Strana 1
FRANTIŠEK RYŠÁNEK SLOVNÍK K ŽILINSKÉ KNIZE VYDAVATEESTVO SLOVENSKEJ AKADÉMIE VIED BRATISLAVA 1954

Strana 2
SLOVENSKÁ AKADÉMIA VIED SEKCIA SPOLOČENSKÝCH VIED VEDECKÝ REDAKTOR DR. ŠTEFAN PECIAR

Strana 3
A

Strana 4

Strana 5
ÚVOD Kniha Žilinská byla vydána jako 5. svazek Pramenů Učené společ- nosti Šafaříkovy s mapkou širšího okolí města Žiliny, s 8 fot. snímky a s rejstříkem, v Bratislavě r. 1934. Vydal ji Václav Chaloupecký s úvodem o 54 stranách. O právu magdeburském v knize Žilinské z roku 1378 pojednal Rudolf Rauscher; též v Slovenském arch. I. Kniha Žilinská je jedna z nejstarších zachovaných městských knih na Slovensku. Je v ní nejstarší slovenský zápis ze dne 22. ledna 1451. Byla známa před vydáním jednak z otisku několika textů (podle opisu dr. Josefa Becka) v Ukázce listináře uherskoslovenského Hermenegilda Jirečka z r. 1865, což znovu bylo přetištěno v Archivu slovenském téhož roku; jednak z rukopisného díla Ludvíka Stárka (Sztarek) „Historia civitatis Solna“, 1865, jíž použil Alexander Lom- bardini při svých pracích, protože v té době kniha byla již nezvěstná. Byla zapůjčena dr. Beckovi a u něho zůstala do jeho smrti. Po převratu se s pozůstalostí Beckovou, uloženou v zemském archivu moravském, dostala na Moravu do Brna. Na Slovensku nebylo možno se dopíditi, kam by se byla poděla, až se Chaloupecký s ředitelem zemského archivu moravského Frant. Hrubým domluvili, že tak dlouho na Slovensku hledaná kniha je v Brně. Nyní je opět majetkem archivu města Žiliny. Vlastním a původním základem městské knihy je německá právní kniha z okruhu práva magdeburského, psaná r. 1378 rukou Mikuláše z Lukové (Nicolai de Lucouia), jak podle explicitu 1. části díla čte a vykládá Chaloupecký. Stárek a Lombardini píší o Mikuláši Telu- tonia (!), ba v článku „Dávná Žilina“ Lombardini píše, že právo bylo sepsáno „v tom istom roku ... Lautrechtom dokončené“. Tedy Lom- bardini vážně myslil, že Lautrecht je jméno nějakého Žiliňana. Srov- 5

Strana 6
nej o tom také: „mena obyvatelov žilinských, ktoré najprv prichá- dzajú, sú celkom nemecké: Lautrecht.“ — Je tu vypisováno z práv města Magdeburka, z práva zemského, „Lantrecht“, pak v druhém jeho díle jsou výpisky z lenního práva (Hy endet sych daz lantrecht. Nu heben sych an dy lehenrecht). Stárek také zde četl mylně Laut- recht m. Lantrecht a překládal to do latiny ius orale, což Lombardini přeložil do slovenštiny jednou právo brehové, po druhé právo slovné. — Dále do knihy připsal Mikuláš zvláštní právo města Rodenavy, jehož některé články byly již pojaty do právní knihy žilinské. Žilina řídila se dotud právem těšínským. R. 1374 dne 2. března se však Těšín zavázal, že se bude říditi právem magdeburským, že pouče- ní bude hledati ve Vratislavi, kamž jako k vyšší instanci soudní půjdou i odvolání z rozsudků jeho, a slíbil, že nebude nálezů a naučení, jichž se mu z Vratislavě dostane, sdělovati s žádným městem mimo hranice zemské. Také králové uherští uplatňovali tuto zásadu, aby města uherská nespravovala se právem jiným než domácím a nehledala roz- hodnutí v cizině. Žilině bylo dáno na ruku, aby se obrátila do Kru- piny, jež slynula již tehdy svým právem, s žádostí, aby jí bylo sděleno tamní právo. Slíbila zároveň, že bude vyhledávati naučení a rozhod- nutí v Krupině, již bude uznávati jakožto vyšší instanci právní, své odvolací místo. Roku 1378 dostalo se Žilině opisu práv krupinských, jenž je vlastním základem naší knihy městské. Za text tohoto práva byly pak zapsány dva nálezy došlé Žiliny od města Krupiny (Daz Recht man hat fon Korppen pracht) na str. 71a, týkající se trestů za křivé svědectví a za urážky nebo ublížení zřízencům městským, když jsou ve službě. — Mimo to v zápisích na 71b byla zapsána naučení, jichž se dostalo žilinské městské radě z Krupiny, když byl fojtem Hensil (Johannes) Lorl, týkající se přísahy nemocné ženy. Zapsáno to bylo po smrti fojta Jana rukou písaře, jenž psal č. 16 roku 1418. Naučení toto je vlastně již obsaženo v právní knize v článku 131, fol. 123a, O ženské božbě, jehož pramene Rauscher nemohl zjistiti; po- chází tedy z práva krupinského. — Mimo to jsou na listě 71b ještě další tři naučení. V zápisích máme také nález krupinský, pokud se týče cti soukenníka Michala, jehož tchán byl popraven, že ta věc jeho a jeho rodiny cti není k úhoně. V č. 87 (1481) Turský a Kováč soudíce se „vzali se“ do Krupiny, ale žádnými právy dokonati nemohli; žilin- ská rada je smířila. Roku 1501 se praví o krádeži peněz, že „s práva krupinského tak bylo potom vyřknuto“. 6

Strana 7
K právní knize je vpředu připojen rejstřík, nápisy jednotlivých ka- pitol, a před ním je zapsáno několik německých modliteb. K tomu bylo na konci přidáno něco prázdných listů, dva kvinterny a jeden kvatern, a všecko bylo svázáno v pergamenové desky. Prázdných listů užilo se k zápisům městské rady, psaným německy, latinsky a česky. Po- něvadž nebylo již dosti místa ve svazku, připojeno bylo 6 listů, seši- tých černou nití; vloženy byly dopředu knihy. Jsou na nich zápisy městské rady. Druhá vložka je z roku 1473, český překlad části právní knihy, počínajíc paragrafem 59 (Von der stat zu Meideburch) až do konce „Landrechtu“, k paragrafu 427 německé předlohy. Za tímto překladem byl index k českému textu právní knihy t. j. nápisy ka- pitol, paragrafů, podobný indexu, jaký je před německým textem. Nebyl přeložen začátek (chronica) ani konec německé právní knihy, protože jich nebylo třeba pro praktické užívání. Nebylo přeloženo ani právo lénní, ani horní právo rodenavské jako celek, jen to, co bylo pojato do německé předlohy. Listy Žilinské knihy očísloval již písař německého textu; rovněž zvláštní paginaci má i její český překlad; mimo to jsou také zvlášť očíslovány zápisy týkající se pánů Pangráců. Nově očísloval neoznačené listy zápisů Stárek, jenž přihlížel k číslo- vání staršímu, ale nevedl si důsledně; také převrátil listy s rejstříkem, které byly původně na konci, do předu, před překlad. Listy sešité asi na konci a na začátku byly vytrženy, také se již na začátku ztratil list. Některé uvolněné jednotlivé listy Stárek zařadil jinam než náleží. Stárek připojil ke knize svůj latinský index (4 listy), obsah celé knihy i jejích vložek, především zápisy městské, které byly zapisovány bez určitého pořadí a bez plánu na prázdné listy knihy. V Brně v archivu opatřen byl celek novou foliací strojkem (tou se řídíme) v pořádku takovém, jak listy uspořádal Stárek. Číslo 1 této foliace je perga- menová obálka s listem na ní nalepeným, číslo 2 je pak až na prvním listě přední vložky. V Žilinské knize je celkem: složka o 6 listech, pak devět složek o 10 listech, složka o 8 listech, dále čtyři složky po 12 listech. Chybí nyní listy mezi 1. 79 a 80, mezi 101 a 102, list před 108 a list za 104, původně poslední list. List očíslovaný 8 náleží až za list 103; listy 105, 106, 107, 104, které náleží v tomto pořadí na konec, byly převráceny v sešitě do předu, aby celý překlad český zatím držel pohromadě. Kniha bez desek a obálkového listu má dnes 148 listů z původních 152. Některé stránky jsou úplně prázdné (4), některé zčásti.

Strana 8
V Knize Žilinské vydal Chaloupecký všecky zápisy, latinské, ně- mecké, i české a slovenské, dále překlad právní knihy; Rauscher otiskl německý text horního práva rodenavského, jež dosud v práv- nické literatuře nebylo známo. Podle mého mínění nebylo by škodilo otisknouti i německou předlohu i modlitby německé, zkrátka celý sborník, celou Žilinskou knihu. Pro studium slovenského překladu je nezbytně třeba této německé předlohy, protože bez německé předlohy nelze se leckde dobrati smyslu. Při úplném slovníku, jejž jsem pořídil, připojoval jsem velmi často text předlohy, protože překlad je na- mnoze naprosto chybný, často humorně nesmyslný. Je to tedy spolu komentář, výklad „temných“ míst. Žilinská kniha je po stránce jazykové důležitá památka, jež nám osvětluje jazykové poměry v tomto kraji v druhé polovici XV. a přes polovici XVI. stol. Musíme však rozeznávati v ní jednak jazyk právní knihy, jednak jazyk zápisů městskou správou do knihy vpisovaných, od r. 1451 do 1561, zabírajících dobu přes sto let; zápis se dál za účasti osob na věci zúčastněných, pocházejících z různých krajů, a projevuje se tu tedy i jazyk těchto lidí, pocházejících snad z Žiliny, ale také původem odjinud, přistěhovalých do města. Původ se také někdy zračí i na jejich jménech: Polák, Babčanský, Brodňanský, Dřienovský, Dubenský, Hrabovský, Hrašovský, Hříčovský, Hradecký, Jílovský, Nědědzský, Rájecký, Střečkovský, Šváb, Tepličský, Tu- recký, Uhřínovic, Varínský, Závodský. Blízkost polských osad se také projevuje v jazyku zápisů. Právní kniha Žilinská je překlad německého textu z r. 1378, po- řízený r. 1473, jak nám praví v explicitu písař Václav z Kroměříže. Nepsal sám; na konci obsahu se nám alespoň začátečními písmeny K. m. z. n. p. ohlašuje, domnívám se,* druhý písař, jejž ztotožniti je velmi nesnadno. Písmeno K. může znamenati Kněz, M. křestní jméno, z je předložka z, ale N. P. může znamenati na př. Nové Podhradí, Nová Paka, některé místo, z něhož písař pocházel. Větší část je psána Václavem kroměřížským, menší část a také index je psán druhou rukou, snad onoho kněze M. z N. P. Písaři se liší jen málo způsobem psaní, pravopisem, ale přece tak, že přihlížíme-li i k rázu písma i k zvláštnostem pravopisným, můžeme přesně určiti, co který psal. * Ale možná, že Kmznp na konci rejstříku k překladu právní knihy zna- mená: Knihy (-a) městské (-á) Žilinského nového práva. 8

Strana 9
Tíže se dá odpověděti na otázku, čí je tento překlad, jazyk a způ- sob vyjadřování. Otázkou se zabýval Chaloupecký. Jazyk překladu nese známky mluvy žilinské XV. století (jerové e: dobytek). Slova- kismy pronikají v celém díle, i v těch částech, které nepocházejí od Václava z Kroměříže, ač slovakisace není důsledná. Chaloupecký na str. XXXVIII zjišťuje, že překlad knihy práv, Saského zrcadla, je psán trojí rukou. Ruka A psala text na str. 108 až 133b, t. j. čl. 7—201; ruka B psala 133b—139a, čl. 202—262 a 144b až 146a, čl. 320—340 a rejstříky, 149a; ruka C 139a—144b a 146b až 149a, čl. 263—319 a čl. 341—369. Dále praví Chaloupecký: „Různost těchto tří písařů projevuje se netoliko po stránce grafické, ale i v jazyku. Tak písař B píše zpravidla: sě, jmá, přietel, svědčí, kdežto písař C píše: se, má, přítel, svědší; a podobně se od B a C uchyluje též písař A.“ Nejprve třeba opraviti některá drobnější nedopatření v číslech. Při písaři B má býti čl. 319 místo čl. 320, při ruce C místo čl. 319 má býti čl. 318 a místo listu 146b má býti 1. 146a. Pokud se týká pozorování jazykové stránky, je správně stanoven rozdíl mezi písařem B a C. Ale mělo být řečeno, že se písař A odchyluje od B stejně jako písař C. Zevrubným srovnáním pravopisné a jazykové stránky jsem do- spěl o C k jinému závěru. Text, který domněle psal písař C, jeví se v té příčině zrovna tak, jako text psaný písařem A. Byl tedy jenom písař A a písař B, a nebylo písaře C. Ten je totožný s písařem A. Ve slovech Chaloupeckým uvedených, ale i v jiných odchylkách A od B, shoduje se úplně C s A. A píše zpravidla: má, nemá, měl, neměl, míti, měnie, čímž se liší od B, jenž píše: jmá, nejmá, jměl, nejměl, jmieti, jměnie. Zrovna jako A píše i C, nepodržuje staré j- a infinitiv u něho má úžení ie í. Odchylky jsem našel dvě u A, na str. 112b máme psáno jmieli písařem A; druhá odchylka, zdánlivá, je na listě 121a v nápise čl. 112. Původní nápis tu byl: O tem člověku, kterémuž netřeba pro dlhy rukojmí dáti, ale v rukopise není dosti patrný. Jiná ruka připsala: Ktož nejmá rukojmí dáti, což je vlastně jinak, nově stilisovaný nápis článku. Toliko tento druhý nápis čteme v rejstříku na str. 105b, také v něm je sloveso nejmá, jak vůbec B zpravidla píše. Je to tedy přípisek písaře rejstříku, ruky B. Jako A píše C: má 139a (čl. 267), 139b (čl. 271), mají 139a (čl. 266); nemá 146b (čl. 343) atd., míti 139b (čl. 267), 140a (čl. 277), 147a (čl. 353) atd.

Strana 10
Dále se C a A shodují ve psaní se, zase 139b (270) zafe 139b (267), 144a, se 143a (308), 146b, 147a, 148a, zase 147a atd. Shoduje se také psaní slova přítel. A: nepříteli 132b, 133b, přítel 110b, dva přítele 11b, přítelům 126a, přítele 115b; C: nepřítele 147b, nepřítel 147b (357), nepřítelé 149a (368), přítelé 141a (290), o nepřitelstvie 140a (277), nepřítele 148a (361). B má pravidelně přietel, ale v několika případech píše také přítel: nepřítele 133b, přítelkyně 136a, 145b. Nejprůkaznější je psaní slova svědšiti a pod. Pravopis tohoto slova je důsledně od obou písařů A a i C zachováván. B píše pravidlem -dč-, A -dš-, C se shoduje s A: svědšiti 141b (312), přesvědšiti 139b (276), 141a (293, 2X), svědšen 139b (275), přesvědšený 141b (295), osvědšujíce 141a (292); svědšit 146b (349), přesvědšit 147b (357), přesvědšiti 147b (355), pře- svědšila 146b (347), svědšíc 146b (347), přesvědšeni 147a (352). Mimo to má C společně s A třidseti, vzíti, smí, zůstati, ješče, zvlášče, nemůž, hledačů atd., jakož i psaní w, protahovaného nahoru. Shodují-li se v takových a tolika věcech, není možno předpokládati písaře dva se stejnými zálibami ve psaní; je třeba vyloučiti písaře C, vlastně spojiti ho s písařem A. Kdyby konec překladu psal C, byl by jím Václav z Kroměříže, jenž psal explicit. Ale účast ruky C je nejmenší, necelých 17 stránek, to by se dobře nehodilo k tomu, že dílo je psáno rukama (per manus) Wenceslai de Kromierzyz. Proto předpokládám jen písaře dva, A (s nímž spojuji domnělého písaře C) a druhého písaře B, jejichž pravopis i jazyk se od sebe liší. Ve psaní se střídali, začal A a skončil A, napsal explicit a byl jím Václav z Kroměříže. Písař A napsal celkem 70 stran, písař B necelých 16 stran textu a sestavil obsah, rejstřík, necelých 6 stran, tedy úhrnem 21 stran. Na konci rejstříku připojil začáteční písmena svého jména: Kmznp, což si vykládám jako K(něz) M. z N. P., jak jsem vyložil dříve. Podle toho by se byli oba písaři zvěčnili, ovšem rozluštiti, který kněz to byl, je věc nesnadná, ne-li nemožná. Mohl to býti Mikuláš, Matěj, Martin atd. a mohl být z Nového Podhradí, ale i odjinud. Čím se liší jejich psaní? Něco jsme již připomenuli výše, při C. Pomůckou je nám tu rejstřík, v němž jsou opisovány nápisy článků psané oběma písaři. Co psal B, zůstává stejné i v indexu; změny jsou v těch nápisech článků, které psal A svým způsobem, jehož se nedržel však písař B, a proto psal někdy jinak, než je psáno v textu. A píše (rozumím zde spolu i C): plátse 123a, B plátce 138b. A třidseti 10

Strana 11
115b, 142a, třidsátek 113b, po třidsátku 115b, 117a, 136b, 128a, po třidsátstvu 127b, třidsátého 113b, třidsátém 117a, tridsátek 116a; B třidcet 145b, 135b (216); A svědsi (svědci) 122b, B svědci 138b. Podobně A svědšiti, doklady viz nahoře z C; z A svědší 122b, 111a, svědšiti 116b, 108a, 111b atd., přesvědšiti 116b, 133a atd., v hojných dokladech, vždy psáno -dš-, B v rejstříku osvědčiti 105b2 proti osvědšiti v čl. 113 (121a); rovněž přesvědčiti 106a2, za něž je v čl. 197 v textu na 132b1 přesvědšiti, přesvědčiti 134a, 138b, přesvědčí 137b, přesvědčen 145a, svědčení 105a2 proti 111a v textu svědšenie, 107b1 osvědčení v indexu i v textu 146a (čl. 338); t. osvědčiti, osvědčeno 138b, osvědčili 146a, osvědčujíce 14la. Důsledně se liší A a B bez výjimky. A píše ješče 109a, 109b, 133b, 141b, jen jednou jsem našel ješte 133a (čl. 201), jak píše B 145a, 133b. A píše podobně zvlášče 139a, 114b, 118a, zvlášční 123b a napsal zase jednou vvláštní 129b, jak píše důsledně B v rejstříku proti zvlášční 123b napsal 106a1 zvláštní, a tak i 138b, 146a, zvláště 138b, 133b; odpuščenú A 129a i B index 106a2 (čl. 176). Rozdíl je také při změně óuo Dů. A má dolů, B doluov, A lůnu, B luonu; A kůži 129b, 147a, B kuože 144b, kóži 136a; A vedle puol 109a má také půl 109, B puol 135a, 135b, 148a; A svůj 118a, za to B v indexu má svuoj 105b1, mimo to A svůj 127b, 131b; v nápise čl. 221 (136a) psaném písařem B máme svu a k tomu je nahoře připsáno y; mohlo by se to čísti svůj, jak má i vydání na str. 53; ale poněvadž v článku samém se píše svuoj, a v indexu sám B má tu svuoj 106b1, třeba i tu čísti zkrácené slovo svuoj, jež má B 137b. V gen. pl. a v adj. přivlastňovacích mívá A -ů: fojtů, purkrabů osud (adj.) 108b, Adamů 125a; gen. pl.: pastýřů 125a, božejníků 129a, šilinkův 124a, 129b vedle šilinkuov 131b, 108b, B jen šilinkuov 145b; hledačů 147b, falšéřů 140a, statkův 115a, důvodů 132a (také duovod 115a, duovodem 113a), měšců 140a, za to B v indexu měšcuov 140a, 107a1; knězů 125a, B má jen jednou také kolů 136a, A židův 143a, B v indexu má židóv, A píše zůstane 117a, 115b, 119a, 126a, 127b, 142a, 144a, zůstanú 112a, zů- stati 129b, 125b, zůstalo 117a, 127a, zůstala 128a, zůstali 123b, zů- staviti 144a, zůstavil 144a, B má v indexu za zůstane A 118a zuostane; A má vedle móže, móž, muože, muož i hojné můž, může: můž 121b (čl. 117, 118 — 2x), 122a, 122b, může 122b (2x) 139b, 129b, nemůže 148a. B jen móže, može 133b, nebo muož 133b (3x), nikoli můž, může. 11

Strana 12
A má spolu, ale také spůlu (2x) 126b, B tu má za to v indexu spolu. Proti tomu má B buoj 134a (3x), 134b, A boj 126a, 148a, 141b, 11la. B prohrá, A vedle toho projhrá 126b, 129a, jhra 122b. A pří- chodný 147a, B příchodlný 137b. A na hoře Sinaji 143a, na horu vstávat 143a, B tvrz na huoře osaditi 133b, jmá na huoru povstati 134b. A ortel 103a, 127a, B také ortyle 133b, ortylem 137a. A často o tem, (což B nahrazuje v indexu o tom), na tem, po tem. Za t píše B th: šesth 144b, 145a, leth 145a, thowařiše 146a, thowařiši 138a (A towařišnici 122a), rothě 138a, srsth 136a, smrth 136a, glejth 135b, glejthníka 135b. A má často zúžené í, kdežto B drží se ie, a správněji je píše, A je píše často nenáležitě: svědomiem 127a, 136a, postiehati 108a, postichá 110b, zaplaceniem 109a, zboziem 111b, o polepšenie ran a zaplacenie 109a (B O polepšení a zaplacení ran 105a1), vyšnie rychtář 112a. Viay je ten rozdíl, že B píše y také po c z s, ale Aipoč ž šřlj: přyčnie 119a, kuožy 118b, zbožy 116a, žyvé 116a, přytele 116a, třy ženy 115b, ščytu 115b, vyšy 117a, všycka 115a, kačycu 119b, blyž 131a, člo- věčy 147a, zvláščnych 118a, gyž 108a, ovšem vedle toho tu píše také i. A píše vzíti 114a, 130b, 116b, 115b, 120b, 147b, 148b, wzyti 114b, B wzeti 145b, 105a2, 137a, 135b, atd. Protažené w jako psané lb, prlbe 109a, obzalolban 109a, pralbo 140a, nelbinen 143a, počulben 143a, tak také domnělý písař C; písař B má jen w. B píše správněji ie, í, č, jmá atd. Také nahradil cizí slova (pavovánie 114a, 106a, 129a1, pavovati 127 (3x), o tvrzí, kterú zase pavují 142b, pavovaná 133b) budují 107a2. Kdo je původcem překladu? Václav z Kroměříže podle explicitu by se mohl pokládati za překladatele celé právní knihy. Vadí tomu, že některé části jsou psány jinou rukou; byl tu tedy ještě jiný překla- datel, K. M. z N. P. Ale oba dělají stejné chyby při překládání, u obou stejně pronikají slova provinciální. Kdyby to bylo dílo Kromě- řížana, čekali bychom, že se projeví v jazyku více vliv nářečí rodného kraje, aspoň zásobou slovní, než žilinského nářečí. O tem, o tech, o jed- nem, tých a podobné hláskoslovné a tvarové odchylky, jež bychom mohli přičítati na vrub moravismů, jsou také v okolí žilinském známy; snad také nadměrné ie m.í, jímž se liší Václav také od druhého písaře, by mohlo náležeti nářečí Václavovu; s niem (hanácké s ňém) m. s ním, učinie m. učiní v 3. os. sg., stratie atd., o sbožie m. o zboží a pod. mohlo by se přičítati na vrub jeho rodného nářečí, ale mnohé tyto věci 12

Strana 13
jsou i v nářečích východomoravských a i v okolí žilinském (kúpěl je i dnes v Žilině). Ostatně jsou to jenom úchylky od spisovného jazyka. Písaři chtěli vlastně psát a myslili, že píší spisovným jazykem. Slovakismy se nedostaly do textu tím, že by text opisoval Slovák, kniha není opis, nýbrž původní koncept, nýbrž jsou tam od počátku, hned od konceptu, protože pronikají u všech písařů, jak zjišťuje již Chaloupecký: z toho můžeme souditi, že ani jedna část nepochází od Václava z Kroměříže. Při tom zase vynikající účast Václava z Kroměříže při překladu nelze vyloučiti. Mám za to, dí Chaloupecký, že vlastní redakce překladu je sice dílem Moravana Václava z Kromě- říže, ale že ten snad diktoval slovenským písařům, či spíše užil jejich spolupráce. A tak dostaly se do našeho textu dosti četné slovakismy. Vznik překladu vykládám si jinak. V explicitu: Finis adest operis, mercedem posco laboris Sub anno Domini M'CCCLXXIII°, tunc temporis existente advocato Magnifico domino domino Venceslao Pangrac in urbe Žilina, ad cuius instanciam et rei publicae utilitatem presens opus est translatum per manus Venceslai de Kroměříž — na- psal Václav z Kroměříže, že se napsání stalo per manus Venceslai de Kroměříž. Mimo to se tu praví, že tunc temporis existente advocato, magnifico domino domino Venceslao Pangrác in urbe Žilina, ad cuius instanciam et rei publice utilitatem presens opus est translatum. Fojt jevil zájem o překlad knih, to jest samozřejmé, vždyť souditi bylo jeho úřadem. Instantia není však jenom zájem, nýbrž i usilování, starost, péče, aby dílo bylo přeloženo. Nelze předpokládat, že fojt, k jehož pravomoci náležela i soudní moc, jemuž měl překlad sloužit, zůstal stranou a čekal, až mu jej opatří jiní. Dal podnět k překladu, ale účastnil se zajisté také sám práce. Diktoval Václavovi z Kroměříže, jenž dvě třetiny díla napsal, ale diktoval také písaři druhému, když Václav snad byl jinak zaneprázdněn. Jistě ne na- darmo napsal Václav per manus Venceslai. Je třeba to bráti doslovně. Rukama se nepřekládá, rukama se přeložené píše; per manus se ne- může vztahovati k translatum. Smysl jeho slov je, že bylo dílo péčí V. Pankráce i k užitku obce přeloženo a psáno rukou Václava z Kro- měříže. Městská správa byla slovenská, knihu právní měla německou, bylo ji tedy třeba přeložiti. Překládal ji Václav Pankrác, diktoval ji a tak vešly do textu slovakismy, ačkoli se Pankrác snažil spisovným jazykem překládati, ponechával pro snazší porozumění, a jak byl zvyklý, vžité slovenské názvy. Z této snahy překládati spisovně 13

Strana 14
vyložíme si také některé odchylky jazykové, zejména nesprávné ř m. r, což vzniklo právě z upřílišení (bratř, křadel, kteřak). Kromě- řížan by si nemohl r a ř plésti. Písaři něco retušovali, ale psali-li rychle nebo nemyslili-li na věc a jen mechanicky podle diktátu psali, co slyšeli, nechávali text neopravený. To je, myslím, nejpřirozenější výklad vzniku překladu. Záleželo na něm Pankrácovi, měl jakousi praxi s právními předpisy, sotva však jeho písaři, nemohl tedy ne- zasahovati do práce. Není totiž valného rozdílu mezi tím, co psal písař Václav a druhý písař. Jsou tu stejné zvláštnosti, stejná termino- logie, stejné vady a nedostatky a zejména chyby vzniklé jednak z ne- znalosti staršího jazyka německé památky, jednak z chvatného a proto chybného čtení. Překlad je na mnoha místech špatný, ano nesmyslný, podle něho by se nedalo souditi a rozsuzovati. Ostatně jde o právní knihu nemající platnosti zákoníka; byla jen pomůckou, soudilo se podle obyčejového práva, nález se po prozkoumání věci a po výslechu svědků činil nikoli poukazováním na nějaký paragraf knihy, jako dnešní soudy citují paragrafy zákonů. Že bylo diktováno, poznáváme na mnohých místech knihy: 116a to dietie obdrží erb odnie — „od ní, mateře“, ale předloha má des vater erbe, mělo tedy býti otní (ale 83a neznage m. nesnáze ukazuje snad na psanou předlohu). — Ktož muož erb, k vdově přistati v její zbožie ten prvé než třidsátek bude slúžen. Začal: Ktož muož, ale pak dal jiný předmět, t. j. erb a pokračoval: erb k vdově... Má býti: Erb muož k vdově přistati 113b). § 353 vůbec nebyl přeložen. Na 1. 144 je ve vydání označeno jako § 320 a 321, je to vlastně paragraf jeden. První překlad je také jemně hustě přeškrtán jako neplatný, protože překladatel naprosto neporozuměl smyslu, nevšiml si ani, že psané v předloze pürg bylo opraveno na purge. Po prvé to přeložil o božejníku, po druhé o tvrzi. Psal to písař B. V otisku zápisů, často zběžně a nezřetelně psaných, je něco chyb tiskových nebo vzniklých nesprávným čtením obtížných míst, jichž je v zápisích, zvláště latinských a německých dosti mnoho. Podávám tu některé opravy, zejména takové, jimiž se objasňuje obsah. Na str. 83, ř. 1 textu (Chaloupeckého vydání) Item nota, quod čtu Item notandum, quod, jak dále třikrát se čte. — Na ř. 7 textu zdola andris čtu andirs. — Na str. 84, ř. 2 Zolnensi má býti Johanni advocato, jako se čte jméno to na předposledním řádku tohoto zápisu. — Na ř. 5 rychter Thome(?) fideiusserunt je asi Rychterchin fideius- 14

Strana 15
serunt, oporou pro to je v dalším záznamu jméno Michelchin, jména zdrobnělá. — Na ř. 16 Item Knavfel(?) fideiussit pro Posinam (?) bych četl pro summa; jméno je psáno Knewfel. — Na ř. 26 unam balytam, tak je také v rejstříku, má býti balistam. Na str. 85, 4. ř. textu bydern je by dem, tečku před slovem jest vynechati. — Na ř. 7 za gob gen náleží čárka. Na str. 86, na ř. 8 zain je zam, na ř. 10 ein je em (ihm). V zápise čís. 4 ex parte toti civitati mělo se doplniti totius civitatis. Na ř. 3 textu místo coram má býti eorum a na ř. 5 má býti a nostris senioribus m. et n. s., jak je v rukopise, viz k tomu str. 91 poslední řádek textu: tam- quam a suis senioribus. — Na posledním ř. v čís. 6 je Johannes Laubvorst m. Lankwrst, v čís. 6a,8, 9 je jméno také chybně psáno, pak již dobře. Str. 87,5 frimd je frund. V čís. 7 na konci obligavit ... pro centum et quinquaginta florenis auri uno floreno racione. Facta Quasimodo geniti ... čísti jest pro centum el quinquaginta flor. minus uno floreno racione facta. Quasimodo geniti. Tímto čtením se dá datovati zápis na den 22. dubna. Na str. 88, ř. 3 si mak dem kinde nie gabin má býti me gabin. — V čís. 10 na ř. 5 VII marcas je VIII marcas. — Tamtéž na ř. 7 opět nie m. správného me, mehr. — Str. 89, ř. 6 má býti Quitlenburgs, ř. 9 Quittenburg. V poznámce k zápisu čís. 11 četl bych Dicta spíše Omnia. Na str. 90, ř. 3 Texctor, Nemhlet, iuuenis(?), Stephanus Langworst má býti textor, Nemhlet, potom písař začal psáti Jun-, t. j. Junk, jako je na str. 94, 2. ř. zdola, ale nedopsal slovo, přes napsané Junnapsal veliké S křestního jména Lankworstova Stephanus; iuuenis doplněné jest tedy vynechati. V čís. 14. Wir gesworn purgermeyster Andreas, také v rejstříku na str. 211, 231 je purgermeyster Andreas. Tim Mistr, Magister Ondřej nebyl. Čísti jest Wir gesworne purger: Meyster Andreas. Není tu uveden fojt, protože se projednávala jeho záležitost. Dále je tu Andreas Hradoczky za rukopisné Hradeczky, Nemhlat za Nemhlet. V dalším textě ř. 16—19 je chybně interpungována věta a špatně čtena jednotlivá slova: Hyrnach zo hot her dyke genante Jeronymus. dem vorgenante Johanni ... alle seyn erb vnd gutter, dy hermyl ym hot, ... gelossen, dy weyl her lebt czu seynem leyb auz genomen, ab gal vorhynge, aber den vorgenanten Jeronimo, daz her von seyner narung quem, do got vorsay, so sullen sy sych beyden talle ... ge- nern ... ym gleichen teyl. Upraviti jest větu: dy her myt ym hot, ... 15

Strana 16
lebt, czu seynem leyb, auzgenomen, ab got vorhynge ober den genanten . . . queme, ... beydentalbe (halben) ... yn gleichem teyl. Str. 91. ř. 6 coati, správně coacti, ř. 9 condordia m. concordia, ř. 13 in concordia. Que facta est má býti in concordia, que facta est. V čís. 16, ř. 5 je omylem schriptis m. scriptis, ř. 8 iure m. iura, ř. 9 insoli- dum m. in solidum. Str. 95, na ř. 4 schuldetweyne netřeba opatřovati otazníkem. Na ř. 8 má býti Casparn, Andreas, na ř. 10 mebenante m. nubenante. — V čís. 23, ř. 2—3 concilii concessor má býti consilii consessor. — Na str. 96 předposlední řádek 1. odstavce má býti czu grosserer sicher- hait. — V čís. 26 škrtnuté koppener je v ruk. upraveno na korpener. V čís. 27 doplňuji text takto: als meister Andris ffoyt wart, zbytek f je ještě viděti a Ondřej se r. 1425 stal fojtem. — Na str. 99, ř. 7 není IIIe tage, nýbrž me tage. — V čís. 31 se praví, že poslali dva z konšelů, ac ex communitate duos, unum verumtamen Cultellifaber et alium Vitko. Místo verumtamen má býti Benedictum Cultellif., jak se jmenuje dále na str. 101 na posledním řádku tento nožíř. — V čís. 31, ř. 8 textu (7a1): nos rescientes, quod . .. čtu nos respicientes a na následujícím ř. misimus bude spíše iussimus . . . vocare. — V čís. 32, ř. 11 textu prefati v ruk. je prescripti. V čís. 33, ř. 9 nulli allienari nec alicui committere, nisi čtu nulli alteri nec alicui amicorum; na následujícím řádku m. ut ullus alter čtu ul nullus alter. Na str. 36, v čís. 36, ř. 2 Michael Verzlak je Bzlak, Bzdlák na str. 118, t. j. Hříčovský. Na str. 108 v čís. 46, ř. 5 písař původně napsal Insuper ego Mar, na další řádek: tinus supra notatus commissi; pak přes Mar přepsal Geor- a pokračoval na okraji gi2, a před tinus na následujícím řádku při- psal fwab. Třeba tedy čisti Insuper ego Georgius Swab supra notatus, nikoli, jak čte Chaloupecký, Georgius Swab, cuius supra notatur (psáno notatus). Zbylé tinus četl cuius, a pak musil opravovati rukopisné notatus na notatur. Nepovedlo se také čtení ř. 8 Spondeo patri suo Georgio et matri ... et awunculo suo Thome ipsos in perpetuum, quam diu vita ipsorum, comodum sincere servare. Správné čtení je: quam diu vita ipsorum comes fuerit, servare. V čís. 43, 47 se mluví o panském úředníku, Chaloupecký jej jmenuje Brssnekem, já to čtu Kršnekem, Kršňákem (levákem). Na str. 112, 3. ř. textu zdola Nosko ... in nostri consulatus pre- 16

Strana 17
senciam in generosum virum Thomam Literatum ...statuit čtu inge- niosum virum. — Na str. 115 škrtnuté jméno čte Chaloupecký Semla, já Secula; toto jméno Sekula se čte také na str. 124, ř. 13 zdola. — Hned dále na následujícím řádku sloféřovi měšec ottrhl čtu šloséřovi. — Na str. 118, v čís. 67 fojt Zyliney je žilinensis, vypsáno je zylinen a značka zkrácení, je to latinský tvar, sotva maď. -y, i. V zápise porušeném čís. 70, ř. 6 doplniti jest Vackovic z Závo- (die Tomáš) jménem, na ř. 9 zd. v rukopise je že, nikoli tí, na ř. před- posledním na té str. má býti: jakož i prvé. — V čís. 86, ř. 2 zd. dokudž budú mezi s sebú se .. . srovnávati, má býti budú moci s sebú. — V čís. 87 ř. 6 ruk. má jest m. už, na str. 136. ř. 4 zd. et je a v ruk. — Str. 143, čís. 103, ř. 6 chybou tisku je citihodným m. ctihodným, str. 145, ř. 2 zd. pannenského m. panenského. Na str. 146, 6. ř. zd. vypadlo za slovy krom rodu slovo jeho. — Na str. 149, na ř. 12 a 19 jest čísti Dubnovi, jež je psáno zkráceně Dubnoi. — Čís. 117 je na fol. 104a, nikoli 140a. V témž čísle se vyskytuje urozený Adam Příleský, ale v rejstříku str. 230b je Přeleský, chybně. — Jiných nedopatření v českých zápisích nepřipomínám, budou opraveny v slovníku. Některá jména nelze jistě stanoviti, poněvadž písmo je někde velmi nezřetelné, když jde o jméno ojedinělé a nezvyklé, na př. 115, ř. 4 Prwssak, Prušák, může se čísti i Powssak; čís. 117 Petrilas mně se jeví jako Petiwlas. Vadná předloha zavinila zmatený text překladu: Ten člověk jmá platiti škodu, kterýžto svým chtěním činí škody jinším lidem, buďto na zemích anebo mostem, což by nechtěl oprávět do kolena zvýš 133b, čl. 203. — Der man sol gelden den schaden, der von seyner warloze geschit andern leuten, iz sei von lande odir von pruken, dy er nicht bewart knyhez hoch über der erde. — Správně měl říci svou neopatrnosti m. chtěním; na zemích anebo mostem je podle předlohy, jež tu má chybné lande m. brande, pruken m. prunen, burnen, brunnen. Smysl článku je, že má opatrovati oheň a studénku, pramen vodní ohraditi. Některé vady v překladě právní knihy je možno vyložiti chybou v předloze německé, jež sama má již chybný text, jak jsme viděli. 138b pokad s ním robí, dy weyle erbet m. er lebt. Nebo má-li předloha ane den zinz vor und hynden m. âne den zůn, má pak náš překlad 129a s další chybou, ane (ohne béře za an= na): Pakliž by trval a jeho erb po jeho smrti na tem dluhu napřed i nazad byl. Smysl je, že kdo něco postavil na cizím, najatém pozemku, má, když odchází, všecko zase 2 Slovník k Žilinské knize 17

Strana 18
zbořiti kromě (ane) plotu vpředu a vzadu dvora. V překladě tomu není vůbec rozuměti, nedává to vůbec nijakého dobrého smyslu. V čl. 40, 112a vynechala předloha sazbu wergeldu (fuergeld); je tam necháno místo pro doplnění, ale nebylo doplněno. Náš překladatel ovšem toho také nemá a pomohl si tím, že napsal: Ten musil by to opraviti svými penězmi, to jest o tu ránu anebo o smrt, která se skrze to stala, der muz bezzern mit seinem fürgelde, daz ist vmb dy wunde (nun phunt), vmb den totslag (achzen phunt), er en müge iz den entgen, alz recht ist. V čl. 42 an bözzen dingen m. uzwendig dingis, extra iudicium je přeloženo: smluvení, které se stane o zlé kusy. — Původní zu des riches dinste mění předloha czu dez richterz dynst, ovšem překladatel má pak v čl. 143, 125a podlé rychtárové služby, na jeho službě 115b. — Mezeru si nechal f. 52b1 pro slovo genozzen, kte- rého však nevepsal: Er an spreche seynen . . . schemleych, 137a č. 239 přeložil: on by přimluvil svým haneblivě, schemleych m. kempfleich. V židovské přísaze: dy nama(!) mit(!) lyz(!) und Jesi beaund(?) m. (Ortloff): dy naaman vorlis unde Jesi bestund 143a aby tě pakostnice napadla i malomocenství, kteréž Naaman měl a Jezi. Krup. ruk. vynechal kus textu, opisovačskou chybou, v čl. 34 chumt iener man, der yn erst wunte mit einem vreuele vor vnd iener claget, (der andir, an deme der vrede erst gebrochin wart, kome noch vor vnd clage) dez selben tagez in der hanthaften tat ... 111a a přišel by onen, co prvé onoho ranil svévolně ... a ten první raněný žaloval by toho dne ten hlavný skutek ... Je tedy nejasnost i v překladě. (Doplněno z Labanda III, 1, cap. 3.) — Čl. 54: Man můz wol frawen geben eigen czu irm leybe mit der erben gelubde, wy... sey sein vnter dem gericht, do daz erbe inne leyt. Ssp. 21, 8 swie (jung daz) sie sin, binnen deme gerichte. Musí jeden dobře svéj ženě dáti svého jistého k její životu vedlé slibu erbovného, jakž sú koli pod tým fojtstviem, kdežto země erbovné ležie. Čís. 300, 242: Welch in chvmen man sich vrey saget, den sol man (vor vri halden), man (in) müge yn mit gezeuge verleylen (ver- legen = vyloučiti ze svědectví, Weiske) 137b Kterýž by přišlý člověk (o) sobe svobodně pověděl, teho mají mieti (za svobodného, verlisen) a muož jeho svědomiem utratiti. Čís. 10 (68) semleich, čís. 230 (296) czeinleich m. kempfleich. — In einer tan, in einer stat, č. 19 smrtelně m. na témž místě. — Der schultez 18

Strana 19
sol bei leuten sein, a ten fojt má při lidech býti 108b čís. 13 m. belehnt. — alz seyn gelüke stünt čís. 105 a měl se ustaviti m. gelübde. — Ve vydání čl. 332, f. 145b zní: O núzi a o tajné úžeře. Núze a dlúhá, tajná úžera, ta jmá býti přesvědčena sám sedm všech rukú, nespravedlivost a núze a dlúhé, tajné úžerství, kteréž před právem obžalováno bude a svědčeno pro hlavný skutek, kteréž to dokázati mohú skrze noc, to jmá posuzovati rychtář vyšní. Předloha německá praví: Von heymsuche. Not vnd lange heym suche můz man gezeugen selb sibende, aller hande vngericht vnd not vnd lange vnd heym sûche, daz vor gericht mit clage begriffen wirt, daz sol man clagen mit gerufte durch dy hanthafte lat, dy man do beweysen sol; über nachtet iz, so richtet ez der oberst richter. Vidíme, že dlúhá je podle předlohy německé chybné; má tu býti lage t. j. záloha, úklad. Tajná je překlad asi slova heym, první části slova složeného heimsuche (heymsuchunge překládá 147b tajné hledače); v předloze je to psáno odděleně. Heimsuche je výboj, hussuchunge, irruptio domus. Jak přišel překladatel k úžeře? Německé gesuoch znamená zisk z půjčených peněz, úrok, tak pochopil překladatel (heim) suche, odtud úžera, úžerství. K svědectví bylo třeba šesti svědků, žalobce byl sedmý, to je řečeno po staru sám sedm, sám sedmý. Co však při svědectví dělají ruce všech? To k sobě nenáleží, nýbrž k následují- címu slovu nespravedlivost a je to doslovný překlad slova allerhande = = všeliký; mělo to tedy býti všeliká nespravedlivost, všeliké bezpráví. Hlavní skutek je za hanthafte tat, po slovensku se tomu říká rukolapný, to jest čin, skutek, při kterém byl zločinec přistižen in flagranti. Ale náš překladatel zde i jinde překládá, jako by tu bylo haupthafte tat. Vynechal tu důležitá slova mit gerufte s pokřikem, stč. vep, úpu, cum clamore manualis facti. Slovy skrze noc začíná nový článek. Překladateli dělalo potíže slovo übernachtet; v českých překladech se to vyjadřuje: bude-li přesnoco- váno, to jest, nebude-li to hned toho dne vyřízeno a zdrží se věc přes noc, pernoctetur. Upraviti jest tento nesmyslný text tedy takto: . . . přesvědčena sám sedm. Všech rukú nespravedlivost ... to dokázati mohú. Skrze noc.. . To je ovšem úprava v duchu překladatelově, nikoli ve smyslu a duchu paragrafu, právního článku. To by se musila nahraditi, jak bylo ukázáno, nesprávně přeložená slova správnými, aby to dalo rozumný smysl. 19

Strana 20
S úžerou se setkáváme také v čl. vyd. 153, f. 127a: Švábové berú dobře úžeru a robí s sedmého sedmé tak dalece, jakž by vždy zrajtovati mohl, což od meče aneb od otce svého polovic zústalo. Dy Swaben nement wol herwette vnd erbet(!) auz der sibende sibende(!) sippe alz verre, alz er ymmer gerayten chan, daz ym von swert halben, daz ist vater halbe angeporn ist. — Překladatel nerozuměl slovu herwette, odění vojenské, zbroj; spletl si to s Wette sázka, zástava. (Viz 120a úžerné peníze, Wette, Pfand.) Erbet m. spr. erbe, spojil si překladatel s erbeiten, arbeiten, proto to přeložil robí; sippe, pokrevné příbuzenstvo, spletl si se siben, sedm, předcházejícím zde, a místo dědí do sedmého kolena napsal robí z sedmého sedmé. Dále se vykládá v předloze, co je von swert halben, po meči, že je to po otci, se strany otcových příbuzných, předků, daz ist (von) vater halbe. Von... halben i jinde dělá překladateli potíže; zde to přeložil polovic(!) A ještě jednou užil úžery v čl. 15, f. 108b: Purkrabie a fojt, ti mohú každý den súditi za peníze bez úžery. V předloze je vmb gelt an gezevch: gelt se zde míní peněžní dluh, dlužné peníze; gezeuch, gezug je svědectví, absque testimonio, ale překladatel rozuměl gesuoch, gesuochaere Wucherer. Ktož řečník bude, ten retuje k právu mateři a děťom 140b, der retet czu recht, radi od raten, nikoli retten. A ktož prodá vlastní zboží aneb poběhlé zboží, jmá jemu čekati, pokad s ním robí, 138b. Poběhlé zboží je movité jmění, varende habe; vlastní zboží je eigen, t. j. zděděný, dědičný majetek pozemkový. Předloha je tu vadná: des sol er gewer (sein), dy weyle erbet (m. er lebt). Chybné erbet vzal zase jako nahoře za tvar slovesa erbeiten, přeložil tedy: pokad s ním robí. Čekati je zase chybný překlad slova gewer, místo jistcem býti, ručitelem. Ktož žene svůj dobytek na trh cuzí 117 auf einen anderen mark, t. j. na cizí chotár, cizí obcinu. Nemohú svůj jazyk před usty míti 126a mügen keinen vormunde gehaben; roztrhl slovo ve vor a munde a přidal ze svého k tomu jazyk, m. nemusí míti poručníka, řečníka. Žádný nejmá trhu a mince zdvihnúti bez rychtářové vuole do rych- tárství, lež bude světlo 135b. Smysl článku je, že nesmí nikdo nové trhy, tržní místa zakládati nebo minci novou raziti, nežli ten, čí pra- vomoci to podléhá, in dez gerichte iz ist odir ligt. Z ligt si udělal licht a vznikl tím podivuhodný nesmysl. 20

Strana 21
Pakli řeče, že jest jemu zaplatil, to musí sám sedmý na umrléj kůži zbožiti 122b, daz mûz er volprengen noch toder hant, post mortuam manum probare; četl haut m. hant a přeložil na kůži. Chce-li pán odkázati svého muže dluhového od svého zboží..., tedy má jemu zjeviti pod ranú mši 144a, daz sol ym kundigen czu licht- messe, t. j. výpověď se dávala nájemcům polností na Hromnice, ale nikoli před ranní mší Jeho erb neb rukojmi musí zaň božbu učiniti až do chvalného času 123b czu gelobter zeyt, do slíbeného, určeného času. Chromotu také člověk má prositi k domu i ku dvoru 129b Lenunge muz auch ein man pyten zu hauz vnd zu hof; lenunge četl lemunge; lenunge je půjčka; pyten zde není bitten, nýbrž darbieten. Nerozuměl zejména slovu stunde, stunt, jež překládá hodina. Což mu (pacholkovi ze služby sběhlému) bylo zaplaceno na tu službu, ve dvú hodinú má to zase odložiti 131a, czwirstunt, dvojnásob. — Když budú osloveni tři hodiny 132a, alz man sy manet drey stunt, třikrát. — Tehdy muože on toho rušitele pokoje kázati jednúc nebo dvojíc nebo tři hodiny podlé jeho jména 132a, vorheyschen eynez odir zwir odir dreystunt, předvolati třikrát. Tři hodiny, prvé po čtrnásti dnech mají onoho před právo zváti 129b, Dreystunt, ye uber virczehen tag, sol man ienen vorladen. — Jeden muž muož dobře svého syna od- táhnút... od práva... na tři hodiny, na čtvrtú hodinu musí sám od- pověď dáti 140b, czu drey stunden, czu der virde můz er selber ant- worten, třikrát, po čtvrté. — (Žid při přísaze) bude-li za tři hodiny poslušen neb počúven, tedy stratí on hospodářství 143a, wirt er vellich drey stunt, also dikche verleuset er eynen virtvnch. Vaelic, vellich werden jest chybiti v přísaze třikrát; vierdunc je věrdunk, čtvrtina libry jako pokuta; překladatel to spojoval s wirt-. Chybně přeložil 123a: A to musí před právem odmlúvati v tu hodinu, když ho o to obžalují, zu hant, ihned. Přeložil jím i sloveso stunt 123b, alz seyn ge- lübde stunt, že jej zase ustaví na tu hodinu, když to slíbil. — Potíže měl překladatel také se slovem leipgezeug, lipzucht, zaopa- tření, výživa vdovy. Svědomie o životu, Von dem leip gezeug. Svědomí života nemuož žádný ženám zlámati ani súsedský erb, ani žádnému (spr. žádný), na kohož to zboží zemře. Leyp gezeug mach den frawen nymant geprechen, weder nachporn, noch nymant, auf den daz gut irstirbet. Svědomie je svědectví, Zeuge, geziuge, ale zde to má jiný význam, jak jsme naznačili; nachporn není nachbůr, nachbar, nýbrž 21

Strana 22
blízký příbuzný. Rovněž v následujícím článku: ona obdrží její těla svě- domie, sy beheldet ir leipgezeug. Na listě 114a to překládá: což k její tělu přísluší, ačkoli leip je také život. Na 1. 116a překládá ir leip gezeug její těla šaty. — Na listě 117a: Jest-li její život toho pomohl dorobiti, Ist daz ir leipgezüch. Tady máme dále pikantní překlad: když muž umřel, tedy vezme všeho polovici, což jest v tem domě zůstalo, jestli muže ne- potřebuje v celém roce; předloha ovšem nic takového nemá, nýbrž mluví o speise, der ir man bedorft bei einem iar, co spotřebuje do roka. Nesmyslně překládá také râde, gerâde, geräte, což je slov. riad; plete si to s Rad kolo. Nerozuměl také zweier wegene = dvojím způso- bem; viděl v tom wegene, wagen, odtud jsou ty vozy a kolesa. Každú ženu erbuje dvú vozú kolesa: na její vnuku ... a ten erb na najbližního, Etlich weip erbet zwier wegene, ir rade an ir ... niftel ... und daz erbe an den nechsten. Každý muž ... erbuje také dvú vozú kolesa, erbet auch czweier wegen, das erbe an den nechsten...magen...115b. Tamtéž: a to zůstane po něm erb, když umře, buď kolesa neb jeho panstvie. — Má ta kolesa také v jiném spojení: Nic jí (ženě) neerbuje zboží menovitého (= nemovitého) než kolesa a brána 116a, wan raden und eigen. V eigen vidèl egede eide, polní brány. — Ta žena vezme ... k tomu mlynný kámen a kolesa její v svého muže zboží 127b. mustayl und ir rat. Musteile je polovice zásob potravin, jež připadala vdově po smrti mužově; překladatel si to spletl s mülstein. Jsou tu však i jiné nehoráznosti: Jestliže by se zdařilo! na ten den, že by i on umřel, tedy mají jeho chovati až do třitsátého dne!, dokadž to bude opraveno, že by mohl přijíti k pohřebu! 113b, Von dem erbe sol man erst gelten dem ingesinde ir lon, alz (= so viel) im gepüret an dem tak, daz ir herr starb. Und man sol sy! halden biz an den dreizzich- sten (Tag), daz sy sich mügen bestatten. Bestatten má zde význam opa- třiti se jinou službou, najíti si jiné místo, nikoli begraben. Bestatten = = odděliti, vybaviti přeložil rovněž jako prve. Na cizích ženách a chudých muož nekterý člověk učiniti násilé 108a, An varenden weiben (poběhlicích) und amnien (amyen, Geliebte, Bei- schläferin) mag tûn ein man not. Spletl si amie s arm. Herschilt, příslušnost k některému stupni lenního zřízení, zase si rozdělil na her, pán, a schilt od slovesa schelten 3. os. sing. Když on pána svého ulál anebo opustil 115a, Wenn er den herschilt aufgegeben hat, vzdal se své kasty. Nebo ktož pána svého laje 115a, einer mach wol seinen herschilt niederlegen. 22

Strana 23
Týmž způsobem si rozložil vederspil ve feder a spielen a je to lo- vecký pták, sokol a j. pták vycvičený k lovu. Ptačstvo, jestli letí na pole, všemu lidu sú obecni a neprohrají své peři 131 a, allerhande geflvgel, vligen sy czu velde, si sein gemeine allen leuten, veder spil nicht. Binnen wichbilde = na území, v hranicích rychtářství, města, pře- kládá se vedlé jednéj ženy 121b, vedlé svéj ženy (třikrát) 121b, asi vli- vem podoby slov Wichbilde a wipsbilde. Z aby jiskry (sperken) nelítaly do dvora, udělal, aby vrábli se tam nehniezdili a neletěli jemu na škodu 128a. Were si plete s Ware, ku- pečství 141a, 138a, gerade s gnade milost 114a, ein chint innen iaren chybně četl neun iaren a přeložil v devíti letech 115a; z ovcí udělal boženiky 114b, schephe-schefe, wint si spletl s vint, feind 134b, bevriden překládá 128b, upokojiti (dvůr) m. oplotiti; plete si předložku an na s ane, ohne 143a na řezivě ane wofen 138a, v škodě ane schade, čl. 249, také nach s nacht 144b na noc auf, nach noch vor, törleich překládá smrtelný, tötleich; wilt vecht, lapá zvěř, překládá chce bojovati, 124a, četl vechten will, veht je však 3. os. sg. od vahen lapati, wilt četl špatně will, chce. V čl. 329 na str. 145a se jedná o tom, když někdo cizí věc své po- dobnou omylem odnese, medenici nebo břitvy neb tomu rovné po jinších lidí řeči z jistby nese, jihly nebo vrece nebo vlnu neb ze mlýna nese, Wer dez andern.... schermezzer seyme gleich nach mer leute wane von der stube treyt odel (m. oder) ytel sak odir vol von der müle; nerozuměl slovu ytel, prázdný, chybně četl wolle m. vol, vrece plné a špatně přeložil a tak vznikly jehly a vlna, jež omylem nesl ze mlýna. Prukenzol a wazerzol překládá 135b podešev mostná a vodná. Vier füzgenger nejprv přeložil čtveronožný dobytek, ale opravil pak správně čtyři pěší, ale dále dí, že nabraný, naložený vůz má platiti mýta čtyři srny, ale jmá zasě jíti svobodně, Ein geladen wagen vir (t. j. penize) hyn und wider varend. Hin vzal za substantivum hin(de), laň a spletl si ji ještě se srnkou; smysl je však, že vůz tam a zpět platí mýta 4 pe- níze. Zoll spletl se sol, Sohle. Těžko bylo si vyložiti čl. 307 na str. 143a: Jest-li by který z nich (konšelů) lál ortel (odporoval nálezu), on má bubenníkem býti, er sol der pank pitten; pank je Gerichtsbank, soud, jehož má žádati, aby ortel byl změněn. Od lavice je k bubeníkovi daleká cesta; překladatel četl asi pauk místo pank, Pauke je kotel, buben, a odtud vznikl asi bubeník. 23

Strana 24
Noch rozuměl nach: 144a A umře-li v tem otec, on nepotřebuje toho zase vrátiti ani děliti s svými bratry po jeho otce dání, po otném jeho erbu, er darf dez nicht teylen mit den prudern, noch seynez vater her- ren wider geben, noch dez vater erben, ab Krup. Smysl měl býti, že nemusí se děliti s bratry svými, ani vraceti otcovu pánu ani otcovým dědicům, kdyby sám nebyl roven rodem otci. 144a- Jestli drží otec svým děťom řečníka po smrti jejich mateře, má jim dáti všecko jejich mateře zboží, buď jemu dostalé od neščestie aneb od jeho zásluhy. Heldet auch der vater seyn chinderen eyn vormüntschaft noch ire mûter tode, wen sy sich von ym schayden wil, er sol iz yn wider geben alz ir muter gut, iz sey ym von vngeluke oder an seyn schulde geloset. Má-li děti v poručnictví . . . má jim dáti všechen majetek matčin, leda že by ho neštěstím a bez vlastní viny pozbyl. Nerozuměl slovu geloset = abgegangen, chápal je opačně, jenže neštěstím se nedostává zboží a pozbude-li člověk něčeho, není to zásluha jeho! 142b Který pocestný člověk na poli druhého člověka rež nechá le- žeti a toho nesveze, to má platiti podlé toho zboží ceny, korn lezet (= verletzt, spase, skrmí) und iz nicht eyn fürt nebéře ho s sebou, neodveze ho. Pakli by přišel onen s svým rychtářem, kterýž onymno zaplatil čl. 196, mit irm richter, der yn verzalt hat 132b, odsoudil. Bude-li ta žaloba žalována 136b, wirt dy clage gedaget, d četl cl. Clage dagen stanoviti rok, termín žalobě. Mohl bych v klasobraní pokračovati, ale z ukázek je zajisté zřejmo, že překladateli zastaralý jazyk německý činil potíže, neznal se v právní terminologii německé, více se dohadoval smyslu slov, a to často velmi chybně, takže jeho překlad je spíše směšný nesmysl než právní článek, jímž by se měl soud říditi. Nebyl to zákonník, nýbrž jen pomůcka pro soud, jenž rozhodoval samostatně. Takové omyly jsou roztrou- šeny po celém díle, u obou písařů, proto se domnívám, že písaři sami nepřekládali, nýbrž vlastním původcem překladu a také stilisátorem, jenž rozhodoval i o jazykové stránce, byl pan fojt, Václav Pankrác; Václav z Kroměříže dal k tomu své ruce, per manus jeho vzešlo dílo. Zdálo by se, že pro význam slov bude nám oporou německá před- loha; někde ano, jinde můžeme z ní poznati smysl právní věty, ale pro špatně přeložená místa je nám jenom ukazatelem, jak omyl asi vznikl, jaký byl k němu podnět. V slovníku jsem na takových místech připo- joval znění německé předlohy, je tedy slovník spolu komentářem. 24

Strana 25
Nicméně přes tyto těžké závady má pro jazyk překlad velikou důle- žitost, ukazuje nám, jak v té době se psalo; je datován, je značně obšírný, v tom jest jeho význam pro historickou mluvnici a pro dějiny slov, slovník. Je psán jazykem spisovným, do něhož pronikají prvky nářeční, zejména materie slovní, jež čerpá z řeči kraje, užívá slov běžných v blízkém okolí Žiliny a nahrazuje jimi spisovná slova nebo užívá jich vedle slov v spisovném jazyce jinak vžitých, ale v Žilině méně užívaných. Překlad byl zapisován hned do knihy, svědčí tomu několik míst, kde překladatel se přehlédl při čtení, četl špatně, překládal špatně, ale poněvadž mu to nedávalo dobrého smyslu, ještě včas nahlédl znova do předlohy a omyl ve čtení postřehl. Škrtl, co bylo napsáno, začal znova. Tak je tomu zejména na str. 144a při čl. 319 a 320, jak to Chaloupecký označil. Nejsou to dva články, nýbrž jenom dvojí překlad téhož článku 379, podle označení Rauscherova. O božejníku, což by oblúpil. Žaluje-li jeden člověk, že by oblúpen byl a nevěděl by, ktož by to byl udělal, tehdy purgmistr to jmá od- mlúvati skrze šest neděli, že svého božejníka bez viny omlúvá vedle jeho božby anebo tu škodu platiti do práva bez osudu, že v tom ani rady ani skutku jměl. Ostatek článku nepřeložil, začal znovu. Druhý překlad: Když člověk žaloval na jednu tvrz, že jest s ní oblúpen a ne- vie, ktož to udělal, tehdy téj tvrzi pán jmá odmlúvati za šest nedělí, že nejest vinen pod svú božbú anebo jmá tu škodu platiti do práva bez osudu, že on ani radú ani skutkem vinen. Atd. Von der púrge (e škrtnuto a připsáno l), do man ab raubet. Clagt eyn man über eyn purk, daz er dar ab beraubet sey vnd weiz er iz nicht, wer iz getan hot, do sol der purkherre vor antworten vber sechs wochen, daz er dy purk vnschuldige mit seym eyde ader den schaden gelden auf recht ane buze, daz er ratez vnd der tat vnschul- dik sey. Burk vzal za bürger a přeložil božejník; potom purkherre se stal purgmistrem; v druhém překladě správně má tvrz a tvrzě pán. Jiný příklad: O tvrzi neb o zámku, které mají bořiti. Rychtář má napřed třikrát zatíti na jeden zámek (A jeden sedlák svým če- kanem) a na jinší budovánie čekanem neb motykú 1426. Der richter sol erst drey slege slahen an eyne purk oder an eym gebauwe mit eym heckel. Četl původně gebauer m. gebauwe, přeložil tedy sedlák, ale omyl postřehl, místo zde v závorce uvedené škrtl a položil místo sedláka budování. 25

Strana 26
Meče také nemají nésti žádný po rukojmí v městech i ve vsech 125a, Swert sol man auch nicht tragen in den steten noch pürgen noch in den dorfern, zaměnil bürge a burg, rukojmí a hrad. — V svobodném po- koji a v zdravém nemá žádný žádnéj zbroji nositi 125a, In dem gesůn- ten vride, Ssp. II71,2 Binnen geswornen vride, tedy gesûnten od suonen süenen smířiti, mimosoudní smír, occulta compositio, nikoli gesunt zdravý. PRAVOPIS Pravopis některých zápisů nás nechává na rozpacích, jak máme napsané slovo správně číst, nehledíc ani na pletení liter t-d, s-z, š-ž atd. Napsané nekterý, můžeme čísti ňe-, ně-, ne-; detete, dietěte každé psané e znamená jinou hlásku: ie, ě, e; neliší se t a ť. Školenější písaři takových rozdílů dbají a dovedou je vyjádřit v písmě. Napsané di- těte nám zcela zřetelně ukazuje, že jsou tu hlásky ď, í (ie), ť, č, t, e. Horší je to s kvantitou, protože ji kromě několika dokladů písaři ne- označovali. Nedokonalé je také rozlišování i, i a y, ý; ač tu i někde bylo dbáno tohoto rozdílu, bývá to málo důsledné, většinou libovolné. Někteří se snaží y odlišiti od i vůbec, jiní píší po c, z, s podle široké výslovnosti y, tedy jako tvrdé y, jiní také po ř, š, j, jak se to vyvi- nulo v jazyce spisovném (pobratrský pravopis). Zvláštností v jis- tých zápisech je to, že označují tvrdé l, v hojných případech, ale ni- koli důsledně. Latinská abeceda neměla přirozeně liter pro hlásky, kterých neměl tehdejší latinský jazyk. Doplňovala se tedy abeceda spřežkami, t. j. spojením dvou písmen, jimiž se měla přibližně nazna- čiti hláska rz = ř, cz = č, ff = š atd. Kniha je psána takovým pravo- pisem s ustálenými spřežkami. Ale ani toto písmo plně nevyhovovalo. Písaři užívají proto často rozlišovacích znamének, teček, háčků, podle soustavy Husovy. Ani těchto však neužívají důsledně. V knize městské píší zapisovatelé jazykem spisovným své doby nebo aspoň se snaží a myslí, že píší jazykem spisovným. Píší pravo- pisem místy primitivním, většinou pravopisem spřežkovým, porůznu užívá se i znamének rozlišovacích, pravopisu diakritického (soustavy Husovy), ale nikoli důsledně, tedy tak, jak se tehdy u nás psalo. Psané slovo není vždy po hláskové stránce tak napsáno, aby je čtenář bez úvahy dovedl správně vyslovit, na př. jméno Cziczkan možno čísti Čičkan nebo Cickan, Čickan, Cičkan a všecky tyto podoby mohou se 26

Strana 27
vysloviti se samohláskami krátkými anebo dlouhými. Nejisté jsou zejména slabiky ne, de, te, jež mohou míti tvrdé nebo měkké souhlásky nň, d d,tt; e může býti dlouhé nebo krátké, může zastupovati dvoj- hlásky č, ie. Délka samohlásek se neoznačuje, neliší, píše se stejně dlouhá i krátká samohláska nebo dvojhláska. Jen porůznu písař naznačil délku zdvoje- ním písmene: tee (té) 8a, teež 8a, 97a1, 82b1, 82b2, 96a2, 97a1; mee 101b, samee 93b2, lidee 144b, Staaň 96a2 (6x), na radhuuse 95a1. Nejčastěji se píše i dvojím i, z nichž druhé je dlouhé i: ij: gij (3. sg. f.) 89a1, 92a2, dobrzij 89b1, Bratrzij 98b1, magij 83a2, onij 90b2, ginffij dobrzij 89a2, rukogmij 104a, zgednanij 77a, rozeflanij 77a, Bozijho 104a. Někdy také j znamená dlouhé í: okolných 77a, Tifficyho; i však někteří písaři píší se zvláštní zálibou za i a í, y a ý. c se píše cz: chczem 12b, wiecz (věc) 110a, 100b, wiecze 99b, czuze 136a, otecz 4b, lehcze 104a, czo 86b1, czeftu 105b, do- czela 96b1, wffeczkno 137b, widucze 137a; c: docela 85b2, ceftie 124b, noc 110a, prafce 119b, ffyroce 141a, ruce 125b, klyfyce 119b, zaplaceno 119a, wffecken 88b1, wiece 92b1 ; č: widuče 106b2, přes noč 109b, dluzniče 105b1, ztračuje 105b1, počeftny (pocestný) 140b, nechčefs 84b2, čtnv (= ctnú) 101b. č se píše cz (stejně jako c): czynymy 3a2, kowacz 6b, zacz 3a2, oczy 6b, narczenij 77a, czaffu 4b, zwlaffcze 2b1, krczmy 107a2, cztwrty 143a; cž: zarucžiti 89b, otcžimem 87a2, acž 87b; cžaffu 102b, rzecžy 96b1, Kropacž 94a, Bytcžu 93b, otcžiznu 83b, cžte 145b; c: Cernakowycz 98a, clowiekem 148b, rzeceny 148a, rzece (řeče) 148a, ginace 119a; č, č: zaručeny 120a, člowieczenftwie 116,a člowiek 148a, meče 136b; d se píše d: ted 101b, 88b1, Dure 92 b1, Duro 91a2, Duran 87a2; na konci také t: tet 2b1, zvláště před e, i, č, ie: detete 90a2, detety 7b, delal 90a2, 27

Strana 28
wedeti 102a, 91b1, dedina 102a, na del (diel) 7b, ffko- dyti 4b, lydy 4b, w pondeli 102b, dewcze (dievce) 7b, dietie 105a2, dierach 106a2, wodie 105a2, fe dowediel 99b2, widiew 2b1, dietmy 7b, radie 109b, ffkodie 108a, fedie (sedie) 108b; d: teď 82b2, 88b1, wied 96a, diel 100b, 101a, lidi 102a, ge- dine 101a, Duran 86b, 87a1, 96a2; di, dy: Diuro 77a, 88b2, Dyuro 102a, Dyuren 86b1; j se píše g před e, i, ě, ie podle výslovnosti středověké latiny, kde se čte g jako j před i,e: geho 4b, geft 4b, gedneg 5b, zge- witi 108b, k rage 108b, gelene 118b, genz 91b1, gegi 113a, gede 107a1, giel 99b, s fwogim 101b, gyz 108b, gidlem 120b, gijti sč 145a, giezdny 135b, giti (jdu) 135b, Gi- rzik 100a, gij 89a1, gedy (jědy) 133b, Gelcze 92b1, vgecz 100a, Ondrzege 100a, dwoge 94a1; před souhláskou: gfu 6b, gfau 104a, gfta 124b, gfem 83b1, gfme 94b1, gde 117b, gducz 120b, gmenem 99a, nagmu 127b, gmagi 101a, negma 89a1, gmienie 114b, ghru 122a, proghra 129a, przigde 147a, ale g se čte jako g naše: nigdy 4b, gdezkolywiek 101b; gi před a, o, u: gia 91b1, 91b2, pogial 146b, zlodiegiom 142a, gyu 4b; před souhláskou: wagiczar 5b, písař z r. 1485, 89b1 až 90al má: gimenem, ginam, ginak atd.; yg před souhláskou na začátku slabiky: neygfu 112b, przeygde 142a, naygde 142a, 108a, poygme 115a, neygme 149a, z naygmu 134; před a, o, pak na konci slabiky po samohlásce: ya 115b, yaka 116b, yako 109a, yateho 111b, yawffy 130b, bo- yowal 110a, Ondrzeyowi 94a1, Matieyowi 94a1 ; gey 5b, božeynik 108a, fwobodney 110b, teyto 141a, fwey zenfkey 112b, foytowi 108b, troynafob 139b, Her- kuday 77a, nayprwe 94a1, Wayczarze 94a2, zname- nayte 109a, Ondrzey 100a, fproday 96a2, obyczey 87b1, nynieyffim 100a; ale tu se píše také vczeny 101b, fwog 101a, fwieg 5b, Mathieg 101b, ale zase yeft 110b; y, i 28

Strana 29
i, I na začátku slova před a: ia 83b1, 86b1, iakoz 83b1, Iak 77a, Iana 77а, Ianek 100a, Iakub 97a1. Písmeno j nemělo dnešní platnost, neznamenala se jím naše hlá- ska j, nýbrž je to dlouhé, protáhlé i, jež se psávalo na konci slov nebo ve spřežce české ij (= ii = í), když se dlouhá samohláska označovala zdvojeným písmenem. k se píše k: kdyz 108b, katka 77a, Mikulaffi biskupu 82b1, miefteczko 133b, Kremnicze 85a1, Iakuba 96a1, Iakšovi 99a, Mi- chalka 100a, 2b1 atd; (latinským způsobem) Michalec 100a, Nicus 4b, Mico- lafs 5b, Cozakowieg 5b, Iacub 100a, Iwanijffco 100a, polacowicz 5b, Secula 3a2, Caffpar 87a2, Crayczy 2b1, conffelom 4b, comory 3a2, pocoy 3a2; Macko (Mako) 86a, yacko 86a2. Písař č. 83—86 (86b2—88a1) označuje častěji, ale ne důsledně tvrdé I buď tečkou (kličkou) nad l nebo zdvo- jeným ll: Blažko, fpolu, nezdalo, oddala 86b2, držel, mala, platu, dalo 87a1, prziyal, ftala 87a2; docella 87b2 (3x), děti puftilly, nebyll 87b1, poyall 87b2, propustill 88a1. ň se píše n: zan 11b, 12b, donud 12b, Wanka 12b, Wanko 5b, Wankem 12b, zanuž 137a, 145b, 146b, nan 139a, obranowal 108a, kuon; před původním i, ie, ě (psaným stejně ie): fladownie 89a2, fpolecznie 89a2, Ofannie 93b1, Annie fluffnie 94a1, prw- nieyffie 92a2, nynie 132a, ni (zápor) 126b, nicz 88b1, nikda 104a, nizni 97a1, dolnij 88a1, s nim 90a1, vczinilo 91b2; ale psáno ň: Nykuffe 86b, zeňe 106b1; před e (původním i z ě vzniklým) — písaři vlastně ne- označují výslovnost: knezowftwie 112b, mne (dat.) 90a1, vczineno 90a1, vczynen 77a, w Zilyne 90a2, vplne 90b2, ponewadz 100a, 102a, fluffne(ně) 84a1, prziwo- lene(nie) 90b1, nektery 2b1, na nem 7b, zene (ženě) 102a, dotknem 90a1, prziczinegicze 102a, flobodne (-ně) 101b, fediene(-nie) 100b. Při tomto psaní splývá ne, ňe, ňě, ano i nie; řidčeji c: ck: 29

Strana 30
ň: zaň 141b, naň 120b, 121a a j., nadeň 140b, předeň 118b, fieň 128b, kuoň 103b a j., Hrň 87a1, 87b2, Maňka 85a1, Staaň 96a2; v slabikách ňe, ně: mňe 88b1 (2X), zeňe 105b1, Staaňe 96a2, fluffňe 133b, 134a; ni: niemu (němu) 128a, na niem (na něm) 108b, ohniem 142a (ohněm), w nedieli 92a2, doftanie 96a2, ranieny 109a, Janie! 96а2. Jenom zápis nejstarší (z r. 1451) na listě 7b nemá vůbec ř: Nozer (Nožér), Meffer (meser-masár), priffli, pred, rekel, priffliffme (předěláno z priffel ffem), pri, Barbore. Ve všech jiných zápisech je ř buď na místě náležitém nebo chybné; píše se r m. ř porůznu: pifar 82a2, pred 82b2, 83b1 a j,. krznar 83b1, 84b1, maffar 82b2, a j., hofpo- dar 84b1, cztyri 85a2, 148b, dobri lide 86b1, proftredku 90a2, czere 90a2, Girik 90b2, kolar 90b2, Jerab 93a2, Ondrey 100a, mlinar 100a, tri zlate 105a, fararowy děti 102a, pref 109b, prygde 129a, wnutr 140a, ti, kteryz 144b, tých kteryz 113a, wrecze 145a, pohrebl 114a, chrbetie 111a, trydfeti 115b, potwore (sloveso) 118b, potwory (sloveso) 132b; Hrzehorz 94a1, 5b, Gregorze 93a2, Mafarz 5b, Ondrzeg 103a, Hrziczowfky 93b2, przed 96b1, hrzybie 119b, Krzepczik 96a1, Mlynarze 94b1, rzecz 93a2, Barborze 88a1, dobrze 4b, materze 4b, — je to obyčejný způsob psaní; řz: s obloučkem nad spřežkou: přziczinu 87a2, přzed 88b, řzadnie 87a2, přzegicz 87a1; Rychtař 105a1 a j., rychtaře 105a1, 110a, Ondřey 96a, r, ř: řemenne 134a, nepotřebuge 138b (2x), řecznika 144a, nepotřebi 145a, Středu 82b1, řka 91a, řkuc 84a1, řkuce 84b, řekl 84b1, Maffarowi 82b2, dobře 115a atd. Chybných ř je dosti mnoho: niekterzich 91b1, kterzymz dobřich 90b1, dobřj 90b1, Barbořij 90b1, dobřymi 90a2, przycz 115b, ačkoli se slabika ry i v češtině měnila v ři; dczeřa (i dceřami) 96a2, wieřu 96a, bratř 90b2, bratřu 96a, Komarz 84b2, Komarze t., brzatrow 91a2, kterzehoz 98a, Demetrzem 98a, Demeterz 99a, vkrzadel 99a, w nyekte- rze časy 99b, wierzney 100a. ř se píše r: rz: 30

Strana 31
s se píše f: ftan fie 4b, czafu 4b, fmrty 12b, profba 109b, przef 130b, 143a, škube ƒ (s' = si) 129a; s: Seftra 5b, nas 84a1, was t., 4b a j., dobude s (s'), przes 144b, s recznikem 139a, s tym 145a, s febu 139a, s fwu 142a, s ffeftmi 111b, sffel 84a; ff: maffar 82a1, 5b, czaffu 4b, tiffowe 7b, zaffie 136a, prziffli ffme 7b; fs: Tyfs 7b; š se píše ff: Nykuffe 86b, wffietkych 89b1, lepffi 96a1, Mefftiane 104a, ffurze 86b1, bez ffkody 86b2, thowarziffe 146a, flyffte 108a, ffyroce 117a, plaffczek 143a, S. duffe 100b, waffeg 86b1, Ruffnycz 104a, geffte 133a, ffweg 82a2; Sf: Sfimko 86a2, Sfetdefat 86a2; fs: na konci slova: Nikufs 86b1, Ondrufs 94a2, Andreafs 94a2, Gardofs 94a1, Bardofs 4b, toczyfs 7b, nafs (měště- nin) 7b, 4b, wafs 4b, widiefs 82b2; s, f: Swab 86b1, Swiecz 5b, zemanfczy 108a, zwlaftě 6b, gefto (ješto) 117a, 120a, Nicus 4b, Niklos 7b; z: Barthoz 85a. t se píše th obyčejně někdy th: gleyth 135b, leth 84a2, 84a1, letha 77a, Barthofs 2b1, Anthony 86a2, Walenth 8a, Thurfky 8a; před i, í, č, ie, e: ftratil 109a, tiehotnych 144b, tielo 132b, na tiem 90a2, tij 83a, tiech 93b1, Tificzieho 94a1, tiezcze 109a, w flatie 90a2, fteffina 7b, zeti 100b; ł, l: zzyťe (žitie) 4b, dieťmy 7b, anot 84b2, natifky 90a, pla- tiť 106b, Martin 100b, 101b, Maťif 90b2, trzetinu 101b, chowať 144b, odmluwat 4b, utratit 2b1, geffczet 96a; th: zett (žeť) 90a2, pokuffowatt 104a, zapfatt 104a, nefpo- mynatt 108a, pamatt 104b, zethowi 7b. u se píše u: kupe 100a, kuzy 122b, utery 108b, uczyniti 110a, uzceny 112b, přykopu 143a, kufu 108b, purkrabu 108b, nuzu 107b1, fkutku 107b1; v na začátku a na konci, zvláště při zkratkách: v nas 12a, v Martina 5b, vtery 108b, vrzadu 77a, vzeru 144b, vtne ť se píše t 31

Strana 32
109a, vplnv vmlowu 7b, fwu 109b, gev 4b, druhe 109b, niev 133a, zuftav 112a; w: Wrffuly 86a,rathawfe 95a1, hwmno 10la. v se píše w: zwierz 124a, wlcziech t., fwu 126a, krwawie 139b, pra- wo 140a, newinen 143a, ofwobodila 95b2; u: neuefty 7b, koluek 7b, fuemu 7b, fueho 7b, Polakouij 7b; v: vedu 110b; vinu 110b, viznal 7b, vahy 7b, fveij 7b, vffycky veczy 7b. ž se píše z: zenu 3a2, muz 3a2, zadal 8a, giz 8a, w zilinie 12b, zywa 12b, ze (že) 12b, potrzek 77a, az 4b, bozeny (boženný) 5b; zi: zie 77a, manzielkamy 77, ziadofti 104a; ff, fs: Malffenka 90a2, offenyl 4b, ffatney 98a, ffatneho 98, nefs (než) 4b, nemofs 4b, kterzefs 7b; zz: polozzyl 4b, muzzom 4b, zzyline 4b, zzyťe 4b, zzenv 4b, zafluzzyl 4b; ž, ž: že 87a, giž 87b, 93a2, žadny 87b1 až 88a1, 92b2, dokudž 87b, teež 87b, 47al, otiže 133b, paklyž 96a2, žena 90a, manželku 87b, když 88a, 89b, kteraž 89b1, protož 97b1, než 89b, nemuož 96a, muže 94a, muž (může) 102b, už 102a, vžeru 144b, vžerze 145b. Pozn. — Z typografických důvodů používáme v této práci za písm. 1, resp. ss písmene f, resp. ff. ZKRATKY Písaři užívají jednak zvláštních značek, jednak krátí slova tak, že napíší začátek slova a pak nahoře napíší konec slova; toto bývá u slov často se vyskytujících nebo v koncovkách pádových. Obloučkem nad písmenem naznačuje se n nebo m: prazde 120a, mázelka 93b2, pány ( = panny) 90b1, s Anu (= s Annú) 94b2, fuke- nyk (= súkenník) 100a, Stephâ 92a1, teftamêtarze 90b1, Thoma 90b2, Jane 95b2, gifty wiedomi 96a1, na 99a, gi 91a2, gmene 98b, fyne 98b, haiptmanô 99a, Thôafs (= Tomáš) 89b1, fůma (= summa) 99b, dcze- rav (= dcerami) 96a2, hůna (=humna) 94a2, Walentô 94b2. Obloučkem nahoře se označuje zkrácené jméno: Mt 96a2, Math 32

Strana 33
= Matěj) 96b1, Mgr Johs (= magister Johannes) 92a2, Stphan (= Štefan) 96a2, zlt (= zlatých) 8892, zlatt 91a2, Babczan 95a2, bab- czian 96a1, 96b1 (= Babčanský), It (= item) 96a2; Martn 90b2 (čtyřikrát = Martin), rada dole podepfa (= podepsaná) 90b2, gt (=j est) 123a, negt 137a, gtli (= jestli) 137a. -',- znamená r nebo er nebo re: Zand' 99b (v textu se píše nekrá- ceno obé), Ga'doffowi (= Gardošovi) 84b1, Ma’tin 7b, kte'z (= kteréž) 89b1, 90a1, kte'to (= kteréžto) 91b1. p znamená pro: pfil 100a, pdal 99b, p 149a, ti 142a, ppheta 99b, pphta 99b, ptyw 100a. u nahoře, je to původem a, znamená a nebo slabiku s a (va, na, ra): zyw (= živa) 114a, Barbor 88b1, z fmrt (= za smrt) 149a, pna (= pána) 83a, 115a, Mikulaffow (= Mikulášova) 82b2, Gardoffo 89b2, Matheyo 90b2; často menov (= jmenovaný) 93a2, gmenomu 89b1. — Velmi často znamená ra: pwa 88b1, 115a a j., pwime 91b1, opwoti (= opravovati) 91a2, pwili 91b1, opweno 142b, bezpwie 120a, przipwil 91a2, ptele 89b2, brat 89a1, petfs 91a (Petráš). s znamená us: han? (= Hannus )89a1, Martin9 99a. — 3 znamená m: na duchowez puwe (= na duchovniem právě) 108a. Zhusta se vyskytuje krácení slov takové, že se vypíše začátek slova a pak se kus slova vynechá a nahoru se napíše koncovka slova; čtenář si musí ostatek doplniti, ačkoli někde je zkrácení dosti smělé: geo (= jeho) 109a, 111a a j., kazdeo 109a, erbowne° 113a, gedno° 110a, too 99b, naffer 96b2, mile° 96a1, gegi° 127b; tov (= tomu) 109a, 11la a j., prwniv 122b, fwer par 131a, mly 90b2; oflowe� 145b, doby (= dobrý) 91a2, braty 88b2, gmenowar 85a2, foe (= sobě) 96a1, po- tomkoe (= potomkové) 96a1, Martinov 90a2, Gregorov 93b1, Dlo- hoffor 93a2, Jakuböi 96b2, dubnoi 96b2, Matiegoi krzepczikoi 95b1, kroe (= kromě) 88b1, wyznawae 93b2, rozuv 96a2. Také silněji se krátí: často menov (= jmenovaný) 93a2, gmenov 95b1, gmeno« (= jmenované) 95a2, przieli (= přieteli) 90a1, czlok (= člověk) 140b, 142a, czloku 146b, przidy (= přídavku) 100a, krarz (= kramář) 93a2, Swedrky (= Svedrnický) 91a, wffemohuv (= všemohúcí) 93a2. mno (mnoho) 95a2. 3 Slovník k Žilinské knize 33

Strana 34
POZNÁMKY O JAZYCE Do Žilinské knihy psalo a zapisovalo asi třicet písařů, školených i neškolených, z nichž každý má nějaké zvláštnosti jazykové nebo alespoň pravopisné. Největší samostatný celek je Právní kniha, o níž psali písaři dva. Byli to písaři školení a bylo již naznačeno, že se pro- zrazují nejen písmem, ale i pravopisnými zálibami. Jazyk knihy právní je jazyk spisovný, do něhož pronikají nejvíce slovníkové, ale také mluvnické zvláštnosti jejích původců. Ještě větší měrou pronikají tyto zvláštnosti v zápisech. Některé z nich psal ško- lený písař, na př. druhý písař (B) právní knihy psal č. 82—85, a to se projevuje i v jazyce. Vpisovali však do knihy i písaři, kteří se příliš v literním umění nevycvičili; zaměňují písmena hlásek t a d, za s, ža šaj. V úředních zápisech měly na jazyk textu vedle písaře vliv také úřední osoby, které se věcí zabývaly, ale i jazyk stran. Písař zachy- coval písmem slova pronášená stranou, někdy v přímé řeči, kterou v protokole někdy teprv upravoval v řeč nepřímou. Tím pronikají do zá- pisů zvláštnosti jazykové těch osob, jimž nebo o nichž se zapisovalo ně- co pro lepší pamět do knih městských; poručenství, smlouvy, úmluvy byly zapisovány ve formě, jakou jim dala strana nebo úřední osoba nebo jak soud nalezl. Tím se stalo, že máme v knize prvky nářečí jiných než je žilinské, ba i jiných jazyků (polštiny). Úhrnem však kniha podává obraz jazyka spisovného, promíše- ného lidovými prvky, zejména slovníkovými, kraje žilinského. Mluv- nické zvláštnosti, na př. nepřehlasované a v gen. mužských io-kmenů a j., jsou vlivem zvyku v obecné řeči, nářečí, ačkoli i tu vidíme větši- nou snahu psáti spisovným jazykem. V tom i v odchylkách hlásko- slovných se Žilinská kniha podobá listinám moravským. Věc se označuje slovem obvyklým v místě. Vcelku mluvnické a slov- níkové zvláštnosti nesou pečeť města Žiliny, t. j. západoslovenského nářečí. Nacházíme-li středoslovenské, východoslovenské nebo polské prvky, je to vlivem osob, pocházejících z těch krajů. Nebo když je vepsán rozsudek nebo naučení vyšší instance, krupinské rady, jsou v něm tvary a slova, která se odchylují od jazykového usu žilinského. Občané žilinští také nebyli všichni z Žiliny, pocházeli i z okolí i z da- lekých krajů, jak písař a školník Jan o sobě praví (89b2). Zápisy zabírají dobu od r. 1451 až do 1561 (1564). V té době se 34

Strana 35
jazyk měnil. V zápisech z r. 1561 se setkáváme na př. se změnou úau (aspoň ojediněle), které v dřívějších zápisech není (mimo ně- mecké slovo rathaus). Nemíním jazyk knihy probírat po všech stránkách a soustavně v celé šíři. Mohu zde vzpomenout jen některých jevů, jež se mi zdají charakterisovat jazyk této památky psané spisovným jazykem s prvky nářečí žilinského, západoslovenského, majícího mnohé věci společné s nářečími moravskými, zejména východomoravskými. Přehláska a Dě. — Přehláska a Dě, áie je provedena v mezích tehdejšího spisovného jazyka s některými odchylkami přes míru, t. j. není přehlásky tam, kde by měla být, a je přehláska tam, kde by býti neměla. Máme zde přehlásku zachovánu i tam, kde byla v spisovném jazyce vlivem tvarů nepřehlasovaných zrušena, ale uchovává se v ná- řečích. Přehlasované a ě podléhá potom v dalším vývoji změnám jako ě jiného původu. Tak zaniká tu iotace č e, t. j. dvojhláska ě se mění v jednoduchou samohlásku e, ale změkčení předcházející souhlásky trvá. V spisovném jazyce se po retnicích č udrželo, ale časem i místy v některých českých a slovenských nářečích i zde za- niká a zbývá jen e. Dlouhá dvojhláska ie (ie, ié, íe) se drží dlouho, ale zaniká v ní iotace ie é. Potom se jak é tak ie úží v í. Úžení je i v knize právní i v zápiscích provedeno měrou již velmi značnou. Vedle toho se také ještě ve velké míře drží ie. Odchylky jsou nejčastější v kon- covkách ohýbacích, zvláště u jmen osobních, v nichž dialektická po- doba nejsnáze pronikala do zápisů. Upouštím od výčtu případů, kde je přehláska provedena; je toho dokladů bez čísla. Mohu zde upozornit jen na odchylky od pravidla. Vokativ Janie! 96a2, 96b1 je obdobný jako v moravských náře- čích Jane! m. Jěne, Jene. Máme obyczagem 2b1 (1460), obiczagem 86b (1477) vedle hojných tvarů přehlasovaných: obyčejem, obyčej (viz slovník) atd. s pokleslou jotací. Měštenín, měštěnín má pře- hlásku náležitou; zrušena byla přehláska (jako v nové češtině): Meff- czane 8b (1563), krzeftane 143b. Vedle Babczanfky 94a1 (dokladů 14), Brodňanský 88a je také Babczenfky 90b2, 90a2, Brodnenfky 102a, 90b, 91a2. Přes míru je přehláska v těchto slovech: Vrtiák, Vrťák — Vrtěke(!); Kršniák, Kršnek. — Přietel, přítel, přítelstvie 111b, ne- přítelstvie 131b, přítelkyně 136a, 145b má náležitou přehlásku vedle podob se zrušenou přehláskou przatelfky 87b2, przatelftwy 77a, prza- telftwi 103a, jako je tomu v pozdější češtině spisovné (přátelství, ne- 35

Strana 36
přátelství). Zde máme v akk. pl. przitele 12b, przytele 140a v tvarech podle měkkého skloňování (io-km.) právem přehlásku, která však i tady byla zrušena jako v češtině, p(řá)tele 89b2. Náležité a je v in- str. pl. przately 77a, 94b1, 97a1 (podle o-kmenů), ale i v tomto pádě je přehláskou przietely 137b, buď přes míru, nebo je to spíše opět tvar podle io-kmenů: přieteli. Zrušena byla v nom. pl. przatele 89a1, 89b jako v češtině vedle náležitě přehlasovaných tvarů přietelé 100a, 137b, 139a, 145a, 88b, přítelé 140a, 141a. Právem je a v gen. a dat. pl. prza- tel 89b1, 85b2, 89b2, 96a1, 103a1, przatelow 92a2, przateluow 94b1; (přá)teluom 89b2, ale i tu máme přes náležitou míru přehlásku przie- telom 100a, przitelom 4b, 126a. Přes míru je přehláska ve slovech do- prziela 102a (moravské dopříla); držel 87a1, 96a2, nedržela 92b2; za- mlczel 134a. Není přehláska, kde by býti měla: przefflyffali 100a (2X), ftrzylanim 104a. Není přehláska v koncovkách ohýbacích: Matiffa Sewcza 98b, Nik- loffa 7b, Wagczara 4b, Mertuffa 5b, Dlabacza 104a, Polakowicza 7b, Seftrzencza 100a, od otcza 4b; Kotrffa 86b1 (vedle Kotrffi 8a), Katruffa 4b, Agnuffa 88a, Maruffa 5a (vedle Katruffe 87a1, Agnuffe 84b1, Ma- ruffe 88b2, 89a), Bycza 97b; nesprávně Komarze 84b2; nuza 111b, naffa 4b, 100b, vrzadnykuow 77a (1561), fwati (1. pl. masc.) 146b; przifaze 91a (vedle příseze 51), poczati 92a2 (ale poczeti panenského 91b1), giali 115b, 138a, 126a, yawffi 130a, wzawffy 3a2, wzali sě 102a (přes čáru je přehláska wzel 93a1, ten statek svobodný od nich przigel = přijal 87b1, vedle poyall 87b2); z tých rzetazy 120b, przefly- šali 100a, fliffawffe 49b, fahni 128b, fahne 130a, 147a (ale fyhne 140b), tahne 133a, 139a, 130b. Přehláska není jako v češtině ve slovech zaniadrzy 113a, řzádnie 87a2, 87b2. Správně není přehláska ve tva- rech zadrzal 109b, zadrzana 107b1, 146b2, zamlčal 109b, zamlčaný 115b, slyšal 116 atd., fluffalo 127b, obdrzal 109b, 117a, 143a, obdrzany 120b, biezal 128a, poczala 114a, puoyczanych 106b, oslyšanú 136b, vy- bíjat (supinum) 3a2. Správně je přehláska ve slovech fyhne 140b, otíže (otázati) 133b. Přehláska nastala i ve slově Jerab 93a2, ale zů- stalo a v Jaftrzab 104a (1561). Užení ie ) í. — Úží se všeliké dlouhé č, jež píšeme ie, ať je původu jakéhokoliv, t. j. původní č, vzniklé stažením, přehláskami (á ie, óie). Vedle toho jsou velmi hojné případy zachovaného ie. Je tu obojí vedle sebe: svědomí a svědomie. Je to ještě živý proces. Někteří písaři byli již zvyklí říkati nové í, ale znali a užívali ještě ie. Z toho 36

Strana 37
vyplynulo, že někde zvratnou analogií kladli také ie místo dlouhého původního í. Zachovalo se ie ve slovech dietkami 95b2, střiebrný 93b2, mier 92b1, mezierka 93a1, přietel 93a1, rozdiel 92a1, potřebie 89b1, jměnie 111b, 114b, ginffieho 135a, svobodie 102b, 93a1, dadie 120a, o sviniech 117a, radějie 12b, jie (gen.) 193b2, od nie 12b, wiem 88a1. Užení ie »í je provedeno ve slovech přítel 110b, přítelstvie 111b, přítelkyně 136a, přízen 134a, přítelóm 4b, 126a vedle přietelóm 100b, dítětem 82b2, dítě 116a, 145a, 116b, peníze 119b vedle penieze 135a, 135b, penízem 119b, penízuom 135b, penízom 135b, proftíradla 146b, 115b, zajíti (= zajmouti) 117a, vzíti 121b, 122b, zatíti 142b vedle zatieti 134b, stieti 141b, sísti (siesti) 143a, hříbě 119b, síhne (sáhne) 140b, posívá 117b, rukojmí 120a, 123b, gen. 120a, 120b vedle rukojmie 123b, místo 143a, není 118a, zboží 118a, z jinšího 142a, Božího 87a2, ovčího 115b, těžšímu 124b, sě súdíc 93a2, základy horffy 121b atd. Zvratnou analogií je ie misto i ve slovech s niem 121b, za niem 123b (podle tiem), jako je v hanáckých nářečích (s ňém), svědomiem 116b, s tým prvniem 147a, zaplaceniem 109a, s na poly placeniem 109a, zbožiem 111b, jinšiem rukojmiem 83b1, dat. pl. nynějšiem a buduciem 83b1, sestrám vlastniem 84b2; nieže 147a, 143a, pieše (píše) 148a vedle piffe 148a, piefmo 143b, piefmem 85a1, do téj chwiele 25b, dat. té panie (novotvar) 12b, zbiegel vedle zbigiel 98a, tisiecího 85a1, 85b2, ti předmenovanie 90a, dobrye lidé 85b2, zwrženie (svrženi) 147a, o městském sjednánie 143a; u sloves v sg.: ztratie 108a, učinie 109a, činie 119b, ochromie 109a, provodie 113a, ranie 109a, 110a, 110b, splnie 143b, přičinie 119b, chodie 149a, mluviem 115b. Zvratnou analogií bývá ie také z í, které vzniklo z ú: svú vlastnie stravú 143a, s panie (instr. sg.) 86a2. Při ie klesá také jotace ie )é jésti 119b, 119a vedle jísti 119a, 119a, jinšému 3a2, scházé 12b, uslyšé (3. pl.) 7b, nadielém 141a, porúčém 90a2. Krátká dvojhláska č. — První část dvojhlásky i zaniklo v měkkém la píše se le: krale 91b, wuole 87a2, zruffitele 125b, przitele (akus. sg.) 87b1, lesu 124a, lepffij 115a, letië (sloveso) 128b, pole (gen. sg.) 100b, Kordule 88a2, Stanczle 88b2, Vrffule 97a1, wczele 103a. Po j, č, š, ž se i píše: chtiegie, zbiegiel (vedle zbiegel) 98a; jinde je s pokleslou jotací: Mathiege, zlodiege 149a, boge 126a, dwoge (koně) 88b2, Ondrzege 100a, twoge (děti) 82b2, zadage 96a2, nemage 98a, obyczege 115b, przigel (přijal) 88b1; 37

Strana 38
če bez jotace: obě czefti 116a (části), zwlafcze 102b, obyczege 115b, neffczeftie 144a, mieffozene 99b; šě s jotací: wffiemy 2b, proti wffiem 138a, Mathuffie 86b1, Kotrffie 90a2; bez jotace: przeflyffeli, wieffeti 128b, Maruffe, Mathuffe 88a, Nikuffe 86b2, Kotrffe 92a1, naffe (knihy) 90b2; že bez jotace: kuoze 144b, 134a; ře, zě, sě, cě s jotací: wayczarzie 88a, zietie 95a2, fpolufufiedowy 2b1, fie 95a1 a j., zafie 93b2 a j., gfie 91b2; bez jotace przed 96b1, Seftrze 97a1, rzeczy 96b1, mlynarze 96a1, zetie 92a1, fkrze 102a, fufed 93b2, zafe 88b1, fe t., gfe 87a1, okrafe 95a1, Mlynarcze 94b1, Tietcze 92a2, otcze 90b2. Dě, tě, ně (dě, ťě, ňě) se píše buď die, lie, nie nebo s kličkou de, le, ňe: dieti 82b2, diefmy 4b, radiegie 12b, radie 82a2, died 2b1, vdielal 3a2, pondieli 96a1, fediem 94a1, na wodie 94b, rzetiezi 93a2, wieczitie 94b4, zietie 95a2, z tiech 96a1, tiela 91a, zwlaftě 6b, Sirotie 92a2; nieczo 96a2, 93a2, niekdy 95b1, konie 96a1, knieze 96a1, mocznie 84b1, Annie 97a1, ftranie 93a2, mně 86b, Staaňe 96a2, zeňe 105b. Když poklesla jotace, splynulo dě s de atd. a píše se obé de, te, ne, bez označení měkkosti před -e: twrde 7b, detety 7b, detete 90a2, deweze 7b; w mefte 77a, Matey 86а2; nektery 2b1, neyake 6a, 7b, neake 7b, nekteraky 2b1, z oczizne 91a, pewne 7a, penez 92a2, Svine 92b1, na nem 7b, ponewadz 77a, Nemcze 77a. Po retnicích se jednak zachovává č (bě, pě, vě, mě), jednak jotace zaniká a píše se be, pe, ve, me. Jotace je zachována: obie 93a2, tobie 92b2, fobie 98b1, w chudobie 89b1; pietifteho 77a, 101a, pieknie 95a1, opiet 121b; czlowieka 103a, fwiedomi 96a1, wiedomim 96a1, k wieku 82b1, wieno 113b, wieczitie 95a1, fwieta 94a, dwie konwie 94b2; kromie 103a, pamiet 7a2, o mieftie 105a1, mieftke 96a1, rozumiegi 94b2, na mie 98a2, mieffecz 3a2, gmiela 88a2, negmiel 88a; jotace poklesla: prozbe 91al, tobe 90a2, k fobe 98b, k febe 2b1, z belffka 7b, obe 90a2; o weczy 104a, do wezenij 104a, wedomoft 104a, miloftiwe 104a, zafwedczen 104a, wedeti 91a1, czloweka 91b2, neuefty 7b, coz koluek 7b, 7b, weczitu 95a2, wedomy 92a2, kde fe dowediel 99b, wekow 102a, Sfimkove (ženě) 88b1, wediety 99b; krome 95a1, pamety 90a1, w mefte 77a, Mefftiane 104a, mefteczek 38

Strana 39
77a, fmel 77a, melo 77a, meli 102a, porozumewffi 92a1, zmerzenij 77a, zmerzili 93a2, při pamety 90a2, napomenuti 84a2, medenice 114b, vpomenuty 112b, zeme (erbovné) 119b. Přehláska u »i, úDí. — Přehláska u »i, úí je celkem dů- sledně provedena. Drží se však v jednotlivých slovech staré u, ú: Duran 87a2, 87b1, Duran 87b2, Maruffe 88b2, dzuren 102a, Diuro 89a2, 89b1, Dyurou 6b, Dyuren 86b1, Duran 86b2, Kotrffu 92a2, Orffuli 95a1, Vrffule 97a1, 82a2, Orffula 2b1 (3x), 84b2, Orffulu (instr. sg.) 2b1, Vrffulu 86a2 vedle Vrffily, Vrffilu 82a2, Abraharto- wyczu 7b; czuze ruce 91a2, czuzi 100a, w czuzem 108a, w czuziem 108b, czuzy 117b, czuze 121a, czuzych 135b, czuze ovoce 136a, czuzy věc 146b; rolu 92b2 (2x), 99b, poflednu (vuoli) 96a2, moczu (instr. sg.) 99b, chczu 100a, zlubugeme 7b, nelubo 100a, minczu 102b, zemu (oře) 136b, 145a, 127b, wnutr 146a, kupu (kúpu) 140b, nuzu 142a, 144b, 148b, 109b, z oczu 142b, poczuwen 143a, poczuwna 116b, tablu 143a, v naffu (moc) 7b, naffu radu 86b1, zanuž 137a, 145b, 133b, donud 12b, noczu (nocí) 111a, po plecu 111a, ffyrzu 128b, otczu 134b, fpolecznu ruku 83a1, 84a1, muog ffurze 86b1 (2x), ludmi 111a, v dwu nedielu 100a,wffudy 138a (v tomto slově také v češtině přehláska zrušena). Při změně ouo) ú máme doloženy zde všechny stupně: dom za dom 100a, dom fwoy 2b1, twoy 99a1, hnoy 128b, rofti 129a, namoze 139a, 142a, nemož 100a, zabofti 134c, zoftati 7b; adj. přisvoj. bratr Iwaniffcow 100a, otec Janow 96a2, syn Hanuffkow 93al, Michlow 98a, kolarow 92b1; gen. pl. od Seftrzenczow 7b, czaffow 99a1, sudow (sud) 92b1, bratow 99b, wnukow 92b1, do wekow 102a; dat. plur. často; zdá se, že bylo -om též krátce vyslovováno: panom 147a, bozeynikom 148b, dietom 87a1, przitelom 126a, zwierzom 124a, erbownikom 123b, k penizom 100a, k rokom 115a; wobec 7b, 93a2, ftuolee 114a, duom 92b1, 92b2, 100b, 121a, buoh 101b, dwuor 129a, wuoz 124b, kuoň 117a, 119b, buog 134a, vedle boy 109b, 126a, kuozy 118b, bez wuole 111b, 119a, wedle naffey dobrey wuoli 92a1, s wuoli 130a, fwuoy 111b, 118a, dwuog 143b; duowod 113a, 115a, duoftogen 137a, zuoftati 139a, puo- gczi 135a, puogczanych 137a; muoz 137b, muoze 129a, nemuoze 118b, 130a; adj. pos. purkrabuow 108b; gen. pl. lanuow 138b, flekuow 96b2 ffatuow 137a, bozeynikuow 134a, fkutkuow 126a, honuow 92b2, ffylin- kuow 131b, protiwnikuow 146b, tydnuow 136a; dat. plur. penizuom 135a, peniezuom 82b1, přáteluom 89b2; po neslab. předložce 101a, z uoczizne 100a, wuobecz 101a; duo fmrti matky buozie 93b1, buozieho 39

Strana 40
102b, na huorze 133b, na huorcze 98a, zhuoru 92a2, shuoru 92a1, 91b1, 92b2 (vedle s horu 93a2); puol 82b1, 102b, 109a, fpuolufufed 89b2, fpuolem 85a1, 89b2; doluow 135a, domuow 130b, 118b, 139a, 148b; duolu 92a1, 92b2, w duole 93a2, duole 93a2, 102b; wuon 90b1, wuona 90a2; tepruow 96b1, fwuobodywffi 100b, puozdie 117a. -wuz 96b2, ftul 109a, na kuzy 122b, o kuzi 129b. o lunu 131a, ruznicz 96a1, wuly 96b2, fwuy 136a, 127b; muz nemuz 128a, nemuze 148a; adj. pos. Adamu 125a, purkrabu 108b; gen. plur. od bratru 113a, ptaku 119b, ffylinkuw 124b, krom knezu .., paftyrzu 125a, ot pomocznikuw 139a, od bozey- niku 141b, z jeho čtyř kolu 136a; duwodu 132a, zuftane 144a; fpulu 126b, dolu 128a. Přehláska aj »ej. — Stejnoslabičné aj není přehlasováno v ej: z Raycze 77a (2X), v Rayczi 99b, prodagny 87b1, ratayfkeho 137a, wezdayffy 115a, gednoftaynu 84a1, 96a1, gednoftagne 82b2, gedno- ftaynym 90b2, gednoftagnem 147a; imper.: day 2b1, znamenay 124b, fproday 96a2, proday 100a, odbyway 100a, wydaway 91a, dayte 100a, daytez 142b; Herkuday 77a1; naj-: naylepffi 145b, naylepe 102a, naylepe 102b, 94b2, nayblizffi 145b, naywietffeho, nayblizniho 115b, nayprwe 114b, 125a. Přehláska je provedena jen v jednom pozdním zápise: gednoftegne (jednostejně) 104a (1561). V cizích slovech je přehláska aj »ej provedena častěji: haiptmanem 99a, haiptmany 99a, haiptmanftwy 99a vedle heytmanem 138a; gleyth 135b (2X), gleythnik 135b. Změna úau. — Změna ta je doložena z r. 1518: Saufedy 96b1, rathawfe 95a1 (vedle na rathuufe, t. na rathúse) a z r. 1561: gfau 77a, gfaucz 77a, gfau (3x) 104a, aurzadu t. (vedle Vrzad t.); v pozdějším přípisku faudych 114b. ( = soudích). Pohybné -e-. — Jako při vokalisaci předložek (viz t.) a předpon: bezectný 132b, 139b, nadepsaný 93b1, obehnal 99a, obejde 135b, obezřeni 139a, odehnal 103a, odehnání 102a, odejde 111a, odešlo 135a, odemřelo 131a, sebrali 83b2, sebranú 83b2, zeznali 102a, sezvati 124b, zesval (sezval) 90a, zepsati 95b1, sešla 88a, zešlý 94a, podezřín 125b, podezřenú 131a, sě podejme 138a, zemře 112b, zemřeli 8a, 84b2, tak i při tvoření pádů bývá zde pohybné e (jerové a vkladné) proti středo- slovenskému o nebo jiným samohláskám: Nom. sg.: článek 109a, čtvrtek 140a, desátek 118a, dobytek 117, pátek 124b, 140a, podstavek 4a1, posledek 110a, skutek 110a, svědek 109a, třicátek 99a, zámek 142b, zášijek 137b; jeden 2b1, faleš 139b, 40

Strana 41
nájem 118a; Brhel 92b1, 93a1, Blažek 99a, 100b, Hartunek 103a, Hostek 84a2, Michálek 100a, Pánek 100b, Poláček 99b, Tomek 102b- vedle tvarů na -o, které se těší velké oblibě: Blažko 86a, Dubno 96a, Hanko 77a, Hostko 102a, Jaško 95a, Ježko 77a, Klimko 93a, Křížko 89a, Lacko 96a, Maňko 82a, Michalko 5b, Nosko 82b2, Šimko 89a, Tomko 95b, Vávro 104a. Skloňování těchto jmen je náležité, v ostatních pádech právem není jerového -e-: Vaněk Vaňka Vaňkem 12b, Blažek Blaška 99a, Michálek Michálka 100a, Nosek Noskem 7b, Hostek Hostkem 101b, Jakeš Jakšovi 99b. Odchylkou je Janek Janeka 100a. Nepatří sem Kršnek—Kršňák, Vrtěk—Vrťák, v nichž je provedena dialektická přehláska přes čáru. Gen. pl.: beček 99a, městeček 77a; je tu však zachován též starý tvar sestr 113a, 89a1 bez vkladného e (středoslov. á, ie). V kmeni: čtver 92b2, čtvernožný 135b, daremno 86b1, falešný 106b, falešně 135b, zůstává e, není o; ale vhorffkey 7b Za l v part. perf. bývá pravidelně náležité -l. Jen několik dokladů má -el jako v nářečích západoslov.: nemohel 77a, nerzekel 77a, po- zdvihel 96b1, przitiffkel 99b, rekel 7b, zahel 99a (sáhl), vkrzadel 99a (ukradl), tahel 98b, newladel 95b1 (2x). Jen jednou máme tu -ol: pomohol 7b. Rovněž v instr. sg. o-kmenů je -em: pod Váhem 99a, synem 92b2 at d. proti středoslovenskému -om, pro které máme doklady: s jedním božejníkom 148a, domom 92a2, Durom 6b, hajptmanom 99a, 99b, 100a, Hannesom 7b, Janom 90b, jistinníkom 133a, manželom 94b1, 94b2, obyčejom 92a, písmom 3a2, 86 a 2, právom 92a1, 100a, trhom 100a, 100b2, Valentom 94b1. Odchylný tvar manzelkiem 90b2 je vlivem polským. Předsunulé v-. — Stojí-li o na začátku slova nebo u slov složených na začátku druhé části složeniny, bývá někde za ně vo-: wo každé zbožie 82a2, wodietiftwi (o dědictvi) 82b2, wo všecky 82b2, z wobogi strany 83b1, won 103a, wona 93b, 94b1, 103a, woppatrne (opatrné) 96b2, powoftaweneho 96al. Bývá zdlouženo oóuo: wuobecze 90a (2X), wuon 90b1, wuona 90a2. Předsunuté h je v dokladu: (dětem), kteréž z Hubofcziczku Bar- ború ... jmel 7b. Změna o De. — Zpravidla je pro. Podobu pre nalézáme v těchto slovech: preto 104a, 109b, predawali 102a, pre nespravedlivost 136b. 41

Strana 42
Za pro bývá také prze: prze lepší jistotu 96a1, prze lepšie svědomí 98b. Vedle kromě 103a je krome 90a2, 95a2, 95b1 a vedle nejčastějšího krom 93b2, 129a atd. je také krem 99b. Průvodní hlásky při samohláskovém l. — Zpravidla je l bez průvodní hlásky, ale: před plinu radú 90b1, 90b2, 90a1, wpylnie 96a1 vedle wplnie (a docela) 90b1, 97a1; Diuro Welk z městečka Byče 77a (1561) ale Girzik WIk z Byče 104a (1561); lizicz 99a, ale lzycz 93b2. Slabičné 1 zůstává: dlh 117b, 122a a j., dlhy 121b, na dlze 122a, bez dlhu 146b, dlhu 122a; dlzne 121b, dlzneho 146a, dlznem 146a, dlznik 121a, dlznikowi 120a; Jan dlhi 95a2, Laczko dlhi 95a2, do dlhey chvíle 127b; tlmaczem 111b. Za 1 je lu: dluh 123b, 146b, dluhu 123b a j., na dluze 129a, 122а, o dluzych 123a; dlužen 120a, dluzna 126b, dluzny (f. pl.) 116b, dluzne 121b, sú dluzni 123a; Laczko dluhi 95a1, 96a2, 102b, dluho 128a. Také je -lu- ve slovech: flunce 120b, flup 143b, tluftie 143a, tlufto 140a, tluffczy 142a, zmluwyly 7b, ale vmlowu 7b. Slabičné r. — Slabičné r zůstává ve slovech: czrne 111a, czrwenu 142b, czrwenych 83a1, Cernakowycz 98a, na czrtowe huorcze 98a, z Strczna 85a2, z Trnczyna 5b. Jinak je czerwenich 95a1, Jacub Czierny 92a1, 92a2, Czerny Jakub 92b2. Je osm 108b, ale fedem 2b2. Zánik j. — J zaniká: iftotu 90b2, Ilowfkeho 103a, Ilowfke 103a, Matiey ylowfky 95a1, Mt. ylowfki 94a1, geich 6b, 101b, 102a, neake 7b, wffelyake 77a. Vkládání p. — P se vkládá do skupiny mm, mnmpm, mpn: ta Sumpma 5b, k Sumpnie 7b. Původní dz. — Původní dz je doloženo v latinském zápise ve slově Blazeus (Blažej) de Niededza 100b. Jinak je za ně z: v Nediezy 82b2, 83b1, z Nedieze 85a2, 83a1, 82b2, 83b1, z Nediezy 85b1 (2x). Asibilace c za ť, dz za ď. — Asibilace je dialektická změna, která se vyskytuje také v Žilině: Blažek Nedzieczky 100a, Dzuren 102a, Dzuro 102a; potwrtzili (psáno t a z něho se přechází v z) čte Chalou- pecký potvrzili, potvrcili m. potvrdzili 92b1, neffkodzi 77a, gindze 4b, lydzi 77a, 104a, wyplaczit 101a, zaplaczye 106b, diedzmi (= děcmi = = dělmi) 7b, trzeczy (bratr) 100a, z trzeczy strany 84b2, czificzieho 85al, maczierziney 7b, Maczias 2a1, 2a2, 9a2, Wrczak 7b, chczegicze 109b, chczegice 110b. Priewidza má doklady: do priewize 99b (m. -dze), z Prziwidie 84b, (m. -dzě), v Prywydy 2b (= v Prividi) zvratnou 42

Strana 43
analogií. Pisatel byl zvyklý d pronášeti jako dz. Věděl, že spisovné je ď a chybně také tu převáděl původní dz v d. Podobně převedl písař i původní c v ť ve tvaru mafarniti 101b. Změna šč šť. — Šč zůstává vedle šl: geffcze 109a, 133b, 141b a j., zwlaffcze 12b, 115a, 139a a j., zwlaffezni 123a, zwlafcznych 118a, ffczytu 115b, piffezecz 141b, plaffezek 143a, tluffczy 142a, miefezenyn 4b, 101a, Meffczane 8b, meffczeny 98a, Mieffczenye 99a, ffczapowe 148a, krzeftanfczy (mistři) 125a, zemanfczy 104a, ffezwal 124a, uffczwal 117a, odpuffezenu věc 129b, propuffezen 142a, propuffeziem 91a2, propuffcze 99b, fpuffczeno 102a; neffczeftie 144a, ffczaftny 140a, z sč vzniklé šč. Také žčšč: neboffezik 98b vedle nebozczik 99a neboffczikem 98b, nebofczika 100b, 101a, 101b, vbozczik 99a, 90a, vbozczika 99a vedle vboffczik 99a, z hubosciczku Barború 7b. Změ- něno v šť: dopufftiemi 94a2, 84a2 (dopuštění), zwlaftie 138b, zwlaffte 133b, zwlaftě 6b, gefftie 94b2. Zánik t ve skupinách kt-, -stn-. — Ve skupinách kt- a -stn- zaniká ve slovech: kery 101b, kera 94b2, kere 96b1, keremuz 103a, kerezkol- wiek 5b, kerez 101b, keru 117a, keryz 102a, kerzy 2b1, 118b, nekerey 95a2; wlafny 90b2. Zánik d ve skupinách dc-, -zd-. — D zaniká ve slovech: czera 90b2, czere 90a2, ale dezer 82a2; prazen (= prázden) 7b. Změna kd gd. Píše obyč. kde, kdy, ale také: nigdy 4b, gdez- kolywek 101b. Změna nSm: Mění se nSm: nedwiedie 118b, ale medwed 84b1. Záměna h a ch, ch a h. — Záměna ch místo h je ve slovech wzdwych- nuti 5b, lechczey 122a, chotowych 96a2, tochto 91b1. — Naopak je h m. ch: hczef-li 90b1. Splývání stejných souhlásek na konci a na začátku slova. — Splývají stejné souhlásky, z nichž jedna je na konci a druhá na začátku násle- dujícího slova, jsou-li tato slova v těsném syntaktickém spojení, při enklitice: A jestli by pak on uskočil a wzaliby ten kuoň 117a (vzal-li by); v pádech předložkových: vyznali jednostajně bezmatku 90b2 (bez zmatku — totéž je v listinách kladrubského kláštera z r. 1472 l. 323), písař a školník náš zgednani již jmenovaných dobrých lidí jmá ... zaplatiti 66 zl. 83b2 (původně bylo zegednani, ale v ze je e škrtnuto, tedy zgednani = z zjednání). Který člověk má duom svým dvorem 121a (s svým dvorem), přistúpili před nás Krok Jiřík svými 43

Strana 44
sestrami 102b (s svými), že jest on dobře i svú ženú i svými děťmi za- choval se jest 4b (s svú, s svými). Dativ a lokál fem. — Dat. a lok. fem. a-kmenů má náležité změny souhlásek před č (e): Barborze 101a, czerze 99a, Geecze 92b1, na huorcze 98a, na huorze 98a, lucze 94b2, manzelcze 93b2, 95a2, mly- narcze 94b1, feftrzie 101b, Wayczarcze 94a2, tietcze 92b1. Nezřetelně psané malzencie (nebo -tie) 101a, dorcie (nebo -tie) čte Chaloupecký malženke str. 118, Dorke str. 119. Lokál pl. o-kmenů. — Lok. pl. o-kmenů má odchylné tvary: O dluž- níkoch 105b a o dlužníkách 120a, o řečníkách 147b, o věnách 112a, 105a2. Máme tu již také doložen tvar Jakub Ogrowie, se zaniklým ch jinak jsou koncovky -iech, -ích (většinou) a -ech. Relativní kto. — Nápadné je časté užívání relat. zájmen kto, co, místo adjektivních vztažných zájmen: Tomu člověku, komuž nětco platiti mají 120b (jemuž, kterémuž), Ktož by zabil jednoho, ktož by pokoj rušil 125a, O tom člověku, ktož drva rúbá 136a, (jenž, který), ten má platiti tomu jistinníkovi, komuž dlužen jest 123a, ten rychtár, před kým se právo stalo 138b, O jednom zloději, ktož popaden bude 106a2, O zboží, co sě dva člověky na to zjímáta 106b2 (na něž, na které), Má se na hlavě koňovi přisahati, že ten kuoň jeho vlastní byl i jest ješče nyní, což (jenž) jemu jest zlodějsky ukradený 133a. Instr. sg. fem. — Instr. sg. fem. substantiv, adjektiv a zájmen osob- ních má koncovku -ú bez výjimky, ovšem, kde není přehláskou -í; není totiž dokladu pro středoslovenské -ou. Tvrdé kmeny mají tvary bez přehlásky: pod pafbu 119b, s zenu 126a, metlu mrskal 125a, s brannu ruku 139b, rownu mieru 112b, pod zamczytu ruku 130a, pod fwu bozbu 144b, fwu ruku 148a, fwu hlawu 148a, gednu ruku 148a; s sebu 121b, 125a, 129a, pod febu 144b, mezi febu 110b a j. Měkké kmeny mají tvary bez přehlásky: noczu nebo wedne 111a vedle noczi 139b, huzwu 136a, faleffnu kupu 106a2 vedle ffaleffnu kupi 132b, (drží) moczu 99b, (odbyl) minczu vherfku 102b, Matheyem Kotrffu 92a2 a j., s přehláskou: fwogi giftotu 113b, fwu newinnofti 127a, s geho wuoli 129a, ffybeniczy (jest vinen) 129b, ohraditi zdij 138a, fwu moczy 136a, pod ranu mffy 144a, pod kralowfku pe- czeti 145a, pod zemi 147a, pod pazy 147a, defatu czefti 109a, przed obczy 112a, s wobczy 8a, fwu pochablofti 112b, s pomoczy zenfku 44

Strana 45
117a, dobru rzeczy 117a, zeleznu mrzezy 128b, s fwu pany 3a2, pod naffy peczeti wietffy 4b, pržed waffi milofti 58b1, ruku bozij 90a2, s fwogi manzelku Kathruffi 105b, fwogi giftotu 113b, fpoleczni ruku 82a, 84a, ale ruku fpolecznu 83a2. Zvratnou analogií ie Siú: fwu wlaftnie ftrawu 148a, 143a, s panie Vrffulu 86a2, vedle fe panij fwu 87b1. Rodinná a rodová jména. — Rodinná jména, příslušníka rodiny zna- menající, jsou tvořena příponou -ovic, od ženských a - km. také jen příponou -ic: Vilúš Neczelouicz, něm. zápis 9a (1380), Croner, Macias, Lacko, Bogner, Neczelouicz... něm. zápis 2a (asi 1403), dal zeťovi svému Mathifs Abrahartowijczu 7b (1451), boženíci ... Martin Nem- lat Antholouicz 7b (1451), Martin Antholowicz 7b (1457), 100b (1462), Martin Antalowicz 12b (1457), Martin Antholowicz 100b (1462), Cer- nakovycz z Nového Mesta lúpil 98a (asi 1468), Stephanus Dyakouicz 81a (1444), Jakub Kraczunowicz et Matyei Kraczunowicz von der Clei- nen Dywyna 79a1 (1426, Chaloupecký 1424), u Matieyowicze Jana; 97a2 (1518), coram nobis ... Johanne Polaczkowicz 81a1 (1444), z Marti- novými Polakowicza sestřinými děťmi ... dal j(es)t Martin, syn Polakóv, Martin Polakowycz ... jmá pokoj jmieti 7b (1457), Martin Polakowycz, 4b (1459), Martin Polakowycz 4b (1459), Mertuš Pola- kowicz, že Martin, syn Polakow (1459), Mertuš Polakowicz..., kerak opatrný Mertuš Polacowicz 5b (1460), Petr Polák ... Mertuš Pola- cowicz ... známo činímy 3a2 (1460), Petr Polák ... Michal Prchala i Mertúš Polakowicz známo činímy 2b (1460), My Petr Polák ... Martin Polak . .. vyznáváme 12b (1462), Petr Polák, fojt,... Mertuš Polakowicz .. . rada 6b (1463), Martin Polakowicz i všicka rada 99b (1454), Nos advocatus Martinus Poloni .. . 7a (1439 n. 1441), Petr Polák, fojt žilinský, ... Martin Polakowicz 100b (1446), Petr Polák ... Martin Polakowicz 101a (1464), dětmi nebožtíka Martina Polakowicz, pan Martin ... dal již psaným děťom Polakowicz ... tři sta zlatých 87a2 (1479), — Wyr foyt vnd gesworen ... Niclos Schimonouicz 78a1 (1422), Niclos Schimonowicz 78b1 (1423), Niclos Symonowicz,... 4b (1424), Niclos Simonis 79b (1428, 80a,) — Laczko Wngarus 2a (asi 1403), coram nobis Johanne advocato necnon iuratis Lacztko Vhrzynowycz 3b1 (1416), Laczko Vrzynowycz 72a1 (1416), Lacztko Vrzynowycz 97b2 (1417), Laczsko Vrzynowicz 6a (1418), Laczko Vrzynowicz 72b1 (1418) Ladislaus vfrenowicz 6a (1419), Laczko orfchriunowicz 73a1 (1419) Ladislaus Whrzenouicz 4a1 (1420), Laczko wfrenouicz 78a1 (1422), 45

Strana 46
Lad(is) (au)s wfrenouicz, nostri consilii consessor 78a2 (1423), Laczko Vhrenowicz 78b1 (1423), Laczko Vhrenowicz, Latczko Vhrenowicz, 4a2 (1424), Latczko Vhrzynowicz 79a1, (1426), Latczko Vhrzynowicz 79b1 (1428), Latczko Vhrzynowicz 80b1 (1429) — přistúpil jest před naši plnú radu Waczko(wi)cz z Závo(die Tomáš) 8a (1468), prodali jsme ty jisté stavy . .. Thomášovi Waczkowicz t. Protož týž T(omáš) Waczko- wicz žádal jest t., Agathe Wawrzinczowicz, gelosene wittewe 4a (1424), Thomas Margreticz, vnser mitwoner 4a2 (1424), pro concive ec(iam) n(ost)ro Hanzel Culczicz 5a (1450), cum eod(em) Culczicz t., id(em) Culcziczł., uxor eiusdem Culczicz, eidem Culcziczł., inter Johannem Kulc- zicz 80a1 (1444), It(em) Kulczicz Hanssel80a1 1444, Item Jyryk kulczyc spolu súset náš 98a (asi 1468), Bernarth Kulczicz... 102a (1481) Bernarth Kulka 88a1 (1481) (totéž 88b2, 1482); Místní jm. Petrovice, Petrovce, Petrovec: Slovútnýmuž Martin, písar z Petrowecz 82a2 (1468) Slovútný pa- noše Martin s Petrowecz, spoluměščenín náš 86a2 (1468), Martinem z Pe- trowce 87a1 (1479). — Slovenská jména mají náležité -ic, a potomci při- stěhovalých Charvátů mají jména na -ič (Myslovič) (Šimkovič). Jména tato jsou ustrnuliny jako české Novákovic, ale také se skloňují, jak ukazují zde uvedené doklady (Abrahartovicu, Matějovice, Polákovica). Rodových jmen nebylo, byla jen jména křestní a přezdívky. V zápisích se konšelé označují jménem křestním a pak řemeslem. Jméno Polák měl otec; syn byl Mertuš, Martin Polákovic, až 12b se jmenuje také Martin Polák. Podobně se vyskytuje jméno Kulčic; tak zejména 102a je Bernát Kulčic; ale týž se jmenuje téhož roku 1481 (na 88a1) Bernart Kulka. Podobně jako je z Kulka Kulčic, je Margreta Margretic 4a2 (1424). Starý byl Kulka, mladý Kulčic, teprv až snad starý zemřel, dostal jméno Kulka. Čtvrt století zasedal v městské radě Michal Hříčovský (Hríčovský, Ríčovský, M. de Hříčov), jak jej v seznamích píší. Ale to nebylo jeho jméno v ústech lidu. Vulgo slul Bzdlák; tak jej zapsali r. 1450 a 1464 a tímto jménem označený dům určuje polohu jiného domu na rynku (duom na rynku mezi duomem mistřovým a mezi duomem Michalo- vým Bsdlákovým), 101a. Patrně tak se jmenoval v Žilině jeho dům a také on sám, ale v radě konšelské se tomu vyhýbali, jmenovali ho podle místa, z něhož pocházel. Touto přezdívkou je zapsán již 1450 v latinském zápise 5al, u Chaloupeckého čís. 36. Vydavatel čte však psané Bzlák Verzlak, nepoznav podivného B, stejně psaného jako v slově Benedictus v čís. 31. 46

Strana 47
Jiný konšel Gregor, Hřehoř, soukenník, jmenuje se třikrát souken- ník, třikrát Mokrý; že jde o touž osobu, plyne ze zápisu 1464 101a (čís. 67), kde se praví Gregor súkenník, jináče Mokrý. Toto jméno je však slušnější forma přezdívky, jíž byl zapsán 5b 1460 jako Hřehoř Mokropysk a 100b, čís. 66. Gregor Mokropyský. Mikuláš Nosek, Nosko má jméno po vadném svém nose. Jaká byla vada, poznáme ze zápisu (99a) z r. 1453, kde se mluví o Mikolášovi Beznosovi a r. 1485 (89b), kdy byl již mrtev a Ossanu, jeho manželku, měl za ženu mistr Jan, nazývá se Mikulášem Beznosým. Zajímavé je jméno konšela Mytachrasta, dosvědčeného a mezi zasedajícími zapsaného r. 1469 jako Matěj Mithachrast, jindy Mita- chrast. V r. 1482 mu dvakrát věnovali při zasedání rady vzpomínku jako zatím již zemřelému. Jméno to je přezdívka a dostalo se mu jí asi, že říkal: My, ta chrast. Základ je chrast, subst. rodu ženského a tedy přisvojovací jméno řídíc se rodem gramatickým má příponu -in, -ina, -ino. Máme je doloženo 101b, když Mik. Hostek své sestře vdané Agni Mytachrastiney dal jeden zlatý za všecek její díl. Zde máme psáno Mytachrast, což dosvědčuje náš výklad jména. Mezi přísedícími soudu, jenž zasedl nad Janem Frátříkem, že hrubě urazil fojta žilinského, jmenuje se jako zástupce okolních, přespolního městečka Bytče, felčár kovář Ondrej Herkuday. Chaloupecký rozděluje: felčár Kovář, Ondrej Herkudaj. Přezdívka Herkudaj vznikla asi, že říkal tato slova při svém řemesle kovářském a felčárském a byl tak vulgo jmenován. Proto myslím, že tu nejde o osoby dvě, nýbrž jenom jednu. V Rožnově 1580 byl purkmistrem Jan Hrkodaj (Lid. nov. 16/9 1936). Duál. Duál je v Žilinské knize dosti zachován, a to nejen u číslovek dva, oba, ale i u jmen obecných a u sloves. Číslovky dva, oba: nom. m.: Jestli se dwa raníta rovně 109b, Jestli se dwa člověky spolu raníta t., Kdy dwa člověky jedno zboží ... namluví 137b, O zboží, co sě dwa člo(vě)ky na to zjímáta 106b, Když dwa súsedy mezi sebú mají mezírku 128b, Když dwa přítele spolu smluvie a zjednají 111b, Kdež dwa člověky jednu zemu mají děliti 144b, Když by sě dwa najednoho zboží sílila 136b, Když . .. jeho rychtár a dva božejníky aneb dwa ubrmany opatřili 131b, Ale dwa z tých jistých . .. byli sú sešli a ze- mřeli 8a, Když sě dwa raníta 110a, Padnú-li dwa nebo tří 139a, Když se dwa člověky mezi sebú raníta a přijdú oba před právo 110b, Kdyby se dva ranila mezi sebú a ti by oba přišla od slovenského přirození 47

Strana 48
avšak by neuměla slovensky 110b, Ti dva sú tak vyznali před námi 98b, I také ty dva stavy na Framboře nikomu jinému nejmají býti 101a, Sedie oba dva v jednem právě 108b, Pakli (bychva) oba dva sešla s toho světa 58b1. — ... přídú oba před právo 110b, Prázný vuoz má nabranému ustúpiti a pakli oba jsta nabrána 124b, Oba, Jan i manželka 84a1. — Acc. m.: dwa posly má jemu dáti mezi ty dwa, kteříž spolu bojovati mají 134a, městský posel svědčí za dwa člověky 143b, aby vydal dwa zlatá 97a2, dal jéj dwa zlatá 101b, platili dwa zlatá dluhu otce jejich 99b2, prodali sme jemu to jisté sedlisko ... za dwa zlatá 89a2, přidal sirotám dwa zlatá 102a, přivolila dwa zlatá (škrtnuto) pět ... vyzdvichnúti 5b, má s svým platem dávati dwa malá platu penieze 87a1, jemu dal . . . koně dwa a vůz 96b2, druhý meč má okolo sobě opásati nebo dwa 134a, nenašed viece s toliko krávu jednu ... dwa stoly, jatku 92b1, vzal jest ... na dwa koňe sukna 99b, Dwa a třidseti rázů s jedným dubovým prutem na dwa palce stlúšči .. . má jemu dáti 142a. — Kotršovi přisúdili oba dva stávky 102a. — Nom. f.: přislúchá k temu mužovi ... polštár, dwie prostiradle, dwie slaniny 115a, oni obie dwie straně tak jsú se sami ... zjednali 89a1, A obie dwie straně ... jsú poznali 89a1. — ... obie straně chodily na porazenie 93b1. — Acc. f.: má-li ta žena k tomu svědomie čtyr muží ... a dwie ženě, kteréž jí pomohly k porodu 116a, rychtář vezme dwie česti a jemu zůstane třetí čest 142a, Tehdy sme my jemu dali den za dwe neděli 100a, dala ještě dětem nad to . .. dwie konvě cínové 94b2. — A tak na tom obie straně jsú přestaly . .. a oni sě obie straně . . . odprosili 93b1, obie dwie straně . . . jsú poznali, že oni obie dwie straně ... (sě) zjednali 89a1, A vuon Jano Lelínský obe ty strany ... jest odbyl 90b1, s právem stratila obie česti vlastné i tělesnú potřebu 116a. — Nom. n.: dwie prostiradle 115a. Acc. n.: stratí obě právě 127a. — Gen., loc.: s tých protivníkuov dwu vuolí 146a, Jestli se jeden boj odde(!) dwu stane 148a, Ktož by ... pastýře v tom potvořil vedlé znání dwu muží 118b, jmá-li dwu muží žaloba držána býti 146a, Jestli dwu muží žaloba jmá zadržána býti 107b1, Každú ženu erbuje dwu vozú kolesa na její vnuku 115b, Každý muž... erbuje také dwu vozú kolesa 115b, Bude-li které zboží od dwu člověkú narčeno 136b, svědomie dwu bože(j)níkú 98b, vedlé znání dwu muží 118b. — Tedy má k tomu vzíti dvú člověkú a osvědšiti jimi tu škodu 117b, rychtář má poslati v duom dwu poslú, kdežto bydlí, a dwu božejníkuov s nimi poslati 134b. — Lidé dobří . . . jsú zjednání 48

Strana 49
učinili z obu stranú 91b2, jakž dobří lidé z obu stran jim přijednali 102b. — O dwu muží, což jeden na druhého žaluje 106b1, O dwu lidí, kteříž na jedno zboží stojí po člověčí smrti 106b1, O dwu lidí, kteříž by spolu . . . zboží namluvili 106b2, O dwu, kteří se spolu bijí 107a2, O dwu člověkú, ješto sě raní na smrt 107b1, 148a, v tých dwu nedělú Petráš opět přišel 100a, ve dwu hodinú má to zasě odložiti 131a. — Dat., instr.: to mají poručiti dwiema poctivýma ženama 126a, kto mezi nima dwiema napřed před rychtáře přinese 148a, toho přesvědší jistinník dwiema člověkoma 143b, pastýř .. . osvědší to také dwiema člověkoma 118b, dovede to dwiema sedlákoma 118a, tu věc obdrží se dwiema člověkoma 124a, přesvědčí jeho se dwiema svýma sedláko- ma anebo mužma 137b, byl by (Frátrík) v tom zasvědčen dwema lidmi 77a, Katruše Karlíková se dwiema svýma dievkoma 87a1, obdrží jeho se dwiema fwyma přietely jistými 137b. — Dadí jim obiema pokoj 137b, Jestli by rány obiema smrtelné byly 110a, vedle práva má jim obiema osud vzíti 147b, rychtár jim přikáže obiema 110a, 110b. — Čísl. obój: Vyznali sú dobrovolně z obojú stranú 5b, vyznáváme, . .. kerak . . . jsú z oboiu (obem?) stranú před nás přistúpili 100b. — Čisl. dvój: dala jest .. . dwoge nohavice 89a1. — Zájm. 3. os.: kto mezi nima dvěma 148a. Subst. ruka. Nom., acc.: že hlavu i nohy rucze (škrtnuto) nohy, to jmá býti nahé 134a, komu ... nohy, ruce by obrúbili 109a, a to jisté mají v ruce dáti rychtářovi 115b, což rychtářovi v rucze dal 136b, má jej tomu v ruce dáti 121b, což mu ho dali v ruce 121b, kteréhož za dluhy (dlhy) v rucze (ruce) dadí (dadie) 105b2, 120a, toho člověka má dáti v ruce jistinníkovi 120b, dáti v ruce 125b, dóm .. . má skrze dluhy na cizie rucze přijíti 87a1, Martin ... chtěl to zbožie prodati a na cuzé rucze pustiti 91b1, obec .. . nám to v rucze oddala 86b2, ona jest nám dala v rucze, v našu moc 7b. — Gen., loc.: všech rukú nespravedlivost . . . to jmá posuzovati rychtář vyšní 145b, Když jednomu muži meč .. . v ruku najdú 145b, muž, kterýžto nese v ruku jedno dřevo 134a, v ruku jmá jmieti meč nahý ... a k tomu plechovice na ruku 134a, 18 zlatých ..., v kterých měl ten duom od jich ruku odjíti 87a. — Dat., instr.: a tak již psaný Vladař ten duom k svýma rukama přijal 87a2, ktož to zboží mezi rukama jmá 136b, puol druhého sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti 82b1. — Subst. 2ko. Nom., acc.: že jest Human zeznal před Lorincem oczy k očima ob1, Komu usta aneb nos, oczy, jazyk . . . by obrúbili 109a, (zboží) 4 Slovník k Žilinské knize 49

Strana 50
jmá od něho odlúčeno býti pravú žalobú v oczi 135a, jest-li ten zloděj tu v oczy 141a, on jeho viděl z očú v oczy 142b, kdežto člověk nejest z očí v oczi 145a, a to sú jeho dietkám na oczy nametali 6b, pozvali Petráše také v oczi, i řekli sú 99a. — Gen., loc.: on jeho viděl z oczu v oči 142b, kdežto člověk nejest z oczi v oči 145a. — Dat., instr.: že jest Human zeznal před Lorincem oči k oczyma 2b1. — Subst. ucho: komu .. . nos, oči, jazyk aneb vffy by obrúbili 109a. — Subst. plece: A jest-li by pak jeho v hlavu udeřili anebo po pleczu 111a. — Subst. pól: musí ta sestra to zbozie s túto rozděliti na poly 112b. — Ostatní substantiva: dva člověky 106b, 109b, 136b, 137b, 143b, 144b, dva súsedy 111b, dva božejníky 131b, dva stavy 101a, dva ubrmany 131b, oba stávky 102a, dva posly 134a, dva stoly 92b1, dva přítele 11b, dva přietele 135a2, dva koně 99b, 96b, 89a1, dva palce 142a, dva penieze 87a1 — dvě straně 89a1, 93b1, dvě ženě 116a, dvě konvě 94b2, dve neděli 100a, dvě česti 142a, obě česti 116a — dvě prostíradle 115a, obě právě 127a; svědomie dvú bož(ej)níkú 98b2, dvú vozú 115b, dvú člověkú 107b1, 117b1, 136b, dvú poslú 134b, dvú muží 106b, 118b, 136a, obú stranú 91b2, obojú stranú 5b, 100b, dvů hodinú 131a, v tých dvú nedělú 100a; dvěma ženama 126a, dvěma dievkoma(!) 87a1, dvěma člověkoma 118b, 124a, 143b, dvěma sedlákoma 118a, dvema svýma sedlákoma anebo mužma 137b. — Jmenná adjektiva: oba přišla 116b, oba (vozy) jsta nabrána 124b. — Složená adjektiva. dva zlatá 101b, 97a2, 94b2, 89a2, 102а2, 5b, dva malá penieze 87a1, dvě konvě cínové(?) 94b2, — dvěma potctivýma ženama 126a. Zájmena: dvěma svýma sedlákoma 77a, dvěma svýma dievkoma 87a1. — Slovesa: o smlúvě, co dva přietele fmluwita 105a2 (v obsahu; v textu plur.: o smlúvě, když dva přítelé spolu smluvie 111b), O zboží, co sě dva člověky na to zgimata 106b, 136b, Když by sě dva na jed- noho zboží fylila 136b, Jestli se dva ranita rovně 109b, Když se dva ranita 110a, Když se dva člověky mezi sebú ranita a přijdú oba 110b, Pakli (bychva) oba dva feffla s toho světa 88b1, (Vrtek a Šváb švec) sú ty penieze widala 99a, Kdyby se dva ranila mezi sebú a ti by oba pryffla od slovenského přirození, avšak by neumiela slovensky 110b, pakli (vozy) oba gfta nabrana 124b, to jě(!) nám vedomo, že sú ty pe- nieze widala (Šváb a Vrtek) 99a, A pakli by byla oba před súdem 110a; milý bratře, ... uczinwa mezi sebú jednostajné dokonání teď před dobrými lidmi 82b, protož abychwa (Mikuláš Nosko a Ondrúš) spolu na jeden konec dokonala 83b1. 50

Strana 51
Adjektiva. — Jmenná adj. jsou ještě dosti hojná: čtver osud 135b, dlužen, dlžen 108b, 120a atd., asi 24 dokladů; dobrovolen 85a2; dóstojen 147b, 137a; druh 138b, 139a, 143b; jist 147a; mocen 83a2, 88b2, 89a1, 124a, 135a, 144a, 146a; nemocen 82b2, 91a2, 91a2, 93b2; nespravedliv 106a1; nevinen 144b, 143a; platen 120b, žádný slib v vězení ani božba jest platena 120b (původně platen t. j. slib, pak do- plnil a, platna t. j. božba, ale zapomněl zrušiti -e-); počůven 143a; podlužen 96a2; pomocen 133a, 131b, 141a, 142b; poslušen 149a, 145b, 143a; prázden 114a, 116b, 136b, 129b, 130b, 147b, 148a, 148a a j.; příslušen 114b; přirozen 144a, 136b; rád, nerad, nerád 119a, 100a, 86b1; roven 147a; sám 86a1, 106a1 a j.; sám sedm, sám sedmý; sdráv, zdráv 85a1; sedm 134a, 145b; stár 140b; svědom 130a, 96a1, 99a, 99a, 99b; svoboden, sloboden 86a, 12b, 102a, 138a, 144a, 102a; tvrd 140b; vědom 2b1, 6b, 99a, 123b a j.; vinen 93a2, 116b, 141b, 143b a j.; vladen 102b1; znám 2b1, 3a2, 4b, 5b, 86b, 92a1, 99b, 100a; živ 8a, 91a1, 12b, 88b2. Adverbiální akusativy: daleko, daremno, dlúho, hluboko, málo, milo, mnoho, skoro, tajno, těžko. Adverbiální lokály: dobřě, dokonale, tlustě; hojné na -ně: pěkně, slušně, nevěrně, svobodně, atd., spravedlivě, dalece, lehce, široce, těžce. Adverb. pády předložkové: zvláščě, zvláště, zdaleka, doplna, docela, zadávna, splna, vplně, úplně, zúplna, vcele, vnově, z stara dávna 83a1. Přivlastňovací adj. na -óv, -óva, -ovo, -in, -ina, -ino: Nom. sing. muž. syn Polakow 7b, syn Hanusskow 93a1, syn Kolarow 92a2, Michlow syn 98a, bratr Jacubow 100a a j., syn tisspieruow 94a2, purkrabuow osud 108b; hřích Adamu 125a, purkrabu osud 108b, fojtu osud 108b; žen. Martinova Dorota 85b1, Dorota Kozakowa 5b, cera Jacub- kowa 90b2, Matheiowa žena 90b2, a j.; střed.: Bozeynikowo pravo 132a. — Gen. muž. má sklonění složené: vedlé domu rychtárzoweho 121b, statku Thomassoweho 102b, materzyneho života 127b; jednou je zetě Krzepczikowho 95b1. — Gen. fem.: do říše Abrahamowy 143b, bez rychtarzowy vuole 142b, otčizny Barborziny 87b2; slož.: bez rychtárzowe vuole 133b, 137a, 135b, do kralowey moci 147a, bez materzyney rády 112b. — Dat. f.: jen slož., Ssimkowe ženě 88a2, Agni Mytachrastiney 101b, k kralowey moci 147a, Dorotě Cozako- wieg 5b, Thomassowieg dievce 4b. Akus. fem.: Dorotu Martinovu Nemlatovu 85b1, malženku Nykussowu 101a, Hostkowu macochu 51

Strana 52
101b, foytowu věc 108a, rychtarzowu vuoli 137a, sestru Sokotow 98a. — Lok. muž. slož.: v synowem erbu 113a, v materzynem erbu 113a, 112b, na foytowem miestě 108b. — Lok. fem.: po matrziney smrti 7b, po smrti Zandrowey 99b, v Kotrssowey roli 102a; plur. muž.: synovie Jacubkowy 90b2, akk. pl.: syny Hlawatowy 100a, Zandrowy penieze 99b, farárovy děti. Jinak plur. má slož. skloňování. Slož. adj. v instr. pl. vlivem polským mají koncovku -emi: lidmi rzadnemy a zachovalemy, mezi kteremyžto byli 77a, 1561, z manžiel- kamy swemy i přately kteremy koli 77a, 1561, lidmi dobremy 77a, 1561, s wsselijakem zbožím 135a. Také v sing.: Barbora takemž obyčejem řekla 88b1. Zúžené é-ý: je po malym času 2b1. Zájmena. — Genitiv-akusativ pl. je vedle jich také jejich: vedli geich (lidi) 102a (nejisté!), gegich (40 červených) prvé míti bude po- ložiti 77a. Tyto širší tvary najdeme také v dat. a akus. sg. fem.: přijednali gegi (jí) paní Doroťe 4 zlatie 90b1; (Sekula) vzavši gey (jei, jeji t. j. ženu) z domu 3a2. V skloňování osobních zájmen máme již doklady pletení tvarů: okolo febie 99b, k febe 2b; kleslá jotace fobe 90b1, 98b; Kdyby pán buoh na tobie smrt dopustil 92a2; tady bychom mohli chápat jako nezvyklou záměnu pojmu kde? a kam?, ale srovnáme-li větu s obdob- nými větami, na př. Jestliže by pán buoh smrti na mne dopustil 92b1 nebo Pakli by na Jana milý buoh smrt dopustil 93b2, vidíme, že tu jde o pletení tvarů tebe a tobě, mělo by tedy býti na tebe. Kterýž by přišlý člověk fobe svobodně pověděl 137b (m. sebe), chybný překlad: svobodně m. za svobodného, svobodným. Instr. sobú 92a2 se stč. kmenovou samohláskou o, má vedle sebe tvar sebú 127b. Zvratnou analogií se píše gfe m. se. Tvary nepřehlasované sa, zasa nemají tu vůbec dokladů, je jen sě, se, zasě, zase. Přivlastňování u substantiv ženského rodu se děje: a) genitivem zájmena jie, jéj (jej): Martin, syn gey 5b, z Marťinem bratrem gey 5b, švagr gey 101a, Katruše aniž gey který přítel 4b, po smrti po gey 5b, synu gey Martinovi 5b, (dal jí) za gey diel 101a, za gey čést 4b; b) ustrnulým její: gegi muž 147a, gegi syn 127b, po smrti gegi otce 116a, od gegi muže 114b, po gegi muži (attrakce) smrti 114a, k gegi tělu 114a, dietkam gegi 94b2, dietkami gegi 94a2; c) adjektivem její, jejie, jejieho atd.: 52

Strana 53
gegiho syna žena 127b, otce gegiho 89b1, po gegim pravém času 147a, po muži gegim 88a2. Přivlastňovací zájmena mój, tvój, svój mají ještě většinou tvary stažené svého, svému, svú, svým, svých, svými atd. Jen ojediněle na- jdeme tvary nestažené: po mogi 90a2, s mogi 101b, mogimu 101b. Délka ó je dosvědčena rozšířením ób»uo a stažením uo)ů: muoj bratr 101a, muoj šuře 86b1, duom svuoj 84b1, svuoj život 108a, na svuoj diel 101a; svůj čas 118a, svůj nájem 127b. Femininum má ně- kolik dokladů analogického svie- (podle tvrdých adjektiv): sestře swieg 5b, swie dievce 7b, svie žité 4b, za swie děti 5b. Koncovka -em v 1. sg. praes. — Proti usu spisovného jazyka pronikla koncovka -em místo -u (-i) v 1. os. sg. praes.: já zalugem 141a vedle zalugi t., opytugem 141a vedle já tebe opytugi 88b1. Praes. slovesa býti. — Praes. slovesa býti má tyto tvary: 1. sg. jsem 83b1, sem 122a, 86b1; 3. sg. jest 90a2 (psáno též gieft), je (psáno též gie 99b, gije 99b); 1. pl. gfme 92a2, sme 7b, fmie 90b1, fmy 124a, gefme 7b, gefmie 9bl; 3. pl. má vedle pravidelného jsú také jesú: gefu-li thowarziffi 138a, prziffly gefy 7b (předěláno z přišel jest škrtnutím t a nadepsáním v). V 3. sg. záporného slovesa jsou vedle nenie, není hojné doklady pro nejest: na rolí, kteréž negeft právem dobyto 117b, když fojt doma negeft 108b, kedyž negeft pohřeben 109 a j. Participia. Participia jsou dosti zastoupena; přechodník přítomný, minulý, příčestí trpné. Participium praes. má koncovky pro rod mužský -a anebo -ě(-e), žen. -úc(i), plur. -úc(e) nebo -ě(-e), -iec(i), -ic(i), -iec(e), -íce. Po zaniknutí koncových samohlásek -i, -e splývají tvary fem. a plur. majíce koncovky -úc, -iec, -íc. Vazeb spojitých je dosti málo, většinou kladou se participia absolutně, to jest bez zřetele k rodu, pádu, číslu. I při nestejném podmětě je někdy toto participium. Šokot jsa nemocen učinil poručenstvie 93b2; my živi jsúce vyzná- váme 94a2, 94b1, 89a2; Vyznáváme všem jsúce toho svědomi 96a1; Frátrik jsa naučen jest odprošoval 77a, ale tamtéž: Frátrík Jan jsauc před právem postavený toho dovésti nemohel; my rada jsúc nakloněni prozbe kázali sme 91a; kteřížto lidé dobří jsúc zeznali jsú 91b2; Gardoš pojal sobě dievku ... potom ona jsúci pastorkem již psanému Janovi, jménem Barboru 87b2; on jsúce rozumu pravého předložil 96a2; Fabián rychtář z Hříčova z bratry svemi ... jsa vsazen do vezení, páni mešťané a úřad s nimi jsau milostivě naložili 104a; Přijda před 53

Strana 54
nás Matěj Kováč vyznal jest 102a; ktož toto uzří aneb čtúce slešeti budú 7b; ktož to bude čísti aneb čtúce uslyšé 7b; ktož toto písmo uzří aneb čtúce slyšeti budú 98b; božejník domuov jdúc bude potkán 148b; a Zandr tam gedúce ostavil jest 99a1. — Part. buda, budúci má význam „jsa, jsúci“: Kordule v chudobě budúc umřela 88a2; (Soli- hrách) to jest učinil prvé vypsaný budúc v knihách 98a; co jest ubožčík Blažek a Zandr ukradel budúci úředníci moji 99a; bratři tvoji budúci haiptmany u mně šenkovali sú t.; ty budúce haiptmanem rozehnal si t.; bratr tvój i ty u mne budúc ukradli ste 99b; také adj. budúcí = jsoucí: duom mezi duomem Mistřovým a mezi duomem Michalovým budúcí. — Part. se připojuje spojkou a k předcházejícímu slovesu určitému: Tehdy vyznal jest Michal Prchala a řka 101b; Pro- dal jest Petráš ... a řka 91a; vznesl jest na nás a řka 8a; Šokot učinil jest poručenstvie ze všech statkuov svých a řka 93b2; Čičkan vyznal a řkúce 99b; pověděli řkúce 84b1; Osanna oznámila řkúc 89b2; Vrtek a Lelinský vyznali sú tak řkúc 88b1; že jest Human zeznal řkúc 2b1; Šimek opýtal jí řkúc 88b1; Rozhněval se na Petráše řkúce 99a; Niklík dal tu odpověd řkúc 2b1; spolusúsedie naši vezmúce sě v jednánie, zeznali jsú 91b2; jmúc jeho přinesú ho před právo 145b; leč učinil by to nevědúce 111b; Který člověk robí jinšího člověka zemu nevědúc 117a; že by na jednoho vskočil chcejíce jeho zahubiti 109b; Přišel-li by pak toho zabitého přítel a chcejíce mstíti svého přítele, ten zloží a zvrhne všecko svědomie 101b; I dala trhem volati chtějě dóm prodati 12b; Kordule přišla jest nic nemajíc 88a; aby odpověděla k své duši hledíc 88b1; Toto mezi sebú majíc, že již psaný Gardoš již psanému Janovi má komoru, dolní kamenici dáti 88a1; Jirík Kulčic stával na nás a naše meščeny na horách a na slobodnéj ceste nemaje žádného práva 98a; (nemocná) žena sedíc má svědšiti 123b; jakož dosáhnúti muož sedíce na koni 138a; Teď stojíc (Šimek) vyznávám 88b1; v tom spolu bydlíce s zetěm svým a s již jmenovanú sirotú, potom Mistr Jan majíc dobrú wuoli k téj sirotě duom a statky hospo- dárské vzdal jest Gardošovi 89b1; on jest host a tak daleko bydléci (nebo adj. bydlecí?), že v jednom dni nemóž dojíti 108b; Kterýž by byl popaden nevědúci, ten se muože vymluviti 131a; Ktož zemu ne- vědúci oře, tu jeho nepostihne žádná škoda 137a; a my vida, že na tom domu městu i daní i ponócky, a my sme ten dóm prodali 12b; O dvú lidí, kteříž by spolu jednostajně vidúce zboží namluvili. Gregor to slyšíc hned se jest bral do Bytče 93b1; Vida pak lidé dobří jeich ne- 54

Strana 55
snázu a róznici a vidúce jeich křivdu vypýtali to na dobřé lidi 102a; Křepčík přistúpíce zapsal sě jest 95a2; Potom Gregor tak mluvil zjevně tak pravíc ... (ch)ci to na právo zasě znésti 93a2; Páté jest nám chtěl (Secula) fojta bít haníce jeho a nám všem otpovědujíc 3a2; Krok volal jest na svědomí praviec 86a1; Krok vyznal jest a praviec 86a1; (jestli on), za niemž šel volajíc a svědšíc, tedy on jemu musí boje státi 142b; jestli obvolali to svědšíc 146b; A tak se súdíc (Gregor a Šte- fan) s práva krupinského tak bylo potom vyřknuto 93a2; A v tom súdíce sě vzali sě do Krupiny 102a; Fabián zrušil jest freunk nezdo- bizeň čině, bráně se dobytými kordy 104a; A toto se dálo léta narození Syna Božího tisícieho čtyřstého sedmdesátého a devátého počítajíc 87a2; A to se dálo a vpisovalo léta narození Syna božieho MCCCLXX a osmého 87a1 počítajíc; A to podobenství jest o jednu ženu vynímajíce krvavé rúcho 148b; A myto znajíc tak sme jich smluvili 73b1; šel volajíc 142b; Kteřýž jest popaden a před právo volajíce a osvěd- šujíce přinesen bude 141a; Šokot povolajíce nás učinil jest poručen- stvie 93b2; Matúš Maňko fojtovství prodal jest se všěmi duochody žádného neobnechávajíc ani kterého sobě pozuostavujíc 83a1; (Kristus) ten den také vstúpil v svém tělesenství na nebesa zname- najíc nám cestu, kterúž byl ostavil 124b; Stáň čekajíce na se hodiny smrti předložil a pozval jest 96a2; Předstúpil jest Stáň žádaje 96a2; Lesota přistúpil jest žiadajíce nás 103a; ujednali sú, platu žád- nému přičínějíce 102a; bydlili spolem se krásně uházejíc 89b2; oni přějíc ho radše švagru svému, vzdali jemu ten duom 87a2; přijde-li onen po tom zboží zpytujíc se, ten první obdrží 146a; přistúpil jest Krok oznamujíc 86a1; všickni čtyři slibujíc a zastupujíc již jmenované paní Uršuly vyznali jsú 82a2; Lorinc jest byl mezi nás přišel dovědu- jíce sě od tých lidí, kam by sě jeho otčizna poděla 2b1; aby pověděla v tom nic neodchylujíc, kdy jest matka tvá přišla zasě k tobě 88b1; všecko zbožie, nic sobě z toho nevyměňujíce ani pozuostavujíc pro- dali a spustili 82b1; Matěj s Annú se smluvili a to také k paměti přivozujíc, žeť by byla cesta jako prvé na mezi kněžskéj 94b2. Přechodník minulý: Všickni čtyři před nás v plné radě přišedše, vyznali jsú 82a2; u slovesa vzieti jsou oba tvary, starobylý i analogický, pozdější: peníze vzemši Kordule šla jest zase do Polsky 88a2; Když jednoho s (z)lodějstvím před právo javši přivedú 130a; oni vzavše 300 zl. svú všecku otčiznu již psanému Martinovi osvobodili a pustili 87b1; Sekula vzavši jej (ženu) z domu násilé udělal 2b1; my žádost 55

Strana 56
jeho poctivú uznavše kázali sme 96a2; davše jim ruku v ruku tu sme jich zmeřili 93b1; Žofka role prodavše, to jest požila 12b; Kordule prodavši to dědičství šla jest do Polsky 88a2; ty (peníze) pozdwi(h)še před námi slobodil jest 93a1; my rada porozumevši žádání jeho po- volili sme 91a2; my rada porozumevši také jeho spravedlivú prozbu kázali sme 86a2; Human viděvši, že Oršula chtěla otčizmu těch jistých sirot utratit, i vzal jest byl, zač ten dóm byl prodal k sebe 2b1; (Matěj) žádal i prosil jest nás, abychom diely přeslyšeli a přeslyševše psaním potvrdzili 92b1; Tehda slyšavše Petráš, že ubožčík Zandr, jeho bratr, umřel, i vpustil se ve všetky jeho dluhy 99b; přistúpiv před nás Matěj súkenník prosil nás 86b2; přistúpiv před nás Martin z Petrovec s paní Uršulú i dali a položili jsú 60 zlatých 86b2; Mertuš Polákovic a ctná paní Dorota před nás předstúpivši, jest Mertuš sestře sto zlatých po- ložil 5b; Osanna přistúpivši oznámila řkúc 89b2; že jsú přistúpivši opatrný muž Mertuš a ctná paní Dorota i vyznali sú 5b; oni pře(d)stú- pivši před nás odkázali sú byli 85a1; Martin masař, Jan písař přistú- pivšě Martin masař dal jest rok a den ku placení 83b2; Lorenc a Ma- ruše před nás přistúpivše jsú poznali 89a1; ona jest jemu svuobodivši vzdala dóm 100b; Kordule ty peníze potrávivši přišla jest zase 88a; my společně poradivše sě prodali sme 89a2; my rada opatřivše ten flek dali sme 86a2; kteřížto odprosivše jejich vinu dali jse zapsat 104a; kteří se sami nespravedlivi činí svú čest strativši 126a; že jsi ten duom přijel kúpivše 92a1; Oni znamenavše, že..., vzdali jemu duom 87a1; Kordule pobravši peníze šla jest do Polsky 88a2; Lesota cizého člověka odehnal od domu toho, odehnavše vcele a dokonale jest ho zaplatil 103a. Participium trpné. Bývají tu častěji tvary jmenné než složené: Byl popaden 131a, jest popaden 141a, popaden bude 131a, bude po- paden 139b, bude-li najdeno 130a, bude najdeno 130a, najdeno 131b (pětkrát), najdeno bude 131a, jest okradeno 133a, slož.: což bylo ukra- dené 130b, je naň dovedeno 125a, přinesen 141a, 141b, jsú nalezeni 144b, jest nalezen 141b, přineseno bude 12b, by bylo vezeno 143a, bude uneseno 140a, by bylo nešeno 116b, ne jest pohřeben 109b, jest přemožen 148a, řečeno 115b, 116b, 143a, bylo přiřečeno 110b, na- rčeno 136b, byla by vyřčena 111b, bude-li jeden jat 130a, by byl jat 126a, odjato 130b, wzat 133a, vzato 133a; slož.: bude právem jaté 130b, bude jatý 137b, dobytek jest zajatý 117b, kteříž zakletý jest 141a, dáno 114b, 146b, 146b, 144a, přidáno bude 140b, není právem dobyt 56

Strana 57
123b, slož.: to zboží jest dobyté 120b, dluhy, kteréž budú dobyté s ža- lobú 105b = budú dobyty 121a, platu, kterýž bude dobyt 105b = do- bytý 121a, Tak bylo vyřknuto 98a2, odtisknut 117a, slož.: bude-li upomenutý 117b, podezřín 125b, vidíno 116b, zapověděno 137a, sně- deno 118a, pověděno 138a, slož.: to má tvrdě držané býti 7b, naučen 77a, učiněn 77a, raněn 147b, polapen 131a, položen 116b, vsazen 104a, oblúpen 144b, 144b, puzen 126a, potvrzen 142a, přesvědšen 148a, obklíčen 145a, zrušen 144a, odlúčen 114a, vyvolen 141b, potvořen 137a, osvobozen 136a, opraveno 142b, ne jest přirozeno 144a, pojíčíno 128a, zaplaceno 125a, spuščeno 102a, osazeno 77a, ves nebyla zbo- řena 141b, bude stracena 117b, dluhy ty jsú umořeny 5b, ti nemají býti zapečetíni 125b, kterí jsú neprávě narozeni 126a, kteří jsú k tomu přirozeni 113b, slož.: bude propuščený 142a, bude raněný 139a, byl raněný 125b, bude posvěcený 112b, bude-li oblúpený 139a, bude-li pokoj rušený 137b, p. zbořený 125b, ne jest oddělený 134b, Jan jsauc postavený 77a, nebylo jemu stavené 136a; potkán bude 148b, vyhráno 129a, necháno 127a, zjednáno 148b, odbýváno 86a2; hnán bude 117b, uvázán býti 119a, psáno 119a, 146b, řezáno 114b, zakopán jest 147a, 147a, dokázán 140a, rány ukázány sú 144a, kusy mají otá- zány býti 121a, k tomu budú přizváni 143a, obžalován 148a, 148b, 146a, 140a; slož.: což bylo šacované 144b, městečko jmá pavované býti 133b, má býti její řečník přirovnaný 147a, to má zjednané býti 7b. U sloves IV. tř. v part. pas. a v podstatném jméně slovesném mění se t, d, s, st všude v c, z, š, šč a šl: hraditi hrazenie 92b2, osaditi osazeno 77a, osvoboditi osvobozen 136a, odsúditi odsúzen 1140a, poraditi po- razenie 89a2, 93b1, 100a, potvrditi potvrzen 142a, potvrzenie 45a2, 95a2 a j., přiroditi přirozen 138b, usaditi usazeno 1146a, 124b, uško- diti uškozenie 125b, utvrditi utvrzený 133b; obrácený 95a1, oplacen 143b, placenie 109a, placený 105b2, posvěcený 112b, ukrácen 130b, zaplacenie 105b2, zaplacen, -ý 118a, 128a, ztracený 117b, otprošenie 77a, dopuščenie 84a2, otpuščený 129b, propuščený 142a, spuščený 114a, táž změna je při iterativech otprošovati 37a, potvrzovati 102a, propúštěti 91a, vpúščeti 99b, ztracovati 117b. Odchylka je osloboďuji 92a1, zapečetíni 125b. Předložky. — Vokalisované předložky mají veskrze e, není dokladu pro středoslovenské o: beze všie poškvrny 113a, ke mně 132b, nadeň 140b, nade všecko 135b, 97a1, ode všech 85b1, 87a2, ode všéj dediny 102a, vode všech 94a, odde (!) dvú 148a, přede všemi 100b, přede 57

Strana 58
všěmi 2b1, předeň 118b. Vzácné doklady jsou s jerovým e ve spojení se paní 75a2, 82a2, 87a2, 87b1, se čtyrmi 147a, se dvěma 124a, se všeckým právem 142b, ze všiem právem 134a, ve dne 109b, 126a, 136a, 190b, ve dvú hodinú 131a, ve všem 82b, 116b, ve vsech 125a, ve čtvrtek 140a, ve dvoře 145a, ze mlýna 100a, 145a, ze všeho 90a, ze všeckého 91a, ze dvoru 119b. Vedle v věži 148b, v vězenie 148b, máme také u vinu 109b. Po neslabičné předložce se dlouží samohláska na začátku slova následujícího: v uočizne 90b2, z uočizny 100a, z uočizne 100a, v ůbraně 127a. Předložky se opakují: na mlýnech na meských 99a, A nad to nade všecko 97a1, A na(d) to nade všecko 135b, ot toho ode všeho 93a, po smrti po jéj, točíš po Barbořiniej 7b, po smrti po své 83b2, před nás před plnú radu 88a1, 100a, 99a, před námi před plnú radú 99b, před námi před radú i před Kršnekem 99a, s svú manželkú s Barború 88b1, z bratrem z naším z Hannesem 7b, v tom ve všeckém statku 88a2, z toho se všeho 88a1, z těch statkuov ze všetkých 89b1, šla za muž za Jana písaře 83b2. Vzácný je doklad, že se předložka vkládá jakoby do prostředka slo- ženiny v dnešním pojetí: Mertuša ani dětí jeho ani ženy jeho nejmá věčiste nyffezeho napomínat 5b, ni z čeho- ni š čeho, z ničeho, jak je to na listě předcházejícím 4b: Katruša Martina nejmá z ničeho nikdy napomínat. Negace. — Každého člověka jatého slib nemá ustavičný býti 120b, nyní: žádného; žádný člověk má svuoj smrad neb svú vodu v svého suseda dvuor vésti 128b, nemá; žádný svého života ani svého zdraví propásti muož 124a, nemuož; žádný slib v vězení ani božba jest platen (předěláno v platena) 120b, není. Doklady k negaci ni viz v slovníku. Genitiv-akusativ. — Jako v sg. bývá u osobních mužských sub- stantiv, adjektiv a zájmen do platnosti akusativu přejímán genitiv, tak také v duálu a v plurálu: A na to sú přizvali k sobě pře lepšie svědomie dvú bo(že)níkú, jménem Prchalu a Matisa ševca 98b; má k tomu vzíti dvú člověkú 117b; on v tom mudrých a opatrných muží mistra Jana a Matúše Diaka, také Matěje Velikého, spolusúsed a star- ších našich ustavil jest 91b1; tých mají platiti 119a; takých neposluš- ných jmá polepšiti 135b; tehdy mají týchto rokovati 125b; ten duom zapečeťují i tých všech, což sú na tem domě 125a a j. V knize městské se vyskytují mnohá slova známá buď vůbec jenom 58

Strana 59
na Slovensku nebo jen ve zvláštním odchylném významu: některé zvláštnosti jsou známy ovšem z východní i střední Moravy. Jsou to: baránek, bližní (nejbližší příbuzný), božiti (božiti se, zbožiti se, božba, božený, boženický, boženstvo), brvna, cimiter, čekan (han. čagan), robiti (dorobiti se, robota), daremno, drúh, drúk, ercpryšt, fáš, fojt (fojtstvie), Francúch, haluz (mor.), haneblivě, hánka, hofer (mor.), hotovizna, hrobla, chyše (chyšný řád, riad), jistinník, kamenice, kedyž, knězovstvie, kolesa, kuneráž, skudlený (mor.), lučisko, ma- teřizna, merťůk, nabraný (vůz), nadájeti, náseděti, nezdobizeň, ni, nižní, oblúk, oblak (okno), obnechávati, obrus (ubrus), otčizna, omluviti, oprávěti, opytovati, oslovenie, osud, osúditi, osvědčiti, otmlúvati, otný, otrova, pacholek (mor.), palice (hůl), pasba, pasínek, plášček, počůvný, pochabost, pominulý, pomlúvati, poměřiti, posle- dek, potvořiti, potvářeti, požička, poživení, přejistiti, přesíliti, pře- slyšeti, přiečka, přihaněti (pol.), příjezvý, přiekopa (mor.), přísluch, přislúchati, přisahati se, ráz (rána pol.), rokovati, rovně (subst.), řemenný (kožený), řezivo, spolný, spopadnúti (mor.), sputnati, sto- ličné (právo), ščapový, šerha, šuře, tabla, tlumač, úmlova, ulapiti, unáhlost, upevnější, uřéci, uskočiti, úžera (úžerný, úžerstvie), va- rovati, vidiek, vrabel (ostrav.), vrece, vyšní, zabyti se, zakláti, za- klánie, zalúčiti, zaňuž, zaniž, zasedací hus, zastáti, zrajtovati, zá- vistlivý (mor.), zázřivý, zázrost, zbojstvie (-stvo), zmocovati, zpy- tovati se, alebo, lež (leč), dlh, dlhý, tepru, pre. Jsou tu také zvláštní názvy faš (manžel sestřin) máme tu bratr strýčený (bratranec z ot- covy strany), bratr ujčený (bratranec z matčiny strany). Je tu roz- díl mezi strýcem (otcovým bratrem) a mezi ujcem (matčiným bra- trem); sestřenec je syn sestřin. 59

Strana 60

Strana 61
SLOVNÍK A a, conj. odpor., přechází ve sluč. Třetina ženě za starých časův bývala dána, ale vlastnéj mateři, a ne macoše 114b (pozd. příp.); Jestli muž pracně toho nadobýval, a žena by byla marnotratná a zjevně nepracovitá, i taková... dílu třetího nezaslúží t.; Otec a máti, sestra i bratr nikomu neerbuje než synovi, a nic dievce 113a (Vater und muter, swester und pruder erbe nimpt der son und nicht dy tochter); Než já mluviem o rytierském přirození, a ne o těch, což přislúchají k městské(m)u ščítu 115b; A jestli by řekl pak ten tak, že jest kúpil ten kuoň..., a nemohl by toho žádné svědomí míti 133b (Spricht abir ... und...); A v tom j(es)t řekl pán Petrášovi: Však ty vieš, že ... šenkovali sú několiknásti beček vína, a několik let brali sú třicátek a s toho mi nedali penieze ani počtu. A to sú mi ukradli a ty budúce haiptmanem několik nedělí... a toz mi všitko ukřadel. A v tom jest poslal pán úředníka... A Miko- láš řekl, že u mně nenie... A tých sem pánu dal... A oni sú ti třé boženíci... 99a (1453); A v tom jest umřel. A před tím než umřel, dal byl chovat Mikolášovi Beznosovi chovat(!) 70 zlatých a jedno opásanie ... koflík a 10 ližic... A po něm jest byl hejtmanem Zandr...A Zander také byl dal... A v tom jest Zandr táhel s pá- nem na vojnu... A v tom tam umřel A tam jedúce ... 99a; Jiřík vyplatil statek matky své penězi hotovými a ona matka jeho ten sta- tek jemu jest osvobodila 95b2 (1513); A dluhy, kteréž by neboščička Zofia ... sama byla zvláště dlužna... to všetci společnú rukú jmají platit'... A jestli by kerý z nich sám byl dlužen, to každý sám jmá platit za sě 101a (1462); Mikuláš, fojt žilinský, a starší města 88b2 — Štefan Garaj, náš spolusúsěd, a Oršula Hadmaška naša spolusúseda... 61

Strana 62
jsú před nás přistúpili 100b (1462); Michalko Švěc a Michal Prchala i Mertuš Polákovic známo činímy 2b1 (1460); A ona jest nám v ruce, v našu moc, cožkolvek my zjednáme ... to má zjednané býti a ona má pri tom zóstati a na tem dosti meti 7b (1459); A v tom jest šla do Slieska... A když zase přišla... i řekla: Milí páni, byla sem... u svého syna. A mój syn tak praví ... 100a (1454); za ten diel otčišny, kterýž jide na Hadvigu, manželku Nikušovu, a na tu dievku, menem Dorku, kerúž jmá z Hadvikú,takže Nikušovi a Dortě jmá sto zlatých dáti a již jest jemu na ten diel dal 30ti zlatých a sedemdesáte zla- tých 101a (1464); tie (m) to písmem oznamujem nynějšiem a budúciem, že ... 83b1 (1469); A Martin Nedvěd přistúpil jest... zdráv a dobro- volen 85a2.; A Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú jest odprošoval 77a (1561); Oršula... položila... jeden a osmdesát zlatých, z druhéj strany dceřej její Hedvice z Kremnice též osm desát zlatých a jeden 84b2 (1470); Tehdy vyznal jest Michal Prchala a řka: Milí páni... 101b (1468); Mikuláš řečený Nosko... řekl jest k Ondrušovi z Neděze ... a řka: Milý bratře, 82b2 (1469) — Místo hypotaxe: Vyznávámě..., kterak sě stalo zde ..., kdyžto bylo času jedneho a opatrný Nikoláš Hostek rukú boží byl dotknen, a vuon, zezval jest dobřých lidí 90a2 (1488) — Jan Frátrík ... od Jana Nemce jest odprošoval, a to lidmi řádnemi a zachovalemi 77a (1561); Katru- še Karlíková... nám oznámila, že ten duom její Karlíkovský má skrze dluhy na cizie ruce přijíti, a to z práva městského 87a1 (1479); pan Martin ten statek svobodný od nich přijel..., a to takúto vý- měnkú 87b1 (1479); Oni vzdali jemu (švakru) ten duom ... před námi, a to takovú příčinú 87a2 (1479) — bude-li žaloba žalována, netřeba mu na to poručníky dáti... a když by pak bylo ještě více žalobníkuov 136b und weren der clage noch mer; i když. Abraham, m., jm. os. Lacko Rašovský, Abraham, 94a1 (1507); Abraham, fojt, 94a1; My Abraham, fojt žilinský, 94b1 (1507). — Adj. possess. Abrahamóv, A jestlis ty v tem vinen, aby nikdy nepřišel do říše Abrahamovy (in Abrahamez schozze) 143b. Abrahart, m., jm. os. Martin Messer, Matiss Abrahart 7b (1451); Abraharth Mat. 4b (1457). Abrahartovic, syn Abrahartův že jest Nikloš Polák, súsed náš, dal zetovi svému Mathiss Abrahar- towyczu a svéj d'évce Barbore, zbožé svého na d'él 7b (1451). 62

Strana 63
aby, conj. a † bych (sloveso) ten (pes) má uvázán býti, aby žádnému neškodil 119b; To jest, aby nekterý svú zemi ko(m)u zastavil 115b; prosím tebe, aby ty to... domuroval... a k tomu aby sě přičinil 91a1 (1489); máš dobytek drobný i veliký a obilé v stodole, to sprodaj a lidem, aby splatil. A dále přikazuji tobě, aby (ty) Mikulášovi, bratru svému, dal flor. 4 96a2 (1517); Štefan Stáň..., aby statek je(h)o je(m)u od milé(h)o pána boha pojičený mezi syny a dcerami svády nesplodil, i pozval jest ... syna svého 96a2 (1517); Já to znám, že sem přivolila, aby ten dóm Petráš prodal 100a (1454); Tehda jest řekl Kršnek, úředník, panu Mikulášovi, abi to dal, co Petráš pánu na tě vypověděl 99a (1453); A po smrti Mikuláše Beznosého přátelé a bratří jeho nechtěli sú bez toho býti, než aby věděli, což by jmělo býti na sirotu s těch statkuov, kteréž sú byly otce jejieho 89b1 (1485); Ale dva z tých jistých ... zemřeli, kteríž sú (posláni), aby meze též země Orlík zna- menali a vypověděli 8a (1468); Lidé litujíce jedné i druhé strany a poňevadž švagrové byli, na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); vyznali sú, že by jich byli prosili Ivaniško, Ondrej a Ja- kub Mlynář, aby přeslyšali, kterak jich jest Jakub Mlynář ... odbyl z uočizny 100a (1455); Bratře milý, vieš dobře, žet jsem já z očizny naší v Nedězi nic nevzal, protož abychva spolu na jeden konec do- konala, aby ty manželce mojí... pokoj dal 83b1 (1469); (Ondrej Manžel) žádal j(es)t, abich(m) je (mu) zapsali v meské knihy sedení jeho 162a (1492); (Matěj Kotrše) žádal i prosil nás, abichom pro lepšie svedomie a... pro pokoj budúcí zapsali v městké knihy dě- dictvie a rozdiel 92a1; Matěj, syn Koláróv, žádal i prosil nás, abichom diely ... přeslyšeli 92b1 (1494); Item též stala sě smlúva ... mezi... Kotršú (s) svými bratry, aby Mt. Kotrše svým bratróm řečeným z toho zboží dielu po smrti svéj oddal..., aby oni po smrti jeho a pro oblehčení duši svéj nemeli mezi sobú žádného zavodení než mier a pokoj 92a2 (1494); my rada uložili sme mezi svrchu psanými stra- nami provaz takový, kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání ne- držela..., aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); Milá ženo Barboro, já tebe opytuji před pány staršími, aby (ty) pověděla k své duši hledíc ..., přinesla-li jest co (matka) s sebú; a ona Bar- bora ... řekla: Jestliže by buch všemohúcí na mne smrt dopustil, aby žádný přítel muoj k tomu bližší nebyl krome Šimka 88b1 (1481); žádal i prosil nás, abichom pro lepšie svedomie... zapsali v městké 63

Strana 64
knihy dědictvie a rozdiel mezi svú manželkú a bratří svými zboží svého 92a2 (1494); týž T(omáš) Vackovic žádal jest nové rady nás svrchu psaných, abychom toho ... vo to poslali 8a (1468); Matěj Sú- keník... prosil nás, abychme mu ten kus země... dali. Nám v tom se nezdálo, abychme to bez obecní vuole učinili 86b2 (1478); Matěj Margétě, manželce svéj, zapsal sě jest tímto obyčejem, že cožkoli mám statku svého ..., aby ty všecky věci byly Margétě, manželce méj 95a2 (1511); (Katruše Karlíkova s dievkoma a synem) vzdali jemu (Jiříkovi) ten duom ..., a to takovú příčinú a měrú, aby již psaný Jiřík Vladař těch osmnácte zlatých zaplatil 87a2 (1479); pro- tož učiňva mezi sebú jednostajné dokonání..., aby, jestli že by pán buoh na mne smrt dopustil, aby děti tvoje i ty s manželkú mojí i s dietětem mým nesnázky a přiečky nejměli 82b2 (1469). ač, conj., jestli, kdyby Já Šimek švec, acz by pán buoh... na mě smrt dopustil, ... (porú- čiem), aby v tom statku moc a vládu jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481); pan Martin... ten statek svobodný od nich přijel a oni jemu... osvobodili... a to takúto výměnkú: ačz by kdy ty statky panu Martinovi byly prodajny, aby k nim žádný bližší nebyl jedno oni děti již psaní 87b1 (1479); Nikloš Polák... dal zetovi svému... na dél za sto a 80 zlatých tak, acz by pán buoh propustil smrt na ňem, na Mikloša Poláka, že by ta summa peněz byla na jeho i na jéj d'él 7b (1451); věno obdrží žena svatým duovodom, acz jest slíbila 113a (ab dy gelobte); Pakli by jeden muž ubil dietě..., zůstane bez viny, acz to smí řéci k svéj vieře, že je ubil za jeho vinu 125a (tar er iz sweren auf den heiligen); druhému netřeba odpovídati před prá- vem, acz chce 110b (ab er wil); tedy on není vinen v tvých škodách, acz chce 119b (ob er wil); o to musí erbovníka ustaviti, acz on umře 120a (ab gener stirbet); Tedy obdrží to zboží, co na dlze sedí, acz přesvědčí, jakž právo jest 122a (ab er gewert als recht ist); onen svědomím své kupečství muože obdržeti dobře, acz přijde s svým svě- domím, jakž právo jest 122a (chümt er mit seinen gezeüge alz recht ist); potem s' prosí, aby jemu řeč dali mluviti, acz chce 131b (ob er wil); to muož hned udělati, acz chce 133b (ob er wil) ; to mi jest milo, acz to chce poznati 134a (wil er dez bechennen); to neškodí otci nic k jeho právu, acz syn dobře odmlúval 140b (ob der sun wol geantwírt hot); také on má jej propustiti, acz nejest o vinu obžalován 142b (ob er nicht beclagt ist); A tehdy muož jeho potom vzéti za jeho hrdlo, 64

Strana 65
acz ho najde 145b (wo ern an chümt); s rychtářovú vuolí a s tých protivníkuov dvú vuolí, acz vuolí, že by jich bez práva zjednali 146a (mit der sachwalden beide wille chür, daz man sy voreynen); Na kterém žalobník peníze aneb osud dobude před právem, na tom rych- tář obdrží, acz chce, svuoj osud 138a (ob er wil). ačkoli, conj. Štefan Stáň, otec Janóv, ačzkoli byl jest od milého pána boha nemocí smrtelnú obložen, však on jsúce rozumu pravého a pevného, protož... předložil 96a2 (1517); A v tom já prosím Mikuláše, syna svého, ačzkoli jeho při tomto poručenství není, aby toto mé poručenství a rozkázaní zachoval a držel 96a2 (1517). ačkolivěk, conj. My Mikuláš, fojt žilinský, a starší: Aron, Melchior... Mth. Veliký, živi jsúce, aczkolwiek Mt. Mitachrast, Mt. kováč od brány pomřeli byli, vyznáváme tiemto písmem 89a2 (1482); My Mikuláš, fojt žilin- ský, a starší města: Aron, Melchior, ... a Mt. Veliký, kteří jsú živi zuostali, aczkolwiek Mt. Mitachrast, Mt. kováč od brány jsú byli ze- mřeli, vyznáváme 88b2 (1482). Adam, m., jm. os. Urozený Adam Příleský z Oblahova 104a (1561). — Adj. posses. Adamóv: V neděli budeme smieřeni s bohem pro hřích Adamu (umb Adamez misse tot) 125a. Adonaj, jm. os. (jméno boha) Aby tě obořilo Adonay a jeho mocné bostvie (daz dich velle Adonay) 143b. Agňa, Agna, f., jm. os. Agnes, Aneška, Anežka A dále již psaná paní Oršula Hostkova a Martin Hostek, bratr jeho a Agna, sestra jeho, jsú před námi vyznali, že stala sě smlúva mezi přátely, mezi poctivú paní Agnú, mlynárkú ... a mezi Matějem 94b1 (1507); A Agny Mitachrastinej, sestřě sviej, za jéj ... všecek diel dal jeden zlatý a třětinu zlatého 101 (1466); A dále Agnie s Valen- tom vyplatili dva zlatá dluhu otce jejich dobréj paměti 94b2 (1507); Aby třetina mlýnu vyšnieho na vodě Žilině byla Agni s Valentom, manželem její 94b2 (1507). Agnušě, Agnuša, f., jm. os. Anežka sestry jeho menmi Agnussa a Barbora 6b (1463). Agošě, Agoša, f., jm. os. túž summu ... jmá ... Štefan dáti a zaplatiti sestrám vlastniem jmé- 5 Slovník k Žilinské knize 65

Strana 66
nem Hedvize a Agossi 84b (1469); A pakli by ty siroty a sestry jeho Hedviga a Agosse zemřely, tehdy 84b2 (1469). ale, conj. odpor. vedlé práva zemského, obdrží, ale vedlé práva světského nic 115a; on jest to zlodějsky zachoval, ale žádné zlodějství on na to neudělal 136a; má jeho nechati ... v takovéj míře, že by jemu neutekl, ale z žádným umučeniem 121b (anderz sol er cheyne peyn anlegen); stratí svuoj kuoň i své peníze..., ale osudu nepropadne 139b (und ver- leüst dar umb chein gewette); mincieř jmá vzéti jemu ty peníze a jmá jich polámati, ale jmá jemu zase vrátiti 135b (er sol im sy aber wider geben); Ale však to vše nemuož býti 148a (und mak daz allez nicht geseyn); jestli by svému otci nebyl dobrého prirození, jako oni, ale však nejest odlúčen od svého otce zbožie 144a (al sy er von seym vater ungeschayden mit seym gut); K tomu mistr Jan řekl: Ale bez toho býti nemuož, že by hospodář s svú ženú sě nepopudil. Ale jestli že bych já tobě nátisky činil které neslušné, ... svoluji, že by toto zdávanie ... ničímž nebylo učiněno 90a1 (1485); Ale vo meze té země Orlík stará rada vyznala jest před naší plnú (radú, že) poslala jest byla stará rada tři člověky z rady ... ale dva z tých jistých... byli sešli a zemřeli 8a (1468); na žádné diely ani já ani moje paní nepři- jímám, ale na všecko své zbožíe 101b (1468); Tehda ona (Blažková) řekla: Já to znám, že jsem přivolila, aby ten dóm Petráš prodal, ale tím obyčejem, jestliže ty peníze k méj ruce ... pustí 100a (1454); Šte- fan Šokot ... jsa nemocen, ale ještě dobré paměti a úplného rozumu, učinil jest poručenstvie 93b2 (1507); Já sem jeho ženu pojal, ale neviem, co těch statkú bylo 86b1 (1477); Ale to však vždy oznamu- jem, že tu bylo sedlisko blatné 89a2 (1482); Matěj Kováč chtěl jest prodati ty rybníčky, ale se nechtěl žádný v to vpustiti 102a (1481); (Mikuláš byl mocen ... zjednati za Katerinu a Gedrudu.) Ale Lorenc přinesl jest list..., kterýžto list takto oznamuje 82b2 (1482). alebo v. anebo Alena, f., jm. os. poctivá paní Alena, řečená Trmcová 91b2 (1493); kteřížto lidé dobří ... vezmúce sě v jednání tohož dobrého člověka Jiříka Krále a téjž dobřéj paní Aleny Trmcovéj, seznali jsú, že aby paní Alena jemu od- ložila 9 f. 91b2 (1493). Allexa, m., jm. os. an dem teil Allexa und Agathe Wawrzinczowicz gelosene wittewe 66

Strana 67
4a2 (1424); den hof, den do besiczt der genante Allexa t.; dy do der genante Allexa... bezahlt hot t.; dem genanten Allexa 4a2 (1424). an, ana, ano, pron. a on Milý synu, jestliže mě chceš do smrti chovati, dobře; pakli nechceš, ját' na to netbám, anot tobě tvá čest 84b2 (1469); A komu naše právo nelubo, ano mu vyššie právo 100a (1454). Andreáš, m., jm. os. Andreass 93b2 (1507); My fojt a rada... Jan Andreass ... vyznáváme 94a2 (1507); My sme ten dóm prodali mistřovi Andreasovi, písaři na- šemu 12b (1462). Andřej, Andrej, m., jm. os. Andrzey Kowacz 12b (1462), t. 100b (1464); Jvaniš Šuokot, Andrey Kowacz 101b (1466); Hostek zezval jěst... Dubenského, ... Kropáče, Nikuše, Andreye Velikého z obce 90a2 (1488). Andres, m., jm. os. Andres Bratčko 78b (1423). Andris, m., jm. os. Meister Andris, Andris Bratčko, 4a2 (1424); mit iren namen alzo ge- nant: mestir Andris 78a (1422); item magister Andriss 80a (1441) ; magister Andris, noster concivis 81a (1444). Andriáš, m., jm. os. My Jiřík Krok, fojt, a konšelé ... Jan Andryass ... vyznáváme 96b (1515). anebo, aneb, alebo, conj. My fojt Gal i boženíci ... vyznáváme všem, ktož toto bude čísti aneb čtúce uslyšé, že 7b (1451); My Nikuš, fojt, i všichna rada... vyzná- váme všem vóbec, ktož toto uzří aneb čtúce slyšeti budú, že 7b (1457); jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... aneb kdokoli jiný tým šlakem by chtěl jíti, propadne ... F. 40 červených 77a (1561); předstúpil jest před nás Jan Stáň s Závodí, že bychom svědomí po- ručenství aneb testament poslední Štefana Stáně přeslyšeli 96a2 (1511); Matúš Maňko... fojtovství prodal... tiemto vobyčejem, že, jestliže by ... listové na to jisté fojtovství a zápisy od kohožkolvěk zapsaných aneb na kterýkolvěk kus duochoduov k tomu fojtovství slušícími ..., že ti všickni a takoví zápisové mají umořeni býti 83a (1469); A dluhy, keréž by neboščička Žofia, tča jeich, sama byla zvláště dlužna budto v Trenčíňe aneb gdežkolivek, to všetci společnú rukú jmají platit 101b (1464); Pane Petrášu, ... prodaj dóm anebo 67

Strana 68
odbývaj 100a (1454); My chceme a ručíme sě ke všem těm statkuom, kteréž jsú anebo budú vaše 84a1 (1469); Když jeden druhého ochro- mie neb ranie 109a (lemet oder wundet); což mu od meče aneb od otce svého polovic zůstalo (waz ym von swert halben, daz ist vater halbe angeporn ist) 127a; druhý meč jmá okolo sobě opásati anebo dva (odir zwei) 134a; ktož drva rubá aneb trávu kosí (holcz heüwet und graz sneydet) 106b1, 135b; ktož v jinších vodách aneb jinde zboží najde 106b; Fojt má tři tvrdé kusy ... druhý v úterý po velikéj noci alebo v ochtáb veliké noci 108b; leč by přišlo, že by božejník obža- loval hostě alebo host božejného člověka 108b (oder); ten jmá vedlé práva pověděti, což jemu vědomo jest ... alebo pak pověděti, že jemu nic o tom vědomo nejest 135a (odir); onen jest dlužen spustiti jeho erb, ač jest jemu rovné přirození alebo nenie 143b (oder nicht). amen Rzete (= rcete) všeckni am(en) (sprecht alle amen) 143b. ani, conj. Na to my vyřékámy, naše městské právo, že to jemu any jeho ženě any jeho dědóm škoditi nemóž na jich tci 4b (1457); na žádné diely já, ani moje paní nepřijímám, ale na všecko své zbožie 101b (1468); a s toho mi nedali penieze any počtu 99a (1453); Dorota jest slíbila jemu sama za sě i za svie děti tak, že Mertuša any dieti jeho, any ženy jeho nejmá věčistě ni s čeho napomínat 5b (1460); A oni jsú jí slíbili před námi..., že jí z toho nikdy víc upomínati nebudú, ani kto jinší z jich potomků anebo přátel 85b2 (1473); páni meštiané... s nimi jsau milostive naložili... než v ten spuosob, aby tí Fabián a bratří jeho nikda nechtěli se o takové veci pokušovat, any toho nespomínat 104a (1561); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest se všěmi duochody ... žádného neobnechávajíc ani kte- rého sobě pozuostavujíc 83a1 (1469); Potom sme naposledy ortelovali, aby Gregorovi cti nic neškodilo ani ženě, ani mateři její Osanně, ani dietkám jejich ani potomkóm všem budúcím 93b1 (1501); od moci pána jeho (svobodného muže) neerbují, ani erbuov berú 138b (nicht enerbent, noch erbe nement); jeho erbovník za to nic netrpí ani platí 120a; že muž nechce jednu ženu držeti ani muož 115b (nicht wil... noch mag); Rychtář ani žádný nejmá jeho odlúčiti, ani ten, na koho žaloba jde 136b (Der richter noch nymant mak yn von seyner clage weysen, aneder, auf den dy clage get); O těch hostech, kerých ne- mají založiti ani stávky činiti 107a1, 139b (weder phenden noch auf- 68

Strana 69
halten); Chtěl-li by ... ten dluhový člověk ... dluh zadržeti kvaltem, ani by chtěl prodati to zboží 145b (mit gewalde vorhaben, noch wolde seyn gut nicht vorchauffen); Katruša Martina nejmá z ničeho nigdy napomínat, anyz jéj který přítel 4b (1459). Anna, f., jm. os. A vona zasě řekla Anna, manželka jeho 93b2 (1507); cokoli mám statku, ... aby ty všecky věci byly Anne, manželce méj 93b2 (1507); aby to všecko zasě na Annu, manželku mú přišlo 93b2 (1507); Matě- jovi a Anně, dietkám její, má býti prut rolí 94b2 (1507); a dala ještě dětem nad to, Matějovi s Annu sukni, kožich 94b2 (1507). anobrž, conj. Vyznal (Matěj Dubno), že jest Štefana, syna svého najstaršího, ne- božtíka, s statku svého dostatečně a vplně odbyl, ano brž že jemu více dal, nežli nadepsaným 96b2 (1518). Antolovic, Antalovic, m. syn Antalův Martin Antholouycz 7b (1457); Mart'in Antholowicz 100b (1462); Mar- tin Antalowicz 12b (1462) ; My Nikúš, fojt i uissna (=všichna) rad(a) města žilinského, točíš Mikoláš, Martin Antholowycz 7b (1457); My fojt Gal i boženíci: Martin Nemlat, Antholouicz, Propheta 7b (1451). Antoní, m., jm. os. A to se stalo v pátek před svátkem svatého Anthony 86a2 (1475). apostol, apoštol, m. Jenž sě stalo v tu neděli před svatým Ondřejem aposstolem 95a2 (1508); Léta Páně tisícího petistého šedesátého prvního den svatých apostoluow rozeslání ... stalo se zjednání 77a (1561); Ten den zna- menaj, náš pán buoh seznal s svými apostoli o kalich (Dez tagez merte unser herre got mit seynen iungern in dem chelch) 124b. archanjel, m. Stala se ta věc a zapsána léta od narození syna božieho (1469) v pon- dělí první po svatém Michalu archangelu 83a2 (1469). Aron, Aaron, m., jm. os. Přistúpil jest z druhé strany Aaron, jeho bratr ujčený 101b (1468); Já své zbožie všecko ... porúčiem Aaronowi 101b (1468); A jestli- že(by) pán buoh smrt na Aarona dopustil t.; Žádnému jinšiemu toho hospodárství ... neporúčiem než Aaronowi t.; a on Aaron slíbil jest Michala ... chovati t. (1468); My Mikuláš, fojt žilinský, a starší města: Aaron 88b2 (1482); 87a1; 88b2; 89b1; 88a1 (1481); boženníci... Matěj Mytachrast, Aaron Mako 87a1 (1479). 69

Strana 70
avšak, conj. A jestli pak zůstane dobytek umrlý od jedneho člověka viny, awssak bez jeho wuole..., tedy to platí bez osudu (aber... und doch an seynen willen) 119a; takých neposlušných jmá polepšiti třmi šilinky, awssak musí platiti záložné právo 135b (und müzze doch phandez recht tun), Všickni se dělé jednostajně... awssak vezme toho syna dietě a téj dievky dietě ten erb za otce i za máteř 113a (doch nimpt); Bude-li muž vedlé práva od ženy svéj rozlúčen, awssak ona obdrží její těla svědomie, což jest on jí dal svoji jistotu (sy beheldet doch ir leibgezeug, daz er ir gegeben hat an seynem eigen) 113b. až, conj. Nebť jest (Dorota) od najmenšieho az do najvětšého odbyta za svú otčišnu a za mateřišnu 5b (1460); Martin Masař dal jest rok a den ku placení a kladení ... summy ... az do čtyř let... Janovi Písaři 83b2 (1469); a to také k paměti přivozujíc (mlynářka), žet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lúce az k byčanskému chotáři 94b2 (1507); A z druhéj strany potoka az přez přiečnú rolú má jmenovaný Oger s synem hraditi ... z druhéj strany dědina závodská má hraditi troje hony od předních honuov az do potoka 92b2 (1497); Michal vokázal jest meze té jisté země Orlík, že by byla meze (ta) az pod třetie hroblu třetieho (ryb)níka 8a (1468); A ona (Barbora) jest matku svú az smrti dochovala 88a2 (1481); Já jmám hospodářem býti i s mojí paní az do naší smrti 101b (1468); Matúš Maňko... fojtovství žilinské prodal jest se všemi duochody ... kteréžkolvěk z starodávna od předkuov jeho jsú požívány od počátku az do tohoto dne 83a1 (1469); Píšete ..., že se jest jindze i podlé vás dobře i poctivě zachoval az do tohoto času... a on jest potcivú pannu pojal, kteráže sě jest tak(é) potcivě zachovala dřévě, než jiu pojal, i také az (do) tohoto času 4b (1457); Mistr Jan choval jest tu sirotu z dědinstva az do let, že ji i vydal za muž 89b1 (1485); Šesté jest (Sekula) Michla Rájeckého chtěl bíti v jeho domu, az musil (s) svú paní do komory jíti, že by byl pokoj před ním měl a nemohl ho mieti 5b (1460); Martin Masar opatroval jest (Osannu a její dítě), az i Osanna, manželka ne- božtíka Mikuláše, pojala a šla za muž za Jana Písaře 83b2 (1469); Jináče on nemuož žádnej moci míti k tomu zboží az do třidsátého dne 113b (biz an dem dreizzichsten); A pakliž jeho pán zadrží az do své smrti 137b (biz an seynen tod); O těch, kteří (ž) padnú az sě (se) zlámú 107a1, 139a; muože jej dobře držeti za ten dluh v svéj moci, az 70

Strana 71
jemu zaplatí 122b (biz er in dez seinen berichte); Umře-li ten prvé, než tu božbu činil, jeho erb neb jeho rukojmí, musí zaň božbu učiniti az do chvalného času 123b (müz den eyd tun czu gelobter zeyt); Jmá jmieti... suknici, jmá býti az do loktuov 134a (einen rok sunder ermel über der gare); Nebo kdež člověk žalobu činí, tu musí mu od- pověd dáti, až naň žalují krom boje 138b (ob man auf yn claget an czu champhe, do müz er auch antworten); mají jemu odložiti den právnie, az sám moci bude ten boj vésti 141b (geteidigen wenn an dy zeit, daz er selber den champhe volprengen mak); A jmá tých dětí zboží opatřiti rok od roka tak daleko, az samy moci budú rozuměti k svému zboží 145b (sol dy chinder irez gutez berichten... und so lange, biz daz si sich vorsten mügen an irem gute). B Babčanský, Bapčanský, Babčenský, m., jm. os. Ondrúš Bapczansky 94a1 (1501); Ondrej bapczan. 93b2, 94b1 (1507); Ondřej bapczanski 94a2 (1507); Ondřej Bapczansky 95b2 (1513); Ondřej babczian. 96b2, 1515; 96b1 (1518). — My Štefan Šokot, fojt žilinský, a rada dole podepsaná ... Ondrúš Babczensky ... vyznávámě 90a2 (1488); My ... rada... Ondrúš Babczensky 90b2 (1489); Ondrej Babczansky 91a2 (1493); Andrej Babczansky 102a (1492); A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě jménem Pavla Brzieho... Sekula, Jiríka, Babczanskeho, Beneše 84a1 (1469). Báněnín, m. Báňan Solihrách Banianij zlúpil na hoře za Strečnem 98a (1468). Bánovský, m., jm. os. My Martin Miska, fojt, a Ondřej babčianský, Martin Banow(ský) 96b1 (1518); Martin Banowsky 93b2 (1507); 94a1 (1507); 95a1 (1511); 95b2 (1513); Štefan Banowský 88a1 (1481); 94a1 (1507); 88b2 (1482); A k tomu ještě Tomáš banowsky řekl jest... Štefanovi 84b2 (1469); Tomáš, někdy rychtár banowsky 84b (1469); a za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě... Gala Banowske(h)o 84a1 (1469). Barbora, Barbara, f., jm. os. A všicki ti pře(d) menovanie pustili na ty dobřé lidí i také menovaná paní Barbora i s malženkiem svým Janom Lelinským 90b1 (1488); sestry jeho menmi Agnuša a Barbora 6b (1463); aby v tom ve všeckém statku... moc a vládu jměla Barbora manželka 88b1 (1481); Tu jest 71

Strana 72
již menovaný Matěj Kováč a zvláště Barbora, malženka jeho, vyznala 101a (1464); Kordula, manželka jeho vlastní, po něm zuostala s svými dětmi, s již jmenovanú Barború, s Dornú 88a (1481); Tomáš Němec... byl kúpil to dědičství a očiznu již jmenované Barbory 88a (1481); (Kordule) v chudobě budúc umřela u svéj dievky Barbory 88a8 (1481); že jest Nikloš Polák, súsěd náš, dal zetovi svému... a svéj dévce Barbore zbožé svého na d'él za sto a LXXX zlatých 7b (1451); že jest Polák neboščík dal svie dievce ménem Barborze sto a LXXX f. na diel 7b (1457); aby ty manželce mojí Osanně i dietěti mojiemu bar- borze pokoj dal 83b1 (1469); ty dva stavy na Framboře nikomu jiné- mu nejmají býti, jediné Matějovi Kováčovi a Barborze 101a (1464); A ty peníze potrávivši přišla jest zasě k své dievce Barborze 88a2 (1481); a tam ty peníze ztrávila a potrávivši přišla jest zasě k dievce své barborze, nic nemajíc 88a2 (1481); Hostek... řekl: Porúčém... a jiné všicko dobré i zbožie všicko cere svéj Barbore 90a2 (1488); jest pojal sobě mistr Jan... manželku... a ta jměla jednu děvěčku svú jménem Barboru 89b1 (1485); Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku dievku jménem Barboru 87b2 (1479); přistúpil jest Matej, syn Koláróv z vedomí (s) svú manželkú Barbarú 92b1 (1494); dal jest Martin ... jeho děděm, kteréš jest z huboščičkú Barboru, sestrú jeho jmel ... 20 f. 7b (1457); Kordula manželka jeho vlastní, po něm zuostala s svými dětmi, s již jmenovanú Barboru, s Dornú 88a2 (1481); Potom přišel s svú manželkú s Barboru již řečený Šimek... a opýtal jí řkúc: Milá ženo Barboro, teď já tebe opytuji 88b1 (1481); Matěj Kováč z Barboru, manželkú svú dal jest fojtovi 13 f. 101a (1464). — Adj. possess. Barbořin: Kordule, matka Barborzina, prodavši to dědičství ... šla jest do Polsky 88a2 (1481); Potom na tom statku otčizny Barborziny, již psané, přišlo na Štefana Gardoše po jeho ženě sedmdesát a 6 zlatých 87b2 (1479); jakož sě svrchu píše, že jest byl Polák neboščík dal svie dievce po smrti po jéj, točíž po Barborziniev Polákově dievky, dal jest Martin, syn Polákóv svaku svému ... a jeho děděm 7b (1457); A zasě také, což by bylo koli statkuov Barborzi- nich, bud mnoho nebo málo, že by k tomu po smrti její nesáhl žádný než Tomáš, muž její 102b (1503). baránek v. beránek. Bartoš, m., jm. os. že jim jměla dáti z toho statku muže svého Martina Masaře... Lackovéj s Bartossem, rychtářem jílovským, deset zlatých 85b2 72

Strana 73
(1473); Barthoss Švec 82a2 (1468); Barthoz Švěc 5b (1459); Barthoz, 5b (1460); Barthoss Švěc 101b (1466); A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě... Barthosse Ševce, Mikuláše Kaše 84a1 (1469); Barthosius 82a1 (1462); eiusdem Bartholomei sutoris t.; Barthoss Švec 2b (1460); Bartoss Riš 4b (1457) — Bartholomeus Riss 100b (1457); přistúpili Martin... Žofka... a také Bartoss, strýc jeho ženy prvnie 85b2 (1475) — Barthoss 3a2 (1460) 2b1 (1460). báti sě, impf. Každý ščastný a slavný, kteříž se boha bogi 140a (der got vörchtet). Bavor, m. Každý člověk v nově přišlý ... jakýžkolvěk jest, bud' Bawor, Šváb aneb Francúch 116a (er sei Beier). bečka, f. bratři tvoji, budúci hajptmany u mně, šenkovali sú několiknásti Beczek vína... a s toho mi nic nedali 99a (1453). běhati, impf. O tom (tem), ktož práva bieha (der daz gerichte vleucht) 128a (103a1). Belušě, -a, f., jm. míst. Jakož jest kúpěl urozený pán Václav ... fojtovstvie města našeho Žiliny od Staňka z Kremnice a od Matúše z Belusse 85a1 (1472). Benedictus, m., jm. os. My fojt Gal i boženíci ... Benedictus Nožér vyznáváme 7b (1451), t. Beneš, m., jm. os. A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě ... Jiríka Babčan- ského, Benesse, Gala Bánovského 84a1 (1469). beránek, baránek, m. má zaplatiti... baranka za čtyři peníze a tele za šest (Daz lamb) 119b. Bernart, m., jm. os. My Mikuláš, fojt žilinský, a starší města: Aron ... Bernarth Kulka... vyznáváme 88b2 (1482); Duro Brodňanský, Bernarth Kulka, 88a1 (1481). bez, praep. A v tom já prosím Mikuláše, syna svého ..., aby on toto mé poru- čenství a rozkázaní bez porušení zachoval a držel 96a2 (1517); aby on i děti jeho neb těch dětí potomkové, dokad by jse jim líbilo... užívali bezlze vší překážky ... přátel 96a1 (1515); A manželka, také i dietě ... v statku i v sbožie i v domu v Žilině městě i ve všem 73

Strana 74
k tomu příslušejícím toho času má též s pokojem a bez všeckéj nesná- ze (psáno nesnage) zuostat 82a2 (1469); Matúš Maňko... vyznal jest dobrovolně bez všeckého přinucení takto 83a1 (1469); dobrovolně bez všeckého přinucení 88b1 (1481); vyznali jednostajně bez matku (!) všeho 90a2 (1489); A pakli by pán buoh neuchoval smrti Martina, bratra jeho, tehdy túž summu 25 zlatých bez umenšení jmá a dlužen jest Štefan dáti a zaplatiti sestrám svým 84b2 (1469); Kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela... tehda aby propadla na město deset zlatých beze všeho práva, beze všéj milosti 92b2 (1497); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti,... propadne na kostel žilin- ský f. XXX červených, bez všeliaké milosti 77a (1561); I prodala jest Oršula Hadmaška dóm Štefanovi Garajovi, zeti svému, bez jedneho za třiceti zlatých 100b (1462); A po smrti Mikuláše Beznosého přátelé a bratří jeho nechtěli sú bez toho býti, než aby věděli, což by jmělo býti na sirotu s těch statkuov, kteréž sú byly otce jejieho 89b1 (1485); Já toho domu... neprodám krom tvé vuole, ale bez toho býti nemuož, že by hospodář s svú ženú sě nepopudil 90a1 (1485); Duom, kteříž byl Jakšóv, dán jest daremno bez peňez 86b2 (1477); Také nemuož žádné tvrzi, ani města ... ustaviti, ani kapitule v které vsi bez vuole rychtáře zemského 133b (an dez lant richterz urlaub); Pakli by kto... ochromil jednoho dobytek bez viny a bez potřeby 119a (gern und ane not); Když by jeden člověk ranil druhého... bez viny a bez práva 111a (ane wer und an recht); to ... muož dobře učiniti bez svého súseda přivolenie 128b (an seynez nachgepauren urlaub); O tom zboží, což jednomu puojčí bez výmluvy 106b1 (an under scheyt); učiní-li (lidé) škodu... bez jeho rady a bez jeho skutku, provede-li to na svú božbu, zuostane bez škody ... i bez hanby 138b (an seynen rat und an seyne tat... an schaden und an laster): kterého člověka znamenají bez zákona 105a (wen man czeycht unelich); Když jemu to zadrží bez práva výše času 137a (mit unrecht); O tých kněžích, kteří diel berú bez práva 105a2; Na cizích ženách a chudých muož nekterý člověk učiniti násilé; stratie svuoj život, jestli učiní bez jejie vuole 108a (ab er sy an iren dank beslefet); Rychtár nemá žádného zahnati od žaloby bez vuole toho, který žalo- vati má 108a (an dez willen, der czu clagen hot); ti mohú každý den súditi za peníze bez úžery 108b (an gezeuch); jinší odejdú bez viny 111a (mit unschuld); a najal(li) by jednoho člověka na druhého protivníka bez viny a bez odpovědi 110a (auf den andern unbeschol- 74

Strana 75
den und unvorsprochen ist an seinem recht); Který kněz, bere diel rovný svéj sestře bez materinéj rády 112b (in (!) der muter rat = hausrat); žádná žena nemuože svého zboží rozdávati nikomu bez vuole svého muže 116a (an irez mannez willen); bez viny pacholčí 126b (ane dez chnechtez schult); muož jí dáti jednoho pacholka... potcivého beze všie poškvrny (einen chnecht odir ein mayt, dy vor- sprochen und erber, správně unvorsprochen) 113a; Kterýž bez viny žalován bude 129a (umb unrecht) chce-li bez škody zůstati 130a (an schade); Když by žalovali člověka bez viny 136b (umb unrecht); pak co seje bez žaloby, to obdrží 117b (umbeclagt); ta ves je bez pastýře 118a (hirtloz); Umřel(li) by ten muž bez dětí 146b (ane chinder); Dievky aneb ženy bezmužné, ty prodadie své zbožie bez přivolení svého řečníka 147b (an irez vormünde gelop); jeho nepřítel jest přemožen bez ortele 147b (an urteyl); a jestli by se stalo na tých hledačích mord stal, bez řeči a práva zahynú 147b (an rede und an recht sy vorterben); A když ženám přijde k božbě, tedy ony samy se mají božiti a řečník má bez toho býti 147b (den schullen si selbe tun und nicht ir vormunde); bude bez toho města celý rok 148b (bleybet eyn iar auz der stat). Bezduch, m., jm. os. když jest Štefan, Bezduch řečený, umřel 88a (1481). bezečstný, adj., bezectný. Který božejník se obchodí falešnú kúpí, bud' loktem krátkým nebo dvojím závažím, nebo nespravedlivým mertúkem, zůstane bezecztny 132a (bleybent erloz und rechtloz); Který člověk jest zázřivý,... ostane bezecztnij a nespravedlivý 132a (bleybet erloz und recht- loz). bezmužný, adj. dievky aneb ženy bezmuzne, ty prodadie své zbožie bez přivolení svého řečníka 147b (ungemante veibe) (neprovdané). Beznos, m. jm. os. A před tím, než umřel, dal byl chovat Mikolášovi Beznossowy LXX zlatých... A Zandr také byl dal Mikolášovi Beznosowy chovat 25 zlatých 99a (1453). v. t. Beznosý, Nosek. Beznosý, m. Když jest byl pojal sobě Mistr Jan ... manželku, kteráž byla prvé jest za Mikulášem Beznosym 89b1 (1485); A po smrti Mikuláše Bezno- se(h)o 89b1 (1485), v. t. Beznos, Nosek. 75

Strana 76
bezprávie, n. Když fojt doma nejest a stane se bezprawie komu, tedy božejníci mají voliti rychtáře na jistý den 108b (geschiht ein ungerecht); které zboží po všem právě k ní erbuje vedlé práva a bezpráwi 116a (mitte unrecht); Ubije-li žid křestana aneb udělá jemu bezp(rá)wi 120a (tut er ungerecht); Otec muož syna... odlúčit' (osvoboditi u soudu), jestli obžalován bude bezprawie 134b (ab er umb ungericht beclagt wirt); ktož jednoho člověka obžalovaného bezprawi vezme sviu mocí a z práva odvede 136a (eynen beclagten umb unrecht); Ktož bude bezprawie obžalován 136b (umb unrecht); jeden druhému bezprawie udělá (welch ungericht ir eyn dem andern tut); 139a Jestli pak (městský posel) udělá bezprawi 141b (Tut er unrecht); A kteréhož by pak obžalovali bezprawie anebo pomlúvali skrze zázrost 109a (welch unrecht auf den man beredet wirt). bezprávně, adv. Bude-li jeden člověk bezprawnie obžalován (Wirt eyn man umb unrecht volleyst eyner wunden wirt beclagt) 148a. běžěti, impf. A pakli jeden člověk vyhnal jeden zvěř v tom lesu a psi by za ním biezeli (volgent ym dy hunde) 124a; když se on sám udělal vinovatý a práva biezy (daz er gerichte scheut und vleucht) 130b; Kteréhož viní před právem, že by odpovídal a neustavil by se, biezal by, již jest ten v žalobě dobytý 128a (wirt er gedinge flüchtik); Kterýž by pak byl oblúpen a volá a biezy za ním 130a (daz er ym mit gerufte volge); Pakliž by biezel za jedním do domu, tři dni mají zůstati osobně na svéj ztravě 126a (ob er volgte in eyn hauz); A pakli by onen v tem byl raněný, že by za nimi nemohl biezeti, ti lidé mají za nimi jíti 125b (daz er nicht gevolgen mak). Bielsko, Bělsko, Belsko, n., jm. města prišli pred nás Peter Frúlich z Belsska a Peter Fywegher také z Belssa 7b (1451). biskup, m. Stala se ta věc v středu první po svatém Mikuláši Biskupu 82b2 (1468). bíti, impf. O tých, který (kteří) cizé (cizí) pacholky ruje anebo bige (bige a ruje) 107b1 (147b); Již s' pak žaluje dále, že jeho jest bil a ranil 134a (daz er in gewunt); O božejným (božejném) člověku, který svú rukú bige 107b1 (148a) (Von dem gesworen manne faustknütel 76

Strana 77
slak); Páté jest nám chtěl fojta bit seběvolňe třejmi kyjmi,... Šesté jest Michla Rájeckého chtěl biti v jeho domu 3a2 (1460). — bíti sě: O bojéch, co se v šrancích bigi 112a; O bojéch což se bigi 105a2 (von, chemphen); O dvú, kteří se spolu bigi 107b2, 139a (slakent); Když dva přijdú před právo, vadí sě a chtie sie bíti 137b (wenn czwene vor gericht mit camphe vecht); b. peníze: Žádný také nejmá peněz biti jinším penízuom rovné 135b (phennig slan). bitie, n. Svědšenie (Svědčení) o biti 111a (105a2) (umb eyn slachtung bezeu- gen); O ranách a byti palicemi 111a (knütel slege); Stane-li se tak, že jeden božejný člověk o byti ščápové anebo o pěstí biti a opoví to právu 148a (geschit daz, daz eyn gesworen man umb eynen knütel slac odir umb faust slac besagt eynen man mit urteil). bitý, adj. deseti hřivnami ostojí před právem i božejníky a tomu bite(m)u hřivnú jednú 148b (dem vorsertem mit einer mark); Bude-li jeden muž v městě neb v předměstí byty 139a (Wirt ein man ... geslagen). bitka, f. Zíšče-li jeden člověk bitku a brání se ráně (ranie[?]), jde jemu k ruce 112a (gewinnt ein man kempfen); A přišlo-li by k boji, že by žádal bitku, jestli by mu chtěl státi 132b (schullen sy yn nicht antworten vor ezu camphe, ab sy ym mit camphe besten wollen). blatný, adj., blátivý Ale to však vždy oznamujem, že tu bylo sedlisko blatne, že by sě tu žádný byl člověk těžko kdy sě stavil 89a2 (1482). bláznivý, adj. Na nesmyslných a blazniwych lidech nemá býti žádné právo 129a (uber toren); O nesmyslných, blazniwych lidech 106a2 (von unsinni- gen und törechten leüten). Blažej, m., jm. os. post obitum prefati Blazey 100b (1457); nobilis vir Blazeus de Niedze- dza 100b (1457). Blažek, Blažko, m., jm. os. Veděti dáváme, kterak se bylo stalo, že jest byl Blazek ňedzecký v Žiliňe haiptmanem 100b (1454); A potom po smrti jmenovaného Ondruše, když jest ostatek těch penězí Blazek z Nedězy, syn jeho bral za to dědičstvie napřed psané 85b1 (1475); Mertuš postavil čtyři dobré lidi, jménem Mt. Diaka, Gaspar (a), Vrtiaka, Petra Karasa, Blazka Sve- 77

Strana 78
dr(nic)ký 91al (1489); ty klénoty, což sě svrchu píše, ubožčíka Blasska 99a (1453); že jest byl ubožčík Blazek haiptmanem v Žilině mezi námi... a po ňem jest byl haiptmanem Zander uboščík, bratř jeho, točíž ubožčíka Blasskay, zvrchupsaného; tehda sáhel v jeho i v ubož- číka Blasska zbožie. Co jest ubožčík Blazek... ukradel... bratr tvój nebožčík Blazek 99a (1453); Blazek súkenník 85a2 (1473); Blazek Ra- šovský 85a2 (1473); 86a2 (1475); Blazko Rašovský 88a1 (1481), 86a1 (1475); Blazko Súkenník 85a1 (1472); Blassko Svedrnický 102a (1492); My Matěj Kotrše, fojt tehdy v Žilině a starší jménem Blassko Ra- šovský ... vyznávámy 89b1; Blažko Rašovský 86b2 (1478); Blazko Rašovský 88a1 (1481). — Adj. possess. Blažkóv: Tehda jeden bratr pána Blasskow, Zandr, kázal volati trhom po smrti pána Blasskowey 100a (1454); Tehdy sme my řekli paní Blasskowey t.; Tehda Petráš řekl paní Blasskowey t.; Tehda paní Blasskowa řekla t. (2X); Tehda Petráš a Blasskowa řekli společně t. blízký, adj. jestli kterého má tak blyzke(h)o přítele 116a (ob si ez hat an den nechsten); žalobník blyssy jest ji přemoci sám sedm 142a (dez ist der clager neher czu uber winden selb sibende); Tehdy jest b(l)yzssie jeho přemoci 106b (er ist neher yn zu überwunden); ten první obdrží a jest blizssi k tomu žalobu 146a (ist neher seyn phand czu behalden); A pakliž by nebyla žádná hlavná žaloba, tedy onenno blyzssy jest sám sedm se vyvésti, než by se komu zdálo 126a (so ist jener neher czu enken selb sibende, dann ez ymant müg auf yn gezeügen) ; Kte- rýž jest blyssy obdržeti to zboží, sám třetí, lež onen sám, což se na to božiti chce 127a (ist neher czu behalden); Pakliž umře syn v mate- řiném zboží, tehdy máti blyssy jest obdržeti vedlé svědomí, nežli je- jího syna žena 127b (so ist dy muter neher czu behalden); nebo on (pán) jest blyzssy tomu přesvědšiti, než by onen (pacholek) mohl obdržeti 131b (er ist neher ym zu engen, dann iener zu behalden); Když by se stalo, že by jeden boj učinil nocú nebo ve dne a chtěli by jednoho protivníka k tomu obžalovati, ten jest blyz jemu posvědšiti sám sedmý, nežli on muož to naň znésti 111b (der ist neher ym czu engen); on jest blyze svú odporú proti svému protivníkovi 11la (ne- her); ta žena jest blyze teho zjeviti sama sedmá 142a (dez ist dy frauwe neher czu engen); ten súsed jest blyze k těm včelám než onen 131a (ist seyn binnswarm neher zu behalden dann iener); Nemá ... žádné měs- tečko ustaviti..., jedno od druhého blijz jedné míli 133b (dem andern 78

Strana 79
eyner mayl nahen). — Pakli kto rukojmí nemá, tedy má jeho nechati v jednem domě naybliz vedlé domu rychtářového in dez nechsten rich- terz hauz) 121b; vinného mají súditi na nayblizssye súd 110a (czu dem nechsten teidinge); Každý muž, který jest řádu rytierského, rádu(!) erbuje také dvú vozú kolesa a ten erb na nayblizssiho svého priroze- ného přítele 115b (Itlich man von riters art erbet auch czweier wegen, daz erbe an den nechsten eben burtichen mogen) — Ten sáhni k plo- tu což nayblyz muože 129a (so er nehest mak) — Ač by kdy ty statky panu Martinovi byly prodajny, aby k nim žádný blizssy nebyl, jedno oni děti již psaní 87b1 (1479). Pakli obadwa sešla s toho světa, tehdy přietelé naši, ktož by kolvěk k tomu blizssi právo měl, on toho ... bude požívati 88b1 (1481); žádný přietel muoj na ni (Barboru, manželku), aby práva bližšieho k tomu nejměl 88b1 (1481); aby žádný přítel muoj k tomu blizssi nebyl krome Šimka, muže mého 88b1 (1481). bližní, adj., bližší, nejbližší musí ... obdržeti ..., pakliž to může sám třetí vedlé svědomí přesvěd- čiti svého blizniho 130b (ob er iz selb dritte seyner gepaure gezeugen mak); a jestli syna nejmá, tehdy erbuje (stolice) na svého bliznieho, to jest strýčence 137a (auf seynen nechsten swertmage); od otce jeho blizni přietel 137a (von vater halb seyn nechster freunt); má je spustiti svým erbóm blyzniem, kterýž by kolvěk byl 137a (sol iz laz- zen seym nechsten erben, wer er sey); jejich (sirotků nedospělých) blizni prietelé přirození... muož jich zprávce býti a řečník 145a (ir nechsten wer); a jeho blizni súsed, ten muož jich zprávce a řečník býti 145a (seyn nechster ebenbürtich wer mak so lang ir vor münde seyn, biz daz er...,); jakž chce k naybliznimu súdu 121b (so er wil czu dem nechsten); a jejich žaloba bude odložena k nayblizni(m)u súdu 110b (biz zu dem nechsten dinge); Každú ženu erbuje dvú vozú kolesa na její vnuku, což ženě přislúchá, a ten erb na nayblizního, bud' ženě nebo muži 115b (an den nechsten, ez sey weyb odir man). — Tehda paní Blašková řekla: Milí páni, děti-li sú bliznie (= bližší) k tomu dě- dictvu čili cuzí 100a (1454). blud, m. bloudění, toulka Jestli kto koně se jme anebo jinšího dobytka, což v bludie chodie 149a (Ist daz eyn ros odir sust cheynerley vich irr wirt). Bobot, m., jm. os. Michal Bobot, Stephanus Lelinský 81b1 (1453); — Michal Bobot (v lat. textu dvakrát) 81a. 79

Strana 80
bóh. buoh, m., bůh Když buch člověka stvořil, tedy dal jemu moc. 124a (got;) kteříž se boha bojí 140a (der bot vörchtet); I jest nám boh pomohol, že jsme učinili úplnú úmlovu z Niklošem Polákem 7b (1451); kdyby pán buoh na mne dopustil 95b1 (1511); ač by pán buoh všemohúci na mě dopustil 88b1 (1481); Jestliže by buoh všemohúci na mne smrt dopus- til 88b1 (1481); ač by pán buoh propustil smrt na ňem, na Nikloša Poláka 7b (1451); Potom Gregor tak mluvil zjevně, že buoh vie vše- mohúcí, že mosím svuoj statek těško nabytý Š. Dlúhošovi dáti... Jak by mi milý buoh dal sě dověděti, kto by tím statkem jeho viňen byl, (ch)ci to na právo znésti 93a2 (1501); jestliže by pán buoh na mne smrt dopustil, aby ... 82b2 (1469); Štefan Stáň, ačkoli byl jest od milého pána boha nemocí smrtelnú obložen, však on jsúce rozumu pravého ... předložil, aby 96a2 (1517); Ale jestli že bych já tobě ná- tisky činil které neslušně, jehožto pán buoh nedaj, svoluji k tomu, že by ... 90a1 (1485); A jestli že (by) pán buoh smrt na Arona do- pustil,... tedy 101b (1468); když by pán buch na tobě smrti dopustil 92a2 (1494); Pakli by na Jana milý buoh smrt dopustil 93b2 (1507). A vona (manželka) aby tím vládla a moc měla učiniti, co by chtěla, bud' pro buoh chudým nebo na kostel 93b2 (1507); (Matka) nepři- nesla jest nic, jediné jeden pláštík, i ten po její smrti dali sme jej pro pána boha 88b1 (1481). bohatý, adj. Emrych žaluje... bohu..., králi, ... městu, všie obci, chudému i bohatému 142b (armen und reichen). Bohdal m., jm. os. My Jiřík, fojt, ... Jiřík Svinka, Ondřej Bohdal 96a1 (1515); Ondřej Bohdal 96a2 (1511); 103a (1524); Za fojta Jana Němce a starších jeho Jana Bohdala 77a (1561); Za fojtovství Jana Němce a starších jeho Jiříka Ondrúška, Jana Bohdala 104a (1561). boj, buoj, m. Jestli člověk vedlé boge raněm (!) bude 148a (umb eyn champhez wunden wirt angesprochen); jestli se jeden boy odde (!) dvú stane 148a (Ist daz eyn streit von czweyn geschicht); má sobě hledati boye 147a sol champhez warten); jestli by jeho k boyi zval 145a (ob man yn czu champhe ansprichet); Jestli jej on tak přesvědšil, aby jemu stál boge,... tedy on jemu musí boge státi 142b (daz er ym champhez geste... jener müz champhez gesten); nemohl-(li) by 80

Strana 81
pak pro obtiežení těch ran svého života ten boy provésti 141b (den champhe nicht volpregen); Nařekl(li) by jeden raněný muž toho k bogi, kteříž... 141b (Spricht eyn gewundet man den czu champhe an, der); O velikú núzi a o bogi 105a1 (Von streite); O božejnících, kdež mají k bogi ustaveni býti 106b2 (wo sy czu champhe antworten solen); O bogech, což se bijí 105a2 (Von chemphen); O tom, ktož bo- žejníka bogem potká 107b2, 148b (wirt angestritten; der eyn gesworen anstreit); Jestli který božejník domuov jdúc bude potkán bogem 148b (wirt angestritten); (Ktož) učinil by jeho rušitele pokoje a chtěl by to provésti bogem aneb bez boge 139a (mit champhe oder ane cham- phe); V svobodném pokoji . . . nemá žadný žádnéj zbroje nositi než... k bogi 125a (czu turney); Chromí lidé mohú, leč by pak tak bylo, že by žaloba šla na boy 126a (ez en sey, daz dy clage czu champhe ge); Pakli by se on bránil bogem 126a (weret er sich aber mit chemphen) ; A přišlo (-li) by k bogi, že by žádal... 132b; Ten chromý muož, ač ho kto k bogi volá, ... tedy dobude sobě, ... koho můž 126a (yn czu champhe gerüzzet); Každý muž muož sobě buog právem obdržeti 134a (Eyn iclich man mak sich wol champhez geweigern); Každý muž muož sobě zložiti buog ..., ale ten, což jest pak lépe urozený, ten s sebe nemuož buog složiti. Opět každý muž muož s sebe složiti buog, kterýž 134a (mak sich champhez (ge)weygern); a jmá (rychtář) nad ním popraviti, jakžto by bogem byl přemožený 134b (alz ab er ver- wundet were mit champhe (W. verwunen)); V cizém fojtství nebo rychtářství neustaví žádný božejník žádného k bogi než v právě 137a (antwürtet czu camphe); A ktož jeden druhému obdrzal boy 109b (camphe angewinnet); A tak (aby) buoh pomohl přemoci ten buog 134b (daz yn got helfe also czu irem champhe); O velikú núzu, co se stane ve dne nebo v noci 119b (streit dez tagez odir nahtez); Když by se stalo, že by jeden boy učinil nocú anebo ve dne 111a (geschicht ein streit) ; onen pak na něm vyhrá bitku nebo boy 147a (gewinnet... Chemphen und ir chinder [spojil dvě větyl). bojovati, impf. Jestli by jeden člověk boyowal pro jednu ránu 111a (vichtet ein man einen champh); Ktož chce bogiowati za to, ten obdrží sobě třikrát čtrnást dní 139b (wer do vechten wil); O těch, kteří s druhými bo- gowati chtí 106b2, 137b (vechten); tomu, ktož s nožem boyowal, temu jde o hrdlo, a ten co s mečem boyowal, o ruku 110a (und wirt champh gelobt, do dem mit dem mezzer get an den halz und dem mit dem 6 Slovník k Žilinské knize 81

Strana 82
swert an die hant); A ktož v tých (hájených místech) chce boyowati, propadne osud královský 124a (Wer hy inne wilt vecht četl: will vechten); Každý muž muož sobě buoj právem obdržeti, ač jeho na- řeknú, aby bogowal po poledni 134a (ob man yn an sprichet chemph- leich noch mitten tage); mezi ty dva, kteříž spolu bogowati mají 134a (dy do vechten schüllen); ten nemuož štráfat žádný ortel ani ten muž, kteřížto boiowat má, když jest on přišel do vsi 146b (der man, der do vechten sol). bojský, adj. bojový Rychtář nemuož žádného namluviti... zvlášče toho, žalobníka o řeči boyske výše nežli jeho nevinnost 139a (Der richter mak nymant an- sprechen ... sunder den clager czu champhe wart, noch höher dann czu seyner unschult). Borčičský, m., jm. os. capitaneum tunc temporis nostrum Borczyczky vocatum 98b (1453). borgovánie, burgovánie, n., svěření, půjčení, ručení O slibu a borgowani (burgowani) 107a2, (143b) (Wer icht gelobet oder porget). borgovati, burgovati, impf., svěřiti, půjčiti, ručiti zač Když ... člověk anebo mu puojčí anebo mu borguge 138a (ym leyhet odir in porge tut) ; Ktož co burguge, to má zaplatiti 123b (wer icht borget, der sol gelten); Nebude jemu škoditi před jeho právem, ktož jemu byl burgowal 140b (der yn (!) geporget hatte; za někoho ručil). bořiti, impf. Ktož pokoj borzi, teho mají právem popraviti 125a (wer den vriden prichet); Na něm má býti kázeň jako na takém, co pokoj borzy 140a (alz über eynen vride precher); O postavení, které borziti mají 106al (Von dem gebaüwe, daz man prechen sol); O tvrzi neb(o) zámku, které jmají (mají) borziti 107a2 (142b) (prechen). bosý, adj. Má se obrátiti (Žid) proti slunci a má státi bosy 143a (sol parfuz sten). božba, f., přísaha jestli on toho smí ... na svú bozbu vzíti 148b (auf seynen eyd tar ge- nemen); a když ženám přijde k bozbie 147b (wo ez den fraüwen czu eide chumt); tehdy téj tvrzi pán jmá odmlúvati ..., že nejest vinen, pod svú bozbu 144b (daz er dy purk unschuldige mit seym eyde); to jmá býti před právem pověděno pod bozbu 138b (mit dem eyde); 82

Strana 83
on obdrží své peníze vedlé svéj bozby 120a (er behelt seyne phennige mit seym eyde); musí jí ve všem diel dáti vedlé bozby 116b (mit irem eide); O ženskéj bozbie 106a1 (Von frauwen eyd); Toto jest právo a bozba Židóv 107a (Židův 143a) (der eyd); umře(li) ten prvé, než tu bozbu činil 123a (den eyd tut); on má hned v téj vsi bozbu udělati 140a (sol... sweren); Má-li člověk vedlé svědomí o který kus bozbu učiniti 123a (in gehekden dingen sweren); O bozbie slíbené před právem 106a2 (Von eyd geloben vor gericht); potom si opýtá, má-li kto před právem svědšiti vedlé svéj bozby 131b (pey irm eyde); Má-li se jeden božiti druhému, muože jemu zlúčiti dobře tu bozbu a muože sám božiti 123a (den eide staben); A kdež by jedneho... jali, pustí-li jej prič jíti na jeho čest aneb na jeho bozbu 120b (let er yn sweren); žádný slib v vězení ani bozba jest platená 120b (cheyn gelübde, daz er in dem gevenkniz tut odir swert); jeho rukojmí musí zaň bozbu učiniti 123a (den eyd tun); O téj bozbie, kteráž neškodí 120b (Von dem sweren oder gelübde); Každý člověk muože své pe- níze obdržeti v pravém kupečství vedlé bozby sám třetí 122a (mak seyn gelde behalden ...auf den heiligen selb dritte); provede-li to na svú bozbu, zuostane bez škody 138b (geweret er daz auf den hei- ligen). boženičský, adj., boženický, božejnický, konšelský Jmá-li on tu svuoj stuol bozeyniczky jest doustojen tu seděti 137a (schephen stul). božejný, adj., přísežný, jsoucí pod přísahou, konšelský O bozeynem (bozeynym) člověku, který svú rukú bije 148a (107b1) (von dem gesworenen man); žádný bozeyny člověk nepotřebuje své ruky malování dokazovat 137a (cheyn schephenbare man); Leč by přišlo, že by božejník obžaloval hostě alebo pak host bozevne(h)o člověka 118b (ein gast einen bürger); jestli on toho smí svému tova- řišovi bozeynemu na svú božbu smí vzíti 148b (under seynen eyd gesworen gesellen); jestli by jeden muž s jedným bozevnym člově- kem přesvědšen byl 148a (mit eynem gesworen manne ubersaget wirt); opatrný Mertúš Polákovic, náš měštěnín Bozeny (iuratus) 5b (1460); Hostek zezval jěst ... Matěje Kotršu, Matěje Kosěne, Boze- nych lidí 90a2 (1488). boženník, boženík, božejník, m., přísežný konšel O bozeniczych 108a (Von schephenbare); V cizém fojtství nebo rych- tárství neustaví žádný bozeynik žádného k boji než v právě 137a 83

Strana 84
(cheyn schenphenbare) ; O bozeyniczech 105a1 (Von schephenbaren leüten); O bozeyniczych, kdež mají k boji ustaveni býti 106b2 (Von den schephen, wo sy czu camphe antworten solen); Žádný nemá rych- tářem býti, leč by prvé býval bozevníkem 138a (er en sey sche- phenbare); Pro který kus súdce neb bozenika odlúči z stolice 139b (schephen); O tých bozeyniczech, kteří sě falešnú kúpú obchodí 106a2 (von dem purger, der...); o tých bozeyniczech, kteříž mají býti městu zachovatelé 106a2 (Von den schephen, dy der stat bevor seyn); O tom, ktož bozeynika laje 106a2 (Von dem, der eynen schephen schilt); jedn bozeynik má tomu božbu dáti 123a (eyn schephe); on má polepšiti bozeynikom i rychtářovi 139b (den purgern und dem richter); Jestli by přišel ten kus, že by bozeyniczy v tem jeho chtěli obtiežiti 108a (schephen); Když městký posel od rychtáře a od bozeyniku vyvolen bude 141b (von schephen); leč by přišlo, že by bozeynik obžaloval hostě 108b (ein bürger); to musí odmlúvati za to jeho pán anebo jeho bozeynik 126a (seyn herre odir seyn burger); A jestli by pak vinili ... toho pána, anebo jeho bozeynika 125b (odir seyn pürgel); s vi- děním kterého bozeynika 148a (mit eynez gesworen mannez sehen); My fojt Gal i bozeniczy 7b (1451) (2X); a oni sú ti třé bozeniczi (řekli), že ... t.; My Nikuše, fojt žielinský a Božennici 86a2 (1478); My Matěj Kotrše, fojt žielinský a Boženniczi 87b2 (1479); a na to přizvali k sobe pře lepšie svědomie dvú bož(e) nyku, jménem Michala Prchalu a Martina Ševca 98b (1453); A to je nám svrchupsaným foj- tovi a bož(e)nikom svedomo 99a (1453); Tehdy pozvali Vrtek a Šváb Švec tří bozenikow, 99a (1453). boženníkóv, boženíkóv, božejníkóv, adj. possess. Bozeynikowo právo jest to, což mají městu v každých kusích tak obezření býti v právě..., aby chudí lidé strpěti mohli 132a (Sche- phenrech ist); O tom, ktož koho před bozevnikowym domem raní 107b1, O tem, který ... koho raní 148a (vor eynez gesworen mannez auge). boženstvo, n., přísežné konšelství Žádný nejmá rychtářem býti, leč by prvé býval byl božejníkem a bozenstwa by svoboden(!) byl 138a (er en sey schephenbare vrey); jest právo, že by jeho v žádné bozenstwo neustavili neb nepřitiskali 149a (daz man yn czu cheynen purgel(!) icht twinge). boží, adj. Což by se tklo služby bozye 108a (gotez dynst); Potom pak obrátí to 84

Strana 85
rychtář k svému póžitku, bud on z jeho erbu jat jest anebo na jeho službě jel na bozy službu 115b (in gotes dynst); Melichar poručil sto zlatých červených..., aby byly obráceny věčitě... na chudé neb k kostelní okrase služby buozie 95a1 (1508); také i kněží mají přivésti ten den k stolu bozymu 124a (czu gotez dynst); žaloval, že jest přišel osobně na cestu královskú a ten bozy pokoj zrušil na něm 132a (go- tez vride); E. žaluje, že on jest přišel v bozym pokoji a na něm jest zrušil pokoj 142b (daz her chumen ist in dem gotez vride); Ve jm(én) o Buoze staň se 4b (1457); A oni sě obě straně jeden druhého pro buoh, pro matku buozy o rozhněvánie odprosili 93b1 (1501); Jenž se jest stalo v neděli před Matkú bozij hromičnú 95b2 (1513); A která by koli strana to zrušila, aby 12 f. na kostel Matky buozie položila 93b1 (1501): Item zlatý porúčim na kostel matky Bozi u Matějovice Jana 97a2 (1518); jestli že by který z již jmenovaných rukojmích z bo- zieho dopuštění umřel 84a2 (1469); opatrný Nikoláš Hostek rukú bozij byl jést dotkňen 90a2 (1488); My fojt a rada živi jsúce a Štefan Gardoš z buozieho dopuštění s tohoto světa zešlý 94a2 (1507); my Abraham, fojt... a rada živi jsúce a Štefan Gardoš z buozieho povolení s toho sveta zešlý vyznáváme 94b1 (1507); Stala se ta věc a zapsána léta od narození syna bozieho 83a1 (1469), 85a1 (1472), 93a1 (1498); léta bozieho 102b (1509); vyznáváme, kterak buozie(h)o (léta) 1503 102b; léta vod narozenie buozieho 94a1 (1507); léta narození syna božieho MOCCCColxx a osmého počítajíc 87a1; léta od narozenie syna Boziho (1473) 85b2; léta narození syna Božiho (1498) 87a2; léta bo- ziho (1475) 86a2; A rok vostatním penězuom jim jest puojčen, aby totiž... na svátek den Narození Bozieho položiti a zaplatiti mají 82b1 (1468); A prosím tebe, jako sem počal murovati a opravovati kostel Boziho těla, aby ty to těmi pěnězmi domuroval 91a1 (1489); A prvé napřed řečený Melich(ar) poručil na špitál fl. L a na kostel buozie(h)o těla f. x. 95a2 (1503); Léta Páně 1561 den Bozyho těla Fabián, rychtář z Hríčova... zrušil jest freunk 104a (1561). božiti sě, impf., přisahati A když ženám přijde k božbě, tedy ony samy se mají boziti 147b (den eid schullen si selbe tun); Jestli pak takové zboží, co by mohlo dokázáno býti, o to se nemají boziti 116b (Ist ez aber ander gut, daz man beweysen mag, do mügen si nicht für gesweren); kto se bozy vedlé svědomí 105b2, 123a (der mit gezeug swert); Tedy host má se bozyt, že on jest host cizí 108b (der gast müz aber sweren); Ktož se 85

Strana 86
před právem bozy 123a, 105b2 (der vor gericht swert); Kto se jeden druhému jmá boziti 105b2, 123a (von dem, der dem andern sol swe- ren); Chce-li pak pán o zaplacení dluhu provésti, ten se boz sám třetí 131b (Wil aber der herre vergolden schulde volprengen auf den heiligen selb dritte, er ist neher ym ezu engen); ten se má sám tři- nástý na všech svatých Bozit 148b (dez beschönt er sich selb drey- zehent mit irem eide auf den heyligen); na to se musí boziti sám třetí s potcivými lidmi 140b (daz müz er volprengen selb dritte auf den heyligen mit erhaften leuten); který se v vězení bozy a slibuje 120b (swert); pakli by to chtěl příti, má se za to boziti 120a (er sol do vor sweren); když by se měl boziti na člověčí život nebo člověčí čest, víru anebo na jeho zdraví anebo na jeho erb 123a (sol sweren auf einez mannez leip odir auf seine ere odir auf seinen gesunt odir auf seyn erbe); Otec muož syna... odlúčiti... tak, že sie má boziti na svátosti 134b (daz er swert auf den heiligen); Já tebe upomínám, ... že ty knihy sú spravedlivé, na kterýchžto ty, Žide, tomuto křes- tanu boziti se máš pro takový dluh 143a (dor auf du Jude, dysem cristen sweren solt umb getane schult); k tomu se musí bozit 118b (müz darczu sweren); A sám sie také po něm boziti jmá 139a (sol iz selber noch sweren). božník v. boženík božstvie, n. Aby tě obořilo Adonaj a jeho mocné bostwie 143b (seyn gewaltig gotheyt). brada, f. Kterého člověka starost nemuož poznati, tedy jeho vlasy v bradie i nieže i pod paží, tedy po tom má znáti, že jest v své roky přišel 147a (hot er har in dem barte und nyden). brak, m., přeběrek, výběr přišli sme ... o ňeaké veci, což mal Hannes Frelich činiti s Polákem Niklošem, o ňekteraký tis, o braky 7b (1454); a dal jest nam Polák summu peněz ... za ty všicky braky tisové t. brána, f. postavil jest rukojmě... Matúše, kováče od brany 84a1 (1469); ač- kolvěk Matúš Mytachrast, Matúš od brany jsú byli zemřeli 88b2 (1482); Tedy nic jí neerbuje zboží menovitého než kolesa a brana 116a (si an erbet chein varnde hab wan raden und eigen; eigen spletl s egede). 86

Strana 87
Braneč, m., jm. míst. Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest... urozenému pánu panu Václavovi od Svatého Mikuláše z Brancze a z Střečna 83a1 (1469); Jakož jest kúpěl urozený pán Václav od S. Mikuláše a z Brancze a z Střečna etc. 85a1 (1472). brániti, impf. Jestli pak brániti budú ty zálohy proti právu 135b (weren sy daz pfant); Maňko Matúš aneb Martin, syn jeho, mají a slibují rukú společnú na své peníze brániti již napsaného urozeného pána Václava od S. Mikuláše 83a2 (1469); pakli onen chce své zboží braniti 130a (weren) — brániti sě: Fabián, rychtář z Hríčova, z bratry svemi zrušil jest freunk jarmarčný, nezdobizeň čiňe, jedno střílaním z rušnic, druhé Brane se dobytými kordy auřadu 104a (1561); A jestli pak řeče o ňem, že jemu jest platil prvé vedlé svědomí dobrých ... lidí a brani se vedlé svědomí, on obdrží své peníze 122a (wert sich mit gezeuge); Pakli by se on branil bojem 126a (weret er sich mit chem- phen); že se svéj pravéj núze a kvaltu branil 148b (daz er sich rechter not und rechter gewalt gewert hab); Dokadž sie člověk brani s ortý- lem a s právem, tehdy ještě nejest odpoviedal 137a (diweyle sich der man wert mit urtayl); (Když) ten člověk, kteříž jest raněný, bude se jemu zase braniti a přemuož toho zase 110b (chümt zu were); Jestli který božejník domuov jdúc bude potkán bojem a on se núze brani svého života 148b (er sich notwert seynez leybez); (on) volal a v tem se branil svého života 110b (sich wert seinez leibez not); a pakli by se nebranil svého placeného dlhu svědomím, stratí své peníze 122a (daz er sich vorgoldner schulde nicht mit gezeuge wert). branný, adj., ozbrojený Ktož doma hledá člověka s brannu rukú anebo by naň stál k jeho ško- dě..., jde jemu o hrdlo 139b (mit gewophenter hant); O doma hledání člověka s brannu ruku 139b (Von haymsuchen mit gewophenter hant). brat, v. bratr Bratčko, Bratček, m., jm. os. Andris bratczko 4a2 (1424); Andres bratczko 78b1 (1423). bráti, impf. O tých kněžích, kteříž diel beru bez práva 112b, 105a2 (der teil nimpt); Švábové beru dobře úžeru 127a (nement herwette); Služebný muž... od moci pána jeho neerbují ani erbuov beru 138b (noch erbe nement); bratři tvoi... několik let bralij sú třicátek 99a (1453); A potom po 87

Strana 88
smrti svrchu jmenovaného Ondrúše, když jest ostatek těch penězí Blažek z Nedězy, syn jeho, bral, tedy též jest před nás... přistúpil 85b1 (1473). — bráti sě: Tehdy Gregor nadepsaný to slyšíc, hned sie jest do Bytče bral a svědomie ... jest přinesl 91b1 (1501); A bratr jich Hanzel bral sie do Polsky 88a2 (1481). bratr, brat m., bratřie, bratří, bratia pl. Když Petráš, bratr jeho, zvědel 99a (1453); Tehda slyšavše Petráš, bratr jeho 99b (1454); zhóru psaný Martin, bratř jich 90b2 (1489); A po něm jest byl hajptmanem Zander, uboščík bratrz jeho 99a (1453); ostal byl mesto sebe Petráše, bratra svého 99b (1454); A tam jedúce na tu vojnu ostavil jest byl Petráše, Bratrza svého miesto sebě na hajptmanství 99a (1453); Teda usadili na to ty dobřé lidi testamen- táře i o tu věc, co sě dotýče poctivého kněze Martina bratrza přírod- ného panní Barbořy 90b1 (1488); prišli sme od svéj nevesty malženky Bratra mého Hannuš Frolicha 7b (1451); že sě jest súdila... Žofka, vdova Vajčarka, s Vaňkem Vajčařem a bratrem jeho Matúšem 12b (1462); že sě paní Dorota z Martinem, Bratrem jéj dobrovolňe sami mezi sebú zmluvili a Dorota Martinovi, synovi svému, jest přivolila sedmdesát zlatých a pět u Martina, bratra svého vzdvichnúti 5b (1459); A dále přikazuji tobě, aby Mikulášovi, bratru svému dal fl. 4 ... Mikulášovi, bratru svému zlaté 3 a tobě 3 poručuji 96a2 (1511); Lorenc, bratr vlastní nebožtíka Stancle 89a1 (1482); Jan Nonharth... poručil Lorencovi Nonharth, bratru svému vlastniemu o ten diel 88b2 (1482); paní Mája... z Bratrem svým vlastním, ménem Jakubem Ogrem 100b (1464); což mali činiti z bratrem z naším z Hannessem 7b (1451); Přivolal jest nás k sobě Mikuláš Nosko před smrtí svú v nemoci leže... a řekl jest k bratru svému vlastniemu Ondrúšovi z Neděze takto: Bratrze milý, vieš dobře, že 83b1 (1469); Mikuláš řečený Nosko přivolal jest nás a řekl jest k Ondrúšovi z Neděze, Bratru svému vlastniemu a řka: Milý bratrze 82b2 (1469); přistúpil jest Michal Prchala... a... Aron, jeho bratr vgczeny 101b (1468); Mikuláš Nosko poručil jest mocně manželku svú... Martinovi Masařovi,... bratru svému stryczenemu 83b2 (1469); A vyznali jsú před námi, kterak jsú jich dobrie lidé sjednali o dedičstvie neboščíka Martina Nemlata, muže jejího, a Bratra jeho Stryczeneho Ondrúše z Nedězy 85b1 (1473); však ty vieš, že byl bratr tvój, nebožčík Blažek i nebožčík Zandr, bratrzi tvoi, budúci haiptmany u mně šenkovali sú několiknásti beček vína 99a (1453); A po smrti Mikuláše Beznosého 88

Strana 89
přátelé a Bratrzij jeho nechtěli sú bez toho býti, než aby věděli, což by jmělo býti na sirotu 89b1 (1482); aby tí, Fabián a bratrzij jeho, nikda nechtěli se o takové veci pokušovat' 104a (1561); Martin, Ondrúš Kováč, Janáč, Toman, synovie Jakúbkovi (mlynáře) a Bratrze vlasní 90b2 (1489); protož oni bratrze jeho zvrchupsaní jeho Marti- na ... nechávají v hospodárstvie 90b2 (1489); Martin, mlynář..., žádal jest, abychom jemu zapsali ... ujednánie a rozdelenie statkóv přátelóv a břatrow svých 92a2 (1493); Stala se smlúva mezi... Ma- tějem Kotršú svými Bratri, aby Mt. Kotrše svým Bratróm řečeným z toho zboží dielu po smrti svéj oddal 92a2 (1494); přistúpil jest před úplnú naši radu ctný a opatrný muž Matej Kotrše z manželkú svú . . . svými Bratrzy, řečenými Gall a Janem 92a2 (1494); A zastúpil jest bratri své i též sestry od toho všeho ... Pavel Mezierka z Nového Města, přietel těch sirot 93a2 (1498); Fabián, rychtář z Hríčova, z Bratry svemi zrušil jest freunk jarmarčný 104a (1561); Matěj Kotrše žádal i prosil nás, abychom zapsali v městké knihy dědictvie a roz- diel mezi svú manželkú a bratrzy svými zboží svého 92a1 (1494); Když by bratrzy anebo jinší lidé své zboží spůlu měli 126b (prüder odir ander leüt); Který kněz bere ... rovný diel s svými bratry na zboží a na erbu 112b (gleichen teil mit den prüdern); A, když by pak erbovník umřel od svých sestr anebo bratru 113a (Wen abir ein erbe erstarbet von den swestern odir der pruder, alle tailent sy iz gleich), Kdežto bratr druhý anebo jinší ... nechtí ty škody s niem trpěti 126b (seyn pruder odir ander); Který by ten dobrý bratr byl, což pomohl dobývati, bylo by jich všech polepšení 126b; — A měl (Blažek) tři braty nedielné 100a (1454); (duom ... přišel na jeho děti) a na ty tři braty nedielné svrchupsané t.; Tehda po jeho smrti pan Pangrác se dovedoval, u koho by Zandrovy penieze a jeho bratow doveděl 99b (1454); Ni, milá paní, necht ohledá právo, máme-li my bratia v tých penízéch diel meti 100a (1454). bratrský, adj., bratrsky, adv. Vyznáváme..., kterak... Matěj Kropáč s svým bratrem Ondřejem bratrsky sě a slušně o svú otčiznu sě uhodili a rozdělili 94a1 (1507). brav, m., vepřový dobytek Má zaplatiti ... tele za šest, hříbě za šilink... a roční braw aneb dobytek čtyři šilinky 119b (daz ierige sweyn und daz rind mit vir schillingen); Mimochodníkovi, krmnému brawu, na to není položen žádný plat 119b (mast sweinen). 89

Strana 90
břevno, brvno, n. My i všecka obec... prodali sme ty jisté stavy v zemi jmenované Orlík napřed jmenovanému Tomášovi Vackovicz z Závodí za sto Brwen a za dvaceti brwen... A von jest nám zaplatil a dal úplně za již jmenované stavy Brwen (sto a XX) 8a (1468); Tomáš Gnobel, náš spolusúsed, mel súd o nějaká Brwna 6b (1463). Brhel, m., příjm. A já ji (Alenu) i jeho (=jejího) zetě Jana brhla i z jeho dětmi oslo- boduji před právom vaším 92a1 (1493); rada duole psaná: Jan Brhel, Vicen Dubenský 92b2 (1497); Jan Brhel 93a1 (1498), 93a2 (1501). břitva, f. Ktož druhého meč... nebo brzitwy neb tomu rovné ... z jistby nese 145a (scher mezzer). Brodňanský, Brodněnský, Bodňenský, m., příjm. podle Brodna My Štefan Šokot, fojt žilinský, a rada dole podepsaná... Jiřík Brod- nansky ... vyznávámě 90a2 (1488); Duro brodnansky 88a1 (1481); 88b2 (1482); Jednačé téj věci zvrchupsanéj byli... Mikoláš Hostko, Brodnensky 102a (1481); Jirík Brodnensky 90b2 (1489); Jiřík Brodnensky 91b2 (1493), Duro Brodnensky 102a (1492), 91a2 (1493). břuch, m., břucho, břicho, n. A pakli byl jeden palicemi bitý na chrbetě nebo po brzychu 111a (geslagen... auf den bauch). brunátný, adj., (brůn = glänzend zde, jinak hnědý) Tedy chce jeho přemoci svým životem, svým brunatnym mečem a svú červenú pavézí (m. pavézú) 142b (mit seynem braunem sverte). Brzý, m., příjm. A za již jmenovanú summu... postavil jest rukojmě, jménem: Pavla Brzieho, hejtmana v Žilině 84a1 (1469); na okraji přípisek: Prchala in locum brzý. brž, adv. kompar. k brzo, brzy vyznal, že jest Štefana, syna svého... s statku svého dostatečně a v plně odbyl, ano brž, že jemu více dal nežli... Jakubovi a Janovi a Oršule 96b2 (1518). bubenník, m. Jestli by který z nich (božejníků) lál ortel, on má bubennikem býti 143a (Schildet ir genoz eyn urtayl, er sol der pank patten, překladatel četl: pauk [?1). 90

Strana 91
buď, buďto, imper. skleslý ve spojku Potom pak obrátí to rychtář k svému póžitku, bud on z jeho erbu jat jest anebo na jeho službě jel 115b (Ez en sei danne, ab der erbe gevangen sei odir in dez richter [m. riches] dynst gevaren); ostane bez škody bud se jemu zhubí anebo potratí 118a (ob er seyn geergert wirt odir vorlorn); Slíbí-li jeden člověk jistú věc, bud rolé aneb žen- ské potřeby 146a (gelobet eyn man dy were, dy do eyn herwette oder eyn erbe oder frauwen gerade vordert); A vona (manželka) aby tím vládla a moc měla, bud pro buoh chudým nebo na kostel (dáti) 93b2 (1507); jestli že by kteříkolvěk listové na to jisté fojtov- ství a zápisy od kohožkolvěk zapsaných aneb na který kolvěk kus duochoduov k tomu fojtovství slušícími, bud na všecko fojtovství, že ti všickni a takoví zápisové mají umořeni býti 83a2 (1469); Matěj Margétě, manželce svéj, zapsal sě jest tímto obyčejem, že cožkoli mám statku svého, bud málo nebo mnoho, v domě neb na poli ... aby ty všecky věci byly Margétě, manželce méj 95a2 (1511); co koli mám statku svého, bud málo nebo mnoho, v domě nebo na poli..., aby ty všecky věci byly Anně 93b2 (1507); Každú ženu erbuje dvú vozú kolesa na její vnuku, což po ženě přislúchá, a ten erb na najbližního, bud' ženě nebo muži 115b (an den nechsten, ez sei weyb odir man); Každý člověk v nově přišlý ... jakýžkolvěk jest, bud' Bavor, Šváb aneb Francúch 116a (er sei Beier, Swabe odir Francke); Který božej- ník se obchodí falešnú kúpí, bud loktem krátkým nebo dvojím záva- žím nebo nespravedlivým mertúkem 132a (iz sey der chaufman mit kurczer ellen odir mit unrechter maze); Kteráž by žena anebo dievka nátisk měla, teda nemá žádnú zalúčiti, bud jaká bud 116b (wy sy sey); Otec muož syna odlúčiti a odděliti od sebe... s všelijakem zbožím, bud jak malé bud 135a (wy clayn iz sey); kteráž by kolvěk strana toto naše sjednání nedržela, budto nehrazením, budto svádu, rukú nebo hrozbú, tehda aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); Jestliž(e) by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... pro- padne .. . f. 40 . .. a jejich (= je) prvé bude míti položiti, než by melo býti vo to budto jaké právo, budto jednání 77b (1561); A dluhy, kteréž by neboščička Žofia... sama byla zvláště dlužna, budto v Trenčíne aneb gdežkolivek, to všetci společnú rukú jmají platit' 101b (1464); A nad to... Melich(ar) poručil sto zlatých červených ..., aby byly obráceny věčitě budto na kaplana nebo na chudé neb k kostelnie ňekeréj potřebě a okrase služby božie 95a1 (1508); Které svědomí 91

Strana 92
člověk před právo přijíti jmá, budto pro zboží, nebo kupečství, to jma býti... pověděno 138b (ez sey umb gut oder umb gwer). Budětín, m., Budatín, jm. míst. Item Solihrách z Zadubní zlodějsky zbíjel naše súsedy na Črtove huorce za Budietinem 98a (1468?). budovánie, n., budova, stavení Rychtář má napřed třikrát zatíti na jeden zámek a na jinší budowanie čekanem nebo motykú, kteréž budowanie ortelem by bylo dobyté 142b (an eym gepauwe mit eym hechel, daz mit urtayl vertaylt ist). budovati, impf. Když člověk buduge cožkolvěk na cizím zbožím ... musí zbořiti 129a (pauwet); Aby v humně strana budowana byla Ondřejovi a sad, druhá strana aby byla Matějovi a záhumnie by spolu na dvoje roz- dělili 94a1 (1507). burgovati v. borgovati budúcí, adj. Matěj Kotrše ... žádal i prosil nás, abychom pro lepšie svedomie a pro pevňejší pokoj buduczy zapsali v městké knihy dědictvie a rozdiel... zboží svého 92a1 (1494); a pro lepšie svědomie a delší pamět i také pro buducze svády tu slušnú smlúvu... kázali sme zapsati 94b2 (1507); známo činíme tímto zápisem lidem nynějším i buduczym 96a2 (1511); známo činíme tímto pásmem všem nynějším i buduczym oznamujem 88a1 (1481); Vyznáváme tímto zápisem všem nynějším i buduczym 93b (1507); dáváme veděti všem nynějším i buduczim, že 99b (1454); známo činímy tiemto piesmem všem buducziem 85a1 (1472); tiemto písmem oznamujem nynějšiem a buducziem, že 83b1 (1469). Buš, m., jm. os. Jano Buss, Misio Hanzel, přísažní z Rájce 77a (1561). bydlenie, n. Ondrúš na očizně v Nedězi má v pokoji zuostati,... tak že manželka jeho, totiž Mikulášova, a děti jeho aby pokoj dali jemu v bydleni a požívaní se všemi duochody k též očizně v Nedězi příslušejících 82b2 (1469); Meče také nemají nésti žádný po rukojmí v městech i ve vsech, kteříž tu mají bydleni anebo hospody 125a (alle, dy dar inne- wonunge haben odir herberge); v každém miestě, tu, kdež královské bydlení jest 113b (do dez chünigez bann sei). bydliti, impf. Rychtář jmá posly poslati v duom, dvú poslú, kdežto bydli 134b (in 92

Strana 93
dem hauz, do er sich inne gerbet[?]); tedy host má se božit, že on jest cizí a tak daleko bydleczy, že v jednem dni nemóž dojíti hledati svědomie 108b (also verre gesezzen); A ti také, kteříž den a rok v rychtářových čtyř stranách bydli 147a (Dy auch iar und tak in dez richterz [m. richez] echte sint); A tak sú spuolem bydlili mistr Jan a Štefan Gardoš 89b2 (1485). A vtom spolu bydlicze s zetěm svým ... potom mistr Jan... duom a statky hospodárské vzdal jest... Štefa- novi Gardošovi 89b1 (1485). Bystřicě, f., jm. míst. Václavek ... jest Křížka, súseda našeho, ... oblúpil ... mezi Bystryczy a zámkem Bystryczy 98a. Bytča, Byča -č, f., jm. míst. Jan Farkaš z Bytcze, fojt Bycze mestečka 77a (1561); Ondřej Jastřáb z Bycze, Jiřík Vlk z Bycze 104a (1561); felčár kovár Ondrej Herku- daj, Duro Velk, přísažní z mestečka Bycze 77a (1561); De magna Bycza 97b1 (1417); in metis Bicze 97b (1417) civitas Bicza t., inter civitatem Bicze t.; Potom stalo sě jest po 8 letech nebo 9, že v Bytčzy měli jsú jednoho lotra na smrt vésti 93b1 (1501); Tehdy Gregor hned sě do Bytčze bral 93b1 (1501). bytčanský, adj., z Bytče Tehdy Gregor nadepsaný to slyšíc hned sě do Bytče bral a svědomie na tu řeč, co jest ten lotr mluvil, list pod pečetí byczansku jest přinesl 93b1 (1501); k paměti přivozujíc, že by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lúce Štefkovskéj až k byczanské(m)u chotáři 94b2 (1507). býti, impf. Milá paní, nemóž to biti 100a (1454); A když již neměla čím dále živa byti, dala trhem volati chtěje dóm prodati 12b (1462); A když ta paní neměla čím ziva byti 12b (1462); i také ty dva stavy na Framboře nikomu jiném(u) nejmají byti jediné Matějovi Kováčovi a Barboře 101a (1464); Já své zbožie všecko po smrti mojí a manželky mé porú- čiem Aronovi tak, že já mám hospodářem byti 101b (1468); A jestli že (by) pán buch smrt na Arona dopustil a děti po jeho smrti zuostaly, tehdy to zbožie zase mně a jeho dětem má byti to hospodárství 101b (1468); Jestli postúpí jeden člověk před druhým ... anebo by bil nuzen i s ženu a byl by on jat 126a (notzücht eyn iunchfrauwen odir frauwem, wirt der man gevangen); Milí páni, bila sem v Sliesku u svého syna 100a (1454); Když jest byl pojal sobě mistr Jan... 93

Strana 94
manželku, kteráž byla jest za Mikulášem Beznosým 89b1 (1485); on to byl řekl na Martu 93a2 (1501); A tam jedúce na tu vojnu ostavil jest bil Petráše ... miesto sebě na hajptmanství 99a (1453); Tehda sú přistúpili Matěj Súkenník, Štefan Kolár i vyznali sú, že by jich bily prosili Ivaniško, Ondrej a Jakub Mlynár, aby 100a (1455); aby věděli, což by jmělo býti na sirotu s těch statkuov, kteréž sú byly otce jejieho 89b1 (1485); Přidalo se, že smy bili šli do Přievize na jarmerk 99b (1454); Zander jemu poviedal,... řkúce, že by u Michle viece tých dluhóv nebilo 99b (1454); řka..., aby ty všecky věci byly Anňe, manželce méj 93b2 (1507); Jak by mi milý buoh dal sě dověděti, kto by tím statkem jeho viněn byl, (ch)ci to na právo znésti, by bylo po 10 letech nebo viece 92a2 (1501); (Václavek) chtěl jeho zabiti, by jemu byl neutekl 98a; když to bylo času jedneho a opatrný Nikoláš Hostek rukú boží byl jest dotkňen 90a2 (1488); O kteréžto narčení tomuž Janovi Nemcovi právo osazeno bylo z rozkazu úřadníkuov ... na kterýmžto byly lidé z mesteček okolních 77a (1561); poňevadž švagrové byly t.; poručník... chtěl jest věděti, co by bylo ... na si- rotu 83b2 (1469); což já mám a mieti budu, aby bylo Šokotovi 94a1 (1507); což by kolvěk bylo statku Tomášového, že (by) to žádnému nebylo ... než Ba(r)bore, ženě jeho. A zasě což by bylo koli statkuov Barbořiných ..., že by k tomu žádný ... nesáhl než Tomáš 102b (1503); což koli mám ... všetkých věcí, jakým by koli jménem jmenovány byly, aby ty všecky věci byly Margétě, manželce méj 95a2 (1511); jest byl ňekterý dobrý člověk, jmenován Paul 2b1 (1460); Oršu- la, žena jeho, bila šla za muž 2b1 (1460); I byl jest ... pan Václav jim na tu summu zůstal dlužen čtyři sta zlatých 85a1 (1472); A oni odká- zali sú byli i tých čtyři sta zlatých Martinovi Nedvědovi 85a1 (1472); A v tom jest umřel a před tím, než umřel, dal bil chovat Mikulášovi Beznosovi chovat 70 zlatých 99a (1453); kterak, bych to presvedšiti měl 133a (wy ich daz gezeugen schülle); — Janek a Ondřej vyznali, že bych jich Jakub... odbyl 100a (1455); teď já dóm svój slobodný dávám Petrášovi za jeho dóm ... a rád bich také, aby svój dóm slo- bodil 100a (1454); A to prosím, abych to pokusil na orteli vašem 141a (vrage an eynem urtayl zu versuchen); Pane pane rychtáři, nech tomu člověku... jeden ortel, jestli bych toho člověka tak zapověděl slušným právem 141a (ob ich dem selben man seyn witbilde recht also versaget habe); Aby ty, Žide, toho kusu nevinen byl..., tak tobě buoh pomuoz 143a (Daz du der sache unschuldik seist); A prosím 94

Strana 95
tebe ..., aby ty to těmi pěnězmi domuroval... a k tomu aby sě při- činil 91a2 (1489); I řekl (Štefan Stáň): Janě, synu milý,... máš do- bytek, drobný i veliký, a obilé v stodole, to sprodaj, a lidem aby splatil. A dále přikazuji tobě, aby Mikulášovi, bratru svému dal fl. 4... A dále Janě (96b1) Janě, synu milý, statek malý i věliký tobě poručuji mocňe tak, aby jím vládal a hospodářem byl 96a1/96b1 (1517); Frátrík Jan... toho dovésti nemohel, což jest Janovi Nemcovi nařekel, totiž jak by on mel kata zabit 77a (1561); a jestli by pak vinili tých v tem domě pro to uškození a že by v tem podezřín byl 125b (Schuldikt man si, daz hauz umb den raub, daz er dor auf und ab gesehen sey; W.: Schuldiget man daz hûs umb den roub, daz her dâr ab und üf geschên sie); Bratře milý, vieš dobře, žet jsem já z očizny naší v Nedězi nic nevzal; pretož abychwa spolu na jeden konec dokonala, aby ty manželce mojí Osanně i dietěti mojěmu Barboře po smrti mojí pokoj dal 83b1 (1469); A vtom jest jal Petráše a poslal k nám do města, ze bichom (obě slova byla škrtnuta) do- vědnít sě jich peněz 99a (1453); předstúpil jest Jan Stáň... žádaje, že bychom svědomí poručenství aneb testament poslední Štefana Stáně přeslyšeli 96a2 (1517); I prosil jest nás (Jakub mlynář), že bichom přeslyšali jeho svedomie 100a (1455); přistúpil jest před nás opatrný muž Ondrej Manžel a žádal jest, abychom jemu zapsali v meské knihy sedení jeho 102a (1492); protož týž Tomáš Vackovic žádal jest nové rady, nás svrchu psaných, abychom toho (třetího) vo to poslali, kteréž živ zuostal 8a (1468); A vtom Petráš nás prosil, že bichme jemu dali den na porazenie k svéj nevestě 100a (1454); Matěj súkenník... prosil nás, abychme mu ten kus země... obecní dali. Nám vtom se nezdálo, abychme to bez obecní vuole učinili etc. 86b2 (1478); prosím,... aby Vaše milost ty jisté stavy ráčili bysste mi prodati 8a (1517); Pane pane rychtáři, ráčili byste Vaše milost slyšeti řeči, tedy žaloval by on vám 131b; opytujem ctné právo..., abyste mi ráčili pomocni býti k mému právu 141a (alz[?]er mir helfent sy); i vyznali sú, že by jich byli prosili ..., aby přeslyšali, aby prodal 100a (1455); I řekl, že by jemu přietelé přivolili, aby prodal 100a (1454); ti lidé mají za nimi jíti, dokadž by jich viděli 125b (dy weyle sy jenen sehen); A nad to svrchu psaný Melicher poručil sto zlatých červe- ných ..., aby byly obráceny věčitě buďto na kaplana nebo na chudé 95a1 (1508); vieš dobře, zet' gsem já z očizny naší v Nedězi nic ne- vzal 83b1 (1469); aby ty manželce mojí... pokoj dal v tom, což já 95.

