Strana 1
[1] 27 Několik slov o nejstarším inventáři českého korunního archivu z roku 1437. Ph. Dr. Otakar Bauer, Praha. Staré archivní inventáře se těší snad nejmenší pozornosti, a to nejen v literatuře historické a právně historické, nýbrž i v literatuře, jež se zabývá výhradně otázkami diplomatickými a archivními. Jestliže vůbec veškerá archivní literatura neoplývá nadprodukcí, jsou staré archivní inventáře vskutku zanedbávanou a opomíjenou popelkou, o niž se jen tu a tam mimo- chodem zavadí. A přece mnohdy mohou zejména v právní historii sloužiti jako důležitý a cenný pramen, seznamujíce nás především s měřítkem, podle něhož byla určována praktická cena právní průkaznosti té které listiny. Úkolem nejbližších několika řádek bude oceniti po té stránce význam nej- staršího inventáře českého korunního archivu z roku 1437. Archivní inventáře podobně jako registra byly pořizovány z praktické potřeby. Inventáře ovšem se podstatně liší již svým založením od register, sledujíce povýtce způsob uložení listinného materiálu. Úkolem jejich jest podati soupis zachovaných písemností a zároveň poznamenati, kde dlužno v případě potřeby hledati tu kterou důležitou listinu. Praktická potřeba tu vždycky rozhodovala. Proto se také nezřídka setkáváme se zajímavým zjevem, že listiny historicky sice důležité, ale v době pořizování inventáře prakticky méně upotřebitelné, bývají označovány jako „neužitečné“ a naopak zase listiny historicky třebas méně významné, ale upotřebitelné v různých právních nárocích, dostávají se leckdy do skupiny nejdůležitějších listin. Než právě pro toto třídění a oceňování jednotlivých listin jsou nám staré archivní inven- táře nedocenitelným pramenem, umožňujíce nám tak vniknouti poněkud do ducha právního nazírání tehdejších dob. * Český státní, později korunní archiv byl patrně od nejstarších dob až do bouří husitských uložen spolu s pokladem a korunovačními klenoty v chrámu svatovítském opodál hrobu svatého Václava. Král Zikmund, obávaje se, aby se koruna a jiné cenné předměty nedostaly do rukou husitů, dal ji hned po korunovaci dne 31. července 1420 spolu s ostatními klenoty, archivem a deskami zemskými odvézti z Prahy.1) Výkladem záznamu t. zv. Starých letopisů českých2) k roku 1422, ujalo se v novější literatuře obecně mínění, že korunní archiv byl za bouří husitských odvezen na Křivoklát, po požáru na Křivoklátě roku 1422 do Plzně a teprve po skončení husitských válek uložen trvale na Karlštejně.3) Výklad ten sice odpovídá asi skutečnosti, spo- léháme-li se totiž na dobré informace autora této zprávy, avšak dlužno jej podstatně doplniti. Putování českého korunního archivu bylo totiž nepoměrně větší, než jak by se snad dalo souditi podle údajů uvedené zprávy. Některé stopy nasvědčují tomu, že alespoň část archivu byla po nějakou dobu cho- vána ve Vratislavi ve Slezsku. Rozhodně však na sklonku válek husitských, ne-li dříve, byl český korunní archiv mimo zemi. Ve volební kapitulaci Zikmundově vydané dne 20. července 1436 v Ji- hlavě, praví se v článku osmém: „Také, že korunu Českú, listy, privilegia a dsky zemské i dvorské, svátost i jiné klénoty koruny české, které sme z Čech vy- 1) Srov. Palacký, Dějiny národu českého III. 1, str. 408 a 409. 2) Scriptores rerum Bohemicarum III. (1829). Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527, str. 52 (rukopis AD—N): „Téhož léta hrad Křivoklát, řečený Hrádek, vyhořal jest zapálením od marštale; kdešto dsky zemské byly prve chovány s korunú i s jinými klenoty a odtud jsú do Plzně neseny. Ale již na Karlštajně je chovají i všecka jiná práva zemská všie země České i s korunú královstvie“. 3) H. Jireček, Právnický život v Čechách a na Moravě (1903), str. 305. Nověji J. Kapras, Právní dějiny zemí koruny české I. (1913), str. 27.

Strana 2
28 [2] vezli, máme a chcme milostivě vrátiti; a ty mají s radú vydanú na jednom miestě položeny býti v Čechách, aby nám i naším budúcím králóm Českým i tej zemi 4 bezpečně ležali a zachováni byli.“4) O dva dny později dne 22. července 1436 vyjádřil se císař Zikmund, že by byl ochoten poslati do Bratislavy pro korunu á české klenoty, což si vyžádá dobu asi 15 až 20 dní.5) Ve slavnostním shro- máždění za přítomnosti legátů koncilu prohlásil pak dne 25. července 1436 staroměstský měšťan Jan Velvar, že stavové jsou hotovi přijmouti Zikmunda za krále a pána, jen když císař vyzdvihne korunu a privilegia království Českého.6) Nazítří potom, dne 26. července 1436 po snídaní oznámil císař Zikmund za přítomnosti legátů, že chce poslati do Bratislavy a do Vídně pro korunu, privilegia a klenoty království Českého a smluvil s Čechy, že se mají opětně ve svátek sv. Vavřince do Jihlavy dostaviti, aby ho přijali za krále a uvedli do Prahy, kdyžtě zatím budou do Jihlavy dovezeny požado- vané klenoty, totiž koruna a zemská privilegia.7) Vskutku také již dne 10. srpna t. r. se císařův kancléř Kašpar Šlik vrátil do Jihlavy, přinášeje s sebou klenoty, privilegia a korunu království Českého.8) Když se potom zástupcové čeští dne 13. srpna 1436 opětně shromáždili v Jihlavě, poděkoval Jan Velvar jejich jménem králi za opatrování koruny, klenotů a privilegií a za to, že je dal přivézti do Jihlavy, aby mohly býti odvezeny do Čech.9) Na jejich prosby dovolil císař, aby je směli shlédnouti. Po snídaní téhož dne byly pak českým zástupcům za přítomnosti císařovy a legátův ukazovány nejprve zlatá ko- runa, zdobená četnými drahokamy, potom klenoty, mezi nimiž byly dva velmi cenné kříže, konečně pak četné listiny, týkající se království Českého; z nich byla okazována zvláště listina francouzského krále,10) v níž dosvědčuje, že věnoval králi českému dva trny z koruny Páně, a listina o sjednání spojenectví mezi králem francouzským a českým.11) Český korunní archiv byl tudíž v této době mimo zemi a teprve roku 1436 se přes Jihlavu vracel opět do Čech a teprve potom se dostal na Karlštejn, kde byl pak trvale uložen. Když se pří- 4) Archiv Český, III., str. 447. — Srov. Palacký, Dějiny, III. 3, str. 207. 