Strana 1
STAROČESKÝ SLOVNÍK Československá akademie věd Ústav pro jazyk český

Strana 2
HLAVNÍ REDAKTOR BOHUSLAV HAVRÁNEK REDAKCE FRANTIŠEK RYŠÁNEK, JIŘÍ DAŇHELKA JIŘÍ CEJNAR, EMANUEL MICHÁLEK, MILADA NEDVĚDOVÁ IGOR NĚMEC, ZDENĚK TYL SEKRETÁŘI REDAKCE EMANUEL MICHÁLEK, MILADA NEDVĚDOVÁ SPOLUPRACOVALI ALENA FIEDLEROVÁ, ZDEŇKA HORÁLKOVÁ, VĚRA CHLÁDKOVÁ, VLASTA LAUBOVÁ, JAROSLAVA PEČÍRKOVÁ, EVA PROCHÁZKOVÁ, FRANTIŠEK ŠNAJPERK, JOSEF VINTR

Strana 3
ČESKOSLOVENSKA AKADEMIE VĚD USTAV PRO JAZYK ČESKY STAROČESKY SLOVNÍK Uvodní stati, soupis pramenů a zkratek PRAHA 1968 ACADEMIA NAKLADATELSTVI ČESKOSLOVENSKÉ AKADEMIE VĚD

Strana 4
VĚDECKÝ REDAKTOR: JAROMÍR BĚLIČ RECENZOVALI: JIŘÍ DAŇHELKA, VLADIMÍR ŠMILAUER © ACADEMIA, NAKLADATELSTVÍ ČESKOSLOVENSKÉ AKADEMIE VĚD 1968

Strana 5
OBSAH PŘEDMLUVA (B. HAVRÁNEK) 7 O PRÁCI NA STAROČESKÉM SLOVNÍKU (Z. TYL) 9 PRINCIPY STAROČESKÉHO SLOVNÍKU (I. NĚMEC) 16 SOUPIS PRAMENŮ STAROČESKÉHO SLOVNÍKU A JEJICH ZKRATEK (Z. TYL) 50 OBECNÉ ZKRATKY (J. CEJNAR) 120 VÝKLAD ZPRACOVÁNÍ HESEL, JEJICH TYPOGRAFICKÉ ÚPRAVY A ZNAČEK (J. DAŇHELKA — M. NEDVĚDOVÁ) 123

Strana 6

Strana 7
Kačínáme vydávat Staročeský slovník jako kolektivní dílo Ústavu pro jazyk český při Československé akademii věd. Podává co možná úplný a vědecky zpracovaný obraz slovní zásoby českého jazyka od počátků jeho písemných záznamů až do konce 15. století. Slovník zpřístupňuje tuto slovní zásobu nejen pro jazykovědu českou, slovanskou a srov- návací i obecnou vůbec, ale i pro všechny historické obory, které pracují se starými památ- kami česky psanými a pro něž i pojmy a věci dosvědčené z minulých dob slovními výrazy jsou objektem zkoumání. Slovník zpracovává slovní zásobu češtiny v prvním období jejího vývoje, kdy se stávala od počátku 14. století spisovným jazykem, rozvíjela se rychle v jazyk s funkčním, kultur- ním i stylovým rozpětím a nabývala, zejména koncem 14. století, značné ustálenosti. A pak v druhém jejím období v průběhu 15. století, kdy v době zlidovění kulturních hodnot stře- dověkých i nově vznikajících v souvislosti s hnutím husitským dosáhla největšího vnějšího rozpětí, kdy se stala účinným nástrojem jak k propagaci nových myšlenek, tak k nebýva- lému rozšíření kulturních i uměleckých hodnot do širších vrstev českého národa. Spisovná čeština se tehdy vyvíjela v účinném sepětí s jazykem běžně mluveným; k němu se sice přiblížila, ale zároveň do něho ve velkém měřítku vnášela výrazové prostředky předchozího jazykového rozmachu. V století 14. a 15. vznikla rozsáhlá literatura česky psaná se značně různorodou temati- kou, s vysokými uměleckými hodnotami i s propagační účinností. Takováto literatura potřebovala jazyk bohatě stylově rozrstvený; proto ho i vytvářela, i opět využívala, a to ve všech jeho možnostech. K tomu přistupuje i značné množství památek neliterární pova- hy, zejména od konce 14. století, kdy čeština postupně pronikala do veřejných i soukromých záznamů právního i administrativního obsahu. Tato spisovná čeština, která již ve svém předpísemném období využila i dědictví staroslověnského jazyka v oblasti terminologie náboženské, vyvíjela se sice v pochopitelných vztazích k středověké latině, ale v jádře samostatně z vlastních zdrojů a se značně rychlým vzestupem. Známe starou češtinu ovšem jen z dochovaných památek literárních i neliterárních, ale jejich množství a polytematičnost poskytují vyhovující podklad k filologickému zachycení a vědeckému zpracování její slovní zásoby. Oddělení pro dějiny českého jazyka učinilo vše, aby tento podklad byl vyhovujícím způsobem zachycen v lexikálním archivu oddělení. Jádrem tohoto archívu je sice excerpční materiál Gebauerův, který shromáždil k svému Slovníku staročeskému koncem 19. století, avšak potřeba tento materiál mnohonásobně roz- množit i pro zvýšené požadavky rychlého metodologického růstu jazykovědy prohloubit, zejména po stránce sémantické, vedly k nutnosti založit rozsáhlý lexikální archív nový. Třebaže se rádi a s úctou hlásíme ke gebauerovské tradici, je zřejmé, že v jeho Slovníku staročeském přerušeném jeho smrtí (1907), který dokončit se nepodařilo přímým žákům mistrovým, nelze po šedesáti letech prostě pokračovat. Nyní vycházející Staročeský slovník bude slovníkem nového typu. Byly k němu vykonány rozsáhlé mnoholeté přípravy, jak co se týče podstatného rozšíření podkladového materiálu, jak jsme již uvedli, tak i důsledného uplatnění nových zásad teoretických. Postup práce i zásady teoretického zpracování rostly po řadu let individuálním promýšlením i mnoho- násobným kolektivním prodiskutováním. Jejich výsledkem je toto dílo; opírá se jak o filo- logické zvládnutí rozsáhlého materiálu podle našich možností co nejpřesnější, tak o teore- tické promyšlení samých zásad historického slovníku, plynoucích z uplatnění strukturních metod při řešení otázek lexikologického pojetí i lexikografického zpracování. Uplatnit tyto postupy umožnil bohatý materiál daný staročeskými památkami; umožnil také překročit rámec registrujícího dokladového postupu a hluboce zabrat do samé významové a slovo- tvorné struktury staré české slovní zásoby a jejího vývoje. Jsme si přitom vědomi toho, že jsou při takové práci jisté pochopitelné mezery a nepřekročitelné meze, protože ani při

Strana 8
8 bohatství staročeských památek neznáme starou češtinu v její úplnosti; snažili jsme se však vystříhat se toho, abychom nepřenášeli znalosti nového jazyka do doby staré k doplnění těchto mezer; zčásti k jejich doplnění pomáhalo hledisko srovnávací. Varování plynoucí ze samého faktu, že Gebauerův slovník (i jeho Historická mluvnice jazyka českého) zůstal torzem a jeho materiál do značné míry předpokládal individuální užití autorem, i z toho, že se jedinci nepodařilo důsledně v díle Gebauerově pokračovat a je dokončit, na straně jedné a zvýšené požadavky teoretické a materiálové na straně druhé i nové vědecké pracovní metody vůbec a dnešní možnosti vedly ke kolektivnímu pracovnímu postupu. Přípravy k tomuto novému slovníku i konečné jeho vypracování se staly kolek- tivním dílem členů příslušného oddělení Ústavu pro jazyk český i několika badatelů stojí- cích mimo Ústav; při tom jsou úkoly účelně rozděleny mezi členy kolektivu, ale zásadní věci a vypracování ze stanoviska autorského i redakčního byly prodiskutovány společně. Takový postup přispěje, doufáme, ke zvýšení vědecké objektivity celého díla. Kolektivní postup byl ovšem možný teprve na půdě nové pracovní akademie. Vyložili jsme stručně, proč a jak se tento nový Staročeský slovník od slovníku Gebauerova liší, ale přesto, protože Gebauerův slovník končí v úseku písmene N, začíná náš nový slovník nikoli od písmene A, ale písmenem N a hesla příslušející v abecedním řadění pod litery A—M budou vydána až na konec. Předkládáme toto nové slovníkové dílo širší vědecké veřejnosti v době, kdy v slovanské jazykovědě probíhá úsilí o vydávání historických slovníků, tak nezbytných pro prohloubení každého historického obrazu jazyka (staropolský slovník vychází od r. 1952 a slovníky řady jazyků jiných se intenzívně připravují). Předkládáme je s dobrým svědomím, že jsme pro úspěšnou práci udělali vše, co bylo v našich silách a možnostech; objektivní hodnotící soud o naší práci ovšem musí vynést nezúčastněná, ale zainteresovaná vědecká veřejnost. V Praze v říjnu 1966 Bohuslav Havránek

Strana 9
O PRÁCI NA STAROČESKÉM SLOVNÍKU 1. Snaha o shromáždění a lexikografické zpracování starší české slovní zásoby je vý- znamnou součástí pracovního úsilí české jazykovědy od samých jejích počátků v době obrozenské. Lze shledat četné doklady zájmu o lexikální složku starší češtiny v pra- cích Josefa Dobrovského, stará čeština má nemalý podíl v dokladovém bohatství Česko-německého slovníku Jungmannova (1835-1839) a vlastně prvním pokusem o rozsáhlejší staročeský slovník je „Vysvětlení slov“, připojené k I. dílu Výboru z literatury české (Praha 1845, s. 1213 - 1282). 2. Také zájem Jana Gebauera o starší českou slovní zásobu a pokus o její lexikogra- fické zpracování vyplynul zcela přirozeně z jeho prací jiných, zejména z příprav k na- psání Historické mluvnice jazyka českého. „Obíraje se starými památkami našeho písemnictví, abych poznal jednak jejich význam literárně historický, jednak jejich stránku gramatickou, vypisoval jsem si také, co se mi zdálo důležitého nebo zvláštního " se stránky lexikální, a výpisky tyto jsou počátek mého Slovníku staročeského... (Slovník staročeský, Úvod, str. III). Časem, zejména když se stal ředitelem nově založeného semináře na české universitě a vychoval si první žáky, mohl se Jan Gebauer při sbírání materiálu opřít o jejich pomoc; vždy však zůstal Gebauerův Slovník staro- český dílem výrazně individuálním se všemi přednostmi, ale také s některými nesná- zemi a nedostatky tohoto typu. Individuální způsob práce umožnil Gebauerovi využít vlastních jedinečných znalostí starší češtiny i při práci lexikografické a vytěžit z mate- riálu relativně velmi omezeného pro zpracování staročeské slovní zásoby vskutku maxi- mum; na druhé straně byl však individuální charakter díla příčinou, že Slovník byl od samého začátku dosti mezerovitý, jak pokud se týče úplnosti zachyceného materiálu, tak co do reprezentativní povahy zpracovaných památek. Gebauer si byl těchto mezer vědom a vynaložil ještě při vydávání Slovníku nemálo úsilí na jejich vyplnění. Dále — jak je patrno dnes výrazněji než před půlstoletím - Gebauerův Slovník staročeský nebyl po všech stránkách zcela na výši odpovídající tehdejšímu stupni lexikografické práce a také tím se lišil od Historické mluvnice (zejména pokud jde o její část morfo- logickou). Konečně máme právo se domnívat, že snad právě pro toto individuální založení nenalezlo Gebauerovo dílo schopného pokračovatele a po smrti svého autora zůstalo natrvalo torzem. 3. Gebauerův Slovník staročeský, který začal vycházet r. 1900, dospěl v roce Ge- bauerovy smrti (1907) v 15. sešitu k heslu naliti (díl II, str. 472). Zčásti z rukopisu ještě Gebauerova, zčásti na základě jeho lístkového archívu vydal pak E. Smetánka, Gebauerův žák a jeho nástupce na universitě, ještě dva sešity, 16 a 17 (1909 a 1913). Když byl v r. 1914 - na samém začátku první světové války - povolán k vojenské službě, bylo tím vydávání Slovníku přerušeno (uprostřed hesla netbalivost) a vydáním titulního listu k nedokončenému II. dílu (K-N) s vročením 1916 definitivně zastaveno. 4. Čas od času se ovšem ozývalo volání po dokončení Gebauerova Slovníku, zároveň však kritické hlasy upozorňovaly na některé nedostatky díla, zvláště na jeho materiá- lovou neúplnost;1 ta se stávala tím zřejmější, čím více rostla - třebas zvolna a nesou- stavně — řada kritických edic staročeských památek jazykových a literárních, publi- 1 Srov. J. Zubatý, J. Gebauer: Slovník staročeský. Čes. čas. historický 22, 1916, 135-139.

Strana 10
10 kovaných namnoze právě Gebauerovými žáky. Proto se prof. E. Smetánka, který se nevzdával úkolu pokračovat ve vydávání Gebauerova Slovníku a usilovat o jeho do- končení, soustředil především na doplnění Gebauerova lexikálního archívu a za pomoci svých posluchačů shromáždil postupně soubor více než 400 dílčích slovníků ke staro- českým památkám přibližně až do konce 16. stol.2 Svazková forma těchto slovníků, nevhodná k přímému využití při lexikografické práci, jejich nestejná odborná úroveň, nedostatek spolupracovníků pro další zpracování tohoto materiálu a snad i jiné pří- činy způsobily, že ani toto Smetánkovo úsilí nevedlo k žádoucímu cíli, takže vy- dávání Gebauerova Slovníku staročeského do roku 1938 nebylo obnoveno a ovšem tím méně v letech nacistické okupace, která pak následovala. 5. Tento stav trval až do roku 1948, kdy v nově zřízeném Ústavu pro jazyk český (vznikl už r. 1946 v rámci bývalé České akademie věd a umění reorganizací a podstat- ným rozšířením Kanceláře Slovníku jazyka českého, která se omezovala jen na pří- pravu a vydávání Příručního slovníku jazyka českého) bylo vytvořeno také zvláštní oddělení pro dějiny českého jazyka; bylo celkem samozřejmé, že základním úkolem tohoto oddělení se stala práce na staročeském slovníku. K splnění tohoto úkolu do- stalo oddělení k dispozici vedle několika menších kartoték jako trvalý deponát lístkový materiál z pozůstalosti Gebauerovy, ale jen z té části abecedy, kterou už Gebauer ne- stačil zpracovat a vydat (celkem něco přes 100.000 lístků, z nichž však některé obsahují i více dokladů než jeden).3 Dále byl uložen v oddělení lístkový slovníkový materiál z pozůstalosti Jos. Zubatého (neobsahuje jen excerpta staročeská, ale také materiál novočeský, nářeční, slovenský ap.). K těmto sbírkám přibyl po smrti E. Smetánky v r. 1949 ještě soubor rukopisných dílčích slovníků k staročeským památkám, vypra- covaných Smetánkovými posluchači (srov. o něm výše). Aby bylo uspokojeno volání po doplnění Gebauerova Slovníku v době co nejkratší, byl učiněn pokus sestavit a vy- dat jeho lístkový materiál jen s nejnutnějšími doplňky v jednoduché provizorní formě „materiálů“. Ukázalo se však, že by takové doplnění Gebauerova Slovníku nejen ne- odpovídalo značně zvýšeným nárokům na lexikografické práce, ale nadto ani nevyho- vovalo zájmům uživatelů z různých vědních oborů, pokud jde o spolehlivost a zejména úplnost shromážděného a publikovaného materiálu (Gebauer sám, zejména v pozdějších sešitech svého Slovníku, mnoho doplňoval teprve při autorském zpracovávání jednot- livých slovníkových hesel). Proto byly tyto práce zakrátko zastaveny a od úmyslu dokončit Gebauerův Slovník touto provizorní formou a jen na základě jeho excerpt bylo upuštěno. 6. Místo toho bylo rozhodnuto zpracovat nový staročeský slovník středního rozsahu s výběrovou dokladovou dokumentací, který by podal přehledný, ale ucelený obraz staročeské slovní zásoby od počátku dochovaných písemných památek zhruba do konce 15. století, a to s použitím sice i materiálu Gebauerova a Zubatého, především však nově organizované excerpce. Materiál Gebauerův ve shodě s jeho celkovou kon- cepcí Slovníku staročeského má tu zvláštnost, že celou časovou oblast, kterou zpraco- vává, nepokrývá rovnoměrně, tj. v stejné hustotě. To je patrno už z Gebauerovy předmluvy: „Chci zejména, aby [Slovník staročeský] obsahoval všecku lexikální látku památek do polovice stol. XIV. incl., skoro všecko ze sklonku stol. XIV. a všecko důle- žitější z XV., ano i z poč. XVI. stol.“ (str. IV). V praxi se toto omezující stanovisko projevilo tak, že např. Husovy české spisy - v rozporu s jejich významem pro rozvoj a ustálení spisovné češtiny — jsou v Gebauerově materiálu zastoupeny relativně ne- úměrně málo, literatura doby husitské ještě méně a druhá polovina 15. století, stejně 2 J. V. Bečka, Smetánkův staročeský slovník. NŘ 19, 1935, 161-176. J. Schieszl, Co je s vědeckou pozůstalostí Gebauerovou? NŘ 38, 1955, 104-109.

Strana 11
11 jako stol. 16., už jen zcela namátkově. Gebauerovu materiálu lze vytýkat, že dával přednost krásné literatuře na úkor literatury odborné (právnické, lékařské apod.), dále menší zřetel k jazyku listin a listů (relativně málo jsou tu zastoupeny např. texty otištěné v Archivu českém), jakož i celkovou jistou náhodnost jak v tematickém výběru památek, tak i v jejich chronologickém rozložení. Ke všem těmto nedostatkům bylo ovšem třeba při plánování a organizaci nové excerpce přihlédnout především. Excerp- čních prací se v tomto období zúčastnili jednak interní pracovníci oddělení, jednak kvalifikovaní spolupracovníci externí. Rychlejšímu doplňování staročeského lexikál- ního archívu ovšem nemálo vadil minimální počet pracovních sil interních, ale také nedostatek finančních prostředků pro zajištění externí spolupráce v potřebném roz- sahu. K postupnému výraznějšímu zrychlení práce mohlo dojít teprve od r. 1953 po zřízení Československé akademie věd, která i Ústavu pro jazyk český zajistila lepší podmínky dalšího rozvoje. 7. Na začátku r. 1955, kdy archív tzv. nového materiálu dosáhl počtu asi 350.000 lístků, začalo se pomýšlet na přechod do další etapy, tj. k vlastní práci na autorském rukopisu Staročeského slovníku. Prozatímní pracovní směrnice připravil za vedení akad. B. Havránka a akad. Fr. Ryšánka a ve spolupráci s členy oddělení pro dějiny českého jazyka J. Daňhelka. Byly prodiskutovány jednak interně v plénu ÚJČ 21. března 1955, jednak na užší poradě s přizvanými odborníky domácími z jiných jazykovědných pracovišť, akademických i universitních, kterou uspořádal ÚJČ v Tu- padlech 26. dubna téhož roku. Výsledků obou diskusí bylo využito k doplnění, popř. k zpřesnění směrnic a pracovnímu kolektivu oddělení bylo uloženo, aby podle nich vypracoval jistý počet zkušebních hesel. Upravené směrnice pro zpracování Staročes- kého slovníku a výběr ze zkušebních hesel byly pak na sklonku r. 1956 uveřejněny ve zvláštní brožuře (ukázkovém sešitě),5 která byla určena za podklad jednak pro písem- nou anketu o připravovaném Slovníku, jednak pro diskusi na širší poradě; tuto poradu uspořádal ÚJČ v Liblicích u Mělníka ve dnech 28. února až 1. března 1957.6 Jak písem- ná anketa o ukázkovém sešitě, tak liblická porada, které se vedle četných odborníků domácích zúčastnili také prof. R. I. Avanesov z Moskvy a prof. St. Urbańczyk z Kra- kova, oba vedoucí představitelé kolektivů pracujících na historických slovnících, staroruském a staropolském, splnily své poslání a pomohly autorskému kolektivu Staročeského slovníku vyřešit některé sporné otázky, důležité pro další práci. Základní koncepce díla jako středního slovníku s výběrovou dokumentací byla celkem potvrze- na; s porozuměním byl přijat i návrh, aby se s prací na rukopisu i s vydáváním slov- níku započalo nikoli od začátku abecedy, nýbrž od hesel začínajících písmenem N. Důvodem k tomuto poněkud neobvyklému řešení byla snaha vyjít vstříc uživatelům slovníku a především doplnit tu část staročeské slovní zásoby, která jako celek dosud ještě zpracována nebyla, a teprve potom nově zpracovat a vydat také tu část abecedy, která je obsažena už v Slovníku Gebauerově. Významné pro další postup práce na 4 J. Daňhelka, Některé zásadní otázky historického slovníku českého jazyka. Studie a práce lingvistické 1, Praha 1954, 385-394; týž, Příruční slovník staročeský. SaS 16, 1955, 259-260. Slovník staročeský. Pracovní zásady a ukázky hesel. Za vedení akad. B. Havránka a akad. Fr. Ryšánka zprac. oddělení pro studium vývoje jazyka UJČ ČSAV, red. M. Nedvědová a Z. Tyl. Praha, Ústav pro jazyk český ČSAV 1956, 73 str., 4° (rotaprint). J. Daňhelka, Staročeský slovník. SaS 18, 1957, 233-234. - Z. Tyl, Porada o Slovníku staročeském. Věstník ČSAV 66, 1957, 290-292; týž, Přípravy k vydání Slovníku staro- českého. NŘ 40, 1957, 227-231; týž, Rabota nad novym staročešskim slovarem. Voprosy jazykoznanija 6, 1957, č. 6, str. 117-118.

Strana 12
12 našem Staročeském slovníku a propracování jeho konečné podoby byly však i některé podněty jiné, týkající se jednak vztahu mezi sémantickým členěním hesel a materiá- lovou základnou Slovníku, tj. množstvím pohotového lexikálního materiálu staro- českého, jednak spolehlivosti dokladů dokreslujících sémantickou klasifikaci. „Dokumentace významů má cenu, i když se děje jen výběrem. Doklady právě do- kreslují a zpřesňují to, co třídění samo a výklady často jen dost schematicky mohou na- značit. Hojná dokumentace kontroluje zpracování a může je i sama korigovat. Vy- pustíme-li ji, máme i ve velkém slovníku jen lepší nebo horší zpracování lexikografovo, ale zmizel nám ... jazyk sám“ (B. Havránek v Lexikografickém sborníku, Bratislava 1953, 142); tato slova platí zajisté nejen pro slovník současného jazyka, ale v míře ještě větší také pro slovník zpracovávající starší slovní zásobu z hlediska historického. 8. Mnohostranné poslání Staročeského slovníku vyžaduje zcela přirozeně co nejširší materiálovou základnu a naopak jen přiměřeně široká materiálová základna dovolí využít při zpracování hesel v plném rozsahu výtěžků moderní lexikologické teorie i zkušeností lexikografické praxe, získaných jak v ÚJČ při práci na obou základních dílech moderní české lexikografie, Příručním slovníku jazyka českého (9 dílů, 1935 až 1957) a Slovníku spisovného jazyka českého (od r. 1957, dosud 3 díly A-U), tak kri- tickým rozborem obdobných děl jiných. Jedním z výtěžků diskuse na liblické poradě bylo zjištění jistého nepoměru mezi celkovou koncepcí díla a odtud vyplývajícími požadavky na jeho lexikografické zpracování a tehdejším rozsahem lexikálního staro- českého archivu. Tím byl jednoznačně určen i hlavní úkol, archív v nejkratší možné době podstatně rozšířit a prohloubit. Byl proto vypracován plán pro jeho doplnění na žádoucí úroveň, která byla průzkumem stanovena na 1,5 miliónu lístků nového materiálu. Tento úkol, který znamenal vzrůst archívu na rozsah více než trojnásobný, byl v podstatě splněn do poloviny r. 1965. Nešlo přitom ovšem jen o vzrůst kvantita- tivní, ale také o celkové zlepšení struktury lexikálních sbírek: bylo přitom dosaženo rovnoměrnějšího zastoupení jak jednotlivých časových období (zvl. pokud jde o 15. stol. a jeho druhou polovinu), tak i přiměřeného podílu různých žánrů literárních a stylo- vých vrstev. V neposlední řadě šlo však i o to zajistit pro připravované dílo materiál plně respektující sémantickou a gramatickou stránku slov i slovních spojení. Pro dobu nejstarší, tj. přibližně do poloviny 14. stol., ovšem i nadále se opíráme hlavně o mate- riál Gebauerův, jen částečně a ve zvláště odůvodněných případech doplněný něko- lika úplnými excerpcemi základních památek. Bohatství dochované staročeské lite- ratury z 2. pol. stol. 14. a zejména stol. 15. ovšem předem vyloučilo pro toto období možnost excerpce totální (toties - quoties), a proto se podle povahy vybraných pamá- tek prováděla buď excerpce úplná (tj. na každé slovo v každém významu alespoň jeden doklad), nebo excerpce výběrová (zaměřená diferenčně na zachycení specifických zvláštností staročeské slovní zásoby), nebo konečně excerpce speciální (usilující o za- chycení hlavně odborného výraziva v dílech vyhraněného věcného nebo odborného zaměření). V zájmu co nejrychlejšího doplnění našeho archívu jsme využili i vybra- ných prací z archivu prof. Smetánky a úpravou dokladů do lístkové podoby jsme si zajistili možnost užívat jich bez obtíží při práci na slovníkových heslech. Jistý počet lexikálních prací, zpracovaných posluchači filologických fakult, jsme dostali k dispo- zici od akad. Fr. Ryšánka a prof. V. Vážného a rovněž jsme jich podle potřeby využili k obohacení našich sbírek. Zvláště cenný přínos pro nás však znamenala bohemika, která jsme získali z lexikálního archivu pro Slovník středověké latiny v českých zemích, připravovaný v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV. Četná excerpta v tomto archívu obsahují vedle základního textu latinského také slova česká; cena tohoto materiálu je dána zejména tím, že pochází z největší části z rukopisů dosud nevydaných, jako jsou městské knihy ap., nebo jde o rozptýlené české glosy, ke kterým

Strana 13
13 se v našem excerpčním plánu nemohlo zvlášť přihlížet. Vedení Kabinetu nám laskavě umožnilo pořídit si kopie vybraných lístků a zařadit je do našeho archivu; celkem jsme tak získali přes 50.000 lístků. Veškeré tyto práce náročné zejména časově se podařilo zvládnout ve vytčené lhůtě a v plném rozsahu jen s vydatnou pomocí externích spolu- pracovníků oddělení; podíl některých z nich značně přesáhl běžný rozsah i význam pomocných prací a zasluhuje proto, aby byl na začátku našeho Slovníku výslovně připomenut (v. zde dále odst. 13).7 9. Od Staročeského slovníku jako základního pramenného díla mají uživatelé právo žádat i nejvyšší dosažitelnou přesnost a spolehlivost, zejména pokud jde o dokladový materiál. Při plném respektování základních metodických postupů lze některé kon- krétní lexikologické i lexikografické otázky řešit různým způsobem; požadavek filolo- gické přesnosti platí však vždy a bez výhrad. Pracovní směrnice Staročeského slov- níku ukládají proto několikanásobnou kontrolu každého dokladu, a to při práci autorské, redakční i vydavatelské. Pro pohotové a účinné provádění této kontroly v rozsahu co možná nejširším (také u památek dosud vůbec nevydaných nebo vyda- ných jen nespolehlivě) bylo ovšem třeba předem zajistit vhodné podmínky. Proto bylo nedlouho po liblické poradě, už v r. 1958, započato s budováním zvláštního archívu fotokopií staročeských památek a jiného dokumentačního materiálu, důležitého pro práci na Staročeském slovníku; v době, kdy začíná Staročeský slovník vycházet, ob- sahuje tento archiv fotokopií v základní řadě (rukopisy a staré tisky) na 150.000 listů z více než 400 památek. Tyto fotokopie spolu se souborem spolehlivých edic dovolují nám užívat excerpt především jako signálů o existenci dokladu, kontext zachycený na excerpčním lístku může posloužit pro základní informaci při sémantické analýze, ale skutečným pracovním podkladem je buď fotokopie originálu, nebo nejspolehlivější dostupná edice. Tímto postupem, který nám dovoluje revidovat s výjimkami zcela ne- četnými veškerý dokladový materiál Staročeského slovníku, je sdostatek zajištěno, že event. chyby z excerpčních lístků nebudou pronikat do slovníkových hesel. Význam tohoto opatření ukáže výrazně právě srovnání se Slovníkem Gebauerovým, v němž valnou část nedostatků je třeba přičíst na vrub excerptorů, jejichž práci nemohl Gebauer důsledně a v potřebné míře kontrolovat. 10. Podle výsledků ankety o ukázkovém sešitě a diskuse na liblické poradě byly doplněny pracovní směrnice a bez odkladu byla zahájena práce na autorském ruko- pise našeho Slovníku (na začátku r. 1958). Tento nástup by se snad mohl zdát před- časný vzhledem k tomu, že se zároveň pracovalo s největším urychlením i na doplnění lexikálního archívu; byl však dobře odůvodněn potřebou připravit pro odpovědnou práci na Staročeském slovníku dostatečný počet pracovníků a vyškolit je jak obecně v detailním poznání staré češtiny, tak speciálně v práci lexikografické. Nemalý přínos při této přípravě znamenala pro pracovníky na Staročeském slovníku i účast na Výboru z české literatury, reprezentačním kolektivním díle českých jazykovědců, literárních historiků a jiných odborníků, které po stránce ediční bylo z větší části připraveno v ÚJČ v oddělení pro dějiny českého jazyka,8 i když časová náročnost této ediční práce začátek vydávání Staročeského slovníku poněkud oddálila. Postupně se podařilo také aspoň částečně zvýšit nedostačující počet pracovníků v oddělení a tím zajistit pro práci na Slovníku nejen jistou konsolidaci, ale i možnosti urychlení příprav: do konce E. Michálek - I. Němec, Významný pramen historické lexikologie. SaS 24, 1963, 55-57. Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. K vyd. připr. B. Havránek, J. Hrabák a spolupracovníci (Praha 1957). - Výbor z české literatury doby husitské I-II. K vyd. připr. B. Havránek, J. Hrabák, J. Daňhelka a spolupracovníci (Praha 1963, 1964).

Strana 14
14 roku 1964 byla tak autorsky zpracována hesla písmen N, O a většiny písmene P, celkem asi 30 % celé abecedy. Zároveň začala od počátku r. 1959 i předběžná redakční práce, jejímž úkolem bylo autorský rukopis slovníkových statí sjednocovat, doplňovat o další materiál, revidovat a vytvářet tak předpoklady pro vypracování směrnic defi- nitivních. Do konce r. 1964 byl tak redakčně upraven rukopis hesel od začátku písmene N až k nésti. Na sklonku r. 1964 byla jmenována redakce Staročeského slovníku, která si vytkla za hlavní úkol zhodnotit dosud vykonanou práci na všech úsecích, shrnout do- savadní lexikografické zkušenosti, výsledky dílčích rozborů stč. slovní zásoby° i teore- tického studia lexikologického a na základě těchto poznatků vytvořit vlastní typ sou- stavy lexikologických jednotek a jejich lexikografického zpracování. 10 Toto dotvoření koncepce Staročeského slovníku a vypracování definitivních směrnic v jejím duchu bylo provedeno během roku 1965, a to v řadě diskusí, kterých se vedle pracovníků oddělení a členů redakce zúčastnili podle potřeby i další přizvaní odborníci. 11. Hlavní výsledky závěrečné diskuse byly tyto: Rozsah i struktura stč. lexikál- ního archivu, jakož i ostatní materiálová základna Staročeského slovníku a personální možnosti oddělení (s výhledem na další posílení) dovolují přejít od dosavadní koncepce středního slovníku k práci na velkém dokladovém slovníku starší češtiny zpracováva- jícím vývoj české slovní zásoby od nejstarších písemných památek zhruba do konce 15. století. Takto pojatý slovník by byl prvním členem v řadě tří historických slov- níků, které by dohromady vytvořily „thesaurus českého jazyka“: druhý člen by byl slovník střední češtiny, obsahující materiál od počátku 16. století až k národnímu ob- rození, a třetí člen by byl historický slovník nové češtiny, od konce 18. století do sou- časnosti, pro nějž je materiál v Ústavu pro jazyk český připraven v novočeském lexikálním archívu (přes 10 mil. lístků). 12. Při práci na tomto velkém Staročeském slovníku bude možno ve větší míře než dosud aplikovat výtěžky moderní teorie lexikologické i lexikografické a zejména se po- kusit o důslednější formalizaci některých pracovních postupů, která by ještě více ome- zila subjektivismus v hodnocení výkladu jazykových jevů a zároveň v budoucnosti umožnila při další analýze stč. slovní zásoby využít mechanografických prostředků. O výsledcích těchto snah, jakož i o celkové struktuře díla poučují Principy Staro- českého slovníku (v. zde dále na str. 16n.), které v příslušných oddílech přinášejí i po- třebné podrobnosti. Některé postupy, které přispívají k dosažení vytčených cílů, byly ovšem při práci na našem slovníku vyzkoušeny už dříve. To platí např. o řazení dokladového materiálu v rámci hesel a dále v jednotlivých významových odstavcích v podstatě podle chronologického principu. Náznaky tohoto řazení, které se ostatně v historickém slovníku nabízí zcela přirozeně, objevují se ovšem už u Gebauera; zdá se však, že neúplný a dosti omezený materiál mu nedovolil využít takového postupu ve větší míře, popř. důsledně. Pro potřeby tohoto chronologického řazení dokladového materiálu byly všecky excerpované památky utříděny do šesti časových úseků: A - do r. 1300, B — 1350, C — 1380, D — 1410, E — 1450, F — 1500 V rámci těchto úseků byly památky ještě dále seřazeny, tentokrát však už spíše jen podle jejich druhové příslušnosti. Je však třeba zdůraznit, že toto chronologické utří- dění je jen povahy pracovní (má uvést do řazení dokladů namísto subjektivního hod- J. Daňhelka, Probleme des alttschechischen Wörterbuches. Die Welt der Slaven 8, 1963, 149-162; srov. též studie pracovníků oddělení pro dějiny českého jazyka UJČ ČSAV publikované v Listech filologických od roč. 83, 1960 pod záhlavím Ze staro- českého slovníku. I. Němec, Slovo a význam v historickém slovníku, SaS 26, 1965, 136-150; týž, Vývo- jové postupy české slovní zásoby, Praha 1968. 10

Strana 15
15 nocení podle „důležitosti“, popř. jiných nezcela jednoznačných kritérií, jistý řád), jeho hodnota je nutně jen relativní (přihlíží v některých případech, kdy je to nutné, nejen k předpokládané době vzniku památky, ale také k době jejího dochovaného zápisu), a nikterak si proto nemůže činit nárok na to, že by řešilo četné sporné otázky chro- nologie staročeských památek. 13. Pro uplatnění některých jiných principů bylo ovšem třeba nezbytné reálné před- poklady nově vytvořit. Pro lepší využití latinských ekvivalentů při sémantické analý- ze dokladů ze stč. památek přeložených, popř. upravených podle latinských předloh, dále pro jednotnější zpracování výrazů synonymních, popř. významově si blízkých (jde zejména o výrazy povahy abstraktní z oblasti nábožensko-filosofické aj.), ale v četných případech i pro upřesnění významové diferenciace v rámci jednoho hesla se ukázalo účelným sestavit jako dodatek k základnímu staročeskému lexikálnímu archívu ještě menší pomocný archív latinsko-staročeský. Se zpracováním latinsko- staročeského rejstříku jsme původně počítali později, až po vydání Staročeského slov- níku; byl plánován především jako podklad pro zkoumání staročeských synonym, ale pro rozvinutí onomaziologických studií v oblasti starší češtiny může dobře posloužit už nyní. Tento pomocný archív latinsko-staročeský obsahuje t. č. asi 200.000 lístků.11 Jednotné lexikografické zpracování slov téhož slovotvorného modelu zajišťuje v našem slovníku retrográdní rejstřík k stč. lexikálnímu archivu (přes 100.000 lístků s jistým počtem variant pouze hláskoslovných; zatím v rukopise). Informace o odborné literatuře, která může mít význam při zpracovávání hesel Staročeského slovníku, čerpáme ze speciální dokumentace našeho oddělení, průběžně doplňované. Přípravy Staročeského slovníku se zúčastnili tito pracovníci oddělení pro dějiny českého jazyka ÚJČ ČSAV: J. Daňhelka (od založení oddělení v r. 1948 až do svého povolání na olomouckou universitu v r. 1952; na slovníku však spolupracuje i nadále), M. Nedvědová a J. Cejnar (od r. 1952), A. Fiedlerová (od r. 1953), Z. Tyl (od r. 1955), Z. Horálková a I. Němec (od r. 1956), V. Chládková a E. Michálek (od r. 1957), E. Procházková (od r. 1958), V. Laubová (od r. 1959) a F. Šnajperk, J. Pečírková a J. Vintr (od r. 1963). Dočasně pracovali v oddělení J. Lípa (v 1. 1958 až 1960) a J. Marvan (v 1. 1960 - 1963). Soustavnou pozornost - teoretickou i prak- ticky účinnou - věnovali Staročeskému slovníku po celou dobu příprav akad. B. Havránek a akad. F. Ryšánek, který ve zvláštním semináři školil členy oddělení a připravoval je tak pro jejich odpovědný úkol; jeho bohaté znalosti z celé oblasti staršího českého jazyka i písemnictví a cenné materiály nám byly vždy k dispozici. Práci oddělení vedli J. Daňhelka, akad. F. Ryšánek (od r. 1951), Z. Tyl (1955-1966) a I. Němec (od r. 1967). S díky a uznáním je třeba v této souvislosti připomenout spolupráci našich četných externích spolupracovníků, kteří nám obětavě i odpovědně pomohli vybudovat lexi- kální archív staročeský. Byli to zejména již zesnulí B. Roztočil, B. Truhlář, V. Zíd a E. Knap; dále F. Luňák, M. Nohová, B. Ryba, A. Zeman a F. Mareš; konečně J. Karmazínová, A. Plocková, L. Sýkorová aj. Rádi vzpomínáme na tomto místě i nevšední ochoty, se kterou jsme se setkávali při práci v našich vědec- kých knihovnách a archívech, i pomoci, kterou nám při budování našeho archívu fotografií poskytly býv. Kabinet pro filologickou dokumentaci (později při Ústavu pro českou literaturu ČSAV) a Základní knihovna ČSAV (fotografické oddělení). Spolupráce odborníků, zejména v oblasti odborné terminologie, bude oznámena v závěru jednotli- vých dílů slovníku. Zdeněk Tyl 11 Zd. Tyl, K současnému stavu práce na Staročeském slovníku. Inf. bulletin pro otázky jazykovědné č. 5, 1964, 21-28.

Strana 16
PRINCIPY STAROČESKÉHO SLOVNÍKU 1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2 Činitelé mající vliv na řešení lexikografických problémů: . . . . . . . . . . 19 . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.1 Lexikologická teorie . . . . 2.2 Specifické vlastnosti stč. jazykového systému . . . . . . . . . . . . . . 19 2.3 Typ Staročeského slovníku. 19 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Vymezení heslového slova: . . . . . . . . . . . 20 . . . . . 3.1 Výrazy, které jsou jednotkou lexikologickou i lexikografickou (heslovým slovem) . . . . . 3.2 Výrazy, které nejsou jednotkou lexikologickou ani lexikografickou (heslo- . vým slovem) . . . . . 3.3 Výrazy, které nejsou slovem jakožto jednotkou lexikologickou, ale zpracová- vají se jako jednotka lexikografická (jako heslové slovo) . . 3.4 Výrazy, které jsou slovem jakožto jednotkou lexikologickou, ale nezpracová- vají se jako normální samostatné heslo . . . . . . . . . . . . 4 Vymezení lexikálního významu na základě významotvorných činitelů: . . . . 4.1 Označovaná skutečnost . . . . . . . . . . . 4.2 Zpracování označované skutečnosti ve vědomí uživatelů jazyka . . . . . . 4.3 Forma lexému . . . . . . . . . . 4.4 Vztah k jiným jednotkám jazykového systému . . . . . . . . . . . . 4.5 Spojitelnost lexému s jinými jednotkami v kontextu (valence): . . . . . . 4.51 u spojek . . . . . . . . . 4.52 u předložek . . . . . . . . . . . . 4.53 u adjektiv. . . . . . . . . . . . . . 4.54 u sloves. . . . . . . . . . . . . . . 4.55 u slovesných jmen podstatných a přídavných . . . . . . . . . . . 4.6 Činitel stylistický: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.61 stylistická příznakovost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.62 expresívní příznakovost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Vyčlenění lexikálně významových jednotek v případech sporných: . . . . . . 5.1 Druhy výrazů sporných co do lexikálně významové jednoty . . . . . . . 5.2 Kritéria k vyčlenění lexikálně významové jednotky: . . . . . . . . . . 5.21 kritérium lexikálně významového rozdílu . . . . . . . . . . . . . 5.22 kritérium syntaktické. . . . . . . . . . . . . . . . 5.23 kritérium kontextové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.24 kritérium strukturních vztahů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.25 pomocné kritérium frekvence pomocné kritérium textové varianty . . . . . . . . . . . 5.26 5.27 kritérium ekvivalentu jinojazyčné předlohy 5.28 kritérium vztahu jazykových památek k mimojazykové skutečnosti . Zpracování jednotlivých druhů výrazů sporných co do lexikálně významové . . . jednoty:. 5.31 adjektiva verbální . . . . . . . . . . . . . . 5.32 adjektiva posesívní. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 21 22 22 22 23 23 23 24 24 25 25 25 25 26 26 26 26 27 27 27 27 27 28 28 28 28 28 29 29 30 30 5.3

Strana 17
5.33 ustálená slovní spojení . 5.34 slovesa reflexivní. 5.35 spřežky. . . 5.36 terminologické jednotky. 6 Lexikografické způsoby zpracování lexikálně významových jednotek: . Sa oo 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 Samostatné heslo . . Samostatný číslovaný významový odstavec Samostatný číslovaný významový odstavec s typograficky zvýrazněnou | hes- lovou podobou lexému . Nečíslovaný významový odstavec | S typograficky zvyraznénou heslovou po- dobou lexému, oddělený od příslušného číslovaného významového odstavce výraznou grafickou značkou (hřebíkem) Doklady významového odstavce signalizované v ; závéru jeho záhlaví í střed- níkem a příslušným nč. ekvivalentem s valenčním omezením . . Dodatkové doklady s nč. kurzívním výkladem, oddělené od příslušného významového odstavce značkou || Doklady uvedené typograficky odli&enou : zkratkou za | pomlčkou | v závčrečné části příslušného významového odstavce . Výstavba hesla: 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 Záhlaví heslové stati . Záhlaví významového odstavce: . 7.21 údaje o formální stránce daného významu . 7.22 zkratky terminologického a stylistického z zařazení . 7.23 údaje valenční . . 7.24 novoéceské ekvivalen ty . 7.25 vytčení podstatných znaků významu . . 7.26 pomocné údaje v záhlaví významového odstavce . Razeni vyznamovych odstavců: e. .... 7.31 výchozí význam v heslové stati . 7.32 lineární navazování významových odstavců . 7.33 větvovité rozčlenění významové struktury hesla . Dokladová část významového odstavce: . . 7.41 výběr dokladů A 7.42 vybaveni dokladü 7.43 krácení dokladů . . . . 7.44 závěrečná poznámka k dokladové části významového o odstavce . Závěrečné poznámky k heslové stati . e Grafická a grafematická stránka dokladü: . 8.1 8.2 Grafická úprava stč. textu: . . 8.11 paleografická podoba heslového slova v citátu . 8.12 velká písmena . Ce ee ee 8.13 hranice slova . 8.14 diakritická znaménka a zkratky . 8.15 interpunkce a uZívání uvozovek . 8.16 chyby v pramenech . 8.17 porušená a nečitelná místa v rukopise 8.18 číslice v textu . . . Transkripce sté. slov vzhledem k fonologickým, popř. i grafematickym zvláštnostem staré češtiny: . . 8.21 přehlásky . 8.22 jotace 32 32 34 34 36 36 36 36 37 37 37 38 38 38 39 39 40 40 40 40 40 41 41 41 41 41 41 42 43 44 44 44 44 44 45 45 45 45 45 46 46 46 46 46 

Strana 18
18 8.23 úžení a diftongizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.24 změny souhláskové. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.25 zvláštnosti některých stč. hlásek . 8.26 zvláštnosti některých stč. hláskových skupin . . . . . . . . . . . 8.27 označování měkkých souhlásek . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.28 kvantita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.29 slova cizího původu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Transkripce latinských slov a textových úryvků . . . . . . . . . . . . 8.4 Transkripce středohornoněmeckých slov . . . . . . . . . . . . . . 8.3 47 47 47 47 47 48 48 48 49

Strana 19
1. ÚVOD (1) Zpracování principů Staročeského slovníku sleduje tyto cíle: objasňuje celkovou koncepci Staročeského slovníku; zaměřuje pozornost uživatelů tohoto slovníku na opakovatelné vztahy mezi lexi- kálně významovými jednotkami, a tím dokresluje obraz staročeské slovní zásoby (je součástí jejího popisu zdůvodňující lexikografické zpracování); shrnuje zkušenosti autorů Staročeského slovníku z uplatňování lexikologických poznatků v lexikografii, z překonávání rozporů mezi lexikologickou teorií a lexiko- grafickou praxí: po stránce teoretické informuje o činitelích řešení lexikografických problémů (2), o vymezení heslového slova (3) a lexikálního významu (4) a o kritériích vyčleňování lexikálně významových jednotek (5); odtud přechází k otázkám lexiko- grafické praxe - k výběru lexikografických způsobů zpracování lexikálně významo- vých jednotek (6), k problémům výstavby hesla (7) a k otázkám grafické a grafe- matické úpravy dokladů (8). 2. ČINITELÉ MAJÍCÍ VLIV NA ŘEŠENÍ LEXIKOGRAFICKÝCH PROBLÉMŮ (2) Zásady řešení lexikografických problémů dává lexikologická teorie, kdežto ostatní činitelé určují jenom variantu onoho řešení podle těchto zásad. V rámci daném lexikologickou teorií (2.1) volili jsme takové řešení lexikografických otázek, které nej- více odpovídá specifickým vlastnostem stč. jazykového systému (2.2) i zvolenému typu Staročeského slovníku (2.3). (2.1) Lexikologická teorie především obecně vymezuje obsah lexikálních jed- notek (3, 4) a poskytuje kritéria k jejich vyčlenění z dokladového materiálu (5). Dnešní lexikologická teorie vidí tyto jednotky ve vzájemných vztazích, které z nich tvoří systém (zvl. 4.4 a 4.5). (2.2) Zaměření na specifické vlastnosti stč. jazykového systému koriguje závěry teoretických předpokladů ovlivněné novočeským jazykovým povědomím (např. brání nám pracovat s kategoriemi, které nebyly ještě rozvinuty, a nutí nás na- opak respektovat kategorie, z kterých již dnes máme jen izolované přežitky). Podrob- ná znalost kategorií a opakovatelných vztahů mezi jednotkami stč. jazyka tedy částeč- ně vyvažuje nedostatek stč. jazykového povědomí; kromě toho ovšem podstatně kom- penzuje i hlavní zdroj lexikografických nepřesností - neúplnost dokladového materiálu. (2.3) Výsledky lexikologické teorie aplikované na materiálu staré češtiny s přihléd- nutím k jejím specifickým vlastnostem se snažíme uvést v soulad s požadavky danými konkrétním typem Staročeského slovníku. Jde především o požadavky vyplýva- jící z jeho rozsahu předem zvoleného (2.31) a z jeho poslání, z jeho úkolů (2.32- 2.36). (2.31) Staročeský slovník - jako velký slovník s výběrovou dokumentací, který za- chycuje slovní zásobu v dosažitelné úplnosti, - zpracovává slova samostatná z hlediska teorie v podobě samostatných hesel (tj. „nehnízduje“), nezachází v tom však do kraj- ností (3.4); větší rozsah mu dovoluje též poměrně bohatě členit strukturu heslového slova (7).

Strana 20
20 (2.32) Jako slovník historický zpracovává lexikální jednotky tak, aby byl zachycen jejich vývoj v sledovaném období (do konce 15. stol.). Vývoj po stránce formální na- značuje již v záhlaví heslové stati (3.13c, 7.11), vývoj po stránce významové zase vy- stihuje příslušnými údaji v záhlaví významových odstavců (4.21 a 7.23), důsledným uváděním nejstaršího zjistitelného dokladu u každého významu a chronologickým řa- zením dokladů (7.411), zčásti také řazením významových odstavců (7.32). (2.33) Jako pramen studia stč. reálií (věcí, institucí, poměrů apod.) přináší i jisté věcné poučení encyklopedického rázu, a proto významová stránka u pojmenování takových reálií je zpracovávána pokud možno v podobě podrobnějších výkladů (7.25). (2.34) Jako odborná pomůcka k porozumění, interpretaci, popř. i překladu stč. textů jde Staročeský slovník i nad požadavky lexikologické teorie a zpracovává také výrazy okrajové a anomální, které z hlediska teoretického vlastně nebyly jednotkami stč. slovní zásoby (3.3, 6.61). (2.35) Jako slovník vystihující významy stč. slov novočeskými ekvivalenty se ve svém zpracování zaměřuje jak na zjišťování výrazové kontinuity, tak na lexikální jevy diferenční mezi starou a novou češtinou: snaží se aspoň postihnout, jak se změnila valence, tj. kontextová spojitelnost slov (4.5, 7.23), a pro která užití v rámci stč. významu má dnes čeština speciální ekvivalent (6.5, 7.24); zánik slov (lexémů) a lexi- kálních významů však Staročeský slovník výslovně nesignalizuje, lze však naň usu- zovat z rozložení dokladů (jsou-li omezeny pouze na starší chronologické vrstvy památek, viz 7.411). (2.36) Jako základní dílo z oboru bohemistiky, slavistiky a komparatistiky bude Staročeský slovník také materiálovou základnou pro lingvistiku pracující logicko- matematickými metodami; proto usiluje o objektivní vymezení stč. lexikálně význa- mových jednotek na základě dosud známých faktů stč. jazyka (srov. 4, zvl. 4.43 a 4.5, dále 5.2) a o takové vyjádření prvků konstituujících tyto jednotky, aby co nejvíce lexikografických údajů slovníku mohlo být převedeno na formální symboly a vytvořilo reprezentativní materiál pro aplikaci logicko-matematických metod (srov. 6, 7 a 8). 3. VYMEZENÍ HESLOVÉHO SLOVA (3) Při vymezení heslového slova vycházíme z pojetí slova jako jednotky vyšší než morfém a nižší než syntagma, abstrahované ovšem z různých kontextů daného jazyka: slovo (jednoslovný lexém) je jednotka významová (daná jistým lexikálním významem nebo souborem takových významů navzájem souvisících) a zároveň jednotka formální (daná jistým tvarem nebo souborem tvarů lišících se pouze gramaticky), která se za- čleňuje těmito oběma svými stránkami do vztahu s jinými jazykovými jednotkami a reálně se uplatňuje jako prostředek dorozumívání. Z takového pojetí slova již vy- plývá, které výrazy představují slovo jako lexikální jednotku, jež má být zpracována v podobě samostatného hesla (3.1), a které nikoli (3.2); ovšem vzhledem k typu Staro- českého slovníku (2.3) musíme se tu v jistých případech od teorie odchýlit, tj. nezto- tožňovat slovo jako jednotku lexikologickou se slovem heslovým jakožto jednotkou praktickou, lexikografickou (3.3 a 3.4). (3.1) Slovem jako jednotkou lexikologickou i lexikografickou (heslovým slovem) jsou tedy v Staročeském slovníku výrazy, které nemají povahu pouhého

Strana 21
21 morfému ani syntagmatu (3.11) a vyznačují se jednotou po stránce lexikálně význa- mové (3.12) i formální (3.13), vztahem k jiným jednotkám stč. jazyka (3.14) a uplat- něním při dorozumívání mezi jeho uživateli (3.15). Patří sem mj. i tyto případy: (3.11) Za výrazy, které nemají povahu pouhého morfému, považujeme i předložky a spojky (tedy i podmiňovací -li u jádra přísudku, např. chceš-li, třěba-li) a za výrazy nemající povahu syntagmatu považujeme i slovesa reflexívní typů vrátiti sě, báti sě, lsknúti se (viz 5.34 a, c, p). (3.12) Za výrazy jednotné po stránce lexikálně významové zde považujeme i výra- zy významově netotožné, ale tvořící polysémickou jednotu (jako nalezač, -č m. „nálezce“ a nalezač, -č m., vynálezce, původce); srov. 3.22. (3.13) Za výrazy jednotné po stránce formální zde považujeme i výrazy lišící se navzájem jen zanedbatelnými formálními rysy, tj. (a) hláskoslovné varianty (jako krstíti křtíti, nadálý nadálý, chechet chochot, facúnvačún, donid doniž doňaž) a (b) kmenoslovné dublety s některými tvary shodnými, nerozlišitelnými co do para- digmatu (jako manželstvo manželstvie, lesný lesní, náčrný náčrn) nebo (c) kmeno- slovné střídnice (nástupnické varianty) s některými společnými tvary (jako nařéci později nařknúti; srov. 3.23b). Jde-li tu o výrazy polysémické, tvoří společné heslové slovo jen při shodě celé sémantické struktury (srov. 3.24a). (3.14) Za výrazy začleněné do systému jednotek stč. jazyka považujeme i slova pře- jatá, pokud jsou zapojena do domácí slovní zásoby (a) vztahy významovými, např. vztahem souřadnosti (aloe : skořicě), nebo i (b) vztahy formálními, např. hláskovým skladem a flexí (bazilišek: kmošek) nebo odvozeninou domácího typu (ebanus: eban- ský jako hrad: hradský); srov. 3.25a. (3.15) Za výrazy uplatňující se při dorozumívání považujeme zde také (a) cizí slova necitátová, pokud jsou známá z bible nebo doložená aspoň ve dvou různých památ- kách, a rovněž (b) domácí neologismy v literatuře, o níž lze soudit, že vešla v širší známost; srov. 3.25 a 3.33. (3.2) Slovem jako jednotkou lexikologickou i lexikografickou (heslovým slovem) nejsou v Staročeském slovníku tyto výrazy: (3.21) Výrazy na úrovni morfému (např. komponenty stč. spřežek téhodne, velikynoci apod., viz 5.35b) a výrazy na úrovni syntagmatu, i když tvoří jednotku lexikálně vý- znamovou, tj. lexémy víceslovné (jako suchá nemoc, krátiti chvílu ap., viz 5.33). (3.22) Výrazy jednotné jen po stránce formální (shodné i paradigmaticky), nikoli však po stránce lexikálně významové: lexikální homonyma, tj. výrazy netvořící poly- sémickou jednotu (např. lžička, -y f., demin. k lež, a lžička, -y f., demin. k lžícě, srov. 3.12; za prep. a za konj.,zda“, srov. 3.31a). V Staročeském slovníku jsou samostatnými hesly; neliší-li se morfologickou ani slovnědruhovou charakteristikou, rozlišujeme je indexovými čísly. (3.23) Výrazy jednotné pouze po stránce lexikálně významové (shodné i sémantic- kou strukturou), nikoli však po stránce formální: (a) synonyma (jako pobečné po- sudné); (b) kmenoslovné varianty bez shodných tvarů v paradigmatu (jako oráč orák, srov. 3.13b; bleděti blednúti, srov. 3.13c). Jsou to ovšem samostatná hesla. (3.24) Výrazy sice blízké, ale neshodné plně po stránce formální ani lexikálně význa- mové: (a) kmenoslovné dublety s nestejnou sémantickou strukturou (jako nálezcě jen ,vynálezce“ a nalezitel ,vynálezce“ i „nálezce“, srov. 3.13b; či a pouze vylučovací čili, srov. 3.32a; domnieti a domnieti sě, srov. 3.32b); (b) tvarová homonyma (jako nechati pf. a nechajť ,ať“ a ,třeba“; srov. 3.31b). V Staročeském slovníku jsou samo- statnými hesly. (3.25) Výrazy nezačleněné do stč. jazykového systému vztahem k jeho jednot- kám: (a) cizojazyčné citáty; (b) cizí pojmenování kulturně odlehlých reálií, dolo-

Strana 22
22 žená pouze v jedné méně rozšířené památce a nevžitá v pozdější češtině (např. některé exotismy v cestopisech). Do Staročeského slovníku je nepojímáme. (3.26) Výrazy, které se neuplatňovaly jako prostředek dorozumívání mezi uživateli stč. jazyka zřejmě proto, že byly spíše důsledkem nedorozumění: zjevné chyby písařů nebo opisovačů, omyly starých tisků a edic ap. V Staročeském slovníku je nezpracováváme. (3.3) Z důvodů praktických (2.3) v Staročeském slovníku zpracováváme jako lexikografickou jednotku (heslové slovo) tyto výrazy, které z hlediska teorie nejsou slovem jako jednotkou lexikologickou (ve smyslu odstavce 3.1): (3.31) Slovo a jeho lexikalizované speciální slovnědruhové užití (a) v podobě heslové (např. mimo adv. a mimo prep., srov. 3.22) nebo (b) v podobě odlišné od podoby hes- lové (např. nepravý adj. a nepravé, -ého n. »nespravedlnost“, srov. 3.24b). Lexikogra- fické formy zpracování v rámci jednoho hesla viz 6.2 a 6.3. (3.32) Výrazy shodné významovou strukturou, ale lišící se výrazným morfémem: (a) spojka prostá a spojená s příklonnou částicí (jako než nežli) nebo (b) sloveso a jeho reflexívní varianta (jako blščieti blščieti sě); srov. 3.24a. Zpracováváme je jako va- rianty téhož slova (podobně jako 3.13). (3.33) Neústrojné neologismy doložené jen v jedné památce (jako vinovánek ,akuza- tiv“ Klar) a také výrazy sporné z hlediska 3.26 zpracováváme vzhledem k interpre- tační funkci slovníku (2.34) také jako samostatná hesla, ale se znaménkem X. (3.4) Protože jisté prvky (jednotky) stč. slovní zásoby jsou nebo budou zpracovány v speciálních publikacích a Staročeský slovník musí k tomu přihlížet vzhledem k své- mu rozsahu (2.31), nezpracováváme jako normální samostatné heslo tyto výrazy, jež teoreticky jsou slovem jako jednotkou lexikologickou: (3.41) Lexikální bohemismy z památek jinojazyčných (především církevněslovan- ských), pokud nejde o slova doložená v našem stč. slovníkovém materiálu, uvádíme v podobě hesla s hvězdičkou bez dokladů (význam zde vystihujeme ve shodě s údaji pramene, na nějž odkazujeme); jde-li o slovo doložené v našem materiálu, připojujeme pouze na konci příslušné heslové stati vhodnou odkazovou poznámku (7.5). (3.42) Do Staročeského slovníku vůbec nepojímáme doložená vlastní jména, která (a) nedoplňují ani nedokreslují obraz zásoby stč. apelativ, ani (b) nedokládají zvláštní typ přejetí jména cizího, ani (c) nemají obecnější kulturní význam (takže nepotřebují objasnění v tomto slovníku jakožto pramenu poznání stč. reálií, 2.33). U vlastních jmen, která tyto vlastnosti mají (např. [a] Nabúchal, Opyš, Oráček, [b] Žibříd, Nápule, [c] Václav, Bruncvík), omezujeme počet dokladů (na rozdíl od apelativ, viz 7.411). Pro doložení stáří apelativ upozorňujeme na vlastní jména z nich odvozená (7.5). 4. VYMEZENÍ LEXIKÁLNÍHO VÝZNAMU (4) Vymezujeme-li význam heslového slova (lexému jednoslovného) nebo jeho ustá- lených spojení (lexémů víceslovných), vycházíme ze současného lingvistického pojetí lexikálního významu a ze studia podmínek, za kterých lexém plní svou znakovou funkci. Lexikální význam není pro nás totéž co pojem, nýbrž jazykově ztvárněný odraz skutečnosti ve vědomí uživatelů jazyka; je to jednotka konstituovaná vztahem k označované skutečnosti, psychickým zpracováním této skutečnosti a jazykovým ztvárněním jejího psychického zpracování. - Lexikální význam tedy určují v podsta-

Strana 23
23 tě tito významotvorní činitelé: činitel věcný, tj. označovaná skutečnost (4.1), činitel psychický, tj. zpracování označované skutečnosti ve vědomí uživatelů jazyka (4.2), a činitelé jazykoví, tj. jazykové ztvárnění tohoto psychického zpracování mimo- jazykové skutečnosti, totiž forma lexému (4.3), jeho vztah k jiným jednotkám jazy- kového systému (4.4), jeho spojitelnost v kontextu s jednotkami zařazenými do jistých kategorií gramatických nebo sémantických (4.5) a zčásti také jeho stylistické zařa- zení (4.6). Tito významotvorní činitelé se uplatňují při konstituování lexikálního vý- znamu u různých typů lexémů sice nestejnou měrou (např. u substantiv se více uplat- ňuje pojmové zpracování označované skutečnosti, u sloves zase spojitelnost s jinými jednotkami v kontextu), ale v celku představují spolehlivá kritéria jak pro vymezení lexikálního významu jednotlivého, tak pro rozmezení více významů v polysémickém celku (v polysémickém lexému). (4.1) Označovaná skutečnost (významotvorný činitel věcný) je východiskem pro vymezení lexikálního významu všude tam, kde je jasně patrná z kontextu, ze spo- lehlivých ekvivalentů jinojazyčné předlohy (zvláště monosémických) ap. S prameny jazykovými však zpravidla nevystačíme, máme-li stanovit význam u pojmenování reálií dnes již neexistujících nebo změněných (srov. 2.33): v takových případech vý- klad lexikálního významu opíráme nejen o stč. jazykové doklady a jejich jinojazyčné předlohy, ale i o informace, které nám poskytuje etymologie příslušného slova, stu- dium významů slov příbuzných (nářečních, jinoslovanských i neslovanských), a zvláště studium dobových pramenů kulturně historických (srov. 7.26). (4.2) Zpracování označované skutečnosti ve vědomí uživatelů jazyka (významotvorný činitel psychický) uplatňuje se závažně při vymezování lexikálního významu stč. lexémů především v těchto případech: (4.21) kde je stč. pojmové zpracování skutečnosti v rozporu s interpretací nč. formy příslušného lexému (např. stč. dlužník svým vztahem k adj. dlužný naznačuje nám pouze dnešní význam,dlužník, má však také význam ,věřitel“); (4.22) kde se stč. pojmové zpracování skutečnosti odlišuje od novočeského, tj. zvláště u pojmenování méně přesně pojímané cizokrajné reality (srov. stč. velblúd „velbloud“, v některých starších památkách též ,vůbec velké cizokrajné zvíře sloužící zvláště k dopravě“ [za lat. elephas]; stč. nach,vzácná tkanina, zvl. nach, ale i kment [i za lat. byssus]). (4.3) Forma lexému je zpravidla důležitým jazykovým činitelem významotvor- ným, neboť zařazuje příslušný význam lexikální do příslušného významu slovnědru- hového (4.31) a u pojmenování popisných také do významu strukturního (4.32). (4.31) Slovnědruhový význam lexému se uplatňuje jako závažné vodítko k vyme- zení lexikálního významu zvláště tam, kde se stč. slovo liší od své nč. paralely právě slovnědruhovým charakterem: např. stč. číslovky typu pět měly ještě také charakter substantivní (viz syntagmata pětú pramenóv instr., všicknu desět akuz. ,totam deca- dem“ ap.), a proto při vymezování jejich lexikálního významu musíme užít nejen nč. ekvivalentu číslovkového (,pět*), ale i substantivního (,pětice“, »pětka'). (4.32) Strukturní význam lexému (daný jeho popisnou strukturou, tj. u lexémů jednoslovných význam slovotvorný) pomáhá při vymezování příslušného lexikálního významu mnohem častěji, nikoli však vždy stejnou měrou: (a) při rovnosti obou vý- znamů vystihujeme lexikální význam přímo uvedením významu strukturního (např. měknúti „stávat se měkkým“ = „měknout, stávat se měkkým“); (b) při inkluzi, je-li význam lexikální zahrnován strukturním, zužujeme strukturní význam uvedením dalšího znaku (prvku), abychom vystihli význam lexikální (např. nedlúhý „nikoli dlouhý“ + „časově“ = ,nedlouhý časově, nemající dlouhého trvání“; (c) při průniku,

Strana 24
24 podržuje-li význam lexikální jen některé prvky významu strukturního a jiné má navíc, poskytuje nám strukturní význam pouze etymologickou informaci (např. obruč „to, co je kolem ruky“ » ,obruč, kruhový pás k stahování a zpevňování, zpravidla kovový“). (4.4) Kromě uvedeného vztahu k slovům motivujícím (dlužník k dlužný 4.21, měknúti k měkký 4.32, velblúd k velí 4.22 apod.) uplatňuje se jako závažný významo- tvorný činitel i významový vztah k jiným jednotkám jazykového systému, zvláště vztah k synonymům (4.41), antonymům (4.42) a ke kategoriím, do nichž se jednotky stč. jazyka seskupují (4.43). (4.41) Vztah k synonymům nám pomáhá při vymezování významu v těchto přípa- dech: (a) Z rozdílu v užití mezi synonymy vyvozujeme objektivní významové prvky (distinktivní znaky) pro vymezení lexikálního významu, srov. vražedlník (něčí) ,vrah“ a krve prolevač (dolož. jen v hodnotícím predikátu),krveprolévač, vrah“. (b) Zaměnitel- nost daného lexému v různých typech kontextu různými synonymy umožňuje objek- tivně rozlišovat jeho různé významy (srov. poskýsti komu chleba = podati a poskýsti komu lícě = nasaditi,nastavit (tvář)“; srov. 4.54). (c) Synonymní vztah se uplatňuje také jako kritérium při vyčleňování lexikálně významové jednotky víceslovné; má-li slovo jistý význam jen ve spojení s jedním slovem a jeho synonymem (položiti život = položiti dušu,obětovat život), tvoří s ním lexikální jednotku, víceslovný lexém, kdežto má-li jistý význam ve spojení s několika slovy souřadnými (položiti při, vinu, žalobu ap., tj. ,předložit k projednání něco“), tvoří s nimi volné spojení, volnou větnou dvojici; srov. níže 5.33. - Pro tuto závažnost synonym uvádíme je jednak v kontextech do- kladů (7.413), jednak ve variantách (7.424) a v odkazech za významovým odstavcem (7.44), a konečně také v závěrečné poznámce k heslové stati (7.5). (4.42) Vztah k antonymům nám pomáhá podobným způsobem (jako 4.41b) rozmezit různé významy lexému na základě toho, že témuž lexému v různých významotvor- ných typech kontextu odpovídají také různá antonyma (srov. dobrý s antonymem zlý a dobrý s antonymem neudatný ap.; srov. 4.53). (4.43) Vztah k systémovým kategoriím je významotvorným činitelem hlavně v tom smyslu, že v polysémické lexikálně významové struktuře se jako objektivní distink- tivní znaky jednotlivých významů uplatňují příznaky gramatických a slovotvorných kategorií: např. u stč. slova národ je dán rozdíl mezi významem,druh a ,kmen, národ především příznakem osobovosti, mezi významy „kmen, národ a ,(něčí) rod, plémě, potomstvo“ zase příznakem posesívnosti ap.; podobně dílčí lexikální významy vztaho- vého adjektiva člověčí se vyznačují těmito systémovými příznaky: příslušností části k celku (nohy člověčí ,patřící člověku*), vztahem charakterizačním (člověčí křehkost „vlastní člověku“), vztahem subjektovým (zhynutie člověčie) aj., srov. 4.53 a 7.25. - Tím, že lexikální významy určujeme pomocí takovýchto významových prvků (příznaků) objektivně daných systémem stč. jazyka, snažíme se objektivizovat popis stč. slovní zásoby. (4.5) Nejsnáze postižitelný a nejsoustavnější významotvorný činitel je spojitel- nost lexému s jinými jednotkami v kontextu (valence): kontextová slučitel- nost s jednotkami zařazenými do jisté kategorie gramatické konstituuje lexikální vý- znam zv. „podmíněný konstrukcí“ a kontextová slučitelnost s jednotkami zařazenými do jisté kategorie lexikálně sémantické konstituuje lexikální význam zv. „frazeologic- ky vázaný“. Proto vytčením valence při výkladu významu stč. lexémů doplňujeme (sémantizujeme) novočeské ekvivalenty. Ovšem ne u všech druhů slov je valence čini- telem stejně závažným a nemá také všude stejný charakter. Zatímco u slov gramatic- kých (4.51-4.52) převládá spojitelnost s jednotkami vymezenými po stránce formální,

Strana 25
25 tj. s jistými pády, způsoby, větnými konstrukcemi apod., u slov plnovýznamových (4.53-4.55) převládá zase jako významotvorný činitel spojitelnost s jednotkami vy- mezenými po stránce významové, tj. se slovy a slovními celky jistých významových okruhů (tyto okruhy vystihujeme nč. údaji v hranatých závorkách, viz 7.23). (4.51) Spojky. - Význam spojky závisí na tom, jaký syntaktický vztah spojka vy- jadřuje, jakého druhu jednotky spojuje, popř. též jakou polohu v kontextu zaujímá vzhledem k spojovaným jednotkám. Takovéto významotvorné vlastnosti stč. spojky vystihujeme průvodními údaji (sémantizací) u jejích nč. ekvivalentů, viz např. jeden z významů spojky nebo: disjunkt. ,nebo, anebo“ vyjadřuje vylučovací vztah v netáza- cích spojeních (spojuje větné členy). Kromě užití výlučně větného nebo členského vy- týkáme podobně také opakování spojky u všech spojovaných členů (pokud tím nabývá odchylného významu) a její polohu zejména tehdy, je-li závažná z hlediska diferenč- ního nebo jinak. (4.52) Předložky. - Význam vlastní předložky je konstituován mj. pádem jména, s kterým se předložka spojuje, a syntaktickým vztahem, kterým se ono spojení (před- ložkový pád) váže na slovo řídící, zvláště na sloveso. Proto údaje o těchto gramatic- kých valenčních složkách významu předložky (které zároveň člení její významovou stavbu, viz 7.33c) předesíláme před její nč. ekvivalent a specifikaci uvedeného syntak- tického vztahu; podle závažnosti vytýkáme při tom i významové okruhy příslušného jména a slovesa. Viz např. první význam předložky na: I. s akuz.: A. určení prostorové: 1. [u sloves pohybu směřujícího n. dospívajícího k cíli] , na něco, na někoho“ vyjadřuje jako cíl děje povrch n. horní část něčeho n. někoho. (4.53) Adjektiva. - U adjektiva se uplatňuje jako závažný významotvorný činitel kontextová spojitelnost s určovanými substantivy jistých významových okruhů: např. vztahové adj. člověčí (4.43) ve významu ,patřící lidem“ je atributem u názvů tělesných orgánů a smyslů (úd, žluč, paměť ap.), ve významu,vlastní člověku, typický pro člověka“ je zase atributem u názvů charakteristických vlastností a příznaků (smrtelnost, obyčej, hlas ap.) ap.; podobně značkové hodnotící adj. dobrý (4.42) ve vý- znamu „statečný, udatný“ vystupuje jako atribut bojovníka, ve významu ,urozený jako atribut osob vyššího stavu, ve významu ,značný, vydatný“ je zase atributem pojmů měřitelných co do velikosti nebo intenzity (kus, chvíle, políček ap.). - Lexiko- grafické vyjádření příslušné valence viz 7.23. (4.54) Slovesa. - Valence u slovesa bývá dominantním významotvorným činitelem, který především diferencuje významovou strukturu. Srov. např. valenční vlastnosti slovesa proliti: 1. co [tekutého] (kam) ,vylít, rozlít (zpravidla jistým směrem, např. vodu, mast na tělo; vazbu na s akuz. má nebo mít může); 2. co [ze sebe] ,vypustit, vy- ronit“; [slzy] ,prolít“ (z těla ven, např. krev, jed; vazbu na s akuz. vůbec nemá); 3. co [abstraktního] na koho,vylít (fig.), seslat“ (na živý cíl, např. hněv svůj na nepřátele; podmětem je vždy bůh; vazbu na s akuz. mít musí). Proto v našem slovníku vystihu- jeme takovéto vazby podmiňující lexikální význam slovesa a odlišujeme je od vazeb v tomto smyslu irelevantních (ty uvádíme v kulatých závorkách, viz 4.543b a 4.544c); srov. následující valenční typy: (4.541) Slovesa bezpředmětová: (a) bez výrazného valenčního omezení (např. ohlechnúti,ohluchnout, ztratit sluch“); (b) vázaná na spojení s jistým adverbiálním ur- čením; (c) vázaná na spojení s podměty jistého významového okruhu; příklady k bac: naskočili [o hlíze, vyrážce ap.] nač ,vyrazit se, náhle se objevit na něčem“, naběžěti [o větším množství] kam ,naběhnout, nahrnout se; (d) užití s tzv. vnitřním předmě- tem (shřěšiti hřiech ap.) viz 6.72. (4.542) Slovesa předmětová: (a) s předmětovou vazbou pádovou (prostou nebo předložkovou), např. následovati koho/co, čeho, po kom, podlé čeho „následovat svým

Strana 26
26 jednáním koho/co, řídit se podle koho/čeho“; (b) s předmětovou vazbou infinitivní, např. kázati s inf. ,přikazovat; (c) s vedlejší větou předmětnou, s participiální kon- strukcí aj., srov. nadieti sě s part., s inf., že (by)..., by... ,domnívat se, soudit, minit'. (4.543) Slovesa předmětová s druhým předmětem nebo s jiným distinktivním adver- bálním určením: (a) vazba podmiňuje význam slovesa, např. otděliti koho/co od koho/ čeho n. proti komu ,odloučit; proliti co [abstraktního] na koho ,seslat“; (b) vazba ne- podmiňuje význam slovesa, je však diferenčním rysem vzhledem k dnešní češtině nebo k jiným stč. významům téhož slovesa, např. dáti co (komu). (4.544) Slovesa předmětová s elipsou předmětu: (a) elipsa signalizuje charakteri- zační pojetí děje, např. súditi,být soudcem“; (b) elipsa předmětu (nejfrekventovaněj- šího) zužuje, specializuje lexikální význam, např. slúžiti sloužit mši proti slúžiti co [mši, nešpory ap.] »provádět nějaký bohoslužebný obřad; (c) bezpředmětové užití vyjadřuje všeobecný předmět, např. lécěti (co [osidla ap.]) „líčit ,nastražovat“; nahra- zovati co, zř. čeho ,odměňovat něco, odvděčovat se za něco“; bez předm. [dobrem] „splácet, odměňovat se“ (6.52). (4.55) Slovesná jména (podstatná i přídavná). - Také zde rozlišujeme (a) vazby pod- miňující lexikální význam jména, např. nadávanie koho/čeho [církevního] ,opatřování nadacemi proti nadávanie spec., doplácení na rozdíl hodnoty peněz', pod. naplňený čeho [abstraktního] ,naplněný, proniknutý, prostoupený něčím, plný něčeho“, a (b) vazby jeho význam nepodmiňující, pouze distinktivní ve smyslu 4.543b, např. prodlévanie (čím) ,otálení (s čím)“, poběhlý (odkud),zběhlý, uprchlý proti poběhlý (čeho n. od koho/ čeho [od boha, víry ap.]) ,odpadlý“. (4.6) Distinktivní složkou lexikálního významu může být konečně jeho expresívní zabarvení nebo stylistické zařazení. S významotvorným činitelem stylistickým (v širším smyslu, tj. včetně expresívnosti) je třeba počítat i pro starou češtinu; ovšem bez opory jazykového povědomí a na základě neúplného materiálu, stylově nepříliš různorodého, nemůžeme jej postihnout v náležitém rozsahu. Proto údaje o stylistic- kém zařazení nebo expresívním zabarvení lexikálních jednotek v Staročeském slov- níku uvádíme pouze nesoustavně: jenom tam, kde sám dokladový materiál přesvěd- čivě ukazuje, že jeden z různých výrazů téhož významu (synonym, variant) je zřejmě příznakový co do stylistického zařazení (4.61) nebo co do expresívnosti (4.62). (4.61) Stylistická příznakovost. - Daný lexém synonymní s jiným považujeme za stylisticky příznakový, je-li doložen pouze v památkách vyhraněného okruhu, tíhnou- cích k jisté stylové vrstvě jazyka nebo soustřeďujících slova jistého funkčně omeze- ného souboru. Lexikální jednotky takového charakteru označujeme za doklady pří- slušnou poznámkou (jen bibl., jen u Husa, patrně argot. ap.); podobnou závěrečnou poznámkou naznačujeme i pravděpodobný nářeční původ lexikální jednotky (viz 7.44). Proti tomu příslušnost lexikálních jednotek k terminologické složce jazyka označujeme v čele významového odstavce (viz 5.36 a 7.22). (4.62) Expresívní příznakovost. - Dané synonymum považujeme za expresívně pří- znakové, je-li doloženo pouze v citově hodnotícím nebo aktualizačním kontextu a vyznačuje-li se zároveň aspoň jednou z těchto vlastností: (a) zvláštním hláskovým skladem nebo tvořením, jako frynorty o hodech, milútký o milém ap.; (b) intenzifikací neutrálního obsahu, jako lézti kam o vstupování, vcházení; (c) konkretizací označo- vané představy, jako z Teletína o hloupém člověku, dojenie Písem o násilném vyhledá- vání biblických citátů k potvrzení vlastních názorů. Takto charakterizované expresív- ní jednotky označujeme v čele významového odstavce zkratkou „expr.“ (viz 7.22) a podle potřeby dodáváme v závorce ještě zkratku blíže určující typ expresívnosti (pejor., melior.).

