Strana 1
KRONIKA VELMI PĚKNÁ O JANOVI ŽIŽKOV I ČELEDINU KRÁLE VÁCSLAVA

Strana 2

Strana 3
KRONÍKA VELMI PĚKNÁ O JANOVI ŽIŽKOV ČELEDÍNU KRÁLE VÁCSLAVA V PRAZE 1923. NÁKLADEM SPOLEČNOSTI HUSOVA MUSEA V PRAZE. TISKEM PRAŽSKÉ AKCIOVÉ TISKÁRNY.

Strana 4

Strana 5
ÚVOD. Zásluhou českého kronikáře Martina Kuthena ze Šprimsberka došlo prý r. 1564 — datum toto přijímá se všeobecně, ač vydání tohoto snad nikdo neviděl — k vydání „Kroniky o Janovi Žižkovi“, která dlouho pokládána za jeho vlastní dílo. Že Kuthen již ve své české „Kronice“ (z r. 1539) slibuje její vydání, nikdo si nepovšimnul, že ji znal také Br. Lukáš (r. 1527), nikdo nevěděl. Na to upozornil teprv Goll v článku níže uvedeném. Někdy začátkem 17. stol. knížečka vydána znovu, může to býti svědectvím, že se dílo těšilo oblibě. Exemplář vzácného tohoto tisku chová se v knihovně Národního Musea (signatura 25 E 17, stará 67K 5), a podle něho pořízen byl nový, věrný otisk r. 1868 ve „Výboru z literatury české" (díl II., str. 1511—1522). Vydání „Kroniky“, dokud platila za dílo Kuthenem sepsané, jistě smělo býti pokládáno za svědectví o jeho značném cenění bohatýrského zjevu Žižkova, o němž ostatně svědčilo i to, že Kuthen také svoji „Kroniku o založení země české“, r. 1539 vydanou, dílo jinak dosti sucho- párné a vadné, ozdobil — mezi podobiznami če- ských knížat a králů — i obrázky Husa a Žižky Ani pouhé vydání práce cizí nepřestává ovšem býti svědectvím takovým, ale cena kroniky o Ja- 5

Strana 6
novi Žižkovi jakožto pramene historického, stoupla neobyčejně, když r. 1878 Goll nalezl její text v rukopise Freiberském z 15. stol., který popsal ve Věstníku král. Spol. Nauk 1877, str. 381—385. Tím její stáří posunuto o více nežli 100 let zpět, dílko, které by bylo příznivým svědectvím o histo- rických studiích svého prvního vydavatele, stává se důležitým pramenem prvého řádu, jehož cena se zvyšuje nevelikou lhůtou, která jeho vznik odděluje od událostí, o nichž vypravuje. A tuto lhůtu lze dosti dobře zjistiti. Sice rukopis gymna- sijní knihovny Freiberské, úhledný, jedním písa- řem psaný svazek malého kvartového formátu, obsahem — (podrobně jest uveden ve zmíněném článku Gollově) — většinou k Husovi a Jerony- movi i začátkům husitství se vztahující a jednot- nost svého sestavení nápisem „Kronika česká“ na desce vtlačeným prozrazující, pochází teprve z druhé polovice 15. století, ale „Kronika o Žiž- kovi“ sama jistě jest o něco starší. Vypravo- vání končí se zmínkou o bitvě u Lipan dne 30. května 1434 (ač jejího data neuvádí), ale již blízko začátku poznámkou: „A ta jest válka stála ukrutně XIIIIt leth“ (viz stranu 12), prozrazuje autor, že před tímto datem psáti ne- začal. Než ani konečné hranice nelze daleko za tento rok posouvati. Spisovateli jest Zikmund vždy a výhradně „králem Uherským“. Že jeho korunovace na krále Českého roku 1420, ač se o ní sám zmiňuje, neuznával, nebylo by nápadné, ale právě důslednost v užívání titulu „král Uher- ský“ prozrazuje tu více, dovoluje s bezpečností dosti značnou míti za to, že autor svoji práci ukončil netoliko před smrtí Zikmundovou (9. pro- since 1437), o níž nikde se nezmiňuje, nýbrž jistě i před jeho obecným přijetím za krále v Čechách v červenci 1436. Doba složení omezovala by se tím na dvouletí mezi červnem 1434—červnem 1436. 6

Strana 7
Snad právě neutěšený stav země po bitvě Lipan- ské a neveselé vyhlídky do budoucnosti chysta- ným uznáním neoblíbeného krále se otevírající přiměly pamětníka staré slávy, aby zachytil vzpo- mínky na ni, které se ještě udržely Je-li toto zjištění správné — a není, co by tomu mohlo překážeti, — stává se kronika ještě po jedné stránce zajímavou. Smíme-li ze závěru slov o pohřbu Žižkově (str. 19): „i pochovali jsú jeho v Králové Hradci, a tu leží“ vyčísti skrytý odpor proti mínění, že Žižka byl přenesen do Čá- slavě — překáží tu arci poněkud, že autor po- dobného obratu užívá ještě jednou, — bylo by to důležité datum pro dobu, kdy toto mínění vzniklo, a jistě připadne naší kronice významné místo při řešení této sporné otázky. O autorovi jejím nevíme, bohužel, než co o sobě prozradil sám, a toho je velmi málo. Byl ovšem horlivým stoupencem přijímání pod obojí, stěžuje si na ukrutnosti nepřátel, ale nezapírá ani násilností strany vlastní, a je-li již samo odhodlání vypsati historii Žižkovu důkazem jeho sympatií k němu a setkáváme-li se s doklady o nich v celé kronice, přece nikde nedává se jimi strhnouti k nadsazeným chvalořečem, vy- pravuje se zájmem, ale klidně a téměř objektiv- ně. Co by ještě o tomto ctiteli Žižkově a horlivém kališníku, jenž však pro Tábory nemá porozumění, bylo lze dodati, jest pozornost, již věnuje Václa- vovi IV. a z níž jeho láska k tomuto králi a zájem o jeho osudy tklivě vyzařují, takže jest někdy o nich zpraven lépe nežli o Žižkovi. Ale domněn- kami, jež by na to bylo lze navázati, třeba sebe bystřejšími, není dovoleno znešvařovati přesnost historického postupu. Na několika místech — upozornil jsem na to v poznámkách — stýká se naše Kronika se zprá- vami Starých letopisů, a někde snad lze zaslech-