5) Johannis de Turonis, Regestrum actorum in legationibus a sacro concilio in Boemiam. Monumenta conciliorum generalium seculi decimi quinti. Concilium Basi- liense. Tom. I. (1857), str. 827: „et si oporteret ipsum mittere Posonium pro corona et iocalibus Boemie, fluent XV autem XX dies“. 6) Johannis de Turonis, Regestrum etc, 1. c. str. 829: „quod dominum imperato- rem salvis eorum privilegiis susciperent in regem et dominum, dum corona et privilegia regni Boemie per dominum imperatorem exhiberentur“. 7) Johannis de Turonis, Regestrum etc. 1. c. str. 829: „infra quos (videlicet XV vel XX dies) ipse posset mittere Posonium et Wiennam pro habendis corona et privilegiis " — Je dosti pravděpodobné, et reliquiis regni Boemie et illis habitis intrare Pragam“. že část českého korunního archivu se dostala do Vídně spolu s archivem moravských markrabat. Viz Koss, Listiny z archivu markrabat Moravských ve vídeňském státním archivu. (Časopis archivní školy I. 1923, str. 10). 8) Johannis de Turonis, Regestrum etc. 1. c. str. 829: „Veneris X° Augusti intravit Iglaviam dominus Gaspar cancellarius imperialis una cum reliquiis et privilegiis ac coro- nam regni Boemie secum deferens“. 9) Johannis de Turonis, Regestrum etc. 1. c. str. 830: „per organum Johannis Walwar, civis antique civitatis Pragensis, regraciati fuerunt domino imperatori eo, quod servaverat coronam, reliquias et privilegia regni et adduci fecerat pro ducendo ad regnum etc. 10) Listina českého korunního archivu, Víd. rep. čís. 469 (1356 květen). 11) Johannis de Turonis, Regestrum etc. 1. c. str. 830: „Illa die (1436 Aug. 13) post prandium fuerunt domini legati cum imperatore ad hospicium domini cancellarii, et ibi ostensa fuit corona et alia supradicta baronibus, clientibus, nunciis civitatum Boemie. Primo (ostendit) coronam auream intextam gemmis et valde magnis lapidibus preciosis ornatam; secundo reliquias, inter quas erant due valde preciose cruces; tercio multas literas concernentes regnum Boemie tam in privilegiis quam aliis. Inter quas fuit exhibita una litera regis Francie, per quam testabatur se dedisse regi Boemie duas spinas de corona domini, que erant in quadam cruce preciosissima, alia litera de confederacione inter regem Francie et Boemie“. — Srov. též Palacký III. 3., str. 209.

Strana 3
[3] 29 štího roku 1437 stal pan Menhart z Hradce purkrabím karlštejnským,12) byl pořízen k němu téhož roku dne 4. září seznam.13) * Nejznámější a také nejstarší rukopis inventáře z roku 1437, pocházející z doby jen o málo pozdější — nejpozději z druhé poloviny XV. století — jest uložen ve schwarzenberském archivu třeboňském.14) Tamtéž jest uložen i soudobý český překlad latinského originálu z polovice XV. století, jehož používal též Sedláček.15) Ze sklonku XVI. století pak známe dva opisy: opis v rukopise Nostické knihovny pražské,16) a exemplář vídeňského stát- ního archivu, opatřený pro potřeby říšské kanceláře.17) Inventář byl, jak jsem se již svrchu zmínil, pořízen dne 4. září roku 1437, v době, kdy se pan Menhart z Hradce ujímal purkrabství karlštejnského. Stalo se tak nepochybně proto, aby bylo lze přehlédnouti, co vše dostal pan Menhart na Karlštejně pod svou správu, 18) a které věci by bylo lze v případě potřeby hledati na Karlštejně. Odtud si též vysvětlíme, proč valná část pí- semností jest tu označena pouze přehledně a jen menší část zevrubně. Cena inventáře se tím podstatně zvyšuje, neboť dává nám nahlédnouti, jaké bylo tehdy měřítko pořizovatelovo při klasifikaci listin. Pokud jde o vlastní rozbor inventáře, dlužno přihlédnouti hlavně k jeho uspořádání, a to jak vnějšímu tak i vnitřnímu. Vnější úpravou se inventář neliší nijak od jiných soudobých inventářů archivních. Popisuje se tu listinný materiál, uložený ve čtyřech truhlách: první „veliké“, druhé „veliké bílé“, třetí „dlouhé železné“, konečně čtvrté „malé“ a poslední. V první „veliké“ truhle byla uložena jednak „dřevěná truhlice“ se zlatými bullami a významnými listinami, jednak 19 pytlíků, označených zvláštními značkami, s rozmanitými skupinami listin. Druhá, veliká a bílá truhla obsahovala čtyři příhrady, označené opětně specifickými znaménky; v první příhradě této truhly na dně byla dokonce zvláštní truhlice se samostatnou skupinou listin. Třetí truhlice, dlouhá a železná, zaujímala především registra berní, horská, i jiných důchodů v království, jakož i jiné „spisy neužitečné“. Čtvrtá truhlice, malá a poslední, obsahovala zase registra a missivy, vesměs věci „neužitečné“. Listiny byly uloženy vlastně pouze v prvých dvou truhlách. Chtěl-li kdo nalézti tu kterou listinu, bylo nutno, aby znal skupinu, či lépe řečeno, pytlík anebo příhradu, v nichž jest uložena. Pro lepší přehlednost a snadnější orientaci byly tudíž jednotlivé pytlíky a příhrady označovány zvláštními znaménky.19) Znaménka ta byla nejrozma- nitějšího druhu, jako na př.: rovnostranný trojúhelník s křížkem uprostřed, znaménko nuly, přetržené vodorovnou čarou, znaménko nuly, protaté křížkem, čtverec s tečkou uprostřed a křížkem po levé straně, dvouramenný křížek a kroužek, obdélník se šesti tečkami uvnitř, křížek zakončený háky (Hacken- kreuz), dva rovnoramenné trojúhelníky, jejichž vrcholky se protínají, rovno- stranný trojúhelník s tečkou uprostřed, tři svislé čáry, protaté třemi vodo- rovnými čarami a četné jiné. 12) J. Kapras, Právní dějiny zemí koruny české I, (1913), str. 27. 