Strana 96
jmám a což gsem sobě dobyl 183b1 (1469); vidieš, že gsem nemocen 83b1 (1469); byla sem v Sliesku 100a (1454); tých sem pánu dal 99a (1453); Teď pověz teď před dobrými lidmi, co sem já tobě ještě dlužen za ty statky, což sem od tebe kúpil 91al (1489); měl sem jistotu na to rok a den 122a (habe dy gwer gehabt); to sem viděl... tedy volal sem a zval sem a ulapil sem a přinesl sem jej před právo 132b (sach ich ... beschrey... han yn gevangen und habe yn... bracht); já sem jeho ženu pojal, ale neviem, co těch statků bylo 86b1 (1477); Milý synku, neysy ty mi již nic více za ty statky dlužen 91a2 (1489); jakož tobě známo, že gsi ty ... ten duom kúpivše přijel 92a1 (494); A ty budúce haiptmanem několik nedělí po ňem rozehnal s' mi- několiknástero dobytka 99a (1453); a (Žide) jestli s' ty dlužen, tedy aby tě země požřela a jestli s' vinen, aby tě pakostnice napadla... a jestli s' dlužen, aby tě spálil pekelný plamen... a jestli s' v tem vinen, aby zahynul ... a jestli s' ty v tem vinen, aby nikdy nepřišel do říše Abrahamovy... Pakli s' vinen, aby tě ten zákon... aby tě obořilo 143ab (ab du schuldik seyst); A to z' mi všitko ukřadel 99a (1453); Gest tomu na dvacet let neb viec, že g(es)t byl ňekterý dobrý člověk, ménem Paul, súkenník, mezi námi 2b1 (1460); a vtem g(es)t Paul, súkenník byl umřel t.; a ta paní Oršula měla g(es)t z Paulem ... tři syny t.; I byl gest svrchu jmenovaný pan Václav jim na tu summu zůstal dlužen 85a1 (1472); A ona gest nám dala v ruce, v našu moc 7b (1451); Vyznáváme, že gest Nikloš Polák... dal zet'ovi svému... zbožé svého na d'él za sto a LXXX zlatich 7b (1454); A jestli by pak ten nepřišel, jakž právo gest 111b; když gest byl pojal sobě mistr Jan, spuoluměštěnín náš, manželku, kteráž prvé byla g(es)t za Miku- lášem Beznosým 89b1 (1485); Elška před námi jemu slobodila g(es)t, jakž g(es)t obyčej mezi dobrými lidmi 93a1 (1497); Vyznal i řekel gest Peter Frulich 7b (1451); Nikoláš Hostek rukú boží byl giest do- tkňen 90a2 (1488); zesval giest dobrých lidí t.; (Barbora) na těm giest zóstala 90a2 (1488); A vuon Jano Lelinský obe ty strany před námi giest odbyl 190b1 (1488); nepropadne osudu, jestli sám sedm toho přesvědčiti muože, že ge to učinil na utiekaní 125a; A to gie nám svrchu psaným ... svedomo 99a (1453); A o Vrtekovi že to gie nám vedomo, že sú ty penieze pánu vydala t.; Tehda gye úředník panský Švába přitiskel k příseze i mosil gie krem všeho práva prisahat 99b (1454); Tehda gije dával vinu Švábovi Jakšovi o LXX zlatých t.; A on Štefan Krok vyznal jest ústně... a praviec, že i na to živé svě- 96

Strana 97
domí jmá ... a že neg(es)t dlužen nic platiti 86a1 (1474); Jestli při- nesú umrlého k právu, kedyž negest pohřeben 109b (pringet man einen toten vor gericht unbegraben); téj tvrzi pán jmá odmlúvati..., že negest vinen, pod svú božbu 144b (daz er dy purk unschuldige mit seym eyde) ; syn téj viny anebo toho skutku negest vinen 134b (der tat unschuldik sey); negest vinen 145a; a to negest nic proti cti 138a (ist wyder dy treuwe nicht); svědectví ... žádný negest dlužen nésti do jinšieho práva 138b; má pověděti, že jemu nic o tom vědomo negest 135a (nicht wyzentlich ist); Jestli negest oddělený 134a; když fojt doma negest 108b; on negest učinil tomu pánu k škodě 147b; na rolí, kteráž negest právem dobyta 117b; ač negest o vinu obžalován 142a; zbožie, kteréž jemu negest přirozeno 144a; negest odlúčen od svého otce zbožie 144a; on negest ani lúpežník 141b; kdežto negest z oči v oči 145b; muož sě zpraviti svědomím, že negest to pochoval 145a; u mně nenye ani bylo, než 25 zlatých Zandrových 99a (1453); A jestli tvá božba nenie čistá a spravedlivá 143b (nicht reyn und recht ist); ač jest jemu rovné přirození alebo nenie a tu neni žádné založené zboží než má je spustiti svým erbem 143b (ist er ym ebenpurtik oder nicht (1517) ; erben und ist cheyn lehen erbe, er sol iz lazzen seyn nechsten 96a2; Vašéj milosti tajno neny, kterak... Jakšo umřel 86b1 (1477); A vtom já prosím Mikuláše, syna svého, ačkoli jeho při tomto mém poručenství nenij, aby on toto mé poručenství ... zachoval 96a2 (1517); kněz pobéře hotoviznu, jestli žádné panny není 145a (ob cheyn iunch- frauwe en ist); v kteréž nic více neni než kuože 134a; neni právem dobyt 123b; neni položen žádný plat 119b; neni vinen 119b; neni jeho 119b; a tu neni žádné založené zboží 143b (und ist do cheyn lehen erbe); A pakli oba (vozy) gsta nabraná, který jest méně nabraný, má ustúpiti 124b; my rada takto gsme povolili 92a2 (1494); Tomáš a syn jeho Gal pověděli řkúce, že my teď dali gsme i dáváme mocně duom svuoj Štefanovi synu našemu 84b1 (1469); když by pán buoh na tobě smrt dopustil, jakož gsme všichni tiem poviňeni 92a2 (1494); i jest nám bóh pomohol, že gesme učinili úplnú úmlovu 7b (1451); A my pro stálost a pevňejší istotu to v knihy naše gsmie kázali zapsati 90b2 (1489); A my pro pevnost a jistotu věčí v kníhy naše (smie škrtnuto) gesmie kázali (zapsati) a také přivoleňé dali 90b1 (1488); Milí páni, přišli sme od svéj nevesty 7b (1451); vzali sme se na potaz s vobcí 8a (1468); prodali sme ty jisté stavy 8a (1464); A my sme jemu řekli 12b (1462); Tehda sme my řekli 100a (1454); A my sme ten dóm pro- 7 Slovník k Žilinské knize 97

Strana 98
dali mistřovi Andreašovi 12b (1462); A my sme jemu slíbili t.; A my vtom zvali sme před se Vaňka t.; Přidalo se, že smy bili šli do Prievize na jarmerk 99b (1454); Váš ortýlný list dobře smy srozuměli 4b (1457); Protož my smy poznali od boha, že žádný svého života... pro- pásti muož 124a (han wir urkunde); I řekl Petrášovi, čemu se vpúščé v to, což jest Zandr bratr (jeho škrtnuto) tvój i ty u mne budúc ukradli ste 99b (1457); Niklík dal tu odpověd řkúc, že jest kladl ste (ste škrtnuto a nadepsáno sem) 2b1 (1460); My Mikuláš, fojt žilinský, a starší města Aron... Mt. Veliký, kteříž gsu živi zuostali... vyzná- váme 88b2 (1482); a ty (sestry) gsu před námi vyznaly 6b (1463); Štefan Garaj a Oršula Hadmaška... gsu... před nás přistúpili 100b (1462); přistúpili gsu před naši plnú radu Tomáš ... a Gal, syn jeho vlastní 84b1 (1469); rukojmě..., kteříž společnú rukú otázali gsu pred plnú radú Osanny, manželky někdy Mikuláše Noska ... oba, Jan i manželka jeho tehdy Osanna řekli gsu, že chcme 84a1 (1469); pa- noše Martin... i s panie Uršulú z Zavátky, manželkú svú, i dali a položili gsu před námi Štefanovi Kardošovi, synu téjž panie Uršuly šetdesát zlatých na ten svój dluh 86a2 (1475); A vtom skrze přivolení naše přistúpili gsu před nás opatrní mužé... zeznali gsu, že gsu úplné zjednání učinili z obú stranú 91b2 (1493); kteříž královským pokojem gsu nalezeni 144b (dy mit künigez... vriden begriffen seyn); děti svrchu psané pěkně gsu sě rozdělily 95a1 (1508); Umře-li jeden muž, kteříž děti má a gsu od něho odlúčeny 114a; Všeckni ti, kteří neygsu fojtovského pokolenie 113b (dy von ritter [richter] art nicht seynt); O dětech, které negsu pravé postele 105a1; Ge(su-li pocz) eho pocestní tovariši (co je v závorce, bylo škrtnuto) 138a (Seym wekvertigen gesellen); vyznáváme všem... že prissly gesst pred nás Peter Frulich... a Peter Fywegher (na konci v gest st škrt- nuto a nadepsáno v, takže jest čísti gessu) 7b (1451); vyznáváme tiemto písmem, že gsu před naši plnú radu přistúpivši opatrný muž Mertúš Polákovic a ctná paní Dorota... i také Martin, syn jéj, i vyzvali su dobrovolně 5b (1459); a na to su přizvali k sobe... dvú boženíkú 98b (1453); Ti dva su tak vyznali před námi t.; (Demeteř a Dorota) meli su na mlýnech meských L zlat. 99a (1453); a to su před námi zdvihli 102b (1509); známo činíme..., že su přistúpili před nás t.; bratři tvoi... několik let brali su třicátek 99a (1453); A oni... od- kázali su byli tých čtyři sta zlatých Martinovi z Zápražína 85a1 (1472); O dětech, kteřé su odpraveny od svých starších 114a (Von ausgeraten 98

Strana 99
kindern); O tých ženách, které su dlužnice 105b1 (schuldic seint); Jestli su v jednéj cestě aneb na jednom mostě 124b; s těch statkuov, kteréž su byly otce jejieho 89b1 (1485); Z roku 1561: Právo ortelovalo jest ..., že gsau a zuostávají v té poctivosti ... nebo gsau urovnáni a zmeřeni lidmi dobremi 77a; za to gsau rukojmí lidé dobří, jak gsau: urozený Adam... 104a; Páni měštiané a úřad s nimi gsau milostive naložili 104a; Martin Nedvěd přistúpil jest před nás... gsa zdráv a dobrovolen 85a2 (1472); Štefan Šokot... gsa nemocen, ale ještě dobré paměti a úplného rozumu, učinil jest poručenstvie 93b2 (1507); (Fabián s bratřími) gsa vsazen do vezení, páni meštiané s nimi jsau milostive naložili 104a (1561); Jan Frátrík před právem čtyřmi a dva- cetmi osobami vinu svú gsa naučen od úřadu od Jana Nemce jest odprošoval 77a (1561); A vuon (Mikuláš Hostek) ješče sa při dobréj pameti zesval jest dobřých lidí 90a2 (1488); Frátrík Jan gsaucz před právem postavený ... toho dovésti nemohel 77a (1561); Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku dievku nebožtíka Mikuláše Noska a Osanny, řádně na svět pošlú a zachovalú, potom gsuci ona pastorkem již psanému Janovi, jménem Barboru. 87b2 (1479); Melich(ar) Starý ... u veliké gsucze nemoci, poručenstvje při smrti ... učinil 95a1 (1507); Štefan Stáň, ačkoli byl jest od milého pána boha nemocí smrtelnú obložen, však on gsucze rozumu pravého a pevného ... před- ložil, aby statek ... svády nesplodil 96a2 (1517); My Jiří Krok, fojt města Žiliny, a konšělé... vyznáváme ... gsucze toho svědomi, že opatrný Petr mlynář ... všech přátel manželky své jest v plně a do- cela odbyl od třetiny své 96a1 (1515); My Mikuláš, fojt žilinský, a starší města: Aron... živi gsucze, ačkolvěk Mt. Mytachrast, Mt. Ko- váč od brány pomřeli, vyznáváme 89a2 (1482); Matěj Veliký ... a Matěj Polský, kteřížto lidé dobří, gsucz spolusúsedie naši, ... zeznali jsú, že 91b2 (1493); My fojt a rada... Petr Sedlý živi gsucze a Štefan Gardoš, z buožieho dopuštění s tohoto světa zešlý, vyznáváme 94a2 (1507); kteřížto (testamentáři) k duším svým znali, že gsucz pozváni k Mat. Dubnovi na poručenství... ptali jse 96b2 (1518); čož jmám a mieti budu 93b2 (1507), 95b1 (1511); jakž najlépe uměti bude 92b2 (1497); bude bez toho města celý rok 148b (bleybet ein iar auz der stat); ktož toto písmo uzří aneb čtúce slyšeti budu 98b (1453); Když se dva raníta, jeden bude s mečem a druhý s nožem a ty rány budu právě smrtelné, tedy takové jest právo 110a (wunden sich zwen man under ein ander, der ein mit einem swert, der ander mit einem mez- 99

Strana 100
zer); A jmá tých dětí zboží opatřiti rok od roka tak daleko, až samy moci budu rozuměti k svému zboží 145b; napomenuti budu čtvrt léta napřed 84a2 (1469); A zasě také, což by bylo koli statkuov Barboři- ných, bud mnoho nebo málo 102b (1503); cokoli mám statku svého, bud málo nebo mnoho 93b2 (1507); (v. bud'); a to jest (Solihrách) učinil prvé vypsaný buducz v knihách 98a (1468[?1); Kordule... nic nemajíc a v chudobě buducz umřela u své dievky Barbory 88a1 (1481); což jest Zandr bratr tvój i ty u mne buducz ukradli ste 99b (1454); bratři tvoi buduczi haiptmany u mně šenkovali sú několik- násti beček vína 99a (1453); což jest ubožčík Blažek a Zandr ukradel, buduczi úředníci moji 99a (1453); a ty buducze hajptmanem několik nedělí po ňem, rozehnal s' mi několiknástero dobytyka 99a (1453); Bar- bora, malženka jeho, vyznala, že jest Petr Polák ... jéj ... dal duom na rinku mezi duomem Mistřový(m) a mezi duomem Michalový(m) Bsdlákový(m) buduczy 101a (1464); Jestli kto obžalován pro núzu jednéj panně... a gest to, že ta panna přijde 148b (Ist daz eyn man umb noczogung wirt beschriren ...und ist, daz dy iunkfrauwen... chumpt); Jestli který muž... bude obžalován a gesto, že ten jistý muž toho nepřítele milost ... nebude míti 148a (und ist daz, daz der selbe man... genade nicht gewinnen chan = jest to) ; v. jestliže. bývati, impf. O tom, ktož jinšieho člověka řečníkem bywa 106a2; Žádný nejmá rychtářem býti, leč by prvé bywal byl božejníkem 138a (er en sey schephenbare); Třetina ženě za starých časův bywala dána, ale vlast- néj mateři, a ne macoše 114b (příp. pozd.). Bzďák, Bsdlák, m., jm. os. Michal Bzdiak 101a (1464). Bsdlákóv, adj. possess. (Barbora) vyznala, že jest Petr Polák, fojt náš, švagr jéj, z Oršulú, jéj sestrú, malženkú fojtovú, dal duom na rinku mezi duomem Mistko- vý(m) a mezi duomem Michalový(m) Bsdlakowy(m) budúci a tři pruty pole na Lútě za jéj diel otčišny (rkp. ottczyssny) 101a (1464). C cělý, adj. Jestli muže nepotřebuje v celem roce 117a (speise..., der ir man be- dorft bei einem iar); božejník ... bude bez toho města celi rok 148b 100

Strana 101
(bleybet eyn iar auz der stat); musí tu slíbenú věc položiti a spustiti w czele 146a (dy habe lazen); Pakli kto... ochromil... dobytek... bez potřeby, on to musí platiti zúplna a celým platem 119a (mit vol- lem wergelde); A to jest všeckno jim vyplnila a zaplatila úplně a docela 85b2 (1473); pan Martin... dal... dětom Polákovic za jich a na jich otčiznu tři sta zlatých úplně, docella a svobodně vyplnil a odložil... a oni úplně a docela vzavše svú otčiznu... A pan Martin úplně, docela položil a odložil a oni již psaní děti úplně a docella od své mateřizny pustili 87b1 (1479); Jan Oříško, Oršula, sestra jeho, před námi znali jsú zjevně, že jsú doczela a doplna odbyti 96b1 (1518). cěna, f. A jestli by vyšší ceny neměl ten dobytek..., co jest škody učinil, obdrží ten dobytek za svú škodu 117a (wert ist); to má platiti podlé toho zboží ceny 142b (noch seym werde). cěsta, f. Jirík Kulčic ... stával na nás a naše meščeny na horách a na slobotnéj cest'e 98a (1468[?]); Solihrách také na cestách lúpil naše súsety t.; lúpil na slobotnéj ceste t.; slúpil na slobotnéj ceste t.; Šimek, vařín- ský fojt, zbiejel na svobodnéj cestie naše súsedy t.; a to také (mly- nářka) k paměti přivozujíc, že by byla czesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lúce Štefkovskéj 94b2 (1507); Když by jeden člověk ranil druhého na svobodnéj cest'e 110b (in der vreyen strasse); O tom, ktož neprávě czestu jede vozem 105b1 (der unrecht wege vert); a přijde-li pak na czestu, tehdy jeho zapovědí 136a (chümt er em wek [= hinwegl); Jestli ochromí... psa anebo ubije proto, že chce kúsati aneb jeho dobytek na cestie nebo na poli 119a (auf der strazzen odir auf dem velte); a jestli sú (vozy) v jednéj cestie aneb na jednem mostě 124b (Seyn sy in eynem engen wege); O czestie královské 106a1 (Von dez chunigez strazze); Cesta královská má býti tak široká, že jeden vuoz můž druhého pominúti 124b (dez chünigez strasse). ciesařský, adj. Již rozumějte o starém pokoji, kterýžto czysarzska moc potvrdila jest v téj zemi Saxonij 124b (der keyserliche gewalt gestetigt hot). Cigán, muž. příjm. Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho... Misia Czygana 104a (1561); Za fojta Jana Nemce a starších jeho... Michala Czygana 77a (1461). 101

Strana 102
cimiter, m., hřbitov Mají pokoj míti ... kostely i czymitery, i každá ves v svéj dolině 124b (chirhöfe). Cingor, m., jm. os. Dále přistúpil jest opět před nás Cingor 100a (1455). cínový, adj. A dala ještě dětem nad to, Matějovi s Annú, kožich, krávu jednu, dvě konvě czinowe 94b2 (1507). cíp, m., druh oděvu paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi..., Lorencovi Nonhart... Ve zlat. a 2 koně, 1 šubu liští pošitú, dvoje nohavice, 1 kabát, 1 czyp 89a1 (1482). Ve = quinque, pět co v. čso cuzí, cudzí, adj., cizí Což sě pak dotýká humna, to jest Matěj řečený svými vlastními pe- nízmi z czuzey ruky vyplatil 92b2 (1494); jestliže by ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati a na czuze ruce pustiti, tehdy aby mně to dal vědeti 91b1 (1493); Tehda paní Blašková řekla: Milí páni, děti-li sú bližnie k tomu dědictvu čili czuzi? 100a (1454); Kdež jeden člověk druhého v czuzem právě obžaluje 108a (in einem vremden gericht); kdežto jeden člověk druhého obžaluje v czuzyem právě 108b (in einem auzwendigem gericht); Kterýž... dlhy chce dobyt, on má svědomí míti czuze, potctivé lidi 121a (vremde, erhafte leüte); Ktož žene svuoj dobytek na trh(!) czuzy 117b (auf einen andern mark); Ktož ... ryby loví v czuzych vodách 135b (in einez andern wazzer); jestli czuze ovoce doluov lomí 136a (prichet er seyn obz abe); Pakliž by který oral země czuze 137a; Má-li člověk czuzy věc aneb kupečství 146b (fremde habe); Kto jednomu člověku czuzymu jeho pacholka bije 147b (eynez fremden mannez); a také žádný czuzy člověk nejest dlužen v téj vsi odpověd dáti 138b (cheyn auswendig man); O czu- zym kusu 107b1, 146b; Na trhu ani na czyzym právě nejmá žádné odpovědi dávati 137a (in auswertigen rechte); O czuzych ženách 105a1, 108a (von varenden weiben); Na czyzych ženách a chudých muož ňekterý člověk učiniti násilé 108a (an varenden weyben); kdež jeden člověk druhého v czyzem právě obžaluje 105a1 (in vremden gericht); o tom, ktož czyzy rolu(-i) seje 105b1 (117b); Ktož svuoj dobytek žene na czyzy pastvu 117b (auf fremde wayde); Každý člo- věk lépe může svú očiznu na tom zboží (obdržeti) než jinší, czyzy 102

Strana 103
člověk 122a (dann eyn ander man); Když člověk buduje cožkolivěk na czyzym zbožím 129a (auf vremdem gute); ten duom její karlí- kovský má skrze dluhy na czizie ruce přijíti 87a1 (1479); Milí páni, teď já nemám zde žádných přátel, než jimám v czizích krajinách bratry a přátele jinší 89b2 (1485); on podlé přátelství krevnieho man- žělky své czyzeho člověka odehnal od domu toho 103a (1524). Č Čakan, Čekan, jm. os., v. čekan čár, m. Kterýž křestanský člověk, muž nebo žena, czary by sě obchodila aneb jedy, toho mají na léskách spáliti 133b (mit zauber umb get). čára, f. Pod tím, jakož jest czara pokoje přikázána, tehdy oni mají žádati podlé práva téj krízi aneb czary 134a (noch dem daz der chreiz vride geboten wirt, so schullen si czu recht dez chreysez gern). čarodějník, m. O czarodiegniczych 106b1, 133b (von den zauberern). čas, m. Mají k tomu sezvati toho purgmistra aneb ty sedláky i ty dobré pa- cholky, kteréž mohú míti v ten czas 125b (in der zeit); Dá-li jeden muž svému synu šaty ..., zbroji v ten czas, když toho potřebuje 144a (czu der zeit, alz er iz bedarf); on choval takový zvěř do toho czasu, že sú jemu škodu učinili 118b (biz an dy czeit); Který muž v své řečené řeči nesplní, do toho czasu on v škodě nezuostane 136b (dy weyle bleybet er an schaden); Kteréž (narčení) Jan Frátrík učinil na Nemce Jana, toho czasu fojta 77a (1561); Matěj Osannu, pastor- kyňu svú, jest za Abrahama, fojta teho czasu, jest s ní ujednal a odbyl s plna 95b1 (1511); Tehda v jeden czas přišel před nás i řekl jest 100a (1454); že sě jest ... dobře a potcivě zachoval až do toho czassu 4b (1457); Vyznáváme ..., že jest bylo v jeden czas, že Tomáš Gnobel mel súd 6b (1463); Vyznávámě..., kterak sě stalo..., kdyžto bylo czasu jedneho a opatrný Nikoláš Hostek rukú boží byl jěst dotkňen 90a2 (1488); To sě jest před námi stalo léta a czasu svrchu psaného 102b (1503); Některého czasu ukradli jsú již jmenovanému Štefanovi něco peněz 93a2 (1488); po malým czassu Oršula, žena jeho, byla šla 103

Strana 104
za muž, za Segina 2b1 (1460); A manželka... v statku i v sbožie i v domu v Žilině městě i ve všem k tomu příslušejícím toho czasu má též s pokojem ... zuostati 82b2 (1469); A když by pak žena po svého muže smrti dietě porodila po jejím pravém czasu, také tomu může přiháněti 147a (noch irr rechten czeit); Když žena děti bude míti prvé, než jí pravý czas přijde 147a (ce irre rechte czeit); neb se jest (dietě) bez svého czasu narodilo 147a (unrechte geborn ist, W. czu vrů); O setí, kteréž zuostane (zůstane) mimo svuoj (svůj) czas na poli 105b1; 118a (uber czeyt); Mají platiti penízmi a stříbrem, kteréž v ten czas zjevně jdú v tom právě 120b (dy do genge und gebe seyn); žalobu, což by bylo přes czas přestála 142a (clage, dy vor- nachtet ist); Když jeden druhého vyručí ... na postavení před právo do jednoho czasu 146a (czu eynem tage); Jestli pak o dlh obžalo- ván ... a umřel by v tom czasi, tedy jeho rukojmí nemá ustaviti 123b (stirbet er in dem tage); jeho rukojmí musí zaň božbu učiniti až do chvalného czasu 123b (czu gelobter zeyt); Vyznáváme všem vóbec, kterak jest ... v někteřé czassy byl zde mezi námi v Žiliňe ubožčík Zander haiptmanem 99b (1453); My fojt Martin Polákovic i všicka rada ... dáváme veděti ..., že jest byl v jedny czassy Zandr v Žilině hajptmaňem 99b (1454); že jest Zandr jemu... poručil všitké dlu- hy ... v ty czassi, jako jest jel na vojnu t.; ctihodný kněz Jiřík, v ty czasy farář náš, a Mikuláš ... před nás ... položili 95a1 (1508); kteříž žádného klejtu nemají míti po vše czassy 140a (czu allen zeiten); Tře- tina ženě za starých czasůw býwala dána, ale vlastnéj mateři, a ne macoše 114b (pozd. přípisek); vyznáváme všem vóbec, kterak jest bylo někteřích czassow, že jest byl ubožčík Blažek haiptmanom v Ži- liňe mezi námi 99a (1453); pak jest (li) že by po někteřích czasuow (Šimek jest mluvil před námi) muoj bratr chtěl to zbožie prodati..., tehdy aby mňe to dal vedeti 91b (1493); Jiřík Lesota... předstúpil jest ... žiadajíce, žě bychom pro pamět cźiasuow potomních v knihy naše meské zapsali 103a (1524). často, adv. Potom Gregor czasto meno(van)ý mosel před nás XXIIII f. položiti 93a2 (1501); Potom sme naposledy ortelovali, aby czasto jmenova- né(m)u Gregoro (v)i cti nic neškodilo ani ženě 93b1 (1501). Čech, m., jm. nár. Item Václavek z Vysokého Mýta, czech, učinil jest proti pánu i městu 98a (1468). 104

Strana 105
čekan, čakan, m. Rychtář má napřed třikrát zatíti na jeden zámek A jeden sedlák svým czekanem (proloženě tištěná slova byla potom škrtnuta) a na jinší budovánie czekanem neb motykú, kteréž budovánie ortelem by bylo dobyté 142b (Der richter sol erst drey slege slahen an eyne purk oder an eym gepauwe) pûv. četl asi gepauer (mit eym heckel). — Čakan, příjm.: Hanuš Czakan 5b (1459); 12b (1462); 6b (1463); 100b (1462); 101b (1466); Hanusius Czakan 100b (1462). — Čekan: Stará rada vyznala jest před námi, (že) ... poslala jest byla stará rada tři člověky z rady, spoluměštěníny Profétu starého, Czekana a Michala Prchalu 8a (1468). čekati, impf. Štefan Stáň ... ačkoli byl jest od milého pána boha nemocí smrtelnú obložen, však on jsúce rozumu pravého a pevného, protož czekagicze na se příščí hodiny smrti, předložil, aby statek jeho ... svády ... ne- splodil, i pozval jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517); Kterak dlúho věřitel svému dlužníku czekati jmá 138b (gewer seyn schulle); A ktož prodá vlastní zboží aneb poběhlé zboží, jmá jemu czekati, po- kad s ním robí 138b (des sol er gewer (sein), dy weyle erbet (!) m. er lebt W.); tehdy jmá výše czekati šest nedělí 145a (er sol volgen dem hove sechs wochen). čeládka, f. on tím sám (s) svú czelatku vlastní má vládnúti, točíšto (s) ženú a (s) svými dietkami 102a (1492). čeled, f. Kerú škodu jednoho člověka kuoň anebo dobytek pod pasbú svého pacholka neb jeho czeledi se stala(!), tedy on to má odmlúvati 117a (under seines gesindes hute); Jestli by pak chtěl erbovník, aby czeled neb služebníci první téj ženy, aby jemu vyslúžili z úplna 113b (dem gesinde... Wil aber der erb, sy schüllen voldienen); ten (jistinník) má jeho (dlužníka) držeti právě jako jinší czeled s jídlem a s robotú 120b (halden geleich seym ingesinde); a tak jej má držeti rovni svéj jinší czeledi 121b (geleych seym gesinde); Rytieři a kněží, ti jsú svo- bodni i jejich czeled 135b (ir gesinde). čest, f. Zabije-li člověk svého pána, on jest propadl svuoj život, svú czest, své zdraví 111b (er hat vorworcht seynen leip und sein ere); O tých lidech, kterí ... se sami vedlé skutkuov nespravedliví činí, svú czest 105

Strana 106
strativši 126a; A ktož by pak svú czest a spravedlivost zachoval 135a (wer aber an seym recht volkomen ist); jde mu o ruku a ztrati czest 135b; Jestliže jeden člověk má erbové zboží a jest to zjednáno za smrt nebo za ránu, káží tomu, jakž právo jest a czest tomu městu, nezhrdati práva anebo ortel pro unáhlenost jeho země, mají jeho za- pověděti. 149a (Ist daz eyn man hot erbe und vorrichtet umb eynen totslac odir umb eynen (Rod. ein) wunden, man wirt eim (Rod. ym) geheyzzen, als recht ist, und er an der selben stat nicht vormeyden (Rod. vormeid) recht (Rod. rechten) urtayl an der vorderung seynez erbez, man sol yn vor zelen; překlad chybný); což by jeho cztij, jeho životu a jeho zdraví škodilo 136a (an seyn ere); to jemu, ani jeho ženě, ani jeho dětom škoditi nemóš na jich tczy (= cti) 4b (1457); A naše ho právo městské jest jeho opravilo, že jemu na jeho czti nic neškodí 6b (1463); Potom sme naposledy ortelovali, aby ... Gregorovi czti nic neškodilo 93b1 (1501); Když se jeden boží a vedlé czti slibuje svuoj život polepšiti 120b (in treuwen gelobt); A kdež by jedneho nevěrně jali, pustí-li jej přič jíti na jeho czest aneb na jeho božbu... netřeba jemu plniti 120b (let man yn reyten auf seyn trew); nemuož viece cztij jmieti 135a (er en müge iz were han); A to neudělá proti czti nic 138a (tut wider seyne treuwe nichts); tým (svědkům) mají to znání dáti na jejich czest, víru 122b; mají to poručiti dvěma potcti- výma ženama na jich vieru a czest 126a (auf iren eid); když by se měl božiti... na člověčí czest, víru 123a (auf seine ere); Muož toho vězně vypustiti na jeho gest (m. czest), vieru 120b (let man yn ledik auf seine treuwe ryten); Žádná žena svú pochabostí svého života svéj ženskéj czti uraziti nemuož 112b (mit unchüsheit irez leibez ir weip- lich ere krenken); mne jest oblúpil, tělo i zboží, a méj ženy czti 141a (hot mich beraubet leibez und gutez und meyner weyplichen eren). či, či-li, conj. I dali sme jemu k vieře, k duši, poznal-li to Petráš na Mikoláše czi-li nic 99a (1453); Tehda paní Blašková řekla: Milí páni, děti-li sú bliž- nie k tomu dědictvu czi-li cuzí? 100a (1454). čí, pron. possess. ten muž, czy byl dobytek, musí to platiti 117a (dez daz vich ist); tu škodu má trpěti ten, czy jest ten dobytek 117a (sy beleibent an alle wandel); Pakli ten dobytek (zabitý) pustí tomu, czy to jest, tedy má oplatiti polovicí ... a on zadrží svuoj dobytek, czy to prvé byl 119a (beheldet iener seyn vich, dez ez e waz); rychtář jmá to v své moci 106

Strana 107
držeti dotad, dokad sě velmi dobře zjedná, czi 136b (biz si sich be- scheyden gar wol); Může býti však omylem cz m. g = zjednají. Čičkan, Čučkan, m., jm. osob. V. Slov. Pohl'. VIII. (1888), č. 6, str. 143, k r. 1773 maj. domu Daniel Čičkan; A toho na svedomie přišel jest před nás Cziczkan 99b (1454); A ty penieze, kteřéž byly u Cziczkana, u věrnéj ruky, kázali sme po- ložiti 100a (1454); Tehda Czickan ty peníze položil před nás t. R. 1438 se vyskytuje: Ladislav dicto Czuczkan de Rudina; r. 1479 Ladislaus Chuchkan, ináč Czicskan de Rudina (Lombardini). čiest, čěst, f., část Martin Polákovic jest nevěste svéj, ménem Katruši, Tomášoviej dievce, dal pět zlatých za jéj czest 4b (1459); syn na otce svého miestě vezme ten diel (s) svými st(r)ýci, což by bylo menováno a odděleno na jejich otce czest 112b (nement seyn sun tail an irz vater stat); obdrží třetinu, což jest od zlodějí odjal a czest z jinšího fojtstvie. Pakli jiný nikto nepřijde v šesti týdnech, tedy rychtář vezme dvě czesti a jemu zůstane třetí czest 142a (von eyme andern gerichte... so behelt er iz daz dritte tayl ...Chumt aber nymant in sechs wochen, der sich dor umb ane neme, so nyment der richter dy czwey tail und jener helt daz dritte, porušený text); Řeče-li pak ona tak, že jest její jistinost, ... tedy stratila obě czesti, vlastné i tělesnú potřebu 116a (si hat beide, eigen und leipgezuk dor an vorlorn); Každého prst nebo zub má polepšen býti zaplaceniem, desátú czesti člověčí 109a (mit einem zehenteil eines wergeldes). činiti, impf. O tom, kterýž škodu czini 106b2 (schaden tut); O těch, kteří proti své cti czini 106b2, 138a (tun); A tak lidé všelikterakého řádu mají czy- niti 115a; O tých lidech, kteří ... se sami vedlé skutkuov nespravedliví czini 106a1, 126a (dy sich rechtlozzen gemachet haben); O těch hostech, kterých nemají zaloziti ani stávky czyniti 107a2, 139b (weder phenden noch aufhalten); Ktož před božbú rukojmí dá a umře ten prvé, než tu božbu czynil 123b (ee den er den eyt tut); což czyni, to má ustavičně držeti 124a (waz er tut); Kdež člověk žalobu czini, tu musí mu odpověd dáti 138b (wo der man claget, do müz er auch antwor- ten); To také má cziniti pán, když by člověk jemu své zboží založil 144a (Dasselbe sol auch der herre tun); známo czynymy tiemto písmem 2b1 (1460); 4b (1457); známo cžynime tímto zápisem 96a2 (1511); jediné toliko jeho prosím, že by mi nátiskuov přílišných 107

Strana 108
neczinil 90a1 (1485); Ale jestliže bych já tobě nátisky czinil které neslušné, ... svoluji k tomu, že by toto zdávanie ... ničím nebylo uči- něno t.; Fabián, rychtář z Hríčova, z bratry svemi zrušil jest freunk jarmarčný nezdobizeň czyne 104a (1561); přišli sme o ňeaké veci, což mal Hannes Frelich czinity s Polákem Niklasem o ňekteraký tis 7b (1451); A dal jest nám Polák summu peněz ... za ty všicky braky tisové, což mali czinity z bratrem z naším z Hannesem Frolichem 7b (1451); já mám (s) svým dosti cziniti 12b (1462); tak czynicz stríbro za peníze, vedlé kteréhožto slibu on platiti má 120b (chybný překlad i předloha So getan (= takový) umb (m. und) phenninge, alz der man gelobt, also sol er gelden). čísti, impf. O tom, ktož cžte a (a není 107b1) o knězi neb faráři 145b, 107b1 nesmyslný překlad. Von dem laz man (=lazze, höriger); Mikuláš jměl jest list pod pečetí městskú z Svidnice, kterýž gsme cztli a czisti sobě kázali 88b2 (1481); My fojt Gal i boženíci... vyznáváme všem, ktož toto czisti aneb cztucze uslyšé 7b (1451); My Nikúš fojt ... vyzná- váme všem vóbec, ktož toho (czysti bude — škrtnuto) uzrí aneb cztucze slyšeti budú 7b (1457); vyznávámy všem, ktož toto písmo uzří aneb cztucze slyšeti budú 98b (1453). čistý, adj. všecko jiné zbožie, kterým kolvěk jménem jmenované... ve třech stech zlatých zlata cziesteho rázu a váhy spravedlivé prodali 82b1 (1468); a jestli tvá božba (Žide) není czysta a spravedlivá, aby tě obo- řilo Adonaj 143b (ob deyn eyd nicht reyn und recht sey). čítati, impf. knihy, v kterých ženy czytagi 114b (lesen). člének, článek, m. A pakli by jednoho člověka ranili na jednom czlanku, který by byl jemu prvé zaplacený před právem, utne jemu ten úd neb czlanek 109a (an eyn glide ... hauwet man ym iz auch sauber ab) ; Která (rána) by byla za nehet hluboká a na claunek dlúhá 109a (glidez lanch). člověčenstvie, n., lidské, člověčí přirození, stav člověčí Každý člověk nově přišlý nabude erbuov v téj zemi Saxonia, v Sasích, nic vedlé práva zemského, než vedlé svého člowieczenstwie, jakýž kolvek jest, bud' Bavor, Šváb aneb Francúch 116a (enphecht erbe in dem lande ezu sachsen noch dez landez, nicht noch dez mannez rechte, smysl opačný). 108

Strana 109
člověčí, adj. Každého prst nebo zub má polepšen býti zaplaceniem, desátú čestí czlowieczy 109a (mi einem zehenteil des wergeldes); O czlowieczi starosti 107b1, 147a. (Von dez mannez alter); o tajném hledání domu czlowiecziho 107b1, 147b (Von heymsuch eynez mannez hauz odir seyn hauz gesint); na to pak svobodu nemá, když by se měl božiti na czlowieczy život, nebo na czlowieczy čest, víru anebo na jeho zdraví 123a (do der gezeüg sol sweren auf einez mannez leip odir auf seine ere); žádný člověk aneb dítě czlowieczy může vzíti na hráčovi víc, než co jemu na hrdle najde 122b (keinez mannez chint); O dvú lidí, kteríž na jedno zboží stojí po czlowieczi smrti 106b2, t.;... po jednoho člověka smrti 136b (noch eynez mannez tode); kteréž by zlodějství tam lúčeno bylo aneb do czlowieczieho dvoru 130a (in eynez mannez hof); že by ku králi lásku jměl po svo- bodě czlowieczieho práva 138a (noch vreyez mannez recht). člověčstvo, n., člověčenství, dospělý věk puol druhého sta zlatých mají mezi rukama držeti a zachovati... Štefanovi a Melicharovi tak dlúho, dokud a pokavádž k rozumnému věku a czlowieczstwu přišli by 82b1 (1468). člověk, m. Když buch czlowieka stvořil, tedy dal jemu moc na rybách 124a (Do got den menschen geschuf); O dluze po smrti toho czlovieka 106a (noch dez mannez tode); Když czlowiek czlowieka viní 145b (Wenn eyn man den andern beschuldigt); O krádeži, když czlowieka potvá- řejí 106a2 (dy man eynem manne leyhet); Ktož czlowieka obžalo- vaného od práva mocí vezme 106b1 (eynen beclagten man); Ktož strělí za ptákem a uhodí czlowieka 105a1 (treffen leüt); když czlo- wiek czlowieku odežne jeho žito 105b2, 119a (Wer eynez andern man- nez chorn ab sneydet); O zaručeném czlowieku 107b1; kterého czlo- wieka znamenají bez zákona 105a1 (Wen man czeycht unelich); O tom, ktož jinšieho czlowieka řečníkem bývá 106a2 (Von dem, der dez an- dern wort sprechen sol); O tom czlowieku, ktož odpuščenú věc zasě pytá 106a2 (Von dem, der vorgeben ding wider heyschet); (Bo- žejník) propadl ortel většie než prostý czlowiek 108a; který czlo- wiek obecný súseda svého obžaluje 108a (welch ley den andern leyen); jmá jich (kněží a Židy) právem polepšiti jakžto obecného czlowieka 144b (alz eynen leyen); on (městský posel) muož svubj život a své zbožie stratiti jako jinší czlowiek 141b (alz 109

Strana 110
eyn ander man); Městský posel... má králi lásku ukázati vedlé práva svobodného czlowieka 141b (noch vreyez mannez recht); A on Mertuš to jest učinil... i ještě více, než on byl rozkázal, i také k hrobu (jej) připravil jako dobrý czlowiek 91a1 (1489); Jest tomu na dvacet let viec, že jest byl některý dobrý czlowiek, ménem Paul, súkenník, mezi námi 2b1 (1460); lidé dobří... vezmúce sě v jednánie tohož dobrého czloweka, Jiříka Krále ... zeznali jsú 91b2 (1493); A já ji a jeho (m. jejího) zetě Jana Brhla... osvoboduji..., aby on byl u pevném těch statkóv (držení), jakožto dobřý czlowiek 92a1 1493; vyznal jest před námi, že pan pan Václav od S. Mikuláše etc. tu jistú summu... vyplnil a zaplatil jako pán a czlowiek dobrý 85a2 (1472); jestliže by který z již jmenovaných rukojmích... s to- hoto světa sšel, tehdy jmá Jan písar na miesto toho postaviti a nalésti v rukojemství jinšieho dobrého czlowieka 84a2 (1469); jestli se dva czlowieky spolu raníta 109b (wunden sich zwen man); Když dva czlowieky jedno zboží... namluví 137a (zwen man); O zboží, co sě dva czlowieky na to zjímáta 136b, 106b1 (daz zwen man ansprechen); Ten městský posel ustavičně svědší za dva czlowieky, jestli jeho potřebují 143b (vor zwen man); O dvú czlowieku, ješto sě (se) raní na smrt 107b1, (Von czweyn, dy sich wunden); Bude-li které zboží od dvú czlowieku narčeno 136b (von czweyn mannen angesprochen) ; Tedy má k tomu vzíti dvú czlowieku a osvědšiti jim tu škodu 117b (so lade er do czu czwene man); toho přesvědší jistinník dvěma czlo- wiekoma 143b (mit czeyn mannen); A jestli pastýř osvědší to také dvěma czlowiekoma 118b (mit czwen mannen); tu věc obdrží se dvěma czlowiekoma 124a (der sachwalde mit czwein mannen); Ale vo meze té země Orlík stará rada vyznala..., (že) poslala jest byla stará rada tři czlowieky z rady 8a (1468); to musí zjevně rychtářem pro- vésti a se čtyřmi služebnými czlowieky 147a (mit vir dingmannen). Črnákovic, m., jm. os. Cernakovycz z Nového Mesta lúpil naše súsety na slobotné cest'e 98a. črný, černý, čérný, čierný, adj. A pakli byl jeden palicemi bitý na chrbetě a po břichu a ty rány budú czrne a modré 111a (dy slege swarz, weren). Černý, příjm.: Czerny Ja- kub 92b2 (1497); rada duolu zepsaná... Jakub Czierny 92a1, 92a2 (1494). črtóv, adj., possess. It. Solihrách z Zádubní zlodějsky zbíjel naše súsedy na czrtowe huorcze za Budětínem 98a. 110

Strana 111
črvený, adj., červený Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest ... za summu zla- tých šest set zlatých a deset dobrých czrwenych, váhy spravedlivé a rázu kremničského 83a1 (1469); pakli nechce (rušitel poznati) tedy chce jeho přemoci svým životem, svým brunátným mečem a svú czrwenu pavézí 142b (mit seynem roten schilde); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... propadne na kostel žilinský f. 40 czerwenych bez všeliaké milosti 77a (1561); A nad to Melich(ar) po- ručil sto zlatých czerwenich dobréj váhy, kremnických, aby byly obráceny ... buďto na kaplana nebo na chudé 95a1 (1508). čso, co; -ž, -koli, -kolivěk; -č, pron. Czo ženám musí dobrého učiniti? 105a2 (Waz man der frauwen wol mag geben); Od czeho člověk bude od práva odlúčen? 107a2, 140b (Wo von eyn man rechtloz wirt); ktož czo burguje, to má zaplatiti 123b (wer icht borget); žádný nemá sobě zvláščích pastýřů jednati, czym by chtěl pastýřský nájem umenšiti 118a (do mit er dez gemey- nen hirten lon minnere); to jmáme, czoz nám pán buoh všemohúcí dopomohl sě dorobiti 88b1 (1481); Tedy pověz před dobrými lidmi, czo sem já tobě dlužen za ty statky, czoz sem od tebe kúpil 91a1 (1489); aby ty manželce mojí po smrti mojí pokoj dal v tom, czoz já jmám a czoz jsem sobě dobyl 83b1 (1469); to též všecko, czoš mám aneb mieti budu, aby to bylo Matějovi Křepčíkovi 95b1 (1511); a když již neměla czym dále živa býti, dala trhem volati 12b (1462); mnohokrát nám túžila, že nemá czym odbývati 12b (1462); A když ta paní neměla czym živa býti, i postúpila jest s toho domu 12b (1462); Tu když Frátrík Jan, jsauc před právem postavený ..., toho dovésti nemohel, czoz jest Janovi Nemcovi nařekel 77a (1561); že mi v to saháš, czo jest ubožčík Blažek a Zandr ukradel 99a (1453); Czoz sě pak dotýká humna, to jest Matěj ... vyplatil 92b1 (1494); Mikoláš to mosil vydati i ty penieze všetky, i ty klénoty, czoz sě svrchu píše, ubožčíka Blažka 99a (1453); Teda usadili na to dobřé lidi, testamentáře, i o tu věc, czo sě dotýče poctivého kněze Martina... na jednáné 90b1 (1488); Stala sě jest smlúva a zrovnánie mezi ctihodným knězem Jiříkem, farářem naším, czo sě dotýče dětí jeho 102b (1503); aby to dal, czo jest Petráš pánu na tě vypověděl 99a (1453); sestry vlastní nebožtíka Štancle svú při... Mikulášovi jsú poručily, czoz by sě dotýkalo dielu bratra jich 88b2 (1482); Human... vzal jest byl..., czoz jest šlo na ty siroty, k sebe 2b1 (1460); Czoz prvé k mlýnu přijde, to má mléti 124b (Wer 111

Strana 112
auch e czu der müle chümt, der sol malen); Ptáčky, czo spívajú 119a (Singende vogel); Umře-li kuoň neb dobytek, czoz před právo při- nésti mají 118b (daz man vorpregen zol); ten jistý, czo žaloval 108a; O ty tři kusy, czo sú Sasové obdrželi proti králi Karulovi 106a1 (Von den dreyen dingen, daz dy sachsen behilden); Žádný nemuož nabý- vati jinšího práva, než czoz jest jemu přirozené 127a (ander recht, wen alz ym angeporn ist); O tom pacholku, czo na milost slúží (= který) 103a1 (von dem chnechte, der auf gnade dynt) ; O tom zboží, czo jeden jmá v své moci rok a den 106a1 (von dem gute, daz eyner hot); O škodách czo(z) dobytek učiní(e) 105b1, 117a; O zboží, czoz z jedno- ho na druhého jde 106a1; O tých věcech, czo sú prodaný 106a2 (von den dingen, dy vorkauft sind); a přišel (-li) by tento prvé, czo onoho ranil, tedy dobude jeho svú rukú 109b (der yn hot gewunt); muož-li on pak rychtáře na svědomie míti a tých lidí, czo sú to viděli a slyšeli 111a (dy dingleüte, daz sy iz gesehen haben und gehort); O tem sy- novi, kteríž ženu puojme..., czoz jest jemu rovná 112b (dy ym ge- leich); Gregor ... svedomie na tu řeč, czo jest ten lotr mluvil list pod pečetí byčanskú přinesl 93b1 (1501); a ta vnuka nevezme ... ani czo jinšího než milost (= něco) 114a (noch anderz nicht); Paní, máš-li ty czo protiv tomu mluviti? 100a (1454); Má-li kto czo mluvit, necht mluví k penízóm 100a (1454); (Ondrúš ji, Dorotu) má zastúpiti a za- stupuje ode všech přátel ..., kteříž by kolvěk k tomu statku měli vedlé právo czo mluviti 85b1 (1473); Teď já tebe opytuji..., když jest matka tvá přišla zasě k tobě z Polsky, přinesla-li jest czo s sebú 88b1 (1481); ten sáhni k plotu czoz (= jak) najvýš muože 128b (so er nehest mak); s práva krupinského tak bylo vyřknuto, že by Š. Dluhoš pověděl, czo (=kolik) těch peněz bylo 93a2 (1501); neviem, czo těch statků bylo 86b1 (1477); Již slyšte, czo čtitel propadne osudu 145b (waz eyn lazman seyn buzze vorwürchet); Tehda, když pán náš Pangrác přijel z vojny, i řekl Petrášovi, czemu (=proč) se vpúščé v to 99b (1453); Božejníkovo právo jest to, czoz mají městu v každých kusích tak obezřeni býti v právě... tak, aby chudí lidé strpěti mohli 132a (Schephenrecht ist, daz sy der stat an allen dingen schullen also vor seyn ... alzo daz arm volk erleyden müge, m. že); — Jestli by mincéř falešný peníz vypálil a chtěl by zaň kúpiti czozkolwiek, jde jemu o hrdlo 135a (daz er mit chauffen will); a czozkolwiek jinší dobří lidé, spolusúsedé naši od jinších sladoven... budú odbývati, takéž i on Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 89a2 (1482) ; czozkoli 112

Strana 113
mám statku svého, aby ty všecky věci byly Margétě, manželce méj 95a1 (1511); Když člověk buduje czoz koliwiek na cizím zbožím,... musí to zbořiti 129a (daz der man pauwet); czokoli mám statku svého ..., aby ty všecky věci byly Anňe manželce méj 93b2 (1507); A zasě czo by bylo koli statkuov Barbořiných, ... že by k tomu žádný nesáhl, než Tomáš, muž její 102b (1503); A ona jest nám dala v ruce, v našu moc, coz koluek my zjednáme..., to má zjednané býti 7b (1451); A teď já zdávám za svého zdravého života, czoz kolwiek jmám, málo nebo mnoho 89b2 (1485); teď já Janovi, muži svému, zdávám za svého zdravého života, czož kolwiek jimám 90a1 (1485); Potom jsú sě ... Tomáš Tritsátník a Barbora ... tak zapsali, že czozby kolwiek bylo staku Tomášového, že (by) to žádnému po smrti jeho nebylo ... než Barbore 102b (1503); czoz koli dělá, aby ustavične držel 143b (waz er tut); A optal by on, zač by jemu dlžen byl 121a (vroget iener, war umb er iz ym schuldik ist); O zjednání a o smlúvě, ocz by byla 105a2 (wor umb iz sey); jeho erbové (zemřelého obžalovaného) nemají platiti, leč by se uvázali v jeho zboží, ocz onen obžalovaný jest 123a (do iener umb beclagt waz). čstihodný, adj., ctihodný Takž cztihodný kněz Jiřík, v ty časy farář náš, a Mikuláš... před nás na radhause těch sto zlatých jsú položili 95a1 (1508); Jakub Oříš- ko ... druhé svědomie postavil, testamentáře, totižto ctihodného kněze Lacka, faráře našeho 96b2 (1518); Stala sě jest smlúva a zrovnánie mezi cztihodnym knězem Jiříkem, farářem naším 102b (1503). čstný, ctný, adj. A to opytujem cztne právo nebo ortel, kterak já jeho za ten skutek přemoci mám 141a (vrage an eynem urtayl czu versuchen); přistúpil jest před úplnú naši radu cztny a opatrný muž Matěj Kotrš z man- želkú svú 92a1 (1494); cztna paní Mája, neboščíka Matěje Fabuše žena 100b (1464); cztna paní Dorota Kozáková, sestra jeho 5b (1459); Mikolaj Hostek ... čtnv paní Oršulu Hostkovú vedlé... práva jest odbyl 101b (1466). čtitel, m., kto čte, počítá. Chybně přeloženo (m. poddaný) Již slyšte, co čtitel propadne osudu, to jest třidcet šilinkův 145b (chybný překlad: waz eyn lazman (= Höriger) seyn buzze vorwür- chet); Když ten cztitel umře, tedy svému pánu jeho najlepší kuoň jmá býti a jeho obecné šaty eršpryštovi, zaňuž ten kněz nebo cztitel umře pod jeho ochranú 145b (Wenn der lazman stirbet); A což ten 8 Slovník k Žilinské knize 113

Strana 114
cztitel křivého udělá, to jmá svému pánu za to odpoviedati na tom zboží, kdež sedí 145b (Waz der lazman ungerichtez tut). čtrnádste, čtrnácte, num. Má platiti ve cztrnasti nocích 121a; má jemu den dán býti třikrát cztrnaste dní 122b (dez hot er tag drey virzehen tag); k tomu má třikrát cztrnaste nocí 121b (drey virzehen); cztrnast nocí potom mají těmi (zrušenými) penězmi platiti 135b (virzehen nacht); vyhrá sobě den do cztrnasteho dne k tomu prvnímu súdu 110b (er gewint seinen tach virzehen tag zu dem nechsten dinge); On sobě zase muože vo- liti sstrnaste nocí, jakž chce k najbližnímu súdu 121b; bude-li on jat ve cztrnasti dnech 146b (wirt er gevangen in der vrischen tat; četl: virzehen tac). čtrnádstý, -náctý, num. A vtem fojt ty kusy odkládá do cztrnasteho dne 108b (so legt er sein dinge ie über virzehen tag). čtveronožný, adj. Cztweronozny dobytek jmá platiti jeden peníz 135b (celé škrtnuto a přeloženo lépe: Čtyři pěší; vir füz genger geben eynen phennig). čtverý, num. Ktož podešev mostnú a vodnú zanese, ten jmá propásti cztwer osud 135b (Der pruke zol odir wazzer zol vor vert und entfürt, der sol vir valt yn gelden). čtvrt, f. město jemu za to spustilo cztwrt rolie platu 92b2 (1497); A Ondrejovi aby byly dva pruty rolie a puol cztwrti, Matějovi a Anně, dietkám její, má býti prut rolí a tři cztwrti lúky 94b2 (1507); Slíbil jest také Martin Masař... jim dáti věděti cztwr(t) léta napřed, když by chtěl peníze jmieti... a tí čtyří, když napomenuti budú cztwrth léta napřed, jmají jinšiech rukojmí již jmenovaných napomínati a hleděti 84a2 (1469). čtvrtek, m. Ve cztwrtek křižmy světí 124b (Dez donerztagez); svaté dni a za- povědné, ty sú w (š)eckým lidem pro pokoj usazené, ze(!) k niem(!) každý týden čtyry dni: cztwrtek, pátek, sobota, neděle 124b (heilige tage und gebundene, dy seyn allen leuten ezu vride tagen gesaczt, Daz (m. dar) czu in etlicher wochen vir tage: donerstage); také jeho nemá jíti ve cztwrtek 140a (an dem donnerstage). čtvrtý, num. A najdú (li) pod ním puol cztwrta peníze 135a (virde halben); Léta 114

Strana 115
Páně tisícího pětistého dvatcátého cztwrteho 103a (1524); Po cztwrte jest to (Sekule) udělal, že jest v noci nahý jako prst chodil domy vybíjat (wybyayt) 3a2 (1460); a jestli osloví to třikrát, ... tehdy po cztwrty krát on toho bude mocen 146a (wirt er dez gewaldet czu dem virden dinge); A jestli by onenno nepřišel, tehdy jeho po cztwrty krát dobude 109b (zu dem virden dinge); pak na cztwrty krát obdržal 143a (czu dem virden mal ist er bestanden). čtyřidcěti, num. na den svatého Jana najprv přieštieho cztyrzidczieti a pět zlatých a na svátek den narození božieho ... cztyrzidczeti a pět zlatých zlata položiti a zaplatiti mají 82b1 (1468). čtyřie, num. svaté a zapovědné dni, ty sú v(š)eckým lidem pro pokoj usazené ... k nim každý týden cztyry dni 124b (vir); jeho osud jest cztyrzi ši- linky 145b; chtěl (li) by jeden z nich ... okno udělati nad zemí cztyrzy lokty z výši 128b (vir helen hoch); proto sú ty cztyrzy dni nazvány pokojné dni 125a (di vir tage); Cztyrzi pěší jmají dáti jeden peníz 135b (vier füz genger); tedy bude na to ortel: cztyry neděle má seděti za to v věži aneb v kládě 148b (vir wochen); má zaplatiti ... barán- ka(!) za cztyrzy peníze 119b; on (zloděj) jest přišel mezi mé cztyrzy koly 141a (daz er chumen ist innen vir meynen wenden); všickni cztyrzi společnú rukú slibujíc za... paní Hedvigu... vyznali jsú 82a2 (1468); z tých rukojmí cztyrz slíbil jest napomínati a tí cztyrzi, když napomenuti budú ... jmají jinších rukojmí ... napomínati 84a2 (1469); přistúpil jest před nás... Mertuš a postavil cztyrzi dobré lidi... a žádal, že by seznali, kterak kup sě stal 91a1 (1488); vona jemu dala cztirzi zlaté vedlé zápisu 94a2 (1507); na to jest Mája... na svój diel a na siroty vzala Cztirzy zlaté 100a (1464); Matěj Ko- váč... dal jest fojtovi 13 f. a k tomu cžtrzy(!) záhony zahrady 101a (1464); A tak všech peněz pan Martin Cztyrzi sta zlatých odložil 88b1 (1479); I byl jest... pan Václav jim na tu summu zůstal dlužen cztyri sta zlatých 85a1 (1472); má-li ta žena svědomie cztyr muží, kteříž při tom byli 116a (an vir mannen); že on to nezlodějsky tomu člověku z jeho cztyrz kolů neukradl 136a (ist daz er iz undeublich auz von jenez mannez virpracht hot m. wer pracht hat; pracht četl phal?); Martin Masař dal jest rok a den ku placení a kladení summy zlatých 76 ... až do Cztyrz let a tak že jsú ručili... rukojmě... za tu summu 76 zlatých až do Cztyrz let 84a1 (1469); A když to spuščeno 115

Strana 116
bylo na dobré lidi, tehda ze třech stran postavili sú cztyrz a cztyrz lidí, Matěj totiž Kováč cztyrz, Kotrše cztyrz a Dubenský cztyr a vedli jeich ... k těm rybníčkóm 102a (1481); Martin ... jmá dáti Do- rotě, sestrě sviej sto zlatých ve Cztyrzech rocéch 5b (1459); Sedem- desáte zlatých jmá jemu v (pěti škrtnuto a nadepsáno:) cztirzech letiech vyplacit 101a (1464); to musí zjevně rychtářem provésti a se cztyrmi služebnými člověky 147a (mit vir dingmannen); Jan Frátrík před právem cztyrmy a dvacetmi osobami vinu svú ... jest odpro- šoval 77a (1561). čtyrstý, čtyřstý, čtyřistý, čtyristý, num. Léta od narozenie syna božieho tisícieho cztyrsteho sedmdesátého druhého 85a1; tisícieho cztyrsteho sedmdessátého třetího 85b2; czti- risteho 86a2 (1475); cztyrzsteho 87a2 (1479); Léta cisícieho cztirzi- steho sedmdesátého 85a1 (1470). D daleký, adj. Pakli by onen byl, na kohož žaloba šla, uskočil, tu žalobu mají vzíti v pamět na dalssy 126a (dy clage schul man vervesten vernacht); a to pře lepší jistotu a dalssij pamět v našě knihy městké sme... zapsati kázali 96a1 (1515); A my slyšíce slušné mezi nimi zjednánie pro dalssie mezi nimi svády a súdy kázali jsme je v měscké knihy popsati 94b1 (1507): A my to znajíc pro dalssie náklady tak sme jich smluvili a mezi nimi věčný konec učinili 93b1 (1501); my ... rada pro věčitú pamět a lepší jistotu kázali sme to zepsati v naše městské knihy a v dalssy pamět, též i pro potvrzenie vložiti 95b2 (1513). daleko, daleče, adv., zpodstat. adj. Host má se božit, že on jest host cizí a tak daleko bydléci, že v jednem dni nemóž dojíti hledati svědomie 108b (alzo verre gesezzen); (Vši- chni mají uposlechnouti pokřiku, kteří dospěli) tak daleko, že mohú zbroji nésti 125a (v překladu je kus textu vynechán: dem (gerufte) schullen ezu recht volgen alle, dy czu iren iaren chumen seyn also verre, daz sy wophen füren mügen); Nejmá hledati (nálezu činiti), kterak by jedno měl osúditi, než by prvé byl přesvědčený a přemo- žený tak daleko, že by na něm poprava jměla býti 134b (er werde den e verwunnen so verre, daz); jmá tých dětí zboží opatřiti rok od roka tak daleko, až samy moci budú rozuměti k svému zboží 145b 116

Strana 117
(so lange, biz); Švábové berú dobře úžeru a robí s sedmého sedmé tak dalece, jakž by vždy zrajtovati mohl... anebo tak daleko, jakž by to mohl přesvědšiti 127a (nesmyslný překlad pokažené předlohy, Dy swaben nement wol herwette und erbet auz der sibende sibende (!) sippe alz verre, alz er ymmer gerayten chan... odir also verre, alz er iz gezeugen mak); rychtář má dale zvěstovat farářovi 149a; Žádný člověk nejest dlužen za svého pacholka dale státi, než jako jeho statek jest 131a (zu antworten fürbaz, wen alz seyn gewer ist); že by jich bez práva zjednali a že by dale žaloby nebylo 146a (nicht me clage czu vordern); O zálozích, kterých dale držeti nemuože 106a2 (nicht lenger halden wil); Pane Petrášu, nechceme již dale trpeti 100a (1454); a když již neměla čím dale živa býti 12b (1462); Item dale také vyznáváme, že přistúpili jsú jednačé 102a (1492); A dale při- kazuji tobě ... aby Mikulášovi ... dal fl. 4... a dale, Jaňe ... statek malý i veliký tobě poručuji mocňe 96a2 (1517); Dale přistúpil jest opět před nás Cingor 100a (1455); Když člověk pohoří a chce koho za to viniti a ten jistý byl by z daleka, ten jeho zbude s jeho spra- vedlivostí 142a (er en sey vervestet umb den mordbrand[!]). dan, daň, f. A my vida, že na tom domu městu mnoho scházé, i dani i ponócky, a my sme ten dóm prodali 12b (1462). dánie, n., rozdávání Prohrá-li jeden člověk své zboží ... anebo vydá se v danich 126a (vor- güftet mit gobe odir mit chost) ; On (syn) nepotřebuje toho zase vrá- titi, ani děliti s svými bratry po jeho otci dani. Po otném jeho erbu... 144a (špatný překlad: er darf ez nicht teylen mit den prudern, noch seynez vater herren wider geben, zaměnil noch = nach, po a noch = = ani). dar, m. Umře-li onen, komuž jest ten dar dán, má tomu erbu jeho vrátiti(!) 143b (Stirbet jener dann, e ym dy gabe gestetit (W. gestetiget) wer- de, man sol seynen erben leysten). daremno, adv. Duom, kteříž byl Jakšóv (Jakšovi?), dán jest daremno, bez peňez, aby jedno odbýváno (bylo) od ňeho 86b2 (1477). dáti, pf. Což muož každý člověk ... dati svéj ženě ráno 113a (müge gegeben); O tem synu, kterémuž otec šaty da 107a, 144b (clayder gibt); za to 117

Strana 118
mu nic nedadie 141b (man gilt iz ym nicht); paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi 5 zlat. 89a1 (1482); mistr Jan jměl dati a za- platiti téj sirotě... 76 zlatých 89b1 (1485); Nechci já dati dědictva svého večistého za nevečisté 100a (1454); teď sem dal Švábovi dóm svój za jeho 100a (1454); co jmá Martin sestře svéj a synovi jéj dati, udělá sto a 70 a pět zlatých 5b (1459); zjednání učinili..., aby... paní Alena jemu odložila a dala vedlé svedomí našeho 91b2 (1493); Nikloš Polák, súsed náš, dal zetovi svému, ... zbožé svého 7b (1451); aby ty všecky věci byly Anňe, manželce méj, než aby s toho dala Janovi, vnukovi mému dvaceti zlatých, pět lžic striebrných a jeden koflík striebrný 93b2 (1507); pan Martin ... se paní svú skrze úmluvy dal již psaným dětom Polákovic za jich a na jich otčiznu tři sta zla- tých 87b1 (1479); on (Žid) obdrží své peníze, což jest dal za tu kúpi 120a (dy er dar umb gab); (bratr a dievka) téj dievce neustavičnéj musí jí ve všem diel dati 116b; Tehdy ihned dal jest Korduli 6 zlt... A po druhé poslala jest Dornu, dceru svú po druhé peníze a dal jest i poslal po dceři její Ve zlt. 88a2 (1481); ona (Barbora) jest odpově- děla, že nepřinesla jest (matka) nic, jediné pláštík, i ten po její smrti dali sme jej pro pána boha 88b1 (1481); nedá jemu jésti ani píti 119b (weder ezzen noch trinken gibt); My teď dali jsme i dáváme mocně duom svucj ... Štefanovi 84b1 (1469); A před tím, než umřel, dal bil chovat Mikolášovi Beznosovi 70 zlatých 99a (1453); O tom, ktož své zboží da jinšiemu chovat' (chovati) 144b, 107a2 (der seyn gut gibt eym andern zu behalden); Což jednomu člověku... dadi schovati zjevně 129b (gibt zu behalden); Kterýž jeden své vlastní zboží... schovati da 126b (czu behalden tut); ona jest nám dala v ruce, v našu moc, což kolvek my zjednáme ... to má zjednané býti 7b (1451); O tem člověku, kteréhož za dlhy v ruce dadie 120a, ... dadi 105b2 (Von dem, den man antwürtet eynem man vor seyne schult); A jestli ten host jest, což mu ho dali v ruce 121b (dem er geantwürtet ist); toho jim mají dati v ruce 125b (den sol man yn antworten, ab er in der missetat gestetikt iz) (aus-, einliefern); A to jisté mají v ruce dati rychtářovi 115b (Daz sol man antworten dem richter); Pakliž by přišel onen ... a pytal by jeho, a vždy jeho nemají dáti 132b (schullen sy yn nicht antworten vor czu camphe); Má-li který muž zúplna přinésti prvé zaplacený dluh o peníze, může každého řádu člověka, kteréhož nedadie právě láti, ani můž na jich právě 122a (sol ein man volprengen vergoldene schulde umb gelt, daz mügen allerhande leüte 118

Strana 119
sein, dy man nicht rechtlos beschelden mach an irm rechte, qui in iure suo non redarguntur); S kteréhož domu mord se stane anebo k tomu radu dadie 139b (rat czu geben); leč by jemu od práva bylo přikázáno, aby tomu byl pokoj dal 137a (Iz denn, daz... vride dor über geboten sey); tehdy dadi jim oběma pokoj 137b (wirket man yn payden vride); Human jest seznal před Lorincem oči k očima, řkúc k ňemu: Day jemu pokoj 261 (1460); manželka jeho, totiž Mi- kulášova a děti jeho, aby pokoj dali jemu u bydlení a požívaní se všemi duochody 82b2 (1469); aby ty manželce mojí Osanně i dietěti mojiemu Barboře pokoj dal v tom, což já jmám 83b1 (1469); Kteréjž věci všicky ty strany jednostajně k temu vuoli dobrú daly a na těm zóstaly 90b1 (1488); Kterážto (Dorota) před tými dobrými lidmi dobrú vuoli dala a na těm jěst zóstala 90a2 (1488); Tehdy jest Niklík dal tu odpověď řkúc 2b1 (1460); O tom, ktož nechce před právem odpověd dati 138a (antworten); O synu, kterýž nejmá odpověd dati za otce 106b1 (antworten sol); da jemu odpověd s hladkú žalobú 122a (antwürt ym mit slechter clage); Pakli by na to, co učinil kterým kusem, má odpověd dati před právem 108a (jinak); Ktož hospodu da člověku podezřenému 131a (wer herbergt); Jestli by jemu dali za to vinu před právem 136b (schuldikt man yn dor umb); a tak na tom obě straně přestaly, takž dawsse jim ruku v ruku, tu sme jich zmeřili 93b1 (1501); (Kněz Jiřík a Mikuláš) nám v tom úplnú moc dali, aby- chom tak opatřili, aby ty peníze věčitě tak trvaly, jak sě svrchu píše 95a2 (1508); a my pro pevnost a jistotu věčí v knihy naše jsmě kázali (zapsati) a také přivolenie daly 90b1 (1488); bratři tvoi... brali sú třicátek a s toho mi nedaly penieze ani počtu 99a (1453); O tom, který se před právem v známost da 106b, 137b (der sich vor gericht czu eigen gibt); Když jeden druhému své zboží z nájmu da 143b (seyn gut verdinget); dlžníkovi, kterýž by nemohl zaplatiti ani by mohl na to rukojmí dati 120a (pürgen seczen); A vtom Petráš nás prosil, že bychme jemu daly den na porazenie k svéj nevěstě a k svým přietelóm. Tehdy sme my jemu daly den za dvě neděli 100a (1454); I dali sme jéj opět dne (m. den) do třetieho dne 100a (1454, termín stanoviti); rychtář jmá jim jistý den dati 149a (eynen gewissen tag geben); Tehdy sme my jiej dali den do třetieho dne 100a (1454) ; daytez jemu pravý ortel 142b (lot ym rechte urteil werden) ; A potom sme my daly za právo 100a (1454); A když sě (statky) právem hledaly, tak právo krupinské dalo a nalezlo, že 12b (1462); Tehda právo dalo, že 119

Strana 120
ten kup má před se jíti 100a (1454); Tehda právo dalo, poněvadž se menily dóm za dóm, má kúpe před se jíti 100a (1454); A vtom právo naše dalo Štefanovi k vieře a k duši, jednú, druhé i po třetí, aby vyznal pravú pravdu, jestliže jest odbyl (otčiznu) čili ní 86a1 (1474); Tehda my všitka rada prosili sme Kršneka i dali sme jemu k vieře, duši, poznal-li to Petráš na Mikoláše čili nic 99a (1453); (Zápis) Jenž jest dan a psán v Neděli první před Počatí Panny Marie 92a2 (1494); Jen jest dan a psán dominico proximo 92b1 (1494); Komu ty penieze k vernéj ruce dati? 100a (1454); I dali jich Čičkanovi k vernéj ruce t.; A mají jemu (žalovanému) věděti dati vedlé svědomí k domu jeho i ke dvoru jeho 129b (man sol iz ym chunt tun zu hauz und zu hofe); Jestliže by ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati a na cuzé ruce pustiti, tehdy aby mňe to dal vedleti 91b1 (1493); A také Petr Polák Nikúšovi jednu jatku nebli masárniti dal slobodňe duo smrti požívati 101b (1464); Ale jestliže bych já tobě nátisky činil které ne- slušné, jehožto pán buoh neday, svoluji k tomu, že by 90a1 (1485); Jak by mi milý buoh dal sě dověděti, kto by tím statkem jeho viňen byl, (ch)ci to na právo zasě znésti 93a2 (1501); dva a třidseti rázů s jedním dubovým prutem ... má jemu dati 142a (slege): Jmá se jeho podvázati, jakž právo jest, dlaní za ucho dati ... nebo zášijek 137b (mit eynem halslage). — dáti sě: Kteřížto (rukojmě Fabiánovi) jed- nostajňe a jednomyslně odprosivše jejich vinu, pro lepší pamat a ve- domost do našich knih dali gse zapsat' 104a (1561) ; tak Gregor zase sie na právo dal a s ním se súdil 3b1 (1501); přišel (-li) by ten člověk před právo a da se sám v právo 123b (peüt sich vor gericht czu recht). dávati, impf. Jan ten duom se vším hospodářstvím i s humnem v těch 76 zlt. Gar- došovi Štefanovi dawa a postupuje mocně 87b2 (1479); My teď dali jsme i dawame mocně duom svuoj ... Štefanovi, synu našemu 84b1 (1469); My rada svrchu psaná... ten flek země již psaný dali sme i mocí tohoto písma dawame... Matějovi 86b2 (1478); Milí pání, teď já dóm svój slobodný dawam Petrášovi a dawam przidu (= pří- davku) 40 zlat. 100a (1454); cizí člověk, co by od toho chtěl platy dawat 122a (dann eyn ander man erbe zins gut); O tých, kteříž věna nedawagi 113a; O tých, kteříž nespravedlivem (-ým) lidem hospodu dawagi 106a2, 131a (herberge geben); z toho kusu země... má s svým platem dawati dva malá platu penieze 87a1 (1478); Tehda je (gije) dawal vinu Švábovi Jakšovi 99b (1454); ten se mosí svědomím brá- 120

Strana 121
niti, což mu za vinu dawagi o nepotetivost 131a (ob man yn dar umb peinlich grüzt[!]); Na trhu ani na cizím právě nejmá žádné odpovědi dawati 137a (darf nymant antwürten); A také žádný cuzí člověk ne- jest dlužen v téj vsi odpověd dawat 138b (czu antworten); My fojt i všicka rada města žilinského veděti dawame, kterak 100a (1454); My fojt Martin Polákovic i všicka rada... dawame veděti všěm nynějším i budúcím, že 99b (1454). dávný, adj., zpodstat. dávno a to také k paměti přivozujíc, žě by byla cesta jako prvé za dawna na mezi kněžskéj a této lúce Štefkovskéj 94b2 (1507); Matúš Maň- ko ... fojtovství žilinské... prodal jest se všemi duochody ... kteréž kolvěk z stara dawna od předkuov jeho jsú požívány 83a1 (1469). dcera, f. Barbora, Matějova žena a tiež Czera Jakúbkova a sestra jich (při- stúpili před nás) 90b2 (1489); že jest přišel před nás Nicolaus Polák z jednéj strany a Czera jeho, jménem Dorota 98b (1453); Tu rada optala jich najprv Jana Komáře a dczery její Hedviky spuolem: Od- byla-li vás máti vaše? 84b2 (1470); Hostek řekl: ... porúčém ... jiné všicko dobré i zbožie všicko czere svéj Barbore 90a2 (1488); A to je nám ... svedomo, že jest Nikloš Polák Dorotě, czerze svéj ... tých L zlatých odbyl 99a (1453); Tedy ona paní Oršula... položila před řadu(!) peníze, diel... Janovi Komárovi, jeden a osmdesát zlatých, z druhéj strany Dczerzey její Hedvice z Kremnice též osmdesát zla- tých a jeden 84b2 (1476); A po druhé poslala jest Kordula Dornu, dczeru svú po druhé peníze, a dal jest i poslal po dczerzi její 5 zlt. 88a2 (1481); všickni čtyři společní rukú slibujíc za ... paní Hedvi- gu, ... a zastupujíc již jmenované paní Uršily dezer před nás v plné radě přišedše... vyznali jsú 82a2 (1468); aby statek jeho... svády mezi syny a dczera(m)y nesplodil 96a2 (1517). děd, m. ta summa zlat(ých) jmá jíti zasse na Gala, otce jeho, a na Tomáše dieda jeho 84b2 (1469); Tehdy Human, těch tří synóv died, viděvši, že Oršula, dievka jeho, z mužem svým Seginem chtěla otčismu těch jistých sirot utratit, i vzal jest byl, zač ten dóm byl prodal, ...k sebe 2b1 (1460); potom jest Human, diet jeho, ty penieze od mateře jeho vzal t. dědičstvie, dědičstvo, n., dědictví Vyznali jsú, kterak jsú jich dobrie lidé sjednali o dediczstwie ne- boščíka Martina Nemlatha, muže jejího a bratra jeho strýčeného 121

Strana 122
Ondrúše z Nedězy 85b1 (1473); Když jest ostatek těch penězí Blažek z Nedězy ... bral za to diediczstwie napřed psané 85b1 (1473); Tomáš Němec, který byl kúpil to diediczstwi a očiznu již jmenované Barbory 88a1 (1481); fašové jeho upomínali jeho o placení diediczstwi po ženách jejich 86a1 (1474); dedina jest Manželovi dopřiela obydlení i sedení mezi sebú po svéj ženě vlastňé dedicztwie 102a (1492); Jiřík, jmenovaný Král a poctivá paní Alena, řečená Trmcová, žalovali jsú sě o někteřé diely diedicztwi svého 91b2 (1493); Tehdy Mikuláš Nosko a bratr jeho Ondrúš ... vo dietitstwi své a vo všecky jinší věci mezi sebú tak jsú dokonali, že 83b2 (1469); Nechci já dáti diedicztwa svého večistého za nevečisté 100a (1454); Tehda paní Blašková řekla: Milí páni, děti-li sú bližnie k tomu diedicztwu? 100a (1454). dědina, f., ves. Což purgmistr udělá městu anebo diedine k polepšení 129a (tut dem dorfe czu vrome); Item také přistúpili jsú Šimko z Lackem, poslaní ode všéj dedini a zeznali jsú, že dedina jest Manželovi dopřiela obydlení i sedění mezi sebú po svéj žeňe vlastňé dědictvie 102a (1492); Stalo sě jest sjednání před naší plnú radú mezi všeckú diedy- nu z Závodí z jedné strany a Michalem Ogrem... z druhé strany ... a (Oger) postúpil jest skrze naučení naše rolie svéj jakžto dobrý člověk protiv tomu, že diedina má hraditi, jakž to duole psáno jest... z druhéj strany diedina závodská má hraditi troje hony 92b2 (1497). dělati, impf. O škodách, co dobytek diela 105b2, 119b (tut); Který člověk dá své zboží jinšiemu chovati... pakli by byl živý dobytek a umřel by, nejmá o to žádnú núzu trpěti, jestli právě v tom diela, že se bez jeho viny stane 144b (tar er recht dar vrub getun, dar); Kněží a Židé... jestli tí který kvalt aneb násilé dielali 144b (Tunt sy gewalt m. tut man in gewalt W. III, 2); Hostek před nimi (dobrými lidmi, testa- mentáři), když jest poručenstvie delal, pozval jěst paní Dorotu, mal- ženku svú a řekl 90a2 (1488). děliti, impf. Item, koně aby dielili na poly i vozy i pluhy i se všemi řády domo- vými 97b1 (1518); Starší, ten má dieliti a mladší pak jmá voliti 144b, 115a (teylen); Dá-li jeden muž svému synu šaty ... a umře-li vtem otec, on nepotřebuje toho zase vrátiti ani dieliti s svými bratry 144a (er darf iz nicht teylen); O tom, ktož dieliti jmá a voliti 107a2, 144b (teylen); potem musí žena s erby ji dieliti, všecku špíži svého dvoru 122

Strana 123
128 (müz sy teylen alle höfe speyze); — což právo větší dieli, ten ortel obdrží 127a (waz dy mere menige saget, der hot daz urteil behal- den); ten má platiti,... jakž právo dieli 122b (alz recht ist mit rech- te); kdež dva člověky jednu zemu mají dieliti 144b (nemen schullen) — děliti sě, Jestli se syn dieli od otce 105b1, 116b (Ab sich der sun teilt von dem vater); Kněz sye dieli s bratrem 105b1, 115a (teilet mit dem pruder); Všickni se diele jednostajně 113a. Demeter, Demeteř, m., jm. os. že jest přišel před nás... Polák... a cera... Dorota a (s) synem svým, jménem Martinem, kteréhož jměla z prvním mužem Deme- trzem 98b (1453); jakož jest Demeterz, neboščík a Dorotea, žena jeho, meli sú na mlýnech meských L. zlat. 99a (1453). den, m. Což ho tajně hledá v noci nebo ve dne 126a (nahtez odir tagez); Pakli Žid kúpí ... ve dne 120a (pey dem tage); O boj, co se stane ve dne nebo v noci 109b (dez tagez); že by jeden boj učinil nocú anebo ve dne 111a (tagez); ten pán ... má pacholku ten den zaplatiti 131b (dez selben tagez); Léta ... den S. Jana Křtitele 85a1 (1472); V pondělí den svatého Jakuba a Filipa stala sě jest smlúva a zrovnánie 102b (1503); Léta Páně 1561 den Božieho těla Fabián... zrušil jest freunk 104a; Léta Páňe 1561 den svatých apoštoluov rozeslání 77a; A toto se dálo a vpisovalo v městské kniehy den svatého Matúše 87a2 (1479); A toto jse dálo a vpisovalo ... tu středu ten (= den) S. Michala 87b2 (1479); A rok vostatním penězuom jim takový jest puojčen, aby totiž na den Svatého Jana najprv přieštieho čtyřidceti a pět zlatých zlata a na svátek den Narození Božieho po svatém Janu Křtiteli prvé příštiem též čtyřidceti a pět zlatých zlata položiti a zaplatiti mají 82b1 (1468); Fojt má tři tvrdé kusy, první po dvanástém dni 108b (noch dem zwelften tage); Fojt ty kusy odkládá do čtrnástého dne 108b (ie über virzehen tag); když osm dni se skoná 108b (als dy phingstwoche ausget); má jemu platiti ve čtrnásti dnech 121a (in virzehen tagen); a jestli se nevrátí (lidé) zase přez den a přes noc 144b (eyn [=in] tag und nacht); budeli jat ve čtrnásti dnech 146b (in der vrischen[!] tat[!1); duochody, kteréž kolvěk z stara dávna od předkuov jeho ... jsú požívány od počátku až do tohoto dne 83a1 (1469); Purkrabě a fojt, ti mohú každý den súditi 108b (alle tag); O kusech požičaných do dne 106b2; ... puojča- ných 137a (Von den geleichen dingen biz auf eynen tag); A pakli by 123

Strana 124
ten úterý přišel v den sváteční, tedy muož tu věc konati na ten den aneb na třetí den (an einen veiertag... an dem nechsten tag haben [v čes. vynecháno] oder an dem dritten tag) 108b; O postavený den 107b1, 146a (von bescheyden tagen); když my povstanem na sudný den 125a (von dem tode); Proto sú ty čtyři dni nazvány pokojné dni 125a (vrid tage); — Přes šedesáte let již přišel jest do svých vyšších dni 147a (so ist er bobin seyn tage chümen) ; — termín, lhůta: A vtom Petráš nás prosil, že bychme jemu dali den na porazenie (poraditi se) k svéj nevěstě a k svým přietelóm; tehdy sme my jemu dali den za dvě něděli 100a (1454); Tehda paní Blašková řekla: Milí pání, poňe- vadž oni nechtie tých peněz k méj ruce ... pustit, dajte mi den na porazenie. I dali sme jiej den do třetieho dne i opět do třetieho dne 100a (1454); A vtom sme my jim uložili den k právu 100a (1454); Martin Masař dal jest rok a den ku placení a kladení téjž sirotě summy zlatých 76... až do čtyř let... Janovi písaři 83b2 (1469); Pakli s toho svědomí jednoho nebude, tedy má jemu den dán býti třikrát čtrnáste dní k prvnímu súdu 122b (dez hot er tag drey virze- hen tag); A bude-li jednomu člověku jeho svědomí rozlúčené, k tomu má den třikrát čtrnáste nocí od práva 121b (dez hat er tag drey virze- hen nacht); rychtář má jim jistý den dáti 149a (eynen gewissen tag); jemu odložiti den právnie 141b (man sol yn teidingen); mají jemu právo učiniti na první den právní 110a (zu dem nechsten teidinge); tých svědkuov nemohl(-li) by hned mieti, tedy vyhrá den do čtrnás- tého dne k tomu prvnímu súdu 110b (er gewinnt seinen tach drei vir- zehen tag zu dem nechsten dinge); O tom zboží, co jeden jmá v své moci rok a den 106a1 (iar und tag); O tom, ktož kterú věc nejměl rok a den 106b2, (iar noch tag); což zůstane po třidsátku k tomu má rych- tář míti rok a den bez fortele 115b1 (iar u. tag); a jestli by takové věci zamlčány byly, v třidseti rocích a dnech 115b (innen driezzich iaren u. tagen); A když jemu to bude najdeno, tedy sobě prosí den 132a (so byte er den eynez vriden, Weichb. XLI, 5: freden, petat pacem, quae et decerni sibi debet). desátek, m. Ten si dá svuoj dessatek, jakž jest dlužen vedlé svéj jistoty 118a (der gebe seinen czehente); ten člověk, což měl dessatek dáti 118a (der in geben sol); To se stává po dessatky 118a (daz selbe tut man umb czehente). 124

Strana 125
desátník, m., kdo béře desátky A když nenajde toho dessatnika ve vsi ..., ten si dá svuoj desátek, jakž jest dlužen vedle své jistoty 118a (wer den zehentner [ = zehnt- teinnehmer] nicht vindet in dem dorf); a to se stává po desátky, jestli dessatnik nechce vzíti od něho 118a (ab yn der czehentner nicht nemen wil). desátý, num. Jeho právo jest dessaty člověk, na kterého ortel vynde, že jej zase přič pustí (obecní posel, šerha) 141b (der czehende man, den man ver- tailt); Každého prst nebo zub má polepšen býti zaplaceniem, dessatu čestí člověčí 109a (mit einem zehen teil einez wergeldez). desět, num. I oblúpil jeho v jeho zboží desset hřiven 142b (beraubet yn seynez gu- tez zehen march); zaplatí desset hřiven 148a (ab er sich löset mit zehen marken); bude(-li) obžalován, desseti hřivnami ostojí před právem 148b (mit zehen marken bestet er dem gerichte); (Dorota) jim jměla dáti z toho statku muže svého Martina... Lackovéj s Barto- šem, rychtářem jílovským desset zlatých 85b2 (1473); Matúš Maňko . .. fojtovství žilinské... prodal jest... za summu zlatých šest set zlatých a desset, dobrých črvených 83a1 (1469); Kteráž by kolvěk strana nedržela..., tehda aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); v. dvacet atd. dětinský, adj. Dietě nemůž v svých dietinských letech nic udělati, v němž by svuoj život ztratilo 125a (in seynen iaren). dětinstvo, n., dětství A potom mistr Jan choval jest tu sirotu z dietinstva až do let, že ji vydal za muž 89b1 (1485); devátý, num. A tot se dálo ... léta (od) narození syna božího tisícieho čtyřstého sedmdesátého a dewateho počítajíc 87a2 (1479). děvečka, f. Když jest byl sobě mistr Jan pojal... manželku... a ta jměla jednu sirotu, diewieczku svú jménem Barboru 89b1 (1485). devět, num. A bylo (li) by dietě v dewiti letech, muož dobře v svých letech vystú- piti 115a (Münchet man ein chint innen iaren (= binnen seinen j.), ez mag wol innen seinen iaren auzvaren); četl niunen. 125

Strana 126
devietník, m., devítník Léta cisícieho čtyřistého sedmdesátého v neděli na dewetnyky 85a1 (1470). Diak, Dák, m., jm. os. Matúš Dyak 87a1, 87a2, 87b2 (1479), 88a1 (1481), 89b2 (1485); Diak 102a (1492); Štefan Dyak 88a1 (1481); Mathey diak 91a2 (1493); A on v tom múdrých a opatrných muží, Mistr Jana a Matúše Diaka... ustanovil jest 91b1 (1493); A na to jsú posadili dobré lidi dole psané Matěje Kostku... Matúše dyaka, Grexu 95a2 (1513); Jiřík dyak 93b2 (1507); Martin Bánovský, Jiřík diak vyznáváme 94a1 (1507); Matúš diak 95b1 (1511). Diakovic, Dákovic, m., syn Dákův. Stephanus dyakouicz 81a1 (1444). Dias, Das, m., jm. os. Za fojta Nemce a starších jeho... Lukáče Diasa 77a (1561). diel, m. Již jmenované paňé Maruše již jmenovaní přátelé nebožtíka Štancle jmají pokoj a úplné ubezpečenství dáti a nad to jí z toho dieku (m. dielu) nikda neupomínati 89a1; (Bratří a sestry) vyznali ..., že zhóru psaný Martin, bratř jich, z (oč)izňe, z měského mlýnu, s jeho otce dielu, s třetiny, co by sě dotýkalo jich, jest dost učinil a úplne odbyl 90b2 (1489); Matěj, syn koláróv ... žádal a prosil jest nás, abychom dieli mezi jím a sirot uboščíka Duré Křepčíka... přeslyšeli 92b1 (1494) A na to (humno) jest Mája z bratrem svým na svój diel a na siroty vzala čtyři zlaté a Mareta Hančová... na svuoj diel tři zlaté vzala s těch penězí 100a (1464); Petr Polák... tak jest zmlúvu udělal, že za ten diel otczyssny ... jmá sto zlatých dáti a již jest jemu na ten diel dal 30ti zlatých 101a (1464); na žádné diely ani já ani moje paní nepřijímám, ale na všecko zbožie 101b2 (1493); Ni, milá paní, necht' ohledá právo, máme-li my bratia v tých penízéch diel meti 100a (1454); Nikloš Polák, dal zetovi svému... a svéj dévce Barbore zbožé svého na del za sto a LXXX zlatých tak, ač by pán buoh pro- pustil smrt na ňem, na Nikloša Poláka, že by ta summa peňez byla na jeho i na jéj del tak, jako jinšému d'ét'eti 7b (1451); Syn na otce svého miestě vezme ten diel 112b; Který kněz bere diel rovný svéj sestře bez mateřinéj rády a rovný diel s svými bratry na zbožie a na erbu 112b (geleichen tail); on vezme pravý diel s niem na erbu i také na domácích věcech 112b (geleich teil an dem erbe); taková (matka 126

Strana 127
vdova) proti dítkám přirozeným dilu třetího nezaslúží 114b (pozd. příp.); Což purgmistr udělá... s přivolením větší strany božejníků, tedy ten menší diel nemůž proti tomu mluviti 129a (daz minner teil); Když dva člověky jedno zboží jednostajným viděním namluví, na tom, ktož to jmá v obraně a větčí diel od od cizích lidí neb od hostí nabude, ten to obdrží 137a (der ... dy meyste menige von ungesezzen leuten hot, der sol iz behalden). diera, f. O voblúcích a o dierach pro povětří 128b; O oblacích ... 106a2; (Von den venstern und luft löchern). dietě, n. po otci když by ditie ostalo živé 116a (wen ez lebt noch dez vater tode); ostane-li ditie 145a (bleybet daz kint); Žádný člověk aneb ditie člověčí může vzíti na hráčovi víc, než co jemu na hrdle najde 122b (cheynez mannez chint); O téj ženě, která dietie nese, když jí muž úmře 105a2; dieti 114a (dy eyn chint treyt); Pakli by jeden muž zabil jedno dietie 125a (slecht ein man eyn chint); Dietie nemůž nic udě- lati, v němž by svuoj život ztratilo 125a; to má zaplaceno býti zbožím toho ditiete 125a (sol er gelden... mit dez chindez gute); poručník a strýc jmenovaného dietiete Barbory chtěl jest věděti 83b2 (1469); Hostek řekl: Ty vieš, žet já viec žádného detete, kromě to jedno, nemám 90a2 (1488); aby ty manželce mojí Osanně i dietieti mojiemu Barboře po smrti mojí pokoj dal 83b1 (1469); že by ta summa peněz byla na jeho i na jéj d'él tak, jako jinšému detety 7b (1451); aby dieti tvoje y ty s manželkú mojí i s ditietem mým nesnázky a přéčky nejměli 82b2 (1469); Když žena ... dieti bude míti prvé, než jí pravý čas přijde 147a (gewint sy chint ee irre rechte czeit); Umře-li muž, kterýž dieti jmá 145a (der chinder hot); O těhotných ženách, kteréž živé dieti nesú 144b, 107a2 (lebentige kint tragen); A ten vyšší pán muož jeho dieti s tím zbožím na toho pána zase ukázati 111b; mojě diety ten kup vždy stav(u)já 100a (1454); Dorota jest slíbila jemu sama za sě i za své dieti tak, že Mertuša ani dieti jeho, ani ženy jeho nejmá věčistě ni s čeho napomínat 5b (1460); A oni již psaní dieti úplně a docela od své mateřizny pustili 87b1 (1479); ač by kdy ty statky panu Martinovi byly prodajny, aby k nim žádný bližší nebyl, jedno oni dieti již psaní 87b1 (1479); Petr jest sobe tu třetinu tak osvo- bodil, aby oni dietj jeho nebo těch dietj potomkové, dokad by jse jim líbilo v pilně užívali 96a1 (1515); Melichar starý ... poručenstvie při 127

Strana 128
smrti s svých statkuov učinil a dieti svých rozdělenie 95a1 (1508); on vezme jeho erb po jeho smrti i svým dietem 137b (und seynen chindern); Tehdy fašové jeho ... jeho svobodna jsú přepustili a jeho Štefana slíbili neupomínati a jemu pokoj dáti i jeho dietem jich dieti 86a1 (1474); to zbožie zase mně a jeho diethem má býti 101b (1468); dal jest Martin, syn Polákóv, svaku svému... a jeho diediem 7b (1457); Jestli drží otec svým dietom řečníka po smrti jejich mateře 144a (Heldet auch der vater seyn chinderen eyn vormüntschaft noch ire müter tode); to také má žena udělati otným dietom 144a (dez vater chindern tun); každý muž svým dietom jest řečník 144a (der kinder vormund); Poňevadž oni nechtie tých peněz k méj ruce a k mým dietom pustit, dajte mi den na porazenie 100a (1454); My rada... opatřivše ten flek země již psaný, dali sme i mocí tohoto písma dáváme... Matějovi súkeníkovi ... jeho dietom i potomkóm 87a1 (1478); pan Martin... se paní svú skrze úmluvy dal již psaným dietom Polákovic... tři sta zlatých 87b1 (1466); to jemu ani jeho ženě, ani jeho diediom škoditi nemóž na jich tci (=cti) 4b (1457); O erbovních dietech 105b1, 114b (von erbe chindern); Pakli vdova zůstane ... s svými dietmi 127b (mit iren chindern); Stala se úmluva mezi Štefanem Gardošem, Melicharem, Hedvikú a Kateřinú, dietmi nebožtíka Martina Polákovic s jedné strany a mezi... 87a2 (1479); po smrti... paní Uršuly, matky již psaných dieti... dobří lidé mezi... panem Martinem a dietmi již psanými zjednali, že 87b1 (1479); Když jest Štefan, Bezduch řečený, umřel, Krodula (= Kordu- la), manželka jeho vlastní po něm zuostala s svými dietmi 88a2 (1481); že jest on ... dobře i (s) svú ženú i svými dietmy zachoval sě jest i ješče sě chová 4b (1457); že jest pře(d) stúpil před nás Martin Polák z jednéj strany a z druhé strany Mat. Habrarth (s) svými diet'my, točíš z Martinovými Polákovica sestř (i) nými dietmy 7b (1457); Mar- tin Polákovic i (s) svými diedzmy jmá pokoj jmieti t. dieti, impf., říkati To muož dobře obdržeti počestnými lidmi tak daleko, jakož onen die, že nejest dlužen sám 140b (alz jener sprichet). dieti sě, impf., díti se Jestli jeden muž psa zabije ... v tu chvili, jakž se jemu škoda diege, ostane bez osudu 118b (tir, dy weyle ez ym schaden wil); v téj zemi, kterúž sem (kúpil) ot Vaší milosti, jsú stavové, skrze kteréžto stavy (mně) se škody diegi veliké 8a (1468, zápis je porušený); A to se 128

Strana 129
dalo a vpisovalo pro lepší jistotu... v městské knichy tu neděli před Hromnicemi 87a1 (1478); A toto se dalo a vpisovalo 87a2 (1479). dietko, n. Vyznáváme, že sedení, na kterémž sedí, toliko na jeho a na man- želku i na dietky jeho záleží a on tím sám (s) svú čelátkú vlastní má vládnúti, točíšto (s) svú ženú a svými dietkami do vekóv 102a (1492); Statek malý i věliký tobě poručuji mocně tak, aby jím vlá- dal ... dyetky i potomci tvoji 96b1 (1517); A to sú jeho dietkam na oči nametali 6b (1463); Matějovi a Anně, dietkam její má býti prut rolí 94b2 (1507); Stala se smlúva mezi paní Agnú, mlynárkú... a mezi Matějem a Annú, dietkami její t.; ona, matka jeho, ten statek jemu jest osvobodila vší mocí, aby toho požíval i s manželkú i s diet- kami svými svobodně 95b2 (1513); (Ondrej Manžel) žádal jest, aby- chom jemu zapsali v meské knihy sedení jeho, kteréžto vlastnie jeho jest, také jeho žeňe i dietkám jeho v slobodnosti (do) vekóv 102a (1492); Taková (matka vdova) proti ditkam přirozeným dílu třetího nezaslúží (Pozd. příp.) 114b. dievka, děvka, f., dcera, panna, děvečka Ta diewka, kteráž při domě nejest ustavičná 112b (dy tochter, dy in dem haus ist unbestatet); O diewcze, kteráž nejest ustavičná 112b (Von der unbestaten tochter); Otec a máti, sestra i bratr nikomu neerbuje než synovi a nic diewcze 113a (nicht dy tochter); To nemuož svéj diewky dět'om se dostati 112b (der [tail] mag der töchter kinder nicht geschehen); Oddělí-li otec nebo máti svého syna aneb diewku od sebe 116b (einen iren sun oder eine ir tochter) ; Oni vezmú ty role i to zboží prvé než téj ženy synové anebo diwky 115a (töchter kinder odir swester kinder); že jest byl... Paul Súkenník mezi námi, (s) svú ženú, ménem Oršulú, z Humanovú diewku 2b1 (1460); Tehdy Hu- man... viděvši, že Oršula, diewka jeho, z mužem svým... chtěla otčiznu... utratit 2b2 (1460); Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku diewku nebožtíka Mikuláše Noska a Osanny, řádně na svět pošlú a zachovalú 87b2 (1479); za ten diel otčizny, kterýž jide na Hadvigu, malženku Nikúšovu, a na tu diewku, ménem Dorku, kerúž jmá z Hadvigú ..., jmá sto zlatých dáti 101a (1464); Kordule, matka Barbořina, ... přišla jest zasě k diewcze své Barboře, nic ne- majíc... a ty peníze potrávivši, přišla jest zasě k své diewcze Bar- boře, Šimkové ženě, do Žilině 88a2 (1481); sú zmluvili před námi tiem obyčejem ..., že jest byl Polák nebožčík dal svie diewcze, mé- 9 Slovník k Žilinské knize 129

Strana 130
nem Barboře, sto a 80 f. na diel; potom po smrti po jéj, točíš po Barbořinéj Polákovie diewky dal jest Martin... 20 f. 7b (1457); že jest Nikloš Polák... dal zetovi svému, Matis Abrahartovicu a svéj dewcze Barbore zbožé svého na d'él za sto a CXXX zlatých 7b (1451); přistúpily ... Katruše Karlíková se dvěma svýma diewkoma 87a1 (1479); že Martin Polákovic jest nevěste svéj, ménem Katruši, To- mášovéj diewcze, dal pět a 40 zlatých za jéj část 4b (1459); Ale ne- mají žádnú ženu vzíti v svědomie, krom toho, kteráž by žena aneb diewka nátisk měla 116b (an do ein weip odir mayt genötet ist); Ktož ... by stál na ženu nebo na diewku 139b (mayt oder weip); Diewky nebo ženy bezmužné, ty prodadie své zbožie 147b (meide oder ungemante weibe); Tedy muož jí (muž ženě) dáti jednoho pa- cholka aneb diewku, kteráž pod její rukú má býti 113a (odir eyn mayt). Dino, m., jm. os. Math. flovský, dyno, Jakub Hříčovský 93b2 (1507); Jakub Hříčovský, Jan dyno, Ondrúš Bapčanský 94a1 (1507); Vavřinec Súkeník, Jan dyno 94b1 (1507); Ondřej Bapčanský, Jan dino 94a2 (1508). Divina, f., jm. míst. Jakub Kračúnovic et Matěj Kračúnovic von der Cleynen Dywyna 79a1 (1426). divoký, adj. koně diwoke a voly, co táhnú ... (má zaplatiti) dvanástmi šilinky 119b (veltpherde). Dlabač, m., příjm. Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho... Martina Dlabacza, Šte- fana Dobáka 104a (1461); Za fojta Jana Nemce a starších jeho Jiříka Ondrúša... Martina Dlabacze, Štefana Dobáka 77a (1561); My Martin Bánovský a rada dolepsaná... Štefan Zachař, Jaško Dlabacz ... vy- znáváme 95a2 (1511). dlan, dlaň, f. Jmá se jeho podvázati, jakž právo jest, dlani za ucho dáti, ač chceš, anebo zášijek 137b (mit eynem halsslage). dlh, dluh, m. Která žena bude obžalována o dlhy 116b (umb schult); Který člověk obecný súseda svého obžaluje na právě duchovniem pro dlhy 108a (umb so getane schulde); O tem člověku, kteréhož za dlhy v ruce dadie 120a, . .. dluhy 105b2; O žalobě pro dlhy 122a, o dluhy 105b2; 130

Strana 131
O dlzych, kteréž platiti mají 120b; O dluzych 105b2; O prvé placeném dlhu 122a; dluhu 105b2; ten dlžník musí takový dlh ten den položiti 121a (Daz) dy schult (müz er ... gelden); a pakli by kde naň přišel, že by ho mohl staviti pro ten dluh 121a (daz man yn sol aufhalden vor dy schult); on musí oplatiti osud i dluh 136bb (er müz dor umb wetten und buze gelden); A potom v roce a v tém dni přišel-li by jeho erb před právo a vstúpil by zase do svého erbu vedlé práva a peníze neb ten dluh, což by rychtář přesvědšiti mohl vedlé zjednání sám třetí 128a (neporozuměl textu v předloze chybné: Dor noch in dem iar und tag chümt (m. kome) seyn erbe vor gericht und zyhen (m. zyhe) sich czu seym erbe, alz recht ist, auf den heyligen und gelde (und nadbytečné) dy schult, dy der richter auf gezeugen man (m. mak) in dem gedinge selb dritte — Gelde je sloveso a ne subst.); O dluze po smrti toho člověka 106a1 (von der schult noch dez mannez tode); zahrady, dobytek, dluhy i zálohy a všecko jiné zbožie prodali a spustili 82b1 (1468); dluhy, keréž by ... Žofia... sama byla zvláště dlužna, to všetci společnú rukú jmají platit' 101b (1464); Item dluhy, jestli jsú dlužni, aby s toho statku platili 97a1 (1518); Martin... s panie Uršulú... položili jsú... šetdesát zlatých na ten svój dluh, kterýž jsú za duom a za jiné sbožie dlužni byli 86a2 (1475); A dále kteréž kolvěk byly dluhy mezi Tomášem Kozákem a neboščíkem Mikulášem Polákem, ty všecky jsú mezi nimi umořeny 5b (1460); Katruše ... nám oznámila..., že ten duom její karlíkovský má skrze dluhy na cizie ruce přijíti a to z práva městského 87a1 (1479); i vpus- til se (Petráš) ve všetky jeho (Zandrovy) dluhy, kteréž byly u Michla i jinde, i vzal jest s tých dluhow od Michle na dva koňe sukna 99b (1454); prodali sme jemu to jisté sedlisko ... k postavení sladovně za dva zlatá tak, že by odbýval od téj sladovně puol pruta dluhu spravedlivého 89a2 (1482); Martin Nedvěd ... z toho dluhu jeho Mi- lost ústně před námi propustil 85a2 (1472); = zins: Když člověk buduje což kolvěk na cizím zbožím, což na dluze jest, musí zbořiti 129a (do er zins abgibt); Tedy obdrží s tiem svědomiem to zbožie, co na dlze sedí 122a (beheldet mit dem weren seyn zinsgut); Co seje bez žaloby (na cizí roli), to obdrží, ale musí dáti dlh tomu, ktož tu roli obdrží 117b (gibt seinen zins ieme); Chtěl-li by pak ten dluhový člověk svému pánu jeho dluh zadržeti kvaltem 145b (seynen zins); O erbovném dluhu 107b1, 145b (Von erb zins gut); ten erbovní dluh . . . nemuož svéj ženě ... dáti bez dlhu a svého pána vuole 146b (ist 13]

Strana 132
aber daz erbe czins gut, so mak er ez seynem weybe nicht gegeben an seynez ezins herren willen oder laube). Dlhoš, Dlúhoš, m., příjm. Jakub Oříško ... postavil jest před námi opatrné a víry hodné súsedy našě Lacka Rašovského a Štefana Dluhosse 96b2 (1518); S práva krupinského tak bylo potom vyřknuto, že by Štefan Dluhoss pod přísahú pověděl, co těch peněz bylo 93a2 (1501); Stala sě jest smlúva mezi Gregorem ševcem ... a Štefanem Dluhossem 93a2 (1501); tak sme smluvili, aby Š. Dluhoss zase jeho peníze ... vrátil t. dlhový, dluhový, adj., nájemný, poplatný Umře-li ten dluhowy muž, jehož tedy pán vstúpí na jeho miesto 144a (Stirbet eyn czins man); Chtěl-li by pak ten dluhowy člověk svému pánu jeho dluh zadržeti kvaltem 145b (der ezins man ... seynen czins nicht gelden und mit gewalde vor haben) ; Chce-li pán svého muže dluho- weho od svého zbožie 144a (weysen seynen czins man von seym gut). dlhý, dlúhý, adj., dlouhý Která rána by byla na nehet hluboká a na článek dluha 109a (glidez lanch); Pakli (matka vdova) zůstane z dětmi anebo z její mužským erbem do dlhey chvíle anebo krátkéj, ... když se od nich lúčiti chce, ona vezme všecko to na tem zboží, což jí právem přísluší 127b (bleybt sy ...lange weyl odir churze ungesundert); Núze a dluha, tajná úžera, ta jmá býti přesvědšená sám sedm všech rukú(!) nespravedli- vost a núze a dlhe tajné úžerství ... to jmá posuzovati rychtář vyšní 145b (Not und lange heymsuche müz man gezeugen selb sibende, aller hande (!) ungericht und not und lange(!) und heymsuche ... daz sol man clagen mit gerufte, překlad špatný); pro lepšie svědomie a delssi pamět i také pro budúcé svády tu slušnú smlúvu ... kázali sme zepsati 94b2 (1507); dlúho, adv.: A to stálo tak dluho a nešlo k právu 100a (1454); I stálo jest tak dluho 2b1 (1460); puol druhého sta zla- tých mají... zachovati napřed psaným Štefanovi a Melicharovi tak dluho, dokud a pokavadž k rozumnému věku a k člověčstvu přišli by 82b1 (1468); zapovědí jej rok a den s toho města tak dluho, že on rychtářovi a božejníkóm za ten skutek dosti uč(i)ní 148b (unez also lange, daz er dem richter ... genuk tu); Dlhý, příjm.: My Martin Bánovský, fojt a rada... Jan Dlhi vyznáváme 95a2 (1511); a na to posadili dobré lidi dole psané: Matěje Kostku... Grexu, Dluheho Lacka 95b2 (1513); Jano Dluhi 102b (1509); Jan Dluhi 95a1 (1508); Lacko Dluhi 96a2 (1517). 132

Strana 133
dlžě, dlúžě, f., délka Když městský posel rychtářovi propadne proto, že jeho zameškal na jeho právě, tedy jeho osud jest královský, že dva a třidseti rázů s jedním dubovým prutem na dva palce s tlúšči a na loket z dluzy má jemu dáti 142a (Wen der vrone bote dem richter büzzet umb daz er yn versaumet hot an seym recht, so büzzet er dez chünigez malder, daz seyn ezwene und dreyzich slege mit eyner grünen eychein ger- ten, dy czwaier daumellen lank sey, překladatel nerozuměl slovu dů- melne, Elle, vom Daumenende bis zum Ellenbogen, gemessen, roz- ložil je ve dvě slova a doplnil podle domyslu, špatně). dlžnice, dlužnicě, f. O tých ženách, které sú dluzniče 105b1; O tých ženách, které sú dluzny 116b (dy schuldik seynt). dlžník, dlužník, m. ten dlznik musí takový dlh ten den položiti 121a; Ktož dlžné své žádá před právem na svém dlznikowi 120a; Kterak dlúho věřitel svému dlzniku čekati jmá 106b2, 138b (gewer seyn schulle); O dluz- nikach 120a, O dluznikoch 105b2 (Von den, dy schuldik seynt). dlžný, dlužný, adj.; dlžné, úročné, nájemné zboží A optal(li) by on, zač by jemu dlzen byl, má to po právě pověděti, jestli jemu dlzen za slib nebo za erb 121a (war umb er iz ym schul- dik ist ..., ob er iz von gelübde schuldik odir von erbe); Pak božej- níkóm po fojtovi (ne)jest dlzen po jejich ortelu najíti z tých kusů 108b (překlad špatný: Dem burgraven, noch (vzal za = nach) dem schultezen ist chein schephe phlichtik, noch chein burger urteil zu vinden auz den dingen, ez en sei denn an hanthaft tat; non tenetur aliquam invenire sententiam); Která žena bude obžalována o dlhy, kolik dluzna jest 116b (wy vil sy schuldig sey); Ty dlhy, kteréž člověk sám dluzen jest 123b (dy der man selbe schuldik ist); Žádný člověk nejest dluzen za svého pacholka dále státi, než jako jeho statek jest 131a (nymant ist ... phlichtik); to muož obdržeti... tak daleko, jakož onen die, že nejest dluzen sám 140b (er sey iz unschuldich allein); onen jest dluzen spustiti jeho erb 143b (jener ist phlichtik czu lazzen seyn lehen erbe); jestli s' (Žide) dluzen, tedy aby tě země požřela; a jest(1)i s' vinen... 143a (ab du schudik seyst); O tých ženách, které sú dlužny 116b (dy schuldig sein); Co jest jeden člověk dru- hému dluzen 120a (schuldik); Jestli by který muž druhému dluzen byl vedlé svéj ženy! a našel by ho kde..., má ho ... obžalovati o to 133

Strana 134
dluzne, což jest jemu dluzen 121b (schuldik binnem witbilde(!) ... yn beclagen umb daz gelt, daz er ym schuldik ist); čtrnást nocí mají těmi penězmi (zrušenými) platiti dlzne a základy odmieněti 135b (mit den phennigen gelden und phant lözen); Ktož dlzne své žádá před právem na svém dlžníkovi 120a (Der schult ... vordert); Má-li jeden člověk erbové dlzne zboží od jednoho pána aneb od svého sú- seda a zastaví svuoj dluh, pán jeho muož dobře založiti na jeho zboží 145b (Hot eyn man erbe czinsgut... vorseczet er den czins, seyn herre mak yn wol phenden); a řekl(-li) by: Já mám ... pravé dlzne zboží, to má provésti hned 122a (recht zins gut); O nadánie z dlzneho zbožie 146a, dluzneho 107b1 (von gabe auf zinz gut); Teď pověz před dobrými lidmi, co sem já ještě dluzen za ty statky, což sem od tebe kúpil? 91a1 (1489); Jan, písař a školník náš... jmá a dluzen jest položiti a zaplatiti téj sirotě v summě 76 zl. 83b2 (1469); že jest jim nic tepruov psaný Jakub Oříško nepozůstal dluzien 96b2 (1518). do, praep. s gen. od vrchu až do země 128b (biz auf dy erde); Ktož plot hradí, ten má konce vobrátiti do svého dvoru 128b (in seynen hof); Neděle... bude na posledku, když my povstanem na súdný den a puojdem do nebes s tělem i z duší 125a (schullen varen czu hymel); O kusech puojčaných (požíčaných) do dne 137a, 106b (biz auf einen tag); A pak- liž jeho pán zadrží až do své smrti 118b (biz an seynen tod); A také Petr Polák Nikúšovi jednu jatku nebli masárniti dal slobodňe duo smrti požívat 101b (1464); Já jmám hospodářem býti i s mojí paní až do naší smrti 101b (1468); Teď já tobě slibuji, že já toho domu do tvé smrti neprodám 90a1 (1485); píšete ..., že sě jest ... dobře a potcivě zachoval až do tohoto času 4b (1457); Matúš Maňko... foj- tovství žilinské... prodal jest se všěmi duochody ..., kteréž kolvěk z stara dávna od předkuov jeho ... jsú požívány od počátku až do tohoto dne 83a1 (1469); Martin Masař dal jest rok a den ku placení a kladení ... summy zlatých 76 až do čtyř let již jmenovanému Janu písaři 83b2 (1469); I dali sme jiej den do třetieho dne i opět do tře- tieho dne, po třetie do třetieho dne 100a (1454); A potom mistr Jan choval jest tu sirotu z dědinstva(!) až do let, že ji i vydal za muž 89b1 (1485); On tím sám (s) svú čelátkú má vládnúti, točíšto (s) ženú a svými dietkami do vekóv 102a (1492); Z druhéj strany dědina zá- vodská má hraditi troje hony od předních honuov až do potoka 92b2 (1497); nebt' jest od najme(n)šie(ho) až do najvětšého odbyta a za 134

Strana 135
svú otčišnu, za mateřišnu 5b (1460); ač by pán buoh... na mě smrt dopustil, aby v tom ve všeckém statku, od mala do mnoha, moc a vládu jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481); Který muž v své řečené reči nesplní do toho času, on v své škodě nezuostane 136b (dy weyle bleybt er an schaden); Pakli zůstane (matka vdova) z dětmi anebo z její mužským erbem do dlhé chvíle anebo krátkéj 127b (lange weyl oder churze); Ten člověk jmá platiti škodu, kte- rýžto svým chtěním(!) činí škodu jinším lidem buďto na zemích nebo mostem, což by nechtěl oprávět do kolena zvýš výše země 133b (den schaden, der von seyner warloze(!) geschit... von pruken, dy er nicht bewart knyhez hoch über der erde); Jmá (při boji) jmieti... plechovici,... pavézku... a suknici, jmá býti až do loktuov 134a (ein rok sonder ermel über gare); O tom, ktož zabije psa do smrti 105b1; Jestli jeden muž psa zabije do smrti 118b (czu tode slecht); Stala sě jest smlúva ..., že jsú (Tomáš a Barbora) ty siroty, jejich vnuky a farárovy děti úplně vyplatili a do konce odbyli s svých statkuov tak, jak dobří lidé z obú stran jim přijednali 102b (1503); a to jest jim vyplnila a zaplatila úplně a do cela 85b2 (1473); Jan Oříško a ...Oršula, ... před námi znali jsú zjevně, že jsú do cela a do plna odbytí od ... Jakuba Oříška, bratra svého 96b1 (1518); jmá tu škodu platiti do práva bez osudu 144b (auf recht ohne buze); a jsa vsazen (Fabián s bratřími) do vezení, páni meštiané a úřad s nimi jsau mi- lostive naložili 104a (1561); Šesté jest Michla Rájeckého chtěl bíti v jeho domu, až musil (s) svú paní do komory jíti, že by byl pokoj 3a2 (1453); přišel do mého domu(!) 141a (ist chumen innen witbil- de[!1); aby (Žide) nikdy nepřišel do říše Abrahamovy 143b (in Abra- hamez schozze); Když nový pán přijde do země 135a; Jde za tím dobytkem do jeho pána domu 117b (in seynez herren hauz); O tem dobytku, co pastýř nepřihnal zase do vsi 118b (in daz dorf); Jestli s kterého člověka střechy by kapalo na súseda a teklo by jemu do chyše, ... má ji zvrci 128b (Get eynez mannez trouf in seinez nacht- gepaurez hof oder in seyn hauz, ...er sol sy ab tun); A poslal k nám do města 99a (1453); A v tom (Zander) jest byl jěl do Spíše na vojnu 99b (1453); Přidalo se, že smy byli šli do Prievize na jarmerk 99b (1454); A vtom jest (Blažková) šla do Slieska k svému synovi star- šiemu 100a (1454); A vtom obě straně chodily na porazenie do Kru- piny 93b1 (1501); A vtom súdiece sě vzali sě do Krupiny 102a (1481); Tehdy Gregor ... to slyšíc, hned sě jest do Bytče bral 93b1 (1501); 135

Strana 136
A ty peníze potrávivše přišla jest zasě k své dievce Barboře Šimkove ženě do Žilině 88a2 (1481); Kteréžto peníze vzemši Kordule šla jest zase do Polsky 88a (1481); A bratr jich bral sě do Polsky t.; Jestli by pak on do toho zboží přišel bez práva 135a (ist er mit unrecht dor in chumen); O tých lidech, kteří do rady nemohú přijíti 106a2 (in den rot chumen schullen); Kteřížto (rukojmě) jednostejně a jed- nomyslně ... do našich knich dali jse zapsat 104a (1561). doba, f. Jestli by sfalšoval mincieř své peníze a nedržel jich vedlé jejich práva, tehdy žádný v tu dobu nemuož falešně choditi (špatný překlad velschet der munzer seyn phennige und heldet er si nicht noch irem recht, dy weyle mak nymant valschez zyhen, dor umb er wandel dürfe tun [wandel = schadenersatz]). Dobák, Do- (?) m., příjm. Ktera smlúva se stala mezi Jiříkem Dobakem, mateří jeho i švagrem jeho 95b2 (1513); vocavit idem Dobak illum Wyskrut ad Zilinam 7a (1439); prescriptus dobat(!) t.; Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho ... Štefana Dobaka 104a (1561); Za fojta Jana Nemce a starších jeho ... Štefana Dobaka 77a (1461). — Adj. possess. Dobákóv: Váňo, Dobakow zet 102a (1481). Dobeslav, m., jm. os. (GebSl. 267, Dobeš—Tobiáš) providus Dobeslaus pellifex 82a1 (1462); gener eiusdem Dobeslai t.; eundem Dobeslaum t.; idem Dobeslaus t. dobřě, adv. Ktož druhému meč... vezme..., té věci muož se dobrzie jíti s prá- vem 145a (anvangen mak man iz wol); muož se to státi dobrze 12ab (daz mak er wol tun); Věno jeho jest, že ženu dobrze má chovati 113b (špatný překlad: morgengabe ein weyp wol behalden mach); musí jeden dobrze svéj ženě dáti svého jistého k její životu vedlé slibu erbovného 113b (man müz wol frauwen geben eigen zu irm leibe mit der erbe gelubde); Švábové berú dobrze úžeru 127a (ne- ment wol herwette); dietě muož dobře v svých letech vystúpiti (z kláštera) 115a (ez mag wol... auzvaren); chce-li jemu poznati, dobrze: pakli nechce, tedy chce jeho přemoci 142b (wil er ym be- chennen, daz ist ym lieb); Milý bratře, vieš dobrze, žet jsem já z očiz- ny naší v Nedězi nic nevzal 83b1 (1469); Váš ortýlný list dobrze sme srozuměli... píšete..., že sě jest jindze i podlé Vás dobrze i potcivě zachoval... svie žité dobrze i potcivě spolu vědú 4b (1457). 136

Strana 137
dobrovolný, adj. Martin Nedvěd přistúpil před nás, jsa zdráv a dobrovolen, i vyznal jest, že 85a2 (1472). — dobrovolně, adv.: A obě dvě straně, totiž Mi- kuláš Hiršbergk... Lorenc, ... z jedné strany a Maruše, manželka nebožtíka Štancle, před nás přistúpivše dobrowolnie jsú svým živým hlasem poznali, že oni, obě dvě straně tak jsú sě sami mezi sebú dobrowolnie sě zjednali 89a1 (1482); Tehdy v osobě své vlastní dob- rowolnie Tomáš a syn jeho Gal pověděli řkúce 84b1 (1469); a tak že jsú spolu dokonali dobrowolnie, jakož to stojí šéřě napsáno v těchto knihách 83b1 (1469); A potom Osanna, manželka jeho, přistúpivši před nás dobrowolnie svým jazykem oznámila řkúc 89b2 (1485); (Mertuš Polákovic a Dorota) vyznali sú dobrowolne... tak, že sě paní Dorota z Mart'inem, bratrem jéj, dobrowolne sami mezi sebú zmluvili 5b (1459). dobrý, adj. Toho mám mnoho dobreho svědomie 141a (dez han ich vil gute ge- zeug); který by ten dobry bratr byl, což pomohl dobývati 126b; Co ženám musí dobreho učiniti 105a2 (waz man den frauwen wol mag geben); Jeho pán má tu škodu platiti vedlé práva aneb podlé svéj dobrey vuole 119b (noch seynem werde[!1); leč by rychtář chtěl svú dobru vuolí ponechati 124a (ez en sey dez richterz wille); Ozna- mujem, že stala jse úmluva z dobrce vuole mezi Štefanem Gardošem ... a Martinem z Petrovce 87a2 (1479); A teď já zdávám za svého zdravého života své ženě, což kolvěk mám ... a po mojí smrti aby toho svobodně užívala ... toliko, což bych já mohl s její dobru vuolí poručiti přáteluom svým 89b2 (1485); Mistr Jan majíc dobru vuoli k téj sirotě a zetovi Štefanovi duom a statky hospodárské vzdal jest ... Štefanovi 89b1 (1485); Kterážto (Barbora) pred tými dobrými lidmi dobru vuoli dala 90a2 (1488); Kteréjž věci všicky ty strany jednostajňe k temu vuoli dobru daly 90b1 (1488); také sú dobrich dětí spolu dobyli 4b (1457); Jest tomu na dvacet let neb viec, že jest byl ňekterý dobry člověk, ménem Paul súkenník mezi námi 2b1 (1460); A Štefan dlužen jest a jmá odložiti a zaplatiti z toho domu Martinovi, bratru svému ... dvaceti a pět zlatých dobrych a spra- vedlivých 84b1 (1469); že jsú ... odbytí... z těch statkuov, keré jim dobre paměti Math. Dubno, otec jich pozůstavil 96b1 (1518); kteřížto k duším svým znali, že jsúc pozváni k dobre paměti Math. Dubnovi na poručenství mezi jinými řečmi ptali jse 96b2 (1518); Melich(ar) 137

Strana 138
starý, někdy spoluměštěnín náš dobrey paměti ... poručenstvie učinil 95a1 (1508); Martin, též řečený Nemlath, ujec dobrey pameti Martina Nemlata 85b2 (1473); A vuon (Hostek) ješče sa při dobrey pameti, zezval jěst dobřých lidí 90a2 (1488); vyznali sú z svéj dobrey vuole a z dobrym rozmyslem 85b2 (1473); Štefan Šokot..., jsa nemocen, ale ještě dobre paměti a úplného rozumu, učinil jest poručenstvie 93b2 (1507); všickni čtyři ... před nás v plné radě přišedše ... živým hlasem dobrovolně a s dobrym rozmyslem ... vyznali jsú 82a2 (1468); pan Václav tu summu... zaplatil jako pán a člověk dobry 85a2 (1472); A on Mertuš to jest učinil... i ještě více než on byl rozkázal, i také k hrobu připravil jako dobry člověk 91a1 (1489); A protož von (Krok Jiřík) již jest svoboden a vladen statkem svým, jakž najlépe rozumie, jako dobry člověk 102b (1509). — dobří lidé = poctiví, po- čestní, vážení: Přistúpili jsú pred nás opatrní mužé Matej Veliký... Hrn a Matej Polský, kteřížto lidé dobrzi jsúc spolusúsedie naši, vezmuce sě v jednánie tohož dobrého človeka Jiříka Krále a téjž dobrzey paní Aleny Trmcovéj, zeznali jsú, že 91b2 (1493); Martin Polákovic... postavil starú radu, ménem Nikuše, starého fojta, Ma- těje Súkenníka... i jinšie k tomu dobre lidi 4b (1459); A (Mertuš) postavil čtyři dobre lidi ... a žádal, že by seznali, kterak kup sě jest stal ... kteříž 4 dobrzi lidé tak sú vyznali, že stal sě jest kup 91al (1489); Kterážto (Barbora) před tými dobřymi lidmi dobrú vuoli dala a na těm zóstala 90a2 (1488); A t'eď tobe porúčém před tými dobrzi- my lidmi 70 zlatých ve zlatě 90a2 (1488); aby mně před nimi, dob- rzimy lidmi pověděla t.; nebo jsau urovnáni a změřeni lidmi dob- remij 77a (1561); Mají k tomu sezvati toho purgmistra... i ty dobre pacholky, kteréž mohú míti v ten čas 125b (dy guten chnecht; guoter knecht: tapferer mann, titul urozených, biedermann, ehren- mann); Pakli bude ten utrhač obžalován ... a sedmi dobrymi usedlý- mi lidmi potctivými dokázán 140a (mit siben gezeugen erhafter leute); ten má míti šest dobrych lidí 147b (sechs frumer man); jestli by svému otci nebyl dobreho přirození 144a (ab er seynem vater nicht ebenpurtik ist); porúčém ... jiné všicko dobre i zbožie všicko cere svéj Barbore 90a2 (1488). dobytek, m. (Mužský erb) to udělá všecek jeho erb a jeho vlastnie zbožie, kteréž jest neporušitedlné, jako zlato ... a koně... dobytek veliký i malý 114b (daz tut alle seine erbe und seyn eigen, daz unvergen ist und 138

Strana 139
allez golt ... und rinder und vich); Kerú škodu jednoho člověka kuoň anebo dobytek... se stala(!) 117a (sein vich tut); A když by pak slíbili pastýřský nájem od lanuov, a ne od dobytka 118a (nicht von vich); Když by človék měl kuoň nebo psa nebo jakéhokoli dobytka 119b (waz seinez vichz ist); Jestli kto koně se jme aneb jinšího do- bytka, což v bludě chodie, 149a (cheynerley vich); A jestliže ten člověk ... žádati bude ten dobytek chovati sám 149a (daz vich gert czu behalden); člověk,... kteřýž svého súseda dobytek s večera při- žene do svého domu s svým dobytkem 119a (vich); máš dobytek drobný i veliký a obilé, to sprodaj 96a2 (1517); A ty budúce haiptma- nem několik nedělí po nem, rozehnal s' mi několiknástero dobityka(!) 99a (1453); A ktož by jel přes ten hajný dobytek, tedy jeho lučiště nemá byti napaté 124a (durch den ban vorst). dobyti, pf. aby ty manželce mojí Osanně i dietěti mojiemu Barboře... pokoj dal v tom, co já jmám a což jsem sobě dobyl 83b1 (1469); chromý ... dobude sobě anebo najme, kohož můž 126a (er gewinnet czu vor- münde, wer ez für yn tun wil); a jestli pak o dlh obžalován, kterýž na něm není právem dobyt 123b (dy nicht ist auf yn gewunnen); Komuž nětco platiti mají, ten musí teho hleděti, dokudž slunce zajde, v svém vlastniem domě nebo v súsedském domě vedlé rychtáře, kdež to zboží jest dobyte 120b (Dem man icht gelden zol, der müz iz warten biz dy sunne unter get in seym selbez hauz odir im nechsten hauz dez richterz, di daz gut inne gewunnen[!] ist); jestli přinese jeden druhého v škodu a bude potom obžalovaný, dobude na něm svuoj osud a rychtár také (er gewinnet ym an sein buzze); A (když) přišel by tento prvé, co onoho ranil, tedy dobude jeho svú rukú 109b (er enget im sein einez hant); kteréž budovánie ortelem by bylo dobyte 142b (daz mit urtayl vertaylet ist); Kteréhož viní před právem, že by odpovídal a neustavil by se, běžal by, již jest ten v ža- lobě dobyty 128a (er ist in der clage gewunnen); Zboží bez práva jmá od něho odlúčeno býti pravú žalobú v oči anebo rokuje s' jeho před právo a dobude s' na něm právem 135a; Ty dluhy (dlhy), kteréž budú dobyte s žalobú (dobytý) 105b2, 121a (dy gewunen wirt); Na kterém žalobník peníze aneb osud dobude před právem, na tom rych- tář obdrží, ač chce svuoj osud 138a (auf wem der clager gelt odir buze gewinnet); — Když jeden druhému zámek dobude bez práva 142b (Der dem andern seyn hauz an gewinnet mit unrecht) ; (Michal 139

Strana 140
s manželkou) i také sú dobrých dětí spolu dobily 4b (1457); Fabián, rychtář z Hríčova... zrušil jest freunk jarmarčný nezdobizeň čiňe, jedno střílaním z rušnic, druhé bráňe se dobytimy kordy 104a (1561). dobývati, impf. Který by ten dobrý bratr byl, což by pomohl dobywati, bylo by jich všech polepšení 126b; Však i to sluší pozorovati, jestli matka (nevlastní) pomáhala statky věrně dobywati a zachovávati 114b (pozd. přípisek); Synu milý, teď tobě dávám rolú svú. kterúž Sta- nislav drží mocú, že by jí dobywal v Rájci ... a za své večisté držal 99b (1454); A my sme slíbili, jestliže by kto chtěl protiv tomu (pro- deji domu) mluviti a na ňem dobywati, tehdy my město máme zaň odpoviedati a jemu svoboditi 12b (1462); — A vtom jest Zandr táhel z pánem na vojnu, Zelenú horu obehnat a dobywat 99a (1453). docěla v. cělý dohnati, pf. A pakli by se hnali před právo, tedy musí jich svědomiem dohnati 116b (Vorloben si ez aber vor gericht, zo müz man si dez baz vor- zeugen). dóchod, m., důchod Tím obyčejem jsú sě smluvili sami mezi sebú ... aby třetina mlýnu vyšnieho ... byla Agni s Valentom, manželom její, aby toho použí- vali ze všemi duochody a póžitky téj třetiny 94b2 (1507); manželka jeho, totiž Mikulášova a děti jeho aby pokoj dali jemu v bydlení a požívaní se všemi duochody k též očizně v Nedězi příslušejících! 82b2 (1469) — (Mako) fojtovství žilinské... prodal jest se všemi duochody 83a1 (1469); listové..., na který kolvěk kus duochoduow k tomu fojtství slušícími... mají umořeni býti 82b2 (1469). dochovalý, adj., vychovaný Řekl(-li) by pak onen zase (proti tomu) . .. bylo-li by kuoň neb jinší dobytek, on si ho má v svéj stáji dochowaleho, musí tím powissiti(!) právo(!) obdržeti, ktož jeho má v svéj moci, pakliž to může sám třetí vedlé svědomí přesvědšiti svého bližního, prvé, než onenno, co se toho jal 130b (Sprichet aber jener do wider... ist iz eyn phert oder eyn ander vich, er hab iz in seym stalle gezogen, er müz iz mit meren recht behalden, der iz in seyner gewalt hat ob er iz selb dritte seyner gepaure gezeugen mak, den jener, der iz anvangen hat); nahoře m.: povýšiti právo jest asi čísti: po vyšším právu (-ě). 140

Strana 141
dochovati, pf. a ona (Barbora) jest matku svú až smrti dochovala 88a2 (1481). dojistiti, pf. Slib zboří a zlomí každé právo, což muože dogistiti 117a (wen gelube brichet aler hande recht, do man daz gezeugen mach). dojíti, pf. Tedy host má se božit, že on jest host cizí a tak daleko bydlécí, že v jednom dni nemóž dogiti hledati svědomie 108b (alzo verre gesezzen, daz er daz dinge einez tages nicht gesuchen mag, quod una die ad iudicium venire non possit); tento musí za ním jíti, až k tomu svědku dogdu 133a (jener müz ym volgen zu seynem geweren... biz daz er seynen geweren weyz); lidé ... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli a ujednali i dossly, a Jan Frátrík odprošoval 77a (1561); jestli onen toho potom, muože dogiti 144a (ob iz jener do noch irwerben mak). dokad, -ž, conj. Umře-li muži žena, kteráž dětí nemá, tedy její vnuče ... má mužovi postel ustlati a přihotoviti, jakož prvé stála ta postel v tu chvíli, dokad živa byla 114a (dy weil sein weyp lebte); Dokadž ten člověk ne- umře, ... jeho popravie puol zaplacením 109a (dy weile der man nicht erstirbet); ti lidé mají za nimi jíti, dokadz by jich viděli 125b (dy weyle sy ienen sehen); A také nemuož (žádná žena) obdržeti (= podržeti) její těla šaty(!) (libzucht, leibgezeug) vedlé(!) její erbu po jí smrti, dokazdz by to mohl dosvědšiti, že jí to bylo prvé dáno k její životu 116a (Chein [W. wîb] en mach auch czu eigen behalden ir leipgezuk, noch ir erbe noch irem tode, dy weyl man daz gezeugen mach, daz er ir czu irem leybe gegeben sey); Tedy všickni se dělé jednostajně, kteríž k tomu přislúchají, avšak vezme toho syna dietě a téj dievky dietě ten erb za otce i za máteř i za sestry i za bratry. Proto nemá žádati(!) z lidského záňadří dotad, dokad jest přirozené zbožie 113a (Doch nimpt dez sunez chint und der tochter chint erbe vor [= für] vater und vor mûter und vor swester und vor pru- der, umb daz: iz gert [W. gêt] nicht auz dem buseme, dy weile dy ebenpurtik buseme do ist); dále nemóže žádný vzíti osudu nadeň, dokad on (rychtář) svého nevybere 104b (jinak); Prase pod sviní, dokad sse, jako zasedací hus (má zaplatiti) 119b (in der weyle, daz ez seugt); Věno žádné neerbuje s ženú, dokad muž živ jest 114a (Mustail und morgengabe erbet chein weyp an bey irez mannez leibe); Dal 141

Strana 142
jest Martin, syn Polákóv, svaku svému... sladovně požívat, dokad před městem ten srub stojí 7b (1487); Petr jest sobe tu třetinu tak osvobodil, aby on i děti jeho..., dokad by jse jim líbilo ..., užívali beze vší překážky ... přátel 96a1 (1515); — až tento musí jeho na stravě držeti, dokadz svého jistinníka okáže 133a (biz daz er seynen geweren weyz); muož jich zprávce býti (otec dětí), dokadz by svých let dorostly 145a (biz sy czu iren iaren chumen); mají jeho (vlastně čeled) chovati až do třidsátého dne, dokadz to bude opraveno 113b (man sol sy halden biz an den dreyzzichsten, daz sy sich mügen bestaten, překladatel tomu nerozuměl); vuoz má s pokojem státi, dokad všeckni přejdu (až přejdou, dokud nepřejdou), 124b (biz sy vor chümen). dokázanie n. O dokazani jistinníku (-a) 146b, 107b1 (Von auz weysung der gewer); Špatný překlad; v textě je řeč o vykázání: Již slyšte, že mají(!) (m. nemají, ale předloha má také chybně sol eynen man m: sal niemanne W.) člověka z jeho vlastného a jistého wykazat. dokázati, pf. Každý člověk má dokazati zaplacený dluh sám třetí 123b (sol bewey- sen); tu núzi mi učinil, kterúž mohu dobře dokazati 132b (dy ich wol be- weysen mak); O těch, kteří mají dokazati své ruky malování 106b2, 137a (Von den, dy beweyzen soln ir hant gemal); muože to dokazati šestmi muži 139b (mak man daz beweysen mit sechs mannen); Jestli pak takové zboží, co by mohlo dokazano býti, o to se nemají božiti 126b (daz man beweysen mak); Pakli bude ten trhač obžalován... a sedmi dobrými lidmi... dokazan 140a (mit siben gezeugen erhafter leute...). dokazovati, impf. Žádný božejný člověk nepotřebuje své ruky malování dokazowat 137a (darf seyn hant gemal beweysen). dokonale, adv. von... cizého člověka odehnal od domu toho... odehnavše vcele a dokonale jest ho zaplatil 103a (1424). dokonánie, n., úmluva Milý bratře, vidieš, že jsem nemocen, protož učiňva mezi sebú jedno- stajné dokonani 82b2 (1460). dokonati, pf., úplně vykonati, dokončiti, ujednati Pakli by řekl raněný člověk k tomu, ktož ho ranil: „Chci to na tobě 142

Strana 143
bojem mstíti“ a toho by nemohl učiniti a dokonati pro svú nemoc,... mají jeho osúditi do téj chvíle, až sám moci bude ten boj dokonati 111b (mach er von unkraft seinez leibez den champh nicht volpren- gen... daz er selber seinen champh vollbringen mach); to musí ru- kojmí dokonat 120a (daz müz der purgel volprengen); to chci doko- nati, jak mi právo nadělí 141a (wil... volprengen und volfüren); Pakli bude (dlužník) svobodný z tých řetazí a ujde, tím nebude svo- bodný, dokadž to neoplatí a ten skutek dokad nedokona, dodad(!) bude vždy jeho základ 120b (dy weil ... dy tat nicht volprenget); a jestli rychtář vedlé sebe nemuož míti súdci, má s jinšími božejníky dokonat 139b (er sol iz enden); Takové jest právo... a mají to ten den dokonati 139b (man sol ez enden dez selben tagez); a vtem súdíce sě vzali sě do Krupiny a to žádnými právy dokonati nemohli 102a (1481); Tehdy Mikuláš Nosko a bratr jeho Ondrúš ... vo dětitství(!) své a vo všecky jinší věci mezi sebú tak jsú dokonali, že ... (ujednali) 82b2 (1469); „...Mikuláš Nosko ... řekl jest k bratru: „Protož, abychva spolu na jeden konec dokonala, aby ty manželce mojí... po smrti pokoj dal v tom, což jmám a což jsem sobě dobyl,“ a tak že jsú spolu dokonali dobrovolně s vobojí strany, jakož to šéře napsáno stojí v těchto knihách málo napřed 83b1 (1469). dokud, -ž, conj. Gardoš... Janovi i jeho ženě má komoru dolní, kamenici dáti dotud, dokudz budú moci s sebú se dobrú vuolí srovnávati 88a1 (1479); Naj- poslednější peníze (splátku) mají mezi rukama svýma zachovati... Štefanovi a Melicharovi tak dlúho, dokud a pokavadž k rozumnému věku... přišli by 82b1 (1468). dól m. ten buoh, kteřýž nebe i zemi stvořil, povětří i rosu, hory i doly 143a (berk und tal); — v dole, v dóle, dole, adv., My Gardoš... a rada w duole psaná 93a2 (1501); Stala sě jest smlúva mezi Grego- rem ševcem ... a Štefanem Dlúhošem ... o některé věci w duole psané 93a2 (1501); rada w dole psaná 102b (1503), 95a1 (1508); rada města Žiliny dole psaná 4b (1457); 5b, 95a2; rada duole psaná 93a1, 93a2, 102b; protiv tomu že dědina má hraditi, jakž to duole psáno jest 92b2 (1497). dolina, f. Mají pokoj míti ... kostely i cimitery i každá ves v svéj dolinie 124b (in seiner grube). 143

Strana 144
dolní, adj. Vladař ten duom přijal a ku poslušenství práva městského jako dolnij a horní súsed v té obce(!) 87a2 (1479); Gardoš... Janovi .. . má ko- moru dolnij, kamenici dáti 88a1 (1479). dolóv, doluov, dolů, adv. Jestli cuzé ovoce doluov lomí 135a (prichet er seyn obz abe); Jestli to nepoloží dolu v roce a dni 128a (legt er iz nicht ab); rada dolu psaná 91b2 (1493); rada duolu zepsaná 92a1 (1494). dóm, duom, dům, m. Kterýž člověk jest usedlý v městě a má duom svým dvorem 121a (hauz und hof); rychtář má poslati v duom ..., kdežto bydlí 134b (vorheischen lazzen in dem hauz); S kterého domu mord se stane 139b (auz welchem hauz); jestli by člověk jeden násilím v svém domu tajně shledán byl skrze svého nepřítele 147b (wirt an gestriten in seynem hauz); O tem, který před božejníkovým domem koho raní 148a (vor eynez gesworen auge[!]); přišel do mého domu 141a (ist chumen innen witbilde[!]); Rychtář jim přikáže oběma, aby s poko- jem byli při svých domich 110b (peut in der richter einen rechten hant vriden); Ta dievka, kteráž při domie nejest ustavičná 112b (in dem hauz ist unbestat); nemá svého dobytku držeti v svém domie 118a (in dem hauz); A měl (Blažek) mezi námi dom ... a ten duom, kteřýž měl mezi námi, po jeho smrti přišel na jeho děti 100a (1454); prodaj dom anebo odbývaj t.; Teď sem dal Švábovi dom svój za jeho dom t.; Teď já dom svój slobodný dávám Petrášovi za jeho dom t.; otce mého dom jest kamenný a jeho drevený t.; poňevadž se měnily dom za dom, má kúpe před se jíti t.; Katruše ... nám oznámila, že ten duom její karlíkovský má ... na cizie ruce přijíti 87a1 (1479); na tom domu městu mnoho scházé i dani i ponócky 12b (1462); Petr Polák jéj dal duom na rinku, mezi duomem mistrový(m) a mezi duomem Mi- chalový(m) ... budúcí 101 (1464); Dáváme mocně duom svuoj, kterýž jest mezi domem Matěje Kováče a z druhé strany mezi domem Gut- manovým 84b1 (1469); aby město ... tiem domom vládlo 92a2 (1494). doma, adv. Když fiojt doma nejest a stane se bezprávie komu, tedy božejníci mají voliti rychtáre 108b (ist der schultez do heym nich); (sviňky) tých mají zachovati doma, aby lidem neškodily 118a; O doma hledání člo- věka 107a1, 139b (Von haymsuchen); Ktož doma hledá člověka s brannú rukú 139b (Wer haymsuchet eynen man). 144

Strana 145
domácí, adj. Ona vezme pravý diel s niem na erbu i také na domaczych věcech 112b (geleich teil... an dem erbe alz an dem hauzrat); Ta žaloba jde na zloděje domaczy 141b (dy selbe klage get auf dy haymsuche). domněnie, n. Jestli který člověk v domnieni nebo podezření aneb se na ňem stane poprava, jeho zboží žádný nemuože vzíti, než jeho pravý erbovník 140b (wirt eyn man veruestet). domóv, adv., domů Jestli ... jinší všeckni své (obilí) domuow svezli 118a (alz alle ir chorn in habent); O tom dobytku, co pastýř nepřihnal zasě domuow 105b1 (in daz dorf); dobytek s pole domuov nepřihnal 118b (czu dorf); kterýž by pak toho zlámaného s sebú domuow vezl 139a (mit ym heym hyn vüret); vezme své zboží domuow 130b (beheldet seyn gut); když (s) pánem domow přijel 99a (1453). domový, adj., domovní Item koně aby dělili na poly i vozy i pluhy i se všemi řády domowymi 97a1 (1518). domurovati, pf., dostavěti A prosím tebe, jako sem počal murovati a opravovati kostel Božího těla, aby ty to těmi pěnězmi domuroval ... a on Mertuš to jest učinil a domuroval po smrti jeho 91al (1489). doňud, conj., dokud Paní Žofka z toho zbožie všeho nic neměla dáti nikomu, než všecko sama měla požívati, donud sobě muže by nepojala k2b (1462). doplna, v. plný dopomoci, pf. Protož to jmáme, což nám pán buoh všemohúci dopomohl se dorobiti, mně a teď muži mojimu, Šimkovi 88b1 (1481); Za to rychtáři nic nedá a on jemu musí dopomoczy 140b (wenn er müz ym helfen). dopřieti, pf., dopřáti, poskytnouti přistúpili jsú Šimko z Lackem, posláni ode všeckéj dediny, a zeznali jsú, že dedina jest Manželovi doprziela obydlení i sedení mezi sebú 102a (1492). dopustiti, pf. jestliže by pán buch na mne smrt dopustil 82b2 (1469); Pakli by na Jana milý buoh smrt dopustil 93b2 (1507); ač by pán buoh všemo- húci na mě smrt dopustil t.; Když by pán buoh na tobě smrt dopustil, 10 Slovník k Žilinské knize 145

Strana 146
tehdy ... 92a2 (1494); Kdyby milý buoh na mne prvé smrt dopusstil 94a1 (1507). dopuščenie, n. My fojt a rada... živi jsúce a Štefan Gardoš, z buožieho dopusstieni s tohoto světa zešlý, vyznáváme 94a2 (1507); jestliže by který z již jmenovaných rukojmích z božieho dopusstieni umřel, tehdy 84a2 (1469); Pakli by z dopusstieni božieho Martin Masar umřel 84a2 (1469). Dorka, ž., jm. os., domácké, Dorota Petr Polák... tak jest z Nikúšem... zmlúvu udělal, že za ten diel, kterýž jide na Hadvigu, manželku Nikúšovu, a na tu dievku ménem Dorku, kerúž jmá z Hadvikú, tak že Nikúšovi a Dortie jmá sto zlatých dáti 101a (1464). Dorna, ž., jm. os., Dorota Když Štefan, Bezduch řečený, umřel, Krodula!, manželka jeho vlastní po něm zuostala s svými dětmi, ... s již jmenovanú Barború, s Dornu 88a2 (1481); a po druhé poslala jest Kordula Dornu, dceru svú po druhé peníze t. dorobiti, pf., vydělati si Má-li člověk cuzí věc aneb kupečství, což jest on dorobil v tu chvíli, jakž jest svú ženu pojal, to muož rozdati komu chce 146b (daz er derarbeyt hot, synt er). — dorobiti sě: Jestli její život toho pomohl dorobiti, 117a; to jmáme, což nám pán buoh všemohúci dopomohl se dorobiti, mně a teď' muži mojimu Šimkovi 88b1 (1481). dorósti, pf., dorůsti Umře-li muž, kterýž děti jmá, kteréž ještě nezrostly, jejich bližní přietelé přirození, kterýž muož jich zprávce býti a řečník, dokadž by svých let dorostli; a ten jejich přietel, jestli by také nebyl svých let právě dorostl, tehdy jmá tých pomocník býti. A jeho bližní súsed ten muož jich zprávce a řečník býti, dokadž by tento právě dorostl i ty děti 145a, b (bis sy czu iren iaren chumen... ist er auch nicht ezu seynen iaren chumen... biz daz er sach vorsten müge). dorostlý, adj. O dětech nedorostlých 145a (Von chindern, dy czu iren iaren chumen seynt[!]). dorostnutý, adj., dorostlý, dospělý Když by pak siroty dorostnute chtěly k tým statkóm přistupovati, tehdy aby Mateji rečenému odložily siroty s toho zboží rečené peníze 92b1 (1494). 146

Strana 147
Dorota, f., jm. os. Ctná paní Dorotha Kozáková 5b (1459, 1460); Martin jmá dáti Do- rotie, sestře sviej sto zlatých 5b (1459); cera jeho jménem Dorota 98b (1453). Dorotea, f., jm. os. Demeteř a Dorotea, žena jeho, meli sú L zlat. 99a (1453). dosáhnúti, pf. A pakliž dosahne vsi nebo městečka a uteče k fojtovi..., tedy mají tu srozuměti to právo 125b (vleucht er wider czu dorf oder czu ste- ten); Dvuor mají ohraditi anebo potvrditi jedním plotem anebo zdí tak vysoko, jakož dosahnuti muož sedíce na koni 138a (alz man ge- reychen mag). dostalý, adj. dospělý, adj., v. nedospělý (Otec) má jim (dětem) zase dáti všecko jejich mateře zboží, bud' jemu dostale od neščestie aneb od (!) jeho zásluhy 144a (wil er, sol iz yn wider geben alz ir muter gut, iz sey ym von ungeluk oder an (= ohne) seyn schulde(!) geloset; nerozuměl textu, špatný překlad). dostatečně, adv. Mat. Dubno... vyznal..., že jest Štefana, syna svého najstaršího, nebožtíka, s statku svého dostatecznie a v plně odbyl 96b2 (1518). dostáti, pf. Má se třinástekrát božiti sám; a chybí-li on na téj božbě, tedy ortel jeho bude jeho hlava; jestli dostal právu, tím jemu pohoršeno jest 148b (und velet er dar an, mit urteil seynez haubtez ist er bestanden; daz gerichte sol uber yn ergen), propadl hlavu; špatný překlad, nejasné. dostati, pf. Synu milý, věd, že sem dlužen něco ..., peněz já chotových nemám k placení, než teď máš statek zvrchní; pakliž toho nedostanie, máš dobytek drobný i veliký a obilé v stodole, to sprodaj a lidem aby splatil 96a2 (1517). — dostati sě: O tem zboží, co se jednomu dostane vedlé téj ženy svéj 113a; O tom zboží, co jednomu dostane vedlé ženy své 105a2 (bez se) (gut, daz eynem wirt czu seynem weybe, To nemuož svéj dievky dětóm se dostati, aby ony rovnú mieru vzali v otném zbožie a v mateřiném erbu a zbožie 112b (Dez mag der töchter kinder(n) nicht geschen). dosti, adv. Kdež rychtář nemuože vzíti svého osudu na jeho zboží, což by tak 147

Strana 148
málo platilo, že by za svuoj osud neměl dosti, to má městký služebník znamenati jedním křížkem 128 (jen: Daz also cleyne gilt); Milá paní, nemóž to býti: dosti sme již odbývali, nemóžmě již tolik odbývati 100a (1454); Já mám svým dosti činiti, netolik že bych ten dóm kúpil 12b (1462); A oni, kterýmš dost učinil, jeho ze všeho vyslobodili s teho 90b1 (1488); vyznali..., že zhóru psaný Martin, bratř jich, z (o)čizně ... jest dost učinil a úplně odbyl 90b2 (1489); My ... rada optali sme jmenovaného Jiříka Krále, jestliže by se jemu dosti učinilo vedlé zjednání tech dobřých lidí; tehdy on svú dobrú vuolí seznal před námi, že dosti sě mňe stalo vedlé zjednání dobřých lidí 91b2 (1493); A přijde-li pak zase u vězenie (kto před boženíkem prolil krev), tedy zapovědí jej rok a den s toho města, tak dlúho, že on rychtářovi a božejníkóm za ten skutek dosti uč(i) ní a tomu raněnému za jeho krev 148b (genug tu). dóstojný, adj., důstojný Jmá-li on tu svuoj stuol božejničský, jest duostojen tu seděti 137a (er ist do phlichtik gedinge zu warten); Jestli by člověk jeden nási- lím v svém domu tajně shledán byl... a ten tajný lúpež bude(!) přesvědšen(!), ten má míti šest dobrých lidí, kteří sú pravéj víry dustoyni 147b (Ist daz eyn man wirt an gestriten in seynem hauz und heymsuchunge geschicht von seynem veynde ... und dy heymsu- chunge mit gezeug vor volgen wil[!], der sol haben sechs frumer man, dy rechter trew würdik sint). dosvědčiti, pf. A také nemuož obdržeti její těla šaty vedlé její erbu po jí smrti, dokadž by to mohl doswiedssiti, že jí to bylo prvé dáno k její životu 116a (překlad špatný: Chein (weib) en mach auch czu eigen behalden ir leipgezuk, noch ir erbe noch irem tode, dy weyl man daz gezeugen mach, daz er ir czu irem leybe gegeben sey). dotad, adv. Proto nemá žádati(!) z lidského záňadří dotad, dokad jest přirozené zbožie 113a (iz gert) m. gêt (nicht auz dem buseme, dy weile dy ebenpurtik buseme do ist; chybný překlad chybné předlohy); rychtář jmá to v své moci držeti dotad, dokad sě ... zjednají (rkp. zgednaczi) 136b (der richter sol iz under ym han, biz si sich bescheyden gar wol); Pakli bude svobodný z tých řetazí a ujde, tím nebude svo- bodný; dokadž to neoplatí a ten skutek dokad nedokoná, dodad (!) bude vždy jeho základ 120b (dy weil er ym nicht vergolden hot..., 148

Strana 149
so ist er ymmer seyn phant); ona nevezme víc, než co sní a spije, dotad, dokadž jí věno nebude zaplaceno 117a (so nimpt si..., dyweil ir nicht geleistet ist ir morgen gobe). dotknúti sě, pf. Jan Nonharth zjednal a poručil Lorencovi Nonharth... o ten diel, což by sě dotýkalo dielu bratra jich... nebožtíka Štancle, že by Lorenc mocen byl vzéti, zjednati ten jistý diel, což by sie dotklo toho jistého dielu 89a1 (1482); Nikoláš Hostek rukú boží byl giest dotknen 10а2 (1468). dotud, adv. Gardoš... Janovi i jeho ženě má komoru dolní, kamenici dáti dotud, dokudž budú moci s sebú se dobrú vuolí srovnávati 88a1 (1479); Jan dlužen jest a jmá tu sirotu chovati slušňe, ... dotud, pokavádž by túž summu... položil a zaplatil zúplna 84a1 (1469); Tedy on (rychtář) jeho má varovati s tiem erbem aneb s tiem zbožím dotud, dokad se zase vrá- ti 115b (müz er sein warten mit dem erbe unczen, wen er wider chem). dotýkati sě, impf. Stala se jest smlúva o zrovnánie mezi ctihodným knězem Jiříkem, farářem naším, co sie dotycze dětí jeho 102b (1503); Teda usadili na to ty dobřé lidí, testamentáře i o tu věc, co sie doticze poctivého kněze Martina 90b1 (1488); Matěj Krepčík, co sie sirot Valěnta, zětě Krep- číkovho dotycze, statek ... ten jest před naší raddú odbyl a peníze s plna odložil... Také co sie dotycze Pecha(?), pastorka mého, očiznu sem jemu vyplatil a oddal flor. 14 95b1 (1511); co se dotycze domu a statku flovského 103a (1524); což sie pak dotyka humna, to jest Matej rečený svými vlastními penízmi vyplatil 92b1 (1494); vyzna- li ..., že zhóru psaný Martin, bratř jich, z (o) čizňe, z měského mlýnu, s jeho otce dielu, s třetiny, co by sie dotykalo jich, jest dost učinil a úplně odbyl 90b2 (1489); Jan Nonharth zjednal a poručil Lorencovi Nonharth ... o ten diel, což by sie dotykalo dielu bratra jich vlast- ního, nebožtíka Štancle, že by on Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati ten jistý diel 88b2 (1482). doufánie, n. Má-li se jeden druhému božiti, muože jemu zlúčiti tu božbu a muože sám božiti, jestli dovffani má k svým škodám, že by je mohl po- stichnúti(!) 123a (ab er sich helunge und schadens getrösten wil). dověděti sě, pf. Nemá nic zbořeného od dřeva neb od kamene odtad vésti ani nic, 149

Strana 150
což jest tu, leč by bylo zlodějsky tam vezeno a jestli by to hledal právem a dowiediel by se toho 143a (suchet (W. zůhet) sich iz do ymancz an mit recht, der vur iz danne; přidal překladatel); Jak by mi milý buoh dal sie dowiedieti, kto by tím statkem jeho viňen byl, (ch)ci to na právo zasě znésti, by bylo po X letech nebo viece 93a2 (1501); rád bych se já dowiediel, kde sú ty statky? 86b1 (1477); Tehda po jeho smrti pan Pangrác se dovedoval, u koho by Zandrovy pe- nieze(!) a jeho bratóv dowediel a kde se dowediel, tu vzal 99a (1453); A dále sie jest dowiediel pán u Martina Ševce 43 zlatých peněz Zan- drových a Petrášových t.; a to stálo tak dlúho a nešlo k právu, ze se pán dowediel i vzal těch peněz od věřnéj ruky XL zlat. 100a (1454); dowiediel sie, že on sahá v to 99a (1453). dovědniti sě, pf. (?) A v tom jest (pan Pangrác) jal Petráše a poslal k nám do (ze bi- chom, škrtnuto) dowiednijt sie jich peněz 99a (1453). dovědovati sě, impf., dovídati se Tehda po jeho smrti pan Pangrác se dowedowal, u koho by Zandro- vy penieze a jeho bratóv doveděl(!) 99a (1454); Jeden s těch sirot, ménem Lorinc, jest byl přišel mezi nás, dowiedugicze sie od tých lidí, keří na jeho otčišňe seděli, kam by sě jeho otčisna poděla 2b1 (1460). dovésti, -vedu, pf. Ostane bez osudu, jestli to muože dowesti z přísahú, že to učinil v núzi 118b (ab er beweisen tar auf den heiligen); dowede(-li) to dvěma sedlákoma 118a (beweyze(n) im czwen gepawer); Jestli by ono dítě ubilo jednoho člověka, tedy má to opraviti z onoho zboží, až je naň dowedeno 125a (ab ez auf yn volbracht wirt); Když by pak nebyl žádný skutek dowedeny zjevný, tu nemají žalovati vedlé ohlá- šení 130a (wo abir chayn offenbar tat nicht ist); Již s' pak žaluje, že jeho jest bil a ranil, a to si dowede svými ranami suchými nebo krvavými 134a (beweyze dy wunden); Ktož koho obžaluje o zloděj- ství ... a toho nemůž dowesti 132b (nicht überwunden mak); Frátrík Jan, jsauc před právem postavený, toho dowesti nemohel, což jest Janovi Nemcovi nařekel 77a (1561). dóvod, m., důkaz, svědectví Božejníkovo právo jest to, což (= že, daz) mají městu v každých kusích tak obezřeni býti v právě vedlé duwodu tak(!), aby chudí lidé strpěti mohli 132a (daz sy der stat an allen dingen schullen also vor seyn an dem chause und an dem recht czu aller weyze also, daz 150

Strana 151
arm volk erleyden müge); Věno obdrží žena svatým duowodem, ač jest slíbila a také obdrží její pastorek její rádu po její smrti 113a (Morgen gabe beheldet ein weyp auf den heiligen, dy were ab (W. aber) dy gelobte erbe mit gezeuge); A jestli by pak potřeboval toho kusu duowod aneb svědomie na tem mnieše(!), komu ten mlá- denec byl dán 115a (Durfte man aber dez gedingez gezeuch haben, an den münchen, do er gegeben waz). dovoditi, impf. dokázati, dolíčiti Pakliž by to bylo ustři(že)no, sám třetí toho má dowoditi 130b (Ist aber gewant, selb dritte sol er sich do czu zyhen). Drapka, m., příjm. A oni testamentáři přijeli ješče ... k sobe Dure Drapku a Hrna (rkp. Hrzna) 90b1 (1488); Jednačé téj věci zvrchu psanéj byli: Matěj sú- kenník, ... Michalčík švěc, Drapka dyuro 102a (1481). Drdol, m., příjm. mezi kteremižto byli přespolní lidé ... Misio Drdol, z mestečka Rájce fojt 77a (1561). dřéve, dřieve, adv. A jestli z nich jeden prvé umře, drzyew než ten súd přijde 110b (stirbet der eine, ee daz teiding chünt); on jest potcivú pannu pojal kteráže sě jest tak(é) potcivě zachovala, drzewie než jiu byl pojal 4b (1457). dřěvěný, dřevěný, adj. Otce mého dóm jest kamenný a jeho dreweny 100a (1454). dřěvo, n., pl. drva; dřevo, strom v kteréž (pavézce) nic více není než kuože a drzewo 134a (wan leder und holcz); Jeho drzewa haluzy nemají rósti přes jeho dvuor sú- sedovi ku škodě 129a (Seyner paüme zweyge); A rychtář jmá jim dáti jednoho muže, kterýžto nese v rukú jedno drzewo anebo drúk 134a (der seinen baum trage); drzewo rúbané, což jest sázené aneb což by ovoce neslo, ... propadne třidcet šilinkuov 136a (houwet holcz); Já jemu zapovídám drzewo i zemi, trávu i vodu 141a (holcz und heyde); nemá nic zbořeného od drzewa neb od kamene odtad vésti 143a (noch holcz, noch steyne von danne füren); a ktož by pak ... rúbané drwa ukradl 136a (gehauwen holz); O tom člověku, ktož drwa rúbá aneb trávu kosí 105b1, 135b (der holcz heuwet). Dřienovský, m., příjm. Kázali sme to svědomí postaviti..., kdež jest (Jan Stáň) postavil 151

Strana 152
opatrného muže Drzienowskéeho též z Závodí, před kteřým jmenovaný Stáň testament učinil 96a2 (1517). drobný, adj. máš dobytek drobny i veliký a obilé v stodole, to sprodaj a lidem aby splatil 96a2 (1517). drúh, m., středoslov. drúk, pol. drog, tyčka, týčka, sochor A rychtář jmá jim dáti jednoho muže, kterýžto nese v rukú jedno dřevo aneb druh. A ten jim nic nejmá přeškážet(!), než, jestli by jeden druhého obořil tehdy aby on s tím dřevem vstúpil mezi ně 134a (der seinen baum trage). druhý, num., druh, m. Ktož druh druhemu puojčí svého zboží, jmá jemu plátce býti v rok a den 138 b (der eyn gut leyhet eym andern); Ktož druh druhemu slíbí jisté zboží dáti před právem 143b (Wer aber gelobet dem andern eyn eigen czu geben); že by druh druheho nenašel v nespravedlivosti 143a (jinak, den man nicht rechtloze gesagen mak); Jestli raní druh druheho 139a (wundet eyner den andern); Který člověk druhemu jeho žito sežne 119a (Wer einez andern mannez chorn absneydet); Ktož by jeden druhemu puojčil a založil 106a1; O tem zboží, což by jeden druhemu puojčil anebo založil 126b (eyner dem andern); O zboží, což z jednoho na druheho po smrti jde 106a1 (daz eine ander storben ist); O dvú muží, což jeden na druheho žaluje 106b1 (auf eyn ander); O chromotě, co jeden dobytek druheho ochromí 118a, 105b1 (daz eyn vich dem andern tut); Kdež jeden člověk druheho v cuzém právě obžaluje 108a (den andern); A oni sě, obě straně, jeden dru- heho pro buoh, pro matku buoží o rozhněvánie odprosili 93b1 (1501); ktož druheho meč... z jistby nese 145a (dez andern swert); O těch, kteří s druhymi bojovati chtí 106b2, 137b (mit den andern); ona (vdova) vezme všeho polovici... a druhe vezmú děti anebo, ktož k erbu přísluch pravie 117a (daz ander nemen); A pakli které zboží u druheho najdeno bude 131a (pey eynem manne): Pakli by ty kusy nebyly smrtelné, tedy jeden dá odpověd vedlé boje a druzy zůstanú bez viny 112a (so antwort einer mit chemphe, dy andern engen); První kus..., druhý 108b (daz ander); druhe svědomie postavil tes- tamentáře 96b2 (1518); A to se dálo a vpisovalo pro lepší jistotu, kdežto druhu pamět máme, v městské kniehy tu neděli... 87a1 (1478); Přistúpil jest pred naši plnú radu... Michal Prchala i s svojí manželkú z jednéj strany a z druhe strany Aron jeho bratr ujčený 152

Strana 153
101b (1468); Stalo sě jest sjednání před naší plnú radú ... mezi všeckú dědinú z Závodí z jednéj strany a Michalem Ogrem a Jakubem, sy- nem jeho z druhe strany 92b2 (1497); a tu sú přišli před nás Michal Til z jednéj strany a z druhey Michl kramár, zet' jeho 99b (1454); Lidé, litujíce jedné i druhe strany, a poňevadž švagrové byli, na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); Po odprošení tom právo ... ortelovalo jest jednu i druhu stranu takto, že to narčení neškodzí jednomu i druhemu na poctivosti 77a (1561); Matěj kováč... měl stávek, jeden v Kotršovéj rolí... a druhi v Turského rolí 102a (1481); puol druheho sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti a zachovati 82b1 (1468). — druhé, po druhé, adv.: A v tom právo naše dalo Štefanovi k vieře a k duši, jednú, druhe i po třetí, aby vyznal pravú pravdu 86a1 (1474); Najprv jest to Sekula udělal, že ..., po druhe jest zlatníkovi ženu odlúdil, po třetie..., po čtvrté ..., pá- té ..., šesté ... 3a2 (1460); Fabián... zrušil jest freunk jarmarčný, nezdobizeň čiňe, jedno střílaním z rušnic, druhe bráňe se dobytými kordy auřadu 104a (1561); A po druhe poslala jest Kordula Dornu, dceru svú po druhe peníze 88a2 (1481); A vtem po druhe nesnázky počeli mieti o ten rybniček 102a (1481); jestliže by Frátrík smel ty slova po druhe mluviti... propadne ... f. 40 červených 77a (1561); po druhe i po třetí 134b (zum andern male). — druhé krát: A tak udělají druhe krát i třetí krát 138a (czu dem andern male). držěti, impf. Když by byl člověk raněný a volal by a zval by na pomoc a drzal by toho člověka 109a (vecht den man); O tom zámku, který (kteřýž) (jemu) drzi mocí a kvaltem 107a2, (142b) (dy man eym vor heldet); Synu milý, teď tobě dávám rolú svú, kteřúž Stanislav drzi mocú, že by jí dobýval v Rájci a za své večisté drzal 99b (1454); muože jej dobře drzeti za ten dluh v svéj moci 122b (halden in seinem gewere); jakž dlúho tento je (zboží) drzal mocí 128a (er iz helt mit gewalte); Ktož jeden druhého zálohu drzeti (ne)chce 132b (wette nicht lenger halden wil); O zálozích, kterých dále drzeti nemuože 106a2, 132b (Von dem phant, daz man nicht lenger halden wil); Žádný člověk nemá svého dobytku drzeti v svém domě, což muože před pastýře jíti 118a (in dem hauz haben); tento musí jeho na stravě drzeti 133a (dy chost tragen); ten (jistinník) má jeho (dlužníka) drzeti právě jako jinší čeled s jídlem a s robotú 120b (halden geleich seym inge- sinde); a tak jej má drzeti rovni svéj jinší čeledi 121b (er sol yn 153

Strana 154
halden geleich seynem gesinde); cožkoli dělá, aby ustavičně drzel 143b (waz er tut, er sol iz stet halten); což činí, to má ustavičně drzeti 124a; A v tom já prosím Mikuláše, syna svého ..., aby on toto mé poručenství a rozkázaní bez porušení zachoval a držel 96a2 (1517); kteráž by kolvěk strana toto naše sjednání nedržela, tehda aby pro- padla na město deset zlatých 92b2 (1497); Což kolvek my zjednáme, ... to má zjednané býti... My, ... za to zlibujeme, že to má pevňe a tvrde drzane býti 7b (1451); Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest se všemi duochody k tomu fojtovství příslušejícími, kteréž kolvěk z stara dávna od předkuov jeho, to jisté fojtovství drziczych, jsú požívány 83a1 (1469); co se dotýče domu a statku Jílovského, na kterémž on ... sedí a drzi 103a (1524); My rada... dali sme i ... dá- váme... Matějovi súkeníkovi ... jeho dětóm ... i tomu, ktož by ten kus země s jeho vuolí jměl a držel 87a1 (1478); puol druhého sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti a zachovati... Štefanovi a Melicharovi 82b1 (1468); a také jmá to (nalezené zboží) zjeviti a vy- volávati a držeti, neztráviti šest týdnuov 136a; Jmá-li dvú muží ža- loba drzana býti v protivných kusích 146a (ob czweyer manne clag aufgehalten wirt in gehegtem dingen); (Boženík) také má drzeti nebo pustiti, jakž prvé řečeno jest 143a (halde oder lozze mit recht, alz hy vor geredet ist); A jestli kto po tom zboží (nalezeném) sě ptáti bude a on by toho nepoznal a zatajil by to a najdú ti potom u něho, drzi jeho za zloděje 136a (heldet yn vor eynen deub); Pakliž to zlo- dějství bude najdeno pod zamčitú rukú, mají toho klíčníka za zloděje držeti 130a (man sol den slüzzel trager für einen dyeb aufhalden); v tu chvíli, že muž nechce jednu ženu drzeti (nadepsáno je nad tím: trpieti), ani muož, tedy muož dobře zdawnie(!) ženu vzíti, což jest o tem od tří žen smrti neb viece 115b (překlad špatný: Dye weyl der man an (= ohne) weip nicht wesen wil, noch en mak (wesen = = sein, býti), so mach er wol eleich weip nemen (= zdáv[a]ně), waz ist dar umb, seyn ym drey weyp tot odir mer (W. al sin im drîe...)) ; Na kteréž chyši pokoj zbořený bude a drzal by jej jeden proti právu (rušitele pokoje) ... tedy ten duom zapečetují 125b (Auf welchen hauz man vrideprecher helt, t. j. od slovesa: heln, nikoli hal- ten; tedy měl přeložiti: ukrývají, přechovávají). — držěti sě: A on Štefan Krok vyznal jest ústně k své vieře a k své duši tak, jakž sie ku pánu bohu drzi, a praviec, že ... 86a1 (1474); Dobré bylo se sta- rých vecí drzeti a nových nená(sle)dovati 90b1 (přípisek 1607). 154

Strana 155
Dubenský, m., jm. os., z Dubna Vtom pak Turský prodal Štefanovi Dubenskému (rolí s rybníčkem) 102a (1481); A když to spuščeno bylo na dobré lidi, tehda ze třech stran postavili sú čtyř a čtyř lidí, Matěj totiž kováč čtyř, Kotrše čtyř a Dubensky čtyr a vedli jeich nebli šli sú tam těch dvanádete lidí... a ujednali sú Kotršovi záhon rolí, konec od konce, aby odbyl tiem Dubenskemu, neumenšujíce platu žádnému, ani Kotršovi ani Duben- skemu přičíňejíce 102a (1481); Hostek ... zezval jěst ... testamentáře Kašpara Vrtěka, fojta, ... Kosěne, božených lidí, Vicene Dubenskeho ... z obce 90a2 (1488); Vicen Dubensky 91b2 (1493); 92a1/a2 (1494); 92b2 (1497); 102b (1503). Dubno, m., jm. os. Jan Oříško..., Oršula, sestra jeho, před námi znali jsú zjevně, že jsú ... doplna odbyti... od... Jakuba Oříška, bratra svého, z těch statkův, keré jim dobré paměti Math. Dubno pozůstavil 96b1 (1518) Kterýžto na přísahu znali jsú před námi, že jsú byli pozváni k dobré paměti Math. Dubno(v)j 96b2 (1518); jsúc pozváni k dobré paměti Math. Dubno(v)j na poručenství..., ptali jse t. dubový, adj. Když městský posel rychtářovi propadne ... tedy jeho osud jest krá- lovský, že dva a tridseti rázů s jedním dubowým prutem má jemu dáti 142a (mit eyner grünen eiche in gerten). duch, m. ten úterý po S. dusse, když osm dní se koná 108b (alz dy phingstwo- che auzget). duchovní, adj. Každý den a každú chvíli mají pokoj míti kněží a duchowni lidé 124B (geistliche leut); který žaluje na duchowniem právě 108a, kto žaluje 105a1 (in gaistlichem gericht); A také před duchownim právem ta- ké(!) musí(!) to učiniti, když by byl v kletbě 116b (Vor geistlichem gericht müz er auch iz nicht tun). Duran, Duren, Dzuren, m., jm. os., Jiřík Blažko Rašovský, Duran, Matěj Mytachrast 86b2 (1478); Majtan, Pro- féta, Duran 87a1 (1479); Duran t. a2; A dále přikazuji tobě, aby dal... Hřehořovi s Vařína a Ondřeji Duranowi, švagróm svým po fl. IIII 96a2 (1417); Matěj Mytachrast, Dyuren, Martin Šváb 86b1 (1477); Martin Proféta, Dzuren, Mistr Andreas 102a (1481). 155

Strana 156
Duro, m., jm. os., Jiří Jednačé téj věci zvrchu psanéj byli: Matěj súkenník... Drapka Dyuro, Váňa, Dobákóv zet 102a (1481); Ondrej Herkudaj, Diuro Velk, přísažní z mestečka Byče 77a (1561); Diuro, Janko, item Míšo Drdol ... Diuro Gezko... přísažní z Rájce 77a (1561); Gnobel ... mel súd ... z . .. měštěníny z Vařína, z Dyurom a Krlem(?) o ňejaké brvna 6b (1463); Diuro Brodňanský 88b2 (1482); Duro Brodnenský 91a2 (1493); Matej, syn Koláróv, žádal i prosil jest nás, abychom diely mezi jím a sirot uboščíka Dure Křepčíka, svých (= jeho) vnukóv, přeslyšeli 92b1 (1494); A oni testamentáři přijeli ješče dobřých lidí k sobe, Dure Drapku a Hřňa 90b1 (1488). dušě, f. Puojdem do nebes s tělem i z dussy 125a (mit leib und mit sel); aby (ty, Žide) zahynul na svéj dussy 143a (daz du verderbest an deyner sele); Teď já tebe opytuji před pány staršími, aby pověděla k své dussi hledíc..., přinesla-li jest matka tvá co s sebú? 88b1 (1481); naši spolusúsedé vyznali jsú jednostajnú řečí k víře a k du- ssě(!) s dobrým rozmyslem takto, že 82b2 (1469); Tehda my všitka rada prosili sme Kršneka, i dali sme jemu k vieře, dussy, poznali-li to Petráš na Mikoláše čili nic. Tehdy on jest pověděl k vieře k dussy, že jest mňe Petráš pověděl a já pánu 99a (1453); A v tom právo naše dalo Štefanovi k vieře a k dussi, jednú, druhé, i po třetí, aby vyznal pravú pravdu, jestliže jest odbyl čili ní 86a (1474); A on Štefan Krok vyznal jest ústně k své vieře a k své dussi, tak, jakž sě ku pánu bohu drží 86a1 (1474); Tehdy fašové jeho pustili jsú jemu, Štefanovi, k jeho dussi, aby před právem sám ústně vyznal, jestliže by odbyl tu očiznu, což na jich ženy šlo 86a1 (1474); kteřížto (testamentáři) k dussim svým znali, že jsúc pozváni k dobré paměti Mat. Dubnovi na poru- čenství, mezi jinými řečmi ptali jse o Štefana, syna jeho 96b2 (1518); aby Mt. Kotrše svým bratróm ... z toho zboží dielu ... oddal..., aby oni po smrti jeho a pro oblehčení dussi svéj (= jeho) nemeli mezi sobú žádného zavodení, než mier a pokoj 92a2 (1494). dva, dvě, num. aby vydal (Jan Matějovic) dwa zlatá, jsem odpustil 97a2 (1518); Mi- kolaj Hostek... paní Oršulu Hostkovu... vedlé práva ... jest odbyl, dal jej dna zlatá a třetinu zlatého 101b (1466); A dále Agně s Valen- tom vyplatili dwa zlatá dluhu otce jejich dobréj paměti 94b2 (1507); z toho kusu země... má s svým platem dávati dwa malá platu pe- 156

Strana 157
nieze 87a1 (1478); Jestli se dwa raníta 109b; Ten městký posel usta- vičně svědší za dwa člověky 143b (vor zwen man); O smlúvě, když dwa přítele spolu smluvie a zjednají 111b, 105a2; Kdy dwa člověky jedno zboží ... namluví 137b (zwene man); Když dwa súsedy mezi sebú mají mezírku 128b (czwen man); kdežto sedie obadwa v jednem právě 108b (beide); Tedy přislúchá k temu mužovi... polštář, dwie prostíradle, dwie slaniny 115a; má-li ta žena k tomu svědomie čtyr muží... a dwie ženě, kteréž jí pomohly k porodu 116a (gezeuch... an czwein weiben); rychtář vezme dwie česti a jemu zůstane třetí čést 142a (dy czwey tail); Tehdy sme my jemu dali den za dwe ne- děli a v tých dwu nedělú Petráš opět přišel 100a (1454); A (mly- nářka) dala ještě dětem nad to... dwie konvě cínové 94b2 (1507); s rychtářovú vuolí a s tých protivníkuov dwu vuolí 146a; Tedy má k tomu vzíti dwu člověkú a osvědšiti jim tu škodu 117b (so lade er do czu czwene man); O dwu, kteří se spolu bijí 107a2, 139a; jmá-li dwu muží žaloba držána býti 146a (czweyer manne); což mu bylo zaplaceno, na tu službu, ve dwu hodinú(!) má to zase odložiti 131a (daz sol er zwirstunt(!) wyder geben, m. dvojnásobně); Každý muž ...erbuje také dwu vozú(!) kolesa(!) 115b (erbet auch czweier we- gen(!); Každú ženu erbuje dwu vozú kolesa na její vnuku 115b (er- bet czweier wegene, ir rad an ir nechste niftel); tu věc obdrží se dwiema člověkoma 124a (mit zwei mannen); dovede to dwiema sed- lákoma 118a; to mají poručiti dwiema potctivýma ženama 126a (czwein erhaften frauwen); obdrží jeho se dwiema svýma přietely jistými 137b (mit czweyen eygen man); dwa a třidseti rázů s jedním dubovým prutem ... má jemu dáti 142a (czwene und dreyzich); při- stúpili... Katruše se dwiema svýma dievkoma 87a1 (1479); jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti a byl by v tom zasvědčen dwema lidmi... propadne ... f. 40 77a (1561). — dvakrát: potom jmá naň zatíti dwakrat a třetí ráz zabósti na svého nepřítele 134b (sol slahen zwen slege). dvadsátý, dvacátý, num. Léta Páně tisícého pětistého dwatczateho čtvrtého 103a (1524). dvadsěti, -cěti, num., dvacet Výš jeden a dwatczeti let přišel člověk v své roky 147a (Úber ein und czweynzich iar); aby s toho (Anna) dala Janovi... dwaczeti zlatých, pět lžic 95b2 (1507); prodali sme ty jisté stavy ... za sto brven a za dwadczeti brven 8a (1468); Štefan... jmá odložiti a za- 157

Strana 158
platiti z toho domu Martinovi, bratru svému vlastniemu dwadczeti a pět zlatých 84b1 (1469); Jest tomu na dwaczet let neb viec 2b1 (1460); A Jan Frátrík před právem čtyřmi a dwaczetmy osobami vinu svú ... jest odprošoval 77a (1561). dvanádsěte, -cte, -ste, num., dvanáct Tehda se třech stran postavili sú čtyř a čtyř lidí a ... vedli jeich nebli šli sú tam těch dwanadczte lidí k těm rybníčkóm 102a (1481); klisice polské, kteréž k robotě prislúchají, má zaplatiti dwanastmi šilinky 119b (mit czwelf schillingen); Když jedno dietě dwanaste let stáro bude 140b (ezwelf iar alt). dvanádstý, dvanástý, num. Fojt má tři tvrdé kusy: První kus po dwanastem dni 108b (Daz erste noch dem zwelften tage). dvój, dvojí, num. když ho popravují o dwoy kus 148b (wenn man uber yn richtet czweyerley); Jeho (městského posla) osud také jest dwuoy 143b (Seyn buze ist auch czweyvalt); záhumnie aby spolu na dwoge roz- dělili 94a1 (1507); paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi..., Lo- rencovi... 5 zlat., 2 koně, 1 šubu liští podšitú, dwoge nohavice, 1 ka- bát 89a1 (1482); Který božejník se obchodí falešnú kúpí, bud' loktem nebo dwogim závažím 132a (mit zweyerley gewicht). dvojíc, adv., dvakrát Tedy muože on toho rušitele pokoje kázati jednúc nebo dwogicz anebo tři hodiny(!) podlé jeho ména a má svú žalobu obnoviti 132a (mak man den vrid precher vorheyschen eynez odir zwir odir drey stunt pey seynem namen). dvór, m. Dwuor mají ohraditi aneb potvrditi jedním plotem nebo zdí 138a; O ovoci a o dworu 106a2 (von dem hofe); O potvrzení jednoho dworu s ohradú 106b2, 138a (Von dem vestene eynez hofez mit zeune); on jest jeho (t. koně) choval na svém dworze 133a; Nemá žádný své ovoce věšeti (!) do dworu súsedského; každý člověk má svú stranu upokojiti(!) svého dworu 128b (Ez sol nymant seyn obeze hengen in einez andern hof, iederman sol auch bevriden seyn teil dez hofez) ; kteréž by zlodějství tam lúčeno bylo anebo do člověčího dworu 130a (in eynez mannez hof); vyletí-li komu roj z jeho dworu 131a (auz eynez mannez hof); Ktož druhému... postel neb podušku neb pro- stěradlo ... vezme..., schová-li pak to ve dworze, jakžto by jeho 158

Strana 159
vlastné bylo 145a (behelt er iz danne in dem wane[!] alz seyn sey); A jestli by ten pak dwuor nepřišel s pomocí ženskú (!) 117a (Ist aber der hof der frauwen leipgezuch nicht); Dá-li muž svéj ženě vedlé svého slibu, což na dlžném zboží stojí, a to zboží by stálo před dwo- rem svého pána anebo vedlé svého súseda 146a (špatný překlad: Gibt eyn man seynem weybe seyn gelubde, daz auf czins gut stet vor seynem hove herren oder nachtgepauwer). Dyňo, m., jm. os. My ... Mt. krajčí, Vavřinec súkeník, Jan dyno 94b1 (1507); Jednačé téj věci zvrchu psanéj byli: Matěj súkenník, ... Váňo Mytachrást, Dynio, Hanúško Polský etc. 102a (1481). E Elena, f., jm. os. dy erber fraw Elena, unsser foytynne, des Wanes tochter von Top- polczan 72b (1418). Elška, f., jm. os. Vyznáváme, kterak přistúpili sú před nás Elsska a Michal, někdy syn uboščíka Hanúška 93a1 (1498); a tak sú zeznali úplňe řečí svú před námi, že Mt., rečený flovský kúpil jest duom od Elssky pro flor. 36 a rečená Elsska před námi jemu slobodila jest 93a1 (1498). Emrich, m., jm. os. Ted stojí Emrych a žaluje k Hanusovi 142b (hie stet Heynreich). erb, m., dědictví, dědina, dědic; das Erbe i der Erbe O tom, ktož svuoj erb osadil za smrt 107b2, 149a (seyn erbe seczt vor tot slac); což by naň zemřelo po otnéj smrti, to udělá všecek jeho erb a jeho vlastnie zbožie 114b (waz auf dy ersterben müge noch dez vater tot, daz tut alle seine erbe und seyn eygen) ; onen jest dlužen spustiti jeho erb 143b (gener ist phlichtik czu lazzen seyn lehen erbe); Který kněz, bere diel rovný svéj sestře bez mateřinéj rády a rovný diel s svými bratry na zbožie a na erbu 112b (geleichen teil mit den prüdern an eygen und an erb); Ta máti jest host v synovém erbu a syn v mateřiném erbu 113a (Dy muter ist gast in dez sunez erbe u. der sun in der muter erbe); s toho erbu teprú to mají platiti 113b (von dem erbe sol man erst gelden); O kúpené erby. Vlastné erby zaplacené jeden muž drží a že jinší od něho kúpí 128a (von erbeygen ... erb eygen behelt eyn man paz, danne eyn ander gechauft eygen 159

Strana 160
oder gegeben); O tom zboží, což erbu nejmá 106b2, (erbuow) 138b (daz erbloze ist); potem musí (!) žena s erby ji děliti 128a (Dar nach müz dy frauwe mit den erben müz sy teylen(!) alle höfe speyse, m. mûsteilen, sloveso k mûsteile = die Hälfte der bei der Erbteilung vorfindlichen Speisevorräte, der Frau zufallend); umře-li pak ten, na koho žaloba jde, jeho erbowe nemají platiti 123a (sein erbe darf do für nicht antworten); který člověk dlužen jest a umře ten člověk, komu jest dlužen, musí plátse(!) býti jeho erbom za ten dlh 123a (er müz antworten seinen erben); jeho erbowe mají toho ustaviti aneb za toho umrlého mluviti o ten dluh 123b (seyn erbe sol ant- worten vor dy schult) ; lebo Erbowe jeho o to by stáli 146b (seyn erbe). erbovati, impf., děditi, děditi se, jako dědictví dáti, připadati tomuto by erbowalo po jeho předších 122a (yn daz angeerbet sy von seinen eltern); Otec a máti, sestra i bratr nikomu neerbuje než sy- novi, a nic dievce 113a (Vater- und muter-, swester- und pruder- erbe nimpt der sun und nicht dy tochter); Vedlé toho obyčeje také i žena (vdova) pojme také(!) žena(!) jednoho muže a bude míti děti podlé posledního jako podlé prvního a erbuje jich svým erbem aneb svým zbožím 115b (czu der selben weyz nimpt auch dy frauwe einen man und gewinnet elich chinder pey dem leczstem alz pey dem ersten und beerbet sy mit irm erbe und mit irm gute); O tem, což ženě erbuje podlé (vedlé) práva 105b1 (115b) (Von dem, daz ty weibe an erbet mit eym recht); umřela-li (by) pak žena vedlé života svého muže, tedy nic jí neerbuje zboží menovitého než kolesa a brána, jestli kte- rého má tak blízkého přítele 116a (překlad nesmyslný: Stirbet aber daz weyb pei dez mannez leip, si an erbet chein varnde hab, wan raden (Geräte) und eigen (Eigentum), ob si ez hot, an den nechsten); Věno žádné neerbuje s ženú, dokad muž živ jest 114a (Mustail und morgengabe erbet chein weyp an bey irez mannez leibe); po jeji muži smrti žena neerbuje žádné pavování, než což k její tělu sluší 114a (noch irez mannez tode daz weip erbet chein gepau auf iren erben, dar auf ir leip gezucht stet); to přísluší a erbuje mužovi a nic ženě 114b (daz gehört zu dez mannez erbe und zu frauwen gerade nicht); O tých kusech (kusích), kteří (kteréž) neerbují s ženú vedlé života svého muže 105b1, 114a (Von den dingen, dy daz weyp nicht an erbet); A jesli by pak potom dietě umřelo, tedy erbuje na máteř 116a (ez erbet auf dy muter); Každú(!) ženu(!) erbuje dvú vozú(!) kolesa(!) na její vnuku 115b (Jeclich weyb erbet czweier wegene ir 160

Strana 161
rade an ir nechste niftel) ; Ta stolice erbuge od otce na staršieho syna a jestli syna nejmá, tehdy erbuge na svého bližnieho strýčence 137a (Der stul erbet..., so erbt ez auf seynen nechsten swert mage). erbovní, erbovný, adj., dědičný, dědický Řekl(-li) by člověk jeden, že by zbožie jeho bylo nebo země erbowne 140b (eyn gut oder eyn erbe); Umře-li ten člověk bez plodu, jeho otec vezme to zbožie erbowne 113a (daz erbe); jeho erbowne zboží 127a (seyn erbe gut); Což muož každý člověk... dáti svéj ženě ráno, když s ní jde k stolu před jídlem bez erbowného slibu 113a (an erbe gelob); Musí jeden dobře svéj ženě dáti svého jistého k její životu vedlé slibu erbowného, jakž sú koli pod tím fojtstvem, kdežto země erbowne ležie 113b (mit der erbe gelubde... do daz erbe inne leyt); Dievky anebo ženy bezmužné, ty prodadie své zbožie bez přivolenie svého řečníka, leč by k tomu byl řečník erbowni 147b (er en sey dann do erbe czu); Kterýž jeden své vlastní zboží rozpójičí anebo založí anebo schovati dá, vedlé oslovení aneb bez oslovení, a chti(e)! by jemu který anebo onen, co by vědomo bylo(!), neb jeho erbowni po jeho smrti, kterýž jest bliší obdržeti... lež onen 126b (Wer den andern seyn varendez gut leyhet odir seczet odir czu behalden tut, mit bescheyden odir an bescheyden, wil iz ym ymant odir gener do noch besachen (m. versachen, streitig machen), odir seyn erbe noch seym tode, der ist neher czu behalden..., dan gener...); O erbow- nich dětech 105b1, 114b (Von erbe chinden); Má-li který muž erbowne děti 114b (erbe chinder); O erbownem dluhu 107b1, 145b (Von erb czins gut); ten Erbowni dluh tak proto nemuož svéj ženě toho dáti bez dlhu(!) a svého pána vuole 146b (Ist aber daz erbe czins gut, so mak er ez seynem weybe nicht gegeben an seynez czins gut herren willen oder laube). erbovník, m., dědic Jeho zboží žádný nemuože vzíti, než jeho pravý erbownik 140b (wenn seyn rechte erben); jestli by pak chtěl erbownik, aby čeled neb slu- žebníci ... jemu vyslúžili zúplna 113b (der erb); o to musí erbownika ustaviti 120a (do müz man dem erben vor antworten); pakli ten umře, na koho žaloba jde, jeho erbownik za to nic netrpí ani platí 120a (seyn erbe antwürtet do vor nicht); Také má dáno býti tým erbownikom, což sú dlužni zůstali tomu člověku umrlému 123b (den erben geben); A když by pak ten erbownik umřel od svých sestr anebo bratrů 113a (Wen aber ein erbe erstarbet(!) von den swestern 11 Slovník k Žilinské knize 161

Strana 162
oder der(!) pruder,...W.: Swene aber ein erbe sich verswestert und verbrüdert). erbový, adj, týkající se erbu Kde sedláci v nově ves osazují, těm muože ten pán dobře dáti erbowe dluhy 138b (geben erbe czins); Má-li jeden člověk erbowe dlužné zboží 145b (erbe czins gut); Jestliže jeden člověk má erbowe zboží 149a (eyn man hot erbe). — erbové, n., zpodstat.: Zemře-li erbowe ze zboží jednoho ze zboží jednoho sedláka tří(!) lány ... to zemře na šoltýsa 138b (Erstirbet eyn eygen erbloze von eym pauren drey huben... ez hort dem schultezen an). ercpryšt, eršpryšt, m., Erzpriester, arcikněz Když ten čtitel(!) umře, tehdy svému (= jeho) pánu jeho najlepší kuoň jmá býti a jeho obecné šaty erssprysstowi, zaňuž ten kněz nebo čtitel umře pod jeho obranú 145b (Wenne der lazman stirbet, so ist ledik seym herren seyn bestes phert und seyn teglich cleyder, daz selb ist der erz brister ledich, so ein phaffe stirbet under seynem banne). evanjelista, m. A toto se dálo a vpisovalo v městské knichy den svatého Matúše Ewange(lis)ty léta 1479 87a2. F Fabián, m., jm. os. Přistúpili sú jednačé, dobří lidé: Matej Kotrše, Fabian Hladiš a Blaško Svedernický 102a (1492); Šváb, Sigel, Fabian, konšalé města s svrchupsaného 100a (1455); Fabian, rychtář z Hríčova 104a (1561). Fabuš, m., jm. os. Paní Mája, neboščíka Matěje Fabusse žena 100b (1464); Mareta Han- čová, neboščíka Matěje fabusse vlastní sestra 101a (1464). Fabušovský, adj. k Fabuš prodala ... jest Mája z bratrem svým Jakubem humno fabussowske pod Váhem 100b (1464); a tak Garaj za to humno fabussowske nebli (seděňé nadepsáno) zúplna jim jest zaplatil 101a (1464). faleš, m. (f.) Žádného súdci nemuož vyvrci z stolice ..., leč by (byl) závistlivý aneb v ffalssy nalezený 139b (er en sey ... mit valsche begriffen). falešný, adj. O tých božejnících (-ech), kteří se (sě) ffalessnu kúpí (-ú) obchodí 162

Strana 163
106a2, 132a (mit valsch chauf umb get); Který božejník se obchodí ffalessnu kúpí 132a (welch purger mit falschen chaufe umb get); Ktož koho obžaluje o zlodějství... aneb o jinší ffalessne kusy 132b (umb andre valsche ding); Jestli by pak mincéř falessny peníz vy- pálil 135a (Pr(e)net(!) (W. Bûtet) ein munzher eynen valschen phennig auz); Jestli by sfalšoval mincieř své peníze a nedrží jich vedlé jejich práva, tehdy žádný v tu dobu nemuož falessně choditi a to proto, že on žádných peněz jinších falessnych nenosí 135b (Velschet der munczer seyn phennige und heldet er si nicht noch irm recht, dy weyle mak (W. her) nymant valschez czyhen, dor umb er wandel dürfe tun, špatný překlad). falešně, adv. Žádný v tu dobu nemuož falessně choditi 135b (dy weyle mak (er) nymant velschez czyhen). falešstvie, n., lest, šalba, podvod, oklamání Ten hlavný skutek také jest, když jednoho člověka (s) zlodějstvím neb lúpežstvím aneb na ffalestwi spopadnú 145b (dy hanthaft tat ist do auch, do man eynen man mit deube oder mit raube an der vrischen tat begreiffet oder valsch). falšieř, falšéř, m. Má každý pokoj míti, krom odsúzených a ffalsserzu a jinších zlých lidí 140a (ane dy verteilten und velscher). farář, m. O tom, ktož čte a o knězi neb ffararzi 145b (Von dem lazman, překlad nesmyslný); Rychtář má dále zvěstovat fararzowi a ffararz má to v kostele třikrát ohlásiti 149a (chunden dem pharrer, der pharrer chundiges dreystunt in der chirchen); Stala sě jest smlúva a zrovánie mezi ctihodným knězem Jiříkem, fararzem naším 102b (1503); A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě... kněze Urbana, ffa- rarze našeho 84a1 (1469); druhé svědomie postavil testamentáře, totiž ctihodného kněze Lacka, fararze našeho 96b2 (1518). — Adj. possess. farářóv: že jsú ty siroty, jejich vnuky a fararowy děti úplně vyplatili a dokonce odbyli s svých statkuov 102b (1503); O ffararzowych dě- tech 105a1 (phaffen k.). Farkaš, m., příjm. Jan ffarkass z Bytče, fojt 77a (1561). faš, m., manžel ženiny sestry, srov. sch. fášo, pašo, pašanec, paš, pašenog; quibus sorores nupserunt, z tur. badžanak, švagr 163

Strana 164
přistúpil jest před... radu Štefan Krok z Strečna, spolusúsed náš, oznamujíc, kterak ffassowe jeho upomínali jeho o placení dědičství po ženach jejich. Tehdy před právem naším Štefan Krok volal se jest na svědomí, praviec, že by odbyl a zaplatil. Tehdy ffassowe jeho pustili jsú jemu, Štefanovi, k jeho duši, aby před právem sám ústně vyznal... Tehdy ffassowe jeho na tom jsú přestali a jeho svobodna jsú přepustili 86a1 (1474); Vyznáváme tiemto písmem ..., kterak jest svrchu psaný Petr Polák, fojt náš, před naši plnú radu přistúpil z jednéj strany z Oršulú, malženkú svú, a z druhéj strany Matěj Ko- váč, ffass jeho, z Barború, malženkú svú. Tu jest již menovaný Matěj Kováč a svláště Barbora, malženka jeho, vyznala, že jest Petr Polák, fojt náš, švagr jéj z Oršulú, jéj sestrú, malženku fojtovú, dal duom na rinku mezi duomem Mistřový(m) a mezi duomem Michalový (m) Bsdlá- kovým budúci... A dále již menovaný Petr Polák, fojt náš, tak jest z Nikušem, naším spoluměštěnínem, phassem svým zmlúvu udělal... Dále svrchu psaní phassowe z malženkami svými Petru Polákovi, foj- tovi našemu, listy na fojtovstvie slušejície jmají vypravit' a dluhy, keréž by neboščička tča jeich sama byla dlužna... jmají platit' 101a/b (1464). fedrunk, fědrunk, -ňk, m., z něm.: nárok, pohledávka Onen, což jest to rozpójičil neb založil, ten nemuož žádného ffied- runku míti, krom na tem, komu pójičil 129a (mak cheyne vorde- rung auf han). felčár, m. ffelczar kovář Ondrej Herkudaj(!), Dúro Velk, přísažní z mestečka Byče 77a (1561). Filip, m., jm. os. V pondelí den svatého Jakuba a philipa stala sě jest smlúva a zrov- nánie 102b (1503). flek, m., z něm., dílek pole, kus Matěj súkenník, ... prosil nás, abychme mu ten kus země... dali... My rada svrchu psaná opatřivše ten flek země již psaný, dali sme i ... dáváme... Matějovi, ... i tomu, ktož by ten kus země s jeho vuolí jměl a držel.86b2 (1478); Sestře své Uršule aby dali společně fl. 4 a flekuov polovici a s druhú polovicí, fleky, aby se synové roz- dělili. Item opět Oršule na jednem fleku, nižním žito 97a1 (1518). fojt, m., z něm. vogt, voyt, a to z lat. vocatus, advocatus, starosta, rychtář O ffoytowi 108b (Von dem schultez); t. 105a1 (Von dem schultez 164

Strana 165
ding); Foyt má tři tvrdé kusy 108b (Der schultez hot drey heftige dinge [ = dni soudní, Gerichtstag]); Purkrabě a ffoyt, ti mohú každý den súditi za peníze bez užery 108b (Der burgrave und der schultez, dy mügen wol alle tag richten umb(!) geld an gezuch(!) [= Zeug- niss, Zeuge]); čtitel jmá svému pánu za to odpoviedati ... aneb před svým(!) ffoytem 145b (oder vor seym voyte); Foyt toho člověka má dáti v ruce jistinníkovi 120a (Der richter); Žaluje (-li) pacholek na svého pána o svuoj nájem zaslúžený před právem, tedy ten pán pro- padne ffoytowi osud 131b (ist der herre dem richter sein gewette schuldik); Tehdy pozval jest k sobě Petráš Thurský dobré lidi: ffoy- tha s staršími 100a (1455); My Mikuláš, ffoyt žilinský, a starší města 88b2; My Abraham foyt a konšelé ... známo činíme 96a2 (1511). — Adj. possess. fojtóv: Petr Polák, fojt náš, švagr jéj, z Oršulú, jéj sestrú, malženkú foytowu, dal duom na rinku 101a (1464); A foytowu věc nemuože žádný zjeviti, než on sám 108b (Dez schultezen dinge); Když fojt doma nejest a stane se bezprávie komu, tedy božejníci mají voliti rychtáre na jistý den na foytowem miestě 108b (an dez schultez stat); přišel-li by ten jistinník po zvání foytowem 110a (chümt iener für mit gerüfte). fojtovský, adj. Všeckni ti, kteří nejsú fojtowského pokolenie, ti nemohú dáti věna svým ženám 113b (Alle, dy von richter art nicht seyn, m. von richters art, W.); Již rozumějte, což muož každý člověk, kterýž jest foytow- skeho pokolenie dáti svéj ženě 113a (ein iglich man von ritter[!] art). fojtovstvie, n., rychta, rychtářství Matúš Maňko vyznal..., že ffoytowstwie žilinské... prodal jest se všemi duochody k tomu ffoytowstwi příslušejícími, kteréžkolvěk z stara dávna od předkuov jeho, to jisté ffoytowstvi držících, jsú po- žívány ... jestliže by kteří kolvěk listové na to jisté ffoytowstwi a zá- pisy od kohož kolvěk zapsaných(!) aneb na který kolvěk kus duocho- duov k tomu ffoytowstvi slušícími (!), bud' na všecko ffoytowstwi, že ti ... zápisové mají umořeni býti 83a1 (1469); Jakož jest kúpěl uro- zený pán Václav od S. Mikuláše ... ffoytowstwie města našeho Žiliny od Staňka z Kremnice a od Matúše Maňka z Beluše za šest set zlatých summy 84b2 (1472); Dále svrchu psaní fašové... Petru Polákovi... listy na foytowstwie slušejície jmají vypravit' 101a (1464); Za ffoitow- stwj Jana Nemce a starších jeho 104a (1561). 165

Strana 166
fojtstvie, fojtstvo, n., rychtářství V cizém ffoytstwi nebo rychtárství neustaví žádný božejník žádného k boji neb v právě 137a (An dem auzwendigen gericht); Všickni, kteří jsú pod tím fojtstwiem 143a (dy in dem gerichte gesezzen seyn); A pakliž by do jinšího foytstwi utekl 125b (in ein ander gericht); Tři dni mají zůstati osobně na svéj ztravě v fojtstwí 125b (in dem gericht); obdrží třetinu, což jest od zlodějí odjal a čést z jinšího foytstwie 142a (v předloze vynechán kus textu, překladatel podle dohadu doplňuje); (Ist aber jener von eyme andern gerichte); Jakž sú kol pod tím foytstwem, kdežto země erbovné ležie 113b (unter dem gericht). folvark, forberk, m., dvorec; z něm. vorwerk folwark a rolé prodavše, to jest všecko požila (paní Žofka) 12b (1462); — Napřed jmenovaní ... s ... otčimem svým a se paní Uršilú, manželkú jeho a matkú jich o všecko i vo každé zbožie, totižto mlýny, duom, forberk, rolé vorané i nevorané ... prodali a spustili (anakolut) 82b2 (1468). fortel, m., z něm. vorteil Co zůstane po třidsátku, k tomu má rychtář míti rok a den bez fortele 115b (Dicz sol der richter haben iar und tag unvortan = unvertân, nicht verbraucht, ganz). Frambor, m., jm. kopce, vrambor, bor (Höhe), vram (vorwärts) i také ty dva stavy na framborze nikomu jinému nejmají býti, jediné Matějovi Kováčovi a Barboře malžencě jeho 101a (1464); Petr Polák, fojt, Matějovi Kováčovi dal i také ty dva stavy na framborze (to celé pak bylo škrtnuto) 101a (1464); Matěj súkenník... prosil nás, abychme mu ten kus země, který jest vedlé jeho zahrady na ffram- boru obecní, dali 86b2 (1478). Francúch, m., jm. nár., Frank Každý člověk v nově přišlý,... jakýž kolvěk jest, bud' Bavor, Šváb aneb ffranczuch (nabude erbuov) 116a (Francke). Frátrík, Fratřík, m., jm. os. Stalo se zjednání skrz lidzi dobré mezi Janem Nemcem a Janem fratrzykem z strany narčení úščipného poctivosti, kteréž Jan fratryk učinil jest na Nemce Jana. Tu když fratryk Jan jsauc před právem postavený ... toho dovésti nemohel... lidé ... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli ... Jan ffratryk před právem ... vinu svú 166

Strana 167
... jest odprošoval... jestliže by ffratryk smel ty slova po druhé mluviti... propadne ... f. XXXX červených 77a (1561). Frelich, Frolich, Frulich, m., příjm. přišli jesú pred nás Peter frulych z Bélska (Bielska) ... vyznal i rekel Peter frulych od ... malženky bratra mého Hanuš frolych a o ňeaké veci, což mal Hannes frelych ... z bratrem z naším z Hannesem fro- lichem... My Peter frulych ... zlubujeme... My svrchu psaní Peter frulych 7b (1451). frejunk, freunk, m., z něm. vriunge, emunität, freiungsrecht, asyl, svoboda, ochrana Fabián, rychtář z Hríčova z bratry svemi zrušil jest ffreunk jarmarč- ný nezdobizeň čiňe, jedno střílaním z rušnic, druhé bráňe se dobytými kordy auřadu 104a (1561). frid, m., z něm. vride, vrit; pokoj, mír Kdyby jemu rychtář udělal ffryd, kterýžto žaloval 136b (machet ym vrid, der do clagt); Ten frid, ten zbořil(!) byl Jozephus pro krále Vespaziána 120a (disen vride erwarb[!1); ten člověk... přišel jest ke mně na královskéj, svobodnéj cestě a zlomil frid na mě 132b hat den vrid an mir geprochen (srov. zbořil pokoj na něm 132a den gotez vride). funt, m. Purkrabóv osud tři funty udělá 108b (drei phunt); Pakli by udělal v mase ránu, tedy propadne rychtářovi tři ffunty a polepší žalobníka 140a (er wettet drey phunt dem richter); Ten kuoň jezdečský ..., ten má platiti jedním ffuntem 119b (daz gilt man mit eynem phunt). G Gabro, m., jm. os. Přistúpil... Gabro (s) svú čt'ú Tišpierkú 86b1 (1477); Gabro žaloval jest tiemto obyčajem na Matúšě Vajčaře t. Karlyk Prchala, Gabriel, 98b (1453). Gabriel, m., jm. os. Gal, m., jm. os., Gallus-Havel My fojt Gal i boženíci 7b (1451); Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho... Matěje Gala 104a, 77a (1561); Přistúpil jest... Matej Ko- trše... (s) svými bratřy, řečenými Gall a Janem, žádal i prosil nás, abychom ... 92a1 (1494); aby Mt. Kotrše svým bratróm řečeným 167

Strana 168
z toho zboží dielu po smrti svéj oddal Galowi ff. 14 92a2 (1494); posta- vil jest rukojmě... Gala Bánovského 84b2 (1464). Garaj, m., jm. os. Bartholomeus (Garag, škrtnuto) sutor 82a1 (1462); Štefan Garag, náš spolusúsed 100b (1462); Štefan Garag, náš spoluměštěnín 100b (1464); I prodala jest Oršula Hadmaška dóm Štefanovi Garayowi, zeti svému 100b (1464); že jest... Štefanovi Garagowi... prodala 101a (1464). Gardoš, m., jm. os. My Gardoss, fojt města Žiliny 93a2 (1501); My fojt a rada... Petr Sedlý živi jsúce a Štefan Gardoss, z buožieho dopuštění s tohoto světa zešlý, vyznáváme 94a2 (1507); Stala jse úmluva z dobré vuole mezi Štefanem Gardossem a Martinem z Petrovce 87a2 (1479); Stala se jest smlúva z dobré vuole mezi mistrem Janem a Štefanem Gar- dossem tak, že když... Štefan Gardoss pojal sobě rádně za manželku diewku nebožtíka Mikuláše Noska a Osanny 87b2 (1479). Gašpar, m., jm. os., Gasparus, Kašpar rada dolůpsaná... Gasspar Vrt'ák 91b2 (1493); A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě... Gaspara Vrtáka, Bartoše Ševce 84a1 (1469). Gbun, Kbún, m., jm. os. My fojt Ondřej Bapčanský a rada dole psaná... Matěj Gbun 95b2 (1513); My Martin Míska, fojt a... Krok, Kosan, Kbun 96b1 (1518); Dlúhý Lacko... Kbun, konšel žilinský 99b1 (1518); Matěj Kbun 103a (1524). Gbúr, m., jm. os., v. Kbúr Gedruda, f., jm. os., z něm. Gertruda Kateřina a gedruda, sestry vlastní nebožtíka Štancle svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily 88b1 (1481). Gel, Gil, m., jm. os. Hanus Gel... vorgenanten Hanus Gil... Hanus Gel 80b1 (1429). Gelka, f., jm. os., ke Gel. A na ty statky rečené ... sirotě staršiej, Osanňe ménem, svých vlast- ních peněz oddal ff. 7 a Gelcze, tětce těch sirot ff. 10, d. 67. též vlastních peňez 92b1 (1494). Gezko, Jezko (?), Ježko (?), m., jm. os. Jan Frátrík před právem čtyřmi a dvacetmi osobami vinu svú... jest odprošoval, a to lidmi řádnemi a zachovalemi, mezi kteremižto 168

Strana 169
byly i přespolní lidé řádní a poctiví... Jano Buš, Dúro Gezko, Míšo Hanzel, přísažní z Rájce 77a (1561). glejt, m., z něm. geleite, průvod, pokoj, lat. salvus conductus A z právem jmá svobodný gleyth jmieti, když své zboží a svů(j) život opoví(!). A pakli by kto gleyth jměl, že by škody nepojal v svém zboží a od toho gleythnika byl by zachován škody, ten dlužen jest (platiti) (překladatel přeskočil kus textu a spojil dvě věty) 135b (und mit rechte sy er geleytez vrey, wo er seinez gutez odir leybez genennen [geneden, genennen = wagen, riskieren] wil; wenn Sweme aber er geleyte gibt, daz der den schaden beware in seym geleyte odir er sol ym gelden); V nedeli i také jinší sváteční dni má každý člověk pokoj míti, krom odsúzených a falšérů a jinších zlých lidí, kteříž žádného kleytu nemají míti po vše časy 140a (ane dy verteylten und velscher und ander böze leut, dy cheyne vride haben schullen). glejtník, m., wer geleite gibt; v. glejt. Gnobel, m., jm. os. Tomáš Gnobel, náš spolusúsěd 6b (1463); vtem jest byl Gnobel od práva postúpil t. Gloz, m., jm. os. zlubujeme Polákovi XVI f. zastúpiti od gloza s Tešína 7b (1451); — v. Kloz. Gomora, f., jm. míst. Kdyžto Sodoma zahynula a Gomora 143b. Gregor, -ř, m., jm. os. Potom Gregor tak mluvil zjevně, že 93a2 (1501); Gregor Súkenník, jináče Mokrý, 101a (1464); Gregor Mokropyský 100b (1464); druhé svědomie postavil testamentáře, totižto ... kněze Lacka ... a vopatrné Thomka, Gregora, Milotu 96b2 (1518); Některého času ukradli jsú Štefanovi něco peňez a on to byl řekl na Martu, již jmenovaného Gregorze manželku 93a2 (1501); Stala sě jest smlúva mezi Gregorem Ševcem a Štefanem Dlúhošem 93a2 (1501); Potom sme naposledy ortelovali, aby často jmenovanému Gregoro(v)y cti nic neškodilo ani ženě 93a2 (1501); v. Hřehoř. Greksa, Grexa, m., jm. os. z Gregor My Abraham fojt a rada... Jiřík Grexa... vyznáváme 94b1 (1507); 95a1, 2; 96a1, 2; 102b; a na to jsú posadili dobré lidi dole psané: Matěje Kostku... Grexu, Dlúhého Lacka 95b2 (1513); Matěj Polský, Hannuš Grekza 86b2 (1475). 169

Strana 170
groš, m., peníz; z lat. grossus Jakub Mlynár... Michálka, sestřenca svého také odbyl a že mu ješče zuostal jeden zlatý a XX grossij 100a (1455). Gutman, m., jm. os. — Adj. possess. Gutmanóv duom, kterýž jest mezi domem Matěje Kováče a z druhé strany mezi domem Gutmanowym 84b1 (1461). H Habrarth, m., jm. os. Dal jest Martin, syn Polákóv, svaku svému, točíš Math. Habrarthowy a jeho dědem ... k téj prvnie sumpně ... 20 f. 7b (1457); jest předstú- pil před nás Martin Polák z jednéj strany a z druhé strany Mat. Habrarth (s) svými dětmi 7b (1457). — v. Abrahart. Hadmaška, f., jm. os. Oršula Hadmasska, naša spolusúseda ... prodala jest Oršula Hadmass- ka dóm 100b (1462). Hadviga v. Hedvika hájiti, impf. Ktož chce zvěř hagiti k svému užitku, ten jich(!) má držeti zachova- telňe bez škody lidskéj 118b (wer wilde tyr hegen wil). hajný, adj., hájený O haynem zvěři 118b (Von dem gehegeden wilde tyre); O hayne zvěři 105b2 (Von dem gehegeten wilden tyre); A ktož by jel přes ten hayny dobytek(!) jeho lučisko nemá býti napaté 124a (Wer reytet durch den banvorst, seyn bogen sol ungespannen seyn). hajptman, hejtman, m., hejtman Dáváme veděti všěm,... že jest byl v jedny časy Zandr v Žiliňe haiptmaniem a v tom jest umřel 99b (1454); věděti dáváme, kterak se bylo stalo, že jest byl Blažek nedzecký v Žiliňe haiptmanem a měl mezi námi dóm 100a (1454); vyznávámy všem vóbec ..., že jest byl ubožčík Blažek haiptmanom (-em[?1) v Žiliňe mezi námi 99a (1453); po ňem jest byl haiptmanem Zandr uboščík t.; A ty budúce haiptma- nem několik nedělí, rozehnal s' mi několiknástero dobytka t.; však ty vieš, že byl bratr tvój, nebožčík Blažek i nebožčík Zandr, bratři tvoi, budúci haiptmany u mně, šenkovali sú několiknásti beček vína 99a (1453); za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě... Pavla Brzieho, hegtmana v Žilině, Matěje Kotrše 84a1 (1469); Když by 170

Strana 171
jeden člověk byl v jedné rotě a nebyl heytmanem 138a (nicht haupt- man). hajptmanstvie, n., hejtmanství A tam jedúce na tu vojnu (Zandr) ostavil jest byl Petráše, bratřa svého miesto sebě na haiptmanstwy 99a (1453). Halboký m., jm. míst. Hluboký, Hlboké Stephanus, iudex de halboky 97b2 (1417). haluz, haluza, f., větev O plotech a o jeho haluzech 106a2, 128b (seinen esten); Jeho dřeva haluzi nemají rósti přes jeho dvuor súsedovi ku škodě 129a (seyner bäume zweige). hanba, f. A provede-li to na svú božbu, zuostane bez škody i bez hanby 138b (bleybet an schaden und an laster); leč by se pak vymluvil pod božbú, že on nejest učinil tomu pánu k škodě ani k hanbie 147b (czu schaden noch czu laster); (Sekula) po druhé, jest zlatníkovi ženu odlúdil, to jest nám všěm k hanbie udělal 3a2 (1460). Hančová, f., jm. os. Mareta Hanczowa, neboščíka Matěje Fabuše vlastní sestra... A Mája z bratrem svým Jakubem a z Maretu Hanczowy(!) (m. Hančovú) Garajovi to humno jsú slobodily 101a (1464). haneblivě, adv., k haneblivý Žadný božejný člověk nepotřebuje své ruky malování dokazovat ani v tom své přietele jmenovati, on by přimluvil svým hanebliwie 137a (Chein schephen bare man darf seyn hant gemal beweysen, noch seyn vir anen nennen, Er en spreche seynen [předloha má zde mezeru] semleych, W.: her en spreche einen sînen genôz kamplîche an; pře- kladatel četl schemleich = schemliche, m. peinleich). haniti, impf. Paté, jest nám chtěl (Sekula) fojta bít soběvolně třejmi kyjmi, ha- nycze jeho a nám všem otpovědujíc vespolek 3a2 (1460). Hanko, m., jm. os. Miclus et Hanko de eadem (Rossina) 4a1 (1420) ; Diaro, Hanko 77a (1561). Hannes m., jm. os., Johannes, Jan což mal Hannes Frelich činiti z Polákem 7b (1451); z Hannessem Frolichem t.; Martin Polákovic... postavil starú radu... Vaňka Vaj- čára, Hannesa Ryšě i jinšie dobré lidi 4b (1459). 171

Strana 172
Hanuslen, m., jm. os. Vyznaly, že jim Nikel Hanuslen jeich otčišnu... odbyl 6b (1463); že jest Nikel Hanuslen z jednéj strany (přistúpil) t. Hanuš, m., jm. os. Hanuss Čakan 5b (1459); 12b (1462); 101b (1466); Hanusius Čakan 82a (1462); Hanuss Ryš 100b (1462); Hanuss Grexa 85a1 (1472); Rys Hanus 98b (1453); přišli sme od svéj nevesty, malženky bratra mého Hannuss Frolicha 7b (1451); Ted' stojí Emrich a žaluje k Hanusovi 142b (klagt czu Hanusen). Hanúšek, Hanúško, m., jm. os. přistúpil jsú před nás Elška a Michal, někdy syn uboščíka Hanusska 93a1 (1498); Jednačé... byli... Váňo Mytachrast, Dyňo, Hanussko Polský 102a (1481). — Adj. possess. Hanúškóv: Též jmenovaný Mi- chal, syn Hanusskow, zeznal jest 93a1 (1498). Hanzel, m., jm. os. Jano Buš... Míšo Hanzel, přísažní z Rájce 77a (1561); Hanzel Kloz 5b (1459); bratr jich Hanzel bral se do Polsky 88a1 (1481); Hanzel Puchala (m. Prchala); 7b (1457); A také jest to nám vědomo, že také Nikel Hanzlowy, bratru svému, odbyl 6b (1463). Hartunek, (Hartunck[?]) m., jm. os. My Ondřej Hartunek fojt 103a (1524). Hedvika, Hadviga, Hedviga, f., jm. os. přistúpil z jedné strany Jan Komář, z druhéj strany paní Hedwika, z třetí strany Šimek z Previdě 84b2 (1470); Stala jse úmluva mezi Štefanem Gardošem, Melicharem, Hedwiku a Kateřinú, dětmi ne- božtíka Martina Polákovic... a mezi Martinem z Petrovce 87a2 (1479); túž summu ... jmá a dlužen jest dáti a zaplatiti sestrám svým vlastniem, jménem Hedwize a Agoši 84b1 (1469); Tedy paní Oršula ... položila ... peníze, diel ménem Janovi Komárovi, jeden a osmdesát zlatých, z druhéj strany dceřej její Hedwicze z Kremnice též osm- desát zlatých a jeden 84b2 (1470); Tedy rada optala jich, najprv Jana Komáře a dcery její Hedwiky spuolem t.; A pakli by ty siroty a sestry jeho Hedwiga a Agoše zemřely 84b2 (1469); všickni čtyři spo- leční rukú slibujíc za poctivú paní Hedwigu, sestru svú ... vyznali 82a2 (1468); Petr Polák ... za ten diel, kterýž jide na Hadwigu, mal- ženku Nikušovu, a na tu dievku, ménem Dorku, kerúž jmá z Had- wigu ... jmá zto zlatých dáti 101a (1464). 172

Strana 173
Heynko(?), m., jm. os. Item Heynko tenetur 9b (1380). hejtman v. hajptman Herkudaj, m., jm. os., viz Úvod 47 (Ján Frátrík vinu odprošoval 24 lidmi), mezi kterýmižto byli... fel- čár kovář Ondrej Herkuday 77a (1561), (není dosti zřetelné). Hiršberk, m., jm. os. přistúpili jsú před nás... Mikuláš z Svidnic, řečený Hyrssbergk 88b2 (1482); Obě dvě straně, totiž Mikuláš Hyrssbergk, Lorenc 89a1 (1482). Hladiš, m., jm. os. přistúpili jsú jednačé... Matěj Kotrše, Fabián Hladiss a Blaško Sve- dernický 102a (1492). hladký, adj., prostý, obyčejný a dá jemu odpověd s hladkú žalobú 122a (antwürt ym mit slechter clage). hlas, m. Mají zůstati ... do téj chviele(!), až onenno ujde, kteřýž na ně hlasem volal 125b (der do geschreyt hot); všickni čtyři... před nás v plné radě přišedše ... živým hlasem dobrovolně... vyznali 82a2 (1468); přistúpil Matúš Maňko... v osobě své vlastní před naši plnú radu a vyznal jest svým živým hlasem dobrovolně, bez všeckého přinucení 83a1 (1469); A obě dvě straně ... jsú živým hlasem poznaly, že 89a1 (1482); Protož oni bratřé jeho zvrchupsaní, jeho Martina vespolek jednoobyčejným úmyslem a hlasem jednostajným ostavují v zbavě- né(?) jméno(?) a jeho nechávají v hospodvárstvie(!) a v uočizňe 90b2 (1489). hlava, f. A jestli by pak jeho v hlawu udeřili 111a (auf daz haupt geslagen); hlawu(!) i nohy to jmá býti nahé 134a (haubt und füzze sein vor bloz); (Žid) má svuoj plášček na sobě a svuoj židovský klobúček na hlawie 143a (sol ... anhaben und seynen iuden hut auf); A chybí-li na téj božbě, tedy ortel jeho bude hlawa, 148b (mit urtil seynez haubtez ist er bestanden); tedy sú oni (násilníci) propadli vedlé ortele svá hrdla neb hlawy 147b (seynt bestanden mit urteil mit irem haubte); za to propadne hlawu 112a (dy vorlysen... umb totslag ir haupt); A jest to, že ta panna z její hlawu, skudlenými vlasy... přijde 148a (mit barem haubte und mit gestraubtem hor); Když jemu to bude najdeno, že on to dobře muož udělati, tehdy otíže s' 173

Strana 174
jeho podlé práva, kterak sě jmá jeho podjíti, že by jemu mohlo ku pomoci přijíti k jeho právu a zvlášte svú hlawu 133b (v předloze opisovačskou chybou vypadla část věty; překlad je špatný proto, i pro neporozumění několika slovům: so vrage er mit urteilen, wy er sich sein under wunden müge, daz ez ym helfleich müg sein zu seynem rechte; [sô vindet man ime zu rechte:] Gezogentleich mit seynem haubt [gate]; houbet-gazze, -loch, límec); to sme zapsati kázali ten pondělí před S. Jana hlawy stětí léta božího 1515 96a1. Hlavatóv, adj. possess. k Hlavata I vyznal jest, že by Jakub Mlynář sestřence své Janeka a Ondřeje, syny Hlawatowy, také odbyl... Jakub jich ujec. hlavní, hlavný, adj., hlavní, -ý skutek = hanthaft(ig)e tat, čes. horký účinek, ihnední horký účinek, XVII. C. 24. un. kn. 132b; dopadení při činu s doličným předmětem Co jest gmenováno hlawni skutek? Račte věděti, kdež člověka po- padnú, kterého popadnú na jistotě, aneb popásti muože, bud na utie- kaní svého skutku, neb o krádež neb pro lúpež, v němž popaden a sám k tomu klíče nosí etc. 134b (Waz dy hanthaftige tat hayzzet? Wist daz, wo man eynen man mit der tat begreiffen mak oder in der vlucht der tat, oder dübe oder raube in seiner wer hot, do er selbe den sluzsel zu treyt); O hlawnem skutku 107b2, 142a, 107b, 145b (von hanthafter tat); ten první raněný žaloval by toho dne ten hlawny skutek... on proto vyhrá prvú žalobu 111a (claget ... in der hanthaften tat); ten člověk, kterého sem já menoval zde v hlawnem skutku, přišel jest ke mně 132b (den ich hy genant hab in der hanthaften tat); tento, což jeho byl jal o hlawni skutek 133a (in der hanthaften tat); tehdy nemuož naň žádný hlawny skutek provésti 145a (so mak man auf yn cheyne hanthafte tat prengen); Bude-li člověk obžalován o lúpežský kus, jehož hlawni skutek naň provésti muož 145b (do man dy hanthafte tat beweysen mak); Trój hlawni kus právní obdrželi sú Sasové proti králi Karlovi vuole 127a (Dreyerhande recht); toho nemohú žádným kusem hlawnim v osud položiti 130a (den mag man cheyner hanthaftigen tat schuldigen); kdyžto ortelem bude k tomu přisilen v kusu hlawnem 131b (in eyner hanthaftentat); A pakliž by nebyla žádná hlawna žaloba, tedy onenno bližší jest ... se vyvésti 12?a (Ist aber chein hanthafte tat). hledač, m., výbojník, kdo násilím vnikl do cizího domu A jestli ti lidé i s ním božbu vésti budú, pravíce, že právě tajní hle- 174

Strana 175
dacze tu byli 147b (daz ware heymsuchunge sey geschen); jestli by ten toho domu hospodář toho hledacze domu z božejníkem mohl přesvědšit, jeho nepřítel jest přemožen bez ortele 147b (Ist daz der hauz wirt seyn hauz schuchung mit eynem geswornen manne mag bezeugen); A jestli by se stalo, na tých hledaczych mord stal, bez řeči, bez práva zahynú 147b (daz icht mordez an den nemlichen heymsucher geschicht); jestli by kterého zabili z tých hledaczu, tomu nepotřebí žádného práva 147b (daz icht [rkp. nicht] toten under den heymsuchern werden irer leüte, do gehört nicht rechtez noch [nach]). hledánie, n., výboj (v. předcház. heslo) O doma hledani člověka s brannú rukú 107b1, 139b (Von haymsuche); O tajném hledani domu člověčího 107b1, 147b (Von heymsuche eynez mannez hauz). hledati, impf., hledati, výboj činiti A on řekl, že já jeho (bratra) neviem, kde hledati 12b (1462); ti hle- dagi toho zrušitele pokoje 125b (dy suchen); jestli by to hledal prá- vem 143a (suchet sich iz do ymancz an mit recht); Tedy pak hleda si druhý svéj škody na svém jistinníkovi 133b (so zucht sich iener an seynen geweren); O tom právě, což by chtěl na jednom hledati 106b1, 134b (Von dem gericht uber eynen czu vinden); Nejmá hledati, kterak by jednoho jměl osúditi, než by prvé byl přesvědčený a pře- možený 134b (man sol nicht vinden, wy man uber einen man richten schulle, er werde e verwunnen [v dalším: man sol auch nicht vinden se překládá: A také nemá najíti]); Hledal(-li) by pán muže aneb muž pána a(!) obžaloval(!) by jeho před svým mužem, udělá proti své cti 138a (Suchet der herre den man oder der man den herren unbeclaget vor seynen mannen, er tut wider seyne treuwe), (suchen = heimsuchen, feindlich, mit Kriegsgewalt); A také muož dobře za- ložiti na svém zboží a na své zemi, ten(!), kterýž totu seje nebo oře, bez rychtářové vuole tak, že ten rychtářovu vuoli za to chce hledati anebo najíti 137a (Er müz auch wol phenden auf seym gute und seym lande gener[!] [W. den], der iz da ert, an dez rachterz urlaub so daz er dez richtrez willen [will] dor umb vinden); Ktož doma hleda člověka s brannú rukú 139b (wer heym suchet eynen man mit ge- wophenter hant). hleděti, impf. Který člověk usedlý ..., nemá žádného rukojmí dáti, než rychtář má hledieti na jeho zboží 121a (Der richter sol auf seyn gut sehen); Musí 175

Strana 176
hledieti na jistinníka, ktož jeden od druhého tak dlúho žaluje, že musí přijíti na teho, kteřýž jest jeho z mladosti v svéj stáji vycho- val(...) 130b (Maz müz zyhen auf mangen weren, der eyn auf den andern, also lange, biz man chumt auf den, der iz in seynem stal gezogen hat, ob iz vich ist); Komu něco platiti mají, ten musí teho hledieti, dokadž slunce zajde 120b (der müz iz warten, biz dy sonne unterget); Což sě stane ven s práva, to netřeba hledieti v jinším právě 137a (waz auz dem gericht geschicht, dez darf man yn eym andern gericht nicht warten); tí čtyří, když napomenuti budú čtvrt léta napřed, jmají jinšiech rukojmí napomínati a hledieti 84a2 (1469); milá ženo Barboro, teď já tebe opytuji před pány staršími, aby po- věděla k své duši hledíc ..., přinesla-li jest (matka tvá) co s sebú? 88b1 (1481); Jestli kto, ješto by jednoho z svéj vuole před božejným člověkem na to hlediczym rozlil jeho krev 148b (vor eynez geswor- nen mannez angesicht). hluboký, adj. Pro jednu ránu má propásti ruku a pre smrtedlnú, která by byla na nehet hluboka a na článek dlúhá, tedy propadl smrt 109a (einez na- gels tyf). — hluboko, adv.: Jakž hluboko kterého člověka raní v jeho údě, tak těžce jeho má polepšiti 109a (špatný překlad, Wy dikke [ = oft, nikoli tief] man einen lamen man lemet in ein ander glyd, als dikke [ = tolikrát] sol man ym bezzern). — hlubocě, adv.: Bez rychtářové vuole muož dobře kopati tak hlubocze, jak by rýlem nad se mohl klásti 133b (also tyf). hnáti, impf. Ktož svuoj dobytek zene na jinšího člověka setí anebo trávu..., má jemu platiti škodu 117b (treibet); Ktož cizí dobytek zene (ziene) do svého domu 105b2, (119a) (eyn treibet); svině, kteréž před pastýře zene 114b; Což před pastýře zenu 118a (Waz man ... treibt); Jestli by se stalo, že by nemohli vnitř hnati, jako by byl kuoň neježděný 117b (daz man nicht eingetreiben mach); O dobytku, kterýž bude hnan na jinšieho člověka zboží 105b1, 117b (getriben wirt). — hnáti sě: a pakli by se hnali před právo, tedy musí jich svědomiem dohnati a (a dodatečně vepsáno) jestli by oni vinni nech (t)ěli býti 116b (Vor- loben si ez [erbe] vor gericht [vorloben, verloben = mit Gelübde aufgeben, verzichten aufl, zo müz man si dez baz vorzeugen, den si ez unschuldich müzzen weren [vor-, verzeugen, verzûgen = mit Zeugniss überwinden, überführen]; překlad špatný). 176

Strana 177
hned, v. ihned hněv, m. Kterážto (Calezima = Calphurnia) před právem prázné řeči v hnie- wie vypustila; když před právem stála, nemohl ten hniew pominúti ji 116b (dy vor dem gerichte missebarte vor czorn, do ir wille an [= bez] vorspreche nicht mochte vor gen); O kradmém hniewu 106a1, 126a (Von heymsuchen). hniezditi sě, impf. Každý člověk má zachovati svú pec a svú zed a obmazati vápnem, aby vrábli se tam nehniezdili a neletěli jemu na škodu 128a (Jeder man sol bewaren seynen ouen und seyne maure bewaren und be- werfen, daz dy sperken nicht ein vligen in seynen hof, dem andern czu schaden; v předloze je omylem sperken, sperk, sperling místo sparken = jiskry; W. in eines andern mannes hof; hníždění je do- plněno překladatelem podle domyslu). hniezdo, n. Švábové berú úžeru(!) ... tak daleko, jakž by to mohl přesvědšiti, kterýž by byl prvé jeho přirozený nobo(!) prvorozený toho hnizda, ten to ptá své přirozené před právem, jakžto dobytý kus 127b (Dy Swaben nement wol herwette ... also verre, alz er iz gezeugen mak, daz eyn seyn vorvodern genez vorvoderen oder ienez vorvodern seynez vorvodern herwette ir vordert habe ge [= jel vor gericht odir genumen habe; změnil). hnój, m. Žádný člověk ... má svuoj hnoy před sieň svú metati (rkp.: metak) 128b (sol auch seynen myst für seyne tür legen). hnutý, adj. k hnúti, hnuté zboží = léno Já jeho ženu nadielém, aby byla vdovú, jeho děti sirotami a zboží jeho erbóm jeho a hnute zboží jeho pánu 141a (ich tayl seyn weyp czu witwen... seyn gut den erben, seyn lehen dem herren). hodina, f. Štefan Stáň ... čekajíce na se příščí hodiny smrti, předložil... i pozval jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517); A ktož by pak vyručil jednoho vězně zase ustaviti, to musí to rukojmí splniti, že jej zase ustaví na tu hodynu, když to slíbil 123b (Wer aber borget einen ge- vangenen man wider czu antworten, daz müz der pürgel volpren- gen, daz er wider geantwürt sey, alz seyn gelübde stunt(!) und nicht gevangene); za každú hodinu, kterúž on nemá moc k tomu, ... nemůž 12 Slovník k Žilinské knize 177

Strana 178
na ten zámek více žádná žaloba býti 142b (alle dy weil er iz unge- weldik ist); A to musí před právem odmlúvati v tu hodinu, když ho o to obžalují 123a (do müz er czu rechte umb antwürten zu hant); Ktož jeden druhého zálohu držeti (ne)chce, ten má přinésti před právo prvé tři hodiny 132b (sol si drey stunt [ = třikrát] vor gericht bringen); Nemá žádný božejník k právu státi, než tři hodyny práva proti svému nepříteli o marný kus 132b (Iz sol auch cheyn schephe czu recht drey stunt auf ein ander vinden urtayl in eynem gehechten dinge; = třikrát); tři hodiny prvé po čtrnásti dnech mají onoho před právo zváti 129b (Dreystunt [= třikrát], ye uber virczehen tag sol man ienen vor laden); muože on toho rušitele pokoje kázati jed- núc, nebo dvojíc anebo tři hodiny podlé jeho jména 132a (mak man den vrid precher vor heyschen eynez oder zwir odir dreystunt pey seynem namen; = třikrát); což mu (pacholkovi) bylo zaplaceno na tu službu, ve dvú hodinu má to zase odložiti 131a (czwirstunt = dvoj- násob, dvakrát); když budú osloveni tři hodiny a nevystúpí od nich, tedy mají tak pokázáni býti 132a (alz man si manet drey stunt; = = třikrát); Jeden muž muože dobře svého syna odtáhnút... od prá- va... na tři hodiny, na čtvrtú hodinu musí sám odpověd dáti 140b (mak wol seynen sun auz zyhen... czu drey stunden, czu der virde muz er selber antworten); Bude-li (Žid) za tři hodiny poslušen neb počuven, tedy tak tlustě stratí on hospodářství, pak na čtvrtý krát obdržal(!) 143a (Wirt er vellich drey stunt, also dickche verleuset er eynen virtunch, czu dem virden mal ist er bestanden). hoditi sě, impf. O tem (tom) dobytku, co se jésti (jísti) hodi a bude zabito 105b2, 119a (daz man ezzen mak); on to musí platiti zúplna celým platem, jestli se nehodi jísti 119a (daz man nicht ezzen mag); jestli by se(!) hodilo (!), že jest to propustil 130b (Předloha m. tuch má auch; pře- klad bez smyslu: Sprichet iener do wider, ab iz tuch [rkp. auch] ist, er hab iz lozzen (!) wirken(!). hodný, adj. K tomu pro uvarování potomních různic Jakub Oříško postavil jest před námi opatrné a víry hodne súsedy naše, Lacka Rašovského... 96b2 (1518). hofer, m., z něm. hove-herre, podruh Jestli by člověk jeden násilím v svém domu tajně shledán byl skrze svého nepřítele anebo pak jeho hofer skrze to raněn bude ... ten má 178

Strana 179
míti šest dobrých lidí 147b (er oder seyn hauz gesind eyn champher wunde enphet). holiti, impf. Kněží a Židé, kteříž zbroji nesú a nejsú k tomu holeni po jich právě, jestli ti který kvalt aneb násilé dělali, jmá jich právem polepšiti jakožto obecného člověka 144b (Phaffen und iuden, dy wophen füren und nicht geschorn seyn noch irm recht, tunt sy gewalt, man sol sy bezzern alz eynen leyen). Předloha a s ní překlad mají jiný smysl než Sachsensp. 111, 2. W.: tut man in (= ihnen) gewalt, man sal in bez- zern als eime leien. holub, m. Holubi, žeravi, pávi ... i všelikteraké ptačstvo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obecni 131a (tauben). hon, m., míra plošná, iugerum, kus pole Michal a Jakub Ogrovie nebo potomci jejich mají hraditi přednie hony ...; z druhéj strany dědina závodská má hraditi troje hony od předních honuow až do potoka 92b2 (1497). honiti, impf. Jestli by honili jízdného aneb pěšího, tedy vuoz má s pokojem státi 124b (jagt man den reitenden). hora, f. Item Jiřík Kulčic ... stával na nás a na naše měščeny na horach a na slobotnéj cestě 98a (1468[?]); Solihrách... Báňany zlúpil na horze za Strečnem 98a (1468[?]); Nemuož žádné tvrzi... ani města... na huorze osaditi, ani mezi vodami ustaviti 133b (auf berg); Příkopu a tu horu mají zarovnati 143a (Den graben und den perk); Já tebe upomínám na ty tři slova a vedlé zákona, což buoh dal na kamennéj tabuli na horze Sinaji 143a (auf dem perke czu Sinay); A vtom jest Zandr táhel z pánem na vojnu, Zelenú horu obehnat 99a (1453); ten buch, kteřýž nebe i zemi stvořil, povětří i rosu, hory i doly 143a (berk und tal); (v)zhóru, zhuoru, adverb.: My rada... ten flek země... dali sme... Matějovi súkeníkovi ... že moci bude a muož rybníky jím sobě opraviti i s tiem, což muož z huoru přičiniti bez škody lidské etc. 87a1 (1478); ten má na horu vstát a tento má na jeho místo sísti 143a (dyzer sol auf sten); Tehdy my, fojt a rada s huoru psaná... povolili tiemto obyčejom 92a1 (1494); s horu psaná rada 91a2 (1493); z horu psaný Martin 90b2 (1488); z huoru psaní Michal a Jakub Ogro- vie 92b2 (1497). 179

Strana 180
horší, komp. adj. Pakli by ty základy horssy byly než ty peníze ..., tedy on nemuož tím svoboden býti 121b (ist aber daz erbe erger dann daz gelt); ob- lúpil jeho život i jeho zboží a vzal od něho tak mnoho, že nemuož horssyho býti, jakžto jest nynie 132a (daz ez nicht erger ist). hórka, f. Solihrách z Zádubní zlodějsky zbíjěl naše súsedy na Črtové huorcze za Budětínem 98a (1468[?1). horní, adj., nahoře ležící A tak Vladař ten duom k svýma rukama přijal a ku poslušenství práva městského jako dolní a hornij súsed v té obce(!) 87a2 (1479); opatrný Jan, rychtár z hornijho Hríčova 104a (1561). hospoda, f. O tých, kteříž nespravedlivem lidem hospodu dávají 106a2, 131a (herberge geben); Meče nemají nésti... v městech i ve vsech..., kteříž tu mají bydlení anebo hospody 125a (wonunge odir herberge); Ktož hospodu dá člověku podezřenému 131a (wer herbergt); Von žádá(!) člověka hospody a zabije jeden druhého bez jeho viny 139a (Herberget eyn man leute). hospodář, m., hlava rodiny nebo hospodářství A pakli její věno, což jí její hospodarz slíbil, když ji pojímal, nedáno 114b (ir wirt); Jestli by ten toho domu hospodarz toho hledače domu z božejníkem mohl přesvědšit, jeho nepřítel jest přemožen bez ortele 147b (ist daz derselbe hauz wirt); Ten hospodarz má zůstati beze škody 139a (der wirt); A pakli by byl hospodarz kramárem aneb hos- tinský hospodarz 114b (ist aber ir wirt ein chramer gewest odir ein gastgebe); O pocestných lidech hospodarych (i hospodarzich) i také hostech 106b2, 118a (den wirten); s svým hospodarzem, kdež jest odpočíval 138a (seym wirt); kteréž by zlodějství tam lúčeno bylo aneb do člověčího dvoru..., ten hospodarz má svobodný býti 130a (der wirt); Statek malý i věliký tobě poručuji mocňe tak, aby jím vládal a hospodarzem byl i Dorota, manželka tvá, dietky 96b1 (1517); A oni jsú statek poručený Janovi svobodili, vodlovali a věčným hospodarzem i Dorotu, manželku jeho, dietky i potomky jeho ... před námi jsú potvrdili 96b1 (1517); (Dávám dům Štefanovi) tak, že Šte- fan jest pravý a jistý hospodarz toho domu našeho 84b1 (1469); Štefan jmá zuostati toho domu hospodar pravý a jistý 84b2 (1469); Já své zbožie... porúčiem Aronovi tak, že já jmám hospodarzem býti 180

Strana 181
i s mojí paní až do naší smrti 101b (1468); paní Oršula z hospodarzem svým Martinem položila před řadu(!) peníze 84b2 (1470); A vona zasě řekla, Anna, manželka jeho: „To také všicko, což já jmám a mieti budu, aby bylo Šokotovi, hospodarzovi mému...“ 94a1 (1507); všecko, což mám aneb mieti budu, aby to bylo Matějovi Křepčíkovi, hospodarzovi mému, kdyby pán buoh na mne smrt dopustil 95b1 (1511); Ale bez toho býti nemuož, že by hospodarz s svú ženú sě ne- popudil 90a1 (1485). hospodárský, hospodářský, adj. Mistr Jan... statky hospodarske vzdal jest Štefanovi Gardošovi a Barboře, manželce jeho 89b1 (1485). hospodárstvie, hospodářství, hospodárstvo, n. Jan ten duom se vším hospodarstwim i s humnem v těch 76 zlt... Gardošovi Štefanovi dává a postupuje mocně 87b2 (1479); po smrti jeho děti ... pěkně se rozdělily ... vedlé testamentu jeho..., tak, že Mikuláš syn jeho zuostal v plném hospodarstwi 95a1 (1508); hospo- darstwím sě podělili podlé uřknutí dobrých lidí 89b2 (1485); jich sú pojednali takto, že mistr Jan dal Štefanovi Gardošovi LX zlatých a polovici hospodarstwie t.; žádnému jinšiemu toho hospodarstwi a zbožie neporúčiem než Aronovi a jestliže (by) pán buoh na Arona dopustil a děti po jeho smrti zuostaly by, tehdy to zbožie zase mně a jeho dětem má býti to hospodarstwi 101b (1468); Bratřé jeho... (Martina) nechávají v hospodarstwie a v uočizně 90b2 (1489); Umře- li muži žena, kteráž děti nemá, tedy její vnuče ... má mužovi postel ustlati ... jeho stuolec poduškú prikryti, jeho stuol obrusem a okolo ručníkem a jinšie hospodarzstwie, jak právo jest 114a (und ander ir gerüme [?]); bude-li (Žid) za tři hodiny(!) poslušen(!) nebo poču- ven, tedy tak tlustě stratí on hospodarzstwi 143a (also dickche ver- leuset er eynen virtunch) (věrdunk, 1/4 funtu). host, m. Nemá žádný založiti ani zápoviedky činiti na hosti 139b (geste auf- halden oder phenden); Ta máti jest host v synovém erbu 113a (gast); O pocestných lidech i hospodářích i také hostech 138a, 106b2 (und auch den gesten); svému hosti... jmá pomoci 138a (seym gaste); Tedy host má se božit, že on jest host cizí 108b (Der gast ... ein frem- der gast); A pakli byl hospodář ... hostinský hospodář a měl by... stříbrný sud, což by svým hostem potřeboval, přísluší a erbuje mužovi a nic ženě 114b (daz er zu seinen gesten bedarft); leč by přišlo, že by 181

Strana 182
božejník obžaloval hostie alebo pak host božejného člověka 108b (einen gast beclage oder ein gast einen burger); Kto to (zboží) jmá v obraně a větčí diel on od cizích lidí neb od hosti(!) nabude, ten to obdrží 137a (von ungesezzen[!] [m. umbesezzen] leuten). Hostek, Hostko, m., jm. os. Jan krznar, Hostek, Martin Nemlehet 84b2 (1470) ; Mikolaj Hostek Oršulu Hostkovu, macochu svú vedlé ... práva jest odbyl 101b (1466); Nikoláš Hostek rukú boží byl jest dotkňen 90a2 (1488); My rada žilin- ská jménem Jakub krznar, Mikuláš Hostko, 83a1, 83b1 (1469); vyznali, že Mikolaje Hostka i děti jeho nejmají viec (z) žádného dielu napo- mínat 101b (1466). Hostkóv, adj. possess. Mikolaj Hostek ... ctnú paní Oršulu Hostkowu, macechu svú vedlé ... práva jest odbyl 101b (1466); A dále již psaná paní Oršula Hostkowa a Martin a Agna jsú vyznali, že ... t. hostinský, adj. A pakli byl hospodář kramárem aneb hostinsky hospodář 114b (gastgebe); Takové právo má býti hostinskemu člověku proti božej- níkovi a božejníkovi zase proti hosti 139b (daz selbe sol man eynem gast tun czu dem purger und dem purger czu dem gast clagende). hostiti, impf. O tom, ktož cizé (cizí) lidi hosti 107a2, 139a (herbergt). Hossnycz v. Hvozdnice. hotovizna, -zňa, -zeň, f., hotovost Ktož tak jest se zbožím obklíčen a ostane-li dítě a bude z něho kněz, pobéře hotowiznu, jestli žádné panny není 145a (daz nympt den reyt- schaft; bereitschaft, daz gereite getal.). hotový, adj. Teď' sem dal Švábovi dóm svój za jeho dóm a přidal mi 40 zlatých chotowich, jakož jich teď před sebú vidíte 100a (1454); Peněz já cho- towych nemám k placení 96a2 (1517); našli sú toho statku 12 zlatých hotowich 86b1 (1477); Jiřík vyplatil statek matky své penězi hoto- wymi 95b2 (1513); jemu dal hotowych peněz zlatých 15, koně dva 96b2 (1518). — v hotově, adv. Rychtář jmá sobě w hotowie jmieti jeden meč a pavézu 134a (d. richter sol phlegen einez swertez). Hrabovský, m., jm. os. Martin Hrabowskj, z Hríčova mýtný 104 (1561). 182

Strana 183
hrabstvie, n. A kdež by zemřelo, což by bylo o třidcet lanuov, to přísluší hrabstwi 138b (daz gehört in dy grofschaft). hráč v. jhráč. Hradečský, Hradecký, m., jm. os. Karlyck, Andreas Hradeczky 3b1, 72a1 (1416); Andr. Hradeczsky 97b2 (1418[?1). hraditi, impf. Ktož plot hradi, ten má konce vobrátiti do svého dvoru 128b (der zeunet); Michal a Jakub Ogrovie nebo potomci jejich mají hraditi přednie hony ... dědina má hraditi, jakžto duole psáno jest ... a z dru- héj strany potoka až přez přiečnú rolú má jmenovaný Oger s synem hraditi... a z druhéj strany dědina závodská má hraditi troje hony od předních honuov až do potoka. A Ondrej, řečený Škorně... má hraditi za potóčkem z druhéj strany svú rolú 92b2 (1497). Hrachovec, m., jm. os. Jacobus Hrachowiec 102a (1481); Jacobus Hraczowiecz (!) t.; božen- níci: Martin Pánko, Jakub Hrachowecz, Matěj súkenník 87a1, a2, b2 (1479). Hrašovský, m., jm. os. rada duolu zepsaná: Lacko Hrassowsky 92a1, a2 (1494). — v. Ra- šovský. hrazenie, n. Kteráž by kolvěk strana toto naše sjednání nedržela, buďto nehraze- nym, budto svádú, rukú nebo hrozbú, aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497). hrdlo, n. A jestli nemuož toho jmieti, položí naň klatbu, a tehdy muož jeho potom vzéti za jeho hrdlo 145b (mak ern wol auf haben); Žádný člo- věk... muože vzíti na hráčovi víc, než co jemu na hrdle najde 122b (alz er an dem halz hot); Já nadielém ... jeho hrdlo zemským lidem 141a (ich tayl ... seynen halz den lantleuten); ten tedy musí odpo- viedati svým hrdlem 109a (er müz do vor antworten umb seynen halz); tedy sú oni (násilníci) propadli vedlé ortele svá hrdla neb hlavy 147b (seyn bestanden mit urteil mit irem haubte); zboží toliko pobral jest zbojstvím, což by slušně hrdlem propadl 134a (jinak: wol champhez wert ist); jestli by jemu šlo o hrdlo 146a (get ez ym an den leyp); a také v ten buoj mají přikázati pokoj každému vedlé 183

Strana 184
hrdla 134a (den champh vride gebiten bei dem halz); pán byl zakázal pod hrdlem, pod zbožím, kto to zatajil... i ty klénoty ... ubožčíka Blaška 99a (1453). Hřehoř, m., jm. os., Rehoř, Gregor v. t. Mertuš Polákovic, hrzehorz Mokropysk 5b (1460); Hrzehorz súkenník 84b2 (1470); A dále přikazuji tobě..., aby Mikulášovi, bratru svému, dal flor. 4 a Hrzehorzowi s Vařína a Ondřeji Duranovi, švagróm svým po 4 fl. 96a2 (1417); To sě jest před námi stalo, úplnú radú, v neděli po svatém Hrzehorzi papeži léta vod narozenie buožieho 1507 94a1; Tot sě jest stalo před námi, úplnú radú svrchu psanú, léta ... v neděli po svatém Hrzehorzi papeži 94a2 (1507). hřešiti, impf., pychu se dopustiti, zločinu Který člověk druhému jeho žito sežne a vyhrá na právě, že to rolí jeho jest ... on v tom nehrzessy 119a (er missetut nicht); A pakli by jeden člověk vyhnal jeden zvěř v tom lesu a psi by za niem běželi a on nebyl trúbil róžkem, ani psy ščval, ne hrzessy v tom 124a (er misse tut nicht dar an); Kterýž v nově přišlý člověk v městě se osadí a hledal by sobě milost pro upokojení, což jinde hrzessil 132b (der anderswo verzalt ist). Hříčov, Hríčov, m., jm. míst. Michael de Hriczow 81b2, b1 (1453); Fabián, rychtář z Hryczowa 104a (1561); Vávro z Hryczowa 104a (1561); Martin Hrabovský z Hryczowa, mýtný t.; Opatrný Jan, rychtár z Horního Hryczowa t. Hříčovský, m. jm. os. Tehdy pozvali Vrtek a Šváb švec tří boženíkóv, jedneho Mikle Prophetu a Michalu Prchalu, Michala Hrziczowskeho 99a (1453); Michal Hrziczowsky 99b (1454); 100a (1454); 4b (1457); 98b; Michaele Hriczowsky 80b2 (1444); sorores tres Michaelis Hriczowskij 7a (1441); iurati: Michl Riczowsky 79b (1444); Jakub Hrziczowsky 93b2, 94a1 (1507); 95a1 (1508), 96a2 (1511). hřiebě, hříbě, n. Má platiti ... baránka za čtyři peníze a tele za šest, hrzybie za šilink, dokad sse 119b (den volen). hřiech, m. V neděli budeme smieřeni s bohem pro hrzych Adamů 125a (umb Adamez missetat). hřivna, t. Upadne-li pak v ortel,... sedmi hrzywnami odmění se 148a (mit ze- 184

Strana 185
hen marken löst er sich); A jestli pochybí na božbě, tedy propadne rychtářovi věrdunk a svému příšovi puol Hrzywny 148a (dem ver- serten bestet er umb eine halbe mark); jestli by jeden muž s jedním božejným člověkem přesvědšen byl, jednú rukú vedlé ortele za- platí deset hrzywen, ač toho nemůž prázden býti 148a (mit eyner hand und mit urteil er bestet also, ab er sich mit zehen marken nicht gelözen mak); jestli kto, ješto by jednoho... před božejným člově- kem ... rozlil jeho krev a bude obžalován, deseti hrzywnami ostojí před právem i před božejníky a tomu bitému hrzywnu jednú 148b (mit zehen marken bestet er dem gericht und den gesworen, dem vorsertem mit einer mark); Pakliž by oral cizé země... a potom je dobude právem od něho, tehdy musí jemu opraviti jednú hrziwnu 137a (er müz ez bezzern mit einer markch); On jest přišel v božím pokoji i ranil jeho i oblúpil jeho v jeho zboží deset hřywen a viece 142b (wunt yn und wotschart yn do und beraubet yn seynez gutez zehen march). Hrňa, Hrně, Hrň, Hrn, m., jm. os. Tehdy sebrali jsú dobré lidi již jmenovaný Martin Masar z jedné strany a Jan písař z druhé strany, zejména: Matěj súkenník, Šimko Hrna, Ivániš Proféta, naši spolubožejníci, Martin Pánko, Michal Prchala, Michal Ráječský; tak ti dobří lidé jsú vyznali 83b2 (1469); Oni testamentáři přijeli ješče dobřých lidí k sobe. Dure Drapku a Hrzna ( = Hřňa) a všický ti pře(d) menovanie pustili na ty dobřé lidi 90b1 (1488); My Petr Polák, fojt, Mart'in Masař, Šimko Hrnie, Matěj Kotrše... vyznáváme tiemto písmem 101a (1466); Petr Polák, fojt žilinský, Mikuláš krajčí, Martin Masař, Šimko Hrne, Bartoš švec 2b1 (1460); Nos advocatus Petr Polák... Martinus Poloni, Symon hrne 6a (1460); Šimko kramář a Šimko Hrň(!) 87a2 (1479); Šimko- Hrne 6a (1460); Šimko kramář a Šimko Hrň(!) 87a2 (1479); Šimko (1468). hrob, m. Tedy ten den odpočíval v svém hrobie po jeho umučení 124b (in dem grabe); A prosím tebe, aby ty to těmi pěnězmi domuroval a těmi pěnězmi k hrobu mne připravil... A on Mertuš to jest učinil... i také k hrobu připravil 91a1 (1489); (Jiřík a Mikuláš) před nás na rathause těch sto zlatých jsú položili a nám v tom plnú moc dali, abychom tak opatřili, aby ty peníze věčitě tak trvaly ... a také aby sě žádný v hrobu jeho nechoval 95a2 (1508). 185

Strana 186
hrobla, f., stč. záhrob, násep, hromada kamení, země Michal vokázal jest té jisté země Orlík, že by byla meze (ta šla) až pod třetie hroblu u třetieho (ryb)níka 8a (1468). hromničný, adj, hromničný Jenž se stalo v neděli před Matkú boží hromicznú 95b2 (1513). hromnicě, pl. f. A to se dálo a vpisovalo ... v městské kniehy tu neděli před hromni- cemi léta 1478 87a1. hrozba, f. O pálení a hrozbie (hrosbie) 107a2, (142a), (Von drowem); Kteráž by kolvěk strana toto naše sjednání nedržela, budto svádú, .... nebo hroz- bu, tehda aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); Když by je- den člověk hrozil druhého páliti, komu hrozili, ten má k rychtářovi jíti a před božejníky a má to zjeviti před nim, tu hrozbu 142a (Drowet eyn man dem andern czu brennen, dem man do trwet, der sol ezu dem rich- ter gen und für seyn pürger und sol seyn recht auz butich seyn[?]). hroziti, impf. v. hrozba huboščička, v. ubožčička Human, m., jm. os. Tehdy Human, těch tří synóv děd, viděvši, že Oršula, dievka jeho... chtěla otčismu(!) těch sirot utratit'... potom jest Human, dět(!) jeho, ty peniezě od mateře jeho jest vzal 2b (1460). — Humanóv, adj. possess. Jest tomu na dvacet let neb viece, že jest byl... Paul súkenník mezi námi (s) svú ženú, ménem Oršulú, z Humanowu dievkú 2b (1461). humno, n. Item humno kúpivše vod... Margéty flovské... zapisuje tím voby- čejem, aby žádný na to sahati neměl po smrti jeho 103a (1524); Mája z bratrem svým Jakubem Hwmno fabušovské pod Váhem Štefanovi Garajovi za sedm zlatých prodala 100b (1464); tak Garaj za to hwmno fabušovské nebli seděňé zúplna jim jest zaplatil a Mája z bratrem svým Jakubem... Garajovi to hwmno jsú slobodili 101a (1464); sě uhodili, aby v humnie strana budovaná byla Ondřejovi a sad, druhá strana aby byla Matějovi a záhumnie aby spolu na dvoje rozdělili a Ondrejovi aby byly dva pruty rolie a puol čtvrti a humna, to jest pruta a jeden malý 94a2 (1507); Což sě pak dotýká Hymna, to jest Matej rečený svými vlastními penízmi vyplatil 92b1 (1494); Michal . .. seznal jest, že jest prodal Matěji rečenému Humno pro flor. 18 93a1 186

Strana 187
(1498); Jan ten duom se vším hospodářstvím i s humnem v těch 76 zlt... Gardošovi Štefanovi dává a postupuje mocně 87b2 (1479). hus, f. Jestli by se pak stalo, že by nemohli vnitř hnáti, jako by byl kuoň neježděný nebo husy 117b (gense); O husech 105b1, 117a (Von gen- sen); Když by jeden muž popásl svými sviněmi anebo husmi svého súseda setí 117a (ezzet mit sweynen odir mit gensen). hůžev, húžva, f. A ktož by pak v noci trávu žal anebo drva ukradl, to mají popraviti huzwu 136a (daz sol man richten mit der wyd [=flechtreis, strang aus gedrehten reisern]). Hvozdnicě, f., jm. míst. Martinus Mossancz, frater suus de Hossnycz, alias de Zawnicza 97b2 (1418). hyndrovati, impf., z něm. hindern, zbraňovati Bylo (-li) by tak, že by jeden člověk pýtal kterú věc jeho kúpě, když chce z země táhnúti, a chtěl by jeho kto v tom hyndrovati pro dlhy, ten toho nemuož udělati 140a (wil den ymant hindern). Ch chléb, m. Jeden muž muož dobře svého syna odtáhnút, kterýž na jeho chlebie jest, od práva 140b (der in seym brote ist); On má svědomí cuzé, potctivé lidi a žádného přítele, ani ktož by na jeho chlebie byl 121a (noch der seyn prot izzet). chlév, m. Pekarskú pec a sviňský chlew, to má s' postaviti od stěny svého sú- seda šířu na tři stúpěje 128b (sweynstelle). Chlumec, m., jm. míst. přistúpiv před nás Matěj súkenník, rodem z Chlumce, spolubydlitel a tovařiš v radě náš, prosil nás, abychme 86b2 (1478); My rada... dali sme i mocí tohoto písma dáváme jmenovanému Matějovi súken- níkovi, rodem z Chlumce 86b2 (1478). chmel, m. O chmeli 106a2, 128b (Von dem hophen); Když by urostl chmel nad plot ... ten sáhni k plotu, což najvýš muože a šklube s' ten chmel 128b (vlichtet hopphe über den czaun,...neme den hopphen). 187

Strana 188
Chmelík, m., jm. os. Michal Chmelik 92b2 (1497). chmelový, adj. Ktož by pak kořen chmelowy měl v svéj zahradě 128 (wer dy würzel in dem hofe hot). choditi, impf. A potom musí pastýř tomu dobytek chovati raněný, že (= až) dobře muože zase na pole choditi 118b (wol zu velt mak gen); A onen musí po něm choditi přes čtrnáste nocí, kdež on táhne 130b (so müz ym ge- ner volgen); má tím choditi a táhnúti k tomu, k čemu právo má 143a (sol... zyhen do mit, do er czu recht hot und czu recht zyhen sol); Jestli kto koně se jme anebo jinšího dobytka, což v bludě chodil 149a (irr wirt); A vtom obě straně chodili na porazenie do Krupiny 93b1 (1501); (Sekula) jest v noci nahý jako prst chodil domy vybíjat 3a2 (1460). Chochol, m., jm. os. Smlúva se stala mezi Jiříkem Dobákem, mateří jeho i švagrem jeho, Janem Chocholem 95b2 (1513). chotář, chotár, m., hranice, meze, katastr (Mlynářka dětem) k paměti přivozujíc, žet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lúce až k byčanskému chotarzi 94b2 (1507). Chotěšová, f., jm. míst., Kotěšová Jiřík Petrilas(?), rychtář z Chotiessowe 104a (1561). chovati, impf. Mistr Jan chowal jest tu sirotu z dětinstva až do let, že ji vydal 89b1 (1485); týž Jan dlužen jest a jmá tu sirotu chowati slušňe, jako na to sluší, dotud, pokavadž by tu summu 76 zlatých položil 84a1 (1469); A Aron slíbil jest Michala a manželku jeho chowati až do smrti 101b (1468); Jakuba prosím, aby matku svú chowal, jak na to náleží 97a1 (1518); Milý synu, jestliže mě chceš do smrti chowati, dobře; pakli nechceš, tak na to netbám 84b1 (1469); Věno jeho jest, že ženu má chowati v svatosti bez svědků 113b (v předloze je jiný smysl: Mor- gen gabe ein weip wol behalden mach auf den heiligen ane gezeug) ; kromě sviňek, co prasce krmí aneb chowagi 118a (dy sweyne czyhen); A potom musí (pastýř) tomu dobytek chowati raněný 118b (halden daz wunt vich); on jest jeho chowal na svém dvoře (koně) 133a (hab gezogen); rychtář chowa ten dobytek na městské polepšení 149a (zeucht daz selbe vich czu der stat nucze); A jestli že ten člověk, 188