Strana 8
nouti jakoby ohlas předlohy latinské. Ale poměr tento musí teprve býti předmětem zvláštního bá- dání, jež snad někde i ukáže, že „Kronika“ byla pramenem jim. Zvláštností naší kroniky jest totiž, že mimo počáteční letopočet 1410 a datum smrti Husovy 1415 (a Jeronymovy po roce) neudává vůbec roč- ních dat, ani jediný letopočet jiný není výslovně uveden. Při tom však jest autor o časovém po- stupu událostí zpraven dosti dobře. Najdeme ovšem omyly — upozorněno na ně v poznám- kách, — ale celkem časová posloupnost událostí zachována jest správně, třebas autor jen nepřímo naznačoval, že i vročení jejich jest si vědom. Boje Žižkovy líčí do r. 1422, tam však zmínku o příchodu Zikmunda Korybutoviče r. 1422 a jeho odchodu z Prahy téhož roku doplňuje sdělením, že se „potom“ (bez bližšího označení, že to bylo r. 1424) zase vrátil (str. 18), a přechází hned k událostem po tomto návratu, takže r. 1423 u něho vlastně chybí. Ale hned potom poznámka, co „bylo plné čtyři léta po krále Václavově smrti“ ukazuje, že myslí na r. 1423, k němuž předcháze- jící události (bitvu u Malešova) mylně byl položil. O křížové bulle Martina V. praví, že ji papež vydal „tehdy toho léta“, ale pominul uvésti, kte- rého. Při tom jest však někdy i o denních datech zpraven přesně; i když určitých dat neudává, ví, že se to a to stalo „nazajtří“, za dvě neděle, po několika nedělích, za tři léta a někde přece uvádí i přesně datum denní, obyčejně podle svátků (na Všecky svaté, na Květnú neděli a pod.), což za- jisté snáze bylo si lze pamatovati. Z toho ze všeho, třeba tím možnost užití ně- kterých pramenů psaných vyloučena nebyla, jistě pravděpodobněji vyplývá, že máme před sebou vzpomínky na slavné činy a rekovnou postavu Žižkovu, jak se v paměti současníků udržely.

Strana 9
Jsou celkem, jak řečeno, dosti přesné a věrné, postava bojovníka božího vystupuje z nich klidně a důstojně a jistě tedy „Kronika" zasluhovala svých několika vydání, jako nového zasluhuje i dnes. Gollovým nálezem důležitého a podnes jediného rukopisu vrácena jí její značná cena a ovšem každé vydání musí z rukopisu tohoto vycházeti. Činí tak arci také vydání toto, založené na novém srovnání edice Gollovy s rukopisem. Jest jenom potvrzením vydavatelské pečlivosti Gollovy, že jen na několika málo místech bylo možno při- pojiti nepatrné opravy. Text jest transkribován podle běžných celkem pravidel, připomenouti sluší, že v několika málo případech nahrazeno pí- sařovo c v platnosti k písmenem tímto (na př. Constancie, Cladruby, Colín, conšelé psáno ves- měs s k). Zvláštností písaře našeho rukopisu jest, že staročeské ie (z něhož se později vyvinulo dlouhé í), téměř bez výjimky píše iie (tedy íe); zvláštnost tato nebyla podržena, jistě toto při- pomenutí postačí. Za to zdálo se vhodným po- držeti, když několikrát píše „gie“ = je (transkri- bováno „jě“); místo „au“ tištěno všude „ou“. Rovněž po příkladu Gollově (ostatně samo- zřejmém) odkázáno v poznámkách na různočtení, jimiž se vydání Kuthenovo (vlastně druhé vydání, označované v poznámkách zkratkou Ed.) od ru- kopisného čtení liší. Jsou to zpravidla čtení špatnější a nejsou tu uvedeny neshody všecky. Kde je nesporné, že změny slohové a pod. učiněny byly teprve Kuthenem či druhým vydavatelem, pominuto jich mlčky. Jen tam, kde by změny mohly ukazovati na jinou rukopisnou předlohu anebo kde toho jinak žádal věcný zájem, jsou různočtení uvedena; stalo se tak hojnější měrou, než učinil Goll, doufám, že ne na škodu věci. V poznámkách připojena také určitá data, jichž 9

Strana 10
kronikář opominul uvésti, některé opravy zpráv mylných a odkazy na novější literaturu. Zač také při tom vděčím Gollovi, pozná čtenář snadno sám, třeba dnes, po tolika letech, i vzorná ten- krát práce Gollova potřebovala revise a doplnění. Roztomilé vydání Gollovo učiněné v r. 1878 v knížce: Vypsání o Mistru Jeronymovi z Prahy. Kronika o Janu Žižkovi (v Praze u J. Otty) — bylo to čtvrté vydání naší „Kroniky“ — dávno již je rozebráno. Blížící se jubileum smrti Žižkovy samo téměř vybízelo k tomu, aby bylo pořízeno vydání nové, páté, jehož jsem se ujal k žádosti Společnosti Husova Musea. Společnost chce tím podati první příspěvek k budoucím vzpomínkám na vynikajícího božího bojovníka, jichž se sama míní pilně účastniti. Nechť knížka, vyplynuvší kdysi ze vzpomínek a z úcty k mrtvému velikánu a pomáhavší po staletí další oživovati světlou jeho památku, přijímajíc i dnes toto poslání, splní je tak, jako je plnila ve vydáních předešlých. V. Novotný. 10