Strana 27
27 5. VYČLENĚNÍ LEXIKÁLNĚ VÝZNAMOVÝCH JEDNOTEK V PŘÍPADECH SPORNÝCH (5) Při vyčleňování samostatných lexikálně významových jednotek (slov a vý- znamů) z dokladového materiálu je v Staročeském slovníku věnována zvláštní pozor- nost případům sporným. Ty se soustřeďují u jistých druhů výrazů (5.1) a jejich správ- né lexikologické hodnocení i lexikografické zpracování vyžaduje jemnějších kritérií (5.2). Vzhledem k specifičnosti těchto problematických druhů věnujeme pozornost otázkám vyčlenění a zpracování lexikálně významových jednotek u každého zvlášť (5.3). (5.1) Druhy výrazů sporných co do lexikálně významové jednoty za- hrnují případy sporné v tom smyslu, že bez hlubšího rozboru není zřejmé, zda jde o skutečnou lexikálně významovou jednotku (samostatný lexém) nebo o tvar slova (5.11), o samostatný lexém nebo o volné spojení slov (5.12), o samostatný lexikální význam nebo o užití ve specifickém kontextu (5.13). Jsou to především tyto druhy: (5.11) lexikalizované tvary slov: adjektiva verbální (viz níže 5.31) a adjektiva pose- sívní (5.32); (5.12) lexikalizovaná spojení slov: ustálená slovní spojení — víceslovné lexémy (5.33) a slovesa reflexívní (5.34); sem řadíme i spřežky (5.35); (5.13) terminologizovaná slova a významy: jednotky terminologické (5.36). (5.2) Vyčlenění lexikálně významové jednotky u takových druhů je problematické ve dvou věcech: (a) bývá nesnadné rozlišit shodně znějící výrazy lexikalizované a ne- lexikální (tvaroslovné 5.11 nebo syntaktické 5.12) a také terminologizované a neter- minologické (5.13); (b) potíže činí jisté výrazy (např. sporné termíny), u nichž pří- slušný protějšek nesporný (neterminologický) vůbec neexistoval nebo se nedochoval. Vycházíme tedy ze srovnání oněch výrazů sporných s jejich protějšky nespornými (a), a zjištěnými opakovatelnými rozdíly osvětlujeme sporné případy vůbec (včetně b). Kritéria k vyčlenění lexikálně významové jednotky vyvozujeme především z rozdílů daných fakty stč. jazykového systému (kritéria systémová, základní, 5.21- 5.24), ale také z rozdílů daných fakty stč. jazykových památek (5.25 - 5.28). Za správné řešení považujeme to, které vyhovuje většině těchto kritérií. (5.21) Kritérium lexikálně významového rozdílu. - Lexikalizovaný (terminologizo- vaný) výraz jsoucí skutečnou lexikálně významovou jednotkou se liší od stejně zně- jícího výrazu nelexikálního (neterminologického) zřejmým významovým distinktiv- ním znakem: např. verbální adjektivum nepřěmožený tvoří samostatnou lexikálně významovou jednotku, neboť nemůže být významově zahrnuto pod skutečný (ne- stupňovatelný) tvar pas. participia slovesa přěmoci; naopak zase reflexívní výraz drážditi sě (sě neb jiné drážditi) lexikálně významovou jednotku netvoří, neboť může být významově zahrnut pod nelexikální spojení - pod volnou syntaktickou dvojici lexikálních jednotek drážditi (verb.) a sě,sebe“ (objekt). (5.22) Kritérium syntaktické. - Lexikalizovaný (terminologizovaný) výraz jsoucí samostatnou lexikálně významovou jednotkou se liší od stejně znějícího výrazu nele- xikálního (neterminologického) jistými vlastnostmi syntaktickými, a takovéto syn- taktické vlastnosti vlastní celému druhu pak pomáhají v jeho rámci určit i sporný výraz, který nemá příslušného protějšku nesporného; např. v lexikalizovaném spojení bez prodlenie ,ihned, které je lexikálně významovou jednotkou, nemůže být slovesné substantivum rozvíjeno atributem objektovým, kdežto v příslušném spojení nelexi- kálním, ve volném spojení dvou lexikálních jednotek, to možné je (srov. bez prodlenie

Strana 28
28 řeči), a tato nemožnost syntaktického rozvíjení komponentu charakterizuje lexikali- zované spojení (víceslovný lexém) vůbec. Charakter samostatné lexikálně významové jednotky lze podobně prokázat také možností jistých transformací (např. na význa- movou jednotu reflexívního výrazu recipročního bíti sě „bojovat“ ukazuje možnost singulární konstrukce bil sem sě oč). (5.23) Kritérium kontextové. - Kontext může vytýkat takové vztahy, které buď novou (lexikalizovanou či terminologizovanou) lexikálně významovou jednotku pro- kazují nebo vylučují: např. terminologizovanou lexikálně významovou jednotku ptačie hniezdo prokazuje kontext zařazující ji do synonymního vztahu s termíny jedno- slovnými (daucus — ptačie hniezdo vel olešník aut pastrnák RostlUKA 146a); u reflexív- ního slovesného výrazu nedati sobě pokojě zase vylučuje platnost lexikálně významové jednotky (reflexívního slovesa) takový kontext, který klade sobě na úroveň druhého předmětu (sobě ani nám nedáš pokoje TkadlA 2a). (5.24) Kritérium strukturních vztahů. - Zda sporný výraz skutečně tvoří zvláštní lexikálně významovou jednotku nebo ne, to nám mohou ukázat jeho průkaznější synonyma, slova souřadná, vidové protějšky, odvozeniny ap. Např. sporný výraz reflexívní poníziti sě považujeme za lexikální jednotku - reflexívní sloveso, neboť je významově souřadný s výraznými slovesy reflexívními pokořiti sě a pokáti sě (reflexí- vum tantum!); terminologický charakter slovesa opověděti (co [delikt]) ,oznámiti soudu“ vysvítá mj. z existence celé rodiny termínů odvozených (opověd, opoviedcě, opovědač, opovědné aj.). - Podle potřeby strukturní vztahy vykládané lexikální jed- notky naznačujeme vhodným odkazem na konci jejího významového odstavce (viz 7.44). (5.25) Pomocné kritérium frekvence. - Lexikalizovaný výraz prokázaný jako lexi- kálně významová jednotka několika kritérii základními (5.21 - 5.24) má také zpravidla nápadně více dokladů než stejně znějící výraz nelexikalizovaný (např. víceslovný lexém mívá více dokladů než příslušné volné spojení slov). Ovšem větší frekvence do- kladů může být dána i jinými činiteli (viz 5.28). (5.26) Pomocné kritérium textové varianty. — Také výskyt průkazné varianty jiného rukopisu na místě výrazu sporného může doplnit údaje uvedených kritérií základních (5.21 - 5.24): např. otdechnúti si tvoří lexikálně významovou jednotku z důvodu systé- mového (jako reflexívum tantum) a jako reflexívum zájmové je dosvědčováno varian- tou otdechnúti dobřě; naopak zase výraz minujúci (když uslyše zástup minující Hus- PostH 37a = L 18,36), nejevící se z hlediska základních kritérií jako samostatná lexikální jednotka, má příznačné varianty ukazující na to, že jde o tvar slovesa (před- chodíce EvOl, an minuje BiblLit). (5.27) Kritérium ekvivalentu jinojazyčné předlohy. - Ekvivalentům jinojazyčné předlohy věnujeme v Staročeském slovníku zvláštní pozornost, neboť nám pomáhají nejen vyčlenit lexikálně významovou jednotku, ale i vymezit její význam. Mají však dosti složitou problematiku. Především tu jde o pojem ekvivalentu předlohy (5.271), o míru jeho spolehlivosti (5.272) a o jeho uvedení v minimálním kontextu jinojazyčné předlohy (5.273). (5.271) Ekvivalentem jinojazyčné předlohy rozumíme jinojazyčný výraz vyjadřu- jící všechny složky významu heslového slova kromě složek daných jiným jazykovým ztvárněním (4.3 -4.5), doložený na příslušném místě předlohy. Touto předlohou míní- me dostupný text, který co nejvíce odpovídá skutečné středověké jinojazyčné před- loze citované stč. památky (o které texty jde v jednotlivých konkrétních případech, uvádíme v Soupisu pramenů Staročeského slovníku a jejich zkratek, viz str. 50 -118). (5.272) Míra spolehlivosti jinojazyčného ekvivalentu je dána několika činiteli: (a) roz- sahem kontextu (např. doklady ze slovníků nejsou tak spolehlivé jako ze souvislých

Strana 29
29 překladových textů); (b) systémovou adekvátností ekvivalentu vzhledem k heslové- mu slovu (např. lat. tvar pasíva sám neurčuje, zda jde o stč. reflexívní sloveso nebo reflexivní tvar pasíva slovesa nereflexívního); (c) vztahem mezi stč. památkou a její jinojazyčnou předlohou. K nejcennějším patří lat. ekvivalenty stč. slov v překladech biblických; spolehlivé jsou po této stránce rovněž překlady obsahu historického a práv- ního (zvl. Pulk, KarŽiv, MladHus, AktaKost, MajCar, ŘádKor, PrávHor); totéž lze ještě říci o překladech textů vzdělávacích a naučných (zvl. LékSal, Apat, CestMil, BřezSnář), ale zde je již třeba více počítat s překladatelovou neznalostí některých reálií. Mezi překlady nábožensky vzdělavatelnými máme jednak překlady velmi přes- né (jako LyraMat a JakVikl), jednak překlady volnější, ale neztrácející přímou sou- vislost s předlohou (Otc, Pas, Jeron, Frant) a konečně překlady natolik volné, že patří už spíše do kategorie úprav (AlbRáj, ŠtítBarl, Kruml aj.). U skladeb obsahu spíše svět- ského (jako Gesta, AlexPov, Troj, PovOl) není vyřešen problém nejbližší předlohy a nejčastěji jde o samostatné zpracování. Ekvivalent z takové sporné předlohy ani ekvivalent volně nebo nepřesně přeložený zpravidla vůbec neuvádíme. (5.273) Minimální kontext jinojazyčného ekvivalentu uvádíme tehdy, jde-li (a) o jeho významotvornou valenci (natiehli lučišče - intenderunt arcum), (b) o odchylnou kon- strukci gramatickou (nakloniv hlavu - inclinato capite), (c) o ilustrativní předlohu k překladu zjednodušenému nebo vědomě zpřesněnému (vybrané mravy - elegantia morum) nebo (d) o zvláštní případy (koruptely) vyžadující vysvětlivky, např.: to Řěkové zástupy nazývají ComestC 41b quas Graeci thermas vocant (překladatel měl v předloze n. četl turmas). Srov. 7.425. (5.28) Kritérium vztahu jazykových památek k mimojazykové skutečnosti. - Při aplikaci uvedených kritérií si musíme klást také otázku, zda stč. památky mohly ná- ležitě zachytit skutečnost, kterou potřebujeme znát k identifikaci lexikálně významové jednotky: zda to, co není dobře doloženo, skutečně také neexistovalo. Např. v stč. jazyce máme doloženu řadu slovesných adjektiv označujících výsledky manuální činnosti (pobíjaný pás, opúcený krahujec aj.), příslušná slovesa sama (*pobíjěti pás, *opútiti krahujcě) však doložena nejsou; přihlédnutí k mimojazykové skutečnosti ukazuje, že tato slovesa nepochybně existovala, ale nebyla zaznamenána, protože památky té doby věnovaly více pozornosti privilegovaným jednotlivcům a předmě- tům, které jim sloužily, než výrobní nebo služební činnosti manuálních pracovníků. (5.3) Na základě uvedených kritérií (5.2) tedy vyčleňujeme lexikálně významové jed- notky i u zmíněných výrazů sporných (5.1). Ovšem ne u každého z nich je taková jed- notka vyčleněna také lexikograficky stejným způsobem lexikografického zpracování, neboť to přizpůsobujeme typu Staročeského slovníku (2.3). Komplexní informaci o teoretickém (lexikologickém) i praktickém (lexikografickém) zpracování jednot- livých druhů výrazů sporných co do lexikálně významové jednoty podává v přehledu následující tabulka (5.31 - 5.36):

Strana 30
30 (9) und d&1 KA^0qoso 2v? (€ qus os4^ q»Auspaan ndÁji ajp9A) ‘My *oxoneuidipeuedou AdA3 nos( ruex10oupof ruu[exrxo[ rur£&uje1soureg *(u12421P e 19210 ndÁA3) quoroeAou -3SEJAIId 9u[gnpraArpuT y94A0qoso AJsS9sOd qoKxor -ewsrpeed (q) po [[PpZOJ Eu fiysao]DIX *19240]9 *1qli4 KdA3 JoemoygsejAgd 9Aounip (e) o3 nosf :ui&A -OYNIP_WIWEUZÄA WÄAS BAJJUEJSqNS DIBA} YOAY -oneulSipeed po ISIT 9s 81994 "iuAIsesod eamnxef -p* €j nosf rurex30oupof ruru[exrxo[ rut&u3?jsouies <Q '(2ajJgqod — finjgqod) 9oezranue3sqns B (jsou -asfiaod — fiuasfiaod) o08AL19p *(1sgfouaszouigudaufobu — fiuazouig1dau) rugAoudnis oudouos of erdrorgied po 1!pZ01 BU WNANMAlpe 9uqegsowes JUIBHIXIT ‘(yofiarz app “yolizuuun yonq garuau ‘1deu) IWJU[BqIIAdU AWAUOJUE 0qdU AWAUOUAS 93s Á1X93 -uox rfnzexoad urnAryofpe ou3e3soures ZUIEMIXO'T "'(g]nu1iur » 12npvd nsf 122a 0jgas 0j0yo) fixoaga) 9u2zo[s 3qopod 4 nxujdop A r 3€3s ?znur erdrorj1ed po [Ipzor eu wunarnxofpe eujejsoures au[exrxe'T '(,rono39A»** 272a 2]od *1deu) W£A -0SeJ uraueuzAA wAu[Ayopo (2) oqau (snıeppad -X2 1on[pypo9 ]ojispds '(ues[nd mu4aajo nuimuoni] "ideu) tu£aopo1 woureuz£a ur£uj£Æyopo (q) ‘(,£u -JAseuau* sijiquiqesur fiuaofispuau ‘1deu) s1719- eu ATqyo(pe 'qeq rnsouge[d (e) :Aureuz4A rurAjoneu -SIpeJedau oq1U93 WSA 9poJd ESIAOJS NIEAJ oyrujęjd -ned OUJ9UJZOJS PO IS; JU[EGIIA UMANI (pe as €x10oupoef pAOWRUZAA JQUIBYIXI] BUIBISOWES OYel JUAISesod eAnyefpy cgo Iu[£q19A eAnppfpy rg'c Vo e £c'G cc G res (ce) Ayyoupal gaoureuz£a quIEYIXO] JUQUAIQAA N ELGIN 

Strana 31
31 * — ☞ ☞ D — — - — — — — — — = E P S — C RZ S = = o — DO = *— — — S E — = D — — O * „ + — * — ☞ NO + 0— 1= V D P — - * O & D ☞ — 5 ENB Z= 55 do = — — = = O c S n O DZBIAA 21s UOAuşnIsIId ISOU�SEIA 9MUIOOds JUEAOOBIdZ ОU9HОЦеЛОМ!ХО] Aqosndz

Strana 32
"^O[s ruafods ou[oA rorfoguz gufo1s zou nperqop Io -ueAxaj jgfoupeduu e[prA &1dz eur urgxo[ TUAIX 2[J9H ‘(de ,umgu uezndod r4q* *,urg1oq as nis! :2s 171$10y0d) JUATATZUBAJUJ EINJĄNAJS po -9sAqod () e (2$ 171400d *9s рой — as 112]иоа) точлухэуэл ASIAO[S [UlKUJOdS9U s rjsoupejnos ueqza (f) opaas 930upof sAoureuzÁAA JURKA O *X(WJUAJX9U9I UIISIAO]S juou gs 1)1pzD.p Ze14A *1]1pzp.p 2uif qau gs) n3xoquox Zul91 A urAIXo[ja1ou s oumAjxo[ja1 n3x4ofqo 2283 -uoujuox efnzexn jsouuo[pfo^p noAoureuzAA EN *(1Вшэги 2s fipy1u) A1xopyo1 qojujse[A n n1odez od 2s ouruAm -eznye priizn jorfeperAeJd (wu) e (2o es wasf 114 — 20 s 1719) Qoru201dT291 NZEJÁA N JJANIJSUOCH [UJE [NUTS jsouzowu (8) ofnzeyn nq0upof noAoweEuzĄA EN *<(urey 0499 2; ]s21umu) jyuqosoou ooxn1jsuox juAIxo[jo1 (J) tue EAJSEd AIBAĄ JUAJX9[J9I (9) nosfou uiesAo rurex -3oupef rur&AoUureuzÁAA 9u[e3IXo'T '(2qos 1j21uui *2s 11ро4 ‘9$ 11219819) nuroy *oyoy noqzea joifeprAod -po s euru fot (p) oqau (2s 1:59) Y(eureu daqga Xesf2101d ruA Ixopozeu (9) zof *eAi1xojja uregAo nosf rurexoupef rur&ufejs *(2q0s 1jz2]pu 'os 1)fiur) *de ou -940qogdsoud *oqusAo1x9[qo nureuzÁA urjuaqe[so (q) ‘(2 paa) wuAnrzuerjur *ut£Aojxefqns urour -euzAA (e) :(nuroxy *oyoy KqzeA^ mnsouje[d A 2qos ‘9$ urjuAgXo[je1 s) ruaefods ougoujoA po I$I[ ESJAOJS JuAIXo[a1 es &xjoupef 9AoureuzÁAA 9u[exrxo[ oxer u 8 © om d a "Ao[s ruofods ougoA rorfouz 2ula3s zau Apeqpop js[9u393 ejprAeadz gur uigxo[ ÁUAO[SOOTIA "(4puop *uig *J9]oy — fijo1q $016) gupeąnos AZEe14A $uAo[soupef (3) e (11]]auoop.ry — ngauo ggp4) euAuouAs guAo[soupef (9) ejpprAe1dz gu eygou -pef v£AoureuzÁA 9u[erixo[ oxef uigxo[ KuAO[S99TA "(ЭЦол эГ 079] 192101 учэГой$ ‘29fiu7s alp “9э] эГошэи y2jod1s) nue[p ougu -33^ ueAoIn eu juefods oumuAO[s nxzo[s 1X93U0y I[-9pepi ^ény3oupoef noAoureuzÁA guiexixo[ 0 opfoN *(9DZ a21 nas 1j1]04d — 3»z ao 111)04d ) ui&xoriseu -oe[d ureze1KA eznod KuefiAzoi Áxorpejuás 3Áq noqour nuigXe[ OQ9UAO[SOO]A oug9ugejn»s ÁXZOoIS "(qz€'7) ,A9IN MALA‘ JuINIANIIS ureuz4A [srs 4ugnjsąd € ,(009U 87) 1990 noA?ArX 1sournid *es 3€A039qo* (202) aar 191704d "AoIs *yuafods oqgouep nureuzAA OUYJujęrxej qeszol j(nuesagd nureuzÁAA y4AS U999 -nos Áxzo[s Auq09$A (q) Oq9ue '(,ue31s »* puajoy pID]S Du) nureuzÁAA urgjnunsod urguep A ou oqou G noui od* 221724] op) 29qRA eusozoqop rueu juofods 03103 ourrur exzors eupof (v) pnq :ezorjs oyof pu -E6UZÁA n32nos vuAOJQU 9s UreuzÁA of oz *um oq -9u[0A yuofods po ist[ Ao[s ruofods 9uo[e3sn os (urgxo[ AUAO[S99JA) exj1oupef vAoureuzÁA 9u[exrxe[ oxer JUAJX9[J91 ESJACJS PL'G }uafods juAojs puojg1s( eec ces (cc) &xnyoupef элошеи2 Кл QUIFAIXII JUJUJYAA A LLIJILIX 

Strana 33
33 "Uo1-9UAIX -ejo1eu o[sau | (d) osqu^ ureureuzÁA os rojsiou *** 129 | 'posou G) BISA | joxnijsuox ruqosoau oqou (3) unu 1'9 |Apepjop | -AIsed ureureuzKA uof as DOISI "7 "uu u e[soy (7'9) uj qogy (q) de oypa Bz 99A€]Spo | -ouosdsoud *ousAo1xo[qo nureuzKA KAOUIBUZAA | Uuluaqe[so OYZU po as prsy "'"* KueAo[si2au | (e) ur£aoyol[qus woureuz (I'9) ojsoy -KA uipu[exrxep oqgu po as PISIT *** TUATX9[J9I (9) sosf9301d juAIX -epoeeu jorfeurou AZEILA TUAIXO[JOH ‘(de ngnp nas ijoyod = aqas 1714oyod = ps 171400d ‘ydeu) suage eu oqgue[roez 9(7p Aze1KA oulf T epar vunge» vrejs (1) ‘(as ngmuys] | gnuys] ideu) ru -ATX9]J919u nquereA JSA Apuo3 e[oui e193332N (d) "(as j11dnoy ‘Qu e 2qos 171dmy 91s 'AO1S) Ao[s uruof -ods ur&u[oA urge 91€3s A 91$sef BLA *ndA3 ouru -ATYEP 91$89[AZ 'TUATXO[J9I €S9AO[S rugoup euouyy (0) ‘(Unqjuez _unarx -9j21 0) uigxo[ ruAIx9[ja1 o sed opfou gpudrrd wpA -OX?1 A :Hs0ug91n*(s noAoxAzefourmui 9xe3 uep JÁ IZQUI muAJXo[1 9qopod A eznod esoeAo[s JÁHSÁ A "(qzzz'G 'a01s) &3oupef 9^ -OUIUUZÁA QU[PXIX9[ OD 09 UIIA329p3AS UlÁAI[U9[O0ds ApzA epz [udu Ayojpogd 9u9Azelourl quo[E ATAS[4] "(19a — 2s 111a) juAmxojjorou €1UELI£A 9A01X93 £uAo[soupef vepraodpo oo3oupof PAOUIEUZAA 9U[eXIXo[ oxef nsoAo[s numuAIiXo[Jod z S (£4'9) "uioipi NOMJEINZ (1712mjs ruroupd purgap ‘1deu) v noxprurod nx1oupof noAoureuzÁA Qu[exixo[ ez Ape[xop I9H0A39u KuisiSo[ooze1j € AWOIP] ('uzod £'9) M AID ez 29ABSpo ÁXZO[S IUpe[x ÁAOUIEUZÁA -BZ QUIEUZÁA Z NUISUPEZ A HPEI KUBAOJSI? -Md ez[eu zef *&urgxo[ 9uAO[S9O]A (v9) ure*rqo qq BZ I9AB]SPO {-o ‘9-8 nd£; Æurgxa] guaosao1A Kaoureuz£a AKUBAO[SI99U u u l "C fe napis *njodajs *juurs *npoyg 1iza *31s € npoys 17170 ‘QU ‘Av1s) BUJOA JUalods esez muigx -9[ YIAUAO[SSIJA ‘QU PISIU BU (X) B (ju1poIGop ‘QU = 2alugp 24qop *31s) &ur9xo[ 9uAo[so9!A 93$9f J['EAAG 9pz y1zodurox ‘QU 93srur eu ([) 92 ‘ISIANOS 2UT1992 9103s A efoAKA ouroifnzrjequAs uigudnjs ursziu S gIpui n 23j0 *ydeu ZIA) [BAO1SIX3 ZJUqAYIOdaU A193X “wafod o1d nze1£A oyrujodouour oeouejsixoou of -nzeJzo1d ruefods n3oupof noAoureuzAA qu[exixo'] ‘sido oyaf 0 urasaO t[-opfeu *(sajuaund mw D 2370) Kyo[pa1d JUJ[BATAH? KuAo[soupef 291 IRPRAS JUdlods gyoupal gaoureuz£a gu[exrIXo| O "(191p04 — gppui » 220) EIUELIEA 9A03xo3 guAo[soupof ouof e[n3pgAseu juefods s1oupoef 9AoureuzAA qu[exIXo'] "(„oFrpod* u ul e rugAoJe1dz ouexoge1soxrxo[ Áqospdz 2^ Ijsoujse[A 2wogtroeds c'e a *331s uo &usnisrud — D NZBIÁA o Y | LES 8 |9cc 

Strana 34
34 "9-6 qns ulmo? -MX exrpoxau ![-I[NAOUAA *1933 8182. ÁxporSo[outrur -19] eurg1jdnou ur&uezo[op e[gurpefo urgze1ÁKA ru "QPEIHOP 30U3AH91} BAIQPRAS34d 31591 eyewod pjusuoduwoy ypejod oqguuguieu nxze1o "(13914 2ощ -0ABId 0181 ZIU A “jSPIJO“ "Nf — „JOWUOABIJ JUFSII} € jJupnos“ ‘Inf pansdod :1917s01DU ‘poux — 1717s04DU *peulr) ureurjurli9; osez o[ nujurio; po (Áxorjueuros oqau ÁxorSo[oj1our) euezoApo ex1oupef rup[exr1xo'] "nioqo ou93stif 41x23 eu uof Auaz -auro J44sKA 1fef (p) oqeu n1oqo ouojstf rurexou -paf ru&uze1zAnos 2uAo[soutfod s tf rorfnquo.juo 1x91uox (9) efnzexoud nxjoupef noxorSo[oururre ], "(оцод а 1a ‘Bios ‘Jdeu) noqzea jujęrods ofngeuz -ÂA ApxHeu 9s exjoupef ru[exrxo[ exordSojouruto], ‘fe oagyp ‘100 KAO[S 9s AAeąqsnos 9Aouifod op ouoepoAn 0144 f *noqes ez uo&uefods n10A ruodnxsoes Aozeu Kuioqpo eu ouraoziTeIdods JAO]SOAZEU UISHSIEIOA aa oJÂq ,"de nse[^ *uaxve[A^ ruodn»sos* nureuz&A oA uaurm.ad oAO[s *Jde N *n10qo ouo3stf KAe31snos 9uAO[S -ouifod op ofnzejez ururio3 9193» *Toezt[eroeds noA -OUIBUZÆA (BAO[S Zoq91 nuieuz&A oqou EUAU0UAS ous?xorgo[oururrsjeu po) gHorSojoururrou Áxjou -paf susn[sud po jsr[ es exyoupof vxordo[ouruiro, &x1oupef 9xorBopoururio I, 9g*c ‘(de п.) [ог || 0.3102 ‘ршгэд || орш -22g) ninyynins noyoryyejuss worfef rfeunsez zał ‘WEUQWZ TUÁAONSP[IU rur&uopaoAOoId s ÁAjuerieA JfeAjur (nurgxo[ y9AuAO[sa9]A po [rpzo1 eu) Axze1dg (de 1»0ufiy1]2a *2oup1]a2a foupouya) ‘uap -[i)) uexXnAzijd uruAo[s ui&ugopods Kuefods nosf Joqau 'p3ueuoduriox uoKAs xapeJjod AÆujoa rfeur -au (puigxo[ UJÁUAOISAODTA po [rpzor eu) ÁxzoJdgs ges ho € G "BEE S nuoy 1301d ‘Aoïs (‘de xyajpaopoy цоя *yjznui -ipaid ‘13sop *21sod i[oxru *pjpuizaq) AOTS YIAUFEISOUW -es 9ujd AIeAj JJOAJ nyzogds 97 *urją wysaopogd (uo&xoiSo[oeze1j xo3oupoef) nuirgxo[ quoKuAo[sooTA po ÁxzoJds es y[nsgrpo (&urgxo[ guAo[soupef 'f3) 9x9 -B18-2AONNAZ Ajjoupaf oxer ‘(çE'ç) &urgxo[ 9uAOI[S -991A Juafods yojuAao]s YIAUTOA po surgit oxef ‘Uraq -ospdz ui&ufejs Ao[s juofods uoKujoA po Ayzogds eurefngt[po 9AoureuzKA qu[pxrxo[ Áxjoupoef oyer Ayzoąds cę'G | Gees Tes (z'c) Ay10upof paoureuz£a QUIBHIXI[ juguopoAA 4 ELIUIN 

Strana 35
35 (211spu *Jdeu (gL'9) nioqo ‘nunsod OUPAOWBUZAA OYPUZBIAA noyjeiyz Z9q eAo[s oq9uzaq nIiznÁA 9ulIoq € noxorurod -po) roeziSo[ourur193 3 rorfngouis ez Ape[xop Kx10upof 9AoureuzAA JUTRHIX9J (v9) 10193199414 5 KAOUIEUZÁA -IOqpo 9UEAOQEUZO) &ueAo[sigou 9x9rSo[ourur9] Áx TT Gre | m -joupal 9Ao0ureuzÁA 9eAejspo |nouAo[soupo[| RUTYAIXAI PUZBAYNIA AAOUIBUZÄA NOUWNO0} S AueAo[SI X "(gmaguuiop — goapjus — upwuqn “anf *Ao1s) ru[odouour &ujuLI9]. AU9ZEJQÁA Áp2ZA etSo[oururio3 *33s e[gureu Kuifod 9uIoqpo 9AI[ -1оирэ!Г ода (1) "(,[PILRA 1 ,qruzn(p‘ ypuznjp "jdeu) 4yorusk(od pe goal TLAÁA (U) *pugoup uwa oxel &ugue1QÁAA yej [Aqau (&xorpre1d oqau JUpZA J0qo £3s1[ BU nouszowo joyung $) uj 1s (8) "rumusoup 1 *qdod “mnurslapzod s puyuiId} YoLIe)s NIMUIIUOY 3eprprodpojd aurozqur (1A3sqexruq A1 ope) rs [9pzod ÁKqop op uoraifeAvA139Jd n10qo0 Q9TUATHEAJI9ZUOX () (£v'9) uioxXIqoJu (4 *9) xozo[s nureuz£A nu.qnos EZ 03AB3Spo pnnunsod oqouze1ÁA zoq xozo1ds KAOUIEUZÁA QU 9A00PNYIPILd rnaruimgsouojy AKUBAOJSJJ9U (spjypou -4deu) (1:9) 9xoruigsA[od &xzojds uoru3e1so z O[Soq 9A03Z9J]ds (p *9) risouAo[soupef » oil -nj3uis *q49zZo[s nureuzÁA urou.I[nos ur&1nunsod 2UZLIÁA S KYZMIdS Ч 3 ‘(110407241 || 1104 01% '23s +3) noyopy d&y Xe} Qqufags (3) ? (riaud z) ruofods ououo[e1sn nyea -od 9xe1 23g9f Apu Apgur naudz nd A1 KxzoJds Qu (3) *(q ZIA *120ufix112a *2upouy2) *8s *ue8) &xzoJ1ds 9359Г BUS? € I€]S e[EATJUI 31Zoduiox Qu g3srur eu (p) oz *jstAnos 9foAKA ourorfnzrje1uÁAs urgudnjs ursztiu S 0 Du ABF FF EE | | a < NZEIAA "238 YoAUSsNISIId nsoujsejA 9xoyroeds 8c Le 95° G G G ITUBAOJBIdZ 1X9] Agosndz oyyoyeIdoy 

Strana 36
36 6. LEXIKOGRAFICKÉ ZPŮSOBY ZPRACOVÁNÍ LEXIKÁLNĚ VÝZNAMOVÝCH JEDNOTEK (6) Různé druhy lexikálně významových jednotek zpracováváme podle závažnosti a strukturních zvláštností v různých lexikografických formách. Sledujeme přitom zása- du, aby skutečné lexémy na rozdíl od pouhých významů byly vyznačeny typografic- kým zdůrazněním své heslové podoby, tj. polotučným tiskem v záhlaví hesla nebo od- lišným tiskem uvnitř hesla, a zároveň aby víceslovné lexémy byly odlišeny výraznou grafickou značkou (hřebíkem). Vcelku zpracováváme lexikálně významové jednotky (jejich doklady) těmito způsoby: jako samostatnou heslovou stať (6.1), jako samo- statný číslovaný významový odstavec (6.2), jako samostatný číslovaný významový odstavec s typograficky zvýrazněnou heslovou podobou lexému (6.3), jako nečíslo- vaný významový odstavec s typograficky zvýrazněnou heslovou podobou lexému za výraznou grafickou značkou (6.4), jako doklady významového odstavce signalizované v závěru jeho záhlaví za středníkem valenčním omezením a příslušným nč. ekvivalen- tem (6.5), jako dodatkové doklady s nč. výkladem kurzívou, oddělené od příslušného významového odstavce značkouli (6.6) a jako doklady uvedené zkratkou za pomlčkou (6.7). (6.1) Jako samostatné heslo (samostatnou heslovou stať) zpracováváme nespor- ná slova (6.11) a také lexémy vyčleněné podle kritérií 3 a 5.2 v případech sporných (6.12 - 6.15). Za dominantní kritérium samostatnosti hesla v sporných případech (vy- plývající z 2.31) považujeme ovšem mnohoznačnost lexému. Jde tedy v podstatě o tyto druhy lexikálních jednotek (o jejich heslovém záhlaví viz 7.1): (6.11) nesporné lexémy jednoslovné, polysémické (jako stól) i monosémické (jako nábedrný); (6.12) lexikalizované tvary slov mající více významů, jako polysémická substanti- vizovaná adjektiva, polysémická adverbia (např. dole), polysémické částice (nechajť 3.24b) ap.; (6.13) nesporná adjektiva verbální (5.31 1, m, o) a neparadigmatická adjektiva pose- sívní (5.32 g, h); (6.14) reflexíva tantum (5.34 s) a reflexívní slovesa intranzitivní (5.34 t); (6.15) uvedené typy spřežek (5.35 g, h). (6.2) Jako samostatný číslovaný významový odstavec zpracováváme sku- tečné lexikální významy (6.21) a pro úspornost (srov. 2.31) také monosémické lexémy nelišící se heslovou podobou od základního slova, z něhož vznikly lexikalizací (6.22 - 6.23): (6.21) jednotlivé významy polysémických slov, vymezené činiteli 4.1 - 4.6 (o záhlaví příslušného významového odstavce viz 7.2); (6.22) monosémické lexémy lišící se od základního slova pouze slovnědruhovou plat- ností, jako např. předložka od stejně znějícího adverbia (mimo adv. a prep.: prep. s akuz.,mimo co, vedle čeho); srov. 3.31a; (6.23) monosémické lexémy lišící se od základního slova slovnědruhovou platností a paradigmatickým omezením, jako např. substantivizované adjektivum od adjektiva základního (duchovní adj.: zpodst. ,kněz) nebo adverbium od základního substantiva (večer, -a m.: adv.,večer, ve večerní době“) nebo nevlastní předložka od základního sub- stantiva (chyba, -y f.: prep. s gen. ,kromě čeho, mimo co*). (6.3) Jako samostatný číslovaný významový odstavec s typograficky zvýrazněnou heslovou podobou lexému (umístěnou hned za číslem) zpracová-

Strana 37
37 váme monosémické lexémy lišící se heslovou podobou od základního heslového slova, z jehož tvarů vznikly lexikalizací: (6.31) monosémická substantivizovaná adjektiva ženského a středního rodu, viz např. nepravý adj.: nepravé, -ého n. zpodst. ,nespravedlnost (3.31b); srov. 6.23; (6.32) monosémická adverbia, původem ustrnulé flektivní tvary, viz např. nálich -a/-u m.: nálichem adv. ,prudce, prchlivě, nerozvážně (předložkové pády zde uvádíme jen tehdy, je-li adverbializován i pád bezpředložkový, např. náhoda, -y f.: náhodú, z náhody adv. ,náhodou, náhodně, jinak viz 6.4); srov. 6.23; (6.33) monosémické nevlastní předložky, viz např. pomoc, -i f.: pomocú, s pomocú prep. s gen. ,pomocí čeho, prostřednictvím čeho, skrze co'; srov. 6.23; (6.34) pomocná slova v konstrukcích, viz např. chtieti, chcu, chce ipf.: nechtěj, -te s inf. oslabuje zákaz. Pozn.: Jako samostatný významový odstavec s typograficky zvýrazněnou heslovou podobou lexému za číslem a výraznou grafickou značkou (hřebíkem) zpracováváme víceslovné lexémy, které nelze jednoznačně přiřadit k žádnému z významových od- stavců příslušného lexému základního (viz 5.33m). (6.4) Jako nečíslovaný významový odstavec s typograficky zvýrazně- nou heslovou podobou lexému, oddělený od příslušného významového odstavce číslovaného (samostatného) výraznou grafickou značkou (hřebíkem), zpracováváme víceslovné lexémy: (6.41) ustálená slovní spojení tvořící lexikálně významovou jednotku, tj. sousloví typů suchá nemoc, do třeticě, krátiti chvílu, nynie nedávno, bez proměny (viz 5.33), kromě lexikalizovaných předložkových pádů synonymních s bezpředložkovými (viz 6.32) a případů nepřičlenitelných k žádnému z významových odstavců hesla (6.3 pozn.); (6.42) reflexívní slovesa s oslabením významu objektového, prospěchového, jako mýti sě, oholiti sě, nadělati sobě (5.34b); (6.43) monosémické předchůdce dnešních spřežek, jež měly ještě také povahu ustá- leného spojení, např. s prva, sprva ap. nebo kto koli, ktokoli (5.35i). (6.5) Jako dílčí doklady významového odstavce signalizované v zá- věru jeho záhlaví středníkem a příslušným nč. ekvivalentem s valenč- ním omezením zpracováváme z důvodů interpretačních (2.34) a vůbec jazykově diferenčních (2.35) doklady takového užití stč. slova v rámci jeho daného významu, pro které má nová čeština speciální ekvivalent. Jde především o tyto případy: (6.51) Speciální nč. ekvivalent se vztahuje pouze na spojení stč. slova (v rámci da- ného významu) s jistým rozvíjejícím výrazem nebo významovým okruhem takových výrazů, např. proliti co [ze sebe], vypustit, vyronit; [slzy] ,prolít; nabádanie,pobízení, podněcování; [ke zlému] ,ponoukání, popouzení; [k dobrému] ,nabádání“ (srov. 4.54). Pozn.: Odpovídá-li takovému speciálnímu nč. ekvivalentu pouze jeden stč. doklad, uvádíme onen nč. ekvivalent kurzívou přímo za tímto dokladem (nikoli v záhlaví významového odstavce). (6.52) Speciální nč. ekvivalent se vztahuje pouze na bezpředmětové užití stč. slovesa v daném významu předmětovém, např. nahrazovati co, zř. čeho (komu) ,odměňovat něco“; bez předm. [dobrem] ,odměňovat se; nadieti co [holoubě ap.] čím ,nadít, na- plnit; bez druhého předm. ,naplnit nádivkou (srov. 4.544c). (6.6) Jako dodatkové doklady s nč. kurzívním výkladem oddělené od pří- slušného významového odstavce značkoul zpracováváme z interpretačních důvodů (2.34) ojedinělé doklady, které vyžadují speciálního novočeského tlumočení, ale které z různých příčin nepovažujeme za doklady zvláštního významu, nýbrž za doklady

Strana 38
38 zvláštního užití stč. slova v rámci jednoho z jeho lexikálních významů nebo za dokla- dy jinak okrajové. Jde především o takovéto případy: (6.61) Ojedinělost dokladu na zvláštní užití bývá dána specifickými vlastnostmi stč. překladu nebo sémantickým kalkem (např. nahý adj.: ,nahý, obnažený, neoblečený: . ..; I kázal jiej na horúciem železě ... nahýma nohama choditi PasMuzA 433 nudis pedibus bosýma). (6.62) Ojedinělým dokladem je doloženo stč. obrazné spojení slov, jehož míru ustá- lenosti nemůžeme posoudit a které vystihujeme v nové češtině jiným slovním spojením (např. nakašlati, -lu, -le pf.: expr. v co (komu),nakašlat na něco, pohrdavě odmítnout něco : ...;] nakašlala bych jim v nos TovHád 112a vykašlala bych se na ně). (6.63) Za značku vůbec umisťujeme ojedinělé doklady na užití okrajové v tom smyslu, že se některým významovým prvkem liší od ostatních dokladů daného význa- mového odstavce, a tedy zcela nezapadá pod jeho záhlaví. Příklady: nadbyt, -a/-u m.: jur. ,movitost (živá i mrtvá) : ...; žena jeho přihnala nadbyt k svému muži Půh 1,208 (1407) dobytek; nájemný adj. „najatý, námezdný: ...; král náhle sebra vojsko a z jiného královstvie nájemní přijidechu k němu ComestC 262a conducticii (zpodst.) žoldnéři. (6.7) Jako doklady uvedené typograficky odlišenou zkratkou za pomlč- kou v závěrečné části příslušného významového odstavce zpracováváme především tyto případy: (6.71) Konstrukce neosobní (např. namiesiti, -šu, -si pf.: čeho kam ,namíchat, při- míchat, přimísit něco: ... — neos. refl.: však k té dobrotě namiesí se dřievie, sena ChelčZákO 162b) i jiné konstrukce nepotřebující nč. ekvivalentů (např. v gradační tautol. konstrukci elativní: král Darius, král nad králi AlxV 965 - u předložky nad). (6.72) Tzv. figury etymologické, zvláště užití slovesa bezpředmětového s vnitřním předmětem (např. plakati, pláču, -e ipf.: ,plakat, naříkat, hořekovat: ... — s vnitř. předm.: pláč přieliš lítostivý plakal si ZrcSpasK 101). (6.73) Na stejném místě a stejným způsobem uvádíme také doklady na idiomy a frazeologismy netvořící lexikálně významovou jednotku (za zkratkou idiom., viz 5.33n) i doklady na lexikálně významové jednotky směřující k terminologizaci (za zkratkou příslušného oboru, viz 5.36k). Upozorňujeme takto také na stč. tituly, přídomky ap. 7. VÝSTAVBA HESLA (7) Které výrazy jsou skutečnými lexémy a které jen nositeli jejich dílčích významů (3, 4, 5), to nám tedy umožňují rozlišit uvedené jednotky lexikografického zpracování (6). Vhodnou výstavbou hlavní lexikografické jednotky, heslové stati (6.1) z jednotek nižších (6.2 - 6.7) se snažíme nejen postihnout vnitřní významovou strukturu slova, ale i naznačit jeho vztahy k jiným jednotkám slovní zásoby (tj. jeho místo v lexikálním systému jazyka); s tím ovšem souvisí i naše úsilí o paralelní zpracování hesel struktur- ně blízkých. Zvláštní pozornosti zde zaslouží především tyto body: záhlaví heslové stati (7.1), záhlaví významového odstavce (7.2), řazení významových odstavců (7.3), dokladová část významového odstavce (7.4) a závěrečné poznámky k heslové stati (7.5). (7.1) Záhlaví heslové stati umožňuje orientaci v Staročeském slovníku typo- grafickým zdůrazněním heslové podoby slov (7.11) a uvádí jejich morfologickou cha-

Strana 39
39 rakteristiku (7.12), popř. naznačuje jejich etymologický vztah k jiným slovům domá- cím nebo cizím (7.13). (7.11) V čele heslového záhlaví typograficky zvýrazňujeme heslové slovo v té hlás- kové podobě, kterou předpokládáme k r. 1300 (např. lud, nikoli lid, viz 8.2), a to i když prokazatelně vzniklo až později (např. houfnice má heslovou podobu húfnice); pozdější podobu kmenoslovnou však takto nearchaizujeme (např. uřknúti ,fascinare“ neuvádí- me v podobě nedoložené uřéci). Je-li heslové slovo doloženo v několika hláskoslovných variantách (3.13a), v kmenoslovných dubletách (3.13b) nebo v kmenoslovných stříd- nicích (3.13c), typograficky zvýrazňujeme zpravidla dvě podoby a podle potřeby zkratkou vystihujeme poměr mezi nimi, např. nařéci, -řku, -řče, později nařknúti, -nu, -ne pf.; křesťan, křěsťan, -a m., zř. chřesťan; lesní, lesný adj.; otrapa, -y, otrap, -i f.; be- ran, -a/-u m., dial. baran; přěmyšlovati, ojed. přěmyšlovati sě, -uju, -uje ipf.; cěsta, -y f., též ciesta, dial. těsta. (7.12) Heslové slovo v záhlaví heslové stati charakterizujeme po stránce morfolo- gické zkratkou slovního druhu, pouze u substantiva a slovesa místo toho uvádíme reprezentační tvary paradigmatu (i dubletní) a zkratku příslušné gramatické katego- rie, rodu nebo vidu; příklady viz výše (7.11). U maskulin o-kmenových nadto vyzna- čujeme kategorii osobovosti gen. koncovkou -a (pán, -a m.) a kategorii neosobovosti koncovkou -a/-u (had, -a/-u m., hrad, -a/-u m.); u sloves zase upozorňujeme vedle vidu také na vidovou párovost, a to uvedením strukturně nejbližšího vidového protějšku v závorce se zkratkou pf. nebo ipf., např. naražovati, -uju, -uje ipf. (pf. naraziti); otázati, později též otázati sě, -tážu, -tieže pf. (ipf. otazovati, tázati). Připojujeme také upozornění na méně obvyklé tvary heslového slova (jako jsou některé aoristy nebo komparativy) a na posesívní adjektiva (např. markrabie, -ie n., poses. markrabin, později též markrabóv). (7.13) K naznačení etymologických a strukturních souvislostí s jinými slovy uvádí- me podle potřeby v závěru heslového záhlaví (za středníkem a odkazovým k) slova geneticky nejbližší: u slov cizího původu jsou to nejbližší známá slova cizí (např.: kalich, zř. kelich, -a/-u m.; k lat. calix, stněm. kelich), u slov domácích významově nejbližší příbuzná slova doložená (ve sporných případech i několik takových slov, např.: přězěstnice, -ě f.; k přezvěstel, zvěstnicě). U slov domácího původu takové odkazy ukazují na začlenění heslového slova do příslušného slovotvorného typu nebo aspoň do příslušné slovní čeledi, a osvětlují tak méně průhledná stč. slova (podobně jako odka- zy na nářeční nebo jinoslovanské responze: náčitý adj.; srov. sch. naočit); kromě toho umožňují strukturní pohled na mikrosystém slovní čeledi a v jejím rámci na význa- movou stránku daného heslového slova (tj. umožňují vidět jednotlivé významy lexé- mů na pozadí vztahů mezi slovy významově i formálně blízkými, stejnokořennými), srov. např. naběračka, -y f.; k nabierati, nabierací - nabierací adj.; k nabierati - nabie- rati, -aju, -á ipf. (pf. nabrati) - nabrati, -beru, -béře pf. (ipf. nabierati); k bráti - nabra- ti sě, -beru, -béře pf.; k nabrati. - U slov složených odkazujeme takto na oba kompo- nenty (např.: hodokvasiti, -šu, -sí ipf.; k hod a kvasiti), nejde-li ovšem o odvozeninu z kompozita. (7.2) Záhlaví významového odstavce obsahuje údaje o formální stránce da- ného významu (7.21), zkratku terminologického a stylistického zařazení (7.22), údaje valenční (7.23), novočeské ekvivalenty (7.24), vytčení podstatných znaků významu (7.25) a pomocné údaje (7.26). (7.21) Udaje o formální stránce daného významu. - (a) Číslo významového odstavce značí (kromě pořadí významu), že příslušný význam má formu (je vyjadřován tvarem nebo souborem tvarů) uvedenou v záhlaví hesla (6.21). - (b) Zkratka slovního druhu hned za pořadovým číslem označuje vázanost daného významu pouze na ty tvary hes-

Strana 40
40 lového slova, které jsou vlastní vytčenému slovnímu druhu (6.22, 6.23) - (c) Typogra- ficky zvýrazněná podoba slova se slovnědruhovou zkratkou vyznačuje omezení pří- slušného významu pouze na tuto podobu, popř. na dílčí soubor tvarů, které ona repre- zentuje (6.3). - (d)Výrazná grafická značka (hřebík) za pořadovým číslem uvádí více- slovný lexém se samostatným významovým odstavcem (6.3 pozn.). (7.22) Zkratky terminologického a stylistického zařazení. — Jako první údaj infor- mující o významu daného odstavce uvádíme zkratku jeho zařazení terminologického (5.36) nebo stylistického (4.6), ovšem jen tehdy, jde-li o zařazení, které podle mate- riálu můžeme hodnotit jako nesporně příznakové (expresívně příznakové, 4.62). (7.23) Údaje valenční. - Údaje o spojitelnosti lexému v daném významu s jinými jazykovými jednotkami umisťujeme před jeho nč. ekvivalenty, neboť určení valence je nutným doplňkem výkladových ekvivalentů (viz podrobně 4.5). Spojitelnost s jed- notkami jisté kategorie gramatické (valenci konstrukční) vystihujeme příslušnými tvary zájmena kdoco (naznačujeme přitom i vývoj, např. poběhnúti koho/čeho, pozdě- ji od koho ,opustit, zanechat koho/co*). Spojitelnost s jednotkami jisté kategorie lexi- kálně sémantické (valenci frazeologickou) vystihujeme pak v hranatých závorkách nč. slovy reprezentujícími sémantický okruh oné kategorie, např. dobrý [bojovník ap. „statečný, udatný; načesati čeho [ovoce], načesat, natrhat“; nedlúhý [o časovém úseku] ,nedlouhý, nemající dlouhého trvání“. — Musíme-li valenci vystihnout stč. slovem, uvá- díme je v uvozovkách („“). (7.24) Novočeské ekvivalenty. - Poněvadž náš slovník plní především funkci slov- níku historického (2.32) a interpretačního, překladového (2.34), vyjadřujeme význam stč. slova především významově nejvýstižnějším a strukturně nejpřiměřenějším nč. ekvivalentem a jeho synonymy, jež v celku odlišují daný význam od ostatních významů hesla, ale jsou pokud možno vesměs dosaditelné do všech dokladů příslušného význa- mového odstavce (významově užší ekvivalenty totiž uvádíme s příslušným valenčním omezením za středníkem, viz 6.51). Shoduje-li se nejvýstižnější nč. ekvivalent se stč. heslovým slovem, uvádíme jej jako první, aby bylo patrno, v kterých významech stč. slova nedošlo dodnes ke změně; z podobného důvodu se nevyhýbáme ani nč. ekviva- lentům archaickým, ale nestavíme je do čela a upozorňujeme na jejich zastaralost zkratkou v závorce (arch.). (7.25) Vytčení podstatných znaků významu. — Podstatné znaky (prvky) významu stč. slova vytýkáme především v těch případech, kde příslušný nč. ekvivalent vůbec neexistuje (např. u názvů specificky staročeských reálií, viz 2.33) nebo když se nč. ekvivalenty se stč. lexémem plně významově nekryjí (např. nedlúhý [o časovém úseku] „nedlouhý, nemající dlouhého trvání“). Právě takováto vytčení významových znaků umožňují vystihnout rozdíly jak mezi významy téhož slova (zvláště na pozadí jeho významu slovotvorného, viz 4.32), tak mezi významy koexistujících synonym (4.41a).- Pro úspornost neuvádíme výčet podstatných významových znaků (tím méně podrob- ný výklad významu) u odvozenin, je-li výhodnější naň odkázat k příslušnému slovu základnímu, např. otročí „služebnický, vlastní „otroku“ (sub 1); stč. slovo základní pojaté do významového výkladu pak uvádíme v uvozovkách a jeho kategoriální vztah k odvozenině (slovu heslovému) vyjadřujeme pokud možno konstantními výrazy vzta- hovými (,vlastní komu, ,patřící komu ap., srov. 4.43). (7.26) Pomocné údaje v záhlaví významového odstavce. — Do kulaté závorky na konci záhlaví významového odstavce umisťujeme údaj, který zdůvodňuje předcháze- jící interpretaci významu následujících dokladů. Nejčastěji to bývá shodná lexikálně významová jednotka nářeční, průkazná paralela jinojazyčná nebo bibliografický od- kaz na pramen, z něhož je převzat výklad významu, např.: nabúzěti koho ,znepokojo- vat, ohrožovat“ (srov. pol. nabuzować ,vyhrožovat, výhružně lát Linde, Słownik),

Strana 41
41 pomocník jur. „svědek, který přísahou potvrzuje nevinu obžalovaného (BrandlGlos 249). U okrajových termínů zde odkazujeme na stč. termín synonymní, u něhož je uveden podrobnější výklad, např. hádcě jur. ,rozhodčí (srov. „ubrman“). Pro úspornost tak činíme i u okrajových synonym neterminologických. (7.3) Řazením významových odstavců vystihujeme vývojové souvislosti mezi jednotlivými významy heslového slova polysémického. Zvláštní pozornost při- tom věnujeme otázce výchozího významu v heslové stati (7.31) a způsobu členění její významové struktury: významové odstavce buď lineárně navzájem navazujeme (7.32), nebo jejich strukturu větvovitě rozčleňujeme (7.33). (7.31) Výchozí význam v heslové stati. — Za výchozí význam považujeme ten, který se jeví jako východisko ostatních významů slova nejen etymologicky (tj. z hlediska vědecky zjistitelných genetických vztahů), ale i na základě našich dokladů (tj. na zá- kladě doložených vztahů k jiným významům a příbuzným slovům). Sama etymologie ani sama frekvence dokladů o výchozím významu nerozhoduje: význam etymologicky původní může již být v době historické přehodnocen v odnož významu základního a i význam doložený jedním dokladem může být základní, mluví-li pro to systémové souvislosti a lze-li slabou doloženost vysvětlit jednostranným charakterem písemných památek (srov. 5.28). - U slov motivovaných vycházíme ve sporných případech z významu, který má nejblíže k slovotvornému významu heslového slova (4.32). (7.32) Lineární navazování významových odstavců. - Významové odstavce řadí- me lineárně za sebou tam, kde jeden význam vyplývá z druhého průhledným význa- movým posunem nebo kde lze pořadím významů vhodně vystihnout stupeň jejich blízkosti k významu základnímu (oba zřetele se zpravidla kombinují). Vodítko k li- neárnímu řazení významových odstavců vidíme v principu narůstání distinktivních znaků (srov. 4.43). (7.33) Větvovité rozčlenění významové struktury hesla. — Významovou strukturu příliš složitých hesel (kterou by zastřelo lineární navazování významových odstavců) členíme na odstavce větvovitě, tj. tak, že v pořadí značeném zpravidla římskými čísli- cemi řadíme za sebou významové celky vyčleněné podle zřetelů spíše gramatické po- vahy, a uvnitř každého takového celku řadíme pak příslušné významové odstavce běžným způsobem lineárním (7.32) podle zřetelů lexikálně sémantických. Tak např. (a) u spojek takto oddělujeme od celku významů adverbiálních celek významů spojkových a v jejich rámci pak ještě dále rozdělujeme doklady podle různých významotvorných pozic syntaktických (srov. 4.51); (b) obdobného až trojstupňového členění užíváme podle potřeby také u předložek, viz 4.52; (c) u sloves si větvovité členění hesla vynutí nejčastěji rozdíl mezi významy předmětovými a bezpředmětovými (subjektovými), někdy též rozdíl mezi významy s objektem osobním a významy s objektem neosob- ním; (d) u adjektiv vztahových zase větvovité členění umožňuje vystihnout složitou strukturu adjektivních významů vztahových, která je komplikována významovou strukturou slova základního (srov. 4.53). (7.4) Dokladová část významového odstavce obsahuje stč. doklady na vý- znam uvedený v záhlaví příslušného významového odstavce (7.2). Doklady vybrané z lexikálního materiálu stč. památek podle zásad uvedených níže (7.41) jsou jednotně vybaveny (7.42) a v souladu s typem Staročeského slovníku vhodně kráceny (7.43). Podle potřeby je úhrnně charakterizujeme závěrečnou poznámkou (7.44). (7.41) Výběr dokladů. - Doklady jsou vybírány především ze stč. lexikálního archí- vu Ústavu pro jazyk český ČSAV, výjimečně také z materiálu slovníkového (ze slov- níku Jungmannova, Kottova, z Flajšhansových Přísloví aj.; viz zde str. 55 - 118). Ověřovány jsou důsledně podle fotokopií stč. rukopisů a starých tisků, v druhé řadě

Strana 42
42 pak podle příslušných edic a v případech nutnosti i podle dostupných originálů. — Při výběru dokladů se řídíme těmito zásadami, přihlížejícími k charakteru Staročeského slovníku (2.3) i k bohatství stč. lexikálního materiálu: (7.411) V každém významovém odstavci uvádíme nejstarší doklad příslušného lexé- mu v daném významu a aspoň po jednom dokladu v každé z šesti chronologických vrstev stč. slovní zásoby (A - F, viz str. 14), do kterých byly rozděleny všechny ex- cerpované památky; ukazuje-li stč. materiál, že životnost daného významu byla již v době staročeské omezena, uvádíme i více dokladů z poslední chronologické vrstvy, v níž je ještě doložen. I výběrem dokladů se snažíme přispět k tomu, aby v chronolo- gickém sledu naznačovaly buď trvání daného významu, nebo jeho prokazatelný vznik nebo zánik v době staročeské (do r. 1500). (7.412) Uvádíme zejména doklady, které ilustrují vývoj daného významu, pokud jde o změny jeho významotvorných činitelů, tj. o změny jeho formy (4.3), jeho vztahu k synonymům a antonymům (4.4), jeho valence (4.5) a jeho stylistického zařazení (4.6). (7.413) Přednost dáváme dokladům lexikograficky výrazným a zvláště hodnotným, jako jsou stč. definice slova v daném významu, jeho výklady a charakteristiky vytče- ním znaků, kontexty obsahující jeho synonyma, antonyma nebo výrazy souřadné, dále doklady mající lexikální varianty v různočteních, doklady významově podepřené ekvivalenty jinojazyčných předloh ap. Ke každému jinojazyčnému ekvivalentu v rámci téhož významu stč. heslového slova uvádíme aspoň po jednom dokladu (umožňuje nám to krácené znění dokladů, viz 7.43). (7.414) Výběrem dokladů také naznačujeme rozsah užití dané lexikálně významové jednotky (zda se omezuje na jisté okruhy památek nebo zda byla obecně rozšířena ap.). Pokud je to možné, usilujeme i o zachycení různorodosti památek, které daný význam dokládají. Dbáme, aby byly přitom náležitě zastoupeny zejména památky obecně známé, a neopomíjíme ani památky obrážející mluvený jazyk. (7.415) Zásadně uvádíme doklady závažné po stránce tvaroslovné v tom smyslu, že dokládají tvary uvedené za obecnou morfologickou charakteristikou v záhlaví heslové stati (7.12). (7.416) Je-li daný význam doložen v našem materiále pouze jedním až třemi do- klady, uvádíme je zpravidla všechny - bez ohledu na jejich lexikografickou hodnotu a chronologické či stylistické zařazení. Jinak uvádíme aspoň čtyři doklady na každý význam (ve smyslu 7.411). (7.417) Je-li daný význam doložen více doklady jen u jistého autora, jen v jisté památce nebo jen na jistém jejím místě (např. v bibli), uvádíme dva reprezentativní z nich s doložkou „Též jinde u (v) ...“ nebo „Pod. i jinde v stejném kontextu“. (7.42) Vybavení dokladů. - Kromě krácení citátů (viz níže 7.43) věnujeme zvláštní pozornost úpravě nekrácených citátů (7.421), jednotnému uvádění cizojazyčných kontextů s českými slovy (7.422), určení památky a místa, odkud je citát vzat (7.423), lexikálně textovým variantám heslového slova (7.424), jinojazyčnému ekvivalentu heslového slova (7.425) a speciálním vysvětlivkám v závěru dokladu (7.426). (7.421) U nekrácených citátů (ať jsou větné nebo souvětné) provádíme jen takové úpravy, které jsou nezbytné k jednoznačnému pochopení významu heslového slova: chybějící větný člen buď přejímáme z necitovaného sousedního kontextu (v tom případě jej připojujeme třemi tečkami), nebo jej vyjadřujeme nč. ekvivalentem v hra- natých závorkách (musíme-li k doplnění použít stč. výrazu, uvádíme jej v uvozovkách, např. [„nálezek“]); v hranatých závorkách také uvádíme jiné nezbytné nč. údaje k po- chopení kontextu, jako [v nadpise:], [otec k synovi:], [o rybách], král [tj. Václav IV.] ap. (7.422) Jinojazyčné kontexty s českými slovy uvádíme v podstatě podle pramene

Strana 43
43 (o grafice viz 8.3 a 8.4). České glosy zjevně netvořící součást původního jinojazyčného kontextu umisťujeme až za něj bez zvláštního označení (např. nadepsaný: pretextu bonorum per pretactum Iacobum relictorum pro sbožie po nadepſanem pozuostalé ProkPraxD 13b), pouze takovéto glosy vztahující se výrazně k jednomu slovu vklá- dáme za příslušné cizí slovo do jinojazyčného kontextu v kulatých závorkách se zkratkou gl., např.: rogo, ut intentis (naprezenimi gl.) auribus et totis viribus audiatis GlosOpat 151b. - Stejným způsobem uvádíme doklady, v nichž je heslové slovo dolo- ženo jako glosa českého kontextu. (7.423) Prameny dokladů se uvádějí ustálenými zkratkami (viz Soupis pramenů Stč. slovníku a jejich zkratek, 50n.) pouze citáty ze souborů různorodých drobných pra- menů identifikujeme zkratkou knihovny, signaturou rukopisu a příslušným foliem nebo stránkou. Jako součást určení dokladu uvádíme za číslem stránky nebo folia v kulatých závorkách letopočet datovaných textů (Arch, Desky, List ap.) nebo ná- zev kapitoly zařazující doklad do užšího věcného kontextu (např. u Klar). — Doklady nerevidovatelné podle rukopisu nebo vydání označujeme hvězdičkou před zkratkou pramene. (7.424) Vzhledem k poslání historického slovníku pokud možno uvádíme za určením dokladu v kulatých závorkách lexikálně textové varianty heslového slova u památek, které se dochovaly v četnějších opisech. Řadíme je podle slovotvorné příbuznosti a významové blízkosti k slovu heslovému, ale v dokladech biblických ještě před nimi uvádíme v chronologickém pořadí zkratky pramenů, které dokládají totéž heslové slovo v témž kontextu, byť i v podobě graficky nebo hláskoslovně odchylné (tvaroslov- nou odchylku naznačujeme slovem „pod.“ před zkratkou pramene). Např. načrpati: ... jenž naczrpali byli vody EvOl 215a (J 2,9: běchu načřěli Zimn, BiblDrážď, Ol, jsú vodu brali EvPraž, pod. BiblPad, běchu nabrali vody Lit, vážili vodu Praž, biechu vodu léli EvVíd,Seit, běchu naléli vodyBeneš) hauserant. - Je-li heslové slovo doloženo pouze v neúplném variačním kontextu, uvádíme je v úplnějším kontextu nejbližší lexikální varianty, a to hned za ní v kulatých závorkách. (7.425) Jinojazyčné ekvivalenty heslového slova (zpravidla z předlohy) uvádíme za určením dokladu (popř. za variantami), a to podle potřeby v podobě jednoslovné nebo víceslovné (jde-li o lexém víceslovný, o předložkový pád, o vystižení valenčních vlast- ností lexému jednoslovného ap.). Na zvláštnosti daného překladu upozorňujeme pak v kulatých závorkách stručnými poznámkami, např. otevřitě: ... otevřitě všecko sě rozumie ComestC 67b a parte (překladatel četl aperte). - O uvádění jinojazyčných ekvivalentů viz 5.27 a o jejich grafice 8.3, 8.4. (7.426) Jako speciální vysvětlivky v závěru dokladu (za 7.423 -7.425) uvádíme podle potřeby jednak kurzívou nč. ekvivalent nebo výklad heslového slova v zvláštním kontextovém užití (viz 6.6), jednak v kulatých závorkách jisté zpřesňující poznámky: upozorňujeme tak zejména na individuální užití heslového slova ve významu přenese- ném (fig.), na jeho doloženost v rýmu (v rýmu), na obrazný smysl celého dokladového kontextu (v obraze) nebo na příslušná biblická různočtení u dokladu z nebiblického textu, např. napoly: ... oblúpili jsú jej a zranivše odešli napoly živého ChelčPost 221a (L 10,30 semivivo: otpolu živa BiblLit,Pad,Praž, pod. EvBeneš, že jedva živ bieše Praž, za mrtvéhoVíd,Ol, BiblOl, pod. Drážď, za umrlého EvSeit). (7.43) Krácení dokladů. - Nejstarší doklad a lexikograficky nejhodnotnější doklady uváděné po jednom až dvou z každé chronologické vrstvy stč. slovní zásoby (7.411 a 7.413) ponecháváme v podobě větné nebo souvětné celkem nekrácené, popř. i doplňu- jeme podle stanovených zásad (7.421); vypouštíme zde pouze kontextové úseky, které nemají vůbec vliv na prokreslení významu heslového slova. Ostatní doklady, cenné po jiných stránkách (7.412, 7.414, 7.415), zkracujeme na minimální kontext postaču-

