106b—125a: Incipiunt allegaciones sive responsiones magistrorum et doctorum studii Wienensis de contrario facte in concilio Constanciensi. ,Cesaree maiestati serenissimi ac invic- tissimi...“ X ,ad omnes pertinent etc." Traktát profesora vídeňské university Mikuláše Dinkelspúhla proti trak- tátu mistrů university pražské (výše dok. X), hájícímu přijímání pod obojí. Tatáž redakce v rkpu víd. nár. knih. č. 4131, f. 105b—120a; jinou redakci ot. v. d. Hardt III, 826—883 (jako traktát Maříka Rvačky). Srov. G. Leidinger, Andreas v. Regensburg str. 262—3. XII. F. 126a—127b: Articuli Joh. Hus extracti ex libro De ec- clesia et quibusdam aliis tractatibus eius. „Unica est sancta uni- versalis ecclesia...“ X ,dum est in mortali peccato." Ot. Palacký, Documenta 225—229, J. Sedlák, Studie a texty II, 27—34, M. Jan Hus 331*—338*. XIII. F. 127b—174b: Tractatus magistri Stephani de Palecz s. theologie professoris contra quatuor articulos Hussitarum. ,Quia teste beato Augustino...“ X ,fabricavit sit in secula bene- dictus amen.“ Explicit tractatus magistri Stephani de Palecz contra Wicle- fistas et Hussitas heresiarchas. Předmluva a první dva traktáty Pálčovy protihusitské trilogie, sepsané v Polsku nepochybně r. 1421 a věnované arcibiskupovi hnězdenskému Miku- lášovi (předmluva, f. 127b; „Ideo ego, Stephanus de Palecz, minimus profes- sorum, archidiaconus Callissiensis ad laudem benedicte trinitatis et tocius curie celestis ac ad honorem reverendi in Christo patris et domini d. Nicolai, archiepiscopi s. ecclesie Gneznensis... tres collegi tractatulos“). 1. Předmluva, f. 127b. Inc.: �Quia teste b. Augustino..., expl.: ,et ni- chil deo concedente pertinaciter defensare'; 2. traktát ,De auctoritate ecclesie Romane', f. 128a—152b: Inc.: ,Tu es Petrus... Exploraturus Christus fidem apostolorum', expl.: ,pastor pasto- rum Jesus Christus in secula benedictus, amen'; 3. traktát ,De clavibus ecclesie“ ,f. 152b—174b; Inc.: �Tibi dabo claves regni celorum... Licet omnes apostoli..., expl.: ,sit in secula benedictus, amen'. Oba Pálčovy traktáty značně rozšířeny. Srov. rkp vídeňské nár. knih. č. 3495, f. 1a—41b, 41b—79b (bez předmluvy); rkp téže knih. č. 4131, f. 122ab, 23
XI. F. 106b—125a: Incipiunt allegaciones sive responsiones magistrorum et doctorum studii Wienensis de contrario facte in concilio Constanciensi. ,Cesaree maiestati serenissimi ac invic- tissimi...“ X ,ad omnes pertinent etc." Traktát profesora vídeňské university Mikuláše Dinkelspúhla proti trak- tátu mistrů university pražské (výše dok. X), hájícímu přijímání pod obojí. Tatáž redakce v rkpu víd. nár. knih. č. 4131, f. 105b—120a; jinou redakci ot. v. d. Hardt III, 826—883 (jako traktát Maříka Rvačky). Srov. G. Leidinger, Andreas v. Regensburg str. 262—3. XII. F. 126a—127b: Articuli Joh. Hus extracti ex libro De ec- clesia et quibusdam aliis tractatibus eius. „Unica est sancta uni- versalis ecclesia...“ X ,dum est in mortali peccato." Ot. Palacký, Documenta 225—229, J. Sedlák, Studie a texty II, 27—34, M. Jan Hus 331*—338*. XIII. F. 127b—174b: Tractatus magistri Stephani de Palecz s. theologie professoris contra quatuor articulos Hussitarum. ,Quia teste beato Augustino...“ X ,fabricavit sit in secula bene- dictus amen.“ Explicit tractatus magistri Stephani de Palecz contra Wicle- fistas et Hussitas heresiarchas. Předmluva a první dva traktáty Pálčovy protihusitské trilogie, sepsané v Polsku nepochybně r. 1421 a věnované arcibiskupovi hnězdenskému Miku- lášovi (předmluva, f. 127b; „Ideo ego, Stephanus de Palecz, minimus profes- sorum, archidiaconus Callissiensis ad laudem benedicte trinitatis et tocius curie celestis ac ad honorem reverendi in Christo patris et domini d. Nicolai, archiepiscopi s. ecclesie Gneznensis... tres collegi tractatulos“). 1. Předmluva, f. 127b. Inc.: �Quia teste b. Augustino..., expl.: ,et ni- chil deo concedente pertinaciter defensare'; 2. traktát ,De auctoritate ecclesie Romane', f. 128a—152b: Inc.: ,Tu es Petrus... Exploraturus Christus fidem apostolorum', expl.: ,pastor pasto- rum Jesus Christus in secula benedictus, amen'; 3. traktát ,De clavibus ecclesie“ ,f. 152b—174b; Inc.: �Tibi dabo claves regni celorum... Licet omnes apostoli..., expl.: ,sit in secula benedictus, amen'. Oba Pálčovy traktáty značně rozšířeny. Srov. rkp vídeňské nár. knih. č. 3495, f. 1a—41b, 41b—79b (bez předmluvy); rkp téže knih. č. 4131, f. 122ab, 23
Strana 24
122b—144a, 144a—163b; rkp univ. knih. v Lipsku č. 602, f. 75a—95b (s před- mluvou), 95b—114b; rkp Seitenstettenský č. 280, f. 161a, 161b, 190b, 191a— 219a. Srov. J. Fikrle Č Č H IX, 425. XIV. F. 174b—175a: Intimacio Hussitarum in studio Craco- viensi. ,Ad honorem benedicte trinitatis...“ Responsiva rectoris universitatis Cracoviensis. Notificat rector... Intimaci Jana Kardinála z Rejnštejna a Petra Payna (členů českého po- selstva do Polska r. 1420/1) o obhajobě čtyř pražských artikulů na krakovské universitě jakož i odpověď rektora téže university, ot. z tohoto rkpu Pa- lacký, Ital. Reise 108 (oba dokumenty čtou se také v rkpe víd. nár. knih. č. 4131, f. 164a a v rkpe klosterneuburském č. 356, 2; I. Zahradník, Iter Austriacum 5). Za textem odpovědi rektorovy jde poznámka, nepochybně Pálčova (čte se také v rkpe víd. 4131, f. 164b; srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 202, poz. 158): ,Nota diligenter. Nota, si in auctoritatum exposi- cionibus vel de intellectu sacramentalis communionis sub utraque specie esset aliqua dubitacio, queritur ab Hussitis et Thaboritis, quis debet exponere et interpretari, si ecclesia Romana aut aliqua universitas vel saltem s. conci- lium, aut cuius determinacioni in talibus volunt stare finaliter. Et respon- dent, quod neutri illorum, quia sunt adversarii legis Christi et dicunt, quod volunt stare determinacioni secularis potestatis proprie nacionis, videl. baro- num, militum, famosorum et communitatum civitatis Pragensis. Invectiva contra Hussitas. O quam irracionabilis et insensata submissio in tam alta materia fidei katholice scripturam sacram et misticam sacramenta laycali wlgo concedere ad exponendum et interpretandum, cum tamen iuxta sancciones canonicas ipse wlgaris et secularis populus pocius debeat doceri et non docere, ut VI q 1: Sacerdos, et dist. LXII: Docendus et LXIII dist.: Nosse et in pluribus locis aliis. Conclusio contra Hussitas. Ex hoc patet, quod hii querunt occasiones contra s. matrem ecclesiam ad excusandas excusaciones in peccatis, ut eo liberius exerceant sacricidia, homicidia, incendia, spolia, furta et alia abho- minabilia peccata.“ XV. F. 175a—176b: Tractatus Biclefistarum et Hussitarum per eos presentatus serenissimis principibus regi Polonie et magno duci Lithavie. �Nos capitanei magistrique civium... Notum sit universis christifidelibus...“ X ,semper nos ad scripture sacre informacionem parati sumus exhibere. Datum a. d. M CCCC XX. Finis articulorum Biclefistarum et Hussitarum heresiarcharum. 24
122b—144a, 144a—163b; rkp univ. knih. v Lipsku č. 602, f. 75a—95b (s před- mluvou), 95b—114b; rkp Seitenstettenský č. 280, f. 161a, 161b, 190b, 191a— 219a. Srov. J. Fikrle Č Č H IX, 425. XIV. F. 174b—175a: Intimacio Hussitarum in studio Craco- viensi. ,Ad honorem benedicte trinitatis...“ Responsiva rectoris universitatis Cracoviensis. Notificat rector... Intimaci Jana Kardinála z Rejnštejna a Petra Payna (členů českého po- selstva do Polska r. 1420/1) o obhajobě čtyř pražských artikulů na krakovské universitě jakož i odpověď rektora téže university, ot. z tohoto rkpu Pa- lacký, Ital. Reise 108 (oba dokumenty čtou se také v rkpe víd. nár. knih. č. 4131, f. 164a a v rkpe klosterneuburském č. 356, 2; I. Zahradník, Iter Austriacum 5). Za textem odpovědi rektorovy jde poznámka, nepochybně Pálčova (čte se také v rkpe víd. 4131, f. 164b; srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 202, poz. 158): ,Nota diligenter. Nota, si in auctoritatum exposi- cionibus vel de intellectu sacramentalis communionis sub utraque specie esset aliqua dubitacio, queritur ab Hussitis et Thaboritis, quis debet exponere et interpretari, si ecclesia Romana aut aliqua universitas vel saltem s. conci- lium, aut cuius determinacioni in talibus volunt stare finaliter. Et respon- dent, quod neutri illorum, quia sunt adversarii legis Christi et dicunt, quod volunt stare determinacioni secularis potestatis proprie nacionis, videl. baro- num, militum, famosorum et communitatum civitatis Pragensis. Invectiva contra Hussitas. O quam irracionabilis et insensata submissio in tam alta materia fidei katholice scripturam sacram et misticam sacramenta laycali wlgo concedere ad exponendum et interpretandum, cum tamen iuxta sancciones canonicas ipse wlgaris et secularis populus pocius debeat doceri et non docere, ut VI q 1: Sacerdos, et dist. LXII: Docendus et LXIII dist.: Nosse et in pluribus locis aliis. Conclusio contra Hussitas. Ex hoc patet, quod hii querunt occasiones contra s. matrem ecclesiam ad excusandas excusaciones in peccatis, ut eo liberius exerceant sacricidia, homicidia, incendia, spolia, furta et alia abho- minabilia peccata.“ XV. F. 175a—176b: Tractatus Biclefistarum et Hussitarum per eos presentatus serenissimis principibus regi Polonie et magno duci Lithavie. �Nos capitanei magistrique civium... Notum sit universis christifidelibus...“ X ,semper nos ad scripture sacre informacionem parati sumus exhibere. Datum a. d. M CCCC XX. Finis articulorum Biclefistarum et Hussitarum heresiarcharum. 24
Strana 25
Informační a propagační text a obrana čtyř artikulů z r. 1420, zaslaná ke konci uv. r. prostřednictvím slavnostního poselstva husitského do Polska; srov. níže rkp Vat. lat. čís. 4150, dok. XVII. XVI. F. 176b—191b: [Stephanus de Páleč], Incipit tercius tractatus de portis inferi. �Porte inferi non prevalebunt adversus eam..." X ,destructor errorum et heresum in secula benedictus, amen. Explicit tercius tractatus magistri Stephani Palecz contra quatuor articulos hereticorum. Druhá redakce Pálčovy Repliky proti čtyřem artikulům (o první redakci srov. níže rkp Vat. lat. čís. 4150, dok. XVIII), která tvoří třetí část Pálčovy protihusitské trilogie (předmluvu její a první dvě části srov. výše v dok. XIII). Nadpis této druhé redakce: „De portis inferi“ dal Páleč traktátu sám (předmluva k Trilogii v rkpu Vat. lat. čís. 4063, f. 127b: „.. tres collegi tractatulos:...Tercium,De portis inferi', id est quatuor articulis erroneis, quos Viclefiste et Hussite serenissimis principibus regi Polonie et magno duci Litvanie pro katholicis presentaverunt, sub themate: Porte inferi non prevalebunt adversus eam...5). Traktát ,De portis inferi“ čte se v četných rkpech jednak s předchozími částmi Trilogie (srov. rkp víd. nár. knih. čís. 4131, f. 166a—180b, rkp téže knih. čís. 3495, f. 79b—106a, rkp seitenstettenský čís. 280, f. 222a—242b, rkp univ. knih. v Lipsku čís. 602, f. 114b—127b), jednak samostatně (srov. rkp univ. knih. pražské IV H 17, f. 67a—89b). Srov. J. Bidlo Č Č M 1895, 450—1, J. Fikrle Č Č H IX, 425, Balbín, Bohemia docta 206, L. Klicman V Č A 1893, 71, Jar. Goll, Čechy a Prusy 146, Höfler II, 479—80. 25
Informační a propagační text a obrana čtyř artikulů z r. 1420, zaslaná ke konci uv. r. prostřednictvím slavnostního poselstva husitského do Polska; srov. níže rkp Vat. lat. čís. 4150, dok. XVII. XVI. F. 176b—191b: [Stephanus de Páleč], Incipit tercius tractatus de portis inferi. �Porte inferi non prevalebunt adversus eam..." X ,destructor errorum et heresum in secula benedictus, amen. Explicit tercius tractatus magistri Stephani Palecz contra quatuor articulos hereticorum. Druhá redakce Pálčovy Repliky proti čtyřem artikulům (o první redakci srov. níže rkp Vat. lat. čís. 4150, dok. XVIII), která tvoří třetí část Pálčovy protihusitské trilogie (předmluvu její a první dvě části srov. výše v dok. XIII). Nadpis této druhé redakce: „De portis inferi“ dal Páleč traktátu sám (předmluva k Trilogii v rkpu Vat. lat. čís. 4063, f. 127b: „.. tres collegi tractatulos:...Tercium,De portis inferi', id est quatuor articulis erroneis, quos Viclefiste et Hussite serenissimis principibus regi Polonie et magno duci Litvanie pro katholicis presentaverunt, sub themate: Porte inferi non prevalebunt adversus eam...5). Traktát ,De portis inferi“ čte se v četných rkpech jednak s předchozími částmi Trilogie (srov. rkp víd. nár. knih. čís. 4131, f. 166a—180b, rkp téže knih. čís. 3495, f. 79b—106a, rkp seitenstettenský čís. 280, f. 222a—242b, rkp univ. knih. v Lipsku čís. 602, f. 114b—127b), jednak samostatně (srov. rkp univ. knih. pražské IV H 17, f. 67a—89b). Srov. J. Bidlo Č Č M 1895, 450—1, J. Fikrle Č Č H IX, 425, Balbín, Bohemia docta 206, L. Klicman V Č A 1893, 71, Jar. Goll, Čechy a Prusy 146, Höfler II, 479—80. 25
Strana 26
4. VAT. LAT. č. 4150. Kodex papírový druhé pol. XV. stol. o foliích nestejné velikosti (14.5— 1520.5—22 cm); ff. 1—198 (f. 189 chybí), text na ff. 1—197, 2 listy nové předsádky. Vazba pergamenová, jednoduchá, z doby kardinála-bibliotekáře Aloise Lambruschiniho (1846—1853), jehož znak vedle znaku papeže Pia IX. na hřbetu. O obsahu Palacký, Ital. Reise str. 61—2, čís. 16. I. F. 1a—3b: Compactata. �Vidimus bullarum sacri concilii Basiliensis continencium ratificacionem compactatorum et eorum, que gesta sunt inter reverendos patres et dominos ipsius sacri con- cilii legatos et generalem congregacionem regni Bohemie et mar- chionatus Moravie, prout in eisdem literis continetur, quarum te- nor de verbo ad verbum sequitur in hunc modum: Sacrosancta generalis synodus Basiliensis... Cum venerabi- lem Philibertum...“ X „Datum Basilie, XVIII. kalendas fe- bruarii anno a nativitate domini M CCCC XXXVII°. Et nos Philibertus, Constanciensis episcopus, sacri Basilien- sis in Bohemiam et Moraviam legatus suprascriptus, has presentes literas ad originalia collacionari per notarium nostrum subscrip- tum et de verbo ad verbum transcribi fecimus sigillique nostri ius- simus appensione communiri in fidem et testimonium premisso- rum. Datum Prage in collegio Karoli Maioris civitatis Pragensis die [sequitur alia manu] XXVII. mensis aprilis anno domini MCCCC XXXVII°. Collacio facta est ad originales et bullas sacri concilii Basiliensis per me Johannem de Taminiis, apostolice et imperiali auctoritatibus notarium." Notářské ověření ratifikace Jihlavských úmluv Basilejským koncilem (15. ledna 1437), pořízené na rozkaz legáta Basilejského koncilu biskupa Fi- liberta v Praze v koleji Karlově 27. dubna 1437. Srov. níže čís. XXXVIII. II. F. 4a—6a: Hec auditor [Johannes de Palomar], qui edidit compactata. �Catho inquit, quod iustum est petito...“ X ,Opor- tet ergo, ut sit aut rex aut vicerex in provincia." Projev, známý částečně z rkpu Třeboňského A 16, f. 275b—276b, pochází nejspíše z července nebo srpna 1438 (citován dekret Basilejského koncilu o přijímání z 23. prosince 1437, f. 5b; ,tempore bone memorie Sigismundi', f. 4b; ,ducis Austrie, nunc regis', f. 5a; ,a forma compactatorum per manus 26
4. VAT. LAT. č. 4150. Kodex papírový druhé pol. XV. stol. o foliích nestejné velikosti (14.5— 1520.5—22 cm); ff. 1—198 (f. 189 chybí), text na ff. 1—197, 2 listy nové předsádky. Vazba pergamenová, jednoduchá, z doby kardinála-bibliotekáře Aloise Lambruschiniho (1846—1853), jehož znak vedle znaku papeže Pia IX. na hřbetu. O obsahu Palacký, Ital. Reise str. 61—2, čís. 16. I. F. 1a—3b: Compactata. �Vidimus bullarum sacri concilii Basiliensis continencium ratificacionem compactatorum et eorum, que gesta sunt inter reverendos patres et dominos ipsius sacri con- cilii legatos et generalem congregacionem regni Bohemie et mar- chionatus Moravie, prout in eisdem literis continetur, quarum te- nor de verbo ad verbum sequitur in hunc modum: Sacrosancta generalis synodus Basiliensis... Cum venerabi- lem Philibertum...“ X „Datum Basilie, XVIII. kalendas fe- bruarii anno a nativitate domini M CCCC XXXVII°. Et nos Philibertus, Constanciensis episcopus, sacri Basilien- sis in Bohemiam et Moraviam legatus suprascriptus, has presentes literas ad originalia collacionari per notarium nostrum subscrip- tum et de verbo ad verbum transcribi fecimus sigillique nostri ius- simus appensione communiri in fidem et testimonium premisso- rum. Datum Prage in collegio Karoli Maioris civitatis Pragensis die [sequitur alia manu] XXVII. mensis aprilis anno domini MCCCC XXXVII°. Collacio facta est ad originales et bullas sacri concilii Basiliensis per me Johannem de Taminiis, apostolice et imperiali auctoritatibus notarium." Notářské ověření ratifikace Jihlavských úmluv Basilejským koncilem (15. ledna 1437), pořízené na rozkaz legáta Basilejského koncilu biskupa Fi- liberta v Praze v koleji Karlově 27. dubna 1437. Srov. níže čís. XXXVIII. II. F. 4a—6a: Hec auditor [Johannes de Palomar], qui edidit compactata. �Catho inquit, quod iustum est petito...“ X ,Opor- tet ergo, ut sit aut rex aut vicerex in provincia." Projev, známý částečně z rkpu Třeboňského A 16, f. 275b—276b, pochází nejspíše z července nebo srpna 1438 (citován dekret Basilejského koncilu o přijímání z 23. prosince 1437, f. 5b; ,tempore bone memorie Sigismundi', f. 4b; ,ducis Austrie, nunc regis', f. 5a; ,a forma compactatorum per manus 26
Strana 27
stipulacionem transiverunt plus quam quatuor anni et a tradicione ipsorum cum sigillo aput Iglaviam plus quam duo anni, f. 4b) a vyšel z jednání o otázce, kdy Římská církev hodlá vyplniti podmínky, stanovené kompaktáty. Autorem odpovědi není, jak se podle cit. kusého rkpu Třeb. domnívá R. Ur- bánek (České Dějiny III., 912—13) vyslanec Basilejského koncilu v Praze, Jan z Dubrovníka, nýbrž, jak ukazuje nadpis rkpu vat. a ráz dokumentu (autor poukazuje zejména na to, že basilejský dekret o přijímání z 23. pro- since 1437 byl schválen papežem, f. 5b), vyslanec papeže Eugena IV., Jan Palomar, provázející krále Albrechta na cestě do Čech (důvody pro Palo- marovo autorství snesl Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 226—7, poz. 497, 500 a 504). Otiskl Jar. Prokeš 1. c. str. 263—8 (srov. 1. c. str. 113—16). III. F. 9a—9b: Ista dicuntur executoria compactatorum. „In dei nomine amen. Cum inter legatos sacri generalis concilii...“ X ,fiant litere in forma debita et condicatur dieta placiti' etc. Hec suprascripta sunt Boemorum compactata. Ot. v Monumenta conciliorum generalium (= M C) I. str. 650—1; srov. Palacký A Č III, 434—6. IV. F. 9b—11b: Hic sacri concilii legatorum [sunt compac- tata]. „In nomine domini nostri Jesu Christi, qui est amator pa- cis ...“ X ,digne sumentibus utilis et salutaris.' Et sic est finis. Ot. Palacký v A Č III, 421—6. Za textem rkpu Vat. čte se ještě doda- tečná poznámka: „Ista inutilia compactata facta fuerunt in Yglavia 1436 die 4. julii et concilium Basiliense fecit declaracionem annulativam in effectu decreti [de communione sacramenti altaris] sub anno domini 1437 die 23. de- cembris." V. F. 12a—14a: Kompaktáta česky pravě vyložená slovo od slova. „Ve jméno božie amen. Poněvadž mezi posly svatého obec- ného zboru...“ X ,a Čechové zpívali Svatý Václave a ten den celý i noc zvonili, ohně pálili a veliké veselé bylo. Staly se a dály se tyto věci ... v městě Jihlavě na pomezí českém ten čtvrtek po sv. Prokopu. Neúplný překlad kompaktát, obsahující jednak (neúplně) t. zv. ,Execu- toria' (ot. Palacký A Č III, 443—4, dok. III a str. 434—6; text rkpu končí: ,aby byly vloženy a připsány v stranách těchto, jakožto za obyčej jest“), jed- nak návrh kompaktát, předložený legáty v Brně r. 1435 a pojatý posléze v de- 27
stipulacionem transiverunt plus quam quatuor anni et a tradicione ipsorum cum sigillo aput Iglaviam plus quam duo anni, f. 4b) a vyšel z jednání o otázce, kdy Římská církev hodlá vyplniti podmínky, stanovené kompaktáty. Autorem odpovědi není, jak se podle cit. kusého rkpu Třeb. domnívá R. Ur- bánek (České Dějiny III., 912—13) vyslanec Basilejského koncilu v Praze, Jan z Dubrovníka, nýbrž, jak ukazuje nadpis rkpu vat. a ráz dokumentu (autor poukazuje zejména na to, že basilejský dekret o přijímání z 23. pro- since 1437 byl schválen papežem, f. 5b), vyslanec papeže Eugena IV., Jan Palomar, provázející krále Albrechta na cestě do Čech (důvody pro Palo- marovo autorství snesl Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 226—7, poz. 497, 500 a 504). Otiskl Jar. Prokeš 1. c. str. 263—8 (srov. 1. c. str. 113—16). III. F. 9a—9b: Ista dicuntur executoria compactatorum. „In dei nomine amen. Cum inter legatos sacri generalis concilii...“ X ,fiant litere in forma debita et condicatur dieta placiti' etc. Hec suprascripta sunt Boemorum compactata. Ot. v Monumenta conciliorum generalium (= M C) I. str. 650—1; srov. Palacký A Č III, 434—6. IV. F. 9b—11b: Hic sacri concilii legatorum [sunt compac- tata]. „In nomine domini nostri Jesu Christi, qui est amator pa- cis ...“ X ,digne sumentibus utilis et salutaris.' Et sic est finis. Ot. Palacký v A Č III, 421—6. Za textem rkpu Vat. čte se ještě doda- tečná poznámka: „Ista inutilia compactata facta fuerunt in Yglavia 1436 die 4. julii et concilium Basiliense fecit declaracionem annulativam in effectu decreti [de communione sacramenti altaris] sub anno domini 1437 die 23. de- cembris." V. F. 12a—14a: Kompaktáta česky pravě vyložená slovo od slova. „Ve jméno božie amen. Poněvadž mezi posly svatého obec- ného zboru...“ X ,a Čechové zpívali Svatý Václave a ten den celý i noc zvonili, ohně pálili a veliké veselé bylo. Staly se a dály se tyto věci ... v městě Jihlavě na pomezí českém ten čtvrtek po sv. Prokopu. Neúplný překlad kompaktát, obsahující jednak (neúplně) t. zv. ,Execu- toria' (ot. Palacký A Č III, 443—4, dok. III a str. 434—6; text rkpu končí: ,aby byly vloženy a připsány v stranách těchto, jakožto za obyčej jest“), jed- nak návrh kompaktát, předložený legáty v Brně r. 1435 a pojatý posléze v de- 27
Strana 28
finitivní smlouvu (ot. Palacký A Č III, 421—6). Za tím pak následují dvě zprávy o zavření úmluv Jihlavských, ot. Palackým v Ital. Reise 61 (srov. také A Č III, 444—5). VI. F. 17ab, 19a: Utrum omne votum obliget voventem ad im- plendum, quod vovit. �Quod sic, arguitur per illud Eccl. 5°: Quid- cunque voveris, redde...' X ,Correlarium: questio est falsa iuxta titulum, vera tamen ad sensum proposicionis ultime tercie con- clusionis." Anonymní kvestie neurčitelné doby vzniku řeší otázku uvedenou v nad- pisu. První závěr (f. 17a): ,Racionabilia vota deo vovere est homini expe- diens et salutare“; druhý závěr (f. 17b): „Non omne opus bonum et laudabile cadit sub voto proprie“; třetí závěr (f. 17b): „Inutile ad salutem vovisse non obligat necessarie ad votum huiusmodi observare; verbi gracia qui vovit reli- gionem intrare aut aliud opus supererrogacionis non assumere, cum sit maioris boni impedimentum, non cogitur ipsum observare necessarie. Racio, quia cum Christus dominus non sit sibi ipsi contrarius, huiusmodi promissum consilio contrarium non wlt esse firmum. Melius igitur faceret talis reli- gionibus intrando et promissionem non servando et de iniusticia penitendo quam inutile promissum persolvendo.' Correlarium kvestie (f. 19a) cit. v ex- plicitu. VII. F. 18a: Advisamenta in materia Bohemorum. ,Imprimis sicut ignorantes vocabulorum virtutes...' X ,Cautela multa opus est ad ingressum." Charakteristický dokument, jenž vyšel z pera velmi zaujatého jak proti- husitsky, tak i protičesky, byl otištěn z tohoto rukopisu již F. Palackým (s nadpisem: ,Anonyme Warnung des päpstl. Legaten vor den Böhmen" v Ital. Reise str. 118—9). V Palackého přetisku vynechán třetí odstavec, jejž ot. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 232 poz. 585. Dobu vzniku určil správně již Palacký (1. c. str. 61: ab anno circiter 1448). Jest to informace, sepsaná nepochybně pro vysokého církevního hodnostáře (srov. 1. c. str. 119: ,que [t. compactata] et Vestra Paternitas ad manum habere debet), který se zřejmě zajímal o českou otázku blíže a jenž, jak povaha poučení ukazuje, měl osobně s husity jednati (srov. také konečnou výstrahu: »cautela multa opus est ad ingressum,“ 1. c. str. 119). Autor těchto nenávistných poznámek, jak spolehlivě dokazují dvě narážky (1. c. str. 118: „ut ipsi coram me professi sunt, a 1. c. str. 119: ,prout experiencia doctus cogor confiteri*), vyjednával již dříve sám osobně s Čechy ve věcech víry. Jest tudíž velmi pravděpodobné mínění R. Urbánka (České Dějiny III., str. 66 poz. 2; srov. týž III,, str. 238 28