Strana 11
KRONIKA VELMI PĚKNÁ O JANOVI ŽIŽKOVI, ČELEDÍNU KRÁLE VÁCSLAVA, POČIENÁ SE. 156" Když se jest psalo léta od narozenie syna božieho M° CCCC X°, povstal jest tehdy2) Mistr Jan Hus3) i jal se kázati a lid tuze z hřiechuov trestati. Tehdy duchovní lid4) velice jeho5) jest2) chválil, řkúce, že duch božie z něho mluví. A když se pak2) jal kázati na kněžstvo, dotýkaje najvyšího papeže až do najmenšího kněze, i na jich pýchu i na lakom- stvie, na svatokupectvie i na kuběnářstvie, a aby kněží světsky6) nepanovali a zbožie ne- držali,7) a také jest kázal, že má tělo božie a krev boží pod obojí zpuosobú rozdávána býti lidu obecnému:8) tehdy se jest kněžstvo proti němu zbúřilo, a2) řkúce, že jest veň již dábel vstúpil a že jest kacieř. A to se dálo v krá- lovstvie Českém za krále Vácslava, syna ciesaře *Karla, a za arcibiskupa kněze Zbyňka. A když se jest psalo léta M'CCCCXVo, tehdy jest sbor kněžstva najvyšího obeslal Mistra Jana Husi, aby k nim jel za glejtem do Konstancí; a on jel s Mistrem Jeronymem za glejtem krále2) Zigmundovým, krále Uherského.9) A když jest2) do Konstancie 11

Strana 12
přijel a někteří páni s ním čeští,10) tu jsú jej v Konstancí jali, a kněžstva zbavivše, najvyší knězstvo na smrt jsú ho odsoudili. A při tom odsuzovánie král Zigmund seděl na soudě,11) a jsa glajtovníkem. I kázali jsú jeho upáliti i Mistra Jeronyma také, ale po roce po něm. A to se stalo za arcibiskupa kněze Konráda. A když se jest takový skutek stal, tehdy jsú se Čechové i Moravané proto velmi zbúřili a kněžie mnozí v Praze i jinde v Čechách i v Moravě po mnohých městech jali se12) rozdávati těla i krve13) božie pod obojí zpuo- sobú lidu obecnému. A vzeli jsú tělo božie v monstrancí a za2) obyčej2) chodili jsú zá- stupové za tělem božiem, chváléce boha. A když jest lid obecný přijímal pod obojí zpuosobú tělo a krev božie, tehdy jsú jim přezděli jedni Husi, někteří Wigleffi a jiní kacíři. A tehdy se potom14) lid duchovní i světský na dvé dělil, jedni s jednú stranú kněží a druzí s druhú. I jeli sú se haněti, až jest2) tomu král nemohl nic15) učiniti. A když jest král odjel z Prahy na Nový hrad,16) tehdy kněží s božím tělem s velikým zástupem šli od sv. Štěpána mimo rathúz Nového města. Tehdy někto lúčil17) s rathúzu kamenem na kněze, a zástup lidu proto se jest2) zbúřil, a2) řkúce: „Teď nám na božie tělo18) i na kněze házejí.“ I obořil se jest zá- stup k rathúzu a dobyli jsú ho šturmem a konšely jsú2) doluov smetali a zbili.19 Tehdy když jsú2) ty noviny krále došly, ve- likým hořem šlak jej těžký napadl,20) i umřel jest král Vácslav.21) A tehdy jsú se v Praze velmi na kněží a na mnichy i na Němce roz- lítili a hnali jsú jě ven, a druzí jsú sami ven utekli. Neb jsú v ta doby obecně Němci na raddě byli i na úřadiech. A tak pro takovú 157 *157 12

Strana 13
*158 velikú búři páni nesměli jsú krále Vácslava mrtvého zjevně skrze Prahu vézti, než tajně a skrytě vezli jsú jej na hrad k sv. Vácslavu. A tu jest ležel několiko neděl nepochován, neb se jest byl kázal na Zbraslavi pochovati v klá- šteře. Tehdy jsú jej páni opět tajně v noci poslali na Zbraslav, aby jej mniší pochovali, 22 a tu jest byl pochován." Potom jest23) král Zigmund Uherský,24) bratr krále Vácslava, přijel do Brna i obeslal pány české i moravské, Pražany i jiné k zá- konu božiemu přichylné.25) A když jsú tam při- jeli, tehdy se jest jich při tom zeptal: „Oč sto- jíte, že se tak búříte?“ Čechové a Moravané26) ze spolka jsú králi pověděli:27) „Stojíme o čtyři kusy.28) Najprve, aby tělo božie a krev božie lidu obecnému rozdávána byla. Druhé, aby zjevní hříchové stavováni byli. Třetie, aby slovo božie svobodně29) kázáno bylo. Čtvrté, aby kněží světsky30) nepanovali a zbožie ne- dr“žali.“ Tehdy jest král řekl o tělu božím a " krvi: „Toť31) jest prvé bylo a ještět má býti.“ I otázal se Pražan, řka: „Když já2) přijedu do ?" Čech, pustíte-li mne do Prahy?“ Tehdy jsú řekli Pražané králi: „Nebudeš-li chtieti branú vjeti, ale chcemet zeď za honu 2) položiti, aby jel jako pán.“ Tehdy řekl jim král: „Vybeřtež všecky řetězy z ulic a neste Staroměští na hrad sv. Václava46) a Novoměští na Vyše- hrad.“ To sú Pražané učinili.33 Tehdy toho léta papež †34) jest2) vydal* na Čechy, že jsú kacieři, kdež tělo a krev božie přijímají, a dal odpustky, ktož by takového Čecha zabil neb kterakkolivěk zahubil, že jest Na okraji jinou rukou připsáno: „Zjednal to král uherský Zig[mund]“. 13