Strana 189
k komuž ten dobytek přišel, žádati bude ten dobytek chowati sám a toho nezjevil před právem, na místě zloděje bude popaden 149a (daz vich gert czu behalden); S toho erbu teprú to mají platiti: a jestli by se zdařilo (!) na ten den, že by i on umřel(!), tedy mají jeho chowa- ti(!) až třidsátého dne, dokudž to bude opraveno(!), že by mohl přijíti k pohrzebu(!) 113b (překlad nesmyslný: Von dem erbe sol man erst gelten dem gesinde ir lon, alz [= so viel] im gepürt[!] an dem tak, daz ir herr starb. Und man sol sy halden biz an den dreiz- zichsten, daz sy sich mügen bestatten[!1). — uschovati: O tom, ktož své zboží dá jinšiemu chowat' (chowati) 144b, 107a2 (gibt czu be- halden); Který člověk dá své zboží jinšiemu chowati 144b (czu be- halden); A před tím, než umřel, dal byl chowat Mikulášovi Bezno- sovi chowat(!) LXX zlatých 99a (1453); Zander také byl dal Miko- lášovi Beznosovi chowaty 25 zlatých t. — chovati sě: I také vy sami píšete, že jest on ... dobře zachoval se jest i ješče sie chowa 4b (1457) (psáno je chowa a nad tím ještě, nad koncem slova, wa'); nám v tom plnú moc dali, abychom tak opatřili... také v hrobu jeho aby sie žádný krom rodu jeho nechoval 92a2 (1508) = nepochovával. Chrapko, Chrepko, m., jm. os. A potom opět mistr Jan a Štefan Gardoš s pomocí dobrých lidí..., jménem Ivániš Proféta, Matúš Dák, Jeronym Chrapko, mistr Andreas jich sú pojednali takto 89b2 (1485); Matiss sutore, Gallo Chrepko 80b2 (1424). chřbet, m. A pakli byl jeden palicemi bitý na chrbetie a po břichu 111a (Würde einen er mit steben geslagen auf den ruke und pauch). chromota, f. Komu usta... ruce by obrúbili, když by v tom chromotu podjal v tých kusích, teho mají opraviti s půl platem 109a (wirt der man daran gelemet); O ranách a o chromotie 109a (Von leme: v obsahu 105al je: O ranách a otrowie = Von den wunden und lem); Chromo- tu(!) člověk také má prositi(!) k domu i ku dvoru 129b (špatný pře- klad: Lenunge [= geliehenes darlehen] muz auch eyn pyten[!] zu hauz und zu hof). chromý, adj. Chromi lidé mají a mohú odpovídati a žalovati na(!) osvědšené lidi 126a (Lame leüte schullen auch antwurten und clagen an [= bez] vormünde). 189

Strana 190
chrt, m. Jeho túl má býti zavřený, jeho chrti a psi na oprati zvázáni 124a (seyn winde). chtěnie, n. Ten člověk jmá platiti škodu, kterýžto svým chtřenim(!) činí škody jinším lidem 133b (den schaden, der von seyner warloze [ = Achtlo- sigkeit] geschicht andern leuten). chtieti, impf. Pakli by řekl raněný člověk k tomu, ktož ho ranil: „Chczy to na tobě bojem mstíti“, a toho by nemohl učiniti 111b (Spricht ein gewundet man den zu champh an, der yn gewundet hat) ; chczy to provésti naň 132b (wil); to jeho chczy přesvědšiti a chczy ukázati svú núzi 141a (dez wil ich yn über winden... und beweysen dy not); chczy jej (zloděje) o to najíti mým svědomím a to chczy dokonati, jak mi právo nadělí 141a (wil yn dez überwinden... und volprengen) ; A mój syn tak praví: Nechczi já dáti dědictva svého večistého za nevečisté 100a (1454); Jestliže by ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati..., já sě k tomu mieti chci(?) 91b1 (1493); Jak by mi milý buoh dal sě dověděti, kto by tím statkem jeho viňen byl, czy (= chci) to na právo zasě znésti 93a2 (1501); Tehda Šváb řekl: Teď já dóm svój slobodný dávám Petrášovi za jeho dóm ... a rád bych také, aby svój dóm slobodil. A Petráš řekl, že chczu slobodit a slobodím 100a (1454); Chczess-li a slibujete-li nás vypraviti? 84a1 (1453); Protož hczes-ly na tem přestat, aby mě... pověděla 90a2 (1488); Tehda jest řekl Kršnek... Mikolášovi, aby to dal, co jest Petráš pánu na tě vypo- věděl; pakli nechtiess, aby (šel) (v) vězeňé, neb tě pán kázal saditi 99a (1453); vyznali, že jemu na jeho stranu více dáti nechcze (Dubno) 97a1 (1518); řeče buoh..., že chcze odpočinúti 124b; O erbu, kto chcze vstúpiti k vdově v její zboží 105a2, 113b (varen wil); O tom, ktož nechcze před právem odpovídati 106b2, 138a (antworten wil); A my sme pak jemu řekli tak, že jestliže vy kúpiti nechczete, tehdy my chczem od města ten ducm prodati a chczem jemu slíbiti od města, že má svoboden s ním býti 12b (1462); Oba, Jan i manželka jeho tehdy Osanna řekli jsú, že chczme i slibujem vás vypraviti 84a1 (1469); Vězte, žet my chczme a ručíme se ke všem těm statkuom, kteréž jsú anebo budú vaše t.; Poňevadž oni nechtie tých peněz k méj ruce pustiti, dajte mi den na porazenie 100a (1454); O psech, kteří kúsati chti 105b2, 119a (der do peisen wil); O tom, kohož chtij vy- 190

Strana 191
hnati z jeho zboží 106b1, 135a (den man weysen wil); O těch, kteří s druhými bojovati chtij 106b2, 138a (antworten wil); Prohrá-li jeden člověk své zboží... kdežto bratr druhý anebo jinší, kteříž to zboží mají spolné, oni nechti ty škody s niem trpěti, než on sám 126b (han[?] si nicht czu gephlicht); (Paní Žofka) dala trhem volati, chtiege dóm prodati 12b (1462); Když by se stalo pielna(!) potřeba, že by v noci aneb ve dne na jednoho vskočil chczegicze jeho zahubiti 109b (und wolde man einen vorterpen); přišel-li by pak toho zabi- tého přítel a chczegice mstíti svého přítele, ten zloží a zvihne všecko svedomie 110b (chümt... yn zu versten[?] mit champhe, velit de- fendere interfectum); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... aneb kdo koli jiný tím šlakem by chtiel jíti, propadne na kostel žilinský f. 740 (1561); Matěj kováč chtiel jest prodati ty ryb- níčky, ale sě nechtiel žádný v to vpustit 102a (1481); A vona (Anna) aby tím vládla a moc měla učiniti, co by chtiela 93b2 (1507); A chtiel-ly by to kto zbořiti, a to bude svědšiti jeden muž sám sedmý s šestmi muži 111b (Wil man brechen); A po smrti Mikuláše Beznosého přá- telé jeho nechtieli sú bez toho býti, než aby věděli, což by jmělo býti na sirotu s těch statkuov, kteréž sú byly otce jejieho 89b1 (1485). chudoba, f. A pakli by... pán ji (tvrz) opustil pro chudobu, to může zase opra- veno býti 142b (lest sy der herre czugen durch armut); Oni zname- navše, že toho domu nemohú skrze svú chudobu obdržeti, vzdali jemu ten duom 87a1 (1479); Kordule ... přišla jest zasě k dievce své Bar- boře, nic nemajíc a v chudobie budúc umřela 88a2 (1481). chudý, adj. (Boženíci) mají městu tak obezřeni býti..., aby chudi lidé strpěti mohli 132a (alzo daz arm volk erleyden müge); Emrich žaluje bohu, králi a Vám, pane rychtáři, a městu, všie obci, chudemu i bohatému 142b (armen und reichen); A vona (manželka) aby tím vládla a moc měla učiniti, co by chtěla, bud pro buoh chudym nebo na kostel 93b2 (1508); Melichar poručil sto zlatých červených ..., aby byly obraceny věčitě buďto na kaplana nebo na chude neb k kostelnie ňekterej po- třebě a okrase služby buožie 95a1 (1508); Na cizích ženách a chudych muož ňekterý člověk učiniti násilé 108a (špatný překlad: An varen- den weiben [meretrix] und an amnien [amye, franc., Geliebte, Bei- schläferin] mag tun eyn man not). 191

Strana 192
chvalný, adj. Umře-li ten prvé než tu božbu činil, jeho erb neb jeho rukojmí musí zaň božiti až do chvalného(!) času 123b (den eyd tun czu gelobter zeyt: špatný překlad, ač 124a překládá se dobře: wo eyn man einen eyd gelobt, slíbil božbu). chvíle, f. Mají jeho (raněného) osúditi do téj chwile, že on sám bude moci ten boj dokonati 111b (man sol yn teidingen biz an dy zeit, daz er) ; ne- má... nic více dáti nájmu..., než naň slušalo do téj chwile, jakž umřel 127b (alz ... ym gepürt an dy zeit, do er starb); tři dni mají zůstati osobně na svéj ztravě v fojtství aneb do téj chwiele, ač onenno ujde, kteřýž na ně hlasem volal 125b (drey tag schullen si bleyben menlich mit seynez selbez cost in dem gericht odir dy weyle iener vor get; ač = až; překlad špatný); Pakli zůstane s dětmi (matka, vdova) ... do dlhéj chwile anebo krátkéj 127b (lange weyl oder churze); Téj chwiele, dokaždž to zboží nebude obžalováno skrze člo- věka, žaluje-li spravedlivě, jakž dlúho tento je držal mocí, nikdy on to s právem nevyhrá 128a (dy weyle man eyn gut beclaget under eynem man, clagt er recht noch [nach recht], wy lange er iz helt do über mit gewalt nimmer gewinnet er dor an recht gewer); A o téj chwili také netřeba jí nic potřebovati 117a (dy weil darf sy auch nicht irez erbez raumen, tamdiu evacuare locum non tenetur, nisi); Jestli jeden muž psa zabije do smrti ... anebo jinší zvěř v tu chwili, jakž se jemu škoda děje 118b (dy weil ez ym schaden wil); Vnúče... má mužovi postel ustlati a přihotoviti, jakož prvé stála ta postel v tu chwili, dokad živa byla (jeho žena) 114a (dy weil seyn weib lebte); Má-li člověk cuzí věc aneb kupečství, což jest on dorobil v tu chwili, jakž jest svú ženu pojal, to muož rozdati komu chce 146b (hot der man fremde habe oder chaufschacz, daz er derarbeyt hot, synt er sein weyb genumen hot, daz); V tu chwili, že muž nechce jednu ženu držeti ... tedy muož dobře zdáv (a) ně ženu vzíti 115b (dye weyl dep man an [= bez] weip nicht wesen wil); Jestli mu to zboží bude od- jato v tu chwili, že on žádného práva na to nežádal 128a (dy weyle er dar ab cheynez rechtez begert). chybiti, pf. Druhý postihač, ten se sám boží, a jestli chybi na božbě, tedy napřed řečenému opraví 148a (velet er an dem eyde); A chybi-li on na téj 192

Strana 193
božbě, tedy ortel jeho bude 148b (Velet er dar an); a chibil(-li) by na tem (božbě) 148b (velet er dor an). chyšě, f. Na kteréž chyssy pokoj zbořený bude 125b (auf welchen haus man vride precher helt); Jestli s kterého člověka střechy by kapalo na súseda a teklo by jemu do chysse 128b (in seyn hauz); A přijde-li pak ten druhý prvé a můž se zpraviti sám sedmý, že neučinil on toho na jeho chyssy a tých svědkuov by nemohl hned mieti, tedy vyhrá sobě den 110b (stirbet der eine ee daz teiding chumt und chumt iener vor, her enget doch selbe sibende, er en habe sich danne ander weide in den vir benchen vorlobt; ander weide = anderwärts). chyšný, adj., domácí, domovní Nebo napřed řečená sestra nedělí žádného řádu chyssneho s knězem 112b (Dy unberaten swester dy teilet nicht iren hausrat mit dem phaffen). i, conj. slučovací Tak tobě buoh pomuoz, ten buoh, kteřýž nebe v zemi stvořil, povětří y rosu, hory y doly, kvítí v trávu 143a (hymel und erd ... luft und taw, berk und tal, blumen und graz); A pakliž bude otec y syn ob- žalován 134b (und); on vezme jeho erb po jeho smrti y svým dětem 137b (Er nimt seyn erbe noch seym tode und seynen kindern); O po- cestných lidech y hospodářích y také hostech 138a; O ..., hospodárích y také hostech 106b2 (und den wirten und auch den gesten); Boží-li se jeden před právem druhému, muože priložiti v odložiti a proto tím nestratí 123a (auf legen und ab nemen); tu sem viděl jeho sám jeho samého y volal sem ku pomoci 134a (und beschrey yn); Buoh... dal jemu (člověku) moc na rybách, na ptácích i na zvěři 124a (über visch, über vogel, über alle wilde tyr); Mají pokoj míti kněží a duchovní lidé, vo sobě muži v ženy jejich a zboží, y chudí lidé, kostely y cimi- tery y každá ves v svéj kotlině v každý jeho pluh y královská cesta 124b (phaffen und geystliche leut, megede und weyp und iuden an irm gute und arm leute, kyrchen und chirhöfe und itlich dorf in sei- ner grube und seym zune, phluk, mülen und dez chünigez straze); puojdeme do nebe s tělem y z duší 125a (mit leyb und sel); tedy stratil svuoj kuoň y své peníze 133b (daz phert und sein silber); 13 Slovník k Žilinské knize 193

Strana 194
známo činíme ... lidem nynějším v budúcím 96a2 (1511); aby ty manželce mojí Osanně v dietěti mojiemu Barboře po smrtí mojí po- koj dal 83b1 (1469); Petr Polák, fojt žilinský, v všechna rada 100b (1463); My fojt Gal y boženíci 7b (1451); Petr Polák, fojt žilinský, Mikuláš krajčí... Michálko švěc a Michal Prchala v Mertuš Polá- kovic známo činímy 2b1 (1460); — připojuje: Tehdy pozvali Vrtek a Šváb švec tří boženíkov ... v pozvali Petráše také v oči v řekli sú 99a (1453); y jest nám bóh pomohol, že jesme učinili úplnú úmlovu 7b (1451); přišel jest před nás... Jakub, J prosil nás 100a (1455); y pozval jest pany(!) (paní) úředník Mikoláše před nás v řekl jemu 99a (1453); vytýká: tehdy Marta vedlé práva našeho u vězení jest seděla v na řetězi ji vodili 93a2 (1501); (Matka její) nepřinesla jest nic, jediné jeden pláštík, v ten po její smrti dali sme jej pro boha 88b1 (1481); A dal jest v poslal po dceři její 5 zlt. 88b1 (1481); Martin Masar opatroval jest (Osannu i dítě její), až y Osanna... šla za muž 83b2 (1469); Šimon, Štefan, Melchior, synové... paní Uršily, v také Jan, Komár řečený, ... vyznali 82a2 (1468); bude-li v tom přesvědčen, tehdy udělají jemu y jináče a sadí ho tam 145a (man tut yn wol an- derwayt in dy echte); tehdy by ostalo tomu člověku y s tím zbožím to stavení 135a (mit sampt dem gute); Když by člověk byl... v (z)lo- dějství dopaden, v jde jemu o kůži, y o vlasy 129b (ez get ym zu haut und zu har); a za to jsú rukojmí lidé dobří a vzácní v zemanščí, jak jsau 104a (1561); Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú... jest odprošoval, a to lidmi řádnemi a zachova- lemi, mezi kteremižto byli v přespolní lidé 77a (1561); — j—i: Mikoláš to mosil vydati y ty penieze všitky ... y ty klénoty ... ubožčíka Blaška 99a (1453); — v záporné větě: to neškodzí jednomu y druhému napocti- vosti 77a (1561); vyznali, že Mikolaje Hostka y děti jeho nejmají viec (z) žádného dielu napomínat 101b (1466); Michal súkenník ..., že na- rodil sě jest manžensky(!) y potcivě od otca y od mateře, a že sě jest jindze v podlé vás dobře v potcivě zachoval... za to je on utrpěl v po- kánie přijal, y také y vy sami píšete, že jest on... dobře v (s) svú ženú v svými dětmi zachoval sě jest v ješče sě chová 4b (1457). inhed, ihned, hned, adv. A pakli by ten člověk ynhed na miestě umřel, ješče musí jeho pe- nízmi uplatiti vedlé jeho přirozenie 109b (ob der man wol starbet); Martin a Uršula, manželka jeho, yhned ... na již jmenovanú summu šedesáte zlatých zlata položili a dali 82b1 (1468); Tehdy v tom Kor- 194

Strana 195
dula... prodala jest to dědičství... Tomášovi Němcovi za 16 zlt. Tehdy yhned dal jest Kordule 6 zlt. 88a1 (1468); Pakli by rána smr- telná byla, tedy mají rychtáře hned osaditi 110a (zu hant); Jestli to muože hned provésti po sedlskéj rotě 117b (ob man ez zu hant be- weyzen mach); téj panně hned právo mají učiniti z toho 126a (czu hant richten); a jestli jeho vinili bez viny(!), mají jeho hned zapo- vídati 128a (man sol yn czu hant verzelen); Tehdy Gregor nadepsaný to slyšíc, hned sě jest do Bytče bral 93b1 (1501); a to muož hned udělati, ač chce 133b (czu hant). Immrich, m., jm. os., Emmerich Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho... Imrycha 104a (1561); Za fojta Jana Nemce a starších jeho... Matěje Gala, Imricha, Mar- tina Dlabače 77a (1561). Viz Emrich. item, lat. adv. = rovněž, taktéž Item, najprv jest to Sekula udělal 3a2 (1460); Item Janovi, synu své- mu, porúčím rolí vyšní 97a1 (1518). Ivan, m., jm. os. Item ywan, quondam iudex in Predmyr 97b2 (1417). Ivaniš, m., jm. os. Ywanyss Propheta 2b1 (1460), 3a2, 84b2, 12b, 100b; A potom opět mistr Jan a Štefan Gardoš s pomocí dobrých lidí, kteréž sú na to posadili, jménem ywaniss Propheta, Matúš Dák... pojednali sú jich takto 89b2 (148)5; Jacobus sutor, Iwanisch Oblaski 97b1 (1391). Ivaniško, m., jm. os. I vyznali sú (Matěj súkenník a Štefan kolár), že by jich byli prosili Iwanissko, Ondrej a Jakub mlynár, aby ... Tehda jest Iwanissco, bratr Jakubóv, vyznal, že 100a (1455). — Adj. possess. Ivaniškóv: Jakub mlynár, bratr Iwanisscow a Ondř(e)jóv 100a (1455). J já, my, pron. Teď' Já své zbožie všecko... porúčiem Aronovi tak, že Ja mám ho- spodářem býti ... až do naší smrti: na žádné diely Ja, ani moje paní, nepřijímám, ale na všecko zbožie 101b (1468); Ya to znám, že sem přivolila 100a (1454); Svoluji k tomu, že by toto zdávanie, kteréž ya tobě zapisuji a ty mne ... ničímž bylo učiněno 99a1 (1485); což ia mám a což jsem sobě dobyl 83b1 (1469); rád bych se ia dověděl, kde 195

Strana 196
sú ty statky? 86b1 (1477); ia sem jeho ženu pojal t.; Ja mám (s) svým dosti činiti 12b (1462); Milá ženo Barboro, teď' Ja tebe opytuji před pány staršími, aby pověděla 88b1 (1481); ty vieš, žet ya viec žádného d'ét'ete, krome to jedno, nemám 90a2 (1488); Nechci va dáti dědictva svého večistého za nevečisté 100a (1454); a Ja tebe ze všeckého pro- púščiem a svobodím 91a1 (1489); Peněz ya chotových nemám k pla- cení 96a2 (1517); A v tom ya prosím Mikuláše, syna svého, aby on toto mé poručenství ... zachoval a držel 96a2 (1517); Ale jestliže bych ya tobě nátisky činil které neslušné, svoluji k tomu, že by 90a1 (1485); Teď ya tobě slibuji, že va toho domu ... neprodám t.; a gia ji (Alenu) i jeho (m. jejieho) zetě Jana Brhla... oslobuduji 92a1 (1493); va žaluji bohu a tvéj milosti 132b (ich clag); ten člověk, kteréhož sem ia menoval 132a (den ich hy genant hab); ya mám k tomu zboží právo obraňujícé 122a (ich habe dez gutez rechtunge wer); Tedy opýtám ya v ortelu ohledati, jestli va od koho nepřítelství neb péči mám míti o to, že 131b (so vrag ich ... ob ich von ymant veindschaft haben sol) ; Ya žaluji bohu, vám, na mého zloděje, kteréhož sem ya s jistinú ulapil 141a (ich clage,... den ich tat gevangen); Ya zapovídám jemu jeho právo ..., a ya jemu zapovídám dřevo i zemi... ya jeho ženu nadie- lém, aby byla vdovú (Ich vortayle ym... Ich tayl seyn weyb czu wit- wen 141a; bratři tvoi budúci hajptmany u mnye šenkovali sú několik- násti beček vína 99a (1453); A Mikoláš řekl, že u mnye nenie, ani bylo, než XXV zlatých Zandrových t.; což jest Zandr, bratr tvój i ty budúc u mne ukradli ste 99b (1454); Milá ženo Barboro, teď já opytuji před pány staršími, aby pověděla k své duši hledíc, mně v tom nic neochy- lujíc ..., přinesla-li jest (matka tvá) co s sebú? 88b1 (1481); kdyby pán buch na mne smrt dopustil 95b1 (1511); Jestliže by buoh všemo- húcí na mne smrt dopustil 88b1 (1481); kdyby milý buoh na mne prvé smrt dopustil 94a1 (1507); ya žalujem bohu a vám, přišel do mého domu a zlámal pokoj na mne a sílil mne a mne jest oblúpil tělo i zbožie 141a (hot den vride an mir geprochen und hot genötiget mich und hot mich beraubet); Milý synu, jestliže mie chceš do smrti cho- vati, dobře 84b (1469); ač by pán buoh všemohúcí na mie smrt do- pustil 88b1 (1481); jestliže by pán buoh smrti na mie dopustil 92b1 (1494); to jmáme, což nám pán buoh... dopomohl se dorobiti, mňe a teď muži mojimu Šimkovi 88b1 (1481); A jestliže (by) pán buoh smrt na Arona dopustil,... tehdy to zboži zase mnie a jeho dětem jmá býti 101b (1468); (c)hceš-li na těm přestat, 196

Strana 197
aby mne před nimi povědela 90a2 (1488); Nejsi ty mi již nic více... dlužen než šest zlat. 91a1 (1489); protož Vaší milosti prosím, jestliže by mohlo (býti), aby Vaše milost ty jisté stavy ráčili byšte mi pro- dati 8a (1468); i rozhněval sě na Petráše, řkúce: Že my v to saháš, co jest... Blažek a Zandr ukradel 99a (1453); (bratři tvoji) s toho my nedali penieze ani počtu t.; a to sú my ukradli; a ty budúce hajptma- nem ... po ňem, rozehnal s' my několiknástero dobytka a to z my všitko ukřadel t.; Milí páni, ... dajte my den na porazenie 100a (1454); abyste mi ráčili pomocni býti k mému právu 141a (alz ez mir helfent sy); tu núzi mi učinil, kterúž mohu dobře dokázati, že on to na mnie učinil 132b (hat dy not an mir getan... daz er den vride an mir ge- prochen hat); přišel jest ke mnie ... a zlomil frid na mie a ranil mne 132b (hat den vrid an mir geprochen); to mi jest milo 134a (daz ist mir lib); My Jiřík s Oblahova, fojt města žilinského, Michal Hříčov- ský ... známo činíme 100a (1455); My Matúš Maňko, fojt žilinský, a rada dole podepsaná ... zjevně vyznáváme 82a2 (1468); A my sme pak jemu řekli tak, že jestliže vy kúpiti nechcete, tehdy my chceme od města ten duom prodati 12b (1462); Ni, milá paní, necht' ohledá právo, máme-li my bratia v tých penízech diel meti 100a (1454); Vyznávámě..., kterak sě stalo zde v prostretku nas, v měste Žiliňe 90a2 (1488); že jest přišel před nas Nicolaus Polák 98b (1453); Lorine jest byl mezi nas přišel 2b1 (1460); přivolal jest nas k sobě 83b1 (1469); že jest předstúpil před nass Martin Polák 7b (1457); přišel jest před nas, před plnú radu Jakub mlynář i prosil jest nas, že bychom přeslyšali jeho svědomie 100a (1455); A to jest nam svrchu psaným . .. svedomo 98b (1453); mnohokrát nam túžila, že nemá čím odbývat 12b (1462); to jest nam všem k hanbě udělal 3a2 (1460); Páté jest nam chtěl fojta bít ... a nam všem otpovědujíc vespolek 3a2 (1460); a jest nam bóh pomohol, 7b (145); Ti dva sú tak vyznali před namy, před plnú radú 98b (1453); že jest byl ubožčík Blažek hajptmanem v Ži- liňe mezi namy 99a (1453); a měl Blažek mezi namy dóm 100a (1454). jak v. jako. Jakeš, Jakšo, m., jm. os. Tehda je (rkp. gije) dával vinu Jakssowi o 70 zlatých 99a (1454); muoj šuře Jaksso umřel jest... Kde sú ty statky a kde sú ostaly, kteréž muoj šuře Jaksso měl 86b1 (1477). — Adj. possess. Jakšóv: A to sú ti dobří lidé tak přiřekli, že mateři Jakssoweg s tých 12 zla- tých 4 zlaté(!) 86b1 (1477); a duom, kteřýž byl Jakssów, dán jest 197

Strana 198
daremno, bez peňez, aby jedno odbýváno od ňeho (bylo) 86b2 (1477). jako, -ž, -ť, -ožto, -žto, -koli, kolivěk conj. že by ta summa peňez byla na jeho i na jéj dél tak, yako jinšému d'éteti 7b (1451); Matěj kováč ... měl stávek jeden v Kotršovéj roli... a druhý v Turského roli tak, yakot v knihách městkých zapsáno 102a (1481); a to také k paměti přivozujíc (mlynářka, matka jejich), žet by byla cesta, yako prvé za dávna, na mezi kněžskéj a této lúce Štef- kovskéj až k byčanskému chotáři 94b2 (1507); A prosím tebe, jako sem počal murovati a opravovati kostel Božího těla, aby ty to domu- roval 91a1 (1489); položili sú ... na ten svój dluh, kterýž jsú za duom ... dlužni byli, yacko o tem také napřed psáno stojí 86a2 (1475); Zandr jemu poviedal a poručil všitké dluhy ... v ty časy, yako jest jel na vojnu 99b (1454); dal jest Martin... k téj prvnie sumpně, jako svrchu píše sě, XX f. a sladovně požívat 99a (1453); služebný muž erbuje iako svobodný člověk 138b (Dynstman erbet und nimt erbe alz vrey leute); on muož svuoj život i své zbožie stratiti yako jinší člověk 141b (alz ein ander man); ten má jeho držeti yako jinší svú čeled s jídlem a s robotú 120 (geleych seym ingesinde); má mužovi postel ustlati a přihotoviti, yakoz prvé stála ta postel, dokad (žena jeho) živa byla 114a (alz ez stunt); má... popraviti tak, yakoz by byl to zajal 117b (alz iz gephendet were); to muož dobře obdržeti po- čestnými lidmi tak daleko, yakoz onen die, že nejest dlužen sám 140b (alz verre, alz gener sprichet, er sey iz unschuldich alleyn); také má držeti nebo pustiti, yakz prvé řečeno jest 143 (alz hy vor geredet ist); jsú spolu dokonali dobrovolně s vobojí strany, jakoz to stojí šéřě na- psáno v těchto knihách málo napřed 83b1 (1469); Item jest jednéj ženě... násilé udělal tak, yakoz on věděl 3a2 (1460); Pane Matěji, iakoz tobě známo jest, že 92a1 (1494); Známo činímy tiemto pies- mem(!) všem budúciem, Jakoz jest kúpěl urozený pan Václav ... foj- tovstvie města našeho od Staňka z Kremnice 84b2 (1472); Ti dva sú tak vyznali před námi, ... že yakoz jest Demeteř neboščík a Dorota, žena jeho meli sú na mlýnech na meských L zlt. 98b (1453); Kate- řina a Gedruda, sestry vlastní, ... svú při zúplna Mikulášovi jsú po- ručily ..., že by Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati a tak, což by (se) jemu zdálo k najlepšiemu obrátiti, jako by tu osobně postaveny byly Kateřina ... a Gedruda 88b2 (1482); že jest v noci nahý yako prst chodil domy vybíjat 3a2 (1460); A tak již psaný Vladař ten duom k svýma rukama přijal a ku poslušenství práva městského jako dolní 198

Strana 199
a horní súsed v té obce 87a2 (1479); Když by byl člověk raněný... a držal by toho člověka a přivedl by jeho před právo yako jistinníka 109a (špatný překlad. Bringet yn für gericht an des(?) hanthaften tat); A on Mertuš to jest učinil... i ještě více než on byl rozkázal, i také k hrobu připravil jako dobrý člověk 91al (1509); a protož von již jest svoboden a vladen statkem svým, yakz najlépe rozumie, yako dobrý člověk 102b (1509); Pan Václav od S. Mikuláše etc. tu jistú summu čtyři sta zlatých zúplna a docela vyplnil a zaplatil yako pán a člověk dobrý 85a2 (1472); pišci i ti všeckni, kteríž sú zmateč- ného přirození, yako zlodějé, lúpežníci zberú aneb zase dadie 147a (popleteno: alle, dy unechte geborn seyn, und dy dyebe oder raub sument); všeckno, což v domě potřebují, yako kotel a jinší sud 114b (alz); erb a jeho vlastnie zbožie, kteréž jest neporušitelné, yako zlato stříbro, sukno 114b (und allez[!] golt); My Petr Polák, fojt, i všechna rada města Žiliny (-e) dole psaná, yakozto Michal Prchala... (Matěj súkenník) 5b (1459, 1460); My Petr Polák, fojt žilinský, i všechna rada dole psaná, yakozto Mikoláš krajčí, Martin Antholovic... 100b (1463); aby on byl u pevném těch statkóv (držení) jakozto dobřý človek 91b2 (1493); yak by mi milý buoh dal sě dověděti, kto by tím statkem jeho viňen byl, (ch)ci to na právo zasě znésti 93a2 (1501); aby voni také toho věčitě požívali a póžitky k svému lepšiemu obrá- tili, yak najlépe rozumějí 94b2 (1507); Jakuba prosím, aby matku svú choval, yak na to náleží 97a2 (1518); A za to jsau rukojmí lidé dobří a vzácní i zemanščí, Jak jsau: urozený Adam Příleský ... 104a (1561); Tu když Frátrík Jan, jsauc před právem postavený ... toho dovésti nemohel, což jest Janovi Nemcovi nařekel, totiž jak by on mel kata zabit, lidé ... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); že jsú ty siroty ... vyplatili a... odbyli... tak, yakz dobří lidé jim přijednali 102b (1503); Oger ... lúku, kteráž jest podlé Skot- ně, má obrátiti k požitku svému, iakz najlépe uměti bude 92b2 (1497); a protož von již jest svoboden a vláden statkem svým, yakz najlépe rozumie 102b (1509); A řečená Elška před námi jemu slobodila jest, iakz jest obyčej mezi dobrými lidmi 93a1 (1498); Kotršovi přisúdili oba dva stávky, aby on... požíval vedlé teho, yakž jest odbyl vedlé svedomie popsaného 93a (1498); nemá ... nic více dáti nájmu než... což naň slušalo do téj chvíle, yakz umřel 127b (do er starb); I mosil je krem všeho práva prísahat yakozto protiv moci 99a (1454); my také rada ... zeznáváme ..., že jsú sě uhodili, iakzto lidé dobrí 91b1 199

Strana 200
(1493); A (Oger) postúpil jest ... rolie svéj jakzto dobrý člověk protiv tomu, že dědina má hraditi, iakzto duole psáno jest 92b2 (1497); aby město jí těch zlatých... 132 odložilo a tiem domom vládlo, jakzto i prvé 92a1 (1494); Ten šerm mají jim děliti, jakoz jsú najprv k sobě přišli 134b (wy si erste zusamen chumen); Jakz hluboko kterého člověka raní v jeho údě, tak těžce jeho má polepšiti 109a (wy dik- ke[!]); žaluje-li spravedlivě, yakz dluho tento je (zboží) držal mocí, nikdy on to s právem nevyhrá 128a (wy lange er iz helt do über mit gewalte) ; Pakliž by křest'an Žida ubil... anebo yakz kolwiek nad niem nespravedlivě udělal 120a (odir tut er ungerecht an ym); Vždycky muž svéj ženě nemá býti roven v rodu, yakz kolwiek jest její řečník 147a (špatný překlad, Alleyne sey ein man seynem weybe nicht ebenburtich, er ist doch ir vormünde); Dokadž ten člověk raněný ne- umře, yakz kolwiek velmi raněn jest, ješče jeho popravie puol place- niem 109a (wy dikke); Musí jeden dobře svéj ženě dáti svého jistého k její životu vedlé slibu erbovného, yakz sú koli pod tím fojtstvem, kdežto země erbovné ležie 113b (špatný překlad mezerovité předlohy); on (Žid) obdrží své peníze, což jest dal za tu kúpi ... yakz se kolwiek kradmo stalo 120a (ob ez wol verstolen ist); nehřeší v tom, yakz by kolwiek ten zvěř jal 124a (er missetut nicht daran, ob er daz wilt veht). Jakub, m., jm. os. Jacub Hříčovský 92b2 (1497); od opatrného Jakuba Oříška 96b2 (1518); O jakuba Voříško 96a1 (1418); v pondělí den svatého Jakuba a Filipa stala sě jest smlúva a zrovnánie 102b (1503); Jacub mly- nář, ... Jacub (3X), Jacub, ujec jich 100a (1455). — Adj. possess. Ja- kubóv: Tehda jest Ivaniško, bratr Jacubow vyznal, že 100a (1455). Jakúbkov, adj. possess. k Jakúbek přistúpili před nás plinú(!) radu naši Martin, Ondrúš kováč, Janáč, Toman, synovie Jacubkowy ... Barbora... i tiež cera Jacubko(v) a 90b2 (1489). jaký, -koli, -kolivěk, adj. Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti..., propadne... f. 40 červených ... a jejich (=je) prvé míti bude položiti, než by melo býti vo to budto Jake právo, budto jednání (nějaké) 77a (1561); Kteráž by žena aneb dievka nátisk měla, tedy nemá žádnú ženu za- lúčiti, bud yaka bud 116b (wy sy sey); Když by člověk měl kuoň nebo psa nebo yakeho koli dobytka, což by neumilo(!) mluviti 119b (waz seinez vichz ist, daz nicht gesprechen mag); což koli mám 200

Strana 201
statku svého v domě neb na poli všetkých věcí, yakym by koli jmé- nem jmenovány byly, po méj smrti aby ty všecky věci byly Margetě, manželce méj 95a2 (1511); všecky věci, yakim by koli jménem jme- nované byly 93b2 (1507); Který člověk druhému pójčí neb založí koně, šaty neb yaku koli věc 129a (welcher hande habe welcher weyze); Nemá žádnému rukojmí dáti, yakaz kolwiek naň žaloba jde 121a (waz clage auf yn get); jestli který člověk jme se svého zboží, sukno neb yakez koli by měl 133a (gewant oder waz anderz seynez gutez); Každý člověk v nově přišlý nabude erbuov,... yakyz kolwiek jest, Bavor, Šváb aneb Francúch 116a. Jalový, m., jm. os. My Matěj Kropáč, fojt žilinský,... Gregor yalowy ... vyznáváme 93b2 (1507); My fojt Matěj Kropáč a rada... Štefan Gardoš, Gregor yalowy 94a1 (1507). Jan, m., jm. os. Jan Nonharth 88b2; Jan Oříško 96b1 (1518); Jan Andreáš... Jan Dlúhý 95b2 (1513); přistúpil jest... Matěj Kotrše z manželkú svú Annú ... svými bratřy, řečenými Gall a Janem 92a1 (1494); Smlúva se stala mezi Jiříkem Dobákem, mateří jeho i švagrem jeho Janem Chocholem 95b2 (1513); Jiřík jmenovaný Král a paní Alena Trmcová svým zetěm Janem mnohokrád(!) přistupovali jsú před nás 91b2 (1493); všicki ty pustili na ty dobřé lidi i také menovaná panní(!) Barbora i s manželkém svým Janom Lelínským 90b2 (1488); předštú- pil jest před nás Jan Stáň s Závodí ... i řekel: Janie, synu milý, věď, že sem podlužen něco dobrým lidem 96a2; A dále Janie (96b1) Janie, synu milý, statek malý i věliký tobě poručuji mocně... a oni jsú statek poručený Janowi svobodili, vodlovali 96b1 (1517); A on (Mar- tin mlynář) v tom múdrých a opatrných muží Mistr Jana... Matěje Velikého, spolusúsed a starších našich ustavil jest 91a2 (1493); A rok vostatním penězuom jim takový jest puojčen, aby totiž na den sva- tého Jana najprv přieštieho čtyřidceti a pět zlatých zlata a na svátek den narození božieho, po svatém Janu Křtiteli prvé příštiem, též čty- řidceti a pět zlatých zlata položiti a zaplatiti mají a dlužni jsú 82b1 (1468); Léta (1472) den S. Jana Křtitele božieho 85a1; ten pondělí před S. Jana hlavy stětí léta božího 1515 96a1; Jano Dlúhý 102b (1509); Jano Ondreáš t.; Jano Buš 77a (1561); A vuon Jano Lelínský obe ty strany před námi jěst odbyl 90b1 (1488). — Adj. possess. Janóv: Štefan Stáň, otec Janow 96a2 (1517). 201

Strana 202
Janáč, m., jm. os. Přistúpili před plinú radu naši Martin, Ondrúš kováč, Janacz,... synovie Jakúbkovi, mlynáře 90b2 (1489). Janek, m., jm. os. Vyznal jest, že by Jakub mlynár sestřence své Janeka a Ondřeje... také odbyl. A Janek a Ondřej sami sú vyznali, že bych(!) jich Jakub, ujec jich, odbyl 100a (1455). jarmarční, -ý, adj. Fabián, rychtář z Hríčova, ... zrušil jest freunk Jarmarczny, nezdobi- zeň čiňe 104a (1561). jarmark, -merk, m. Přidalo se, že smy byli šli do Prievize na yarmerk 99b (1454). Jastřáb, m., jm. os. Ondřej Jastrzab z Byče 104a (1561). Jašek, Jaško, m., jm. os. My Martin Bánovský... Štefan Zachař, Jassco Dlabač vyznáváme 95a2 (1511). jatka, f. A na ty všecky statky rečené: duom, dva stoly, jatku a zahradu i prv- nější sirotě, staršiej, Osanňe ménem, svých vlastních peněz oddal f. 7. 92b1 (1494); Petr Polák Nikušovi jednu vatku nebli masárnit'i dal slobodňe duo smrti požívat 101b (1464). jazyk, m. Komu usta aneb nos, jazyk aneb uši ... obrúbili..., teho mají opraviti s puol platem 109a (zunge); Když by jednoho ranili v maso(!), anebo by pak yazykem zlořečil, tomu jest právo podlé jeho přirozenie 109a (Wen man an (=ohne) vleisch wunde slet oder schilt lugener, dem sol man buze geben noch seiner gepurt) ; A potom mistr Jan, spolusú- sed náš před námi dobrovolně svým Jazykem řekl... A potom Osanna, manželka jeho, přistúpivši před nás dobrovolně svým vazy- kem oznámila řkúc 89b2 (1485); ktož němečsky neumí, odpovídá si svým vazykem 143a (noch seyner zunge); Tedy ten první má přijíti a žalovati slovensky a druhému netřeba odpovídati před právem, ač chce, leč by jeho povinil s tím vazykem, kterýž jemu jest přirozený 110b (der chum und clag windischen, der ander darf nicht antworten zu recht, ab er wil, er beschuldige yn denne mit der sprache, dy yn an geporn sei noch witbilde rechte); (Lidé neprávě narození), ti ne- 202

Strana 203
mohú svůj vazyk(!) před usty(!) mieti na jich žalobě 126a (dy en mügen cheinen vor münde[!] gehaben an ir clage). jěd, m. Kterýž křestanský člověk, muž nebo žena, čáry by se obchodila aneb gedy ..., toho mají na léskách spáliti 133b (mit zauber umb get odir mit gift). jeden, num. Geden menovany Michal súkenník 4b; A (Blažek) měl tři bratry ne- dielné: Geden Sander, druhý Kašpar, třecí Petráš 100a (1454); Hos- tek... řekl: Ty vieš, žet já viec žádného d'étete, krome to gedno, nemám 90a2 (1488); dal sem pastorkovi svému gednu krávu najlepší 95b1 (1511); aby s toho (Anna) dala Janovi, vnukovi mému, geden koflík střiebrný 93b2 (1507); Matej, syn koláróv, ... když přistu- poval na sirotské, nenašed viece s toliko krávu gednu a sviňe IIII, sudóv VIII 92b1 (1494); Tehdy pozvali Vrtek a Šváb tří boženíkóv, gedneho Mikle Prophetu a Michala Prchalu, Michala Hříčovského 99a (1453); (Matka její) nepřinesla jest nic než jediné geden pláštík 88b1 (1481); (Blažek) dal byl chovat Mikolášovi Beznosovi ... gedno opásanie z kordem 99a (1453); I stálo jest tak dlúho, že ( = až) geden s těch sirot, ménem Lorinc, jest byl mezi nás přišel 2b1 (1460); A také Petr Polák Nikúšovi gednu jatku nebli masárniti dal slobodňe duo smrti požívat 101b (1464); Protož, abychva spolu na geden konec do- konala, aby ty manželce mojí... i dietěti..., v tom, což já jmám, pokoj dal 83b1 (1469); Když jest byl pojal sobě mistr Jan... man- želku, kteráž prvé byla jest za Mikulášem Beznosým, a ta jměla gednu sirotu, děvečku svú, jménem Barboru 89b1 (1485); to jest gedna žaloba (daz ist eyn clage) 141a; Vyznáváme ..., že jest bylo v geden čas, že Tomáš Gnobel ... mel súd 6b (1463); Vyznávámě..., kterak sě stalo zde ..., když to času bylo gedneho a opatrný Ni- koláš Hostek rukú boží byl jest dotkňen 90a2 (1488); vyznali jsú před námi, kterak gednoho času opatrný Matěj Kropáč svým bratrem Ondřejem ... sě uhodili a rozdělili 94a1 (1057); My fojt Martin Po- lákovic i všicka rada... dáváme veděti ..., že jest byl v gedny časy Zandr v Žiliňe hajptmaňem 99b (1454); Potom stalo sě jest po 8 nebo 9 letech, že v Bytči měli jsú gednoho lotra na smrt vésti ( = nějakého) 93b1 (1501); Item po třetie jest (Sekula) gedneg ženě, vzavši jéj z domu od Matějka Krajčé, násilé udělal 2a2 (1460); Lidé litujíce gedne i druhé strany ... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 203

Strana 204
77a (1561); Po odprošení tom právo, jenž bylo osazeno, ortelovalo jest gednu i druhú stranu takto, žě to narčení neškodzí gednomu i druhému na poctivosti 77a (1561); přistúpili jsú před naši plnú radu Tomáš, někdy rychtár bánovský a Gal, syn jeho vlastní s gedne strany a s druhé strany Štefan Kováč, syn vlastní již jmenovaného Gala 84b1 (1469); vyznáváme ..., že jest pře(d) stúpil před nás Martin Polák z gedney strany a z druhé Mat. Habrart 7b (1457); O zboží, což z gednoho na druheho po smrti jde 106a1 (daz eynen andern storben ist); Ktož by geden druhemu puojčil a založil 106a1 (daz eyner dem andern leycht); a jestli přinese geden druhého v škodu 108a (brenget er yn in einen schaden); Nemá... žádné městečko ustaviti... gedno od druhého blíž jedné míli 133b (chein markte pauwen... dem andern eyner mayl nahen); Jestli gedem(!) člověk prohrá v druhého domě 122b (ein man in dez andern hauz); potom si opýtá na ortelu, aby ohledali, má-li kto před právem svědšiti... a když mu to bude najdeno o gednom a o druhém i o třetím a potom opět pýtaj po orteli, aby ohledali... 131b (waz[?] ym daz gewun- den[?] wirt von eym und von dem andern und dem dritten, so vrage er eyn urtayl zu versuchen; cum hoc sibi definitur, ab uno, a se- cundo, a tertio, extunc requirat in sententia); A dal jest nám Polák summu peněz, 67 zlatých ... za ty všicky braky tisové, což mali činiti z bratrem z naším z Hanesem Frolichem a o jinšie všicky veci, což mali v gedno činiti (= vyjednati) 7b (1451); on sám (marnotratný společník má škody trpěti) ani jeho bratr, ani jeho tovařiši, což v tom spolek v gedno mají 126b (dy daz gut mit ym gemayn haben); paní Oršula... položila... peníze, diel ménem Janovi Komárovi geden a osmdesát zlatých ... dceřéj její Hedvice ... též osmdesát a geden 100b (1463); I prodala jest Oršula Hadmaška dóm ... zeti svému bez gedneho za třicet zlatých 100b (1462); V Zrcadle překládá se často nesprávně něm. ein — jeden: O tom zboží, co (se) gednomu vedlé ženy své(!) (daz eynem wirt czu seynem weybe) 105a2; O zboží, co geden v své moci jmá 106a2 (daz einer in gewalt hot); mají nad niem (Židem) popraviti jako na gednom zloději 120a (über eynen dyp); Umře-li gedno dietě 115b (Stirbet ein chind); s přívlastkem: Geden jinší člověk muož dobře táhnúti k jeho ruky malování svú božbú 137a (Eyn ander man mak wol czu seynem hant gemal czyhen mit seym eyde); Kterýž geden své vlastní zboží rozpójičí 126b (Wer dem andern); s tím prázden nemuože býti, jestli mohú přesvědšiti geden 204

Strana 205
sám třetí, že on choval takový zvěř 118 (mag man gezeugen selbe dritte); Výš geden a dvaceti let přišel člověk v své roky 147a (Uber ein und ezweynzich iar, so ist der man czu seynen iaren chumen); Fabián, rychtár z Hríčova z bratry svemi zrušil jest freunk jarmarční, nezdobizeň čiňe, gedno střílaním z rušnic, druhé, bráňe se dobytými kordy auřadu 104a (1561). — jedné, -no, adv.: A bude-li to dítě vidíno od lidí tak veliké, že by gedne tělo mělo 116b (ab daz kind beweiset wirt und gesehen also groz, daz ez leiphaft ist gewesen) ; V svobodném pokoji a v zdravém nemá žádný žádnéj zbroje nositi, než podlé rych- tárové služby a k boji, gedne meče 125a (In dem gesünten vride sol man cheine wophen füren denn ezu richterz [m. rîches] dynst und czu turney, sunder swert); jedno, adv., toliko, jenom: Ač by kdy ty statky panu Martinovi byly prodajny, aby k nim žádný bližší nebyl, gedno oni děti již psaní 87b1 (1479); Duom, kteřýž byl Jakšóv, dán jest daremno bez peněz, aby gedno odbýváno (bylo) od ňeho 86b2 (1477); jednú, -c, adv., jednou: A v tom právo naše dalo Štefanovi k vieře a k duši, gednu, druhé i po třetí, aby vyznal pravú pravdu, jestliže jest odbyl čili ní 86a1 (1474); Muože on toho rušitele pokoje kázati, gednucz nebo dvojíc anebo tři hodiny podlé jeho ména 132a (vorheyschen eynez odir zwir odir dreystunt). jediné, adv., toliko, jenom i také ty (dva stavy na Framboře nikomu jinému nejmají býti, ge- dine Matějovi Kováčovi) (1464); co je v závorce, bylo potom škrtnuto 101a; a ona jest odpověděla, že (matka její) nepřinesla jest nic, gedine jeden pláštík 88b1 (1481); svie žité dobře a potcivě vedú, ge- dyenie tu smrt, kterúž jest zaslúžil jeho ženy otec, ... to jemu... škoditi nemóš 4b (1457); Ted' já Janovi, muži svému zdávám ... což kolvěk jimá(m) ... s ním ..., gedine toliko jeho prosím, že by mi nátiskuov přílišných nečinil. A po mojí smrti žádnému přieteli, gedine jemu, krom toho, což bych mohla... poručiti přieteli svému nebo na které záduší 90a1 (1485); Ty peníze žádnému jinému přieteli svému neporučuji, gedine svéj manželce 92b1 (1494). jednač, m., obrman, ubrman, vyjednavatel, přísedící soudu A jestli by toto rušili ti, což sú obrmanové aneb gednaczy mezi nimi uložili 112a (dy sachwalter); A jestli by kdy potřebí bylo svědšiti a ti by božejníci zemřeli, tedy to má svědšeno býti skrze gednacze 112a (mit den dingleuten); Jmá-li on tu svuoj stuol božejničský, jest duostojen tu seděti a gednaczem býti 137a (odchylné, er ist do phlich- 205

Strana 206
tig gedinge zu warten [ = dingphlichtic W.]); My... rada... kázali sme, aby svedomí a gednacze těch věcí před právem naším ustavil 91b1 (1493); Item gednacze téj věci zvrchu psanéj byli: Matěj sú- keník, Nemec, Šokot 102a (1481); Item dále také vyznáváme, že při- stúpili jsú gednacze, dobří lidé, ... kteřížto zeznali, ze zjednali jsú Manžela z Urbánkem i sirotami 102a (1492). jednánie, n. A jestli by toto rušili, ti stratí za to gednani porušené svú ruku 112a (jinak); A ktož své stolice tu nejmá, ten má hledati vyšnieho rychtáře gednani 137a (dez hohesten richterz gedinge); tí dobří lidé jsú vy- znali, že ... Jan, písař a školník náš, z gednani již jmenovaných dob- rých lidí jmá a dlužen jest položiti ... zlatých 83b2 (1469); přistúpili jsú před nás opatrní mužé ..., kteřížto ... vezmúce sě v gednanie tohož dobrého člověka Jiříka Krále a téjž dobřéj paní Aleny Trmcovéj, zeznali jsú, že zjednání učinili z obú stranú 91b2 (1493); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti,... propadne ... f. 40 ... a jejich ( = je) prvé míti bude položiti, než by melo býti vo to buďto jaké právo, buďto gednanij 77a (1561); Teda usadili na to ty dobřé lidi, testamentáře... i o tu věc, co sě dotýče ... kněze Martina, a v těm gednanij oni sú tím obyčejem v dobřý konec přivedli a přijednali 90b1 (1488). jednati, impf. Žádný nemá sobě zvláščních pastýřů gednati 118a (sunderlich hirten halten); Kdež (= když) gednagi, tu mají býti božejníci 143a (Wo man dinget an chüniges ding, do můz igeleich man wol vinden über najíti jeden druhému 143a (chybná předloha, chybný i překlad, Wo man dinget an chüniges ding, do mûz igeleich man wol vinden-über den andern; W. Swâ man nicht en dinget under kunges banne, dâr můz...); Tito dobří lidé mezi panem Martinem a dětmi již psanými zjednali, že pan Martin již jmenovaný na jich mateřiznu dal sto zla- tých; opět Matěj Kotrše, ... a Mistr Jan gednali a zjednali 87b1 (1479). jedno, adv., v. jeden jednomyslně, adv. Kteřížto (rukojmí) jednostejňe a gednomyslnie ... do našich knich(!) dali jse zapsat 104a (1561). jednoobyčějný, adj. Protož oni bratřé jeho zvrchu psaní jeho Martina vespolek gedno- obyczeynim úmyslem a hlasem jednostajným ostavují ... a jeho ne- chávají v hospodvarstvie(!) 90b2 (1489). 206

Strana 207
jednostajný, -stejný, adj. Když dva člověky jedno zboží gednostaynym viděním namluví 137a (Sprechent zwene man eyn gut an mit geleiche gezeuge); O gedno- staynych věcech, kteréž by zlodějstvo jmělo býti 107a2, 145a (Von gleichem dinge, daz dyebhayt seyn zol); Mezi mužem a (mezi) ženú o gednostaynem rodu 107b2, 147a (Man und weyp ebenburtich); A oni jsú statek poručený Janovi svobodili, vodlovali a věčným hos- podářem (jeho) i Dorotu, manželku jeho, dietky i potomky jeho gednostaynu vuolí a řečí před námi jsú potvrdili 97b1 (1517); Protož oni, bratřé jeho, Martina vespolek jednoobyčejným úmyslem a hla- sem gednostaynym ... jeho nechávají v hospodvarstvie(!) 90b2 (1489); a tak že jsú ručili již jmenovaní rukojmě gednostaynu a společní rukú Martinovi Masařovi za tu summu 76 zlatých až do čtyř let 84a1 (1469); Martin Masar a Martin Pánko, naši spolusúsedé... vy- znali jsú gedostaynu řečí takto 82b2 (1469); Vidieš(!), že jsem ne- mocen, protož učiňva mezi sebú gednostayne dokonání teď pred dob- rými lidmi 82b2 (1469). — jednostajně, adv.: Když se dva raníta a přijdú oba před právo a žalují gednostaynie 110a (klagen geleich); O dvú lidí, kteří by spolu gednostayne vidúce zboží namluvili 106b2, 137a (Von zweyn, dy mit gleichen zeugen eyn gut an sprechen); To- máš Němec a Blaško Rašovský a Štefan Dák... tiemto obyčejem jsú gednostaynie vyznali, že 88a2 (1482); kteréjž věci všicky ty strany gednostayne k temu vuoli dobrú daly 90b1 (1488); přistúpili a vy- znali gednostayne bezmatku(!) všeho, že 90b2 (1489); (rukojmě), kteřížto gednostegne a jednomyslně... pro lepší toho pamat a ve- domost do našich knih dali jse zapsat 104a (1561). jednú, -c, adv., v. jeden jehla, f. Ktož druhého meč neb medenici... z jistby nese, gihly (pův. gigly) nebo vrece nebo vlnu neb ze mlýna nese ..., téj věci muož sě dobřě jíti s právem a obžalovati zlodějstvo 145a (nesmyslný překlad: Wer... swert... von der stube treyt, odel [m. oder] ytel sak oder vol von der müle fürt; chybné odel vzal za nadel, nodel, ytel vynechal, slovu nerozuměl (prázdný) a vol vzal za wolle). jejie, její, gen. pron., adj. pron. Stala sě smlúva mezi přátely, mezi poctivú paní Agnú, mlynárkú, s Valentem, manželom gegi, z jednéj strany a mezi Matějem a Annú, dietkami gegi, z druhéj strany ..,, aby třetina mlýnu vyšnieho... 207

Strana 208
byla Agni s Valentom, manželom gegi, ...a Matějovi a Anně, dietkám gegi, má býti prut rolí 94b1/2 (1507); Ondrúš, syn Tišpieruov, pasto- rek Matěje Vajčaře, žádal jest před naší úplnú radú od Anny Vaj- čarky po smrti muže gegi dielu toho statku, otčizny své 94a2 (1507); Protož nemuože žádná žena svému muži žádný plat dáti z gegi vlast- ného zbožie 116a (an irem eigen); Žádná žena nemá býti odehnána od gegi muže zboží 114a (auz irez mannez gut); žena (synova) jestli by gegi muže a sama sebe nevinila(!) 127b (ob sy irez mannez... unschult gezeugen müge); musí... ženě dáti jistého k gegi životu 113b (zu irm leibe); po gegi muži smrti žena neerbuje žádné pavo- vání, než což k gegi tělu sluší 114a (noch irz mannez tode ... daz auf ir leip gezucht steht); on obdrží své právo vedlé gegi přirození 147b (noch irr geburt). A zasě také ..., že by (= aby) k tomu žádný po smrti gegi nesáhl, než Tomáš, muž gegi 102b (1503); Katruše Karlí- ková nám oznámila, že ten duom gegij karlíkovský má... na cizie ruce přijíti 87a1 (1479); Oršula... položila peníze... dceřéj gegi Hedvice z Kremnice 84b2 (1470); Tedy rada optala jich najprv Jana Komáře a dcery gegy Hedviky spuolem 84b2 (1470); Potom sme na- posledy ortelovali, aby ... Gregorovi cti nic neškodilo, ani ženě ani mateři gegi Osanně ani dietkám 93b1 (1501); což bych já mohl s gegi dobrú vuolí poručiti 89b2 (1485); A dal jest i poslal (Tomáš) po dceři gegij 5 zlatých 88a1 (1481); A vyznali jsú, ... kterak jsú jich dobrie lidé sjednali o d'edičstvie neboščíka Martina, muže gegiho a bratra jeho strýčeného Ondrúše z Nedězy 85b1 (1473); což by jmělo býti na sirotu s těch statkuov, kteréž sú byly otce gegieho 89b1 (1485) a já (Jiřík) ji i ge(jí)ho zetě Jana Brhla z jeho dětmi oslobodují 91b2 (1493); Kordule ... prodavši to dědicství, kteréž zuostalo po muži gegim ..., šla jest do Polsky 88a2 (1481); máti bližší jest obdrželi... nežli gegiho syna žena 127b (irez sunez witwe); leč by pak ta rolé byla dána ženě prvéj (dříve) od gegiho muže 115a (bei irez mannez lebende leibe); A když by pak žena po svého muže smrti dietě poro- dila po gegim pravém času 147a (noch irr rechte czeit); (muž své ženě) jest gegi řečník 147a (ir vormunde); A pakli gegi věno, což jí gegi hospodář slíbil..., nedáno 114b; a také obdrží gegi pastorek gegi rádu (iren rat, Geräte) po gegi smrti 113a; gegi děti budú pišci 147a; O erbu, ktož chce vstúpiti k vdově v gegi zboží 105a2, 113b; jí nemá nic škoditi na gegi božbě 123b (an irem eiden); muož jí dáti... dievku, kteráž pod gegi rukú má býti 113a; A jest to, že ta panna 208

Strana 209
z gegi hlavú, skudlenými vlasy a strhanými šaty ... prijde 148b (mit barem haubte). jelen, m. ktož chová psa, vlka ... anebo gelene 118b (hirzen) jen, jenž, -to, pron. Kdyby jemu rychtář udělal frýd, kterýžto žaloval 136b (machet ym vride, der do clagt); Gen jest dán a psán (dominico proximo); (1494) 92a1; Genz jest dán a psán v neděli první před počatí Panny Marie 92а2 (1494); Genz jest psáno v Žilině 92b2 (1497); Genz jest psáno (feria IV in die) 91b1 (1493); Genz sě jest stalo v tu neděli po svatém Mikuláši Anno 94b2 (1507); Genz jest zapsáno dne i léta svrchu psaného 104a (1561); Genz sě stalo v neděli po svatém Petře v okovách 95a2 (1508); Po odprošení tom, právo, genz osazeno bylo, ortelovalo 77a (1561); Ale jestliže bych já tobě náťisky činil které neslušné, gehozto pán buoh nedaj, svoluji k tomu, že by toto zdávanie ... ničímž nebylo učiněno 90a1 (1485); ježto, ješto, relat. abs. to jest dobytek takový, gesto jeho nemůž zajíti (rkp. zagigi) 117a; Jest-li kto, gesto by jednoho z svéj vuole před božejným člověkem, na to hledícím rozlil jeho krev 148b (vor eynez gesworen mannez angesicht); O dvú člověkú, gessto sě (se) raníta na smrt 107b1, 148a; Pakliž by křestan Žida ubil, tedy na něm popraví královskú kletbú, gesto na něm zlomil 120a (man richtet über yn chünigez ban, do er an ym geprochen hot); Jestli který muž... bude obžalován a gesto, že ten jistý muž toho nepřítele milost ... nebude míti 148a (= jest to; und ist daz, daz der selbe man der veynt genade... nicht gewin- nen chan). Jeráb, m., jm. os. My Gardoš, fojt města Žiliny a rada v duole psaná: Štefan Krok, ... Michal Krajčí, Klimko Jerab vyznáváme 93a2 (1501). Jerolim, Jeronym, m., jm. os. My Gardoš, fojt města Žiliny, a rada v duole psaná: Štefan Krok, Jerolim švec, Michal kra(má)ř 93a2 (1501); My Jerolim, fojt žilinský 91b1 (1493); My Mathis, fojt žilinský a rada duole psaná: Štefan Gardoš, ... mistr Jan, Jerolim 93a1 (1498); Martin Šváb, Jeronim, Ma- těj súkenník 86a1 (1474); Jeronymus sutor známo činíme 86b1 (1477); Martin Šváb, Jeronym 86b2 (1478); Jacobus Hrachovec, Jeronim, Bernart Kulčic 102a (1481); Potom opět mistr Jan a Štefan Gardoš s pomocí dobrých lidí, ... jménem ... Matúš Dák, Jeronim Chrapko... 14 Slovník k Žilinské knize 209

Strana 210
jich sú pojednali 89b1 (1485); My fojt Jeronim a rada zepsaná ... ze- znáváme 102a (1492). jestli, jestliže, conj. Gestli se syn dělí od otce 105b1, 116b (Ab sich der sun teilt von dem vater); Gestli dvú muží žaloba jmá zadržána býti 107b1, 146a (ob... auf gehalden wirt); gestli učiní bez jejie vuole 108a (ob er sy an iren dank besleffet); Tomu jde o ruku, gestli ty rány smrtelné jsú 109b (ab dy wunden beide champhez wirdich sein) ; Gestli by rychtár jeden umřel 108a (Ob ein richter stirbet); Gestli kto obžalován pro- núzu jednéj panně ... a gest to, že ta panna přijde 148b (Ist daz eyn man um noczogung wirt beschriren... und ist daz, daz dy iunkfrau- wen chumt); Co pastýř platiti jmá, gestli co ztratíl 18a 105b1 (ist daz er icht verleuset); Ten jistý, co žaloval, gestli přinese v škodu tohoto, koho obžaloval, propadne osud 108a (pringet er ienen); A gestli by onenno nepřišel, tehdy dobude 109b (chümt er nicht); Gestli by jeden člověk bojoval pro jednu ránu... A gest li by pak jeho v hlavu udeřili anebo po plecú... A gestli by pak oni (to) po- znali... A gestli by pak ty rány smrtelné byly, tedy ... 111a (Vichtet ein man... würde er aber auf daz haupt geslagen... Sein aber dy sleg totlich); Item, dluhy, gestli jsú dlužni, aby s toho statku platili 97a1 (1518); A tak jest slíbil, že gestli by kto chtěl to svrchu napsané sjednánie otce jeho dobré paměti zrušiti, teda on slibuje na místo otce svého před každým právem zastúpiti 85b1 (1473); Když jeden člověk zboží má v svéj moci, což jest naň zemřelo..., toho jemu zase netřeba vraceti, což by od toho zboží vzal ( = vytěžil), a gestli (= i když) mu to zboží bude odjato v tu chvíli(!), že on žádného práva na to nežádal 128a (dez darf er nicht wider geben, daz er dor ab nimpt, ob [ = obwohl, obgleich] ym daz gut abgewunen wirt, dy weyle er dar ab cheynez rechtez begert); sáhne k němu za pravého zloděje, gestli ten skutek známovitý bude, když se on sám udělal vinovatý a práva běží 130b (alz ab dy tat hanthaftik sey); Milý synu, gestli ze mě chceš chovati, dobře; pakli nechceš, tak na to netbám 84b1 (1469); gestliz(e) by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti a byl by v tom zasvědčen... propadne na kostel žilinský f. 40 77a (1561); A my sme pak jemu řekli tak, že gestlize vy kúpiti nechcete, tehdy my chcem od města ten duom prodati 12b (1462); A my sme jemu slíbili, gestlize by kto chtěl protiv tomu mluviti..., tehdy my město máme zaň odpoviedati 12b (1462); učiňva mezi sebú 210

Strana 211
jednostajné dokonání ..., aby, gestlize by pán buoh na mne smrt dopustil, aby děti tvoje i ty s manželkú mojí i s dietětem mým ne- snázky a přiečky nejměly 82b2 (1469); a gestli ze (by) pán buoh smrt na Arona dopustil 101b (1468); A gestli ze který z nich sám byl dlu- žen, to každý sám jmá platit' 101b (1464); gestlize by po někteřích časuov(!) ... Šimek jest mluvil před námi... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati..., tehdy aby mňe to dal věděti 91b1 (1493); protož Vaší milosti prosím, gestli ze by mohlo (býti), aby ty jisté stavy ráčili byšte(!) mi prodati 8a (1468); gestli ze by pak komu také- mu chtěla prodati aneb prodala, tehdy aby město jí těch zlatých zhuoru psaných ff. CXXXII odložilo 92a2 (1494); Já to znám, že sem přivolila, aby ten dóm Petráš prodal, ale tím obyčejem, gestli ze ty peníze k méj ruce ... pustí 100a (1454); Jednačé zjednali jsú Manžela s Urbánkem i sirotami ... tiemto obyčejem: gestli ze by Manžel kdy prodával ten puol rolí, tehdy aby ty siroty mely přístup k odehnání 91a2 (1492). ješče, ješťe, adv. opatrný Nikoláš Hostek rukú boží byl jěst dotknen, A vuon, gescze sa při dobréj pameti zesval jěst dobřích lidí, testamentáře 90a2 (1488); i učinil jest (Šváb) ... počet tak, že je(m)u Zandr gesscze ostal 26 zlat. 99b (1454); i také i vy sami píšete, že jěst on ... dobře ... zachoval sě j(es)t i gesscze chová(vá) (-vá nadepsáno) 4b (1457) A oni testa- me(n)táři přijeli gescze dobřích lidí k sobe 90b (1488); že by Jakub mlynár svrchu řečený Michálka, sestřenca svého, také odbyl a že mu gesscze zuostal jeden zlat. a 20 groší 100a (1455); A dala (Agna mly- nářka, matka) gesstie dětem nad to, Matějovi s An(n)ú: sukni, kožich, krávu jednu 94b2 (1507); A dále, synu milý, mám gesscze otčižny v Turé 96a2 (1517); ten člověk raněný neumře, jakž kolvěk velmi raněn jest smrtelně, gesscze jeho popraví puol placeniem 109a; ten kuoň jeho vlastní byl i jest gesscze nyní 133b (noch sein sei); kterýž gesscze nebude přesvědšený, ti nemají žádnéj núze trpěti 141b (dennoch er nicht überwunden wirt = ob er wohl nicht ü.); (Ná- silníci) bez řeči i bez práva zahynú; a gesscze více, jestli by ... 147b (und mer); Oni mohú gescze to po jeho smrti v póžitky své obrátiti 115b; netřeba mu na to dáti poručníky ... a když by pak bylo gesstie viece žalobníkuov 136 (und weren der clage[!] noch mer); Dokadž sě člověk brání s ortýlem a s právem, tehdy gesstie nejest odpoviedal 137b (so hot er nicht geantwurt). 211

Strana 212
ješto v. jen. jěti, jědu, impf. O tom, ktož (kterýž) neprávě cestú gede vozem 105b1, 135b (der unrecht wege vert); Na rolí, kteráž nejest právem dobyta a na ni žene dobytek anebo gede 117b (vert); Také každý člověk jest svo- bodný, bud' na voze neb na koni gede 135a (Iglich man sol auch seyn vrey, er vare oder reyte oder ge); Kterýž člověk tak cestú nespraved- livě gede skrze orací země 135b (wer so unrecht wege vert); Když by jeden člověk byl v jedné rotě a nebyl by hejtmanem a geli by pak lidé naň, zuostane bez škody 138a (reytent leute an yn); A když by pak geli lidé z jedné tvrzi a udělají škodu 144b (reyten aber leute von eyner purk); ktož gede na kupečstvie 107a1, 139a (vart, varen wil); A ktož by gel přes ten hajný dobytek, tedy jeho lučisko nemá býti napaté 124a (wer reitet); Bud' (že) on z jeho(!) erbu(!) jat jest anebo na jeho službě gel 115b (ab der erbe ... in dez richter [m. riches, Reiches] dynst gevaren); A vtom (Zandr) jest byl giel do Spíše na vojnu 99b (1454); v ty časy, jako jest gel na vojnu 99b (1454); A tam geducze na tu vojnu ostavil jest byl Petráše... miesto sebě na hajptmanství 99a (1453). jězdečský, adj., jezdecký Ten kuoň gezdeczsky, na ňemž pánóm slúžiti mají, ten mají platiti jedním funtem 119b (daz reytphert). Jezerničský, m., jm. os. Kryštofa Gezerniczkeho 8b (1563—4); (přípisek). Jezi, jm. os. bibl. A jestli s' vinen, aby tě pakostnice napadla i malomocenství, kteréž Naman měl i Gezy 143. Ježko, Ježek? m., jm. os. Jan Buš, Duro Gezko, Míšo, Hanzel, přísažní z Rájce 77a (1561). jhráč, m., hráč O hraczych 122b (Von toppelspil); 105b2; Žádný člověk aneb dítě člověčí může vzíti na hraczowi víc, než co jemu na hrdle najde 122b (Chein man cheinez mannez chint verphlegen mak an toppelspil, dann alz vil chleider, alz er an dem halz hot). jhra, f., hra Obžaluje-li jeden druhého o peníze, má to zjeviti, zač jemu dlužen jest; jestli by bylo o ghru, o to jemu nemá odmlúvati 122b (ist es umb (topelspil). 212

Strana 213
jiedlo, n. Což muož každý člověk ... dáti svéj ženě ráno, když s ní jde k stolu před gidlem bez erbovného slibu 113a (vor essen); Oddělí-li otec a máti svého syna aneb dievku od sebe s penízmi menovitými... a již by se oddělili s gidlem 116b (sich czwein mit der chost); ten má jeho (dlužníka) držeti právě jako jinší čeled svú s gidlem a s robotú 120b (halden... mit speize). jiesti, impf. O tom dobytku, co se gisti hodí 105b1;... gesti 119a; jestli se nehodí gisti 119 (vich, daz man ezzen mach); Ktož jeden druhému dobytek zabije rád anebo nerad, kteréž gisti mohú 119a (daz man ezzen mach); nedá jemu (dobytku) gesti ani píti 119b (weder ezzen noch trinken gibt). jieti, jmu, pf. Ten hospodář má zůstati bez škody i také všickni sedláci v téj vsi, jestli toho rušitele pokoje nemohú giti 139a (nicht aufhalden mügen); také jeho nemá giti ve čtvrtek 140a (sol yn nicht vahen); s rychtá- rovú vuolí muož on své zboží dobře giti vedlé práva 130a (anvangen mit recht); A pakliž by do jinšího fojtství utekl a na cestě prvé mohli by jeho giti 125b (mugen sy yn gevahen auf dem velde); Když jednomu muži meč ... v rukú ... najdú a tak gmucz jeho, při- nesú ho před právo 145b (also bevangen bracht wirt); A vtom jest yal Petráše a poslal k nám do města 99a (1453); nehřeší v tom, jakž by kolvěk ten zvěř gial 124a (ob er wol daz wilt vecht); tento, což jeho byl gial o hlavní skutek, ten jeho může lépe přesvědšiti 133a (yn gevangen hat in der hanthaften tat) ; byl(-li) by on giat 126a (wirt gevangen in der vrischen tat); ten, u kohož to zboží bude prá- begriffen); a pakli bude ten, což pokoj lámal, gaty v tem skutku 137b (wirt gevangen in der vrischen tat); ten, u kohož to zboží bude prá- vem giate, ten má držeti to zboží v svéj moci 130b (unter dem daz gut angevangen wirt); Každého člověka vateho slib nemá ustavičný býti 120b (gevangen); O jateho člověka slibu 105b2, 120b (dez gevan- gen mannez); O raněných lidech yatych 111b (von wunten leuten gevangen); Ktož by jednoho umrlého aneb raněného člověka vateho přivedl před právo 111b (gevangen); Bud' on z jeho(!) erbu(!) giat jest anebo na jeho službě jel 115b (ez en sei, ab der erbe[!] gevangen sei); Když jednoho s (z)lodějstvím anebo lúpežstvím před právo yavssy přivedú, tých mají předsvědšiti(!) svědomím 130b (mit deube 213

Strana 214
odir mit raube gevangen vor gericht prenget). — jieti sě: Jestli který člověk gme se svého zboží..., což by jemu ukradeno bylo 133a (spricht ein man sein gut an); Kto se gme koně nebo dobytka 107b2, 149a (von anvang roz oder vich); Jestli kto koně se gme anebo jinšího dobytka, což v bludě chodí 149a; A jestli se toho dobytka nikdo neygme a chová ten dobytek 149a (sich dez vichz nymant anzeucht); přijde-li ten, co jemu přísluší, v šesti neděléch, má se k němu giti sám třetí 142a (er sol sich do czu zyhen selb dritte); Ktož druhému meč... vezme,... téj věci muož sie dobře gijti s právem a obžalo- vati 145a (anvangen mak man iz wol); Ktož by našel u druhého kuoň aneb svuoj dobytek a gial by se jeho 133a (ane vanget); Pakli by byl kuoň a že by se ho člověk gial 133a (daz ein man anspricht); může obdržeti ...prvé, než onenno, co se toho gial 130b (der iz angevangen hot); sám třetí toho má dovoditi, ktož se toho gial 130b (der iz ange- vangen hot). jiezdný, adj. Jeden giezdny jmá dáti (mostného) puol peníze 135b (der reytende man); Který člověk tak cestú nespravedlivě jede skrze orací země, ten jmá platiti za každé kolo jeden peníz a giezdny člověk puol peníze 135b (ein reytender man); a jestli by honili gizneho aneb pěšího, tedy vuoz má s pokojem státi 124b (iagt man den reittenden); Gyzny také má vozu postúpiti a pěší giznemu 124b (Der reyttent weicht auch dem wagen und der gende dem reittende). jímati sě, impf. O tom, ktož sie gima dobytka 106b1, 133a (der do roz oder vich an- vangt); O tem, ktož se gima koní neb dobytka 133a. Jílovský, m., jm. os. Od ... Margéty flowske 103a; Gilowsky Mat’ej 102b (1509); s Barto- šem, rychtářem Gilowskym 85b2 (1473); co se dotýče domu a statku Ilowskeho 103; Ylowsky 93a1, b2, b1 (1507). jináče, adv. A ginače žádný slib v vězení ani božba jest platená (platen, -na) 120b (anderz); Jestli ochromí jeden muž jednoho psa anebo ubije, protože jeho chce kúsati, ... zůstane prázden, jestli to reče s přísahu a nemohl by to ginace provésti 119a (daz er iz [vich] ym nicht anderz beweren chunde); Ginacze on nemuož žádnéj moci míti k tomu zboží 113b (anderz sol er chein gewalt han an dem gute); A jestli by takové věci zamlčány byly, v třiceti rocích a dnech, nic ginacze 115b (und 214

Strana 215
ce nicht); bude-li v tom přesvědčen tehdy udělají jemu i ginacze a sadí ho tam, že 145a (man tut yn wol anderwayt in dy echte); Gregor súkenník, ginacze Mokrý 101a (1464). jinak, adv. to musí zjevně rychtářem provésti ..., ginak jemu to bude zbořeno 147a (oder ym wirt pruch dar an); Střiebro nemůže žádný lámati na jinšího člověka zboží, leč by on jemu přivolil a také město, ginak osud bude na něm 147a (nerozuměl tomu: aber dez gericht ist seyn dar über). jinam, adv. A pakli by utekl a přišel by ginam, v jinší právo 142a (chümt er an in einem andern gericht); Dokadž by ta věc nebyla ginam slíbena(!), tehdy muož žalobník svú žalobu opraviti 136b (dy weyle dy gewere ungelobt ist). jinde, adv. Kterýž v nově přišlý člověk v městě se osadil a hledal by sobě milost pro upokojení, což jest ginde hřešil 132b (der anderzwo verzalt ist); O tých lidech, ktož v jinších vodách aneb ginde zboží najde 106b1 (anderswo); a že sě jest i gindze i podlé vás dobře i potcivě zachoval až do tohoto času 4b (1457); Petráš vpustil se ve všetky jeho (Zan- drovy) dluhy, kteréž byly u Michla i gynde 99b (1453). jinší, adj., jiný, ostatní, cizí O tom, ktož ginssieho člověka řečníkem bývá 106a2 (der dez andern wort sprechen sol); A oni jsú slíbili před námi, že jí z toho víc upomí- nati nebudú ani kto ginssy z jich potomků anebo přátel 85b2 (1473); Každý člověk lépe může (obdržeti) svú očiznu na tem zboží, než ginssy cizí člověk, co by od toho chtěl platy dávat 122a (dann eyn ander man); A ginssy každý, ktož by ginssy zbroji nesl, na tých mají popraviti 125a (alle dy anderz wophen füren); Pakli by (rány) ne- byly smrtelné, tedy odpoviedá jeden vedlé osudu a ginssy odejdú bez viny 111a (so antwortet einer mit champh, dy andern engen im mit unschult[!]); on (městský posel) muož svuoj život a své zbožie stratiti jako ginssy člověk 141b (alz ein ander man); jestliže by který z již jmenovaných rukojmích ... umřel..., tehdy jmá Jan písař na miesto toho postaviti a nalésti v rukojenství ginssieho dobrého člověka 84a2 (1569); A neměl (-li) by žádného ginssieho, ktož by to zaň popra- vil 111b (hat er keinen vormünde); O dobytku, kterýž bude hnán na ginssieho (ginssyho) člověka zboží 105b1, 117b (auf ander leut chorn); 215

Strana 216
Žádný nejmá ani muože ginsseho zboží zavésti 136a (eynez andern mannez); A ta vnuka nevezme žádnéj spieže menovitéj ani ginssiho co, než milost(!) 14a (noch anders nicht den dy gerade[!]); Jestli kto koně se jme anebo ginssyho dobytka 149a (adir sust cheynerley vich); ten má jeho drzeti právě jako ginssi svú čeled 120b (geleych seym ingesinde); A po naší smrti žádnému ginssiemu toho hospodárství a zbožie neporúčiem než Aronovi 101b (1458); chce vám radějie prodati, než komu ginssiemu 12b (1462); Který člověk dá své zboží ginssiemu chovati 144b (gibt czu behalden dem andern); Jestli který muž dá své zboží ginssiemu člověku 135a (eyn man eyn gut einem man); O tom, ktož své zboží dá ginssiemu chovat (chovati) 144b, 107a2 (eym andern); že by ta summa peňez byla na jeho i na jéj d'él, tak jako ginssemu d'étleti 7b (1451); Pakli Žid ginssy kusy kúpí tajně 120a (ander dingez chauft); Mikuláš Nosko a bratr jeho Ondrúš... vo dětitství(!) své a vo všecky ginssi věci mezi sebú tak jsú dokonali, že 82b2 (1469); A o ginsse všicky veci, což mali v jedno činiti 7b (1451); A což kolvěk ginssij dobří lidé, spolusúsedé naši od ginssich sladoven ... budú od- bývati, takéž i Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 89a2 (1482); Martin Meser, Zighel i ginssij boženíci 7b2 (1451); vyzná- vámy, že jest... Martin Polákovic ... postavil starú radu ... i ginssie k tomu dobré lidi 4b (1451); Teď já nemám zde žádných přátel, než jmám v cizích krajinách bratry a přátele ginssi 89b2 (1481); U tebe Petráš pověděl, že u tebe jest 70 zlatých i gynssie klénoty 99a (1453); kapitula o ženách a o jejich věnách a o ginssye (ginssij) jejich práva 112a, 105a2 (von andern iren rechten); Ktož druhého meč neb mede- nici ... po ginssich lidí řeči ... z jistby nese 145a (noch mer leute wane); ti čtyří ... jmají ginssiech rukojmí již jmenovaných napomí- nati a hleděti 84a2 (1469); O farářových dětech a o ginssich 105al (von den andern); O tých lidech, ktož v ginssich vodách aneb jinde zboží najde (106b1); (Sas) mohl by sprotiviti a zmocovati ten ortel sám sedm proti ginssym sedmi 127b (selb sibende wider ander siben) ; kterýžto svým chtěním(!) činí škody ginssim lidem 133b (andern leuten). jiný, adj. Pakli giny nikto nepřijde v šesti týdnech 142a (chumt aber nymant in sechs wochen); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mlu- viti... aneb kdokoli giny tím šlakem by chtěl jíti, propadne f. 40 216

Strana 217
červených 77a (1561); aby to bylo Matějovi Křepčíkovi, hospodářovi mému, že by giny žádný v tom nevladel, krome jeho samého 95b1 (1511); vo každé zbožie, totižto mlýny ... dobytek, dluhy i zálohy a všecko gine zbožie... prodali (!) 82b1 (1468); dluh, kterýž Martin a Uršula jsú za duom a za gine sbožie dlužni byli 86a2 (1475); ty pe- níze žádnému ginemu přieteli svému neporučuji, jediné svéj man- želce 92b1 (1494); i také ty dva stavy na Framboře nikomu ginemu nejmají býti, jediné Matějovi kováčovi 101a (1464); A ona zasě odpo- věděla, že též žádnému ginemu těch peníz neodručuji po smrti méj, než tobě samému 92b1 (1494); Jestli... to nechá na poli státi a to osvědší ginnym sedlákóm 118a (yn den paweren geweyzzet); kte- řížto (testamentáři) k duším svým znali, že jsúc pozváni k... Mat. Dubnovi na poručenství, mezi ginymi řečmi ptali jse o Štefana, syna jeho 96b2 (1518); před nimi vyznal, že by jemu (Štefanovi) více dal než všem ginym dětem 97a1 (1518); Mat. Oříško udělal poručen- ství mezi syny svými a ginymi přátely 97a2 (1518). jistba, f., jizba Ktož druhého meč neb medenici ... neb tomu rovné po jinších lidí řeči z gistby nese 145a (von der stube treyt). jistina, f., „kus hlavní“; věc, která skutek jistý, nepochybný činí, corpus delicti zloděje, kteréhož sem já s gistinu ulapil a uvázal 141a (den ich mit der scheinbarn tat gevangen... bracht). jistinník, m., jistec, svědek, žalobce Toho přesvědší gistinnik dvěma člověkoma 143b (dez bezeuget yn der sachwalter; W. der sachewalde I, 7) ; A kdež by se pak člověk táhl na svého gistinnika 133a (wo aber sich eyn man zeucht auf seynen ge- weren); tento musí jeho na stravě držeti, dokadž svého gistinnika ukáže 133a (biz daz er seynen geweren weyz); Tedy pak hledá si druhý svéj škody na svém gistinnikowi 133b (czucht sich an seynen geweren); tedy on dobude svým gistinnikom s jeho znáním 133a (so behelt er ez mit dem geweren zeugen); O dokázání gistinniku 107b1, 146b (von auzweysung der gewer); Bude-li který raněn a ty rány nebyly by smrtelné a přišel-li by ten gistinnik po zvání fojtovém, tedy mají jemu právo učiniti na první den právní 110a (chümt iener); což ten slíbil za svého otce, ten má platiti tomu gistinnikowi, komuž dlužen jest 122b (der sol in der clager innern); Ktož pak kuoň má v svéj moci... a táhne se na svého gistinnika, že ho jest kúpil 133a 217

Strana 218
(zeucht er sich an seynen geweren); má svého gistinnika ustaviti před právo 133a (den geweren); pakli by pověděl tento, že ... jest on to kúpil, tedy muože on vzíti svého gistinnika, od kohož jest to kúpil 130b (so můz er nemen[!] seynen weren, wyder den er iz ge- chauft hat); Kdežto jednomu gistinnika staví 143b (Wo man aber eygen[!] seczet); A jestli pak ona na tem poručníka má, tedy netřeba (vdově) upomínati své poručníky za své věno, lež má své gistiniky z toho upomenúti po třidsátém dni 117a (si sol dy gewer raumen[!] noch dem dreizichsten); A přivedl(-li) by jeho před právo jako gistin- nika 109a (bringet yn für gericht an des[?] hanthaften tat) ; ten první obdrží a jest bližší k tomu žalobú a obdrží rychtářem i radú nebo to od gistinnika přišlo 146a (wan ez auz[!] den geweren chumen ist[!1). jistin(n)ost, f., v. jistina, iusta possessio, cautio iudicalis Jestli jeho najdú na gistinnosti a obvolá-li to svědšíc 146b (ab man yn an der hanthaften tat gesehen hot) ; Tak se (psáno ze) mají na zaručeného člověka božit, kterýž jest vedlé gistinnosti před právo prinesen jest(!) 146b (der mit hanthafter tat vor gericht wirt ge- bracht); A jestli by on toho osudu po téj platbě (neměl), tedy pýtá rychtár svú gistinost, to jest jeho duom 121a (er vordert seyn ge- were, daz ist seyn hauz); Jestli by pak to bylo toho člověka gistin- nost, na němž stojí ten dluh, tedy ruší téj ženě tu zemi neb nadání 146b (ist ez aber dez mannez eygen, do dy gabe auf stet); Řeče-li pak ona, že jest její gistinost 116a (daz ez ir eygen sey); O slibu před právem, kdež gistinost staví 107a2, 143b (Von mer[?] seczen eigen). jistota, f. Ktož jistotu jmá na jednom člověku 137b (wer dye gewere hot an eynem manne); Tedy onen prosí gistoty, ač chce 141a (So bitte gener einer gewere, ob); Já mám k tomu zboží právo obraňujícé, měl sem gistotu na to rok a den 122a (ich habe dez gutez rechtunge wer und habe dy gwer gehabt iar und tag); gistotu obdrží jistinník a vezme své zboží domuov, což bylo ukradené 130b (gener[!] beheldet seyn gut, daz ym vorstolen waz); A jestli jemu ujde na gistotie, musí to zboží s osudem nechat 130b (Wirt ym bruch an dem weren); kdež člověka popadnú kterého popadnú(!) na gistotie aneb popásti muože 134b (wo man eynen man mit der tat begreyffen mak); tehdy jeho zapovědí hned, jestli jsú jeho na gistotie viděli 136a (Ob man yn in der hanthaftigen tat gesehen hot); O jednom (-em) zloději, ktož (kterýž) popaden bude s gistotu 106a2, 131a (mit worer tat begriffen 218

Strana 219
wirt); A pakli by(!) které zboží u druhého najdeno bude, což jemu ukradeno jest, a nemohl by naň žádné gistoty míti, ten se mosí svě- domím brániti 131a (den er cheyner hanthaftigen tat geschuldigen mak); On obdrží její těla svědomiem(?), což jest on jí dal svoji gistotu 113b (daz er ir gegeben hot an seynen[?] eygen); ten si dá svuoj desátek, jak jest dlužen vedlé svéj gistoty 118a (der gebe seinen cze- hente, alz er iz). — jistota: A to se dálo a vpisovalo pro lepší gistotu ... v městské kniehy 87a1 (1478); Jan Stáň, žádaje, že bychom svě- domí poručenství... přeslyšeti a pro lepší gistotu v meské knihy za- psali 96a2 (1511); A to pře lepší gistotu a další pamět v naše knihy městké sme... zapsati kázali 96a1 (1515); protož my svrchu psaná rada pro věčitú pamět a lepší gistotu kázali sme (jsme) to zepsati 95a2, b1, b2 (1508, 1511, 1513); My pro stálost a pevnější istotu to v knihy naše jsmě kázali zapsati 90b2 (1489); A my pro pevnost a gistotu věčí v knihy naše jsmě kázali (zapsati) 90b1 (1488). jistý, adj. Jiřík Král a Alena Trmcová žalovali jsú se o někteřé diely dědictví svého tak, že nemohli jsú v konec gisti sě spraviti 91b2 (1493); dá- váme mocně duom svuoj ... Štefanovi, synu našemu, tak, že Štefan jest pravý a gisty hospodář toho domu našeho 84b1 (1469); A to pře lepší jistotu a další pamět sme naším gistym vědomím zapsati kázali 96a1 (1515); A (Nedvěd) na to (na zaplacený dluh) a pro gistssie svědomie jeho milosti svú kvitancí udělal a napsal 85a2 (1472); Rych- tář jmá jim gisty den dáti 149a (eynen gewissen tag geben); Když fojt doma nejest a stane se bezprávie komu, tedy, božejníci mají voliti rychtáre na gisty den na fojtovém miestě 108b (umb einen hanthaf- ten tag[!] m. tat, Weichbildrecht XLVI, 4: umme eyne hanthaftige tad); jestli by neměl gisteho svého svědka 126a (seynen rechten vor münde); jejich pravý řečník má také gist býti, kdež ženy slibovaly anebo zálohy kladly 147b (Ir rechter vormünde sol auch geweren wo si [m. vor si] geloben und in phant geleysten [m. entphân (?)1); Or- šula... chtěla otčismu(!) těch gistich sirot utratit 2b1 (1460); ale dva z tých gistych (poslaných) od rady staré ... sú sešli a zemřeli 8a (1468); Michal vokázal jest meze té giste země Orlík 8a (1468); V téj zemi, kterúž sem kúpil... ot vaší milosti, jsú stavové, skrze kteréž stavy (mně) se škody dějí veliké; protož vaší milosti pro- sím ..., aby vaše milost ty giste stavy ráčili byšte mi prodati 8a (1468); potom my i všeckna obec... prodali sme ty giste stavy ... a von 219

Strana 220
jest nám zaplatil... za již jmenované stavy 8a (1468); Jan Nonharth zjednal a poručil o ten diel... nebožtíka Štancle, že by on, Lorenc Nonhart, mocen byl vzéti, zjednati ten gisty diel, což by sě dotklo toho gisteho dielu 89a1 (1482); A on Štefan Krok vyznal jest... a praviec, že i na to živé svědomí jmá, že jest odbyl a zaplatil zúplna všecku tu gistu očiznu 86a1 (1474); Matúš prodal fojtovství s duo- chody, kteréž kolvěk... od jeho předkuov, to giste fojtovství drží- cích, jsú požívány 83a1 (1469); jestli že by (byli) kteří kolvěk listové na to giste fojtovství ... mají umořeni býti t.; Nedvěd vyznal jest..., že jest jemu... pan Václav ... tu gistu summu čtyři sta zlatých zúplna a docela vyplnil a zaplatil 85a2 (1479); Který člověk obecný súseda svého obžaluje ... a ten gisty, co žaloval, jestli přinese v škodu tohoto, koho žaloval, ... propadne osud 108a; a to giste mají v ruce dáti rychtářovi 115b (Daz sol man antworten dem richter); ta gista žaloba jde na toho gisteho lúpežníka 141a (dize selbe clage... auf den rauber); Jestli který muž s viděním kterého božejníka o ránu bude obžalován a jesto (= jest to), že ten gisty muž toho nepřítele milost ... nebude míti 148a (und ist daz daz der selbe man); tomu gistemu žádné právo za to nebude 148b (dem vorsertem do für cheyn recht geschit); A řekl(-li) by tak, že jest jemu přirozený přietel, obdrží jeho se dvěma svýma přietely gistymi božbú. A jestli by pak jeho některý jinší pán nařekl, tehdy ho obdrží sám sedmý gistymi lidmi 137b (mit ezweyn seyner eygen man ... dy seyn eygen seyn); Jestli pak zhrdá svým právem ... a přichyluje se na jinší právo, ... stratí obě právě, krom svéj gistey(!), což svobodně necháno, ti obdrží svobodné zemské právo 127a (překlad špatný: er vorleuset sy peyde, sunder dy eygen, dy man vrey lest, dy behalten vreyen lant- sezzen recht: eygen = leibeigen); Pakli nemá gisteho zboží, musí rukojmě dáti 121b (Hot er abir nicht eigenz); Jestli obžaluje jeden muž druhého o zboží, jehož jest gisty jeho erb 122a (daz seyn erbe eygen sey); Ktož druh druhému slíbí giste zboží dáti před právem 143b (eyn eygen); Král také jmá popraviti o giste... po téj zemi právě, kdež to giste leží 145a (richten umb eygen ... do iz inne liget) ; Mají (spr. ne-) člověka z jeho vlastného a gisteho vykázat 146b (von seynen eygenleichen geweren); a to také každému má se státi o giste dluhy(!) 143b (umbe ygleich varende hab); to má rychtár učiniti (dlužníka zaručiti), jestli by neměl gisteho zboží vlastného anebo země vedlé svéj ženy(!) 121b (ab er nicht eigens odir erbe binnen 220

Strana 221
witbilde[!] hot); Ktož své giste pod se tlačí 107b1, 146b (von eygen under wunden); Musí jeden dobře svéj ženě dáti svého gistého k její životu vedlé slibu erbovného 113b (Man müz wol frauwen geben eigen zu irm leibe mit der erbe gelubde) ; leč by pak ta rolé byla dána ženě prvéj od jejího muže v gistem kusu 115a (in gebantem dingen). jíti, jmu, v. jieti jíti, jdu, impf. (Sekula) Šesté, jest Michla Rájeckého chtěl bíti v jeho domu, až musil (s) svú paní do komory giti, že by byl pokoj před ním měl 3a2 (1460); což muož každý člověk... dáti svéj ženě ráno, když s ní gde k stolu před jídlem 113a (alz er mit ir zu tische get); Nebo který pes na pole gde, ten má uvázán býti 119a (czu velde get); Když my povstanem na súdný den a puoydem do nebes 125a (sullen varen zu himmel); ti mají za nimi giti, dokadž by jich viděli 125b (so schullen dy leute volgen); za niemž ssel volajíc a svědšíc 142b (wann er ym ... nach gevolget hot); ten súsed jest blíž k těm včelám než onen, co po nich gde 131a (der ym volget); Jestli by se pak stalo, že by nemohli vnitř hnáti, ... gde za tím dobytkem do jeho pána domu 117b (volge dem vich); Který vuoz na most přijde prvé, ten má prvé giti přes most a nabraný vuoz ... jmá zasě giti svobodně 135b (der sol erst über- gen ... hin und her fahrend); vedli jeich nebli ssli sú tam těch dva- nádete lidí k těm rybníčkóm 102a (1481); A vtom jest ssla (Blažková) do Slieska k svému synovi staršiemu 100a (1454); A vtom ssla jest (Kordule) za synem 88a (1481); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti aneb kdokoli jiný tím šlakem by chtěl gitij, pro- padne na kostel žilinský f. 40 červených 77a (1561); Pridalo se, že smy byli ssly do Prievize na jarmerk, a tu sú přišli před nás 99b (1454); Jestli který božejník domuov gducz bude potkán bojem 148b (Ist daz eyn gesworen man heymgevnde wirt angestritten); mají platiti penízmi a stříbrem, kteréž v ten čas zjevně gdu v tom právě 120b (dy do genge u. gebe seyn); jeden božejník má tomu božbu dáti tak, jako gde po právě 123a (wy er volchümen müge an seinem rechte); A potom sme my dali za právo: poňevadž nestavela syna svého, že by kup před se ssel 100a (1454); Tehda právo dalo, že ten kup má před se gity t.; Tehda právo dalo, poňevadž se menily dóm za dóm, má kúpe před se giti t.; Jemu gde o ruku neb o hrdlo 133a (ez get ym an dy hant odir an den halz); gde jemu o kůži i o vlasy 129b (ez get ym zu haut und har); Když jeden druhého ochromie aneb 221

Strana 222
ranie a bude obžalován, de jemu o ruku 109a (ez get ym an dy hant); A kteréhož by pak obžalovali bezprávie anebo pomlúvali skrze záz- rost, gde jemu o život 109a (ez get ym an den leyp); Zíšče-li jeden člověk bitku a brání se ráně, gde jemu k ruce a za smrt na hrdlo 112a (an dy hant, an den halz); A pakli ten umře, na koho žaloba gde 120a (auf den dy clage get); Pakli by onen byl, na kohož žaloba ssla, uskočil 126a; jakž kolvěk naň žaloba gde 121a (waz clage auf yn get); poručník ... jmenovaného dietěte Barbory chtěl jest věděti. co by bylo a co by sslo na sirotu 83b2 (1469); za ten diel otčišny, kterýž gide na Hadvigu, jmá sto zlatých dáti 101a (1464); I vzal jest byl, zač ten dóm byl prodal, což jest Sslo na ty sirotky, k sebe 2b1 (1460); A pakli by ty siroty a sestry ... zemřely, tehdy ta summa zlat(ých) jmá giti zase na Gala, otce jeho, a na Tomáše, děda jeho 84b2 (1469); O zboží, což z jednoho na druhého po smrti gde 103a1 (daz einen ander storben ist); Umře-li pak onen, ... tedy tento sahá k svému zboží vedlé práva proti jeho erbu anebo na rychtáře, jestli by naň sslo 129a (ab ez an yn gepürt); Po malým času Oršula, žena jeho, bila Ssla za muž, za Segina 2b1 (1460) ; Martin masar opatroval jest (Osannu a její dítě) až i pojala a ssla za muž, za Jana písaře 83b2 (1469). jměnie, n. On své všeckno gmienie stratil 111b (alle seine wartunge hot er vor- lorn: wartunge = Anwratschaft); Tyto děti, kteréž sú odlúčeny, mohú dobře své gmienie prodati vedlé vuole mateře svéj 114b (ir gebaüte vorchauffen). jméno, n. O téj zemi, kterúž sem (kúpil), jmenem Orlík 8a (1468); Muože on toho rušitele pokoje kázati jednúc nebo dvojíc anebo tři hodiny(!) podlé jeho mena 131b (pei seinem namen); Ve gm(en)o buožé staň se 4b (1457); Jest tomu na dvacet let neb viec, že jest byl ňekterý dobrý člověk, menem Paul súkenník, mezi námi (s) svú ženú, menem Or- šulú 2b1 (1464); poslal pán úředníka gmenem Kršneka 99a (1453); že jest přišel... Polák ... a cera jeho gmenem Dorota a (s) synem svým gmenem Martinem 98b (1453); Polák ... dal svie dievce menem Barboře 7b (1457); Tomáš Vackovic žádal jest, abychom toho (tře- tieho) vo to poslali, kteréž živ zuostal, gmenem Michala Prchalu 8a (1468); Martin Polákovic jest nevěste svéj, menem Katruši, Tomá- šovéj dievce, dal pět a 30 zlatých za jéj čést 4b (1459); přistúpily 222

Strana 223
z druhéj strany sestry jeho menmi Agnuša a Barbora 6b (1463); Melchior... žádal jest od všeckéj obce, aby jemu sedění pusté, ka- chavinské gmenem, bylo prodáno 89a2 (1482); Co koli mám statku svého ... v domě neb na poli, všecky věci, jakým by koli gmenem jmenované byly, aby ty všecky věci byly Anňe, manželce méj 93b2 (1507); všetkých věcí, jakým by koli gmenem jmenovány byly 95a2 (1511). — jménem, adv., jmenovitě, zejména, podle jména, totiž (při výčtech): A za již jmenovanú summu 76 zlatých postavil jest rukojmě před plnú radú gmenem: Pavla Brzieho, hejtmana v Žilině, Matěje Kotrše, kněze Urbana, faráře našeho 84a1 (1469); přistúpili jsú pred naši plnú radu dobří lidé, gmenem Matěj súkenník... Martin masar 83b1 (1469); My rada žilinská gmenem: Jakub krznár, Mikuláš Hostko ... 83a1 (1469). — zejména, adv.: Tehdy sebrali jsú dobré lidi Martin masar z jednéj strany a Jan písař z druhé strany, zegmena: Matěj súkenník, Šimko Hrňa, Ivániš Propheta 83b2 (1469). jmenovaný, adj. Protož my rada gmenowana známe to, že ... 96b1 (1517); Jan Stáň... jest postavil opatrného muže Dřienovského..., před kteřým gme- no(van)y Stáň testament učinil 96a2 (1517); a všicky tí pře(d) me- novanie pustili na ty dobřé lidi i také menovaná panní Barbora 90b1 (1488); jakož vy nám píšete, kterak jeden menovany Michal súken- ník, váš spoluměščenín, že narodil sě jest manžensky(!) i potcivě(!) 4b (1457); My i všeckna obec... prodali sme ty jisté stavy v zemi gmenovane Orlík napřed gmenova(nému) Tomášovi Vackovic 8a (1468); Opatrný muž Jiřík, gmenowany Král, a poctivá paní Alena Trmcová mnohokrád(!) přistupovali před nás 91b2 (1493); potom Gregor často menowany mosel před nás 24 f položiti... Potom sme naposledy ortelovali, aby často gmenowanemu Gregorovi cti nic ne- škodilo 93a2 (1501); všechna rada svrchu menowana vyznáváme 4b (1459); Byl jest svrchu gmenowany pan Václav jim na tu summu zůstal dlužen čtyři sta zlatých 84b2 (1472); Šimon, Štefan, Melchior, synové již gmenowane paní Uršily, zastupujíc již gmenované paní Uršily dcer, vyznali jsú, kterak napřed gmenovaní Šimon, Štefan, Melchior 82a2 (1468); Mistr Jan... duom a statky hospodárské vzdal jest ... již gmienowanemu Štefanovi Gardošovi 89b1 (1485); Jestli by pak to bylo toho člověka jistinnost... tedy ruší téj ženě tu zemi neb nadání, leč by jí bylo dáno za jisté menowane 146b (ez en sey ir denne gegeben in eynem gehegetem dinge; špatný překlad). 223

Strana 224
jmenovati, impf. A byl (-li) by tak upadlý, že by jemu nemohl menowati člověka 131b (daz er nicht genennen mak den man); To má provésti hned a gme- nowati to svědomí a spolu shledati 122a (er müz den weren zu hant benennen); Ten člověk, kteréhož sem já menoval 132b (den ich hie genannt habe); Žádný božejný člověk nepotřebuje své ruky malování dokazovat ani v tom své prietele gmenowati 137a (noch seyn vir anen nennen); Nemuož žádný (y předěláno z e) je(ho) (ge je nadepsáno, ho doplňuji) menowati knězem, leč bude prvé učený a potom na knězovstvie posvěcený 112b (Man mach nymant sagen zu einem phaffen); Tedy syn na otce svého miestě vezme ten diel svými strýci, což by bylo menowano a odděleno na jejich otce čést 112b (nement... tayl); Co jest gmenowano hlavní skutek? 134b, 106b1 (Waz... heyzzet); Co koli mám statku svého ... v domě nebo na poli, všecky věci, jakým by koli jménem gmenowane(-ni) byly, aby ty všecky věci byly Anňe (Margétě), manželce méj 93b2, 95b2 (1507, 1511). jmenovitý, adj. O gmenowitu špíži 105b1, O menowitu špieži 117a (Von der gehoften speizze; die gehofte spîse, hove spîse = die bei der erbteilung vor- findlichen speisevorräte; dvorová špíže, domovitá v rkp. XVIIC24); Ta vnuka nevezme žádnéj špieže menowitey, ani jinšího co, než mi- lost(!) 114a (nimt chein gehofte speyse); Špieže menowita, kteráž při dvoře toho člověka zůstane po jeho smrti, které právo k tomu ta žena má? 117a (Da gehofte speise, dy in dez mannez hof uber be- leibt noch seinem tode, welch recht dy frawe dar czu hot? ad cibaria domestica); nemuož žádný muž své vlastné zbožie rozdávati svéj ženě, leč v menowitem kusu před rychtářem i před radú 146b (denne in hegeten dingen vor richter und vor schephen) v. jmenovaný; nic jí (ženě) neerbuje zboží menowiteho než kolesa(!) a brána(!) 116a (si an erbet chein varnde hab, wan raden(!) und eigen (!), nemovité. A kteřýž by(!) pacholek ženu má zdávanú aneb zbožíčko menowite a odemřelo by od dětí, což by v svých rocéch byly, ten muože dobře přič odjíti 131a (špatný překlad: Welch chnecht aber eleych weyp nymt odir eyn [W. ime] vormündschaft aim irstirbet von chindern, dy in yren iaren seyn, der mak wol auz seynez herren dynst gen); Oddělí-li otec a máti svého syna aneb dievku od sebe s penízmi me- nowitymi 116b (Sundert der vater und dy muter einen iren sun odir eine ir tochter von mit irm gut). 224

Strana 225
jmenovitě, adv., zejména, jménem, totiž My fuojt Nikúš masař i rada města Žiliny, gmenowitie Matěj sú- kenník, Matěj Kotrša, Michal Prchala... 86b1 (1477); My Martin, fojt žilinský, řečený Maňko, a rada, gmenowitie Matěj Mitachrást, Mi- chal Prchala... tiemto písmem zjevně oznamujem 82b2 (1469). jmieti, mieti, míti, meti, impf. Slíbil jest také Martin masař ... jim dáti věděti čtvrt léta napřed, když by chtěl peníze gmieti 84a2 (1469); což já mám a mieti budu 94a1, 95b1 (1507, 1511); v tom, což já gmam a což jsem sobě dobyl 83b1 (1469); Protož to gmame, což nám pán buoh... dopomohl se dorobiti 88a2 (1481); teď já Janovi, muži svému zdávám ..., což kolvěk giman 90a1 (1485); teď já nemam zde žádných přátel, než gimam v cizích krajinách bratry a přátele jinší 89b2 (1485); Peněz já chotových(!) nemam k placení, než teď mass dobytek drobný i veliký a obilé 96a2 (1517); já viec žádného d'étete, krome to jedno, nemam 90a2 (1488); a jestli by pak umřel... který doby- tek ..., což ho pod sebú gmiel 144b (der ir under ym hot); kto by k čemu právo gmiel ... nech by toho požíval 90al (1485); tet'(!) mate penieze na dóm 2b1 (1460); Mikuláš gmiel gest list pod pečetí 88b2 (1482); A miel (Blažek) mezi námi dóm... a miel tři braty nediel- ne ... a ten duom, kteřýž miel mezi námi po jeho smrti přišel na jeho děti 100a (1454); Statek, kteřý su gmieli (sirotci Valentovi), ten jest... (Matěj) odbyl 95b1 (1511); Déméteř, neboščík, a Dorotea, žena jeho mely su na mlýnech na meských 1 zlat. 99a (1453); Ni, milá paní, necht ohledá právo, mame-ly my bratia v tých penízéch diel mety 7b (1451); My rada... dali sme i ... dáváme... Matějovi . .. i tomu, ktož by ten kus země s jeho vuolí gmiel a držel 87a1 (1478); Paul s Oršulú... mieli su dóm mezi námi 2b1 (1460); Kordule... přišla jest zasě k dievce své Barboře nic nemagicz 88a2 (1481); O tom, ktož kterú věc negmiel rok a den 106b2, nemiel 138a (nicht hat); O tom zboží, což erbuov (erbů) negma 138b, 106b2 (daz erbloze ist); ten může (předěláno z mney) dobře zvlášče miti pastýře ovčího 118a (der mak wol sünderlich schafhirten han); ten ma miti šest dobrých lidí 147b (sol haben); Martin Polákovic i (s) svými dědzmi gma pokoj gmieti od svých sestřencóv ... ma na věky pokoj gmeti 7b (1457); až musil (Michl Rájecký) svú paní do komory jíti, že by byl pokoj před ním miel. A nemohl ho mieti 3a2 (1416); Mistr Jan magicz dobrú vuoli k téj sirotě a zetovi Štefanovi duom a statky 15 Slovník k Žilinské knize 225

Strana 226
hospodářské vzdal jest ... Štefanovi Gardošovi a Barboře 89b1 (1485); Jestliže by Manžel kdy prodával ten puol pruta rolí, tehdy aby ty siroty meli přístup k odehnání; pakli (by) zasě ty siroty predáva- ly ... tehdy aby Manžel mel prístup slobodný k odehnání 102a (1492); Jirík Kulčic... stával na nás a naše meščeny na horách a na slo- botnéj(!) cest'e, nemage šátného(!) práva 98a (1468?); Solihrách... lúpil... nemage šátnej (!) viny t.; aby oni po smrti jeho a pro obleh- čení duši svéj nemeli mezi sobú žádného zavodení 92a2 (1494); aby ... děti tvoje i ty s manželkú mojí i s dietětem mým nesnázky a přéčky negmieli 82b2 (1469); Meče nemají nésti... v městech i ve vsech všeckni 125a; A tu Vaněk jest řekl, že já mam (s) svým dosti činiti 12b (1462); což mal Hannes Frelich činiti s Polákem 7b (1451); tu dievku, ménem Dorku, kerúž gma z Hadvikú 101a (1464); a ta paní Oršula miela jest z Paulem ... tři syny 2b1 (1460); dal jest Martin, syn Polákóv, svaku svému... a jeho dědem(!), kteréž jest z huboščičkú Barború, sestrú jeho, gmel (pův. gemel) XX f. 7b (1457); O ... ženách, kteréž dětí nemagi (negmagi) 107b1, 145b (dy nicht chinder hat) ; a bude (-li) syn s ní miti syny 112b (gewinnet er süne bey ir); Když... ona děti bude miti prvé než jí pravý čas přijde 147a (gewint sy chint). — jmieti s inf., sollen, dürfen, müssen: na tu dievku... gma sto zlatých dáti ... sedem desát zlatých gma jemu v čtyřech letiech vyplacit 101a (1464); to každý sám gma platit' 101b (1464); fašové z malženkami svými Petru Polákovi, fojtovi našemu listy na fojtovstvie slušejície gmagi vypravit' 101a (1464); Gmame-li ručiti za tebe a za tvého muže Jana? 84a1 (1469); ten duom její kar- líkovský ma skrze dluhy na cizie rzce přijíti 87a1 (1479); Ktož negma rukojmí dáti? 105b2, 121a (der nicht pürgen seczen darf); panie Ma- ruše... přátelé nebožtíka Štancle gmagi pokoj... dáti 89a1 (1482); Což kolvek my zjednáme..., to ma zjednané býti a ona ma pri tom zóstati 7b (1451); za to zlibujeme, že to ma pevňe a tvrde držané býti t.; A na svátek den Narození Božieho po svatém Janu Křtiteli prvé příštiem též čtyřidceti a pět zlatých zlata položiti a zaplatiti magi a dlužni jsú 82b1 (1468); Tí a takoví zápisové magij umořeni býti 83a2 (1469); Dorotha jest slíbila jemu... tak, že Mertuša ani dětí jeho ani ženy jeho negma věčistě ni š čeho napomínat 5b (1460); Katruša Martina negma z ničeho nigdy napomínat 4b (1459); zbožie ... porúčiem Aronovi tak, že já gmam hospodářem býti ... až do naší smrti 101b (1468); humno a rolí... zapisuje tím vobyčejem, aby 226

Strana 227
žádný na to sahati nemiel po smrti jeho, kromě manželky a dětí jeho 103a (1524); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... propadne na kostel žilinský f. 40 červených bez všeliaké milosti a jejich (je) prvé myty bude položiti, než by melo býti vo to budto jaké právo, butto jednání 77a (1561); O jednostajných věcech, kteréž by zlodějstvo gmielo býti 107a2, 145a (daz dyebhayt seyn sol); Potom stalo sě jest po 8 letech nebo 9, že v Bytči mieli gsu jednoho lotra na smrt vésti 93b1 (1501); Tu když Frátrík Jan... toho dovésti ne- mohel, což jest Janovi Nemcovi nařekel, totiž, jak by on mel kata zabit 77a (1561); — kteříž tu magi bydlení anebo hospody 125a (wo- nunge haben odir herberge) ; že v tom ani rady ani skutku gmiel 144a (daz er ratez und der tat unschuldik sey); aby v tom ve všeckém statku... moc a vládu gmiela Barbora, má manželka, a žádný přietel muoj nad ni aby práva bližšieho k tomu negmiel 88b1 (1481); a vona aby tím vládla a moc miela učiniti, co by chtěla 93b2 (1507); Ktož by k tomu bližší právo gmiel, on toho podlé práva městského bude požívati 88b1 (1481); malomocenství, kteréž Náman miel 143a; ne- mají žádnú ženu vzíti v svědomie, krom toho, kteráž by žena anebo dievka nátisk miela 116b (an do ein weip odir mayt genötet ist); O tom zboží, co jeden gma v své moci rok a den 106a1 (hot in seyner were) ; O tom, ktož zápoviedku gma pro nespravedlivost 106a2 (Von dem, dem do vor geboten wirt); O zemiech(-ích) neb erbích, na kteréž (naňž) by člověk přímluvu gmiel (miel) 107a2, 140b (daz eyn man anspricht); muož-li on pak rychtáře na svědomie miti 111a (zu ge- zeuge han); a tých svědkuov nemohl-li by hned mieti 110b (mag er seinez gezeugez nicht gehan); jestli já od koho nepřátelství neb péči mam miti 131b (haben sol); Panny a vdovy magi miti v každéj při a u každéj žaloby řečníka 114a (müzen vor munde haben); A kteřýž by(!) pak pacholek ženu ma zdávanú 131a (eleych weib nymt); by- lo-li by kuoň ... on si ho ma v svéj stáji dochovalého 130b (er habe iz in seym stalle gezogen); žádný na té třetině mlýna (z) napřed jmenovaných přátel manželky jeho nema nic povostaveného 96a1 (1515); Toto mezi sebú magicz, že ... Gardoš... Janovi i jeho ženě ma komoru obilní, kamenici dáti 88a1 (1479); Rychtář gma sobě v ho- tově gmieti jeden meč a pavézu 134a (Der richter sol phlegen einez swertez und einez schildez); Když jeden druhého vyručí... na po- stavení ... a potom jeho nemuož miti na postavení, musí jeho polep- šiti 146a (mak er seyn nicht gehan); Ondrúš... Dorotu ma zastúpiti 227

Strana 228
a zastupuje ode všech svých přátel i od svých dětí, kteříž by kolvěk k tomu statku mieli vedlé práva co mluviti 85b1 (1473); Pakliž by onen (hráč) ušel přič, nemuože na něm nic miti 122b (er chan ym nicht angewinnen); nemohl(-li) by v tom výpravy miti 120a (daz er cheinen weren hot); Žid ma svuoj plášček na sobě miti a svuoj židovský klobúček také na hlavě 143a (sol seynen mantel anhaben und seynen iuden hůt auf); A ktož (m. kdež) jej můž (uprchlého obžalovaného) zase miti, vždy jej můž tak držeti, jako prvé, za dluhy 121b (wo er yn anchümt, er helt ny wol wider auf); A ona ma pri tom zóstati a na tom dosti mety 7b (1451); Paní, mass-li ty co protiv tomu mluviti? 100a (1454); kterýž by k jeho erbu(!) negmiel mluviti 137b (der seyn erben hot nicht czu antworten). — jmieti sě k čemu: Jestli že by ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati... tehdy aby mňe dal to veděti a já sie k tomu mieti chci 91b1 (1493). Jobek, v. Jokel Johannes, Jochannes, m., jm. os. Johannes Ryš 2b1 (1460); Jochannes Puchal(!) (m. Johannes Prchala) 4b (1457); rad(a) města žilinského, totiž... Johannes Propheta 7b (1457) ; M(a)g(iste)r Joh(anne)s 92a1 (1494). Jokel, Joklín, m., jm. os., z něm. Jakub Jokel Smyd 72a1 (1416); 6a (1418 - Jakel[?]); Jokel Smyt 72b1 (Ja- kel[?] 1418); Jockel 79a1 (1426); Joklyn 97b2 (1418); Jocklen faber 3b (1416) ; Wir Jockleyn smeyt 73a1 (1419); Joclen Smyt 3a (1409); Joclen 2a (1403) ; Joklynus faber 97b (1417); Jacubus faber 6a (1419); dy erbir manne Jobek(?) Smyt (1424, omyl m. Jokel.) Josefus, m., jm. os. Ten frýd, ten zbořil(!) byl Josephus pro krále Vespeziana 120a (Dizen vride er warf[!] Josephus umb den chünich Vespesianum; W. Disen vride erwarb[!] in [Židům] Josephus). Jurík, Juřík, Jiřík, Jirík, m., jm. os. My Girzik soblahova(!) (z Soblahova[?1, Oblahova[?1), fojt města žilinského 100a (1455); Gijryk Kulčic, spolusúset(!) náš 98a (1468[?]); Gyryk, Michlóv syn t.; A za již jmenovanú summu postavil jest ru- kojmě ... jménem: ... Sekula, Girika Babčanského 84a1 (1469); Oni ... přejíc ho (domu) radše švagru svému Girzikowi Vladařovi..., vzdali jemu ten duom 87a1 (1479); aby již psaný Girzik Vladař těch osmnácte zlatých zaplatil t.; Petr Sedlý, Girzik Dák 93b2 (1507); rada v dole psaná... Abraham, Girzik 95a1 (1508); ctihodný kněz 228

Strana 229
Girzik, v ty časy farář náš t.; v. Jurg Langendorf 78b (1423). juž, již, adv. V sobotu řeče buoh, když giž byl stvořil nebe i zemi, že chce odpo- činúti 124b (do er... hatte gemacht); Giz rozumějte 124b (Nu vor- nemt); Giz slyšte tu žalobu 141a (Nu hört); Gyz se znamená 108 (Nu hört); A tak, že giz jmenovaný Mikuláš Nosko poručil jest mocně manželku svú a dietě své... Martinovi masarovi giz jmenovanému, bratru svému strýčenému 83b1 (1469); (Tomáš Němec) který byl kú- pil to dědičství giz jmenované Barbory 88a1 (1481); Martin Nedvěd přistúpil jest před nás, giz jmenovanú radu 85a2 (1472). K k, ke, ku, praep. s dat. k stolu 113a; k kostelu 149a; kostelu (= k kostelu) 116b2; ke mně 132b; ku právu 135a; k pravu 106b2; ku pomoci 134a; ku placení 83b2; ku pánu bohu 86a1; ku poslušenství 87a2; ku vsi 319a; ku kaž- dému 147b; ku dvoru 129b; ku škodě 129a; Jeden jde k rychtárovi do jeho domu 109b (zu dem richter); O erbu, kto chce vstúpiti k vdově v její zboží (-ie) 105a2, 113b (czu der witwen); Vyletí-li (rkp. wyelili) komu roj z jeho dvoru k jeho súsedovi 131a (zu seynez nachbarnz); Ten šěrm mají jim právě děliti, jakož jsú najprv k sobě přišli 134b (czusamen chumen); Přišel jest ke mně na královskéj cestě 132b; pakli by byl který ubitý tak velmi, že by ku vsi přijíti nemohl 139a (czu dorfe); chromotu(!) člověk také má prositi k domu i ku dvoru, jestli jeho duom ví 129b (zu hauz und zu hof); mají mu to věděti dáti vedlé svědomí k domu jeho i ku dvoru jeho 129b (špatný překlad man sol iz ym chunt tun zu hauz und zu hof); žaloba bude odložena k najbližnímu súdu 110b (zu dem nechsten dinge); nemuož-li on k právu přijíti 111a (vor gerichte chumen); pakliž by ku právu ne- přišel(!) 141b (vol chümt[!] er dez nicht); Ktož by pak kořen chme- lový měl v svéj zahradě neb na dvoře, ten sáhni k plotu, co najvýš muože 128b (greif den zaun); síhne jemu k hrdlu aneb k ruce 140 (špatný překlad iz enge ym an den halz oder an dy hant); když s ní jde k stolu 113a (zu tische get); Jestli by pak nechtěl ku právu přijíti 135a (wil er dann nicht chumen); pakliž by člověk postíhal svého nepřítele v tých dnech, jakž on jemu k právu státi má 140a (alz er ym czu recht geschaden[!] mak); Když jest Petráš Turský nemocen byl, pozval nás k sobě 91a1 (1489); A oni testamentáři přijeli ješče 229

Strana 230
dobřých lidí k sobe, Dure Drapku a Hřňa 90b1 (1488); A to také k paměti přivozujíc, žet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lúce štefkovskéj až k byčanskému chotáři 94b2 (1507); puol druhého sta zlatých mají zachovati tak dlúho, dokud a pokavádž k rozumnému věku přišli by 82b1 (1468); A nám jest to vědomo, že jest Human zeznal před Lorincem oči k očima 2b1 (1460); i vzal jest Human, zač ten dom byl prodal, k sebe 2b1 (1460); přivolal jest nás k sobě Mikuláš Nosko, v nemoci leže a řekl jest k bratru svému vlast- niemu Ondrúšovi 83b1 (1469); K tomu mistr Jan řekl 190a1 (1485); kteříž k tomu byli přivoláni 88a (1481); A prosím tebe..., aby ty to ... domuroval s pomocí dobrých lidí a k tomu by sě přičinil a těmi pěnězmi k hrobu mne připravil. A on Mertuš to jest učinil a domu- roval... i také k hrobu připravil 91al (1489); Protož my shóru psaná rada jsúc nakloněni k prozbe a k žádosti jeho ... kázali sme, aby sve- domí a jednače těch věcí ... ustavil 91a2 (1493); ač by kdy ty statky panu Martinovi byly prodajny, aby k nim žádný bližší nebyl, jedno oni, děti již psaní 87b1 (1479); Já to znám, že sem přivolila, aby ten dóm Petráš prodal, ale tím obyčejem, jestliže ty peníze k méj ruce a k mým sirotám pustí 100a (1454); A on že ji ... zastupuje ode všech svých přátel i od svých dětí, kteříž by kolvěk k tomu statku měli vedlé práva co mluviti 85b1 (1473); Kto by k čemu právo jměl po smrti tvé nebo mojí, nech by toho požíval 90a1 (1485); Jestliže by ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati ..., já sě k tomu mieti chci 91b1 (1493); Najprvé k ní (ženské zbroji, výpravě) přísluší všecky šaty 114b (waz zu frawen gerade gehört); Tedy přislúchá k temu mužovi k jeho polepšení napřed kuoň osedlaný a jeho všickna zbroje k jeho tělu ... a k tomu ubrus, ručník 115a (do gehört czu dez mannez [hergewette?] ... sein harnasch czu einez mannez leibe); Co k ženám sluší zbroje k ženskéj tváři 114b (waz czu frawen gerade gehört bin- nem witbilde[!]); že jeho nevěrně k tomu slibu přisílil 121a (czu dem gelübde); kdež člověk k právu státi jmá 106b2 (zu recht antworten sol); O tých, kteřýž ku právu zboží erbovné ostavuje 113a (dy czu recht daz erbe besiczen); Nařekl(-li) by jeden raněný muž toho k boji 141b (Spricht... den czu champhe an); O božejnících, kdež mají k boji ustanoveni býti 106b (wo sy czu camphe antworten so- len); Obec povolivši k tomu, nám to v ruce oddala 86b2 (1478); A to stálo tak dlúho a nešlo k právu 100a (1454); A v tom sme my jim uložili den k právu 100a (1454); Zíšče-li jeden člověk bitku a brání 230

Strana 231
se ráně, jde jemu k ruce a za smrt na hrdlo 112a (an dy hant); Ted' já tebe opytuji před pány staršími, aby pověděla k své duši hledíc,... přinesla-li jest matka tvá co s sebú 88b1 (1481); A on Štefan Krok vyznal jest ústně k své vieře a k své duši tak, jakž sě ku pánu bohu drží a praviec 86b2 (1474); A tak... Vladař ten duom k svýma ruka- ma přijal a ku poslušenství práva městského 87a2 (1479); jestli otec ... k tomu nepřipomáhal 139a (hot er do czu nicht geholfen); Přijde-li ten, co jemu přísluší, v šesti neděléch, má se k němu jíti sám třetí 142a (er sol sich do czu zyhen); má (s) tím choditi a a táhnú- ti k tomu, k čemuž právo má 143a (sol czyhen do mit, do er czu recht hot und czu recht czyhen sol); a ona můž proti každým právóm mluviti a činiti(.) ku každému kusu... 147b (Přibral z násl. věty; czu iglichem dinge muz der richter wol vor munde sunder geben) ; ten člověk, k komuž ten dobytek přišel 149a (czu dem daz vich chumen ist); a jmá tých dětí zboží opatřiti ... tak daleko, až samy moci budú rozuměti k svému zboží 145b (biz daz si sich vorsten mügen an iren iaren); má-li ta žena k tomu svědomie čtyř muží 116a (hat dy frawe dez gezeüch); žena jemu k tomu nepřivolila 115a (an seinez weibez urlaub); kdyby zabil člověk svého otce ..., všeckno jměnie stratil, leč by jemu k tomu núza byla 111b (iz en tu ym not); jakž jsú pak oni (sedláci) k tomu zboží nepřirozeni 138 (sey sy czu dem gute nicht geboren); kteříž (dobří lidé) k své přísaze vyznali takto 91a1 (1489); Tehdy fašové jeho pustili jsú jemu Štefanovi, k jeho duši, aby před právem sám ústně vyznal, jestliže by odbyl tu otčiznu 86a1 (1474); a on Štefan Krok vyznal jest ústně k své vieře a k své duši,... že jest odbyl t.; a v tom naše právo dalo Štefanovi k vieře a k duši..., aby vyznal pravú pravdu t.; dali sme jemu k vieře, duši, poznal-li to Petráš na Mikoláše čili nic. Tehdy on jest nám pověděl k vieře, k duši, že 99a (1453); vyznali jsú jednostajnú řečí k víře a k duše(!) 82b2 (1469); Jeho dřeva haluzy nemají rósti přes jeho dvuor súsedovi ku škodě 129a (czu schaden); volal sem ku pomoci 134a (beschrei yn mit geruffe); leč by se ... vymluvil,... že on nejest učinil tomu pánu k škodě ani k hanbě 147b (czu schaden noch czu laster); (Sekula) jest zlatníkovi ženu odlúčil; to jest nám všěm k hanbě udělal 3a2 (1460); Ale dva z tých jistých, (poslaných) od rady staré k opatření tých mezí, byli sú sešli a zemřeli 8a (1468); A my... prodali sme jemu to jisté sedlisko ... k postavení sladovně 89a2 (1482); Me- lich(ar) poručil sto zlatých ..., aby byly obráceny věčitě buďto na 231

Strana 232
kaplana nebo na chudé neb k kostelnéj ňekeréj potřebě a okrase služby božie 95a1 (1508); a jestli se toho dobytka (zabloudilého) nikto nejme a chová ten dobytek na městské polepšení a k kostelu to mají zadržeti 149a (czu der chirchen sol man iz behalden); k tomu pro- uvarování potomních různic nadepsaný Jakub Oříško postavil jest před námi ... súsedy našě 96b2 (1518); Mikuláš Nosko poručil jest mocně manželku svú a dietě své k opravě a obraně po smrti po ~.e Martinovi masarovi 83b1 (1469); lúku, kteráž jest podlé Skotně, má obrátiti k póžitku svému 92b2 (1497); A dala ještě dětem nad to... sukni, kožich ..., aby voni toho věčitě požívali a póžitky k svému lepšiemu obrátiti 94b1 (1507); že by on Mikuláš mocen byl vzéti, zjed- nati, a tak, což by (sě) jemu zdálo, k najlepšiemu obrátiti 88b2 (1481); sem podlužen něco dobrým lidem; peněz já chotových nemám k pla- cení 96a2 (1517); Martin masař dal jest rok a den ku placení a kla- dení téjž sirotě summy zlatých 76... až do čtyř let Janovi písaři 83b2 (1469); A tak již psaný Vladař ten duom k svýma rukama přijal 87a2 (1479). — opakováno: A v tom jest poslal pán úředníka svého, jménem Bršneka, k nám k plnéj radě 99a (1453). kabát, m. Paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi..., Lorencovi... 5 zlat. a 2 koně, 1 šubu liští pošitú, dvoje nohavice, 1 kabat, 1 cíp 89a1 (1482). kačicě, f., kachna Slepici má zaplatiti (půl penízem), kaczyczu neb hus jedním pení- zem; hus, která násedí neb kaczyczu třmi penízmi 119b (ente... di prutente). kád, f., kád A kotly a kadi i všelijaký sud, ten nemají z domu vzíti 114b (büten). kachavinský, adj. Opatrný muž Melchior,... žádal jest od všeckéj obce, aby jemu se- dění pusté, kachawinske jménem, bylo prodáno 89a2 (1482); A my... s přivolením všeckéj obce prodali sme jemu to jisté sedlisko kacha- winske k postavení sladovně t. kajkléř, m., kejklíř Když by byl jeden muž piščec neb kayklérz, neb bez zákona narozený, on nejest ani lúpežník ani zlodějstva poživatel 141b (Sey eyn man eyn spilman und un e geporn). Kalezima, f., jm. os. Calpurnia, Valer. Max. 8,3,2. Nemuože žádná žena ... tlmačem být v žádnéj při; to jim překáží(?) 232

Strana 233
kalezyma, kteráž jest před právem prázné řeči vypustila 116b daz vor worcht calezimia). kalich, m. Ten den znamenaj, náš pán buoh zeznal s svými apoštoly o kalich 124b (Dez tagez merte unser herre got mit seynen iungern in dem chelch; mern = namáčeti chléb; četl in[nJern). kam, adv. Lorinc jest byl mezi nás přišel, dovědujíce sě ..., kam by sě jeho otčizna poděla? 2b1 (1460). kámen, m. Když jeden člověk střelí aneb kamenem lúčí a uměří na ptáka 109b (Schüzet ein man oder wirft einen man); Ta žena vezme vyšším právem svého muže věno a k tomu mlynný kámen a kolesa její v svého muže zboží 127b (překlad nesmyslný; nimpt mit merem recht irez mannez morgengabe und mustayl und ir rat am irez mannez gut); nemá nic zbořeného od dřeva neb od kamene odtud vésti 143a (steyne). kamenie, n. Ktož... kameni kopá mezné, což jest usazeno 136a (grebet er dy steyne auz, dy markstayne gesazt seyn). Ktož topol aneb kameni křesati klade(!) 128a (Der malpawme oder marksteyne sezet). kamenný, adj. Já tebe upomínám na ty tři slova vedlé zákona, což buoh dal Mojží- šovi na kamenney tabuli na hoře Sinaji 143a (pei der e, dy got gab Moysi an der staineyne tafel); zákon, což pán buoh sám psal svými prsty na kamennu tablu 143b (in der staynen tafel); Otce mého dóm jest kamenny, a jeho drevený 100a (1454). kamenicě, f. Toto mezi sebú majíc, že již ps(aný) Gardoš již psanému Janovi i jeho ženě má komoru dolní, kameniczi dáti dotud, dokudž budú moci se s sebú dobrú vuolí srovnávati 88a1 (1479). kapánie, n. O kapani s střechy 106a2, O kapani střechy 128b (Von dach trauf). kapati, impf. Jestli s kterého člověka střechy by kapalo na súseda 128b. kapitula f., kapitulum n. kapitola Kapitula o ženách a o jich věnách i o jinší jich práva 105a2, Tuto se počíná kapitula ... 112a (Hy heben sich an dy capitel); Tuto se počíná 233

Strana 234
kapitulum o rukojmích 196b (dy capitel von pürgschaft); Tuto se počíná kapitulum o smrtelných ranách 109a (Hy heben sich an ca- pitel); věž: Nemůž žádné tvrzi, ani města, ani na huoře osaditi, ani mezi vodami ustaviti, ani kapitule v které vsi osaditi bez vuole rych- táře zemského 133b (noch turm[!] in dem dorfe). kaplan, m. Melicher poručil sto zlatých ..., aby byly obráceny věčitě buďto na kaplana nebo na chudé 95a2 (1508). Karas, m., jm. os. Mertuš... postavil čtyři dobré lidi, jménem Mt. Dáka, Gašp(ara) Vrtáka, Petra Karasa, Blažka 91b1 (1493); rada dole podepsaná: Jiřík Brodňanský,... Petr Karas 91a1 (1494), 91a1 (1489); Jacobus Caraz suis cum fratribus 6a (1460). Kardoš, m., jm. os.; v. Gardoš Martin s Petrovec ... i s panie Uršulú... dali a položili jsú před námi Štefanovi Kardossowy, synu téjž panie Uršuly, šetdesát zlatých na ten svój dluh 86a2 (1475); Karel, Karul, m., jm. os. Trój hlavní kus právní obdrželi sú Sasové proti králi Karlowi vuole(!) 127a; O ty tři kusy, co sú Sasové obdrželi proti králi Karulo(v)i 106a1 (wider chünige Karolez wilen). Karlík, m., jm. os. Stephanus Karlyck 3b1 (1416); parte ex altera Karlik 5a (1450); 6a (1419), karlijk 7a1 (1439). — Adj. possess. Karlíkóv. Oznamujem, že přistúpili před nás poctivá vdova Katruše Karlikowa se dvěma svýma dievkoma 87a1 (1479). karlíkovský, adj., náležející Karlíkům Katruše Karlíková ... nám oznamila ..., že ten duom její karlikowsky má skrze dluhy na cizie ruce přijíti 87a1 (1479). Káš? Kaše? m., jm. os. za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě... Mikuláše Kasse, Matúše kováče od brány 84a1 (1469). Kašpar, m., jm. os. A měl (Blažek) tři bratry nedielné: jeden Sander, druhý Caspar, třecí Petráš 100a (1454); (Hostek) sezval jěst dobřých lidí, testamentáře Caspara Vrtěka 90a2 (1493); My Caspar, řečený Vrták, fojt žilinský 92a2 (1494); boženíci... Casspar Vrták 87a1 (1479); Kbún, Kasspar Oblez, konšelé města Žiliny 96a1 (1518). 234

Strana 235
kat, m. O městkém poslu, šerhovi neb katu 141b (Von dem vronen boten); Tu když Frátrík Jan, jsauc před právem postavený, toho dovésti nemohel, což jest Janovi Nemcovi nařekel, totiž jak by on měl katha zabít, lidé ... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561). Kateřina, f., jm. os. Katherzina a Gedruda, sestry vlastní nebožtíka Štancle ... jsú poru- čily 88b2 (1481); Melicher Starý ... poručenstvie při smrti s svých statkuov učinil a dětí svých rozdělenie, totižto Mikuláše, Kath(eři) ny, Veroniky 88b2 (1481); Jan, Komár řečený, měštěnín trenčanský, v uosobě poctivé paní Katherziny, své manželky a všickni vyznali 82a2 (1468); Stala jse úmluva ... mezi Štefanem Gardošem Melicha- rem, Hedvikú a Katherzinu, dětmi 82a2 (1468). Katrušě, -a, f., jm. os. Martin Polákovic jest nevěste svéj, ménem Katrussi, Tomášovéj dievce, dal pět a 40 zlatých za jéj čést tak, že Katrussa Martina nejmá z ničeho nigdy napominat 4b (1459); poctivá vdova Kathrusse Karlí- ková 87a1 (1479); přistúpil jest Michal Prchala i s svojí manželkú Kathrussi 101b (1468). kavka, f. Holubi,... straky, kawky i všelikteraké ptačstvo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obecni 131a (tohen = tâhen, dohlen). kázanie, n. A jestli po prvé(m) kazani nedbá poslušen býti 149a (daz er czu dem ersten eyn heyzzen vor chumpt). kázati, impf. Který člověk robí jinšího člověka zemu aneb že by jemu jinší člověk kazal 117b (volně, daz er um eyn ander getan hot); kaze-li rychtář, mají jemu to dáti 136b (heyschet iz d. r.); Jestliže jeden člověk má erbové zboží a jest to zjednáno za smrt... kazy tomu, jakž právo jest 149a (nerozuměl tomu, wirt eyn geheyzzen, alz recht ist); a ti, co sú prvé zavoláni, byli by rokováni a kazali by jim sem 125b (dy do mit gerufte geladen würden und man yn herab heyschet) ; tedy muože on toho rušitele pokoje kazati jednúc, dvojíc, anebo tři hodi- ny(!) podlé jeho ména 132a (mak man den vrid precher vorheyschen eynez oder ezwir oder drey stunt pey seynem namen); Mají k tomu sezvati toho purgmistra... i ty dobré pacholky, kteréž mohú míti v ten čas, aneb kazali(?) jim ven jíti(!) k pravému právu 125b (man 235

Strana 236
sol ... heyzzen gen auz czu rechtem gericht; W. 11, 71, 5 eischen jenen ůz zu rechtem gerichte); Protož my ... rada... kazali sme, aby sve- domí a jednače těch věcí před právem naším ustavil 91a2 (1493); Mikuláš jměl jest list pod pečetí městskú z Svídnice, kterýž jsme čtli a čísti sobě kazali 88b2 (1481); A ty penieze, kteréž byly u Čička- na u vernéj ruky, kazali sme položiti 100a (1454); aby (ty šel v) vezěňé, neb tě pán kazal sadit 99a (1453); A my slyšíce slušné mezi nimi zjednánie pro dalšie mezi nimi svády a súdy kazali jsme je v měscké knihy popsati 94b1 (1501); Tehda jeden bratr pana Blaškóv, Sandr, kazal volati trhom ..., kto chtěl by ten dóm kúpiti 100a (1454). — kázati sě: Nemá žádný člověk nesmyslný v radu vstúpiti... Pakliž by nechtěli od nich vystúpiti, když budú osloveni tři hodiny(!) a ne- vystúpi od nich, tedy mají tak býti pokázáni, žet se i jinší na nich kazati budú 132a (so sol man sy also straffen, daz dy andern do pey pilde nemen). kázn, kázen, kázeň, f. Na něm (na trhači měščů) má býti kazen jako na takém, co pokoj boří 140a (man sol über in richten alz über eynen vride precher). každý, adj. A on Ondrúš... toho všeho má zástupce býti před kazdym právem 85b1 (1473); Slíbil jest také Martin masar zastúpiti... Jana písaře od kazdého, ktož by... na tu otčiznu sahati chtěl 84a2 (1469); A ty (sestry jeho) před námi vyznaly, že jim Nykel Hanuslen jeich otčišnu zúplna kazdey z nich po 14 zlat. odbyl 6b (1463); Slib zboří a zlomí kazde právo 117a (aller hande recht); Purkrabě i fojt, ti mohú kazdy den súditi 108b (alle tag); Což muož kazdy člověk... dáti svéj ženě 113a (ein iglich man); kazdeho řádu člověka 122a (aller hande leute); Kazdeho člověka jatého slib nemá ustavičný býti 120b (Icleichez gevangenen mannez... sol... nicht stete seyn); Kazdy ščastný a slavný, kteříž se boha bojí 140a (Ein igleich se- liger). Kbún, v. Gbún Kbúr, m., jm. os., z něm. gebůr My fojt Ondřej Bapčanský a rada dole psaná... Jiřík Kbur 95b2 (1513). kde, -ž, -žto, -kolvěk, adv. Kde sedláci v nově ves osazují, ... těm může... pán dáti 138b (wo gebaure..., den); Také každý člověk jest svobodný, bud' na voze 236

Strana 237
neb na koni jede, kde přívozu aneb mostu nepotřebuje 135b (wo er schiffez odir pruken nicht bedarf); A on řekl, že já neviem, kde hledati 12b (1462); Rád bych se já dověděl, kde sú ty statky 86b1 (1474); A kde se p. Pangrác peněz doveděl, tu vzal 99b (1454); — někde: A pakli by kde naň přišel, že by ho mohl staviti pro ten dluh 121a; mohl-li by ... toho rušitele pokoje kde míti 132a (chümt er den vride precher an); Jestli by který muž druhému dlužen byl vedlé své ženy(!) a našel by ho kde, tedy má vzíti mocného posla 121b (chumt er yn an). — Kdez člověk k právu státi jmá 106b2 (wo); O zá- lozích, kdez rychtář nemuož vzéti svého osudu 106a1, 128b (Von der phendung des richters gewette); tedy muož svobodně tu žalovati, kdez muože práva požiti 108b (wo er gerichtez bechümen mach); na každém miestě, tu, kdez královské bydlení jest 113b (do); (Jan Stáň žádal), že bychom ... testament poslední Štefana Stáně pře- slyšeli, ... kdez my žádost jeho poctivú uznavše, kázali sme to svě- domí postaviti; kdez jest postavil... Dřienovského 96a2 (1511); kteříž to viděli a slyšeli, kdez se taková smlúva stala 111b (wo); Jejich pravý řečník má také jist býti, kdez ženy slibovaly 147a; A to se dálo a vpisovalo pro lepší jistotu, kdežto druhú pamět máme, v městské knihy, tu neděli před Hromnicemi 87a1 (1478); Avšak jsú tři miesta in Saxonia, kdezto jest zvěřóm pokoj udělán 124a (do den wilden tyren vride gemacht ist); aby (Žide) ani nepřišel na z mrtvých vstání, kdezto křestané, pohané, Židé vstanú k svému stvořiteli 143b (do cristen ... ersten); Již se znamená, kdezto jeden člověk druhého obžaluje v cuziem právě ... musí ty škody oplatit 108b (wo eyn man beclagt); a ten kuoň, co táhne, kdezto pána mají s niem vláčiti 119b (škrtnutý text, Daz reyt phert, do man den herren auf dinen sol); rychtář jmá posly poslati... v duom, kdezto bydlí(!) 134b (do er sich inne gerwet[!] = rüstet); Bude-li člověk obžalován o lúpežské zboží, kdezto prokázat muož hlavní skutek 135a (do); Kterýž jeden druhého kdez kolwiek napadne 137b (wer den andern vecht); za- bije-li jeden druhého v jeho moci anebo kdez kolwiek 139a (in seyner gewalt oder anderswo); ktož v jinších vodách aneb kdezkolwiek jinde zboží najde 136a (anderzwo); Potem musí žena s erby ji (špíži) dě- liti..., kteráž by zůstala po třidsátku v každém dvoře svého muže, kdez by kolwiek bylo to v její moci 128a (wo); A dluhy, keréž by neboščička Žofia... sama byla zvláště dlužna, budto v Trenčíňe aneb gdezkolywek, to všetci společnú rukú jmají platit' 101b (1464). 237

Strana 238
kdy, -ž, -žto, kedyž, když by, kdyby, adv., conj.; někdy A jestli by kdy potřebí bylo svědšiti, a ti by božejníci zemřeli, tedy to má svědšeno býti skrze jednače 112a; jestliže by Manžel kdi pro- dával ten puol pruta rolí, tehdy aby ty siroty mely přístup k odehnání 102a (1492); Ale to však vždy oznamujem, že tu bylo sedlisko blatné, že by sě tu žádný byl člověk těžko kdy sě stavil 89a2 (1482); pan Martin ... ten statek svobodný od nich přijel a oni jemu... osvo- bodili... a to takúto výměnkú: ač by kdy ty statky panu Martinovi byly prodajny, aby k nim žádný bližší nebyl, jedno oni děti již psaní 87b1 (1479); Matej, syn koláróv, ... tak jest před naší radú zeznal, že kdy (= když) jest přistupoval na sirotské, nenašed viece s toliko krávu jednu... 92b1 (1494); A kdiz Petráš, bratr jeho, zvedel, že jest umřel, tehda sáhel v jeho i v ubožčíka Blaška zbožie 99a (1453); Tehda, kdiz pán náš pan Pangrác přijel z vojny, i řekl Petrášovi 99b (1453); Tomáš Němec... a Blaško Rašovský a Štefan Dák, kteříž k tomu byli přivoláni, kdyz to dědičství jest placeno, tiemto obyčejem jsú jednostajně vyznali, že kdyz jest Štefan, Bezduch řečený, umřel, Krodula(!), manželka jeho vlastní po něm zuostala s svými dětmi 88a2 (1481); Tehdy kdyz jest nebožtík Mikuláš Nosko umřel, potom Martin masar opatroval 83b2 (1469); a před nimi kdiz jest poručen- stvie delal, pozval jěst paní Dorotu, manželku svú a řekl 90a2 (1488); Vyznávámě..., kerak sě stalo zde v prostretku nás v měste v Žiliňe, kdiz to bylo času jedneho a opatrný Nikoláš Hostek rukú boží jest dotkňen ... zezval jěst ... testamentáře 90a2 (1488); Tu kdyz Frátrík Jan jsauc před právem postavený ... toho dovésti nemohel..., lidé... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); stala se jest smlúva ... taková, že kdyz Štefan Gardoš pojal sobě řádně za man- želku dievku Mikuláše Noska ... přišlo na Štefana Gardoše po jeho ženě 76 zl. 87b2 (1479); žádná žena nemá býti odehnána od její muže zboží, kdyz on umře 114a (alz er stirbt); kdyz fojt doma nejest, ... tedy božejníci mají voliti rychtáre 108b (ist der schultez do heim nicht); Jestli přinesú umrlého k právu, kedyz nejest pohřeben 109b (unbegraben); A kdyz ženám příjde k božbě, tedy ony samy se mají božiti 147b (wo ez ... czu eide chumt); Ten frýd zbořil(!) byl Jo- sephus pro krále Vespeziana, kdyzto Titusa, syna jeho uzdravil od pakostnice 120a (do er seynen sun Titus gesunt machet von der gicht); Zbrůji muož každý s sebú dobře vzíti, když to volají k po- moci rychtářovéj 125a (do man gerufte volget); Kdyzto jeden člověk 238

Strana 239
druhého řeč mluviti má 131b (Do eyn man dez andern wort sprechen sol); kdyz to ortelem bude k tomu přisílen v kusu hlavném 131b (do er mit urteil zu getwungen wirt); Kteráž (žena Lotova) promě- něna jest v slúp solný, kdyzto Sodoma zahynula 143B (do Sodoma verdarb); A vona zasě řekla, Anna, manželka jeho, ... to také všicko ... aby bylo Šokotovi, hospodářovi mému, kdybi milý buoh na mne prvé smrt dopustil 94a1 (1507); Margéta ... jest řekla, ... aby to bylo Matějovi Křepčíkovi, hospodářovi mému, kdyby pán buoh na mne smrt dopustil 95b1 (1511); A to pán zaslúží, kdyz by on svého člověka umořil 111b (ab er seinen man tötet); Kdyz by jeden druhého ranil 141b (Wer auch den andern wundet); Kdizby pán buoh na tobě smrt dopustil..., tehdy aby manželka tvá jmenovaná toho domu žádnému neprodala 92a2 (1494); Slíbil jest také Martin masař napomenúti již jmenované rukojmě a jim dáti věděti čtvrt léta napřed, když by chtěl peníze jmieti 84a2 (1469). kláda, f. Čtyry neděle má seděti za to v věži aneb v kladie 148b (er siczet vir wochen in dem stoke). kladenie, n., odevzdání Martin masař dal jest rok a den ku placení a kladeni téjž sirotě summy zlatých 76... až do čtyř let... Janovi písaři 83b2 (1469). klásti, impf. Bez rychtářové vuole muož dobře kopati tak hluboce, jako by rýlem nad se mohl klasti, aby v tom neudělal zhromáždění(!) 133b (alz einer... mak aufgeseczen); Ktož topol anebo kamení křesati klade 128a (der ... marksteine seczet); Jejich pravý řečník má také jist(!) býti, kdež ženy slibovaly anebo zálohy kladly 147a (wo si geloben und in phant geleysten, m. Ir rechte vormunde sal ouch gewere vor sie geloben und entphân und leisten W. 1, 47, 2); tehdy jest Niklík dal tu odpověď řkúc, že jest(!) kladl (ste) sem peniezě před radú mateři (tvéj) jeho 2b1 (1460), předěláváno. klatva, klatba, kletba, f. A jestli nemuož toho jmieti, položí naň klatbu 145b (er tut yn czu banne); Pakliž by křestan Žida ubil, tedy na něm popraví královskú kletbu, ješto na něm zlomil 120a (richtet über yn chünigez ban); kdežto jest zvěřóm pokoj udělán s královskú kletbu 124a (mit chü- nigez banne); A také před duchovním právem také musí to učiniti, když by byl v kletbie 116b (muz er auch iz nicht tun ab er im banne ist). 239

Strana 240
klénot, klejnot, m. K ženské zbroji přísluší: ... od zlata i od stríbra, což jest kleynot opravený 114b (daz geworcht ist zu gesmeide); I řekl jemu (úřed- ník): Mikoláši, u tebe jest Petráš pověděl, že u tebe jest 70 zlatých i jinšie klenoty, jakož sě svrchu píše. (Mikoláš to mosil vydati i ty, škrtnuto) penieze všitky ... i ty klenoty, což sě svrchu píše 99a (1453). Klimko, m., jm. os., Klimeš, Kliment Michal Krajčí, Klimko Jeráb, Jan Brhel vyznáváme 93a2 (1501). klobúček, m. Žid má svuoj plášček na sobě míti a svuoj židovský klobuczek také na hlavě 143a (sol seynen mantel anhaben und seynen iuden hut auf). Kloz, Kluoz, Klos, Glos, m., jm. os. My... Mat. Švěc, Kloz, Štefan Krajčí známo ... činímy 4b (1457); Hanzel Cloz 5b (1459); Cloz sutor 7b (1451); My fojt... i všetka ra- da... totiž Klos 98b (1453); Clos Ozěp 80b2 (1429); Hanussone Gloss 80b2 (1444); Kluoz 99b (1454), 100a (1455). klúč, m., klíč A sám k tomu klicze nosí 134b (den slüzel zu treyt). klúčník, m., klíčník Pakliž to zlodějství bude najdeno pod zamčitú rukú, mají toho klicznika za zloděje držeti 130a (slüzzeltrager). klusice, f., klisice, klisna má zaplatiti ... klysyce polské, kteréž k robotě přislúchají dvanástmi šilinky 119b (velt stryuczen [?], veltstrize, -strîke, -striche, veltphert, Feldstutten). kmotr, m. Václavek ... jest Křížka, súseda našeho, kmotra svého, oblúpil mezi Bystricí a zámkem Bystricí 98a (1468[?]). kněz, m., kněžie (sg. f.) pl. m. Kniez se dělí z bratrem a nedělí 115a, Knez..., 105b; Ostane-li dítě a bude z něho kniez 145a (wirt eyn phaff); Takž ctihodný kniez Jiřík, v ty časy farář náš, a Mikuláš ... před nás na radhavze těch sto zlatých jsú položili 95a1 (1508); druhé svědomie postavil testamen- táře, totižto ctihodného knieze Lacka, faráře našeho a vopatrné Tom- ka... 96b2 (1518); A za již jmenovanú summu... postavil jest ru- kojmě ... jménem ... knieze Urbana, faráře našeho 84a1 (1469); Teda usadili na to ty dobřé lidi, testamentáře i o tu věc, co sě dotýče po- 240

Strana 241
ctivého knieze Martina 90b1 (1488); a v těm jednání oni sú ... při- jednali ... jěmu kniezu Martinovi 16 zlatých 90b1 (1488); Stala sě jest smlúva a zrovnánie mezi ctihodným kniezem Jiříkem, farářem naším, co sě dotýče dětí jeho 102b (1503); Každý den a každú chvíli mají pokoj míti kniezy a duchovní lidé 124b (phaffen); také i kniezy mají přivésti ten den k stolu božímu 124b (man wiet auch dy phaffen dez tagez czu gotez dynst; četl vürt[?]); Rytieři a kniezi, ti jsú svo- bodni 135b (phaffen); Kniezy a židé, kteříž zbroji nesú 144a (Phaf- fen); Zbrůji muož každý s sebú dobře vzíti... krom knezu, krom žen 125a (ane phaffen); Nemuož žádného menovati kniezem, leč bude prvé učený 112b (sagen zu einem phaffen); O tých kniezych, kteříž diel berú bez práva 112b, 105a2 (phaffen); O kniezich a o Židech 144b, 107a2 (von den phaffen). knězovstvie, n., kněžství Nemuož žádného menovati knězem, leč bude prvé učený a potom na knezowstwie posvěcený 112b (geweyt zu einem phaffen). kněžský, adj. O kniezskem a panenském rozdiele 107b, 145a (Von dem phaffen und der iunchfrauwen taylung); a to také k paměti přivozujíc, žet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kniezskey a této lúce Štefkovskéj 94b2 (1507). kniha, f., knihy, kniehy, plur. tantum Já tebe upomínám na ty tři slova a vedlé zákona, což buoh dal Mojžíšovi na kamennéj tabuli, ... že ty knihy sú spravedlivé 143a (daz dicz buch gerecht sey); piesmo(!), což popsáno jest v paterých knihach Mojžíšových 143b (dy schrift, dy do geschriben ist an dem fümften buche hern Moysy); knihy, v kterých ženy čítají 114b (bü- cher); A jestli Žid kúpí anebo vezme peníze úžerné, knihy neb kos- telní rúcha 120a (bücher); Tu slušnú smlúvu, kerá sě stala, kázali jsme zepsati a v knihy naše měscké vložiti 94b2 (1507); jakož to stojí šéřě(!) napsáno v těchto knihach málo napřed 83b1 (1469); vona jemu dala čtyři zlaté vedlé zápisu prvnieho v týchto knihach 94a2 (1507); A to se dálo a v(p)isovalo pro lepší jistotu... v městské knichy 87a (1478); vpisovalo v knichy městské 88a1, 87b2, 87a2 (1479); Kteřížto (rukojmě) jednostejňe a jednomyslně... pro lepší pamat a vedomost do našich knijch dali jse zapsat' 104a (1561); kterýžto (testament) pro lepší pamět v knihy tyto naše městké kázali sme napsati slovo od slova 77a (1518). 16 Slovník k Žilinské knize 241

Strana 242
koflík, m. Blažek... dal byl chovat Mikolášovi Beznosovi chovat(!) 70 zlatých ... a kofflik a 10 lyžic s(t)řieberných 99a (1453); aby s toho dala Janovi, vnukovi mému, dvaceti zlatých, pět lžic striebrných a jeden kofflyk střiebrný 93b2 (1507). Koje, jm. míst. Avšak jsú tři miesta in Saxonia, kdežto jest zvěřóm pokoj udělán... jedna(!) jest v kogi, druhé v Sigot 124a (czu koy; die Heide zu Koyne). kól, m., kůl On (zloděj) jest přišel mezi mé čtyři koly 141a (daz er chumen ist innen vir meinen wenden); on to nezlodějsky tomu člověku z jeho čtyř kolu neukradl 136a (špatný překlad: Ist so daz er[?] iz undeub- lich auz von genez mannez vir pracht hot: W. 11, 29. wand erz undûbliche ... ûz von jenes mannes geweren brâcht hât; četl vir m. wer?). kolář, kolár, m., Kolář, Kolár, m., jm. os. My Štefan Šokot... a rada dole podepsaná... Mat'ej Veliký, Matej Kolarz 90a2 (1488); Matej Kolarz 91a1 (1493); 102a (1492); Matěj Kolar 89b1 (1485), 90b2 (1489), 90a1, 90a2 (1494); Stephano Kolar 81a1 (1444). — Adj. possess. Kolářóv: přistúpil jest... Matej, syn Kolarow, z vedomí svú manželkú Barbarú 92b1 (1494). koleno, n. Ten člověk jmá platiti škodu, kterýžto svým chtěním činí škody jinším lidem, bud'to na zemích anebo mostem, což by nechtěl oprávět do kolena zvýš výše země 133b (von pruken, dy er nicht bewart knyhez hoch über der erde). koleso, n., kolo Každú ženu erbuje dvú vozú kolesa; na její vnuku, což po ženě pri- slúchá, a ten erb na najbližního, bud' ženě nebo muži 115b (spletl si subst. wec, weges, gen. pl. wegene = Weg, Weise se subst. wagen vûz, pl. wagene, wegene; spletl subst. f. râde = gerâde, Gerät se subst. n. rat, rades kolo: Jelich weyb erbet czweier wegene: ir rade an ir nechste niftel, di ir von halben besippet ist, und daz erbe an den nechsten, ez [sei] weyb odir man, der von vater halben besippet ist); Každý muž, který jest řádu rytierského..., erbuje také dvú vozú kolesa a ten erb na najbližšího svého přirozeného přítele a k tomu meč 115b (Jelich man von riters art erbet auch czweier we- gen, daz erbe an den nechsten eben burtichen mogen [mâc, mâg, Ver- 242

Strana 243
wandter], wer der ist, und erbe an den nechsten swert mag); A to zůstane po něm erb, když umře, bud kolesa neb jeho panstvie 115b (Der leit hinder ym erbe czu nemene) v předloze vypadl kus textu: und chein herwête. Swaz sô getânes dinges erbelôs; (Wen er stir- bet, herwête, erbe oder gerâde, daz sol man...); Nic jí neerbuje zboží menovitého, než kolesa a brána! 116a (wan raden und eigen — tu si ještě spletl eigen, ererbtes grundeigentum, s egede, eide, die Egge, brána); Umřel-li by pak ten syn ženatý, ta žena vezme vyšším právem svého muže věno a k tomu mlynný kámen! a kolesa její v svého muže zboží 127b (dez sunez weyp nimpt mit merem recht irez mannez morgengabe und mustayl und ir rat an irez mannez gut). koli, -koli, -v; kolivěk, kolvěk, -kolvek, adv. Musí jeden dobře svéj ženě dáti svého jistého k její životu vedlé slibu erbovného, yakz sú koli pod tím fojtstviem, kdežto zeme er- bovné ležie 113b (Man mûz wol frawen geben eigen zu irm leibe, mit der erbe gelubde, wy [mezera jung daz] sey [sie] sein, unter dem gericht, do daz erbe inne leyt an iclicher stat, do chünigez bann sein) ; A která by koli strana to rušila, aby 12 f. na kostel Matky buožie po- ložila 93b1 (1501); což koli mám statku svého v domě neb na poli, yakym by koli jménem jmenovány byly 95a2 (1511); czoz by kolwiek bylo statku Tomášového 102b (1503); Pakli(bychva) obadva sešla s toho světa, tehdy prietelé naši, ktoz by kolwiek k tomu bližší právo jměl, ... on bude požívati 88b1 (1481); jinšieho zboží, czoz by kolwiek bylo 145a (waz daz sey); Potem musí žena s erby ji děliti, všecku špíži svého dvoru, kteráž by zůstala po třidsátku v každém dvoře svého muže, kdez by koliwiek bylo to v její moci 128a (dy ... über bleibet in iclichem hofe irz mannez odir wo [sie?] iz hette in seyner wer); má je spustiti svým erbóm bližniem, kteryz by kolwiek byl 143b (wer er sey); On (Žid) obdrží své peníze, což jest dal za tu kúpi ..., yakz se kolwiek kradmo stalo 120a (ob ez wol vorstolen ist) ; nehřeší v tom, yakz by kolwiek ten zvěř jal 124a (ob er wol daz vich vecht). — v. ačkoli, -věk, čsož, jakž, který, jaký, kto, kde, atd. koliko, kolik, adv. Která žena bude obžalována o dlhy, kolik dlužna jest, muože ji pře- svědšiti 116b (wy vil si schuldik sey). kolo, n. Který člověk ... jede skrz orací země, ten jmá platiti za každé kolo jeden peníz 35b (vor igleich rat sol er geben eynen phennig); A když 243

Strana 244
jej pak popadnú v právě, ... tedy jeho umoří a kolem zláme 142a (rade brecht yn). — v. kolesa, -o. koltra, f., pokrývka Najprvé k ní (ženské zbroji) přísluší všecky šaty, co ženy nosí a jinšie přísluchy ... medenice, podušky, prostíradla, polštáře, obrusy, opony, koltry, patochy 114b (bekchen, und küssen und leilachen und pölster und tyschlachen und twehelen und sperlachen und vorhangen und umbhenge und tebich und batlache). Komár, Komář, m., jm. os. Jan Komar řečený, měštěnín trenčanský 82a2 (1468); Jan Komar s již jmenovaným Martinem písařem, otčimem svým t.; paní Oršula z hospodářem svým Martinem položila... peníze, diel Janovi Ko- marowy 84b2 (1470); tiemto písmem oznamujem, že přistúpil z jed- néj st(r)any Jan Komarz 84b2 (1470); Tedy optala rada jich, najprv Jana Komarze a dcery její Hedviky t. komora, f. Šesté (Sekula) jest Michla Rájeckého chtěl býti v jeho domu, až musil (s) svú paní do comory jíti, že by byl pokoj před ním měl 3a2 (1460); Gardoš... Janovi i jeho ženě má komoru dolní, kamenici dáti 88a1 (1479). kóň, m. Bylo-li by kuoň neb jinší dobytek 130b (Ist ez eyn phert); Když jeden druhému puojčí kuoň aneb šatuov 137a (eyn phert); Když by člověk měl kuoň nebo psa 119b; Ktož pak kuoň má v svéj moci a v svéj obraně 133a; Ktož by našel u druhého kuoň aneb svuoj do- bytek 133b; O tom pacholku, který ztratí kuon na svého pána službě 106a1 (vorleuset seyn phert); ti nemohú dáti věna svým ženám než ten lepší kuoň 113a; vzal (-li) by ten kuoň nebo voly 117a (werden dez mannez phert oder ochsen bestetikt); A jestli by pak umřel kuoň aneb který dobytek 144b (phert); zavedl(-li) by jemu jeho kuoň proti jeho vuoli v uzdě za plot téj vsi 140a (verfüret ym sen roz); Kto se jme konie nebo dobytka 107b2, 149a (roz); Který člověk dru- hému pójčí neb založí konie, šaty 129a (phert); Dá-li jeden muž svému synu šaty nebo konie 144a (clayder orz oder phert); Má svú nohú koniowi na levú nohu napřed vstúpiti a má svojí rukú koniowi k pravému uchu sáhnúti 133b (dem phert... dem phert grayffen an seyn rechte ore); Dvuor mají ohraditi... tak vysoko, jakož do- sáhnúti muož sedíce na koni 138a (auf eynem orze siczende); Ten 244

Strana 245
každý jest svobodný (zollwrey), bud na voze neb na koni jede 135b (reite); Mat. Dubno ... jemu dal hotových peněz zlatých XV a konie dva a vůz 96b2 (1518); I vzal jest s tých dluhóv od Michle na dva kone sukna a to prodal 99b (1453); Tedy přislúchá k temu mužovi... napřed kuoň osedlaný 115a (phert gesatelt); Jestli by se pak stalo, že by nemohl vnitř hnáti, jako by byl kuoň neježděný 117a (Ist daz vich aber so getan, daz man nicht eintreiben mach, alz phert, dy un- geriten seyn); Má zaplatiti... konie divoké a voly... dvanástmi šilinky 119b (veltphert); Item, konie aby dělili na poly 97a1 (1518). konati, impf. A pakli by ten úterý přišel v den sváteční, tedy muož tu věc konati na ten(!) den aneb na třetí den 108b (so mag er wol sein dinge [ = = soud] an dem nechsten[!] tag haben oder an dem dritten) ; A jestli by pak umřel kuoň aneb který dobytek, což by bylo šacované, bez jeho viny, což ho pod sebú jměl, ukáže-li to a smie to právem konati, on toho nezaplatí 144b (tar er seyn recht dor czu tun); Ten chromý muož, ač ho kto k boji volá, a jestli by neměl jistého svého svědka a že by mohl to právem konati, tedy dobude sobě anebo najme, kohož můž, člověka řečníka, kým bude provázet 126a (En[?] mag der la- me... seynen rechten vor münde nicht gehaben und daz[?] er sein recht dar ezu tun, er gewinnet czu vor münde, wer ez für yn tun wil: rkp. má Jn, daz m. dar, tar = wagt, getraut sich); A vtom sme ji zaručili, že by konala právem 100a (1454); Tehda ona (Blažková) ... vzala se k vyššíemu právu... a potom vyšším právem nekonala, vzala se na pána t. konec, m. Ktož plot hradí, ten má konce vobrátiti do svého dvoru 128b (sol dy este in seynen hof keren); Pakli onen chce své zboží brániti prvé než by před právo přišlo, tedy rokuje jeho zase před první právo anebo pak s ním zjedná na konecz 130a (lege iz mit ym abe); Jiřík... Král a... paní Alena Trmcová... žalovali jsú sě o někteřé diely dědictví svého tak, že nemohli jsú v konecz jistý sě spraviti 91b2 (1493); Kteřížto (muži) zeznali jsú, že jsú v konec dobřý a uhodení spravedlivé... Martina mlynáře s jeho sestrú ... spravili a ujednali 91a2 (1493); a v těm jednání oni sú tím obyčejem v dobřý konecz přivedli 90b1 (1488); A my to znajíc ... tak sme jich smluvili a mezi nimi věčný konecz učinili 93b1 (1501); Šli sú tam těch dvanádcte (dobrých) lidí k těm rybníčkóm na tu rolí a ujednali sú Kotršovi 245

Strana 246
záhon rolí konecz od koncze, aby odbyl tiem Dubenskému 102a (1481); že jsú (Tomáš a Barbora) ty siroty, jejich vnuky a farárovy děti úplně vyplatili a do koncze odbyli s svých statkuov tak, jakž dobří lidé z obú stran jim přijednali 102b (1503); protož abychva spolu na jeden konecz dokonala 83b1 (1469). konev, f. Agně s Valentom ... dali ještě dětem nad to, Matějovi s Annú sukni, kožich, kraávu jednu, dvě konwie cínové 94b2 (1507). konšel, m., boženík, starší města My Jiřík Krok, fojt, ... a konssiele 96a1 (1515); My Martin Miska, fojt ... a... konssiele města Žiliny 96b1 (1518); My Abraham, fojt, a konssele 96a2 (1517); My Ondřej ... konssele města Žiliny 103a (1524); múdrým a opatrným mužóm fojtovi a Consselom v Žilině 4b (1457); Matěj Veliký, konczel města našeho 91b2 (1493); My Jiřík... fojt, ...Sigel, Fabián, konzale města svrchu psaného 100a (1455); A protož v tech saudích mají řichtář a konssele rozšafně se spravo- vati 114b (pozd. přípisek). kopati, impf. Bez rychtářové vuole muož dobře kopati tak hluboce, jako by rýlem nad se mohl klásti 133b (mak man wol graben also tyf); Ktož ka- meny kopa mezné, což jest usazeno 136a (grebet er dy steyne auz, dy markstayne gesazt seyn). kord, m. Blažek dal byl chovat Mikolášovi Beznosovi LXX zlatých a jedno opásanie střieberné z kordem 99a (1453); Fabián, rychtář z Hríčo- va ... zrušil jest freunk jarmarční, nezdobizeň čiňe, jedno střílaním z rušnic, druhé bráňe se dobytými kordy auřadu 104a (1561). Kordule, -a, f., jm. os. Když jest Štefan, Bezduch řečený, umřel, Krodula(!), manželka jeho vlastní, po něm zuostala s svými dětmi... Tehdy vtom Kordula, matka jich, prodala jest to dědičství... Tehdy ihned dal jest Korduli 6 zlat. ... A po druhé poslala jest Kordula Dornu... a potom po třetí přišla jest po ostatní peníze sama Kordule ... peníze vzemši Kordule, šla jest zase do Polsky. Prchala Michal... znal takto, že viem, že Kordule,... šla jest do Polsky 88a2 (1481). kořen, m. Ktož by pak korzen chmelový měl v svéj zahradě neb na dvoře, ten sáhni k plotu 128b (wer dy würzel in dem hofe hat); Kde sedláci 246

Strana 247
v nově ves osazují od korzene nového 138B (dorf seczen von wilder wurczele). Kořének, Kořínek, m., jm. os. Druhé svědomie postavil testamentáře, totižto... Gregora, Milotu a Mikuláše Korzinka, sausedy našě 96b2 (1518). Korvaš, m., jm. os. A při tom sjednání teho statku beli(!) sú při tom dobrí lidie Štefan Šokot... Matěj Korwass 95b1 (1511). Kosan, Kosaň, Košan(?), Kosen, m., jm. os. Lacko, Štefan Gardoš, Thoman Kosan, Jiřík Grexa 102b (1503); My ... Krok, Kosan, Kbún, konšělé města Žiliny 96b1 (1518); A nato jsú posadili dobré lidi dole psané: Matěje Kostku, Tomáše Kosanie, Ma- túše Dáka, Grexu 95b2 (1513); My Martin Miska(?), fojt, ... Krok, Kosan, Kbún... konšělé města Žiliny 96b1 (1518); Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho ... Štefana Kosiana, Misia Syroty 104a (1561); Za fojta Jana Nemce a starších jeho: Lukáče Dasa, Štefana Kosyana 77a (1561); My Štefan Šokot, fojt žilinský a rada dole podepsaná: Matej Kotršě ... Jirík Brodňanský, Mat'ej Kosen 90a2 (1488) ; A vuon ješče sa při dobréj pameti zesval (!) jěst (!) dobřých lidí, testamentáře, Kašpara Vrtěka, fojta, Mat'eje Kotršu, Mateje Kosiene, božených lidí 90a2 (1488). kositi, impf. O tom člověku, ktož drva rúbá aneb trávu kosy 106b1, 135b (graz sneydet). kostel, m. Mají pokoj míti kněží, ... chudí lidé, kosteli i cimitery 124b (kyrchen und chirhöfe); farář má to v kostele třikrát ohlásiti 149a (in der kir- chen); pakli by bylo (dítě) kostelu neseno zjevně 116b (czu der chir- chen); Co jeden najde neb zlodějóm a lúpežníkóm odejme, to má zjeviti sedlákóm i kostelom 142a (daz sol er auf byten vor seynen gepauren und czu kirchen); (Dobytek) k kostelu to mají zadržeti 149a (czu der kirchen sol man iz behalden); napřed řečená sestra nedělí žádného řádu chyšného s knězem, kteřýž kostela požívá 112b (der der kirchen průnde hot); A prosím tebe, jako sem počal murovati a opravovati kostel Božího těla, aby ty to ... domuroval 91a1 (1489); Melicher poručil... na kostel Buožieho těla f. 10 95a2 (1508); A která by strana to rušila, aby XII f. na kostel Matky buožie položila 93a2 247

Strana 248
(1501); A vona aby tím vládla a moc měla učiniti, co by chtěla, bud' pro buoh nebo na kostel 93b2 (1507). kostelní, adj. Zbrůji muož každý s sebú vzíti... krom kňezů, krom žen, krom kostelnych lidí 125b (ane phaffen und weyp und chirchner); Meli- cher poručil sto zlatých červených..., aby byly obráceny věčitě, buďto na kaplana nebo na chudé neb k kostelnie nekeréj potřebě a okrase služby buožie 95a1 (1508). Kostka, m., jm. os. Matěj Kostka 103a (1524); Mt. Kostka 91al (1489), 96a2 (1517); a na to jsú posadili dobré lidi dole psané: Matěje Kostku, Tomáše Kosaňe, Grexu 95b2 (1513). kotel, m. A všecko, což v domě potřebují, jako kotel a jinší sud anebo nádobíe, což k ženám sluší 114a (kessel); kotly i kádi i všelijaký sud 114b (chessel). kotlík, m. Tedy přislúchá k temu mužovi, k jeho polepšení kuoň, meč... dvě prostíradle, dvě slaniny(!) a jeden kotlík 115a (ein weniger chessel). Kotršě, -e, m., jm. os. My Štefan Šokot, fojt žilinský, a rada dole podepsaná: Matěj Kotrssie ... vyznávámě 90a2 (1488); My Matěj Kotrsse, fojt žělinský 87a1 (1479); My Matěj Kotrsse 102a (1481); ctný a opatrný muž Mat'ej Kotrsse z manželkú svú 92a1 (1494); A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě, ... jménem Pavla Brzieho, hejtmana v Žilině, Matěje Kothrsse, kněze Urbana, faráře našeho 84a1 (1469); (Hostek) zezval jěst dobrých lidí, testamentáře Kašpara Vrtěka, fojta, Mateje Kotrssu 90a2 (1488); Stala sě smlúva mezi jmenovaným Matejem Khotrssu svými bratry 92a2 (1494); Kotrsse 8a (1468), 92а2 (1494) atd.; My Matěj Kotrssa 86a2, (1475); 86b1 (1477). — Adj. possess., Kotršóv: Matěj kováč ... vyznal jest, že měl stávek jeden v Kotrsso- wey rolí 102a (1481). kováč, kovář, m., jm. os. postavil jest za rukojmě... Mikuláše Káše, Matúše kowacze od brány 84a1 (1469); ačkolvěk Mt. Mytachrást Mt., kovacz od brány jsú byli zemřeli 88b2 (1482); ačkolvěk Mt. Mitachrást, Mt., kowacz od brány, pomřeli byli 89a2 (1482); Ondřej kowacz 100b (1462), 6b (1463), 100b (1463); Ondřej cowacz 101a (1464); Andřej kowacz 12b (1462); 248

Strana 249
Andrej kowacz... Valent kowacz 101b (1466); Valent kowacz 83a1 (1469), 83b1 (1469); Ondrúš kowacz 90b2; Matějovi cowaczowy dal 101a (1464); Matějovi cowaczowy t. Matěj kowacž 86b2 (1478); Gregor kowacz 102b (1492), 91a2 (1493); Jakub kowacz 102b (1509); My Matys, fojt ... a rada... Tomko, Gregor kowarz, Štefan Krok 93a1 (1498); My Gardoš, fojt... a rada... Jakub kowarz, Michal krajčí 93a2 (1501); felčár kowarz Ondrej Herkudaj 77a (1501). Kozák, m., jm. os. A dále, keréž kolvěk byly dluhy mezi Tomášěm Cozakem a nebož- číkem Mikulášem Polákem, ty všecky jsú mezi nimi umořeny 5b (1460). — Adj. possess. Kozákóv: Mertuš Polákovic a ctná paní Dorota Kozakowa, sestra jeho 5b (1459); ctná paní Dorota Kozakowa z Trnčína, sestra jeho 5b (1460); Dorotě Cozakowieg, sestre sviej t. kóžě, kuože, kůže, f. Jmá jmieti... a k tomu pavézku úzkú v levé ruce, v kteréž nic více není než kuoze a dřevo 134a (wan leder und holcz); A ukradne-li to ve dne, tehdy mu jde o kozi i o srst 136a (iz get ym zu hut und har); Když by člověk byl... v zlodějství dopaden... i jde jemu o kuzy i o vlasy 129b (ez get ym zu haut und har); ti, kteříž svuoj život, kuzy, vlasy opustí 147 (dy iren leip und haut und har ledigen); A když mu kuozy přinesú před právo, tedy sú toho prázni 118b (pre- gent dy haut vor); Pakli řeče, že jest jemu zaplatil, to musí sám sedmý na umrléj kuzy(!) zbožiti 122b (noch toder hant; četl haut); Nejmá na žádné ženě poprava býti výše než kuoze a vlasy 144b (hö- her, dan [czu] har). kožuch, m., kožich A dala (mlynářka) ještě dětem nad to Matějovi s Annú: sukni, kozich, krávu jednu 94b2 (1507). Kračúnovic, adj. possess. Jakub Kraczunowicz et Matyei Kraczunowicz von der Cleynen Dy- wyna 79a1 (1424[?]). kradený, adj. A jestli se žádný neozýve k tomu zboží kradenemu tehdy rychtář obdrží to zboží k svému úžitku 136a (jenom: daz gut). krádež, m. O kradezy, když člověka potvárejí 129b (Von dübde, dy man eynen man leyhet); Ktož pak po druhém dni tak svuoj kradez neb lúpežství podlé jednoho člověka najde 130a (seyn deubhait). 249

Strana 250
krádežský, adj. O kúpi kradezske 106a2 (Von den gechauften vorstolen dingen); To zeklánie nožem, to jest kradezsky mord 110a (ein diblich mort). kradmo, -č, adv. On (Žid) obdrží své peníze, což jest dal za tu kúpi aneb na pójičku vedlé svéj božby, jakž se kolvěk kradmo stalo 120a (ob es vorstolen ist); Pakli Žid jinší kusy kúpí tajně(!) a kradmie(!) ve dne v zavře- ném domě 120a (unvorholn und unvorstoln). kradmý, adj. O kradmém hněvu 106a1, kradniem(?) 126a (Von heymsůchen). kraj, m. A ten fojt má při lidech býti a má právo učiniti a to má býti privo- lenie také toho krage pána 108b (Der schultez sol bei leuten[!] sein und daz sol sien rechtlosen[!], auch sol er den ban von dez landez herren haben) ; W. XLVI, 5: (Der schultis sal belehent[!] sien, unde das sal sien recht lehn wesen; er sal den ban haben des lantherren). krajčí, m. My Nikuš fojt i vš(e)chna rada... jakožto Michal Hříčovský... Kloz, Štefan krayczy známo tiemto písmem činímy 4b (1457); Miku- laš crayczy 2b1 (1460); Mikoláš krayczy 5b (1460); Mikuláš krayczy 3a2 (1460); Michal Kraiczy 93a2 (1501); Štefan kraiczy (-iy) 102a (1492), 91a2 (1493) — gen. sg. Item po třetie, (Sekula) jest jednéj ženě vzavši jéj (!) z domu od Matějka kraycze násilé udělal 3a2 (1460); (arch. Krajčie Krajčé). krajina, f. Mistr Jan... řekl: Teď já nemám zde žádných přátel, než jimám (= jmám) v cizích kraginach bratry a přátele jinší 89b2 (1485). král, m. Teď stojí Emrych (Einrych?) a žaluje... bohu a našemu panu krali 142b (got und unserm herren dem chünich); Jestli sě on osvobodí před kralem, jmá listy přinésti 145A (vor dem chünich); Kral jest tomu rychtář všudy 137a (Künig ist gemeyner richter überal); O ty tři kusy, co sú Sasové obdrželi proti krali Karulovi 103a1, Trój hlavní kus právní obdrželi Sasové proti kroli Karlovi vuole 127a (wider chünige Karolez wilen); Porúčím ... ženě svéj Anně rolí u svatého krale 97a1 (1518) = u kostela sv. Štěpána. Jm. os.: Jiřík, jmenovaný Kral 91b2 (1493); tohož dobrého člověka Jiříka Krale t. — Adj. possess. králóv: Všelijaký poklad, kterýž pod zemí zakopán jest..., 250

Strana 251
to přísluší k kralowey moci 147a (gehört czu dem chünichlichem gewalde). královský, adj. Jmá listy přinésti pod kralowsku pečetí 145a (mit dez chünigez ynge- sygel); Kdež pak jednají(!) o kralowske věci, tu musí každý muž na- jíti jeden na druhém 143a (Wo man dinget an (=bez) chunigez dink; W. III. 70: Swâ man nicht en dinget under kunges banne); ti mohu dobře zbroji nositi, kteříž kralowským pokojem jsú nalezeni 144b (dy mit künigez vriden begriffen seyn); tu, kdež kralowske bydlení jest 113b (dez chünigez bann); kdežto jest zvěřóm pokoj udělán s kralowsku kletbú 124 (mit kuniges banne); Pakliž by křestan Žida ubil, tedy na něm popraví kralowsku kletbú 120a (man richtet über yn chunigez ban); Kterýž bude s kralowsky moci napsán bez potvr- zení 145a (Wer in echte wirt geschriben ane vestunge); Když rychtář zapovie člověka aneb v kralowsku moc přinese 145a (in dez chünigez echte pringet); O tých, kteříž jsú v kralowske (-u) moci (moc) zváni po rychtáři 107a, 145a (in dez chünigez echte); Když městský posel rychtářovi propadne,... tedy jeho osud jest kralowsky 142a (so büzzet chünigez malder); O cestě kralowske 106a1, kro(le)wskey 124b (le nadepsáno; Ven dez chunigez strazze); Cesta kralowska má býti tak široká, že jeden vuoz můž druhého pominúti 124b (den chü- nigez strazze); že jest na něm pokoj rušil na kralowske cestě 133b (in dez keyserz strazze); že na něm jest zrušil pokoj a přesílil jeho v kralowskey svobodnéj cestě 142b (an dez keyzerz strazze); 132a. královstvie, n. To kralowstwie a Švábi nikdy se nemohú zapříti na jich erbích 116a (Daz reiche u. di Swaben); Žádný ortel nemá do kralowstwie v Saxoni přinesen býti, jestli by jeden Sas to uláti chtěl 127a (daz man chayn urtayl czu recht vor dem reiche in Sachsen vindet, wil ez); E. žaluje..., že na něm jest zrušil pokoj a přesílil jeho v královskéj, svobodnéj cestě i toho kralowstwie pokoje, s jeho nespravedlivým kvaltem 142b (gewaldiget hot an dez keyzerz strazze und in dez reichez vride). krám, m. Což by... kramár k svému kramu chtěl prodati 114b (in seinem chrame). kramář, -r, m. A pakli byl hospodář kramarem aneb hostinský hospodář a měl by postel neb polštáře, podušky aneb stříbrný sud, což by svým hostem 251

Strana 252
potřeboval anebo kramar k svému krámu chtěl by prodati, to přísluší a erbuje mužovi, a nic ženě 114b (Ist aber ir wirt ein chramer gewest... odir ein chramer in seinem chrame vorchauffen wolde) ; Boženníci... Šimko kramarz 87a1, a2, 87b2 (1479); Michal kramarz 102a (1492), 91a2, b2 (1493); A tu sú přišli před nás Michl Til z jednéj strany ... a z druhéj Michl kramarz, zet jeho. Tehdy jest řekl Michl Til Mich- lovi kramarzowy, zetovi svému 99b (1454). krásiti, impf., zdobiti Najprvé k ní (ženské zbroji) prísluší všeckny šaty, což ženy nosí a jinšie přísluchy, což na ty šaty přísluší, od zlata... a což by ženu krasylo, to jest prsténce, spinadla, pásy 114b (silbir und golde, daz geworcht ist czu gesmeide ezu czirde). Krásná, f., jm. míst. Das dorff Crasna 73a1 (1419). krásně, adv. A tak sú spuolem bydlili mistr Jan a Štefan Gardoš, spolem se krasnie uházejíc s obojích stran 89b2 (1485). krásti, impf. O těch, kteří nocí (v noci) kradu rež svému súsedu 142b, 107a2 (ste- len); Ktož v noci rež krade, ten jest propadl šibenici 142b (Der nach- tez chorn stilet). -krát, m., přívěsek, pův. samostatné subst. A jestli osloví to trzi krat... tehdy po cztwrty krat on toho bude mocen 146a (beut er ez czu dreyen malen an dem dinge ... und wirt er dez gewaldet czu dem virden dinge von gerichtez halben); A jestli by onenno nepřišel, tedy jeho po cztwrty krat dobude 109b (er vorvestet yn zu dem virden dinge); bude-li za tři hodiny(!) (Žid) poslušen neb počúven tedy tak tlustě(!) stratí on hospodářství, pak na cztwrty krat obdržal 143a (czu dem virden mal ist er bestanden); A tak udělají druhe krat i trzieti krat 138a (czu dem andern mal und czu dem dritten); Otec muož syna trzi krat od sebe odlúčiti, jestli ob- žalován bude bezprávie 134b (czu dreyn malen auz nemen); potom má naň zatíti dwa krat a třetí ráz zabósti na svého nepřítele 134b (sol slahen zwen slege); A bude-li jednomu člověku jeho svědomí rozluczne(!), k tomu má den trzy krat čtrnáste nocí od práva 121b (dez hat er tag drey virzehen nacht). krátký, adj. Pakli (vdova) zůstane z dětmi ... do dlhéj chvíle anebo kratkey 127b 252

Strana 253
(lange weyl odir churze); Který božejník se obchodí falešnú kúpí, bud' loktem kratkym, nebo dvojím závažím, zůstane bezectný 132a (mit kurczer ellen). kráva, f. Na to sjednánie již jmenované s prozby tých dobrých lidí dal sem pastorku svému jednu krawu najlepší a slaninu jednu 95b1 (1511); A dala ještě (mlynářka) svým dětem nad to ... sukni, kožich, krawu jednu 92b2 (1507); Kdy jest (Matěj) přistupoval na sirotské nenašed viece s toliko krawu jednu a svině 4 92b2 (1494). krčma, f. Ktož propité peníze s (z) krczmy nese 107a2, 139b. Kterýž propité pe- nieze ven mocí s krczmy vynese, má je trojnásob platiti 139b (Wer umb birgelt umberayt auz get. Der seyn birgelt mit gewalt auz dem leyt hauz hyn treyt). Kremnicě, f., jm. míst. Paní Oršula... položila, peníze ... dceřéj její Hedvice z Kremnicze též osmdesát zlatých a jeden 84b2 (1470) Jakož jest kúpěl urozený pan Václav ... fojtovstvie města našeho Žiliny od Staňka z Kremnicze 85a1 (1472). kremničský, adj., kremnický A nad to... Melicher poručil sto zlatých červených, dobréj váhy, kremniczkich ... na kaplana 95a1 (1508); Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest za summu zlatých šest set zlatých a deset, dobrých, črvených, váhy spravedlivé a rázu kremnickeho 83a1 (1469). Křěpčík, Krepčík, m., jm. os. Matěj Krzepczik 95a2 (1511), 96a1 (1515); Matěj Krzepczik, spolusúsed náš ... zapsal sě 95a2 (1511); aby to bylo Matějovi Krzepcziko(w)i, hospodáři mému 95b1 (1511); Matěj, syn Koláróv... žádal i prosil jest nás, abychom diely mezi jím a sirot ubožčíka Dure Krzepczika, svých vnukóv přeslyšeli 92b1 (1494). — Adj. possess. Křepčíkóv: Item, jmenovaný Matěj Krepčík, co sě sirot Valěnta, zetě Krzepczi- kowho, dotýče..., ten jest... odbyl a peníze s plna odložil 95b1 (1511). křesati, impf. Ktož topol anebo kamení krzesati klade, tedy má míti toho protiv- níka, což protiv němu zemi má 128a (marksteine sezet). křesťan, m. Tímto se má spraviti Žid proti krzestanu 143a (ken dem cristen); na 253

Strana 254
kterýchžto (knihách) ty, Žide, tomuto krzestanu božiti se máš 143a (dysem cristen sweren solt); Ubije-li Žid krzestana..., tedy na něm popraví jako nad krzestanem. Pakliž by krzestan Žida ubil 120a (ein cristenman... als über einen cristen man. Slecht auch der cristen man). křesťanský, adj. Žid nemůž(!) krzestan(s)kemu člověku..., když by ho volil, můž jeho zvrci(!) v krzestan(s)kem městě 120a (Der iude mak dez cristen mannez pürgel nicht gesein, er en wölle antworten in dez cristen mannez stat); Kterýž krzestiansky člověk, muž nebo žena čáry by se obchodila... toho mají na léskách spáliti 133b (Welch cristman[!] odir weyp); Také i kněží mají přivésti ten den k stolu božímu, kteří sú mistři krzestansczy 125a (dy der cristenhayt mayster seyn). krev, f. Jestli se dva raníta rovně a jeden jde k rychtárovi do jeho domu a ža- luje svú krew 109b (jenom clagt); Když jeden člověk před právem slíbil božbu... o bití anebo o krew 124a (slachen oder blut runst); Jestli kto, ješto by jednoho z svéj vuole před božejným člověkem na to hledícím rozlil jeho krew 148b (eynem mensche vorgeüst seyn blut); že on rychtářovi a božejníkóm za ten skutek dosti učiní a tomu raněnému za jeho krew 148b (dem vorsertem umb seyn blut). krevní, adj. on podlé přátelství krewnieho manželky své cizého člověka odehnal od domu toho 103a (1524). Krištof, m., jm. os. Krysstoffa jezernického 8b (1563/4). křivda, f. Vida pak lidé dobří jeich nesnázu a róznici a vidúce jeich krziwdu v rolí vypytali to na dobřé lidi, aby oni rozhodli mezi nimi 102a (1481). křivý, adj. A což ten čtitel krziweho udělá, to jmá svému pánu za to odpoviedati 145b (waz der lazman ungerichtez tut). krízě, f., krýza(?), z něm. kreis, der gebannte Kreis vor Gericht. Pod tím, jakož jest čára pokoje přikázána, tehdy oni mají žádati podlé práva tej kryzy aneb čáry 134a (so schullen si zu recht dez chreysez gern). 254

Strana 255
kříž, m. To (zboží) má městký služebník znamenati jedním krzyzem 128a (zeychen mit einem creüz). Křížek, Křížko, m., jm. os. (Václavek) jest Crzizka, súseda našeho, kmotra svého oblúpil 98a (1468?); — Krzissko Gardoš 89b1 (1485). křižmo, n. Ve čtvrtek krzyzmy světí, kteréž nám všickým přineseno bude 124b (Dez doner tagez weit man den crismen, do mit man unz allen pren- get ezu der cristenhayt in der taufe). Krkoška, m., jm. os. rada dolů psaná... Matej Krkosska 91b2 (1493); Mat'ej kkrkosska 92a1 (1494); Krkosska 92a2 (1494), 93a1 (1498). Krlo(?), m., jm. os. Tomáš Gnobel, náš spolusúsed mel súd z jedenem(!) měštěníny z Va- řína z Durom a z krlem o ňejaké brvna 6b (1463); omyl pís. m. Karlem(?). krmiti, impf. Žádný člověk nemá svého dobytku držeti v svém domě, což muože před pastýře, kromě sviňek, co prasce krmi aneb chovají 118a (dy sweynel czyhen). krmný, adj. Mimochodníkovi a krmnemu bravu, na to není položen žádný plat 119b (mast sweynen). Krok, m., jm. os. rada dole podepsaná... Štefan Krok 82a2 (1468), 92а2 (1494), 102b (1503); přistúpil jest před naši plnú radu Štefan Krok z Strečna... Štefan Krok volal se jest na svědomí ... a on Štefan Krok vyznal jest ústně k své vieře a k své duši 86a1 (1474); že sú přistúpili před nás opatrný Krok Jiřík svými sestrami 102b (1509); Jiřík Krok 103a (1524). kromě, krom, krem, adv., praep. Onen, což jest to rozpójičil..., ten nemuože žádného fědrunku míti, krom na tem, komu pójičil 129a (der mak cheyne vorderung auf han, ane auf den, dem er iz lech); Hostek... řekl: Ty vieš, žet' já viec žádného d'étlete, krome to jedno, nemám 90a2 (1488); aby žádný na to sahati neměl po smrti jeho kromie manželky jeho a dětí jeho 103a (1524); žádný člověk nemá svého dobytku držeti v svém domě, což 255

Strana 256
muože před pastýře, kromie sviňek, co prasce krmí 118a (ane seuwe, dy sweynel czyhen); Jestliže by buoh ... na mne smrt dopustil, aby žádný přítel muoj k tomu bližší nebyl kro(mi)e Šimka, muže mého 88b1 (1481); že by jiný žádný v tom nevládel krome jeho samého 95b1 (1511); aby ty všecky věci byly Margétě, manželce méj, a žádný aby tím nevládel krome jie saméj 95a2 (1511); žádný aby tím nevládel kromjie samé 93b2 (1507); také v hrobu jeho aby sě žádný krom rodu jeho nechoval 95a2 (1508); A teď já zdávám ... své ženě, cožkolvěk jmám ..., aby toho svobodně užívala krom upomínaní přátel mojich 89b2 (1489); Mistr Jan řekl: Teď já tobě slibuji, že já toho domu do tvé smrti neprodám krom tvé vuole 90a2 (1485); Teď já Janovi, muži svému, zdávám ... a po moji smrti žádnému přieteli, jediné jemu, krom toho, což bych mohla s jeho dobrú vuolí poručiti přieteli svému nebo na které záduší 90a1 (1485); má každý člověk pokoj míti, krom odsúze- ných a falšéřů a jinších zlých lidí 140a (ane dy verteilten u. velscher); v kteréž (pavézce) nic více není než kuože a dřevo, krom pukléřuov, to musí býti železné 134a (an dy puklen alein); tyto děti... mohú dobře své jměnie prodati a své erby vedlé vuole mateře svéj, krom jinších dětí zápovědi 114b (an der andern chinde wider sprache); mohú zbroji nésti, jestli by jim byla potřeba, krom kňežů (kňezů[?]), krom žen, krom kostelních lidí a krom pastýřů 125a (ane phaffen und weyp und chichner und hirten); Kterýž vyhrá první žalobu, tedy vyhrá na něm také i právo, krom toho, jestli by rány oběma smrtelné byly 110a (an ab dy wunden beide champf wer[!] sein) ; Ale nemají žádnú ženu vzíti v svědomie, krom toho, kteráž by žena anebo dievka nátisk měla 116a (an do ein weip odir mayt genötet ist); to by dětom neškodilo nic vedlé práva, kteréž se prvé rodily, než jich rozlúčili, krom toho, což by máti nesla etc. 114a (iz schadet den kindern nicht ezu irm recht, dy e der schaydending geporn worden, noch[!] dem, daz dy můter treyt); onen muože jeho dobře omluviti vedlé boje, krom toho, jestli by jeho on byl najprvé vyzval 126a (allein habe er... in nicht angesprochen); muož odpověd dáti na každú žalobu... krom toho, jestli by jeho k boji zval 145a (ane ob man yn czu champhe an sprichet); nemá žádné řezivo s sebú nésti krom meče 129a cheynerleye wophen ane swert); Kdež člověk žalobu činí, tu musí mu odpověd dáti, až naň žalují, krom boje 138b ob man auf yn claget an ezu champhe); I mosil je Šváb krem všeho práva přisahat, jakžto protiv moci 99b (1454). 256

Strana 257
Kropáč, m., jm. os. Štefan Gardoš a Štefan Šokot vy(z) nali jsú před námi, kterak jednoho času opatrný Matěj Kropacz svým bratrem Ondřejem bratrsky sě a slušně o svú otčiznu sě uhodili a rozdělili 94a1 (1507); Hostek... zezval jést dobřých lidí, testamentáře ... Vicene Dubenského, Mateje Kropacze... z obce 90a2 (1488); Matěj Kropacz 92b2 (1497), 96b1 (1518). krotký, adj. Ktož chová... vlka krotkeho 118b (eynen zamen wolf). Krstitel, Křtitel, m. A na svátek den Narození Božieho po svatém Janu Krztiteli prvé příštiem též čtyřidceti a pět zlatých zlata položiti a zaplatiti mají 82b1 (1468); Léta od narozenie syna božieho 1472 den S. Jana Krzti- tele božieho 85a1 (1472). krstný, adj. A krstny otec slyšal by, jestli to (místo bylo škrtnuto) 116b (wen ez lebt noch dez vater tode). Kršnek, m., jm. os. I učinil jest (Šváb) před námi ... i před úředníkem panským, před Krssnekem počet 99b (1454); Tehda jest řekl Krssnek, úředník panu Mikolášovi 99a (1453); A v tom jest poslal pán úředníka svého jménem Krssneka ... Tehda my všitka rada, prosili sme Krssneka 99a (1453). Chaloup. čte Brsnek. krunt, m., z něm. Grund S kteréhož domu mord se stane ... mordéřé ... mají z kruntu ro- zehnáni býti 139b (man sol sy von grunde czu storen). Krupina, f., jm. míst. Rada města Crupyny 4b (1457); A vtem súdiece sě vzali sě do Kru- piny; a to žádnými právy dokonati nemohli 102a (1481); A vtom obě straně chodily na porazenie do Krupiny 93b1 (1501). krupinský, adj. A tak sě súdíc, s práva krupinského tak bylo potom vyřknuto, že by ... 93a2 (1501); známo tiemto písmem činímy, kerak jest Michal Prchala před nás přišel i položil před námi list Crupi(n)sky tiemto obyčejem 4b (1457). krvavý, adj. A to si dovede svými ranami suchými nebo krwawymi 134a (beweyze dy wunden odir dy narbe blutvar); a to podobenství jest o jednu 17 Slovník k Žilinské knize 257

Strana 258
ženu, vynímajíce krwawe rúcho, to právo tím se pohorší 148b (auz- genomen blutigez gewant); A jestli s' (Žide) dlužen (=vinen),... že by tě napadla krwawa nemoc 143a (daz... dich dy blůtsucht beste); krvavě, adv.: Že ti mordéřé vrátili se zase do domu krwawie 139b (daz dy mordere mit plutigen vlecken wyder hyn eyn gegangen seyn). Krznář, -r, m., jm. os. A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě... Jakuba Krz- narze, Gašpara Vrtáka 84a1 (1469); My Martin Medved, fojt žilinský, Jakub Krznar, Mikuláš Hostko 83b1 (1469); My rada žilinská, jménem Jakub Krznar, Mikuláš Hostko 83a1 (1469), 84b1 (1469); Jan Krznar, Hostek 84b2 (1470). kterak, adv. Vyznáváme všem vóbec, kterak jest v někteřé časy byl zde mezi námi v Žilině ubožčík Zander haiptmanem 99b (1453); Vyznáváme tiemto písme(m), kterak Mikolaj Hostek, náš spoluměštěnín ctnú paní Oršu- lu Hostkovú, macochu svú vedlé našeho městckého práva jest odbyl 101b (1469); Vyznávámy všem vóbec, kterak jest bylo někteřých časóv, že jest byl ubožčík Blažek haiptmanom v Žiliňe mezi námi 99a (1453); Ondrúš a Dorota... vyznali jsú před námi, kterak jsú jich dobrie lidé sjednali o dědičstvie nebožčíka Martina Nemlata 85a2 (1473); Vašéj milosti tajno není, kterak muoj šuře Jakšo umřel jest a Matúš Vajčar pojal jest jeho ženu 86b1 (1477); Ale Lorenc přinesl jest list pod pečetí pánů Vratislavan, kterýžto list takto oznamuje, kterak Jan Nonhart zjednal a poručil Lorencovi ... o ten diel... ne- božtíka Štancle 88b2 (1482); Tehda sú přistúpili Matej súkenník Štefan kolár i vyznali sú, že by jich byli prosili Ivaniško, Ondrej a Jakub mlynár, aby přeslyšali, kterak jich jest Jakub mlynár... odbyl z uočizny 100a (1455); žádajíce nás, že bychom ... zapsali..., kerak von podlé přátelství krevnieho manželky své cizího člověka odehnal od domu toho 103a (1524); známo tiemto písmem činímy, kerak jest Michal Prchala před nás přišel 4b (1457); My Petr Polák rada... vyznáváme tiemto písmem přede všemi vuobec, kerak Štefan Garaj... a Oršula Hadmaška... před nás přistúpili 100b (1462); vyznáváme..., kterzak Matěj Křepčík... zapsal sě jest tím oby- čejem 95a2 (1511); Kterak lidé mají přijíti pred právo 106a2, 129a (Wy ... chumen schullen); Kterak městečko jmá ustavené býti 106b1 (wy man eynen markt pauwen sol); Kterak jest to zavedeno, že ženské svědomí(-ie) před právem nemuož býti 105b1, 116b (wy daz 258

Strana 259
vorworcht ist); potom optá, kterak on tlustě naň mluvil s právem o každý kus 142b (wy dykche er gespreche haben schulle); A jestli by ušel v tom anebo by se kterak ( = některak) zbavil toho vězenie bez jeho vuole, tím jemu neoplatí 121b (entlözzet sich an seinen willen). který, -ž, -žto, -koli, -věk, pron. Pro který kus 107a (139b); Spieže menovitá, kteráž při dvoře toho člo- věka zůstane po jeho smrti, které právo k tomu ta žena má, jestli se od svých dětí odlúčiti chce po třidsátku 117a (welch recht dy frawe dar czu hot); Ktereho člověka znamenají bez zákona? 105a1 (Wen man czeycht unelich?); Ktery člověk robí jinšího člověka zemu nevědúc 117b (Wer so arbait einez andern mannez lant); Oni... přejíc ho radše švagru svému Jiříkovi Vladařovi, ktery jich vlastní sestru Maruši řádně manželsky pojal, vzdali jemu ten duom 87a2 (1479); statek, kterzi sú jměli, ten jest před naší radú odbyl 95b1 (1511); A ten člověk, kterzyž jest raněný, bude se jemu zase brániti 111a (der selbe man, der wunt ist); Tehda slyšavše Petráš, bratr jeho, kteréhož byl ostavil mesto sebe, že ubožčík Zander,... umřel, i vpustil se ve všetky jeho dluhy 99b (1453); že jest přišel... Nicolaus Polák... a cera jeho jménem Dorota a synem svým Martinem, kterzehoz jměla z prvním mužem 98b (1453); Stalo se zjednání skrz lidzi dobré mezi Janem Nemcem a Janem Frátríkem z strany narčení úščipného pocti- vosti, kterez Jan Frátrík učinil jest na Nemce Jana 77a (1561); svo- luji k tomu, že by toto zdávanie, kterež já tobě zapisuji a ty mně... ničímž nebylo učiněno 90a1 (1485); Petráš... vpusti se ve všetky dluhy, kterzez byly u Michla i jinde 99b (1454); A ty penieze, kterzez byly u Čičkana 100a (1484); O dětech, kterze sú odpraveny od svých starších 114a = O dětech, které jsú odlúčeny od svých starších 105b1 (Von auz geroten chindern); ten duom, kterzymz není vládneš 92a1 (1494); Jan Stáň... jest postavil... Dřienovského, též (z) Závodí, před kterzim jmenovaný Stáň testament učinil 96a2 (1517); Martin Polákovic... postavil starú radu, ménem Nikúšě, starého fojta,... Hannesa Ryšě i jinšie k tomu dobré lidi, kterze to jsú znali před námi, plnú radú, že 88b2 (1459); Jan Oříško postavil jest před námi... sú- sedy našě Lacka Rašovského, Štefana Dluhoše, kteryzto na přísahu znali jsú před námi, že ... 96b2 (1518); duom, kterziz byl Jakšóv, dán jest ... bez peňez 86b2 (1477); Tomáš Němec... a Blažko Rašovský a Štefan Dák, kterziz k tomu byli přivoláni, když to dědičství jest placeno 88a1 (1481); My Mikuláš, fojt žilinský, a starší města Aron, 259

Strana 260
Melchior... Mt. Veliký, kterziz jsú živi zuostali ... vyznáváme 88b2 (1482); Vězte, žet my chceme a ručíme sě ke všem těm statkuom,... kterez jsú anebo budú vaše 84a1 (1469); on jest potcivú pannu pojal, kteraze(!) ( = která, že; písař neobratný) sě jest tak(é) potcivě zacho- vala dřévě, neš ju byl pojal 4b (1457); A lúku, kteraz jest podlé Skot- ně, má obrátiti k póžitku svému 92b2 (1497); kterejs věci všicky ty strany jedostajně k temu vuoli dobrú daly 90b1 (1488); a oni, kterims dost učinil, jeho ze všeho vyslobodili 90b1 (1488); O tých, ktery (kterzyz) cizé(-í) pacholky ruje aneb bije (bije n. ruje) 107b1, 147b (Von dem, der fremde knechte slet oder raufet; tedy pl. neprávem); O tých, kteryz k právu zboží ostavuje 113a, kterziz... ostavuje 105a2 (Von den, dy czu recht daz erbe besiczen); Kteryz jeden své vlastní zboží rozpójiči 126b (Wer den andern); Kteryz jeden druhému vedlé svědomí dlhy chce dobyt 121a (Der dem andern mit gezeuge an ge- winnen wil schult); rolí, keruz vona tepruov psaná máti jeho jemu poručila, zapisuje 103a (1524); na diel, kterijz jide na Hadvigu... a na tu dievku, ménem Dorku, keruz jmá z Hadvikú 101a (1464); A dluhy, kerez by neboščička Žofia, tča jeich sama byla zvláště dluž- na, společnú rukú jmají platit' 101b (1464); po druhé nesnázky počeli mieti o ten rybníček, keryz byl v rolí Dubenského 102a (1481); Lo- rinc ... jest byl mezi nás přišel, dovědujíce sě od tých lidí, kerzy na jeho otčišňe seděli ..., kam by sě jeho otčišna poděla 2b1 (1460); Tu slušnú smlúvu, kera sě stala, kázali sme zepsati 94b2 (1507); jsú od- byti ... z těch statkuov, kere jim ... otec jich pozůstavil 96b1 (1518); co se dotýče domu a statku flovského, na keremz on svrchu psaný Jiřík Lesota sedí a drží 103a (1524); Dorota, manželka Hostkova..., kterazto před tými dobřými lidmi dobrú vuoli dala a na těm jěst zóstala 90a2 (1488); A rychtář jmá jim dáti jednoho muže, kteryzto nese v rukú jedno dřevo 134a (der seinen baum trage); knihy, na kterychto ty, Žide,... božiti se máš 143a (dor auf du, iude, sweren solt); Tu když Frátrík Jan jsauc před právem postavený, na kterijmz- to byli lidé z mesteček okolních, toho dovést nemohel 77a (1561); O kterezto narčení tomuž Janovi Nemcovi právo osazeno bylo 77a (1561); Přistúpili jsú před nás opatrní mužé Matej Veliký... Matej Polský, kterzizto lidé dobří, ... zeznali jsú, že 91b2 (1493); Ale Lorenc přinesl jest list pod pečetí městskú pánů Vratislavan, kteryzto list takto oznamuje 88b2 (1482); položil jí Tomáš ostatní peníze 5 zlt., kterezto peníze vzemši Kordula šla jest zase do Polsky 88a (1481); 260

Strana 261
Jan Frátrík před právem čtyřmi a dvacetmi osobami vinu svú ... jest odprošoval, a to lidmi řádnemi a zachovalemi, mezi kteremijžto byli i přespolní lidé 77a (1561); — některý: A jestliže by kery z nich sám byl dlužen, to každý sám jmá platit za sě 101b (1464); Katruša Mar- tina nejmá z ničeho nigdy napomínat, aniž jéj ktery přítel 4b (1459); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... jest se všemi duochody... žádného neobnechávajíc ani kterého sobě pozuostavujíc 83a1 (1469); a jestliže by ktere nesnázky v tom zešly, tehdy Maňko ... má brá- niti t.; Jestli by kto chtěl to svrchu napsané sjednánie otce jeho dobré paměti zrušiti z jeho kterych přátel, teda on slibuje ... před každým právem zastúpiti 85b1 (1473); Teď já Janovi, muži svému, zdávám... což kolvěk jmám ... s ním, a po mojí smrti žádnému přieteli jediné jemu, krom toho, což bych mohla s jeho dobrú vuolí poručiti přieteli svému nebo na ktere záduší 90al (1485); O tom, ktož kterú věc nejměl rok a den 106b2, 138a (der eyn dink nicht hot); O těch, kteří nespra- vedlivě kteru věc osedli 106b2, 138a (eyn dink); Bude-li ktery raněn 110a (ob eyn man wunt wirt); A pakliž bude otec i syn obžalován o ktery skutek 134b (umb eyn tat); Ktož(!) psy nebo nedvědě aneb kuoň aneb vuol aneb ktery koli dobytek bude ochromen(!) 119b (welcher hande vich iz sey); Právo ... ortelovalo jest,... žě jsau a zuostávají v té poctivosti, v které prvé byli, i z manžělkami svemi i z přátely kteremy koly 77a (1561); A ktera by koli strana to rušila, aby 12 f. na kostel Matky buožie položila 93b1 (1501); Umře-li jedno dietě aneb bude oddáno v svých rocích přič pro ktery kolwiek ne- dostatek 115b; jestli že by kterzikolwiek listové... a zápisy ... na ktery kolwiek kus duochoduov k tomu fojtovství slušícími... ti... zápisové mají umořeni býti 83a1 (1469); zahrady, dobytek, dluhy, i zálohy a všecko jiné zbožie, kterym kolwiek jménem jmenované... prodali a spustili 82b1 (1468); jestliže by kterzi kolwiek listové na to jisté fojtovství (byli) 83a1 (1469); Matúš Maňko fojtovství žilinské prodal jest se všěmi duochody..., kterez kolwiek z stara dávna od předkuov jeho ... jsú požívány 83a1 (1469); A dále kerezkolwiek byly dluhy ... ty všecky jsú mezi nimi umořeny 5b (1460); kteraz by kolwiek strana toto naše zjednání nedržela, ... tehda aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); A on slíbil jest, ... že ji (ž) meno- vanú Dorotu Martinovu má zastúpiti a zastupuje ode všech svých přátel i od svých dětí, kterzyz by kolwiek k tomu statku měli vedlé práva co mluviti 85b1 (1473). 261

Strana 262
kto, -ž, -koli, -kol(i) věk, pron., kdo Tehda sme my jim řekli: Komu ty penieze k vernéj ruce dáti? 100a (1454); Sandr kázal volati trhom,... kto by chtěl kúpiti 100a (1454); Jak by mi milý buoh dal sě dověděti, kto by tím statkem jeho viňen byl, (ch)ci to na právo zasě znésti 93a2; Tehda po jeho smrti pan Pangrác sa dovedoval, u koho by Zandrovy penieze (byly) 99b (1454); A tak, že Mikoláš to mosil vydati, i ty penieze všitky, nebo pán byl zakázal pod hrdlem, pod zbožím, kto by to zatajil, točíž tých 70 zla- tých, i ty klénoty 99a (1453); A komuz naše právo nelubo, ano mu vyššie právo Pakli by... Martin masar umřel, tehdy těch peněz za- chovati i žádati jmá a mocen jest ten, komuz by dobrému člověku po- ručil, přieteli svému 84a2 (1469); vyznávámy všěm, ktoz toto písmo uzří 98b (1453); O tom, ktoz své právo zhrdá 106a1 (Von dem, der seyn recht vorsmehet); O tom, ktož jinšieho člověka řečníkem bývá 106a2 (Von dem, der dez andern wort sprechen sol); to muož rozdati, komu chce 146b (wem er wil); A komuž pak ty penieze budú odsú- zeny, tedy má jemu dáti noc k tomu 108b (welchem); A ten jistý, co žaloval, jestli přinese v škodu tohoto, koho obžaloval,... propadne osud 108a (den er hot beclagt); v platnosti adj.: O tom člověku, ktoz odpuščenú věc zasě pýtá 106a2, 129b (Von dem, der); O jednom zloději, ktoz popaden bude s jistotú 106a2, O jednem zl ... kteryz... 131a (Von einem diebe, der); Ktož... svuoj krádež ... podlé jednoho člověka najde, ktoz zjevně kúpil jest a nebylo jemu stavené 130a (der ten offenbar gechauft hat); O tých lidech, ktoz v jinších vodách aneb jinde zboží najde 106b1, 136a (Von dem, der vindet); A pakli by jed- noho svědomí mezi nimi nebylo, kohoz sám volil 120a (den er selb gelobet); vedlé práva zemského obdrží, ale vedlé práva světského nic, komuz se jest protivil 115a (und nicht sein lehen, dem er ab ge- standen); že ta rolí jeho jest aneb jeho pána, komuz on slúží 119a (dem er dynt); Tomu člověku, komuz nětco platiti mají 120b (dem man icht gelden zol); a umře ten člověk, komu jest dlužen 123a (stir- bet der man, dem er schuldik ist); tomu muži, komu sě jest poddal 137b (dez mannez, dem er sich gegeben hot); chce-li se on toho vyvésti, musí s šesti dobrými lidmi, komuz jest věřeno, a on má býti sedmý ... on se opraví 148a (mit VI mannen, den czu getrawen sey); (Chromý k boji) dobude sobě anebo najme, koho můž, člověka řečníka, kym bude provázet 126a (wer ez für yn tun wil); svědectví práva žádný nejest dlužen nésti do jinšieho práva, lež ten rychtár, před kym se 262

Strana 263
právo stalo 138b (wenn gener richter, vor dem er rechtloze gesaget wirt); Ktož by jeden druhému puojčil a založil 106a1 (Von dem gute daz eyner dem andern leycht oder seczt) ; někdo: Má-li kto co mluviti, necht mluví k penízom 100a (1454); Ona praví, že chce vám radějie prodati, než komu jinšiemu 12b (1462); jestliže by kto chtěl protiv tomu mluviti a na něm dobývati, tehdy my město máme zaň odpo- viedati 12b (1462); jestli by kto chtěl to ... sjednánie rušiti z jeho kterých přátel, teda on slibuje... zastúpiti 85b1 (1473); kto by k čemu právo jměl, nech by toho požíval 90a1 (1485); A oni jsú jí slíbili před námi ..., že jí z toho nikdy víc upomínati nebudú, ani kto jinší z jich potomků anebo přátel 85b2 (1473); Jestliže by pak komu takému chtěla prodati aneb prodala, tehdy aby město jí těch zla- tých ... 135 odložilo 92a2 (1494); O svědomí, když komu o ruku jde 106b1, 132b (V. gezeugniz umb eyn hand); Když člověk pohoří a chce koho za to viniti 142a (wil er dor umbe ymant schuldigen); Když fojt doma nejest a stane se bezprávie ko(m)u 108b (geschicht eyn inge- recht); Jestliže by Frátrík směl ty slova po druhé mluviti... aneb kdo koly jiný tím šlakem by chtěl jíti, propadne na kostel žilinský f. 40 77a (1561); Učiní-li škodu svému pánu ... anebo komuz kolwiek bez jeho rady 138a (wem iz sey); Jestliže by kterzikolwiek listové na to jisté fojtovství a zápisy od kohozkolwiek zapsaných(!) aneb na kterýkolvěk kus duochoduov..., tí všickni a takoví zápisové mají umořeni býti 83a (1469); přietelé, ktoz by kolwiek k tomu bližší právo jměl, on toho podlé městského práva bude požívati 88b1 (1481). Kulčic, m., jm. os. Item, Jirík Kulczyt(?), spolusúset(!) náš, stával na nás a naše měš- čeny na horách a na slobotnéj (!) cestě 98a (1468[?1); My Matěj Kotrše, fojt, Jacobus Hrachověc, Jeronym, Bernarth Kulczicz, Mathis, Štefan Šokot 102a (1481); pro conciue etc. nostro Hanzel Culczicz 5a (1450); lites... cum eodem Culczicz t.; idem Culczicz t.; eidem Culczicz t.; Item Kulczicz Hanssel 80a1 (1444); inter Johanem Kulczicz 80b2 (1444); Item Kulczicz Hanssel 79b (1444). Kulka, m., jm. os. My Mikuláš, fojt žilinský, a starší města Aron, Melchior ... Bernharth Kulka ... vyznáváme 88b2 (1482); My Mikuláš ... Bernarth Kulka... oznamujem 88b2 (1481) = Kulčic v. t. kuneráž, m., kanec Jestli by se pak stalo, že by nemohli vnitř hnáti, jako by byl kuoň 263

Strana 264
neježděný nebo husi neb kunerazy 117b (bere; bêr, zuchteber). kup, m., kupování, koupení Mertuš žádal, že by (4 dobří lidé) seznali, kterak kup sě jest stal... kteříž 4 dobří lidé tak sú vyznali, že stal sě jest kup mezi Mertúšem a Thurským 91a1 (1489); A mojě děti ten kup vždy stav(u) jí 100a (1454); A potom sme my dali za právo,... že by kup před se šel t.; Tehda právo dalo, že ten kup má před se jíti t. kúpě, -a, f., koupě Poňevadž se menily dóm za dóm, má kupe před se jíti 100a (1454); Ktož tak zase pýtá, což jest... prodal zjevně a tají(!) téj kupie 129b (laukent er der chaufunge oder der gabe); Bylo(-li) by tak, že by jeden člověk pýtal(!) kterú věc jeho kupie, když chce z země táhnúti 140a (Ist iz also, daz eyn man betevart oder seynez chaufez varen wil[?] auz dem lande, wil den ymant hyndern; nerozuměl tomu); on (Žid) obdrží své peníze, což jest dal za tu kupi a neb na pójičku 120a (er behelt seyne phennige dor an, dy er dar umb gab oder auf leych); O tom, který kupi pýtá za své dluhy 107a1= O tem, kterýž kupu pýtá 140b (der were[!] bitet umb schult); O kupi krádežské 106a2, 130a (Von den gechauften vorstolen dingen); Který božejník se obchodí falešnú kupi 132a (mit falschem chaufe); O tých božejní- cích (-éch), kteří sě (se) falešnú kupi (kupu) obchodí 132a, 106a2 (der mit valsch chauf umb get). kupečstvie, n., kupčení, obchod, zboží kupecké A dal jest byl ubožčík Zander Michlovi na kupecztwye IIII a XL zla- tých 99b (1453); Pojme-li muž vdovu a jestli... spolu nabudú zboží a to naložie na země aneb na kupeczstwie 115a (legen ez an erbe odir an chaufschacz); O tom, ktož jede na kupeczstwi(ie) 107a1, 139a (Von dem, der betvart oder chaufslagen varen wil); Kterýž člověk do cizích zemí táhne po kupeczstwie a bude obžalován 139a (Welch man seyn bet vart varen wil oder in ander lant noch seyner [?] chauf- manschacz, wirt er beclagt); O osvědčení (svědčení) kupeczstwi 146a, 107a2 (Von beseczung chaufschacze -merces); Osvědčí-li jeden člověk kupeczstwi nebo jisté zboží před právem 146a (Beseczet eyn man chaufschacz oder varent habe von gerichte halben; possideat si quis merces aut bona mobilia ex parte iudicii); Každý člověk muože své peníze obdržeti v pravém kupeczstwi vedlé božby sám třetí 122a (ein iclich man mak seyn gelde behalden umb rechten caufschacz auf den heiligen selb dritte); Kteří svědsi(!) před rychtáře aneb radu 264

Strana 265
přijdú, buď by bylo o vinné peníze anebo o jinší kupecztwi, tým mají to znání dáti na jejich čest, víru 122b (překlad špatný, chyba i v předloze: welchez gezeugez ein man vor gericht gegen dem richter oder dem gerichte vol chümen sol, ez sei wem(!) gut (W. III, 88, 5 umbe gůt), překladatel četl wein, proto vinné peníze (odir umb gewere[!], do sol seyn gezeug vor sweren bei dem eide und der sachwalde sol noch sweren); Kterýž muž má své kupecztwie(!) na jednem zboží, ten může vedlé práva obdržeti svědomím lépe než onen (!) 122a (welch man ein gewere[!] hot an einem gute) ; a což by pak člověk v jistém kupecztwi neměl rok a den, o to musí před právem odmlúvati 122b (Waz aber der man in rechtem gewere nicht hot iar und tag; rechte gewere=iusta possessio[!]); Které svědomí člo- věk před právo z úplna přijíti jmá, budto po zboží nebo kupeczstwi, to jmá býti... pověděno 138b (Welchez gezeugez der man oder daz gericht gegen [=gegen d. G.] volkumen sol, ez sey umb gut oder [andere] gwer, daz sol...); Když člověk prosí které kupeczstwie, na kterého žaloba jde 141a (der were bitet); vonnen nevyhrá také nic víc, než to, což od niho (?) vzal kupeczstwi t. (gener gewinnet auch nicht mer mit der wer). kupečský, adj. O kupeczskem zboži(-ie) 107a1, 140a (Der chaufslagen varen wil). kúpiti, pf. Sandr kázal volati trhom ... kto by chtěl ten dóm kupiti 100a (1454); Teď' pověz před dobrými lidmi, co sem já tobě ještě dlužen za ty statky, což sem od tebe kupil 91a9 (1489); M(a)t(ej), řečený flowský kupil jest duom od Elšky pro flor. LVI 93a1 (1498); Jakož jest kupiel urozený pán Václav od S. Mikuláše... fojtovstvie města našeho Žiliny 85a1 (1472); Pane Mateji, jakož tobě známo jest, že jsi ty... ten duom... kupiwsse přijel a požíval 92a1 (1494); Item humno kupiwsse Jiřík Lesota vod Margéty flovské ... zapisuje tím vobyče- jem, aby žádný na to sahati neměl po smrti jeho 103a (1425); Řeče-li pak onen, že jest ten kupil na svobodném trhu 130b (er hab iz ge- chauft); A jestli by řekl pak ten, že jest kupil ten kuoň na svobodném trhu 133b (er hab daz phert gecauft auf vreyen markte); O kupene erby. Vlastné erby zaplacené jeden muž drží a že(!) jinší od něho (!) kupi 128a (překlad nesmyslný: Von erb[e] eygen und vor chauft. Erb eigen behelt eyn man paz, danne eyn ander gechauft eygen odir gegeben). 265

Strana 266
kurevstvie, n. O zjevném kurewstwi(-ie) 107b1, 147a (Von offenbar hurheyt). kus, m. Přistúpiv před nás Matěj súkenník... prosil nás, abychme mu kus země, který jest vedlé jeho zahrady na Framboru, obecní, dali ... ten flek země již psaný 86b2 (1478); My rada... opatřivše ten flek země ... dali sme... Matějovi... i tomu, ktož by ten kus země s jeho vuolí jměl a držel... z toho kusu země již psaného má s svým pla- tem dávati dva malá platu penieze 87a1 (1478); Jestliže by (byli) kteříž kolvěk listové na to jisté fojtovství... aneb na který kolvěk kus duochoduov k tomu fojtovství slušícími (!), že tí a takoví zápisové mají umořeni býti 83a1 (1469); O ty (to) kusy nejmá žádný ztratiti svého života 106a1, 124a (Umb welch ding nymant seyn leyp vor lysen mak); O pokojných kusech(-ych) 106a1, 124b (Dysen dingen ist der vride gesaczt); O ty tři kusy, co sú Sasové obdrželi proti králi Karulovi (Karlovi) 106a1, 127a (V. den dreyen dingen); O kusech požičaných (puojčaných) do dne 106b1, 137a (V. dem gelehen din- gen); A tých kusech(-ych), kteří(-rez) neerbují s ženú vedlé života svého muže 105b1, 113b (V. den dingen); jest dlžen ... najíti z tých kusu 108b (urteil zu vinden aus den dingen); Již slyšte, jmá-li dvú muží žaloba držána býti v protivných kusych 146a (in gehegtem din- gen); leč by pak ta rolé byla dána ženě prvéj od jejího muže v jistém kusu 108b (in gebantem dingen); Každý ... má své syny i všecky své přítele od zlého kusu a smrtelného(!) zachovati 140a (von pözen und törleichen[!] dingen halden; törleich četl tötleich[?]); Fojt má tři tvrdé(!) kusy 108b (Der schultez hot drei heftige [ = stálé, pevné, fest bleibend] dinge[ = soud, termín soudní] in dem iar); Pro který kus súdcě(e) odlúčí z stolice 107a1, 139b (umb welche sach); Má ho ... obžalovati... o ten kus, o kterýž jest jeho stavil 121b (Umb dy sache, do er yn umb aufgehalden hot); Aby ty, Žide, toho kusu nevinen byl, oč tebe ten křestan v vinu pokládá 143a (Daz du der sache unschuldik seist); Sedláčí mistr, ten muož dobře svědčiti a pře- svědčiti svého sedláka o takový (!) kus, který se stal(!) 116b (překládá dvakrát umb so getan (=takový) sache; po druhé špatně: který se stal); má jemu den dán býti třikrát čtrnáste dní k prvnímu súdu o všecky kusy 122b (dez hot er drey virzehen tag czu dem ersten dinge umb aller hande); Každého kusu rúcho 114b (aller hande ge- pende); Každého kusu velmi potřebná žaloba(!), tu nesúdí žádný než 266

Strana 267
purkrabě 112a (Aller hande nothaftige clag); Toho člověka, kterýž zakletý jest za smrt ... o mord ... nebo kterýž kolvěk kus nepoctivý 141a (denselben man, der vorfluchtik worden ist umb den totslak... oder raub oder notzok oder welcher hande iz sey); Jestli zboží... kterým kolvěk kusem od něho odešlo 135a (zu welcher weyze); (Bo- žejníci) mají městu v každých kusych tak obezřeni býti v právě... aby 132a (der stat an allen dingen schullen also vor seyn an dem chause und an dem recht czu aller weyze alzo daz); O cizím kusu 107b1, 146b (Von fremder habe); Jestli by přišel ten kus, že by bo- žejníci v tem jeho chtěli obtiežiti 108a; Pakli by na to co učinil kterým kusem, má odpověd dáti před právem 108a (explet. slovo v nesnázích); Když jeden člověk před právem slíbil božbu o nesnad- né řeči nebo o rvačku nebo o bití ... z tých kusu na jednem nemohú jemu svobodně nechati 124a (dez en mak man in nicht ledig ge- lassen); Bude-li člověk obžalován o lúpežský kus, jehož hlavní skutek naň provésti muož 145b (umb raubleich gewere, do man dy hanthaft tat beweysen mak); O lúpežských kusech 107b1, 145b (von raubleicher gewere); toho nemohú žádným kusem hlavním v osud položiti 130a (den mak man cheyner hanthaftigen tat schuldigen); Má-li jeden muž na jednoho zloděje aneb na lúpežníka žalovati, kterýž jest popaden s tiem kusem hlavním 141a (der mit der hanthaften tat begriffen ist); kúsati, impf. O vlcích anebo o psích, keří kussy 118b, 105b1 (von ... peizzenden hunden); Ktož chová psa obrzerneho(!) (obžerného), který kusse 118b (Wer helt einen glumenden hunt); O psech, kteří kusati chtí 105b2, 119a (der do peysen wil); jestli ochromí... psa anebo ubije proto, že jeho chce kusati 119a (daz er yn peyzzen wil). kvalt, m., násilí Kněží a Židé jestli tí který kwalt aneb násilé dělali 144b (Tunt sy gewalt); E. žaluje, že ... přesílil jeho v královskej svobodnéj cestě s jeho nespravedlivým kwaltem 142b (mit seynem unrechten ge- walde); Jestli obžaluje jeden muž druhého o zboží, jehož jest jistý jeho erb a onen protiv němu držal to kwaltem nebo mocí 122a (iener daz beheldet mit gewalt); O tem (tom) zámku, který (-řýž jemu) drží mocí a kwaltem 107a2, 142b (dy man vor heldet mit gewalt); že se svéj pravéj núze a kwaltu bránil 148b (daz er sich rechter not und rechter gewalt gewert habe); A pakli by tomu (tvrz) zbořili mocí a kwaltem 142b (prichet man aber eyne (purk) gewaldicleichen); 267

Strana 268
jestli jemu to zadrží kwaltem 142b (helt man iz ym gewadicleichen vor); Pro žádnú věc nemá ves rušena býti, leč by v nie našli dievku neb ženu, kwalth a porušení na nie 141b (iz sey den daz man do inne mayt oder weip genoczucht habe). květný, adj. Jenž jest psáno tu neděli kwietnu léta božího 97a2 (1518). kvitancí, f. a na to a pro jistšie svědomie jeho milosti svú kvitanczi (Nedvěd) udělal a napsal 85a2 (1472). kvietie, n. Ten buoh, kterýž nebe i zemi stvořil... kwiti i trávu 143a (blůmen und graz). kvitovati, impf. Známo činíme ..., že sú přistúpili... Krok svými sestrami ..., že jich odbyl ... každéj zvlášče 40 zlatých ...; a to sú před námi zdvihly a jeho s toho kwitugi a svobodie 102b (1509). kyj, m. Páté jest nám chtěl fojta bít soběvolňe třejmi kygmy 3a2 (1460). L Lacko, Lacek, m., jm. os., z Ladislav Coram ... iuratis Lacztko Uhřínovic 3b1 (1416); Lacztko de Tribus curiis t.; Lacztko Urzynawicz 97b (1417); Laczko Ungarus 2a (1403[?]); Laczkone advocato 80b (1444) ; Laczko Wayczar t.; Maczias Laczko 9a, 1380; Item také přistúpili jsú Šimko z Laczkem 102a (1492); Michal kramář, Laczko súkeník 93a2 (1501); Laczko Dlhý 95a2 (1511); Laczko Dlúhý 96a2, b1 (1517, 1518); A na to sú posadili dobré lidi... Dlúhého Laczka 95b2 (1513); srov. Ladislaus Usre- nouicz 6a 1419, 78a 1423 (wy daz Ladislaus, dem got genad 72b (1418); Ladislaus Whrzenowicz 4a1 (1420). Lackóv, adj. possess. Žofka Laczkowa, máti jeho ženy prvnie 85b2 (1473); sú je též dobří lidé, sjednali ... tak, že jim jměla dáti z toho statku muže svého Martina... Laczkowey s Bartošem, rychtářem jílovským, deset zla- tých za jich diel 85b2 (1473). lámati, impf. Stříbro nemůže žádný lamati na jinšieho člověka zboží 147a (mak 268

Strana 269
nymant brechen); A pakli bude ten, což pokoj lamal jatý v tem skutku 137b (wird aber der vrideprecher gevangen). lán, m. Leč by pak měl tři lany své neb víc, ... ten může dobře zvlášče míti pastýře 118a (er en habe den drey huben); Zemře-li erbové ze zboží jednoho sedláka tři lany anebo pak méně 138b (Erstirbt eyn eigen erbloze ... drey huben); A když by pak slíbil pastýřský nájem od lanuow, a ne od dobytka, to nemá žádný držeti 118a (von der hube); což by bylo o třicet lanuow, to přísluší hrabství ... a bude-li pak více od třicet lanuow, to zemře na krále 138b (von dreyzzich huben... Ist iz mer denn dreizzich huben). láska, f. Městký posel... má králi lasku ukázati 141b (dem chunich hulde tun); A jesto (!), že ten jistý muž toho nepřítele milost a rychtárovu lasku nebude míti 148a (dez gerichtez hulde nicht gewinnen chan); Žádný nejmá rychtářem býti, leč by ... svoboden byl a že ku králi lasku jměl po svobodě člověčiho práva a vedlé lasky, jakož prvé užívali, když svědomí naň myslí 138a (Nymant sol gericht han, er en sey ... und daz er dem chunich huldet noch vreyez mannez recht und mit hulden, alz man hy vor phlach, wenn man gezeugez an yn ziut). láti, impf. Má-li který muž zúplna přinésti prvé zaplacený dluh o peníze, může každého řádu člověka, kteréhož nedadí právě lati, ani můž na jich právě 122a (daz mügen aller handeleute sein, dy man nicht rechtlos beschelden mach an irm recht); O tom, ktož božejníka lage 106a2, 132a (schilt); O Švábích, kteří ortel lagi 103a1, 127b (schelden urtail); Ktož by božejníka lal, když na lavici sedí 132a (eynen schephen schilt auf der banch); Švábové lagi aneb lati mohú dobře sami mezi sebú ortel v jejich přirození (schelden wol urteil); Žádný nemá ortel lati. Jestli by který z nich lal ortel, on má bubenníkem(!) býti 143a (Nymant sol urtayl schelden. Schildet ir genoz eyn urtayl, er sol der pank[!] pitten); Nebo ktož pána svého lage, žena jemu k tomu nepřivolila 115a (einer mach wol seinen herschilt[!] nider legen an seinez weibez urlaub; rozložil si slovo herschilt na her, herre a schilt, jež vzal za 3. os. slovesa schelten). lavicě, f. Její vnuče ... má mužovi postel ustlati... a jeho lawiczi polštářem přikryti 114a (seine bank); stolce i stoly, lawice 114b (benche); Ktož 269

Strana 270
by božejníka lál, když na lawiczi sedí 132a (Der eyn schephen schilt auf der banch, do er siczet). lebo v. nebo leč, lež, adv., conj. Žádný člověk nejest dlužen za svého pacholka dále státi, než jako jeho statek jest, lecz by byl jeho rukojmí 131a (er en werde seyn purgel); Žádný nemá sobě zvláščních pastýřů chovati, lecz by pak měl tři lány 118a (er en habe den drey huben); Pak božejníkóm (ne)jest po fojtovi dlžen po jich ortelu najíti z tých kusů, lecz by to byla násilná věc tvrdá 108b (ez en sei denn an [in?] hanthaft tat); Chromí lidé ... mohú... žalovati..., lecz by pak tak bylo, že by žaloba šla na boj 126a (ez en sey, daz dy clage czu champhe ge); Každý člověk má osud podlé svého přirozenie, lecz by to některak stratil 109a (er habe sy denn vor worcht); druhému netřeba odpovídati před právem, ač chce, lecz by jeho povinil s tím jazykem, kterýž jemu jest přirozený 110b (er beschuldige yn denne mit der sprache, dy yn angeporn sei); Nemuož žádného menovati knězem, lecz bude prvé učený a potom na knězovstvie posvěcený 112b (er sei den gelart); Když by zabil otce ... tedy on své všecko jměnie stratil, lecz by jemu k tomu núza byla 111b (iz en tu ym not); žalobník bližší jest ji přemoci sám sedm s potcivými lidmi, lecz by se ona mohla toho spraviti, že by vinna nebyla 142a (než, dez ist der clager neher si czu uber wunden selb sibende mit erhaften leuten, denne si unschul- dige müge werden); ta žena jest blíže zjeviti sama sedma..., lecz by na ni núzu položiti mohl 142a (neher czu engen..., denn man einige not an si gelegen müge); on nejmá jim žádné odpovědi dáti, lez prvé bude prázden 136b (er wert denn ledich); Když by žena ta žádného jinšího bratra neměla, lez toho kněze 112b (wo dy frawe cheinen andern pruder hot, den einen phaffen); Onino lidé mohú to lépe posvědšiti, lez by tento mohl naň to znésti vedlé práva 111a (iene leute mügen iz im baz entgen, denne iz diser auf yn prengen müge); Kterýž jest bliší obdržeti to zboží sám třetí lez onen sám, což se na to božiti chce 127a (dan gener); může táhnúti jejich erb k sobě, lez to musí zjevně rychtářem provésti 147a (er můz... ge- zeugen); Toho škodného mosí s téj škody vypraviti, kteréj jej škodě připravil, lez pak aby cho(!) tento škodný obraňoval od puto- vánie 108a (ez en sei denn, daz er). 270

Strana 271
lehký, adj., lehcě, adv. aby tí, Fabián a bratří jeho, nikda nechtěli se o takové veci poku- šovat, ani toho nespominat, preto, že se jim tak lehcze to pomi- nulo 104a (1561); On obdrží své peníze velmi lehczey, než onen své kupectví naň provésti může 122a (er behelt sein gelt vil leichter). Lelinský, m., jm. os. Soror Maruša nomine conciuis nostri Stephani Lelinskij 5a (1450); Lelinsky 80a1, 81a1, b1, 98b (1444, 1453); Michal Prchala, Lelynsky 98b, 99a (1453); A vuon Jano lelinsky obe ty strahy před námi jěst odbyl 90b1 (1488); Jan Uelinsky 92a1 (1494). len, m. Již slyšte, co k ženám sluší... patochy, sviecníky, len, přéze 114b (lein). leniti sě, impf. Umře-li pán, a nemóže-li od něho míti tu žádost, jest prázden od něho a to má objezditi a nemá se leniti, jestli onen toho potom muože dojíti 144a (alz er ist ledik von ym dez in reytens und nicht dez lazze[nes], ob iz gener do noch irwerben mak). lepý, adj. Tedy přislúchá k temu mužovi ... jeho veždajší rúcho a jejich lepssy meč 115a (sein pestes[!] swert); ti nemohú dáti věna svým ženám, než ten lepssy kuoň 113b (wen daz peste[!] phert); Má-li on pak (obžalovaný o dluhy) země neb erby, což by lepssi bylo o to dlžné, muož se dobře tím vysvoboditi 121b (hot er eyn erbe, daz pezzer ist, er můz sich wol do pey borgen); Když ten čtitel umře, tehdy svému panu jeho naylepssi kuoň jmá býti 145b (seyn beste phert); žádal i prosil nás, abychom pro lepssie svedomie a pro upevňejší pokoj budúcí zapsali v městké knihy dědictvie a rozdiel... zboží svého 92a1 (1494); pro lepssie svědomie a další pamět... tu smlúvu kázali sme zepsati 94b2 (1507); A to se dálo a vpisovalo pro lepssij jisto- tu ... v městské kniehy 87a1 (1478); (Polák a dcera) na to sú přizvali k sobe pře lepssie svědomie dvú boženíkú, jménem Michala Prchalu a Matisa ševca 98b (1453); svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily,... že by on Mikuláš mocen byl vzéti a zjednati a tak, což by (se) jemu zdálo k naylepssiemu obrátiti, jako by tu samy osobně postaveny byly Kateřina... a Gerduda 88b2 (1481); A dal ještě dětem nad to ... sukni, kožich,... aby voni také toho věčitě požívali a požitky k svému lepssiemu obrátili, jak navlepe rozumějí 94b2 (1507). 271

Strana 272
lépe, adv. komp. Komuž by lepe (bylo peníze) dáti, než tomu, kto jich prvé mel 100a (1454); A lúku, která jest podlé Skotně, má (Oger) obrátiti k póžitku svému, jakž navlepe uměti bude 92b2 (1497); A protož von již jest svoboden a vláden statkem svým, jakž navlepe rozumie 102b (1509); A bude-li z nich skrze jednoho ten pokoj zlomený, tedy druhý ten muož lepe svědšiti s rychtářem i s božejníky 110b (wirt baz der ander auf yn zeugen); Každý člověk lepe může svú otčiznu na tem zboží (obdržeti), než jinší cizí člověk, co by od toho chtěl platy dávat 122a (ein iclich man mak baz sein eigenleichen behalten an dem gute, dann eyn ander man erbezinsgut) ; ten, což jest pak lepe urozený, ten s sebe nemuož buoj složiti 134a (der baz geboren ist); ta žena móže jeho lepe o svú núzi přesvědšiti 141a (mak yn baz bezeugen). les, m. A pakli by jeden člověk vyhnal zvěř v tom lesu 124a (jaget... aus dem vorste). léska, f., líska; rošt Kterýž křestanský člověk, muž nebo žena, čáry by sě obchodila nebo jedy, toho mají na leskach spáliti 133b (hurt). Lesota, f., jm. os. Jiřík Lesotha 103a; Opatrný Jiřík Lesota, spolusúsed náš t., na kerémž (domu) on svrchu psaný Jiřík Lesotha sedí a drží 103a (1524). letěti, impf. Holubi, žerávi, pávi, straky, kavky i všelikteraké ptačstvo, jestli na pole leti, všemu lidu sú obecni 131a (vligen sy czu velde); Aby vrabli se tam nehnízdili a neletieli jemu na škodu 128b (nicht ein vligen). léto, n. Stala se ta věc a zapsána letha od narození syna božieho MCCCCLXIX 83a1; Letha Páňe tisícího petistého šedesátého prvního 77a; Tento zápis ... jest učiňen, jenž jest psán dne i letha zvrchu psaného 77a (1561); Petr Polák jmá jemu v (pěti) čtyrech letiech vyplacit 101a (1464); tomu jest na sedem let 2b1 (1460); bratři tvoi ... několik let brali sú třicátek a s toho mi nedali penieze ani počtu 99a (1453); (Ch)ci to na právo zasě znésti, by bylo po X letech nebo viece 93a2 (1501); Potom stalo sě jest po 8 letech nebo 9, že v Bytči 93b1 (1501); Martin masař dal jest rok a den ku placení a kladení... summy zlatých 76... až do čtyř leth již jmenovanému Janovi písaři 84a1 (1469); A tak že jsú ručili jmenovaní rukojmě jednostajnú a spo- 272

Strana 273
lečnú ruku Martinovi masařovi za tu summu až do čtyř leth 84a2 (1469); Slíbil jest také Martin masař ... jim dáti věděti čtvrt letha napřed ... tí čtyří, když napomenuti budú čtvrt letha napred jmají jinších rukojmí napomínat t.; A potom mistr Jan choval jest tu sirotu z dědinstva(!) až do leth, že ji i vydal za muž 89b1 (1485); (Děti), dokadž by svých leth dorostly(!) 145a (biz sy czu iren iaren chumen); ten jich přietel, jestli by také nebyl svých leth právě do- rostl t. (ist er auch nicht czu seynen iaren chumen); Výš jeden a dvatceti let přišel člověk v své roky 147a (über ein und cweynzich iar); Dietě nemůž v svých dětinských leteh(!) nic udělati, v němž by svuoj život ztratilo 125a (in seynen iaren); A bylo-li by dietě v devíti(!) letech, muož dobře v svých letech vystúpiti (z kláštera) a obdrží právo světské i stoličné 115a (Münchet man ein chint innen(!) iaren, ez mag wol innen seinen iaren auz varen); komu ten mládenec dán byl anebo jeho požíval(!) v tom zákoně, a zvlášče v jeho letich, jakž jest mnišské právo 115a (překlad špatný, beze smyslu: Wen er den herschilt [pána svého ulál(!)] auf geben Durfte man aber dez dingez gezeuch haben an den münchen, do er gege- ben waz oder an siben namen[!] seiner genozzen[!], dy yn in dem leben han gesehen). levý, adj. V rukú jmá jmieti meč nahý ... a k tomu plechovice na rukú a pa- vézku v lewe ruce 134a (in der linken hant); Má svú (pravú) nohú koňovi na lewu nohu vstúpiti a má svojí lewu rukú koňovi k pra- vému uchu sáhnúti 133a (mit seinem rechtem fuzze dem phert auf den lenken fûz... mit seiner lenken hant). lež, v. leč. ležěti, impf. Přivolal jest nás k sobě Mikuláš Nosko před smrtí svú v nemoci leze a řekl jest 83b1 (1469); V cizém fojtství ... neustaví žádný bo- žejník žádného k boji, než v právě, kdežto jeho ruka malovaná lezi 137a (do seyn hantgemal liget inne); O pokladu, který zakopán lezij (-zi) 107b1, 147a (begraben leyt); Který pocestný člověk na poli dru- hého člověka rež nechá lezeti 142b (korn lezet[!] m. vreczet); pod tím fojtstvem, kdežto země erbovné lezie 11b (do daz erbe inne leyt). -li, conj. Paní, máš-li ty co protiv tomu mluviti? 100a (1454); Teď já tebe opytuji... přinesla-li jest tvá matka co s sebú? 88b1 (1481); Tehda 18 Slovník k Žilinské knize 273

Strana 274
paní Blašková řekla: Milí páni, děti-li sú bližnie k tomu dědictvu čili cuzí? 100a (1454); Otázali jsú Osanny ... řkúc:... Jmáme-li ručiti za tebe a za tvého muže Jana? chceš-li a slibujete-li nás vypraviti? 84a1 (1469). Boží-li jeden před právem druhému 123a; umře(1)-li by pak ten syn ženatý 127b; Chce-li bez škody zůstati 130a (ab man an schade bleiben wil); Dá-li jeden muž svému synu šaty neb koně 144a; Bude-li který raněn ... a přišel-li by ten jistinník 110a; ten jistý, co žaloval, jestli přinese v škodu tohoto, koho žaloval a bude-li tento škodný zase postiehati škody svéj, ... tedy propadne osud 108a; A paklí by byli oba před súdem 110b; Chtěl-li by to kto zbořiti 111b; A gestys vinen, aby tě pakostnice napadla... a gestlis dlužen, aby tě spálil pe- kelný oheň... a gestis v tem vinen, aby zahynul na svéj duši i na svém těle 143a (ab du schuldig seyst); Necht' právo ohledá, máme-li my bratia v tých penízech diel meti 100a (1454). list, m., listina A jestli se on osvobodí před králem, jmá listy přinésti pod královskú pečetí 145a (sol prife prengen); Váš ortýlný list dobře smy srozuměli 4b (1457); Ale Lorenc přinesl jest list pod pečetí městskú panů Vratislavan, kterýžto list takto oznamuje 88b2 (1482) ; Tehdy Gregor.. svědomie na tu řeč, co jest ten lotr mluvil, list pod pečetí byčanskú jest přinesl 93b1 (1501); Michal Prchala před nás přišel i položil před námi list krupinský 4b (1457); O kteréžto narčení tomuž Janovi Nemcovi právo osazeno bylo z rozkazu panuov úřadníkuov jejich listem 77a (1561); Dále svrchu psaní fašové z malženkami svými Petru Polákovi, fojtovi našemu, listy na fojtstovstvie slušejície jmají vypravit' 101a (1464); listowe na to jisté fojtovství ... mají umořeni býti 83a1 (1469). liščí, adj. Paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi,... Lorencovi... 5 zlat. a 2 koně, 1 šubu lisstij pošitú 89a1 (1482). liška, f. Kdežto jest zvěřóm pokoj udělán s královskú kletbú na nedvědích a na vlciech a lisskach 124a (vüchsen). loket, m. Kdež dva súsedy mezi sebú mají mezírku... a chtěl by jeden z nich ... okno udělati nad zemí čtyři lokty zvýši 128b (vir helen hoch); dva a třidseti rázů s jedním dubovým prutem na dva palce stlúšči a na loket zdlúži má jemu dáti 142a (dy czwaier daumelen lank sey: Důmelne, jemuž nerozuměl, rozložil si v daume a elle, tak dostal 274

Strana 275
délku i šířku, tlouštku prutu; Důmelne = loket měřený od konce palce po loket); Jmá jmieti meč... plechovice ... a suknici, jmá býti až do loktuov 134a (ein rok sunder ermel[!]); Který božejník se obchodí falešnú kúpí, bud' loktem krátkým nebo dvojím závažím,... zůstane bezectný 132 (iz sey der chaufman mit kurczer ellen). lomiti, impf. Jestli cuzé ovoce doluov lomi 136a (prichet er seyn obz ab); A žádné právo jim (pán sedlákům) nemuož naddati, ani sám voliti, čím by zemskému rychtářovi jeho práva lomil 138a (do mit sy dez landez richter seyn recht prechen). lón, luon, lůn, m., z něm. lôn; mzda, plat O pacholčím luonu (lunu) 106a2, 131a (Von der chnechte lone). Lorenc, Lorinc, m., jm. os. z Laurentius, Vavřinec Lorencz z Vratislavě, řečený Nonharth 88b2 (1482); Jan Nonharth zjednal a poručil Lorenczowi Nonharth, bratru svému o ten diel... nebožtíka Štancle t.; Jeden s těch sirot, ménem Loryncz, jest byl mezi nás přišel 2b1 (1460); A nám jest to vědomo, že jest Human zeznal před Lorinczem oči k očima, řkúc k němu t. Lot, m., jm. os., adj. possess. Lotóv A že (= at') se tobě stane jako Lotowey ženě, kteráž proměněna jest v slúp solný 143a (alz Lotez weybe). lotr, m. Tehdy Gregor ... to slyšíc, hned sě jest do Bytče bral a svědomie na tu řeč, co jest ten lotr mluvil, list pod pečetí byčanskú jest při- nesl 93b (1501); V Bytči měli jsú jednoho lotra na smrt vésti 93b1 (1501). loviti, impf. Ktož ... ryby lowi v cuzích vodách 135b (vische[t] in eynez andern wazzer an wilder wage). Púbiti sě, impf. Petr jest sobe tu třetinu tak osvobodil, aby on i děti jeho neb těch dětí potomkové, dokad by jse jim líbilo, vpilně užívali beze vší překážky 96a1 (1515). Pubý, adj. A komu naše právo nelubo, ano mu vyššie právo 100a 1454) lučisko, n. A ktož by jel přes ten hajný dobytek, tedy jeho luczysko nemá býti napaté 124a (sein bogen). 275

Strana 276
lučiti, pf., hoditi, házeti Když jeden člověk střelí aneb kamenem luczy 109b (Schüzet eyn man oder wirft eynen man); Bude-li najdeno v jednoho člověka domě zlodějství aneb na jeho zemiech(!) zaplacených, kteréž by zlo- dějství tam luczeno bylo aneb do člověčího dvoru, ten hospodář má svobodný býti 130a (dy do eyn geworfen ist). lúčiti sě, impf., loučiti se Když se ona od nich lucziti chce, ona vezme všecko ..., což jí právem přísluší 127b (wen sy sich von ym schayden wil). Pud, m., pl., ludé Holubi, žerávi... i všelikteraké ptačstvo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obecni 131b (sein gemeine allen leuten); Právě (ne)spra- vedliví lidee, svobodní nejmají sobě žádných řečníkuov jmieti 136b (rechtlozen leute); Kterak lidee mají přijíti pred právo 106a2, lide... před 129a (dy leut); A když by pak jeli lidee z jedné tvrzi 144b (leute); přistúpili jsú před nás opatrní lidee Mikuláš... Lorenc 88b2 (1482); A což kolvěk jinší dobří lidee, spolusúsedé naši ... budú odbývati,... takéž i on dlužen bude ... platiti a odbývati 89a2 (1482); na kterýmž (právě) byli lyde z mesteček okolních... mezi ktere- mižto byli i přespolní lyde řádní a poctiví 77a (1561); O dvú lidi, kteří by spolu jednostajňe vidúce zboží namluvili 106b2, lidij 137a (Von czweyn, dy); O dvú lidij, kteříž na jedno zboží stojí 106b1, 136b (Von czweyn, dy); Zbrůji muož každý s sebú vzíti... krom kostelnych lidi 125a (chirchner); Již rozuměte o starém pokoji, kte- rýžto císařská moc potvrdila jest v téj zemi Saxoní s dobrých lidi přivoleniem 124b (mit der guten chnecht wilkür); dobří lidé = vážení občané, jednači, rozhodčí: postavili jsú pred nás svědomí, dobré lidij, spolusúsedy naše, jménem Tomáš Němec... 88a1 (1481); Vida pak lide dobří jeich nesnázu... vypýtali to na dobřé lidi, aby oni rozhodli mezi nimi. A když to spuščeno bylo na dobré lidi, tehda ze třech stran postavili sú čtyř a čtyř lidi ... a vedli jeich nebli šli sú tam těch dvanádcte lidi k těm rybníčkom 102 (1481); Tehdy sebrali jsú dobré lidi... Martin masar z jedné strany a Jan písař z druhé strany, zejména Matěj súkenník, Šimko Hrňa...; tak tí dobrí lide jsú vyznali 83b2 (1469); Tito dobří lidee mezi... panem Martinem a dětmi... zjednali, že 87b1 (1479); Při tom sjednání teho statku beli(!) sú při tom dobří lidie: Štefan Šokot... 95b1 (1511); (Hostek) zezval jěst dobřých lidij, testamentáře Kašpara Vrtěka... Kotršu, Mateje Ko- 276

Strana 277
sěne, božených lijdi 90a2 (1488); těd tobe porúčém před tými dobřými lidmy ..., aby mňe před nimi, dobřými lid(m)ij povědela... kterážto před tými dobrými lijdmi dobrú vuoli dala... Teda usadili na to ty dobřé lidij testamentáře ... a oni testamentáři přijeli ješče dobřých lidij k sobe, Dure Drapku... 90a2/b1 (1488); s prozby tých dobrých lidi dal sem pastorku svému jednu krávu najlepší 95b1 (1511); Stalo se zjednání skrz lydzi dobré 77a (1561); úřad s nimi jsau milostive naložili z žádosti lidzij dobrých 104a (1561); Učiňva mezi sebú jedno- stajné dokonání teď pred dobrými lidmi, aby 82b2 (1469); Nebo jsau urovnáni a zmeřeni lydmy dobremi 77a (1561); Jan Frátrík před právem čtyřmi a dvacetmi osobami vinu svú ... jest odprošoval, a to lidmy řádnemi a zachovalemi 77a (1561); jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluvit a byl by v tom zasvědčen dvema lidmi,... pro- padne f. 40 77a (1561); My ... známo činíme tímto zápisem lidem nynějším i budúcím 96a2 (1517); Věď, že sem podlužen něco dobrým lidem ... máš dobytek... a obilé v stodole, to sprodaj a lidem aby splatil 96a2 (1517); O tých lidech, kteří do rady nemohú přijíti 106a2, 132a (Von leuten, dy); mají pokoj míti kněží a duchovní lide 124b (geystliche leut); O radných lidech 105a1 (Von den rot mannen); O služebných lidech 106b2, 138b (dinst leuten); toho mám mnoho dobrého svědomie na mých volacích lidech 141a (an meinen schrei- mannen); druhý (raněný) ... svědší boženíkóm i obecniem lidem 109b (den dinchleuten[!]; Já... nadielém ... jeho hrdlo zemským lidem 141a (seynen halz den lant leuten); A ten fojt má při lidech býti 108b (Der schultez sol bey leuten[?] sein; Weichbr. XLVI, 5: Der schultis sal belehent[!] sien... Scultetus etiam bannum habere debet); Když ... ten první raněný žaloval by toho dne ten hlavný sku- tek a přesvědší tými ludmi, kteříž jeho volánie slyšeli... on proto vyhrá 11la (beweyse und bezeuge daz mit seinen schrei leuten); muož on pak rychtáře na svědomie míti a tých lidi, co sú to viděli a slyšeli 111a (dy dingleute, das sy ez gesehen haben und gehort). ludský, adj. Ktož chce zvěř hájiti... ten jich má držeti zachovatelně bez škody lidskey 118b (der sol sy in beworchteter were han); Když sě člověk poddejme(!) lidskych věcí 138a (Dez sich der man underwindet); Proto nemá žádati z lidského záňadří dotad, dokad jest přirozené zboží 113a (špatný překlad: iz gert[?] [m. get] nicht auz dem buseme, dy weile dy eben burtik buseme do ist); My rada... dali sme i... 277

Strana 278
dáváme... Matějovi súkeníkovi ..., že moci bude a muož rybníky jím (kusem obecní země) sobě opraviti i s tiem, což muož zhuoru přičiniti bez škody lidske (=škody lidem) etc. 87a1 (1478). lúka, f. Matějovi a Anně... má býti prut rolí a tři čtvrti luky 94b2 (1507); a to také k paměti přivozujíc (mlynářka), žet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lucze Štefkovskéj 94b2 (1507); role vorané i nevorané, luky, pastvy prodali 8Aa2 (1468); luku, kteráž jest podlé Skotně, má obrátiti k póžitku svému 92b2 (1497) (Oger). Lukáč, m., jm. os. Lukáš Za fojta Jana Nemce a starších jeho Štefana Dobáka, Lukacze Diasa 77a (1561); Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho... Lukacze Diasa 104a (1561). lúpenie, n. Toho člověka, kterýž zakletý jest za smrt... neb pálení nebo lupeni..., toho já zapovídám mocí svého pána 141a (der vorfluchtik ist umb... raub). lúpež, m. O lupezi 106b1, 135a (raub); Ví-li (oloupený), kdež jest jeho lupez 130a (wo seyn raub ist) jestli... ten tajný lupez bude přesvědšen 147b (dy heymsuchunge mit gezeug vor volgen wil); Rychtár jmá poslušen hned býti a jmá popraviti tomu žalobníku na ten lupez i na ty lúpežníky 135a (richten dem cleger umb den raub); Kdež člověka popadnú... o krádež nebo pro lupez, v němž bude popaden 134b (raube); Rychtár ... jmá popraviti tomu žalobníku na ten lupez 135a (umbinden raub). lúpežník, m. Rychtár ... jmá popraviti tomu žalobníku na ten lúpež i na ty lupezniky 135a (richter... umb den raub und über rauber); Který nocí lúpí, mají na něm popraviti, jako na lupeznika sluší 139b (alz über eynen rauber); O lupezniku 107a1, 139b (v. d. rauber); A pakli jemu vezme co vlk aneb lupezniczy,... tedy musí všecko platiti 118a (rauber); Když by byl jeden muž piščec neb kajkléř aneb bez zákona narozený, on nejest ani lupeznik ani zlodějstva poživatel 141b (er ist dez rauber noch deybez genoz nicht); Ta jistá žaloba jde na toho jistého lupeznika 141a (auf den rauber). lúpežský, adj. O lupezskych kusech 107b1, 145b (Von raublicher gewere); Bude-li 278

Strana 279
člověk obžalován o lupezske zboží 135a (umb raubleich wer); Bude-li člověk obžalován o lupezsky kus, jehož hlavní skutek naň provésti muož 145b (umb raubleich gewer); lupežsky, adv. Jestli kuoň pa- cholčí zlodějsky aneb lupezsky vzat by byl 126b (raubleich); pakliž... bude jemu ukradeno nebo lupezsky vzato 129a (geraubet); Chce to dokázati, že jemu jest to zlodějsky a lupezsky odjato 130b (raubleich). lúpežstvie, n. Což jednomu člověku požičí ... nemůž naň zlodějství neb lupezstwi provésti 129b (man mak yn nicht deube, noch raubez nicht dar an gezeyhen); Ktož... svuoj krádež neb lupezstwi ... najde 130a (seyn raub); A pomluví-li naň zlodějství anebo lupezstwi, on se má vysvo- boditi 130b (zeycht man yn düb oder raubez); Když jednoho člověka zlodějstvím neb lupezstwim... spopadnú 145b (mit raube); Ktož své právo přestúpil bud zlodějstvím neb lupezstwim 135a (mit raube). lúpiti, impf. Solihrách také na cestách lupyl naše súsety(!) 98a (1468[?]); Který nocí lupi, mají na něm popraviti jako na lupežníka sluší 139b (Der dez nachtez beginnet czu rauben). Luto, n., jm. pole Petr Polák, fojt náš, jéj ... dal duom na rinku... a tři pruty pole na llutie za jéj diel otčišny 100b (1464). V staré češtině je doloženo u Štítného adj. lutový. Je to lat. lutum, bláto, bahno, hlína, jíl. Jinak pozemky ty se nazývaly u svatého krále, t. j. u kostela sv. Štěpána: Porúčím ženě svéj Anně rolí u svatého krále 97al, 1518. S tím souhlasí německý zápis č. 30 z r. 1429 Kašpar Strigner dává dvůr, jehož pole jedno ve výměře 11/2 rutten sint gelegin off dem leyme kegin Sant Stephans kirche übir. Leim, leime je Lehm, hlína, snad tam byl hlinník. lutovati, impf. Tu když Frátrík Jan... toho dovésti nemohel, což jest Janovi Nem- covi nařekel... lidé lythugicze jedné i druhé strany a poňevadž švagrové byli, na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561). lžícě, f. Aby s toho (Anna) dala Janovi... dvaceti zlatých, pět lzycz strie- brných a jeden koflík střiebrný 93b2 (1507); Blažek dal byl chovat Mikolášovi Beznosovi chovat(!) 70 zlatých a 10 lizicz s(t) řieberných 99a (1453). 279

Strana 280
M macecha, macocha, f. Třetina ženě za starých časův bývala dána, ale vlastnéj mateři, a ne macosse 114b (pozd. přípisek); Hostek, náš spoluměštěnín, ctnú paní Oršulu Hostkovú, maczochu svú vedlé našeho měsckého práva jest odbyl 101b (1466). Macias, -áš, v. Matěj Mája, f., jm. os., k Magdalena(?). Kerak ctná paní Maga, neboščíka Matěje Fabuše žena... kterak prodala tak, že jest Maga z bratrem ... humno fabušovské prodala. A na to jest Maga z bratrem svým ... vzala čtyři zlaté... a Maga z bratrem ..,. Garajovi to humno slobodili 100b (1464). Majdburk, Marburk, m., jm. míst. O městě Marburku 105a1 (Von der stat czu Meidburch); O vyššiem právě města Marburka t. (Von dem höchsten richter czu Meidburch der tat). Majtan, m., jm. os. Rada dole podepsaná: Mat'ej Kotršě,... Matis Martin Maytan 90a2 (1488); boženníci: Martin Pánko,... Matěj súkenník, Maytan, Proféta 87а1 (1479); 87a2, 87b2 (1479). Mako, m., jm. os. Starší jménem Blaško Rašovský,... Duro Brodňanský, Aron Mako 89b1 (1485); Aron mako 87a1 (1479); My Michal, řečený Mako, fojt žilinský a rada dolů psaná... vyznáváme 91b2 (1493); Michal Macko 86a2 (1475); Michal Mako 91a2 (1493); Matěj Mako 103a (1524); Za fojta Jana Nemce a starších jeho... Michala Maka 77a (1561); Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho... Misia Maka 104a (1561). málo, adj. n., adv. Zboží (žalovaného), což by tak malo platilo, že by (rychtář) za svuoj osud neměl dosti 128a (daz also chleine[!] gilt); aby v tom ve všec- kém statku od mala do mnoha, moc a vládu jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481); což by bylo koli statkuov Barbořiných, bud mnoho nebo malo 10/b (1503); co koli mám statku svého, bud malo nebo mnoho, v domě nebo na poli 93b2 (1507), 95a2 (1511); A teď' já vzdávám za svého zdravého života své ženě, což kolvěk jmám, malo nebo mnoho 89b2 (1485); ted' já Janovi, muži svému zdávám za svého zdravého života, což kolvěk jmám, malo nebo mnoho 90a1 (1485); 280

