z 8 stránek
17
18
19
20
21
22
23
24
Název:
Nejstarší registr zemského práva Krnovského (kniha půhonná z let 1498–1508). Věstník Matice opavské XVIII, 1910, s. 17–24.
Autor:
Zukal, Josef
Rok vydání:
1910
Místo vydání:
Opava
Počet stran celkem:
7
upravit
Strana 17
Nejstarší registr zemského práva Krnovského. Podává JOS. ZUKAL. Uveřejniv v předešlém ročníku tohoto časopisu popis starých knih soudních krnovských připadl jsem v staré zemské registratuře ještě na jednu knihu, o kteréž se doposud nevědělo. Ležela při ně- kolika nedůležitých listinách v obalu s nápisem „Listy všelijaké staré ke při, která strany soudu zemského byla“. Míní se tu dlouhá pře stavů krnovských se zeměpánem z let 1561—1570. Kniha jeví se co originál nejstaršího soudního registru pro dobu 1498- 1508. Jest to sešit 14 listů foliových, z nichž popsáno 11. Ruku znáti jest dvojí; jedna až do roku 1506 náleží písaři zemskému Ja- kubovi z Bicha, druhá, která též připsala na konec jednu pří- pověď z r. 1515, Vavřinci Hoffurtarovi, nástupci jeho. Co do obsahu jest tento registr po výtce knihou půhonnou, ale zároveň úplným soudním protokolem, v němž poznamenány všecky důležitější věci, o nichž se jednalo. Hned na prvním listu shledáváme nová ustanovení o terminech soudovních, o základu při větším a menším právu, o pokutách na zmeškání a o právu ústanném; pak následují půhony, nálezy, přípovědi, vzdání atd. Z let 1504 a 1505 zápisů není. Registr klade se zde doslovně kromě že při půhonech vyne- chány jsou známé formalie, kteréž rovnají se úplně formám v knihách opavských a moravských obvyklým. Anno domini 1498 feria IVta quatuor temporum post cinerum. Toto se jest svolenie stalo mezi pány rytieřstvem kniežetství krnovského. Jakož se uchválenie prve od kniežete Jeho Milosti a pánuov rytieřstva stalo, aby práv páni zemené dvakrát do roka 2
Nejstarší registr zemského práva Krnovského. Podává JOS. ZUKAL. Uveřejniv v předešlém ročníku tohoto časopisu popis starých knih soudních krnovských připadl jsem v staré zemské registratuře ještě na jednu knihu, o kteréž se doposud nevědělo. Ležela při ně- kolika nedůležitých listinách v obalu s nápisem „Listy všelijaké staré ke při, která strany soudu zemského byla“. Míní se tu dlouhá pře stavů krnovských se zeměpánem z let 1561—1570. Kniha jeví se co originál nejstaršího soudního registru pro dobu 1498- 1508. Jest to sešit 14 listů foliových, z nichž popsáno 11. Ruku znáti jest dvojí; jedna až do roku 1506 náleží písaři zemskému Ja- kubovi z Bicha, druhá, která též připsala na konec jednu pří- pověď z r. 1515, Vavřinci Hoffurtarovi, nástupci jeho. Co do obsahu jest tento registr po výtce knihou půhonnou, ale zároveň úplným soudním protokolem, v němž poznamenány všecky důležitější věci, o nichž se jednalo. Hned na prvním listu shledáváme nová ustanovení o terminech soudovních, o základu při větším a menším právu, o pokutách na zmeškání a o právu ústanném; pak následují půhony, nálezy, přípovědi, vzdání atd. Z let 1504 a 1505 zápisů není. Registr klade se zde doslovně kromě že při půhonech vyne- chány jsou známé formalie, kteréž rovnají se úplně formám v knihách opavských a moravských obvyklým. Anno domini 1498 feria IVta quatuor temporum post cinerum. Toto se jest svolenie stalo mezi pány rytieřstvem kniežetství krnovského. Jakož se uchválenie prve od kniežete Jeho Milosti a pánuov rytieřstva stalo, aby práv páni zemené dvakrát do roka 2
Strana 18
18 — hleděli, totižto ku právu menšiemu první středu po popelci a ku právu většiemu o suchých dnech před sv. Václavem. Ku většiemu právu nenie potřebie jmenovati v pohonu z desieti hřiven bez lotu, než smieš pohnati z čehož chce(š). Než ku menšiemu právu jmá jmenováno býti v pohonu z desieti hřiven bez lotu. Item. Pakli by který z pánuov zeman které právo zmeškal, aby hřivnu groší mince obecnie propadl, a ktož by nebyl v úterý na noc anebo ve středu, prve než páni rytieřstvo zasednú, ten aby propadl puol hřivny. A ktož by hodinu zmeškal, kteráž by sie položila a jmenovala, aby čtyři groše propadl. Item. A ktož by bez odpuščenie pánuov našich a našeho pryč jel od súdu, ten aby též puol hřivny propadl. Sequitur causa istius anno d. 1500 feria VIta post Lamperti quatuor temporum post exaltacionem s. crucis. Item. Také toto jsme ustanovili. Jakož prve u nás za právo jmieli jsme, že pohnaný až do třetieho nestane, nic netracil, kdež skrze to mnozí ku svej spravedlivosti, zvlášče hosté a chudí, při- cházeti za dlúhý čas nemohli a také znajíce, že páni moravščí jich milosti za právo sobě ustanovili, držie a užívají, kdež my od jich milostí naučenie a právo béřem a jimi se spravujeme, že prvním nestáním pohnaný při svú tratí, též i