Strana 14
hřiechóv i muk prázden. I počali lidi bíti i rozličnú smrtí hubiti. Tehdy povstal jeden Čech z řádu rytieř- ského velmi udatný, jednooký, jménem Žižka, z boží milosti, i povstal35) zhuoru i táhl vo- jensky polem na2) ty2), ktož36) jest nepřijímal těla božieho a krve boží pod obojí zpuosobú; tohot jest byl nepřítel a také2) jeho5) za ka- cieře jměl. I tak37) se jest strana pro ti straně zazlila, kteráž strana přemohla, ta jest ukrutně bez milosti zamordovala neb2) zapálila,38) neb rozličnú smrtí zahubila,39) leč koho sám buoh ráčil zachovati, ten živ zuostal.40) A zvláště Němci Čechy hubili a Čechové Němce. A ta jest válka stála ukrutně XIIIIt leth. A Žižka i jiní Čechové vzdy polem leželi v Čechách i v jiných zemiech, bojujíce o boží zákon. Tehdy jsú2) pak dobyli Sazemina Oustí41) a odtud jsú dobyli Hradiště i osadili jsú hrad i horu i přezděli jsú městu Tábor. A Žižka jest táhl vojensky po zemi, hraduov a měst dobývaje. A časté bitvy s silnými ne- přáteli mieval, a však jest nikdy pole neztratil. A potom jest král Zigmund Uherský42) táhl do Čech z2) Uher2) na Vratislav. Tu jest kázal jednoho měštěnína Pražského43) koňmi smý- kati, a že se má též jiným Čechuom kacieřuom díti.44) Tehdy zvěděvše to Pražané, kdež byl jeden řetěz prve,45) tu udělali dva a zavřeli se proti němu. A král osadil mnohým rytieřstvem Vyše- *159 hrad a hrad sv. Vácslava46) proti Pražanuom. A když2) to2) Žižka uslyšel,2) hned2) také2) osadil47) Vítkovu horu proti králi a přezděli hradu tomu Žižkov. Tehdy král Uherský přitáhl jest2) vojensky a položil se na Zbraslavi,48) a Žižka s Pražany *158" 14

Strana 15
*159' obehnal hrad sv. Vácslava.46) A tu se jest2) rytieřstvo statečně bránilo, ale49) hlad sú2 veliký měli, až jsú již žito vaříce jedli.50) A král zvěděv, že by již hrad hladem dáti50a) musili, i táhl jest s velikým vojskem, aby je retoval aneb jim špíže dodal. A nětco jest Žiž- kova lidu51) porazil, ješto52) jsú2) byli z vojska z vozuov utekli, a tak jest Pražany ot hradu odbil. A tehdy jest přitáhl Rakúský vejvoda,53) Míšenský markrabie54) i jiná mnohá kniežata s množstvím rytieřstvem králi na pomoc. I táhl jest král i položil se před Prahú, a tu jsú krále korunovali na hradě sv. Vácslava.55) A tu2) také2) mnoho Němcuov na rytieřstvo pasováno. Potom jsú táhli k Žižkovu hradu, aby ho dobyli. A když2) jsú2) šturmovali,56) tehdy když Žižkovi velmi těžko bylo, kněz s božím tělem pojide z Prahy, a Němci jsú strachem hlavy lámali i s koňmi utiekajíc skákali s huory doluov.57 Potom Němci kterého jsú Čecha se zmoc- něli, ač byl i jich strany,58) na to se neptajíc, ihned jej uhlédajíc,2) vzeli a upálili, až se59) jest proto král počal búřiti i Čechové. A60) jiných mnozstvie Čechuov tu chvíli ležalo jest u Králové Hradce. A pán z Rozmberka s jinými Němci 1) ležal u Tháboru, a tu jest před Táborem poražen, velikou hanbu i škodu vzav. A když jest král cizozemce z země rozpustil, tehdy jest2) Žižka na pole vytrhl62) i táhl po zemi, kláštery pále,63) mnichy z země hnal, faráře, kněží,64) kostely2) páliti2) kázal,2) kteříž jsú pod jednú zpuosobú lidu obecniemu podávali. 15

Strana 16
A Pražané s jinými pány obehnali jsú Vy- šehrad, a mnozstvie rytieřstva bylo na něm. A tu jsú se udatně bránili, a hlad jsú 5) veliký jměli, neb nemajíce co jísti, koně jsú jedli. A když jest2) bylo ráno na Vše svaté, 66) přitáhl jest král k Vyšehradu s velkými vojsky, chtě Vyšehrad5) retovati. Tu67) jest mnozstvie68) pánuov českých a moravských z strany krá- lovy zabito.69) A král, vzem velikú škodu na dobrých lidech, poražen jsa, i táhl jest na město. Tehdy jsú Pražanuom7) z Vyšehradu sstúpili a oni2) jej zbořili. A Žižka měl dvě neděle bitvu s silnými ne- přáteli, s Čechy a s Němci. Žižka Boru71) do- byl a nepřáteluom velikú škodu učiniv, na poli ostal. Potom jest Žižka vpadl do kláštera Zbra- slavě,72) a jeho drábi, otevřevše hrob, i vzeli jsú tělo krále Vácslava i posadili jsú jeho mezi sebú. A když Žižka kázal klášter zapáliti, drábi jsú pryč2) šli73) a krále tu nechali. Tehdy rybář jeden,2) Múcha jménem,74) ješto král laskav byl na něho, vzal75) tělo2) krále i scho- val jeho76) tajně v své vinici a choval jeho76) málo na tři77) létha. A Žižka s Pražany dobyl Říčan.78 Potom táhl Žižka k Lomninám79) i dobyl jest Chotěšova a Kladrub a Krasikova, a tu jest pana Bohuslava Švamberka80) jal. Tehdy81) král Uherský táhl jest na Žižku s velikú mocí A Žižka, nechav svého vojska na dvú klášterů,82) i odjel jest. A Pražané u Nového hradu16) ležali a brzo dobyli.83) A potom válel u Votice84) s Tábory. A král Uherský obehnal Žižkóv lid na Kladrubích. A sám tu král2) osobně ležal a nákladně děly dobýval.85) A Žižka, sebravše se, i táhl jest do Plzenska, aby lid svój na 160 160" 16