finitivní smlouvu (ot. Palacký A Č III, 421—6). Za tím pak následují dvě zprávy o zavření úmluv Jihlavských, ot. Palackým v Ital. Reise 61 (srov. také A Č III, 444—5). VI. F. 17ab, 19a: Utrum omne votum obliget voventem ad im- plendum, quod vovit. �Quod sic, arguitur per illud Eccl. 5°: Quid- cunque voveris, redde...' X ,Correlarium: questio est falsa iuxta titulum, vera tamen ad sensum proposicionis ultime tercie con- clusionis." Anonymní kvestie neurčitelné doby vzniku řeší otázku uvedenou v nad- pisu. První závěr (f. 17a): ,Racionabilia vota deo vovere est homini expe- diens et salutare“; druhý závěr (f. 17b): „Non omne opus bonum et laudabile cadit sub voto proprie“; třetí závěr (f. 17b): „Inutile ad salutem vovisse non obligat necessarie ad votum huiusmodi observare; verbi gracia qui vovit reli- gionem intrare aut aliud opus supererrogacionis non assumere, cum sit maioris boni impedimentum, non cogitur ipsum observare necessarie. Racio, quia cum Christus dominus non sit sibi ipsi contrarius, huiusmodi promissum consilio contrarium non wlt esse firmum. Melius igitur faceret talis reli- gionibus intrando et promissionem non servando et de iniusticia penitendo quam inutile promissum persolvendo.' Correlarium kvestie (f. 19a) cit. v ex- plicitu. VII. F. 18a: Advisamenta in materia Bohemorum. ,Imprimis sicut ignorantes vocabulorum virtutes...' X ,Cautela multa opus est ad ingressum." Charakteristický dokument, jenž vyšel z pera velmi zaujatého jak proti- husitsky, tak i protičesky, byl otištěn z tohoto rukopisu již F. Palackým (s nadpisem: ,Anonyme Warnung des päpstl. Legaten vor den Böhmen" v Ital. Reise str. 118—9). V Palackého přetisku vynechán třetí odstavec, jejž ot. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 232 poz. 585. Dobu vzniku určil správně již Palacký (1. c. str. 61: ab anno circiter 1448). Jest to informace, sepsaná nepochybně pro vysokého církevního hodnostáře (srov. 1. c. str. 119: ,que [t. compactata] et Vestra Paternitas ad manum habere debet), který se zřejmě zajímal o českou otázku blíže a jenž, jak povaha poučení ukazuje, měl osobně s husity jednati (srov. také konečnou výstrahu: »cautela multa opus est ad ingressum,“ 1. c. str. 119). Autor těchto nenávistných poznámek, jak spolehlivě dokazují dvě narážky (1. c. str. 118: „ut ipsi coram me professi sunt, a 1. c. str. 119: ,prout experiencia doctus cogor confiteri*), vyjednával již dříve sám osobně s Čechy ve věcech víry. Jest tudíž velmi pravděpodobné mínění R. Urbánka (České Dějiny III., str. 66 poz. 2; srov. týž III,, str. 238 28
Strana 29
poz. 2), že skladatelem ,Advisament' jest profesor vídeňské university To- máš Ebendorfer, který sepsal toto ,poučení“ pro kardinála Karvajala, ubíra- jícího se r. 1448 přes Vídeň do Prahy k jednání s husity (není však přece zcela vyloučeno, že poučení pro Karvajala vzniklo již v Římě a bylo sepsáno Kalt- eisenem, jenž s husitskými posly jednal jak v Basileji, tak opět r. 1447 — spolu s Karvajalem — v Římě). Projev jest ovšem výrazem mínění o husitech, roz- šířeného zejména jak mezi nepřáteli českého kacířství, mistry vídeňské univer- sity, tak v Německu (vedle jiných dokladů srov. výrok členů německého ná- roda na koncilu Basilejském, znajících prý dobře české mravy v M C II, 1111), v němž se jasně obráží zaujatost, ba otevřená nenávist nejen náboženská, nýbrž i nacionální (srov. také poz. Palackého v Ital. Reise 61). VIII. F. 20a—26a: [Litterae Thaboriensium de anno 1430 ad omnes christianos, praecipue de Germania.] Honorabilibus, pro- vidis, honestis dominis consulibus etc. et toti communitati, divi- tibus et pauperibus civitatis etc. ,Ut deus omnipotens pater per dilectum filium suum ... in spiritu s. vobis et omnibus christianis aperiat intellectum...“ X ,Dominus noster Jesus Christus vos corpore et animo sanet, amen." Anno domini M°CCCC XXX°. Procopius, Smahors, Koranda, Saviss, Smolich capitanei Bohemie. Táborský manifest z r. 1430, určený všemu laickému křesťanstvu, zejména pak říšským městům (srov.: rogamus vos et omnes imperiales civitates“) a knížatům (v odpovědi katol. teologů se praví, že manifest byl poslán: ,prin- cipibus quibusdam et communitatibus*), a rukopisně dosti rozšířený (srov. rkp vídeňské národ. knih. čís. 3473, f. 219a—223b a čís. 3495, f. 200a—208a; na rkp Mnichovský čís. 4144, f. 248a—253b upozornil již F. Bezold, K. Sig- mund und die Reichskriege gegen die Hussiten III, 85 poz. 2), byl z rkpu arcibiskupa canterburského Viléma otištěn úplně již r. 1690 Ed. Brownem, Fasciculus rerum expetendarum et fugiendarum sv. II, str. 632—6, po něm pak r. 1733 v díle Martène-Duranda, Vetrum scriptorum etc. amplissima colleccio sv. VIII, str. 19—27 (zde vynechán poslední odstavec). Neúplný německý text manifestu u Windecka (Denkwürdigkeiten etc., ed. W. Alt- mann str. 300—9), obsah u A. Neubauera, Kněz Prokop Holý Č Č H XVI, 265—70. Jak upozornil již Bezold (1. c. 85, poz. 2) a po něm obšírněji Neubauer (1. c. 265—6, 270—1), jest táborský manifest z r. 1430 předlohou známějšího, rovněž táborského manifestu z r. 1431 (z pol. listopadu), jenž ot. v M C I, 153 až 170. Nověji pak prohlašuje — ač bez dokladů — J. Pekař (Žižka a jeho doba I, 262) uvedené poznání, že táborský manifest vyšel v ,prvém vydání již 29
poz. 2), že skladatelem ,Advisament' jest profesor vídeňské university To- máš Ebendorfer, který sepsal toto ,poučení“ pro kardinála Karvajala, ubíra- jícího se r. 1448 přes Vídeň do Prahy k jednání s husity (není však přece zcela vyloučeno, že poučení pro Karvajala vzniklo již v Římě a bylo sepsáno Kalt- eisenem, jenž s husitskými posly jednal jak v Basileji, tak opět r. 1447 — spolu s Karvajalem — v Římě). Projev jest ovšem výrazem mínění o husitech, roz- šířeného zejména jak mezi nepřáteli českého kacířství, mistry vídeňské univer- sity, tak v Německu (vedle jiných dokladů srov. výrok členů německého ná- roda na koncilu Basilejském, znajících prý dobře české mravy v M C II, 1111), v němž se jasně obráží zaujatost, ba otevřená nenávist nejen náboženská, nýbrž i nacionální (srov. také poz. Palackého v Ital. Reise 61). VIII. F. 20a—26a: [Litterae Thaboriensium de anno 1430 ad omnes christianos, praecipue de Germania.] Honorabilibus, pro- vidis, honestis dominis consulibus etc. et toti communitati, divi- tibus et pauperibus civitatis etc. ,Ut deus omnipotens pater per dilectum filium suum ... in spiritu s. vobis et omnibus christianis aperiat intellectum...“ X ,Dominus noster Jesus Christus vos corpore et animo sanet, amen." Anno domini M°CCCC XXX°. Procopius, Smahors, Koranda, Saviss, Smolich capitanei Bohemie. Táborský manifest z r. 1430, určený všemu laickému křesťanstvu, zejména pak říšským městům (srov.: rogamus vos et omnes imperiales civitates“) a knížatům (v odpovědi katol. teologů se praví, že manifest byl poslán: ,prin- cipibus quibusdam et communitatibus*), a rukopisně dosti rozšířený (srov. rkp vídeňské národ. knih. čís. 3473, f. 219a—223b a čís. 3495, f. 200a—208a; na rkp Mnichovský čís. 4144, f. 248a—253b upozornil již F. Bezold, K. Sig- mund und die Reichskriege gegen die Hussiten III, 85 poz. 2), byl z rkpu arcibiskupa canterburského Viléma otištěn úplně již r. 1690 Ed. Brownem, Fasciculus rerum expetendarum et fugiendarum sv. II, str. 632—6, po něm pak r. 1733 v díle Martène-Duranda, Vetrum scriptorum etc. amplissima colleccio sv. VIII, str. 19—27 (zde vynechán poslední odstavec). Neúplný německý text manifestu u Windecka (Denkwürdigkeiten etc., ed. W. Alt- mann str. 300—9), obsah u A. Neubauera, Kněz Prokop Holý Č Č H XVI, 265—70. Jak upozornil již Bezold (1. c. 85, poz. 2) a po něm obšírněji Neubauer (1. c. 265—6, 270—1), jest táborský manifest z r. 1430 předlohou známějšího, rovněž táborského manifestu z r. 1431 (z pol. listopadu), jenž ot. v M C I, 153 až 170. Nověji pak prohlašuje — ač bez dokladů — J. Pekař (Žižka a jeho doba I, 262) uvedené poznání, že táborský manifest vyšel v ,prvém vydání již 29
Strana 30
r. 1430, za omyl, zcela však neprávem. První redakce táborského manifestu, jak dokazují připomenuté čtyři rkpy, tisk Brownův (v otisku Martène-Du- randově datum odpadlo s posledním odstavcem) a odpověď katolických teo- logů z r. 1430 na tento manifest (srov. dále dok. IX), vyšla určitě r. 1430 (tomu zajisté není na závadu, že Windecke, který zachoval německý originál — katoličtí teologové v odpovědi na tento manifest praví: ,vulgari sermone..., quo dicti heretici eorum utuntur in litera‘ — klade dokument k r. 1431 ; mani- fest byl nepochybně poslán Tábory do Norimberka, kde se v únoru a březnu 1431 konal za přítomnosti Zikmundovy — tvrzení Neubauerovo 1. c. 265 poz. 4 je nesprávné — říšský sněm, radící se zejména o nové výpravě do Čech, aby zvláště při této příležitosti vykonal zamýšlený úkol). Podrobné srovnání ma- nifestů z r. 1430 a 1431 vede k naprosto spolehlivému závěru, že manifest z r. 1431 nejen se zcela věcně shoduje, nýbrž i na přečetných místech do- slovně opakuje manifest z r. 1430, ač ovšem znění druhé redakce jest obšír- nější (16 článků rozšířeno na 20). Odvolání manifestu z r. 1431 na předešlý list (,et si presentem literam eciam supprimeretis, sicut priorem', M C I, 170) může se vztahovati jedině na manifest z předešlého roku, nikoli, jak míní Pe- kař, na známý list českého národa k všemu křesťanstvu z 21. července 1431 (Palacký U B II, 228); manifest z r. 1431 není „v podstatě rozšířené vzdě- lání“ listu z 21. července — oba dokumenty přes příbuzný ráz vykazují pod- statné obsahové rozdíly (o nějaké formální shodě nemůže býti ovšem ani řeči), nýbrž rozšířeným vydáním manifestu z r. 1430, na němž zcela závisí nejen věcně, ale z velké části i formálně. Tím ovšem padá mínění Pekařovo, že manifest z r. 1431 není táborského původu, nýbrž že jest projevem celé země, listem všech Čechů. Manifest z r. 1430 nese na prvním místě podpis Prokopa Holého (táborští předáci se tu podpisují,capitanei Bohemie“ — proti nim stojí oficielní zástupci země, barones, nobiles, milites, clientes, rectores communitatum, prefecti urbium, judices, consules, jurati et cives totaque communitas Boemice gentis listu z 21. července — kteří posílají list, ,de Bohemorum patria“); manifest z roku 1431 v ot. M C I není sice podepsán, ale z uvedených důvodů vyšel z téhož ovzduší a z téže politické koncepce. Oba dokumenty jsou mistrně styliso- vány, přecházejíce nebo velmi obratně formulujíce podstatné zajisté rozdíly mezi Tábory a katolíky, ač nešetří břitkou ironií tam, kde doufaly nalézti porozumění v katolickém táboře laiků. Klasickým dokladem toho jest jmeno- vitě zmínka o očistci, v obou manifestech doslovně shodná (,Eciam dicunt episcopi vestri..., quod nos sumus increduli et heretici, quod nos non credi- mus purgatorium et in virginem Mariam et in sanctos et in hoc non dicunt bene, quia hoc nos vellemus probare ex s. scriptura, quod nos melius scimus ex gracia dei, quomodo nos debemus credere in purgatorium, in Mariam matrem domini nostri et in dilectos suos, quam ipsi possint dicere“), jejíž 30
r. 1430, za omyl, zcela však neprávem. První redakce táborského manifestu, jak dokazují připomenuté čtyři rkpy, tisk Brownův (v otisku Martène-Du- randově datum odpadlo s posledním odstavcem) a odpověď katolických teo- logů z r. 1430 na tento manifest (srov. dále dok. IX), vyšla určitě r. 1430 (tomu zajisté není na závadu, že Windecke, který zachoval německý originál — katoličtí teologové v odpovědi na tento manifest praví: ,vulgari sermone..., quo dicti heretici eorum utuntur in litera‘ — klade dokument k r. 1431 ; mani- fest byl nepochybně poslán Tábory do Norimberka, kde se v únoru a březnu 1431 konal za přítomnosti Zikmundovy — tvrzení Neubauerovo 1. c. 265 poz. 4 je nesprávné — říšský sněm, radící se zejména o nové výpravě do Čech, aby zvláště při této příležitosti vykonal zamýšlený úkol). Podrobné srovnání ma- nifestů z r. 1430 a 1431 vede k naprosto spolehlivému závěru, že manifest z r. 1431 nejen se zcela věcně shoduje, nýbrž i na přečetných místech do- slovně opakuje manifest z r. 1430, ač ovšem znění druhé redakce jest obšír- nější (16 článků rozšířeno na 20). Odvolání manifestu z r. 1431 na předešlý list (,et si presentem literam eciam supprimeretis, sicut priorem', M C I, 170) může se vztahovati jedině na manifest z předešlého roku, nikoli, jak míní Pe- kař, na známý list českého národa k všemu křesťanstvu z 21. července 1431 (Palacký U B II, 228); manifest z r. 1431 není „v podstatě rozšířené vzdě- lání“ listu z 21. července — oba dokumenty přes příbuzný ráz vykazují pod- statné obsahové rozdíly (o nějaké formální shodě nemůže býti ovšem ani řeči), nýbrž rozšířeným vydáním manifestu z r. 1430, na němž zcela závisí nejen věcně, ale z velké části i formálně. Tím ovšem padá mínění Pekařovo, že manifest z r. 1431 není táborského původu, nýbrž že jest projevem celé země, listem všech Čechů. Manifest z r. 1430 nese na prvním místě podpis Prokopa Holého (táborští předáci se tu podpisují,capitanei Bohemie“ — proti nim stojí oficielní zástupci země, barones, nobiles, milites, clientes, rectores communitatum, prefecti urbium, judices, consules, jurati et cives totaque communitas Boemice gentis listu z 21. července — kteří posílají list, ,de Bohemorum patria“); manifest z roku 1431 v ot. M C I není sice podepsán, ale z uvedených důvodů vyšel z téhož ovzduší a z téže politické koncepce. Oba dokumenty jsou mistrně styliso- vány, přecházejíce nebo velmi obratně formulujíce podstatné zajisté rozdíly mezi Tábory a katolíky, ač nešetří břitkou ironií tam, kde doufaly nalézti porozumění v katolickém táboře laiků. Klasickým dokladem toho jest jmeno- vitě zmínka o očistci, v obou manifestech doslovně shodná (,Eciam dicunt episcopi vestri..., quod nos sumus increduli et heretici, quod nos non credi- mus purgatorium et in virginem Mariam et in sanctos et in hoc non dicunt bene, quia hoc nos vellemus probare ex s. scriptura, quod nos melius scimus ex gracia dei, quomodo nos debemus credere in purgatorium, in Mariam matrem domini nostri et in dilectos suos, quam ipsi possint dicere“), jejíž 30
Strana 31
pravý smysl správně pochopili katoličtí doktoři v odpovědi na manifest z r. 1430 (v. dále dok. IX): isti bestiales heretici in eorum litera videntur negare purgatorium' — soud Pekařův, že manifest obsahuje „ujištění, že Če- chové věří v očistec, P. Marii i ve svaté“, jest, tuším, nadsazený. Mimo to oba manifesty přes to, že se nedotýkají stránky dogmatické, chovají místa, jež by sotva podepsali umírnění husité, jak ostatně dokazuje také obsah a ráz listu z 21. července, ač tento vyšel z ovzduší mimořádně rozčileného. Mínění Palackého (III 3, 24), opakované Neubauerem (1. c. 271), že „Prokop byl hlavním, ne-li jediným skladatelem manifestu“, jest nepochybně správné. Manifesty z r. 1430 a 1431 jsou výmluvným a nepopěrným dokladem směru Prokopovy politiky, zahájeného ovšem již dříve, jehož politickou myšlenku pokusil se realisovati — snad právě pod dojmem manifestu z r. 1430 — Fridrich Braniborský.1) IX. F. 28a—37a: Replicacio dominorum magistrorum in sacra pagina professorum contra litteram Procopii heretici et suorum complicum. ,Universis christifidelibus, regibus, ducibus, principi- bus... Sacrosancte fidei catholice defensores ac honoris Jesu Christi domini nostri zelatores ardentissimi... Curandum sum- mopere et tota vigilancia considerandum est...“ X ,imperium et potestas ante omne seculum et nunc et in omnia secula amen." Hec scripta sunt, ut credatis et ut credentes vitam eternam habeatis, anno domini M'CCCC° tricesimo ex parte aliquorum in sacra pagina doctorum catholicorum. Odpověď katolických doktorů z r. 1430 na předešlý (dok. VIII) manifest táborský (,Nos igitur... volentes extirpare et confutare hereses et alia va- niloquia, contenta in quodam libello scandaloso..., transmisso principibus quibusdam et communitatibus ex parte perdicionis filiorum Procopii, Sma- hors, Coranda, Saviss, Smolich capitaneorum Bohemorum et aliorum compli- cum hereticorum“); čte se také v rkpu vídeňské národ. knih. čís. 3473, f. 223b až 231a, čís. 2495, f. 208b—223b a čís. 3786, f. 321b—327a. X. F. 37b: [Decretum concilii Constantiensis de salvis con- ductibus haereticorum, promulgatum in XIX sessione generali die 23. septembris 1415]. �Sancta sinodus Constanciensis facta con- 1) Podrobnější rozbor obou táborských manifestů, jakož i odpovědí se strany kato- lické (také katolických doktorů, níže dok. IX), srov. Jar. Prokeš, Táborské manifesty z r. 1430 a 1431. Příspěvek k politice Prokopa Velikého. Č M M 1928. 31
pravý smysl správně pochopili katoličtí doktoři v odpovědi na manifest z r. 1430 (v. dále dok. IX): isti bestiales heretici in eorum litera videntur negare purgatorium' — soud Pekařův, že manifest obsahuje „ujištění, že Če- chové věří v očistec, P. Marii i ve svaté“, jest, tuším, nadsazený. Mimo to oba manifesty přes to, že se nedotýkají stránky dogmatické, chovají místa, jež by sotva podepsali umírnění husité, jak ostatně dokazuje také obsah a ráz listu z 21. července, ač tento vyšel z ovzduší mimořádně rozčileného. Mínění Palackého (III 3, 24), opakované Neubauerem (1. c. 271), že „Prokop byl hlavním, ne-li jediným skladatelem manifestu“, jest nepochybně správné. Manifesty z r. 1430 a 1431 jsou výmluvným a nepopěrným dokladem směru Prokopovy politiky, zahájeného ovšem již dříve, jehož politickou myšlenku pokusil se realisovati — snad právě pod dojmem manifestu z r. 1430 — Fridrich Braniborský.1) IX. F. 28a—37a: Replicacio dominorum magistrorum in sacra pagina professorum contra litteram Procopii heretici et suorum complicum. ,Universis christifidelibus, regibus, ducibus, principi- bus... Sacrosancte fidei catholice defensores ac honoris Jesu Christi domini nostri zelatores ardentissimi... Curandum sum- mopere et tota vigilancia considerandum est...“ X ,imperium et potestas ante omne seculum et nunc et in omnia secula amen." Hec scripta sunt, ut credatis et ut credentes vitam eternam habeatis, anno domini M'CCCC° tricesimo ex parte aliquorum in sacra pagina doctorum catholicorum. Odpověď katolických doktorů z r. 1430 na předešlý (dok. VIII) manifest táborský (,Nos igitur... volentes extirpare et confutare hereses et alia va- niloquia, contenta in quodam libello scandaloso..., transmisso principibus quibusdam et communitatibus ex parte perdicionis filiorum Procopii, Sma- hors, Coranda, Saviss, Smolich capitaneorum Bohemorum et aliorum compli- cum hereticorum“); čte se také v rkpu vídeňské národ. knih. čís. 3473, f. 223b až 231a, čís. 2495, f. 208b—223b a čís. 3786, f. 321b—327a. X. F. 37b: [Decretum concilii Constantiensis de salvis con- ductibus haereticorum, promulgatum in XIX sessione generali die 23. septembris 1415]. �Sancta sinodus Constanciensis facta con- 1) Podrobnější rozbor obou táborských manifestů, jakož i odpovědí se strany kato- lické (také katolických doktorů, níže dok. IX), srov. Jar. Prokeš, Táborské manifesty z r. 1430 a 1431. Příspěvek k politice Prokopa Velikého. Č M M 1928. 31
Strana 32
dempnacione dampnate memorie Johannis Bigleff et operum suo- rum atque pestiferorum filiorum, discipulorum, successorum, com- plicum et sequacium sue virulente mortifereque doctrine declara- vit salvos conductos hereticis seu de heresi suspectis quovismodo concessos non fore servandos, prout sequitur in hec verba: Pre- sens sacrosancta sinodus ex quovis salvo conducto...' X ,in aliquo remansisse obligatum. Hec autem declaracio facta fuit propter condempnacionem et combustionem Johanis Hus et Je- ronimi, qui allegabant se habuisse salvos conductos, quibus tamen non obstantibus dignam susceperunt mercedem suarum heresum et sic concremati fuerunt. Cit. dekret Kostnického koncilu z 23. září 1415 ot. v. d. Hardt, Magnum concilium Constantiense sv. IV, str. 521—2. XI. F. 38ab: Decretum concilii Constantiensis contra commu- nionem laicorum sub utraque specie, [promulgatum in XIII ses- sione generali die 15. junii 1415]. ,In nomine sancte et individue trinitatis... Cum in nonullis mundi partibus quidam temerarie asserere presumant... Ot. v. d. Hardt IV, 333—4. XII. F. 39a: [Decretum concilii Basiliensis de communione laicali, promulgatum 23. decembris 1437]. ,Sacrosancta generalis synodus Basiliensis ... Ut lucidius videatur pro declaracione ka- tholice veritatis... Rukopisně velmi rozšířený dekret Basilejského koncilu z 23. prosince 1437 ot. již u Cochlaea, Historia Hussit. str. 308—9, nejnověji pak v M C II, 1112. Srov. také níže čís. XXXI. XIII. F. 39b: [Epistola Zbignei Krakoviensis episcopi ad re- gnum Behemiae]. Ad regnum Bohemie directa epistola episcopi Krakoviensis et certis baronibus et civitatibus scripta. ,Zbigneus. dei gracia episcopus Krakoviensis...“ X ,Datum opido nostro Belce, die solis XXI mensis augusti a. d. M'CCCCXLVII. XIV. F. 40a—75a: [Anonymi defensio fidei catholicae]. „De iuramento s. Thomas ...“ X ,ut doleat, penas inferni timeat." 32
dempnacione dampnate memorie Johannis Bigleff et operum suo- rum atque pestiferorum filiorum, discipulorum, successorum, com- plicum et sequacium sue virulente mortifereque doctrine declara- vit salvos conductos hereticis seu de heresi suspectis quovismodo concessos non fore servandos, prout sequitur in hec verba: Pre- sens sacrosancta sinodus ex quovis salvo conducto...' X ,in aliquo remansisse obligatum. Hec autem declaracio facta fuit propter condempnacionem et combustionem Johanis Hus et Je- ronimi, qui allegabant se habuisse salvos conductos, quibus tamen non obstantibus dignam susceperunt mercedem suarum heresum et sic concremati fuerunt. Cit. dekret Kostnického koncilu z 23. září 1415 ot. v. d. Hardt, Magnum concilium Constantiense sv. IV, str. 521—2. XI. F. 38ab: Decretum concilii Constantiensis contra commu- nionem laicorum sub utraque specie, [promulgatum in XIII ses- sione generali die 15. junii 1415]. ,In nomine sancte et individue trinitatis... Cum in nonullis mundi partibus quidam temerarie asserere presumant... Ot. v. d. Hardt IV, 333—4. XII. F. 39a: [Decretum concilii Basiliensis de communione laicali, promulgatum 23. decembris 1437]. ,Sacrosancta generalis synodus Basiliensis ... Ut lucidius videatur pro declaracione ka- tholice veritatis... Rukopisně velmi rozšířený dekret Basilejského koncilu z 23. prosince 1437 ot. již u Cochlaea, Historia Hussit. str. 308—9, nejnověji pak v M C II, 1112. Srov. také níže čís. XXXI. XIII. F. 39b: [Epistola Zbignei Krakoviensis episcopi ad re- gnum Behemiae]. Ad regnum Bohemie directa epistola episcopi Krakoviensis et certis baronibus et civitatibus scripta. ,Zbigneus. dei gracia episcopus Krakoviensis...“ X ,Datum opido nostro Belce, die solis XXI mensis augusti a. d. M'CCCCXLVII. XIV. F. 40a—75a: [Anonymi defensio fidei catholicae]. „De iuramento s. Thomas ...“ X ,ut doleat, penas inferni timeat." 32
Strana 33
Neúplný anonymní traktát, hájící katolického učení v otázce přísahy, poslušnosti církve, exkomunikace, ofěr a desátků, útočící také proti přijímání pod obojí; končí pojednáním o tanci. XV. F. 76a—77b: [Defensio obedientiae Nicolai V papae]. „Emulor enim vos dei emulacione...“ X ,Conclude, sicut melius potes' etc. Obsah anonymního traktátku patrný ze závěru: ,Qui (t. Kristus) post ascensionem suam substituit sibi vicarium, sc. s. Petrum apostolum primo, demum omnes suos successores... et nunc sanctissimum Nicolaum papam quintum, qui debet preesse toti christianitati et toti ecclesie militanti... Si- cut in uno corpore multa membra habemus et tamen capud concludit, sic papa Nicolaus nunc tenet locum Petri, cui tenemur omnes obedire et effici unum cum s. matre, quia extra hanc unionem non potest esse salus. Cum igitur hec veritas sit ita clarissima, ita lucidissima, quod nulla cecitate, nulla paliacione posset obnebulari, precor igitur, oro et exortor omnes, qui hactenus persti- terunt in hac veritate, firmiter stabiliantur in eadem. Et si qui deviaverunt, oro per aspersionem domini nostri Jesu Christi, revertantur ad eandem et efficiantur unum cum sancta matre ecclesia et una nobiscum laudent deum in hac clarissima una veritate sub obediencia domini nostri Nicolai pape quinti." XVI. F. 78a—81a: �Verbum caro factum est et habitavit in nobis...“ X ,habitavit in nobis‘ etc. Submitto correcioni, ubi propter impedimenta minus bene intellexi et scripsi. XVII. F. 86a—88a: Tractatus Wyklefistarum, presentatus per eos serenissimis principibus regi Polonie et magno duci Litvanie. Nos capitanei magistrique civium, consules et scabini...,Notum sit universis christifidelibus, quod fideles in regno Bohemie... X ,semper nos ad scripture sacre informacionem parati sumus ex- hibere.' Datum a. d. millesimo quadrigentesimo vicesimo. Finis articulorum Wyklefistarum et Hussitarum heresiarcharum. Informační a propagační text a obrana čtyř artikulů, zaslaná z Čech do Polska prostřednictvím slavnostního poselstva husitského ke konci r. 1420, předložená králi Vladislavovi a knížeti Vitoldovi a rozšiřovaná mezi polskou šlechtou. Vyskytuje se i v jiných knihovnách, na př. v rkpe knihovny kapi- tuly pražské N IX, f. 141ab, vídeňské nár. knihovny čís. 4131, f. 164b—166a 33
Neúplný anonymní traktát, hájící katolického učení v otázce přísahy, poslušnosti církve, exkomunikace, ofěr a desátků, útočící také proti přijímání pod obojí; končí pojednáním o tanci. XV. F. 76a—77b: [Defensio obedientiae Nicolai V papae]. „Emulor enim vos dei emulacione...“ X ,Conclude, sicut melius potes' etc. Obsah anonymního traktátku patrný ze závěru: ,Qui (t. Kristus) post ascensionem suam substituit sibi vicarium, sc. s. Petrum apostolum primo, demum omnes suos successores... et nunc sanctissimum Nicolaum papam quintum, qui debet preesse toti christianitati et toti ecclesie militanti... Si- cut in uno corpore multa membra habemus et tamen capud concludit, sic papa Nicolaus nunc tenet locum Petri, cui tenemur omnes obedire et effici unum cum s. matre, quia extra hanc unionem non potest esse salus. Cum igitur hec veritas sit ita clarissima, ita lucidissima, quod nulla cecitate, nulla paliacione posset obnebulari, precor igitur, oro et exortor omnes, qui hactenus persti- terunt in hac veritate, firmiter stabiliantur in eadem. Et si qui deviaverunt, oro per aspersionem domini nostri Jesu Christi, revertantur ad eandem et efficiantur unum cum sancta matre ecclesia et una nobiscum laudent deum in hac clarissima una veritate sub obediencia domini nostri Nicolai pape quinti." XVI. F. 78a—81a: �Verbum caro factum est et habitavit in nobis...“ X ,habitavit in nobis‘ etc. Submitto correcioni, ubi propter impedimenta minus bene intellexi et scripsi. XVII. F. 86a—88a: Tractatus Wyklefistarum, presentatus per eos serenissimis principibus regi Polonie et magno duci Litvanie. Nos capitanei magistrique civium, consules et scabini...,Notum sit universis christifidelibus, quod fideles in regno Bohemie... X ,semper nos ad scripture sacre informacionem parati sumus ex- hibere.' Datum a. d. millesimo quadrigentesimo vicesimo. Finis articulorum Wyklefistarum et Hussitarum heresiarcharum. Informační a propagační text a obrana čtyř artikulů, zaslaná z Čech do Polska prostřednictvím slavnostního poselstva husitského ke konci r. 1420, předložená králi Vladislavovi a knížeti Vitoldovi a rozšiřovaná mezi polskou šlechtou. Vyskytuje se i v jiných knihovnách, na př. v rkpe knihovny kapi- tuly pražské N IX, f. 141ab, vídeňské nár. knihovny čís. 4131, f. 164b—166a 33