Strana 44
44 jící k ilustraci významu heslového slova po příslušné stránce. Způsob krácení dokladu ovšem závisí na slovním druhu heslového lexému, řídí se však zásadou uvádět v mi- nimálních kontextech taková slova, která jsou spojena s dokládaným lexémem nej- těsnějšími syntaktickými vztahy (pokud to nejsou slova lexikograficky nic neříkající). — Totéž platí o krácení dokladů na lexémy víceslovné (6.4). (7.44) Závěrečná poznámka k dokladové části významového odstavce. — K dokla- dům významového odstavce podle potřeby připojujeme poznámku o jejich původu (např. u dokladů sémantického kalku „Podle lat.“), doložku o frekvenčním omezení dokladů (např. „Pod. i jinde v stejném kontextu“, 7.417), údaj naznačující jejich zařazení stylistické (např. „Jen bibl.“, „Jen u Husa“, 4.61) nebo nářeční (jsou-li omezeny na památku vyznačující se nářečními rysy, např. u nadbyt „majetek, jmění“ „Jen v EvOl“), odkaz na lexikální jednotku strukturně příbuznou (k zdůvodnění daného významu strukturními vztahy) aj. (7.5) Závěrečné poznámky k heslové stati uvádíme v podobě samostatného odstavce s odlišnou sazbou. Nejčastěji tu bývá poukaz na výklad v odborné literatuře, odkaz na synonyma neuvedená mezi variantami, osvětlení jinojazyčného ekvivalentu předlohy, upozornění na možnost odchylného čtení heslového slova, vysvětlivky ke grafice některých dokladů, stručná informace o další historii heslového slova (po r. 1500) ap. V těchto závěrečných poznámkách zejména uvádíme podrobnější údaje, které se svým rozsahem nevměstnají na příslušná místa záhlaví heslové stati (7.1), záhlaví významového odstavce (7.2) nebo jeho dokladové části (7.4). 8. GRAFICKÁ A GRAFEMATICKÁ STRÁNKA DOKLADŮ (8) Grafematická úprava dokladů je volena tak, aby transkripcí stč. citátů blízkou dnešnímu pravopisnému systému usnadnila porozumění stč. textu při zachování zvu- kové jazykové podoby staré češtiny a aby paleografickou (transliterovanou) podobou heslového slova postihla charakteristické rysy stč. pravopisu i jeho změny. Transkrip- cí ovšem jednotíme různý pravopis různých pramenů (rukopisů, paleografických i transkribovaných edicí), ale zachováváme hláskoslovné zvláštnosti jazyka každé památky: potlačujeme nesystémové rozdíly grafické povahy (rozdíly v užívání velkých písmen, diakritických znamének, zkratek, rozdíly dané písařskými chybami ap.), ale zachováváme systémové rozdíly po stránce hláskoslovné (rozdíly dané vývojem fonologického systému i rozdíly nářeční). Jde tedy na jedné straně o jednotnou gra- fickou úpravu stč. textu (8.1), na druhé straně o náležitou transkripci stč. slov vzhledem k fonologickým zvláštnostem staré češtiny i konkrétního dokladu (8.2). Obdobně usilujeme o jednotnou transkripci jinojazyčných slov a textových úryvků v dokladech Staročeského slovníku (8.3, 8.4). (8.1) Grafická úprava stč. textu záleží v jednotné transkripci textového úryvku, jenž je uváděn jako doklad heslového slova. Heslové slovo v citátu vzaté z rukopisu nebo paleografické edice ponecháváme v podobě paleografické; jen v řidších případech, kdy jde o doklad z transkribované edice, uvádíme je v transkripci. Jednot- nou úpravu dodržujeme zvláště v následujících bodech (8.11 -8.18): (8.11) Paleografická podoba heslového slova v citátu. - V paleografické podobě uvá- díme jednoslovné lexémy, které jsou typograficky zvýrazněny v záhlaví heslové stati (např. napraviti: jest naprauil srdce; devatdesát: léta po devěti set po dewyety dezat

Strana 45
45 šestého) nebo v záhlaví významového odstavce (např. prvý: s prva, sprva: ale ſprwa hrozno je). Proti tomu reflexivní slovesa a lexémy víceslovné mají v paleografické podobě pouze část základní, podle níž jsou abecedně řazeny (např. napraviti sě: točením se nenaprawie; krátiti: krátiti chvílu: kratye chvílu na horu vznide). (8.12) Velká písmena. - (a) V heslovém slově citátu uvedeném v paleografické po- době ponecháváme zpravidla velké nebo malé písmeno, tak jak má citovaný pramen; písmena sporné velikosti nebo malá barevně značená píšeme způsobem, který je na podobných místech v daném rukopise běžnější. Malé písmeno místo velkého píšeme jen výjimečně (např. uprostřed slova, jehož část na novém řádku začíná velkým písme- nem). - (b) V ostatních slovech citátu (a v heslovém slově přejatém z transkribované edice) užíváme velkých písmen bez ohledu na pramen, jde-li o nesporná jména vlastní (ve smyslu zásad dnešního pravopisu) nebo je-li psaní velkých písmen nutné z důvodů sémantických (Filosof = Aristoteles, Ctenie = Písmo, Jeho Milost ap.). - Citát začíná- me malým písmenem, nestojí-li v jeho čele slovo uvedeného druhu. (8.13) Hranice slova. - (a) V heslovém slově citátu uvedeném v podobě paleogra- fické ponecháváme stav pramene, tj. psaní dohromady nebo zvlášť, pouze u přísloveč- ných, zájmenných a spojkových spřežek (wtadoby n. w ta doby, ktokoly n. kto koly, zdali n. zda li), u složených číslovek (dewyetyfet n. dewyety ſet) nebo u spojení slova se zdůrazňující částicí ť, to, že, ž (chodylt n. chodyl t). Důsledně oddělujeme nejen samostatná slova (i spojku -li: šel ly), ale také slova pomocná (jíti: ſſel jest). Zjednodu- šil-li písař skupinu souhlásek na hranici předložky nebo předpony, uvádíme náležitou podobu transkribovaně v kulatých závorkách, např. studně: zztudnye (= z studně). - (b) V transkribovaném citátu postupujeme v podstatě obdobným způsobem (8.13a), pouze zdůrazňující částice ť, to, že, ž připojujeme vždy k předcházejícímu slovu. Zjed- nodušil-li písař skupinu písmen na hranici předložky nebo předpony, doplňujeme chybějící písmeno ve špičatých závorkách (např. (s)stúpi). (8.14) Diakritická znaménka a zkratky. - (a) V heslovém slově citátu psaném paleo- graficky ponecháváme funkční diakritická znaménka původního pramene u souhlásek i samohlásek (i když je jich chybně užito), pouze zpřesňujeme jejich umístění a místo formálních znamének nad i a j píšeme tečku. Zkratky nerozepisujeme, přejímáme však jejich rozepsanou podobu z paleografické edice. Písmena zapsaná v rukopise konven- čními značkami přejatými z latiny (např. gev) tiskneme kurzivou rozepsaná v souladu s pravopisem rukopisu (gemu). - (b) V transkribované části citátu (i v heslovém slově z transkribované edice) převádíme diakritická znaménka pramene na novočeskou nor- mu (např. i na l) a rozepisujeme značky pro některé skupiny písmen (např. gev na jemu) a zkratky domácích i přejatých slov (např. gt na jest, Cala na kapitola), nero- zepisujeme však zkratky běžného typu (JMt, s. nebo sv. ap.); zkratkou t. jedno- tíme rozličně psané zkratky pro točúš, totiž. Kde je to pro interpretaci nutné, uvádíme za transkribovaným zněním v kulatých závorkách podobu v rukopisu doloženou, např. přěnésti (p'neſty ed.). (8.15) Interpunkce a užívání uvozovek. — Nezachováváme interpunkční členění textu podle rukopisů, neboť jejich interpunkční systém spočívá na jiných zásadách a je velmi nedůsledný a nejednotný. Sjednocujeme tedy interpunkci převáděním v pod- statě na dnešní grafiku (i v citátech z edic), interpunkčních znamének uvádíme co nejméně, nerušíme však interpunkci pramene, není-li zcela pochybená. Jednotně užíváme jednoduchých uvozovek (,...*) pro vytčení výrazů vyznačovaných v prame- nech různým způsobem. V tom smyslu upravujeme i citáty z transkribovaných edic. (8.16) Chyby v pramenech. - (a) Heslové slovo s chybou stč. písaře nebo s interpre- tační chybou editora ponecháváme v původním chybném znění a správnou podobu uvádíme v kulatých závorkách, např. fton (m. ftan). Bez poznámky vypouštíme omy-

Strana 46
46 lem opakované slovo a opravujeme tiskové chyby edice. - (b) V transkribované části citátu mimo heslové slovo opravujeme nesporné chyby a omyly stč. písaře bez poznám- ky, pouze při pochybách o oprávněnosti naší opravy uvádíme původní podobu pra- mene v kulatých závorkách, např. přěstrašeni (prziſtraffeny rkp). Chyby, popř. chyb- né konjektury edic opravujeme bez poznámek. Je-li v rukopise omylem některé slovo vynecháno, doplňujeme je v transkribované podobě ve špičatých závorkách. (8.17) Porušená a nečitelná místa v rukopise. - (a) Heslové slovo v rukopise poru- šené nebo nečitelné uvádíme s ležatými čárkami místo porušených nebo nečitelných písmen a v kulatých závorkách rekonstruujeme pravděpodobnou původní podobu pramene, např. wzpa- (pův. wzpaly). - (b) V ostatní části citátu (mimo heslové slovo) uvádíme dosazená písmena porušených nebo nečitelných míst ve špičatých závor- kách, např. vzpá(ly). Není-li konjektura jednoznačná, uvádíme ve špičatých závorkách nejpravděpodobnější znění (jen zcela výjimečně uvedeme v závorce i další konjekturu stejně pravděpodobnou). (8.18) Číslice v textu. - Arabské číslice v textu ponecháváme (jejich rozepsanou podobu z edic ovšem přejímáme). Místo římských číslic píšeme arabské tam, kde je to v nové češtině obvyklé; chceme-li na takovém místě z nějakého důvodu římskou číslici ponechat, uvádíme ji v kulatých závorkách, např. 98 (IIC rkp). Transkribujeme rovněž zkratky (např. místo XLVt píšeme 45t1). (8.2) Transkripce stč. slov vzhledem k fonologickým, popř. i grafematic- kým zvláštnostem staré češtiny. Naše transkripce je volena tak, aby umožnila rychlou orientaci v heslových slovech, usnadnila porozumění stč. citátům a přitom za- chovala jazykovou podobu staré češtiny. Zásady pro přepis stč. citátu platí i pro transkripci slova v heslovém záhlaví (zde navíc označujeme pouze měkkost retnic a l, z před etymologickým j, viz 8.27a). V souladu s transkripcí stč. rukopisů a textů paleografických edic upravujeme i doklady z edic transkribovaných. Hlavní pozornost je tu třeba věnovat těmto jevům: (8.21) Přehlásky. - (a) Přehláska u » i, ú í. Nepřehlasované u nebo ú po měk- kých souhláskách transkribujeme u nebo ú, přičemž zvláštním znaménkem označu- jeme měkkost předcházejících souhlásek b, f, l, m, p, s, v, z; grafický mezistupeň iu v transkribovaném textu nezachováváme; např. duffu n. duffiu, zemu n. zemiu pře- pisujeme jako dušu, zemu (popř. dušú, zemú). Zvratnou analogií napsané u (yu, iu) místo i nebo i upravujeme a podobu pramene uvádíme v kulatých závorkách, např. dušicu (dušiuciu ed.), hřešíš (hreffyuff rkp). - (b) Přehláska a ě, áie. Není-li a v rukopisu nebo v edici přehlasováno, ponecháváme je, přičemž označujeme měkkost předcházející souhlásky stejně jako před nepřehlasovaným u; neoznačujeme však měkkost u souhlásek, které později podlehly depalatalizaci, není-li v prameni nějak signalizována (např. suiatemu přepisujeme jako svatému, ale suatemu jako svatému). (8.22) Jotace. - (a) Jotaci v krátkých slabikách v dokladech z doby před r. 1300 re- konstruujeme na všech místech, kde je v staré češtině náležitá; v dokladech z doby 1300 - 1410 zaznamenáváme jenom náležitou jotaci tam, kde ji pramen označuje (zachováváme pak i jě, nikoli lě; nezdůvodněnou nadbytečnou jotaci rušíme bez po- známky; ně a ňe píšeme ovšem podle pramene); v dokladech z doby 1410 - 1450 již píšeme vždy je, ně (o něm) a v pramenech s častou jotací nenáležitou již upravujeme jotaci na dnešní stav; v dokladech z doby po r. 1450 tak činíme i u pramenů ostatních. Jotaci nezaznamenanou po retnicích nedoplňujeme, lze-li její ztrátu vysvětlit nářečním charakterem památky. - (b) Jotaci v dlouhých slabikách (ie) zaznamenáváme roz- kolísaně podle pramene (rukopisu, paleografické nebo transkribované edice) po všech souhláskách vyjma po l. Ponecháváme též ie po j, má-li tak rukopis, a také v staré češtině nenáležité ie místo é v případech typu žieře, dřieve, řieci.

Strana 47
47 (8.23) Užení a diftongizace. - (a) Užení ie » i, é í. Příslušné samohlásky transkri- bujeme v podstatě podle pramene. Ponecháváme -ie v koncovkách vzniklých z novo- tvarů na -iej a nenáležité -ie- v kořeni slova (např. mier); nenáležité -ie- v nekořen- ných morfémech, pokud vzniklo písařskou (tzv. zvratnou) analogií, převádíme však na -t- a původní podobu pramene uvádíme přitom v kulatých závorkách jen tehdy, je-li to pro význam nutné, např. o umučení (-ie ed.). - (b) Diftongizace ó uoů. I zde zachováváme podobu pramene (i s kolísáním), jenom uó editorů upravujeme na uo. Ponecháváme též ů z původního ó v dokladech z tisku TovHád. - (c) Difton- gizace ú au ou. Grafické vyjádření dvojhlásky au, aw, av, ow, ou transkribujeme ou; kroužkované ů v dokladech z tisku TovHád přepisujeme jako ú, má-li takovou ety- mologickou platnost. Jasné původní au (August, au! ap.) ovšem zachováváme. (8.24) Změny souhláskové. - (a) Asimilace. Přejímáme podobu pramene i s kolísá- ním: píšeme ot i od, když i gdyž, všdy i vždy, sbožie i zbožie; nelze-li určit, který z pá- rových fonémů písař zachytil, transkribujeme podle etymologie. - (b) Zjednodušování souhláskových skupin, přisouvání a odsouvání hlásek. Postupujeme obdobně: píšeme podle pramene čso i co, vz- i z-, mořský i mořký, jsú i sú, prázdný i prázný ap. — (c) Nářeční změny. Zachováváme prokazatelné nářeční odchylky, jako např. stáci místo státi (ti » ci). - (d) Méně obvyklé změny (jako např. rl) zachycujeme obdobným způsobem, ve sporných případech však výsledky takových změn převádíme na stč. normu a neobvyklé znění pramene zaznamenáváme v kulatých závorkách. (8.25) Zvláštnosti některých stč. hlásek. - (a) Krátké o zaznamenané jako uo trans- kribujeme vždy jen jako o s uvedením psaní pramene v kulaté závorce za příslušným slovem, např.: boha (-uo- rkp); zákon (-uo- ed.). - (b) Podobně zachycujeme i zvláštní grafiku etymologického u, ú, např.: následuj (-uoyg rkp); z rukú (-kuov ed.). - (c) Bilabiální v psané jako vu nebo wu rovněž převádíme na jediný grafém (v) a dolo- ženou skupinu vu, wu uvádíme v závorkách, např.: dolóv (-owu rkp), s velikým (vue- ed.). Původní v před retnicemi přepisujeme jako u, dosvědčuje-li takovou výslovnost spolehlivě rukopis (pak přepisujeme např. vbogyu jako u boju). Ponecháváme ovšem v, když je doloženo v podobě w. - (d) Slabikotvorné r, l zaznamenáváme i s doloženými průvodními vokály (i a y zde však jednotíme na i). - (e) Souhlásky protetické a hiátové všude přesně zachováváme, např. vovcě, hi, Israhel, Marijě; přejímáme i podoby s od- sunutým h, v, j, např.: ofmistr, oda, Ozěp. - (e) Souhlásky zdvojené patrně jen z gra- fických důvodů (masso, zlatto ap.) uvádíme v podobě nezdvojené, na slabikotvorné rr, ll však upozorňujeme v závorkách; v slovotvorně zdůvodněných případech (ka- menný, plátěnný) ovšem uvádíme podobu pramene nezměněnou. (8.26) Zvláštnosti některých stč. hláskových skupin. - (a) Skupinu ia transkribuje- me v podstatě podle psaní pramene bez zvláštního sjednocování, např.: Maria, Marie nebo Marijě; diábel, diebel nebo dábel; křesťan, křěsťan, křeščan, chřesťan (ale ne -ian!). - (b) Skupinu ej psanou hyperkorektně aj píšeme ej: nejsú (nay- rkp), nejsi (naj- ed.) ap. - (c) Skupiny st a št v morfologických variantách typu byste/byšte, pokud v grafice pramene splývají, rozlišujeme v transkripci tak, že st píšeme v aoristu a št v imperfektu. — (d) U skupiny sč, šč-šť zachováváme psaní pramene i s kolísáním (píšeme tedy sčastný, ščastný i šťastný ap.); nelze-li rozhodnout mezi sč a šč, píšeme šč (pozdější šť tuto podobu předpokládá). - (e) U skupiny kv nezaznamenáváme gra- fémy qu psané v prameni (např. píšeme kvas místo quas). - (f) Jsou-li skupiny v o, v u, vu, vú zapsány jako w, upozorňujeme na tuto zvláštní grafiku v závorkách, např.: v oheň (when ed.), zvuk (zwk rkp). (8.27) Označování měkkých souhlásek. - (a) Měkkost párových souhlásek b, f, l, m, p, v, z v pozici před e, kde bylo psl. *je, a na konci slova, kde bylo psl. *jb, označujeme pouze v záhlaví hesla, ev. odstavce, např.: praenie, -ie n.; hýbati, -bu

Strana 48
48 -Be ipf.; příchoź, -č m. V transkribované části citátu na ni upozorňujeme jen v závor- kách, je-li v prameni nějak naznačena, např.: krmen (krmyen rkp); krmen (krmen ed.) ap.- (b) V pozici před ostatními předními samohláskami, ať je tato měkkost jakkoli pramenem signalizována, ji nijak v transkripci neoznačujeme (žima přepisujeme jako zima ap.). - (c) O značení měkkosti v pozici před neprovedenou přehláskou viz 8.21. - (d) Dublety s nepalatálním a palatalizovaným d, t, n, r přepisujeme podle doložené podoby pramene, tj. morský nebo mořský, dan nebo daň ap. (8.28) Kvantita. - (a) Není-li v prameni kvantita vůbec značena, držíme se při přepise v jasných případech standardní stč. podoby. - (b) V dubletách ponecháváme pouze délku pramenem označenou, tj. píšeme podle pramene slúha nebo sluha, náši nebo naši. - (c) V případech sporných nebo naznačujících jistý způsob značení kvantity upozor- ňujeme na neobvyklé znění pramene v kulatých závorkách, např.: v nesmilství (w nef- mílftwi rkp); zpráva (zprava ed.); pósobce (poſoobcze rkp) ap. (8.29) Slova cizího původu. - (a) O jinojazyčných citátech v českém textu a o ekvi- valentech heslového slova viz 8.3 j 8.4. - (b) Apelativa cizího původu přepisujeme ve zčeštěné podobě (např. premonstrát, rektor, kvestie) a nesjednocujeme přitom proka- zatelnou dvojí výslovnost (píšeme glosa i klosa, retuňk i retunk, rytieř i řitieř ap.); slabiky di, ti, ni, ri (vyslovované bez palatalizace) píšeme s i v slovech ne zcela zdo- mácnělých (artikul) a sporných po této stránce (herink). - (c) Vlastní jména cizího původu uvádíme v počeštěné podobě, ukazuje-li na ni grafika pramene a kontext (Matyáš, Šternberk, Vágner ap.), ale slabiky di, ti, ni, ri přitom většinou píšeme s i (Kristus, Aristotileš). - (d) Cizí vlastní jména s cizí grafikou zaznamenáváme i s ne- zčeštělými hláskovými skupinami (např. Wagner, Sternberg, Naazon). (8.3) Transkripce latinských slov a textových úryvků se řídí podle toho, jde-li o ekvivalent lat. předlohy umístěný za citační zkratkou (za určením dokladu, 7.425) nebo přímo o součást dokladového citátu před zkratkou pramene (7.422). - (a) Pravopis latinských ekvivalentů za zkratkou pramene normalizujeme podle běž- ného způsobu, kterého užívají novodobé lat. slovníky, např. slovník Georgesův aj.; tuto normalizaci provádíme důsledně i v citátech z Vulgáty, v textech přejíma- ných ze sbírky Patrologia Latina a z různých edic středověkých lat. památek. — (b) Pravopis latinské součásti dokladového citátu normalizujeme v podstatě podle Pravidel pro transkripci lat. rukopisných textů (VČA 60, 1951, 29), jimiž se řídí i při- pravovaný Slovník středověké latiny v českých zemích. Hlavní zásadou těchto Pravi- del je neměnit nic na hláskové podobě latinských slov originálu (8.31) s výjimkou jevů povahy jen grafické (8.32). (8.31) Ponecháváme především tyto grafematické jevy lat. části citátu: (a) běžné hláskové obměny (benivolus, ymmo) a podoby bez hlásek odsunutých (saguis, ceptrum); (b) hlásky nadbytečné (condempnare, ingnis, theloneum), i pokud jde o gemináty (felliciter); (c) hlásku e na místě původního ae (pene, seculum ap.); (d) římské číslice; (e) psaní vlastních jmen, jen podle potřeby upravujeme počáteční pís- meno (viz 8.32f) a adjektiva odvozená od vlastních jmen píšeme s velkým počátečním písmenem (Pragensis). Jsme-li odkázáni jen na edici, přebíráme zpravidla i její čtení. (8.32) Upravujeme především tyto grafické jevy v lat. částech citátů převzatých z rukopisů nebo edic: (a) rušíme rozlišování dvojího s a dvojího i (grafém i bez tečky a i čárkované jednotíme na i s tečkou); (b) grafické ij přepisujeme jako ii (imperii), zdánlivé J jako I (Jtem, Jam jako Item, Iam) a respektujeme rozdíl i - j (item - ejus), jestliže text tyto hlásky rozlišuje; (c) důsledně rozlišujeme souhláskové v V a samo- hláskové u U (uarius tedy upravujeme na varius, vlna na ulna, u ovšem ponecháváme ve skupinách qu-, gu-, su-), uu v platnosti v přepisujeme jako w (pauuor jako pawor, w v platnosti v však ponecháváme) a skupiny vu, uu, uv zapsané jako w přepisujeme

Strana 49
49 příslušnými dvěma literami (aws jako avus ap.); (d) grafické gemináty zjednodušujeme jen tehdy, zastupují-li majuskuli v násloví (llaudemus na Laudemus); (e) paleogra- fické zkratky vesměs rozepisujeme až na některé běžné zkratky věcné povahy (jako sexag., gr., Mtas ap.); (f) při kladení majuskulí na začátku slov se řídíme spíše územ dnešním, zvláště kde tím napomáháme srozumitelnosti (in festo Nativitatis Domini); (g) zpravidla rozkládáme předložkové pády a spřežky typu idipsum, jež ubírají na zřetelnosti; (h) evidentní chyby zkomoleného textu opravujeme bez zvláštního vyzna- čení a při složitější emendaci porušeného textu postupujeme obdobně jako v dokladech staročeských (viz 8.17). (8.4) Přepis středohornoněmeckých slov, která se v našem slovníku vysky- tují převážně jako ekvivalenty heslového slova za zkratkou pramene (7.425), vychází z grafiky příslušných edic. (8.41) V souhlase s edicemi ponecháváme rozličné psaní k, např. chomen, komen, quêmen, craft, chrefte; zachováváme zdvojené hlásky a i i y (ein, eyn). (8.42) Upravujeme především tyto grafematické jevy: (a) ú přepisujeme jako ú, znaky a a œ rozepisujeme ae a oe. (b) Znak u rozepisujeme iu nebo ü (lůten píšeme liuten, fursprechen fürsprechen), znak ô rozepisujeme ou (ògen píšeme ougen). (c) Ne- rozlišujeme s a!; (d) 3 přepisujeme jako z. (e) Důsledně rozlišujeme souhláskové v a samohláskové u; píšeme tedy vil, von, valscheit, volgen, ale vndir, ivnch, mýz, ogen přepisujeme undir, iunch, můz, ougen. (f) Pro označování samohláskových délek užíváme jen nejobvyklejší znak°. (g) Opomíjíme diakritická znaménka označující přízvuk, různé druhy e, i apod. (getár, hiute, biz, si). Tyto Principy Staročeského slovníku vznikly na základě teoretického studia a lexiko- grafické praxe pracovníků oddělení pro dějiny českého jazyka v Ústavu pro jazyk český ČSAV. Jsou v podstatě výtahem z dílčích studií věnovaných problematice Staročeského slovníku, popřípadě z tezí úvodních referátů k diskusím konaným v oddělení pro dějiny českého jazyka, v nichž jednotliví autoři podrobně zpracovali tyto problémy (v závor- kách připojujeme odkazy k příslušným bodům Principů): Igor Němec vymezení lexi- kálních jednotek a způsoby jejich lexikografického zpracování (1, 2, 3, 4, 5.2, 5.34, 5.35, 6, 7.2, 7.3, srov. jeho stať Slovo a význam v historickém slovníku, Sas 26, 1965, str. 136 - 150), Jiří Daňhelka zpracování bohemismů a vlastních jmen (3.4) a otázky slo- vesné rekce (4.54, 4.55), Jaroslav Bauer zpracování staročeských spojek (4.51, 7.33a), Zdeněk Tyl problémy latinských ekvivalentů a paralel (5.27) a jejich grafiky (8.3), Věra Chládková zpracování složených tvarů participií (5.31), Alena Fiedlerová zpracování denominativních adjektiv vztahových (5.32, 7.33d, zčásti 4.43 a 4.53), Emanuel Michálek ustálená slovní spojení (5.33) a terminologické jednotky (5.36), Eva Procházková paralelnost ve výstavbě hesla (7.1, 7.33, zčásti 7.25), Milada Nedvědová výběr a možnosti krácení dokladů (7.4) a řešení otázek kvantity (8.28), Jiří Cejnar problémy paleografické a transkribované podoby slova (8.1) a zásady transkripce staročeských textů (8.2), Zdeňka Horálková přepis středohornoněmec- kých slov (8.4). - Úkolem těchto studií bylo vytvořit teoretickou základnu i praktické směrnice sjednocující a prohlubující bohaté zkušenosti z lexikografické práce kolek- tivu, jejímž prvním vodítkem byly interní pracovní směrnice vypracované J. Daň- helkou v r. 1955. Teprve po podrobném prodiskutování všech uvedených indivi- duálních příspěvků na společných diskusích autorského kolektivu a redakce Staročeského slovníku pod vedením akad. Bohuslava Havránk a vznikla pak definitivní podoba směr- nic - Směrnice pro zpracování Staročeského slovníku (1966). Zároveň s nimi byly se- psány i tyto Principy. — Dílčí otázky těchto Principů rozpracovávají autoři Staročeské- ho slovníku v časopiseckých článcích (v. Listy filologické) i v pracích monografických (v. zatím I. Němec, Vývojové postupy české slovní zásoby, 1968). Igor Němec

Strana 50
50 SOUPIS PRAMENŮ STAROČESKÉHO SLOVNÍKU A JEJICH ZKRATEK 1. Soupis zachycuje stav dokladového materiálu shromážděného v lexikálním archívu staročeském v Ústavu pro jazyk český ČSAV, jaký byl před začátkem vydávání Staro- českého slovníku, tj. v polovině r. 1966. Podrobnosti o růstu a struktuře tohoto archívu jsou shrnuty v úvodním výkladu (v. zde str. 10n.). Materiály zařazené do archívu doda- tečně a jejich zkratky budou publikovány průběžně na obálkách jednotlivých svazků a pak shrnuty jednak vždy v závěru každého dílu, jednak na konci vydání celého slovníku. 2. Soupis vychází ze zkratek, kterými jsou určovány doklady citované v slovníku, a má výběrem informací i jejich uspořádáním pomáhat uživatelům díla zejména při po- drobnější orientaci v dokladovém materiálu a při jeho časovém a stylistickém hodnocení. Zaměření soupisu je tedy nutně jen speciální a účelové, a už proto nemůže usilovat o soustavné nebo relativně úplné shrnutí všech staročeských literárních a jazykových památek od nejstarších dob do konce 15. století. Dochované množství těchto památek a jejich bohatá tematická diferenciace si vynutila již při sbírání lexikálního materiálu pro Staročeský slovník jistý výběr, uvážený a odstupňovaný po stránce kvantitativní i obsahové, provedený však plánovitě a se zřetelem k celkové koncepci díla. Soupis umožňuje posoudit materiálovou základnu Staročeského slovníku v celku i na dílčích úsecích. 3. Soupis usiluje o důsledné uvádění vybraných informací a o jejich systematické uspořádání; jeho jednotlivé položky přinášejí zpravidla tyto údaje: A. U památek literární povahy: a) Za zkratkou následuje název památky, podle potřeby se stručnou charakteristikou. Většinou je udána aspoň přibližná doba vzniku památky; tento časový údaj se však neuvádí, jde-li o dílo konkrétně známého autora, protože pak lze památku časově zařadit podle jeho životních dat. b) Rkp n. St. tisk: uvádějí se údaje o rukopisech nebo starých tiscích, o rozsahu památ- ky (počet folií n. stran, popř. veršů) ap. Jde-li o rukopis přesně datovaný, uvádí se rok jeho vzniku vždycky; přibližná doba vzniku rukopisu je však vytčena (podle dostupné literatury, speciálních katalogů a jiných pomůcek) většinou jen tehdy, různí-li se výraz- ně od zjištěné nebo předpokládané doby vzniku památky. Je-li třeba rozepsat obsah sborníku n. smíšeného rukopisu zcela nebo zčásti, jsou tyto údaje za návěštím Obsah n. Z obsahu. c) Cit: podávají se základní informace o způsobu citace u dokladů z dané památky. Za její zkratkou se v heslových statích slovníku u dokladu zpravidla cituje buď folium rukopisu (popř. starého tisku) s označením stránky (a, b), nebo stránka rukopisu (popř. starého tisku). Jen v nečetných případech citujeme doklady této kategorie z edic s udá- ním příslušné stránky. U několika důležitějších památek veršovaných, pokud byly spo- lehlivě vydány, uvádíme verš podle vytčené edice. Na odchylné způsoby citace se zvlášť upozorňuje (např. na apertury starých tisků, na citaci podle biblických knih, kapitol a veršů ap.). d) Ed: edice památek se neuvádějí v úplnosti, nýbrž jen v míře postačující k tomu, aby si uživatelé slovníku mohli nalézt podle potřeby i širší kontext dokladu, než může být podán v slovníku. Přitom se přihlíží zejména k spolehlivosti a dostupnosti edic. Pro úsporu místa zpravidla necitujeme názvy edic v časopisech a sbornících. e) Lat: (něm:) udává se pramen latinských, popř. středohornoněmeckých ekviva- lentů, popř. paralel, které připojujeme k dokladům z překladové literatury za zkratku příslušné památky. U dokladů z biblických překladů a v citátech z bible je tímto pramenem některé z běžných vydání lat. Vulgáty, zvlášť neuváděné. f) Lit: podle potřeby se upozorňuje na vybranou literaturu týkající se dané památky, zejména pokud jde o její autorství, dobu vzniku, jazykovou stránku, rukopisné docho- vání, kritiku edic ap.

Strana 51
51 g) Pozn: v případech celkem výjimečných se uvádějí některé další okolnosti význam- né pro pohotovou a správnou interpretaci dokladů z dané památky. B. U památek archívní povahy (listiny, listy, urbáře, nekrologia ap.) jsou údaje stručnější. Vzhledem k nedostatku odborných soupisů a také k četným změnám v uložení památek tohoto druhu, ke kterým došlo v poslední době, neuvádějí se zpravidla ruko- pisy ani místo jejich uložení ani event. další podrobnosti, nýbrž přímo jen edice, které byly excerpovány; upozornění na datování památky, ve většině případů přímé a auten- tické, ovšem nechybí. Připojen je údaj o způsobu citování (obyčejně stránky edice) a podle potřeby odkaz na vybranou literaturu. 4. Pro pohotové časové zařazení památky je na konci odstavce věnovaného dané pa- mátce některé z písmen A - F, které označuje chronologickou vrstvu, do které jsou do- klady z této památky v heslových statích Staročeského slovníku zařazeny (A - dor. 1300, B—1350, C—1380, D-1410, E-1450, F—1500), nebo písmeno R, upozorňující, že jde o památku archívní povahy datovanou přímo a podle tohoto datování také řazenou. 5. V soupisu a podle potřeby i v textu slovníku se pro úsporu místa užívá zkratek, popř. zkrácených názvů: a) pro důležitější knihovny, archívy, instituce ap. Admont AМB AMP ANM Budyšín ČA ČSAV Děčín Drkolná Freiberk KapOl KapPraž KČSN Křivoklát Křiž Lobk Mikulov Muz OA Ostřihom Rajhrad SA Strahov SUA SVK UK Vídeň NK knihovna kláštera v Admontě (Rakousko) Archív města Brna Archív města Prahy Archív Národního muzea Městská a krajská (dř. Gersdorfská) knihovna v Budyšíně (NDR) Česká akademie věd a umění (1891 - 1952) Československá akademie věd (od 1952) býv. Thunovská zámecká knihovna v Děčíně knihovna kláštera v Drkolné (Schlägl, Rakousko) knihovna gymnasia (Erw. Oberschule Geschwister Scholl) ve Freiberku (NDR) býv. Kapitulní knihovna v Olomouci býv. Kapitulní knihovna v Praze, nyní Archív Pražského hradu Královská česká společnost nauk (1790 - 1952) zámecká (dř. Fürstenberská) knihovna na Křivoklátě býv. knihovna křižovnického kláštera v Praze býv. Lobkovická knihovna v Praze, popř. v Roudnici n. L. býv. Dietrichsteinská knihovna v Mikulově Knihovna Národního muzea v Praze Okresní archív (a místo) Metropolitní (katedrální) knihovna v Ostřihomi býv. knihovna kláštera v Rajhradě Státní archív (a místo) býv. knihovna Strahovského kláštera v Praze, nyní Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví v Praze Státní ústřední archív v Praze Státní vědecká knihovna (a místo) Universitní knihovna (a místo) Rakouská národní knihovna (Österreichische Nationalbibliothek) ve Vídni b) pro častější citované časopisy, ediční řady ap. Archiv lex. dial. AslPh ČČF Archiv pro lexikografii a dialektologii Archiv für slavische Philologie Český časopis filologický

Strana 52
52 ČČM ČKD ČMF ČMM ČMusF ČSPStar ČVSMOl Hist. arch. JčSbH LE NŘ Památky (nové) Památky (staré) PL SaS SbFil Sbírka pram.lit. Sbírka pram. náb. SFFBU Sitzb. Akad. Wien VČA VKČSN ZSl ZslPh Časopis Českého musea (později Časopis Musea království Českého, ČasopisNárodního musea) Časopis katolického duchovenstva Časopis pro moderní filologii Časopis Matice moravské České museum filologické Časopis Společnosti přátel starožitností Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci Historický archív Jihočeský sborník historický Listy filologické Naše řeč Památky staré literatury české (od r. 1947 dosud) Památky staré literatury české (1876 - 1890) Patrologiae cursus completus. Series Latina Slovo a slovesnost Sborník filologický Sbírka pramenů ku poznání literárního života v Čechách, na Mo- ravě a v Slezsku Sbírka pramenů českého hnutí náboženského ve stol. XIV. a XV. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university Sitzungsberichte der Akademie der Wissenschaften, philos.-hist. Klasse, Vídeň Věstník České akademie věd a umění Věstník Král. české společnosti nauk, tř. filos.-hist.-filol. Zeitschrift für Slawistik Zeitschrift für slavische Philologie c) pro souborné edice stč. památek J. Cejnar, Legendy: Nejstarší české veršované legendy. Soubor rukopisných zlomků. Texty a studie k dějinám českého jazyka a literatury 2, Praha 1964 K.J.Erben, Spisy M. J.Husi: Mistra Jana Husi sebrané spisy české. Díl 1 - 3, Praha 1865, 1866, 1868 V.Flajšhans, Klaret: Klaret a jeho družina. Svazek 1. Slovníky veršované. Svazek 2. Texty glosované. Sbírka pram. lit. I, 1, 1 - 2, Praha 1926, 1928 V.Flajšhans, Nejst.památky: Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého. Díl 1. Prolegomena a texty, Praha 1903 V.Hanka, Sbírka slovníků: Sbírka nejdávnějších slovníků latinsko-českých, Praha 1833 I.J. Hanuš, Malý výbor: Malý výbor ze staročeské literatury, Praha 1863 J.Hrabák, Stč. satiry: Staročeské satiry Hradeckého rukopisu a Smilovy školy. Památky (nové) 25, Praha 1962 J.Máchal, Stč. skladby dram.: Staročeské skladby dramatické původu liturgického. Roz- pravy ČA III/23, Praha 1908 E. Petrů, Petr Chelčický, Drobné spisy: O boji duchovním. - O církvi svaté. — O trojiem lidu řeč. — Replika proti Mikuláši Biskupcovi. Památky (nové) 30, Praha 1966 F. Svejkovský, Stč. voj. řády: Staročeské vojenské řády, Hájek - Vlček. Žižka, listy a kro- nika. Památky (nové) 14, Praha 1952 F.Svejkovský, Verš.skladby hus.: Veršované skladby doby husitské. Památky (nové) 26, Praha 1963 A.Škarka, Duch.lyrika: Nejstarší česká duchovní lyrika. Památky (nové) 6, Praha 1949 E. Urbánková, Klem. zlomky: Klementinské zlomky nejstarších českých legend, Praha 1959 J. Vašica, Stč.evangeliáře: Staročeské evangeliáře. Studie průpravná. Rozpravy ČA III/68, Praha 1931 J. Vilikovský, Stč.lyrika: Staročeská lyrika. Odkaz minulosti české 2, Praha 1940

Strana 53
53 Výbor z lit. Výbor z čes. lit. (akad.): 1. Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. K vyd. připr. B. Havránek, J. Hrabák a spolupracovníci, Praha 1957. - 2. Výbor z české literatury doby husitské 1 - 2. K vyd. připr. B. Havránek, J. Hrabák, J. Daňhelka a spolupracovníci, Praha 1963, 1964 (akademický) čes. (mat.): Výbor z literatury české. Díl 1. Od nejstarších časů až do počátku XV. století, Praha 1845. - Díl 2. Od počátku XV. až do konce XVI. století. Vyd. K. J.Erben, Praha 1868 (matiční) Východiskem našeho Soupisu pramenů a zkratek byl obdobný seznam Gebauerův, otištěný v úvodu k jeho Slovníku staročeskému (str. IX-XXX) a doplněný podle jeho excerpčních záznamů, uložených v Ústavu pro jazyk český. Tento základ byl postupně rozšiřován o zkratky nově excerpovaných památek a pak se zřetelem k zamýšlené kon- cepci našeho slovníku uspořádán v jistý systém, usilující sice udržet kontinuitu se vžitý- mi zkratkami Gebauerovými, ale také vyjít vstříc uživatelům slovníku snahou, aby zkratky byly v míře co největší i samy o sobě srozumitelné a nadto podávaly i užitečné informace věcné (např. u značné části památek druhová označení jako Arch, Lék, Slov ap.). V podstatě už podle těchto zásad byl před zahájením soustavné práce na prvním autorském rukopisu Staročeského slovníku v r. 1957 sestaven pracovní seznam pramenů a zkratek, na jehož přípravě se podíleli J. Daňhelka, M. Nedvědová a A. Fiedlerová; s jejich pomocí byl před začátkem vydávání slovníku veškerý materiál znovu zkontro- lován, doplněn podle konečného stavu lexikálního archívu staročeského v Ústavu pro jazyk český a soupis jako celek jednotně zredigován. Pro kontrolu, popř. doplnění ně- kterých údajů bylo s laskavým svolením ředitelství Ústavu pro českou literaturu ČSAV použito rukopisu připravovaného soupisu pramenů k dějinám staršího českého písem- nictví v českých zemích. Zdeněk Tyl

Strana 54

Strana 55
PRAMENY A JEJICH ZKRATKY ADAM prozaický Život Adama a Evy z 2.pol.14.stol. Rkp:ADAMF Praha, UK dep. (dř.Praha,knih.františk.klášt. AF 3), fol.267b-268b (jen zač.); pol.15.stol. — ADAMK Praha, UK XVII B 15, fol.331a az 337b; 1465. - ADAMM Praha, Muz IV E 29, 198a-206b; 1.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.X. Prusík, Krok 2, 1888, 212-216, 259-263, 309-312 (text —F, —M; paleogr.). Lat: W.Meyer, Vita Adae et Evae, Abh. der Bayer.Akad.derWiss., Philos.-philol. Kl. 14, 1876, 3.Abt., 221-244. Lit: J.Polívka, Die ,, Vita Adae et Evae*' in der altbóhmi- schen Literatur, AslPh 17, 1895, 186-191. [C] AkTABnRATR Akta Jednoty bratrské, soubor památek bratrského písemnictví a archív. dokumentů k dějinám Jednoty, opsaný a sestavený v 2.pol.16.stol. z mate- riálů (většinou již také opisů) průměrně o 50-100 let starších; excerpovány jen svaz- ky 1 a 2, obsahující téměř výhradně texty z 2.pol.15.stol. Rkp: Praha, SÚA dep. (dř. Herrnhut), AB II R 1, No 1, 2; 408 +234 fol. Obsah: AKTABRATR 1: fol.1a-28a Šest listů mis- tru Rokycanovi (1468). — 28a-65a Spis o do- brých a zlých kněžích (1468/9). — 66b-73b Druhý spis o zlých a dobrých kněžích (1468/9). — 74a-76b List Albrechtovi Kost- kovi z Postupic (1470/1). — 77a-81b Spis o úzké cestě Kristově (1470). — 82a-84b List všem vůbec (druhý; 1468). — 84b-87b List do Vysokého Mýta (1471). — 87b-101a Druhý list do Vysokého Mýta (1471/2). — 101a-103b List do Starého Města pražské- ho (1471). — 103b-104b List všem vůbec (první; 1468). — 104b-106b List všem vůbec (1472). — 107a-130a Traktát bratří starých o církvi svaté (1470). — 130b-173a Kterak se lidé mají míti k církvi římské (1471). — 173a-203b O rozdíle, který jest mezi bratří- mi (1469/70). — 204a-216b Vyklad na slova sv. Jana v první kanonice v kap. první (1474). — 217a -223b Pátý list mistru Roky- canovi(1468). — 223b-232b Odpovéd na psa- ní mistrü praZskych (1478/9). — 233a-234b List mistra Rokycany proti pikhartüm (1469). — 236ab List knéze Martina Lupáce z Chotěboře (1466). — 236b-244a Odpovéd bratří starých na psaní mistra Jana z Roky- can(1470). — 290a-314b Psaníomocisvětské neb o moci mečové (1468/71). — 315a-324b Psaní Vaňkovi Valečovskému z Kněžmos- ta (1461). — 324b-331b Psaní knéze Martina z Kréína Rokycanovi (1463). — 332a-338b Petr ChelCicky,List knézi Mikulásovi(1450). — 338b-341b Tti poselství bratru Petrovi a sestře Káče (1461). — 341b-342b Zdali zlý knéz posvécuje (1467/8). — 342b-344a Počet o pfijímání téla a krve pána Krista pod zpüsobou chleba a vína (1461). — 344a-350b Hádka mistra Rokycany a jeho pomocníků s knězem Martinem z Krčína (1463). — 350b-373b, 379a-408a Bratří za krále Jiřího v úzkostech (1468). — 374a-378b Bratřím a sestrám do sborů (1468/9). AKTABRATR 2 (obsahuje některé texty zapsané už v sv.1; navíc ještě tyto:) fol.34b až 36a Sedmý list mistru Rokycanovi (ok. 1470). — 36b-37b List mistrům pražským (1471). — 38ab List králi Jiřímu (1468). — 43b Odpověď Mýtských na první list bra- tïi (1471). — 60a-61b List mistra Rokycany (1468). — 69a-71a Psaní mistra Korandy panu Janu Kostkovi (1478). — 72a-108a Hádka Rokycanova s tábory na sněmu kutnohorském 1444. — 112a-119a Traktát proti Rokycanovi a jeho kněžstvu (obrana kněží táborských na sněmu kutnohorském 1444). — 136a-141a Psaní mistrů pražských proti bratřím ku potvrzení listu Rokyca- nova proti bratřím (1474). — 152a-164b První list pana Zajíce z Hazmburka mis- trům do kolejí pražských (1488). — 164b až 169a Odpověď bratří na tento list (1488). — 169a-185b Druhy list Zajícův bratřím a odpověď bratří na tento list (1488). — 186a-188a Třetí list Zajícův bratřím a od- pověď bratří na tento list (1488/9). -215aaž 222a Traktát Vaňka Valečovského z Kněž- mosta proti Rokycanovi a jeho kněžím (1453/7). — 224a-227b List Jana Rokycany Petru Cheltickému (1437/38). — 228a-229a Jan Rokycana, Kázání na evang.sv.Jana, kap.16 (1453/7). — 229b-231b List Petra Chelčického knězi Mikuláši a knězi Marti- 

Strana 56
56 novi (Lupáčovi? 1450?). — 232a-233b Zdali zlým má býti podávána svátost těla bo- žího (Martin Lupáč; ok.1466/8). — 234a Na- pomenutí k nápravě (list nezn.autora i ad- resata,ok.1460). Cit: svazek a fol.rkpu, popř. i rok. Ed: J.Bidlo, Akty Jednoty bratrské. Svazek 1, 2. Prameny dějin mo- ravskych, sv.3,4. Brno1915,1923 (transkr.). [F] AKTAKoNs Soudni akta konsistore praz- ské (Acta iudiciaria consistorii Pragensis). Z rkpů Archívu kapitulního v Praze vyd. F.Tadra (čes.mat., vesměs onomastický, paleogr.). Část 1 (1373-1379). Hist. arch. 1, Praha 1893. — Část 2 (1380-1387); ib. 2, 1893. — Část 3 (1392-1393, 1396-1398); ib.8, 1896. — Část 4 (1401-1404); ib.11, 1898. — Část 5 (1406-1407); ib.15, 1899. — Část 6 (1407-1408); ib.18, 1900. — Část 7 (1420 až 1424 a dodatky); ib.21, 1901. Cit: část, str. a rok. [R] AKTAKosT Akta koncilu kostnického, překlad z lat.; 1.pol.15.stol. Rkp: Frei- berk X 80 40, fol.2a-103a; 2.pol. 15. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Novotny, Cesky pfe- klad akt koncilu.PDĆ 8, Praha 1932, 247 aż 318 (transkr.). - M.Nedvédová, Hus a Je- ronym v Kostnici. Praha 1953, 31-150 (transkr.). Lat: H.Hardt, Magnum oecume- nicum Constantiense concilium. Díl IV, Frankfurt-Lipsko 1699. Lit: J.Goll Die bóhmische Handschrift der Freiberger Gymnasialbibliothek, VKÓSN 1877, 381 az 392. [E] ALBBoH é(es.pfrípisky vlat.zápisníku pa- sovského dékana Alberta Bohema (11258). Rkp: Mnichov, Bav.stát. knih. Clm 2574b, fol.35b, 40a, 111b, 120a; opis z 16.stol. Cit: folrkpu. Ed: J.Truhláf, CÓM 53, 1879, 580-585 (paleogr.). [A] ALBRÁg Ráj duše, sborník obsahující sté.zpracování traktátu Paradisus animae, připisovaného Albertu Velikému, a dal- ších skladeb náboženskovzdělavatelných a mystickych; 2.pol.14.stol. Rkp: ALBRÁJA Praha, UK XVII A 19,108 fol.; 1383. — ALBRÁJB Praha, UK XVII F 10, 146 fol. — ALBRAJC Praha, UK XVII D 32, fol. 20a-148b. — ALBRAJD Mnichov, Bav.stat. knih. Clm 3581, fol. 17a-18b (jen ávod.). - ALBRAJE Praha, UK XVII E 8, fol.57b aż 60b (jen kap. 54-57). - ALBRÁJK v. Kruml, str.113-231. - ALBRÁJM Praha, Muz V C 5, 109 fol. (neúplný). - ALBRÁJN Brno, UK Mk 19 (dř.Mikulov II 159), fol. 169b-172a (úryvky 6 růz.kap.); 2.pol.15. stol. - ALBRÁJP v. PasKal, fol.D2a-3b. Cit: fol. n. str.rkpu, popf. st. tisku. Ed: J. Menšík, Počátky staročeské mystiky. Pa- mátky (nové) 5, Praha 1948 (jen ukázky textu —A, fol.35a-38a, 78a-89a, 96b-107a; transkr.); rkp.krit.edice J.Men$ika ulożen v UJĆ. Lat: Paradisus animae sive De vir- tutibus libellus Alberto Magno ... auctore. Antverpy 1601. — Guil.Peraldus, Summa virtutum et vitiorum. Kolin n.R.1614. — Bonaventura, De triplici vita alias Incen- dium amoris. Quaracchi 1898, 3-27. Lit: F.Rysanek, Pramen sborníku t.ř.Ráj duše, ČČF 2, 1943/4, 68-70. — J.Menšík, K čes. překladům ,,Râje duse‘‘, SbFil 12, 1946, 345-455. [D] ALBNCTNOST Albertanus Brixiensis, Kni- hy čtvery o rozličných ctnostech (překlad z lat.); 2.pol.15.stol. Rkp: ALBNCTNOSTA Praha, UK XVIIE 14, fol.1a-164a; 1475. — ALBNCTNOsSTB Praha, UK XVII E 11, fol.1a-188a; poć.16.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: Výbor z lit.čes.(mat.) 2, Praha 1868, 889 aż 896 (ukázka textu —A; transkr.). [F] ALEXPov prozaická povídka o Alexan- dru Velikém, čes.zprac.Pseudokallistheno- vy Historia de proeliis; 2.pol.14.stol. Rkp: ALExPovA Praha, UK XVII H4,171 fol.; 1433. — ALExPovB Praha, UK XVII B 6, 234a-289a; 2.pol.15.stol. - ALExPovC Ná- chod, Okr.muz. L 284, str. 203-306; 1487. — ALEXPovD Praha, Muz II C 10, fol. 28a až 84b; ok.1445. — ALEXxPovE KfFivoklat Id 36, fol.112b-129b; kon.15.stol. - St.tisk: ALExPovT Kronika o narození velikého Alexandra Makedonského i tudiež o všech skutciech jeho. Plzeň, Mik.Bakalář 1513, 112fol. (Knihopis 4434). Cit: fol.n.str.rkpu, popř.st.tisku. Ed: F.X.Prusík, Krok 8, 1894; 9, 1895; 10, 1896; 11, 1897, passim (text —C, var. —A, —B; transkr.). Lat: O.Zingerle, Die Quellen des Rudolf von Ems. Anhang: Die Historia de proeliis. Vratislav 1885, 129-265. — M.Z.P.Kryński, Historja Aleksandra, Prace filol. 9, 1920, 23-548 (pod čarou pfetisk lat.textu ze $trasburskeho prvotisku z r.1494, kt. obsa- huje recenzi I*, shodnou s předlohou čes. zprac.); k tomu dodatek: F. Pfister, Die Historia de proeliis und das Alexanderepos 

Strana 57
57 des Quilichinus, Münchener Museum für Philol. des Mittelalters und der Renaissan- ce 1, 1912, 249-301. Lit: F.P.Magoun Jr.- S. H. Thomson, Kronika o Alexandru Ve- likem. A Czech Prose Translation of the Historia de proeliis. Recension I®, Specu- lum 3, 1928, 204-217 (srov.zpr.J.Vachka, LF 58, 1931, 61-64). - A. Vidmanová, La- tinská historie o Alexandru Velikém, LF 86, 1963, 263-267. [D] ALcH alchymie, pojednání z oboru al- chymie. ALCHANT Alchymie Antonia z Floren- cie (pfeklad z lat.); pol.15.stol. Rkp: Pra- ha, Muz V H 21, 116 fol.; 1457. Cit: fol. rkpu. Ed: O.Zachar, Mistra Antonia z Flo- rencie Cesta spravedlivá v Alchymii. Praha 1899 (paleogr.). Lit: H.Hruby, Rukopis Alchymie Antonina z Florencie z roku 1457. Rozbor literárné historicky a gramaticky, LF 27, 1900, 30-44. [F] ArLcHLur.L Raimund Lullius, Praktika testamentu (pfeklad z lat.); 1500. Rkp: Praha, Strahov DG IV 24, 167 str.; poc.16. stol. Cit: str.rkpu. Ed: O.Zachar, Raj- mund Lullius, Praktyka testamentu. Pra- ha 1904 (paleogr.). [F] ALx Alexandreida, epicka baseń o Ale- xandru Velikćm z konce 13.n.zać. 14. stol. Rkp: ALxB Ces.Budéjovice, OA P 44 (zl. Budéjovicky, dva nesouvislé listy, 342 v.; Gualter, kn. IV-VI). - ALxBup Ces.Budé- jovice, Jihoces.muz. (druhy zl.Budéjovic- ky, dva prouZky ve vazbé prvotisku z r. 1486, 6 dvojversí a zbytky dal&ích ver&ü, vesmés známych z AIxV; pravdépodobné zbytek téhoZ rkpu jako AlxVíd); pol.14. stol. - ALXBM Praha, Muz 1 Ac 54 (zl.Bu- déjovicko-muzejní, dva souvislé listy z té- hoż kodexu jako AIxB, 346 v.; Gualter, kn.VI-VID). - ALxH Praha, Muz 1 Ac 53 (zl.Jindfichohradecky, 3 nesouvislé listy, 492 v.; Gualter kn.II-III); 1.pol.14.stol. — ALXM Praha, Muz 1 Ac 58 (zl.Muzejní, 2 nesouvislé neüplné listy, 124 v.; Gualter, kn.VI-VII); pol. 14. stol. -ALxO Ostfihom (zl.Ostfihomsky, 2 souvislé üstfiZky z vaz- by prvotisku, 87 v.; Gualter, kn.VIII-X); 2.pol.14.stol. — ALx$ Praha, Muz 1 Ac 58 (zl.Safafikiiv, dva souvislé listy, 91 citel- nych v.; Gualter, kn.IX); pol.14.stol. — ALXxV Praha, KapPraZ N 10, fol.157b-169b (zl.Svatovítsky, 2460 v., Gualter, kn.I-IV); zać.15.stol. — ALxVfp Videń, NK Series nova 3431 (zl.Vídeüsky, 2 souvislé listy, 109 v.; Gualter, kn.III); pol.14.stol. Cit: vers (podle ed. VáZného, popf.Pletzerovy). Ed: R.Trautmann, Die alttschechische Ale- xandreis. Heidelberg 1916 (krit.ed. vSech zlomkü tehdy známych, tj.kromé —Bud a O; paleogr.). — P.Kiraly, Ostfihomsky zlomek staroéceské Alexandreidy, Studia Slavica ASH 2, 1956, 157-184 (text —O, pa- leogr., transkr.a fot.repr.). — F.Repp, Zu den Wiener Bruchstücken der Alexandreis, ZS1 1, 1956, 32-38 (nová ed. —Víd; pa- leogr.). - V.VáZny, Alexandreida. 2.vyd. Památky (nové) 28, Praha 1963 (text vSech dochovanych zlomkü; transkr.). — K. Plet- zer, Dal&í cGeskobudéjovicky zlomek Alexan- dreidy, 6 6M132,1963,185-194(text —Bud; paleogr. a reprod.). Lat: F.A. W.Muelde- ner, M. Philippi Gualtheri ab Insulis, dicti de Castellione, Alexandreis. Lipsko 1863. Nem: W.Toischer, Alexander von Ulrich v. Eschenbach. Tübingen 1888. Lit: A.Pra- Zák, Staroceská báseü o Alexandru Veli- kém. Praha 1945. — H.H.Bielfeldt, Die Quellen der alttschechischen Alexandreis. Berlin 1951. — J.Hrabák, K otázce hodno- ceni stć. Alexandreidy z hlediska püvod- nosti, Studie ze star&í ceské literatury, Praha 1956, 93-105. - M.Sváb, K otázce uméleckého zobrazování v staroceské Ale- xandreidé ve srovnání s Alexandreidou Gualterovou. [In:] Príspévky k déjinám starsi ceské literatury, Praha 1958, 113 aZ 140; tyZ, Poznámky k textové problema- tice staroceské Alexandreidy, Sb. VSP Plzen — Jaz. a lit. 1, 1958, 147-162. [B] ANEZ prozaická legenda o blahoslavené AneZce z rozhr.14. a 15.stol. St. tisk: Zivot blahoslavené AnyZky, panny fádu sv.Klá- ry... Vyd.J.Plachy, Praha 1666, 27 fol. (podle starć pfedlohy; Knihopis 17605). Cit: str.st.tisku. Ed: @. Lit: A.Slama, Roz- bor legendy o bl. Aneżce, Vyroć. zprava reálky v Tel 1899. [D] Ans Rozmluva sv.Anselma s Pannou Marii o umuécení Páné (prekl.lat.pfedlohy Dialogus beatae Mariae et Anselmi de passione Domini); 1.pol.14.stol. Rkp: a) skladba verŻovanAa: AxnsJisT Praha, Muz 1 Ac 34 (zl.Jistebnicky; 1 perg.proużek). — ANSVíÍT v.Vit, fol.46a-57b; 1380/1400. — AvsWiEs Brno, AMB fond knih.Mitrov- 

Strana 58
58 Ského A 231, str.127 (zl.Wiesenberské; 2 proużky); 2.pol.14.stol. — b) skladba pro- zaická starsí: ANsKaPr té.nezvéstny (dr. Praha, KapPraZ, ve vazbé rkpu D 115; zl.Kapitulní, 21 proužků). - ANsMuz Pra- ha, Muz 1 Ac 68 (zl.Muzejní, 2 listy); 1350/70. - ANsOPAT Praha, Muz 1 Ac 62 (zl.Opatovické, 31 prouZküà); 2.pol.14.stol. — c) skladba prozaická mladší: ANSUKA Praha, UK XVII E 8, fol. 99a-108a; 2.pol.14.stol. - ANsUKB Praha, UK XVII H 11, fol.183a-201b; kon. 15. stol. — ANSUKC Praha, UK XVII H 28, fol. 344a-359b; kon.15.stol. Cit: fol.rkpu, popf. str.zlomku a sloupec (podle ed.). Ed: A.Patera, CCM 54, 1880, 344-356 (text Kap, —UKA, paleogr.; pfipojena lat. předl.); týž, Svatovítský rukopis, Praha 1886, 159-191 (text ~Vit, paleogr.; při- pojena lat.předl.); týž, ČČM 64, 1890, 186-191 (text ~Jist, ~Wies; paleogr.); 191-202 (text ~Opat; paleogr.); tyz, CCM 74, 1900, 504-512 (text ~Muz, téz EvC, JifM; paleogr.) [С, D] APAT M.Quiricus de Augustis, Lumen apothecariorum (překlad Matěje z Mýta z r.1496). Rkp: Praha, Muz III H 35, 281 fol.; ok.1583. Cit: fol.rkpu. Ed: E.Še- divý-V.Flajšhans, Světlo apatekářův. Sbírka pram.lit. I/2, 12, Praha 1922 (spr. 1926; paleogr.). Lat: Ouiricus de Augustis, Lumen apothecariorum. Benátky 1495 (Hain 2120). Lit: E.Sedivy, Quiricus de Augustis: Svétlo apatékářův. Sbírka roz- prav z oboru věd lékárnických 6, Praha 1908. [F] ApPoL povídka o Apolloniovi, králi tyr- ském (překl. z lat.); z 2.pol.14.stol. Rkp: AroLBaw v.Baw, fol.206b-226b; 1472. — AproLP Praha, Muz II F 8, fol.128a-153a; 1459/63. — APoLT Třeboň, SA A 18, fol.319a-326b (jen Gast); 2.pol.15.stol. — APOLV Vratislav, knih. Ossolinea (dř. Lvov) č.1172/1I, fol. 1a-55a; 1537. Cit: fol. rkpu. Ed: A.J.Vrtátko, CÓM 37, 1863, 277-293, 352-365 (text —P; transkr.). — J.Loris, Sborník hr. Baworowského, Praha 1903, 407-429 (text ~Baw; paleogr.). - N.À.Nilsson, Die Apollonius Erzihlung in den slavischen Literaturen. Uppsala 1949, 147-164 (text ~T; paleogr.). Lat: A. Riese, Historia Apollonii, regis Tyrii. Lipsko 1871. Lit: J.Polívka, Román o A- pollonovi, králi tyrském, v české, polské i ruské literature, LF 16,1889, 353-358, 416-435. — N.À.Nilsson (v. vy&e). [D] ARcH archív, archívní památka n. edice archívních památek. АвснВ!т výpisky z městské knihy Vel- ké Bíteše z r. 1414. Cit: str.ed. a rok. Ed: J.Tiray, Čas.Mor.muzea 8, 1908, 119-140, 294-319 (ukázky; transkr.). [R] ARCHĆ Archiv český čili Staré písemné památky české i moravské. Texty otištěny vesměs v transkr.; excerpovány jen do r.1500. Cit: díl, str. a popř.rok. ARCHČ 1 (ed.F.Palacký, Praha 1840). Str. 5-51 České listy císaře Zikmunda (1414-1437). — 52-68 Král Václav a Jedno- ta panská (1394-1404). — 138-158 Zápisy rodu Šternberského (část 1, 1386-1432). — 159-188 Výpovědi svědků z desk dvor- skych (Cást 1, 1453-1456). — 189-226 Zápisy pražské obecní (část 1, 1406-1429). — 2277-244 Dopisy zvíkovské (1458-1477). — 245-296 Sněmovní věci české (1440-1446). — 297-319 Zapisy kniżat minstrberskych v Oleśnici (1454-1489). — 320-338 Dopisy bavorské (1440-1512). — 339-357 Zápisy ve věcech selských (část 1, 1389-1499). — 358-389 Dopisy táborské (1441-1447). — 390-446 Vypisy ze starych desk dvorskych král. Českého (část 1, 1384-1456). — 447-484 v.Rožmb. — 485-492 Králové Jiří a Matyáš na Moravě (1470). — 493-546 Registra zápisů královských i obecných (1453-1454). ARCHČ 2 (ed.F.Palacký, Praha 1842). Str. 3-46 Dopisy pana Alše Holického ze Šternberka (1436-1451). — 47-75 Výpisy ze starých desk zemskych (1391-1456). — 76-135 v.RadZem. - 175-208 Registra zápisů královských i obecných (pokr., 1454). — 209-313 Sněmovní věci české (část 2, 1446-1452). — 314-329 Nejstarší zápisy jindfichohradeckć (1384-1404). — 330-392 Výpisky právní a soudní ze sta- rých desk zemských král. Českého (1287-1437). — 393-406 Zápisy města Kozlí ve Slezsku (1480-1571). — 407-426 Dopisy pana Kašpara Šlika z Holíče (1445-1448). — 427-443 Dopisy pana Prokopa z Rabštej- na (1444-1448). — 444-481 Registra zapisu královských i obecných (závěr, 1454). — 481-517 v.Dub. — 518-531 Psaní o záští mezi Jindřichem z Dubé a Petrem Malov- cem z Pacova (1413). ARCHČ 3 (ed.F.Palacký, Praha 1844). 