Strana 17
*161 Kladrubiech retoval. A když jest2) byl Žižka od Kladrub šest mil, tehdy jest2) král táhl pryč od Kladrub i táhl jest z Čech do Uher. A Žižka jest2) Plzen obehnal, a tu jest škodu vzal na lidech a nedobyl.86 I táhl jest Žižka k Chomútovu na Květnú neděli šturmem,87) a tu jest na tři tisíce na 161 miestě lidu zbito a zapáleno.88 12) táhl jest2) odtud89) k Berúnu šturmem, a tu jest také drahně zbito a zapáleno.88 I táhl jest tudy do Prahy. A v tu dobu z hradu sv. Vácslava90) Pražanuóm zstúpili. Pak z Prahy jest2) s velikú mocí91) k České- mu Brodu táhl. A tu Němci se zavřeli, i do- byl92) jest města šturmem. A Němci na kostel utekli. A tu pod nimi kostel zapálili. Tu Němcuov93) nětco pohořalo a někteří s věže zskákali. A proto zbiti cepami,2) kteříž jsú hlav nezlámali.94 Pak jsú2) se jiná města poddávaly: Kouřim, Nymburk,95) Kolín, Hora, Čáslav, Chrudim, Lithomyšl, Polička, Dvuor.96) Jaromiře pak dobyli šturmem, neb sú sobě2) uffali obra- ně,97) že jest to město velmi dobré. Tak jsú ta města i jiná k zákonu božiemu při- stúpila. Potom táhl jest Žižka a obehnal jest2) Rábí hrad,2) a tu mu jest druhé oko vystřeleno.98) I byl jest slep a ledva živ zuostal. A Pražané hradu Mostu dobývali. Mišenský přitáhl99) i2) retoval jest Mostu a Pražany jest porazil. A pušky a praky jest pobral a mnoz- stvie lidu porazil.100) Ale málo zjímal. Pak po několiko neděléch korfešti vtrhli do země valně s velikú mocí kniežat, hrabí, bi- skupuov, i Mišenský,101) a to velmi ukrutní. Kteréhož jsú Čecha dosáhli, každého jsú2) zabili neb upálili. 17

Strana 18
I přitáhli jsú před Žateč se vší mocí i leželi dosti blízko města; v tom leženie třikrát jsú šturmovali, a však jsú nic nedobyli. A mnoz- stvie lidu v těch šturmiech zbito. I vzeli kor- fešti velikú škodu a s hanbú velmi plaše pryč se hnuli102) ode vší špíže. A mnozstvie jest stanuov shořalo.103) I táhli s těží ven z země. Potom Žižka, zhojiv se a slep jsa na obě oči, i2) táhl jest do Plzenska. A2) tu se naň velmi silně Čechové a Němci sebrali. A tu se jest2) Žižka104) u Plané bil. A když jest mu již velmi2) těžko bylo, jel jest brannú rukú několiko mil. A tu se nepřáteluov odbiv, na huoru velmi vysoku105) vojskem ujel. A tu jest106) suobú stranú mnoho zbito. Tu jest pak107) "Žižka s vojskem do Žatče 162 utekl, a odtud jest táhl na Pikharty a dobyl I kázal jest jě jich na ostrově u Valuov.108) zapáliti. Tehdy109) jest2) král Uherský s velikú mocí přitáhl do Čech, maje s sebú Turky, Valachy i Ráce, Uhry, Kány, Yassy,110) Němce i jiné rozličné cizozemce. A Žižka s vojskem přitáhl do Hory.111) A král, zvěděv, že jest Žižka u Hory, táhl jest k Hoře, chtě jej zastihnúti. Tehdy Žižka táhl ven proti králi z Hory, i2) otočil se jest vozy celý den. A když před Horú. A tu se bili112) bylo večír, tehdy2) se jest2) král položil jedva na dostřelenie od Žižkova vojska. Pak když bylo pět hodin na noc, tehdy Žižka táhl jest na královo vojsko. A tu se jest skrze vojsko pro- bil, neb jest odtud jinudy s vojskem nemohl, a méně než čtvrt míle jest odtáhl, až jest den byl, i kázal se jest vozy otočiti. A když se jest král k bitvě nestrojil, neb113) ještě více svého vojska čekal, neb jsú již blízko táhl,i tehdy Žižka *kázal se jest hnúti 162" 18

Strana 19
*163 do114) Kolína. A odtud posla115) po více lidu, aby se vždy s králem Uherským bil. A král, Horu maje, položil se jest blízko od Hory116) vojskem. A z něho jsú pannám i paniem ná- silé dělali až do smrti. A tak jest všudy kázal páliti. A když jest lid Žižkuov přitáhl, tehdy jest táhl, chtě se117) s králem Uherským bíti. A když jsú proti sobě ležali, tehdy král, zapá- liv Horu třetí hodinu na noc, táhl jest k Brodu Německému před Žižkou. A Žižka po něm. A když bylo za Habrem, tehdy jsú vojska postíhali a bili jsú jě až do Německého Bro- du. A mnozstvie jest ztonulo s konmi, ješto se s nimi led provaloval,118) a vozy všecky s ve- likým sbožím. A nazajtřie119) Žižka kázal k městu šturmo- vati celý den. A však nemohli dobyti,120) neb jsú2) se rytířsky bránili. Ale121) nazajtřie bez brani dobyli, všecky zbili, jedné122) pana Zá- viši Poláka a pana Rarovského123) a pana Mrtvici, ty tři rytieře u vězenie přijeli.124) A vrátil se jest Žižka s vojskem zase. Potom jest táhl Žižka do Plzenska i dobyl jest Žlutic šturmem na Velikú noc.125) Odtud Kukštýna126) dobyl. A odtud jest2) táhl k Taynu127) k městu, šturmovali a dobyli jsú jeho. A mnoho statečných lidí zbili u štur- mu.128 A v tu dobu jedno knieže129) přijelo jest rytieřsky, maje130) na čtyři tisíce koní s sebú. I byla jemu Praha poddána. A Žižka jemu říkal „synu“, a knieže Žižkovi „otče“.131 A v té chvíli obehnali jsú Pražané Karlšteyn. A knieže obehnal Opočno,132) a toho jsú ne- dobyli. A v ty časy sú2) Táboři s velikú mocí do a2) na2) Novém2) městě2) Prahy přitáhli133) 19