Strana 34
a v kodexu seitenstettenském čís. 280, f. 219b—221b (srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 43, 202 a poz. 156). Na text rkpu univ. knih. pražské IV H 17, f. 65a—67a upozornil již Höfler III, 479—80. XVIII. F. 88b—108a: Replicacio [M. Stephani de Páleč] con- tra predictum tractatum. �Omnes et singuli catholici, per totam diffusi christianitatem, coguntur asserere et tenere et docmati- zare in omni materia fidei..." X ,Jesus Christus in secula bene- dictus, amen." Traktát, zachovaný anonymně, vyvrací — to naznačeno již nadpisem — čtyři t. zv. Pražské artikule ve formulaci, poslané husity ke konci r. 1420 do Polska (srov. předchozí čís. XVII), jak plyne ze srovnání textu čtyř artikulů v obou dokumentech (v prvním artikulu proti běžnému znění vynecháno slůvko: ,ordinate', formulace třetího artikulu naopak zesílena přidáním slova: ,potencia“). Jeho autor píše v Polsku a ve snaze varovati je před českým ka- cířstvím (srov. mimo jiné doklady zejména f. 91a: ,ipsi [t. husité] autem ve- ros catholicos nedum in proprio regno, sed in hoc regno Polonie per suos errores et hereses leprosos effecerunt' a f. 105b : ,talem tyrranidem et confu- sionem babilonicam hic in Polonia inducere... laborantes"). Terminus a quo jest zpráva o disputaci o čtyřech artikulích v Krakově v povelikonočním tý- dnu 1421 (,quod expresse ostenderunt in Cracovia a. d. millesimo CCCCXXI" post conductum pasche, f. 90a; o tomto datu srov. V. Novotný, K otázce pol- ské kandidatury na český trůn, Žižkův sborník str. 113, poz. 2). Podrobnější srovnání ukazuje, že se traktát shoduje — až na podružnější a nevelké styli- stické změny — doslovně se známým Pálčovým traktátem ,De portis inferi (o něm v. zprávu J. Bidla, Čeští emigranti v Polsku etc., Č Č M LXIX str. 450; srov. také J. Fikrle Č Č H IX, 425), takže jest nepochybno, že autorem obou spisů jest jedna a táž osoba, Štěpán Páleč. Pálčova Replika proti čtyřem artikulům vznikla nepochybně hned po disputaci krakovské, neboť ještě té- hož roku (srov. rkp univ. knihovny lipské čís. 602, f. 127b) zařadil ji autor jen s menšími stylistickými úpravami, přidav zejména charakteristické úvodní motto (,Porte inferi non prevalebunt adversus eam', Mat. 16, 18), jako třetí část do své rozměrné protihusitské Trilogie, věnované hnězdenskému arcibiskupovi Mikuláši (o Pálčově Trilogii v. výše při rkpu Vat. lat. čís. 4063, dok. XIII a XVI). Jest tedy Pálčova Replika proti čtyřem artikulům, zachovaná anonymně také v rkpu kapitulní knih. pražské N IX, f. 141b až 149a (srov. Podlaha, Soupis II, str. 377), první redakcí traktátu ,De portis inferi (srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 203, poz. 160). Poměr Repliky proti čtyřem artikulům k traktátu ,De portis inferi' vy- niká jasně srovnáním počátků obou spisů: 34
a v kodexu seitenstettenském čís. 280, f. 219b—221b (srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 43, 202 a poz. 156). Na text rkpu univ. knih. pražské IV H 17, f. 65a—67a upozornil již Höfler III, 479—80. XVIII. F. 88b—108a: Replicacio [M. Stephani de Páleč] con- tra predictum tractatum. �Omnes et singuli catholici, per totam diffusi christianitatem, coguntur asserere et tenere et docmati- zare in omni materia fidei..." X ,Jesus Christus in secula bene- dictus, amen." Traktát, zachovaný anonymně, vyvrací — to naznačeno již nadpisem — čtyři t. zv. Pražské artikule ve formulaci, poslané husity ke konci r. 1420 do Polska (srov. předchozí čís. XVII), jak plyne ze srovnání textu čtyř artikulů v obou dokumentech (v prvním artikulu proti běžnému znění vynecháno slůvko: ,ordinate', formulace třetího artikulu naopak zesílena přidáním slova: ,potencia“). Jeho autor píše v Polsku a ve snaze varovati je před českým ka- cířstvím (srov. mimo jiné doklady zejména f. 91a: ,ipsi [t. husité] autem ve- ros catholicos nedum in proprio regno, sed in hoc regno Polonie per suos errores et hereses leprosos effecerunt' a f. 105b : ,talem tyrranidem et confu- sionem babilonicam hic in Polonia inducere... laborantes"). Terminus a quo jest zpráva o disputaci o čtyřech artikulích v Krakově v povelikonočním tý- dnu 1421 (,quod expresse ostenderunt in Cracovia a. d. millesimo CCCCXXI" post conductum pasche, f. 90a; o tomto datu srov. V. Novotný, K otázce pol- ské kandidatury na český trůn, Žižkův sborník str. 113, poz. 2). Podrobnější srovnání ukazuje, že se traktát shoduje — až na podružnější a nevelké styli- stické změny — doslovně se známým Pálčovým traktátem ,De portis inferi (o něm v. zprávu J. Bidla, Čeští emigranti v Polsku etc., Č Č M LXIX str. 450; srov. také J. Fikrle Č Č H IX, 425), takže jest nepochybno, že autorem obou spisů jest jedna a táž osoba, Štěpán Páleč. Pálčova Replika proti čtyřem artikulům vznikla nepochybně hned po disputaci krakovské, neboť ještě té- hož roku (srov. rkp univ. knihovny lipské čís. 602, f. 127b) zařadil ji autor jen s menšími stylistickými úpravami, přidav zejména charakteristické úvodní motto (,Porte inferi non prevalebunt adversus eam', Mat. 16, 18), jako třetí část do své rozměrné protihusitské Trilogie, věnované hnězdenskému arcibiskupovi Mikuláši (o Pálčově Trilogii v. výše při rkpu Vat. lat. čís. 4063, dok. XIII a XVI). Jest tedy Pálčova Replika proti čtyřem artikulům, zachovaná anonymně také v rkpu kapitulní knih. pražské N IX, f. 141b až 149a (srov. Podlaha, Soupis II, str. 377), první redakcí traktátu ,De portis inferi (srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 203, poz. 160). Poměr Repliky proti čtyřem artikulům k traktátu ,De portis inferi' vy- niká jasně srovnáním počátků obou spisů: 34
Strana 35
Replicacio contra guatuor articulos: (rkp vat. č. 4150, f. 88b). ‚Omnes et singuli catholici per to- tam diffusi christianitatem coguntur asserere et tenere et dogmatizare in omni materia fidei, guod sancta uni- versalis ecclesia tenet, asserit et do- gmatizat et a multis centenis anno- rum tenuit, asseruit et constanter docmatizavit, quia auctoritas est ecclesie universalis canon divinitus inspiratus et indeviabilis regula, ad guam in tali materia fidei plus guam ad scripturam sacram vel vivacem racionem est recurrendum ab exem- plo b. Augustini... Sed profecto in- surexere filii Belial et precursores Antichristi, Wyklefiste et Hussite, qui sacram scripturam sensu mari- tantes adulterino et supra auctorita- tem ecclesie se efferentes multa cre- dunt, tenent et asserunt, que nun- quam sancta universalis ecclesia cre- didit, tenuit et asseruit, nec hodie credit, tenet et asserit, dicentes etsi non verbo, tamen facto in hoc vesti- gia patris sui dyaboli imitantes' etc. Portae inferi: (rkp univ. IV H 17, f. 67a). Porte inferi non prevalebunt ad- versus eam, Mat. XVI. Auctoritas ecclesie tanta est, quod arcat omnes fideles suo decreto et constitucione, maxime in materia fidei et aliis anexis, quemadmodum ^ auctoritas s. scripture omnes constringit ad credendum, tenendum et asserendum, quod ipsa fideliter credit, tenet et asserit et ad reiciendum et non te- nendum, quod ipsa reprobat et non tenet teste b. Augustino... Sed pro- fecto insurexere filii Belial et pre- cursores Antichristi, Wiclefiste et. Hussite, qui sacram scripturam sensu maritantes adulterino et supra aucto- ritatem ecclesie se efferentes multa credunt, tenet et asserunt, que nun- quam universalis sancta ecclesia cre- didit, tenuit et asseruit nec hodie cre- dit, tenet et asserit, dicentes etsi non verbo, tamen facto in hoc vestigia patris sui dyaboli imittantes' etc. XIX. F. 108a—109b: Sermo ad clerum magistri Stephani [de Pálec]|. ,Iuxta exigenciam temporis iam currentis...‘ X cui commisa est ovium cura pastoralis Salvatore... Z Pálčova nedatovaného kázání ke kleru zachována jen úvodní část. Jest to nepochybně Pálčovo kázání k polskému kleru, shromážděnému v září roku 1420 na synodě v Kališi, svolané arcibiskupem hnězdenským Mikulášem na poradu o opatřeních proti českému kacířství (srov. Starodawne prawa p. po- mniki IV, 257 a J. Fikrle Č Č H IX, 424—5). Obsah kázání prozrazují po- čáteční slova (f. 108a) : ‚Infamiam regni Bohemie propter discrepanciam in fide vehementer execror, ex qua nedum regnum olim christianissimum infa- matur, sed per proprios regnicolas miserabiliter devastatur, ut cottidiana auditus docet veridica resonancia; et timens, ne satore zyzanie seminante consimilis discordia fidei in hoc regno inclito oriatur, ex qua utriusque status spiritualis et secularis, ut heu in Bohemia factum est, destruccio committa- tur, vos adhortari, ut in fide sitis omnes unanimes, non inmerito iudicavi. Et quamquam huiusmodi infamiam regni nativi et depopulacionem velud alter 35
Replicacio contra guatuor articulos: (rkp vat. č. 4150, f. 88b). ‚Omnes et singuli catholici per to- tam diffusi christianitatem coguntur asserere et tenere et dogmatizare in omni materia fidei, guod sancta uni- versalis ecclesia tenet, asserit et do- gmatizat et a multis centenis anno- rum tenuit, asseruit et constanter docmatizavit, quia auctoritas est ecclesie universalis canon divinitus inspiratus et indeviabilis regula, ad guam in tali materia fidei plus guam ad scripturam sacram vel vivacem racionem est recurrendum ab exem- plo b. Augustini... Sed profecto in- surexere filii Belial et precursores Antichristi, Wyklefiste et Hussite, qui sacram scripturam sensu mari- tantes adulterino et supra auctorita- tem ecclesie se efferentes multa cre- dunt, tenent et asserunt, que nun- quam sancta universalis ecclesia cre- didit, tenuit et asseruit, nec hodie credit, tenet et asserit, dicentes etsi non verbo, tamen facto in hoc vesti- gia patris sui dyaboli imitantes' etc. Portae inferi: (rkp univ. IV H 17, f. 67a). Porte inferi non prevalebunt ad- versus eam, Mat. XVI. Auctoritas ecclesie tanta est, quod arcat omnes fideles suo decreto et constitucione, maxime in materia fidei et aliis anexis, quemadmodum ^ auctoritas s. scripture omnes constringit ad credendum, tenendum et asserendum, quod ipsa fideliter credit, tenet et asserit et ad reiciendum et non te- nendum, quod ipsa reprobat et non tenet teste b. Augustino... Sed pro- fecto insurexere filii Belial et pre- cursores Antichristi, Wiclefiste et. Hussite, qui sacram scripturam sensu maritantes adulterino et supra aucto- ritatem ecclesie se efferentes multa credunt, tenet et asserunt, que nun- quam universalis sancta ecclesia cre- didit, tenuit et asseruit nec hodie cre- dit, tenet et asserit, dicentes etsi non verbo, tamen facto in hoc vestigia patris sui dyaboli imittantes' etc. XIX. F. 108a—109b: Sermo ad clerum magistri Stephani [de Pálec]|. ,Iuxta exigenciam temporis iam currentis...‘ X cui commisa est ovium cura pastoralis Salvatore... Z Pálčova nedatovaného kázání ke kleru zachována jen úvodní část. Jest to nepochybně Pálčovo kázání k polskému kleru, shromážděnému v září roku 1420 na synodě v Kališi, svolané arcibiskupem hnězdenským Mikulášem na poradu o opatřeních proti českému kacířství (srov. Starodawne prawa p. po- mniki IV, 257 a J. Fikrle Č Č H IX, 424—5). Obsah kázání prozrazují po- čáteční slova (f. 108a) : ‚Infamiam regni Bohemie propter discrepanciam in fide vehementer execror, ex qua nedum regnum olim christianissimum infa- matur, sed per proprios regnicolas miserabiliter devastatur, ut cottidiana auditus docet veridica resonancia; et timens, ne satore zyzanie seminante consimilis discordia fidei in hoc regno inclito oriatur, ex qua utriusque status spiritualis et secularis, ut heu in Bohemia factum est, destruccio committa- tur, vos adhortari, ut in fide sitis omnes unanimes, non inmerito iudicavi. Et quamquam huiusmodi infamiam regni nativi et depopulacionem velud alter 35
Strana 36
Jeremias Jerusalem excidium cordialiter in me plango et defleo, verum ta- men aliquam consolacionem ex hoc occasionaliter percipio...“ Jest to snad totéž kázání, jehož se dovolává Páleč ve své Replice proti čtyřem artikulům, kde asi jen nedopatřením mluví o synodě hnězdenské (rkp Vat. lat. čís. 4150, f. 105b): „ut ostensum est [že čtvrtý artikul jest ,hereticus, scandalosus etc.] in sermone in proxima sinodo in Gnezna predicato (srov. traktát ,De portis inferi', rkp univ. IV H 17, f. 87a). XX. F. 110a—118a: Tractatus compactatorum ex sermone Joh. de Polomar. ,Magister scimus, quia verax es et viam dei in veritate doces...“ X ,ad pacem et gloriam perveniat sempiter- nam per eundem dominum nostrum Jesum Christum' etc. Řeč, kterou jménem poselstva Basilejského koncilu přednesl v Praze 18. listopadu 1433 před českým sněmem Jan Palomar, vyskytuje se v čet- ných rukopisech; posledně ot. v M C I, 484—492. Srov. níže čís. XXIV. XXI. F. 118a—121b: De sacramento eucaristie. „In nomine domini et salvatoris nostri Jesu Christi, de cuius sacratissime eucaristie sacramento tractaturi sumus...“ X ,Ecce, quantum malum." Návrh poslů Basilejského koncilu na dohodu v otázce přijímání pod obojí, přednesený 21. listopadu 1433 (srov. M C I, 452) Janem Palomarem českému sněmu v koleji Karlově. Ot. posledně M C I, 493—5; srov. níže dok. XXV. XXII. F. 122ab: [Epistola fratris Mauricii ad Johannem, epis- copum Lithomyšlensem] : An sanguis, apparens in hostia, sit vere Christi sanguis. �Reverendissimo in Christo patri et domino Jo- hanni,... episcopo Luthomyslensi frater Mauricius...“ X ,pro- xime prosequens hec describo." XXIII. F. 123a—129b: An sanguis Christi in resureccione fue- rit reassumptus. �Quia katholice veritatis inquisicio ex articulis fidei ordinatissime deducitur...“ X ,qui in domo domini specu- latores sunt divinitus collocati." XXIV. F. 132a—137b: [Propositio Joh. de Palomar ad gene- ralem congregationem regni Bohemiae, facta 18. nov. 1433]. ,Ma- 36
Jeremias Jerusalem excidium cordialiter in me plango et defleo, verum ta- men aliquam consolacionem ex hoc occasionaliter percipio...“ Jest to snad totéž kázání, jehož se dovolává Páleč ve své Replice proti čtyřem artikulům, kde asi jen nedopatřením mluví o synodě hnězdenské (rkp Vat. lat. čís. 4150, f. 105b): „ut ostensum est [že čtvrtý artikul jest ,hereticus, scandalosus etc.] in sermone in proxima sinodo in Gnezna predicato (srov. traktát ,De portis inferi', rkp univ. IV H 17, f. 87a). XX. F. 110a—118a: Tractatus compactatorum ex sermone Joh. de Polomar. ,Magister scimus, quia verax es et viam dei in veritate doces...“ X ,ad pacem et gloriam perveniat sempiter- nam per eundem dominum nostrum Jesum Christum' etc. Řeč, kterou jménem poselstva Basilejského koncilu přednesl v Praze 18. listopadu 1433 před českým sněmem Jan Palomar, vyskytuje se v čet- ných rukopisech; posledně ot. v M C I, 484—492. Srov. níže čís. XXIV. XXI. F. 118a—121b: De sacramento eucaristie. „In nomine domini et salvatoris nostri Jesu Christi, de cuius sacratissime eucaristie sacramento tractaturi sumus...“ X ,Ecce, quantum malum." Návrh poslů Basilejského koncilu na dohodu v otázce přijímání pod obojí, přednesený 21. listopadu 1433 (srov. M C I, 452) Janem Palomarem českému sněmu v koleji Karlově. Ot. posledně M C I, 493—5; srov. níže dok. XXV. XXII. F. 122ab: [Epistola fratris Mauricii ad Johannem, epis- copum Lithomyšlensem] : An sanguis, apparens in hostia, sit vere Christi sanguis. �Reverendissimo in Christo patri et domino Jo- hanni,... episcopo Luthomyslensi frater Mauricius...“ X ,pro- xime prosequens hec describo." XXIII. F. 123a—129b: An sanguis Christi in resureccione fue- rit reassumptus. �Quia katholice veritatis inquisicio ex articulis fidei ordinatissime deducitur...“ X ,qui in domo domini specu- latores sunt divinitus collocati." XXIV. F. 132a—137b: [Propositio Joh. de Palomar ad gene- ralem congregationem regni Bohemiae, facta 18. nov. 1433]. ,Ma- 36
Strana 37
gister scimus, quia verax es et viam dei in veritate doces... ,ad pacem et gloriam perveniat sempiternam per eundem domi- num nostrum Jesum Christum‘ etc. Totéž výše v čís. XX. XXV. F. 138a—140b: [Propositio legatorum concilii Basilien- sis, facta Pragae 21. novembris 1433]. ,In nomine domini et salva- toris nostri Jesu Christi, de cuius sacratissime eucaristie sacra- mento tractaturi sumus...“ X ,Ecce, quantum malum.“ Totéž výše v čís. XXI. XVI. F. 144a: Hec scedula sic est per deputatos concilii Basi- liensis data et ambasiatoribus ad Boemiam tradita. �Sacrum con- cilium tanquam pia mater cupiens reparare filios...“ X ,super omnibus predictis." Instrukce pro posly Basilejského koncilu, vyslané v první polovici září 1433 do Čech; ot. v M C I, 732. XXVII. F. 144b—145a: Forma trium articulorum, missorum per ambassiatores concilii Basiliensis ad Boemiam 1433, quinta septembris. ,Circa materiam de cohibicione et correpcione pecca- torum, in qua posuistis articulum...“ X ,usurpari sine sacrilegii reatu non possunt.' Ambasiatores fuere d. Philibertus, episcopus Constanciensis Rothomagensis provincie, Johannes de Polomar, auditor pallacii, magister Henricus Dock [sic] de Bremis, doctor theologie, et magister Martinus, decanus Turonensis, baccalarius formatus. Návrh Basilejského koncilu z 5. září 1433 na dohodu Římské církve s hu- sity, přednesený 18. listopadu 1433 před českým sněmem Janem Palomarem; ot. v M C I, 490—1. XXVIII. F. 145a—147b: Compactata. „In nomine d. nostri Jesu Christi. Hec, que infrascripta sunt, per graciam spiritus sancti concordata sunt... Primo dicta congregacio nomine dic- torum regni..." X ,habet illam potestatem coactivam seu exer- cicium iurisdiccionis." Formulace kompaktát, vzešlá z listopadových porad 1433, ot. v A Č III, 37
gister scimus, quia verax es et viam dei in veritate doces... ,ad pacem et gloriam perveniat sempiternam per eundem domi- num nostrum Jesum Christum‘ etc. Totéž výše v čís. XX. XXV. F. 138a—140b: [Propositio legatorum concilii Basilien- sis, facta Pragae 21. novembris 1433]. ,In nomine domini et salva- toris nostri Jesu Christi, de cuius sacratissime eucaristie sacra- mento tractaturi sumus...“ X ,Ecce, quantum malum.“ Totéž výše v čís. XXI. XVI. F. 144a: Hec scedula sic est per deputatos concilii Basi- liensis data et ambasiatoribus ad Boemiam tradita. �Sacrum con- cilium tanquam pia mater cupiens reparare filios...“ X ,super omnibus predictis." Instrukce pro posly Basilejského koncilu, vyslané v první polovici září 1433 do Čech; ot. v M C I, 732. XXVII. F. 144b—145a: Forma trium articulorum, missorum per ambassiatores concilii Basiliensis ad Boemiam 1433, quinta septembris. ,Circa materiam de cohibicione et correpcione pecca- torum, in qua posuistis articulum...“ X ,usurpari sine sacrilegii reatu non possunt.' Ambasiatores fuere d. Philibertus, episcopus Constanciensis Rothomagensis provincie, Johannes de Polomar, auditor pallacii, magister Henricus Dock [sic] de Bremis, doctor theologie, et magister Martinus, decanus Turonensis, baccalarius formatus. Návrh Basilejského koncilu z 5. září 1433 na dohodu Římské církve s hu- sity, přednesený 18. listopadu 1433 před českým sněmem Janem Palomarem; ot. v M C I, 490—1. XXVIII. F. 145a—147b: Compactata. „In nomine d. nostri Jesu Christi. Hec, que infrascripta sunt, per graciam spiritus sancti concordata sunt... Primo dicta congregacio nomine dic- torum regni..." X ,habet illam potestatem coactivam seu exer- cicium iurisdiccionis." Formulace kompaktát, vzešlá z listopadových porad 1433, ot. v A Č III, 37
Strana 38
398—412 a M C I, 495—501; závěrečné odstavce (9 a 10) cedule C čtou se jako marginalie na f. 144b. XXIX. F. 147b—148b: Copia bulle misse per Martinum pres- byterum in Crudim et Przko famulum de Praga 1434. �Sacro- sancta... Auditis et intellectis, que dilectus ecclesie filius ma- gister Martinus Beruerii...“ X ,cognoverit melius expedire.' Da- tum Basilee, V kalendas marcii a. d. M CCCC XXXIIII. List Basilejského koncilu z 25. února, zaslaný do Čech po Martinovi 3 z Chrudimě. Čte se i v jiných rkpech (srov. rkp univ. I G 11c, f. 59ab); ot. s datem 26. února u Mansiho XXX, 823, český překlad v A Č III, 417—8. S předchozími úmluvami listopadovými (čís. XXVIII) jest list spojen po- známkou: ,Post vero, quia propter aliquorum renitenciam tractatus iste fir- mari non potuit, sed instabant, quatinus per literas concilii mandaretur omni- bus de regno, quatinus sacramentum sub utraque specie sumerent, hinc mi- serunt Martinum presbiterum in Crudim et quendam secularem de Praga Prezsko ad sacrum concilium, qui id petebant, sed responsum est eis per bul- lam sequentem." XXX. F. 148b: Decretacio facta de articulo sub utraque specie per sacrum concilium Basiliense. �Sacrosancta... Ut lucidius vi- deatur pro declaracione katholice veritatis... Dekret Basilejského koncilu o přijímání sv. oltářní z 23. prosince 1437; srov. výše čís. XII. XXXI. F. 149a: Articuli editi per magistros et clerum Pragen- sem ac dominos consules comunitatis Pragensis, oblati domino [in margine: Johanni dicto Caruial] cardinali s. Angeli, quando eos visitavit, ut ipsos approbaret, feria quarta circa festum Viti anno etc. 1448 [alia manu: sed non approbavit, sicut nec potuit]. ,Primus: Quod compactata cum ecclesia facta ab omnibus effica citer teneantur..." X ,Septimus: Quod omnes sacerdotes et mo- nachi Pragenses sint sub obediencia magistri Przibram (původně: Zogenzan) et magistri Procopii; si autem quispiam ad hec nollet consentire, talis non debet foveri, sed videat, ne ipsum dampnum consequatur. Články pražských mistrů a kněžstva, předložené 10. května 1448 kardiná- lovi Karvajalovi. O záhadách, jež jsou s tímto dokumentem spojeny, srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 232—4 (poz. 588). 38
398—412 a M C I, 495—501; závěrečné odstavce (9 a 10) cedule C čtou se jako marginalie na f. 144b. XXIX. F. 147b—148b: Copia bulle misse per Martinum pres- byterum in Crudim et Przko famulum de Praga 1434. �Sacro- sancta... Auditis et intellectis, que dilectus ecclesie filius ma- gister Martinus Beruerii...“ X ,cognoverit melius expedire.' Da- tum Basilee, V kalendas marcii a. d. M CCCC XXXIIII. List Basilejského koncilu z 25. února, zaslaný do Čech po Martinovi 3 z Chrudimě. Čte se i v jiných rkpech (srov. rkp univ. I G 11c, f. 59ab); ot. s datem 26. února u Mansiho XXX, 823, český překlad v A Č III, 417—8. S předchozími úmluvami listopadovými (čís. XXVIII) jest list spojen po- známkou: ,Post vero, quia propter aliquorum renitenciam tractatus iste fir- mari non potuit, sed instabant, quatinus per literas concilii mandaretur omni- bus de regno, quatinus sacramentum sub utraque specie sumerent, hinc mi- serunt Martinum presbiterum in Crudim et quendam secularem de Praga Prezsko ad sacrum concilium, qui id petebant, sed responsum est eis per bul- lam sequentem." XXX. F. 148b: Decretacio facta de articulo sub utraque specie per sacrum concilium Basiliense. �Sacrosancta... Ut lucidius vi- deatur pro declaracione katholice veritatis... Dekret Basilejského koncilu o přijímání sv. oltářní z 23. prosince 1437; srov. výše čís. XII. XXXI. F. 149a: Articuli editi per magistros et clerum Pragen- sem ac dominos consules comunitatis Pragensis, oblati domino [in margine: Johanni dicto Caruial] cardinali s. Angeli, quando eos visitavit, ut ipsos approbaret, feria quarta circa festum Viti anno etc. 1448 [alia manu: sed non approbavit, sicut nec potuit]. ,Primus: Quod compactata cum ecclesia facta ab omnibus effica citer teneantur..." X ,Septimus: Quod omnes sacerdotes et mo- nachi Pragenses sint sub obediencia magistri Przibram (původně: Zogenzan) et magistri Procopii; si autem quispiam ad hec nollet consentire, talis non debet foveri, sed videat, ne ipsum dampnum consequatur. Články pražských mistrů a kněžstva, předložené 10. května 1448 kardiná- lovi Karvajalovi. O záhadách, jež jsou s tímto dokumentem spojeny, srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 232—4 (poz. 588). 38
Strana 39