Strana 281
A tak že jsú spolu dokonali..., jakož to stojí šéře napsáno v těchto knihách malo napřed 83b1 (1469). v. t. pomálu. malomocenstvie, n. A jestis(!) vinen, aby tě pakostnice napadla i malomocenstwi 143a (daz dich daz gycht und dy missesucht beste). malovánie, n., hant-gemâl, handzeichen, hauszeichen, stammgut Žádný božejný člověk nepotřebuje své ruky malowani dokazovati 137a (seyn hant gemal beweysen); O těch (tých), kteří mají dokázati své ruky malowani 106b2, 137a (ir hant gemal); Jeden jinší člověk muož dobře táhnúti k jeho ruky malowani svú božbú 137a (czu sey- nem hant gemal czyhen). malovaný, adj. V cizém fojtství nebo rychtárství neostaví žádný božejník žádného k boji, než v právě, kdežto jeho ruka malowana leží 137a (do sein hant gemal liget inne). malý, adj. Otec ... muož syna odlúčiti ... s všelijakém zbožím ... bud jak male bud' 135a (wy clein iz sey); (mužský erb) to udělá... jeho vlastnie zbožie... jako ... dobytek veliký i maly 114b (rinder und vich); Jaňe, synu milý, statek maly i věliký tobě poručuji 96b1 (1517); Ondrejovi aby byly dva pruty rolie a puol čtvrti a humna puol pruta a jeden maly 94a2 (1507); z toho kusu země má (Matěj) s svým platem dávati dva mala platu penieze 87a1 (1478); Po malym času Oršula... byla šla za muž, za Segina 2b1 (1460). malžen, v. manžel Maňata, Maňeta, m., jm. os. Weyshyn fideiussit pro Maneta 9b (1380). Mand(e)I, m., jm. os. Ryš, Proféta, Mandel, Matěj súkenník, konšalé města svrchu psaného 100a (1455); Mat. Mandel 82a1 a2, (1462); 5b (1459), 100b (1457), Matis Mandel 12b (1462), Mat. Mandl 2b1, 3a2 6a (1460) ; Mandel, Cloz sutor 5a (1450). Maňko, m., jm. os. My rada města Žiliny ... známo činímy..., jakož jest kúpěl urozený pán Václav od S. Mikuláše, z Branče a z Střečna etc. fojtovstvie města našeho Žiliny od Staňka z Kremnice a od Matúše Maňka z Beluše za šest set zlatých 85a1 (1472); My Matúš Manko, fojt 101b, 281

Strana 282
82a2 (1464); My Martin, fojt žilinský, řečený Manko 82b2 (1469); přistúpil Matúš Manko i s synem svým Martinem 83a1 (1469). manžel, m. Po smrti neboščíka Lacka Vajčáře, manzela té panie a strýce jejich 12b (1460); Stala sě smlúva ... mezi poctivú paní Agnú, mlynárkú s Valentem, manzelom její z jednéj strany a mezi Matějem a Annú, dietkami její, z druhéj strany 94b2 (1507); Kateřina a Gedruda, sestry vlastní nebožtíka Štancle, svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily,... Kateřina totiž svaku svému a Gedruda manzelowi svému 88b2 (1482); jm. os.: přistúpil jest před nás opatrný muž Ondrej Manzel a žádal jest 102 (1492); kteřížto (dobří lidé) zeznali jsú, že zjednali jsú Manzela z Urbánkem i sirotami 102 (1492); přisúdili jsú sirotám jeden prut rolí a Manzelowy puol pruta rolí po svéj(!) ženě a k tomu Manzel přidal sirotám dva zlatá, tiemto obyčejem; Jestliže by Manzel kdy pro- dával ten puol pruta rolí t.; ...aby Manzel mel přístup slobodný k ode- hnání t.; dedina jest Manzelovi dopřiela obydlení i sedění mezi sebú t. manželek, malženek, m., manžel A všickni ti pře(d)menovanie(!) pustili na ty dobřé lidi i také menova- ná paní Barbora i (s) malzenkiem svým Janom Lelinským 90b1 (1488). manželka, malženka, f. Petr Polák ... s Oršulú malzenku svú 101a (1464); z Oršulú, jéj sestrú, malzenku fojtovú t.; Matěj kováč z Barború, malzenku svú, dal jest... Barboře, malzencie(-tie) jeho t.; diel otčišny, kterýž jide na Hadvigu, malzenku Nikušovu 101a (1464); Dále svrchu psaní fašové z malzenkamy svými jmají Petru Polákovi, fojtovi našemu, listy na fojtovstvie slušejície jmají(!) vypravit' 101a (1464); přišli sme od svéj ňevesty, malzenky bratra mého Hannus Frolicha 7b (1451); (Hostek), když jest poručenstvie delal, pozval jest paní Dorotu (Malsesekw swu, škrtnuto) Malssenku svú a řekl 90a2 (1488); Statek malý i věliký tobě poručuji mocně tak, aby jím vládal a hospodářem byl i Dorota, manzelka tvá 96b1 (1517); potcivá(!) žena Dorota, manzelka Martina Nemlatha 85a2 (1473); šlechetná paní Uršula z Závadky, manzelka jeho vlastní 82a2 (1468); po smrti mojí a manzelky mé 101b (1468); aby ty manzelcze mojí Osanně i dietěti mojiemu Barboře po smrti mojí pokoj dal 83b1 (1469); ty peníze žádnému jinému přieteli svému neporučuji, jediné svéj manzelcze 92b1 (1469); Mistr Jan... duom a statky hospodářské vzdal jest i s svú manzelku Osannú již jmenovanému Štefanovi Gardošovi a Barboře, manzelcze jeho 89b1 282

Strana 283
(1485); aby ty všecky věci byly Anňe, manzelcze méj 93b2 (1507); ...Margétě, manzelcze méj 95a2 (1511); Matěj Křepčík, spolusúsed náš, přistúpíce s Margétú, manzelku svú před naši radu a tu jmeno- vaný Matěj Margétě, manzelcze svéj zapsal sě jest t.; Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manzelku dievku nebožtíka Mikuláše Noska a Osanny 87b2 (1479); A on (Dlúhoš) to (zlodějství) byl řekl na Martu, již jmenovaného Gregoře manzelku 93a2 (1501); Martin s Pe- trovec ... i s panie Uršulú z Závatky(!), manzelku svú 86a2 (1475); Michal Prchala i s svojí manzelku Kathruší 101b (1468); Matěj Kotrše s manzelku svú Annú 92a1 (1494); Šimek švec s Barború, manzelku svú 88a1 (1481); vyznali sú, kterak sú je též dobrie lidé sjednali s Martinem masařem dobréj paměti a s jeho manzelku Dorotú po jeho smrti 85b1 (1473); Petr mlynár ... všech přátel manzielky své jest... odbyl, takže žiadný na té třetině mlýna (z) napřed jmenovaných přátel manzielky jeho nemá nic povostaveného 96a (1515); on podlé přátelství krevnieho manzielky své cizého člověka odehnal od toho domu 103a (1524); od dobré paměti Margéty flovské, mateře man- zelky své ... aby žiadný na to sahati neměl po smrti jeho kromě manzielky a dětí jeho t.; Právo ... ortelovalo jest, že jsau a zuostávají v té poctivosti, v které prvé byli i z manzielkamy svémi i s přátely kterémi koli 77a (1561); Manželka, žena Ondřeje Manžela: Vyzná- váme, že sedení, na kterémž (Ondrej Manžel) sedí, toliko na jeho a na Manzelku i na dietky jeho záleží 102a (1492); ale může se rozuměti také jen manželka = chot jeho. manželsky, adv. Švakru svému Jiříkovi Vladařovi, který jich vlastní sestru Maruši řádně manzelsky pojal, vzdali jemu ten duom 87a2 (1479); Michal súkenník ... narodil sě jest manzensky(!) i potcivě(!) od otca i od mateře 4b (1457). Marburk, v. Majdburk. Marek v. Marko. Mareta, f., jm. os., z Marta(?) Mareta Hančová, neboščíka Matěje Fabuše vlastní sestra 101a (1464); Maja z bratrem svým Jakubem a z maretu Hančovú Garajovi to humno jsú slobodili t. Margéta, f., jm. os. Margeta, manželka jeho tím obyčejem jest řekla 95b1 (1511); Matěj Křepčík, spolu súsed náš, přistúpíce s Margetu, manželkú svú před 283

Strana 284
naši radu a tu jmenovaný Matěj Margetie, manželce svéj, zapsal sě jest tímto obyčejem..., aby ty všecky věci byly Margetie, manželce méj t. Margretic, m., jm. os. z Margréta Thomas Margreticz, unser mitwoner 4a2 (1424). Maria, -ie, f., jm. os. Jenž jest dán a psán v něděli první před Počatí panny Marie léta... 92а2 (1494). Marko, m., jm. os. Marek Marko Jacobus sutor 97b1 (1391). marný, adj. Nemá také žádný božejník k právu státi než tři hodiny(!) práva(!) proti svému nepříteli o marny(?) kus 132 (in eynem geheckten dinge). Marta, f., jm. os. On to byl řekl na Martu, již jmenovaného Gregoře manželku 93a2; Tehdy Martha vedlé práva našeho u vězení seděla t. Martin, m., jm. os. Výslovnost -tin je naznačena několikrát psa- ním t'. Všechna rada dole psaná, jakožto Mikoláš Krajčí, Mart'in Antholowicz, Martin Pánek,... Martin Šváb 100b; Martin Polacowycz... Martin Polacowycz 4b (1459); Mart'in masař 101b (1466); paní Dorota Kozá- ková, sestra jeho i také Martin, syn jéj 5b (1459); Tak že sě paní Dorota z Martinem, bratem jéj ... zmluvili t.; A toto jse dálo a vpisovalo v knihy městské tu neděli po S. Martinie léta 1479 88a1. Adj. possess. Martinóv: Ona Martinova Dorota dala jemu 16 zlatých 85b1 (1473); že ji napřed jmenovanú Dorotu Martinovu má zastúpiti a zastupuje ode všech svých přátel a dětí t.; Předstúpil před nás Martin Polák z jednéj strany, z druhéj strany Matis Habrarth svými dětmi, točíš z Martinowyma Polákovica sestřinými dětmi 7b (1457). Maruša, -č, -e, f., jm. os. Soror Marussa nomine 5a (1450); eedem sorori suprascripte nomine Marussa t.; přistúpili jsú... Marusse, manželka nebožtíka Štancle 88b2 (1482); Paní Marusse dala jest a odbyla Mikulášovi ... na miestě sester jeho... V zlat. t.; Jiříkovi Vladařovi, který jich vlastní sestru Marussi řádně manželsky pojal, vzdali jemu ten duom 87a2 (1479); A na tom ty strany zúplna jsú přestaly, že již jmenované paňé Ma- russe již jmenovaní přátelé... jmají pokoj... dáti 89a1 (1482). masař, m., řezník, Masař, -ár; Mesár, -ér, m., jm. os. Martin Masarz 2b1, 3a2 (1460), 100b (1464), 6b (1463), 5b (1459), 284

Strana 285
101a, b (1464, 1466); Martin Massarz dobrovolně přistúpivše... potom Martin Massarz dal jest rok a den ku placení ... a tak, že jsú ručili... Martinovi Massarzowi 83b2 (1469); Mikuláš Nosko poručil jest... manželku svú a dietě své... Martinovi Massařowi, bratru svému strýčenému 83b1 (1469); Martina Masarze... s Martinem masa- rzem 85b2 (1473); Martin Massar 5b (1459), 101b (1468), 82a2 (1468), 82b2 (1469), 8a (1468), 83b1 (1469) — Merten carnifex... ex una Merten Messar, parte vero ex altera Karlik 15a (1450); My fojt Gal i boženíci mister Andr(es), Benedictus Nožér, Martin Messer, Zighel vyznáváme 7b (1451); My fojt Gal i boženíci... Propheta, Merten Messer 7b (1451) ; Srov. Martinus carnifex 97b (1417, 1418), 6a (1419); Martynus, Merten, Mertin Fleysser 6a, 72b (1418), 72a (1416), 80b (1429), 4a (1424). masarnice, masárnice, f., jatka A také Petr Polák Nikúšovi jednu jatku nebli masarnit'i dal slobodňe duo smrti požívat 101b (1464). maso, n. Pakli by udělal v masse ránu, tedy propadne rychtářovi 140a (slecht er ym eyn vleyz wunden); Když by jedno(ho) ranili v masso 109a (vleischwunde sleht). Matěj, m., jm. os. Matieg súkenník 5b (1460), 6b (1463); Mathieg Kostka... Mathieg Mako, Mathieg Kbún 103a (1524); rada dole psaná: Mathey Kotršě... Matheý Veliký, Matheý kolář... Matheý Kosen, Matis 90a2 (1488); Matey súkenník 99b (1454); Matiey súkenník 100b (1462); Mateg Kropáč 95a1 (1508); Stala sě smlúva .. mezi paní Agnú, mlynárkú... a mezi Matiegem a Annú, dietkami její 94b1 (1507); Matiegowi a Anně, dietkám její má býti prut rolí a tři čtvrti lúky 94b2 (1507); Ondrejovi aby byly dva pruty rolie... a Matieyowi tolikéž 94a2 (1507); Michal ... zeznal jest, že jest prodal Mathiegi řečenému humno pro flor. XVIII. A ty pozdvihše před námi slobodil jest Ma- thegi rečenému... Pavel Mezierka... to vše zastúpil jest i s tými sirotami slobodil Mathegi rečenému 93a1 (1498); Martin Polákovic.. postavil starú radu, ménem Nikušě, starého fojta, Matiege súkenníka 4b (1459); Pane Mathegi, jakož tobě známo jest, že 92a1 (1494); v. Matiáš, Matyáš; — adj. possess. Matějóv: Barbora, Matheyo(va) žena a tiež cera Jakúbkova 90b2 (1489). 285

Strana 286
Matějek, m., jm. os. Item po třetie, Sekula jest jednéj ženě, vzavši jéj z domu od Ma- tiegka krajčé, násilé udělal 3a (1460). Matějovic, m., syn Matějův Item zlatý porúčím na Kostel Matky Boží u Matieyowicze (syna, škrtnuto) Jana; aby vydal dva zlatá, jsem odpustil 97a2 (1518). mateřizna, f., podíl po matce že sú přistúpili před nás ... Krok Jiřík svými sestrami ..., že jich odbyl z očizny a z materzizny, každéj zvlášče 40 zlatých 102b (1509); Tak že sě paní Dorota z Martinem ... dobrovolňe sami mezi sebú zmluvili o očiznu a o materzyznu 5b (1459); Pan Martin... na jich materziznu dal sto zlatých 87b1 (1479); A oni, již psaní děti, úplně a docela od své materzizny pustili... a oni jemu od sebe i od kaž- dého svého přítele osvobodili, že ho nemají viece z otčizny ani z ma- terzizny napomínati t.; nebt' jest Dorota od najmenšieho do najvět- šého odbyta za svú otčišnu a za materzyssnu 5b (1460); Mertuš Dorotě... sto zlatých za otčišnu a materzyssnu položil 5b (1460). máti, f. Tehdy rada optala jich... spuolem: Odbyla-li vás maty vaše? 85a1 (1470); Žofka Lackova, mati jeho ženy prvnie 85b2 (1473); Ta dievka, kteráž při domě nejest ustavičná, tu neoddělí mati(!) 112b (die teilet nicht ire[!] mûter rat mit der tochter, dy auzgegeben ist); A pakli by otce neměl, tedy to zboží vezme mati s větším právem nežli bratr 113a (sein můter); Ta žena (synova vdova) vezme vyšším právem svého muže věno... což(!) jeho mati 127b (daz[?] dann, als seyn můter); tehdy mati bližší jest obdržeti... nežli jejího syna žena 127b (so ist dy mûter neher... dann irez sunez witwe); narodil sě jest manžensky(!) i potcivě od otca i od materze 4b (1457); Item humno kúpivše vod dobré paměti Margéty flovské, matherze manželky své, a rolí, kterúž vona, ... mati jeho jemu poručila, zapisuje tím voby- čejem 103a (1524); Human... ty peniezě od materze jeho jest vzal 2b1 (1490); což by jeho přietelé byli tří od otce a tří od materze 137b (von der müter); po smrti jejich materze 144a (noch ire můter tode); tyto děti... mohú dobře své jměnie prodati... vedlé vuole materze svéj 114b (mit der mûter willen); Potom sme ... ortelovali, aby ... Gregorovi cti nic neškodilo, ani ženě, ani materzi její Osanně 93b1 (1501); kladl sem peniezě před radú materzy jeho 2b1 (1460); Ktož řečník bude, ten retuje(!) k právu materzy i dětóm 140b (der 286

Strana 287
retet[!] czu recht der můter); přiřekli... materzi Jakšovéj s tých 12 zlatých 4 zlaté 86b1 (1477); A jestli by pak potom to dietě umřelo, tedy erbuje na materz 116a (erbet auf dy müter); kdež mají svědšit(!) na jeho materz 146b (špatný překlad an seym[!] lehen[!] seyner můter); avšak vezme toho syna dietě a téj dievky dietě ten erb za otce i za materz i za sestry i za bratry 113a (vor vater und vor mů- ter); Smlúva se stala mezi Jiříkem Dobákem, materzij jeho i švagrem jeho 95b2 (1513); Stala jse úmluva mezi Štefanem ... a mezi... slo- vútnú paní Uršulú z Závadky, materzi jich 87b2 (1479). — Adj. possess. mateřin: Martin Polákovic i svými dědzmi jmá pokoj jmieti od svých sestřencóv (s) otčisnú svú, i po maczerziney smrti má na věky pokoj jmeti 7b (1457); Který kněz bere diel rovný svéj sestře bez(!) materzyney rády 112b (in[!] der müter rat = hausrat, ge- räte); aby ony rovnú mieru vzaly v otném zbožie a v materzynem erbu a zbožie 112a (in dez elter vater oder in dez elter mûter erbe); po otnéj smrti neb materzyney 116b (noch dez vater tode oder der můter); pojal-li by její syn ženu za materzyného zdravého života 127b (bey irm leybe); Ta máti jest host v synovém erbu a syn v ma- terzynem erbu 113a (in der můter erbe); Paliž umře syn v materzy- nem zboží, tehdy máti jest bližši obdržeti 127b (in der můter gut). Matiáš, Matias(?), Maciáš, Macias(?), m., jm. os., Mathias My fojt Martinus i všetka rada... Matias súkenník... vyznáváme 98b (1453); Matias súkenník, Matis švec 99a (1453); dy gesworin Ni- colaus Cromer, Maczias, Laczko 2a1 (1403[?1); dy gesworin ... Ma- czias, Laczko Wngarus 2a2 (1403[?1), 9a (1380); Změna tici. Matis, Matys, Matyš(?), m., jm. os. Mathis Rabus, wir bekennen 3a (1409); Matiss sutore 80b2 (1444) ; Mathiss Abrahart, Mathiss súkeník, Mathiss sutor, ... vyznáváme 7b (1451); v zápise na téže straně z r. 1457 Mathey súkenník; Nikloš Polák dal zetovi svému Mathiss Abrahartovicu... sto a 80 zlatých 7b (1451); A na to sú přizvali k sobe pře lepšie svědomie dvú bož(e)- níkú, jménem Michala Prchalu a Matissa ševca 98b (1453); A to je nám svrchu psaným Michalovi Prchalovi a Matissovi ševcovi sve- domo 99a (1453). matka, f. Kordule, matka Barbořina, ... šla jest do Polsky 88a2 (1481); A ona jest matku svú až smrti dochovala t.; Jiřík vyplatil statek matky své penězi hotovými a ona, matka jeho, ten statek jemu jest osvobodila 287

Strana 288
95b2 (1513); Jakuba prosím, aby matku svú choval, jak na to náleží 97a1 (1518); Jan Komár s již jmenovaným Martinem písařem, otči- mem svým i se paní Uršilú, manželkú jeho a matku jich 82a2 (1468); A oni sě, obě straně jeden druhého pro buoh, pro Matku buoží o roz- hněvánie odprosili 93b1 (1501); Item zlatý porúčím na kostel Matky boží 97a2 (1518); Která by koli strana to rušila, aby na kostel 12 f. Matky buožie položila 93a2 (1501); Jenž se stalo v neděli před Matku boží hromničnú 95b2 (1513). Matúš, m., jm. os. My Mathuss Maňko, fojt žilinský 82a2 (1468); Mathuss vajčar 86b1 (1477); Gabro žaloval jest... na Mathussie Vajčaře t.; žaluji na mathusse Vajčařě t.; ty 4 zlaté sirot těch zóstaly sú u Mathusse Vaj- čaře t.; postavil jest za rukojmě Bartoše ševce, ... Mathusse, kováče od brány 84a1 (1469); od Matusse Maňka z Beluše 85a1 (1472). meč, m. Ktož druhého mecz neb medenici z jistby nese 145a (swert); Chce jeho přemoci ... svým brunátným meczem 142b (mit seynem brau- nem swerte); Nemá žádné řezivo s sebú nésti krom mecze 129a (an swert); Mají v opásání jíti i s meczmi 134b; Ktož očiznu pýtá, ten jmá od mecze počíti, to jest jemu od otce jeho přirozeno 136b (von swert halben, daz ist von vaterz halben dor czu geporn seyn); Každý muž erbuje také dvú vozú kolesa a ten erb na najbližšího svého při- rozeného přítele a k tomu mecz 115b (erbet auch czweier wegen, daz erbe an den nechsten eben burtichen magen... und erbe an den nechsten swert mag); Když se dva raníta, jeden bude s meczem a druhý s nožem ... tomu, ktož s nožem bojoval, temu jde o hrdlo, a ten, co s meczem bojoval, o ruku 110a (mit dem swert). měděnicě, f., měděná nádoba Ktož druhého meč neb medeniczy z jistby nese 143a (pecken); Co k ženám sluší zbroje?... spinadla pásy striebrem pobité, medenice, podušky 114b (bekchen). medvěd, nedvěd, m. Ktož chová psa obžerného nebo vlka krotkého anebo nedwiedie neb opici 118b (bern); Jestli jeden muž psa zabije do smrti anebo ned- wieda 118b (bern); Ktož(!) psy nebo nedwiedie(!) aneb kuoň aneb vuol aneb kterýkoli dobytek bude ochromen 119b (ber = kanec); Kdežto jest zvěřóm pokoj udělán s královskú kletbú na(!) nedwie- dich a na vlciech a liškách 124a (an) = âne, kromě(!) (den bern) 288

Strana 289
84b2 (1470). Příjm.: My Martin Medwed, fojt žilinský 83b1 (1469), 84b2 (1470); A oni (Staněk a Matúš Maňko) pře(d) stúpivše před nás, úplnú radu, odkázali sú byli těch čtyři sta zlatých Martinovi Nedwiedowi z Zápražína. A Martin Nedwied přistúpil jest před nás a vyznal jest 85a1 (1472). Melchiar, -ior; Melichar, -eř, -er, -r, Milichar, m., jm. os. My Melchiar, fojt žilinský 92 (1497); starší města Aron, Melchior 88b2 (1482), 82b2 (1469), 82a2 (1468), 88a1 (1481); starší Aron, Mel- chior... opatrný muž Melchior, tehdy spolusúsed a spolubratr náš přistupoval jest několikrát přede všecku obec spolu sebranú ... tak- též i on Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 89a2 (1482); Šimon, Štefan, Melchior, synové ... paní Uršily ... napřed jmenovaní Šimon, Štefan, Melchior a Jan Komár s již jmenovaným otčimem svým i se paní Uršilú, manželkú jeho a matkú jich ... puol druhého sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti a zachovati napřed psa- ným Štefanovi a Melicharowi 82a2/b1 (1468); Stala jse úmluva z dobré vuole mezi Štefanem Gardošem, Mellicharem a mezi... Mar- tinem z Petrovce 87a2 (1479); Melichar 8a (1468); Hostko, Milichar, Štefan Krok 85a1 (1472); Blažek Rašovský, Milichar, Krok 85a2 (1473); Michal Prchala, Melicher 101b (1468); rada v dole psaná... Nicolaus Melicherz... vyznáváme 95a2 (1511); My fojt Ondřej Bap- čanský a rada... Mikuláš Melichr 95b2 (1513); My Jiří Krok... Mikuláš Melicher 96a1 (1515); Je Melicheř, -r, syn Melicharův Mi- kuláš? 95a2 je několikrát psáno Melich: Melich starý, napřed řečený Melich, svrchu psaný Melich; asi = Melicher. mení, menší, komp. adj. Což purgmistr udělá ... s přivolením větší strany božejníků, tedy ten menssy diel nemůž proti tomu mluviti 129b (daz myner teil); Každý muž muož sobě zložiti buoj, kterýž jest menssieho urození 134a (dem der bere[?]) W. l. 63, 3, wirs (ist geborn); nebt' jest Dorota od nayme(n)ssie(ho) až do najvětšého odbyta za svú otčišnu a za ma- teřišnu 5b (1460). méňe, méň, adv. A pakli oba (vozy) jsta nabraná, který jest menie nabraný, má ustú- piti těžšiemu 124b (der wenich geladen ist); tři lány anebo pak menie 138b (drey huben oder darunter); Když by člověk byl... v (z)lodějství popaden men nežli tří ši(li)nkův jde jemu o kůži a vlasy 129b ([dy] minner denn dreyer schilling wert ist). 19 Slovník k Žilinské knize 289

Strana 290
měniti, impf. Tehdy právo dalo: Poňevadž se menily dóm za dóm, má kúpe před se jíti 100a (1454). méno v. jméno, menovitý v. jmenovitý Merten, Mertýn, m., jm. os., Martin Ex una Merten Messar 5a (1450) ; Merten Messer 7b (1451); Mertin Gürtlar 79a (1426); Mertin Gutler, Mertin Fleischer 78b (1423); Mertyn Fleysser (1416). Mertlík, m., jm. os., zdrobnělé Merten, Mertel Michalec, Mertlik, Michal Prchala..., konšalé města svrchu psaného 100a (1454); Coram nobis... Gloz, Mertlyk, Mathia 98b (1453); My fojt Martinus i všetka rada města žilinského, točíž Klos... Mertlyk 98b (1453); My fojt Martinus a měščenie, točíž Klos... Mertlyk 98b (1453). mertuk, m., mertt'uch, z mad'. mérték, míra Který božejník se obchodí falešnú kúpí, bud loktem krátkým... nebo nespravedlivým mertukem, zůstane bezectný 132a (mit unrech- ter maze). Mertuš, m., jm. os. z Merten, Martin Opatrný muž Mertuš Polákovic a ctná paní Dorota Kozáková, sestra jeho ... vyznali sú ... tak, že sě paní Dorota z Martinem, bratrem jéj ... zmluvili tiem obyčejem, že Martin, syn Polákóv jmá dáti 5b (1459); Přistúpil jest před nás opatrný Merthuss... a žádal, že by (dobří lidé 4) seznali, kterak kup sě stal mezi Mertussem a nebožtí- kem Petrášem Thurským 91a (1489); i opýtal jest Mertuss(e, škrt- nuto) Petráše t.; prodal jest Petráš Thurský Merthussowi duom t.; Dorota jest slíbila jemu sama za sě i za své děti tak, že Mertussa ani dětí jeho ani ženy jeho nejmá věčistě niščeho napomínat 5b (1460). mesar, meser v. masař, -r městečko, n. Kterak miesteczko jmá pavované býti 133b (Wy man eynen markt pauwen sol); Nemá ani móže vedlé práva žádné miesteczko ustaviti nebo opraviti jedno od druhého blíž jedné míly (-i[?1) 133b (chein markte); A pakliž dosáhne vsi nebo miesteczka a uteče k fojtovi, ... tedy mají tu srozuměti to právo 125b (zu dorf oder zu steten); na kterýmžto (právě) byli lidé z mesteczek okolních 77a (1561); Míšo Drdol z Mesteczka Rájce fojt t.; Jan Farkáš z Bytče, fojt Byče Mes- teczka t.; Duro Velk, přísažní z Mesteczka Byče t. 290

Strana 291
město, n. O Miestie Marburku 105a1 (Von der stat czu meiburch); O tých bo- žejnících, kteříž mají býti miestu zachovatelé 106a2 (dy der stat be- vor seynt); Také nemuož žádné tvrzi ani miesta zavřeného, zdí utvr- zeného neb parkánem ani na huoře osaditi 133b (noch stat vesten); Který božejník se obchodí falešnú kúpí... má miestu a rychtárovi má(!) polepšiti 132a (der stat und dem richter bezzern); A jestli bude najden v miestie 148b (in der stat); Což purgmistr udělá miestu anebo dědině k polepšení 129a; O jednom, kterýž bude v Miesti(!) (miestie) aneb v předměstí zbitý 107a1, 139a (in der stat); Meče také nemají nésti žádný po rukojmí(!) v miestech i ve vsech 125a (in den steten); Který člověk jest usedlý v miestie a má duom 121a (in der stat gesezzen ist); ten má rychtářovi a miestu vinu propásti 139b (der stat büzen); Kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela, ... tehda aby propadla na miesto deset zlatých 92b2 (1497); jestliže by kto chtěl protiv tomu mluviti... tehdy my miesto máme zaň odpoviedati 12b (1462); Vyznávámě..., kterak sě stalo zde v pro- stretku nás v miestie v Žiliňe 90a2 (1488); Dal jest Martin... svaku svému... sladovně požívat, dokad před Miestem ten srub stojí 7b (1457); My fojt Martinus i všetka rada Miesta žilinského 98b (1453); A manželka také i dietě... v statku i v sbožie i v domu v Žilině miestie ... má též s pokojem ... zuostati 82b2 (1469); My Martin fojt a měščené Mesta žilinského 99b (1454). — Nové Město, jm. místní: Černákovic z Nového mesta lúpil naše súsety(!) 98a (1468[?]); A ty peníze vzel jest Pavel Mezierka z Noweho Miesta, přietel těch sirot 93a1 (1498). městský, adj. Ten duom její karlíkovský má skrze dluhy na cizie ruce přijíti, a to z práva miestskeho 87a1 (1479); Osanna... pojala a šla za muž, za Jana, písaře a školníka našeho miestskeho 83b2 (1469); Vyznáváme naším zápisem miesczkým všem vóbec 93a2 (1501); Mikolaj Hostek ... macochu svú vedlé našeho miesczkého práva jest odbyl 101a (1466); kázali sme zepsati a v knihy miesczke vložiti 94b2 (1057); 95a2; tak, jakož(?) v knihách miestkých zapsáno 102a (1481); A naše právo miestke jest jeho opravilo, že jemu na jeho cti nic neškodí 6b (1463); Martin... z (o)čizňe, z mieskeho mlýnu... jest dost učinil a úplňe odbyl 90b2 (1489); (Demeteř a Dorota) meli sú na mlýnech na meskich L zlat. 99a (1453); bychom... v knihy naše meske za- 291

Strana 292
psali 103a (1524); A tak to zjednánie potvrzuje písmo knihy mesky- mi(!) 102a (1492); Ondrej... žádal jest, abychom jemu zapsali v Messke knihy 102a (1492); A to jisté mají v ruce dáti rychtářovi anebo služebníku miestkemu 115b (dem vrone boten); jeho zboží (ža- lovaného), to má miestky služebník znamenati jedním křížem 128a (der vrone pote); O miestskem poslu 107a2, 141b (V. d. vronen boten); aby ohledali, má-li kto před právem svědšiti vedlé svéj božby a vedlé miestkeho práva 131b (mit der stat recht); Než já mluvím o rytierském přirození, a ne o těch, což přislúchají k miestkemu ščítu 115b (špatný překlad Welich man von riters art nicht en ist, an dem czu stet[!] dez herschildez teil; zustên, zesten s gen. = aufhören[!]); (zaběhlý) do- bytek chová na miestske polepšení 149a (czu der stat nucze). měščěnín, m. Opatrný muž Martin Polákovic, náš miesczenyn postavil starú radu 4b (1459); Nikloš Polák, mesczenin, súsed náš 7b (1451); opatrný Mertuš Polákovic, náš miestienin božený 5b (1460); Jan, Komár ře- čený, miesstienin trenčanský 82a2 (1468); Tomáš Gnobel... mal súd z jednemi(!) miestieniny(!) z Vařína 6b (1463); Item Jirík Kulčit (-ic) ... stával na nás a na naše messczeny na horách a na slobotnéj (!) cest'e 98a (1468[?1); My fojt... a miessczenye... vyznávámy 99a (1453); Páni messtiane a úřad s nimi jsau milostive naložili 104 (1561); My Martin fojt a miessczene mesta žilinského 99b (1454). měšec, m. Najprv jest to Secula udělal, že jest šloséřovi miessecz ottrhl 3a2 (1460); O trhání (-ie) miessczow (miesscu) 107a1, 140a (von der rayse[!] der stat[!]). meškánie, n. Jestli se děti rozlúčí zvlášče od mateře, tedy ony mají její třetinu vypraviti bez messkani 114b (si schullen ir geben ir dritteil alz be- scheidenlich). metati, impf. Žádný člověk ... má svuoj hnój před sieň svú metati 128b (für seyne tür legen). metla, f. Pakli by jeden muž ubil dietě aneb urval aneb metlu umrskal... zůstane bez viny 128b (slecht iz mit einem besem). mezě, f. A to (mlynářka) také k paměti přivozujíc, žet by byla cesta na mezi 292

Strana 293
kněžskéj a této lúce štefkovskéj až k byčanskému chotáři 94b2 (1507); Ale vo meze té země Orlík stará rada vyznala jest ..., (že) jest byla poslala tři člověky ... k opatření tých mezy 8a (1468); Michal vo- kázal jest meze té jisté země Orlík, že by byla meze ... až pod třetie hroblú třetieho rybníka t.; A totéž, totiž ukázaní té meze... Mi- chal... vyznal jest t.; sú posláni, aby meze země Orlík znamenali a vypověděli 8a (1468). mezi, praep. s ak. Jeden s těch sirot, ménem Lorinc, jest byl mezy nás přišel 2b1 (1460); A dva posly jmá jemu dáti mezy ty dva, kteříž spolu bojovati mají 134a (zwen boten ir itweder, dy do vechten schullen); on (zloděj) přišel jest mezy mé čtyři koly 141a (daz er chumen ist innen vir mey- nen wenden); jestli by jeden druhého obořil, tehdy aby on s tím dřevem vstúpil mezy ně 134a (daz er den baum unter stozze); A pakli jest tu panna a kněz, tehdy rozdělí to mezy sě 145a (dy taylen... unter sich); s instr. Když by smlúva se stala mezy dvěma od lidí 111b (Do ein sunung gemacht wirt); Kdež dva súsedy mezy sebú mají me- zírku 128b (Wen ezwen man gegen ein ander eyn reyhe haben) ; Kto mezy nima dvěma napřed před rychtáře přinese, tomu se stane, jakož se svrchu píše 148a (wer under yn czweyen); Také nemuož žádné tvrzi ani města ... ani na huoře osaditi ani mezy vodami ustaviti 133b (im werder pauwen); A jestli by toto rušili ti, což sú obermanové aneb jednači mezy nimi uložili, ti stratí ... svú ruku 112a (prechent dye dy sachwalder); Když se dva člověky mesy sebú raníta 110b (unter ein ander); seznali, kterak kup sě jest stal mezy Mertúšem a nebožtíkem Petrášem 91a1 (1489); A dále, kteréž kolvěk byly dluhy mezy Tomášem Kozákem a neboščíkem Mikulášem Polákem, ty všecky jsú mezy nimi umořeny 5b (1460); (Testamentáři) mezy jinými řečmi ptali jse o Štefana, syna jeho 96a2 (1518); vypýtali to na dobřé lidi, aby oni rozhodli mezi nimi 102a (1481); obě dvě straně tak jsú sě sami mesy sebú dobrovolně sě(!) zjednali 89a1 (1482); aby oni po smrti jeho ... nemeli mezi sobú žádného zavodení než mier a pokoj 92a2 (1494); Jest tomu na dvacet let neb viec, že jest byl ňekterý dobrý člověk, ménem Paul súkenník mezy námi svú ženú... a měli sú dóm mezy námi 2b1 (1460); puol druhého sta zlatých mají (Martin a Uršula) mezy rukama svýma držeti a zachovati... tak dlúho, dokud 82b1 (1468); Petr Polák... jéj z Oršulú... dal duom na rinku mezy duomem mistřový (m) a mezy duomem Michalový(m) 293

Strana 294
Bsdlákový(m) budúcí 101a (1464); Dáváme mocně duom svuoj, kterýž jest mezy domem Matěje kováče a z druhé strany mezy domem Gutmanovým, tak synu našemu 84b1 (1461); Stala sě jest smlúva a zrovnánie mezi ctihodným knězem Jiříkem ... z jedné strany a mezi... Tomášem Třitsátníkem a Barború, manželkú jeho z druhé strany 102b (1503); Mezy mužem a mezy ženú o jednostajném rodu 147a, Mezy mužem a ženú 107b1 (wan wirt weip ebenburtik). mezierka, f. Kdež dva súsedy mezi sebú mají mezyrku 128b (eyn reyhe = schmaler gang zwischen zwei nicht ganz aneinander stehenden häusern, rinne, abzugsgraben in einem solchem); nebo k větě předcházející: konce (plotu) má obrátit do svého dvoru mezyrky? Mezyrky a pekarskú pec a sviňský chlév to máš postaviti od stěny svého súseda šíru na tři stú- pěje 128b (reyhen). Příjm. A ty peníze vzel jest Pavel Mezierka z Nového Města, přietel těch sirot 93a1 (1498). mezní, -ý, adj. Ktož... kamení kopá mezne, což jest usazeno 136a (grebet er dy steyne auz, dy marksteyne gesaczt seyn). mier, m. původně mír Bylo-li by pak tak, že by jinší člověk ten mier zrušil 112a (Were iz also daz sy ein ander man breche [sunungl); O nepřítelstvie(-í) a o miru 140a, 107a1 (Von veyntschaft und vrid tagen); Mt. Kotrše svým bratróm z toho zboží dielu oddal po smrti svéj ..., aby oni... nemeli mezi sobú žádného zavodení, než mier a pokoj 92a2 (1494). miera, f. Aby ony (děti dcery) rovnú mieru vzaly v otném zbožie 112b (ge- leichen tail); má rovnú miru v utrpení míti jako onen 146b (geleiche peyn mit genem leyden); Má jeho nechati v jednem domě najblíž vedlé domu rychtářového v takovéj mirze, že by jemu neutekl 121b (in so getaner haft); (Katruše se synem) vzdali jemu ten duom... mocně před námi, a to takovú příčinú a mieru, aby ... Jiřík Vladař těch osmnácte zlatých zaplatil 87a2 (1479). miesto, n., místo Avšak jsú tři miesta in Saxonia, kdežto jest zvěřóm pokoj udělán 124a (drei stete); Ktož své právo ztratí v jednem miestie, tehdy stratil všudy 138b (in eyner stat); Pakli by ten člověk inhed na miestie umřel, ješče musí... uplatiti 109b (ob der man wol st.); A jestli jeho zabijí na miestie..., kto by jeho ubil... ostane bez 294

Strana 295
škody 140a (Slecht man yn auch czu tode an der stat); Kdežto ženě mista nejest z ustavením 127b (dy stat en ist); Kterýž sě před právem v známost dá, jeho věc jest dobře a muož jeho zasě přinésti na své miesto svobodné s právem 137b (špatný překlad: Wer sich vor gericht czu eigen[!] gibt, seyn [erbe] mak iz wol wider prengen [!] [m. wider sprechen] mit recht und prengen yn wider an seyne vreyhayt); A pakli by ochromil dobytek v tísnivém misti(!), má platiti polovici 119a (Le- met er iz in eyn auge[!] [četl ange, enge(?) 1, er gilt iz mit dem halben teil); Paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi, svaku nebožtíka Štancle, na miestie sester jeho,... Lorencovi Nonhart i na miestie bratra jeho Hannusa Nonharth 89a1 (1482) ; on slibuje na miesto otce svého před každým právem ... zastúpiti 85b1 (1473); Jestliže by který z rukojmích(!) umřel, tehdy jmá Jan písař na miesto toho postaviti a nalésti v rukojemství jinšieho 84a2 (1469); Umře-li ten dluhový muž, jehož tedy pán(!) vstúpí na jeho miesto a platí z toho zboží 144a (Stirbet eyn czins man dez herren, seyn erb tret an seyn stat); Jestli by který z nich lál ortel, on má bubenníkem(!) býti, ten má nahoru vstát a tento má na jeho misto sísti 143a (dyzer sol siczen ane seyne stat); jestli právu a svému nepříteli na jeho miesti chce sésti(!) jeho erb pro ustavičnost, jest právo, že 149a (und ist daz er... dem gerichte und seynen veynden an seyner stat wil seczen[!] seyn erbe durch eyn steticheyt, ez ist wol recht, daz); ten musí odpoviedati na jeho miestie 130b (an seyner stat); Když fojt doma nejest..., tedy božejníci mají voliti rychtáre na jistý den na fojto- vém miestie 108b (an dez schultez stat); Sedláčí mistr ten muože dobře svědšiti... v svém právě na rychtářovém miestie 116b (an dez richterz stat); miesto, mesto, praep.: A tam jedúce na tu vojnu, ostavil jest byl Petráše, bratra svého miesto sebě na hajptmanství 99a (1453); Tehda slyšavše Petráš, bratr jeho, kteréhož byl ostavil mesto sebe, že ubožčík Zandr... umřel 99b (1454); A vtom jest byl (Zander) jěl do Spíše na vojnu a osta(vi)1 byl mesto sebe Petráše, bratra svého 99b (1454). Michael, Michal, m., jm. os. Michael Hríčovský 7a (1439, 1441); Michael Prchala 3b (1451); 6a 82a1, 100b; Michael Przchala 5a (1450); Tehdy pozvali Vrtek a Šváb tří boženíkóv, jedneho Mikle Profétu, Michala Prchalu a Michala Hříčovského 99a (1453); Michal Prchala, Michal Ráječský 83b2 (1469); za fojta... a starších jeho... Michala Maka... Michala 295

Strana 296
Cigána 77a (1561); A to jse dálo a vpisovalo... tu středu ten(!) svatého Michala léta 1479 87b2; Stala se ta věc ... v pondělí po sva- tém Michalu archanjelu 83a2 (1469); Adj. possess. Michalóv, adj.: duom na rinku mezi duomem ... Michalowy(m) 101a (1464). Michalčík m., jm. os. Jednáčé téj věci zvrchu psanéj byli: Matěj súkenník, Nemec, Šokot, Michalczik švěc 102a (1481). Michálek, Michálko, m., jm. os. Jakub mlynár... Michalka, sestřenca svého, také odbyl 100a (1455); Michalko sutor 82a2 (1462); Michalko švěc 2b1, 3a2, 5b 1460); My... Kluoz, Michalec, Mertlík..., konšalé města 100a (1455). Michalec, v. Michálek. Michl, m., jm. os. Michal Tu sú přišli před nás Michal Til... Michl kramár, zet jeho. Tehdy jest řekl Michl Til Michlowi kramářovi 99b (1454); Šesté jest Michla Rájeckého chtěl bíti v jeho domu 3a2 (1460); dluhy, kteréž byly u Michla i jinde, i vzal jest (Petráš) s tých dluhóv od Michle na dva koňe sukna 99a (1453); A to jest nám svedomo, že jest mosil Michl tých 16 zlatých pánu vydati 99b (1454); A vtom jest pán vzal u Michle XVI zlatých Zandrových peněz t.; A tak jest vyšlo od Michle summa těch peněz Zandrových XLIIII zlatých t.; Zander jemu poviedal a poručil všitké dluhy u Michle... a řkúce, že by u Michle viece tých dluhóv nebylo t. Adj. possess. Michlóv: Item Jirík, Michlow syn, slúpil sestru Šokotovu(-ow) na slobotnéj(!) ceste 98a (1468). Mikle, m., jm. os. Michal Mikle Propheta 7a Michael Propheta 7a (1439) ; Tehdy pozvali Vrtek a Šváb švec tří božejníkóv, jedneho Mikle Prophetu a Michala Prchalu a Michala Hříčovského 99a (1453); všecka rada... Mikle Propheta... vyznávámy všěm 98b (1453); Micle Podstavek 4a (1424). Mikluš, m., jm. os. Mikuláš Petr Polák, fojt, Mykluss krajčí 6b (1463); Miclus et Hanko de eadem (Rossina) 4a1 (1420). Miko, m., jm. os. Andreas carnifex, Miko de rossina 4a1 (1420). Mikolaj, m., jm. os. Mikuláš Oršula a Martin ... a Agna, sestra jeho, jsú vyznali před námi, že 296

Strana 297
Mykolage Hostka i dětí jeho nejmají viec (z) žádného dielu napomi- nat 101b (1466); Vyznáváme, kterak Mykolay Hostek... macochu svú odbyl 101b (1466); vyznal, že jemu bratr jeho Mykolay za jeho všecko, diel dal tři zlaté a třetinu zlatého. — Adj. possess. Mikolajóv: Martin Hostek, bratr Mykolayow také jest před námi vyznal t. Mikoláš, Mikuláš, m., jm. os. Micolass krajčí 5b (1460); Mykolass krajčí 100b (1463); Mikulass krajčí 12b (1462); Mikolassem Noskem 7b (1451); Mikulass Nosko 83b1 (1481); Mikolass Antolovic 7b (1457); a před tím, než umřel, dal byl chovat Mikolassowy Beznosovi chovat (!) 70 zlatých... a Zander také byl dal Micolassowy Beznosovi chovati 15 zlatých 99a (1454); Pozval jest pany(!) úředník Micolasse před nás i řekl jemu: Mikolassy, u tebe jest Petráš pověděl 99a (1453); i dali sme jemu k vieře, duši, poznal-li to Petráš na Micolasse čili nic t. A v tom já prosím Mykulasse, syna svého,... aby on toto mé poručenství... zachoval 92a2 (1517); A dále přikazuji tobě, aby Mykulássowi, bratru svému dal fl. 4, 96a2 (1517); Štefan Gardoš pojal sobě řádně za man- želku dievku nebožtíka Mikulasse Noska a Osanny 87b1 (1479); kteráž prvé byla jest za Mikulassem Beznosým 89b1 (1485); Jenž sě jest stalo v tu neděli po svatém Mikulassy anno 1507, 94b2; Svatý Mikuláš, m., jm. míst. Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest... urozenému pánu panu Václavovi od Swateho Mikulasse, z Branče a z Střečna, pánu našemu 83a1 (1469); Maňko Matúš aneb Martin, syn jeho, mají ... brániti ... urozeného pána Václava od S. Mikulasse, pána našeho t. Adj. possess. Mikulášóv: manželka jeho, totiž Miku- lasso(va) a děti jeho aby pokoj daly jemu v bydlení 82b2 (1469). míle, f. Nemá, ani móže vedlé práva žádné městečko ustaviti nebo opraviti od druhého blíže jedné mili 133b (dem andern eyner mayl nahen). Příjm. Andream Mile, plebanum in Rossina 4a (1420). milost, f. Kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela... tehda aby propadla na město deset zlatých beze všeho práva, beze vší milosti 93a1 (1497); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... propadne na kostel žilinský XXXX červených bez všeliaké mylosti 77a (1561); Kteřýž na milost slúží musí z milosti požívati 127b (Der auf gnade dynst knecht ist, der můz der erbe gnade leben; W. 1, 22, 2 der mûz den erben gnâde [genitiv] manen); O tom pacholku, co na 297

Strana 298
milost slúží 106a1, 127b (auf genade dynt); Ktož by se k jeho milosti utekl 138a czu seynen); Kterýž v nově přišlý člověk v městě se osadí a hledal by sobě milost pro upokojení 132b (durch gnade und vridez willen); a jesto (= jest to), že ten jistý muž toho nepřítele milost a rychtárovu(!) lásku nebude míti 148a (ist daz, daz der selbe man dez veynt genade und dez gerichtez[!] hulde nicht gewynnen chan); A ta vnuka nevezme žádnéj špieže..., ani jinšího co, než milost 114a (dy niftel nimpt... noch anders nicht, den dy gerade(!) = hausrat; četl asi genade); při oslovení: vaše milost = vy: Já žaluji bohu a tvéj milosti 132b; Dal-li vaše milost mne tomuto člověku býti řečníkem 131b (ir); A protož, milí páni, račte věděti, že těd stojíc před vaší milosti, dobrovolně... (poroučím) 88b1 (1481); V téj zemi, kterúž sem kúpil, jménem Orlík ot vaší milosti, jsú stavové, skrze kteréžto stavy ... se škody dějí veliké; protož Vaší milosti prosím, jestliže by mohlo býti, aby vaše milost ty jisté stavy ráčili byšte prodati 8a (1468); A (Martin Nedvěd) na to a pro jistšie svě- domie jeho milosti svú kvintací udělal a napsal i z toho dluhu jeho milosti ústně před námi propustil 85a2 (1472). milostivě, adv. Páni meštané s nimi jsau milostiwe naložili 104a (1561). Milota, m., jm. os. Druhé svědomie postavil testamentáře, totižto... opatrné Tomka, Gregora, Milotu a Mikuláše, sausedy naše 96b2 (1518). milovati, impf. Ted' stojí Emrich ([?] Einrich) a žaluje Hanušovi, Bohu... i všem těm, kteříž právo milugi 142b (dy recht wellen haben). milý, adj. Umře-li jeden muž, kterýž děti má..., kteříž zemřeli pod jeho mocí, kteříž jemu mili byli, tedy 114b (dy ym ebenburtich sint; špatný překlad); Mily bratře, vidieš, že jsem nemocen 82b2 (1469); A Petráš jest odpověděl řka: Mily synku, nejsi ty mi již nic více za ty statky dlužen než šest zlat. 91a1 (1489); I řekl: Jaňe, synu mily, věď, že sem podlužen něco dobrým lidem 96a2 (1517); A dále, synu mily, mám ješče otčižny v Turé... a dále, Janě, synu mily, statek... tobě po- ručuji mocňe 96b1 (1517); Bratře mily, vieš dobře, žet jsem já z očizny naší ... nic nevzal 83b1 (1469); synu mily 99b (1454); Šimek opýtal jí řkúc: Mila ženo Barboro 88b1 (1481); Tehda Šváb řekl: Mili páni, teď já dóm svój ... dávám Petrášovi 100a (1454); Petr Frulich praví: 298

Strana 299
Mily páni, přišli sme 7b (1451); Puojdem do nebes, ktož toho milemu bohu zaslúžil 125a (der iz gegen got vor dyenet); Jak by mi mily buoh dal sě dověděti,... (ch)ci to na právo zasě znésti 93a2 (1501); Štefan Stáň, ačkoli byl jest od mileho pána boha nemocí smrtelňú obložen, však 96a2 (1517); aby statek jeho, jemu od mileho pána boha pójičený, svády ... nesplodil 96a2 (1517); To mi jest milo, ač to chce poznati 134a (daz ist mir lib, wil er dez bechennen). mimo, praep. O setí, kteréž zuostane (zůstane na poli) mimo svuoj (svůj) čas na poli 105b1, 118a (über zeit). mimochodník, m. Mimochodnikowi a krmnému bravu, na to není položen žádný plat 119b (orz und czelderphert; zelter = passgänger). mincě, -e, f. O zdvíhaní mincze (-y) a trhu 106b1, 135b (Von der munzen irheben); O nových penězích (penízech) a o minczy 135a, 106b1 (münze); že sú přistúpili před nás... Krok svými sestrami, že jich odbyl z očizny a z mateřizny, každéj zvlášče 40 zlatých minczu uherskú 102b (1509); Žádný nejmá trhu a mincze zdvihnúti bez rychtárové vuole 135b. mincieř, -éř, m., minemistr Jestli by pak minczerz falešný peníz vypálil,... jde jemu o hrdlo 135a (Druet[?] [W. bûtet] ein munzher eynen valschen phennig auz); Jestli by sfalšoval minczierz své peníze a nedrží jich 135b (der münzer); minczierz jmá vzéti jemu ty peníze a jmá jich polámati 135b (der munzer). mír v. mier Misio v. Mišo Miska(?), m., jm. os. My Martin Miska, fojt 96b1 (1518); Martin Miska, Matěj Mako.... konšelé 103a (1524). mistr, m. I kněží mají přivésti ten den k stolu božímu, kteří sú mistrzy křes- t'anščí 125a (dy der cristenhayt mayster seyn); My fojt Gal i bože- níci: Mistr Andr(es, -is), 7b1 (1451); Mistr Jan Thurský ... vyzná- vámy, ... kterak, když jest byl pojal sobě Mistr Jan, spoluměštěnín náš, manželku 98b1 (1485); Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj sirotě ... 76 zlatých t.; A on (Martin mlynář) vtom múdrých a opatrných muží: Mistr Jana a Matúše Dáka... starších našich ustanovil jest 299

Strana 300
91a2 (1493); A Štefan Gardoš svobodil jest zasě ten duom Mistru Janovi 89b2 (1485); My sme ten dóm prodali mistrzowi Andreášovi, písaři našemu 12b (1462); My fojt Gal i boženíci: Mister Andr(es); — adj. possess. mistróv: že jest Petr Polák ... jéj ... dal duom na rinku mezi duomem Mistrzowy(m) a mezi duomem Michalový(m) Bsdlákový(m) budúcí 101a (1464). Mišo, m., jm. os. Michal Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho... Misia Siroty, Misia Cigána, Misia Maka 104a (1561); Za fojta Jana Nemce a starších jeho... Michala Maka, Misia Siroty, Martina Vestře(?), Michala Cigána 77a (1561); Misio Drdol, z mestečka Rájce fojt... Misio Han- zel, přísažní z Rájce 77a (1561). mládenec, m. Jestli by pak potřeboval toho kusu duovod aneb svědomie na tem mnieše(!), komu ten mládenec dán byl (do kláštera) 115a (münchen). mladost, f. Musí přijíti na teho, kteřýž jest jeho (koně ukradeného) z mladosti v svéj stáji vychoval 130b (der iz in seynem stal gezogen hat). mladý, adj. Tedy starší má děliti a mladssy má voliti 115a (der jüngste); starší ten jmá děliti a mladssi pak má voliti 144b (der jünger sol kysen). mléti, impf. Což prvé k mlýnu přijde, to má mleti 124b (der sol malen). mluviti, impf. Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluwitj a byl by v tom zasvědčen... propadne na kostel f. 40. 77a (1561); Jestliže by po ně- kteřých časuov!, Šimek jest mluwil před námi, bratr Martin chtěl to zbožie prodati 91b1 (1493); Potom Gregor tak mluwil zjevně, že buoh vie 93a2 (1501); Tehdy Gregor... svědomie na tu řeč, co jest ten lotr mluwil, list pod pečetí byčanskú, jest přinesl 93b1 (1501); Když by člověk měl kuoň nebo psa..., což by neumilo(!) mluwiti 111b (daz nicht gesprechen mak); Než já mluwiem o rytierském přirození, a ne o těch, což přislúchajú k městskému ščítu 115b (špatný překlad); Kdyžto jeden člověk druhého řeč mluwiti má 131b (dez andern wort sprechen sol); potem s' prosí, aby jemu řeč dali mluwiti, ač chce 131b (so pitte er dez gesprechez, ob er wil); muož řeči mlu- witi a pověděti, že 133b (mak spreche darumb nemen); onen, kterýž naň mluwi, obdrží jeho sám třetí 137b (der auf yn spricht; žaluje); 300

Strana 301
optá, kterak on tlustě(!) naň mluwil s právem o každý kus 142b (wy dykche er gespreche haben schulle); Jeho erbové mají toho ustaviti aneb za toho umrlého mluwiti o ten dluh 123b (sein erbe sol ant- wurten vor dy schult); Což purgmistr udělá... s přivolením větší strany božejníků, tedy ten menší diel nemůž proti tomu mluwiti 129a (daz mak daz mynner teil nicht wider reden); Kterýž jeden druhého ... raní, bije ..., kterýž by (k) jeho erbu nejměl mluwiti 137b (špatný překlad: der seyn erben hot nicht czu antwurten[!]); Jestliže by kto chtěl protiv tomu mluwiti ... tehdy my město máme zaň odpoviedati 12b (1461); A on Ondrúš... Dorotu ... má zastúpiti a zastupuje ode všech svých přátel..., kteríž by kolvěk k tomu statku měli vedlé práva co mluwiti 85b1 (1473); Paní, máš-li ty co protiv tomu mlu- wity? 100a (1454); Má-li kto co mluwity, necht mluwy k penízóm t. mlýn, m. Ktož druhého... vrece ze mlyna nese 145a (von der müle fürt); A také, což prvé k mlynu přijde, to má mléti 124b (wer auch czu der müle chümt); žádný na té třetině mlyna ... nemá nic povosta- veného 96a2 (1515); kterak jich jest Jakub mlynár ... odbyl z uočizny, ze mlyna 100a (1455); Martin, bratř jich z (o)čizňe, z měského mlynu ... jest dost učinil a úplně odbyl 90b2 (1489); Petr, mlynár z mlynu nišího 96a2 (1515); aby třetina mlynu vyšnieho na vodě Žilině byla Agni s Valentom 94b2 (1507); Martin, mlynář s nižnieho mlina 91a2 (1493); o všecko i vo každé zbožie, totižto o mlyny, duom, forbérk (se smluvili) 82a2 (1468); Demeteř neboščík a Dorota, žena jeho, meli sú na mlinech na meských L zlat. 99a (1453). mlynář, m. Martin, mlinarz s nižnieho mlýna 91a2 (1493); Petr, mlynarz mlýnu nišího 96a1 (1515); O mlynarze t.; jsú v konec dobřý a uhodení spra- vedlivé jmenovaného Martina mlinarze s jeho sestrú... spravili a ujednali 91b1 (1493); Martin, Ondrúš kováč, Janáč, Toman, synovie Jakúbkovi, Mlinarze (připsáno) 90b2 (1489); Jacub Mlynarz... Jacub Mlinar (4X) 100a (1455). mlynářka, f. Mlynarzcze (nápis) 94b1 (1507); Stala sě smlúva mezi přátely, mezi poctivú paní Agnú, mlynarkú ... a mezi Matějem 94b1 (1507). mlynný, adj., mlýnský Umřel-li by pak ten syn ženatý, ta žena vezme vyšším právem svého muže věno a k tomu mlynny (!) kámen(!) a kolesa její v svého muže 301

Strana 302
zboží 127b (nesmyslný překlad: stirbt ir sun, dez sunez weyp nimpt mit merem recht irez mannez morgengabe und mustayl und ir rat an irez mannez gut; muosteile = polovice zásob po smrti muže vdově připadající, spletl s mülstein[!]). mnich, m. Jestli by pak potřeboval toho kusu duovod aneb svědomie, na tem mniesse, komu ten mládenec dán byl 115a (an den munchen, do er gegeben waz). mnišský, adj. Jestli by pak potřeboval... svědomie, na tem mniše, komu ten mlá- denec dán byl anebo jeho požíval v tom zákoně..., jakž jest mnisske právo 115a (špatný překlad: gezeuch ... an den munchen ... odir an siben mannen seiner genozzen, dy yn in dem leben han gesehen). mnoho, adv. Toho mám mnoho dobrého svědomie na mých volacích lidech 141a (dez han ich vil gûte gezeug an meynen schrei mannen); pakli by pacholek ušel od svého pána svévolně, má svému pánu tak mnoho dáti, z čehož jej byl pán zjednal 131a (sol also vil geben); (Rušitel pokoje) vzal od něho tak mnoho, že nemuož horšího býti, jakž to jest nynie 131a (hat ym genomen alz vil, daz ez nicht erger ist, iz en[!] sey wol champhez wert); O mnoho lidech, kteříž na jednoho žalují (žalobu činí) 105b1, 136b (V. vil leuten); Na tom domu městu mnoho scházé, i dani, i ponócky 12b1 (1462); Cokoli mám statku svého, bud málo nebo mnoho 93b2 (1507); muži svému vzdávám ..., cožkolvěk jmám, málo nebo mnoho 90a1 (1455); aby v tom ve všeckém statku, od mála do mnoha, moc a vládu jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481). mnohokrát, adv. Paní Alena, řečená Trmcová (s) svým zetěm Janem mnohokrat (psáno krad) přistupovali jsú před nás 91b2 (1493); (Paní Žofka) mnohokrat nám túžila, že nemá čím odbývati 12b (1462). mnohý, adj. Každý vyhrá božejník a rychtár vyhrá osud tak mnohy, jako všem božejníkóm 132b (si gewyn alle ir buzze und der richter seyn gewette, also manch buzze, alz manch gewete). moc, f. (Bůh) dal jemu (člověku) moc na rybách, na ptácích i na zvěři 124a (gewalt uber visch); aby v tom ve všeckém statku... mocz a vládu 302

Strana 303
jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481); A vona (Anna) aby tím vládla a mocz měla učiniti, co by chtěla 93b2 (1507); Již rozumějte o starém pokoji, kterýž císařská moc potvrdila jest 124b (der kayser- liche gewalt gestetigt hot); to přísluší k královéj moci 147a (czu dem chüniglichem gewalde); tehdy má (městský posel) mocz založiti každého a potvrditi každého člověka s právem 141b (So hot er gewalt czu phenden und czu vestene und bevronen ygleich man); Žádný nejmá ani muože jinšého zboží zavésti, jestli by ho pod svú moczy jměl 136a (ab iz er unter ym hot); Jináče nemuož žádnéj moczy míti k tomu zboží 113b (kein gewalt han an dem gute); zabije(-li) jeden druhého ... v jeho moczi anebo kdež kolvěk 139b (in seyner gewalt oder anderswo); muože jej dobře držeti za ten dluh v svéj moci 122b (in seinem gewere); O tom zboží, což jeden jmá v své moczy rok a den 106a1 (in seiner were); jestli ten dobytek vezme v svú moc zase 119b (in seine gewalt); Kteříž zemřeli pod jeho moczy 114a (inne seinen gewere); rychtář jmá to v své moczy držeti dotad, dokad 136b (sol iz under ym han, biz); My rada... dali sme i moczy tohoto písma dáváme... Matějovi..., Matějovi ... i tomu, ktož by ten kus s jeho vuolí jměl a držel 86b2 (1478); Nám v tom úplnú mocz dali, abychom tak opatřili, aby ty peníze věčitě tak trvaly, jak sě svrchu píše 95a2 (1508); A ona jest nám dala v ruce, v našu mocz, což kolvek my zjed- náme, ... to má zjednané býti 95a2 (1508); matka jeho ten statek jemu jest osvobodila vší moczy, aby toho požíval... svobodně 95b2 (1513); O tom zámku, který drží moczy a kvaltem 107a2, 142b (dy man ym vor heldet mit gewalt); Ktož člověka obžalovaného od práva moczy vezme 106b1 (mit gewalt); O tom, ktož moczy zboží vezme 106b2, 138b (gewelticleich); A on protiv němu držal by to kvaltem a moczy 122a (mit gewalt); A pakli by tomu (tvrz) zbořili moczy i kvaltem 142b (gewaldicleichen); Který člověk jednoho člověka ob- žalovaného... moczy unese 146b (mit gewalde); Ted' tobě dávám rolú, kteřú Stanislav drží moczu, že by jí dobýval v Rájci 99b (1454); I mosil je (Šváb) krem všeho práva přisahat jakžto protiv moci 99b (1454); A ktož pak z moczy královské vychází a práva nepožive 145a (Wer sich auz der echte czeucht und rechtez nicht enphlicht); Když rychtář zapovie člověka aneb v královskú mocz přinese 145a (in dez chünigez echte pringet); Kterýž bude s královský moczy napsán bez potvrzení 145a (Wer in echte wirt geschriben ane vestunge); A do- kadž den a rok wingde(!) a ti erbové s královéj moczy toho nevezmú 303

Strana 304
v roce a dni, tedy oni stratí to i s tím prvniem, leč by pak to vzali do královéj moczy, že jim to prospěti nemělo 147a (Enzyhen ez dy erben nicht auz dem chünichleichenem gewalt innen iar und tage, si verlizen ez mit samt genem, ez en neme yn dy echte! not, daz si nicht vor chumen mugen; echte vzal za = Acht; špatný překlad); Který muž jednomu požičí aneb založí, to jmá zasě vrátiti aneb zaplatiti bez záhuby vedlé své(!) moczy(!), jakž prvé bylo 144b (daz sol man unverderbet wider geben oder gelden noch seynen werden[!], podle hodnoty půjčeného). moci, impf. Jmá tých dětí zboží opatřiti, až samy budú moczy rozuměti k svému zboží 145b (vorsten mugen an irem gute); my rada... dali sme i... dáváme... Matějovi... i tomu, ktož by ten kus země s jeho vuolí jměl a držel, že moci bude a muož rybníky jím sobě opraviti i s tiem, což muož zhuoru přičiniti bez škody lidské 87a1 (1478); Mají jeho osúditi do téj chvíle, že on sám moczy bude ten boj dokonati 111b (daz er selber seinen champ volbringen mach); Tohoto mám řečník býti pro právo, což najlép mohu a uměti budu 131b (so ich beste mak und kan); ta žena moze jeho lépe o svú núzi přesvědšiti 14la (mak yn baz umb ir not bezeugen); A nemoze-li tých (12 svědků) míti, tedy on se toho spraví svú vlastnie rukú 148b (mak er der nich ge- haben); Tedy muoz svobodně tu žalovati, kdež muoze práva požiti 108b (so mag er wol clagen, wo er gerichtez bechumen mach) ; O zá- lozích, kterých dále držeti nemuoze 106a2, 132b (nicht lenger halden wil); ženské svědomie před právem a slib ženský nemuoze (nemouz) býti 116b, 105b1 (nicht mag geseyn); Ale bez toho býti nemuož, že by hospodář s svú ženú sě nepopudil 90al (1485); Milá paní, nemoz to býti 100a (1454); Na to my vyřékáme, naše městské právo, že to jemu, ani jeho ženě ani jeho dědóm(!) škoditi nemoss na jich tci(!) 4b (1457); v jednem dni nemoz dojíti hledati svědomí 108b (nicht gesůchen mag); O tých lidech, kteří do rady nemohu přijíti 106a2 (chumen schullen); O tých dětech, které svuoj život zavésti mohu(!) 106a1, 125a (nicht[!] vor wirken mugen); Který člověk obecný súseda svého obžaluje na právě duchovniem ... pro taký kus, což by světský rychtár mohl popraviti 108a (wol mag richten); Tu když Frátrík Jan jsauc postavený před právem, toho dovésti nemohel, což jest Janovi Nemcovi nařekel 77a (1561); (Sekula) Michla Rájeckého chtěl bíti v jeho domu, až musil svú paní do komory jíti, že by byl pokoj před 304

Strana 305
ním měl a nemohl ho mieti 3a2 (1460); prosím, jestliže by mohlo (býti), aby vaše milost ty jisté stavy ráčili byšte mi prodati 8a (1468); Nemá ani moze vedlé práva žádné městečko ustaviti 133b (Man sol mit recht chein markte pauwen) ; A jestli ten host, což mu ho dali v ruce, muz ho s sebú vésti 121b (er mag yn mit ym füren); Ten chromý muoz, ač ho kto k boji volá a jestli by neměl jistého svého svědka a že by mohl to právem konati, tedy dobude sobě anebo najme, kohož muz člověka řečníka, kým bude provázet 126a; A kdež jej muz zase míti, vždy jej muz tak držeti, jako prvé za své dlhy 121b (er helt yn wol wider auf für daz gelt, wo er yn anchumt); on obdrží své peníze velmi lechčej, než onen své kupečství naň provésti muze 122a (denn iener seinen caufschacz auf yn gezeugen muge). mocný, adj. Pakli by ... Martin masar umřel, tehdy těch peněz zachovati i žádati jmá a moczen jest ten, komuž by ... poručil 84b2 (1469); Jan Non- harth zjednal a poručil Lorencovi Nonharth ... o ten diel... nebožtí- ka Štancle, ež by on Lorenc Nonharth moczen byl vzéti, zjednati a tak, což by (se) jemu zdálo, k najlepšiemu obrátiti 88b2 (1482); po čtvrtý krát on toho bude moczen vedlé práva 146a (wirt er dez gewaldet czu dem virden dinge von gerichtez halben); Umře-li ten, co jemu zasta- viti má, jeho syn nenie toho mocen nechati 144a (seyn sun ist nicht phlichtik czu lazzen); Najprvé jmá jich (loupežníky) potvrditi a po- tom jich jmá moczen býti 135a (da noch sol er yn geweltigen seyn wer); A jestli tvá božba (Židova) nenie čistá a spravedlivá, aby tě obořilo Adonaj a jeho moczne bostvie 143b (seyn gewaltig gotheyt); Má vzíti moczného posla a má ho (dlužníka) před rychtáre přivésti 121b (so sol er nemen den gewaltigen vrone boten); Jsú tři miesta in Saxonia, kdežto jest zvěřóm pokoj udělán ... jedna jest v Koji, druhé v Sigot, třetí moczna 124a (dy dritte dy magt[!] heyde; maget = panna, dívka zaměnil s maht = moc), mocně, adv.: My teď dali jsme a dáváme mocznie duom svuoj Štefanovi, synu našemu 84b1 (1469); Mikuláš Nosko poručil jest mocznie manželku svú a dietě své k opravě a obraně po smrti po své Martinovi masařovi 83b1 (1469); Jan ten duom se vším hospodářstvím i s humnem v těch 76 zlt... Gardošovi dává a postupuje mocznie 88a1 (1479); A dále ..., synu milý, statek malý i věliký tobě poručuji mocne tak, aby jím vládal a hospodářem byl 96b1 (1517); (Katruše s dětmi) vzdali jemu 20 Slovník k Žilinské knize 305

Strana 306
ten duom již psaný sami od sebe i ode všech svých přátel mocznie před námi, a to takovú příčinú a měrú 87a2 (1479). modrý, adj. A pakli byl jeden palicemi bitý na chrbetě nebo po břichu a ty rány budú črné a modre 111a (blau). mój, pron. A moy syn tak praví 100a (1454); žádný přietel muog nad ni aby práva bližšieho k tomu nejměl 88b1 (1481); aby žádný přítel muog k tomu bližší nebyl krome Šimka, muže meho t.; Jestliže by... muog bratr Martin chtěl to zbožie prodati 91b1 (1493); Vašéj milosti tajno není, kterak muog šuře Jakšo umřel... proto rád bych se já dověděl, kde sú ty statky ... kteréž muog šuře Jakšo měl 86b1 (1477); aby v tom ve všeckém statku... moc a vládu jměla Barbora, ma manželka 88b1 (1481); Vydávaj mňe nebo i ženě mogi pomalu tak, abych já nebo žena ma živi bychom(!) mohli býti podlé vás 91a1 (1489); A v tom já prosím Mikuláše, syna svého, ačkoli jeho při tomto mem poručenství není, aby on toto me poručenství a rozkázaní bez porušení zachoval a držel 96a2 (1517); ranil mne a oblúpil tělo me i zboží 132b (leybez und gutez); on jest me zboží mně ukradl 14la (meyn gut); Také co sě dotýče Pecha, pastorka meho, očiznu sem jemu vyplatil 95b1 (1511); od malženky bratra meho 7b (1451): otce meho dóm jest kamenný a jeho drevený 100a (1454); přišel do meho domu 141a (ist chumen innen witbilde[!]); Já žaluji bohu, vám na meho zloděje 141a (uber meynen dyeb); aby s toho (Anna) dala Janovi, vnukovi memu dvaceti zlatých 93b2 (1507); aby bylo Šokotovi, hospodářovi memu 94a1 (1507); aby to bylo Matějovi Křepčíkovi, hospodářovi memu 95b1 (1511); abyste mi ráčili pomocni býti k memu právu 14la (czu meynem recht); aby ty manželce mogi Osanně i dietěti mogiemu Barboře po smrti má na věky pokoj jmeti 7b (1457); dva a třidseti rázů s dubovým mohúcí dopomohl se dorobiti, mňe a teď muži mogimu Šimkovi 88b1 (1481); na žádné diely ani já, ani moge paní, nepřijímám, ale na všecko své zboží 101b (1468); Já své zbožie všecko po (swe škrt- nuto) smrti mogi a manželky mee porúčiem Aronovi 101b (1468); abyste mi ráčili pomoci vedlé mey spravedlnosti 141a (an meynem rechte); (Zloděj) mne jest oblúpil, tělo i zboží a mey ženy cti 14la (meiner weiblichen eren); Já znám, že sem přivolila, aby ten dóm Petráš prodal, ale tím obyčejem, jestli že ty peníze k mey ruce 306

Strana 307
a k mym sirotám pustí 100a (1454); Poňevadž oni nechtie tých peněz k mey ruce a k mym dětóm pustit, dajte mi den na porazenie t.; aby ty všecky věci byly Anňe (Margetě), manželce mey 93b2 (1507), 95a2 (1511); po mogi smrti 89b2 (1485), 90a2 (1485); Kto by k čemu právo jměl po smrti tvé nebo mogi, nech by toho požíval 90a1 (1485); Teď' já Janovi, muži svému, zdávám, cožkolvěk jmám... s ním... a po mogi smrti žádnému přieteli, jediné jemu 90a2 (1485); Žádnému jinému těch peníz neodručuji po smrti mey, než tobě samému 9b1 (1494); po mey smrti 95a2 (1511); Svoluji k tomu, že by toto zdá- vanie, kteréž já tobě zapisuji a ty mňe po mogieg neb po tvé smrti ničímž nebylo učiněno 90a1 (1485); aby to všecko zasě na Annu, manželku mu přišlo 93b2 (1507); on jest přišel mezi me čtyři koly 141a (innen vir meinen wenden); aby děti tvoje i ty s manželkú mogi i s dítětem mym nesnázky a přéčky nejměli 82b2 (1469); Já jmám hospodářem býti i s mogi paní až do naší smrti 101b (1468); chci jej o to najíti mym svědomím 141a (mit meynem gezeug); co jest nebožčík Blažek a Zander ukradel, budúci úředníci mogy 99a (1453); Mogie děti ten kup vždy stav(u)jí 100a (1454); toho mám mnoho dobrého svědomie na mych volacích lidech 141a (an meinen schreimannen); zdávám ... své ženě ..., aby toho svobodně užívala, krom upomínaní přátel mogych 89b2 (1485); to jeho chci přesvědčiti s mymi přivolanými lidmi 141a (mit meynen schreimannen). Mojžieš, m., jm. os. Já tebe upomínám na ty tři slova a vedlé zákona, což buoh dal Moyzyssowi 143a (gab Moysi). — Adj. possess. Mojžiešóv: Což psáno jest v paterých knihách Moyzyssowych 143b (an dem fümften bůche hern Moysy). Mokropysk, m., jm. os. My Petr Polák, fojt... Mertuš Polákovic, Hřehoř Mokropisk, Hannes Ryš 5b (1460), v. Mokropyský, Mokrý, Gregor súkenník. Mokropyský, m., jm. os. Martin Polákovic, Štefan krajčí a Gregor Mokropisky 100b (1464). v. Mokropysk, Mokrý. Mokrý, m., jm. os. Gregor súkenník, jináče Mokry 101a (1464); My rada žilinská... Gregor Mokry 83a1, 83b1, 84b1 (1469). v. Mokropysk, -ý. mord, m., z něm. Toho člověka, kteřýž zakletý jest za smrt aneb za rány neb o mord 307

Strana 308
141a (umb den totslak..., oder mort); S kteréhož domu mord se stane 139b (auz welchem hauze manslacht, dy mort heyzzet, geschiht); to zaklání nožem to jest krádežský mord 110a (ein diblich mort). mordéř, m. A to může svědomiem provésti tak, že ti morderze vrátili se zase do toho domu krvavě 139b (daz dy morder mit blutigen vlecken wyder hyn eyn gegangen seyn). mordérstvie, n. O morderstwi(-ie) z jednoho domu 107a1, 139b (Von mort oder man- slacht auz eym hauze). mordovati, impf. Jemu jde o ruku..., jestli se ten skutek tak stal, že jeho na svo- bodnéj cestě tak bil ranami anebo mordowal 133a (ist daz dirre selbe champh und dirre gezeugen gen über mort). Mosanc, m., jm. os.; něm. mosanze, ma-, z hebr. mazzáh Johannes Mossancz et Martinus Mossancz, frater suus de Hossnycz alias de Zawnycza 97b2 (1417); Mazanec(?). mositi, v. musiti most, m. Který vuoz na most přijde prvé, ten má prvé jíti přes most 124b (auf dy prucke ... ubergen); jestli sú v jednéj(!) cestě aneb na jednem mostie..., vuoz má s pokojem státi 124b (Seyn sy in eynem engen[!] wege odir auf einer prücken); Ten člověk jmá platiti škodu, kterýžto . .. činí škody jinším lidem buďto na zemích anebo mostem, což by nechtěl oprávěti do kolena zvýš výše země 133b (iz sey ... von pruken); Na most meščané 8b (přípisek porušený). mostný, adj. Ktož podešev mostnu a vodnú obejde 135b (der prukenzol... vor- vert) ; O podešvi mostné 106b1, 135b (v. der prücken czol); zol—sol(!). mostský, adj. O tých, kteříž od podešev (-šví) mostských neplatí 135b, 106b1, (dy do nicht zol geben); To jest přidáno k podešvám mostským 135b (Dicz gibt man czu wazzer [zolle]). motyka, f. Rychtář má napřed třikrát zatíti na jeden zámek a na jinší budování čekanem neb motyku 142b (mit eym heckel). Mráček, m., jm. os. Dominus Mraczek; supra scripti Mraczek; Mraczkonis 98b (1453). 308

Strana 309
mřiežě, f. Chtěl (-li) by ... okno udělati... a chtěl by ten oblúk zachovati že- leznu mrzezy 128b (daz fenster bewarn mit einem eyserem gegeter). mrtvý, adj. Aby (ty, Žide) nikdy nepřišel do říše Abrahámovy, ani přišel na z mrtwych vstání 143b (czu der auf stehunge). mstíti, impf. Chci to na tobě bojem mstiti 111b; Přišel-li by toho zabitého přítel a chcejíce mstiti svého přítele 110b (yn zu vristen). mšě, f. chce-li pán odkázati svého muže dluhového od svého zbožie ..., tedy má jemu zjeviti pod ranú mssy 144a (špatný překlad: daz sol er ym kundigen czu licht messe [= o Hromnicích]). múdrý, adj. (Nesmyslný člověk), což by chtěli(!) rozlúčiti, což mudrzy božejníci zjednali a zvolili 132a (der weyzisten purger saczunge); Mudrym a opatrným mužóm, fojtovi a konšelóm v Žiliňe 4b (1457); A on v tom mudrych a opatrných muží, Mistr Jana... ustavil jest 91b1 (1493). muka, f. Chce-li jeho pak na řetěz vzíti nebo spútnat, to můž udělati, ale aby jemu v tom muky nedělal 120b (Nicht ander peyne sol er ym tun). murovati, impf. A prosím tebe, jako sem počal murowati a opravovati kostel Božího Těla, aby to těmi pěnězmi domuroval 91a1 (1489). musiti, mositi, moseti, impf. buoh vie všemohúci, že mosym svuoj statek těško nabytý Š. Dlúhošovi dáti 93a2 (1501); ten se mosy svědomím brániti 131a (můz); A toho škodného mosy s téj škody vypraviti 108a (er můz yn auch auz dem schaden nemen); Potom Gregor často menovaný mosel před nás 24 f. položiti 93a2 (1501); Mikoláš to mosil vydati, i ty penieze všitky 99a (1453); I mossil je (Šváb) krem všeho práva přisahat, jakžto protiv moci 99b (1454); I to jest nám svedomo, že jest mozil Michl 16 zlatých pánu vydati 99b (1454); musil (s) svú paní do komory jíti 3a2 (1460); Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti... 76 zlatých, když by téj sirotě bylo potřebie, a v tom musyl zaručiti 89b1 (1485); Bylo (-li) by pak tak, že by jinší člověk ten mier zrušil, ten by musyl to opra- 309

Strana 310
viti svými penězmi 112a (der můze bezzern); Co ženám musy dobrého učiniti 105a2 (wol mag geben); musy toho božbú opraviti 143b (enphüret iz ym mit eynem eyde); a musy ty škody oplatit, 108b (er sol auch den schaden auf richten); Každý muž musy opatrný býti před právem 116b (Iclich man můz wol vorsprech[!] seyn... ane in dem gericht, dor er inne vorvest ist; nerozuměl tomu). muž, m. Každý muz svým dětóm jest řečník 144a (yglich man); to bude svědšiti jeden muz sám sedmý s šestmi muzy 111b (daz gezeuget ein man mit sechs mannen); O dvú muzi, což jeden na druhého žaluje 106b1, 136a (cweyn mannen); vedlé znání dvú muzy 118b (mit urkun- de czweier manne); Jestli dvú muzi žaloba jmá zadržána býti 107b1, 146a (czweyer manne clage); má-li žena k tomu svědomie čtyr muzy 116a (dez gezeuch an vir mannen); kdyžto mají o sedmi muzech svědšiti 143b (daz man mit siwen mannen bezeugen sol); Přesvědči jeho se dvěma svýma sedlákoma aneb muzma, co jsú jeho jistí 137b, (er bezeuget yn mit czweyn seyner ingebaure odir geporner man, dy seyn eigen seyn); Hledal(-li) by pán muze aneb muz pána a obža- loval by ho před svým muzem 138a (Suchet der herre den man odir der man den herren unbeclaget vor seynen mannen, er tut wider seyne treuwe); O muzy, co dluh má (jmá) 144a, 107a2 (Von dem czinz manne); Chce-li pán odkázati svého muze dluhového od svého zbožie 144a (seynen czins man); přistúpil jest před nás opatrný muz Mertuš 91a1 (1489); Opatrní muze, spolusúsedi naši, Štefan Gardoš a Štefan Šokot vyznali jsú před námi 94a1 (1507); A v tom skrze přivolení naše přistúpili jsú před nás opatrní Muze Matej Veliký... také Šimko Hrň 91b2 (1493); čstný a opatrný muz Matěj Kotrše 92a2 (1494); slovutný muz Martin, písar z Petrovec 82a2 (1468); kdež jest postavil opatrného muze Dřienovského, též (z) Závodí, před kteřým Stáň testament učinil 96a2 (1517); A on (Martin mlynář) v tom múdrých a opatrných Musi, Mistr Jana a Matúše Dáka, Mateje Velikého, spolusúsed a starších našich ustavil jest 91a2 (1493). Umře-li muzy žena, kteráž dětí nemá, tedy její vnuče ... má muzowi postel ustlati 114a (Stirbt ein[em] man seyn weyb ... dem man); Když jí muz umře 127b (wen ir man stirbet); Jestli by muž pracně toho nadobýval a žena by byla marnotratná 114b (pozd. přípisek); že by k tomu žádný po smrti její nesáhl, než Tomáš, muž její 102b2 (1503); Jmáme-li ručiti za tebe a za tvého muze Jana? 84a1 (1469); Dorota 310

Strana 311
(s) synem svým, jménem Martinem, kteřéhož jměla z prvním mu- zem, neboščíkem Demetřem 98b (1453); Vyznali jsú před námi, kte- rak jsú jich dobrie lidé sjednali o dědičstvie neboščíka Martina Nemlata, muze jejího 85b1 (1473); krome Šimka, muze mého 88b1 (1481); muzi mojimu Šimkovi t.; dědičství, kteréž zuostalo po muzi jejím, prodala 88a2 (1481); po malým času Oršula, žena jeho, byla šla za muz, za Segina 2b1 (1460); Osanna, manželka nebožtíka Mikuláše pojala a šla za muz za Jana, písaře a školníka našeho městského 83b2 (1469); Paní Žofka... všecko sama měla požívati, doňud sobě muze by nepojala 12b (1462); Mistr Jan choval tu sirotu z dědinstva(!) až do let, že ji i vydal za muz 89b1 (1485). mužský, adj. Jestli se (vdova) od svých dětí odlúčiti chce po třidsátku anebo od svého muzskeho erbu 117a (von irez mannez erbe); O muzskem erbu 105b1, 114b; Pakli zůstane z dětmi anebo z její muzskym erbem 127b (mit irez mannez erben); Rychtář nemuož žádného namluviti... výše nežli jeho nevinnost, ač to smie udělati muzsky po svém právě 139a (nymant ansprechen... noch höher dann ezu seyner unschult [= Reinigungseid], ob er iz tun tar menleych noch seym recht; ne- rozuměl slovu menleich, manlîch, mangelîch, männiglich = jeglicher, jederman, spletl si je s menlich). mužstvie, n. Ten muž jmá jemu pomoci proti všěm svým muzstwim 138a (dem sol der man helfen wider aller menleichen; týž omyl jako při mužský). my v. já mysl, f. To všecko on sám musí v svéj mysli míti, takéž musí svéj ženě všecky řeči rozumiti(!) 147a (wan er alz er sich selbe můz verstan, also můz er seynem weybe vor stan[!]; verstân, vor-, -stên = vertreten, ein- treten für e., verteidigen). mysliti, impf. Žádný nejmá rychtářem býti, leč... by ku králi lásku jměl po svo- bodě člověčieho práva a vedlé lásky, jakož prvé užívali, když svědomí naň mysli 138a (Nymant sol gericht han... und daz er dem chunich huldet noch vreyez mannez recht und mit hulden, alz man hy vor phlach, wenn man gezeugez an yn ziut; nerozuměl tomu). Mytachrast, m., jm. os. Matěj Mithachrast 82b2 (1469), 86b1 (1477); Matěj Mitachrast 82a2 311

Strana 312
(1468), 87a2 (1479); Brodňenský, Váňo, Mitachrast 102a (1481); My Mikuláš, fojt žilinský a starší města Aron... Mt. Veliký, kteříž jsú živi zuostali, ačkolvěk Mt. Mitachrast, Mt. kováč od brány jsú byli zemřeli 88b2 (1482); My živi jsúce, ačkolvěk Mt. Mitachrast, Mt., kováč od brány pomřeli byli, vyznáváme 89a2 (1482); Váňo Mita- chrast 102a; — Adj. possess. Mytachrastin: A (Mikolaj Hostek) Agni Mytachrastiney, sestře sviej, za jéj všecek diel dal jeden zlatý 101b (1466). Mýto, Vysoké, n., jm. míst. Václavek z Wysokeho Mytha, Čech, učinil jest proti pánu i městu, právu našemu, že 98a (1468[?1). mýtný, m., zpodstat. adj. Martin Hrabovský z Hríčova, mytni 104a (1561). N -ň v. naň, zaň atp. na, praep. s ak. (Dobytek raněný) že dobře muože choditi na pole 118b (czu velt mak gen); Který pes na pole jde 119a (czu velde get); Ktož žene svuoj dobytek na trh(!) cuzí 117b (auf einen andern mark); O tom, ktož svuoj dobytek žene na cizí pastvu 105b1 (auf vremde weyde); V Bytči měli jsú jednoho lotra na smrt vésti 93b2 (1501); muože naň to dobře provésti 120b (mak er iz volprengen auf yn); Když svědomí naň myslí 138a (wenn man gezeugez an yn ziut, nesprávné); žalobník jmá svědčiti naň sám sedmý 138a (daz můz der clager auf yn gezeu- gen selbe sibende); Žádný božejník nemá svéj ruky vykázati na žádného člověka 108a (darf sein hant gemale beweisen; špatný pře- klad); Tehda jest řekl Kršnek... Mikolášovi, aby to dal, co jest Petráš na tě vypověděl 99a (1453); I dali sme jemu k vieře, k duši, poznal-li to Petráš na Mikoláše čili nic t.; Stalo se zjednání z strany narčení úščipného poctivosti, kteréž Jan Frátrík učinil jest na Nemce Jana, toho času fojta 77a (1561); Některého času ukradli jsú... Štefanovi něco peněz. A on to byl řekl na Martu, již jmenovaného Gregoře manželku 93a2 (1501); ten jeho svědek, na koho volal 109a (sein schrei man); jestli žádný naň nemuož přesvědšiti 110b (daz ymant auf yn gezeugen müge); Když jeden člověk umieří na ptáka 109b (er remet einez vogelez); O dvú muží, což jeden na druhého žaluje 312

Strana 313
106b1 (auf ein ander clagen); žaluje-li pacholek na svého pána o svuoj nájem zaslúžený 131a (clagt umb seinen verdynten lon auf seinen herren); O žalobě na zloděje 107a1, 141a (Von clage über dyep); O zemiech neb erbích, naňž (na kteréž) by člověk přímluvu měl (jměl) 140b, 107a2 (daz ein man anspricht); optá, kterak on tlustě naň mluvil s právem o každý kus 142b (wy dykche er gespreche haben schulle mit urteyl czu iclicher sache); tehdy se pán jmá na to zboží súditi 145b (auf daz gut teydingen); položí naň klatbu 145b (er tut yn czu banne); Rychtář má napřed třikrát zatíti na jeden zámek 142b (sol erst drey slege slahen an eyne purk oder an eyn gepauwe); Nemá nic více dáti nájmu, než ... což nan slušalo 127b (alz ym gebürt); což potom naň sluší 113b (daz ym angepürt); Umře-li pak onen, tedy tento sahá k svému zboží vedlé práva proti jeho erbu anebo na rychtáře, jestli by nan šlo 129a (kegen der erben oder dez richterz, ob ez an yn gepürt); pakli by kde (na takového, škrtnuto) nan přišel, že by ho mohl staviti pro ten dluh 121a (wo man yn an chumt); rychtár vezme osud, což naň sluší 121a; Jeho právo jest desátý člověk, na kteréhož ortel vynde 141b (den man vertailt); Pakli by na Jana milý buoh smrt dopustil 93b2 (1507); ač by pán buoh ... na mě smrt dopustil 88b1 (1481); Jestliže by buch všemohúcí na mne smrt dopustil t.; Protož čekajíce na se příščí hodiny smrti (Stáň) i pozval jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517); Štefan Gardoš pojal... za manželku dievku, ... řádně na svět pošlú a za- chovalú 87b2 (1479); A vtom jest Zander táhel z pánem na vojnu 99a (1453); A vtom byl jěl (Zander) do Spíše na vojnu 99b (1453); A vtom obě straně chodily na porazenie do Krupiny 93b1 (1501); A vtom Petráš nás prosil, že bychme jemu dali den na porazenie k svéj nevěstě a k svým přietelóm 100a (1454); Milí páni, dajte mi den na porazenie 100a (1454); A my úplná r(ada v)zali sme se na potaz s vobcí 8a (1468); Dal jest ubožčík Zander Michlovi na kupec- tvie 4 a 40 zlatých 99b (1454); Teď máte penieze na dóm v Prividi 2b1 (1460); Pan Martin... dal již psaným dětóm Polákovic za jich a na jich otčiznu tři sta zlatých 87b1 (1479); (Mája prodala humno za sedm zlatých) a na to jest Mája z bratem svým na svój diel a na siroty vzala čtyři zlaté a Mareta Hančová... na svuoj diel tři zlaté vzala 101a (1464); Byl jest... pan Václav jim na tu summu zůstal dlužen čtyři sta zlatých 85a1 (1472); Martin s Petrovec... i s panie Uršulú ... dali a položili jsú ... Štefanovi Kardošovi ... šedesát zla- 313

Strana 314
tých na ten svój dluh 86a2 (1475); Nikloš Polák... dal zetovi svému . . . a svéj d'évce Barbore zbožé svého na d'él za sto a 80 zlatých, tak, ač by pán buoh propustil smrt na ňem, na Nikloša Poláka, že by ta summa peňez byla na jeho i na jéj dél tak, jako jinšému détleti 7b (1451); Pakli by na Jana milý buoh smrt dopustil, aby to všecko zasě na Annu, manželku mú přišlo 93b2 (1507); Za ten diel otčišny, kterýž jide na Hadvigu... jmá sto zlatých dáti a již jest jemu na ten diel dal 101a (1464); A pakli by ty siroty a sestry jeho ... zemřely, tehdy ta summa zlat. jmá jíti zase na Gala, otce jeho, a na Tomáše děda 84b1 (1469); Na to my vyřékámy, že to jemu... škoditi nemóš 4b (1457); A na to sú přizvali k sobe pře lepšie svědomie dvú božejníkú 98b (1453); A na to a pro jistšie svědomie jeho milosti svú kvitancí udělal a napsal 85a2 (1472); A k tomu na potvrzení písma tochto a svedomí před námi vydaného kázali sme ... zapsati 91b1 (1493); A toho na svedomie přišel jest před nás Čičkan i vyznal jest 99b (1453); ten duom její karlíkovský má skrze dluhy na cizie ruce prijíti 87a1 (1479); jestliže by ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati a na cuzé ruce pustiti 91b1 (1493); Gregor ... svědomie na (tu) řeč, co ten lotr mluvil, list pod pečetí byčanskú jest přinesl 93b1 (1501); Lidé... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); Tehdy Krok volal se jest na svědomie, praviec, že by odbyl a zaplatil 86a1 (1474); Jak by mi milý buoh dal sě dověděti, kto by tím statkem jeho viněn byl, (ch)ci to na právo znésti 93a2 (1501); Přistúpil jest před naši plnú radu Vackovic z Závodí a vznesl jest na nás a řka 8a (1468); A tak Gregor zase sě na právo dal a s ním se súdil 93b1 (1501); A to sú jeho dietkám na oči nametali 6b (1463); i rozhňeval sě na Petráše 99a (1453); (Lorenc a Maruše) na nás jsú vznesli 88b2 (1482); Maňko Matúš aneb Martin, syn jeho, mají a slibují rukú společnú na své peníze brániti ... pana Václava 83a2 (1469); Kteřížto (testamentáři) znali, že jsúc pozváni k... Mat. Dubnovi na poručenství ... ptali jse o Štefana, syna jeho 96b2 (1518); ktož jede na kupečstvie(-í) 139a, 107a1 (noch seynem chaufschacz); Jirík Kulčic, spolusúset(!) náš, stával na nás a naše měščeny na horách a na slobotnéj(!) ceste 98a (1468); Solihrách ... na naše súsedy stával tudíž t.; najal (-li) by jed- noho člověka na druhého protivníka 110a (einen man gegen eynem); což by naň zemřelo po otnéj smrti 114b (waz auf dy ersterben müge); na kohož zboží zemře 115b (auf den sy gesterben mochten); O dvú lidí, kteříž na jedno zboží stojí po člověčí smrti 106b1, po jednoho 314

Strana 315
člověka smrti 136b (dy auf eyn gut sprechen); O zboží, co sě dva člověky na to zjímáta 106b2, 136b (daz czweyn mann ansprechen); to zemře na šoltýsa ... to zemře na krále 138b (iz hort dem schul- tezen an ... so ist iz dem chunige allez ledich); protož abychva spolu na jeden konec dokonala 83b1 (1469); Jakub Oříško postavil jest před námi... súsedy našě ..., kterížto na přísahu znali jsú před námi, že 96b2 (1518); My Jeronym fojt... a rada... vyznáváme na sgewno tiemto písmem, kterak 91a2 (1493); A když to spuščeno bylo na dobré lid'i 102a (1481); Když jsme to na obec vznesli, obec povolivši k tomu nám to v ruce oddala 86b2 (1478); Jakuba prosím, aby matku svú choval, jak na to náleží 97a2 (1518); Fašové jeho pustili sú jemu Štefanovi k jeho duši, aby... vyznal, jestliže by odbyl tu očiznu, což na jich ženy šlo 86a1 (1474); Sedení, na kteřémž sedí, toliko na jeho a na manželku i na dietky jeho záleží 102a (1492); A pakli by ten úterý přišel v den sváteční, tedy muož tu věc konati na ten den aneb na třeti den 108b (an dem nechst tage... oder an dem dritten); božejníci mají voliti rychtáre na jistý den na fojtovém miestě 108b (umb einen hanthaften tag[!] an dez schultez stat; špatný překlad chybné předlohy Weichbild. 46, 4: umme eyne hanthaftige tad; crimen manifestum); když my povstanem na súdný den 125a; jestli ne- přijde ten plen na noc(!) 144b (chumt der raub nicht auf [na hrad] nach noch vor; četl chybně auf nacht); On (Žid) obdrží své peníze, což jest dal za tu kúpi aneb na pójičku 120a (auf leych); Měl sem na to jistotu rok a den 122a (habe dy gewer gehabt); O pacholku, co na milost slúží 127b (auf gnade dynt); A kterýž na milost slúží, ten musí z milosti požívati t. (wer auf gnade dynst chnecht ist); aby se tam vrábli nehnízdili a neletěli jemu na škodu 128b (czu schaden); nepřijde-li pak on na svú škodu 138a (Chumt er auf seynen schaden nicht auz); A ktož prodá vlastní zboží anebo poběhlé(!), jmá jemu čekati(!), pokad s ním robí(!), ale aby jeho nechal pod jeho mocí bud' na ztrátu anebo na zisk 138b (špatný překlad: man sol ym daz gut lazen in seyner gwer ezu behalden und czu verliezen, dy [weile] er iz vorsten sol); Ktož by stál naň k jeho škodě anebo by stál na ženu neb na dievku, jde jemu o hrdlo 139b (der dez andern wartet ym czu schaden oder der weyp genotet hot und mayde); A to jest právo naň 149a (daz recht get uber yn); bude ortel na to: čtyry neděle má seděti za to ve věži 148b; musí dáti a odložiti své peníze na to usazené 146 a (sein gesaczt wergeld); jestli on toho smí ... na svú 315

Strana 316
božbu smí vzíti 148b (auf seynen eyd tar genemen); přietelé jeho mají jemu zaplatiti, což jest naň strávil 139a (seyne cost gelden); aby (ty Žide) nikdy nepřišel do říše Abrahamovy ani přišel na z mrtvých vstání 143b (czu der aufstehunge); což jemu na to dáno bylo, (má vrátiti) 144a (daz ym dar auf gegeben waz); Jestli pak zhrdá svým právem a přichyluje se na jinší právo 127a (helt sich czu eynem andern recht) ; bud' on ... jel... na boží službu 115a (in gotes dynst); Chce-li jeho pak na řetěz vzíti nebo spútnat, to můz udělati 120b (wyl er yn spannen mit eyner cheten); to mají platiti... na ten den 113b (an dem tak); Zíšče-li jeden člověk bitku... jde jemu k ruce a za smrt na hrdlo 112a (es get ym umb einen totslac an den halz); Tedy tomu jde o ruku a o smrt na hrdlo 111a (an dy hant ... an den halz); propadl tři šilinky a k tomu škodu platí na právo 136a (den schaden gilt er auf recht [ = nach recht]); to mají poručiti dvěma ... ženama na jich vieru a čest 126a (auf iren eid); muož toho vězně vypustiti na jeho čest, vieru 120b (auf seyne trewe); A kdež by jedneho nevěrně jali, pustí-li jej přič jíti na jeho čest anebo na jeho božbu 120b; když by se měl božiti ... na člověčí čest, víru 123a (auf seine ere); kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedrže- la ..., aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti, ... propadne na kostel žilin- ský f. 40 červených 77a (1561); Zlatý porúčím na kostel Matky Boží 97а2 (1518); A nad to... Melicher poručil sto zlatých červených, ... aby byly obráceny věčitě buďto na kaplana nebo na chudé neb k kostelnie ňekeréj potřebě 95a1 (1508); A vona (Anna) aby tím vládla a moc měla učiniti, co by chtěla, buď pro buoh nebo na kostel 93b2 (1507); O dvú člověkú, ješto sě raní na smrt (biz in den tot) 107b1, 148a; Jestli by kto chtěl to ... sjednánie otce jeho ... zrušiti, teda on slibuje na místo otce svého před každým právem ... zastúpiti 85b1 (1473); Jestlíže by který z již jmenovaných rukojmích ... umřel, tehdy jmá Jan písar na miesto toho postaviti a nalézti v rukojemství jinšieho dobrého člověka 84a2 (1469); Tehda sě ona na ten den usta- vila 100a (1454); V neděli na Svatého Pavla obrácení 97b1 (1511); aby totiž na den svatého Jana, najprv přieštieho čtyřidceti a pět zla- tých zlata a na svátek den Narození Božieho po svatém Janu Křtiteli prvé příštiem též čtyřidceti a pět zlatých zlata položiti a zaplatiti mají 82b1 (1468); Pakliž by trval(!) a jeho erb po jeho smrti na tem dluhu na przed i na zad byl, ten duom... pán má propustiti 129a 316

Strana 317
(špatný překlad: ob er danne vert[!] [abfahren, abreisen] und seyn erbe noch seym tode ane den zins vor und hynden; z 2. poloviny věty udělal novou větu); jmá na huoru vstáti 134b (sol auf stan); Item koně aby dělili na poly, i vozy i pluhy 97a1 (1518); musí ta sestra to zboží s túto rozděliti na poly 112b (teilen); rána, která by byla na ne- het hluboká a na článek dlúhá 109a (nagels tyf und glydez lang); Me- zírky a pekarskú pec a svinský chlev, to má s' postaviti od stěny svého súseda šířu na tři stúpěje 128b (dreyer schůch weyt); I vzal jest z tých dluhóv na dva koňe sukna 99b (1454); A tomu jest na sedem let 2b1 (1460); Jest tomu na dvacet let neb viec, že jest byl... Paul súken- ník mezi námi 2b1 (1460); O tých údech, kteréž mají polepšiti s na poli placeniem 109a (= s půl platem); Martin Polákovic... i po maceřinéj smrti má na věky pokoj jmeti 7b (1457); dva a třidseti rázů s dubnovým prutem na dva palce stlúšči a na loket zdlúží má jemu dáti 142a. — s lok. Což koli mám statku svého v domě neb na poli 95a2 (1511); 93b2 (1507); Petr Polák ... jéj z Oršulú... dal... duom na rinku 101a (1464); A to také k paměti přivozujíc, žet by byla cesta... na mezi kněžskéj a této lúce štefkovskéj až k byčanskému chotáři 94b2 (1507); Děti sú sě pěkně rozdělily... potom nám to na radhúze srovnánie ústně oznámily 95a1 (1508); jsú sě smluvili sami mezi sebú ..., aby třetina mlýnu vyšnieho na vodě Žilině byla Agni s Va- lentom 94b2 (1507); Jirík Kulčic, spolusúset náš, stával na nás a naše meščeny na horách a na slobotnéj ceste 98a (1468); Solihrách... zbíjěl naše súsety na Črtovéj huorce a Báňany zlúpil na hoře za Streč- nem t.; Solihrách také na cestách lúpil naše súsety t.; O setí, kteréž zuostane mimo svuoj čas na poli 105b1, 118a (daz auz bleybet); ten duom zapečetují i tých všech ... co sú na tem domě 125b (dy dor auf seyn); má se na hlavě koňovi přisahati 133b (dem phert auf dem haubt sweren); Žid má státi bosý a má státi na stolečku 143a (sten auf ey- nem stůl); má plášček na sobě míti a svuoj židovský klobúček také na hlavě t. (sol seynen mantel an haben und seynen iuden hût auf); zákona, což buoh dal Mojžíšovi na kamennéj tabuli na hoře Sinaji 143a (an der stayneyne tafel auf dem perke czu Synay); Sedění, na kterémž sedí 102a (1492); A my vida, že na tom domu městu mnoho scházé, i dani, i ponócky, a my sme ten dóm prodali 12b (1462); Tehda Marta vedlé práva našeho u vězení seděla i na řetězi ji vodili 93a2 (1501); Syn na otce svého miestě vezme ten diel 112b (an irez vater stat); Paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi, svaku nebožtíka 317

Strana 318
Štancle na miestě sester jeho ... Lorencovi Nonhart i na místě bratra jeho Hannuša Nonhart 5 zlat. a 2 koně 89a1 (1482); A pakli by ten člověk ihned na miestě umřel 109b (ob der man wol stirbet); a jestli jeho zabijí na místě 140a (an der stat); O tom pacholku, který ztratí kuoň na svého pána službě 106a1, 126b (in seynez herren dynst); (syn), kteřýž na jeho chlebě jest 140b (der in seym brote ist); ktož by na jeho chlebě byl 121a (der seyn brot izzet); A jestli jeho zabijí na miestě 140a (an der stat); Jestliže by kto chtěl protiv tomu mluviti a na něm dobývati, tehdy my město máme zaň odpoviedati 12b (1462); A potom opět Mistr Jan a Štefan Gardoš s pomocí dobrých lidí, kteréž sú na tom posadili... jich sú pojednali takto 89b2 (1485); Ubije-li Žid křestana, tedy na něm popraví, jako nad křestanem 120a (man richtet über yn); Jestli by pak ten nepřišel, jakž právo jest, tedy mají na něm popraviti, jako by jeden raněný byl 111b (man sol über yn richten); Potom na tom statku otčizny Barbořiny ... přišlo na Štefana Gardoše po jeho ženě 76 zlatých 87b2 (1479); Žádný člo- věk... může vzíti na hráčovi víc, než co jemu na hrdle najde 122b (cheyn man ... verphlegen mak an topelspil dann alz vil chleider, alz er an dem halze hot); A pakliž nenajde zálohu na tom zboží 145b (Vindet er aber nicht phandez an dem gute); musí jeho polepšiti po jeho žalobě a což na žalobě přemuož 146a (er an der clage über- wunden ist); bude na žalobě přemožen 146a (er ist an der clage über- wunden); Když městský posel rychtářovi propadne, protože jeho zameškal na jeho právě 142a (umb daz er yn versaumet hot an seym recht); má se jim hned spravedlivě státi, aby jim nepřekážel na jich cestě 139a (man ... sol yn nicht irren an seym wege) ; aby jim žádný nepřeškážel(!) na jich boji 134a (irren an irem champhe); to pak stojí na jich vyvolení 134a (daz stet an irre chür); to muož na něm udělati v pondělí 140a (daz mak er tun an dem dinstage); mají zůstati osobně na svéj ztravě 125b (menlich mit seynez selbez cost); Pakliž by onen ušel přič, nemuože na něm nic míti než jeho právo (na hráči) 122b (chan er ym nicht angewinnen); a když on s niem na tom zůstane 144a (předloha má mezeru, vložil překladatel); aby (ty Žide) zahynul na svéj duši i na svém těle a na svém zboží 143a (daz du verderbest an deiner sele, und an deinem leibe und an deinem gut); A pakli by byl jeden bitý na chrbetě nebo po břichu 111a (auf den ruk und pauch); A kterýž vyhrá první žalobu, tedy vyhrá na něm také i právo 110a (gewinnet den andern champh); to jemu ne- 318

Strana 319
škodí nic na jeho právě 119b (czu seynem recht); A naše (rukopis: našeho) právo městké jest jeho opravilo, že jemu na jeho cti nic neškodí 6b (1463); to jemu ani jeho ženě ani jeho dědóm škoditi nemóš na jich tci(!) 4b (1457); O pavování, co jest na dluhu 106a2, v dluhu 129a (zinshaft); A pakli by jednoho člověka ranili na jednom článku 109a (an eym glide); který žaluje na duchovniem právě 108a (in geistlichem gerichte); Každý muž musí býti opatrný na žalobě... a na řeči 116b (nerozuměl textu); Buoh... dal jemu moc na rybách, na ptácích i na zvěři 124a (gewalt über visch, über vogel, über alle wylde tyr); Avšak jsú tři miesta in Saxonia, kdežto jest zvěřóm pokoj udělán s královskú kletbú na nedvědích a na vlciech a liškách 124a (an den bern und an den welfen und an den vüschen[!]; an = âne, kromě[!1); A tak na tom obě straně jsú přestaly 93b1 (1501); Na cizích ženách a chudých muož ňekterý člověk učiniti násilé 108a (špatný překlad; An varenden weyben und amnien [= amyen, mi- lenka] mag tůn eyn man not). Opakuje se na: Demeteř neboščík a Do- rotea, žena jeho, meli sú na mlýnech na meských L zlat. 99a (1453). nabraný adj. k nabrati, pf., naložiti na vůz Prázný vuoz má nabranemu ustúpiti a pakli oba sta nabrana, který jest méně nabrany, má ustúpiti těžšímu 124b (sol weychen dem gela- denen, der wenich geladen ist ... dem sweren); Nabrany vuoz má dáti čtyři srny(!) 135b (eyn geladen wagen); (Prázdný vůz) ten dlužen jest puol podešvy(!) proti nabranemu vozu 135b (eyn ytel [ = prázdný, neuměl přeložiti] wagen gilt halben zol gegen eynem geladen). nabyti, pf. Puojme-li muž jednu vdovu a jestli spolu nabudu zboží a to naložie na země ... synové vezmú ty rolé i to zboží 115a (gewinnen gut mit ein ander); Každý člověk v nově přišlý nabude erbuov v téj zemi Saxonia, v Sasiech 116a (emphecht erbe); — nabytý, adj. z part. Buoh vie, že mosím svuoj statek těško nabyti Š. Dluhošovi dáti 93a2 (1501). nabývanie, n. O lúpeži a nespravedlivém nabywani 106b1, 135a (Von dem raube und unrechter vollayst). nabývati, impf. Žádný nemuož nabywati jinšího práva, než což jest jemu přirozené 127a (irwerben); A také nejmá najíti, kdež člověk své zboží nebo 319

Strana 320
poklady své položí(!) nebo nabywa 134b (Man sol auch nicht vinden [t. zu rechte], wo [m. wie] ein man ein gut oder ein gewer dez gutez gezeugen sule). nad, praep., s akk. Kdyby rostl chmel nad plot 128b (über den czaun); Bez rychtářové vuole muož dobře kopati tak hluboce, jako by rýlem mohl nad se klásti 133b (mit einem spaten auf geseczen mak); Když rychtář osud sobě vnitř bere, tedy dále nemóže vzíti osudu nadeň, dokad on svého nevybere 140b (so mak er vürbaz auf daz gewette cheyn ge- wette auf seyn gewette gevorder[n]); aby v tom ve všeckém stat- ku ... moc a vládu jměla Barbora, má manželka, a žádný přietel muoj nad ni aby práva bližšieho k tomu nejměl 88b (1481); A Štefan Gardoš nad těch 76 zlt. přidal a dal jest již psanému Janovi 15 zlt. 88a1 (1479); již jmenované paňé Maruše... přátelé nebožtíka Štancle jmají pokoj ... dáti a nad to jí z toho dielu nikdá neupomínati 89a1 (1482); A dala ještě dětem nad to, Matějovi s Annú sukni, kožich 94b2 (1507); A nad to... Melicher poručil sto zlatých červených 95a1 (1508); Nad to pro uvarování takových řečí a potržek na pocti- vosti závazek viny jest mezi nimi postaven 77a (1561); opakuje se: A nad to nade všecko testament a jeho vůli poslední před nás jsú položili 97a1 (1518); A nato (= nad to) nade všecko mají jich dobře záložiti 135b (Do vor můz man [syl wol phenden); s instr. Ubije-li Žid křestana, tedy na něm popraví jako nad křestanem 120a (man richtet über yn alz über einen cristen man); Chtěl(-li) by jeden z nich .. . okno udělati nad zemí čtyři lokty zvýši 128b (über der er- den); jakž kolvěk by nad niem nespravedlivě udělal 120a (tut unge- recht an ym); mají nad niem popraviti jako na jednom zloději 120a (man richtet über yn alz über einen dyp) ; Bude-li pak poprava nad tými 141 (Wirt aber dor ob gerichtet). nadájěti, impf. Tu svini, kteráž prasce nadagi pět šilink (má platiti) 119b (dy sau, dy verkel zücht). nadánie, n. O nadanie z dlžného zbožie 146a, O nadani dlužného zb. 107b1 (Von gabe auf czins gut); A pakliž jeho (toho, kdo se mu poddal, dal v pod- danství) zadrží až do své smrti, on vezme jeho erb po jeho smrti i svým dětem, ač po něm přislúchají, kteréž vyhrál(!) po naddani 137b (Behelt aber yn seyn herre biz an seynen tod er nimt seyn erbe noch 320

Strana 321
seym tode und seynen kinder, ob sey[!] [sie] noch ym gehorent, dy er noch der gabe gewan[!] [= poddání]); Jestli by pak to (ženě daro- vané zboží) bylo toho člověka jistinnost, na němž stojí ten dluh, tedy ruší téj ženě tu zemi neb nadani, leč by jí bylo dáno za jisté(!) menované (!) 146b (Ist ez aber dez mannez eygen, do dy gabe auf stet, ez bricht der erbe (!) der frauwen, ez en sey ir denne gegeben in ey- nem gehegeten dinge) = obdarování; špatný překlad. nadati, pf., odkázati Martin mlynář ... žádal jest nás, abychom jemu zapsali v meské knihy ujednánie a rozdělenie statkóv přátelóv a břatróv svých od je- jich předkóv jim vedlé spravedlnosti nadanych 9222 (1493); Kde sedláci v nově ves osazují od kořene nového, těm muože ten pán dobře dáti erbové dluhy ... a žádné právo jim nemuož naddati ani sám voliti, čím by zemskému rychtářovi jeho práva lomil 138b (Cheyn recht mak er yn nicht geben, noch selber kysen). naděliti, pf., určiti, přiřknouti Kohož před právem vinu (= v vinu) pokládají a rychtář toho k právu rokuje, aby odpoviedal, a jestli on nechce odpověd dáti..., tehdy jemu nadieli to za vinu 138a (Wen man vor gericht beschuldikt und ym der richter czu rechter antwurte gepwet [gebûtet] ... so taylt man yn wethaft = des gewettes schuldig, pokutuje ho); Já jeho chci přesvědčiti... ze všiem právem, což mi božejníci nadieli 134a (alz mir dy schephen erteilent); to chci dokonati, jak mi právo nadieli 141a (wy mir daz recht ertaylt). nadepsaný, adj., k nadepsati Tehdy Gregor nadepsany to slyšíc hned sě do Bytče bral 93b1 (1501); aby Gregor nadepsaný XII f. vzal t.; K tomu pro uvarování potom- ních různic nadepsany Jakub Oříško postavil jest před námi... víry hodné súsedy našě 96b2 (1518); Mat. Dubno vyznal, že jest Štefana... dostatečně... odbyl, ano brž jemu více dal, nežli nadepsanym Jaku- bovu a Janovi a Oršule 96b2 (1518). nadieleti, impf. Já jeho ženu nadielem, aby byla vdovú, jeho děti sirotami a zboží jeho erbóm 141a (ich tayl seyn weyp czu witwen), přeji, aby byla vdovou. nadobývati, impf. Jestli by muž pracně toho nadobywal, a žena by byla marnotratná 114b (pozd. přípisek). 21 Slovník k Žilinské knize 321

Strana 322
nadutý, adj., k nadúti A pakli (by) byl jeden palicemi bitý na chrbetě nebo po břichu a ty rány budú črné a také nadute 111a (erhaben). náhlost, f. Což tak člověk dá v nahlosti bez(!) rychtáře a bez božejníkuov vuole, ten propadne šilink 145a (Waz so eyn man gibt in gehegetem dinge vor[!] den schephen und vor richter, der). nahoru, adv. A nepřišel-li by tehdy, ten žalobník jmá nahuoru povstati a jmá sobě- buoj prositi od práva 134b (der sol auf stan). nahý, adj. Hlavu i nohy, to jmá býti nahe a v rukú jmá jmieti meč nahy 134a (haubt und füzze sein vor bloz... ein blozzez swert); Po čtvrté, (Sekula) jest to udělal, že jest v noci nahy jako prst chodil domy vy- bíjat 3a2 (1460). naj-, předpona superlativní s kompar. tvarem: S prozby tých dobrých lidí dal sem pastorku svému jednu krávu, naylepssy 95b1 (1511): Vinného mají súditi na nayblizssie súd 110a (zu dem nechsten teidinge); nayposlednieyssi peníze ... mají mezi rukama svýma držeti a zachovati 82b1 (1468) s posit. tvarem: Nayprwe k ní přísluší: všecky šaty ... 114b; Neděle byl prvý den, kteřýž nayprwe byl 125a (der ye waz); k naybliznimu súdu 111b (zu dem nechsten); po ženě prislúchá... ten erb na nay- blizniho (t. j. přibuzného), bud' ženě nebo muži 115b (an den nech- sten); V právní knize se někdy superlativy překládají zvláštním adj. nebo komparativem: der oberst richter wissnie rychtář 112a, von dem höchsten richter o vyssiem právě 105a1. nájem, m. A když by pak slíbili pastýřský nagem od lánuov, a ne od dobytka, to nemá žádný držeti 118a (daz hirt lon); Žádný nemá sobě zvláščích pastýřů jednati, čím by chtěl pastýřský nagem umenšiti 118a (dez gemeinen hirten lon); O naygmu zaslúženém 106a2, 131a (Von vor dyntem lon); Umře-li pacholek nájemný prvé, nežli svůj nagem za- slúží 127b (e er seyn lon vor dynt); nemá svému(!) (m. jeho) erbu nic více dáti nagmu, než což zaslúžil 127b (nicht mer lonez geben); žaluje-li pacholek na svého pána o svuoj nagem zaslúžený před prá- vem 131a (umb seynen verdynten lon); zažene-li pán svého pacholka, má jemu jeho nagem úplně zaplatiti 131a (seyn vollez lon geben); 322

Strana 323
Když jeden druhému své zboží z naygmu dá a slíbí jemu to zdáti před svým pánem 143b (Wer seyn gut vor dinget). nájemný, adj. Umře-li pacholek nagemny prvé, nežli svůj nájem zaslúží 127b (stirbt der gemitte chnecht); O zboží nagemnem 143b (Von dem verdingten gute). najieti, pf. A nagial by jednoho člověka na druhého protivníka 110a (mitet einen man gegen einem chemphen); Chromý ... dobude sobě anebo nagme, koho můž, člověka řečníka 126a (wen er mit phennigen dar czu gewinnet); umřel(-li) by ten, co to zboží nagial 143b (der iz be- dingt hot); A pakliž by onen obdržal, což jeho orati nagial 117b (wer iz ym vor myt hot). najíti, pf. A v tu při vstúpili sú dobrí lidé a nassli sú toho statku 12 zlatých hotových 86b1 (1477); Tomáš a Barbora ... jsú ty siroty ... vyplatili ... a ... odbyli ... i s penězmi f. 32 i šatami všeckými, což dobří lidé nassly 102b (1503); Matěj... tak jest před naší radú seznal, že kdy jest přistupoval na sirotské, nenased(!) viece s toliko krávu jednu a sviňe 4, sudóv 8 92b1 (1494); O tých lidech, ktož v jinších vodách aneb jinde zboží nayde (nagde) 106b1, 146a (vindet); Ktož... svuoj krádež naygde 130a (vindet); A když pak nenaygde toho desátníka v téj vsi 118a (wer den czehentner nicht vindet); Což člověk naygde a toho nezjeví, ... to jest zlodějstvie 142a (waz ein man vindet); jestli jeho nenagdu (poslové), tehdy jmá jeho rokovati 134b (sust sol man yn... laden); A nagdu(-li) pod ním puol čtvrta peníze, jde jemu o ruku 135a (vindet man under ym virde halben phennig); jestli jeho naydu na jistinnosti 146b (ab man yn an der handhaften tat gesehen hot); že by druh druhého nenassel v spravedlnosti 143a (den man nicht rechtloze gesagen mak); takže ten rychtářovu vuoli za to chce hledati anebo nagiti 137a (vinden); O tom, což bude nagdeno 107a2, naygdeno 142a (daz do vunden wirt); Bude-li naygdeno v jed- noho člověka domě zlodějstvie 130a (wirt deube begriffen oder in sein geweren funden); Pakliž to zlodějství bude nagdeno pod zamčitú rukú 130a (wirt... in beslozner were funden); A jestli bude nagden v městě 136a (vindet man yn in der stat); to musí rychtář jemu sám sedmý s dobrými lidmi, což jemu ortel nagdu, svědšenie udělati 143b (dy ym urtayl vinden); A když jemu to bude od práva naygdeno 131b 323

Strana 324
(wen ym daz vunden wirt); Kdež pak jednají(!) o královské věci, tu musí každý muž nagiti jeden druhému 143a (do můz igleych man wol vinden über den andern); Pak božejníkóm po(!) fojtovi (ne) jest dlžen po jejich ortelu nagiti z tých kusů 108b (ist chein schephe phlichtik noch[!] chein burger urteil zu vinden aus den dingen); (Rychtář) ortýl ani jmá nagiti ani láti 137b (urteil sol er weder vin- den, noch schelden); Tento má na jeho místo sísti a nagiti, což mu se za právo zdá 143a (sol vinden, daz ny recht dünke); a také nejmá nagiti, kdež člověk své zboží nebo poklady své položí nebo nabývá 134b (Man en sal ouch nicht finden zu rechte, wie). náklad, m. Obě strany chodily na porazenie do Krupiny. A my to znamenajíc, pro dalšie naklady tak sme jich smluvili a mezi nimi věčný konec učinili 93b1 (1501). nakloniti, pf. Protož my shóru psaná rada, jsúc nakloneni k prosbe a k žádosti jeho, ... kázali sme 91a2 (1493); Protož my jsúc nakloneny prozbe jeho, vyznáváme 102a (1492). nalézti, pf. Jestliže by který z... rukojmích(!) ... umřel, ... tehdy jmá Jan písar postaviti a nalesti v rukojemství jinšieho dobrého člověka 84a2 (1469); Žádného súdci nemuož vyvrci z stolice..., leč by (byl) zá- vistlivý aneb v falši nalezeny 139b (er en sey mit valsche begriffen); Který královským pokojem jsú nalezeni 144b (Dy mit kunigez... vride begriffen seyn); on jest v jistém skutku nalezen vedlé volaného svědomí 141b (Wen er in der hanthaften tat mit gerufte vor ge- richt brocht[?]); Tak právo krupinské dalo a nalezlo, že ... nic ne- měla dáti nikomu 12b (1462). náležěti, impf. Jakuba prosím, aby matku svú choval, jak na to nalezi 97a2 (1518). naložiti, pf., vynaložiti pojme-li muž jednu vdovu ... a spolu nabudú zboží a to nalozie na země aneb na kupectví 115a (legen ez an erbe oder an chaufschacz); — jednati: A jsa (Fabián s bratřími) vsazen do vezení, páni meštané s nimi gsau milostive nalozyly 104a (1561). Naaman, m., jm. os., Naaman, Náman A jestli s vinen, aby tě pakostnice napadla i malomocenství, kteréž Naaman měl i Jezi 143a. 324

Strana 325
nametati, namětati, impf. Tomáš Gnobel ... mal súd ... o ňejaké brvna a vtem jest byl Gnobel od práva postúpil a to sú jeho dietkán na oči nametali a zvláště Petráš Vrták 6b (1463). namluvenie, n., vyzvání O namluweni boje 107a2, 142b (Von chemphe ansprechen). namluviti, pf., vyzvoti, domáhati se čeho Rychtář nemucž žádného namluviti s řečníkem anebo bez řečníka zvlášče toho žalobníka o řeči bojské výše nežli jeho nevinnost 139a (Der richter mak nymant an sprechen mit vor munde oder an vor munde, sunder den clager czu champhes wart noch[!] höher, dann czu seyner unschult); Když dva člověky jedno zboží jednostajným viděním namluwi 137a (Sprechent zwen man eyn gut an mit geleiche gezeuge); O dvú lidí, kterí (ž) by spolu jednostajňe vidúce zboží na- mluwili 106b, 137a (eyn gut an sprechen); Otec muož syna... od- děliti ... s všelijakém(!) zbožím, kteréž syn namluviti chce 135a (daz der sun annamen [Annehmung tun] wil). napadnúti, pf. Kterýž jeden druhého kdežkolvěk napadne 137b (Wer den andern vecht); jestli s' vinen, aby tě pakostnice napadla i malomocenství 143a (daz dich daz gicht... beste); že by tě napadla padúcí nemoc a že by tě napadla krvavá nemoc t. (daz dich daz vallent übel an chume und dich dy blûtsucht beste). napieti, pf.; z part. napat adj. napatý Ktož by jel přes ten hajný dobytek, tedy jeho lučisko nemá býti napate 124a (sol ungespannen sein). napoly v. pól napomenúti, pf. A tí čtyří, když napomenuti budú... jmají jinšiech rukojmí na- pomínati a hleděti 84a2 (1469); Slíbil jest také Martin masař napo- menúti již jmenované rukojmě a jim dáti věděti čtvrt léta napřed, když by chtěl peníze jmieti t. napomínati, impf. Slíbil jest také Martin masař napomenúti již jmenonané rukojmě... a tak, že z tých rukojmí čtyř slíbil jest napominati a tí čtyří, když napomenuti budú ..., jmají jinšiech rukojmí... napominati 84a2 (1469); A oni jemu (Martinovi) ... osvobodili, že ho nemají viece z otčizny ani z mateřizny napominati 87b1 (1479); A z toho se všeho 325

Strana 326
(Gardoš) Jana propustil, viec ho z té otčizny po své ženě nenapo- minati 88a1 (1479); Katruša Martina nejmá z ničeho nigdy napomi- nat, aniž jéj který přítel 4b (1459); (Oršula, Martin Hostek, Agna) jsú před námi vyznali, že Mikolaje Hostka i dětí jeho nejmají (z) žád- ného dielu napominat 101b (1466); Dorota jest slíbila jemu sama za sě i za svie děti tak, že Mertuša ani dětí jeho ani ženy jeho nejmá věčiste niščeho napominat, nebt' jest... odbyta 5b (1460). naposledy, adv. Potom sme naposledy ortelovali, aby ... Gregorovi cti nic neškodilo ani ženě 93b1 (1501). napřěd, adv. (Martin s Uršulou) položili na ten svój dluh, kterýž jsú za duom... dlužni byli, jako o tem také naprzed psáno stojí 86a2 (1457); A tak že jsú spolu dokonali dobrovolně..., jakož to stojí šéřě napsáno v těchto knihách málo naprzed 83b1 (1469); Slíbil jest také Martin masař napomenúti již jmenované rukojmě a jim dáti věděti čtvrt léta napřed, když by chtěl peníze jmieti... tí čtyří, když napomenuti budú čtvrt léta napred, jmají jinšiech rukojmí ... napomínati a hle- děti 84a2 (1469); Ktož bude bezprávie obžalován, ten si napřed prosí o takovú věc oslyšanu 136b (der pitte von erst der gewere); Kto mezi nima dvěma naprzed před rychtáře přinese 148a (wer under yn czweyn dy vor clage dem richter ee bringet); A pakli její věno což jí její hospodář slíbil, když ji pojímal, nedáno, to má jí naprzed dáno býti 114b (sy schullen ir geben); tehdy by ostalo tomu člověku... to stavení, leč by to vymluvil naprzed 135a (er en dingez auz); má svú (pravú) nohú koňovi na levú nohu naprzed vstúpiti 133a (voren treten); Pakliž by trval a jeho erb po jeho smrti na tem dluhu na- przed i nazad byl, ten duom ... pán má propustiti 129a (vor und hynden); Rychtář má naprzed zatíti na jeden zámek 142b (Der richter sol erst... drey slege slahen); kterak napřed jmenovaní Šimon, Šte- fan, Melchior 82a2 (1468); Teda on slibuje... před každým právem (o) všecko zastúpiti již naprzed jmenovanú Dorotu 85b1 (1473); pro- dali sme ty jisté stavy ... naprzed jmenovanému Tomášovi Vackovic 8a (1468); všickni tří napřed psaní, od rady staré poslaní 8a (1468); puol druhého sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti a zachovati napřed psaným Štefanovi a Melchiorovi 82b1 (1468); Když jest osta- tek těch penězí Blažek... bral za to dědičstvie naprzed psané 85b1 (1473); A prvé napřed řečený Melicher poručil na špitál fl. L 95a2 326

Strana 327
(1508); Druhý postihač, ten se sám boží a jestli chybí na božbě, tedy naprzed řečenému opraví jedním věrdunkem 148a (dem versertem); Jestli naprzed řečený člověk prvé pozná, tedy polepší jeho, jako se svrchu pieše(!) 148a (der angesprochen man); Nebo naprzed řečená sestra nedělí žádného řádu chyšného s knězem 112b (špatný překlad, jako předešlé: Dy unberaten[!] swester). napsati, pf. Kterýžto (testament) pro lepší pamět v knihy tyto našě městké ká- zali sme napsati slovo od slova 97a (1518); jakož to stojí šéřě napsano v těchto knihách 83b1 (1469); A (Nedvěd) na to (zaplacený dluh) a pro jistšie svědomie jeho milosti svú kvitancí udělal a napsal 85a2 (1472); Kterýž bude s královskéj moci napsan bez potvrzení, ... jmá výše čekati šesti nedělí 145a (Wer in echte wirt geschriben ane vestunge); Adj. napsaný: Jestli by kto chtěl to svrchu napsane sjed- nánie otce jeho ... zrušiti..., teda on slibuje... všecko zastúpiti 85b1 (1473). nařčenie, n. Bude-li muž který povinovat vedlé narzczeni, ten se má sám třinástý ... božit 148b (Wirt eyn man umb eynen tot slac angesprochen); Stalo se zjednání skrz dobré lidzi mezi Janem Nemcem a Janem Frátříkem z strany narczenij úščipného poctivosti, kteréž Jan Frátrík učinil jest na Nemce Jana 77a (1561); O kteréžto narczeny tomuž Janovi Nemcovi právo osazeno bylo t.; Právo ... ortelovalo jest jednu i druhú stranu takto, že to narczenij neškodzí jednomu i druhému na poctivosti t. nařéci, nařeknu, pf., k boji, domáhati se, nařknouti Každý muž muož sobě buoj právem obdržeti, ač jeho narzeknu, aby bojoval po poledni 134a (ob man yn an sprichet chemphleich); Z bo- jem(!) muož se takto brániti, že nespravedlně nemuož jeho před právem narzeczy nebo omluviti. Narzekl by jeden raněný muž toho k boji, kterýž by jeho byl ranil a nemohl by pak ... ten boj pro- vésti ... 141b (Mit chemphen [ = „sedák“, který při soudním sedání najat jsa bojoval, řemeslný bojovník] mak sich eyn man also we- ren, mit chemphen mak aber er ein unbescholden man an seym rechte nicht bereden. Spricht eyn gewundet man den czu champhe an, der yn gewundet hot...); A pakliž by kto narzekl jeho vlastné, tomu také nepotřebí odpověd dáti 145a (Spricht man auch seyn eygen an); Tu když Frátrík Jan, jsauc před právem postavený, toho dovésti 327

Strana 328
nemohel, což jest Janovi Nemcovi narzekel, totiž jak by mel kata zabit, lidé... na to se vzali, aby 77a (1561); Bude-li které zboží od dvú člověkú narczeno 136b (von czweyn mannen angesprochen). naroditi sě, pf. Jestli se to dietě narodi živé 116a (wirt daz chint lebentich geborn); neb se jest bez svého času narodilo 147a (czu unrechte geborn ist); O tých lidech, kteří (-rí) jsú neprávě narozeni 106a1, 126a (Von rechtlosen leuten. Alle dy unrecht geporn sint); Michal súkenník... narodyl sie gest manžensky i potcivě 4b (1457). narozenie, n. léta vod narozenie buožieho 1507 94a1; léta od narozeni Pána Krista 1507 94a2; léta narozenij syna božieho 1470 a osmého počítajíc 87a1; A na svátek den narození Božieho ... položiti a zaplatiti mají 82b1 (1468); tu neděli před Božím narozenim 88b (1481). náseděti, impf., seděti na vejcích má zaplatiti... hus, která nasedi nebo kačicu třmi penízmi v ten čas, dokadž nasedi 119a (dy weyl sy prut; dy prutganz). násilé, n. Kněží a Židé... jestli tí který kvalt aneb nasyle dělali 146b (tunt sy gewalt; orig. opak: tut man in g.; chyba v předloze překladatelo- vě); Jestli by člověk jeden nasylim v svém domu tajně shledán byl skrze svého nepřítele 147b (Ist daz eyn man wirt an gestritten in seynem hauz und heymsuchunge geschicht von seynem veynde); jestli (zboží) kterým kolvěk kusem od něho bylo odešlo bez nasyle, tedy on to ztratil vedlé práva 135a (ab iz im abget unbetwungen); Na cizích ženách a chudých muož člověk učiniti nasyle 108a (mag tůn not); Item po třetie, (Sekula) jest jednéj ženě vzavši jéj z domu Matějka krajčé nasyle udělal tak, jakž on věděl 3a2 (1460). násiliti, impf. O tem, kterýž jinšieho (-ího) nasyli 106b2, 137b (von dem der den andern vecht). násilník, m. A jestli ti lidé i s ním božbu vésti budú pravíce, že právě tajní hle- dačé tu byli, kteří sú nasilniczy toho domu, tedy sú oni propadli vedlé ortele svá hrdla neb hlavy 147b (dy anstreiter dez nemleychen hau- zez seynt). násilný, adj. Pak božejníkóm po fojtovi(!) jest(!) dlžen po jejich ortelu najíti 328

Strana 329
z tých kusů, leč by to byla nasylna věc tvrdá 108b (Dem burgraven, noch dem schultczen ist chein schephe phlichtich, noch chein burger urteil zu vinden aus den dingen, ez en sei denn an hanthaft tat. — Burgravio aut sculteto scabinus non tenetur aliquam invenire sententiam extra veros dies iudiciales, nisi factum sit manifes- tum). — násob, adv. Kterýž propité peníze ven mocí s krčmy vynese, má jej trojnasob platiti 139b (seyn birgelt... er sol iz drey valt gelden). náš, pron. pos. Žaluje k Hanušovi, k bohu a nassemu panu králi 142b (unserm herren den chünige): Matěj kováč, spolusúsed nass vyznal jest 102a (1481); Petr Polák, fojt nass, tak jest z Nikúšem, nassim spoluměštěnínem ... zmlúvu udělal 10la (1464); Oršula Hadmaška, nassa spolusúseda 100b (1462); Pok (1) ona nassa napřed potcivým lidem 4b (1457); skrze při- volení nasse přistúpili jsú před nás 91b2 (1493); Kteráž by kolvěk strana toto nasse zjednání nedržela, aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); Na to my vyřékáme, nasse městské právo, že to jemu... škoditi nemóš na... tci(!) 4b (1457); Mikolaj Hostek... Oršulu Hostkovu, macochu svú vedlé nasseho městského práva jest odbyl 91b2 (1493); vedlé ujednání nasseho a přivolení jejich 91a2 (1493); Václavek... jest Křížka, súseda nasseho, kmotra svého, ob- lúpil 98a1 (1468[?]); druhé svedomie postavil testamentáře, totižto- ctihodného kněze Lacka, faráře nasseho 96b2 (1518); postavil jest rukojmě ... kněze Urbana, faráře nasseho 84a1 (1469); Já jmám hos- podářem býti i s mojí paní až do nassi smrti a po nassi smrti žádnému jinšiemu toho hospodárství ... neporúčiem než Aronovi 101b (1468); vieš dobře, žet jsem já z očizny nassi v Nedězi nic nevzal 83b1 (1469); My teď dali jsme i dáváme mocně duom svuoj... Štefanovi, synu nassemu 84b (1469); fašové... Petru Polákovi, fojtovi nassemu listy ... jmají vypravit 10la (1464); Václavek ... učinil jest proti pánu i městu, právu nassemu 98a (1468[?1); My sme ten dóm prodali mistřovi Andreášovi, písaři nassiemu 12b (1462); dóm svój Niklíkovi, nassiemu spolusúsědovi prodala 2b1 (1460); A ona jest nám dala v ruce, v nassu moc, cožkolvek my zjednáme ... to má zjednané býti 7b (1451); přistúpil jest před nassi plnú radu Vackovic z Závodí 8a (1468); ctná paní Dorota... před nassy plnú radu přistúpivši 5b (1460); přistúpili jsú před nassi plnú radu dobří lidé 83b1 (1469); 329

Strana 330
přistúpil před nassu plnú radu Matúš Vajčar 86b1 (1477); Najprv jest to Sekula udělal, že jest v nassym městě šloséřovi měšec ottrhl 3a2 (1460); Vyznáváme nassym zápisem měsckým všem vóbec 93a2 (1501); Petr Polák... tak jest z Niklúšem, nassim spoluměštěnínem, fašem svým, zmlúvu udělal, že 101a (1464); Tehdy před právem nassim Štefan Krok volal se jest na svědomí praviec, že by odbyl a zaplatil 86a1 (1474); Datum Corpone etc. pod nassy pečetí větší 4b (1457); Michal Prchala... spolukonšel, vyznal jest před nassi plnú radú 8a (1468); Pakli (bychva) oba dva sešla s toho světa, tehdy přietelé nassi ktož by kolvěk k tomu bližší právo jměl, on toho... bude požívat 88b1 (1481); A což kolvěk jinší dobří lidé, spolusúsedé nassij od jinších sladoven budú odbývati, takéž i on ... dlužen bude... platiti a odbývati 89a2 (1482); Jirík Kulčic, spolusúset nass, stával na nás a nasse meščeny na horách 98a (1468[?]); Solihrách ... lúpil nasse súsety ... zbíjěl nasse súsedy 98a (1468[?]); Jakub Oríško po- stavil jest před námi opatrné a víry hodné súsedy nassie Lacka Ra- šovského ... 96b2 (1518); (Šimek s Barború) postavili jsú pred nás svědomí, dobré lidi, spolusúsedy nasse, jménem Tomáš Němec 88a1 (1481); A to pře lepší jistotu a další pamět v nassie knihy městké sme ... zapsati kázati 96a1 (1515); kázali sme to zepsati v nase městské knihy 95b2 (1513); fojtovi a konšelóm v Žiliňe, nassym přítelóm 4b (1457); A on vtom múdrých a opatrných muží: Mistr Jana, Matúše Dáka ... spolusúsed nassich, ustavil jest 91a2 (1493). nátisk, m., utiskování Nemají žádnú zenu vzíti v svědomie, krom toho, kteráž by žena anebo dievka natisk měla 116b (an do ein weip odir mayt genötet ist) ; Ted’ já Janovi, muži svému, zdávám ... což kolvěk jmám ... s ním, toliko jeho prosím, že by mi natiskuow přílišných nečinil 90a1 (1485); Ale bez toho býti nemuož, že by hospodář s svú ženu sě nepopudil; ale jestli že bych já tobě natisky činil které neslušné ... svoluji k tomu, že by toto zdávanie ničímž nebylo učineno 90a1 (1485). naučenie, n. Nauczenie(-í) o ranných(!) (lidech) 110a, 105a1 (Von den wunden); Oger... postúpil jest skrze navczeni naše rolie svéj 92a2 (1497). naučiti, pf. Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú, jsa nauczen od úřadu, od Jana Nemce jest odprošoval, a to lidmi řádnemi a zachovalemi 77a (1561). 330

Strana 331
navrátiti, pf. A což by pak naň provésti mohl, to musí platiti a nawratiti bez viny 127a (waz man under ym beweyzen mak, do vor můz er antworten an unschult [t. j. ohne Reinigungseid]). nazad, adv. na před i nazad 129a (vor und hynden; text český je tu beze smyslu, předloha také chybná). nazvati, pf. Protož sú ty čtyři dni nazwany pokojné dni 125a (seyn genennet vride tage). ne, adv. Král také jmá popraviti o jisté ne po toho člověka právě, než po téj zemi právě, kdež to jisté leží 145a (Der chünig sol auch richten umb eygen nicht noch dez mannez recht, wan noch dez landez recht); Třetina ženě za starých časův bývala dána, ale vlastnéj mateři, a ne macoše 114b (pozdní přípisek); Než já mluviem(!) o rytierském pri- rození, a ne o těch, což prislúchají k městkému ščítu 115b (Welich man von riters art nicht en ist); kdyby jemu rychtář udělal frýd, kterýžto žaloval, a ne tomu člověku, kterému sě žel stal 136b (Wen [ = wenne, denn, weil] der richter machet ym vrid, der do clagt und nicht dem manne, den man eyn ladet[!]); Každý člověk muož dobře před králem odpověd dáti po svém právě, ne po žalobníka právě 145a (nicht noch dez clagerz recht); on nepotřebuje toho (darovaných šatů, koně) zase vrátiti..., ale však ne jest odlúčen od svého otce zbožie 144a (al sy er von sem vater ungeschayden mit seym gut); O dievce, kteráž ne jest ustavičná 105a2, 112b (Von der unbestaten[!] tochter); Když fojt doma ne jest 108b (ist der schultez do heim nicht); Jestli přinesú umrlého k právu, kedyž ne jest pohřeben 109b (unbe- graben); Žádný člověk ne jest dlužen za svého pacholka státi 131a (Nymant ist phlichtik zu antworten); zaplatil zúplna všecku tu jistú očiznu a že ne jest dlužen nic platiti 86a1 (1474); Žádný cuzí člověk ne jest dlužen v téj vsi odpověd dáti 138b; Ty dluhy, kteréž člověk sám dlužen jest, toho ne potřebí síliti 123b (dez darf man yn nicht innern); Jestli ... žena by byla marnotratná a zjevně ne pracovitá 114b (pozd. přípisek); komu naše právo nelubo 100a (1454); to jim ne- potřebie zase vrátiti 114a (dez dürfen sy nicht wyder geben); tehdy jest té škody nevinen 144a (unschuldik); všech rukú nespravedlivost 145b (aller hande ungericht); já toho domu do tvé smrti neprodám 331

Strana 332
90a1 (1485); ti nemohu dáti věna svým ženám 113a (nicht iren wey- ben geben); Pakli by otce nemiel 113a (hat er dez vaterz nicht); že by druhý nebyl v tom přirození 113a (ebenpurtik nicht ist); kteří neygsu fojtovského pokolenie 113b; on neni vinen 119b (so ist er un- schuldik); a řekl(-li) by tak, že neni jeho (kůň) 119b (iz sey nicht seyn); Já mám (s) svým dosti činiti, netoliko že bych ten dóm kúpil 12b (1462); před tím, než umřel 99a (1453). nebe, n. Buoh, kteřýž nebe i zemi stořil 143a (hymel); ten den také vstúpil v svém tělesenství na nebesa 124b (zu himel); když puojdem do nebes 125a (schullen varen czu hymel). nebo, neb, nebti, nebli, lebo, a-, conj., advers. a causalní Tomu, ktož s nožem bojoval, tomu jde o hrdlo. Nebo to zeklánie, to jest krádežský mord 110a (wen der stich ein diblich mort ist); Nebo který pes na pole jde, ten má uvázán býti 119a; ten nemuož jeho erb vzíti, nebo ty ženy všecky jsú odlúčeny od toho vedlé zjednání 113a (wen dy weib alle erbloze werden gemacht); Neb stalo sě, že Štefan Stáň předložil 96a2 (1517); ona, matka jeho, ten statek jemu osvobo- dila,... neb on zaplatil jest před námi 95b2 (1513); Neškodzí jednomu i druhému..., nebo jsau urovnáni a zmeřeni lidmi dobremi 77a (1561); Ondrejovi aby byly dva pruty rolie a puol čtvrti ... a Matějovi tolikéž, neb sě právě na poly rozdělili 94a2 (1507); Pakli nechtieš, aby (šel) vezěňé, neb tě pán kázal sadit 99a (1453); S takými svědky nemuož člověk žádného v osud přivésti..., nebo on mu ujde a prázen bude svú nevinností 129b (wen er ym enget); Na rolí, kteráž nejest právem dobyta a na ni žene dobytek anebo jede s vozem, to platí nebo neplatí, neb žádný jeho nemá obžalovati 117b; Švábské právo neoddílé se od saského práva, nebo ortel vzíti a ortel láti 127b (špatný překlad nicht... wen = nihil nisi; Swebisch recht en ezweyt sich nicht von sachsischen recht, wen an erbe czu nemen und urteil czu schelden); Lebo slib zboří a zlomí každé právo 117a (wen gelubde brichet aller hande recht); Dorota... Mertuša nejmá ... věčistě niščeho napomí- nati, nebt jest ... odbyta za svú otčišnu a za mateřišnu 5b (1460). — Kto se jme koňe nebo dobytka 107b2, 149a (Von anvang roz oder vich); Pójme-li muž vdovu... a spolu nabudú zboží a to naložie na země aneb na kupečstvie anebo na zálohy 115a (legen ez an erbe odir an chaufschacz odir an varent gut); Ktož druhého meč neb medenici nebo břitvy neb tomu rovné ... z jistby nese 145a (swert oder peoken 332

Strana 333
oder schermezzer... treyt); (Ch)ci to na právo zasě znésti, by bylo po X letech nebo viece 93a2 (1501); Potom stalo sě po 8 letech nebo 9, že v Bytči... 93a1 (1501); což kolvěk jmám, málo nebo mnoho 89b2 (1485); Vydávaj mňe nebo i ženě mojí pomalu 91al (1489); Onen jest dlužen spustiti jeho erb, ač jest jemu rovné přirození alebo nenie 143b (ist er ym eben pürtik oder nicht); tu (žalobu) nesúdí žádný než purkrabě lebo vyšnie rychtář 112a (der burgrave oder der oberst richter); Kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela buďto svádú, rukú nebo hrozbú, tehda aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); dluhy, keréž by neboščička... sama byla dlužna, budto v Trenčíňe a neb gdežkolivěk 101b (1464); A tak Garaj za to humno fabušovské nebli sedeňé zúplna jim jest penieze zaplatil 101a (1464); Petr Polák Nikúšovi jednu jatku nebly masárniti dal... slobodňe duo smrti požívat 100a (1481); Matěj kováč ... měl stávek jeden v Kotršo- véj rolí nebli v mezi (?) 102a (1481); Tehda... postavili sú čtyř a čtyř lidí ... a vedli jeich, nebli šli sú tam ... na tu rolí t. nebožčička, f., zemřelá, nebožka A dluhy, k(t)eréž by neboscziczka Žofia ... sama byla zvláště dlužna, to všetci společnú rukú jmají platit' 101b (1464). nebožčík, m. že jest byl Polák nebossczyk dal svie dievce ... 100 a 80 f. 7b (1457); synem svým Martinem, kteřéhož jměla z prvním mužem, nebossczi- kem Demetřem 98b (1453); Demeteř, nebossczik, a Dorotea, žena jeho, meli sú ... L zlat. 99a (1453); dědičstvie nebossczika Martina Nemlata 85b1 (1473); po smrti nebossczika Lacka vajčaře 12b (1462); dluhy mezi Tomášem Kozákem a nebosczikem Mikulášem Polákem, ty všecky jsú mezi nimi umořeny 5b (1460); paní Mája, nebosczyka Matěje Fabuše žena 100b (1464); Když jest neboztik Mikuláš Nosko- umřel 83b2 (1469); Maruše, manželka neboztika Štancle 88b1 (1481); mezi... dětmi neboztika Martina Polákovic 87a2 (1479); kup sě stal mezi Mertušem a neboztikem Petrášem 91a1 (1489); Štefana, syna svého najstaršího, nebožtika statku svého... odbyl... neboztika vplně odbyl 96b2 (1518). Necělovic, m., jm. os. k Necěla(?) Vilúš Neczelowicz 9a (něm. text, 1380[?]); Wir... dy gesworin... Lacko, Bogner, Neczelouicz 2a1 (1403[!1). něco v. něčso 333

Strana 334
nečistý, adj. Svědomí života nemuož žádný ženám..., leč by sama to zbořila svú zlostí ... anebo propadla by jinšiem neczystým kusem znamenitým 113b (oder zu welcher weyse sei [sie] ir leibgezucht auz von ir weren [rkp. wegen] lezet). něčso, něco, pron. Tomu člověku, komuž nietczo platiti mají 120b (dem man icht gelden sol); Synu milý, věď, že sem podlužen nieczo dobrým lidem peněz 96a2 (1517); Některého času ukradli jsú... Štefanovi nieczo peněz 93a2 (1501). neděle, f., den nedělní, týden V nedieli budeme smieřeni s bohem 125a (dez suntagez); svaté dni... k nim (niem) každý týden čtyry dni, čtvrtek, ... nediele 124b; A také jeho nemá jíti ve čtvrtek,... ani v nedieli 140a (dem suntage); Jenž jest psáno v nedieli první po Všech svatých 93a1 (1498); Jenž s stalo v nedieli po svatém Petře v okovách 95b1 (1511); v nediely na devít- níky 85a1 (1470); Jenž jest psáno tu nedieli Květnú 97a2 (1518); Jenž jest psáno v pondělí po nedeli středopostní 103a (1524); A to se jest zapsánie stalo první niedieli v postě léta 85b2 (1473); Jmá výše čekati šest nedieli 145a (sechs wochen); prijde-li ten, co jemu přísluší, v šesti nedielech 142a (in sechs wochen); purgmistr to jmá odmlúvati skrz- šest nedieli 144b (uber sechs wochen); tvrzi pán jmá odmlúvati za šest nedieli 144b (uber sechs wochen); čtyry nediele má seděti za to v věži 148b (vir wochen); To najde na právě v potcivých(!) kusích šest nedieli 108b (binnen sechs wochen); A ty budúce hajptmanem ně- kolik nediely po ňem, rozehnal s mi několiknástero dobytka 99a (1453); Tehdy sme my jemu dali den za dve nediely a v tých dvú nedielu Petráš opět přišel 100a (1454). Nedězě, Nedzedza, Nedzedza, f., jm. míst. nobilis vir Blazeus de Niedzedza 100b (1457); Ondrúš z Nedieze 85a2 (1473); Ondrúš z Nediezy 85b1 (1493); Blažek z Nediezy t.; Mikuláš Nosko ... řekl jest bratrovi svému vlastniemu, Ondrúšovi z Nedieze takto: Bratře milý vieš dobře, žet jsem já z očizny naší v Nediezy nic nevzal 83b1 (1469); řekl jest k Ondrúšovi z Nedieze 82b1 (1469); od již jmenovaného Ondrúše z Nedieze 83a1 (1469); Ondrúš na očizňe má v pokoji zuostati 82b2 (1469). nedězský, adj. že jest byl Blažek nedzeczky v Žiliňe haiptmanem 100a (1454). 334

Strana 335
nedielný, adj. A měl Blažek tři bratry nedielne 100a (1454); duom ... přišel na jeho děti a na ty tři braty nedielne svrchu psané t. nedorostlý, adj. O dětech nedorostlych 107b1, 145a (dy zu iaren chumen[!] seyn). nedospělý, adj. O nedospielich(-ych) dětech 107b1, 147a (Von unzeitigen chinden). nedostatek, m. Pakliž jemu bylo na tem svedomí který nedostatek 122a (brůch); když by škodu udělali (nesmyslní a blázniví), to jich vymlúvá jejich nedostatek 129b; Umře-li jedno dietě aneb bude oddáno v svých ro- cích přič pro který kolvěk nedostatek 115b. nedvěd v. medvěd. nehet, m. Pro jednu ránu má propásti ruku a pre smrtedlnú, která by byla na nehet hluboká..., tedy propadl smrt 109a (nagelz tyf). nechati, pf. Jestli to necha na poli státi 118b (lezzet sten); Jestli který člověk necha své sáté zboží státi na poli 148a (lezzet... auz stan); Který pocestný člověk na poli druhého člověka rež necha ležeti 142b (špatná předloha, lezet m. vreczet, spase); ktož jeden druhému zbožie v jeho obraně necha 144a (in seiner wer lezzet); aby jeho (zboží) nechal pod jeho mocí 138b (man sol ym daz gut lazen in seyner gwer); A když ta paní neměla čím živa býti, i postúpila jest s toho domu a nechala pustý 12b (1462); Pakli kto rukojmí nemá, tedy má jeho nechati v jednem domě najblíž vedlé domu rychtářového 121b (sol er yn binnen witbilde lazzen in dez[!] nechsten richterz hauz) ; jestli jemu ujde na jistotě, musí to zboží s osudem nechati 130b (mit ge- wette und mit buze lazen); z tých kusů (ani) na jednem nemohú jemu svobodně nechati 124a (dez en mak man in nicht ledik gelas- sen); Krom svéj jistéj(!), což(!) svobodně nechano(!), ti obdrží svo- bodné zemské právo 127a (Sunder dy eygen [= leibeigenen], dy man vrey lest, dy behalten vreyn lant sezzen recht); Pane, pane rychtáři, nech tomu člověku a téjto ženě a jeho sirotám jeden ortel 141a (lozzet dizem manne ... eyn urtayl werden); A má-li kto co mluviti, necht mluví k penízóm 100a (1454); Ni, milá paní, necht ohledá právo, má- me-li my bratia v tých penízech diel meti 100a (1454); kto by k čemu právo jměl po smrti tvé nebo mojí, nech by toho požíval 90a1 (1485). 335

Strana 336
nechávati, impf. Protož oni bratřé jeho ... nechawagi v hospodvárstvě(-ie) a v uočizňe 90b2 (1489). nějaký, adj. Stalo sě jest sjednání ... o nieyaku skotni tak, 92b2 (1497); Tomáš Gnobel mal súd... o neyake brvna 6b (1463); prišli sme ... o neake veci, což mal Hannes Frelich činiti s Polákem Niklasem 7b (1451). někdy, adv. Ten (lotr) sě před nimi zeznal, že by Štefanovi Dluhošovi v Žilině peníze byl niekdy pobral 93b1 (1501); kteříž (rukojmě) otázali jsú... Osanny, manželky niekdy Mikuláše Noska, řkúc 84a1 (1469); Tomáš, niekdy rychtár bánovský 84b1 (1469); Michal, niekdy syn uboščíka Hanúška 93a1 (1498); Melichar starý, niekdy spoluměštěnín náš dob- réj paměti, ... poručenstvie ... učinil 95a1 (1508). několik, adv. Bratři tvoi ... nyekolik let brali sú třicátek a s toho mi nedali pe- nieze ani počtu 99a (1453); A ty budúce haiptmanem nyekolic nedělí po ňem, rozhnal s' mi t. několikná (d)st, num. Bratři tvoi, budúce hajptmany u mně, šenkovali sú nyekolyknasty beček vína 99a (1453). několikná (d) sterý, num. A ty budúce hajptmanem několik nedělí po ňem, rozehnal s mi nye- koliknastero dobityka(!) 99a (1453). několikrát, adv. Opatrný muž Melchior, tehdy spolusúsed a spolubratr náš, přistu- poval jest niekolikrat přede všecku obec spolu sebranú 89b2 (1482). některak, adv. Každý člověk má osud podlé svého přirození, leč by to niekterak byl stratil 109a (er habe sy denn vorworcht). některaký, adj. přišli sme ... o neaké veci ... o nekteraky tis s braky (?) 7b (1451). některý, pron. Jest tomu na dvacet let neb viec, že jest byl nektery dobrý člověk, ménem Paul... mezi námi 2b1 (1460); Kteřýž člověk... bude obža- lován od nektereho aneb on žaluje na nektereho 139a (wirt er beclagt oder er auf ymancz claget); A jestli by pak jeho niektery jinší pán nařekl 137b (Spricht yn eynander herre an); Ktož hospodu dá člo- 336

Strana 337
věku podezřenému, kterýž by v niekterem kusu zlém byl spopaden 131a ; Na cizích ženách a chudých muož nektery člověk učiniti násilé 108a (mag tun eyn man not); niektereho času ukradli jsú již jmeno- vanému Štefanovi něco peněz 93a2 (1501); vyznáváme, kterak jest v nyekterze časy byl zde mezi námi... Zander 99b (1453); vyzná- váme, kterak jest bylo nyekterzich časóv, že byl ubožčík Blažek haiptmanem v Žiliňe mezi námi 99a (1453); po niekterzich časuov Šimek jest mluvil před námi 91b1 (1453); Melicher poručil sto zla- tých, ... aby byly obráceny ... k kostelnéj nekerey potřebě a okrase 95a2 (1508); Jiřík Král a Alena... žalovali jsú sě o niekterze diely dědictví svého 91b2 (1493); Stala sě jest smlúva... o niektere věci v duole psané 93a2 (1501). nelubý, adj., nemilý A komu naše právo nelubo, ano mu vyššie právo 100a (1454). Němec, m., jm. os. Postavili jsú před nás svědomí, dobré lidi, spolusúsedy naše, jménem: Tomáš Niemecz ... Blažko Rašovský 88a1 (1481); Jednačé téj věci zvrchu psané byli: ... Nemiecz, Šokot 102a (1481); Jan Frátřík... vinu svú od Jana Nemcze jest odprošoval 77a (1561); což jest Janovi Nemczowi nařekel t.; Za fojta Jana Nemcze t. němečsky, adv. Ktož niemeczsky neumí, odpovídá si svým jazykem 143a (nicht teucz chan); A jestli pak žaloval anebo právu odpovídal niemeczsky, a muož to provésti, musí niemeczske(!) odmluvati 143a (czu deutsch). Nemešný, adj., jm. os. My Štefan Šokot ... a rada dole podepsaná: Majtan, Martin Nemessny vyznávámě 90a2 (1488); -ss- předěláno z -cz-; Martin Nemessny 90b2 (1489), 91b2 (1493). Nemlat, Nemlet, m., jm. os. Martin, též řečený Nemlath, ujec dobréj paměti Martina Nemlata 85a2 (1473); Dorota, manželka Martina Nemlatha 85a2 (1473) ; Nemlat 5a (1450), 7b (1451); Nemleth 6a (1419), Nemhlat 72a (1416); Nemlet 2a, 2b (1403[?]). Adj. possess. Nemlatóv: A on slibuje na místo otce svého ... zastúpiti již napřed jmenovanú Dorotu Martinovu Nemla- tovu 85b1 (1473). nemoc, f. Pakli by řekl raněný člověk k tomu, ktož ho ranil: Chci to na tobě bojem mstíti(!) a toho by nemohl učiniti a dokonati pro svú nemocz 22 Slovník k Žilinské knize 337

Strana 338
111b (von unchraft seynez leibez); Melicher starý, někdy spoluměš- těnín náš dobréj paměti, u veliké nemoczy jsúce, poručenstvie při smrti ... učinil 95a1 (1501); Přivolal jest nás k sobě Mikuláš Nosko před smrtí svú v nemoczy leže 83b1 (1469); Štefan Stáň, otec Janóv, ačkoli byl jest od milého pána boha nemoci smrtelnú obložen, však jsúce rozumu pravého a pevného ... i pozval jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517); A že by tě, (Žide), napadla padúcí nemocz a že by tě napadla krvavá nemocz 143a (daz vallent übel... dy blůtsucht beste). nemocný, adj. A potom když nemoczen byl Petráš... Když jest Petráš Turský ne- moczen byl 91a1 (1489); Štefan Šokot... jsa nemoczen, ale ještě dobré paměti ... učinil jest poručenstvie 93b2 (1507); Milý bratře, vieš, že jsem nemoczen, protož učiňva mezi sebú jednostajné doko- nání 82b2 (1469); Když se jedna žena má božiti a byla by tak ne- moczna, že by nemohla před právem státi 123a (so krank). nenie, není v. býti, ne- nenie, adv., nyní Jakož tobě známo jest, že jsi ty ... vedlé našéj dobréj vuoli ten duom, kterýmž neny vládneš, kúpivše přijel a požíval... v summe zlatých 132 92a1 (1494). nepočstivost, f., nepoctivost Ten se mosí svědomím brániti, což jemu za vinu dávají o nepotztiwost 131a (ob man yn dar umb [o krádež] czeileich [m. peinleich] grüzt). nepočstivý, adj., nepoctivý Toho člověka, kteřýž zakletý jest za smrt... neb o mord ... nebo kterýž kolvěk kus nepocztiwy, toho já zapovídám mocí svého pána 141a (umb ... raub oder notzok oder welcher hande iz sey). neporušitelný, adj. Což by naň zemřelo po otnéj smrti, to udělá všecek jeho erb a jeho vlastnie zbožie, kteréž jest neporussytelne, jako zlato, stříbro 114b (daz unvergen ist). neposlušný, adj. Tehdy takých neposlussných jmá polepšiti třmi šilinky 135b. nepotřěbie, n. Pakli by jim bylo viece dáno za jich službu, to jim nepotrzebie zase- vrátiti 114a (dez dürfen sy nicht wyder geben); Jestli by kterého zabili z tých hledačů, tomu nepotrzebi žádného práva 147b (do gehört. 338

Strana 339
nicht rechtez noch); Ty dlhy, kteréž člověk sám dlužen jest, toho nepotrzebi síliti 123b (dez darf man yn nicht innern). nepracovitý, adj. Jestli by muž pracně toho nadobýval, a žena by byla marnotratná a zjevně nepracowita 114b (pozd. přípisek). neprávě, adv. (Ne)mají člověka z jeho vlastného a jistého vykázat vedlé práva, zaňuž on jest k tomu přišel právě aneb neprawie 146b (mit recht oder mit unrecht); O tom, ktož neprawie cestú jede vozem 106b1, 135b; v textu: Který člověk tak cestú nesprawedliwie jede t. (der un- recht wege vert); O tých, lidech, kteří jsú neprawie narozeni anebo se sami vedlé skutkuov nespravedlivi činie 106a1, 126a (Von recht- lozzen leuten). nepřietel, m. Nemá také žádný božejník k právu státi než tři hodiny(!) práva proti svému neprziteli o marný kus 132b (Iz sol auch cheyn schephe zu recht drey stunt auf ein ander[!] vinden urtayl in eynem geheck- ten dinge); Jestli by člověk jeden násilím v svém domu tajně shle- dán byl skrze svého neprzitele 147b (heymsuchunge geschicht von seynem veynde); jestli by ... hospodář toho hledače... mohl pře- svědšit, jeho neprzitel jest přemožen bez ortele t. (seyn veynt an urteyl sint bestanden); ten jmá slušně prositi rychtáře, ... aby sě vložil v jeho neprzitele, až pokoj ruší 133b (daz er sich underwinde seinez vride brecherz); (když chybí na božbě) propadne puol hřivny; tím svého neprzitele polepší 148a (bestet er seynem veynt); jesto (= jest to), že ten jistý muž toho neprzytele milost a rychtárovu lásku nebude míti 148a (und ist daz, daz der selbe man der veynt genade und dez gerichtez hulde nicht gewynen chan). nepřietelstvie, n. O neprzitelstwi a o míru 107a1, 139b (veyndschaft); Jestli já od koho neprzytelstwi neb péči(!) mám míti 131b (ob ich von ymant veynt- schaft odir vehe haben sole). nepřirozený v. přiroditi neroztržený, adj. O zboží neroztrzenem 105b1, 116a (Von ungeczweytem gute); Když muž a žena mají(!) zboží neroztrzene vedlé jejich statku 116a (en haben chein geczweit gut). 339

Strana 340
nesčestie, -šč-, n. Má jim (dětem) dáti všecko jejich mateře zboží, bud' jemu dostalé od nessczestie aneb od jeho zásluhy 144a (špatný překlad: iz sey ym von ungeluk oder an[!] seyn schulde geloset). nesdobizn v. nezdobizeň neslušný, adj. Ale jestliže bych já tobě nátisky činil které neslussne, svoluji... 90a1 (1485). nesmyslný, adj. Na nesmyslnych a bláznivých lidech nemá býti žádné právo 129a (Über toren und unsinnigen leuten sol man auch nicht richten); O nesmyslných a bláznivých lidech 106a, 129a (Von unsynnigen oder von törechten leuten); Nemá žádný člověk nesmyslny v radu stúpiti 132a (unsinnige leute). nesnadný, adj. Když jeden člověk před právem slíbil božbu o nesnadne řeči nebo rvačku 124a (für umbilliche wort odir rauffen). nesnázě, f. Vida pak lidé dobří jeich nesnazu a róznici... vypytali to na dobřé lidi, aby oni rozhodli mezi nimi 102a (1481); A manželka také i dietě již jmenovaného Mikuláše ... má též s pokojem a bez všeckéj ne- znage(?) zuostati od... Ondrúše z Neděze 83a1 (1469); g nebo cz? nesnázka, f. A v tom po druhé nesnazky počeli mieti o ten rybníček 102a (1481); A jestliže by které nesnazky v tom zešly, tehdy... Maňko Matúš aneb Martin syn jeho ... mají brániti 83a2 (1469); aby děti tvoje i ty s manželkú mojí i s dítětem mým nesnazky a přéčky nejměli 82b2 (1469). nespravedlivě, adv. O těch, kteří nesprawedliwie kterú věc osedli 106b2, 138a (unrecht); Když koho nesprawedliwie viní 107b1, 148a (von unrechter vollaist); Pakliž by křestan Žida ubil... anebo jakž kolvěk nad niem nespra- wedliwie udělal 120a (tut er ungerecht an ym). nespravedlivost, f. Ktož by sám pro nesprawedliwost obžalován byl 125b (ungericht); Kteréž také umrlé před právo přivedú a žalují svú nesprawedliwost naň, kterúž jest učinil 130a (clagen, daz ungericht an ym getan ist); O tom, ktož zápoviedku jmá pro nesprawedliwost 106b1, 136b (umb 340

Strana 341
unrecht); jest přemožen sám v nesprawedliwosti 141b (er ist selber überwunden unrechtez); všech rukú(!) nesprawedlnost 145b (aller hande ungericht); jmá jemu pomoci proti všěm..., že sě jim obrání nesprawedlnosti a kvaltu 138a (daz er sich ir were unrechter sachen und gewalt); Nemá žádnú tvrz zase stavěti..., kteráž jest rušena byla pro nespravedliwost 142b (umb unrechte); tu musí každý muž najíti jeden na druhém, že by druh druhého nenašel v nesprawedl- nosti 143a (den man nicht rechtloze gesagen mak). nespravedlivý, adj. O tých lidech, kteří ... se sami vedlé skutkuov nesprawedliwi činí 106a1, 126a (dy sich rechtloz gemacht haben); O tých, kteříž ne- sprawedliwem lidem hospodu dávají 106a2, 131a (-ym l.; unrecht leute herberge geben); O lúpeži a nesprawedliwem nabývání 106b1, 135a (unrechter vollayst); Rychtář jmá popraviti tomu žalobníku na ten lúpež... a nad jeho nesprawedlliwe 135a (über seyne unrechte volleyst); O (ne) sprawedliwych lidech 106b2, 136b (von rechtlozen 1.); který božejník se obchodí falešnú kúpí ... nebo nespravedlivým mer- tukem, zůstane bezectný 132a; Který člověk jest zázřivý,... ostane bezectný a nesprawedlywy 139b (erloz und rechtloz); přesílil jeho v královskej svobodnéj cestě... s jeho nesprawedliwym kvaltem 142b (mit seynem unrechten gewalde); tých také oddělilo právo ne- sprawedliwych 147a (dy teylet man rechtloz). nespravedlně, adv. Nesprawedlnie nemuož jeho před právem nařéci nebo omluviti 141b (mit chemphen[!] en mak aber er ein unbescholten man an seynem recht nicht bereden, špatný překlad). nésti, impf. Kterýž (obžalovaný) před právo přijde, nemá žádné řezivo s sebú nesti krom meče 129a (cheynerley wophen tragen); Ktož propité peníze s krčmy nese 107a1, 139b (seyn birgelt ... hyn treyt); Rychtář jmá jim dáti jedneho muže, kterýžto nese v rukú jedno dřevo 134a (der seinen baum trage); Ktož by jinší zbroji nesl 125a (dy andern wophen füren); A pakli by (dítě) bylo kostelu nesseno zjevně 116b (wirt ez aber czu der chirchen bracht offenbar); dřevo, což by ovoce neslo 136a (holcz, das ... vruchtper ist); O jednéj ženě, kteráž dietě nese po smrti svého muže 116a (dy chint treit); O těhotných ženách, kteréž živé děti nesu 144b, 107a2 (dy lebendige kint tra- gen); To by dětom neškodilo, krom toho, což by máti nesla 114a 341

Strana 342
(daz dy můter treyt); o téj žene, kteráž dietě nese 114a (ein kind treyt). netoliko, adv. Ona praví, že chce vám radějie prodati, než komu jinšiemu. A tu Vaňek jest řekl, že já mám svým dosti činiti, netoliko (=ne tak), že bych ten dóm kúpil 12b (1462). netřěba, adv. A druhému netřeba odpovídati před právem 110b (der ander darf nicht antworten zu recht); A kdež by jednoho nevěrně jali, pustí-li jej přič jíti... na ... slib, netrzeba jemu toho plniti 120b (er darf [ = bedarf] iz nicht leysten); toho je mu zase netreba vraceti, což by od toho zboží vzal 128a (dez darf er nicht wider geben, daz er dor ab nimpt); Ktož s jistotú polapen bude o zlodějství neb lúpežství, na toho netrzeba žádného svědomí 131a (der mak czu cheynen wer ge- zyhen); Co sě stane ven s práva, to netrzeba hleděti v jinším právě 137a (dez darf man yn eym andern gericht nicht warten); A o téj chvíli také netrzeba jí nic potřebovati(!), leč by ji děti chtěly od- tisknút 117a (dyweil darf sy auch nicht irez erbez raumen[!1). neustavičný, adj. Tedy ten bratr aneb ta dievka téj dievce neustawiczney musí jí ve všem diel dáti 116b (špatný překlad; der unbestaten töchter). nevěčistý, adj., netrvalý, nestálý, pomíjející Nechci já dáti dědictva svého večistého za newecziste; nebo otce mého dóm jest kamenný a jeho drevený 100a (1454). nevěrně, adv. A kdež by jedneho newiernie jali 120b (ungetreuweleych) 120b; muože to dobře naň provésti, že jeho newiernie k tomu přisílili 121a (ungetreuwelich). nevěsta, f. Milí páni! Přišli sme od svéj Neuesty, malženky bratra mého Hanuš Frolicha, o neaké veci, což mal Hanes činiti s Polákem 7b (1451); Martin Polákovic jest Newieste svéj, ménem Katruši, Tomášovéj dievce, dal pět a 40 zlatých za jéj čést 4b (1459). nevinnost, f. On se toho vymluví svú newinnosti 127a (dez enget er mit seyner unschult [= Reinigungseid!]); nebo on mu ujde a prázen bude svú newinnosti 129b (wen er ym enget mit seyner unschult); A druhé (právo): Což člověk před právem neučinie(!), jakž skoro(!) by se 342

Strana 343
stalo, a že by on svú newinnosti ušel 127a (und daz ander [Recht]: Waz der man vor gericht nicht en tut, wy weizleych[?] iz sey, daz er dez mit seyner unschult entget; W. 18, 2: wi wizzenlîch ez sie); Rychtář nemuož žádného namluviti... zvlášče(!) toho žalobníka o řeči bojské výše nežli jeho newinnost, ač to smie udělati 139a (Der richter mak nymant ansprechen... sunder den clager czu champhe wart, noch[!] höher, dann czu seyner unschult). nevinný, adj. Ktož sě svobodně povie, že jest sám svuoj, tomu muži, komu sě jest poddal, tehdy ten muož sě dobře učiniti newinny, když by sě pak před právem stalo 137b (daz [m. dez] mak gener wol sich unschuldich machen; předloha je tu porušená); Aby, ty Žide, toho kusu nevinen byl, oč tebe ten křestan v vinu pokládá, tak tobě buoh pomuoz! 143a (daz du der sache unschuldik seist); A jestli se nevrátí zase přes den a přes noc..., tehdy jest téj škody newinen 144b (ist an der tat unschuldik). nezdobizna, nesdobizn, nesdobizň, nezdobizeň, f., sr. mor. dělati nezdobu, neplechu Fabián, rychtář z Hríčova,... zrušil jest freunk jarmarčný nezdo- byzen čiňe, jedno střílaním z rušnic, druhé bráňe se dobytými kordy auřadu 104a (1561). nezlodějsky, adv. On to nezlodiegsky tomu člověku z jeho čtyř kolů neukradl 136a (daz er iz undeublich auz von genez mannez vir pracht hot; vir m. wer, ostatek podle domyslu doplnil). než, -li, conj. Žádný božejník nemá své ruky vykázat na žádného člověka, ani cti utrhati žádnému, nez má právu žalovati 108a (na jiném místě er sol aber antworten im gerichte); Nez já mluviem o rytierském přirození, a ne o těch, což přislúchají k městskému ščítu 115b; můž ho s sebú vésti, nez musí zaručiti, že jej zase ustaví 121b (er můz aber pürgen seczen); ten toho nemuož udělati, nez musí prvé požiti práva svého před rychtářem 140a (er můz nemen seyn recht vor dem richter); teď já nemám zde žádných přátel, než jmám v cizích krajinách bratry a přátele jinší 89b2 (1485); Kotrše svým bratróm... z toho zboží dielu... oddal..., aby oni po smrti jeho nemeli mezi sobú žád- ného zavodení, nez mier a pokoj 92a2 (1494); Aby ty všecky věci byly Anňe,... nez aby s toho dala Janovi, vnukovi mému, dvaceti 343

Strana 344
zlatých 93b2 (1507); sem podlužen něco dobrým lidem, peněz já chotových nemám k placení, nez teď máš statek zvrchní... obilé v stodole ... to sprodaj 96a2 (1517); (Božejník) propadl ortel většie nez prostý člověk 108a; A pakli by otce neměl, tedy to zboží vezme máti s větším právem nezli bratr 113a (mit grözzer recht den der bruder); Když by člověk byl... v (z)lodějství popaden méň nezli tří šilinkův 129b (minner denn dreyer schilling); (Oře-li cizí zemi) a bude-li v tom upomenutý prvé, nez to zaseje, jeho ro- bota... bude stracena 117a (dyweil er iz ert); Pakli umře jeden prvé, nez právo přejde 109b (ee der den champhe gewinnen wirt); A jestli jeden prvé umře, dřiev nez ten súd přijde 110b (ce daz tei- ding chümt); on jest blíže svú odporú proti svému protivníkovi, nez onen člověk právem 111a (neher, den iener man); a on jest potcivú pannu pojal, která že sě jest tak(é) potcivě zachovala, dřévě ness jiu byl pojal 4b (1457); před tím, nez umřel, dal byl chovat... 70 zlatých 99a (1453); též žádnému jinému těch peníz neodručuji po smrti méj, nez tobě samému 92b1 (1494); Žádnému jinšiemu toho hospodárství a zbožie neporúčiem, nez Aronovi 101b (1468); U mně nenie, ani bylo nez 25 zlatých Zandrových a ty sem pánu dal 99a (1453); Nejsi ty mi nic více za ty statky dlužen nez šest zlatých 91a1 (1489); Paní Žofka s toho zbožie všeho nic neměla dáti nikomu, nez všecko sama měla požívati 12b (1462); A on (Ondrej) slíbil jí před námi nikdy z ničeho neupomínati ani žalobú ani súdem, nez aby vona všeckým statkem vládla 94b1 (1507); A po smrti Mikuláše Beznosého přátelé a bratří jeho nechtěli sú bez toho býti, než aby věděli, což by jmělo býti na sirotu s těch statkuov, kteréž sú byly otce jejieho 89b1 (1485); aby manželka tvá... toho domu žádnému neprodala, nez vedlé našeho vědomí a přivolení 92a2 (1494); Páni měštané a úřad s nimi jsau milostive naložili z žádosti lidzí dobrých, nez v ten spuosob, aby tí... nikdá nechtěli se o takové veci pokušovat 104a (1561); Ale to nemuož žádné vyššie právo posúditi nez jeho zásluha 109a (Ez mach cheiner höher gericht daran ir vodern, wen sein buzze); Každý muž muož sobě buoj právem obdržeti..., nez by pak v tom přízeň byla 134a (ez en wer denn gunst do vor); Nejmá hledati(!), kterak by jednoho jměl osúditi, (lecz bylo škrtnuto) nez by prvé byl přesvědčený a pře- možený 134b (er werde den e verwunen so verre, daz); Žádný také nejmá peněz bíti jinším penízuom rovné, nez aby (= leč by) zvláštní znamení jměly 135b (sy en haben sunderlich bescheit); tu (žalobu) 344

Strana 345
nesúdí žádný, nez purkrabě 112a (nymant danne der burgrave); fojtovu věc nemuože žádný zjeviti nez on sám 108b (Dez schulczen dinge[!] mag nymant chunden, den der schultez selber); jeho řečnic- tví netrvá více než jako právo sedí 147b (nicht lenger, wen alz daz recht wert); (Řečník) nemá trpěti žádnéj núze, nez že on jest opýtán pro právo 147b (sol chein not dar umb leyden, wen daz er ez von gerichtez halben gevreget wirt; v předloze bylo opisovatelovou chybou vynecháno: wen [daz her der wârheit bekenne, swenne] er ez). ní, ni, nie, adv. Tehda ona řekla: Já to znám, že sem přivolila..., ale tím obyčejem, jestliže ty peníze k méj ruce a k mým sirotám pustí. Tehda Petráš řekl paní Blaškovéj: Ny, milá paní. Necht' právo ohledá, máme-li my bratia v tých penízech diel meti 100a (1454); A v tom právo naše dalo Štefanovi k vieře a k duši, jednú, druhé i po třetí, aby vyznal pravú pravdu, jestli že jest odbyl (otčiznu) čili nij 86a2 (1474); Pakli by se on bránil bojem(!), onen muože jeho dobře omluviti vedlé boje(!), krom toho, jestli by jeho on byl najprvé vyzval, — to by jemu ško- dilo(!) na jeho právě ni aby jeden člověk druhého člověka přemohl, ač by jeho umlúvali 126b (špatný překlad; chemphe není boj, nýbrž najatý bojovník pro sedání; v předloze je chybně: alz ein man m. also muz man: Weret er sich aber mit chemphen, iener mak yn wol bereden mit champhe [m. chemphen], alleine hab er in mit champhe [m. chemphe] aller erst in[!] nicht an gesprochen, und schadet ym czu seinem rechte nicht, alz ein man einen man wol weren, ab man yn bereden wil.); Onen, což prvé byl raněný, ten obdrží první žalobu, zaňuž jeho počátek byl a tohoto ni 110b (wen der urhab ienez waz und sein nicht). ničse, ničs, nic, nič(?), pron. Kordule ... přišla jest zasě k dievce své Barboře, nicz nemajíc 88a2 (1481); Milá ženo Barboro, teď já tebe opytuji před pány staršími, aby pověděla k své duši hledíc, mně(!) v tom nicz neochylujíc,... přinesla-li jest (matka) co s sebú? A ona odpověděla, že nepřinesla jest nicz, jediné jeden pláštík 88b1 (1481); Paní Žofka s toho zbožie všeho nicz neměla dáti nikomu 12b (1464); Před námi znali jsú zjevně ..., že jest jim nicz tepruov psaný Jakub Oříško nepozůstal dlužen 96b2 (1518); Nejsi ty mi již nicz více za ty statky dlužen, než šest zlat. 91a1 (1489); v kteréž (pavézce) nicz více není než kuože 345

Strana 346
a dřevo 134a (do nicht, wan leder und holcz inne sei); ne jest dlužen nicz platiti 86a1 (1474); Žádný na té třetině mlýna z... přátel man- žělky jeho nemá nicz povostaveného 96a1 (1515); Kto jednomu člo- věku cuzímu jeho pacholka bije neb ruje a nicz jinší než pro pána jeho vinu 147b (rauft, nicht wan durch dez herren schult); A to ne- udělá proti cti nicz 138a (tut wider seine treuwe nicht); A to nejest nicz proti cti 138a (ist wyder dy treuwe nicht); to jemu neškodí nicz na jeho právě 119b (iz schadet... nicht); Pakli toho zaleží přes noc, tedy tomu nicz nemuože udělati 11la (aber so mag er iz nicht getůn) to by dětóm neškodilo nicz 114a (schadet den kindern nicht); svoluji k tomu, že by toto zdávanie ... nicžimz nebylo učiňeno 90a1 (1485): Ondrej .. . slíbil jí před námi nikdy z niczeho neupomínati ani žalobú ani súdem 94b1 (1507); Katruša Martina nejmá z nyczeho nigdy na- pomínat, aniž jéj který přítel 4b (1459); Dorota jest slíbila jemu sama za sě i za svie děti tak, že Mertuša ani dětí jeho, ani ženy jeho nejmá věčiste nyssczeho napomínati, nebt jest... odbyta 5b (1460) = ni š čeho, ni z čeho; I dali sme jemu k vieře, k duši, poznal-li to Petráš na Mikoláše čili nicz 99a1 (1453); Každý v nově přišlý nabude erbuov v téj zemi Saxonia, v Sasiech, nicz vedlé práva zemského, než vedlé svého člověčenstvie 116a (noch dez landez rechte, nicht[!] noch dez mannez rechte); to přísluší a erbuje mužovi a nicz ženě 144b (zu frawen gerade nicht); Otec a máti, sestra i bratr nikomu neerbuje, než synovi a nicz dievce 113a (und nicht dy tochter); vedlé práva zemského obdrží, ale vedlé práva světského nicz 115a (sein lant recht hot er behalden und nicht sein lehen). Niček, Ničko, m., jm. os. von anfal Niczko foytis 73a1 (1419). Ničkoš, m., jm. os.; v. Niček Nickos von Trencz(in) und seyn eliche hausfraw Barbara 73a (1419); der vorgenante Nickos t.; dem obgenanten Nickoss t.; der offte (dicke) genante Nickoz t. nikda, nikdy, adv. Páni meštiané a úřad s nimi jsau milostive naložili... než v ten spuosob, aby tí, Fabián a bratří jeho, nykda nechteli se o takové veci pokušovat 104a (1561); Již jmenované paňé Maruše již jmenovaní přátelé nebožtíka Štancle jmají pokoj a plné ubezpečenství dáti a nad to jí z toho dielu nikda neupomínati 89a1 (1482); A jestli s' ty v tem vinen, aby nikdy nepřišel do říše Abrahamovy 143a (nimmer); To 346

Strana 347
královstvie a Švábi nikdy se nemohú zapříti na jich erbích 116a (sich nimmre vorsweigen); A (Ondrej) slíbil jí před námi nikdy z ničeho neupomínati 94b1 (1507); Katruša Martina nejmá z ničeho nygdy na- pomínat 4b (1459); oni jsú jí slíbili ..., že jí z toho nikdy víc upomí- nati nebudú 85b2 (1473). Nikel, m., jm. os. že jest Nykel Hanuslen z jedné strany přistúpil ... jsú vyznaly, že jim Nykel Hanuslen jeich otčišnu... odbyl 6b (1463). Niklík, m., jm. os. A vtem ona (Oršula) z mužem svým Seginem dóm svój Niklycowy, našěmu spolusúsědovi prodala 2b1 (1460); Lorinc jest byl mezi nás přišel dovědujíce se od tých lidí... a zvlášče od Niklyka, kam by sě jeho otčisna poděla. Tehdy jest Niklik dal tu odpověd, řkúc t. Nikloš, m., jm. os., Mikuláš Niclos Ebirhard 97b1 (1418); 4a, 73a, 79b; Nicolaus E. 6a, (1419); Niclos Šimonovic 4a (1424), 78a (1422); Nikloss 79b (1444); 80b2; Niklos Polák... s Polákem Niklossem 7b (1451); Poláčko Niklos 99a (1453); A to je nám... svedomo, že jest nyklos Polák Dorotě, ceře svéj ... tých L zlatých odbyl a zaplatil 99a (1453). Nikoláš, m., jm. os. Opatrný Nikolass Hostek 90a2 (1488). Nicolaus, m., jm. os., lat. Vyznávámy ..., že jest přišel před nás Nycolaus Polák 98b2 (1453); rada dole psaná... Nicolaus Melicheř 95a2 (1511). nikto, nikte, nikt, pron. Jestli se toho dobytka nikto nejme 149a (nymant); Pakli jiný nikto nepřijde v šesti týdnech 142a (nymant); Otec a máti, sestra i bratr nikomu neerbuje než synovi 113a (nimpt der sun); Když jeden člo- věk zboží má v svéj moci ... a on jeho od nikoho nevzal 128a (er iz selb nymant nympt); svrchu psaná Žofka s toho zbožie všeho nic neměla dáti nikomu 12b (1462); I také ty (dva stavy) na Framboře (nykomu jinému nemají býti, jediné Matějovi kováčovi) (slova po- ložená v závorkách byla škrtnuta) 101a (1464); A také jestli by oni (kto jsou v kletbě) na koho žalovali, nemá jim nikt odpoviedati 136b (tar nymant antwurten). Nikúš, m., jm. os. Nikuss fojt 7b (1457) ; Nicus fojt 4b (1457) ; fuojt Nikuss masar 86b1 (1497); My Nykusse(!), fojt žielinský(!) a boženníci 86b2 (1478); 347

Strana 348
Martin Polákovic... postavil starú radu, ménem Nykussie, starého fojta, Matěje súkenníka 4b (1459); Petr Polák... tak jest z Nikussem ... zmlúvu udělal, takže Nikussowy a Dortě(!) jmá sto zlatých dáti 101a (1464); Petr Polák Nykussowy jednu jatku, nebli masárniti dal... požívat 101b (1464); Hostek... zezval jest dobrých lidí... Mat'eje Kropáče, Nikusse 90a2 (1488). — Adj. possess. Nikúšóv: za ten diel, kterýž jide na Hadvigu, malženku Nykussowu ... jmá sto zlatých dáti 101a (1464). Nisa, f., jm. míst. Stephanus Zelyn de Nysa 9b (1380). nízký, adj. Opatrný Petr, mlynář mlynu nijssiho 96a1 (1515). níže, adv. komp. Kterého člověka starost nemuož poznati, tedy jeho vlasy v bradě i nieze i pod paží, tedy po tom má znáti, že jest v své roky přišel 147a (und nyden); Všelijaký poklad, kterýž pod zemí zakopán jest nieze, než pluh sáhne neb rýti muož, to přísluší k královéj moci 147a (begraben wirt tyfer, den eyn phlug graben mak). nižní, -ý, adj. Item aby Janovi dal Jakub z rolí nizni fl. 4 97a1 (1518); Item opět Oršule na jednem fleku niznim žito (poroučím) 97a2 (1518); Opatrný muž Martin, mlynář z Niznieho mlýna 91a2 (1493). -no, enkl. A jestli by onen-no nepřišel 109b (er); učiní-li to a dá onomu-no vě- děti s svědomím 144a (tut er iz geme chunt); Pakliž by přišel onen s svým rychtárem, kterýž oným-no zaplatil 132b (der yn verzalt[!] hat); v. onen. noc, f. Tedy má jemu dáti nocz k tomu 108b (über nacht); Pakli toho zaleží přes noc, tedy tomu nic nemuože udělati 111a (ab vornachtet ist); A jestli se nevrátí zase přez den a nocz 144b (eyn [binnen] tag und nacht); Kdyby jeden člověk raněn byl a to by zadržal a zamlčal pres noč 109b (dy sache ubernachtigt); boj, co se stane ve dne nebo v noczy 109b (dez tagez oder nahtez); což ho tajně hledá v noci nebo ve dne 126a (nachtez odir tagez); A ktož by pak v noczy trávu žal 136a (dez nahtez); O těch, kteří v noczy kradú rež svému súsedu 107b, kteří noczy kradú 142b (dez nachtez); Který noczy lúpí, mají na něm popraviti 139b (dez nachtez); Když by se stalo, že by jeden boj 348

Strana 349
učinil noczu anebo ve dne 11la (nachtez oder tagez); má platiti ve čtrnásti noczych 121a (in virzehen nachten); k tomu má den třikrát čtrnáste noczy od práva a on sobě zase muože voliti čtrnáste noczy, jakž chce k naybližnímu súdu 121b (virzehen nacht); čtrnást noczy potom mají těmi penězmi (zrušenými) platiti 135b (virzehen nacht); A jestli nepřijde ten plen na nocz 144b (špatný překlad chumt der raub nicht auf [t. j. burg], noch vor; nach četl nacht); Sekula... jest v noczy nahý jako prst chodil domy vybíjat 3a2 (1460); druhý (kus, soud, má fojt) v úterý po velikéj noczy alebo v ochtáb veliké noczy v 108b (als dy oster woche aus get); Stala se ta věc a zapsána léta ... v neděli první po velikéj noczy 83a1 (1469). noha, f. Hlavu(!) a nohy to jmá býti nahé 134a (füzze); Komu usta aneb nos ... anebo nohy by obrúbili 109a (Vüze); svú (pravú) nohu koňovi na levú nohu vstúpiti 133a (mit seinem rechten fuzze... auf den lenken fůz). nohavicě, f. Paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi,... Lorencovi ... 5 zlat. a 2 koňe, i šubu liští pošitú, dvoje nohawicze, kabát 89a1 (1482). Nonhart, m., jm. os. Lorenc z Vratislavě, řečený Nonharth 88b2 (1482); Maruše dala jest a odbyla... Lorencovi Nonharth i na místě bratra jeho Hannusa (-ša?) Nonharth 5 zlat. t. nos, m. Komu usta aneb nos ... by obrúbili..., teho mají opraviti s půl platem 109a (nase). Nósek, Nosek, Nosko, m., jm. os. Providus vir Nicolaus, Nosko dictus 100b (1457); per eundem Nosko- nem rogatus t.; clenodia per Noskonem reseruata t.; Mikuláš, řečený Nosko, přivolal jest nás... Mikuláš Nosko a bratr jeho Ondrúš 82b2 (1469); Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku dievku nebož- tíka Mikuláše Noska 87b1 (1479); Otázali jsú... Osanny, manželky někdy Mikuláše Noska, řkúc 84a1 (1469); přistúpili jsú pred naši plnú radu... Mikuláš Nosko 83b1 (1469); přišli jesú pred nás... Nikloš Polák... z Mikolášem Noskem ... jesme učinili úplnú úmlovu z... Mikolášem Nosskem 7b (1451). nositi, impf. V svobodném pokoji a v zdravém nemá žádný zbroje nositi 125a 349

Strana 350
(wophen füren); Ktož pod zápoviedkú meče nosy 107a1, 139b (swert tragen); sám k tomu klíče nosy 134b (den sluzsel zu treyt); A to proto, že on žádných peněz jinších falešných nenosy 135b (špatný překlad dor umb er wandel tun dürfe); Najprvé k ní (zbroji ženské) přísluší všeckny šaty, co ženy nosy 114b (tragen). nový, adj. O novych penízéch a o minci 106b1, O nových penězích 135a (von newen phenningen); O nowych vsech, které wnowie ustavují 106b2, 138b (Von den neuwen dörferen, dy man seczt); Peníze mají obno- veny býti, když nowy pán přijde do země 135a (eyn neuwe herre); Kde sedláci w nowie ves osazují od kořene noweho 132b (eyn neuwez dorf von wilder wurczel); O lidech w nowie přišlých 105b1, 106a2, 116a (Von new chumen leuten); Kterýž w nowie přišlý člověk v městě se osadí 132b (welch neuchumen man); Každý člověk w no- wie přišlý nabude erbuov v téj zemi Saxonia 116a (neuwe chumen man); Ale dva z tých jistých (poslaných) od rady staré k opatření tých mezí, byli sú sešli,... protož týž T(omáš) Vackovic žádal jest nowe rady, nás svrchu psaných, abychom toho (třetieho) vo to poslali 8a (1468, zápis mezerovitý); Dobré by bylo se starých vecí držeti a nowich nená (sledo) vati 90b1 (1607, přípisek). Nové Město, n., jm. míst. A ty peníze vzel jest Pavel Mezierka z Noweho Miesta, přietel těch sirot 93a1 (1498); Item Černákovic z Noveho mesta lúpil naše sú- sety(!) na slobotnéj(!) ceste 98a (1468[?1). nóž, m. Když se dva raníta, jeden bude s mečem a druhý s nozem 110a (mit einem messer); Nebo to zaklánie nozem, to jest krádežský mord t. (wen der stich ein diblich mort ist). nožný, adj., k noha Již slyšte o mužském erbu, kterýž jemu příslušen jest, ... erb a jeho vlastnie zbožie:... stoly, lavice i svině, kteréž před pastýře žene, a pánvě nožne, neb což v pokoji stojí, a kotly 114b (phannen, dy do stille sten). nožieř, nožéř, nožíř, m. My fojt Gal i boženíci: Mister Andr(es), Benedictus Nozer... vy- znáváme 7b (1451); My fojt Gal i boženíci... Michael Prchala, Benedictus Nozer t.; srov. 5a (1450), 79b (1444); Benedictus cultelli- faber. 350

Strana 351
núzě, f., nouze, znásilnění Když by zabil člověk svého otce ... tedy on své všecko jmění stratil, leč by jemu k tomu nuza byla 111b (iz en tu ym not); Nuze a tajná úžera, ta jmá býti přesvědčena sám sedm 145b (Not und lange[?] [= lage] heymsuche); a ta nuze na teho umrlého byla by vyřečena a oslovena 11b (dy not); A pakliž by byla nuze na jednéj panně 126a (dy not an einer iunch frauwen); ti nemají žádnéj nuze trpěti 141b (chaynt not leyden); Jestli který božejník domuov jdúc bude potkán bojem a on se nuze brání svého života 148b (er sich notwert seynez leybez); nejmá o to žádnú nuzu trpěti 144b (er darf iz umb cheyn not leyden); O velikú nuzu, aneb o boj, co se stane ve dne nebo v noci 109b (von ehafter not); Jestli kto obžalován pro nuzu jednéj panně 148b (umb noczogung); ta žena jest blíže zjeviti sama sedma,... leč by na ni nuzu položiti mohl 142a (denn man einige not an si gelegen müge); O tom, ktož bude obžalován o nuzu 107b2, 148b (umb not- zucht); chci ukázati svú nuzy 14la (beweysen dy not); oblúpil tělo mé i zboží a tu nuzi mi učinil 145a (hat dy not an mir getan); ta žena móže jeho lépe o svú nuzy přesvědšiti 141a (umb ir not bezeugen); učinil tu nuzy na něm 142b (dy not); Kterýž muž vyhrá to (žalobu); po nuzy právem 121a (gewinnet er dy mit recht); O nuzy a tajné úžeře 107b1, 145b (nápis jen heymsuche, text Not und lange heymsu- che); Jestli to muože dovésti z přísahú, že to učinil v nuzy 118b (in notwer); Každý dobytek živý, což jde v nuzy, co v nuzy bylo, to mají stieti 141b (daz in der notnuft [nôtnumfte] waz). nuziti, impf. Jestli... nuzen byl i s ženú 126a (notzucht eyn junchfrawen odir frawen). nuzně, adv. O tom (tem) platu, kterýž bude nuznie dobyt(-tý) 105b2, 121a (dy mit notrecht gewunnen wirt). nynie, adv.; v. nenie Nemuož horšího býti, jakž to jest nynie 132a (daz ez nicht erger ist); Že ten kuoň jeho vlastní byl i jest ješče nyni 133b (noch sein sei). nynější, adj. Vyznáváme tímto zápisem všem ninieyssim i budúcím 94a2 (1507); Tiemto písmem nynieyssim i budúcím oznamujem 86b2 (1478), 88a1 (1481); Dáváme veděti všěm nynyeyssim i budúcím 99b (1454); tiemto písmem oznamujem nynieyssiem a budúciem 83b1 (1469). 351

Strana 352
O o, praep., s akus. Stala sě smlúva ... o některé věci v duole psané 93a2 (1501); O zjed- nání a o smlúvě, ocz by smlúva byla 105a2 (2X), 112a (Von der su- nunge, wor umb); O mlynáře 96a1 (1515) nápis; O Jakuba Voříško 96b1 (1518), nápis; Stalo sě jest sjednání o nějakú skotni 92b2 (1497); O velikú núzu aneb o boj (-i), co se stane ve dne nebo v noci 109b, 105a1 (von ehafter not und von streit) ; O tom (tem), ktož bude obža- lován o ránu, která se v boji stane 107b1, 148a (umb ein champhez wunden); Ktož o peníze bude obžalován 105b2, 121b (umb gelt); leč by to zboží měl pod rukú svú, ocz onen byl obžalován 120a (do vor iener beclagt waz); O tyto kusy nejmá žádný ztratiti svého života a svého zdraví 106a1, 124a (Umb welche ding nymant seyn leyp vorlysen mak); O slíbenú žalobu ptáti 140b (Von gelobter clage czu vorden); Bude-li člověk obžalován o lúpežský kus... a bude-li rychtář k tomu přizván a přivolán, tehdy rychtář hned jmá poslušen býti o ten hlavní skutek 145b (der richter sol czu hant volgen durch dy hanthafte tat); Sedláčí mistr, ten muože dobře... přesvědšiti svého sedláka... o takový kus 116b (ist wol gezeug über den gepa- wer... umb so getan sache); chci jej o to najíti mým svědomím 141a (wil yn dez überwinden); ta žena móže jeho lépe o svú núzi přesvěd- šiti s svými přivolanými lidmi 14la (umb ir not bezeugen); když člověka popadn ... o krádež nebo pro lúpež 134b (in der vlucht der tat odir raube in seiner wer hot); Bude-li žena popadena za hlavnu vinu bud' o smrt aneb o ráně smrtelnéj 142a (wirt ein frauwe be- griffen an hanthafter tat, an totslage oder an champhe wunden); A také muož odpověd dáti na každú žalobu, o kterúž jemu vinu dávají 145a (umb alle clage, do man yn umb schuldikt); aby ty, Žide, toho kusu nevinen byl, ocz tebe ten křestan v vinu pokládá 143a (der sa- che, der dich schuldikt); kterak on tlustě(!) naň mluvil s právem o každý kus 142b (zu iclicher sache); komuž svědomo jest jeho vo- lánie o jeho škodu 130a (umb dy missetat); o to musí erbovníka ustaviti, ač on umře 120a (do můz man dem erben vor antworten); Ktož bude bezprávie obžalován, ten si napřed prosí o takovú věc oslyšanú (o slyšanu[?1) 136b (der bitte vor erst der gewere[!]); Jestli pak takové zboží, co by mohlo dokázáno býti, o to se nemají božiti 126b (do mügen si nicht für gesweren); A jestli by pak on uskočil a vzali by ten kuoň nebo voly anebo potvrdil by jeho o jistý 352

Strana 353
kus škodný 117a (oder wo er yn bestetikt mit der hanthaftigen tat); A vtem po druhé nesnázky počeli mieti o ten rybníček 102a (1481); prišli sme o neaké veci ... o ňekteraký tis, 7b (1451); Jiřík Král a Alena žalovali jsú sě o některé diely dědictví svého 91b2 (1493); že sě jest súdila... paní Žofka... o statky všecky 12b (1462); o všecko i wo každé zbožie... prodali a spustili (anakolut) 82a2 (1468); Tehdy Mikuláš Nosko a bratr jeho Ondruš... wo dětitství(!) své a wo všecky jinší věci mezi sebú tak jsú dokonali, že 82b2 (1468); Teda usadili na to ty dobřé lidi, testamentáře, i o tu věc, co sě dotýče po- ctivého kněze Martina... na jednáňé 90b1 (1488); Ale wo meze té země Orlík stará rada vyznala jest 8a (1468); Tomáš Vackovic žádal jest nové rady ..., abychom toho (třetieho) wo to poslali t.; Tehda je dával vinu Švábovi o 70 zlatých 99b (1454); A oni sě obě straně, jeden druhého pro buoh, pro matku buoží o rozhněvánie odprosili 93a2 (1501); kteřížto (testamentáři) znali, že jsúc pozváni k... Mat. Dubnovi na poručenství mezi jinými řečmi ptali jse o Štefana, syna jeho 96b2 (1518); Fašové jeho upomínali jeho o placení dědičství po ženách jejich 86a1 (1474); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... propadne ... f. 40 ... a jejich ( = je) prvé míti položiti, než by melo býti wo to bud'to právo jaké, budto jednání 77a (1561); nejmá o to žádnú núzu trpěti 144b (darf iz umb cheyn not leyden); tomu jde o ruku a o smrt na hrdlo 111a (iz get dizem an dy hant u. umb den totslak an den hals); de jemu o ruku 109a (an dy hant); jde jemu o život t. (an den leyp); právo jeho u vinu položí a v osud o jeho život 109b (Dor umb vortailt [man] ym [nicht(!)] sein leip noch seinen gesunt); erbové jeho o to by stáli 146b (seyn erbe spri- chet dor auf); O žalobě o (pro) dluhy (dlhy) 105b2, 122a (Von der clage umb schuld). — s lok.: Tuto se počíná kapitula o ženách a o je- jich věnách a o jinšie jejich práva 112a (dy capitel von vrawen mor- gen gab und von andern iren rechten); O ovoci a o dvoru 106a2 (von dem obez und v. d. hofe); Již rozumějte o ptácích a o zvěři zaplacení 119b (umb vogelle und auch der tyr wergelt); Ten městský posel ustavičně svědší za dva člověky, jestli jeho potřebují, kdyžto mají o sedmi mužích svědšiti 143b (daz man mit siben mannen bezeugen sol); O tem dobytku, co přinesú před právo 118b; jako o tem také napřed psáno stojí 86a2 (1475); O Švábovi řeč a o Vrtekovi 99a (1453); O tem, kterýž omluven bude aneb poviňen bude o smrt 107b2, 148b (Von dem, der umb eyn[en] totslak angesprochen wirt); A také 23 Slovník k Žilinské knize 353

Strana 354
žádný cuzí člověk nejest dlužen v téj vsi odpověd dávat o(!) jejich zvláštním právě po obecném právě zemském 138b (noch[!] irm sun- derlichen recht, mer noch gemeynem lantrecht); Každý den, každú chvíli mají pokoj míti kněží a duchovní lidé wosobie muži i ženy jejich 124b (alle czeyt schullen vrid han phaffen und geystliche leut, megede und weyp und iuden an irm gute) = wo sobě. oba, num. Prázný vuoz má nabranému ustúpiti; a pakli oba jsta nabrána, který jest méně nabraný, má ustúpiti těžšímu 124b (přidal překladatel); Kdyby se dva ranila mezi sebú a ti by oba přišla od slovenského při- rození 110b (die beide); Jestli pak zhrdá svým právem ... a přichy- luje se na jinší právo, ... stratí obie právě 127a (vorleuset sy beide) A takže oba, Jan i manželka jeho tehdy Osanna řekli 84a1 (1469) A vtom obie straně chodily na porazenie do Krupiny 93b1 (1501); A tak na tom obie straně jsú přestaly, a oni sě, obie straně, jeden druhého pro buoh odprosili 93b1 (1501); A vuon Jano Lelinský obe ty strany před námi jest odbyl 90b1 (1488); lidé dobří jsú úplné zjed- nání učinili z obu stranú 91b2 (1493); že jsú ty siroty ... do konce odbyli s svých statkuov, tak, jakž dobří lidé z obu stran jim přijed- nali 102b (1503); stratila obie čésti, vlastné (t. jmění) i tělesnú po- třebu 116a (si hot beide, eigen und leipgezuk dor an vorlorn); rychtár jim přikáže obiema, aby 110a (gebeut yn der richter beiden vride); tehdy dadí jim obiema pokoj 137b (yn paiden); vedlé práva má jim obiema osud vzíti 147b (sol in peyden půze tun); Jestli by rány obiema smrtelné byly 110b (dy wuden rechte champh wunden sein[!]); Kdežto jeden člověk druhého obžaluje v cuziem právě a sedie oba dwa v jednem právě 108b (dy beide in einem gerichte ge- sezzen sein); Pakli (bychva) oba dwa sešla s toho světa, tehdy 88b1 (1481); (Těch 12 dobrých lidí) Kotršovi přisúdili oba dwa stávky 102a (1481); A obie dwie straně... před nás přistúpivše, dobrovolně jsú poznali, že oni, obie dwie straně, tak jsú sě sami mezi sebú dobro- volně sě zjednali 89a1 (1482). obec, f. A my úplná r(ada v)zali sme se na potaz s wobczy a potom my i všeckna obecz... prodali sme ty jisté stavy 8a (1468); Když jsme to na obecz vznesli, obecz povolivši k tomu, nám to vruce oddala 86b2 (1478); Opatrný muž Melchior, ... přistupoval jest několikrát přede všecku obecz spolu sebranú a žádal jest od všeckéj obcze, aby 354

Strana 355
jemu sedění pusté ... bylo prodáno... A my ... s přivolením všeckéj obcze prodali sme jemu... a skrze to sme s porazení(m) všeckéj obcze k tomu přivolili a prodali 98a2 (1482); Stane-li se (sjednánie) před právem aneb před obczy ..., tedy to má svědšeno býti skrze jednače 112a (vor gericht oder eim unwerde[?] urvede?) Emrich (Ein- rich[?1) žaluje... bohu... a také vám, pane rychtáři a městu, všie obczy, chudému i bohatému 142b (der stat gemeine); Jestli se dva ra- níta rovně a jeden jde k rychtárovi... a druhý jde v obecz a svědší každému, boženíkóm i obecniem lidem, tedy tento, co rychtá (řov) i svěd- šil... obdrží žalobu 109b (der ander chumt in dy virpenke); Niko- láš(-las) Hostek... zezval jest dobřých lidí, testamentáře: Kašpara Vrtěka, fojta, Mateje Kotršu..., Kosěne, božených lidí, Vicene Du- benského, ... Andreje Velikého z obcze 90a2 (1488). — v obec, vóbec, vuobec: známo činímy tiemto písmem přede všemi wobecz 3a2 (1460); My Petr Polák, fojt..., i všechna rada dole psaná... vyznáváme tiemto písmem přede všemi wuobecz 100b (1462); My Nikúš fojt... Gregor súkenník vyznáváme všem wobecz, ktož toto uzří aneb čtúce slyšeti budú, že ... 2b (1457); My Gardoš, fojt..., vyznáváme,.. naším zápisem měsckým všem wobecz nynějším i budúcím 93a2 (1501), 94b1 (1507), 99a (1453); wuobecz 92a1 (1493); 101a (1464), 100b (1462), 92a1 (1494). obdržěti, pf., vydržeti, udržeti Oni (Karlíkovi) znamenavše, že toho domu nemohú skrze svú chu- dobu obdržeti, ... vzdali jemu ten duom 87a1 (1479); A ktož jeden druhému obdrzal boj, tomu jde o ruku 109b (welcher dem andern camphe angewinnt); Věno obdrzy žena svatým duovodem 113a (mor- gen gabe beheldet ein weyp auf den heiligen); o ty tři kusy, co sú Sasové obdrzeli proti králi Karulovi 106a1, Karlovi 127a (daz dy Sachsen behilden); A jestli se žádný neozýve k tomu zboží krade- nému, tehdy rychtář obdrzi to zboží k svému úžitku 136a (beheldet daz gut); Dietě ... muož dobře v svých letech vystúpiti (z kláštera) a obdrzy právo světské i stoličné 115a (behelt lehen recht und land recht); on (Žid) obdrzy své peníze, což jest za tu kúpi dal 120a (er behelt seyne phennige); Svobodný pacholek, ten muož obdrzeti o svůj nájem vedlé božby o pět šilinkuov 131b (eyn vrey chnecht, der mak seyn verdynt lon behalden auf den heiligen umb fünf schil- ling); Když by jeden muž žaloval... za své dluhy, to muož dobře obdrzeti počestnými lidmi 140b (daz mak er behalden mit erhaften 355

Strana 356
leuten); pak mu čtvrtý krát obdržal 143a (czu dem virden mal ist er bestanden); Muž nemuože žádnú obranu jinší k tomu zbožíe ob- držeti, jakž jest najprvé s ní dobyl 116a (enchan an seinez weibez gut chein ander gewere gewinnen, wen alz er czu dem ersten mit ir gewint); tedy to dietě obdrzy erb otní (rkp. od nie[!]) (daz chint behelt dez vater erbe); ten první obdrzi a jest bližší k tomu žalobú a obdrzi rychtářem i radú 146a (der erste ist neher [seyn phant] czu behalden mit dem richter und mit den schephen). obdržaný, adj. z part. obdržán A kdež by jedneho nevěrně jali, pustí-li jej přýč jíti na jeho čest, ... netřeba jemu toho plniti a ješče proto obdrzany na svéj cti 120b (špatný překlad er darf iz nicht leysten, noch stet behalden; inf. vzal za part. s významem zachovalý). obecní, -ný, adj. (Kněží a Židy) jmá jich právem polepšiti jakžto obeczneho člověka 144b (alz eynen leyen); Jestli se dva raníta rovně a jeden jde k rych- tárovi... a druhý jde v obec a svědší každému, boženíkóm i obecz- niem lidem ukazujíce své rány 109b (den schephen und den dinch leuten); Který člověk obeczny súseda svého obžaluje na právě du- chovniem pro dlhy 108a (Welch ley den andern ley ... beclagt); Ktož pase ten dobytek na pasinku obecznem 117b (treibet auf gemeine weide); A která by voda tekla videkem, ta jest obeczna ku poživení každému 136a (daz ist gemeyne czu varen und czu vischen); žádný cuzí člověk nejest dlužen v téj vsi odpověd dávat o jejich zvláštním právě po obecznem právě zemském 138b (Cheyn auzwendik man ist auch phlichtik in dem dorfe ezu antworten noch irm sunderleichen recht, mer noch gemeynem lantrecht); a prosil(-li) by o obeczne spravedlivé, tedy muože on toho rušitele pokoje kázati 132a (bitet dez durch gerichtez wille); Když ten čtitel umře, tehdy svému pánu jeho najlepší kuoň jmá býti a jeho obeczne šaty (eršprištovi) 145a (seyn teglich cleyder); Holubi, žerávi, pávi ... i všelikteraké ptač- stvo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obeczni 131a (sie seien ge- meine allen leuten); Nemají žádného z jeho zboží vytisknút pro obeczni spravedlivost 135a (von gerichtez halben); A to mají lidé obeczni pospolně k tomu pomocni býti 142a (do schullen dye lant leute czu helfen mit haufen[!] [m. howen unde mit rammen]); jestli (zboží) ... pak jemu jest odjato zemským anebo obecznym súdem 135a (ab... iz im verteylt wirt zu lantrecht odir zu lehenrecht); 356

Strana 357
Matěj súkenník ... nás prosil, abychme mu ten kus země, který jest vedlé jeho zahrady na Framboru, obecznij, dali. Nám vtom se ne- zdálo, abychme to bez obecznij vuole učinili 86b2 (1478). obecně, vuobecně, adv., v-uobec-ně My Štefan Šokot... a rada... vyznáváme všěm wuobeczne tímto psaním 90a2 (1489); vyznáváme všěm wuobeczne tímto psaním 90b2 (1489). obehnati, pf. A vtom jest Zandr táhel z pánem na vojnu Zelenu horu obehnat 99a (1453). obezřěný, adj. k obezřieti Božejníkovo právo jest to, což mají městu v každých kusích tak obezrzeni býti v právě vedlé důvodů tak, aby chudí lidé strpěti mohli 132a; (also vor seyn). obchoditi sě, impf. Který božejník se obchodi falešnú kúpí 132a (mit valschem chaufe); O tých božejnícéch, kteří sie falešnú kúpú obchodi 106a2 (mit valsch chauf umb get); Kterýž křestanský člověk, muž nebo žena, čáry by sie obchodila aneb jedy 133b (welch cristen man odir weyp mit zau- ber umb get odir gift). obilé, n. Máš dobytek, drobný i veliký, a obyle v stodole, to sprodaj 96a2 (1517). objězditi, pf. A nemóže-li od ňeho míti tu žádost, jest prázden od ňeho, a to má obgezditi a nemá se leniti 144a ( špatný překlad alz er ist ledik von ym dez inreytens). objíti, pf. Ktož podešev mostnú a vodnú obegde a zaveze, ten jmá propásti čtver osud 135b (der wazer zol[!] vor vert). o(b)krúčiti, pf. Ktož tak jest se zbožím okliczen a ostane-li dítě a bude z něho kněz, pobéře hotoviznu 145a (Wer so mit dem gute besessen ist). Oblahov, m., jm. míst. nebo Soblahov? My Jiřík s Oblahowa, fojt města žilinského 100a (1455); Urozený Adam Příleský z Oblahowa 104 (1561); Je Oblazov u V. Bytče, ale je u Trenčína Soblahov. 357

Strana 358
Oblažský, Oblaský, jm. os., z Oblahova Iwanisch Oblaski 97b1 (1391). oblak v. oblúk obléci, pf. Řemenné i železné věci to mohú na sě obleczy tak mnoho 134a (mü- gen sy an tun alz vil sy wollen; v překladu je mezera). oblehčenie, n. Mt. Kotrše svým bratróm ... z toho zboží dielu ... oddal..., aby oni po smrti jeho a pro oblehczeni duši svéj nemeli mezi sobú žádného zavodění 92a2 (1494). Oblez, m., jm. os. My Martin Miska, fojt, a Krok, Kosan, Kbún, Kašpar Oblez, konšělé města Žiliny 96b1 (1518). obložiti, pf. Štefan Stáň, ačkoli byl jest od milého pána boha nemocí obložen, však on jsúce rozumu pravého a pevného... i pozval jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517). oblúk, oblak, m., okno O oblaczych a o děrách pro povětří 106a2, O wobluczych ... 128b (Von venstren und luftlöchern); Chtěl(-li) by jeden z nich protiv druhému obluk nebo okno udělati 128b (gegen dem andern eyn fen- ster machen); A chtěl(-li) by ten obluk zachovati železnú mřeží 128b (das fenster bewarn mit einem eyserem gegeter). oblúpiti, pf. Václavek jest Křížka, súseda našeho, ... oblupil mezi Bystricí a zám- kem bystricí 98a (1468[?1); O tvrzi, z níž lupi 144b, 107a2 (ab rau- bet); Když člověk žaloval na jednu tvrz, že jest s ní oblupen 144a (dar ab beraubet sey); ranil jeho i oblupil jeho v jeho zboží deset- hřiven 142b (beraubet yn seinez gutez); A kterýž by pak byl oblupen a volá 130a; Žaluje-li jeden člověk, že by oblupen byl 144a (dar ab beraubet sey); — oblúpený, adj.: Bude-li jeden muž v městě aneb v předměstí bitý aneb olupeny 139a (wirt eyn man geraubet); A bu- de(-li) jemu zboží oblupene 144b (wirt iz ym geraubt). obmazati, pf. Každý člověk má zachovati svú pec a svú zed a obmazati vápnem 128b (seyne maure bewaren und bewerfen). obnechávati, impf., opouštěti, zanechávati, pomíjeti Pane, pane rychtáři, nech tomu člověku... jeden ortel, jestli bych 358

Strana 359
toho člověka tak zapověděl slušným právem a on to právem obne- chawa 141a (lozzet dizem manne... eyn urtayl werden, ob ich dem selben man seyn witbilde recht also versaget habe, daz er iz ezu recht meiden sol); Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest se všěmi duochody, ... kteréž kolvěk... od předkuov jeho ... jsú požívány ... žádného neobnechawagicz, ani kterého sobě zuostavujíc 83a1 (1469). obnoviti, pf. Chtěl-li by pak ten protivník tu žalobu obnowiti 146a (wil aber der sachwalder dy clage vor neuwen); Peníze jmají obnoweny býti, když nový pán přijde do země 135a (sol man verneuwen); A má svú ža- lobu obnowiti tak, jakož prvé žaloval 132b (seyne clage vornewen). obój, num. Vyznali..., a tak že jsú spolu dobrovolně z wobogi strany 83b1 (1469); v tom sú posadili dobré lidi s wobogi strany 89b2 (1485); vyznali sú dobrovolně z obegu (obojú[?]) stranú tak, že sě dobro- volňe ... zmluvili 5b (1459); Vyznáváme,... kerak Štefan Garaj... a Oršula Hadmaška,... jsú z obem(?) (obeiu, oboiu) stranú před nás přistúpili 100b (1462); A tak spuolem bydlili Mistr Jan a Štefan Gardoš, spolem sě krásně uházejíc s obogich stran 89b2 (1485). obořiti, pf., poraziti A ten (muž s dřevem) jim nic nejmá přeškážet(!), než, jestli by jeden druhého oborzil, tehdy aby on s tím dřevem vstúpil mezi ně 134a (ab einer vellet); aby tě oborzylo všelikteraké piesmo(!), což popsané jest v paterých knihách Mojžíšových a jestli tvá božba nenie čistá a spravedlivá, aby tě oborzylo Adonay a jeho mocné bostvie 143b (daz dich velle alle dy schrift... daz dich velle Adonay). obrácenie, n. Jenž psán v neděli na svatého Pavla obracenij 97b1 (1517). obracěti(?), impf. A nad to ... Melicher poručil sto zlatých červených, aby byly obracze- ny věčitě buďto na kaplana nebo na chudé neb k kostelnie nekeréj potřebě a okrase služby božie 95a1 (1508); spíše je to obrátiti, obrá- ceny. obrana, f. Když jeden muž ženu puojme, tedy ji sobě pojme v obranu 116a (so nimpt er [sie] in sein gewere); Ktož to jmá v obranie 137a (der iz in gewer hat); Ktož jeden druhému zbožie v jeho obranie nechá 144a 359

Strana 360
(in seyner wer lezzet); Pakli muož one, což to má v uobranie, svědo- miem, kteréž na to svědší ..., a muože to provésti před právem 127a (der iz in gewer hot); Když ten čtitel umře, tehdy svému pánu jeho najlepší kuoň jmá býti a jeho obecné šaty eršprištovi, zaňuž ten kněz nebo čtitel umře pod jeho obranu 145b (stirbet under seynem banne); Mikuláš Nosko poručil jest mocně manželku svú a dietě své k opravě a obranie ... po smrti své Martinovi masařovi 83b1 (1469). obrániti sě, pf. Jestli by jeden člověk bojoval pro jednu ránu a onen by se obranil tomuto 111a (vichtet jener sige); ten muž jmá jemu pomoci proti všěm ..., že sie jim obrani nespravedlivosti a kvaltu 138a (so daz er sich were unrechter sachchen[!] und gewalt); Ktož to zboží mezi rukama jmá, ten nejmá jim žádného dáti, leč by oni jistými kusy mohli se obraniti 136b (sy veraynen denn sich mit steten dingen). obraňovati, impf., zbraňovati Toho škodného mosí s téj škody vypraviti, kteréj jej škodě připravil, lež pak by ho (rkp. aby cho) tento škodný obranowal byl od puto- vánie, což by se tklo služby božie a mohl by to provésti 108a (ez ensey dann, daz er an betevart varen wil an gotez dynst oder ab ym iener[?] rechtez gewegert habe, daz er mach beweysen). obraňující, adj. z part. Jestli obžaluje jeden muž druhého o zboží ... a přijde onen prvé, na kohož žaloba jde a řekl by: Já mám k tomu zboží právo obranugice, měl sem jistotu na to rok a den 122a (Ich habe dez gutez rechte gewer und habe dy gwer gehabt iar u. tag). obrátiti, pf. Ktož plot hradí, ten má konce wobratiti do svého dvoru 128b (dy este in seynen hof keren); Pakli on nechce odměniti (zálohu), tedy on má to prodati a k svému úžitku obrátiti 132b (seynen nucz do mit schaffen); Kateřina a Gedruda ... svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily, což by sě dotýkalo dielu bratra jich nebožtíka, že by on Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati, a tak což by (sě) jemu zdálo, k naj- lepšiemu obratiti 88b2 (1481); A dala (mlynářka) dětem nad to... aby voni také toho věčitě požívali a póžitky k svému lepšiemu obra- tili, jak najlépe rozumějí 94b2 (1481); A lúku, kteráž jest podlé skotni, má (Oger) obratiti k póžitku svému, jakž najlépe uměti bude 92b2 (1479); Melicher poručil sto zlatých..., aby byly obraczeny věčitě buďto na kaplana nebo na chudé neb k kostelníe ňekteréj potřebě 360

Strana 361
95a1 (1508, nebo obracěti[?]); oni mohú to ješče po jeho smrti v pó- žitky své obratiti 115b (der sol si antworten ieme, auf den si gester- ben[!] mochten[!] noch seynem tode sy [en sey] mit seinem willen vortan); obrátiti sě, (Žid) má se obratiti proti slunci 143a (sich gegen der sunne keren). obrman, ubrman, m., něm. obeman, oberman, smlúvce, mocný roz- hodčí, jednač A jestli by toto rušili ti, co sú obrmanowe aneb jednači mezi nimi uložili(!) 112a (prechent dye dy sachwalder; si... eam principalis violet); Když jemu to najdeno bude a jeho rychtár a dva božejníky aneb dva ubrmany opatřili, potom si opýtá na ortelu 131b (Wenn ym daz gevunden wirt und yn der richter und zwen schephen odir zwen dink man besehen haben). obrúbiti, pf. Komu usta aneb nos, oči, jazyk aneb nohy, ruce by obrubili,... teho mají opraviti s půl platem 109a (wirt der man dar an gelemet). obrus, ubrus, m. Umře-li muži žena, kteráž dětí nemá, tedy její vnuče ... má mužovi postel ustlati,... jeho stuolec (-ec nadepsáno) poduškú přikryti, jeho stuol obrusem a okolo ručníkem 114a (seyn tysch mit einem tyslachen); Co k ženám sluší zbroje(?) ... podušky, prostíradla, polštáře, obrusy, opony ... 114b (tischlachen); přislúchá k temu mužovi... napřed kuoň osedlaný ... a k tomu ubrus, ručník... 115a (ein tyslachen). obsiesti v. osiesti obtieženie, n. Tím sobě neudělá obtiezenie ani za to osud propadne 147a (chrenchet do mit seyn buze nicht, noch seyn wergelt); A nemohl(-li) by pak (raněný) pro obtiezeni těch ran svého života ten boj provésti 141b (vor unchraft seynez leybez). obtiežiti, pf. Jestli by pak přišel ten kus, že by božejníci v tem jeho chtěli obtieziti 108a (špatný překlad: wenne er von den schephen geynert wirt). obvolánie, n., polské, vep (stč.), poplašný křik A přijde-li pak na cestu, tehdy jeho zapovědí, jestli jsú jeho na jistotě viděli a na to obwolanim ohlásí 136a (ob man yn ... gesehen hot und beschreyt mit dem gerüfte). obvolati, pf., křičeti, volati na poplach Jestli pak ujde (obžalovaný), tedy zaručí a potvrdí tohoto přes jednu 361

Strana 362
noc, jestli jeho najdú na jistinnosti a obvola-li to svědšíc 146b (ob man yn an der hanthaften tat gesehen hot und beschriren mit gerüfte). obyčěj, obyčej, m., způsob, zvyk Kterým obyczegem na ňem ten pokoj jest zrušil, týmž obyczegem jmá naň žalovati 133a (czu welcher weyze... czu der selben weyze); Vedlé toho obyczege také i žena pojme ... muže 115b (czu der sel- ben weyz) ; Tedy Human ... vzal jest byl, zač ten dóm byl prodal,... k sebe tím obyczagem, že měl zachovat tým sirotám 2b1 (1460); Michal Prchala... položil jest před námi list krupi(n)ský tiemto obyczeyem 4b (1457); Gabro žaloval jest tiemto obiczagem na Matúšě Vajčaře 86b1 (1477); Matúš Maňko fojtovství žilinské prodal jest... tiemto wobyczegem 83a1 (1469); všickni čtyři... živým hlasem dobrovolně a s dobrým rozmyslem jsú vyznali tiemto wobyczegem 82a2 (1468); rolí... zapisuje (Jiřík) tím wobyczegem, aby 103a (1524); obyčejem 90b1, 5b, 95a2, 7b, atd. Pan Martin... úplně, docela a svo- bodně vyplnil a odložil tak, jako obycžey jest vyplniti 87b1 (1479); A rečená Elška před námi jemu slobodila jest, jakž jest obiczey mezi dobrými lidmi 93a1 (1498); lidé dobří... jsú úplné zjednání uči- nili... tiem obiczegom, aby 91b2 (1493); Tehdy my fojt a rada... povolili sme tiemto obiczegom 92a1 (1498). obydlenie, n., bydliště Na trhu ani na cizím právě nejmá žádné odpovědi dávati, leč by jměl obydleni tu 137a (er en habe do wonunge); d'edina jest Manželovi dopřiela obidleny i sedení mezi sebú 102a (1492). obžalovánie, n. O obzalowani dluhu 107a1, 140b (Von beclagter schult). obžalovaný, adj. O obzalovanych lidech 107b1, 146b; Ktož jednoho člověka obzalowa- neho od práva mocí vezme 106b1, 136a (einen beclagten man); Ktož jednoho člověka obzalowaného bezpráví vezme svú mocí 136a (eynen beclagten man). obžalovati, pf. Jeho erbové nemají platiti, leč by se uvázali v jeho (umrlého) zboží, oč onen obžalowany byl 123a (do iener umb beclagt waz); Kdež jeden druhého v cizém právě obzaluge 105a1, v cuzém ... 108a (beclagt); téj věci muož sě dobřé jíti a obzalowati zlodějstvo nebo lúpež 145a (be- clagen); A pakli bude otec i syn obzalowan o který skutek 134b (wirt beclagt); Jestli kto obzalowan pro núzu jednéj panně 148b (umb not- 362

Strana 363
zogung eyner iuncfrauwen wirt beschriren); Když jeden druhého ochromí anebo raní a bude obzalowan 109a (wirt er dez beredet); Otec muož syna třikrát od sebe odlúčiti (m. osvoboditi), jestli obza- lowan bude bezprávie 134b (ob er umb ungericht beclagt wirt). obžerný, adj., kousavý Ktož chová psa obrzerneho(!), který kúše 118b (einen glumenden hund). Ocěla, m., jm. os., Ocele Štefan Dlúhoš, Ondrej Oczela 102b (1503); Jakub Hříčovský, Ondrej Oczela 95a1 (1508); Petr Veliký, Ondruš Oczele 102b (1509). Oger, m., jm. os. A z druhéj strany potoka ... má jmenovaný Oger s synem hraditi 92b2 (1497); zhuoru psaní Michal a Jakub Ogrowie nebo potomci je- jich mají hraditi přednie hony t.; Stalo sě jest sjednání před naší plnú radú mezi všeckú dědinú z Závodí a Michalem Ogrem t.; Paní Mája... z bratrem svým vlastním, ménem Jakubem Ogrem 100b (1464). oheň, m. A pakli by utekl a přišel by jinam, v jinší právo, tedy on svědší s svú škodú, co se jemu stalo ohniem 142a (Wirt er aber vorfluchtik und chümt er yn an[!] in einem andern gericht, er zeuget dy vervestunge umb den mort brant); Jestli s' (Žide), dlužen (= vinen), aby tě spálil pekelný ohen 143a (daz hellische feuwer). ohlásiti, pf. Když by jeden člověk raněn byl a to by zadržal a zamlěal přes noc a toho by neohlasyl fojtovi a radě 109b (und er nicht vor chümt und dy sache uber nachtigt); Farář má to v kostele třikrát ohlasiti 149a (der pharrer chundige ez drey stunt in der kirchen); Tehdy jeho zapovědí hned, jestli jsú jeho na jistotě viděli a na to obvoláním ohlasy 136a ob man yn ... beschreyt mit gerüfte); ohlášený, adj.: Když jednoho s (z)lodějstvím anebo lúpežstvím před právo javši přivedú, tých mají předsvědšiti (!) svědomím ohlassenym o jeho skutek 130a (dy sol man mit geruften beclagen umb dy missetat). ohlášenie, n. Jestli se ta škoda stala s ohlassenim pro ten zjevný skutek, že toho chce prevésti, stratil smrt 130a (dye schullen mit gerufte clagen umb dy scheynbare tat, dy er beweysen wil); A když by pak nebyl žádný skutek dovedený zjevný, tu mají žalovati vedlé ohlasseni, chce-li bez škody zůstati 130a (sol man clagen mit gerufte). 363

Strana 364
ohledati, pf. Tehda Petráš řekl paní Blaškové: Ní, milá paní, necht ohleda právo, máme-li my bratia v tých penízéch diel meti 100a (1454); Pane, pane rychtáři, dal-li mne vaše milost tomuto člověku (býti, nadepsáno) řečníkem, tedy opýtám já v ortelu ohledati, jestli já od koho nepřítel- ství neb péči mám míti o to, že tohoto mám řečník býti 131b (so vrag ich in eym urteil czu versüchen, ob ich von ymant veynt- schaft...; quaero per sententiam dari, si); A když jemu to bude od práva najdeno ..., opýtá s' na ortelu, aby ohledal, kterak tu žalobu vésti má 131b (vrag an eyn urteil zu versuchen). ohnivý, adj. Kteráž (Lotova žena) proměněna jest v slúp ohniwy (škrtnuto) solný 143b. oholiti, pf. Nemuož žádný jeho(?) menovati knězem, leč bude prvé učený... a potom také oholeny ku knězi 112b (er sei den gelart und geweyet zu einem phaffen und mit scheren gezeichnet zu einem phaffen). ohrada, f. O potvrzení jednoho dvoru z ohradu 138a,... s ohradu 106b1 (Von dem vestene eynez hovez mit zeune). ohraditi, pf. Dvuor mají ohraditi anebo potvrditi jedním plotem anebo zdí 138a (mit eynem czaune vesten). ochromenie, n. Takový slib jmá každý člověk udělati za zabití, za zamordování aneb za ochromeni 146a (umb leme). ochromiti, pf. Ochromi-li jeden dobytek druhého před pastýřem ..., on musí ten dobytek vzíti 118a (Lemet ein vich daz ander); Když jeden druhého ochromie(!) anebo ranie(!) 109a (lemet); Jestli ochromi jeden muž jednoho psa 119a (Lemet ein man einen hunt) ; Pakli by kto zabil aneb ochromil jednoho dobytek 119a (lemet ein vich). ochtáb, m. oktáv. Fojt má tři tvrdé kusy... druhý v úterý po velikéj noci alebo v ochtab veliké noci 108b (des dinstages, alz dy phingst woche aus get). ochylovati, impf., polské; pomíjeti, zamlčovati Milá ženo Barboro, teď já tebe opytuji před pány staršími, aby pově- 364

Strana 365
děla k své duši hledíc, mně(!) v tom nic neochylugicz ... přinesla-li jest (matka tvá) co s sebú? 88b1 (1481). okázati, pf. Michal wokazal jest meze té jisté země Orlík... jakož i prvé byli okazali a znamenali všickni tří napřed psaní od rady staré poslaní 8a (1468). oklúčiti, oklíčiti v. obklíčiti. okno, n. A chtěl (-li) by jeden z nich protiv druhému oblúk nebo okno udělati 128b (ein venster machen). oko, n. Komu usta aneb nos, oczy, jazyk ... by obrubili 109a (augen); Jestli by pak on do toho zboží přišel bez práva, tehdy jmá od něho odlúčeno býti pravú žalobú v oczi 135a (mit rechter clage, do er selb gegen- würtik ist); Tedy optají jeho samého sedmého, jest-li ten zloděj tu v oczy 141a (ob dy deube gegenwürtich ist); (Vrtek, Šváb, Švec) po- zvali Petráše také v oczi i řekli sú 99a (1453); Tomáš Gnobel... mal súd ... o ňeaké brvna a vtem jest byl Gnobel od práva postúpil a to sú jeho dietkám na oczy nametali 6b (1463); A když jest ten pokoj na něm zrušil, tedy on jeho viděl z oczu v oczy 142b (do sach er selber yn selben); Když člověk člověka viní, kdežto člověk nejest z oczi v oczi 145b (do er nicht gegenwürtich ist); A nám jest to vědomo, že jest Human zeznal před Lorincem oczy k oczyma, řkúc k ňemu: Daj jemu pokoj! 2b1 (1460). okolní, adj. Tu když Frátrík Jan jsauc před právem postavený, na kterýmžto byli lidé z mesteček okolnych, toho dovésti nemohel 77a (1561). okolo, adv., praep. Vnuče jeho má... prikryti ... jeho stuol obrusem a okolo ručníkem 114a (seyn tysch mit eynem tyschlachen und mit einem hantůch); druhý meč jmá okolo sobě(!) opásati 134a (einez umb gegurt). okova, f. Jenž sě stalo v neděli po svatém Petře v okowach 95b1 (1511). okrasa, f. Melicher poručil sto zlatých červených,... aby byly obráceny věčitě buďto na kaplana nebo na chudé neb k kostelnie ňekeréj potřebě a okrase služby buožie 95a1 (1508). 365

Strana 366
okrvavenie, n. O okrwawenie(-i) a jeho právě 148a, 107b1 (Von blůtrunst). omlúvati, impf. Purgmistr to jmá odmlúvati skrze šest nedělí, že svého božejníka bez viny omluwa vedlé jeho božby 144a (špatný překlad, celý článek byl škrtnut; daz er dy purk[!] unschuldige mit seym eide); aby jeden člověk druhého člověka umrlého přemohl, ačby jeho omluvali 126b (špatný překlad chybné předlohy; alz ein [m. můz] man einen toten man wol weren, ab man yn bereden wil = reinigen, verteidigen). omluviti, pf. Pakli by se on bránil bojem, onen muože jeho dobře omlu(vi)ti vedlé boje 126a (iener mak yn wol bereden mit champhe); Nespravedlivě nemuož jeho před právem nařéci nebo omluwiti 141b (en mak aber er eyn unbescholten man an seym rechte nicht bereden); O tem, kterýž omluwen bude aneb poviňen o smrt 107b2, 148b (angespro- chen). on, ona, ono, pron. A fojtovu věc nemuože žádný zjeviti než on sám 108b (der schultez selber); Pakli by se on bránil bojem, onen muože jeho dobře omluviti 126a (weret er sich mit chemphen, iener mak yn wol bereden mit champhe[!]); Ukradli jsú... Štefanovi něco peněz a on to byl řekl na Martu již jmenovaného Gregoře manželku 93a2 (1501); A v tom já prosím Mikuláše, syna svého, ačkoli jeho při tomto mém poručen- ství není, aby on toto mé poručenství ... zachoval a držel 96a2 (1517); A on Aron slíbil jest Michala a manželku jeho chovati až do smrti 101b (1468); Tedy ona paní Oršula položila před řadú(!) peníze 84b2 (1470); Pakli (bychva) oba dva sešla s toho světa, tehdy přietelé naši, ktož by kolvěk k tomu bližší právo jměl, on (= ten) toho... bude požívati (statku) 88b1 (1481); (Sekula) jest jednéj ženě... násilé udělal, tak, jakož on věděl 3a2 (1460); I prodala jest Oršula Hadmaška dóm Štefanovi ... za třiceti zlatých a to jest on gey zúplna zaplacil za ten dóm a ona jest gemu vzdala 100b (1462); Co se dotýče domu a statku flovského, na kerémž on, svrchu psaný Jiřík Lesota, sedí a drží, kterak won... cizého člověka odehnal od domu 103 (1524); rolí, kerúž wona tepruov psaná máti geho gemu poručila 103a (1524); wona 94a2 (1507), 94b1 (1507); Dietě nemůž v svých dětinských leteh (!) nic udělati ..., jestli by ono ubilo jednoho člověka 125a (slecht iz einen man); A wuon ješče sa při dobréj pameti, sezval jest dobřých 366

Strana 367
lidí 90a2 (1488); A wuon Jano Lelinský obe ty strany před námi jěst odbyl 90b1 (1488); Fašové geho upomínali geho o placení dědic- tví po ženách gegich 86a1 (1474); kterak já geho za ten skutek pře- moci mám 141a (wy ich yn überwinden schulle); má geho nechati v jednem domě 121b (sol yn... lazzen); když městský posel rychtá- řovi propadne, protože geho zameškal na geho právě 142a (umb daz er yn versaumet hot); chci gey o to najíti svým svědomím 141a (wil yn dez überwinden); a pozná-li se, tedy gey má rychtář vzíti 121b; musí zaručiti, že gey zase ustaví bez úrazu geho života a geho zdraví 121b (daz er yn wider antwürt unverderbt an seinem leibe odir an seinem gesunt); a tak gey má držeti rovni svéj jinší čeledi 121b (sol yn halden); A ktož(!) gey můž zase míti, vždy gey můž tak držeti jako prvé 121b (er helt yn... auf,... wo er yn an chümt); zapovědí gey rok a den 148b (man vorzelt yn); Mikuláš, syn geho, zuostal v plném hospodárství ... a jiné děti pěkně sě rozdělily a gey v tom svobodily 95a1 (1508); (Matka její) nepřinesla jest nic, jediné pláštík, i ten po její smrti dali sme gey pro pána boha 88b1 (1481); A to (peníze) sú (sestry) před námi zdvihly a geho s toho kvitují a svobodie 102b (1509); Václavek ... jest Křížka ... oblúpil... a chtěl geho zabiti, by gemu byl neutekl 98a (1468[?1); Já geho neviem kde hledati 12b (1462); Vyznáváme, že sedení, toliko na geho (Ondřeje Manžela) a na manželku i na dietky geho záleží 102a (1492); ten, ktož by to dietě oddal, ten má geho zase ustaviti tomu, na kohož zboží zemře 115b (begibt man ez inne seinen iaren, wer sein varnde habe under ym hot, der sol si antworten jeme, auf den si gestorben mochten; akus. neutr.); A pakli by jeden muž zabil jedno dietě, má geho plným platem geho penízmi oplatiti 125a (sol iz mit ganzer bezzerung seynez geltez daz chint bezzern); Pakli by jeden muž ubil dietě... zůstane bez viny, ač to smí řéci k svéj vieře, že ge ubil za geho vinu (daz er iz geslogen hot) 125a; Von podlé přátelství krevnieho manžělky své cizého člověka odehnal od domu toho svrchu psaného, odehnavše vcele a dokonale jest ho zaplatil 103a (1524); Oni znamenavše, že toho domu nemohú skrze chudobu obdržeti, přejíc ho radše švag- ru,... vzdali jemu ten duom 87a1 (1479); A oni... že ho nemají viece z otčizny ani z mateřizny napomínati 87b1 (1479); Štefan Gardoš... z toho se všeho Jana propustil, (a slíbil) viec ho z té otčizny po své ženě nenapomínati 88a1 (1479); až musil (Michl) svú paní do komory jíti, že by byl pokoj před ním měl a nemohl ho mieti 367

Strana 368
3a2 (1462); A bude-li v tom přesvědčen,... sadí ho tam, že musí rok a den tu býti 145a (man tut yn ... in dy echte); A jestli ten host, což mu ho dali v ruce, můž ho s sebú vésti 121b (ist iener eyn gast, dem er geantwürt ist, er mag yn mit ym füren) ; Když by urostl chmel nad plot..., ktož by pak kořen chmelový měl v svéj zahradě ..., ten sáhni k plotu, což najvýš muože a škube s' ten chmel, což ho tu vzíti muože, to bude geho 129a (neme den hopphen, waz ym seyn volgen wil, daz ist seyn); nemóže-li od nieho míti tu žádost 144a (mag er iz irwerben); tu jest prázden od nieho t. (er ist ledik von ym); ža- loval by on vám na jednoho člověka, že ... zbořil pokoj na niem a ranil geho gehoz(!) nan provésti muož 132a (dazer wol beweyzen mak); jestli to naň svědšiti budú 141b; a ten kuoň, co táhne, ... zan mají dáti jeden..., 119b (škrtl); a neměl(-li) by pak žádného, ktož by to zaň odvedl, mají jemu odložiti den právnie 141b (der ez für yn tun wölle); Dále nemóže žádný vzíti osudu nadeň (nad rychtáře), dokad on svého nevybere 140b (jinak); A jestli řeče pastýř, že není przedeň přihnáno, ... má svoboden býti 118b (iz sey nicht vor yn getriben); Jestli by ono (dítě) ubilo jednoho člověka anebo ochromí, tedy má to opraviti z onoho zboží, ač je naň dovedeno 125a (ob iz auf yn vol- bracht wirt); vona gemu dala čtyři zlaté 94b1 (1507); My sme gemu slíbili, jestliže by kto chtěl protiv tomu mluviti a na niem dobývati, tehdy my město máme zan odpoviedati a gemu svoboditi 12b (1462); Kdyby gemu rychtář udělal frýd, kterýžto žaloval 136b (machet ym vride, der do clagt); to mu s toho tu přičiňujem 87a1 (1478); prosil nás, abychme mu ten kus země dali 86b2 (1478); že mu ješče zuostal jeden zlat. a 20 groší 100a (1455); A komu naše právo nelubo, ano mu vyššie právo 100a (1454); manželka jeho vlastní po niem zuostalá 88a1 (1481); A ty budúce hajptmanem několik nedělí po nem, rozehnal s mi několiknástero dobytka 99a (1453); A po nem jest byl hajptma- nem Zandr t.; ač by pán buoh propustil smrt na nem, na Nikloša Po- láka 7b (1451); Dietě nemůž... nic udělati, v niemz by svuoj život ztratilo 125a (domit iz seynen leyp vorwirkt); A to má popraviti na niem rychtár a všecka rada 108a; Ten kuoň jezdečský, na niemz pá- nóm slúžiti mají 119b; ten flek země... dali sme... Matějovi... i tomu, ktož by ten kus země s jeho vuolí jměl a držel, že moci bude a muož rybníky gim sobě opraviti 87a1 (1478); Statek malý i věliký tobě poručuji mocně tak, aby gim vládal 96b1 (1517); Matej, syn ko- láróv z vedomí svú(!) manželkú Barbarú žádal i prosil jest nás, aby- 368

Strana 369
chom diely mezi gym a sirot(!) uboščíka Dure Křepčíka, svých vnukóv, přeslyšeli 92b1 (1494); ten kuoň,... kdežto pána mají s niem vláčiti 119b; Ona vezme pravý diel s niem na erbu 112b (geleich teil mit ym); že sú oni za niem běželi 125b (daz sy ym gevolget han); Ted' já Janovi, muži svému, zdávám ..., což kolvěk jmám ... s nim 89b2 (1485); Gregor zase sě na právo dal a s nim sě súdil 93b1 (1501); až musil svú paní do komory jíti, že by byl pokoj před nym měl 3a2 (1460); Ten má držeti to zboží v svéj moci, dokadž od niho nebude právem dobyté 130b (bis iz ym mit recht angewunnen wirt); to, což od niho vzal kupečství, což od niho prvé pýtal 141a (nerozuměl: mit der wer, der er do bytet); když se od niho odlúčí (děti od otce) 144a (wen sy sich von ym schayden); Chcete-li vy kúpiti od nye? 12b (1462); Aby ty všecky věci byly Anňe, manželce méj a žádný aby tím nevladel krom gye samé 93b2 (1507); žádný aby tím nevladel krome gey saméj 95b1 (1511); O tvrzi, z nijž lúpí 107a, 144b (do man ab raubet); Když člověk žaloval na jednu tvrz, že jest s nij oblúpen 144b; Potom přišel s svú manželkú s Barború... Šimek... a opýtal gij řkúc 88b1 (1481); (Mertuš položil) synu gey Martinovi pět a sedem- desát zlatých 5b (1460); Martin Polákovic jest nevěstě svéj ... dal pět a 40 zlatých za gey čést 4b (1459); Katruša Martina nejmá z ničeho nigdy napomínat aniž geg který přítel t.; že sě paní Dorota z Marti- nem, bratrem gey ..., zmluvili 5b (1459); Tak že ta sumpma, co jmá Martin sestře svéj a synovi gey dáti, udělá 5b (1459); že by ta summa peňez byla na jeho i na gey d'él 7b (1451); Barbora, malžènka geho, vyznala, že jest Petr Polák, fojt náš, švagr gey z Oršulú, gey sestrú... dal duom ... a tři pruty pole ... za gey d'iel ottczyssny 101a (1464); Ondrúš žádal jest ... od Anny Vajčarky po smrti muže gegi dielu toho statku, otčizny své 94a2 (1507); k gegi životu 113b (zu irm leibe); což k gegi tělu sluší 114a (daz auf ir leip gezucht stet); Žádná žena nemá býti odehnána od gegi muže zboží 114a (auz irez mannez gut); z gegi mužským erbem 127b; s manželom gegi 94b1; Matějovi a Anně, diet- kám gegi 94b2, mezi Matějem a Annú, dietkami gegi t.; fl. 4 aby gi (matce) synové vydali společně 97a1 (1518); A (Ondrej) slíbil gij před námi nikdy z ničeho neupomínati 94b1 (1507); tehdy aby město gij těch zlatých... 132 odložili 92a2 (1494); A oni jsú gi slíbili před námi plnú radú, že gi z toho nikdy víc upomínati nebudú 85b2 (1473); když gi muž umře 127b (wen ir man stirbt); Když jednomu muži umře žena a dětí s ní neměl, tehdy její zbrojičku jmá vzéti najbližší 24 Slovník k Žilinské knize 369

Strana 370
gij přítelkyně 145b (ir nechste niftel); A to jest on gey zúplna zaplacil za ten dóm a ona jest gemu svuobodivši... vzdala 100b (1462); Mi- kolaj Hostek ... dal gey dva zlatá a třetinu zlatého za gey všecek diel 101b (1466); I dali sme giey (paní Blažkové) den (na porazenie) do třetieho dne 100a (1454); Tehdy sme my giey dali den do třetieho dne 100a (1454); A v těm jednání oní sú tím obyčejem v dobří konec přivedli (přie-)i přijednali gegi (= jí), paní Dorote 4 zlatie 90b1 (1488); Co k ženám sluší zbroje?... Najprvé k ni přísluší všecky šaty 114b; on jest potcivú pannu pojal, která že sě jest tak(é) potcivě zachovala, dřévě neš gyu byl pojal 4b (1457); A on Ondrúš z Nedězy slíbil jest před námi plnú radú, že gy napřed menovanú Dorotu Mar- tinovu má zastúpiti 85b1 (1473); A já (Jiřík) gi (Alenu) a je(jie)ho zetě Jana Brhla... osloboduji před právom vaším 92a1 (1493); Tedy Marta... u vězení seděla i na řetězi gi vodili 93a2 (1501); Na roli, kteráž nejest právem dobyta, a na ni žene dobytek 117b (dor auf trei- bet); ta žena jest blíže zjeviti sama sedma s potcivými lidmi, leč by na ni núzu položiti mohl 142a (denn man einige not an si gelegen müge); žádný přietel muoj nad ni aby práva bližšieho k tomu nejměl 88b1 (1481) (= nad manželku); Item po třetie jest jednéj ženě (Se- kula), vzavši gey (!) z domu od Matějka krajčé, násilé udělal 3a2 (1460); Pro žádnú věc nemá ves rušena býti, leč by v nie našli dievku neb ženu, kvalt a porušení na nie, toho mají na tých popraviti 141b (iz sey daz man do inne mayt... genoczucht habe); Když jednomu muži umře žena a dětí s nij neměl 145b; protože on s ni w tom zboží sedí 147b (durch daz er mit ir in den geweren siczet); kto mezi nima dvěma napřed před rychtáře přinese 148a (welcher under yn czweyn); Poňevadž onij nechtie tých peněz k méj ruce ... pustit, dajte mi den naporazenie 100a (1454); A oni jsú jí slíbili, že 85b2 (1473); oni obě dvě straně tak jsú sě sami mezi sebú dobrovolně sě(!) zjednali 89a1 (1482); A dala ještě dětem nad to (mlynárka) Matějovi s Annú sukni, kožich ... aby woni také toho věčitě požívali 94b2 (1507); A oni již psaní děti... od své mateřizny pustili 87b1 (1479); aby k nim (stat- kům) žádný bližší nebyl, jedno oni děti již psaní 87b2 (1479); Tedy rada optala gich, najprv Jana Komáře a dcery její Hedviky spuolem: Odbyla-li vás máti vaše? Tehdy ony vyznali jsú, že odbyla 84b2 (1470); To nemuož svéj dievky dětom se dostati, aby ony rovnú měrú vzaly v otném zboží 112b; aby on i děti jeho ... užívali beze vší překážky ... přátel manžělky jeho neb gich potomkuov 96a1 (1515); Ivaniš Pro- 370

Strana 371
feta... mistr Andreas gich (mistra Jana a Štefana Gardoše) pojednali takto 89b2 (1485); A my rada tak sme gich zjednali a mezi nimi pro- středek učinili 93a2 (1501); A my to znajíc pro dalšie náklady, tak sme gich smluvili a mezi nimi věčný konec učinili 93b1 (1501); A (Šváb) přidal mi 40 zlatých hotových, jakož gich teď před sebú vidíte 100a (1454); I vyznali sú, že by gich byli prosili Ivaniško, Ondrej a Jakub mlynár, aby přeslyšali, kterak gich jest Jakub... odbyl z uočizny ... vyznal, že by gich Jakub, svrchu psaný bratr gich, odbyl... a Janek a Ondřej sami sú vyznali, že bych(!) gich Jakub, ujec gich, odbyl 100a (1455); A on jest gich (Vrtka a Švába) propustil a kázal pánu dáti (ty peníze); 99a (1453) ; Lidé litujíce jedné i druhé strany, a poňevadž švagrové byli, na to se vzali, aby gich (Němce a Frátříka) v přátelství uvedli 77a (1561); že sú přistúpili před nás ... Krok Jiřík svými sestrami ..., že gich odbyl z očižny a z mateřizny, každéj zvlášče 40 zlatých mincú uher- skú 102b (1509); Komuž by (bylo) lépe dáti (ty peníze), než tomu, kto gich prvé mel. I dali gich Čičkanovi k vernéj ruce 100a (1454); vona jemu dala čtyři zlaté ... a Ondrej gich před námi vzal a s stola zdvihl 94a2 (1507); A pakli by se hnali před právo, tedy musí gich svědomiem dohnati 116b (můz man si dez baz vorzeugen); zjednali by přítelstvie a poměřili gich 111b; A bratr gich Hanzel bral sě do Polsky 88a2 (1481); Kordula, matka gich, prodala jest to dědičství t.; aby ... vyznal, jestliže by odbyl tu očiznu, což na gich ženy šlo 86a1 (1474); Barbora, cera Jakúbkova a sestra gich 90b2 (1489); Ti nemohú svůj jazyk před usty mieti na gich žalobě 126a (an ire clage); to mají poručiti dvěma ... ženám na gich vieru a čest 126a (auf iren eid); ti lidé mají za nimi jíti, dokadž by gich viděli 125b (dy wyele sy ienen sehen); mincieř jmá vzéti jemu ty peníze a jmá gich polámati 135b (můz sy ym czu[?] prechen); (Žena) erbuje gich (děti) svým erbem aneb svým zbožím 115b (beerbet sy mit irm erbe und mit irm gute) ; člověka, kteréhož nedadí právě láti ani můž na gich právě 122a (leute, dy man nicht rechtlos beschelden mach an irm rechte); Kapitula o že- nách a o gich věnách i o jinší gich práva 105a2, kapitula o ženách a o gegich věnách, a o jinšie gegich práva 112a (von vrawen morgen gab u. v. andern iren rechten); kteří sú odlúčeni od gegich otného zboží 114b (von irez vaterz gute); O tých dětech, které se narodí (-ie) po smrti ge- gich (gegi) otce 105b1, 116a (noch irez vater tot); jest dlžen po gegich ortelu najíti z tvých kusů 108b (špatný překlad); po smrti gegich 371

Strana 372
mateře 144a (noch ire můter tode); O dětech a gegich rociech 107a2, 140b (Von der chinder iar czal); což by pak již byli velmi staří, ti mají placeni býti vedlé gegich starosti 119b (alz noch irem alter gepurt); Když muž a žena mají zboží neroztržené vedlé gegich statků 116a (chein geczweit gut czu irem leib); Michal a Jakub Ogrovie nebo potomci gegich mají hraditi přednie hony 92b2 (1497); že jsú ty siroty, gegich vnuky,... vyplatili 102b (1503); statkóv,... od gegich předkóv jim ... nadaných 92a2 (1493); lidé dobří ... jsú úplné zjed- nání učinili z obú stranú ze všeho dědictví a statkuov gegich před- kóv 91b2 (1493); vyplatili dva zlatá dluhu otce gegich dobréj paměti 94b2 (1507); A oni jsú gi slíbili..., že gi z toho nikdy víc upomínati nebudú, ani kto jinší z gich potomků 85b2 (1473); pan Martin... dal již dětom Polákovic za gich a na gich otčiznu tři sta zlatých 87b1 (1479); (sestry) jsú .. vyznaly, že gim Nykel Hanuslen geich otčišnu zúplna každéj z nych po XIII zlat. odbyl 6b (1463); Vida pak lidé dobří geich nesnázu a róznici a vidúce geich křivdu v rolí, vypytali to na dobré lidi, aby oni rozhodli 102a (1481); postavili sú ... lidi ... a vedli (ge)ich [Chal. 132 str., č. 87, ř. textu 18. čte vedli jeich, ale já mám ge (škrtnuto) ich 102a, tedy je to ich, ale ich nemám zde doloženo. Třeba ohledati v rkp.] neb šli... k těm rybníčkóm 102a (1481); Jestliže by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti,... propadne na kostel f. 40 červených bez všelijaké milosti a gegich (= je) prvé míti bude položiti, než by melo býti vo to buďto jaké právo buďto jednání 77a (1561); A dluhy, kteréž neboščička Žofia, tča geich sama byla zvlášče dlužna 101b (1464); tak davše gim ruku v ruku, tu sme gich zmeřili 93a2 (1501); A vyznali sú ..., kterak sú ge též dobří lidé sjed- nali... tak, že gim jměla dáti z toho statku... deset zlatých za gich diel a to všecko gim vyplnila a zaplatila 85b2 (1473); A my slyšíce slušné mezi nimi zjednánie pro dalšie mezi nimi svády a súdy kázali jsme ge (sjednání) v měscké knihy popsati 94b1 (1507); I byl... pan Václav gim na tu summu zůstal dlužen čtyri sta zlatých 85a1 (1472); ač by kdy ty statky panu Martinovi byly prodajny, aby k nim žádný bližší nebyl, jedno oni děti již psaní 87b1 (1479); aby mňe před nijmi, dobřými lid- mi povědela 90a2 (1488); páni mešt'ané... s nymy jsau milostive nalo- žili 104a (1561); dluhy ty všecky jsú mezi nymy umořeny 5b (1460). Ondreáš, m., jm. os., Andreas, Ondřej Jano Ondreass 102b (1509), Jan Ondreass 95a2, b2, 96a2 (1511, 1513, 1517). 372

Strana 373
Ondřej, Ondrej, m., jm. os. Ondrzeg Bapčanský 95b2 (1513), 96a1 (1515), 96b1 (1518); Ondrzey Bapčanský 94a2 (1507), 96a2 (1517); Ondrey 93b2 (1507), 94b1 (1507), Ondreg 91b1 (1493); Ondrzeg kováč 6b (1463); sestřence své Janeka a Ondrzege, syny Hlavatovy 100a (1455); A Janek a Ondrzey sami sú vyznali 100a (1455); Ondřey Bóhdal 96a2 (1517); My Ondrzeg Hartu- nek(?), fojt, Ondrzeg Babčanský,... Ondrzeg Bóhdal 103a (1524); Matěj Kropáč svým bratrem Ondrzegem bratrsky sě... rozdělili 94a1 (1507); A Ondreyowi aby byly dva pruty rolé 94a1 (1507); aby dal Hrehořovi a Ondrzegi Duranovi po 4 fl. 96a2 (1517); Opatrný muž Ondreg Manžel... žádal jest 102a (1492); Ondrey Ocela 102b (1503), 95a1 (1508); Ondreg, řečený Škorně 92b2 (1497); A Ondrey jich (4 zl.) před námi vzal a s stola zdvihl 94a2 (1507); Jenž sě stalo v tu neděli před svatým Ondrzegem apoštolem 95a2 (1508). — Adj. possess. Ondřejóv: aby přeslyšeli, kterak jich jest Jakub mlynár, bratr Iva- niškóv a Ondrz(e)yow odbyl z uočizny 100a (1455). Ondrúš, m., jm. os. My fojt a rada duole psaná Ondruss Bapčanský, fojt... Ondruss Ocele, Grexa 102b (1509); Ondruss, syn Tišpieruov, žádal jest... dielu toho statku otčizny své a vona (matka) jemu dala čtyři zlaté... a Ondrey jich před námi vzal 94a2 (1507); Martin, Ondruss kováč... synovie Jakúbkovi 90b2 (1489); Ondruss z Nedězy 85b1 (1473); kterak jsú jich dobrie lidé sjednali o dědičstvie nebožčíka Martina Nemlata, muže jejího a bratra jeho strýčeného Ondrusse z Nedězy t.; Ondruss z Neděze 85a2 (1473); Mikuláš, řečený Nosko, ... řekl jest k Ondrusso- wi z Neděze, bratru svému vlastniemu 82b2 (1469). Ondrúšek, m., jm. os. Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho Jiříka Ondrusska, Jana Bóhdala 104a (1561); Za fojta Jana Nemce a starších jeho Jiříka Ondrusska, Jana Bóhdala 77a (1561). onen, onenno, pron. Pakli by onen byl, na kohož žaloba šla, uskočil 126a (iener); A přišel by onen, co prvé onoho ranil svévolně a ten první raněný žaloval by 11la (iener); jestli onen by se obránil tomuto 111a (iener); a přišel by tento prvé, co onoho ranil, tedy dobude jeho svú rukú 109b; Jestli by (dietě) ubilo jednoho člověka anebo ochromí, tedy má to (poruč- ník) opraviti z onoho zboží 125a (mit ienez gelde); onen, kterýž ra- něn bude, volá... a zdvichnúci(!) se ranie(!) onohno zase 110b 373

Strana 374
(iener, der wunt wirt... und wundet ienen wider); Ten mûže vedlé práva obdržeti svědomím lépe než onem(!) 122b; A wonen nevyhrá také nic víc 141a (gener); wonen na to jemu jemu(!) (m. jeho) stříbro dá 143b (gener); rychtář má jim jistý den dáti, on gemu, aby odmlúval, a tomu, aby žaloval 149a (genem czu czu[!] antworten und dyzem czu clagen; m. oniemu[?]); muož to osvědšit, tehdy onenno stratil všicku při 110a (špatný překlad); mají zůstati do téj chviele(!), až onenno ujde 125b; Pakli by nebyla žádná hlavná žaloba, tedy onenno bližší jest... se vyvésti 126a (iener ist neher); člověku, kterýž onomuno vinu dával 134a (dem, den man do schuldich[!]); učiní-li to a dá onomuno věděti s svědomím 144a (tut er iz geme chunt); že by onomuno světlo ujal 128b (daz er ym daz licht benem); Pakliž by přišel onen s svým rychtářem, kteřýž onymno zaplatil(!) a pýtal by jeho a vždy jeho mají dáti 132b (špatný překlad: chumt(!) aber gene mit irm richter, der yn verzalt[!] hat, und vordernt yn, dennoch schullen sy yn nicht[!] antworten, yn ak. sg. vzal za dat. pl.); Onino lidé mohú to lépe teho posvědšiti 111a (iene leute mügen iz im baz entgen) ; až do oneho smrti 138b (biz an ienez tot). opásanie, n. (Blažek) dal byl chovat Mikolášovi Beznosovi chovat(!) LXX zlatých a jedno opassanye střieberné z kordem 99a (1453); A mají (při se- dání) v opasani jíti i s mečmi 134b (schullen beide gegerbet [ge- gerwit] gen). opásati, pf. Druhý meč jmá okolo sobě opasati 134a (einez umbge gurt). opatřenie, n. Ale dva z tých jistých (poslaných) od rady staré k opatrzeni tých mezí, byli sú sešli a zemřeli 8a (1468). opatřiti, pf. My rada svrchu psaná opatřiwsse ten flek země již psaný, dali sme i... dáváme,... Matějovi súkeníkovi 86b2 (1478); Když... jeho rychtár a dva božejníky a dva ubrmany opatrzili 131b (wenn yn... besehen haben); (Rychtář) má opatrziti, jestli který k tomu sahati bude 115b (zol warten, ob sich ymant do czu mit recht ziech); A jmá tých dětí zboží opatrziti rok od roka tak daleko, až samy moci budú rozuměti k svému zboží 145b (sol dy chinder irez gutez berichten von iar czu iar); (Kněz Jiřík a Mikuláš s svými švagry) před nás na rat- hause těch sto zlatých jsú položili a nám v tom úplnú moc dali, aby- 374

Strana 375
chom tak opatrzili, aby ty peníze věčitě tak trvaly, jak sě svrchu píše, a také v hrobu jeho aby sě žádný krom rodu jeho nechoval 95a2 (1508). opatřiti sě, pf. potom si vymlúvá, jestli by se v čem potkl anebo v čem zameškal (řečník při soudě) a jestli by se mohl opatrziti, aby jemu neškodilo 131b (ob er sich derholen müge). opatrný, adj. Oppatrny muž Jiřík, jmenovaný Král... a poctivá paní Alena... přistupovali ... před nás 91 (1493); oznamujem, kterak přistúpil jest pred naši radu opatrne muž, náš spoluměštěnín Michal Prchala 101b (1468); přistúpili jsú před naši plnú radu opatrni muži, naši spolu- božejníci i súsedé jménem Matěj ... 82b2 (1469); Múdrým a opatrnym mužóm, fojtovi a konšelóm v Žiliňe 4b (1457); přistúpili jsú před nás oppatrni lidé, Mikuláš z Svidnici, Lorenc z Vratislavě 88b2 (1482); Jan Stáň ... jest postavil oppatrneho muže Drienovského, též Závodí 96a2 (1517); Každý muž musí opatrny býti před právem na žalobě svým svědomím a na řeči 116b (špatný překlad: Iclich man můz wol sein vorsprech und gezeug und clagen und antworten). opatrovati, impf. Tehdy když jest nebožtík Mikuláš Nosko umřel, potom Martin masar opatrowal gest (Osannu i její dítě), až i Osanna... pojala a šla za muž, za Jana písaře 83b2 (1469). opět, adv. A potom opiet má (rychtář) jemu (dlužníkovi) přikázat, aby platil v osmi dnech 121b (so sol ym er gebyeten); Opiet o ranách 105a1 (Von den wunden; je 8 článků o ranách); Opiet zase žádná žena ne- muože svého zboží rozdávati nikomu bez vuole svého muže 116a (Chein weyp en mach auch irez gutez nicht vorgeben); Dále přistúpil jest opiet před nás Cingor i vyznal jest, že ... 100a (1455); I dali sme jiej (Blažkové) den do třetieho dne, i opiet do třetieho dne, po třetie opiet do třetieho dne 100a (1454); Pan Martin na jich mateřiznu dal sto zlatých opieth 87b1 (1479); Item sestře své Uršule, aby dali... Item opiet Oršule na jednem fleku nižním žito 97a1 (1518); A potom opiet ... jsú jich pojednali takto 89b2 (1485). opicě, f. Ktož chová psa... vlka ... jeleně anebo nedvědě neb opiczy 118b (affen). 375