Strana 20
se2) položili.2) A odtud jsú outok nepřátelský do Starého města učinili, ani na ně péče ne- měli. A v tom Staroměští, opatřivše se, i sme- tali některé z domů a jali jsú jich na2) něko- liko seth a jiné jsú hanebně z města vyhnali. A když to knieže nechtělo pod obojí zpuoso- bú přijímati, tehdy jsú jej Pražané opustili i Žižka. I jel jest knieže zase do Litvy.134) Po tom jest2) zase přijel, maje za to, že mu též přijde jako prvé, ano nic.135 Potom se Pražané svadili s Žižkú.136) Když pak Žižka přitáhl do Kostelce nad Labí, tehdy Pražané s velikú mocí táhli jsú naň a on, vida velikú moc na se, i táhl jest před nimi a Pražané po něm. A když bylo blízko k Ma- lešovu, tehdy se jest2) Žižka zase na ně obrátil i bil se jest s nimi, i porazil jest je. A pro to pobitie mnoho jest vdov a sirotkuov v Praze i jinde zděláno.137 A když bylo plné čtyři léta po krále Vácsla- vově smrti, tehdy Pražané, vidúce, ano se jim zle děje, i želeli sú tepruv2) krále Vácslavovy smrti a ptali se tepruov s velikú pilností, a2) chtíc2) dobrý2) koláč2) dáti2) tomu2), kto by jej věděl, že bychom138) jemu chtěli dáti139) dobrý královský koláč, k tomu pohřeb učiniti slav- ný. Tehdy jeden2) rybář Múcha, slyše to,2) že chtie královi poctivý pohřeb dáti,140) i po- věděl jest,144) že jej má u vinnici. I vzali jsú ho do Prahy i učinili jeho velebnosti královské slavný pohřeb královský.142) A po- ložili jsú jeho na hradě u sv. Vácslava v hro- bě s otcem jeho, s ciesařem Karlem, a tu ležie. Potom jest2) Žižka přitáhl s vojskem na Špitálské pole.143) A tu jest s Pražany smieřen. Potom jest2) táhl do Moravy i dobýval Přibyslavi. 164 20

Strana 21
164 A již jsú Táboři Žižku dobře v nenávisti měli, najviece proto, že Žižkovi kněží řádně mše slúžili v ornátě a s pleší a v komži, božie tělo nosili v monstrancí. Protož sú Žižkovým kněžím řiekali plátenníci a Žižka Táborským ševci. Neb Táborští kněží jediné v sukni bez pleše a druzi s bradami mši slúžili. I v tom jsú sobě rozdílni byli. Tehdy se jest2) tu u Přibyslavě Žižkovi vy- vrhla hlíza, i umřel jest Žižka,145) i pochovali jsú jeho v Králové Hradci, a tu ležie. Tehdy jsú2) jeho vojskám přezděli *Sirotci, a tak jsú vždy sluli. A Hradecští146) kázali jsú sobě Žižku nama- lovati na korúhvi na bílém koni v rytířské zbroji s palcátem vuoděnie, tak jako živ jsa, jezdil. A když jsú se Hradečští pod tú korúhví bili, nikdy jsú boje neztratili. Tehdy jsú sobě Hradecští hauptmany147) zvolili, kohož se jim zdálo. Ale kněz Prokůpek najvíce jest vládl. Také s Táborské moci vy- zdvihlo se jest vojsko veliké, a to jest2) voj- sko2) slulo polnie. Tiem jest2) polniem voj- skem vládl kněz Prokop Holý. Pak148) ten jest býval v bitvě na špici v tlustém kabátě. A ty dvě vojště vzdy jsú polem táhli v Če- chách i2) v Moravě i2) v Rakúsiech 12) v Uhřiech, v Durynciech, v Macích149) i v Luž- nicské zemi. Také jest široce táhlo vojsko do Rous,150) do2) Prus, a leželo jest v Prusiech a v Dansku,151) a koně v moři brodili. A však jsú s velikú ctí zase přijeli.125) Ostatci pak mezi Brodem *u Kouříma153) od Čechuov sú zhynuli. *165 21

Strana 22
POZNAMKY. 1) Ve vydání z poč. 17. stol. (= Ed.) titul zní: „Kronika velmi pěkná o urozeném a statečném rytíři Janovi Žiž- " kovi, Čechu, pravdy boží horlivém milovníku etc.“, a vypravování začíná se takto: „Léta od narození syna božího tisícího čtyrystého desátého. Toho času povstal...“ 2) chybi v Ed. 3) Hus začal kázati již r. 1401. 2) = kněží. 5) „jej“ Ed. 6) „světským“ Ed. 7) Zde se asi ozývá nějaký pramen, kterého užily Staré letopisy i jiné prameny; srovn. Staré letopisy str. 7, kázání u Höflera II, 837 a j. 8) ,obecnému lidu dáváno býti.“ Ed. Přijímání pod oboji, zahájené Jakoubkem ze Stříbra r. 1414, schválil Hus vý- slovně teprve v Kostnici zvláštním traktátem, psaným před uvězněním. 9) Do Kostnice jel Hus v říjnu r. 1414, Jeronym teprve v dubnu 1415. 10) Byli to Jan z Chlumu, Václav z Dubé a Jindřich La- cembok. 11) ,na soudě seděl“ Ed. 12) počali jsou' Ed. 13) tělo a krev' Ed. 12) ,potom se‘ Ed. 15) „nemohl král nic Ed. 16) u Kunratic, který Václav vystavěl, také Wenzelštein zvaný. 17 hodil' Ed. 18) tělo boží Ed. 19) Dne 30. července 1419. Zástup vedl kněz Jan Želivský. 20 ,popadl' Ed. 21) Král Václav zemřel, raněn mrtvici, dne 16. srpna 1419. 22