my svolením kniežny její milosti a pána jeho milosti, pánuov našich milostivých, ustavujeme a za právo sobě těmito knihami našimi zapisujeme, že pohnaný, kterýž by ku prvniemu pohonu nestál, prve nežli by súd vzdán byl, při svú ztratí, leč by takové nestánie řádně a slušně podle práva spravil a provedl. Na druhý súd hned potom avšak při prvniem súdu takový provod a správu aby oznámil poslem aneb listem. Item. Ten ktož koho požene, jmá hned tu, když pán jeho milost s námi zasedne, státi a když pohonové se čtú, aby se každý k právu ohlásil a ktož by tu nebyl a ku svému se neohlásil, pohon jeho má vy- mazán býti, jakož jsme pak takové ustavenie před třemi lety přede všemi, ktož tu byl, ohlásili. Actum Krnovie die et anno ut supra. Citaciones IV. temp. crucis a. 1499. 1. Stibor Dupovec z Stibořic pohoním Adama z Liptyně odtud kdež co má, ježto sluší ku právu krnovskému. 2. Týž poh. Bernarta Pivci z Klamšteina a na Hradčanách a t. d. uts. Výrok na ty půhony anno 1499 fer V. ante Mathie: 3. Jakož Stibor pohnal Adama a Bernharta k listu správčímu jakožto rukojmě za správu za Bělú a Závadku, kdež žaloval, že páni Vlčkové jemu znamenitú škodu mocí učinili a rybník strhli z tej příčiny, že by cestu tiem rybníkem obecní zatopil a jiné přes dvuor
18 — hleděli, totižto ku právu menšiemu první středu po popelci a ku právu většiemu o suchých dnech před sv. Václavem. Ku většiemu právu nenie potřebie jmenovati v pohonu z desieti hřiven bez lotu, než smieš pohnati z čehož chce(š). Než ku menšiemu právu jmá jmenováno býti v pohonu z desieti hřiven bez lotu. Item. Pakli by který z pánuov zeman které právo zmeškal, aby hřivnu groší mince obecnie propadl, a ktož by nebyl v úterý na noc anebo ve středu, prve než páni rytieřstvo zasednú, ten aby propadl puol hřivny. A ktož by hodinu zmeškal, kteráž by sie položila a jmenovala, aby čtyři groše propadl. Item. A ktož by bez odpuščenie pánuov našich a našeho pryč jel od súdu, ten aby též puol hřivny propadl. Sequitur causa istius anno d. 1500 feria VIta post Lamperti quatuor temporum post exaltacionem s. crucis. Item. Také toto jsme ustanovili. Jakož prve u nás za právo jmieli jsme, že pohnaný až do třetieho nestane, nic netracil, kdež skrze to mnozí ku svej spravedlivosti, zvlášče hosté a chudí, při- cházeti za dlúhý čas nemohli a také znajíce, že páni moravščí jich milosti za právo sobě ustanovili, držie a užívají, kdež my od jich milostí naučenie a právo béřem a jimi se spravujeme, že prvním nestáním pohnaný při svú tratí, též i my svolením kniežny její milosti a pána jeho milosti, pánuov našich milostivých, ustavujeme a za právo sobě těmito knihami našimi zapisujeme, že pohnaný, kterýž by ku prvniemu pohonu nestál, prve nežli by súd vzdán byl, při svú ztratí, leč by takové nestánie řádně a slušně podle práva spravil a provedl. Na druhý súd hned potom avšak při prvniem súdu takový provod a správu aby oznámil poslem aneb listem. Item. Ten ktož koho požene, jmá hned tu, když pán jeho milost s námi zasedne, státi a když pohonové se čtú, aby se každý k právu ohlásil a ktož by tu nebyl a ku svému se neohlásil, pohon jeho má vy- mazán býti, jakož jsme pak takové ustavenie před třemi lety přede všemi, ktož tu byl, ohlásili. Actum Krnovie die et anno ut supra. Citaciones IV. temp. crucis a. 1499. 1. Stibor Dupovec z Stibořic pohoním Adama z Liptyně odtud kdež co má, ježto sluší ku právu krnovskému. 2. Týž poh. Bernarta Pivci z Klamšteina a na Hradčanách a t. d. uts. Výrok na ty půhony anno 1499 fer V. ante Mathie: 3. Jakož Stibor pohnal Adama a Bernharta k listu správčímu jakožto rukojmě za správu za Bělú a Závadku, kdež žaloval, že páni Vlčkové jemu znamenitú škodu mocí učinili a rybník strhli z tej příčiny, že by cestu tiem rybníkem obecní zatopil a jiné přes dvuor
Strana 19
19 — pustiti nechtěl a že ta cesta v smlúvě nenie osažena — rukojmě aby tomu vedle listu dosti učinili. Citaciones IV. temp. cinerum a. 1500. 4. Alena z Kobylého pohoním Buriana z Kobylého. bratra svého z 10 hřiven bez lotu — že drží statek nebožtíka Oldřicha z Kobylého, otce mého — a z toho statku mně můj díl dáti nechce. Poručníka činím Štěpána, manžela svého. Actum Krnowie dominica post Valentini a. 1500.1) 5. Sobek Bělík z Kornic poh. Mikoláše Šlevice z Kravař z 10 hř. bez lotu — že pobízev mne psaním, abych jeho zbožie kúpil a potom udělav se mnú o to smlúvu tej mi držeti nechce. Actum fer. IV. ante conversionem s. Pauli a 1500. 