13) „Ista sunt reposita in Karlsstein in manibus domini Menhardi de Novadomo anno domini millesimo CCCCXXXVII° f. IIIIa ante festum Nativitatis beate Marie Virginis“. 14) Schwarzenberský archiv v Třeboni, Historica Nr. 395. — Laskavostí pana ředitele Dra Markusa bylo mi umožněno užíti obou třeboňských rukopisů, latinského i českého, začež mu vzdávám upřímné díky. 15) A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého VI. (1889), str. 35. — Srov. též Chaloupecký ČČH XVII 1911, str. 236. 16) Rukopis Nostické knihovny v Praze, sig. Ms. a 27, fol.: 495 až 498. 17) Kurrent-Akten vídeňského státního archivu N. 49 z r. 1750. Kromě toho byl ve vídeňském státním archivu podle relace Rosenthalovy ještě jeden opis z XVIII. století. 18 „Tyto věci jsú položeny na Karlštejně v rukú pana Menharta z Hradce“ etc.

Strana 4
30 [4] Znaménka ta nejsou nijakou zvláštností našeho inventáře; užívalot se jich, zejména ve starších dobách k označení uložení archiválií a byla teprve později zatlačena velkými abecedními písmenami. Již inventář anglického státního archivu, pořízený exeterským biskupem Walterem Stapletonem okolo roku 1323, tedy o více nežli sto let před vznikem našeho inventáře, označuje jednotlivé skupiny listin zvláštními znaky, namnoze velmi pěknými.20) Setkáváme se tu na př. se šesticípou hvězdou, s korábem, s korunovanou hlavou a rukou, jež drží zpečetěnou listinu, s klíčem, hradbou, čtyřlístkem a rozmanitými jinými znaménky. Podobně také v inventáři francouzského státního archivu, jejž složil v dvacátých letech XIV. století Pierre d'Étampes21) (Petrus de Stampis), shle- dáváme obdobné značky, jako: pohár, květinu, křížek, trojlístek, ruku a pod. Než vnitřní uspořádání inventáře je pro nás důležitější úpravy vnější. Uvedl jsem již svrchu, že nejzajímavějším zjevem je tu třídění pořizovatelovo na věci užitečné a neužitečné, totiž, abychom lépe rozuměli: na písem- nosti, jejichž právní průkaznost je posavad nepochybná a jimiž se lze tudíž domáhati jistých právních nároků, a na písemnosti, jejichž právní průkaznost již pominula a jejichž praktická cena se rovná nule. Jak patrno, patří do skupiny „užitečných“ věcí především listiny, nejspolehlivější to svědkové právního jednání; jim také byla vyhrazena největší část inventáře. Naproti tomu zdálo by se snad leckomu podivné, že do skupiny věcí „málo užitečných“, ba dokonce „neužitečných“ jsou čítána i registra a missivy, jimž také věno- váno v inventáři sotva několik řádek. Vysvětlení jest ovšem nasnadě, uvá- žíme-li, že právě tyto druhy písemností vykonaly již svůj úkol dříve, a že jich nelze použíti k nabytí nějakých nových práv. Jejich užitečnost spočívá snad jedině v tom, že mohou poskytnouti jistý přehled bývalých právních nároků, nestačí však k jejich uplatňování; mají cenu povýtce historickou a ta tehdy při posuzování užitečnosti anebo neužitečnosti velmi málo vážila. Tím ovšem není řečeno, že by snad autor našeho inventáře neměl historického zájmu. Naopak, popisuje obsah čtvrté příhrady druhé truhly, praví výslovně: „tu jest mnoho listuov posielacích a dispenzací od papeže králóm, nemnoho užiteční, ale pro paměť dobří chovati, co se dálo“.22) Ovšem, šlo-li o posuzování užitečnosti nebo neužitečnosti, myslilo se pouze na praktickou užitečnost.23) Praktická potřeba byla tudíž základním dělítkem, podle níž byl listinný materiál v inventáři obsažený tříděn na věci užitečné a neužitečné. Leč kromě tohoto dělítka praktické potřeby setkáváme se tu ještě s několika dělítky, neméně důležitými, jež se vztahují ovšem výhradně na listiny. Jestliže inventář listin rožmberského archivu,24) uložených na krumlovském zámku, jenž byl pořízen dne 4. března 1418, zachovává skupiny listin podle osoby vydava- telovy, možno-li tak říci, jakýsi princip personální, zachovává inventář českého korunního archivu z roku 1437 především pořádek věcný. Není po- 19) Srov. přílohu s vyobrazením oněch značek, mnohdy velmi podivných a bi- zarních. 20) Sir Francis Palgrave, The ancient Kalendars and Inventories of the Treasury of His Majesty's Exchequer. (1836), str. 1, zvláště pak str. 39 a sl. — Stapleton také použil velkých abecedních písmen k označení jednotlivých druhů papežských bull. 21) „Inventarium litterarum confuse factum“. Je to zlomkovitě zachovaný inventář, jedna z posledních inventárních prací Petra d'Étampes. Srov. A. Teulet, Layettes du Trésor des Chartes. (Paris, 1863, str. XXVIII—XXIX.) 22) „sed sunt bone propter memoriam rerum gestarum“. 23) Historická užitečnost ustupovala zcela do pozadí. Bylo by tudíž velmi nebez- pečné, chtíti ze starých inventářů rekonstruovati někdejší stav toho kterého archivu. Vždycky totiž dlužno míti na paměti, že hlavní úlohu hrála praktická užitečnost listiny. Není-li listina v inventáři zaznamenána, neznamená to ještě samo o sobě, že tam tehdy nebyla. 24) M. Pangerl, Urkundenbuch des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron in Böhmen. Fontes rerum Austriacarum. Abt. IIBand XXXVII. (1872), str. 394—403.