Strana 23
22) Král Václav dopraven byl dne 18. srpna na Vyšehrad a odtud teprve třetího dne 20. srpna v noci, ale pro nepo- koje v městě velikou oklikou přes Zbraslav, na hrad Pražský, kde od 21. srpna uložen prozatímně v kapli Svatováclavské. Odtud na Zbraslav dopraven tajně v noci na 2. říjen a zde pochován; srovn. Tomek, Dějepis Prahy IV2, 6, 13. 23) ,pak Ed. 24) „král uh.“ Ed. 25) Do Brna přijel Zikmund dne 15. prosince, slyšení bylo 29. prosince, ale průběh jeho byl úplně nepříznivý; zejména o přijímání pod obojí vyjádřil se Zikmund odmítavě. Autor se asi mýlí také s jednáním v Kutné Hoře, nebo k omylu došlo na základě Starého letopisce str. 56; srovn. Palacký III, 33 1, str. 341, Tomek IV2, 24 n. a níže pozn. 26) „Moravci‘ Ed. 27 ,odpověděli“ Ed. 28) ,O čtyry kusy stojíme Ed. — Běží o známé čtyry artikuly Pražské. 29) ,zjevně“ Ed. 30) „světským“ Ed. 31 ,řekl: O těle božím a krvi, to jest Ed. 32) ,zeď položiti za hony, aby vjel“ Ed.; smysl jest: chceme zeď asi na hon zdélí pobořiti; ale srovn. Goll ve vy- dání str. 40 pozn. 3. 33) Toto nařízení dal Zikmund poslům Pražským až při jednání v Kutné Hoře v květnu 1420; tenkrát Pražané ovšem neuposlechli; srovn. Palacký III, 1, 371, Tomek IV2, 53. 34) Ed. má místo tohoto znamení vypsáno slovo „kříž, takže se má rozuměti: papež kříž jest vydal. Goll na uv. m. pozn. 5. myslí, že ono znamení = nebožtík. Míněn Martin V. zemřelý r. 1431. Křížová bulla vydána dne 1. března a vy- hlášena ve Vratislavi dne 17. března. 35) Ed.:,Tehdy jeden Čech z řádu rytířského, rytíř velmi udatný, jednovoký, jm. Žiž. z boží mil. povstal.“ 36) ,A kdož Ed. 37 „A tak' Ed. 38 ,mordovala, pálila“ Ed. 39' hubila' Ed. 20) byl' Ed. 41) Ed.: Sazemy na Austí. Míněno jest Sazemovo (Sezi- movo) Ústí na místě, kde je nyní Starý Tábor; dobyto ho bylo 21. února 1420. 42 „Zikmund král Uherský“ Ed. 43) Jana Krásu z Nového města Pražského; k umučení 15. března 1420; srovn. Tomek IV2, 34. došlo 44) „státi' Ed. 45) prvé jeden řetěz Ed. 46) „hrad Pražský“ Ed. 23

Strana 24
47) ,A Žižka jest osadil' Ed. 48) Koncem května 1420; Pražané se Žižkou oblehli hrad Pražský dne 28. května. 49) ,ale že' Ed. 50) „vařili a jedli Ed. 50a) V rkp. opraveno z ,dali'. 51) ,a něco v tom Žižkova lidu“ Ed.; k srážce a zásobení hradu došlo 12. června. 52 „kteříž byli z vojska a z vozův' Ed. 53) Albrecht, který však přitáhl ku Praze něco později, 61 zdržev se marným obléháním Tábora; v. níže pozn. 54) Byli dva, Friedrich a Vilém. 55) „na hradě Pražském“ Ed.; ke korunováni došlo teprve 28. července. 56) ,a tuze k němu šturmovali Ed. K bitvě došlo 14. července. 57) V rukopise opraveno takto z původního, doluovs huory“, jak má i Ed. 58) ,ač byli z jich strany“ Ed. 59) Rukopis má ,ač“; přijato lepší čtení, jež má Ed. 60) „Neb Ed. Hradce dobyli Husité již dne 26. června 1420. Slovem „Čechové“ míněni jsou zde po obakrát čeští páni na straně Zikmundově, jak upozornil již Goll, kteří se také po- kusili Husitům Hradec odníti; srovn. Palacký III, 1, 385, Tomek IV2, 69, 77. 61) Totiž Oldřich z Rožmberka s Rakušany, kteří byli před Táborem poraženi dne 30. června. 62) ,na pole vytrhši' Ed.; k výpravě došlo v srpnu 1420; srovn. Tomek, Jan Žižka 61 n. 63) ,páléc“ Ed. 64) i kněží Ed., kde další tři slova chybí. 65 ,ač jsou hlad Ed. 66) Dne 1. listopadu 1420; posádka, zavázavši se předtím smlouvou, nedostane-li se jí pomoci a potravin do 31. října, že hrad příštího dne vydá, dostála 1. list. smlouvě, ač se toho dne Zikmund již blížil. 67) ,a tu' Ed. 68 Určitě 24; v. Tomek IV2, 109. 69" ,zbito‘ Ed. 70) ,Pražané“ Ed. 71) Boru Malého čili Panského u Horažďovic; kronikář počítá patrně již od jeho obležení asi začátkem října 1420; po jeho dobytí a zboření přitáhlo veliké vojsko nepřátelské, které Žižka porazil dne 12. října; v. Tomek, Žižka 65, Toman ve Věst. spol. nauk 1892 str. 261. 72) Zbraslav popleněna již 10. srpna 1420; přímé účasten- ství Žižkovo není jinak dosvědčeno. 73) „odešli Ed. 24