6. Barbora z Liptyně poh. pana Jana Stoše z Kúnic a z Štítiny z 10 hřiven bez lotu ku právu menšímu na tyto najprv příští suché dni — že drží ten díl v Štibořicích právem věnným od paní Anny Kylešovské, někdy manželky neb. Jindřicha Kylešovského, strýce mého, ku kterémuž já dáním otce svého lepší právo jmám ku vý- platě a on ode mne peněz bráti nechce. Poručníka činím Kašpara z Ketře, manžela svého. Actum dominica post Valentini.2) 7. Burian z Kobylého pohoním Vavřince z Rohova — z 10 hřiven bez lotu, že mi jest dlužen čtyři zlaté — a těch mi zaplatiti nechce. Actum uts. 8. Mikuláš Šlevic z Kravaře poh. Jana Tlmoka z Slavíkova z 10 hř. bez lotu — že mi jest slíbil za nebožt. pana Malchara Vlčka za 10 zlatých, kteréž mi měl zaplatiti na vánoce již minulé, rok minul a toho neučinil. Actum sabbato die in cathedra s. Petri ap. a. 1500. 9. A. d. 1500 fer. IV. quat. temp. ante Gregori. Výrok mezi Mik. Šlevicem a Janem Tlmokem: Poněvadž se pan Tlmok k ru- kojemství za pány Vlčky zná, aby jemu plnil. 10. Anno d. 1500 fer. VI. in die Gregori quat. temp. Jakož jest pan Sobek pohnal Mikoláše Kravařského, p. Sobek nestál, neb tak jest hlas vycházel, žeby umřel — na to Mikolášovi dána od- pověd, že se mu naučení dáti nemůže, aby do druhého práva čekal. 11. Urozený pán p. Jiřík z Šellenberka s vuolí a povolením osvícené kněžny a paní p. Barbory, kněžny opavské, ratibořské 1) Na vložené ceduli: Anno 1500 fer. VI. quat. temp. post ciner: Pred Mar- tinem Šipem komorníkem, Janem z Voštic sudím, a Jakubem z Bicha pisařem. Alena z Kobylého vyznala, že jí bratr Burian z Kobylého z dílu jejího otčizny dosti učinil. 2) Sporu o zboží stiborské týče se též list knížete Hanuše dd. v Opolí fer. III. post assumpt. Marie 1506, v němž žádá kněžny Barbory, sestry své, aby dopo- mohla pani Anastazii, manželce Ondřeje Přišovského, k otčizně a mateřizně v Sti- bořicích proti paní Barboře Kečerské. (Orig. arch. z.) 2*
19 — pustiti nechtěl a že ta cesta v smlúvě nenie osažena — rukojmě aby tomu vedle listu dosti učinili. Citaciones IV. temp. cinerum a. 1500. 4. Alena z Kobylého pohoním Buriana z Kobylého. bratra svého z 10 hřiven bez lotu — že drží statek nebožtíka Oldřicha z Kobylého, otce mého — a z toho statku mně můj díl dáti nechce. Poručníka činím Štěpána, manžela svého. Actum Krnowie dominica post Valentini a. 1500.1) 5. Sobek Bělík z Kornic poh. Mikoláše Šlevice z Kravař z 10 hř. bez lotu — že pobízev mne psaním, abych jeho zbožie kúpil a potom udělav se mnú o to smlúvu tej mi držeti nechce. Actum fer. IV. ante conversionem s. Pauli a 1500. 6. Barbora z Liptyně poh. pana Jana Stoše z Kúnic a z Štítiny z 10 hřiven bez lotu ku právu menšímu na tyto najprv příští suché dni — že drží ten díl v Štibořicích právem věnným od paní Anny Kylešovské, někdy manželky neb. Jindřicha Kylešovského, strýce mého, ku kterémuž já dáním otce svého lepší právo jmám ku vý- platě a on ode mne peněz bráti nechce. Poručníka činím Kašpara z Ketře, manžela svého. Actum dominica post Valentini.2) 7. Burian z Kobylého pohoním Vavřince z Rohova — z 10 hřiven bez lotu, že mi jest dlužen čtyři zlaté — a těch mi zaplatiti nechce. Actum uts. 8. Mikuláš Šlevic z Kravaře poh. Jana Tlmoka z Slavíkova z 10 hř. bez lotu — že mi jest slíbil za nebožt. pana Malchara Vlčka za 10 zlatých, kteréž mi měl zaplatiti na vánoce již minulé, rok minul a toho neučinil. Actum sabbato die in cathedra s. Petri ap. a. 1500. 9. A. d. 1500 fer. IV. quat. temp. ante Gregori. Výrok mezi Mik. Šlevicem a Janem Tlmokem: Poněvadž se pan Tlmok k ru- kojemství za pány Vlčky zná, aby jemu plnil. 10. Anno d. 1500 fer. VI. in die Gregori quat. temp. Jakož jest pan Sobek pohnal Mikoláše Kravařského, p. Sobek nestál, neb tak jest hlas vycházel, žeby umřel — na to Mikolášovi dána od- pověd, že se mu naučení dáti nemůže, aby do druhého práva čekal. 11. Urozený pán p. Jiřík z Šellenberka s vuolí a povolením osvícené kněžny a paní p. Barbory, kněžny opavské, ratibořské 1) Na vložené ceduli: Anno 1500 fer. VI. quat. temp. post ciner: Pred Mar- tinem Šipem komorníkem, Janem z Voštic sudím, a Jakubem z Bicha pisařem. Alena z Kobylého vyznala, že jí bratr Burian z Kobylého z dílu jejího otčizny dosti učinil. 2) Sporu o zboží stiborské týče se též list knížete Hanuše dd. v Opolí fer. III. post assumpt. Marie 1506, v němž žádá kněžny Barbory, sestry své, aby dopo- mohla pani Anastazii, manželce Ondřeje Přišovského, k otčizně a mateřizně v Sti- bořicích proti paní Barboře Kečerské. (Orig. arch. z.) 2*
Strana 20