Strana 5
[5] 31 chyby, že tu hlavně působilo starší roztřídění korunního archivu, jež bylo i po hu- sitských válkách za nového uložení na Karlštejně zachováno v platnosti. Máme totiž bezpečně doloženo, že český korunní archiv již dávno před hu- sitskými válkami, ještě za panování císaře Karla IV., ne-li dříve, se skládal z několika skupin, sestavených podle věcného a zároveň territoriálního hle- diska, jakými byly na př. lenní reversy českých pánů, lenní reversy polských knížat, lenní reversy cizozemců, skupina mírových smluv a j. v. Alespoň na ohbu listin z první poloviny XIV. století bývalo nezřídka poznamenáno (podle písma buď současně anebo nedlouho po odevzdání listiny): „Ponatur ad homa- gia principum Polonie“,25) „Ponatur ad homagia extraneorum“,26) „Ponatur ad homagia baronum Boemie“,27) „Ponatur ad compromissa“,28) „Ponatur ad reversas“.29) Věcné a zároveň territoriální skupiny listin tedy zde již nepo- chybně byly, i není nic divného, bylo-li podrženo toto rozdělení i nadále. Skutečně pak vidíme, že i náš inventář se řídí principem věcným a sou- časně territoriálním. Na první místo v první truhle do zvláštní dřevěné truhlice klade nejdů- ležitější skupinu listin, totiž privilegia udělená českým panovníkům. Skupinu tu pak dělí podle způsobu zpečetění na privilegia, zpečetěná zlatou bullou a na privilegia a listiny, zpečetěné voskovými majestáty.30) V oddělení zlatých bull se uvádí všech pět podnes zachovaných bull císaře Fridricha II. (zlatá bulla sicilská z r. 1212,31) na Flos a Parkstein,32) a „na Mocran et Mocran“ z téhož roku,33) potvrzení volby Václava I. z r. 1216,34) potvrzení Václava I. za krále českého z roku 123135), a devět zlatých bull (privilegií a konfirmací) císaře Karla IV. z let 1347, 1348 a 1355.36) Výjimečně je v tomto oddělení zlatých bull umístěna také olověná bulla papeže Klimenta VI. z roku 1344, že pražští arcibiskupové mají právo pomazati a korunovati českého krále.37) — Ostatní papežské bully, pokud se tu zvláště vyčítají, jsou zařazeny do oddělení listin „s majestáty voskovými“. Ve skupině té, stejně důležité jako byla předchozí, jest rovněž každá listina specifikována. Mezi jinými jsou tu bulla Klimenta IV. z roku 1268 na dobytí Litvy38) a bulla papeže Klimenta VI. z roku 1344, povyšující pražskou diecési na arcibiskupství,39) privilegia Rudolfa I. na arcičíšnictví a kurfirstský hlas v říši,40) listina francouzského krále na udělení dvou trnů z koruny Kristovy,41) několik konfirmací Karla IV. a j. v. — Další skupiny listin v první truhle, sice méně důležité nežli byly obě předchozí, leč přesto ještě „dobře užitečné“, jsou uloženy v pytlících, opatře- ných zvláštními znaménky (o nichž byla již svrchu řeč) a jsou povýtce su- márně označovány, jako: „listové volencuov říše na práva královstvie“ etc. „listové na kniežetství Lucemburské“, „listy kniežetstvie Vratislavského a 25) Srov. Koss, Archiv koruny České, 2. Katalog listin z let 1158—1346, str. 30, čís. 29; str. 146, čís. 183. 26) Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 108, čís. 135; str. 109, čís. 136. 27) Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 76, čís. 88; str. 76, čís. 89; str. 112, čís. 140; čís. 160; str. 185, čís. 233; str. 191, čís. 240. str. 128, 28) Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 144, čís. 181. 29 Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 73, čís. 83; str. 78, čís. 91. 30 „Item listové s majestáty voskovými v též truhlici jsú vdole psáni“ 31) Srov. Koss, Katalog 1. c. 2, str. 6, čís. 2. 32 Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 8, čís. 3. 33 2, str. 9, čís. 4. Srov. Koss, 1. c. Katalog 34) Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 11, čís. 5. 35) Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 12, čís. 6. 36 ) Srov. na př. V. Hrubý, Archivum coronae regni Bohemiae. Tom II. (1928), str. 8, čís. 9; str. 43, čís. 51; str. 51, čís. 54; str. 63, čís. 61 a atd. 37) Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 218, čís. 275. 38) Srov. Koss. 1. c. Katalog 2, str. 17, čís. 14. 39) Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 217, čís. 274. 40) Srov. Koss, 1. c. Katalog 2, str. 31, čís. 31 (1289 březen 4.). 41) Listina českého korunního archivu. Víd. rep. čís. 469 (1356 květen).