Strana 59
59 Str. 3-64 Dopisy Oldřicha z Rožmberka (1420-1453). — 65-180 v.MajCar. — 181-270 Akta veřejná i sněmovní v Čechách i na Moravě (1414-1428); v. též DeklPřij. — 271-306 Zápisy rozličných osob (část 1, 1398-1428). — 307-367 Výpisky právní a soudní ze starých desk zemských král. Českého (část 2, 1321-1466). — 368-394 Dopisy rodu Švamberského (15.stol.). — 395-464 Akta veřejná i sněmovní v král. Českém (1432-1439). — 465-579 Výtahy z listin rozličných (část 1, 1371-1471). ARCHČ 4 (ed.F.Palacký, Praha 1846). Str. 3-33 Dopisy rodu Jindřichohradeckého (1441-1451). - 34-63 Některé zápisy klášte- ra Chotěšovského (1272-1597). — 64-98 Pře Racka Kocevskeho s Budějovickými (1472-1484). - 99-164 Akta mezi králem Jiřím a Jednotou panskou (1463-1468). — 165-172 Příklady listu holdovnich (15. stol.). — 173-229 Zapisy panstvi Pardubic- kého (1357-1536). — 230-235 Dopisy do- mażlickć (1450-1509). — 236-245 Zapisy domażlickć (1404-1526). — 246-262 Zapisy města Horażdovic (1417-1503). - 263-328 Nálezy soudu komorního v král. Českém (1471-1479). - 329-340 Zápisy české v Uhrách (1445-1490). — 341-385 Zá- pisy pražské obecní (část 2, 1401-1430). — 386-397 Dopisy pánů z Kolovrat (1446 aż 1450). — 398-412 Dopisy a zápisy pánů z Lobkovic (1433-1458). — 413-525 Akta veřejná i sněmovní v král.Českém (pokr., 1453-1490). —- 526-560 Výpisky právní a soudní ze starých desk zemských král. Českého (část 3, 1389-1456). ARCHĆ 5 (ed.F.Palacky, Praha 1862). Str. 5-266 v. ZfizVlad. — 267-271 (a 267' aż 271”) Dopisy pana Jiřího z Poděbrad (1445-1457). — 272-310 Dopisy Jiřího, krá- le českého (1458-1471). — 311-361 Psaní rozličných osob (1471-1475). — 362-517 Akta veřejná i sněmovní v král. Českém (pokr. 1466-1500). — 518-577 Výpisy ze starých desk zemských (část 2, 1471-1500). ARCHČ 6 (ed.F.Palacký, Praha 1872). Str. 5-44 Paběrky rozličných písemností (1401-1420). -- 45-77 Psaní uherského krále Matyáše Korvína do Čech českým jazy- kem vydaná (1469-1487). — 78-107 Psaní Vladislava II., krále českého (část 1, 1471-1483). — 108-126 Psaní Hilaria Lito- měřického, administrátora pražského ar- cibiskupství, čes. katolíkům, aby vypově- děli poslušnost králi Jiřímu (1467). — 127-216 Psaní rozličných osob (pokr., 1471-1490). — 217-394 Akta vefejnd i snó- movni v Gechach (pokr., 1500-1509). — 395-450 Paběrky rozličných písemností (1421-1438). — 451-494 Různé zápisy o věcech soukromých (1404-1439). — 495-547 Diplomatář Viléma z Pernštejna (1304-1519). — 548-565 Zápisy o věcech šlikovských (1480-1497). — 566-591 Vy- pisky z českých register královských (1498-1502). ARCHČ 7 (red.J.Kalousek, Praha 1887). Str. 201-400 Dopisy rodů Jindřichohra- deckého a Rožmberského (1450-1526; ed.A.Rezek). — 401-426 Dopisy úřadu podkomořského Budejovickym(1412-1526; ed.K.Kópl). — 427-445 v.CestJar. — 446-568 Registra soudu komorniho (1472-1482; ed.J.Gelakovsky). — 569-604 Zlomek regis- ter zápisů markrabství Moravského (1459; ed.J.Emler). — 605-679 Výpisy z čes.púvod- ních listin Univ.knihovny pražské (1391 až 1477, ed.J.Emler). ARCHČ 8 (red.J.Kalousek, Praha 1888). Str.1-160 Dopisy rodú Jindfichohradec- kého a Rožmberského (pokr., 1470-1475, ed.A.Rezek). — 321-364 v. KorPos. — 365-395 Výpisky z register kanceláře hra- bat kladských (1472-1505; ed.J.Čelakov- sky). — 396-480 Registra soudu komorního (pokr., 1482-1487: ed.J.Čelakovský). — 481-566 Výpisy z čes. púvodních listin Univ.knihovny pražské (pokr., 1477-1526, ed.J.Emler). ARCHČ 9 (red.J.Kalousek, Praha 1889). Str. 121-240 Dopisy rodů Jindřichohradec- kého a Rožmberského (pokr., 1475-1478; ed.A.Rezek). — 241-360 Listiny jindřicho- hradecké (1388-1484, ed.F.Tischer). — 361-369 Dodatky k výpisúm z register kanceláře hrabat kladských (1493-1497, ed.J.Čelakovský). — 370-454 Listiny kláš- tera Žďárského (1409-1529: ed.V.Brandl). — 455-560 Registra soudu komorního (pokr., 1487-1491: ed.J.Čelakovský). ARCHĆ 10 (red.J.Kalousek, Praha 1890). Str.1-120 Dopisy rodu Jindfichohradecke- ho a Rożźmberskeho (pokr., 1478-1506; ed.A.Rezek). — 241-352 Jednání sněmovní a veřejná v markrabství Moravském (poč.15.stol. až 1514: ed.F.Kameníček). — 353-440 Listiny jindřichohradecké (1484- 1508; ed.F.Tischer). — 441-560 Registra soudu komorního (pokr., 1491-1500; ed. J.Čelakovský). ARCHČ 11 (red.J.Kalousek, Praha 1892). Str.241-281 Listy Perchty Lichtenštejnské 

Strana 60
60 z Rožmberka (1440-1475; ed.A. Sedláček). — 497-505 Dodatky k listinám jindficho- hradeckym (1407-1506). — 506-560 Regis- tra soudu komorního (pokr. 1550-1501; ed.J.Celakovsky). ArcuC14 (red.J.Kalousek, Praha 1895). Str.1-323 Dodatek ke sbírce dopisů rodu Rožmberského (1411-1526; ed. J.Kalou- sek). — 368-379 Popis odcizených statků duchovenstva, postoupených komoře krá- lovské r.1454 (ed.V.V.Tomek). — 380-436 Listiny klášterů Sedleckého a Skalické- ho (1357-1541; ed.J.Kalousek). — 437-492 Artikule cechů pražských z 15.stoleti (ed.V.V.Tomek). — 493-560 Listiny archí- vu někdy Olešnického, týkající se Čech a Moravy (1348-1414; ed.J.Emler). ARrcH(C 15 (red.J.Kalousek, Praha 1896). Str.i-170 Dopisy rodu Svamberského (1449-1526; ed.A.Rezek, F.Mares a J.Ka- lousek). — 171-285 Listiny archívu někdy Olešnického (pokr., 1415-1525; ed.J.Em- ler). — 286-343 Listiny zvíkovské a orlické (1357-1549; ed. J.Kalousek). - 344-508 Trutnovské desky manské (1455-1575; ed.V.J.Nováček). — 509-560 Výpisy z knih viniénych (1358-1461; ed.V.J.Novacek). ARCHĆ 16 (red.J.Kalousek, Praha 1897). Str.1-72 Dopisy Viléma z Pernštejna (1480-1521; ed.F.Dvorský). — 73-560 Lis- tinář Viléma z Pernštejna (1304-1501; ed.F.Dvorský). ARCHČ 17 (red.J.Kalousek, Praha 1899). Str.284-374 Urbář panství Hlubockého, založený 1490 (ed.F.Dvorský). — 375-458 Urbář panství Pardubického a Kuněticko- horského, založený po 1494 (ed.F.Dvor- ský). — 459-538 Registra rybničná na pan- ství Kunétickohorském, Pardubickém a NovobydZovském (1494-1520; ed.F.Dvor- ský). - 541-563 Dodatek k dopisům Viléma z Pernštejna (1496-1518; ed.F.Dvorský). ARCHČ 18 (red.J.Kalousek; Praha 1900). Str.1-289 Registra krále Vladislava II. (1498-1502; ed.J.Teige). — 309-321 Listiny brozanské (1482-1515; ed.H.Kollmann). — 322-400 Výpisy z knih viničných (1461 až 1583; ed.V.J.Novácek). - 401-560 Lis- ty zaslané do Kouïimë (1422-1525; ed. V.Schulz). ARCHĆ 20 (red.J.Kalousek, Praha 1902). Str.541-563 Tři vášnivé projevy z války za krále Jiřího z let 1467, 1468 a 1469 (ed.F.Dvorský). ARCHĆ 21 (red.J.Kalousek, Praha 1903). Str. 186-274 Listy zaslané do Budějovic (1405-1526; ed. V.Schulz). — 275-484 Druhý dodatek k dopisim rodu RoZmberského (1409-1531; ed.H.Gross a Th.Antl). — 526 až 546 Rybničná registra panství Krum- lovského (1450-1464, 1518, 1524; ed.H. Gross). ARCHĆ 22 (ed.J.Kalousek, Praha 1905). Řády selské a instrukce hospodářské (1350 až 1626). ARCHĆ 26 (red.J.Kalousek, Praha1909). Zprávy o statcích venkovskych z Archívu města Prahy. Část 1: Albeřice-Kyje (1338 až1550; ed.J.Teige). ARCHČ 28 (red. G. Friedrich, Praha 1912). Zprávy o statcích venkovských z Ar- chívu města Prahy. Část 2: Ladvý-Žlutice, místa neoznačená a dodatky (1330-1550, ed.J.Teige). ARCHČ 29 (ed.J.Kalousek, Praha 1913). Dodatek k fádúm selským a instrukcím hospodářským (1388-1779). ARCHČ 31 (Praha 1921) v. DeskyDvor 1. ARCHČ 35 (Praha 1935) v. DeskyDvor 2. ARCHČ 36 (Praha 1941) v. DeskyDvor 3. ARCHČ 37 (Praha 1941-1944) v. Desky Dvor 4. [R] ARcHHok excerpta z listin a knih archi- vu města Hořovic, hl. z tzv.knihy Bílé, ob- sahující zápisy od r.1488 (výčet knih v.LF 19, 1892, 458). Cit: rok. Ed: @. [R] AncHKorn excerpta z listin a knih v ar- chívu kolínském, hl. z manuálu písaře Ja- kuba z konce 15.stol. (výčet v.LF 18, 1891, 177-178). Cit: rok. Ed: 0. [R] ARcHKoNs Pabérky z rukopisů kle- mentinskych I. Pozüstatky archívu kon- sistofe utrakvistické z let 1470-1490. Vyd. J.Truhlät, VÈA 6, 1897, 302-304 (vÿñatky; transkr.). Cit: str.ed. a rok. [R] ARCHKUTN excerpta z listin a knih ar- chivu kutnohorského. Cit: str.ed. a rok. Ed: J.Kejř, Právní život v husitské Kutné Hoře. Praha 1958 (ukázky; transkr.). [R] ARCHLOUN excerpta z listin a knih ar- chívu lounského (vyéet: V.Dużek, Archiv král.mésta Loun, VKÓSN 1898, 6.13, s.50 az 60). Cit: rok. Ed: f). [R] 

Strana 61
ARCHMEZ excerpta z listin a knih v ar- chívu města Velkého Meziříčí z let 1417 až 1450. Cit: str.ed. a rok. Ed: J.Mašín, Dia- lektické zvláštnosti a některé zajímavější doklady hláskoslovné, tvaroslovné i syn- taktické ve starých zápisech města Mezi- říčí nad Oslavou, Výr.zpr.reálky ve Vel. Meziříčí 1900 (ukázky; transkr.). [R] ARCHPELHÉ méstská kniha Pelhfimovská (1417). Rkp: Kardašova Řečice OA, fond Archív města Pelhřimova, 79 fol. Cit; fol. rkpu a rok. Ed: 9. Lit: K.Polesny, Méstská kniha Pelhfimovská z r.1417, Vyr. zpr.reál. gymn.v Pelhřimově 1910/11. [R] AnRcHPís Příspěvky k českému slovníku z píseckých archiválií. Vyd.F.Křemen, LF 44, 1917, 30-37, 105-114, 228-239, 332 až 342, 404-412; 45, 1918, 23-28, 92-96, 179-188, 271-282, 346-348 (excerpta uspo- řádána abecedně; heslová slova paleogr.). Cit: str.ed. a rok. [R] ARCHPRAŻ excerpia z móstskych knih Archívu města Prahy, zvl. ze soudní knihy Hradčanské z let 1350-1393 (AMP 2252). Cit: str.ed. a rok. Ed: F.Oberpfalcer, NŘ 21, 1937, 81-85, 113-121 (transkr.). [R] ARCHTŘEB excerpta z knih, listů, listin a jiných archiválií archívu třeboňského (nyní SA Třeboň; exc. pro J.Gebauera A.Krejčík, F.Mareš, A.Sedláček, Č.Zíbrt aj.). Cit: sign. arch. a rok. [R] ASEN povídky Život Josefův a Aseneth, pfekl. z lat.; 2.pol.14.stol. Rkp: AsENB Praha, UK XVII B 15,fol.337b-366a; 1465. — ASENE Praha, UK XVII E 10, fol.93a aż 139b; kon.15.stol. — AsENF Praha, UK dep. (df.Praha, knih.frantisk.klást. AF 3), fol.248a-267a; pol.15.stol. - AsENM Praha, Muz III H 29, fol.1a-80a; 1470. — ASENS Brno, SA G 10, 6.461 (df.Stockholm); str. 257-303; 1471. Cit.: fol.n.str.rkpu. Ed: A. J.Vrtátko, CCM 46, 1862, 66-76 (jen Ase- neth, text —M, var. —B a —E;transkr.). — F.X.Prusik, Krok 1, 1887, 321-327; 2, 1888, 23-25, 70-73, 124-127, 162-165 (text —F; transkr.). Lat: J.A.Fabricius, Codex pseu- doepigraphicus Veteris Testamenti. Ham- burk 1713, 775-784. [C] AsTAR Soud Astarotuv proti lidskému pokoleni, pfekl.lat.pfedlohy; kon.14.stol. 61 Rkp: Praha, Muz III E 43, fol.138a-150a; 1443. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Šimek, LF 65, 1938, 163-177 (transkr.). Lat: Bartholus de Saxoferrato, Processus Sathane. Basilej 1517, fol.75b-82b. Lit: F.Simek, K sté.Sü- du Astarotovu, LF 69,1942,147-150. [D] Auc sborník zv. Zrcadlo sv.Augustina, obsahující náboZenskovzdélavatelné spisy, vesměs přelož. n. zprac. podle lat.předloh (psaný Václavem z Poříčí; 1398). Rkp: Praha, UK XVII F 21, 135 fol. Z obsahu: fol.1a-18a spisek O milování Boha (De di- ligendo Deo, neprávem připisovaný Augus- tinovi); 18a-64b Rozmlüvanie du&é se svě- domím (traktát Soliloquium de quattuor mentalibus exercitiis n. Imago vitae, pfricí- tany Bonaventurovi); v.téZ Kruml; 67a aZ 87b Zrcadlo (Speculum n. Speculum ma- nuale, neprávem připisované Augustinovi); 88a-135b Samomluvenie sv. Augustina (Soliloguium, neprávem přičítané Augusti- novi). Cit: fol.rkpu. Ed: Výbor z čes. lit. (akad.) 1, Praha 1957, 659-669 (jen ukázky; transkr.). [D] Baw tzv. sborník hraběte Baworowské- ho, obsahující epické skladby verš. i proz.; z r. 1472. Rkp: Varšava, Nár. knih. (dř. Lvov, knih.Ossoliňských, č.421), 226 fol. Obsah: fol.1a-15b v.BruncBaw; 15b-66a Ezopovy bajky, veršovaný překlad z lat. tzv.Anonyma, BAwEzoP; 66b-150a epická báseň Vévoda Arnošt, překlad z něm., BAWARN; 150b-175b v.TandBaw; 176a až 206b epická báseň o Jetřichovi Berünském (Laurin n. Malá růžová zahrada), zprac. něm. předlohy, BawJETŘ; 206b-226b v. ApolBaw. Cit: verš, popř. fol.rkpu. Ed: A.Brückner, AslPh 11, 1888, 81-104,189 aZ 217,481-522; 12,1890, 321-358 (text Brunc- Baw, BawEzop, TandBaw, BawJetf, Apol- Baw; paleogr.). — J.Loris, Sborník hrabéte Baworowského. Sbírka pram.lit. I/1, 6, Praha 1903 (paleogr.). Lat: Mythologia Aesopica. Frankfurt 1610, 486-530 (Ezop). — A.Riese, Historia Apollonii, regis Tyrii. Lipsko 1881 (Apol) Ném: F.H. Hagen, Deutsche Gedichte des Mittelalters I. Berlín 1808 (Arn). - O.Jànicke, Deutsches Helden- buch I. Berlin 1866; K.Millenhoff, Laurin, ein historisches Heldenmirchen aus dem Anfange des XIII. Jahrhunderts. Berlin 1874 (Jeti). — F.Khull, Tandareis und Flordibel, ein hófischer Roman von dem Pleiaere. St.Hradec 1885. Lit: A.Kraus, 

Strana 62
Tandarois a Tandariuš, ČČM 61, 1887, 106 až 115. — J.Polívka, Román o Apollono- vi..., v. Apol. [C,D] BázBož veršovaná skladba O bázni boží (Napomenutie, abychom se boha báli); rozhr.14.a 15.stol. Rkp: Praha, KapPraž O 39, fol.97a-98b; 1.pol.16.stol. Cit: verš (po- dle ed.Flajšhansovy n. Vilikovského). Ed: A.Patera, ČMusF 4, 1898, 468-472 (pa- leogr.). — V.Flajšhans, ČČM 75, 1901,251 aż 253 (paleogr.). — J.Vilikovský, Stč.lyrika, Praha 1940, 92-96 (transkr.). [D] BECHMUz sborník náboženských skla- deb kněze Jana Bechyňky z rozhr.15.a16. stol. Rkp: Praha, Muz III H 8, 168 fol. Obsah: 8a-139b traktát o viděních a poku- šeních zbožného mládence; 140a-168b list proti bratřím a mikulášencům. Cit: fol. rkpu. Ed: f. Lit: J.Jungmann: Jana Be- chyńky spisy kfestansko-mravneho obsa- hu, dva dily. [In:] Rozbor stć.lit. 1, Praha 1842, 177-186. — Kv.Hodura, Datovani spisů Jana Bechyńky, LF 83, 1960, 321 aZ 322. [F] BECHNEUB jiný sborník náboženských a mystických skladeb kněze Jana Bechyň- ky (Neuberský) z rozhr.15.a 16.stol. Rkp: Praha, Muz IV H 45, 225 fol. Z obsahu: fol.1a-25b Korbelik duchovní; 65b-70a O křtu zvonů; 70a-89a Vejklad na stav tkadlcovský; 90a-116b Praga mystica. Cit: fol.rkpu. Ed: ®. Lit: v.výšeu BechMuz. [F] BEL Beliál, „pekelný román'“ Jakuba z Teramu, přel. z lat. na zaé.15.stol. Rkp: BELA Praha, Muz IV E 29, fol.154b-193b; pol.15.stol. - BELB Praha, Muz III E 44, 127 fol.; 1450. — BELC Praha, Muz III E 46, fol.180a-302b; 1455/9. — BELD Praha, KapPrażO 35, fol. 72b-181b; zać.16.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: Vybor z lit.¢es.(mat.) 2, Praha 1868, 497-530 (ukázka z textu —A, transkr.). Lat: rkp. Praha, KapPraz G 44, fol.37a-111b; 15. stol. [D] BERNA Berna regalis, řád o vybírání královské berně z doby Václava IV. (1378 až 1419). Rkp: Praha, AMP 1864, fol.78b az 81a; pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: H.Ji- recek, CJB 2/3, Praha 1889, 123-132 (Ceská jména; paleogr.) [D] BrBeL bible (též neúplná, popř.jen Starý n.Nový zákon ap.) n. zlomek bible. Cit: bibl. kniha, kap.a verš; zkratky názvů bibl. knih ve zvl. seznamu, v.zde str.119. a) bible B1BLBoč bible Bočkova (kdysi v majet- ku Bočka z Kunštátu); mladší verze II.re- dakce. Rkp: Brno, SA G 10, č.121/1,11I, 350 4-354 fol.; 1.pol.15.stol. Ed: 0. [D] BiBLBosk bible Boskovská; II.redakce. Rkp: Olomouc, SVK III 3, 537101.; 1420/30. Ed: 6. Lit: E.Petra, Z rukopisných sbírek Universitní knihovny v Olomouci. Praha 1959, 35-39. [D] BIBLCARD Starý zákon Cardův (pouze Gn-Job); Gn-2 Par 7 starší verze I.redakce. Rkp: Praha, Strahov DG I 12, 227 fol.; zac. 15.stol. Ed: S.Urbaüczyk-V.Kyas, Biblia królowej Zofii (Szaroszpatacka) wraz ze staroczeskim przekladem biblii. Cze$é I. Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri. Vra- tislav-VarSava-Krakov 1965 (paralelné se stpol.textem otistén text BiblCard Gn 1,1 až 36,5; v. též BiblMlyn; paleogr., ed.pokra- čuje). [C] BiBLDoBR Starý zákon Dobrovského; IL.redakce. Rkp: Praha, Muz IV B 13/I, II, 492 +435 fol.; 1.pol.15.stol. Ed: 0. [D] BrBLDRAŻD bible Draźdanska (też Les- kovecká); nejst.verze I. redakce. Rkp: 2. pol.14.stol., zničen za 1.svět.války v Lova- ni (Drážďany, Král.knih. O 85); text za- chován jen částečně v opisech J.Vraštila a ve fotokopiích. Ed: f. [C] BrBLDucH bible Duchkova; II.redakce. Rkp: Kroměříž, SA (dř.Kroměříž, Arci- bisk.arch. 7728/15923), 500 fol.; 1433. Ed: fj. [D] BisLFRANT Nový zákon Františkánský; II.redakce. Praha, UK dep. (dř.Praha,knih. františk.klášt. AF 3), fol.13a-229a; pol.15. stol. Ed: g. [D] BıBLGLos čes. glosy apřel.úryvky v lat. bibli. Rkp: Praha, KapPraź A 45, fol.83b aż 449b (Ces.glosy jen do 3 Rg, fol.200b); 1.pol.15.stol. Ed: f. [D] 

Strana 63
BIBLHLAH &eskäbiblepsanählaholskÿm písmem podle předlohy psané latinkou (za- chován jen 2.díl, 1 Par-Sir); I.redakce, Jdt aż Job ILred., Ps kompil. Rkp: Praha, UK XVII A 1, 258 fol.; 1416. Ed: 9. Lit: J.Vajs, Ceská bible hlaholská, VKCSN 1908, 6.13, 1-29. — V.Kyas, Ceská hlahol- ská bible v poměru k ostatním českým bib- lickým rukopisům, Slavia 25, 1956, 328 až 341. [D] BIBLKLADR bible Kladrubská (téZ Bor- kova); IIL.redakce. Rkp: Praha, UK XVII A 29, 445 fol; 2.pol.15.stol. Ed: f. [E] BiBLKLEMNZ Novy zakon glosovany (glosy prvního písaře opravují zastaralé tvary); IL.redakce. Rkp: Praha, UK XVII E 13, 260 fol.; 1426. Ed: 9. [D] BrBLKLEMSZ Stary zakon (s obrazky; neúplný, jen k Job 24); II.redakce. Rkp: Praha, UK XVII A 34, 221 fol.; 1.pol. 15. stol. Ed: g. [D] BIBLKOR Nový zákon Kořečkův (pořa- dí knih místy odchylné od Vulgáty); II.re- dakce. Rkp: Praha, UK XVII D 30, 176 fol.; 1425. Ed: J.Gebauer, LF 7, 1880, 126-127 (jen ukázka; paleogr.). [D] BrIBLKRIST bible královny Kristiny (jen 1.sv., obsahující Gn-Ps); II.redakce. Rkp: Řím, Bibl.Vaticana 4 E 106, 347 fol.; pol. 15.stol. Ed: 0. [D] BIBLKUNST bible Kunstátská; II.redak- ce. Rkp: Brno, UK Mk 3 (df.Mikulov I 175), 417 fol.; pol.15.stol. Ed: 9. [D] BrBLKuTN bible Kutnohorská; IV.re- dakce. St.tisk: Kutná Hora, Martin z Tiš- nova 1489, 612 fol. (Knihopis 3). Ed: §. [F] BisLLiT bible Litoméfická (jednosvaz- ková); II.redakce, chybějící části textu na začátku, na konci i uprostřed bible do- plněny podle IV.redakce. Rkp: tě.nezvěst- ný (dř.Litoměřice, bisk.knih. B I F/2, 489 fol.; 1429. Ed: 9. [D] BiBLLITTREB bible Litoměřicko-Tře- boňská (též Zmrzlíkovská); mladší verze I. redakce. Rkp: BiBLLiTTREB Li Lito- měřice, SA (dř.Litoměřice, bisk.knih. B I 63 F/3-1), 297 fol. (díl I: 1 Rg- Tob, prology, VYKI. hebr.jmen aj.;v.ProlBiblL, VyklHebr- L).-BIBLLITTŘEB Třeboň, SA A 2, 259 fol. (díl II: Jdt-Ps, Is-Mal, R-Hb, Ap). - BrBL- LITTŘEB L2 Litoměřice, SA (df.Litomé- řice, bisk.knih. B I F/3-2), 304 fol. (díl III: Mach, Pr-Sir, A, Ja-Jud, Mt-J, Gn-Ru); 1411/4. Cit: unebibl.textü fol.rkpu. Ed: 9. [D] BiBLMik bible Mikulovská; II.redakce. Rkp: Brno, UK Mk 1 (dfi.Mikulov I 173), 567 fol.; 1.pol.15.stol. Ed: f. [D] BreLMIKNZ Novy zakon Mikulovsky; II.redakce. Rkp: Praha, UK XVII G 55, 286 fol.; 1406 (?). Ed: 9. [D] BrBLMIKSZ Stary zakon Mikulovsky (tzv. Vet8i); ILredakce. Rkp: Brno, UK Mk 2 (df.Mikulov I 174), 272 fol.; pol.15. stol. Ed: f. [D] B1BLMIL bible Milánská (téZ Braiden- ská); II.redakce. Rkp: Milán, Biblioteca di Brera AE XIII 35, 383 fol.; pol.15.stol. Ed: S.Graciotti, La Bibbia paleoboema della biblioteca di Brera. Milán 1964 (vybrané úseky; paleogr.). [D] BiBLMLYN bible Mlynářčina (též Tá- borská); II.redakce, zvl. revize v Gn-Rg, Par blízká IILredakci. Rkp: Praha, UK XVII A 10, 700 fol. (neüplná, chybí kon. Jud a vétsina Ap); pol.15.stol. Ed: S.Ur- bańczyk-V.Kyas, Biblia królowej Zofii... (v.BiblCard, paralel. otištěn text Bibl Mlyn Gn 47,27-Nu 29,36; część II: Nu 29, 37 - ARg 24,4 ib. 1967, paleogr.; pokracuje). [D] BiBLMosk bible Moskevsk4; II.redak- ce. Rkp: Moskva, Stat.hist.muz., sb.Chlu- dova 130d, 733 fol.; pol.15.stol. Ed: f. Lit: V.Kyas, Ceská rukopisná bible v Moskvé, LF 82, 1959, 247-249. [D] BrBLMUvzNZ Nový zákon Muzejní; II. redakce. Rkp: Praha, Muz I H 28, fol.1a az 275b; 1422. Ed: 9. [D] BiBLMUzSZ Stary zákon Pálffyovsky (též bible Muzejní); I.redakce, pozdní po- doba nejstaršího překladu (jen Gn-Dt). Rkp: Praha, Muz III B 9, 248 fol.; 1. pol. 15. stol. Ed: 9. [C] 

Strana 64
BiBLNvMB bible Nymburská; III.re- dakce. Rkp: Praha, Muz IV B 12, 731 fol.; 1462. Ed: Č.Zíbrt, VČA 12, 1903, 41-46 (jen ukázka; v.též BiblŠafh). [E] BIBLNZT Nový zákon; IV.redakce. St. tisk: (Plzeň ? Praha ? 1475 ?), 209 fol. (Kni- hopis 25). Ed: Z.Tobolka, Nový zákon z r.1475. Monumenta Bohemiae typogra- phica 8, Praha 1930 (fototyp.reprodukce). [F] BiBLOL bible Olomoucká; I.redakce, mladší verze. Rkp: Olomouc, SVK III 1/1, II; 290 4-289 fol. Ed: J.Vašica, Bible Olo- moucká 1417. Díl I, Olomouc 1933 (foto- typ.reprodukce textu Gn-Dt). Lit: E.Petrü, Z rukopisných sbírek ... (v.BiblBosk), 34-35. [D] BreLPAD bible Padefovska; III.redak- ce. Rkp: Videń, NK 1175, 443 fol.; 1432/5. Ed: f). [E] BIBLPERNST bible Pernstynská (jen II. díl, od Sir 45); IILredakce. Rkp: Praha, UK XVII A 7, 348 fol.; 1471. Ed: 9. [E] BreLPRAŻ bible Praźska; IV.redakce. St.tisk: Bible. Staré Město pražské, Jan Kamp ? 1488, 610 fol. (Knihopis 2). Ed: 9. [F] BIBLŠAFH bible Šafhauzská; III.redak- ce. Rkp: Schaffhausen (Švýcarsko), Měst. knih., Msc Generalia 29, 466 fol.; 2.pol.15. stol. Ed: A.V.Šembera, M.Jana Husi Orto- grafie česká. Vídeň 1857, 44 (ukázka: O pře- kladu bible, fol.447b; paleogr.). — Ć. Zibrt, Safhauzská bible, VCA 12, 1903, 41-46 (to- též, paraltext z —Nymb; paleogr.). - Výbor z &es.lit.(akad.) 2/2, Praha 1964, 523-524 (toteż; transkr.). [E] BIBLTREB Nový zákon Třeboňský (jen malá část); II. redakce. Rkp: Třeboň, SA ad A 2, fol.1a-68b; pol.15.stol. Ed: 0. [D] BrBLZAM Stary zákon Zamojskych (ku- sy, jen Gn-Ps); ILredakce. Rkp: Praha, UK XVII C 56 (dř. Varšava, Nár. knih. BOZ 7), 308 fol.; pol.15.stol. Ed: J.Polív- ka, LF 21, 1894, 219-225 (ukazky; paleo- gr.). [D] 64 b) zlomky bibli BiBLA zl. knihy Exodus z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 2/1, 1 dvoulist. Ed: J.Gebauer, LF 7, 1880, 129-131 (pa- leogr.). [E] BreLB zl.evangelia Markova z konce 14. stol. Rkp: Praha, UK XVII J 17, 23/1, 1 list. Ed: V.Flajśhans, LF 18, 1891, 92-97 (paleogr.). [D] BrBLC zl. knihy Judicum z 1.pol.15.stol. Rkp: tč.nezvěstný (kdysi v majetku A.Havlíka ?), polovina listu. Ed: A.Hav- lík, LF 18, 1891, 355-358 (paleogr.). [D] BirsLD zl. 1. knihy Paralipomenon z 1. pol. 15.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 2/2, 1 dvoulist. Ed: J. Gebauer, I.F 18, 1891, 345-354 (paleogr.). [D] BIBLE zl. Genese z 2.pol.14.stol. Rkp: Praha, UK XXIV B 10/a,b (dř.XVII J 17/10), 2 ústřižky listu. Ed: J.Truhlář, LF 6, 1879, 47-50 (zl.a; paleogr.). — J.Truh- laf, LF 24, 1897, 445-448 (zl.b; paleogr.). [C] BiBLF dva zl. jedné bible, obsahující a) část Genese, b) část kn.Numeri; z 2.pol. 14.stol. Rkp: a) tě. nezvěstný (dř. Praha, KapPraž zl.), 1 list; b) Praha, Muz 1 Ac 76, 1 list. Ed: A.Patera, ČČM 64, 1890, 450-455 (zl.a; paleogr.). — A.Patera, ČČM 69, 1895, 298-301 (zl.b; paleogr.). [C] B1BLG zl.1.knihy Machabejských z 1.pol. 15.stol. Rkp: tč. nezvěstný (dř.Praha, Křiž), 1 list. Ed: F.Černý, LF 20, 1893, 320-324 (paleogr.). [E] BreLH zl. Genese z 2.pol.14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 77, 1 list. Ed: A.Patera, CMusF 1, 1895, 335-338 (paleogr.. [D] BiBLJ čes.glosy, popř. přeložené části textu nadepsané nad sbírkou lat.úryvků z bible; z konce 14.stol. aż z 1.pol.15. stol. Rkp: Olomouc, SVK I 239, 252 fol. Ed: V.Tille, LF 23, 1896, 72-100 (paleo- gr.). [D] BIBLK zl. proroků Sofoniáše a Haggaea z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK XI D6, fol. 206ab. Ed: F.Cerny, LF 25, 1898, 194-197 (paleogr.). [E] 

Strana 65
BirBLL zl. Genese z konce 14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 3/2, 2 listy. Ed: V.Schulz, VCA 11, 1902, 311-320 (téz ~M; paleogr.). [D] B1BLM zl. Pavlovy epištoly k Římanům z 2.pol.14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 3/1, 1 dvoulist. Ed: V.Schulz (spolu s —L; paleogr.). [C] BISKSVÁT Mikuláš Biskupec z Pelhři- mova (fasi 1459), Traktát o velebné svá- tosti téla a krve Pana Krista. Rkp: Bisk- SvATA Vratislav, UK Milich Q 70 (df. Zho- Felec, Bibl. Milichiana), fol.1a-13b; 1.pol. 16.stol.- BiskSvÁATB Praha, Muz V F 41, fol. 203a-217a; 1590. Cit: fol. rkpu. Ed: 4. Lit: J.Goll, Zpráva o českých rukopisech v Zhotelci, CCM 52, 1878, 278-288, 390-404 (o rkpe Q 70 na str.286-288). [E] BosDucH traktät sv.Bernarda O boji duchovním (De pugna spirituali), překl. z lat. z rozhr. 14. a 15.stol. Rkp: Bos- DucHA Vídeň, NK Suppl. 3805, 2 listy; 15.stol. St.lisk: BosDucHT O boji duchov- nieho Jeruzaléma s Babylonskymi. Pavel z Meziříčí, Litomyšl 1507, 16 fol. (Kniho- pis 1079; starý překl., jazykově upravený). Cit: fol.rkpu n. st. tisku. Ed: F.Menčík, CCM 70, 1896, 117-119 (text —A; paleo- gr). - V.Flajśhans, CMusF 3, 1897, 135-145 (text ~T; paleogr.). Lat: J.P. Migne, PL 183, 761-765. [D] BnaANDLGLos V.Brandl, Glossarium il- lustrans bohemico-moravicae historiae fon- tes. Brno 1876 (vynatky z archív.pra- mend; transkr.). Cit: str. ed. (popf.i Brand- lav pramen a rok). [R] Bniz Rudolf a Brizelda, pfeklad lat. povídky čes. původu; zač.15.stol. Rkp: Praha, UK fond Křiž. (dř.Křiž XXII A 4, vitr.LV D 1), str.270-316; 1472. Cit: str.rkpu. Ed: J.Polivka, Dvě povídky v české literatuře XV.stol. Praha 1889, 59-94 (transkr.; paralel.lat.text). Lat: v.ed. (rkp Videń, NK 4739, fol.190b-203b). [D] Bnuwc povidka o Bruncvikovi z 2.pol. 14.stol. Rkp: BmuNcBaAw v.Baw, fol. 1a-15b; 1472. - BRuNCU Praha, UK XI B 34, fol. 203a-208b; 1.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Lori§, Sbornik hr.Bawo- rowského (v. Baw), Praha 1903, 25-51 65 (paralel.text ~Baw, ~U; paleogr.). [D] BREVN jména benediktinů břevnov- ských v rkpe z poč.13.stol. Rkp: Mnichov, Bav.stát.knih. Clm 23358, fol.71ab. Cit: jen zkratka. Ed: J.Truhlár, CCM 59, 1885, 269 (paleogr.). [^] BŘEz Vavřinec z Březové (asi 1370 až 1437). BňŘEzKRoN Husitská kronika (Chroni- con); překl.lat.orig., snad ještě z 2.pol. 15.stol. Rkp: Praha, UK XIX A 50 (dř. Děčín, &zv. rkp. Brasidinüv), fol. 201a aZ 277b; 1619. Cit: str. ed. Ed: J.Goll, PDĆ 5, Praha 1893, 329-534 (transkr.; paralel.lat.orig.). [F] BREzSNAR Kniehy snového vykläda- nie (Snář); překl. a úprava lat.předlohy z poć.15.stol. Rkp: BŘEZSNÁŘM Brno, UK Mk 14 (dř.Mikulov I 176), 181 fol.; ok. 1450. - BÉEzSNÁRS Brno, SA G 10, è. 461 (df.Stockholm), str.41-256; 1471. Cit: fol. n.str.rkpu. Ed: Vybor z lit. ces. (mat.) 2, Praha 1868, 573-580 (ukázka; transkr.). — Výbor z Ces.lit.(akad). 2/2, Praha 1964, 538-546 (ukázky z textu —M, var. —S; transkr.). Lat: rkp Praha, KapPraź L 61, 74 fol. (Liber somniorum latine doctus loqui a Leone); 1.pol.14.stol. [D] BREzSvET Svótova kronika, slożena pro královského komorníka Jana z Eyzem- berka; zač.15.stol. Rkp: Praha, UK XVII F 47, 124 fol.; 1.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: Vybor z lit.¢es.(mat.) 2, Praha 1868, 579-588 (ukázka; transkr.). [D] Bupyš Budyšínský rukopis, obsahující proz. i verš.skladby husitské z r.1420. Rkp: Budyšín 8% 4, 91 fol.; 1448. Obsah: fol. 1a-9a proz. Žaloba Koruny české; 9a-17a proz. Porok Koruny české; 17a-18a Tuto sú popsány krajiny... (seznam Zikmundo- vých spojenců); 18b-29a verš. Žaloba Koruny české; 29a-40b verš. Porok Koru- ny české; 40b-91b verš. Hádání Prahy s Kutnou Horou. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Daü- helka, Husitské skladby Budyšínského rukopisu. Památky (nové) 16, Praha 1952 (transkr.). Lat: paralel.texty k proz. Zalobé a Poroku (Audite, caeli...; Nuper coram...) otistény v ed.Daühelkové, str. 167-178. Lit: R.Urbánek, Satirická sklá- 

Strana 66
66 dání Budyšínského rukopisu M.Vavřince z Březové z r.1420 v rámci ostatní jeho činnosti literární, VKČSN 1951, č.3, 1-38. [E] BURLEYMUDR Gualter Burley, Skutky a mravy dávných mudrců (překl.lat.spisu De vita et moribus philosophorum vete- rum); trojí verze z konce 14.stol., z 1.pol. 15.stol. a pol.15.stol.). Rkp: BuRLEY- MuDRA Praha, UK XIX B 9, fol.1a-48b (nejstarší verze; dř.Děčín, tzv.Pelclüv rkp.); pol.15.stol. — BURLEYMUDRB Kfi- voklát, I d 36, fol.89b-112b (mladší verze); rkp.z kon.15.stol. — BURLEYMUDRC Pra- ha, UK XVII E 14, fol.165a-224b (nej- mladší verze), rkp.z r.1475. Cit: fol.rkpu. Ed: W. Lat: H.Knust, Gualteri Burlaei Liber de vita et moribus philosophorum. Tiibingen 1886. Lit: A.Vidmanova-Schmid- tová, Burleyovy životy starých filosofů a jejich české překlady. Rozpravy ČSAV 72, 1962, ř.společ.věd, č.7. [D, EJ CDB Codex diplomaticus et epistola- ris regni Bohemiae. Díl 1 (805-1197). Ed. G.Friedrich, Praha 1904-1907. — Dil 2 (1198-1230). Ed.G.Friedrich, Praha 1912. — Díl 3, část 1 (1231-1238). Ed.G.Friedrich, Praha 1942; část 2 (1238-1240). Ed. G.Friedrich - Z.Kristen, Praha 1962. - Dil 4, &ást 1 (1241-1253). Ed.J.Sebánek - S.Dusková, Praha 1962. Cit: díl (popt.i část), str. a rok. [R] CEST cestopis. CESTJAR Deník panoše Jaroslava, účast- níka poselství krále Jiřího do Francie r.1464. Rkp: Praha, Muz I F 47, 26 str. Cit: str.rkpu. Ed: J.Kalousek, ArchC 7, 1887, 427-445 (transkr.). - R.Urbánek, Ve službách Jiříka krále. Praha 1940, 3-30 (transkr.). [F] CESTKAB Martin Kabátník, Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta r.1491-2. Rkp: CESTKABK Praha, KapPraž O 35, fol.182b-219a; zac.16.stol. Stdisk: CEST- KABT Litomyšl, A. Aujezdský 1539,77 fol. (Knihopis 3642). Cit: fol.rkpu n. st.tisku. Ed: J.Prášek, Martina Kabátníka Cesta z Čech do Jeruzaléma a Kaira r.1491-1492. Sbírka pram.lit. I/2, 1, Praha 1894 (text ^K; paleogr., s foliací 1b-38a). [F] CESTMAND cestopis tzv. Mandevilla (z něm.vzdělání Otty von Diemeringen přel.do češ. Vavřinec z Březové); zač.15. stol. Rkp: CESTMANDÁ Praha, Muz II C 10, fol.157a-225a, ok. 1445. — CEST- MANDB Praha, Muz III E 42, fol.1a-99b; konec 15.stol. — CESTMANDC Praha, Muz V E 11, 144 fol.; 1484. — CEsTMANDD Praha, UK fond Křiž. (dř.Křiž. X XII A 4, vitr. LV D 1), str.444-744, 1472. — CEST- MANDM Praha, Strahov DG III 7/II, fol.1a-52b; pol.15.stol — CEsTMANDN Brno, UK Mk 80 (df.Mikulov I 33), 177 fol.; 0k.1500. — CEsTMANDS Praha, Stra- hov DF IV 43, fol.2a-74a; kon.15.stol. Cit: fol. n. str.rkpu. Ed: F.Simek, Cestopis tzv. Mandevilla. Český překlad pořízený Vavřincem z Březové. Sbírka pram.lit. I/1, 9, Praha 1911 (text ~A, var. z ost. rkpü; paleogr.). - F.Simek, Cestopis tzv. Mandevilla. Praha 1963 (text A; transkr.). Lit: F.Simek, Pseudo-Mandevil- le a jeho cestopis, LF 33, 1906, 30-44; týž, Cestopis tzv.Mandevilla a jeho staro- český překlad, SbFil 1, 1910, 1-68. [D] CEsTMIL Marko Polo, Milión (překl.lat. zpracování Pipinova); zač.15.stol. Rkp: Praha, Muz III E 42, 126 fol.; 2.pol.15. stol. Cit: folrkpu. Ed: J.V.Prá&ek (za spolupráce V.Flajšhanse), Marka Pavlova z Benátek Milion. Sbírka pram.lit. I/1, 3, Praha 1902 (paleogr.; paralel. otištěna lat. verze Pipinova z rkpu Vídeň, NK 3273). — Q. Hodura - B. Horak, Marko Polo: Milion. Pamatky (nové) 8, Praha 1950 (transkr.). Lat: v.ed.J. V.Prá&ka. Lit: M.Mattusová, Marko Polo ve světle nej- novějších kritických bádání se zvláštním zřetelem k staročeskému ,,Miliónu*, CMF 40, 1958, 30-36, 91-96. [D] Cis cisiojan, kalendáfová pomücka pro zapamatování církevních svátkü (zpra- vidla ve formé hexametrü). Lit: K. Dosko- čil, Vývoj cisiojánu u nás. Sb. historický 6, 1959, 97-170. —- J. Nováková, Počátky českého cisiojánu. Ib. 15, 1967, 5-43 (též rekonstr. textu). CisMNicH cisiojan Mnichovsky z let 1258/78. Rkp: Mnichov, Bav.stát.knih. Clm 17703, fol. 97ab. Cit: jen zkratka. Ed: V.Hanka, CCM 27, 1853, 415-430. — V.Flajšhans, Nejst.památky, Praha 1903, 121-124 (ukázka, paleogr.). [A] 

Strana 67
67 CisMuz cisiojan Muzejni z let 1397/1403. Rkp: Praha, Muz XII F 10, fol. 213ab. Cit: jen zkratka. Ed: V.Hanka, Rozbor stć.lit.1, Praha 1842, 186-190 (paleogr. a transkr.). [D] CISNEUB cisiojan Neubersky z r. 1444. Rkp: Praha, Muz III H 36, fol.130b. Cit: jen zkratka. Ed: V.Hanka, Rozbor stè.lit. 1, Praha 1842, 190-193 (paleogr.). [E] CrsPRAZ cisiojan PraZsky z doby ok. 1300. Rkp: Praha, Mést. muzeum 12060, fol.[103b-104a. Cit: jen zkratka. Ed: J.Truhlár, LF 28, 1901, 365-370. — V.Flajś- hans, Nejst.památky, Praha 1903,121-124 (ukázka; paleo,r.). [A] CJB Codex juris bohemici. Ed.H.Jire- Cek. T.1, pars 1 aetatem Pfemyslidarum continens. Praha 1867 (265-435 v. Práv- Hor) - T.2, pavss 1: Documenta juris publici saeculi XIV (1306-1378). Praha- Lipsko 1896; pars 2: Jus terrae atque jus curiae regiae sae:uli XIV. Praha 1870 (68-98 v. RoZmb; 100-197 v. MajCarStat; 198-255 v. RádZem; 256-283 v. TábOff; 356-386 v. Dub); pars 3: Scripta ad rem publicam administrandam spectantia saec. XIV. Praha 1889; pars 4: Monumenta juris municipalis saec. X IV. Praha 1898. — T.3, pars 2: Jus terrae saeculi XV (1420 aZ 1500). Praha 1873; pars 3: Mg. Victorini a V&Sehrd ,,De iure terrae Bohemicae libri novem'*. Praha 1874 (v. V&eh). Cit: díl, část a str. [R] CJM Codex juris municipalis regni Bohe- miae — Sbírka pramenů práva městského království Českého. 1. Privilegia měst pražských 1174-1598. Ed.J.Čelakovský, Praha 1886 (transkr.). — 2. Privilegia královských měst venkovských v krá- lovství Českém z let 1225 — 1419. Ed. J.Čelakovský, Praha 1895 (transkr.). — 3. Privilegia královských měst venkov- ských v království Českém z let 1420 až 1526. Ed. J. Čelakovský a G.Friedrich, Praha 1948 (transkr.). — 4/1 Privilegia nekrálovských iměst českých z let 1232 až 1452. Ed. A. Haas, Praha 1954 (transkr.); 4/2 Privilegia nekrálovských měst českých z let 1453-1500. Ed.A.Haas, Praha 1960 (transkr.). Cit: díl (popř. i svazek), str. a rok. [R] CoMEST Petr z Troyes (zvaný též Co- mestor, Manducator), Historia scholastica; čes. pfeklad z 2.pol.14.stol. Rkp: CoMEsTC Brno, SA G 13, 6.302, 360 fol. (tzv.Cer- ronsky, neüplny); 1404. — ComEsTK Pra- ha, UK XVII D 18, fol.1a-272b (neńplny); 2.pol.15.stol. — CoMEsTS Brno, SA G 10, €.116 (df.Stockholm), 410 fol.; 1481. Cit: fol.rkpu. Ed: J. V.Novák, Petra Comestora Historia scholastica. Sbírka pram.lit. I/2, 9, 10. Praha 1910, 1914 (text —C, var. a dodatky z —K, —S; paleogr.). Lat: J.P. Migne, PL 198, 1049-1722. [C] CoNFIRM Libri confirmationum ad be- neficia ecclesiastica Pragensem per archi- dioecesim 1-10 (1354-1436). Ed. J.Emler a F.A.Tingl. Praha 1867-1889 (paleogr.). Cit: díl (popř. i svazek), str. a rok. [R] CELDoD F.L.Celakovsky, Dodavky ke slovniku Josefa Jungmanna. Praha 1851. Cit: str., popř. heslo (s.v.). ČERNÝ-Váša F. Černý-P. Váša, Mo- ravská jména místní. Výklady filologické. Brno 1907. Cit: str. a rok. ČEŠKAMUDR Řeči z mudrců pohan- ských, jakož i z Petrarky vybrané a přelo- žené od kněze Jana Češky; kon.15.stol. Rkp: ČEŠKAMUDRA Praha, UK XVII B 10, 57 fol.; 1562. — ČEŠKAMUpDRB Praha, UK XVII E 11, fol.189a-329a; poóc.16. stol. — ČEŠKAMUDRC Praha, UK XVII E 32, 106 fol; zaë.16.stol. - ÜESKAMUDRK Praha, KapPraż O 39, fol.1a-92a; 1.pol. 16.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Bezdéka, Zá- kladové moudrosti a opatrnosti. Praha 1844 (transkr.). [F] ČTVER Čtverohranáč, překlad lat. sbír- ky bajek Ouadripartitus apologeticus, tra- dicí přičítané biskupovi Cyrilu Jeruza- lémskému, blíže neznámému; zač.15.stol. Rkp: Praha, UK XVII E 12, 182 fol.; 15.stol. Cit: folrkpu. Ed: V.Hanka, Zr- cadlo moudrosti sv. Crhy, Rozbor stč.lit. 2, 1945, 18-27 (ukázky; paleogr.). Lat: J.G.Th.Grässe, Die beiden ältesten latei- nischen Fabelbücher des Mittelalters. Tü- bingen 1880, 1-124. Lit: J.Tříška, Mora- van Řehoř z Uherského Brodu - původce středověké sbírky bajek Quadripartitus, LF 77, 1954, 237-259; srov. dále diskusi, které se zúčastnili vedle autora ještě 

Strana 68
J.Ludvíkovský a F.Ryšánek (LF 79, 1956; 81, 1958; 88, 1965; SFFBU, E 5, 1960). [D] DAL veršovaná česká kronika tak řeče- ného Dalimila z poč.14.stol. Rkp: I. re- dakce: DALC Cambridge (Anglie), Trinity College, 167 fol. (Cambridžský; s mezerami, pouze do kap.100); pol.14.stol. — DALF Praha, UK XXIII F 39 (Frantiskansky; dr. Praha, Lobk), fol.1a-74a; 1440. - DaALH Praha, UK XVII J 17/1 (zlomky Hanu3ovy), 2 dvoulisty; 1.pol.14.stol. — DaLHR Praha, Muz 1 Ac 57 (zl.Hradec- ké), 2 listy; 1.pol.14.stol. - DALKK Praha, UK XVII J 17/12 (z1.Klementinské) a Pra- ha, SUA RKi¢ kart.2310 (zl. K¥izovnické), proužky ze 4 různých dvoulistii; 1.pol.14. stol. — DALOL Praha, Muz 1 Ac 65 (zl. Olomoucký, přechod k II. red.), 1 list; 2.pol.14.stol. — DALS Praha, Strahov DG IIT 7, fol.220b-223b (zl.Strahovský, pře- chod k II. red.); pol.15.stol. — DALV Videń, NK Ser.nova 44, 30 fol. (Vídeňský, pře- chod k II. red.); kon.14. stol. — II. re- dakce (přepracování a rozšíření kroniky v pol.15.stol.): DALCR Brno, SA G 12, II 108, 13 fol. (Cerronský); 1443. — DaL- Fs Křivoklát I d 36 (Fůrstenberský), fol.1a-89a; kon.15.stol. — DALL Praha, UK XXIII G 87 (Lobkovicky; df.Praha, Lobk), 99 fol.; pol.15.stol. — DALP Praha, UK XIX B 9 (Pelcliv; df.Decin), fol. II 1a-43b; pol.15.stol. — IIL.redakce: DALZ Praha, Muz II F 8, fol.1a-98a (Zebereriv n.Pinvićkuv); 1459. St.tisk: DALJ% Pavel Jesin z Bezdezce, Kronika stara klaśte- ra Boleslavského. Praha, Daniel Karel z Karlspergka 1620, 235, [12] str. (Kniho- pis 1810; pokus o krit.vyd. na základě 7 rkpů, zčásti nám dnes neznámých). Cit: kap.a verš (podle ed.B.Havránka a J.Daň- helky). Ed: I.J.Hanuš, CCM 35, 1861, 116-122, 209-216 (text ~H; paleogr.). — J.Truhlaf, LF 18, 1891, 99-104, 344-345 (text ~KK; paleogr.). — J.Jire¢ek, Rymo- vaná kronika česká tak řečeného Dalimila. Památky (staré) 2, Praha 1877 (transkr.); týž, Rýmovaná kronika česká tak řečené- ho Dalimila. PDČ 3, Praha 1878 (vedle přídavků ke kronice otištěny v ed. i dva překl. do něm., a to starší, rýmovaný, asi z pol.14.stol., a mladší, prozaický, z pol.15. stol.). — V.E.Mourek, Kronika Dalimilova podle rukopisu Cambridgeského. Praha, 1. vyd. 1892; 2. vyd. 1910 (paleogr.). — 68 B.Havránek - J.Daňhelka, Nejstarší česká rýmovaná kronika tak řečeného Dalimila. Památky (nové) 18, Praha, 1.vyd.1957, 2.vyd.1958 (krit.ed., zakl.text ~L, var. z ost.rkpi; transkr.). Něm: v. ed. J.Jireč- ka 1878. [B] DEKLPňŘIJ Deklarace pražské university z 10.března 1417 o přijímání pod obojí. Rkp: DEKLPňŘIJK Praha, UK XI E 3, fol.100a-101a, pol.15.stol. — DEKLPRIJT Třeboň, SA Hist.189. Cit: fol.rkpu n. str. ed. (DeklPfij) a rok. Ed: F.Palacky, ArchćĆ 3, 1844, 203-205 (text —T; transkr.). Lat: rkp. Praha, UK VIII G 13, fol.182b aż 184a (15.stol.). [E] DgEs veršované Desatero přikázání bo- žích z 2.pol.14.stol. Rkp: DEsHRAD v. Hrad, fol.94a-120b. — DEsK Praha, Kap- Praz N 17, fol. 153a-158a. — DEsU Praha, UK XVII E 8, fol.57ab (jen zač., 54 v.); konec 14.stol. Cit: verš podle ed. Ed: A.Patera, Hradecký rukopis, Praha 1881, 246-357 (text ~Hrad, var. ~K; paleogr. a transkr.). — A.Patera, CCM 67, 1893, 264-247 (text ~U, var. ~Hrad, ~K; paleogr.). — J.Hrabak, Stć.satiry, Praha 1962, str.55-89 (transkr.). [C] DEskYDvoR Desky dvorské království Českého. Ed. G.Friedrich. Díl 1. První kniha provolací z let 1380-1394, Praha 1921; v.ArchC 31. — Dil 2. Druha kniha provolaci z let 1395-1410, Praha 1935; v.ArchĆ 35. — Díl 3. Třetí kniha provolací z let 1411-1448, Praha 1941; v.ArchĆ 36. — Díl 4. Čtvrtá kniha provolací z let 1453 aż 1480, Praha 1941-44; v.ArchĆ 37/1-3. - Díl 7. První kniha půhonná z let 1383 aż 1407, Praha 1929. — Díl 8. Druhá kniha půhonná z let 1407-1530, Praha 1944 (ves- més transkr.). Cit: dil, str. a rok. [R] DeEskyMor Moravské zemské desky 1480-1566. Kraj Brněnský a Olomoucký. Ed: DEskyMorBRN T. Kalina, Moravské zemské desky II. 1480-1566. Kraj Brněn- ský, Praha 1950 (transkr.). — DESKY- MoROL F. Matejek, Moravské zemské desky II. 1480-1566. Kraj Olomoucky, Brno 1948 (transkr.). Cit: str. a rok. [R] DESKYZEM pozůstatky zemských desk království Českého. Ed: DESKYZEMDY F.Dvorsky-J.Emler, Reliquiae tabularum 

Strana 69
terrae, Praha 1868 (transkr.) - Dreskv- ZEMEM J.Emler, Pozüstatky desk zem- ských království Českého r. 1541 pohofe- lych. Díl 1-2, Praha 1870, 1872 (transkr.). Cit: dil (u ~Em), str. a rok. [R] DiALBoH tzv.Dialogi Bohemarii, sty- listická příručka o slovní zásobě, z 2.pol. 14.stol. Rkp: DrALBoHK Praha, Kap- Praž O 59, fol.17a-21b; kon.14.stol. DiALBoHL Lvov, UK 37 II (stara 2C 41), fol. 76a-79b; 1.pol.15.stol. — DrALBoHT Třeboň, SA A 6, fol.206a-207b (jen část textu); pol.15.stol. — DrALBoHU Treboń, SA C 5, fol.27a-36a; zać.15.stol. Cit: fol. rkpu. Ed: V.Hanka, Sbírka slovníků, Praha 1833, 337-355 (text —K, neúpl.; paleogr.). Lit: J.Vilikovský, Co jsou vlastně tzv. Dialogi Bohemarii? LF 63, 1936, 390-396. — V.Flajšhans, Lvovské ,,Dialogi Bohema- rii^, LF 64, 1937, 133-136. [C] Div divadelní hra n. zlomek divadelní hry. DivHnos lat.-čes. divadelní hra, zvaná Hrob boží nebo Druhá hra tří Marií, z pol.14.stol. Rkp: Praha, UK VIII G 29, fol.133a-137b; kon.14.stol. Cit: ver$ (podle ed.Máchalovy). Ed: J.Truhláf, LF 19, 1892, 54-64 (paleogr.). — J. Máchal, Sté. skladby dram., Praha 1908, 106-115 (pa- leogr.). [C] DivKLEM tii velikonoéni hry; 2.pol.14. stol. Rkp: Praha UK XVII E 1, fol. 135b-220a; 1.pol.16.stol. Obsah: 135b-179a Třetí hra tří Marií (Ordo trium persona- rum); 179a-191a Rozšířená hra tří Marií (Ludus pasce); 191a-220a Hra o vzkříšení Páně (Ludus de resurrectione). Cit: fol. a v závorce verš (podle ed.) Ed: J.Máchal, Sté.skladby dram., Praha 1908, 147-215 (paleogr.). [D] DrvMaAR zlomek Hry tří Marií z pol.14. stol. Rkp: Praha, Muz I F 43, 8 fol; 15.stol. Cit: verš (podle ed.). Ed: J.Má- chal, Sté. skladby dram., Praha 1908, 116-125 (paleogr.). [C] DivTEc zlomky divadelních her na Boží tělo a na Květnou neděli (v rkpe kdysi kláštera v Tegernsee) z 2.pol.14.stol. Rkp: Mnichov, Bav. stát. knih. Clm 18661 (Teg 661), 2 dvoulisty; pol.15.stol. Cit: 69 verš (podle ed. Máchalovy). Ed: J.Truhlár, CCM 66, 1892, 35-47 (paleogr.). — J.Machal, Sté.skladby dram., Praha 1908, 141-146 (paleogr.). [D] DivVzEr velikonoční hra tří Marií, tzv. První (lat.-čes.), z pol.14.stol. Rkp: Praha, UK I B 12, fol.135b-137b; kon.14.stol. Cit: ver$ (podle ed.). Ed: J.Máchal, Sté. skladby dram., Praha 1908, 98-105 (pa- leogr.). [C] DivVfr zlomky dvou velikonočních her (závěr hry pašijové a začátek hry na Květ- nou neděli) zkon.14.stol. Rkp: tě.nezvěst- ný (dř.Praha, KapPraž 1696/2; přídeš- tí), 2 listy. Cit: verš (podle ed.Máchalovy). Ed: A.Patera, CCM 68, 1894, 73-85 (paleo- gr.). — J. Máchal, Sté. skladby dram., Praha 1908, 126-140 (paleogr.). [D] DLuHRożMB RoZmberske dluhopisy z let 1457-1481. Vyd.J.Pelikán, Praha 1953 (transkr.). Cit: str. ed. a rok. Lit: J. Daňhelka, SaS 15,1954,185-186 (kritika nedostatků edice). [R] DoNaT zlomek lat.-čes.gramatiky (zva- né Donatus) z 1.pol.15.stol. Rkp: Vídeň, NK (nekatalogizováno), 2 proužky. Cit: jen zkratka. Ed: F.Menčík, LF 18, 1891, 97-99 (paleogr.). [E] DRK lat.rkp.drkolenský s několika čes. skladbami z 2. pol. 14. stol. Rkp: Dr- kolná (tč. nezvěstný). Z obsahu: 150ab O snech; 153ab modlitby; 153b-169b Pašije pána našeho Jezu Krista; 169b Spor duše s tělem (zlomek). Cit: fol.rkpu. Ed: A.Patera, ČČM 62, 1888, 324-342 (paleogr.). [D] Dus Ondfej z Dubé (11413), Vyklad na právo země České; ok.1400. Rkp: DUBA Praha, AMP 1864, fol.1a-21a; pol.15.stol. — DusB Praha, AMP 1865, fol.209b-233a, 323a-327b; 2.pol.15.stol. — DuBC Praha, Muz IV B 18, fol.216b-233a; 2.pol.15.stol. — DuBD Praha, Muz II D 3, fol.221a-248a; 2.pol.15.stol. - DuBE Praha, Muz V C 9, fol. 96a-116b, 150b-153b; pol.15.stol. — DuBF Brno, UK A 26 (dř.Brno, knih. august.klášt.), fol.2a-29a, 76a-80b; 2.pol. 15.stol. Cit: folrkpu. Ed: F.Palacký, Pana Ondřeje z Dubé Výklad na právo zem.&eské. ArchĆ 2, 1842, 481-517 (zákl. 

Strana 70
rkp. neoznačen; transkr.). — H. Jireček, CJB 2/2, Praha 1870, 356-386 (podle ed. Pa- lackého; transkr.). - F. Čáda, Ondřeje z Dubé Práva zemská česká. Hist. arch. 48, Praha 1930 (podle rkpu —A s přibráním dalších 32rkpů, viz úvodk ed.;transkr.). [D] ERECT Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV et XV. Ed: K.Bo- rový, díl 1-5. Praha 1875-1889 (transkr.). Cit: díl, str.ed. a rok. [R] Ev evangeliář n. zlomek evangeliáre. Cit: fol.rkpu a bibl.kniha, kap. a verš; zkratky názvü biblknih ve zvl.seznamu, v.zde str. 119. Lit: J.Vašica, Staročeské evangeliáfe. Studie prüpravná. Rozpravy CA, tf.III, 6.68, Praha 1931. a) evangeliáre EvBENES ,,Ëtenie knèzè Bene&ovy', neúplný evangeliář (154 čtení) z konce 14.stol. Rkp: Olomouc, SA (dř.Olomouc, KapOl 105), fol.60ab, 71a-72b, 76b-84b, 95a-113b. Ed: V.Mërka, Ćtenie knózć Benešovy, Prostějov 1918. Lit: J.Vašica, K vydání evangeliáře Benešova, LF 47, 1920, 63-88, 164-174, 289-295 (opravy cit. edice) a týž a., o.c. 64-65. [D] EvGórT lat. evangeliaf Góttweiżsky s mezifadkovym překladem 8 perikop z doby velikonoční a epištoly na Zelený čtvrtek (text téměř shodný s EvKlem); z 2.pol.14.stol. Rkp: Góttweig (Dol.Ra- kousy), knih.benedikt.klást.487, fol.1b az 291b (passim). Ed: J.Va&ica, CVSMOI 39, 1927, 123-133 (paleogr.). Lit: J.Vasica, o.c. 79-80. [C] EvKa» evangeliář Kapitulní (n. Svato- vítský), meziřádkový překlad epištol a evang.čtení na celý rok v lat.lekcionáři z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, KapPraż A 172, fol.1a-319b. Ed: f. Lit: J.VaŻica, o.c. 98. [D] EvKLEM evangelié* Klementinskÿ, ob- sahujici perikopy na nedèle cirkevniho roku, z 2.pol.14.stol. Rkp: Praha, UK VIII C 17, fol.43b-48a; rozhr.14. a 15.stol. Ed: J.Va&ica, Sté.evangeliárfe, Praha 1931, 80-84 (ukázky textu; paleogr.). Lit: J.Va- Sica, o.c. 79. [C] 70 EvOL evangeliář Olomoucký, obsahují- cí vedle epištol a evang. čtení též rituál klarisek na Veliký pátek (v.RitKlar); 2.pol.14.stol. Rkp: Olomouc, SVK M II 249/2, fol.94b-331b; 1421. Ed: F.Černý, Evangeliář olomoucký. Sbírka pram.lit. I/1, 4, Praha 1901 (paleogr.). Lit: J.Va- Sica, Nékolik poznámek k evangeliári Olo- mouckému, Vyroéc.zpr.arcib.gymn. v Kro- měříži 1922; týž a., o.c. 94-97. [C] EvPRaž evangeliář Pražský (kdysi Tře- boňský) z rozhr. 14.a 15.stol. Rkp: Praha, UK XI B 3, fol.1a-19b; 1.pol.15.stol. Ed: F.Černý, LF 24, 1897, 187-192, 271-287, 355-358, 431-444 (jen starší část do fol. 13a; paleogr.). Lit: J.Vašica, o.c. 85-93. [C] EvRAJHR evangeliäï Rajhradskÿz1.pol. 14.stol. Rkp: Brno, UK R 3604 (dt. Raj- hrad D/K I a 4), fol.106a-124a. Ed: J.Va- Sica, Sté.evangeliáfe, Praha 1931, 7-9 (ukázka textu; paleogr.). Lit: J. Va&ica, o.c. [B] EvSEiT evangeliaF Seitenstettensky z 1. pol. 14. stol. Rkp: Seitenstetten (Dol. Rakousy), kläst.knih. 272, fol.139a-148a (podle opravené foliace 144a-153a, v. Vasica o.c.). Ed: F.Menčík, Dva evangelistáře. Roz- manitosti 3, Praha 1893, 1-41 (paleogr.). Lit: J.Vašica, o.c. 2-3. [B] EvVíp evangeliář Vídeňský z 1.pol. 14.stol. Rkp: Videń NK 4733, fol.1a-49b. Ed: F.Menéík, Dva evangelistafe. Rozma- nitosti 3, Praha 1893, 42-136 (paleogr.). Lit: J.Va&ica, o.c. 3-7. [B] EvZIMN ,,Ëtenie zimnieho casu‘‘, evan- geliář obsahující evang.čtení od 1.nedèle adventní až po Nanebevstoupení Páně; 2.pol.14.stol. Rkp: Praha, Muz III A 40, 54 fol. Ed: A.Patera, Čtenie zimnieho ča- su. Sbírka pram.lit. I/1,7, Praha 1905 (paleogr.). Lit: W.Titsch, Zur Sprache und Entstehung des Evang. Čtenie zimnieho času, AslPh 34, 1913, 130-146. — J.Vašica, o.c. 60-65. [Cl b) zlomky evangeliafi EvA zlomek evangeliáfe s úryvky evang. Matoušova, Lukášova a Janova z 1.pol.14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 47, 

Strana 71
2 perg.proužky. Ed: A.Patera, ČMusF 1, 1895, 46-48 (paleogr.). Lit: J.Vašica, o.c. 1-2. [B] EvB zlomek evangelidfe s úryvkem evang. Lukášova z 2.pol.14.stol. Rkp: 1 list, tě.nezvěstný (dř. Praha, Uměl.prům. muzeum). Ed: V.Flajšhans, ČČM 72, 1898, 158-159 (var. z HusPostW; paleogr.). Lit: J.Vašica, o.c. 98. [C] EvC zlomek evangeliáře s úryvky evang. Janova z 1.pol.14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 67, 2 listy; 1350/70. Ed: A.Patera, ČČM 74, 1900, 504-512 (též AnsKap a JiřM; paleogr.). Lit; J.Vašica, o.c. 11-12. [8] EvD zlomek evangeliářesúryvky evang. Matoušova, Lukášova a Janova (tzv. Bočkův); z 1.pol.14.stol. Rkp: Brno, SA G 1, kart.86 (Bočkova sbírka 12307), 2 listy úplné a 1 neúplný; ok.1400. Ed: J.Vašica, Stč.evangeliáře, Praha 1931, 9-11 (ukázky textu ~D a ~Rajhr; pa- leogr.). [B] EvE zlomek evangeliáfe s úryvkem evang.Lukásova z 2.pol.14.stol. Rkp: Pra- ha, UK XVII J 17/13 (nalezen ve Frim- burku v jiZ.Cechách), 1 list; kon.14.stol. Ed: J.Truhlát, ČČM 55, 1881, 495-498 (paleogr.). [C] Exc excerpta n. pomocny lexikální ma- teriál uloZeny v Üstavu pro jazyk český CSAV, ale nezafadény do zákl.lexikální- ho archívu (zejm. z pozüstalosti nékolika čes.filologů): ExcFLJjS excerpta V.Flaj§- hanse (1866-1950). ExcGB excerpta J.Gebauera (1838-1907). — ExcHus ex- cerpta O.Hujera (1880-1942). — ExcMas excerpta I.B.Maska (1837-1901). — Exc- ZuB excerpta J.Zubatého (1855-1931). Cit: zkratka a podle možnosti další údaje (o pramenech ap.). FLASRADA Smil Flaška z Pardubic (11403), Nová rada, alegorická veršovaná skladba z kon.14.stol. Rkp: FLASRADAA Praha, Muz II F 8, fo1.98b-123a; 1459/69. — FLASRADAB v.OpatMuz, fol.156a-198a; pol.15.stol. — FLAŠRADAC Třeboň, SA A 18, fol.327a-328a (zlomek Třeboňský); 2.pol.15.stol. Cit: verš (podle ed.), u textu ~C fol.rkpu. Ed: J.Gebauer, Nová rada. m 1 Pamatky (staré) 1, Praha 1876 (text ~A, var. —B; paleogr. a transkr.). — J.Dañ- helka, Nová rada. Památky (nové) 9, Praha 1950 (text —A, var. —B; transkr.). — J.Danhelka, LF 71, 1947, 94-105 (text ~C; paleogr.). [D] FLISPAM V.Flajshans, Nejstarsi pamât- ky jazyka i písemnictví českého. Díl I. Prolegomena a texty. Praha 1903 (texty paleogr.). Cit: str. ed. [A] FLIŠPRÍSL V.Flajšhans, Česká příslo- ví. Sbírka přísloví, průpovědí a pořekadel lidu českého v Čechách, na Moravě a v Slezsku. Díl I. Přísloví staročeská. První polovice (A-N), Praha 1911; Druhá polovice (O-Z), Praha 1913 (doklady transkr.). Cit: díl a sloupec, popř. připo- jeny další údaje. FRANT Život sv. Františka z Assisi, pfeklad Bonaventurovy ,,Legenda maior*'; zač.15.stol. Rkp: Olomouc, SVK II 249, fol. 1a-94a; 1421. Cit: fol. rkpu. Ed: E.Rippl, Das alttschechische Leben des hl.Franziskus von Assisi. Praha 1931 (paleogr.). Lat: S.Bonaventura, Legendae duae de vita s.Francisci ... ed.a patribus Collegii S.Bonaventurae. Quaracchi 1923. [D] GaL tzv.list Galatánský (n. List z nebe poslaný do města Galatan), překl. z lat.; pol.14.stol. Rkp: GALD Praha, Strahov DD II 4, č.5 (zl. Dlabačův, 1 list). — GALUKA Praha, UK XVII E 8, fol.17a až 20b; kon.14.stol. — GALUKB Praha, UK XVII E 10, fol.240b-241b; kon.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Patera, CCM 63, 1889, 439-453 (paralel.text —D, —UKA a var. ~UKB, paleogr.; pfipojena lat. předloha). [C] GaSLov Jan Gebauer: Slovník staro- český. Díl 1: A-J. Praha 1903. — Díl 2: K-N. Praha 1916. Cit: díl a str., popř. heslo (s.v.). GEsTA Gesta Romanorum, sbírka struc- ných povídek (exempla) s připojeným alegorickym náboženskomravním vykla- dem (překlad z lat.); 2.pol.14.stol. Rkp: GESTAB Praha, Muz III E 43, fol.1a-138a (Bfeznicky); 1443. — GEsTAM Praha, Muz III E 48, 148 fol.; 1473. - GEsTAU Praha, 

Strana 72
UK XVII F 28, 335 str.; pol.15.stol. Cit: fol.n.str.rkpu. Ed: J.V.Novak, Staroces- ká Gesta Romanorum. Sbírka pram. lit. I/2, 2, Praha 1895 (na str.1-159 otištěn text —B, tamtéž pod čarou varianty —M, na str.160-248 text — U; vesměs paleogr.). Lat: H. Oesterley, Gesta Romanorum. Berlin 1872. — W.Dick, Die Gesta Roma- norum nach der Innsbrucker Handschrift vom Jahre 1342. Erlangen-Lipsko 1890. [D] GLos glosy n. glosovaná památka. GLosBREV &es.glosy v lat.breviäïi z 2. pol.15.stol. Rkp: t.¢.nezvéstny (df.Naum- burg/Saale, v soukr.maj.; srov.edice, str. 22). Cit: fol. rkpu. Ed: P.Mitzschke, VK CSN 1892, 21-25 (paleogr.). [F] GLosBRIT éces.glosy v lat.slovníku mi- nority Viléma Brita (71356). Rkp: Vídeň, NK 3346, fol.75a-96b; ok.1400. Cit: jen zkratka. Ed: F.Menčík, Komenský 1883, 611-612 (transkr.). [D] GLosFAG čes.glosy ve veršované lat. skladbě Reineri Fagifacetus sive praecepta de facetia comedendi et bibendi; z poč.15. stol. Rkp: Leningrad, Stát.veř.knih. Lat. Q XIV 117, fol.21b-47a. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Brückner, AsIPh 14, 1892, 11-18 (paleogr.). [D] GLosJaAc mezifádkové a marginální glosy v lat.bibli (tzv.Radobibel; u Mt a Mc). Rkp: Vídeň, NK 1190, passim; 11.-12.stol. Cit: číslo glosy (podle ed.). Ed: V.Jagié, Kirchenslavisch-bóhmische Glossen saec. X.-XII. Denkschriften Akad. Wien, Philos.-hist. Kl. 50, 1903. Lit: F.Trávníček, Glosy Jagiéovy a Svato- řehořské. [In:] Slovanské studie, Praha 1948, 164-168. [A] GLOSJER několik ées.glos v Jeronymové lat.prologu k proroctví Jeremiášovu; 1. pol.13.stol. Rkp: Olomouc, SA (dř.Olo- mouc, KapOl 400), fol.lab. Ed: A.Patera, CCM 61, 1887, 119-120 (paleogr.). [A] GLosJIŘ čes.glosy v lat.rkpe býv. kláš- tera u sv.Jiří na Hradě Pražském (Regula s.Benedicti); zač.15.stol. Rkp: Praha, UK I F 29, fol.34a-175b. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Truhlárt, VCA 7, 1898, 209-211 (jen vý- bér; paleogr.). [D] 72 GLosLEKCUKA lat.lekcionář s čes.glo- sami a meziřádkovým překladem někt. perikop; 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK I C 27, fol.1a-218b. Cit: fol.rkpu. Ed: D. Lit: J.Truhlaf, Tři lekcionafe latinské s meziřádkovým překladem českým, VČA 6, 1897, 472-473 (též o —UKC, —UKD). [E] GLosLEKCUKB lat.lekcionář let.období s čes.meziřádkovými glosami (text místy shodný s HusPuncta); 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK III B 3, fol.1a-209b. Cit: fol. rkpu. Ed: f. [E] GLosLEKcUKOC lat.ekcionáf postního období s čes.meziřádkovými glosami, popř. se souvislejsimi ûryvky překladu; 1.pol.15. stol. Rkp: Praha, UK I C 11, fol.12a-131b. Cit: folrkpu. Ed: g. Lit: J.Truhlár, Tti lekcionafe (v.GlosLekcUKA). [E] GLosLEkcUKD lat.lekcionaf postního období s čes.meziřádkovými glosami, popř. se souvislejšími úryvky překladu; 1.pol.15. stol. Rkp: Praha, UK I C 12, fol.1a-141b. Cit: folrkpu. Ed: f. Lit: J.Truhlár, Tti lekcionáre (v.GlosLekcUK A). [E] GLosMATEJ Ces.glosy v lat.kazanich Ma- těje, řeholníka kláštera hradišťského; z r. 1436. Rkp: tč. nezvěstný (dř. Brno, SA č. 1149), 254 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Černý, VČA 9, 1900, 295-297 (jen ukázky; paleo- gr.). [E] GLosMIx codex mixtus s několika čes. glosami (totožné s MamMenč, v.t.); 15.stol. Rkp: Praha, UK I G 12, fol.117a. Cit: jen zkratka. Ed: 9. [E] GLosMV čes. glosy v lat. výkladovém slovníku zv.Mater verborum; 13.stol. Rkp: Praha, Muz X A 11, 481 str. Cit: str.rkpu. Ed: A.Patera-A.Baum, CCM 51, 1877, 120 až 149, 372-390, 488-513 (pravé glosy otiš- těny abecedně na str.377-389; paleogr.). [A] GLosOL ées.glosy v lat.rkpe SVK v Olo- mouci I 214, 144 fol.; pol.14.stol. Cit: fol. rkpu. Ed: f. [C] GLOSOPAT lat.homiliár Opatovicky s ces. glosami; 2.pol.13.stol. Rkp: Praha, UK III F 6, 243 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Patera, 

Strana 73
CCM 54, 1880, 109-123 (paleogr.; v abeced. seznamu glosy transkr.). [^] GLosPERs ées.glosy v lat.rkpe Persio- vych satir; z r. 1418. Rkp: Sv. Florian u Lince, klá&t.knih. 4° XI 584, 57 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: I.B.Masek, CMusF 2, 1896, 84-90 (ukázky; paleogr.). [E] GLosPROROL ces.glosy v lat.textu Pro- rokü (s náfecC.prvky morav.); z r. 1391. Rkp: Olomouc, SVK II 231, fol.1a-239b. Cit: fol. rkpu. Ed: f. [D] GLosPnoRT ées.glosy a částečný mezi- řádkový překlad proroků Zachariáše a Da- niela; z pol. 15. stol. Rkp: OA Jihlava-Telč odd. Č - č.2, 19 fol. Cit: fol.a bibl.kniha, kap. a verš. Ed: K.Vepřek, LF 28, 1901, 35-45, 109-115, 267-277, 370-377, 440-447 (paleogr.). [E] GLosRoup čes.glosy k Vergiliově Ae- neidě a k výňatkům z Ovidia a Plauta; z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK R VI Fe 5 (dř.Roudnice,Lobk), 420 str. Cit; str.rkpu. Ed: F.X.Prusík, Výr.zpr. Akad. gymnasia v Praze 1886. Lit: F.X.Prusík, České glosy v roudnickém rukopise z XV. století, Krok 2, 1888, 346-349, 399-406. [E] GLOSŘEH glosy Svatořehořské, zapsané v Libri dialogorum s.Gregorii papae; poč. 12.stol. Rkp: Praha, KapPraž A 173, fol. 7a-175b. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Patera, ČČM 52, 1878, 536-557 (glosy otištěny abeced- ně; paleogr.). Lit: F.Trávníček, Glosy Ja- gičovy a Svatořehořské. [In:] Slovanské studie, Praha 1948, 164-168. [A] GLosSEp Sedulius, Paschale carmen s ko- mentářem a čes.meziřádkovým překladem; zač.15.stol. Rkp: Praha, KapPraž H 10, fol.2a-237a; 1416. Cit: folrkpu. Ed: f. Lat: J.Huemer, Sedulii Paschale carmen. Vídeň 1885. [E] GLosVíp čes.názvy domácího nářadí aj. vlat.smíšeném kodexu (,,Fragmenta de va- riis utensilibus domus et artificiorum va- riorum ordinum‘‘); 13.stol. Rkp: Videñ, NK 526, fol.116a-121b. Cit: fol.rkpu. Ed: V. Flajshans, CCM 75, 1901, 249-250 (pa- leogr.). - F.Repp, ZslPh 26, 1958, 382-390 (paleogr.). Lit: J.Dañhelka, Videñské glo- sy Noväkovy, LF 82, 1959, 311; srov.téZ B.Ryba, LF 86, 1963, 361-363. [A] Griz Valter a Grizelda, volny pieklad povidky z Boccacciova Dekameronu (podle lat.zprac. Petrarkova); poé. 15. stol. Rkp: GRIZA Praha, UK (fond Křiž.(dř.Křiž XXII A 4, vitr. LV D 1), str.245-269; 1472. — GRIZB Praha, UK fond Křiž. (dř.Křiž X XII A 16, vitr. LVII D 1), fol.75b-99a (text jiné redakce); 1520. — GRIZM Praha, Muz II F 8, fol.153a-160a; 1459/63. Cit: fol. n. str.rkpu. Ed: J.Polivka, Dvé povídky v české literatuře X V.století. Praha 1889, 47-57 (text ~M, var. ~A; paleogr.). — F. Cerny, LF 20, 1893, 313-320 (text ~B; paleogr.). — Výbor z čes.lit.(akad.) 2/2, Praha 1964, 334-342 (text ~M, var. ~A; transkr.). Lit: J.Gebauer-B.Spiess, Wal- ter a Griselda, LF 4, 1877, 60-68. - J.Polívka, o.c. [D] GUALLCTNOST Jan Guallensis, O čtyřech stěžejných ctnostech (De guattuor virtuti- bus cardinalibus), překlad z lat.; 2.pol. 14.stol. Rkp: a) první překlad: GuaLL- CTNOSTD Praha, UK XIX B 9 (dř.Děčín, tzv.Pelclův rkp), fol.48b-81a; pol.15.stol. b) druhý překlad: GUALLCTNOSTK Praha, UK XVII F 12, str.131-238; 15.stol. — GUALLCTNOSTM Praha, Muz I F 23, fol. 1a-40a; poč.16.stol. - GUALLCTNOSTN Pra- ha, Muz IV G4, fol.1a-72b; 1.pol.16.stol. St.tisk: GUALLCTNOSTT Plzeň, Mik.Baka- lář 1509, 92 fol. (Knihopis 3578). Cit: fol. n. str.rkpu, popř. st.tisku. Ed: F.Šimek, Sta- ročeský překlad spisu Jana Guallensis O čtyřech stěžejných ctnostech, VKČSN 1951, &.1 (text —K, var. —D, ~M, ~N; transkr.). Lat: rkp.Praha, KapPraz G 37, fol.131b-155a; 1.pol.15.stol. [D] HÁJZRíz Jan Hájek z Hodétína (f po 1429), Vojenské zřízení; datováno 1413. pravděpodobně však vzniklo v dochované podobě asi o čtvrt století později. Rkp: zni- čen 1945 (dř.Praha, AMP 323a, fol.118a až 133b); 15./17.stol. Cit: str.ed. (podle Svej- kovského). Ed: H.Toman, Husitské vá- lečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy. Praha 1898, 422-437 (transkr.). — F. Svej- kovsky, Sté.voj.fády. Praha 1952, 36-42 (transkr.). Lit: H.Toman, o.c. 23-32. [E] HerHus Jiti Heremita (+ 1521), Zivot M. Jana Husa (kon. 15.stol.). St.tisk: Zivot, to jest Slechetné obcování ... mistra Jana Husi, kazatele českého, od kněze Jiříka Heremiry (!)... sepsaný. B.m.. b.r. (1533?%), 