20 — a paní krnovské ráčil dáti posly ku dekám zemským krnovským Buriana z Kobylého a Oldřicha z Vičap a z Sosnové, aby dali ves Loděnici vložiti se vším právem, mlýnem, hájem a t. d. tu jich Milosti sobě nic nepozůstavujíce, tak jak jsú tu ves jiní zástavní páni drželi, od kterýchž tu ves vyplatil, Martinovi Šípovi z Branice, jeho dětem a erbom ku pravému zpupnému dědictví i s tů lúkú, kteráž leží za vodú. Actum dominica post Valentini. 12. A. 1500 fer. Vl. ante ad vincula s. Petri. Před osvícenú kněžnu a paní p. Barboru a před úředníky Martina Šípa z Branice, komorníka desk a práva knížetství krnovského, Jakuba z Bicha, pisaře zemského, vystúpil jest urozený p. Bernart ze Zvole a tu jest na spolek přijal urozenú paní Kateřinu z Lešan, máteř svú vlastní, na všecek statek svůj, kterýž má a jmíti bude pod JMtí a při tom oznámil, že tímto stupkem ničí a v niveč obracuje stupek, kterýž měl s paní Kateřinú sestrú svú vlastní. JMt dala mu posly ke dckám Oldřicha z Sosnové a Alexandra z Vysoké. 13. Eodem anno fer. IV. quat. temp. ante Gregori post cinerum. Vystúpila před úřad Martina Šipa komorníka, Jana z Voštic sudího, Jakaba z Bicha písaře, slovutná paní Barbora z Liptyně a tu jest mocně poručila a dala Kašparovi z Ketře, manželu svému, všechnu při a spravedlnost po otci svém stran dílu v Stibořicích, což drží p. Jan Stoš věnným právem od paní Anny Kylešovské, někdy manželky Jindřicha Kylešovského, strýce otce její, tak že on může toho dobývati a to vyplatiti vedle znění desk a práva. Anno 1501 quat. temp. crucis. 14. Kašpar z Ketře pohoním p. Jana Stoše z Kúnic a z Štítiny ze 300 zl. uherských — ku většímu právu — že drží ten díl v Sti- bořicích a t. d. (jako č. 6). Datum Krnovie in vigilia assumpcionis virg. Marie a. 1501.3) Anno 1502 quat. temp. crucis. 16. Jeronym z Rohova a na Šamařovicích pohoním Sampsona z Ketře ku právu většímu — že mi jeho člověk vyvezl a vystěhoval noční věcí člověka mého z Stibořic mně neosadíce, ješto sem já u tohož člověka tu v Tlustomastech koně našel a ku Sampsonovi o to mluvil, aby mi vydán byl i s statkem a on toho učiniti nechtěl pravíce, že by gleit měl. Actum Krnovie fer. III. ante Egidii a. 1502 (srovnej č. 20). 3) Naučeni do Krnova dd. na sněmu v Olomouci o sv. Janě a. 1503: Jakož se Kašpar Kečersky táhne k nápadu ve Stibořicích po Adamovi, otci své ženy a Jan Štoš tomu odpírá pravě, že Adam komorníkem byv tomu vkladu do desk dopustil a odporu neučinil — že k tomu dílu v Stibořicích Jan Stoš právo dědičné má. (Orig. cedule v zemském archivu op.)
20 — a paní krnovské ráčil dáti posly ku dekám zemským krnovským Buriana z Kobylého a Oldřicha z Vičap a z Sosnové, aby dali ves Loděnici vložiti se vším právem, mlýnem, hájem a t. d. tu jich Milosti sobě nic nepozůstavujíce, tak jak jsú tu ves jiní zástavní páni drželi, od kterýchž tu ves vyplatil, Martinovi Šípovi z Branice, jeho dětem a erbom ku pravému zpupnému dědictví i s tů lúkú, kteráž leží za vodú. Actum dominica post Valentini. 12. A. 1500 fer. Vl. ante ad vincula s. Petri. Před osvícenú kněžnu a paní p. Barboru a před úředníky Martina Šípa z Branice, komorníka desk a práva knížetství krnovského, Jakuba z Bicha, pisaře zemského, vystúpil jest urozený p. Bernart ze Zvole a tu jest na spolek přijal urozenú paní Kateřinu z Lešan, máteř svú vlastní, na všecek statek svůj, kterýž má a jmíti bude pod JMtí a při tom oznámil, že tímto stupkem ničí a v niveč obracuje stupek, kterýž měl s paní Kateřinú sestrú svú vlastní. JMt dala mu posly ke dckám Oldřicha z Sosnové a Alexandra z Vysoké. 13. Eodem anno fer. IV. quat. temp. ante Gregori post cinerum. Vystúpila před úřad Martina Šipa komorníka, Jana z Voštic sudího, Jakaba z Bicha písaře, slovutná paní Barbora z Liptyně a tu jest mocně poručila a dala Kašparovi z Ketře, manželu svému, všechnu při a spravedlnost po otci svém stran dílu v Stibořicích, což drží p. Jan Stoš věnným právem od paní Anny Kylešovské, někdy manželky Jindřicha Kylešovského, strýce otce její, tak že on může toho dobývati a to vyplatiti vedle znění desk a práva. Anno 1501 quat. temp. crucis. 14. Kašpar z Ketře pohoním p. Jana Stoše z Kúnic a z Štítiny ze 300 zl. uherských — ku většímu právu — že drží ten díl v Sti- bořicích a t. d. (jako č. 6). Datum Krnovie in vigilia assumpcionis virg. Marie a. 1501.3) Anno 1502 quat. temp. crucis. 16. Jeronym z Rohova a na Šamařovicích pohoním Sampsona z Ketře ku právu většímu — že mi jeho člověk vyvezl a vystěhoval noční věcí člověka mého z Stibořic mně neosadíce, ješto sem já u tohož člověka tu v Tlustomastech koně našel a ku Sampsonovi o to mluvil, aby mi vydán byl i s statkem a on toho učiniti nechtěl pravíce, že by gleit měl. Actum Krnovie fer. III. ante Egidii a. 1502 (srovnej č. 20). 3) Naučeni do Krnova dd. na sněmu v Olomouci o sv. Janě a. 1503: Jakož se Kašpar Kečersky táhne k nápadu ve Stibořicích po Adamovi, otci své ženy a Jan Štoš tomu odpírá pravě, že Adam komorníkem byv tomu vkladu do desk dopustil a odporu neučinil — že k tomu dílu v Stibořicích Jan Stoš právo dědičné má. (Orig. cedule v zemském archivu op.)