Strana 376
oplatiti, pf. Jestli přinese jeden druhého v škodu a bude potem(!) obžalovaný,... musí ty škody oplatit 108b (sol auch den schaden aufrichten); Pakli (dlužník) ujde, tím nebude svobodný, dokadž to neoplati 120b (dy weil er ym nicht vergolden hot); A pakli ten (zabitý) dobytek pustí tomu, čí to jest, tedy má oplatiti polovicí 119a (er gildet ez mit halben wergelt); propadl smrt aneb co penízi oplatiti muože 109a (so ist sy kampes wirdich); A jestli by ušel vtom anebo by se kterak zbavil toho vězenie bez jeho vuole, tím jemu neoplati 121b (do mit ist er dez geldez nicht ledik noch der schulde); A pakli by jeden muž zabil jedno dietě, má jeho plným platem jeho penízmi oplatiti 125a (er sol iz mit ganzer bezzerung seynez geltez daz chint bezzern) ; on musí oplatiti osud i dluh 136b (er mûz dor umb wetten und buze gelden); muož-li svú hlavú, tedy on tím oplati 148a (nicht gewinnen chan, mit seynem haubt er bestet); jeho osud (městského posla) také jest dvuoj a oplacen bude jemu po jeho příhodě(!) 143b (Seyn buze ist auch ezwey valt und vergilt (= weregeld) noch seyner geburt[!]); Když člověk prosí které kupečstvie, na kterého žaloba jde, a druhé(!) by jemu nemohl oplatiti 141a (špatný překlad: Ist daz eyn man, der were bitet, auf den dy clage ge, der ander mak ez[!] ym nicht ge- weren[!]). opona, f. Co k ženám sluší zbroje. Najprvé k ní prísluší všeckny šaty ... pol- štáře, ubrusy, opony, koltry, patochy 114b (pölster und tyschlachen und twehelen und sperlachen und vorhangen und umbehenge und tebich und batlachen). opověděti, pf., obžalovati Stane-li se tak, že jeden božejný člověk o bití ščápové anebo pěstí bití (a) opowi to právu 148b (Geschit daz, daz eyn gesworen man umb eynen knütel slac oder umb eynen faust slac besagt eynen man, mit urteil vir wochen bestet er); A z právem jmá svobodný glejt jmieti, když své zboží a svů(j) život opowi 135b (wo er seinez gutez oder leybez genennen wil; genenden = wagen, sich erkühnen); Když on jeho zloděj nebo zlodějský poživatel pozná anebo opowi, tak by to mohl provésti, leč by to měl na to zvláštní svědomí, kdež jest to prodal 129b (špatný překlad: Wenn [= nebot] er sey dyeb oder dyebez genozze, [der chaufunge] bechant[?] [bekennet und der ge- were versachet] odir[?] und[?] besaget). 376

Strana 377
oprat, f. Jeho chrti a psi (mají býti) na opraty zvázáni 124a (solen seyn hunde aufgecopelt). oprava, f. Mikuláš Nosko poručil jest mocně manželku svú a dietě své k oprawie a obraně po smrti své Martinovi masařovi 83b1 (1469). oprávěti, impf., opravovati Ten člověk jmá platiti škodu, kterýžto svým chtěním(!) činí škody ..., buďto na zemích anebo mostem, což by nechtěl oprawiet do kolena zvýš zvýše země 133b (gelden den schaden, der von seyner warloze geschit..., iz sey von lande oder von pruken, dy er nicht bewart knyhez hoch über der erde). opraviti, pf. Když by chromotu v tom podjal v tých kusích, teho mají op(ra)witi s pûl platem 109a (man mûz ym bezzern und gelten mit einem halben wergelde); musí toho oprawiti penízmi 109b (er můz den toten bez- zern); chtěl-li by toho zapříti, musí toho božbú oprawiti 143b (en- phüret iz ym mit eynem eyd); s jedním božejníkem on se oprawi 148a (mit eynem gesworen er sich beschönt); musí jemu oprawiti jednú hřivnú 137a (er můz ez bezzern mit einer markch); propadne osud a musí to právu oprawiti 131a (er můz verbüzen und bezzern); Dokadž by ta věc nebyla jinam slíbena, tehdy muož žalobník svú žalobu oprawiti 136b (bezzern); Nemá ani móže vedlé práva žádné městečko ustaviti nebo oprawiti jedno od druhého blíž jedné míli 133b (man sol chein markte pauwen, noch machen); to může zase opraweno býti bez rychtářovy vuole 142b (daz můz man wider pau- wen an dez richterz urlaub); My rada... dali sme... Matějovi... i tomu, ktož by ten kus země s jeho mocí jměl a držel, že moci bude a muož rybníky jím sobě oprawiti 87a1 (1478); našeho(!) právo městké jest jeho oprawilo, že jemu na jeho cti nic neškodí 6b (1463). — opravený, adj., zpracovaný: K ženské zbroji přísluší... od zlata i od stríbra, což jest klejnot opraweny 114b (silber und golde, daz geworcht ist czu gesmeide). opravovati, impf. A prosím tebe, jako sem počal murovati a oprawowati kostel Božího Těla, aby ty to těmi pěnězmi domuroval 91a1 (1489). optati, pf. A vtom my zhuoru psaná rada optali sme jmenovaného Jiříka Krále, 377

Strana 378
jestliže by sě jemu dosti učinilo vedlé zjednání tech lidí 91b2 (1493); Tedy rada optala jich najprv Jana Komáře a dcery její Hedviky spuolem: Odbyla-li vás máti vaše 84b2 (1470); Ten, což před právem peníze pýtá, a optal by on, zač by on jemu dlužen byl, má to po právě pověděti 121a (vraget iener, war umb); Tedy optagi jeho samého sed- mého, jestli ten zloděj tu v oči 141a (so vindet man ym selb sibende, ob); Potom opta, kterak on tlustě naň mluvil 142b (So vragt er denne, wy dykche). opustiti, pf. A pakli by pán ji (tvrz) opustil pro chudobu 142b (lest sy der herre czugen... durch armut); A to má učiniti, jestli chce své(!) zboží opustiti 144a (daz selbe sol man tun, ab er daz land wil lazzen); ti, kteří svuoj život, kůži, vlasy opusti, ti sú všeckni práva zvrženie(!) 147a (dy iren leip und haut und har ledigen, dy sint alle rechtloz); právo světské(!) jsú od něho svobodni, když on pána(!) svého ulál anebo opustil 115a (špatný překlad: sein lehen sint von ym ledig, wen er den herschilt auf geben hot). opýtati, pf., otázati se Potom přišel s svú manželkú Barború již řečený Šimek... a opytal jí řkúc 88b1 (1481); Když jest Petráš Turský nemocen byl, pozval nás k sobě i opytal jest Mertuš Petráše: Teď pověz 91a9 (1489); Dal-li vaše milost mne tomuto člověku býti řečníkem, tedy opytam já v or- telu ohledati, jestli 131b (so vrag ich in eym urteil czu versüchen, ob); (Řečník) za to nemá trpěti žádnéj núze, než že on jest opytan pro právo 147b (wen daz er ez von gerichtez halben gevreget wirt); — opýtati si: Potom si opyta na ortelu, aby ohledali, má-li kto před právem svědšiti 131b (so vrage er an eym urteil); tedy opyta si na právě pokusiti, mohl-li by ... míti 132a (vrage an eym urtail zu ver- suchen); potem s prosí, aby... a opyta s' na ortelu, aby ohledal, kterak tu žalobu vésti má 131b (vrage); — opýtati sě: Jestli(by) mi to bylo odpověděno a opytal bych (rkp. byl) se k jednomu ortelu 132b (vrage). — v. optati. opytovati, impf., otazovati To opytugem ctné právo nebo ortel 141a (vrage an eynem urtayl versůchen); Potom přišel s svú manželkú s Barború a opýtal jí řkúc: Milá ženo Barboro, teď já tebe opytugi před pány staršími, aby po- věděla 88b1 (1481); Potom opět pýtá v ortelu pokusit, jestli by mohl vedlé práva protivníka svého, kteřýž pokoj zbořil, opytowati 131b 378

Strana 379
(ob man icht durch recht dem[?] sachwalder vragen schülle). orací, adj., orný, oraný Který člověk tak cestú nespravedlivě jede skrze oraczy země, ten jmá platiti 135b (über geakert lant). oraný, adj. rolé worane i neworane, lúky 82a2 (1468). orati, impf. Který člověk robí jinšího člověka zemu nevědúc... a budeli v tom upomenutý, prvé než zaseje, jeho robota, což oral, bude stracena 117b (dy weil er iz ert); A pakliž by onen obdržal, což jeho orati najal, on má jemu škody zaplatiti 117b (wer iz ym vormyt); Ktož jeden druhému zemu nevědúci orze, tu jeho nepostihne žádná škoda 137a (unwissend ert). Ořiešek, Voříško, Oříško, m., jm. os. O Jakuba Worzissko 96b1 (1518); Nadepsaný Jakub Orzissko postavil jest před námi ... súsedy 96b2 (1518); opatrný Jan Orzissko a poctivá žena Oršula, sestra jeho, před námi znali jsú ...,že jsú docela a doplna odbyti od opatrného Jakuba Orzisska, bratra svého 96b1 (1518); Math. Orzissko udělal poručenství mezi syny a jinými přátely léta 1517 97a1. Orlík, m., jm. pomíst. Ale vo meze té země Orlík stará rada vyznala jest 8a (1468); aby meze též země Orlík znamenali a vypověděli t.; V téj zeme(!), kterúž sem ... kúpil jménem Orlik t.; my a všechna obec... prodali sme ty jisté stavy v zemi jmenované Orlik napřed jmenovanému Tomá- šovi Vackovic t. Oršula, Uršula, Uršila, f., jm. os. Orssula Hadmaška 100b (1462), dvakrát; Melicher Starý ... poručen- stvie před smrti s svých statkuov učinil a dětí svých rozdělenie, to- tižto Mikuláše... Veroniky, Orssuly a Barbory 95a1 (1508); paní Orssula z hospodářem svým Martinem položila... penieze 84b2 (1470); ta paní Orssula měla jest z Paulem, svým prvním mužem, tři syny 2b1 (1460); Hostek ... ctnú paní Orssulu Hostkovu, maco- chu svú vedlé našeho městského práva jest odbyl 101b (1466); vyznal, že jemu více dal nežli nadepsaným Jakubovi a Janovi a Orssule 96b2 (1518); Item opět Orssule na jednem fleku nižním žito 97a1 (1518); že jest byl ňekterý dobrý člověk, ménem Paul súkenník mezi námi svú ženú ménem Orssulu, z Humanovú děvkú 2b1 (1460); Šlechetná 379

Strana 380
paní Vrssila z Závadky 82a2 (1468); Martin a Vrssula, manželka jeho t.; synové již jmenované paní Vrssily t.; zastupujíc již jmenované paní Vrssily dcer ... vyznali jsú 82a2 (1468); Potom po smrti již psané paní Vrssuly, matky již psaných dětí 87b2 (1479); Item sestře své Vrssule aby dali společně fl. 4 a flekuov polovici 97a1 (1518); Stala jse úmluva ... mezi dětmi nebožtíka Martina Polákovic ... a mezi Martinem z Petrovce a slovútnú paní Vrssulu z Závadky 87b1 (1479); Jan Komár s... otčimem svým i se paní Vrssilu, ... matkú jich 82a2 (1468). ortel, ortýl, m. Žádný ortel nemá do královstvie v Saxoní přinesen býti 127a (chayn urtayl); Žádný nemá ortel láti 143a (urtayl schelden); (Božejník) propadl ortel většie než prostý člověk 108a; dajtež jemu pravý ortel 142b (lot[?] ym rechte urteil werden); Jestli by Sas to uláti chtěl a mohl by sprotiviti a zmocovati ten ortel 127a (wider vichtet er daz urtail); A dále jestli by jeden muž s jedním božejným člověkem pře- svědšen byl jednú rukú vedlé ortele, zaplatí deset hřiven 148a (uber saget wirt mit eyner hant und mit urteil); Ten jmá slušně prositi rychtáře vedlé ortyle 133b (sol bitten den richter mit urteil); Rychtář jmá býti rovný všem lidem, ortyl ani jmá najíti, ani láti 137b (urteil sol er weder vinden, noch schelden); prosím, abych to pokusil na orteli vašem 141a (vrage an eynem urtayl); pýtal bych (rkp. byl) se k jednomu ortelu pokusiti, kterak bych 133a (vrage an eynem rechten urteil czu versuchen); tedy opýtám já v ortelu ohledati, jestli 131b (so vrag ich in eyn urteil zu versuchen); Pak božejníkóm po fojtovi jest dlžen po jejich ortelu najíti z tých kusů 108b (urteil zu vinden); co mu s ortelem přidáno bude 141b (do er mit urtail czu gegeben wirt); přitiskl (-li) by jeho k tomu ortelem 141a (prenget er iz mit urtayl dar czu); Dokadž sě člověk brání s ortylem a s právem, tehdy ještě nejest odpoviedal 137a (Di weyle sich der man wert mit urtayl und mit recht). ortelní, -ý, ortýlný, adj. Váš ortilny list dobře smy srozuměli 4b (1457). ortelovati, impf., nalézati, nález činiti anebo s' jeho rokují před právo ... a on nepřijde, tedy jemu ortelugi potem i jeho svědky vedlé práva 146b (so urteylt man ym denne dy gewere mit rechte) ; Potom sme naposledy ortelowali, aby Gregorovi cti nic neškodilo ani ženě 93b1 (1501); Po odprošení tom právo, jenž 380

Strana 381
bylo osazeno, ortelowalo jest jednu i druhú stranu takto, že(!) to narčení neškodzí jednomu i druhému na poctivosti 77a (1561). osaditi, pf. Také nemuož žádné tvrzi ani města zavřeného ... ani na huoře osa- diti ani mezi vodami ustaviti ani kapitule v které vsi osaditi bez vuole rychtáře zemského 133b (auf perg noch im werde pauwen... noch turm[!]); O tom, ktož svuoj erb osadil za smrt 149a, 107b2 (der eyn erb sezt vor tot slak; dáti v zástavu); Pakli by rána byla smrtel- ná, tedy mají rychtáře hned osaditi a právo učiniti 110a (man sol zu hant einen richter seczen); Po odprošení tom právo, jenž bylo osa- zeno, ortelovalo jest jednu i druhú stranu takto 77a (1561); O kte- réžto narčení tomuž Janovi Nemcovi právo osazeno bylo z rozkazu pánuov úřadníkucv 77a (1561); — osaditi sě: Kterýž vnově přišlý člověk v městě se osadi, nemají jeho vydati 132b (sich zaczet). Osanna, f., jm. os. A potom Osanna, manželka jeho pristúpivši před nás... oznámila 89b2 (1485); kteříž (rukojmě) společnú rukú otázali jsú pred plnú radú Osanny, manželky někdy Mikuláše Noska 84a1 (1469); Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku dievku nebožtíka Mikuláše Noska a Osanny 87b2 (1479); aby Gregorovi cti nic neškodilo, ani ženě, ani mateři její Osannie, ani dietkám 93b1 (1501); aby ty man- želce mojí Osannie... pokoj dal v tom, což já jmám 83b1 (1469); a na ty všecky statky rečené ... sirotě staršiej, Osanne, ménem svých vlastních peňez oddal ff. 7 92b1 (1494); Matěj Osannu, pastorkyňu svú, jest za Abrahama ... ujednal 95b1 (1511); Jan... statky hos- podárské vzdal jest i s svú manželkú Osannu již jmenovanému Šte- fanovi Gardošovi 89b1 (1485). osedlati, pf. Tedy přislúchá k temu mužovi, k jeho polepšení napřed kuoň osed- lany 115a (phert gesatelt). osiesti, pf., držeti, obsaditi O tých (těch), kteříž(-í) nespravedlivě kterú věc osedli 138a, 106b2 (dy unrecht eyn dink besiczen). oslík, m. Jeden malý kotlík, což by mohl na oslyka uvázati 115a (auf einen saumer gebinden müge). oslovenie, n., potvrzení Kterýž jeden své vlastní zboží rozpójičí ... aneb schovati dá vedlé 381

Strana 382
osloweni aneb bez osloweni 126b (mit bescheyden oder an beschey- den). osloviti, pf., usvědčiti, prokázati, potvrditi Kto zabil otce, všecko jměnie stratil, leč by jemu núza byla. A ta núze na teho umrlého byla by vyrčena a ostowena 111b (dy not auf den toten beredet werde); Pakliž by nechtěli od nich vystúpiti, když budú osloweni tři hodiny..., mají pokázáni býti 132a (alz man sy manet drey stunt); Jestli pak budú ty zálohy proti právu a oslowi to voláním, tehdy ... 135b (man bestetigt si mit gerüfte); Přijde-li ten, co jemu přísluší, v šesti neděléch, má se k němu (zboží ukrade- nému) jíti sám třetí a zaplatí tomuto stravu, což onen oslowil po právích, i obdrží třetinu 142a (v předloze je kus textu vynechán, er sol sich do czu zyhen selb dritte und gilt dy cost, dy gener [dar mite gehat habe, ab ez phert oder vihe ist. Ist aber jene] von eyme andern gerichte, dez daz gut ist, so behelt er iz daz dritte tayl, der dy dyebe oder rauber abe geiaget hot); jestli oslowi to třikrát, jakž právo jest 146a (und beut er ez auf zu dreyen mallen an dem dinge alz recht ist); Osvědčí-li jeden člověk kupečství nebo jisté zboží před právem a jestli oslowi to třikrát, jakž právo jest, tehdy po čtvrtýkrát on toho bude mocen 146a (beut er ez czu dreyen malen); Když člověk člověka viní, kdežto člověk nejest z očí v oči a bude v tom kuse osloweny a neodmlúvá, bude na žalobě přemožen 145b (wirt er in dem ding über leutet). oslyšěti, pf. Ktož bude bezprávie obžalován, ten si napřed prosí o takovú věc oslyssanu 136b (špatný překlad: der pitte von erst der gewere). osm, num. (Rychtár) potom opět má jemu přikázat, aby platil v osmi dnech 121a (über acht tage); Třetí kus (má fojt) ten úterý po s. Duše, když osm dní se skoná 108b (als dy phingst woche aus get); a to prodal... za osm a XX zlatých 99a (1453). osmdesát, num. Paní Oršula... položila... Janovi Komárovi jeden a osm desát zla- tých 84b2 (1470). osmnádste, num., osmnáct Aby již psaný Jiřík Vladař těch osmnaczte zlatých ... zaplatil, v kte- rých měl ten duom od jich rukú odjíti 87a2 (1479). 382

Strana 383
osmnádstý, num. léta Božího tisícého pětistého osmnaczteho 97a2 (1518). osmnádsterý, num. Rozehnal s' mi několiknástero dobytyka (!), osmemnastero! 99a (1453). osoba, f. A Jan Frátrík před právem čtyřmi a dvacetmi osobamy vinu svú... jest odprošoval a to lidmi řádnemi a zachovalemi 77a (1561); Vyzná- váme ..., že přistúpil Matúš Maňko i s synem svým Martinem v oso- bie své vlastní před naši plnú radu 83a1 (1469); Jan Komár řečený, měštěnín trenčanský, v uosobie poctivé paní Kateřiny, manželky své 82a2 (1468); Tehdy v osobie své vlastní dobrovolně Tomáš a syn jeho Gal pověděli řkúce 84b1 (1469); Lorenc, bratr vlastní nebožtíka Štancle, v osobie sestr jeho, totiž Kateřiny a Gedrudy, a Lorenc v osobie bratra svého Hannus... před nás přistúpivše, ... poznali 89a1 (1482); Každý den mají... pokoj míti kněží a duchovní lidé w osobie muži i ženy jejich a zboží 124b (alle tage... schüllen vrid han phaffen und geystliche leut, megede und weyp und iuden an irm gute; asi = vo sobě). osobně, adv. Kateřina a Gedruda.... sestry vlastní nebožtíka Štancle, svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily, ... že by on Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati, a tak, což by (sě) jemu zdálo, k najlepšímu obrátiti, jako by tu osobnie postaveny byly, 88b2 (1482); Tři dni mají zůstati osobnie na svéj ztravě v fojtství 125b (drey tag schullen si bleyben menlich [= jeder] mit seynez selber cost); Má svú žalobu obnoviti tak, jakož jest prvé žaloval, že jest přišel osobnie na cestu královskú a ten boží pokoj zrušil na něm 132a (daz er ist chumen in dysem witbilde in dez keyserz strazze). ostatek, m. Za ostatek má ručiti 121b (für daz ander můz er pürgen); A potom po smrti svrchu jmenovaného Ondruše, když jest ostatek těch penězí Blažek z Nedězy, syn jeho, bral za to dědičstvie napřed psané, tedy též jest před nás ... přistúpil 85b1 (1473). ostáti, pf. A bude (-li) obžalován, deseti hřivnami ostogi před právem i před božejníky a tomu bitému hřivnú jednú 148b (mit zehen marken bestet er dem gericht). 383

Strana 384
ostati, pf. Jakšo umřel jest ... a tu sú statky ostali ... proto ... rád bych se já dověděl, ... kde sú ostali 86b1 (1477); I učinil jest (Šváb) ... počet tak, že jemu Zandr ješče ostal 26 zlat. 99b (1454); statky všecky, kteréž jsú ostaly po smrti neboščíka Lacka Vajčaře 12b (1462); Ktož tak jest se zbožím oklíčen a ostaneli dítě, ... pobéře hotoviznu 145a (bleybet daz kint); ostane bez škody 118a (er beleibet an schaden); ostane bez osudu 118b (bleybt an wandel); on ostane v škodě 138a (er bleibet ane[!] schade); A pakli jemu co vlk vezme aneb lúpežníci a on ostane bez vězenie, musí všecko platiti 118a (bleibt er unge- vangen); Když by dítě ostalo živé po jeho smrti 116b (wen ez lebt noch dez vater tode); (Zander) ostal byl mesto sebe Petráše, bratra svého, hajptmanem 99b (1454; m. ostavil). ostatní, adj. A rok wostatním penězuom jim takový jest puojčen 82b1 (1468); A potom po třetí (Kordule) přišla jest po ostatní peníze 88a2 (1481). ostaviti, pf., zanechati, nechati Ten den vstúpil v svém tělesenství na nebesa znamenajíc nám cestu, kterúž byl ostawil (jinak: öffnet unz den wek, der e beslozzen waz); A tam jedúce na tu vojnu ostawil gest bil Petráše, bratřa svého, miesto sebě na haiptmanství 99a (1453); Tehdáž slyšavše Petráš, bratr jeho, kteréhož byl ostawil mesto sebe 99b (1453). ostavovati, impf. O tých, kteříž ku právu (m. -a) zboží erbovné ostawuge(!) 105a, 113a (von den, dy ezu recht daz erbe besiczen); Protož oni bratřé jeho... jeho Martina vespolek jednoobyčejným úmyslem a hlasem jednostaj- ným ostawugi (předěláno z ostawugieme v sbawiene[!] jméno a jeho nechávají v hospodvarstvie[!] a v uočizňe 90b2 (1489). ostroha, f., ostruha Ktož druhého meč ... z jistby nese ... nebo sedlo nebo plst nebo uzdu neb ostruhy ... vezme 145a (czaun oder sporen). osud, m., pokuta, „vina“, satisfactio pecuniaria Již slyšte, purkrabuov osud tři funty udělá 108b (des burggraven ge- wette sint); musí jemu to zboží zase vrátiti s osudem 136a (mit buze wider geben und mit gewete); Ktož podešev (m. clo) mostnú a vodnú obejde a zanese, ten jmá propásti čtver osud 135b (der sol virvalt yn gelden); Pakli on přemuož tohoto, který žaloval, teho svobodně pro- pustí, ale vedlé osudu 134b (mit der buzze und mit gewette); A jestli 384

Strana 385
jemu ujde na jistotě, musí to zboží s osudem nechat 130b (mit ge- wette und mit buze); s takými svědky nemuož člověk žádného v osud přivésti 129b (czu gewette gewinnen); O zálozích, kdež rychtář ne- muož vzéti svého osudu 106a1 (Von der phendung dez richterz ge- wette); O osudie 105a1, 108a (Von dem gewette); O rychtářovém osudie 106b2, 136b, o rychtářském osudie 107a2, 140b (Von dez richterz wette); Každý stratí osud svuoj a rychtář vyhrá svuoj osud 111a (sein buze ... der richter gewinnet sein wette); ten jistý, co žaloval... tedy napřed rychtářovi propadne osud 108a (můz dem richter gewetten); rychtář vezme jemu svuoj osud 121b (so sol der richter sein gewette gewinnen); Ktož poseje rolí jinšího člověka... propadne osud 117b (sol seine buzze geben); toho nemohú žádnym kusem hlavním v osud položiti 130a (den mak man cheyner hanthaftigen tat beschuldigen); nepropadne osudu proti rychtářovi 123a (noch dem richter en wettet); O městského posla osudu proti rychtářovi 107a2, 142a (Von dez vronen boten buzze); Na kterém žalobník peníze aneb osud dobude před prá- vem, na tom rychtář obdrží a vezme, ač chce, svuoj osud 138a (Auf dem der clager gelt odir buze gewinnet vor gericht, auf dem hot der richter seyn wette); purgmistr ... jmá... tu škodu platiti do práva bez osudu 144b (ane buze); Již slyšte, co čtitel propadne osudu, to jest třidcet šilinkuov a jeho osud jest čtyři šilinky 145b (waz eyn laz man seyn buzze vorwürchet... seyn gewette seyn vir schilling); Když položí osud pokojný před rychtářem 146a (gibt seyn fride buze); vedlé práva má jim oběma osud vzíti 147b (půze tun); Každý člověk má osud podlé svého přirozenie 109a (hat buzze noch seiner geburt); Pakli by (rány) nebyly smrtelné, tedy odpoviedá jeden vedlé osudu a jinší odejdú bez viny 111a (antwortet einer mit champhe, dy andern engen im mit unschult); V tu chvíli, jakž se jemu škoda děje, ostane bez osudu 118b (bleibt ane wandel). osúditi, pf., odsouditi čeho, poskytnouti lhůtu, odklad Pakli by řekl raněný člověk k tomu, ktož ho ranil: Chci to na tobě bojem mstíti a toho by nemohl učiniti a dokonati pro svú nemoc a neměl by žádného jinšieho, ktož by to zaň popravil, mají jeho osuditi do téj chvíle, že on sám moci bude ten boj dokonati 111b (man sol in teidingen, biz an dy zeit, daz er selber... mach); Tých také oddělilo právo nespravedlivých a osudi jemu vlastné zboží i pří- chodné 147a (dy teylet man rechtloz und vortaylet ym eygen und lehen); Nejmá hledati, kterak by jednoho jměl osuditi, než by 25 Slovník k Žilinské knize 385

Strana 386
prvé byl přesvědčený a přemožený 134b (über einen man richten). osvědčenie, n. O oswiedczeni kupečství 146a (Von beseczung chaufschacze) (De pos- sessione mercium), ale O swiedczeni(!) kupectví 107b1 (Von beczeu- gung chaufschacze). osvědčiti, osvědšiti, pf., prokázati S kterými lidmi člověk má dlhy oswiedssiti (dlhy oswiedcziti) 121a, 105b2 (mit welchen leuten ein man schult bezeugen sol); jestli na právě jest oswiedczeno 138b (ob man an dem gerichte iz gezeug hot); Muož(-li) to oswiedssyt, tehdy onenno stratil všicku při 110a (mach daz iener bezeugen); Smluvení, které se stane o zlé kusy, to má člověk oswiedssiti (o pak bylo škrtnuto) sám sedmý 112a (daz ge- zeuget ein man selb sibende); Oswiedczili jeden člověk kupečství nebo zboží před právem 146a (beseczt [possideat] eyn man chaufschacz oder varent habe von gerichte halben); on toho oswiedssyl a volal 110b (er daz gezeuget, daz er daz gerûfte geschreit hat); Má k tomu vzíti dvú člověkú a oswiedssiti jim tu škodu 117b (beweyze seinen schaden); Oswiedssy to jiným sedlákóm 118a yn den paweren gewey- zet); Ktož by našel u druhého kuoň aneb svuoj dobytek,... nemá to rychtárovi oswiedssiti, ani za to svědomí stavěti 133b (er sol dem richter do von cheynen ane vanch geben, er sol aber...); Chromí lidé mají a mohú odpoviedati a žalovati na(!) oswiedssene lidi 126a (schullen auch antworten und clagen an[!] vormünde). osvědčovati, osvědšovati, impf., prokazovati Má-li muž na jednoho zloděje ... žalovati, kteříž jest popaden i s tiem skutkem hlavním a před právo volajíce a oswiedssugice přinesen bude, tedy řekne tak 141a (der in der hanthaften tat begriffen ist und für gericht mit gerüft pracht wirt). osvoboditi, pf. Když jedno rukojmí bude za jednoho člověka, aby jej měl před právo ustaviti, a přišel by ten člověk před právo a dá se sám v právo, tím vedlé svědomí muož oswoboditi své rukojmí 123b (mak er daz bezeu- gen, er hab sein pürgel gelöst); Když rychtář ... člověka... v krá- lovskú moc přinese a jestli sě on oswobodi před králem, jmá listy při- nésti 145a (wirt dor noch vor dem chünig ledik); Ten první, kterýž prvé žaloval, ten nejmá odpověď žádnú dáti, dokadž od něho nebude oswobozen 136a (er en sey erst von ym ledik); A oni (děti Polákovic) úplně a docela vzavše (300 zlat.) svú všecku otčiznu již psanému panu 386

Strana 387
Martinovi oswobodili a pustili etc. 87b1 (1479); A ten statek svobodný od nich přijel a oni jemu od sebe i od každého svého přítele oswobodili, že ho nejmají viece z otčizny ani mateřizny napo- mínati t.; Jiřík vyplatil statek matky své penězi hotovými a ona, matka jeho statek jemu jest oswobodila vší mocí, aby toho požíval svobodně 95b2 (1513); Petr jest sobe tu tretinu tak oswobodil, aby 96b2 (1515). osvobozovati, impf. A já ji (Alenu) i jeho (m. jejího) zetě Jana Brhla i z jeho dětmi oslo- bodugi před právom vaším 92a1 (1493). ot, od, praep. Bude(-li) to dítě vidíno ot lidí 116b (ab daz chint beweiset wirt und gesehen also groz, daz ez leiphaft ist gewesen); Rychtář(-r) nemá žádného odpuditi od žaloby 108a, 105a1; Rychtár nemá žádného zahnati od žaloby 108a (von seyner clage [ge] weysen); Nemají žád- ného odtisknúti od svého (jeho) zboží 129a (von seym gute); Otec muož syna od sebe odlúčiti 134b (špatný překlad: auznemen, ob er... beclagt wirt); Jestli se syn dělí od otce 105b1, 116b (sich teilt von dem vater); O téj ženě, kteráž vedlé práv rozlúčena (otlúčena) bude od muže 113b, 105a2 (geschayden wirt von dem manne); což od zlodějí odjal 142a (der dy dyebe... abgeiagt); odděliti od erbu 112b (un taylet[!] von dem erb); Žádná žena nemá býti odehnána od její muže zboží 114a (auz irez mannez gut); Umře-li jeden muž, kterýž děti má a jsú od něho odlúčeny od jeho zbožie 114a (dy ausgeraten seyn von seynem gut); Jestli se děti rozlúčí zvlášče od mateře 114b (sündern von der müter); Všecky práva na tom zboží ztratil, což mu od toho zboží odemřelo bylo po jeho smrti 138a (daz ym an dem gute ane irsterben mochte); Má-li jeden člověk erbovné dlužné zboží od jed- noho pána aneb od svého súseda 145b (von einem herren oder eynem nachtgepauren); Jestli já od koho nepřítelství neb péči mám míti 131b (ob ich von ymant veyntschaft ... haben sol); Toho jemu zase netře- ba vraceti, což by od toho zboží vzal 128a (daz er dor ab nimpt); Pakliž ta vdova zůstane ... s svými dětmi v jejich zboží, že jí nic od toho nebude dáno a bez rozlúčení 127b (daz ir nicht en ist); Toho škodného mosí s téj škody vypraviti..., lež pak aby cho(!) tento škodný obraňoval od putovánie, což by se tklo služby božie 108a (ez en sey dann, daz er yn[!] an betevart varen wil an gotes dynst oder ab ym ienez[!] rechtes geweygert habe); v téj zemi, kterúž sem 387

Strana 388
(kúpil) ot Vaší milosti, jsú stavové 8a (1468); Teď pověz,... co sem já tobě dlužen za ty statky, což sem od tebe kúpil 90a (1489); Lorinc jest byl mezi nás přišel dovědujíce sě od tých lidí, keří na jeho otčišně se- děli, a zvlášče od Niklíka, kam by sě jeho otčizna poděla 2b1 (1460); Tomáš Gnobel... mal súd z meštěníny z Varína o ňejaké brvna a vtom jest byl Gnobel od práva postúpil 6b (1463); ktož člověka obžalovaného od práva vezme 106b1 (von gerichte mit gewalt nimmet dem gericht); I vzal (pán) těch peněz od věrnéj ruky XL zlat. 100a (1454); I vzal jest s tých dluhóv od Michle na dva koňe sukna 99b (1453); A my ... prodali sme jemu to jisté sedlisko ... k postavení sla- dovně... tak, že by odbýval od téj sladovně puol pruta dluhu spra- vedlivého, a což kolvěk jinší dobří lidé ... od jinších sladoven... platy neb odbyvky budú odbývati, takéž i on Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 89a2 (1453); Item po třetie jest (Sekula) jednéj ženě, vzavši jéj z domu od Matějka krajčé násilé udělal 3a2 (1453); Petr mlynár,... všech přátel manželky své jest vplně a docela odbyl od třetiny své 96a1 (1515); A duom, kteřýž byl Jakšóv, dán jest da- remno bez peňez, aby jedno (bylo) odbýváno od ňeho 86b2 (1477); aby... Jiřík Vladař těch osmnácte zlatých zaplatil, v kterých měl ten duom od jich rukú odjíti 87a2 (1479); Přišli sme od svéj nevesty, mal- ženky bratra mého, 7b (1451); A zastúpil jest bratry své i též sestry od toho všeho a ty peníze vzel jest Pavel Mezierka 93a1 (1498); A on ... napřed jmenovanú Dorotu Martinovu má zastúpiti a zastupuje ode všech svých přátel i od svých dětí 85b1 (1473); (87a také) (Ka- truše se synem) vzdali jemu (Jiříkovi) ten duom ... sami od sebe i od všech svých přátel mocně před námi 87a2 (1479); Martin ... ten statek svobodný od nich přijel a oni jemu od sebe i od každého svého přítele osvobodili 87b1 (1479); Slíbil jest Martin masár zastúpiti... Jana písaře od každého, ktož by jeho proti tomu zjednání (mlu- viti[?]) ... chtěl 84a2 (1469); aby statek jeho jemu od milého pána boha pojičený svády ... nesplodil 96a1 (1515); A dále my Peter Fru- lich a Peter Fiveger zlubujeme Polákovi XVI f. zastúpiti od Gloza s Tešína, takže má Polák teho prázen býti 7b (1451); Michal súken- ník... že narodil se jest manžensky(!) od otca i od mateře 4b (1457); Melchior... žádal jest od všeckéj obce, aby jemu sedění pusté, ka- chavinské jménem, bylo prodáno 89a2 (1482); A Jan Frátrík pred právem ... vinu svú, jsa naučen od úřadu, od Jana Nemce jest odpro- šoval 77a (1561); Ta stolice erbuje od otce na staršieho syna 137a 388

Strana 389
(von dem vater auf den eldesten sun) ; což mu od meče aneb od otce svého(!) polovic(!) zůstalo 127a (daz ym von swert halben, daz ist vater halbe angeporn ist); A pakli by jměli vuoli od rychtáře 134a (daz urlaub von dem richter); Onen, což prvé byl raněný ..., jsú-li jeho rány smrtelné, tedy vyhrá od druhého vedlé práva 111a (er ge- winnet ienem den champh an mit rechte) ; Jestli se jeden boj odde(!) dvú stane a budú raněni 148a (Ist daz eyn streit von czweyn ge- schicht); Když by smlúva se stala mezi dvěma od lidí 111b (do ein sunung gemacht wirt); Ktož jeden od druhého tak dlúho žaluje, 130b (der eyn auf den andern); Kdyby se dva ranila mezi sebú a ti (!) by oba přišla od slovenského přirození 110b (di beide chumen sein von windischer art); Ktož to (zboží) jmá v obraně a větčí diel on od cizích lidí neb od hostí nabude, ten to obdrží 137a (špatný překlad von ungesezzen[!] hot); Od čeho člověk bude od práva odlúčen 107a2, 140b (wo von ymant rechtloz wirt); k tomu..., od kohož by jemu bylo poručeno 120b; Ten člověk nezhřeší..., kteřýž svého súseda dobytek s večera přižene do svého domu s svým dobytkem a ráno vypustí a že od toho nic neptá 119a (cheinen nucz dar ab neme[!]); Mt. Mytachrast a Mt. kováč od brány 89a2 (1482); Mt. Mytachrast a Mt. kováč od brány jsú byli zemřeli 88b2 (1482); Z druhéj strany dědina závodská má hraditi troje hony od předních honuov až do potoka 92b2 (1497); Mezírky a pekarskú pec a svinský chlév, to má s postaviti od stěny svého súseda šířu na tři stúpěje 128b drey schuh weyt von dez nachgepauren czaun); Kde sedláci vnově ves osazují od kořene nového 138b (von wilder wurczele); Ač by pán buoh... na mě smrt dopustil, aby v tom ve všeckém statku, od mala do mnoha, moc a vládu jměla Barbora 88b1 (1481); nebt' jest (Dorota od naj- me[n šie[ho] do najvětšého odbyta za svú otčišnu a za mateřišnu 5b (1469); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest se všemi duochody ... kteréž kolvěk z stara dávna od předkuov jeho... jsú požívány od počátku až do tohoto dne 83a1 (1469); Stala se ta věc a zapsána léta od narození syna božieho MCCCCLXIX v neděli první po veliké noci 83a1; To sě jest před námi stalo ... léta wod narozenie buožieho tisiecého pětistého sedmého 94a1; Item humno kúpivše wod dobré paměti Margéty flovské,... zapisuje (Jiřík) 103a (1524); A tu jest (Ondrej) Vajčarce svobodil od sebe i wodde všech svých přáte- luov 94b1 (1507); Jestliže vy kúpiti nechcete, tehdy my chcem jemu slíbiti od města, že má svoboden s ním býti 12b (1462); O když by 389

Strana 390
pak slíbili nájem od lánuov a ne od dobytka 118a (von der hube und nicht von vich); A bude-li pak více od třidcet lánuov, to zemře na krále 138b (Ist iz mer denn dreyzzich huben); K ženské zbroji příslu- ší... od zlata i od stříbra, což jest klénot opravený 114b (silbir und golde, daz geworcht ist zu geschmeide); Nemá nic zbořeného od dřeva neb od kamene odtad vésti 143a (noch holz, noch steyne); Ne- móže-li od něho míti tu žádost, jest prázden od něho 144a (alz er ist ledik von ym); Kdyžto (Josephus) Titusa... uzdravil od pakostnice 120a (gesunt machet von der gicht); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest urozenému pánu panu Václavovi od Svatého Mikuláše z Branče a z Strečna, pánu našemu 83a1 (1469); slibují brá- niti urozeného pána Václava od S. Mikuláše t.; Jakož jest kúpěl uro- zený pan Václav od S. Mikuláše z Branče a z Střečna, fojtovstvie 85a1 (1472); 85a2; (Těch dvanácte lidí) ujednali sú Kotršovi záhon rolí konec od konce, aby odbyl tiem Dubenskému 102a (1481); Kte- rýžto (testament) pro lepší pamět v knihy tyto našě městké kázali sme napsati slovo od slova takto 97a1 (1518); Jmá tých dětí opatřiti rok od roka 145b (von iar czu iar); Jestli se děti rozlúčí zvlášče od mateře, tedy to dietě obdrží erb od nie(!) (chyba pís. m. otní) 114b (daz chint behelt dez vater erbe). otázati, pf. A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě, ... kteříž společnú rukú otazali jsú pred plnú radú Osanny, manželky někdy Mikuláše Noska 84a1 (1469); Když jemu to bude najdeno, že on to dobře muož udělati, tehdy otize s' jeho podlé práva, kterak sě jmá jeho podjíti 133b (so vrag er mit urteilen, wy); Takové kusy mají otazany býti před právem 139a (Sol man ... vregen). otběhnúti, pf. Když přijde žaloba o úžeru jednoho domu, úžitek toho domu pána, ten to lépe muož odložiti, než by duom odbiehl anebo odbyl 144b (Uber wen man claget, daz er von eynem hauz gesucht, daz můz dez hauzes herre vorprengen, daz [er] bezzere [oder] daz hauz entrede). otbyti, pf. Tedy rada optala jich...: Odbila-li vás máti vaše? Tehdy oni vyznali jsú, že odbila 84b2 (1470); Petr, mlynár z mlýnu nišího, všech přátel manžělky své jest vplně a docela odbyl od třetiny své 96a1 (1515); (Dubno) vyznal, že jest Štefana syna svého najstaršího, nebožtíka, s statku svého dostatečně a vplně odbyl 96b2 (1518); aby (Krok) 390

Strana 391
před právem sám ústně vyznal, jestliže by byl odbyl tu otčiznu, což na jich ženy šlo? 86a1 (1474); A on Krok vyznal jest... a pravíec, že i na to živé svědomí jmá, že jest odbyl a zaplatil zúplna všecku tu jistú očiznu t.; sú přistúpili před nás... Krok Jiřík svými sestrami..., že jich odbyl z očizny a z mateřizny, každéj zvlášče 40 zlatých mincú uherskú 102b (1509); A také jest nám vědomo, že také Nikl Hanzlovi, bratru svému XIII zlatých odbyl 6b (1463); (Sestry) jsú vyznaly, že jim Nikel Hanuslen jeich otčišnu zúplna každéj z nich po XIIII zlatých odbyl 6b (1463); nebt' jest (Dorota) od najme(n) šie (ho) až do naj- většieho odbita za svú otčišnu a za mateřišnu 5b (1460); Opatrný Jan Oríško a poctivá žena Oršula... před námi znali jsú, že jsú docela a doplna odbytj od opatrného Jakuba Oříška, bratra svého 96b1 (1518); (Těch dvanácte lidí) ujednali sú Kotršovi záhon rolí, konec od konce, aby odbyll tiem Dubenskému 102 (1481); Když přijde žaloba o úžeru (!) jednoho domu ... ten to lépe muož odložiti, než by duom odběhl anebo odbyl 144b (daz [er] bezzere [oder] daz haus entrede). otbývati, impf., vyplňovati povinnosti, daň, dávky A my... prodali sme jemu to jisté sedlisko ... k postavení sladovně za dva zlatá..., tak, že by odbywal od téj sladovně puol pruta dluhu spravedlivého a cožkolvěk jinší dobří lidé, spolusúsedé naši od jinších sladoven... platy a odbyvky budú odbywati, takéž i on, Melchior dlužen bude a jest platiti a odbywati 89a2 (1482); (Paní Žofka) mno- hokrát nám túžila, že nemá čím odbywati 12b (1462); I řekli sme jemu: Pane Petrášu, nechceme již dále trpeti; prodaj dóm anebo odbiway 100a (1454); Duom, kterýž byl Jakšóv, dán jest daremno, bez peňez, aby jedno (bylo) odbiwano od ňeho 86b2 (1477). otbyvka, f., plnění povinnosti, závazku A cožkolvěk jinší dobří lidé, spolusúsedé naši od jinších sladoven, kte- réž jsú na platném usazené, platy nebo odbywky pořádné budú odbý- vati, takéž Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 89a2 (1482). otčim, m. Stala jse úmluva ... mezi ... dětmi nebožtíka Martina Polákovic... a mezi... Martinem z Petrovce, otczimem jich 87a2 (1479); Jan Komár s již jmenovaným Martinem písařem, otczimem svým, .. pro- dali a spustili 82a2 (1468; anakolut). otčina, f., podíl po otci že se paní Dorota z Mart'inem zmluvili (o oczyny na okraji připsáno 391

Strana 392
a škrtnuto a připsáno: oczyznu a o materyznu) tiem obyčejem, že 5b (1459). otčizna, otčizňa, uo-, žna, -šna, f., podíl otcovský Pan Martin... se paní svú ... dal... dětóm Polákovic za jich a na jich otežiznu tři sta zlatých... a oni svú všecku otežiznu... panu Martinovi osvobodili a pustili... a oni jemu od sebe i od každého svého přítele osvobodili, že ho nemají viece z otcžizny ani mateřizny napomínati 87b1 (1479); Potom na tom statku otcžizny Barbořiny již psané přišlo na Gardoše sedmdesát a 6 zlatých 87b2 (1479); (Šte- fan Gardoš) z toho se všeho Jana propustil, viec ho z té otczizny po své žeňe nenapomínati 88a1 (1479); Tomáš Nemec, který byl kúpil to dědičství a ocziznu již jmenované Barbory 88a1 (1481); A dále, synu milý, mám ješče Otcžyžny v Turé f. 6, Mikulášovi, bratru svému, zlaté 3 a tobě 3 poručuji 96a2 (1517); Slíbil jest také Martin masár zastú- piti... Jana písaře od každého, ktož by ... na tu ocziznu sahati chtěl 84a2 (1469); Tehdy fašové jeho pustili jsú jemu Štefanovi k jeho duši, aby před právem vyznal, jestliže by odbyl tu ocziznu, což na jich ženy šlo 86a1 (1474); A on Štefan Krok vyznal jest ústně... praviec, že i na to živé svědomí jmá, že jest odbyl a zaplatil zúplna všecku tu jistú ocziznu 86a1 (1474); Také co sě dotýče Pecha, pastorka mého, Oczyznu sem jemu vyplatil a oddal flor. 14 95b1 (1511); Jmenovaný Ondrúš na oczizne (v Nedězi, nadepsáno) má v pokoji zuostati ... děti jeho aby pokoj daly jemu v bydlení a požívaní se všemi duochody k též oczizne v Nedězi příslušejících(!) 82b2 (1469); Vieš dobře, že jsem já z oczizny naší v Nedězi nic nevzal 83b1 (1469); Martin, bratř jich, z (o)czizne, z měského mlýnu, s jeho otce dielu, s třetiny, co by sě dotýkalo jich, jest dost učinil 90b2 (1489); Protož oni bratřé jeho... jeho nechávají v hospodvarstie(!) a v noczyzne t.; aby přeslyšeli, kterak jich jest Jakub mlynár... odbyl z uoczizny, ze mlyna 100a (1455); bratr jich odbyl z uoczizne, ze mlýna t.; (Jiřík Krok) jich (sestry své) odbyl z oczizny a z mateřizny 102b (1509); (Mertuš Dorotě) jest sto zlatých za otczyssnu a mateřišnu položil... nebt jest ... odbyta za svú otczyssnu a mateřišnu 5b (1460); Martin Polá- kovic i svými dědzmi jmá pokoj jmieti od svých sestřencov otozysnu 7b (1457); jim (sestrám) Nikel Hanuslen jeich otczyssnu zúplna každéj z nich po 13 zlat. odbyl 6b (1463); Oršula.. chtěla ottczysmu(!) těch jistých sirot utratit 2b1 (1460); Lorinc jest byl mezi nás přišel do- vědujíce sě od tých lidí, keří na jeho ottczyssne seděli,... kam by sě 392

Strana 393
jeho ottczysna poděla t.; vyznala, že jest Petr Polák... jéj ... dal duom ... za jéj diel ottczyssny 101a (1464; nebo adj. otčišný?); zmlúvu udělal, že za ten diel otczyssny, kterýž jide na Hadvigu... jmá sto zlatých dáti t.; Ondrúš, ... pastorek Matěje Vajčaře, žádal jest od Anny Vajčarky po smrti muže její dielu toho statku, ottezizny své 94a (1507); O tom, ktož ocziznu žádá 106b2, 136b (Von dem, der herwette vordert); Každý člověk lépe může svú oczyznu na tom zboží (obdržeti) než, jinší cizí člověk, co by od toho chtěl platy dávat 121a (mak sein eigenleichen behalten an dem gute, dann eyn ander man erbe zins gut); Ktož ocziznu pýtá, ten jmá od meče počéti, to jest jemu od otce přirozeno 136b (wer herwette vordert, der sol von swert halben, daz ist von vater halben czu geporn seyn). otdati, pf., dáti, odevzdati, vdáti Když jsme to na obec vznesli, obec povolivši k tomu, nám to v ruce oddala etc. 86b2 (1487); A na ty všecky statky rečené ... sirotě star- šiej, Osanňe ménem, svých vlastních peňez oddal ff. 7 92b1 (1494); Také co sě dotýče Pecha, pastorka mého, očiznu sem jemu vyplatil a oddal flor. 14. 95b1 (1511); aby Mt. Kotrše svým bratóm rečeným z toho zboží dielu po smrti svéj oddal, Galovi ff. 14, Janovi fl. 14 92a2 (1494); Ta dievka, kteráž při domě nejest ustavičná, tu neoddělí máti s tú děvkú, kteráž jest oddana 112b (Dy tochter dy in dem hauz ist unbestatet, dy teilet nicht ire mûter rat mit der tochter, dy auz gegeben ist); Umře-li jedno dietě aneb bude odano v svých rocích přič 115b (begibt man ez inne seinen iaren); Co by dietě odali přič 115b (Von der varenden hab[!]); Ten, ktož by to dietě oddal, ten má jeho(!) zase ustaviti tomu, na kohož zboží zemře 115b (Wer sein varnde hab under ym hot, der sol si antworten ieme, auf den si ge- sterben mochten); otdati sě: A jestli by se pak ten mládenec oddal v zákon bez svéj manželky vuole 115a (Hot aber er sich begeben an seinez elichen weibez willen); Pakli se odda (do kláštera), když přijde k jeho rokóm přišel(!) jest(!), on se jest vysvobodil od práva světské- ho i zemského 115a (Begibt sich aber ein man, der ezu seinen iaren chumen ist). otděliti, pf. Otec muož odlúčiti a oddieliti od sebe před právem s všelijakém zbožím 135a (sundern von ym); Ta dievka, kteráž při domě nejest ustavičná, tu ne odieli máti 112b (dy teilet nicht ire mûter rat mit der tochter); Otec muož syna třikrát od sebe(!) odlúčiti(!) (m. osvo- 393

Strana 394
boditi při soudě), jestli nejest oddieleny 134b (dy weil er von ym gesundert nicht ist); A pakliž bude otec obžalován o který skutek, tehdy on toho nemuož vyniknúti, leč by sě prvé byl od něho oddielil 134b (daz mak er im nicht abgenemen, er hab sich den selb erst entredet); Oddieli-li otec a máti svého syna aneb dievku od sebe s penízmi menovitými 116b (sundert der vater und dy müter einen iren sun ... von in mit irem gut); Pojme-li syn ženu,...a bude s ní míti syny a umřel by prvé než jeho otec a chtěl by jeho oddieliti od erbu, tedy syn na otce svého miestě vezme ten diel 112b (stirbet er dar nach, ee den sein vater, un tailet von dem erb); A také nejmá najíti (richten), kdež člověk své zboží nebo poklady své položí nebo nabývá, leč by jemu prvé oddieleno bylo právem 134b (ym sei erst mit urteil der gezeuch getaylet); A ty také, kteříž den a rok v rych- tárových čtyr stranách bydlí, tých také oddielilo právo nespravedli- vých 147a (dy teylet man rechtloz). otdieleti sě, impf.: lišiti se Švábské právo neoddile se od saského práva 127b (enczweyt sich nicht von saschsischen recht). otec, m. Oddělí-li otecz a máti svého syna aneb dievku 116b (der vater); A po otczy, když by dítě ostalo živé 116a (nach dez vater tode); Jestli by svému otczy nebyl dobrého přirození 144a (ab er seynem vater nicht ebenpurtik ist); A umře-li vtom otecz, on nepotřebuje toho zase vrá- titi (darovaných šatů atd.), ani děliti s svými bratry po jeho otczy(!) dání 144a (noch[!] [ = ani] seynez vater herren wider geben); Syn nejmá za otcze odpověd dáti, když umře 134b (vor den vater); dlhy, což ten slíbil za svého otcze 122b (dy er vor seinen vater gelobt hot); Štefan Stáň, otecz Janóv 96a2 (1517); což by jmělo býti na sirotu z těch statkuov, kteréž sú byly otcze jejieho 89b1 (1485); ta summa zlatých jmá jíti zase na Gala, otcze jeho 84b2 (1469); což by kolvěk bylo statku Tomášového, že by to žádnému po smrti jeho nebylo ani otczi ani příteli žádnému, než Barbore 102b (1503); Michal súkenník ... že narodil sě jest manžensky(!) i potcivě(!) od otcza i od mateře 4b (1457); A to otczu neškodí na jeho právě 134b (schadet nicht dem vater an seym rechte). otehnánie, n. Jestliže by Manžel kdy prodával ten puol pruta rolí, tehdy aby ty siroty mely přístup k odehnany; pakli (by) zasě ty siroty prodávaly 394

Strana 395
ten prut rolí, tehdy aby Manžel mel přístup slobodný k odehnany 102a (1492). otehnati, pf. On podlé přátelství krevnieho manželky své cizého člověka odehnal od domu..., odehnawsse vcele a dokonale jest ho zaplatil a zbyl všech přátel 103a (1524); Svědomí života nemuož žádný ženám zlá- mati ..., leč by ona sama to zbořila svú zlostí, že by chtěla tých odehnati, kteří jsú k tomu přirozeni 113b (leute von dem gute vor- treib); Jestli toho neudělá, on odžene jednoho i z druhým odtad 129a (er vüret daz eyn mit sampt den andern von dan); Žádná žena nemá býti odehnána od její muže zboží 114a (Chein weip sol man treiben auz irez mannez gut). otemřieti, pf., po smrti něčí připadnouti Kteřýž... pacholek ženu má zdávanú aneb zbožíčko menovité a ode- mřelo by od (!) dětí, což by v svých rocéch byly, ten dobře muože přič odjíti 131a (eyn vor mündschaft an in irstirbet von kindern); Všecky práva na tom zboží ztratil, což by mu od toho zboží odemřelo bylo po jeho smrti 138b (daz ym an dem gute ane irsterben mochte). otiežiti, pf., přitížiti Kteřýž z nich najprvé umře, ten obdrží žalobu a onomu jeho rány otizij 148a (bricht dem andern seyn wunden). otjieti, pf. Co jeden najde neb zlodějóm a lúpežníkóm odeyme, to má zjeviti sedlákóm 142a (dyeben und raubern abjaget); Obdrží třetinu, což jest od zlodějí odgial 142a (so behelt er iz daz dritte tayl, der dy dyebe oder rauber abgeiaget hot); Jestli mu to zboži bude odvato 130b (ob ym daz gut wirt abgewunen); chce to dokázati, že jemu jest to zlodějsky a lúpežsky odgiato 130b (daz iz im ... raublich ge- lozet sey); jestli (zboží) ... pak jemu odiato jest zemským anebo obecným súdem 135a (iz im verteylt wirt zu landrecht odir zu le- henrecht). otjíti, pf. Aby ... Jiřík Vladař těch osmnácte zlatých zaplatil, v kterých měl ten duom od jich rukú odgiti 87a2 (1479); Kteřýž pacholek ženu má zdávanú ... ten dobře muože přič odgiti 131a (mak wol auz seynez herren dynst gen); Tento, což jeho jal..., ten jeho může lépe pře- svědčiti, než onenno toho odgiti svým svědomím 133a (mak yn baz über zeugen..., denn ez im gener entgen müge); (Jestli zboží) kte- 395

Strana 396
rým kolvěk kusem od něho by odesslo bez násilé, tehdy on to ztratil vedlé práva 135a (iz im abget unbetwungen); sám svú božbú toho odgide 148a (mit seynem selbz eyde enpricht er sich wol do von); Pakli by (rány) nebyly smrtelné, tedy odpoviedá jeden vedlé osudu a jinší odeydu bez viny 111a (engen im mit unschult). otkad, -ž, adv. A také muož odpověd dáti na každú žalobu, o kterúž jemu vinu dá- vají, krom toho, jestli by jeho k boji zval, to muož složiti na stranu, odkadz rodem jest 145a (dan auf der art, do er von geborn ist). otkázati, pf. Chce-li pán odkazati svého muže dluhového od svého zbožie 144a (weysen seynen zinsman von seym gute); A oni pře(d)stúpivši..., odkazali sú byli tých čtyri sta zlatých Martinovi Nedvědovi 84b2 (1472). otkládati, impf. A v tem fojt ty kusy odklada do čtrnástého dne 108b (so legt er sein dinge ie über virzehen tag). otloženie, n. Jestliže by ... bratr Martin chtěl to zbožie prodati..., já sě k tomu mieti chci a těch statkóv vedlé práva a odlozeni peníz požívati 91b1 (1493). otložiti, pf. Nařekl(-li) by jeden raněný muž toho k boji, kteřýž by jeho byl ranil, a nemohl by pak pro obtiežení těch ran svého života ten boj provésti ..., mají jemu odloziti den právnie, až on sám moci bude ten boj vésti 141b (man sol yn geteidingen); jejich žaloba bude od- lozena k najbližnímu súdu 110b (wirt gevrist biz czu dem nechsten dinge); Boží-li se před právem jeden druhému, muože priložiti i od- loziti a proto tím nestratí a nepropadne osudu proti rychtárovi 123a (er mag ablegen und abnemen an urlaub); Což mu bylo zaplaceno na tu službu (pacholkovi) ve dvú hodinú(!) má to zase odloziti 131a (daz sol er czwir stunt[!] wyder geben); Když přijde žaloba o úže- ru(!) jednoho domu, úžitek toho domu pána, ten to lépe(!) muož odloziti, než by duom odběhl anebo odbyl 144a (špatný překlad: daz můz dez hauzes herre vorprengen, daz [er] bezzere[!], daz hauz entrede; sloveso bezzere vzal za adv. bezzer); Jestli by jemu šlo o hrdlo, tedy musí dáti a odloziti své peníze na to vysazené 146a (můz er geben sein gesaczt wergeld); Lidé dobří... jsú úplné zjednání 396

Strana 397
učinili z obú stranú ... tiem obyčejom, aby ... paní Alena jemu (Ji- říkovi) odlozila 9 ff. a ona jest jemu odlozila a dala 9 ff. vedlé sve- domí našeho práva 91b2 (1493); A Štefan dlužen jest a jmá odloziti a zaplatiti z toho domu Martinovi... dvadceti a pět zlatých dobrých a spravedlivých 84b1 (1469); Pan Martin ... dal... dětóm Polákovic za jich... otčiznu tři sta zlatých úplně, docela a svobodně vyplnil a odložill tak, jako obyčej jest vyplniti... A pan Martin úplně, do- cella(!) polozill(!) a odložill 87b1 (1479); Jan Stáň Mikulášovi... penieze odručené jest odložil 96b1 (1517); A vuon Jano Lelinský obe ty strany před námi jěst odbyl a vplně odlozijl 90b1 (1488); (Matěj Křepčík) statek ... ten jest před náší raddú odbyl a peníze splna odlozyl 95b1 (1511). otlúčiti, pf., odloučiti Otec muož syna odlucziti a odděliti od sebe před právem s všelijakém zbožím 135a (mak sundern von ym); Jestli se (vdova) od svých dětí odlucziti chce po třidsátku 117a (von iren chindern sundern wil); Pakli zůstane z dětmi ... a chtěla by se odlucziti svým zbožím 127b (wen sy sich von ym schayden wil); Pro který kus súdcě odluczi z stolice 107a1 (abseczt); 139b; Rychtář ani žádný nejmá jeho od- lucziti ani(!) ten, na koho žaloba jde 136b (von der clage weysen, ane der auf den dy clage get); Umře-li jeden muž, kterýž děti má a jsú od něho odluczeny od jeho zbožíe 114a (dy auz geraten seyn); O dětech, které jsú odluczeny od svých starších 105b1 = odpra- weny od... 114b (Von ausgeraten kindern); Tyto děti, kteréž sú od- luczeny, mohú dobře své jměnie prodati... krom jinších dětí zápo- vědi, kteří sú odluczeni od jejich otného zboží 114b (dy auz geratet sint von irs vaters gute); Od čeho člověk bude od práva odluczen(!) 107a2, 140b (wo von eyn man recht loz wirt); Ten, který život neb ruku stratí..., ten jest od práva odluczen 140b (der ist rechtloz); ten nemuož jeho erb vzíti, nebo ty ženy všeckny jsú odluczeny od toho vedlé zjednání 113a (dy weib alle erbloze werden gemacht durch ir voruaren[!] missetat[!]); Jestli by svému otci nebyl dobrého při- rození ..., ale však nejest odluczen od svého otce zbožie 144a (al sy er von seym vater ungeschayden mit seym gut); O téj ženě, kteráž vedlé práva odluczena bude od muže 105a2, 113b (gescheiden wirt von dem manne); ... rozlúčena... 113b; Jestli by pak on do toho zboží přišel bez práva, tehdy jmá od něho odluczeno býti pravú ža- lobú v oči 135a (man breche sy [wer] mit rechter clage); Otec muož 397

Strana 398
syna třikrát od sebe odlucziti, jestli obžalován bude bezprávie (syn) 134b (mak den sun zu dreyen malen auz nemen = vertreten und ausziehen); Řeče-li pak ona tak, že jest její jistinost, a byla by od toho odluczena s právem, tedy stratila obě česti, vlastné i tělesnú po- třebu 116a (wirt si dar ab geweiset mit rechte); Každú ženu erbuje ... ten erb na najbližního, bud' ženě nebo muži, kteřýž od otce jest odluczen 115b (Iclich weyb erbet... daz erbe an den nechsten, ez [sei] weyb odir man, der von vater halben besippet ist; špatný pře- klad). otlúditi, pf. Po druhé jest (Sekula) zlatníkovi ženu odludyl 3a2 (1460). otměniti, pf., vyplatiti, splatiti Ktož jeden druhého zálohu držeti (ne)chce, ... má to vyhlásiti a pakliž onen nechce odmieniti, tedy on má to prodati 132b (wil iz den gener nicht lözen); Ktož bude rukojmí jednoho člověka, aby ho před právo přinesl, a přijde-li ten člověk prvé bez svého rukojmí a podá se k právu, muož toho rukojmí prázden býti, neb jej onen odmienil 120a (er hab seinen purgel gelost); — otměniti sě: Upadne-li pak v ortel vedlé téj božby, propadne ruku aneb sedmi hřivnami odmieni se 148a (mit zehen marken löset sich). otmieněti, impf., vypláceti, spláceti A když by pak peníze zapověděli, čtrnást nocí mají těmi penězmi platiti dlužné a základy odmienieti 135b (phant lozen). otmluva, f. Tedy muož jí dáti (muž ženě) jednoho pacholka aneb dievku, kteráž pod její rukú má býti a bez odmluvy a potcivého(!) beze všie po- škvrny 113a (eym mayt, dy unter iren iaren sei und unvorsprochen und erber); nezaslíbená. otmlúvati, impf., odpovídati Kerú škodu... kuoň nebo dobytek pod pasbú svého pacholka neb jeho čeledi se stala(!), tedy on to má odmluwati v(!) toho pastýře skutek(!) 117a (er sol daz vor antworten, in dez hute ez waz); tehdy purgmistr(!) to jmá odmluwati 144b (do sol der purkherre[!] vor antworten); Rychtář má jim jistý den dáti, on ge(m)v (m. oniemu, onomu), aby odmluwal, a tomu, aby žaloval 149a (genem czu ant- worten, dyzem czu clagen); A což by pak člověk v jistém svém ku- pectví neměl rok a den, o to musí před právem odmluwati 122b (můz ...antwürten); Jestli on nechce odpověd dáti, ani sě chce právem 398

Strana 399
vymluviti, že nechce odmluwati, tehdy jemu nadělí za vinu ... a jestli vždy neodmluwa, tehdy jest propadl vinu 138a (Wil er nicht antwur- ten, noch mit rechte sich entreden, daz er nicht antwürten schulle ... antwurt er denn noch nicht); Jestli jej on tak přesvědšil, aby jemu stál boje, ... tedy on jemu musí boje státi a odmluwati na tem miestě 142b (Jener můz... antwurten an der stat); to neškodí otci nic k jeho právu, ač syn dobře odmluwal 140b (ob der sun wol geantwürt hot); Když člověk člověka viní, kdežto člověk nejest z očí v oči a bude v tom kuse oslovený a neodmluwa, bude na žalobě přemožen 146a (wird er in dem dink über leutet, er ist ... überwunden); Obžaluje-li jeden druhého o peníze, má to zjeviti, zač jemu dlužen jest; jestli by bylo o jhru, o to jemu nemá nic odmluwati 122b (do hot er ym nicht umb czu antworten); A jestli to neudělá, musí sám za to od- mluwat' 144b (er müz selb do antworten); Měl sem jistotu na to rok a den a žádné právo nic toho neodmluwalo 122a (habe dy gwer ge- habt... an rechte wyder sprache); musí němečské(!) odmluwati 143a (czu deutsch antwürten). otmluviti, pf., odpověděti, odporovati A stalo-li by sě tak, že ten, na kohož žaloba jde, neodmluwil by toho s právem 135a (ob iz gener... nicht under redet mit recht); Pán jeho muož dobře založiti na jeho zboží, že žádný nebude (moci) od- mluwiti za to 145b (an ymandez wider sprache). otní, rý, adj., otcovský Aby ony (děti dceřiny) rovnú mieru vzaly v otnem zbožie a v ma- teřiném erbu a zbožie 112b (in dez elter vater odir in dez elter müter erbe); tyto děti mohú dobře své jměnie prodati, ... krom jinších dětí zápovědi, kteří sú odlúčeni od jejich otneho zboží 114b (dy auz- geratet sint von irez vaterz gute); což by naň zemřelo po otney smrti 114b (noch dez vater tot); on nepotřebuje vrátiti... po jeho otci dání, po otnem jeho erbu 144a (špatný překlad: noch [ = ani, spletl s noch, nach] dez vater erben [ = dědicům, nikoli erbu, dědictví(!)1); A po ottney smrti neb mateřinéj, chce-li by(!) potom na jejich diel vstúpiti, tedy ten bratr aneb ta dievka musí jí ... diel dáti 116b (noch dez vater tode); A to také má udělati žena otnym dětóm, jestli otec umře 144a (Daz selbe sol dy frauwe dez vater kindern tun); což pak mají zboží od nieho(!) (škrtnutím d a nadepsáním t: ot nieho = ot- nieho) a umřela by máti, tedy musí ta sestra to zbožie s túto rozděliti na poly 112b (Waz sy aber erbez han), (Srov. také Sv. kříž. kn. 39a: 399

Strana 400
žádala svého otniho statku [1615]; straniva gruntou... duončouskýho otnjho 102b [1700]; vedle oczousky grunt t.). otpočinúti, pf. V sobotu řeče buoh, když již byl stvořil nebe i zemi... že chce od- poczynuti 124b (Dez sunabenz ruete got). otpočívati, impf. Tedy ten den odpoczywal v svém hrobě po jeho umučení 124b (er ruete auch dez tagez). otpora, f. On jest blíže svú odporu proti svému protivníkovi, než onen člověk právem 111a (er ist neher einem kampf auf einen zu prengen, den iener). otpověd, f. Pakli by na to co učinil kterým kusem, má odpowied (škrt. ati) dati před právem 108a (antworten); A najal (-li) by jednoho člověka na dru- hého protivníka bez viny (a bez odpowiedi, připsáno) ... muož to osvědšiti, tehdy onenno stratil všicku při 110a (mitet einen man gegen einem chemphen auf den andern unbescholden und unvorsprochen); A také žádný cuzí člověk nejest dlužen v téj vsi odpowied dati o je- jich zvláštním právě po obecném právě zemském 138b (phlichtik in dem dorfe czu antworten); O synu, kterýž nejmá odpow(ě)d dáti za otce 106b1 (antworten... vor den vater); On nejmá jim žádné odpo- wiedi dáti 136b (er hat... nicht zu antworten); Onen vedlé práva nejmá jemu odpowied dáti jeho žalobě 146a (hot ym czu recht nicht antworten umb clage). otpověděti, pf. A Matúš Vajčar odpowiediel 86b1 (1477); I opýtal jest Mertuš Petrá- še... a Petráš jest odpowiediel, řka 91a1 (1489); A ona jest odpo- wiediela, že nepřinesla jest nic 88b1 (1481); Pakliž odpowie sám, tehdy nepotřebuje řečníka 137a (antwurtet er selb); A jestli(by) mi to bylo odpowiedieno a opýtal bych (rkp. byl) se k jednomu ortelu 132b (alz mir verteilt urteil und vrage); O tom, který by sě jednomu pánu odpowiediel a druhému by sě připověděl 137b, 106b2 (der sich eynez herren entredet); Který sě jednomu pánu odpowie a druhému sě připovie 137b (sich entsaget); Již slyšte o jednom muži, kterýž jest jal člověka zaručeného a před právo přinesl a pýtají od něho šacunk a on poručenstvie odpowi, tedy poručník má naň svědomím provésti 146b (er dy vestunge versaget). 400

Strana 401
otpovědovati, impf., odpovídati, odporovati Páté jest nám (Sekula) chtěl fojta bít soběvolně třejmi kyjmi, ha- níce jeho a nám všem otpowiedugicz vespolek 3a2 (1460). otpoviedati, impf. Jestliže by kto chtěl protiv tomu mluviti a na něm dobývati, tehdy my město máme zaň odpowiedati a jemu svoboditi 12b (1462); to jmá svému pánu za to odpowiedati 145b (do sol er seynem herren umb antworten); A jestli by pak ty rány smrtelné byly, tedy musí odpo- wiedati (ti lidé), kteříž o to žalovali 111a (so můzzen sy antworten mit champhe, dy); Chromí lidé mají a mohú odpowidati a žalovati 126a (antwürten und clagen); O tom, ktož nechce před právem od- powidati 106b2 (antworten); A druhému netřeba odpowidati před právem 110b (der ander darf nicht antworten); Pakli by chtěl za- příti, musí jemu odpowidati vedlé svéj božby 124a (dar noch enwert ez ym mit seinem eide); to pán musí jemu platiti a proto musí pánu odpowidati, jestli na to bude žalovati 126b (antworten); Dokadž sě člověk brání s ortýlem, ... tehdy ještě nejest odpowiedal 137a (so hat er nicht geantwurt); Ktož němečsky neumí, odpowida si svým jazykem 143a (der antwurtet noch seyner zunge); A jestli pak právu odpowidal němečsky 143a (hot er... geantwürtet czu deutsch). otpraviti, pf. O dětech, kteřé sú odp(ra)weny od svých starších 114a (Von aus- geraten kindern). otprositi, pf. A oni sě obě straně jeden druhého pro buoh, pro Matku buoží o roz- hněvánie odprosili 93b1 (1501); Kteřížto (dobří lidé) jednostejňe a jednomyslně odprosywsse jejich vinu, pro lepší pamat' a vedomost do našich knich dali jse zapsat' 104a (1561). otprošenie, n. Po odprosseny tom právo, jenž bylo osazeno, ortelovalo jest jednu i druhú stranu takto 77a (1561). otprošovati, impf. A Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú... od Jana Nemce jest odprossowal, a to lidmi řádnémi a zachovalémi 77a (1561). otpuditi, pf. Rychtár žádného nemuož odpuditi od žaloby 108a (weisen). 26 Slovník k Žilinské knize 401

Strana 402
otpustiti, pf. Aby vydal dva zlatá jsem odpustil 97a2 (1518); O tem člověku, ktož odpusscze(n)u věc zase pýtá 129b (der vergeben dink wyder hey- schet); O tom ... zasě ... 106a2; Ktož tak zase pýtá, což jest přič dal anebo odpustil..., může to obdržeti sám třetí 129b (daz er vorgeben). otrova (?), f., nejasné O ranách a otrowie 105a1 (Von den wunden und lem, nápis; v knize samé je však: O ranách a o chromotě). otručiti, pf., poručiti, odkázati Stáň Mikulášovi peníze odruczene jest odložil 96b1 (1517). otručovati, impf., poroučeti, odkazovati Jestliže by pán buch na mě dopustil, tehdy ty peníze žádnému ji- nému neporučuji, jediné svéj manželce. A ona zasě odpověděla, že též žádnému jinému těch peníz neodruczugi po smrti méj, než tobě samému 91b1 (1494). otsúditi, pf. A komuž pak ty peníze budú odsúzeny, tedy má jemu dáti noc k tomu 108b (welchem ... sein gelt ertailt wirt); Ten, který život aneb ruku stratí, že jemu s právem tu odsudi, ten jest od práva odlúčen 140b (daz ym mit recht vertaylet ist); Kdežto ... jednomu člověku svěd- šiti chce, ... že by ten člověk byl slíbil před právem anebo že by on byl odsuzeny 143b (daz ... ym vortaylet sey); sváteční dni má každý člověk pokoj míti, krom odsuzenych a falšéřů a jinších zlých lidí 140a (ane dy verteylten und velscher). otsvědčiti, pf. Kdežto člověk má druhému rukú odswiedssiti, tedy žaloba má takto býti 132b (abzeugen sol). ottad, adv. Ten duom... pán má propustiti vedlé sedláčského volení, a jestli toho neudělá, on odžene jednoho z druhým odtad 129a (von dan); nemá nic zbořeného od dřeva neb od kamene odtad vésti 143a (von danne füren). ottáhnúti, pf. Otec muož svého syna od práva odtahnuti 140b (auz zyhen vor ge- richt); Jeden muž muož dobře svého syna odtahnut, kteřýž na jeho chlebě jest, od práva t. (auzzyhen). ottisknúti, pf. Nemají žádného odtisknúti od svého(!) zboží, což kto v svéj moci 402

Strana 403
má 129a (weysen von seym gut); ten nejmá jim žádného dáti, leč... by jeden druhého právem odtyskl 136b (ayner weise den andern ab vor richter); A o téj chvíli také netřeba jí nic potřebovati, leč by jí děti chtěly odtisknut penězi nebo právem 117a (dy chinder weysen sy denne ab). ottrhnúti, pf. Najprv jest to Secula udělal, že jest v našim městě šloséřovi měšec ottrhl 3a2 (1460). otvésti, pf. Ktož jednoho člověka obžalovaného bezpráví... z práva odwede 136a (dem gericht entfürt); A nemohl (-li) by pak pro obtiežení těch ran svého života ten boj provésti a neměl by žádného, ktož by to zaň odwedl, mají jemu odložiti den pravnie 141b (der ez für yn tun wölle). otvolati sě, pf. Tehda se Šváb odwolal na registra i přinesl jest před nás plnú radu registra 99b (1454). otžieti, pf. Když člověk člověku odezne jeho žito 119a (korn absneidet). ovčí, adj. Ten může dobře zvlášče míti pastýře owczyho 118a (sunderlich schaf- hirten han). ovoce, n. O owoczy a o dvoru 106a2 (Von dem obez), 128b; Nemá žádný své owoce věšeti do dvoru súsedského 128b (obeze); Ktož... dřevo rú- bané, což jest sázené aneb by owocze neslo anebo jestli cuzé owocze doluov lomí, ... propadne třidcet šilinkuov 136a (holz, daz... vrucht per ist odir pricht er seyn obz abe). Ozěp, m., jm. os. Glos Ozyep ... gesworen purger 79a1 (1426); 79b1 (1429); 80b1 (1429). oznámiti, pf. Katruše Karlíková... nám oznamila, že ten duom její ... má skrze dluhy na cizie ruce přijíti 87a1 (1479); A potom Osanna, manželka jeho, ... dobrovolně svým jazykem oznamila řkúc 89b2 (1485); Děti ... pěkně jsú sě rozdělily ..., potom nám to na radhúse ústně ozna- mili 95b1 (1508); My rada zeznáváme, že vedlé svedomí našeho, kte- réžto jest nám osnamene, pravíme, že jsú sě uhodili 91b (1493). oznamovati, impf. My Martin, fojt žilinský, a rada, jmenovitě Matěj Mytachrast... 403

Strana 404
tiemto písmem zjevně oznamugem, že 82b2 (1469); My ... tiemto písmem nynějším i budúcím oznamugem, že ... 87a1 (1479); Ale Lo- renc přinesl jest list pod pečetí panů Vratislavan, kterýžto list takto oznamuge 88b2 (1482); Ale to však vždy oznamuge(m), že tu bylo sedlisko blatné, že by sě tu žádný byl člověk těžko kdy sě stavil 89a2 (1482); přiśtúpil jest před naši plnú radu Štefan Krok z Strečna, spo- lusúsed náš oznamugicz, kterak 86a1 (1474). ozývati sě, (im) pf., hlásiti se, při- A jestli se žádný neozywe k tomu zboží kradenému, tehdy rychtář obdrží to zboží k svému úžitku 136a ([ab sich dar binnen] nymant mit recht zu zucht). oženiti sě, pf. vy nám píšete, kterak jeden menovaný Michal súkenník, ... že dobře i potcivě zachoval až do toho času, že sie gest ossenyl a on jest po- tcivú pannu pojal 4b (1457). P padnúti, pf. O tých, kteříž padnu, až sě zlámú 139a (dy sich ervallent) 107a1; Padnu-li dva anebo tří anebo jeden bude z nich raněný 139a (Erval- lent sich ezwene man). padúcí, adj. A že by tě napadla paduczy nemoc 143a (daz dich daz vallend übel an chume). pacholčí, adj. O pacholczym lůnu a o panském právě 131a (Von der chnechte lone); O p. luonu 106a2; Jestli kuoň pacholczi zlodějsky aneb lúpežsky vzat by byl v jeho pána službě bez viny pacholczi, to pán musí jemu pla- titi 126b (wirt dem chnecht seyn phert odir seyn gut... genumen in dez herren dynst ane dez chnechtez schult). pacholek, m. Tedy muož jí (muž ženě) dáti jednoho pacholka aneb dievku, kteráž pod její rukú má býti 113a (einen chnecht); O pacholku, který své zboží prohrá 106a2, ... projhrá 126a (V. d. chnechte); O tom pa- cholku, který ztratí kuoň na svého pána službě t.; Kerú škodu jed- noho člověka kuoň anebo dobytek pod pasbú svého pacholka neb jeho čeledi se stala(!) 125b (under seinez chnechtes ... hute); O tých, 404

Strana 405
který (-ří) cizé(-í) pacholky ruje aneb bije 107b1, 147b (knecht); zažene-li pán svého pacholka 131a (den chnecht); O svobodných pacholczych 131b (von vreyen knechten); Svobodný pacholek, ten muož obdržeti o svůj nájem vedlé božby o pět šilinkuov t. (eyn vrey chnecht, der mak seyn verdynt lon behalden); Mají k tomu sezvati toho purgmistra aneb ty sedláky i ty dobré pacholky, kteréž mohú míti v ten čas 125b (dy guten chnecht [= Ritterbürtige, oslovení šlechtice], dy man czu der zeyt haben mak). pak, adv., conj. Purkrabě a fojt, ti mohú každý den súditi za(!) peníze..., leč by přišlo, že by božejník obžaloval hostě, alebo pak host božejného člo- věka... A komuž pak ty penieze budú odsúzeny, tedy má jemu dáti noc k tomu 108b (ez en sei denn daz... oder ein gast einen burger ... welchem denne sein gelt ertailt wirt); Bude-li tento škodný zase po- stiehati (!) škody svéj v právě světském, tedy ... toho škodného mosí s téj škody vypraviti, ... lež pak aby cho(!) tento škodný obraňoval byl od putovánie 108a (ez ense dann, daz ez[!] an[!] betevart varen wil); A my sme pak jemu řekli tak, že ... 12b (1462); V tom pak Turský prodal Štefanovi Dubenskému 102a (1481); Vida pak lidé dobří jeich nesnázu... vypytali to na dobřé lidi, aby oni rozhodli mezi nimi t.; Pak v tem my shuoru psaná rada uložili sme mezi svrchu psanými stranami provaz takový 92b2 (1497); My také ra- da... zeznáváme, že ... jsú sě uhodili jakžto lidé dobří. Pak jest (-li) že by po někteřých časuov, ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati 91 (1493); Jestli pak takové zboží, co by mohlo dokázáno býti, o to se nemají božiti 116b (Ist ez aber ander gut); Jestliže by pak komu takému chtěla prodati aneb prodala, tehdy 92a2 (1494); A jestli by (rkp. li) pak potom to dietě umřelo, tedy 116b (stirbet ez dor noch); Jestliže by Manžel kdy prodával..., tehdy aby siroty mely přístup k odehnání; pak-li (by) zasě ty siroty predávaly ten prut rolí, tehdy aby Manžel mel prístup slobodný k odehnání 102a (1492); Tehda jest řekl Kršnek... Mikolášovi, aby dal, co jest Petráš pánu na tě vypověděl: pak-li nechtieš(!), aby (šel) vezěňé 99a (1453); A pak-li by pán buoh neuchoval smrti Martina..., tehdy túž summu ... jmá a dlužen jest Štefan dáti a zaplatiti sestrám svým 84b2 (1469); Jestliže by buoh... na mě smrt dopustil,... Pak-li (bychva) oba dva sešla s toho světa, tehdy 88b1 (1481); A pak-li by bylo (dítě) kostelu neseno zjevně 116b (wirt ez aber czu der chirchen bracht 405

Strana 406
offenbar); Umře-li ten člověk, ... a pakli by otce neměl, tedy 113a (hat er dez vaterz nicht); Pakli by měli rozdiel zemí... tu mají po- stúpiti 116b (Hetten si aber erbeteilung dar an verlobt); A pakli by se hnali před právo 116b (Verloben si ez aber vor gericht); A pakli by ten úterý přišel v den sváteční 108a (Chümt aber der dinztage); Tomu jde o ruku, jestli ty rány smrtelné jsú; pakli umře jeden prvé než právo přejde, temu jde o hrdlo 109b (Stirbet der ein, ee der den camphe gewinnen wirt); Peněz já chotových nemám k placení, než teď máš statek zvrchní. Paklyž tocho nedostanie(!) ..., máš dobytek drobný i veliký, ... to sprodaj 96a2 (1517); Otec muož syna... od- lúčiti, jestli obžalován bude (syn); ... A pakliz bude otec i syn ob- žalován, ... on toho nemuož vyniknúti 134b (wirt aber der vater... beclagt). pakostnice, f. Kdyžto (Josephus) Titusa... uzdravil od pakostnice 120a (gesunt machet von der gicht); Jest(1)i s vinen, aby tě pakostnice napadla 143a (daz dich daz gicht beste). palec, m. Dva a třidseti rázů s jedním dubovým prutem na dva palce s tlúšči a na loket z dlúži má jemu (městskému poslovi) dáti 142a (gerte, dy czwaier daumelen lank sey; nerozuměl slovu důmelne = Elle, vom Daumenende biz zum Ellenbogen gemessen). pálenie, n. O paleni a hrozbě. O paleni(-nie) 107a2, 142a (Drowet ein man dem andern czu brennen); Toho člověka, kteřýž zakletý jest za smrt... neb paleni..., toho já zapovídám mocí svého pána 141a (der vor- fluchtik worden ist umb... brant). palicě, f. A pakli byl jeden paliczemi bitý na chrbtě nebo po břichu 111a (mit steben geschlagen); O ... bití palicemi 111a, O ranach s paliczemi 105a2 (Von den... chnütel slegen). páliti, impf. Když by jeden člověk hrozil druhého paliti, komu hrozili, ten má k rychtářovi jíti 142a (Drowet ein man dem andern czu brennen). pamět, f. Pakli by onen byl, na kohož žaloba šla, uskočil, tedy tu žalobu mají vzíti v pamiet na další 126a (dy clage schol man vervesten vernacht; překladatel rozložil na vern a acht); (Mlynářka) to také k pamieti 406

Strana 407
přivozujíc, žet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lúce šteffkovskéj 94b2 (1507); Opatrný Nikoláš Hostek rukú boží byl jěst dotkňen a vuon, ješče sa při dobréj pamety, zesval jěst dobřých lidí, testamentáře 90a2 (1488); Štefan Šokot... jsa nemo- cen, ale ještě dobré pamieti a úplného rozumu, učinil jest poručen- stvie 93b2 (1507); statkuov, keré jim dobré pamieti Math. Dubno, otec jich, pozůstavil 96b1 (1518); že jsú byli pozváni k dobré pamieti Math. Dubnovi 96b2 (1518); jsúc pozváni k dobré pamieti Math. Dubnovi na poručenství 97a1 (1518); Jestli by kto chtěl to svrchu napsané sjednánie otce jeho dobré pamieti zrušiti, ... teda on slibuje ... zastúpiti 85b1 (1473); Martin, řečený Nemlath, ujec dobréj pa- meti Martina Nemlata 85b2 (1473); A dále Agně (matka) s Valentom (otčimem) vyplatili dva zlatá dluhu otce jejich dobréj pamieti 94b2 (1507); A nad to nade všecko testament... před nás jsú položili, kterýžto pro lepší pamiet v knihy sme napsali slovo od slova takto 97a1 (1518); Jiřík Lesota... předstúpil jest ... žádajíce nás, že by- chom pro pamiet časuov potomních v knihy naše meské zapsali 103a; A to pře lepší jistotu a další pamiet v našě knihy městké sme naším jistým vědomím zapsati kázali 96a1 (1515); Protož my svrchupsaná rada pro večitú pamiet a lepší jistotu kázali sme to zepsati a v naše meské knihy pro potvrzenie potvrditi 95b1 (1511); pro lepšie svě- domie a delší pamiet i také pro budúcé svády tu slušnú smlúvu... kázali sme zepsati a v knihy naše měscké vložiti 94b2 (1507); A to se dálo a v(p)isovalo pro lepší jistotu, kdežto druhú pamiet máme, v městské kniehy tu neděli před Hromnicemi léta... 87a1 (1478); kteřížto (rukojmě) ... pro lepší toho Pamatt a vedomost do našich knich dali jse zapsat' 104a (1561); Pro lepší Pamat tento zápis v meské knihy jest učiňen 77a (1561). pán, m. A v tom poslal pan úředníka svého ... k nám, plnéj radě i pozval jest pany(!) úředník Mikoláše před nás 99a (1453); A Martin Nedvěd ... vyznal jest před námi, že jest jemu svrchu jmenovaný pan pan Václav od S. Mikuláše etc. tu jistú summu ... vyplnil a zaplatil jako pan a člověk dobrý 85a2 (1472); urozený pan Václav od S. Mikuláše z Brancze a z Střečna 85a1 (1472); již jmenovaní přátelé nebožtíka pana Štancle 89a1 (1482); Tehda po jeho smrti pan Pangrác se do- vedoval, u koho by Zandrovy penieze (byly) 99a (1454); Kdyby pan buoh na mne smrt dopustil 95b1 (1511); to jmáme, což nám pan 407

Strana 408
buoh všemohúcí dopomohl se dorobiti 88b1 (1481); Štefan Stáň, ačkoli byl jest od milého pana boha nemocí smrtelnú obložen 96a2 (1511); léta od narození pana Krista tisícého pětistého sedmého 94a2; jeden bratr pana Blaškóv 100a (1454); po smrti pana Blaškovéj t.; mezi slovútným panem Martinem z Petrovce 87a1 (1479); Matúš Maňko... prodal jest (fojtovství) urozenému panu panu Václavovi od Svatého Mikuláše, z Branče a z Střečna, panu našemu 83a1 (1469); Matka ... nepřinesla jest nic, jediné jeden pláštík, i ten po její smrti dali sme jej pro pana boha 88b1 (1481); I pozvali Petráše také v oči i řekli sú: Pane Petráši, svobod své penieze 99a (1453); I řekli sme jemu: Pane Petrášu, nechceme již dále trpeti, prodaj dóm(!) 100a (1454); Pane Matheji, jakož tobě známo jest, že jsi ty ... ten duom přijel 92a1 (1494); ten si řeče takto: Pane pane rychtáři, dal-li Vaše milost mne tomuto člověku býti řečníkem, tedy opýtám já 131b (Herre her richter, habt ir mich dysem manne czu vorspreche ge- geben); Pane pane rychtáři, já žaluji bohu, vám na mého zloděje 141a (Herre her richter); a má řéci: Pane pane rychtáři, nech tomu člověku... jeden ortel 141a (Herre her richter); Tedy žaloba má takto býti: Pane pane rychtáři, 132b 131a, 131b; (Herre her richter); žaluje ... bohu a našemu panu králi 142b (unserm herren dem chü- nich); u mně nenie ani bylo než 25 zlatých Zandrových a tých sem Panu dal 99a (1453); a to má býti přivolenie také toho kraje pana 108b (dez landez herren); pani se v to vezmú 146a (sich dez dy herren under wunden); I řekl jest Petráš: Milí pany, teď sem dal Švábovi dóm svój... Tehda Šváb řekl: Milí pani, teď já dóm svój... dávám Petrášovi 100a (1454); Milí pani, račte slyšeti, že teď já své zbožie všecko ... porúčiem Aronovi 101b (1468); Milí pani 89b2 (1485); Pany meštané a úřad s nimi jsau milostive naložili 104a (1561); Ale Lorenc přinesl jest list pod pečetí městskú panu Vratislavan 88b2 (1482); O kteréžto narčení tomuž Janovi Nemcovi právo osazeno bylo z rozkazu Panuow úřadníkuov jejich listem 77a (1561); Ten kuoň jezdečský, na němž panom slúžiti mají 119b (do man den herren auf dinen sol); ted' já tebe opytuji před pany staršími, aby pověděla 88b1 (1481); Tehda, když jest pan náš pan Pangrác přijel z vojny 99b (1454). paní, páň, adj., páně, pánův, panský Jenž jest psáno v pondělí po nedeli středopostní léta panie tisícého pětistého dvacátého čtvrtého 103a (1524) Léta Pane 1561 den Bo- 408

Strana 409
žího Těla 104a (1561); 77a (1561); A v tom jest poslal pán Pangrác úředníka svého jménem Kršneka k nám k plnéj radě. I pozval jest pany úředník Mikoláše před nás ... Tehda jest řekl Kršnek, úředník pany, Mikolášovi, 99a. Chaloupecký chápe první pany jako subst. pány; druhé upravuje v panu a spojuje to s Mikolášem. Věcná závada je, že by se zde jmenoval Mikuláš pánem, ačkoli osmkrát se mu říká prostě Mikoláš, Měšťanům nenáležel titul pán, pán byl Pangrác, jeho úředník byl panský úředník nebo páně, paní. Slovo to se zde může spojovati jen se slovem úředník, jak ukazuje i to, že jednou stojí před slovem úředník. Ani pány v prvním dokladě, ani pánu v druhém se do souvislosti dobře nehodí, vyhovuje jen paní, složený tvar adj. páň. Pánek, Pánko, jm. os. Martin Panek 6b (1463); 100b (1462, 1464); Martin Panko 12b (1462); Martin Panko, Matěj Kotrše, naši spolusúsedé 82b2 (1469); Martin Panko, náš spolusúsed 83b1 (1469); 86b1, b2 atd. panenský, adj. Psáno v neděli po svatém Martinu léta od početí panenskeho tisiecího pětistého sedmého 94b1; O kněžském a panenském rozdiele 145a (V. der junchfrauwen taylung); pánev, f. K ženám sluší zbroje ... každého kusu rúcho, panwie a všecko, což v domě potřebují, jako kotel 114b (pfannen); Již slyšte o mužském erbu, kteřýž jemu příslušen jest... panwie nožné, neb což v pokoji stojí, a kotly, kádi i všelijaký sud ten nemají z domu vzíti 114b (phannen, dy do stille sten). Pangrác, jm. os. Generosus dominus noster Pangracius 98b (1453k.) Tehda, když pán náš pan Pangracz přijel z vojny 99b (1453); Tehda po jeho smrti pan Pangracz se dovedoval u koho by Zandrovy penieze (byly) 99b (1454). paní, f. Poctivá pani Alena řečená Trmcová 91 (1493); ctná pany Mája, ne- božčíka Matěje Fabuše žena 100b (1464); pany Hedvika 84b2 (1470); šlechetná pani Uršila z Závadky 82a2 (1468); pani Maruše 89a1 (1482); Na žádné diely já ani moje pani nepřijímám, ale na všecko zboží 101b (1468); aby vona (Anna) všeckým statkem vládla a požívala vedlé rozumu svého jako poctivá pani 94b1 (1507); dobří lidé... vezmúce sě v jednánie tohož dobrého člověka Jiříka Krále a téjž dobřéj pani Aleny Trmcovéj, zeznali jsú 91b2 (1493); co sě dotýče 409

Strana 410
poctivého kněze Martina, bratřa přírodného panny Barbořy 90b1 (1488); po smrti již psané panij Uršuly 87b1 (1479); synové již jme- nované pani Uršily 82a2 (1468); zastupujíc již jmenované pani dcer t.; po smrti neboščíka Lacka Vajčaře, manžela té panie a strýce jejich 12b (1462); dali a položili jsú... Štefanovi Kardošovi, synu téjž panie Uršuly 86a2 (1475); Tehda Petráš řekl pany Blaškovéj 100a (1454); Tehdy sme my řekli pany Blaškovéj t.; A na tom ty strany zúplna jsú přestaly, že již jmenované pane Maruše... přátelé nebož- tíka pana Štancle mají pokoj ... dáti 89a1 (1482); Mikolaj Hostek... ctnú pany Oršulu Hostkovú, macochu svú vedlé našeho měsckého práva jest odbyl 101b (1466); Hostek... když jest poručenstvie delal, posval(!) jěst(!) panny Dorotu, malšenku(!) svú 90a2(1488); Ní, milá pany, necht ohledá právo, máme-li my bratia v tých penízech diel meti 100a (1454); Tehdy sme my řekli paní Blaškovéj: Pany, máš-li ty co protiv tomu mluviti? 100a (1454); Šimon, Štefan, Melchior a Jan Komár s již jmenovaným Martinem písařem, otčimem svým i se pani Uršilú, manželkú jeho a matkú jich 82a2 (1468); pan Martin se panij svú skrze úmluvy dal již psaným dětom Polákovic... tři sta zlatých 87b1 (1479); mezi slovútným Martinem z Petrovce a slovútnú panij Uršulú z Závadky, mateří jich 87b1 (1479); Já jmám hospo- dářem býti i s mojí pani až do naší smrti 101b (1468); Krok Jiřík svými sestrami, s pani Zuzanú a s pani Barború 102b (1509); (Michal) musil svú pany do komory jíti 3a2 (1460); přistúpiv před nás slo- vutný panoše Martin z Petrovec... i s panie Uršulú,... manželkú svú 86a1 (1475). panna, f. A jest to, že ta panna ... přijde 148b (dy iunkfrauwe); Ostane-li dítě a bude z něho kněz, pobéře hotoviznu, jestli žádné panny není 145a (cheyn iunchfrauwe en ist); A pakli jest tu panna a kněz, tehdy roz- dělí to mezi sě t. (Ist do eyn iuncfrauwe); Panny i vdovy mají míti řečníka 147b (meyd und witwen); A pakliž by byla núze na jednéj pannie, tedy to mají poručiti dvěma potctivýma ženama 126a (dy not an einer iunchfrauwen); Jestli kto obžalován pro núzu jednéj pannie 148b (umb noczogung eyner iuncfrauwen beschriren); píšete..., že sě jest oženil a on jest potcivú pannu pojal 4b (1457); v neděli první před Počatí Panny Marie 92a2 (1494). panošě, m. Oznamujeme tiemto písmom, že přistúpiv před nás slovútný panosse 410

Strana 411
Martin s Petrovec ... i s panie... dali i položili jsú 86a2 (1475). panský, adj. O pacholčím luonu a o panskem právě 106a2. 131a (von dez herren recht); I učinil jest Šváb před námi, před radú i před úředníkem panskim, před Kršnekem počet 99b (1454); Tehda je úředník pansky Švába přitiskel k příseze t. panstvie, n. A to zůstane po něm, když umře, bud' kolesa(!) neb jeho panstvie 115b (špatný překlad: herwette odir erbe odir raden). papež, m. V neděli po svatém Hřehoři papezi(-y) 94a1, a2 (1507). parkán, m. Také nemuož žádné tvrzi, ani města zavřeného, zdí utvrzeného neb parkanem, ani na huoře osaditi, ani mezi vodami ustaviti 133b (vesten mit mauren und mit planken). pás, m. K ženám sluší zbroje ... což by ženu krásilo, to jest prstence, spinadla, passy striebrem pobité 114 (gürteln). pasba, f., pasení, pastva Kerú škodu (!) jednoho člověka kuoň anebo dobytek pod pasbu svého pacholka neb jeho čeledi se stala(!) 117a (under seinez knechtez odir seinez gesindez hůte). pasenie, n. Co pastýř potratí v svém paseni 117b (in seiner hůte). pasínek, m., pastviště Ktož... pase ten dobytek na pasynku obecném 117b (auf gemeine weyde). pásti. impf. Ktož žene svuoj dobytek na trh(!) cuzí a pase ten dobytek na pasínku obecném 117b (Wer sein vich treibet auf einen andern mark[!], auf gemeyne weyde); Musí platiti... tak široce zač ten dobytek stojí aneb ten kuoň, co se na něm pasl 117b (daz do aufgehalden ist[!1). pastorek, m. A také obdrží pastorek její rádu po její smrti 113a (ir niftl); Ondrúš, syn Tišpieruov, pastorek Matěje Vajčaře, žádal jest ... dielu.. otčizny 94a2 (1507); Ondrej Manžel... žádal... také, abychom zapsali ujednánie, kteréžto jest učinil (s) svými pastorky skrze svú manželku 411

Strana 412
před dobřými lidmi 102a (1492); Také co sě dotýče Pecha, pastorka mého, očiznu sem jemu vyplatil a oddal flor. 14 95b1 (1511); Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku dievku nebožtíka Mikuláše Noska a Osanny ... potom jsúci ona pastorkem již psanému Janovi, jménem Barboru 87b2 (1479). pastorkyně, f. Matěj Osannu, Pastorkinu svú, jest za Abrahama, fojta teho času, jest s ní ujednal a odbyl s plna 95b1 (1511). pastva, f. O tem, ktož svuoj dobytek žene na cizí pastwu 117b O tom ... 105b1 (auf vremde weyde); rolé vorané i nevorané, lúky, pastwy, zahrady . .. prodali a spustili 82a2 (1468). pastýř, m. O tom dobytku, co pasty(-rz) nepřihnal zasě(-e) domuov (do vsi) 105b1, 118b (der hirt); Co pastyrz platiti jmá, jestli co ztratí 105b1, 118a (der hirte); On to má odmlúvati u toho pastyrze 117a (er sol daz vor antworten, in dez hute iz waz); dobytek, což muože před pastyrze jíti 118a (dem hirten gevolgen mach); svině, kteréž před pastyrze žene 114b (dy man vor den hirten treibet); O dobytku a o pastyrzi 105b1, Již se znamená o dobytku a o pastyrzy 118a (von dem hirten); ten může dobře zvlášče míti pastyrze ovčího 118a (schafhirten); žádný nemá sobě zvláščních pastyrzu jednati 118a (sünderlich hirten); mohú zbroji nésti... krom kostelních lidí, krom pastirzu 125a (ane... hirden); O pastyrzech(-ych), co ztra- cuje (stracují) s pole 105b1, 117b (Von dem hirten und von seiner verlust). pastýřský, adj. Žádný nemá sobě zvláščních pastýřů jednati, čím by chtěl pastyrzsky nájem umenšiti 118a (do mit er dez gemeynen hirten lon minnere); A když by pak slíbili pastyrzsky nájem od lánuov, a ne od dobytka, to nemá žádný držeti 118a (Wo man aber daz hirt lon gelobet von der hube und nicht von vich). pátek, m. V patek stvořil buoh člověka 124b (dez vreytagez); A to se stalo v patek před svátkem svatého Antoní 86a2 (1475); Svaté dni a zapo- vědné, ty sú v(š)eckým lidem pro pokoj usazené; že(!) k niem(!) každý týden čtyry dni: čtvrtek, patek, sobota 124b (vreytag); také jeho nemá jíti ... v patek 140a (an dem ... vreytage). 412

Strana 413
paterý, num. Aby tě obořilo všelikteraké piesmo(!), což popsáno jest v paterych knihách Mojžíšových 143b (an dem[!] fümften bůche hern Moysy). patoch, m. prostěradlo Již slyšte, co k ženám sluší zbroje ... opony, koltry, patochy 114b (batlachen). pátý, num. Pate jest nám chtěl (Sekula) fojta bít soběvolně třejmi kyjmi 3a2 (1460); Léta božího tisícieho čtyristého sedemdesátého pateho 86a2 (1475). Paul, m., jm. os. že jest byl ňekterý dobrý člověk, ménem Paul súkenník mezi námi 2b1 (1460); A ta paní Oršula měla jest z Paulem, svým prvním mužem, tři syny t.; všechna rada ..., jakožto Michal Prchala,... Paul Střelec 5b (1459). páv, m. Holubi, žerávi, pawi..., všelikteraké ptačstvo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obecni 131a (phaben). Pavel, m., jm. os. A ty peníze vzel jest Pawel Mezierka z Nového Města, přietel těch sirot 93a1 (1498); Za již jmenovanú summu... postavil jest rukojmě, jménem Pawla Brzieho, 84a1 (1469); Jenž psán v neděli na svatého Pawla obrácení 97b1 (1517). pavéza, f., štít Rychtář jmá sobě v hotově jmieti meč a pawezu 134a (sol phlegen... einez schildez); aby ty železa rušili z tých pawez 134a (dy ort eisnen scullen si ab brechen von den scheyden; ortîsen = Eisen an der spitze der scheide, ora ferrea vaginae); Chce jeho přemoci svým životem, svým brunátným mečem a svú črvenú pawezy 142b (mit seynem roten schilde). pavézka, f. (Při boji bojovník) v rukú jmá jmieti meč nahý ... a k tomu ple- chovice na rukú a pawezku úzkú v levé ruce, v kteréž nic více není než kuože a dřevo, krom pukléřuov; to musí býti železné 134a (smalen scild). pavovati, impf., něm. bawen, bouwen; stavěti, obdělávati O tvrzi, kterú zase (-ě) pawugi (budugi) 142b, 107a2 (dy man wider pauwet); O tých, kteříž rolé pawugi 137a (der do aker pauwet); 413

Strana 414
Šest nedělí po třidsátstvu má (vdova) pawowati a pakli by ona pawowala vedlé sedlskéj rady ... a pakli by pawowala proti jich vuoli, musí to vykopati 127b (in sechs wochen noch dem dreizzigisten sol si mit gepawe raumen! [so daz sy dy erde nicht enwende] Peut[!] sy iz czu lözen noch der gepawern chür; špatný překlad; vynechal). pavovánie, n. stavení Žena neerbuje žádné pawowani, než což k tělu sluší 114a (kein ge- pauwe); O pawowani, co(-ž) jest na (v) dluhu 106a2, 129a1 (Von dem gepauw, daz do zinshaft ist). pažě, f. Kterého člověka starost nemuož poznati, tedy jeho vlasy v bradě i nieže(!) i pod pazy, tedy po tom má znáti, že jest v své roky přišel 147a (under beiden armen). pec, f. Mezírky, pekarskú pec a svinský chlév, to máš postaviti od stěny svého súseda šířu na tři stúpěje 128b (bachöwen). péčě, f. Tedy já opýtám v ortelu ohledati, jestli já od koho nepřítelství neb peczi mám míti o to, že ... mám řečník býti 131b (veyntschaft odir vehe haben sole; inimicitias, impeditiones aut aliud quid contrarium sufferre debeam). Peček, Pečko(?), m., jm. os. Hy ist czu merkyn und czu gedenkyn von Petczkentwegen, was... Petczko hot sich gesatczt... Item Peczko hot sich gesaczt 8a (1425). pečet, f. A také král jmá poslati svú rukavici pro peczet, že k tomu vuole jeho jest 135b (Auch sol der kunig seynen hantschuch dar senden zu beweysen, daz iz seyn willen sey); jmá listy přinésti pod královskú peczeti, že jest svobodný 145a (mit dez chunigez yngesigel); Datum Corpone etc. pod naší peczeti větší 4b (1457); Ale Lorenc přinesl jest list pod peczeti městskú panů Vratislavan 88b2 (1482); Mikuláš jměl list pod peczeti městskú z Svídnice t.; Tehdy Gregor svědomie na tu řeč, co jest ten lotr mluvil, list pod peczeti byčanskú jest přinesl 93b1 (1501). Pech, m., jm. os. Item také co sě dotýče Pecha(?), pastorka mého, očiznu sem jemu vyplatil a oddal flor. 14. 95b1 (1511). Chal. č. 110 Prcha. 414

Strana 415
pekarský, adj. Pekarsku pec a svinský chlév, to má s' postaviti od stěny svého súseda na tři stúpěje 128b (bachöwen). pekelný, adj. A jestli s (Žide) dlužen, aby tě spálil pekelni oheň 143a (daz hellische feuwer). pěkně, adv. A po smrti jeho děti svrchupsané pieknie jsú sě rozdělily a uhodily vedlé rozkázanie a testamentu jeho 95a1 (1508); A o všem dědič- stvím(!) a(!) jiné(!) děti pieknie sě rozdělily a jej (Mikuláše) v tom svobodily 95a1 (1508). peniez, m. čtyři pěší jmají dáti jeden peniz 135b (eynen phennig); Jestli by pak mincéř falešný peniz vypálil a chtěl zaň kúpiti což kolvěk 135a (eynen velschen phennig); a s toho mi nedali penieze ani počtu 99b (1454); Má zaplatiti kačicu nebo hus jedním penizem 119b (mit eynem phennig); Pan Pangrác se dovedoval, u koho by Zandrovy penieze (byly) 99b (1454); A jestli Žid kúpí anebo vezme penize úžerné 120a (nimpt er wette); Pakliž by to přišlo před právo, stratí své penize 128b (er vorleuzet phennig); Kto o penize bude obža- lován 105b2, 121b (umb gelt); Ktož propité penize s krčmy nese 107a1, 139b (birgelt); Přišel-li by jeho erb... a penize (zaplatil by) neb ten dluh 128a (předloha porušená, překlad špatný); Mikoláš to mosil vydati i ty penieze všitky 99a (1453); I řekli sú: Pane Petráši, svobod' své penieze 99a (1453); A tak Garaj za to humno fabušov- ské ... zúplna jim jest penieze zaplatil 101a (1464); A ty penieze... kázali sme položiti 100a (1454); Tehdy jest Niklík dal tu odpověd řkúc, že jest kladl sem(!) peniezie před radú mateři jeho 2b1 (1460); Maňko Matúš aneb Martin, syn jeho, mají a slibují rukú společnú na své penize brániti ... pana Václava 83a1 (1469); jestliže ty penize k méj ruce ... pustí 100a (1454); tehdy aby Mateji rečenému odlo- žily siroty s toho zboží rečené penize 92b1 (1494); Ona paní Oršula... položila před radú penize ... 81 zlatých 84b2 (1470); Slíbil jest také Martin masař napomenúti ... rukojmě a jim dáti věděti čtvrt léta napřed, když by chtěl penize jmieti 84a2 (1469); Poslala jest Kordula Dornu, dceru svú po druhé penize 88a2 (1481); své penize ztratil 144b (er seyn gelt vorlorn hot); Žádný také nejmá peniez bíti jinším penizuom rovné, než aby zvláštní znamení jměly 135b (phennig slan 415

Strana 416
andern phennigen gleich); A našli (-li) by u něho šilink peniez fa- lešných, ty penize by ztratil 135b (einen schillong valscher, dy phen- nig hot er vorlorn); O zachování peniez 105b2, 122a (Von gelde behalden); Peniez já hotových nemám k placení 96a2 (1517); Ně- kterého času ukradli jsú... Štefanovi něco peniez 93a2 (1501); Osan- ňe ... svých vlastních penez oddal ff. 7 a Gelce, tětce těch sirot ff. 10, d(enáruov) 67, též vlasních penez 92b1 (1494); A dal jest nám Polák summu peniez 67 zlatých tak, ... že by ta summa penez byla na jeho i na jéj d'él 7b (1451); Mareta Hančová... na svuoj diel tři zlaté vzala s těch peniezy 101a (1464); Když jest ostatek těch peniezy Blažek z Nedězy ... bral za to dědičstvie 95b1 (1473); Šest peniezy má každý dáti za škodu 117b (6 phennige); Já sě k tomu mieti chci a těch statkóv vedlé práva a odložení peniz(?) požívati 91b1 (1493); též žádnému jinému těch peniz(?) neodručuji..., než tobě samému 92b1 (1494); Má-li kto co mluviti, necht' mluví k pe- nizom 100a (1454); a rok vostatním peniezuom jim takový jest puojčen 82b1 (1468); necht ohledá právo, máme-li my bratia v tých penizech diel meti 100a (1454); O nových penizech a o minci 106b1, O n. pe- niezych a o m. 135a (Von newen phennigen); O peniezych 105b2, O penizych 122a (Von gelte); Jiřík vyplatil statek matky své peniezy hotovými 95b2 (1513); leč by ji (matku) chtěly odtisknúti peniezy nebo právem 117a (mit gelde); co penizy oplatiti muože 109a; (Tomáš a Barbora) jsú ty siroty... úplně vyplatili a do konce odbyli... i peniezmi... i šatami všeckými 102b (1503); ten by to musil opraviti svojmi peniezmi 112a (bezzern mit seinem für gelde); A prosím tebe, jako sem počal murovati a opravovati kostel Božího Těla, aby ty to těmi pieniezmi domuroval 91a1 (1489); čtrnást nocí potom mají těmi (zrušenými) peniezmi platiti 135b (mit den phennigen gelden); Což sě pak dotýká humna, to jest Matej svými vlastními penizmy z cuzéj ruky vyplatil 92b1 (1494); Oddělí-li otec a máti syna aneb dievku od sebe s penizmi 116b (mit irm gut); musí toho opraviti penizmy 109b; má zaplatiti... hus, která násedí třmi penizmi 119b (mit drey phennigen); Má (dítě zabité) plným platem jeho penizmi oplatiti 125a (mit ganczer bezzerung seynes geltez daz chint bezzern). peřie, n. Holubi, žerávi... kavky i všelikteraké ptačstvo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obecni a neprohrají(!) své perzy 131a (překlad ne- smyslný: vligen si czu velde, si sein gemeine allen leuten, vederspil 416

Strana 417
nicht: nerozuměl slovu vederspil = cvik, zur Vogelbeize abgerich- teter Vogel, rozložil si slovo na veder, peří a spil prohráti[!]). pes, m. A jestli jeho (dobytek) uščva(l) se psy, tu škodu má trpěti ten, čí jest ten dobytek 117a (peizet man sy mit hunden); O tom, ktož psa zabije do smrti 105b1, 118b (eynen hund); Ktož chová psa obržer- ného(!), který kúše 118b (einen glumenden hund); ktož s tím psem na pole jde 119b (mit dem der hund czu velde get); psy, kteří kúší a vyjí, tých mají platiti vedlé platu 119a (hunde und winde und bracken); jeho túl má býti zavřený, jeho chrti a psy na oprati zvá- záni 124a (seyn winde und seyn bracken aufgevangen und seyn hunde aufgecopelt); O vlcích a o psych 105b1, 118b (von hunden); O ptá- cích (-iech) a o psych 105b2, 119a; O psych (psech), co škodu činí 119b, 105b2; O psech, kteří kúsati chtí 105b2, 119a; Když by člověk měl kuoň nebo psa nebo jakého koli dobytka 119b (phert odir einen hunt). pěst, f. Stane-li se tak, že jeden božejný člo (vě)k o bití ščápové anebo piesti bití a opoví to právu, tedy bude ortel na to: čtyry neděle má seděti za to v věži 148b (Geschit daz, daz eyn gesworen man umb eynen knütelslac odir umb eynen faust slac besagt eynen man). pěší, adj. Jízný také má vozu postúpiti a piessy jíznému 124b (der gende dem reitende); A jestli by honili jízného aneb piessyho, tedy vuoz má s pokojem státi 124b (iagt man den reittenden oder den genden); čtyři piessi jmají dáti jeden peníz 135b (vier füzgenger). pět, num. Tu svini, kteráž prasce nadájí, piet šilink (má platiti) 119b (mit fümf schillingen); Martin Polákovic jest nevěst'e svéj... dal piet a 40 zlatých za jéj čést 4b (1459); Aby ty všecky věci byly Anňe, ... než aby s toho dala Janovi, vnukovi mému, dvaceti zlatých, piet lžic striebrných 93b2 (1507); Dorota Martinovi synovi svému, jest při- volila sedmdesát zlatých a piet u Martina, bratra svého, vzdvichnú- ti(!) 5b (1460); Mertuš ... položil... synu jéj Martinovi piet a sedm- desát zlatých 5b (1460); na den svatého Jana najprv příštího čtyři- dceti a pieth zlatých zlata položiti a zaplatili mají 82b1 (1468). pětistý, adj. num. Léta vod narozenie buožieho tisícého pietisteho sedmého 94a1, 94a2, 27 Slovník k Žilinské knize 417

Strana 418
94b1; Léta božího tisícého pietisteho osmnáctého 96b1; Léta Páňe tisícího Petisteho šedesátého prvního 77a. Petr, Peter, m., jm. os. Petr Polák, fojt náš 101a (1464); 5b, 2b1, atd.; Petr Sedlý 94a2 (1507), 93b2, 96a2 (1517); prišli jesú pred nás Peter Frulich z Bélska a Peter Fywegher 7b (1451); Jenž sě stalo v neděli po svatém Petrze v oko- vách 95b1 (1511). Petráš, m., jm. os. A to sú jeho dietkám na oči nametali a zvláště Petrass Vrták 6b (1463); Petrass Thurský 101b (1468), 83b1 (1469); A tam jedúce na tu vojnu ostavil jest byl Petrasse, bratřa svého, miesto sebě na hajpt- manství 99a (1453); i rozhňeval sě na Petrasse, řkúce t.; I pozvali Petrasse také v oči i řekli sú: Pane Petrassy. svobod (zwobot) své penieze t.; Teď já dóm svój slobodný dávám Petrassowy za jeho dóm 100a (1454); Tehda po smrti Zandrovéj přizvali sme Petrasse před se i řekli sme jemu: Pane Petrassu, nechceme již dále trpeti t.; kup sě jest stal mezi Mertušem a nebožtíkem Petrassem Thur- ským ..., že prodal jest Petrass Thurský Mertušovi duom, rolí a statky 91a2 (1489); i opýtal jest Mertuš Petrasse t. Petrášóv, adj. possess. Tehda Petráš řekl paní Petrassowey (škrtnuto) Blaškovéj 100a (1454); A dále sě jest dověděl pán... 43 zlatých peněz Zandrových a Petra- ssowich 99a (1453). Petrilas(?), Petivlas(?), m., jm. os. Jiřík Petrilas, rychtář z Chotěšové 104a (1561). Petrovec, Petrovce, Petrovice, m. (pl.), jm. míst. Stala jse úmluva mezi Štefanem Gardošem ... a mezi slovútným panem Martinem z Petrowce, otčimem jich 87a1 (1479); Slovútný muž Martin písar z Petrowecz 82a2 (1468); Slovútný panoše Martin s Petrowecz, spolumeščenín náš 86a2 (1475). pevnost, f. A my pro pewnost a jistotu věčí v knihy naše jsmě kázali (zapsati) 90b1 (1488); A v těm pro věčí pewnost přistúpily všicky ty strany před pylnú(!) radu naši t. pevný, adj. A já (Jiřík) ji (Alenu) i jeho (m. jejího) zetě Jana Brhla... oslo- boduji před právom vaším, aby on byl u pewnem těch statkóv (držení), jakožto dobřý človek 92a1 (1493); My pro stálost a pew- 418

Strana 419
neyssi istotu to v knihy naše jsmě kázali zapsati 90b2 (1488); Štefan Stáň ..., ačkoli byl jest od milého pána boha nemocí smrtelnú oblo- žen, však on jsúce rozumu pravého a pewneho... předložil 96a2 (1517). — pevně, adv.: My slibujeme, že to má pewne a tvrde držané býti 7b (1451). Pinkus, m., jm. os. Nicolaus Pynkus 97b2 (1418); Pyncus 97b1, Nyklas Pynkus 72b1 (1418); Niclos Pynkus... gesworne purger 4a (1424). pilný, adj. Když by se stalo(!) pielna potřeba, že by 109b (ein ehaftige not); O pilne žalobě 105a2, O pielney ž. 112a (Von nothaftiger clage). Pipa, m., jm. os. Jurati ciues civitatis Žilinensis, videlicet Pipa Petrus 81b1 (1453); Petrus Pippa t.; Petrus Pipa t. písař, -r, m. Tehdy sebrali jsú dobré lidi... Martin masar z jednéj strany a Jan pisarz z druhé strany 83b2 (1469); již jmenovaný Jan pisarz a škol- ník ... jmá a dlužen jest položiti a zaplatiti... zlatých t.; Osanna, ... šla za muž za Jana pisarze a školníka t.; Slíbil jest také Martin masar zastúpiti již jmenovaného Jana pisarze od každého 84a2 (1469); již jmenovanému Janovi pisarzi 84a1 (1469); My sme ten dóm prodali mistřovi Andreašovi, pisarzi našěmu 12b (1462); s již jmenovaným Martinem pisarzem, otčimem svým 82a2 (1469); Tehdy jmá Jan pisar ... postaviti ... jinšieho dobrého člověka 84a2 (1469); Slovútný Mar- tin pisar z Petrovec, náš spoluměštěnín 82a2 (1468). písmo, n., písemnost, listina; Písmo sv. Vyznáváme všěm, ktož toto písmo uzří aneb čtúce slyšeti budú 98b (1453); Aby tě (Žide) obořilo všelikteraké piesmo(!), což popsané jest v paterých knihách Mojžíšových 143b (alle dy schrift); K tomu na potvrzení pysma tochto a svedomí... kázali sme v meské knihy zapsati 91b1 (1493); vyznávámy tiemto pysmem 5b (1459), 89b1 pismem 88b2, 84b2, 82a2 (1468) atd.; známo tiemto pismem činímy 4b (1457); známo činíme tiemto pismom 3a2 (1460); pismom tímto 102a (1481); známo činímy tiemto piesmem 85a1 (1472). piščec, pišťec, m., pištěc, hudebník Když by byl jeden muž pissczecz neb kajkléř aneb bez zákona narozený, on nejest ani lúpežník ani zlodějstva poživatel 141b (Sey eyn man eyn spilman); pisczzy i ti všeckni..., ti sú všeckni 419

Strana 420
práva zvrženie 147a (spilleute und alle, dy unechte geborn seyn). píti, impf. Nedá jemu (dobytku) jésti ani piti 119b (weder ezzen noch trinken). placenie, n. O prvém placzeni (-ce-) dluhu 107a1, 139b (Vorgoldene schult); O tých údech, kteréž mají polepšiti s na poly placzeniem 109a (mit eynem halben wergelde); Peněz já chotových nemám k placzenij 96a2 (1517); Martin masař dal jest rok a den ku placzeni a kladení téjž sirotě summy zlatých 76... až do čtyř let... Janovi písaři 83b2 (1469); fašové jeho upomínali jeho o placzeni dědičství po ženách jejich 86a1 (1474). plášček, plášťek, m., pláštík, plášt' (Žid) má svuoj plassczek na sobě míti 143a (sol seynen mantel an haben). pláščík, pláštík, m., Ona jest odpověděla, že nepřinesla jest (matka její) nic, jediné jeden plasstik 88b1 (1481). plat, m. A což kolvěk jinší dobří lidé... od jinších sladoven, kteréž jsú na platném usazené, platy nebo odbyvky pořádné budú odbývati, takéž i on Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 89a2 (1482); z toho kusu země (obecní) má (Matěj) s svým platem dávati dva malá platu penieze 87a1 (1478); Město jemu za to spustilo čtvrt rolie(!) platu 92b2 (1497); Ujednali sú (dobří lidé) Kotršovi záhon rolí..., aby tiem odbyl Dubenskému, neumenšujíce platu žádnému, ani Kotr- šovi, ani Dubenskému přičínějíce 102a (1482); jestli (jatý) jemu za- platí aneb pak bez platu svobodně pustí (jatého) 120b (gilt er odir wirt er ledik an gelt); O tom(!) (tem) platu, kterýž bude nuzně s právem (právem) dobyt(ý) 105ba, 121a (Von der schult, dy mit not recht gewunnen wirt); Protož nemuož žádná žena svému muži žádný plat dáti 116a (gabe geben); Pakli by kto ... ochromil... do- bytek... bez potřeby, on to musí platiti zúplna celým platem 119a (er můz iz gelden mit vollem wergelde); Jakž hluboko kterého člo- věka ranie(!) v jeho údě, tak těžce jeho má polepšiti v puol platu 109a (mit eynem halben wergelde) ; Komu usta aneb nos, ... ruce by obrúbili ..., teho mají opraviti s půl platem 109 (mit eynem halben wergelde); A pakli by jeden muž zabil jedno dietě, má jeho plným platem jeho penízmi oplatiti 125a (mit ganzer bezzerung seynez gel- 420

Strana 421
dez); O tom (tem), ktož před právem platy pýtá 121a, 105b2 (der vor gericht gelt vordert); Každý člověk lépe může svú očiznu (obdržeti) na tom zboží než jinší cizí člověk, co by od toho chtěl plati dávat 122a (ein iclich man mak baz sein eigenleichen behalten an dem gute, dann eyn ander man erbe zins gut) ; A jestli by pak (dobytek) umřelo, tedy on má platiti po jeho ustaveném platu 118b (noch sey- nem geseczten gelde); Mimochodníkovi a krmnému bravu na to není položen žádný plat 119b (ist cheyn wergelt gesaczt); ten dlžník musí ... rychtářovi jeho plat položiti 121a (wette geben). platba, f. Pakli přijde o ránu, tedy polovic tomu (toho[?]) zaplatí; ta platba bude žalobníkovi (Daz wergelt wirt dem clager); A jestli by on toho osudu po téj platbě (neměl), tedy pytá rychtár svú jistinost 121b (er vordert seyn gewere). plátcě, m., plátce, platitel Který člověk dlužen jest a umře, ten člověk, komu jest dlužen, musí platse býti jeho erbóm za ten dlh 123a (er můz antwürten seinen erben umb dy schult); Ktož druh druhému puojčí svého zboží, jmá jemu platcze býti v rok a den 138b (er sol seyn gewer[!] seyn iar und tag). platiti, impf. Třidsátek platiti 113b (den dreizzichsten tun); jmá tu škodu platiti do práva bez osudu 144a (den schaden gelden auf recht ane buze); má jemu za robotu platiti 119a (man zol ym seiner arbait lonen); čtrnást nocí potom mají těmi penězmi (zrušenými) platiti dlužné 135b (můz man mit den phennigen gelden); A pakli nebylo slíbeno (jakými penězi se má platiti), tedy mají platiti penízmi a stříbrem, kteréž v ten čas zjevně jdú v tom právě 120b (sol man gelden mit phennig und mit silber, dy do genge und gebe seyn); ten kuon jez- decký, ... ten má platiti jedním funtem 119b (daz gilt man mit eynem phunt); O tých, kteříž od podešví mostských neplati 106b1 (nicht zol geben); A což by pak již byli velmi staří, ti (koně) mají placeny býti vedlé jejich starosti 119b (dy gilt man); O prvé placenem dluhu (dlhu) 105b2, 122a (Von der vorgoldner schulte); A pakli by se ne- bránil svého placeného dlhu svědomím, stratí své peníze 122a (so dazer sich vorgoldner schult nicht... wert); kteříž k tomu byli při- voláni, když to dědičství jest placzeno 88a (1481); A dluhy ..., to všetci společnú rukú jmají platit' 101b (1464); A jestliže by kerý z nich sám byl dlužen, to každý sám jmá platit za sě t. 421

Strana 422
plátno, n. Platno, kteřéž řezáno jest ženám k šatóm 114b (leingewant). platný, adj. A což kolvěk jinší dobří lidé, spolusúsedé naši od jinších sladoven, kteréž jsú na platném usazené, platy nebo odbyvky pořádné budú odbývati, takéž i on Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 89a2 (1482); Má-li jeden muž prvé platny dlh zúplna znésti na dru- hého, to musí tovařišníci býti 122a (vorgoldne schult volprengen; v nápise k tomu je: O prvé placeném dlhu, a v násl. § prvé zaplacený dlh o peníze); Jináče žádný slib v vězení ani božba jest platena 120b (uruede, dy sol er durch recht leysten und anderz cheyn Gelübde, daz er in dem gevenkniz tut odir swert; slib — platen, božba — pla- ten +a). plece, n. A jestli by pak jeho v hlavu udeřili anebo po pleczu 111a (auf dy arme). plechovicě, f., ochranné pláty na ruce Jmá jmieti meč nahý ... a k tomu plechovice na rukú 134a (dünne hantschuch an den henden).. plen, m., loupež A jestli nepřijde ten plen na noc, že by sě zachovali, tehdy jest téj škody nevinen. Pakli by to zbojstvo neb ten plen přišel na (rkp. no) zámek zasě, tehdy ta tvrz vinna jest v tom skutku 144b (chümt der raub nicht auf, nach[!] noch vor czu behalden... Chümt aber der raub wider auf daz hauz, so ist er schuldik an der tat). plniti, impf. A kdež by jedneho nevěrně jali, pustí-li jej přič jíti na jeho čest aneb na jeho božbu aneb na jinší slib, netřeba jemu toho plniti 120b (er darf iz nicht leysten). plný, adj., celý, úplný A pakli by jeden muž zabil jedno dietě, má jeho plnym platem jeho penízmi oplatiti 125a (mit ganzer bezzerung); všickni čtyři... před nás v plne radě přišedše vyznali jsú 82a2 (1468); Lesota ... předstúpil jest před plnu raddu naši 103a (1524); tak vyznali před námi před plnu radú, že 98b (1543); poslal pán úředníka svého . .. k nám, k plnej radě 99a (1453); Již jmenované paňé Maruše již jmenovaní přátelé pana nebožtíka Štancle jmají pokoj a plne ubezpečenství dáti 89a1 (1482); děti... pěkně jsú sě rozdělily ... tak, že Mikuláš, syn jeho, 422

Strana 423
zuostal v plnem hospodárství 95a1 (1508); A v těm pro věčí pevnost přistúpily všicky ty strany před pylnu radu naši 90b1 (1488); při- stúpili před plinu radu naši Martin, Ondruš 90b2 (1489); Matěj Křepčík ... ten statek jest před naší raddú odbyl a peníze s plna od- ložil 95b1 (1511); Matěj Osannu, pastorkyňu svú, jest ... odbyl s plna 95b1 (1511); Jan Oříško a... Oršula, sestra jeho, před námi znali jsú zjěvně, že jsú docela a do plna odbyti od... Jakuba Oříška, bratra svého 96b1 (1518); A vuon Jano Lelínský obe ty strany před námi jěst odbyl a wplne odložil 90b1 (1515); Petr, mlynár z mlýnu nišího všech přátel manžělky své jest w plnie a docela odbyl od tře- tiny své 96a1 (1515); Mat. Dubno... vyznal, žě jest Štefana, syna svého najstaršího, nebožtíka, s statku svého dostatečně a w plnie odbyl 96b2 (1518); Petr jest sobe tu třetinu tak osvobodil, aby on i děti jeho ... dokad by jse jim líbilo, w pylnie užívali beze vší pře- kážky ... přátel manžělky jeho 96a1 (1515); Zažene-li pak pán svého pacholka, má jemu jeho nájem v plnie zaplatiti 131a (er sol ym seyn vollez lon geben); Pakli by kto zabil aneb ochromil jednoho dobytek bez viny a bez potřeby, on to musí platiti zuplna celým platem 119a (gelden mit vollem wergelde); Jestli by pak chtěl erbovník, aby čeled neb služebníci první téj ženy, aby jemu vyslúžili zvplna, ... má jim zuplna platiti 114a (Wil aber der erbe, sy schullen vol dienen und vollen den lon enn phan); Potom opět pýtaj po orteli, aby ohle- dali, jestli zuplna potvrzený řečník 131b (so vrage er eyn urtayl zu versuchen, ab er volchumen sey); Ten žalobník nepotřebuje svědkem býti, ktož s právem zuplna přesvědčil 138b (Der clager darf nicht gezeuge seyn, wo er mit dem gerichte gezeugez volkümt[!1); Které svědomí člověk před právo zvplna přijíti jmá... to jmá býti před právem pověděno pod božbú t. (Welchez gezeugez der man vor ge- richte, oder daz gericht gegen, volkümen sol, daz sol seyn [gezeuge] vor gericht sagen; neporozuměl smyslu); Jestli pak zhrdá svým prá- vem ... a přichyluje se na jinší právo, kterého zuplna nerozumí 127a (dez er nicht volchumen chan); Kateřina a Geruda, sestry vlastní nebožtíka Štancle, svú při zvplna Mikulášovi jsú poručily, což by sě dotýkalo dielu bratra jich nebožtíka, že by on Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati a tak, což by (sě) jemu zdálo, k najlepšiemu obrátiti, jako by tu samy osobně postaveny byly 88b2 (1482); A na tom ty strany zvplna jsú přestaly 89a1 (1482); A tak Garaj za to humno fabušovské ... zuplna jim jest penieze zaplatil 101a (1464); pán pan 423

Strana 424
Václav ... tu jistú summu čtyři sta zlatých zuplna a docela vyplnil a zaplatil 85a2 (1472); A to jest on jéj zuplna zaplacil za ten dóm 100b (1462); Jan... jmá tu sirotu chovati... dotud, pokavadž by tu summu 76 zlatých položil a zaplatil zvplna 84a1 (1469). plod, m., potomstvo Umře-li ten člověk bez plodu, jeho otec vezme to zboží erbovné 113a (ane chint). plot, m. O plotech a o jeho haluzech 106a2, 128b (czaune); Ktož plot hradí, ten má konce vobrátiti do svého dvoru 128b (Der czeunet); Když by urostl chmel nad plot a zasúkal by se na plotie, ktož by kořen chmelový měl v svéj zahradě neb dvoře, ten sáhni k plotu, což najvýš muože a sklube s ten chmel..., to bude jeho t. (über den czaun... der greyf dem czaun, so er nehest mak). plst, f. Ktož druhého meč neb medenici... nese nebo sedlo nebo plst... vezme..., téj věci muož sě dobře jíti s právem a obžalovati zloděj- stvo 145a (vilez). pluh, m. Item koně aby dělili napoly i vozy i pluhy i se všemi řády domovými 97a1 (1518); Všelijaký poklad, kterýž pod zemí zakopán jest nieže(!) než pluh sáhne neb rýti muož 147a (tyfer denn eyn phlug graben mak); Každý jeho pluh i královská cesta, na vodách neb na poli, mají ustavičný pokoj míti 124b (phluk, mülen und chünigez straze); Umře-li pak pán, tedy muž dá jemu jeho dluh, což jemu slíbil byl, on mu (předěláno z: onomu) na tem zboží se uhodí a nesmí žádný v to se vázati, než jeho pluh 144b (Stirbet auch der herre, der man, der gibt seynen szins, den er dem hefren gelobt hot, jeme, an den daz gut trift, und darf nymancz, der yn gwer, wen seynen phluk). po, praep. s akus.: A my sme jemu řekli, že by poslal po svého bratra 12b (1462); A po druhé poslala jest Kordula Dornu, dceru svú, po druhé peníze. A dal jest i poslal po dceři její 5 zlat. a po tom po třetí přišla jest po ostatní peníze sama Kordule 88a (1481) = pro peníze; Kteříž žádného klejtu nemají míti po vše časy 140a (czu allen zeiten); A jestli by onenno (který ranil) nepřišel, tehdy jeho po čtvrtý krát dobude 109b (er vorvestet yn zu dem virden dinge); po čtvrtý krát on toho bude 424

Strana 425
mocen 146a (czu dem virden dinge); Jestli jeho nenajdú, jmá jeho rokovati po druhé i po třetí 134b (zum andern male und zum dritten male laden); A jestli po prvé kázaní nedbá poslušen býti 149a (zu dem ersten eyn heyzzen vor chumpt[!]); A v tom právo naše dalo Štefanovi k vieře a k duši jednú, druhé i po třetí, aby vyznal pravú pravdu, jestli... 86a1 (1474); dali sme jiej den do třetieho dne, i opět do třetieho dne, po třetie opět do třetieho dne 100a (1454); dali sme jiej po třetie do třetieho dne den t.; Najprv jest Sekula udělal, že jest ...: po druhé jest zlatníkovi ženu odlúdil, ... po třetie... násilé udělal..., po čtvrté...; Páté jest nám chtěl fojta bít... Šesté jest Michla... chtěl bít 3a2 (1460); Prvé i po druhé ptali sú a oni vždy vyznali, že odbyla 84a1 (1470); A vtem po druhé nesnázky počeli mieti o ten rybníček 102a (1481); A to se stává po desátky, jestli de- sátník nechce vzíti od něho 118a (Daz selb tut man umb czehente). — s lok.: onen musí po něm choditi přes čtrnáste nocí 130b (můz ym gener volgen); Ktož zboží má po sobě zůstaviti 144a (der gut lazzen sol); Jestli by (raněný) umřel po roce 137b (noch dre jarzal); Ktož pak po druhém dni tak svuoj krádež ... najde 130a (Wer so über den andern tag... vindet); tři hodiny(!) prvé(!) po čtrnásti dnech 129b (drey stunt ye uber virzehen tag); po poledni 134a (noch mitten tage): Fojt má tři tvrdé kusy: První kus po dvanástém dni; druhý v úterý po velikéj noci ...; třetí kus ten úterý po sv. Duše 108b (noch dem zwelften tage. Daz ander dez dinstages alz dy osterwoche aus get... dez dinstagez, alz dy phingst woche aus get); A po smrti Mikuláše Beznosého přátelé a bratří jeho nechtěli sú bez toho býti, než aby věděl 189b1 (1485); po naší smrti žádnému jinšiemu toho hospodárství a zbožie neporúčiem než Aronovi 101b (1468); A jestliže ...děti po jeho smrti zuostaly by, tehdy t.; Jenž jest psáno v pondělí po nedeli středopostní 103a (1524); Stala se ta věc v středu první po sva- tém Mikuláši biskupu 82b1 (1468); Jenž sě stalo v neděli po svatém Petře v okovách 95b1 (1511); Ty budúce hajptmanem několik nedělí po ňem, rozehnal s' mi několiknástero dobytka 99a (1453); A po něm jest byl hajptmanem Zandr t.; (Ch)ci to na právo zasě znésti, by bylo po 10 letech nebo viece 93b1 (1501); Potom stalo sě jest po 8 letech nebo 9, že... 93b1 (1501); po někteřích časuov(!) Šimek jest mluvil před námi 91b1 (1489); Když jest Štefan, Bezduch řečený, umřel, Krodula(!), manželka jeho vlastní, po něm zuostala s svými dětmi 88a2 (1481); fa- šové jeho upomínali jeho o placení dědičství po ženách jejich 86a1 425

Strana 426
(1474); Potom na tom statku otčizny Barbořiny... přišlo na Gardoše po jeho ženě sedmdesát a 6 zlatých 87b2 (1479); Štefan Gardoš... z toho ze všeho Jana propustil, (Chaloupecký: a slíbil) viec ho z té otčizny po své ženě nenapomínati 88a1 (1479); Kordule... prodavši to dě- dičství, kteréž zuostalo po muži jejím, prodala(!), ... šla jest do Polsky 88a2 (1481); Když by dítě ostalo živé po jeho smrti 116b (noch dez vater tode); Což jeden muž vezme po svéj ženě, to on nerozdělí s svým bratrem 113a (mit seinem weibe); O dvú lidí, kteříž na jedno zboží stojí po člověčí smrti 106b2; po jednoho člověka smrti 136b (noch eynez mannez tode); Slíbí-li jeden muž po žalobě a bude v tom zjednáno, tedy nestratí za to více než 140b (Gelobet eyn man seyn clage czu vordern und wirt iz indez gerichtet); A jestli on to zboří po jeho takovém upomenutí 121a (Geprichet er daz); A když by pak žena po svého muže smrti dietě porodila po jejím pravém času 147a (gewinnet eyn weyb noch irez mannez tode eyn chint noch irr rech- ten czeit); A sám sě také po něm božiti jmá 139a (er sol iz selber noch sweren); A přišel-li by ten jistinník po zvání fojtovém, tedy mají jemu právo učiniti na první právní den 110a (chümt iener für mit gerüfte!); Když jeden člověk střelí aneb kamenem lúčí a uměří na ptáka, pre to právo jeho u vinu položí a v osud po jeho zdravie 109b (dor umb vortailt ym sein leip noch[!] seinem[!] gesunt; špatný překlad); Dá-li jeden muž svému synu šaty ... a umře-li v tem otec, on nepotřebuje toho zase vrátiti ani děliti s svými bratry po(!) jeho otci dání(!), po otném jeho erbu, jestli by svému otci nebyl dobrého přirození jako oni 144a (špatný překlad: Gibt eyn man seym sune clayder... stirbet under dez seyn vater, er darf dez nicht teylen mit den prudern, noch [vzal za nach] seynez vater herren[!] wider ge- ben, noch dez vater erben, ab er seynem vater nicht ebenpurtik ist, al sy er von seym vater ungeschayden mit seym gute); Pak božej- níkóm po fojtovi jest dlžen po jejich ortelu najíti z tých kusů 108b (špatný překlad: Dem burgraven, noch[!] dem schultezen ist chein schephe phlichtich, noch chein burger urteil czu vinden aus den dingen); A jestli kto po tom zboží sě ptáti bude 136a (vroget do ymant noch); Kteřýž člověk do cizích zemí táhne po kupečstvie 139a (Welch man seyn bet vart... oder in ander lant noch seyner chauf- manschacz); což člověk najde a toho nezjeví, když se po tom ptají, to jest zlodějství 142a (ob man dor noch vraget). — A pakli byl jeden palicemi bitý na chrbetě nebo po břichu 111a (auf den ruk und 426

Strana 427
pauch); A jestli by pak jeho v hlavu udeřili anebo po plecu 111a (auf dy arme); A dále přikazuji tobě, aby ... dal... Hřehořovi s Va- řína a Ondřeji Duranovi, švagróm svým po fl. 4 96a2 (1517); A což ten druhý žaloval a svědšil, to žaloval po právě 110a (noch rechte); A optal (-li) by on, zač by jemu dlžen byl má to po právě pověděti 121a (er sol iz durch recht sagen); Služebný člověk erbuje jako svo- bodný člověk po zemském právě 138b (noch lant recht); popraví na něm po pokojném právě 137b (noch vridez recht); Kněží a Židé, kte- říž ... nejsú k tomu holeni po jich právě 144b (nicht geschoren seyn noch irm recht); Každý člověk muož dobře před králem odpověd dáti po svém právě, ne po žalobníka právě 145a (noch seym recht, und nicht noch dez clagerz recht); Král také jmá popraviti o jisté ne po toho člověka právě, než po téj země právě, kdež to jisté leží 145a (nicht noch dez mannez recht, wan noch dez landez recht, do iz inne liget); Ktož druhého meč neb medenici... po jinších lidí řeči z jistby nese 145a (noch mer leute wane); musí jeho polepšiti po jeho žalobě 146a (er můz yn bezzern noch dem, daz er beclagt waz); zaplatí tomuto stravu, což onen oslovil po právích 142a (defekt v předloze; doplnil podle zdání); žádná žena nemuože svého zboží rozdávati nikomu bez vuole svého muže, aby on potom nepracoval skrze to po právě 116a (daz er ez durch recht dolen dürfte); A jestli by pak (dobytek) umřelo, tedy on má platiti po jeho ustaveném platu 118b (gelten noch seynem geseczten gelde); Každu ženu erbuje... na její vnuku, což po ženě přislúchá 115b (špatný překlad: di ir von weyb halben besippet ist[!]); A tak mu (dlužníkovi) přikáže (rych- tář) po třetím dni anebo opět přikáže po druhém dni aneb noci 121a (über drey tage ... über den andern tag odir nacht); O tých, kteříž jsú v královské moci (-ú moc) zváni po rychtáři 107a2, 145a (von[!] dem richter); Kterého člověka starost nemuož poznati, tedy po tom má znáti, že jest v své roky přišel 147a (so sol man wizzen, daz); Mikuláš Nosko poručil jest mocně manželku svú a dietě své k opravě a obraně po smrti po své Martinovi masařovi 83b1 (1469); že jest byl Polák neboščík dal svie dievce, ménem Barboře, sto a 80 f. na diel; po tom po smrti po jéj, točíš po Barbořinéj Polákově dievky, dal jest Martin... k téj sumpně... 20 f. 7b (1457). poběhlý, adj., movitý A ktož prodá vlastní zboží aneb pobiehle zboží, jmá jemu čekati, pokad s ním robí 138b (Wer eygen oder varende habe vorchauft). 427

Strana 428
pobitý, adj., z part. pobit k pobiti, pf. A což by ženu krásilo, to jest prstence, spinadla, pásy striebrem po- bite 114b (beslagen gurteln). pobrati, pf. Ostane-li dietě a bude z něho kněz, poberze hotoviznu 145a (daz nymt den reytschaft); Potom si opět žaluje, že jeho zboží toliko pobral jest zbojstvím, což by slušně hrdlem propadl 134a (also vil geraubet habe); Ten (lotr) sě před námi zeznal, že by Štefanovi v Ži- lině peníze byl pobral 93b1 (1501); (Kordule, matka Barbořina) po- brawssi peníze šla jest do Polsky a tam ty peníze ztrávila 88a2 (1481). pocěstný, adj. O poczestnych lidech i hospodářích i také hostech 138a, 106b2 (Von den wekvertigen leuten); Jeho poczestni tovařiši 138a (Seym wek- vertigen gesellen); Který počestny(!) člověk na poli druhého člo- věka rež nechá ležeti 142b (Welch wek vertik man). počátek, m. A přídú (-li) oba před právo a žalobu učinie rovnú, onen, což prvé byl raněný, ten obdrží první žalobu, za ňuž jeho poczatek byl a to- hoto ní 110b (wen ienez waz); Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest se všemi duochody, kteréž kolvěk z stara dávna od před- kuov jeho . . . jsú požívány od poczatku až do tohoto dne 83a1 (1469)- počatie, v. počětie počestný, adj. Když by jeden muž žaloval... to muož dobře obdržeti poczestnimi lidmi 140b (daz mak er behalden mit erhaften leuten). počet, m., vyúčtování Bratři tvoi, budúci hajptmany a mně(!) šenkovali (zenkowali) sú několiknásti beček vína a několik let brali třicátek a s toho mi nedali penieze ani pocztu 99a (1453); Tehda se Šváb odvolal na registra i přinesl jest před nás, před plnú radu registra i učinil jest před námi, před radú i před úředníkem panským, před Kršnekem poczet tak, že jemu Zandr ješče ostal XXVI zlat. 99b (1454). počieti, pf., počíti, začíti Psáno v neděli po svatém Martinu léta od poczeti panenského Tisie- cího pětistého sedmého 94b1 (1507); Jenž jest dán a psán v neděli první před poczati Panny Marie léta od božieho narození (1494) 92a2. počieti, pf., počíti, začíti Žádný nemuože potlačiti setí v tých dnech, když se poczne hánka 428

Strana 429
118b (um dy czeit, daz daz chorn glid hot); Ktož očiznu pýtá, ten jmá od meče pocžeti 136b (der sol von swert halben... dor czu ge- porn seyn); A prosím tebe, jako sem poczal murovati a opravovati kostel Božího Těla... aby ty to domuroval 91a1 (1489); A když Matej prodal ty rybníčky Kotršovi, poczel sě Turský súditi z Matějem 102a (1481); A vtem po druhé nesnázky poczeli mieti o ten rybníček, kerýž byl v roli Dubenského 102a (1481); Věno žádné neerbuje s ženú, dokad muž živ jest, leč by byla poczala 114a (sy habe sy[!] die mor- gengabe[!] den enphangen[!] noch irez mannez tode). počínati sě, impf. Tuto se poczyna kapitulum o smrtelných ranách 109a (Hy heben sich an capitl[!] von den wunden); Již se poczyna o purkrabovi 103b. počítati, impf. A to se dálo a vpisovalo ... v městské kniehy tu neděli před Hromni- cemi léta narození syna božieho M°CCCC LXX a osmého poczita- gicz 87a1 (1478); A to se dálo ... léta tisícieho čtyřstého sedmdesá- tého a devátého pocžitagicz 87a2 (1479). počstivost, f., poctivost Stalo se zjednání skrz lidzi dobré mezi Janem Nemcem a Janem Frátříkem z strany narčení úščipného Pocztywosti, kteréž Jan Frátrík učinil jest na Nemce Jana 77a (1561); Právo ... ortelovalo jest jednu i druhú stranu takto, že to narčení neškodzí jednomu i druhému na Pocztywosti a že jsau a zuostávají v té pocztywostj, v které prvé byli... Nad to pro uvarování takových řečí a potržek na poczty- wostj závazek viny jest mezi nimi postaven t. počstivý, adj., poctivý Na to se musí božiti sám třetí s potcztiwimi lidmi 140b (mit erhaften leuten); On má svědomí míti cuzé potcztiwe lidi 121a (erhafte 1.); že jemu jest platil prvé vedlé vědomí dobrých potcztiwych lidí 122a (wizzenlich erhaften leuten); A muože provésti šestmi pocztiwymi lidmi 139a (mit sechs erhaften mannen); muož jí (muž ženě) dáti jednoho pacholka aneb dievku, ... a potczyweho beze všie poškvrny 113a (erber); a on jest potczywu pannu pojal 4b (1457); potcziwa žena Dorota, manželka Martina Nemlata 85a2 (1473); pocztiwa paní Alena, řečená Trmcová 91a2 (1493); aby vona (Anna Vajčařka) všeckým statkem vládla a požívala vedlé rozumu svého jako pocztiwa paní 94b1 (1507); Poklona naša napřed potczywy(m) lidem 4b (1457); 429

Strana 430
přistúpili před nás pocztiwa vdova Katruše Karlíkova se dvěma dievkoma 87a1 (1479); Teda usadili na to ty dobřé lidi, testamentáře, i o tu věc, co sě dotýče pocztiweho kněze Martina, bratři přírodného panní(!) Barbořy, na jednáňé 91b1 (1488); Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú ... jest odprošoval, a to lidmi řádnemi a zachovalemi, mezi kterémižto byli lidé řádní a pocztywy 77a (1561); My žádost jeho pocztiwu uznavše, kázali sme to svě- domí postaviti 96a2 (1517). — počstivě, adv.: Michal súkenník... že sě jest manžensky(!) i potczywie od otca i od mateře a že sě jest jindze i podlé vás dobře i potczywie zachoval... a on jest potczywu pannu pojal, kteráž sě jest tak potczywie zachovala, dřé- vě(!) než jiu byl pojal ... i své žité dobře i potczywie spolu vědú(!) 4b (1457). počúvný, adj., poslušný Tímto se má spraviti žid proti křestanu... Bude-li za tři hodiny(!) poslušen neb poczuwen, tedy (tak tlustě, připsáno na okraji) stratí on hospodářství, pak na čtvrtý krát obdržal 143a (špatný překlad: wirt er [vor gerichte überwunden] vellich drey stunt[!], also dikche verleuset er eynen virtvuch, czu dem virden mal ist er bestanden); Oddělí-li otec a máti svého syna aneb dievku od sebe s penízmi me- novitými, a byla by druhá dievka, kteráž by nebyla poczuwna, a již by se oddělili s jídlem a po otnéj smrti neb mateřinéj chceli by potom na jejich diel vstúpiti, tedy ten bratr aneb ta dievka téj dievce neustawiczney musí jí ve všem diel dáti 116b (Sundert der vater und dy mûter einen iren sun odir eine ir tochter von in mit irm gut und sich ezwein mit der chost odir en tun: wollen si noch dez vaterz tode odir der mûter an ir erbe teil sprechen, dy brûder odir dy ge- manten töchter an der umbestaten töchter, si müzzen in dy teilung brengen... allez daz gut; špatný překlad). pod, praep. s akus. Michal vokázal jest meze té jisté země Orlík, že by byla meze (ta šla) až pod třetie hroblu (-ú?) třetieho (ryb)níka 8a (1468); Ktož své jisté pod se tlačí 107b1, 146b (Von eygen underwunden). — s instr. vlasy v bradě i nieže(!) i pod paží 147a (under beiden armen); Všeli- jaký poklad, kteřýž pod zemí zakopán jest 147a (under der erden begraben wird); prase pod sviní, dokad sse, jako zasedací hus (má platiti) 119b; O podešvi(!) mostné a pod vodú, na zemi 106b1. 135b (Von der prücken czol und wazzer czol); že jest Mája z bratrem 430

Strana 431
svým Jakubem humno fabušovské pod Váhem ... prodala 100b (1464); Všickni, kteří jsú pod tím fojtstviem 143a (Alle, dy in dem gerichte gesezzen seyn); jakž sú koli pod tím fojtstvem 113b (unter dem ge- richt); leč by to zboží měl pod rukú, oč onen byl obžalován 120a (er en habe daz gut under ym); Muož jí dáti ... dievku, kteráž pod její rukú má býti 113a (eyn mayt, dy unter iren iaren[!] sei und unvorsprochen); zaňuž ten kněz nebo čtitel umře pod jeho ochranú 145b (stirbet under seynem banne); Žádný nejmá ani muože jinšího zboží zavésti, jestli by ho pod svú mocí jměl 136a (ab iz er unter ym hot); A jestli by umřel... který dobytek, což jho(!) pod sebú jměl 144b (der iz unter ym hot); což pod sebú má, může to obdržeti 129b (der sy unter ym hot); (Syn a dievka), kteříž zemřeli pod jeho mocí (otcovou) 114b (dy erstoben sint inne seinem gewere); A toho zboží po jeho smrti žádný nevezme, což pod niem zemře 112b (es ist allez erb, was under ym derstirbet); Ktož své právo přestúpil bud' zlodějstvím anebo lúpežstvím a najdú pod ním puol čtvrta peníze, jde jemu o hrdlo (vindet man under ym) 135a; A jestli sě on osvobodí (z kletby) před králem, jmá listy přinésti pod královskú pečetí 145a (sol prife prengen mit dez chünigez ynsigel) ; Datum Corpone etc. pod naší pečetí větší 4b (1457); Lorenc přinesl list pod pečetí městskú panů Vratislavan 88b2 (1482); list pod pečetí byčanskú jest přinesl 93b1 (1501); I znal jest (Dřienovský) pod svú dobrú věrú a přísahú takto 96a2 (1517); Tak bylo potom vyřknuto, že by Š. Dluhoš pod přísahú pověděl, co těch peněz bylo 93a2 (1501); Tehdy téj tvrzi pán jmá odmlúvati ..., že nejest vinen, pod svú božbú 144b (daz er dy purk unschuldige mit seym eyde); to jmá býti před právem pově- děno pod božbú 138b (sagen mit dem eyde); Ktož meč nese pod zápoviedku 139b (Der swert trayt, alz sy vorpoten seyn); Ktož pod zápoviedkú meč(e) nosí 107a1, 139b (Von den vorboten swert tragen); Mikoláš to mosil vydati, i ty penieze všitky, nebo pán byl zakázal pod hrdlem, pod zbožím, kto by to zatajil 99a (1453); Ktož koli posívá pod žalobú, ten stratí svú robotu 117b (under der clage); Chce-li pán odkázati svého muže dluhového od svého zbožie..., tedy má jemu zjeviti pod ranú mší 144a (daz sol er ym kundigen czu lichtmesse[!]; o Hromnicích, špatný překlad). podati sě, pf., svěřiti se Přijde-li ten člověk bez svého rukojmí a poda se k právu, muož toho rukojmí prázden býti 120a (peut sich vor gericht czu recht). 431

Strana 432
poddaný, adj. (Muž své ženě) jest řečník, ona jest jeho poddana 147a (špatný pře- klad: si ist seyn genössin). poddati sě, pf. Ktož se svobodně(!) povie ..., že jest sám svój (!), tomu muži, komu sě jest poddal 137a (chyba přeskočením části textu: Wer sich vrey saget [und ein ander sagt,] daz er seyn eygen sey, dem er sich ge- geben hot). poděliti sě, pf. (Mistr Jan a Štefan Gardoš) hospodárstvím sě podielili podlé uřknutí dobrých lidí 89b2 (1485). podepsaný, adj., z part. podepsán k podepsati, pf. My Matúš Maňko, fojt žilinský, a rada dole podepsana... zjevně vyznáváme 82a2 (1468); r. d. podepsana 86a1 (1474), 90a2 (1488). podezřěnie, n. Jesttli který člověk v domnění neb v podezrzeni aneb se na něm stane poprava, jeho zboží žádný nemuože vzíti 140b (Wirt eyn man ver- uestet[!]). podezřěný, adj. Ktož hospodu dá člověku podezrzene(m)u ..., ten se muože vymluviti svú spravedlivostí 131a (Wer herbergt eynen veruesten odir vorzal- ten man[!]). podezřieti, pf. A jestli by pak vinili tých v tem domě pro to uškození a že by v tem podezrzyn byl,... má se zbožiti 125b (Schuldikt man si [W. nemá si] daz hauz umb den raub, daz er dor auf und ab gesehen [W. geschên] sey, daz můz man unschuldigen... auf den heiligen). podieti sě, pf., podíti se Lorinc jest byl mezi nás přišel, dovědujíce sě, ... kam by sie jeho otčišna podiela 2b1 (1460). podjieti, pf., dojíti čeho Když by chromotu v tom podgial, v tých kusích, teho mají opraviti 109a (wirt der man dar an gelemet); A pakli by kto gleit jměl, že by (= aby) škody nepodial v svém zboží, a od toho gleitníka byl by zachován škody, ten dlužen jest (...) puol podešvy proti nabra- nému vozu 135b (špatný překlad: Wenn [W. Sweme] aber er geleyt gibt, daz der den schaden beware in seym geleyte. [W. der sal in scha- den bewaren binnen sîme geleite,] odir er sol ym gelden. Eyn ytel 432

Strana 433
wagen gibt halben zol gegen eynem geladen. Překladatel vynechal kus textu, jemuž nerozuměl, spojil dvě věty); podjieti sě čeho: Tehdy otíže s' jeho podlé práva, kterak sie jmá jeho podgiti 133b (wy er sich seyn under winden müge); Když sě člověk nespravedlivě vsadí aneb poddegme(!) lidských věcí, což mu právem odjato jest, on to musí pustiti s osudem. Kteréhož sě zboží podegme s teho vuolí, kteréhož jest, anebo mu puojčí anebo mu borguje 138a (Dez sich der man unrecht unterwindet... Wez er sich underwindet mit genez willen, dez iz ist). podlé, předl. s gen. A lúku, kteráž podle skotně, má (Oger) obrátiti k póžitku svému, jakž najlépe uměti bude 92b2 (1497); Píšete..., že sě jindze i podle vás dobře i potcivě zachoval 4b 1457); Vydávaj mňe (summu 30 zlat.) nebo i ženě mojí pomalu... tak, abych já nebo žena má živi bychom mohli býti podle vás 91a1 (1489); to má platiti podle toho zboží ceny 142b (noch seym werde); Ktož pak po druhém dni tak svuoj krádež neb lúpežství podle jednoho člověka najde 130a (pei eym manne); A našli (-li) by to zlodějství podle něho t. (pei im); (Vdova pojme muže) a bude míti děti podle posledního jako podle prvního 115b (gewinnet elich chinder pey dem leczsten alz pei dem ersten) ; Nemá žádný žádnéj zbroje nositi, než podle rychtárové služby 125a (czu dez richterz [m. riches] dynst); Každý člověk má osud podle svého přirození 109a (buzze noch seiner geburt); Bude-li ta žaloba žalována, netřeba mu na to poručníky dáti, lež podle své viny 136b (er darf nicht pürgel seczen, wan vor seyn wergelt); tomu jest právo podle jeho přirozenie 109b1 (dem sol man buzze geben noch seiner geburt) ; muož on toho rušitele pokoje kázati jednúc nebo dvojíc anebo tři hodiny(!) podle jeho ména 132a (vorheyschen pey seynem namen); jeho pán má tu škodu platiti vedlé práva aneb podle svéj dobréj vuole 119b (noch recht vorgelden odir noch seinem werde[!1) ; A jemu zasé jmá ztravu platiti podle dobrých lidí určení 136a (noch guter leute chür); (Mistr Jan a Štefan Gardoš) hospodárstvím sě podělili podle uřknutí dobrých lidí 89b2 (1485); O tom, kohož chtí vyhnati z jeho zboží podle práva 106b1, vedlé pr. 135a (mit rechte); O tom, což ženě erbuje podle práva 105b1, vedlé pr. 115b (daz dy weybe an erbet mit eym rechte); on toho (statku) podle práva měšstkého bude požívati 88b1 (1481); von podle přátelství krevnieho manžělky své cizého člo- věka odehnal od domu toho 103a (1524). 28 Slovník k Žilinské knize 433

Strana 434
podlužný, adj., dlužný Vědď, že se podluzen něco dobrým lidem 96a2 (1517). Podmanský, m., jm. os.; z Podmanína, okr. Povážská Bystřice Praefatus Johannes Podma(n)sky 98a1 (1417); de quodam homicidio cuiusdam Kolmen Podmanskyn (?) 97a2. podobati sě, impf., hoditi se, býti roven Jestliže by který z... tých rukojmích ... umřel..., tehdy jmá Jan písař na miesto toho postaviti... v rukojemství jinšieho dobrého člověka, kterýž by se jinšiem rukojmiem zdál a podobal 84a2 (1469). podobenstvie, n. A to podobenstwi jest o jednu ženu 148b (dy selbe geleychnüz ist umb eyn weyb); stejné právo. Podstavek, m., jm. os. Micle Podstawek unser mitwoner 4a2 (1424). podšev, podešva, f. Ktož podessew(!) mostnú a vodnú obejde a zanese, ten jmá propásti štver osud 135b (der pruke zol vorvert und entfüret; spletl zol, -lles s sol, -e); O podesswy mostné a pod vodú, na zemi 106b1, 135a (Von der prücken czol und wazzer czol); (Prázdný vůz) ten dlužen jest puol podesswy proti nabranému vozu 135b (Kus věty nepřeložil; Eyn ytel [ = prázdný] wagen gibt halben zol gegen eynem geladen); O tých, kteříž od podessew mostských neplatí 135b, od podesswy 106b1 (dy do nicht zol geben); To jest přidáno k podesswam mostským 135b (špatný překlad daz gibt man czu wazzerzolle; zu pruke zolle daz halbe tayl). poduška, f. Ktož druhého... postel nebo podussku neb prostěradlo... vezme 145a (bette oder küssen); její vnuče... má mužovi postel ustlati... jeho stuolec podussku prikrytiti 114a (seyn stůl mit eynem küssen); K ženám sluší zbroje:... medenice, podussky, prostíradla, polštáře 114b (küssen); Pakli byl (muž její) ... hostinský hospodář a měl by postel neb polštáře a podussky 114b (küssen). podvázati sě, pf. čeho: Když člověk vypójčí jeho zboží, z právem jmá sě jeho podwazat, když jemu to zadrží práva výše času 137a (mit recht sol er sich seyn unter winden; ujmouti se čeho); A když jeho tak přesvědčí, tehdy jmá sě jeho podwazat, jakž právo jest 137b (sol er sich hyn wider seyn unter winden); Když jemu to bude najdeno, že on to dobře 434

Strana 435
muož udělati, tehdy otíže s jeho podlé práva, kterak sě jmá jeho pod- jíti, že by jemu mohlo ku pomoci přijíti k jeho právu a zvlášte svú hlavú, zaňuž sie jeho podwazal, tehdy jmá zjeviti,proč sie jeho podwa- zal 133b (wen er sich sein unter wunden hot; er sol ez chunt tun, wor umb er sich sein under wunden hot). pohan, m. Kdežto křestané, pohané, Židé vstanú k svému stvořiteli 143b (hayden). pohořěti, pf., vyhořeti Když člověk pohorzy a chce koho za to viniti 142a (wirt ein man gebrant). pohoršiti, pf., zhoršiti Jmá to (vypůjčenou věc) popraviti, jestli jest to pohorssil 137a (ob er iz geergert); Jestli dostál právu, tím jemu pohorsseno jest 148b (ist er bestanden, daz gerichte sol uber yn ergen[!1); to právo tím se pohorssy 148b (daz selbe recht auch also erget[!]; rozuměl ergern). pohřeb, m. Již rozumějte o jednéj ženě, kteráž dietě nese po smrti svého muže a udělá jemu po pohrzebie třidsátek 116a (Nu vornemt umb ein weip, dy chint treit noch irez mannez tode und sich barhaft [ = bërhaft, tě- hotná] weyset czu der beigraft odir czu dem dreizzichsten: špatný pře- klad); S toho erbu teprú to mají platiti; a jestli by se zdařilo(!) na ten den, že by i on umřel, tedy mají jeho(!) chovati až do třidsá- tého dne, dokadž to bude opraveno, že by mohl přijíti k pohrzebu 113b (špatný překlad: Von dem erbe sol man erst gelten dem ingesin- de ir lon ... und man sol sy) t. j. čeled (halden biz an den dreyzzich- sten, daz sy sich mügen bestaten = vermieten, unterbringen). pohřésti, pf., pohřbíti Jestli přinesú umrlého k právu, kedyž nejest pohrzeben 109b (unbe- graben); Umře-li jeden muž, kterýž děti má a jsú od něho odlúčeny, od jeho zbožie, a on by prvé jednoho syna pohrebl byl aneb dievku, kteříž zemřeli pod jeho mocí, ... tedy tyto děti, kteréž sú odlúčeny, mohú dobře své jměnie prodati 114a (špatný překlad: der chinder hot, dy auz geraten seyn von seynem gut und er einen sun vor be- statet odir ein tochter, dy erstorben sint inne seinem gewere; bestaten = ausstatten, verheiraten, nikoli begraben). pochabost, f. nečistota Žádná žena svú pochabosti svého života, svéj ženskéj cti uraziti ne- 435

Strana 436
muož 112b (Keyn weyp mak mit unchüsheit[!] irez leibez ir weiplich ere krenken). pochovati, pf., skrýti Jestli by jeho v tom vinil, a on by sě z toho vymlúval, že nejest vinen, vedlé božby anebo pak muož sě zpraviti svědomiem, že negest to po- chowal, tehdy nemuož naň žádný hlavní skutek provésti 145a (daz er iz nicht hele hot gehalden). pochybiti, pf. A jestli pochybi na božbě, tedy propadne rychtáři věrdunk 148a (velet er aber an dem eyde). pojednati, pf. A potom opět mistr Jan a Štefan s pomocí dobrých lidí, kteréž sú na to posadili, jménem Ivániš Proféta..., Mistr And(rea)s jich sú po- gednali takto 89b2 (1485). pojičiti, v. požitčiti pojieti, pf., pojmouti Když jeden muž ženu puogme, tedy ji sobě poyme v obranu 116a (Wen ein man ein weyp nimpt, so nimpt er in sein gewer alle ir gut) ; O tom synovi, který ženu puogme 105b2 (der eyn weyp nimt); Ktož vdovu puogme (puoygme) 105b1, 115a (nimt); Vedlé toho obyčeje také i žena Poygme také žena(!) jednoho muže 115b (nimpt auch dy frawe einen man); O tom muži, kterýž ženu pogme 105b1, puogme 116a (nimt); Pogme-li syn ženu jednu 112b (nymt ein sun ein weip); v tu chvíli, jakž jest svú ženu pogial 146b (synt er sein weyb genom- men hot); O tom (tem), ktož viece (viec) žen poial (pogial) zdáva- ných 105b1, 115b (der mer eleich weyp genomen hot); Který (Jiřík Vladař) jich vlastní sestru Maruši řádně manželsky poyall 87a2 (1479); Všecko sama měla požívati, doňud sobě muže by nepovala 12b (1462); Když jest byl poval sobě Mistr Jan, spuolu měštěnín náš, manželku 89b1 (1485); on (Michal) jest potcivú(!) pannu poyal, která že sě jest tak(é) potcivě zachovala, dřévě neš(!) jiu bil poval 4b (1485). pojímati, impf. A pakli věno, což jí její hospodář slíbil, když ji pogimal, nedáno 114b (do er sy nam); věno, což jí jest slíbeno, když ji její muž po- gimal 117a (do sy iren wirt nam). pojíti, pf. jíti Onen nepuogde před právo za tím koněm 133b (dez můz ym gener hyn ezu rechte volgen). 436

Strana 437
pokad, adv. pokud, dokud Ktož prodá vlastní zboží aneb poběhlé zboží, jmá jemu čekati, pokad s ním robí 138b (dy weyle erbet[!] m. er lebt). pokánie, n. Tu smrt, kterúš(!) jest zaslúžil jeho ženy otec, za to je on i trpěl (utrpěl?) i pokanie přijal 4b (1457). pokavadž, adv. Jan dlužen jest a jmá tu sirotu chovati... dotud, pokawadz by túž summu... položil a zaplatil zúplna 84a1 (1469); najposlednější pe- níze, totíž puol druhého sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti a zachovati Štefanovi a Melicharovi tak dlúho, dokud a pokawadž k ro- zumnému věku přišli by 82b1 (1468). pokázati, pf., potrestati Pakliž by nechtěli (nesmyslní) od nich (rady) vystúpiti, když budú osloveni tři hodiny(!), a nevystúpí od nich, tedy mají tak býti poka- zani, žet se i jinší na nich kázati budú 132a; A nepřijde-li ten prvé, tedy jeho pokazy 139a (chümt gener nicht vor, man verzelt yn). poklad, m. O pokladu, který (-řýž) zakopán leží 107b1, 147a (schacz); Všelijaký poklad, kteřýž pod zemí zakopán jest 147a (all der schacz); Kto by poklady žádal po smrti člověka 106b2 (Von dem, der do begert noch dem dreizichsten herwette wider geben mit rechte); A také nejmá najíti (= richten), kdež (wo m. wie) člověk své zboží nebo poklady své položí nebo nabývá 134b (wo ein man ein gut odir ein gewer dez gutez gezeugen sule; nerozuměl textu). pokládati, impf. Aby, ty Žide, toho kusu nevinen byl, oč tebe křestan v vinu poklada 153a (der sache, der dich der selbe cristen man schuldikt); Kohož před právem (v) vinu pokladagi a rychtář toho k právu rokuje, aby odpowiedal, jestli on nechce odpověd dáti, tehdy jemu nadělí to za vinu 138a (wen man vor gericht beschuldigt); Tedy onen prosí jistoty, ač chce; tedy mají jemu to udělat a on se v vinu nepoklada 141a (So bitte gener einer gewere, ob er wil, so sol man ym tun und sich unschuldik[?], v vinu pokládati = žalovati. poklona, f. Pok(1)ona naša napřed potcivým(!) lidem 2b (1457); pokoj, m., mír, klid Mat'ej Kotrše... žádal i prosil nás, abychom pro lepšie svedomie 437

Strana 438
a pro upevňejší pokoy budúcí zapsali v městké knihy dědictvie a rozdiel... zboží svého 92a1 (1494); E. žaluje..., že on jest přišel v božím pokogi a na něm jest zrušil pokoy (in dem gotez vride und an ym geprochen hot); kteríž kralovským pokogem jsú nalezeni 144b (dy mit künigez... vriden begriffen seyn); V svobodném pokogi a zdravém nemá žádný žádnéj zbroje nositi 125a (In dem gesunten vride); Již rozumějte o starém pokogi, kterýžto císařská moc potvr- dila jest 124b (v. dem alden vrid); O zrušení pokoge 106a1, 125a (V. dem vrid precher); o zboření pokoge na svobodné cestě 105a2, 111a (Von... vridbrech an der vreyen strazze); Ktož by jednoho umrlého aneb raněného člověka jatého přivedl před právo a učinil by jeho rušitele pokoge 116 (yn czu einem vride brecher werden wil mit champhe); a bude-li ten pokog rušený skrze kterého, mají ho polepšiti vedlé práva. A pakli bude ten, což pokog lámal, jatý, ... po- praví na něm po pokojném právě 137b (wirt der vride geprochen... der vride precher); protivníka, kteřýž pokoy zbořil 131b (wer den vride geprochen hot); Avšak jsú tři miesta in Saxonia, kdežto jest zvěróm pokoy udělán 124a (vride gemacht ist); A také v ten buoj mají přikázati pokog každému vedlé hrdla 134a (ein champh vride gebiten); pánvě nožné, neb což v pokogi stojí 114b (dy do stile sten); Ondrúš na očizňe (v Nedězi, nadepsáno) má v pokogi zuostati, že manželka jeho, totiž Mikulášova a děti jeho (aby, nadepsáno) pokog dali jemu v bydlení a požívaní 82b2 (1469); Kotrše svým bratróm... z toho zboží dielu ... oddal..., aby oni po smrti jeho ... nemeli mezi sobú žádného zavodění, než mier a pokoy 92a2 (1494); Martin Polá- kovic jmá pokog jmieti od svých sestřencóv (s) otčiznú svú , i po maceřinéj smrti, má na věky pokog jmeti 7b (1457); leč by jemu od práva bylo ... přikázáno, aby tomu byl pokog dal 137a (iz sey denn... vride dor über geboten sey); tehdy dadí jim oběma pokog 137b (man wirket yn payden vride); Daj jemu pokoy 2b1 (1460); Paňé Maru- še ... přátelé nebožtíka pana Štancle jmají pokoy a plné ubezpečen- ství dáti 89a1 (1482); aby ty manželce mojí ... po smrti mojí pokog dal v tom, což já jmám 83b1 (1469); Michala Rájeckého (Sekula) chtěl bíti v jeho domu, až musil... do komory jíti, že by byl pocoy před ním měl, a nemohl ho mieti 3a2 (1460); Jestli by honili jízného aneb pěšího, tedy vuoz má s pokogem státi 124b (zo sol der wagen stil sten); rychtář (-r) jim přikáže oběma, aby s pokogem byli 110b, 110a (peut yn der richter beyden einen rechten hant vride). 438

Strana 439
pokojný, adj. Protož sú ty čtyři dni nazvány pokogne dni 125a (seyn genennt vrid- tage); A pakli bude ten, což pokoj lámal, jatý v tem skutku, popraví na něm po pokognem právě 137b (noch vridez recht); položí osud pokoyny před rychtáře 146a (gibt seyn vride buze ... vor dem richter); O pokoynych kusech 106a, o p. kusích 124b (Dysen dingen ist der vride gesaczt). pokolenie, n., rod Což muož každý člověk, kteřýž jest fojtovského(!) pokolenie, dáti svéj ženě ráno(!) 113a (ein iglich man von ritter[!] art); Všeckni ti, kteří nejsú fojtovského pokolenie 113b (Alle, dy von richter[!] [m. ritter] art nicht seyn). pokusiti, pf. O to prosím, abych to pokusyl na orteli vašem, kterak jeho mám pře- moci 141a (vrage an eynem urtayl zu versůchen); Potom opět pýtá v ortelu pokusit, jestli by mohl vedlé práva protivníka svého ... opy- tovati 131b (an eym urteil zu versuchen); opytal bych (rkp. byl) se k jednomu ortelu pokusiti, kterak bych to přesvědčiti měl 133a (vrage an eynem rechten urteil czu versuchen). pokušovati, impf. p. sě oč: Páni meštané ... s nimi jsau milostive naložili..., než v ten spuosob, aby tí, Fabián a bratří jeho, nikda nechteli se o takové veci pokussowatt 104a (1561). pól, m. Jeden jiezdný jmá dáti puol peníze 135b (eyn halben phennig); pro- padne ... svému príšovi puol hřivny 148a (umb eyn halbe mark); propadne puol hřivny 148a (mit eyner halben mark bestet); prodali sme jemu to jisté sedlisko ... k postavení sladovně ... tak, že by odbý- val od téj sladovně puol pruta dluhu spravedlivého 89a2 (1482); Jed- načé ... přisúdili jsú sirotám jeden prut rolí a Manželovi puol pruta rolí po svéj ženě... Jestliže by Manžel kdy prodával ten puol pruta rolí, tehdy aby ty siroty mely přístup k odehnání 102a (1492); Ondre- jovi aby byly dva pruty rolie a puol čtvrti a humna puol pruta a jeden malý a Matějovi tolikéž, neb sě právě na poly rozdělili 94a2 (1507); Komu usta aneb nos ... ruce by obrúbili..., teho mají opra- viti s pul platem 109a (mit einem halben wergelde); Ješče jeho po- praví puol zaplacením t. (mit einem halben wergelde); tak těžce jeho má polepšiti v puol platu t. (v. předešlý doklad); nebo jmá dáti 439

Strana 440
jako od puol vozu... polovici (cla) 135b (der ha[l]be wagen daz halbe tayl); najdú-li pod ním puol čtvrta peníze 135a (virde halben phennig); puol druhého sta zlatých mají mezi rukama držeti a za- chovati 82b1 (1408). — na poly = na půl: Tedy musí ta sestra to zboží s túto rozdělili na poly 112b (mit ir swester teilen); koně aby dělili na poly, i vozy i pluhy 97a1 (1518); O tých údech, kteréž mají polepšiti s na poli placeniem 109a (mit einem halben wergelde). — spolu, jeden s druhým: záhumnie aby spolu na dvoje rozdělili 94a2 (1507); abychva spolu na jeden konec dokonala,... a tak že jsú spolu dokonali dobrovolně s vobojí strany, jakož to stojí... napsáno 83b1 (1469); i také sú dobrých dětí (Michal a žena jeho) spolu dobyli i svie žit'é dobřě i potcivě(!) spolu vědú 4b (1457); Opatrný muž Melchior, tehdy spolusúsed a spolubratr náš, přistupoval jest několikrát přede všecku obec spolu sebranú 89a2 (1482); a v tom spolu bydlíce s zetěm svým ... potom Mistr Jan... duom a statky hospodárské vzdal jest 89b1 (1485); Když by bratří nebo jinší lidé své zboží spulu měli 126b (miteynander) — v. spolu-, spolem. Tedy rada optala jich najprv Jana Komáře a dcery její Hedviky spuolem: Odbyla-li vás máti vaše(?) 85a1 (1470). Poláček, Poláčko, m., jm. os. My fojt Martinus, i rada... Polaczko Nikloš 98b (1453); My fojt Martinus a měščenie... Polaczko Nikloš 99a (1453); iurati: Polaczko 7a (1439); Ebirhard Polaczko 78a1 (1422); Polatczko 80b1 (1429); Nicolaus Polaczko 81b2 (1453) — sr. Nikloš Polassko 81b1 (1453); Polaczek 99b (1454). — Adj. Poss. Poláčkovic: Johanne Polackowicz 81a1, 80b (1444). Polák, m., jm. os. My Petr Polak, fojt žilinský,... Martin Polak 100b (1462); advocatus Petr Polak 6a (1460); My Petr Polak, fojt 5b (1459), 5b (1460), 3a2 (1460), 2b1 (1460) — sr. Nos Petrus Polonus, advocatus 82a1 (1462); Nikloš Polak, meščenín súsed náš 7b (1451); Nikloš Polac, súsed náš 7b (1451); A dal jest nám Polak summu peněz t.; A dále my ... zlu- bujeme Polakouy t.; má Polak teho prázen býti t.; což mal Hannes Frelich činiti s Polakem Niklasem t.; dluhy mezi Tomášem(!) Kozá- kem a neboščíkem Polakem 5b (1460); že jest pře(d) stúpil před nás Martin Polak 7b (1457); Martin Polak 12b (1462) — sr. Polákóv, -ic. Polákóv, adj. posses. Mertuš Polákovic a Dorota Kozákova, sestra jeho ... sami mezi sebú 440

Strana 441
zmluvili tiem obyčejem, že Martin, syn Polakow, jmá dáti Dorotě sestře sviej sto zlatých 5b (1459); Potom po smrti po jéj, to číš po Barbořiniej, Polakowie dievky, dal jest Martin, syn Polakow, svaku svému, to číš Math. Habrartovi... XX f. 7b (1457) — sr. Martinus Poloni 7a (1439). Polákovic, jm. os. Petr Polák, fojt žilinský, Mikuláš Krajčí,... a Michal Prchala i Mer- tuš Polacowicz známo činímy 2b1 (1460); Mertuš Polacowicz 5b (1460), Martinus Poloni 6a (1460); Mertuš Polakowicz 6b (1463); Mertuš Polacowicz, náš měštěnín božený 5b (1469); opatrný muž Martin Polacowicz, náš měščenín, postavil starú radu 4b (1459); Martin Polacowycz jest nevěstě svéj ... dal pět a 30 zlatých za jéj čést 4b (1459); My fojt Martin Polakowicz 99b (1454); Martin Po- lakowicz 100b, 101a (1464); Martin Polak 100b (1462); Mertuš Pola- cowicz a ctná paní Dorota Kozákova, sestra jeho... vyznali sú do- brovolně..., že sě ... sami mezi sebú zmluvili tiem obyčejem, že Martin, syn Polakow jmá dáti Dorotě, sestře sviej sto zlatých 5b (1459); jest pře(d)stúpil před nás Martin Polak z jednéj strany a druhé Mat. Habrart svými dětmi, točíš z Martinovými Polakowicz a sestřinými dětmi, že sú zmluvili..., že... potom po smrtí po jéj, točíš po Barbořiniej Polákově dievky dal jest Martin, syn Polakow svaku svému... XX f... tak, že Martin Polakowycz i svými dědzmi jmá pokoj jmieti 7b (1457). Polášek, m., jm. os. = Poláček, -čko Nikloš Polassko 81b1 (1453); Nos advocatus Martinus nec non omnes iurati cives civitatis žilinensis, videlicet... Nikloš Polassko t.; Nos advocatus Martinus iuratique cives... Nicolaus Polaczko t. polámati, pf. Mincieř jmá vzéti jemu ty peníze a jmá jich polamati 135b (můz sy ym zu prechen). polapiti, pf. Ktož s jistotú polapen bude o zlodějství neb o lúpežství, na toho ne- třeba žádného svědomí 131a (Wer mit worhafter tat gevangen wirt mit deube). pole, n. Vyznala, že jest Petr Polák ... jéj ... dal duom ... a tři pruty pole na Lútě za jéj diel otčišny (-ý?) 101a (1464); co (což) koli mám statku svého ... v domě nebo (neb) na poli 93b2 (1507), 95a2 (1511); všelikte- 441

Strana 442
raké ptačstvo, jestli na pole letí 131a (vligen sy czu velde); Jestli psa ubije proto, že jeho chce kúsati aneb jeho dobytek na cestě anebo na poli 119b (auf dem velte); O setí, kteréž zuostane mimo svuoj čas na poli 105b1, 118a (aus bleibet); Jestli který člověk nechá své saté zboží na poli 118a (auz stan); jestli to nechá na poli státi 118a (auf dem veld lezzet sten); který pocestný člověk na poli druhého člověka rež nechá(!) ležeti 142b (auf dem lande eynez andern, jinak špatný překlad); Jestli povinie toho pastýře, že dobytek s pole do- muov nepřihnal 118b (czu dorf); na vodách i na poli 124b (im velde); v městě..., na poli 77a (1561). poledne, n. aby bojoval po poledni 134a (noch mitten tage). polepšenie, n. O polepssenie ran a o zaplacenie 109a, O polepsseni a zaplacení ran 105a1 (Von der wunden bezzerung und ir wergelt); chová ten do- bytek na městské polepsseni 149a (czu der stat nucze); Což purgmistr udělá městu aneb dědině k polepsseni 129b (tut dem dorfe zu vrome); Když by bratři... zboží spůlu měli a polepšovali to zboží, ... bylo by jich všech polepsseni 126b (der vrome ist ir aller gemeyne); Tedy přislúchá k temu mužovi k jeho polepsseni napřed kuoň osedlaný a jeho všickna zbroje 115a (do gehört czu dez mannez beste[!] örse und phert gesatelt; Weichbildrecht XXV, 2 Do gehoret zu [ = dem hergewete] des mennes beste phert, gesattilt, Ad arma etenim bellica pertinet dextrarius, seu equus melior mariti sellatus). polepšiti, impf., nahraditi, odškodniti, pokutu dáti Ktož svuoj dobytek žene na jinšího člověka setí anebo trávu, má jemu platiti škodu vedlé práva a polepssiti třmi šilinky 117b (bezzern mit dreyn schillingen); O tých údech, kteréž (kterých) mají polep- ssiti (-ssyti) s napoly placeniem 109a, 105a1 (dy man bezzern sol); Ktož koho žaluje o zlodějství ... a toho nemůž dovésti naň, má jeho polepssiti 132b (er sol im bezzern); Jmá jich (kněží a Židy) právem polepssiti jakžto obecného člověka 144b (man sol sy bezzern); musí jeho polepssiti po jeho žalobě 146a (er můz yn bezzern noch dem, daz er beclagt waz); jestli napřed řečený člověk prvé pozná, tedy polepssy jeho 148a (er bestet mit); propadne rychtářovi tři funty a polepssy žalobníka 140a (bezzert den clager); takých neposlušných jmá polepssiti třmi šilinky 135b (bezzern); Který božejník se obchodí falešnú kúpí... má městu a rychtářovi polepssiti 132a (schullen der 442

Strana 443
stat und dem richter bezzern); on má polepssyti božejníkóm i rych- tářovi 129b (er sol den purgern bezzern und dem richter); Každého prst nebo zub má polepssen býti zaplaceniem 109a (sol man bezzern). — polepšiti sě: Jestli by se tomuto ta rána polepssyla po dni 110a (wirt aber der champh gevristet[!]). polepšovati, impf. Když by bratři zboží spůlu měli a polepssowali by to zboží... bylo by jich všech polepšení 126b (merent sy daz gut). polovicě, f. Sestře své Uršule aby dali společně fl. 4 a flekuov polowiczy a z druhú polowiczy, fleky (fleků?) aby se synové rozdělili 97a1 (1518); (Dobří lidé) jich sú pojednali takto, že by Mistr Jan dal Štefanovi Gardošovi LX zlatých a polowiczi hospodárstvie 89b2 (1485); Jestli její život toho pomohl dorobiti..., tedy ona vezme všeho polowici, což jest v tem domě zůstalo 117a (so nimpt si allez halbe von aller hande speise); (Cla) jmá dáti jako od puol vozu, polowiczy 135b (daz halbe tayl); Pakli ten dobytek (zabitý) pustí tomu, čí to jest, tedy má oplatiti polowici a bez osudu 119a (gildet iz mit halben wergelt); Pakli přijde (půjde) o ránu, tedy polowicz tomu zaplatí 146a (für eyn champh wunden eyn halb wergeld); což mu od meče anebo od otce svého polowicz(!) zůstalo 127a (von swert halben, daz ist vater halbe); Ktož by pak kořen chmelový měl v svéj zahradě..., ten sáhni k plotu, což najvýš muože, ... což ho tu vzíti muože, to bude jeho; a což na druhéj polowici, to jest jeho súseda. 128b (waz ander halb bleybet). položenie, n., pokos; sklízeň, spr. obilí na poli A když jedno zboží erbuov zbude od muže neb od ženy, prvé polozeni zrna(!) jest jeho (městského posla) 141b (daz erste gelege corn ist seyn m. erstatelêge; erstatelich, daz ist daz korn uf dem velde). položiti, pf. A nad to nade všecko testament a jeho vůli poslední před nás jsú polozily 97a1 (1518); Michal Prchala před nás přišel i polozzyl jest pred námi list krupi (n)ský tiemto obyčejem 4b (1457); A ty penieze, kteréž byly u Čičkana u vernéj ruky, kázali sme poloziti. Tehdy Čičkan ty penieze polozil před nás 100a (1454); Na den svatého Jana najprv přieštieho čtyřidceti a pět zlatých ... položiti a zaplatiti mají 82b1 (1468); Martin a Uršula, manželka jeho ihned šedesáte zlatých zlata polozili a dali 82b1 (1468); A která by koli strana to rušila, aby 443

Strana 444
12 f. na kostel Matky buožie polozila 93b1 (1501); A pan Martin úplně, docela polozill a odložil 87b1 (1479); ctihodný kněz Jiřík... a Mi- kuláš ... před nás na radhause těch sto zlatých jsú polozily 95a1 (1508); právo jeho u vinu polozy a v osud 109b (vortailt ym seyn leip); A pakli by chtěli ten duom v vinu poloziti vedlé boje, to musí odmlúvati za to jeho pán 126a (wil man aber daz hauz bereden mit camphe, do můz); A pakliž (pán) nenajde zálohu na tom zboží, tehdy muož ho v vinu poloziti 145b (er mak dar umb ym schult geben); ten dlžník musí takový dlh ten den poloziti a rychtářovi jeho plat poloziti 121a (gelden und můz dem richter wette geben); toho ne- mohú žádným kusem hlavním v osud poloziti 130a (den mak man cheyner hanthaftigen tat schuldigen); ta žena jest blíže zjeviti sama sedma, ... leč by na ni núzu poloziti mohl 142a (neher czu engen..., denn man einige not an si gelegen müge); a jestli nemuož toho jmieti, polozi naň klatbu 145b (er tut yn czu banne); k tomu také nepotřebí odpověd dáti za to než v téj zemi, kdežto jest to polozene 145a (do iz inne ist gelegen); musí tu slíbenú věc poloziti a pustiti v cele, jakož jest slíbil 146a (er můz dy habe... lazen); Mimochodníkovi a krmnému bravu na to není polozen žádný plat 119b (ist cheyn wer- gelt gesaczt); Jestli to nepolozy dolů v roce a dni, tedy propadne jemu jeho právo na tem 128a (leget er iz nicht ab). Polska, f. Kordule... prodavši to dědictví... a pobravši peníze, šla jest do Polsky 88a2 (1481); A bratr jich Hanzel bral sě do Polsky 88a2 (1481); Když jest matka tvá přišla zasě k tobě z Polsky, přinesla-li jest co s sebú? 88b1 (1481). polský, adj., k pole Klisice polske, kteréž k robotě přislúchají, ... dvanástmi šilinky (má zaplatiti) 119b (-velt stryuczen = veltstůzen). polský, adj., k Polska, -sko; jm. os. Matis Polsky 86a1 (1475); Matěj Polsky 85a2 (1472), 85a1 (1472), 91b2 (1493); Hanúško Polsky 102a (1481). polštář, m. Její vnuče ... má mužovi postel ustlati a jeho lavici polstarem při- kryti 114a (so sol ir nehcste[!] niftel... seyn bette beraten... seyn bank mit einem polster); Tedy přislúchá k temu mužovi... ubrus, ručník, polstar 115a (ein phůl = federküssen, pulvinus); Již slyšte, co k ženám sluší zbroje... podušky, prostíradla, polstarze, obrusy 444

Strana 445
114b (pölster); A pakli byl hospodář kramárem aneb hostinský hos- podář a měl postel neb polstarze, podušky 114b (Ist aber ir wirt ein chramer gewest odir ein gastgebe und hot er gulter odir küssen odir silberein gevesse). pomáhati, impf. Všakž i v tom sluší pozorovati, jestli matka pomahala statky věrně a spravedlivě dobývati a zachovávati 114b (pozd. přípisek). pomalu, adv., po málu Prodal jest Petráš Turský Mertušovi duom, rolí a statky všecky v summě za 33 zlat. a řka: Vydávaj mně nebo i ženě mojí pomalu, tak, abych já nebo žena má živi bychom mohli býti podlé vás 91al (1489) — viz málo. pomenšiti, pf., zmenšiti A žádné právo jim nemuož (pán sedlákům) naddati, ani sám voliti, čím by zemskému rychtáři jeho práva lomil aneb jeho osud pomenssil 138b (domit sy ... seyn buze minnern). pomieřiti, pf., smířiti Když by smlúva se stala mezi dvěma od lidí a zjednali by prítelství a pomierzyli jich 111b (Wo ein sunung gemachet wirt). pominulý, adj., movitý To jest řečeno o kusiech, které jsú pominule věci 115b (dicz ist ge- redet von varender habe). pominúti, pf. Cesta královská má býti tak široká, že jeden vuoz můž druhého po- minuti 124b (daz ein wagen dem andern geweichen müge); Pani meš- t'ané... s nimi jsau milostive naložili..., než v ten spuosob, aby tí, Fabián a bratrí jeho, nikdá nechteli se o takové veci pokušovat, ani toho nespomínat, preto že se jim tak lehce pomijnulo 140a (1561) = prominulo: Kalezima, kteráž to před právem prázné řeči v hněvě vy- pustila, když před právem stála, nemohl ten hněv pominuti jí 116b (di vor dem gerichte missebarte vor czorn, do ir wille an vorspreche nicht machte vorgen; W. nich mûste volgên). pomlúvati, impf. A kteréhož by pak obžalovali bezprávie anebo pomluwali skrze zázrost, jde jemu o život 109a (welch unrecht auf den man beredet wirt mit champhe); Jestli člověk vedlé boje raněn a bude na toho pomluwat a chce-li se on toho vyvésti, musí s šesti dobrými lidmi... 445

Strana 446
on(!) se opravi 148 (Ist daz eyn man umb eyn champperwunden wirt angesprochen). pomluviti, pf. A pomluwi-li naň zlodějství anebo lúpežství, on se má vysvoboditi s' právem 130b (zeycht man yn düb odir raubez dar an). pomoc, f. Volal sem ku pomoczy 134a (beschrei yn mit gerüfte); Tehdy otíže s jeho podlé práva, kterak sě jmá podjíti, že by jemu mohlo ku po- moczy přijíti 133b (daz ez ym helf leich müg sein zu seinem rechte); Když by byl člověk raněný a volal by a zval by na pomocz 109a (schreit er daz gerufte); s pomoczij dobrých lidí ... jich sú pojednali takto 89b2 (1485); A prosím tebe,... aby ty to těmi pěnězmi domu- roval s pomoczy dobrých lidí 91a2 (1489); Neb on jest v jistém skutku nalezen vedlé volaného svědomí a s pomoczy před právo přinesen jest 141b (Wenn er in der hanthaften tat mit gerüfte broft[?] ist) ; Jestli by pak ten dvuor nepřišel s pomoczy ženskú, v kterém ta spieže jest, tedy ona nevezme víc, než co sní a spije 117a (Ist aber der hof der frawen leypgezüch nicht). pomoci, pf. A tak (aby) jemu buoh pomohl přemoci ten buoj 134b (daz yn[?] got also helfe zu irem champhe); prosím, abyste mi ráčili pomoczy vedlé méj spravedlivosti 141a (alz ez mir helfent sy an meynem rechte); ti mají pomoczy svú vlastnie(!) stravú 143a (dy schullen do czu hel- fen mit ir selbez speyse); dvě ženě, kteréž jí pomohli k porodu 116a (di ir hulfen do czu ir arwayt); Jestli její život pomohl dorobiti 116a (Ist daz ir leipgezüch); I jest nám bóh pomohol, že jesme učinili úplnú úmlovu 7b (1451); Tak tobě buoh pomuoz 143a (daz dir got so helfe); Tak si mu buoh pomoz i všickni svatí 146a (daz ym got so helfe und dy heiligen); Ten muž jmá jemu pomoczy proti všěm svým mužstvím 138a (dem sol der man helfen wider aller menleichen). pomocný, adj. Což by mi pomoczno bylo k mému právu 133a (daz ez mir helfunde sei czu meynem rechte); A opýtá se na ortelu, aby ohledal, kterak tu žalobu vésti má, že by jemu pomoczno bylo vedlé práva 131b (ym helf zu seym recht); opytujem,... abyste mi ráčili pomoczni býti k mému právu 141a (alz ez mir helfent sy czu meynem recht); A to mají lidé obecní pospolně k tomu pomoczni býti 142b (do schullen dy lantleute czu helfen mit haufen[!] = mit howen, hacken). 446

Strana 447
pomocník, m. Stane(-li) se jemu škoda... od tých, kteří jsú s jeho vuolí tu a on také tomu pomocznik jest 138a (ob er do helfer zu ist); ten jejich přietel, jestli by také nebyl svých let dorostl, tehdy jmá tých pomocz- nik býti 145a sol er seyn helfer seyn); Má toho zaručiti, že by tomu to neškodilo od něho neb od jeho pomocznikuow 133a (chein schade geschehe von seynen thawen dar und danne; tauwen, tagewan, -wen, tagwerk, -lon, ortsgenossenschaft). pomřicti, pf. My Mikuláš, fojt žilinský, a starší: Aron,... Mth. Veliký živi jsúce, ačkolvěk Mt. Mytachrast, Mt. kováč od brány pomrzeli, vyznáváme 89а2 (1482). pondělí, m. Chce-li jemu žel udělati, to muož na něm udělati v pondieli, v úterý 140a (an dem dinstage und montag); A to pře lepší jistotu a další pamět v našě knihy městké sme zapsati kázali ten pondielj před s. Jana hlavy stětí léta božího 1515 96a1; v pondieli první po svatém Michalu archanjelu 83a2 (1469); 1503 v pondieli den svatého Jakuba a Filipa stala sě jest úmluva a zrovnánie 102b; Jenž jest psáno v pon- dieli po nedeli středopostní 103a (1524). ponechati, pf. Když jeden člověk před právem slíbil božbu o nesnadné řeči nebo o rvačku nebo o biti anebo o krev ..., z tých kusů na jednem nemohú jemu svobodně nechati, leč by rychtář chtěl svú dobrú vuolí pone- chati 124a (dez en mag man yn ledik gelazzen, ez en sei dez richterz wille); žena nemuož bez slibu(!) svého muže své zboží rozdati ani prodati ani jejie života přísluchy ponechati 147b (ir leipgezeug auflaz- zen); Stratí-li ten, ktož ho povinil, musí ho ponechati s osudem 130b (er můz iz lazen mit buze und mit wette). poněvadž, spoj. Tehda paní Blašková řekla: Milí páni, ponewadz oni nechtie tých peněz k méj ruce a k mým dětóm pustit, dajte mi den na porazenie 100a (1454); A potom sme my dali za právo, ponewadz nestavela syna svého 100a (1454); A právo dalo: Ponevadz se menily dóm za dóm, má kúpe před se jíti t.; Tehdy sme jie dali den do třetieho dne, ponevadz svój syn stavuje, aby syna svého postavila před právem t.; Lidé litujíce jedné i druhé strany, a ponewadz švagrové byli, na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); Matěj kováč chtěl jest prodati 447

Strana 448
ty rybníčky, ale se nechtěl žádný v to vpustiti, ponewadz sú byly v rolí Kotršovéj a v Turského 102a (1481); A když Matej prodal ty rybníčky Kotršovi, počel se Turský súditi... a chtěl jest tyto stáv- ky mieti, ponewadz jeden rybníček v jeho rolí byl t. ponócka, f., ponůcka, noční hlídka A my vida, že na tom domu městu mnoho scházé, i dani i ponoczki, a my sme ten dóm prodali 12b (1462). poostaviti, pf., ponechati, poostavený, adj. Žádný na té třetině mlýna ... přátel manžělky jeho nemá nic powosta- weneho 96a1 (1515). popadnúti, pf. Každý muž musí opatrný býti před právem na žalobě svým svědomím a na řeči před právem, v čem byl popadnuti 116b (dor er inne vor- vestet ist, špatný překlad); A když jej pak popadnu v právě, ten člověk svědčí 142a (so man yn begreiffet innen dem gerichte); Pakliž jeho popadne ten žalobník 139a (begreift yn der clager); kdež člověka popadnu, kterého popadnú na jistotě 134b (begreyffen mak) — v. násl. popásti. popásti, padu, -eš, pf., popadnúti Co je jmenováno hlavní skutek? Račte věděti, kdež člověka popad- nú, kterého popadnú na jistotě aneb popasti muože, bud na utiekaní svého skutku neb o krádež neb pro lúpež, v němž jest popaden a sám k tomu klíče nosí etc. 134b (Wo man eynen man mit der tat begreyf- fen mak odir in der vlucht der tat odir dübe odir raube in seiner wer hot, do er selbe sluzzel zu treyt.); O jednom zloději, ktož popaden bude s jistotú 106a2, 131a (begriffen wirt); Když by člověk byl... v (z)lodějství popaden 129a (begriffen); Ktož meč nese a bude vtom popaden 139b (wirt er begriffen do mit); na místě zloděje bude po- paden 149a (an eynez dyebez stat ist er bestanden); Ubije-li Žid křestana aneb udělá jemu bezpráví, když by ho v tem popadli, tedy na něm popraví jako nad křest'anem 120a (do er mit begriffen wirt). popásti, pasu, -eš, pf. Když by jeden muž popasl svými sviněmi nebo husmi svého súseda setí 117a (ezzet; freczet ab). poprava, f., soud Jest-li který člověk v domnění neb v podezření aneb se na něm stane poprava 140b (wirt über yn gerichtet); Bude-li pak poprawa nad tými 141b (Wirt aber dor uber gerichtet); Nejmá hledati (vinden), 448

Strana 449
kterak by jednoho jměl osúditi, než by prvé byl přesvědčený a pře- možený tak daleko, že by na něm poprawa jměla býti 134b (erwerde den e verwunnen so verre, daz man über yn richten wil). popraviti, pf., souditi, polepšiti, zpraviti A to má poprawiti na něm rychtár a všecka rada 108a (richten); což by světský rychtár mohl poprawiti 108a (wol mag richten); A pakli bude ten, což pokoj lámal, jatý v tem skutku, poprawi na něm po pokojném právě 137b (man richtet uber yn noch vridez rechte); Ktož pokoj boří, teho mají právem poprawiti tak, jak se svrchu píše 125a (richten); Ubije-li Žid křestana, tedy na něm poprawi jako nad křestanem 120a (man richtet über yn); rychtár... jmá poprawiti tomu žalobníku na ten lúpež 135a (richten dem cleger umb den raub); Král také jmá poprawiti o jisté 145a (sol auch richten umb eygen); jmá nad ním poprawiti, jakžto by bojem byl přemožený 134b (rich- ten); a to potom právem poprawi 126a (richtet dor uber); toho mají na tých poprawiti 141b (do sol man über richten); Dokadž ten člověk raněný neumře, jakžkolvěk velmi raněn jest, ješče jeho poprawie puol zaplaceniem 109a (bezzert yn mit eynem halben wergelde); Jestli by se pak tak stalo, žeby nemohli vnitř hnáti (škodný doby- tek),... tedy on má polepšiti(!) a poprawiti tak, jakož by byl to zajal 117b (bezzern); Jmá to hned zase vrátiti (vypůjčenou věc), poprawiti, jestli jest to pohoršil 137a (bezzern, ob er iz geergert hot); a stala(-li) by se škoda, to má on poprawiti 128b (bezzern); A neměl (-li) by žád- ného jinšieho, ktož by to zaň poprawil (za raněného), mají jeho osúditi do téj chvíle, že on sám moci bude ten boj dokonati 111b (der ez für yn tun welle). popravovati, impf., rozsuzovati Pakliž to přes noc zůstane, tedy to poprawuge vyšní rychtář 126a (richtet); Jest-li kto, ješto by ... před božejným člověkem ... rozlil jeho krev a bude obžalován, deseti hřivnami ostojí před právem i před božejníky a tomu bitému hřivnú jednú, když(!) ho poprawugi o dvój kus 148a (wenn man uber yn richet czweyerley; weil denn). popsati, pf. Aby tě obořilo všelikteraké piesmo(!), což popsano jest v paterých knihách Mojžíšových 143b (allen dy schrift, dy do geschriben ist); Ko- tršovi přisúdili obadva stávky, aby on by(1) sloboden požívati a poží- val vedlé teho, jakž jest odbyl vedlé svědomie popsaneho 102a (1481); Protož pro lepší pamět tu věc v naše knihy popsati sme kázali 29 Slovník k Žilinské knize 449

Strana 450
93b1 (1501); A my slyšíce slušné mezi nimi zjednánie pro dalšie mezi nimi svády a súdy kázali jsme je v měscké knihy popsati 94b1 (1507). popuditi sě, pf. Ale bez toho býti nemuož, že by hospodář s svú ženú sě nepopudil 90a1 (1485). poraditi sě, pf. A my společně poradiwsse sie s přivolením všeckéj obce, prodali sme jemu to jisté sedlisko 89a2 (1482). pořádný, adj. A což kolvěk jinší dobří lidé, ... od jinších sladoven, kteréž jsú na platném usazené, platy nebo odbyvky porzadne budú odbývati, takéž i on Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 89a2 (1482). porazenie, n. Milí páni, poněvadž mi nechtie tých peněz k méj ruce ... pustit, dajte mi den na porazenie 100a (1454); A v tom Petráš nás prosil, že bychme jemu dali den na porazenye k svéj nevěstě a k svým přietelóm t.; A v tom obě straně chodily na porazenie do Krupiny 93b1 (1501); A skrze to sme s porazeni(m) všeckéj obce k tomu přivolili a prodali 89а2 (1482). porod, m. Má-li ta žena k tomu svědomí čtyr muží, kteříž při tom byli a dvě ženě, kteréž jí pomohly k porodu 116a (di ir hulfen do czu ir arwayt). poroditi, pf. Žádná žena nemá býti odehnána od její muže zboží, když on umře, kteráž dietě nese, prvé než je porodíe! 114a (dy chint treit, e sy gene- sen); A když by pak žena po svého muže smrti dietě porodila 147a (gewinnet... eyn chint). porozuměti, pf. Tehdy my fojt a rada shuoru psaná porozumewssi žádaní jeho, po- volili sme tiemto obyčejo (m) 92a1 (1494); Protož my rada... poro- zumewssi také jeho spravedlivú prozbu, kázali sme, aby svedomí a jednače těch věcí ... ustavil 91a2 (1493). poručenstvie, n., rozkázání, testament, závět' Již slyšte o jednom muži, kterýž jest jal člo (vě) ka zaručeného a před právo přinese a pýtají od něho šacunk a on poruczenstwi odpoví, tedy poručník má naň svědomím provésti prvé než ten šacování 146b (er der vestunge versagt [W.: unde der saczunge uber in bitet, der 450

Strana 451
her versachet, die vestunge sal man gezûgen ê der saczunge]) ; Pred- stúpil jest před nás Jan Stáň s Závodí, žádaje, že bychom svědomí poruczenstwi aneb testament poslední Štefana Stáně přeslyšeli 96a2 (1517); A v tom já prosím Mikuláše, syna svého, ačkoli jeho při tomto mém porucženstwi není, aby on toto mé poruczenstwi a rozkázaní bez porušení zachoval a držal 96a2 (1517); Štefan Šokot... učinil jest poruczenstwie ze všech statkuov svých 93b2 (1507); Math. Oříško udělal poruczenstwij mezi syny svými a jinými přátely 97a1 (1513); A před nimi když jest poruczenstwie delal, pozval jest (Hostek) paní Dorotu 90a2 (1488); Melichar Starý ... u veliké jsúce nemoci poruczenstwie při smrti s svých statkuov učinil 95a1 (1508); Kteřížto (testamentáři) znali, že jsúc pozváni k... Mat. Dubnovi na poruczien- stwi ... ptali jse(!) o Štefana, syna jeho 96b2 (1518). porúčěti, impf., odkazovati Já své zbožie všecko po smrti mojí a manželky mé porucziem Aronovi 101b (1468); žádnému jinšiemu toho hospodárství a zbožie neporu- cziem než Aronovi t.; a těď tobe poruczem před tými dobřými lidmi 70 zlatých v zlatě 90a2 (1488); Janovi, synu svému poruczim rolí vyšní 97a1 (1518); Zlatý poruczim na kostel Matky Boží 97a2 (1518). poručiti, pf., odkázati, svěřiti Žádného posla nemají staviti, leč by byl znamenitý(!) k tomu před právem, od kohož by jemu bylo poruceno 120b (er sey den bescheiden dar czu vor gericht von geme, der iz do sol); Pakliž by byla núze na jednéj panně, tedy to mají poruczyti dvěma potcivýma(!) ženama na jich vieru a čest 126a (so sol man ez bevelchen czwein erhaften frauwen auf iren eid); Mikuláš Nosko poruczil jest mocně manželku svú a dietě své k opravě a obraně po smrti po své Martinovi masa- řovi, ... bratru svému strýčenému 83b1 (1469); Kateřina a Gedru- da... svú při zúplna Mikulášovi jsú poruczily, což by sě dotýkalo dielu bratra jich nebožtíka, že by on mocen byl vzéti, zjednati a tak, což by (sě) jemu zdálo, k najlepšiemu obrátiti, jako by tu samy osobně postaveny byly 88b2 (1482); Ale Lorenc přinesl jest list pod pečetí panů Vratislavan, kterýžto list takto oznamuje, kterak Jan Nonharth zjednal a poruczil Lorencovi Nonharth ... o ten diel, což by sě dotýkalo dielu bratra jich vlastního nebožtíka Štancle t.; Čičkan ... vyznal jest před námi, že jest ubožčík Zander jemu poviedal a po- ruczil všitke dluhy u Michle 99b (1453); Já zdávám ... své ženě, což kolvěk jmám ..., toliko, což bych já mohl s její dobrú vuolí porucžiti 451

Strana 452
přáteluom svým 89b2 (1485); teď já Janovi, muži svému zdávám..., což kolvěk jmám,... krom toho, což bych mohla s jeho dobrú vuolí porucziti přieteli svému nebo na které záduší 90a1 (1485); A nad to svrchupsaný Melicher poruczil sto zlatých červených ..., aby byly obráceny věčitě budto na kaplana nebo na chudé 95a1 (1508); Meli- cher poruczil na špitál fl. 50 a na kostel Buožieho Těla f. 10 95a2 (1508); těch peněz zachovati i žádati jmá a mocen jest ten, komuž by dobrému člověku poruczil, přieteli svému 84a2 (1469); A oni jsú sta- tek porucženy Janovi svobodili, vodlovali 96b1 (1517). poručník, m. Potom Martin masár, porucznik... a strýc již jmenovaného dietěte Barbory, chtěl jest věděti 83b2 (1469); Ktož bude porucznik za jedno- ho 107b2, 140b (eyn pürge wirt); Bude-li ta žaloba žalována, netřeba mu na to poruczniky dáti 136b (er darf nicht pürgel seczen); Jestli pak ona na tem porucznika má, tedy netřeba upomínati své poruczni- ky za své věno 117a (hot si aber pürgen dofür, so darf si di erben! nicht monen umb ir morgengobe); Ktož za jednoho bude porucznik pro nespravedlivost 140b (Wer auch purget eynem man umb unge- richt vor czu prengen); Již slyšte o jednom muži, kterýž jest jal člo (vě)ka zaručeného a před právo přinese a pýtají od něho šacunk a on poručenství odpoví, tedy porucznik(!) má naň svědomím pro- vésti prvé než ten šacování 146b (dy vestunge sol man uber yn gezeu- gen ee der saczunge); Pakli muož onen, což to má v úbraně, svědo- miem, kteréž na to svědší, anebo jeho erbovné zboží a muože to pro- vésti před právem a jestli(!) jemu pak zlomí jeho svědečství, jemu bude za svědomí jeho porucznik 127a (Mak[!] aber iener, der iz in gewer hot, seynen inzuge dar an gezugen odir seyn erbe gut odir hot er iz czu[!] beweren[!] czu recht, bricht er ym seyn gezuge, ym werden pürgel[?] an seynen geweren: W. 1, 15: her bricht ime sînen gezûg, ime en werde an sîme geweren bruch); a po otci když by dítě ostalo živé, tedy by poruczniczy(!) pána prázni byli, když to dítě bude ukázáno (živé) a bude to dítě vidíno od lidí 116b (Wen ez lebt noch dez vater tode, so würden dy lehen[!] den herren ledich, ab daz chint beweiset wirt und gesehen [špatný překlad]). poručovati, impf., odkazovati Mikulášovi, bratru svému zlaté 3 a tobě 3 porucžugi 96a2 (1517); A dále, Jaňe, synu milý, statek malý i věliký tobě porucžugi mocně tak, aby jím vládal a hospodářem byl 96b1 (1517); Jestliže by pán 452

Strana 453
buoh smrti na mě dopustil, tehdy ty peníze žádnému jinému přieteli svému neporuczugi, jediné svéj manželce 91b1 (1494). porušenie, n., porušení, pohanění A v tom já prosím Mikuláše, syna svého ..., aby on toto mé poručen- ství a rozkázaní bez porussenij zachoval a držel 96a2 (1517); Pro žádnú věc nemá ves rušena býti, leč by v nie našli dievku neb ženu, kvalt a porusseni na nie 141b (do man inne mayt oder weip geno- czucht habe). porušený, adj. Ti ztratí za to jednání porussene(!) svú ruku 112a (umb dy wun- den[!1). porušitelný, adj. Již slyšte o mužském erbu, kteřýž jemu příslušen jest. Což by naň zemřelo po otnéj smrti, to udělá všecek jeho erb, a jeho vlastnie zbožie, kteréž jest neporussytelne, jako zlato, stříbro, sukno 114b (daz un- vergen ist). posaditi, pf. A v tom sú posadili dobré lidi s vobojí strany a dobří lidé sú ujednali, že Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj sirotě ... 76 zlatých 89b1 (1485); s pomocí dobrých lidí, kteréž su na tom posadili, ... jich sú pojednali takto 89b2 (1485); na to sú posadili dobré lidi dole psané,... že Jiřík vyplatil statek matky své penězi hotovými 95b2 (1513). posel, m. A dva posly jmá jemu (rychtář) dáti 134a (czwen boten); Pakliž on druhého zamešká, tehdy jmá posly poslati v duom, dvú poslu, kdežto bydlí 134b (ob er den andern zu lange saumet, so sol yn der richter vor heischen lazzen den vrone boten in dem hauz, do er sich inne gerbet [gerwet] und sol ezwen schephen mit yn senden); Pustí-li pak na to poslý rychtářových šest a žalobníka, ti hledají toho zrušitele pokoje 125b (Let man aber dor auf dy boten dez richterz sechz); Žádného posla nemají staviti, leč by 120b (Cheynen boten sol man antworten); musí stříbro platiti s posly 120b (man můz silber wol gelten mit boten); O městském poslu 107a2, O městském poslu, šerhovi neb katu 141b (Von dem vronen boten); Když městký posel ... vyvolen bude 141b (der vrone boten gekoren wirt); O městského posla osudu proti rychtářovi 107a2, 142a (Von dez vronen boten buzze); Jestli by který muž druhému dlužen byl,... má vzíti mocné- 453

Strana 454
ho posla a má ho (dlužníka) před rychtáre přivésti 121b (nemen den gewaltigen vrone boten). Posina?, m., jm. os. Knewfel(?) fideussit pro Posinam(?) 9b (1380); tak Chaloupecký, ale při pro by byl abl., nikoli akk. posieti, pf., osíti Ktož posege rolí jinšiho člověka, má jemu škodu platiti vedlé práva 117b (geseht lant einez andern man). posievati, impf., osévati Ktož rolí posiwa pod žalobú, ten stratí svú robotu a své setí 117b (daz lant seht). poslati, pf. Stará rada vyznala jest..., (že) poslala jest byla stará rada tři člo- věky z rady 8a (1468); Protož týž Tomáš Vackovic žádal jest nové rady ... abychom toho t(řetieho) vo to poslali, kteréž (!) živ zuostal t.; A my sme jemu řekli, že by poslal po svého bratra 12b (1462); A v tom jest (pán) jal Petráše a poslal k nám do města dovědnit sě jich peněz 99a (1453); A po druhé poslala jest Kordula dceru svú po druhé peníze. A dal jest i poslal po dceři její 5 zlt. 88a2 (1481); Item také přistúpili jsú Šimko z Lackem, poslani ode všéj dědiny, a zeznali jsú, že 102a (1492); A také král jmá poslati svú rukavici pro pečet 135b (dar senden); On (rychtář) jmá dva posly poslat k tomu rychtářovi, kdež jest právo ztratil, aby oni slyšeli, muož-li jeho pře- svědčiti 138b (er sol czwene boten senden); Pakliž on druhého zameš- ká, tehdy rychtář jmá posly poslati v duom, dvú poslú, kdežto bydlí, a k tomu dvú božejníkuov s nimi poslati 134b (so sol yn der richter vor heischen lazzen den vronen boten in dem hauz... und sol zwen schephen mit yn senden). posledek, m., nástupce, konec Když by umřel jeden rychtár, což se stalo za jeho rychtárství, to má jeho posledek svědšiti sám 108a (sein nachchümlich; nâhkomeling); Neděle byl prvý den, kteřýž najprvé byl a bude naposledku, když my povstanem na súdný den 125a (der auch wirt der leczte). poslední, adj. Pojme také žena jednoho muže a bude míti děti podlé posledniho jako podlé prvního 115b (gewinnet chinder pei dem leczsten alz pei dem ersten); A nayposlednieyssi peníze, totiž puol druhého sta zlatých, mají mezi rukama svýma držeti a zachovati..., dokud 82b1 (1468); 454

Strana 455
Předstúpil jest před nás Jan Stáň s Závodí, žádaje, že bychom svědomí poručenství aneb testament poslední Štefana Stáně pře- slyšeli 96a2 (1517); A nad to nade všecko testament a jeho vůli posledni před nás jsú položili 97a1 (1518); I pozval jest před sě Jana, syna svého prosíce jeho, aby jeho rozkázaní a vuoli po- slednu učinil 96a2 (1517). poslúchati, impf. Chtěl-li by erbovník, aby čeled neb služebníci ... jemu vyslúžili zúplna a chtěli by posluchati, má jim zúplna platiti 113b (Wil aber der erb, sy schüllen voldienen und volen! den lon emphan); Chci to provésti naň s tiem voláním, kteří toho posluchali 132b (mit meynem schreymanne). poslušenstvie, n. A tak Vladař ten duom svýma rukama přijal a ku poslussen- stwij práva městského jako dolní a horní súsed v té(!) obce(!) 87а2 (1479). poslušný, adj. Rychtář jmá poslussen hned býti 135a (Der richter sol volgen zu hant); jestli po prvé(m) kázaní nedbá poslussen býti 149a (ist daz er czu dem ersten eyn heyzzen vor chumpt); Tehdy rychtář hned jmá poslussen býti o ten hlavní skutek 145b (der richter sol czu hant volgen[!] durch dy hanthafte tat). pospolně, adv., společně, všichni vespolek A to mají lidé obecní pospolnie(!) k tomu pomocni býti 142b (do schullen dye lant leüte czu helfen mit haufen [ = mit howen unde mit rammen, W.]). póst, m., půst A to se jest zapsánie stalo první neděli v postie 85b2 (1473). postavenie, n. A my... prodali sme jemu to jisté sedlisko kachavinské k postaweni sladovně 89a2 (1482); O postaweni, které bořiti mají 106a1 = O usta- weni, kt. 127b (Von dem gepauwe); muož toho vězně vypustiti na jeho čest, vieru vedlé práva na postaweni 120b (er sol durch recht wider chumen); Když jeden druhého vyručí vedlé podobenství(!) na postaweni před právo do jednoho času a potom jeho nemuož míti na postaweni, musí 146a (binnem witbilde vor gerichte wider czu stellen und mak er seyn nicht gehan, den er sol stellen); O postaweny den 146a, 107b1 (Von bescheiden tagen); postavení?, postavený? 455

Strana 456
postavený?, adj., v. předešlé heslo postaviti, pf. Mezírky a pekarskú pec a svinský chlév, to máš postawiti od stěny svého súseda šířu na tři stúpěje 128b (dy schullen... sten); Melchior žádal jest, ... aby jemu sedění pusté ... bylo prodáno, že by on na tom sedění sobě sladovni postawil 89a2 (1482); Přistúpil jest před nás opa- trný muž Mertuš a postawil čtyři dobré lidi 91a1 (1489); A když to spuščeno bylo na dobré lidi, tehda ze třech stran postawili sú čtyř a čtyř lidí, Matěj totiž kováč čtyř, Kotrše čtyř a Dubenský čtyř 102a (1481); druhé svědomie postawil testamentáře, totižto ... faráře našeho a vopatrné ... 96b2 (1518); Tehdy sme my jiej dali den do třetieho dne ..., aby syna svého postawila před právem; tehda tu nepostawila 100a (1454); Martin Polákovic, měščenín, postawyl starú radu... i jinšie k tomu dobré lidi ... před námi 4b (1459); A za již jmenovanú summu 76 zlatých postawil jest rukojmě před plnú radú, jménem Pavla Brzieho ... 84a1 (1469); Jestliže by který z již jmenovaných rukojmích ... umřel,... jmá Jan písar na miesto toho postawiti... a nalésti v rukojemství jinšieho dobrého člověka 84a2 (1469); kázali jsme to svědomí postawiti 96a2 (1517); kdež jest postawil opatrného muže Dřienovského t.; Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati,... jako by tu samy osobně postawenij byly 88b2 (1482); Frátrík Jan jsauc před právem postavený ... toho dovésti nemohel 77a (1561); Nad to pro uvarování takových rečí a potržek na poctivosti závazek viny jest mezi nimi postawen, aby, jestliže by... propadne! na kostel žilinský f. 40 77a (1561); — postaviti sě: On svědší svú škodu, co se jemu stalo ohněm, tedy musí jemu se on postawiti, ač se chce vy- mluviti 142a (so můz er ym antworten); A přijde-li (vězeň puštěný) potem a postawi se, svuoj slib vymění 120b (er sol wider chumen und seyn treuwe ledigen). postel(e), f. Umře-li muži žena, kteráž dětí nemá, tedy její vnuče, kteráž její rádu má, má mužovi postel ustlati, jakož prvé stála ta postel 114a (sein bette beraten); A pakli byl hospodář kramárem aneb hostinský hospodář a měl by postel 114b (hot er gulter oder küssen); ona (žena) jest jeho poddaná a stúpá v jeho právo i v jeho postele 147a (si ist seyn genössine und trit in seyn recht, wanne[!] si in seyn bette gat); O dětech, které nejsú pravé postele 105a1 (Von den chin- den, dy nicht E chinder seyn). 456

Strana 457
postíhati, impf., běžeti za někým, pronásledovati Pakliž by člověk postihal svého nepřítele v tých dnech 140a (Volget eyn man seynen venden); Bude-li tento škodný zase postiehati škody svéj v právě světském 108a (wirt er dar umb beclagt vor gerichte); A rychtár svú věc má a postiehá penieze 110b (der richter hot sein hab für gelt auf yn ervolget[?]). postihač, m. A více, druhý postihacz, ten se sám boží 148a (Und mer, der ander noch volger swert alleyn). postihnúti, pf., stihnouti, dosáhnouti, hleděti dostati Ktož jeden druhému zemu nevědúci oře, tu jeho nepostihne žádná škoda 137a (do volget cheyn wandel); Jestli doufání má k svým škodám, že by je mohl postichnuti 123a (ab er sich helunge und schadens getrösten wil, der ym dar ab chumen mach). postúpiti, pf. Pakli by měli rozdiel zemí a byli by ji slíbili, tu mají postupiti 116b (Hetten si aber ir erbe teilung dar an vorlobet, der schüllen si en- pern); V tem jest byl Gnobel od práva postupil a to sú jeho dietkám na oči nametali 6b (1463); A (Oger) postupil jest skrze naučení naše rolie svéj, jakožto dobrý člověk, protiv tomu, že dědina má hraditi, jakž to duole psáno jest 92b2 (1497); A když ta paní neměla čím živa býti, i postupila jest svého domu a nechala pustý 12b (1462); Jestli postupi jeden člověk před druhým, což ho tajně hledá v noci nebo ve dne 126a (Veicht[!] ein man den andern mit heymschů- chen[!]; Weichb. XXXVIII Ziet eyn man..., Accuset si quis alium ob irruptionem domus); Jízný také má vozu postupiti a pěší jíznému 124b (Der reytent weicht auch dem wagen und der gende dem reit- tende). postupovati, impf. Jan ten duom se vším hospodářstvím i s humnem v těch 76 zlt. již psanému Gardošovi Štefanovi dává a postupuge mocně 87b2 (1479). posudek, m. Purkrabuov osud tři pruty udělá a fojtů osud učiní osm šilinkuov a potom purkrabů osud s posudky 108b (dez burgraven gewette und für gelt, daz gewunnen wirt, Weichb. XLV, 2 gewette und wergelt; burgrabii poena, et item recompensa seu verigeldus). posúditi, pf., pokutovati A to nemuož žádné vyšší právo posuditi než jeho zásluha 109a (er[!] 457

Strana 458
mach cheiner höher gericht dar an irvordern, wen sein buzze; W. 11, 16, 9 her en mac nichein hôer gelt ervordern denne sîne buzze). posuzovati, impf., souditi Tajné užerství(!), kteréž před právem obžalováno bude a svědčeno pro hlavní skutek, kteréžto dokázati mohú; skrze noc to jmá posu- zowati rychtář vyšní 145b (not und lange, und heymsůche, daz vor gericht mit clage begriffen wirt, daz sol man clagen mit gerüfte durch dy hanthafte tat, dy man do beweysen sol; über nachtet iz, so richtet ez der oberist richter). posvědčiti, pf., dosvědčiti Když by se stalo, že by jeden boj učinil a chtěli by jednoho protiv- níka k tomu obžalovati, ten jest blíž jemu poswiedssyti sám sedmý, nežli on muož to naň znésti 111b (er ist neher ym zu engen selb si- bende, den iz iener auf yn prengen müge); A jestli by pak jeho v hlavu udeřili anebo po plecú, že by jinšieho provésti nemohl, onino lidé mohú to lépe teho poswiedssyti, lež by tento mohl naň to znésti vedlé práva 111a (iene leute mügen iz im baz entgen, denne iz diser auf yn prengne[!] müge mit irm recht). posvětiti, pf. Nemuož žádný(?) je(ho) menovati knězem, leč bude prvé učený a potom na kňezovstvie poswieceny a potom také oholený ku knězi 112b (Man mach nymant sagen czu einem phaffen, er sei den gelart und geweyet czu einem phaffen). pošitý, adj., k pošiti Paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi..., Lorencovi... V zlat. a dva koně, 1 šubu liští possitu, dvoje nohavice 89a1 (1482). poškvrna, f. Každý člověk, kteřýž jest fojtovského pokolenie... muož jí (ženě) dáti jednoho pacholka aneb dievku, kteráž pod její rukú má býti a bez odmluvy a potcivého(!) beze všie posskwrny 113a (einen chnecht odir ein mayt, dy unter iren iaren sei und unvorsprochen und erber). pošlý, adj. z part. pošel: přišlý Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku dievku nebožtíka Mi- kuláše Noska a Osanny, řádně na svět posslu a zachovalú 87b1 (1479). potaz, m., porada A my úplná r(ada) (v)zali sme se na potaz s vobcí a potom my i všeckna obec společn(ě) prodali sme ty ... stavy 8a (1468). 458

Strana 459
potkati, pf., bojem potkati = napadnouti, utkati se O tom, ktož božejníka bojem potka 107b2, 148b (der eyn gesworen anstreit); Jestli který božejník domuov jdúc bude potkan bojem 148b (wirt angestritten). potknúti, pf., klopýtnouti v čem, pochybiti Potom si vymlúvá, jestli by se v čem potkl anebo v čem zameškal a zase by se mohl opraviti 131b (Wen ym daz gevunden wirt, so dinge er ym daz wandel und ab ich[!] in eym cheynem[!] dinge versaume, ob er sich icht der holen müge mit mir). potlačenie, n., pošlapání O potlaczeni setí 105b1, 118b (Von dem tretten der sojt). potlačiti, pf., pošlapati Žádný nemuože potlaczyti setí v tých dnech, když se počne hánka 118b (Nymant mak dy sat treten). potóček, m. A Ondrej, řečený Škorně, spuolusúsed jejich, má hraditi za potocz- kem z druhéj strany svú rolu 92b2 (1497). potok, m. A z druhej strany potoka až přez přiečnú rolu má jmenovaný Oger s synem hraditi 92b2 (1497); Dědina závodská má hraditi troje hony od předních honuov až do potoka 92b2 (1497). potom, potem, adv. Potom po smrti již psané paní Uršuly ... tito dobří lidé zjednali 87b1 (1479); Item potom přišel s svú manželkú, s Barború... Šimek 88b1 (1481); A potom Mistr Jan choval jest tu sirotu z dětinstva až do let 89b1 (1485); Tehdy když jest nebožtík Mikuláš Nosko umřel, potom Martin masár opatroval jest, až i Osanna... pojala a šla za muž za Jana písaře 83b2 (1469); A vyznali sú ..., kterak sú je též dobří lidé sjednali s Martinem masařem dobréj paměti a potom s jeho manželkú Dorotú po jeho smrti tak, že 85b2 (1473); A potom po třetí přišla jest 88a2 (1481); A když by peníze zapověděli, čtrnást nocí potom mají těmi penězmi platiti 135b (virzehen nacht do noch); než by za to kterú núzi trpěla nebo potom trpěti měla 143a (dann si cheyn not fürbaz dar umb leyde); Nemuož žádný (?) je(ho?) menovati kně- zem, leč bude prvé učený a potom na kňezovství posvěcený a potom také holený 112b; anebo s' jeho rokují před právo o rychtářství k pra- vému súdu, a on potom nepřijde, tedy jeho ortelují potem i jeho svědky vedlé práva 146b (er danne nicht für chümt, so urteylt man 459

Strana 460
ym denne dy gewere mit rechte); Potem s' prosí, aby jemu řeč dali mluviti, ač chce 131b (so pitte er dez gesprechez, ob er wil) ; Potem musí žena s erby ji děliti, všecku špíži 127b (Dar nach můz dy frauwe mit den erben můz sy teylen); A potem menovaný Matěj kováč chtěl jest prodati ty rybníčky 102a (1481). potomek, m. Statek malý i věliký tobě poručuji, aby jím vládal a hospodářem byl, i Dorota, manželka tvá, dietky i potomci tvoji 96b1 (1517); Mi- chal a Jakub Ogrovie nebo potomczi jejich mají hraditi přednie hony 92b2 (1497); aby on (Petr) i děti jeho neb těch dětí potomko(v)e... užívali beze vší překážky již psaných přátel manželky jeho neb jich potomkuow 96a1 (1515); A oni jsú ji slíbili před námi, že jí z toho nikdy víc upomínati nebudú, ani kto jinší z jich potomku anebo přátel 85a2 (1473); My rada... ten flek země... dali sme i... dáváme... Matějovi... jeho dětóm i potomkom 87a1 (1478); Potom sme... ortelovali, aby ... Gregorovi cti nic neškodilo ani ženě... ani dietkám ani potomkom všem budúcím 93b1 (1501); A oni jsú statek poručený Janovi svobodili, vodlovali a věčným hospodářem, i Dorotu, manželku jeho, i dietky i potomky ... před námi jsú potvrdili 97b1 (1517). potomní, adj., budoucí K tomu pro uvarování potomních různic nadepsaný Jakub Oříško postavil jest před nás ... víry hodné súsedy našě 96b2 (1518); Jiřík Lesota... předstúpil jest ... žádajíce nás, že bychom pro pamět ča- suov potomních v knihy naše meské zapsali 103a (1524). potonúti, pf., utonouti Když by jednoho člověka zboží v vodě potonulo ..., tehdy jmá jemu zase navrátiti, ktož najde 136a (Wem eynez mannez habe zu vleüz- zet, der sol iz genen[!] wider geben). potratiti, pf. Co pastýř potrati v svém pasení, to má platiti 117b (vorleüset); A když pak nenajde toho desátníka v téj vsi ..., ten si dá svuoj de- sátek... a nechá jemu státi, tedy ostane bez škody, buď se jemu zhubí anebo všecko potrati 118a (ob er se yn [W. sider] geergert wirt oder vorlorn). potráviti, pf., ztráviti, spotřebovati Kteréžto peníze vzemši Kordule, šla jest zase do Polsky a ty peníze potrawiwssi, přišla jest zasě k své dievce Barboře ... do Žilině 88a2 (1481); A pobravši peníze, šla jest do Polsky a tam ty peníze ztrávila 460

Strana 461
a potrawiwssi přišla jest zasě k dievce své Barboře nic nemajíc t. potřěba, f. Melichar poručil sto zlatých..., aby byly obráceny věčitě buďto na kaplana nebo na chudé neb k kostelnie nekeréj potrzebie a okrase služby buožie 95a1 (1508); mohú zbroji nésti, jestli by jim prvé byla potrzeba, krom knězů 125a (iz beneme yn ir[!] not); Pakli by kto ... ochromil jednoho dobytek bez viny a bez potrzeby 119a (gern und ane not); když by se stalo pielná(!) potrzeba, že v noci aneb ve dne na jednoho vskočil chcejíce jeho zahubiti 109b (ein ehaftige not); Řeče-li pak ona tak, že jest její jistinost, a byla by od toho odlúčena s právem, tedy stratila obě čésti: vlastné i tělesnú potrzebu 116a (hot beide, eigen und leipgezeug, dor an vorlorn); Slíbí-li jeden člověk jistú věc, bud rolé aneb ženské potrzeby 146a (frauwen gerade). potřěbie, n. Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj sirotě... 76 zlatých, když by téj sirotě bylo potrzebie 89b1 (1485); A pakli by jim (čeledi) bylo viece dáno za jich službu, to jim nepotrzebie zase vrátiti 114a (daz dyrfen sy nicht wyder geben); Ty dlhy, kteréž člověk sám dlužen jest, toho nepotrzebi síliti 123b (dez darf man yn nicht innern); My Jiřík Krok ... vyznáváme všem, jimž toho potrzebi 96a1 (1515); A jestli by kdy potrzebi bylo svědšiti 112a (doplnil překl.). A jestli pak tomu, což zastavuje zbožie, potrzebi zase bude, ... má jemu jeho zbožie zase vrátiti 144a (wen er seyner werschaft bedarf) ; A pakliž by kto nařekl jeho vlastné, tomu také nepotřebi odpověd dáti za to, než v té zemi, kdežto jest položené 145a (do darf er nicht vor antworten). potřěbný, adj. Každého kusu velmi potrzebna žaloba, kteráž přes noc zastojí, tu nesúdí žádný než purkrabí 112a (aller hande nothaftige sache clag, dy übernachtet). potřěbovati, impf. Umře-li v tom otec, on (syn) nepotrzebuge toho zase vrátiti 144a (er darf dez nicht teylen); Dá-li jeden muž svému synu šaty ... v ten čas, když toho potrzebuge 144a (alz er iz bedarf); Žádný božejný člověk nepotrzebuge své ruky malování dokazovat 137a (darf seyn hant gemal beweysen); O tom žalobníku, který nepotřebuge svědkem býti 138b, 106b2 (der nicht darf gezeuge seyn); A všeckno, což v domě potrzebugi 114b (allez daz man auz einem hauz vormitet[!]); Ten městský posel ustavičně svědší za dva člověky, jestli jeho potrzebugi 461

Strana 462
143b (ob man iz bedarf); postel... aneb stříbrný sud, což by svým hostem potrzebowal 114b (daz er zu seinen gesten bedarft); A když on s niem(!) na tom zůstane a toho potrzebowat bude 144a (wen er seyner werschaft bedarf); Pakliž odpovie sám, tehdy nepotrzebuge řečníka 137a (so darf er dez vorsprechen nicht); Jestli by pak potrze- bowal toho kusu duovod aneb svědomie na tem mnieše(!) 115a (dürfte man aber dez dingez gezeuch haben); A o téj chvíli také netřeba jí nic potrzebowati!, leč by ji děti chtěly odtisknút 117a (dy- weil darf sy nicht irez erbez raumen[!]); Vezme všeho polovici, což jest v tem domě zůstalo, jestli muže nepotrzebuge(!) v celém roce 117a (špatný překlad, so nimpt si ez allez halbe von aller hande speise, dy in dem hauze seyn beliben, der ir man! bedorft bei einem iar). potržka, f. Nad to pro uvarování takových rečí a potrzek na poctivosti závazek viny jest mezi nimi postaven 77a (1561). potupovati, impf. Nových věcí nevyvyšuj a starých nepotupug 82b2 (1606). potvářěti, impf. O krádeži, když člověka potwarzegi 106a2, -regi 129b (Von düben [deub], dy man eynem manne leyhet[!]; rozuměl zeicht? =). potvořiti, impf., naříkati z čeho, stíhati, obviňovati Ochromí-li jeden dobytek druhého před pastýřem aneb ukúsi a po- tvore na to pastýře, ... on musí ten dobytek vzíti 118a (schuldigt man den hirten dar umb); Ktož by svuoj dobytek stratil a pastýře v tom potworzyl vedlé znání dvú muží, tedy pastýř ... musí to za- platiti 118b (den hirten schuldikt mit urkunde czweier manne); Ktož koho potwory a nemůž přesvědšiti 132b (Wer eynen zeycht, daz er yn nicht uber winden mak); v textu toho čl.: Ktož koho obžaluje o zlodějství ... a toho nemůž dovésti naň t.; (Kdož nevrátí v čas vy- půjčenou věc) zlodějstvím nebo lúpežstvím nemuož potworzen býti, zaňuž jemu puojčil 137a (mak man in nicht dor an gezeyhen, wen er iz ym leych). potvrditi, pf. Již rozumějte o starém pokoji, kterýžto císařská moc potwrdila jest 124b (gestetigt hot); Protož my svrchu psaná rada pro věčitú pamět a lepší jistotu kázali sme to zepsati a v naše měské knihy pro potvrzení potwrditi 95b1 (1511); A oni jsú statek poručený Janovi svobodili, 462

Strana 463
vodlovali a věčným hospodářem (jeho) i Dorotu, manželku jeho, dietky i potomky jeho jednostajnú vuolí a řečí před námi jsú po- twrdili 96b1 (1517); Matej, syn koláróv, ... žádal i prosil jest nás, abychom diely mezi jím a sirot! ubožčíka Duré Křepčíka, svých vnukóv, přeslyšeli a přeslyševše psaním potwrzili 92b1 (1494); Dvuor mají ohraditi anebo potwrditi jedním plotem 138a (mit eynem czaune vesten); Jestli pak (obžalovaný) ujde, tedy zaručí a potwrdi tohoto přes jednu noc 146b (man vervestet yn); (Městský posel) má moc založiti každého a potwrditi 141b (czu vestene); A vzal by ten kuoň nebo voly anebo potwrdil by jeho o jistý kus škodný a muož to pře- svědšiti, ten muž, čí byl dobytek, musí to platiti 117a (wo er yn be- stetikt mit der hanthaftige tat); A bude-li v tom spálený, tedy po- twrdi toho člověka 142a (so vervestent man yn); mohl-li by ... toho rušitele pokoje kde míti, aby ho potwrdil před právo 132a (ab er yn bestetigen mag); Ten člověk svědší sám sedmý, že jest potwrzen za ten skutek spálený 142a (daz er vorvestent sey umb den mort brant); rychtár ... najprvé jmá jich potwrditi a potom jich jmá mocen býti 135a (Der richter sol volgen zu hant und richten... uber seyne un- rechte volleyst aller erst zu hant, do noch sol er yn geweltigen seyner wer); Když... ta žaloba bude právem potwrzena 137b (wirt dy clage mit urteil gevrist). potvrzenie, n. Protož my svrchu psaná rada pro věčitú pamět a lepší jistotu kázali jsme to zepsati a v naše měscké knihy pro potwrzenie vložiti 95a2 (1508), 95b2 (1513); kázali sme to zepsati a v naše měské knihy pro potwrzeni potvrditi 95b1 (1511); A k tomu na potwrseni písma tochto a svedomí před námi vydaného kázali sme v meské knihy zapsati 91b1 (1493); Potwrzeny božby toho Žida 107a2, 143a (stabung); Kte- rýž bude s královský moci napsán bez potwrzeni 145a (Wer in echte wirt geschriben ane vestunge) ; O potwrzeni jednoho dvoru s ohradou 106b2, 138a (Von dem vestene einez houez mit zaune). potvrzený, adj. z part. potvrzen k potvrditi; hotový, dokonalý A potom opět pýtaj po orteli, aby ohledali, jestli zúplna potwrzeny řečník 131b (ab er volchumen sey). potvrzovati, impf. A tak to zjednánie potwrzuge písmo knihy meskými! 102a (1492) pověcšiti, pf., povětšiti, zvýšiti A žádné právo nemuož (pán sedlákům) naddati(!), ... čím by zem- 463

Strana 464
skému rychtářovi jeho práva lomil aneb jeho osud pomenšil aneb powietssil 138b (do mit sy ... seyn buze minnern odir gemeren müge). pověděti, pf. To (žalobu o násilí na panně) mají poručiti dvěma potctivýma ženama na jich vieru a čest, aby ony pravú pravdu powiediely 126a (daz sy dy warheit chysen[!] [= prüfen]); A pakli by powiediel tento, že jest jemu dáno 130b (Saget aber gener); A optal by on, zač by jemu dlžen byl, má to po právě powiedieti 121a (er sol iz durch recht sa- gen); ten jmá vedlé práva powiedieti 135a (der sol durch recht sa- gen); Kterýž by přišlý člověk sobe (m. sebe) svobodně(!) powědiel 137b (sich vrey sagt); Ktož sě svobodně(!) powie, že jest sám svuoj t. (wer sich vrey saget); to jmá býti před právem powiedieno pod božbu 138a (daz sol seyn [gezeug] vor gericht sagen); Mikoláši, u tebe jest Petráš powiediel, že u tebe jest 70 zlatých 99a (1453); S práva krupinského tak bylo potom vyřknuto, že by. Š. Dlúhoš pod přísahú powiediel, co těch peněz bylo 93a2 (1501); Tehdy v osobě své vlastní dobrovolně Tomáš a syn jeho Gal powiedieli řkúce 84b1 (1469); Já tebe opytuji před pány staršími, aby powiediela k své duši hledíc, ... přinesla-li jest (matka tvá) co s sebú? 88b1 (1481); Protož (c)hceš-li na těm přestat, aby mňe před nimi, dobřými lidmi powie- dela 90a2 (1488); Tehdy on jest nám powiediel k vieře, k duši, že jest mňe Petráš powiediel a já pánu 99a (1453); I opýtal jest Mertuš Petráše: Teď powiez před dobrými lidmi, co sem já tobě jěště dlužen za ty statky 91al (1489); jakož jest prvé powiediel 146b (vor sagt hot). povětřie, n. Ten buoh, kteřýž nebe i zemi stvořil, powietrzy i rosu, hory i doly 143a (der hymel... geschaffen hot, luft und taw); O voblúcích (obla- cích) a o děrách pro powietrzy 106a2, 128b (Von fenstern und luft- löchern). poviedati, impf. Přišel jest před nás Čičkan i vyznal jest před námi, že jest ubožčík Zander jemu powiedal a poručil všitky dluhy u Michle ... a řkúce 99b (1453). poviniti, pf., obviniti, nařknouti Jestli powinie toho pastýře, že dobytek s pole domuov nepřihnal 118a (beschuldigt man den hirten); Druhému netřeba odpovídati před právem, ač chce, leč by jeho powinil s tím jazykem, kterýž jemu jest přirozený 110b (er beschuldige yn denne mit der sprache, dy yn an- 464

Strana 465
geporn sei); Stratí-li ten, ktož ho powinil, musí ho ponechati s osu- dem 130b (verleuzet er iz, der iz angevangen hot); O tem, kterýž omluven bude aneb powinen bude o smrt 107b2, 148b (umb eyn tot- slak angesprochen). povinný, adj. Když by pán buoh na tobě smrt dopustil, jakož jsme všichni tiem powineni, tehdy aby manželka tvá... toho domu žádnému neprodala 92а2 (1494), = povinen + i. povinovatý, adj., stč. = povinný, sem se nehodí; = viněn Bude-li muž který powinowat vedlé nařčení, ten se má sám třináctý ... božit 148b (Wirt eyn man umb totslac angesprochen), nepřeložil v textu totslac. povolati, pf. Štefan Šokot, spolusúsed náš, powolagicze nás všech, radu svrchu psanú, jsa nemocen ... učinil jest poručenstvie ze všech statkuov svých 93b2 (1507). povolenie, n., dopuštění My Abraham, fojt, ... a rada... živi jsúce a Štefan Gardoš z buožieho powoleni s toho sveta zešlý, vyznáváme tímto zápisem 94b1 (1507). povoliti, pf. Tehdy my fojt a rada shuoru psaná porozumevši žádaní jeho po- wolili sme tiemto obyčejom 92a1 (1494); A protož my rada shuoru psaná takto jsme powolili 92a1 (1494); Když jsme to na obec vznesli, obec powoliwssi k tomu, nam to v ruce oddala etc. 86b2 (1478). povstati, pf. A nepřišel-li by, tehdy ten žalobník jmá na huoru powstati a jmá sobě buoj prositi 134b (sol auf stan); Neděle byl prvý den, kteřýž najprvé byl a bude naposledku, když my powstanem na súdný den 125a (alz wir aufersten schullen von dem tode). povýšiti, pf. Řekl (-li) by pak onen zase, ... bylo-li by kuoň neb jinší dobytek, on si ho má v svéj stáji dochovalého, musí tím powissiti p(rá)vo ob- držeti, ktož jeho má v svéj moci 130 b (er můz iz mit merem recht behalden); mělo by býti: po vyšším právě, větším právem. povzdvihnúti, pf. Jan Stáň Mikulášovi, bratru svému, před radú peníze odručené jest odložil, kteréž on jest vzal a pozdwihel i švagrové jeho 96b1 (1511); Michal ... jest prodal Matěji řečenému humno pro flor. 18 a ty po- 30 Slovník k Žilinské knize 465

Strana 466
zdwihsse před námi slobodil jest Mateji rečenému 93a1 (1498). pozdě, adv. A když by pak žena po svého muže smrti dietě porodila po jejím pravém času, také tomu může přihaněti, neb se jest puozdie narodilo 147a (wan ez zu spat ist geporn). poznati, pf., poznati, přiznati Kteréhož člověka starost nemuož poznati, tedy jeho vlasy v bradě i nieže(!), i pod paží, tedy po tom má znáti, že jest v své roky přišel 147a (Welchz mannez alder man nicht enweyz, ... so sol man wizzen, daz); Protož my smy poznali od boha, že žádný svého života... propásti muož 124a (Dar umb han wir urkunde von gote, daz); A kdež by jej potom mohl poznati, udělá jemu tvrdo, síhne jemu k hrdlu aneb k ruce 140b (nerozuměl předloze: Und man en mak cheynen veruesten, iz enge ym an den halz oder an dy hant; je to přidáno podle 121a Odlzích[?]); přiznati se k čemu: to mi jest mílo, ač to chce poznati 134a (daz ist mir lib, wil er dez bechennen); A jestli kto po tom zboží (nalezeném) sě ptáti bude a on by toho nepoznal a zatajil by to a najdú to potom u něho, drží jeho za zloděje 136a (er sol iz bekennen: bekennt er iz [nicht], und vindet man iz pey ym); jestli napřed řečený člověk prvé pozna, tedy polepší jeho, jako se svrchu píše 148a (Ist daz der angesprochen man von erste be- chennet, er bestet mit dem vorgeschriben recht); Ty dlhy ... má sám poznati anebo zapříti 125b (chennen odir vorsagen); A jestli by pak oni poznali, tedy každý stratí osud svuoj 111a (Bechennent sy iz); Ktož prodanú věc pozna, ten má... svědšiti věc prodanú, když(!) on jeho zloděj nebo zlodějský poživatel pozna(!) aneb opoví, tak by to mohl provésti 129b (špatný překlad: Wer chaufunge bechennet, der sol durch recht gezeug seyn, daz er iz vorchauft; wenn [= ne- bot’] er sey dyeb odir dyebez genozze, [die der koufunge] bechant [bekennet] und [der gewere] besaget[!] [versachet] er habe den auz gescheyden mit gezeuge, do er sy vor chaufte); Bude-li člověk obžalován o dlhy a jestli se k tomu poz(n)a, tedy má jemu platiti 121a (bechennet); Ktož o dlhy obžalován bude, o peníze vedlé práva a že se poznal a má-li pak země... muož se dobře tím vysvoboditi 121b (hot bechant); Pakli by nemohl rukojmí dáti a pozna se (dluž- ník), tedy jej má rychtář vzíti a má jej tomu (věřiteli) v ruce dáti 121b (bechent dez geldez); Tehda my všitka rada prosili sme Kršneka i dali sme jemu k vieře, duši, poznal-li to Petráš na Mikoláše čili nic 466

Strana 467
99a (1453, pověděl, prozradil); A obě dvě straně... před nás přistú- pivše dobrovolně jsú svým živým hlasem poznali, že ... sě zjednali 89a1 (1482, vyznaly); Chce-li jemu (obloupenému rušitel pokoje) poznati, dobře; pakli nechce, chce jeho přemoci svým životem, svým ... mečem 142b (Wil er ym bechennen, daz ist ym lieb). pozóstati, -stanu, pf., zůstati že jest jim nic... Jakub Oříško nepozustal dlužen 96b1 (1518). pozóstaviti, pf. Že jsú ... doplna odbyti... z těch statkuov, které jim dobré paměti Matěj Dubno, otec jich pozustawil 96b1 (1518); Mat. Dubno... vy- znal, že jest Štefana, syna svého najstaršího nebožtíka, ... od- byl; ano brž, že jemu více dal, nežli... sám sobe pozustawil 96b2 (1518). pozóstavovati, impf. Napřed jmenování ... mlýny, duom ... a všecko jiné zbožie... tehdy na ně příslušejícé, nic sobě z toho nevyměňujíc ani pozuostawugicz ve třech stech zlatých... prodali 82b1 (1468); Matúš Maňko... foj- tovství žilinské... prodal jest se všěmi duochody ... žádného neob- nechávajíc ani kterého sobě pozuostawugicz 83a1 (1469). pozvati, pf. Štefan Stáň... čekajíce na se příščí hodiny smrti,... i pozwal jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517); znali jsú před námi, že jsú byli pozwani k dobré paměti Math. Dubnovi t.; Kteřížto k duším svým znali, že jsúc pozwani k dobré paměti Math. Dubnovi na poručen- ství ... ptali jse o Štefana, syna jeho t.; Tehdy pozwal jest k sobě Petráš Turský dobré lidi 91al (1489); Když jest (Hostek) poručen- stvie dělal, poswal giest paní Dorotu, malženku svú 90a2 (1488). požítčěti, požíčěti, impf., půjčovati O kusech poziczanych do dne 106b2, O kusech puogczanych do dne 137a (Von den geleychen dingen). poži(t)čiti, pój(i) čiti. pf., půjčiti Který muž jednomu poziczi anebo založí, to jmá zasě vrátiti aneb za- platiti 144b (Waz man eynem leyhet); Což jednomu člověku pozyczy anebo dadí schovati 129b (leycht); aby statek jeho, jemu od milého pána Boha pogicženy, svády mezi syny a dcerami jeho nesplodil 96a2 (1517); Když jeden člověk zboží má v svéj moci, což jest naň zemřelo anebo jest mu dáno anebo pogiczeno 128a (gelyhen); Který člověk druhému poyczy neb založí koně 129a (leyhet); O tem zboží, což by 467

Strana 468
jeden druhému poyczyl anebo založil 126b, ktož by j. dr. puogczil 106a1 (leycht); To také má činiti pán, když by člověk jemu své zboží založil a on by jemu na to poyczyl 144a (daz er ym leyhen... sol); A umřel-li by ten, co to zboží najal, a to jemu poyczyl, onen jest dlužen spustiti jeho erb 143b (Stirbet gener, der iz bedingt hot, E iz ym gelygen werd); když jeden druhému puogezi kuoň aneb šatuov do uřečeného dne 137a (leycht); O tom zboží, což jednomu puogczi bez výmluvy 106b1, 135a (leycht); Kteréhož sě zboží podejme ... ane- bomu (on) puogczi anebo mu borguje 138a (ym leyhet odir borge tut); Umře-li pak ten pán a žádá toho ten poyczyti a nemóže-li od něho míti tu žádost, jest prázden od něho 144a (Stirbet aber der herre oder begert iz czu lehen); druhému puogczi svého zboží 138b (Der eyn gut leyhet eym andern); zlodějstvím nebo lúpežstvím ne- muož potvořen býti, zaňuž jemu puogczil 137a (wenn er iz ym leych); O poyczenem zbožím(!) 129a, O puogczenem zboží 106a2 (Von dem gelehen gute); A rok vostatním penězuom jim takový jest puogczen, aby totiž na den svatého Jana najprv přieštieho čtyřidceti a pět zla- tých zlata... položiti a zaplatiti mají a dlužni jsú 82b1 (1468). póžička, pójička, f.; lênunge, Belehnung. To také má činiti pán, když by člověk jemu své zboží založil a on by jemu to pójčil anebo s' jeho svobodna zůstavil a jestli by člověk prvé umřel před poziczku. Jestli pak člověk slíbil, ktož zboží má zůstaviti po sobě, že jemu tu poziczku splní 144a (Daz selbe sol auch eyn herre tun, ab eyn man eyn gut gegen ym becostikt, daz er ym leyhen oder ledik machen sol und ab der man erstirbet E der lenunge. Gelobet aber der man, der gut lazzen sol, daz er geme dy lenunge irwerbe, und tut er daz und...); On (Žid) obdrží své peníze, což jest dal za tu kúpi aneb za pogiczku 120a (er behelt seyne phennige dor an, dy er dar umb gab odir auf leych). požitek, m., užitek, prospěch Potom pak obrátí to rychtář k svému pozytku 115b (an seinen nůz); oni mohú ješče to po jeho smrti v pozytky své obrátiti 115b; Melchior . .. žádal jest od všeckéj obce, aby jemu sedění pusté ... bylo prodáno, že by on na tom sedění sobě sladovni postavil k svému pozitku 89a2 (1482); lúku, kteráž jest podlé Skotně, (Oger) má obrátiti k pozitku svému, jak najlépe uměti bude 92b2 (1497); aby voni také toho věčitě požívali a pozitky k svému lepšiemu obrátili, jak najlépe rozumějí 94b2 (1507); aby třetina mlýnu vyšnieho... byla Agni s Valentom, 468

Strana 469
manželom její, aby toho požívali ze všemi duochody a pozitky téj třetiny 94b2 (1507). požiti, pf., užíti, spotřebovati (Paní Žofka) folvark a rolé prodavše, to jest všecko (rkp. -ka) sama pozila 12b (1462); Tedy muož svobodně tu žavati, kdež muože práva poziti 108b (wo er gerichtez bechumen mak); ten tho nemuož udělati, než musí prvé poziti práva svého před rychtářem 140a (er můz nemen seyn recht vor dem richter); A ktož pak z moci královské vychází a práva nepoziwe..., sadí ho tam, že musí rok a den tu býti 145a (Wer sich auz der echte zeucht und rechtez nicht en phlicht). požívanie, n., požívání manželka jeho, totiž Mikulášova, a děti jeho aby pokoj dali jemu v bydlení a pozawani se všemi duochody k též očižňe v Nedězi příslu- šejícími (rkp. -cích) 82b2 (1469). poživatel, m. Když by byl jeden muž piščec neb kajkléř aneb bez zákona narozený, on nejest ani lúpežník ani zlodějstva pozywatel 141b (er ist dez rauber noch dyebez genoz[!] nicht); Ktož prodanú věc pozná (= přizná, že prodal), ten má ... svědšiti věc prodanú, když(!) on jeho zloděj nebo zlodějský poziwatel pozná 129b (wenn [= weil, denn] er sey dyeb odir dyebez genozze). požívati, impf. Dá-li jeden muž svému synu šaty ... a on toho poziwati muož 144a (er iz nuczen mak); sestra nedělí žádného řádu chyšného s knězem, kteřýž kostela pozywa 112b (der der kirchen prünend hot); já sě k tomu mieti chci a těch statkóv vedlé práva a odložení peníz poziwati 91b1 (1493); Paní Žofka... všecko sama měla poziwati 12b (1462); Kotršovi přisúdili oba dva stávky, aby on by(1) sloboden poziwati a poziwal vedlé teho, jakž jest odbyl vedlé svědomie popsaného 102a (1481); A také Petr Polák Nikušovi jednu jatku nebli masárniti dal slobodně duo smrti pozywat 101b (1464); Ktož by kolvěk k tomu bližší právo jměl, on toho podlé práva městského bude poziwati 88b1 (1481); Než kto by k čemu právo jměl po smrti tvé nebo mojí, nech by toho požiwal 90a1 (1485); aby třetina mlýnu vyšnieho... byla Agni s Valentom,... aby toho poziwaly ze všemi duochody 94b2 (1507); že jsi ty... vedlé našéj dobréj vuoli ten duom, kteřýmž, není vládneš, kúpivše přijel a poziwal, jakžto dobrý člověk v summe zlatých 132 92a2 (1494); matka jeho ten statek jemu jest 469

Strana 470
osvobodila vší mocí, aby toho poziwal i s manželkú ... svobodně 95b2 (1513); Dal jest Martin... svaku svému... k téj prvnie sumpně XX f. a sladovně pozzywat, dokad před městem ten srub stojí 7b (1457); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest se všemi duochody, kteréž kolvěk z stara dávna od předkuov jeho jsú požiwany od počátku až do tohoto dne 83a1 (1469); A jestli by pak potřeboval toho kusu duovod aneb svedomie, na tem mnieše(!), komu ten mlá- denec dán byl anebo jeho poziwal(!) v tom zákoně a zvlášče v jeho letích, jakž jest mnišské právo 115a (špatný překlad: Durfte man aber dez dingez [vstoupení do řádu mnišského] gezeuch haben an den mü[n]chen, do er gegeben waz, odir an siben mannen seiner[!] genozzen[!], dy yn in dem leben han gesehen). poživenie, n., užívání A která by voda t'ekla videkem, ta jest obecná ku poziweni každému 136a (Welch wazzer strames vluzzet, daz ist gemeyne zu varen und zu vischen). požřieti, pf., pohltiti A jestli s ty (Žide) dlužen (= vinen), tedy aby tě země pozrzela 143a (daz dich dy erde verslinde[!]). pracně adv. Jestli by muž pracznie toho nadobýval a žena by byla marnotratná 114b (pozdější příp.). pracovati, impf. Žádná žena nemuože svého zboží rozdávati nikomu bez vuole svého muže, aby on potom nepraczowal skrze to po právě 116a (daz er ez durch recht dolen [ = dulden] dürfte). pracovitý, adj., v. nepracovitý prasě, n. Prase pod sviní, dokad sse, (má platiti) jako zasedací hus 119b (span- verkel). prasec, m. Žádný člověk nemá svého dobytku držeti v svém domě..., kromě svinek, co prasce krmí aneb chovají 118a (sweynel); Tu svini, kteráž prasce nadájí, pět šilink má platiti 119b (dy saw, dy verkel zücht, mit fümf schillingen). přát- v. přiet- pravda, f. To mají poručiti (násilí panně) dvěma... ženama, aby ony pravú 470

Strana 471
prawdu pověděly na tem místě, kde se ta škoda stala 126a (dy warheit chysen). právě, adv. Ondrejovi aby byly dva pruty rolie a puol čtvrti ... a Matějovi toli- kéž, neb sě prawie na poly rozdělili 94a2 (1507); A jestli ti lidé i s ním božbu vésti budú, pravíce, že prawie tajní hledačé tu byli, kteří sú násilníci toho domu, tedy sú oni propadli vedlé ortele svá hrdla neb hlavy 147b (Und ist daz dy nemlichen leute mit sampt ym iren eyd dürren dor umb gebiten, daz ware heymsuchunge sey geschen, dy an streyter dez nemleychen hauzes seynt bestan); Když se dva raníta... a ty rány budú prawie smrtedlné 110a (dy wunden rechte champh wunden sein); A ten jejich přietel, jestli by také nebyl svých let prawie dorostl, tehdy má tých pomocník býti. A jeho bližní súsed, ten muož jich zprávce a řečník býti, dokadž by tento prawie dorostl i ty děti 145a (und ist er auch nicht czu seynen iaren chumen, sol er[!] seyn helfer seyn seyn nechster ebenbürtich wer[!]mak[!]so lang ir vor münde seyn, biz daz er sach[!] vorsten müge und dy chin- der; chybná předloha, srov. Weichbildrecht, XLVIII, 2: Ist er aber zu synen jaren nicht komen, zo sal sien helffir sien syn nehister ebenbortiger swertmage[!], alzo lange sal ghener vormunde sien bis daz sy sich! vorstehn mogen); Již slyšte, že mají(!) člo (vě)ka z jeho vlastného a jistého vykázat vedlé práva, zaňuž on jest k tomu přišel prawie aneb neprawie, leč by jemu rušili jeho svědky, jakž právo jest s rychtářovú(!) žalobú 146b (Man sol[!] eynen[!] man auz von seynen eygenleichen geweren weysen[!] von gerichtez halben, wo[?] er dor czu chumen sey mit recht oder mit unrecht, man en breche ym denne dy gewere, alz recht ist, mit richter[!] clage; W. II. 24, 1: Man en sal niemanne ..., al si her dâ mit unrechte an komen, man inbreche sie ime mit rechter[!] clage) ; Ten šěrm(!) mají jim prawie děliti 134b (Dy savme[!] sol man yn geleich teilen); ten (jistinník) má jeho (dlužníka) držeti prawie jako jinší čeled s jídlem a s robotú 120b (geleych seym ingesinde); Který člověk dá své zboží jinšiemu chovati a bude jemu ukradené ... a pakli by byl živý dobytek a umřel by, nejmá o to žádnú núzu trpěti, jestli prawie v tom dělá, že se bez jeho viny stane 144b (er darf iz umb cheyn not leyden, tar er recht dar umb getun, daz iz an seyn schult sey); Prawie(!) spravedliví(!) lidé svobodní(!) nejmají žádných řečníkuov jmieti 136b (Recht loze leute); Již slyšte, má-li který muž zúplna přinésti prvé zaplacený 471

Strana 472
dluh o peníze, může každého řádu člo (vě)ka, kteréhož nedadí prawie láti, ani můž na jich právě 122a (daz mügen aller hande leute sein, dy man nicht recht los beschelden mach an irm recht). praviti, impf. My také rada shuoru psaná... prawime, že jsú sě uhodili jakžto lidé dobrí 91b1 (1489); ona (paní Žofia) prawi, že chce vám raději prodati, než komu jinšiemu 12 (1462); Vyznal i rekel jest Peter Frulich, prawy: Milí páni 7b (praví = prý) (1451); A mój syn tak prawy: Nechci já dáti 100a (1454); Štefan Krok volal sě jest na svě- domí prawiecz, že by odbyl a zaplatil 86a1 (1474); A on Štefan Krok vyznal jest ústně k své vieře a k své duši tak, jakž sě jest ku pánu bohu drží a prawiecz, že i na to živé svědomí jmá, že jest odbyl a za- platil 86a1 (1474); Potom Gregor tak mluvil zjevně tak prawicz: Jak by mi milý buoh dal sě dověděti 93a2 (1501); A druhé vezmú děti anebo ktož k tomu přísluch prawie 117a (Daz ander nemen dy chinder odir sein recht erbe); A jestli ti lidé i s ním božbu vésti budú prawice, že právě tajní hledačé tu byli 147b (Ist daz dy nemlichen leute mit sampt ym iren eyd türren dor umb gebiten, daz ware heym- suchunge sey geschen). právní, ý, adj. Mají jemu právo učiniti na první den prawny 110a (zu dem nechsten teidinge); mají jemu odložiti den prawnie, až on sám moci bude ten boj vésti 141b (man sol yn geteidingen). právo, n. Jestliž(e) by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... propadne... f. 40 ... a jejich (= je) prvé míti bude položiti, než by melo býti vo to budto jaké prawo, budto jednání 77a (1561); které prawo k tomu ta žena má 117a (welch recht dy frawe dar czu hot); kterýž k tomu prawo má 142b (dy do recht czu han); Kto by k čemu prawo jměl, po smrti tvé nebo mojí, nech by toho požíval 90al (1485); Pakli (bychva) oba dva sešla s toho světa, tehdy přietelé naši, ktož by kolvěk k tomu bližší prawo jměl, on toho podlé prawa městského bude požívati 88b1 (1481); žádný přietel muoj aby prawa bližšieho k tomu nejměl t.; Jiřík Kulčic... stával na nás a naše měščeny na horách a na slobotnéj cestě nemaje žádného (ssatneho) prawa 98a (1468[?]); I mosil je (Šváb) krem všeho prawa přisahat 99b (1454); Kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela ..., aby propadla na město deset zlatých beze všeho prawa, beze vší milosti 92b2 (1497); 472