Strana 6
32 [6] Slezii“; načež následují skupiny listin, jež se týkají jednotlivých slezských knížetství, Polska a Lužice. Zvláštní oddíl „na Bavory a země za Lesem“ obsa- huje pytlíky se skupinami listin, jež se týkají českých lén v Němcích, jmenovitě v Bavořích, Francích a Švábích. Samostatnou skupinu tvoří pytlík, v němž jsou „rozliční listové a svazkové s království Českém“, (smlouvy králů francouz- ských, anglických, polských, uherských, knížat pomořských, bavorských, saských, purkrabí norimberských atd. atd.). Další skupinu zaujímá pytlík s listinami, jež se týkají Míšně a Fojtlandu. Všechny dosavadní skupiny pak jsou čítány mezi „věci užitečné“. Pouze poslední pytlík první truhly se skládá „z listů neužitečných“, jimiž jsou míněny listy na dluhy a kvitance. — Věcný a současně territoriální pořádek sleduje i druhá truhla „bílá“, v jejíž první příhradě jsou uloženy listiny, jež se týkají vzájemných vztahů Čech k Ra- kousům. Na dně této příhrady je dokonce zvláštní malá truhlice, obsahující dědické smlouvy, sjednané mezi císařem Karlem IV. a domem rakouským, jakož i úmluvy císaře Zikmunda s Albrechtem V. (pozdějším císařem).42) Druhá příhrada zahrnuje v sobě skupinu listin, jež se týkají Branibor. Třetí příhrada zaujímá domácí věci české, jako listy na manství a hrady v Čechách, listy krále Václava IV., jimiž se ustanovují popravci v krajích43) a pod. Ve čtvrté příhradě pak jsou obsaženy četné missivy jakož i papežské dispensace, určené českým panovníkům, jež jsou podle slov pořizovatelových „nemnoho — Třetí a čtvrtá truhla obsa- užiteční, ale pro pamět dobří chovati, co se dálo“. hují, jak bylo již svrchu řečeno, registra berní a horská, jakož i hojně missivů, věci to podle soudu pořizovatelova vesměs neužitečné a tudíž pouze sumár- ního označení hodné. Resumujeme-li stručně, vidíme, že všechen listinný materiál, odevzdaný roku 1437 na Karlštejně do opatrování panu Menhartu z Hradce byl uložen ve čtyřech truhlách. První dvě truhly, jež obsahovaly listiny, byly také podle potřeby rozděleny: první truhla zaujímala malou dřevěnou truhlici a 19 pytlíků s rozličnými skupinami listin, druhá truhla byla rozdělena na 4 pří- hrady. Každé oddělení bylo označeno zvláštním znaménkem. První místo zaujaly nejvýznamnější listiny, jež roztříděny podle zpečetění na listiny se zlatou bulou a listiny s voskovými majestáty. Ostatní listiny vesměs však jen ty, jimiž bylo lze prokazovati nějaký právní nárok, byly seřazeny do jednotli- vých skupin a to podle principu věcného a territoriálního. Inventář českého korunního archivu z roku 1437 neztratil podnes hodnoty, jednak proto, že tu jde o nejstarší inventář českého státního archivu vůbec, jednak proto, že byl pořízen podle určitých zásad, z nichž můžeme čerpati poučení o názorech tehdejší doby na listiny a o jejím hodnocení listin po stránce právní průkaznosti. PŘÍLOHA Inventář českého korunního archivu z roku 1437.*) Ista sunt reposita in Karlsstein in manibus domini Menhardi de Nova domo, anno domini millesimo CCCCXXXVII, f IIII“ ante festum Nativitatis beate Marie Virginis. 42) „Item jedna truhlice; v té příhradě na dně jsú mnozí listové mezi ciesařem Karlem, domem českým a domem rakúským na jednotu a na nápady zemí etc. Item v též truhle jsú listové noví mezi ciesařem Sigmundem a knězem Albrechtem nynějšími.“ 43) „Item svazek listuov mnohých krále Václava, panští nálezové“. Míněny patrně listy krále Václava IV. ze dne 5. ledna 1405, vydané jednotlivým popravcům v krajích (jejichž originály se podnes v korunním archivu zachovaly) obsahující ustanovení „pan- ských nálezů“ z 25. února 1402 a z 20. prosince 1404. *) Pro lepší informaci čtenářovu uvádím tu znění inventáře z roku 1437, a to podle rukopisu třeboňského (Hist. Nro 395), přihlížeje k rukopisu Nostické knihovny pražské a 27, fol. 495—498. Seznam zvláštních znamének v textu podává obrazová příloha.

Strana 7
[7] 33 Primum in cista magna talis signi 1) sunt reposita ista infrascripta: Primo una cistula lignea cum tali signo 2), in qua continentur litere et bulle infrascripte: In eadem cistula est aurea bulla Friderici imperatoris super confirmacione regni Bohemie. Item aurea bulla eiusdem Friderici imperatoris super marchionatu Mo- ravie et est confirmacio certorum castrorum. Item aurea bulla eiusdem Friderici imperatoris infeodacionis regis Otta- kari, in qua continentur multe dignitates regum Bohemie. Item aurea bulla eiusdem Friderici imperatoris super confirmacione regis Bohemie facta per marchionem Moravie et magnates et universitatem regni. Item aurea bulla eiusdem Friderici imperatoris super confirmacione castrorum Flos et Sswartemberg. Item due auree bulle Caroli imperatoris quarti similis tenoris super pincernatu, iure, voce et potestate eligendi Romanorum regem et in qualibus inserta est litera regis Rudolphi super eodem. Item aurea bulla eiusdem Caroli quarti, in qua confirmat bullam Fride- rici imperatoris super iuribus regni Bohemie. Item aurea bulla eiusdem Caroli quarti, in qua ratificat inunccionem et coronacionem regum Bohemie. Item bulla pape Clementis super eodem. Item aurea bulla eiusdem Caroli quarti cum insercione litere regis Rudolfi, in qua ducatus Wratislaviensis confertur regi Bohemie tamquam res vacans imperio. Item aurea bulla eiusdem Caroli super incorporacione Wratislawie, Slesie, Budissinensis, Gerlicensis