Strana 74
16 fol. (Knihopis 2950). Cit: fol.st.tisku. Ed: V.Novotný, PDČ 8, Praha 1932, 377 až 383 (transkr.). - M.Nedvédová, Hus a Jeronym v Kostnici. Praha 1953, 215-228 (transkr.). [F] Hir Hilarius Litoméficky (1412-1468). HiLPop List králi Jiřímu z Poděbrad zr.1462. Rkp: Stuttgart, Zem.knih. Theol. 49 37, fol.123a-135a; konec 15.stol. Cit: folrkpu. Ed: A.Podlaha, Hilaria Litomé- řického list králi Jiřímu z Poděbrad. Praha 1931 (transkr.). [F] H1LPŘIJ Traktát křesťanský o nejsvětěj- ším přijímání lidu obecného pod jednú zpuosobü. Rkp: HiLPRIJA Praha, Kap- Praz D 56, 142 str.; 1468. — HiLPŘIJB Praha, KapPraž O 35, fol. 5a-64b; poč.16. stol. - HiLPiujC Praha, KapPraž D 58, fol.1a-81b; 1550. — HiLPiIJD Mnichovo Hradisté, SA (df.Duchcov 2477), fol. 122aZ 193b; kon. 15. stol. Cit: fol. n. str. rkpu. Ed: A.Podlaha, Traktát o nejsvétéjSím přijímá- ní lidu obecného pod jednou zpüsobou. Praha 1905 (paleogr.). [F] HiLRożmMB Traktát proti králi Jiřímu, věnovaný Janovi z Rožmberka. Rkp: Pra- ha, UK XVII F 32, 46 fol.; ok.1467. Cit: fol.rkpu. Ed: Z.Tobolka, Traktát k panu Janovi z Rozenberka. Hist.arch.13, Praha 1898 (paleogr.). [F] HopKa» Hodiny ot svaté Mařie a jiné skladby náboženského obsahu, připsané v rkpe Zaltáre Kapitulního; kon.14.stol. Rkp: vw. ZaltKap, fol.82a-100b. Cit: fol. rkpu. Ed: f. [D] HopKLEM sborník náboženských skla- deb, obsahující Hodinky sv. Máří, Spor duše s tělem, tzv. První (v.Spor), modlit- by aj.; rozhr. 14. a 15.stol. Rkp: Praha, UK XVII A 18, 88 fol. Cit: fol. rkpu. Ed: v.Spor. [D] HopMuz Hodiny sv.Mařie, modlitby a jiné skladby nábož. z konce 14.stol. Rkp: Praha, Muz V H 36, 84 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Patera, ČMuzF 7, 1901,86-103, 351 až 363 (paleogr.). [D] Hom homiliář n. homilie. 74 HoMKLEM zbytky homiliáfe z pol.14. stol. Rkp: Praha, UK XVII J 17/15, 2 lis- ty. Cit: fol.zl. Ed: J.Truhlát, LF 14, 1887, 261-263 (paleogr.). [C] HoMMaxk makaronsky lat.-ces.homiliár (Litoměřický) z kon. 15. stol. Rkp: Pra- ha, UK XI F 3, 240 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: I.J.Hanuš, ČČM 35, 1861, 111-115 (ukáz- ky; paleogr.). [F] Hosáxk-ŠRÁáMEK L. Hosák - R. Šrámek, Místní jména na Moravě a v Slezsku. Díl 1. Praha 1968. Cit: díl, str. a rok (—Exc u dokladů z jejich materiálu dosud nevy- daného). [R] HRAD Hradecký rukopis, sborník veršo- vaných skladeb z 60. let 14.stol. Rkp: Praha, UK XXIII G 92 (dř.Praha, Lobk 334 ,145 fol. Obsah: fol.1a-29a Legenda osv. Prokopu HRADPROK; 29a-51b Plać Marie Magdaleny HRADMAGD; 51b-61b Plać sva- té Marie HRADMAR; 61b-74b Devatero radostí svaté Mařie HRADRAD; 75a-94a Umučení Páně (Hradecké) HRADUwMmuč; 94a-120b v. DesHrad; 120b-123a Zdrávas Maria HRADZDRÁV; 123b-124b Svatý Jan apoštol HRADJAN; 125a-130a Satiry o ře- meslnicich(1-2) HRADSAT;130a-132a Baj- Ka o lišce a d“bânu HrapL1$; 132a-138b Satiry o řemeslnících (3-7) HRADSAT; 138b až 146b O bohatci HRADBOHAT. Cit: fol. rkpu. Ed: A.Patera, Hradecký rukopis. Památky (staré) 8, Praha 1881 (paleogr.a transkr.). — J.Hrabak, Legenda o svatém Prokopu. Dvě legendy z doby Karlovy, Památky (nové) 21, Praha 1959, 15-90 (transkr.). - J. Hrabák, Sté.satiry, Památky (nové) 25, Praha 1962, 53-111 (DesHrad, HradSat; transkr.). Lat: v ed.Paterové, str. 438-452, otištěna Origenova homilie De planctu beate Marie Magdalene super do- mino a Planctus sancte Marie z rkpu UK Praha XII D 10 (k —Magd a —Mar). [C] HřícH O sedmi smrtelných hříších, proz. výklad z konce 14.stol., dř.přičítaný Hu- sovi. Rkp: HŘÍCHM v.Kruml, str.239-251. St.tisk:: HŘÍCHT v.HusPostTN, fol.238b až 243b. Cit: str.rkpu n. fol.st.tisku. Ed: K.J.Erben, M.J.Husi spisy 3, Praha 1868, 178-190 (transkr.. - K.Novák, LF 23, 1896, 55-72 (paleogr.). [D] 

Strana 75
Huco Knížky Hugovy o připravení své- ho srdcě (vl.Gerhard z Lutychu, De prepa- ratione cordis); asi překl. Matěje Prostě- jovského z rozhr. 14.a.15.stol. Rkp: Praha, Muz IV H 29, 553 str.; 15.stol. (od str.445 doplněno v 17./18.stol.) Cit: str.rkpu. Ed: 6. Lat: rkp. Praha, UK III D 8, fol.1a-53a; kon.14.stol. Lit: J.Gebauer, Kniżky Hu- govy o připravení svého srdcć, LF 10, 1883, 301-303. [D] Hus Jan Hus (asi 1369-1415). Lit: F.M. Bartoš-P.Spunar, Soupis pramenů k lite- rární činnosti M. Jana Husa a M.Jeronýma Pražského, Praha 1965. HusABEc Abeceda, abecední soupis čes. hlásek a jejich znaků s mnemotechnickým textem. Rkp: HUsABECcA Vídeň, NK 4935, fol.74b; pol.15.stol. — HusABECB Budy- 3in 49 22, fol.207a; 1.pol.15.stol. — Hus- ABECO Olomouc, SVK 124 (zadní přídeš- ti); 15.stol. — Hu ;ABECT TrFeboń, SA A 4, fol.35a; pol.15.siol. — HusABECV Videń, NK 4310 (vlep.zad.pfídeStíi); 1414. Cit: jen zkratka. Ed: A.V.Sembera, M.Jana Husi Ortografie česká. Vídeň 1857 (text mA, T; paleogr.). — K.J.Erben, Spisy M. J. Husi 3, Praha 1868, 261 (text —A, --T; podle Sembery, transkr.). - B.Vybí- ral, CVSMOI 31, 1914, 133 (text O). — Vybor z Ćes.li .(akad.) 2/2, Praha 1964, 522-523 (text —A, var. —D, —O, -—T, —V; transkr.). [E] HusBEr L Betlémská kázání (latinská s čes. glosami a vsuvkami.) Rkp: Hus- BETLK Praha, UK III B 20, 294 fol.; pol. 15.stol. — HusBETLM Praha, Muz XVI F 4, 493 fol.; 1.pol.15.stol. Cit: dil a str.ed. Ed: V.Flajs$hans, Mag.Io.Hus: Sermones in Betlehem 1410-1411. Díl 1, VKCSN 1938, č. 3; díl 2, ib.1939, č.1; díl 3, ib.1940, č.1; díl 4, ib.1941, č.1; díl 5, ib.1942, č.1; Indi- ces ib.1945 (1947), č.3 (rkpy —K, —M; paleogr.). Lit: E.Kamínková, Husova Bet- lémská kázání a jejich dvé recenze. Acta Univ.Car., Philos. et hist. 1963, Monogr. 2. [E] HusBLup O £esti bludiech (rozšířená üprava püv. lat.verze). Rkp: HusBLuDB Budy&ín 29 51, fol.138a-147a; 1.pol.15. stol. - HusBLUDG Budyśin 4* 22, fol.186a aZ 206a; 1.pol.15.stul. - HusBLupK Pra- ha, UK fond Kfiż. (df.Kfiż XXII A 4, vitr. LV D 1), str. 137-214; 1472. — Hus- 75 BLUDM Praha, Muz IV C 18, fol.201a až 212b; 1414. - HUsBLUDV Vídeň, NK 4935, fol.53a-73a; pol. 15.stol. St. tisky: Hus- BLUDTL Sepsání o šesti bludích, Litomyšl 1510, 47 fol. (Knihopis 3264). — Hus- BLuDTN v. HusPostTN, fol.217a-229b. Cit: fol. n. str. rkpu, popf. st.tisku. Ed: K.J.Erben, Spisy M.J. Husi 3, Praha 1868, 212-240 (text —M; transkr.) — B.Ryba, Betlemské texty. Památky (nové) 11, Pra- ha 1951, 67-104 (text ——K, —M; transkr.). Lat: B.Ryba, cit.ed.41-63. [E] HusCoLLECTA Ćes.glosy a vsuvky v ně- kolika rukopisech lat.postily zv.Collecta. Rkp: v.edice, str.10-12. Cit: str.edice. Ed: A.Schmidtova, Mg.Iohannis Hus Sermo- nes de tempore, qui Collecta dicuntur. Spi- sy M.Jana Husi 7, Praha 1959 (seznam čes. slov na str.614-616). [E] HusDcERKA Dcerka aneb O poznání cesty pravé k spasení. Rkp: HUsDcERKAA v. ChelčArc, fol.110a-148b; 2.pol.15.stol. — HusDcERKAB Praha, Muz IV B 15, fol. 280b-297a (Minoritsky); 1526. Hus- DcERKAD Brno, UK Mk 19 (dř.Mikulov II 159), fol.155a-169a; 2.pol.15.stol. — Hus- DcERKAH Praha, Muz IV C 18, fol.213a aż 227b (HotfCicküv); 1414. - HusDcERKAK v. CheléKap, fol. 424b-432b (jen Gast); 1508. — HusDcERKAM Praha, Muz IV E 29, fol.206b-223a; pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: K.J.Erben, Spisy M.J. Husi 3, Praha 1868, 104-130 (text —H; transkr.). A.Císafová-Kolárová, M. Jan Hus: O po- znání césty pravé k spasení čili Dcerka, Praha 1927 (text —H, doplüky —B, —M; transkr.). [E] HusHRícH O hfíchu (vyklad o podstaté hříchů smrtelných a všedních). Rkp: Hus- HfcHB Brno, UK Mk 114 (dř.Mikulov I 6), fol.129a-133b; 1.pol.15.stol. — Hus- HkicuHG Budyšín 4% 22, fol.209a-212a; 1.pol.15.stol. - HusHifcHK Praha, UK fond Křiž. (dř.Křiž XXII A 4, vitr. LV D 1), str.355-367; 1472. —- HusHŘícHV Ví- deň, NK 4935, fol.77a-80a; pol.15.stol. Cit: fol.n. str. rkpu. Ed: V.Flajšhans, VČA 9, 1900, 550-555 (text —G; paleogr.). Lit: J.Daňhelka, Husův spis O hříchu a jeho dochování, LF 88, 1965, 132-141. [E] HusJápRo Jádro učení křesťanského. Rkp: HusJápRoK Praha, UK XVII B 6, 

Strana 76
76 fol.61b-62b; 1469. - HusJADRoV Vídeň, NK 4557, fol.225a-228a; 1432/3. Cit: fol. rkpu. Ed: K.J.Erben, Spisy M.J. Husi 3, Praha 1868, 255-258 (text —K; transkr.). — E.Havelka, Husitské katechismy. Praha 1938, 185-188 (text —V; transkr.). [E] HusKaArEcH Katechismus. Rkp: Hus- KATECHR Praha, UK R VI Fg 60 (di. Roudnice, Lobk), fol.100b-103a; pol.15. stol. - HusKATECHV Videń, NK 4557, fol. 211a-215a; 1432/3. Cit: folrkpu. Ed: E. Havelka, Husitské katechismy, Praha 1938, 177-184 (text —V; transkr.). [E] HusKon Husova korespondence a do- kumenty. Rkp: (v závorkách uvedena čísla listů podle ed.Novotného): HusKoRA Pra- ha, Muz VIII F 38, str.17-18 (č. 76,78), 21 až 22 (č.87), 28-29 (č.100), 37 (č.109), 72-78 (č.129, 153, 147), 81-82 (č.156), 86-88 (č.130, 161, 164), 94-95 (č.126), 100 (č.127); ok.1417. — HvsKoRB Praha, Muz IV H 8/2, fol. 71a-76a (6.7); 16.stol. - HusKonC Praha, UK III G 16, fol.84a-85a (6.22); 1.pol.15.stol. - HusKonD Praha, UK XI D 9, fol.67a-69b (6.35), 215a-220a (6.153, 147, 156, 129); 1.pol.15.stol. - HusKonRE Praha, KapPraż B 17/1, fol. 201b-204b (6.9); 1.pol.15.stol. — HusKorF Praha, KapPraZ N 48, fol.75a, 76a (è.161, 130), 78b (6.126), 80b (6.127), 93ab (6.153), 94b až 96b (6.147), 97ab (6.156), 97b-99a (6.129); 1.pol.15.stol. - HusKonG Vídei, NK 4519, fol.168a-172b (6.153, 147, 156, 139); pol.15.stol. - HusKonH Vídeli, NK 4524, fol.81b-83a (6.161, 164, 130), 86b aZ 87a (6.126), 89b (6.127), 119a-124a (6.153, 147, 129, 156); 1.pol.15.stol. - HusKonCH Vídeň, NK 4557, fol.102a-105b (6.9), 140b aZ 146b (6.153, 147, 129, 156), 151a-153b (6.161, 164, 130); 1432/3. - HusKonI Ví- deii, NK 4902, fol.92b (6.127), 102a-106a (6.122, 129, 147, 153, 156); pol. 15. stol. - HusKorJ Videń, NK 4916, fol.1a-3b (6.87, 49),21a(€.126); pol.15.stol. -HusKoRK Ví- deň, NK 4935, fol.73b-74a (6.48); pol.15. stol. — HusKoRL Vídeň NK 4941, fol.25a až 26b (6.54,57); 1431. - HusKorN Bu- dySín, 4* 22, fol.206a-207a (6.48); 1.pol. 15.stol. - HvsKonO Budysín 2? 51, fol. 147a (6.48); 1.pol.15.stol. — HusKonP Praha, UK fond KriZ. (df.KfiZ XXII A 4, vitr. LV D 1), str.214-218 (6.48), 400-413 (6.129, 147, 153), 417-436 (6.156, 74, 100, 109, 87, 48); 1472. - HusKoRR Třeboň, SA B 3, fol.160b-164a (6.9); 16.stol. — HusKonS Olomouc, SVK I 34,f01.54b-56b (6.9); 15.stol. - HusKoRT Brno, UK Mk 81 (dfF.Mikulov I 67), fol.139ab (6.10); 1. pol.15.stol. - HusKonU Brno, UK Mk 108 (df.Mikulov II 24), fol.33b-34b (6.87); pol.15.stol. — HusKoRV Praha, UK dep. (di.St.Boleslav, kap.knih. C 132), fol.171a az 172b (è.46*); ok.1420. - HusKorW Frei- berk, fol.103b-110a (6.147, 153, 156, 129); 2.pol.15.stol. St.tisky- HusKorTJ v.Pas- Kal (dodatek pro kaliśniky), fol.39a-41b (6.153, 147, 129, 156). — HusKoRTN v. HusPost TN, fol.244a-247a (6.48, 129, 147, 153, 156), 251a-252b (6.9). - HusKoRTP v.HusPostTP, fol.215a-221a (6.48, 129, 147, 153, 156, 49, 95). Cit: fol.n.str.rkpu, popř. st. tisku. Ed: V. Novotný, M. Jana Husi korespondence a dokumenty. Spisy M.Jana Husi 9. Sbírka pram. náb. 14, Praha 1920 (transkr.). [E] HusKucH Knížky proti knězi kuchmis- trovi. St.tisk: Litomyšl 1509, 22 fol. (Kni- hopis 3258). Cit: fol.st.tisku. Ed: F.Páta, Kladno 1935 (fototyp.repr.). [E] HusKus Devětkusóv zlatých, čes.zprac. spisku Novem puncta, snad od Bertolda Rezenského (11272). Rkp: HusKUusE v. CheléPar, f01.248a-251b (s výkladem Chel- Cického); 2. pol. 15. stol. - HusKvusK v. CheléKap, fol.120ab; 1508. —- HusKusM Brno, UK Mk 19 (dř.Mikulov II 159), fol. 178b-179a; 2.pol.15.stol. - HusKusO Olo- mouc, SVK I 34, fol. 57b; 15. stol. — HusKusR Praha, UK R VI Fg 60 (df. Roudnice,Lobk), str.178 (zlomek); pol.15. stol. — HusKusU Praha, UK V H 29, fol. 93a; 1445. - HusKusZ Praha, UK XXVI A 14 (df.Żitava 196b), fol.86b-87b; 16.stol. St.lisk: HusKusTN v. HusPostTN, fol. 230a-232a (texts vykladem). Cit: fol.rkpu n. st.tisku. Ed: K.J.Erben, Spisy M.J.Husi 3, Praha 1868, 147-151 (text —E; transkr.). - V.Flajśshans, VCA 10, 1901, 337-340 (krit. ed., text —E, —K, —0, —T, —U; paleo- gr.; paralel.lat.prekl. z rkpu Brno, UK Mk 108, fol. 86b-87a). — B.Vybíral, CVSMOI31, 1914, 121-126 (text —O; paleogr. a transkr.). Lat: v.ed.FlajShansovu. [E] HusMawZ O manželství. Rkp: Hus- MANZV Vídeň, NK 4557, fol.106a-118a; 1432/3. St.tisk: HUsMANžT Spis o řádném manželstvu. Plzeň, Jan Pekk 1528, 16 fol. 

Strana 77
77 (Knihopis 3260). Cit: fol.rkpu, popf.st.tis- ku. Ed: K.J.Erben, Spisy M.J. Husi 3, Praha 1868, 197-211 (text —V; transkr.). [E] HusOBoED De oboedientia (7 lat.kazani s Ces.glosami). Rkp: Praha, UK XI D 9, fol.41a-55a; ok.1417. Cit: fol.rkpu. Ed: f. [E] HusORTH Orthographia Bohemica, lat. výklad o čes. pravopise (s čes.slovy a mod- litbami, uvedenými jako příklady). Rkp: Třeboň, SA A 4, fol.35a-42a; pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: A.V.Šembera, Mistra Jana Husi Ortografie česká. Vídeň 1857 (str.13-22 paleogr., 23-38 ées.preklad a poznámky). - Výbor z čes.lit.(akad.) 2/2, Praha 1964, 519-522 (transkr.). Lit: J. Schrópfer, Hussens Traktat ,,Ortho- graphia Bohemica"'. Die Herkunft des dia- kritischen Systems in der Schreibung sla- vischer Sprachen und die álteste zusam- menhingende Beschreibung slavischerLau- te. Wiesbaden 1966. [E] HusPANEN zlomektraktatuopanenstvi. Rkp: Brno, AMB dep. Svatojakubska knih., album zlomki, 3 listy; 1.pol. 15. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Sedlák, Několik textů z doby husitské 1, Brno 1912, 70-73 (paleogr.). [E] HusPÁTEŘ Páteř zlých lidí. Rkp: Hus- PÁTERK Praha, UK I E 5, f01.362a-363a; 15.stol. - HusPÁTERO Olomouc, SVK I 34, fol.58ab; 15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Sed- lák, Několik textů z doby husitské 2. Brno 1912, 34-37 (texty —0, —K, transkr.; při- pojeny lat.texty z rkpu KapPraž C 103, fol.109b a z rkpu Vyšebrodského č.83, fol. 46b). [E] HusPosr Postila aneb Vyloženie sva- tých čtení nedělních. Rkp: HusPosTB Bu- dyšín 2% 51, fol.148a-313b; 1.pol.15.stol. — HusPosTD Praha, Muz III B 11, fol.3a aZ 155b (Douchüv); pol.15.stol. - HusPosrH Praha, Muz IV C 18, fol.1a-196a (Horcic- kàv); 1414. - HusPosrK Praha, UK XVII B 13, fol.3b-211a; pol.15.stol. - HusPosTM Praha, UK XVII A 11, fol.6a-324b; pol.15. stol. - HusPosTP Plzeň, Měst.arch. 4 e 82 (č.83), fol.194b-224a + lic zad. přídeští (jen část do 2. neděle postní, čet. úpravy); 2.pol.15.stol. - HusPosrTW Wilhering (Ra- kousko), klást.knih. 122, fol.87b-100b (tii kazani, text upraven); 15.stol. St.tisk: HusPosTTN Postila svaté paméti M.Jana Husi. Norimberk 1563, fol.1a-196b (Kni- hopis 3261). — HusPosTTP Postila svatć paměti M.Jana Husi. Praha 1564, díl 1, fol.1a-114a; díl 2, fol.19a-118b; 182a-189a v. JakSpasT (Knihopis 3263). Cit: fol.rkpu n.st.tisku; u —TP též díl. Ed: K.J.Erben, Spisy M.J. Husi 2, Praha 1866 (text ~H; transkr.). — F.X. Prusik, VKCSN 1887, 117-140 (jen varianty textu —P; transkr.). — A.Patera, VKCSN 1890, 355-385 (text ~W; paleogr.). — J.B.Jeschke, Jan Hus: Postila. Praha 1952 (pretisk vyd. Erbe- nova). [E] HusPnov Provázek třípramenný z víry, lasky, nadéje. St.tisk: Provazek třípra- menny... Praha, Jan Had 1545, 14 fol. (Knihopis 3263). Cit: fol.st.tisku. Ed: K. J.Erben, Spisy M.J. Husi 3, Praha 1868, 152-169 (transkr.). [E] HusPuNcra lat. postila, tzv. Puncta (s čes. vsuvkami, zčásti shodnými s Glos- LekcUKB). Rkp: Vídeň, NK4310,129fol.; 1414. Cit: jen zkratka. Ed: F.Menčík, ČČM 71, 1897, 77-79 (jen čes. vsuvky; paleogr.). [E] HusSANcrT Sermones de sanctis (s mezi- řádkovými čes.glosami). Rkp: HUsSANCTA Praha, UK I E 45, 264 fol.; 15.stol. - Hus- SANCTB Praha, UK V C 4, 171 fol.; 2.pol. 15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Flaj&hans, M. Jan Hus: Sermones de sanctis. Spisy 7-8. Praha 1907 (paleogr.). [E] HusSvAT Postila svateéni. Rkp: Hus- SvÁTA Praha, Strahov DE IV 23, fol.445b aZ 568b; 15.stol. - HusSváTB Brno, SA G 10, €. 112, fol.147b-178b (jen cást); 1525. - HusSvATM Praha, Muz IV H 30, fol.54a aż 75b (husovsky sbornik Vratislavsky, jen část), ok.1414. — HusSvárTP Plzeň, Mést.archív 4 e 82 (č.83), líc i rub před. přídeští (jen zlomky), 2.pol.15.stol. St.tisk: HusSvATTN v. HusPostTN, fol.146a až 213b. — HusSvATTP v. HusPostTP, fol. 130a-214b. Cit: fol.rkpu n.st.tisku. Ed: F. Šimek, M.Jan Hus: Česká kázání svá- teční. Praha 1952 (s použitím všech rkpů a st.tisků; transkr.). Lit: V.Flajšhans, Nový rukopis Husův. ČČM 74, 1900, 179-190 (tyka se rkpu —A). [E] 

Strana 78
78 HusSvaToxuP Knizky o svatokupec- tví. Rkp: Budysín 4° 24, fol.105a-207a; 2. pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: K.J.Erben, Spisy M.J. Husi 1, Praha 1865, 387-478 (transkr.. - V.Novotny, M.Jan Hus: O svatokupectví. Praha 1907 (transkr.). — A.Gregor, Jan Hus: KníZky o svatokupec- tví. Památky (nové) 17, Praha 1954 (transkr.). [E] HusTEM?P Postilla de tempore (s èes.glo- sami). Rkp: Praha, UK III A 6, fol.1a aZ 134a; 15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: f. [E] HusVYkL Vyklad viery, desatera bo- žieho přikázanie a modlitby Páně (Věřím v Boha, Desatera a Otčenáše). Rkp: Hus- VYkLB Budy&ín 2?» 51, fol.1a-137b; 1.pol. 15.stol. - HusVYkLM Brno, UK Mk 59 (df.Mikulov I 59), fol.1a-369a; 2.pol.15. stol. - HusVYkKLN Neustadt a. d. Aisch (Něm. spol. republika), Evang. - luthe- rische Kirchenbibliothek Nr. 2888, 215 fol.;1460. - HUsVÝKLS Praha, Strahov DG IV 28, fol.1a-81a; 2.pol.15. stol. St.tisk: HusVýKLT Mistra Jana Husi ... dvanácti článkuo víry křesťanské obecné, desíti bo- žích přikázání a modlitby Páně ... výkla- dové. Praha, Mik.Konáč z Hodiškova 1520, 114fol. (podle nezn. rkpu; Knihopis 3266). Cit: folrkpu n. st.tisku Ed: K.J.Erben, Spisy M. J. Husi 1, Praha 1865, 1-386 (text ~B; transkr.). — Z.V.Tobolka, Mo- numenta Bohemiae typographica 4. Praha 1927 (fototyp.vyd.textu —T). Lit: J.Vo- dehnal, K pramenům a složení Husova čes- kého ,„Výkladu víry“, ČČM 90, 1916, 21 až 35, 151-162, 278-293, 393-407. [E] HusVYkLKRAT Výklad Věřím v Boha, Desatera a Otčenáše (tzv.Krátký). Rkp: HusVYkrLKnÁTK Praha, UK V A 23, fol. 195b-196a; poc.15.stol. - HusVYkLKnRÁTM Praha, Muz III B 11, fol.1a-2b (neüpl.); pol.15.stol.- HusVYkLKRÁTN té. nezvést- ny (dfi.Teplá, klást.knih.), 3 listy; 1.pol. 15.stol. — HUSVÝKLKRÁTV Vídeň, NK 4550, fol.66b-69b (neúpl.); 1420. Cit: fol. rkpu. Ed: J.Sedlák, Několik textů z doby husitské 3, Brno 1913, 15-18 (text —V; transkr.). — J.Sedldk, Studie a texty k na- bož.dějinám českým 2, Olomouc 1915, 440 až 442 (text ~K; transkr.). — V.Flajshans, CCM 99, 1925, 9-12 (text —N; paleogr.). - V.Flajfhans, CÓCM 101, 1927, 1-5 (text ~M, var. ~T; transkr.). [E] HusZgrc Zrcadlo člověka hřiešného (tzv. Větší); zpracování spisku Speculum pec- catoris, připisovaného Augustinovi. Rkp: HusZrcK Praha, UK XVII B 6, fol.73a az 77a; 1469. — HusZrcM Praha, Muz IV H 30, fol.24a-53b (husovsky sb. Vratislav- sky); ok.1414. — HusZrcN Praha, UK XI C3, fol.101a-110a; pol.15.stol. St.tisk: Hus- ZncT KníZka svatého Mistra Jana Husi, jenZ slove Zrcadlo. V. Oustsky, Ml. Bole- slav 1547, 15 fol. (Knihopis 3256). Cit: fol. rkpu n.st.tisku. Ed: K.J.Erben, Spisy M. J. Husi 3, Praha 1868, 131-141 (text —M, op}. -—K; transkr). - V.Flaj&hans, MusF 6,1900,209-214, 341-346 (text —K; var. —M; paleogr.). Lat: Pseudo-Augusti- nus, Speculum peccatoris. J.P. Migne, PL 40, 983-992. Lit: F.RySánek, O Husové Vét&ím zrcádlku hfieSného, Slovesná věda 4, 1951, 1-8. [E] HUSZRCMEN Zrcadlo menší (též Zrcad- lo křesťana), volné zpracování traktátů Bernarda z Clairvaux Meditatio de huma- na conditione a De interiori domo. Rkp: Praha, UK XVII B 6, fol.59b-61b; 1469. Cit: fol.rkpu. Ed: K.J.Erben, Spisy M.J. Husi 3, Praha 1868, 142-146 (transkr.). — V.Flajshans, CMusF 6, 1900, 116-120 (pa- leogr.). Lit: F.Ry$anek, Tak zvané Menší zrcadlo člověka hřiešného M.Jana Husi. [In:] Sborník prací Janu Máchalovi, Praha 1925, 14-25. Lat: J.P.Migne, PL 184, 485 až 552. [E] HvěĚzp sborník několika drobných po- jednání, hl. lékařských a astronomických (tzv. Hvězdářství krále Jana) z pol.15. stol. Rkp: Praha, Muz II F 14, 95 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: Výbor z čes.lit.(akad.) 2/2, Praha 1964, 578-580 (ukázka; transkr.). [E] HYMN hymnář, sbírka církevních hym- nů. HyMNUKA lat.-čes. hymnář z r.1429. Rkp: Praha, UK XVII F 20, 140 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [E] HYMNUKB jiny lat.-¢es.hymnar z 1.pol. 15.stol. Rkp: Praha, UK XI D 1, fol.1a aZ 78b. Cit: fol.rkpu. Ed: f. [E] HvMNUKC lat.hymnáts mezitádkovym čes. překladem z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, 

Strana 79
UK III G 12, fol.1a-46b. Cit: fol.rkpu. Ed: g. [E] HyMNUKD lat. hymnář s čes. glosami, popř. se souvislejšími úryvky čes.meziřád- kového překl., z rozhr.14. a 15.stol. Rkp: Praha, UK X G 18, fol.1a-79b (v.též Sekv- UKB, SekvUKC). Cit: folrkpu. Ed: f. [D] HYMNUKE lat.-čes.hymnář s notami z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK XI E 2, fol. 9ab, 118a-129b, 148a-159b. Cit: fol. rkpu. Ed: I.J.Hanuš, Malý výbor, Praha 1863, 55-56, 68 (ukázky; transkr.). [E] HyN sborník veršovaných a prozaic- kých skladeb Hynka z Poděbrad (T 1492). Rkp: Praha, Muz V E 39, 228 fol., další tři zlomky ib.1 Ac 100; z konce 15.stol. Obsah: fol.1a-6a zlomky veršované skladby o že- nitbé HvNZrN; 7a-38a veršovaná aleg. skladba Boj Štěstí s Neštěstím HvNBoJ; 38a-48b prozaická aleg. skladba Ctnost, rytíř a Moudrost HYNCTNOST; 50a-68b VerŻovć o milovniku HyNMiLov; 69a-75a Májový sen HYNMÁJ, 76a-92b veršovaný Stesk na ženitbu HyNSTEsK; 93a-109a proz. aleg. skladba O štěstí HyYNŠTĚSTÍ; 110a-228b překlad 11 povídek z Boccaccio- va Dekameronu (podle něm.předlohy) a jedna povídka samost. (O paní Salomeně) HyNRozpPR. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Grund, Boccacciovské rozprávky. Památky (nové) 7, Praha 1950 (text —Rozpr; transkr.). — Z.Tichá, Veršované skladby Neuberského sborníku. Památky (nové) 23, Praha 1960 (text —Zen, -Boj, --Milov, —Mśj, „Stesk; transkr.). Ném: Adalbert v. Kel- ler, Decameron von Heinrich Steinhówel. Stuttgart 1860. Lit: Z. Tichá, Dvé kapito- ly o básnickém díle Hynka z Podébrad. Rozpravy ČSAV 74, 1964 - řada SV, seš. 1. [F] CHELČ Petr Chelčický (asi 1390-1460). Lit: E.Petrů, Soupis díla Petra Chelčického a literatury o něm. Praha 1957. CHELČARC Arcibiskupský sborník prací Petra Chelcického z 2.pol.15.stol. Rkp: té. nezvěstný (dř.Praha, arcibisk.knih. C 32), 330 fol. Obsah: E.Petrü, o.c. 195 (mj. fol. 66a-94b v. JakVecA, 110a-148b v. Hus- DcerkaA). Cit: fol.rkpu. Ed: v.CheléCírk. Lil: J.Annenkov - A.Patera, O nové nale- 79 zeném rukopise spisů P. Chelčického, ČČM 56, 1882, 270-288. CHELČBISK Replika proti Mikuláši Bis- kupcovi. Rkp: v.ChelGOI, fol.1a-88a; pol. 15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: J.S.Annenkov - J.Karásek, Socinenija Petra ChelIcCickogo I. St.Peterburg (Leningrad) 1893, 409-501 (paleogr.). — J.Straka, Petra Chelcického Replika proti Mikuláši Biskupci Táborské- mu. Prameny dëjin tâborskÿch (příl. JéSbH) 2, Tábor 1930, 17-80 (transkr.). — E.Petrů, Petr Chelčický: Drobné spisy, Praha 1966, 132-210 (transkr.). [F] CHELČBog O boji duchovním (výklad na E 6, 10). Rkp: v.CheléKap, fol.347a-424a; 1508. Cit: folrkpu. Ed: K.Krofta, Petr Cheléicky: O boji duchovním a O trojím lidu. Praha 1911, 1-137 (transkr.). - E.Petrů, P. Chelčický: Drobné spisy, Praha 1966, 28-98 (transkr.). [F] CHELČCÍRK O církvi svaté. Rkp: v. ChelčArc, fol.312a-319a; 2.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: R.Holinka, Traktáty Petra Chelčického O trojím lidu — O církvi svaté. Odkaz minulosti české 4, Praha 1940, 77 až 86 (transkr.). — E.Petrů, P. Chelčický: Drobné spisy, Praha 1966, 99-104 (transkr.). [F] CHELČČTEN Výklad na čtenie sv.Jana, kap.i (volné zpracování Husova kázání). Rkp: CHELČČTENN v.ChelčPostN, fol.262a aż 271b; zać.16.stol. — ChelćĆtenP Praha, UK XVII D 40, fol.436a-457b; 1597. Cit: fol.rkpu. Ed: f. Lit: D.Marecková, Petra Chelčického Výklad na čtení sv.Jana v 1. kapitole. LF 78, 1955, 236-240; 79, 1956, 80-87. [F] CHELČJAN Výklad na řeč sv.Jana v 2. epištole. Rkp: v.ChelčKap, fol.46a-72b; 1508. Cit: fol.rkpu. Ed: E.Smetánka, Petr Chelčický: Dva traktáty. Praha 1932, 9 až 101 (též ChelčZák; transkr.). [F] CHELČKAP Kapitulní sborník prací Pe- tra Chelčického z r.1508. Rkp: Praha, Kap- Praž D 82, 449 fol. Obsah: E.Petrů, o.c. 197 (mj. fol.46a-72b v.ChelčJan; 74a-103a v.ChelćLid; 109a-120a v. ChelćSitK ; 120ab v.HusKusK; 241a-249b v. ChelcZakK; 287a-298b táborský traktát o božím těle; 347a-424a v.ChelčBoj; 424b-432b v. Hus- 

Strana 80
DcerkaK). Cit: fol.rkpu. Ed: v. ChelčBoj, ChelčJan, ChelčLid. Lit: J.Goll, Petr Chel- čický a spisy jeho, ČČM 55, 1881, 3-37. [F] CHEL&LID O trojim lidu řeč. Rkp: v. CheléKap, fo1.74a-103a; 1508. Cit: fol. rkpu. Ed: N.V.Jastrebov, Petra Chel'Gic- kogo O trogiem lidu rzecz, o duchownych a o swietskych. St.Peterburg (Leningrad) 1903 (paleogr.). - K. Krofta,Petr Chelèic- ky: O boji duchovním a O trojím lidu. Praha 1911, 139-192 (transkr.). - R.Holin- ka, Traktáty (v.CheléCírk), 39-76 (transkr.). [F] CHELČOL Olomoucký sborník prací Pe- tra Chelčického z pol.15.stol. Rkp: Olo- mouc, SVK [I 164, 341 fol. Obsah: E.Petrů, o.c. 198 (mj. fol.1a-88a v.ChelčBisk; 146a až 159a v. ChelčZák). Cit: fol.rkpu. Ed: J.Karásek, Petr Chelčický: Menší spisy 1,2. Památky reformace české 1, 2. Praha 1891, 1892 (kromě ChelčBisk, v.t., a fol.267b až 293b; transkr.); v.též ChelčZák. [F] CHELČPAŘ Pařížský sborník prací Pe- tra Chelčického z 2.pol.15.stol. Rkp: Pa- říž, Nár.knih. Fonds slave 29, 282 fol. Obsah: E.Petrü, o.c. 199 (práce Chelčického začínají na fol.125b, podle F.Ryšánka už na fol.79b; v.též HusKusE, ŠtítPař). Cit: fol.rkpu. Ed: K.I.Černý, LF 25, 1898, 259 až 280, 384-404, 453-478 (jen fol.125b až 195b; paleogr.). [F] CHELCPEST Budapeśtsky sborník prací Petra Chelčického z r.1519. Rkp: Buda- pest, Széchenyiho knih. Quart.Slav. 38, 102 fol. Obsah: E.Petrü, o.c. 202 (práce Chel- Cického od fol.85a; v.téZ PríbrZam). Cit: folrkpu. Ed: f. Lit: E. Urhégyiová, Bu- dapeśtsky rukopis ... (v.PfibrZam). [F] CHELČPosrT Postila. Rkp: CHELEPosTN Praha, Muz XVII E 5,fol.1a-261b (dř. v No- rimberku, pouze asi první čtvrtina textu); zać.16.stol. St.tisk: CHELČPosT Kníha vý- kladuov spasitedlných na čtenie nedělní celého roku... Petra Chelčického. P.Seve- ryn, Praha 1522, 282 fol. (Knihopis 3300). Cit: fol.st.tisku n. rkpu. Ed:E.Smetánka, Petra Chelčického Postila 1,2. Praha 1900, 1903 (text st.tisku; paleogr.). [F] CHELČSÍŤ Siet viery. Rkp: CHELČSÍŤK v.ChelčKap, fol.109a-120a (jen malá část 80 textu); 1508. St.tisk: CHELČSÍŤ Siet viery. Chval Dubánek v klášteře Vilémovském 1521, 240 fol. (Knihopis 3303). Cit: fol.st. tisku n.rkpu. Ed:E.Smetánka, Petra Chel- čického Síť víry. Praha 1912, 2.vyd.1929 (transkr.). - Z.Tobolka, Monumenta Bohe- miae typographica 1, Praha 1926 (fototyp. reedice st.tisku.) [F] CHELČZÁK Řeč o základu zákonů lid- ských. Rkp: CHELČZÁKK v.ChelčKap, fol. 241a-249b; 1508. — CHELCZAKO v.ChelGOI, fol.146a-159a; pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Karásek, Petr Chelčický: Menší spi- sy 1,Praha1891,73-86 (text —O; transkr.). — E.Smetänka, Petr Chelèickÿ: Dva trak- táty. Praha 1932, 105-145 (text —O, téZ CheléJan; transkr.). [F] INVBŘEVN Zlomek inventáře kláštera Břevnovského z let 1390-1394. Vyd. J.Em- ler, VKČSN 1888, 280-305 (paleogr.). Cit: str.ed. [D] JAK Jakoubek ze Stříbra (11429). Lit: F.M.Bartoš, Literární činnost M.Jakoubka ze Stříbra. Praha 1925. JAKBETL Postní kázání z r.1416. Rkp: Praha, Strahov DE V 21, fol.44a-175a; pol. 15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: K.Sita, M.Ja- koubek ze Stříbra: Betlemská kázání z ro- ku 1416. Praha 1951 (transkr.). [E] JAKKAL Dvanáctero užitků přijímání z kalicha. Rkp: Vídeň, NK 4557, fol.90a až 97b; 1432/3. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Menčík, Rozmanitosti 1, Jičín 1880, 57-65 (připisu- je traktát Husovi; transkr.). — J.Dobiáš, Čas.historický 1, 1881, 52-64 (též JakVeč; transkr.). [E] JAKKosT List proti upâleni M.Jana Husa i odsouzent kalicha (,,Zpräva, jak sněm Konstantský o svátosti večeře Kris- tovy nařídil““). Rkp: Praha, UK XI D 9, fol.161a-170a; ok.1417. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. Lit: J.Sedlák, Počátkové kalicha v Ce- chách, ČKD 79, 1913, 408-410. [E] JAKKREV O boží krvi. Rkp: Praha, Muz III B 11 (husovský sborník Douchův), fol.155b-180a; pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [E] 

Strana 81
81 JAKPosT Epistolni postila. Rkp: JAK- PosrS Praha, Strahov DE V 21, fol.1a aZ 43b (jen část, 6 kázání postních); pol.15. stol. St.tisk: JAKPosT Epistoly nedělní, též s výklady přes celý rok mistra Jako- bella. Přídavek k Postile M.Jana Husi, Praha 1564 (v.HusPostTP), 204 fol. Cit: fol.st. tisku n. rkpu. Ed: f. Lit: H.Hruby, Ceské postily. Praha 1901, 38-47. [E] JAKPosTBETL lat.postila obsahujici vÿ- klady na epistoly Pavlovy (s &es.slovy vtextu). Rkp: tč. nezvěstný (dř.Broumov, klášt.knih. C 4), 288 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: f. Lit: R.Holinka, Nová betlemská postila M.Jakoubka ze Stříbra, VČA 60, 1951, 1 až 27 (na str.12 vybraná čes.slova). [E] JAKSPAS Spasitel náš (překlad lat.trak- tátu Salvator noster, asi nikoli od autora). Rkp: JAKSPASM Praha, Muz V B 21, fol. 458b-465b; 1611/2. St.tisk: JAKSPAST v. HusPostTP, dil 2, fol. 182a-189a (bez ozna- Ceni autora). Cit: fol.st.tisku n. rkpu. 7d: B.Ryba, Betlemské texty. Památky (nové) 11, Praha 1951, 105-139 (text st.tisku, transkr.; paralel.lat.orig.). Lat.: v.ed. [E] JAKVEĆ Kniżky o večeři Páně. Rkp: JAKVECA v.ChelčArc, fol.66a-94b; 2.pol. 15.stol. — JAKVEČV Vídeň, NK 4557, fol. 76a-88b; 1432/3. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Men- čík, Rozmanitosti 1, Jičín 18480, 86-98 (text —N; transkr.). — J.Dobiás, Gas.historicky 1, 1881, 52-64 (téZ JakKal; transkr.). [E] JAKVIKL Viklefův Dialog mezi Prav- dou a LZí o chudobé knéZstva (prekl. z lat.). Rkp: Praha, Muz III B 11 (husovsky sbor- ník Douchüv), fol.181a-210b; pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: M.Svoboda, M. Jakoubek ze Stříbra: Překlad Viklefova Dialogu. Sbírka pram.lit. I/2, 7, Praha 1909 (pa- leogr.). Lat: A.W.Pollard, Iohannis Wyc- liffe Dialogus sive Speculum ecclesie mili- tantis. London 1886. [E] JAKZJEV Výklad na Zjevení sv. Jana (Apokalypsu). Rkp: Praha, KapPraž A 37, 470 fol.; 1528. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Simek, Jakoubek ze Stříbra: Výklad na Zjevenie sv.Jana. Díl 1,2. Sbírka pram.náb. 18,19. Praha 1932, 1933 (transkr.). [E] JERON O svatém Jeronýmovi knihy tro- je (tj. tři cpištoly: Eusebii epistola de mor- te Hieronymi; Augustini de magnificentiis beati Hieronymi; Cyrilli, episcopi Hieroso- lymitani, de miraculis Hieronymi; vesměs podvrhy ze 14.stol.); čes.překlad z 2.pol. 14.stol. Rkp: JERoNM Praha, Muz III B 8, 72 fol.; 1365/85. — JERONO Olomouc, SVK I1,134 fol.; 1410. - JERoNP Olomouc, SVK II 190, fol. 142a-248b; 1482. — JERONU Pra- ha, UK XVII E 9, fol.1a-134b; 2.pol.15. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Patera, Osv. Je- ronymovi knihy troje. Sbirka pram.lit. I/1, 5, Praha 1903 (text —M, var. —O, —U; paleogr.). — Lat: J.P.Migne, PL 22, 239 aż 326. [C] JaSLov J.Jungmann, Slovnik éesko-nè- mecky. Dil 1: A-J, Praha 1835. — Dil 2: K-O, Praha 1836. - Díl 3: P-R, Praha 1837. — Dil 4: S-U, Praha 1838. — Dil 5: V-Ż. Do- datky a opravy, Praha 1839. Cit: dil a str., popř. další údaje o pramenech. JIŘ prozaická legenda o sv.Jiří z 1.pol. 14.stol. Rkp: JIŘK té.nezvést. (df. Praha, KapPraž, 3 proužky z vazby rkpu D 115, zbytky dvoulistu; zl.Kapitulni). — JikM Praha, Muz 1 Ac 69, 1 list (zl.Muzejni); 2.pol.14.stol. - Jr&V Praha, Muz 1 Ac 48, 2 listy (zl. Vratislavský); 1.pol.15.stol. Cit: str., popř. i sloupce. Ed: A.Patera, ČČM 55, 1881, 271-285 (text —K, —V a Leg- JirK, paleogr.; lat.predl.). — A.Patera, CCM 74, 1900, 504-512 (text —M, też AnsKap a EvC; paleogr.). Lat: v. ed. [C] KaLLuc Oldřich Kalenice z Kalenic, Sa- tirický list Luciperův ke Lvovi z Rožmitá- la; asi z r.1478. Rkp: Praha, Muz IV B 24 (tzv. Jenský kodex), fol.57a-65a; rozhr. 15. a 16. stol. Cit: str. ed. Ed: Z. Nejedlý, VKČSN 1903, č. 2, 1-25 (transkr.). [F] KaNcJisT kancionál Jistebnicky, husit- ský soubor písní a liturgických textů z 20. let 15.stol. (při opisu upravovaný). Rkp: Praha, Muz II C 7, 248 str.; str. 71 v. Pís- PravdaJ; pol.15.stol. Cit: str.rkpu. Ed: Z.Nejedlý, Dějiny husitského zpěvu 1-6. Praha 1954/56 (passim, jen výňatky a je- dnotl. pisnè; transkr.). — J.Dañhelka, Hu- sitské písně. Praha 1952 (jednotl. písně; transkr.). [E] KaNycVyš kancionál Vyšehradský, hu- sitský sborník písní lat. a z menší části také čes. z pol. 15. stol. Rkp: Praha, SÚA KV$ 376 (df. knih. kap. VySehradské V Cc 

Strana 82
82 7), 200 fol. Cit: fol. rkpu. Ed: v. PisChud. [E] KAnRVÁCL Zivot sv.Václava, lat.sepsany císařem Karlem IV. a přelož.do češtiny; 2. pol.14.stol. Rkp: KARVÁCLA v. PasMuzA, str.513-520; 2.pol.14.stol. — KARVAcLB v.PasMuzB, fol.141b-145a; 1379. — Kan- VÁCLC v.PasKlemA, fol. 210a-213b; 1395. — KarVAcLD v. PasKlemB, fol. 270b az 273b; 1476. Cit: fol.n.str.rkpu. Ed: J.Em- ler, Spisové císaře Karla IV. Památky (staré) 4, Praha 1878, 109-118 (text —B, var. A, —D; transkr.). Lat: A.Blaschka, Die St.Wenzelslegende Kaiser Karls IV. Praha 1934, 64-80. [C] KARVÝKL Výklady a duchovní naučení Karla IV. (pfekl. z1at.); 2.pol.14.stol. Rkp: KARVYKLB Praha, Muz V B 24, fol.189b aż 193a; 2.pol.15.stol. -— KARVYKLC Videń, NK 581, fol.57a-64a; 2.pol.15.stol. — KAR- VYKLE v. PulkLit, fol.201a-202b; 1466. Cit: fol.rkpu. Ed: J. Emler, Spisové císaře Karla IV. Památky (staré) 4, Praha 1878, 119-130 (text —E, var. —C; transkr.). Lat: K.Wotke, Moralitates Caroli Quarti Imperatoris. Ztsch. d.Vereines für die Ge- schichte Mährens u.Schlesiens 1, 1897, 6.4, 41-76. [C] KanZiv Vlastní Zivotopis Karla IV. (Vita Caroli); Ges.pfekl. z 2.pol.14.stol. a) první recenze překladu: KaRŽIvA Brno, SA G 10, č.114, str.327-403; pol.15.stol. — KARŽIVB Praha, Muz V B 24, fol.164a aż 189b; 2.pol.15.stol. — b) druhá recenze, o nčco mladší: KARŽIVC Vídeň, NK 581, fol.1a-57a; 2.pol.15.stol. — KARŽIVD Vi- deň, NK Ser.nova 2618 (dř. Ambr.26), fol. 1a-54a; 1472. — KarZ1vE v.PulkLit, fol. 161a-197a; 1466. Cit: fol.n.str.rkpu. Ed: J.Emler, Spisové císaře Karla IV. Památ- ky (staré) 4, Praha 1878, 1-69 (text —A; transkr.), — J.Emler, PDC 3, Praha 1882, 369-417 (text —C, var. —D, —E; transkr., paralel. lat.orig.). Lat: v. ed. PDC. [C] Karo Katonovy mravní prüpovédi, ver- $ovany pfreklad sbírky sentencí Catonis Disticha moralia; z 1.pol.14.stol. Rkp: KAToB Brno, SA G 12, II 232, str.38-53 (text neüplny); kon.15.stol. — KATOM Praha, Muz V H 40, fol. 1a-90a; 2.pol.15. stol. - KATON Praha, Muz II C 10, fol.225b až 233b (zčásti odlišný od ost.); ok.1445. — — KATOU Praha, UK XVII F 50, fol.1a aZ 18b (zaGatek chybi); 1409. — KATOV Pra- ha, UK VIII B 11, fol.20b-24b, 199b-203a; 1.pol.15.stol. - KAToVíT v.Vít, fol.58a aZ 82b; 1380/1400. — KaroZ Praha, UK XVII F 50 (v.KatoU), fol.1a-12b (jiny, do- slovny a mezifadkovy pfekl.); z 2.pol.15. stol. Cit: fol. n. str. rkpu. Ed: A.Patera, Svatovitsky rukopis (v.Vit), Praha 1886, 192-278 (text —Vit, var. z ost.rkpû; pa- leogr.). Lat: v. ed. [D] KaToGos Catonis Disticha moralias ces. glosami z 15.stol. Rkp: Leningrad, Stát. vef. knih. Lat. Q 20 (sb. Dubrovského), 12 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Brückner, AslPh 14, 1892, 18-22 (paleogr.). [E] Káz kázání n. sbírka kázání. KAzADM kázání Admontská (dvě sklad- by nábož.obsahu: 1.obecná zpověď Vojtě- cha Psárského; 2.kázání na 1 C 5,7 Expur- gate vetus fermentum...); kon.14.stol. Rkp: Praha, UK XX B 3 (df.Admont 524), fol.134a-137a; zać.15.stol. Cit: fol. rkpu. Ed: V.Kotsmich, LF 15, 1888, 35-44 (paleogr.). [D] KAzGLos sbírka lat.kázání nedělních a svátečních s čes.glosami (dř. zčásti přičí- taná Husovi) z r.1408. Rkp: Praha, Muz XIV B 13, fol.120a-215b. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [D] KázLEc sbírka kázání založených na legendách; z pol.15.stol. Rkp:Brno, SA G 10, 6.505, 195 fol.; 1453. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Cerny, VCA 10, 1901, 48-51 (ukázka tex- tu; paleogr.). [F] KLAR Mg. Claretus de Solentia (Barto- loměj z Chlumce, #1379?). Lit: V.Flajs- hans, Klaret a jeho druZina. Sv.1. Slov- níky veršované, Praha 1926. — Sv.2. Texty glosované, Praha 1928.- V. též Výbor z čes. lit. (akad.) 1, Praha 1957, 772. KLARASTR Astronomiarus (s čes.glosa- mi). Rkp: KLARÁSTRL Praha, KapPraž L 52, fol.137a-149a; 1.pol.15.stol. — KLAR- AsTRM Praha, KapPraź M 108, fol.44a aż 55b; 1366/70. Cit: verš (podle ed.) a název kap. Ed: V.Flajšhans, Klaret 2, Praha 1928, 93-152 (z obou rkpů; paleogr.). [C] KLARBoH Bohemář tzv.větší (Bohema- rius maior, lat.-čes. veršovaný slovník). 

Strana 83
83 Rkp: KLARBOHE Praha, KapPraž E 32, fol.152a-157b; 1395 (ib.na fol.152a ještě jednou prvních 19 veršů KLARBOHE’'). — KLARBoHF Praha, KapPraž F 44/2, fol. 235a-217b; poč.15.stol. —- KLARBoHN Os- třihom II 8, str.1-24, 49-57; 2.pol.15.stol. - KranBonHO Praha, KapPraž O 59, fol.21b-33b; kon.14.stol. Cit: verš (podle ed. Flajshansovy) a název kap. Ed: V.Flajshans, LF 19, 1892, 381-391, 476-490 (text —O; paleogr.). — V.Flajshans, Kla- ret 1, Praha 1926, 31-72 (krit. ed.; paleogr). Lit: B. Ryba, K rukopisnÿm latinsko-èes- kým slovníküm ostfihomskym, LF 75, 1951, 89-123 (na str. 91-92 zpráva o rkpe —N). [C] KLARComrL (Mg. Clareti?) Complexio- narius, tj.lat.výklad o čtyřech komplexích neboli letorách. Rkp: KLARCOMPLL Pra- ha, KapPraž L 52,f01.157b-168b; 1.pol.15. stol. — KLARCOMPLM Praha, KapPraž M 108, fol.33b-44a; 1366/70. Cit: verš (podle ed.) a název kap. Ed: V.Flajšhans, Klaret 1, Praha 1926, 203-240 (z obou rkpů; paleogr.). Pozn: některé části (v.226-262, 325-375) zpracovány v stč.veršované sklad- bč „Postavy a mravy lidské““, v.Postavy. [C] KLARENIGM Enigmaticus, tj.lat.vyklad hádan:k a některých přírod. záhad (s čes- kými glosami). Rkp: KLARENIGML Praha, KapPraž L 52, fol.176b-185b; 1.pol.15. stol.). — KLARENIGMM Praha, KapPraž M 108, fol.22a-33b, 1366/70 Cit: verš (podle ed.) a název kap. Ed: V.Flajšhans, Klaret 2, Praha 1928, 61-92 (z obou rkpú, paleogr.). [C] KLAREXEMPL Exemplarius, sbírka ex- empel, tj. příkladů, hl. pro potřebu kaza- telů; s čes.glosami. Rkp: Praha, KapPraž M 108, fol.56a-69b; 1366/70. Cit: verš (podle ed.) a název kap. Ed: V.Flajšhans, Klaret 2, Praha 1928, 153-204 (paleogr.). [c] KLanFys Physiologiarius, tj. výklad o vlastnostech zvířat (obsahuje však jen výklad o ptácích s čes.jmény ptáků, shod- nými s KlarGlos). Rkp: Praha, KapPraž M 108, fol.1a-20b, 1366/70. Cit: vers (podle ed.) a název kap. Ed: V.Flajšhans, Klaret 2, Praha 1928, 1-60 (paleogr.). [C] KLARGLos Glossarius, lat.-čes.veršova- ny slovník. Rkp: KLARGLOSA Bratislava, Kap.knih. 50, fol.186a-203b (slovník Pres- pursky); kon.14.stol. —- KLARGLosB Brno, SA (df.Rajhrad, klást.arch. H f 27), fol. 4a-15b (slovník Rajhradsky); konec 14. stol. - KrLARGLosC Brno, SA G 1, kart.86 (Bockova sb. 5.12307), 3 listy; konec 14. stol. —- KLARGLosD Praha, UK XIV F 20, fol.131b (zlomek Karolinsky); konec 14. stol. — KLARGLOSE Ces.Budéjovice, Kraj. knih. (fond Vyšší Brod, klášt.knih.49) přídeští; poč.15.stol. — KLARGLOSF Pra- ha, UK VIII C 23, přídeští; ok.1400. — KLARGLOsG Třeboň, SA A 6, fol.196a až 201b, pol.15.stol. — KLARGLOSM Ostfihom II 8, str.25-46 (závčrečná tfetina Klar- Glos, z toho v.2688-2846 dosud neznámé); 2.pol.15.stol. Cit: verš (podle ed. Flajš- hansovy, popř. u —M Rybovy) a nâzev kap. Ed: V.Hanka, Sbírka slovníků, Pra- ha 1833, 54-104 ( —B; paleogr.). — J.Jire- Cek, CCM 59, 1885, 563-572 (text —E; paleogr.) — F.Mentik, Rozmanitosti 2, Praha 1892, 1-95 (text —A; paleogr.). — F.Cerny, CÓM 73, 1899, 507-514 (text —C; paleogr.) — V.Flajšhans, CCM 96, 1922, 98-100 (text —D, —F; paleogr.). — V.Flaj&- hans, Klaret 1, Praha 1926, 73-202 (krit. edice podle všech rkpů a zlomků mimo —M; paleogr.). - B.Ryba, K ruko pisnym lat.-Ces. slovníküm ostfihomskym, LF 75, 1951, 89-123 (na str.92-117 otistén text —M, var. SlovOstiR, v. t; paleogr.). [C] KLAnMrp (Mg. Clareti?) Medica mina- rius, tj.poucení o Zivotosprávé a v yécet lé- Gv. Rkp: Praha, KapPraZ L 52, fol.149a aZ 157b; 1.pol.15.stol. Cit: verš (po dle ed.) a název kap. Ed: V.Flajšhans, Klaret 1, Praha 1926, 241-270 (paleogr.). [C] KraARVok Vokabulár gramatický ]lat.- ces., versovanÿ. Rkp: KLARVoxF Praha, KapPraZ F 44/2, fol.247b-258a; zač.15. stol. - KLARVokK Praha, UK XVII F 31, folia-3a (stručný výtah, jednotlivá slo- va); ok.1455. — KLARVokM Brno, UK Mk 81 (di. Mikulov I 67), fol.13 b-16b (pouze 240 v.); 1.pol.15.stol. Cit: vers (po- dle ed.) a název kap. Ed: V.Flaj$hans, Klaret 1, Praha 1926, 1-30 (text —F, doplnén podle —M a —K; var. ze SlovKlem, v.t.; paleogr.). — Lit: F.Jílek, Klaretovo Ceské názvosloví mluvnické. VKÓSN 1950, č.4. [C] 

Strana 84
KLEMEP zlomky Klementinské (pozů- statky sborníku světských epických básní) z 2.pol.14.stol. Rkp: Praha, UK XVII J 17/4 (18 proużki, dohromady 1 celý dvou- list a část druhého). Cit: zlomek a verš (podle ed.). Ed: J.Truhlář, ČČM 67, 1893, 329-341 (paleogr.). Lit: J.Hrabák, Zlom- ky Táborské a Klementinské. Studie ze starší české literatury, Praha 1956, 151 až 167. [C] KLEMVÁN začátky vánočních zpěvů z doby ok.1400. Rkp: Praha, UK IV G 8, přídeští. Cit: jen zkratka. Ed: J.Truhlář, VČA 7, 1898, 660-662 (paleogr.). [D] Kon Václav Koranda ml. (asi 1422 až 1519). KoRMAN Manuálník Václava Korandy (vl. zbytek archívu utrakvistické konsis- toře) z 2.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK XVII F 2, 184 fol. Z obsahu: fol.1a-29a list Jana Zajíce z Hazmburka konsistoři pod obojí z r.1489 a odpověď na tento list; 29a-34b dva listy Janu Kostkovi z Pos- tupic z let 1478 a 1479; 34b-36b list Jana Rokycany proti pikartům z r.1468; 37a až 81a odpovéd na ,,matrykát bosákuov'' (na protiutrakvisticky traktát bosáka Ja- na Vodüanského); 111b-115a čes.překlad lat.pamfletu proti pfepychu a nevázanosti hierarchie římské (lat.text ib.108b-111a); 115b-117a list Bohuši Kostkovi proti pikartům z r.1492; 141b-151a polemický traktát proti nějakému bratrskému spisu o svátosti oltářní; 151b-159a polemická odpověď na pět otázek neznámého bratra; 159a-163a list Mikuláši Trčkovi o zlých kněžích z r.1498; 168a-174b replika proti Hilariovu traktátu o přijímání pod obojí; 175a-176a politické aforismy Jošta z Rožm- berka, biskupa vratislavského, královně Johaně; 177a-181a list biskupa Jošta králi Jiřímu proti přijímání pod obojí z r.1465 a odpovéd; 181b-182b ,,Tfinácte S$prochuov vagovskych'* biskupa Jošta a ,Tfinácte nešprochuov vagovských“ (odpověď na ně); 183b-184a jiná odpověď na „šprochy“ (Joštovy). Cit: folrkpu. Ed: J.Truhlář, Manuálník M.Václava Ko- randy. Praha 1888 (transkr.). — Výbor z čes.lit. (akad.) 2/2, Praha 1964, 141-144 (Třinádcte šprochuov...a Třinádcte nešpro- chóv...; transkr.) a 172-175 (Jošt z Rožm- berka královně Johaně; transkr.). [F] 84 KonRPos Poselství krále Jiřího do Říma k papeżi 1462. Rkp: KoRPosA Praha, KapPraZ O 74, fol.87a-124b; 1478/85. - KonPosB v.LetKfiZA, str.218-261; zac. 16.stol. — KoRPosC Třeboň, SA A 15, fol. 290a-305a; 1466/83. - KonPosD Brno, SA G 10, 6.480, fol.133a-150a; zac.16.stol. Cit: fol.n.str.rkpu. Ed: A.Patera, Arch 8, Praha 1888, 321-354 (text —A, varianty z ost.rkpü; transkr.). — F.Simek, Staré le- topisy české z rukopisu křižovnického (v.Let), 232-271 (text —B; transkr.). — Výbor z čes.lit. (akad.) 2/2, Praha 1964, str.243-250 (text —A, var. z ost.rkpů; transkr.). Lat: Gast. v. ArchĆ 8, Praha 1888, 356-364. [F] KoRTRAK soubor několika nábožen- ských traktátů. St.tisk: Praha, J.Beneda (?) 1493 (Knihopis 11), 176 fol. Obsah: A1a-Q10a Traktat o velebné a božské svátosti oltářní, kterak má přijímána býti od věrných křesťanuov; R 1a-S8b O roz- dávaní velebné svátosti dietkám; T1a až V 6a O zpievaní a čtení českém traktát; X1a-Y 8a O lichvé. Cit: fol.st.tisku. Ed: 6. [F] KosMas čes. slova, zejm. vlast. jména v lat. Kosmově kronice (Cosmae Pragen- sis Chronica Bohemorum); 1.pol.12.stol. Rkp: výčet v.úvod ked. B. Bretholze, str. XLV - LXXXV. Cit: str.ed. B.Bretholze. Ed: J. Emler, PDĆ 2, Praha 1874, 1-198 (paleogr.). — B.Bretholz, Die Chronik der Bóhmen des Cosmas von Prag. Berlin 1923 (paleogr.). [A] KosMAsPokKkR česká slova v lat.kroni- kách tzv. Kosmových pokračovatelů (ka- novník Vyšehradský, mnich Sázavský, le- topisy Hradišťsko-Opatovické, Vincen- tius, Jarloch); stol.12. Rkp: v.úvody k jed- notl. památkám v cit.ed. Cit: str.ed. Ed: J.Emler, PDÓ 2, Praha 1874, 199-516 (paleogr.). [A] KorrPŘísP F.Š.Kott, Příspěvky k Čes- koněmeckému slovníku, zvláště gramatic- kofrazeologickému 1-3. Archiv lex.dial. 1, 3, 4, Praha 1896-1906. Cit: díl a str., popř. i heslo (s.v.). KorrSrov F. Š. Kott, Česko-německý slovník, zvláště gramaticko-frazeologický. 