XXXII. F. 150a—151a: Generalis persuasio, ne Bohemis in- dulgeatur communio eucaristie sub utraque specie. ,Hii in furore suo occiderunt clerum et voluntate sua suffodere nitebantur fidei murum..." X „Item de restitucione ablatorum, ne de malicia co- modum reportent. Hec dicantur eisdem." Anonymní traktátek, shrnující důvody, proč nemá býti Čechům povolo- váno přijímání pod obojí. Vznikl nepochybně v době jednání husitů s konci- lem, jako podobné projevy v čís. XXV a XXXVI. Opětné zdůraznění nesnází obchodních styků s Čechy přijímajícími z kalicha (srov. f. 150b: „Item mer- catores nostri intrantes et ritum eorum non servantes ab ipsis spernentur“) zdá se ukazovati na německé prostředí, z něhož nejspíše projev vyšel. XXXIII. F. 156a—157a: Solucio questionis r. p. d. p. Pol- mar... ad interrogata magistri Rokyczan de Bohemia in sacro concilio Basiliensi in presencia quatuor nacionum ... ,Interogasti me, an communio sub utraque specie naturaliter bona...“ X ,plus quam oportet etc." Hec solucio facta est in Basilea tempore sacrosancte sinodi Basiliensis super articulos sub utraque specie per venerabilem doctorem ... contra M. Rockesanum satrapam pro tunc Bohemo- rum, anno 1432 [sic] etc. Podle rkpu univ. knih. pražské I G 11c, f. 11a—13b, kde se čte totéž, byl tazatelem M. Payne. XXXIV. F. 160a—168a: Compactata et concordata in Praga inter reverendos in Christo patres et dominos s. Basiliensis con- cilii ad regnum Bohemie et marchionatum Moravie legatos ex una et generalem congregacionem predicti regni et marchionatus die ultima mensis novembris a. d. M° CCCC XXXVIII°. 1. Forme literarum, in quibus inseruntur compactata sigillata et expedita Iglavie (A C III, 442—4); 2. Forme executorie super compactatis, date per Bohemos (A Č III, 434—6); 3. Copia mandati pro obediencia sub sigillo regni, dati domi- nis legatis Yglavie (srov. rkp univ. XI C 9, f. 188) ; 4. Execucio dominorum legatorum super compactatis, data Bohemis (A Č III, 421—6) ; 39
XXXII. F. 150a—151a: Generalis persuasio, ne Bohemis in- dulgeatur communio eucaristie sub utraque specie. ,Hii in furore suo occiderunt clerum et voluntate sua suffodere nitebantur fidei murum..." X „Item de restitucione ablatorum, ne de malicia co- modum reportent. Hec dicantur eisdem." Anonymní traktátek, shrnující důvody, proč nemá býti Čechům povolo- váno přijímání pod obojí. Vznikl nepochybně v době jednání husitů s konci- lem, jako podobné projevy v čís. XXV a XXXVI. Opětné zdůraznění nesnází obchodních styků s Čechy přijímajícími z kalicha (srov. f. 150b: „Item mer- catores nostri intrantes et ritum eorum non servantes ab ipsis spernentur“) zdá se ukazovati na německé prostředí, z něhož nejspíše projev vyšel. XXXIII. F. 156a—157a: Solucio questionis r. p. d. p. Pol- mar... ad interrogata magistri Rokyczan de Bohemia in sacro concilio Basiliensi in presencia quatuor nacionum ... ,Interogasti me, an communio sub utraque specie naturaliter bona...“ X ,plus quam oportet etc." Hec solucio facta est in Basilea tempore sacrosancte sinodi Basiliensis super articulos sub utraque specie per venerabilem doctorem ... contra M. Rockesanum satrapam pro tunc Bohemo- rum, anno 1432 [sic] etc. Podle rkpu univ. knih. pražské I G 11c, f. 11a—13b, kde se čte totéž, byl tazatelem M. Payne. XXXIV. F. 160a—168a: Compactata et concordata in Praga inter reverendos in Christo patres et dominos s. Basiliensis con- cilii ad regnum Bohemie et marchionatum Moravie legatos ex una et generalem congregacionem predicti regni et marchionatus die ultima mensis novembris a. d. M° CCCC XXXVIII°. 1. Forme literarum, in quibus inseruntur compactata sigillata et expedita Iglavie (A C III, 442—4); 2. Forme executorie super compactatis, date per Bohemos (A Č III, 434—6); 3. Copia mandati pro obediencia sub sigillo regni, dati domi- nis legatis Yglavie (srov. rkp univ. XI C 9, f. 188) ; 4. Execucio dominorum legatorum super compactatis, data Bohemis (A Č III, 421—6) ; 39
Strana 40
5. Forma mandati ad prelatos, data Bohemis Iglavie die an- nunciacionis b. virginis a. d. etc. XXXVI (Palacký U B II, čís. 968, dok. A, str. 461—3); 6. Forma alicuius mandati ad principes Bohemie, data Iglavie in presencia imperatoris die annunciacionis b. virginis anno XXXVI (Palacký U B II, str. 463—4, dok. B); 7. Copia mandati ad subditos regni Bohemie et marchionatus Moravie pro pace servanda, dati dominis legatis presente impera- tore Iglavie XV. augusti a. d. M CCCC XXXVI° (datum doku- mentu 12. července; srov. rkp univ. XI C 9, f. 192a); 8. Copia salvi conductus dati dominis legatis Iglavie in reces- su domini imperatoris ab Iglavia pro transitu ad Pragam (Datum Prage, a. d. CCCC XXXVI feria II in vigilia b. Laurencii martiris gloriosi; srov. rkp univ. XI C 9, f. 192a). XXXV. F. 170ab, 173ab: Qualiter persuadendi sint layci Bo- emie et Moravie ad abolendam communionem sub utraque specie, secuntur motiva vulgaria. �Quod Bohemi non sacerdotes assume- rent cum ecclesia similem ritum, sc. sacre communionis sub specie panis, procuraretur primo...“ X ,Item per universitatis confir- macionem possent fieri hiis temporibus heresum disensiones, cum ibi etc." Anonymní traktátek svým obsahem druží se k projevům, uv. v čís. XXXII a XXXVI. Podává rady, jak má býti na Čechy laiky působeno, ,quod assu- mant ritum unius speciei ad honorem sedis apostolice et tocius ecclesie a spi- ritu sancto recte in hiis, que fidem concernunt et sacramenta ac eciam ritum sacramentorum et summittant se in hoc et aliis determinacioni sedis aposto- lice.“ Autor žádá jednotu zemí českých a rakouských pod jedním panovní- kem; ,amicicia requirit multum convictum, precipue parcium et terrarum vi- cinarum, quales sunt regnum Bohemie et marchionatus Moravie ex una parte et dominium Austrie ex altera parte; hec eciam deberent in amicicia et con- cordia ac pace plus uniri, cum unum dominum debeant habere.“ Přijímání pod obojí nemůže býti v zájmu jednoty Čechům povoleno, i kdyby bylo dovolené: ,Item si eciam liceret communicare sub utraque specie tantum, non expedit propter scandallum pusillorum. Scandala enim sunt maxime contra caritatem fraternam. Modo licet in communione duplicis speciei nobiles aut alii maiores et discrete persone non scandalisarentur, tamen simplices, sicut dicit aposto- lus.' Vrátí-li se Čechové k církevní jednotě, vzejdou jim odtud nejen zisky morální, nýbrž i hmotné: si plene obedirent sedi apostolice, universitas stu- 40
5. Forma mandati ad prelatos, data Bohemis Iglavie die an- nunciacionis b. virginis a. d. etc. XXXVI (Palacký U B II, čís. 968, dok. A, str. 461—3); 6. Forma alicuius mandati ad principes Bohemie, data Iglavie in presencia imperatoris die annunciacionis b. virginis anno XXXVI (Palacký U B II, str. 463—4, dok. B); 7. Copia mandati ad subditos regni Bohemie et marchionatus Moravie pro pace servanda, dati dominis legatis presente impera- tore Iglavie XV. augusti a. d. M CCCC XXXVI° (datum doku- mentu 12. července; srov. rkp univ. XI C 9, f. 192a); 8. Copia salvi conductus dati dominis legatis Iglavie in reces- su domini imperatoris ab Iglavia pro transitu ad Pragam (Datum Prage, a. d. CCCC XXXVI feria II in vigilia b. Laurencii martiris gloriosi; srov. rkp univ. XI C 9, f. 192a). XXXV. F. 170ab, 173ab: Qualiter persuadendi sint layci Bo- emie et Moravie ad abolendam communionem sub utraque specie, secuntur motiva vulgaria. �Quod Bohemi non sacerdotes assume- rent cum ecclesia similem ritum, sc. sacre communionis sub specie panis, procuraretur primo...“ X ,Item per universitatis confir- macionem possent fieri hiis temporibus heresum disensiones, cum ibi etc." Anonymní traktátek svým obsahem druží se k projevům, uv. v čís. XXXII a XXXVI. Podává rady, jak má býti na Čechy laiky působeno, ,quod assu- mant ritum unius speciei ad honorem sedis apostolice et tocius ecclesie a spi- ritu sancto recte in hiis, que fidem concernunt et sacramenta ac eciam ritum sacramentorum et summittant se in hoc et aliis determinacioni sedis aposto- lice.“ Autor žádá jednotu zemí českých a rakouských pod jedním panovní- kem; ,amicicia requirit multum convictum, precipue parcium et terrarum vi- cinarum, quales sunt regnum Bohemie et marchionatus Moravie ex una parte et dominium Austrie ex altera parte; hec eciam deberent in amicicia et con- cordia ac pace plus uniri, cum unum dominum debeant habere.“ Přijímání pod obojí nemůže býti v zájmu jednoty Čechům povoleno, i kdyby bylo dovolené: ,Item si eciam liceret communicare sub utraque specie tantum, non expedit propter scandallum pusillorum. Scandala enim sunt maxime contra caritatem fraternam. Modo licet in communione duplicis speciei nobiles aut alii maiores et discrete persone non scandalisarentur, tamen simplices, sicut dicit aposto- lus.' Vrátí-li se Čechové k církevní jednotě, vzejdou jim odtud nejen zisky morální, nýbrž i hmotné: si plene obedirent sedi apostolice, universitas stu- 40
Strana 41
dii sui plus augmentaretur, plures scolares et magistri aavenirent, item plu- res mercatores et mechanici etc.' Traktátek vznikl nejspíše ještě před přije- tím Zikmundovým za krále českého (,expectetur, quousque uniti sint et obe- dientes ecclesie in fide et ritibus et postquam acceptabunt regem suum*), snad již v letech dvacátých (o Basilejském koncilu není zmínky). XXXVI. F. 171a—172a: Motiva, ne laicis in Bohemia et Mo- ravia communio calicis concedat, scripta ad concilium Basiliense ex Wienensi studio. ,Primum, quia ad hoc nulla videtur esse suf- ficiens causa...“ X ,sibi spécialiter assistet contra hereticos tan- dem perducendo in locum sanctum suum, sc. ecclesie triumphan- tis, amen." Projev vídeňské university, adresovaný Basilejskému koncilu, obrací se důrazně proti ústupkům Čechům v otázce kalicha a řadí se k projevům, uve- deným výše pod čís. XXXIII a XXXV, z nichž jest nejvýraznější. Ač nedato- ván, spadá nepochybně do doby jednání koncilu s husity v 1. 1433—36; jest velmi pravděpodobno, že právě tato ,Motiva“ vídeňských mistrů přiměla roku 1434 nebo 1435 Palomara k obhajobě politiky Basilejského koncilu obratným Dialogem o kompaktátech (rukopisný nadpis: Johannes Palomar scribit de quodam milite et monacho in silva Vienensi de compactatis loquentibus.' Pa- lomarův Dialog zachován v rkpu třeboňském A 16, f. 263a—264b; srov. také R. Urbánek, České Dějiny III,, str. 115). Projevu vídeňských mistrů z tohoto rkpu užil již Palacký (Dějiny III,, str. 118, poz. 115). Důvody proti ústup- kům husitům v otázce kalicha shrnula vídeňská universita v jedenácti bodech: K povolení přijímání pod obojí Čechům není dostatečné příčiny, poně- vadž Čechové nemají pro ně dostatečné mravní kvalifikace. Koncil nemá se dáti svésti slibem Čechů, že se chtí v ostatních článcích říditi rozhodnutím církve a zachovávati mír s ostatními věřícími, neboť Čechové se již častěji při jednáních objevili nestálými a jsou známi jako rušitelé slibů (f. 171a: ,quia in tractatibus pluries sunt instabiles et sponsionum fractores comperti*). Po- volení kalicha dalo by Čechům příčinu k pýše a marné slávě, poněvadž usi- lují o kalich jen proto, aby se zdáli spravedlivými a aby okrášlili své nesčetné zločiny ličidlem spravedlnosti; dále také aby se zdálo, že oni zvítězili nad koncilem, a aby byli pokládáni za slavnější mezi ostatními věřícími (neúplný citát u Palackého 1. c.); konečně pak aby ukázali, že jejich kacíři (t. j. Hus a Jeronym) byli nespravedlivě odsouzeni církví a že jsou naopak ctihodnými světci, a aby oloupili kněžstvo. Jestliže Čechům bude povolen kalich, zacho- vávaný v prvotní církvi (hunc ecclesie primitive ritum“), pro nějž bojovali jen sami, bez pomoci ostatních, ba proti ostatním věřícím, tím spíše pak oni s ostatními, budou-li chtíti, dosáhnou buď válkou nebo šířením kacířství ji- 41
dii sui plus augmentaretur, plures scolares et magistri aavenirent, item plu- res mercatores et mechanici etc.' Traktátek vznikl nejspíše ještě před přije- tím Zikmundovým za krále českého (,expectetur, quousque uniti sint et obe- dientes ecclesie in fide et ritibus et postquam acceptabunt regem suum*), snad již v letech dvacátých (o Basilejském koncilu není zmínky). XXXVI. F. 171a—172a: Motiva, ne laicis in Bohemia et Mo- ravia communio calicis concedat, scripta ad concilium Basiliense ex Wienensi studio. ,Primum, quia ad hoc nulla videtur esse suf- ficiens causa...“ X ,sibi spécialiter assistet contra hereticos tan- dem perducendo in locum sanctum suum, sc. ecclesie triumphan- tis, amen." Projev vídeňské university, adresovaný Basilejskému koncilu, obrací se důrazně proti ústupkům Čechům v otázce kalicha a řadí se k projevům, uve- deným výše pod čís. XXXIII a XXXV, z nichž jest nejvýraznější. Ač nedato- ván, spadá nepochybně do doby jednání koncilu s husity v 1. 1433—36; jest velmi pravděpodobno, že právě tato ,Motiva“ vídeňských mistrů přiměla roku 1434 nebo 1435 Palomara k obhajobě politiky Basilejského koncilu obratným Dialogem o kompaktátech (rukopisný nadpis: Johannes Palomar scribit de quodam milite et monacho in silva Vienensi de compactatis loquentibus.' Pa- lomarův Dialog zachován v rkpu třeboňském A 16, f. 263a—264b; srov. také R. Urbánek, České Dějiny III,, str. 115). Projevu vídeňských mistrů z tohoto rkpu užil již Palacký (Dějiny III,, str. 118, poz. 115). Důvody proti ústup- kům husitům v otázce kalicha shrnula vídeňská universita v jedenácti bodech: K povolení přijímání pod obojí Čechům není dostatečné příčiny, poně- vadž Čechové nemají pro ně dostatečné mravní kvalifikace. Koncil nemá se dáti svésti slibem Čechů, že se chtí v ostatních článcích říditi rozhodnutím církve a zachovávati mír s ostatními věřícími, neboť Čechové se již častěji při jednáních objevili nestálými a jsou známi jako rušitelé slibů (f. 171a: ,quia in tractatibus pluries sunt instabiles et sponsionum fractores comperti*). Po- volení kalicha dalo by Čechům příčinu k pýše a marné slávě, poněvadž usi- lují o kalich jen proto, aby se zdáli spravedlivými a aby okrášlili své nesčetné zločiny ličidlem spravedlnosti; dále také aby se zdálo, že oni zvítězili nad koncilem, a aby byli pokládáni za slavnější mezi ostatními věřícími (neúplný citát u Palackého 1. c.); konečně pak aby ukázali, že jejich kacíři (t. j. Hus a Jeronym) byli nespravedlivě odsouzeni církví a že jsou naopak ctihodnými světci, a aby oloupili kněžstvo. Jestliže Čechům bude povolen kalich, zacho- vávaný v prvotní církvi (hunc ecclesie primitive ritum“), pro nějž bojovali jen sami, bez pomoci ostatních, ba proti ostatním věřícím, tím spíše pak oni s ostatními, budou-li chtíti, dosáhnou buď válkou nebo šířením kacířství ji- 41
Strana 42
ného zvyku (ritus“) prvotní církve, totiž chudoby kněžstva, pro nějž by získali nejen velkou podporu laiků, nýbrž i oporu v Písmu a v starých zvyk- lostech. Podle příkladu svatých otců mají býti kacířství vykořeněna tím, že se jim neposkytne žádných ústupků. Povolením přijímání pod obojí vzniklo by nebezpečí bludu, že kalich jest nutný k spasení, že přijímáním pod obojí dosáhne se větší slávy a že pod způsobou chleba jest obsaženo jen tělo Kri- stovo. Opatřením, že kněží budou poučovati lid, že pod každou svátostnou způsobou jest obsažen celý Kristus, není dána záruka, že budou odstraněny ostatní bludy o svátosti oltářní. Při podávání laikům z kalicha nelze se vy- hnouti mnohé neúctě. Povolením kalicha by povstalo také velké pohoršení, neboť by se vynořila otázka, jak je možno, že nezměnitelný duch sv., znající vše budoucí, vnukl otcům Kostnického koncilu, že laický kalich nemá býti trpěn, což nyní, ačkoli dřívější okolnosti stále trvají, by dovoloval změniti. Z toho by mohlo býti odvozováno, že lze víru měniti. Jiní by ukazovali na to, proč vlastně bylo vylito na obhajobu ustanovení Kostnického koncilu tolik krve, z čehož pak hrozí nebezpečí, že se nikdo příště nebude chtíti vydat v nebezpečenství, aby hájil církevních nařízení. Jest se konečně obávati toho, že židé a pohané budou méně ochotni přestoupiti ke křesťanství, v němž pa- nuje nejednotnost. Povolením kalicha vzniká nebezpečí nesváru, schismatu a kacířství; kam vede různost obřadů při svátostech, ukázalo se nejen u Čechů, nýbrž i u Řeků. Jako jest jedna víra, jeden křest a jedna církev, tak jest nutno, aby byl jeden obřad, což povolením kalicha by bylo znemožněno. Proto koncil musí hájiti jednoty obřadů a mravů. XXXVII. F. 174a—177a: Responsio reverendissimi patris et domini domini Johannis cardinalis s. Angeli a latere pape sanc- tissimi in Christo patris et dd. Nicolai pape quinti in regnum Bohemie legati ad oblata per generalem congregacionem ipsius regni [anno 1448]. „Magnifici, illustres ...Pridie illustres domi- naciones vestre...“ X ,quod vultis archiepiscopo providere." Odpověď legáta papeže Mikuláše V., kardinála Karvajala, přednesená v Praze 10. května 1448 před českým sněmem (f. 176b: »Actum feria VI ante festum Penthecosten, XI. die — toto datum ovšem nesprávné — mensis mai a. d. M° CCCC° XLVIII““; srov. R. Urbánek III,, 243—4), k níž připojena poznámka o žádostech české delegace, která navštívila Karvajala den na to, v sobotu, 11. května (f. 176b—177a: „Sabbato vero in vigilia Penthecosten do- mini barones quatuor‘ atd.). XXXVIII. F. 179a—181b: Compactata. �Vidimus bullarum s. concilii Basiliensis... X ,in fidem et testimonium premis- 42
ného zvyku (ritus“) prvotní církve, totiž chudoby kněžstva, pro nějž by získali nejen velkou podporu laiků, nýbrž i oporu v Písmu a v starých zvyk- lostech. Podle příkladu svatých otců mají býti kacířství vykořeněna tím, že se jim neposkytne žádných ústupků. Povolením přijímání pod obojí vzniklo by nebezpečí bludu, že kalich jest nutný k spasení, že přijímáním pod obojí dosáhne se větší slávy a že pod způsobou chleba jest obsaženo jen tělo Kri- stovo. Opatřením, že kněží budou poučovati lid, že pod každou svátostnou způsobou jest obsažen celý Kristus, není dána záruka, že budou odstraněny ostatní bludy o svátosti oltářní. Při podávání laikům z kalicha nelze se vy- hnouti mnohé neúctě. Povolením kalicha by povstalo také velké pohoršení, neboť by se vynořila otázka, jak je možno, že nezměnitelný duch sv., znající vše budoucí, vnukl otcům Kostnického koncilu, že laický kalich nemá býti trpěn, což nyní, ačkoli dřívější okolnosti stále trvají, by dovoloval změniti. Z toho by mohlo býti odvozováno, že lze víru měniti. Jiní by ukazovali na to, proč vlastně bylo vylito na obhajobu ustanovení Kostnického koncilu tolik krve, z čehož pak hrozí nebezpečí, že se nikdo příště nebude chtíti vydat v nebezpečenství, aby hájil církevních nařízení. Jest se konečně obávati toho, že židé a pohané budou méně ochotni přestoupiti ke křesťanství, v němž pa- nuje nejednotnost. Povolením kalicha vzniká nebezpečí nesváru, schismatu a kacířství; kam vede různost obřadů při svátostech, ukázalo se nejen u Čechů, nýbrž i u Řeků. Jako jest jedna víra, jeden křest a jedna církev, tak jest nutno, aby byl jeden obřad, což povolením kalicha by bylo znemožněno. Proto koncil musí hájiti jednoty obřadů a mravů. XXXVII. F. 174a—177a: Responsio reverendissimi patris et domini domini Johannis cardinalis s. Angeli a latere pape sanc- tissimi in Christo patris et dd. Nicolai pape quinti in regnum Bohemie legati ad oblata per generalem congregacionem ipsius regni [anno 1448]. „Magnifici, illustres ...Pridie illustres domi- naciones vestre...“ X ,quod vultis archiepiscopo providere." Odpověď legáta papeže Mikuláše V., kardinála Karvajala, přednesená v Praze 10. května 1448 před českým sněmem (f. 176b: »Actum feria VI ante festum Penthecosten, XI. die — toto datum ovšem nesprávné — mensis mai a. d. M° CCCC° XLVIII““; srov. R. Urbánek III,, 243—4), k níž připojena poznámka o žádostech české delegace, která navštívila Karvajala den na to, v sobotu, 11. května (f. 176b—177a: „Sabbato vero in vigilia Penthecosten do- mini barones quatuor‘ atd.). XXXVIII. F. 179a—181b: Compactata. �Vidimus bullarum s. concilii Basiliensis... X ,in fidem et testimonium premis- 42
Strana 43
sorum.“ Datum Prage in collegio Karoli Maioris civitatis Pra- gensis die XXVII mensis aprilis a. d. M CCCC XXXVII°. Totéž jako výše v čís. I. XXXIX. F. 182ab: Bulla confirmacionis executorum per do- minos legatos. �Sacrosancta etc. Cum venerabilem Philibertum etc... Ratifikace Jihlavských úmluv (ot. A Č III, 443—4 a 434—6) koncilem Basilejským 15. ledna 1437. XL. F. 183a—184b: [Propositio compactatorum, facta Brun- nae mense julii 1435.] In bulla concilii facte fuerunt litere tenoris sequentis. ,In nomine domini nostri Jesu Christi, qui est amator pacis et unitatis... Nos Philibertus... Item auctoritate omni- potentis dei...“ Ot. A Č III, 421—6. XLI. F. 184b—185a: Copia facultatis concilii data legatis. ,Sacrosancta... Cum vos ad inclitum regnum Boemie et marchio- natum Moravie pro continuandis et... concludendis pacis et uni- tatis tractatibus duxerimus destinandos...‘ X ,inviolabiliter observari." Datum Basilee II ydus marcii anno a nat. d. MCCCC XXXVI. Plná moc Basilejského koncilu z 14. března 1436 pro legáty, vyslané k jednání jihlavskému. Ot. Cochlaeus, Historia Hussit. 294—5 (s datem 13. března); srov. níže dok. XLIII a XLIV. XLII. F. 185a—186a: Monicio s. concilii facta Boemis pro discussione articuli communionis utrisque speciei. �Sacrosanc- ta... Cum inter alia, que primum in civitate Pragensi...“ X ,fir- miter et legaliter observabit.' Datum Basilee XVIII kal. ianuarii a. d. MCCC XXXVII (sic). List Basilejského koncilu z 15. prosince 1436 legátům koncilu v Praze, zvoucí podle ustanovení kompaktát Čechy k diskusi o otázce nutnosti přijí- mání pod obojí, jež měla počíti 11. března 1437. List tento však odeslán nepo- chybně teprve s druhým zvacím listem z 15. ledna 1437, došed do Prahy 11. února 1437 spolu s ostatními listy koncilu z 15. ledna 1437 (srov. M C I 852, 855—6). Ot. M C II, 927—8. 43
sorum.“ Datum Prage in collegio Karoli Maioris civitatis Pra- gensis die XXVII mensis aprilis a. d. M CCCC XXXVII°. Totéž jako výše v čís. I. XXXIX. F. 182ab: Bulla confirmacionis executorum per do- minos legatos. �Sacrosancta etc. Cum venerabilem Philibertum etc... Ratifikace Jihlavských úmluv (ot. A Č III, 443—4 a 434—6) koncilem Basilejským 15. ledna 1437. XL. F. 183a—184b: [Propositio compactatorum, facta Brun- nae mense julii 1435.] In bulla concilii facte fuerunt litere tenoris sequentis. ,In nomine domini nostri Jesu Christi, qui est amator pacis et unitatis... Nos Philibertus... Item auctoritate omni- potentis dei...“ Ot. A Č III, 421—6. XLI. F. 184b—185a: Copia facultatis concilii data legatis. ,Sacrosancta... Cum vos ad inclitum regnum Boemie et marchio- natum Moravie pro continuandis et... concludendis pacis et uni- tatis tractatibus duxerimus destinandos...‘ X ,inviolabiliter observari." Datum Basilee II ydus marcii anno a nat. d. MCCCC XXXVI. Plná moc Basilejského koncilu z 14. března 1436 pro legáty, vyslané k jednání jihlavskému. Ot. Cochlaeus, Historia Hussit. 294—5 (s datem 13. března); srov. níže dok. XLIII a XLIV. XLII. F. 185a—186a: Monicio s. concilii facta Boemis pro discussione articuli communionis utrisque speciei. �Sacrosanc- ta... Cum inter alia, que primum in civitate Pragensi...“ X ,fir- miter et legaliter observabit.' Datum Basilee XVIII kal. ianuarii a. d. MCCC XXXVII (sic). List Basilejského koncilu z 15. prosince 1436 legátům koncilu v Praze, zvoucí podle ustanovení kompaktát Čechy k diskusi o otázce nutnosti přijí- mání pod obojí, jež měla počíti 11. března 1437. List tento však odeslán nepo- chybně teprve s druhým zvacím listem z 15. ledna 1437, došed do Prahy 11. února 1437 spolu s ostatními listy koncilu z 15. ledna 1437 (srov. M C I 852, 855—6). Ot. M C II, 927—8. 43
Strana 44
XLIII. F. 186ab: Copia facultatis dominorum legatorum ex- hibita coram imperatore in dieta Iglaviensi. ,Sacrosancta... Cum vos ad partes Boemie pro continuandis...“ X ,inviolabiliter observari." Datum Basilee II ydus marcii anno a nat. d. MCCCC XXXVI. Plná moc Basilejského koncilu z 14. března 1436 pro legáty, vyslané k jednání jihlavskému, určená, jak nadpis ukazuje, císaři Zikmundovi. Sho- duje se téměř úplně s textem dok. LXI. XLIV. F. 187a: Alia copia facultatis dominorum legatorum. ,Sacrosancta... Cum vos ad partes Boemie et Moravie legatos nostros duxerimus destinandos...“ X ,in pleno robore permane- re.' Datum Basilee III ydus marcii anno a nat. d. M CCCC XXXVI. Plná moc (druhá) Basilejského koncilu z 13. března 1436 pro legáty, vy- slané k jednání jihlavskému. Ot. Cochlaeus, Historia Hussit. 293, Mansi XXX, 1094 (s chybným datem 3. března). XLV. F. 187b: Monitoria concilii super non tollerancia com- munionis parvulorum. ,Sacrosancta... Clamore publico deferente perpendimus displicenter...“ X ,nullatenus practicari permit- tas.“ Datum Basilee XVIII kal. februarii anno etc. XXXVII°. List Basilejského koncilu Zikmundovi z 15. ledna 1437, aby zamezil při- jímání dítek z kalicha; došel do Prahy 11. února 1437 (M C I, 852). Totéž v rkpe univ. knih. pražské I G 11c, f 59a. XLVI. F. 191b—198a: Tractatus prophetarum prophecieque magistri Ruperti. �Prophete mortui sunt, Joh. VIII. Cum secun- dum Hilbertum de Aula celesti prophecia sit revelacio... X ,quod malum a nobis differat pater et filius et spiritus sanctus, amen.“ Explicit tractatus prophetarum prophecieque magistri Ruperti [posterius scriptum: de Bundancia nacione Anglicus], tractans de diversis plagis hereticorum; scriptum Brune, anno domini millesimo quadringentesimo vicesimo etc. contra rabidos Wiklephistas etc. Autor spisu jmenuje se mistrem Rupertem (srov. na f. 191b: ego magi- ster Rupertus de Bundancia, nacione Anglicus, promotus Oxonione; po- dobně i v explicitu) a jest, tuším, osobou jinak neznámou; není vyloučeno, že jde o pseudonym. Utočný jeho spis napsán r. 1415 nebo 1416. Terminus a 44