et aliarum terrarum regno Bohemie. Item due auree bulle una latina et alia theutonica super incorporacione terre Bavarie ad regnum Bohemie videlicet Sulczpach etc. et aliarum terrarum ultra silvam. Item aurea bulla eiusdem Caroli lige inter Francie et Bohemie regna. Item litere cum sigillis cereis maiestatum in eadem cistula infrascripte continentur: Primo litere eiusdem Karoli cum insercione litere regis Alberti, quod reges Bohemie non tenentur imperatori servire coronati. Item litera Karoli eiusdem cum insercione litere Friderici super appro- bacione electi regis Bohemie. Item litera Karoli eiusdem cum insercione litere regis Rudolfi super iure, voce electoratus regni Boemie et de pincernatu. Item litera regis Rudolfi cum fracto sigillo super eodem. Item litera Karoli cum insercione litere Friderici continens infeodacionem regis Ottakari et multa iura regni. Item litera Karoli cum insercione litere Friderici, quod duces Bohemie possunt deferre circulum imponendum capiti per episcopos Pragensem et Olomucensem et quod debent habere censum de Polonia. Item alia litera regis Rudolfi super voce et pincernatu cum fracto sigillo similis priori. Item litera regis Alberti continens concordiam inter eum et Wenceslaum tercium regem Bohemie et Polonie. Item litera regis Francie super duabus spinis corone domini nostri Ihesu Christi. Srov. jednotlivá čísla v textu s čísly v obrazové příloze. — Písmenka a udává znaménko obsažené v textu třeboňském (latinském i českém), písmenka b pak udává znaménko, jež má rukopis Nostický. Číslice značí pořadové číslo, jež to které znaménko má v obra- zové příloze. 3

Strana 8
34 [S Item bulla papalis, ut rex Bohemie possit disponere de hiis, que acquireret de manibus Lithwanorum. Item bulla super ereccione ecclesie Pragensis metropolis. Item unum vidimus litere Ludowici de factis regni. Item litera super marchionatu Moravie. Item nonnulle litere alie super iuribus regni. Item sacculi cum suis signis: Primo sacculus cum tali signo 3), in quo continentur litere electorum imperii super iuribus regni, videlicet eleccione, officio et quod incole regni non citentur extra regnum, satis utiles. Item nonnulle litere super ducatu Lucemburgensi. Item alius sacculus cum tali signo 4 a, b) literarum ducatus Wratislaviensis et Slesie. Item alius sacculus cum tali signo 5a, b) cum litteris Sumerfeld, Werden- hagen, Gubin, Koraw, Elau et Kym, Budyssin et Gerlicz. Item sacculus cum tali signo 6) cum literis ducatus Opolie et Stinawie. Item litere regis Polonie super renuncciacione ducatuum Polonie. Item alius sacculus cum tali signo 7a, b) continens literas homagii epi- scopi Wratislaviensis. Item ducatus Musterbergensis. Item alius saccus cum tali signo 8a, b) cum literis super ducatu Opawie. Item super ducatu Saganensi, Mazowiensi et super Namyslow. Item super ducatu Glogowie. Item alius sacculus cum tali signo 9) literarum ducum Legnicensium et Olsnicensium. Item litere ducis Tessinensis et certe litere ducatuum Slezie, Wratislavie, Swidnicensium et quittanciones regis Polonie eorundem. Item saccus super ducatu Swidnicensi literarum aliarum cum tali signo 10a, b). Item alius sacculus cum tali signo 11) literas continens super marchionatu Lusacie. Nunc iam super Bavariam et terras ultra silvam: Item sacculus cum tali signo 12a, b) literarum super Bawariam. Item literarum episcopi Pambergensis et super Pegnicz et aliis castris. Item litere burgravii de Normberg super eodem Bohemiam concernentes. Item alius saccus cum literis Bavarie et episcopi Pambergensis et super Pegnicz cum tali signo 13a, b). Item alius saccus cum literis super Parksstein, Raychenek, Rotenperg et multis aliis castris Bawarie et circa Normberg et feoda multorum cum tali signo 14a, b). Item alius saccus cum literis super Egra et Flos, Parksstein, Sulpach, Hyrschaw et aliorum castrorum in Bawaria et Naiperk et Tyrsstein cum tali signo 15a, b). Item alius saccus cum literis super Stawff et Wertheim cum tali signo 16a, b). Item alius sacculus cum literis super Heytingfeld, Bernheim, Brissens- stat, Erlangen et aliis villis ibidem cum tali signo 17a, b). Item alius saccus in quo continentur litere infrascripte cum tali signo 18a, b). Et primo super aliquibus terris Bawarie et multe litere feodales regno Bohemie per Allemanos. Item ibidem comitis de Wartmberg cum castris Wildsstein, Newenburg, Lichtenberg, Potpawr(!). Item Saczenhoher(!). Item castrum Styrberg. Item Nothaft cum castro Werdenberg. Item castrum Micholfeld. Item comes de Truhendingen. Item dominus Hohenloch cum castris Kyrchsperg, Wilryeth, Sulcz et Lanzburg. Item Adelburg. Item Stra- lenfelsis. Item dominus de Heydek. Item Wildenfelsis Pawlsdorfer cum Tene- sperg. Item Czenger. Item feoda dominorum de Hanow. Item feoda dominorum

Strana 9