Strana 85
85 KRČÍNHRAD Martin z Krčína († po 1468), Poslání Hradeckým, Orebským a Pardubským. Rkp: Praha, Muz I E 36, 26 fol.; 2.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.M.Bartoš, Kněz Martin, zvaný z Krčí- na, ČČM 91, 1917, 137-142, 280-286 (ukáz- ky; transkr.). - Výbor z čes.lit. (akad.) 2/2, Praha 1964, 149-154 (ukázky, transkr.; tamtéž 193-194 lit.). KREMS čes. texty v lat. rkpe kláštera v Kremsmünsteru (Hor.Rakousy) 4° 74; z 2. pol.14. stol. Z obsahu: fol.31a přeložené úryvky z Jeronýma; fol.92a-94b v.Leg- RytK; passim čes.glosy. Cit: fol. rkpu. Ed: V. Vondrák, LF 16, 1889, 21-45 (pa- leogr.). [C] KRIST prozaický Život Krista Pána, volně zprac.podle lat. předloh; pol.14. stol. Rkp: KRISTA Praha UK XVII A 9, 113 fol.; 1360/80. - KRISTB Praha, UK XVII D 32, fol.1a-19b; kon.14.stol. - KRISTC Praha, UK XVII E 8, fol. 86b až 99a; kon.14.stol. - KRISTD v. OpatMuz, fol.43a-104b; pol.15.stol. - KRISTT Pra- ha, Muz 1 Ac 71 (dř. Praha, klášter sv. To- máše), 2 listy; kon.14. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: J. Truhlář, LF 11, 1884, 283-292 (ukáz- ka z B; paleogr.). - A.Patera, ČČM 59, 1885, 299-311 (text T, paralel. úryvky z SA a lat. předloha; paleogr.). Lat: Bo- naventura, Meditationes vitae Christi. Opera XII, Benátky 1756, 379-526. Lit: J. Vilikovský, Staročeský Pasionál a Život Krista Pána. Písemnictví českého středo- věku, Praha 1948, 141-160. [C] [F kovi. Praha 1878 (transkr.). - V. Novotný, Kronika velmi pěkná o Janovi Žižkovi, če- ledínu krále Václava. Praha 1923 (transkr.). — F.Svejkovský, Stč. voj. řády, Praha 1952, 28-35 (transkr.). [E] KRUML Krumlovský sborník prozaic- kých skladeb náboženských a mravouč- ných ze zač.15.stol. Rkp: Praha, Muz III B 10, 486 str. Obsah: str.1-111 v. Zrc- SpasK; 113-231 v. AlbRájK; 231-255 Kterak má člověk znamenati své hříchy (239-251 v. HříchM); 256-308 O čtveru užitečném myšlení, překl.skladby Solilo- quium, přičítané Bonaventurovi (v. též Aug); 308-337 Čím se má člověk lepšiti, překl.traktátu De perfectione animae ad sorores, přičítaného Bonaventurovi; 337 až 349 Knížky o smrti mládence bujného, zpracování části Susova díla Horologium sapientiae aeternae (od Štítného; v. též ŠtítKlem); 351-486 pozdější neštítenské zpracování téhož díla celého, v. OrlojK. Cit: str. rkpu. Ed: Výbor z čes.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 698-701 (ukázka; transkr.); v.též ZrcSpas. KRIž Křižovnický rukopis s proz.sklad- bami různého obsahu z r.1472. Rkp: Praha UK fond Křiž (dř. Křiž XXII A 4, vitr. LV D 1), 744 str. Obsah: v. J. Polívka, Dvě povídky v české literatuře XV.stol. Praha 1889, 95-98 (v.zde Briz, CestMandD, GrizA, HusBludK, HusKorP, MladHusE, NikodC, VeronK). Cit: str.rkpu. Ed: v. u jednotl. památek uvedených výše, ostatní nevydáno. [E] [D Díl 1-7, Praha 1878-1893. Cit: díl a str., popř. i heslo (s.v.). KRON kronika. KRONRÝM zlomky rýmované protihu- sitské kroniky z let 1419/20. Rkp: Třeboň SA A 16, fol. 223ab, 235ab; 2. pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Svejkovský, Verš. skladby hus., Praha 1963, 151-155 (tran- skr.). - Výbor z čes.lit. (akad.) 2/1, Praha 1963, 381-383 (jen fol. 223ab; transkr.). [E] KRONŽIŽKA Kronika velmi pěkná o Ja- nu Žižkovi asi z pol.15.stol. Rkp: Freiberk X 8° 40, fol.156a-165a; 2.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Goll, Vypsání o mistru Jeronymovi z Prahy. Kronika o Janu Žiž- KyJ Kyjevské listy, církevněslovanská památka české redakce (překlad části misá- lu), psaná hlaholsky; z 10. stol. Rkp: Kyjev, Veř.knih. Z 316, 7 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Jagić, Glagolitica, Vídeň 1890, str. 44-58 (10 příl. repr.) - M. Weingart-J.Kurz, Texty ke studiu jazyka a písemnictví staroslověn- ského. 2. vyd., Praha 1949, str. 114-137. Lit: M. Weingart, Československý typ cirkevnej slovančiny. Jeho pamiatky a význam. Bratislava 1949. - R.Večerka, Slovanské počátky české knižní vzdělanosti. Praha 1963. Lat: D.C.Mohlberg, Il messale gla- golitico di Kiew (Sec. IX) ed il suo prototipo Romano del Sec. VI-VII. Atti della Pon- tificia Accademia Romana di archeologia (ser. III), Memorie 2, Řím 1928, 310-317. [A]

Strana 86
86 LaPrID Lapidář, soubor názvů kamenů s čes.výklady v kodexu Vodňanském z poč.15.stol. Rkp: v.Vodň, fol.161a-166a. Cit: folrkpu. Ed: E.Šedivý, Lapidář rukopisu Vodňanského. Literární a kul- turně-historická studie k dějinám drog ve XIV. století v Čechách. Čas.čes.lékár- nictva 25, 1906, passim (paleogr.). [D] LEG legenda n. zlomek legendy, popř. sbírka legend (jen skladby veršované). LEGADAM zlomek veršované skladby Život Adama a Evy neboli O prvotním hříchu; pol.14.stol. Rkp: tě.nezvěstný (dř. Praha, KapPraZ, 14 proužků pův. ve vazbě rkpu D 115); zbytky str.12-16. Cit: str.rkpu (podle ed.Paterovy). Ed: A.Pa- tera, ČČM 58, 1884, 238-249 (paleogr. a transkr., lat.předl.). - R.Jakobson, LF 80, 1957, 204-210 (pokus o rekonstrukci; paleogr.). [C] LEGAL zlomek veršované legendy o sv. Alexiovi z pol.14.stol. Rkp: Brno, SA G 1, kar.86 (Bockova sb., 6.12307), 2 listy. Cit: sloupce (podle ed. F. Reppa). Ed: V.Ne- besky, CCM 25, 1851, sv.1, 138-146 (pa- leogr. a transkr.). — J.Feifalik, Sitzb. Akad. Wien 37, 1861, 420-424 (paleogr.). Lit: F.Repp, Die alttschechische Alexiusle- gende, ZslPh 23, 1955, 284-315 (téZ lat. předloha). [C] LEGANEZ zlomky veršované legendy o bl.Anežce z 2.pol.14.stol. Rkp: Cheb, OA S 173-16, 5 zlomků pův. ve vazbě kod. č.469 (celkem 100, zčásti neúplných veršů). Cit: čísla zlomků podle ed. Ed: M.Mladějovská, Legenda o bl. Anežce. Chebské zlomky, Praha 1948 (fot.repr. zlomků, paleogr. přepis a lat.předl.). [C] LE GAP zlomky veršované legendy o a- poštolích; ok.1300. Rkp: LEGAPD Vídeň, NK, část 1 listu vlepená do kod.č.4002, celkem 4 neúplné sloupce po 19 v. (zlo- mek Durychův n. Dobrovského, obsahu- jící závěr leg. o sv. Petrovi a zač.leg. o sv. Jakubu Větším). —- LEGAPŠ Praha, Muz 1 Ac 49, 1 list, 4 sloupce, 156 v. (zl.Šafaří- kův, obsahující konec leg. o sv.Janovi, legendy o apoštolích Matoušovi, Markovi a Filipovi a zač.leg. o sv. Petrovi). Cit: u —D sloupec a verš, u —Š verš (podle ed. Cejna rovy). Ed: J.Dobrovský, Geschich- te der bóhm.Sprache u. alt. Literatur?, Praha 1818, 103-108 (zl. —D; paleogr.). — P.J.Safarík, CCM 21, 1847/1, 295-303 (zl. —S$; paleogr. a transkr). — F.Menčík, LF 6, 1879, 140-142 (zl. —D; paleogr.). — V.Flaj$hans, Nejst.památky, Praha 1903, 157-163 (zl. — D, —S; paleogr.;lat.predl.). — J.Cejnar, Legendy, Praha 1964, 71-93 (oba zlomky; paleogr. a transkr.; lat. předl.). [B] LEGDÈT zlomky veršované legendy o dětství Ježíšově ze zač. 14.stol. Rkp: LEGDÈTB Praha, Muz 1 Ac 56/2, 1 dvou- list (zl.Budéjovicky). - LecDÉTK Praha, Muz 1 Ac 56/1, 1 dvoulist (zl.Krumlovsky). Cit: str. a sloupec. Ed: A.Patera, CCM 59, 1885, 114-126 (zl. —K; paleogr., tran- skr. a lat.pfedl). — A.Patera, CÓM 63, 1889, 454-459 (zl —B; paleogr. a lat. předl.). [B] LEGDoR veršovaná legenda o sv.Doroté z 2.pol.14.stol. Rkp: v.Lvov, fol. 75a-80a; pol.15.stol. Cit: folrkpu. Ed: J.Jirecek, CCM 33, 1859, sv.1, 21-27 (transkr.). [C] LEGDUCH zlomky veršované legendy o seslání Ducha sv. z doby ok.1300. Rkp: LEGDUCHM Praha, Muz 1 Ac 50, necelá polovice listu (zl.Muzejní). — LEGDUCHP Praha, Muz 1 Ac 107 (Paterovy proužky č.15-28, část téhož listu jako LegNaneb). Cit: u —M verš, u —P sloupec a verš (podle ed. Cejnarovy). Ed: L.Dolansky, LF 20, 1893, 379-382 (zl. —M, téZ LegPil; paleogr.). — V.Flajshans, Nejst.památky, Praha 1903, 171-176 (zl. —M; paleogr.). — J.Cejnar, LF 82, 1959, 101-110 (text —P, téZ LegNaneb; text paleogr. a rekonstr.; lat. předl.); týž, Legendy, Praha 1964, 59-69, 133-142 (text —M, prouzky —P; paleogr., rekonstr. a transkr.; lat.predl.). [B] LEGJAK zlomky veršované legendy o sv. Jakubu Menším z doby ok. 1300. Rkp: LEGJAKK Praha, UK XXIV B 8, jeden dvoulist složený z proužků (zl.Klementin- sky). — LEGJAKP Praha, Muz 1 Ac 106 (Paterovy proužky č. 2-4). Cit: u —K verš, u —P sloupec a verš (podle ed.Cejna- rovy). Ed: V.Flajšhans, Nejst.památky, Praha 1903, 164-166 (text —P; paleogr.; lat. pfedl.) —E. Urbánková, Klem.zlom- ky, Praha 1959, 47-64 (—K, —P;paleogr. a transkr.). — J.Cejnar, Legendy, Praha 

Strana 87
1964, 99-106 (text —P; paleogr. a rekon- str.), 181-191 ( —K; paleogr. a transkr.; k obéma zlomküm 1at.predl.). [B] LEGJID zlomky veršované legendy o Ji- dášovi z doby brzo po r.1306. Rkp: LEG- JIDD Drkolná (té. nezvěstný), 1 kusý list (zl.Drkolenský). — LEGJIDM Praha, Muz 1 Ac 51, 1 list (zl.Muzejní), oba zlom- ky pocházejí z téhož rkpu. Cit: u —D sloupec a vers, u —M vers (podle ed.Cejna- rovy). Ed: J.Gebauer, LF 5, 1878, pfil. 19-22; k tomu dodatek ib. 6, 1879, 80 (—M; paleogr.). — A.Patera, CCM 62, 1888, 86-100 (oba zl. —D i —M; paleogr.; lat.pfedl.). - V.Flajshans, Nejst.památky, Praha 1903, 182-190 (oba zl.; paleogr.). — J.Cejnar, Legendy, Praha 1964, 155-180 (oba zl.;paleogr. a transkr.; lat. predl.). [B] LEGJIňŘ veršovaná legenda o Ssv.Jifi z 1.pol.14.stol. Rkp: LEGJIRB Praha, Muz 1 Ac 59 (df.Brno, knih.kostela sv.Jakuba), celkem zbytky 7 listu (zl.Brnenske). — LEGJIŘK Praha UK XVII J 17/11, 1 list (zl.Klementinsky); kon.14.stol. Cit: vers (podle cit. ed.). Ed: A.Patera, ČČM 55, 1881, 271-285 (text —K, též JiřK a JiřV; paleogr.). — A.Patera, CCM 61, 1887, 77-105 (text —B; paleogr. a lat.předl.). [C] LEGKAT veršovaná legenda o sv.Kate- řině („Život svaté Kateřiny“, též zv. Stockholmská n.Velká) z 2.pol.14.stol. Rkp: Brno, SA G 10, č.555, fol.1a-68b (dř.Stockholm); ok.1400. Cit: verš (podle ed.Spinovy). Ed: J.Pečírka - K.J.Erben, Život sv.Kateřiny. Praha 1860 (paleogr. a transkr.). — F.Spina, Die altéechische Katharinenlegende der Stockholm-Brün- ner Handschrift. Praha 1913 (paleogr. a zčásti též lat.předl.). — J.Vilikovsky, Le- genda o svaté Kateřině. Praha 1946 (transkr.). — V.Vážný, Život svaté Kateři- ny. Dvě legendy z doby Karlovy. Památky (nové) 21, Praha 1959, 91-287 (transkr.). Lat: v.ed.Spinova. [C] LEGKATMEN veršovaná legenda o sv. Kateřině od slepce Jakuba (,,Umučení svaté Kateřiny“, též zv.Brněnská n.Menší) z pol.14.stol. Rkp: LEGKATMENB Praha, Muz 1 Ac 60 (dY.Brno, knih.kostela sv. Jakuba), 9 listů zčásti neúplných; 2.pol. 14.stol. - LEGKATMENP Leningrad, Stát. 87 vef.knih. Lat. Q I 39 (prídestí); kon.14. stol. Cit: verš (podle cit. ed. Paterovy, popf.Briicknerovy). Ed: A.Patera, CCM 61, 1887, 204-241 (text —B, też LegMarg; paleogr.; lat. pfedl.). - A.Brückner, AslPh 14, 1892, 2-5 (text —P; paleogr.). [C] LEGMAR zlomek veršované legendy o Panně Marii z doby ok.1300. Rkp: tč. nezvěstný (dř.Praha, KapPraž), 2 prouž- ky, pravá pol.listu. Cit: verš (podle ed.Cej- narovy). Ed: P.J.Safarík, ČČM 29, 1855, 529-532 (jen širší proužek; transkr.). — A.Patera, ČČM 53, 1879, 113-125 (oba proužky; paleogr. a transkr.). — V.Flajś- hans, Nejst.památky, Praha 1903, 167-170 (paleogr.). — J.Cejnar, Legendy, Praha 1964, 49-57 (paleogr., transkr. a lat. pfedl.). Lit: F.Repp, Untersuchungen zur alt- tschechischen Marienlegende, ZSI, 4, 1959, 321-333. [B] LEGMARG zlomek veršované legendy o sv.Margaret€ z pol.14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 60, 1 Ac 61 (df. knih. koste- la sv.Jakuba v Brně), 1 + 6 listů. Cit: verš (podle ed.Paterovy). Ed: A.Patera, ČČM 61, 1887, 223-234 (též LegKatMenB; paleogr., připojen lat. text). Lat; v. ed. (z rkpu Praha UK VI E 1, fol.76a-86a, popř. XIV A 7, fol.42a-46a). [C] LEGNANEB zlomek veršované legendy o nanebevstoupení Páně z doby ok.1300. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 107 (Paterovy proužky č.15-28, část téhož listu jako LegDuchP). Cit: sloupec a verš (podle ed. Cejnarovy). Ed: J.Cejnar, LF 82, 1959, 101-110 (též LegDuchP; paleogr. a re- konstr.; lat. předl.); týž, Legendy, Praha 1964, 59-69 (téZ LegDuchP; paleogr. a re- Kkonstr.; lat. predl.). [B] LEGNAROZ zlomek veršované legendy o narození Páně z pol. 14.stol. Rkp: Schwatz (Tyroly), klášt.knih., 1 list a 1 proužek. Cit: str.rkpu (podle ed.). Ed: A.Patera, ČČM 71,1897, 245-249 (paleogr.). [C] LEGPIL zlomek veršované legendy o Pi- látovi z poč.14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 52, 4 proužky (4 neúplné sloupce). Cit: sloupec a verš (podle ed.Cejnarovy). Ed: L.Dolanský, LF 20, 1893, 375-379 (též LegDuch; paleogr.). — V.Flajśhans, Nejst. 

Strana 88
88 památky, Praha 1903, 177-181 (paleogr.). — J.Cejnar, Legendy, Praha 1964, 143-154 (paleogr. a transkr.; lat. předl.). [B] LEGRYT veršovaná legenda o 10.000 rytifich z 2.pol.14.stol. Rkp: LEGRYTK v.Krems, fol.92a-94b. —- LEGRYTL v.Lvov, fol.80b-88a; pol.15.stol. —- LEGRYTM v. ModlKruml, fol.173a-180b; zać.15.stol. — LEGRYTU Praha, UK XVII C 52, fol. 105b-108b; 1395. St.tisk: LEGRYTT v.Pas- Tisk, fol. G32b-G 35a; před 1487. Cit: verš (podle ed.Truhlářovy, popř.Vondrá- kovy). Ed: J.Truhlář, LF 15, 1888, 248 až 259 (text —U, paleogr.). — V.Vondrák, LF 16, 1889, 21-45 (text —K; paleogr.). Lit: J.Truhlat, K legendě o 10.000 rytí- řích, LF 16, 1889, 116-120. [C] LEGSILV zlomek veršované legendy o papeži Silvestrovi z poč.14.stol. Rkp: Praha, UK XXIV B 9, 8 proužků (tj. neúplný dvoulist). Cit: verš (podle ed. Cejnarovy). Ed: E. Urbánková, Klem. zlomky, Praha 1959, 65-77 (paleogr. a transkr.; lat.). — J.Cejnar, Legendy, Praha 1964, 193-203 (paleogr. a transkr.). [B] LEGUMUĆ zlomky veršované legendy o umučení Páné z doby ok.1300. Rkp: LegUmučK tč. nezvěstný (srov.zpr.Dob- rovského 1.c.), proužek z hor.okraje dvou- listu se zbytky 8 sloupců (zl. Kynského). — LEGUMUČKL Praha UK XXIV B 7, ne- úplný dvoulist složený z proužků, 4 sloup- ce (zl.Klementinský). — LEGUMUČŠTÍTK v. ŠtítSvátA, fol.146b-147a (zl. v klemen- tinském rkpe Štítného Řečí nedělních a svátečních.) — LEGUmUĆŚrfTS v. Štít- SvátB, str.285-286 (zl. v strahovském rkpe Štítného Řečí). Cit: u —K sloupec a verš, u —Kl1 a „ŠtítK verš (podle ed.Cejna- rovy). Ed: J.Dobrovský, Geschichte der bóhm. Sprache u. àált. Literatur?, Praha 1818, 113-117 (text —K; paleogr.). - V.Flajśhans, Nejst.památky, Praha 1903, 191-196 (text —K, —StitK; paleogr. a transkr.). - J.Straka, Tomâte ze Stit- ného Řeči nedělní a sváteční, Praha 1929, 275-277 (text —StitK, var. —StitS; pa- leogr.. - E.Urbánková, Klem.zlomky, Praha 1959, 25-46 (text —K, —Kl]; paleogr. a transkr.; lat.). — J.Cejnar, Le- gendy, Praha 1964, 205-237 (text —K, —K], —StitK, —StitS; paleogr. a transkr.; lat.). [B] LEGVERON zlomek veršované legendy o Veronice z doby ok.1300. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 108 (Paterovy proužky č. 5, 8-11, tj. 4 neúplné sloupce). Cit: sloupec a verš (podle ed.Cejnarovy). Ed: J.Cej- nar, LF 83, 1960, 263-268 a 84, 1961, 50-56 (paleogr.a rekonstr.; lat.); týž, Legendy, Praha 1964, 107-119 (paleogr.a rekonstr.; lat.). [B] LÉx lékařský spis n. sborník lékařských pojednání. LÉKAKVIN tzv. Akvin, spisek lékařské- ho obsahu (dietetická pravidla, popis lé- čivých rostlin aj.) z pol. 15. stol. Rkp: té. nezvéstny (df.Brno, SA č. 586 ?), fol.66a-69b; kon.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Cerny, VCA 9, 1900, 355-356 (ukáz- ka; paleogr.). [E] LÉKFRANT rukopisné sborníky pojed- nání lékařských, ale také astronomických aj. (sestavené neznámým frantiskänem); pol. 15.stol. Rkp: LÉKFRANTA Praha, UK XVII B 18, 174 fol. (obsahuje jen čes. texty). - LEKFRANTB Praha, UK XI C 2, 299 fol. (vétsina textü lat.) - LÉx- FRANTC Praha, UK XVII D 10, 251 fol. (texty lat. i Ges.); 1498/1503. Cit: fol. rkpu. Ed: Vybor z lit.Ges. (mat.) 2, Praha 1868, 445-456 (ukázky z —A; transkr.). — C.Zíbrt, LF 20, 1893, 391-396 (éces.glosy z lat. herbáře v -—B; paleogr.) - I.B.Ma&ek, CMusF 2, 1896, 260-274, 410-453 (ukázky z —B; paleogr.). —- Vÿbor z èes.lit. (akad.) 2/2, Praha 1964, 565-570 (ukázky z —A, transkr.). Lit: F.M.Bartoš, Z lékařského písemnictví 15.stoleti, CCM 91, 1917, 323-326. [E] LEKCHIR Lékařství ranné (Chirurgia) z kon.15.stol. Rkp: Praha, UK XVII H 23, 343 fol.; poč. 16. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: 0. [F] LÉKJÁDRO Jádro, sborník lékařských pojednání z 2.pol. 15.stol. Rkp: LÉK- JÁDROB Praha, Muz IV H 60 (kdysi Brožovského z Pravoslavů), 468 str. (mj. 311-321 O rybách; 369-389 Zpráva lékař- ství koňského). - LE£KJADROD Praha, Muz I F 11 (kdysi Dobrovského), 369 str.; 1518 (str.308-361 herbář; 362-369 O ště- piech a štěpování). Cit: str.rkpu. Ed: 9. Lit: F.M.Barto$, o.c. (v.LékFrant). [F] 

Strana 89
89 LÉéKJIč sborník lékařských pojednání; pol.15.stol. Rkp: tè.nezvéstnÿ (dř.Jičín, Mést.muz.), 115 fol.; rozhr. 15. a 16.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: g. [E] LÉKKRIŠŤ Mistra Křišťana lékařské kniehy; pol.15.stol. Rkp: Praha, KapPraž L 19, fol.13a-201b (na fol.163b-180b vý- klad o hádání, věštění apod.). Cit: fol. rkpu. Ed: 9. [E] LÉkMvz sborník lékařský z r.1444 (po- dle F.M.Bartoše dílo téhož autora jako LékFrant, v.t.). Rkp: Praha, Muz IV H 28, 340 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. Lit: F.M.Bartoš, o.c. (v.LékFrant). [E] LEKNEDUH Léky proti 11 neduhům („Lékařstvie, ktoZ má nakazilü krev““). Rkp: Praha, UK XI E 4, fol.61b-62a; rozhr. 14. a 15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [D] LÉKRHAZ Rhazesovo Ranné lékařství, zpracování lat.předlohy dosud bezpečně nezjisténé (snad Rogeri Chirurgia); 1.pol. 15.stol. Rkp: Praha, Muz IV D 56, str. 1-193; z 2.pol.15.stol. Cit: str.rkpu. Ed: K.J.Erben, Rhazesovo Ranné lékařství. Praha 1864 (transkr.). [E] LEKSAL Salicetova Ranná lékařství, zprac.lat.spisu Guilelma de Saliceto Chi- rurgia; 1.pol.15.stol. Rkp: LÉKSALM Pra- ha, Muz IV D 56, str.193-848; 2.pol.15. stol. -LEKSALP Pardubice, Okr.muz. E 22, 243a-403b (na fol.372a-381b zapsána 10. kap. V.kn., která v LékSalM chybí); zac. 17.stol. Cit: fol. n. str.rkpu. Ed: K.J. Erben, Salicetova Ranná lékařství, Praha 1867 (text ~M; transkr.). - V.Diviš-Čis- tecky, VCA 8, 1899, 437-451 (~P, fol. 372a-381b; transkr.). Lat: Mg. Guilelmi Placentini de Saleceto Cyrugia, Benátky 1490 (Hain 14145). [E] LÉKVIT O mastech celistivÿch a hoji- cích; neúplný výklad z poć.15.stol. Rkp: v.Vit. fol.105ab. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Pa- tera, Svatovitsky rukopis (v.Vit), Praha 1886, 333-334. [D] LÉKVopN herbář se zdravovědou v ko- dexu Vodňanském; ok.1410. Rkp: v.Vodň, fol.259a-285b. Cit: folrkpu. Ed: 6. [D] LÉKZEN sbírka pojednání z oboru Zen- ského a dětského lékařství (zčásti překl. z lat.Pseudo-Albertova spisu De secretis mulierum); 2.pol.15.stol. Rkp: Brno, UK A 112 (df.Brno, knih.august.klast.), 122 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: @. [F] LEMINGER Výňatky z archívních a ji- ných památek kutnohorských v kulturně- historických spisech E.Lemingera: LEMIN- GERMINCc Královská mincovna v Kutné Hoře. Rozpravy ČA, tř.1, č.48, Praha 1912. — LEMINGERŘEM Umělecké řemeslo v Kut- né Hoře. Rozpravy ČA, tř.1, č.71, Praha 1926 (texty, popř. úryvky otištěny tran- skr.). Cit: str., popř. i rok. [R] LET Staré letopisy české, soubor drob- ných kronik obsahujících záznamy zhruba od začátku vlády Václava IV. do nástupu Habsburků na český trůn (1378-1526). Rkp: a) Starší skupina (1.pol.15.stol.). LErBRN Brno, SA G 10, č.114, str.417 až 457 (df.Stockholm); pol.15.stol. — LET- DÉCA Praha, UK XIX C 21 (dř.Děčín; dva texty), fol.49a-117a, 117b-138b; 2.pol. 15.stol. — LETKAP Praha, KapPraž H VI/3, fol. 252a-263b; 1.pol.15.stol. - LrrMuz Praha, Muz IV E 29, fol. 243a aZ 252b; pol.15.stol. — LETZEB Praha, Muz II F 8 (kdysi Zebererüv), fol.192a-207a; 1459/69. — b) Mladżi skupina (2.pol.15.stol.). LETDECB Praha, UK XIX C 19 (di.De- Gin; dva texty), fol. 120a-139a, 139b-218a; poć.16.stol. —- LETKkIZA Praha, UK fond Křiž. (dř. Křiž XXII A 1, vitr. LIV D 2), 423 str.; chybějí str.1-2, 21-173, 368-393 a konec rkpu; poć.16.stol. — LET- KřňŘIŽB Praha, UK fond Kfiż. (df.Kfiż XXII A 2, vitr. LIV D 1; dva texty), fol. 196a-282b, 292a-317a; 1525. — LETNEUB Praha, Muz V B 24 (Neubersky), fol. 126a-157a; 2.pol.15.stol. — LETOs Praha, UK dep. (df.Osek 95), fol.2b-129b; 1.pol. 16.stol. - LETTRUB Praha, Muz IV E 28 (Trubačův; dva texty), fol.129a-194a, 194a-329a; ok.1518. — LETVRAT Vratislav, UK 1306 (dř. farní knih. kostela sv. Maří Magdalény 5), fol.216a-365b; 1.pol.16. stol. - LETVYŚ Praha, Muz V E 89 (Vy- šehradský; dva texty), fol.226a-242b, 243a-288b; ok.r.1524. Cit: fol.n.str.rkpu, popř. str. ed. u —KfFiżA, str.21-173, a -Nrat. Ed: J.Dobrovsky, Scriptores re- rum bohemicarum 2, Praha 1784, 448 aż 486 (text —Kap; paleogr.) - J.N.Zim- 

Strana 90
mermann, Pokračování kroniky Beneše z Hořovic. Praha 1819 (text —DěčA, var. <Brn, —KfiżA; paleogr.). - F.Pa- lacký, Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527 čili pokračování v kronikách Přibíka Pulkavy a Beneše z Hořovic, Pra- ha 1829; 2.vyd. Dílo F.Palackého 2, Pra- ha 1941 (ed. kompilační, 17 rkpů, 19 textů). - F.Simek, Staré letopisy české z Vratislavského rukopisu. Praha 1937 (text —Vrat; transkr.). — F.Simek — M.Ka- ňák, Staré letopisy české z rukopisu Kři- žovnického. Praha 1959 (text —KfizA; transkr.). Výbor z čes.lit. (akad.) 2/2, Praha 1964, 264-287 (ukázky z různých rkpů; transkr.). Lit: F.M.Bartoš, Z mu- zejních i jiných rukopisů Starých letopisů, CCM 102, 1928, 208-228. — F.M.Barto$, üvod k Simkové ed. LetVrat (v.vyse), str.I-X VII. — Výbor z čes.lit. (akad.) 2/2, Praha 1964, 296-298. [E. F] LEevšT Svaté Mařie s nebes chvála, ver- šovaná skladba od kněze Levšténa; 2.pol. 14.stol. Rkp: Praha, KapPraź N 17, fol. 149b-151b. Cit: verś (podleed.). Ed: A.Pa- tera, ČČM 58, 1884, 511-524 (paleogr.). [D] LisT n. listin. list n. listina, popř. sbírka listů LisrTBEL Listiny a zápisy bělské o vě- cech městských i sedlských z let 1345 až 1708. Z archívu města Bělé pod Bezdě- zem vyd. J.Kalousek. Rozpr. KČSN, ř. VII/3, tř.filos.-hist.1, Praha 1889 (tran- skr.). Cit: str. ed. a rok. [R] LisTHraD lat.listina z r.1225, ulożena v Měst. muzeu v Hradci Králové. Cit: rok. Ed: 0. [R] LisTJHRAD dvć listiny z archívu jindři- chohradeckého z let 1384 a 1388. Cit: str. ed. a rok. Ed: J.Kaňka, Výr.zpr. gymn. v Jindřichově Hradci 1886 (pa- leogr.). [R] LisTJrè listiny jičínské z 15.stol., ulože- né v SA Chlumec n.Cidl. (dř.Jičín, Měst. muZz.). Cit: rok. Ed: 6. [R] LisrKosTEL listina Kostelecká (Koste- lec u Prostéjova) z r.1417. Cit: rok. Ed: R.Plicka, LF 20, 1893, 397-404 (téZ —Kral a —Krums; paleogr.). [R] 90 LISTKRAL listina Kralická (Kralice na Moravě) z poč. 15. stol. Cit: rok. Ed: R.Plicka, LF 20, 1893, 397-404 (téZ —Kos- tel a —Krums; paleogr.). [R] LIsTKRUMSs listina Krumsínská (Krum- sín u Prostéjova) z r.1438, opis z poc.17. stol. Cit: rok. Ed: R.Plicka, LF 20, 1893, 397-404 (též — Kostel a —Kral; paleogr.). [R] LISTLIT čes. přípisek v lat.zakládací listi- ně kapituly Litoměřické z r.1057 (s do- datky ze stol12. a 13.). Cit: rok. Ed: G.Friedrich, O zakládací listiné kapituly Litoměřické. (Prolegomena k české diplo- matice 1). Rozpravy ČA 9, 1901, tř.I, č.2 (paralel.otisk tří dochovaných textů: A z 11. stol., B z r.1218, C z pol.14.stol.; paleogr.). — Výbor z čes.lit. (akad.) 1, 775 (český přípisek paleogr. a transkr.). [R] LisTOLEŚ listiny z býv. archívu oleš- nického z let 1370-1420 (uložené kdysi v měst. archívu ve Vratislavi). Cit: str. ed. a rok. Ed: P.Karge, Slawische Denk- máler aus álterer Zeit in Breslau. AsIPh 12, 1890, 120-139 (paleogr.). [R] LisrPLas listina o prodeji mlýna Ústí pod Kaceřovem klášteru Plaskému z r. 1406. Cit: rok. Ed: J.Truhlář, LF 15, 1888, 44-45 (paleogr.). [R] LisTPoň listiny Pořešínské ze 14. a 15. stol. (z archívů v Třeboni, Čes. Krumlově, Čes.Budějovicích aj.). Cit: str.ed. a rok. Ed: J.M.Klimesch, Urkunden und Reges- ten zur Geschichte des Gutes Poreschin im 14.und 15. Jahrhunderte. Rozpr.KČSN, ř.VII/3, tř.filosof.-hist. 3, Praha 1889 (pa- leogr.). [R] LISTSLOVCHALOUP Středověké listy ze Slovenska. Sbírka listů a listin psaných jazykem národním z let 1426-1490. Vyd. V.Chaloupecký, Slovenský archív sv.1, Bratislava-Praha 1937 (transkr.). Cit: str. ed. a rok. Lit: V.Vážný, Glossarium bohe- moslavicum. Slovník k Středověkým lis- tům ze Slovenska s jazykovým rozborem. Bratislava 1937. [R] LisTSLovKNIEzsA Stredovekć české lis- tiny. Vyd. B.Bottló a E.Fügedi, red. a pozn.opatr. S.Kniezsa a P.Király. Slo- 

Strana 91
91 venské jazykové pamiatky z Maďarska 1, Budapešť 1952 (paleogr.). Cit: str.ed. a rok. [R] LisrSrtovVansik Slovenské listy a lis- tiny s XV.a XVI.storocia. Vyd. B.Varsik, Bratislava 1956 (ces.isty a listiny z ar- chívü mést Trnavy, Skalice a Trenčína; paleogr.). Cil: str. ed. a rok. [R] LisTŠTÍT listina Tomáše ze Štítného z r.1373. Rkp: Praha, UK XVII J 17/2, 2 perg. ústřižky. Cit: rok. Ed: I.J.Hanuš, CCM 35, 1861, 347-357 (též —Wart; paleogr.). [R] LisTTIšN list Šimona z Tišnova k Pí- seckým proti náboženským novotám; z r.1428. Rkp: Praha, UK III G 16, fol. 25a-26b, 31a; pol.15.stol. Cit: fol. rkpu a rok. Ed: §. [R] LisTUNIč odvolání Petra z Uničova z r.1417. Rkp: Praha, UK XI E 3, fol. 96a-97b. Cit: fol.rkpu a rok. Ed: 6. Lat: J.Loserth, Huss und Wiclif. Zur Genesis der husitischen Lehre. Praha - Lipsko 1884, 296-293 (z rkpu UK III G 106, 73a-74b). [R] LisTV*$ bohemika v zakládací listině kapituly VvSehradské, datované k r.1088 (složená však o něco později). Rkp: orig. nedochcván, známy jen opisy z 13.stol. Cit: str. ed. a rok. Ed: K.J.Erben, Reg 1, Praha 1855, 77-80 (paleogr.). [R] LisrTWanT list Jana z Wartemberka z r.1380. Rkp: Praha, SÜA fond listiny ANM (df.Praha, ANM). Cit: rok. Ed: I.J.Hanu§, CCM 35, 1861, 347-357 (též —Stít; paleogr.). [R] LISTZIKM list krále Zikmunda panu Haškovi z r.1431. Rkp: Praha, UK III G 16, fol.66ab. Cit: rok. Ed: (. [R] LisTARPLz Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Vyd. J.Strnad. Část 1 (1300-1450), Plzeň 1891. Cast 2 (1450-1526), ib.1905 (čes.listy transkr.). Cit: Gast, str. a rok. [R] LISTÁŘROŽMB Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka. Vyd. B. Rynešová (sv. 4 spolu s J.Pelikinem). Sv.1 (1418-1437), Praha 1929. — Sv.2 (1438-1444), ib.1932. — Sv.3 (1445-1448), ib.1937. — Sv.4 (1449 aż 1462), ib.1954. (Ges.texty transkr.). Cit: sv., str. a rok. [R] LISTÁŘZBRASL Listy kláštera Zbraslav- ského (z let 1292-1785). Vyd. F.Tadra.Hist. arch. 23, Praha 1904 (čes.texty transkr.). Cit: str. a rok. [R] LISTYSKOT Listy skotské, překlad agi- taćniho spisku „$kotskóho rytife'* Quinti- na Folkhyrde o boji proti nepravosti knéZ- ské; z doby ok. 1410. Rkp: Vídeň, NK 4916, fol.5a-11b; pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Sedlák, M.Jan Hus. Praha 1915, pfil. str.182-196 (transkr.; paralel. lat. pfedl.). [E] Lucip Lucidat (Lucidarius, Elucida- rius), čes. zpracování lat.kompendia roz- manitých vědomostí (podle něm.úpravy „„Maister Elucidarius“, von den wunder- bern sachen der welt‘‘); kon.14.stol. Rkp: LucioF Křivoklát I d 36, fol.129b-141b; kon.15.stol. St.tisk: LucrpT Plzeü, Mik. Bakalář 1498, 31 fol. (Knihopis 12); upra- veny pfeklad. Cit: fol.rkpu n. st.tisku. Ed: C.Zíbrt, Starocesky Lucidáf. Text ruko- pisu Fürstenberského a prvotisku z r.1498. Sbírka pram.lit. I/2, 5, Praha 1903, (—F, MT; paleogr.). [D] Lup Martin Lupáé z Chrudimé (t 1468). LupLisr list o svatostioltarni. Rkp: Lup- LisTA v.LupPost, vložka mezi fol. 162/3. — LuPLisTB v.AktaBratr 1, fol.236ab; 2.pol. 16.stol. Cit: jen zkratka. Ed: J.Goll, Jed- nota bratrská v 15. století, ČČM 59, 1885, 45-74 (str.65; transkr.). — J.Bidlo, Akty Jednoty bratrské (v.AktaBratr 1), 491 aż 492 (transkr.). [F] LurPosT lat. postila s ces. vsuvkami. Rkp: Praha, UK III D 3, 349 fol.; 2.pol.15. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: 6. Lit: J.Truhlát, Kázání kněze Martina Lupáče, VČA 7, 1898, 409-410. [F] Lvov Lvovský sborník modliteb a le- gend z pol.15.stol. Rkp: znicen za 2.svét. války (df.Lvov, UK I E 21, 97 fol.; rkp. krit.ed. V.Küsta ulożen v UJĆ); fol.75a aż 80a v.LegDor, 80b-88a v. LegRytL. Cit: fol.rkpu. Ed: v.LegDor (Cást). Lit: V.Küst, 

Strana 92
O dialektických zvláštnostech staročes- kých rukopisných Lvovských modliteb a legend, ČMF 4, 1915, 291-300, 407-413; týž a., K poměru některých skladeb Lvovské- ho sborníku modliteb a legend k jiným stč. rukopisüm. [In:] Slovanský sborník... Fr. Pastrnkovi, Praha 1923, 266-271. [E] Lyn lyrická skladba n. sbírka (popř. edice) lyrických skladeb. LyYRDucH Nejstarší česká duchovní lyri- ka. Vyd. A. Škarka, Památky (nové) 6, Praha 1949 (transkr.). Cit: str.ed. [A] LYRFEIF Altèechische Leiche, Lieder und Sprůche des XIV.und XV.Jahrhun- derts.Vyd. J.Feifalik, Sitzb.Akad.Wien 39, 1862, 627-745 (texty transkr.). Cit: str.ed. [C] LYRVIL Staročeská lyrika. Vyd. J. Vili- kovský. Odkaz minulosti české 2, Praha 1940 (transkr.). Cit: str.ed. [C] LYRAMAT Mikuláš z Lyry (Nicolaus de Lyra), Výklad na evangelium Matoušovo (překl. z lat.); rozhr. 14. a 15.stol. Rkp: Praha, UK XVII C 20, 181 fol. Cit: fol. rkpu. Ed: ÿ. Lat: Biblia latina cum postil- lis Nicolai de Lyra, Norimberk 1493 (Hain 3170). [D] Ma3Can Maiestas Carolina, sborník prá- va státního a trestního, zčásti též proces- ního a soukromého (sepsaný lat.na podnět Karla IV. a přelož. do češ.); 2.pol.14.stol. Rkp: a) starší překlad, úplný: MA3CARA Třeboň, SA Hist. 18, 107 str.; zač.15.stol. b) mladší překlad, pouze $ 1-38; MAJCARB Praha, Muz IV B 18, fol.1a-11b; 2.pol.15. stol. — MAJCARC Praha, Muz V C 9, fol. 187a-199a; pol.15.stol. — MAJCARD Praha, Muz II D 3, fol.294a-307a; 2.pol.15.stol. — MAJCARE Praha, Muz IV E 28, fol.103a aZ 116a; 1518. — MAJCARF Treboń, SA A 7, fol.27b-36b, 60b-61a; 1477. — MAsCARG Brno, UK A 26 (df.Brno, knih.aug.klast.), fol.82b-96a; 2.pol.15.stol. Cit: fol. n. str. rkpu. Ed: F.Palacky, ArchĆ 3, Praha 1844, 68-180 (text —A paralel. s lat.orig.; pod čarou text $ 1-38 v mladším překl. bez udání rkpu, obojí transkr.). Lat: v.ed. [D] MAJCARSTAT Maiestas Carolina, èes.vy- tah zv.též Statuta n Summa; pol.15.stol. 92 Rkp: MAJCARSTATA Praha, UK XVII C 22, fol.37b-57a; kon.15.stol. — MAJCAR- SrATB Praha, UK XXIII F 1 (df.Praha, Lobk), fol.68a-89a; 2.pol.15.stol. — MaJ- CARSTATC Praha UK XXIII F 3 (dř. Praha,Lobk), fol.102a-127a; 2.pol.15.stol. — MAJCARSTATD Praha, Muz V C 9, fol. 154a-171b; 1448. — MAJCARSTATE Brno, UK A 26, (df.Brno, knih.aug.klast.), fol. 96a-121a; 2.pol.15.stol. — MAJCARSTATF Praha, Muz V E 13, fol.128a-153b; pol.15. stol. —- MAJCARSTATG Praha, Muz I F 13, fol.37a-48b (jen část, $ 15-109); 1462. Cit: folrkpu. Ed: H.Jirecek, Statuta zemská — Řád koruny české. CJB 2/2, Praha 1870. 103-188 (text —A, —B spolu s lat.textem MajCar; transkr.) - Lit: E. Michálek, K českým překladům Karlova zákoníku, SaS 18, 1957, 151-158. [E] MAM mamotrekt, biblicky slovník lat.- čes., buď lokální (řazený podle bibl.knih, popf. perikop) n. abecední. Cit: fol.rkpu, u lokálních mamotrektů mimoto ještě mís- to v bibli, tj. kniha, kap. a verš. — Lit: V. Kyas, Za českou předlohou stpol. ma- motrektu, Slavia 27, 1958, 182-187. MAMBREVN mamotrekt Břevnovský, lo- kální; zač.15.stol. Rkp: Praha, SÚA, fond Břevnov (dř.Praha, arch. Břevn.klášt. F 2), fol.147a-148b; poč.15.stol. Ed: B.Ryba, K latinsko-českým mamotrektům, LF 67, 1940, 1-68 (text str.8-45, var. z MamMarch, v.t.; paleogr.). [D] MAMKAPQ mamotrekt lokální (k celé bibli) z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, Kap- Praz À 45, fol.24a-75b. Ed: (. [E] MAMKAPR mamotrekt lokální (k celé bibli) z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, Kap- Praž A 167, fol.13a-167b. Ed: 9. [E] MAMKAPS mamotrekt lokální (k celé bibli) z r.1463. Rkp: Praha, KapPraź B 61, fol.1a-125b. Ed: 9. [F] MAMMARCH Marchesiniüv lat. mamo- trekt lokální,jehož někt.rkpy obsahují lat.- čes. dvojice. Rkp: MAMMARCHL Praha, Muz XIII D 11, fol.304a-411b (marg. lat.- čes. dvojice až po Jdt); 1.pol.15.stol. — MAMMARCHM Praha, Muz IIIC 10,fol.1a až 213a; 1432. - MaMMancHN Praha, Muz II C 5, fol.1a-184b; pol.15.stol. Ed: B.Ryba, 

Strana 93
K latinsko-českým mamotrektům, LF 67, 1940, 1-68 (var. k ed. MamBřevn, v.t.). [E] MAMMENéÉ zlomek mamotrektu (?, asi 20 bibl. dvojic lat.-ces.; v. téZ GlosMix)z 1. pol. 15. stol. Rkp: Vídeň, NK 5189, přídeští afol.1a. Ed: F.Menčík, Rozmanitosti 1, Ji- čín 1880, 10 (transkr.). - F.Repp, Wiener slav.Jahrbuch 8, 1960, 242-245; k tomu srov. B. Ryba, LF 86, 1963, 363 (opravy). [E] MAMTRH několik lat.-Ges. dvojic (bi- blickych?) z 15.stol. Rkp: tè.nezvéstny (dř. Trhové Sviny, farní knih.). Cit: jen zkratka. Ed: J.Hulakovsky, Pamätnosti v Trhových Svinech, Květy 10, 1843, příl. č.7, str.26-27 (paleogr.). [E] MAMUKA mamotrekt Klementinsky, abecední; z poć.15.stol. Rkp: Praha, UK XI E 6, fol.14a-37b. Ed: V.Flajšhans, LF 20, 1893, 216-234, 290-312 (paleogr.). [D] MAMUKB mamotrekt lokální (nejroz- sâhlejsi) z r.1431. Rkp: Praha, UK XIF 9, fol.1a-243a; kon.15.stol. Ed: 0. [E] MAMUKC mamotrekt lokälni z pol.15. stol. Rkp: Praha, UK XI C 4, fol.110a aZ 137b, 139b-140a. Ed. 0. [E] MAMUKD mamotrekt lokální z 1.pol. 15.stol. Rkp: Praha, UK I E 29, fol.296a aż 308b, 311a-322a. Ed: 0. [E] MAMUKE mamotrekt lokální z pol.15. stol. Rkp: Praha, UK III G 26, fol.306a aZ 324a. Ed: (j. [E] MAMUKF mamotrekt lokální,zkráceny; pol.15.stol. Rkp: Praha, UK VIII G 28, fol.85a-95b. Ed: f. [E] MaAMVfpD mamotrekt Videńsky, lokalni; z pol.15.stol. Rkp: Videń, NK 4302, fol. 123a-150a. Ed: F.Menécík, AslPh 5, 1881, 95-112 (jen vybér; paleogr.). [E] MARTKRON Martiniani (Martimiani) aneb Římská kronika (překlad něm. Kro- niky světa Jakuba Twingera von Kónigs- hofen od Beneše z Hořovic); kon.14.stol. Rkp: MARTKRONA Praha, Muz II C 10, fol.1a-27b, 85a-156b; 1445. - MARTKRONB 93 Praha, Muz IV E 29, fol.1a-65b (začátek chybi); pol.15.stol. St.tisk: MARTKRONT Martimiani. Přel. Beneš z Hořovic, rytíř zámořský. Staré Město pražské (Jan Kamp) 1488, 102 fol. (Knihopis 22). Cit: fol. rkpu n. st.tisku. Ed: 0. Ném: Jacob Twinger von Koenigshofen, Chronik von alten Kai- sern und Kónigen seit Christi Geburt. Augsburg ca 1470 (Hain 9791). [D] Masr Mastičkář, zlomky divadelní hry velikonoční z 1.pol.14.stol. Rkp: MAsTDRK Mastičkář Drkolenský, Drkolná, 2 dvou- listy; 2.pol.14.stol. —- MasTMuz Mastičkář Muzejní, Praha, Muz 1 Ac 55, 3 dvoulisty; pol.14.stol. Cit: verš (podle edice Máchalo- vy). Ed: J.Gebauer, LF 7, 1880, 90-105 (—Muz; paleogr.). - A.Patera, CÈM 63, 1889, 122-139 (—Drk; paleogr.). — J.Mâ- chal, Sté.skladby dram., Praha 1908, 63 aZ 97 (oba zlomky; paleogr.). Lit: V.Cerny, Staročeský mastičkář. Rozpravy ČSAV 65, 1955 — fada SV, ses. 7. — F.Svejkovsky, Dvě verze Mastičkáře — dva typy stře- dověké frašky, Čes.literatura 11, 1963, 473-487. [C] MATHom Matoušovo evangelium s ho- miliemi církevních otců a s jednou homilií císaře Karla IV. (překl. z lat.); 2.pol.14. stol. Rkp: Praha, UK XVII A 4, 396 str. Cit: str.rkpu; doklady z perikop označeny Mat a str. rkpu, připojena kap. a verš evang. Ed: J.Holub, Evangelium sv.Ma- touše s homiliemi. Sbírka pram.lit. I, 10, Praha 1913 (paleogr.). Lit: J.Straka, Stu- die o stè. Evangeliu sv.Matouse s homiliemi, LF 53, 1926, 23-41, 146-155, 275-284, 353 aż 367; 54, 1927, 28-38, 123-143, 240-261, 321-334; 55, 1928, 102-129, 226-244, 327 aż 333 (v studii otištěny také zjištěné lat. předlohy homilií, popř. výňatky z nich). [D] Měs názvy měsíců, zpravidla připsané k lat.názvům v kalendářích. Rkp: MESA Praha, UK XI D 7, fol.73b; 15.stol. — MÉsB Praha, UK VI E 4a; poc. 14.stol. — MÉsC Praha, UK XIII E 14f; pol.14.stol. — MÉsD Praha, Muz XVI B 14, fol.1a-6b; rozhr.13. a 14.stol. - MÉsE Praha, UK IG 5, fol. 100a (lat.hexametry s ces.názvy mé- sícà); ok.1400. Cit: jen zkratka. Ed: I.J. Hanuš, Dodavky a doplňky k Jungmanno- vě Historii literatury české. Praha 1871, sv. 2, odd. 3, str.2 („Jména měsíců česky“, 

Strana 94
A; paleogr.). — V.Flajšhans, ČČM 96, 1922, 101 (~D, ~E; paleogr.). [B, C, D] MLAD Petr z Mladoňovic (11451). MLapHus Pašije M.Jana Husa (překlad z lat., snad od aut. samého). Rkp: MLap- HusA Vídeň, NK 4519, fol.159a-168a;pol. 15.stol. - MLADHusB Vídeň, NK 4524, fol. 45b-53b. — MLaDHusC Vídeň, NK 4557, fol.125a-139a; 1432/3. — MLADHUSD Ví- deri, NK 4550, fol.13a-26b, 1420. — MLADHusE Praha, UK fond Křiž. (dř. Kriz XXII A 4, vitr. LVD 1), str.367-400; 2.pol.15.stol. - MLADHUSF Freiberk X 8? 40, fol.110b-123a; 2.pol.15.stol. St.tisk: MrapHusJ utrakvisticky pridavek k des. Pasionálu z r.1495 (v.PasKal); tzv.Jensky kodex, Praha, Muz IV B 24, fol.41b-46a. Cit: fol.n.str.rkpu. Ed: V.Flajśhans, O mu- čenících českých knihy patery.Praha 1917, 19-46 (text —J; transkr.) - Z.Tobolka, Pasionál z r.1495. Monumenta Bohemiae typographica 2, Praha 1926, fol. N16b-O1a (fototyp.repr.) - V.Novotny, PD 8, Pra- ha 1932, 121-149 (podle většiny dochov. rkpů, transkr.; paralel.lat.text.). - M.Ned- vědová, Hus a Jeronym v Kostnici. Praha 1953, 151-175 (—J; transkr.). Lat: v.ed. V.Novotného. [C] MLADJER Pašije M. Jeronýma Praž- ského (zkrácené zprac.lat.předlohy); pol. 15.stol. Rkp: MLADJERF Freiberk, X 8°40, fol.123a-132b; 2.pol.15.stol. St.tisk: MLAD- JERJ utrakvisticky pfidavek k ces.Pasio- nalu z r.1495 (v.PasKal); tzv.Jensky ko- dex, Praha, Muz IV B 24, fol.47b-51b. Cit: folrkpu. Ed: J.Goll, Vypsání o M.Jerony- movi, Praha 1878 ( —F; transkr.). — V.Flajś- hans, O mučenících českých knihy patery, Praha 1917, 57-78 ( —T; transkr.). - V.No- votny, PDC 8, Praha 1932, 351-367 ( F; transkr., paralel. lat. text). - M.Nedvédo- vá, Hus a Jeronym v Kostnici, Praha 1953, 177-191 ( —J; transkr.). Lat: v.ed. Novot- ného. [E] MopL modlitba, sbírka modliteb. MopLKRuUML sbornik modliteb (kdysi v Krumlově), podobného obsahu jako sb. Milíčovský (v.ModlMil); zač.15.stol. Rkp: Praha, UK XVII E 7, 180 fol.; na fol.173a až 180b zapsána mladší rukou legenda 010.000rytírích, v.LegRytM. Cit: fol.rkpu. Ed: jen LegRytM, v.t. [D] 94 MopLKR:Z KfriXovnicky sborník modli- teb z r.1520. Rkp: Praha, UK fond Křiž. (dř.Křiž XXII A 16, vitr. LVII D 1), 110 fol.; nafol.75a-99a GrizB, v.t. Cit: fol.rkpu. Ed: v.Griz. Lit: J.Polívka, Dvě povídky v české literatuře X V.stol. Praha 1889, 98 až 100 (o grafice rkpu ModlKřiž). [E] MopLKuNH modlitba Kunhutina (Vi- taj, kráPu v8emohici) zkonce 13.stol. Rkp: MoDLKUuNHA Praha, UK VII G 17 d, fol. 146b-151b; zać.14.stol. — MopLKunNuB Praha, UK XII F 9, fol.80ab; 2.pol.14. stol. — MopLKuNHC Praha, UK XVII F 30, fol.133a-135b; 2.pol.14.stol. Cit: verš (podle ed.). Ed: A.Patera, ČČM 56, 1882, 103-122 (texty —A, —B, -—C; paleogr. a transkr.). — V.Flajshans, Nejst. památky, Praha 1903, 151-156 (text ~A; paleogr. a transkr.). — A.Skarka, Duch.lyrika, Praha 1949, 78-81 (text ~A; transkr.). — Vybor z Ces.lit.(akad.) 1, Praha 1957, 212-217 (text —A; transkr.). [A] MODLLEG sborník modliteb, legend a ji- ných náboženských skladeb z kon.14. stol. Rkp: Praha, UK XVII E 8, 156 fol. Z ob- sahu: 17a-20b v. GalUKA; 57ab v. DesU; 57b-60b v. AlbRájE; 86b-99a v. KristC; 99a-108a v. AnsUKA. Cit: fol.rkpu. Ed: f. [D] MopLMiL Milicovsky sbornik modliteb z 80.let 14.stol. Rkp: Praha, UK XVII F 30, 182 fol. Z obsahu: 96a v. PisHospA, PísVáclF; 133a-135b v.ModlKunhC; 167a aZ 170b v.Plankt; 178a-179a v.PísDorA. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Flajśhans, CMusF 4, 1898, 42-60, 176-198; 5, 1899, 108-123, 313 až 350 (neúplné vyd., texty jinde už otiš- těné jsou vypuštěny; paleogr.). Lit: J.Vi- likovský, České modlitby Milíčovy. Písem- nictví českého středověku, Praha 1948, 120-140 (několik ukázek textu; transkr.). [D] MopLPETR sborník modliteb ze sbírky kdysi Petra Dubrovského; rozhr.14.a 15. stol. Rkp: Leningrad, Stát.veř.knih. Češ. O.v. I No 1 (sb. Dubrovského), 67 fol. Cit: fol. rkpu. Ed: J.Perwolf, LF 7, 1880, 127- 128 (jen str.1-5; paleogr.). [D] NaAucBnN Liber informationum et sen- tentiarum, čili Naučení brněnská, hradišť- ské městské radě dávaná od r.1447 až do 

Strana 95
95 r.1509 s dodatky do r.1540. Vyd. I.Tkač, Uherské Hradiště 1882 (transkr.). Cit: str. ed., popř. též rok. [R] NAUČOL Tovačovská kniha ortelú olo- mouckých. Sbírka naučení a rozsudkú vy- daných podle práva magdeburského vrch- ním právem olomouckým menšímu právu tovačovskému v letech 1430-1689. Vyd. _V.Prasek, Olomouc 1896 (transkr.). Cit: str. ed. a rok. [R] NaučRop Naučení rodičům, didaktická veršovaná skladba z 2.pol.15.stol. Rkp: Praha, Muz V H 30, 108 fol.; rozhr.15.a16. stol. Cit: verše (podle ed.Vašicovy). Ed: A.J.Vrťátko, ČČM 38, 1864, 63-81, 178 až 186 (transkr.). — J.Vasica, Ludvik z Pern- štýna: Naučení rodičům. Stará Říše na Moravě 1928 (transkr.). [F] NEKR nekrologium n. nekrologické zá- pisy. NEKRBŘEVN nekrologické zápisy kláš- tera Břevnovského, připsané ke kalenda- riu v breviáři; ok.r.1200. Rkp: Praha, UK VIG 11, fol.1b-6a. Cit: str.ed. Ed: J.Tru- hlář, VČA 8, 1899, 451-453 (paleogr.). [A] NEKRDRK nekrologické zapisy fary v Kardašově Řečici, uložené v klast.knih. v Drkolné; 14.stol. Cit: str.ed. Ed:F.Ta- dra, VČA 8, 1899, 145-149 (paleogr.). [C] NEKRKRUMLKL nekrologické zápisy kláštera klarisek v Čes.Krumlově od konce 14.stol. Rkp: Praha, UK VI B 9, fol.1a až 12b, 14a-19b. Cit: str.ed., popř.i rok. Ed: J.Emler, VKČSN 1887, 198-227 (též Nekr- KrumlMin; paleogr.). [D] NEKRKRUMLMiIN nekrologickć zapisy kláštera minoritů v Čes.Krumlově od kon- ce 14.stol. Rkp: Praha, UK XIV B 15, fol.1a-25b, 138b, 142a. Cit: str.ed., popt. irok. Ed: J.Emler, VKCSN 1887, 198-227 (téZ NekrKrumlKI; paleogr.). [D] NEKROSTR nekrologické zápisy klášte- ra Ostrovského (u Davle) z 12.-14.stol. Rkp: Praha, KapPraž A 57/1, fol.2a-7b. Cit: str. ed., popř. i rok. Ed: J.Emler, VKČSN 1878, 346-354 (paleogr.). Lit: A.Patera, Píseň staročeská ze XIII.století: „Slovo do světa stvořené““, CCM 52, 1878, 289-293 (popis rkpu a nekrologia). [A] NEKRPoDL nekrologium klästera v Po- dlażicich. Rkp: Stockholm, Krdl.knih.; z let 1224/50. Cit: str. ed., popf. i rok. Ed: B.Dudik, Forschungen in Schweden für Mährens Geschichte. Brno 1852, příl. C, 403-427 (paleogr.). [A] Nikop Ctenie Nikodemovo, proz. zpra- covani apokryfní látky z 2.pol.14.stol. Rkp: NIKODA Praha, Strahov DR III 32, fol.1a-99b; 1442. — NikopB Praha, UK XVII B 15, fol.299a-310a; 1465. — NIKODC Praha, UK fond Křiž. (dř.Křiž XXII A 4, vitr. LV D 1), str.1-101; 1472. — NrkopD Brno, UK Mk 97 (dř. Mikulov II 89), 205a až 240b; 1453. Cit: fol. n. str. rkpu. Ed: V.Hanka, Ctenie Nikodemovo, co s& dálo při umučení Páně. Rozpravy KČSN, ř. 5/11, 1860, 227-256 (text ~A; transkr.). Lat: K.Tischendorf, Evangelia apocrypha. 2.vyd., Lipsko 1876. Lit: J.Polívka, Evan- gelium Nikodemovo v literaturách slovan- ských, ČČM 64, 1890, 255-275, 535-568. [C] NovAkHus K.Novák, Slovník k českým spisům Husovým. Archiv lex.dial. 9, Praha 1934. Cit: str.,popf.heslo (s.v.). OFFSTRAH officia Strahovska (marian- ska, za zemfelć asvatoduśniho tydne); 2.pol. 14.stol. Rkp: Praha, Strahov 40/zl., 10 fol. Cit: fol.rkpu (podle ed.). Ed: V.Flajś- hans, CCM 74, 1900, 325-329 (paleogr.); týž, VČA 20, 1911, 253-254 (další zlomek; paleogr.). — B.Ryba, Strahovska knihovna 2, 1967, 5-16 (opravy k starší ed. Flajšhan- sově a částečná reedice; paleogr., též lat. předl.). [D] OLMAR sborník náboženských skladeb, kdysi patřící kartuziánskému klášteru v Dolanech u Olomouce; z poč.15.stol. Rkp: Olomouc, SVK 11135, 156 fol. Obsah: fol.1a-56a v. Sent; 56a-126b v. WaldhPost; 131a-154a Rozjímání o životě Panny Ma- rie; 154a-155a Výklad na Otčenáš; 155b az 156a v. OIMüllC. Cit: fol.rkpu. Ed: v.WaldhPost, OIMiillC. [C] OLMóLL ukazky z rukopisů olomouc- kych knihoven, vyd. A.Miiller l.c. Jednotl. texty: OLMULLA Ad cavendam pestim (vystraha proti moru); pol.15.stol. Rkp: Olomouc, SA (df.KapOl 300), fol. 287b az 288b, 2.pol.15.stol. — OLMüLLB úryvek kázání z pol. 15.stol. Rkp: Olomouc, SVK 

Strana 96
96 I 406, fol. 339b-342a - OLMOLLC Dies nefasti (seznam „černých“ dnů podle jed- notl. měsíců) z 1.pol.15.stol. Rkp: v.OlMar, fol.155b aZ 156a. — OLMÜüLLD Confessio (zpovédní formule) z pol.15.stol. Rkp: Olo- mouc, SVK I 290, fol. 174b - 177a. Cit:fol. rkpu. Ed: AslPh 1, 1876, 334-335 (text A ; transkr.), 617-620 (text —B; paleogr.); 2, 1877, 715 aZ 716 (text —C; paleogr. à 716-719 (text —D; paleogr.). OPATMuz sborník Opatovicko-muzejní (též Opatovický), obsahující různé sklad- by proz.i verš.; z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, Muz II F 9, 207 fol. Z obsahu: fol.1a-42b výňatkyzPasionálu;fol.43a-104bv.KristD; fol.104b-111b Život Panny Marie; fol.112a až 121a Řeč o pravém pokání; fol.122b až 131a Svaté prosby (o modlitbě, postu a al- mužně aj.); fol.137a-145b O smrti Panny Marie; fol.146a-156a v.RadaOtcM; fol.156a až 198a v.FlašRadaB; 198b-205b v. Svár. Cit: fol. rkpu. Ed: v. RadaOtcM, FlašRa- daB, Svár. [D] ORLoJ Jindřich Suso, Orloj věčné moud- rosti (překlad nábož.vzdělavatelného spi- su Horologium aeternae sapientiae); kon. 14.stol. Rkp: ORLOJA Praha, UK XVII G 8, fol.1a-150a; 1469. — ORLOJB Praha, UK XVII B 6, fol.1a-59b; 2.pol.15.stol. — ORLOJC Praha UK XVII F 31, fol.93a až 156a; pol.15.stol. - ORLo3K v.Kruml, str. 351-486; zac.15.stol. — OrLoJM Praha, Muz IV H 32, fol.121a-153a (neúplný), pol.15.stol. Cit: fol. n. str.rkpu. Ed: ÿ. Lat: Henricus Suso, Horologium sapientiae. Kolín n.R. 1724. [D] Orc Zivoty svatych Otcü, preklad lat. sbírky legend a pouénych vykladü o Zivoté a učení starokřesťanských poustevníků a poustevnic (zv. ,, Vitae patrum‘‘); z 2.pol. 14.stol. Rkp: OrcA Praha, UK XVII C 28, fol. 1a-449b; pol.15.stol. - OrcB Pra- ha, UK XVII D 36, 208 fol.; 1.pol.15. stol. - OrcC Praha, UK XVII C 17, 209 fol.; 1480. - OrcD Praha, UK XVII C 16, fol.1a-183b; 1485. — OTcE Praha, UK XVII E 2, fol.1a-197b; 2.pol.15.stol. — OrcF Praha, UK XVII E 10, fol.60a-79b (neüplny); kon.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: E.Smetánka, Staroceské Zivoty svatych Otcü. Sbírka pram.lit. I/1, 8, Praha 1909 (zákl.kp. —B, var. z ost.rkpü; paleogr.). Lat: J.P.Migne, PL 21, 387-462; 23, 13-62; 73, 125-170, 325-334, 739-848. Lit: E.Sme- tánka, O staročeských životech svatých Otců, "VKČSN 1904, č.1. [C] OrcMuz legendy o sv.Eufrosyně a Ma- riné (součást ,„, Vitae patrum““); mladší pře- klad z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, Muz III B 11, fol.216b-219b; 2.pol.15.stol. Cit: fol. rkpu. Ed: E.Smetánka, Staroceské Zivoty svatých Otcü... (v.Otc), str.471-480 (pa- leogr., s foliaci 17b-22b). Lat: J.P.Migne, PL 73, 643-652, 691-694. [E] PAPSTÍŽ Jan Papoušek ze Sobéslavé (11455), Stížnosti o neklidu v Čechách (překl. z lat. orig. Ouerellae de motibus Bohemiae). Rkp: PaPSTÍŽA Třeboň, SA Hist. 379; 2.pol.15.stol. — PaPSTÍŽB Tře- boň, SA Hist. 1541; 2.pol.15.stol. Cit: str.ed. (podle Výboru). Ed: A.Neumann, Hlidka 43, 1926, 429-432 (transkr.). — Vy- bor z ées.lit.(akad.) 2/2, Praha 1964, 132 aZ 136 (text —A;transkr.). Lat: J.Loserth, Mitteil. des Ver. f. Gesch. der Deutschen Bóhmen 29, 1895, 292-296. [F] Pas pasionál, sbírka legend, uspořáda- ná zpravidla podle pořadí svátků církev- ního roku; překl.,popř. volné zpracování díla Legenda aurea sive Historia Lombar- dica od janovského arcibiskupa Jacoba a Voragine (1238-1298); pol.14.stol. Lat: Th. Graesse, Jacobi a Voragine Legenda aurea vulgo Historia Lombardica dicta. 3.vyd., Vratislav 1890. a) pasionály PASKAL tzv.Pasionál kališnický (úpra- va staršího překladu; kon.i5.stol.). St. tisk: Knihy, jenž slovú latině Pasionál a česky Život a umučenie všech svatých mu- čedlníkuov. Staré Město pražské, [Jan Kamp] 1495. K části nákladu byl pro ka- lišníky připojen dodatek obsahující Huso- vy listy, pašije M.Jana Husa a M.Jeroný- ma Pražského (v.HusKorTJ, MladHusJ, MladJerJ); 254 fol. (Knihopis 10); fol.D2a až 3b v.AlbRájP. Cit: apertury Ala-N11a. Ed: Z.Tobolka, Monumenta Bohemiae typographica 2, Praha 1926 (fototyp.repro- dukce). [F] PasKaP vybor legend z Pasionálu s ži- voty čes. světců a s dalšími dodatky; konec 15.stol. Rkp: Praha, KapPraž H 12, fol. 