Strana 21
21 17. Malichar Šilheřovský pohoním Jana Tlmoka z Slavíkova a na Rohově z 10 hřiven bez lotu — že nékterým časem na sněmu v Ratiboři vinil sem měšťany Chřenovské o 14 zl. platu ročního a on jsúce poslán od pana Jana Trnky, pána svého, na tenž sněm vedle knížat Jich Mti a vedle země se panem Petrem Trojanským, slyšice takovú žalobu a připovídání, dali odpověď se p. Petrem, že o to posláni nejsú na sněm, aby odpírali, aniž jim jest poručeno v tej věci a že tu kněz Kazimír JMt rozkázati ráčil jim, aby pánu pověděli, aby s Chřenovskými stál na nejprvnějším sněmu a mně odpovídal. Ználi se, zná se v pravdě, pakli nezná, ač věc jest vě- doma, chci na nálezu kněžny JMti a pánů zeman dosti míti. Po- ručníky činím Jana Slavikovského a Onše Štáblovského. Datum Krnovie fer. II. ante nativit. virginis gloriose a. 1502. 18. Výrok mezi Mikolášem Šlevicem z Kravaře a Matějem Supem z Benešova. Kdež Matěj Sup žaloval na Mikoláše, žeby jemu byl dlužen tři hřivny za Kútské rychtářství i jinších věcí k tomu více — aby Mikoláš Šlevic Matějovi Supovi po sv. Václavě dvě neděle položil tři hřivny v Kútech na dědině a Matěj Sup jemu list vydal na to rychtářství a osvobodil a odevzdal a z čehož dále viní Mikoláše, toho jim rok pokládáme na nejprv příští suché dni v Krnově a Matěj Sup aby sobě svědomí sjednal. Actum Krnovie fer. V. ante Mathie quat. temp. ciner. a. 1502. Anno 1503 quat. temp. post. cinerum. 19. Oneš z Koválovic pohoním Buriana a Šťastného bratří vlastní Kobylky z Kobylého z 10 hřiven bez lotu — že mám zápis s dobrú vuolí otce jejich nebožt. Oldřicha Kobylky z Kobylého, v kterémž osaženo jest, jestli že by kdo na mém otci vysúdil neb právem obdržel to, což od otce jejich držal v Albrechticích pod Bílovcem za svůj dluh, že to neměla škoda býti otce mého, ale že on jest to měl zastúpiti a vyvaditi. I vysúdil to jest na mém otci Bohuslav Kokorský, což jsem jich o to napomenul, aby mi oni to opravili, opraviti mi toho nechtějí. Poručníka činím Jeronyma z Ro- hova. Actum Krnovie fer. III. die Valentini a. 1503. 20. Jeronym z Rohova na Šamařovicích pohoním Sampsona z Ketře a v Tlustomastech z Chrastelova, z Levic z 10 hřiven bez lotu — že jsem nalezl člověka svého sběhlého z Stibořic tu v Tlusto- mastech u Urbana Herinka u otce jeho, kterýž jemu vypomohl se vystěhovati tu k sobě a mně mé pusté jest a t. d. (jako č. 16). Actum sabbatho ante cathedram 8. Petri a. 1503. 21. Stíbor Dupovec z Stibořic pohoním Adama z Liptyně z 10 hřiven bez lotu — že mi jest slíbil za správu za Bělú i za Závadku i co k tomu přísluší, což mi jest Bělský Jindřich prodal a to mi lidé moji závadšti naříkají, že jim na jejich rybníky zdělal a že také jest jedním rybníkem silnici zatopil a skrze to pan Vlček naříká
21 17. Malichar Šilheřovský pohoním Jana Tlmoka z Slavíkova a na Rohově z 10 hřiven bez lotu — že nékterým časem na sněmu v Ratiboři vinil sem měšťany Chřenovské o 14 zl. platu ročního a on jsúce poslán od pana Jana Trnky, pána svého, na tenž sněm vedle knížat Jich Mti a vedle země se panem Petrem Trojanským, slyšice takovú žalobu a připovídání, dali odpověď se p. Petrem, že o to posláni nejsú na sněm, aby odpírali, aniž jim jest poručeno v tej věci a že tu kněz Kazimír JMt rozkázati ráčil jim, aby pánu pověděli, aby s Chřenovskými stál na nejprvnějším sněmu a mně odpovídal. Ználi se, zná se v pravdě, pakli nezná, ač věc jest vě- doma, chci na nálezu kněžny JMti a pánů zeman dosti míti. Po- ručníky činím Jana Slavikovského a Onše Štáblovského. Datum Krnovie fer. II. ante nativit. virginis gloriose a. 1502. 18. Výrok mezi Mikolášem Šlevicem z Kravaře a Matějem Supem z Benešova. Kdež Matěj Sup žaloval na Mikoláše, žeby jemu byl dlužen tři hřivny za Kútské rychtářství i jinších věcí k tomu více — aby Mikoláš Šlevic Matějovi Supovi po sv. Václavě dvě neděle položil tři hřivny v Kútech na dědině a Matěj Sup jemu list vydal na to rychtářství a osvobodil a odevzdal a z čehož dále viní Mikoláše, toho jim rok pokládáme na nejprv příští suché dni v Krnově a Matěj Sup aby sobě svědomí sjednal. Actum Krnovie fer. V. ante Mathie quat. temp. ciner. a. 1502. Anno 1503 quat. temp. post. cinerum. 