[9] 35 de Sawnsheim cum castro Wilenczheim. Item feodum Schenkonum de Lim- purg. Item domini de Falkensstein. Item in alio sacco cum tali signo 19) diverse lige cum regno Bohemie : Primo regum Anglie cum regno Bohemie. Item regum Francie cum eodem regno Bohemie. Item ducis Aureliani. Item ducis Stetinensis. Item ducis Pomeranie. Item ducis Melkenburgensis. Item regum Polonie. Item marchio- natus Moravie. Item ducum Bawarie. Item regum Ungarie. Item ducum Opolie. Item ducum Saxonie. Item burgraviorum Normbergensium. Item ducum Brunczwicensium. Item Maguntini et Herbipolensis. Item comitum de Wirtem- berg. Item ducis Burgundie. Item certorum dominorum de Luczenburg. Item Brabancie. Item ducum Mazowie. Item archiepiscopi Maguntinensis. Item regis Cypry. Misna et Foytlant. Item alius saccus cum tali signo 20a, b) in quo sunt reposite obligaciones et litere multe marchionum Misnensium. Item litere super Plawen et multis castris in Foytlant. Item litere super Pirnis, Dresden et aliis castris in illis terris et multa vasalia illarum terrarum, litere multum utiles. Item saccus alius cum literis debitorum et quittanciarum, litere inutiles cum tali signo 2la, b). Item secunda cista alba magna cum tali signo 22), que quidem alta habet intersticia, ubi sunt recondite litere infrascripte : In primo intersticio cum tali signo 23) sunt multe litere concernentes Austriam. Primo quo modo duces Austrie renunciaverunt iuri suo, quod quondam eis conpeciit in regno Bohemie. Item una cistula, que est in eodem intersticio, in fundo sunt litere multe inter Karolum imperatorem, domum Bohemie et domum Austrie facte, conti- nentes unionem mutuam et devoluciones terrarum etc. Item in eadem cista sunt eciam litere nove inter imperatorem Sigismundum et ducem Albertum modernos. In secundo intersticio eiusdem ciste cum tali signo 24a, b) sunt reposite multe litere marchiam Brandenburgensem, Antiquam et Novam concernentes et sunt super unione cum regno et aliquibus vasallagiis. In tercio intersticio eiusdem ciste talis signi 25) sunt litere multe feodo- rum et castrorum intra Bohemiam, que dependent a rege et sunt multum utiles. Item una litera ereccionis Collegii Karoli et ecclesie Omnium Sanctorum in castro Pragensi. Item una ligatura multas eciam continens literas regis Wenceslai „panští nálezové“. Item una ligatura literarum marchionatum Moravie tangencia etc. In quarto intersticio eiusdem ciste cum tali signo 26) sunt reposite multe litere missive, dispensaciones et tales non multum utiles, misse Karolo impe- ratori et regi Wenceslao per Summos Pontifices, sed sunt bone propter memo- riam rerum gestarum. In cista longa ferrea sunt reposita aliqua registra bernarum, moncium et aliorum proventuum regni et scripture papiree non multum utiles. Item similiter in parva et ultima cista cum tali signo 27) sunt reposita registra huiusmodi et scripture papiree inutiles quasi et litere missive minute.

Strana 10
36 [10] Soudobý český překlad inventáře z roku 1437, pořízený asi v druhé polovici XV století.*) Tyto věci jsú položeny na Karštejně v rukú pana Menharta z Hradce léta etc. XXXVII° ff. IIII“ ante Nativitatis Marie. Najprv v truhle veliké takovéhoto znamenie 1).Tu jsú tyto vdolepsané věci: Najprv truhlice dřevěná s znamením; 2) v té jsú listové a bulle vdolepsané: Item bulla zlatá od ciesaře Frydricha na potvrzenie královstvie Českého. Item bulla zlatá téhož ciesaře Frydricha na markrabstvie Moravské a také potvrzenie jiných hraduov. Item bulla zlatá téhož ciesaře na léno krále Ottokara, v kteréžto jsú mnohá duostojenstvie královstvie Českého. Item zlatá bulla téhož ciesaře Frydricha na potvrzenie krále českého učiněná skrze markrabí moravského a pány a obec téhož královstvie. Item zlatá bulla téhož ciesaře na potvrzenie hraduov Flos a Sswartemberk. Item dvě bulle Karla ciesaře čtvrtého rovného zněnie na šenkovstvie právo hlas a volenie římského krále a v každé bulle jest připsán list krále Rudolfa na téhož. Item zlatá bulla téhož Karla čtvrtého, v kteréž potvrzuje bulle ciesaře Frydricha na práva královstvie Českého. Item zlatá bulla téhož Karla čtvrtého, v kteréž jest o mazánie a koruno- vánie králuov českých. Item bulla papeže Clementa na též. Item zlatá bulla téhož Karla čtvr- tého s připsáním listu krále Rudolfa, v kteréžto kniežetstvie Vratislavské dává se králi českému jakožto věc prázdná říši. Item zlatá bulla téhož Karla na vtělenie Vratislavi, Slezye, Budissin, Gerlicze i jiných zemí království Českému. Item dvě bulle zlaté, jedna latině a druhá německá na vtělenie země Bavorské království Českému, točíž Sulczpach etc. i jiných zemí za Lesem. Item bulla zlatá téhož Karla spojenie mezi královstvím Franským a Českým. Item listové s majestáty voskovými v též truhlici jsú vdolepsáni: Najprv listové téhož Karla s připsáním listu krále Albrechta, že králové čeští nejsú povinni slúžiti ciesaři. Item list téhož Karla s připsáním listu Frydrichova s potvrzením vole- ného krále českého. Item list téhož Karla s listem Rudolfovým na právo volenie, na šenkov- stvie etc. Item list krále Rudolfa na též s zlámanú pečetí. Item list Karluov s listem Frydrichovým mnohá práva královstvie. Item list Karla s listem Frydrichovým, že kniežata česká mohú nésti okršlek vložený na hlavu skrze biskupy pražského a olomuckého a že mají plat jmieti z Polsky. Item druhý list krále Rudolfa na šenkovstvie. Item list krále Albrechtuov smluvní mezi ním a Václavem třetím, králem českým a polským. Item list krále franského na dva trny koruny božie. Item bulla papežežská (sic!), že král český muož s tiem učiniti, což by do- byl z rukú Lytwan. Item bulla na vyzdviženie kostela pražského metropolitního. *) Podle třeboňského rukopisu (Hist. Nro 395). Používám tu opětně laskavosti p. ředitele Dra Markusa, který mi dovolil rukopis ofotografovati a otisknouti, začež jsem mu zavázán velikými díky.