Strana 97
97 11a-145a. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Patera, ČMusF 2, 1896, 179-187 (jen fol.48a-51b; paleogr.). [F PASKLEMA Pasionál Klementinský z r. 1395. Rkp: Praha UK XVII C 52, 47a až 267b (fol.105b-108b v. LegRytU; 210a-213b v. KarVáclC). Cit: fol. rkpu. Ed: J. Truhlář, LF 15, 1888, 242 až 259 (ukázky; paleogr.). [C] PASKLEMB Pasionál Klementinský z r. 1476. Rkp: Praha, UK XVII D 8, 328 fol.; fol. 270b-273b v. KarVáclD). Cit: fol.rkpu. Ed: G. [C PASMART Pasionál Martinský z kon.14. stol. Rkp: Martin, Slov. nár.muz. 288, 532 str. Cit: str.rkpu. Ed: 9. [C] PASTISK Pasionál tištěný před r.1487 (úprava staršího překladu); místo (Praha? Plzeň?), tiskař a rok vyd.neznám, 276 fol. (Knihopis 9). Cit: apertury A40-G40. Ed: b) zlomky pasionálů PASD zlomek pasionálu Drkolenský z 2. pol.14.stol. Rkp: Drkolná (tč. nezvěstný), 1 list, 4 sloupce. Cit: str.rkpu a sloupec (podle ed.). Ed: A.Patera, ČČM 62, 1888, 101-105 (paleogr.). PASH zlomek pasionálu hlaholský z kon- ce 14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Dc 1/19, 1 list, 4 sloupce. Cit: str.rkpu a sloupec (podle ed.). Ed: A.Patera, ČČM 56, 1882, 514-527 (též text K, L; translit.do lat.). [C] 9. [F IC] PASMUZA Pasionál muzejní (Juhnův). Rkp: Praha, Muz IIID 44, 646 str. (str. 275 až 436 a 451-490 obsahují zbytky starého Pasionálu z pol.14. stol., ostatek je z 2. pol. 14. stol.); str. 513-520 v. Kar VáclA. Cit: str. rkpu. Ed: (pouze zbytky starého Pasio- nálu): str.rkp. 275-285 J.Gebauer, LF 8, 1881, 309-316; str.rkp.285 až 311 J.Ge- bauer, Sitzb. Akad. Wien 1878, 369-390; str. rkp. 311-317 J.Gebauer, LF 5, 1878, příl. 1-5; str. rkp. 318-322 J. Gebauer, LF 8, 1881 316-319; str. rkp.322 až 327 J. Gebauer, LF 5, 1878, příl. 5-8; str. rkp.327-333 J. Gebauer, LF 9, 1882, 129 až 132; str.rkp.333-343 J.Gebauer, LF 5, 1878, příl. 8-14; str. rkp.343-370 J. Gebauer, LF 9, 1882, 132-147; str.rkp.370-398 J. Lego, LF 12, 1885, 291-306; str.rkp.398 až 403 J. Lego, LF 12, 1885, 419-422: str.rkp. 404-436 J.Lego, LF 13, 1886, 55-61, 232 až 238, 308-315; str.rkp.451-455 J. Hanuš, LF 13, 1886, 315-316, 435-436; str.rkp.455 až 461 J.Gebauer, LF 5, 1878, 15-17; str.rkp. 461-478 J.Hanuš, LF 13, 1886, 436-446; str.rkp.478-490 J.Gebauer, LF 14, 1887, 44-46, 257-261 (vše paleogr.). Lit: J.Vili- kovský, Staročeský Pasionál a Život Kris- ta Pána. Písemnictví českého středověku, Praha 1948, 141-160. PASK zlomek pasionálu Kapitulní (star- ší) z pol.14. stol. Rkp: Praha, KapPraž, zl. 1696/3, 11/2 listu z přídeští rkpu A 76/9. Cit: str.rkpu a sloupec (podle ed.). Ed: A.Patera, ČČM 56, 1882, 514-527 (též H, L; paleogr.). [C PASL zlomek pasionálu Kapitulní (mlad- ší) z 2. pol.14. stol. Rkp: Praha, KapPraž; zl.1696/4 (proužek ze dvou souvisejících listů na přídeští); zl. legendy o sv. Petru. Cit: fol.rkpu (podle ed.). Ed: A.Patera, ČČM 56, 1882, 514-527 (též H,K; paleogr.). [C PASM zlomek pasionálu Muzejní z 2. pol. 14. stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 70, 2 listy úplné a zbytek třetího (snad z PasMuzA). Cit: fol.rkpu. Ed: A. Patera, ČČM 57, 1883, 107-119 (paleogr.; připojen úryvek lat. předlohy z rkpu UK Praha VII F 24). IC PASN zlomek pasionálu Nitranský z r. 1389. Rkp: Nitra, Biskup.knih., 1 necelý list z přídeští. Cit: str.rkpu. Ed: A.Pate- ra, ČČM 66, 1892, 305-307 (paleogr.; připo- jeny var. z MuzA, MuzB,ModlLeg). IC [C PASMUZB Pasionál muzejní z r.1379. Rkp: Praha, Muz III D 45, 205 fol.; fol. 141b-145a; v. KarVáclB. Cit: fol. rkpu. Ed: A. Patera, ČČM 66, 1892, 305-307 (varianty k PasN z fol. 109a-110a; pale- ogr.). IC] PDČ Prameny dějin českých — Fontes rerum Bohemicarum. Díl 1: Životy sva- tých a některých jiných osob nábožných. Red. J.Emler, Praha 1873, (otištěny lat., řec., csl. originály a jejich překlady; vyda- vatelé, popř.překladatelé uvedeni u jed-

Strana 98
98 notl.oddílů). — Díl 2; Kosmův letopis český s pokračovateli. Vyd. J.Emler, přel. V.V. Tomek. Praha 1874, 1875; v.Kosmas a KosmasPokr (texty vesměs lat.). — Díl 3: Část 1, str. 1-302: Rýmovaná kronika čes- ká tak řečeného Dalimila a jiné skladby. Vyd.J.Jireček,Praha 1878; v.Dal. — Část 2, str.323-417: Život císaře Karla IV, lat. a čes. aj. Vyd.J.Emler, Praha 1882; v.Kar- Ziv. — Díl 4: Kronika zbraslavská a j.lat. kroniky.Vyd.J.Emler, Praha 1884 (texty lat.). — Díl 5: str.1-326: Přibíka z Radenína, řečeného Pulkavy, Kronika česká. Vyd. J.Emler (lat.) a J.Gebauer (čes.), v.Pulk; str.329-541: Kronika Vavřince z Březové (lat. orig. a pozd. čes. překl.). Vyd. J. Goll, Praha 1893; v.BřezKron (ost.lat.). — [Díl 7]: str.61-258 Eneáše Sylvia Kronika česká (paral.otištěn překl.M.Konáče z r.1510 a lat.orig.). Vyd. A.L.Krejéík (?), Praha 1906 (?; edice nebyla dokonécena); v.SilvKron. — DÍl 8: Historické spisy Petra z Mlado- ňovic a jiné zprávy a paměti o M.Janovi Husovi a M.Jeronymovi z Prahy. Vyd. V.Novotný, Praha 1932; v.MladHus, Akta- Kost, Poggio, MladJer, HerHus. (Čes. texty v PDČ vyd. vesměs transkr.) Cit: díl a str. ed. (pokud nejsou citovány jednotl. pa- mátky). Pís píseň n. sbírka (popř. edice) písní. PisADM Admontské zlomky dvou sté. písní z 2.pol.14.stol. Rkp: Praha, UK XX A 3 (dř.Admont), fol. 150b; rozhr.14. a 15. stol. Cit: číslo zl. (podle ed.). Ed: F.Men- čík, LF 9, 1882, 147-149 (paleogr.). [C] PfsBvDZ píseri,,BydZovstí Sevci'*, vznik- lá brzy po 1417. Rkp: v.Vrat, fol.28b-29a. Cit: verš (podle Výboru). Ed: J.Feifalik, Sitzb.Akad.Wien 39, 1862, 291-294 (pa- leogr.). — Výbor z čes.lit. (akad.)2/1, Praha 1963, 293-295 (transkr.). [E] PísDoR píseň o sv. Dorotě, skládaná trojdílnou strofou podle lat. předlohy; 2. pol.i4.stol. Rkp: PísSDoRA v.ModlMil, fol. 178a-179a; 2.pol.14.stol. — PísDoRB Pra- ha, UK III A 15, před.přídeští; 1.pol.15. stol. — PísDoRC Ces.Budéjovice, Kraj. knih.(fond Vyšší Brod, klášt.knih.42, 162b aZ 163b; 1.pol.15.stol. — PísDoRK Praha, KapPraž C 34/2, fol.1ab (předsádka); 1425. — PÍSDORVÍT v.Vít, fol.89b-91a. Cit: verš (podle ed.). Ed: J.Gebauer, LF 4, 1877, 216-224 (text —A, var. —B, -Vít; pa- leogr. a transkr.). - P.J.Safafík, CÓM 22, 1848, 6.2, 261-266 (text —B; transkr.). - J.Jire&ek, CÓM 59, 1885, 570-571 (text —C; transkr.). - A.Patera, Svatovítsky ru- kopis (v.Vít), Praha 1886, 304-311 (text -- Vít; paleogr.). — J.Vilikovsky, Sté. lyri- ka, Praha 1940, 155-159 (krit.; transkr.). — Vybor z ées.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 429-432 (krit.; transkr.). [C] PísHosP píseň Hospodine, pomiluj ny; počeštěné znění písně stsl. (čes. redakce), asi z konce 10.stol. Rkp: PísHosPA v. Modl- Mil, fol.96a; 2.pol.14.stol. - PisHosrB Praha, UK III D 17, fol.15a (v traktätu Jana z Holešova); 1397. Cit: jen zkratka. Ed: V.Flajšhans, Nejst. památky, Praha 1903, 42-45 (text —A; paleogr.). — A.Skar- ka, Duchovní lyrika, Praha 1949, 67 (text —A; transkr.). — Výbor z čes.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 108 (transkr.). Lit: R.Jakobson, Nejstarší české písně duchovní, Praha 1929, 13-28. [A] PísHusir Husitské písné. Vyd. J.Daň- helka,Praha 1952, 215 s. (texty vesměs transkr.). Cit: str.ed. [E] PísCHUD Píseň veselé chudiny; z konce 14.stol. Rkp: PísSCHUDT Třeboň, SA A 7, fol. 153b-154a; 2.pol.15.stol. — PÍSCHUDV v. KancVyš, fol. 6b-7a; pol.15.stol. Cit: fol.a verš (podle ed.). Ed: A.Patera, ČČM 78, 1904, 387-389 (text —V; paleogr.). — J.Vi- likovský, Stč.lyrika, Praha 1940, 82-85 (text —T, transkr.). — Výbor z čes.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 414 až 416 (text „V; transkr.). [D] PísLEP Mistr Lepič, symbolická veršo- vaná skladba z poč.15.stol. Rkp: PísLEPA Praha, püv. UK V A 23, přídeští. — PísLEPB Praha, UK V F 2, prídestí. Cit: verš (podle ed.Vilikovského n.Vyboru). Ed: S.Petíra, SbFil 9, 1931, 136-137 (pod Carou,text —A, —B; paleogr.). — J.Vilikovsky, Sté.lyrika, Praha 1940, 139-140 (text —A; transkr.). — Vybor z ées.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 426 a£ 427 (text —A; transkr.). Lit: D.CyZev- kyj, Příspěvek k symbolice českého bás- nictví náboženského, SaS 2, 1936, 98-105. [D] PíSLIT písné zapsané v litoměřickém rkpe Pulkavovy kroniky z r.1466 (tč.ne- 

Strana 99
99 zvěstném,v.PulkLit): fol.124b-125a Nota od pana Viléma Zajiece; 125a-127b Od bo- žieho těla. Cit: folrkpu. Ed: J.Gebauer, LF 11, 1884, 302-308 (paleogr.). [C] PÍSLOBK písně připsané do lobkovic- kého rkpu Pulkavovy kroniky z r.1426 (v. PulkLobk): str.426-427 Řěč jinocha mla- dého a Rèè kmetè starého; 428-430 Praz- ská příhoda (o převratu r.1427); 430-431, 434 Pravda; 434-435 Smrt. Cit: str.rkpu. Ed: J.Gebauer, LF 11, 1884, 292-302 (pa- leogr.). — J.Vilikovsky, Sté.lyrika, Praha 1940, 101-105 (transkr.). [D, E] PfsOsTR píseň Ostrovská (Slovo do svě- ta stvořenie) z 2. pol. 13.stol. Rkp: Praha, KapPraž A 57/1, fol.8b; kon.13.stol. Cit: verš (podle ed.Paterovy n. Skarkovy). Ed: A.Patera, CCM 52, 1878, 289-294 (paleogr. a transkr.); str.16 (snimek rkpu) a 18 (pa- leogr. a transki.). — A.Skarka, Duch.lyrika, Praha 1949, 70 (transkr.). — F.Tichy, CCM 114, 1940, 196-202 (transkr.). — Vyb. z čes. lit.(akad.) 1, Iraha 1957, 109 (transkr.). Lit: F.Tichy, l.c. [^] PísPruAvDA píseü o Pravdě z konce 14. stol. Rcp: FisPRAvVDAJ v.Kancjist, str. 71; poli5.stol. — PísPRAvDAM Praha, Muz 1 Ac 82, pol. 15.stol. — PisPRAVDAT Třeboň, SA. A 16, fol.97b; 2.pol.15.stol. Cit: ver$ (podle ed.Vilikovskeho n.Vybo- ru). Ed: K.Novák, Stč. píseň o Pravdě. Tábor 1888 (text —J, —M; paleogr.). — J.Vilikovsky, Sté. lyrika, Praha 1940, 106 aż 110 (text —M; transkr.). — Vybor z čes. lit. (akad.) 1, Praha 1957, 408-412 (text ~M; transkr.). [D] PisRoup husitské písně z doby ok.r.1420, zapsané v tzv. Roudnickém kodexu. Rkp: Litoměřice, SA, dep. (dř.Litoměřice, bisk. knih.), str.337-369; 2.pol.15.stol. Cit: str. rkpu. Ed: B.Lůžek, Po stopách husitství na Üstecku. Üstí n.L. 1959, 99-133 (jen výběr, vyd. nespolehlivé; transkr.). — Vý- bor z &es.lit.(akad.) 2/1, Praha 1963, 309 az 312 (ukazka; transkr.). [E] PísSoup píseň O dni soudném z pol.15. stol. Rkp: Praha, KapPraž A 59/3, zad. přídeští. Cit: ver$(podleed.). Ed: V.Flaj&- hans, VCA 11, 1902, 308-309 (paleogr.). [E] PÍSSVATOKUP píseň O kněžích svato- kupcich z poć.15.stol. Rkp: Brno, UK Mk 93 (df.Mikulov II 115), fol. 95b-97b; 2.pol. 15.stol. Cit: verš (podle ed.Daňhelkovy n. Vyboru). Ed: J.Feifalik, Sitzb.Akad.Wien 39, 1862, 651-655 (paleogr.). — J.Dańhelka, Husitské písně, Praha 1952, 125-131 (tran- skr.). — Vybor z čes.lit.(akad.) 2/1, Praha 1963, 259-265 (transkr.). [E] Pis$rEMB piseń O Stemberkovi z 2.pol. 14.stol. Rkp: Třeboň, SA A 7, fol.150a aż 151a; 2.pol.15.stol. Cit: verš (podle ed. Vili- kovského). Ed: J.Feifalik, Sitzb. Akad. Wien 39, 1862, 666-669 (paleogr.). — J.Vili- kovsky, Sté.lyrika, Praha 1940, 125-128 (transkr.). [C] PisVÄcL píseň Svatý Václave z 12.stol. Rkp: PísVÁCLF v.ModlMil, fol.96a; 2.pol. 14.stol. — PisVAcLK Praha, KapPraz H VI/3, fol.95b; 1372/5. — PísVÁCLM Praha, Muz XII A 1, fol. 219ab; 1473. Cit: vers (podle ed. Skarkovy). Ed: V.Fiajshans, Nejst. památky, Praha 1903, 85-88 (text —F, —K; paleogr.). — F.Kleinschnitzová, Rukopisy svatováclavské v Nár. a univ. knih. v Praze. [In:] Svatováclavsky sb. II/3, Praha 1937, 29 (text —F; paleogr.). — A.Skarka, Duch.lyrika, Praha 1949, 68-69 (text —F, —M; transkr.). — Vybor z ées.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 109 (text ~F; transkr.). [A] PisZAv piseñ Zävisova (Zavissonis Can- cio de amore mundali) z 2.pol.14.stol. Rkp: PÍsZÁvM Mnichov, Bav. stát. knih. Clm 8348, fol.132b (zl.Mnichovsky, v.1-23); 1441. — PisZAvO Olomouc, SA (df.KapOl 300), fol.283b-284a; pol.15.stol. — PisZAvT Třeboň, SA A 4, fol. 396b-397a; 2.pol.15. stol. Cit: verš (podle ed.Vilikovského). Ed: J.Feifalik, AltGechische Leiche, Sitzb. Akad.Wien 39, 1862, 676-680 (text —T; transkr.). — J.Truhlár, CCM 59, 1885, 109 aż 113 (text — M; paleogr.) — J.Vilikov- sky, Stc. lyrika, Praha 1940, 54-57 (text —O, ^T; transkr.) - Vybor z ées.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 394-396 (text— T; transkr.). [C] PísŽÁáK žákovská píseň Našč sestra Jana z rozhr.14.a zač. 15.stol. Rkp: Praha, UK XIV G 45, fol.95ab; 1.pol.15.stol. Cit: fol. rkpu. Ed: 6. [D] PrANKT Plankt neboli Žaloščenie Matky božie u Veliký pátek; veršovaná skladba 

Strana 100
100 z 2.pol.14.stol. Rkp: v.ModlMil, fol.167a aZ 170b; 2.pol.14.stol. Cit: ver$ (podle ed.). Ed: J.Truhlát, CCM 65, 1891, 191-197 (paleogr.). [C] Роок Podkoni a žák, veršovaná satira z konce 14.stol. Rkp: PopkM Praha, Muz II F 8, fol.123b-127b; 1459/69. — PoDKU Praha, UK XVII F 50, fol.19a-28a; 1409. St.tisk: PoDKT Podkoni a Żak čili Dvořák a Żak. Plzeń, Mik.BakalaF 1498 (?); neńpl- ný výtisk, zachovány jen listy 2-8 (z 10; Knihopis 19). Cit: ver$ (podle ed.Hrabá- kovy). Ed: J.Jirecek, VKCSN 1877, 332 aZ 352 (text —U, var. —M; paleogr.). — V.Ertl, Podkoní a žák. Praha, Arthur No- vák 1919 (text —U; transkr.). — J.Hrabák, Sté. satiry, Praha 1962, 115-129 (text —U, var. —M; transkr.). [D] PoENIT Jan z Garlandie, Summa de poenitentia s ces.pfekl. ze zać.15.stol. Rkp: Praha, UK XI E 7, fol.114a-120a; ces. glosy ib. téZ na fol.51b, 120b, 121a; 1416. Cit: folrkpu. Ed: F.Cerny, LF 21, 1894, 225-231 (paleogr.). [D] Poccio Poggio Bracciolini, list. Bruni- mu Z Arezza o smrti Jeronyma PraZského (překl. z lat.); pol.15.stol. Rkp: PoGcioF Freiberk X 8° 40, fol.132b-138b; 2.pol.15. stol. St.tisk: PoGcroJ utrakvisticky pfi- davek k tisku Pasionálu z r.1495 (v.Pas- Kal); Praha, Muz IV B 24 (tzv. Jensky kodex), fol.51b-54a. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Flajśhans, O mučenících českých knihy patery. Staročeská knihovna 1, Praha 1917, 79-92 (text —J; transkr.). — V.Novotny, PDČ 8, Praha 1932, 323-334 (text —F, var. — T, transkr.; paralel.lat.orig.). — M.Ned- vědová, Hus a Jeronym v Kostnici. Praha 1953, 195-202 (text —J; transkr.). Lat: v. ed. Novotného. [E] PoPRRoZMB Popravéí kniha pánů z Rožmberka, obsahující zápisy z let 1389 až 1409 a 1420 až 1429. Rkp: Třeboň, SA Hist. 49, fol.3a-46b. Cit: fol. rkpu a rok. Ed: F.Mareš,Popravčí kniha pánů z Rožm- berka. Pojednání KČSN 1878, ř. VI, 9 (transkr.). [R] Ponué Poruécenstvie dvanácti patriarch (též Řeči dvanádcti patriarchuov), překl. lat.apokryfu z pol.14.stol. Rkp: PoRUGK Praha, UK XVII B 15, fol. 366a-382b; 1465. — PonvéM Praha, Muz III H 29, fol. 80a-207b; 1470. — PonucV Vratislav, UK IV Q 169, fol.63a-93a; 1491. Cit: fol. rkpu. Ed: (. Lat: Testamenta duodecim patriarcharum, filiorum Iacob, Augsburg 1510/20. Lit: C.Zíbrt, Staroceské Porucen- stvie patriarch dvanádcti, synóv Jakobo- vých, ČČM 86, 1912, 1-81. [C] Posr postila, sbírka kázání n. náboZen- skovzdělavatelných výkladů (zpravidla na bibl. texty). PosrGLosKa» nedélní lat. postila s ces. glosami z 2. pol. 15.stol. Rkp: Praha, Kap- PraZ B 42, 263 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: 6. Lit: F.M.Bartos, Dvé studie o husitskych postilách. Rozpravy ČSAV 65, 1955, ř.spo- leč.věd, č.4 (na str.47 shrnut čes.lexik. materiál; paleogr.). [F] PosrTGLosMuz nedělní a sváteční lat.- čes. postila z doby předhusitské (s čes.me- ziřádkovými a okrajovými glosami). Rkp: Praha, Muz XIV E 5, 257 fol.; zač.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: (. [D] PosrAvv Postavy a mravy lidské, ver- šovaná skladba z poc.15.stol. Rkp: PosTA- vvK Praha, KapPraź G 21, fol.198a-199a; pol.15.stol. — PosTAvYT Treboń, SA С 6, fol.118a-119a; 1.pol.15.stol. Cit: ver$ (po- dle ed.Flajśhansovy). Ed: F.Palacky,CĆM 1, 1827, 6.3, 9-13 (text —T; transkr.). — V.Flajśhans, VGA 10, 1901, 599-603 (text —K; paleogr.). [D] PovOr tzv. povídky Olomoucké, sbírka 35 drobnych povídek zvanych exempla a upravených podle lat.předloh; rozhr.14. a 15.stol. Rkp: Olomouc, SVK II 190, fol. 249a-280a; 1482. Cit: fol. rkpu. Ed: E.Petrů, Olomoucké povídky. Příspěvek ke studiu vývoje staročeské zábavné prózy. Praha 1957 (transkr.). Lat: zjištěné lat. předlohy otistény v pozn.cit.edice. Lit: E. Petri, Vývoj českého exempla v době předhusit- ské. Acta Univ. Palackianae - Fac. philos. 41, Praha 1966. [D] Pnáv právní sborník n. památka. PnÁvHon Právo královské horničie, pře- klad Ius regale montanorum (z r.1300), po- řízený у pol.15.stol. Rkp: PrAvHorH Praha, UK XVII H 29, fol.332a-431a; 

Strana 101
101 1524. - PRÁvHoRK Praha, UK XVII D 43, 60 fol.; 1528. - PRÁvHonM Praha, Muz IV C 21, 73 fol.; 1478. — PnÁvHonS Praha, Strahov DE IV 24, fol.109a-183a; 1460. — PRÁvHORT Praha, Strahov DD V 50, fol. 95a-159b; 1469. Cit: fol.rkpu. Ed: H.Jire- Cek, CJB 1, Praha 1867, 265-435 (text —K, transkr.; paralel.lat.pfedloha). Lat. orig.a ném.prekl.: A.Zycha, Das bóhmische Bergrecht des Mittelalters 2, Berlín 1900, 40-297; v.téZ ed. [E] PRÁVJIHL český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských odJanaz Gelnhausen, pořízený Vítem Tasovským z Lipoltic 1468. Rkp: PRÁVJIHLA Praha, Muz IV B 10, fol. 16a-188a (na fol. 188a-195a Ar- tikulové z jihlavských práv). — PRÁVJIHLB Praha, Muz V E 41, fol. 128a-329a; 1490. Cit: fol. rkpu. Ed: 0. [F] PRÁáVOPAv Pozůstatky knih zemského práva knížetství Opavského. Vyd.J.Kap- ras. Díl1. Knihy přední. Část 1 (1413-1484). Hist.arch. 28, Praha 1906. — Díl 2. Desky zemské. Část 1 (1431-1536). Hist.arch. 31, Praha 1908 (paleogr.). Cit: díl, str. a rok. [R] PRÁVOSVĚT Soudní knihy osvětimské a zátorské z r.1440-1562. Vyd. R.Rauscher. Prameny Učen. společnosti Šafaříkovy v Bratislavě 3, Praha 1931 (transkr.). Cit: str. ed. a rok. [R] PRÁvPnAZ Práva Velikého Města praž- ského, čili tzv.Práva Soběslavská; soubor právních ustanovení Starého Města praž- ského, sest. ok. 1440. Rkp: PRAVPRAZA Praha, AMP 993 (Liber vetustissimus pri- vilegiorum), str.242-262, opis. ok.1490. — PRAVPRAZB Praha, AMP 1865, fol.297b az 307a; 2.pol.15.stol. - PRÁvPRAZM Praha, Muz II D 3, fol.29a-36a; 2.pol.15.stol. — PrAVPRAZP Praha, Muz IV B 18, fol.270b az 286a; 2.pol.15.stol. —- PRAVPRAZT Tfe- boñ, SA A 7, fol. 38a-50b. — PRAVPRAZV Vídeň, NK 3454, fol.140b-151a; 1447. Cit: fol.n.str.rkpu. Ed: Vybor z lit.ces. (mat.) 2, Praha 1868, s1.315-346 (text —A; tran- skr.). - R.Schranil, Die sogenannten Sobie- slaw'schen Rechte. Ein Prager Stadtrechts- buch aus dem 15.Jahrhundert. Mnichov - Lipsko 1916 (text —V, var. —A, —M, —T aj.; paleogr.). [E] PnávSas Knihy distinkéní práva sas- kého (též právo Magdeburské, Sachsen- spiegel); překl. z něm. z pol.15.stol. Rkp: PrAvSAsA Praha, UK XVII D 6, 215 fol.; 2.pol.15.stol. - PRÁvSaAsB Praha, Muz ILI D 3, fol. 37a-220a; 2.pol.15.stol. — PRÁv- SAsC Praha, Muz II C 9, 172 fol.; 2.pol.15. stol. - PRÁvSAsD Praha, Muz V C 9, fol. 202a-402a; 1448. - PRÁvSASE Praha, Muz III E 46, folia-175b; 1455/9. Cit: fol. rkpu. Ed: V.Prasek, Cas.Mor.muzea zem. 11, 1911, 124-157; 12, 1912, 203-211 (ukáz- ky z rkpu Jevícského z r.1481; transkr.). Ném: F.Ortloff, Das Rechtsbuch nach Dis- tinctionen nebst einem Eisenachischen Rechtsbuch. Jena 1836. — J.Weiske-R. Hil- debrand, Der Sachsenspiegel (Landrecht) nach der áltesten Leipziger Handschrift. 10. vyd., Lipsko 1919. [F] PrAvSvAB Prâvo &Sväbské (Schwaben- spiegel, též Norimberské n. císafské); ces. pfekl. z pol.15.stol Rkp: PRÁVŠVÁBA Praha, AMP 1864,f01.73b-78a (Lassbergo- va vyd. díl 2, &1.1-24), 98b-148a (Lassb. 1, €1.160-377); pol.15.stol. — PRÁVŠVÁBB Pra- ha, AMP 1865, fol.154a-209a (Lassb. 1, čl. 160-377), 271a-276a (Lassb. 2, čl.1-24); 2.pol.15.stol. — PRÁVŠVÁBC Praha, Muz V C 9, fol.1a-39b (Lassb.1, čl.1-159), 39b-84b (Lassb.1, čl.160-377), 84b-88b (Lassb.2, čl.1-24); 1448. — PRÁVŠVÁBD Praha, Muz IV B 18, fol.175a-216b (Lassb.1, čl.160 až 377), 260b-264a (Lassb. 2, čl.1-24); 2.pol. 15.stol. — PRÁVŠVÁBE Praha, Muz IV E 28, fol.5a-76a (Lassb. 1, čl.1-159); 76a-88a (Lassb. 2, čl. 1-33): 1518. — PRÁVŠVÁBF Praha, Muz I F 23, fol.80a-145b (Lassb. 1, čl. 160-377), 151b-156b (Lassb. 2, čl. 1-24), zač.16.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. Ném: F. L.A.Lassberg, Der Schwabenspiegel, oder Schwäbisches Land- und Lehen-Recht- buch, nach einer Handschrift vom Jahr 1287. Túbingen 1840. [F] PRAŽZL Pražské hlaholské zlomky, památka stsl. - čes. redakce s bohemismy; úryvky nešporních modliteb a officia na Veliký pátek, překlad. z řeč. pův. do csl.— ruš. z 11.stol. Rkp: Praha, KapPraž N 57, 2listy. Cit: fol. rkpu. Ed: M.Weingart-J. Kurz, Texty kestudiu jazyka a písemnictví staroslovénského. 2. vyd., Praha 1949, str. 146-149 Lit: v. yj. [A] Pnorous A.Profous, Místní jména v Ce- chách, jejich vznik, původní význam a 

Strana 102
10 změny. Díl 1(A-H), Praha 1947. — Dil 2 (Ch-L), ib.1949. — Díl 3 (M-Ř), ib.1951. — Díl 4 (S-Ž; od hesla Všekarov zprac.J.Svo- boda), ib.1957. — Díl $ (Dodatky; zprac. J.Svoboda a V.Smilauer), ib.1960. Cit: díl, str. a rok. PROK Prokop, písať Nového Mčsta praz- ského (1390-1482). PROKÁRS Ars dictandi (čes.-lat.formu- lářová sbírka). Rkp: Třeboň, SA A 6, fol. 154a-159a; 2.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Mareš, Prokopa, písaře novoměstského, česká „Ars dictandi“. Rozpravy CA 8, 1900, I/2 (transkr.). [F] PROKKRON Nová kronika (veršovaná), pol.15.stol. Rkp: Brno, UK Mk 20 (dř.Mi- kulov II 175), fol.198a, 200b (dva zlomky, celkem 70 v.); 2.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Feifalik, Altéechische Leiche, Sitzb. Akad.Wien 39, 1862, 636-638 (paleogr.). — Výbor z čes.lit. (akad.) 2/2, Praha 1964, 104-106 (transkr.). [F] PROKPRAx Příručka písařské praxe (Praxis cancellariae) z r. 1452; čes.glosy, popř. úryvky vlat.textu. Rkp: PRoKPRAxD Praha, UK XIX C 18 (dř.Děčín), fol.1a až 119a, 123a-177b; 1456. — PRokPRAxK Praha, KapPraZ K 34, fol. 1a-84b (df.154a až 236b); 15./16.stol. -— PROKPRAxU Praha, UK I F 16, fol. 17b-31a (zkráceny text); 1467/8. Cit: fol.rkpu n. str.ed. (ProkPrax). Ed: F.Mareš, Prokopa, písaře Nového Měs- ta praZského ,,Praxis cancellariae*. Hist. arch. 32, Praha 1908 (¢es.glosy shrnuty na str. 133-152; transkr.). PROKOP zlomek mladší prozaické legen- dy o sv.Prokopovi (překlad lat. Vita s.Pro- copii maior); kon.14.stol. Rkp: Dzikow (Polsko), knih. hrabat Tarnowskich, vloZ- ka v lat. kazani, fol.139a-140a; zać.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: Wł. Wisłocki, Kazania niedzielne i świąteczne w języku łacińskim i czeskim z początku XVgo wieku, podług kodeksiu bibliojoteki hr. Tarnowskich w Dzikowie. Rozprawy wydz.filol.Akad. umiejętności w Krakowie 3, 1876, 308 aż 314 (paleogr.). — V.Chaloupecky — B.Ryba, Středověké legendy prokopské. Jejich his- torický rozbor a texty. Praha 1953, 271 až 273 (transkr.; ib. lat.text Vita maior). [D] 9 - PnoLBiBL prology k bibli a k jednotl. knihám biblickym od Hieronyma, Gilberta a Rabana Maura, pfel. z lat.; zać.15.stol. Rkp: ProLBIBLK Praha, KapPraz A 127, fol.1a-34b; 1.pol.15.stol. - PRoLBriBLL v. BiblLitTfeb L1, fol. 144a-171b; 1411/4. Cit: fol.rkpu; pfeklady prologü v jednotl. biblích jsou citovány zkratkou bible a od- kazem na pfisluśny prolog, napi. BiblPad Prol.ad Jdt. Ed: f. Lat: J.P.Migne, PL 28, passim (popf. ed.Vulgaty). [D] PRoOR překlad proroků Izaiáše, Jeremiá- še a Daniela z konce 14.stol. Rkp: Praha, UK XVII D 33, 126 fol. Cit: bibl.kniha, kap. a verš. Ed: 0. [D] PřŘIBPam tzv.Pamét Přibyslavská; pol. 15.stol. Rkp: Přibyslav, Měst. arch., Pa- měti neb Registra městská, kart.2, fol.21ab (podle ed.). Cit: str.ed. Ed: I.B. Ma&ek, Osvěta 20, 1890, č.1, 250-255 (paleogr.). [F] PŘÍBR Jan z Příbramě (11448). PŘÍBRTÁB Život kněží táborských. Rkp: Třeboň, SA A 16, fol. 60a-83b; 1463. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Macek, Ktož jsú boží bo- jovníci. Odkaz minulosti české 14, Praha 1951, 262-309 (výňatky; transkr.) [E] PRiBRZAM KniZky o zamucenich veli- kych cierkve svaté. Rkp: PRIBRZAMA Budapest, Széchenyiho knih. Quart. Slav. 40, fol.1a-129b; 1519. — PRiBRZAMB Budapest, Széchenyiho knih. Quart.Slav. 38, fol.1a-85a (2.¢ast téhož rkpu jako mA; v.též ChelčPešť). - PifBRZAMM Brno, UK Mk 97 (dř.Mikulov II 89) fol. 1a-199a; 1453. — PRiBRZAMP Praha, Muz V E 8, fol. 134b-327a; 1490/1. St. tisk: PRíBRZAMT Kníhy o zarmütceních... Vyd.P.BydZovsky a Brikcí z Licka (jako dílo Milíče z Kroměříže). Praha, Bartolo- měj Netolický 1542, IV + 124 fol. (Kni- hopis 3482). Cit: fol. rkpu n. st.tisku. Ed: 9. Lit: L.Klicman, Studie o Milícovi, LF 17, 1890, 29-44, 114-125, 256-268, 347-362. — E.Urhégyiová, Budapesfsky rukopis „Knijh o zarmutcenijch welikych Czyrkwe Swaté““, Studia Slavica ASH (Budapest) 1, 1955, 261-277. [E] PRíPJiR Ges. pfipisky v lat. antifonafi jeptišek svatojirskych z rozhr.13.a 14.stol. 

Strana 103
103 Rkp: Praha, UK VI G 15, fol.137a, 143a, 145b. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Truhlár, LF 6, 1879, 244-245 (paleogr.). [^] PŘísL sbírka přísloví. PŘísLFLAŠ sbírka přísloví připisovaná Smilu Flaškovi z Pardubic; kon.14.stol. Rkp: Třeboň, SA A 4, fol.42a-46b; pol.15. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Palacky, CÓM 1, 1827, 6.2, 62-70 (paleogr.). — Výbor z lit. čes. (mat.) 1, 1845, 841-848 (transkr.). Lit: V. Flajšhans, Smil Flaška z Pardubic, CCM 79, 1905, 298-299. [D] PRísLKown čes. přísloví ve sb. lat. sen- tencí Tripartitum moralium od Konráda z Halberstadtu; 2.pol.14.stol. Rkp: PŘísL- KoNRC Praha, UK I C 37, fol.1a-124b; konec 14.stol. - PŘísLKoNRE Praha, Kap- Praž E 77, fol. 73a-226b; 1.pol.15.stol. — PRÍSLKONRH Praha, UK III H3, 221 fol.; poć.15.stol. — PŘísLKONRO Praha, Kap- Praž O 82/1,2, 94 + 179 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Flajśhans, AsIPh 28, 1906, 282-296; ve výtahu též ČČM 80, 1906, 477-478 (z rkpu —C, dodatky z -—H; paleogr.); týž Český lid 32, 1932, 117-124 (transkr.). [c] PónH Libri citationum et sententiarum seu Knihy pühonné a nálezové. Díl 1-6 vyd. V.Brandl, Brno 1872-1895; díl 7 B.Bretholz, Brno 1911. Obsah jednotl. dílà: Díl 1 (Brno 1872), str. 1-102 (zázna- my z let 1374-1398); 103-413 (1405-1411). - Dil 2 (1873), 1-363: Pühony brnénské z let 1406-1415; 365-629: Pühony olo- mouckć z let 1412-1420. — Dil 3 (1878, 1880), 1-424: Pühony brnénské z let 1417-1448; 425-712: Pühony olomoucké z let 1437-1448. — Díl 4 (1881, 1882), 1-261: Pühony brněnské z let 1459-1466; 263-547 Půhony olomoucké z let 1463 až 1466. — Díl 5 (1882, 1892), 1-262: Pühony olomoucké z let 1475-1494; 263-506: Pů- hony a nálezy brněnské z let 1480-1494. - Díl 6 (1895), 1-342: Pühony olomoucké z let 1483-1493. — Dil 7 (1911), 1-281 (za- pisy z let 1490-1503). Čes. texty vesměs transkr. Cit: díl, str. a rok.“ [R] Purk Přibík Pulkava z Radenína (11380), Kronika králů českých; čes.znění z let 1375-1380. Rkp: PULKB Brno, UK A 29 (df.Brno, knih.august.klást.), 216 str.; 1407. - PuLkK Praha, UK fond Křiž (df.KfiZ XXII A 2, vitr. LIV D 1), fol. 1a-183b; 1525. — PULKLIT tè.nezvéèstny (df.Litoméfice, bisk.knih.), fol.1a-123b; 1466. - PuLkLoBk Praha, UK XXIII F 2 (df.Praha, Lobk), str.1-425; 1426. - PuLKM zlomky Pulkavovy kroniky po- cházející z Lipníka; Praha, Muz 1 Ac 73, 2 listy. — PULKN Praha, Muz V B 24, fol.1a-123a; 2.pol.15.stol. — PULKR tč. nezvěstný (dř.Rajhrad, klášt.arch. H d 22b), 96 fol; ok.1400. - PurxS Brno, SA G 10, 6.114 (di.Stockholm), str.1-457; 1434. - PuLKV Vratislav, UK 1306, (dr. farní knih. kostela sv. Maří Magdalény 5), fol.1a-188b; 1.pol.16.stol. Cit: fol. n. str. rkpu. Ed: A.Patera, ĆGM 59, 1885, 510 aZ 518 (text —M; paleogr.). — J.Gebauer, PDĆ 5, Praha 1893, 209-326 (zákl.text —B, var. —Lit, —Lobk, —V; transkr.). Lat: ed. J.Emler, PDĆ 5, Praha 1893, 1-207. [C] RADAOTC Rada otce synovi, veršovaná didaktická skladba z doby ok.1400. Rkp: RADAOTCK Praha, UK XVII F 50, fol.28b-39b; 1409. — RADAOTCM v. Opat- Muz, fol.146a-156a; pol.15.stol. — RADA- OTcP zničen ve Varšavě za 2.svět.války (dř.Leningrad, Stát.veř.knih.Lat Q I 18), fol.84a-88b; 1404. — RADAOTCR Praha, UK R VI Fd 21 (df.Roudnice, Lobk), fol.174b-179a. Cit: ver$ (podle ed.Pate- rovy). Ed: A.Brückner, AslPh 14, 1892, 5-11 (ukázky textu P; paleogr.). — F.Frank, LF 19, 1892, 182-197 (text —M; paleogr.). — A.Patera, ĆGM 66, 1892,393 aż 415 (text —P, var. —K, —M, —R; pa- leogr.). Lit: J.Hrabák, Dvě redakce stč. Rady otce synovi. [In:] Studie ze starší čes. literatury, Praha 1956, 168-181. [D] REG Regesta diplomatica nec non epis- tolaria Bohemiae et Moraviae. Jednotlivé díly a svazky: Díl 1: léta 600-1253 (vyd. K.J.Erben, Praha 1855; mnoho kusů ne- pravych n.podezfelych). — Dil 2: 1253-1310 (J.Emler, Praha 1882). — Dil 3: 1311-1333 (J.Emler, Praha 1890). — Dil 4: 1333-1346 (J.Emler, Praha 1892). — Dil 5/1: 1346 aż 1348 (B.Rynešová-J.Spěváček, Praha 1958). — Díl 5/2: 1348-1350 (J.Spěváček, Praha 1960; nedokončen). — Dil 6/1: 1355-1356 (B.Mendl, Praha 1928). — Dil 6/2: 1356-1357 (B.Mendl, Praha 1929). — Dil 6/3: 1357-1358 (B.Mendl-M.Linhar- 

Strana 104
104 tová, Praha 1954). — Díl 7/1: 1358-1359 (B.Mendl-M.Linhartová, Praha 1954). — Dil 7/2: 1359-1360 (B.Mendl-M. Linhar- tov4, Praha 1955). — Dil 7/3:1360-1361 (B.Mendl-M.Linhartová, Praha 1958). — Díl 7/4: 1361-1362 (M.Linhartová-B.Mendl, Praha 1961). — Díl 7/5: 1362-1363 (M.Lin- hartová-B.Mendl, Praha 1963; nedokon- Cen). Üryvky z listü, listin apod. jsou v ed. otiskovány paleogr. Cit: díl, popř. i sva- zek, str. a rok. [R] RiTKLAR ritual olomouckych klarisek na Velky pótek z poć.15.stol. Rkp: v.EvOI, fol.332a-335a; 1421. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Cerny, Evangeliáf Olomoucky (v.Ev- OI), Praha 1901, 277-280 (paleogr.). [D] Rok Jan Rokycana (T1471). RokJAN Vyklad na evangelium sv.Ja- na. Rkp: ROKJANB Ces.Budéjovice, Kraj. knih. Be A 24 (dř. Bechyně, františk. klášt.), 334 fol., 1492. — ROKJANK Praha, KapPraž A 109, fol.1a-329b, rozhr. 15. a 16.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Šimek, M. Jan Rokycana, obránce pravdy a zákona božího. Praha 1949, 139-202 (ukázky, transkr.). [F] ROKLUK Výklad na evangelium sv. Lukáše. Rkp: RokLukA Praha, UK XVII D 21, 455 fol; 2.pol5.stol. - Rok- LuxB Praha, Muz IV B 11, 184 fol. (neüplny); ok.1500. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Simek, M.Jan Rokycana (v. RokJan), Praha 1949, 99-138 (ukázky; transkr.). [F] RoxMAKKLEM makaronskólat.-Ces. pos- tila. Rkp: Praha,UK IX A 1,281 fol.; 1469. Cit: fol. rkpu. Ed: F.Simek, LF 63, 1936, 125-129 (ukázky lex.materiálu; transkr.). [F] RokMakMuz jiná makaronská lat.-čes. postila. Rkp: Praha, Muz I F 14, 409 fol.; 2.pol.15.stol. Cit: folrkpu. Ed: F.Simek, Neznámá sbírka kázání Rokycanovych, SbFil 11, 1936/9, 1-73 (ukázky textu a vy- brany lex. materiál; transkr.). [F] RoxPosT Postila (téZ Kniehy vÿkladôv n. Vejkladové èteni svatÿch). Rkp: Rox- PosTA Praha, Muz V E 2, fol. 1a-310a (neńplny); rozhr.15.-16.stol. — RokPosTB Brno, SA G 10, €.115 (df.Stockholm), fol.1a-324a (też pagin. 621 str. m.spr.641); 1503. — RoxPosTC Bratislava, Lyc.knih. 508, fol.6a-366b; 1584. —- RoxPosTK Pra- ha, UK fond Křiž. (dř.Křiž XVII F 3), 446 fol.; ok.1500. — RoxPosTN Praha, Muz V B 21, fol.2b-441b; 1611/12. — RokPosTO Praha, Muz V F 45, 275 fol.; zać.17.stol. - RokPosTP Praha, UK XVII D 40, fol.1a-435a; 1586. — RokPosTR Pra- ha, UK XVII B 2, fol.7a-284a; kon.16. stol. — RokPosrTS Praha, Muz V F 2, fol. 1a-155b; 1654. —- RoxPosTT Praha, UK XVII D 12, 286 fol.; 1659. — RokPosTU Praha, UK XVII C 33, fol.1a-302b; 1671. Cit: fol.rkpů. —A, —C, —K, —P, —T; str.rkpu. —B; u var.z ost.rkpü odkaz na néktery z rkpü zákl. Ed: F.Simek, Postila Jana Rokycany. Díl 1, 2. Sbírka pram. náb. 16, 17, Praha 1928, 1929 (text sesta- venzrkpü —A, —B, —C, —K, —P, —T, var. uvedeny i z ost.rkpû; transkr.). Pozn: F.Šimek v úvodu k cit.ed. L XXII rozlišuje 4 recenze RokPost: I - A, K; II —- P, N, T, U; III - B, R; IV - C. [F] RoKPRI1J Traktát o prijímání krve (čes. zpracování polemiky s Hilariem Litomč- řickým a Václavem Křižanovským r.1465, patrně nikoli od Rokycany). Rkp: Praha, Muz I H 28, fol.292a-296b, 307b-329b; 2.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Simek, Traktát mistra Jana Rokycany o přijí- mání krve, VKČSN 1940, č.2 (transkr.). [F] RosrL rostlinář n. soubor názvů rostlin, zprav. lat.-čes. RosrLDRk rostlina* Drkolensk$ z 15. stol. Rkp: Drkolná Cpl. [822] 215, fol. 176b-180a. Cit: folrkpu. Ed: W. Lit: V.Flajéhans, Bohemika drkolenská V. Ce- ské texty, VÓA 17, 1908, 488-490. [E] RosTLKŘIŠŤBRN čes.názvy rostlin v lat. herbáři mistra Křišťana z Prachatic; 1.pol. 15.stol. Rkp: Brno, SA G 12, II 87, str. 6-54; 1416. Cit: str.rkpu. Ed: F.Černý, VČA 9, 1900, 246-248 (paleogr.). [E] RosrLKÉISTKaP lat.-Ces. soubor názvü rostlin, snad k herbáři mistra Křišťana z Prachatic; 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, KapPraž A 167, fol.167b-172a. Cit: fol. rkpu. Ed: 0. [E] 

Strana 105
10 RosTLMNIcH | rostlinář Mnichovský s pol.glosami (některé jsou identické s čes. názvy); ok.1300. Rkp: Mnichov, Bav.stát. knih. Clm 615, fol.68b-71a. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [A] RosTLOL lat.-čes.názvy rostlin (ok. 1300). Rkp: Olomouc, SA (df. KapOl 448), fol.2a. Cit: str.ed. Ed: A.Miiller, CCM 39, 1877, 390-393 (paleogr.) - V.Flajshans, Nejst.památky, Praha 1903, 126-127 (pa- leogr.). [A] RosTLPELP lat.-Ges.slovnik rostlinafsky a lekałtsky z 1.pol.15.stol. Rkp: Pelplin (Polsko), Semin.knih. 196 (?), fol.10b aż 13b (podle ed.; celkem asi 416 slov.). Cit: fol.rkpu. Ed: A.Brückner, AslPh 14, 1892, 29-45 (paleogr.). [E] RosTLSTRAH rostlinář Strahovský, lat. slovníček s připojenými názvy čes.a něm.; 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, Strahov DC III 3, str.79-85; kon.15.stol. Cit: str.rkpu. Ed: V.Flajšhans, ČČM 91, 1917, 377-389 (paleogr.). [E] RosTLUKA lat.-čes.rostlinářský slovní- ček z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK XI E 2, fol.145a-147b (Ces.slova téZ na fol.1b, 130b, 144b). Cit: folpkpu. Ed: F.Cerny, LF 25, 1898, 197-200 (paleogr.). [E] RosTLUKB lat.-Ges. rostlinafsky slov- nitek z r.1424. Rkp: Praha, UK X E 14, fol.107b-109b. Cit: fol.rkpu. Ed: 0. [E] RosTLUKC lat.herbafF s Ges.nazvy rost- lin z let 1426-1431. Rkp: Praha, UK I F 35, fol.61a-92b. Cit:fol.rkpu. Ed: 0. [E] RosTLVíp jména rostlin a jiné čes. glosy v lat.rkpe Isidorových Etymologií z r.1402. Rkp: Vídeň, NK 4831, 218 fol. Cil: fol.rkpu. Ed: F.Menčík, Rozmanitosti 1. Jicín 1880, 8 (paleogr.). [E] RozBoR Rozbor staročeské literatury, čítaný ve schůzkách Královské české spo- lečnosti nauk, sekcí filologické. Část 1 (1840 a 1841). Pojednání KČSN, řada V, díl 2, Praha 1842, str.111-216. — Část 2 (1843 a 1844). Ib.díl 3, Praha 1845, str. 671-746. Cit: část a str. Rozys Rozjímání, čtyři náboženské vý- m o klady z rozhr. 14.a 15.stol. Rkp: Praha, UK XVII E 9, fol.150a-191a; 2.pol.15. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [D] RozMLSMRT Rozmlouvani člověka se Smrtí, veršovaná skladba z 2.pol.15.stol. St.lisk: Hádání Smrti s člověkem. Plzeň, Mik.Bakalář 1507 (?), 31 (?) fol. (Kniho- pis 2838). Cit: verš (podle ed.). Ed: S.Vrtel-Wierczyński, SbFil 9, 1931, 17-66 (paleogr.). [F] RozwLVÁcL Rozmlouvání o Čechách r.1424 čili Václav, Havel a Tábor, veršo- vaná polemická skladba protitáborská. Rkp: Mnichovo Hradiště, SA (dř.Duch- cov 2477), fol.194a-213b; konec 15. stol. Cit: verš (podle ed. Svejkovského). Ed: F.Svejkovský, Verš.skladby hus., Praha 1963, 116-150 — (transkr.). — Výbor z čes. lit. (akad.) 2/1, Praha 1963, 391-396 (ukázky, transkr.). Lit: E.Pražák, Hádání Prahy s Horou a Rozmlouvání o Čechách ve vzájemném vztahu a ve vývoji českého dialogu, LF 88, 1965, 204-224. — F.M.Bar- toš, O básníka husitských skladeb sborní- ku budyšínského a o Rozmlouvání o vzni- ku husitské bouře z r.1424, LF 89, 1966, 133-138. [E] RožMB Kniha Rožmberská, příručka procesního práva stč. z 1.pol.14.stol. Rkp: RožMBA Praha, SÚA II A 17, str.33 až 75 (od čl.7); ok.1360. — RožMBB Praha, AMP 1864, fol.21b-42b; pol.15.stol. RožMBC Praha, AMP 1865, fol.233a aż 254a, 2.pol.15.stol. - RoźMBD Praha, Muz II D 3, fol.248a-272a; 2.pol.15.stol. — RożMBE Praha, Muz IV B 18, fol.233b aż 248a; 2.pol.15.stol. - RoZMBF Praha, Muz V C 9, fol.116b-135b; 1448. — RožMBG Brno, UK A 26 (df.Brno, knih.august. klást.), fol.29a-54b; 2.pol.15.stol. Cit: fol. n.str.rkpu. Ed: F.Palacky, ArchĆ 1, Praha 1840, 447-484 (text —A; transkr.). J.Jireèek, CJB 2/2, Praha 1870, 68-98 (text —A; transkr.). — J.Gebauer, LF 7, 1880, 261-292 (text —A, doplňky z —B; paleogr.). [B] RůžZaHR Růžová zahrada, tzv.Větší (zlomky pfekl.ném.epické básné Der gros- se Rosengarten); 2.pol.14.stol. Rkp: RÓZ- ZAHRÁ Praha, KapPraZ zl.1696/10 (26 prouzkü z vazby rkpu G 33, zbytky 4 lis- ti). — RÜZZAHRB té.nezvéstny zlomek 

Strana 106
106 sňatý z desky nezjištěné knihy v knih. býv.kapucínského klášt. v Brně. Cit: verš (podle ed.Paterovy). Ed: A.Patera, ČČM 55, 1881, 464-477 (text —A, paleogr.; paralel. otištěny úryvky něm. orig.). — J.Truhlář, LF 13, 1886, 307-308 (text — B; paleogr.). [C] RYCHNSOUK Prävarychnovskych souke- nikü zr. 1378 (?). Rkp: Praha, SUA, fond ANM, listiny č.142, 1 list. Cit: rok. Ed: V.Hanka, ČČM 34, 1860, 22-24 (paleogr.). [R] RApKor Räd korunoväni krâle èeské- ho a královny, ustanovený od Karla IV., přeložený z latiny v 2.pol.14.stol. Rkp: RADKoRA Vídeň, NK 619, fol.38a-57b; 1396. — RADKoRB Videń, NK 581, fol. 65a-92a; 2.pol.15.stol. - RAnKorC Vídeň, NK Ser. nova 2618 (df.Ambr.24), fol. 54b-77a; 1472. — RADKoORD Praha, Muz V B 24, fol.193a-204a; 2.pol.15.stol. — RADKoRE tënezvéstnÿ (di.Litoméfice, bisk.knih.; v.PulkLit), fol.203a-220a; 1466. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Emler, Spisové císaře Karla IV. Památky (staré) 4, Praha 1878, 71-108 (text —A, var. —B, —C, —E; transkr.). Lat: J.Cibulka, Český řád ko- runovační a jeho původ. Knihovna Čas. katol.duchovenstva, Nová řada, č.1, Pra- ha 1934. [C] RÁDZEM Rád práva zemského (Ordo iudicii terrae) z 2.pol.14.stol. Rkp: Řáp- ZEMA Praha, AMP 1864, fol.43a-57a; pol.15.stol. —- RADZEMB Praha, AMP 1865, fol.254a-271a; 2.pol.15.stol. — RADZEMC Praha, Muz II D 3, fol.272a-292a; 2.pol. 15.stol. — RADZEMD Praha, Muz IV B 18, fol.248a-260b; 2.pol.15.stol. — RADZEME Brno, UK A 26 (df.Brno, knih.august. klaśst.), fol.54b-76a; 2.pol.15.stol. Cit: fol. rkpu. Ed: F.Palacky, ArchĆ 2, Praha 1842, 76-135 (text —A, transkr.; paralel. otiš- tën lat.text z téhoZ rkpu). — H.Jireèek, CJB 2/2, Praha 1870, 198-255 (text —A, transkr.; lat.text připojen). Lit: V.Vaně- ček, ,,Ordo iudicii terrae““ a jeho pořadí v právních památkách českých. Sborník věd práv. a stát. 42, 1942, 150-171. [C] SEBRKRON Krátké sebránie z kronik českých k výstrazěé věrných Čechóv (agi- tační spisek k volbě českého krále, buď Albrechta II. r.1437 nebo Jiřího Podě- bradského r.1458). Rkp: Brno, SA G 12, II 108, fol.1a-10a. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Po- lák, VKČSN 1904, č. 3, 1-31 (transkr.). — R.Urbanek, O volbě Jiřího z Poděbrad za krále českého. Praha 1958, 29-41 (transkr.; autorství přičítá Martinu z Krčí- na). [F] SEDLÁČEK A.Sedláček, Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy. Rozpravy ČA, tř.I, č.60, Praha 1920. Cit: str. SEKV sekvenciaF, sbirka sekvencí (cír- kevních textů zpívaných na zákl.melodii). SEKVKApP sekvenciář Kapitulní, lat.- čes., z konce 14.stol. Rkp: Praha, Kap- Praż O 59, fol.2a-13b. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Hanka, Sbirka slovniki, Praha 1833, 356-366 (jen &es.text; paleogr.). Lit: V. Flajshans, Bohemät, LF 15, 1888, 453-458. [D] SEKVOPAV sekvenciaf (nebo hymnář) Opavský, sbírka lat.hymnů s meziřádko- vými čes.glosami z r.1418. Rkp: Opava, knih.Slez.ústavu ČSAV RB 12, 229 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Hauer, LF 22, 1895, 140-153, 211-222, 434-443; 23, 1896, 100-118, 197-203, 265-274, 455-462 (lat. i &es.text; paleogr.). [E] SEKVUKA lat.-čes. sekvenciář z r.1381. Rkp: Praha, UK IV D 19, fol.1a-60a. Cit: fol.rkpu. Ed: ÿ. Lit: J.Truhláť, Latinsko- -český sekvenciář z r.1381, VČA 7, 1898, 590-593. [D] SEKVUKB lat.-čes. sekvenciář (n.hym- nář) z rozhr. 14. a 15.stol. Rkp: Praha, UK X G 18, fol. 80a-141b (v.též Hymn- UKD). Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [D] SEKVUKC jinÿ lat.-čes.sekvenciář (n. hymnář), zapsaný v témže rkpe jako SekvUKB. Rkp: Praha, UK X G 18, fol.142a-208b (v.též HymnUKD). Cit: fol. rkpu. Ed: 9. [D] SENCTNOST Seneka, Spis o čtyřech stě- žejných ctnostech (spr.Martinus Bracca- rensis, Liber de guattuor virtutibus car- dinalibus), s komentářem a čes.překl.; z konce 14.stol. Rkp: Praha, UK X E 1, fol.257a-313b; 1433. Cit: fol.rkpu. Ed: I.J. 

Strana 107
107 Hanuš, Malý výbor, Praha 1863, 79-86 (transkr.). Lit: K.Hrdina, Seneka v nej- starších českých překladech, CCF 2, 1943/4, 147-159. [D] SENT sbírka lat. sentencí, vybraných zejm. z církevních otců, s čes.překlady; poć.15.stol. Rkp: Olomouc, SVK II 135, fol.1a-56a; zać.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. Lit: F.Šimek, Nejstarší český výbor z církevních otců, VČA 55, 1946, 20-22. [D] SrLvKRcN Eneáš Silvius Piccolomini, Historia bohemica; čes.překlad Jana Huüs- ky z r. 1187. Rkp: Řím, Vatik.knih., Bibl. reg. Sueciae 601, 110 fol. Cit: fol. rkpu. Ed: A.L.Krejèik (?), PDC 7, 1906, 61-258 (v. PDČ); paralel.otištěn i překlad Mik.Konáče z r.1510 (oba transkr.) a lat. orig. Lit: A.l.Krejcík, Italské rukopisy „Historia bohemica“ Eneáše Sylvia, CCM 80, 1906, 76-92. [F] SLov slovník n. soubor slov uspořáda- ných slovníkovým způsobem (zprav.lat.- Ces.) Lit: V.Flajšhans, Klaret a jeho družina I. Praha 1926 (úvod, str. X až XXXII), další práce uvedeny u jednotl. památek. SLOVANON Slovník lat.-čes., tzv.Anony- mus, z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK VIII G 34, fol.1a-7b. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Han- ka, Sbírka slovníků, Praha 1833, 181-182 (jen výběr; paleogr.) Lit: V.Flajšhans, Anonymus a Vokabulář, LF 65, 1938, 33-46 (krit.pozn.). [E] SLovBoć lat.-čes.slovníček Bočkův (asi 250 slov) z 2.pol.15.stol. Rkp: Brno, SA G 1, kart.86 (Bockova sb. 12307), 1 list. Cit: jen zkratka. Ed: 6. Lit: F.Cerny, Fragmenta Bockova, ČČM 73, 1899, 504 aż 516. [F] SLovBomn slovník lat.-èes., tzv. Bohe- marius minor, z 2.pol.14.stol. Rkp: Praha, UK VIII G 29, fol.21b-23a. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Hanka, Sbírka slovníků, Praha 1833, 179-181 (paleogr.). — V.Flajšhans, LF 21, 1894, 365-372 (paleogr.). [C] SLovCATH lat.-něm.-čes. slovník, kt. v rkpe následuje za slovníkem Jana z Ja- nova, zvaným Catholicon (celkem asi 1100 slov); z 1.pol.15.stol. Rkp: Brno, AMB 6.115, fol.467a-474b. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Hanka, Sbírka slovníků, Praha 1833, 174-179 (výbor, jen asi 200 slov; paleogr.). [E] SLovDIEF lat.-něm.-čes. slovník z r. 1470. Rkp: Praha, Muz II F 4, 415 fol. Cit: folrkpu. Ed: L.Diefenbach, Mittel- lateinisch-hochdeutsch-bóhmisches Wór- terbuch. Frankfurt n.M. 1846 (jen vybor; paleogr.). [F] SLOVFLIŠ lat.-čes.slovníček, vložený do KlarBohO (v.t.); konec 14.stol. Rkp: Pra- ha, KapPraż O 59, fol.25a-26a. Cit: fol. rkpu. Ed: V.Flajshans, Bohemät. LF 19, 1892, 381-391, 476-490 (str.389-391; pa- leogr.). [D] SLovHEIL1G lat.-čes. slovníček obsahu- jící výtah z Klaretova Bohemáře a Voka- buláře (v. KlarBoh, KlarVok); poč.16. stol. Rkp: Heiligenkreuz (Rakousko), klášt.knih. 334, fol.73a-74b. Cit: fol. rkpu. Ed: 6. [F] SLovHoL lat.-ném.-éóesky slovník Jana Holubáře, určený pro krále českého La- dislava Pohrobka; z pol.15.stol. Rkp: Řím, Bibl.Vaticana, Pal. 1787, 65 fol.; 1474. Cit: folrkpu. Ed: I.Th.Zahradník, Slovnik latinsko-nèmecko-èeskÿ pro La- dislava Pohrobka, krále českého. Arch. lex.dial. 5, Praha 1904 (paleogr.). [F] SLOVKAP lat.-čes.slovník, tzv.Nomen- klator kapitulní; 1378/9. Rkp: Praha, KapPraž M 127, fol.26ab (celkem 156 slov). Cit: fol.rkpu. Ed: V.Flajšhans, VČA 37, 1928, 54-59 (též SlovMuz; paleogr.). [C] SLovKLEM lat.-Ces. slovnik Klementin- sky (zv. téZ Onomasticon); z r.1455. Rkp: Praha, UK XVII F 31, fol.1a-91b (na fol.1a-3a vytah z KlarVok, v.t.; 3ab nejstarší lat. gramatika pro Čechy; 3b-6a lat. synonyma výrazů v žaltáři). Cit: fol. rkpu. Ed: V.Flajšhans, Klaret I, Praha 8-30 (jen var. k ed. KlarVok; paleogr.). [F] SLovLuc české výrazy v některých ru- kopisech lat. výkladového slovníku zv. Lucianus; rozhr. 14. a 15.stol. Rkp: SLov- 

Strana 108
108 LucB Praha, UK III B 16, fol.205a-287a; 1412. — SLovLucC Praha, UK X C 11, fol.1a-71a; 15.stol. — SLovLucD Brno, UK Mk 98 (df.Mikulov II 35), fol.1a-150a; 1416. — SLovLucE Praha, UK V E 18, fol.1a-63a; 1408/10. — SLovLucM Praha, Muz XII D 1, fol. 1a-251b; 15.stol. — SLovLucN Praha, UK XI D 6, fol.1b aż 122a; 1427/52. — SLovLucO Praha, Muz XIII C 14, fol. 132a-227a; 15.stol. — SLovLucP Praha, Muz XIII C 16, fol. 2a-169a; 1414. Cit: fol.rkpu (podle ed. Rybovy). Ed: B.Ryba, Středolatinský slovník ,,Lucianus‘‘ a jeho èeské úpravy. Věstník KČSN 1944, &.3 (paleogr.). [D] SLovMuz lat.-čes. slovníček (u Jung- manna ,,Vokabula ¢esky vyloZena‘‘); 1.pol. 15.stol. Rkp: Praha, Muz VIII G 13, fol. 290a-293a. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Flajshans, VCA 37, 1928, 54-59 (téZ SlovKap; pa- leogr.). [E] SLovNoM lat.-èes. slovnik, tzv.Nomen- clator (vytah z Bohemäâïe a z Klareta); z konce 14.stol. Rkp: Praha, UK XI E 4, fol.62b-71a. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Hanka, Sbírka slovníků, Praha 1833, 157-174 (paleogr.). [D] SLOVOL slovníček Olomoucký, asi 200 čes.výrazú v lat.slovniku „In omnibus gentibus...'; pol.15.stol. Rkp: Olomouc, SA (df.Olomouc, KapOl 362), fol.44a az 85b, 1458. Cit: fol.rkpu. Ed: @. [F] SLOVOPAV lat.-čes.slovníček z 15.stol. Rkp: Opava, knih.Slez. ústavu ČSAV RB 3, fol.103b-104b. Cit: folrkpu. Ed: 9. [E] SLOVOSTŘR lat.-čes. abecední slovník, založený na Klaretově Glosáři; pol.15. stol. Rkp: Ostřihom, II 8, str.1-13. Cit: str.rkpu. Ed: B.Ryba, LF 75, 1951, 89-123 (jen var. k ed. KlarGlosM; paleogr.). [E] SLovOSTÈS lat.-èes. abecední slovník, celkem asi 8200 hesel; pol.15.stol. Rkp: Ostřihom, II 8, str.58-63, 66-152. Cit: str.rkpu. Ed: ÿ. Lit: B.Ryba, K rukopis- nym latinsko-éeskym slovníküm ostfihom- skym, LF 75, 1951, 89-123 (str.118n.). [E] SLOVROH lat. slovník Jana z Garlandie, tzv.Cornutus (,,Rohác**), s mezifrádkovym Ces.pfekladem; z konce 14.stol. Rkp: SLov- RoHA Praha, UK XI C 1, fol.180b-183a; ok.1478. — SLovRoHB Olomouc, SA (dr. Olomouc, KapOl 300), fol.305a-309a; pol. 15.stol. — SLovRoHC Praha, KapPraż O 59, fol.87a-91b; 1385. Cit: fol.rkpu. Ed: 0. [D] SLovRox lat.-Ges. synonymicky slovni- ček, tzv.Rokycanův (,, Vocabula post Mg. Rokycanam pie memorie'*); z konce 15. stol. Rkp: Videń, NK 4272, fol.80a-95b. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [F] SLOVSYN lat.-čes. synonyma rostlin z rozhr.14.a 15.stol. Rkp: Videń, NK 5154, fol.56a-80a. Cit: str.ed. Ed: F.Menéík, Rozmanitosti 1, Ji¢in 1880, 6-7 (neüplné; transkr.). [D] SLovTREB lat.-èes. synonymický slov- nik, tzv.Tfebońsky, z pol.15.stol. Rkp: Třeboň, SA A 7, fol.267b-276a. Cit: fol. rkpu. Ed: F.Menčík, Rozmanitosti 1, Ji- čín 1880, 11-15 (transkr.). [F] SLovUKA lat.-¢ées. sbirka slov (,,In- strumenta currus'', asi 50), z konce 14. stol. Rkp: Praha, UK VIII E 28, fol. 44a. Cit: jen zkratka. Ed: 9. [D] SLovUKB lat.-čes. jména smrtelných hříchů a jiných poklesků (asi 60 slov); 15.stol. Rkp: Praha, UK XI D 9, fol. 75a-76a. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [F] SLovUKC lat.-čes. sbírka sloves, hl. deponentních (celkem asi 120); z 15.stol. Rkp: Praha, UK IX E 1, fol.221b-222a. Cit: folrkpu. Ed: 6. [F] SLovUKD lat.-čes.jména hříchů a hříš- níků z 2.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK IX B 9, přední přídeští. Cit: jen zkratka. Ed: I.J.Hanuš, Malý výbor, Praha 1863, 39 až 40 (transkr.). [F] SLovUKE lat.-čes. slovníček abstrakt z konce 14.stol. Rkp: Praha, UK IV A 7, proužek na přídeští. Cit: jen zkratka. Ed: V.Flajšhans, ČČM 96, 1922, 100-101 (pa- leogr.). [D] SLOVVELES abecedni lat.-èes. slovnik, tzv.Velesinâv, z r.1458. Rkp: Olomouc, SA (df.Olomouc, KapOl 362), fol. 103a 

Strana 109
109 až 131a. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Hanka, Sbír- ka slovníků, Praha 1833, 105-154 (podle přepisu Cerroniho, ulož. tč. v Leningradě; paleogr.). [E] SLovVíp lat.-čes.rostlinář z 1.pol.15. stol. Rkp: Vídeň, NK 4557, fol.218a-220a; 1432/3. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Menčík, Roz- manitosti 1, Jičín 1880, 8-10 (neúplně; transkr.). [E] SLOVVÍT lat.-čes.slovníček (asi 640 slov) v rkpe Svatovítském; z 2.pol.14.stol. Rkp: Praha, KapPraž D 84 (v.Vít), fol.91a-95b (pořadí listů: 91/2, 94/5, 93). Cit: fol.rkpu. Ed: A.Patera, Svatovítský rukopis, Praha 1886, 312-322 (text omylem rozdělen ve slovníčky dva; paleogr.). [C] SLOVVODŇ lat.-čes.slovníčky v tzv. ko- dexu Vodñanském; ok.1410. Rkp: v.Vodii: fol.35a-46a slovník botanicko-lékaïsky; 46b-52b lat.-Ces.nomenklátor; 53a-75a abe- cední slovník s překladem často ces.nebo ném. Cit: folrkpu. Ed: 6. Lit: J.Spal - E.Hadač, Názvy rostlin v rukopise Vod- ňanském, Sb.PI v Plzni - Jaz.a lit.3, 1960, 15-68; k tomu: B.Ryba, K dalším pracím o středověkém latinsko-českém slovníkář- ství, LF 86, 1963, 352-363. [D] SLovVokKLzM lat.-čes.vokabulář,obsa- hující hl. hesla písmen A-C, celkem přes 660 slov; 1394/8. Rkp: Praha, UK I D 32, fol.175a-176a. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Flajš- hans, LF 65, 1938, 33-46 (paleogr.). [D] SLovVoxMuz lat.-čes. dvojice (asi 150 slov); ok.1400. Rkp: pův. Praha, Muz XIV B 13, zad.přídeští (nyní nezvěstný). Cit: jen zkratka. Ed: V.Hanka, Sbírka slovníků, Praha 1833, 183-184 (paleogr.). [D] SLovWiIEs lat.-èes.slovnik, tzv. Wiesen- berský (spojení nomenklátoru a alfabetá- fe); 1.pol.15.stol. Rkp: té.nezvéstny (df. Brno, AMB, fond knih.Mitrovského), 11 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.Cerny, CMM 35, 1911, 401-430 (paleogr.). [E] SLOVZDÍK lat.-čes. vokabulář, tzv. Zdí- kův, z r.1424. Rkp: Mnichov, Bav.stát. knih., Clm 14310, fol.93a-94b. Cit: str.ed. Ed: J.Truhlaf, CCM 59, 1885, 269-270 (ukázky; paleogr.). [E] SoLF Solfernus, ,,pekelny román'' (Pro- cessus Satanae); pfekl.z lat. z doby ok.1400. Rkp: SoLFÁ Praha, Muz IV E 29, fol. 67a-154a; pol.15.stol. - SorrB Praha, UK XVII F 26, 214 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: Vy- bor z lit.Cóes. (mat.) 2, Praha 1868, 471 aZ 498 (ukázka; transkr.). [D] SOUKUPPRÍSP Jan Soukup, Příspěvky a výklady ke slovníku českému. Výroč. zpr. reálky v Rakovníku 1913/4, 1914/5, 1915/6 (abecedně uspořádaná sbírka ex- cerpt z růz. památek). Cit: část (1-3), str.ed. a popř. i rok. [R] SPOR Spor duše s tělem (tzv. První), veršovaná skladba z pol.14.stol. Rkp: v. HodKlem, fol.81a-88b; rozhr. 14. a 15. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: S.Petira, SbFil 9, 1931, 134-159 (paleogr.). Lit: R.Jakob- son - S.Petira, Spor duše s tělem. O nebez- pečném času smrti. Praha 1927 (pokus o rekonstrukci textu). [C] SSL excerpta získaná opisem z lexi- kálního archívu Slovníku středověké la- tiny v českých zemích v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV (čes.slova hl. z lat.textů glosovaných n. makaronskych; v. zde str.12-13) Cit: v závorce připojena ještě orig.zkratka památky stanovená pro Slovník střed. latiny, popř. i rok. SvAR Svar vody s vínem, veršovaná satira z konce 14.stol. Rkp: v. OpatMuz, fol.198b-205b; pol.15.stol. Cit: vers (podle ed.). Ed: F.Frank, LF 19, 1892, 268-280 (paleogr.). — J.Hrabák, Stésatiry, Praha 1962, 131-145 (transkr.). [D] SvÉDBvpZ Kniha svédomí mésta No- vého BydZova z let 1311-1470 s vysadami a akty o vykupu svobody. Vyd. J.Kapras, Nový Bydżov 1907 (paleogr., ces.zápisy transkr.). Cit: str.rkpu a rok. [R] SVOBODA J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení. Praha 1964. Cit: str. a rok ( —Exc doklady z jeho excerpce, dosud nevydané). Synop Prameny k synodám strany pražské a táborské (vznik husitské kon- fese) v létech 1441-1444. Vyd. Z.Nejedlý, Praha 1900 (texty transkr.). Cit: str.ed. [E] 

Strana 110
110 SrÉPMuz Kniehy o štěpování (překl. z ném.); z r.1447. Rkp: Praha, Muz IV D 68, 58 str. Cit: str.rkpu. Ed: Vybor z Ces.lit. (akad.) 2/2, Praha 1964, 580-582 (ukázka; transkr.). [E] ŠTILF povídka o Štilfrídovi z 2.pol.14. stol. Rkp: ŠTILFB Brno, SA G 10, č.879, fol.9a-13a; rozhr. 15. a 16.stol. — ŠTILFN Náchod, Okr.muz. L/284, str. 188-203; 1487. — ŚrILFU Praha, UK XI B 4, fol. 197b-203a; 1.pol.15.stol. Cit: fol., popf. str.rkpu. Ed: Vybor z lit.cCes. (mat.) 2, Praha 1868, 39-54 (text U; transkr.). — F.X.Prusik, Krok 8, 1894, 7-15, 41-49 (text —N; pokus o rekonstrukci veršova- né podoby). — Výbor z čes.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 554-561 (text —B; transkr.). Lit: A. Schmaus, Zur Entstehungsge- schichte des altéechischen ,,Stilfrid*. Wie- ner slav.Jahrbuch 3, 1953, 28-36. [D] ŠTÍT Tomáš ze Štítného (asi 1333-1404). Lit: J.Gebauer, O životě a spisích Tomáše ze Štítného. Spisy Tomáše ze Štítného 1, Prolegomena. Praha 1923. — F.Ryšánek, Tomáš ze Štítného. Výbor z čes.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 682-685. — J.Daňhelka, To- máš ze Štítného. Dějiny čes.lit. 1, Praha 1959, 173-184. (Další práce uvedeny u jed- notl. památek.) ŠTÍTALŽB Život sv. Alžběty. Rkp: Pra- ha, UK XVII C 28, fol.450a-495a; pol.15. stol. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. [D] SrírBARL Barlaam a Josafat (volný pfeklad a iprava „duchovniho romanu** podle lat.předlohy Jana z Damašku). Rkp: a) starší širší verze: STífrTBARLB Brno, SA G 10, č.884, 213 str. (neúplný); poč.15. stol. - ŠTÍTBARLK Praha, UK XVII B 6, fol.174a-233b; 1470. — ŠTÍTBARLO Praha, Strahov DB II 3, fol.296a-334b; brzy po 1508. — St.tisk: ŠTÍTBARLT Kniha nábož- ná, jenž slove Barlaam... Nový Plzeň, Mik.Bakalář 1504, 203 fol. (Knihopis 954). b) mladší stručnější verze: ŠTÍTBARLF Křivoklát I c 28, fol.19a-159b; pol.15. stol. — ŠTÍTBARLS Praha, Strahov DG IV 28, fol.85a-214a; 2.pol.15.stol. — Śrfr- BARLU Praha, UK XI D 3, fol.71a aż 164b; 1469. Cit: fol. n. str.rkpu, popi. st. tisku. Ed: F.Simek, Barlaam a Josafat. Přel. Tomáš ze Štítného. Památky (nové) 2, Praha 1946 (text —B, var., popř. dod. z -K, ~O0, ~T; transkr.). — F.Simek, Tomás ze Stítného: Kniżky o hfe §achovéajiné. Praha 1956, 221-348 (text ~U, var. ~S; transkr.). Lat: H.Gravius, Ioannis Damasceni His- toriae Barlaam et Iosaphat liber unus. Kolin n.R.1666, str.267-384. Lit: F.Ry- Éánek, KníZky o Barlaamovi a T.Stítny, Pravo lidu (venk. vyd.) 1946, 11/1. - F.Simek, Legendu o Barlaamovi a Josafa- tovi přeložil do staré češtiny Tomáš ze Štítného, LF 70, 1946, 79-97. — J.Straka, Ani kratší úprava staročeské legendy o Barlaamovi a Josafatovi není prací Tomáše ze Štítného. [In:] Rodné zemi, Brno 1958, 365-370. — J.Pražák, K ruko- pisnému dochování staročeského románu Barlaam a Josafat, LF 87, 1964, 86-94. [D] ŠTÍTBEs Řeči besední (náboženskovzdě- lavatelné výklady o základech křesťanské věrouky ve formě rozmluv dětí s otcem). Rkp: Budyšín, 2% 56, str.1-229; zač.15. stol. Cit: str.rkpu. Ed: M.Hattala, Besed- ní řeči Tomáše ze Štítného. Sbírka pram. lit. I/1, 1, Praha 1897 (ne zcela spolehlivá; paleogr.). Lit: V.Lacina, Budys&ínsky ru- kopis Štítného Řečí besedních, LF 24, 1899, 212-233, 347-356, 437-448. [D] SrírBo3 O bojování hfiechóv s &le- chetnostmi (pfeklad traktátu Ambrosia Autperta ,,De conflictu vitiorum et vir- tutum** neprávem pfipisovaného Augus- tinovi). Rkp: SrfrTBo3B Brno, SA G 10, €. 555 (df.Stockholm), fol.97a-120a; ok.1400. —- SrírBo3V Vídeň, NK 4522, fol.173b aż 175a (jen za&); ok.1436. — SrftrTBojVv& v. StítVyS, folia-14b; 1396. Cit: fol. rkpu. Ed: F.Ry&ánek, Tomás ze Stítného: Sborník Vyšehradský I. Text. Praha 1960, 82-123 (text —Vyś, paralel.lat.pfedloha), 397-408 (text ~B), 408-410 (text ~V); vesměs paleogr. Lat: v.edice, str.82-122. Lit: v.úvod k cit.ed., str.21-39. [D] ŚrirBRIG Zjeveni sv. Brigity (volné zpracování vybraných částí z lat.předlohy Revelationes s.Brigittae). Rkp: a) první, obšírnější verze: ŠTÍTBRIcC Praha, UK XVII C 21, 95 fol.; zač.15.stol. — ŠTÍT- BRIGO Olomouc, SVK II 190, fol.1a-140b; 1482; b) druhá, stručnější verze: ŠTÍTBRIc F Praha, UK XVII F1,166 fol.; 1453. — ŠTÍT- BricM Praha, Muz IV B 15, fol.156b aZ 240a; 1526. - ŚriTBRIGP Leningrad, Stat. 