XLIII. F. 186ab: Copia facultatis dominorum legatorum ex- hibita coram imperatore in dieta Iglaviensi. ,Sacrosancta... Cum vos ad partes Boemie pro continuandis...“ X ,inviolabiliter observari." Datum Basilee II ydus marcii anno a nat. d. MCCCC XXXVI. Plná moc Basilejského koncilu z 14. března 1436 pro legáty, vyslané k jednání jihlavskému, určená, jak nadpis ukazuje, císaři Zikmundovi. Sho- duje se téměř úplně s textem dok. LXI. XLIV. F. 187a: Alia copia facultatis dominorum legatorum. ,Sacrosancta... Cum vos ad partes Boemie et Moravie legatos nostros duxerimus destinandos...“ X ,in pleno robore permane- re.' Datum Basilee III ydus marcii anno a nat. d. M CCCC XXXVI. Plná moc (druhá) Basilejského koncilu z 13. března 1436 pro legáty, vy- slané k jednání jihlavskému. Ot. Cochlaeus, Historia Hussit. 293, Mansi XXX, 1094 (s chybným datem 3. března). XLV. F. 187b: Monitoria concilii super non tollerancia com- munionis parvulorum. ,Sacrosancta... Clamore publico deferente perpendimus displicenter...“ X ,nullatenus practicari permit- tas.“ Datum Basilee XVIII kal. februarii anno etc. XXXVII°. List Basilejského koncilu Zikmundovi z 15. ledna 1437, aby zamezil při- jímání dítek z kalicha; došel do Prahy 11. února 1437 (M C I, 852). Totéž v rkpe univ. knih. pražské I G 11c, f 59a. XLVI. F. 191b—198a: Tractatus prophetarum prophecieque magistri Ruperti. �Prophete mortui sunt, Joh. VIII. Cum secun- dum Hilbertum de Aula celesti prophecia sit revelacio... X ,quod malum a nobis differat pater et filius et spiritus sanctus, amen.“ Explicit tractatus prophetarum prophecieque magistri Ruperti [posterius scriptum: de Bundancia nacione Anglicus], tractans de diversis plagis hereticorum; scriptum Brune, anno domini millesimo quadringentesimo vicesimo etc. contra rabidos Wiklephistas etc. Autor spisu jmenuje se mistrem Rupertem (srov. na f. 191b: ego magi- ster Rupertus de Bundancia, nacione Anglicus, promotus Oxonione; po- dobně i v explicitu) a jest, tuším, osobou jinak neznámou; není vyloučeno, že jde o pseudonym. Utočný jeho spis napsán r. 1415 nebo 1416. Terminus a 44
Strana 45
quo jsou útoky spisovatelovy na přijímání pod obojí (na př. na f. 192a: quos Wyklephistas sub utraque specie corpus domini sumentes), terminus ad quem — datum explicitu (Brno 1420) jest nepochybně datem opisu — podává proroctví na f. 196a: Quia cum scribebatur a. d. M° quadringentesimo sexto incipiebatur tenebrosa heresis in regno Boemie et hec tenebre durabunt licet non ita vigorose usque scribetur a. d. M. CCC XIX. Tunc erunt duo luminaria in sua potestate et vigore, licet anno XVII corroborabuntur...; que lumina fugabunt tunc tenebras heresis etc. Program svého traktátu ohlašuje autor na počátku spisu (f. 191b): Pro- pter quod ego, magister Rupertus..., divina favente gracia iuxta respectum cursuum et influenciam planetarum, signorum et stellarum, a quibus infe- riora vegetantur..., calculacionem a me diu imaginatam et multo labore et mature compositam de predictis planetarum discursibus et motibus de Wy- klephistis et horum successibus duxi manifestandum, qui successus de ne- cessitate eveniunt iuxta naturas constelacionum fieri. Krátce, ale výstižně naznačuje účel Rupertova spisu explicit: Tractatus contra rabidos Wikle- phistas. Obsahově rozpadá se traktát ve dvě části: v první obrací se proti přijí- mání pod obojí a podává charakteristiku husitů; v druhé, již zahajuje nadějné proroctví, že r. 1419 bude husitské kacířství zázračným způsobem zničeno, vypočítávají se tresty, které stihnou Wyclifovce. Autor prudce útočí na Wyclifovce přijímající pod obojí (f. 192a: facies eorum non ut christianorum, sed quasi ypocritarum, homicidarum, Judeorum pallescunt) a vytýká jim, že se trojím způsobem prohřešují proti krvi Kri- stově (Primo in consecrando, quia quovis tempore consecrant...; secundo peccant in Christi sanguinem inhonorabiliter servando et in vasis inconswe- tis et non ab ecclesia depictatis et consecratis, ut in flasculis et in ollis...; tercio peccant eodem sanguine Christi laycalem populum communicantes, f. 192b). Autoritu: Nisi manducaveritis (Jan 6, 53) vykládá o nutnosti du- chovního, nikoli svátostného přijímání; někteří kacíři, jako Nestorius, Pela- gius, Ciprián a Donát špatně rozuměli uvedenému místu Písma a proto po- dávali laikům pod obojí. Z nich zejména Nestorius setrval tvrdošíjně, ač od- souzen, ve svém bludu, a proto „noví kacíři měli by se spíše jmenovati Nesto- riáni, nikoli Wyclifovci“. Stejně vyvrací poukaz na Korintské: quia ab he- reticis seducti fuerunt. Wyclifovci se prohřešují na krvi Kristově ještě více než Židé a jako Antikristi se vynášejí nad kněze boží. Narážeje na Husa (srov. také f. 196a, kde autor uvádí, že stoupenci nového směru sami se zvou stoupenci Husovými: Sic et ipsi dicunt et gloriantur dicentes: Ego sum Hus et tenens heresim perversam etc.), uvádí autor šest paralel mezi špatnými vlastnostmi husy a Wyclifovců, jimž spílá, že, naplněni dábelskou lstivostí, 45
quo jsou útoky spisovatelovy na přijímání pod obojí (na př. na f. 192a: quos Wyklephistas sub utraque specie corpus domini sumentes), terminus ad quem — datum explicitu (Brno 1420) jest nepochybně datem opisu — podává proroctví na f. 196a: Quia cum scribebatur a. d. M° quadringentesimo sexto incipiebatur tenebrosa heresis in regno Boemie et hec tenebre durabunt licet non ita vigorose usque scribetur a. d. M. CCC XIX. Tunc erunt duo luminaria in sua potestate et vigore, licet anno XVII corroborabuntur...; que lumina fugabunt tunc tenebras heresis etc. Program svého traktátu ohlašuje autor na počátku spisu (f. 191b): Pro- pter quod ego, magister Rupertus..., divina favente gracia iuxta respectum cursuum et influenciam planetarum, signorum et stellarum, a quibus infe- riora vegetantur..., calculacionem a me diu imaginatam et multo labore et mature compositam de predictis planetarum discursibus et motibus de Wy- klephistis et horum successibus duxi manifestandum, qui successus de ne- cessitate eveniunt iuxta naturas constelacionum fieri. Krátce, ale výstižně naznačuje účel Rupertova spisu explicit: Tractatus contra rabidos Wikle- phistas. Obsahově rozpadá se traktát ve dvě části: v první obrací se proti přijí- mání pod obojí a podává charakteristiku husitů; v druhé, již zahajuje nadějné proroctví, že r. 1419 bude husitské kacířství zázračným způsobem zničeno, vypočítávají se tresty, které stihnou Wyclifovce. Autor prudce útočí na Wyclifovce přijímající pod obojí (f. 192a: facies eorum non ut christianorum, sed quasi ypocritarum, homicidarum, Judeorum pallescunt) a vytýká jim, že se trojím způsobem prohřešují proti krvi Kri- stově (Primo in consecrando, quia quovis tempore consecrant...; secundo peccant in Christi sanguinem inhonorabiliter servando et in vasis inconswe- tis et non ab ecclesia depictatis et consecratis, ut in flasculis et in ollis...; tercio peccant eodem sanguine Christi laycalem populum communicantes, f. 192b). Autoritu: Nisi manducaveritis (Jan 6, 53) vykládá o nutnosti du- chovního, nikoli svátostného přijímání; někteří kacíři, jako Nestorius, Pela- gius, Ciprián a Donát špatně rozuměli uvedenému místu Písma a proto po- dávali laikům pod obojí. Z nich zejména Nestorius setrval tvrdošíjně, ač od- souzen, ve svém bludu, a proto „noví kacíři měli by se spíše jmenovati Nesto- riáni, nikoli Wyclifovci“. Stejně vyvrací poukaz na Korintské: quia ab he- reticis seducti fuerunt. Wyclifovci se prohřešují na krvi Kristově ještě více než Židé a jako Antikristi se vynášejí nad kněze boží. Narážeje na Husa (srov. také f. 196a, kde autor uvádí, že stoupenci nového směru sami se zvou stoupenci Husovými: Sic et ipsi dicunt et gloriantur dicentes: Ego sum Hus et tenens heresim perversam etc.), uvádí autor šest paralel mezi špatnými vlastnostmi husy a Wyclifovců, jimž spílá, že, naplněni dábelskou lstivostí, 45
Strana 46
chtějí zničiti církev Kristovu. Dalším proroctvím otevírá pak radostnou per- spektivu těm, kteří zůstali věrni pravověří: kacířství zahalilo českou zemi r. 1406 a potrvá až do r. 1417 po př. 1419, kdy povstanou dvě světla, z nichž jedno osvítí den, t. j. duchovenstvo, druhé pak noc, t. j. moc světskou. Tato světla zaplaší temnoty kacířství a zničí Wyclifisty (spoliabunt corpore Wy- klephistas). Mezi třemi kategoriemi kacířství patří Wyclifovci do třetí, nej- horší a takový bude také jejich trest. Od tohoto přísného, ale zaslouženého rozsudku není odvolání. Srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 38 a 198 (poz. 127). 46
chtějí zničiti církev Kristovu. Dalším proroctvím otevírá pak radostnou per- spektivu těm, kteří zůstali věrni pravověří: kacířství zahalilo českou zemi r. 1406 a potrvá až do r. 1417 po př. 1419, kdy povstanou dvě světla, z nichž jedno osvítí den, t. j. duchovenstvo, druhé pak noc, t. j. moc světskou. Tato světla zaplaší temnoty kacířství a zničí Wyclifisty (spoliabunt corpore Wy- klephistas). Mezi třemi kategoriemi kacířství patří Wyclifovci do třetí, nej- horší a takový bude také jejich trest. Od tohoto přísného, ale zaslouženého rozsudku není odvolání. Srov. Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně str. 38 a 198 (poz. 127). 46
Strana 47
5. VAT. LAT. č. 4177. Kodex papírový XV. stol., rozměrů 29.5)22 cm, 130 ff. (textu 125 ff.), 2 listy nové předsádky. Vazba rukopisu pergamenová, jednoduchá, z doby pa- peže Pia IX., jehož znak vyryt na hřbetu. O obsahu Palacký, Ital. Reise str. 59. I. F. 9ab: Epistola prima sacri concilii Basiliensis ad Bohe- mos. ,Sacrosancta Basiliensis synodus... Compulit nos caritas Christi egredi de terra nostra...“ X ,Rogamus autem, ut viros tales mittatis ... qui vivit benedictus in secula, amen.' Et sic finit prima epistula ad Bohemos. Památný list Basilejského koncilu z 15. října 1431, zvoucí husity k přá- telskému jednání do Basileje; vyskytuje se v přečetných rukopisech a byl několikráte otištěn (srov. Mansi XXIX, 233—6, M C I, 135—7, M C II, 38 až 40). II. F. 10ab: Epistola secunda missa per concilium Basiliense ad Bohemos. ,Sacrosancta... Dum eminentissimam redemptoris nostri dileccionem..." X ,et cognicione veritatis deifice perdu- cere dignetur, amen.' Datum Basilee in nostra congregacione ge- nerali die sabbati VIII. die mensis marcii anno a nativitate d. MCCCC XXXII sub sigillo rev. in Christo patris d. Philiberti episcopi Constanciensis provincie Rothomagensis, quo de pre- senti utimur. List Basilejského koncilu do Čech z 8. března 1432 ot. Martène-Durande VIII, 78—80, Mansi XXIX, 415—7; XXX, 99—101. III. F. 21a—125a: [Acta concilii Constantiensis]. 1. f. 21b—22a: Quod nullus presbyter sub pena excommunica- cionis communicet populum sub utraque specie. „Item ipsa sancta synodus decernit et declarat...“ X ,auxilio brachii secularis“ (závěrečný odstavec zákazu Kostnického koncilu přijímání pod obojí z 15. června 1415, ot. v. d. Hardt IV, 334); 2. f. 22b—25a: Articuli Joh. Wicleff per Bertoldum Wildun- gen auditorem lecti. �Sicut Christus est simul deus et homo...“ X ,dictorum articulorum, ut sequitur." 3. f. 25a—31b: Condemnacio articulorum Joh. Huss. ,Sacro- sancta...Auditis diligenter et examinatis libris...“ (dekret Kost- 47
5. VAT. LAT. č. 4177. Kodex papírový XV. stol., rozměrů 29.5)22 cm, 130 ff. (textu 125 ff.), 2 listy nové předsádky. Vazba rukopisu pergamenová, jednoduchá, z doby pa- peže Pia IX., jehož znak vyryt na hřbetu. O obsahu Palacký, Ital. Reise str. 59. I. F. 9ab: Epistola prima sacri concilii Basiliensis ad Bohe- mos. ,Sacrosancta Basiliensis synodus... Compulit nos caritas Christi egredi de terra nostra...“ X ,Rogamus autem, ut viros tales mittatis ... qui vivit benedictus in secula, amen.' Et sic finit prima epistula ad Bohemos. Památný list Basilejského koncilu z 15. října 1431, zvoucí husity k přá- telskému jednání do Basileje; vyskytuje se v přečetných rukopisech a byl několikráte otištěn (srov. Mansi XXIX, 233—6, M C I, 135—7, M C II, 38 až 40). II. F. 10ab: Epistola secunda missa per concilium Basiliense ad Bohemos. ,Sacrosancta... Dum eminentissimam redemptoris nostri dileccionem..." X ,et cognicione veritatis deifice perdu- cere dignetur, amen.' Datum Basilee in nostra congregacione ge- nerali die sabbati VIII. die mensis marcii anno a nativitate d. MCCCC XXXII sub sigillo rev. in Christo patris d. Philiberti episcopi Constanciensis provincie Rothomagensis, quo de pre- senti utimur. List Basilejského koncilu do Čech z 8. března 1432 ot. Martène-Durande VIII, 78—80, Mansi XXIX, 415—7; XXX, 99—101. III. F. 21a—125a: [Acta concilii Constantiensis]. 1. f. 21b—22a: Quod nullus presbyter sub pena excommunica- cionis communicet populum sub utraque specie. „Item ipsa sancta synodus decernit et declarat...“ X ,auxilio brachii secularis“ (závěrečný odstavec zákazu Kostnického koncilu přijímání pod obojí z 15. června 1415, ot. v. d. Hardt IV, 334); 2. f. 22b—25a: Articuli Joh. Wicleff per Bertoldum Wildun- gen auditorem lecti. �Sicut Christus est simul deus et homo...“ X ,dictorum articulorum, ut sequitur." 3. f. 25a—31b: Condemnacio articulorum Joh. Huss. ,Sacro- sancta...Auditis diligenter et examinatis libris...“ (dekret Kost- 47
Strana 48
nického koncilu z 6. července 1415, v. d. Hardt IV, 407—8); Arti- culi damnati Joh. Huss. ,Unica est sancta universalis ecclesia...“ X ,remitto me ad dominos theologos‘ (totéž také na f. 107a až 111b; ot. v. d. Hardt IV, 407—30) ; 4. f. 31b: Cedula manu propria Joh. Huss scripta, per Bertol- dum Wildungen lecta. ,Ego Joh. Huss, in spe Jesu Christi timens deum...“ X ,ista dico et scribo libere et voluntarie“ (prohlášení Husovo z 1. července 1415, ot. v. d. Hardt IV, 430); 5. f. 33b—34a: Combustio librorum Joh. Huss et Wicleff. ,Fi- nita autem sessione...“ X ,vocatis et rogatis‘ (ot. v. d. Hardt IV, 445—6); 6. f. 34a—35b (totéž také na f. 105b—107a): Articuli Joh. Wi- cleff. �Substancia panis materialis...“ X ,introducte sunt a dya- bolo‘ (ot. v. d. Hardt IV, 153—5); 7. f. 38a—53b: Articuli dati in causa fidei contra Jeronimum de Praga. ,Coram vobis reverendissimis patribus... X ,longe puto relegatum' (ot. v. d. Hardt IV, 634—85) ; 8. f. 53b—54a: Littera testimonialis, quam Jeronimus fecit si- gillari super expurgacione ablata (ot. v. d. Hardt IV, 685—6); 9. f. 54a—55b: Citacio contra Jeronimum decreta (ot. v. d. Hardt IV, 686—7). 48
nického koncilu z 6. července 1415, v. d. Hardt IV, 407—8); Arti- culi damnati Joh. Huss. ,Unica est sancta universalis ecclesia...“ X ,remitto me ad dominos theologos‘ (totéž také na f. 107a až 111b; ot. v. d. Hardt IV, 407—30) ; 4. f. 31b: Cedula manu propria Joh. Huss scripta, per Bertol- dum Wildungen lecta. ,Ego Joh. Huss, in spe Jesu Christi timens deum...“ X ,ista dico et scribo libere et voluntarie“ (prohlášení Husovo z 1. července 1415, ot. v. d. Hardt IV, 430); 5. f. 33b—34a: Combustio librorum Joh. Huss et Wicleff. ,Fi- nita autem sessione...“ X ,vocatis et rogatis‘ (ot. v. d. Hardt IV, 445—6); 6. f. 34a—35b (totéž také na f. 105b—107a): Articuli Joh. Wi- cleff. �Substancia panis materialis...“ X ,introducte sunt a dya- bolo‘ (ot. v. d. Hardt IV, 153—5); 7. f. 38a—53b: Articuli dati in causa fidei contra Jeronimum de Praga. ,Coram vobis reverendissimis patribus... X ,longe puto relegatum' (ot. v. d. Hardt IV, 634—85) ; 8. f. 53b—54a: Littera testimonialis, quam Jeronimus fecit si- gillari super expurgacione ablata (ot. v. d. Hardt IV, 685—6); 9. f. 54a—55b: Citacio contra Jeronimum decreta (ot. v. d. Hardt IV, 686—7). 48
Strana 49
6. VAT. LAT. č. 4934. Kodex papírový stol. XV., rozměrů 29.5X21 cm, ff. 304 (textu 303, 1 f. in- dexu; f. 15 vyříznuto), 2 listy pergamenové předsádky. Vazba stará, v čer- vené kůži s vtištěnými ozdobami, z doby papeže Pavla V. (znak Borgheský jak papeže, tak i kardinála-bibliotekáře, Scipiona Borghese, na přední a zadní desce vazby). Srov. Palacký, Ital. Reise 59. I. F. 187a—216b: Proposita, ut puto, coram sacrosancto con- cilio Basiliensi per venerabilem patrem Egidium Carlerii s. theo- logie professorem, decanum Cameracensem, contra errores Bohe- morum sive Pragensium (pod tím jinou rukou: articulus, quod ecclesiastici et discipuli domini non debent habere possessiones temporales; credo, quod non sunt Carlerii). ,Deus in adiutorium meum intende...“ X ,hec sunt patres reverendissimi, patres christianissimi, que circa hunc articulum censui esse dicenda... per ipsum, qui via est, perveniamus ad vitam gracie in presenti et glorie in futuro, amen." Není to, jak v rkpe dodatečně správně poznamenáno, řeč Jiljího Char- liera, nýbrž Jana Palomara, přednesená na koncilu Basilejském mezi 23. až 28. únorem 1433 jako odpověď Petrovi Paynovi proti článku o chudobě kněž- stva. Rozsahem shoduje se s textem rkpu Palat. lat. čís. 599, dok. VIII; srov. rkp Ottob. lat. čís. 350, dok. V. Ot. Mansi XXIX, 1105—53, Hardouin VIII, 1909—39. II. F. 217a—227b: [Epilogus Replicae Johannis de Palomar.] „In nomine sancte et individue trinitatis...Hiis, que pro divini imploracione auxilii...“ X ,a manibus tuis." Závěr předešlé řeči Palomarovy; ot. Mansi XXIX, 1153—1168, Hardouin VIII, 1939—50. III. F. 227b: Cedula, data per magistrum Petrum Anglicum ultra suam proposicionem de temporalitate etc. Hec verba sunt, que die hesterna...“ X ,bona temporalia a viris ecclesiastis habi- tualiter delinquentibus." Dodatek Paynův k otázce o chudobě kněžstva, předložený Basilejskému koncilu 28. ledna 1433 (srov. M C I, 270); byl čten v generální kongregaci koncilu 4. února (Haller C B II, 334). Ot. (s chybným datem: 4. ledna) Mar- tène-Durande VIII, 251—2, Mansi XXX, 260; M C I, 270. 49
6. VAT. LAT. č. 4934. Kodex papírový stol. XV., rozměrů 29.5X21 cm, ff. 304 (textu 303, 1 f. in- dexu; f. 15 vyříznuto), 2 listy pergamenové předsádky. Vazba stará, v čer- vené kůži s vtištěnými ozdobami, z doby papeže Pavla V. (znak Borgheský jak papeže, tak i kardinála-bibliotekáře, Scipiona Borghese, na přední a zadní desce vazby). Srov. Palacký, Ital. Reise 59. I. F. 187a—216b: Proposita, ut puto, coram sacrosancto con- cilio Basiliensi per venerabilem patrem Egidium Carlerii s. theo- logie professorem, decanum Cameracensem, contra errores Bohe- morum sive Pragensium (pod tím jinou rukou: articulus, quod ecclesiastici et discipuli domini non debent habere possessiones temporales; credo, quod non sunt Carlerii). ,Deus in adiutorium meum intende...“ X ,hec sunt patres reverendissimi, patres christianissimi, que circa hunc articulum censui esse dicenda... per ipsum, qui via est, perveniamus ad vitam gracie in presenti et glorie in futuro, amen." Není to, jak v rkpe dodatečně správně poznamenáno, řeč Jiljího Char- liera, nýbrž Jana Palomara, přednesená na koncilu Basilejském mezi 23. až 28. únorem 1433 jako odpověď Petrovi Paynovi proti článku o chudobě kněž- stva. Rozsahem shoduje se s textem rkpu Palat. lat. čís. 599, dok. VIII; srov. rkp Ottob. lat. čís. 350, dok. V. Ot. Mansi XXIX, 1105—53, Hardouin VIII, 1909—39. II. F. 217a—227b: [Epilogus Replicae Johannis de Palomar.] „In nomine sancte et individue trinitatis...Hiis, que pro divini imploracione auxilii...“ X ,a manibus tuis." Závěr předešlé řeči Palomarovy; ot. Mansi XXIX, 1153—1168, Hardouin VIII, 1939—50. III. F. 227b: Cedula, data per magistrum Petrum Anglicum ultra suam proposicionem de temporalitate etc. Hec verba sunt, que die hesterna...“ X ,bona temporalia a viris ecclesiastis habi- tualiter delinquentibus." Dodatek Paynův k otázce o chudobě kněžstva, předložený Basilejskému koncilu 28. ledna 1433 (srov. M C I, 270); byl čten v generální kongregaci koncilu 4. února (Haller C B II, 334). Ot. (s chybným datem: 4. ledna) Mar- tène-Durande VIII, 251—2, Mansi XXX, 260; M C I, 270. 49
Strana 50
IV. F. 229a—302a: Secundus articulus de punicione peccato- rum publicorum. Audistis reverendissimi patres... profundam, precelsam et veram posicionem de communione divinissime eu- charistie... Iam precor pacienter aures comodate facite...“ X ,in secula seculorum, amen'. Explicit responsio magistri Egidii Carlerii decani Cameracensis ad secundum articulum Bohemo- rum, videlicet de punicione peccatorum publicorum etc. Odpověď Jiljího Charliera Mikuláši z Pelhřimova o trestání veřejných hříchů, přednesená v Basileji mezi 13.—17. únorem 1433. Ot. Mansi XXX, 868—972, Hardouin VIII, 1759—1824; srov. rkp Palat. lat. čís. 599, dok. IV. 50
IV. F. 229a—302a: Secundus articulus de punicione peccato- rum publicorum. Audistis reverendissimi patres... profundam, precelsam et veram posicionem de communione divinissime eu- charistie... Iam precor pacienter aures comodate facite...“ X ,in secula seculorum, amen'. Explicit responsio magistri Egidii Carlerii decani Cameracensis ad secundum articulum Bohemo- rum, videlicet de punicione peccatorum publicorum etc. Odpověď Jiljího Charliera Mikuláši z Pelhřimova o trestání veřejných hříchů, přednesená v Basileji mezi 13.—17. únorem 1433. Ot. Mansi XXX, 868—972, Hardouin VIII, 1759—1824; srov. rkp Palat. lat. čís. 599, dok. IV. 50
Strana 51
7. OTTOB. LAT. č. 348. Kodex papírový stol. XV., rozměrů 30.521 cm, ff. 305 (textu 304), 2 listy pergamenové staré předsádky (na předním nalepen štítek s indexem, na zadním notářský instrument z r. 1416), 2 listy nové předsádky. Vazba per- gamenová, jednoduchá, z doby papeže Pia IX., jehož znak vyryt na hřbetu. Srov. Palacký, Ital. Reise str. 60; B. Dudík, Iter Romanum I, 227—8. I. F. 1a—71a: Incipit disputacio eximii s. theologie professo- ris magistri Johannis de Ragusio contra articulum communionis laicalis sub utraque specie contra Johannem de Rokyczano in s. concilio Basiliensi facta. ,Reverendissimi reverendique... Post valde utilem et prenecessariam exhortacionem...“ X ,ad laudem omnipotentis dei et exaltacionem fidei katholice, amen." Finis est posicionis et responsionis magistri Johannis de Ra- gusio s. theologie professoris ordinis fratrum Predicatorum, facte in s. generali Basiliensi concilio ad dicta magistri Johannis de Ro- chyciana in articulo communionis sub utraque specie. Odpověď Jana z Dubrovníka Janovi Rokycanovi proti přijímání pod obojí, přednesená na koncilu Basilejském mezi 31. lednem až 11. únorem 1433; ot. Mansi XXX, 699—868. II. F. 74a—108a: Replicacio Rokyczani heretici maledicti con- tra determinacionem proposicionis magistri Johannis de Ragusio S. theologie professoris eximii disputate in s. concilio Basiliensi. ,Quia regnum dei non est in sermone, sed in virtute...“ X ,quam spiritu sancto dirigi novit." Hic est finis posicionis Rokyczani. Odpověď Jana Rokycany na předešlou posici Jana z Dubrovníka o při- jímání svátosti oltářní, přednesená v Basileji mezi 2. až 10. březnem 1433. Srov. Haller C B II, 360—8, M C I, 285—6, M C II, 324; obsah u Petra ze Žatce M C I, 318—23. III. F. 112a—181a: Replicacio reverendi magistri Johannis de Ragusio contra Hussitas. �Reverendissimi reverendique pa- tres ...Ad replicas magistri Johannis de Rochisana facturus dei gracia intrepide responsionem...“ X ,qui est benedictus in se- cula, amen.' Sit laus deo. Explicit disputacio excellentis s. theologie professoris ma- gistri Johannis de Ragusio contra articulum communionis lay- 51
7. OTTOB. LAT. č. 348. Kodex papírový stol. XV., rozměrů 30.521 cm, ff. 305 (textu 304), 2 listy pergamenové staré předsádky (na předním nalepen štítek s indexem, na zadním notářský instrument z r. 1416), 2 listy nové předsádky. Vazba per- gamenová, jednoduchá, z doby papeže Pia IX., jehož znak vyryt na hřbetu. Srov. Palacký, Ital. Reise str. 60; B. Dudík, Iter Romanum I, 227—8. I. F. 1a—71a: Incipit disputacio eximii s. theologie professo- ris magistri Johannis de Ragusio contra articulum communionis laicalis sub utraque specie contra Johannem de Rokyczano in s. concilio Basiliensi facta. ,Reverendissimi reverendique... Post valde utilem et prenecessariam exhortacionem...“ X ,ad laudem omnipotentis dei et exaltacionem fidei katholice, amen." Finis est posicionis et responsionis magistri Johannis de Ra- gusio s. theologie professoris ordinis fratrum Predicatorum, facte in s. generali Basiliensi concilio ad dicta magistri Johannis de Ro- chyciana in articulo communionis sub utraque specie. Odpověď Jana z Dubrovníka Janovi Rokycanovi proti přijímání pod obojí, přednesená na koncilu Basilejském mezi 31. lednem až 11. únorem 1433; ot. Mansi XXX, 699—868. II. F. 74a—108a: Replicacio Rokyczani heretici maledicti con- tra determinacionem proposicionis magistri Johannis de Ragusio S. theologie professoris eximii disputate in s. concilio Basiliensi. ,Quia regnum dei non est in sermone, sed in virtute...“ X ,quam spiritu sancto dirigi novit." Hic est finis posicionis Rokyczani. Odpověď Jana Rokycany na předešlou posici Jana z Dubrovníka o při- jímání svátosti oltářní, přednesená v Basileji mezi 2. až 10. březnem 1433. Srov. Haller C B II, 360—8, M C I, 285—6, M C II, 324; obsah u Petra ze Žatce M C I, 318—23. III. F. 112a—181a: Replicacio reverendi magistri Johannis de Ragusio contra Hussitas. �Reverendissimi reverendique pa- tres ...Ad replicas magistri Johannis de Rochisana facturus dei gracia intrepide responsionem...“ X ,qui est benedictus in se- cula, amen.' Sit laus deo. Explicit disputacio excellentis s. theologie professoris ma- gistri Johannis de Ragusio contra articulum communionis lay- 51
Strana 52