Strana 11
[1 1] 37 Item vidimus listu Ludvíkova o věci královstvie. Item list na markrabstvie Moravské. Item mnozí listové jiní na práva královstvie. Item v pytlíciech s znameními: Najprv pytlík s tiemto znamením 3). V němž jsú listové volencuov říše na práva královstvie, točíž volení úřady, a že obyvatelé v království nemají pohnáni býti ven z královstvie (dobře užitečné). Item mnozí listové na kniežetstvie Lucemburské. Item druhý pytlík s tiemto znamením 4a, b) s listy kniežetstvie Vrati- slavského a Slezii. Opět jiný pytlík s tiemto znamením 5a, b) s listy Sumerfeld, Werden- hogen, Gubin, Koraw (sic!), Elaw, Kym (sic!), Budissin a Gerlycz. Item pytlík s tiemto znamením 6) s listy Opalie etc. Item listy krále polského na odvolánie kniežetstvie polských. Item jiný pytlík s tiemto znamením 7a,b) s listy manstvie biskupstvie vratislavského. Item kniežetstvie Musterberg. Item jiný pytlík s tiemto znamením 8a, b) s listy na kniežetstvie Opavské. Item na Zaganské, Mazovské a Namyslow. Item na kniežetstvie Hlohovské. Item jiný pytlík s znamením 9) s listy kniežat lehnických a olšniských. Item listové kniežete těšínského a jiní listové kniežetstvie Slezii, Vratislavie, Svídnic a quitancí krále polského na to. Item pytel s tiemto znamením 10a, b) s listy kniežetství Svidnického. Item pytlík s znamením 11) s listy na Luznicze(!) kniežetstvie. Již pak na Bavory a země za Lesem. Item pytlík s znamením 12a, b) s listy na Bavory. Item listy biskupa pamberského a na Pegnicz i jiné hrady. Item listy purkrabě nurmberského do Čech příslušný. Item pytlík s znamením 13a, b)s listy bavorskými a biskupa pambergského a na Pegnicz. Item pytlík s tiemto znamením 14a, b) s listy na Parkstein, Raichenek, Rotenperg a na mnoho jiných hraduov v Bavořiech a u Nuermberka a man- stvie mnohých. Item pytlík s znamením 15a, b) s listy na Cheb a Flos, Parkstein, Sulpach, Hyrssaw a jiné hrady v Bavořích o Naiperk a Tierstein. Item pytlík s znamením 16a, b) s listy na Stawff a Wertheim. Item pytlík s znamením 17a, b) s listy na Heytingsfeld Bernhem, Bryssen- stat, Erlangen i na jiné vsi tudiež. Item pytlík s znamením 18a, b) s listy vdolepsanými: Najprv na některé země bavorské a mnozí listi manští v Němcích krá- lovství Českému: Item listové hrabě wartmberského s hrady Wildstein, Newenburg, Lichtnberg, Potpawr(!). Item Soczenhoher(!). Item hrad Streberg. Item Not- hafft s hradem Werdenberg. Item hrad Michelfeld. Item hrabě z Truhendain- gen. Item pan Hohenlach s hrady Kyrchsperg, Wilrieth, Sulcz a Lanczburg. Item Adenburg. Item Stralenfels. Item pán z Heydeka. Item Wildenfels, Pawlsdorfer a Tenesperg. Item Czenger. Item manstvie pánóv z Hanowa. Item manstvie pánóv z Sawnschein s hradem Wilenczstein. Item manstvie Šenkuov z Limperku. Item páni z Falkensteynu. Item pytlík s znamením 19): tu jsú rozliční listové a svazkové s krá- lovství Českém:

Strana 12
38 [ 12] Najprv králuov franských s království Českém. Item králuov englyckých s týmž královstvím. Item kniežete aurelianského. Item stetinského. Item po- meranského. Item melkenbuského. Item králóv polských. Item markrabstvie moravského. Item kniežat bavorských. Item králuóv uherských. Item kniežat opolenských. Item kniežat saských. Item purkrabí normberských. Item kniežat Brunczwikuow. Item maguntinenského a herbipolenského. Item hrabí z Wirtenberka. Item knieže burgundského. Item pánóv z Lucznberka. Item Brabanských. Item kniežat mazovských. Item arcibiskupa maguti- nenského. Item krále cziperského. Míšně a Foitlant. Pytlík s znamením 20a, b): tu jsú závazkové a mnozí listové markrabí míšenských. Item listy na Plavno a mnohé hrady v Foitlantu. Item listy na Pirnis a na Dresden a jiné hrady v těch zemiech a mnohé nápravy těch zemí listové dosti užiteční. Item pytlík s znamením 2la, b) listy na dluhy a quitancí listové neuži- teční. Truhla druhá veliká bielá s tiemto znamením 22): ta truhla má mnoho příhrad, kdež jsú listové dolepsaní: V první příhradě s tiemto znamením 23) jsú mnozí listi slušiec k Rakú- sóm. Najprv kterak kniežata rakúská odřekli jsú se práva svého, kteréž jsú někdy měli k království Českému. Item jedna truhlice; v té příhradě na dně jsú mnozí listové mezi ciesařem Karlem, domem českým a domem rakúským na jednotu a na nápady zemí etc. Item v též truhle jsú listové noví mezi ciesařem Sigmundem a knězem Albrechtem nynějšími. V druhé příhradě s tiemto znamením 24a,b) jsú listové na Novú i Starú marchii Bramburských a jsú na jednotu s královstvím a na nápravy. V třetí příhradě s znamením 25) jsú listové mnozí na manství a hrady v Čechách od krále a jsú mnoho užitečni. Item list vyzdviženie Coleje Karlova a costela Všech Svatých na hradě praském(!). Item svazek listuov mnohých krále Václava „panští nálezové“ Item svazek listuov, ješto se dotýčí mar- krabství moravského. V čtvrté příhradě s znamením 26) tu jest mnoho listuov posielacích a dispensací od papeže králóm, nemnoho užiteční, ale pro pamět dobří chovati, co se dálo. V truhle dlúhé železné jsú registra berňová a horská i jiných duochoduov královstvie a spisové jiní neužiteční. Item též také v malé poslední truhle s znamením 27) jsú registra taková psanie a listové posielací neužiteční.

Strana 13
PŘÍLOHA. C B C b 4. oo 15 O0 M- 2. — 16. 6 e 17. 3. 18. + 4. 5. 6. A 9 l Q 19. 20. 7 O 8 21. 4 8. 9. 22. 23. X O 10. +0 + O 24. X 11. . . . 25. 12. 13. 77. 10+ O1/ *e1 O 26. 27. T