Strana 25
74) ,příjmí Moucha' Ed.; podobného nějakého vypravo- vání užito ve Starých let. (v. str. 25—26). 75) ,wzaw‘ Ed. 76) ho‘ Ed. 773 „nemálo za tři' Ed. 78) Dne 4. prosince 1420; srovn. Staré let. str. 43. 79) ,z Lomnína“ Ed.; co by se tím minilo, nelze určiti, Goll 44, pozn. 5. myslí na nějaké vrchy; nebo je to Lomná? 80) Šamberka“ Ed. Výprava podniknuta v první půli ledna 1421. 81) �V tom' Ed. Tažení Zikmundovo zahájeno v lednu 1421. 82) Totiž v Chotěšově a v Kladrubech. Žižka odjel na Tábor pro posily. 83) Hradu dobyli Pražané 26. ledna, obléhavše jej od 30. prosince. 84) Písař rukopisu začal psáti ,Bo', ale opravil na Votice; „Botiče“ Ed.; co se miní, těžko určiti; srovn. Tomek, Žižka 79, Palacký III, 2, 70. 85) Obležení trvalo asi od 20. ledna do 8. února; v. Tomek, Žižka 79. 86 Plzeň obléhána od 14. února asi do začátku března. 87" Dne 16. března 1421. 88% ,zbito a spáleno' Ed. 89" Odtud táhl“ Ed.; Berouna dobyto 1. dubna 1421. 90) s hradu Pražského‘ Ed.; ale hrad vydán Pražanům teprv 7. června 1421. 91) Společná výprava Žižkova a Pražanů do vých. Čech zahájena 13. dubna a potrvala do konce května, Žižka však sám přitrhl k vojsku teprve 26. dubna po vzetí Kutné Hory; srovn. Tomek IV2, 142 n. 92) „I“ v rukopise doplněno červeně. 93) „A tu jich Ed. 94 Dne 17. dubna 1421. 95% ,Limburg‘ Ed. 26) Tento teprv po pádu Jaroměře, již dobyto 9. května; srovn. o celé výpravě Palacký III, 2, 75—84, Tomek IV2 142—149, týž, Žižka 90—92. 97 ,uffali v své obraně Ed. 98V V první polovici července 1421. 99) ,přitáhši“ Ed.; byl to markrabi Friedrich Bojovný, a k bitvě došlo 5. srpna 1421. 100) ,pobil' Ed. 101) „Míšenští“ Ed.; o výpravě Palacký III, 2, 108 n., To- mek IV2, 199 n.; došlo k ní v srpnu 1421 do začátku října. 102) pryč jsou zahnáni“ Ed.; ústup zahájen 2. října. „množství tu stanův spálivše“ Ed. 103 25

Strana 26
104) „A tu se s nimi Žižka: Ed.; bylo to začátkem listo- 1421. padu 105 Hora Vladař u Žlutic. 106" ,A tu jich Ed. 107 Odtud pak Ed. 108 Rkp. má ,u valuov“; míněn jest ostrov v řece Ne- žárce blíž vesnice Valu; ale k vyhubení Adamitů, již tu mi- něni, došlo již před výpravou do Plzeňska, dne 21. října; v. Tomek, Žižka 116. 109) „Tedy“ Ed.; výprava Zikmundova zahájena v říjnu, do Čech vtrhl v prosinci 1421. 110) „Kanygáše' Ed.; jde o Kány (= Kumány) a Jassy (srovn. Goll 47, pozn. 6). 111) Dne 8. prosince 1421; k dalšímu srovn. Tomek, Žižka 123 n. 112) bil Ed.; bylo to 21. prosince, kdy se také Zikmund zradou zmocnil Hory. 113) ,ale‘ Ed. 114 od Ed. 115 = poslal. Srovn. Tomek, Žižka 128, pozn. 79. 116 ,od ní Ed. 117) tehdy táhl jest Žižka, chtíc se‘ Ed.; bylo to dne ledna 1422. 118) ,prolamoval led i‘ Ed.; to bylo 8. ledna. 1190 Dne 9. ledna 1422. 120 „nemohli ho dobyti Ed. 121 „Teprv‘ Ed.; to bylo 10. ledna. 122" „kromě“ Ed. 123 „Krakovského Ed.; Staré letopisy čtou: Borovský rytieř Polák, Mrvice rytieř; srovn. pozn. násl. 124) „vzali“ Ed.; miněni jsou Záviše Černý z Garbova, polský šlechtic Borovský a neznámý rytíř Mrtvice; v. Tomek, Žižka 131. 125) Dne 12. dubna 1422; žlutic však dobyli Pražané, ni- koliv Žižka, jenž zatím zaměstnán obranou Krasikova. 126) = Gutštejna. 127 Horšovu. 128 Týna Horšova dobyto nebylo; v. Tomek, Žižka 137-138. 120" Zikmund Korybutovič, jenž přijel do Prahy 17. května 1422. 130 „maje s sebou' Ed. 131 Srovn. Staré letopisy str. 52. 132) K obležení Karlštejna přikročeno 20. května, Opočen oblehl Zikmund Korybutovič dne 10. srpna; srovn. Palacký III, 2, 164, Tomek IV2, 249, 251, Žižka 144, 147. 133) ,přitáhli do Prahy do Nového města“ Ed.; srovn. o tom Palacký III, 2, 170—171, Tomek IV2, 254 n., Žižka 150 n.; k útoku došlo dne 30. září. 6. 26

Strana 27
134) Zikmund Korybutovič opustil Prahu o vánocich 1422 a Čechy vůbec v březnu 1423; v. Palacký III, 2, 179, Tomek IV2, 269 n., Žižka 155 n. 135) Podruhé přijel Zikmund Korybutovič do Prahy 29. června 1424. 136) V květnu 1424; obležení Kostelce padá mezi 25. květen a 2. červen; v. Tomek, Žižka 190. 137) Bitva u Malešova byla 7. června 1424. 138 „že by“ Ed. 139" ,rádi dáti' Ed. 140 „učiniti' Ed. 141 jim' Ed. 142) Srovn. Staré let. str. 26. Pohřeb králův vykonán asi v říjnu 1423; v. Tomek IV2, 289 pozn. 95. 143) Kde je dnes Karlín. 144) K smíření došlo 14. září 1424. 145) Žižka zemřel 11. října 1424. Skladatel nezmiňuje se ještě výslovně o přenesení Žižky do Čáslavě. 146) Sirotci (čili Orebští a Hradečti). 147 hejtmana‘ Ed. 148 A‘ Ed. 149 Tak rkp. i Ed. místo: »v Marcích“ = v Braniborsku. 150) V rkpe, předtím škrtnuto „Rakús“; Ed.: ,do Rakous'; miněny krajiny ruské. 151) Ed. ,v Kdánsku“ správně. 152) ,zase do Čech přij.“ Ed. — K slavné výpravě Sirotků na pomoc Polsku proti řádu Německému došlo v červnu—říjnu 1433; v. Tomek IV2, 592 n., 603 n. 153) a Kouřímem“ Ed.; miněna ovšem bitva u Lipan 30. května 1434. 27

Strana 28
Publikace Společnosti Husova musea čís. 4.