Strana 473
bez prawa zahyne 148a (derselbe an recht vorstirbet); že by jich bez prawa zjednali 146a (an gerichte); Ktož jeden druhému zámek do- bude bez prawa 142b (angewinnet mit unrechte); O tých kněžích, kteří diel berú bez prawa 105a2, 112b (Von dem phaffen, der teil nimpt an dem erbe[!1); (Rychtář) má opatřiti, jestli který s prawem k tomu sahati bude 115b (ob sich ymant do czu mit recht ziech); že jemu s prawem tu odsúdí 140b (daz ym mit rech vertaylt ist); (Městský posel) má moc založiti a potvrditi... každého člověka s prawem 141b (mit recht); A stalo-li by sě tak, že ten, na kohož žaloba jde, neodmluvil by toho s prawem 135a (mit recht); Kterak on tlustě naň mluvil s prawem o každý kus 142b (mit urteyl); téj panně hned prawo mají učiniti z toho 126a (man sol der iunchfrauwen ezu hant richten); tedy jeho zase přivedú a učiní jemu tu prawo 125b (tun do mit recht); (Fojt zvolený) má prawo učiniti 108b (daz sol sein recht losen[?!]; špatný překlad chybné předlohy, v. Weichbildrecht XLVI, 5: das sal sien recht lehn[!] wesen — ita ut suum verum sit feudum); Mají jemu prawo učiniti na první den právní 110a (man sol dem schuldigen teidingen); o tom, ktož své prawo ztratí 106b2, 138b (seyn recht verleuset); on jmá dva posly poslat k tomu rychtá- řovi, kdež jest prawo ztratil 138b (do er seyn recht vorlorn hot); ukáže-li to a smie to prawem konati 144b (tar er seyn recht dor czu tun); A jmá (rychtář) prawo udělati žalobníku na jeho lúpežníka 145b (sol richten dem clager über den rauber); A žádné prawo jim nemuož naddati ani sám voliti, čím by zemskému rychtářovi jeho prawa lomil 138b (Cheyn recht mak er yn nicht geben, ... do mit sy dez landez richter seyn recht prechen); Ktož své prawo přestúpil... zlodějstvím, ... jde jemu o ruku 135a (wer seyn recht verworcht hat); ona (žena) stúpá v jeho prawo 147a (si trit in seyn recht); Pakliž by člověk postíhal svého nepřítele v tých dnech, jakož on jemu k prawu státi má 140 (alz er ym czu recht geschaden[!] mak); ten jest od prawa odlúčen 140b (der ist recht loz); nebude jemu ško- diti před prawem 140b (schadet dem czu seym recht nicht); a to neškodí otci nic k jeho prawu 140b (daz schadet dem vater nicht czu seym recht); neškodilo by jemu to nic v prawie 141a (schadet ym czu seym recht nicht); tedy muož svobodně tu žalovati, kdež muože prawa požiti 108b (wo er gerichtez bechumen mach); to žaloval po prawie 110a (noch rechte); má najíti, což mu se za prawo zdá 143a (sol vinden, daz yn recht dünke); O tom, kohož chtí vyhnati z jeho 473

Strana 474
zboží podlé prawa 106b1, 135a (mit rechte); O tom, ktož své prawo zhrdá 106a1, 127a (der seyn recht vorsmehet); Každého člověka ja- tého slib nemá ustavičný býti vedlé prawa 120b (durch recht); O tých lidech, kteří svuoj život ztratí vedlé prawa 106b1, 136a (von gerichtez ha[l]ben); z prawem jmá svobodný glejt jmieti 135b (mit rechte sy er geleytez vrey); A stalo-li by sě tak, že ten, na kohož žaloba jde, neodmluvil by toho s prawem 135a (mit recht); přišel(-li) by ten člověk (za něhož je rukojmě) před prawo a dá se sám v prawo 123b (peut sich vor gericht czu recht); (Žena nemá rozdávati), aby on (muž) nepracoval skrze to po prawie 116a (daz er ez durch recht dolen dürfte); Jestli pak zhrdá svým prawem před prawem a při- chyluje se na jinší prawo, ... stratí obě prawie 127a (versmehet er aber seyn recht vor gericht und helt sich czu eynem andern recht, . .. er vorleuset sy peyde); kdež se taková smlúva stala a prawo bude o to před prawem 111b (Wo so ein sune und ein rechte wer wirt getan vor gericht); o božbě slíbené před prawem 106a1 (geloben vor gericht); Žádný božejník nemá ... cti utrhati žádnému, než má prawu žalovati 108a; O tom, ktož prawa běhá 106a1 (der daz gericht vleucht); Po odprošení tom prawo, jenž bylo osazeno, ortelovalo jest jednu i druhú stranu takto 77a (1561); O kteréžto narčení tomuž Janovi Nemcovi prawo osazeno bylo z rozkazu panuov úřadníkuov 77a (1561); (C)hci to na prawo zasě znésti, by bylo po 10 letech nebo viece 92a2 (1501); A tak Gregor zase sě na prawo dal a s ním sě súdil 93b1 (1501); Tehda sě ona na ten den ustavila a v tom sme ji zaručili, že by konala prawem 100a (1454); a potom vyšším prawom nekonala, vzala se na pána, t.; Tehda ona uctivši naše prawo, vzala se k vyššiemu prawu, t.; A to stálo tak dlúho a nešlo k prawu, t.; A komu naše prawo nelubo, ano vyššie prawo, t.; A potom sme my dali za prawo, t.; Tehda prawo dalo, že ten kup má před se jíti, t.; Tehdy prawo dalo, t.; necht' prawo ohledá, má-li ten kup před se jíti 100a (1454); necht ohledá prawo, máme-li my bratia v tých pe- nízech diel meti, t.; A v tom sme my jim uložili den k prawu, t.; Tehdy sme my jiej dali den, ... aby syna svého postavila před pra- wem, t.; A tak, když sě (statky) prawem hledaly, tak prawo krupin- ské dalo a nalezlo, že 12b (1461); A v tom súdiece sě vzali sě do Krupiny; a to žádnými prawy dokonati nemohli 102a (1481); A v tem jest byl (Gnobel) od prawa postúpil 6b (1463); A tak sě súdíc s prawa krupinského tak bylo vyřknuto 93a2 (1501); Na to my vyřékámy, 474

Strana 475
naše městské prawo, že to jemu ani jeho ženě ... škoditi nemóž na jich tci! 4b (1457); a naše (psáno našeho) prawo městké(!) jest jeho opravilo, že jemu na jeho cti nic neškodí 6b (1463); Katruše Karlí- ková ... nám oznámila, že ten duom její Karlíkovský má skrze dluhy na cizie ruce přijíti, a to z prawa městského 87a1 (1479); Teda on slibuje na místo otce svého před každým prawem všecko zastúpiti 85b1 (1473); (Ondrúš) toho všeho má býti zástupce před prawem 85b1 (1473); Tu když Frátrík Jan jsauc před prawem postavený... toho dovésti nemohel 77a (1561); Jan Frátrík před prawem ... vinu svú... od Jana Nemce jest odprošoval, t.; aby svedomí a jednače těch věcí před prawem naším ustavil 91b1 (1498); Tehdy Marta vedlé prawa našeho u vězení jest seděla 93a2 (1501); Hostek... macochu svú vedlé našeho městckého prawa jest odbyl 101b (1466); kteříž by kolvěk k tomu statku měli vedlé prawa co mluviti 85b1 (1473); ona jest jemu odložila a dala vedlé svědomí našeho prawa 8 f. 91b2 (1493); Kterak lidé mají přijíti před prawo 106a2 (vor daz gericht chumen); Jestli přinesú umrlého k prawu 109b (vor gericht); kdežto jeden druhého obžaluje v cuziem prawie a sedie oba v jednom prawie 108b (in einem auzwedigen gericht... dy beide in einem gericht gesezzen sein); kdež jeden člověk druhého v cizém prawie obžaluje 105a1 (in vremdem gericht); Ktož člověka obžalovaného od prawa mocí vezme 106b1 (von gericht mit gewalt nymmet); Toto jest pra- wo a božba Židův 143a, 107a2 (daz gerichte und der eyd der iuden); A když jej pak popadnu v prawie 142a (so man yn begreyffet innen dem gerichte); prawo má naň vydané býti 148a (daz gerichte sol über yn gen); Který žaluje na duchovniem prawie 108a (in geistli- chem gerichte); Dietě ... muož dobře v svých letech vystúpiti (z řádu mnišského) a obdrží prawo světské i stoličné, (ale dospělý tím) on se jest vysvobodil od prawa světského i zemského 115a (behelt lehen recht und lant recht ... er hot sich von lehen recht und von lant recht geledigt); prawo světské jsú od něho svobodny, když on p(r)á(v)a svého ulál anebo opustil 115a (seine lehen[!] sint von ym ledig, wen er den herschilt[!] auf geben hot) ; A jestli by se pak ten mládenec oddal v zákon bez svéj manželky vucle a zase by ji(!) pýtal vedlé prawa z toho zákona, tedy vedlé prawa zemského obdrží, ale vedlé prawa světského nic 115a (vodert sy yn czu einem rechte auz dem leben[?], sein lant recht hot her behalden und nicht sein lehen[!]); Švábové lají ... ortel v jejich přirození a vezme se(!) na staršího 475

Strana 476
Švába, to musí vzíti a k tomu(!) víc(!) o jisté kusy k vysokému prawu 127b (špatný překlad: Dy Swaben schelden wol urteil... in schwebischer art und zücht sich an den eltern Swaben... und an di merer menige czu rechten dingen an dy hohest dynstat[!] [ding- stat]); O vyššiem prawie města Marburka 105a1 (Von dem höchsten richter czu meidburch der stat); O pacholčím luonu a o panském prawie 106a2, 131a (Von... dez herren recht); A také žádný cuzí člověk nejest dlužen v téj vsi odpověd dávat o jejich zvláštním prawie, po obecném prawie zemském 138b (nach irm sunderlichen recht, mer noch gemeynem lant recht); aby ohledali, má-li kto před prawem svědšiti vedlé svéj božby a vedlé městského prawa 131b (mit der stat recht); a že by (rychtář) ku králi lásku jměl po svobodě člo- viečieho prawa 138a (daz er dem chünich huldet noch vreyez mannez recht); A pakli bude ten, což pokoj lámal, jatý v tem skutku, popraví na něm po pokojném prawie 137b (man richtet über yn noch vridez recht); A pakli bude ten, což pokoj lámal, jatý v tem skutku, popraví platiti záložné prawo 135b (phandez recht tun); Co prawo větší dělí, ten ortel obdrží (dy mere menige saget); Jakož psáno jest v císař- ských prawich 143a (in dez keyser recht); já mám k tomu zboží prawo obraňujícé 122a (ich habe dez gutez rechtunge wer); A to nemuož žádné vyšší prawo posúditi 109a (höher gericht); Pakli umře jeden prvé než prawo přejde 109b (ee er den champhe gewinnen wirt); Pakli by rána smrtelná byla, tedy mají rychtáře hned osaditi a prawo učiniti za jeho skutek 110a (der gewinnet dem andern champh); O švábském prawie 127a (Von dem Swaben recht); Šváb- ské prawo neoddílé se od sasského prawa 127b (schwebisch recht en czweyt sich nicht von sächsischen recht); Otec muož svého syna od prawa odtáhnúti 140b (auz czyhen vor gericht); leč by jej mohl pra- wem přejistiti 142a (yn über zeugen); Pane, pane rychtáři, nech tomu člověku... jeden ortel, jestli bych toho člověka tak zapověděl sluš- ným prawem a on to prawem obnechává 141a (lozzet... eyn urtayl werden, ob ich dem selben man seyn witbilde recht also versaget habe, daz er iz czu recht meiden sole); opytujem ctné prawo nebo ortel 141a (vrage an eynem urtayl czu versüchen, wy ich); tomu jest prawo podlé jeho přirozenie 109a (dem sol man buzze geben noch seiner geburt); nikdy on to s prawem nevyhrá 128a (nimmer ge- winnet er dor an recht gewer); A kterýž vyhrá první žalobu, tedy vyhrá na něm také i prawo 110a (welcher dy erste clage gewinnet, 476

Strana 477
der gewinnet dem andern champh an); Který člověk druhému sežne a vyhrá na prawie, že ta rolí jeho jest aneb jeho pána, on v tem ne- hřeší nic 119a (und wenet[!], daz daz lant seyn sey odir seynez her- ren); Jestli pak žaloval anebo prawu odpovídal němečsky 113a (hot er geantwürtet); deseti hřivnami ostojí před prawem i před božej- níky 148b (bestet er dem gericht); Na nesmyslných a bláznivých nemá býti žádné prawo 129b (sol man auch nicht richten); purgmistr to jmá odmlúvati ... anebo tu škodu platiti do prawa bez osudu 144b (den schaden gelden auf recht ane buze); jmá tu škodu platiti do prawa 144b (2. překlad téhož čl.); jmá jich (kněží a Židy) prawem polepšiti jakžto obecného člověka 144b (man sol sy bezzern alz eynen leyen); Sedláčí mistr ten muože dobře svědšiti a přesvědšiti svého sedláka v svém prawie 116b (in seinem gerichte); anebo s' jeho ro- kují před prawo 146b (man lade yn für von gerichtez halben); ten (svědek) jmá vedlé prawa pověděti, což jemu vědomo jest 135a (der sol durch recht sagen); on musí to prawu opraviti 135a (er můz bez- zern). pravý, adj. Má svojí levú rukú koňovi k prawemu uchu sáhnúti 133b (greyffen an sein rechte ore) ; Ona vezme prawy diel s niem na erbu 112b (ge- leich teil); Každý člověk muože své peníze obdržeti v prawem ku- pečství vedlé božby sám třetí 122a (umb rechten caufschatz); Když ... muž ženu puojme, tedy ... pojme... všecko její zbožie k prawey výmluvě 116a (czu rechter vor mündeschaft); aby ony prawu pravdu pověděly 126a (daz sy dy warheit chysen); prawe dlžné zboží 122a (recht zins gut); Sáhne k němu za svého praweho zloděje 130b (vor seynen rechten dieb); že se svéj prawey núze bránil 148b (daz er sich rechter not und rechter gewalt gewert hab); Než musí se pak božiti, že se on táhne na prawe svědomí 130b (daz er sich czyhe auf recht gezeug); Jestli pak on do toho zboží přišel bez práva, tehdy jmá od něho odlúčeno býti prawu žalobú v oči 135a (mit rechter clage); nikdy on to s právem nevyhrá, dokadž (psáno -kazdz) tu prawu žalobu přesvědšiti může 128a (dy recht clage); jeho zboží žádný nemuože vzíti, než jeho prawy erbovník 140b (wenn seyne rechte erben); dajtež jemu prawy ortel 142b (lot[!] ym rechte urteil werden); kteří (ne)jsú v prawe vieře 136b (dy in rechtez[!] [m. reiches] echte seyn); a má se božiti na to, že ta vina prawa jest 134b (dy schulde war sey); Dáváme... duom svuoj ... Štefanovi, synu 477

Strana 478
našemu tak, že Štefan jest prawy a jistý hospodář toho domu našeho 84b1 (1469); však on (Štefan Stáň) jsúce rozumu praweho a pevného ... předložil... i pozval... syna 96a2 (1517); Když ona děti bude míti prvé, než jí prawy čas přijde 147a (ce ire rechte czeit); A když by pak žena po svého muže smrti dietě porodila po jejím prawem času 147a (noch irr rechten czeit). prázdný, adj., prázdný, svobodný Muož-li se toho vymluviti, tak bude prazden 118b (mak er sich un- schuldigen do von, er wirt ledik); jest prazden od něho 144a (er ist ledik von ym); S takými svědky nemuož člověk žádného v osud při- vésti, jestli by jinší člověk to zboží pod ním namlúval; nebo on mu ujde a prazen bude svú nevinností 129b (wen er ym enget mit seyner unschult); on nejmá jim žádné odpovědi dáti, lež prvé bude prazden 136b (er wert denn ledich); s tím prazden nemuože býti 118b (do mit ist er ledich); muož toho rukojmí prazden býti 120a (er hot seinen purgel gelost); má jeho umrlého postaviti a tím bude prazden 146a (ist do mit ledich); zlubujeme Polákovi XVI f. zastúpiti od Gloza s Tešína, tak že má Polák teho prazen býti 7b (1451); Prazny vuoz má nabranému ustúpiti 124b (der ler wagen); tedy poručníci pána prazni byli, když to dítě bude ukázáno 116b (zo würden dy lehen[!] den herren ledich); sú toho prazni 118b (seyn ledich); Když její muž umře, tedy ona prazdna bude jeho práva 147b (ledych von seynem rechte); prázden bude jednoho osudu 147b (so ist er der eyne buze ledik); Kterážto (Kalezyma-Kalphurnia) před právem prazne řeči v hněvě vypustila 116b (di vor dem gerichte missebarte vor czorn). přě, f. Nemuož žádná žena před právem svědšiti aneb tlmačem býti v žádnej przy 116b (Ez mach chein weip vorsprech seyn, noch an vormunde clagen, odchylně); Panny i vdovy mají míti v každéj przy a v každej žalobi(!) řečníka 147b (an iclicher clage); nežaloval(-li) by, tehdy ztratil by svú przi 134a (verleuzet er seinen champh); A v tu przi vstúpili dobří lidé a našli sú toho statku XII zlatých hotových 86b1 (1477); Kateřina a Gedruda, sestry vlastní nebožtíka Štancle, svú przij zúplna Mikulášovi jsú poručily 88b2 (1481). pře, předl., v. pro preč, v. pryč přěd, předl. s akusat.: Předstúpil jest przed nás Jan Stáň s(!) Závodí 96a2 (1517); 478

Strana 479
A toho na svedomie přišel jest przed nás Čičkan i vyznal jest przed námi, že 99b (1454); pro věčí pevnost přistúpily ty strany przed pilnú radu naši 90b1 (1488); A oni pře(d)stúpivši przed nás, u plnú(?) radu, odkázali sú byli tých čtyři sta zlatých Martinovi Nedvědovi 85a1 (1472); Komu hrozili, ten má k rychtářovi jíti a przed své bo- žejníky a má to przed nimi zjeviti tu hrozbu 142a (sol czu dem richter gen und für seyn pürger); anebo s' jeho rokují przed právo 146b (man lade yn für von gerichtez halben); svině, kteréž przed pastýře žene 114b (vor den hirten treibt); Žádný člověk nemá svého dobytku držeti v svém domě, což muože przed pastýře jíti 118a (daz dem hirten ge- volgen mach); kterak lidé mají přijíti pred právo 106a2 (vor ge- richte chumen schullen); Nepřijde(-li) jeho pán před toho, komu sě připověděl 137b (špatný překlad: chumt seyn herre nicht vor); Opatr- ný muž Melchior, tehdy spolusúsed a spolubratr náš, přistupoval jest několikrát przede všecku obec spolu sebranú 89a2 (1482); A jestli řeče pastýř, že není przedeň přihnáno a osvědší to dvěma člověkoma, také má svoboden býti 118b (iz sey nicht vor yn getriben); Potom sme my dali za právo ..., že by kup przed se šel 100a (1454); Tehda právo dalo, že ten kup má przed se jíti, t.; Tehda právo dalo, poňe- vadž se menily dóm za dóm, má kúpe przed se jíti, t.; Tehda po smrti Zandrovéj přizvali sme Petráše przed se 100a (1451); Tehda se Šváb odvolal na registraci i přinesl jest przed nás, przed plnú radu registra 99b (1454); přistúpil jest przed nás, przed plnú radu Šimek s Bar- ború, manželkú svú 88a1 (1481); s instrum.: Druhému netřeba odpovídati przed právem, ač chce, 110b (der ander darf nicht antworten zu recht); Každý člověk muož dobře przed králem odpověd dáti 145a (mak wol antworten vor dem chü- nig); O tem (tom), který (ktož koho) przed božejníkovým domem(!) koho raní 107b1, 148a (vor einez gesworen auge[!]); Jest-li kto, ješto by jednoho z svéj vuole przed božejným člověkem na to hledícím rozlil jeho krev 148b (vor eynez gesworen mannez angesicht); Pakli by byla oba przed súdem 110b (Sint si aber peide vor teiding geuest) ; Když s ní (ženou) jde k stolu przed jídlem 113a (vor essen); ktož przed božbú rukojmí dá a umře 123b (Wer vor eyde pürgel seczet); Dal jest Martin... svaku svému... sladovně požívat, dokad przed městem ten srub stojí 7b (1457); Učiňva mezi sebú jednostajné doko- nání teď pred dobrými lidmi 82b2 (1469); teď já tebe opytuji przed pány staršími, aby pověděla 88b1 (1481); Jan Stáň ... jest postavil 479

Strana 480
opatrného muže Drienovského..., przed kteřým... Stáň testament učinil 96a2 (1517); A v tom jest umřel a przed tím, než umřel, dal byl chovat Mikolášovi Beznosovi chovat(!) LXX zlatých 99a (1453); Sandr kázal volati trhom po smrti pana Blaškovéj przed rokem, kto by chtěl ten dóm kúpiti t.; Přivolal jest nás k sobe Mikuláš Nosko przed smrtí svú, v nemoci leže; A Ondrúš... že toho všeho má zá- stupce býti przed každým právem 85b1 (1473); A já i jeho (= jejího) zetě Jana Brhla i z jeho dětmi osloboduji przed právom vaším 92a1 (1493); To sě jest przed námi stalo léta a času svrchu psaného 102b (1503); Přidal mi (Šváb) 40 zlatých hotových, jakož jich teď przed sebú vidíte 100a (1454); vyznáváme przede všemi vuobec 101a (1464); Známo činímy tiemto písmom przede všimi vóbec 3a2 (1460); známo činímy tiemto písmom przede všěmi 2b1 (1460); przede všemi 8a (1468); Kterak jest Michal Prchala przed nás přišel i položil pred námi list krupinský 4b (1457); Ti dva sú tak vyznali przed námi przed plnú radú 98b (1453); I učinil jest (Šváb) przed námi, przed radú i przed úředníkem panským, przed Kršnekem počet 99b (1454). přědek, m. Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest se všěmi duochody, . . . kteréž kolvěk z stara dávna od przedkuow jeho jsú požívány 83a1 (1469); Martin, mlynář ... žádal jest, abychom jemu zapsali v meské knihy ujednánie a rozdělenie statków přátelów a břatrów svých, od jejich przedkow jim vedlé spravedlnosti nadaných 91a2 (1493); lidé dobří... jsú úplné zjednání učinili z obú stranú ze všeho dědictví a statkuov jejich przedkow tiem obyčejom, aby ... paní Alena odlo- žila 9 ff. 91b2 (1493). — přědší, adj., přezší (= starší = rodiče): A to- muto by erbovalo po jeho predssych 122a (und yn daz an geerbet sy von seinen eltern). předjmenovaný, adj., dříve jmenovaný A všický tí prze(d)menowanie pustili na ty dobřé lidí 90b1 (1488). přědložiti, pf. Štefan Stáň ... čekajíce na se příščí hodiny smrti przedlozil, aby sta- tek jeho jemu od milého pána boha pojičený svády mezi syny a dcerami jeho nesplodil, i pozval jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517). předměstie, n. O jednom (-nem), který (-řýž) bude v městě anebo v przedmiesti zbitý 139A (in der stat oder vor der stat). 480

Strana 481
Předmíř, Predmier. f., jm. míst. v okr. Vel. Bytča Jvan quondam iudex in Predmyr 97b2 (1417) ; Ivan ..., qui tunc tem- poris erat iudex in Predmy(r) 98a (1417). přědní, adj. Michal a Jakub Ogrovie ... mají hraditi przednie hony ... z druhéj strany dědina závodská má hraditi troje hony od przednich honuov až do potoka 92b2 (1497). předstúpiti, pf. Známo činíme tímto zápisem lidem nynějším i budúcím, kterak przedstupil jest před nás Jan Stáň s Závodí žádaje, že bychom... přeslyšeli 96a2 (1517); Vyznáváme všem vóbec ..., že jest prze(d)- stupil před nás Martin Polák 7b (1457); A oni prze(d)stupiwssy před nás u plnú radu, odkázali sú tých čtyři sta zlatých Martinovi Nedvě- dovi 85a1 (1472). předsvědšiti v. přěsvědčiti, předší v. předek přějistiti, pf., usvědčiti Když člověk pohoří a chce koho za to viniti a ten jistý byl by zda- leka, ten jeho zbude s jeho spravedlivostí, leč by jej mohl právem przegistiti 142a (er enget ym baz mit seiner unschulde, danne man yn überzeugen müge). přějíti, pf. on se má prvé vymluviti, než právo przeygde 141b (e denn daz ge- richt uber ge); Pakli umře jeden prvé, než právo przegde, temu jde o hrdlo 109b (Stirbt der eyn, ee der kamphe gewinnen wirt, ez get dem andern an den halz); Jestli by honili jízného aneb pěšího, tedy vuoz má s pokojem státi, dokad všeckni przeygdu 124b (bis sy vor chümen). přěkaziti, pf. Nemuože žádná žena před právem svědšiti aneb tlmačem býti v žád- néj při, to jim przekazy Kalezima 116b (daz vor worcht yn Calefy- mia). přěkaziti, pf. Kteřýž člověk do cizích zemí táhne po kupečstvie a bude obžalován ... aneb on žaluje na ňekterého, má se jim hned spravedlive státi, aby jim neprzekazel na jich cestě 139a (man sol yn nicht irren an seym wege); mají přikázati pokoj ..., aby jim žádný neprzesskazel(!) na jich boji 134a (daz si nimant irre an irem champhe); A ten jim nic nejmá przesskazet' (při boji) 134a (der sol si nichtez irren); v. předešlé heslo. 31 Slovník k Žilinské knize 481

Strana 482
přěkážka, f. Petr jest sobe tu třetinu tak osvobodil, aby on i děti jeho neb těch dětí potomkové, dokad by jse jim líbilo, v plně užívali bez(ze) vší przekazky ... přátel 96a1 (1515). přěmoci, pf. (Raněný) jest bližšie jeho przemoczy 109a (überwinden); Kterak já jeho za ten skutek przemoczy mám 141a (wy ich yn dez überwinden schülle); tých má žalobník sám sedm przemoczy 145b (über winden); tedy ten žalobník bliší jest jí przemoczy sám sedm s potcivými lidmi 142a (ist neher si czu uber winden); A tak (aby) jemu buoh pomohl przemoczy ten buoj 134b (daz yn got helfe czu irem champhe); Chce-li jemu poznati, dobře; pakli nechce, tedy chce jeho przemoczy svým životem, svým brunátným mečem a svú črvenú pavezí 142b (er wil yn über winden mit seynem leyb) ; Pakli on premuoz tohoto, který žaloval, teho svobodně propustí 134b (vichtet er aber sige); Když by jeden člověk ranil druhého na svobodnéj cestě bez viny... a ten člověk, kteřýž jest raněný bude se jemu zase brániti a przemuoz toho zase a volá 111a (gewundet er ienen wider); aby jeden člověk druhého člověka umrlého przemohl, ač by jeho omlúvali 126b ([W.: Alsus můz] man einen toten man wol weren, ab man yn bereden wil; špatný překlad); A pakliž by ku právu nepřišel, tedy jest prze- mozen sám v nespravedlivosti 141b (er ist selber überwunden un- rechtez); jeho nepřítel jest przemozen 148a (seyn veynt an urteyl sint bestanden); A jmá nad ním popraviti, jakžto by bojem byl pře- mozeny(!) 134b (alz ab er were mit kampfe überwunden). přepustiti v. propustiti přěs, praep., s akus. Který vuoz na most přijde prvé, ten má prvé jíti przes most 124b- (der sol uber gen); z druhéj strany potoka až przez přiečnú rolú má jmenovaný Oger s synem hraditi 92b2 (1497); Jeho dřeva haluzy nemají rósti przes jeho dvuor súsedovi ku škodě 129a (über den hof gen); kdež on táhne, bud' przes přívozy vodné 130b (wo er hyn zeucht an[!] uber schiffreich wazzer); A ktož by jel przes ten hajný dobytek 124a (wer reytet durch den ban vorst); Výš jeden a dvatceti let přišel člověk v své roky, przes šedesáte let již přišel jest do svých vyšších dní 147a (über sechzich iar); Když by raněn byl a to by zadržal a zamlčal pres noc 109a (dy sache über nachtigt); Pakliž to przes noc zůstane 126a (uber nachtet ez); A když by pak jeli lidé z jedné tvrzi 482

Strana 483
a udělají škodu a jestli sě nevrátí zase przez den a przez noc 144b (chumen sy nicht wider auf eyn tag und naht; = binnen t. u. n.); Jestli pak (obžalovaný) ujde, tedy zaručí a potvrdí tohoto przes jednu noc 146b (über twerhe naht); Když... by věc by stála przes noc 110a (sein sach über nachtet); Pakli toho zaleží przes noc, tedy tomu nic nemuože udělati 111a (ab vor nacht er[?] ist[?]). prěsíliti, pf., znásilniti E. žaluje ..., že na něm jest zrušil pokoj a przesylil jeho v královskéj svobodnéj cestě 142b (gewaldigt hot an dez keysers strazze). přeslyšěti, pf., uslyšeti, vyslyšeti že by jich mohli przeslysseti s teho domu 125b (daz man ez gehören müge auf dem hauz); Předstúpil jest před nás Jan Stáň... žádaje, že bychom svědomí poručenství aneb testament poslední Štefana Stáně przeslisseli a pro lepší jistotu v meské knihy zapsali 96a2 (1517); Prosil jest nás (Jakub mlynář), že bychom przeslyssali jeho svědomie 100a (1455); Matej, syn koláróv ... žádal i prosil jest nás, abychom diely mezi jím a sirot(!) ubožčíka Duré Křepčíka, svých vnukóv, przeslissali a przeslissewsse psaním potvrdzili 92b1 (1494). přůspolní, adj. Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú... jest odprošoval, a to lidmi řádnemi a zachovalemi, mezi kteremižto byly i przespolny lidé řádní a poctiví 77a (1561). přěstati, -stanu, pf. A na tom obě straně jsú przestali 93b1 (1501); Tehdy fašové jeho na tom jsú přestali a jeho svobodna jsú přepustili 86a1 (1474); A na tom ty strany zúplna jsú przestaly, že ... Maruše... jmají pokoj... dáti 89a1 (1482). přěstáti, -stojím, pf. žalobu, což by bylo(!) přes čas przestala 142a (clage, dy vornachtet ist). přěstúpiti, pf. Ktož své právo przestupil, bud zlodějstvím anebo lúpežstvím a najdú pod ním puol čtvrta peníze, jde jemu o ruku 135a (wer seyn recht verworcht hat). přěsvědčiti, přesvědšiti, pf., přesvědčiti, usvědčiti Aby oni (poslové) slyšeli, muož-li jeho przeswiedcziti 138b (ab man yn beteugen mak); Já jeho chci przeswiedcziti svým životem 134a (ich wil yn überreden mit meinem leib) ; bude-li v tom 145a (wirt 483

Strana 484
er iz über wunden); Ktož koho nemuož przeswiedcziti 106a2 (dez er yn nicht über winden mak); Ktož jistotu jmá na jednom člověku, ten musí větším svědomiem przeswiedcziti, než onen, což jich(!) ne- jmá 137b (Wer dye gewere hot an eynem manne, der můz mit merem recht gezeuge[?1, dann gener, der ir darbet); Onen, kterýž naň mluví, obdrží jeho sám třetí, ač jich jmá v svém domu. A pakliž jich nejmá, tehdy przeswiedczi jeho se dvěma svýma sedlákoma anebo mužma, co jsú jeho jistí 137b (gener, der auf yn spricht, beheldet yn selb dritte seyner mage[!], ob er sy hot; hot er aber ir nicht, er be- zeuget yn mit zweyn seyner in gebaure odir geporner man, dy seyn eigen[!] seyn); Sám sedmý toho má zbožiti, jestli žádný naň nemuož przeswiedssyti 110b (daz ymant auf yn gezeugen müge); A muož-li tento (Žid) przeswiedssiti sám třetí, on obdrží své peníze 120a (mak er dez bezeugen selb dritte); jestli by rány oběma smrtelné byly a mohl by to przedswiedssyt(!), všecko právo bude jemu potvrzeno 110a (ob erz gezeug hat, alz recht ist); Která žena bude obžalována o dlhy, kolik dlužna jest, muože ji przeswiedssiti 116b (man mag sy bezeugen); Sedláčí mistr, ten muože dobře svědčiti a przeswiedsiti svého sedláka 116b (Der gepawer maister ist wol gezeug über den gepawer); toho przeswiedssy jistinník dvěma člověkoma 143b (be- zeugt yn der sach walter mit czweyn mannen); A ten první raněný žaloval by toho dne ten hlavní skutek a przeswiedssy tými ludmi, kteříž jeho volánie slyšeli 111a (beweyse und gezeuge daz mit seinen schrey leuten); nemohl(-li) by pak tak przeswiedssyti, jakž právo jest 111a (nicht gezeuget alz daz recht ist); Opýtal bych (rkp. byl) se, kterak bych to preswiedsiti měl, což by mi pomocno bylo k mému právu 133a (wy ich daz gezeugen schulle); to má vedlé práva takto przeswiedssit 133a do sol er sich mit rechte alsus zu zyhen); to jeho chci przeswiedssyti s mými přivolanými lidmi 141a (dez wil ich yn über winden mit meynen schreymannen); on (pán) jest bližší tomu przeswiedssiti, než by onen (pacholek) mohl obdržeti 131b (er ist neher ym zu engen, dann iener zu behalden); však to muože stratiti, když bude przeswiedssena 113b (wen si dar umb beschuldikt wirt, do mak sy mit vorlizen). přeškážeti v. překážeti převésti v. pro-, přivésti Previda v. Prievidza přézě v. přiezě 484

Strana 485
Prchala, Prchal, Puchala(!), Přchala(!), m., jm. os. Michal Prchala 5b (1459); Michael Prchala 82a1 (1462); Prchala Mi- chal, náš spolusúsed 88a2 (1481); A na to sú přizvali k sobe pře lepšie svědomie dvú boženíkú, jménem Michala Prchalu a Matisa ševca 98b (1453); Tehdy pozvali Vrtek a Šváb švec tří boženíkóv, jedneho Mikle Prophetu a Michala Prchalu, Michala Hříčovského 5b (1459); Michael Przchala 5a (1450); rad(a) města žilinského... Hanus Ryš, Hansel Puchala 7b (1457); My Petr Polák, fojt, Martin masař... Michal Prchal vyznáváme tiemto písme(m) 101b (1466). při, praep., s lok. Spieže menovitá, kteráž przy dvoře toho člověka a zůstane po jeho smrti 117a (in dez mannez hof); Rychtář jim přikáže oběma, aby s pokojem byli przy svých domích 110b (einen rechten hantvride); Má-li ta žena k tomu svědomie čtyr muží, kteříž przy tom byli 116a (dy ez gehört haben) ; A jestli otec przy tom nebyl 139a (Ist der vater do pey nicht gewest); jakož sám pak przy tom jest 146b (do er selbe gegenwurtik ist); A przy tom sjednání teho statku beli(?) sú przy tom dobří lidie Štefan Šokot, Tomko 95b1 (1511); A v tom já prosím Mikuláše, syna svého, ačkoli jeho przy tomto mém poručenství není, aby on toto mé poručenství... zachoval a držel 96a2 (1517); A ten fojt má przy lidech býti 108b (chybná předl.: Der schultez sol bei leu- ten sein m. belehnt); Melicher starý, někdy spoluměštěnín náš dobréj paměti, u veliké jsúce nemoci poručenstvie při smrti svých statkuov učinil a dětí svých rozdělenie 95a1 (1508); A vuon ješče sa przi dobréj pameti zezval jěst dobřích lidí, testamentáře 90a2 (1488); Což kolvek my zjednáme s svrchu psaným Niklošem, to má zjednané býti a ona má pri tom zóstati a na tem dosti meti 7b (1451). přič v. pryč příčina, f. Vzdali jemu (švakru Jiříkovi) ten duom ... mocně před námi, a to takovú pržicžinu a měrú, aby ... Jiřík Vladař těch osmnácte zlatých zaplatil 87a2 (1479). přičíněti, impf., přidávati těch dvanádcte lidí ... ujednali sú Kotršovi záhon polí ..., aby tiem Dubenskému odbyl, neumenšujíce platu, ani Kotršovi ani Duben- skému prziczinegicze 102a (1481). přičiniti, pf., přidati, připojiti Ktož druhému meč... vezme..., schová-li pak to ... jakžto by jeho 485

Strana 486
vlastné bylo neskryté a smie na to svú božbu przicziniti 145a (tar dar seyn ayd czu tun); My rada... dali sme i ... dáváme... Matějovi sú- keníkovi i tomu, ktož by ten kus země s jeho vuolí jměl a držel, že moci bude a muož rybníky jím sobě opraviti i s tiem, což muož zhuoru przicžiniti bez škody lidské etc. 87a1 (1478); — přičiniti sě. A prosím tebe, jako sem počal murovati a opravovati kostel Božího Těla, aby ty to těmi pěnězmi domuroval s pomocí dobrých lidí a k tomu aby sie prziczinil 91a1 (1485); A jestli pak on svú přísahu k tomu przyczynie, tedy to platí bez osudu 119a (tut er do seynen eyd czu). přičiňovati, impf., přidávati Z toho kusu země... má (Matěj) s svým platem dávati dva malá platu penieze; tomu s toho tu przičiňugem 87a1 (1478). přidati, pf. To jest przidano k podešvám mostským i vodním polovici 135b (špatný překlad: Daz gibt man zu wazzer zolle, zu pruk zolle daz halb tayl); Městský posel... má moc založiti každého ... člověka s právem, což mu s ortelem przydano bude 141b (špatný překlad: do er mit urtail czu gegeben wirt); Milí páni, teď sem dal Švábovi dóm svój za jeho dóm a przidal mi 40 zlatých hotových 100a (1454); A k tomu Manžel przidal sirotám dva zlatá 102a (1492). — přidati sě. Przidalo se, že smy byli šli do Přievize na jarmerk, a tu sú přišli před nás Michal Til 99b (1454); (stalo se, přihodilo se). přídavek, m. přidal mi 40 zlatých hotových ... Tehda Šváb řekl: „Milí páni, teď já dóm svój slobodný dávám Petrášovi za jeho dóm a dávám przid(avk)u XL zlat. 100a (1454). přiečka, f., svár, spor Protož učiňva mezi sebú jednostajné dokonání, aby ... děti tvoje i ty s manželkú mojí i s dítětem mým nesnázky a przeczky nejměly 82b2 (1469). přiečný, adj., příčný A z druhéj strany potoka až přez prziecznu rolú má jmenovaný Oger s synem hraditi 92 (1497). přiekopa, f., příkopa Přykopu a tu horu (zrušené tvrze, hradu) mají zarovnati 143a (Den graben und den perk sol man ebenen). 486

Strana 487
přielišný, adj. Jediné toliko jeho (muže) prosím, že by mi nátiskuov przilissnych nečinil 90a1 (1485). přietel, m. A ty peníze vzel jest Pavel Mezierka z Nového Města przietel těch sirot 93a1 (1498), příbuzný; žádný przietel muoj nad ni aby práva bližšieho k tomu nejměl 88b1 (1481); aby žádný przitel muoj k tomu bližší nebyl krome Šimka, muže mého 88b1 (1481); Katruša Martina nejmá z ničeho nigdy napomínat aniž jéj který przytel 4b (1459); A oni (děti Polákovic) od sebe i od každého svého przitele osvobodili 87b1 (1479); ty peníze žádnému jinému przieteli svému neporučuji, jediné svéj manželce 92b1 (1499); těch peněz zachovati i žádati jmá a mocen jest ten, komuž by dobrému člověku poručil, przieteli svému 84a2 (1469); zdávám ... po mojí smrti žádnému przieteli, jediné jemu, krom toho, což bych mohla s jeho dobrú vuolí poručiti przie(te)li svému nebo na které záduší 90a1 (1485); že jest jemu přirozený przietel 137b (špatný překlad: seyn geborner eigen[!]); A jestli syna nejmá, tehdy erbuje na svého bližnieho strýčence, to jest od otce jeho bližní przietel 137a (daz ist von vater halb seyn nechster freunt); Jestli jeho syn bezpráví udělá neb jeho przitel 140a (ob seyn sun unrecht dink beget oder seyn mage); přišel-li by pak toho zabitého przytel 110b (seiner vreunt einer ienez, der do tot ist); uči- ní-li škodu svému pánu anebo svému muži neb svému przieteli 138b (seym mage); erbuje... ten erb na najbližšího svého přirozeného przytele 115b (an den nechsten eben burtichen magen); on má svědo- mí míti cuzé lidi a žádného przytele 121a (nicht seyne mage); Když by zabil člověk svého otce aneb bratra svého nebo svého jinšího przytele 111b (seine mage); což by jeho przietele byli 137b (dy seyne mage seyn); Umře-li muž, kterýž děti jmá, kteréž ještě nezrostly, jejich bližní przietele přirození... muož jich zprávce býti 145a (ir nechsten[!] eben burtich wer mak ir vormünde seyn); jeho przitele za ten dluh jeho víc nemohú obžalovati 141a (chayner genez[!] freunt); I řekl, že by jemu przietele přivolili, aby prodal 100a (1454); tehdy przietele naši, ktož by kolvěk k tomu bližší právo jměl, on toho... bude požívati 88b1 (1481); již jmenované paňé Maruše již jmenovaní przatele nebožtíka pana Štancle jmají pokoj dáti 89a1 (1482); A po smrti Mikuláše Beznosého przatele a bratří jeho nechtěli sú bez toho býti, než aby věděli, což by jmělo býti na sirotu s těch 487

Strana 488
statkuov 89b1 (1485); Tehdy žádný nechtěl ten dóm kúpiti pro ty przie- tele a zvlášče Vaňka 12b (1462); Božejný člověk nepotřebuje... své przietele jmenovati 137a (noch seyn vir anen nennen); má své syny i všecky své przytele od zlého kusu... zachovati 140a (seyn mage); když dva przytele spolu smluvie a zjednají 111b (Von sunung, dy do- gemacht wirt); jmám v cizích krajinách bratry a p(řá) tele ( = přátele) jinší 89b2 (1485); A oni jsú jí slíbili před námi..., že jí z toho nikdy víc upomínati nebudú, ani kto jinší z jich potomků anebo przatel 85b2 (1473); teď já nemám zde žádných przatel 89b2 (1485); A on Ondrúš... napřed menovanú Dorotu Martinovu má zastúpiti a zastupuje ode všech svých przatel i od svých dětí 85b1 (1473); Martin mlynář... žádal jest nás, abychom jemu zapsali v meské knihy ujednánie a roz- dělenie statkóv przatelow a bratřóv 92a2 (1493); A Ondrej... tu jest vajčařce svobodil od sebe i vodde(!) všech svých przateluow 94b1 (1507); Petr mlynár z mlýnu nišního(!) všech przatel manžělky své jest v plně a docela odbyl od třetiny své 96a1 (1515); von... ci- zého člověka odehnal od domu ... a zbyl všech przatel 103a (1524); po mojí smrti aby toho svobodně užívala krom upomínání przatel mojích 89b2 (1485); což bych já mohl s její dobrú vuolí poručiti p(řá)teluom (= přáteluom) svým t.; Petráš nás prosil, bychme jemu dali den na porazenie k svéj nevěstě a k svým przietelom 100a (1454); Fojtovi a konšelóm v Žiliňe, našim przitelom příjesvým(!) 4b (1457); což bylo zjevené jejich przitelom 126a (do sey[!] ir vormünde ir eben bürtich[!]); stala se smlúva mezi przately 94b1 (1507); Oříško udělal poručenství mezi syny svými a jinými przately 97a1 (1518). přietelkyně, f. Který člověk vedlé práva svuoj život ztratí, jeho bližší przitelkynie vezme jeho erb 136a (sein nechste mage); Když jednomu muži umře žena a dětí s ní neměl, tehdy její zbrojičku jmá vzéti najbližší jí przitelkynie, to jest sestrenice (sestrinecze) 145b (ir nechste niftel). přátelsky adv., k adj. přietelský, přátelský V tom Jan a Štefan Gardoš mezi sebú z dobré vuole a przatelsky umluvili, že 87b2 (1479). přietelstvie, n., přátelství Když by smlúva se stala mezi dvěma od lidí a zjednali by przytelstwie a pomeřili jich 111b (Wo ein sunung gemachet wirt); Von podlé przatelstwi krevnieho manžělky své cizého člověka odehnal od domu toho 103a (1524); Lidé litujíce jedné i druhé strany a poňevadž 488

Strana 489
švagrové byli, na to se vzali, aby jich v przatelstwi uvedli 77a (1561). přieti, přáti, impf. Oni znamenavše, že toho domu nemohú skrze svú chudobu obdržeti przegicz ho radše švagru svému Jiříkovi Vladařovi..., vzdali jemu ten duom 87a1 (1479). přieti, příti, impf., zapříti Pakli by toho chtěl przyti, má se za to božiti 121a (der ez aber lou- kent, er sol vor sweren). Přievizě, Previďa, Pri-, f., jm. míst. Přidalo se, že smy byli šli do prziewize na jarmerk 99b (1454); Při- stúpil ... z třecí strany Šimek z Prewidie 84b2 (1470); Tet (!) máte penieze na dóm v Prywydy 2b1 (1460). přievoz, m. Každý člověk jest svobodný, buď na voze neb na koni jede, kde prziwozu aneb mostu nepotřebuje 135b (wo er schiffes oder pruken nicht bedarf); A onen musí po něm choditi přes čtrnáste nocí, kdež on táhne, bud' přes przywozi vodné, a jestli on provede 130b (wo er hyn. zeucht an[!] uber schiffreich wazzer). přiezě, přé-, příze, f. Již slyšte, co k ženám sluší zbroje ... patochy, sviecníky, len, przeze, plátno 114b (garn). přiezn, přiezeň, f., přízeň Každý muž muož sobě buoj právem obdržeti, ač jeho nařeknú, aby bojoval po poledni, než by pak v tom przizen byla 134a (et en wer denn gunst do vor). přihaněti, pf., (pol.) příhanu učiniti Když žena... děti bude míti, prvé než jí pravý čas přijde ... muož jemu przyhanieti na jeho právě 147a (man mak ez beschelden an seynem rechte); A když by pak žena po svého muže smrti dietě poro- dila po jejím pravém času, také tomu může przyhanieti 147a (mak ez auch beschelden). přihledač, m., pozorovatel Jestli že ten, kterýž uražený jest, žádal by toho od něho dřeva, tehdy ten przihledacz nejmá toho učiniti bez přivolení svého rychtáře 134a (ob er wunt wirt oder dez baumez gert, dez selben sol er nicht tun). přihnati, pf. Jestli (pastýř) to zase do vsi neprzyzene, to musí on zaplatiti 118a (prenget er iz nicht wider in daz dorf); O tom (tem) dobytku, co 489

Strana 490
pastýr (-ř) neprzihnal zasě(-e) domuov (do vsi) 105b1, 118b (in daz dorf nicht pracht hot); Kteřýž svého súseda dobytek s večera przizene do svého domu 119a (ein treibet); A jest-li řeče pastýř, že není předeň przyhnano 118b (iz sey nicht vor yn getriben). příhoda, f. Jeho osud (posla městského) také jest dvuoj a oplacen bude jemu po jeho przyhodie, zaniž on jest městským poslem vyvolený 143b (Seyn buze ist auch ezweyvalt und vergilt! [= m. wergelt] noch seyner ge- purt, send dem mal, daz er czu vronen poten derkorn wirt); chybný překlad. přihotoviti, pf., připraviti Umře-li muži žena, kteráž dětí nemá, její vnúče, kteráž její radu má, má mužovi postel ustlati a przyhotowiti 114a (seyn bette beraten). příchodný, příchodlný, adj., přišlý; lenní O lidech przichodlnych 137b (Von in chumen leuten) = o 1. przichod- nich 106b2; A ti také, kteřýž den a rok v rychtárových čtyr stranách bydlí, tých také oddělilo právo nespravedlivých a osúdí jemu vlastné zboží i przychodne; tedy przystawne zboží pánóm a vlastné zboží k králi. 147a (vor teylet ym eygen und lehen: daz lehen den herren ledik, daz eigen in den chünichleichen gewalt). přichylovati sě, impf., přikláněti se Jestli pak zhrdá svým právem před právem a przychyluge se na jinší právo..., stratí obě právě 127a (helt sich czu eynem andern recht). přijednati, pf., sjednati že jsú ty siroty ... vyplatili... a do konce odbyli s svých statkuov tak, jakž dobří lidé ... jim przigednali 102b (1503); A v těm jednání oni sú tím obyčejem v dobřý konec přivedli (prze-) i przijednali její (= jí), paní Dorotě IIII slatie(!) a jěmu knězu Martinovi XVI zlatých 90b1 (1488). příjesvý(?), adj., našim přítelóm przigeswym 4b (vsl., pol.) = = příznivým přijěti, pf. Tehda, když pán náš pan Pangrác przigel z vojny, i řekl Petrášovi 99b (1453). přijieti, přijědu, pf., přijmouti Jestli pak člověk slíbil, ktož zboží má zůstaviti po sobě, že jemu tu póžičku splní, a učiní-li to a dá onomuno věděti s svědomím, že potom právo przygme, a žádá to ten pro(!) svú núzi, umře-li pak ten pán 490

Strana 491
a žádá toho ten pójčiti a nemóže-li od něho míti tu žádost, jest práz- den od něho, a to má objezditi a nemá se leniti, jestli onen toho potom muože dojíti. 144a (enpha; jinak překlad špatný); tu smrt, kterúš jest zaslúžil jeho ženy otec, za to je on i trpěl i pokánie przival 4b (1457); jest-li jemu dlžen... za erb, což by byl przyval 121a (von erbe, daz er enphangen habe); A oni, testamentáři przijeli ješče dobřých lidí k sobe 90b1 (1488); již psaný Vladař ten duom k svýma rukama przival 87a2 (1479); Pan Martin čtyři sta zlat. odložil a ten statek svobodný od nich przigel 87b1 (1479); tobě známo jest, že jsi ty... vedlé našéj dobréj vuoli(!) ten duom, kteřýmž není vládneš, kúpivše przigel a požíval... v summe zlatých 132. 92a1 (1494). přijímati, impf. Já své zbožie všecko po smrti mojí a manželky mé porúčiem Aronovi tak, že jmám hospodářem býti, ... tak také, že na žádné diely ani já, ani moje paní, neprzigimam, ale na všecko své zbožie 101b (1468). přijíti, přijdu, pf., Když se dva člověky mezi sebú raníta a przygdu oba před právo 110b, 110a (chümen si für gericht); své kupečství muože obdržeti dobře, ač przygde s svým svědomím 122a (chümt er mit seinem gezeug); Který vuoz na most przygde prvé, ten má prvé jíti přes most,... a také což prvé k mlýnu przygde, to má mléti 124b (chümt); Kterak lidé mají przigiti před právo 106a2 (chumen); przigde(-li) onen prvé, na kohož žaloba jde 122a (chümt iener vor); a nemuož-li on k právu przygiti a žalovati 111a (mag er vor gericht nicht chümen); ten duom její karlíkovský má skrze dluhy na cizie ruce przigit 87a1 (1479); vyznávámy ..., že jest przissel před nás Nicolaus Polák z jednéj strany a cery jeho 98b (1453); A toho na svedomie przissel jest před nás Čičkan i vyznal jest před námi, že 99b (1453); A v tých dvú nedělú Petráš opět przissel před nás 100a (1454); A potom po třetí przissla jest po ostatní peníze sama 88a2 (1481); milí páni, prissli ssme od svéj nevesty 7b (1451); Ten šerm(!) mají jim právě děliti, jakž jsú najprv k sobě (bojovníci) przissli 134b (wy si erste zu samen chu- men); Známo činíme písmom tímto, že przigda před nás Matěj kováč, spolusúsed náš, vyznal jest, že 100a (1481); všickni čtyři... před nás v plné radě przissedsse ..., vyznali jsú 82b1 (1468); ktož jeden dru- hého žaluje, tak dlúho žaluje, že musí przigiti na teho, kterýž jest jeho (koně) ... vychoval 130b (biz man chumt auf den, der); Pakliž 491

Strana 492
by na ně (bezprávné) žaloba przissla, musí odpoviedati v právě, kdež jsú zachováni 136b (clagt man uber sy); Neprzigde-li pak on na svú škodu a stane sě jemu škoda samému, ... tehdy jmá tu škodu platiti podlé práva 138a (chümt er auf seymen schaden nicht auz); a pakli by kde (na takového, škrtnuto) naň przyssel, že by ho mohl staviti pro ten dluh 121a (wu[!] man yn an chumt); A vždy jeho nemají dáti A przysslo(-li) by k boji, že by žádal bitku, jestli by mu chtěl státi 132b (den noch schullen sy yn nicht antworten vor czu camphe, ab sy yn[!] mit camphe besten wollen); Purkrabie a fojt, ti mohú každý den súditi za(!) peníze bez(!) úžery(!), leč by przysslo, že by božejník obžaloval hostě 108b (ez en sei denn daz ein burger); Jestli by jemu šlo o hrdlo, tedy musí dáti a odložiti své peníze na to usa- zené; pakli przygde o ránu, tedy polovic tomu(!) zaplatí 146a (get ez an den leip ... für eyn champh wunden eyn halb wergeld) ; A když ženám przygde k božbě 147b (wo ez den frauwen czu eide chumt); A když dietě k svým rokóm przigde 147a (czu seynen iaren chümen ist); Najposlednější penieze, totiž puol druhého sta zlatých, mají mezi rukama svýma držeti a zachovati napřed psaným Štefanovi a Melicharovi tak dlúho a pokavadž k rozumnému věku a k člověčstvu przissli by 82b1 (1468); Výš jeden a dvatceti let przyssel člověk v své roky, přes šedesáte let již przyssel jest do svých vyšších dní 147a (so ist der man czu seynen iaren chumen..., so ist er bobin seyn tage chümen); Pakli se oddá, když przygde k jeho rokóm, przyssel jest, on se jest vysvobodil od práva světského i zemského 115a (ein man, der czu seynen iaren chümen ist); A pakli by ten úterý przyssel v den sváteční, tedy muož tu věc konati na ten(!) den aneb na třetí den 108b (chümt aber der dinztage an einen veiertag); A ten duom, kterýž měl (Blažek) mezi námi po jeho smrti przissel na jeho děti a na ty tři braty nedielné 100a (1454); Pakli by na Jana milý buoh smrt dopustil, aby to všecko zasě na Annu, manželku mú przisslo 93b2 (1507); Potom na tom statku otčizny Barbořiny ... przisslo na Šte- fana Gardoše po jeho ženě sedmdesát zlatých 87b2 (1479); A v tom jest šla do Slieska... A když zase przissla, przissla před nás i řekla 100a (1454); A ty peníze potrávivši, przissla jest zasě k svéj dievce Barboře (k d. své B.) 88a2 (1481) t.; Když jest matka tvá przissla zasě k tobě z Polsky, přinesla-li co s sebú? 88b1 (1481); Které svědomí člověk před právo zúplna przigiti jmá,... to jmá býti před právem pověděno pod božbú 138b (Welchez gezeugez der man vor gerichte- 492

Strana 493
... volkümen sol; rozdělil sloveso: vol = zúplna, chümen = přijíti); A jestli by se zdařilo na ten den, že by i on umřel, tedy mají jeho chovati až do třidsátého dne, dokadž to bude opraveno, že by mohl przygiti k pohřebu 113b (překlad nesmyslný: daz sy sich mügen be- staten, aby se mohli, čeled, opatřiti, unterbringen, nikoli pohřbíti). přikázanie, n. Také nemóže (rychtář) žádné przykazanie, ani prosbu, ani službu, ani žádné bezprávie zemské usaditi, leč by země vyvolila 139a (Er mak auch chayn gebot noch heruete ... auf daz lant seczen). přikázati, pf. A potom opět má (rychtář dlužníkovi) jemu przykazat, aby platil v osmi dnech 121a (so sol er ym gebieten zu gelden); (Jestli) jim przykaze oběma, aby s pokojem byli 110a, 110b; gebeut (peut) yn der richter beyden vride (einen rechten hant vride); leč by jemu od práva bylo ... przikazano, aby tomu byl pokoj dal 137a (Iz sey denn, daz... vride dor über geboten sey); Žádný člověk nemá trhá- nie činiti, nebo v městech jest przykazano, aby žádný trhač nebyl 140a (Nimant sol chayn rayse tun, wenn rayse in den steten, den vride gepoten ist; Reise = aufbruch, zug, kriegszug, -fahrt); Pod tím, jakož jest čára pokoje przikazana 134a (Noch dem daz der chreiz geboten wirt). přikazovati, impf. A dále przikazugi tobě, aby Mikulášovi, bratru svému dal fl. 4 96a2 (1517). přikryti, pf. Její vnuče ... má mužovi postel ustlati... a jeho lavici polštářem przykriti, jeho stuolec (-ecz nadepsáno) poduškú przykriti, jeho stuol obrusem a okolo ručníkem 114a (sol... beraten [berichten] ... seyn bank mit eynem polster, seyn stûl mit eynem küssen). Příleský, m., jm. os. Urozený Adam Przyleski z Oblahova 104a (1561). přiložiti, pf. Boží-li se jeden druhému před právem, muože pryložiti i odložiti a proto tím nestratí a nepropadne osudu proti rychtárovi 123a (mag auf legen und ab nemen an urlaub). přímluva, f., anspruch, nárok, požadavek O zemích neb erbích, naňž (na kteréž) by člověk przymluwu měl 140b, 107a2 (Von erb, daz eyn man an spricht). 493

Strana 494
přimluviti, pf. Žádný božejný člověk nepotřebuje ... své přietele jmenovati, on by przimluwil svým haneblivě 137a (Chein schephenbare man darf... seyn vir anen nennen, er enspreche seynen [v předloze je mezera, chybí: genoz] feinleych [asi peinlech = champhleich ansprechen, grůzen]). přinésti, pf. Tehdy Gregor... svědomie na tu řeč, ... list pod pečetí byčanskú jest przinesl 93b1 (1501); Ale Lorenz przinesl jest list pod pečetí městskú panů Vratislavan 88b2 (1482); I przinesl jest (Šváb) před nás před plnú radu registra i učinil... počet 99b (1454); Já tebe opytuji, ... když jest matka tvá přišla zasě k tobě z Polsky, przi- nesla-li jest co s sebú (?) 88b1 (1481); Jestli sě on osvobodí před krá- lem, jmá listy przinesti pod královskú pečetí, že 145a (sol prife pren- gen); Žádný ortel nemá do královstvie v Saxoní przynesen býti 127a (daz man chayn urtail ezu recht vor dem reyche in Sachsen vindet); Kterýž člověk jest zaručený a před právo przynesseny bude 146b (für gericht wirt bracht); Jestli przynesu umrlého k právu, když nejest pohřeben 109b (Von dem toten, den man vor gericht pringet unbegraben); (Lúpežník), kteřýž jest polapen i s tiem kusem hlav- ním a před právo volajíce a osvědšujíce przynesen bude 141a (mit gerüfte pracht wirt); ulapil sem a przynesl sem jej před právo 132b (habe yn für gerichte bracht); O tom (tem) dobytku, což przinesu před právo 105b2, 118b (daz man vor prengen zol dem richter); jestli przinese jeden druhého v škodu 108b (brenget er yn in einen scha- den); A ten jistý, co žaloval, jestli przynese v škodu tohoto, koho ob- žaloval, ... propadne osud 108a (pringet er ienen in cheinen[!] scha- den); muož jeho zasě przinesti na své miesto svobodné 137b (prengen yn wider an seyne vreyhayt); Když rychtář zapovie člověka aneb v královskú moc przinese 145a (in dez chünigez echte pringet); Pojme-li muž jednu vdovu a jestli zboží spolu neprzynesli a spolu nabudú zboží 115a (han si nicht gutez czu samen bracht). přinucenie, n. Matúš Maňko... vyznal jest svým živým hlasem dobrovolně bez všeckého przinuceni takto 83a1 (1469); A protož, milí páni, račte věděti, že teď stojíc před Vaší milostí,... dobrovolně, bez všeckého przinuczeni já Šimek... (porúčiem), aby v tom všeckém statku... moc a vládu jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481). 494

Strana 495
připomáhati, impf., pomáhati A jestli otec při tom nebyl aneb k tomu neprzypomahal..., zůstane bez škody 139a (hot do czu nicht geholfen). připověděti sě, pf., poddati se Který sě jednomu pánu odpovie a druhému sě przipowie 137b (Wer sich einez herren entsaget und eynem andern zu saget); O tom, který by sě (se) jednomu pánu odpověděl a druhému by sě przipowiediel 137b, 106b2 (zusaget). připraviti, pf. A prosím tebe..., aby ty to ... domuroval a k tomu aby sě přičinil... a těmi pěnězmi k hrobu mne przip(ra)wil. A on Mertuš to jest učinil a domuroval... i také k hrobu przip(ra)wil jako dobrý člověk 91a1 (1489); A toho škodného mosí s téj škody vypraviti, kteréj jej škodě przyprawil 108a (do er yn ein hot bracht). přiřéci, pf., přiřknouti A (jestli) prvé jemu bylo przyrzeczeno v jeho právě, ... tehdy onenno stratil všicku při 110a (špatný překlad: und mitet einen man gegen einem chemphen auf den andern, [der] unbescholden und unvor- sprochen[!] ist an seinem recht); A to sú ti dobrí lidé tak przirzekli, že mateři Jakšovéj s tých 12 zlatých 4 zlaté (sloveso chybí: měli dáti [?1). přiroditi, pf. Kde sedláci v nově ves osazují ... těm muože ten pán... dáti erbové dluhy, jakž jsú pak oni k tomu zboží neprzirozeni 138b (alleyn [= wiewohl] seyn sy czu dem gute nicht geboren). přírodný, adj., přirozený, vlastní Teda usadili na to ty dobré lidi, testamentáře, i o tu věc, co sě dotýče poctivého kněze Martina, bratřa przirodného panní(!) Barbořy, na jednáňé 90b1 (1488). přirovnati, pf., přirovnaný, rovný (rodem) Protož má býti její řečník jí przirownanij v rodě, kterýž jest muž, a ne její vlastní muž 147b (Dar umb můz ir vor münde seyn ir eben- burtiger swert mage und nicht irez mannez). přirozenie, n., původ Každý člověk má osud podlé svého przyrozenie 109a (noch seiner gepurt); (Žena) obdrží své právo vedlé její przyrozeni 147b (noch irr geburt); O przirozeni rychtárském 106b2, 138a (Von der gepurt der richter); žena, kteráž jemu rovna jest vedlé przyrozenye 112b 495

Strana 496
(ym geleich ist an der gepurt); pišci a ti všeckni, kteříž sú zma- tečného przirozeni 147a (dy unechte geborn seyn); a bylo-li by tak, že by druhý nebyl v tom przyrozeni, ten nemuož jeho erb vzíti 113a (wer zu[?] dem andern ebenpurtik nicht in[?] ist, der); Onen jest dlužen spustiti jeho erb, ač jest jemu rovné przyrozeni alebo nenie 143b (ist er ym ebenpürtik oder nicht); tomu jest právo podlé jeho przyrozenie 109a (dem sol man buzze geben noch seiner gepurt); Musí jeho penízmi uplatiti vedlé jeho przyrozenie 109b (alz seyn wergelt stet); Kdyby se dva ranila mezi sebú a ti by oba přišla od slovenského przyrozeni, avšak by neuměla slovensky 110b (di beide chumen von windischer art und doch nicht windisch sint); než já mluviem(!) o rytierském przyrozeni, a ne o těch, což přislúchají k městskému ščítu 115b (Welch man von riters art nicht en ist); Švábové lají... ortel v jejich przyrozeni 127b (in schwe- bischer art). přirozený, adj. Žádný nemuož nabývati jinšího práva, než což jest jemu przyrozene 127a (wenn a[1jz ym angeporn ist); druhému netřeba odpovídati..., leč by jeho povinil s tím jazykem, kterýž jemu jest przyrozeny 110b (mit der sprache, dy ym angeporn ist); Chce-li pán odkázati svého muže dluhového od svého zbožie, kteréž jemu ne jest przyrozeno 144a (daz ym nicht angeboren ist); Ktož otčiznu pýtá, ten jmá od meče počéti, to jest jemu od otce jeho przirozeno 136b (wer herwette vordert, der sol von swert halben, daz ist von vater halben, dor czu geporn seyn); Pojme-li muž... vdovu, ... a umře ten muž a také ta žena, synové, co jsú tu przyrozeni jeho, oni vezmú ty role i to zbožie prvé, než téj ženy synové 115a (dez mannez süne, dy ym eben bürtich sint); kterýž by byl prvé jeho przyrozeny nebo prvorozený toho hnízda, ten to ptá przyrozene před právem, jakžto dobytý kus 127a (alz er iz gezeugen mak, daz eyn seyn vorvodern genez vorvo- deren oder ienez vorvoderen seynez vorvoderen herwette irvordert habe); Každý muž... erbuje... ten erb na najbližšího svého przy- rozeneho přítele 115b (auf den nechsten ebenburtichen magen); je- jich bližní přietelé przirozeni... muož jich zprávce býti 145a (ir nechster ebenburtich wer[?] mak ir vormünde seyn); Rekl(-li) by tak, že jest jemu przirozeny přietel 137b (daz er seyn geboren eigen sey); Proto nemá žádati z lidského záňadří dotad, dokad jest przy- rozene zbožie 113a (dy weile dy eben burtik buseme do ist). 496

Strana 497
přísaha, f. Ostane bez osudu, jestli to muože dovésti z przysahu, že to učinil v núzi 118b (Ab er ez beweisen tar auf den heiligen); S práva kru- pinského tak bylo potom vyřknuto, že by Š. Dlúhoš pod przisahu pověděl, co těch peněz bylo 93a2 (1501); Jan Oříško postavil jest... súsedy našě Lacka Rašovského, Štefana Dlúhoše, kterýžto na przisahu znali jsú před námi, že 96b2 (1518); I znal jest (Dřienovský) pod svú dobrú věrú a przysahu takto 96a2)1517); Tehdy pozval jest k sobě Turský dobré lidi..., kteříž k své przisaze vyznali takto 91a1 (1489); Tehda je úředník panský Švába přitiskel k przizeze 99b (1454). přisahati, impf. I mosil je krem všeho práva przissahat jakžto protiv moci 99b (1454); — přisahati sě: Má se na hlavě koňovi przysahati 133b (sol auf den heiligen dem phert auf dem haupte sweren). přísažný, přísěžný, adj. Jano Buš, ... Míšo Hanzel, Przysaznij z Rájce 77b (1561); Kovář Ondrej, Dúro Velk, Przysaznij z mestečka Bytče 77a (1561); A pakli se táhne na svědomí przysezne sám třetí 130b (daz yn zeucht auf den heiligen selb dritte); Takový slib jmá každý člověk udělati za zabití, za zamordování aneb za ochromení, za sě a za svého przisez- neho tovařiše 146a (für sich und für seynen rechten gesworen mag). přisíliti, pf., donutiti A muože(-li) naň to dobře provésti, že jeho nevěrně k tomu slibu przysylil 121a (daz er yn ungetreuwelich czu dem gelübde getwun- gen habe); Kdyžto jeden člověk druhého řeč mluviti má, kdyžto or- telem bude k tomu bude(!) przysilen v kusu hlavném 131a (do er mit urteil getwungen wirt). přísluch, m., právní nárok, co komu náleží A druhé vezmú děti anebo ktož k tomu erbu przysluch pravie 117a (daz ander nemen dy chinder oder sein recht erbe); Najprvé k ní (ženské výpravě) přísluší(!) všeckny šaty, co ženy nosí a jinší przy- sluchy, což na ty šaty přísluší 114b (alle weyblich chleyder, dy frau- wen tragen und do dy bei iren gewerem[!] sint); žena nemuož bez slibu svého muže své zboží rozdati, ani prodati ani jejie života przysluchij ponechati 147b (noch ir leip gezeug lazen). přislúchati, impf., náležeti Kdež dva muži nebo tří k jednéj vojně(!) przysluchagi 115a (zu einem hergewette gehören); všickni se dělé jednostajně, kteříž k to- 32 Slovník k Žilinské knize 497

Strana 498
mu przysluchagi 113a (dy sich dar czu gestuppen mügen); Tedy przyslucha k temu mužovi k jeho polepšení napřed kuoň 115a (do gehört czu); Každú ženu erbuje dvú vozú(!) kolesa(!) na její vnuku, což po ženě przyslucha 115b (dy ir von weyb halben besippet ist); Vezme jeho erb po jeho smrti i svým dětem, ač po něm przisluchagi 137b (ob sey [m. sy?] noch ym gehorent); on má svědomí míti cuzé lidi a žádného přítele, ani žádného, což by k němu przysluchal 121a (noch cheynen, der ym czu gehört); klisice polské, kteréž k robotě przysluchagi 119b (dy czu voller arbait tugen). příslušějúcí, adj., z part. -šějě k příslušěti Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest se všěmi duochody k tomu fojtovství przislussegiczymy 83a1 (1469); A manželka, také i děti, již jmenovaného Mikuláše v statku... i ve všem k tomu przi- slussegiczym toho času má též s pokojem... zuostati od Ondrúše 83b2 (1469); všecko jiné zbožie, kterým kolvěk jménem jmenované, tehdy na ně przislussegicze, nic sobě z toho nevymieňujíc ani pozuo- stavujíc, prodali a spustili 82b2 (1468); manželka jeho ... a děti jeho aby pokoj dali jemu v bydlení a požívaní se všemi duochody k též očizně v Nedězi przislussegiczych(!) 82b2 (1469). příslušěti, impf. Všeliký poklad, kteřýž pod zemí zakopán jest, ... to przyslussy k krá- lovéj moci 147a (gehört czu dem chünichlichen gewalde); Což bylo o třidcet lanuov, to przislussi hrabství 138b (gehört in dy grafschaft); Ona vezme všecko na tem zboží, což jí právem przislussy 127b (sy nimt al ir recht an dem gute); Co k ženám sluší zbroje?... Najprvé k ní przyslussy všeckny šaty, co ženy nosí a jinšie přísluch, což na ty šaty przyslussy (waz czu frawen gerade gehört); A pakli byl hos- podář kramárem aneb hostinský hospodář a měl by postel neb pol- štáře, podušky aneb stříbrný sud, což by svým hostem potřeboval anebo kramár k svému krámu chtěl by prodati, to przyslussy a erbuje mužovi a nic ženě 114b (daz gehört zu dez mannez erbe und zu frawen gerade nicht); Přijde-li ten, co jemu przyslussy, v šesti neděléch, má se k němu jíti sám třetí 142a (dem iz czu gehoret). příslušný, adj. Již slyšte o mužském erbu. Kteřýž jemu przislussen jest, což by naň zemřelo po otnéj smrti, to udělá všecek jeho erb 114b (Nu hört von dez mannez erbe. Dy ym eben bürtihe[!] sint, waz auf di ersterben müge noch dez vater tot, daz tut alle seine erbe). 498

Strana 499
přistati, -stanu, pf. Kdož(?) muož v erb vdově przystati v její zbožie, ten prvé než ten třidsátek bude slúžen 113b (špatný překlad: Der erb mach wol varen czu der witwen in daz gut, ee dem dreizzichsten). přístavný, adj., najatý (přístavné zboží = příchodné = léno) A ti také, kteříž den a rok v rychtárových čtyr stranách bydlí, tých také oddělilo právo nespravedlivých a osúdí jemu vlástné (wlasstne) zboží i příchodné. Tedy przystawne zbozy pánóm a vlastné zboží k králi 147a (vortaylet ym eygen und lehen; daz lehen den herren ledik, daz eigen in den chünichleichen gewalt). přístup, m. Jestliže by Manžel kdy prodával ten puol pruta rolí, tehdy aby ty si- roty mely przistup k odehnání; pakli (by) zasě ty siroty predávaly ..., tehdy aby Manžel mel pristup slobodný k odehnání 102a (1492). přistúpiti, pf. Oznamujem, kterak przistupil jest pred naši plnú radu... Michal Prchala 101b (1468); A Martin Nedvěd przistupil jest před nás... i vyznal jest před námi 85a2 (1472); My... vyznáváme tiemto pís- mem, že przistupil Matúš Maňko i s synem svým Martinem ... před naši plnú radu 83a1 (1469); Tiemto písmem oznamujem, že przistupil z jedné st(r)any Jan Komář 84b2 (1470); A v tom skrze přivolení naše przistupili jsú před nás opatrní mužé, Matej Veliký,... 91b2 (1493); Tehda sú przistupili Matej súkenník, Štefan kolár, i vyznali sú, že 100a (1455); A vtěm pro věčí pevnost przistupily všicky ty strany před pilnú radu naši 90b1 (1488); oznamujem, že przistupili před nás poctivá vdova Katruše Karlíková se dvěma dievkoma a svým synem Šimkem 87a1 (1479); Vyznáváme..., kteřak Matěj Křepčík, spolusúsed náš, Przistupicze s Margetú, manželkú svú, před naši radu, a tu jmenovaný Matěj Margétě, manželce svéj zapsal sě jest tímto obyčejem 95a2 (1511); przistupiw před nás slovútný panoše Martin s Petrovec... i s panie Uršulú... dali a položili jsú 86a2 (1475); przistupiw před nás Matěj súkenník ... prosil nás, abychme 86b2 (1478); A potom Osanna, manželka jeho, przistupiwssi před nás dobrovolně svým jazykem oznámila řkúc 89b2 (1489); A obě dvě straně, totiž Mikuláš... a Maruše... před nás przistupiwsse dobro- volně jsú... poznali, že 89a1 (1482); A tak potom, že před naši plnú radu již jmenovaný Martin masař dobrovolně s jedné strany a Jan, písař a školník náš, s druhé strany przistupiwssie, potom Martin 499

Strana 500
masař dal jest rok a den ku placení a kladení téjž sirotě summy zlatých 70 pred naší radú až do čtyř let... Janovi písaři 83b2 (1469); My vyznávámy tiemto písmem, že jsú před naši plnú radu przystu- pywssy(!) opatrný muž Mertuš Polákovic a ctná paní Dorota... i vyznali sú, že 5b (1459); známo činíme tiemto psaním, kerak... Mertuš Polákovic ... z jednéj strany a... Dorota Kozákova... z dru- hé strany před naši plnú radu przystupywssy, jest již psaný Mertuš Dorotě, ... sto zlatých položil 5b (1459). přistupovati, impf. Když by pak siroty dorostnuté chtěly k tým statkóm przystupowati, tehdy aby Mateji rečenému odložily siroty s toho zboží rečené peníze 92b1 (1494); A tak jest (Matěj) před naší radú zeznal, že kdy jest przystupowal na sirotské, nenašed viece, s toliko krávu jednu a sviňe 4, sudóv 8 92b1 (1494); Opatrný muž Melchior, spolusúsed a spolubratr náš, przistupowal jest několikrát přede všecku obec spolu sebranú 89a1 (1482); Paní Trmcová svým zetěm Janem mnoho- krád(!) przistupowali jsú před nás 91b2 (1493). přisúditi, pf. Těch dvanácte (dobrých) lidí... Kotršovi przisudili oba dva stávky 102a (1481); jednačé, dobří lidé ... zjednali jsú Manžela s Urbánkem i sirotami a przisudili jsú sirotám jeden prut rolí a Manželovi puol pruta rolí po svéj žeňe 102a (1492); Tedy (on) chce jeho přemoci svým životem ... a se všeckým právem, což jemu przysudi 142b (mit allem rechte, daz urtaylen, taylen). přisvědčiti, -šiti, pf. Stane-li se (sjednánie) ... před obcí a ten člověk przyswiedssy rych- tárovi a radě a jestli ... ti by božejníci zemřeli, tedy to má svědšeno býti skrze jednače 112a (daz gezeuget der man mit[!] dem richter und mit den schephen). přisvědčovati, -šovati, impf. Tento, což jeho byl jal o hlavní skutek, ten jeho může lépe přesvěd- šiti svými lidmi, komuž przyswiedssowal svú núzi sám sedmý 133a (mak yn baz über zeugen mit seynen schreymannen). příš, přiš(?), m., (nejasné), srov. Kálal 549 priš, prišlec A jestli pochybí na božbě, tedy propadne rychtářovi věrdunk a svému przyssowi puol hřivny 148a (Und velet er aber an dem eyde, dem gericht bestet er umb eynen virdunk, dem versertem[!] bestet er umb eyn halbe mark). 500

Strana 501
přišlý, adj. Kterýž v nově przissly člověk v městě se osadí 132b (Welch new chumen man); Každý člověk, v nově przyssly 116a (neuwe chumen man); O lidech v nově przysslych 116a, przisslych 106a2 (Von new chumen leuten); Kterýž by przissly člověk sobe(!) (= sebe) svo- bodně(!) pověděl, teho mají jmieti 137b (Welch in chumen man sich vrey saget, den sol man haben [m. vor vrî halden W.]). příští, adj. na den svatého Jana najprv prziesstieho čtyřidceti a pět zlatých zlata a na svátek den narození Božieho, po svatém Janu Křtiteli prvé przisstiem, též čtyřidceti a pět zlatých zlata položiti a zaplatiti mají 82b1 (1468). příštie, příščie, n. Štefan Stáň ... čekajíce na se przyssczy hodiny smrti, předložil... i pozval jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517). přitískati, impf., přinucovati Jest právo, že by jeho v žádné boženstvo neustavili neb neprzitiskali (ez ist wol recht, daz man yn ezu cheynem purgel icht twinge). přitisknúti, pf. Když člověk prosí které kupečství, na kterého žaloba jde a druhé by jemu nemohl oplatiti a przytiskl by jeho k tomu ortelem, že by jemu to zaplatil, neškodilo by jemu to nic v právě 141a (prenget er iz mit urtayl daz[!] czu; tut er ym dy were, iz schadet ym); Tehda je úředník panský Švába przitiskel k příseze 99b (1454). přivésti, pf. A v těm (= v tom) jednání oni (testamentáři a dobří lidé) sú tím oby- čejem v dobřý konec przewedli i přijednali její (= jí), paní Dorotě 4 zlatie a jemu, knězu Martinovi 16 zlatých 90b1 (1488); Ktož by jed- noho umrlého aneb raněného člověka jatého przywedl před právo 111b (für gericht bringet); má ho před rychtáře przywesti 121b (sol yn vür den richter brengen): Když za jednoho bude poručník pro- nespravedlivost, aby jej před právo przywedl 140b (pürge wirt umb ungericht vor gericht czu prengen); S takými svědky nemuož člověk žádného v osud przywesti 129b (zu gewette, W. III. 4, 1 zu geweren nicht gewinnen); také i kněží mají przywesti ten den k stolu božímu 124b (man wiet [weiht] auch dy pfaffen zu g.). privet, m., záchod Prywet, to má také zachováno býti od vrchu až do země, kdež by 501

Strana 502
stálo proti dvoru súsedskému 128b (gende von der [?] priuet sol man auch bewirken biz auf dy erde). přivítati, pf. Který muž druhého vedlé boje prziwita anebo chce prziwitati, ten jmá slušně prositi rychtáře vedlé ortýle, aby sě vložil v jeho nepřítele, což pokoj ruší 133b (Welch man den andern chempfleich grüzzen wil binnen witbilde). přivolaný, adj., svědek, který křik znásilňovaného slyšel (schrei- mann) To jeho chci přesvědšiti s mými przywolanymi lidmi 141a (dez wil ich yn über winden mit meynem schreimannen); Ta žena móže jeho lépe o svú núzi s svými lidmi prziwolanymi, leč by se on toho mohl vyvésti 141a (mit irem schrei mannen). přivolati, pf. Prziwolal jest nás k sobě Mikuláš Nosko před smrtí svú v nemoci leže a řekl jest k bratru svému... takto 83b1 (1469); Mikuláš, řečený Nosko, prziwolal jest nás a řekl jest k Ondrúšovi z Neděze 82b2 (1469); Tomáš Němec... a Štefan Dák, kteříž k tomu byli przywolani..., když to dědičství jest placeno 88a1/2 (1481); A bude-li rychtář k tomu přizván a prziwolan 145b (wirt der richter mit gerufte dar czu gela- den). přivolenie, n. Což purgmistr udělá městu anebo dědiňe k polepšení s przywolenim větší strany božejníků 129a (mit wilkür der meysten menigen); To také muož dobře učiniti bez svého súseda przywolenie 128b (an seynez nachgepauren urlaub); ten přihledač nejmá toho učiniti bez prziwo- leni svého rychtáře 134a (er en hab denn urlaub von dem richter); Nemá žádnú tvrz zase stavěti bez rychtářového przywolenie 142b (an dez richterz urlaub); A my pro pevnost a jistotu věčí v knihy naše jsmě(!) kázali (zapsati) a také prziwolenie dali 90b1 (1488); A v tom skrze prziwolenie naše přistúpili jsú před nás opatrní mužé 91b2 (1493); aby manželka tvá ... toho domu žádnému neprodala, než vedlé našeho vedomí a prziwoleni 92a2 (1494); ujednali tak, že jich jest odbyl vedlé ujednání našeho a prziwoleni jejich spósobeného 91b1 (1493); A my společně poradivše sě s prziwolenim všeckéj obce pro- dali sme jemu to jisté sedlisko ... za dva zlatá 89a2 (1482); Dievky anebo ženy bezmužné, ty prodadie své zbožie bez prziwoleni svého řečníka 147b (an irez vormunde gelop); Již rozumějte o starém po- 502

Strana 503
koji, kterýžto císařská moc potvrdila jest v téj zemi Saxoní s dobrých lidí przywoleniem od téj země 124b (mit der gůten chnecht wilkür von dem lande); A ten fojt má při lidech(!) býti a má právo učiniti a to má býti przywolenie také toho kraje pána 108b (špatný překlad; Der schultez sol beileuten[!] [belehnt] sein und daz sol sein rechtlo- sen[!1, auch sol er den ban von dez landes herren haben). přivoliti, pf. A skrze to sme ... k tomu prziwolili 89a2 (1482); A Petráš jest tomu prziwolil 99b (1454); Dorota Martinovi, synovi svému jest przywo- lyla (Chaloupecký čte: přizvolila) sedem desát zlatých a (dva zlatá; škrtnuto) pět u Martina, bratra svého vzdvichnúti 5b (1459); Stříbro nemůže žádný lámati na jinšího člověka zboží, leč by on jemu przy- wolil 147a (an dez willen, auf dez stat ez ist); oni mají žádati podlé práva ... a rychtář jmá jim przywoliti vedlé práva 134a (sol yn der richter zu recht erlauben); potom jemu rada! k erbu przywoli 112b (ee im der rat[!] ane ersterbe; W. I, 5, 3 ê in die gerâde an irstürbe) ; žena jemu k tomu neprzywolila 115a (an seinez weybez urlaub). přivozovati, impf. (Mlynářka) dala ještě dětem nad to... aby voni také toho věčitě požívali a požitky k svému lepšiemu obrátiti, jak najlépe rozumějí, a to k paměti prziwozugicz, žet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lúce štefkovskéj až k byčanskému chotáři 94b2 (1507). přizvati, pf. na to sú przizwaly k sobe pře lepšie svědomie dvú bož(e)níkú 98b (1453); Tehda po smrti Zandrovéj przizwali sme Petráše před se i řekli sme jemu 100a (1454). přizvoliti v. přivoliti přívoz v. přievoz pro, pře, pre, praep., s acus. O žalobě pro dlhy 122a = o ž. o dluhy 105b2 (umb schult); O tom, ktož zápoviedku jmá pro nespravedlivost 106b1 = O tom. k. z. jmá pre nespr. 136b (umb unrecht); Který člověk obecný súseda svého obža- luje na právě duchovniem pro dlhy neb pro taký kus, což by světský rychtár mohl popraviti 108a (umb so getane schulde, dy); aby ves nebyla zbořena pro žádnú nespravedlivost 107a2, 141b (umb cheyn ungericht); Pro žádnú věc nemá ves rušena býti 141b (Umb cheyner hande ungericht); A nemuož-li on (raněný) žalovati pro tesknost svého života 111a (vor unchraft oder vor engesten seinez leibez); 503

Strana 504
Pakli by řekl raněný člověk...: „Chci to na tobě bojem mstíti“, a toho by nemohl učiniti a dokonati pro svú nemoc 111b (mach er vor unchraft seinez leibez denn den champh nicht volprengen); Pro který kus súdce neb boženíka odlúčí z stolice 139b (Umb welche sach); Jestli kto obžalován pro núzu jednéj panně 148b (Ist daz eyn man umb noczogung eyner iuncfrauwen wirt beschriren); Pro jednu ránu má propásti ruku a pre smrtedlnú, která by byla za nehet hlubo- ko... propadl smrt 109a (umb ein wunde dy hant und umb einen totslag der[!] halz); Jestli by jednu ženu obžalovali pro smrt aneb o rány 142a (umb totslag oder umb wunden); V neděli budeme smie- řeni s bohem pro hřích Adamů 125a (umb Adamez missetat); Které svědomí člověk před právo zúplna přijíti (!) má, budto pro zboží nebo kupečství, to jmá býti pověděno 138a (iz sey umb gut oder umb gwer); Jestli by jeden člověk bojoval pro jednu ránu 111a (Vichtet... um eine wunden); Opět řečník pro spravedlivost a pro právo má za ně slíbiti 147b (Der vor munde von gerichtez halben sol auch pürgen für si geloben und eyn phant); než že on jest opýtán pro právo 147b (wen daz er ez von gerichtez halben gevreget wirt) ; že tohoto mám řečník býti pro právo, což najlépe mohu a uměti budu 130b (daz ich seyn wort spreche durch rechtez willen, so ich beste mak und kan) ; Kto... pacholka bije... a nic jinší než pro pána jeho vinu 147b (wan durch dez herren schuld); A pakli by ... pán ji (tvrz) opustil pro chudobu 142b (lest sy der herre czugen von mutwillen oder durch armut); úžerství, kteréž před právem obžalované bude a svědčeno pro hlavní skutek,... to jmá posuzovati rychtár vyšní 145b (daz sol man clagen mit gerüfte durch dy hanthafte tat); Ten frid, ten zbo- řil(!) byl Jozephus pro krále Vespesiana 120a (umb den chünich Vespesianum); žádá to ten pro svú núzi 144a (wegert daz gener an[!] rechte not); Tehdy žádný nechtěl ten dóm kúpiti pro ty nepřietele a zvlášče Vaňka 12b (1462); A oni sě obě straně jeden druhého pro buoh, pro matku buoží o rozhněvánie odprosili 93b1 (1501); A vona aby tím vládla a moc měla učiniti, co by chtěla, buď pro buoh chudým nebo na kostel 93b2 (1507); (Matka) nepřinesla jest nic, jediné jeden pláštík, i ten po její smrti dali sme jej pro pána boha 88b1 (1481); Který v nově přišlý člověk v městě se osadí a hledal by sobě milost pro upokojení, což jest jinde hřešil 132b (durch gnade und vridez willen); O oblacích (voblúcích) a o děrách pro povětří 106a2, 128b (von luftlöchern); Jiřík Lesota ... předstúpil jest... žádajíce nás, že 504

Strana 505
bychom pro pamět časuov potomních v knihy naše meské zapsali 103a (1524); testament a jeho vůli poslední před nás jsú položili, kterýžto pro lepší pamět v knihy našě městké kázali sme napsati 97a1 (1518); pro lepší toho pamat a vedomost do našich knih dali jse(!) zapsat 104a (1561); Pro lepší pamat tento zápis v meské knihy jest učiňen 77a (1561); A to se dálo a v (p)isovalo pro lepší jistotu... v městské kniehy 87a1 (1478); A v těm(!) pro věčí pevnost přistúpily všicky ty strany před pilnú radu naši ... a my pro pevnost a jistotu věčí v knihy naše jsmě(!) kázali (zapsati) a také přivoleňé dali 90b1 (1488); Protož my svrchu psaná rada pro věčitú pamět a lepší jistotu kázali sme to zepsati v naše městské knihy a v další pamět, též i pro potvrzenie vložiti 95b2 (1513); Protož my svrchu psaná rada pro večitú pamět a lepší jistotu kázali sme to zepsati a v naše meské kniehy pro potvrzení potvrditi 95b1 (1511); Protož pro lepší pamět tu věc v naše knihy popsati sme kázali 93a2 (1501); A (Nedvěd) na to (zaplacený dluh) a pro jistšie svědomie jeho milosti svú kvitancí udělal a napsal 85a2 (1472); Matej Kotrše... žádal i prosil nás, abychom pro lepšie svedomie a pro upevňejší pokoj budúcí zapsali v městké knihy dědictvie a rozdiel mezi svú manželkú a bratřy svými zboží svého 92a1 (1494); Kotrše svým bratróm ... z toho zboží dielu po smrti svéj oddal..., aby oni po smrti jeho a pro oblehčení duši svéj (= m. jeho) nemeli mezi sobú žádného zavodění, než mier(!) a pokoj 92a2 (1494); K tomu pro uvarování potomních různic... Jakub Oříško postavil jest před námi... víry hodné súsedy našě 96b2 (1518); Nad to pro uvarování takových řečí a potržek na po- ctivosti závazek viny jest mezi nimi postaven 77a (1561); A my to znajíce, pro dalšie náklady tak sme jich smluvili 93b1 (1501) (aby se ušetřili další náklady); A my slyšíce slušné mezi nimi zjednánie pro dalšie mezi nimi svády a súdy kázali jsme je v měscké knihy popsati 94b1 (1507; aby nebyly svády a súdy); Přišel... Polák... a cera jeho ... a na to sú přizvali k sobe prze lepšie svědomie dvú bož(e)- níkú 98b (1453); A to prze lepší jistotu a další pamět v našě knihy městké sme naším jistým vědomím zapsati kázali 96a1 (1515); A také král jmá poslati svú rukavici pro pečet, že k tomu vuole jeho jest 135b (dar senden, daz iz seyn wille sey) — proto, -ž, preto v. t. Procko, Pročko, m., jm. os. Andreas Proczko, iudex in Rossina 4a (1420); dictum Andream P(ro)czko iudicem t. 505

Strana 506
prodajný, adj., na prodej Ač by kdy ty statky panu Martinovi byly prodayny, aby k nim žádný bližší nebyl, jedno oni děti již psaní 87b1 (1479). prodati, pf. Děti, kteréž sú odlúčeny, mohú dobře své jmění prodati a své erby 114b (vorchauffen); A pakliž onen nechce odměniti, tedy on má to prodati 132b (vorchaufen); Protož vaší milosti prosím, ... aby vaše milost ty jisté stavy ráčili byšte mi prodati 8a (1468); (Paní Žofka) dala trhem volati, cht'eje dóm prodati 12b (1462); Chtěl-li by pak ten dluhový člověk... pánu... dluh zadržeti kvaltem, ani by chtěl prodati to zboží 145b (noch wolde seyn gut nicht vor chauffen) ; Ted já tobě slibuji, že já toho domu do tvé smrti neprodam krom tvé vuole 90a1 (1485); Prohrá-li pacholek své vlastné zboží aneb zastaví anebo proda 126b (vor chauft); Žena nemuož bez slibu(!) svého muže své zboží rozdati ani prodati... Dievky anebo ženy bezmužné ty prodadie své zboží bez přivolení svého řečníka 147b (vor chauffen . .. verchauffen); Pane Petrášu, ...p(ro)day dóm anebo odbývaj 100a (1454); I vzal jest (Human), zač ten dóm byl prodal, což jest šlo na ty siroty, k sebe 2b1 (1460); Kordula matka jich prodala jest to dě- dičství 88a (1481); (Paní Žofka) folvark a rolé prodawsse, to jest všecko (rkp. -a) požila 12b (1462); Melchior... žádal jest od všeckéj obce, aby jemu sedění pusté, kachavinské jménem, bylo prodano 89a2 (1482); O tých věcech, co jsú prodanij 106a2, sú pr. 129b (dy vor chauft sind); — adj. prodany: Ktož prodanu věc pozná, ten má po právě svědšiti věc prodanu 129b (wer chaufunge bechennet, der sol gezeug seyn, daz er iz vorchauft). prodávati, predávati, impf. Teď ta vdova paní Žofia prodava dóm 12b (1462); Jestliže by Manžel kdy prodawal ten puol pruta rolí, tehdy aby ty siroty mely přístup k odehnání; pakli (by) zasě ty siroty predawali ten prut rolí, tehdy aby Manžel mel prístup slobodný k odehnání 102a (1492). Proféta, m., jm. os. My Petr Polák, fojt žilinský i všechna rada dole psaná, jakožto Mi- koláš krajčí... Ivaniš P(ro)pheta 100b (1462); rada města Žiliny... jakožto ... Johannes P(ro)pheta 4b (1457); Tehdy pozvali Vrtek a Šváb švec tří boženíkóv, jedneho Mikle P(ro)phetu a Michala Prchalu, Michala Hříčovského 99a (1453); Stará rada vyznala jest před naší plnú radú (, že) poslala jest byla stará rada tři člověky z rady, spo- 506

Strana 507
luměštěníny... P(ro)phetu starého, Čekana a Michala Prchalu 8a (1468); P(ro)phata 80a. projhrati, pf., prohráti O pacholku, který své zboží prohra 106a1, proyhra 126b (der seyn gut vor spilt); Pakliž onen prodá, což v svéj moci měl, ... anebo proghra..., ten nemuože žádného fědrunku míti 129a (vor spilt); Prohra-li pacholek své vlastní zboží 126b (vertopelt); Prohra-li pak svého pána zboží t. (vortoppelt); Jestli jeden člověk prohra v druhého domě t. (verspilt ein man); O prohranem zboží 106a1, 126b (von dem vorspilten gute); Holubi, ... kavky i všelikteraké ptačstvo, jestli na pole letí, všemu lidú sú obecni a neprohragi(!) své peří 131a (tauben... und aller hande gefugel vligen si czu velde, si sein gemaine, allen leuten, vederspil[!] nicht; nerozuměl slovu veder- spil = cvik, zur vogelbeize abgerichteter vogel, rozložil si slovo veder a spil!). prokázati, pf. Bude-li člověk obžalován o lúpežské zboží, kdežto prokazat muož hlavní skutek, ... tehdy rychtár ... jmá popraviti tomu žalobníku na ten lúpež 135a (do man dy hanthaftige tat beweyzen mak). prokurviti, pf., zkaziti, promrhati Ktož pak jednoho muže ženu prokurwie zjevně 147a (behůret offen- bar); Prohlá-li (prohrá-li) jeden člověk své zboží anebo prokurwi 126b (vorhurt er iz). proměniti, pf. A že se tobě stane jako Lotovéj ženě, kteráž promieniena jest v slúp solný 143b (dy do gewandelt wart). propadnúti, pf. Jestli by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti, ... aneb kdo koli jiný tím šlakem by chtěl jíti, propadne na kostel žilinský f. 30 čer- vených bez všeliaké milosti 77a (1561); Ktož by božejníka lál, když na lavici sedí, ten propadne třidseti šilinkuov 132a (er verleuzet); Když městský posel rychtářovi p(ro)padne 142a (dem richter büz- zet); napřed rychtářovi propadne osud 108a (er můz dem richter gewetten); on to musí platiti zúplna celým platem a k tomu propadne osud 119a (er mûz iz gelden mit vollem wergelde und mit buze); Pakliž by o něm věděl, že jest takový, propadne osud 131a (er můz verbüzen) ; ten nepropadne osudu 125a (beleibet ane wandel) ; a proto tím nestratí a nepropadne osudu proti rychtárovi 123a (noch dem 507

Strana 508
richter en wettet); A ktož v tých chce bojovati, propadne osud krá- lovský 124a (der sol wetten chünigez ban); Jestli to nepoloží dolů v roce, tedy propadne jemu jeho právo na tem 128a (man vertaylt ym seyn recht daran); což by se tklo smrtelné rány, za to propadne hlavu 112a (vorlysen... umb den tot slak ir haupt); Ktož poseje rolí jinšího člověka, ... propadne osud 117b (er sol... seine buzze geben); osudu nepropadne 133b (verleust chein gewette); propadne ruku 148a (mit urteil bestet er umb ein hant); A jestli pochybí na božbě, tedy propadne rychtářovi věrdunk 148a (dem gericht bestet er umb eynen virdunk); propadne puol hřivny, tím svého nepřítele polepší a právu propadne věrdunk 148a (mit einer halben mark bestet er seynem veynt; dem gerichte mit eynem virdung) ; ten pro- padne šilink osudu 145a (der sol geben eynen schilling czu vride buze); v. propásti. propásti, pf. Pro jednu ránu má propasti ruku a pre smrtedlnú ... tedy propadl smrt 109a (umb ein wunde dy hant und umb einen tot slag der halz); Který člověk jest zázřivý... ostane bezectný ... a ten má rychtářovi a městu vinu p(ro)pasti 139b (sol er dem richter und der stat büzen); Žádný svého života ani svého zdraví propasti muož o ty kusy 124a (daz nymant seynen leyp, noch seynen gesunt an dyzen dingen vorwirken müge); Ktož podešev (m. clo) mostnú a vodnú obejde a zanese, ten jmá propasti čtver osud 135b (der sol virvalt yn gelten); Kteráž by kolvěk strana toto naše sjednání nedržela, ... tehda aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); Zabije-li člověk svého pána, on jest propadl svuoj život 111b (er hat vorworcht seinen leip); (Božejník)propadl ortel většie(!) než prostý člověk 108a (změnil); kteří sú násilníci toho domu, tedy sú oni propadli vedlé ortele svá hrdla neb hlavy 147b (seynt bestanden mit urteil mit irem haubte); Ktož v noci rež krade, ten jest propadl šibenici 142b (der ist schuldik dez galgen); Potom si opět dále žaluje, že jeho zboží toliko pobral jest zbojstvím, což by slušně hrdlem propadl 134a (daz er ym seynez gutez also vil geraubet habe [daz ez nicht untûrer sî, ez en sî wol kamphwerdic, W. 1, 63, 1] dez wol champhes wert ist); Zabije-li člověk svého pána, on jest propadl svuoj život, svú čest, své zdraví a své zboží 111b (er hat vorworcht seinen leip und seyn gesunt und sein gut); propadl jest tři šilinky 135b (seyn wandel ist drey schilling). 508

Strana 509
propadnutie, n. Trój hlavní kus právní obdrželi Sasové proti kroli(!) Karlovi vuole: Švábské právo proti ženskému propadnuti winie(!) 127a (Dreyer hande recht behilten dy Sachsen wyder Karlez willen: Daz swebisch recht durch weybe missetat; W. 1, 18, 1: durch der wibe haz). propiti, pf., propitý, adj., z part. Ktož (Kterýž) propite peníze (-ieze) z (s) krčmy nese 139b, 139b (seyn birgelt) nápis; Kterýž propite penieze ven mocí s krčmy vy- nese, má je trojnásob platiti 139b (Der seyn birgelt mit gewalt auz dem leyt hauz hyn treyt; birgeld = Bauergülde). propustiti, pf. Pakli on přemuož tohoto, který žaloval, teho svobodně propusti 134b (man můz yn lazzen); Ten duom i také jinší věci pán má p(ro)pustiti vedlé sedláčského volení 129b (sol der herre lözzen noch pauer chür); Každého č(1)o (vě)ka z každéj vsi, kteřýž bude propussczeny svo- bodně, také on (městský posel) má jej p(ro)pustiti, ač nejest o vinu obžalován před(!) purgmistrem 142a (Eynen man von igleichen dorfe mûz er wol dingez irlozzen, ob er nicht beclagt ist, an dem purger- mayster); I pozvali Petráše také v oči i řekli sú: „Pane Petráši, svo- bod' své penieze!“ A on jest jich p(ro)pustil a kázal pánu dáti 99a (1453); Štefan Gardoš z toho se všeho Jana propustil, viec ho z té otčizny ... nenapomínati 88a1 (1479); (Nedvěd) z toho dluhu jeho milost ústně před námi propustil 85a2 (1472); Řekl by pak onen zase, jestli by se hodilo, že jest to propustil 139b (porušené předl. chybný překlad: Sprichet iener do wider, ab iz auch[!] [m. tuch (!) W. 11, 36, 3: ab ez lachen ist], er hob iz lozzen wirken[!]); Tehdy fašové jeho na tom jsú přestali a jeho svobodna jsú přepustili 86a1 (1474) = propustili; ač by pán buoh p(ro)pustil smrt na ňem, na Nikloša Poláka 7b (1451) = pře-, dopustil. propúščěti, impf., propouštěti Já tebe ze všeckého propusscziem a svobodím 91a2 (1489). prosba, f. Tu žádná prosba nespomuož 109b (předl. nemá); Také nemóže (rych- tár) žádné přikázanie, ani prosbu, ani službu, ani žádné bezprávie zemské usaditi 139a (špatný překlad: Er mak auch cheyn gebot, noch heruette, noch pete [ = bete, Auflage, Steuer] ... auf daz lant seczen); Protož my jsúc nakloňeni prozbe jeho vyznáváme, že 102a (1492); Protož my s hóru psaná rada jsúc nakloňeni k prozbe a k žádosti 509

Strana 510
jeho, porozumevši také jeho spravedlivú prozbu, kázali sme, aby svedomí a jednače těch věcí před právom naším ustavil 91a2 (1493); Na to sjednánie již jmenované s prozby tých dobrých lidí dal sem pastorku svému jednu krávu najlepší a slaninu jednu 95b1 (1511). prositi, impf. Jakuba prosym, aby matku svú choval, jak na to náleží 97a1 (1518); A v tom já prosym Mikuláše, syna svého, ... aby on toto mé poru- čenství a rozkázaní bez porušení zachoval a držel 96a2 (1517); Milý synku... prosym tebe..., aby ty to těmi pěnězmi(!) domuroval 91al (1489); I vyznali sú (Matěj súkenník a Štefan kolár), že by jich byli p(ro)sily Ivaniško, Ondrej a Jakub mlynár, aby přeslyšali, kterak 100a (1455); Protož vaší milosti prosym, ... aby vaše milost ty jisté stavy ráčili byste mi prodati 8a (1468); I pozval jest (Štefan Stáň) před sě Jana, syna svého, prosicze jeho, aby jeho... vuoli posledňú učinil 96a2 (1517); A v tom Petráš nás p(ro)sil, že bichme jemu dali den na porazenie k svéj nevěstě a k svým přietelóm 100a (1453); Jediné toliko jeho (manžela Jana) p(ro)sim, že by mi nátiskuov pří- lišných nečinil 90a1 (1485); Přišel jest před nás... Jakub mlynář i prossil jest nás, že bychom přeslyšali jeho svedomie 100a (1455); Když člověk prosy(!) které kupečstvie(!), na kterého žaloba jde, a druhé by jemu nemohl oplatiti a přitiskl by jeho k tomu ortelem a že by jemu to zaplatil, neškodilo by jemu to nicz v právě 14la ([Ist] daz eyn man der were[!] bitet, auf den dy clage ge[!], der ander mak er yn nicht geweren, prenget er iz mit urtayl dar czu, tut er ym dy were, iz schadet ym czu seym recht nicht); Který muž druhého vedlé boje ... chce přivítati, ten jmá slušně prosyti rychtáře, aby sě vložil v jeho nepřítele 133b (der sol bitten den richter); Tedy onen prosy jistoty, ač chce 141a (so bitte gener einer gewere, ob er wil); A nepřišel-li by (žalovaný), tehdy ten žalobník jmá nahuoru povstati a jmá sobě buoj prosyti od práva 134b (der sol auf stan und sich zu champhe buten); Ktož bude bezprávie obžalován, ten sy na- před prosy o takovú věc oslyšanú 136b (der pitte von erst der ge- were); A když jemu to bude najdeno, tedy sobě prosy den 132a (so byte er den[?] eynez vriden); potem s' prosy, aby jemu řeč dali mluviti 131b (so bitte er dez gesprechez); Kterýž muž má své ku- pectvie na jednem zboží, ten může vedlé práva obdržeti svědomím lépe, než onem(!), co se prosy 122b (dann iener, der do bitet); a to 510

Strana 511
prosym, abych to pokusil na orteli vašem 14la (vrage an eynem urtayl zu versůchen). prostěradlo, prostíradlo, n. Tedy přislúchá k temu mužovi k jeho polepšení napřed kuoň osedla- ný ... a jejich lepší meč a k tomu ubrus, ručník, polštář, dvě prosti- radle 115a (czwei leilachen); Ktož druhému... postel neb podušku neb prostiradlo ... vezme 145a (leylachen); k ženám sluší zbroje... medenice, podušky, prostiradla, polštáře 114b (leylachen). prostřědek, m., střed Vyznávámě(!), ... kterak sě stalo zde w prostretku nás, v městě v Žilině 90a2 (1488); A my rada tak sme jich zjednali a mezi nimi prostrzedek učinili, aby Gregor nadepsaný 12 f. vzal a Dlúhoš 12 f. 93a2 (1501). prostý, adj. Na to, co učinil, ... má odpověd dáti před právem (božejník) a pro- padl ortel většie než prosty člověk 108a (není v předl.). proti, protiv, praep. s dat. A muož-li on pak rychtáře na svědomie míti a tých lidí, co sú to viděli a slyšeli, on jest blíže svú odporú proti svému protivníkovi, než onen člověk právem 111a (er ist neher einem[?] champh auf einen czu prengen, den iener man mit seim recht entgen mügen[?]); Takové právo má býti hostinskému člověku proti božejníkovi a bo- žejníkovi zase proti hosti 139b (Daz selbe sol man eym gaste tun czu dem purger und dem purger czu dem gaste clagende); Tímto se má spraviti Žid proti křestanu 143a (ken dem cristen); Má se (Žid) obrátiti p(ro)ti slunci a má státi bosý 143a (Er sol sich gegen der sunne cheren); Privet, to má také zachováno býti od súseda od vrchu až do země, kdež by stálo proti dvoru súsedskému 128b (dy gegen eynez andern mannez hof sten); Chtěl(-li) by jeden z nich protiw druhému oblúk... udělati 128b (ir eyner gegen dem andern); Ktož topol anebo kamení křesati klade, tedy ten má míti toho protivníka, což protiw němu zemi má 128a (der an der ander seyten seyn lant hot); Pakliž by chtěl jeho súsed protiw tomu ustaviti duom 128b (dor nach an dy eyzucht eyn hauz pauwen); proti tomu nemá žádný býti 146b (an ymandez widersprache); jestli by on chtěl šanovati proti právu 140a; Což purgmistr udělá městu anebo dědině k po- lepšení s přivolením větší strany božejníků, tedy ten menší diel ne- můž proti tomu mluviti 129a (nicht wider reden); a to neudělá proti 511

Strana 512
cti nic 138a (tut wyder seyne treuwe nicht); O těch (tých), kteří proti své cti činí 106b2, 138a (wider ir treuwe); Jestli ... tě pak zabyl proti svému pánu 135b (sich vergizzet gegen seym herren); pakli by pavovala proti jich vuoli 127b (jinak: wil er iz nicht); O ty tři kusy, co sú Sasové obdrželi proti králi Karulovi 106a1 (wider chü- nige karolez willen); Jestli obžaluje jeden muž druhého o zboží... a onen protiw němu držal by to kvaltem 122a (iener daz gen ym beheltet mit gewalt); ten muž jmá jemu pomoci proti všěm 138a (helfen wider aller menleichen); Umře-li pak onen, ...tedy tento sahá k svému zboží vedlé práva proti jeho erbu anebo na rychtáře, jestli by naň šlo 129a (kegen der erben odir dez[?] richterz[?], ab ez an yn gepürt); Item Václavek z Vysokého Mýta, Čech, učinil jest proti pánu i městu, právu našemu, že jest súseda našeho ... oblúpil 98a (1468[?1); Slíbil jest také Martin masar zastúpiti... Jana písaře od každého, ktož by jeho(!) proti tomu zjednání anebo na tu otčiznu sahati chtěl 84a2 (1469); I mosil je krem všeho práva Šváb přisahat jakžto p(ro)tyw moci 99b (1454); Jestliže by kto chtěl protiw tomu mluviti, ... tehdy my město máme zaň odpoviedati 12b (1462); Paní, máš-li ty co p(ro)tyw tomu mluviti? 100a (1454); (Prázdný vůz) ten dlužen jest puol podešvy! (= cla) proti nabranému 135b (ge- gen eym geladen; porušen text, špatný překlad); taková (nepracovitá matka) proti dítkám přirozeným dílu třetího nezaslúží 114b (pozd. příp.); A (Oger) postúpil jest skrze naučení naše rolie svéj, jakžto dobrý člověk, protiw tomu, že dědina má hraditi, jakž to duole psáno jest 92b2 (1497). protiviti sě, impf. Aby jim žádný nepřeškážel(!) na jich boji ani se jim protiwiti jmá (bojujícím) 134a (jinak); A jestli by se pak ten mládenec oddal v zákon (= řeholi) bez svéj manželky vuole a zase by ji(!) sobě pýtal vedlé práva z toho zákona, tedy vedlé práva zemského obdrží, ale vedlé práva světského nic, komuž se jest protiwil 115a (Hot aber er sich begeben an seinez elichen weibes willen und vodert sy yn czu einem rechte auz dem leben [předěláno v lehen], sein lant recht hot er behalden und nicht sein lehen, dem er ab gestanden ist). protivník, m. Ktož topol anebo kamení křesati klade, tedy ten má míti toho pro- tiwnika, což protiv němu zemi má 128a (der sol yn dar uber han, der an der ander seyten seyn lant hot); Jestli který božejník domuov 512

Strana 513
jdúc bude potkán bojem a on se núze brání svého života a přemoci muož svého protiwnika a jeho raní ... tomu jistému žádné právo za to nebude 148b (enphahen seynen[!] vidersacher[!] von ym champ- her wunden); on jest blíže svú odporú proti svému protiwniko(v)i než onen člověk právem 111a (er ist neher einem[!] champh auf einen czu prengen, den iener man mit seim rechte entgen mügen[!1) ; Potom opět pýtá v ortelu pokusit, jestli by mohl... protiwnika své- ho ... opytovati 131b (ob man... dem[!] sachwalder vragen schul- le); Chtěl-li by pak ten protiwnik tu žalobu obnoviti 146a (Wil aber der sachwalde dy clage vorneuwen); Již slyšte, jmá-li dvú muží ža- loba držána býti v protivných kusích před rychtářem i před božej- níky s rychtářovú vuolí a s tých protiwnikuow vuolí, ač vuolí, že by jich bez práva zjednali 146a (mit dez richterz willen und mit der sachwalden beide wille chür); Když by se stalo, že by jeden boj učinil nocú anebo ve dne a chtěli by jednoho protiwnika k tomu obžalovati, ten jest blíž jemu posvědšiti sám sedmý, nežli on můž to naň znésti 111b (wolt man einen biderman dar czu beclagen); A jestli by se tomuto ta rána polepšila po dni a najal by jednoho člověka na druhého protiwnika bez viny a bez odpovědi a prvé jemu bylo přiřečeno v jeho právě..., tehdy onenno stratil všicku při 110a (mitet einem chemphen auf den andern). protivný, adj. Již slyšte, jmá-li dvú muží žaloba držána býti v protiwnych(!) ku- sích(!) 146a (ob czweyer manne clag aufgehalden wirt in geheg- tem[!] dingen[!]). proto, -ž, preto, conj. Boží-li se jeden před právem druhému, muože přiložiti i odložiti a proto tím nestratí 123a (mak auflegen und abnemen an urlaub, daz er domit nicht vorleuzet); to pán musí platiti a proto musí pánu odpovídati, jestli na to bude žalovati 126b (darumb můz man... ant- worten); netřeba jemu toho slibu (v zajetí učiněného) plniti a ješče proto obdržaný na svéj cti 120b (er darf iz nicht leysten, noch stet behalden; špatný překlad: inf. behalden bral za part., adv. stet za sloveso); Svaté dni a zapovědné, ty sú v(š)eckým lidem pro pokoj usazené... Protoz sú ty čtyri dni nazvány pokojné dni 125a (dar umb); Když jeden muž ženu puojme, tedy ji sobě pojme v obranu... Protoz nemuože žádná žena svému muži žádný plat dáti z její vlast- ného zbožie 116a (Dar umb); Sestry jeho (Kroka) s toho kvitují a 33 Slovník k Žilinské knize 513

Strana 514
svobodie a protoz von již jest svoboden a vladen statkem svým 102b (1509); V téj zemi, kterúž sem (kúpil) ot Vaší Milosti, jsú stavové, skrze kteréžto stavy (mně) se škody dějí veliké, protoz Vaší Milosti prosím, ... aby Vaše Milost ty jisté stavy ráčili byšte mi prodati 8a (1468); Milý bratře, vidie(!), že jsem nemocen, protoz učiňva mezi sebú jednostajné dokonání 82b2 (1469); A teď' tobe porúčém před tými dobřými lidmi 70 zlatých v zlatě, protoz (c)hceš-li na těm přestat, aby mňe před nimi, dobřými lidmi povědela 90a2 (1488); (Matka ne- přinesla nic). Protoz to jmáme, což nám pán buoh ... dopomohl se do- robiti... A protoz, milí páni, račte věděti, že 88b1 (1481); Když jeden člověk střelí aneb kamenem lúčí a umieří (uměří) na ptáka, preto právo jeho u vinu položí a v osud o jeho život po jeho zdravie 109b (špatný překlad: Dor umb vortailt ym [W. 11. 38 nicht] sein leip noch seinem[!] [m. seinen, sîn] gesunt). protože, pretože, conj. Když městský posel rychtářovi propadne, proto ze jeho zameškal na jeho právě 142a (büzzet, umb daz er yn versaumet hot an seym recht); Žena nemuož bez slibu(!) svého muže jejie života přísluchy ponechati, proto ze on s ní v tom zboží sedí 147b (durch daz er mit ir in den geweren siczet); Jestli ochromí jeden muž psa anebo ubije proto ze jeho chce kúsati 119a (slecht yn, durch daz er yn peyzzen wil); božiti se máš pro takový dluh, proto ze tě přinesl od tváři k tváři 143a (sweren solt umb getane schult, dor umb er dych czu antwůrt bracht hot); Jakož jest prvé pověděl(!), tedy má ten ža- lobník se božit, že jest on toho skutku vinen, proto ze jest v zaručení 146b (špatný překlad: so er denne vorsagt[!] hot [W. II, 88, 3: Swenne aber der man gesaczt wirt] so sol der clager sweren, daz er der tat schuldik ist, dar umb er vervestet sey, m. pro nejž); Páni měš- t'ané ... s nimi jsau milostive naložili, ... než v ten spuosob, aby tí, Fabián a bratří jeho, nikda nechteli se o takové veci pokušovat ani toho nespomínat, preto zie se jim tak lehce to pominulo 104a (1561). provaz, m., závazek, viz toto Pak v tem my shuoru psaná rada uložili sme mezi svrchu psanými stranami prowaz takový: Kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela, ... tehda aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497). provázěti, impf. prováděti Ten chromý muož, ač ho kto k boji volá, ... tedy dobude sobě anebo najme, koho můž člověka řečníka, kým bude prowazet 126a (er ge- 514

Strana 515
winnet ezu vormunde, wer ez für yn tun wil odir wen er mit phen- nigen dar czu gewinnet); netřeba jemu jinšieho svědomí naň žádného prowazet, on musí to právu opraviti 135a (er en bedarf über yn cheinez gezeugez mer, er můz bezzern). provésti, pf. A kdež by jedneho nevěrně jali, pustí-li jej přič jíti na jeho čest... aneb na jinší slib, netřeba jemu toho plniti ... a muože naň to dobře prowesti, že jeho nevěrně k tomu slibu přisílil 120a1 (mak er iz wol volprengen auf yn, daz er yn ... getwungen habe) ; Jestli ... pak muož sě zpraviti svědomiem, že nejest to (zlodějství) pochoval, tehdy ne- muož naň žádný hlavní skutek prowesti 145a (so mag man auf yn cheyne hanthafte tat prengen); ktož by jatého přivedl a učinil by jeho rušitele pokoje a chtěl by to prowesti bojem anebo bez boje 111b (wer... einen gewunten man gevangen für gericht bringet und yn czu einem vride brecher werden wil mit champhe[!] oder an champhe[!], vol chümt er dez nich[t], alz recht ist, man sol über yn richten) ; a ne- mohl(-li) by pak (raněný) pro obtiežení těch ran svého života ten boj prowesti 141b (mak er ... den champhe nicht vol prengen); Když by byl jeden muž piščec, ... on nejest ani lúpežník ani zlodějstva poživatel, což by bojem na něm bojem(!) mohl prowesti 141b (Sey eyn man eyn spil man ..., er ist dez rauber noch dyebez genoz nicht, alz man chemphen auf yn geleyten müge); a jestli to prowede, jakž právo jest, ten musí odpoviedati na jeho místě za jeho zboží 130b (wirt er iz bewert, alz recht ist, der můz antworten an seyner stat) ; Pakli ... muože to prowesti před právem 127a (hat er iz ezu beweren czu recht); prowede-li to na svú božbu, zuostane bez škody i bez hanby 138b (geweret er daz auf den heiligen); A jestli ony prowedu tu škodu vedlé božby 126 a (beweren sy den schaden pey dem eide); Ten hospodář má zůstati bez škody i také všickni ti sedláci v té vsi, jestli toho rušitele pokoje nemohú jíti a to prowedu božbú 139a (daz beweren auf den heiligen); (Kto zabije psa), zůstane prázden, jestli to řeče s přísahú a nemohl by to jináče prowesti 119a (er bleybt ane wandel, beweret er iz auf den heiligen, daz er iz[?] im nicht anderz beweren chunde; W. 111, 48, 4: gewêret erz uffen heiligen, daz her ime anders nicht gestûren kunde); to má prowesti hned a jmenovati to svědomí 122a (er můz den weren bekennen); a to může svědomiem prowesti 126a (daz man iz beweren mak); což by mohl svědomiem prowesti 126a (daz er beweysen mag); Jestli to muože 515

Strana 516
hned prowesti po sedlskéj rotě 117b (ob man iz zu hant beweyzen mach noch der paurer chür); Bude-li člověk obžalován o lúpežský kus, jehož hlavní skutek naň prowesti muož 145b (do man dy hant- haft tat beweysen mak); nemůž naň zlodějství neb lúpežství pro- westi 129b (man mak ym nicht deube noch raubez nicht dar an ge- zeyhen); On obdrží své peníze velmi lechčej, než onen své kupečství naň prowesti může 122a (er behelt sein gelt vil leichter, denn iener seinen cauf schacz auf yn gezeugen müge); onenno bližší jest... se vyvésti, než... by kto mohl naň prowesti 126a (dann ez ymant müg auf yn gezeugen); Jestli se ta škoda stala s ohlášením pro ten zjevný skutek, že toho prewesti chce, stratil smrt 130a (dy er beweyzen wil; jinak, špatný překlad). prst, m. Každého prst nebo zub má polepšen býti 109a (Igeleich vinger); Zákon, což buoh sám psal svými prsty na kamennú tablu 143b (schreyb mit seynen vingern in der staynen tafel); (Sekula) jest v noci nahý jako prst chodil domy vybíjat (wybyayt) 3a2 (1460). prstenec, m., prstének, prstýnek Najprvé k ní (ženské zbroji) přísluší všeckny šaty a jinšie přísluchy, což na ty šaty přísluší, od zlata ... a což by ženu krásilo, to jest prstence, spinadla, pásy 114b (vingerlein). Prušák, m., jm. os. Mikuláš Prwssak 103a (1524). Nebo Pružák(?), z Pružiny: prut, m. Tedy jeho (městského posla) osud jest královský, že dva a třidseti rázů s jedním dubovým prutem na dva palce s tlúšči a na loket z dlúži má jemu dáti 142a (mit einer grünen eichen gerte); — míra polní: Vyznala, že jest Petr Polák... jéj... dal dóm na rinku... a tři pruty pole na Lútě za jéj diel(!) otčišny (-ný[?]) 101a (1464); Ondrejovi aby byly dva pruty rolie a puol pruta a jeden malý 94ab (1507); Matějovi a Anně, dietkám její, má býti prut rolí a tři čtvrti lúky 94b2 (1507); A my... prodali sme jemu to jisté sedlisko... k postavení sladovně... tak, že by odbýval od téj sladovně puol prutha dluhu spravedlivého 89a2 (1482); Jednačé, dobří lidé, ... při- súdili jsú sirotám jeden pruth rolí a Manželovi puol pruta rolí po svéj žeňě 102a (1492); Jestliže by Manžel kdy prodával ten puol pruta rolí, tehdy aby ty siroty mely přístup k odehnání; pakli (by) 516

Strana 517
zasě ty siroty prodávaly ten prut rolí, tehdy aby manžel Manžel mel prístup slobodný k odehnání, t. Pružina, f., jm. míst. cum omnibus convicinis suis de Prwsin 97b (1391[?]) ; De Prwosin, t. první, num. A ta paní Oršula měla jest... z Paulem, svým prwným mužem, tři syny 2b1 (1460); Dorota, svým synem Martinem, kteřéhož jměla z prwnym mužem ... Demetřem 98b (1453); Stala se ta věc v středu prwni po svatém Mikuláši biskupu 82b1 (1468); Stala se ta věc a za- psána léta ... v neděli prwni po veliké noci 83a1 (1469); vyhrá sobě den do čtrnástého dne k tomu prwn(m)u súdu 110b (zu dem nech- sten dinge); mají jemu právo učiniti na prwni den právní 110a (zu dem nechsten teidinge); Fojt má tři tvrdé kusy: Prwni kus po dvanástém dni, druhý v úterý po velikéj noci 108b (daz erste); ten má svoboden býti svéj cti podlé prwni(h)o kusu svědšeného 123a (noch dem ersten); má jemu den dán býti třikrát čtrnáste dní k prwni(m)u súdu 122b (czu dem ersten dinge); A dokadž den a rok vynjde(!) a ti erbové s královskéj moci toho nevezmú v roce a dni, tedy oni stratí to i s tím prwniem (přístavné, příchodné s vlastním, lehen u. eigen) 147a (si verlizen ez mit samt genem); Když žena svého prwniho muže sobě pojme 147a (den ersten man nymt); (Žena) bude míti děti podlé posledního jako podlé prwniho (muže) 115b (alz pei dem erstem); Kdyby se dva ranila, ... tedy ten prwni má přijíti a ža- lovati slovensky a druhému netřeba odpovídati před právem 110b (der chum und clag windischen, der ander); a na ty všecky statky rečené, duom, dva stoly, jatku a zahradu, i prwnieyssie sirotě, staršiej, Osanňe ménem, svých vlastních peňez oddal ff. 7. 92b1 (1494); Žofka Lackova, máti jeho ženy prwnie, a také Bartoš, strýc je(h)o ženy prwnie 85b (1473); a vona jemu dala čtyři zlaté vedlé zápisu prwnieho v týchto knihách 94a2 (1507); dal j(est) Martin... k téj prwnie sumpně... XX f. 7b (1457); Léta Páně tisícího petistého šedesátého Prwniho 77a (1561); Stala se ta věc v úterý prwni po svatém Valentině 86a1 (1474); Jenž j(es)t dán a psán v neděli prwny před počatí pan(n)y Marie 92a2 (1494); Jenž j(es)t psáno v neděli prwni po Všech svatých 93a1 (1498). prvý, num. Neděle jest prwy den, kteřýž nayprwe byl a bude na posledku 125a (der erste tag); O prwem placení dluhu 107a1, 139b (Umb vor gol- 517

Strana 518
dene schult gezeuget) Ten člověk má rychtářovi zvěstovat ten prwy den 149a (an dem erstem tage); A když jedno zboží erbuov zbude ..., prwe položení zrna jest jeho (městského posla) 141b (daz erste gelege corn ist seyn; m. erstatelêge, erstatelich, daz ist daz korn uf dem velde); — adv. prvé. Ktož před božbú rukojmí dá a umře ten prwe, než tu božbu činil 123b (ee den er den eyt tut); Pakli umře jeden prwe, než právo přejde 109b (Stirbet der ein ee); A jestli z nich jeden prwe umře, dříve než ten súd přijde,... tedy 110b (Stirbt der ein, ee daz teiding chümt); A přijde-li pak ten druhý prwe a můž se zpraviti sám sedmý,... tedy vyhrá 110b (chümt iener bevor); A pakli by jednoho člověka ranili na jednom článku, který by byl jemu prwe zaplacený před právem, utne jemu ten úd neb člá- nek 109a (daz ym vor golden ist vor gerichte); A (když) by přišel tento prwe, co onoho ranil, tedy dobude jeho 109b (chümt iener für); Když jest byl pojal sobě mistr Jan... manželku, kteráž prwe byla jest za Mikulášem Beznosým 89b1 (1485); k paměti přivozujíc (mlynářka), žet by byla cesta jako prwe za dávna na mezi kněžskéj a této lúce 94b2 (1507); A prwe napřed řečený Melicher poručil na špitál fl. 50 95a2 (1508); aby město... tiem domom vládlo, jakžto i prwe 92a2 (1494); Právo ortelovalo jest, že jsau a zuostávají v té poctivosti, v které prwe byli, i z manželkami svemi i z přátely kteremi koli 77a (1561); Což já mám a mieti budu, aby bylo Šokotovi, hospo- dářovi mému, kdyby milý buoh na mne prwe smrt dopustil 94a1 (1507); Solihrách... zbíjěl naše súsedy... a to jest učinil prwe vypsaný budúc v knihách 98a (?1468); — najprvé, najprv: Tedy rada optala jich, nayprw Jana Komáře a dcery její Hedviky spuolem: Od- byla-li vás máti vaše? Tehdy oni vyznali jsú, ze odbyla; prwe i po druhé ptali sú 85a1 (1470); Nayprw ..., po druhé, ... po třetie... po čtvrté ... páté ... šesté 3a2 (1460); Matěj Kropáč (s) svým bratrem Ondřejem bratrsky sě a slušně o svú otčiznu uhodili a rozdělili: Nayprwe, aby v humně strana budovaná byla Ondřejovi 94a1 (1507); na den svatého Jana nayprv přieštieho(!) (45 zl. položiti a zaplatiti mají) 82b1 (1468); sú je též dobří lidé sjednali... tak, že jim jmela dáti z toho statku muže svého Martina masaře: nayprw Martinovi, muže svého ujci, 22 zlatých a Lackovéj s Bartošem ... deset zlatých za jich diel 85b1 (1473). prvorozený, adj. Kterýž by byl prvé jeho přirozený nobo(!) prworozeny toho hnízda, 518

Strana 519
ten to ptá své přirozené před právem, jakž to dobytý kus 127b (špatný překlad: also verre, alz er iz gezeugen mak, daz eyn seyn vorvodern genez vorvoderen oder ienez vorvodern seynez vorvodern herwette irvordert habe ge [ = je] vor gericht). pryč, přič, preč, adv. Ktož tak zase pýtá, což jest przycz dal,..., může to obdržeti sám třetí 129b (daz er vorgeben hot); Pakliž by onen ušel przycz, nemuože na něm nic míti 122b (chümt aber iener hyn); A pakliž by ... utekl a ... mohli by jeho jíti, tedy jej vedú przicz 125b (sy füren yn hyn wider) ; ten (pacholek) dobře muože przycz odjíti 131a (der mak wol auz seinez herren dynst gen); Jeho (městského posla) právo jest de- sátý člověk, na kteréhož ortel vynde, že jej zase przycz pustí 141b (daz man yn wider hyn lazze); Umře-li jedno dietě aneb bude od- dáno v svých rocích przycz 115b (begibt man ez inne seinen iaren); Co by dietě oddali przycz, t. (nápis, v předl.: Von der varenden habe); A kdež by jedneho nevěrně jali, pustí-li (pustili?) jej przycz jíti, ... to netřeba provésti 120b (Let man yn reyten); Co by dietě precz oddali 105b1 = 115b przycz. psánie, psanie, n. My Petr Polák, fojt, i všechna rada... známo činímy tiemto psanym, k(t)erak opatrný Mertuš Polákovic jest... položil 5b (1460); My Štefan Šokot... a rada vyznávámě všěm vuobecňe tímto psanijm, kterak 90a2 (1488). psaný, adj., z part. psán (My Jerolim) a rada dole psana 91b1 (1493); 95a2 (1511), 100b (1463) atd.; rada dolu psana 91b2 (1493); rada duole psana 92b2 (1492), 93a1 (1498); rada v duole psana 93a2 (1502), 94a1 (1507); rada v dole psana 94b1 (1507), 95a1 (1508); svrchu psana rada 95b1 (1511), 95b2 (1613); my zhuoru psana rada 91b2 (1493); Což kolvek my zjednáme s Szwr- chu psanim Niklošem 7b (1451); My zwrchu psanij Peter Frulich a Peter Fywegher 7b (1451); jenž jest psán (zápis) dne i léta svrchu psaneho 77a (1561); My rada svrchu psana opatřivše ten flek země již psany 86b2 (1478); Tomáš Němec, který byl kúpil to dědičství a očiznu již jmenované Barbory, manželky Šimka, již psaneho 88a1 (1481); vzdali jemu ten duom již psany 87a2 (1479); vyznáváme... že již psany Petr jest sobe tu třetinu tak osvobodil, aby 96a1 (1515); Puol druhého sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti a zachovati napřed psanym Štefanovi a Melicharovi tak dlúho, dokud 82b1 (1468); 519

Strana 520
znali jsú, že jim nic tepruov psany Jakub Oříško nepozůstal dlužen 96b2 (1518). psáti, impf. Tomu se stane, jakož se svrchu pisse 148a (alz vor gesprochen ist); Tedy polepší jeho, jako se svrchu piesse! (er bestet mit dem vor ge- schriben recht); Teho mají právem popraviti tak, jak se svrchu pisse 125a (also hy geredet ist); Dal jest Martin, syn Polákóv, svaku svému... k téj prvnie sumpně, jako svrchu pisse sě 7b (1457); jakož sě svrchu pisse 7b (1457), 99a (1453); Jakož vy nám pissete, kterak jeden 4b (1457); i také i vy sami pissete, že jest on zachoval sě jest, t.; Jenž jest dán a psan... 1494 92a2, 92b1; Jenž psaan v neděli na svaté- ho Pavla obrácení 96b1 (1517); Pro lepší pamat tento zápis v meské knihy jest učiňen; jenž jest psan dne i léta svrchu psaneho 77a (1561); položili... na ten svój dluh..., jako o tem také napřed psano stojí 86a2 (1475); Jenž jest psano v Žilině 1497 93a1; J. j. psano tu neděli Květnú 97a2 (1518); Jakož stojí psano napřed 119a (alz hy vor gere- det ist); Jenž jest psano 91b1, 92a1 (1493). ptáček, m. Ptaczky, co spívají,... tých mají platiti vedlé platu takového 119a (singende vogel). ptačstvo, n. Holubi, žerávi, pávi, straky, kavky i všelikteraké ptaczstwo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obecni 131a (aller handen gefugel); O ptaczstwu, t. (Von veder spil) = O ptaczstwu 106a2. pták, m. O ptaczyech a o psích 119a (Von den vogelen und hunde); 105b2 O ptacych a o psích; Buoch... dal jemu (člověku) moc na rybách, na ptaczych i na zvěři 124a (uber vogel); O tých (Ktož), kteří střelí za ptakem 109a, 105a1 (dy do schyzzent noch vogeleyn); Když jeden člověk ... uměří na ptaka 109b (alz er remet einez vogelez); O za- placení dobytka a ptakw (ptaku) 105b2, 119b (der vogel). ptáti, impf., ptáti se Tedy rada optala jich najprv ... spuolem... Tehdy oni vyznali jsú, že odbyla (je jejich máti); prvé i po druhé ptali sú, a oni vždy vyznali, že odbyla 85a1 (1470); — ptáti sě: A jestli kto po tom zboží sě ptati bude 136a (vroget do ymant); Což člověk najde a toho nezjeví, když se potom ptati budú, to jest zlodějství 142a (ob man dor nach vraget); Kteřížto (testamentáři) ... znali, že jsúc pozváni k... Mat. Dubnovi 520

Strana 521
na poručěnství(!), mezi jinými řečmi ptaly jse o Štefana, syna jeho 96b2 (1518); — žádati. Prohrá-li pacholek své vlastní zboží aneb za- staví, ... ten pán nemuože jeho zase ptati 126b (mag... nicht vor- dern); Prohrá-li pak svého pána zboží a zastaví, ten pán muož dobře zase ptati s právem 126b (der herre mag iz wol wider vordern); Jest-li by po něm přišli oni lidé s žalobú a ptali by toho člověka, tito božejníci nemají ho vydati 132b (mit clage vordernt); Ten člověk nezhřeší, ... kteřýž svého súseda dobytek s večera přižene do svého domu... a ráno vypustí, a že od toho nic nepta 119a (daz er[?] nicht vor sage[!] und cheinen nucz dar ab neme); tento pta své přiro- zené před právem jakžto dobytý kus 127b (špatný překlad: daz eyn seyn vorvodern... irvordert habe); O slíbenú žalobu ptati 107a2, 140b (Von gelobter clag zu vordern). — adj. ptaný: O kterú věc ptanu 106b1, 136b (Von der were czu pitten) — v. pýtati. Puchala, m., jm. os. v. Prchala Jochannes Puchala 4b (1457). pukléř, m., buckelaere, schild mit einer buckel V kteréž (pavézce) nic víc není než kuože a dřevo, krom puklerzuow: to musí býti železné 134a (an dy puklen = kování uprostřed štátu). purkrabie, -č, m. Purkrabie a fojt, ti mohú každý den súditi za! peníze(!) úžery 108b (der burgrave); Každého kusu velmi potřebná žaloba, kteráž přes noc zastojí, tu nesúdí žádný než purkrabie lebo vyšní rychtář 112a (danne der burgrave) ; O purkrabowi 105a1, 108b (Von dem purgrafen). purkrabóv, adj. Již slyšte purkrabuow osud tři funty udělá 108b (dez burgraven); A potom purkrabu osud s posudky, to najde na právě v potcivých kusích šest nedělí 108b (dez burgraven gewette). purkmistr, purgmistr, m. O purgmistru (purgmistrij) 106a2, 129a (Von dem purgmayster); mají k tomu sezvati toho purgmistra anebo ty sedláky 125b (man sol... laden dar czu dy mayster); Což purgmistr udělá městu anebo dědině k polepšení 129a (der purgmeister); také on (městský posel) má jej (žalovaného) propustiti, ač ne jest o vinu obžalován před purg- mistrem 142a (an[!] [= ohne] dem purgmeyster); tehdy purgmistr to jmá odmlúvati 144b (do sol der purkherre(!) vor antworten). pustiti, pf. Ktož jeden druhému dobytek zabije,... pakli ten dobytek pusti tomu, 521

Strana 522
čí to jest, tedy má oplatiti polovici a bez osudu 119a (Let er ez); Nemá žádný člověk nesmyslný v radu vstúpiti, aniž ho mají do rady pustiti 132a (nicht lazzen zu dem rote); Jeho právo (městského posla) jest desátý člověk, na kteréhož ortel vynde, že jej zase přič pusti 141b (daz man yn wider hyn lazze); A kdež by jedneho nevěrně jali, pusti-li jej přič jíti na jeho čest aneb na jeho božbu..., netřeba jemu toho plniti 120b (Let man yn reyten); Má je (založené zboží) spustiti svým erbóm bližniem,... jakož jest jemu zastavil, aby to tak zase pustil 143b (alz er iz genem lazzen solde); Slíbí-li jeden člověk jistú věc... musí tu slíbenú věc položiti a pustiti v cele, jakož jest slíbil 146a (er můz... lazzen); také má držeti nebo pustiti, jakž prvé řečeno jest 143a (halde oder lazze mit recht); což mu právem odjato jest, on to musí pustiti s osudem 138a (er můz iz mit buze lazen); Já to znám, že sem přivolila, aby ten dóm Petráš prodal, ale tím obyčejem, jestliže ty peníze k méj ruce a k mým sirotám pustij 100a (1454); Milí páni, poněvadž oni nechtie tých peňez k méj ruce a k mým dětom pustit, dajte mi den na porazenie 100a (1454); Jestliže by po někteřých ča- suov ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati a na cuzé ruce pustiti, tehdy 91b1 (1493); A oni již psaní děti úplně a docela od své mateřizny pustilly 87b1 (1479); A oni úplně a docela vzavše svú všecku otčiznu... panu Martinovi osvobodili a pustili, t.; Tehdy fa- šové jeho pustili jsú jemu, Štefanovi, k jeho duši, aby před právem sám ústně vyznal, jestliže by odbyl tu očiznu, což na jich ženy šlo 86a1 (1474); a všický tí pře(d)menovanie(!) pustili na ty dobřé lidi 90b1 (1488). pustý, adj. A když ta paní neměla, čím živa býti, i postúpila s toho domu a ne- chala pusty 12b (1462); Melchior... žádal jest od všeckéj obce, aby jemu sedění puste, kachavinské... bylo prodáno 89a2 (1482). putovánie, n. Lež! pak aby cho(!) tento škodný obraňoval od putowanie 108a (bete- wart[!] varen wil an gotez dynst). pýtati, py-, impf., žádati, prositi O tom (tem), ktož před právem platy pyta 105b2, 121a (gelt vordert); O tom, který kúpi (kúpu) pyta za své dluhy 107a1, 140b (der were bitet umb schult); má rychtáre pytak(!), aby jemu jeho zaručil 121b (sol den richter biten); Ktož očiznu pyta, ten jmá od meče počéti 136b nápis: O tom, ktož očiznu zada, t. (herwette vordert); A jestli by se 522

Strana 523
pak ten mládenec(!) oddal v zákon bez svéj manželky vuole a zase by ji(!) sobě pytal vedlé práva z toho zákona, tedy vedlé práva zemského obdrží, ale vedlé práva světského nic 115a (Hot er sich begeben an seinez elichem (?) weibes willen und vodert(!) sy yn czu einem rechte auz dem leben); Pakliž by přišel onen s svým rychtářem, kteřýž onymno zaplatil a pytal by jeho, a vždy jeho nemají dáti (útočiště hledajícího 132b (vordernt yn); A jestli by on toho osudu po téj platbě (neměl[?]), tedy pyta rychtár svú jistinnost, to jest jeho duom 121a (er vordert seyn gewere); pyta si o to právo 132a (bitet dez gerichtez); kupečství, což od něho(!) prvé pytal 141a (mit der, der er do bytet[!]); a když jemu to bude najdeno, potom opět pyta v ortelu pokusit, jestli by mohl vedlé práva protivníka svého ... opy- tovati 131b (so vrage er an eym urteil zu versuchen): Již slyšte o jed- nom muži, kterýž jest jal člověka zaručeného a před právo přinese a pytagi od něho šacunk 146b (man der sacz[unge] über yn bit) ; Bylo-li by to pak, že by jeden člověk pytal kterú věc jeho kúpě, když chce z země táhnúti, ... ten toho nemuož udělati 140a (Ist iz also, daz eyn man betevart oder seynez chaufez varen wil auz dem lande, wil den ymant hindern..., der en mak iz nicht getun). R Rabus, m., jm. os. Mathis Rabus 3a (1409). Rabuš? ráčiti, impf. Milí páni, raczte slyšeti, že teď já své zbožie všecko ... porúčiem Aronovi 101b (1468); A protož, milí páni, raczte věděti, že teď stojíc před vaší milostí dobrovolně bez všeckého přinucení já, Šimek švec... (poroučím) 88b1 (1481); protož vaší milosti prosím ..., aby vaše mi- lost ty jisté stavy raczili byšte mi prodati 8a (1468); Pane pane rych- táři, rzaczili byste vaše milost slyšeti řeči, tedy žaloval by on vám na jednoho člověka, že 131b (wollt ir seyn wort vornemen); Co jest jmenováno hlavní skutek? Raczte věděti, kdež člověka kterého po- padnú na jistotě 134b (wist daz, woman eynen man mit der tat be- greifen mak); opytujem, ... abyste mi raczili pomocni býti k mému právu 141a (alz ez mir helfent sy czu meynem recht); abyste mi raczili pomoci vedlé méj spravedlivosti 141a (alz ez mir helfent sy an meynem rechte). 523

Strana 524
Račovský, adj., jm. os. Michal Raczowsky 80a1. rád, adj. Ktož jeden druhému dobytek zabije rad anebo nerad 119a (gern oder ungern); Tehda Šváb řekl: Milí páni, teď já dóm svój slobodný dá- vám Petrášovi ... a rad bych také, aby svój dóm slobodil 100a (1454); Proto, milí páni, rad bych se já dověděl, kde sú ty statky 86b1 (1477); Oni znamenavše, že toho domu nemohú skrz svú chudobu obdržeti, přejíc ho radsse švagru svému... vzdali jemu ten duom 87a1 (1479); Ona praví, že chce vám radiegie prodati, než komu jinšiemu 12b (1462). řád, m. Každý muž, který jest rzadu rytierského radu(!), erbuje také 115b (von riters art); A také lidé všelikterakého rzadu mají činiti vedlé svých statkův 115a (Dicz ist einez gemeinez her gewette, allein seczen dy leute mancher hande czu); Má-li který muž zúplna přinésti prvé zaplacený dlh o peníze, může každého (pův. každý) rzadu člověka, kteréhož nedadí právě láti ani můž na jich právě 122a (Sol aber ein man volprengen[!] vergoldene schulde umb gelt, daz mügen aller hande leute sein, dy man nicht rechtlos beschelden mach an irm rechte; Persoluta debita si unus probare intendit pure et simpliciter, ad id accersiri poterit omnes homines, qui in iure suo non redar- guntur); Nebo napřed řečená sestra nedělí žádného rzadu chyšného s knězem 112b (Dy unberaten swester, dy teilet nicht iren müter hausrat mit dem phaffen; srovn. ona vezme pravý diel s niem na erbu i také na domácích věcech, t. an dem hausrat, ráda, řáda, zbroj 114b); koně aby dělili na poly, i vozy i pluhy i se všemi rzady domovými 97a1 (1518). ráda, řada, f., nářadí, riad, gerâde, weibliches geräte u. Kleider. Který kněz, bere diel rovný svéj sestře bez mateřinéj rady a rovný diel s svými bratry na zbožie a na erbu 112b (geleichen teil der swester in der müter rat = gerâde); A také obdrží její pastorek její radu po její smrti 113a (beheldet auch ir niftel iren rat nach irm tod, ab sy ee stirbet, den der man); Umře-li muži žena, kteráž dětí nemá, tedy její vnuče, kteráž její radu má, má mužovi postel ustlati 114a (dy iren rat nimpt); Možná, že rozuměl překladatel rat — rada, a překládal špatně; A pakli jest tu panna a kněz, tehdy rozdělí to mezi sě bez rady 145a (dy taylen daz rat unter sich). 524

Strana 525
rada, f. Pojme-li syn ženu jednu vedlé rady otce svého 112b (mit seynez vater rat); O tom synu, který puojme vedlé otce svého rady 105a2; S kteréhož domu mord se stane anebo k tomu radu dadie 139b (rat czu geben); Když by ... lidé ... učinili škodu svému pánu aneb své- mu muži neb svému přieteli anebo komuž kolvěk bez jeho rady a bez jeho skutku..., zuostane bez škody i bez hanby 138b (an seynen rat); Nemá žádný člověk nesmyslný v radu vstúpiti aniž ho mají do rady pustiti 132a (man sol ... nicht lazzen zu dem rote); A to má popraviti na něm rychtár a všecka rada 108a (není v předloze); před rychtářem a před radu 146b (vor richter und vor schephen); O tých lidech, kteří do rady nemohú přijíti 106a2, 132a (dy nicht in den rot chumen schul- len); a ten člověk přisvědší rychtářovi a radie 112a (gezeuget der man mit dem richter und mit den schephen); Kteří svědsi(!) před rychtáře aneb před radu přijdú 122b (welchez gezeugez ein man vor gericht gegen dem richter oder dem gerichte vol chümen[!] sol (špatný překlad); Pakli by ona pavovala vedlé sedlskéj rady 127b (noch der gebawern chür); Když by ... raněn byl a... toho neohlásil fojtovi a radie 109b (und er nicht vor chümt); A přijde-li onen, po tom zboží zpytujíc se, ten první obdrží a jest bližší k tomu žalobú a obdrží rychtářem i radu 146a (ist neher seyn phant czu behalden mit dem richter und mit den schephen) ; My Petr Polák, fojt žilinský, i všechna rada dole psaná, jakožto Mikoláš Krajčí... 100b (1462); My Mikuláš, fojt žilinský, a starší města: Aron... Mt. Veliký, tiemto písmem ... oznamujem, kterak přistúpil jest před nás, před plnú radu Šimek švec s Barború 88a1 (1481); Ti dva sú tak vyznali před námi, před plnú radu, že 98b (1453); vyznáváme ..., že jest přistúpila před nás plnú radu stará rada i vyznala jest před námi, kerak 5b (1459); My fojt Martinus i všetka rada města žilinského 98b (1453); My zvrchu psaný fojt i všechna rada (nyne, škrt.) svrchu menovaná vyz(ná) vámy, že jest opatrný muž Martin Polákovic, náš měščenín, postavil staru radu, ménem Nikuše, starého fojta, Matěje ..., kteře(!) to jsú znali před námi plnú radu, že 4b (1459); Paní Oršula z hospo- dářem svým Martinem položila před rzadu(!) peníze, diel, menem Janovi Komárovi jeden a osmdesát zlatých 84b2 (1470). radhús, radhaus, m. Děti svrchupsané pěkně jsú sě rozdělily a uhodily vedlé rozkázání a testamentu jeho; potom nám to na radhuuse srovnánie ústně ozná- 525

Strana 526
mily 95a1 (1508); Takž ctihodný kněz Jiřík... a Mikuláš s svými švagry ... před nás na radhawse těch sto zlatých jsú položili 95a1 (1508). radní, -ný, adj. O radnych lidech 105a1 (Von den rot mannen). řádný, adj. A Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú jsa naučen od úřadu od Jana Nemce jest odprošoval, a to lidmi rzadnemy a zachovalemi, mezi kteremižto byli i přespolní lidé rzadnij a poctiví 77а (1561). řádně, adv. který (Jiřík Vladař) jich vlastní sestru Maruši rzadnie manželsky pojal 87a2 (1479); Když Štefan Gardoš pojal rzadnie za manželku dievku nebožtíka Mikuláše Noska a Osanny, rzadnie na svět pošlú a zachovalú 87b2 (1479). Ráječský, adj., jm. os. Sebrali jsú dobré lidi... zejména: Martin Pánko, Michal Prchala, Michal Rageczsky 83b2 (1469); Šesté jest (Sekula) Michala Ragecz- kého chtěl bíti v jeho domu 3a2 (1460). Rájec, m., jm. míst. Míšo Drdol, z městečka Raicze fojt, Jano Buš, Duro Ježko, Míšo Hanzel, přísažní z Raýcze 77a (1561); Synu milý, teď tobě dávám rolú svú, kteřúž Stanislav drží mocú, že by jí dobýval v Rayczi a za své večisté držal 99b (1454). rána, f. O smrtedlných ranach 105a1, 109a (Von den tot slegen und von wun- den); O ranach a o otrově (chromotě) 105a1, 109a (Von den wunden und lem); O ranach s palicemi 105a2, O r. a bití palicemi 111a (Von den wunden und chnütel slegen); Zíšče-li jeden člověk bitku a brání se ranie(?), jde jemu k ruce a za smrt na hrdlo 112a (Gewint ein man chemphen, vichtet der sig umb dy wunden, ez get ym an dy hant, umb einen tot slac an den halz); Pakli by udělal v mase ranu 140a (slecht er ym eyn vleyz wunden); Již s' pak žaluje dále, že jeho jest bil a ranil, a to si dovede svými ranami suchými nebo krvavými 134a (beweyze dy wunden oder dy norbe blutvar); Jestli by se to- muto ta rana polepšila po dni a najal by jednoho člověka na druhého protivníka bez viny a bez odpovědi 110a (špatný překlad: Wirt aber der champh! gevristet! czu tagen und mitet einen man gegen 526

Strana 527
einem chemphen); Nemohl-li by pak pro obtiežení těch ran svého ži- vota ten boj provésti 141b (vor unchraft seynez leybez). ranný, adj. Naučení o rannych 110a, o rannych lidech 105a1 (Von den wunden und vridbrech an der vreyen strazze). raňený, adj. O ranienych lidech jatých 105a1, 111b (Von wunten leuten gevangen) ; A potom musí tomu dobytek chovati ranieny, že dobře muože zase na pole choditi 118b (halden daz wunt vich, biz iz); Dokadž ten člověk ranieny neumře, jakž kolvěk velmi ranien jest smrtelně, ješče jeho popravie puol placeniem 109a. raniti, pf. Kterýž jeden druhého kdež kolvěk napadne ... a jeho rani 137b (yn wundet); O dvú člověkú, ješto sě (se) rani na smrt 107b, 148a (dy sich wunden); Jestli se dva člověky spolu ranita 109b (wunden sich zwen man under ein ander) ; Jestli se dva ranita rovně 109b (Ab sich zwen wunden geleich); Když se dva ranita, jeden bude s mečem a druhý s nožem 110a (wunden sich zwen man under ein ander); Již slyšte o ranách, když se dva ranita a přijdú oba před právo 110a (wurden zwen wunt) ; Když jeden druhého ochromí anebo ranie(!) ..., jde jemu o ruku 109a (wundet); A pakli by jednoho člověka ranili na jednom článku, který by byl jemu prvé zaplacený před právem 109a (wundet man abir einen man an eyn glid); Když by byl člověk ranieny 109a (wirt ein man wunt); A pakli by onen v tem byl ra- nieny, že by za nimi nemohl běžeti 125b (Jst aber iener wunt); nebo- (li) pak jeho hoffer skrze to ranien bude 147a (oder seyn hauz gesind eyn champher wunde enphet); jakž kolvěk velmi ranien jest smr- telně 109a (wy dikke man yn wundet). ráno, adv. Což muož každý člověk, kteříž jest fojtovského pokolenie dáti svéj ženě rano, kdy s ní jde k stolu 113a (waz ein iglich man von ritter[!] art müge gegeben seynem weybe czu morgen gabe dez morgenz, alz er mit ir czu tische get); Ten člověk nezhřeší..., kteřýž svého sú- seda dobytek s večera přižene do svého domu s svým dobytkem a rano vypustí 119a (dez morgenz austreibet). raný, adj. Chce-li pán odkázati svého muže dluhového od svého zboží..., tedy 527

Strana 528
má jemu zjeviti pod ranu mší 144a (daz sol ym kundigen czu licht[!] messe[!1), chybný překlad m. o Hromnicích. Rašovský, adj., jm. os. Blažek Rassowsky 85a2 (1473); 86a2 (1475); Blažko Rassowsky (-ki) 86a1 (1475), 86b2 (1478), 88a1 (1481); Blaško Rassowsky 86b1 (1477), 89b1 (1485); Lacko Rassowsky 91a1 (1489),92b2 (1497), 93b2, 94b1 (1507); Lacko Hrassowwsky 92a1 (1494); Jakub Oříško postavil jest před námi... viery hodné súsedy našě Lacka Rassowske(h)o 96b2 (1518). ráz, m., rána Tehdy jeho (městského posla) osud jest královský, že dva a třidseti razu s jedním dubovým prutem ... má jemu dáti 142a (czwene und dreyzich slege); A potom jmá (žalobník) naň zatíti dvakrát a třetí raz zabósti na svého nepřítele 134b (sol slahen zwen slege und einen stich wider den wint, po třetí, třetím rázem). — ražení: Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest... za summu zlatých šest set zlatých a deset dobrých črvených váhy spravedlivé a razu kremničského 83a1 (1469); zbožie... ve třech stech zlatých zlata čistého razu a váhy spravedlivé prodali 82b1 (1461). řéci, ř(e) ku, impf., řeknu, pf. Má-li jeden muž na jednoho zloděje... žalovati..., tedy rzekne tak 141a (der spreche also) ; Potom si rzecze tak 134a (So spreche er dor noch); A jestli pak rzecze onen, že jemu jest platil prvé 122a (Spricht aber iener, er habe ym vorgolden); Jestli rzecze pastýř, že není pře- deň přihnáno 118b (Spricht der hirte); Rzecze-li pak ona tak, že jest její jistinost..., s právem tedy stratila 116a (Spricht sy daz ez ir eigen sei); Zůstane prázden, jestli to rzece s přísahú 119a (bewert er iz auf den heiligen); Pakli rzecze, že jest jemu zaplatil, to musí sám sedmý na umrléj kůži(!) zbožiti 122b; V sobotu rzecze buoh, ... že chce odpočinúti 124b (dez sunabez ruete got); rzecze-li pak onen, že jest ten kúpil na svobodném trhu nebo na obecném trhu... tedy bude prázden 130b (Sprichet aber gener, er hab iz gechauft) ; Kdyžto jeden člověk druhého řeč mluviti má,... ten si rzecze takto 131b (der spreche also verre); R(c)zete všeckni: Amen 143b (Sprecht alle: Amen); A Petráš jest odpověděl rzka: Milý synku, nejsi ty mi ... dlužen 91a1 (1489); Šokot učinil poručenstvie ze všech statkuov svých a rzka, že co koli mám statku..., aby ty všecky věci byly Anňe 93b2 (1507); Vyznali, že stal sě jest kup ... že prodal jest Petráš Tur- 528

Strana 529
ský Mertušovi duom, rolí a statky všecky v summě za 33 zlat. a řka: Vydávaj mně nebo i ženě mojí pomalu tak, abych 91a2 (1489); (To- máš Vackovic) vznesl jest na nás a rzka: Milí páni 8a (1468); Tehdy vyznal jest Michal Prchala a rzka: Milí páni! 101b (1468); Mikuláš, rzeczeny Nosko, přivolal jest nás a rzekl jest k Ondrúšovi z Neděze, bratru svému vlastnému a rzka 82b2 (1469); A potom Ossana, man- želka jeho přistúpivši před nás dobrovolně svým jazykem oznámila a rzkucz: Milí páni 89b2 (1485); Potom přišel s svú manželkú s Bar- ború ... Šimek... a opýtal jí rzkucz: Milá ženo 88b1 (1481); Otázali jsú Osanny ... řkuc 84a1 (1469); I rozhněval se na Petráše rzkucze, že mi v to saháš 99a (1453); vyznal, že jest jemu poviedal a poručil všitké dluhy u Michle ... a rzkucze, že by u Michle viece tých dluhóv nebylo 99b1 (1454); Human jest zeznal před před Lorincem oči k oči- ma rzkucz k němu: Daj jemu pokoj! 2b1 (1460); I vyznali sú (Vrtek a Lelinský) před námi před plnú radú tak rzkucz: Přidalo se, že 99b (1454); Tehdy jest Niklík dal tu odpověd rzkucz, že jest kladl 2b1 (1460); Tehdy v osobě své vlastní dobrovolně Tomáš a syn jeho Gal pověděli řkucze 84b1 (1469); Má rzeczy: Pane pane rychtáři 141a (Er spreche); tedy má rzeczi takto 131b (so spreche er so); což smí rzeczy vedlé přísahy 119a (ob man ez gewert auf den heiligen); zůstane bez viny, ač to smí rzeczi k svéj vieře, že je (dítě) zbil za jeho viny 125a (tar er iz sweren auf den heiligen); Pakli by byl kuoň a že by se jeho jal a rzekl by, že jest jemu zlodějsky vzat 133a (Ist aber ein phert, daz ein man an spricht); Když by člověk měl kuoň nebo psa... a rzekl by tak, že není jeho 119b (sprichet er); Jestli by rzekl pak ten tak, že jest kúpil ten kuoň 133b (Spricht aber ein man); Pakli by rzekli na jednu ženu kterú žalobu 147a (Sprichet man aber ein frau- wen an umb vlage) ; A potom Mistr Jan, spuolusúsed náš, před námi dobrovolně... svým jazykem rzekl 89b2 (1485); A tu Vaňek jest rzekl, že 12b (1462); A k tomu ještě Tomáš Bánovský řekl jest Šte- fanovi 84b1 (1469); A v tom reczeni M(a)t(ěj) před námi rekl jest takto 92b1 (1494); Vyznal i rekel jest Peter Frulych 7b (1451); Tehda sme my rzekly 100a (1454); A vona zasě rzekla Anna, manželka jeho 93b2 (1507); A Margéta, manželka jeho, tím obyčejem jest rzekla, že 95b1 (1511); I pozvali (Vrtek a Šváb) Petráše také v oči i rzekli su: Pane Petráši, svobod' své penieze 99a (1454); A vtom jest rzek pán Petrášovi 99a (1453); Některého času ukradli jsú již jmenovanému Štefanovi něco peněz, a on to byl rzekl na Martu, již jmenovaného 34 Slovník k Žilinské knize 529

Strana 530
Gregoře manželku 93a2 (1501); To jest rzeczeno o kusiech, které jsú pominulé věci 115b (daz ist geredet von varnder habe) také má držeti nebo pustiti, jakž prvé rzeczeno jest 143a (alz hy vor geredet ist); jakž napřed rzečeno jest 116a; napřed rzeczena sestra nedělí žádného rádu chyšného s knězem 112b (Dy unberaten swester); Když by pak ty siroty dorostnuté chtěly k tým statkóm přistupovati, tehdy aby Mateji reczenemu odložily siroty s toho zboží reczene peníze 92b1 (1494); A na ty všecky statky reczene, duom, dva stoly ... sirotě staršiej, Osanňe ménem svých vlastních peňez dal f. 7. 92b1 (1494); My Michal, rzeczeny Mako, fojt žilinský a rada 91b2 (1493); Když jest Štefan, Bezduch rzeczeny, umřel 88a2 (1481); My Gašpar, rze- czeny Vrták, fojt žilinský 92a1 (1494); přistúpili jsú před nás ... Mikuláš z Svidnici, rzeczeny Hyršberk, Lorenc z Vratislavě, rzeczeny Nonhart 88b2 (1482); Ondrej, rzeczeny Škorně, spuolusúsed jejich 92b2 (1494); Martin, též rzeczeny Nemlath, ujec dobré pameti Mar- tina Nemlata 85b1 (1473); Přistúpil jest... Matej Kotrše z manželkú svú Annú jmenovanú, svými bratřy, rzeczenymi Gall a Janem(!) 92a1 (1494); A jestli nezaplatí zase v ten den rzeczenij 138a (gilt er iz nicht ... czu bescheyden tage); Který muž v své rzeczene řeči ne- splní, do toho času on v škodě nezuostane 136b (Ab der man an sey- nez vorsprechen[!] wort[!] nicht vorzeycht, dy weyle bleybet er an schaden); Jestli napřed rzeceny člověk prvé pozná, tedy polepší jeho, jako se svrchu pieše(!) 148a (ist daz der angesprochen man von erste bechennet). řěč, f. Gregor ... hned sě jest do Bytče bral a svědomie na tu rzecz, co ten lotr mluvil, list pod pečetí byčanskú jest přinesl 93b1 (1501); (Elška a Michal, Matěj) tak sú zeznali úplňe reczi svú před námi, že 93a1 (1498); vyznali jsú jednostajnú rzeczij k vířě a k duši... takto 82b2 (1469); A oni jsú statek poručený Janovi svobodili, vodlovali a věč- ným hospodářem ... jednostajnú vuolí a rzecžy před námi jsú po- tvrdili 97b1 (1517); Ráčili (-li) byste, vaše milost, slyšeti rzeczij, tedy žaloval by on 131b (wolt ir seyn wort vornemen): Kdyžto jeden člo- věk druhého rzecz mluviti má 131b (dez andern wort sprechen sol); potem s' prosí, aby jemu rzecz dali mluviti, ač chce 131b (so pitte er dez gesprechez); muož rzeczi mluviti a pověděti, že jest na něm pokoj rušil 133b (mak spreche dar under nemen, so sage er, daz); Jestli svědčí člověk své svědomí na druhého člověka, na kohož (= kte- 530

Strana 531
réhož) rzecz jde, ten má vedlé práva pověděti, což jemu vědomo jest 135a (auf den dy zücht get; W. 11, 25, 5, uffe den die gezûg gêt); O tom, ktož v své rzeczi nestojí 106b1, na své rzeczi 136b, Kterýž muž v své rzeczi nesplní 136b (der an seynez vor sprechen wort nicht vor gicht [verzycht?]); Každý muž musí opatrný býti před právem na žalobě, svým svědomím a na rzeczy 116b (nerozuměl smyslu: Iclich man můz wol vorsprech sein und gezeug und clagen und ant- worten, ane in dem gerichte, dor er...); Rychtář nemuož žádného namluviti s řečníkem anebo bez řečníka, zvlášče toho žalobníka o rzeczij bojské, výše nežli jeho nevinnost 139a (Der richter mak nymant ansprechen mit vormunde oder an vormunde, sonder den clager, czu champhe wart noch höher, dann czu seyner unschult); Kterážto (Kalphurnia) před právem prázné rzeczy v hněvě vypustila 116b (missebarte); Nad to pro uvarování takových reczi a potržek na poctivosti závazek viny jest mezi nimi postaven 77a (1561); jsúc pozváni (testamentáři) k Mat. Dubnovi na poručenství mezi jinými rzeczmi ptali jse o Štefana, syna jeho 96b2 (1518); Ktož druhého meč neb medenici... po jinších lidí rzeczi z jistby nese 145a (noch mer leute wane); A jestli by se stalo, na tých hledačích mor se stal, bez rzeczy i bez práva zahynú 147b (an rede und an recht sy vor terben). řečený v. řéci řěčničstvie, n. Jeho rzeczniczstwi netrvá více, než jako právo sedí 147b (sein vor- mundschaft en wert nicht lenger, wen alz daz recht wert). řěčník, m., stč. řečník, mluvčí, obhájce, poručník, právní zástupce, plnomocník Ktož němečsky neumí... sobě najde rzecznika 143a (neme eynen vorsprechen); O tom, který svého rzecznika ztratí 106b2, 137a (der seynen vor sprechen vorleuset); Pakliž odpoví sám, tehdy nepotře- buje rzecznika 137b (so darf er dez vor sprechen nicht); Dal-li vaše milost mne tomuto člověku býti rzecznikem, tedy opýtám já 131b (zu vor spreche gegeben); O tem, ktož jinšího člověka rzecznikem má býti 131b, ř. bývá 106a2 (der dez andern wort sprechen sol); že tohoto mám rzecznik býti pro právo 131b (daz ich seyn wort spre- che); O rzecznikach (o Reczniczych), co mají míti (jmieti) ženy a (i) panny 147b, 107b1 (Von dem vormünde, dy frauwen und iunch- frauwen haben schullen); O rzeczniku 107a2, 144a (Von dem vormun- de); Právě spravedliví(!) lidé ... nejmají sobě žádných rzecznikuow 531

Strana 532
jmieti 136b (cheynen vor munde haben); Každý muž svým dětom jest rzecznik 144a (yglich man der kinder vormund ist); muož jich (dětí osiřelých) zprávce býti a rzecznik, dokudž by svých let dorostly 145a (mak ir vormünde seyn); Jestli drží(!) otec svým dětom řecz- nika po smrti jejich mateře 144a (Heldet auch der vater seyn chin- dern[!] eyn vormüntschaft [W. kindere in vormundeschaft]); Když jedno dietě dvanáste let stáro bude, tedy ono muož sobě voliti rzecz- nika, kdy chce, a ktož rzecznik bude, ten retuje(!) k právu mateři i dět'om 140b (mak iz czu vormünde kysen, wen[!] iz wil, und wer vormünd ist, der rete[!] czu recht der mûter und den chinden); Rychtář nemuož žádného namluviti s rzecznikem anebo bez rzecznika 139a (mit vor munde oder an vor munde); A když dietě k svým ro- kóm přijde, tedy musí dobrý(!) rzecznik býti svéj ženy 147a (muz ez wol[!] vor munde seyn); Jakž kolvěk jest její rzecznik (muž ženě), ona jest jeho poddaná 147a (er ist doch ir vormünde); přes šedesáte let již přišel jest (člověk) do svých vyšších dní, že on sobě již míti musí rzecznika, ač chce 147a (also er vor munde haben sol). rejistrum, registrum, n. Tehda se Šváb odvolal na Registra, i přinesl jest před nás před plnú radu Registra 99b (1454). řemenný, adj., z řemene vyrobený, kožený řemenne i železné věci, to mohú na sě obléci tak mnoho, že 134a (leder und eysnein dink). řetěz, m. A chce-li jeho (dlužníka) na rzetiez vzíti nebo sputnat, to můž udě- lati 120b (spannen mit einer cheten); Tehdy Marta vedlé práva na- šeho u vězení seděla i na rzetiezi ji vodili 93a2 (1501). rétovati, impf., raditi ktož řečník bude, ten retuge k právu mateři i dětom, což s tím zbo- žím bude činiti 140b (wer vor münd ist, der retet czu recht der müter und den chinden, waz mit dem gute getan sey). řězati, impf., střihati Plátno, kteřéž rzezano jest ženám k šatóm 114b (daz gesniten ist). rež, f. Ktož v noci rez krade, ten jest propadl šibenici 142b (korn); O těch, kteří nocí (v noci) kradú rez svému súsedu 142b, 107a (korn stelen); Který pocestný člověk na poli druhého člověka rez nechá(!) ležeti (!) 142b (korn ... lezet[!] [m. vreczet]). 532

Strana 533
řězivo, n., zbraň Který bez viny(!) žalován bude, kdyžto před právo přijde, nemá žádné rzezywo s sebú nésti krom meče 129a (sol cheynerley wophen tragen); Božejníci ... mají hledati ortel na každého člověka na(!) rzeziwie 143a (do schullen dy schephen... urtayl vinden über icli- chen man ane[!] [ = ohne] wofen); Když jednomu muži meč neb jinší rzeziwo v rukú najdú 145b (swert oder ein ander wophen). richtář, m., v. rychtář rink, m., v. rynk, rynek říšě, f. A jest (1)i s' ty v tem vinen, aby nikdy nepřišel do rzysse Abrahamovy 143b (daz du nimmer chumst in Abramez schozze). robiti, impf. Který člověk robi jinšího člověka zemu nevědúc 117b (wer so arbait einez andern mannez lant unwizzend); Švábové berú dobře úžeru(!) a robi(!) s sedmého sedmé(!) tak dalece, jakž by vždy zrajtovati mohl 127a (překlad špatný: Dye Swaben nement wol her wette[!] und erbet[!] auz der sibende sippe! alze verre, alz er ymmer gerayten chan); A ktož prodá vlastní zboží aneb poběhlé! zboží, jmá jemu če- kati (!), pokad s ním robi 138b (dy weyle erbet[!] [m. er lebt!]). robota, f. Který člověk robí jinšího člověku zemu nevědúc, ... jeho robota, což oral, bude stracena 117b (sein arbeit verleuset er dor an); Ktož rolí posívá pod žalobú, ten stratí svú robotu a své setí 117b (der ver- leuset sein arbeit); Když bratří... zboží spůlu měli a polepšovali by to zboží svú službú a svú robotu... bylo by jich všech polepšení 126b (mit iren dynst und mit ire arbait); ten má jeho (dlužníka) držeti právě jako jinší svú čeled s jídlem a s robotu 120b (halden... mit der arbayt); Klisice polské, kteréž k robotie přislúchají má za- platiti dvanástmi šilinky 119b (dy czu voller arbait tugen). roční, -ný, adj. Má zaplatiti... hus jedním penízem, baránka za čtyři peníze, ... a roczni brav aneb dobytek čtyři šilinky 119b (daz ierige sweyn). rod, m. Mezi mužem a ženú o jednostajném rodu 107b1, 147a (ebenburtik); Muž svéj ženě nemá(!) býti roven v rodu 147a (ebenburtich); Jestli by jeho k boji zval, to muož složiti na stranu, odkadž rodem jest 145a (do er von geborn ist); Přistupiv před nás Matěj súkenník rodem 533

Strana 534
z Chlumce 86b2 (1478); My rada svrchu psaná... flek země... dali sme i... dáváme ... Matějovi, súkeníkovi rodem z Chlumce t.; Také v hrobu jeho aby sě žádný krom rodu jeho nechoval 95a2 (1508). roditi sě, impf. To by dětom neškodilo nic vedlé práva, kteréž se prvé rodili, než jich rozlúčili 114a (geporn worden). roj, m. Wyelili (Vyletí-li) komu roy z jeho dvoru k jeho súsedovi, tedy ten súsed jest blíž k těm včelám 131a (fleuchet ein binn swarm). rok, m., rok; termín Pakli se oddá (do řehole), když přijde k jeho rokom přišel jest(!), on se vysvobodil od práva světského i zemského 114b (zu seinen iaren); A když dietě k svým rokom přijde 147a (czu seynen iaren chumen ist); Výš jeden a dvatceti let, přišel člověk v své roky 147a (ist czu seynen iaren chumen); tedy po tom má znáti, že jest v své roky přišel t. (czu seynen tagen chumen ist); tedy bude na to ortel: čtyry neděle má seděti za to ... aneb bude bez toho města celý rok 148b (bleybet eyn iar auz der stat); O dětech a jejich roci(e)ch 107a2, 140b (Von der chinder iar zal); Umře-li dietě aneb bude oddáno v svých roczych přič 115b (inne seinen iaren); od dětí, což by v svých roczech byly 131a (dy in iren iaren seyn); Jestli by (raněný) umřel po rocze 137b (noch der jar zal); Sander kázal volati trhom po smrti pána Blaškovéj před rokem, kto by chtěl ten dóm kúpiti 100a (1454); A jmá tých dětí zboží opatřiti rok od roka tak daleko, až samy moci budú rozuměti k svému zboží 145b (sol dy chinder irez gutez berich- ten von iare czu iar); O tom, ktož kterú věc ne(j) měl rok a den 106b, 138a (iar noch tag); Což člověk nejměl rok a den v své moci 138a (iar und tag); měl sem jistotu na to rok a den 122a (habe dy gwer gehabt iar und tag); sadí ho tam, že musí rok a den tu býti 145a (můz iar und tag darinne seyn); Jestli to nepoloží dolů v roce a dni 128a (in dem iare und tage) ; v roce a dni 147a (innen iar und tage); A jestli by takové věci zamlčány byly, v tridseti roczych a dnech 115b (innen dreizich iaren und tagen); A rok vostatním penězuom jim takový jest puojčen, aby totiž na den svatého Jana ... 45 zl. ... po- ložili 82b1 (1468); Potom Martin masař dal jest rok a den ku placení a kladení téjž sirotě summy zlatých 76 před naší radú až do čtyř let již jmenovanému Janovi 83b2 (1469); Martin jmá dáti Dorotě, sestřě sviej sto zlatých ve čtyřech roczech 5b (1459). 534

Strana 535
rokovati, impf. Ten rušitel pokoje rokowan bude před právo 131b (wen... der vri- deprecher vorgeladen wirt) ; Pakliž on druhého zamešká, tehdy rych- tář jmá posly poslati v duom ... jestli jeho nenajdú, tehdy jmá jeho rokowati po druhé i po třetí 134b (sust sol man yn zum andern male und zum dritten male laden); a bude-li rychtář k tomu přizván a rokowan 135a (wirt der richter mit dem gerüfte do zu geladet); Bu- de-li člověk který ... obžalován a bude rokowan ku právu 136b (wirt ym vor geboten mit recht); Který ... bude před právo rokowan 137b (vordert man ym vor gericht); A pakliž dosáhne vsi nebo městečka a uteče k fojtovi (tehdy mají týchto rokowati, bud' rychtáře: text v závorce škrtnut) 125b (man sol daz gericht vornemen und laden dar czu dy mayster); to přeloženo dále: ... a mají k tomu sezvati toho purgmistra; Pakli onen chce své zboží brániti prvé, než by před právo přišlo, tedy rokuge jeho zase před první právo 130a (so pit er yn wyder keren vor gericht); (Ne)mají člověka z jeho vlastného a jistého vykázat, ... leč by jemu rušili jeho svědky ... anebo s' jeho rokugi před právo 146b (oder man lade yn für von gerichtez halben) ; Na kteréž chyši(!) pokoj zbořený(!) bude a držal by jej jeden proti právu a ti, co sú prvé zavoláni, byli by rokowani a kázali by jim sem ... a jestli by jeho nech (t)ěli ven vydati k právu, tedy ten duom zapečetují 125b (Auf welchem hauz man vride precher[!] helt[!] [= ukrývati!] wyder recht, wen dy do vor mit gerüfte geladen wür- den und man yn her ab heyschet); Jestli by pak on do toho zboží přišel bez práva, tehdy jmá od něho odlúčeno býti pravú žalobú v oči anebo rokuge s' jeho před právo a dobude s' na něm právem 135a (oder man lade yn von gerichtez halben zu seyn rechten teydingen) ; Kohož před právem (v) vinu pokládají a rychtář toho k právu rokuge, aby odpoviedal 138a (ym der richter czu rechter antwirte gepeut[?]). rolé, role, f. A vyhrá na právě, že ta roli jeho jest 119a (wenet[!], daz daz lant seyn sey); Pojme-li muž jednu vdovu a jestli zboží spolu nepřinesli a spolu nabudú zboží a to naložie na země... a umře ten muž a také ta žena, synové, co jsú tu přirození jeho, oni vezmú ty role i to zbožie prvé, než téj ženy synové anebo dívky anebo sestry, leč by pak ta role byla dána ženě prvéj od jejího muže v jistém kusu 115a (nement daz erbe und gût ee denne der frauwen sün odir töchter kinder..., daz erbe were denne ein? der frawen gegeben in gehaitem 535

Strana 536
dingen); (Oger) postúpil jest skrze naučení naše rolie svéj ... protiv tomu, že dědina má jakž to duole psáno jest 92b2 (1497); A z druhéj strany potoka až přez přiečnú rolu má jmenovaný Oger s synem... A Ondřej, řečený Škorně, spolusúsed jejich, má hraditi za potóčkem z druhéj strany svú rolu a město jemu za to spustilo čtvrt rolie platu, t.; Ondrejovi aby byly dva pruty rolie a puol čtvrti 94a1 (1407); Item aby Janovi dal Jakub z roly nižní fl. 4 97a1 (1518); Jednačé ... při- súdili jsú sirotám jeden prut roli a Manželovi puol pruta roli po svéj ženě... Jestliže by Manžel kdy prodával ten puol pruta roli, tehdy aby Manžel mel prístup slobodný k odehnání 102a (1492); Matějovi a Anně ... má býti prut roli a tři čtvrti lúky 94b2 (1507); Prodal jest Petráš Turský Mertušovi duom, roli a statky všecky v summě za 34 zlat. 91a1 (1489); Šli sú tam těch dvanádcte lidí k těm rybníčkóm na tu roli a ujednali sú Kotršovi záhon roli konec od konce, aby tiem Dubskému 102 (1481); Synu milý, teď tobě dávám rolu svú, ... kte- řúž Stanislav drží mocú 99b (1454); lidé dobří ... vidúce jeich křivdu v roli, t.; Matěj kováč... měl stávek jeden v Kotršovéj roli..., a druhý v Turského roli, ... ale sě nechtěl žádný v to vpustiti, poňevadž sú byly v roli Kotršovéj a v Turského ... poňevadž jeden rybníček v jeho roli byl jest 102a (1481); Rolij, kerúž vona ... máti jeho jemu poručila, zapisuje tím vobyčejem, aby 103a (1504); Item Janovi, synu svému, porúčím roly vyšní ... a ženě svéj Anně roly u svatého krále 97a1 (1518); mlýny, duom, forberk, role vorané i nevorané, lúky pastvy ... prodali a spustili 82a2 (1468); Oni vezmú ty role i to zboží 115a (nement das erbe und gut); O tých, kteříž role pavují 137a (der do aker pauwet); O tom, ktož cizí rolu (roli) seje 105b1, 117b (vremde aker pauet); Ktož roli posívá pod žalobú, ten stratí svú ro- botu 117b (der daz lant seht); na roli, kteráž nejest právem dobytá a na ni žene dobytek..., to platí 117b (Ungewunnen lant, wer dor auf treibet); Slíbí-li jeden člověk jistú věc, bud role aneb ženské po- třeby 146a (gelobet eyn man dy were, dy do eyn herwette oder eyn erbe oder frauwen gerade vordert oder varend habe). rosa, f. buoh, kteřýž nebe i zemi stvořil, povětří i rosu 143a (luft und taw). Rosina, f., jm. míst., okr. V. Bytča Michael Kün de Rossyna 3b1 (1416); Miko de Rossina 4a1 (1420); Andream Mile, plebanum in Rossina, t.; Andreas Proczko, iudex in Rossina, t. 536

Strana 537
rósti, impf. Jeho dřeva haluzy nemají rosti přes jeho dvuor 129a (Seyner pawme zweyge schullen nicht über den hof gen). rota, f., zástup; odhad Když by člověk byl v jedné rotie a nebyl by hejtmanem 138a (wo eyn man in eyner reyze ist); O tých (těch), kteří jsú v jedné rot(h)ie vyšli 106b2, 138a (dy do in eyner reyse seyn auzchumen); Jesli to muože hned provésti po sedlskéj rotie, tedy šest penězí má dáti za škodu 117b (nach dez[!] paurez chür). rovně, f. A tak jej má držeti rowni svéj jinší čeledi 121b (er sol yn auch halten geleych seynem gesinde). rovný, adj. Také škoda rowna má býti všem 126b (also ist auch der schade aller gemeyne); A jestli by ... to dietě umřelo, tedy erbuje na máteř, jestli ona byla rowna v jeho přirozenie 116a (ab sy ym ebenbürtich ist); Vždycky (!) muž svéj ženě nemá býti(!) rowen v rodu 147a (Allei- ne sey ein man seynem weybe nicht ebenburtich); Onen jest dlužen spustiti jeho erb, ač jest jemu rowne přirození alebo nenie 143b (ist er ym ebenpürtik oder nicht); Když... přídú oba před právo a ža- lobu učinie rownu 110b (clagen geleiche); Jestli se dva člověky raníta a bude žaloba rowna 109b (und daz clagen geleiche); Žádný také nejmá peněz bíti jinším penízuom rowne(!), než aby zvláštní znamení jměly 135b (andern phennigen gleich); Ktož druhého meč neb me- denici neb tomu rowne ... z jistby nese ... uzdu neb ostruhy nebo jinší zboží tomu rowne ... vezme 145a (seyme gleich); To nemuož svéj dievky dětom se dostati, aby ony rownu mieru vzali v otném zbožíe a v mateřiném erbu a zbožie 112b (daz sy gleichen tail ne- men); Kterýž kněz bere diel rowny svéj sestře... a rowny diel s svými bratry na sbožie a na erbu 112b (geleichen tail); Rychtář jmá býti rowny všem lidem 137b (Der richter sol gleich richter seyn allen leuten); — rovně, adv.: Jestli se dva raníta rownie 109b (Ab sich zwen wunden geleich). rozdati, pf. Má-li člověk cuzí věc..., což jest on dorobil v tu chvíli, jakž jest svú ženu pojal, to muož rozdati, komu chce 146b (daz mak er geben, wem er wil); Žena nemuož bez slibu(!) svého muže své zboží rozdati ani prodati 147b (irez gutez vergeben). 537

Strana 538
rozdávati, impf. Žádná žena nemuož svého zboží rozdawati nikomu bez vuole svého muže 116a (en mach auch irez gutez nicht vorgeben); Nebo nemuož žádný muž své vlastné zbožie rozdawati svéj ženě 146b (seyn eigen vorgeben seynem weybe). rozdělenie, n. Melicher starý... poručenstvie při smrti s svých statkuov učinil a dětí svých rozdielenie 95a1 (1508); Martin mlynář ... žádal jest nás, abychom jemu zapsali v meské knihy ujednánie a rozdielenie statkóv přátelóv a břatróv svých 91a2 (1493). rozděliti, pf. Což jeden muž vezme po svéj ženě, to nerozdieli s svým bratrem 113a (dez enteilt er nicht mit seinem bruder); A pakli jest tu panna a kněz, tehdy rozdieli to mezi se 145a (dy taylen dar eyn[?] rat unter sich); A umřela(-li) by máti, tedy musí ta sestra to zboží s túto roz- dieliti napoly 112b (mit ir swester teilen); Matěj Kropáč (s) svým bratrem Ondřejem bratrsky sě a slušně o svú otčiznu sě uhodili a rozdielili... záhumnie aby spolu na dvoje rozdielili... Ondrejovi aby byly dva pruty rolie... a Matějovi tolikéž, neb sě právě na poly rozdielili 94a1 (1507); A po smrti jeho děti svrchu psané pěkně jsú sě rozdielili a uhodili vedlé rozkázání a testamentu jeho 95a1 (1508); a jiné děti pěkně sě rozdielili 95a1 (1508); z druhú polovicí, fleky, aby se synové rozdielili 97a1 (1518). rozdiel, m. Matěj Kotrše... žádal i prosil nás, abychom zapsali v městké knihy. dědictvie a rozdiel (mezi svú manželkú a bratřy svými) zboží svého 92a1 (1494); O kněžském a panenském rozdiele 107b1, 145a (taylung); O rozdiele syna s otcem 106b1, 135a (Von der besunderung dez sunez von dem vater vor gericht); Pakli by měli rozdiel zemí a byli by ji (zemi sestře) slíbili, tu mají postúpiti 116b (Hetten si aber ir erbetei- lung dar an vorlobt, der schullen si enpern). rozehnati, pf. S kteréhož domu mord se stane ... mordéřé... mají z kruntu ro- zehnani(!) býti 139b (man sol sy von grunde czu stören); rozehnal s' mi několiknástero dobytka 99a (1453). rozeslánie, n. Léta Páně (1561) den svatých apoštoluov rozeslanij 77a (1561). 538

Strana 539
rozhněvánie, n. A oni sě, obě straně, jeden druhého pro buoh, pro matku buoží o rozhniewanie odprosili 93b1 (1501). rozhněvati sě, pf. I rozhnewal sie na Petráše, řkúce 99a (1453). rozhodnúti, pf. Vida pak lidé dobří jeich nesnázu a róznici... vypytali to na dobré lidi, aby oni rozhodli mezi nimi 102a (1481). rozkaz, m. O kteréžto narčenij tomuž Janovi Nemcovi právo osazeno bylo z roz- kazu panuov úřadníkuov 77a (1561). rozkázanie, n. A v tom já prosím Mikuláše, syna svého,... aby on toto mé poru- čenství a rozkazanij bez porušení zachoval a držel 96a2 (1517); Jan Stáň... pozval jest před sě Jana, syna svého, prosíce jeho, aby rozkazanij a vuoli posledňú učinil 96a2 (1511); A po smrti jeho děti svrchu psané pěkně jsú sě rozdělily a uhodily vedlé rozkazani a testa- mentu jeho 95a1 (1508). rozkázati, pf. A on Mertuš to jest učinil a domuroval po smrti jeho, což jest on rozkazal i ještě více než on byl rozkazal 91a1 (1489). rozkrvavěti, pf. okrvavěti Když jeden člověk před právem slíbil božbu o nesnadné řeči nebo o rvačku, o bití anebo o krev, což rozkrwawi, ... nemohú jemu svo- bodně nechati 124a (vor blutrunst). rozliti, pf. Jestli kto, ješto by jednoho z svéj vuole před božejným člověkem na to hledícím rozlil jeho krev 148b (eynem mensche vor geust seyn blut). rozlúčenie, n. Pakli ta vdova zůstane ... s svými dětmi v jejich zboží, že jí nic od toho nebude dáno a bez rozluceni od toho zboží 127b (ungescheyden von dem gute). rozlúčiti, pf. A dva posly jmá jemu dáti mezi ty dva, kteříž spolu bojovati mají, že by jich rozluczili 134a (daz si scheiden); Bude-li jeden muž vedlé práva od ženy svéj rozluczen 113b (von seynem weybe geschayden); Nemá žádný člověk nesmyslný v radu vstúpiti, aniž ho mají do rady 539

Strana 540
pustiti, což by chtěli (i připsáno) rozlucziti, což múdří božejníci zjednali 132a (dy wider treyben wöllen der weyzisten purger saczun- ge); O téj ženě, kteráž vedlé práva rozluczena bude od muže 113b (dy mit recht gescheiden wirt); A bude-li jednomu člověku jeho svědomí rozluczne(!) (m. rozlúčené), k tomu má den třikrát čtrnáste nocí od práva 121b (wirt auch eynem manne seyn gezeug geteylet) ; — rozlúčiti sě: Jestli se děti rozluczy zvlášče od mateře 114b (wollen sich di chinder sundern). rozmysl, m. Všickni čtyři... před nás v plné radě přišedše živým hlasem dobro- volně a s dobrým rozmyslem vyznali jsú 82a2 (1468); A vyznali sú před námi plnú radú z svéj dobréj vuole a z dobrým rozmyslem, kterak sú je též dobří lidé sjednali s Martinem masařem 85b2 (1473). róznicě, různice, f. Vida pak lidé dobří jeich nesnázu a rozniczi... vypytali to na dobřé lidi 102a (1481); k tomu pro uvarování potomních ruznicz... Jakub Oříško postavil jest před námi... víry hodné súsedy našě 96b2 (1518). rozpačiti sě, impf. Protož má každý v tem se rozpacziti(!), aby toho neplatil 119b (jinak: Dar umb sol man sy und alle varend habe widergeben oder gelden). rozplynúti, pf. Když by jednoho člověka zboží v vodě potonulo a rozplynulo, tedy jmá jemu zase navrátiti, ktož najde 136a (jinak: zufleuzzet). rozpožitčiti, rozpojičiti, pf., rozpůjčiti Kterýž jeden své vlastní zboží rozpogiczi anebo založí anebo schovati dá vedlé oslovení aneb bez oslovení 126b (seyn varendez gut leychet odir seczet); Který člověk druhému pójčí neb založí koně... pakliž onem(!) prodá ..., založí anebo projhrá ..., onen, což jest to rozpoygi- czil neb založil, ten nemuože žádného fědrunku míti, krom na tom, komu pogiczyl anebo zastavil 129a (der sy vorlyhen odir vorsaczt hot..., dem er iz lech[?] leih[?1). rozšafný, adj., rozšafně, adv. A protož v tech saudích mají řichtář a konšelé rozssafnie se spra- vovati 114b (pozd. příp.). roztržený, v. neroztržený rozum, m. Štefan Stáň ..., ačkoli byl jest od milého pána boha nemocí smrtelnú obložen, však on jsúce rozumu pravého a pevného... předložil, aby 540

Strana 541
statek jeho ... svády ... nesplodil 96a2 (1517); Štefan Šokot... jsa nemocen, ale ještě dobré paměti a úplného rozumu, učinil jest poru- čenstvie ze všech statkuov svých 93b2 (1507); aby ona (Vajčařka) všeckým statkem vládla a požívala vedlé rozumu svého jako poctivá paní 94b1 (1507). rozuměti, impf. Již rozumieyte o jednéj ženě, kteráž dietě nese 116a (Nu vornemet umb ein weip); Již rozumieyte, což muož každý člověk... dáti svéj ženě 113a (Nu vornemet) 119b, 124b; jmá tých dětí zboží opatřiti... tak daleko, ža samy budú moci rozumieti k svému zboží 145b (biz daz si sich vorsten mügen an iren iaren); A rychtář musí to dobře rozumieti, řečníkovi dáti věděti 147b (špatný překlad: Czu iglichem dinge müz der richter wol vor munde sunder geben); Takéž musí svéj ženě všecky řeči rozumeti 147a (also můz er seynem weybe wol vorstan[!]); Jestli pak zhrdá svým právem před právem a při- chyluje se na jinší právo, kteréhož zúplna nerozumi, stratí obě právě 127a (dez er nicht volchomen chan); A dala ještě dětem nad to ... sukni, kožich..., aby voni také toho věčitě požívali a póžitky k svému lepšiemu obrátili, jak najlépe rozumiegi 94b2 (1507); A protož von (Krok) již jest svoboden a vláden statkem svým, jakž najlépe rozumie jako dobrý člověk 102b (1509). rozumný, adj. puol druhého sta zlatých mají držeti a zachovati... Štefanovi a Me- licharovi tak dlúho, dokud a pokavadž k rozumnemu věku a k člo- věčstvu přišli by 82b1 (1468). rúbaný, adj., z part. rúbán A ktož by ... rubane drva ukradl 136a (gehauwen holz); Ktož... dřevo rubane(?), což jest sázené aneb což by ovoce neslo anebo jestli cuzé ovoce doluov lomí, propadne třicet šilinkuov 136a (hauwet holz). rúbati, impf. Ktož dřevo ruba,... propadl tři šilinky 135b (holz hauwet); O tom člověku, ktož drva ruba aneb trávu kosí 105b1, 135b (der do holez heüwet). ručiti, impf. Za ostatek má ruczyti 121b (für daz ander můz er pürgen); (Ru- kojmě) otázali jsú... Osanny ... řkúc: Jmáme-li rucziti za tebe a tvého muže Jana, chceš-li a slibujete-li nás vypraviti? Atak že oba, Jan i manželka jeho tehdy Osanna řekli jsú, že chcme i slibu- 541

Strana 542
jem vás vypraviti, ruczte jako dobří lidé. Tehdy řekli jsú již jmeno- vaní rukojmě: Vězte, žet my chcme a ruczime sě ke všem stat- kuom, ... kteréž jsú anebo budú vaše. A tak že jsú ruczili jmenovaní rukojmě jednostajnú a společní rukú Martinovi masařovi za tu summu 76 zlatých až do čtyř let 84a1 (1469). ručnicě, rušnicě, f. Fabián, rychtář z Hríčova,... zrušil jest freunk jarmarčný nezdobi- zeň čiňe, jedno střílaním z russnicz, druhé bráňe se dobytými kordy auřadu 104a (1561). ručník, m. Tedy prislúchá k temu mužovi... kuoň..., zbroje, ... rúcho..., meč a k tomu ubrus, rucznik, polštář 115a (hant(t)wehel); Jeho stuolec (má) poduškú prikryti, jeho stuol obrusem a okolo rucznikem 114a (hanttuch). rúcho, n. Tedy přislúchá k temu mužovi k jeho polepšení jeho všickna zbroje k jeho tělu a jeho veždajší rucho 115a (sein täglich chleider); To podobenství jest o jednu ženu, vynímajíce krvavé rucho 148b (auz- genomen blutigez gewant); K ženám sluší zbroje ... truhlice, skříně a každého kusu rucho 114b (aller gepende[!]); Jestli Žid kúpí anebo vezme peníze úžerné, knihy neb kostelnie rucha 120b (messgewant). ruka, f. Pro jednu ránu má propásti ruku 109a (umb ein wunde dy hant); tedy jemu utnú ruku 148b (man sleht ym hab dy hant); O božejným (-ném) člověku, který svú ruku bije 107b1, 148a (faustslak); takž davše jim ruku v ruku, tu sme jich zmeřili 93b1 (1501); Kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela, buďto nehrazením, buďto svádú, ruku nebo hrozbú, tehda aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497); Komu usta aneb nos..., nohy, ruce by obrú- bili..., teho mají opraviti s půl platem 109a (hende); Zíšče-li jeden člověk bitku..., jde jemu k ruce a za smrt na hrdlo 112b (es get ym an dy hant); tedy dobude jeho svú ruku 109b (er enget im mit sein einez hant); A rychtář jmá jim dáti jednoho muže, kterýžto nese v ruku jedno dřevo 134a (jen: trage); k tomu má sáhnúti svú ruku 133a (mit sein einez hant); muož jí (ženě muž) dáti ... dievku, kteráž pod její ruku má býti 113a; leč by to zboží měl pod ruku svú, oč onen byl obžalován 120a (er en habe daz gut under ym); pakliž to zlodějství bude najdeno pod zamčitú ruku 130a (in beslozener were); 542

Strana 543
A opatrný Nikoláš Hostek ruku boží byl jěst (!) dotkňen 90a2 (1488); O doma hledání s brannú ruku 139b (mit gewophenter hant); Ktož doma hledá člověka s brannú ruku 139b (mit gewophenter hant); Což by měli božejníci svědšiti, to má fojt s nimi spolnú ruku svědšiti 112a (mit yn gezeugen); všickni čtyři společní ruku slibujíc za... paní Hedvigu... vyznali jsú 82a2 (1468); to všetci společnú ruku jmají platit' 101b (1464); (Rukojmě) společnú ruku otázali jsú pred plnú radú Osanny ... řkúc 84a1 (1469); Maňko Matúš a Martin, syn jeho, mají a slibují ruku společnú na své peníze brániti... pána od s. Mi- kuláše 83a1 (1469); Což sě pak dotýká humna, to jest... Matej řečený svými vlastními penízmi z cuzéj ruky vyplatil 92b1 (1494); A ty penieze, kteřéž byly u Čičkana u vernéj ruky, kázali sme položiti 100a (1454); Tehda sme my jim řekli: Komu ty penieze k vernéj rucze dáti? t.; I dali jich (peníze) Čičkanovi k vernéj růcze, t.; I vzal (pán) těch peněz od věřnéj ruky 40 zlat. t.; Obec povolivši k tomu nám to v rucze oddala etc. 86b2 (1478); a ona jest nám dala v rucze, v našu moc, což kolvek my zjednáme, ... to má zjednané býti 7b (1451); A ten bude toho prázden, což rychtářovi v rucze dal 136b (der iz ym gab); O tom (tem) člověku, kteréhož za dluhy (dlhy) v rucze (ruce) dadí (-ie) 105b2, 120a; fojt toho člověka má dáti v ruce jistinníkovi za ty dlhy 120b (der richter, der sol ym den man antwor- ten vor daz gelt); A jestli ten host jest, což mu ho dali v ruce 121b (dem er geantwürt ist); A to jisté mají v ruce dáti rychtářovi 115b (Daz sol man antworten dem richter); v ruku jmá jmieti meč nahý ... a k tomu plechovice na ruku a pavézku úzkú v levé rucze 134a (an den henden ein blozzez swert... dünne hantschuch an den henden, einen smalen schilt in der linken hant); Jestliže by po někteřých časuov(!) ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati a na cuzé rucze pustiti 91b1 (1493); Já to znám, že sem přivolila, aby ten dóm Petráš prodal, ale tím obyčejem, jestliže ty peníze k méj rucze a k mým sirotám pustí 100a (1454); poňevadž oni nechtie tých peněz k méj rucze ... pustit, dajte mi den na porazenie 100a (1454); Katruše Karlíková nám oznámila, ... že ten duom její karlíkovský má skrze dluhy na cizie rucze přijíti 87a1 (1479); Aby... Jiřík Vladař těch osmnácte zlatých zaplatil, v kterých měl ten duom od jich ruku od- jíti. A tak již psaný Vladař ten duom k svýma rukama přijal 87a2 (1479); Ktož to zboží mezi rukama jmá 136b (der iz in der hende hat); puol druhého sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti a za- 543

Strana 544
chovati... tak dlúho, dokud 82b1 (1468); Když jednomu muži meč neb jinší řezivo v ruku najdú 145b (inder hant); Žádný božejník nemá svéj ruky vykázat na žádného člověka 108a (Keyn schephenbare vrei man darf sein hant gemal beweisen[!]); Žádný božejný člověk nepotřebuje své ruky malování dokazovat 137a (seyn hant gemal); O těch, kterí mají dokázati své ruky malování 106b2, 137a (dy be- weyzen soln ir hant gemal); Jeden jinší člověk muož dobře táhnúti k jeho ruky malování svú božbú 137a (czu seynen[?] hant gemal czyhen); V cizém fojtovství nebo rychtárství neustaví žádný božejník žádného k boji než v právě, kdežto jeho ruka malovaná leží 137a (do seyn hant gemal liget inne [= Geschlechtsgut]); všech ruku nespra- vedlivost... to jmá posuzovati rychtář vyšní 145b (aller hande[!] ungericht, špatný překlad). rukavicě, f. A také král jmá poslati svú rukawiczi pro pečet, že k tomu vuole jeho jest 135b (seyn hant schuch dar senden zu beweysen, daz). rukojemstvie, n. Jestliže by který z již jmenovaných rukojmích ... umřel, tehdy jmá Jan písar na miesto toho postaviti a nalésti v rukogemstwi jinšieho dobrého člověka 84a2 (1469). rukojmě, -ie, -í, m., n. Ktož bude rukoymi jednoho člověka 120a (So wer pürgel wirt einez mannez); tím ... muož osvoboditi své rukoymi 123b (er hab seynen pürgel gelöst); Když jedno rukoymi bude za jednoho člověka 123b (So wer pürgel wirt einez mannez); nemá žádného rukoymi dáti 121a (cheynen pürgen sezzen); O rukoymi 106a2 (Von der pürgschaft); Opět o rukogmi zvláštní žaloba 106a2 (von der pürgschaft); přijde-li ten člověk prvé bez svého rukoymi 120a (an pürgel); dlžníkovi, kteřýž by nemohl zaplatiti, ani by mohl na to rukoymi dáti 120a (pürgen seczen); Tehdy řekli jsú již jmenovaní rukogmie: Vězte, žet... A tak, že jsú ručili již jmenovaní rukogmie jednostajnú a společní rukú Martinovi masařovi 84a1 (1469); A za již jmenovanú summu 76 zla- tých postavil jest rukogmie ... jménem Pavla Brzieho, ... Matěje Kotrše 83a1 (1469); Slíbil jest také Martin masař napomenúti již jme- nované rukogmie a jim dáti věděti... A tak, že z tých rukogmi čtyr slíbil jest napomínati; a tí čtyří, když napomenuti budú čtvrt léta napred, jmají jinšiech rukogmi již jmenovaných napomínati a hleděti 84a2 (1469); Jestliže by který z již jmenovaných rukogmich ... umřel, 544

Strana 545
... tehdy jmá Jan písar na miesto toho postaviti ... jinšieho dobrého člověka, kterýž by se jinšiem rukojmiem zdál a podobal 84a2 (1469); A za to jsau rukogmij lidé dobří a vzácní i zemanščí 104a (1561); O rukogmich 105b2, 119b (Von der purgschaft); O vyručenství neb rukogmich 107b1, 146a (von auz burgschaft); Kapitulum o rukoymich 119b (pürgschaft); Oni mají rukoymie dáti 125b (pürgen seczen). rušitel, m. Ten russitel pokoje rokován bude před právo 131b (vridprecher); Ktož by ... jatého přivedl před právo a učinil by jeho russytele po- koje 111b (yn zu einem vride brecher werden wil); jestli toho russy- tele pokoje nemohú jíti 139a (vrideprecher). rušiti, impf. O tom, ktož pokoj russi 106b1 (Von den vride prechern); Ktož by zabil jednoho, ktož by pokoj russyl, ten nepropadne osudu 125a (der einen vrid precher tötet); že jest na něm pokoj russil na královskéj cestě 133b (den vride an ym gebrochen hot); aby ty železa russili z tých pavéz 134a (abbrechen); (tvrz), kteráž jest russena byla pro nespravedlivost 142b (dy umb unrechte... geprochen wirt); tedy russy téj ženě tu zemi neb nadání 146b (ez bricht der erbe[!] der frauwen); A která by koli to strana russila, aby 12 f. na kostel Matky buožie položila 93b1 (1509). rušnice v. ručnice rvačka, f. Když jeden člověk před právem slíbil božbu o nesnadné řeči nebo o rwaczku, ... nemohú jemu svobodně nechati 124a (für... rauffen). rváti, impf. O tých, který cizí pacholky ruge aneb bije 107b1, O tých, kteřý cizí pacholky bije neb ruge 147b (raufet); Kto jednomu člověku cuzímu jeho pacholka bije neb ruge 147b (knecht fecht oder rauft). ryba, f. Ktož ... ryby loví v cuzích vodách zastavených 135b (vischet); Když buoh člověka stvořil, tedy dal jemu moc na rybach, na ptácích 124a (über visch). rybníček, m. Poňevadž jeden rybniczek v jeho roli byl jest 102a (1481); nesnázky počeli mieti o ten rybniczek, kerýž byl v roli Dubenského t.; Matěj kováč chtěl jest prodati ty rybniczky... A když Matej prodal ty 35 Slovník k Žilinské knize 545

Strana 546
rybniczky Kotršovi t.; Vedli jeich nebli šli sú tam těch dvanádcte lidí k těm rybniczkom na tu roli t. rybník, m. My rada... dali sme ... Matějovi ... tomu, ktož by ten kus země s jeho vuolí jměl a držel, že moci bude a muož rybniky jím sobě opraviti 87a1 (1478); Michal vokázal jest meze té jisté země Orlík, že by byla meze (ta šla) až pod třetie hroblu třetieho (ryb)nika 8a (1468); Ktož ... ryby loví v cuzích vodách ... rybniky, což jsú stavené 136a (Vi- schet teyche). rychtář, -r, m. Rychtář má svuoj osud. A jestli by on toho osudu po téj platbě (neměl), tedy pýtá rychtar svú(!) jistinost, to jest jeho duom 121a (der richter); O smrti jednoho rychtaře 105a1; Jestli by rychtar jeden umřel 108a (Ab eyn richter stirbt); To jmá posuzovati rychtar vyšní 145b (der oberist richter); Také nemuož žádné tvrzi ani města . .. ani kapitule v které vsi osaditi bez vuole rychtarze zemského 133b (an dez lant richterz urlaub); Božejníci mají voliti rychtare na jistý den 108b (so sullen dy schephen chisen einen richter); V súsedském domě vedlé rychtarze 120b (im nechsten hauz dez richterz); rych- tarzovi propadne osud 139b (er sol... dem richter büzzen); s Bar- tošem, rychtarzem jílovským 85b2 (1478); Opatrný Jan, rychtar z Horního Hríčova, Jiřík Petrilas, Rychtarz z Chotěšové 104a (1561); Fabián, Rijchtarz z Hríčova 104a (1561); Richtarz i rada mesta Kru- piny 4b (1457); rzichtarz 114b (pozdější příp.); Ten si řeče takto: Pane pane rychtarzy ... opýtám já v ortelu ohledati 131b (der spreche also verre[?] [Herre] her richter); a má řéci: Pane pane rychtarzy, nech tomu člověku... jeden ortel 141a (Herre her richter); Teď stojí Emrich (Einrich[?1) a žaluje... teke(!) vám, pane rychtarzy a městu ..., že 142b (euch, her richter). rychtářóv, -ový, adj. Sedláčí mistr, ten muože dobře svědšiti a přesvědšiti svého sedláka v svém právě na rychtarzowem miestě 116b (an dez richterz stat); O rychtarzowem osudě 106b2, 137b (von dez richterz wette); bez rychtarzowe wucle muož dobře kopati 133b (an seyn [dez lant rich- terz] urlaub); V svobodném pokoji a v zdravém nemá žádný zbroje nositi než podlé rychtarowe služby (czu dez richterz[!] dynst [m. zů des rîches d.]); to může zase opraveno býti bez rychtarzowy vuole 142b (an dez richterz urlaub); Nemá žádnú tvrz zase stavěti bez 546

Strana 547
rychtarzowe(h)o přivolení 142b (an dez richterz urlaub); má jeho nechati v jednem domě najblíž vedlé domu rychtarzowe(h)o 121b (in dez nechsten richterz hauz); s rychtarzowu žalobú 146b (mit rich- ter[!] [m. rechter] clage); s rychtarowu vuolí 130a (mit dez richterz urlaub); Pustí-li pak na to poslý rychtarzowych šest 125b (dy boten dez richterz sechz); A ti také, kteříž den a rok v rychtarzowych čtyr stranách bydlí 147a (in dez richters[!] [m. rîches] echte sint). rychtářský, -rský, adj. O přirození rychtarskem 106b2, 138a (Von der gepurt der richter); O rychtarskem(-arz-) osudu 107a2, 140b (dez richterz). rychtářstvie, -rstvie, n. Anebo s' jeho rokují před právo o rychtarstwí k pravému súdu 146b (špatný překlad: oder man lade yn für von gerichtez halben czu rech- ten teidingen); V cizém fojtství nebo rychtarstwi neustaví žádný božejník žádného k boji než v právě 137a (an dem auzwendigen ge- richt); Když by umřel jeden rychtár, což se stalo za jeho rychtarstwie, to má jeho posledek svědšiti sám 108a (waz pei seinen zeiten gesche- hen ist); Žádný nejmá trhu a mince zdvihnúti bez rychtářové vuole do rychtarstwi, lež bude světlo 135b (špatný překlad: in dez gerichte iz ist odir ligt); Což by mohli přesvědšiti sám sedmý, že sú oni za ním běželi pro skutek znamenitý od jejich rychtarstwi až k týmto 125b (von irem gericht). rynk, m. Že jest Petr Polák, fojt náš, švagr, jéj z Oršulú, ... dal duom na Rinku 101a (1464). rýl, m., rýč Bez rychtářové vuole muož dobře kopati tak hluboce, jako by rylem nad se mohl klásti 133b (graben..., alz eyner mit einer[?] spaten aufgeseczen mak). Ryš, m., jm. os. Všetka rada města žilinského, točíž Klos, ...Mikle P(ro)pheta, Rys Hanus, Matias súkeník 98b (1453); rada města Žiliny dole psaná, ja- kožto Michal Hříčovský, Bartoš Riss 4b (1457); Hanus Riss 81b1 (1453), 100b (1462), (t. 1464), 101a (1464); Hannus Rzis 99a (1453); Johannes Ryss 2b1 (1460); 3a2 (1460), 5b (1459), 6b (1463); Hannes Ryss 5b (1460), Hanus Ryss 7b (1457); Ryss 99b (1454), t. 1453, t. 1453, 100a (1454); Martin Polákovic... postavil starú radu, jménem Nikuše, ...Hannesa Ryssie i jinšie k tomu dobré lidi 4b (1459). 547

Strana 548
rýti, impf. Všelijaký poklad, kteřýž pod zemí zakopán jest níže než pluh sáhne neb ryti muož, to přísluší k královskéj moci 147a (tyfer denn eyn phlug graben mak). rytieř, m. Rytierzi i kněží, ti jsú svobodni i jejich čeled 135b (ritter). rytieřský, -rský, adj. Každý muž, který jest řádu rytierske(h)o radu(!) 115b (Iclich man von riter art); Než já mluviem(!) o rytierskem přirození, a ne o těch, což přislúchají k městskému ščítu 115b (špatný překlad: We- lich man von riters art nicht en ist). S S, se (z, ze), praep., v. z, ze s genit: Vona jemu dala čtyři zlaté ... a Ondrej jich před námi vzal a s stola zdvihl 94a2 (1507); Pakli (bychva) sešla s toho světa, tehdy 88b1 (1481); My fojt a rada... živi jsúce a Štefan Gardoš, z buožieho dopuštění s tohoto světa zešlý, vyznáváme 94a2 (1507); O kapání s střech 128b (Von dach trouf); Jestli s kterého střechy by kapalo na súseda 128b; Každý muž muož z sebe složiti buoj 134a (sich cham- phez weygern); (Lépe urozený) ten s sebe nemuož buoj složiti t.; že by jich mohli přeslyšeti s teho domu 125b (daz man iz gehören müge auf dem hauz); A když ta paní neměla, čím živa býti i po- stúpila jest s toho domu a nechala pustý 12b (1462); Pro který kus súdcě (súdce neb boženíka) odlúčí z stolice 107a1, 139b (abseczt); O pastýřech, co ztracuje s pole 105b1, co stracují s pole 117b (von seiner verlust); Co sě stane ven s práva, to netřeba hleděti v jinším právě 137a (auz [ = ausser] dem gerichte); A když by pak jeli lidé z jedné tvrzi 144b (von einer purk); Stala sě jest smlúva mezi přá- tely, mezi poctivú paní Agnú, mlynárkú, s Valentom, manželom její, z jednéj strany a mezi... dietkami její z druhé strany 94b1/2 (1507); Tehdy sebrali jsú dobré lidi... Martin masar z jedné strany a Jan, písař, z druhé strany 83b2 (1469); Martin masař... s jedné strany a Jan, písař a školník náš, s druhé strany přistúpivše 83b2 (1469); paní Maja... z bratrem svým vlastním ... s jednéj strany a Štefan Garaj ... s druhéj strany 100b (1464); přistúpili jsú... Tomáš... a Gal, syn jeho vlastní, s jedné strany a s druhé Štefan kováč 84b1 548

Strana 549
(1469); Stalo sě jest sjednání ... mezi všeckú dědinú z Závodí z jedné strany a Michalem Ogrem ... z druhé strany o nějakú skotni 92b2 (1497); A z druhéj strany potoka má jmenovaný Oger s synem hraditi t.; A to (40 zlatých) sú před námi zdvihly a jeho s toho kvitují a svo- bodie 102b (1509); jakž dobří lidé z obú stran jim přijednali 102b (1503); A tak, že jsú spolu dokonali dobrovolně s vobojí strany, jakož to stojí šéřě napsáno v těchto knihách 83b1 (1469); vyznaly sú dob- rovolně z obojú stranú 5b (1459); Z toho kusu země... má (Matěj) s svým platem dávati dva malá platu penieze: to mu s toho tu při- čiňujem 87a1 (1478); Když člověk žaloval na jednu tvrz, že jest s ní oblúpen 144b (daz er darob beraubet sey); A když to spuščeno bylo na dobré lidi, tehda ze třech stran postavili sú čtyř a čtyř lidí 102a (1481); ten člověk, kteřýž svého súseda dobytek s večera přižene do svého domu 119a; (Matěj) peníze s plna odložil 95b1 (1511); Matěj Osannu, pastorkyňu... odbyl s plna t.; My z wrchu psaní Peter Fru- lych a Peter Fywegher za to zlibujeme 7b (1451); což kolvek my zjednáme s sz wrchu psaným Niklošem 7b (1451); Stalo se zjednání skrz lidzi dobré mezi Janem Nemcem a Janem Frátříkem z strany narčení úščipného poctivosti 77a (1561); O zboží, což z jednoho na druhého po smrti jde 106a1; O tom zboží, což by s jednoho na druhého po smrti šlo 128a (daz einen ande storben ist); aby s toho dala Janovi dvaceti zlatých, pět lžic 93b2 (1507); Když by pak ty siroty dorostnuté chtěly k tým statkóm přistupovati, tehdy aby Mateji rečenému odložili siroty s toho zboží 92b1 (1494); Martin..., Barbora... vyznali..., že zhóru psaný Martin, bratř jich, z (o)čizňe, z měského mly(n)u, s jeho otce dielu, s třetiny, co by sě dotýkalo jich, jest dost učinil a úplňe odbyl 90b2 (1489); (Tomáš a Barbora) jsú ty siroty, úplně vyplatili a dokonce odbyli s svých statkuov 102b (1503); Melichar starý ... poručenstvie při smrti s svých statkuov učinil a dětí svých rozdělenie 95a1 (1508); Item dluhy, jestli jsú dlužni, aby s toho statku platili 97a1 (1518); vyznal, že (!) jest Štefana, syna svého najstaršího, nebožtíka, s statku svého dostatečně a v plně odbyl 96b2 (1518); Paní Žofka s toho zbožie všeho nic neměla dáti nikomu 12b (1462); A tak sě súdíc, s práva krupinského tak bylo vyřeknuto, že 93a2 (1501); s toho erbu teprú to mají platiti 113b (von dem erbe sol man erst gelten); Mareta Hančová ... na svuoj diel tři zlaté vzala s těch penězí 101a (1464); — s akusativem: Když jest (Matěj) přistupoval na sirot- ské nenašed (?nenajed) viece s toliko krávu jednu 92b1 (1494); 549

Strana 550
— s instrumentálem: což mal Hannes Frelich činiti s Polákem Niklasem 7b (1451); Ale bez toho býti nemuož, že by hospodář s svú ženú sě nepopudil 90a1 (1485); a dala ještě dětem nad to, Matějovi s Annú, sukni, kožich 94b2 (1507); Stala sě smlúva... mezi poctivú paní Agnú, mlynárkú s Valentem, manželom její, ... a mezi... dietkami její 94b1 (1507); přistúpil jest před nás Šimek švec s Barború, manželkú svú 88a1 (1481); přistúpil Matúš Maňko i s sy- nem svým Martinem 83a1 (1469); páni meštané a úřad jsau s nimi milostive naložili 104a (1561); on nepotřebuje toho ... děliti s svými bratry 144a (mit den prudern); Když jednomu muži umře žena a dětí s ní neměl 148b (nicht vhinder hot); bude s ní míti syny 112b (ge- winnet er süne bey ir); ktož s tím psem na pole jde 119a (mit dem der hunt czu velde get); jmá jemu čekati, pokad s ním robí 138b (špatný překlad: dy weyle erbet! m. er lebt); A jestli ten host jest, ... můž ho s sebú vésti 121b (mit ym füren); Když jest matka tvá přišla zasě k tobě z Polsky, přinesla-li jest co s sebú? 88a2 (1481); Mikuláš s svými švagry, s Štávnickým a Michalem súkeníkem 95al (1508); Michal Prchala i s svojí manželkú Katruší 101b (1468); s Mar- getú, manželkú svú 95a2 (1511); A my úplná r(ada v)zali sme se na potaz s vobcí 8a (1468); manželka, také i dietě ... má též s pokojem ... zuostati 83a1 (1469); A prosím tebe, ... aby ty to těmi pěnězmi domuroval s pomocí dobrých lidí 91a1 (1489); Kterýž by pak toho zlámaného s sebú domuov vezl 139a (Wer den mit ym heym vüret); ten člověk, ... kteřýž svého súseda dobytek s večera přižene do svého domu s svým dobytkem 119a (mit dem seime); na tých, kteří jsú tu s ním 138a (an dy mit er[?] do ist); a když on s niem na tom zůstane 144a; O rozdiele syna s otcem 106b1 (Von der sunderung dez sunez von dem vater); Pakliž ta vdova zůstane s svými dětmi 127b (mit iren chindern); puojdem do nebes s tělem i z duší 125a (mit leyb und mit sel); budeme smieřeni s bohem 125a (mit gote); tedy vuoz má s pokojem státi 124b (sol stil sten); kteří jsú s jeho vuolí tu 138a (dy durch seynen willen do seyn); vyhrá s právem 145b (mit rechte); a s tím bude osvobozen 145a (ist domit ledik); rychtár přikáže oběma, aby byli s pokojem 110a (gebeut yn der richter beiden vride); Ten má jeho držeti právě jako svú jinší čeled s jídlem a s robotú 120b (mit speize und mit der arbayt); s tím nemuože prázden býti 118b (do mit ist er nicht ledik); ač přijde s svým svě- domím 122a (mit seynen gezeuge); A ten vyšší pán muož jeho děti 550

Strana 551
s tiem zbožiem na toho pána zase ukázati 111b (mit den guten); druhý, ten muož lépe svědšiti s rychtářem i z božejníky 110b (mit dem richter und mit den schephen); tehdy by ostalo tomu člověku i s tím zbožím to stavení 135a (mit sampt dem gute); O tých kusech (kusích), kteří (-réž) neerbují s ženú vedlé života svého muže 105b1, 113b (dy daz weyp nicht an erbet); O doma hledání člověka s brannú rukú 139b (mit gewophenter hant); O jednom zloději, ktož(!) po- paden bude s jistotu 106a2, 131a (mit worer tat begriffen wirt); S kte- rými lidmi člověk jmá dluhy (dlhy[!]) osvědšiti 105b2, 121a (mit welchen leuten eyn man schult bezeugen sol) ; ta žena móže jeho lépe o svú núzi přesvědšiti s svými lidmi přivolanými 141a (bezeugen mit iren schreimannen); O potvrzení jednoho dvoru s (z) ohradú 106b2, 138a (mit zeune); Ty dluhy (dlhy), kteréž (z žalobú) budú dobyté s žalobú 105b2, 121a (mit clage); O ranách s palicemi 105a2, O ranách a bití palicemi 111a (Von den wunden und chnütel slegen); O tých údech, kteréž mají polepšiti s napoly placení 109a (bezzern sol mit eynem halben wergelde); Když se dva raníta, jeden bude s mečem, a druhý s nožem 110a (der ein mit einem swert, der ander mit einem mezzer); Tomu, ktož s nožem bojoval, tomu jde o hrdlo, a ten, co s mečem bojoval, o ruku 110a (dem mit dem mezzer, get ez an den halz, und dem, mit dem swert an di hant); druhému netřeba odpo- vídati, leč chce, leč by jeho povinil s tím jazykem, kterýž jemu jest přirozený 110b (mit der sprache); dva a třidseti rázů s jedním du- bovým prutem... má jemu dáti 142a (mit eyner ... gerten); Jan Komár s již jmenovaným Martinem, písařem, otčimem svým i se paní Uršilú, manželkú jeho 82a2 (1468); pan Martin ... se paní svú... dal... dětom Polákovic ... tři sta zlatých 87b1 (1479); Item koně aby dělili na poly i vozy i pluhy i se všemi rády domovými 97a1 (1518); přistúpily před nás ... Katruše Karlíková se dvěma svýma dievkoma 87a1 (1479); Jan ten duom se vším hospodářstvím i s humnem... dává a postupuje mocně 87/88 (1478); Já jeho chci přesvedšiti svým životem nad jeho i ze všiem právem, což mi božejníci nadělí 134a (ich wil yn über reden mit meinem leib an den seinen und mit allem recht, alz mir dy schephen erteilent); aby třetina mlýnu vyšnieho... byla Agni s Valentom, manželom její, aby toho požívali ze všemi duochody 94b2 (1507); Opakuje se: Potom přišel s svú manželkú s Barború již řečený Šimek 88b1 (1481); píše se z: Kněz se (sě) dělí a nedělí z (s) bratrem 115a, 105b1 (mit dem pruder); on odžene jednoho 551

Strana 552
i z druhým odtad 129b (er furet daz eyn mit sampt den anderm[?] von dan); Ktož obžalovaného... vezme svú mocí a z práva odvede 136a (dem gericht entfüret); jestli to muože dovésti z přísahú, že 118b (auf den heiligen); A jest to, že ta panna z její hlavú, (s) skud- lenými vlasy a strhanými šaty ... přijde 148b (mit barem haubte und mit gestraubtem hor); z bojem muož se takto brániti 141b (mit chemphen[!] mak sich eyn man also weren); z svéj dobréj vuole a z dobrým rozmyslem 85b2 (1473); paní Maja... z bratrem svým... prodala 100b (1464); že jesme učinili úplnú úmlovu z Niklošem Po- lákem i z jeho synem Martinem 7b (1451); přišli... Nikloš Polák z Martinem svým synom a (ze škrt.) z Mikolášem Noskem 7b (1451); co maly činiti z bratrem z naším z Hannesem Frolichem 7b (1451) (opakována předl.); z manželkú svú Annú 92a2 (1454); zůstávají v té poctivosti, v které prvé byli, i z manžělkami(!) svemi i z přately kteremi koli 77a (1561); přišel před nás z Švábem 100a (1454); Fabián ryctář z Hríčova z bratry svemi 104a (1561); z Oršulú, malženkú svú ... z Oršulú, jéj sestrú 101a (1464); z Lackem 102a (1492); z Ni- kúšem 101a (1464); z Hadvikú, t.; z druhú polovicí 97a1 (1518); z pá- nem 99a (1453); a já ji i je(jí)ho zetě Jana Brhla i z jeho dětmi osloboduji 91b2 (1493); Počel sě Turský súditi z Matějem kováčem 102a (1481); Oršula měla jest z Paulem tři syny 2b1 (1560); ona z mužem svým Seginem dóm... prodala 2b1 (1460); že jest byl... Paul súkenník mezi námi (s) svú ženú, ménem Oršulú, z Humenovú dievkú 2b1 (1460) z kordem 99a (1453); I také i vy sami píšete, že jest on... dobře i (s) svú ženú i (S) svými dětmi zachoval sě jest 4b (1457); ona jest jemu (dům) svuobodivši (s) svými sirotami vzdala 100b (1462); já mám (s) svým dosti činiti 12b (1462); přistúpil... Gabro (s) svú čt'ú Tišpierkú 86b1 (1477); že sú přistúpili před nás... Krok Jiřík (s) svými sestrami 102b (1409); Předstúpil... Mat. Habrarth (s) svými dětmi, točíš z Martinovými Polákovica sestřinými dětmi 7b (1457); Ondrej Man- žel... žádal jest ... také, abychom zapsali ujednánie, kteréžto jest učinil (s) svými pastorky skrze svú manželku 102a (1472); on tím sám (s) svými pastorky skrze svú manželku 102a (1472); on tím sám (s) svú čelátku vlastní má vládnúti, totižto ženú a svými dietkami do vekóv 102a (1492); Katruše Karlíková se dvěma svýma dievkoma a (s) svým synem Šimkem 87a1 (1479); Který člověk... má duom (s) svým dvorem 121a (hauz und hof hot); když jednoho člověka 552

Strana 553
(s) zlodějstvím neb lúpežstvím ... spopadnú 145b (mit deube oder mit raube). s' = jsi v. býti s'= si, sobě, v. sě sad, m. Matěj Kropáč (s) svým bratrem Ondřejem ... bratrsky sě rozdělili: Najprvé, aby v humně strana budovaná byla Ondřejovi a sad, druhá strana aby byla Matějovi 94a1 (1507). saditi, impf. Pakli nechtieš(!), aby šel (v) vežěňé, neb tě pán kázal sadyt 99a (1453); A ktož pak z moci královské vychází a práva nepožive a bude- li v tom přesvědčen, tehdy udělají jemu jináče a sadi ho tam, že musí rok a den tu býti 145a (man tut yn wol anderwayt in dy echte und můz iar und tag dar inne seyn). sahati, impf. Umře-li pak onen svú smrtí neb jinší smrtí, tedy tento saha k svému zboží vedlé práva proti jeho erbu anebo na rychtáře 129a (czeycht sich er ezu seynem gute mit rechte kegen der erben odir dez richterz); ktož by ... na tu očiznu sahati chtěl 84a2 (1469); Humno ... a rolí... (Jiřík Lesota) zapisuje tím vobyčejem, aby žádný na to sahati neměl po smrti jeho kromě manželky a dětí jeho 103a (1524); (Pán) dověděl sě, že on zaha v to, i rozhněval sě na Petráše řkúce: Že mi v to zahas, co jest... Blažek... ukradel 99a (1453). sáhnúti, pf. Což by jemu ukradeno aneb vzato bylo ... k tomu má sahnuti svú rukú a má se božiti 133a (do sol er sich czu zychen); Prohrá-li (pa- cholek) pak svého pána zboží..., ten pán muož dobře zase ptáti s právem a můž k tomu sahnuti, jakž právo jest 126b (daz er sich dar czu czich); má také žena v to sahnuti a ten třidsátek platiti 113b (mit seinem rat sol auch dy frauwe beygraft[!] [= begräbnis] und den dreizzichsten tůn); Všelijaký poklad, kteřýž pod zemí zakopán jest nieže(!) než pluh sahne nebo rýti muož 147a (tyfer denn eyn phlug graben mak); Pakliž to smluveno nemůže býti a žádá právo, volá si naň a zove a sahne k němu za! svého pravého zloděje 130a (greyf yn an vor seynem[!] rechtem[!] dieb); A kdež by jej potom mohl poznati, udělá jemu tvrdo, syhne jemu k hrdlu aneb k ruce 140b (podle domyslu: man en mak cheynen veruesten, iz enge ym an den halz oder an dy hant); Ktož by pak kořen chmelový měl v svéj za- 553

Strana 554
hradě neb dvoře, ten sahni k plotu, co najvýš muože 128b (der greif den zaun); Potom jsú sě ... Tomáš ... a Barbora, manželka jeho, tak zapsali ..., že by k tomu žádný po smrti její nesahl, než Tomáš, muž její 102b (1503); A když Petráš ... zvedel, že jest umřel, tehda zahel v jeho i v ubožčíka Blaška zbožie 99a (1453). sám, pron. Když se on sam udělal vinovatý 130b (wen er sich schuldic hat ge- macht); přišel (-li) by ten člověk... a dá se sam v právo 123b (peut sich ... czu recht); O tom, ktož sam na se svědčí 106b1 (auf sich selber gezeug seyn sol); Ty dlhy, kteréž člověk sam dlužen jest 123b (dy der man selbe schuldik ist); zákon, což pán buoh sam psal svými prsty 143b (got selber); Tehdy fašové jeho pustili jsú jemu, Štefanovi, k jeho duši, aby před právem sam ústně vyznal, jestliže by odbyl tu očiznu 86a1 (1474); jemu (nejstaršímu symovi) více dal nežli nadepsaným Jakubovi a Janovi a Oršule, i tudiež sam sobě pozůstavil 96b2 (1518); A jestliže by který z nich sam byl dlužen, to každý sam jmá platit za sě 101b (1464); kohož sam volil 120a (den er selb gelobet); a fojtovu věc nemuože žádný zjeviti než on sam 108b (den der schultez selber); Která žena bude obžalována ... a ona sama chce svědšiti před právem 116b (sy wil ez selbe bechennen); Dorota jest slíbila sama za sě i za svie děti 5b (1460); Nic neměla dáti nikomu, než všecko sama měla požívati (paní Žofka) ... to jest všecko (ruk. -a) požila 12b (1462); A dluhy, keréž nebožčička Zophya, tča jeich, sama byla zvláště dlužna, to všetci společnú rukú jmají platit 101b (1464); Poslala jest Kordula Dornu dceru svú po druhé peníze... A potom po třetí přišla jest po ostatní peníze sama Kordule 88a2 (1481); I také vy samy píšete, že 4b (1457); A Janek a Ondřej samy sú vyznali, že 100a (1455); oni, obě dvě straně tak jsú sě sami mezi sebú dobrovolně sě! zjednali, že 89al (1482); že sě paní Dorota z Martinem, bratrem jéj, dobrovolně samy mezi sebú zmluvili tiem obyčejem, že 5b (1459); (Mlynářka a děti, Matěj a Anna) tím obyčejem jsú sě smluvili sami mezi sebú dobro- volně i také skrze dobré lidi 94b2 (1507); Švábové lají aneb láti mohú dobře sami mezi sebú ortel 127b (under yn selber); O tých lidech, kteří jsú neprávě narozeni anebo se sami vedlé skutkov nespravedlivi činí 106a1 (von rechtlozzen leuten); (Katruše se synem) vydali jemu ... ten duom již psaný sami od sebe i ode všech svých přátel 87a2 (1479); že by on, Mikuláš, mocen byl vzéti, zjednati, a tak, což by (se) jemu zdálo, k najlepšiemu obrátiti, jako by tu samy osobně postaveny 554

Strana 555
byly, Kateřina totiž... a Gedruda 88b2 (1482); tu sem jeho viděl sam jeho sameho 124a, to sem viděl sam sobě(!) 132b (do sach ich selber yn selbe); stane-li sě jemu škoda samemu 138a (geschicht ym schaden von ym selber); Aby ty všecky věci byly Anňe, manželce méj a žádný aby tím nevládel krom jie samee 93b2 (1507); žádný v tom nevládel krome jeho same(h)o 95b1 (1511); onen die, že nejest v tom nevladel krome jeho same(h)o 95b1 (1511); onen die, že nejest dlužen sam 140b (er sey iz unschuldich allein); A tak potom žena Turského umřela jest a zuostal jest živ sam 91al (1489); též žádnému jinému těch peníz neodručuji po smrti méj než tobě same(m)v 92b1 (1494); Když by umřel jeden rychtár, což sě stalo za jeho rychtárství, to má jeho posledek svědšiti sam 108a (špatný překlad: daz sol sein nachchümlich gezeugen, alleine er ez nicht sach, noch en hört, wenne er von den schephen der worheit geynert wirt); Núze a dlúhá tajná úžera ta jmá býti přesvědčena sam sedm 145b (můz man gezeugen selb sibende); tých jmá žalobník sam sedm přemoci 145b (dy sol der clager selb sibend überwinden); sam třinást jestli se on toho vymluví 148b (selb dreyzehent); A chtěl-li by to kto zbořiti a to bude svědšiti jeden muž sam sedmý s šestmi muži 111b (ein man selb sibende mit sechs mannen); tedy ho obdrží sam sedmý jistými lidmi 137b (selb sibend seyner mage!); ten svědek, na koho volal, sam sedmý 109a (selb sibende); kterýž sam sedm toho sě muož zbožiti 134a (selb si- bende); sam sedmý toho má božiti 110b (zu engen selb sibende); můž se zpraviti sam sedmý 110b (selbe sibende); na to se musí božiti sam třetí 140b (dez můz er volprengen selb dritte auf den heyligen); jestli mohú přesvědšiti jeden sam třetí 118b (mag man gezeugen selbe dritte); ten se má sam třinástý na všech svatých božit 148b (beschönt er sich selb dreyzehent); tedy optají jeho sameho sedmého, jestli 141a (so vindet man ym selb sibende); Jestli ... žena by to svědomí měla vedlé svého volání sama sedma 126a (hot dy frauwe dez gezeug an irm schrey man en selb sibende). Sander, Zander, Zandr, m., jm. os. A (Blažek) měl tři braty nedielné: Jeden Sander, druhý Caspar, třecí Petráš 100a (1454); Tehda jeden bratr pana Blaškóv, Sandr, kázal volati trhom... A v tom Zandr také umřel 100a (1454); v. Zander. Sas, m., jm. nár. Trój hlavní kus právní obdrželi sú Sasowe 127a (dy Sachsen); O ty tři kusy, co sú Sasowe obdrželi proti krali Karulovi 106a1 (daz dy 555

Strana 556
Sachsen behilden wider ch. K.) Jestli by jeden Sas to uláti chtěl 127a (wil iz ein Sachse schelden); Každý člověk vnově přišlý nabude erbuov v téj zemi Saxonia, v Sasiech 116a (in dem lande zu Sachsen). saský, adj. Švábské právo neoddílé se od sasského práva 127b (von sächsischen recht). sátý, adj., z part. Jestli který člověk nechá své sate zboží státi na poli 118a (sein korn). Saxonia, f., jm. míst. Každý člověk vnově přišlý nabude erbuov v téj zemi Saxonia, v Sa- siech 116a (in dem lande zu Sachsen); Žádný ortel nemá do královstvie v Saxonij přinesen býti 127a (vor dem reyche in Sachsen). sázěti, impf. Dřevo rúbané, což jest sazene 136a (hauwet holz, daz gesaczt ist). sbožíčko, zbožíčko, n. A kteřýž [by] pak pacholek ženu má zdávanú anebo zboziczko me- novité a odemřelo by od dětí, což by v svých rocéch byly, ten dobře muože přič odjíti 131a (špatný překlad: welch chnecht aber eleych weyp nympt oder eyn vormündschaft an stirbet von kindern). sbožie, n. Dluh, kterýž jsú za duom a za jiné sbozie dlužni byli (Martin a Ur- šula) 86a2 (1475); Manželka také i děti již jmenovaného Mikuláše v statku i v sbozie i v domu v Žilině městě... má též s pokojem... zuostati 82b1 (1469); Ktož jeden druhému zbozie v jeho obraně nechá ... a jestli pak tomu, což zastavuje, zbozie potřebí bude, ... má jemu jeho zbozie zase vrátili 144a (gut in seyner wer lezzet,... sol ym seyn gut wider geben); Jestli že by po některých časuov ... muoj bratr Martin chtěl to zbozie prodati a na cuzé ruce pustiti, tehdy 91b (1493) ; A jiné všicko dobré i zbossie všicko (porúčém) cere svéj Bar- bore 90a2 (1488); ted já své zbozie všecko ... porúčiem Aronovi 101b (1468); tehdy to zbozie zase mně a jeho dětem má býti 101b (1468); Když Petráš, bratr jeho, zvedel, že jest umřel, tehda sáhel v jeho i nebožčíka Blaška zbozie 99a (1453); Nikloš Polák... dal zet'ovi svému ... a svéj d'évce Barbore zboze svého na d'él za sto a 30 zlatých 7b (1451); A to má učiniti, jestli chce své zbozi opustiti 144a (ab er daz lant wil lazzen); Jestli který člověk nechá své sáté zbozi státi na poli 118a (sein korn); Každý den, každú chvíli mají pokoj míti kněží 556

Strana 557
a duchovní lidé, vosobě muži i ženy jejich! a zbozi i chudí lidé 124b (špatný překlad: schüllen vrid han phaffen und geystlichen leut, megede und veyp und iuden an! irem gute und arm leute); Mat’ej Ko- trše ... žádal i prosil nás, abychom ... zapsali v městké knihy dědic- tvie a rozdiel... zbozy svého 92a1 (1494); z toho zbozy dielu po smrti svéj oddal Galovi f. 14. 92a2 (1494); Má se podjíti svého zbogi! k právu 130b (er sol sich unter wynden seynez gutez); O slibu jednoho zbozi 107a2, 143b (Von gelübde eynez eygen); O prohraném zbozij 106a1 (von dem vorspilten gute); O kupečském zbozi(e) 107a1, 140a (Der chauff lagen varen wil); O zbozi nájemném 107a2, 143b (v. dem ver- dingten gute); O zbozi spuščeném 107a, 144a (von gute nicht auf gelazzen); a tu není žádné založené zbozy 143b (ist do cheyn lehen erbe[!]); pravé dlžné zbozi 122a (rechts zins gut); Má-li jeden člověk erbové dlužné zbozi 145b (erbe czins gut); Já nadielém ... hnuté zbozy jeho pánu 141a (seyn lehen); Ktož druh druhému slíbí jisté zbozy dáti před právem a vonen na to jemu stříbro dá aneb jinší své zbozy 143b (eyn eygen czu geben... silber oder eyn ander gut dor auf gibt); kdež rychtář nemuože vzíti svého osudu na jeho zbozij, což by tak málo platilo 128a (einez manez eigen); A pakli nemá jisté- ho zbozi, musí rukojmí dáti 121b (hot er aber nicht eygens); On se nemuož zameškati na svém zbozy 115b (an seinem erbe); Když člo- věk buduje cožkolivěk na cizím zbozím 129a (auf vremdem gůte); nebo pán byl zakázal pod hrdlem, pod zbozim, kto by to zatajil 99a (1453); Který člověk má zbozi v svéj moci rok a den 128a (eyn gut in seyner gewer); Nemají žádného z jeho zbozij vytisknúti 135a (auz seiner wer weyzen); osúdí jemu vlastné zbozi i příchodné; tedy pří- stavné zbozi pánóm a vlastné zbozi k králi 147a (vertaylt ym eygen und lehen; daz lehen den herren ledik, daz eigen in den chünichli- leichen gewalt). sbrojě, f., zbroj, výzbroj To udělá všecek jeho erb a jeho vlastnie zbožie ... jako zlato, stříbro . .. a koně, co k tomu sluší, a zbroge, dobytek 114b (wat und harnasch); Přislúchá k temu mužovi... napřed kuoň osedlaný a jeho všicka zbroge k jeho tělu 115a (sein harasch czu einez mannez leibe); V svobodném pokoji a zdravém nemá žádný žádnéj zbroge no- siti 125a (In dem gesunten vride sol man cheine wophen weren); Již slyšíte, co k ženám sluší zbroge k ženskéj tváři! 114b (Nu hört, waz zu frawen gehört gerade binnen witbilde[!1); O kněžích 557

Strana 558
a o Židech, kteříž zbrogi nesú 107a2, 144b (waphen tragen und füren); ti mohú dobře zbrogi nosit 144b (wophen füren); ktož by jinší zbrogi nesl 125a (dy andern wophen füren); Dá-li jeden muž svému synu šaty nebo koně a zbrogi 144a (harnaz); Zbrugi muož každý s sebú dobře vzíti 125a (wophen... füren); O ženskéj (ské) zbrogi 105b1, 114b (Von frauwen gerade); Potomž jmá (rychtář) vzéti tomu tu zbrogi, jestli se ten nevymluví s právem 145b (donoch sol er genem! gewaldigen seyner gewere[!]). sbrojička, f., riad, náčiní, nádobí Když jednomu muži umře žena a dětí s ní neměl, tehdy její zbro- giczku jmá vzéti najbližší jí přítelkyně, to jest sestřinece(!) 145b (so sol ir nechste niftel irn gerad nemen). sčastný, ščastný, šťastný, adj. Každý ssczastny a slavný, kteřýž se boha bojí 140a (Eyn icleicher seliger, der got vörchtet). sde, zde, adv. Ten člověk, kteréhož sem já menoval zde v hlavném skutku 132b (den ich hy genant habe); Vyznávámě všěm vuobecňe tímto psaním, kterak sě stalo zde v prostretku nás, v městě v Žiliňe 90a2 (1488); kterak sě jest stalo zde u nás v Žilině 12b (1462); kterak jest někteřé časy byl zde mezi námi v Žiliňe ubožčík Zander haiptmanem 99b (1454); Mistr Jan... svým jazykem řekl: Milí páni, teď já nemám zde žádných přátel, než jimám(!) v cizích krajinách bratry a přátele jinší 89b2 (1485). sdieti sě, zdáti se, impf. Tento má na jeho místo sísti a má najíti, což mu se za právo zda 143a (sol vinden, daz yn recht dünke); Jestliže by který z... ru- kojmích umřel,... tehdy jmá Jan písar na miesto toho postaviti... jinšieho dobrého člověka, kterýž by se jinšiem rukojmiem zdal a po- dobal 84a2 (1469); Nám v tom se nezdalo, abychme to bez obecní vuole učinili 86b2 (1470); Kateřina a Gedruda svú při zúplna Miku- lášovi poručily, což by sě dotýkalo dielu bratra jich nebožtíka, že by on Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati, a tak, což by (sě) jemu zdalo, k najlepšiemu obrátiti 88b2 (1481); A pakliž by nebyla žádná hlavná žaloba, tedy onenno bližší jest sám sedm se vyvésti, než by se komu zdalo anebo by kto naň mohl provésti 126a (dann ez ymant müg auf yn gezeugen ; rozložil ym ant, anen, ahnen[!1). 558

Strana 559
sdravie, zdravie, n. Zabije-li člověk svého pána, on jest propadl... své zdrawi 111b (seyn gesunt); A ta vina jde jemu k životu aneb k zdrawi 138a (get im... an gesunt); když by se měl božiti ... na člověčí čest, víru anebo jeho zdrawi 123a (auf seyn gesunt); musí jej zase ustaviti bez úrazu jeho života a jeho zdrawi 121b (unverderbt an seinem leibe odir an seinem gesunt); O ty kusy nejmá žádný ztratiti svého života a svého zdrawi 106a1, 124a (seyn leyp vorlysen); což by jeho cti, jeho životu a jeho zdrawi škodilo 136a (an seyn gesunt [ge]); Když se jeden boží a vedlé cti slibuje svuoj život polepšiti nebo své zdrawi a nemohl by to splniti 120b (in treuwen gelobet seynen leyp mit czu vristen oder seynen gesunt). sdravý, zdravý, adj. V svobodném pokoji a v zdrawem nemá žádný žádnéj zbroje nositi 125a (in dem gesunten vride); A Martin Nedvěd přistúpil jest před nás ... jsa zdraw a dobrovolen, i vyznal jest před námi 85a1 (1472); A teď já zdávám za svého zdrawe(h)o života své ženě, cožkolvěk jmám 89b2 (1485); teď já Janovi, muži svému zdávám za svého zdrawe(h)o života, cožkolvěk jimám(!) t.; pojal (-li) by její syn ženu za mateřiného zdraweho života 127b (pey irem leyb); A on (muž) by jí (své ženě) to ukázal za svého zdraweho života 146a (bey seynem lebende leibe); jestli by to přesvědšila, že jí to dáno jest od muže za zdraweho života 146b (ob dy frauwe gezeug dez hot, daz ez ir ge- geben sei). sě, se, pron. refl. Dověděl sie, že 99a (1453); i rozhňeval sie na Petráše t.; což sie svrchu píše t.; vyznali sú ... tak, že sie paní Dorota z Martinem, bratrem jéj dobrovolňe sami mezi sebu zmluvili 5b (1459); co sie sirot Nalenta, zětě Křepčíkovho dotýče 95b1 (1511); a to sie stalo od narození syna božieho 1477 86b2; Gregor dned sie jest do Bytče bral 93b1 (1501); A tak Gregor zase sie na právo dal a s ním sie súdil t.; Jak by mi milý buoh dal sie dověděti, kto by tím ... viněn byl t.; (Alena, Jiřík Král) žalovali jsú sie o někteřé diely dědictví svého 91b2 (1493); A oni sie, obě straně jeden druhého ... odprosili 93b1 (1501); čemu se vpúščé v to 99b (1454); vpustil se na všetky jeho dluhy t.; což nám pán buch všemohúcí dopomohl se dorobiti mňe a teď muži moji(m)u 88b1 (1481); Štefan Krok volal se jest na svědomí, praviec 86a1 (1474); nám v tom se nezdálo, abychme to ... učinili 86a2 (1478); 559

Strana 560
Preto že se jim tak lehce to pominulo 104a (1561); Fabián... zrušil jest freunk ... bráňe se dobytými kordy t.; A to se jest zapsánie stalo první neděli v postě léta 1473 85b1; A toto gse dálo a vpisovalo v knihy městské tu neděli 87b2 (1479); oznamujem, že stala gse úmluva z dobré vuole 87a2 (1479); dokad by gse jim líbilo 96a1 (1515); kteříž- to (rukojmí) do našich knich dali gse zapsat 104a (1561); A jestliže by kerý z nich sám byl dlužen, to každý sám jmá platit za sie 101a (1464); Dorota jest slíbila jemu sama za sie i za svie děti tak, že 5b (1460); takový slib jmá každý člověk udělati... za sie a za svého přísežného tovařiše 146a (für sich und für seynen rechten gesworen mag); Štefan Gardoš... z toho ze všeho Jana propustil, viec ho z té otčizny po své ženě nenapomínati a on též Jan zase až do smrti z toho statku 88a1 (1479); Mistr Jan dal jest a zaplatil Štefanovi ... a hospo- dářstvím sě podělili ... a Štefan Gardoš svobodil jest zasie ten duom Mistru Janovi před námi 89b2 (1485); Protož (Štefan Stáň) čekajíce na se příščí hodiny smrti... i pozval jest před sie Jana, syna svého 96a2 (1517); Řemenné i železné věci, to mohú na sie obléci 134a (Le- der und eysnein dink mügen si an tun); O tom, ktož sám na se svědčí 106b1, O tom, kterýž na sie sám svědčiti jmá 135a (auf sich selber gezeug seyn sol); Pakli jest panna a kněz, tehdy rozdělí to mezi sie 145a (under sich); Ktož své jisté pod se tlačí 107b1, 146b (von eygen underwunden); muož dobře kopati ta khluboce, jako by nad se mohl klásti 133b (aufgeseczen mak); A my v tom zvali sme před sie Vaňka 12b (1462); Tehda po smrti Zandrovéj přizvali sme Petráše před se i řekli sme jemu 100a (1454); Necht' právo ohledá, má-li ten kup před se jíti. Tehda právo dalo, že ten kup má před se jíti ... a potom sme my dali za právo,... že by kup před se šel t.; přišel (-li) by ten člověk... a dá se sám v právo 123b (peut sich czu recht); žena (vdova) jestli by její muže a sama sebe nevinila(!) 127b (ob sy irez mannez und ir selbez unschult[!]); Oddělí-li otec a máti svého syna aneb dievku od sebe s penízmi menovitými 116b (Sundert... von in); Vzdali jemu ten duom ... sami od sebe i ode všech přátel mocně před námi 87a2 (1479); Tehda slyšavše Petráš, bratr jeho, kteřéhož byl osta- vil mesto sebe 99b (1454); A tam jedúce na tu vojnu, ostavil jest byl Petráše, bratřa svého, miesto sebie na hajptmanství t.; s sebe nemuož buoj složiti 134a (weygern dez champhez); muož z sebe složiti buoj t; druhý meč jmá okolo sobie(!) opásati 134a (einez umb gegurt); Štefan Gardoš pojal sobie řádně za manželku dievku nebožtíka Miku- 560

Strana 561
láše Noska 87b1 (1479); (Matěj) moci bude a muož rybníky jím (ku- sem obecní země) sobie opraviti 97a1 (1478); Mikuláš jměl jest list..., kterýž jsme čtli a čísti sobie kázali 88b2 (1481); což jsem sobie dobyl 83b1 (1469); přivolal jest nás k sobie Mikuláš Nosko před smrtí svú 83b1 (1469); nic sobie z toho nevyměňujíc... prodali 82b1 (1468); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest se všěmi duocho- dy ... žádného neobnechávajíc, ani kterého sobie pozuostavujíc 83a1 (1469); všecko sama měla požívati, doňud sobie muže by nepojala 12b (1462); Každý muž muož sobie buoj obdržeti 134a, = zložiti t. (dez champhez sich [ge] weygern); Právě spravedliví(!) lidé, svobodní(!) nejmají sobie žádných řečníkuov jmieti 136b (recht loze[!] leute schullen cheynen vormunde haben); Když jeden muž ženu puojme, tedy ji sobie pojme v obranu 116a (so nimpt er si in seinen gewere); žádný nemá sobie zvláščních pastýřů jednati 118a (nymant mach auch sünderlich hirten halden); Rychtář jmá sobie v hotově jmieti jeden meč a pavézu tomu člověku, který 134a (Der richter sol phle- gen einez swertez); tedy vyhrá sobie den do čtrnástého dne k tomu prvnímu súdu 110b (er gewinnt seinen tach); Ktož chce bojovati za to, ten obdrží sobie třikrát čtrnáste dní; takéž tento obdrží sobie šest nedělí, kteřýž 139b (der behelt drey virzehen tag vrist. Also sol auch der haben sechs wochen vrist); Ktož němečsky neumí, odpovídá si svým jazykem anebo s' sobie najde řečníka 143a (oder neme eynen vor sprechen); Tehdy onenno prosí sobie od práva, aby jemu 134a (So bit iener eynen echten geweren); přes šedesáte let již přišel jest do svých vyšších dní, že on sobye již míti musí řečníka, ač chce a tím sobie neudělá obtieženie 147a (also er vormunde haben sol und chrenchet domit seyn buze nicht); má-li sobie hledati boje 147a (sol czu champhe warten[!]); může táhnúti jejich erb k sobie 147a (špat- ný překlad: leipgezeugen czu ym); jakož jsú (bojovníci) najprv k sobie přišli 134b (wy si erste czu samen chumen); A oni testamen- táři přijeli ješče dobřých lidí k sobe 90b1 (1488); A na to sú přizvali k sobe pře lepšie svědectvie dvú božejníkú 98b (1453); Petr jest s0(bi)e(?) tu třetinu tak osvobodil, aby 96a1 (1515); I vzal jest byl (Human), zač ten dóm byl prodal,... k sebe 2b1 (1469); (Žid) má svuoj plášček na sobie míti 143 (sol seynen mantel an haben); Ktož zboží má zůstaviti po sobie 144a (der gut lazzen sol); si: Ktož chce rušitele pokoje zahnati, ten sy řeče tak 141a (der spreche also); Potom sy řeče tak 134a (So spreche er dor noch); Kdyžto jeden člověk dru- 36 Slovník k Žilinské knize 561

Strana 562
hého řeč mluviti má ... ten sy řeče takto 131b (der spreche also verre); ten sy dá svuoj desátek, jakž jest dlužen 118a (der gebe seinen czehen- te, alz er); odpovídá sy svým jazykem 143a (der antwurtet noch sey- ner zunge); potom sy opýtá na ortelu, aby ohledali 131b (so vroge er an eym urtayl zu versuchen); Když jemu bude najdeno v ortelu, potom sy vymlúvá, jestli by se v čem potkl 131b (so dinge er ym daz wandel); Ktož bude bezpráví obžalován, ten sy napřed prosí o takovú věc oslyšanú (?) 136b (der pitte); Řeče-li pak onen, že jest ten kúpil,... on sy zase ukáže, aby to tak bylo, tedy bude prázden 130b (er weyze wider); bylo-li by kuoň neb jinší dobytek, on sy ho má v svéj stáji do- chovalého 130b (er hab iz in seym stalle gezogen); pakliž to smluveno nemůže býti a žádá práva, volá sy naň a zove 130a (er schreye yn an mit gerufte); tak sy mu buoh pomoz i všickni svatí 146b (daz ym got so helfe); To sy učiní po třikrát 132a (So tu er an dem dritten mal); Tedy ukáže sy své rány, tedy opýtá sy na právě pokusiti, 132a (so weyze er dy wunden und vrage an eym urtayl zu versuchen); Tehdy hledá sy druhý svéj škody na svém jistinníkovi 133b (so zucht sich iener an seynen geweren); Potom sy opět dále žaluje, že jeho zboží pobral 134a (so clage er abir fürbaz); pýtá sy o to právo 132a (bitet dez gerichtez); to sy dovede svými ranami 134a (beweyze dy wunden); s': A když jemu to bude od práva najdeno, potem s prosi, aby jemu dali řeč mluviti, ač chce, a opýtá s na ortelu, aby ohledal, kterak tu žalobu vésti 131b (so bitte er dez gesprechez, ob er wil, und vrage an eyn urteil zu versuchen, wy er der clage beginnen schulle) ; Jestli by pak on do toho zboží přišel bez práva, tehdy jmá od něho od- lúčeno býti pravú žalobú v oči anebo rokuje s jeho před právo a do- bude s na něm právem 135a (man lade yn vor von gerichtez halben zu seym rechten teydingen); pekarskú pec a svinský chlév, to má s po- staviti od stěny ... na tři stúpěje 128b (dy schullen drey schuch weyt... sten); Ktož by pak kořen chmelový měl v svéj zahradě neb dvoře, ten sáhni k plotu, což najblíž muože a skube s ten chmel, což ho tu vzíti muože, to bude jeho 129a (neme den hopphen); Když jemu to bude najdeno, ... tehdy otíže s (pův. z) jeho podlé práva, kterak sě jmá jeho podjíti 133b (so vrag er mit urteilen); Již s pak žaluje dále, že 134a (So clage er aber fürbaz); Ktož německy neumí, odpovídá si svým jazykem a nebo s (!) sobě(!) najde řečníka 143a (oder neme eynen vor sprechen); anebo s jeho rokují před právo 146b (oder man lade yn für von gerichtez halben); To také má činiti pán, 562

Strana 563
když by člověk jemu své zboží založil a on by jemu na to pójčil anebo- s jeho svobodna zůstavil 144a (daz er ym leyhen oder ledik machen sol); — Švábové... láti mohú dobře sami mezi sebú ortel 127b (under yn selber); jestli ten host jest, ... můž ho s sebu vésti 121b (mag yn mit ym füren); Kdyby se dva ranila mezi sebu 110b (under eyn ander); Zbrůji muož každý s sebu dobře vzíti 125a (wophen mak wol füren); jestli se on toho vymluví aneb sám sebu(?) (svú?) božbú 148b (mit seynez selbez eyden); A ta žena jest blíže teho zjeviti sama sebu(?) božbú, než by za to kterú núzu trpěla 142a (neher czu engen mit ir eynez hant auf den heiligen, dann si... leyde); (Šváb) přidal mi 40 zlatých hotových, jakož jich před sebu teď vidíte 100a (1454); teď já tebe opytuji,... přinesla-li jest (tvá matka) s sebu 88a2 (1481); jsú sě smluvili sami mezi sebu dobrovolně i také skrze dobré lidi 94b2 (1507); dedina jest Manželovi dopřiela obydlení i sedení mezi sebu 102a (1492); sami mezi sebu dobrovolně sě zjed- nali 89a1 (1482); učiňva mezi sebu jednostajné dokonání 82b2 (1469) mezi sebu 87b2 (1479), 5b (1482); aby oni po smrti jeho ... nemeli mezi sobu žádného zavodení, než mier a pokoj 92a2 (1494). sebrati, pf. Ti všeckni, kteříž sú zmatečného přirození, jako zlodějé, lúpežníci, zberu aneb zase dadie 147a (alle, dy unechte geborn seyn und dy dyebe oder raub sument[!] oder wider gebent ; W. I, 38: die dûbe oder roub sûnen oder wider gebn); Tehdy sebrali jsú dobré lidi... Martin masar z jedné strany a Jan písař z druhé strany 83b2 (1469); sebraný, adj., z part. Melchior,... přistupoval jest několikrát přede všecku obec spolu sebranu a žádal jest 89a2 (1482). seděnie, n., sedlisko, statek Melchior,... žádal jest od všeckéj obce, aby jemu sedieni pusté, ka- chavinské jménem, bylo prodáno, že by on na tom sedieni sobě sla- dovni postavil 89a2 (1482); Item Janovi, synu svému, porúčím rolí vyšnú a Jakubovi, synu svému též sedieni 97a1 (1518); (Ondrej Manžel) žádal jest, abychom jemu zapsali v meské knihy sedeni jeho, kteréžto vlastnie jeho jest, také jeho žeňe i dietkám jeho v slobod- nosti vekóv 102a (1492); dedina jest Manželovi dopřiela obydlení i sedeny mezi sebú, po svéj žeňe vlastňé dedictvie t.; Vyznáváme, že Sedeni, na kteřémž sedí, toliko na jeho a na manželku i na dietky jeho záleží t.; A tak Garaj za to humno fabušovské nebli sediene zúplna jim jest penieze zaplatil 101a (1464). 563

Strana 564
seděti, impf. Vyznáváme, že sedení, nakterémž sedi, toliko na jeho a na manželku i na dietky jeho záleží 102a (1492); Co se dotýče domu a statku Ilovského, na kterémž on ... Jiřík Lesota sedi a drží 103a (1524); Kdežto jeden druhého obžaluje v cuziem právě a sedie oba dva v jed- nom právě 108b (dy beide in einem gericht gesezzen sein); Po její muži smrti žena neerbuje žádné pavování, než což k její tělu sluší a sediela by na jeho vlastném aneb na jeho základích 114a (seczet iz auf irem eigen); Lorinc jest byl mezi nás přišel dovědujíc sě od tých lidí, keří na jeho otčišňe sediely, kam by 2b1 (1460); Nemocná žena sedicz má svědšiti 123b (siczent sweren); Dvuor mají ohraditi... plotem anebo zdí tak vysoko, jakož dosáhnúti muož sedicze na koni 138a (auf ey- nem orze siczende); Ktož by božejníka lál, když na lavici sedi 132a (auf der bank, do er siczet); Jmá-li on tu svuoj stuol božejničský, jest duostojen(!) tu sedieti a jednačem býti 137a (er ist do phlichtik gedinge czu warten); Tehdy Marta vedlé práva našeho u vězení jest sediela i na řetězi ji vodili 93a2 (1501); čtyri neděle má sedieti za to v věži aneb v kládě 148b (vir wochen bestet er in eynem turm oder er siczet vir wochen in dem stok). sedlačí, -á-, adj. Sedlaczy mistr, ten muože dobře svědšiti a přesvědšiti svého sedláka v svém právě 116b (der gepawer maister ist wol gezeug über den gebawer in seinem gerichte). sedláčský, adj. Ten duom i také jinší věci pán má propustiti vedlé sedlaczske(h)o volení 129a (nach paur chür). sedlák, m. Ten hospodář má zůstati bez škody i také všickni sedlaczy 139a (dy gepauren alle); Sedlačí mistr, ten může dobře svědčiti a přesvědšiti svého sedlaka v svém právě 116b (über den gebawer); mají k tomu sezvati toho purgmistra aneb ty sedlaky i ty dobré pacholky 125b (dy pauwern); Kde sedlaczy v nově ves osazují 138b (Gebaure); Co najde neb zlodějóm a lúpežníkóm odejme, to má zjeviti sedlakom i kostelóm 142a (daz sol er auf byten vor seynen gepauren); Jestli desátník nechce vzíti od něho a ten člověk, což měl desátek dáti, to nechá na poli státi a to osvědší jiným sedlakom 118a (den gepaweren geweyzzet); dovede tě dvěma sedlakoma 118a (beweyze im czwen 564

Strana 565
gepawer); Přesvědčí jeho se dvěma svýma sedlakoma 137b (er be- zeugt yn mit ezweyn seyner ingebaure). sedlisko, n. A my s přivolením všeckéj obce prodali sme jemu to jisté sedlisko kachavinské k postavení sladovně za dva zlatá 89a2 (1482); ale to však vždy oznamujem, že tu bylo sedlisko blatné, že by sě tu žádný byl člověk těžko kdy sě stavil t. sedlo, n. Ktož druhého meč... neb sedlo ... vezme 145a (satel). sedlský, adj., selský Jestli to muože hned provésti po sedlskey rotě, tedy šest penězí má.. dáti 117b (noch dez paurez chür); pakli by ona pavovala vedlé sedlskey rady 127b (noch der gepawern chür); vedlé sedlskeho(!) práva(!) aneb ratajského nemuož jemu vzéti jeho zdraví ani život 137a (mit aker eren[!] mak nymant vorwirken seyn gesunt). Sědlý, m., jm. os., Ssědlý Petr Sedly 93b2, 94a1, 94b1 (1507); 95a1, b2 (1508—1511, 1513), 96a1, 2 (1515—1517). sedm, num., f. Maja... humno fabušovské... Štefanovi Garajovi za Sedem zlatých prodala 100b (1464); A tomu jest na sedem let 2b1 (1460); mohl by ten sprotiviti a zmocovati ten ortel sám sedm proti jinším sedmi 127a (selbsibend wider ander siben); kdyžto mají o sedmi mužéch svědšiti 143b (mit siwen mannen); sedmi hřivnami odmění se 48a (mit zehen marken löst er sich). sedm, num. ord., v. sedmý sedmdesát, num. Sedemdesate zlatých jmá jemu (Petr Polák) v (pěti, škrtnuto) čtyřech letiech(!) vyplacit 101a (1464); Jan, písař a školník náš, . .. jmá ... zaplatiti téj sirotě v summě Sedmdessathe a šest zlatých 83b2 (1469); A Dorota Martinovi, synovi svému jest přivolila Sedem desat zlatých a pět u Martina, bratra svého zdvichnúti(!) 5b (1459); Mertuš... položil... synu jéj Martinovi pět a Sedem desat zlatých t. sedmdesátý, num. ord. Léta cisícieho čtyřistého sedmdesateho 85a1 (1470); Léta od naro- zenie syna Božieho tisícieho čtyrstého sedmdessateho druhého 85a1 (1472); Sedmdessateho třetího 85b2 (1473); sedemdessate(h)o pátého 86a2; sedmdessate(h)o a devátého 87a2. 565

Strana 566
sedmý, num. ord., sedm jmenný tvar Ktož by zabil jednoho, ktož by pokoj rušil, ten nepropadne osudu, jestli sám sedm toho přesvědšiti muože 125a (ab er iz selb sibende gezeugen mak); onenno bližší jest sám sedm se vyvésti 126a (selb sibende); muož z sebe složiti buoj, kterýž sám sedm toho sě muož zbožiti 134a (selb sibende); žalobník bliší jest ji přemoci sám sedm s potctivými lidmi 142 (selb sibende erhafter leute); Núze a dlúhá tajná úžera, ta jmá býti přesvědčena sám sedm 145b (můz man ge- zeugen selb sibende); mohl by ten sprotiviti a zmocovati ten ortel sám sedm proti jinším sedmi 127a (selb sibende wider ander siben); ta žena jest blíže zjeviti sama sedma 142a (selbe sibende); Jestli... žena by to (!) svědomí(!) měla vedlé svého volání sama sedma 126a (hot dy frauwe dez gezeug an irm schreymannen selb sibend); A chtěl-li by to kto zbořiti a to bude svědšiti jeden muž sám sedmy s šestmi muži 111b (ein man selb sibende mit sechs mannen); to musí sám sedmý na umrléj kůži(!) zbožiti 122b (selb sibende); což by mohli přesvědšiti sám sedmý, že 125b (daz sy daz gezeugen mügen selb sibende); sám sedmy 109a, 110b, 110b, 111b; tedy optají jeho samého sedmeho, jestli ten 141a (so vindet man ym selb sibende, ob); Léta vod narození buožieho tisiecého pětistého sedmeho 94a1; Léta od početí panenského tisiecího pětistého sedme(h)o 94b1; Švábové berú dobře úžeru(!) a robí s sedme(h)o sedme tak dalece, jakž by vždy zrajtovati mohl 127a (nesmysl: nement wol herwette[!] und erbet[!] auz der sibende sippe[!1). Segin, m., jm. os. Po malým času Oršula, žena jeho, byla šla za muž, za Segina 2b1 (1460); a v tem ona z mužem svým Seginem dóm svój Niklíkovi... prodala t.; Oršula... z mužem svým Seginem chtěla otčiznu utrat'it t. Sekul(a), m., jm. os. (V arch. m. Pr. 1046, 34a Jakub Sekule) Item najprv jest to Secula(?) udělal, že jest ... měšec ottrhl 2a2 (1460) Chaloupecký (115) čte Semla; A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě ... jménem ... kněze Urbana, faráře našeho, Sekula, Jiríka Babčanského 84a2 (1469). sěm, adv., sem A kázali (-li) by jim sem, jak právo jest 125b (man yn herab hey- schet). sem = jsem v. býti 566