calis sub utraque specie contra Johannem de Rokyczano hereti- cum in s. concilio Basiliensi. Replika Jana z Dubrovníka proti přijímání pod obojí, přednesená jako odpověď na předešlou Rokycanovu repliku na počátku dubna 1433 (srov. C B II, 379, C B V, 45—6, M C I, 336—7); čte se také v rkpe univ. knih. praž- ské IX D 10, f. 181a—252b. IV. F. 184ab, 197a: [Articuli Hussitarum]. ,Pateat omnibus fidem veram sectantibus, quod hos articulos sequentes novi here- tici tenent contra statuta et ordinem s. matris ecclesie et contra Romanam ecclesiam. Primo enim missas non legunt debito mo- do...' X ,Item serenissimum imperatorem regem Ungarie, Bo- hemie, Dalmacie, Croacie, dicunt esse scismaticum hereticum et contrarium legi divine." Ot. v příloze. V. F. 185a—257b: Contra articulum communionis eukaristie sub utraque specie populo laycali per magistrum Andream de Ko- korsino doctorem s. theologie in universitate Cracoviensi con- cepta. �Secundus articulus Hussitarum fuit iste ...“ X ,sed Hus- site pro maximo argumento pro se allegant ecclesiam primitivam." Fotografický snímek traktátu uložen v Čsl. stát. historickém ústavu vy- davatelském. O autorovi srov. J. Fijałek, Mistrz Jakób z Paradyža etc., sv. I a II, passim; K. Kolbuszewski, Ruchy husyckie w Polsce i wplyw ich na piś- miennictwo, Reformacja w Polsce roč. I, str. 171—3. VI. F. 259a—280a: Processus judiciarius cum articulis contra Jeronimum de Praga hereticum, habitus in Wyenno coram officiali et doctoribus s. theologie et iuris canonici universitatis Wyen- nensis. „In nomine domini amen. Anno a nativitate eiusdem... X ,in fidem et testimonium omnium et singulorum premissorum." Ot. z tohoto rkpu L. Klicman, Processus iudiciarius contra Jeronimum de Praga habitus Viennae a. 1410—1412 (Historický archiv Čes. Akademie čís. 12, r. 1898). VII. F. 289a: Decretum s. concilii Basiliensis in trigesima sessione. �Sacrosancta... Ut lucidius videatur pro declaracione catholice veritatis...“ 52
calis sub utraque specie contra Johannem de Rokyczano hereti- cum in s. concilio Basiliensi. Replika Jana z Dubrovníka proti přijímání pod obojí, přednesená jako odpověď na předešlou Rokycanovu repliku na počátku dubna 1433 (srov. C B II, 379, C B V, 45—6, M C I, 336—7); čte se také v rkpe univ. knih. praž- ské IX D 10, f. 181a—252b. IV. F. 184ab, 197a: [Articuli Hussitarum]. ,Pateat omnibus fidem veram sectantibus, quod hos articulos sequentes novi here- tici tenent contra statuta et ordinem s. matris ecclesie et contra Romanam ecclesiam. Primo enim missas non legunt debito mo- do...' X ,Item serenissimum imperatorem regem Ungarie, Bo- hemie, Dalmacie, Croacie, dicunt esse scismaticum hereticum et contrarium legi divine." Ot. v příloze. V. F. 185a—257b: Contra articulum communionis eukaristie sub utraque specie populo laycali per magistrum Andream de Ko- korsino doctorem s. theologie in universitate Cracoviensi con- cepta. �Secundus articulus Hussitarum fuit iste ...“ X ,sed Hus- site pro maximo argumento pro se allegant ecclesiam primitivam." Fotografický snímek traktátu uložen v Čsl. stát. historickém ústavu vy- davatelském. O autorovi srov. J. Fijałek, Mistrz Jakób z Paradyža etc., sv. I a II, passim; K. Kolbuszewski, Ruchy husyckie w Polsce i wplyw ich na piś- miennictwo, Reformacja w Polsce roč. I, str. 171—3. VI. F. 259a—280a: Processus judiciarius cum articulis contra Jeronimum de Praga hereticum, habitus in Wyenno coram officiali et doctoribus s. theologie et iuris canonici universitatis Wyen- nensis. „In nomine domini amen. Anno a nativitate eiusdem... X ,in fidem et testimonium omnium et singulorum premissorum." Ot. z tohoto rkpu L. Klicman, Processus iudiciarius contra Jeronimum de Praga habitus Viennae a. 1410—1412 (Historický archiv Čes. Akademie čís. 12, r. 1898). VII. F. 289a: Decretum s. concilii Basiliensis in trigesima sessione. �Sacrosancta... Ut lucidius videatur pro declaracione catholice veritatis...“ 52
Strana 53
Dekret Basilejského koncilu o přijímaní sv. oltářní z 23. prosince 1437; ot. M. C II, 1112. Srov. rkp Vat. lat. čís. 4150, dok. XII. VIII. F. 289ab: Decretum Constanciensis s. concilii de non communicando populum laicalem sub utraque specie corporis et sanguinis domini sacramentaliter. Dekret Kostnického koncilu proti přijímání pod obojí z 15. června 1415; ot. v. d. Hardt IV, 333—4. IX. F. 290a—300a: Articuli et errores Johannis Rokyczane, quos contra s. ecclesiam Romanam et universalem prosequitur, tenet, dogmatisat, multiplicat, augmentat, qui ex sermonibus, ex operibus et factis suis et suorum illiciti sunt non putative, sed ve- ridice. ,Circa cultum adoracionis Jesu Christi. Primus, quod ipse sequendo Nestorium...“ X ,quam crudelem debellatorem pacia- tur fides katholica, sedes apostolica et religio christiana.' Sab- bato post Cantate a. d. millesimo quadringentesimo sexagesimo primo Prage collecta etc. Anonymní katolické žaloby proti Rokycanovi z r. 1461 jsou rozděleny na tři části.1) V první (f. 290a—298b) vypočítává se 65 bludů a odchylek Ro- kycanových od učení Římské církve, jež na několika místech dokládá autor Ro- kycanovými výroky, pronesenými na kázáních (na třech místech tato kázání přesně datována: „Hec dogmatisavit a. d. M CCCC LIII in die Philippi et Ja- cobi,“ f. 290a; ,dominica quarta post Trinitatem a. d. M CCCC LIII,“ f. 290b; feria secunda Penthecosten a. d. M CCCC LIII, f. 290b). V druhé části (f. 298b—299a), nadepsané: ,Secuntur excessus et crimina Rokyczane, propter que inhabilis est ad sacerdocium et ad alias dignitates spirituales etc.', vypo- čítávají se mravní úhony a nedostatky Rokycanovy, které ho činí nezpůsobi- lým pro úřad kněžský (zde mimo jiné zpráva o vině Rokycanově na porážce Pražanů u Malešova, cit. Jar. Prokešem v Č M M 1926, 718). V třetí části (f. 299b—300a), nadepsané: �Sequuntur statuta, que fecerat, quando Pragam obtinebat per prius post tradimentum ducis Sigismundi Poloni, ex quibus cognoscetur fides illius et religio ad ecclesiam Romanam', citují se zkomo- lené (jsou tu obsaženy také články, jež se čtou teprve v Rokycanových pod- mínkách ke smíru strany mírné s konservativní z r. 1429, U B II, č. 610) arti- 1) Jest asi, jak naznačeno již zde v úvodu, nepochybno, že r. 1461 jest datum opisu, nikoli vzniku žalob. Otázka přesnějšího jejich vročení, jakož i poměru k ostatním známým žalobám na Rokycanu, o nichž z části řeč níže, vyžádá si zvláštního podrobnějšího roz- boru, jejž připravuje prof. R. Urbánek. 53
Dekret Basilejského koncilu o přijímaní sv. oltářní z 23. prosince 1437; ot. M. C II, 1112. Srov. rkp Vat. lat. čís. 4150, dok. XII. VIII. F. 289ab: Decretum Constanciensis s. concilii de non communicando populum laicalem sub utraque specie corporis et sanguinis domini sacramentaliter. Dekret Kostnického koncilu proti přijímání pod obojí z 15. června 1415; ot. v. d. Hardt IV, 333—4. IX. F. 290a—300a: Articuli et errores Johannis Rokyczane, quos contra s. ecclesiam Romanam et universalem prosequitur, tenet, dogmatisat, multiplicat, augmentat, qui ex sermonibus, ex operibus et factis suis et suorum illiciti sunt non putative, sed ve- ridice. ,Circa cultum adoracionis Jesu Christi. Primus, quod ipse sequendo Nestorium...“ X ,quam crudelem debellatorem pacia- tur fides katholica, sedes apostolica et religio christiana.' Sab- bato post Cantate a. d. millesimo quadringentesimo sexagesimo primo Prage collecta etc. Anonymní katolické žaloby proti Rokycanovi z r. 1461 jsou rozděleny na tři části.1) V první (f. 290a—298b) vypočítává se 65 bludů a odchylek Ro- kycanových od učení Římské církve, jež na několika místech dokládá autor Ro- kycanovými výroky, pronesenými na kázáních (na třech místech tato kázání přesně datována: „Hec dogmatisavit a. d. M CCCC LIII in die Philippi et Ja- cobi,“ f. 290a; ,dominica quarta post Trinitatem a. d. M CCCC LIII,“ f. 290b; feria secunda Penthecosten a. d. M CCCC LIII, f. 290b). V druhé části (f. 298b—299a), nadepsané: ,Secuntur excessus et crimina Rokyczane, propter que inhabilis est ad sacerdocium et ad alias dignitates spirituales etc.', vypo- čítávají se mravní úhony a nedostatky Rokycanovy, které ho činí nezpůsobi- lým pro úřad kněžský (zde mimo jiné zpráva o vině Rokycanově na porážce Pražanů u Malešova, cit. Jar. Prokešem v Č M M 1926, 718). V třetí části (f. 299b—300a), nadepsané: �Sequuntur statuta, que fecerat, quando Pragam obtinebat per prius post tradimentum ducis Sigismundi Poloni, ex quibus cognoscetur fides illius et religio ad ecclesiam Romanam', citují se zkomo- lené (jsou tu obsaženy také články, jež se čtou teprve v Rokycanových pod- mínkách ke smíru strany mírné s konservativní z r. 1429, U B II, č. 610) arti- 1) Jest asi, jak naznačeno již zde v úvodu, nepochybno, že r. 1461 jest datum opisu, nikoli vzniku žalob. Otázka přesnějšího jejich vročení, jakož i poměru k ostatním známým žalobám na Rokycanu, o nichž z části řeč níže, vyžádá si zvláštního podrobnějšího roz- boru, jejž připravuje prof. R. Urbánek. 53
Strana 54
kule, vyhlášené po převratu a vypuzení konservativců r. 1427 (ot. v A Č III, 261—4). Žaloby katolického anonyma z r. 1461 jsou nepochybně závěrečným do- kumentem kampaně namířené proti Rokycanovi, zahájené se strany konser- vativních husitů listem M. Jana z Borotína r. 1435 (ot. chybně Höfler II, 832—5 s datem 1437; datum 1435 v rkpe univ. knih. pražské IX B 9), se strany katolické žalobami z r. 1445 (ot. Zd. Nejedlý Č Č M 1899, 532—4); po nich v zápětí následovalo zrušení kompaktát a ovšem také definitivní zničení na- děje a snah mírných husitů, že Rokycana bude uznán kurií arcibiskupem. Žaloby z r. 1461 přinášejí podobně jako žaloby Václava z Krumlova z r. 1455 několik důležitých zpráv přes to, že jsou pramenem svrchovaně nenávistným (Rokycana se na př. tituluje: stultissimus hominum', f. 291a; ,vilis asinus', f. 297a atd.) a tendenčním. Tytéž žaloby katolického anonyma na Rokycanu čtou se nepochybně v rkpe Petrohradském IV F 102. Se žalobami jest pak v úzké souvislosti rovněž anonymní „Dialogus inter catholicum et legistam" (rkpný nadpis: Tractatus cuiusdam katholici per modum dialogi factus ar- gumentative*) v rkpe Třeboňském A 19, f. 288b—359b (zpráv jeho užil Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně, passim). 54
kule, vyhlášené po převratu a vypuzení konservativců r. 1427 (ot. v A Č III, 261—4). Žaloby katolického anonyma z r. 1461 jsou nepochybně závěrečným do- kumentem kampaně namířené proti Rokycanovi, zahájené se strany konser- vativních husitů listem M. Jana z Borotína r. 1435 (ot. chybně Höfler II, 832—5 s datem 1437; datum 1435 v rkpe univ. knih. pražské IX B 9), se strany katolické žalobami z r. 1445 (ot. Zd. Nejedlý Č Č M 1899, 532—4); po nich v zápětí následovalo zrušení kompaktát a ovšem také definitivní zničení na- děje a snah mírných husitů, že Rokycana bude uznán kurií arcibiskupem. Žaloby z r. 1461 přinášejí podobně jako žaloby Václava z Krumlova z r. 1455 několik důležitých zpráv přes to, že jsou pramenem svrchovaně nenávistným (Rokycana se na př. tituluje: stultissimus hominum', f. 291a; ,vilis asinus', f. 297a atd.) a tendenčním. Tytéž žaloby katolického anonyma na Rokycanu čtou se nepochybně v rkpe Petrohradském IV F 102. Se žalobami jest pak v úzké souvislosti rovněž anonymní „Dialogus inter catholicum et legistam" (rkpný nadpis: Tractatus cuiusdam katholici per modum dialogi factus ar- gumentative*) v rkpe Třeboňském A 19, f. 288b—359b (zpráv jeho užil Jar. Prokeš, M. Prokop z Plzně, passim). 54
Strana 55
8. OTTOB. LAT. č. 350. Kodex papírový druhé pol. XV. stol., rozměrů 32X21.5 cm, ff. 398, 2 listy staré předsádky (na předním index), 2 listy nové předsádky. Vazba rukopisu jednoduchá, pergamenová, z doby papeže Pia IX., jehož znak vyryt na hřbetu. Srov. Palacký, Ital. Reise str. 60; B. Dudík, Iter Romanum I, 278, poz. 1. I. F. 1a—71a: Tenor responsionum magistri Johannis de Ra- gusio per concilium Basiliense deputati facturum super articulo communionis utriusque speciei per M. Johannem de Rokyczan nomine regni Boemie in eodem concilio Basiliensi in congregacio- nibus generalibus successive propositi et disputati. �Reverendis- simi reverendique patres ... Post valde utilem et pernecessariam exhortacionem...“ X ,ad laudem omnipotentis dei et exaltacio- nem fidei catholice." Finis est posicionis et responsionis magistri Johannis de Ra- gusio s. theologie professoris fratrum Predicatorum, facte in s. ge- nerali Basiliensi concilio ad dicta magistri Johannis de Rokycza- no Bohemi in articulo communionis sub utraque specie a. d. M CCCC XXXIII°. Odpověď Jana z Dubrovníka Janovi Rokycanovi proti přijímání pod obojí, přednesená na koncilu Basilejském mezi 31. lednem—11. únorem 1433. Ot. Mansi XXX, 699—868; srov. rkp Ottob. lat. čís. 348, dok. I. II. F. 71a—75b: Sermo per magistrum Jeronimum de Praga alias Mnissek in ecclesia Basiliensi cathedrali coram concilio in octava Pasche factus a. d. 1433. ,Hec est victoria, que vincit mun- dum...“ X concedere dignetur Jesus Christus in secula seculo- rum eternaliter benedictus, amen." Kázání mnicha Jeronyma z Prahy o reformě kleru a vyplenění kacířství, přednesené v Basileji 19. dubna 1433. Totéž v rkpe Vat. lat. čís. 4191, f. 41b až 47a. Rukopisy krakovské u J. Bidla Č Č M 1895, str. 451 (srov. 1. c. 262 poz. 96). III. F. 75b—121b: [Responsio Egidii Carlerii Nicolao de Pel- hřimov super punitione peccatorum publicorum]. Audistis re- verendissimi patres... profundam, precelsam et veram posicio- nem de communione divinissime eucharistie... Iam precor pa- cienter aures comodate facite..." X ,in secula seculorum, amen. 55
8. OTTOB. LAT. č. 350. Kodex papírový druhé pol. XV. stol., rozměrů 32X21.5 cm, ff. 398, 2 listy staré předsádky (na předním index), 2 listy nové předsádky. Vazba rukopisu jednoduchá, pergamenová, z doby papeže Pia IX., jehož znak vyryt na hřbetu. Srov. Palacký, Ital. Reise str. 60; B. Dudík, Iter Romanum I, 278, poz. 1. I. F. 1a—71a: Tenor responsionum magistri Johannis de Ra- gusio per concilium Basiliense deputati facturum super articulo communionis utriusque speciei per M. Johannem de Rokyczan nomine regni Boemie in eodem concilio Basiliensi in congregacio- nibus generalibus successive propositi et disputati. �Reverendis- simi reverendique patres ... Post valde utilem et pernecessariam exhortacionem...“ X ,ad laudem omnipotentis dei et exaltacio- nem fidei catholice." Finis est posicionis et responsionis magistri Johannis de Ra- gusio s. theologie professoris fratrum Predicatorum, facte in s. ge- nerali Basiliensi concilio ad dicta magistri Johannis de Rokycza- no Bohemi in articulo communionis sub utraque specie a. d. M CCCC XXXIII°. Odpověď Jana z Dubrovníka Janovi Rokycanovi proti přijímání pod obojí, přednesená na koncilu Basilejském mezi 31. lednem—11. únorem 1433. Ot. Mansi XXX, 699—868; srov. rkp Ottob. lat. čís. 348, dok. I. II. F. 71a—75b: Sermo per magistrum Jeronimum de Praga alias Mnissek in ecclesia Basiliensi cathedrali coram concilio in octava Pasche factus a. d. 1433. ,Hec est victoria, que vincit mun- dum...“ X concedere dignetur Jesus Christus in secula seculo- rum eternaliter benedictus, amen." Kázání mnicha Jeronyma z Prahy o reformě kleru a vyplenění kacířství, přednesené v Basileji 19. dubna 1433. Totéž v rkpe Vat. lat. čís. 4191, f. 41b až 47a. Rukopisy krakovské u J. Bidla Č Č M 1895, str. 451 (srov. 1. c. 262 poz. 96). III. F. 75b—121b: [Responsio Egidii Carlerii Nicolao de Pel- hřimov super punitione peccatorum publicorum]. Audistis re- verendissimi patres... profundam, precelsam et veram posicio- nem de communione divinissime eucharistie... Iam precor pa- cienter aures comodate facite..." X ,in secula seculorum, amen. 55
Strana 56
Řeč Charlierovu, přednesenou v Basileji mezi 13. až 17. únorem 1433 ot. Mansi XXX, 868—972, Hardouin VIII, 1759—1824. Srov. rkp Palat. lat. čís. 599, dok. IV. IV. F. 121b—181a: [Responsio Heinrici Kalteisen Ulrico de Znoima super libera predicatione verbi dei.] ,Patres et domini re- verendissimi... In medio tam magnatorum tantique auditorii di- vinissimi locuturus...“ X ,pro collacione fortitudinis et virtutis." Řeč Kalteisenova, přednesená v Basileji mezi 18. až 21. únorem 1433; ot. Mansi XXIX, 971—1104. Srov. rkp Palat. lat. čís. 599, dok. VII. V. F. 181b—203a: Responsiones contra quartum articulum Bohemorum per venerabilem magistrum Johannem de Palmar auditorem etc. nomine Basiliensis concilii facte 1433. �Deus in adiutorium meum intende. Domine ad adiuvandum me festina...“ X ,ad vitam gracie in presenti et glorie in futuro, amen." Odpověď Jana Palomara Petrovi Paynovi proti článku o chudobě kněž- stva, přednesená v Basileji 23.—28. února 1433. Ot. Mansi XXIX, 1105—53; srov. rkp Vat. lat. čís. 4943, dok. I a Palat. lat. čís. 599, dok. VIII. VI. F. 203a—209b: Responsiones eiusdem Johannis [de Pa- lomar] contra replicaciones factas per Bohemos seu magistrum Petrum Anglicum proponentem. „In nomine sancte et individue trinitatis ...Hiis, que pro divini imploracione auxilii...“ X ,deo omnipotenti gracias. Finis istius responsionis super replicacione Bohemorum com- pletus est M° CCCC° XXXIII° feria quinta ante festum gloriosis- simi episcopi et martyris s. Stanislai, Cracoviensis episcopi (7. května), Basilee tempore concilii. Závěr předchozí (dok. V.) řeči Palomarovy; ot. Mansi XXIX, 1153—68, Hardouin VIII, 1939—50. Srov. rkp Vat. lat. čís. 4943, dok. II. VII. F. 209b—236a: Hec sunt collecta et excerpta ex Summa Benedicti abbatis Massilie super capitulo: Firmiter credimus de summa trinitate et fide katholica, additis paucis aliis contra diver- sos errores impugnancium fidem katholicam ecclesie s. Romane, 56
Řeč Charlierovu, přednesenou v Basileji mezi 13. až 17. únorem 1433 ot. Mansi XXX, 868—972, Hardouin VIII, 1759—1824. Srov. rkp Palat. lat. čís. 599, dok. IV. IV. F. 121b—181a: [Responsio Heinrici Kalteisen Ulrico de Znoima super libera predicatione verbi dei.] ,Patres et domini re- verendissimi... In medio tam magnatorum tantique auditorii di- vinissimi locuturus...“ X ,pro collacione fortitudinis et virtutis." Řeč Kalteisenova, přednesená v Basileji mezi 18. až 21. únorem 1433; ot. Mansi XXIX, 971—1104. Srov. rkp Palat. lat. čís. 599, dok. VII. V. F. 181b—203a: Responsiones contra quartum articulum Bohemorum per venerabilem magistrum Johannem de Palmar auditorem etc. nomine Basiliensis concilii facte 1433. �Deus in adiutorium meum intende. Domine ad adiuvandum me festina...“ X ,ad vitam gracie in presenti et glorie in futuro, amen." Odpověď Jana Palomara Petrovi Paynovi proti článku o chudobě kněž- stva, přednesená v Basileji 23.—28. února 1433. Ot. Mansi XXIX, 1105—53; srov. rkp Vat. lat. čís. 4943, dok. I a Palat. lat. čís. 599, dok. VIII. VI. F. 203a—209b: Responsiones eiusdem Johannis [de Pa- lomar] contra replicaciones factas per Bohemos seu magistrum Petrum Anglicum proponentem. „In nomine sancte et individue trinitatis ...Hiis, que pro divini imploracione auxilii...“ X ,deo omnipotenti gracias. Finis istius responsionis super replicacione Bohemorum com- pletus est M° CCCC° XXXIII° feria quinta ante festum gloriosis- simi episcopi et martyris s. Stanislai, Cracoviensis episcopi (7. května), Basilee tempore concilii. Závěr předchozí (dok. V.) řeči Palomarovy; ot. Mansi XXIX, 1153—68, Hardouin VIII, 1939—50. Srov. rkp Vat. lat. čís. 4943, dok. II. VII. F. 209b—236a: Hec sunt collecta et excerpta ex Summa Benedicti abbatis Massilie super capitulo: Firmiter credimus de summa trinitate et fide katholica, additis paucis aliis contra diver- sos errores impugnancium fidem katholicam ecclesie s. Romane, 56
Strana 57
qui clavibus, ministris et sacramentis ecclesie muitipliciter, prout subscribitur, contradicunt et qualiter illis obviandum sit auctori- tatibus, racionibus et exemplis. In primo capitulo continetur, quod una est sola ecclesia Ro- mana, extra quam nemo salvatur in alia quacunque fide quam il- lius ecclesie, in qua sola perfecta veritas... Explicit tractatulus excerptus ex libro fidei edito super ca- pitulo:,Firmiter credite de summa trinitate et fide catholica' con- tra errores inpugnancium fidem rectam. VIII. F. 236a—241b: [Stephanus de Páleč], Responsiones ad obiecciones et picturas Johannis Huss, per quas nititur repre- hendere ecclesiam propter temporalia bona. �Ex tractatuli pre- scripti materia tanquam ex quodam fundamento posito faciliter solvi possunt obiecciones et argumenta Viclefistarum et Hussi- tarum..." X ,dei et domini nostri Jesu Christi, amen'. Traktát Štěpána z Pálče, na nějž podle rukopisu Vratislavského I Q 87 upozornil L. Klicman V Č A 1893 str. 74 a podle rukopisu farní knihovny u sv. Jakuba v Brně čís. 115 J. Sedlák v Hlídce 1914 str. 206. Přepisu prof. V. Novotného z rukopisu Ottob. užil K. Chytil, Antikrist v naukách a umění středověku etc. str. 151 d. (poz. 180), jenž Pálčův traktát vydal z rukopisu kapitulního O L, f. 133a—137b (1. c. str. 237—47). IX. F. 260a—271b: Collacio facta per rev. patrem d. Julianum cardinalem s. Angeli legatum etc. circa recepcionem Bohemorum in generali congregacione apud fratres Predicatores feria sexta post octavas Epiphanie facta et pronunciata. �Locuturus pro pu- blica populi christiani utilitate..." X ,in secula seculorum, amen'. Řeč předsedy Basilejského koncilu kardinála legáta Juliána Cesariniho, přednesená 10. ledna 1433 při vstupu českého poselstva na koncil (srov. Hal- ler C B II, 310). Čte se v přečetných rukopisech; ot. Mansi XXIX, 491—512, 679—700, Hardouin VIII, 1540—58, M C II, 299—316. 57
qui clavibus, ministris et sacramentis ecclesie muitipliciter, prout subscribitur, contradicunt et qualiter illis obviandum sit auctori- tatibus, racionibus et exemplis. In primo capitulo continetur, quod una est sola ecclesia Ro- mana, extra quam nemo salvatur in alia quacunque fide quam il- lius ecclesie, in qua sola perfecta veritas... Explicit tractatulus excerptus ex libro fidei edito super ca- pitulo:,Firmiter credite de summa trinitate et fide catholica' con- tra errores inpugnancium fidem rectam. VIII. F. 236a—241b: [Stephanus de Páleč], Responsiones ad obiecciones et picturas Johannis Huss, per quas nititur repre- hendere ecclesiam propter temporalia bona. �Ex tractatuli pre- scripti materia tanquam ex quodam fundamento posito faciliter solvi possunt obiecciones et argumenta Viclefistarum et Hussi- tarum..." X ,dei et domini nostri Jesu Christi, amen'. Traktát Štěpána z Pálče, na nějž podle rukopisu Vratislavského I Q 87 upozornil L. Klicman V Č A 1893 str. 74 a podle rukopisu farní knihovny u sv. Jakuba v Brně čís. 115 J. Sedlák v Hlídce 1914 str. 206. Přepisu prof. V. Novotného z rukopisu Ottob. užil K. Chytil, Antikrist v naukách a umění středověku etc. str. 151 d. (poz. 180), jenž Pálčův traktát vydal z rukopisu kapitulního O L, f. 133a—137b (1. c. str. 237—47). IX. F. 260a—271b: Collacio facta per rev. patrem d. Julianum cardinalem s. Angeli legatum etc. circa recepcionem Bohemorum in generali congregacione apud fratres Predicatores feria sexta post octavas Epiphanie facta et pronunciata. �Locuturus pro pu- blica populi christiani utilitate..." X ,in secula seculorum, amen'. Řeč předsedy Basilejského koncilu kardinála legáta Juliána Cesariniho, přednesená 10. ledna 1433 při vstupu českého poselstva na koncil (srov. Hal- ler C B II, 310). Čte se v přečetných rukopisech; ot. Mansi XXIX, 491—512, 679—700, Hardouin VIII, 1540—58, M C II, 299—316. 57
Strana 58
9. OTTOB. LAT. č. 698. Kodex pergamenový stol. XV., rozměrů 20X14 cm, ff. 142, 1 list papírový s humanistickým nápisem: Ex codicibus Joannis Angeli, ducis ab Altaemps. — Acta aliquot concilii Basiliensis, 2 listy nové předsádky. Vazba rukopisu jednoduchá, pergamenová, z doby papeže Pia IX., jehož znak na hřbetu. I. F. 1a—3a: Littera missa Bohemis per nuncios sinodi Basi- liensis. ,Universis viris ecclesiasticis... Et si cupite rei queque expectacio...“ X ,tocius demandetis'. Datum Norimberge, sub impressione sigilli mei fratris Johan. nis prioris memorati, quo et ego fr. Joh. de Mulenbrun in testimo- nium premissorum secum utor ad presens, die quinta ianuarii, anno a nat. domini M CCCC XXXII. List vyslanců koncilu Basilejského Jana Nidera a Jana z Mulbrunu do Čech, daný v Norimberce 5. ledna 1432. Ot. posléze v M C I, 142—4 (čís. 73). II. F. 3a—4a: Littera Pragensium ambasiatoribus concilii Basiliensis. �Oblate pacis desideria amplectuntur (sic)..." X ,partibus utrisque deferri'. Datum Prage, quarta feria ante festum purificacionis b. Ma- rie virginis gloriose. List Staroměstských z 30. ledna 1432 vyslancům Basilejského koncilu Ja- novi Niderovi a Janovi z Mulbrunu, ot. posléze v M C I, 179—80 (čís. 86). III. F. 4a—4: Alia littera supradictorum fratrum. ,Amplio- rem spectabiles viri reintegrande inter nos pacis...‘ X ,planga- mus delapsum'. Datum Nuremberge, XII die februarii anno etc. XXXIIs. List jmenovaných (srov. dok. I a II) vyslanců Basilejského koncilu, daný v Norimberce 12. února 1432 Staroměstským. Ot. posléze v M C I, 180—1 (čís. 87). IV. F. 5a—5b: Litera consulatus Pragensis ad consulatum Egrensem. ,Honorabilibus... Servicium nostrum iuxta presentis cursum qualitatem...“ X ,dirigere velitis Nurembergam'. Datum Prage, feria quarta post festum s. Mathei apostoli 1432. 58