Strana 111
111 veř.knih.Češ. F.v. I No 1 (sb. Dubrov- ského), 95 fol.; 1419. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Hanuš, Zjevení sv.Brigity v literatuře české, LF 13, 1886, 141-157, 210-232, 426-434 (ukázky z —F; paleogr.). —- J.Men- šík, Počátky staročeské mystiky. Památ- ky (nové) 5, Praha 1948, 80-87 (ukázky z —F, transkr.). — Vybor z ces. lit. (akad.) 1, Praha 1957, 713-715 (ukázka z —P; transkr.). Lat: Revelationes s. Brigittae, olim a card. Turrecremata recognitae, Ko- lin n.R. 1628. Lit: J.Hanu$, o.c. [D] SrírJEz Śtitensky sbornik Jezuitsky (opis 3.redakce souboru náboZenskovzdé- lavatelnych vykladü, obsah v. J.Gebauer, o.c.35-36). Rkp: Praha, UK XVII C 18, 390 fol.; 1463. Cit: fol.rkpu. Ed: Vybor z Ces.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 720-724 (ukazky; transkr.). [D] SrírKLEM &títensky sborník Klemen- tinsky (1l.redakce souboru náboZensko- vzdělavatelných výkladů). Rkp: Praha, UK XVII A 6, 159 fol.; 1376. Obsah: folia-3b Věnování mistru Vojtéchovi Raňků; kalendář s čes. cisiojanem (ne- üplny); 4a-6b Dvé pfedmluvy (1.détem, 2.Ctenárüm vübec); 7a-35b O viefe, o na- ději a o milosti (přidán výklad „„páteře“); 35b-53a O trojiech staviech, panenském, vdovském a manželském; 53a-64b O hos- podářovi, o hospodyni a o čeledi; 64b-98a Kak se zdejší stavové lidští připodobná- vají k andělským kuoróm; 98a-113b Ost- nec svědomie a o pokušení ďábelském; 113b-158b Kak se očištijem toho, že hřešíme (obsahuje ,Knížky o smrti mlá- dence bujného“; v. též Kruml); 158b Doslov (,,Dokonánie'^). Cit: fol.rkpu. Ed: K.J.Erben, Tomáše ze Štítného Knížky šestery o obecných věcech křesťanských. Praha 1852 (doplňky a emendace z Muz, -Sáz a Vávra; transkr.). [D] SrírMuz &títensky sborník Muzejní (opis 3.redakce souboru náboženskovzdě- lavatelných výkladů). Rkp: Praha, Muz III B 5, 166 fol.; 1450. Obsah: 1b-53a Knihy prvé: O rozličných lidských sta- viech; 53a-79a Knihy druhé: O hřiešiech; 79a-147a Knihy třetí: O šlechetnostech; 147a-163b O sedmefe kostelní svátosti; 164a-166a Registrum neb pravidlo. Cit: fol.rkpu. Ed: K.J.Erben, Tomáše ze Štít- ného Knížky šestery, Praha 1852, 299-306 (jen fol.48a-53a; transkr.). — A.J.Vrtátko, Tómy ze Štítného Knihy naučení křes- tanského. Praha 1873 (transkr.) Lit: K.I. Černý, Příspěvky ke kritice a výkladu Tómy ze Štítného „Knih naučenie křes- tanského*', LF 15, 1888, 114-128, 259-283, 345-365, 431-453. [D] ŠTÍTOPAT štítenský sborník Opatovic- ký (výběr z 3. redakce souboru, pořízený pro dceru Anežku, tedy 4.redakce; obsah v. J. Gebauer, o. c. 29-32). Rkp: Praha, Muz III B 7, 212 fol.; 1.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: W. Lit: J.Stárek, Rukopis Opatovický, ČČM 15, 1841, 317-332. [D] SrírPAR Tomá&e ze Štítného Řeči be- sední v úpravě Petra Chelčického. Rkp: Paříž, Nár.knih. Fonds slave 29, fol.1a až 125a (podle F.RySánka jen do fol.79b; v. też ChelćPaf); 2.pol.15.stol. Cit: fol. rkpu. Ed: J.Annenkov, Vypisky z pafiż- ského rukopisu spisů Štítného a Chelčic- kého, ČČM 59, 1885, 394-402 (jen ukázky; transkr.). [D] ŚriTSAz štítenský sborník Sázavský (částečně 3.redakce souboru nábožensko- vzdělavatelných výkladů) i obsah v. J.Ge- bauer, 0.c.36-38. Rkp: Praha, Muz III B 6, 284 fol.; 1465. Cit: folrkpu. Ed: K.J. Erben, Tomáše ze Štítného knížky &este- ry, Praha 1852, 90-96 (jen fol.42b-47b; transkr.). [D] ŚrirSTRAH List Pelagiüv Demetriadé (tzv. Strahovské zlomky štítenské; překl. z lat.). Rkp: Praha, Strahov DD IV 65 a, b (dvakrát 4 dvoulisty, pův. v zadní desce Frobeniova vyd. Ciceronova spisu De of- ficiis, Basilej 1520; neúplné). Cit: fol. rkpu. Ed: F.Ryšánek, Strahovské zlomky štítenské. List Pelagiův Demetriadě v pře- kladu Tomáše ze Štítného. Sb.fil.fak.univ. Komenského v Bratislavě 7, 1930, č.56, 3 (paleogr.; paralel.lat.předl.) [D] ŠTÍTSVÁT Řeči nedělní a sváteční (z pův. dvou svazků dochován neúplně jen jeden, obsahující výklady na neděle a svátky od adventu do velikonoc včetně). Rkp: ŠTÍT- SVÁTA Praha, UK XVIIC 15, 254 fol.; fol. 146b-147a v. LegUmučštítK ;nafol. 194ab, 196b-199b vložen pozdní neštítenský tra- ktát proti přijímání podobojí; poč.15.stol. 

Strana 112
112 — ŠTÍTSVÁTB Praha, Strahov DG III 13,478 str.; přímý opis z A; str. 285-286 v. Leg- UmučštítS, asi 1500. Cit: fol.rkpu Ed: J.Straka, Tomáše ze Štítného Reči nedčlní a sváteční. Spisy Tomáše ze Štítného 2, Praha 1929 (text —A, paleogr.). Lat: zjiš- těné úryvky předloh otištěny v ed. pod čarou. [D] ŠTÍTŠACH Knížky o hře šachové (zprac. lat. alegorického traktátu ,,Ludus scacco- rum“ od Jacoba de Cessolis.) Rkp: Vídeň, NK 5293, fol.290a-313a; ok.1400. Cit: fol. rkpu. Ed: F.Menčík, LF 29, 1902, 255 až 267, 397-403, 475-492 (paleogr.). — F.Ši- mek, Tomáš ze Štítného: Knížky o hře ša- chové a jiné. Praha 1956,349-405 (transkr.). Lat: F.Vetter, Das Schachzabelbuch Kun- rats von Ammenhausen... nebst den Schachbüchern des Jakob von Cessole und des Jakob Menel, Frauenfeld 1892. [D] ŠTÍTVÁVRA štítenský sborník Vávrúv (nazvaný podle písaře Vávry z Jivjan, též Jindřichohradecký; 2.redakce souboru ná- boženskovzdělavatelných skladeb, obsah v. J.Gebauer, o.c. 38-40). Rkp: Praha, UK XVII D 31, 168 fol.; 1492. Cit: fol.rkpu. Ed: K.J.Erben, Tomáše ze Štítného Kníž- ky šestery, Praha 1852, 287-298, 307-312 (fol.31b-38b, fol. 158b-162a; transkr.). [D] ŠríiTVyš štítenský sborník Vyšehrad- ský. Rkp: Praha, UK XVII F 9, 116 fol.; 1396. Obsah: fol.1a-14b v. ŠtítBojVyš; 14b-109a David z Augšpurku, O sedmi du- chovnieho stavu vstupních (De septem processibus religiosorum); 109b-116b Hugo Svatoviktorský, O korábu Noemově (De arca Noe morali). Cit: fol.rkpu. Ed: F.Ry- šánek, Tomáš ze Štítného: Sborník Vyše- hradský I. Text. Praha 1960 (na str. 397 až 410 ŠtítBojB, ŠtítBojV; všechny texty paleogr., paralel. lat. předlohy). [D] TABOrF Officium circa tabulas terrae, soubor lat.právních předpisů týkajících se hl.půhonů (v cit.rkpe u většiny z 182 člán- ků čes. text); 1.pol.15.stol. Rkp: Třeboň, SA B 3,fol.257a-266b; 1.pol.16.stol. Cit: str. ed. Ed: H.Jireček, CJB 2/2, Praha 1870, 256-283 (lat.i čes. text; transkr.). [E] TÁBZL Táborské zlomky (nějaké veršo- vané skladby, snad žákovské) z konce 14. stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 72, 1 dvoulist. Cit: zl. a verš (podle ed.). Ed: A.Vrťátko, ČČM 48,1874,110-124 (paleogr. a transkr.). Lit: J.Hrabák, Zlomky Táborské a Kle- mentinské. Studie ze starší české litera- tury. Praha 1956, 151-160. [D] TAND Tandariáš a Floribella, epická veršovaná skladba zprac. podle předlohy něm.básníka Pleiera ,,Tandarois und Flor- dibell““; pol.i4.stol. Rkp: TAaNDBaw v. Baw, fol.150b-175b, 1472. — TaNDP Pra- ha, Muz II F 8, fol.160b-186b; 1463. — TANDS Brno, SA G 10, č.558 (dř.Stock- holm), fol.203a-242a, 1483. Cit: verš (po- dle ed.Lorišovy). Ed: V.Hanka, Starobylá skládanie. Díl opozděný, Praha 1823, 1-77 (text —S, transkr.). — J.Loriš, Sborník hr. Baworowského, Praha 1903, 301-352 (text —B, paleogr.). Něm: F.Khull, Tandareis und Flordibell, ein höfischer Roman von dem Pleiaere. St.Hradec 1885. Lit: A. Kraus, Tandarois a Tandarius. CCM 61, 1887, 106-115. — V.E.Mourek, Tandariuš a Floribella, Pojednání KČSN 1887,ř. VII/1. [C] TEIGEMÍST J.Teige, Základy starého místopisu pražského (1437-1620). Oddíl I. Staré Město pražské. Díl 1,2. Praha 1910, 1915 (výňatky z archívních a jiných pra- menů otištěny transkr.). Cit: díl, str. a rok. [R] TKADL Tkadleček aneb Rozmlouvání mezi žalobníkem a Neštčstím, aleg.prozaic- ká skladba volně zpracovaná podle něm. skladby Jana ze Zatce „Ackermann aus Bôhmen““ na zač.15.stol. Rkp: TKADLA Praha, Strahov DG III 7, 45 fol. (neúplný); pol.15.stol. — TKADLB Praha, Strahov DG IV 68, 116 fol.: 2.pol.15.stol. Cit: fol. rkpu. Ed: H.Hrubý-F.Šimek, Tkadleček. Sbírka pram.lit. 1/1, 11, Praha 1923 (text —A, do- plnén podle pozd.opisu —B v rkpe Praha, Muz I H 15; paleogr.). - F.Šimek, Tkadle- ček. Hádka milence s Neštěstím, které ho připravilo o jeho milenku, Praha 1940 (text —B; transkr.). Něm: J.Knieschek, Acker- mann aus Böhmen. Herausgegeben und mit dem tschechischen Gegenstück Tkad- leček verglichen. Praha 1877. — Der Acker- mann aus Böhmen. Hsg. von L.L.Ham- merich und G.Jungbluth, Kodan 1951. — Johannes von Tepl: Der Ackermann. Hsg. von W.Krogmann, Wiesbaden 1954. Lit: F.Šimek, Nově objevený staročeský ruko- 

Strana 113
113 pis Tkadlečka, přes sto let ztracený, LF 63, 1936, 265-273. [D] ToB povídka o Tobiášovi, volná úprava biblického příběhu; z 2.pol.14.stol. Rkp: ToBB Brno, SA G 10, č.461 (dř.Stock- holm), str.303-317; 1471. — ToBK Praha, KapPraź O 35, fol.222a-230b; poć.16.stol.—- ToBU Praha, UK XVII E 9, fol.135a aż 149b; 2.pol.15.stol. Cit: fol.n.str.rkpu. Ed: F.Cerny, LF 21, 1894, 110-112 (ukázka textu —U; paleogr.); tyZ a., VČA 9, 1900, 627-629 (ukázka textu —B; paleogr.). [C] TomMEKDeEc V.V.Tomek, Registra deci- marum papalium dioeceseos Pragensis Cili Registra desátkü papeZskych z dioecezí pražské (1352-1405). Rozpravy KČSN 1873, ř. VI/6 (paleogr.). Cit: str.ed. a rok. [R] ToMEKDEJ V.V.Tomek, Dójepis mósta Prahy. Díl 1-12, Praha 1855-1901. Cit: dil a str. [R] TomEKMtsT V.V.Tomek, Zaklady sta- rého místopisu pražského. Oddíl 1-5 (a Do- datky), Praha 1866-1875. Obsah: 1. Staré Město pražské (1866). — 2.Nové Město praž- ské (1870). — 3.Malá Strana. 4.Hrad Praž- ský a Hradčany. 5.Vyšehrad. Dodatky (1872). — Rejstřík jmen osobních (1875). Cit: oddíl (Dodatky - D), str. a rok. [R] TOMEKREM Seznam řemeslníků v kro- nice Trojánské (v.Troj) a srovnání se sta- vem pražských řemesel ok.r.1400 v před- nášce V.V.Tomka, VKČSN 1869, č.1, str. 69-78. Cit: jen zkratka. [D] TovHáp Ctibor Tovačovský z Cimbur- ka (11494), Hádání Pravdy a LZi o knéZské zboží a panování jich; 1467. St.tisk: Pana Ctibora z Cimburka a z Tovačova Kníhy hádaní Pravdy a Lži ... Praha, Jan Seve- rýn ml. 1539, 134 fol. (Knihopis 1711). Cit: fol.st.tisku. Ed:Výbor z lit.čes.(mat.) 2, Praha 1868, 791-804 (ukázka, transkr.). — Výbor z čes.lit. (akad.) 2/2, Praha 1964, 351-368 (ukázky, transkr.). [F] Tovač Kniha Tovačovská aneb Paměť obyčejů, řádů, zvyklostí starodávných a řízení práva zemského v markrabství Mo- ravském; 1481-1490. Rkp: TovačA Olo- mouc, SVK 1 170, 108 fol. (neúplný); zač. 16. stol. - TovačB Brno, SA G 10, č.172, fol.2a-64b, 96a-151a; 1511. — TovaëC Brno, SA G 12, II 102, 258 str. (neüplny); 1528. Cit: fol. n. str.rkpu, popt. str.ed. Brandlovy (Tovać.). Ed: K.J.Demuth, Kniha Tovačovská, Brno 1858 (text —B; transkr.). - V.Brandl, Kniha Tovačovská, Brno 1868 (pokus o krit.vyd., zákl.text mA, var. z Cet.dalsích rkpüà; transkr.). Lit: F.Cáda, Kniha Tovacovská. Studie o ru- kopisech 1967, 1-52. [F] TrisT Tristram a Izalda, versovanyÿ ro- mân pfel.a upr.podle nèm. skladeb Eilharta von Oberge, Gottfrieda Strassburského a Heinricha z Freiberka; 2.pol.14.stol. Rkp: TrisTB Brno, SA G 10, 6.558, fol.1a-197b; 1483. — TRISTS Praha, Strahov DG III 7, fol.169b-220a; pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: V.Hanka, Tristram, veliky rek. Báseň hrdinská XIII. věku. Starobylá skládanie 4, Praha 1820 (text —S, doplňky z —B; transkr.). Nem: Eilhart von Oberge, Hsg. von F. Lichtenstein, Strassburg-London 1877, 27-429. — Eilhart von Oberg, Tris- trant. Die alten Bruchstiicke. Hsg. von K.Wagner, Bonn-Leipzig 1924. — Tristan von Meister Gotfrit von Straszburg. Hsg. von C. von Groote, Berlin 1821. — Hein- richs von Freiberg Tristan. Hsg. von R. Bechstein, Leipzig 1877. Lit: J.Gebauer, Tristram, LF 6, 1879, 108-139. [C] TROJ Kronika Trojánská, volný pře- klad, popř. úprava lat. předlohy Guidona deColumnis,,Historia destructionis Troiae*' zkon.14.stol. Rkp: TROJA Auckland, Vet. knih. CMSS 112, 243 fol.; 1419. — TRosK Praha, UK XVII B6, fol.78a-172b; 1469. — TRoJL Praha, UK XXIII D 1 (df.Praha, Lobk), fol.4a-188b; 1442. - TRo3N Ná- chod, Okr.muz. L/284, str.1-187; 1487 (ne- úplný). — TRoJO Praha, Muz I E 18 (tzv. Osecký), 134 fol.; 1468. - TrosS Praha, Strahov DG III 7, fol.1a-116a (neúplný), 1437. St.tisk: TROJTA Guido della Colonna, Kronika Trojanská. B.m. (Plzeń ?), b.r. (po r. 1468), 195 fol. (Knihopis 7). — TroJTB Guido della Colonna, Kronika Trojanska. Praha 1487, 240 fol. (Kniho- pis 8). Cit: fol. n. str.rkpu., popt.st.tisku. Ed: A.Dolensky, typograf.napodobenina prvotisku TrojTA, Praha 1918 (text ne- spolehlivy). — J.Dańhelka, Kronika Tro- jánská. Praha 1951 (text —K; transkr.). 

Strana 114
114 Lat: N.E.Griffin, Guido de Columnis: His- toria destructionis Troiae. Cambridge Mass. 1936. Lit: E.Urbánková, K poécát- kům českého knihtisku, VKČSN 1952 (1953), č.4 (k datování TrojTA). — J.Dari- helka, K první české tištěné knize. [In:] Dar přátelství, Olomouc 1955, 24-32. — A.Vidmanová-Schmidtová, Rukopisné za- chování Kroniky Trojánské, LF 85, 1962, 237-255. [D] Tór Tülec sv. Bonaventury čili tzv. zlomky Mnichovské, Ges.glosy k lat.textu Toulce (Pharetra) z konce 13.stol. Rkp: Mnichov, Bav.stát.knih. Clm 22274. Cit: fol.rkpu. Ed: J.Truhlaf, CCM 53, 1879, 573-580 (paleogr.) — V.Flajśhans, Nejst. památky, Praha 1903, 117-120 (paleogr.). Lat: v. obé edice. [A] ÜérvKanLér ücty hradu Karlštejna z let 1423-1434. Ed: UGryKaARLSTL Th. Lukawsky, Raciones silvarum arcis Carl- stein de annis 1428-1431. Praha 1911 (pa- leogr.). — UćryKaARLSTP J.Pelikán, Účty hradu Karlstejna z let 1423-1434. Praha 1948 (paleogr.). Cit: str.ed. a rok. [R] UćryRor$sT Zlomky účetní knihy pur- krabí rotštýnského z let 1403-4. Vyd.J. Truhlář, VČA 9, 1900, 625-627 (paleogr.). Cit: str.ed. a rok. [R] UmučRaJHR Umučení boží Rajhrad- ské, veršovaná skladba z pol.14.stol. Rkp: Brno, UK R 424 (dř.Rajhrad D/K Ib 13), fol.78a-80a. Cit: verš (podle ed.). Ed: A. Patera, CCM 60, 1886, 582-603 (paleogr. a transkr.). [C] UmučRoup Umučení boží Roudnické (Summa aneb pravenie o božiem umučenie a o jeho svaté krve prolitie), veršovaná skladba z pol.14.stol. Rkp: Praha, UK R VI Fd 21 (df.Roudnice,Lobk), fol.1a-43b; kon.14.stol. Cit: ver$ (podle ed.). Ed: A. Patera, CCM 57, 1883, 370-396, 550-593 (paleogr.). [C] UmučSrock Umučení boží Stockholm- ské, proz. skladba z 2.pol.14.stol. Rkp: Brno, SA G 10, č.555 (dř.Stockholm), fol. 74a-96b; ok.1400. Cit: fol.rkpu. Ed: 0. [C] URB urbář n.zlomek urbáře. UnsDnk urbáf Drkolensky z 1.pol.14. stol. Cit: str.ed. Ed: F.Tadra, VCA 8, 1899, 141-144 (paleogr.). [B] URBEML Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými. Vyd. J.Emler, Praha 1881 (texty otištěny paleogr.). Obsah: str. 1-3 zlomek urbáře pražského biskupství z let 1283-4; str.4-19 urbář statků kláštera Panny Marie v Roudnici n.L. z r.1338; str.20-22 zlomek urbáře kláštera Pohled- ského z pol.14.stol.; str.23-52 dva urbáře kláštera Chotěšovského z r.1367; str.53-91 urbář kláštera Ostrovského (na Vltavě u Davle) od r.1388; str.92-150 urbáf praZ- ského arcibiskupství z r.1390; str.151-218 urbáf klástera Bfevnovského z r.1406; str. 219-301 urbář kláštera Strahovského z r. 1410; str.302-308 urbář proboštství koste- la Pražského z doby ok.r.1400; str.309-312 urbář kláštera Zbraslavského z r.1342; str. 313-400 berní rejstřík pražského arcibis- kupství z r.1379. Cit: str.ed. a rok. [R] UrBHRADIST zlomek urbafe kláštera v Hradišti n.Jiz.; z doby 0k.1400. Cit: str. ed. Ed: J.Emler, Zlomek urbáře kláštera Hradišťského. Pojednání KČSN, ř. VI/12, 7, Praha 1884 (paleogr.). [D] URBCHOT urbář kláštera Chotěšovského z 1. 1493-1524 (jiný než v ed. Emlerově, v.UrbEml). Rkp: Řezno, archív Thurn- Taxisů (podle ádaje Gebauerova). Cit: jen zkratka. Ed: §. [F] URBJIST urbář Jistebnický z doby ok. r.1400. Cit: jen zkratka. Ed: J.Truhlář, VČA 9, 1900, 150-151 (paleogr.). [D] URBKARLŠT urbář a účty kapituly Karl- štejnské z let 1452-9, 1467, 1480 a 1496. Cit: str.ed. a rok. Ed: Th.Lukawsky, Carl- steinensis capituli 1452-1459, c.1467, 1480 et 1496 annis urbarium et raciones. Praha 1911 (paleogr.). [F] URBRoZmMm Urbář zboží rožmberského z roku 1379. Vyd.J.Truhlář. Pojednání KČSN, ř. V/10,3, Praha 1880 (paleogny Cit: str.ed. a rok. [C] URBTŘEB Urbář z r.1378 a účty klášte- ra Třeboňského z let 1367-1407. Vyd.A.L. Krejčík, Praha 1949 (paleogr.). Cit: str.ed. a popř. rok. [R] 

Strana 115
115 VERON povídka o Veronice, prozaické zpracování lat. apokryfu z 2.pol.14.stol. Rkp: VERONK Praha, UK fond Kriz. (df. Křiž XXII A 4, vitr. LV D 1), str.101-121; 1472. — VERoNM Brno, UK Mk 97 (dř.Mi- kulov II 89), fol.240b-250a; 1453. — VERONS Praha, Strahov DR III 32, fol. 100a-122b; 1442. — VERONU Praha, UK XVII B 15, fol.310a-313a; 1465. Cit: fol.n. str.rkpu. Ed: J.Polívka, Drobné príspév- ky literárné-historické II. Legenda o Vero- nice. Praha 1891, str.8-63 (zákl.text —K, var. Z ost. rkpü, transkr.; pfipojena lat. předloha). [C] VIDJIŘ Jiříkovo vidění, volné zprac.lat. eschatologické skladby z konce 14. stol. Rkp: Praha, UK XVII E 2, fol.197b-211a; 2.pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: F.R.Tichý, Jiříkovo vidění. Praha 1934 (transkr.); k tomu K. Jensen, LF 65, 1938, 47-57. Lat: L.L.Hammerich, Visiones Georgii. Det Kgl. Danske videnskabernes selskab. Hist.-filol. Meddelelser 18, Kodań 1931. [D] ViDMik Vidění sv.Mikuláše, zlomek es- chatolog. skladby, zpracované podle lat. předl. (psaný hlaholicí); kon.14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Dc 1/20, 1 list. Cit: str. a sloupec rkpu (podle ed.). Ed: A.Patera, CCM 71, 1897, 537-540 (transliterace la- tinkou). [D] Vit tzv. Svatovítský rukopis, smíšený sborník prací veršovaných i prozaických, zejm.náboženských, modliteb apod.; z let 1380/1400. Rkp: Praha, KapPraž D 84, 106 fol. Z obsahu: fol.1a-20a Alan aneb O mravném obnovení prvotní dokonalosti člověka, veršovaná filos.skladba podle lat. předlohy VírALAN; 46a-57b v. AnsVit; 58a-82b v.KatoVít; 89b-91a v.PísDorVít; 91a-95b v.SlovVít; 96a-101a Kázání sv. Augustina proti hadačství VírTAva; 105ab v.LékVít; 106ab Zjevení sv.Brigity (úry- vek, překl. z lat.) VíTBRIG. Cit: fol.rkpu; varianty k jednotl. skladbám, otištěné v Paterově ed. pod čarou (pokud je nelze citovat pod zkratkami jiných památek), jsou označeny zkratkou ViTVAR. Ed: A.Patera, Svatovítský rukopis. Památky (staré) 9, Praha 1886 (paleogr.). Lat: zjiš- těné předlohy k některým skladbám (Vít- Alan, AnsVít, VítAug, VítBrig aj.) otištěny v dodatku k Paterově ed. [C] VLČNAUČ Václav Vlček z Cenova (11505), Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů (ok.1490). Rkp: Třeboň, SA Hist. 3423; dvojí nedatovaný opis z doby ok.1500. Cit: str.ed.(podle Svejkovského). Ed: H. Toman, Husitské válečnictví doby Žiž- kovy a Prokopovy. Praha 1898, 428-437 (transkr.). — F.Svejkovský, Stč.voj.fády, Praha 1952, 43-53 (transkr.). Lit: H.To- man, o.c. [F] VoDN kodex Vodňanský obsahující růz- ná pojednání lékařská a přírodovědná, lat.- čes.slovníčky, porůznu v textu čes.glosy aj. (v.Lapid, LékVodň, SlovVodň); ok.1410. Rkp: Praha, Muz II F 2 (dř.Vodňany), 286 fol. (a četné vložené nečíslované lis- ty). Cit: fol.rkpu. Ed: jen část, v.Lapid. [D] VopNLACT Jan Vodňanský (tpo 1534), Vokabulář Lactifer (lat.-čes.slovník, zprac. podle lat. slovníku Quarinova). St.tisk: Nový Plzeň, Mik.Bakalář 1511, 296 fol. (Knihopis 2801). Cit: fol.st.tisku. Ed: 0. [F] Уват rukopis Vratislavský (sb.Mikulá- še z Kozlí), obsahující texty lat. a něm., s čes. vložkami; 1.pol.15.stol. Rkp: Vrati- slav, UK I Q 466, 150 fol. Cit: fol.rkpu. Ed: A.H.Hoffmann v. Fallersleben, Mo- natschrift von u. für Schlesien (Vratislav) 1829, 738-751 (ukázky; paleogr.). - W.Neh- ring, AslPh 15, 1893, 524-528 (ukázky; pa- leogr.); v.téz PisBydz. [E] VšEH Viktorín Kornel ze Všehrd (asi 1460-1520), O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery. Rkp: a) starší redakce z r.1499: VšEHA Praha, UK XVII C 31 (PeSin üv), 203 fol.; 1517. — VšEHB Praha, Muz III C 1 (Burianův), 277 fol.; 1525. — b) mladší redakce (vladi- slavská) z r. 1508: VšEHC Praha, SÚA fond Bořek 21 (Bořkův), 10 + 287 fol.; pol. 16.stol. - VSEHK Praha, UK F VI 122 (Kin- ských), fol. 1a-293b; 1515. Cit: fol.rkpu. Ed: H.Jireček, Viktorín ze Všehrd: O prá- vích země české knihy devatery. Praha 1874 (text mladší redakce, kompilační po- vahy, var. starší redakce shrnuty v záhlaví jednotl.kapitol; transkr.); v. též CJB 3/3. Lit: F.Čáda, Všehrdovo právnické dílo v dochovaných rukopisech, Právněhisto- rické studie 7, 1961, 77-146. [F] 

Strana 116
116 VYBAKAD 1. Vyborz české literatury od počátků po dobu Husovu. K vyd.připra- vil B.Havránek, J.Hrabák a spolupracov- níci, Praha 1957. — 2.Výbor z české litera- tury doby husitské. K vyd. připr. B.Ha- vránek, J.Hrabák, J.Daňhelka a spolupra- covníci. Sv. 1, Praha 1963; sv.2, Praha 1964. (krit. ed. textů; transkr.). Cit: díl (popř. i sv.) a str. ed. Pozn: vyšel péčí pracovníků ČSAV a dalších odborníků. VyBHAN Maly vybor ze staročeské lite- ratury. Podle rukopisů knihovny vys.škol pražských XIV.-X VII. století, posud z vět- ší části netištěných, sest. I.J.Hanuš, Praha 1863 (texty transkr.). Cit: str.ed. VYBMar 1.Vybor z literatury české. Díl první. Od nejstarších časů až do počátku XV. století. Praha 1845. — 2.Díl druhý. Od počátku XV. až do konce XVI. století. Vyd. K. J. Erben, Praha 1868 (texty transkr.). Cit: díl a sloupec. Pozn: vyšel ná- kladem Matice české. VÝKLEVANG výklady nejasných slov z evangelií a epištol (Expositiones vocabu- lorum de evangeliis); zač.15.stol. Rkp: Praha, SÚA, fond Břevnov (dř.Praha, arch.Břevnov. klášt. F 2), fol.131a-147a. Cit: fol.rkpu a bibl.kniha, kap. a verš. Ed: B.Ryba, Klatinsko-českým mamotrektům, LF 67, 1940, 1-68 (text 60-67; paleogr.). [D] VÝKLHEBR Jeronýmovy výklady heb- rejských jmen z bible (nomina Hebraica), přel. z lat.; zač.15.stol. Rkp: VýKLHEBRK Praha, KapPraž A 127, fol.35a-116a; 1.pol. 15.stol. — VYkLHEBRL v.BiblLitTřeb L1, fol.173a-231b; 1411/4. Cit: fol.rkpu. Ed: 9. Lat: Eusebii Hieronymi Liber de nomi- nibus Hebraicis. J.P.Migne,PL 23, 815 aZ 904. — Interpretationes Hebraicorum no- minum per ordinem alphabeticum. Biblia latina 1487. [D] VÝKLKRUML Krumlovský výklad, lat.- čes. biblický slovník z 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, UK dep. (df.Krumlov, knih.fran- tis.klást. 249) 341 fol. Cit: fol.rkpu a bibl. místo. Ed: 0. [E] VÝKLŠAL Výklad Piesniček Šalomúno- vých (Canticum Canticorum), dř.přičítaný Husovi, ale asi neprávem; 1.pol.15.stol. Rkp: Praha, Muz II H 21, fol. 2a-157b; 1448. Cit: folrkpu. Ed: K.J.Erben, Spisy M. J. Husi 3, Praha 1868, 1-103 (transkr.). — Lat: Honorius, Expositio in Canticum Canticorum, Migne, PL 172, 347 az 496. [E] WALDHPosT Konrad Waldhauser (11369), Postilla studentium sanctae Pra- gensis universitatis; volné Ces.zprac. z kon. 14.stol. Rkp: Olomouc, SVK II 135, fol. 56a-126b; poéc.15.stol. Cit: folrkpu. Ed: F.Simek, Staroceské zpracování Postily studentü svaté university PraZské Konrá- da Waldhausera. Sbírka pram.náb. 20, Praha 1947 (transkr.). Lat: rkp. Praha, UK I D 11, fol. 1a-292a (rozhr. 14. a 15. stol.). [D] WINTER výňatky z rozličných archív- ních a jiných pramenů v kulturněhistoric- kých spisech Z. Wintra: WINTERCÍRK Život církevní v Čechách. Kulturněhistorický obraz z XV. a XVI. století. Díl 1,2; Praha, 1895, 1896. — WINTERMEsT Kulturni obraz českých měst. Život veřejný v XV. a XVI. věku. Díl 1,2; Praha 1890, 1892. — WINTER- PART Život a učení na partikulárních ško- lách v Čechách v XV. a XVI. století. Kul- turnéhistoricky obraz. Praha 1901. - WINTERŘEM Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. století. Praha 1906. - WINTERUNIv O Zivoté na vyso- kých školách pražských knihy dvoje. Kul- turní obraz XV. a XVI. století. Praha 1899. (Texty otištěny transkr.). Cit: str. n. díl a str. (popř. i rok). [R] ZÍBRT výňatky z rozličných literárních památek i archivních pramenů v kulturně- historických spisech C.Zíbrta: ZíBRTHRY Z her a zábav staročeských. Velké Meziří- čí 1889. — ZiBRTKROJ Dějiny kroje v ze- mích českých. Díl 1. Od dob nejstarších až po války husitské. Praha 1892. - Díl 2. Z.Winter-Č.Zíbrt, Dějiny kroje v zemích českých od počátku stol. XV. až po dobu bělohorské bitvy. Praha 1893. (Texty otiš- těny transkr.). Cit: str. n. díl a str. (popř. i rok). [R] ZPRHus Zpráva o smrti Husově, vypra- vování z poli5.stol. Rkp: Praha, UK R VI Fg 60 (df.Roudnice,Lobk), fol.90a aZ 100a; pol.15.stol. Cit: fol.rkpu. Ed: A.Pa- tera, VKCSN 1889, 6.6, 136-143 (paleogr.). 

Strana 117
117 - V.Novotný, PDČ 8, Praha 1932, 222-227 (transkr.). - M.Nedvédová, Hus a Jero- nym v Kostnici, Praha 1953, 203-213 (transkr.). [F] ZncSPAs Zrcadlo éclovécieho spasenie, proz. překl. lat. veršované skladby Specu- lum humanae salvationis; z pol.14.stol. Rkp: ZrcSPAsA Praha, Muz 1 Ac 75, 6 + 1 list; 2.pol.14.stol. —- ZRcSPAsK v.Kruml, str.1-111; zaë.15.stol. Cit: str.rkpu. Ed: A.Patera, CÜM 61, 1887, 464-481 (text — A, pouze prvních 6 listů, paleogr.; při- pojena lat. předloha podle rkpů Praha, KapPraž A 13, A 32). — A.Patera, ČČM 64, 1890, 455-458 (dodatečně nalezený list textu —A, paleogr.; lat. text z rkpu Praha, UK I B 11, fol.29a-30a). — Vybor z čes.lit. (akad.) 1, Praha 1957, 670-675 (ukázky Zz —K; transkr.). Lat: v. ed. Paterovy. [D] ZhüízVLAD Vladislavské zfízení zemské z r.1500. Zpracovali Petr ze Sternberka, Zdenék ze Sternberka a Albrecht Rendl z UÜsavy. St.tisk: Zfizeni zemské. [Jan Kamp], Staré Mésto praZské 1500, 150 fol. (Knihopis 28). Cit: fol.st.tisku. Ed: F.Pa- lacky, ArchQ 5, 1862, 5-266 (transkr.; pa- ralel. otištěn lat. překlad Racka Doubrav- ského z Doubravy z r.1527 podle rkpu Vídeň, NK 3269). [F] ŽALT žaltář n. zlomek žaltáře. Cit: žalm a verš, popř. fol. rkpu a bibl. kniha, kap. a verš (u kantik apod.). — Lit: V.Kyas, Česká předloha staropolského žaltáře. Roz- pravy ČSAV 72, 1962 — rada SV, seš. 1. [F] a) žaltáře ŽALTGLOSKLEM žaltář Glosovaný kle- mentinský (meziřádkové glosy, shodné vět- šinou s ŽaltWittb a zapsané na poč.15. stol.). Rkp: Praha, UK X B 22, 231 fol. (čes.glosy jen k Ps 118, 3). Ed: 9. [B] ZALTGLosMuz žaltář Glosovaný muzej- ní (s kantiky) z konce 13.stol. Rkp: Praha, Muz XIV D 13, fol.7a-144b. Ed: A.Pate- ra, ČČM 53, 1879, 398-417, 481-537 (glosy v abec.pořadí; paleogr.). - V.Flajshans, Nejst. památky, Praha 1903, 129-142 (téZ ZaltM; paleogr.). [A] ŽALTKAP žaltář Kapitulní z konce 14. stol. Rkp: Praha, Muz I E 65, fol.1a-82a. Ed: E.Rippl, Der alttschechische Kapitel- psalter, Praha 1928 (paleogr.). [D] ŽALTKLEM žaltář Klementinský z 1.pol. 14.stol. Rkp: Praha, UK XVII A 12, 157 fol. Ed: A.Patera, Žaltář Klementinský, Památky (staré) 10, Praha 1890 (paleogr.). [B] ŽAaLTPOD žaltář Poděbradský (též Oleš- nický) z r.1396. Rkp: Drážďany, Sas.zem. knih. K 2, 172 fol. (fol.1a-6b obsahují ka- lendář). Ed: A.Patera, Žaltář Poděbrad- ský. Sbírka pram.lit. I/1,2, Praha 1899 (paleogr.). [C] ŽALTWITTB žaltář Wittenberský(nejstar- ší zápis úplného překladu, vepsaný inter- lineárně do žaltáře lat.); 1.pol.14.stol. Rkp: Wittenberk, Semin.knih. A VI 6, fol. 1a aZ 263a. Ed: J.Gebauer, Žaltář Wittenberský. Památky (staré) 7, Praha 1880 (paleogr.). Lit: C.Davidsson, Der alttschechische Wit- tenberger Psalter und sein Verhältnis zu den mittelalterlichen deutschen Psalter- übersetzungen. Uppsala 1952. [B] b) zlomky Zaltárà ŽALTB zlomek žaltáře Brněnský z 1.pol. 14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 63, 2 dvou- listy. Ed: J.Gebauer, LF 8, 1881, 301 až 309 (paleogr.). [B] ŽALTM zlomek žaltáře Muzejní (text shodnÿ s —GlosMuz a —Wittb) z rozhr. 13.a14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 46, 4 listy. Ed: A.Patera, ČČM 60, 1886, 129 aZ 139 (paleogr.). — V.Flajšhans, Nejst. pa- mátky, Praha 1903, 129-142 (též —Glos- Muz; paleogr.). [A] ŽALTP zlomek žaltáře Pasovský z 2.pol. 14.stol. Rkp: Praha, UK XVII J 17/16, 1 dvoulist. Ed: J.Truhlář, ČČM 52, 1878, 380-390 (paleogr.). Lit: E.Pauliny, O pa- sovskom zlomku staročeského Zaltära. Jazykovedný čas. 14, 1963, 138-145. [C] ŽALTT zlomky žaltáře Šafaříkův a To- mášský ze 14.stol. Rkp: Praha, Muz 1 Ac 66, 5 listů. Ed: A.Patera, ČČM 55, 1881, 121-137 (paleogr.). [C] ZALTU zlomek žaltáře nalezený J.Truh- lářem v pražské Univ.knihovně (text shod- 

Strana 118
118 ný s Klem); z 1. pol.14. stol. Rkp: Praha, UK XVII J 17/9, 4 listy. Ed: J.Truhlář, LF 6, 1879, 142-147 (paleogr.). [B] Správovna. Hist.arch. 33, Praha 1908 (transkr.). [F] ŽENA O ženě zlobivé, veršovaná satira z konce 14. stol. Rkp: Praha, Muz II F 8, fol.187ab; 1459/69. Cit: verš podle ed. Hra- bákovy. Ed: J.Pelikán, LF 31, 1904, 436 až 439 (paleogr.). -J.Hrabák, Stč. satiry, Praha 1963, 146-157 (transkr.). ŽíD Pavel Žídek (1413-1471?). ŽfDART Liber viginti artium (lat.ency- klopedické dílo s čes.glosami a marg. pří- pisky). Rkp: Krakov, Jagellon. knih. Aaa I 44 (Wisłocki 257), 356 fol.; ok.1470. Cit: fol.rkpu. Ed: G. Lit: J.Muczkowski, Pauli Paulirini olim Paulus de Praga vocitati Viginti artium manuscriptum librum, cuius codex membranaceus in bibliotheca univer- sitatis Jagellonicae Cracoviae asservatus Twardovio vulgo tribuitur. Krakov 1835 (ref. J.Jungmann, ČČM 11, 1837, 225 až 232). [D ŽILIN Žilinská kniha, právní památka slovenská obsahující vedle něm.textu z o- kruhu tzv. práva magdeburského (Sach- senspiegel) jeho čes.překlad z r.1473 a městské zápisy z let 1451-61 (s četnými sloven. jevy). Rkp: Žilina, OA (měst. odd.) A 1, fol. 2a-149a. Cit: fol.rkpu. a popř. rok. Ed: V. Chaloupecký, Kniha Žilinská. Pra- meny Učené spol. Šafaříkovy v Bratislavě 5, Bratislava 1934 (transkr.). - F.Ryšánek, Slovník k Žilinské knize. Bratislava 1954. Něm.: J.Weiske-R.Hildebrand, Der Sach- senspiegel (Landrecht) nach der ältesten Leipziger Handschrift. 10.vyd., Lipsko 1919. - F.Ryšánek, o.c. Lit: V. Chalou- pecký (v. výše). [F ŽIŽKA Jan Žižka z Trocnova († 1424). ŽIŽKALIST Listy. Rkp: výčet v. ed. F.Svejkovského, 57-61. Cit: str.ed. Ed: F.Svejkovský, Stč. voj. řády, Praha 1952, 9-22 (transkr.) [F [E] ŽíDSPRÁV Jiří správovna. Rkp: Praha, KapPraž G 8, 368 str.; konec 15.stol. Cit: str.rkpu. Ed: Z.Tobolka, M.Pavla Žídka ŽIŽKAŘÁD Vojenský řád. Rkp: Praha, Muz V C 2, fol. 28b-32a; 16.stol. Cit: fol. rkpu. Ed: F.Svejkovský, Stč.voj. řády, Praha 1952, 23-27 (transkr.). [E]

Strana 119
SEZNAM NAZVU BIBLICKYCH KNIH A JEJICH ZKRATEK a) Stary zdkon Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomium Josue Liber Judicum Ruth 1.Regum 2.Regum 3.Regum 4.Regum 1.Paralipomenon 2.Paralipomenon 1.Esdrae Nehemias (2.Esdrae) 2.Esdrae (3.Esdrae) Tobias Judith Esther Job Psalmi Proverbia Ecclesiastes Canticum Canticorum Liber Sapientiae Sirach (Ecclesiasticus) Isaias Jeremias Lamentationes Jeremiae Baruch Ezechiel Daniel Oseas Joel Amos Abdias Jonas Michaeas Gn Ex Lv Nu Dt Jos Jdc Ru 1 Rg 2 Rg 3 Rg 4 Rg 1 Par 2 Par 1 Esd Neh 2 Esd Tob Jdt Est Job Ps Pr Eccl Ct Sap Sir Is Jr Lam Bar Ez Dn Os Jl Am Abd Jon Mi Nahum Habacuc Sophonias Aggaeus Zacharias Malachias 1.Machabaeorum 2.Machabaeorum b) Nový zákon Evangelia: Matthaeus Marcus Lucas Joannes Actus Apostolorum Epistola ad Romanos Epistola 1. ad Corinthios Epistola 2. ad Corinthios Epistola ad Galatas Epistola ad Ephesios Epistola ad Philippenses Epistola ad Colossenses Ep.1.ad Thessalonicenses Ep.2.ad Thessalonicenses Epistola 1. ad Timotheum Epistola 2. ad Timotheum Epistola ad Titum Epistola ad Philemonem Epistola ad Hebraeos Epistola Jacobi Epistola 1.Petri Epistola 2.Petri Epistola 1. Joannis Epistola 2. Joannis Epistola 3. Joannis Epistola Judae Apocalypsis Oratio Manassae Epistola ad Laodicenscs Na Hab So Agg Zch Mal 1 Mach 2 Mach usg o c ITZV-NSHOTHON- T5 c 8 33593 = oo p» eoa DEU” Manass Laodic 

Strana 120
abs. abstr. adj. admin. adv. adverz. agr. akt. aktuál. akuz. alch. anaf. ant. aor. apel. apot. arg. arch. asigm. astr. augm. bibl. boh. bot. bsl. csl. č. čas. čes. &escsl. ès. dat. defekt. deikt. demin. demonstr. OBECNÉ ZKRATKY absolutní, absolutně (užito) abstraktum, abstraktní adjektivum, přídavné jméno, adjektivní administrativní, jednací (výraz) adverbium, příslovce, adverbi- ální, příslovečný adverzativní, odporovací zemědělský, lesnický a rybní- kářský (obor) aktivum, činný rod aktuální, aktuálně akuzativ, akuzativní alchymický anaforicky, odkazovací (vyznam) antonymum, antonymni, opać- ny (vyznam) aorist apelativum, obecné podstatné jméno apotékářský, lékárnický argot, argotický archaismus, archaický, zasta- ralý asigmatický astrologický, astronomický augmentativum, augmentativ- ní, zveličující, zveličelý biblický bohemikum, bohemismus botanický baltoslovanský, baltoslovan- sky církevněslovanský, slovansky číslo časový, temporální český, česky Ceskocírkevnéslovansky, -sky československý dativ, dativní defektivum, defektivní, ne- úplný deiktický, ukazovací (význam) deminutivum, deminutivní, zdrobňující, zdrobnělý církevně- demonstrativum, ukazovací zájmeno, demonstrativní, ukazovací denom. deverb. dial. disjunkt. distrib. dluž. dolož. du. eccl. ed. ekon. enkl. etym. eufem. explik. expr. f. fabr. fam. fig. filos. fin. fol. frekv. fut. gen. geogr. germ. gl. grad. gram. hebr. herald. hist. hluż. hom. hovor. hypokor. hypotet. chyb. denominativum, denomina- tivni deverbativum, deverbativni dialektismus, dialekticky, ná- řeční disjunktivní, vylučovací distributivní, podílný dolnolužický, dolnolužicky doložený, doloženo duál, dvojné číslo, duálový, dvojný církevní (po stránce organi- zační) edice ekonomický enklitikon, příklonka, enkli- tický, příklonný etymologický, etymologicky eufemismus, eufemistický, eufemisticky explikativní, vysvětlovací, ex- plikativně expresívní, expresívné femininum, Zensky rod Femeslnicky familiární, familiárné figura, přenesený význam, přeneseně filosofický finální, účelový folio frekventativum, opakovací sloveso, frekventativní futurum, budoucí čas, futurál- ní genitiv, genitivní geografický, zeměpisný germánský glosa gradační, stupňovací gramatický hebrejský, hebrejsky heraldický historický hornolužický, hornolužicky homonymum hovorový jazyk hypokoristikon, hypokoristic- ký, domácký, mazlivý hypotetický, podmínkový chybný, chybně 

Strana 121
ib. ide. idiom. imper. impert. ind. indecl. indef. inf. instr. interj. interog. intranz. ipf. iron. iter. jm. jur. kap. kauz. kniž. kolekt. komp. kompoz. konces. kond. konj. konkluz. konkr. konsek. kopul. korel. lat. l.c. lit. lok. m. mad. marg. med. melior. 1 ibidem, tamteż indoevropsky idiom, idiomaticky imperativ, rozkazovaci zpi- sob, imperativni imperfektum, imperfektni indikativ, oznamovací způsob, indikativní nesklonné indefinitum, neurčité zájme- no, indefinitní, neurčitý infinitiv, infinitivní instrumentál, instrumentálo- vý interjekce, citoslovce interogativum, tázací zájme- no, interogativní, tázací intranzitivum, nepřechodné sloveso, intranzitivní imperfektivum, nedokonavé sloveso, imperfektivní ironický, ironicky iterativum, opětovací sloveso, iterativní jméno juristický, právní, právnický kapitola kauzální, důvodový, příčinný knižní, knižně kolektivum, hromadné pod- statné jméno, kolektivní, hro- madný komparativ, druhý stupeň, komparativní, přirovnávací kompozitum, složené slovo koncesívní, pfípustkovy kondicionál, podmiňovací způsob konjunkce, spojka konkluzívní, důsledkový konkrétum, konkrétní konsekutivní, účinkový kopulativní, slučovací korelativní, souvztažný latinský, latinsky loco citato, na citovaném místě litevský, litevsky lokál, lokálový a) maskulinum, mužský rod b) místo (čeho) maďarský, maďarsky marginálie, marginální medicínský, lékařský meliorativum, meliorativní, zlepšující 1 milit. miner. míst. mod. mont. mor. muz. né. nedoloZ. neflekt. ném. neol. neos. neskl. neziv. nhn. nom. num. 0.C. odb. odst. odvoz. ojed. onomat. opoz. opr. os. osob. ost. paleogr. part. partik. pas. pejor. perf. pers. pt. pl. plusqperf. pol. pomn. poses. vojensky mineralogicky místní, lokální modální, způsobový montánní, hornický moravský, moravsky muzikální, hudební a) nebo b) následující c) neutrum, střední rod novočeský, novočesky nedoloženo neflektivní, neohebný, ne- ohebné slovo německý, německy neologismus neosobní, neosobně nesklonný, nesklonně neživotný (rod) novohornoněmecký, novohor- noněmecky nominativ, nominativní numerale, číslovka opus citatum, citované dílo odborný odstavec odvozenina, odvozený ojedinělý, ojediněle onomatopoický, zvukomaleb- ný opozitum, (význam) oprava, opravený osoba osobní (jméno) ostatní paleografický, paleograficky participium, participiální partikule, částice pasívum, trpný rod pejorativum, pejorativní, han- livý perfektum, perfektní pronomen personale, osobní zájmeno, personální, osobní perfektivum, dokonavé slove- so, perfektivní plurál, množné číslo, plurálo- vý plusguamperfektum a) polský, polsky b) polovina pomnožné podstatné jméno, plurale tantum posesívum, přivlastňovací zá- jmeno, přivlastňovací přídav- opozitní, opačný 

Strana 122
pozd. pref. prep. prét. préz. pron. pren. psl. püv. recipr. refl. relat. relig. rétor. rkp rom. rus. řec. sb. sém. sg. sch. sigm. sl. slov. sloven. spec. spr. stč. sthn. stněm. stpol. 122 né jméno, posesívní, přivlast- ňovací pozdější, později prefix, předpona prepozice, předložka préteritum, minulý čas, préte- ritální prézens, přítomný čas, pré- zentní pronomen, zájmeno, pronomi- nální, zájmenný přenesený význam, přeneseně praslovanský původní, původně reciproční reflexivum, zvratné zájmeno, zvratné sloveso, reflexivní, zvratný relativum, vztažné zájmeno, relativní, vztažný náboženský rétorický, řečnický rukopis románský ruský, rusky řecký, řecky sborník sémantický singulár, jednotné číslo, singu- lárový srbocharvátský, srbocharvát- sky sigmatický slovanský, slovansky slovník, slovníkový, lexikální slovenský, slovensky speciální, speciálně správný, správně staročeský, staročesky starohornoněmecký, starohor- noněmecky staroněmecký, staroněmecky staropolský, staropolsky strus. střhn. stsl. subst. suf. sup. superl. sv. S.V. syn. tech. teol. transkr. tranz. ukr. upozorň. v. var. verb. vnitř. vok. vulg. vybíz. záp. zdůr. zool. zpodst. zprav. zpříd. zvol. živ. staroruský, starorusky středohornoněmecký, středo- hornoněmecky staroslověnský, staroslověn- sky substantivum, podstatné jmé- no, substantivní sufix, přípona supinum superlativ, třetí stupeň, super- lativní svazek sub voce, pod heslem synonymum tam, tamtéž, toto, totéž technický, technologický teologický transkribovaný, transkribova- ně tranzitivum, přechodné slove- so, tranzitivní ukrajinský, ukrajinsky upozorňovací a) viz b) verš varianta verbum, sloveso, verbální, slo- vesný vnitřní (předmět) vokativ, vokativní vulgární, vulgárně vybízecí vydání záporný, záporový, záporně zdůrazňující zoologický zpodstatnělý, substantivizo- vaný zpravidla zpřídavnělý, adjektivizovaný zřídka zvolací životný (rod) 

Strana 123
VÝKLAD ZPRACOVÁNÍ HESEL, JEJICH TYPOGRAFICKÉ ÚPRAVY A ZNAČEK Významová struktura slova (jednoslovného lexému) je v Staročeském slovníku vysti- žena výstavbou hesla v heslové stati, do jejíhož rámce jsou pojata i víceslovná pojmeno- vání (víceslovné lexémy): zpracování každého slova jakožto hesla v heslové stati je zvý- razněno typografickou úpravou; jsou naznačovány též vztahy lexikální jednotky k jiným jednotkám slovní zásoby staré češtiny (u slova pokud možno vždy, u významu podle potřeby). Zpracování slova v heslové stati je rozvrženo (1) do jejího záhlaví, (2) do významových odstavců a popřípadě (3) do poznámky na konci. 1. Záhlaví heslové stati v hesle příklad sledovaného jevu nadávati Heslové slovo v záhlaví heslové stati je tištěno polotučně. Má tu hláskovou po- dobu, kterou předpokládáme k r. 1300. — Bližší určení heslového slova viz Principy 7.1. nadložní, nadložný nadpásti, později nad- padnúti lžička! lžička? Dvě polotučně tištěné formy se v záhlaví heslové stati objevují tehdy, je-li heslové slovo doloženo v hláskoslovných nebo v kmenoslovných variantách. Rozdíl mezi nimi je podle potřeby vystižen Srov. 7.11 nonparejovou zkratkou. Indexovým číslem (1,2atd.) u polotučně vytištěné formy v záhlaví heslové stati jsou rozlišena slova jednotná po stránce formál- ní, nikoli po stránce významové, neliší-li se mezi sebou morfologickou ani slovnědru- Srov. 3.22 hovou charakteristikou. *nadrokona čnadobočie Ležatým křížkem jsou označena slova, kte- rá jsou hodnocena jako neústrojné neolo- gismy, doložené zpravidla jen v jedné pa- mátce, nebo u nichž je možné, že jde o chybu opi- sovače, tiskaře nebo pozdějšího vydavate- Srov. 3.33 le. *nabósti *tat nadepsati srov. nade- psánie a nadepsaný nabúchati srov. Nabú- chal Hvězdičkou jsou označena slova, která ne- jsou doložena v staročeském materiále, ale která lze považovat za bohemismy v jinoja- zyčných památkách (církevněslovanských) nebo za stará apelativa zachovaná pouze ve vlastních jménech - heslová stať se u nich skládá pouze ze záhlaví a nonpa- rejové poznámky; anebo jde o nedoložená základní slova k doloženým lexikalizovaným paradig- matickým tvarům - jsou zachycena formou Srov. 3.41 odkazu.

Strana 124
124 v hesle příklad sledovaného jevu nadati nadjíti nadati nádobie kalich nádherný náčitý nadánie, -ie n. nadati, -dám, -dá pf. pf. (ipf. nadávati) part. nadšel, nadešla nadarmo adv., též nadar- me, nadarmé k dáti k doba k lat. calix k střhn. überhêr srov. sch. naočit Heslové slovo je charakterizováno po stránce morfologické zkratkou příslušného slovního druhu (prep., interj., adv. atd.); u substantiv je místo toho koncovka geni- tivu sg. se zkratkou gramatického rodu (m., f., n.); u sloves zakončení tvarů první a třetí oso- by sg. prézentu a zkratka vidové charak- teristiky (pf., ipf.). U sloves pak následují v kulaté závorce odkazy na vidové protějšky. Za určením slovního druhu jsou podle po- třeby uvedeny méně obvyklé tvary. Srov. 7.11 — 7.12 Dále jsou podle potřeby uvedeny varianty, v nichž se dané slovo v průběhu 14. a 15. století objevuje. Za středníkem jsou, pokud je to možné, v záhlaví heslové stati údaje o etymologic- kých a slovotvorných souvislostech s jinými slovy domácími nebo podle potřeby cizími. Srov. 7.13 nahý adj. 2. Významové odstavce v hesle příklad sledovaného jevu nábožný nádherný najíti nad 2. zpodst. věřící (člověk) 2. jm. osob. I. 1. I. A. 1. 1. Heslová stať je rozdělena na jednotlivé vý- znamové odstavce podle významového roz- členění daného slova. Slovo s jedním významem má jediný význa- mový odstavec a ten není nijak zvlášť označen. Významové odstavce vícevýznamových slov jsou označeny čísly. V samostatných (u vícevýznamových slov číslovaných) významových odstavcích jsou zpracovány skutečné lexikální významy a pro úsporu také jednovýznamové lexémy, vzniklé lexikalizací tvaru (tvarů) heslo- vého slova. Šrov. 6.2 a 6.3 Římských číslic, kombinovaných pak s arab- skými, popřípadě kombinovaných ještě s vel- kými písmeny, je při členění významové stati na odstavce užito u těch hesel, jejichž významová struktura je bohatě rozčleněna, aby se naznačilo větvovité členění významů Srov. 7.33 (zvl. u předložek a spojek). Arabských číslic je užito nejčastěji, a to k lineárnímu řazení významových odstav- ců, není-li významová struktura daného slova příliš bohatě rozčleněna. Srov. 7.32 Významový odstavec může být ještě dále výrazně členěn (tj. jinak než středníkem, který vždy odděluje jednotlivé doklady). Jde především o tyto případy:

Strana 125
125 v hesle příklad sledovaného jevu nadbyt l ... dobytek Značkou li jsou v závěru významového od- stavce označeny ojedinělé doklady okrajo- vého užití slov, které v rámci daného vý- znamu potřebují speciální novočeský pře- klad (výklad); ten je uveden na konci do- kladu za citační zkratkou ekvivalentem (opisem) tištěným kurzívou. Srov. 6.6 namiesiti nad koleno suchý nadpásti — neos. refl.: — v specifikujících pří- vlastcích místních jmen: na stará kolena suchá nemoc nadpásti právem Pomlčkou jsou na konci významového od- stavce odděleny doklady, které potřebují zvláštní zkratku (neosobní konstrukce, ety- mologické figury, idiomy ap.). Srov. 6.7 Za výraznou grafickou značkou (hřebíkem) v závěru významového odstavce jsou typo- graficky zvýrazněnou podobou uvedena a dá- le zpracována sdružená pojmenování (více- Srov. 6.4 slovné lexémy). Významový odstavec se pak skládá (a) ze záhlaví a (b) z dokladové části. a) Záhlaví významového odstavce Jestliže za číslem významového odstavce (u jednovýznamových slov toto číslo ovšem není) bezprostředně následuje objasnění významu ekvivalenty (kurzívou, bez odli- šení velikosti), znamená to, že se příslušný význam vztahuje k celému souhrnu tvarů (paradigmatu) heslového slova, uvedenému a charakterizovanému v záhlaví heslové stati. Srov. 6.1 mimo náboženstvie 1. prep. s akuz. 4. jen sg. Zkratkou slovního druhu za číslem význa- mového odstavce, opakovanou ze záhla- ví heslové stati nebo nově uvedenou, se na- značuje vázanost daného významu pouze na ten tvar nebo na ty tvary heslového slova, které jsou vlastní takto vytčenému slovnímu druhu nebo dílčímu souboru tva- rů. Srov. 6.2 a 7.21 nepravý nábytek nadací náčist nadachta nacúditi krkáč 2. nepravé, -ého n. 4. nábytci pl. *list nadací spec. jur. expr. expr. (pejor.) Typograficky zvýrazněná podoba slova se slovnědruhovou zkratkou nazna- čuje omezení příslušného významu pouze na tu podobu (popř. na dílčí soubor tvarů, Srov. 6.3 které ona reprezentuje). Výrazná grafická značka (hřebík) hned za číslem uvádí víceslovný lexém, který je nutno zpracovat v samostatném významo- vém odstavci, protože jeho základní slovo nelze jednoznačně přiřadit k žádnému z významových odstavců. V záhlaví významového odstavce jsou dále umístěny zkratky informující o termino- logickém nebo stylistickém omezení pří- slušného významu, pokud to dovoluje ma- teriál. V kulaté závorce mohou být dodány zkrat- ky, které blíže určují druh expresívnosti. Srov. 5.36 a 4.62

Strana 126
= v hesle pobéhnüti naécítati sé nabrati nadati nadati nadati nadati nadbéhnüti nádenník nadélati nabádati na otrocí nácelek nadati hádcé nácinícko nabüzéti | příklad sledovaného jevu koho/čeho opustiti... 1. kým, později též s nom. 3. čeho, zř. co 1. čeho (komu) 4. co [majetek] 7. koho [gen.pl.uráž- livého jména| Коти dát darem, darovat néco dojít něčeho, přivodit si něco, být postižen něčím nádeník, dělník nají- maný na den nadělat; čeho udělat, vyrobit něco; koho na- tvořit, učinit [k zlému] ponoukat, popouzet; [k dobrému] nabádat hodina devátá na den ALEXPovB 274a deválá denní vlastní „otroku““ (sub 1) náčelek (arch. ) obdařit (kniž.) (srov. „ubrman““ ) (demin. k ,,ná&inie''1) (srov. pol. nabuzowaé ,UyhroZovat, vühruzné lát* Linde, Stownik) 126 V záhlaví vyznamového odstavce se tva- ry zájmen ,,koho/co'' uvádéjí üdaje o vaz- bách (rekci), tj. o spojitelnosti slova v da- ném vyznamu s jazykovymi jednotkami Jisté kategorie gramatické. Je-li to zapotřebí, je naznačen též vývoj, popř. míra doloženosti příslušné vazby. V kulaté závorce je naznačena vazba (rek- ce), která nepodmiňuje význam slovesa, ale je buď diferenční vzhledem k nové češti- ně, nebo signalizuje možnost užití bez ad- resáta. Srov. 4.543 V hranatých závorkách je vytčena spojitel- nost slova s jednotkami jistého významové- ho okruhu, popřípadě vázaného i na jistou kategorii gramatickou. Srov. 7.23 Kurzívou je tištěno vyjádření významu novočeskými ekvivalenty; je to nejvýstiž- nější ekvivalent a za ním jeho nejbližší sy- nonyma. Vzdálenější synonyma jsou na konci řady ekvivalentů. Podle potřeby se vytýkají též podstatné znaky významu. Srov. 7.24 a 7.25 Jednotlivé ekvivalenty jsou od sebe od- děleny čárkami. Středníkem je ve vyjádření významu odděle- na dílčí vazba se speciálním novočeským ekvivalentem (popřípadě několika ekviva- lenty), kterým lze mezi doklady přeložit jen doklady mající odpovídající vazbu. Je-li užití tohoto novočeského ekvivalentu vázáno na volné spojení s jistým slovem nebo sémantickým okruhem, je to nazna- čeno v hranatých závorkách. Srov. 6.5 Odpovídá-li speciálnímu ně. ekvivalentu pouze jeden stč. doklad, uvádíme nč. ekvi- valent (kurzívou) přímo za tímto dokla- dem. Srov. 6.5 V uvozovkách jsou pro úsporu ve vyjádření významu uvedena staročeská slova, jejichž význam je vyložen v příslušné heslové sta- ti. Podle potřeby je u takového slova v zá- vorce uveden i odkaz k příslušnému význa- mu v našem slovníku. V kulatých závorkách jsou u novočeských ekvivalentů stylisticky příznakových po- známky o jejich stylistickém zařazení. Srov. 7.24 a 7.25 Závěr záhlaví heslového odstavce přináší podle potřeby pomocné údaje k zdůvodně- ní předcházející významové interpretace následujících dokladů; jsou to zkratkovité od- kazy k běžné a často citované literatuře (ze- jména k slovníkům), odkazy k synonymüm apod. Srov. 7.5 

Strana 127
127 v hesle příklad sledovaného jevu b) Dokladová část významového od- stavce nádobie naběhlý nabiti sě náběh nadepsaný nadati cínové nadobie ARCH- KOL (1499) ... HYMNUKA 100b ... PROKPRAXD 13b nadaly mu [biskupo- vil [v nadpise:] Doklady jsou vybrány z lexikálního mate- riálu oddělení pro dějiny českého jazyka Ústavu pro jazyk český ČSAV. Jsou jednot- ně vybaveny a vhodně kráceny, a to dvojím způsobem: aa) tak, aby kontext v podobě větné nebo souvětné sám ilustroval příslušný význam; bb) tak, aby minimální kontext ilustroval daný význam heslového slova v jeho spoje- ní s těmi slovy v kontextu, která k němu mají nejtěsnější syntaktický a sémantický vztah. Srov. 7.4. Doklady tvoří chronologicky uspořádanou řadu, rozdělenou do šesti časových vrstev: A. nejstarší památky do konce 13.stol., B. památky z 1. pol.14. stol., C. památky z 2. pol.14. stol., D. památky z konce 14. a ze samého za- čátku 15. stol., E. památky z 1. pol.15.stol. F. památky z 2. pol.15. stol. Uvnitř těchto chronologických vrstev jsou památky seskupeny věcně. Z každé této vrstvy, pokud je v ní dané slovo v přísluš- ném významu doloženo, je uvedeno aspoň Srov. 7.411 po jednom dokladu. Je-li v dokladové části významového od- stavce užito jen tří dokladů (nebo méně), znamená to, že v materiále, který byl pod- kladem k zpracování, jsou jen tyto doklady. Jinak jsou uváděny doklady aspoň čtyři. Šrov. 7.416 Jednotlivé doklady v dokladové části vý- znamového odstavce jsou od sebe odděleny středníkem. Jestliže je důvod k dalšímu členění významového odstavce, je užito speciálních značek (viz výše). Většina dokladů má kontext jen staročeský, jinojazyčné kontexty s českými slovy uvá- díme v podstatě podle pramene. České glosy zjevně netvořící součást původ- ního jinojazyčného kontextu umisťujeme až za něj bez zvláštního označení. Srov. 7.422 V hranatých závorkách jsou v dokladech nezbytné doplňky dodané v novočeské po- době do textu, aby se stal plně srozumitel- ným nebo aby byly vysvětleny okolnosti známé z kontextu, které mají vliv na zjištění vý- znamu. V uvozovkách jsou přitom uvedeny citované výrazy staročeské. Srov. 7.421 Doklady jsou podány v transkripci (v stan- dardním přepise staročeské grafiky do no- nádobný neb sem je [„dřevo“] nadobno učinil

Strana 128
128 v hesle příklad sledovaného jevu na na nadjíti nad *nábojník (s)stúpi každý (kto) váží smylem vzšel (wfyel rkp) Naydeyduth (m. Na- deyduth) odplatu naduerm- (pův. naduer mi = nad dveřmi) výbojníkóv (Naboy- nykow JgSlov) ŽALT- WITTB 126,4 vočeské), heslová slova jsou uvnitř dokla- du uvedena v podobě transliterované (pa- leograficky) s výjimkou těch případů, kdy je doklad přebírán z transkribované edice (o tom podává informaci soupis pramenů zde na str. 50n.). O grafické úpravě dokladů, tj. o zásadách transliterace i transkripce a o zásadách jednotné úpravy citátů srov. zde na str. 44n. V špičatých závorkách jsou doplňky v textu mimo heslové slovo, jde-li o zjednodušenou skupinu písmen po předložce nebo po před- poně, o vynechané slovo nebo o porušený papír, pergamen ap. V kulatých závorkách uvnitř dokladu bývá uvedena původní podoba transkribovaného slova podle dostupného pramene (pokud se s ní naše transkripce rozchází). Zřejmé chy- by v textu mimo heslové slovo se opravují bez poznámek. U heslového slova (s chybou nebo jinak porušeného) se v kulatých závorkách pro- vádějí rekonstrukce a opravy. V kulatých závorkách je také umístěno hes- lové slovo, jestliže je doloženo jako varianta v prameni, z něhož neznáme celý kontext. nadáviti nadaweneho Písmena tištěná v transliterované podobě hes- lového slova kurzívou naznačují, že jde o roz- vedenou písařskou zkratku. Srov. 8.14 *nádomec BIBLPAD (1425) KLARGLOSA 2231 (De urbis hominibus) Prameny dokladů se citují podle seznamu pramenů a jejich zkratek (zde na str. 50n.). V něm je uvedeno, jak se uvádí bližší určení místa (folio nebo strana rukopisu, strana edice, verš skladby, část textu ap.). Součástí citace pramene je uvedení (v kula- té závorce) data vzniku zápisu u datova- ných textů archívní povahy nebo zařazení dokladu (uvedením názvu kapitoly) do užšího věcného kontextu (ze- jména u věcně uspořádaných slovníků). Srov. 7.423 *DRK nad nadchýlený nadbývati PROR Jr 15,8 (Bibl- Ol...) BIBLOL Ps 129,2 (pod. LitTřeb ....) EVOL 102b (R 5,20: umnožena BiblDrážď, ...) Hvězdičkou před zkratkou pramene jsou označeny ty doklady, které nebylo možno z příslušného pramene zrevidovat. Srov. 7.423 V kulaté závorce za dokladem biblickým jsou zkratkami uvedeny ty památky, kde je dané slovo v příslušném významu rovněž v stejném kontextu doloženo. Udaj je podle potřeby zpřesněn zkratkou naznačující jen tvaroslovnou odchylku ap. Je-li před zkratkou památky v kulaté zá- vorce staročeský výraz, je to varianta téhož vyjádření (synonymum) v jiné verzi nebo redakci téže památky nebo téhož textu. Srov. 7.424

Strana 129
129 v hesle příklad sledovaného jevu nadhlas otevřitě nahý nabroditi sě nábožnička nabádati BIBLPRAŽ EX 35,22 (dali sú Ol, Lit, Pad) COMESTC 284a publice a parte (překladatel četl aperte) I ... bosýma (fig.) (v rýmu) (v obraze) Následuje-li za sebou při uvádění variant několik zkratek se stejnou první částí, tato stejná část se neopakuje; u dalších zkratek je nahrazena značkou . Za citací památky, popř. za výčtem variant, jsou umístěny cizojazyčné ekvivalenty hes- lového slova převzaté z dostupných před- loh nebo ze soudobých překladů. V kulatých závorkách je stručnými poznám- kami upozorněno na zvláštnosti, popř. chyby překladu. Srov. 7.425 Za doklady, které jsou vpředu ozna- čeny znaménkem li, jsou kurzivou uvedeny speciální novočeské ekvivalenty, které z hlediska nové češtiny daný lexikální vý- znam (nebo okrajové užití slova) blíže ob- jasňují. Srov. 6.6 V závěru dokladu jsou v kulatých závor- kách podány zpřesňující poznámky, zejmé- na o individuálním užití heslového slova v přeneseném významu, ostylistickém zařa- zení dokladu, o dokladech v rýmu, o obraz- ném smyslu celého kontextu aj. Srov. 7.426 a 4.61 nadati nadálý nadlapiti JAKPOST 141a (Hb 11,1 sperandarum sub- stantia rerum: naději- tedlných BiblOl...) v. též nadlapati V kulatých závorkách je upozorněno na uži- tí biblického citátu udáním místa, latin- ského ekvivalentu a poukázáním na vari- anty z různých verzí a redakcí českého pře- Srov. 7.426 kladu bible. Na další doklady, citované v jiném hesle, odkazujeme na konci významového odstav- ce zkratkou v. (v. též) a příslušným hes- lovým slovem. nádorek nadjěti nadpásti Též jinde u Štít Jen u Husa Jen bibl. . — Srov. nádořec — Srov. nadjíti 2 Srov. napásti, napad- núti Poznámka o omezeném okruhu památek, v nichž se dané slovo vyskytuje, se uvádí na konci dokladové části významového od- stavce (za reprezentativními doklady), jest- liže daný výraz je doložen buď více dokla- dy u téhož autora, nebo na stejném místě v různých verzích téže památky, nebo v ně- Srov. 7.44 jaké skupině památek. Na samém konci významového odstavce jsou umístěny odkazy k jiným heslům, po- případě k některým jejich významům; zdů- vodňují daný výklad významu (systémo- vými souvislostmi). Odkazy na jiná slova, které se vztahují k ce- lému heslu, umisťujeme na konec heslové stati na samostatný řádek.

Strana 130
130 3. Zakončení heslové stati Podle potřeby je závěr heslové stati vyhrazen závažnějším poznámkám, tištěným v podobě samostatného odstavce nonparejem. Podávají informace, které nebylo možno vtěsnat do záhlaví heslové stati a do významového odstavce. Poznámka se vztahuje k celé heslové stati; pokud se týká jen některého významového odstavce, je to zvlášť naznačeno. Např. formulace „Ad 2: za lat. inclitus stč. též slavný, přešlechetný“ - (s.v. ná- čitý) znamená, že heslovému slovu v daném významu odpovídají v našem materiálu ještě Srov. 7.5 další stč. synonyma zjištěná prostřednictvím lat. ekvivalentu.

Strana 131
E STAROČESKÝ SLOVNÍK Úvodní stati, soupis pramenů a zkratek Vydala Academia, nakladatelství Československé akademie věd Redaktorka publikace Mirra Hubínková Technická redaktorka Jaroslava Henclová Vazbu a úpravu navrhl Jiří Blažek Vydání 1. - 132 stran Vytiskl MÍR, novinářské závody, n. p., závod 1, Praha 1, Václavské nám. 15 AA 12,76 — VA 12,96 Náklad 2000 výtisků — 12/2 - 8273 21- 101- 68 Cena vázaného výtisku 32,— Kčs 501-21-875