Strana 567
sepsati, zepsati, pf. A pro lepšie svědomie a delší pamět i také pro budúcé svády tu slušnú smlúvu, která sě stala, kázali sme zepsati 94b2 (1507); kázali sme to zepsati 95b1 (1511); kázali jsme to zepsati 95a2 (1508); — sepsaný, adj., z part.: My Kašpar, rečený Vrták, fojt žilinský, a rada duolu zepsana..., vyznáváme 92a1 (1494); rada zepsana... zezná- váme 102a (1492); rada zepsana 92a2 (1494). sésti v. siesti sestra, f. Mareta Hančová, nebožčíka Matěje Fabuše vlastní Sestra 101a (1464); Ctná paní Dorota Kozáková z Trnčína, Sestra jeho 5b (1460); Mar- tin ... jmá dáti Dorotě, Sestrze sviej sto zlatých 5b (1459); sumpma, co jmá Martin Sestrze svéj ... dáti 5b (1460); Mertuš Dorotě Kozá- koviej, Sestrzie sviej sto zlatých... položil t.; Mikolaj... Agni My- tachrastinnéj, Sestrzie sviej, za jéj všecek diel dal jeden zlatý a třě- tinu (!) zlatého 101a (1466); (Děti), kteréž jest z huboščičkú Barború, sestru jeho jmel 7b (1457); uhodení spravedlivé jmenovaného Mar- tina mlynáře s jeho Sestru i s jeho bratrem Šimkem spravili a ujed- nali 91b1 (1493); Kateřina a Gedruda, sestry vlastní nebožtíka Štancle 88b2 (1482); zastúpil jest bratry své i též sestry od toho všeho 93a1 (1498); A když by ten erbovník umřel od svých sestr anebo bratrů 113a (erstirbet[!] von den swestern); A obě dvě straně, Mikuláš Hiršbergk, Lorenc, bratr vlastní nebožtíka Štancle, v osobě Sestr jeho, totiž Katřiny a Gedrudy ... poznali 89a1 (1482). sestřěncě, f., dcera sestřina, neteř; příbuzná vůbec s matčiny strany Kdež mají na jeho život(!) svědšiti(!) neb na jeho máteř neb na jeho sestrzenczy, může táhnúti jejich erb k sobě 146b (Nu hört, wo man [an] seinem leyb gezeugen oder an seym lehen seyner mûter oder seyner nifteln erbe czu[!] ym[!] cheyn[!] weil[!], er můz dy eygen- leich gewere mit dem richter... gezeugen. W. II, 44, 3: Swer sô an sîme lêne oder an lîpgedinge sîner mûter oder sîner niftelen ime eigen segt, her můz...). sestřěnec, m., syn sestřin I vyznal (Cingor), že by Jakub mlynár Sestrzencze své Janeka(!) a Ondřeje ... odbyl... dále Štefan kolár vyznal, že by Jakub mlynár svrchu řečený Michálka, Sestrzenca svého také odbyl 100a (1455); Martin Polákovic i (s) svými dědzmi jmá pokoj jmieti od svých Sest- rzenczow (s) otčisnú svú i po maceřinéj smrti 7b (1457), sestřiných dětí, 567

Strana 568
sestřěnicě, f. Když jednomu muži umře žena a dětí s ní neměl, tedy její zbrojičku jmá vzéti najbližší jí přítelkyně, to jest sestrzinecze(!) 145b (so sol ir nechste niftel irn gerad nemen); v. 114a vnuka, niftel, v. i násl. heslo a sestřěncě. sestřin, adj. posses. Vyznáváme, že ... jest pře(d)stúpil před nás Martin Polák... a z druhé strany Mat. Habrarth svými dětmi, to číš z Martinovými Polákovica Sestrz(i)nymy dětmi... dal jest Martin, syn Polákóv, svaku svému, to číš Math. Habrarthovi a jeho děděm(!), kteřéž jest z huboščičkú Barború, sestrú geho jmel 7b (1457). sešlý v. sníti sětie, n. Ktož svuoj dobytek žene na jinšího člověka seti aneb trávu 117b (auf einez andern chorn oder graz); O seti, kteréž zuostane mimo svuoj čas na poli 105b1 (von dem chorn); O potlačení sethi (seti) 105b1, 118b (Von dem tretten der sot); Ktož rolí posívá pod žalobú, ten stratí svú robotu a své seti 117b (der vorleuset sein arbeit und seyn sat); Když by jeden muž popásl svými sviněmi anebo husmi svého súseda seti 117a (chorn odir ander sein sat). seznati, zeznati, pf. Tedy druhý, ten muož lépe svědšiti s rychtářem i z božejníky a oni toho potom seznagi svým právem 110b (daz iz iener[!] beschennen[!] möchte mit seinem rechte); Dále také vyznáváme, že přistúpili jsú jednačé, dobří lidé, ... kteřížto zeznali jsú, že 102a (1492); A tak jest (Matěj) před naší radú zeznal, že 92b1 (1494); Přistúpili jsú před nás Elška a Michal... a Matej ... a tak sú zeznali úplňe řečí svú před námi, že 93a1 (1498); A nám jest to vědomo, že jest Human zeznal před Lorincem oči v oči 2b1 (1460); A (Mertuš) žádal, že by seznali, kterak kup sě jest stal mezi Mertušem a nebožtíkem Tur- ský[m] 91a1 (1489). seznati sě, ze Ten (lotr) sě před nimi zeznal, že by Štefanovi Dluhošovi v Žilině peníze byl někdy pobral 93a2 (1501); Ten den (čtvrtek), znamenaj, náš pán buoh zeznal s svými apoštoly o(!) kalich 124b (špatný pře- klad: Dez tagez merte unser herre got mit seynen iungern in dem chelch; četl inerte[!]; mern in dem kelche o večeři Páně: Brot in Wein tunken, so essen). 568

Strana 569
seznávati, impf. My fojt Jeronim a rada zepsaná ... zeznawame, kterak 102a (1492); Kteřížto (muži) zeznali jsú, že... My také rada shuoru psaná ze- znawame, že 91b1 (1493). sezvati, pf. Mají k tomu sezwati toho purgmistra aneb ty sedláky 125a (laden dar czu); A pakli by jeden člověk vyhnal jeden zvěř v tom lesu, . . . musí své psy zase sezwati 124a (sein hunde můz er wider rufen); Opatrný Nikoláš Hostek rukú boží byl jěst(!) dotkňen a vuon ješče sa při dobréj pameti zeswal giest dobřých lidí, testamentáře 90a2 (1488). sfalšovati, zfalšovati, pf. Jestli by sfalssowal mincieř své peníze 135b (Velschet der munczer seyn phennige). shledati, pf. To má provésti hned a jmenovati to svědomí a spolu shledati 122a (er müz den weren zu hant benennen und ezu tage prengen); Jestli by člověk jeden násilím v svém domu tajně shledan byl skrze svého nepřítele 147b (Ist daz eyn man wirt an gestriten in seynem hauz und heymsuchunge geschicht von seynem veynde). shřěšiti, zhřešiti, pf. Ten člověk nezhrzessy a nepropadne sudu, kteřýž svého súseda do- bytek s večera přižene do svého domu s svým dobytem 119a (misse- tut nicht). shromážděnie, n. Bez rychtářové vuole muož dobře kopati tak hluboce, jako by rýlem nad se mohl klásti, aby v tom neudělal zhromazdieni 133b (špatný překlad: an seyn urlaub mak man wol graben also tyf, alz eyner mit einer[!] spaten aufgeseczen mak, daz er nicht schamel[!] mache; Fuszschemel, Gerüste). scházěti, impf. A my vida, že na tom domu městu mnoho schaze, i dani i ponócky, a my sme ten dóm prodali 12b (1462). schovati, pf. Kterýž jeden své vlastní zboží rozpojičí... anebo schowati dá 126b (czu behalden tut); Když jednomu člověku požičí anebo dadí scho- wati zjevně 129a (gibt czu behalden offenbar); schowa-li pak to ve dvoře, jakžto by jeho vlastné bylo, neskryté 145a (behelt er iz danne in dem wane, alz seyn sey). 569

Strana 570
sien, -ň, f. Žádný člověk ... má svuoj hnój před syeň svú metati 128b (für seyne tür legen). siesti, pf., posaditi se Žádný nemá ortel láti; jestli by který z nich lál ortel, on má bube- níkem(!) býti, ten má nahoru vstát a tento má na jeho místo systi 143a (dyzer sol siczen ane seyne stat); Jestli... svému nepříteli na jeho miestě chce sesti jeho erb pro ustavičnost 149a (Ist daz er... seynen veynden an seyner stat wil seczen[!] seyn erbe durch eyn steticheyt, ez ist wol recht). sieti, impf. O tom (tem), ktož cizí rolí(-ú) sege 117b, 105b1 (der vremde aker paut [pawet]); ten, kterýžto tu (zemi) sege nebo oře 137a (Wer aber lant ert; eren = orati); A pakli co sege bez žaloby, to obdrží 117b (Waz er aber seht umbeclagt, daz behelt er); Který člověk ... jede skrze orací země, ten jmá platiti ... a k tomu má platiti škodu, jestli na něm sato jest 135b (ab do auf sat stet); — sátý, adj., z part.: Jestli který člověk nechá své sate zboží státi na poli 118a (sein chorn auz stan). Sigel, m., jm. os. Michal Prchala, Šváb, Sigel, Fabián, konžalé(!) města 100a (1455); Siglone carnifice 80b2 (1444). Sigot, f., jm. míst. Avšak jsú tři miesta in Saxonia, kdežto jest zvěřóm pokoj udělán s královskú kletbú ...: Jedna jest v Koji, druhé v Sygot, třetí mocná. 124a (drei stete ... daz e[?] heyzzen uan vorste. Dy eyn ist dy heyde czu coy, dy ander dy hart, dy dritte dy magt heyde [XVIID6, dist. 1, kn. 191b2: Ti borové slovú klatební forstové: Jeden jest hayde fon Choyn, druhý harezhayden, třětí moyd heyde]; mad'. sziget, slc. sigot', f. ostrov, Dobš. Slov. poh. 1, 412 na téj sihoti; Harcz, Hart = Berg- wald, fester Sandboden; pol. sihla, moczar na gorze lesistej). síliti, impf., naléhati, nutiti, (hanácké selet na koho) Ty dlhy, kteréž člověk sám dlužen jest, toho nepotřebí syliti, má sám poznati aneb zapříti 123b (dez darf man yn nicht innern, er sol iz chennen oder vorsagen); Já žalujem bohu a vám; přišel do meho domu a zlámal pokoj na mňe a sylil mne a mne oblúpil, tělo i zboží 141a (hot genötigt mich); Když by sie dva na jedno zboží sylila, na 570

Strana 571
toho třetieho, po třidcátku, ktož to zboží mezi rukama jmá, ten nejmá jim žádného dáti 136b (Ab zwene auf eyn gut sprechen noch dez todez dreyzichsten). Sinaj, jm. míst., hora Zákona, což buoh dal Mojžíšovi na hoře Synagi 143a (auf dem perge czu Synay). sirota, f., sirotek Ta (Osanna) jměla jednu syrotu děvěčku(!) svú jménem Barboru 89b1 (1485); Bratří... aby věděli, což by jmělo býti na syrotu s těch statkuov, které sú byly otce jejieho t.; (Poručník) chtěl jest věděti, co by bylo a co by šlo na syrothu (Barboru) 83b2 (1469); Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj Syrotie z těch statkuov ... 76 zlatých, když by téj syrotie bylo potřebie 89b1 (1485); Tehdy aby Mateji řečenému odložily Syroty s toho zboží rečené peníze 92b1 (1494); A na to jest Mája ... na Syroty vzala čtyři zlaté 101a (1464); Tehdy Human, těch tří synóv děd, viděvši, že Oršula... chtěla otčismu(!) těch jistých Sirot utratit, i vzal jest byl,... což jest šlo na ty Syroty, k sebe, tím obyčejem, že měl zachovat tým Syrotam ... jeden s těch Syrot, mé- nem Lorinc 2b1 (1460); A to sú ti dobrí lidé přiřekli... tým sirotam, kteréž sú zóstaly, 4 zlaté, a ty 4 zlaté sirot těch zóstaly sú u Matúše Vajčaře 86b2 (1477); jestliže ty peníze k méj ruce a k mým Syrotam pustí 100a (1454); Jednačé ... zjednali jsú Manžela z Urbánkem i Si- rotamy a přisúdili jsú Syrotam jeden prut rolí ... aby ty siroty mely přístup k odehnání 102a (1492); co sě Syrot Valěnta(!), zětě Křep- číkovho, dotýče 95b1 (1511); O Syrotie 106a1, 124a (Von ellende swe- ren); Nikto nemuož ani za smrt, ani za rány, ani za žádnú vinu žádného syrota(!) božby učiniti 124a (Ez en mak nymant weder umb totslag adir umb wunden odir umb chein schulde chein enelenden sweren); Já jeho ženu nadielém, aby byla vdovú, jeho děti syrotami 141a (Ich tayl seyn chinder czu weysen); Pane pane rychtáři, nech tomu člověku a téjto jeho ženě a jeho syrotam jeden ortel 141a (loz- zet ... dyzen weysen eyn urtayl werden); — Sirota, jm. os.: Za fojta Nemce a starších jeho... Míša Sirothi 77a (1561); Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho Míša Syrothj, Míša Cigána 104a (1561). sirotský, adj., sirotčí A tak jest (Matěj) před naší radú zeznal, že kdy jest přistupoval na Syrotske, nenašed(!) viece stoliko krávu jednu a sviňe 4, sudóv 8 82b1 (1494). 571

Strana 572
sjednánie, z-, n. O městském sgednanie 143a, zgednani 107a2 (Von der stat dez ge- dingez[!]); Již slyšte o sgednanie, stane-li se před právem 112a (wo ein sununge geschicht vor gericht); O sgednani a o smlúvě 112a; O zgednani 112a, 105a2, t. (sununge); (Dítě umře-li), zruší všecko zgednania(!) po otci když by... 116a (brichet alle gedinge an dez vater lehen; gedinge, Anwartschaft [auf lehen]); ty ženy všeckny jsú odlúčeny od toho vedlé zgednani 113a (wenn dy weib alle erbloze werden gemacht durch ir voruaren missetat[!]); Třetí kus jest ten, že žádný ortel nemá do královstvie v Saxoní přinesen býti, jestli by jeden Sas to uláti chtěl a hledal by to na svéj jistotě a o(!) to veliké sgednani 127a (daz man chayn urtail czu recht vor dem reyche in Sachsen vindet, wil iz ein Sachse schelden den und zühet er iz an seiner vordern hant und an dy groze menige[!1); Léta Páně... stalo se zgednanij skrz lidi dobré mezi Janem Nemcem a Janem Frátříkem z strany narčení úščipného poctivosti 77a (1561); Slíbil jest také Martin masar zastúpiti již jmenovaného Jana písaře od každého, ktož by jeho(!) proti zgednani anebo na tu o(t)čiznu sahati chtěl 84a2 (1469); Jan, písař a školník náš, z(!)gednani (= z zjednání) již jme- novaných dobrých lidí jmá a dlužen jest položiti a zaplatiti téj si- rotě v summě šedesáte a šest zlatých 83b2 (1469); My ... rada optali sme jmenovaného Jiříka Krále, jestliže by sě jemu dosti učinilo vedlé zgednani tech dobřých lidí 91b2 (1493); Kteráž by kolvěk strana toto naše zgednani(?) nedržela,... tehda aby propadla na město deset zlatých beze všeho práva 92b2 (1497); A tak to zgednanie potvr- zuje písmo knihy(!) meskými 102 (1492); A my slyšíce slušné mezi nimi zgednanie pro dalšie mezi nimi svády a súdy, kázali jsme je v miescké knihy popsati 94b1 (1507); Stalo sě jest sgednani před naší plnú radú mezi všeckú dědinú z Závodí z jedné strany a Michalem Ogrem ... z druhé strany 92b2 (1497); A při tom sgednani teho stat- ku beli(?) sú při tom dobří lidie Štefan... 95b1 (1511); Na to sged- nanie již jmenované, s prozby tých dobrých lidí, dal sem pastorku svému jednu krávu, najlepší 95b1 (1511); Jestli by kto chtěl to svrchu napsané sgednanie otce jeho dobré paměti zrušiti,... teda on slibu- je... všecko zastúpiti 85b1 (1473). sjednati, pf. (Ondrúš a Dorota) vyznali jsú před námi, kterak jsú jich dobrie(!) lidé sgednali 85a2 (1473); Martin,... Žofka,... Bartoš... vyznali sú 572

Strana 573
před námi..., kterak sú je též dobří lidé sgednali s Martinem masa- řem 85b2 (1473); A my rada tak sme jich zgednali a mezi nimi pro- středek učinili, aby ... 93a2 (1501); přistúpili jsú jednačé, dobří lidé . .. kteřížto zeznali jsú, že zgednali jsú Manžela s Urbánkem i siro- tami 102a (1492); obě dvě straně tak jsú sě sami mezi sebú dobro- volně sě zgednali, že 89a1 (1481); Tito dobří lidé mezi... panem Martinem a dětmi... zgednali, že ...; opět Matěj súkenník, Michal Prchala a mistr Jan jednali a zgednali 87b1 (1479); A ona jest nám dala v ruce, v našu moc, což kolvek my zgedname s svrchu psaným Niklošem, to má zgednane býti a ona má pri tem zóstati 7b (1451); Kateřina a Gedruda... svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily, což by sě dotýkalo dielu bratra jich nebožtíka, že by on Mikuláš mocen byl vzéti, zgednati, a tak, což by jemu (se) zdálo, k najlepšiemu obrátiti... Jan Nonharth zgednal a poručil Lorencovi..., že by on Lorenc Nonharth mocen byl vzéti, zgednati ten jistý diel, 89a1 (1481). sjíti, v. sníti Skála, f., jm. míst. ex parte abbatis monasterii sancti Benedicti in Scala 97b (1418). skonati sě, pf. Třetí kus (má fojt) ten úterý po s(vatém) duše, když osm dní se skona 108b (alz dy oster woche auz get). skoro, adj., n., adv. A druhé (obdrželi Sasové): Což člověk před právem neučinie, jakž skoro by se stalo a že by on svú nevinností ušel a že by to jemu ne- mohlo svědšeno býti 127a (Und daz ander [recht]: Waz der man vor gericht nicht entut, wy weizleych iz sey [W. I, 18,2: wi wizzenlich ez sie], daz er dez mit seyner unschult entget). skotně, f., ohrada Stalo sě jest sjednání ... mezi všeckú dědinú z Závodí... a Micha- lem Ogrem... o nějakú Skotni tak, že... Ogrovie mají hraditi přednie hony 92b2 (1497); lúku, kteráž jest podlé Skotnie, má obrátiti k póžitku svému, jakž najlépe uměti bude t. skříně, škříně, f. Již slyšte, co k ženám sluší zbroje... truhlice, sskrzynie a každého kusu rúcho 114b (schrein und laden und chisten mit gebogenen gliden). skrývati, pf. Jestli by jednu ženu obžalovali pro smrt... a bude ta žena skryta(!) 573

Strana 574
k právu, tedy ta žena jest blíže zjeviti sama sedma..., leč by na ni núzu položiti mohl 142a (wirt dy frauwe geborget auf recht); Ktož druhému meč ... prostěradlo ... vezme..., schová-li pak to ve dvoře, jakžto by jeho vlastné bylo, neskryte 145a (behelt er iz unverholen). skrzě, praep., s akus. Bude-li ten pokoj rušený skrze kterého, mají ho polepšiti vedlé práva 137b (wirt der vride geprochen); A bude-li z nich skrze jednoh(o) ten pokoj zlomený 110b (wirt vom ir einem der vride ge- prochen); To má svědšeno býti skrze jednače 112a (sy gezeuget ez mit dingleuten); jestli by člověk jeden násilím v svém domu tajně shledán byl skrze svého nepřítele anebo pak jeho hoffer skrze to raněn bude,... ten má míti šest dobrých lidí 147b (heymsuchunge geschicht von seynem veynde... ader seyn hauz gesinde eyn champher wunde enpheht); A kteréhož by pak obžalovali bezprávie aneb pomlú- vali skrze zázrost, jde jemu o život 109a (wirt er dez beredet, es get ym an dy hant. Welch unrecht auf den man beredet wirt mit champhe, es get ym an den leip); O žalobě, která sě stane skrze úžeru 107a2, 144b (umb suchunge); V pátek stvořil buoh člověka a ten byl den umučen skrze člověka 124b (durch den man); To jest o tu ránu anebo o smrt, která by se skrze to stala 112a (umb den totslak [mezera v předloze]); dokždž(!) to zboží nebude obžalováno skrze(!) člověka 128a (dy weile man eyn gut beclaget under! eynem man) ; Žádná žena nemuože svého zboží rozdávati nikomu bez vuole svého muže, aby on potom nepracoval skrze to po právě 116a (daz er ez durch recht dolen dürfte); Ale to však vždy oznamujem, že tu bylo sedlisko blatné, že by sě tu žádný byl člověk, těžko kdy sě stavil; a skrze to sme s porazením všeckéj obce k tomu přivolili a prodali 89a2 (1482); Katruše Karlíková ... nám oznámila, ... že ten duom její karlíkovský má skrze dluhy na cizie ruce přijíti 87a1 (1479); Oni (Karlíkovi) zna- menavše, že toho domu nemohú skrze svú chudobu obdržeti (= udrže- ti), ... vzdali jemu (Vladařovi) ten duom již psaný t.; Ondrej Man- žel ... žádal... také, abychom zapsali ujednánie, kteréžto jest učinil (s) svými pastorky skrze svú manželku před dobrými lidmi 102a (1492); V téj zemi, kterúž sem (kúpil) ... ot vaší milosti, jsú stavové, skrze kteréžto stavy (mně) se škody dějí veliké 8a (1468); tím oby- čejem jsú sě smluvili sami mezi sebú dobrovolně i také skrze dobré lidi, aby 94b2 (1507); Stalo se zjednání skrz lidzi dobré mezi... Nemcem a... Frátříkem 77a (1561); Pan Martin již psaný se paní 574

Strana 575
svú skrze úmluvy dal již psaným dětom Polákovic za jich a na jich otčiznu tři sta zlatých 87b1 (1479); A v tom skrze přivolení naše přistúpili jsú před nás opatrní mužé... 91b2 (1493); A (Oger) po- stúpil jest skrze naučení naše rolie svéj... protiv tomu, že dědina má hraditi, jakž to duole psáno jest 92b2 (1497); Kterýž člověk tak cestú nespravedlivě jede skrze orací země 135b (uber geakert lant); tehdy purgmistr to jmá odmlúvati skrze šest nedělí 144b (do sol der purkherre vor antworten uber sechs wochen); Tajné úžerství..., kteréžto dokázati mohú, skrz noc, to jmá posuzovati rychtář vyšní 145b (übernachtet iz, so richtet ez der oberist richter). skubati, šk-, škl-, impf. Když by urostl chmel nad plot,... ktož by pak kořen chmelový měl v své zahradě neb dvoře, ten sáhni k plotu, což nayblíž muože a ssklube s' ten chmel, což ho tu vzíti muože, to bude jeho 129a (neme den hopphen, waz ym seyn volgen wil). skudlený, adj., z part. slovesa skudliti Jestli kto obžalován pro núzu jednéj panně, bude vyvolán, jakž právo jest, a jest to, že ta panna z její hlawu, (s) skudlenymi vlasy a strha- nými šaty a ukrvavena přijde s voláním a k tomu zvánie sám třinást, jestli se on toho vymluví 148b (Ist daz eyn man umb noczogung eyner iunchfrauwen wirt beschriren und mit rechtem ruffe, alz daz phlichtik ist vor czu brengen; und ist daz, daz dy iunkfrauwe mit barem haubte und mit gestraubtem hor und mit czerrizzen gewant und blûttik chumpt mit geschrey, der auf gerufte man selb dreyze- hent enpricht er sich do von). skutek, m. A ten skutek dokad nedokoná, dodad(!) bude vždy jeho základ 120b (dy weyl er ... dy tat nicht volprenget); Kdež člověka popadnú ... na utiekaní svého skutku 134b (in der vlucht der tat); Jestli se ta škoda stala s ohlášením pro ten zjevný skutek, že toho prevesti chce, stratil smrt 130a (umb dy scheimbare tat); A když by pak nebyl žádný skutek dovedený zjevný, tu nemají žalovati vedlé ohlášení 130a (wo aber chayn offenbar tat nicht ist); jemu jde o ruku,... jestli se ten skutek tak stal 133b (ob dy sache also getan ist); O tých lidech, kteří jsú neprávě narozeni anebo se sami vedlé skutkuov nespravedlivi činí 106a1, 126a (sich rechtloz gemacht haben); O hlavném skutku 107a2, 142a (von hanthafter tat); ten první raněný žaloval by toho dne ten hlavní skutek 111a (claget dez selben tagez in der hanthaften 575

Strana 576
tat); Pakli by rána smrtelná byla, tedy mají rychtáre hned osaditi a právo učiniti za jeho skutek 110a (umb dy hanthafte tat); Co jest jmenováno hlavní sku(te)k? (Was dy hanthafte tat heyset?) 106b, 134b; neb on jest v jistém skutku nalezen 141b (in der hanthaften tat); Když jednoho s (z)lodějstvím ... javši přivedú, tých mají přesvěd- šiti(!) svědomím ohlášeným o ten skutek 130a (umb dy missetat); Ktož pak jednoho muže ženu prokurvie! zjevně anebo dievku, skutek čině 147a (meide notzogt); svědší..., že jest potvrzen za ten spá- lený skutek 142a (umb den mort brant); On to má odmlúvati v(!) toho pastýře skutek(!) 117a (er sol daz vor ant worten, in dez hüte iz waz). sladovna, -ně, f. A cožkolvěk jinší dobří lidé, spolusúsedé naši, od jinších sladowen... platy nebo odbyvky pořádné budú odbývati, takéž i on Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 87a2 (1482); Dal jest Martin, syn Polákóv, svaku svému k téj prvnie sumpně XX f. a Sladownie poží- vat, dokad (před městem) ten srub stojí 7b (1457); Melchior... žádal jest od všeckéj obce, aby jemu sedění pusté, kachavinské jménem, bylo prodáno, že by on na tom sedění sladowni postavil... A my ... s přivolením všeckéj obce prodali sme jemu to jisté sedlisko kachavinské k postavení sladownie za dva zlatá tak, že by odbýval od téj sladownie puol pruta dluhu spravedlivého 89a2 (1482). slanina, f. Tedy přislúchá k temu mužovi k jeho polepšení: kuoň,... meč,... ručník, polštár, dvě prostíradle, dvě slaniny (!) 115a (czwei bechen[!] = Schüsseln[!]; spletl si s bachen); dobytek veliký a malý a žito i slaniny, žitné škříně... 114b (bachen); S prozby tých dobrých lidí dal sem pastorku svému jednu krávu najlepší a Slaninu jednu 95b1 (1511). slavný, adj. Každý ščastný a slawny, kteřýž se boha bojí 140a (Eyn icleicher se- liger, der got vörchtet). slepicě, f. Slepiczy má zaplatiti (půl penízem), kačicu neb hus jedním penízem 119b (daz hun gildet man mit einem halben phennig). Slézsko, Sliesko, n., jm. míst. A v tom jest šla do Slieska k svému synovi staršiemu... Milí páni, byla sem v ssliesku u svého syna 100a (1454). 576

Strana 577
slomiti v. zlomiti. slovenský, adj., slovanský; slovensky, adv. Kdyby se dva ranila mezi sebú, a ti by oba přišla od slowenske- (h)o přirození, a však by neuměla slowensky, tedy ten první má přijíti a žalovati slowensky 110b (von windischer art und doch nicht windisch sint, der chum und clag windischen). slovo, n. Já tebe upomínám na ty tři slowa a vedlé zákona, což buch dal Mojžíšovi na kamennéj tabuli 143a (an dy drey puchstaben[!]) Jestliž(e) by Frátrík smel ty slowa po druhé mluviti... a byl by zasvědšen,... propadne na žilinský kostel f. 40 červených 77a (1561); Kterýžto (testament) pro lepší pamět v kníhy tyto naše městké ká- zali sme napsati slowo od s(lo)wa takto 97a1 (1518). slovútný, adj. Vyznáváme, kterak Slowutny muž Martin písar z Petrovec, náš spoluměštěnín, a šlechetná paní Uršila z Závadky, manželka jeho vlastní... vyznali jsú 82a2 (1468); přistúpiv před nás Slowutny pa- noše Martin s Petrovec, spolumeščenín náš 86a2 (1475); Stala jse! úmluva ... mezi Štefanem Gardošem ... a mezi Slowutnym pánem Martinem z Petrovce... a Slowutnu paní Uršulú z Závadky 87b1 (1468). složiti, pf. Jestli by jeho k boji zval, to muož složiti na stranu, odkadž rodem jest 145a (dez mak er wol wegern); Potom každý muž muož sobě zloziti buoj, ale ten, což jest pak lépe urozený, ten s sebe nemuož buoj zloziti (přepsáno v složiti). Opět každý muž muož z sebe slo- ziti buoj, kterýž sám sedm toho sě muož zbožiti 134a (mak sich auch champfes weygern... mak er nicht weygern... mak sich auch champhez geweygern); Přišel-li by toho zabitého přítel a chcejíce mstíti svého přítele, ten zlozy, zvrhne všecko svedomí 110b (der vor legt allen gezeug) = deponere. słub, slib, m. Kterak jest to zavedeno, že ženské svědomí(e) před právem a slib ženský nemuož(e) býti 116b, 105b1 (Wy daz vor worcht ist, daz weyp gezeuch, noch vor sprech nicht mach geseyn); O jatého člověka slibu 105b2, 120b (gelubd); Slib zboří a zlomí každé právo 117a (ge- lubde); vedlé svého slibu 120a (alz seyn gelubde [rkp. gelůke] stůnt); vedlé slibu erbovného 113b (mit der erbe gelubde); O slibu 37 Slovník k Žilinské knize 577

Strana 578
a borgování 107a2, O sl. a burgování 143b (gelübe[!]); O slibu před právem 107a2, 143b (gelubde); A když jemu ten slib splnie 143b (jinak: Wen er iz erwerb); Což se stane slyb před právem, toho přesvědší jistinník 143b (Waz vor gericht tut); Takový slib má každý člověk udělati za zabití 146a (Dy were sol eyn iclich man tun); Tak i žena nemuož bez slibu svého muže své zboží rozdati ani prodati 147b (an irez mannez gelop); Muož toho vězně vypustiti na jeho čest, vieru vedlé práva na postavení; a přijde-li potom a postaví se, svuoj slib vymění (vymienie) 120b (sol durch recht wider chumen und seyn trewe ledigen); Jináč žádný slib v vězení ani božba jest pla- tená(!) t. (cheyn gelübde, daz er in dem gevenkniz tut odir gelobt). slúbiti, slíbiti pf. Pakli by měli rozdiel zemí a byli by (bratr a sestra) ji slibili, tu mají postúpiti 116b (Hetten si aber ir erbeteilung dar an vor lobt, der schullen si enpern); A pakli její věno, což jí její hospodář slibil, když ji pojímal, nedáno 114b (dy ir wirt gelobt); Slibi-li jeden muž po žalobě ..., tedy neztratí ... více 140b (Gelobet eyn man seyn clage czu vordern und wirt iz in dez gerichtet) A pakli by nebylo slibeno, tedy mají platiti 120b (Ist do nicht angelobt); Věno obdrží žena sva- tým duovodem!, ač jest slibila 113a (Morgen gabe beheldet ein weyp auf den heiligen, dy gewere, ab! dy gelobte erbe mit gezeuge); A (Ondrej) slibyl jí před námi nikdy z ničeho neupomínati 94b1 (1507); A on Aron slibil jest Michala a manželku chovati do smrti 101a (1468); (My) chcem jemu slibiti od města, že má svoboden s ním býti 12b (1462); a což jest pak před právem slibil 124a (waz er... gelobte). slúbený, slíbený, adj., z part. musí tu slibenu věc položiti a pustiti 146a (er můz dy habe mit der bůze lazen); O slibenu žalobu ptáti 107a2, 140b (von gelobter clag zu vordern); O božbě slibene před právem 106a3, slibeney 124a (Von eyd geloben vor gericht). slubovati, slibovati, impf. Ktož co slibuje aneb burguje, ten má platiti 143b (Wer icht gelobet); což jest před právem neslibowal 124a (war er vor gericht nicht ge- lobt hat); Chceš-li a slibugete-li nás (rukojmě) vypraviti?... řekli jsú, že chcme i slibugem vás vypraviti 84a1 (1469); Mistr Jan řekl: Teď já tobě slibugi, že já toho domu... neprodám 90a1 (1485); A dále my Peter Frulich a Peter Fivegher zlubugeme Polákovi XVI 578

Strana 579
f. zastúpiti od Gloza 7b (1451); My ... Peter Frulich a Peter Fivegher za to zlibugeme, že to má pevňe a tvrde držané býti t.; Maňko Matúš aneb Martin, syn jeho, mají a slibugi rukú společnú na své peníze brániti... pana Václava od S. Mikuláše 83a1 (1469); Všickni čtyři spo- leční rukú slibugicz za poctivú paní Hedvigu... vyznali jsú 82a2 (1468). slúčiti, zlúčiti, pf., složiti, deponere Má-li jeden božiti druhému, muože jemu zluczyti dobře tu božbu a sám božiti 123a (er mag ane vor sprechen wol den eide staben und selber sweren). — Im den Eid staben text přísahy předříkávati komu. slunce, n. Komuž něco platiti mají, ten musí teho hleděti, dokadž slunce zajde 120b (biz dy sunne unter get); (Žid) má se obrátiti proti slunczy 143a (Er sol sich gegen der sunne cheren). slúp v. stlúp slúpiti v. zlúpiti slušěti, impf. Chce jeho přemoci ... všiem svědomiem, co k tomu slussy 142b (mit allem gezeuge, daz dar czu gehört); koně a co k tomu slussy 114b (phert und daz do czu gehört); S kterýmto zbožím ten umře, to vše slussy zase k erbu 113a (mit welchen gute der man stirbt, daz heizzet alles erb); Jan dlužen jest a jmá tu sirotu chovati slušňe, jako na to slussi 83a2 (1469); Všakž i v tom slussy pozorovati, jestli matka pomáhala statky ... dobývati 114b (příp. pozd.); což potom naň slussy 113b (daz im angepürt); rychtár vezme jemu svuoj osud, což naň slussy 121a (so sol der richter seyn gewette gewinnen); mají na něm popraviti, jako na lúpežníka slussy 139b (alz über eynen rauber); Žena neerbuje žádné pavování, než což k její tělu! slussy 114a (daz weip erbet chein gepau auf iren erben, daz auf ir leip gezucht[!] stet); Umře-li pacholek,... nemá svému (m. jeho) erbu nic víc dáti nájmu, než což jest zaslúžil a což naň slussalo do téj chvíle 127b (wen alz er vor dynet hat und ym gepürt an dy zeit) ; Jestli by (byli) ... listové ... a zápisy od kohož kolvěk zapsaných! aneb na který kolvěk kus duochoduov, k tomu fojtovství slussiczymi(!), bud' na všecko fojtovství, že ti všickni zápisové... mají umořeni býti 83a2 (1469); Dále svrchu psaní fašové z manželkami svými Petru Polákovi, fojtovi našemu, listy na fojtovstvie slussegycie jmají vypravit' 101a (1464). slušný, adj. Pane pane rychtáři, nech tomu člověku... jeden ortel, jestli bych 579

Strana 580
toho člověka tak zapověděl slussnym právem a on to právem obne- chává 141a (ob ich dem selben man seyn witbilde recht also versaget habe, daz er iz ezu recht meiden sole); A my slyšíce slussne mezi nimi zjednánie, ... kázali sme je... popsati 94b1 (1507); Pro lepšie svě- domie a delší pamět i také pro budúcé svády tu slussnu smlúvu, která sě stala, kázali sme zepsati 94b2 (1507). slušně, adv. Jan dlužen jest a jmá tu sirotu chovati slussne, jako na to sluší 84a1 (1469); Matěj Kropáč (s) svým bratrem Ondřejem bratrsky sě a slussnie o svú otčiznu sě! uhodili a rozdělili 94a1 (1507); Který muž druhého vedlé boje... chce přivítati (= vyzvati), ten jmá slussně prositi rychtáře 133b (der sol bitten); Jeho zboží toliko pobral jest zbojstvím, což by slussně hrdlem propadl 134a (jinak, daz wol champfes wert ist). služba, f. O tom pacholku, který ztratí kuoň na svého pána sluzbie 106a1, 126b (in seynez herren dynst); Jestli kuoň pacholčí zlodějsky ... vzat byl v jeho pána sluzbie 126b (in dez herren dynst); Také nemóže (rychtář) žádné přikázanie, ani prosbu, ani sluzbu, ani žádné bezprá- vie zemské usaditi, leč by země vyvolila 139a (dynst auf daz lant seczen); Potom pak obrátí to rychtář k svému póžitku, bud on z jeho erbu jat jest, anebo na jeho! sluzbie jel, na boží sluzbu 115b (Dar noch cher ez der richter an seinen nucz, ez(!)en sei danne, ab der erbe gevangen sei oder in dez richter! dynst gevaren, odir in gotez dynst busem landez; richter m. rîches[!]); Nemá žádný žádnej zbroje nositi než podlé rychtárové sluzby a k boji 125a (czu der richterz[!] [m. rîches] dynst); což by se tklo služby boží 108a betevart varen wil an gotez dynst); Umře-li prvé pacholek, nežli sluzby zaslúží 127b (e den er daz lon vor dynet); A pakli by jim bylo viece dáno za jich sluzbu, to jim nepotřebie zase vrátiti 114a (zu vil lonez); což mu bylo zaplaceno na tu sluzbu,... má to zase odložiti 131a (waz ym vergolden waz); Melicher poručil sto zla- tých,... aby byly obráceny věčitě budto na kaplana ... neb k kostel- nie ňekeréj potřebě a okrase sluzby buožie 95a1 (1508). služebník, m. Jestli by pak chtěl erbovník, aby čeled neb sluzebniçzy první téj ženy, aby jemu vyslúžili zúplna 113b (ingesinde); To (zboží) má městký sluzebnik znamenati jedním křížem 128a (der vrone bote); 580

Strana 581
A to jisté mají v ruce dáti rychtářovi anebo sluzebniku městkému 115b (Daz sol man antworten dem richter oder dem vrone boten). služebný, adj. O sluzebnych lidech 106b2, 138b (Von dynst leuten, připsáno: dinst- man); Sluzebny muž erbuje jako svobodný člověk 138b (Dinstman erbet und nimt erbe alz vrey leute)! Jestli jeho otec a máti sluzebni, to dietě obdrží právo, jakž jemu jest přirozeno 127a (Ist seyn vater [dynst man] odir seyn mûter dynst weyp); To musí zjevně rych- tářem provésti a se čtyrmi sluzebnimi člověky 147a (mit vir ding mannen). slúžiti, impf. Ten kuoň jezdečský, na němž pánóm sluziti mají 119b (do man den herren auf dinen sol); Který člověk druhému jeho žito sežne a vyhrá na právě, že ta rolí jeho jest aneb jeho pána, komuž on sluzy 119a (und wenet[!] daz daz lant seyn sey odir seynez herren, dem er dynet) ; O tom pacholku, co na milost sluzi 106a1, 127b (Von dem knechte, der auf genade dynt); Ktož muož v erb vdově přistati v její zbožie, ten prvé, než třidsátek bude sluzen 113b (Der erb mach wol varen ezu der watwen in daz gut ee dem dreizzichsten, umb daz er bewar, daz). slyšěti, impf. Již slysste tu žalobu 141a (Nu hört dy clage); Již slysste, rychtár nemá žádného zahnati od žaloby 108a (Nu hört, der richter mag); Již slysste, když by umřel 108a; 122a, 122b, 145b; A ktož vidí nebo slyssy, ten muože ... svědšiti 116b (wer ez sicht odir hört); Milí páni, račte slysset, že 101b (1468); Ktož toto písmo uzří aneb čtúce slissety budú 98b (1453); čtúce slesseti budú 7 b (1457); Pane pane rych- táři, řáčili byste vaše milost slysseti řeči, tedy žaloval by on vám 131b (wolt ir seyn wort vornemen); Muož-li on pak rychtáře na svědomie míti a tých lidí, co sú to viděli a slysseli 111 (gesehen haben und gehort); (Raněný) přesvědší tými lidmi, kteříž jeho vo- lánie slysseli 111a (mit seinen schreileuten); Smluvení, které se stane o zlé kusy, to má ten člověk (o)svědšiti (o- škrtnuto) sám sedmý, kteříž slysseli a viděli 112a (daz gezeuget ein man selb sibende, dy ez gehört und gesehen han); On jmá dva posly poslat k tomu rychtářovi, kdež jest právo ztratil, aby oni slysseli, muož-li jeho přesvědčiti 138b (daz sy hören, ab man yn bezeugen mak); a krstný otec slyssal by 116b (v textu škrtnuto); Tehdy Gregor... to 581

Strana 582
slyssicz, hned sě jest do Bytče bral 93b1 (1501); A my slissicze slušné mezi nimi zjednánie pro dalšie mezi nimi svády a súdy kázali jsme je v měscké knihy popsati 94b1 (1507); Tehda slissawsse Petráš, bratr jeho, že ... i vpustil se ve všetky jeho dluhy 99b (1453). smieřiti, zm-, zmeřiti, pf. V neděli budeme smierzeni s bohem pro hřích Adamů 125a (wert[!]. wir gesünnet mit gote); páni se v to vezmú, že jich zmierzi 146a (czu versünen); A my ... takž davše jim ruku v ruku, tu sme jich zme- rzili 93b1 (1501); Nebo jsau urovnáni a zmerzenij lidmi dobremi 77a (1561). smieti, impf. Zůstane bez viny, ač to smi řéci k svéj vieře, že je (dítě) ubil za jeho vinu 125a (tar er iz sweren auf den heiligen); Tých (psy) mají platiti vedlé platu takového, což smi řéci vedlé přísahy 119a (ob man ez gewert auf den heiligen); Jestli on toho smi svému tovařišovi bo- žejnému na svú božbu smi(!) vzíti, že se svéj pravéj núze a kvaltu bránil 148b (auf seyn eyd tar genemen); Pakli se nesmi na to božiti, tedy on bude před právem svobodný 140a (tar er do sweren nicht); Ukáže-li to a smie to právem konati 144b (tar er seyn recht dor czu tun); Ktož druhému meč... vezme... a smie na to svú božbu při- činiti 145a (tar dar seyn ayd czu tun); Rychtář nemuož žádného namluviti... zvlášče toho žalobníka výše nežli jeho nevinnost, ač to smie udělati mužský po svém právu 139a (ob er iz tun tar); Jest- liž(e) by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... propadne na kostel žilinský f. 40 červených 77a (1561). smlúva, zmlúva, f. Když by smluwa se stala mezi dvěma 111b (Do ein sunung gemacht wirt); Kdež se taková smluwa stala 111b (so ein sune); O zjednání a o smluwie, oč by byla 105a2, 112a (sununge); Stala se jest smluwa z dobré vuole mezi mistrem Janem a Štefanem Gardošem taková 87b2 (1479); Tu slušnú smluwu, kerá sě stala, kázali sme zepsati 94b2 (1507); stala sě smluwa 95b2 (1513), 94b1 (1507), 92a2 (1494), 93a2 (1501); Petr Polák, fojt náš, tak jest z Nikušem, ... zmluwu udělal, že 101a (1464). smluvenie, n. Již slyšte, smluwenie, které se stane 112a (wo eine sunung geschicht). smluviti, pf. O smlúvě, co dva přietelé smluwita 105a2; O sml., když dva přítelé 582

Strana 583
spolu smluwie a zjednají 111b (Von sunung, dy do gemacht wirt); A my to znajíc pro dalšie náklady tak sme jich smluwili a mezi nimi věčný konec učinili 93b1 (1501); tím obyčejem jsú sě smluwili sami mezi sebú dobrovolně i také skrze dobré lidi, aby 94b2 (1507); Pakliž to smluweno nemůže býti a žádá práva, volá si naň 130a (lege iz mit ym abe. Begert er iz, er schreye yn an mit gerufte); I vyznali sú dobrovolně z obojú(!) stranú tak, že sě paní Dorota z Martinem, bratrem jéj, dobrovolňe sami mezi sebú zmluwyly tiem obyčejem 5b (1459); Martin Polák... a... Mat. Habrarth ... že sú zmluwyly před námi tiem obyčejem, jakož sě svrchu píše 7b (1451). smrad, m. Žádný nemá svuoj smrad neb svú vodu v svého súseda dvuor vésti 128b (seyn eyczucht). smrt, f. O smrti jednoho rychtáře 105a1 (Ab eyn richter stirbt); Umře-li pak onen svú smrti aneb jinší smrti 129a (Stirbt iener rechtez todez oder unrechtez); Nikto nemuož ani za smrt, ani za rány ... božby učiniti 124a (umb tot slak); Tedy tomu jde o ruku a o smrt na hrdlo 11la (umb den tot slag an den hals); A ktož sám sobě smrt udělá 136a (wer sich selber verderbet und den leyp nympt); O dvú člověkú, ješto sě (se) raní na smrt 107b1, 148a (biz in den tot); pre smrtedlnú (ránu) propadl smrt 109a (so ist si champes wirdich); Jestli se ta škoda stala s ohlášením pro ten zjevný skutek, že toho prevésti chce, stratil smrt 130a (jinak); O tom (tem), ktož psa zabije do smrti 105b1, 118b (biz in den tot); Každý člověk má dokázati zaplacený dluh sám třetí a po smrti(!) sám sedmý 123b (noch todez hant selb sibende); O zboží, což z jednoho na druhého po smrti jde 106a1, 128a (daz einen ander storben ist); což by mu od toho zboží odemřelo bylo po jeho smrti 138b (noch seym tode); tu smrt, kterúš jest zaslúžil jeho ženy otec, za to je on i trpel 4b (1457); Ač by pán buoh všemohúcí na mě smrt dopustil... Jestliže by buoh všemohúcí na mne smrth do- pustil 88b1 (1481); Ač by pán buch p(ro)pustil smrt na ňem, na Nikloša Poláka 7b (1451); když by pán buoh na tobě smrt dopustil 92а2 (1494); jestliže by pán buoh smrti na mě dopustil 92b1 (1494); Štefan Stáň... čekajíce na se příščí hodiny smrti, předložil 96a2 (1517); A ona (Barbora) jest matku svú až do smrti dochovala 88a2 (1481); A také Petr Polák Nikušovi jemu jatku... dal slobodňe duo smrti požíval 101b (1464); přivolal jest nás k sobě Mikuláš Nosko 583

Strana 584
před smrti svú v nemoci leže 83b1 (1469); Melicher starý ... u veliké jsúce nemoci poručenstvie při smrti s svých statkuov učinil a dětí svých rozdělenie 95a1 (1508); A jestliže byl Polák neboščík dal svie dievce po smrti po jéj, točíž po Barbořinéj Polákovie dievky 7b (1457); po naší smrti žádnému jinšiemu toho hospodárství a zbožie neporúčiem než Aronovi 101b (1468); V Bytči měli jsú jednoho lotra na smrt vésti 93a2 (1501). smrtelný, smrtedlný, adj. Pro jednu ránu má propásti ruku a pre smrtedlnu, která..., tedy propadl smrt 109a (umb einen tot slag); Když se dva raníta... a ty rány budú právě smrtedlne 110a (rechte champh wunden sein); Bude-li který raněn a ty rány nebyly by smrtelne 110a (dy wunden nicht champh wunden sein); Bude-li žena popadena za hlavnie vinu bud' o smrt aneb o ráně smrtelney 142a (an champhe wunden); Pakli by ty kusy nebyly smrtelne 112a (nicht tötleich); Každý... má své syny i všecky své přítele od zlého kusu a smrtelne(h)o za- chovati 140a (von pözen und törleichen[!] [četl asi tötleichen] dingen halden); O smrtedlnych ranách 105a1; o smrtelnijch ranách 109a (Von den totslegen); Štefan Stáň ..., ačkoli byl jest od milého pána boha nemocí smrtelnu obložen, však on jsúce rozumu pravého a pevného ... pozval jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517); — smrtelně, adv.: Dokadž ten člověk raněný neumře, jakž kolvěk velmi jest raněn smrtelnie, ješče jeho popravie puol zaplaceniem 109a (wy dikke man yn wundet in éiner tat[!], man bezzert yn mit einem halben wergelde); Jestli budú raněni smrtelnie 148a (werden wunt uncz in den tot); Kterýž jeden druhého napadne ... a jeho raní anebo bije smrtedlnie(!) (yn wundet odir slecht an[!] tot slak und ane leme). Sněžnicě, f., jm. míst. Thomasch, richter czu Sneznycz 79a1 (1426); was der vorgenante Thomasch richter in der Sneznycz hot 79a2 (1426). sniesti, pf. A jestli by pak ten dvuor nepřišel s pomocí ženskú, ... tedy ona ne- vezme víc, než co sni a spije 117a (so nimpt si der speise nicht mer, wen also vil alz sy geezzen und getrinchen mag); Bude(-li) jemu (zboží) sniedeno, spaseno aneb stlačeno, nemá jemu býti zaplaceno 118a (wirt ez im gezzen). sníti, sjíti, sejíti, pf. Pakli (bychva) oba dva sessla s toho světa, tehdy 88b1 (1481); Ale dva 584

Strana 585
z tých jistých (poslaných) od rady staré k opatření tých mezí, byli sú sessli a zemřeli 8a (1468); Jestliže by který z již jmenovaných rukojmích z božieho dopuštěnie umřel a z toho světa sssel, tehdy jmá Jan nalésti ... jinšieho 84a2 (1469); — sešlý, adj. z part.: My fojt a rada ... živi jsúce a Štefan Gardoš, z buožieho dopuštění s tohoto světa zessly, vyznáváme tímto zápisem 94a2 (1507); My Abraham fojt a rada ... živi jsúce a Štefan Gardoš, z buožieho povolení s tohoto světa zessly, vyznáváme 94b1/2 (1507). soběvolně, adv., svévolně, opovážlivě Páté, (Sekula) jest nám chtěl fojta bít sobiewolne třejmi kyjmi ha- níce jeho 3a2 (1460). sobota, f. V sobotu řeče buoh, když již byl stvořil nebe i zemi, ... že chce od- počinúti 124b (dez sunabenz); A také jeho nemá jíti ve čtvrtek, v pá- tek, v sobotu 140a (an dem sunnabent); k niem(!) (svatým dnům, svátkům) každý týden čtyri dni: čtvrtek, pátek, sobota a neděle 124b (sunabent). Sodoma, f., jm. míst. Kdyžto Sodoma zahynula a Gomora 143b. Solihrách, m., jm. os. Item Solyhrach také lúpil naše súsety(!) 98a ([?]1468); Item Solihrach z Zádubní zlodějsky zbíjěl naše súsety(!). solný, adj. A že se stane jako Lotovéj ženě, kteráž proměněna jest v slúp solny 143b (in eyn salz seule). Sorik, m., jm. os. Item Trenof und Soryk 9b (1380). spáliti, pf. Kterýž křestanský člověk nebo žena čáry by sě obchodila aneb jedy ..., toho mají na léskách spaliti 133b (auf eyn hurt prüen?); aby tě spalil pekelný oheň 143a (daz dich verbrü[!] daz hellische feuwer); Když by jeden člověk hrozil druhého páliti, ... ten má... zjeviti tu hrozbu, a bude-li v tom spaleny, tedy potvrdí toho člověka 142a (bruet [= brennet] man über daz); — spálený, adj. z part.: Ten člověk svědší sám sedmý, že jest potvrzen za ten skutek spalený 142a (umb den mort brant); a bude jemu spalene (připsáno na okraji) 144b (wirt iz ym... vorbrant). 585

Strana 586
spásti, pf. Bude(-li) jemu (zboží) snědeno, spaseno aneb stlačeno, nemá jemu býti zaplaceno 118a (wirt ez im gezzen oder getreten). spieže v. špíže spinadlo, n. A což by ženu krásilo, to jest prstence, spinadla 114b (für span). Spiš, f., jm. míst. A v tom jest byl jěl do Spisse na vojnu (Zander) 99b (1453). splniti, pf. Když jeden slibuje, svuoj život polepšiti (= aby si zachoval život), nebo své zdraví a nemohl by to splniti 120b (mag er iz nicht leysten) A ktož by pak vyručil jednoho vězně zase ustaviti, to musí to rukojmí splniti 123b (daz můz der purgel volprengen); Když jeden druhé- mu... slíbí jemu to (zboží) zdáti před svým pánem a když jemu ten slib splnie(!) 143b (jinak: wen er iz erwarb); Jestli pak člověk slíbil, ... že jemu tu póžičku splni 144a (daz er geme dy lenunge irwerbe); Slíbil-li jeden člověk jistú věc ... a to by bylo zbořeno a ne tak splnieno, jako slíbeno 146a (wirt ym an der were[!] bruch[!]). sploditi v. zploditi společný, -ní, adj. Jan písař ... postavil jest rukojmě, ... kteříž spolecznu rukú otázali jsú pred plnú radú Osanny ... řkúc 87a1 (1469); Maňko Matúš aneb Martin, syn jeho, mají a slibují rukú spolecznu na své peníze brá- niti ... pana Václava od S. Mikuláše 83a1 (1469); A dluhy, keréž by neboščička Zophya... sama byla... dlužna, ... to všetci spolecznu rukú jmají platit' 101b (1464); A tak že jsú ručili již jmenovaní rukojmě jednostajně a spoleczni rukú Martinovi masařovi za tu sum- mu 76 zlatých 84a1 (1469); všickni čtyři spoleczni rukú slibujíc za... paní Hedvigu... vyznali 82a2 (1468); — společně, adv.: Sestře své Uršule aby dali spolecznie fl. 4 97a1 (1518); fl. 4 aby jí (matce) sy- nové vydali spolecznie t.; A my spolecznie poradivše sě s přivolením všeckéj obce prodali sme jemu to jisté sedlisko ... za dva zlatá 89a2 (1482); Tehda Petráš a Blašková řekli spoleczne 100a (1454). spolek, m. Prohrá-li (ruk. -hlá-) jeden člověk své zboží, ... oni nechtí ty škody s niem trpěti... ani jeho bratr, ani jeho tovařiši, což v tom spolek v jedno mají 126b (der schade sol seyn... nicht... seyner gesel- schaft, dy daz gut mit ym gemayn hat); Protož oni bratřé jeho zvrchu 586

Strana 587
psaní jeho Martina wespolek jednoobyčejným úmyslem ... jeho ne- chávají v hospodvárstvie(!) a v uočizňe 90b2 (1489); Páté (Sekula) jest nám chtěl fojta bít soběvolně třejmi kyjmi, haníce jeho a nám všem otpovědujíc wespolek 3a2 (1460) v. t. vespolek. spolem, -uo-, adv. A tak sú spuolem bydlili Mistr Jan a Štefan Gardoš, spolem sě krásně uházejíc s obojích stran 89b2 (1485); Tedy rada optala jich najprv Jana Komáře a dcery její Hedviky spuolem: Odbyla-li vás máti vaše? 85a1 (1470). spolný, adj., společný Kteří to zboží mají spolne 126b (dy ir gut mit ym habent gemeyn); A což by měli božejníci svědšiti, to má fojt s nimi spolnu rukú svědšiti 112a (daz sol der richter mit yn gezeugen). spolu, adv. O dvú, kteří se spolu bijí 107a2, 139a (dy sich mit eyn ander slakent); Pojme-li muž jednu vdovu a jestli zboží spolu nepřinesli a spolu na- budú zboží 115a (han si nicht gutez czu samen bracht u. gewinnen gut mit ein ander); Jestli se dva člověky spolu raníta 109b (wunden sich zwen under ein ander geleiche); to má provésti hned a jme- novati to svedomí a spolu shledati 122a (czu tage prengen); O dvú lidí, kteří by spolu jednostajňe vidúce zboží namluvili 106b2 (Von czweyn, dy mit gleichen gezeug ein gut ansprechen); (Michal s ženou) také sú dobrých dětí spolu dobyli i svie žité dobře i potcivě(!) vědú 4b (1457); Záhumnie aby spolu na dvoje rozdělili 94a2 (1507); abych- va spolu na jeden konec dokonala 83b1 (1469); a tak že jsú spolu dokonati dobrovolně s vobojí strany t.; Melchior ... přistupoval jest několikrát přede všecku obec spolu sebranú 89a2 (1482); Mistr Jan choval jest tu sirotu z dědinstva(!) až do let, že ji i vydal za muž. A v tom spolu bydlíce s zetem svým ... potom Mistr Jan... duom a statky hospodárské vzdal jest 89b1 (1485); O tých, kteří mají zboží spulu 126b, spolu 106a1 (mit ein ander); Ktož by bratří anebo jinší lidé své zboží spulu měli 126b (ir gut czusamen haben). spoluboženík, -žej-, m., spolustarší Přistúpili jsú před naši plnú radu opatrní muži, naši spolubozeyniczy i súsedé, jménem Matěj súkenník, Martin masar, naši spolubozeyniczi, Martin Pánko, Matěj Kotrše, naši spolusúsedé a vyznali 82b2 (1469); Přistúpili jsú pred naši plnú radu dobří lidé jménem Matěj súkenník, Martin masar, Math. Kotrše, naši spolubozeyniczy ... a vyznali 83b1 587

Strana 588
(1469); Tehdy sebrali jsú dobré lidi, zejména: Matěj súkenník, Šimko Hrňa, Ivaniš Propheta, naši spolubozeyniczy 83b2 (1469). spolubratr, m. Opatrný muž Melchior, tehdy spolusúsed a spolubratr náš, přistupo- val jest několikrát přede všecku obec spolu sebranú 89a2 (1482). spolubydlitel, m. Přistúpiv před nás Matěj súkenník, rodem z Chlumce, spolubydlitel a tovařiš v radě náš, prosil nás, abychme 86b2 (1478). spolukonšel, m. A totéž, totiž ukázaní té meze napřed jmenovaný Michal Prchala (náš) spolukonssel vyznal jest před naší plnú radú 8a (1468). spoluměščenín, m. Michal súkenník, váš spolu Miesczenyn 4b (1457); slovutný panoše Martin s Petrovec, spolu messczenyn náš 86a2 (1475); Štefan Garaj, náš spolumiestienin 100b (1464); Mikolaj Hostek, náš spolu Miestie- nyn 101b (1466); slovútný muž Martin písar z Petrovec, náš spolu miesstienin 82a2 (1468); náš spolu Miesstienin Michal Prchala 101b (1475); Melicher starý, někdy spolumiesstienin náš dobréj paměti 95a1 (1509); Když jest byl pojal sobě Mistr Jan, Spuolumiesstienin náš manželku 89b1 (1485); Petr Polák, fojt náš, tak jest z Nikúšem, naším spolumiestininem, fašem svým zmlúvu udělal 101a (1464); Poslala jest byla stará rada tři člověky z rady, spolu miesstieniny (naše Pro)phetu starého, Čekana a Michala Prchalu 8a (1468); Stala sě smlúva mezi Gregorem ševcem ... a Štefanem Dlúhošem ... spo- lu miesstieny našimi 93a2 (1501). spolusúsěd, m. Štefan Garaj, náš spolu sused 100b (1462); Škorně spuolu sused jejich má hraditi za potóčkem z druhéj strany svú rolú 92b2 (1497); A po- tom Mistr Jan, spuolu sused náš, ... řekl 89b2 (1485); Matěj Křepčík, spolusused náš, zapsal sě 95a2 (1511); Šimek, spolu Sused náš 88b1 (1481); Jirík Kulčic, spolu suset(!) náš 98a (1468[?]); ona z mužem dóm svój Niklíkovi, našěmu(!) spolususiedowy prodala 2b1 (1460); Martin Pánko, Matěj Kotrše, naši spolu susede 82b2 (1469); A což kolvěk jinší dobří lidé, Spolususede naši, od jinších sladoven budú odbývati 89a2 (1482); kteřížto lidé dobří, jsúc spolususedie naši, ze- znali jsú, že úplné zjednání učinili z obú stranú 91b2 (1493); Mistr Jana a Matúše Diaka, také Mateje Velikého, Spolu Sused a starších našich ustavil jest 91a2 (1493); Opatrní mužé Spolususedi naši 94a1 588

Strana 589
(1507); Šimek švec s Barború... postavili jsú před nás svědomí, dobré lidi, spolu Susedy naše, jménem Tomáš Nemec 88a1 (1481). spolusúsěda, f. Oršula Hadmaška, naša spolususeda 100b (1462). spomoci, pf. Tu žádná prosba nespomuoz 109b (v předl. není). spopadnúti, pf. Když jednomu muži meč neb jinší řezivo v rukú najdú neb spopadnu 145b (do man einem manne ein swert oder ein ander wophen inder hant begreiffet); Také jest (hlavní skutek), když jednoho člověka (s) zlodějstvím neb lúpežstvím aneb na faleství spopadnu 145b (do man eynen man mit deube oder mit raube an der vrischen tat be- greiffet oder valsch an der vlûcht begriffen wirt); Ktož hospodu dá člověku podezřenému, kterýž by v některém kusu zlém byl spopaden 131a (Wer herbergt oder speiset unwizzend eynen veruesten odir vor- zalten man); Který křestanský člověk, muž nebo žena, čáry by se obchodila aneb jedy a v tom zpopaden bude, toho mají na léskách spáliti 133b (dez ver wunnen wirt). spravedlivost, f. Ten se muože vymluviti svú sprawedliwosti 131a (der entredet dy buze mit seyner unschult); ten jeho zbude s jeho sprawedliwosti 142a (der enget ym mit seiner unschulde, = Reinigungseid); A pýtal by pak onenno... a úfal by se své sprawedliwosti svým svědomím 133a (vermesset[!] sich seiner unschulde mit seynem gezeuge); Pro- sím ..., abyste mi ráčili pomoci vedlé méj sprawedliwosti 141a (alz ez mir helfent sy an meynem rechte); Nemají žádného z jeho zboží vytisknúti pro obecní sprawedliwost 135a (von gerichtez halben). spravedlivý, adj., zpodstatnělé spravedlivé Ráčili byste vaše milost slyšeti řeči, tedy žaloval by on vám... a prosil by o obecné sprawedliwe 132a (bitet dez durch gerichtez wil- len); A když by jemu rychtář nemohl sprawedliwe učiniti, tehdy jemu král jmá popraviti 135a (wo ym der richter nicht volrichten mak, do sol ym der chunig richten); Já tebe upomínám, že ty knihy (Mojžíšovy, starý zákon) sú sprawedliwe 143a (daz dicz buch gerecht sey); A jestli tvá božba nenie čistá a sprawedliwa 143b (reyn u. recht) My rada... porozumevši také jeho sp(ra)wedliwu prozbu, kázali sme, aby ... jednače ... ustavil 91a2 (1493); Kteřížto (muži) zeznali 589

Strana 590
jsú, že jsú v konec dobřý a uhodení sprawedliwe jmenovaného Mar- tina, mlynáře, s jeho sestrú i s jeho bratrem Šimkem spravili a ujed- nali 91a1 (1493); A my ... prodali sme jemu to jisté sedlisko k po- stavení sladovně... tak, že by odbýval od téj sladovně puol pruta dluhu sprawedliweho 89a2 (1482); zbožie... ve třech stech zlatých zlata čistého, rázu a váhy sprawedliwe prodali a spustili 82b (1468); Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest ... za summu zla- tých šest set zlatých a deset, dobrých, črvených váhy sprawedliwe a rázu kremničského 83a1 (1469); O sprawedliwych(!) lidech. Právě sprawedliwi(!) lidé svobodní nejmají sobě žádných řečníkuov jmieti 136b (Von rechtlozen leuten. Rechtloze leute schullen cheynen vor- munde haben; m. ne-); — spravedlivě, adv.: Jestli matka pomáhala statky věrně a sprawedliwie dobývati a zachovávati 114b (pozd. příp.); Který člověk má zboží v svéj moci rok a den ... on má právo na tem ..., dokadž to zboží nebude obžalováno skrze člověka: žaluje-li sprawedliwie, jakž dlúho tento držal mocí, nikdy on to s právem ne- vyhrá 128a (clagt er recht noch). spravedlnost, f. Martin mlynář ... žádal jest nás, abychom jemu zapsali ... ujednánie a rozdělenie statkóv přátelóv a bratřóv svých od jejich předkóv jim vedlé sp(ra)wedlnosti nadaných 91a2 (1493). spraviti, -ovati v. zprav- sprodati v. zprodati sprotiviti v. zprotiviti spustiti, pf., svěřiti rozhodnutí, sleviti, odstoupiti, nechati komu co A město jemu za to spustilo čtvrt rolie platu 92b2 (1497); všecko zbožie... ve třech stech zlatých... prodali a spustili 82b1 (1468); Každý člověk muož své vlastní zboží vedlé práva dobyti, jestli jeho prodal aneb založil anebo pak spustil na svobodné 135a (auf lest); Když jeden druhému své zboží z nájmu dá ... a zaplatí jemu onen všicko anebo diel toho a umřel by ten, co to zboží najal ... onen jest dlužen spustiti jeho erb.... a tu není žádné založené zboží, než má seyn lehen erbe ... und ist do cheyn lehen erbe, er sol iz lazzen seym nechsten erben); Ktož jeden druhému zbožie v jeho obraně nechá a on jemu toho svobodně nespustil, jmá jemu jeho zbožie zase vrátiti 144a (und er iz ym nicht auf gelazzen hot); A když to spusscze(n)o bylo na dobré lidi, tehda ze třech stran postavili sú čtyř a čtyř lidí 590

Strana 591
102a (1481); — spuščený, adj. z part.: O zboží spussczenem 107a2; 144a má sice ne-, ale škrtnuté (Von gute nicht[!] auf gelazzen). sputnati, pf., spoutati A chce-li jeho (dlužníka) pak na řetěz vzíti nebo sputnat, to můž udělati 120b (wyl er yn spannen mit einer cheten). srna, f. Nabraný vuoz jmá dáti čtyři srny, ale jmá zasě jíti svobodně 135b (Eyn geladen wagen [má platiti cla peníze] vir, hyn und wider va- rend; hyn spletl s hynde, Hirschkuh, laň, a tu spletl se srnou). srovnánie, n. Potom nám to na radhúse srownanie ústně oznámily (děti) 95a1 (1508). srovnávati sě, impf. Gardoš... Janovi i jeho ženě má komoru dolní, kamenici dáti do- tud, dokudž budú moci s sebú se dobrú vuolí srownawati 88a1 (1479). srozuměti, pf. Váš ortýlný list dobře smy srozumiely 4b (1457); (Uteče-li, kdo zrušil pokoj do jiného fojtovství), tedy mají tu srozuměti to právo, kdež se utekl 125b (man sol daz gericht vornemen); A nepříde(-li) jeho pán před(!) toho(!), komu sě připověděl, aby jeho v právě srozu- miel 137b (daz er yn vorste mit recht). srst, f. A ukradne-li to ve dne, tehdy mu jde o kóži i o srsth 136a (iz get ym zu hut und har). srub, m. Dal jest Martin... svaku svému... k téj prvnie sumpně... XX f. a sladovně požívat, dokadž před městem ten srub stojí 7b (1457). ssáti, impf. Prase pod sviní, dokad sse (má zaplatiti) jako zasedací hus... hříbě za šilink, dokad sse 119b (in der weyle, daz ez seugt... dy weyle ez seuget). stálost, f. A my pro stalost a pevňejší istotu to v knihy naše jsmě(!) kázali zapsati 90b2 (1488). stájě, f. Pakliž by chtěl jeho súsed protiv tomu ustaviti duom nebo stagi tak, že by onomuno světlo ujal, to také muož dobře učiniti 128b (eyn 591

Strana 592
hauz oder eyn stal pauwen); musí přijíti na teho, kteřýž jest jeho (koně) z mladosti v svéj stagi vychoval 130b (in seinem stal). Stáně, -ň, m., jm. os. Předstúpil jest před nás Jan Staaň s Závodí..., před kteřým jmeno- vaný Staaň testament učinil... Štefan Staaň, otec Janóv ... pozval jest před sě Jana, syna svého ... Jan Staaň Mikulášovi, bratřu svému před radú peníze odručené jest odložil... Jana Staanie (nápis) ... žádaje, že bychom svědomí poručenství aneb testament poslední Štefana Staaně přeslyšeli 96a2 (1517). Staňek, m., jm. os. Známo činímy ... jakož jest kúpěl(!) urozený pán Václav od S. Mi- kuláše z Branče... fojtovstvie města našeho Žiliny od Stanka z Kremnice 85a1 (1472). Stanislav, m., jm. os. Synu milý, teď tobě dávám rolú svú, kteřúž Stanislav drží mocú 99b (1454). starost, f. A což by pak již byli velmi staří, ti mají placeni býti vedlé jejich starosti 119b (alz noch irm alter gepürt); Kteréhož člověka starost nemuož poznati, tedy jeho vlasy v bradě... tedy potom má znáti, že jest v své roky přišel 147a (welchz mannez alder man enweyz). starý, adj. Již rozumějte o starem pokoji, kterýžto císařská moc potvrdila 124b (den alden vrid); Když jedno dietě dvanáste let staro bude 140b czwelf iar alt); A což by pak již byli velmi starzy (koně), ti mají placeni býti vedlé jejich starosti 119b (dy aber noch iren iaren seyn, dy gilt man yn alz noch irm alter); Martin Polákovic, náš měščenín, postavil staru radu 4b (1459); Ale vo meze té země Orlík Stara rada vyznala jest před naší plnú (radú, že) poslala jest byla Stara rada tři člověky z rady 8a (1468); Vyznáváme tiemto psaním, že jest přistúpila před nás, plnú radu stara rada i vysnala! jest pred námi, kerak 100b (1464); Třetina ženě za starych časův bývala dána, ale vlastnéj mateři, a ne macoše 114b (pozd. příp.); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest se všemi duochody ..., kteréž kolvěk z stara dawna od předkuov jeho ... jsú požívány 83a1 (1469); Dobré by bylo se starich vecí držeti a nových nena (lézati) 90b1 (1607, příp.); Ta stolice erbuje na starssieho syna 137a (auf den eldesten); (Syn) starssi má děliti 115a, 144b (der eltist, der elder); A na ty všecky 592

Strana 593
statky rečené... sirotě Starssiey, Osanňe ménem, svých peňez oddal f. 7 92b1 (1494); A v tom šla (Blažková) do Slieska k svému synovi Starssiemu 100a (1454); (Mat. Dubno) vyznal, že jest Štefana, syna svého naystarssijho, nebožtíka s statku svého... odbyl 96b2 (1518) — starší = rodiče, Eltern. O dětech, které jsú odlúčeny od svých starsich 105b1 = O dětech, kteřé sú odpraveny od svých starssich 114a (Von auz geroten chindern) — starší = konšel, božejník, člen rady městské: My Mikuláš, fojt žilinský, a Starssy města: Aron... vyznáváme 88b2 (1482); My Matěj Kotrše, fojt tehdy v Žilině, a Starssy, jménem Blaško Rašovský... vyznávámy 89b1 (1485); Za fojta Jana Nemce a Starssijch jeho Jiříka Ondrúška... 77a (1561); Za fojtovství Jana Nemce a Starssjch jeho: Jiříka Ondrúš- ka 104a (1561); A on v tom múdrých a opatrných muží Mistr Jana... Mateje Velikého, spolusúsed a Starssich našich ustavil jest 91a2 (1493) — jm. os. My Ondrej Bapčanský ... vyznáváme ..., kterak Melicher Stary, někdy spoluměštěnín náš, ... poručenství učinil 95a1 (1508); Propheta Stary 5b (1459); (Pro) phetu stareho 8a (1468). Stašek, Staško, m., jm. os. My Abraham fojt a konšelé ... Jiřík Grexa, Mt. Stassko, Lacko Dlúhý 96a2 (1517); My Jiřík Krok, fojt města Žiliny a konšělé!:... Matth. Stassko 96a1 (1515). statek, m. Když muž a žena mají zboží neroztržené vedlé jejich statku 116a (Man und weyb enhaben chein geczweit gut czu irem leib,); A tak lidé všelikterakého řádu mají činiti vedlé svých statkuw 115a; (allein seczen di leute mancher hande czu); Však i v tom sluší pozorovati, jestli matka pomáhala statki věrně a spravedlivě dobývati a zachová- vati 114b (pozd. příp.); Žádný člověk nejest dlužen za svého pacholka dále státi než jako jeho statek jest 131a (vürbaz wen alz seyn gewer ist); Věď, že sem podlužen něco dobrým lidem; peněz já chotových ne- mám k placení, než teď máš Statek zvrchní. Pakliž tocho nedostanie (!), máš dobytek drobný i veliký a obilé v stodole 96a2 (1517); Cožkoli mám statku svého v domě neb na poli... aby ty všecky věci byly Margetě 95a1 (1511); a na tom statku otčizny Barbořiny ... přišlo na Gardoše (76 zlatých) 87b2 (1479); Aby v tom ve všeckém statku, od mala do mnoha, moc a vládu jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481); A manželka, také i dietě již jmenovaného Mikuláše v statku i v sbožie i v domu v Žilině městě i ve všem k tomu příslušejícím 38 Slovník k Žilinské knize 593

Strana 594
toho času ... má též s pokojem a bez všeckéj nesnáze zuostati od... Ondrúše 82b2 (1469); Štefan Gardoš... z toho se všeho Jana pro- pustil, viec ho z té otčizny po své ženě nenapomínati a on též Jan zase až do smrti z toho statku 88a1 (1479) ; A on Ondrúš... Dorotu... má zastúpiti a zastupuje ode všech svých přátel i od svých dětí, kteříž by kolvěk k tomu statku měli vedlé práva co mluviti 85b1 (1473); Jmenovaný Matěj Krepčík, co sě sirot Valěnta!, zětě Křepčíkovho dotýče, statek, kteřý sú jměli, ten jest před naší radú odbyl a peníze s plna odložil... a při tom sjednání teho statku beli! sú při tom... Štefan Šokot... 95b1 (1511); A tak všech peněz... pan Martin čtyři sta odložil a ten statek svobodný od nich přijel a oni jemu... osvo- bodili 87b1 (1479); Štefan Stáň ... předložil, aby statek jeho jemu od milého pána Boha pójičený svády mezi syny a dcerami nesplodil, i pozval jest před sě Jana, syna svého 96a2 (1517); (Sestry Kroka) jeho s toho kvitují a svobodie a protož von již jest svoboden a vláden statkem svým 102b (1509); Sú je... sjednali... tak, že jim měla dáti z toho statku muže svého Martina masaře najprv Martinovi, muže svého ujci, 22 zlatých 85b2 (1473); aby ona všeckým statkem vládla a požívala vedlé rozumu svého 94b1 (1507); Buoh vie všemo- húcí, že mosím svuoj statek těško nabytý Š. Dlúhošovi dáti (dal 12 zl.) ... Jak by mi milý buoh dal sě dověděti, kto by tím statkem jeho viňen byl (ukradl mu 24 zl.), chci to na právo zasě znésti, by bylo po 10 letech nebo viece 93a2 (1501) ; Mistr Jan... duom a statky hospodárské vzdal jest ... Štefanovi Gardošovi 89b2 (1485); že sě jest súdila... Žofka, vdova Vajčarka, s Vaňkem Vajčarem ... o statky všecky, kteréž byly ostaly 12b (1462); Muoj šuře Jakšo umřel jest a Matúš Vajčár pojal jest jeho ženu a tu sú statki ostaly,... proto... rád bych se já dověděl, kde sú ty statky ..., kteréž muoj šuře Jakšo měl 86b1 (1477); A Matúš Vajčar odpověděl... neviem, co těch stat- ku bylo. A v tu při vstúpili dobří lidé a našli sú toho statku 12 zla- tých t.; Prodal jest Petráš Turský Mertušovi duom, rolí a statky všecky v summě za 33 zlat. 91al (1489); Ač by kdy ty statky panu Martinovi byly prodajny, aby k nim žádný bližší nebyl, jedno oni, děti již psaní 87b1 (1479); Martin mlynář ... žádal jest nás, abychom jemu zapsali v meské knihy ujednánie a rozdělenie statkuow přá- telóv a břatróv svých, od jejich předkóv jim vedlé spravedlnosti na- daných 91a2 (1493); A já ji i je(jí)ho zetě Jana Brhla... oslobuduji před právom vaším, aby on byl u pevném těch statkow (držení), 594

Strana 595
jakožto dobřý človek 91b2 (1493); Jan Šokot... jsa nemocen... učinil jest poručenstvie ze všech statkuow svých 93b2 (1507); (Tomáš a Barbora) jsú ty siroty, jejich vnuky a farárovy děti úplně vyplatili a dokonce odbyli s svých statkuow 102b (1503); což by jmělo býti na sirotu s těch statkuow, kteréž sú byly otce jejieho 89b1 (1485); Vězte, žet my chcme a ručíme sě ke všem těm statkuom, kteréž jsú anebo budú vaše 84a1 (1469). státi sě, stanu sě, pf. O žalobě, která sě (se) stane skrze úžeru 144b, 107a2 (dy umb su- chunge wirt getan); O boj, co se stane ve dne nebo v noci 109b; Když by se stalo pielná(!) potřeba 109 (gescheh ein ehaftige not); Když... stane se bezprávie komu 108b (geschicht ein ungericht); O tom (tem), ktož bude obžalován o ránu, která se v boji stane 107b1, 148a (umb eynez champhez wunde); jestli se jemu právo nestalo 139b (ym nicht recht getan sey); Když by umřel jeden rychtár, což se stalo za jeho rychtárství, to má jeho posledek svědšiti sám 108a (waz geschehen ist); Když by se stalo, že by jeden boj učinil nocú anebo ve dne 111a (geschicht ein streit); Když by smlúva se stala mezi dvěma od lidí 111b (ein sunung gemacht wirt); Kterú škodu... kuoň anebo dobytek se stala(!) 117a (Welch schaden... phert oder sein vich tut); Stala se ta věc v středu první po svatém Mikuláši 82b1 (1468); Nebo stalo sě, že Štefan Stáň... předložil 96a2 (1517); tu slušnú smlúvu, kerá sě stala, kázali sme zepsati 94b2 (1507); stala sě jest smlúva mezi Gregorem ... a Štefanem 93a2 (1501); Oznamujem, že stala gse úmluva z dobré vuole mezi 87a2 (1479); Kup sě jest stal mezi Mertušem a nebožtíkem Petrášem ... stal sě jest kup 91a1 (1489); stalo sě jest sjednání 92b2 (1497); Ve jm(én)o buožé stan sie 4b (1457); Tehdy on (Jiřík) svú dobrú vuolí zeznal před námi, že dosti sie mňe stalo vedlé zjednání dobřých lidí 91b2 (1493); A to se jest zapsánie stalo první neděli v postě léta ... 85b2 (1473); vyznávámě(!) všěm vuobecňe tímto psaním, kterak sie stalo zde v prostretku nás, v městě v Žiliňe 90a2 (1488); Věděti dáváme, kterak se bilo stalo, že 100a (1454); Jenž se gest stalo v neděli před Matkú boží Hromničnú Anno etc. 1513 95b2. státi, stoju, -ím, impf. Pánvě nožné a což v pokoji stogi 114b (dy do stille sten); (Martin s Uršulou) položili jsú ... na ten dluh, kterýž jsú za duom ... dlužni byli, jako o tem také napřed psáno stogi 86a2 (1475); Dal jest Mar- 595

Strana 596
tin... svaku svému... sladovně požívat, dokad před městem ten srub stogi 7b (1475); Račte věděti, že teď stogicz před vaší milostí dobrovolně... já Šimek švec... (porúčiem) 88b1 (1481); před prá- vem prázné řeči v hněvě vypustila, když před právem stala 116b (vor dem gerichte missebarte); kdež člověk k právu stati jmá 106b2, 137a (Wo ein man czu recht antwurten sole); Nemá také žádný božejník k právu stati než tři hodiny(!) 132b (Iz sol auch cheyn schephe zu recht drey stunt auf ein ander vinden urtayl); Její vnuče má... mužovi postel ustlati a přihotoviti, jakož prvé stala ta postel 114a (alz ez stant); O tom, ktož v své řeči nestogi 106b1, O t., ktož na své ř. nestogi 136b (der an seynez vor sprechen wort nicht vor zicht): Ale po smrti jeho vuona to zrušila ani v těm stala 90a2 (1488), O dvú lidí, kteříž na jedno zboží stogi po člověčí smrti 106b1, 136b (dy auf eyn gut sprechen noch eynez mannez tode); A to stalo tak dlúho a nedošlo k právu 100a (1454); I stalo jest tak dlúho, že (= až) jeden s těch sirot, ménem Lorinc, jest byl mezi nás přišel 2b1 (1460); Když by jeden člověk raněn byl a jeho věc by stala přes noc, tedy vinného mají súditi na najbližšie súd 110a (sein sach übernachtet); Ten muž, čí byl dobytek, musí to platiti ... tak široce, zač ten dobytek stogi 117a (also verre, az ein phert odir ander sein vich wert ist); zač by ta země stala 121b (alz daz erbe wert ist). stav, m., splav, nádržka vodní, rybník Petr Polák... Matějovi kováčovi dal... dva Stawy 101a (celé pře- trženo) (1464); V téj zemi, kterúž sem (kúpil) od Vaší milosti, jsú stawowe, skrze kteréžto stawy (mně) se škody dějí veliké; protož Vaší milosti prosím,... aby Vaše milost ty jisté stawy ráčili byšte mi prodati... A potom my ... prodali sme ty jisté stawy v zemi, jme- nované Orlík 8a (1468); I také ty dva Stawy na Framboře nikomu jinému nejmají býti, jediné Matějovi kováčovi a Barboře 101a (1464). stávati sě, impf. To se stawa po desátky, jestli desátník nechce vzíti od něho, a ten člověk, což měl desátek dáti, to nechá na poli státi 118a (Daz selbe tut man umb geczehende). stávati, impf. k stojím Jirík Kulčic, spolusúset(!) náš staval na nás a naše meščeny na ho- rách 98a (? 1464); Solihrách... jest na naše súsedy stawal tudíž 98a ([?11468). 596

Strana 597
stávek, m., rybníček Matěj kováč, spolusúsed náš, vyznal jest, že měl stawek jeden v Ko- tršovéj rolí... a druhý v Turského rolí... a potem... Matěj kováč chtěl jest prodati ty rybníčky ... poňevadž jeden rybníček v jeho rolí byl jest a Kotršovi přisúdili oba dva stawky 100a2 (1481). stavěti, stavati, impf. Ktož by našel u druhého kuoň..., nemá to rychtářovi osvědšiti, ani za to svědomí stawieti, než božiti sám třetí, že on jest jeho choval na svém dvoře 133a (er sol dem richter do von cheynen ane vanch geben) ; I dali sme jiej opět do třetieho dne a tu také syna svého nestawela. I dali sme jiej po třetie do třetieho dne den, aby vždy stawala syna svého před právo; tu také nestawela. A potom sme my dali za právo, poňevadž nestawela syna svého 100a (1454); Nemá žádnú tvrz zase stawieti bez rychtářového přivolení, kteráž jest rušena 142b (wider pauwen). staviti, pf. Který člověk druhému jeho žito sežne,... on v tem nehřeší nic, jestli ten člověk prvé toho nestawil; má jemu za robotu platiti 119a (jinak: er missetut nicht, daz er daz ab nicht vuret; man sol ym seiner arbait lonen); Žádného posla nemají stawiti, leč by byl znamenitý k tomu před právem, od kohož by jemu bylo poručeno 120b (Cheynen boten sol man antworten, iz er(!) sey den bescheyden dar czu vor gericht von geme, dem[!] iz do sol; špatný překlad); A pakli by kde naň (dlužníka) přišel, že by ho mohl stawiti pro ten dluh 121a (daz man yn sol auf halden vor dy schuld); Má ho ... obžalovati... o ten kus, o kterýž jest jeho stawil 121b (umb dy sache, do er yn umb aufge- halten hot); Ktož pak po druhém dni tak svuoj krádež... podlé jed- noho člověka najde, ktož zjevně kúpil jest a nebylo jemu stawene, obdržal a také svědomí ustavil, toho nemohú žádným kusem hlavním v osud položiti 130a (pey einem manne vindet, der den offenbar ge- chauft hat und nicht helle hat behalden und dez gezeug hat) ; Pakliž by který oral země cizí a byl by od nich stawen a potom je dobude! od něho právem, tedy musí jemu opraviti jednú hřivnú 137a (Wer aber lant ert, daz er im czusaget[!], wirt iz im abgewunnen mit recht, er můz ez bezzern mit einer markch); Kdež jistinost stawi 107a2, 143b (Von mer seczen eigen. Do man aber eigen seczet); Kdežto jed- nemu jistinníka stawi (Wo man aber eigen seczet); Rybníky, což jsú stawene 136a (dy gegraben seyn); — staviti sě: Ale to však ozna- 597

Strana 598
mujem, že tu bylo sedlisko blatné, že by sie tu žádný byl člověk, těžko kdy sie stawil 89a2 (1482). stávka, f., zadržení, zatčení O těch (tých) hostech, kerých (kterýh[!]) nemají založiti, ani stawky činiti 107a1, 139b (weder phenden, noch aufhalten; srov. Nemá žádný založiti ani zapowiedky činiti na hosti t.). stavovati, impf., zabraňovati A mojě děti ten kup vždy staw(u)gy. Tedy sme my jiej dali den do třetieho dne, poňevadž tvój (!) syn stawuge, aby syna svého postavila před právem 100a (1454). stěna, f. Mezírky a pekarskú pec a svinský chlév, to má s' postaviti od stieny svého súseda šířu na tři stúpěje 128b (Von dez nachgepauren czaun). stětie, n. A to pře lepší jistotu a další pamět... sme... zapsati kázali ten pondělí před s. Jana hlavy stieti léta božího 96a (1515). stien, m., stínky, cimbuří Stienowe nemají na téj zdi býti 138a (cynen[!] schullen do nicht an seyn). stieti, pf. Každý dobytek živý, což jde v núzi, co v núzi bylo, to mají stieti 141b (daz in der noturft waz, daz sol man enthaubten). stlačiti v. ztlačiti s(t)lúp, m., sloup A že se tobě stane jako Lotovéj ženě, kteráž proměněna jest v slup solný 143b (in eyn salz seule). sto, num. Pan Martin na jich mateřiznu dal sto zlatých 87b1 (1479); Prodali sme ty jisté stavy ... za sto brven a za dvadceti brven 8a (1468); A nad to... Melicher poručil sto zlatých červených, ... aby byly obráceny ... buďto na kaplana nebo na chudé 95a1 (1508); Takž cti- hodný kněz Jiřík... a Mikuláš s svými švagry před nás na radhause těch sto zlatých jsú položili t.; puol druhého sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti 82b1 (1468); Pan Martin ... dal... dětom Po- lákovic... tři sta 87b1 (1479); I byl jest... pan Václav jim na tu summu zůstal dlužen čtyři sta zlatých 85a1 (1472); A tak všech peněz pan Martin čtyři sta zlatých odložil 87b1 (1479); A oni pře(d) stúpivše před nás plnú radu odkázali sú byli tých čtyri sta zlatých Martinovi 598

Strana 599
Nedvědovi 85a1 (1472); A všecko jiné zbožie... ve třech stech zla- tých zlata... prodali 82b1 (1468); Matúš Maňko... fojtovství žilin- ské... prodal jest... za summu šest seth zlatých a deset dobrých črvených 83a1 (1469). stodola, f. Máš dobytek drobný i veliký a obilé v stodole, to sprodaj a lidem aby splatil 96a2 (1517). stól, m. Její vnuče ... má mužovi postel ustlati ..., jeho stuolec (-ec nade- psáno) poduškú prikryti, jeho stuol obrusem 114a (seyn tisch mit einem tischlachen); A na ty všecky statky rečené, duom, dva stolly, jatku... Osanňe ... svých vlastních peňez oddal f. 7. 92b1 (1494); žitné skříně, stolce i stoly 114b (stůl und tische); Což muož každý člověk... dáti svéj ženě ráno, když s ní jde k stolu před jídlem 113a (alz er mit ir zu tische get); Vona jemu dala čtyři zlaté ... a Ondřej jich před námi vzal a s stola zdvihl 94a2 (1507); také i kněží mají přivésti ten den k stolu božímu 124a (man wiet[!] auch dy phaffen dez tagez czu gotez dynst); Jmá-li on tu svuoj stuol božejnický 137a (schephenstul). stolček, m. (Žid) má se obrátiti proti slunci ... a má státi bosý a má státi na stoleczku 143a (sol parfuz sten auf eynen stůl). stolec, m. Žitné skříně, stolcze i stoly 114b (stůl und tische); Její (vnuka) ... má mužovi postel ustlati ... jeho stuolecz (-ecz nadepsáno) poduškú prikryti 114a (seyn stůl). stolice, f. Ta stolicze erbuje od otce na staršího syna 137a (der stůl erbet von vater auf den eldesten sun); Pro který kus súdcě ... odlúčí z stolicze 107a1, 139b; Žádného súdci nemuož vyvrci z stolice nebo z jeho úřadu 139b (von dem schephen amt ab seczen); A ktož své stolicze tu nejmá, ten jmá hledati vyšnieho rychtáre jednání 137a (der do schephen stůl nicht hat). stoliční, -ný, adj. (Když vystoupí z kláštera) obdrží právo světské i stoliczne 115a (be- helt lehen recht und lant recht). straka, f. Holubi, ... straky, kavky i všelikteraké ptačstvo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obecni 131a (aglestern, elster). 599

Strana 600
strana, f. Každý člověk má svú stranu upokojiti(!) svého dvoru 128b (man sol auch bevriden[!] seyn teil dez hofez); Matěj Kropáč (s) svým bra- trem Ondřejem bratrsky sě a slušně o svú otčiznu sě uhodili a roz- dělili; Najprvé, aby v humně strana budovaná byla Ondřejovi a sad, druhá strana, aby byla Matějovi 94a1 (1507); Známo činíme ..., že přistúpili před nás plnú radu jménem Ondrúš z Neděze s jednéj strany a potcivá žena Dorota, manželka Martina Nemlatha, z druhéj strany a vyznali jsú před námi, kterak 85a2 (1473); Ctná paní Maja, neboščíka Matěje Fabuše žena, s bratrem svým vlastním, mé(ne)m Jakubem Ogrem s jednéj strany a Štefan Garaj, náš spoluměštěnín, s druhéj strany 100b (1462); Stala sě jest smlúva mezi Gregorem a ženy(!) jeho z jednéj strany a Štefanem Dlúhošem z druhé strany ... o některé věci 93a2 (1501); Math. Dubno ... před nimi vyznal, že by jemu (Štefanovi) více dal než všem jiným dětem ... a že jemu na jeho stranu více dáti nechce 97a1 (1518); A v tom obě stranie chodily na porazenie do Krupiny 93b1 (1501); a tak na tom obě stranie jsú přestaly t.; a oni sě, obě stranie, jeden druhého... odprosily t.; obě dvě stranie ... jsú svým živým hlasem poznaly 89a1 (1482); I vyznali sú z obojú stranu tak, že 5b (1459); Štefan Garaj, ... Oršula Hadmaška, naša spolusúseda, jsú z obem(?) (obo- ju?) stranu před nás přistúpili 100b (1462); lidé dobří ... jsú úplné zjednání učinili z obú stranú ze všeho dědictví a statkuov jejich před- kóv 91b2 (1493); že jsú ty siroty... úplně vyplatili... jakž dobří lidé z obú stran jim přijednali 102b (1503); A tak sú spuolem bydlili Mistr Jan a Štefan Gardoš, spolem sě krásně uházejíc s obojích stran 89b2 (1485); A tak že jsú spolu dokonali dobrovolně s vobojí strany 83b1 (1469); Lidé litujíce jedné i druhé strany ... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); Kteréjž věci všicky ty strany jednostajňe k temu vuoli dobrú daly 90b1 (1488); tehda ze třech stran postavili sú čtyř a čtyř lidí 102a (1481); my shuoru psaná rada uložili sme mezi svrchupsanými stranami provaz takový 92b2 (1497); jestli by jeho k boji zval, to muož složiti na stranu, odkadž ro- dem jest 145a (dez mak er wol wegern, dan auf der art, do er von ge- born ist); A ti také, kteříž den a rok v rychtárových čtyr (!) stranach bydlí 147a (špatný překlad: Dy auch iar und tak in dez richters [m. ri- ches] echte[!] sint[!]); Což purgmistr udělá... s přivolením větší strany božejníků 129a (mit wilkür der meysten menigen, většiny). 600

Strana 601
strava v. ztrava stráviti, v. ztráviti Střečkovský, adj., jm. os. Dominum Johannem Streczkowsky 98b (?1453). Střečno, Strečno, n., jm. míst. Matúš Maňko ... fojtovství žilinské ... prodal jest ... urozenému pánu panu Václavovi od Svatého Mikuláše, z Branče a z Strzeczna 83a1 (1469); Jakož jest kúpěl urozený pán Václav od S. Mikuláše z Branče a z Strzeczna fojtovstvie města našeho Žiliny 85a1 (1470); My Václav od S. Mikuláše z Branče a z Strczna etc. 85a2 (1474); Solihrách... zbíjěl naše súsedy ... a Báňany zlúpil na hoře za Strecznem 98a ([?11468); Štefan Krok z Streczna, spolusúsed náš 86a1 (1474). střěda, f. Chce-li jemu žel udělati, to muož na něm udělati v pondělí, v úterý, v strzedu 140a (an dem dinstage und montage und der mit wochen); Stala se ta věc v Středu první po svatém Mikuláši biskupu 82b1 (1468); A toto jse(!) dálo a vpisovalo v kniehy městské tu Strzedu, ten(!) (= den) s(vatéh) o Michala 87b2 (1479). střědopostní, adj., uprostřed postu Jenž jest psáno v pondělí po nedeli strzedopostni léta Páně 103a (1524). střěcha, f. Jestli s kterého člověka strzechy by kapalo na súseda 128b (trouf); O kapání (s) strzechy 106a2, O k. s strzechij 128b (Von dach trauf), střělec, m., jm. os. Rada... Paul Strzelecz, 5b (1459). střěliti, pf. O tých, kteří strzeli za ptákem 109a (dy do schizzent); Když jeden člověk strzeli anebo kamenem lúčí a umieří na ptáka 109b (Schüzet ein man); Ktož strzieli za ptákem a uhodí člověka 105a1 (Von den, dy do schyzzent noch vogeleyn). strhati, pf.; strhaný, adj. z part. A jest to, že ta panna z její hlavú, (s) skudlenými vlasy a (s) strha- nymi šaty a ukrvavena přijde 148b (mit czurizzen gewant). střiebrný, adj. Blažek byl dal chovat Mikolášovi Beznosovi LXX zlatých a jedno opásanie zt(r)zieberne z kordem a koflík a X lyžic s(t)rziebernich 99a (1453); aby s toho (Anna) dala Janovi ... pět lžic striebrnych a jeden 601

Strana 602
koflík strziebrny 93b2 (1507); A pakli byl hospodář... hostinský hospodář a měl by postel ... aneb strzybrny sud, což by svým hostem potřeboval 114b (silberein gevesse); jeho vlastnie zbožie, kteréž jest neporušitelné, jako zlato, stříbro, sukno a strzybrne sudy a koně 114b (siberlein gevezze). střiebro, n. Strzyebro nemůže žádný lámati na jinšího člověka zboží 147a (Silber mak auch nymant brechen); A což by ženu krásilo, to jest prstence, spinadla, pásy striebrem pobité 114b (beslagen gürteln); Jeho vlast- nie zbožie, kteréž jest neporušitelné, jako zlato, strzybro 114b (golt und silber); jinšie přísluchy, což na ty šaty přísluší od zlata i od strybra, což jest kléjnot opravený 114b (silber und golde). střielanie, n. Fabián, rychtář z Hríčova, ... zrušil jest freunk jarmarčný, nezdo- bizeň čiňe, jedno Strzylanim z rušnic, druhé bráňe se dobytými kordy auřadu 104a (1561). Strignar, m., jm. os. aream que fuit Strignar 81a (1444). strpěti, pf. Božejníkovo právo jest to, což mají městu v každých kusích tak obezření býti v právě vedlé důvodů tak, aby chudí lidé strpieti mohli 132a (daz arm volk erleyden müge). strýc, m. Stal sě jest kup mezi Mertušem a Turským ..., stryczem ženy jeho 91al (1489); Po smrti neboščíka Lacka Vajčaře, manžela té panie a stricze jejich 12b (1462); Bartoš, strycz jeho ženy prvnie 85b1 (1473); Tedy syn na otce svého miestě vezme ten diel (s) svými s st(r)yczy 112a (mit iren vettern). strýčenec, m. A jestli (rychtář) syna nejmá, tehdy erbuje (stolice jeho) na svého bližníeho stryczencze, to jest od otce jeho bližní přietel 137a (daz ist von vater halb seyn nechster freunt). strýčený, adj. Mikuláš Nosko poručil jest mocně manželku svú a dietě své... Mar- tinovi masařovi..., bratru svému Stryczenemu 83b2 (1464); Vyznali jsú, kterak jsú jich dobrie lidé sjednali o dědičstvie neboščíka Martina Nemlata, muže jejího a bratra jeho stryczeneho, Ondruše z Nedězi 85b1 (1473). 602

Strana 603
stúpati, impf. Ona (žena) jest jeho (mužova) poddaná a stupa v jeho práva 147a (trit in seyn recht). stúpěje, f., stopa Mezírky a pekarskú pec a svinský chlév, to má s' postaviti od stěny svého súseda šířu na tři stupiege 128b (drey schuch weyt); Kdež dva súsedy mezi sebú mají mezírku, jakž právo jest, na tři stupiege 128b (dreyer schůch weyt). stvořitel, m. Kdežto křestané, pohané, Židé vstanú k svému stworzyteli 143b (vor unserm schepher ersten). stvořiti, pf. Když buoh člověka stworzyl, tedy dal jemu moc 124a (geschuf); ten buoh, kterýž nebe i zemi stworzyl, povětří i rosu 143a (geschaffen hot); V pátek stworzyl buoh člověka 124b (machte got den man). sud, m. A všeckno, což v domě potřebují, jako kotel a jinší sud aneb nádobie, což k ženám sluší 114b (ander gevesse); A pakli byl hospodář... hostinský hospodář a měl by postel ... aneb stříbrný sud, což by svým hostem potřeboval 114b (silberein bevesse); kdy jest přistupoval na sirotské ..., nenašed viece, stoliko krávu jednu a sviňe 4, sudow 8, 92b1 (1494); jeho vlastnie zbožie, ... jako... sukno a stříbrné sudy a koně 114b (silberlein gevezze). súd, m. A my slyšíce slušné mezi nimi zjednánie pro dalšie mezi nimi svády a sudy kázali jsme je v měscké knihy popsati 94b1 (1507); Tomáš Gnobel, náš spolusúsed mal sud z jedněmi (gedenem) měštěníny z Vařína 6b (1463); (Ondrej) slíbil jí před námi nikdy z ničeho ne- upomínati, ani žalobú ani sudem 94b1 (1507)! Má jemu den dán býti třikrát čtrnáste dní k prvnímu sudu 122b (czu dem ersten dinge); Jejich žaloba bude odložena k najbližnímu sudu 110b (zu dem nech- sten dingen); Když by jeden člověk raněn byl a jeho věc by stála přes noc, tedy vinného mají súditi na najbližšie sud 110a (man sol dem schuldigen teidigen zu dem nechsten teidinge); anebo s' jeho rokují před právo o rychtárství(!) k pravému sudu 146b (czu rech- ten teidingen); Ten člověk nehřeší a nepropadne sudu, kteřýž svého súseda dobytek s večera přižene do svého domu s svým do- bytkem 119a (missetut nicht); A protož v tech saudych mají řichtář 603

Strana 604
a konšelé rozšafně se spravovati 114b (příp. pozd.); Jestli (zboží) ... pak jemu odjato jest zemským anebo obecným sudem 135a (ob... iz im verteylt wirt zu lantrecht odir zu lehen recht). súdcě, m. A jestli rychtář vedlé sebe nemuož míti sudczy, má s jinšími bo- žejníky to dokonati 139b (ob der richter schephen nicht haben mak); Pro který kus sudcě odlúčí z stolice 107a1, 139b sudce (eyn schephen ab seczt); Žádného Sudczy nemuož vyvrci z stolice nebo z jeho úřadu 139b (Cheyn schephen mak man von dem schephen ampt ab seczen). súditi, impf. Purkrabie a fojt ti mohú každý den suditi za peníze(!) bez úžery(!) 108b (richten umb gelt an gezeuch); vinného mají suditi na najbližšie súd 110a (teidingen zu dem nechsten teidinge); Chtěl-li by pak ten dluhový člověk svému pánu jeho dluh zadržeti kvaltem, ani by chtěl prodati to zboží, tehdy jmá na to zboží suditi a vyhrá s právem (wil der herre auf daz gut teydingen, er gewint ez); — súditi sč: A tak Gregor zase sě na právo dal a s ním sie sudil 93b1 (1501); A když Matej prodal ty rybníčky Kotršovi, počel sie Turský suditi z Ma- tějem kováčem... A v tem sudicze sie vzali sě do Krupiny a to žád- nými právy dokonati nemohli 102a2 (1481); A tak sie sudicz, s práva krupinského tak bylo potom vyřknuto 93a2 (1501); Kterak sě je stalo zde u nás v Žilině, že sie jest sudila poctivá Žofka..., s opatrným Vaňkem Vajčařem a bratrem jeho Matúšem o statky všechny 12b (1462). súdný, adj. Když my povstanem na sudny den 125a (daz wir aufersten schullen von dem tode). suchý, adj. Jemu jde o ruku neb o hrdlo, jestli se ten skutek tak stal, že jeho na svobodnéj cestě tak bil suchymi(!) ranami anebo mordoval 133a (ez get im an dy hant odir an den halz, ob dy sache also getan ist, daz dirre[!] selbe champh und dirre gezeugen gen über mort und uber den valsch); Již s' pak žaluje dále, že jeho jest bil a ranil a to si dovede svými ranami suchymi nebo krvavými 134a (beweyze dy wunden odir dy narbe blutvar). súkenník, m. Paul Sukennik 100a (1455); Matěj Sukennik 4b (1457); Matěje Su- kennyka 4b (1459); Gregor Sukennyk, jináče Mokrý 101a (1464); 604

Strana 605
Matis sukenyk 99b (1453); dáváme jmenovanému Matějovi sukeni- kowi z Chlumce 86b2 (1478); Lacko sukenik... Michl sukenik, Vavři- nec sukenik 94a2 (1507). sukně, f. A dala (mlynářka) ještě dětom nad to, Matějovi s Annú: Sukni, kožich, krávu jednu 94b2 (1507). suknicě, f. Jmá jmieti (bojovník) ... plechovice... pavézku a sukniczi, jmá býti až do loktuov 134a (rok sunder ermel über der gare). sukno, n. 43 zlatých, což jim byli dlužni za zukna a za víno 99a (1453); i vzal jest s tých dluhóv od Michle na dva koňe sukna a to prodal Vrtekovi 99b (1454); To dělá všecek jeho erb (mužův); a jeho vlastnie zbožie, kteréž jest neporušitelné, jako zlato, stříbro, sukno 114b (gewant); Jestli který člověk jme se svého zboží, sukno, neb jakéž koli by měl 133a (gewant odir waz anderz seynez gutez ist). summa, f. A tak jest vyšlo od Michle summa těch peněz Zandrových 44 zlatých 99b (1454); A dal jest nám Polák Sum(m)u peněz LXVII zlatých tak ..., že by ta Sum(m)a peňez byla na jeho i na jéj d'él 7b (1451); Vyznal jest, že jest jemu pán pan Václav ... tu jistú Summu čtyry sta zlatých zúplna a docela vyplnil 85 a 2 (1472); Martin a Uršula na již jmenovaní summu šedesáte zlatých zlata položili a dali 82b1 (1468); Jan ... dlužen jest položiti a zaplatiti téj sirotě v sum(m)ie sedemdesáte a šest zlatých 83b2 (1469); Prodal jest Petráš Turský Mertušovi duom, rolí a statky všecky v Sum(m)ie za XXXIII zlat. (1489); Ta Sumpma, co jmá Martin sestře svéj a synovi jéj dáti, udělá sto a 70 a pět zlatých 5b (1459); Dal jest Martin, syn Polákóv, svaku svému... k téj prvnie Sumpnie... XX f. 7b (1489). súsěd, m. Již slyšte, který člověk obecný suseda svého obžaluje 108a (welch ley den andern leyen); Kteří nocí (v noci) kradú rež svému susedu 142b, 107a2 (dy dez nachtez korn stelen); Vyletí-li (wyelili) komu roj z jeho dvoru k jeho susedowi, tedy ten sused jest blíž k těm vče- lám, než onen, co po nich jde 131a (czu seynez nachbarnz, der nach- bauer); Nikloš Polák, Sused náš 7b (1451); Vladař ten duom k svýma rukama přijal a ku poslušenství práva městského jako dolní a horní sused v té(!) obce(!) 87a2 (1479); Přistúpili jsú před naši plnú radu 605

Strana 606
muži, naši spolubožejníci i susede, jménem Matěj súkenník 82b2 (1469); Solihrách ... zbíjel naše susedi na Črtové huorce... a na naše Susedy stával tudíž 98a (1468); Solihrách také na cestách lúpil naše suseti(!) 98a (1468[?1); Jakub Oříško postavil jest před námi opatrné a víry hodné Susedy našě: Lacka Rašovského, Štefana Dlú- hoše 96b2 (1518); Druhé svědomie postavil testamentáře, totižto... Gregora, Milotu a Mikuláše Kořínka, sausedy našě 96b2 (1518); svin- ský chlév, to má s' postaviti od stěny svého suseda šířu na tři stúpěje 128b (von dez nachgepauren czaun). súsědský, adj. Privet, to má také zachováno býti od súseda od vrchu až do země, kdež by stálo proti dvoru susedske(m)u 128b (dy gegen eynez an- dern mannez hof sten); Nemá žádný své ovoce věšeti do dvoru su- sedskeho 128b (in einez andern hof); Komuž nětco platiti mají, ten musí teho hleděti (warten), dokadž slunce zajde, v svém (!) vlastniem domě neb v susedskem domě vedlé rych (t)áře 120b (im nechsten hauz dez richterz); Svědomí života nemůž žádný ženám zlámati, ani su- sedsky erb, ani žádnému, na kohož to zboží zemře 113a (špatný pře- klad: nachporn, nachgeboren vzal za nachbarn; Leubgezeug mach den frauwen nymant geprechen weder nachporn erbe, noch nymant, auf den daz gût irstirbet). sváda, f. Aby statek jeho jemu od milého pána boha pójičený Swady mezi syny a dcerami jeho nesplodil 96a2 (1517); Pro lepšie svědomie a delší pamět i také pro budúcí swady tu slušnú smlúvu... kázali sme zepsati 94b2 (1507); A my slyšíce slušné mezi nimi zjednánie pro dalšie mezi nimi swady a súdy kázali jsme je v měscké knihy popsati 94b1 (1507); Kterážby kolvěk strana toto naše sjednání nedržela budto ne- hrazením, buďto swadu, rukú nebo hrozbú, tehda aby propadla na město deset zlatých 92b2 (1497). svák, svak m. Kateřina a Gedruda... svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily... jako by tu samy postaveny byly, Kateřina, totiž swaku svému a Gedruda manželovi svému 88b2 (1482); Paní Maruše dala jest a od- byla Mikulášovi, Swaku nebožtíka Štancle, na miestě sester jeho 89a1 (1482); Dal jest Martin, syn Polákóv, swaku svému, točíš Math. Habrartovi a jeho děděm(!), kteřéž jest z huboščičkú Barború, sestrú jeho jmel,... XX f. 7b (1457). 606

Strana 607
sváteční, adj. A pakli by ten úterý přišel v den swateczni, tedy muož tu věc konati na ten den aneb na třetí den (kumt aber der dinztage an einen veier- tag); také jinší swateczni dni má každý člověk pokoj míti 140a (in andern heiligen tagen). svátek, m. A to se stalo v pátek před swatkem svatého Antoní 86a2 (1475); A na swatek den narození božieho ... zaplatiti mají 82b1 (1468). svátost, f. Otec muož syna... od sebe odlúčiti(!) (m. osvoboditi před soudem) ... tak, že sě má božiti na swatosti, že syn téj viny anebo toho skutku nejest vinen 134b (also, daz er swert auf den heiligen); Věno jeho jest, že ženu dobře chovati má v swatosti bez svědků 113b (špatný překlad: Morgengabe ein weyp wol behalden mach auf den heiligen ane gezeug). svatý, adj. Věno obdrží žena swatym duovodem 113a (Morgengabe beheldet ein weip auf den heiligen); swate dni a zapovědné 124b (heilige tage und gebundene); ten se má sám třináctý na všech swatych božit 148b (mit irem eyde auf den heiligen); Tak si mu buoh pomoz i všickni swati 146b (daz ym got so helfe und dy heiligen); na den Swate(h)o Jana ... zaplatiti mají 82b1 (1468); Jenž psán jest v neděli na Swate(h)o Pavla obrácení 97b1 (1517); Léta Páňe (1561) den Swatých apoštoluov rozeslání 77a; Jenž jest psáno v neděli první po všech Swatych od božieho narození léta... 93a1 (1498); Fojt má tři tvrdé kusy ... třetí kus ten úterý po S(vatém) duše, když osm dní se skoná 108b (dez dinstagez, alz dy phingst woche auz get); (Mat. Oříško) porúčím ... ženě svéj Anně rolí u Swate[h]o krále 97a1 (1518); Jenž se stalo v neděli po Swatem Petře v okovách 95b1 (1511); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest... urozenému pánu panu Václavovi od Swateho Mikuláše, z Branče a z Střečna, pánu našemu 83a1 (1469). svázati, pf. Jeho túl má býti zavřený, jeho chrti a psi (mají býti) na oprati zwa- zani 124a (seyn winde und brachen aufgevangen und seyn hunde aufgekopelt). svědečstvie, n. A jestli jemu pak zlomí jeho swiedeczstwi 127a (zu recht bricht er im 607

Strana 608
sein gezuge); Swiedecztwi práva žádný nejest dlužen nésti do jinšieho práva 138b (Dez gerichtez gezeug ist nymant phlichtik czu prengen in eyn ander gericht). svědčenie, n. Má-li člověk vedlé svědomí o který kus božbu učiniti, tomu mají dáti k jeho swiedsseni (...) 123a (dem sol man geben einen vormund czu seinem eide); to musí rychtář jemu sám sedmý s dobrými lidmi, což jemu ortel najdú swiedssenie udělati 143b (dez můz der richter selb sibente frummer man, dy ym urtayl vinden, gezeug czu seyn); O swiedzeni kupečství 107b1 — v. osvědčenie.; Swiedczeni o bití 105a2, swiedsenie o b. 111a (Umb eyn slachtung bezeugen). svědčiti, impf. Jestli swiedczi jeden člověk své svědomí na druhého člověka 135a (Ziuchet[?] ein man seinez gezeuges auf denselben man, auf den dy zücht[?] get); O tom, ktož sám na se swiedczi 106b1 = O tom, kteřýž na se sám swiedcziti jmá 135a (der auf sich selber gezeug seyn sol); Ktož vidí nebo slyší, ten muože za svého(!) života(!) swiedssiti 116b (der mach seinez [dítěte] leibez gezeuch wol wesen); A to bude swiedssiti jeden muž sám sedmý s šestmi muži 111b (daz gezeuget); ten člověk swiedssy sám sedmý 142a (der man gezeuget selb sibende); Bude-li jeden muž oblúpený a on to nežaluje, než swiedssy rychtá- řovi 139a (clagt er iz nicht mit gerufte dem richter); kdežto jednomu jistinníka staví aneb jednemu člověku swiedssiti chce na jeho právě (einem manne gezeugen wil an seyn recht); Když by umřel jeden rychtár, což se stalo za jeho rychtárství, to má jeho posledek swiedsiti sám 108a (gezeugen); Dlúhé, tajné úžerství, kteréž před prá- vem obžalováno bude a swiedczeno pro hlavní skutek 145b (daz sol man clagen mit gerufte durch dy hanthafte tat); a že by to jemu ne- mohlo swiedsseno býti 127a (man iz ym nicht bezeugen mak); Která žena bude obžalována o dlhy, muože ji přesvědšiti, a ona sama chce swiedsiti(!) před právem 116b (sy wil ez selbe bechennen vor gericht); svědčený, adj., z part.: Když člověk vedlé svědomí boží, ten má svo- boden býti svéj cti podlé prvního kusu swiedsseneho 123a (noch dem ersten mit gezeuge). svědek, m. Když by ... ten jeho swiedek na koho volal sám sedmý, tedy 109a (und hat daz sein schreiman selb sebende); Jestli by (chromý) neměl jistého svého swiedka(!) 126a (mag der lame ... seynem rechten vor- 608

Strana 609
münde nicht gehaben); tento musí za ním jíti, až k tomu swiedku dojdú 133a (můz ym volgen zu seynem geweren); O tom žalobníku, který nepotřebuje swiedkem býti 106b2, 138b (der nicht darf gezeuge seyn); A tomu oni potom mají swiedczy býti 138b (dez schullen sy dann gezeug seyn); Již slyšte, kteří swiedsy před rychtáře aneb před řadu(!) přijdú 122b (welchez gezeugez eyn man... volchümen sol); (Muž) ženu dobře má chovati v svátosti bez swiedku 113a (špatný překlad: Morgengabe ein weip wol behalden mach auf den heiligen ane gezeug); Když... tých swiedkuow nemohl by hned mieti 110b (mag er seinez gezeugez zehant nicht gehan); S takými swiedky nemuož člověk žádného v osud přivésti 129b (mit solchen gezeug); (Jestli) on potom nepřijde, tedy jemu ortelují potem i jeho swiedky vedlé práva 146b (so urteylt man ym denne dy gewere mit rechte); mají (m. ne-) člověka... vykázat... leč by jemu rušili jeho swiedky 146b (man enbreche ym dy gewere). svědomie, n. svědectví Ktož s jistotú polapen bude o zlodějství neb lúpežství, na toho netřeba žádného swiedomi. A pakli by(!) které zboží u druhého najdeno bude(!), což ukradeno jest... ten se mosí swiedomim brániti 131a (der mak eyn[!] cheynen wer gezyhen... der můz [sich] an seyne weren zyhen); má-li ta žena k tomu čtyr muží 116a (hot dy frawe dez gezeuch an vir mannen); ženské swiedomi(e) před právem ... ne- muož(e) býti 116b, 105b1 (daz weyb gezeug); O swiedomi, když komu o ruku jde 106b1, 132b (Von gezeugniz umb eyn hant); a jestli by pak potřeboval toho kusu duovod aneb swiedomie na tem mnieše! 115a (dez dingez gezeuch); leč by přišlo, že by božejník obžaloval hostě alebo pak host božejného člověka vedlé swiedomie 108b (mit ge- zeuge); Když by jeden muž žaloval před právem vedlé swiedomi za své dluhy 140b (mit gezeuge); brání se vedlé swiedomi 122a (mit ge- zeuge); Pakli (pastýř) nevolá a nezjevuje, že by (= aby) na to swie- domi měl 118a (daz er gezeug müge han); A pakli by se hnali před právo, tedy musí jich swiedomiem dohnati, jestli by oni vinni ne- ch (t)ěli býti 116b (zo můz man si dez baz vorzeugen); nemají žádnú ženu vzíti v swiedomie 116b (czu gezeuge nemen); (Přítel), ten zloží a zdvihne všecko swedomie 110b (der vorlegt allen gezeuge); Jestliže by řekl,... že jest kúpil ten kuoň ..., a nemohl by toho žádné swiedomi míti 133b (mak er do cheynen geweren haben); A pakli jeho popadne ten žalobník a můž to provésti swiedomiem, že jest ža- 39 Slovník k Žilinské knize 609

Strana 610
lobu učinil 139a (mak daz beweyzen mit gezeuge); Swiedomi o životu 105a2, -mie 113b (Von dem leypgezeug[!] = Lebensunterhalt). Swie- domi(!) života nemůž žádný ženám zlámati 113b (Leipgezeug, v. pře- dešlou pozn.); Muož-li on pak rychtáře na swiedomie míti 111a (zu gezeuge han); My shóru psaná rada... kázali sme, aby swedomi a jed- nače těch věcí před právem naším ustavil 91a2 (1493); Gregor... swiedomie na tu řeč, co jest ten lotr mluvil, list pod pečetí byčanskú jest přinesl 93b1 (1501); Druhé swiedomie postavil testamentáře, totižto ctihodného Lacka, faráře našeho, a vopatrné Tomka, Gregora 96b2 (1518); a postavili jsú před nás swiedomi dobré lidi, spolusúsedy naše 88a1 (1481); (Jakub mlynář) prosil jest nás, že bychom přesly- šeli jeho swedomie 100a (1455); Předstúpil jest před nás Jan Stáň s Závodí ..., žádaje, že bychom swiedomi, poručenství aneb testament poslední Štefana Stáně přeslyšeli 96a2 (1517); Tehdy Krok volal se jest na swiedomi praviec, že by odbyl a zaplatil 86a1 (1474); A toho na swedomie přišel jest před nás Čičkan i vyznal,... že 99b (1453); A k tomu na potvrzení písma tochto a swedomi před námi vydaného kázali sme v meské knihy zapsati 91b1 (1493); A (Nedvěd) na to (zaplacený dluh) a pro jistšie swiedomie jeho milosti svú kvitancí udělal a napsal 85a2 (1472); Matej Kotrše ... žádal i prosil nás, aby- chom pro lepšie swedomie a pro upevňejší pokoj budúcí zapsali v městké knihy dědictvie a rozdiel... zboží svého 92a1 (1494); A pro lepšie swiedomie a delší pamět i také budúcé svády tu ... smlúvu... kázali sme zepsati 94b2 (1507); A na to sú přizvali k sobe pře lepšie swiedomie dvú bož(e)níkú, jménem Michala Prchalu a Matisa ševca 99a (1453); Kotršovi přisúdili oba dva stávky, aby by(1) sloboden požívati a požíval vedlé teho, jakž jest odbyl ved (lé) swedomie po- psaného 102a (1481); My také rada shuoru psaná zeznáváme, že vedlé swedomi našeho, kteréžto jest nám oznamené, pravíme, že 91b1 (1493). svědomý, adj., z part., vědomý, kto o čem ví Má žalovati vedlé tých lidí, komuž swiedomo jest jeho volánie o jeho škodu 130a (mit gerufte clagen umb dy scheynber missetat); A to jest nám swiedomo, že jest mosil Mich(e)1 tých XVI zlatých pánu vydati 99b (1454); A to je nám svrchu psaným Michalovi Prchalovi a Matisovi ševcovi swedomo, že jest... Nikloš... tých L zlatých od- byl 99a (1453); A to je nám svrchu psaným fojtovi a bož(e) níkóm swedomo t.; My Jiřík Krok ... vyznáváme všem, jimž toho potřebí, jsúce toho swiedomi, že Petr... docela odbyl 96a1 (1515). 610

Strana 611
Sved(e)rničský, adj., jm. os. Přistúpili jsú jednačé, dobří lidé: Matej Kotrše, Fabián Hladiš a Blaško Swedrniczky, kteřížto zeznali jsú 102a (1492); (Mertuš) postavil čtyři dobré lidi, jménem Mt. Diaka, Gašpar(a) Vrt'áka, Petra Karasa, Blažka Swedr(nic)ky 91a (1489). svět, m. Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku dievku nebožtíka Miku- láše Noska a Osanny, řádně na swiet pošlú a zachovalú 87b1 (1479); Šte- fan Gardoš, z buožieho dopuštění s tohoto swieta zešlý 94a2 (1507); Št. G. z b. povolení s toho sweta zešlý 94b1 (1507); Jestliže by který z jich jmenovaných rukojmích ... umřel a z tohoto swieta zšel, tehdy 84a2 (1469); Pakli (bychva) oba dva sešla z toho swieta, tehdy 88b1 (1481). světiti, impf. Ve čtvrtek křižmy swieti 124b (wiet [weihet] man den crisman[?]). světlo, n. Pakliž by chtěl jeho súsed protiv tomu ustaviti duom nebo stáji tak, že by onomuno swietlo ujal 128b (daz er ym daz licht benem); Žádný nemá trhu a mince zdvihnúti bez rychtářové vuole do rychtárství, lež bude swietlo 135b (nerozuměl: Nymant sol markt und munze irhe- ben an dez richterz willen, in dez gerichte iz ist odir ligt[!1). světský, adj. Což by swietsky rychtář mohl popraviti 108a (wertlich richter); (když vystoupí dítě z kláštera), obdrží právo swietske i stoličné 115a (be- helt lehen recht und lant recht); Pakli se oddá (do řehole), když přijde k jeho rokóm, přišel jest(!), on se jest vysvobodil od práva swietského i zemského a právo swietske jsú od něho svobodny t. (er hot sich von lehen recht und von lantrecht geledigt und sein lehen sint von ym ledik). svévolný, adj.; -ně, adv. Pakli by pacholek ušel od svého pána swewolnie, má svému pánu tak mnoho dáti, z čehož jej byl pán zjednal 131a (mut willen). svézti, pf. Který pocestný člověk na poli druhého člověka rež nechá(!) ležeti! a toho nesweze, to má platiti podlé toho zboží ceny 142b (korn lezet [m. freczet] und iz nicht eyn fürt); Jestli ... jinší všeckni své (sáté zboží) domuov swezli 118a (alz alle leute ir chorn in habent). Svídnicě, f., jm. míst. Přistúpili jsú před nás opatrní lidé Mikuláš z Swidniczy, řečený 611

Strana 612
Hiršberk, Lorenc z Vratislavě 88b2 (1482); Mikuláš jměl jest list pod pečetí městkú z Swidnicze t. sviecník, m., svícen Již slyšte, co k ženám sluší zbroje... koltry, patochy, swieczniky 114b (leuchter). svině, f. Tu swini, kteráž prasce nadájí, pět šilink mají platiti 119b (Dy saw); prase pod swini, dokud sse t. (daz spenverkel... in der weyle, daz ez seugt); stoly, lavice i swinie, kteréž před pastýře žene 114b (swein, di); Matěj ... nenašed viece stoliko krávu jednu a swine 4 92b2 (1494); O swiniech 105b1, 117a (von sweynen); Když by jeden muž popásl svými swiniemi anebo husmi svého súseda setí 117a (mit sweinen). svinka, -ň-, f. Žádný člověk nemá svého dobytku držeti v svém domě... kromě swinek, co prasce krmí aneb chovají 118a (ane seuwe, dy sweynel czyhen); jm. os. My Jiřík Krok, fojt,... Jiřík Swinka... vyznáváme 96a1 (1515). svinský, -ň-, adj. Pekarskú pec a swinsky chlév, to má s' postaviti od stěny svého sú- seda šířu na tři stúpěje 128b (schweine stelle). svoboda, f. A na to pak swobodu nemá, když by se měl božiti na člověčí život nebo na člověčí čest, 123a (hat man nicht holunge, do der gezeug sol sweren auf einez mannez leip); Žádný nejmá rychtářem býti, leč by prvé býval byl božejníkem ... a že by ku králi lásku jměl po swobodie člověčieho práva 138a (daz er dem chünich huldet noch vreyez mannez recht). svoboditi, slob-, impf., svobodna činiti, zprostiti A já tebe ze všeckého propúščiem a swobodim, málo i mnoho po mojí smrti 91al (1489); A to sú (sestry Krokovy) před námi zdvihly a jeho s toho kvitují a swobodie 102b (1509); I pozvali (Vrtek a Šváb) Petrá- še také v oči, i řekli sú: Pane Petráši, zwobot své penieze 99a (1453); Tehda Šváb řekl: Milí páni, teď já dóm svój slobodný dávám Petrá- šovi ... a rád bych také, aby svój dóm slobodil. A Petráš řekl, že chcu slobodit i slobodim 100a (1454); A to jest on jí (Garaj Hadmašce) zúplna zaplacil za ten dóm a ona jest jemu swuobodiwssi (s) svými sirotami vzdala 100b (1462); Jestliže by kto chtěl protiv tomu mluviti a na něm dobývati, tehdy my město máme zaň odpoviedati a jemu 612

Strana 613
swoboditi 12b (1462); Jan Stáň... peníze odručené jest odložil... a oni jsú statek poručený Janovi swobodili, vodlovali 97b1 (1517); A rečená Elška před námi jemu slobodila jest, jakž jest obyčej mezi dobrými lidmi 93a1 (1498); A Maja z bratrem svým Jakubem a z Ma- retú Hančovú Garajovi to humno jsú slobodyly 101a (1464); Štefan Gardoš swobodil jest zasě ten duom Mistru Janovi před námi 89b2 (1485); A tu jest (Ondřej) Vajčarce swobodil od sebe i vode všech svých přáteluov 99a (1507). svobodnost, slob-, f. (Ondrej Manžel) žádal jest, abychom jemu zapsali v meské knihy sedení jeho, kteréžto vlastnie jeho jest, také jeho žeňe i dietkám jeho w slobodnosti vekóv 102a (1492); Muož-li pak on sám sedmý ob- držeti jeho swobodnost, což by jeho přietelé byli 137b (mag aber selbe sybende vreyhayt behalden, dy seine mage seyn); tehdy obdrží jeho! swobodnost 137b (beheldet seyn vrey hayt). svobodný, slob-, adj. A to (40 zlat. každá sestra) sú zdvihly a jeho s toho kvitují a svobodie a protož von již jest swoboden a vláden statkem svým, jakž najlépe rozumie 102b (1509); (My) chcem jemu slíbiti od města, že má swo- boden s ním (domem) býti 12b (1462); A jestliže řeče pastýř, že není předeň přihnáno a osvědší to také dvěma člověkoma, také má swobo- den býti 118b (er iz unschuldik mak werden); Když člověk vedlé svědomí boží, ten má swoboden býti svéj cti 123a (der mag holung han seiner eide[!] czwir[!] noch dem ersten); Kotršovi přisúdili oba stávky, aby on by (1) slobodem(!) požívati 102a (1481); Tehdy fašové jeho na tom jsú přestali a jeho swobodna jsú přepustili 86a1 (1474); že ten žalobník nepřijde, tehdy jmá výše čekati šest nedělí a s tím bude swobozen 145a (ist domit ledik); To také má činiti pán, když by člověk jemu své zboží založil... anebo s' jeho swobodna zůstavil 144a (ab eyn man eyn gut gegen ym becostikt, daz er ym leyhen oder ledik machen sol); Pakli bude (dlužník) swobodny z tých řetazí a ujde, tím nebude swobodny, dokadž to neoplatí 120b (Wirt er ledich oder loz... er ist do mit nicht ledik); pakli se nesmí na to božiti, tedy on bude před právem swobodny a bude bez škody 140a (so wer[!] er dem gerichte[!] und bleybe an schaden); Pakli by ty základy horší byly než ty peníze, oč jest obžalován, tedy on nemuož tím swoboden býti 121b (so mach er sich do pei nicht geboren); Pakli se oddá (do řehole), když přijde k jeho(!) rokóm, přišel(!) 613

Strana 614
jest(!), on se jest vysvobodil od práva světského i zemského a právo světské(!) jsú od něho swobodny 115a (sein lehen sind von ym ledig); Pakli (by) zasě ty siroty predávali ten prut rolí, tehdy aby Manžel mel prístup slobodny k odehnání 102a (1492); Pan Martin čtyři sta zlat. odložil a ten statek swobodny od nich přijel 187b1 (1479); Ted já dóm svój slobodny dávám Petrášovi za jeho dóm 100a (1454); Kdež jest jedno swobodne dietě, to obdrží svého otce právo vedlé přirozenie 127a (eyn vrey chint ist); Služebný člověk erbuje jako swobodny člověk 138b (alz vrey leut); Městský posel ... má králi lásku ukázati vedlé práva swobodneho člověka 141b (noch freyez mannez recht); Swobodny pacholek, ten muož obdržeti o svůj nájem vedlé božby o pět šilinkuov 131b (eyn vrey chnecht); z právem jmá swo- bodny glejt jmieti 135b (mit rechte sy er geleitez vrey); O swobod- nych pacholcích 106a2, 131b (Von vreyen knechten); A jestli řekl pak ten tak, že jest kúpil ten kuoň na swobodnem trhu 133b2 (auf vreyen markte); že jest ten kúpil na swobodnem trhu nebo obecném trhu 130b (auf dem gemeynen markt); O zboření pokoje na swobodney cestě 111a (an der vreyen strazze); Když by jeden člověk ranil dru- hého na swodobney cestě 111a (in der vreien strazze); Šimek, vařínský fojt, zbiejel(!) na swobodney cestě naše súsedy 98a (1468[?1); Čer- nákovic z Nového Mesta lúpil naše súsety na slobotney ceste t.; Item Jirík Kulčic, spolusúsed náš, stával na nás a naše meščeny na horách a na slobotney cestle t.; Kterýž sě před právem v známost dá, jeho věc jest dobře a muož jeho zasě přinésti na své miesto swo- bodne s právem 137b (Wer sich vor gericht czu eigen gybt, seyn [erbe] mak iz wol wider prengen [m. -sprechen] mit recht und pren- gen yn wider an seyne vreyhayt); Každý člověk muož své vlastní zboží vedlé práva dobyti(!), jestli jeho prodal aneb založil anebo pak spustil na swobodne 135a (auf lest); — svobodně, adv.: Leč by mu prvé nechtěli práva pomoci, tedy muož swobodnie tu žalovati, kdež muože práva požiti 108b (so mag er wol clagen, wo...); Ktož jeden druhému zbožie v jeho obraně nechá a on jemu toho swobodnie ne- spustil 144a (er iz ym nicht auf gelazzen hot); A bude-li pak více od třidcet lanuov, to zemře na krále swobodnie 138b (so ist iz dem chü- nige allez ledich); Jestli jemu (jatý) zaplatí aneb pak (ho) bez platu swobodnie pustí 120b (wirt er ledik an gelt); Z tých kusů na jednem nemohú jemu swobodnie nechati 124a (dez en mag man in nicht ledik gelazzen); (Nabraný vuoz) jmá zasě jíti swobodnie 135b (špatný 614

Strana 615
překlad: hin und wider varend); Pan Martin... dal... dět’om Po- lákovic tri sta zlatých, úplně, docela swobodnie vyplnil a odložil tak, jako obyčej jest vyplniti 87b1 (1479); A teď já vzdávám ... své ženě, cožkolvěk jmám ... po mojí smrti, aby toho swobodnie užívala 89b2 (1485); Matka jeho ten statek jemu jest osvobodila vší mocí, aby toho požíval i s manželkú i s dietkami svými swobodnie 95b2 (1513); A také Petr Polák Nikúšovi jednu jatku nebli masárnit'i dal slobodne duo smrti požívat 101b (1464); Adv. m. adj.: Kterýž by přišlý člověk sobe (m. sebe) swobodnie pověděl 137b (sich vrey saget); ktož sě swobodnie povie, že jest sám svuoj t. (Wer sich frey saget[...], daz er seyn eigen sey dez mannez); Jestli pak zhrdá svým právem před právem a přichyluje se na jinší právo, ... ztratí obě právě, krom svéj (!) jistéj(!), což(!) swobodnie necháno, ti obdrží svobodné zem- ské právo 127b (špatný překlad: er vor leuset sy peyde, sunder dy eygen [= Leibeigenen], dy man vrey lest, dy behalten vreyen lant sezzen recht). svój, pron. Ona (Oršula) z mužem swym Seginem dóm swoy ... prodala 2b1 (1460); Martin... s panie Uršulú... položili jsú ... šetdesát zlatých na ten swog dluh 86a2 (1475); Ted' sem dal Švábovi dóm swoy za jeho dóm... Teď já dóm swoy slobodný dávám Petrášovi za jeho dóm a rád bych také, aby swoy dóm slobodil 100a (1454); A na to jest Maja z bratrem swim na swoy diel... čtyři zlaté a Mareta... na swuog d'iel tří zlaté vzala 101a (1464); My teď dali jsme i dáváme mocně duom swuog... Štefanovi, synu našemu 84b1 (1464); Buoh vie všemohúcí, že mosím swuoy statek těško nabytý Š. Dluhošovi dáti 93a2 (1501); O tých lidech, kteří swuog život ztratí 106b1, swuy život 136a (iren leyp verlisent); O setí, kteréž zuostane (zůstane) mimo swuog (swuy) čas na poli 105b1, 118a (daz auzbleybet uber czayt); on muož swuoy život i své zbožie stratiti 141b (seynen leyp und seyn gut); Ktož swuog dobytek žene na cizí pastvu 105b1, 117b (treibet vich); Umře-li pacholek nájemný prvé nežli swuy nájem zaslúží 127b (e er seyn lon vordynt); Svobodný pacholek ten muož obdržeti o swuy nájem vedlé božby 131b (mak seyn verdynt lon be- halden); Ktož se svobodně povie, že jest sám swuog tomu muži, komu sě jest poddal 137b (špatný překlad porušené předlohy: Wer sich vrey sagt, [und ein ander sagt], daz er seyn eygen sey) ; Strati swuog život, jestli učiní bez její vuole 108a (seinen leip vorwirken); Ktož 615

Strana 616
cizí dobytek žiene (žene) do swe(h)o domu 105b2, 119a (in seyn hauz); O ty kusy nejmá žádný ztratiti swe(h)o života a swe(h)o zdraví 106a1, 124a (seyn leyp vorlysen); O tom pacholku, který ztratí kuoň na swe(h)o pána službě 106a1, 126b (in seynez herren dynst); O tom, ktož pána swe(h)o zabije 105a2, 111b (seynen herren); O tých ku- sech(-ích), kteří (-réž) neerbují s ženú vedlé života swe(ho)(!) (m. jejího) muže 105b1, 113b (pei irez mannez leyb); A teď já zdávám za swe(h)o zdravého života swe ženě 89b2 (1485); A my sme řekli, že by (= aby) poslal po sweho bratra 12b (1462); Nechci já dáti dě- dictva swého večistého za nevečisté 100a (1454); žena ... dělí všecku špíži swe(h)o dvoru, kteráž by zůstala po třidsátku v každém dvoře swe(h)o (m. jejího) muže 128a (irz mannez); (Dítě) se jest bez swého času narodilo 147a (czu unrechte geborn ist); poslal pán úřed- níka sweho, jménem Kršneka 99a (1453); Má obrátiti k póžitku swe(m)u, jakž najlépe uměti bude 92b2 (1497); aby voni ... póžitky k swe(m)u lepšiemu obrátili 94b2 (1507); ty peníze žádnému jinému přieteli swemu neporučuju, jediné swey manželce 92b1 (1494); Polák ...dal zetovi suemu... a suey d'evce Barbore zbožé sueho na d'él za sto a LXXX zlatých 7b (1451); že by v tem swe(m)u súsedu žádná se škoda nestala 128b (aby jeho s.); Já swe zbožie všecko ... porúčiem Aronovi 101b (1468); jeho vezme a swe nechá 145a (seynez do lezzet); jinší swe zboží 143b (ander seyn gut); Ten (pacholek ze služby) dobře muož přič odjíti a muože swe zachovati 131a (behalden also vil); Kterak žena jmá zachovati swe věno 105a2, 113a (ir morgengabe); ktož swe jisté pod se tlačí 107b1, 146b (Von eygen underwunden); O těch, kteří mají dokázati swe ruky malování 106b2, 137a (dy be- weyzen soln ir hantgemal); O tom zboží, co se jednomu dostane vedlé (téj) ženy swe (swey) 105a2, 113a; Žádný božejník nemá swey ruky vykázat na žádného člověka 108a (špatný překlad: darf sein hant gemale beweisen); Jestli kto, ješto by jednoho z swey vuole před božejným člověkem ... rozlil jeho(!) krev 148b (von seynem uber mut); Petr mlynár... všech přátel manžělky(!) swe jest... odbyl od třetiny swe 96a1 (1515); (Oger) postúpil jest skrze naučení naše rolie swey 92b2 (1497); prišli sme od svey nevesty 7b (1451); To ne- muož swey dievky dět'om se dostati 112b (der [tail] mag der töchter kinder nicht geschehen[?]); Matěj Margetě, manželce swey zapsal sě jest tímto obyčejem 95a2 (1511); pro oblehčení duši swey 92a2 (1494); Co jmá Martin sestře sweg ... dáti 5b (1459); Petráš nás 616

Strana 617
prosil, že bychme jemu dali den na porazenie k swey(!) nevěstě a k swim(!) přietelóm 100a (1454); že jest Nikloš Polák Dorotě, ceře swey a vnukovi swe(m)u Martinovi tých L zlatých odbyl 99a (1453); O tom zboží, co jeden jmá v swe moci rok a den 141b (in seiner were); O tom, ktož v swe řeči nestojí 106b1, na swe ř. 136b (der an seynez vor sprechen wort nicht vor zicht); aby Mt. Kotrše swym bratróm řečeným z toho zboží dielu po smrti swey oddal 92a2 (1494); Přisúdili jsú ... Manželovi puol pruta rolí po swey(!) žeňe (m. jeho) 102a (1492); Dědina jest Manželovi dopřiela obydlení i sedení mezi sebú po swey(!) žeňe vlastňé dedictvie 102a (1492); přistúpil Matúš... v osobě swe vlastní 83a (1469); Mikuláš Nosko poručil jest mocně manželku swu a dietě swe k opravě a obraně... Martinovi masa- řovi..., bratru swemu strýčenému 83b1 (1464); Kateřina a Gedruda, sestry vlastní nebožtíka Štancle, swu při zúplna Mikulášovi jsú po- ručily 88b2 (1482); ta jměla jednu sirotu děvečku swu jménem Bar- boru 89b1 (1485); swu kvitancí udělal a napsal 85a2 (1472); Přistúpil Matúš Maňko i s synem swym v osobě swe vlastní před naši plnú radu a vyznal jest swym živým hlasem ... takto 83a1 (1469); Oršula měla jest z Paulem swym prvním mužem tři syny 2b1 (1460); Paní Alena, řečená Trmcová (s) swym zetěm Janem ... přistupovali jsú před nás 91b2 (1493); prišli... z Martinem swim synom 7b (1451); že jest přišel... Polák ... a cera jeho jménem Dorota a (s) synem swym jménem Martinem 98b1 (1453); Mistr Jan ... dobrovolně swym jazykem řekl 89b2 (1485); a protož von již jest svoboden a vláden statkem swym ... jako dobrý člověk 102b (1509); já mám (s) swim dosti činiti 12b (1462); to jmá swemu pánu za to odpoviedati... aneb před swym fojtem 145b (vor seym voyte); ten musí odpoviedati swym hrdlem 109b (Er můz do vor antworten umb seinen halz); Ktož němečsky neumí, odpovídá si swym jazykem 143a (noch seyner zunge); O božejným (-ém) člověku, který swu rukú bije 107b1, 148a (faust-, knütel slac); A jestli pak toho nemůže míti, tedy sám swu božbu toho odjide 148a (sebe samého, mit seynez selben eydez); že jest byl... Paul súkenník mezi námi (s) swu ženú, ménem Oršulú 2b1 (1460); Přistúpil ... z druhéj strany Matěj kováč, faš jeho, z Bar- ború malženkú swu 101a (1464); Přistúpil jest ... Šimek švec s Bar- ború, manželku swu 88a1 (1481); Pan Martin již psaný se paní swu... dal... dětom Polákovic... tři sta zlatých 87b1 (1479); Matěj Křepčík, spolusúsed náš, přistúpíce s Margetú manželkú swu 95a2 (1511); Ale 617

Strana 618
bez toho býti nemuož, že by hospodář s swu ženú sě nepopudil 90a1 (1485); Matej Kotrše z manželkú swu Annú jmenovanú 92a1 (1494); Umře-li pak onen swu smrtí anebo jinší smrtí 129a (Stirbet iener rechtez todez odir unrechtez); Což by jemu ukradeno ... bylo, k tomu má sáhnúti swu rukú 133a (do sol er sich czu zychen mit sein einez hant); Přistúpil jest... Michal Prchala i s swogi manželkú Katruší 101b (1468); Má swu (pravú) nohú koňovi na levú nohu napřed vstúpiti a má swogi levú rukú koňovi k pravému uchu sáhnúti 133a (mit seinem rechten fůzze... mit seiner linken hant); On obdrží swe peníze velmi lechčej než onen swe kupečství naň provésti může 122a (er behelt sein gelt); Jakub mlynář sestřence swe Janeka a Ondřeje ... také odbyl 100a (1455); Pane Petráši,, svobod' swe penieze 99a (1453); leč by pak měl tři lány swe 118a (dy seyn eygen seyn); Matěj... prosil jest nás, abychom diely mezi jím a sirot uboščíka Dure' Krepčíka, swych vnukóv přeslyšeli 92b1 (1494); Ondrúš.. Dorotu... zastupuje ode všech swych přátel i od swych dětí 85b1 (1473); Šokot ... učinil jest poručenstvie ze všech statkuov swych 93b2 (1507); Melicher starý ... poručenstvie při smrti s swych stat- kuov učinil a dětí swich rozdělenie 95a1 (1508); jmá pokoj jmieti od swich sestřencóv (s) otčisnú swu 7b (1457); Martin mlynář ... žádal jest nás, abychom jemu zapsali v meské knihy ujednánie a rozdělenie statkóv přátelóv a břatróv swych 92a2 (1493); dietě muož dobře v swych letech vystúpiti 115a (innen seinen iaren); (děti) dokadž by swych let dorostly 145a (biz sy czu iren iaren chumen seyn); jestli by také nebyl swych let právě dorostl t. (ist er auch nicht czu seynen iaren chumen); odemřelo(-li) by od dětí, což by v swich rocéch byly 131a (dy in iaren seyn) ; on by přimluvil swym haneblivě 137a (seynen [genôz]); což bych já mohl s její dobrú vuolí poručiti přáteluom swym 89b2 (1485); On nepotřebuje toho ... děliti s swymy bratry 144a (er darf ez nicht teylen mit den prudern); Krok Jiří (s) swymi sestrami 102b (1509); že jest on... dobře i (s) swu ženú i swymy dětmi zachoval sě jest 4b (1457); to jest Matej rečený swymi vlastními penízmi z cuzéj ruky vyplatil 92b1 (1494); manželka jeho vlastní po něm zuostala s swymi dětmi 88a2 (1481); Martin Polákovic i (s) swymy dědzmi jmá pokoj jmieti 7b (1457); fašové z malženkami swimy 101a (1464); a ona jest jemu svuobodivši (s) swimy sirotami vzdala (dům) 100b (1462); Právo ... ortelovalo jest ..., že jsau a zuostávají v té poctivosti, v které prvé byli, i z man- 618

Strana 619
želkami swemy, i z přátely kteremi koli 77a (1561); Fabián, rychtář z Hríčova, z bratry swemy zrušil jest freunk jarmarční 104a (1561); Ten by musil to opraviti swoymi(?) penězmi 112a (mit seinem fürgel- de); 112a (Chal. tu má svými p.); puol druhého sta zlatých mají mezi rukama swyma držeti a zachovati napřed psaným Štefanovi a Mel- chiorovi 82b1 (1468); A tak již psaný Vladař ten duom k swyma rukama přijal a ku poslušenství práva městského 87a2 (1479); Při- stúpili... Katruše Karlíková se dvěma swyma dievkoma 87a1 (1479); (Mikolaj) Agni Mytachrastinéj, sestře swie za jéj všecek diel dal 101b (1466); Martin ... jmá dáti Dorotě, sestřě swieg, sto zlatých 5b (1459); Mertuš Dorotě Kozákoviej, sestřě swieg ... položil 5b (1460); že jest byl Polák neboščík dal swie dievce, ménem Barboře, sto a 80 f. na diel 7b (1457); také sú dobrých dětí spolu dobyli i swie žité dobře i potcivě(!) spolu vědú 4b (1457); Dorota jest slíbila jemu sama za sě i za swie děti 5b (1460). svolovati, impf. Ale jestli že bych já tobě nát'isky(!) činil které neslušné, ... swolugi k tomu, že by toto zdávanie ... ničímž nebylo 90a1 (1485). svrchní, adj. Peněz já chotových nemám k placení, než teď máš statek zwrchni; pakliž tocho nedostanie (-ňe?), máš dobytek drobný i veliký a obilé v stodole, to sprodaj a lidem aby splatil 96a2 (1517). svrchu, adv. Ktož pokoj boří, teho mají právem popraviti tak, jak se swrchu píše 125a (also hy geredet ist); tomu se stane, jakož se swrchu píše 148a (alz vor gesprochen ist); jako swrchu psáno stojí 146b (alz do vor geschriben stet); polepší jeho, jako se swrchu pieše(!) 148a (er bestet mit dem vor geschriben recht); jakož (jak) sě swrchu píše 99a (1453), 95a2 (1508), 7b (1457); A potom po smrti swrchu jmenovaného On- druše 85b1 (1473); Swrchu jmenovaný pán pan Václav od S. Miku- láše etc. 85a2 (1472); I byl jest swrchu jmenovaný pan Václav jim na tu summu zůstal dlužen čtyři sta zlatých 84b2 (1470); Kterýmžto swrchu jmenovaní Martin a Uršula... ihned položili a dali 82b1 (1468); My swrchu psaný fojt i všechna rada swrchu menovaná vy- z(ná) vámy, že 4b (1459); My swrchu psaná rada 95a (1508), 6b (1463), 95b1 (1511); A to je nám swrchu psaným fojtovi a boženíkóm svedomo 99a (1453); Štefan Šokot, spolusúsed náš, povolajíce nás všech, radu swrchu psanú, ... učinil jest poručenstvie 93b2 (1507); Jestli by kto 619

Strana 620
chtěl to swrchu napsané sjednánie otce mého zrušiti 85b1 (1473); Potom jsu sě swrchu psaní Tomáš Třitsátník a Barbora, manželka jeho, tak zapsali, že 102b (1503); Jenž (zápis) jest psán dne i léta zwrchu psaného 77a (1561); My zwrchu psaní Peter Frulich a Peter Fivegher 7b (1451); Což kolvek my zjednáme s Szwrchu psaným Nik- lošem 7b (1451); Protož oni bratří jeho s zvrchu psaní jeho, Mar- tina... jeho nechávají v hospodvárstvie(!) 90b2 (1489); My ... kon- šalé města s swrchu psaného 100a (1455); Pak v tem ... my shuoru psaná rada uložili sme mezi swrchu psanými stranami provaz takový 92b2 (1497); Protož oni bratřé s (škrtl) zwrchu psaní... nechávají 90b2 (1489); Jakub mlynár swrchu řečený 100a (1455). Sýkora, f. jm. os.: Jacobus Caraz suis cum fratribus et sorore, Martino Sicora 6а (1460). syn, m. A mój syn tak praví 100a (1454); Martin, sin Polákóv 7b (1457); Martin, syn Polákóv 5b (1459); Gal, syn jeho vlastní 84b1 (1469); Byla sem v Sliesku u svého syna 100a (1454); ot narozenie syna Bo- žieho 85a1 (1477), 42b1 (1468); O rozdiele syna s otcem 106b1 (dez sunez); kteřížto... ptali jse(!) o Štefana, syna jeho 96b2 (1518); Vyznal, že jest Štefana, syna svého najstaršího, nebožtíka, s statku svého dostatečně... odbyl 96b2 (1518); A v tom jest šla do Slieska k svému Synowy staršiemu 100a (1454); Dorota Martinovi, Synowy svému, jest přivolila 5b (1459); ta sumpma, co jmá Martin sestře svéj a Synowy jéj dáti, udělá 5b (1460); Mertuš... položil... Synu jéj Martinovi 75 zlatých 5b (1460); Item Janovi, synu svému porúčím rolí vyšní a Jakubovi, synu svému, též sedění 97a1 (1518); dáváme duom svuoj ... synu našemu 84b1 (1469); Dá-li jeden muž svému synu šaty 144a (seym sune); Synu milý, teď tobě dávám rolú svú 99b (1454); Milý synu, jestliže mě chceš do smrti chovati, dobře 84b1 (1469); Jaňe, Synu milý ... a dále, Sinu milý, mám ješče otčizny... a dále Jaňe, Synu milý,... statek... tobě poručuji 96a2 (1517); O tom (tem) synowi, kteřýž ženu puojme 112b, 105a2 (Von dem sun); O synu, kteřýž nejmá odpov(ě)d dáti za otce 106b1, 134b (Von dem sun); O tem synu, kterémuž otec šaty dá 107a2, 144a (V. dem sune); A v tom šla jest za synem svým Hanzlem 88a2 (1481); má... Oger s synem hraditi 92b2 (1497); Katruše Karlíková se dvěma svýma dievkoma a svým synem Šimkem 87a1 (1479); cera jeho jménem 620

Strana 621
Dorota a Syne(m) svým, jménem Martinem 98b (1453); Nikloš Po- lák ... z Martinem svým synom ... učinili úplnú úmluvu z Niklošem Polákem i z jeho sine(m) Martinem 7b (1451); Umře-li ten muž a také ta žena, synowe, co jsú přirozeni jeho, oni vezmú ty rolé i to zbožie prvé než téj ženy synowe 115a (dez mannez süne ... der fra- wen sün); Šimon, Štefan, Melchior, synowe již jmenované paní... vyznali 82a2 (1468); fl. 4 aby jí Syno(v)e vydali společně... z druhú polovicí, fleky, aby se Syno(v)e rozdělili 97a1 (1518); Přistúpili před plinú radu naši: Martin, Ondrúš kováč, Janáč, Toman, Synowie Ja- kúbkovi, mlynáře 90b2 (1489); Tehdy Human, těch tří Synow děd 2b1 (1460); A ta paní Oršula měla jest ... tři syny 2b1 (1460); bu- de(-li) s ní (s ženou syn) míti syny 112b (gewinnet er süne bey ir) ; má své syny ... od zlého kusu... zachovati 140b (seyne süne halden); Mat. Oříško udělal poručenství mezi Syny svými a jinými přátely 97a1 (1518); aby statek jeho... svády mezi Syny a dcerami jeho nesplodil 96a2 (1517). synek, m. Milý Synku, nejsi ty mi již nic více za ty statky dlužen než šest zlat. 91a1 (1489). synóv, adj. Ta máti jest host v synowem erbu a syn v mateřiném erbu 113a (in dez sunez erbe). sžieti, pf., pokositi Který člověk druhému jeho žito sezne 119a (chorn absneydet). Š šacovánie, n., zajištování Tedy poručník má naň svědomím provésti prvé než ten ssaczowanij 146b (dy vestunge sol man über yn gezeugen, ee der saczunge). šacovati, impf. v zástavu dáti A jestli by pak umřel kuoň aneb který dobytek, což bylo ssaczowane, bez jeho viny, což ho pod sebú jměl, ukáže-li to, ... on toho nezaplatí 144b (daz saczunge ist). Viz i násl. heslo. šacuňk, m., zajištění Již slyšte o jednom muži, kterýž jest jal člověka zaručeného a před právo přinese a pýtají od něho ssaczunk a on poručenství odpoví, tedy poručník má naň svědomím provésti prvé než ten ssaczowani 146b (man der sacz über yn bit). 621

Strana 622
Šala, -e, m., jm. os. Matis Ssale 8a, 82a1, a2, 83b1 (1468-9); Mat. Ssala 101b. (1466); Matis Ssala 100b (1460); Matěj Ssala 101 (1464); inter Johannem Prophe- tam et Mathiam Ssalam 6b (1460). šanovati, impf., šetřiti Aby on v žádnéj zázrosti nebyl, jestli by on chtěl ssanowati proti právu 140a (ob er ir schonen wolde wider daz recht). šat, m., šaty, pl. O tem synu, kterémuž otec ssaty da 107a2, 144a (clayder); Dá-li jeden muž svému synu ssaty 144a (clayder); Najprvé k ní (zbroji ženské) přísluší: všeckny ssaty 114b (daz tůn ... alle weyblich chley- der); A také nemuož (žádný) obdržeti její těla ssaty vedlé(!) její erbu po jí (m. její) smrti, dokaždž by to mohl dosvědčiti, že 116a (chein enmach auch czu eigen behalden ir leipgezuk[!!], noch ir erbe noch irem tode, dyweil ...; libgezuc, libzucht, das, worauf die Witwe für ihren Lebensunterhalt sich „zieht“, angewiesen ist); Když člověk druhému pójčí neb založí koně, ssaty 129a (cleyder); A když jedno zboží erbuov zbude, od muže neb od ženy, ... toho člověka ssaty všední (jsou městského posla) 142a (dez mannez tegleich cleyder); Když ten čtitel(!) umře, tehdy svému pánu jeho najlepší kuoň jmá býti a jeho obecné ssaty eršpryštovi 145b (seyn teglich cleyder); Když jeden druhému puojčí kuoň aneb ssatuow 137a (kleider, v. nahoře); plátno, kteřéž řezáno jest ženám k ssatom 114b (zu frawen chleidern); (Tomáš a Barbora) jsú ty siroty ... vyplatili... a... otbyli ... i pe- nězmi f. XXVII i ssatami všeckými, což dobří lidé našli 102b (1503). ščápový, adj., ščap, štáp = prut, klacek, kyj Stane-li se tak, že jeden božejný člověk o bití ssczapowe anebo pěstí bití, ač poví to právu, tedy bude na to ortel: čtyři neděle má seděti za to v věži 148a (Geschit daz, daz eyn gesworen man umb eynen knütel slac odir umb eynen faust slac besagt eynen man mit urteil, vir wochen bestet er in eynem turm) ; Rod. pr.: palczhartslach. sčastný, ščast-, šťast-, adj. Každý ssczastny a slavný, kteřýž se boha bojí 140a (seliger). Ščávnica, -cč, Šť-, f., jm. míst. Martinus Mossancz, frater suus de Hossnycz, alias de Zawnycza 97b2 (1418). Ščávničský, Šťávn-, adj., jm. os. Takž ctihodný kněz Jiřík, v ty časy farář náš, a Mikuláš s svými 622

Strana 623
švagry s Sstiawniczkim a Michalem súkenníkem před nás na rad- hause těch sto zlatých jsú položili 95a1 (1508). ščít, št-, m. Než já mluviem o rytierském přirození a ne o těch, což přislúchají k městskému ssczytu 115b (Welich man von riters art nicht en ist, an dem czu stet dez her schildez teil, der leit hinter ym erbe czu nemene, wenn er stirbt). ščváti, štv-, impf. A pakli by jeden člověk vyhnal jeden zvěř v tom lesu a psi by za niem běželi, a on by nebyl trúbil róžkem, ani by psy ssczwal, nehřeší v tom 124a (so daz er nicht blaze, noch dy hunde nicht hecze). šedesát v. šestdesát šenkovati, impf. Bratři tvoi budúci haiptmany u mne zenkowali sú několiknásti beček vína 99a (1453). šerha, m., biřic O městkém poslu a sserhowi neb katu 141b (107a2 má jen: O měst- ském poslu), (Von dem vronen boten). Scherge. šerm, m. Ten ssierm mají jim právě děliti, jakož jsú najprvé k sobě (bojovníci) přišli 134a (Omyl v předl., chybný překlad: dy savme sol man yn ge- leich teilen, alz si erste zu samen chumen; W. 1, 4: Die sunne sal man in glîche teile). šest, num., f. Tedy ssest penězí má každý dáti za škodu 117b (sechs phenning); Bude-li jeden jat v zaspaném zlodějství, co by ssest peněz ukradl, za- padl šibenici 130a (mit sechz phennigen, er ist schuldich dez galgen) ; za ssest set zlatých 85a1 (1472); Matúš Maňko ... fojtovství žilin- ské ... prodal jest ... za summu zlatých Ssesth set zlatých a deset 83a1 (1469); Jan písař ... jmá... zaplatiti téj sirotě v summě sedm- desát a ssesth 83b2 (1469); ssest nedělí po třídsátstvu 127b (in sechz wochen); A také jmá to zjeviti a vyvolávati a držeti, neztráviti ssesth týdnuov 136a (sechz wochen); ten má míti ssest dobrých lidí 147b (sol haben sechs frumer man); Chce-li se on toho vyvésti, musí s ssesti dobrými lidmi 148a (mit VI mannen); A muože(-li) to provésti Ssest- mi poctivými lidmi 139a (mit sechs erhaften mannen); muože(-li) to dokázati ssestmi muži 139b (mit sechs mannen); A to bude svědšiti jeden muž sám sedmý s ssestmi muži 111b (mit sechs mannen); 623

Strana 624
přijde-li ten, co jemu přísluší, v ssesti nedělích 142a (in sechs wochen); tehdy purgmistr to jmá odmlúvati skrz ssesth nedělí 144b; jmá odmlú- vati za ssesth nedělí 144b (uber sechs wochen). še(st)desát, num. Ten propadne osud královský, to jest ssedesate šilinkův 124a (sechzig); Přes ssedesate let již přišel jest (člověk) do svých vyšších dní 147a (Über sechzig iar); Martin s Petrovec... i s panie Uršulú... dali... Štefanovi Kardošovi... Ssetdessat zlatých na ten svój dluh 86a2 (1475); Martin a Uršula, manželka jeho, na již jmenovanú summu Ssedesathe zlatých položili a dali 82b1 (1468). še(st)desátý, num. ord. Léta Páně tisícího petistého Ssedesateho prvního 77a (1561). šestý, num. ord. Po čtvrté..., Páté ..., Sseste, jest Michla Rájeckého (Sekula) chtěl bíti v jeho domu 3a2 (1460). šibenice, f. A pakliž by ta vina byla vyššie, tedy vinen jest ssybeniczy 129b (er ist schuldich dez galgen); Bude-li jeden jat v zaspaném zlodějství..., zapadl ssybeniczi 130a (er ist schuldich dez galgen); Ktož v noci rež krade, ten jest propadl ssybeniczy 142b (der ist schuldich dez galgen). šilink, m. A našli (-li) by u něho ssilink peněz falešných 135b (einen schilling phennig valscher); hříbě (platiti mají) za ssylink 119b (vor einen schilling); Jeho osud jest čtyři ssilinky 145b (vir schilling); Tu svini, kteráž prasce nadájí, pět ssylink (mají platiti) (mit fünf schillingen) Svobodný pacholek ten muož obdržeti o svůj nájem vedlé božby o pět ssylinkuow 131b (mak seyn verdynt lon behalden auf den heyligen umb fümf schilling); ten propadne třidseti ssylinkuow 132a (drey- zzich schilling); Co čtitel propadne osudu? To jest třidcet ssilinkuow 145b (dreizich schilling); Fojtů osud učiní osm ssylinkuow 108b (acht schilling); A propadne osud královský, to jest šedesáte ssylinkuw 124a (schillinge); Když by člověk byl v zlodějství popaden méň nežli tří ssy(li)nkuov 129b ([dy] minner denn dreyer schilling wert ist); má jemu platiti škodu vedlé práva a polepšiti třmi ssylinky 117b (mit dreyn schillingen). Šimek, Šimko, m., jm. os. Ssymek, vařínský fojt 98a (1468[?]); Ssimek švec 88a1 (1481); Barbo- ry, manželky Ssimka již psaného, ... již řečený Ssimek 88b1 (1481); 624

Strana 625
Ivaniš Propheta, Symek Hrň 85a2 (1473); muži mojimu Ssimkowi 88b1 (1481) — s jeho bratrem Ssimkem 91a2 (1493); svým synem Ssimkem 87a1 (1479); Simko 7a (1439[?1); Ssimko Hrň 83b1, 84b1 (1469), 86a1 (1468), Ssymko Hrň 84b2, Ssymko Hrňe 2b1 (1460); Mar- tin masař, Ssimko Hrně 101b (1466); Ssymko kramář a Ssimko Hrň 87a2 (1479) — posses. Šimkóv: Kordula ... přišla jest zasě k své dievce Barboře, Ssimkowe ženě 88a2 (1481). Šimon, m., jm. os. Ssimon, Štefan, Melchior, synové již jmenované paní 82a2 (1468). Šimonovic, m., jm. os. Niclos Symonowicz 4a2 (1424); Niclos Schimonowicz (-nouicz) 78a1, 78b1 (1422,—23). Šimunóv, adj. posses. Paní Oršula... položila dceřéj její Hedvice též osm desát a jeden (zlatý) i (s) Ssymunowym dielem 84b2 (1470). šířě, f. Pekarskú pec a svinský chlév, to má s' postaviti od stěny svého súseda ssyrzu na tři stúpěje 128b (dy schullen drey schuch weyt von dez nach-gepauren czaun sten). šíře v. šuřě široký, adj. Cesta královská má býti tak ssyroka, že jeden vuoz můž druhého po- minúti 124b (preit) — širocě, adv. Ten muž, čí byl dobytek, musí to platiti... tak ssyroce, zač ten dobytek stojí 117a (also verre, az... ander seyn vich wert ist; m. tolik); Já zapovídám jemu jeho právo tak ssyroce (...) 141a (Ich vor sage ym seyn recht... alzo weyt meinez herren hant ist); komp. šíře. A tak, že jsú spolu dokonali do- brovolně s vobojí strany, jakož to sserzie stojí napsáno v těchto kni- hách málo napřed 83b1 (1469). škoda, f. V téj zemi ... jsú stavové, skrze kteréžto stavy ... se sskody dějí veliké 8a (1468); Matěj ... moci bude a muož rybníky jím (kusem země) sobě opraviti i s tiem, což muož zhuoru přičiniti bez sskody lidské (škody lidem) 87a1 (1478); A toho škodného mosí s téj sskody vypra- viti, kteréj jej sskodie připravil 108a (er můz yn auch auz dem scha- den nemen, do er yn ein hot bracht); A ten jistý, co žaloval, jestli při- nese v sskodu tohoto, koho žaloval..., propadne osud 108a (bringet er in cheinen schaden); O tom, kteřýž sskodu činí 106b1 (schaden tut); 40 Slovník k Žilinské knize 625

Strana 626
O sskodach, co (ž) dobytek učiní(-nie) 105b1, 117a (Von dem schaden); tu sskodu má trpěti ten, čí jest ten dobytek 117a; A pakli by ten pes sskodu udělal 119a (Tut er aber schaden); aby ony (ženy) pravú pravdu pověděly na tem místě, kde se ta sskoda stala 126a (do der schaden ist geschehen); Jestli ony provedú tu sskodu vedlé božby, téj panně hned právo mají učiniti z toho 126a (beweren sy den schaden pey dem eyde); Ktož jeden druhému zemu nevědúci oře, tu jeho nepostihne žádná sskoda 137a (do volget cheyn wandel); tehdy jest téj sskody nevinen 144b (ist er an der tat unschuldik); nepřijde-li pak on na svú sskodu a stane sě jemu sskoda samému..., tehdy jmá tu sskodu platiti 138a (Chümt er auf seynen schaden nicht auz und ge- schicht ym schaden von ym selber... den schaden soll er gelden). škoditel, m. Ti hledají toho zrušitele pokoje a toho sskoditele 125b (dy sůchen vridprecher und den raub[!]). škoditi, impf. (Pes) má uvázán býti, aby žádnému nesskodil 119a (daz er nymant schade); O téj božbě, která (ž) nesskodi 105b2, 120b (der nicht en- schadet); To by dětóm nesskodilo nic vedlé práva 114a (iz schadet den kindern nicht zu irm recht); jestli škodu činie, to jemu nesskodi na jeho právě 119b (iz schadet ym czu seynem recht nicht); jí (ne- mocné ženě) nemá nic sskoditi na její božbě 123b (ir mak nicht brůch werden an iren eiden); My to vyřékáme, naše městské právo, že to jemu ani jeho ženě ani jeho dědóm! sskodyti nemóž na jich tci(!) 4b (1457); Potom sme naposledy ortelovali, aby... Gregorovi cti nic nesskodilo, ani ženě a mateři její 93b1 (1501); jemu na jeho cti nic nesskody 6b (1463); Právo ... ortelovalo jest jednu i druhú stranu takto, že to narčení Nesskodzi jednomu i druhému na poctivosti 77a (1561). škodný, adj. A ten jistý, co žaloval, jestli přinese v škodu tohoto, koho obžaloval, a bude-li tento sskodny zase postiehati škody svéj v právě světském, tedy ... toho sskodneho mosí s téj škody vypraviti..., leč pak aby cho(!) tento sskodny obraňoval byl od putovánie 108a (wirt er dar umb beclagt vor gerichte..., er můz yn auch auz dem schaden ne- men ... není v předloze; poškozený); A jestli by pak on (pacholek) uskočil a vzali by ten kuoň nebo voly (jsoucí ve škodě), anebo po- tvrdil by jeho o jistý kus sskodny a muož to přesvědšiti, ten muž, čí 626

Strana 627
byl dobytek, musí to platiti 117a (wirt aber der abentrunnik, werden dez mannez phert odir ochsen odir wo er yn [W. II, 40, 4: wagen] bestetikt mit der hanthaftigen tat, und mach man daz gezeugen, der man můz bezzern) zajal by je na škodě. školník, m., učitel, správce školy městské Před naši plnú radu... Martin masař ... a Jan, písař ... a Sskolnik náš... přistúpivše 83b2 (1469); Jan, písař a Sskolnik náš, ... jmá a dlužen jest položiti... zlatých 83b2 (1469); Osanna, manželka ne- božtíka Mikuláše, pojala a šla za muž za Jana, písaře a Sskolnika našeho městského 83b2 (1469). Škorně, m., jm. os. Ondrej, řečený Sskornie, spolusúsed náš 92b2 (1497). škubati v. skubati šlak, m., stopa Jestliž(e) by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti... aneb kdo koli jiný tím Sslakem by chtěl jíti, propadne na kostel žilinský f. 40 červených 77a (1561). šlechetný, adj. Martin písař ... a Sslechetna paní Uršila... vyznali jsú 82a2 (1468). šloséř, m., zámečník Najprv jest to Sekula udělal, že jest v naším městě Sloserzowy měšec ottrhl 3a2 (1460). Šokot, Šó-, Šuo-, m., jm. os. Štefan Ssokot, fojt žilinský 90a2 (1488); Jednačé téj věci zvrchu psa- néj byli... Ssokoth 102a (1481); Štefan Ssokot, spolusúsed náš 93b (1507); My Petr Polák, fojt,... Ivanyš Ssuokot, Andrej kováč 101a (1466) — posses. Šokotóv: Item Jirík, Michlóv syn, slúpil sestru sso- kotow (= vu) na slobotnéj cest'e 98a (1468 [?]). šoltýs, m. Zemře-li(!) erbové(!) ze zboží jednoho sedláka tři lány anebo pak méně, tehdy to zemře na ssoltysa 138b (Erstirbet eyn eigen erbloze von eym pauren drey huben... iz hort dem schultezen an). špán, m., obecní zřízenec; jm. os. Martin Span 2b (1403). špitál, m. A prvé napředřečený Melicher poručil na Spital fl. 50 95a2 (1508). šrank, m. O bojéch, co se v ssranczych bijí 112a (Von chemphen). 627

Strana 628
Štanc(e)1, m., jm. os. manželka nebožtíka Stanczle 88b2, 89a1 (1482); přátelé nebožtíka pana Stanczle 89a1 (1482). Šťávnický v. Ščávničský Štefan, m., jm. os. Sstephan Garaj 100b (1462); Sstephan Krok 84b2 (1470); Ssteffan Gardoš 92b2 (1497); Stephan Gardoš a Steph(a)n Šokot 94a1 (1507); Stefan Krok 93a2 (1501); mezi Gregorem... a Steffanem Dlúhošem 93a2 (1501). Štefkovský, adj., ze jm. os. A to také k paměti přivozujíc, žet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lúce Ssteffkowskey až k byčanskému chotáři 94b2 (1507). štráfati, impf., z něm. = nepřijmouti, neuznati, odvolati se z roz- sudku Kterýž člověk jest zaručený a před právo přinesený, ten nemuož straffat žádný ortel 146b (der mak cheyn urteyl gestraffen). štváti v. ščváti. šuba, f. kožich Paní Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi,... Lorencovi... 5 zlat. a 2 koně, 1 ssubu liští pošitú 89a1 (1482). šuřě, šíře, m., bratr ženin, švakr Vašéj milosti tajno není, kterak muoj ssurze Jakšo umřel jest... a tu sú statky ostaly, kteréž on měl, proto ... rád bych se já dově- děl..., kde sú ostaly, kteréž muoj ssurze Jakšo měl 86b1 (1477). Šváb, m., jm. nár. Každý člověk vnově přišlý ..., bud' Bavor, Sswab aneb Francúch 116a (beier, swobe oder francke); vezme se na staršího sswaba 127b (zücht sich an den eltern swaben); sswabowe berú dobře úžeru 127a (Dy swaben); Sswabowe lají ... dobře sami mezi sebú ortel v jejich přirození 127a (Dy swaben); To královstvie a Sswabi nikdy se ne- mohú zapříti na jich erbích 116a (di swaben); O Sswabich (-ych), kteří ortel lají 106a1, 127b (Dy swaben); — jm. os.: Sswab švec 99a (1453); Tehda je dával vinu Sswabowi Jakšovi o 70 zlatých 99b (1454); Martin Sswab 86a2 (1473); Swab 100a (1455). švábský, adj. O Sswabskem právě 106a1, 127a (Von der swaben recht); Trój hlavní kus právní obdrželi sú Sasové... Sswabske právo proti ženskému 628

Strana 629
propadnutí vině 127a (daz swebisch recht durch weybe missetat); Sswabske právo neoddílé se od saského práva 127b (schwebisch recht enczweyt sich nicht). švagr, m. Barbora... vyznala, že jest Petr Polák, fojt náš, Sswagr jéj... dal duom na rinku 101a (1464); Oni znamenavše, že toho domu nemohú . .. obdržeti, přejíc ho radše Sswagru svému Jiříkovi Vladařovi, který jich vlastní sestru Maruši řádně manželsky pojal, vzdali jemu ten duom 87a1 (1479); Smlúva se stala mezi Jiříkem Dobákem, mateři jeho i sswagrem jeho Janem Chocholem 95b2 (1513); A dále přikazuji tobě, aby ... dal... Hrehořovi s Vařína... a Ondřeji Duranovi Sswagrom svým po fl. 4 96a2 (1517); Lidé litujíce jedné i druhé strany a poňevadž (Nemec a Frátřík) Sswagrowe byli, na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); Jan Stáň Mikulášovi ... před radú peníze odručené jest odložil, kteréž on jest vzal a pozdvihel i Sswagrowe jeho 96b1 (1517); kněz Jiřík... a Mikuláš s svými Sswagry, ... jsú položili 95a1 (1508). švec, m. Matis Sswecz 98b2 (1453); matis Swecz 99a (1453); Jerolim sswecz 93a2 (1501); Toman Sswecz 95a1 (1508); Matěj swecz 86b1 (1477); Bartoš sswecz 101b (1468); Bartoš Sswiecz 101b (1466); Sswiecz 3a2 (1460), 4b (1457), 2b1 (1461), Swiecz 5b (1460), Matis, Michalko, Bartoš; u Martina Sewcze 99a (1453); postavil jest rukojmě... Bartoše ssewcze 84a1 (1469); A na to sú přizvali k sobe... dvú boženíkú, jménem Michala Prchalu a Matisa Sewcza... A to je nám svrchu psaným Michalovi Prchalovi a Matisovi Sewczowy svedomo 99a (1453); Stala se jest smlúva mezi Gregorem ssewczem ... a Štefanem 93a2 (1501). T -t, enkl. To-t sě jest stalo před námi úplnú radú 94a1 (1507); Milý synu, jest- liže mě chceš do smrti chovati, dobře; pakli nechceš, tak na to ne- tbám, anot tobě tvá čest 84b2 (1469); Ty vieš, zett já viec žádného d'étete, krome to jedno, nemám 90a2 (1488); vieš dobře, zet jsem já z očizny naší v Nedězi nic nevzal 83b1 (1469); Pakliž (třikrát byvše vyzváni) nevystúpí od nich (z rady), tedy mají tak býti po- 629

Strana 630
kázáni, zet se i jinší na nich kázati budú 132a (so sol man sy also straffen, daz dy andern do pey pilde nemen). tabla, tabule, f. Zákon, což pán buoh sám psal svými prsty na kamennú tablu 143b (in der staynen tafel); Zákona, což buoh dal Mojžíšovi na kamennéj tabuli na hoře Sinaji 143a (an der staineyne tafel). táhnúti, impf. Voly, co tahnu, dvanástmi šilinky (má zaplatiti) 119b (czuch ochsen); ten kuoň, co tahne 119b (daz reytphert); Kteřýž člověk do cizích zemí tahne po kupečstvie 139a (Welch man seyn bet vart varen wil oder in ander lant noch seyner chaufmanschacz); když chce z země tahnuti 140a (daz eyn man bete vart); A v tom jest Zandr tahel z pánem na vojnu 99a (1453); má tím choditi a tahnuti k tomu, k če- muž právo jmá 143a (sol... czyhen do mit, do er czu recht hot); může tahnuti jejich erb k sobě 146b (špatný překlad: gezeugen[!] erbe czu ym); Jeden jinší člověk muož dobře tahnuti k jeho ruky malování svú božbú 137a (zu seinem hant gemal czyhen mit seym eyde); táhnúti sě: A pakli se tahne na svědomí přísežné sám třetí zachovalými dobrými lidmi 130b (dar ezu zeucht auf den heiligen selb dritte); Ktož pak kuoň má v svéj moci ... a tahne se na svého jistinníka, že ho jest kúpil za své věrné zboží 133a (zeucht er sich an seynen geweren). tajiti, impf., v tajnosti chovati Ktož tak zase pýtá, což jest přič dal anebo... prodal zjevňe a tagi téj kúpě, aneb což onen dal jest, což pod sebú má, může to obdržeti 129b (vorchauft hat an varender habe und laukent [= leugnen, wi- derrufen] er dez chaufunge odir der gabe). tajný, adj. Jakož vašéj milosti tayno není 86b1 (1477); O núzi a o tayne úžeře 107b1, 146b (Von heymsuche); Núze a dlúhá tayna úžera, ta jmá býti přesvědčena sám sedm 145b (Not und lange heymsuche); O tay- nem hledání domu člověčího 107b1, 147b (Von heymsucht einez mannez); Jestli ... ten tayny lúpež bude přesvědčen 147b (dy heym- suchunge); pravíce, že pravě tayny hledačé tu byli 147b (daz ware heymsuchunge sey geschen); — tajně, adv.: A pakli Žid jinší kusy kúpí taynie a kradmě ve dne v uzavřeném domě 120b (unvorholen und vorstolen); Jestli by člověk jeden násilím v svém domu taynie shledán byl 147b (heymsuchunge geschicht); Jestli postúpí jeden 630

Strana 631
člověk před druhým, což ho taynie hledá v noci nebo ve dne 126a (mit heimsuchen nachtz odir tagez). tak, adv. A tak sě súdíc, s práva krupinského tak bylo potom vyřknuto 93a2 (1501); A tak Gregor zase sě na právo dal a s ním sě súdil 93b1 (1501); Mikuláš jměl jest list pod pečetí městskú z Svídnice, ... kte- rýž tak zní, ... že by on Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati, a tak, což by jemu (se) zdálo, k najlepšiemu obrátiti, jako by tu samy osobně postaveny byly 88b2 (1482); Ti dva sú tak vyznali před námi 98b1 (1453); Jsú ty siroty ... vyplatili... tak, jakž dobří lidé ... jim při- jednali 102b (1503); že jest Nikloš Polák... dal zetovi svému... a svéj dévce zboží svého ... tak..., že by ta summa peňez byla na jeho i na jéj d'él, tak, jako jinšiemu d'ét'eti 7b (1451); Item... (Se- kula) jest jednéj ženě ... násilé udělal tak, jakož on věděl 3a2 (1460); A to stálo tak dlúho a nešlo k právu 100a (1454); aby ti ... nikda nechtěli se o takové veci pokušovat..., pretože se jim tak lehce to pominulo 104a (1561); Martin a Uršula... ty najposlednější pe- níze ... mají mezi rukama svýma držeti a zachovati... Štefanovi a Melicharovi tak dlúho a pokavadž k rozumnému věku a k člo- věčství přišli by 82b1 (1468); I stálo jest tak dlúho, že (= až) jeden s těch sirot... jest byl mezi nás přišel 2b1 (1460); Vydávej mňe nebo i ženě mojí po málu tak, abych já nebo žena má živi bychom mohli býti podlé vás. A tak potom žena Turského umřela jest 91a (1489); Synu milý, statek malý i věliký tobě poručuji mocně tak, aby jím vládal a hospodářem byl 97b1 (1511); Petr, mlynář mlýnu nišího, všech přátel manžělky své jest... docela odbyl od třetiny své: takzie žádný na té třetině mlýna... nemá nic povostaveného 96a1 (1515); A my ... prodali sme jemu to jisté sedlisko ... k posta- vení sladovně za dva zlatá tak, že by odbýval od téj sladovně puol pruta dluhu spravedlivého 89a2 (1482); A nemohl (-li) by pak tak přesvědšiti, jakž právo jest, on proto vyhrá prvú žalobu 111a; to musí... zbožiti, jest-li se to tak stalo 122b (ob dy sache also ist ge- want); vzal od něho tak mnoho, že nemuož horšího býti 132a (alz vil, daz ez nicht erger ist); jmá tých dětí zboží opatřiti ... tak daleko, až samy moci budú rozuměti k svému zboží 145b (also lange, biz daz si sich vorsten mügen); to muož obdržeti... tak daleko, jakož onen die, že nejest dlužen sám 140b (alz verre, alz gener sprichet, er sey iz unschuldich allein); Jak hluboko kterého člověka ranie v jeho 631

Strana 632
údě, tak těžce jeho má polepšiti 109a (alz dikke sol man ym bezzern); Tedy on má polepšiti a popraviti tak, jakož by byl to (dobytek) zajal 117b (so můz er bezzern..., alz iz gephendet were); byla (-li) by (žena) tak nemocná, že by nemohla státi 123b (so chrank); nám v tom úplnú moc dali, abychom tak opatřili, aby ty peníze věčitě tak trvaly, jak sě svrchu píše 95a1 (1508). také, adv. Umře(-li) ten muž a take ta žena 115a (und auch di frawe); O po- cestných lidech, hospodářích i take hostech 106b2, 138a (und auch); Take má dáno býti tým erbovníkóm, což sú dlužni zůstali tomu člo- věku umrlému 123b (Man sol auch den erben geben); A to má býti přivolenie take toho kraje pána 108b (Auch sol er den ban dez lan- dez herren haben); A to take každému má se státi o jisté dluhy 143b (Daz selbe sol man auch tun); Ten hospodář má zůstati bez škody i take všickni sedláci 139a (und auch dy gepauren alle); a jestli při- nese jeden druhého v škodu a bude potem obžalovaný, dobude na něm svuoj osud a rychtár take 108b (und der richter sein gewette); Vyznávámy ..., že jsú před naši radu přistúpivši(!) opatrný muž Mertuš Polákovic a ctná paní Dorota Kozáková, sestra jeho, i take Martin, syn jéj, i vyznali sú 5b (1459); prišli jesú pred nás Peter Frulych z Bélska a Peter Fywegher take z Béls(k) a 7b (1461); Jirík ... stával na nás ... Item Solihrách take na cestách lúpil naše súsety 98a (1468[?1); Item dále take vyznáváme, že přistúpili jsú jednačé 102 (1492); A v tom skrze přivolení naše přistúpili jsú před nás opatrní mužé Mat'ej Veliký, končel města našeho, take Šimko Hrň a Mat'ej Polský. 91b2 (1493); A všickí ti pře(d)menovanie(!) pustili na ty dobřé lidi i take menovaná paní Barbora 90b1 (1488); Item Take co se dotýče Pecha(?), pastorka mého, očiznu sem jemu vy- platil 95b1 (1511). takéž, adv. Když by bratří anebo jinší lidé své zboží spůlu měli a polepšovali by to zboží, který by ten dobrý bratr byl, což pomohl dobývati, bylo by všech polepšení; takéž jest jinším (lidem) tím kusem (týmž způ- sobem) 126b; A cožkolvěk jinší dobří lidé ... od jinších sladoven... budú odbývati, takež i on Melchior dlužen bude a jest platiti a od- bývati 89a2 (1482). takový, adj. Kdež se takowa smlúva stala 111b (so ein sune); Když se dva ra- 632

Strana 633
níta... a přídú před právo a budú žalovati, tedy takowe jest to právo tomu, ktož s nožem bojoval 110a (clagen und wirt champh gelobt, do dem mit dem mezzer get ez an den halz); Ktož hospodu dá člověku podezřenému... Pakliž by o něm věděl, že jest takowy, propadne osud 131a (weiz er iz aber); A jestli by takowe věci za- mlčány byly v tridseti rocích a dnech, nic jináče 115b (an eigen und an höven mach sich der Sach[se] vor swigen innen dreizzich iaren und tagen und ee nicht); Takowe právo má býti hostinskému člověka proti božejníkovi 139a (Daz selbe sol man eym gast tun czu dem purger); má jeho nechati... v takowey míře, že 121b (in so getaner hafte); Sedláčí mistr, ten muože dobře svědšiti a přesvědšiti sedláka v svém právě na rychtářovém miestě o takowy kus, který se stal(!) 116b (umb so getan sache; přeložil vlastně dvakrát, so ge- tan = solche, a getan ještě znova, špatně = který se stal[!]); Na kterýchžto (knihách) ty, Žide, tomuto křestanu božiti se máš pro takowy dluh 143a (umb getane schult); Špatně přeložil: Ktož tak má platiti penieze neb stříbro ... tak czynicz stříbro za peníze, vedlé kteréhožto slibu on platiti má (na okraji: jakž ten člo[vě]k slíbil) 120b (So getan silber umb[!] [m. und] phènnige, alz der man gelobt, also sol er gelden = Takovým stříbrem a takovými penězi má platiti); a (když) to jest dobytek takowy, ješto jeho nemůž zajíti (ruk. za- gigi) 117a (dy man nicht gephenden mak); Takowa (macecha) proti dítkám přirozeným dílu třetího nezaslúží 114b (pozd. příp.); (Katruše se synem švakru Jiříkovi) vzdali jemu ten duom ... mocně před námi, a to takowu příčinú a měrú, aby ... 18 zl. zaplatil 87a2 (1479); Stala se jest smlúva ... takowa, že 87b2 (1479); A rok vostatním pe- nězuom jim takowy jest puojčen, aby totiž na den svatého Jana... 45 zlatých zlata položiti(!) mají(!) 82b1 (1468); Pak v tem my shuoru psaná rada uložili sme mezi svrchu psanými stranami provaz takowy: Kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela... tehda aby propadla na město deset zlatých 92b1 (1468); ti všickni a takowi zápisové mají umořeni býti 83a1 (1469); aby ti ... nikda nechteli se o takowe veci pokušovat 104a (1561); Nad to pro uvarování ta- kowych řečí a potržek na poctivosti závazek viny jest mezi nimi postaven, aby 77a (1561). takto, adv. Po odprošení tom právo ... ortelovalo jest jednu i druhú stranu takto 77a (1561); Jeronim Chrapko, Mistr And(re)as jich sú pojednali 633

Strana 634
takto: že by Mistr Jan dal 89b2 (1485); Kterýžto (testament) pro lepší pamět v knihy tyto našě městké dali sme zapsati slovo od slova takto 97a1 (1518); leč by jeho slib takto stál 120b (ir gelübde ste den also); Když... ten rušitel pokoje rokován bude před právo ... tedy má řéci takto 131b (so spreche er so); ten si řeče takto 131b (der spreche also); tedy žaloba má takto býti 132b (do sol dy clag sust gen). taký, adj. S takymi svědky nemuož člověk žádného v osud přivésti 129b (mit sulchem gezeuge); Na něm má býti kázeň jako na takem, co pokoj boří 140a (man sol über yn richten, alz über eynen vrideprecher); Který člověk obecný súseda svého obžaluje na právě duchovniem pro dlhy anebo pro taky kus 108a (beclagt umb so ge- tane schulde); aby manželka tvá toho domu žádnému neprodala, než vedlé našeho vedomí a přivolení; jestliže by pak komu takemu chtěla prodati aneb prodala, tehdy aby město jí... odložilo 92а2 (1494). takýto, adj. (Pan Martin) ten statek svobodný od nich (pastorků) přijel a oni jemu od sebe i od každého svého přítele osvobodili... a to takuto výměnkú 87b1 (1479). takž, adv. A my takz davše jim ruku v ruku sme jich zmeřili 93b1 (1501); Takz ctihodný kněz Jiřík... a Mikuláš ... před nás na radhause těch sto zlatých jsú položili 95a1 (1508). tam, adv. Kordule ... pobravši peníze šla jest do Polsky a tam ty peníze ztrá- vila 88a2 (1481); A v tom jest Zandr táhel z pánem na vojnu... a v tom tam umřel. A tam jedúce na tu vojnu, ostavil jest byl Petráše ... miesto sebe 99a (1453); A v tom jest ubožčík Zander ssvrchu psaný tam na téj vojňe umřel 99b (1453); Bude-li najdeno v jednoho člo- věka domě zlodějství..., kteréž by zlodějství tam lúčeno bylo 130a (dy do eyn geworfen ist); Nemá nic z bořeného od dřeva neb od kamene odtad vézti (westi) ani nic, což jest tu (na tvrzi), leč by bylo zlodějsky tam vezeno 143a (iz en sey raubleich dorauf gefürt); Bu- de-li v tom přesvědčen, tehdy udělají jemu i jináče(!) a sadí ho tam, že musí rok a den tu býti 145a (man tut yn wol anderwayt[!] in dy echte[!] und můz iar und tag dar inne seyn). tbáti, impf. Milý synu, jestliže mě chceš do smrti chovati, dobře; pakli nechceš, 634

Strana 635
tak na to netbám 84b1 (1469); jestli po prvé kázaný nedba poslušen býti 149a (ist daz er czu dem ersten eyn heyzzen vor chompt). téci, impf. Jestli s kterého člověka střechy by kapalo na súseda a teklo by jemu do chyše 128b; A která by voda tekla videkem, ta jest obecná ku poživení každému 136a (welch wazzer strâmes vluzzet). teď, adv., tu, zde; nyní Ted stojí Emrych (Einrich[?]) 142b (Hie stet Heynreich); Milí páni, račte slyšeti, že ted já své zbožie... porúčiem Aronovi 101b (1468); Mistr Jan... svým jazykem řekl: Milí páni, ted já nemám zde žád- ných přátel, než 89b2 (1485); A ted já vzdávám ... své ženě, což- kolvěk jmám t.; peněz já chotových nemám k placení, než ted máš kolvěk jmám t.; peněz já chotových nemám k placení, než ted máš statek zvrchní 96a2 (1517); tak sme jemu mluvili, že ted ta vdova paní Žofia prodává dóm 12b (1462); Milá ženo Barboro, ted já tebe opytuji před pány staršími, aby pověděla 88b1 (1481); to jmáme, což nám pán buch všemohúcí dopomohl se dorobiti, mně a ted muži mojimu Šimkovi t.; A protož, milí páni, račte věděti, že teď stojíc před Vaší milostí dobrovolně... (porúčím) t.; a tied tobe porúčém před tými dobřými lidmi 70 zlatých 90a2 (1488); Daj jemu pokoj, tet máte penieze na dóm v Prividi 2b1 (1460); Milí páni, ted sem dal Švábovi dóm svój za jeho dóm a přidal mi 40 zlatých hotových, jakož jich ted před sebú vidíte 100a (1454); Synu milí, ted tobě dávám rolú svú, kterúž 99b (1454); Tomáš a syn jeho Gal pověděli řkúce, že my teď dali jsme i dáváme mocně duom svuoj ... Štefa- novi, synu našemu tak, že 84b1 (1469). teda, adv. Jestli by kto chtěl to svrchu napsané sjednánie otce jeho zrušiti, z jeho kterých přátel. Teda on slibuje... před právem všecko za- stúpiti 85b1 (1473); Ale po smrti jeho vuona to zrušila, ani v těm stála, Teda usadili na to ty dobřé lidi, testamentáře 90a2 (1488). tedy, adv. Přistúpil z jedné st(r)any Jan Komář, z druhé strany paní Hedvika, z třetcí strany Šimek z Providie, Tedy ona paní Oršula... položila před řadu(!) peníze, diel... Tedy rada optala jich najprv Jana Ko- máře a dcery její Hedviky spuolem: Odbyla-li vás máti vaše? Tehdy oni vyznali jsú 84b2 (1470); Chce-li jemu poznati, dobře; pakli ne- chce, tedy chce jeho přemoci 142b (wil er dez nicht, er wil yn über 635

Strana 636
winden); Tedy optají jeho samého sedmého 141a (so vindet man ym selb sibende); A pakli by ten úterý přišel v den sváteční, tedy muož tu věc konati na ten den 108b (so mag er); Když fojt doma nejest a stane se bezprávie komu, tedy božejníci mají voliti rychtáre na jistý den 108b (so süllen... chisen); A bude-li tento škodný zase postíhati škody svéj v právě světském, tedy napřed rychtářovi pro- padne osud 108a; Když by jeden člověk raněn byl a jeho věc by stála přes noc, tedy vinného mají súditi na najbližší súd 110a (man sol teidingen); A když jest ten pokoj na něm zrušil, tedy on jeho viděl z očú v oči 142b (do er den vride an ym gebrach, do sach er selber yn selben); leč by mu prvé nechtěli práva pomoci, tedy muož svobodně tu žalovati, kdež muože práva požiti 108b (so mag er wol clagen); Kteráž by žena anebo dievka nátisk měla, tedy nemá žádnú ženu zalúčiti 116b (do sol man chein weip vor werfen). tehda, adv. Kteráž by kolvěk strana toto naše sjednání nedržela, ... tehda aby propadla na město dest zlatých 92b2 (1497); Tehda jest řekl Kršnek, úředník 99a (1453); Když Petráš ... zvěděl, že jest umřel, tehda sáhel v jeho i v ubožčíka Blaška zbožie t.; Tehda po jeho smrti pan Pangrác se dovedoval, u koho by Zandrovy penieze (byly) t.; A když to spuščeno bylo na dobřé lidi, tehda ze třech stran postavili sú čtyř a čtyř lidí 102a (1481); Tehda v jeden čas přišel před nás z Švá- bem ... Tehda Šváb řekl 100a (1454); Tehda po smrti Zandrovéj při- zvali sme Petráše t. tehdy, adv. Jestliže by Manžel kdy prodával ten puol pruta rolí, tehdy aby ty siroty mely přístup k odehnání 102a (1492); pakli (by) zasě ty siroty predávaly ..., tehdi aby Manžel mel prístup slobodný k odehnání t.; V Bytči měli jsú jednoho lotra na smrt vésti a ten sě ... zeznal, že by Štefanovi... peníze byl někdy pobral. Tehdy Gregor to slyšíc hned sě jest do Bytče bral 93b1 (1501); My zhuoru psaná rada optali sme jmenovaného Jiříka Krále, jestliže by sě jemu dosti učinilo...? Tehdy on svú dobrú vuolí zeznal ..., že dosti sě mňe stalo 91b2 (1493); Ukradli jsú ... Štefanovi něco peněz, a on to byl řekl na Martu... Tehdy Marta vedlé práva našeho u vězení jest seděla i na řetězi ji vodili 93a2 (1501); A jestliže (by) pán buoh smrt na Arona dopustil a děti po jeho smrti zuostaly by, tehdy to zbožie zase mně a jeho dětem má býti... to hospodářství 101b (1468); Tehdy když jest ne- 636

Strana 637
božtík Mikuláš Nosko umřel, potom Martin masar opatroval jest (Osannu a její dítě) 83b2 (1469); Tehdy sme my řekli... Tehdy právo dalo 100a (1454); Tehdy Mikuláš Nosko a bratr jeho Ondrúš... vo děditství své ... mezi sebú tak jsú dokonali 82b2 (1469); všecko jiné zbožie kterým kolvěk jménem jmenované, tehdy na ně příslu- šejíce ... prodali 82b1 (1468); My Matěj Kotrše, fojt Tehdy v Žilině 89b1 (1485); Melchior, tehdy spolusúsed a spolubratr náš, přistu- poval jest několikrát přede všecku obec spolu sebranú 89a2 (1482); Muož(-li) to osvědšiti, tehdy onenno stratil všicku při 110a; A jestli by onenno nepřišel, tehdy jeho po čtvrtýkrát dobude 109b (er vor- festetym); A jestliže ten (bojovník) ... žádal by toho od něho dřeva tehdy ten přihledač nejmá toho učiniti bez přivolení svého rychtáře 134a (dez selben sol er nicht tun); A jestli by to zamlčel těch tří kusuov a nežaloval by, tehdy ztratil by svú při 134a (so verleuzet er seinen champh); Tehdy onenno prosí sobě od práva, aby jemu to zajistil, na tu žalobu. Tehdy rychtář jmá jich zaručiti. Tehdy musí jemu státi boje 134a (So bit iener einen rechten geweren über dy clage, dy sol man tun. So ym dy gewere getan ist, so můz er ym champhez gesten). těhotný, adj. O tiehotnych ženách, kteréž živé děti nesú 144b (Von swangern frauwen). tele, n. (Má zaplatiti) baránka za čtyři peníze a tele za šest 119b (daz kalp vor sechse). tělesenstvie, n. Ten den vstúpil (náš pan buoh) v svém tielesenstwi na nebesa 124b (Dez taggez auch vürt er unser menshayt czu himmel). tělesný, adj. Tedy stratila obě čésti, vlastné i tielesnu potřebu 116a (sy hot beide, eigen und leipgezeug doran vorlorn). tělo, n. A bude (li) to dítě vidíno od lidí tak veliké, že by jedné tielo mělo 116b (gesehen also groz, daz ez leiphaft ist gewesen); aby zahynul na svéj duši i na svém tiele 143a (na deynem leybe); Ranil mne a oblúpil tielo mé i zboží 132b (beraubet leybez und gutez); Bude-li jeden muž vedlé práva od ženy svéj rozlúčen, avšak ona obdrží její tiela svědommie(!), což jest on jí dal svoji jistotu 113b (sy beheldet 637

Strana 638
ir leibgezeug[!]); přislúchá k temu mužovi, k jeho polepšení napřed kuoň osedlaný a jeho všickna zbroje k jeho tielu 115a (sein harnasch czu einez mannez leibe); Jako sem počal murovati a opravovati kostel Božího Tiela 91a1 (1489); Melicher poručil na špitál fl. 50 a na kostel buožieho tiela f. 10 95a2 (1508); Léta Páňe 1561 den Božího Tiela Fa- bián... zrušil jest freunk jarmarčný 104a (1561). ten, zájm. Tak tobě buoh pomoz, ten buoh, kteřýž nebe i zemi stvořil 143a (daz dir got so helfe, der got, der hymel und erd geschaffen hot); který by ten dobrý bratr byl, což pomohl dobývati 126b; V Bytči měli jsú jednoho lotra na smrt vésti a ten sě před nimi zeznal, že ... peníze byl někdy pobral 93b1 (1501); Katruše ... nám oznámila, že ten duom její karlíkovský má ... na cizie ruce přijíti 87a1 (1479); Tehdy Gregor . .. svědomie na tu řeč, co jest ten lotr mluvil, list pod pečetí byčanskú jest přinesl 93b1 (1501); Bylo-li (by) pak tak, že by jinší člověk ten mier zrušil, ten by musil to opraviti svými penězmi, to jest o tu ránu anebo o smrt 112a (Were iz also, daz ein ander man breche, der můz bezzern mit seinem für gelde, daz ist umb dy wunde [mezera v před- loze] und umb den totslak); Jestli by přišel ten kus, že by 108a; ten má míti šest dobrých lidí 147b (der sol haben sechs frůmer man); Petr Polák ... z Nikušem ... zmlúvu udělal, že za ten diel otčišny, kterýž jide na Hadvigu, malženku Nikušovu a na tu dievku..., kterúž jmá z Hadvikú ... jmá sto zlatých dáti a již jest jemu na ten diel dal XXXti zlatých 101a (1464); mají to ten den dokonati 139b (dez selben tagez); ten pán... má pacholku ten den zaplatiti 131b (sol ez dem chnecht gelden dez selben tagez); rány, které se ten den staly a uká- zány sú 142a (dy dez selben tagez beweyset sint); ten dlžník musí takový dlh ten den položiti 121a (dez selben tagez); Jestli by ten toho domu hospodář toho hledače domu z božejníkem mohl přesvěd- čit 147b (ist daz der selbe hauzwirt seyn hauz schuchung); ti nemohú dáti věna svým ženám, než ten lepší kuoň 113a (daz peste phert); ten kuoň jezdečský ... ten má platiti jedním funtem 119b (daz reyt- phert, daz); vyhrá na něm i právo, krom toho, jestli by rány oběma smrtelné byly 110a (an ob); ten má míti šest dobrých lidí ... a jestli ti lidé i s ním božbu vésti budú..., kteří sú násilníci toho domu, tedy sú oni propadli... svá hrdla 147b (ist daz dy nemlichen leute... dy an streyter dez nemleychen hauzez seynt bestanden); on nepo- třebuje toho zase vrátiti 144a (er darf dez nicht teylen..., noch 638

Strana 639
seynez vater herren wider geben); Jestli prvé umře žena nežli muž aneb toho muže máti 113a (dez mannez můter); O dluze po smrti toho člověka 106a1, 123b (noch dez mannez tode); a přišel by onen, co prvé onoho ranil svévolně a ten první raněný žaloval by toho dne ten hlavní skutek 111a (iener claget dez selben tages in der hanthaften tat); Štefan Gardoš, z buožieho povolení s toho sveta zešlý 94b1 (1507); narčení ..., kteréž Jan Frátrík učinil jest na Nemce Jana, toho času fojta, 77a (1561); A manželka, také i dietě... v statku... i v domu... i ve všem k tomu příslušejícím toho času, má též s po- kojem ... zuostati 82b2 (1469); Jestliže by který ... umřel, tehdy jmá Jan písař na miesto toho postaviti ... jinšieho dobrého člověka 84a2 (1469); A bratří jeho nechtěli sú bez toho býti, než aby věděli, což by jmělo býti na sirotu s tiech statkuov 89b1 (1485); Ale bez toho býti nemuož, že by hospodář s svú ženú sě nepopudil 90a1 (1485); teď máš statek zvrchní; pakliž tocho nedostanie(!), máš dobytek 96a2 (1517); Jan Frátrík, jsauc před právem postavený ... toho dovésti nemohel 77a (1561); Pakli (bychva) oba dva sešla s toho světa, tehdy 88b1 (1481); Matěj ... za Abrahama, fojta teho času, jest s ní ujednal a při tom sjednání teho statku beli(!) sú při tom dobřie lidie 95b1 (1511); Teho mají opraviti s půl platem 109a (man můz ym bezzern); A oni... jeho ze všeho vysvobodili s teho 90b1 (1488); ty strany jednostajňe k te(m)u vuoli dobrú daly 90b1 (1488); K tomu mistr Jan řekl 90a1 (1485); Slíbil jest také Martin masar zastúpiti... Jana písaře od každého, ktožby proti tomu zjednání anebo na tu očiznu sahati chtěl 84a2 (1469); Tedy přislúchá k te(m)u mužovi k jeho po- lepšení napřed kuoň osedlaný ... a k to (m)u ubrus, ručník 115a (do gehört czu dez mannez beste[!] örse und phert gesatelt und sein harnasch czu einez mannez leibe); O tom, ktož své právo zhrdá 106a1, O tem, ktož... 127a (Von dem, der seyn recht vor smehet); O tom zboží, co jeden jmá v své moci rok a den 106a1, O tem zb. 128a (Von dem gute); O tom, ktož práva běhá 106a1, O tem, ktož 128a (Von dem der daz gerichte vleucht); O tom, ktož pokoj ruší 106b1, 133b (Von vrid precher); O tom, ktož božejníka laje 106a2, O tem, ktož 132a (Von dem, der); Jestli by přišel ten kus, že by božej- níci v tem jeho chtěli obtiežiti 108a; pakliž jemu bylo(!) na tem svedomí který nedostatek 122a (Wirt ym aber an dem[!] geweren brůch); na tem zboží 122a (an dem gute); aby v tom ve všeckém statku ... moc a vládu jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481); 639

Strana 640
aby ty manželce mojí Osanně ... po smrti mojí pokoj dal v tom, což já jmám a což jsem sobě dobyl 83b1 (1469); Protož chceš-li na tiem přestat, aby mňe před nimi... povědela 90a2 (1488); a na tiem jěst (!) zóstala t.; Ale po smrti jeho vuona to zrušila ani v tiem stála t.; ty strany ... na tiem zóstaly. A v tiem pro věčí pevnost přistúpily všicky ty strany před pilnú radu naši t. — adv. v tom, v tem; V tom Jan Gardoš mezi sebú... umluvili, že 87b2 (1479); V tom jest jest Blažek umřel 100a (1454); A v tom Zander také umřel t.; A v tom Petráš nás prosil, že bychme t.; A v tom sme my jim uložili den k právu t.; A v tom obě straně chodily na porazenie do Krupiny 93b1 (1501); Pak v tem my shuoru psaná rada uložili sme mezi... stra- nami provaz takový 92b2 (1497); a v tem jest Paul súkenník umřel 2b1 (1460); a v tem ona z mužem svým Seginem dóm svój Niklíkovi prodala t.; Když by se stalo, že by ... na jednoho vskočil... a v tem by jeho ranil 109b; a umře-li v tem otec, on nepotřebuje toho zase vrátiti 144a (Stirbet under dez seyn vater); Jestli její život(!) toho pomohl dorobiti a v tem umřel jest on, tedy ona vezme všeho polovici 117a (špatný překlad: Ist daz ir leipgezuch, do dy speise inne erstor- ben ist, so nimpt si); Žádný božejný člověk nepotřebuje své ruky malování dokazovat ani v tom své přietele jmenovati 137a (noch seyn vir[!] anen nennen); A jestli by ušel v tom anebo by se kterak toho vězenie zbavil bez jeho vuole 121b (Entlauft er ym); Jeho syn nenie mocen toho nechati, leč by bylo to v tem, že by jemu bylo pak slíbeno aneb zaručeno 144a (seyn sun ist nicht phlichtik czu lazzen, er en[!] habe iz selbe gelobt); ona má pri tom[!] zóstati a na tem dosti meti 7b (1451); A potom v roce a v tem dni přišel-li by 128a (in dem iar und tag); že sě paní Dorota z Martinem, bratrem jéj dobrovolňe sami mezi sebú umluvili tiem obyčejem 5b (1459); sú zmluvili před námi tiem obyčejem 7b (1457); A v tiem jednání oni sú tijm obyčejem v dobřý konec přivedli 90b1 (1488); Boží-li se jeden před právem druhému, muože přiložiti i odložiti a proto tim nestratí 123a (daz er do mit nicht vor leuzzet); I vzal jest byl Human, zač ten dóm byl prodal, což jest šlo na ty siroty, k sebe tym obyčajem, že měl zachovat tym sirotám 2b1 (1460); kto by tim statkem jeho viňen byl 93a2 (1501); Žádný aby tym nevládel 93b2 (1507), 95a2 (1511); A Margeta, manželka jeho tym (= týmž) obyčejem jest řekla 95b1 (1511); A bude to dítě vidíno od lidí tak veliké, že 116b; mají to ten den dokonati 139b; O zboží, co sě dva člověky na to zjímáta 106b2, 640

Strana 641
136b; to má jeho posledek svědšiti 108a; Což kolvek my zjednáme, ... to má zjednané býti 7b (1451); jmá tu sirotu chovati slušňe, jak na to sluší 84a1 (1469); A my to znajíc pro dalšie náklady tak sme jich smluvili 93b1 (1501); Tomáš Němec, který byl kúpil to dědičství a očiznu již jmenované Barbory 88a1 (1481); Ty vieš, žet' já viec žádného détlete krome to jedno nemám 90a2 (1488); Kordule ... pro- davši to dědičství, kteréž zuostalo po muži jejím 88a2 (1481); To se stává po desátky 118a (daz selb tut man umb czehente); a on to byl řekl na Martu 93a2 (1501); Bylo-li (by) pak tak, že by jinší člověk ten mier zrušil, ten by musil to opraviti svými penězmi, to jest o tu ránu anebo o smrt 112a (daz ist umb dy wunde); Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú... od Jana Nemce jest odpro- šoval, a to lidmi řádnemi a zachovalemi 77a (1561); Martin... ten statek svobodný od nich přijel... a to takúto výměnkú 87b1 (1479); Katruše nám oznámila, že ten duom její Karlíkovský má skrze dluhy na cizie ruce přijíti, a to z práva městského 87a1 (1479); Tot jest jedna žaloba 107a2, 14la (Daz ist eyn clage); to jest, aby nekterý svú zemi komu zastavil 115b (daz selbe ist, ab ein erbe ymant vor saczt); kdyžto, kdežto, kterýžto, jenžto, jakžto, tento, takýto, takto atp. viz když, kdež atd. A to také má udělati žena otným dětom 144a (Daz selbe sol... tun); A to má učiniti, jestli chce své zboží opustiti 144a (Daz selbe sol man tun): Tot sě jest stalo před námi úplnú radú svrchu psaného léta 94a2 (1507); Stala se ta věc v středu 82b1 (1468); a ta paní Oršula měla jest tři syny 2b1 (1460); ta žaloba jde na zloděje domácí 141b (dy selbe clage); Gregor... svědomie na tu řeč, co jest ten lotr mluvil, list pod pečetí byčanskú, jest přinesl 93b1 (1501); tu slušnú smlúvu... kázali sme zepsati 94b2 (1507); Tehdy jest Niklík dal tu odpověd 2b1 (1460); A to se dálo a v(p)isovalo... v městké knihy Tu neděli před Hromnicemi 87a1 (1478); Ale vo meze tee země Orlík stará rada vyznala jest 8a (1468); A to též, totiž ukázání tee meze napřed jmenovaný Michal... vyznal jest před naší radú 8b (1468); Kterýžto Michal vokázal jest meze tee jisté země Orlík t.; aby toho požívali ze všemi duochody a požitky tey třetiny 94b2 (1507); viec ho z tee otčizny ... nenapomínati 89b1 (1479); toho škodného mosí s tey škody vypraviti 108a (auz dem schaden nemen); Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti teg sirotě... 76 zlatých, když by teg sirotě bylo potřěbie 89b1 (1485); jmá... zaplatiti teg sirotě 83b2 (1469); Dal jest Martin... k tey prvnie sumpně... XX f. 7b (1457); O teg 41 Slovník k Žilinské knize 641

Strana 642
(tey) božbě, která neškodí 105b2, 120b (Von dem sweren); Žádný na te třetině mlýna ... nemá nic poostaveného 96a1 (1515); jako dolní a horní súsed v tee obce! 87a2 (1479); tij všickni a takoví zápisové mají umořeni býti 83a1 (1469); jestli ti lidé i s ním božbu vésti budú 147b (dy nemlichen leute); Všeckni ti, kteří nejsú fojtovského poko- lenie, ti nemohú dáti věna svým ženám 113b (Alle, dy von richter! art nicht seyn, dy mügen); Všickí tij pře(d)menovanie pustili na ty dobřé lidi 90b1 (1488); aby tij, Fabián a bratří jeho, nikda nechtěli se o takové veci pokušovat 104a (1561); Ty dva tak vyznali před námi 98b (1453); přistúpily všicky ty strany před ... radu naši 91b2 (1488); Aby ty všecky věci byly Margetě, manželce méj 95a2 (1511); Jano Lelinský obe ty strany před námi jest odbyl 91b2 (1488); A potom jest Human ... ty peniezě ... jest vzal 12b1 (1460); Teda usadili na to ty dobřé lidi 90a2 (1488); aby Vaše milost ty jisté stavy ráčili byšte mi prodati 8a (1468); prodali sme ty jisté stavy t.; A ty peníze vzel jest Pavel Mezierka 93a1 (1498); ty tři kusy nespravedlivé jmá naň žalovati 134a (Dize drey ungerichte); Jestliž(e) by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti 77b (1561); aby ty železa rušili z pavéz 134a (dy orteisnen); Já tebe upomínám na ty tři slova 143a (an dy drey puchstaben); Human, tiech tří synóv děd, viděvši, že Oršula... chtěla otčismu tiech jistých sirot utratit 2b1 (1460); aby věděli, což by jmělo jíti na sirotu s tiech statkuov 89b1 (1485); Gelce, tětce tiech sirot 92b1 (1499); že by pověděl, co tiech peněz bylo 93a2 (1501); aby on byl u pevném (držení) tiech statkóv 84a2 (1469); Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj sirotě z tiech statkuov ze všětkých... 76 zlatých 89b1 (1485); Aby Š. Dlúhoš zase jeho peníze, tiech 12 f. vrátil 93b1 (1501); A Štefan Gardoš nad tiech 76 zlt. přidal a dal... Janovi 15 zlt. 88a1 (1479); Jan ten duom se vším hospodářstvím i s humnem v tiech 76 zlt... Štefanovi dává a postupuje mocně 88a1 (1479); aby on i děti jeho neb tiech dětí potomkové ... užívali 96a1 (1515); Pakli by ... Martin masar umřel, tehdy tiech peněz zachovati i žádati jmá a mocen jest ten, komuž by ... poručil 84a2 (1469); O tiech, kteří s druhými bojovati chtí 106b2, 137b (Von den, dy do... vechten wollen); O tiech, kteří nespravedlivě kterú věc osedli 106b2, O tych 138a (Von den, dy); O tiech, kteří proti své cti činí 106b2, O tych 138a (Von den, dy wider ir teuwe tun); jeden s tiech sirot, ménem Lo- rinc 2b1 (1460); Lorinc... dovědujíce sě od tich lidí, keří na jeho otčišňe seděli 2b1 (1460); i vzal jest (Petráš) stich dluhóv od Michle 642

Strana 643
na dva koňe sukna 99b (1454); ale dva z tych jistých (poslaných) od rady staré k opatření tych mezí byli sú sešli a zemřeli 8a (1468); A také že z tych rukojmí čtyř slíbil jest napomínati 84a2 (1469); s prozby tych dobrých lidí dal sem pastorku svému jednu krávu 95b1 (1511); U mně! nenie ani bylo než 25 zlatých Zandrových a tich sem pánu dal 99a (1453); to je nám ... svedomo, že jest Nikloš Polák Dorotě ceře... tich L zlatých odbyl 99a (1453); O tych věcech, co jsú prodány 106a2, 129b (Von dingen, dy); O tych božejnicéch, kteříž 106a2, 132a (Von den schephen, dy); jestliže by sě jemu dosti učinilo vedlé zjednání tech dobřých lidí 91b2 (1493); A jestli by se stalo na tych hledačích mord stal 147b; Psy, kteří kúší a vyjí, tych mají platiti 119a (bracken und hunde mak man gelden); když jednoho člověka... na faleství spo- padnú, tych jmá žalobník sám sedm přemoci 145b (dy sol der clager über winden); A oni ... odkázali sú byli tich čtyři sta zlatých Marti- novi 85a1 (1472); ručíme sě ke všem tiem statkuom, kteréž jsú anebo budú vaše 84a1 (1469); ten první raněný ... přesvědší tymi ludmi, kteříž jeho volánie slyšeli 111a (mit seynen schreileuten); A teď tobe porúčém před týjmi dobřými lidmi 70 zlatých 90a2 (1488); kterážto před timi dobřými lidmi dobrú vuoli dala t.; Pavel Mezierka... to vše zastúpil jest i s tymi sirotami slobodil Mateji rečenému 93a1 (1498). tento, zájm. A ten jistý, co žaloval, jestli přinese v škodu tohoto, koho obžaloval, a bude-li tento škodný zase postiehati škody svéj,... propadne osud,... leč pak aby cho(!) tento škodný obraňoval byl od putovánie 108a (prenget er ienen in cheinen schaden... daz er); přišel(-li) by tento prvé, co onoho ranil 109b (chümt iener für); Jestliže by který... z tohoto světa sšel 84a2 (1469); Matúš ... fojtovství žilinské... prodal jest se všemi duochody,... kteréž kolvěk z stara dávna od předkuov jeho ... jsú požívány od počátku až do tohoto dne 83a1 (1469); že sě jest ... dobře i potcivě zachoval až do tohoto času ... která že sě jest tak (é) potcivě zachovala ... i také až (do) tohoto času 4b (1457); Štefan Gardoš z buožieho dopuštění s tohoto světa zešlý 94a2 (1507); A k tomu na potvrzení písma tochto 91b1 (1493): zaplatí tomuto stravu 142a (gilt dy kost, dy gener); A v tom já prosím Mikuláše, syna svého, ačkoli jeho při tomto mém poručenství není, aby on toto mé poručenství a rozkázání bez porušení zachoval a držel 96a2 (1517); Kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela 92b2 (1497); ktož toto písmo uzří aneb slyšeti budú 98b (1453); vyzná- 643

Strana 644
váme (-my) tiemto písmem 88b2 (1481), 91b2 (1493), 83b1 (1469), 8Aa2 (1468), 100b (1463), a j.; tiemto písmem oznamujem 88a1 (1481), 87a1 (1481); vyznáváme timto psaním 12b (1462), tijmto ps. 90a2 (1488); timto zápisem 94a1 (1507), 93b2 (1507), 94a2, 94b1 (1507); tymto zápisem 95a1 (1511), 102b (1509); žet by byla cesta ... na mezi kněžskéj a teto lúce štefkovskéj 94b2 (1507); Kterýžto (testament) pro lepší pamět v knihy tyto našě městké kázali sme zapsati 97a1 (1518); tehdy mají tychto rokovati 125b (škrtnutý text); že sú oni za niem běželi pro skutek znamenitý od jejich rychtárství až k tymto 125b (von irm gericht); vona jemu dala čtyři zlaté vedlé zápisu prvnieho v tichto knihách 94a2 (1507); jakož to stojí... napsáno v tiechto knihách 83b1 (1469). tentýž (?), zájm. A to teez, totiž ukázaní té meze ... Michal... vyznal jest před naší plnú radú 8a (1468). tenž(e) v. týž Tepličský, m., jm. os. iurati, ut puta... Stephanus Tepliczsky 100b (1457). teprv, -ú, -uov, adv. S toho erbu tepru to mají platiti 113b (Von dem erbe sol man erst [=zuerst(!)] gelten dem ingesinde); že jest nic jim tepruow psaný Jakub Oříško nepozůstal dlužen 96b2 (1518); A rolí, kterúž vona tepruow psaná máti jeho jemu poručila, zapisuje 103a (1524). těsknost, tes-, f. A nemuož-li on k právu přijíti a žalovati pro tesknost svého života 111a (vor unchraft oder vor engesten seinez leibez). test, m., tchán Kteříž 4 dobří lidé tak sú vyznali, že stal sě jest kup mezi Mertušem a Turským tcztiem (přetrženo pak) strýcem ženy jeho, že prodal jest 91 a1 (1489). testament, m. Předstúpil jest před nás Jan Stáň... žádaje, že bychom svědomí po- ručenství aneb testament poslední Štefana Stáně přeslyšeli 96a2 (1517); kdež jest postavil... Dřienovského..., před kteřým jmeno- vaný Stáň testament učinil 96a2 (1517); A nad to nade všecko Testa- ment a jeho vůli poslední před nás jsú položili 97a1 (1518); po smrti jeho děti svrchupsané pěkně jsú sě rozdělily a uhodily vedlé rozká- zání a testamentu jeho 95a1 (1508). 644

Strana 645
testamentář, m. Druhé svědomie postavil Testamentarze, totižto ctihodného kněze Lacka, faráře našeho, vopatrné Tomka, Gregora ... kteřížto k duším svým znali, že jsúc pozváni k... Dubnovi na poručěnství(!) 96b2 (1518); Hostek... ješče sa při dobréj pameti zezval jěst(!) dobřých lidí, testamentarze Kašpara Vrtěka, fojta, Matěje Kotršu 90a2 (1488); Teda usadili na to ty dobřé lidi, testamentarze i o tu věc, co sě dotýče poctivého bratra, kněze Martina ... na jednáňé. A oni testamentarzi přijeli ješče dobřých lidí k sobe 90b1 (1488). Těšín, m., jm. míst. unam literam de Teschin signatam sigillo ipsius ciuitatis 6a (1419); tunc temporis in Teschin t.; hospiti de Thesin et ciuitati in Tensn (?) 81a1 (1444); Zlubujeme Polákovi XVI f. zastúpiti od Gloza s Tessina 7b (1451). Tětin(e)1, m., jm. os. (Sekula) jest v noci nahý jako prst chodil domy vybíjat (wybyay) a to jest bylo u tietinla 3a2 (1460). tetka, f. Matěj, syn koláróv ... sirotě staršiej, Osanňe ménem, svých peňez oddal f. 7 a Gelce, tietcze těch sirot f. X, den. 67, též vlastních 92b1 (1494). též, adv. A z toho se všeho (Gardoš) Jana propustil, viec ho z té otčizny po své ženě nenapomínati a on teež Jan zase až do smrti z toho statku 99a1 (1479); Janovi... porúčím rolí vyšní a Jakubovi synu svému teež sedění 97a1 (1518); A manželka, také i dietě... má teez s po- kojem ... zuostati 83a1 (1469); Jan Stáň ... jest postavil... Dřienov- ského, teez (z) Závodí 96a2 (1517); Protož my ... rada pro věčitú pamět a lepší jistotu kázali sme to zepsati v naše městské knihy a další pamět, tez i pro potvrzenie vložiti 95b2 (1513); A Margeta, manželka jeho tím obyčejem jest řekla, že(!) to tez všecko, ... aby to bylo Matějovi 95b1 (1511); Item tez stala sě mezi... smlúva 92a2 (1494); A potom, ... když jest ostatek těch penězí Blažek... bral za to dědictvie, ... tedy tez jest před nás ... přistúpil 85b1 (1473); Tez jmenovaný Michal... zeznal jest, že 93a1 (1498); Barbora, Ma- t'ejova žena i tiež cera Jakúbkova 90b2 (1489). těžký, adj. Který (vůz) jest méně nabraný, má ustúpiti tiezssy(m)u 124b (dem 645

Strana 646
sweren); — těžce, adv.: Jakž hluboko kterého člověka ranie v jeho údě, tak tiezcze jeho má polepšiti v puol platu 109a (wy dikke; so dikke); — těžko, adv.: Buoh vie všemohúcí, že mosím svuoj statek tiessko nabytý Š. Dlúhošovi dáti 93a2 (1501); tu bylo sedlisko blatné, že by sě žádný byl člověk, tiezko kdy sě stavil 89a2 (1482). tiesnivý, adj. A pakli by ochromil dobytek v tisniwem místi(!), má platiti polovici 119a (lemet er iz in ein auge[!]; četl ange, enge[?]). Til, m., jm. os. Přišli před nás Michal Til... Michl kramár, zet jeho. Tehdy jest řekl Michl Til 99b (1454). tis, m. Prišli sme ... o ňeaké veci, což mal Hanes Frelich činiti s Polákem Niklošem o ňekteraký Tiss, o braky 7b (1451). tisící, num. Léta narození syna Božího tissiczieho čtyrstého 87a2 (1479); Léta vod narozenie Buožieho Tisiczie(h)o pětistého sedmého 94a1; Léta Czi- siczieho čtyřistého sedmdesátého 85a1; Tisieczieho čtyrstého sedmde- sátého t.; Léta Božího Tisycze(h)o petistého osmnáctého 97a2; Léta od narození pána Krysta Tisicze(h)o pětistého sedmého 94a2; Léta od početí panenského Tisiecziho pětistého sedmého 99b1; L. od na- rozenie syna Božího Tisiecziho čtyrstého sedmdesátého třetího 85b2; Léta Páňe Tisiczijho petistého šedesátého prvního 77a (1561). tisový, adj. A dal jest nám Polák summu peněz... za ty všicky braky tissowe 7b (1451). Tišpierka, f., jm. os.; Tischbier, sr. pol. tyžbi(e)r, tež- Přistúpil... Gabro (s) svú čt'ú Tysspierku 86b1 (1477); Ondrúš, syn Tisspieruow, pastorek Matěje Vajčaře 94a2 (1507). Titus, m., jm. os. Kdyžto (Josephus) tytusa, syna jeho, uzdravil 120a. tknúti sě, impf., dotýkati se, týkati se Toho škodného mosí s téj škody vypraviti, ... lež pak aby cho(!) tento škodný obraňoval od putovánie, což by se tklo služby božie 108a (betevart varen wil an gotez dynst); Což by se tklo smrtelné rány, za to propadne hlavu 112a (vor lysen... umb den totslak ir haupt). 646

Strana 647
tlačiti, impf. Kto své jisté pod se tlaczy 107b, 146b (Von eigen under wunden). tlmač, tlumač, m. Nemuože žádná žena před právem svědšiti aneb tlmaczem býti v žád- néj při 116b (Ez mach chein weip vorsprech seyn noch an vormunde clagen). tlustý, adj., tlusto, adv.; tlustě, adv., často Když jednomu člověku jeho zboží uneseno bude tak tluste, jakož on ven, vnutr(!) jde, tak tlusto musí osud rychtářovi propásti 140a (Wo eynem mannen seyn gut gevronet wirt alz dike, alz er auz und eyn get, alz dike mûz er dem richter wetten); Potom optá, kterak on tlusstie naň mluvil právem o každý kus 142b (So vragt er denne, wy dykche er gespreche haben schülle mit urteyl zu iclicher sache). tlúščě, f., tlouštka Tedy jeho osud jest královský, že dva a třidseti rázů s jedním du- bovým prutem na dva palce s tlussczy a na loket zdlúži má jemu (poslu městskému rychtář) dáti 142a (špatný překlad: rozložením slova dûmelne: dy czwaier daum elen lank sey). točúš, -číš, -tiž, adv.; totižto; totiž My fojt Martinus i všetka rada města žilinského, tocziz Klos, Michal Prchala... vyznávámy 98b (1453); My fojt Martinus a měščenie, toczis Klos, Michal Prchala... vyznávámy 99a (1453); My Nikúš fojt i všichna (uissna) rad(a) města žilinského, toczyss Mikoláš, Martin Antolovic 7b (1457) = ut puta; Nebo pán byl zakázal pod hrdlem, pod zbožím, kto by to zatajil, tocziz tých 70 zlatých i ty klénoty 99a (1453); že jest předstúpil před nás ... z druhé strany Mat(is) Habrarth (s) svými dětmi, toczyss z Martinovými Polákovica sestř(i)nými dětmi... potom po smrti po jéj, toczijss po Barbořiniej Polákowie (-ie, -ě?) dievky, dal jest Martin, syn Polákóv, svaku svému, toczyss Mat(is) Habrartovi... XX f. 7b (1457); A to též, totiz ukázání té meze... Michal... vyznal jest před... radú 8a (1468); Tehda ze třech stran postavili sú čtyř a čtyř lidí, Matěj totiz kováč čtyř, Kotrše čtyř a Dubenský čtyr 102a (1481); Kateřina a Gedruda... svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily, ... že by Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati, ... jako by tu samy osobně postaveny byly, Kateřina totiz svaku svému a Gedruda manželovi svému 88b2 (1482); obě dvě straně, totiz Mikuláš Hiršberg, Lorenc ... z jedné strany, a Maruše... 89a1 (1482); Maruše dala jest a odbyla Mikulášovi... na miestě sester 647

Strana 648
jeho, totiz Kateřiny a Gedrudy 89a1 (1482); on tím sám (s) svú če- látkú má vlastní vládnúti, toczissto (s) ženú a (s) svými dietkami 102a (1492); o všecko i vo každé zbožie, totizto mlýny, duom, for- berk... (anakolut), prodali 82a2 (1468); Melicher starý ... poručen- stvie ... učinil a dětí svých rozdělenie, totizto Mikuláše, Kate- řiny, Veroniky 95a1 (1508); postavil testamentáře, totizto cti- hodného kněze Lacka, ... a vopatrného Tomka, Gregora... 96b2 (1518). toliký, -ž, adj. Ondrejovi aby byly dva pruty rolie... a Matějovi tolikéž, neb sě právě na poly rozdělili 94a2 (1507); — toliko, adv.: Potom si opět dále žaluje, že jeho zboží toliko pobral jest zbojstvím, což by slušně hrdlem propadl 134a (daz er ym seynez gutez also vil geraubt habe) ; A teď já zdávám ... své ženě, což kolvěk jmám ..., toliko což bych já mohl s její vuolí poručiti přáteluom svým 89b2 (1485); Teď já Janovi, muži svému zdávám, ... jediné toliko jeho prosím, že by mi nátiskuov přílišných nečinil 90a1 (1485); Vyznáváme, že sedění, na kteřémž sedí, toliko na jeho a na manželku i na dietky jeho záleží 102 (1492); Já mám (s) svým dosti činiti, ne tolik že bych ten dóm kúpil 12b (1462); A tak jest před naší radú zeznal, že kdy jest při- stupoval na sirotské nenašed(?) viece s toliko krávu jednu a svině 4, sudóv 8 92b1 (1494). Toman, m., jm. os. Přistúpili před plinú radu naši Martin, Ondrúš kováč, Janáč, Thoman, synovie Jakúbkovi 90b2 (1489); Thoman svec 102b (1509); Thoma(n) Kosan, Jiřík Grexa 102b (1503); Matěj Kbún, Toman, Jiřík Krok 103a (1524). Tomáš, m., jm. os. Thomass Wrczak 7b (1457); Thomas Wrtiak 5b (1459); prodali sme ty jisté stavy... Thomassowi Vackovic 8a (1468); Tomass Němec 88a1 (1481); již jmenovanému Thomassowi Němcovi t.; A na to jsú posadili dobré lidi dole psané: Matěje Kostku, Tomasse Kosaně 95b2 (1513); Stala sě jest smlúva... mezi Jiříkem ... a mezi opatrným mužem Thomasse(m) Třitsátníkem 102b (1503); Dy erbern Tho- masch, richter czu Sneznycz 79a1 (1426); — adj. posses. Tomášóv: Což by kolvěk bylo statku Thomassowe(h)o 102b (1503); Martin Polákovic jest nevěste svéj ménem Katruši, Thomasowieg dievce, dal pět a 40 zlatých 4b (1459). 648

Strana 649
Tomek, Tomko, m., jm. os. Jiřík Grexa a Thomek vyznáváme 102b (1503); Jakub Hříčovský, Thomek Polák 92b2 (1497); Druhé svědomie postavil testamentáře, totižto vopatrné Thomka, Gregora, Milotu... sausedy naše 96b2 (1518); Kropáč, Tomko 93a2 (1501); Tomko, Štefan Zachař 95b2 (1511); Při tom sjednání teho statku beli(!) sú při tom: Štefan Šokot, Tomko 95b2 (1511); Thomko 91b2 (1493). topol, m. Kdož topol anebo kamení křesati klade 128a (malpaume = Grenz- baum); O topoli 106a1, 128a (Von malpaümen und march staynen). Topolčany, pl. f., jm. míst. Elena... des Wanes tochter von Toppolcza(n) 70b1 (1418). tovařiš, m. Přistúpiv před nás Matěj súkenník..., spolubydlitel a Thowarziss v radě náš, prosil nás 86b2 (1478); Jestli on toho smí svému towa- rzyssowi božejnému na svú božbu vzíti 148b (under seynen eyd gesworen gesellen auf seyn eyd tar genemen); Takový slib jmá každý člověk udělati za zabití, za zamordování aneb za ochromení za sě a za svého přísežného thowarzisse 146a (für sich und für seynen rech- ten gesworen mag); Oni nechtí ty škody s niem trpěti... ani jeho bratr ani jeho towarzyssy 126a (nicht seynez pruder, noch seiner ge- selschaft); Jeho pocestní thowarzissi 138a (wekvertigen gesellen). tovařišník, m. Má-li jeden muž prvé platný dlh zúplna znésti na druhého aneb svědšiti, to musí towarzyssniczy býti, 122a (daz müzen gesezzen leüt sein). tráva, f. Ktož ... trawu kosí 106b1, 135b (graz sneydet); A ktož by pak v noci trawu žal 136a (gesniten graz); Ktož svuoj dobytek žene na jinšího člověka setí aneb trawu, má jemu platiti škodu 117b (graz); buoh, kteřýž nebe i zemi stvořil..., kvítí i trawu 143a (graz); Já jemu za- povídám dřevo i zemi, trawu i vodu 141a (wazzer und weyde). třěba, adv. v. netřěba trenčanský, adj. Jan, Komár řečený, měštěnín Trenczansky 82a2 (1468). Trenčín, Trnčín, m., jm. míst. Ctná paní Dorota Kozáková z Trnczyna 5b (1460); Jmají... dluhy, keréž by neboščička Zofia, tča jeich sama byla zvláště dlužna budto 649

Strana 650
v Trenczyne aneb gdež kolivek 101b (1464) ; dy erbern Nickos von trencz 73a1 (1419). Trenuf, m., jm. os. Wir woyt Steffan Trenuf 9a (1380); Item Trenof wnd Soryk 9b (1480) ; Stephanus Trenuff 2a (1403); Stephanus Trenuf t. třetí, num. Fojt má tři tvrdé kusy: První kus po dvanástém dni, ... trzeti kus ten úterý po s. duše 108b (daz dritte); I dali sme jiej den do trzetieho dne, i opět do trzetieho dne, po trzetie opět do trzetieho dne 100a (1454); Léta... sedmdesátého Trzetiho 85b2 (1473); A jestli jemu nezaplatí, ... tak mu přikáže po trzetim dni 121a (über drey tage); A potom jmá naň zatíti dvakrát a trzeti ráz zabósti na svého nepřítele 134b (sol slahen czwen slege und einen[!] stich wider den wint[!]); A tak udělají druhé krát i trzetie krát 138a (czu dem andern male und czu dem dritten); rychtář má býti trzeti 124a, 143b (sol der dritte seyn); vedlé božby sám trzeti 122a (selb dritte); jestli mohú přesvědšiti jeden sám trzeti 118b (selbe dritte); může to obdržeti sám trzeti tých lidí, kteříž to viděli 129b (selb dritte der leute, dy daz gesehen haben); Když by se dva na jedno zboží sílila, na toho trzetiho 138b; Michal vokázal jest meze té jisté země Orlík, že by byla meze (ta šla) až pod trzetie hroblu trzetieho (ryb) níka 8a (1468); A (Blažek) měl tři braty nedielné: jeden Sander, druhý Kašpar, trzeczi Petráš 100a (1454); přistúpil... z Trzetczy strany Šimek 84b2 (1470); Jmá jeho rokovati po druhé i po trzeti 134b (zum dritten male); taková (vdova) proti dítkám přirozeným dílu trzetiho neza- slúží 114b (pozd. příp.); po trzeti přišla jest 88a2 (1481). třetina, f. Jestli se děti rozlúčí zvlášče od mateře, tedy ony mají trzetinu vy- praviti bez meškání 114b (si schulden ir geben ir dritteil alz be- scheidenlich); Přijde-li ten, co jemu přísluší, ... obdrží trzetinu, což jest od zlodějí odjal 142a (daz dritte tayl); Trzetina ženě za starých časův bývala dána, ale vlastnéj mateři, a ne macoše 114b (pozd. příp.); aby trzetina mlýnu vyšnieho... byla Agni 94b2 (1501); aby toho požívali ze všemi duochody a póžitky téj trzetiny t.; Petr mly- nář... všech přátel manžělky(!) své jest... odbyl od trzetiny své, tak že žádný na té trzetinie mlýna ... nemá nic povostaveného 96a1 (1515); Petr jest sobě tu trzetinu tak osvobodil, aby on i děti jeho... užívaly beze vší překážky 96a1 (1515); Martin ... z (o)čizňe, z měs- 650

Strana 651
kého mlýnu, s jeho otce dielu, z trzetini, co by sě dotýkalo jich, jest dost učinil a úplňe odbyl 90b2 (1489); Hostek ... macochu svú odbyl ... dal jéj dva zlatá a trzietinu zlatého za jéj všecek diel ... jemu bratr jeho Mikolaj za jeho všecko, diel, dal tři zlaté a trzietinu zla- tého ... a Agni ... jeden zlatý a trzietinu zlatého 101b (1466). trh, m. Řeče-li pak onen, že jest ten kúpil na svobodném trhu nebo na obec- ném trhu, on si zase ukáže, aby to tak bylo 130b (er habe ez gechauft auf dem gemeynen markt); Na trhu ani na cizím právě nejmá žádné odpovědi dávati 137a (auf dem markt); A když již neměla čím dále živa býti, dala trhem volati, chtěje (paní Žofka) dóm prodati 12b (1462); I kázal volat trhom 100a (1454); Tehda jeden bratr pána Blaškóv, Sandr, kázal volati trhom, ... kto by chtěl ten dóm kúpiti t.; Ktož žene svuoj dobytek na trh(!) cuzí a pase ten dobytek na pasinku obecném 117b (Wer sein vich treibet auf einen andern mark auf gemeyne weyde; spletl význam mark(e), zde = Gemeindegebiet). trhač, m. Žádný člověk nemá trhání činiti, nebo v městech jest přikázáno, aby žádný trhacz nebyl 140a (špatný překlad: Nimant sol chaym rayse tun, wenn rayse in den steten den geboten ist, man sol über yn rich- ten alz über eynen vride precher); Pakli bude ten trhacz obžalován t. (wirt auch der rayser beclagt) ; (Reise = Kriegsfahrt, -zug, Heereszug). trhánie, n. O trhanie měšcóv v městě 107a1, O trhani v městě měšců 140a (Von der rayse der stat); Žádný člověk nemá trhanie činiti t. (chayn rayse tun); A může-li to dokázati..., že se jemu stalo v trhani, ostane bez škody t. (daz iz in der rayse geschehen ist); Pakli bude ten trhač obžalován... a dokázán..., že on v tem trhani byl t. (daz er in der rayse sey gewest); v. předešlé heslo. trhový, adj.; zpodstat. n. trhové: poplatek A ktož by trhowe unesl, ten propadne třidcet šilinkuov 135b (wer so markt zol entfüret). třidsátek, m., třicátek Což zůstane po trzydsatku, k tomu má rychtář míti rok a den bez fortele 115b (noch dem dreizzichsten); Jestli se (vdova) od svých dětí odlúčiti chce po trzydsadku 117a (noch dem dreizigisten); Ktož muož v erb (k) vdově přistati v její zbožie, ten prvé než ten trzydsa- tek bude slúžen 113b (Der erb mach wol varen ezu der witwen in 651

Strana 652
daz gut ee dem dreizzichsten); Když by sě dva na jedno zboží sílila na toho třetího po trzidczatku 136b (noch dez todez dreizichzten); má také žena v to sáhnúti a ten trzydsatek platiti 113b (sol auch frauwe peygraft und den dreizzichsten tůn); O jednéj ženě, kteráž dietě nese po smrti svého muže a udělá(!) jemu po pohřebě(!) trydsa- tek 116a (Na vornempt umb ein weip, dy chint treit noch irez mannez tode und sich wahrhaft [m. bërhaft] weyset czu der beigraft odir czu dem dreizzichsten); Potem musí žena s erby ji děliti, všecku špíži svého dvoru, kteráž by zůstala po trzydsatku v každém dvoře 128a (Dar nach můz dy frauwe mit den erben můz(!) sy(!) teylen (!) alle höfe speyze, dy noch dem dreizigisten über bleibet); bratři tvoi několik let brali sú trziczatek a s toho mi nedali penieze ani počtu 99a (1453). Třidsátník, m., jm. os. Potom jsú sě svrchu psaný Tomáš Trzitsatnik a Barbora, manželka jeho, tak zapsali, že 102b (1503); Stala sě jest smlúva a zrovnánie mezi... knězem Jiříkem ... a mezi opatrným mužem Tomášem Trzitsatnikem t. třidsátý, num. Jináče on nemuož žádnéj moci míti k tomu zboží až do trzydsateho dne 113b (biz an den dreyzzichsten); mají jeho chovati až do trzy- dsateho dne 113b (man sol sy halden biz an den dreyzzichsten); má své jistiníky z toho upomenúti po trzydsatem dni 117a (noch dem dreizigisten). třidsátstvo, n., třicet dní Kdežto ženě místa nejest z ustavením, když jí muž umře, šest nedělí po trzydsatstwu má pavovati 127b (in sechz wochen noch dem drei- zzigisten). třidsěti, třidset, třidcet, třicet, num. I prodala jest Oršula Hadmaška dóm Štefanovi Garajovi, zeti svému, bez jedneho za trziczeti zlatých 100b (1462); Ktož by božejníka lál, když na lavici sedí, ten propadne trzydseti šilinkuov 132a (dreyzich); dva a trzydseti rázů s jedním dubovým prutem ... má jemu dáti 142a (czwene und dreyzich slege); A jestli by takové věci zamlčány byly, v trydseti rocích a dnech, nic jináče 115b (innen dreizzich iaren und tagen); ten propadne trzidczet šilinkuov 135b (dreyzich); A kdež by zemřelo, což by bylo o trzidczet lánuov ... a bude-li pak více od trzidczet lanuov 138b (von dreyzzich huben... mer denn dreyzzich huben). 652

Strana 653
třie, tří, tři, num. A oni sú ti trze boženíci (řekli) 99a (1453); Michal vokázal meze té jisté země..., jakož i prvé byli okázali (a znam)enali všickni trzij napřed psaní od rady staré poslaní 8a (1468); muož-li pak on sám sedmý obdržeti jeho svobodnost, což by jeho přietelé byli, trzij od otce a trzij od mateře 137b (drey vom vater u. drey von der müter); Padnú-li dva neb trzij 139a (drey); kdež dva muži nebo trzy k jednéj vojně přislúchají 115a (drey); Zemře-li erbové ze zboží jednoho sed- láka trzij lány 138b (drey huben); O ty trzi kusy, co sú Sasové ob- drželi 106a1, trzy 127b (Von den dreyen dingen); to má s' postaviti od stěny svého suseda šířu na trzy stúpěje 128b (drey schůch); Kdež dva súsedy mezi sebú mají mezírku na trzy stúpěje 128a (dreyer schůch weyt); trzy dni mají zůstati osobně na svéj ztravě 125b (drey tag schullen si bleyben); Fojt má trzi tvrdé kusy 108b (drei heftige dinge); A měl (Blažek) trzi braty nedielné 100a (1454); a ten duom ... přišel na jeho děti a na ty trzi bratry nedielné t.; Mareta Hančová... na svuoj diel trzi zlaté vzala s těch penězí 101a (1464); Mikolaj za jeho všecko diel, dal trzy zlaté a třetinu zlatého 101b (1466); poslala jest byla stará rada trzi člověky z rady 8a (1468); Ta paní Oršula měla jest z Paulem trzy syny 2b1 (1460); Já tebe upomí- nám na ty trzy slova 143a (an dy drey puchstaben); avšak jsú trzi miesta in Saxonia 124a (drey stete); Matějovi a Anně... má býti prut rolí a trzi čtvrti lúky 94b2 (1507); Martin ... dal... dětom Polá- kovic ... trzi sta zlatých 87b1 (1479); Human, těch trzy synóv děd 2b1 (1460); od trzy žen smrti neb viece 115b (drey weyp); A jestli by to zamlčel těch trzy kusuov a nežaloval by 134a (versweiget er der dreier clage); Tehdy pozvali Vrtek a Šváb švec trzi boženíkóv 99a (1453); Když by člověk byl... v (z)lodějství popaden méň nežli trzy ši (li)nkův 126b (dy minner denn dreyer schilling wert ist); tehda ze trzech stran postavili sú čtyř a čtyř lidí 102a (1481); všecko jiné zbožie ... ve Třech stech zlatých zlata čistého ... prodali 82b1 (1468); Má zaplatiti hus, která násedí neb kačicu trzmi penízmi 119b (mit drey phennigen); má jemu platiti škodu vedlé práva a polepšiti trzmi šilinky 117b (mit dreyn schillingen); Takých neposlušných jmá po- lepšiti trzmi šilinky 135b (mit dreyn schillingen). třikrát, num. Rychtář má napřed trzykrat zatíti na jeden zámek 142b (sol erst drey slege slahen); Farář má to v kostele trzikrat ohlásiti 149a (dreystunt); 653

Strana 654
ten obdrží sobě trzykrat čtrnást dní 139b (drey virzehen tag vrist); K tomu má den trzykrat čtrnáste nocí 121b (dez hot er tag drey vir- zehen nacht); má jemu den dán býti trzykrat čtrnáste dní k prvnímu súdu 122b (drey virzehen tag). třinádstekrát, num. Má se trzynaste krat božiti sám 148b (mit seynez selbez hant alleyn mit dreyzehen eyden). třinádstý, num. Ten se má sám trzinasti na všech svatých božit 148b (selb dreyzehent); sám trzijnast jestli se toho vymluví 148b (selb dreyzehent). Trmcová, f., jm. os. Paní Alena, řečená Trmczowa 91b2 (1493); vezmúce sě v jednánie tohož dobrého člověka Jiříka Krále a téjž dobřéj paní Aleny Trmczo- wey, zeznali jsú 91b2 (1493). trój, num. Troy hlavní kus právní obdrželi sú Sasové proti králi Karlovi(!) vuole(!) 127a (Dreyer hande recht); Žádný dluh naň svědšiti více nemůž než troy osud 128a (cheyn schult mak er höher aufgezeugen, wen drey wette odir ir wergelt); z druhéj strany dědina závodská má hraditi troge hony od předních honuov až do potoka 92b2 (1497). trojnásob, num. Kterýž propité penieze ven mocí s krčmy vynese, má je troynasob platiti 139b (er sol iz dreyvalt gelden). Trosko, -av, m., jm. os. Andris trosko, Pinkus 70a1 (1416); Andris Troskaw... wir gesworn purger 73a1 (1419). trpěti, impf. Tu škodu má trpieti ten, čí jest ten dobytek 117a (der man můz bez- zern, dez daz vich ist); oni nechtí ty škody s niem trpieti 126b; reč- ník ... za to nemá trpieti žádnéj núze 147b (chein not dar umb ley- den); ti nemají žádnéj núze trpieti 141b (dor umb chayn not leyden); Tedy ta žena jest blíže teho zjeviti sama sebú (svú) božbú, než by za to kterú núzu trpiela neb potom trpieti měla 142a (dez ist dy frauwe neher czu engen mit ir eynez hant auf den heyligen, dann si cheyn not fürbaz dar umb leyde); tu smrt, kterúš jest zaslúžil jeho ženy otec, za to je on i trpiel i pokánie přijel 4b (1457); Jeho erbovník za to nic netrpi ani platí 120a (seyn erbe antwörtet do vor nicht) ; V tu chvíli, že muž nechce jednu ženu trpeti (nadepsáno nad drzeti) 115b 654

Strana 655
(špatný překlad: Dye weyl der man an weyp nicht wesen wil, noch en mak); Pane Petrášu, nechceme již dále trpeti: Prodaj dóm anebo od- bývaj! 100a (1454). Trtol, m., jm. os. My ... M(a)t(ě)j trtol... vyznáváme 91a1 (1489), 93a2 (1501). trúbiti, impf. A pakli by jeden člověk vyhnal jeden zvěř v tom lesu a psi by za niem běželi a on by nebyl trubyl róžkem, ... nehřeší v tom 124a (daz er nicht blaze). truhlice, f. Již slyšte, co k ženám sluší ... truhlice, škříně 114b (laden und kisten). trváti, impf. trvati Jeho řečnictví netrwa více, než jako právo sedí 147b (seyn vor- mündschaft en wert nicht lenger, wenn alz daz recht wert); (Jiřík, Mikuláš) nám v tom úplnú moc dali, abychom tak opatřili, aby ty peníze věčitě tak trwaly 95a2 (1508); Když člověk buduje což koli- věk na cizím zbožím, což na dluze jest, musí zbořiti; pakliž by trwal a jeho erb na tem dluhu napřed i nazad byl 129a (špatný překlad: daz mûz er prechen, ob er danne vert[!], und seyn erbe nach seym tode, ane den zinz vor und hynden vert; spletl s wert?). tščě, tšča, tšťa, tča, (tbstja); tchýně, testiná A dluhy, keréž by neboščička Žofia, tcza jeich, sama byla zvláště dlužna, ... to všetci společnú rukú jmají platit' 101b (1464); Přistúpil ...Garbo (s) svú cztu Tišpierkú 86b1 (1477). tu, adv. Nemá nic od dřeva ... odtad vésti ani nic, což jest tu (na zbořené tvrzi) 143a (daz do inne ist); v každém miestě tu, kdež královské bydlení jest 113b (under dem gericht, do chünigez bann[!] sein[!]); muož svobodně tu žalovati, kdež muože práva požiti 108b (mag er wol clagen, wo er gerichtez bechumen mach); A jestli by on tu nebyl, kdež ten dobytek jest zajatý 117b. (Ist er do nicht, do daz vich wirt ge- phant); Na cizím právě nejmá žádné odpovědi dávati, leč by jměl obydlení tu anebo své zboží 137a (do); Potom si řeče tak: Tu sem jeho viděl sám 134a (do sach ich); Tehdy optají jeho samého sedmého, jestli ten zloděj tu v oči 141a (ob dy! deube gegenbürtich ist); Sadí ho tam, že musí rok a den tu býti 145a (man tut yn wol ander wayt in dy echte und můz iar und tag dar inne seyn); A kde se dověděl (p. Pangrác o penězích), tu vzal 99a (1454); Kateřina a Gedruda... 655

Strana 656
svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily ..., že by on Mikuláš mocen byl vzéti, zjednati ..., jako by tu samy osobně postaveny byly 88b2 (1482); ale to však vždy oznamujem, že tu bylo sedlisko blatné 89a2 (1482); Ktož jeden druhému zemi nevědúci oře, tu jeho nepostihne žádná škoda 137a (do volget scheyn wandel); Jakšo umřel jest... a tu statky ostaly 86b1 (1477); Tu když Frátrík Jan jsauc před právem postavený ... toho dovésti nemohel, ... lidé ... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); A my ... takž davše jim ruku v ruku tu sme jich zmeřili 93b1 (1501); Ondrej jich (4 zl.) ... s stolu zdvihl a tu jest Vajčařce svobodil od sebe i vode všech svých přáteluov 94a2 (1507); Dali sme jiej po třetie do třetieho dne, aby vždy stavala syna svého před právo, tu také nestavela 100a (1454); Vyznáváme,... kteřak Matěj Křepčík, spolusúsed náš, přistúpíce s Margetú, manžel- kú svú před naši radu, a tu jmenovaný Matěj Margetě... zapsal sě jest 95a2 (1511); synové, co jsú tu přirození jeho, oni vezmú ty rolé i to zbožie prvé, než 115a (dez mannez süne, di yn eben bürtich sint, nement daz erbe). tudiež, adv., tam, rovněž Solihrách... Báňany zlúpil na hoře za Strečnem a na naše súsedy stával tudiz 98a (1468[?1); Mat. Dubno vyznal, že jest Štefana, syna svého ... odbyl, ano brž že jemu více dal, nežli... Jakubovi a Janovi a Oršule i tudiž sám sobě pozůstavil 96b2 (1518). túl, m. Jeho lučisko nemá býti napaté, jeho tul má býti zavřený 124a (sein chöcher). Turá(?) v. Turo Túrice (?), pl., jm. míst, Stephanus de Tauricz 9b (1386) ; iudex de Thaurycz cum uno iurato 3b (1416). Turo, Turá (?), jm. míst., Turie A dále ... mám ješče otčizny v Ture f. 6 96a2 (1517). Turský, adj., jm. os. Petráš Thursky 83a1, b1 (1469), 82a2, 8a, 101b (1468), Petráš thrusky(!) 82b2 (1469); Mathis Thursky 84b2 (1470); Kterak kup se jest stal mezi Mertušem a nebožtíkem Petrášem Thursky(!) ... stal sě jest kup mezi Mertušem a Thurskym, strýcem ženy jeho, že prodal jest Petráš Thur- sky Mertušovi duom, rolí a statky všecky v summě za 33 zlat... Když jest Petráš Thursky nemocen byl 91a1 (1489); Matěj kováč ... měl 656

Strana 657
stávek jeden v Kotršovéj rolí... a druhý v Turskeho rolí... Thur- sky prodal Štefanovi Dubenskému 102a (1481). tuto, adv. Tuto se počíná kapitulum o smrtelných ranách 109a (Hyben sich an capitl). túžiti, impf., stěžovati si Paní Žofka... mnohokrát nám tuzila, že nemá čím odbývati 12b (1462). tvář, f. Na kterýchžto (knihách Mojžíšových) ty, Žide, tomuto křestanu bo- žiti se máš pro takový dluh, protože tě přinesl od twarzy k twarzy 143a (špatný překlad: dor umb er dych czu antwůrt bracht hot); Již slyšte, co k ženám sluší zbroje k ženskéj twarzy 114b (Nu hört, waz czu frawen gerade gehört binnem witbilde[!]; špatný překlad). tvój, pron. Však ty vieš, že byl bratr twoy nebožčík Blažek, i nebožčík Zandr, bratři twoy, budúci haiptmany u mně(!), šenkovali sú několiknásti beček vína 99a (1453); což jest Zander, bratr twoy (pův. geho pře- trženo) i ty u mne budúc ukradli ste 99b (1453); aby manželka twa jmenovaná toho domu žádnému neprodala 92a2 (1494); A jestli twa božba není čistá a spravedlivá 143b (ab deyn eyd nicht reyn und recht sey); Jestli mě chceš do smrti chovati, dobře; pakli nechceš, tak na to netbám, anot tobě twa čest 84b2 (1469); když jest matka twa přišla zasě k tobě z Polsky 88b1 (1481); já toho domu do twe smrti nepro- dám krom twe vuole 90a1 (1485); zdávanie, kteréž já tobě zapisuji a ty mňe po mojiej neb po twe smrti 90a1 (1485); Kto by k čemu právo jměl po smrti twe nebo mojí 90a1 (1485); Já žaluji bohu a twey milosti 132b; Jmáme-li ručiti za tebe a za tweho muže 84a1 (1469); statek malý i věliký tobě poručuji mocňe tak, aby jím vládal a hospo- dářem byl, i Dorota manželka twa, dietky i potomci twogi 97b1 (1517); aby děti twoge i ty s manželkú mojí s dítětem mým nesnázky a přéčky nejměli 82b2 (1469). tvrdý, adj. Fojt má tři twrde kusy 108b (drei heftige dinge); Pak božejníkóm po(!) fojtovi jest (m. nejest) dlžen po(!) jejich ortelu najíti z tých kusů, leč by to byla násilná věc twrda 108b (špatný překlad: Dem burgraven, noch dem schultezen ist chein schephe plichtik, noch chein burger urteil ezu vinden aus den dingen, ez en sei denn an hanthaft 42 Slovník k Žilinské knizo 657

Strana 658
tat [nisi factum sit manifestum]); tvrdo adv. A kdež by jej potom mohl poznati, udělá jemu tvrdo, síhne jemu k hrdlu aneb k ruce 140b (Und man en mak cheynen man veruesten[!], iz enge ym an den halz oder an dy hant, špatný překlad); tvrdě adv. My slibujeme, že to má pevně a twrde držané býti 7b (1451). tvrzě, f. Pakli by to zbojstvo neb ten plen přišel na zámek zasě, tehdy ta twrz vinna jest v tom skutku 144b (Chümt aber der raub wider auf daz hauz, so ist dy purk schuldik an der tat); Nemá žádnú twrz zase sta- věti bez rychtářového přivolenie 142b (cheyn purk wider pauwen); Když jeden člověk žaloval na jednu twrz, že jest s ní oblúpen 144b (über eyn purk); téj twrzy pán jmá odmlúvati za šest nedělí 144b (der purk herre); A když by jeli lidé z jedné twrzy 144b (von eyner purk); Také nemuož žádné twrzy, ani města zavřeného... osaditi 133b (cheyne purg pauwen); O twrzy, kterú zasě budují 107a2, 142b (purg); O twrzy, z níž lúpí t.; O twrzy neb (o) zámku t. (Von der purg, za obé). ty, pron. Ty vieš, žet já viec žádného détlete krome to jedno nemám 90a2 (1488); Paní, máš-li ty co protiv tomu mluviti? 100a (1454); aby děti tvoje i ty s manželkú mojí i s dítětem mým nesnázky i přéčky nejměli 82b2 (1469); na kterýchžto (knihách) ty, Žide, tomuto křestanu bo- žiti se máš 143a (dor auf du, Jude, ... sweren solt); A ty budúce haiptmanem ... rozehnal s' mi několiknástero dobytyka! 99a (1453); A jestli s' ty dlužen, tedy aby tie země požřela a jestli s' vinen, aby tie pakostnice napadla... aby tie spálil pekelný oheň 143a (ab du schul- dik seyst, daz dich dy erde verslinde,... dich daz gicht); co jest Petráš pánu na tie vypověděl..., neb tie pán kázal sadit 99a (1453); protože tie přinesl od tváři k tváři 143a (dor umb er dych czu antwůrt bracht hot); Já tebe upomínám na ty tři slova 143a (Ich man dich; Milá ženo Barboro, teď já tebe opytuji 88b1 (1481); Mikoláši, u tebe jest Petráš pověděl, že u tebe jest 70 zlatých 99a (1453); prosím tebe, ... aby ty to těmi pěnězmi domuroval... a já tebe ze všeckého propúščiem a svobodím 91a1 (1489); oč tebe ten křestan v vinu po- kládá 143a (der dich derselbe cristen man schuldikt); Teď pověz před dobrými lidmi, co sem já tobie ještě dlužen za ty statky, což sem od tebe kúpil 91al (1489); Jmáme-li ručiti za tebe a za tvého muže Jana? 84a1 (1469); Teď' já tobie slibuji, že 90a1 (1485); Ale jestli bych já 658

Strana 659
tobie nátisky činil které neslušné, ... svoluji k tomu, že by toto zdá- vanie, kteréž já tobie zapisuji a ty mňe ... ničímž nebylo učiňeno t.; Když jest matka tvá přišla zasě k tobie z Polsky 88b1 (1481); A dále přikazuji tobie, aby Mikulášovi, bratru svému dal flor. 4... a tobie 3 po- ručuji 96a2 (1517); žádnému jinému těch peníz! neodručuji po smrti méj, než tobie samému 92b1 (1494); Synu milý, teď tobie dávám rolú svú 99b (1454); Kdyby pán buch na tobie(!) smrt dopustil 92a2 (1494). týden, m. Pakli jiný nikto nepřijde v šesti tydnech, tedy 142a (in sechs wochen); svaté dni ... k niem každý tyden čtyri dni 124b (in etleichen wochen); A také jmá to zjeviti a vyvolávati a držeti, neztráviti šest tydnuow 136a (sechz wochen). týž, pron. Protož tyz T(omáš) Vackovic žádal jest nové rady 8a (1468); že tyz Jan dlužen jest a jmá tu sirotu chovati slušňe, ... dotud, pokavadž by tuz summu 76 zlatých položil a zaplatil 84a1 (1469); A pakli by pán buoh neuchoval smrti Martina, bratra jeho, tehdy tuz summu... jmá... Štefan dáti a zaplatiti sestrám svým 84b1 (1469); A bude-li v tom jat, tehdy jmá utrpěti teez jako i ten, koho uvedl! 136a (er geleich peyne genem leyden); Kteřížto lidé dobří... vezmúce sě v jednánie tohoz dobrého človeka Jiříka Krále a teyz dobřéj paní Aleny Trmcovéj, zeznali jsú, že 91b2 (1493); O kteréžto narčení tomuz Janovi Nemcovi právo osazeno bylo 77a (1561); aby meze teez země Orlík znamenali a vypověděli 8a (1468); dali a položili jsú ... Štefa- novi Kardošovi, synu teyz panie Uršuly šetdesát zlatých 86a2 (1475); Martin masař dal jest rok a den ku placení ... teyz sirotě summy zla- tých LXXVI pred radú naší až do čtyř let ... Janovi písaři 83b2 (1469); manželka jeho ... a děti jeho aby pokoj dali jemu v bydlení a poží- vaní se všemi duochody k teez očizňe v Nedězi příslušejících(!) 82b2 (1469); A kterým obyčejem na něm ten pokoj jest rušil, tymz obyče- jem jmá naň žalovati 133b (czu der selben weyze). U u, praep., s gen. V kohož to zboží bude právem jaté, ten má držeti to zboží v svéj moci 130b (Unter dem daz gut angevangen wirt); a pakli by(!) které zboží v druhého najdeno bude 131a (pey eynem manne); A našli (-li) by 659

Strana 660
v něho šilink peněz falešných 135a (pey ym); a pakli by více v něho našli peněz 135b (hat er aber irer mer); Krádež anebo lúpež, což by v něho našli 136a (pey ym); Ktož by našel v druhého kuoň 133a (bin- nen witbilde[!1); Zde v nás v Žilině 12b (1462); Byla sem v Sliesku v svého syna 100a (1454); v tebe jest Petráš pověděl, že v tebe jest LXX zlatých i jinšie klénoty 99a (1453); A Mikoláš řekl, že v mně! nenie ani bylo, než 25 zlatých Zandrových 99a (1453); bratři tvoi, bu- dúce haiptmany v mně! šenkovali sú t.; A dále sě jest dověděl pán v Vrteke(!) a v Martina ševce 43 zlatých peněz Zandrových 99a (1453); Tehda po jeho smrti pan Pangrác se dovedoval, v koho by Zandrovy penieze (byly) t.; což jest bratr tvój i ty v mne budúc ukradli ste 99b (1454); (Kordule) v chudobě budúc umřela v své dievky Barbory 88a2 (1481); A Dorota Martinovi, synovi svému, jest přivolila sedem desát zlatých a pět v Martina, bratra svého, vzdvich- núti(!) 5b (1459); Item zlatý porúčím na kostel Matky Boží v Matějo- vice Jana 97a2 (1518); A ty penieze, kteréž byly v Čičkana v vernéj ruky, kázali sme položiti 100a (1454); A ženě svéj Anně (poroučím) rolí v svatého krále 97a1 (1518). u = v, v. tam ubezpečenstvie, n., ubezpečení, klid Paňé Maruše ... přátelé nebožtíka pana Štancle jmají pokoj a plné vbezpeczenstwi dáti 89a1 (1482). ubiti, pf., bíti, pobíti Vbige-li Žid křestana 120a (Slecht); A jestli vtem vbige toho aneb zabije 110a (slecht er yn dor nach zu tode); Jestli ochromí jeden muž jednoho psa anebo vbige 119a (slecht yn); Pakli by jeden muž vbil dietě aneb urval aneb metlú umrskal 125a (slecht); A jestli jeho za- bijí na miestě a byl by ten před právem, kto by jeho vbil obžalo- ván, ... ostane bez škody 140a (gener, der yn sluk); Jestli by ono (dítě) vbilo jednoho člověka 125a (slecht iz einen man); Pakli by byl který vbiti tak velmi, že by ku vsi přijíti nemohl 139a (geslagen also sere). ubožčička, f., nebožka Dědem(!), kteréž jest z Huboscziczku Barború, sestrú jeho, jmel 7b (1457). ubožčík, -št-, m., nebožtík Byl zde mezi námi v Žiliňe vbozczik Zandr haiptmanem 99b (1453); A dal jest byl vbozczik Zander Michlovi na kupectvie 4 a 40 zlatých 660

Strana 661
t.; A vtom jest vbozczik Zander s svrchu psaný tam na téj vojňe umřel t.; Tehda slyšavše Petráš ..., že vbozczik Zandr... umřel t.; že jest byl vbozczik Blažek haiptmanom v Žiliňe,... a po ňem jest byl haiptmanem Zandr vbossczik, bratř jeho, točíž vbozczika Blaška i zvrchupsaného... Tehda sáhel v jeho i v ubozczika Blaška zbožie... (Pán) řkúce: Že mi v to saháš, co jest vbozczik Blažek a Zandr ukra- del, však ty vieš, že byl bratr tvój nebozczik Blažek i nebozczik Zandr ... šenkovali sú(!) 99a (1453); i ty klénoty ... vbozczika Blaška t.; Přistúpili jsú před nás Elška a Michal, někdy syn vbossczika Hanúš- ka(?) 93a1 (1498); Matej, syn koláróv, žádal i prosil jest nás, aby- chom diely mezi jím a sirot vbossczyka Dure Křepčíka, svých vnu- kóv, přeslyšeli 92b1 (1494). ubrman v. obrman ubrus v. obrus učiniti pf. A to má vcziniti, jestli chce své zboží opustiti 144a (sol [der] man tun); Na cizích ženách a chudých! muož nekterý člověk vcziniti násilé 108a (mag tun not); O škodách, co (ž) dobytek vczini(-ie) 105b1, 117a (tut); Má-li člověk vedlé svědomí o který kus božbu vcziniti 123a (sweren); Když ... přídú oba před právo a žalobu vczynie rovnú 110b (clagen gleiche); Když by se stalo, že by jeden boj vczynil nocú anebo ve dne 111a (geschicht ein streit nachtez oder tagez) ; Pro lepší pamat tento zápis v meské knihy jest vczynen 77a (1561); Stalo se zjedná- ní ... z strany narčení úščipného poctivosti, kteréž Jan Frátrík vczij- nyl jest na Nemce Jana t.; Milý bratře, ... vczinwa mezi sebú jedno- stajné dokonání teď před dobrými lidmi 82b2 (1469); lidé dobří... jsú úplné zjednání vczinili z obú stranú ze všeho dědictví a stat- kuov 91b2 (1493); Ondrej Manžel... žádal jest... také, abychom zapsali ujednánie, kteréžto jest vczinil (s) svými pastorky 91b2 (1493); I vczinil jest před námi (Šváb) ... počet tak, že 99b (1454); I jest nám bóh pomohol, že jesme(!) vczinili úplnú úmlovu z Niklošem Polákem 7b (1451); Melicher starý,... u veliké jsúce ne- moci, poručenstvie při smrti s svých statkuov vczinil a dětí rozdělenie 95a1 (1508); I pozval jest před sě Jana, syna svého, prosíce jeho, aby jeho rozkázaní a vuoli posledňú vcžinil 96a2 (1517); A my rada sme jich zjednali a mezi nimi prostředek vežinili, aby Gregor nadepsaný 12 f. vzal a Dlúhoš 12f. 93a2 (1501); A my to znajíc... tak sme jich smluvili a mezi nimi věčný konec vczinili 93b1 (1501); téj panně hned 661