9. OTTOB. LAT. č. 698. Kodex pergamenový stol. XV., rozměrů 20X14 cm, ff. 142, 1 list papírový s humanistickým nápisem: Ex codicibus Joannis Angeli, ducis ab Altaemps. — Acta aliquot concilii Basiliensis, 2 listy nové předsádky. Vazba rukopisu jednoduchá, pergamenová, z doby papeže Pia IX., jehož znak na hřbetu. I. F. 1a—3a: Littera missa Bohemis per nuncios sinodi Basi- liensis. ,Universis viris ecclesiasticis... Et si cupite rei queque expectacio...“ X ,tocius demandetis'. Datum Norimberge, sub impressione sigilli mei fratris Johan. nis prioris memorati, quo et ego fr. Joh. de Mulenbrun in testimo- nium premissorum secum utor ad presens, die quinta ianuarii, anno a nat. domini M CCCC XXXII. List vyslanců koncilu Basilejského Jana Nidera a Jana z Mulbrunu do Čech, daný v Norimberce 5. ledna 1432. Ot. posléze v M C I, 142—4 (čís. 73). II. F. 3a—4a: Littera Pragensium ambasiatoribus concilii Basiliensis. �Oblate pacis desideria amplectuntur (sic)..." X ,partibus utrisque deferri'. Datum Prage, quarta feria ante festum purificacionis b. Ma- rie virginis gloriose. List Staroměstských z 30. ledna 1432 vyslancům Basilejského koncilu Ja- novi Niderovi a Janovi z Mulbrunu, ot. posléze v M C I, 179—80 (čís. 86). III. F. 4a—4: Alia littera supradictorum fratrum. ,Amplio- rem spectabiles viri reintegrande inter nos pacis...‘ X ,planga- mus delapsum'. Datum Nuremberge, XII die februarii anno etc. XXXIIs. List jmenovaných (srov. dok. I a II) vyslanců Basilejského koncilu, daný v Norimberce 12. února 1432 Staroměstským. Ot. posléze v M C I, 180—1 (čís. 87). IV. F. 5a—5b: Litera consulatus Pragensis ad consulatum Egrensem. ,Honorabilibus... Servicium nostrum iuxta presentis cursum qualitatem...“ X ,dirigere velitis Nurembergam'. Datum Prage, feria quarta post festum s. Mathei apostoli 1432. 58
Strana 59
Postscriptum: ,Eciam desideramus... X ,fuerit oportu- num'. List Pražanů z 27. února 1432 Chebským, ot. posléze v M C I, 191—2 (čís. 93). V. F. 5b—6b: [Litterae Pragensium nec non magnatum, baro- num regni Bohemiae ac marchionatus Moraviae ad legatos con- cilii Basiliensis.] Affectande pacis commoda...“ X ,multum gratos pariter et gavisos." Datum feria quarta post festum s. Mathei apostoli a. d. 1342. List Pražanů a šlechty české a moravské z 27. února 1432 vyslancům Ba- silejského koncilu. Ot. posléze v M C I, 190—1 (čís. 92). VI. F. 7a—12a: Advisamenta prelatorum regni Francie. Ad- visamenta prolocuta per dominos prelatos... Inprimis, quod at- tentis heresibus Bohemorum...“ X ,ex accessu ad concilium generale." Dobré zdání francouzského kleru, shromážděného v únoru 1432 v Bour- ges, proti rozpuštění Basilejského koncilu (předním důvodem české kacíř- ství). Ot. Mansi XXIX, 401—6, částečně Palacký U B II, 271—3. VII. F. 17a—19b: Epistola missa Bohemis cum salvo con- ductu. ,Sacrosancta... Pridie oratores nostri ex opido Egre ad nos reversi...“ X ,benedictus in secula, amen." Datum in sessione publica eiusdem s. synodi in ecclesia maiori Basiliensi, celebrata XII kal. iunii a. d. 1432. List Basilejského koncilu Čechům 20. června 1432, ot. posléze v M C I, 227—9 (čís. 127). VIII. F. 105a—106a: Proposicio, facta per dominum Joh. de Rokosano de Bohemia. „Ipse dominus Jesus Nazarenus, qui est transfixus in cordibus omnium...“ X ,per infinita secula secu- lorum.“ Řeč Rokycanova, přednesená 8. ledna 1433 v Basileji, když české posel- stvo navštívilo předsedu koncilu Juliána Cesariniho. Ot. již Cochlaeus, Histo- ria Hussit. 248—9 (chybně ji zařadiv k 10. lednu), Mansi XXX, 260—2, Mar- tène-Durande VIII, 252—3. 59
Postscriptum: ,Eciam desideramus... X ,fuerit oportu- num'. List Pražanů z 27. února 1432 Chebským, ot. posléze v M C I, 191—2 (čís. 93). V. F. 5b—6b: [Litterae Pragensium nec non magnatum, baro- num regni Bohemiae ac marchionatus Moraviae ad legatos con- cilii Basiliensis.] Affectande pacis commoda...“ X ,multum gratos pariter et gavisos." Datum feria quarta post festum s. Mathei apostoli a. d. 1342. List Pražanů a šlechty české a moravské z 27. února 1432 vyslancům Ba- silejského koncilu. Ot. posléze v M C I, 190—1 (čís. 92). VI. F. 7a—12a: Advisamenta prelatorum regni Francie. Ad- visamenta prolocuta per dominos prelatos... Inprimis, quod at- tentis heresibus Bohemorum...“ X ,ex accessu ad concilium generale." Dobré zdání francouzského kleru, shromážděného v únoru 1432 v Bour- ges, proti rozpuštění Basilejského koncilu (předním důvodem české kacíř- ství). Ot. Mansi XXIX, 401—6, částečně Palacký U B II, 271—3. VII. F. 17a—19b: Epistola missa Bohemis cum salvo con- ductu. ,Sacrosancta... Pridie oratores nostri ex opido Egre ad nos reversi...“ X ,benedictus in secula, amen." Datum in sessione publica eiusdem s. synodi in ecclesia maiori Basiliensi, celebrata XII kal. iunii a. d. 1432. List Basilejského koncilu Čechům 20. června 1432, ot. posléze v M C I, 227—9 (čís. 127). VIII. F. 105a—106a: Proposicio, facta per dominum Joh. de Rokosano de Bohemia. „Ipse dominus Jesus Nazarenus, qui est transfixus in cordibus omnium...“ X ,per infinita secula secu- lorum.“ Řeč Rokycanova, přednesená 8. ledna 1433 v Basileji, když české posel- stvo navštívilo předsedu koncilu Juliána Cesariniho. Ot. již Cochlaeus, Histo- ria Hussit. 248—9 (chybně ji zařadiv k 10. lednu), Mansi XXX, 260—2, Mar- tène-Durande VIII, 252—3. 59
Strana 60
IX. F. 106a—108a: Proposicio domini-legati ad Bohemos die mercurii XXVIII. ianuarii M CCCC XXXII (sic). ,Audivit hec sancta synodus per X dies magna cum paciencia vestrorum qua- tuor articulorum proposicionem...“ X ,de ea, que in nobis est, fide." Řeč Cesariniho, jíž 28. ledna 1433 zavíral první výklad českého poselstva o čtyřech artikulích. Ot. již Cochlaeus, Historia Hussit. 251—3; M C I, 271—2. 60
IX. F. 106a—108a: Proposicio domini-legati ad Bohemos die mercurii XXVIII. ianuarii M CCCC XXXII (sic). ,Audivit hec sancta synodus per X dies magna cum paciencia vestrorum qua- tuor articulorum proposicionem...“ X ,de ea, que in nobis est, fide." Řeč Cesariniho, jíž 28. ledna 1433 zavíral první výklad českého poselstva o čtyřech artikulích. Ot. již Cochlaeus, Historia Hussit. 251—3; M C I, 271—2. 60
Strana 61
10. OTTOB. LAT. č. 718. Kodex papírový pol. XV. stol., rozměrů 33.823.5 cm, ff. 188 (na počátku kodexu 7 listů nefoliovaných; na posledním poznámka: „Ex codicibus illu- strissimi et excellentissimi domini Joannis Angeli ducis ab Altaemps. Liber de fermento et asimo inter Graecos et Latinos“), 2 listy nové předsádky. Vazba jednoduchá, pergamenová, z doby papeže Pia IX., jehož znak vyryt na hřbetu. I. F. 67a—92b: [Johannes de Turre cremata], Reprobaciones triginta octo articulorum, quos tenent heretici Usiti de Maldavis. Prohemium. �Reverendissime pater. Scriptura sancta testan- te..." X ,in edificacione fidei." Sequuntur reprobaciones quedam breves 38 articulorum infra- scriptorum, qui dicuntur esse Hussitarum, qui sunt in Moldavia, facte per d. cardinalem s. Sixti. ,Primus articulus: Non obediunt ecclesie Romane nec alicui ecclesiastice potestati...“ X ,que pro- sequi brevitatis causa supersedemus.' Laus deo. Finitur compendium brevitatis causa compositum contra regni Bosne... hereticos articulos per Joannem de Turre cre- mata sacrosancte Romane ecclesie cardinalem... Srov. výše rkp Vat. lat. čís. 976, dok. I. II. F. 92b—101b: [Johannes de Turre cremata], De aqua be- nedicta, ubi eciam de speciebus sacramentalibus altaris, si in eis sit aliqua virtus, problemma. „Iniunxit mihi nuper reverendissima paternitas vestra, pater reverendissime, problemma reverendissi- mo domino Joanni de Ragusio, primo Bohemorum articulo re- spondenti, per magistrum Petrum Anglicum propositum...X ,quandoque aliud contingere.' Laus deo. Hec sunt reverendissime pater et domine, que ego vester hu- milis capellanus magister Johannes de Torre cremata pro propo- sito mihi probleumate collegi, que... correccionis vestre pruden- tissime dominacionis humiliter offero terminanda et emendanda Basilee. Srov. výše rkp Vat. lat. čís. 976, dok. II. III. F. 133b—165a: [Johannes de Turre cremata], De sacra- mento eucharistie incipit tractatus, ubi contra Bohemos sufficien- 61
10. OTTOB. LAT. č. 718. Kodex papírový pol. XV. stol., rozměrů 33.823.5 cm, ff. 188 (na počátku kodexu 7 listů nefoliovaných; na posledním poznámka: „Ex codicibus illu- strissimi et excellentissimi domini Joannis Angeli ducis ab Altaemps. Liber de fermento et asimo inter Graecos et Latinos“), 2 listy nové předsádky. Vazba jednoduchá, pergamenová, z doby papeže Pia IX., jehož znak vyryt na hřbetu. I. F. 67a—92b: [Johannes de Turre cremata], Reprobaciones triginta octo articulorum, quos tenent heretici Usiti de Maldavis. Prohemium. �Reverendissime pater. Scriptura sancta testan- te..." X ,in edificacione fidei." Sequuntur reprobaciones quedam breves 38 articulorum infra- scriptorum, qui dicuntur esse Hussitarum, qui sunt in Moldavia, facte per d. cardinalem s. Sixti. ,Primus articulus: Non obediunt ecclesie Romane nec alicui ecclesiastice potestati...“ X ,que pro- sequi brevitatis causa supersedemus.' Laus deo. Finitur compendium brevitatis causa compositum contra regni Bosne... hereticos articulos per Joannem de Turre cre- mata sacrosancte Romane ecclesie cardinalem... Srov. výše rkp Vat. lat. čís. 976, dok. I. II. F. 92b—101b: [Johannes de Turre cremata], De aqua be- nedicta, ubi eciam de speciebus sacramentalibus altaris, si in eis sit aliqua virtus, problemma. „Iniunxit mihi nuper reverendissima paternitas vestra, pater reverendissime, problemma reverendissi- mo domino Joanni de Ragusio, primo Bohemorum articulo re- spondenti, per magistrum Petrum Anglicum propositum...X ,quandoque aliud contingere.' Laus deo. Hec sunt reverendissime pater et domine, que ego vester hu- milis capellanus magister Johannes de Torre cremata pro propo- sito mihi probleumate collegi, que... correccionis vestre pruden- tissime dominacionis humiliter offero terminanda et emendanda Basilee. Srov. výše rkp Vat. lat. čís. 976, dok. II. III. F. 133b—165a: [Johannes de Turre cremata], De sacra- mento eucharistie incipit tractatus, ubi contra Bohemos sufficien- 61
Strana 62
cia communionis sub una specie tantum (sic). ,Quarundarum re- ligiosarum personarum sacri ordinis crebris et devotis precibus me pulsancium, ut ea, que de primo articulo Bohemorum, qui ma- teriam divinissime eukaristie considerat... Locuturus de divi- nissimo eucharistie sacramento...“ X ,et tandem introduccio felicitatis eterne, amen." Srov. výše rkp Vat. lat. čís. 976, dok. III. 62
cia communionis sub una specie tantum (sic). ,Quarundarum re- ligiosarum personarum sacri ordinis crebris et devotis precibus me pulsancium, ut ea, que de primo articulo Bohemorum, qui ma- teriam divinissime eukaristie considerat... Locuturus de divi- nissimo eucharistie sacramento...“ X ,et tandem introduccio felicitatis eterne, amen." Srov. výše rkp Vat. lat. čís. 976, dok. III. 62
Strana 63
11. PALAT. LAT. č. 599. Kodex papírový stol. XV., rozměrů 2921 cm, ff. 300 (textu 295), 2 listy předsádky. Vazba rkpu z novější doby, jednoduchá, pergamenová s nápisem: Articuli Bohemorum in concilio Basiliensi condemnati. Srov. Palacký, Ital. Reise str. 60 a H. Stevenson iun. — J. B. de Rossi, Codices Palatini latini Bibliothecae Vaticanae, sv. I (1886), str. 203 čís. 599. I. F. 1a—18b: Posicio magistri Johannis de Rogazana amba- siatoris regni Bohemie in concilio Basiliensi publicata. �Commu- nio divine eukaristie sub specie utraque panis et vini utilis mul- tum et saluti expediens...“ X ,Ex quo sequitur minorem esse veram." Explicit posicio primi articuli Bohemorum in concilio Basi- liensi, per organum magistri Johannis de Rockizana publicata in refectorio Predicatorum in audiencia publica anno 1433. Tato redakce Rokycanovy basilejské obrany kalicha ot. Martène-Duran- dem VIII, 262—305. II. Responsio ad primum articulum Bohemorum seu Hussi- tarum, videl. de communione divinissime eukaristie laycali po- pulo sub utraque specie panis videl. et vini ministrande, per ma- gistrum Johannem de Ragusio s. theologie professorem facta in concilio generali Basiliensi Johanne de Rogantzan arcium litera- lium magistro opponente etc. „Reverendissimi reverendique... Post valde utilem et pernecessariam exhortacionem reverendi in Christo patris...“ X ,ad laudem omnipotentis dei et exaltacio- nem fidei catholice." Finis est posicionis et responsionis magistri Johannis de Ra- gusio s. theologie professoris ordinis fratrum Predicatorum, facte in concilio generali Basiliensi ad dicta magistri Johannis de Ro- ckizana Bohemi in articulo communionis sub utraque specie a. d. 1433 etc. Odpověď Jana z Dubrovníka Janovi Rokycanovi proti přijímání pod obojí, přednesená na koncilu Basilejském mezi 31. lednem až 11. únorem 1433; ot. Mansi XXX, 699—868. III. F. 107a—123a: Secundus articulus Bohemorum proposi- tus in concilio Basiliensi per magistrum Nicolaum unum ex ora- 63
11. PALAT. LAT. č. 599. Kodex papírový stol. XV., rozměrů 2921 cm, ff. 300 (textu 295), 2 listy předsádky. Vazba rkpu z novější doby, jednoduchá, pergamenová s nápisem: Articuli Bohemorum in concilio Basiliensi condemnati. Srov. Palacký, Ital. Reise str. 60 a H. Stevenson iun. — J. B. de Rossi, Codices Palatini latini Bibliothecae Vaticanae, sv. I (1886), str. 203 čís. 599. I. F. 1a—18b: Posicio magistri Johannis de Rogazana amba- siatoris regni Bohemie in concilio Basiliensi publicata. �Commu- nio divine eukaristie sub specie utraque panis et vini utilis mul- tum et saluti expediens...“ X ,Ex quo sequitur minorem esse veram." Explicit posicio primi articuli Bohemorum in concilio Basi- liensi, per organum magistri Johannis de Rockizana publicata in refectorio Predicatorum in audiencia publica anno 1433. Tato redakce Rokycanovy basilejské obrany kalicha ot. Martène-Duran- dem VIII, 262—305. II. Responsio ad primum articulum Bohemorum seu Hussi- tarum, videl. de communione divinissime eukaristie laycali po- pulo sub utraque specie panis videl. et vini ministrande, per ma- gistrum Johannem de Ragusio s. theologie professorem facta in concilio generali Basiliensi Johanne de Rogantzan arcium litera- lium magistro opponente etc. „Reverendissimi reverendique... Post valde utilem et pernecessariam exhortacionem reverendi in Christo patris...“ X ,ad laudem omnipotentis dei et exaltacio- nem fidei catholice." Finis est posicionis et responsionis magistri Johannis de Ra- gusio s. theologie professoris ordinis fratrum Predicatorum, facte in concilio generali Basiliensi ad dicta magistri Johannis de Ro- ckizana Bohemi in articulo communionis sub utraque specie a. d. 1433 etc. Odpověď Jana z Dubrovníka Janovi Rokycanovi proti přijímání pod obojí, přednesená na koncilu Basilejském mezi 31. lednem až 11. únorem 1433; ot. Mansi XXX, 699—868. III. F. 107a—123a: Secundus articulus Bohemorum proposi- tus in concilio Basiliensi per magistrum Nicolaum unum ex ora- 63
Strana 64
toribus regni Bohemorum et baccalarius in artibus tantum (sic). ,Peccata mortalia publica et quantum racionabiliter fieri potest privata...“ X ,et tantum sit dictum pro presenti etc." Explicit posicio secundi articuli Bohemorum habita in pre- sencia s. Basiliensis concilii per dominum Nycolaum de secta Thaboritarum. Mikuláše z Pelhřimova obrana husitského článku o trestání veřejných hříchů, přednesená v Basileji 20. a 21. ledna 1433. Srov. C B II, 319—21, C B V, 38, M C I, 294. IV. F. 123b—171a: Collacio preambula racioni pro veritate super punicione peccatorum mortalium publicorum etc. ,Audistis reverendissimi patres... profundam, precelsam et veram posi- cionem de communione divinissime eucharistie... Iam precor pacienter aures comodate facite...“ X ,in secula seculorum, amen.“ Explicit responsio ad secundum articulum Bohemorum, in concilio Basiliensi per venerabilem nostrum magistrum Egidium Carrerii decanum Cameracensis ecclesie facta. Odpověď Jiljího Charliera Mikulášovi z Pelhřimova na předešlou obranu (dok. III) článku o trestání veřejných hříchů, přednesená na koncilu Basilej- ském mezi 13. až 17. únorem 1433; ot. Mansi XXX, 868—972, Hardouin VIII, 1759—1824 atd. V. F. 171b—201a: Prefacio in responsionem ad replicas do- mini Nicolai unius ex oratoribus Bohemorum etc. ,Cum excrescit ignis in inmensum, patres reverendissimi et viri spectabiles, hu- mana solet industria aquam illi supereffundere. Unde cum nu- per...“ X benedictus deus in secula, amen." Responsio magistri Egidii Carrerii decani Cameracensis, data coram patribus concilii in congregacione generali assistente lay- corum notabilium copia ad replicas domini Nicolai memorati etc. „Dum replicas contra posicionem de punicione peccatorum publi- corum pro veritate factas intueor...“ X ,qui est benedictus in secula, amen." Expliciunt replice secundi articuli Bohemorum per venera- bilem magistrum Egidium Carrerii decanum Cammeracensem 64
toribus regni Bohemorum et baccalarius in artibus tantum (sic). ,Peccata mortalia publica et quantum racionabiliter fieri potest privata...“ X ,et tantum sit dictum pro presenti etc." Explicit posicio secundi articuli Bohemorum habita in pre- sencia s. Basiliensis concilii per dominum Nycolaum de secta Thaboritarum. Mikuláše z Pelhřimova obrana husitského článku o trestání veřejných hříchů, přednesená v Basileji 20. a 21. ledna 1433. Srov. C B II, 319—21, C B V, 38, M C I, 294. IV. F. 123b—171a: Collacio preambula racioni pro veritate super punicione peccatorum mortalium publicorum etc. ,Audistis reverendissimi patres... profundam, precelsam et veram posi- cionem de communione divinissime eucharistie... Iam precor pacienter aures comodate facite...“ X ,in secula seculorum, amen.“ Explicit responsio ad secundum articulum Bohemorum, in concilio Basiliensi per venerabilem nostrum magistrum Egidium Carrerii decanum Cameracensis ecclesie facta. Odpověď Jiljího Charliera Mikulášovi z Pelhřimova na předešlou obranu (dok. III) článku o trestání veřejných hříchů, přednesená na koncilu Basilej- ském mezi 13. až 17. únorem 1433; ot. Mansi XXX, 868—972, Hardouin VIII, 1759—1824 atd. V. F. 171b—201a: Prefacio in responsionem ad replicas do- mini Nicolai unius ex oratoribus Bohemorum etc. ,Cum excrescit ignis in inmensum, patres reverendissimi et viri spectabiles, hu- mana solet industria aquam illi supereffundere. Unde cum nu- per...“ X benedictus deus in secula, amen." Responsio magistri Egidii Carrerii decani Cameracensis, data coram patribus concilii in congregacione generali assistente lay- corum notabilium copia ad replicas domini Nicolai memorati etc. „Dum replicas contra posicionem de punicione peccatorum publi- corum pro veritate factas intueor...“ X ,qui est benedictus in secula, amen." Expliciunt replice secundi articuli Bohemorum per venera- bilem magistrum Egidium Carrerii decanum Cammeracensem 64
Strana 65
contra replicas domini Nycolai Bohemi prefati articuli secundi. qui est de punicione peccatorum mortalium publicorum. Replika (s úvodním proslovem) Jiljího Charliera proti Mikulášovi z Pel- hřimova, přednesená na koncilu Basilejském mezi 4.—6. dubnem 1433; ot. Martène-Durande VIII, 415—8 (předmluva), 419—93 (text), Mansi XXX, 388—91, 391—456. VI. F. 201b—215a: Posicio articuli tercii Bohemorum de pre- dicacione verbi dei in concilio Basiliensi determinata etc. �In nomine domini amen. Locuturus in hoc venerando concilio coram reverendissimis in Christo patribus...“ X ,prout dominus ex alto contulit, est deductus etc." Explicit articulus tercius disputatus per magistrum Ulricum, unum ex oratoribus regni Bohemie, sc. de libera predicacione verbi dei a. d. 1433. Obrana článku o svobodě kázání slova božího, přednesená Oldřichem ze Znojma na koncilu Basilejském 23. a 24. ledna 1433; ot. Martène-Durande VIII, 305—40, Mansi XXX, 306—37. VII. F. 215b—274b: Responsio catholica ad tercium articu- lum Bohemorum per magistrum N. Kaltysen ordinis Predicato- rum facta in concilio Basiliensi. �Patres et domini, rev. doctores, prudentissimi incliti Bohemie regni oratores... In medio tam magnatorum tantique auditorii divinissimi locuturus...“ X ,me subieci alme matris mee universitatis Coloniensis determinacioni et decisioni etc." Explicit articulus tercius de predicacione verbi dei, disputa- tus per venerabilem et eximium s. pagine doctorem d. Nycolaum Kaltysen ordinis Predicatorum in concilio Basiliensi in audiencia publica refectorii Predicatorum a. d. 1433 [f. 247b]. Sequitur introitus ad replicam. „Reverendissimi patres...Et si iuxta canonis veritatem...“ X ,et custodiunt illud. Prescripta autem singula huic sacrosancte generali synodo Basiliensi offero corrigendo, cuius iudicio me subicio per omnia." Terminata fuit hec replica in presencia s. concilii et Bohe- morum recitata 1433 in ebdomada penosa celerrime et obrupte collecta propter nimiam festinanciam Bohemorum ad receden- 65
contra replicas domini Nycolai Bohemi prefati articuli secundi. qui est de punicione peccatorum mortalium publicorum. Replika (s úvodním proslovem) Jiljího Charliera proti Mikulášovi z Pel- hřimova, přednesená na koncilu Basilejském mezi 4.—6. dubnem 1433; ot. Martène-Durande VIII, 415—8 (předmluva), 419—93 (text), Mansi XXX, 388—91, 391—456. VI. F. 201b—215a: Posicio articuli tercii Bohemorum de pre- dicacione verbi dei in concilio Basiliensi determinata etc. �In nomine domini amen. Locuturus in hoc venerando concilio coram reverendissimis in Christo patribus...“ X ,prout dominus ex alto contulit, est deductus etc." Explicit articulus tercius disputatus per magistrum Ulricum, unum ex oratoribus regni Bohemie, sc. de libera predicacione verbi dei a. d. 1433. Obrana článku o svobodě kázání slova božího, přednesená Oldřichem ze Znojma na koncilu Basilejském 23. a 24. ledna 1433; ot. Martène-Durande VIII, 305—40, Mansi XXX, 306—37. VII. F. 215b—274b: Responsio catholica ad tercium articu- lum Bohemorum per magistrum N. Kaltysen ordinis Predicato- rum facta in concilio Basiliensi. �Patres et domini, rev. doctores, prudentissimi incliti Bohemie regni oratores... In medio tam magnatorum tantique auditorii divinissimi locuturus...“ X ,me subieci alme matris mee universitatis Coloniensis determinacioni et decisioni etc." Explicit articulus tercius de predicacione verbi dei, disputa- tus per venerabilem et eximium s. pagine doctorem d. Nycolaum Kaltysen ordinis Predicatorum in concilio Basiliensi in audiencia publica refectorii Predicatorum a. d. 1433 [f. 247b]. Sequitur introitus ad replicam. „Reverendissimi patres...Et si iuxta canonis veritatem...“ X ,et custodiunt illud. Prescripta autem singula huic sacrosancte generali synodo Basiliensi offero corrigendo, cuius iudicio me subicio per omnia." Terminata fuit hec replica in presencia s. concilii et Bohe- morum recitata 1433 in ebdomada penosa celerrime et obrupte collecta propter nimiam festinanciam Bohemorum ad receden- 65
Strana 66
dum; ideo propicium requirit lectorem. Et sic est finis huius ar- ticuli. Odpověď Jindřicha (nikoli Mikuláše) Kalteisena Oldřichovi ze Znojma proti článku o svobodě kázání slova božího, přednesená na koncilu Basilej- ském mezi 18.—21. únorem 1433. Rozdělení repliky ve dvě části odpovídá pů- vodnímu rozvrhu Kalteisenovy řeči (srov. Mansi XXIX, 1045—6); ot. Mansi XXIX, 971—1104. VIII. F. 274b—294a: Responsio articuli Bohemorum quarti, videlicet de temporalitate cleri per magistrum Johannem Palo- mar coram concilio Basiliensi data etc. �Deus in adiutorium meum intende..." X ,et glorie in futuro, amen." Explicit responsio ad quartum articulum Bohemorum per exi- mium decretorum doctorem magistrum Johannem Polomar, pal- lacii apostolici auditorem. Odpověď Jana Palomara Petrovi Paynovi proti článku o chudobě kněž- stva, přednesená na koncilu Basilejském mezi 23.—28. únorem 1433; rozsahem shoduje se s textem rkpu univ. knih. pražské IX D 10, f. 80a—101a (závěrečná část, jež se čte na př. v otisku Mansiho XXIX, 1153—1168 chybí); ot. Mansi XXIX, 1105—53, Hardouin VIII, 1909—39. 66
dum; ideo propicium requirit lectorem. Et sic est finis huius ar- ticuli. Odpověď Jindřicha (nikoli Mikuláše) Kalteisena Oldřichovi ze Znojma proti článku o svobodě kázání slova božího, přednesená na koncilu Basilej- ském mezi 18.—21. únorem 1433. Rozdělení repliky ve dvě části odpovídá pů- vodnímu rozvrhu Kalteisenovy řeči (srov. Mansi XXIX, 1045—6); ot. Mansi XXIX, 971—1104. VIII. F. 274b—294a: Responsio articuli Bohemorum quarti, videlicet de temporalitate cleri per magistrum Johannem Palo- mar coram concilio Basiliensi data etc. �Deus in adiutorium meum intende..." X ,et glorie in futuro, amen." Explicit responsio ad quartum articulum Bohemorum per exi- mium decretorum doctorem magistrum Johannem Polomar, pal- lacii apostolici auditorem. Odpověď Jana Palomara Petrovi Paynovi proti článku o chudobě kněž- stva, přednesená na koncilu Basilejském mezi 23.—28. únorem 1433; rozsahem shoduje se s textem rkpu univ. knih. pražské IX D 10, f. 80a—101a (závěrečná část, jež se čte na př. v otisku Mansiho XXIX, 1153—1168 chybí); ot. Mansi XXIX, 1105—53, Hardouin VIII, 1909—39. 66
Strana 67