19. Oneš z Koválovic pohoním Buriana a Šťastného bratří vlastní Kobylky z Kobylého z 10 hřiven bez lotu — že mám zápis s dobrú vuolí otce jejich nebožt. Oldřicha Kobylky z Kobylého, v kterémž osaženo jest, jestli že by kdo na mém otci vysúdil neb právem obdržel to, což od otce jejich držal v Albrechticích pod Bílovcem za svůj dluh, že to neměla škoda býti otce mého, ale že on jest to měl zastúpiti a vyvaditi. I vysúdil to jest na mém otci Bohuslav Kokorský, což jsem jich o to napomenul, aby mi oni to opravili, opraviti mi toho nechtějí. Poručníka činím Jeronyma z Ro- hova. Actum Krnovie fer. III. die Valentini a. 1503. 20. Jeronym z Rohova na Šamařovicích pohoním Sampsona z Ketře a v Tlustomastech z Chrastelova, z Levic z 10 hřiven bez lotu — že jsem nalezl člověka svého sběhlého z Stibořic tu v Tlusto- mastech u Urbana Herinka u otce jeho, kterýž jemu vypomohl se vystěhovati tu k sobě a mně mé pusté jest a t. d. (jako č. 16). Actum sabbatho ante cathedram 8. Petri a. 1503. 21. Stíbor Dupovec z Stibořic pohoním Adama z Liptyně z 10 hřiven bez lotu — že mi jest slíbil za správu za Bělú i za Závadku i co k tomu přísluší, což mi jest Bělský Jindřich prodal a to mi lidé moji závadšti naříkají, že jim na jejich rybníky zdělal a že také jest jedním rybníkem silnici zatopil a skrze to pan Vlček naříká
Strana 22
22 — mi cestu a skrze lidskú roli udělal sobě cestu a lidé moji mne také skrze to naříkají a mně mého spravedlivého vydávati nechtějí. Actum uts. Anno 1506 in quadragesima post cin. quat. temp. fer. IV. die s. Wenceslai. 22. Jan z Voštic na Lichtnově, sudí desk a práva knížetství krnovského, Oldřich z Vičap, Předslav Střela z Dělavy a z Vrchnov, Jiřík Střela z Dílav a z Vrchnov pohoníme Mikoláše Šlevice z Kra- vaře z 10 hřiven bez lotu — že jest nám společně slíbil za 132 zl. za Mikoláše Šilhana z Otmúta Konrádovi Štolcovi z Jednic a svůj díl dáti nechce a Štolc od nás dílů přijíti nechce a nám šeredně laje. Actum fer. II. die Apollonie virginis a. 1506. 23. Jiřík Střela z Dílav a z Vrchnov pohoním Jana Tlmoka z Slavíkova a z Rohova z 10 hřiven bez lotu — že jest při tom byl, když nebožt. otec můj Dílavy panu Václavovi Šilheřovskému prodal, aby mi pověděl, zač p. Šilheřovský to kúpil a jaké dluhy a komu měl platiti. Anno 1508 pohonové o suchých dnech tu středu po povýšení sv. kříže k velkému právu. 24. Jindřich Donat z Polomě a na Nové Cerekvi, komorník knížetství opavského, pohoním Kašpara z Ketře z Stibořic i odtud kdež co má spolčením paní Barbory, manželky své, ze 200 zl. — že mi nechtěl postaviti před právem zemským krnovským lidí svých petřetínských a krnovských (sic! kečerských?), aby mi pravdu vy- znali, co jim vědomo jest, co se Petřetína, Taška a Mikoláše týče. Dán v Krnově ten pátek po sv. Bartoloměji. 25. Týž pohoní téhož k přísaze, že se nechce znáti k některým lajícím slovům, kterými jest lál Janovi, synu mému, na liptyňském poli, když jest jej z liptyňského pole sehnal. Actum uts. 26. Týž pohoní téhož — že mi jest moc učinil, že když jest Jan, syn můj, jezdil s chrty ne na jeho než na cizím poli liptyň- ském, že jest naň přijel s dřevci a jinú braní a s lajícími slovy a potrháním se naň sehnal jej mocí s toho pole. Actum uts. 27. Týž pohoní téhož — že jest najatým ohněm vyhořel Pe- třetín díl můj bezmála všecek, kterýž oheň najat jest pro Kašpara, proto že jest Mikolášovi bral statek jeho a činíval jest jemu křivdy. Actum uts. 28. Zdislav Holý z Ponětic pohoním Jana Tlumoka z Slavíkova a z Rohova z 50 zl. — o svědomí, že jest byl jedním časem přítel k nebožtíku Eyslanchovi a tu jest Eyslanch jemu pověděl, že jest