I. [ARTICULI HUSSITARUM]. (Rkp Ottob. lat. čís. 348, f. 184ab, 197a). Pateat omnibus fidem veram sectantibus, quod hos articulos sequentes novi heretici Hussite tenent contra statuta et ordinem sancte matris ecclesie et contra Romanam ecclesiam: [1] Primo enim missas non legunt debito modo; omnes enim cerimonias et oraciones, epistolas et ewangelia obmittunt solum Pater noster dicentes, verba consecracionis et totum canonem confundunt dicentes adinvenciones hominum. [2] Item officiant absque vestibus sacris, videlicet ornamentis, pallis, stolis etc. [3] Item officiant in campis, silvis, horreis, stabulis et cellariis dicentes ecclesias speluncas latronum esse. [4] Item ecclesias comuniter et monasteria rumpunt et destruunt. [5] Item ad altaria, ubi venire possunt, violenter reliquias excipientes, in terram vel in ignem proiciunt et loco reliquiarum stercora hominum impo- nunt. [6] Item baptisteria principaliter proiciunt extra ecclesiam negantes consecracionem aque et sacri liquoris dicentes, quia dominus omnia consecra- vit in sua creacione. [7] Item papam dicunt esse nullius auctoritatis, similiter archiepisco- pum et episcopum; eiusdem esse auctoritatis simplices sacerdotes sicud pa- pam vel episcopum. [8] Item omnes consecraciones confundunt, videl. esibilia in die pasche, cinerum, candelarum, palmarum etc. [9] Item confessionem dicunt nichil esse, sed adinvenciones hominum et sacerdotum et propter lucrum eorum, sed inducunt homines simplices, ut si quis confiteri debet, ut palam confiteatur coram omnibus in ecclesia vel in predicacione, ubi maior convenit populus. [10] Item comunicant vulgum sub utraque specie, dum optat, mane, sero- tino tempore vel meridie. [11] Item dicunt, quod comunio sub specie panis tantum non sit vera, sed decepcio, sacrilegium et divisio sacramenti. [12] Item dicunt, quod aspersio aque benedicte diebus dominicis est de- cepcio dyabolica. [13] Item baptismum eorum sic ordinant: liquefacientes corpus domini- cum in palmo imponunt in os infantis vel statim comunicant eum sub utraque specie, videlicet panis et vini, et hoc ponunt pro baptismo. 67
I. [ARTICULI HUSSITARUM]. (Rkp Ottob. lat. čís. 348, f. 184ab, 197a). Pateat omnibus fidem veram sectantibus, quod hos articulos sequentes novi heretici Hussite tenent contra statuta et ordinem sancte matris ecclesie et contra Romanam ecclesiam: [1] Primo enim missas non legunt debito modo; omnes enim cerimonias et oraciones, epistolas et ewangelia obmittunt solum Pater noster dicentes, verba consecracionis et totum canonem confundunt dicentes adinvenciones hominum. [2] Item officiant absque vestibus sacris, videlicet ornamentis, pallis, stolis etc. [3] Item officiant in campis, silvis, horreis, stabulis et cellariis dicentes ecclesias speluncas latronum esse. [4] Item ecclesias comuniter et monasteria rumpunt et destruunt. [5] Item ad altaria, ubi venire possunt, violenter reliquias excipientes, in terram vel in ignem proiciunt et loco reliquiarum stercora hominum impo- nunt. [6] Item baptisteria principaliter proiciunt extra ecclesiam negantes consecracionem aque et sacri liquoris dicentes, quia dominus omnia consecra- vit in sua creacione. [7] Item papam dicunt esse nullius auctoritatis, similiter archiepisco- pum et episcopum; eiusdem esse auctoritatis simplices sacerdotes sicud pa- pam vel episcopum. [8] Item omnes consecraciones confundunt, videl. esibilia in die pasche, cinerum, candelarum, palmarum etc. [9] Item confessionem dicunt nichil esse, sed adinvenciones hominum et sacerdotum et propter lucrum eorum, sed inducunt homines simplices, ut si quis confiteri debet, ut palam confiteatur coram omnibus in ecclesia vel in predicacione, ubi maior convenit populus. [10] Item comunicant vulgum sub utraque specie, dum optat, mane, sero- tino tempore vel meridie. [11] Item dicunt, quod comunio sub specie panis tantum non sit vera, sed decepcio, sacrilegium et divisio sacramenti. [12] Item dicunt, quod aspersio aque benedicte diebus dominicis est de- cepcio dyabolica. [13] Item baptismum eorum sic ordinant: liquefacientes corpus domini- cum in palmo imponunt in os infantis vel statim comunicant eum sub utraque specie, videlicet panis et vini, et hoc ponunt pro baptismo. 67
Strana 68
[14] Item ieiunium quadragesime, quatuor temporum, ferias sextas, vigi- lias sanctorum penitus negant, sed carnibus et caseatis utuntur (f. 184a). [15] Item introduccionem mulierum post partum pro nichilo dicunt, sed eas statim tercia die ad ecclesiam ducunt. [16] Item statuerunt, ut omnes sint similes, sit rex sit baro aut dominus nobilis vel sacerdos, ut nemo alcior alio, sed omnes vivant comuniter, ut bona mobilia vel immobilia sint comunia, videlicet silve, prata, agri etc. [17] Item de corpore dominico, quod tedet loqui et aures pruit, affir- mant: et post prolacionem verborum aliud non remanet nisi substancia panis et panis benedictus. [18] Item affirmant, quod aliquis sacerdos simplex alium potest ordinare ad sacros ordines tanquam episcopus. [19] Item dicunt comuniter, quod excomunicacio nichil sit, nisi quem deus excomunicaverit et qui est in peccato mortali. [20] Item affirmant, quod nullus sacerdos, existens in peccato mortali, potest consecrare corpus domini. [21] Item dicunt beatam virginem, que est spes, salus nostrum omnium et alios sanctos nullius esse meriti, sed tanquam alios homines simplices et nullius esse auctoritatis coram deo. [22] Item manifesta suffragia sanctorum negant. [23] Item statuta festa a sancta matre ecclesia nunquam sollempnizant preter diem dominicum. [24] Item purgatorium penitus dicunt non esse, sed asserunt in sermo- nibus et dicunt, quod homo, dum finem vite sue concludit aut statim salva- tur aut statim condempnatur. [25] Item ymagines aut picturas frangunt et comburunt, deportant aut ydola appellant. [26] Item omnes sacerdotes, quos apprehendunt fidei orthodoxos, com- burunt, apocopant aut quatuor digitos sacro liquore unctos abscidunt et alios exoculant vel aures aut nasum abscidunt et virgis cedunt et alios truncis et carceribus mancipant. [27] Item coronas clericales penitus abiciunt et barbas nutriunt. [28] Item omnes religiosos appellant demones incarnatos, videlicet mo- nachos ... et moniales. [29] Item decimas omnino negant et prohibent solvere. [30] Item offertoria appelant ymmolaciones ydolorum et cultum eorum. [31] Item extremam unccionem dicunt esse falsam et nichil valituram. [32] Item commemoracionem pro defunctis, videlicet missam pro de- functis et vigilias et tricesimias omnino negant (f. 184b). [33] Item dicunt, quod simplex homo, sutor vel sartor habet talem potes- tatem missam officiare sicut sacerdos. 68
[14] Item ieiunium quadragesime, quatuor temporum, ferias sextas, vigi- lias sanctorum penitus negant, sed carnibus et caseatis utuntur (f. 184a). [15] Item introduccionem mulierum post partum pro nichilo dicunt, sed eas statim tercia die ad ecclesiam ducunt. [16] Item statuerunt, ut omnes sint similes, sit rex sit baro aut dominus nobilis vel sacerdos, ut nemo alcior alio, sed omnes vivant comuniter, ut bona mobilia vel immobilia sint comunia, videlicet silve, prata, agri etc. [17] Item de corpore dominico, quod tedet loqui et aures pruit, affir- mant: et post prolacionem verborum aliud non remanet nisi substancia panis et panis benedictus. [18] Item affirmant, quod aliquis sacerdos simplex alium potest ordinare ad sacros ordines tanquam episcopus. [19] Item dicunt comuniter, quod excomunicacio nichil sit, nisi quem deus excomunicaverit et qui est in peccato mortali. [20] Item affirmant, quod nullus sacerdos, existens in peccato mortali, potest consecrare corpus domini. [21] Item dicunt beatam virginem, que est spes, salus nostrum omnium et alios sanctos nullius esse meriti, sed tanquam alios homines simplices et nullius esse auctoritatis coram deo. [22] Item manifesta suffragia sanctorum negant. [23] Item statuta festa a sancta matre ecclesia nunquam sollempnizant preter diem dominicum. [24] Item purgatorium penitus dicunt non esse, sed asserunt in sermo- nibus et dicunt, quod homo, dum finem vite sue concludit aut statim salva- tur aut statim condempnatur. [25] Item ymagines aut picturas frangunt et comburunt, deportant aut ydola appellant. [26] Item omnes sacerdotes, quos apprehendunt fidei orthodoxos, com- burunt, apocopant aut quatuor digitos sacro liquore unctos abscidunt et alios exoculant vel aures aut nasum abscidunt et virgis cedunt et alios truncis et carceribus mancipant. [27] Item coronas clericales penitus abiciunt et barbas nutriunt. [28] Item omnes religiosos appellant demones incarnatos, videlicet mo- nachos ... et moniales. [29] Item decimas omnino negant et prohibent solvere. [30] Item offertoria appelant ymmolaciones ydolorum et cultum eorum. [31] Item extremam unccionem dicunt esse falsam et nichil valituram. [32] Item commemoracionem pro defunctis, videlicet missam pro de- functis et vigilias et tricesimias omnino negant (f. 184b). [33] Item dicunt, quod simplex homo, sutor vel sartor habet talem potes- tatem missam officiare sicut sacerdos. 68
Strana 69
[34] Item luxuriam dicunt esse tantum mundiciam corporis. [35] Item dicunt, quod simplex potest alio simplici homini vel layco confiteri sicut sacerdoti. [36] Item cantum ecclesie, videlicet matutinas missas, vesperas etc. ap- pellant clamorem ydolatrum. [37] Item doctrinam sanctorum doctorum, videlicet Ambrosii, Gregorii, Augustini, Jeronimi etc. omnino reprobant, solum ewangelium recipiunt, quod male exponunt. [38] Item serenissimum imperatorem regem Ungarie, Bohemie, Dalma- cie, Croacie dicunt esse scismaticum hereticum et contrarium legi divine (f. 197a). 69
[34] Item luxuriam dicunt esse tantum mundiciam corporis. [35] Item dicunt, quod simplex potest alio simplici homini vel layco confiteri sicut sacerdoti. [36] Item cantum ecclesie, videlicet matutinas missas, vesperas etc. ap- pellant clamorem ydolatrum. [37] Item doctrinam sanctorum doctorum, videlicet Ambrosii, Gregorii, Augustini, Jeronimi etc. omnino reprobant, solum ewangelium recipiunt, quod male exponunt. [38] Item serenissimum imperatorem regem Ungarie, Bohemie, Dalma- cie, Croacie dicunt esse scismaticum hereticum et contrarium legi divine (f. 197a). 69
Strana 70
Strana 71
REJSTŘÍK Albrecht Rakouský 27. Artikule české 16, 17, 19, 20, 23, 24, 25, 34; obrana (1420) 24-5, 33-4. Basilej 16, 17, 26, 29, 47; dominikáni 17. Basilejský koncil 16, 17, 18, 26, 27, 29, 36, 37, 39; listy do Čech 47, 58-9; první hádání s husity 49-50, 51-2, 55-7, 59-60, 63-6; jednání o kompaktáta 27, 37-8, 39-40, 42-4; dekret o sv. oltářní 27, 32, 38, 52-3; projevy proti kalichu 39, 41-2. Benedikt, opat marseilleský 56-7. Berruerii Martin, děkan tourský 37-8. bludy 18; husitské 17, 34, 52; moldav- ských husitů 13-5, 61. Borghese Scipione, kardinál-bibliotekář 20, 49. Bosna 13, 61. Branda kardinál (Placentinus) 20. Brno 20, 27, 44, 45. Cesar Gajus Julius 18. Cesarini Julián, předseda Basilejského koncilu 16, 59; řeč ,Locuturus“ (10. I. 1433) 57; řeč ,Audivit (28. I. 1433) 60. z Dinkelspühlu Mikuláš; traktát proti kalichu 23. z Dubrovníka Jan 16, 17, 27, 61; odpověď Rokycanovi (II. 1433) 51, 55, 63; repli- ka (IV. 1433) 51-2. Hus Jan 13, 21, 32, 41, 45, 47, 48, 57; čl. z trakt. De ecclesia 23; kostnické čl. 47-8. husité 17, 20, 22, 23, 24, 25, 29, 37, 47, 52; poselstvo do Polska (1420/21) 24-5; články 52, 67-9; moldavští 13-5, 61; v. kompaktáta, Basilejský koncil. Charlier Jiljí (Carlerii Eg.) 49; odpo- věď Mik. z Pelhřimova (II. 1433) 50, 55-6, 64; replika (IV. 1433) 64-5. z Chrudimě Martin 38. akub Mistr, dominikán 20. z Jesenic Jan 22. Kališ 23, 35. Kalteisen Jindřich 29; odpověď Oldři- chovi ze Znojma (II. 1433) 56, 65-6. Karel IV. 18. Karvajal Jan, kardinál 29; odpověď Če- chům (10. V. 1448) 42; čl. husitského kleru (1448) 38. z Kokorzyna Ondřej; trak. proti kalichu 52. kompaktáta 26-8, 36, 37-8, 39-40, 42-3. Kostnický koncil 21, 22, 42; dekret proti kalichu 32, 47, 53; dekret o klejtech 31—2; akta proti Wyclifovi a Husovi 47-8. Krakov 34; universita 24, 52. kronika římských císařů 18. Æbendorfer Tomáš; Advisamenta' 28-9. de Ebraco Bartoloměj 20. Eugen IV., papež 16, 27. Lambruschini Alois, kardinál-bibliote- kář 20, 26. Filibert, legát Basilejského koncilu 26, 37, 47. Francie; Advisamenta' kleru 59. Fridrich Braniborský 31. Fridrich Rakouský 18. erson Jan; dobré zdání o kalichu 22. Martin V., papež 21. Matěj Mistr 18. Maurosini Jan; dobré zdání o kalichu 21. Mikuláš, arcib. hnězdenský 23, 34, 35. Mikuláš V., papež 33, 42. moldavské knížectví 13, 15, 61. absburkové 18. Hnězdno, synoda 36. Hradec Jindřichův 18. Německo 29. Noet Egbert 13. Norimberk 29. 71
REJSTŘÍK Albrecht Rakouský 27. Artikule české 16, 17, 19, 20, 23, 24, 25, 34; obrana (1420) 24-5, 33-4. Basilej 16, 17, 26, 29, 47; dominikáni 17. Basilejský koncil 16, 17, 18, 26, 27, 29, 36, 37, 39; listy do Čech 47, 58-9; první hádání s husity 49-50, 51-2, 55-7, 59-60, 63-6; jednání o kompaktáta 27, 37-8, 39-40, 42-4; dekret o sv. oltářní 27, 32, 38, 52-3; projevy proti kalichu 39, 41-2. Benedikt, opat marseilleský 56-7. Berruerii Martin, děkan tourský 37-8. bludy 18; husitské 17, 34, 52; moldav- ských husitů 13-5, 61. Borghese Scipione, kardinál-bibliotekář 20, 49. Bosna 13, 61. Branda kardinál (Placentinus) 20. Brno 20, 27, 44, 45. Cesar Gajus Julius 18. Cesarini Julián, předseda Basilejského koncilu 16, 59; řeč ,Locuturus“ (10. I. 1433) 57; řeč ,Audivit (28. I. 1433) 60. z Dinkelspühlu Mikuláš; traktát proti kalichu 23. z Dubrovníka Jan 16, 17, 27, 61; odpověď Rokycanovi (II. 1433) 51, 55, 63; repli- ka (IV. 1433) 51-2. Hus Jan 13, 21, 32, 41, 45, 47, 48, 57; čl. z trakt. De ecclesia 23; kostnické čl. 47-8. husité 17, 20, 22, 23, 24, 25, 29, 37, 47, 52; poselstvo do Polska (1420/21) 24-5; články 52, 67-9; moldavští 13-5, 61; v. kompaktáta, Basilejský koncil. Charlier Jiljí (Carlerii Eg.) 49; odpo- věď Mik. z Pelhřimova (II. 1433) 50, 55-6, 64; replika (IV. 1433) 64-5. z Chrudimě Martin 38. akub Mistr, dominikán 20. z Jesenic Jan 22. Kališ 23, 35. Kalteisen Jindřich 29; odpověď Oldři- chovi ze Znojma (II. 1433) 56, 65-6. Karel IV. 18. Karvajal Jan, kardinál 29; odpověď Če- chům (10. V. 1448) 42; čl. husitského kleru (1448) 38. z Kokorzyna Ondřej; trak. proti kalichu 52. kompaktáta 26-8, 36, 37-8, 39-40, 42-3. Kostnický koncil 21, 22, 42; dekret proti kalichu 32, 47, 53; dekret o klejtech 31—2; akta proti Wyclifovi a Husovi 47-8. Krakov 34; universita 24, 52. kronika římských císařů 18. Æbendorfer Tomáš; Advisamenta' 28-9. de Ebraco Bartoloměj 20. Eugen IV., papež 16, 27. Lambruschini Alois, kardinál-bibliote- kář 20, 26. Filibert, legát Basilejského koncilu 26, 37, 47. Francie; Advisamenta' kleru 59. Fridrich Braniborský 31. Fridrich Rakouský 18. erson Jan; dobré zdání o kalichu 22. Martin V., papež 21. Matěj Mistr 18. Maurosini Jan; dobré zdání o kalichu 21. Mikuláš, arcib. hnězdenský 23, 34, 35. Mikuláš V., papež 33, 42. moldavské knížectví 13, 15, 61. absburkové 18. Hnězdno, synoda 36. Hradec Jindřichův 18. Německo 29. Noet Egbert 13. Norimberk 29. 71
Strana 72
z Pálče Štěpán 24; protihusitská Trilo- gie 23, 25, 34; De auctoritate eccl. Rom. 23; De clavibus eccl. 23; De portibus inferi 25, 34, 35, 36; Replica contra 4 art. 25, 34-5, 36; Sermo ad cl. 35-6; De picturis 57. Rokycana Jan 17, 38, 39, 51, 52, 55, 63; řeč „Ipse d. Jesus‘ (8. I. 1433) 59; ba- silejská posice 62; replika (III. 1433) 51; žaloby na R. 53-4. Rudolf Habsburský 18. Rupert Mistr; Tractatus prophetarum 44-6. Palomar Jan 17, 37; odpověď Paynovi (II. 1433) 49, 56, 66; odpověď Rokyca- novi 39; řeči v Praze 36, 37; Dialogus de comp. 41; De compactatis (1438) 26-7. Pavel V., papež 20, 49. Payne Petr (Anglicus, Engliš) 16, 24, 39, 49, 56, 61, 66; cedula de temporalitate 49. z Pelhřimova Mikuláš 50, 55, 64, 65; bas. obrana (I. 1433) 63-4. Pius VI., papež 13, 18. Pius IX., papež 20, 26, 47, 51, 55, 58, 61. z Plzně Prokop 17, 38. Polsko 25, 34, 35; čes. poselství (1420/1) 24, 33-4. Praha 18, 24, 42; universita 23, 40-1; ko- lej Karlova 26, 36, 43; pamětní spis o kalichu 22. z Prahy Jeronym 32, 41, 48; Processus 52. z Prahy Jeronym (Mníšek); kázání 55. z Prahy Mařík 22 (proti kalichu), 36 (list J. Železnému). Přech (Przko, Prezsko) 38. z Příbramě Jan 17, 38. Prokop Veliký 29, 30, 31. de Pulka Petr; Tract. bonus contra 4 art. 20. ze Doběslavě Papoušek Jan; Declaracio comp. 18. ze Stříbra Jakoubek 22; Salvator noster 20-1. Sylvius Eneáš 18. áboři 24, 64; manifest (z r. 1430) 29 až 31; odpověď kat. doktorů 31. de Taminiis Jan, notář 26. Toke Jindřich 37. Torquemada Jan (de Turre cremata); Reprobaciones 38 art. 13-5, 61; De aqua benedicta 15-6, 17, 61; De sacramento euch. 16-7, 18-9, 61-2; De paupertate Ch. 19. Václav IV. 18. Vídeň, universita 20, 23, 29, 52; proti ka- lichu 41-2. Vitold, kníže litevský, 24-5, 33. Vladislav, král polský 33. Wyclif Jan 32, 47-8. de Ragusio Joh. v. z Dubrovníka Jan. Rakousy 18, 40. z Rejnštejna Jan Kardinál 24. Řekové 42. Řím 29; kronika ř. císařů 18. Rocca Jan, prof. toulouský; proti kalichu 21. Zyhněv, biskup krakovský; list do Čech 32. de Zelada Frant., kardinál-bibliotekář 13, 18. Zikmund císař 18, 20, 22, 29, 41, 44. ze Znojma Oldřich 56, 66; basilej. obrana. (I. 1433) 65. Zelezný Jan, biskup litomyšlský 36. 72
z Pálče Štěpán 24; protihusitská Trilo- gie 23, 25, 34; De auctoritate eccl. Rom. 23; De clavibus eccl. 23; De portibus inferi 25, 34, 35, 36; Replica contra 4 art. 25, 34-5, 36; Sermo ad cl. 35-6; De picturis 57. Rokycana Jan 17, 38, 39, 51, 52, 55, 63; řeč „Ipse d. Jesus‘ (8. I. 1433) 59; ba- silejská posice 62; replika (III. 1433) 51; žaloby na R. 53-4. Rudolf Habsburský 18. Rupert Mistr; Tractatus prophetarum 44-6. Palomar Jan 17, 37; odpověď Paynovi (II. 1433) 49, 56, 66; odpověď Rokyca- novi 39; řeči v Praze 36, 37; Dialogus de comp. 41; De compactatis (1438) 26-7. Pavel V., papež 20, 49. Payne Petr (Anglicus, Engliš) 16, 24, 39, 49, 56, 61, 66; cedula de temporalitate 49. z Pelhřimova Mikuláš 50, 55, 64, 65; bas. obrana (I. 1433) 63-4. Pius VI., papež 13, 18. Pius IX., papež 20, 26, 47, 51, 55, 58, 61. z Plzně Prokop 17, 38. Polsko 25, 34, 35; čes. poselství (1420/1) 24, 33-4. Praha 18, 24, 42; universita 23, 40-1; ko- lej Karlova 26, 36, 43; pamětní spis o kalichu 22. z Prahy Jeronym 32, 41, 48; Processus 52. z Prahy Jeronym (Mníšek); kázání 55. z Prahy Mařík 22 (proti kalichu), 36 (list J. Železnému). Přech (Przko, Prezsko) 38. z Příbramě Jan 17, 38. Prokop Veliký 29, 30, 31. de Pulka Petr; Tract. bonus contra 4 art. 20. ze Doběslavě Papoušek Jan; Declaracio comp. 18. ze Stříbra Jakoubek 22; Salvator noster 20-1. Sylvius Eneáš 18. áboři 24, 64; manifest (z r. 1430) 29 až 31; odpověď kat. doktorů 31. de Taminiis Jan, notář 26. Toke Jindřich 37. Torquemada Jan (de Turre cremata); Reprobaciones 38 art. 13-5, 61; De aqua benedicta 15-6, 17, 61; De sacramento euch. 16-7, 18-9, 61-2; De paupertate Ch. 19. Václav IV. 18. Vídeň, universita 20, 23, 29, 52; proti ka- lichu 41-2. Vitold, kníže litevský, 24-5, 33. Vladislav, král polský 33. Wyclif Jan 32, 47-8. de Ragusio Joh. v. z Dubrovníka Jan. Rakousy 18, 40. z Rejnštejna Jan Kardinál 24. Řekové 42. Řím 29; kronika ř. císařů 18. Rocca Jan, prof. toulouský; proti kalichu 21. Zyhněv, biskup krakovský; list do Čech 32. de Zelada Frant., kardinál-bibliotekář 13, 18. Zikmund císař 18, 20, 22, 29, 41, 44. ze Znojma Oldřich 56, 66; basilej. obrana. (I. 1433) 65. Zelezný Jan, biskup litomyšlský 36. 72
Strana 73
RÉSUMÉ La présente liste d'ouvrages — on pourrait jusqu'à un certain point nommer antérieurement à celle-ci: Italienische Reise de Frant. Palacký en 1841 et Iter Ro- manum de B. Dudík en 1855, — énumère les ouvres hussites, dont les manuscrits se trouvent à la Bibliothèque du Vatican: Vat. lat. Nos 976, 2973, 4063,4150, 4177 et 4943, Ottob. lat. Nos 348, 350, 698 et 718, Palat. lat. No 599. Les traités et documents qui y figurent ont paru en grande partie dans diverses éditions, ou se sont conservés en manuscrits dans les bibliothèques de l'Europe centrale, en particulier aux Biblio- thèques de l'Université de Prague, du Chapitre de Prague, et à la Bibliothèque Nationale de Vienne. Cependant plusieurs importants documents de cette liste sont restés jusqu'ici inconnus aux recherches des historiens. La plus grande partie des documents et des traités se rapporte aux négociations que les Tchèques ont menées avec le Concile de Bâle de 1431 à 1437. Les traités de polémique relatifs aux premi- ères grandes disputes religieuses des Tchèques avec ce Concile (de janvier à avril 1433) sont contenus dans les manuscrits: Vat. 4943, Ottob. 348 et 350, Palat. 599. Le manuscrit Vat. 976 et Ottob. 718 contient deux traités du dominicain espagnol Jean Torquemada inspirés par ces négociations, savoir: le traité De aqua benedicta écrit après le 9 février 1433, et le traité De sacramento eucharistiae, écrit en dé- cembre 1437 et destiné à l'instruction des dominicains de Bâle; à ces traités se joint Refutatio 38 articulorum quos tenent heretici Hussiti de Moldavis vers 1461. Les manuscrits Vat. 4063, 4150 et Ottob. 350 contiennent les ouvres d'Etienne de Páleč: la Trilogie antihussite (de 1421), le traité De picturis et particulièrement la Réplique contre les quatre articles, qui forme la première rédaction de son traité plus connu De portis inferi; le manuscrit Vat. 4150 contient en outre le fragment d'un sermon de Pâleč au clergé, où il met la Pologne en garde contre le hérésies des Tchèques. Le plus grand nombre des documents se trouve dans le manuscrit Vat. 4150: ils se raportent en grande partie aux négociations dont nous avons parlé plus haut. Il faut particulièrement signaler pour son importance la réponse de Jean Palomar, qui était alors déjà ambassadeur du pape Eugène IV; elle est datée de juillet ou d'août 1438 et adressée aux Hussites, elle a trait aux conditions de l'ap- plication des compactata par l'Eglise de Rome, et la prophétie faite par Maître Rupert en 1415 ou 1416, entièrement inconnu par ailleurs, sur la fin du mouvement hussite. Le manuscrit Vat. 4063 correspond en entier par son contenu au manuscrit de la Bibliothèque Nationale de Vienne No 4131 ou au manuscrit du couvent de Kloster- neuburk No 356; le Tractatus bonus contra quatuor articulos Hussitarum, qui en forme l'introduction, est dû en grande partie à Maître Pierre de Pulca de l'Université de Vienne et a été écrit à la fin de 1423 ou en janvier 1424. Les accusations catholiques contre Jean Rokycana, dont la copie, datée de 1461, fait partie du manuscrit Ottob. No 348, constituent l'un des documents les plus importants de cette liste.
RÉSUMÉ La présente liste d'ouvrages — on pourrait jusqu'à un certain point nommer antérieurement à celle-ci: Italienische Reise de Frant. Palacký en 1841 et Iter Ro- manum de B. Dudík en 1855, — énumère les ouvres hussites, dont les manuscrits se trouvent à la Bibliothèque du Vatican: Vat. lat. Nos 976, 2973, 4063,4150, 4177 et 4943, Ottob. lat. Nos 348, 350, 698 et 718, Palat. lat. No 599. Les traités et documents qui y figurent ont paru en grande partie dans diverses éditions, ou se sont conservés en manuscrits dans les bibliothèques de l'Europe centrale, en particulier aux Biblio- thèques de l'Université de Prague, du Chapitre de Prague, et à la Bibliothèque Nationale de Vienne. Cependant plusieurs importants documents de cette liste sont restés jusqu'ici inconnus aux recherches des historiens. La plus grande partie des documents et des traités se rapporte aux négociations que les Tchèques ont menées avec le Concile de Bâle de 1431 à 1437. Les traités de polémique relatifs aux premi- ères grandes disputes religieuses des Tchèques avec ce Concile (de janvier à avril 1433) sont contenus dans les manuscrits: Vat. 4943, Ottob. 348 et 350, Palat. 599. Le manuscrit Vat. 976 et Ottob. 718 contient deux traités du dominicain espagnol Jean Torquemada inspirés par ces négociations, savoir: le traité De aqua benedicta écrit après le 9 février 1433, et le traité De sacramento eucharistiae, écrit en dé- cembre 1437 et destiné à l'instruction des dominicains de Bâle; à ces traités se joint Refutatio 38 articulorum quos tenent heretici Hussiti de Moldavis vers 1461. Les manuscrits Vat. 4063, 4150 et Ottob. 350 contiennent les ouvres d'Etienne de Páleč: la Trilogie antihussite (de 1421), le traité De picturis et particulièrement la Réplique contre les quatre articles, qui forme la première rédaction de son traité plus connu De portis inferi; le manuscrit Vat. 4150 contient en outre le fragment d'un sermon de Pâleč au clergé, où il met la Pologne en garde contre le hérésies des Tchèques. Le plus grand nombre des documents se trouve dans le manuscrit Vat. 4150: ils se raportent en grande partie aux négociations dont nous avons parlé plus haut. Il faut particulièrement signaler pour son importance la réponse de Jean Palomar, qui était alors déjà ambassadeur du pape Eugène IV; elle est datée de juillet ou d'août 1438 et adressée aux Hussites, elle a trait aux conditions de l'ap- plication des compactata par l'Eglise de Rome, et la prophétie faite par Maître Rupert en 1415 ou 1416, entièrement inconnu par ailleurs, sur la fin du mouvement hussite. Le manuscrit Vat. 4063 correspond en entier par son contenu au manuscrit de la Bibliothèque Nationale de Vienne No 4131 ou au manuscrit du couvent de Kloster- neuburk No 356; le Tractatus bonus contra quatuor articulos Hussitarum, qui en forme l'introduction, est dû en grande partie à Maître Pierre de Pulca de l'Université de Vienne et a été écrit à la fin de 1423 ou en janvier 1424. Les accusations catholiques contre Jean Rokycana, dont la copie, datée de 1461, fait partie du manuscrit Ottob. No 348, constituent l'un des documents les plus importants de cette liste.
- 1: Titul
- 5: Předmluva
- 13: Edice
- 71: Rejstřík