22 — mi cestu a skrze lidskú roli udělal sobě cestu a lidé moji mne také skrze to naříkají a mně mého spravedlivého vydávati nechtějí. Actum uts. Anno 1506 in quadragesima post cin. quat. temp. fer. IV. die s. Wenceslai. 22. Jan z Voštic na Lichtnově, sudí desk a práva knížetství krnovského, Oldřich z Vičap, Předslav Střela z Dělavy a z Vrchnov, Jiřík Střela z Dílav a z Vrchnov pohoníme Mikoláše Šlevice z Kra- vaře z 10 hřiven bez lotu — že jest nám společně slíbil za 132 zl. za Mikoláše Šilhana z Otmúta Konrádovi Štolcovi z Jednic a svůj díl dáti nechce a Štolc od nás dílů přijíti nechce a nám šeredně laje. Actum fer. II. die Apollonie virginis a. 1506. 23. Jiřík Střela z Dílav a z Vrchnov pohoním Jana Tlmoka z Slavíkova a z Rohova z 10 hřiven bez lotu — že jest při tom byl, když nebožt. otec můj Dílavy panu Václavovi Šilheřovskému prodal, aby mi pověděl, zač p. Šilheřovský to kúpil a jaké dluhy a komu měl platiti. Anno 1508 pohonové o suchých dnech tu středu po povýšení sv. kříže k velkému právu. 24. Jindřich Donat z Polomě a na Nové Cerekvi, komorník knížetství opavského, pohoním Kašpara z Ketře z Stibořic i odtud kdež co má spolčením paní Barbory, manželky své, ze 200 zl. — že mi nechtěl postaviti před právem zemským krnovským lidí svých petřetínských a krnovských (sic! kečerských?), aby mi pravdu vy- znali, co jim vědomo jest, co se Petřetína, Taška a Mikoláše týče. Dán v Krnově ten pátek po sv. Bartoloměji. 25. Týž pohoní téhož k přísaze, že se nechce znáti k některým lajícím slovům, kterými jest lál Janovi, synu mému, na liptyňském poli, když jest jej z liptyňského pole sehnal. Actum uts. 26. Týž pohoní téhož — že mi jest moc učinil, že když jest Jan, syn můj, jezdil s chrty ne na jeho než na cizím poli liptyň- ském, že jest naň přijel s dřevci a jinú braní a s lajícími slovy a potrháním se naň sehnal jej mocí s toho pole. Actum uts. 27. Týž pohoní téhož — že jest najatým ohněm vyhořel Pe- třetín díl můj bezmála všecek, kterýž oheň najat jest pro Kašpara, proto že jest Mikolášovi bral statek jeho a činíval jest jemu křivdy. Actum uts. 28. Zdislav Holý z Ponětic pohoním Jana Tlumoka z Slavíkova a z Rohova z 50 zl. — o svědomí, že jest byl jedním časem přítel k nebožtíku Eyslanchovi a tu jest Eyslanch jemu pověděl, že jest
Strana 23
— 23 — všecek statek svůj, k čemuž by právo měl i k Blažejovicím, mně dal i poručil. Druhé, že jest při tom byl, když Matěj Petr Fridri- chovi Eyslanchovi všecku svú spravedlnost na Blažejovicích vzdal před úředníkem kečerským a pány zemany kečerskými a toho jest Eyslanch bez příkazy a nárokův pánův kečerských až do smrti užíval. Třetí, že jest při tom byl, když nebožtík Fridrich Eyslanch paní Margetu, manželku svú, pojímal, při oddávání že jest všecek statek svůj paní Margaretě zavázal pro případ smrti své a ona též jemu tak všecko zavázala. Actum fer. VI. ipso die s. Egidi. 29. Kašpar z Ketře, Barbora z Liptyně, manželka jeho, poho- níme Jindřicha Donata z V. Polomě z Petřetína a z Nové Cerekve, komorníka knížetství opavského, z 500 zl. — že nám nechce lidí svých všech petřetínských postaviti k svědomí — co jim vědomo jest, co se Petřetína dotýče. Actum fer. II. ante nativit. Marie 1508. 30. Tíž pohoní téhož uts. — že člověku jeho v Petřetíně oheň založen jest jménem Petrovi a od toho shořel nám Petřetín díl náš bezmála všecek pro tu příčinu, že Jindřich tomu jistému člověku, kterýž spálil, křivdu činil, z statku jeho jej vytiskl. Actum uts. 31. Tiž pohoní téhož z 100 zl. — k přísaze, že nechce pověděti pravdu, že kola vodná u jeho mlýna novocerekvického byly dobře menší nežli nyní jsú. Actum uts. 32. Kašpar z Ketře a z Drslavě pohoním Jindřicha Donata z V. Polomě a t. d. z 600 zl. k přísaze, kolik dřevec rackých (sic) byl vypůjčil u pana Vlčka, když se byl připravil na mne do Drslavě. Actum uts. 33. Týž pohoní téhož uts. k přísaze, kolik pacholkův měl v zbroji v pancířích, když jest byl na mne přitrhl do Drslavě. Actum uts. 34. Kašpar z Ketře a z Drslavě, Barbora, manželka jeho, po- honí pannu Hedviku, přeoryši a konvent kláštera ratiborského, z Bavorova z 200 zl. — že se zbraňují lidí svých bezděkovských postaviti, aby nám pravdu vyznali, co se mlýna našeho Mučkovského a břehu a zástavy vody na tenž mlýn týče. Actum uts. 35. Tíž pohoní tytéž přeoryši a konvent uts. že nám brání našeho mlýna Mučkovského užívati, na kterýž máme spravedlnost, dostatečný list správčí. Actum uts. 36. Kašpar z Ketře a z Drslavě pohoním Jiříka z Ketře a z Petrovic z 600 zl. — když jsem se soudil s p. Janem Štítinským o Stibořice, tehda ode mne potřebu mou před právem dvakrát mluvil a po třetí mluviti nechtěl, až sem mu tři zlaté dluhu odpustil, potom mluvil a když bylo k spisování pře, předce pryč odjel a já sem spravedlnost svú proň ztratil. Actum fer. II. ante nativit. Marie a. 1508. 37. Vystúpil před osvícenú kněžnu paní p. Barboru a t. d. uroz. vladyka Jurga Poser — že vkládá uroz. vladyce Alexandrovi
— 23 — všecek statek svůj, k čemuž by právo měl i k Blažejovicím, mně dal i poručil. Druhé, že jest při tom byl, když Matěj Petr Fridri- chovi Eyslanchovi všecku svú spravedlnost na Blažejovicích vzdal před úředníkem kečerským a pány zemany kečerskými a toho jest Eyslanch bez příkazy a nárokův pánův kečerských až do smrti užíval. Třetí, že jest při tom byl, když nebožtík Fridrich Eyslanch paní Margetu, manželku svú, pojímal, při oddávání že jest všecek statek svůj paní Margaretě zavázal pro případ smrti své a ona též jemu tak všecko zavázala. Actum fer. VI. ipso die s. Egidi. 29. Kašpar z Ketře, Barbora z Liptyně, manželka jeho, poho- níme Jindřicha Donata z V. Polomě z Petřetína a z Nové Cerekve, komorníka knížetství opavského, z 500 zl. — že nám nechce lidí svých všech petřetínských postaviti k svědomí — co jim vědomo jest, co se Petřetína dotýče. Actum fer. II. ante nativit. Marie 1508. 30. Tíž pohoní téhož uts. — že člověku jeho v Petřetíně oheň založen jest jménem Petrovi a od toho shořel nám Petřetín díl náš bezmála všecek pro tu příčinu, že Jindřich tomu jistému člověku, kterýž spálil, křivdu činil, z statku jeho jej vytiskl. Actum uts. 31. Tiž pohoní téhož z 100 zl. — k přísaze, že nechce pověděti pravdu, že kola vodná u jeho mlýna novocerekvického byly dobře menší nežli nyní jsú. Actum uts. 32. Kašpar z Ketře a z Drslavě pohoním Jindřicha Donata z V. Polomě a t. d. z 600 zl. k přísaze, kolik dřevec rackých (sic) byl vypůjčil u pana Vlčka, když se byl připravil na mne do Drslavě. Actum uts. 33. Týž pohoní téhož uts. k přísaze, kolik pacholkův měl v zbroji v pancířích, když jest byl na mne přitrhl do Drslavě. Actum uts. 34. Kašpar z Ketře a z Drslavě, Barbora, manželka jeho, po- honí pannu Hedviku, přeoryši a konvent kláštera ratiborského, z Bavorova z 200 zl. — že se zbraňují lidí svých bezděkovských postaviti, aby nám pravdu vyznali, co se mlýna našeho Mučkovského a břehu a zástavy vody na tenž mlýn týče. Actum uts. 35. Tíž pohoní tytéž přeoryši a konvent uts. že nám brání našeho mlýna Mučkovského užívati, na kterýž máme spravedlnost, dostatečný list správčí. Actum uts. 36. Kašpar z Ketře a z Drslavě pohoním Jiříka z Ketře a z Petrovic z 600 zl. — když jsem se soudil s p. Janem Štítinským o Stibořice, tehda ode mne potřebu mou před právem dvakrát mluvil a po třetí mluviti nechtěl, až sem mu tři zlaté dluhu odpustil, potom mluvil a když bylo k spisování pře, předce pryč odjel a já sem spravedlnost svú proň ztratil. Actum fer. II. ante nativit. Marie a. 1508. 37. Vystúpil před osvícenú kněžnu paní p. Barboru a t. d. uroz. vladyka Jurga Poser — že vkládá uroz. vladyce Alexandrovi
Strana 24
— 24 — z Vysoké a jeho erbom Světlov tvrz s folvarkem, jakž sám držel, k zpupnému dědictví. Poslové mu dáni ke dekám Oneš z Koválovic a na Branticích a Burian z Kobylého. Actum fer. VI. post exalta- cionem crucis anno 1507 (sic). 38. Anno 1515 fer. V. ante Mathei apost. et evang. Jiřík z Drzkovic při zahájeném soudu učinil přípověď k tomu dvoru v Drzkovicích, kterého dvoru nyní pan Vlček v držení a užívání jest.4) p 4) Registr oddán jest zemskému archivu, kdež se uložil k ostatním pěti knihám krnovským.
— 24 — z Vysoké a jeho erbom Světlov tvrz s folvarkem, jakž sám držel, k zpupnému dědictví. Poslové mu dáni ke dekám Oneš z Koválovic a na Branticích a Burian z Kobylého. Actum fer. VI. post exalta- cionem crucis anno 1507 (sic). 38. Anno 1515 fer. V. ante Mathei apost. et evang. Jiřík z Drzkovic při zahájeném soudu učinil přípověď k tomu dvoru v Drzkovicích, kterého dvoru nyní pan Vlček v držení a užívání jest.4) p 4) Registr oddán jest zemskému archivu, kdež se uložil k ostatním pěti knihám krnovským.