Strana 662
právo mají vczyniti z toho 126a (man sol der iunchfrauwen ezu hant richten); Mají jemu právo uczyniti na první den právní. Pakli by rána smrtelná byla, tedy mají rychtáře hned osaditi a právo vczyniti za jeho skutek 110a (man sol yn teidingen zu dem nechsten teidinge ...einen richter seczen umb dy hanthafte tat); Co ženám musí dobré- ho vcziniti 105a2, -czy- 113b (Waz man der frauwen wol mag geben); nepropadne osudu, jestli... přesvědšiti muože, že je to vczynil na utiekaní 125a (daz er iz tet an der vlucht); A vona (Anna) aby tím vládla a moc měla vcziniti, co by chtěla 93b2 (1507); A on Mertuš to jest vczinil a domuroval 91a1 (1489); svoluji k tomu, že by toto zdáva- nie ... ničímž nebylo vczineno 90a1 (1485); Ktož by ... jatého přivedl ... a vczynil by jeho rušitele pokoje 111b (yn czu einem vride brecher werden wil); Martin ... s třetiny, co bysě dotýkalo jich, jest dost vczinyl a úplňe odbyl 90b2 (1489); A oni, kterýmž dost vczynil, jeho ze všeho vysvobodili s teho 90b1 (1488); optali sme jmenovaného Jiříka Krále, jestliže by sě jemu dosti vczinilo vedlé zjednání tech dobřých lidí 91b2 (1493); Zapovědí jej rok a den s toho miesta tak dlúho, že on rychtářovi a božejníkóm za ten skutek dosti vcz(i) ni 148a (dem richter genuk tu); A fojtů osud vczynie osm šilinkuov 108b (sint acht sch.); ten muož sie dobře vcziniti nevinný 137b (dez mak gener wol sich unschuldich machen); Kterýž jeden druhého... raní..., kterýž ( = ten) by k jeho erbu nejměl mluviti, jestli by (onen) umřel po roce a onen by prvé právem žalobu vczinil, umřel 137b (jener en habe vor gericht dy clage getan, e er sturbe). učiti, impf. Nemuož žádný jeho(!) menovati knězem, leč bude prvé vczenij a potom na kňezovstvo posvěcený 112b (er sei den gelart). učstiti, uctiti, pf. Tehda ona vcztiwssy naše právo, vzala se k vyššiemu právu 100a (1454). úd, m. O tých vdech, kteréž (-rých) mají polepšiti 109a, 105a1 (Von den glyden); Jakž hluboko kterého člověka ranie v jeho vdie, tak těžce jeho má polepšiti v puol platu. A pakli by jednoho člověka ranili na jednom článku, který by byl jemu prvé zaplacený před právem, utne jemu ten vd neb článek 109a (in eyn ander glyd... an eyn glyde ... haüwet man ym iz auch sauber ab). udělati, pf. On vdiela s niem tak, jakž právo jest 121a (er tut in czu also getane 662

Strana 663
recht); Dietě nemůž v svých dětinských leteh(!) nic vdielati, v němž by svuoj život ztratilo 125a (getůn); Pakli toho zaleží přes noc, tedy tomu nic nemuože vdielati 111a (so mag er iz nicht getůn); tedy mají jemu to vdielat 141a (so sol man ym sy tůn, gewere); jestli toho neudiela 128b (tut er dez nicht); Chtěl(-li) by jeden z nich ... oblúk nebo okno vdielati 128b (eyn fenster machen); Mat. Oříško vdielal poručenství mezi syny svými a jinými přátely 97a1 (1518); A (Ned- věd) na to a pro jistšie svědomie jeho milosti svú kvitancí vdielal a napsal 85a2 (1472); Petr Polák... tak jest z Nikúšem zmlúvu vdielal, že 101a (1464); Najprv jest to Secula vdielal, že jest šloséřovi měšec ottrhl; po druhé jest zlatníkovi ženu odlúdil; to jest nám všem k hanbě vdielal. Item po třetie jest jednéj ženě... násilé vdielal... po čtvrté jest to vdielal, že jest... chodil domy vybíjat (wybyayt) 3a2 (1460); to musí rychtář jemu sám sedmý .. . svědšenie vdielati 143b (gezeug czu seyn); on má hned v téj vsi božbu vdielati, že 140a (Er sol... sweren); kdyby jemu rychtář udielal frýd 136b (machet ym vrid); žádné zlodějství on na tom nevdielal 136a (cheyn dübhayt hot er dor an getan); pakli by vdielal v mase ránu 140a (slecht er ym eyn vleyz wunden); A pakli ten pes škodu vdiela 119a (Tut er aber scha- den); Ubije-li Žid křestana aneb vdiela jemu bezpráví 120a (tut er ungerecht); jeden druhému bezprávie vdiela 139a (welch ungericht ir eyn dem andern [tut]); Chce-li jemu žel vdielati, to muož na něm vdielati v pondělí 140a (wil er ym leyd tun); Kterýž muž na druhém žalobu vdiela o dlhy 121a (den andern beclaget); Ktož sám sobě smrt vdiela 136a (wer sich selber verderbet und den leyp nympt); jestli jim zjevnú vinu vdielal 125b (ab er in der missetat gestetikt); jakž kolvěk nad niem nespravedlivě vdielal 120a (tut er ungerecht an ym); a kdež by jej potom mohl poznati, vdiela jemu tvrdo 140b (špatný překlad: man en mak cheynen ver uesten); a tak vdielagi druhékrát i třetiekrát 138a (Also tut man czu dem andern male); Kdežto jest zvěřóm pokoj vdielan 124a (vride gemacht ist); takový slib jmá každý člověk vdielati za zabití 146a (dy were sol eyn iclich man tun umb tot slag); A (rychtář) jmá právo vdielati žalobníku na jeho lúpežníka a nespravedlivého záhubce 145b (sol richten dem clager über den rauber und über seynen unrechten volleyst) ; A bude-li v tom přesvědčen, tehdy vdielagi jemu i jináče(!) a sadí ho tam, že musí rok a den tu býti 145a (man tut yn wol anderwayt in dy echte und můz iar und tag dar inne seyn); Purkrabuov osud tři funty 663

Strana 664
vdiela 108b (sint drei phunt); Takže ta sumpma, co jmá Martin sestře svéj a synovi jéj dáti, vdiela sto a LXX a pšt zlatých 5b (1459). udeřiti, pf. A jestli by pak jeho v hlavu vderzyli anebo po plecú 111a (Würde er aber auf daz haupt geslagen oder auf dy arme). ufati sě, impf., míti naději Pýtal by pak onenno, abych mu já zajistil za tu žalobu, a vfal by se svéj spravedlivosti svým svědomím, ... ten jeho může lépe přesvěd- šiti ..., než onenno toho odjíti muože 133a (vermisset sich seiner un- schulde). uházěti sě, impf., ve shodě žíti A tak sú spuolem bydlili Mistr Jan a Štefan Gardoš, spolem sie krásně vhazegicz s obojích stran 89b2 (1485). uherský, uhorský adj. Krok Jiřík ... jich (sestry) odbyl z očižny a z mateřizny, každéj zvláš- če 40 zlatých mincú vhersku 102b (1509); A dal jest nám Polák peněz LXVII zlatých v zlate vhorsskej váhy 7b (1451). uhoďenie, n., dohoda — porovnání Kteřížto (muži) zeznali jsú že jsú v konec dobřý a vhodeni spraved- livé... Martina mlynáře s jeho sestrú i s jeho bratrem Šimkem spravili a ujednali 91b1 (1493). uhoditi, pf., zasáhnouti, trefiti O tých, kteří střelí (střielí) za ptákem a vhodie (-i) člověka 109b, 105a1 (treffen leut); Umře-li pak pán, tedy muž dá jemu(!) jeho dluh, což jemu slíbil byl, on mu (předěláno z onomu) na tem zboží se vhodi 144b (špatný překlad: Stirbet auch der herre, der man, der gibt sey- nen czins, den er dem herren gelobt hot, geme, an dem [m. den] daz gut trift); uhoditi sě, dohodnouti se. A po smrti jeho děti svrchu psané pěkně jsú sie rozdělily a vhodili vedlé rozkázaní a testamentu jeho 95a1 (1508); My také rada ... zeznáváme, že vedlé svedomí našeho... že jsú sie vhodili, jakžto lidé dobří 91a2 (1493); Matěj Kropáč (s) svým bratrem Ondřejem bratrsky sie a slušně o svú otčiznu sie vhodili a rozdělili 93a2 (1507). Uhřínovic, m., jm. os., syn Uhřínův, Uhrův Lacko Vhrzynowicz 79b1 (1428), 80b1 (1429), 79a1 (1426); Lacko- Vhrzynowycz 3b1 (1416), Ladislaus Whrzenouicz 4a1 (1420); Lacko Vhrenowicz 4a2 (1424), 78b1 (1423); Lacko Vrzynowicz 6a (1418), 72b1 (1418), 97b2 (1417), -wycz 77a1 (1416); Ladislaus Vsrenouicz, 6a (1419); 664

Strana 665
Lacko Wsrenouicz 78a1 (1422); Ladislaus Wsrenouicz, nostri consilii consessor 78a2 (1423); Orschinnowicz 73a1 (1419). ucho, n.; zaucho poliček Dlaní za vcho dáti ... nebo zášijek 137b (mit einem halslage); Komu ... jazyk aneb ussy by obrúbili 109a (oren). uchovati, pf. A pakli by pán buoh nevchowal smrti Martina 84b1 (1469). ujčěný, adj., po ujci, bratru matčinu, bratranec Aron, jeho bratr ugczeny 101b (1468). ujec, m., bratr matčin Martin, též řečený Nemlath, vgecz dobréj pameti Nemlata 85b2 (1473); jměla dáti z toho statku muže svého Martina masaře najprv Marti- novi, muže svého vgczy, 22 zlatých za jeho diel 85b2 (1473); Jakub mlynár sestřence své Janeka a Ondřeje, syny Hlavatovy, odbyl a Janek a Ondřej sami sú vyznali, že by (rk. bich) jich Jakub, vgecz jich, odbyl 100a (1453). ujednánie, n. Ondrej Manžel... žádal jest... také, abychom zapsali vgednanie, kteréžto jest učinil (s) svými pastorky 102a2 (1492); Martin ... žádal jest nás, abychom jemu zapsali v meské knihy vgednanie a rozdělenie statkóv přátelóv a břatróv svých 91a2 (1493); že jich jest odbyl vedlé vgednani našeho a přivolení jejich sposobeného 91b1 (1493). ujednati, pf. Šli sú tam těch dvanádcte lidí k těm rybníčkóm na tu rolí a (dobří lidé) vgednali sú Kotršovi záhon rolí, konec od konce, aby odbyl tiem Dubenskému 102a (1481); Dobří lidé sú vgednali, že Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj sirotě ... 76 zlatých 89b1 (1485); Kteřížto (muži) zeznali jsú, že jsú v konec dobřý a uhodení spravedlivé... Martina mlynáře s jeho sestrú i s jeho bratrem Šimkem spravili a vgednali 91a2 (1493); Lidé ... na to se vzali, aby jich (Němce a Frátříka) v přá- telství uvedli a vgednaly, i došli toho 77a1 (1561); Matěj Osannu, pastorkyňu svú, jest za Abrahama, fojta teho času, jest (!) s ní vgednal a odbyl s plna 95b1 (1511). ujieti, pf. Pakliž by chtěl jeho súsed protiv tomu ustaviti duom nebo stáji tak, že by onomuno světlo vgial 128b (daz er ym daz licht benem). ujíti, pf. Mají zůstati... do téj chviele! až onenno vgde, kteřýž na ně hlasem 665

Strana 666
volal 125b (dy weyle iener vor get odir reytet, der do geschreyt hot) ; jestli pak vgde, tedy zaručí a potvrdí tohoto přes jednu noc 146b (chümt er wek); Pakli bude svobodný z tých řetazí a vygde, tím ne- bude svobodný, dokadž to neoplatí (dlužník) 120b (daz er enget und hyn chümpt); Pakli by pacholek vssel od svého pána svévolně 131a (Entrint der chnecht dem herren); A jestli by (obžalovaný dlužník) vssel v tom 121b (Entlauft er); Pakliž by onen (hráč) vssel přič, ne- muože na něm nic míti 122b (chümt aber iener hyn); on mu vgde a prázen bude svú nevinností(!) 129b (wen er ym enget mit seyner unschult); že by on svú nevinností vssel 127a (daz er dez mit seyner unschult entget); A jestli jemu vgde na jistotě, musí to zboží s osudem nechat 130b (Wirt ym bruch an dem weren). ukázanie, n. A to též, totiž vkazani té meze napřed jmenované Michal ... vyznal jest před... radú 8a (1468). ukázati, pf. Chci vkazati svú núzi 141a (beweysen dy not); A jestli by pak umřel kuoň ... bez jeho viny,... vkaze-li to,... on toho nezaplatí 144b (be- weyset er daz); Když by dítě ostalo živé po jeho smrti, tedy by poruč- níci pána prázni byli, když to dítě bude vkazano 116b (ab daz chint beweiset wirt); rány, které se ten den staly a vkazany sú 142a (be- weiset sint); Tedy vkaze si své rány 132a (so beweyse er dy wunden) ; on si zase vkaze, aby to tak bylo 130b (er weyze wider); dokadž svého jistinníka vkaze 133a (biz daz er... weyz); a on (muž) by jí (své ženě) to vkazal za svého zdravého života 146a (weyset er sy dor inne); A ten vyšší pán muož jeho děti s tím zbožiem na toho pána zase vka- zati 111b (der oberist herre mach seine kinder mit den guten an dem herren nicht wider weysen); Městký posel... má králi lásku vkazati 141b (dem chunich hulde tun). ukazovati, impf. Druhý ... svědší každému, boženíkóm i obecniem lidem vkazugice své rány 109b (clag ... und beweise seine wunden). ukradený, adj., z part. O vkradenem zboží 106b1, 133a (Von vor stolnem gut). ukrásti, pf. Pakliž ve dne vkradne, jde jemu o hrdlo 142b (stilt iz dez tagez); vkradne-li to ve dne, tehdy 136a (stilet er iz dez tagez); on jest přišel mezi mé čtyři koly a on jest mé zboží mně vkradl 141a (hot mir 666

Strana 667
mein gut abgestolen); A ktož by v noci ... rúbané drva vkradl 136a (stilet); co by šest peněz ukradl, zapadl šibenici 130a (deube ... mit sechz phennigen); A to sú mi vkradly 99a (1453); a toz mi všitko vkrzadel t.; co jest ubožčík Blažek a Zandr vkradel t.; což jest Zander, bratr tvój, i ty u mne budúc vkradly ste 99b (1454); Některého času vkradli jsú již jmenovanému Štefanovi něco peněz 93a2 (1501); pakliž onem(!) prodá aneb bude (ruk. a nebude) jemu vkradeno aneb lú- pežsky vzato 129a (wirt sy ym vor stolen); A pakli by(!) které zboží u druhého najdeno bude, což jemu vkradeno jest, ... ten se mosí brániti 131a (daz dem andern verstoln ist); zboží, což by jemu vkra- deno anebo vzato bylo 133a (daz ym abgestolen ... sey); a bude jemu (zboží) vkradene 144b (wirt iz ym verstolen); kuoň, což jemu byl zlodějsky vkradeny 133a (da ez im abgestolen odir geraubet wart). ukrátiti, pf. Sám třetí toho má dovoditi, ktož se toho jal, jestli jemu vkracene bude 130b (ab ym bruch wirt an geweren). ukrvaviti, pf., zkrvavený, krví zbrocený A jest to, že ta panna z její hlavú, (s) skudlenými vlasy, strhanými šaty a vkrwawena přijde 148b (blüttik chumpt). ukúsiti, pf., ukousnouti, uhrýzti Ochromí-li jeden dobytek druhého před pastýřem aneb stlačí aneb vkusy ..., on musí ten dobytek vzíti 118a (peyzet). ulapiti, pf., polapiti, chytiti Tedy volal sem a zval sem a vlapil sem a přinesl sem jej před právo 132b (han in gevangen); zloděje, kteréhož sem já s jistinú vlapil a uvázal 141a (den ich mit der scheinbaren tat gevangen... han). uláti, pf. Žádný ortel nemá do království v Saxoní přinesen býti, jestli by jeden Sas to vlati chtěl 127a (wil ez ein Sachse schelden); A právo světské jsú od něho svobodny, když on pána(!) svého vlal anebo opustil 115a (špatný překlad: wen er den herschilt[!] aufgegeben hat). uložiti, pf. A jestli by toto rušili ti, což sú obrmanové aneb jednači mezi nimi vlozyli,... ti stratí za to jednání porušené svú ruku 112a (prechent dye dy sachwalder und werden sy dez vor punden [= wunden]); A v tom sme my jim vlozili den k právu 100a (1454); Pak v tem my shuoru psaná rada vlozili sme mezi svrchu psanými stranami provaz takový 92b2 (1497). 667

Strana 668
umenšenie, n., zmenšení, ubrání A pakli by pán buoh neuchoval smrti Martina, bratra jeho, tehdy túž summu 25 zlatých bez vme(n)sseni jmá a dlužen jest Štefan dáti a zaplatiti sestrám svým 84b1 (1469). umenšiti, pf., zmenšiti, ubrati Čím by chtěl pastýřský nájem vmenssiti 118a (womit er dez gemeinen hirten lon minnere). umenšovati, impf., zmenšovati, ubírati (Těch dvanácte lidí) ujednali sú Kotršovi záhon rolí..., aby odbyl tiem Dubenskému, nevmenssugicze platu žádnému, ani Kotršovi, ani Dubenskému přičínějíce 102a (1481). uměti, impf. Tohoto mám řečníkem býti pro právo, což najlépe mohu a vmieti budu 131b (so ich beste mak und kann); A lúku... (Oger) má obrá- titi k póžitku svému, jakž najlépe vmieti bude 92b2 (1497); Ktož němečsky nevmi, odpovídá si svým jazykem 143a (wer nicht teucz chan); Kdyby se dva ranila mezi sebú a ti by (ruk. aby) oba přišla od slovenského přirození, avšak by neumiela slovensky 110b (doch nicht windisch sint); Když by člověk měl kuoň nebo psa, nebo jakého koli dobytka, co by neumilo(!) mluviti 119b (daz nicht gesprechen mak). umieřiti, pf., namířiti Když jeden člověk střelí aneb kamenem lučí a vmierzy na ptáka, preto právo jeho v vinu položí 109b (alz er remet einez vogelez). úmluva, -mlo-, f. Stala jse(!) vmluwa z dobré vuole mezi Štefanem Gardošem... a mezi... panem Martinem z Petrovce 87a2 (1479); Pan Martin... se paní svú skrze vmluwy dal... dětóm Polákovic... tři sta zlatých 87b1 (1479); I jest nám pán bóh pomohol, že jesme učnili úplnú vmlowu z Niklošem Polákem 7b (1451). umluviti, pf. Jan a Štefan Gardoš mezi sebú z dobré vuole a přátelsky vmluwili, že Jan ten duom se vším hospodářstvím i s humnem v těch 76 zl.... Gardošovi Štefanovi dává a postupuje mocně 87b2 (1479). umořiti, pf. A to pán zaslúží, když by svého člověka vmorzil 111b (ab er seinen man tötet); kteříkolvěk listové na to fojtovství a zápisy ... na který kolvěk kus duochoduov ... bud na všecko fojtovství, že tí všickni 668

Strana 669
a takoví zápisové mají vmorzeni býti 83a2 (1469); A dále keréžkolvěk byly dluhy mezi Tomášem Kozákem a neboščíkem Mikulášem Po- lákem, ty všecky jsú mezi nimi vmorzeny 5b (1460). umřieti, pf. Dokadž ten člověk raněný nevmrze, ... ješče jeho popravie puol za- placením 109a (Dy weil der man nicht erstirbet); O téj žěně, kteráž dietě (děti) nese, když jí muž vmrze 105a2, 113b (alz ir man stirbet); Vmrze-li kuoň neb dobytek 118b (Stirbt); A jestli by byl pak vmrzel kuoň aneb dobytek 144b (Stirbet); Vmrze-li pak onen svú smrtí aneb jinší smrtí 129a (Stirbet iener rechtez todez odir unrechtez); Vašéj milosti tajno není, kterak muoj šure Jakšo vmrzel jest 8b (1477); A v tom žest Paul súkenník byl vmrzel 2b1 (1460); Kordule v chudobě budúc vmrzela u své dievky Barbory 88a2 (1481). umrlý, adj. Má-li člověk jednoho ustaviti před právo... a umřel by ten muž, má jeho vmrleho postaviti 146a (er sol yn also tot für prengen); což sú dlužni zůstali tomu člověku vmrle(m)u 123b (dem toten); Ktož by jednoho vmrleho aneb raněného člověka jatého přivedl před právo 111b (einen toten); A jestli pak zůstane dobytek vmrly od jednoho člověka viny, avšak bez jeho vuole 119a (Bleybet... ein vich tod); To musí sám sedmý na vmrley kůži(!) zbožiti 122b (volprengen... noch toter hant[!]; četl: haut[!]). umrskati, pf. Pakli jeden muž ubil dietě aneb urval aneb metlú vmrskal 125a (slecht iz mit einem bezem). umučenie, n. Ten den (Bůh) odpočíval v svém hrobě po jeho (m. svém) vmuczeni 124b (er ruete ... noch seyner martir); Má jeho (dlužníka) nechati v jednem domě... v takovéj míře, že by jemu neutekl, ale z žádným vmuczeniem 121b (anderz sol er keine pein anlegen). umučiti, pf. V pátek stvořil buch člověka a ten byl den vmuczen skrze člověka 124b (wart dez tagez gemartirt). úmysl, m. Protož oni, bratřé jeho, ... jeho, Martina, vespolek jednoobyčejným vmislem a hlasem jednostajným ostavují v zbavěné(!) jméno(!) a jeho nechávají v hospodvárstvie(!) a v uočizňe 90b2 (1489). 669

Strana 670
unáhlenost, f. Jestliže jeden člověk má erbové zboží a jest to zjednáno za smrt nebo za ránu, káží tomu, jakž právo jest a čest tomu městu, nezhrdati práva anebo ortel pro vnahlost jeho země mají jemu zapověděti 149a (špatný překlad: Ist daz eyn man hot erbe und vorrichtet umb eynen totslac odir umb eynen[!] wunden, man wirt eem Lyn] geheyzzen, als recht ist, und er an der selben stat nicht vormeyden [vormeid] recht [-en] urtayl an der vorderung seynez erbez, man sol yn vor zelen). unésti, pf. Když jednomu bude zboží vneseno 107a2, vnesseno 140a (dem seyn gut gevronet wirt); Když jednomu člověku jeho zboží vnesseno bude 140a (seyn gut gevronet wirt); Který člověk jednoho člověka obža- lovaného pro nespravedlivost mocí unese 146b (mit gewalde enphürt) ; A ktož by trhové vnesl, ten propadne třidcet šilinkuov 135b (wer so markt zol entfüret). upadnúti, upásti, pf. Nemuož-li on to zboží míti a vpadne v vězenie 148b (wirt er gevan- gen); A jestli se na to božit bude před tím, kohož ranil, a vpadne-li pak v ortel vedlé božby, propadne ruku 148a (und peut er seynen eyd dor über vor eyn champher wunden[!] und velt er an dem eyd mit urteil, bestet er umb ein hant); A jestli by mu pak na svědomí vpadlo, tedy stratí své peníze 120a (Gebricht aber ym an dem ge- zeuge; chyběti, nedostávati se). upadlý, adj. z part. Jestli by mohl... protivníka... opytovati, a byl by tak vpadly, že by jemu nemohl menovati člověka 131b (ab er also uncreftig). upáliti, pf. Městský sluha (ale v nápise je připsáno: šerha a kat) má moc založiti každého a potvrditi (na okraji k tomu je připsáno: i vpaliti) každého člověka s právem 141b (czu phenden und czu vestene und czu be- vronen). upásti v. upadnúti upevný, adj., pevný, stálý Mat'ej Kotrše... žádal i prosil nás, abychom pro lepšie svedomie a pro vpewnieissy pokoj budúcí zapsali v městké knihy dědictvie a rozdiel... zboží svého 92a1 (1494). uplatiti, pf. A pakli by ten člověk inhed na miestě umřel, ješče musí jeho pe- 670

Strana 671
nízmi vplatiti 109b (er můz ienen gelden); Pre smrtelnú (ránu), která by byla na nehet hluboká a na článek dlúhá, tedy propadl smrt aneb co penízi vplatiti muože 109b (gelden). úplný, adj. Lidé dobří ... jsú vplne zjednání učinili z obú stranú 91b2 (1493); I jest nám bóh pomohol, že jesme učinili vplnu úmlovu z Niklošem Polákem 7b (1451); Ctihodný kněz Jiřík... a Mikuláš s svými švagry ... před nás na radhause těch sto zlatých jsú položili a nám v tom vplnu moc dali, abychom tak opatřili, aby ty peníze večitě tak trvaly, jak sě svrchu píše 95a2 (1508); Štefan Šokot, ... jsa nemocen, ále ještě dobré pameti a vplneho rozumu, učinil jest poručenstvie ze všech statkuov svých 93b2 (1507); Přistúpil jest před vplnu naši radu ctný a opatrný muž Matej Kotrše z manželkú svú 92a1 (1494); To sě jest před námi stalo vplnu radú v neděli po svatém Hřehoři papeži 94a1 (1507); Ondrúš ... žádal jest před naší vplnu radú od Anny Vajčařky ... dielu... otčizny své 94a2 (1507); A my, vplna r(ada, v) zali sme se na potaz s vobcí 8a (1468);—úplně, adv. = u + plně, sr. plný: A tak sú zeznali vplne rečí svú před námi, že 93a1 (1498); Martin, bratř jich, z (o)čizňe, ... s jeho otce dielu, s třetiny, co by sě dotýkalo jich, jest dost učinil a vplne odbyl 90b2 (1489); (Tomáš a Barbora) jsú ty siroty, jejich vnuky a farárovy děti vplnie vyplatili a do konce odbyli s svých statkuov 102b (1503); A to jest včeckno jim vyplnila a zaplatila vplnie a docela 85b2 (1475); Zažene-li pak pán svého pacholka, má jemu jeho nájem vplnie zaplatiti 131a (er sol ym seyn vollez lon geben); syna ze statku svého dostatečňe a wplnie (úplně[?], vplně[?]) odbyl 96b2 (1518); Jano Lelinský obe ty strany před námi jest odbyl a wplne odložil 90b1 (1488); (úplně[?], vplně ([?); zúplna, adv.: Nikel Hanuslen jeich otšišnu zuplna každéj z nich po 13 zlat. odbyl 6b (1463); Pan Václav ... tu jistú summu čtyři sta zlatých zuplna vyplnil a zaplatil 85a2 (1472); A tak že týž Jan dlužen jest a jmá tu sirotu chovati... dotud, pokavadž by túž summu 76 zlatých položil a zaplatil zvplna 89a1 (1469). upokojenie, n. Kterýž vnově přišlý člověk v městě se osadí a hledal by sobě milost pro vpokogeni, což jest jinde hřešil 132b (durch gnade und vridez willen); jest právo, že by jeho v žádné boženstvo neustavili neb ne- přitískali, a to pro vpokogeni 149a (ez sey den durch fridez willen); Což tak člověk dá v náhlosti bez rychtáře a bez božejníkuov vuole, 671

Strana 672
ten propadne šilink osudu a to vezmú božejníci pro vpokogeni 145a (der sol geben eynen schilling czu vride bûze, den nemen dy schephen) (= památné, pro memoriali). upokojiti, pf. Každý člověk má svú stranu vpokogiti svého dvoru 128b (špatný překlad: man sol auch bevriden[!] seyn teil dez hofez, m. oplotiti). upomanúti, -me-, pf. Netřeba upomínati své poručníky za své věno, lež má své jistiníky z toho vpomenuti po třidsátém dni 117a (Hot si aber pürgen do für, so darf si di erben nicht manen umb ir morgen gobe, si zol dy gewer raumen[!] noch dem dreizigisten: špatný překlad); Který člověk robí jinšího člověka zemu nevědúc ..., bude-li v tom vpomenuty prvé, než to zaseje, jeho robota, což oral, bude stracena 117b (wirt er dar umb beschuldikt). upomanutie, -me-, n. Jestli on to zboří po jeho takovém vpomenutie, tedy rychtář má svuoj osud 121b (geprichet er daz). upomínanie, n. A teď já zdávám ... své ženě, což kolvěk jmám ..., a po mojí smrti aby toho svobodně užívala krom vpomynani přátel mojich 89b2 (1485). upomínati, impf. Netřeba vpominati své poručníky za své věno 117a (so darf si di erben nicht manen); Ondrej ... slíbil jí před námi nikdy z ničeho nevpominati ani žalobú ani súdem 94b1 (1507); A jeho Štefana slíbili nevpominati a jemu pokoj dáti 86a2 (1474); fašové jeho vpominali jeho o placení dědičství po ženách jejich 86a1 (1474). úřad, m. Žádného súdci nemuož vyvrci z stolice nebo z jeho vrzadu 139b (Cheyn schephen mak man von dem schephen amt ab seczen); Jan Frátřík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú jsa naučen od Vrzadu, od Jana Nemce jest odprošoval 77a1 (1561); Fabián, rych- tář z Hríčova, z bratry svemi zrušil jest freunk jarmarčný ... bráňe se dobytými kordy aurzadu a jsa vsazen do vezení páni meštané a Vrzad s nimi jsau milostive naložili 104a (1561). úřadník, -ě-, -e-, m. O kteréžto narčení Janovi Nemcovi právo osazeno bylo z rozkazu panuov Vrzadnijkuow jejich listem 77a (1561); A v tem ... jest poslal pán vrzedníka svého ... i pozval paní (pany, ruk.) vrzednyk Miko- 672

Strana 673
láše před nás 99a (1453); Tehda jest řekl Kršnek vrzedník paní (ps. pany) Mikolášovi, aby t.; I učinil jest (Šváb) před námi, před radú i před vrzednykem panským, před Kršnekem počet 99b (1453); co jest ubožčík Blažek a Zander ukradel, budúci vrzedniczi moji 99a (1453). úraz, m. Musí zaručiti, že jej zase ustaví bez vrazu jeho života a jeho zdraví 121b (unverderbt an seinem leibe). úrazek, m. Tedy žaloval by on vám na jednoho člověka, že jest přišel aneb upadl v svuoj vrazek, což jest tento udělal na svobodnéj cestě 131b (špatný překlad: daz er ist chumen in dysem witbilde[!] in der vreyen strazze). uraziti, pf. Žádná žena svú pochabostí svého života svéj ženskéj cti vrazyti ne- muož 112b (ir weiplich ere krenken); A jestliže ten, kterýž vrazeny jest, žádal by toho od něho dřeva 134a (ob er wunt wirt odir dez baumez gert). Urban, m., jm. os. A za již jmenovanú summu postavil jest rukojmě, jménem ... kněze Vrbana, faráře našeho 84a1 (1469). Urbánek, m., jm. os. Přistúpili jsú jednačé, dobří lidé..., kteřížto zeznali jsú, že zjednali jsú Manžela z Vrbankem i sirotami 102a (1492). určenie, n. A on jemu zase jmá ztravu platiti podlé dobrých lidí vrczeni 136a (noch guter leute chür). uřéci, pf. Umře-li pacholek nájemný prvé, nežli svůj nájem zaslúží, což jemu byl vrzekl, nemá svému erbu (= jeho e.) nic více dáti nájmu, než 127b (wen alz daz ym gelobet waz). uřečený, adj. z part. Když jeden druhému puojčí kuoň aneb šatuov do vrzeczeneho dne 137a (auf eynczyl tag). uřknutie, n. Hospodářstvím se podělili podlé vrzknuti dobrých lidí 89b2 (1485). uroditi v. urozený urósti, pf. Když by vrostl chmel nad plot 128b (Vlichtet hophe über den czaun). 43 Slovník k Žilinské knize 673

Strana 674
urovnati, pf. A pakli by pavovala proti jich vuoli, musí to vykopati a zemu vrow- nati 127b (daz sy dy erde eben mach); Jsau a zuostávají v té pocti- vosti, v které prvé byli..., nebo jsau vrownanij a zmeřeni lidmi dobremi 77a (1561). urozenie, n. Každý muž muož sobě zložiti buoj, kterýž jest menšího vrozeni 134a (der bere [wers(!)] geborn ist). urozený, adj. z part. Ale ten, což jest pak lépe vrozeny, ten s sebe nemuož buoj složiti 134a (der baz geboren ist); A za to jsau rukojmí lidé dobří a vzácní i zemanščí, jak jsau: Vrozeny Adam Příleský z Oblahova... 104b (1561); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest se všěmi duochody ... vrozenemu pánu pánovi Václavovi od S. Mikuláše z Branče a z Střečna 83a1 (1469); Jakož jest kúpěl(!) vrozeny pán Václav od S. Mikuláše ... fojtovstvie města našeho Žiliny 85a1 (1472). urvati, pf. Pakli by jeden muž ubil dietě aneb vrwal..., zůstane bez viny 125a (rauft). usaditi, pf. Také nemóže (rychtář) žádné přikázanie, ani prosbu, ani službu ani žádné bezprávie zemské vsaditi, leč by země vyvolila 139a (Er mak auch chayn gebot, noch heruete, noch pete, noch dynst, noch cheyn unrecht auf daz lant seczen, iz en wilküre daz lant); Teda vsadily na to ty dobřé lidi, testamentáře, i o tu věc, co sě dotýče poctivého kněze Martina ... na jednáňé 90b1 (1488); Ktož jeden druhému do- bytek zabije, ... to má zaplaceno býti, jakž jest vsazeno 119a (Daz sol man gelden mit seinem gesaczten vürgeld); Svaté dni a zapo- vědné, ty sú všeckým lidem pro pokoj vsazene 124b (czu vride tagen gesaczt); Jestli by jemu šlo o hrdlo, tedy musí dáti a odložiti své peníze na to vsazené 146a (so můz er geben sein gesaczt wergeld); A což kolvěk jinší dobří lidé ... od jinších sladoven, kteréž jsú na platném vsazene, platy nebo odbyvky pořádné budú odbývati, takéž i on, Melchior dlužen bude a jest platiti a odbývati 89a2 (1482); Ktož... kamení kopá mezné, což jest vsazeno 136a (grebet er dy steyne auz, dy marksteyne gesaczt seyn). usdraviti, uzdr-, pf. Kdyžto Jozephus Titusa, syna jeho (Vespazianova) vzdrawil od pa- 674

Strana 675
kostnice 120a (do er seynen sun Tytus gesunt machet von der gicht). usědlý, adj. z part. Který člověk jest vsedly v městě, ... nemá žádného rukojmí dáti 121a (Welch man in der stat gesezzen ist); má rychtáře pýtati, aby jemu jeho zaručil, jestli by nebyl vsedly 121b (ab er nicht gesezen sey); Jestli jeho (trhače) zabijí na miestě a byl by ten před právem, kto by jeho ubil, obžalován, a může to dokázati sedmi vsedlimi, že se jemu stalo v trhání, ostane bez škody 140a (mak er iz beweysen mit siben gezeugen [erhafter leute]); Pakli bude ten trhač... sedmi dobrými vsedlimi lidmi potctivými dokázán 140a (mit siben gezeugen erhafter leute). uskočiti, pf. A jestli by pak on (pacholek) vskoczyl a vzali by ten kuoň nebo voly 117a (Wirt aber der abentrunnik); Pakli by onen byl, na kohož žaloba šla, vskoczyl 126a (wer aber... entwichen). uslyšěti, pf. Vyznáváme všem, ktož toto bude čísti aneb čtúce vslisse 7b (1451). usta, pl. n. Komu vsta aneb nos ... by obrúbili 109a (den munt); (Neprávě na- rození), ti nemohú svůj jazyk(!) před(!) vsty(!) mieti na jich žalobě 126a (špatný překlad: Alle, dy unrecht geporn sint, dy en mügen cheinen vormünde[!!] gehaben an ire clage). ustavenie, n. O vstaweni, kteréž bořiti mají 127b = O postaweni, kt. b. m. 106al (Von dem gepauwe); Kdežto ženě místa nejest z ustavenim, když jí muž umře, ... má pavovati 127b (Da[?] der frauwen [genitiv(!)] dy stat nicht en ist mit dem gepauwe... sol sy mit dem gepawe rau- men[!!]); Jestli který muž dá své zboží jinšiemu člověku, a což by pak bylo na tom vstaweni, tehdy ostalo tomu člověku i s tím zbožím to staweni 135a (waz dez bauwez auf ist). ustavený, adj. z part. On má platiti (za dobytek) po jeho vstawenem platu 118b (er sol iz im gelden noch seynem geseczten gelde). ustavičnost, f. A jestli po prvé(m) kázání nedbá(!) poslušen býti a právu a svému nepříteli na jeho miestě chce sésti jeho erb pro ustawicznost, jest právo, že by jeho v žádné boženstvo neustavili neb nepřitískali 149a (špatný překlad: und ist daz er czu dem ersten eynheyzzen vorchumpt 675

Strana 676
und dem gerichte und seynen veynden an seyner stat wil seczen seyn erbe durch eyn steticheyt, er ist wol recht, daz). ustavičný, adj. O dievce, kteráž nejest vstawiczna 112b, 105a2 (Von der unberaten tochter, = unbestaten, unausgestattet); sr. neustavičný. Každého člo- věka jatého slib nemá vstawiczny býti vedlé práva 120b (tat und ge- lübde sol durch recht nicht stete seyn); Kostely i cimitery i každá ves ... pluh mají ustawiczny pokoj míti 124b (steten vrid); ustavičně adv. Ten městský posel vstawicznie svědší za dva člověky 143b (ge- zeug stet vor ezwen man); Ktož co burguje, to má zaplatiti, a co činí to má vstawicznie držeti 124a (waz er tut, er sol iz stet halden); Ktož co slibuje aneb burguje, ten má platiti a což koli dělá, aby vstawicznie držel 143b (er sol iz stet halden). ustaviti, pf. Kterak městečko jmá vstawene býti 106b1 = pavované 133b (wy man eynen markt pauwen sol); Nemá, ani móže vedlé práva žádné městeč- ko vstawiti ... jedno od druhého blíž jedné míle. Také nemuož žádné tvrzi ani města... ani na huoře osaditi ani mezi vodami vstawiti... bez vuole rychtáře zemského 133b (man sol chein markte pauwen noch machen..., im werde pauwen); Pakliž by chtěl jeho súsed... vstawiti duom nebo stáji 128b (eyn hauz odir eyn stal pauwen); My ... rada ... kázali sme, aby svedomí a jednače těch věcí před prá- vem naším vstawil 91b1 (1493); A on v tom (Martin) múdrých a opa- trných muží... vstawil jest 91a2 (1493); (K) tož by vyručil jednoho člověka pro nespravedlivost vstawi(ti) před právo a jestli jeho vsta- witi nemuož, musí dáti své vlastnie peníze 140b (vor czu prengen,... ob er yn nicht vor prengen mak); A ktož by pak vyručil jednoho vězně zase vstawiti, to musí to rukojmí splniti, že jej zase vstawi na tu hodinu 123b (Wer arber[!] porget einem[!] gevangen man wider czu antworten, daz mûz der pürgel volprengen, daz er wider ge- antwürt sey); Má-li člověk jednoho vstawiti před právo ... a umřel by ten muž, má jeho umrlého postawiti 146a (vor brengen, er sol yn also tot für prengen); Musí zaručiti, že jej (obžalovaného) zase vstawi bez úrazu jeho života 121b (daz er yn wider antwürt unverderbt an seinem leibe); O božejnících, kdež mají k boji vstaweni býti 106b2, 137a (wo sy czu champhe antwürten solen); Ten, ktož by to dietě od- dal, ten má jeho zase vstawiti tomu, na kohož zboží zemře 115b (špat- ný překlad: Wer sein varnde hab [dítěte] under ym hot, der sol si 676

Strana 677
antworten ieme, auf den si gesterben mochten); ustaviti sě. Tehda sie ona na ten den ustawila 100a (1454); A kteřýž by pak člověk zašel zaručený člověk! a měl se vstawiti, to musí rukojmí dokonat, že jej musí vstawit vedlé slibu svého, a ne ten vězeň 120a (Wer aber vorget [(!)m. porget, burge wirt] einem gevangen man wider czu antworten, daz mûz der pürgel volprengen, daz er wider antwürt sei, alz seyn gelüke stûnt [m. gelübde(!)] und nicht der gevangen); jest právo, že by jeho v žádné boženstvo nevstawili neb nepřitískali 149a (daz man yn ezu cheynem purgel icht twinge). ustavovati, impf. O nových vsech, které v nově vstawuge 138b, vstawugi 106b2 (dy man seczt). ustlati, pf. Umře-li muži žena, kteráž dětí nemá, tedy její vnuče, kteráž její rádu má, má mužovi postel vstlati 114a (seyn bette beraten). ústně, adv. Martin Nedvěd... z toho dluhu jeho milost vstnie před námi propustil 85a2 (1472); Tehdy fašové jeho pustili jsú jemu, Štefanovi k jeho duši, aby před právem sám vstnie vyznal, jestliže by odbyl tu očiznu, což na jich ženy šlo 86a1 (1474); A on, Štefan Krok vyznal jest ustnie k své vieře a k své duši tak t.; Děti ... pěkně jsú sě rozdělily,... potom nám na rathuse srovnánie vstnie oznámily 95a1 (1508). ustřihnúti, pf. Pakliž by to (sporná věc) bylo vstrzyno(!) (m. ustřiženo), sám třetí toho má dovoditi, ktož se toho jal 130b (ist iz aber gewant, selb dritte sol er sich do zu zyhen). ustúpiti, pf. Prázný vuoz má nabranému vstupiti; a pakli oba jsta nabrána, který jest méně nabraný, má vstúpiti těžšímu 124b (sol weychen dem gela- denen... schol weychen dem sweren). usvědčiti, pf. A mohl(-li) by naň to vswiedssyti, tu žádná prosba nespomuož 109b (auf in gezeuge müge); Jestli sám třetí to muože vswiedssiti, tedy jest svobodný 123b (mak der pürgel seinen toto selb dritte volprengen). úščipný, adj. Stalo se zjednání skrz lidzi dobré mezi Janem Nemcem a Janem Frátříkem z strany narčení vssczypného poctivosti, kteréž Jan Frátrík učinil jest na Nemce Jana, toho času fojta 77a (1561). 677

Strana 678
uščvati, pf., uštvati A jestli jeho (dobytek) vssczwa(l) se psy, tu škodu má trpěti, čí jest ten dobytek 117a (peizet man sy mit hunden). uškozenie, n. A jestli by pak vinili tých v tem domě pro to vsskozeni 125b (umb den raub). utéci, pf. Václavek ... jest Křížka ... oblúpil ... a chtěl jeho zabiti, by jemu byl nevtekl 98a (1468?); A pakli by vtekl a přišel by jinam, v jinší právo 142a (Wirt er aber vorfluchtik); Má jeho (dlužníka) nechati v jednem domě najblíž vedlé domu rychtářového v takovéj míře, že by jemu neutekl 121b (daz er im nicht entlaufe); A pakliž dosáhne vsi nebo městečka a vtecze k fojtovi 125a (vleucht er wider czu dorf... in einem andern[!] gericht[!]); utéci sě: ktož by se k jeho milosti vtekl 138a (wer czu seynen gnaden vlüchet); (kdož běží za rušitelem pokoje), tedy mají tu srozuměti to právo, kdež se vtekli a mají k tomu sezvati toho purgmistra 125b (man sol daz gericht vor neme[!] und laden dar czu dy mayster). úterý, m. A pakli by ten vtery přišel v den sváteční 108b (der dinztage); Druhý (kus má fojt) v utery po velikéj noci ... třetí kus ten vterij po S. duše 108b (des dinstages... des dinstages); Ktož má nepřítele zjevného, chce-li jemu žel udělati, to muož na něm udělati v pondělí, v vtery, v středu 140a (an dem dinstage); Stala se ta věc v Vtery první po sva- tém Valentině 86a2 (1474). utiekanie, n. Nepropadne osudu, jestli sám sedm toho přesvědšiti muože, že je to učinil na vtiekani 125a (an der vlucht); Kdež člověka popadnú kte- rého popadnú(!) na jistotě aneb popásti muože, bud na vtiekani svého(!) skutku, neb o krádež neb pro lúpež 134b (in der vlucht der tat). utieti, pf. A pakli by jednoho člověka ranili na jednom článku, který by byl jemu prvé zaplacený před právem, vtne jemu ten úd neb článek 109a (Hauwet man ym iz auch sauber ab); Pakli by ranil jednoho, vtne jemu ruku 140a (man slecht ym dy hant abe); Nemuož-li on to zboží míti a upadne v vězenie, tedy jemu vtnu ruku 148b (man slet ym hab dy hant). 678

Strana 679
utratiti, pf. Kterýž by přišlý člověk sobe(!) (m. sebe) svobodně(!) pověděl, teho mají jmieti a muož jeho svědomím vtratiti 137b (Welch in chumen man sich vrey saget, den sol man haben [vor vrî], man [in] müge yn mit gezeuge verleyten? [verlegen?] vadná předloha); Tehdy Human ... viděvši, že Oršula, dievka jeho, z mužem chtěla otčismu(!) těch jistých sirot vtratit, i vzal jest byl, zač ten dóm byl prodal, což jest šlo na ty siroty, k sebe 2b1 (1460). utrhati, impf. Žádný božejník nemá svéj ruky vykázat na žádného člověka, ani cti vtrhati žádnému 108a (jinak). utrpěnie, n. A bude-li on jat ve čtrnásti dnech, má rovnú míru v utrpeni míti, jako onen 146b (er sol gleiche peyn mit genen leyden). utrpěti, pf. Ktož ... obžalovaného ... z práva odvede..., tehdy jmá vtrpieti též, jako i ten, koho uved(!) (geleich peyn genem leyden). utvrditi, pf., utvrzený, adj., z part. Také nemuož žádné tvrzi, ani města zavřeného, zdí vtwrzeného neb parkánem, ani na huoře osaditi 133b (man mag auch cheyne burg pauwen, noch stat vesten mit mauren). uvarovánie, n. K tomu pro vwarowani potomních různic nadepsaný Jakub Oříško postavil jest před námi ... súsedy naše 96b2 (1418); Nad to pro vwa- rowani takových řečí a potržek na poctivosti, závazek viny jest mezi nimi postaven... propadne na kostel žilinský f. 40 77a (1561). uvázati, pf. Jeden malý kotlík, což by mohl na oslíka vwazati 115a (den man auf einen saumer gebinden müge); zloděje, kteréhož sem já s jistinú ula- pil a vwazal 141a (den ich... gevangen und gebunden her... bracht han); Který pes na pole jde, ten má vwazan býti 119a (den sol man in banden halden); uvázati sě: Umře-li pak ten, na koho žaloba jde, jeho erbové nemají platiti, leč by se vwazali v jeho zboží, oč onen obžalovaný jest 123a (er en hab denn daz gut under ym); Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj sirotě z těch statkuov ze všětkých, v kteréž sie jest vwazal ... 76 zlatých 89b1 (1485). uvésti, pf. Lidé litujíce jedné i druhé strany a poňevadž švagrové byli, na to 679

Strana 680
se vzali, aby jich v přátelství vwedlij 77a (1561); Pakliž by člověk postíhal svého nepřítele... a zavedl by jemu jeho kuoň proti jeho vuoli v uzdě za plot téj vsi, on má hned v téj vsi božbu udělati, že jemu jest jeho kuoň vwedl bez jeho vuole 140a (daz er seyn roz ver- füret hot); ktož... obžalovaného... z práva odvede, ... jmá utrpěti též jako i ten, koho vwedl 136a (eynen beclagten... nimet, dem ge- richt entfürt,... er sol geleich peyne gegen[!] [jenem] leyden). uzda, f. Ktož druhému meč neb medenici ... z jistby nese ... nebo sedlo nebo plst neb uzdu neb ostrohy ... vezme 145a (czaun); Pakliž by člověk postíhal svého nepřítele..., a zavedl by jemu jeho kuoň proti jeho vuoli v uzdie za plot téj vsi 140a (verfüret im seyn roz wider seynen willen in den czaune[!] dez dorfez, špatný překlad). úzký, adj. (Jmá jmieti) plechovice na rukú a pavézku vzku v levé ruce 134a (smalen schilt). uznati, pf. Kdež my žádost jeho poctivú vznawsse, kázali sme to svědomí posta- viti 96a2 (1517). uzřieti, pf. My Nikuš, fojt,... Gregor súkenník vyznáváme všem vóbec, ktož toto vzrzij aneb čtúce slešeti(!) budú 7b (1457); vyznáváme všěm, ktož toto písmo vzrzi aneb čtúce slyšeti budú, že jest přišel před nás Ni- kolaus Polák 98b (1453). úžera, f., zde: výboj, nepřátelské vpadnutí do domu; chybné překlady O žalobě, která sě (se) stane skrze vžeru (-z-) 144b, 107a2 (umb su- chunge); O núzi a o tajné vžerze 145b, vzerze 107b1 (Von heymsuche); Núze a dlúhá, tajná vzera, ta jmá býti přesvědčena sám sedm 145b (Not und lange heymsuche mûz man gezeugen selb sibende); Když přijde žaloba o vzeru jednoho domu 144b (Ober wen man claget, daz [!] er von eynem hauz gesucht habe); Švábové berú dobře vzeru 127a (herwette = Kriegsrüstung, výzbroj!). úžerný, adj., lichvářský Jestli Žid kúpí anebo vezme peníze vzerne, ... mají nad niem popra- viti jako na jednom zloději 120a (nimt er wette). úžerstvie, n., lichvářství; zde výboj Núze a dlúhé tajné vzerstwie, kteréž před právem obžalováno 680

Strana 681
bude,... to jmá posuzovati rychtář vyšní 145b (Not und lange und heymsůche). užitek, ú-, m. Rychtář obdrží to zboží k svému vzitku 136a (beheldet daz gut zu seym nuz); On má to (záloh) prodati a k svému vzytku obrátiti 132b (seinen nucz do mit schaffen). užívati, impf. Petr jest sobe tu třetinu tak osvobodil, aby on i děti jeho ..., dokad by jse! jim líbilo, v pilně(!) (w pylnie) vziwalj beze vší překážky 96al (1515); A teď já vzdávám ... své ženě, což kolvěk jmám, málo nebo mnoho, a po mojí smrti aby toho vziwala 89b2 (1485); Žádný nejmá rychtářem býti, leč by prvé býval byl božejníkem ... a že by ku králi lásku jměl po svobodě člověčieho práva a vedlé lásky, jakož prvé vziwali, když svědomi naň myslí 138a (daz er dem chünich huldet noch vreyez mannez recht und mit hulden alz man hy vor phlach, wenn man gezeugez an yn ziut[!] [zühet]). v, ve, praep., u před retnicemi s akk: A ona jest nám dala w ruce, w našu moc, což kolvek my zjed- náme, ... to má zjednané býti 7b (1451); Tehda (Petráš) sáhel w jeho i w ubožčíka Blaška zbožie... dověděl se, že on sahá w to..., že mi w to saháš 99a (1453); Takž davše jim ruku w ruku, tu sme jich zmeřili 93b1 (1501); A my pro pevnost a jistotu věčí w knihy naše jsme ká- zali (zapsati) 90b1 (1488); Kotrše ... žádal i prosil nás, abychom pro lepšie svedomie a pro... pokoj budúcí zapsali w městké knihy dě- dictvie a rozdiel... zboží svého 92a1 (1494); A ten jistý, co žaloval, jestli přinese w škodu tohoto, koho žaloval 108a (pringet er ienen in cheinen schaden); A jestli by pak jeho w hlavu udeřily 11la (auf daz haupt geslagen); když by jedno(ho) ranili w maso 109a (an[!] vleischwunde slet); Rychtář jmá posly poslati w duom,... kdežto bydlí 134b (vorheischen lazzen in dem hauz); Žádný člověk má svuoj smrad neb svú vodu w svého súseda dvuor vésti 128b (in seynez nachtgepauren hauz weyzen); nesmí žádný w to se vázati, než jeho pluh 144b; on se vloží w jeho zboží 145b (er vronet ym seyn ge- were); pani se w to vezmú 146a (sich dez dy herren underwinden); a také w ten buoj mají přikázati pokoj každému 134a (den champh 681

Strana 682
vride gebiten); O tom člověku, kteréhož za dluhy w ruce dadí (-die) 105b2, 120a (den man antwürtet eynem man); a v těm(!) jednání oni sú tím obyčejem w dobřý konec přivedli(!) 90b1 (1488); Páni mešta- né ... s nimi jsau milostive naložili,... než w ten zpuosob, aby ti... nikda nechteli se o takové veci pokušovat 104a (1561); Lidé..., po- ňevadž (Frátřík a Němec) švagrové byli, na to se vzali, aby jich w přátelství uvedli 77a (1561); a o jinšé všicky veci, což mali w jedno činiti 7b (1451); kdežto člověk nejest z očí w oči 145b (do er nicht czu gegenwürtich ist); jeden jde k rychtářovi a žaluje... a druhý jde w obec a svědší každému 109a (in dy vir penche); I pozvali (Vrtek a Šváb) Petráše také w oči i řekli sú 99a (1453); Dá-li jeden muž svému synovi šaty ... w ten čas, když toho potřebuje 144a (czu der zeit, alz er iz bedarf); Tedy optají jeho samého sedmého, jest-li ten zloděj(!) tu w oči 141a (ob dy deube gegenwürtich ist); (Má platiti) hus ... w ten čas, dokudž násedí 119b (dy weyl sy prut); A jestli nezaplatí zase w ten den řečený 138a (czu bescheyden tage); Jenž se stalo w tu neděli před svatým Ondřejem apoštolem 95a2 (1508); Jenž sě stalo w neděli po svatém Petře v okovách 95b1 (1511); Tot sě jest stalo ... w neděli po svatém Hřehoři papeži 94a2 (1507); Vyznává- me,... že jest bylo w jeden čas, že Tomáš Gnobel... mal súd 6b (1463); Druhý kus má (fojt) w úterý 108b; preto právo jeho v vinu položí a w osud 109b; on se w vinu nepokládá 141a (und sich unschul- dik); A přijde-li pak zase v vězenie 148b (chumt er der[?] venknuz wider hyn) — s lok.: když jeden druhého obžaluje w cuzém právě 108a; že by božejníci v tem jeho chtěli obtiežiti 108; s lok.—což koli mám statku svého w domě neb na poli 95a2 (1511), 93b2 (1507); jenž jest psáno w Žilině 93a1 (1497); Vyznáváme ..., kterak sě stalo zde w pro- stredku nás w městě w Žiliňe 90a2 (1488); kteřý se v vězení boží a slibuje 120b (Wer orvede swert odir lobet); knihy, w kterých ženy čítají 114b (drinne lesen); když by byl w kletbě 116b (im ban- ne); O pavování, což jest w dluhu 129a = což na dluze jest t. (daz zinshaft ist); O tom, ktož w své řeči nestojí 106b1 = na své řeči 136b (Von dem, der an seynez vor sprechen wort nicht vor gicht); leč by (byl) závistivý aneb w falši nalezený 139b (er en sey mit valsche be- griffen); on ostane w škodě 138a (er bleybet ane [!] schade); aby w žád- néj zázrosti nebyl 140a (er nicht maynaydik werde); on není vinen w tých škodách 119b (ist er unschuldig an dem schaden); W svobod- ném pokoji a w zdravém ... nemá zbroje nositi 125a (In dem gesun- 682

Strana 683
den vride); Jakž hluboko kterého člověka ranie w jeho údě, tak těžce jeho má polepšiti w puol platu 109a (in eyn ander glyd ... mit einem halben wergelde); O tom zboží, co jeden jmá w své moci rok a den 106a1, 128a (hot in seiner wer); jestli by jeho w tom vinil 145a (ob man iz yn beschuldikt); A když ti erbové s královéj moci toho nevezmú w roce a dni 147a (innen iar und tage); ukradne-li to we dne 136a (dez tagez); A ktož by pak w noci trávu žal 136a (dez nachtez); má platiti we čtrnásti dnech 121a (in virczehen nachten); má jemu platiti we čtrnásti dnech 121a (in virczehen tage); Pakli Žid jinší kusy kúpí ... we dne 120a (pey dem tage); O velikú núzu aneb o boj, co se stane we dne nebo w noci 109b (Von streyt dez tagez odir nach- tez); Když by se stalo, že by jeden boj učinil nocú anebo we dne 111a (nachtez oder tagez); Sekula... jest w noci nahý jako prst chodil domy vybíjat 3a2 (1460); Petr Polák... Nikušovi a Dortě(!) jmá sto zlatých dáti a již jest jemu na ten diel dal 30ti zlatých a sedemde- sáte zlatých jmá jemu w čtyřech letiech vyplacit 101a (1464); on jest host cizí a tak daleko bydlécí, že w jednem dni nemóž dojíti hle- dati svědomie 108b; Martin syn Polákóv, jmá dáti Dorotě...sto zlatých we čtyřech rocéch 5b (1459); Pakli by pacholek ušel od svého pána svévolně ... což mu bylo zaplaceno na tu službu we dvú hodinú(!) má to zase odložiti 131a (zwir stunt = dvojnásob); všecko jiné zbožie ... na ně příslušejícé ... we třech stech zlatých zlata... prodali 82b1 (1468); před nás w plné radě přišedše ... vyznali jsú 82a2 (1468); A dal jest nám Polák summu peněz 67 zlatých w zlate 7b (1451); (Kordule) w chudobě budúc umřela 88a2 (1481); Přivolal jest nás k sobě Mikuláš Nosko před smrtí svú w nemoci leže 83b1 (1469); Martin, písar z Petrovec, náš spoluměštěnín a... paní Uršila z Zá- vadky, manželka jeho a synové jmenované paní Uršily, i také Jan, Komár řečený, měštěnín trenčanský, w uosobě poctivé paní Kateřiny, manželky své a všickni čtyři společnú rukú za poctivú paní Hedvigu, sestru svú a zastupujíc již paní Uršily dcer 82a2 (1468; v zastoupení své manželky); — u: a já ji (Alenu) i je(jie)ho zetě Jana Brhla... osloboduji ... aby on byl v pevném těch statkóv [držení(?)] 92a1 (1493); Tehdy Marta vedlé práva našeho v vězení jest seděla 93a2 (1501); Melicher starý ... v velikéj jsúce nemoci, poručenstvie... učinil 95a1 (1508); — Opak. předložky: A manželka také i děti již jmenovaného Mikuláše w statku i w sbožie i w domu w Žilině městě i we všem k tomu příslušejícím toho času má též s pokojem ... zuostati 683

Strana 684
82b2 (1469); (Šimek činí pořízení), aby w tom we všeckém statku... moc a vládu jměla Barbora, manželka 88b1 (1481); — von ... cizého člověka odehnal od domu toho ..., odehnavši w czele a dokonale jest ho zaplatil 103a (1524); musí tu slíbenú věc položiti a pustiti w czele, jakož jest slíbeno 146a (můz... lazen); Stala sě jest smlúva... o některé věci w duole psané 93a2 (1501); My Gardoš, fojt, ... a rada wduole psaná 93a2 (1501); — vtom, vtem, adv., tu, zatím: A w tom jest Blažek umřel 100a (1454); A w tom Zandr také umřel t.; A wtom Petráš nás prosil, že bychme t.; A wtom jest Zandr táhel z pánem na vojnu ... a wtom umřel 99a (1453); A w tom jest jal Petráše... A wtom jest řek pán Petrášovi... A wtom jest poslal pán úředníka svého t.; A Barbora, manželka Gardošova, wtom umřela 89b2 (1485); A wtom šla jest (Kordule) za synem svým Hanzlem do Polsky 88a (1481); Nám w tom se nezdálo, abychme to bez obecní vuole učinili 86b2 (1478); A on wtom múdrých a opatrných muží Mistr Jana... ustavil jest 91a2 (1493); A wtom skrze přivolení naše přistúpili sú před nás opatrní muži 91b2 (1493); a bude-li wtom spálený 142a (brůt[?] man über daz); A jestli by ušel wtom 121b (Entlauft er ym); Ktož ... člověka obžalovaného... z práva odvede a bude-li w tom jat 136a (wirt er gevangen); jestli jej přinese před právo bez(!) viny a umře on w tom 123b (stirbet er unterdez); A w tem fojt ty kusy odkládá do čtrnástého dne 108b (Noch seinen dingen so legt er sein dinge ie über virzehen tag); Jestli... rychtár přikáže oběma, aby s pokojem byli a jestli wtem ubije toho ..., tedy 110a (slecht er yn dor nach zu tode); Když by se stalo, ... že by ... na jednoho vskočil ... a wtem by jeho ranil 109b; A wtem súdíce sě vzali sě do Kru- piny ... Wtom(!) pak Turský prodal (rybníček) Štefanovi a wtem po druhé nesnázky počeli mieti o ten rybníček 102a (1481); v plně v. plný, úplně; vnově v. nový. Vackovic, jm. os. Protož týž T(omáš) Waczkowicz žádal jest nové rady, abychom... 8b (1468); Přistúpil jest před naši plnú radu Waczko(wi)cz z Zá- vo(die, Tomáš) jménem 8a (1468); A potom my i všeckna obec... prodali sme ty jisté stavy v zemi jmenované Orlík napřed jme(no- vanému) Tomášovi Waczkowicz t. Václav, m., jm. os. Urozený pán Waczlaw od S. Mikuláše, z Branče a z Střečna etc., 85a1 (1472); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest... 684

Strana 685
urozenému pánu panu Waczlawowi od Svatého Mikuláše z Branče a z Střečna, pánu našemu 83a1 (1469). Václavek, m., jm. os. Item Waczlawek z Vysokého Mýta, Čech, učinil jest proti pánu 98a (1468[?1). vaditi sě, impf. Když dva přijdú před právo, wadi sie a chtie sě bíti 137b (mit cham- phe vecht). Váh, m., jm. řeky že jest Mája... humno fabušovské pod Wahem... prodala 100b (1464). váha, f. A dal jest nám Polák summu peněz 70 zlatých v zlate uhorskéj vahij 7b (1451); A nad to svrchu psaný Melicher poručil sto zlatých červených, dobréj wahi, kremnických 95a2 (1508); Matúš Maňko... fojtovství žilinské... prodal jest za summu zlatých šest set zlatých a deset dobrých, črvených, wahy spravedlivé a rázu kremničského 83a1 (1468); Všecko jiné zbožie ... ve třech stech zlatých zlata čistého rázu a wahy spravedlivé prodali 82b1 (1468). vajčař, -ár, m., jm. os. Lacko Weyczars eydem 79a1 (1426) ; Pauli Waytczars t.; Lacko Wey- tczer 79a (1426) ; Vanko Wayczarz 82a, 82b (1462); Gabro žaloval jest ... na Matúšě Wayczarze 86b1 (1477); žaluji na Matúše Wayczarzie t.; ty 4 zlaté sirot těch zóstaly sú u Matúše Waijczarze t.; Ondrúš, syn Tišpěruov, pastorek Matěje(!) Wayczarze, žádal jest... od Anny vajčiarky ... diel otčizny své 94a2 (1507); Wayczar 89b1 (1485); Matúš Wayczar 86b1 (1477) (3X); Vaňko Wayczar 8a (1468); Vaňka Wayczara 4b (1459); Pawl Wayczer 6a (1418); Vaňko Wagiczar 5b (1459). vajčářka, -rka, f., jm. os. A tu jest Ondrej Waijczarcze svobodil od sebe i od všech svých přá- teluov 94a2 (1507); on Anny Wayczarki 94a2 (1507); paní Žofka, vdova Wayczarka 12b (1462); Wayczarka 94a2 (1507); Lacko, Weytczerynn eidem 80b1 (1429). Valent, m., jm. os. Walenth kováč 8a (1468); 83b1 (1489); 83a1 (1469); Walent kováč 101b (1466); Stala sě smlúva mezi přátely, mezi poctivú paní Agnú, mlynárkú s Wale(n)tem, manželom její, z jednéj strany a mezi... 685

Strana 686
dietkami její z druhéj strany ... aby třetina mlýnu vyšnieho... byla Agně s Walentom, manželom její 94b2 (1507); A dále Agně s Wa- lentom vyplatili dva zlatá 94b2 (1507); Matěj Krepčík, co sě sirot Valienta, zetě Křepčíkovho dotýče, statek... odbyl 95b1 (1511). Valentin, m., jm. os. Stala se ta věc v úterý první po svatém walentinie 86a2 (1474). Valto, m., jm. os. Item Valto accede(n)s coram nobis 9a. Vanes, m., jm. os.; Váňa? Elena... des Wanes tochter von Topolčan 72b1 (1418). Vaňek, Vaňko, m., jm. os. A my v tom pozvali sme před sě wanka 12b (1462); A tu Wanek jest řekl t.; Martin Polákovic... postavil starú radu, ménem Nikušě, starého fojta,... Wanka Vajčara 4b (1459); Tehdy žádný nechtěl ten dóm kúpiti pro ty přietele a zvlášče wanka, bratra jeho 12b (1462); že sě jest súdila... Žofka, vdova Vajčařka, s opatrným mužem Wan- kem Vajčařem ... o statky všechny t.; Wanco Vajčař 82a1 (1462); Wanko Vajčar 8a (1468). Váňo, Váňa, m., jm. os. Jednačé téj věci zvrchu psanéj byli: Wanio, Dobákóv zet, ... Brod- ňenský, Wanio Mytachrast, 102a (1481). vápno, n. Každý člověk má zachovati svú pec a svú zed a obmazati wapnem 128b. Vařín, m., jm. míst. A dále přikazuji tobě, aby ... dal... Hřehořovi s Warzina a Ondře- jovi Duranovi, švagróm po fl. 4 96a2 (1517); Gnobel... mal súd z ... měštěníny z Warzyna 6b (1463); Aby Mt. Kotrše... oddal... sirotám bratra svého Štefana Warzyne (= v Vaříně) f. 14 92a2 (1494). varovati, impf., čekati Tedy on (rychtář) jeho má warowati s tiem erbem aneb s tiem zbožím dotud, dokad se zase vrátí 115b (můz er sein warten mit dem erbe). váš, pron. Tedy rada optala jich...: Odbyla-li vás máti wasse? 84b2 (1470); Dal-li Wasse milost mne tomuto člověku býti řečníkem, tedy opýtám já 131b (habt ir mich gegeben); Ráčili (-li) byste Wasse milost slyšeti řeči, tedy žaloval by on vám 131b (wolt ir vor nemen); A protož, milí páni, račte věděti, že teď stojíc před Wassi milostí dobrovolně... 686

Strana 687
já Šimek švec... (poroučím) 88b1 (1481); V téj zemi, kterúž sem (kúpil) od Wassi milosti, jsú stavové, skrze kteréžto stavy (mně) se škody dějí veliké; protož Wassi milosti prosím, ... aby Wasse mi- lost ty jisté stavy ráčili byšte mi prodati 8a (1468); Žaluji na Matúše Vajčařě, jakož Wasseg milosti tajno není, kterak... Jakšo umřel jest 86b1 (1477); Prosím, abych to pokusil na orteli wassem 141a (vrage an eynem urtayl czu versůchen); A já ji i je(jie)ho zetě Jana Brhla i z jeho dětmi osloboduji před právom Wassim 91b2 (1493). Vavřinec, m., jm. os. Michl súkeník, Wawrzinecz súkeník 94a2 (1507); na to jsú posadili dobré lidi dole psané: Matěje Kostku, Tomáše Kosaně... Dlúhého Lacka, Wawrzincze 95b2 (1513); Jacobus Caraz cum suis fratribus et sorore, Martino Sicora, Wawrzynczew ([!], asi -em) et Anna sorore 6a (1460). Vavřincovic, adj., jm. os. An dem teil Allexa und Agatha Wawrzinczowicz 4a (1424). Vávra, Vávro, m., jm. os. Wawro z Hríčova 104a (1561). vázati sě več, impf. Umře-li pak pán, tedy muž dá jemu jeho dluh ... on mu(!) na tem zboží se uhodí(!) a nesmí žádný v to se wazati, než jeho pluh 144b (špatný překlad: und [der man] darf nymanez, der yn gewer, wen seynen phluk). vcěle, adv., zcela Von cizého člověka odehnal od domu toho ... odehnavše wczele a dokonale jest ho zaplatil 103a (1524). včela, f. Tedy ten súsed jest blíž k těm wczelam, než onen, co po nich jde 131a (binn); O wczelach t. vdova, f. poctivá wdowa Katruše Karlíková 87a1 (1479); poctivá paní Žofka, wdowa Vajčarka 12b (1462); Ktož wdowu puojme 105b1, 115a (der eyn witben nymt); Pojme-li pak muž jednu wdowu 115a (nimt ein man ein witben); O erbu, kto chce vstúpiti k wdowie v její zboží (-žie) 113b, 105a2 (czu der witwen); Pakliž ta wdowa zůstane po smrti svého muže s svými dětmi v jejich zboží 127b (dy witwe). věc, f. Když by jeden člověk raněn byl a jeho wiecz by stála přes noc 110a 687

Strana 688
(seine sache); Stala se ta wiecz v úterý první po svatém Valentině 86a2 (1474); Pak božejníkóm po fojtovi jest(!) dlžen po jejich ortelu najíti z tých kusů, leč by to byla násilná wiecz tvrdá 106b (hant- hafte tat); A pakli by ten úterý přišel v den sváteční, tedy muož tu wiecz konati na ten den aneb na třetí den. A fojtovu wiecz ne- muože žádný zjeviti než on sám 108b (so mag er wol sein dinge [soud] ... haben. Dez schultezen dinge mag nymant chunden; špat- ný překlad: potest iudicium... transponere... Judicium sculteti nemo potest indicare); Pro žádnú wiecz nemá ves rušena býti 141b (Umb cheyner hande ungericht); O kterú wiecz ptanú 106b1, 136b (Von der were czu pitten); Ktož bude bezprávie obžalován, ten si napřed prosí o takovú wiecz oslyšanú t. (der pitte von erst der ge- were); O tom, ktož kterú wiecz nejměl rok a den 106b2, 138a (eyn dink); protož pro lepší pamět tu wiecz v naše knihy popsati sme kázali 93b1 (1501); Teda usadili na to ty dobřé lidi, testamentáře, i o tu wiecz, co sě dotýče poctivého kněze Martina, ... na jednáňé 90b1 (1488); Slíbí-li jeden člověk jistú wiecz, bud' rolé, aneb ženské potřeby 146a (dy were, dy do eyn herwette oder eyn erbe oder frau- wen gerade vordert oder varend habe); rychtár svú wiecz má a po- stiehá penieze 110b (hot sein hab für gelt auf yn er volget) ; téj wieczy muož sě dobře jíti s právem a obžalovati 145a (anvangen mak man iz wol und ... beclagen); Kteréjž wieczi všicky ty strany jedno- stajňe k temu vuoli dobrú daly 90b1 (1488); To jest řečeno o kusiech, které jsú pominulé wieczy 115b (Dicz ist geredet von varnder habe) ; a jestli by takové wieczy zamlčány byly 115b (an eigen und an hö- ven mach sich, jinak); Co koli mám statku... v domě nebo na poli všecky wieczy ..., aby ty všecky wieczy byly Anňe, manželce méj 93b2 (1507); což koli mám v domě neb na poli všetkých wieczi..., aby ty všecky wieczi byly Margétě, manželce méj 95a2 (1511); Stala sě jest smlúva ... o některé wieczy v duole psané 93a2 (1501); aby ti, Fabián a bratří jeho, nikda nechteli se o takové weczi pokušovat 104a (1561); Mikuláš Nosko a bratr jeho Ondrúš ... vo dětitství své a vo všecky jinší wieczy mezi sebú tak jsú dokonali, že 82b2 (1469); Prišli sme ... o ňeaké veczi, což mal Hannes Frelych činiti s Polá- kem Niklasem a o jinší všicky veczi, což mali v jedno činiti 7b (1451); Kdež pak jednají o královské wieczy, tu... 143a (Wo man dinget an chünigez dink); Ten duom i také jinší wieczy pán má pro- pustiti 129b (auch ander dink); O tých wieczech, co jsú prodány 688

Strana 689
106a2, 129b (Von dingen, dy vorkauft sint); O jednostajných wie- czech, kteréž by zlodějstvo jmělo býti 107a2, 145a (Von geleichem dinge). věcí v. veliký večer, m. Ten člověk nezhřeší, kteřýž svého súseda dobytek s weczera přižene do svého domu 119a. věčistý, adj., trvalý, stálý, věčný Synu milý, teď tobě dávám rolú svú, kterúž Stanislav drží mocú, že by jí dobýval, v Rájci a za své wecziste držal 99b (1454); Nechci já dáti dědictva svého weczisteho za newecziste 100a (1454); — vě- čistě, adv.: (Dorota) Mertuša, ani dětí jeho, ani ženy jeho nejmá wieczyste niščeho napomínat 5b (1460). věčitý, adj., věčný, trvalý Melicher poručil na špitál fl. L... protož my svrchu psaná rada pro wieczitu pamět a lepší jistotu kázali jsme to zepsati a v naše měscké knihy pro potvrzenie vložiti 95a2 (1508); protož my svrchu psaná rada pro weczytu pamět... kázali sme to zepsati 96b1 (1511) = 95b2 (1513 wieczitu) ; — věčitě, adv.: A dala (mlynářka) ještě dětem nad to ... sukni, kožich, ... aby voni toho wieczitie požívali 94b2 (1507); A nad to... Melicher poručil sto zlatých červených..., aby byly obráceny wieczitie buďto na kaplana nebo na chudé neb k kostelnie ňekeréj potřebě a okrase služby buožie 95a1 (1508); Nám v tom úplnú moc dali, abychom tak opatřili, aby ty peníze wieczitie tak trvaly, jak sě svrchu píše 95a2 (1508); Jiřík..., Mikuláš s svými švagry... nám v tom plnú moc dali, abychme(!) tak opatřili, aby ty peníze wieczitie tak trvaly 95a2 (1508); (weczjte to gest iure perpetuo, V. Bytče 52). věčný, adj. A my to znajíc ... tak sme jich smluvili a mezi nimi wieczny konec učinili 93b1 (1501); Jan Stáň ... peníze odručené jest odložil... a oni jsú statek poručený Janovi svobodili, vodlovali a wieczny(m) hos- podářem ... před námi jsú potvrdili 97b1 (1517). věděti, impf. Martin masar, poručník ... dietěte Barbory, ... chtěl jest wiedieti, co by bylo a co by šlo na sirotu 83b2 (1469); My fojt Martin Polá- kovic i všicka rada... dáváme wediety všěm nynějším i budúcím 99b (1454); My fojt Martin i všicka rada... wedieti dáváme, kterak 44 Slovník k Žilinské knize 689

Strana 690
100a (1454); A protož, milí páni, račte wiedieti, že 88b1 (1488); Jest- liže by ... muoj bratr chtěl to zbožie prodati a na cuzé ruce pustiti, tehdy aby mňe to dal wedeti 91b1 (1493); mají jemu wiedieti dáti 129b (man sol iz ym chunt tun); učiní-li to a dá onomu wiedieti s svědomím 144a (tut er iz geme chunt); rychtář musí... řečníkovi dáti wiedieti 147b (můz der richter wol vor munde sunder geben[!]); božejníci nemají jeho vydati, leč by wiedieli, kterým právem 132b (sy wizzen mit welchem rechte); A on řekl, že já jeho newiem, kde hledati 12b (1462); Já sem jeho ženu pojal, ale newiem, co těch statků bylo 86b1 (1477); A v tom jest řek pán Petrášovi: Však ty wiess, že byl bratr tvój... 99a (1453); Ty wiess, žet já viec žádného d'ét'ete krome to jedno nemám 90a2 (1488); Bratře milý, wiess dobře, žet' jsem já z očizny naší v Nedězi nic nevzal 83b1 (1469); Potom Gregor tak mluvil zjevně, že buoh wie všemohúcí, že mosím svuoj statek... Dluhošovi dáti 93a2 (1501); jestli jeho duom wi 129b (ob er seyn hauz weyz); wi-li, kde jest jeho lúpež 130a (weiz er); Jaňe, synu milý, Wied, že jsem podlužen něco dobrým lidem 96a2 (1517); Tehdy řekli jsú již jmenovaní rukojmě: Wiezte, žet my chcme a ručíme sě ke všem těm statkuom 84a1 (1469); Který člověk robí jinšího člověka zemu newieducz, ... jeho robota... bude stracena 117b (unwizzend); Ktož jeden druhému zemu newieducz oře 137a (unwizzend); Když by zabil člověk svého otce... své všechno jměnie stratil, leč by jemu k tomu núza byla ... anebo učinil by to newieducze 111b (er tu iz un- wizzend); Ktož hospodu dá člověku podezřenému ... newieduci 131a (... unwizzend); newiediel(-li) by, ktož by to byl udělal 144a (weiz er iz nicht); Pakliž by o něm wiediel, že jest takový 131a (weyz er iz aber); Sekula jest jednéj ženě... násilé udělal tak, jakož on wiediel 3a2 (1460); — vědom: ten jmá vedlé práva pověděti, což jemu wiedomo jest, alebo pak pověděti, že jemu nic o tom wiedomo nejest 135a (waz ym wizzenleycht ist... daz im dor umb nicht wyzentlich ist); což by jemu o tom wiedomo bylo 131b; co by wiedomo bylo 126b; (Žena nemocná) že by nemohla před právem státi, tedy sedíc má svědšiti, což jí wiedomo 123b; A také jest to nám wiedomo, že také Nykel Hanzlovi... odbyl 6b (1463); A nám jest to wiedomo, že jest Human zeznal 2b1 (1460); to je nám wedomo 99a (1453). vedlé, praep. s gen. Matěj súkenník... prosil nás, abychme mu ten kus země, který jest wedle jeho zahrady na Framboru, obecní, dali 86b2 (1478); Tomu 690

Strana 691
člověku, komuž nětco platiti mají, ten musí teho hleděti, dokadž slunce zajde, v svém vlastniem domě neb v súsedském domě wedle rych (t)áře, kdež to zboží jest dobyté 120b (im nechsten hauz dez richterz); jestli rychtář wedle sebe nemuož míti súdcí 139b; přietelé jeho mají jemu zaplatiti, což jest naň (na raněného) strávil, anebo jeho zboží, což wedle něho bylo, když umřel 139a (seyn gut, daz er pey ym hot, wen er stirbt); Ona (Alena) jest jemu (Jiříkovi) odložila a dala wedle svedomí našeho práva 9 f. 91b2 (1493); Kotršovi při- súdili oba dva stávky, aby on by (1) sloboden požívati a požíval wedle teho, jakž jest odbyl, wed(le) svedomie popsaného 102a (1481); My také rada ... zeznáváme, že wedle svedomí našeho ... jsú sě uhodili jakžto lidé dobrí 91a2 (1493); Když by pán buoh na tobě smrt do- pustil..., tehdy aby manželka tvá... toho domu žádnému neprodala než wedle našeho vedomí a přivolení 92а2 (1494); A vona (matka) jemu dala čtyři zlaté wedle zápisu prvnieho v týchto knihách 94a2 (1507); A v tom my ... rada optali sme jmenovaného Jiříka Krále, jestliže by sě jemu dosti učinilo wedle zjednání tech dobřých lidí 91b2 (1493); tehdy on svú dobrú vuolí zeznal, že dosti sě mu stalo wedle zjednání dobřých lidí t.; aby vona (Vajčařka) všeckým stat- kem vládla a požívala wedle rozumu svého jako poctivá paní 94b1 (1507); A po smrti jeho děti svrchu psané pěkně jsú sě rozdělily a uhodily wedle rozkázání a testamentu jeho 95a1 (1508); Jestliže by ... muoj bratr Martin chtěl to zbožie prodati, ... já sě k tomu mieti chci a těch statkóv wedle práva a odložení peníz požívati 91b1 (1493); Tehdy Marta wedle práva našeho u vězení seděla 93a2 (1501); Kteřýž by kolvěk k tomu statku měli wedle práva co mluviti 85b1 (1473); Mikolaj Hostek... macochu svú wedle našeho městského práva jest odbyl 101b (1466); Martin mlynář ... žádal jest nás, abychom jemu zapsali v meské knihy ujednánie a rozdělenie statkóv přátelóv a bratřóv svých od jejich předkóv jim wedle spravedlnosti nadaných 91a2 (1493); jakož tobě známo jest, že jsi ty... wedle našéj dobréj vuoli ten duom ... přijel a požíval 92a1 (1494); O téj ženě, kteráž wedle práva rozlúčena bude od muže 113b (odlúčena) 105a2 (mit recht); vyhrá wedle práva 11la (mit rechte); to má wedle práva takto přesvědšiti 133a (mit rechte); Ktož poseje rolí jinšího člověka, má jemu škodu platiti wedle práva 117b (auf recht); Každý člověk vnově přišlý nabude erbuov v téj v zemi Saxonia, v Sasiech, nic wedle práva zemského než wedle svého člověčenstvie 116a (noch dez lan- 691

Strana 692
dez, nicht noch dez mannez rechte); O tých lidech, kteří svuoj život ztratí wedle práva 106b1, 136a (iren leyp von gerichtez ha[l]ben verlisent); po čtvrtý krát on toho bude mocen wedle práva 146a (von gerichtez halben); wedle práva má jim oběma osud vzíti 147b (noch rechte sol er in peyden půze tun); Protož nemuož žádná žena svému muži žádný plat dáti z její vlastného zbožie, které zboží po všem právě k ní erbuje wedle práva a bezpráví po její smrti 116a (špatný pře- klad: Dar umb en mach chein weyp irem manne chein gabe geben an irem eigen, noch an ir varnde habe, do si ez irem rechten erben[!] mitte unrecht noch irem tode [nicht entfremde]); Musí jeden dobře svéj ženě dáti svého jistého k její životu wedle slibu erbovného 113b (mit der erbe gelubde); Pojme-li syn ženu wedle rady otce svého, kteráž jemu rovna jest wedle přirozenie 112b (mit seynez vater rat ... dy im geleich an der gepurt); tyto děti, kteréž sú odlúčeny, mohú dobře své jměnie prodati a své erby wedle vuole mateře svéj 114b (mit der muter willen); potom si opýtá na ortelu, má-li kto před právem svědšiti wedle svéj božby a wedle městkého práva 131b (pey irm eyde und mit der stat recht); musí jí ve všem diel dáti wedle božby, 144b (špatný překlad přetržený: daz er dy purk[!] unschul- mlúval, že nejest vinen wedle božby 145a (dez unschuldiget er sich auf den heyligen); že svého božejníka bez viny omlúvá wedle jeho božby, 144b (špatný překlad přetržený: daz er dy purk[?] unschul- dige mit seym eyde); Když by jeden muž žaloval před právem wedle svědomí 140b (mit gezeuge); leč by přišlo, že by obžaloval... host božejného wedle svědomie 108b (mit gezeuge); ktož se boží wedle svědomí 105b2, 123a (der mit gezeug swert); Když tak jmúc jeho přinesú ho před právo wedle volání 145b (er... bracht wirt für gerichte mit gerüfte); neb on jest v jistém skutku nalezen wedle volaného svědomí 141b (mit gerüfte); (Oloupený) má žalovati wedle tých lidí, komuž svědomo jest jeho volánie 130a (mit gerüfte); Když ... wedle cti slibuje svuoj život polepšiti 120b (in treuwen gelobt); ti mají placeni býti wedle jejich starosti (koně) 119b (nach irm alter); Ktož ženu sobě pojme... a potem by jich rozlúčili wedle práva, to by dětóm neškodilo nic wedle práva 114a (gescheyden werden mit recht, iz schadet nicht... ezu irem recht) ; Wedle toho obyčeje také i žena pojme (muže) 115b (czu der selben weyze); A jestli pak řeče onen, že jemu jest platil prvé wedle vědomí dob- rých poctivých lidí 122a (wizzenlich erhaften leuten); prosím, ... 692

Strana 693
abyste mi ráčili pomoci wedle méj spravedlivosti 141a (alz ez mir helfent sy an meynem rechte); to jmá... zaplatiti... wedle své(!) moci! 144b (gelden noch seynen werden); jeden jemu odpověd dá wedle boje 112a (mit chemphe[!]); A pakli by chtěli ten duom v vinu položiti wedle boje 126a (bereden mit champhe); Pakli by (rány) nebyly smrtelné, tedy odpoviedá jeden wedle osudu 111a (antwortet eyner mit champhe); musí jeho uplatiti wedle jeho přirozenie 109b (gelden, alz seyn wergelt stet); Já tebe upomínám na ty tři slova a wedle zákona, což buoh dal Mojžíšovi 143b (pei der E, dy got gab); O tých kusích, kteréž neerbují s ženú wedle života svého muže 114a, 105b1 (pey irez mannez leyb); Umřela-li (by) pak žena wedle života svého muže, tedy nic jí neerbuje 116a (pei dez mannez leip); O tom, zboží, co (se) jednomu dostane wedle ženy své 105a2, 113a (daz eynem wirt czu seynem weybe); O tých, lidech, kteří jsú neprávě narozeni anebo se sami wedle skutkuov nespravedlivi činí 106a1, 126a (Von den recht lozen leuten); ti mají pomoci (s) svú vlastnie(!) stravú, jestli wedle země(!) k tomu budú přizváni 143a (ob sy do czu geladen werden mit gerüfte[!]); wedle svéj ženy 121b (binnen witbilde, třikrát, špatný překlad). vědom v. věděti vědomie, n. Ktož ženu sobě pojme bez wiedomie 114a (unwizzen); A jestli pak řeče jemu, že jemu jest platil prvé vedlé wiedomi dobrých . .. lidí 122a (wizzenlich); A to pře lepší jistotu a další pamět v našě knihy městké sme naším jistým wiedomi(m) zapsati kázali 96a1 (1515); Přistúpil jest před naši plnú radu Matej, syn koláróv, zwedomy(!) (s) svú manželkú Barború 92b1 (1494); aby manželka tvá ... toho domu žád- nému neprodala než vedlé našeho wedomy a přivolení 92a2 (1494). vědomost, f. Kteřížto (rukojmí) pro lepší toho pamat a wedomost do našich knich(!) dali jse zapsat 104a (1561). věk, m. Martin a Uršula... puol druhého sta zlatých mají držeti a zacho- vati... Štefanovi a Melicharovi tak dlúho, dokud a pokavadž k ro- zumnému wieku a k člověčstvu přišli by 82b1 (1468); Martin Polá- kovic ... od svých sestřencóv (s) otčisnú svú, i po maceřinéj smrti má na wieky pokoj jmeti 7b (1457); sedění, na kterémž sedí, toliko na jeho(!) a na manželku i na dietky jeho záleží a on tím sám svú če- 693

Strana 694
látkú vlastní má vládnúti, točišto ženú a svými dietkami do wekow 102a (1492); (Ondrej Manžel) žádal jest, abychom jemu zapsali v meské knihy sedení jeho, kteréžto vlastnie jeho jest, také jeho žeňe i dietkám jeho v slobodnosti wekow 102a (1492). veliký, adj. Máš dobytek drobný i weliky 96a2 (1517); Statek malý i wieliky tobě poručuji t.; V téj zemi, kterúž sem (kúpil) ot vaší milosti, jsú sta- vové, skrze kteréžto stavy (mně) se škody dějí welike 8a (1468); Melicher starý ... u weliké jsúce nemoci, poručenstvie při smrti... učinil 95a1 (1509); Stala se ta věc ... v neděli první po welike noci 83a1 (1469); Fojt má tři tvrdé kusy ... druhý v úterý po welikey noci alebo v ochtáb welike noci 108b (alz dy oster woche auz get) ; O we- liku núzu a o boji 105a1, 109b (Von ehafter not); A bude(-li) to dítě... vidíno od lidí tak welike, že by jedno tělo(!) mělo 116b (ge- sehen also groz, daz ez leiphaft ist gewesen); Což právo wietssy dělí, ten ortel obdrží 127a (dy mere menige saget); Což purgmistr udělá... s přivolením wietssy strany božejníků 129a (mit wilkür der meysten menigen); ktož... wietczi diel on od cizích lidí neb od hostí na- bude 137a (der ... dy meyste menige von ungesezzen[!] leuten hot) ; Ktož jistotu jmá na jednom člověku, ten musí wietssim svědomiem přesvědčiti než onen 137b (mit merem recht gezeuge, dann gener); A pakli by otce neměl, tedy to zboží vezme máti s wietssym právem nežli bratr 113a (mit grözzer recht); Datum Corpone etc. pod naší pečetí wietssij 4b (1457); nebt' jest (Dorota) od najme(n) šie (ho) do naywietsseho odbyta za svú otčišnu a za mateřišnu 5b (1460). — jm. os. Matej Weliky 102a (1492), 91a2 (1493); Matej Weliky, končel města našeho 91b2 (1493); Petr Weliky 102b (1509), 95a1 (1508); (Hostek) zezval jest dobřých lidí, testamentáře: Kašpara Vrtěka..., božených lidí Vicene... Andreje Welikeho z obce 90a2 (1488). Velk v. Vlk. velmi, adv. On obdrží své peníze welmi lechčej 122a (vil leichter); Pakli by byl který ubitý tak welmi, že by ku vsi přijíti nemohl 139a (geslagen also sere); Dokadž ten člověk raněný neumře, jakž kolvěk welmi raněn jest smrtelně, ješče jeho popravie puol zaplacením 109a (wy dikke man yn wundet); Což by pak již byli welmi staří (koně, voli), ti mají placeni býti vedlé jejich starosti 119b (dy noch iren iaren seyn); Každého kusu welmi potřebná žaloba, kteráž přes noc zastojí, 694

Strana 695
tu nesúdí žádný než purkrabě 112a (Aller hande nothaftige sache[?] clag, dy übernachtel). Veluš, m., jm. os. Presentibus iuratis... Magistro Andrea et Welusch, 3a2 (1413). ven, adv. A pakli by jej (dobytek) vybil z domu wen 119b (Slechet er iz abir auz); A jestli by jeho nechtěli wem(!) vydati k právu, 125b (geben sy yn nicht herab[!] czu recht); Což sě stane wen s práva, to netřeba hleděti v jinším právě 137a (waz auz dem gericht geschicht); Kterýž propité(!) penieze wen mocí z krčmy vynese 139b (Wer seyn birgelt ... auz dem leythauz hyn treyt); tak tlust'e(!), jakož on wen, vnutr jde, tak tlusto musí osud rychtářovi propásti 140a (alz dike, alz er auz und eyn get, alz dike mûz er dem richter wetten). věno, n. O wieno 105a2, 113a (Von der morgen gobe); Kapitula o ženách a o jich (jejich) wienach 112a, 105a2 (Von frauwen morgen gob und von andern iren rechten); Kterak žena jmá zachovati své wieno 105a2, 113a (Wy dy frauwe behalte ir morgen gobe mit recht) ; dokadž jí wieno nebude zaplaceno, což jí jest slíbeno 117a (dy weil ir nicht geleistet ist ir morgen gobe); Wieno jeho jest, že ženu dobře má cho- vati v svátosti bez svědků 113b (špatný překlad: Morgen gabe ein weip wol behalden mach auf den heiligen ane gezeug). věrdunk, m., něm. vierdunc 1/4 libry, hřivny Jestli pochybí na božbě, tedy propadne rychtářovi wierdunk 148a (dem gericht[!] bestet er umb eynen [mit einen] virdunk); Jestli chybí na božbě, tedy napřed řečenému opraví jedním wierdunkem a právu puol wierdu[n]ka 148a (dem vorserten[!] bestet er mit ey- nem virdung, dem gerichte mit eynem halben virdung). věřitel, m. Kterak dlúho wierzitel svému dlužníku čekati jmá 138b, 106b (Wy lange eynen [ein] gewer seyn schulle). věřiti, impf. Chce-li se on toho vyvésti, musí s šesti dobrými lidmi, komuž jest wierzeno, a on má býti sedmý 148a (mit VI mannen, den czu getrau- wen sey). věrný, adj. Táhne se na svého jistinníka, že ho (koně) jest kúpil za své wierne zboží 133a (umb seyn wol gewunnen gut); A ty penieze, kteřéž byly 695

Strana 696
u Čičkana u werney ruky, kázali sme položiti 100a (1454); Tehda sme my jim řekli: Komu ty penieze k werney ruce dáti?... I dali jich Čičkanovi k werney ruce. I vzal těch peněz od wierzney ruky 40 zlat, t.; — věrně adv.: jestli matka pomáhala statky wiernie a spravedlivě dobývati 114b (pozd. přípisek). Veronika, f., jm. os. Melicher starý ... poručenstvie ... učinil a dětí svých rozdělenie, to- tižto Mikuláše, Kateřiny, Weroniky 95a1 (1508). ves, f. Ta wes jest bez pastýře 118a (daz dorf); aby wes nebyla bořena pro žádnú nespravedlivost 107a, 141b (daz man dorfer nicht prechen sol); Mají pokoj míti ... kostely a cimitery i každá wes v svéj dolině 124b (i[t]lich dorf); Kde sedláci vnově wes osazují od kořene nového 138b (eyn neuwez dorf seczen von wilder wurczele); Každého člo- věka z každéj wssy ... také on jej má propustiti 141b (Eynen man von igleichen dorfe); O tem dobytku, co pastýř nepřihnal zase do wsy 118b (in daz dorf); jestli to zase (pastýř) do wsy nepřižene t. (prenget er iz nicht wider in daz dorf); pakliž dosáhne wsy nebo městečka 125b (vleucht er wider czu dorf); zavedl(-li) by jemu jeho kuoň proti jeho vuoli v uzdě za plot téj wsi, on má hned v téj wsy božbu udělati 140a (in den czaune dez dorfez... in dem dorfe sweren); (Nemuož štráfat žádný ortel) ani ten muž, kterýžto bojovat má, když jest on přišel do wsy(!) 146a (wan er in dem[!] warf (= Ring, Schrancken) chumen ist); pakli by byl který ubitý tak velmi, že by ku wsy přijíti nemohli 139a (czu dorfe); a když pak ne- najde toho desátníka v téj wsy ani v domě 118a (in dem dorf); Také ne- muož ... ani kapitule v které wsy osaditi bez vuole rychtáře zemské- ho 133b (noch turm in dem dorfe); O nových wsech, které vnově ustavuje 106b2, 138b (Von den neuwen dörferen); Meče také nemají nésti žádný po(!) rukojmí(!) v městech i ve wsech 125a (in den ste- ten, noch[!] pürgen, noch in den dorferern[!]). Vespasian, m., jm. os. Ten frýd ten zbořil(!) byl Jozephus pro krále Wespazyana 120a (Disen vride er warf [m. erwarb] J. umb den chünich Vespe- sianum). vespolek, adv. Protož oni bratřé jeho zvrchu psaní jeho Martina, wespolek jedno- obyčejným úmyslem ... ostavují ... a jeho nechávají v hospodvár- 696

Strana 697
stvie(!) a v uočizňe 90b2 (1489); (Sekula) jest nám chtěl fojta bít ... a nám všem otpovědujíc wespolek 3a2 (1460). Vestec(?), Vestéř(?), m., jm. os. Za fojtství Jana Nemce a starších jeho... Martina Westcze (-rze[?1) 104a (1561). vésti, impf. Tehda ze třech stran postavili sú čtyř a čtyř lidí... a wedli jeich nebli šli jsú tam těch dvanádete lidí k těm rybníčkóm 102a (1481); V Bytči měli jsú jednoho lotra na smrt westi 93b2 (1501); A pakliž by do jinšího fojtství utekl a na cestě mohli by jeho jíti ,tedy jej wedu přyč 125b (sy füren yn hyn wider); A jestli ten host jest, což mu ho dali v ruce, muž ho s sebú westi 121b (mag yn mit ym füren); Žádný člověk má svuoj smrad neb svú vodu v svého súseda dvuor westi 128b (weyzen); až on sám moci bude ten boj westi 141b (sei- nen champhe volprengen); Když... dva člověky ... přijdú oba před právo a rovnú žalobu wedu 110b (clagen geleich); aby ohledal, kterak tu žalobu westi má 131b (wy er der clage beginnen schule); jestli ti lidé i s ním božbu westi budú 147b (ist daz dy nemlichen leute mit sampt ym iren eyd türren[!] [četl füren]); (Michal súkenník a jeho žena) i své žité dobře i potcivě spolu wiedu 4b (1457). veš, -cek, -cken, -chen, -tek, pron. To wsse sluší zase k erbu 113a (ez ist allez erb); Pavel Mezierka... to wsse zastúpil jest, i s tými sirotami slobodil Mateji rečenému 93al (1498); I mosil je (Šváb) krem wsseho práva přisahati 99b (1454); Paní Žofka s toho zbožie wsseho nic neměla dáti nikomu 12b (1462); A on Ondrúš ... že toho wsseho má zástupce býti 85b1 (1473); a za- stúpil jest bratry své i sestry od toho wsseho ... Pavel Mezierka 93a1 (1498); a z toho se wsseho Jana propustil 87b2 (1489); vyznali jedno- stajně be(z) zmatku wsseho, že 90b2 (1489); lidé dobří ... jsú úplné zjednání učinili ze wsseho dědictví 91b2 (1493); kteráž by kolvěk strana toto naše zjednání nedržela... tehdy aby propadla na město deset zlatých beze wsse(h)o práva, beze wssy milosti 92b2 (1497); Tedy muož jí (ženě) dáti jednoho pacholka aneb dievku, kteráž pod její rukú má býti a bez odmluvy a potcivého, beze wssie poškvrny 113a (So mak er ir geben einen chnecht odir ein mayt, dy unter iren iaren! sei und unvorsprochen und erber, und velt und gendez[!] vye ; spletl gendez s jedes[!]); přistúpili jsú Šimko z Lackem, posláni ode wssey dediny 102a (1492); aby on i děti jeho ... užívali beze wssij 697

Strana 698
překážky již psaných přátel manželky jeho 96a1 (1515); holubi..., jestli na pole letí, wsse(m)u lidu sú obecni 131a (gemeine allen leu- ten); Emrich(?) žaluje... bohu..., vám, pane rychtáři, a městu, wssye obci 142b (der stat gemeyne); Tedy ten bratr aneb ta dievka téj dievce neustavičnéj musí ve wssem diel dáti,... ve wssem (z) boží 116b (si müzzen in dy teilung brengen mit irem eide allez daz gut); Které zboží po wsse(m) právě k ní erbuje vedlé práva 116a (špatný překlad; Do si ez irem rechten[!] erben[!] mitte unrecht[!] [chybí: nicht entfremde]); Jan ten duom se wssim hospodárstvím i s hum- nem ... dává a postupuje mocně 87b2 (1479); ona, matka jeho, ten statek jemu jest osvobodila wssij mocí 95b2 (1513); Já jeho chci přesvědčiti ... ze wssiem právem 134a (mit allem recht); toho já zapovídám mocí svého pána a wssech spravedlivých lidí 141a (allen gerechten leuten); bylo by jich wssech polepšení 126b (der frome ist ir aller gemeyne); A tak wssech peněz již psaný pan Martin čtyři sta zlat. odložil 87b1 (1479); A on Ondrúš... Dorotu Martinovu má za- stúpiti a zastupuje ode wssech svých přátel i od svých dětí 85b1 (1473); A tu jest (Ondrej) Vajčorce slobodil od sebe i vode wssech svých přáteluov 94b1 (1507); Štefan Šokot ... povolávajíce nás wssech, radu svrchu psanú ..., učinil jest poručenstvie 93b2 (1507); ten duom zapečetují i tých wssech od něho, což sú na tem domě 125b (ale, dy dorauf seyn; gen. v platnosti akus.); ten muž jmá jemu pomoci proti wssiem 138a (wider aller menleichen); vyznávámě wssiem vuobecně tímto psaním 90a2, 90b2 (1488, 1489); dáváme veděti wssiem nynějším i budúcím, že ... 99b (1454); vyznávámy wssiem, ktož toto písmo uzří 98b (1453); vyznáváme wssem, ktož toto bude čísti aneb čtúce uslyšé 7b (1451); to jest nám wssem k hanbě udělal 3a2 (1460); Páté jest nám chtěl fojta bít... a nám wssem otpovědujíc 3a2 (1460); my chcme a ručíme sě ke wssem těm statkuom 84a (1469); také škoda rovná má býti wssem 126b (aller gemeyne); wssem božejníkóm 132b (jinak, alz manch gewete); Rychtář jmá býti rovný wssem lidem 137b (gleich richter seyn allen leuten); kteříž žádného kleytu ne- mají míti po wsse časy 140a (czu allen zeiten); Jenž jest psáno v neděli první po wssech svatých od božieho narození léta 1498 93a1; Ten se má sám třinástý na wssech svatých božit 148b (mit irem eyde auf den heyligen); Známo činíme tiemto písmom přede wssymy 3a2 (1460); Známo činímy t. p. přede wssiemy 2b1 (1460); přede wssemi 100b (1462), 101a (1464); aby toho požívali ze wssemi duocho- 698

Strana 699
dy a požitky téj třetiny 94b2 (1507); Manželka jeho ... a děti jeho, aby pokoj daly jemu v bydlení a požívaní se wssemi duochody k též očizně v Nedězi příslušejících[!] 82b2 (1469); Mikolaj Hostek... dal jéj (macoše) dva zlatá... za jéj wsseczek diel 101b (1466); A Agni..., sestřě sviej, za jéj wsseczek d'iel dal jeden zlatý t.; Což by naň zemřelo po otnéj smrti, to udělá wsseczek jeho erb 114b. (daz tut alle seine erbe); A to má popraviti na něm rychtár a wsseczka rada 108a; My Martin, fojt, i wsseczka rada města žilinského 99b (1454); My fojt Martin i wssiczka rada města žilinského 100a (1454), t. (1455); potom my i wsseckna obec společn(ě) prodali jsme ty jisté stavy 8a (1468); Tedy přislúchá k temu mužovi ... jeho wssyczkna zbroje k jeho tělu 115a (sein harnasch); My Petr Polák, fojt žilinský, i wssechna rada dole psaná 100b (1462); wssechna rada 5b (1459); My Nikuš fojt i wss(e)chna rada města Žiliny dole psaná 4b (1457); My Nikuš fojt i uissna (= všichna) rad(a) města žilinského 7b (1457); My fojt Mar- tin Polákovic i wssiczka rada města žilinského 99b (1454); Tehda my wssitka rada prosili sme 99a (1453); Vyznal (Krok) ... praviec, že i na to živé svědomí jmá, že jest odbyl a zaplatil zúplna wsseczku tu jistú očiznu 86a1 (1474); (Děti Polákovic) úplně a docela vzavše (300 zl.) svú wsseczku otčiznu... panu Martinovi osvobodily a pustily 87b1 (1479); Opatrný muž Melchior... přistupoval jest několikrát přede wsseczku obec spolu sebranú 89a2 (1482); žena musí... děliti wsseczku špíži svého dvoru 128a (alle hofe speyze); tehdy onenno stratil wssyczku při 110a (jinak, er wegert im champhez mit recht); paní Žofka s toho zbožie všeho nic neměla dáti nikomu, než wssecko sama měla požívati 12b (1462); A nad to nade wsseczko testament ... před nás jsú položili 97a1 (1518); teď já své zbožie wsseczko ... porúčiem Aronovi 101b (1468); Martin Hostek... vyznal, že jemu bratr jeho Mikolaj za jeho wsseczko, diel, dal tři zlaté 101b (1466); musí wsseczko platiti 118; (Přítel) ten zloží a zdvihne wsseczko svedomie 110b (der vorlegt allen gezeug); Hostek ... řekl ... a jiné wssiczko dobré i zbožie wssiczko (porúčém) cere svéj Barbore 90a2 (1488); A to jest wsseczkno jim vyplnila 85b2 (1473); zvrhne jim wsseczkno svědomí 137b (ir aller gezeuge); On své wsseczkno jměnie stratil 111b (alle seine wartun- ge); wsseczkno, což v domě potřebují 114b (allez, daz man auz einem hauz vormutet); Matúš Maňko... vyznal jest svým živým hlasem dobrovolně bez wsseczke(h)o přinucení takto 83a1 (146); A protož, 699

Strana 700
milí páni, račte veděti, že teď'... dobrovolně, bez wsseczkeho přinu- cení já Šimek švec,... (porúčiem), aby v tom ve wsseckem statku... moc a vladu jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481); Já tebe ze wsseczke(h)o propúštiem a svobodím 91a1 (1489); Melchior ... žádal jest od wsseczkey obce, aby ... 89a2 (1482); a my ... s přivolením wsseckey obce prodali sme jemu to jisté sedlisko t.; skrze to sme s porazení(!) wsseczkey obce k tomu přivolili a prodali t.; A man- želka... má též s pokojem a bez wsseckey nesnaze (rkp. nesnage) zuostati od... Ondrúše 83a1 (1469); aby vona wsseczkim statkem vládla... jako poctivá paní 94b1 (1507); Stalo sě jest sjednání... mezi wsseczku dědinú z Závodí... a Michalem Ogrem 92b2 (1497); chci jeho přemoci... se wsseczkym právem 142b (mit allem rechte); wssiczkni se dělé jednostajně 113a (alle); wssyczkni, kteří jsú pod tím fojtstviem 143a (alle); ti wssiczkni a takoví zápisové mají umořeni býti 83a1 (1469); wssiczkni tří napřed psaní 8a (1468); wssickni čtyří společní rukú slibujíc 82a2 (1468); také wssyckni sedláci v téj vsi 139a (dy gepauren alle); Rcete wsseczkni: Amen 143b (sprecht alle Amen); pišci i ti wsseczkny, kteří sú zmatečného přirození... ti sú wsseczkni práva zvrženie 147a (alle, dy unechte geporn seyn... dy sint alle rechtloz); Meče také nemají nésti žádný ... wsseczkni, kteříž tu mají bydlení 125a (alle, dy); To činie wsseczkni božejníci 114b; když by pán buoh na tobě(!) smrt dopustil, jakož jsme wssichni tiem poviňeni (!) 92a2 (1494); A dluhy ... to wssetczy společnú rukú jmají platit' 101a (1464); Najprvé k ní (k ženské zbroji, výpravě) přísluší: wsseczkni šaty 114b (alle weyblich chleyder); má jemu den dán býti ... k prvniemu súdu o wsseczky kusy 122b (umb aller han- de); Mat'ej ..., kdy jest přistupoval na sirotské... a na ty wsseczky statky řečené 92a2 (1454); A dal jest nám Polák summu peněz ... za ty wssyczky braky tisové 7b (1451); Mikoláš to mosil vydati i ty pe- nieze wssitky 99a (1453); Zander jemu poviedal a poručil wssitke dluhy u Michle 99b (1454); Petráš... vpustil se na wssetky jeho wssechny, kteréž jsú byly ostaly 12b (1462); ty ženy wsseczkny jsú odlúčeny od toho 113a (dy weib alle erbloze werden gemacht); buoh, když již stvořil nebe i zemi i wsseczky věci 124b (allez, daz da inne waz); aby ty wsseczky věci byly ..., manželce méj 93b2 (1507), 95a2 (1511); O jinšé vssyczky veci, což mali v jedno činiti 7b (1451); wsseczky práva na tom zboží ztratil 138b (alle recht); A potom obdrží (Sasové) wsseczky své práva 127a (Dar czu behelden dy alle- 700

Strana 701
ir recht); což koli mám statku svého v domě nebo na poli wssetkych věcí, jakým by koli jménem jmenovány byly 95a2 (1511); Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj sirotě z těch statkuov ze wssietkych, v kteréž sě jest uvázal, 76 zlatých 89b1 (1485); Svaté dni a zapovědné, ty sú w(š)eczkym lidem pro pokoj usazené 124b (allen leuten); Ve čtvrtek křižmy světí, kteréž nám wssyczkym přineseno bude(!) 124b (unz allen); (Tomáš a Barbora) jsú ty siroty ... vyplatili a... odbyli... i penězmi f. 32 i šatami wsseczkimi, což dobří lidé našli 102b (1503). věšěti, impf. Nemá žádný svého ovoce wiesseti do dvoru súsedského 128b (in einez mannez hof hengen). vešdajší, veždajší, vezd-, v. veždajší vězeň, m. Každého člověka jatého slib nemá ustavičný býti, což by v tom vězení sliboval, než muož toho wieznie vypustiti na jeho čest (rkp. gest), vieru 120b (Let man yn aber ledik auf seyne trewe); A ktož by pak vyručil jednoho wieznie zase ustaviti, to musí to rukojmí splniti 125b (Wer porget einem[!] gevangen man wider czu ant- worten); to musí dokonat, že jej musí ustaviti..., a ne ten wiezen 120a (nicht der gevangen). vězenie, n. Jináče žádný slib v wiezeni ani božba jest platená(!) (= platná) 120b (in dem gevenkniz); a jestli by ušel vtom anebo by se kterak zbavil toho wiezenie bez jeho vuole 121b (entlözzet sich); a nemuož-li on to zboží míti a upadne v wiezenie 148b (wirt er gevangen); při- jde-li pak zase u wiezenie 148b (der venknuz[!]); jatý... což by v tom wiezeni sliboval 120b (in dem gevenkniz); aby (šel) weziene, neb tě pán kázal sadit (v vězení) 99a (1453); Tehdy Marta vedlé práva našeho u wiezeni jest seděla, i na řetězi ji vodili 93a2 (1501); A jsa (Fabián s bratřími) vsazen do wezenij 104a (1561); A pakli jemu (pastýři) co vlk vezme aneb lúpežníci a on ostane bez wiezenie a nevolá... musí to všecko platiti 118a (bleibt er ungevangen). vézti, impf. Kterýž by pak toho zlámaného s sebú domuov wezl 139a (Wer den mit ym heym hyn vüret); nemá nic zbořeného od dřeva neb od kamene odtad westi 143a (von dannen füren); leč by bylo zlodějsky tam wezeno 143b (iz en sey raubleich dor auf gefürt). 701

Strana 702
vešdajší, veždajší, adj., vez-, všední Tedy přislúchá k temu mužovi k jeho polepšení napřed kuoň osedla- ný ... a jeho všickna zbroje k jeho tělu a jeho wezdayssy rúcho 115a (sein täglich chleider). věžě, f. Čtyri neděle má seděti za to v wiezy aneb v kládě 148b (in einem turm). Vicen, m., jm. os. Wiczen Dubenský 91b2 (1493), 102b (1503); Hostek... zezval jest dobřých lidí... Wicze(n)e Dubenského, Mateje Kropáče ... z obce 90a2 (1488); Vicen Dubenský 92a1 (1494), 92b2 (1497). vidék, m., krajina A která by voda tekla widekem, ta jest obecná ku poživení každému 136a (Welch wazzer strammis vlüzzet, impetu, potenter). viděnie, n. Když dva člověky jedno zboží jednostajným widienim namluví 137a (mit geleiche gezeuge); Který muž s widienim kterého božejníka o ránu bude obžalován 148a (mit eynez gesworen mannes sehen). viděti, impf. Milý bratře, widiess, že jsem nemocen 82b2 (1469); přidal mi (Šváb) 40 zlatých hotových, jakož jich teď před sebú widite 100a (1454); Wida pak lidé dobří jeich nesnázu a róznici a widucze jeich křivdu v roli etc. vypýtali to na dobřé lidi, aby oni rozhodli mezi nimi 102a (1481); A my wida, že na tom domu městu scházé ... a my sme ten dóm prodali 12b (1462); A muož-li on pak rychtáře na svědomí míti a tých lidí, co sú to widieli a slyšeli 111a (daz sy iz gesehen haben); O dvú lidí, kteří by spolu jednostajňe widucze zboží namluvili 137a, widuče 106b2 (mit gleichen gezeug eyn gut an sprechen); Ktož widi nebo slyší, ten muože ... svědšiti 116b (wer ez sicht); tu sem jeho widiel sám jeho samého 134a (do sach ich selber); Když jest ten pokoj na něm zrušil, tedy on jeho widiel z očú v oči 142b (do sach er selber yn selben); sám třetí tých lidí, kteríž to widieli 129b (dy daz gesehen haben); Když to dítě bude ukázáno a bude to dítě (wi- dieti škrtnuto) widino od lidí 116b (ab daz chint beweiset wirt und gesehen); žádný newidiel 111b (nymant gesach); jestli sú jeho na jistotě widieli 136a (ob man yn in der hanthaftigen tat gesehen hot); tehdy Human, těch tří synóv děd, wydiewssy, že Oršula... chtěla otčismu(!) těch jistých sirot utratit 2b1 (1460). 702

Strana 703
viec(e), víc(e), adv. Oni... že ho nemají wiecze z otčizny ani mateřizny napomínati 87b1 (1479); Zander jemu poviedal..., že by u Micle wiecze tých dluhóv nebylo 99b (1453); (Ch)ci to na právo zasě znésti by bylo po X letech nebo wiecze 93a2 (1501); Matej ... když jest přistupoval na sirotské, nenased (-šed[?]) wiece, s toliko krávu jednu a sviňe 4 ... 92b1 (1494); oblúpil jeho v jeho zboží deset hřiven a wiece 142b (und me); A pakli by jim bylo wiece dáno za jich službu, to jim nepotřebie zase vrátiti 114a (czu vil lonez); O tom (tem) ktož wiecze (wiecz) žen pojal zdávaných 105b1, 115b (der mer cleich weyp ge- numen hot wen ein); jde jemu o ruku a nemuož wiecze cti jmieti 135a (er en müge iz were! han); (Když u poctivého člověka se najdou falešné peníze) ty peníze by ztratil a nic wiecz 135b (und nicht mer); Jest tomu na dvacet let neb wiecz, že jest byl... Paul sú- kenník mezi námi 2b1 (1460); Štefan Gardoš... z toho se všeho Jana propustil, wiecz ho z té otčizny po své ženě nenapomínati 88a2 (1479); (Oršula, Martin, Agna) Mikolaje Hostka i dětí jeho nejmají wiecz (z) žádného dielu napomínat 101b (1466); ty vieš, žet já wiecz žádného d'étete, krome to jedno, nemám 90a2 (1488); vyznal, že by jemu wijcze dal než všem dětem ... a že jemu na jeho stranu wicze dáti nechce 97a1 (1518); Milý synku, nejsi ty mi již nic wicze za ty statky dlužen než šest zlat. 91a1 (1489); A pakli by wicze u něho našli peněz, jde jemu o ruku 135b (Hot er aber mer); a bude-li pak wicze od třidcet lanuov, to zemře na krále 138b (mer dennn drei- zzich huben); leč by měl tři lány své neb wicze 118a (odir mer); v kteréž (pavézce) nic wicze není než kuože a dřevo 134a (do nicht wan leder und holez inne sei); Žádný dluh naň svědšiti wice nemůž než trój osud 128a (cheyn schult mak er höher auf gezeugen, wen drey wette odir wergelt); A oni jsú jí slíbili, že jí z toho nikdy wicz upomínati nebudú 85b1 (1473); Ona nevezme wicz, než co sní 117a (nicht mer); to musí vzíti(!) a k tomu wicz o jisté kusy k vysokému právu 127b (dy můz er nemen [m. nennen] und an di merer menige czu rechten[!] dingen an dy hohest dynstat); jeho řečnictví netrvá wice, než jako právo sedí 147b (nicht lenger wen alz daz recht wert) ; jeho přítelé za ten dluh jeho wicz nemohú obžalovati 14la (yn chay- ner... beclagen mak mer). viera, f. Ten má míti šest dobrých lidí, kteří sú pravéj wyry důstojni 147b 703

Strana 704
(dy rechte trew würdik sint); to mají poručiti (ohledání) dvěma... ženama na jich wieru a čest 126a (auf iren eid); Muož toho vězně vypustiti na jeho čest (rkp. gest), wieru 120b (auf seine treue); tým (těm svědkům) mají to znání dáti na jejich čest, wiru 122b (jinak); když by se měl božiti... na člověčí čest, wiru anebo na jeho zdraví anebo na jeho erb 123a (auf seine ere); I znal jest (Dřienovský) pod svú dobrú wieru a přísahú takto 96a2 (1517); Tehda my všitka rada prosili sme Kršneka i dali sme jemu k wierze, duši, poznal-li to Petráš na Mikoláše čili nic. Tehdy on jest nám pověděl k wierze, k duši, že jest mňe Petráš pověděl a já pánu 99a (1453); zůstane bez viny, ač to smí řéci k svéj wierze, že 125a (tar er iz sweren auf den heiligen); A vtom právo naše dalo Štefanovi k wierze a k duši, jednú, druhé i po třetí, aby vyznal pravú pravdu... A on... vyznal jest ústně k své wierze a k své duši ..., že jest odbyl 86a1 (1474); Martin Pánko, Matěj Kotrše... vyznali jsú jednostajnú řečí k wirzie a duše(!) s dobrým rozmyslem takto 82b2 (1469); K tomu pro uvaro- vání potomních různic... Jakub Oříško postavil jest před námi opatrné a wiry hodné súsedy našě: Lacka... 96b2 (1518); Právě spravedliví(!) lidé (recht loze leute[!]) nejmají sobě žádných řeč- níkuov jmieti. Kteříž (ne)jsú v pravé wierze a také, jestli by oni na koho žalovali, nemá jim nikto odpoviedati 136b (chybná předloha, špatný překlad: dy in rechtez[!] [m. rîches] echte sein). vikuš, m., pavlač, arkýř domum in acie sitam et habitam, adiacentem ad vicuss Urbani fabri 79b (kol. 1444). Vilúš, m., jm. os. Wilus Necelovic 9a (1360); Wylus 3a1 (1409); Vylus 2a2 (1403). vina, f. Muož odpověd dáti na každú žalobu, o kterúž jemu winu dávají 145a (do man yn umb schuldikt); Tehda je(gije) dával wynu Švábovi Jakšovi o 70 zlatých 99b (1454); A Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami wynu svú... od Jana Nemce jest odprošoval 77a (1561); Kterížto (rukojmí) jednostejně a jednomyslně odprosivše jejich (Fabiánovu a bratří jeho) winu... pro lepší pamat a vedo- most do našich knich dali jse zapsat 104a (1561); Nad to pro uvaro- vání takových rečí a potržek na poctivosti závazek wyny jest mezi nimi postaven 77a (1562); Item Solihrách ... lúpil naše súsety(!) nemaje žádnej viny 98a ([!]1468); Pakliž by ta wina byla vyšie, tedy 704

Strana 705
vinen jest šibenicí 129b (dy schulde); A jestli vždy neodmluvá, tehdy jest propadl winu v svém skutku. A ta wina jde jemu k životu 138a (so ist gewunnen in der schult. Get im dy schult an den leyp); ten se mosí svědomím brániti, což jemu za winu dávají o nepotcivost(!) 131a (jinak); oč tebe (Žida) ten křestan v wynu pokládá 143a (der dich... schuldikt); kohož před právem winu (= v vinu) pokládají 138a (beschuldikt); a pakliž (pán) nenajde zálohu na tom zboží, tehdy ho muož v winu položiti 145b (er mak dar umb ym schult ge- ben); Jestli by jemu dali za to winu před právem 136b (schuldikt man yn dor umb); A mají sě božiti na to, (jeden) že ta wina pravá jest a druhý ... že on jest bez winy 134b (dy schulde war sey... daz er unschuldich sey); a bude-li opět zaručenie(!) za tu winu 110b (wirt aber vorbürget umb dy schult); A jestli pak zůstane dobytek umrlý od jednoho člověka winy, avšak bez jeho vuole 119a (von einez mannez schulde); Nikto nemuož ani za smrt ..., ani za žádnú winu... božby učiniti 124a (umb chein schulde... sweren); Jestli kuoň pacholčí... lúpežsky vzat by byl v jeho pána službě bez wini 126b (ane dez chnechtez schult); dokadž se on sám z winy nevypraví 125b (e er sich selbe unschuldige); A pakli by se to nestalo, ta wina jest na tem rukojmí vyhrána 123b (dy schult ist auf dem pürgel gewunnen); jestli jim zjevnú winu udělal 125b (ab er in der missetat gestetikt iz); Pakli by jeden muž ubil dietě... za jeho zásluhu, zů- stane bez winy (ane wandel), ač to smí řéci k svéj vieře, že je ubil za jeho winu 125a (umb seyn missetat); ten má rychtářovi a městu winu propásti 139b (büzen); Pakli by nebyly (rány) smrtelné, tedy odpoviedá jeden vedlé osudu a jinší odejdu bez winy(!) 111a (engen mit unschult[!]); bude-li ta žaloba žalována, netřeba mu na to po- ručníky dáti, lež podlé své winy 136b (wann vor seyn wergelt); A najal by jednoho člověka na druhého protivníka bez winy a bez odpovědi 110a (mitet einen man gegen einem chemphen auf den andern unbescholden und unvorsprochen ist an seinem recht, něco chybí); Když by jeden člověk ranil druhého na svobodnéj cestě bez winy a bez práva 111a (ane wer und recht); Když jeden člověk dru- hého přinese před právo a žaluje naň a jestli jej přinese před právo bez winy a on umře vtom, tedy umrlého když ustaví, bude prázden rukojmě 123b (špatný překlad: der umb unrecht[!] beclagt ist); A jestli by pak vinili tých v tem domě... a toho člověka bez jeho winy aneb toho pána aneb jeho božejníka, má se zbožiti 125b (špatný 45 Slovník k Žilinské knize 705

Strana 706
překlad: Daz můz wol unschuldigen[!] dez hauz herr odir seyn pür- gel auf den heiligen); Ktož by sám pro nespravedlivost obžalován byl, ten nemuož duom bez winy býti 125b (špatný překlad: der mag daz hauz nicht unschuldigen[!]); Bude-li žena popadena za hlavnú winu, bud' o smrt anebo o ráně smrtelnéj 142a (Wirt ein frauwe begriffen an hanthafter tat, an totslage oder an champhewunden); (Otec) sě má božiti na svátosti, že syn téj winy anebo toho skutku ne- jest vinen 134b (daz der sun der tat unschuldich sey). *vinice, f.(?) Vyd. str. 132, č. 87 čte: vinici (chybně) Matěj kováč ... měl stávek jeden v Kotršovéj rolí nebli winiczi a druhý v Turského rolí 102a (1481); Já čtu však w mezi. viniti, impf. A jestli by pak winili tých v tem domě pro to uškození 125b (schul- dikt man); Pakli by winili jednoho za to, což by on toho neměl 127a (schuldigt man eynen umb daz, dez er nicht enhat); Kteréhož wini před právem, že by odpovídal, a neustavil by se 128a (Den man vor gericht schuldigt czu antwürten); A jestli jeho winili bez(!) viny(!), mají jeho hned zapovídati 128a (Ist er beschuldigt umb ungericht, man sol yn czu hant verzelen); Když člověk člověka wini 145b (Wenn eyn mann den andern beschuldikt); jestli by jeho v tom winil a on by sě z toho vymlúval 145a (ob man iz yn beschuldikt); Když člo- věk pohoří a chce koho za to winiti 142a (dor umbe ymant schul- digen); Když koho nespravedlivě wini 107b1, 148 (Von unrechter vollaist); ta žena vezme vyšším právem svého muže věno, což (m. než) jeho máti, jestli její (m. svého) muže a sama sebe newinila (!) a mohlo by to přesvědšeno býti 127b (ob sy irez mannez und ir selbez unschult[!] were daran gezeugen müge). vinný, adj. Pakliž by ta vina byla vyššie, tedy winen jest šibenicí 129b (er ist schuldich dez galgen); on není winen v tých škodách 119b (so ist er unschuldig an dem schaden); A jestli s' ty (Žide) dlužen (= vi- nen) ... a jesti(!) s' winen... a jestli s' v tem winen 143a (ab du schuldik seyst); tedy má ten žalobník se božit, že jest on toho skutku winen 146b (der tat schuldik ist); on ani radú ani skutkem winen 144b (daz er ratez und der tat unschuldik sey); že nejest winen 145a; tehdy ta tvrz winna jest v tom skutku 144b (schuldik an der tat); žalobník bliší jest ji přemoci ..., leč (m. než) by se ona mohla toho spraviti, že by winna nebyla 142a (denn si unschuldige müge 706

Strana 707
werden); tedy jich musí svědomiem dohnati, jestli by oni winni ne- cht(t)ěli býti 116b (den si ez unschuldik müzzen weren); A pakliž by ony (dievka neb žena) samy winny byly, to mají nad nimi popra- viti 141b (přidáno); Winne(h)o mají súditi na najbližšie súd 110b (den schuldigen); Kto by tím skutkem jeho winien byl 93a2 (1501). vinný, adj. Kteří svědsi před rychtáře aneb před radu přijdú, bud by bylo o winne peníze anebo o jinší kupectví 122b (ez sei wein[!] gut odir umb gewere, m. umbe gut). víno, n. Což jim byli dlužni za sukna a za wyno 99a (1453); bratři tvoi... šenkovali sú několiknást(e) ... beček wyna t. vinovatý, adj. Sáhne k němu za svého pravého zloděje, ... když se on sám udělá winowaty a práva běží 130b (wenn er sich schuldik hat gemachet). Vítek, Vítko, m., jm. os. Vitko carnificem 7a MCCCOXIL. vlačiti, impf. (A ten kuoň, co táhne, kdežto pána mají s niem wlacziti, zaň mají dáti jeden) Ten kuoň jezdečský, na němž pánóm slúžiti mají, ten má platiti jedním funtem 119b (první překlad byl škrtnut a přelo- ženo znovu; Daz reyt phert, do man den herren auf dinen sol). vláda, f. Ač by pán buch... na mě smrt dopustil, aby v tom ve všeckém statku ... moc a wladu jměla Barbora, má manželka 88b1 (1481). Vladař, m., jm. os. Oni znamenavše, že toho domu nemohú skrze svú chudobu obdržeti, přejíc ho radše švagru svému Jiříkovi wladarzowi, ... vzdali jemu ten duom 87a1 (1479); aby již psaný Jiřík wladarz těch osmnácte zlatých zaplatil t.; A tak již psaný wladarz ten duom k svýma ru- kama přijal t. vládati, impf., vládnouti Statek malý i věliký tobě poručuji mocňe tak, aby jím wladal a hos- podářem byl i Dorota, manželka tvá, dietky i potomci tvoji 97b1 (1517). Vláden, m., jm. os. (?) An dem teil der frawen Anne, Vladen tochter und yrr kynder 4a2 (1424). 707

Strana 708
Vládo, m., jm. os. Vlado unser mitwoner 4a (1424) v. Vladen. vládnúti, impf. Sedení, na kterémž (Ondrej Manžel) sedí, toliko na jeho(!) a na manželku i na dietky jeho záleží a on tím sám svú (s svú) čelátkú vlastní má wladnuti, točíšto (s) ženú a svými dietkami 102a (1492); ten duom, kteřýmž není wladness 92a1 (1494); všecko, coš mám..., aby to bylo Matějovi Křepčíkovi..., že by jiný žádný v tom ne- wladel krome jeho samého 95b1 (1511); žádný aby tím newladel krom jie samé 93b2 (1507); žádný aby tím newladel krome jéj saméj 95a2 (1511); Pakli by na Jana milý buoh smrt dopustil, aby to všecko zasě na Annu... přišlo a vona tím wladla 93b2 (1507); Jestliže by pak komu takému chtěla prodati aneb prodala, tehdy aby město jí těch zlatých zhuoru psaných ... odložili a tiem domom wladlo, jakžto i prvé 92a2 (1494). vládný, adj., kto má vládu, může vlásti, vládnouti Jeho (Kroka) s toho (sestry) kvitují a svobodie a protož von již jest svoboden a wladen statkem svým, jakž najlépe rozumie 102b (1509). vlas, m. Když by člověk byl... v (z)lodějství popaden ... i jde jemu o kůži i o vlasy 129b (zu har); Nejmá na žádné ženě poprava býti výše než kuože a wlasy 144b (höher dan [czu] haut und hare); ti, kteří svuoj život, kůži, wlasy opustí 147a (dy iren leip und haut und har ledigen); Kterého člověka starost nemuož poznati, tedy jeho wlasy v bradě i nieže(!) i pod paží, tedy potom má znáti, že jest v své roky přišel 147a (hot er har in dem barte und nyden und under den peiden armen); a jest to, že ta panna z její hlavú (s) skudlenými wlasy a strhanými šaty přijde 148b (mit gestraubtem hor). vlastní, rý, adj. Prohrá-li pacholek své wlastni zboží 126b (seynez selbez gut); Ktož druhému meč... prostěradlo... vezme... schová-li pak to ve dvoře, jakžto by jeho wlastne bylo 145a (behelt er iz danne in dem wane, alz seyn sey); což by on od svého wlastniho zboží vzal 129a (von seyme gute lezet); Komuž nětco platiti mají, ten musí teho hleděti, dokadž slunce zajde, v svém wlastniem domě 120b (in seym selbez hauz); má se na hlavě koňovi přisahati, že ten kuoň jeho wlastni byl i jest ješče nyní 133b (daz daz phert do sein were und noch sein sei); Protož má býti její řečník jí přirovnaný v rodě, kterýž jest muž 708

Strana 709
a ne její wlastni muž 147a (špatný překlad: můz ir vor münde seyn ir eben burticher[!] swert mage und nicht irez mannez); ti mají pomoci svú wlastnie stravú 143a (mit ir selbez speyze); on se toho spraví svú wlastnie rukú 148b (mit seynez selbez hant alleyn); (K)tož by vyručil jednoho člověka... ustaviti... a jestli jeho... ustaviti nemuož, musí dáti své wlastnie peníze 140b (er můz geben seyn wergelt); A na ty všecky statky rečené... sirotě staršiej, Osanňe ménem, svých wlastnich peňez oddal f. 7 a Gelce... f. 10. d. 67, též wlasnich peňez 92b1 (1494); Což sě pak dotýká humna, to jest Matej rečený svými wlastnymi penízmi z cuzéj ruky vyplatil 92b1 (1494); přistúpil Matúš Maňko i s synem svým Martinem v osobě své wlastni před naši plnú radu 83a1 (1469); (Ondrej Manžel) žádal jest, abychom jemu zapsali v meské knihy sedení jeho, kteréž wlastnie jeho jest, také jeho žeňe i dietkám jeho 102a (1492); on tím (seděním) sám (s) svú čelátkú wlastny má vládnúti, točíšto ženú a svými dietkami do vekóv 102a (1492); dedina lest Manželovi do- přiela obydlení i sedení mezi sebú, po svéj žeňe wlastne dedictvie 102a (1492); Kateřina a Gedruda, sestry wlastni nebožtíka Štancle... jsú poručily 88b2 (1482); Mareta Hančová, neboščíka Matěje Fabuše wlastny sestra 101a (1464); přistúpili Tomáš..., Gal, syn jeho wlastni s jedné strany a s druhé strany Štefan kováč, syn wlastni již jme- novaného Gala; tehdy v osobě své wlastni dobrovolně Tomáš a syn jeho Gal pověděli řkúce 84b1 (1469); Lorenc, bratr wlastni nebož- tíka Štancle 89a1 (1482); Šlechetná paní Uršila..., manželka jeho wlastni 82a2 (1468); Kordula, manželka jeho wlastni 88a1 (1481); Jiříkovi Vladařovi, který jich wlastni sestru Maruši řádně manželsky pojal 87a2 (1479); A Štefan... jmá odložiti a zaplatiti z toho domu Martinovi, bratru svému wlastniemu, dvadceti a pět zlatých 84b1 (1469); Mikuláš Nosko... řekl jest k bratru svému wlastniemu Ondrúšovi z Neděze takto 83b1 (1469); Mik. řečený Nosko ... řekl jest k Ondrúšovi z Neděze, bratru svému wlastnie(m)u a řka 82b2 (1469); Jan Nonhart zjednal a poručil Lorencovi Nonharth, bratru svému wlastnie(m)u, o ten diel, což by sě dotýkalo dielu bratra jich wlastniho, nebožtíka Štancle 88b2 (1482); paní Maja... z bratrem svým wlastnym, ménem Jakubem Ogrem 100b (1464); přistúpili... Martin, Ondrúš kováč, Janáč, Toman, synovie Jakúbkovi, mlýnáře, (připsáno a bratřé wlasnij) 90b2 (1489); Ktož prodá wlastni zboží aneb poběhlé zboží 138b (Wer eygen oder varende habe vorchauft); 709

Strana 710
Kterýž jeden své wlastni zboží rozpójičí 126b (seyn varendez gut); což by naň zemřelo po otnéj smrti, to udělá všecek jeho erb a jeho wlastnie zbožie 114b (und sein eigen); A pakliž by kto nařekl jeho wlastne, tomu také nepotřebí odpověd dáti za to 145a (Spricht man auch seyn eygen an); nemuož žádný muž své wlastne zbožie roz- dávati 146b (ez mak cheyn man seyn eigen vorgeben seynem weybe) ; osúdí mu wlasstne zboží i příchodné; tedy přístavné zboží pánóm a wlastne zboží k králi 147a (vortaylet ym eygen und lehen: daz lehen den herren ledik, daz eigen in den chünichleichen gewalt); tedy stratila obě česti: wlastne i tělesnú potřebu 116a (si hot beide, eigen und leip gezuk, dor an vorlorn); leč by pak měl tři lány své nebo víc, což by jeho wlastni bylo nebo záložné 118a (dy seyn eigen seyn odir seyn lehen); onen obdrží své wlastne zboží 122a (sein eigen- leichen geweren an dem gut); má se božiti, že jest jeho wlastne bylo 133a (daz ez do sein were); Protož nemuože žádná žena svému muži žádný plat dáti z její wlastneho zbožie 116a (an irem eigen); mají (m. nemají) člověka z jeho wlastneho a jistého vykázat 146b (von seynen eygenleichen geweren); Žena neerbuje žádné pavování než, což k její tělu sluší a seděla by na jeho(!) (mužově) wlastnem aneb na jeho základích 114a (seczet iz auf irm[!] eigen oder auf ir lehen); Wlastne erby zaplacené jeden muž drží a že jinší od něho kúpí 128a (špatný překlad: Erbeygen behelt eyn man paz, danne eyn ander gechauf eygen odir gegeben); Třetina ženě za starých časův bývala dána, ale wlastneg mateři, a ne macoše 114b (pozd. přípisek). vlk, m. Ktož chová... wlka krotkého 118b (eynen zamen wolf); a pakli jemu (pastýři) co wlk vezme 118a (wolf); O wlczych anebo o psích, kteří kúší 118b, 105b1; Kdežto jest zvěřóm pokoj udělán s královskú kletbú na nedvědích a na wlczich 124b (wolfen); Vlk, Velk, jm. os. Jiřík Wlk z Byče 104a (1561); Dúro Welk, přísažní z mestečka Byče 77a (1561). vlna, f. Ktož druhého meč... jihly nebo vrece nebo wlnu neb ze mlýna nese .. ., téj věci muož sě dobře jíti s právem a obžalovati zlodějstvo 145a (oder sac itel oder vol von der müle fürt; četl wol[!]; špatný překlad). vložiti, pf. A pro lepšie svědomie ... tu slušnú smlúvu... kázali sme zepsati 710

Strana 711
a v knihy měscké wloziti 94b2 (1507); kázali sme to zepsati a v naše měscké knihy pro potvrzenie wloziti 95a2 (1508); 95b2 (1513); Kterýž muž druhého vedlé boje... chce přivítati, ten jmá slušně prositi rychtáře vedlé ortýle, aby sě wlozil v jeho nepřítele 133b (daz er sich underwinde seinez vride brecherz); A pakliž nenajde zálohu na tom zboží..., on se wlozi v jeho zboží 145b (er vronet ym seyn ge- were). vnučě, n. Umře-li muži žena, kteráž dětí nemá, tedy její wnucze, kteráž její rádu má, má mužovi postel ustlati 114a (niftel; Schwestertochter, Nichte, Mutterschwester, Verwandte überh.). vnuk, m. Aby (Anna) s toho dala Janovi, wnukowi mému dvadceti zlatých 93b2 (1507); že jest Nikloš Polák Dorotě, ceře svéj, a wnukowy svému Martinovi tých L zlatých odbyl 99a (1453); že jsú ty siroty, jejich wnuky a farárovy děti úplně vyplatili 102b (1503); Matej... prosil jest nás, abychom diely mezi jím a sirot ubožčíka Dure Křepčíka, svých wnukow, přeslyšeli 92b1 (1494). vnuka, f., vnučka, blízká příbuzná Každú ženu erbuje dvú! vozú(!) kolesa(!) na její wnuku 115b (an ir nechste niftel); A ta wnuka nevezme žádnéj špieže menovitéj ani jinšího co než milost(!) 114a (dy niftel nimpt chein gehofte speyse noch anderz nicht, den dy gerade[!]; četl genade[!1). vňutř, vnitř, adv. Tak tluste, jakož on ven, wnutr jde, tak tlusto musí osud rychtářovi propásti 140a (alz dike, alz er auz und eyn get, alz dike můz er dem richter wetten); Jestli by se pak tak stalo, že by nemohli wnitrz hnáti, jako by byl kuoň neježděný nebo husi 117b (Ist daz vich aber so ge- tan, daz man nicht ein getreiben mach); Když rychtář osud sobě wnitrz bere, tedy nemóže žádný vzíti osudu nadeň 140b (wen eyn richter seyn gewette ein gevordert). vóbec v. obec. voda, f. Když by zboží v wodie potonulo 136a (im wazzere zuvleuzzet); O wodie 106a2, 128b (Von wazzer und von ayczucht); Žádný člověk má svuoj smrad neb svú wodu v svého súseda dvuor vésti 128b (chein man sol seyn eyezucht, noch seyn wazzer in seynez nachtgepauren hauz weyzen); O podešvi mostné a pod wodu, na zemi 106b1, 135a 711

Strana 712
(Von der prüchenczol und wazzer czol); A která by woda tekla vi- dekem, ta jest obecná ku poživení každému 126a (Welch wazzer stramis[!] vluzzet); aby třetina mlýnu vyšnieho na wodie Žilině byla Agni 94b2 (1507); Královská cesta, na wodach neb na poli mají ustavičný pokoj míti 124b (in wazzere odir im velde); O tých lidech, ktož v jinších wodach aneb ... jinde zboží najde 106b1, 136a (in wazzer); Ktož ... ryby loví v cuzích wodach zastavených 135b (in einez andern wazzer an wilder wage [= strömendes Wasser]) ; Také nemuož žádné tvrzi ani města... na huoře osaditi ani mezi wodami ustaviti 133b (noch im werde). voditi, impf. Tehdy Marta vedlé práva našeho u vězení jest seděla i na řetězi ji wodili 93a2 (1501). vodlovati, impf., ohlásiti, veřejně prohlásiti (Slov. letop. 158), v moc, držení odevzdati A oni jsú statek poručený Janovi svobodili, wodlowali a věčným hospodářem ... jsú potvrdili 96b1 (1517). Maď. vallani, starší vodlana. vodní, -ý, adj. Ktož podešev mostnú a wodnu obejde 135b (Der pruke zol odir waz- zer zol vor vert); to jest přidáno k podešvám mostským i wodnim polovicí 135b (špatný překlad: Daz gibt man zu wazzer zolle, zu pruk zolle daz halb tayl); A onen musí po něm choditi přes čtrnáste nocí, kdež on táhne, bud přes přívozy wodne 130b (wo er hyn zeucht an[!] uber schiffreich wazzer). vojna, f. A vtom jest Zander táhel z pánem na woynu 99a (1454); A tam jedúce na tu woynu, ostavil jest byl Petráše miesto sebě 99a (1453); Tehda, když pán náš pan Pangrác přijel z woyni i řekl Petrášovi 99b (1453); A vtom jest ubožčík Zandr s svrchu psaný tam na téj woyne umřel 99b (1454); A vtom jest byl (Zander) jěl do Spíše na woynu 99b (1453); v ty časy jako jest jel na woynu 99b (1454); O woynie 105b1, 115a (Von dem herwette); Kdež dva muži nebo tří k jednéj woynie přislúchají 115a (czu einem hergewette). vól, m. Ktož(!) psy nebo nedvědě... anebo wuol aneb který koli dobytek bude ochromen, jeho pán má tu škodu platiti 119b (Wer hunt... odir ochse... eyn man tötet odir belemt). 712

Strana 713
volací, adj. A toho mám mnoho dobrého svědomí na mých wolaczych lidech 141b (an meinen schreimannen). XVII D6 un. kn. pr. 129b2 vepné lidi. volánie, n., vep, pokřik, úpěj On jeho viděl... i zjevil jeho wolaniem 142b (beschreyte yn mit dem gerüfte); (Oloupený) má žalovati vedlé tých lidí, komuž svě- domo jest jeho wolanie 130a (er sol mit gerufte clagen); ten první raněný žaloval by ... ten hlavní skutek a přesvědší tými ludmi, kteříž jeho wolanie slyšeli 111a (mit seinen schreileuten); Jestli pak brániti budú ty zálohy proti právu a osloví to wolanim, tehdy 135b (man bestetigt si mit gerüfte); A jest to, že ta panna... ukrvavena přijde s wolanim 148b (mit geschrey); chci to provésti naň s tiem wolanim, kteří toho poslúchali 132b (mit meynem schreymanne); když přinesú ho před právo vedlé wolani 145b (mit gerüfte); byl-li by on jat a vedlé wolani mohli by teho před právo přinésti 126a (wirt der man gevangen und mit gerüffte für gericht bracht); žena (jestli) by to svědomí měla vedlé svého wolani sama sedmá, ... jde jemu o hrdlo 126a (hat dy frauwe dez gezeug an iren schreimannen selbsibende); Všickni, kteříž po wolani jdú ..., ti nemají žádnéj núze trpěti 141b (alle, dy dem gerüfte volgent). volaný, adj. On jest v jistém skutku nalezen vedlé wolaneho svědomí 141b (mit gerüfte). volati, impf. Tu núzi mi učinil..., tedy wolal sem a zval sem a ulapil sem 132b (be- schrey yn mit gerüfte und han yn gevangen); wolal sem ku pomoci 134a (beschrei yn mit gerüfte); když by byl člověk raněný a wolal by ... na pomoc 109a (schreit er daz gerüfte); mají zůstati... do téj chviele(!), až onenno ujde, kteřýž na ně hlasem wolal 125b (der do geschreyt hot); onen, kterýž raněn bude, wola a zove a svědší 110b (schreit mit gerüfte); pakliž to smluveno nemůže býti a žádá práva, wola si naň a zove a sáhne k němu 130a (er schrey yn an mit ge- rüfte); A ten člověk, kteřýž jest raněný, bude se jemu zase brániti a přemuož toho zase a wola a zove a svědší pro pokoj, kteřýž jest jemu zrušen na svobodnéj cestě 111a (schreit daz mit gerüfte umb den vride); Kteřýž pak byl oblúpen a wola a běží za ním 130a (daz ym der mit gerufte volge); Ten chromý muož, ač ho kto k boji wola..., tedy dobude sobě anebo najme, kohož můž 713

Strana 714
člověka řečníka 126a (ab nymant[!] yn czu[!] camphe gerüzzet); (Paní Žofka) dala trhem wolati, chtěje dóm prodati 12b (1462); Sander kázal wolati trhom,... kto by chtěl ten dóm kúpiti 100a (1454); I kázal wolat trhom t.; Tehdy před právem naším Štefan Krok wolal se jest na svědomí, praviec, že by odbyl a zaplatil 86a1 (1474); Má-li jeden muž na jednoho zloděje aneb lúpežníka žalovati, kteřýž jest popaden i s tiem kusem hlavním a před právo wolagice a osvědšujíce přinesen bude 141a (für gericht mit gerüft pracht wirt); za niemž šel wolagicz a svědšíc 142b (wann er ym mit gerüfte und mit geschrei nach gevolget hot). vóle, f. Král jmá poslati svú rukavici pro pečet, že k tomu wuole jeho jest 135b (zu beweysen, daz iz sein wille sey); Rychtár nemá žádného zahnati od žaloby bez wuole toho, který žalovati má 108a (an dez willen, der zu clagen hat); A jestli by se pak ten mládenec(!) oddal v zákon bez svéj manželky wuole 119a (an seinez elichen[!] weibes willen); A jestli by ušel vtom anebo by se zbavil toho vězenie bez jeho wuole 121b (an seinen willen); což by ... vzal s jeho wuoli 129a (mit seynem willen); A jestli pak zůstane dobytek umrlý od jed- noho člověka viny, avšak bez jeho wuole 119a (doch an seynen wil- len); Děti mohú dobře své jměnie prodati a své erby vedlé wuole mateře 114b (mit der muter willen); stratie(!) svuoj život, jestli učiní (násilé) bez jejie wuole 108a (an iren dank besleffet); učinil by to nevědúce, tak že by se to stalo bez jeho wuole 111b (so daz iz gesche an seynen dank); pakli by pavovala proti jich wuoli 127b (wil er iz nicht); ktož by ten kus země s jeho wuoli jměl a držel 87a1 (1478); Nám v tom se nezdálo, abychme to bez obecní wuole učinili etc. 86b2 (1478); A pakli by jměli dále wuoli od rychtáře 134a (daz urlaub von dem richter); s rychtářovú wuoli muož své zboží dobře jíti 130a (mit dez richterz urlaub); s rychtářovú wuoli 146a (mit dez richterz wil- len); bez rychtářové wuole muož... kopati 133b (an seyn urlaub); bez wuole rychtáře zemského 135b (an dez lantrichterz urlaub); A také muož dobře založiti ... na své zemi ... bez rychtářové wuole, tak že ten rychtářovu wuoli za to chce hledati anebo najíti 137a (an dez richterz urlaub, so daz er dez richterz willen will dor umb vinden); s tých protivníkuov dvú wuoli 146a (mit der sachwalden beide wile chür); z tých kusů na jednem nemohú jemu svobodně nechat, leč by rychtář chtěl svú dobrú wuoli ponechati 124a 714

Strana 715
(ez en sei dez richterz wille); oznamujem, že stala se jest smlú- va z dobré wuole... taková 87b2 (1479); Kterážto (Dorota) před tými dobřými lidmi dobrú wuolij dala a na těm jest zóstala 90a2 (1488); Kteréjž věci všicky ty strany jednostajně k temu wuolij dobrú daly a na těm zóstaly 90a2 (1488); což bych já mohl s její dobrú wuoli poručiti přáteluom svým 89b2 (1485); Mistr Jan majíc dobrú wuoli k téj sirotě a zetovi Štefanovi duom a statky hospo- dárské vzdal jest... Štefanovi Gardošovi 89b1 (1485); on svú dobrú wuoli zeznal před námi, že ... 91b2 (1493); Oznamujem, že stala jse(!) úmluva z dobréj wuole mezi Štefanem Gardošem ... a Mar- tinem z Petrovce 87a2 (1479); že jsi ty jakožto člověk dobrý vedlé našej dobréj wuoli ten duom... přijel 92a1 (1494); A vyznali sú před námi... z dobréj wuole a s dobrým rozmyslem, kterak 85b2 (1473); A oni jsú statek poručený Janovi svobodili, vodlovali a věč- ným hospodářem ... jednostajnú wuoli a řečí před námi jsú po- tvrdili 96b1 (1517); I pozval (Štefan Stáň) jest před sě Jana, syna svého, prosíce jeho, aby jeho rozkázanie a wuoli posledňú učinil 96a2 (1517); A nad to nade všecko testament a jeho wuly poslední před nás jsú položili 97a1 (1518); — svá vóle: Jestli kto, ješto by jednoho z swey wuole před božejným člověkem na to hledícím rozlil jeho krev 148b (von seynem ubermut). volenie, n. Ten duom i také jinší věci pán má pustiti vedlé sedláčského wolenie 129a (noch pauer chür). voliti, impf. Božejníci mají woliti rychtáre na jistý den na fojtovém miestě 108b (chisen einen richter); A žádné právo jim (pán sedlákům) nemuož naddati (!) ani sám woliti 138b (noch selber kysen); starší (ten) má (jmá) děliti a mladší (pak) má woliti 115a, 144b (kysen); pakli by jednoho svědomí mezi nimi nebylo, kohož sám wolil, jde mu o hrdlo 120a (Gebricht ym einez mannez, den er selb gelobet, ez get ym an den halz); on sobě zase muože woliti štrnáste nocí, jakž chce k najbližnímu súdu 121b (virczehen nacht welet, so er wil czu dem nechsten); Když jedno dietě dvanáste let stáro bude, tedy ono muož sobě woliti řečníka 140b (mak iz czu vormünde kysen). Voříšek, -ško v. Oř- vóz, m. Prázný wuoz má nabranému ustúpiti 124b (der ler wagen sol wey- 715

Strana 716
chen dem geladenen); Cesta královská má býti tak široká, že jeden wuoz můž druhého pominúti 124b (ein wagen dem andern geweychen müge); wuoz má s pokojem státi 124b (sol der wagen stil sten); který wuoz na most přijde prvé, ten má prvé jíti přes most, bud' prázný neb nabraný 124b (Welch wagene auf dy prücke chümt... er sey geloden oder nicht); Také každý člověk jest svobodný (zoll- vrey), bud' na woze neb na koni jede 135b (er vare odir reyte odir ge); Jízný má také wozu postúpiti 124b (weicht auch dem wagen); O tom, ktož (kterýž) neprávě jede wozem 106b1, 135b (der unrecht wege vert); Na roli, kteráž nejest právem dobyta a na ni žene do- bytek anebo jede s wozem 117b (vert); Každý muž... také erbuje dvu wozu(!) kolesa(!) 115b (erbet auch czweier wegene[!] daz erbe); Každú ženu erbuje dvú wozu(!) kolesa(!) 115b (Iclich weyb erbet czweier wegene[!] ir rade an ir nechste niftel; Bral ,wegene‘ za plur. k wagen); Mat. Dubno vyznal,... že jemu dal hotových peněz zla- tých 15, koně dva a wuz 96b2 (1518); Item koně aby dělili na poly i wozy i pluhy 97a1 (1518). vpisovati, impf. A toto se dálo a wpisowalo v městské knichy den svatého Matúše 87a2 (1479); A to se dálo a w(p)isowalo pro lepší jistotu... v městské kniehy 87a1 (1478). vpustiti sě, pf. Matěj kováč chtěl jest prodati ty rybníčky, ale sě nechtěl žádný v to wpustiti, poňevadž byly v roli Kotršovéj a v Turského 102a (1481); Petráš, bratr jeho, ... wpustil se na(!) všetky jeho dluhy 99b (1453). vpúščěti sě, impf. I řekl (pán) Petrášovi, čemu se wpusscze v to, což jest Zander, bratr tvój, i ty u mne budúc ukradli ste 99b (1453). vrábel, m., vrabec Každý člověk má zachovati svú pec a svú zed a obmazati vápnem, aby wrabli se tam nehnízdili a neletěli jemu na škodu 128b (daz dy sperken nicht ein vliegen in seynen hof, dem andern czu schaden; sparke = funke, sperke = sperling spletl a doplnil z domyslu) Vratislav, m., f., jm. míst. Lorenc z Wratislawie, řečený Nonhart 88b2 (1482); dedi Sigismundo Hering de Wratisla(va) 42 marc. 3a2 (1413); Jacobo Dresden de Wrat. 2a1 (1403); von Breslaw 3a1 (1409); czu Bresslaw 79b1 (1428). 716

Strana 717
Vratislavěnín, m., jm. os. Ale Lorenc přinesl jest list panů Wratislawan 88b2 (1482). vrátiti, pf. Mincieř jmá vzéti jemu ty peníze a jmá jich polámati, ale jmá jemu zase wratiti 135b (er sol im sy aber wider geben); Pakli by jim bylo viece dáno za jich službu, to jim nepotřebie zase wratiti 114a (wider geben); Jmá to (vypůjčené věci) hned zase wratiti 137a (er sol iz ezu hant wider geben); aby Š. Dlúhoš zase jeho peníze, těch 12 f., wratil 93b1 (1501); Umře-li onen, komuž jest ten dar dán, má tomu erbu jeho wratiti 143b (špatný překlad, vynechal kus věty: man sol seynen erben leysten, [alz man genem solde]); — vrátiti sě: On jeho má varovati s tiem erbem ... dotud, dokad se zase wrati 115b (unczen, wen er wider chem); že ti mordéřé wratili se zase do toho domu krvavě 139b (daz dy morder... wyder hy eyn gegangen seyn); A když by pak jeli lidé z jedné tvrzi ... a jestli sě newrati zase 144b (chumen sy nicht wider auf). vrece, n., měch, pytel Ktož druhého meč ... z jistby nese, jihly(!) nebo wrecze nebo vlnu(!) neb(!) ze mlýna nese ..., téj věci muož sě dobře jíti s právem a ob- žalovati zlodějstvo 145a (špatný překlad: von der stube treyt odel [m. oder] ytel [ = prázdný, nikoli jihlyl sak odir vol[!] [nikoli wolle] von der müle fürt). vrch, m. Privet, to má také zachováno býti od súseda od wrchu až do země 128b (bewirken biz auf dy erde); v. svrchu. vrchní, adj. Jaňe, synu milý, věd, že sem podlužen něco dobrým lidem; peněz já chotových nemám k placení, než teď máš statek zwrchni, ... to sprodaj a lidem aby splatil 96a2 (1517). Vrtek, Vrtek, Vrtiak, Vřťák, Vrcák, m., jm. os. Wrtek 81b1, 2 (1453); 99a; 99b; že sú přistúpili před nás Wrtek a Lelinský 99b (1454); dále sě jest dověděl pán u Wrteke a u Martina ševce 43 zlatých peněz Zandrových 99a (1453); o Švábovi řeč a o Wrtekowy 99a (1453); A to (sukno Petráš) prodal Wrtekowy a Švábovi ševcovi 99b (1454); Hostek... zezval jest dobřých lidí, tes- tamentáře: Kašpara Wrtieka, fojta, Mateje Kotršu 90a2 (1488); Wrtyak 99b (1454),7a (1439[?]) ; Wrtyac 7a (1439[?]) ; Thomass Wrezak 7b (1457) ; Thomas Wrtiak 5b (1459); Caspar Wrtiak 87b2, a2,a1 (1479) ; 717

Strana 718
91a2 (1493); postavil jest rukojmě... Gašpara Wrtiaka, Bartoše ševce 84a1 (1469); My Caspar. rečený Wrtiak, fojt žilinský 92a2 (1469). vsaditi, pf. A jsa wsazen (Fabián s bratřími) do vezení, páni meštané a úřad s nimi jsau milostive naložili 104a (1561); Zabil-li by pak jeden druhého, mají jej wsaditi(!) 140a (slehet er eynen czu tode, man sol yn enthelsen[!1); Když sie člověk nespravedlivě wsadij aneb pod- dejme(!) lidských věcí, což mu právem odjato jest, on to musí pustiti s osudem 138a (Dez sich der man unrecht unterwindet, daz ym mit recht ab gewunnen ist). vskočiti, pf. Když by se stalo pielná (!) potřeba, že by v noci aneb ve dne na jed- noho wskoczyl, chcejíce jeho zahubiti aneb zabiti 109b (geschech ein ehaftige not [criminale nefas] odir ein streit dez nachtez ader dez tagez und wolde man einen vorterben). vstánie, n. Aby (ty Žide) nikdy nepřišel do říše Abrahamovy, ani přišel na z mrtvých wstani 143b (czu der auf stehunge). vstáti, pf. Ten má nahoru wstat a tento má na jeho místo sísti 143a (gener sol auf sten); Aby (ty Žide) ... ani přišel na z mrtvých vstání, kdežto křestané, pohané, Židé wsta(n)u k svému stvořiteli 143b (do cristen . .. vor unserm schepher ersten). vstúpiti, pf. Jestli by jeden druhého obořil, tehdy aby on s tím dřevem wstupil mezi ně 134a (daz er den baum under stozze); O erbu, kto chce wstupiti k vdově v její zbožie 113b (da varen wil zu der witwen in daz gut); A po otnéj smrti neb mateřinéj chceli (c nadepsáno) by potom na jejich diel wstupiti 116b (wölen si... an ir erbe teil spre- chen); má svú (pravú) nohú koňovi na levú nohu wstupiti 133a (er sol... dem phert auf den lenken fůz voren treten); Nemá žádný člověk nesmyslný v radu wstupiti 132a (Man sol auch unsinnige leute nicht lazzen zu dem rote); A v tu při wstupili dobrí lidé a našli sú toho statku 12 zlatých hotových 86b1 (1477); A potom v roce a v témdni přišel-li by jeho erb před právo a wstupil by zase do svého erbu vedlé práva 128a (erbe... zyhen sich ezu seym erbe); Ten den také wstupil v svém tělesenství na nebesa 124b (Dez tagez auch vürt er unser menshayt czu himmel). 718

Strana 719
však, adv. A vtom jest řek pán Petrášovi: Wssak ty vieš, že byl bratr tvój ne- božčík Blažek 99a (1453); Štefan Stáň..., ačkoli byl jest od milého pána boha nemocí smrtelnú obložen, wssak on jsúce rozumu pravého a pevného, předložil, aby statek jeho... svády ... nesplodil 96a2 (1517); Ale to wssak vždy oznamujem, že tu bylo sedlisko blatné 89a2 (1482); wssak to muože stratiti, když bude přesvědšena 113b (do mak sy mit vorlizen); Ale wssak to vše nemuož býti 148a (unde mak daz allez nicht geseyn); Jestli by svému otci nebyl dobrého přirození jako oni (!), ale wssak nejest odlúčen od svého otce zbožie 144a (ab er seynem vater nicht ebenpurtik ist, al sy[!] er von seym vater ungeschayden mit seym gut); Třetina ženě za starých časův bývala dána, ale vlastnéj mateři, a ne macoše. Wssakž i v tom sluší pozorovati, jestli matka pomáhala statky ... dobývati a zachovávati 114b (pozd. přípisek); Kdy by se dva ranila mezi sebú a ti aby(!) oba prišla od slovenského přirození, a wssak by neuměla slovensky, tedy 110b (und doch windisch nicht sint). všědní, adj. Když jedno zboží erbuov zbude..., prvé položení zrna(!) jest jeho (městského posla) a toho člověka šaty wssedni 111b (dez mannez tegleich cleider). všelijaký, adj. Kotly a kádi i wsselivaky sud, ten nemají z domu vzíti 114b (aller hant gevezze); Otec muož syna odlúčiti a odděliti od sebe před prá- vem s wsseliakem zbožím 135a (den sun sondern von ym mit iclei- chem gute); Wsseli yaky poklad... to přísluší k královéj moci 147a (all der schacz); Jestliž(e) by Frátrík smel ty slova po druhé mlu- viti ... propadne na kostel žilinský f. 40 červených bez wsselyake milosti 77a (1561). všelikteraký, adj. A tak lidé wsselikterakeho řádu mají činiti vedlé svých statkův 115a (allein seczen di leute mancher hande czu); Holubi, žerávi, pávi, straky, kavky i wsselikterake ptačstvo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obecni 131a (aller hande gefugel); Aby tě (Žide) obořilo wsseli- kterake piesmo(!), což popsáno jest v paterých knihách Mojžíšových 143b (daz dich velle alle dy schrift, dy). všemohúcí, adj. Ač by pán buch wssemohuczy na mě smrt dopustil 88b1 (1481); Jest- 719

Strana 720
liže by buoh wssemohuczy na mne smrt dopustil t.; to jmáme, což nám pán buoh wssemohuczy dopomohl se dorobiti t.; Buoh vie wsse- mohu(c)y, že mosím svuoj statek těško nabytý Š. Dlúhošovi dáti 93a2 (1501). všude, všudy, adv. Král jest tomu rychtář wssudy 137a (über al); Ktož své právo ztratí v jednom miestě, tehdy ztratil wssudy 138b (überal). vtom v. ten vy, pron. Jakož wy nám píšete, kterak jeden... 4b (1457); i také wy sami píšete, že t.; jestliže wy kúpiti nechcete, tehdy my chcem od města ten duom prodati 12b (1462); že sě (Michal) jest jindze i podle was dobře ... zachoval 4b (1457); ona praví, že chce wam radějie pro- dati, než komu jinšiemu 12b (1462); Odbyla-li was máti vaše? 84b2 (1470); Ráčili byste, vaše milost, slyšeti řeči, tedy žaloval by on wam na jednoho člověka 131b (clagt er euch); Žaluje... také wam, pane rychtáři 142b (clagt euch, her richter); Pane pane rychtáři, já žaluji bohu, wam na mého zloděje 141a (got und euch). vybíjěti, impf.; -jat (Sekula) že jest v noci nahý jako prst chodil domy wybyayt 3a2 (1460). vybiti, pf. A pakli by jej (dobytek) wybil z domu ven neb ze dvoru, tedy on není vinen v tých škodách 119b (Slechet er iz aber auz, noch hauset, noch hovet). vybrati, pf. Když rychtář osud sobě vnitř bere, tedy dále nemóže žádný vzíti osudu nadeň, dokad on svého newybere 140b (so mak er vürbaz auf daz gewette cheyn gewette auf seyn gewette gevorder[!]). vydati, pf. Porúčím ženě svéj ... fl. 4, aby jí synové wydali společně 97a1 (1518); A to jest nám svedomo, že jest mosil Michl tých 16 zlatých pánu widati 99b (1453); Item zlatý porúčím na kostel Matky Boží u Ma- tějovice Jana; aby wydal dva zlatá, jsem odpustil 97a2 (1518); Mi- koláš to mosil widaty ... i ty penieze všitky ... i ty klénoty 99a (1453); to je nám vedomo, že su ty penieze pánu widala (Šváb a Vrtek) t.; Jestli by po něm přišli oni lidé s žalobú a ptali toho člo- věka, tito božejníci nemají jeho widati 132b (dy pürger schullen 720

Strana 721
ym[!] nicht antwürten); jestli by jeho (rušitele míru) nech (t)ěli vem(!) wijdati k právu 125b (geben sy yn nicht herab czu recht); A pakli by kto lál božejníka... a že ortel bude na to wydan, tedy každý vyhrá božejník 132a (daz dez urteylez wirt gevolget); právo naň má wydane býti 148a (daz gerichte sol über yn gen); Mistr Jan choval jest tu sirotu z dědinstva(!) až do let, že ji i wydal za muž 89b1 (1485); — vydati sě: Prohlá-li(!) jeden člověk své zboží anebo prokurví anebo wyda se v dáních anebo stravě 126b (vorgüftet mit gabe odir mit chost). vydaný, adj. z part. Na potvrzení písma tochto a svedomí před námi widane(h)o kázali sme v meské knihy zapsati 91b1 (1493). vydávati, impf. Prodal jest Petráš Turský Mertušovi duom, rolí a statky všecky v summě za 33 zlat. a řka: Wydaway mňe nebo i ženě mojí pomálu tak, abych já nebo žena má živi bychom mohli býti podlé vás 91al (1489). vyhlásiti, pf. Ktož jeden druhého zálohu držeti (ne)chce, ... má to wyhlasiti 132b (der sol iz auf pyten). vyhnati, pf. O tom, kohož chtí wyhnati z jeho zboží 106b1, 135a (den man weysen wil auz seynem gut); A pakli by jeden člověk wyhnal jeden zvěř v tom lesu 124b (jaget ein man eyn wilt auz dem vorste). vycházěti, impf. A ktož pak z moci královské wychazy a práva nepožive 145a (Wer sich auz der echte zeucht und rechtez nicht enphlicht). vychovati, pf. Musí přijíti na teho, kteřýž jest jeho (koně) z mladosti v svéj stáji wychowal 130b (der iz in seynem stal gezogen hat). vyjhrati, pf. Tehdy se pán jmá na to zboží súditi a wyhra s právem 145b (er gewinnt ez ym an mit rechte); Kterýž muž na druhém žalobu udělá o dlhy a wyhra to po núzi právem 121b (gewinnet er dy mit not- recht); nikdy on to s právem newyhra, dokaždž(!) 128a (nimmer gevinnet er dor an recht gewer, dy weyle); On proto wyhra prvú žalobu 111a (Gewinne); A kterýž wyhra první žalobu, tedy wyhra 46 Slovník k Žilinské knize 721

Strana 722
na něm také i právo 110a (welcher dy erste clage gewinnet, der ge- winnet dem andern champh an); A pakli by kto lál božejníka... tedy každý wyhra božejník a rychtár wyhra osud tak mnohý jako všem božejníkóm 132a (si gewyn alle ir buzze und der richter seyn gewette, also manch buzze, alz manch gewete); A tých svědkuov nemohl (-li) by hned mieti, tedy wyhra sobě den do čtrnástého dne k tomu prvnímu súdu 110b (er gewinnt seinen tak drei virzehen tag zu dem nechsten dinge); rychtář wyhra svuoj osud 111a (gewinnet sein gewette); A pakli by se to nestalo, ta vina jest na tem rukojmi wyhrana 123b (dy schult ist auf dem pürgel gewunnen); Nemají žádného odtisknúti od svého(!) zboží, leč by jemu bylo vzato nebo na něm wyhrano 129b (ez werde ym denn... angewunnen); vonen newyhra také nic víc 141a (gewinnet); Který člověk druhému jeho žito sežene a wyhra(!) na právě (!) 119a (wenet[!], daz daz lant seyn sey); A pakliž jeho pán zadrží až do své smrti, on vezme jeho erb po jeho smrti i svým dětem, ač po něm přislúchají, kteréž jest wyhral(!) po naddání(!) (dy er noch der gabe gewan); Ktož pak jednoho muže ženu prokurvie(!) zjevně anebo dievku... a potom tím ji vezme sobě za manželku a onen pak na něm wyhra bitku nebo boj, její děti budú pišci 147a (nesmyslně spojil různé věty; wer... meide notzogt, nimt er sy dar noch czu ee, echte chinder gewinnet immer [m. nimmer] mit ir. Chemphen und irr chinder...). vyjíti, pf. Jeho právo jest každý desátý člověk, na kteréhož ortel winde, že jej přič pustí 141b (den man vertailt); A dokadž den a rok wingde a ti erbové s královéj moci toho nevezmú v roce a dni 147a (innen iar und tag. Enzyhen ez dy erben nicht auz dem chünichleichenem gewalt innen iar und tage, si verlizen); O těch (tých), kteří jsú v jedné rotě wyssli 106b2, 138a (dy do in eyner reyse auz chümen); A vtom jest pán vzal u Michle 16 zlatých Zandrových peněz a tak jest wysslo od Michle... summa těch peněz Zandrových 44 zlatých 99b (1453). vykázati, pf. Mají člověka z jeho vlastného a jistého wykazat vedlé práva 146b (man sol eynen man auz von seynen eygenleichen geweren weysen von gerichtez halben; Weyske: Man en sal); Žádný božejník nemá svéj ruky wykazat na žádného člověka 108a (darf sein hantgemale beweisen) m. svéj ruky (malování). 722

Strana 723
vykopati, pf. A pakli by pavovala proti jich vuoli, musí to wykopati 127b (můs sy iz wol auzgraben). vyletěti, pf. Wyelili (m. Vyletí-li) komu roj z jeho dvoru k jeho súsedovi, tedy ten súsed jest blíž k těm včelám než onen, co po nich jde 131a (Fleu- chet eyn bynn swarm). vyměniti, pf. Muož toho vězně vypustiti na jeho čest (gest), vieru vedlé práva na postavení a přijde-li potom a postaví se, svuoj slib wymienie 120b (er sol durch recht wider chumen und seyn treue ledigen). výměnka, vymienka, f. Pan Martin... ten statek svobodný od nich přijal... a to takúto wymienku, 88b1 (1479). vyměňovati, impf., vymíňovati Všecko jiné zbožie..., nic sobě z toho newymienugicze..., prodali 82b1 (1468). výmluva, f. Když... muž ženu puojme, tedy ji sobě pojme v obranu a k tomu všecko její zbožie k pravéj wymluwie 116a (alle ir gut czu rechter vormündeschaft). vymlúvati, impf. Když by blázniví lidé škodu udělali, to jich wymluwa jejich nedo- statek 129b (jinak); jestli by jeho v tom vinil a on by sie z toho wymluwal, že nejest vinen 145a (dez unschuldiget er sich); Když jemu to bude najdeno v ortelu, potom si wymluwa, jestli by se v čem potkl anebo v čem zameškal 131b (so dinge er ym, daz wandel und ab ich[?] in eym cheynem dinge versaume). vymluviti, pf. Ten muž, čí byl dobytek, musí to platiti, jestli nemuože dobrú řečí od něho wymluwiti 117a (ob er iz nicht under reden chan); Jestli který muž dá své zboží jinšiemu člověku, a což by pak bylo na tom ustavení, tehdy by ostalo tomu člověku i s tím zbožím to stavení, leč by to wymluwil napřed 135a (er en ding ez auz; vymíniti); vy- mluviti sě: Muož-li se toho wymluwiti, tak bude prázden 118b (mak er sich unschuldigen do von); on se toho wymluwi svú nevinností 127a (dez enget er mit mit seyner unschult = Entschuldigung, Rei- nigungseid); ten se muože wymluwiti svú spravedlivostí 131a (er 723

Strana 724
entredet dy buze mit seyner unschult); on přijde před právo a wy- mluwi se z téj núze 141b (und sich der not entredet); jestli on ne- chce odpověd dáti ani sie chce wymluwiti, že nechce odmlúvati, tehdy jemu nadělí to za vinu 138a (Wil er nicht antwurten, noch mit rechte sich entreden); on se má prvé wymluwiti, než právo přejde 141b (Er entrede sich, e denn daz gericht über ge); jestli se ten newymluwi s právem, kterýž jest obžalován 145b (ab sich gener nicht entret mit rechte); Ktož chová psa obžerného, který kúše... opici, což ti škody učinie, to musí ten platiti; jestli se chce tím wy- mluwiti a s tím prázden nemuože býti, jestli mohu přesvědšiti..., že choval takový zvěř 118b (Wil er sich seyn euzzen = sich ent- aüsern); má jim oběma osud vzíti, leč by se pak wymluwil pod božbú, že on nejest učinil tomu pánu k š(k)odě 147b (er verrichtet iz auf den heyligen, daz er iz dem herren czu schaden, noch czu laster habe getan); k tomu zvánie(!) sám třinást jestli se on toho wymluwi aneb sám sebú božbú, ... on zůstane 148b (der aufgerufte man selb dreyzehent enpricht er sich do von). vynésti, pf. Který propité penieze ven mocí s krčmy wynese, má je trojnásob platiti 139b (seyn birgelt mit gewalt auz dem leyt hauz hyn treyt). vyniknúti, pf., zbaviti, sprostiti se A pakliž bude otec i syn obžalován o který skutek, tehdy on toho nemuož wyniknúti, leč by sě prvé byl od něho oddělil 134b (daz[?] mak er[?] im nicht abgenemen, er hab sich den selb erst entredet) vynímati, impf. To podobenství jest o jednu ženu, wynimagice krvavé rúcho; to právo tím se pohorší 148b (Und dy selbe geleychnüz ist umb eyn weyb, auz- genumen blutigez gewant, daz selbe recht auch also erget); — vy- nímati sě. A jestli se z toho wynima, že ten žalobník nepřijde, tehdy jmá výše čekati šest nedělí 145a (czeucht er sich dor auz, daz gener clager nicht chümt, er sol volgen dem hove sechs wochen). vypáliti, pf. Jestli by pak mincieř falešný peníz wypalil a chtěl by zaň kúpiti což kolvěk, jde jemu o hrdlo 135a (Druet[!] ein munzher eynen phal- schen phennig auz; Weyske: Bûtet... ůz). vyplatiti, pf. A dlužných (peněz) wiplatil sem ff. 2, d(enáróv) 40 92b1 (1494); A dále Agně s Valentom wyplatili dva zlatá dluhu otce jejich dobréj 724

Strana 725
paměti 94b2 (1507); Očiznu sem jemu wiplatil a oddal flor. 14 95b1 (1511); Jiřík wyplatil statek matky své penězi hotovými 95b2 (1513); Což sě pak dotýká humna, to jest Matej rečený svými vlastními pe- nízmi z cuzéj ruky wyplatil 92b1 (1494); jsú ty sirotky, jejich vnuky a farárovy děti úplně wyplatili a dokonce odbyli s svých statkuov 102b (1503); sedem desáte zlatých jmá jemu v (pěti) čtyřech letiech wyplaczit 101a (1464). vyplniti, pf. (Nedvěd) vyznal jest, že jest jemu svrchu jmenovaný pán pan Václav od Sv. Mikuláše tu jistú summu zúplna a docela wyplnil a zaplatil 85a2 (1472); Pan Martin ... dal... d'et’om Polákovic za jich ... otčiz- nu tři sta zlatých úplně, docela a svobodně wyplnil a odložil tak, jako obyčej jest wyplniti 87b1 (1479); A to jest všeckno jim wyplnila a zaplatila úplně a docela 85b2 (1473). vypověděnec, m. Mají na něm popraviti jako na wypowiedenczy 140a (über yn richten alz über eynen verczalten man). vypověděti, pf. Tehda jest řekl Kršnek... Mikolášovi, aby dal, co jest Petráš pánu na tě(!) wipowiediel 99a (1453); kteríž sú (posláni), aby meze též země Orlík znamenali a wypowiedieli 8a (1468). vypoviedati, impf. Kterak lidi wypowiedagi 140a, wypowidagi 107a1 (Wy man dy leute vorzelen sol). vypožitčiti, vypójčiti, pf. Když člověk wypogczi jeho zboží, z právem jmá sě jeho podvázat 137a (Wo eyn man seyn gut leycht). výprava, f. A jestli Žid kúpí anebo vezme peníze(!) úžerné, knihy neb kostelnie rúcha, nemohl (-li) by v tom wyp(ra)wy míti, mají nad niem popraviti jako na jednom zloději 120a (Cauft der iude odir nimt er wette, kelche, und bücher und mesgewant, daz er cheynen weren hot, man richtet; Weyske III, 7, 4 nimet her zu wette kelche). vypraviti, pf. Dále svrchu psaní fašové z malženkami svými Petru Polákovi, fojtovi našemu, listy na fojtovstvie slušejície jmají wyprawit' 101b (1464); Otázali (rukojmě) Osanny ... řkúc: Jmáme-li ručiti za tebe... sli- bujete-li nás wyprawiti(?) ... Oba... řekli jsú, že chcme i sli- 725

Strana 726
bujem vás wyprawiti, ručte jako dobří lidé 84a1 (1469); Jestli se děti rozlúčí zvlášče od mateře, tedy ony mají její třetinu wyprawiti 114b (si schullen ir geben ir dritteil); Ten nemuož duom bez viny býti, dokadž se on sám z viny newyprawi 125b (e er sich selber unschuldige); toho škodného mosí s téj škody wyprawiti, kteréj jej škodě připravil 108a (auz dem schaden nemen). vypsati, pf. A to jest (Solihrách) učinil prvé wypsany budúc v knihách 98a (1468[?1). vypustiti, pf. Člověk, kteřýž... svého súseda dobytek přižene do svého domu s svým dobytkem a ráno wypusti 118b (dez morgenz auz treibet); Muož toho vězně wypustiti na jeho čest (gest), víru 120b (Let man yn aber ledik auf seyne trewe ryten czu tage); Kterážto (Calesy- ma = Calphurnia) před právem prázné řeči v hněvě wypustila 116b (missbarte). vypýtati, pf., vyžádati, vyprositi Vida pak lidé dobří jeich nesnázu a róznici a vidúce jeich křivdu v rolí etc. wipytali to na dobřé lidi, aby oni rozhodli mezi nimi 102a (1481). vyřéci, pf. Když by zabil člověk svého otce..., tedy on své všeckno jměnie stratil, leč by jemu k tomu núza byla a ta núze na teho umrlého byla by wyrzczena a oslovena 111b (dy not auf den toten beredet werde). vyřiekati, impf., nalézati, prohlásiti výrok soudní Na to my wyrzekamy, naše městské právo, že to jemu... škoditi nemóš 4b (1457). vyřknúti, pf. A tak sě súdíc s práva krupinského tak bylo potom wyrzknuto 93a2 (1501). vyručenstvie, n., vyproštění ze zástavy O wyruczenstwi neb o rukojmích(!) 107b1, 146a (Von auz burg- schaft). vyručiti, pf., někoho na závazek z vazby vymoci Ktož by wyruczil jednoho člověka pro nespravedlnost ustaviti před právo 140b (Wer auch porget eynen man umb ungerichte vor czu prengen); A ktož by pak wyruczyl jednoho vězně zase ustaviti, to musí to rukojmí splniti, že jej zase ustaví 123b (Wer aber porget 726

Strana 727
einem[?] gevangen man wider czu antworten, daz muz der purgel volprengen, daz er wider geantwürt sey); Když jeden druhého wy- ruczy vedlé podobenství na postavení před právo do jednoho času 146a (auz burget binnen witbilde vor gerichte wider czu stellen czu eynem tage). Vyskrut, m., jm. os. Et vocavit idem Dobák illum Wyskrut ad Zilinam 7a (1441) ; Wiskrut nomine 7a (1439). vyslúžiti, pf. Jestli by pak chtěl erbovník, aby čeled neb služebníci první téj ženy, aby jemu wysluzyli zúplna ... má jim zúplna platiti 113b (voldienen). vysoký, adj. Švábové lají aneb láti mohú dobře sami mezi sebú ortel v jejich při- rození a vezme se na staršího Švába, to musí vzíti a k tomu víc o jisté kusy k wyssoke(m)u právu 127b (zücht sich an den eltern Swaben, dy můz er nemen) (Weyske 1, 19, 2 den můzen si aber benů- men) und an di merer menige czu rechten dingen an dy hohest dynstat (dingstat) — Item Václavek z Wysoke(h)o Mýta, Čech učinil jest proti pánu 98a (1468[?1). vysoko, adv. Dvuor mají ohraditi... zdí tak wysoko, jakož dosáhnúti muož 138a (also hoch, alz) — Komp., vyšší. A to nemuož žádné wyssy právo posúditi 109a (höher gericht); A komu naše právo nelubo, ano mu wissie právo 100a (1454); A ten wyssy pán muož jeho děti s tiem zbožiem na toho pána zase ukázati 111b (der oberst herre); pakliž by ta vina byla wyssie, tedy vinen jest šibenicí 129b (ist aber höher dy schulde); A jestli by wyssy ceny neměl ten dobytek..., co jest škody učinil, obdrží ten dobytek za svú škodu 117a (az sein phert... wert ist); Tehda ona uctivši naše právo vzala se k wissiemu právu 100a (1454); O wyssiem právě města Marburka 105a1 (Von dem höchsten richter[!] czu Meidburch der stat); Přes šedesáte let již přišel jest do svých wyssych dní 147a (Úber sechzich iar, so ist er bobin seyn tage chümen); umřel-li by pak ten syn ženatý, ta žena vezme wyssym právem svého muže věno 127b (mit merem recht); a potom wissim právom nekonala 100a (1454) — výše, adv. A ktož by pak s nimi (zapověděnými penězi) kupčil wysse toho (14 nocí), tehdy mincieř jmá vzéti jemu ty peníze 135b (boben rechter zeit); tehdy jmá wysse čekati šest nedělí 145a (er sol volgen dem hove sechs 727

Strana 728
wochen); Když jeden druhému puojčí kuoň aneb šatuov do určeného dne a zadrží-li pak ten wysse toho dne 137a (helt er iz über den tag) ; z právem jmá sě jeho podvázat, když jemu to zadrží pův. by zadrzal bez práva wysse času 137a (über zeyt); Ten člověk jmá platiti škodu, kterýžto ... činí škodu ... mostem, což by nechtěl oprávět do kolena zvýš wysse země 133b (knyhez hoch über der erde); Nejmá na žádné ženě poprava býti wysse než kuože a vlasy 144b (höher); Wiss jeden a dvatceti let přišel člověk v své roky 147a (Uber ein und czweynzich iar); ten sáhni k plotu, což nayvyz muože 128b (so er nehest mak). vystúpiti, pf. Bylo (-li) by dietě v devíti letech, muož dobře v svých letech wystu- piti (t. z kláštera) 115a (mag wol innen seinen iaren auz varen); Pakliž by nechtěli od nich (z rady) wystupiti, když budú osloveni tři hodiny, a newystupi od nich, tedy mají tak býti pokázáni, žet se i jinší na nich kázati budú 132a (wollen aber sy von yn nicht auz gen, alz man sy manet drey stunt[!]). vysvoboditi, vysloboditi sě, pf. (Dospělý, když vstoupil do kláštera), on se jest wysvobodil od práva světského i zemského 115a (er hot sich von lehenrecht und von lant recht geledigt), zbavil se, pozbyl; pomluví-li naň zlodějství anebo lú- pežství, on se má wysvoboditi s právem 130b (dez můz er sich un- schuldigen mit recht); Má-li on (dlužník) pak země aneb erby,... muož se dobře tím wyswoboditi 121b (er můz sich wol do pey bor- gen); A pakli má svého zboží erbovného vedlé svéj (!) ženy (!), tedy se můž wyswoboditi (dlužník) 121b (do mag er sich wol erporgen und erholen); A oni, kterýmž dost učinil, jeho ze všeho wislobodily s teho 90b1 (1488). výšě, f. Chtěl-li by jeden z nich ... okno udělati nad zemí čtyři lokty zwyssy 128b (vir hellen hoch); což by nechtěl oprávět do kolena zwyss výše země 133b (knyhez hoch über der erde). vyšní, adj. Tu (žalobu) nesúdí žádný, než purkrabie lebo wissnie rychtář 112a (der oberist richter); to jmá posuzovati rychtář wyssni 145b (der oberist richter); Pakli to přes noc zůstane, tedy to popravuje wyssni rychtář 126a (der oberiste richter); A ktož své stolice tu nejmá, ten jmá hledati wyssnieho rychtáře jednání 137a (Der do schephen stul nicht hot, der sol dez hohesten richterz gedinge súchen); tím oby- 728

Strana 729
čejem jsú sě smluvili sami mezi sebú..., aby třetina mlýnu wyss- nieho na vodě Žilině byla Agni s Valentom, manželom její 94b2 (1507); Item Janovi porúčím rolí wyssni 97a1 (1518); My Nikuš fojt i uissna rad(!) 7b (1457); omylem m. všicka. výti, impf. Psy, kteří kúší a wygi, tých mají platiti vedlé platu 119a (hunde und winde und bracken und hesshunde[!] mak man gelden mit). vytisknúti, pf. Nemají žádného z jeho zboží wytisknuti pro obecní spravedlivost 135a (auz seiner wer weyzen). vyvésti sě, pf. A pakliž by nebyla žádná hlavná žaloba, tedy onenno bližší jest sám sedm se wywesti, než by se komu zdálo 126a (so ist iener neher czu enken); Jestli člověk vedlé boje raněn bude a bude na toho pomlúvat a chce-li se on toho wywesti, musí... 148a (wil er sich beschönen); ta žena móže jeho lépe o svú núzi přesvědšiti, leč (než) on by se toho mohl wywesti 141b (gener ez unschuldik werden müge). vyvolati, pf. Jestli kto obžalován pro núzu jednéj panně, bude wywolan, jakž právo jest a jest to, že ta panna ... přijde 148b (Ist daz eyn man umb noczogung eyner juncfrauwn wirt beschriren und mit rechtem ruffe, alz daz phlichtik ist vor czu prengen). vyvolávati, impf. A také jmá to zjeviti a wywolawati a držeti (nalezené zboží), neztrá- viti šest týdnuov 136a (Er sol iz auch auf biten und holden unvertan sechz wochen). vyvolenie, n. To pak stojí na jich wywoleni 134a (daz stet abir an irr chür). vyvoliti, pf. Také nemuož žádné přikázaní ... ani žádné bezpráví zemské usaditi, leč by země wywolila 139a (iz en wil küre daz lant); Když měst- ký(!) posel od rychtáře a od božejníků wywolen bude 141b (gekoren wirt). vyvrci, pf. Žádného súdci nemuož wywrczy z stolice nebo z jeho úřadu 139b (von dem schephenamt abseczen). vyvyšovati, impf. Nových věcí newiwissug a starých nepotupuj 86a2 (přípisek 1606). 729

Strana 730
vyznati, pf. Tehdy wyznal j(es)t Michal Prchala a řka 101b (1468); kterýžto (Mat. Dubno) před nimi zvláštně wyznal, že jest Štefana, syna svého najstaršího ... s statku svého dostatečně... odbyl 96b2 (1518); známo činíme, že sú ... přistúpili před nás Vrtek a Lelínský, i wiznali sú před námi, plnú radú, tak řkúc 99a (1454); Viznal i rekel jest Peter Frulych 7b (1451); A toho na svedomie přišel jest před nás Čičkan i wiznal jest před námi, že 99b (1454); Tehdy fašové jeho pustili jsú jemu Štefanovi k jeho duši, aby před právem sám ústně wyznal, jestli že by odbyl tu očiznu, což na jich ženy šlo 86a1 (1474); A v tom právo naše dalo Štefanovi k vieře a k duši, jednú, druhé i po třetí, aby wyznal pravú pravdu, jestliže jest odbyl čili nic t.; Martin..., paní Uršila,... synové... před nás v plné radě přišedše živým hla- sem dobrovolně a s dobrým rozmyslem wyznali jsú tiemto vobyčejem 82b1 (1468); (Martin Pánko, Matěj Kotrše, naši spolusúsedé) wyznali jsú jednostajnú rečí k víře a k duše(!) s dobrým rozmyslem takto 82b2 (1469); kteříž 4 dobří lidé tak sú wyznali, že stal sě kup 91al (1489); Ale vo meze té země Orlík stará rada wyznala j(es)t před naší plnú (radú) 8a (1468). vyznávati, impf. Wyznawamy tiemto písmem 89b1 (1485); wyznawamy všem vóbec 99a (1453); wyznawamy všěm, ktož toto písmo uzří aneb čtúce sly- šeti budú 98b (1457); My Mikuláš, fojt žilinský, a starší města Aron,... wyznawame 88b2 (1482); My Nikuš fojt... Gregor súken- ník wisnawame všem vóbec, ktož 7b (1457); My Štefan Šokot... a rada... wiznawamie všěm vuobecňe tímto psaním, kterak ... 90a2 (1488). vz, praep. do kolena zwyss výše země 133b (knyhez hoch über der erde); chtěl-li by jeden z nich ... okno udělati nad zemí čtyři lokty zwyssy 128b (vir hellen hoch); dva a třidseti rázů s jedním dubovým prutem na dva palce s tlussczy a na loket zdluzy má jemu (poslu městskému) dáti 142a (dy czwaier daum elen lank sey); vzhóru v. t. vzácný, adj. A za to jsau rukojmí lidé dobří a wzacznij i zemanščí, jak jsau: uro- zený Adam Příleský z Oblahova... 104a (1561). vzbožiti sě v. zbožiti 730

Strana 731
vzdáti, pf. Když jeden druhému své zboží z nájmu dá a slíbí jemu to zdati před svým právem 143b (gelobet iz ym auf czu lazzen vor seym herren); oni znamenavše, že toho domu nemohú skrze svú chudobu obdržeti,... wzdali jemu ten duom již psaný sami od sebe i ode všech svých přátel mocně před námi 87a2 (1479); Mistr Jan... duom a statky hospo- dárské wzdal j(es)t i svú manželkú Osannú ... Štefanovi Gardošovi 89b1 (1485); A to jest on jéj zúplna zaplatil za ten dóm a ona jest jemu svuobodivši (s) svými sirotami wzdala 100b (1462). vzdávanie, n., dání, odevzdání Ale jestliže bych já tobě nátisky činil které neslušné,... svoluji k tomu, že by toto zdawanie, kteréž já tobě zapisuji a ty mňe, po mo- jéj neb po tvé smrti ničímž nebylo učiňeno 90a1 (1485). vzdávaný, adj., z part., kopuliert; manželka O tom, ktož viec žen pojal zdawanych 115b (eleychen); A kterýž pak pacholek ženu má zdawanu,... ten dobře muože přič odjíti 131a (eleych weyp nympt). — vzdávaně, adv.: V tu chvíli, že muž nechce jednu ženu držeti(!) (nadepsáno trpěti), ani muož, tedy muož dobře zdawnie(!) (v ruk. je -ie, tím se má asi opraviti v -ú, tedy zdávanú) ženu vzíti, což jest o tem od tří žen smrti neb viece 115b (Dye weyl der man an weip nicht wesen wil, noch en mak, so mach er wol eleich weip nemen); zdávaně(?). vzdávati, impf., odevzdávati A teď já zdawa(m) za svého zdravého života své ženě, což kolvěk jmám 89b2 (1485); Milí páni, teď já Janovi muži svému zdawam za zdravého života, což kolvěk jmám t. vzdvíhanie, n. O zdwihani mince a trhu 106b1. O zdwiehani mincí a trhu 135b (Von der müncze irheben). vzdvihnúti, pf. Žádný nejmá trhu a mince zdwihnuti bez rychtářové vuole 135b (markt und muncze irheben); Když... onen, kteřýž raněn bude, volá a zóve a svědší a zdwihnuti (m. -ci[?]) se raní onohno zase 110b (iener, der do wunt wirt und schreit er daz gerüfte und erholt sich und wundet ienen wider); A Dorota Martinovi, synovi svému, jest přivolila sedem desát zlatých a (dva zlatá, škrtnuto) pět u Martina, bratra svého (m. jejího) wzdwychnuti 5b (1459); Krok Jiřík (s) svými sestrami ... že jich odbyl z očizny ... každéj zvlášče 40 zlatých mincú 731

Strana 732
uherskú a to sú před námi zdwihly a jeho s toho kvitují a svobodie 102b (1509); vona jemu dala čtyři zlaté a Ondrej jich před námi vzal a s stola zdwihl 94a2 (1507). vzhóru, adv. My zhuoru psaná rada optali sme jmenovaného Jiříka Krále 91b2 (1493); aby město těch zhuoru psaných ff. 132 odložili 92a2 (1494); zhuoru psaní Michal a Jacub Ogrovie... mají hraditi přednie hony 92b2 (1497); muož (Matěj) rybníky jím (flekem země) sobě opra- viti i s tiem, což muož zhuoru přičiniti bez škody lidské etc. 87a1 (1478). vzhrdati, impf. O tom (tem), ktož své právo zhrda 106a1, 127a (vorsmehet); Jestli pak zhrda svým právem před právem ... stratí obě právě 127a (versme- het er aber seyn recht). vzieti, vzéti, vzíti, pf. Zbrojičku jmá wzeti najbližší jí přítelkyně 145b (nemen); Jan Non- harth zjednal a poručil Lorencovi Nonharth..., že by on Lorenc Nonharth mocen byl wzeti, zjednati ten jistý diel, což by sě dotklo toho jistého dielu 89a1 (1482); nemuož jemu wzeti jeho zdraví ani jeho život 137a (mak nymant vorwirken seyn gesunt); mincieř jmá wzeti jemu ty penieze a jmá jich polámati 135b (můz sy ym zu[?] prechen); O zálozích, kdež rychtář nemuož wzeti svého osudu 106a1, wzyti 128a (Von der phendung dez richterz[!] gewette); O téj ženě, kterúž by jeden wzal, kteréž by wzyti neměl 114a a wzeti by neměl 105a2 (Von den, dy weybe czu E nemen, dy sy nicht nemen, solten); tehdy muož jeho potom wzeti za jeho hrdlo 145b (so mak ern wol auf haben für den czins); vedlé práva má jim wziti oběma osud 147b (půze tun); jestli on toho smí ... na svú božbu smí(!) wzyti 148b (auf seynen eyd tar genemen); Tedy má k tomu wzyti dvú člověkú 117b (so lade er do czu czwene man); muž... muože dobře zdávaně(?) ženu wzyti 115b (eleich weip nemen); všelijaký sud, ten nemají z domu wzyti 114b (daz man nicht auz dem haus vormietet); A chce-li jeho (dlužníka) pak na řetěz wzyti nebo spútnat, to můž udělati 120b (wyl er yn spannen mit einer cheten); Zbrůji muož každý s sebú wziti 125a (wophen mak man wol füren); Ale nemají žádnú ženu wzyti v svědomie 116b (czu gezeuge nemen); Jestli jeden člověk prohrá v druhého domě a nemá jemu základu wziti 122b (hoter phandez nicht); Ktož člověka obžalovaného od 732

Strana 733
práva mocí wezme 106b1, 136a (mit gewalt nimmet dem gericht); O tom, ktož mocí zboží wezme 106b2, 138b (geweldecleich ein gut nimt); ona wezme pravý diel s niem na erbu 112b (sy nimpt geleich teil mit im an dem erbe) ; Tedy syn na otce svého wezme ten diel 112b (niment[!] tail); A pakli jemu (pastýři) co vlk wezme 118a (im der wolf nimt); A jestli jemu nezaplatí, tedy rychtár wezme jemu svuoj osud 121a (so sol der richter seyn gewette gewinnen); rychtář wezme dvě česti 142a (so nymant[?] der richter dy czwey tail); a to wezmu božejníci pro upokojení 145a (sol geben eynen schilling, den nemen dy schephen); I wzal (pán) těch peněz od věrnéj ruky 40 zlat. 100a (1454); I wzal jest (Petráš) s tých dluhóv od Michle na dva koňe sukna 99b (1453); Aby Gregor nadepsaný 12 f. wzal 93a2 (1501); kteréž peníze on jest wzal a pozdvihel 97b1 (1517); A na to jest Mája z bratrem svým na svój diel a na siroty wzala čtyři zlaté a Mareta Hančová... na svuoj diel tři zlaté vzala 101a (1464); A zastúpil jest bratry své i též sestry od toho všeho a ty peníze wzel jest Pavel Mezírka z Nového Města 93a1 (1498); Item po třetie jest jednéj ženě (Sekula), wzawssy jéj z domu od Matějka krajčé, násilé udělal 3a2 (1466); A položil jí Tomáš ostatní peníze, 5 zlt., kteréžto peníze wzemssi Kordule šla jest zase do Polsky 88a2 (1481); A oni úplně a docela wzawsse (300 zl.) svú všecku otčiznu... panu Martinovi osvobodili a pustili 87b1 (1479); — vzieti sě: Švábové lají aneb láti mohú dobře sami mezi sebú ortel v jejich přirození: a wezme se na staršího Švába, to musí wziti a k tomu víc o jisté kusy k vysokému právu 127b (zücht sich an den eltern Swa- ben, dy můz er nemen [(!)m. nennen]; páni se v to wezmu, že je zmieří 146a (sich dez dy herren underwinden); Tehda ona uctivši naše právo, wzala sie k vyššiemu právu 100a (1454); a potom vyšším právom nekonala, wzala se na pána t.; A vtem súdíce sě wzali sie do Krupiny; a to žádnými právy dokonati nemohli 102a (1481); A my r(ada w)zali sme se na potaz s vobcí a potom... prodali sme ty jisté stavy 8a (1468); Lidé litujíce jedné i druhé strany, a poněvadž švagrové byli, na to se wzaly, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); A vtom ... přistúpili jsú před nás opatrní mužé..., kteřížto... wezmucze sie v jednánie... Jiříka Krále a... Aleny Trmcovéj, ze- znali jsú, že úplné zjednání učinili z obú stranú 91b2 (1493). vzjednati v. zjednati vzjěviti v. zjěviti 733

Strana 734
vzjímati, impf. O zboží, co sie dva člověky na to zgimata 106b2, 136b (daz czwen man ansprechen). vzjíti, pf., vzejíti A jestliže by které nesnázky v tom zessly, Maňko Matúš aneb Martin, syn jeho, mají a slibují brániti... Václava 83a2 (1469). vzmocovati, impf., přemoci Žádný ortel nemá do král. v Saxonii přinesen býti, jestli by jeden Sas to uláti chtěl; a mohl by sprotiviti a zmoczowati ten ortel sám sedm proti jinším sedmi 127a (wider richtet er daz urtail selb sibende wider ander siben). vznésti, pf. Přistúpili jsú před nás opatrní lidé... a na nás jsú wznesli, kterak 88b2 (1482); přistúpil jest před naši plnú radu Vackovic z Závodie jménem a wznesl jest na nás a řka 8a (1468); i když jsme to na obec wznesli, obec povolivši k tomu, nám to v ruce oddala 86b2 (1478); Jak by mi milý buoh dal sě dověděti, kto by tím statkem jeho vinen byl, (ch)ci to na právo zasě znesti, by bylo po X letech nebo viece 93a2 (1501); Onino lidé mohú to lépe teho posvědšiti, lež (m. než) by tento mohl naň to znesti vedlé práva 111a (auf yn prengen müge mit iren[!] recht); ten jest blíž jemu posvědšiti sám sedmý, nežli on muož to naň znesti 111b (den iz iener auf yn prengen müge); Má-li jeden muž prvé platný dlh zúplna znesti na druhého 122a (vor- goldne schulde volprengen auf einez mannez eigen). vzpomínati, impf. Aby tí, Fabián a bratří jeho, nikda nechteli se o takové veci poku- šovat, ani toho nespomynatt 104a (1561). vzpopadnúti, pf. Kterýž křestanský člověk, muž nebo žena, čáry by sě obchodila aneb jedy a v tom zpopaden bude, toho mají na léskách spáliti 133b (wekch cristen man odir weyp mit zauber umbget odir mit gift und dez ver- wunnen wirt, den sol man auf eyn hurt pruen[?]). vzprotiviti, pf., odporovati, rekurovati A mohl by sprotiwiti a zmocovati ten ortel sám sedm proti jinším sed- mi 127a (wider richtet er daz urtail selb sibende wider ander siben). vzrósti, pf., dorůsti, dospěti Umře-li muž, kterýž děti jmá, kteréž ještě nezrostly 145a (dy czu iren iaren nicht chumen seynt). 734

Strana 735
vzvoliti, pf. Což múdří božejníci zjednali aneb zwolili 132a (dy weyzisten purger saczunge). vzvýš v. výšě vždy, vždycky, adv. A ten skutek, dokad nedokoná, dodad(!) bude wzdy jeho základ 120b (so ist er ymmer seyn phant vor daz gelt); A ktož jej můž zase míti, wzdy jej můž tak držeti, jako prvé za dlhy 121b (er helt yn wol wider auf); tak dalece, jak by wzdy zrajtovati mohl 127a (alz verre, alz er ymmer gerayten chan); A jestli wzdy neodmlúvá, tehdy jest propadl vinu 138a (antwurtet er dennoch); Tedy rada optala jich, najprv Jana Komáře a dcery její Hedviky spuolem: Od- byla-li vás máti vaše? Tehdy oni vyznali jsú, že odbyla; prvé i po druhé ptali sú a oni wzdy vyznali, že odbyla 85a1 (1470); A mojě děti ten kup wzdi stav(u)jí 100a (1454); Dali jsme jiej po třetí do třetieho dne den, aby wzdi stavala syna svého před právo, tu také nestavela 100a (1454); Ale to však wzdy oznamujem, že tu bylo sedlisko blatné 89a2 (1482); Wzdyczky muž svéj ženě nemá(!) býti roven v rodu 147a (Alleine sey ein man seynem weyb nicht eben- burtich, špatný překlad). Z z, praep. s gen. A pakli by jej (dobytek, psa, nedvěda) vybil z domu ven neb ze dvoru a nedá jemu jésti ani píti, tedy on není vinen v tých škodách 119b (Slechet er iz auz, noch haust, noch hovet, weder ezzen noch trinken gibt); Kotly, kádi i všelijaký sud, ten nemají z domu vzíti 114b (auz dem haus); (Sekula) jest jednéj ženě, vzavši jéj z domu od Matějka krajčé, násilé udělal 3a2 (1460); Solihrách z Zádubní 98a (1468[?1); Mikuláš z Svidnici, řečený Hiršberk, Lorenc z Vra- tislavě 88b2 (1482); urozenému pánu panu Václavovi od Svatého Mikuláše, z Branče a z Střečna, pánu našemu 83a1 (1469); Ctná paní Dorota Kozáková z Trnčína 5b (1460); mezi... Martinem z Petrovce 87a2 (1479); Martinovi Nedvědovi z Zápražína 85a1 (1472); Od Staňka z Kremnice a od Matúše Maňka z Beluše 85a1 (1472); Když jest matka tvá přišla zasě k tobě z Polsky 88b1 (1481); Fabián, rychtář z Hríčova 104a (1561); Adam Příleský z Oblahova t.; Ondrej Jastráb 735

Strana 736
z Byče t.; Jiřík s Oblahova 100a (1455); zastúpiti od Gloza s Tešína 7b (1451); Hřehořovi s Vařína 96a2 (1517); Jan Stáň s Závodí 96a2 (1517); Jana Stáně s Závodí t.; Dřienovského, též Závodí = z Zá- vodí t.; O tom, kohož chtí vyhnati z jeho zboží 106b1, 135a (den man weysen wil auz seynem gut); zapovědí jej rok a den s toho města 148b (auz der stat); O mordérství (-vie) z jednoho domu 107a1, 139b (Von mord odir manslacht auz eym hauze); když chce táhnúti z země 140a (varen wil auz dem lande); Ktož propité peníze z krčmy nese 139b, Kterýž prop. p. ven mocí s krčmy vynese t. (auz dem leyt- hauze); Ktož druhého... vrece ... ze mlýna nese 145a (von der müle fürt); S kteréhož domu mord se stane ... mají z kruntu ro- zehnáni býti 139b (aus welchem hauze... man sol sy von grunt czu storen); Fabián... zrušil jest freunk jarmarčný ... střílaním z rušnic 104a (1561); má to opraviti z onoho (dítěte) zboží 125a (mit ienez gelde); A toho škodného mosí s téj škody vypraviti 108a (auz dem schaden nemen); on vymluví se z téj núze 141b (sich der not ent- rede); jestli by jeho v tom vinil a on by sě z toho vymlúval 145a (dez entschuldiget er sich); Vieš dobře, žet jsem já z očizny naší v Nedězi nic nevzal 83b1 (1469); všecko zbožie..., nic sobě z toho ne- vymieňujíc ani pozuostavujíc... prodali a spustili 82b1 (1468); aby (přátelé a bratří) věděli, což by jmělo býti na sirotu s těch statkuov, kteréž sú byly otce jejieho 89b2 (1485); Aby ty všecky věci byly Anňe, ... než aby s toho dala Janovi, vnukovi mému dvacet zlatých, pět lžic 93b2 (1507); aby Mt. Kotrše svým bratróm rečeným z toho zboží dielu po smrti svéj oddal, Galovi f. 14, Janovi f. 14 92а2 (1493); poslala jest byla stará rada tři člověky z rady, spoluměštěníny... ale dva z tých jistých ... sešli a zemřeli 8a (1468); i vzal jest (Petráš) s tých dluhóv od Michle na dva koňe sukna 99b (1454); jeden s těch sirot, ménem Lorine 2b1 (1460); že jim Nikel Hanuslen jeich otčišnu zúplna každéj z nich po 13 zlat. odbyl 6b (1463); A jestliže by který z nich sám byl dlužen, to každý sám jmá platit za sě 101b (1464); jestliže by kto chtěl to svrchu napsané sjednánie otce jeho... zru- šiti z jeho kterých přátel 85b1 (1473); Jestli by který z nich lál ortel 143a (Schildet ir genoz eyn urtail); jestli by kterého zabili z tých hledačů 147b (under den heymsuchern); chtěl(-li) by jeden z nich... okno udělati 128b (ir einer); jestli z nich jeden umře 110b (der eine); A bude-li z nich skrze jednoh(o) ten pokoj zlomený 110b (von ir einem); bratři tvoi... několik let brali sú třicátek a 736

Strana 737
s toho mi nedali penieze ani počtu 99a (1453); Štefan Šokot ... učinil jest poručenstvie ze všech statkuov svých 93b2 (1511); jest dlžen najíti z tých kusů 108b (urteil vinden auz den dingen); (Martin Nedvěd) z toho dluhu jeho milost ústně před námi propustil 85a2 (1472); že jich odbyl z očižny a mateřizny, každéj zvlášče 40 zlatých 102b (1509); znali jsú zjevně, že jsú ... doplna odbyti od... Jakuba Oříška... z těch statkuov 96b1 (1518); kterak jich jest Jacub mly- nár... odbyl z uočizny, ze mlýna 100a (1455); vyznal, že by jich Jakub... odbyl z uočizňe, ze mlýna t.; Item dluhy, jestli jsú dlužni, aby s toho statku (poručeného jim) platili 97a1 (1518); má své jistin- níky z toho upomenúti 117a (špatný překlad; před tím manen umb ir morgen gabe); Jana propustil, viec ho z té otčizny po své (m. jeho) ženě nenapomínati a on též až do smrti z toho statku (t. j. slíbil) 88a1 (1479); paňé Maruše... přátelé nebožtíka pana Štancle jmají pokoj ... dáti a nad to jí z toho dielu nikda neupomínati 89a1 (1482); ten duom její Karlíkovský má skrze dluhy na cizie ruce přijíti, a to z práva městského 87a1 (1479); s práva krupinského tak bylo potom vyřknuto 93a2 (1501); Pakli by pacholek ušel, ... má svému pánu tak mnoho dáti, z čeho jej byl pán zjednal 131a (alz ym der herre gelobt hat); (Matěj) peníze s plna odložil 95b1 (1511); Matěj Osannu pastorkyňu odbyl s plna t.; Pan Václav ... tu jistú summu ... zuplna vyplnil a zaplatil 85a2 (1472) v. úplný; Tehdy sebrali jsú dobré lidi... zegmena Matěj súkenník, Šimko Hrňa 83b2 (1469); Matúš Maňko ... fojtovství žilinské... prodal jest se všěmi duochody ..., kteréž kolvěk z stara dávna od předkuov jeho ... jsú požívány 83a1 (1460): A potom Mistr Jan choval jest tu sirotu z dě- dinstva(!) až do let, že ji i vydal 89b1 (1485); jestliže by který z již jmenovaných rukojmích z božieho dopuštění umřel a z toho světa sšel 82a2 (1469); Štefan Gardoš z buožieho dopuštení s tohoto světa zešlý 94a2 (1507); vyznali sú před námi, plnú radú z svéj dobréj vuole a s dobrým rozmyslem, kterak 85b1 (1473); Oznamujem, že stala jse(!) úmluva z dobréj vuole mezi Štefanem Gardošem ... a Martinem z Petrovce 87a2 (1479); A jsa (Fabián s bratřími) vsazen do vezení, páni meštané a úřad s nimi jsau milostive naložili z žá- dosti lidzí dobrých 104a (1561) na žádost; Na to sjednánie... s prozby tých dobrých lidí dal sem pastorku svému jednu krávu 95b1 (1511); což prvé jměli z přivolení rychtáře 134a (er en hab denn daz urlaub von dem richter); (Martin, Barbora) vyznali..., že zhóru psaný 47 Slovník k Žilinské knize 737

Strana 738
Martin, bratř jich, z (o)čizňe, z měského mlýnu, s jeho otce dielu, s třetiny ... jest dost učinil a úplňe odbyl 90b2 (1489); (Tomáš a Bar- bora) jsú ty siroty ... dokonce odbyli s svých statkuov tak, jakž dobří lidé z obú stran jim přijednali 102b (1503); vyznal, že jest Šte- fana ... s statku svého dostatečně a v plně odbyl 96b2 (1518); Tehdy sebrali jsú dobré lidi... Martin masar z jedné strany a Jan písař z druhé strany 83b2 (1469); vyznali sú dobrovolně z obojie strany 5b (1459); — předl. vložena: Dorota jest slíbila jemu sama za sě i za svie děti tak, že Mertuša, ani dětí jeho, ani ženy jeho nejmá věčiste nyssczeho napomínat 5b (1460) ni-š-čeho, ni-z-čeho, z ničeho; — opak. předl.: Gardoš... dal již psanému Janovi 15 zlt. a z toho se všeho Jana propustil, viec ho z té otčizny po své ženě nenapomínati a on též Jan zase až do smrti z toho statku 88b1 (1479); Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj sirotě z těch statkuov ze všět- kých ... 76 zlatých 89b1 (1485); A oni, kterýmž dost učinil, jeho ze všeho vysvobodili s teho 90b1 (1488); — aby (ty Žide) ani přišel na z mrtvých vstání 143b (czu der aufstehunge); kdežto člověk nejest z očí v oči 145b (do er nicht czu gegenwürtich ist); O tvrzi, z níž lúpí 144b, 107a2 (do man ab raubet) m. s; A když by pak jeli lidé z jedné tvrzi 144a (von eyner purk); dokadž den a rok vynjde a ti erbové s královéj moci toho nevezmú 147a (enzyhen ez dy erben nicht auz dem chünichleichenem gewalt); kterýž bude s královský moci napsán bez potvrzení 145a (wer in echte wirt geschriben ane vestunge). za, praep. s akus.: A když jeho tak přesvědčí, tehdy jmá sě jeho podvázat, jakž právo jest, dlaní za ucho dáti ... anebo zášijek 137b (mit eynem halslage), nyn. subst. zaucho; A tehdy muož jeho potom vzéti za jeho hrdlo 145b (mak ern wol auf haben); Dorota jest slíbila jemu sama za sě i za svie děti 5b (1460); všickni čtyři slibujíc za poctivú paní Hedvigu... vyznali jsú 82a2 (1468); takový slib jmá každý člověk udělati za zabití, za zamordování aneb za ochromení za sě a za svého přísežného tovařiše 146a (dy were sol eyn iclich man tun umb totslag und umb leme für sich und für seynen rechten gesworen mag); což jeden slíbí za druhého 146a (den eyn man gelobt vor dem[!] andern); řečník... má za ně (ženy) slíbiti a poručník za ně býti 147b (pürger für si geloben); Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku dievku nebožtíka Mikuláše Noska a Osanny 87b2. 738

Strana 739
(1479); (s) děvkú skutek činie(!) a potom tím ji vezme sobě za man- želku 147a (nimt er sy darnoch czu ee); po malým času Oršula, žena jeho, šla za muž, za Segina 2b1 (1460); Osanna, manželka nebožtíka Mikuláše, pojala a šla za muž, za Jana písaře a školníka 83b2 (1469); Jmáme-li ručiti za tebe a za tvého muže Jana?... a tak jsú ručili ... rukojmě jednostajnú a společnú rukú Martinovi masařovi za tu summu 76 zlatých 84a1 (1469); A za to jsau rukojmí lidé dobří a vzácní 104a (1561); Ktož bude poručník za jednoho 107a2, 140b (eyn pürge wirt umb ungerichte); Jestliže by kto chtěl protiv tomu mlu- viti a na něm dobývati, tehdy my město máme zan odpoviedati a jemu svoboditi 12b (1462); Matěj Osannu, pastorkyňu svú, jest za Abrahama, fojta teho času, jest s ní ujednal a odbyl s plna 95b1 (1511); Teď tobě dávám rolu svú, kterúž Stanislav drží mocú, že by jí dobýval v Rájci a za své večisté držal 99b (1454); A jestli to ne- udělá, musí sám za to odmlúvat' 144b (do antworten); když člověk pohorší a chce koho za to viniti 142a (dor umbe ymant schuldigen); Když by jeden muž žaloval... za své dluhy 140b (umb seyn gelt); A pakli by vinili jednoho za to, což by on toho neměl 127a (Schul- digt man aber eynen umb daz, dez er nicht en hot); bude(-li) za to obžalován 137a (wirt dor umb beclagt); O tom (tem), který kúpi(-u) pýtá za své dluhy 107a2, 140b (umb schult); O tom (tem) člověku, kteréhož za dluhy (dlhy) v ruce dadí(-die) 105b2, 120a (den man antwürt eynem man vor seyn schult); Ktož chce bojovati za to, ten obdrží sobě třikrát čtrnást dní 139b (Wer do fechten wil); toho člo- věka, kteřýž zakletý jest za smrt aneb za rány neb o mord 141a (der vorfluchtik[!] worden ist umb den totslak oder wunden oder mort); než by za to kterú núzu trpěla 142a (not dar umb leyden); a za to nemá trpěti žádnéj núze 147b (not dor umb leyden); za to nic netrpí 120a; tomu také nepotřebí odpověd dáti za to 145a (do darf er nicht vor antworten); žádný nebude (moci) odmlúvati za to 145b (an ymandez wider sprache); chce-li za to (za okrvavení) božbu činiti 148a (wil er do für sweren); zapovědí jej ... s toho města tak dlúho, že on rychtářovi a božejníkóm za ten skutek dosti učiní a tomu ra- něnému za jeho krev 148b (umb den freuel genuk tu... umb seyn blut); O synu, kterýž nejmá odpověd dáti za otce 106b1, 134b (nicht antworten sol vor den vater); avšak vezme toho syna dietě a téj dievky dietě ten erb za otce i za máteř i za sestry i za bratry 113a (vor vater und vor můter); A jestli by vyšší ceny neměl ten doby- 739

Strana 740
tek..., co jest škody učinil, obdrží ten dobytek za svú škodu 117a (iener beheldet iz vor seyn schaden); za ostatek má ručiti 121b (für daz ander můz er pürgen); A neměl(li) by žádného jinšieho, ktož by to zan popravil 111b (der ez für yn tůn welle); má najíti, což mu se za právo zdá 143a (daz yn recht dünke); aby jemu stál boje neb co za to právo jest 141b (waz dar umbe rechtez sei); za to mu nic nedadie 141b (man gilt iz im nicht); za to rychtáři nic nedá 140b (dor umb darf er dem richter nicht geben); A pakli by jim bylo viece dáno za jich službu 114a (czu vil lonez gegeben); Pakli by rána smrtelná byla, tedy mají rychtáře hned osaditi a právo učiniti za jeho skutek 110a (einen richter seczen umb dy hanthafte tat); Pur- krabě a fojt, ti mohú každý den súditi za peníze bez úžery 108b (umb[!] gelt; špatný překlad, m. o peníze); A to jest zjednáno za smrt nebo za ránu 149a (vorrichtet umb eynen totslac odir umb eynen wunden man[?1); zboží, což by tak málo platilo, že by za svuoj osud neměl dosti (rychtář), to má městky služebník znamenati jedním křížkem 128a (Do der richter seyn wette nicht gephenden mak); Pakli by ty základy horší byli než ty peníze, oč jest obžalován, tedy on nemuož tím svoboden býti než, zacz by ta země stála a za ostatek má ručiti 121b (so vil, alz daz erbe wert ist); ten muž, čí byl do- bytek, musí to platiti tak široce, zacz ten dobytek stojí 117a (also verre, az ez sein phert adir ander seyn vich wert ist); Ten, což má jemu za robotu platiti 119a (man zol ym seiner arbait lonen); před právem peníze pýtá a optal by on, zacz by jemu dlžen byl, má to po právě pověděti, jestli jemu dlžen za slib nebo za erb 121a (von gelübde schuldik odir von erbe); I vzal jest byl (Human), zacz ten dóm byl prodal, ... k sebe 2b1 (1460); Nikloš Polák ... dal jest zetovi svému... a svéj dévce Barbore zbožé svého na d'él za sto a IXXX zlatých 7b (1451); I prodala jest Oršula Hadmaška dóm Štefanovi... bez jedneho za třidceti zlatých 100b (1462); prodali sme ty jisté sta- vy ... za sto brven a za dvadceti brven 8a (1468); dluh, kterýž jsú za duom a za jiné sbožie dlužni byli 86a2 (1475); A my ... prodali sme jemu to jisté sedlisko ... za dva zlatá 89a2 (1482); co sem já tobě ještě dlužen za ty statky 91a1 (1489); 43 zlatých..., což jim byli dlužni za sukna a za víno 99a (1453); Nechci já dáti dědictva svého večistého za nevečisté 100a (1454); (Dorota) jest... odbyta za svú otčišnu a za mateřišnu 5b (1460); Martin Polákovic jest ne- věstě svéj ... dal pět a 40 zlatých za jéj čést 4b (1459) díl, podíl; 740

Strana 741
město jemu za to spustilo čtvrt rolie platu 92b2 (1497); tu smrt, kterúš jest zaslúžil jeho ženy otec, za to je i on i trpěl i pokánie přijal 4b (1457); pan Martin dal dětom Polákovic za jich a na jich otčiznu tri sta zlatých 87b1 (1479); poňevadž se menily dóm za dóm, má kúpe před se jíti 100a (1454); Když jest ostatek těch penězí Blažek z Nedězi... bral za to dědičstvie napřed psané, 85b1 (1478); Tehdy sme my jemu dali den za dve neděli... a v tých dvú nedělú Petráš opět přišel 100a (1454); — s instr.: A kterýž by pak byl oblúpen a volá a běží za ním 130a (er schreye yn an mit gerufte und greyf yn an); za niemž šel volajíc a svědšíc 142b (wann er ym mit ge- rüfte und mit geschrei nachgevolget hot); jde za tím dobytkem do jeho pána domu 117b (volge[!] dem vich); Ktož střělí(e) za ptákem a uhodí člověka 105a1, 109b (dy do schyzzent noch vogeleyn); (Kor- dula) šla jest za synem svým Hanzlem do Polsky 88a2 (1481); Soli- hrách z Zádubní zlodějsky zbíjěl naše súsedy na Črtove huorce za Budětínem ... a Báňany zlúpil na hoře za Strečnem 68a (1468[?]); když jest byl pojal sobě Mistr Jan... manželku, kteráž prvé byla jest za Mikulášem Beznosým 89b1 (1485); — s gen.: Za fojta Jana Nemce a starších jeho Jiříka Ondrúška... stalo se zjednání 77a (1561); Za fojtovství Jana Nemce a starších jeho Jiříka Ondrúška... 104a (1561); Třetina ženě za starých časů bývala dána 114b (pozd. přípisek); A to také (mlynářka) k paměti přivozujíc, žet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj a této lúce štefkovskéj až k byčanskému chotáři 94b2 (1507); dá-li muž svéj ženě vedlé svého slibu ... a on by jí to ukázal za svého zdravého života 146a (bei seynem lebende leibe); ktož vidí ... ten muože za svého života svědšiti 116b (der mach seinez leibez gezeuch wol wesen; m. o jeho ž.); A teď já zdávám za svého zdravého života své ženě, což kolvěk jmám 89b2 (1485); teď' já Janovi, muži svému, zdávám za svého zdra- vého života, což kolvěk jmám t. — zaňuž, v. t. — zasě, v. t. zabiti, pf. Václavek ... jest Křížka, súseda našeho ... oblúpil... a chtěl jeho zabiti, by jemu byl neutekl 98a (1468[?]); Tu když Frátrík Jan... toho dovésti nemohel, což jest Janovi Nemcovi nařekel, totiž jak by měl kata zabytt, lidé ... na to se vzali, aby jich v přátelství uvedli 77a (1561); O tom (tem), ktož psa zabige do smrti 118b, 105b1 (czu tode sleckt); Ktož jeden druhému dobytek zabige rád anebo nerad 119a (vich tötet); A jestli vtem ubije toho aneb zabige 110a (slecht er 741

Strana 742
yn dor nach zu tode); Jestli jeden muž psa zabige do smrti 118b (Slecht ... czu tode); A jestli jeho zabigi na miestě, ... kto by jeho ubil, ... ostane bez škody 140a (Slecht man yn auch czu tode); A pakli by jeden muž zabyl jedno dietě 125a (slecht abir ein man ein chint czu tod); O tom (tem) dobytku, co se jísti (jésti) hodí a bude zabito 105b2, 119a (getotet); chcejíce jeho zahubiti aneb zabiti 109b (vorterben). zabitie, n. Takový slib jmá každý člověk udělati za zabiti, za zamordování aneb za ochromení 146a (umb tot sleg und umb leme). zabitý, adj. z part. Přišel-li by pak toho zabite(h)o přítel 110b (einer einez, der do tot ist); O zabitem, kterého před právo přinesú 109a (von dem toten). zabósti, pf., bodnouti A potom jmá naň zatíti dvakrát a třetí ráz zabosti na svého nepřítele 134b (sol slahen zwen slege und einen stich wider den wind[!]). zabožiti, pf., odpřisáhnouti Pastýř nemuože to zabozyti 118b (so mak der hirt nicht dar vor gesweren). zabyti sě, pf., zapomenouti se Každý člověk muož své vlastní zboží vedlé práva dobyti, jestli jeho prodal aneb založil... aneb sie pak zabyl proti svému pánu 135a (sich vergizzet gegen seyn herren). zad, na-zad, adv., v. t. zadržěti, pf. Když by jeden člověk raněn byl a to by zadrzal a zamlčal pres noc a toho by neohlásil fojtovi 109b (er nicht vor chümt und dy sache uber nachtigt); Chtěl-li by pak ten dluhový člověk svému pánu jeho dluh zadrzeti kvaltem 145b (seynen czins nicht gelden und mit gewalde vor haben); jestli jemu to zadrzy kvaltem 142b (helt man iz ym ge- waldicleichen vor); Jestli dvú muží žaloba jmá zadrzana býti 107b1, 146a (aufgehalden wird); Když jeden druhému puojčí kuoň aneb šatuov do uřečeného dne a zadrzi-li pak ten výše toho dne 137a (helt er iz über den tag); a pakliž jeho pán zadrzi až do své smrti 137b (behelt yn); a on zadrzy svuoj dobytek, čí to prvé byl 119a (dor zu beheldet iener seyn vich); k kostelu to (dobytek) mají zadrzeti 149a (czu der kirchen sol man iz behalden). 742

Strana 743
Zádubnie, n., jm. míst. Item Solihrách z Zadubni zbíjěl naše súsedy 98a (1468[?]). zádušie, n. Teď' já Janovi, muži svému, zdávám ..., krom toho, což bych mohla s jeho dobrú vuolí poručiti přieteli svému nebo na které zadussij 90a1 (1485). zahnati, pf. Ktož chce rušitele pokoje zahnati 141a (Wer so den vridebrecher ve- ruesten sol); Rychtár nemá žádného zahnati od žaloby 108a (von seimer clage geweisen); Zazene-li pak pán svého pacholka, má jemu jeho nájem úplně zaplatiti 131a (vertreibet der herre den chnecht). záhon, m. (Těch 12 dobrých lidí) ujednali sú Kotršovi zahon rolí, konec od konce, aby odbyl tiem Dubenskému 102a (1481); Matěj Kováč z Barború, manželkú svú, dal jest fojtovi 13f. a k tomu čtři(!) zahony zahrady 101a (1464). zahrada, f. Ktož by pak kořen chmelový měl v svéj zahradie neb dvoře 128b (in dem hofe); na ty všecky statky rečené, duom, dva stoly, jatku a zahradu (Matěj) ... svých vlastních peněz oddal ff. 7, 92b1 (1494); Matěj súkenník... prosil nás, abychme mu ten kus země, který jest vedlé jeho zahrady na Framboru, obecní, dali 86b2 (1478); Matěj ko- váč... dal jest fojtovi 13 f. a k tomu čt(y) ři záhony zahrady 10la (1464); o všecko i vo každé zbožie, totižto mlýny, duom, forberk, rolé vorané i nevorané, lúky, pastvy, zahrady, dobytek, dluhy i zálohy a všecko jiné zbožie kterým kolvěk jménem jmenované ... prodali (!) a spustili 82b1 (1468). záhuba, f. Který muž jednomu požičí aneb založí, to jmá zasě vrátiti aneb zaplatiti bez zahuby vedlé své moci 144b (daz sol man unverderbet wider geben). záhubcě, f., hubitel A jmá rychtář právo udělati žalobníku na jeho lúpežníka a nespra- vedlivého zahubcze 145b (sol richten dem clager über den rauber und über seynen unrechten volleyst). zahubiti, pf. Když by se stalo ..., že by v noci aneb ve dne na jednoho vskočil, chcejíce jeho zahubiti 109b (wolde man einen vorterben); Protož má 743

Strana 744
každý v tem se rozpačiti, aby toho neplatil vedlé svéj zásluhy, což by stratil aneb zahubil 119b (dy sy vorloz). záhumnie, n. A zahumnie aby spolu na dvoje rozdělili 94a2 (1507). zahynúti, pf. Jestli pak ten umře (druhý raněný), bez práva zahyne 148a (der selbe an rechte vortirbet); A jest (1)i s' v tem vinen, aby zahynul na svéj duši i na svém těle i na svém zboží 143a (daz du verderbst an deyner sele); kdyžto Sodoma zahynula 143b (do S. verdarb). Zachař, -r, m., jm. os. My fojt Ondřej Bapčanský,... Štefan Zacharz 95b2 (1513); rada dolepsaná ... Jan Dlhý, Štefan Zacharz 95a2 (1511); Jerolim, Michal, Zachar, vyznáváme 93a1 (1498). zachovalý, adj., z part. A Jan Frátrík před právem čtyrmi a dvacetmi osobami vinu svú... od Jana Nemce jest odprošoval ... a to lidmi řádnemi a zachowalemi 77a (1561); A pakli se táhne na svědomí přísežné sám třetí zachowa- limi dobrými lidmi 130b (selb dritte vollchummer leute); Štefan Gardoš pojal sobě řádně za manželku dievku... řádně na svět pošlú a zachowalu 87b1 (1479). zachovánie, n. O zachowani peněz 122a (Von gelde behaben). zachovatedlně, -telně, adv. Ktož chce zvěř hájiti k svému úžitku, ten jich má držeti zachowa- telnie bez škody lidskéj 118a (in beworchter were han). zachovatel, m. O tých božejnicích (-éch), kteří (-říž) mají býti městu zachowatele 132a, 106a2 (dy der stat bewor seynt). zachovati, pf. (Osanna a Jan písař) puol druhého sta zlatých mají mezi rukama svýma držeti a zachowati... Štefanovi a Melicharovi tak dlúho, po- kavadž k rozumnému věku... přišli by 82b1 (1468); I vzal jest byl (Human), zač ten dóm byl prodal, což by šlo na ty siroty, k sebe tím obyčajem, že měl zachovat tým sirotám 2b1 (1460); A v tom já prosím Mikuláše, syna svého ..., aby on toto mé poručenství a roz- kázaní bez porušení zachowal a držel 96a2 (1517); Pakli by ... Martin masar umřel, tehdy těch peněz... zachowati i žádati jmá... ten, komuž by ... poručil 84a2 (1469); Kterak žena jmá (má) zachowati 744

Strana 745
své věno 105a2, 113a (wy... behalte ir morgen gobe); Krádeži a lúpež jmá rychtář zachowati rok a den 136a (sol der richter behal- den); ten (pacholek) dobře muože přič odjíti a muože své zachowati 131a (behalden); A pakli by jeho kto v tom zachowal, ten propadne rychtárovi 121b (Wer yn auch über daz beheldet, der); Privet, to má také zachowano býti od súseda od vrchu až do země 128b (sol man auch bewirken biz auf dy erde); chtěl(-li) by ten oblúk zachowati železnú mřeží 128b (daz fenster bewarn mit eynem eyserem gegeter) ; Žádný člověk nemá svého dobytku držeti v svém domě, což muože před pastýře jíti, kromě svinek, co prasce krmí aneb chovají, tých mají zachowati doma, aby lidem neškodili 118a (dy selben sol man bewaren); A ktož by pak svú čest a spravedlivost zachowal 135b (wer aber an seym recht volkumen ist); má své syny i všecky své přítele od zlého kusu a smrtelného zachowati 140a (von pözen... dingen halden); musí odpoviedati v právě, kdež jsú zachowani 136b (in dem gericht, do sy veruest seyn); neb on jest to zlodějsky zacho- val 136a (wenn er ir deubleich behalden hat). — zachovati sě: I také i vy sami píšete, že jest on... dobře i (s) svú ženú i (s) svými dětmi zachowal sie g(es), ti ješče sě chovává (druhé -wa nadepsáno) 4b (1457); píšete ..., že sě jest i jindze, i podlé vás dobře i potcivě(!) zachowal až do tohoto času ... a on jest pannu pojal, která že sě jest tak (také[?]) potcivě(!) zachowala, dřévě neš jiu potcivú byl pojal, i také až (do) tohoto času t. — A když by pak jeli lidé z jedné tvrzi a udělají škodu a jestli se nevrátí zase přez(!) den a přes noc a ne- přijde ten plen na noc(!), že by sě zachowali, tehdy jest (téj tvrzi pán) téj škody nevinen 144b (Chumt der raub nicht auf[!], nach und vor, ezu behalden). zachovávati, impf. Jestli matka pomáhala statky věrně a spravedlivě dobývati a zacho- wawati 114b (pozd. příp.). zajieti, -jmu, pf. Když by jeden muž popásl svými sviněmi anebo husmi svého súseda setí, a to jest dobytek takový, ješto jeho nemůž zagigi ([!] m. zajíti) a jestli jeho uščva(l) se psy, tu škodu má trpěti ten, čí jest ten do- bytek 117a (dy man nicht gephenden mak); on má polepšiti a po- praviti tak (škodu), jakož by byl to (dobytek škodný) zagial 117b (alz iz gephendet were); A jestli by on tu nebyl, kdež ten dobytek jest zagiati 117b (wo daz vich wird gephant). 745

Strana 746
zajistiti, pf. Tehdy onenno prosí sobě od práva, aby jemu to zagistil na tu žalobu 134a (So bit iener einen rechten geweren über dy clage) ; a pýtal by pak onenno, abych mu já zagistil za tu žalobu a ufal by se svéj spra- vedlivosti svým svědomím ..., ten jeho může lépe přesvědšiti 133a (So bit iener einer rechten gewere umb dy clage). zajíti, -jdu, pf. Komuž nětco platiti mají, ten musí teho hleděti, dokadž slunce zaygde 120b (warten, biz dy sunne unterget); A kteřýž by pak člověk zassel zaručený člověk, a měl se ustaviti, to musí rukojmí dokonat, že jej musí zase ustavit 120a (Wer aber borget[!] einem[!] gevangen man wider czu antworten, daz mûz der purgel volprengen). zakázati, pf. Mikoláš to mosil vydati, i ty penieze všitky, nebo pán byl zakazal pod hrdlem, pod zbožím, kto by zatajil, točíž tých 70 zlatých i ty klé- noty, což sě svrchu píše, ubožčíka Blaška 99a (1453). základ, m., záloha, zástava, léno A ten skutek dokad nedokoná (dlužník), dodad(!) bude vždy jeho zaklad 120b (so ist er ymmer seyn phant vor daz gelt); pakli by chtěl dáti zaklad za to, tím nemůž býti prázden 120b (peutet er do wette vor); řečník ... má za ně slíbiti a poručník za ně býti na jich zaklad 147b (sol auch pürger für si geloben und eyn phant); Jestli jeden člověk prohrá v druhého domě a nemá jemu zakladu vzíti 122b (hot er nicht phandez); Druhé vezmú děti anebo, ktož k tomu erbu pří- sluch pravie; než což by erbovalo a bylo by na zakladich, to nic 117a (Daz ander nemen di chinder odir sein rechterbe, sein lehenerbe nimpt er nicht); (Žena) neerbuje, než... seděla (-li) by na jeho vlastném aneb na jeho zakladych 114a (seczet iz auf irem[!] eigen oder auf ir lehen); Pakli by ty zaklady horší byly než ty peníze, oč jest obžalován 121b (ist aber daz erbe erger, dann daz gelt); čtrnást nocí potom mají těmi (zrušenými) penězmi platiti dlužné a zaklady odmieněti 135b (phant lozen); Který člověk žádal by které zaklady anebo který erb zase vrátiti a jestli by jemu dali za to vinu před právem, on musí oplatiti osud i dluh 136b (Wer so herwette odir rat odir erbe... begert wider zu geben). zakletý, adj., z part sl. zakléti Toho člověka, kteřýž zaklety jest za smrt aneb za rány ... toho já 746

Strana 747
zapovídám mocí svého pána 141a (der vorfluchtik worden ist umb den totslak). zákon, m. Kterého člověka znamenají bez zakona (= nemanželského) 105a1 (Wen man czeycht unelich); Já tebe (Žide) upomínám na ty tři slova a vedlé zakona, což buoh dal Mojžišovi 143a (pei der E, dy got gab Moysi); Pakli s' vinen, aby tě ten zakon, což buoh dal na hoře Si- naji, ... obořilo(!) 143b (daz dich dy E vertilge, Starý zákon); — A jestli by se pak ten mládenec oddal v zakon bez svéj manželky vuole a zase by ji sobě pytal vedlé práva z toho zakona, tedy vedlé práva zemského obdrží, ale vedlé práva světského nic 115a (Hot aber er sich begeben an seinez elichem[!] weibes willen und vodert sy yn czu einem rechte auz dem lehen[!] [leben(!)1, sein lantrecht hot her behalden und nicht sein lehen, dem er ab gestanden ist), řehole. zakopati, pf. Všelijaký poklad, kteřýž pod zemí zakopan jest 147a (under der erden begraben wirt); O pokladu, kteřýž (-rý) zakopan leží 147a, 107b1 (begraben ligt). zaležěti, pf., zůstati ležeti Pakli toho zalezy přes noc, tedy tomu nic nemuože udělati 111a (ab vor nahtet ist). záležěti, impf., náležeti komu Vyznáváme, že sedení, na kterémž sedí, toliko na jeho a na manželku i na dietky jeho zalezi 102a (1492). záloh, m., zástava, základ daný věřiteli O všecko i vo každé zbožie, totižto mlýny, duom, forberk,... doby- tek, dluhy i zalohy ... prodali (!) a spustili(!) 82b1 (1468); Ktož jeden druhého zalohu držeti chce(!) 132b (Der dez andern wette [v nápise phant] nicht[!] lenger halden wil); Pán jeho muož dobře založiti na jeho zboží... a pakliž nenajde zalohu na tom zboží, tehdy muož ho v vinu položiti 145b (vindet er nicht phandez); jejich (žen) pravý řečník má také jist býti, kdež ženy slibovaly anebo zalohy kladly 147b (wo si geloben oder in phant geleysten); Jestli pak brániti budú ty zalohy proti právu 135a (weren si daz phant wider recht); O za- lozych, kterých dále držeti nemuože 106a2, 132b (Von dem phant); O zalozych, kdež rychtář nemuože (muož) vzíti (vzéti) svého osudu 128a, 106a1 (Von der phendung); Pojme-li muž... vdovu a jestli... spolu nabudú zboží a to naložie na země aneb na kupečstvie aneb na 747

Strana 748
zalohy 115a (legen ez an erbe odir an chaufschacz odir an varent gut). záloha v. žaloba založený, adj. z part., lénní, zastavené zboží A tu není žádné zalozene zboží, než má je spustiti svým erbóm bliž- niem, kterýž by kol věk byl 143b (ist do cheyn lehen erbe[!]); O zalozenem zboží 144b = O zaloznem zboží 107a2 (Von dem vor- secztem dinge). založiti, pf., zastaviti, dáti v zástavu, v zájem, obstaviti Ktož by jeden druhému puojčil a zalozil 106a1, O tem zboží, což by j. dr. pójčil anebo zalozyl 126b (leycht oder seczt); Kterýž jeden své vlastní zboží rozpojičí anebo zalozi 126b (seczet); Který muž jednomu požičí aneb zalozi, to jmá zasě vrátiti 144b (leyhet oder seczet); Pakliž onem(!) prodá ... anebo zalozy,... onen, což jest to rozpojičil neb zalozyl, ten nemuože žádného fědrunku míti krom na tem, komu pojičil anebo zastavil 129a (vorseczet... vorsaczt hot... dem er iz... saczte); Každý člověk muož své vlastní zboží vedlé práva dobyti, jestli jeho prodal aneb zalozil 135a ob er iz verchauft odir für seczet odir auflest); Který člověk druhému pójčí neb zalozi koně, šaty 129b (seczet); O těch hostech, kerých nemají zaloziti ani stávky činiti 107a1, 139b (weder phenden, noch auf halten sol); Nemá žádný zalo- ziti, ani zápoviedky činiti na hosti 139b (aufhalden oder phenden); A také muož dobře zaloziti na svém zboží a na své zemi ten(!), kterýž to (!) tu seje nebo oře 137a (Er můz auch wol phenden auf seym gute und seym lande gener[!], der iz do ert); A na to nade všecko mají jich dobře zaloziti 135b (wol phenden); Městský posel má moc zaloziti každého a potvrditi 141b (czu phenden und czu vestene); Ktož... pase ten dobytek na pasinku obecném, a jestli jeho zalozy, má dáti šest peněz 117b (wirt er gephant); A jestli bude najden v městě, můž jeho dobře zaloziti aneb zapověděti za ty škody 136a (man mak wol phen- den); To také má činiti pán, když by člověk jemu své zboží zalozil 144a (ob eyn man eyn gut gegen ym becostikt). záložný, adj., nájemný, zástavní Jestli pak brániti budú ty zálohy proti právu a osloví to voláním, tehdy takých neposlušných jmá polepšiti třmi šilinky, avšak musí platiti zalozne právo 135b (müzze doch phandez recht tun); Žádný nemá sobě zvláščních pastýřů jednati..., leč by pak měl tři lány své nebo víc, což by jeho vlastní bylo nebo zalozne 118a (dy seyn eygen seyn odir sein lehen). 748

Strana 749
zalúčiti, pf., odmrštiti Nemají žádnú ženu vzíti v svědomie krom toho, kteráž by žena aneb dievka nátisk měla, tedy nemá žádnú ženu zalucziti, bud jaká bud 116b (do ein weip odir mayt genötet ist, do sol man chein weyb vor- werfen, wy sy sey). zamčitý, adj., uzamčený, uzavřený Pakliž to zlodějství bude najdeno pod zamczytu rukú 130a (in be- slozner were). zámek, m. Václavek ... jest Křížka ... oblúpil mezi Bystricí a zamkem Bystricí 98a (1468[?]); O tom (tem) zamku, který (kteřýž jemu) drží mocí a kvaltem 107a2, 107a2 (Von der purk); O tvrzi neb (-bo) zamku, které jmají bořiti 107a2, 142b (Von der purk); Rychtář má napřed třikrát zatíti na jeden zamek 142b (an eyne purk); Pakli by to zboj- stvo neb ten plen přišel na zamek zasě, tehdy ta tvrz vinna jest v tom skutku 144b (Chümt aber der raub wider auf daz hauz, so ist dy purk schuldik an der tat); Ktož jeden druhému zamek dobude bez práva 142b (seyn hauz); nemůž na ten zamek více žádná žaloba býti 142b (auf daz hauz). zameškati, pf. Když městský posel rychtářovi propadne, protože jeho zamesskal na jeho právě 142a (umb daz er yn versaumet hot an seym recht); Pakliž on druhého (!) zamesska, tedy rychtář jmá posly poslati v duom 134b (ob er den andern [m. der andere] zu lange saumet) — za- meškati sě, On se nemuož zamesskati na svém zboží 115b (wen er chan sich an seinem erbe dy weile nicht vorsaumen); (Řečník) jestli by se v čem potkl anebo zamesskal 131b (versaume). zamlčěti, pf. Když by jeden člověk raněn byl a to by zadržal a zamlczal pres noč 109b (dy sache übernachtigt); Ty tři kusy nespravedlivé jmá naň žalovati. A jestli by to zamlczel, těch tří kusuov a nežaloval by, tehdy ztratil by svú při 134a (versweiget er der dreier clage eyne); A jestli by takové věci zamlczany byly v tridseti rocích a dnech, nic jináče 115b (an eigen und an höven mach sich der sache vorswigen innen dreizzich iaren und tagen und ee nicht). zamordovánie, n. Takový slib jmá každý člověk udělati za zabití, za zamordowani aneb za ochromení 146a (umb totslag). 749

Strana 750
záňadřie, n. A když by pak ten erbovník umřel od svých sestr anebo bratrů, tedy všickni se dělé jednostajně, kteříž k tomu přislúchají, avšak vezme toho syna dietě a téj dievky dietě ten erb za otce i za máteř i za sestry i za bratry, proto nemá žádati (!) z lidského zaniadrzy dotad, dokad jest přirozené zbožie 113a (umb daz iz gert[!] nicht auz dem busenne, dy weile dy ebenburtik busene do ist; Weyske 1, 17, 1: Doch nimt sones und tochter kint erbe vor vater... durch daz: ez gêt[!] nicht úz den bůsemen). Zander, Zandr, m., jm. os. Ksander, Alexander Vyznáváme všem vóbec, kterak jest v někteřé časy byl zde mezi námi v Žilině ubožčík Zander haiptmanem 99b (1453); A po ňem jest byl haiptmanem Zandr, ubožčík bratř jeho 99a A v tom jest Zandr táhel z pánem na vojnu t.; — posses. Zand (e) róv: Po smrti Zandrowey přizvali sme Petráše 100a (1454); u koho by Zandrowy penieze (byly) 99b (1454); A dále sě jest dověděl pán u Vrtke a u Martina ševce 43 zlatých peněz Zandrowich 99a (1453); u mně nenie, ani bylo, než 25 zlatých Zandrowich t. zanésti, pf. Ktož podešev(!) mostnú a vodnú obejde a zanese, ten jmá propásti čtver osud 135b (pruke zol[!] und wazzer zol vor vert und entfürt), nezaplatí. zaňuž, zaniž, conj., když, protože Když jeden druhému puojčí kuoň aneb šatuov do uřečeného dne a zadrží-li pak ten výše toho dne a bude za to obžalován, jmá to hned zase vrátiti a popraviti, jestli jest to pohoršil; zlodějstvím nebo lúpež- stvím nemuož potvořen býti, zanuz jemu puojčil 137a (Deyb noch raub mak man yn nicht dor an gezeyhen, wenn er iz ym leych); Onen, což prvé byl raněný, ten obdrží první žalobu, zanuz jeho počá- tek byl a tohoto ni 110b (iener... behelt dy ersten clage, wen der urhab ienez waz und sein micht); Zanuz sě jeho podvázal, tehdy jmá zjeviti, proč sě jeho podvázal 133b (Wenn [W. Swenne] er sich sein underwunden hat, er[!] sol ez[!] chunt tun); Když ten čtitel(!) umře, tehdy svému pánu jeho najlepší kuoň jmá býti a jeho obecné šaty eršpryštovi, zanuz ten kněz nebo čtitel umře pod jeho obranú 145b (Wenne der lazman[!] stirbet, so ist ledik seym herren seyn beste phert und seyn teglich cleyder; daz selb ist dem erz brister ledich, so[!] ein phaffe stirbet under seynem banne; cum presbyter 750

Strana 751
moritur sub suo feudo vel iurisdictione; wenn eyn ph. stirbt Weichbr. XLIX, 3); Mají (m. nemají) člověka z jeho vlastného a jistého vy- kázat vedlé práva, zanuz on jest k tomu přišel právě aneb neprávě 146b (Man sol [Weyske: en sal niemanne] eynen man auz von seynen eygenleichen geweren weysen von gerichtez halben, wo er dar czu chumen sey mit recht oder mit unrecht, man enbreche ym denne dy gewere; Weyske II, 24, 1, al si her dâ mit unrechte an komen) ; Jeho (městského posla) osud také jest dvuoj a oplacen bude jemu po jeho příhodě, za niz on jest městským poslem vyvolený 143b (Seyn buze ist auch zweyvalt und vergilt noch seyner gepurt, send dem mal, daz er czu vronen poten derkorn wirt). zapadnúti, pf., propadnouti Bude-li jeden jat v zapsaném zlodějství, co by šest peněz ukradl, zapadl šibenici 130a (er ist schuldich dez galgen). zapečetiti, pf., odsouditi, zatknouti Pustí-li pak na to (na hrad) poslí rychtářových šest a žalobníka, ti hledají toho zrušitele pokoje a toho škoditele, tedy potom nemají býti zapeczetinij 125b (Let man abir dor auf dy boten dez richterz sechz und den clager, dy sûchen vridprecher und den raub, so sol man sy nicht voruesten). zapečetovati, impf., vyřknouti kletbu Jestli by jeho nech (t)ěli ven vydati k právu (rušitele pokoje), tedy ten duom zapeczetugi 125b (man veruest daz hauz). zápis, m. Pro lepší pamat tento zapys v meské knihy jest učiňen 77a (1561); My fojt Matěj Kropáč a rada... vyznáváme tímto zapisem všem ny- nějším i budúcím 94a1 (1507); My Gardoš... a rada... vyznáváme naším zapisem měsckým všem vóbec 93a2 (1501); a vona jemu dala čtyři zlaté vedlé zapisu prvnieho v týchto knihách 94a2 (1507); Jestliže by (byli) kteří kolvěk listové na to jisté fojtovství a zapisy od kohož kolvěk zapsaných(!) aneb na který kolvěk kus duochoduov... tí a takoví zapisowe mají umořeni býti 83a2 (1469). zapisovati, impf. Svoluji k tomu, že by toto zdávanie, kteréž já tobě zapisugi a ty mňe po mojiej neb po tvé smrti, ničímž nebylo učiněno 90a1 (1485). zaplacenie, n. O zaplaceni dobytka a ptáků 119b, O zaplaczeni d. a ptak(ó)v 105b2 (Von dez vichez und der vogel wergelt); O polepšení a zaplaceni. 751

Strana 752
ran 105a1, O polepšenie ran a o zaplaczenie 109a (Von der wunde bezzerung und ir wergelt); Komu... ruce by obrúbili..., teho mají opraviti s půl platem; každého prst neb zub má polepšen býti za- placzeniem desátú čestí člověčí 109a (man můz ym bezzern und gelten mit einem halben wergelde) ; Chce-li pak pán o zaplaceni dluhu pro- vésti, ten se bož sám třetí 131b (wil aber der herre vergolden schulde volprengen auf den heiligen selb dritte). zaplatiti, pf. On má jemu jeho škody zaplatiti 117b (sol ym geczen seynez scha- denz); Což před pastýře ženú, jestli to zase do vsi nepřižene, to musí on zaplatiti 118a (er můz ez gelten); Slepici má zaplatiti (půl pení- zem), kačicu neb hus jedním penízem 119b (gildet man mit einem halben phennig); přietelé jeho mají jemu zaplatiti, což jest naň strá- vil 139a (seyne erbe schullen ym seyne cost gelden); Když ... zaplati jemu onen všicko aneb diel toho 143b (gilt ym gener allez); A jestli nezaplati zase v ten den řečený 138a (gilt er iz nicht wider czu be- scheyden tage); pakli přijde o ránu, tedy polovic tomu zaplati 146a (müz geben ... für eyn champhwunden eyn halb wergeld); Rekl (-li) by pak, že by byl zaplatil 140b (er habe vergolden); přitiskl by jeho k tomu ortelem, že by jemu to zaplatil 141a (prenget er iz mit urtayl dar czu, tut er ym dy were); za žene-li... pán svého pacholka, má jemu jeho nájem úplně zaplatiti 131a (ym seyn vollez lon geben); zaplati deset hřiven 148a (ab er sich mit zehen marken nicht gelösen mak); což by bylo ztraceného, má býti zaplaceno 113b (umb daz er bewar, daz dez icht vorlorn werd, daz im an gepürt); nemá jemu býti zaplaceno 118a (man gilt im iz nicht); Dokadž jí věno nebude zapla- ceno 117a (dy weil ir nicht geleistet ist ir morgen gobe) ; A pakli by jednoho člověka ranili na jednom článku, který by byl jemu prvé zaplaceny před právem 109a daz ym vorgolden ist) — zaplacený, adj. z part. O zaplaczeny(m) dluhu 106a1, Ó zaplacenem dl. 123b (Von vorgoldner schult); vlastné erby zaplacene 128a (Erbeygen); Bude-li najdeno v jednoho člověka domě zlodějství aneb na jeho zemiech(!) zaplacenych(!), kteréž by zlodějství tam lúčeno bylo 130a (odir in sein geweren funden wirt... deube begriffen); Pakliž by přišel onen s svým rychtárem, kteřýž onymno(!) zaplatil a pýtal by jeho 132b (richter, der yn verzalt[!] hat[!]); A to jest on jéj zúplna zaplaczyl za ten dóm 100b (1462); A na svátek den narození božieho po svatém Janu Křtiteli prvé příštiem též čtyřidceti a pět zlatých zlata položiti 752

Strana 753
a zaplatiti mají a dlužni jsú 82b1 (1468); A to jest nám ... svedomo, že jest Nikloš Polák Dorotě, ceře svéj a vnukovi svému Martinovi tých L zlatých odbyl a zaplatil 99a (1453); Jan... jmá tu sirotu chovati ... dotud, pokavadž by túž summu 76 zlatých položil a zaplatil zúplna 84a1 (1469); Jan... jmá a dlužen jest položiti a zaplatiti téj sirotě v summě sedmdesáte a šest zlatých 83b2 (1469); neb on za- platil gest před námi svrchu psanú radú 95b2 (1513); von (Jiřík Le- sota) ... cizého člověka odehnal od domu toho... odehnavše vcele a dokonale gest ho zaplatil 103a (1524). zápona, f., Zápona, m., jm. os. Ondřej Bóhdal, Michal Zapona 103a (1524). zápověd, f. Tyto děti, kteréž sú odlúčeny, mohú dobře své jmění prodati ... vedlé vuole mateře krom jinších dětí zapowiedi, kteří sú odlúčeni od jejich otného zboží 114b (an der andern chinde wider sprache). zapověděti, pf., zakázati, zavříti, odepříti, kletbou stihnouti A když by pak peníze zapowiedieli, čtrnást nocí potom mají těmi penězmi platiti 135b (alz man auch dy phennige verpütet); nemuož jemu vzéti jeho zdraví ani život, leč by jemu od práva bylo zapo- wiedieno a přikázáno, aby tomu byl pokoj dal 137a (iz sey denn, daz ym von gericht verteilt sey und vride dor über geboten sey); Pane pane rychtáři, nech tomu člověku... jeden ortel, jestli bych toho člověka tak zapowiediel slušným právem a on to právem ob- nechává 141a (ob ich dem selben man seyn witbilde recht also ver- saget habe, daz er iz czu recht meiden sole); A jestli bude najden v městě, můž jeho dobře založiti aneb zapowiedieti 136a (man mak [in] wol phenden odir aufhalden); A přijde-li pak zase u vězenie, tedy zapowie jej rok a den s toho města 148b (man vor zelt yn iar und tag); A přijde-li pak na cestu (= ujde-li), tehdy jeho zapowiedi 136a (chümt er in [hin] wek, man verzelet yn czu hant); Když rychtář zapowie člověka aneb v královskú moc přinese 145a (Wen der richter vorczelet eynen man oder in dez chünigez echte pringet). zápovědný, adj., dies feriati, nefasti, úřední svátky Svaté dni a zapowiedne, ty sú v(š)eckým lidem pro pokoj usazené 124b (heilige tage und gebundene). zapoviedati, impf., zakazovati, zavírati Toho člověka, kteřýž zakletý jest za smrt aneb za rány ... toho já zapowidam mocí svého pána a všech spravedlivých lidí. Já zapowi- 43 Slovník k Žilinské knize 753

Strana 754
dam jemu jeho právo tak široce (vynechán kus textu) a já jemu zapowidam dřevo i zemi, trávu i vodu 141a (den teyl ich in meynez herren echte... Ich vorsage ym seyn recht [alzo weit meynez her- ren hant ist]. Ich vortayle ym beide holcz und heyde) ; A jestli by jeho vinili bez(!) viny(!), mají jeho hned zapowidati 128a (Ist er beschuldigt umb ungericht, man sol yn zu hant verzelen); O tých (těch), kteří jsú zapowidani (-nie) 140b, 107a1 (dy uorczalt seyn). zápoviedka, f., obstavení, zákaz, zavření Nemá žádný založiti ani zapowiedky činiti na hosti 139b (geste auf- halden oder phenden); O tom, ktož zapowiedku jmá pre nespraved- livost 136a, pro n. 106b1 (von dem, dem vor geboten wirt umb recht) ; Ktož pod zapowiedku meče nosí 139b, 107a1 (Von dem verboten swert tragen). zapřieti, pf. A chtěl-li by toho zaprzyti, musí toho božbú opraviti 143b (Wil er iz versagen); Ty dlhy ... má sám poznati anebo zaprzyti 123b (vor- sagen); Pakli by chtěl zaprzyti, musí jemu odpovídati 124a (wil ez er aber vorsagen); — zapřieti sě: To královstvie a Švábi nikdy se nemohú zaprziti na jich erbích 116a (mügen sich nimmer vorsweigen an irem erbe). zapsánie, n. A to se jest zapsanie stalo první neděli v postě léta 85b2 (1473). zapsati, pf. My pro stálost a pevňejší istotu to v knihy naše jsmě kázali zapsatij 90b2 (1489); Kteřížto (rukojmě) jednostejňe a jednomyslně... do našich knich dali jse zapsatt 104a (1561); A to pře lepší jistotu a další pamět v našě knihy městké sme naším jistým vědomím za- psati kázali 96a1 (1515); Matěj Kotrše ... žádal i prosil nás, abychom pro lepšie svedomie a pro upevňejší pokoj budúcí zapsali v městké knihy dědictvie a rozdiel... zboží svého 92a1 (1494); (Ondrej Man- žel) žádal jest, abychom jemu zapsali v meské knihy sedení jeho... také abychom zapsali ujednánie 102a (1492); Matěj Margetě, man- želce svéj, zapsal sie jest tímto obyčejem, že 95a2 (1511); Potom jsú sie svrchu psaný Tomáš Třitsátník a Barbora, manželka jeho tak zapsali, že což by kolvěk bylo statku Tomášového, že by to žádné- mu... nebylo ... než Ba(r)bore 102b (1503); jakot v knihách měst- kých zapsano 102 (1481); Jenž jest zapsano dne i léta svrchu psaného 104a (1561); Stala se ta věc a zapsana léta od narození syna božieho 754

Strana 755
82b2, 83a1 (1469); listové na to jisté fojtovství a zápisy od kohož kolvěk zapsanych(!) mají umořeni(!) býti 83a2 (1469). zarovnati, pf. Příkopu a tu horu mají zarownati 143a (sol man ebnen). zaručenie, n. Má ten žalobník se božit, že jest on toho skutku vinen, proto že jest v zaruczeni 146b (daz er der tat schuldik ist, dar umb er vervestet sey). zaručený, adj. z part. A kteřýž by pak člověk zašel za ručeny (!) člověk a měl se ustaviti, to musí rukojmí dokonat, že jej musí zase ustavit vedlé svého slibu, a ne ten vězeň 120a (Wer aber vorget[!] [m. borget] einen[!] ge- vangenen man wider czu antworten, daz můz der purgel volprengen) ; O zaruczenem člověku 107b1, 146b (Von dem veruesteten man); O jednom muži, kterýž jest jal člověka zaruczeného a před právo přinese 146b (eynen veruesten man); Kterýž člověk jest zaruceny a před právo přinešený bude, ten nemuož štráfat žádný ortel 146b (vervestet wirt); Tak se (psáno ze) mají na zaruczeneho člověka božit 146b (Also sol man auch auf einen verveste man sweren); Jestli jeden druhého ranie(!) a bude zaruczenie(!) a rychtár jim přikáže oběma, aby s pokojem (psáno pologem) byli, a jestli v tem ubije toho aneb zabije a bude opět zaruczenie(!) za tu vinu, tehdy jest blíž téj smrti 110a/b (wirt vorbürget... wirt aber vorbürget umb dy schulde) psáno chybně: ranie m. -ní, zaručenie m. -ný; sotva je tu míněno subst. zaručiti, pf. Mistr Jan jměl dáti a zaplatiti téj sirotě... 76 zlatých, když by téj sirotě bylo potřebie, a v tom musil zarucžiti 89b1 (1485); Tehda sě ona na ten den ustavila a v tom sme ji zaruczily, že by konala prá- vem 100a (1485) ; A jest-li ten host, což mu ho (dlužníka) dali v ruce, můž ho s sebú vésti, než musí zarucziti, že jej zase ustaví 121b (Er můz pürgen seczen); má rychtáře pýtati, aby jemu jeho (dlužníka) zaruczyl 121b (daz er vorbürge); také má toho zarucziti, že by tomuto jeho životu neškodilo 133a (er sol auch pürgen seczen daz); ten žalobník tehdy muož jeho dobře zarucziti za jeho vinu 136b (er mak yn wol vorpürgen umb seyn schult); jeho syn nenie toho mocen nechati, leč by bylo to v tem, že by jemu bylo pak slíbeno aneb zaruceno, že ho prvé založil 144a (er in[!] [m. en] habe iz selbe gelobt oder purge dar vor gesaczt hot); Tehdy rychtář jmá jich zarucziti 755

Strana 756
134a (So ym dy gewere getan ist); jestli pak ujde, tedy zaruczi a potvrdí tohoto přes jednu noc 146b (man vervestet yn alczuhant über twerche nacht); Kterýž člověk jest zaruczeny 146b (vervestet wirt). zasě, adv. A vona zasie řekla Anna, manželka jeho 93b2 (1507); Jak by mi milý buoh dal sě dověděti,... (ch)ci to na právo za sie znésti 93a2 (1501); Pakli by na Jana milý buoh smrt dopustil, aby to všecko zasie na Annu, manželku mú, přišlo 93b2 (1507); Já tebe opytuji..., aby po- věděla..., když jest matka tvá přišla zasie k tobě z Polsky, přinesla-li jest co s sebú? 88b1 (1481); (Kordule) tam ty peníze ztrávila a po- trávivši přišla jest zassie k dievce své Barboře, nic nemajíc 88a2 (1481); Pakli by to zbojstvo neb ten plen přišel na zámek zassie 144a (Chümt aber der raub wider auf daz hauz); Ktož jeden na druhého žaluje, onen zassie na něho 136a (gener wider auf yn); O tom člo- věku, ktož odpuščenú věc zassie pýtá 106a2, O tem čl. ... zase p. 129b (wider heyschet); O tom (tem) dobytku, co pastýr (-ýř) nepřihnal zassie (zase) domuov (do vsi) 105b1, 118b (der hirt in daz dorf nicht pracht hat); O tvrzi, kterú zassie budují (zase pavují) 107a2, 142b (wider pauwet); ale (nabraný vuoz) jmá zassie jíti svobodně 135b (hyn und wider varend); a jestli sě nevrátí zasse (lidé) přes den a přes noc 144a (chumen sy nicht wider auf); A jestliže (by) pán buoh smrt na Arona dopustil, ... tehdy to zbožie zasse mně a jeho dětem má býti 101b (1468); Kordule šla jest zasse do Polsky 88a2 (1481); A pakli by ty siroty a sestry jeho ... zemřely, tehdy ta summa zlat(ých) jmá jíti zasse na Gala, otce jeho 84b2 (1469); mincieř jmá vzéti jemu ty peníze a jmá jich polámati, ale jmá jemu zasse vrátiti 135b (wider geben); raní(-li) onohno zase 110b (wider); pře- muož toho zase 111a (wider); Prohrá-li pak svého pána zboží, ... ten pán muož dobře zase ptáti s právem 126b (wider vordern); Pakli by jim bylo viece dáno za jich službu, to jim nepotřebie zase vrátiti 144a (wyder geben); on jeho má varovati s tiem erbem... dotud, dokad se zase vrátí 115b (unczen wen er wider chem); Řekl(-li) by pak onen zase 130b (Spricht iener do wider); A tak Gregor zase sě na právo dal 93b1 (1501); aby Š. Dlúhoš zase jeho peníze, těch 12 f., vrátil t.; A když zaze(!) přišla, přišla před nás 100a (1454). zasědací, adj., sedící na vejcích Prase pod sviní (má zaplatiti), dokad sse, jako zasedaci hus 119b (dy prut gans). 756

Strana 757
zasieti, pf. A bude-li v tom upomenutý prvé, než to zasege, jeho robota ... bude stracená 117b (dy weil er iz ert). zásluha, f. Protož má každý v tem se rozpačiti(!), aby toho neplatil(!) vedlé svéj zasluhy, což by stratil anebo zahubil, nebo to musí zúplna zaplatiti, leč by se pak toho mohl zbožiti 119b (špatný překlad: Dar umb sol man sy und alle varend habe wider geben odir gelden noch irem werde, dy sy vor loz, er minner sy den mit irm eide) ; A to nemuož žádné vyší právo posúditi, než jeho zasluha 109a (špatný překlad: Ez mach cheiner höher gericht dar an irvordern, wen sein buzze. W. II, 16, 9: her en mac nichein hôer gelt dâr ervordern denne sîne bůze); má jim (dětem) zase dáti všecko jejich mateře zboží, bud' jemu dostalé(!) od neščestie(!) aneb od jeho zasluhy(!) 144a (špatný překlad: iz sey ym von ungeluk oder an [ = ohne(!)] seyn schulde geloset, leč by ho byl pozbyl neštěstím nebo bez své viny); Pakli by jeden muž ubil dietě aneb urval aneb metlú umrskal za jeho zasluhu, zůstane bez viny 125b (durch seyn missetat; že to zasloužilo; srov.: ač to smí řéci k svéj vieře, že je [dítě] ubil za jeho winu 125a). zaslúžený, adj. z part. O nájmu zasluzenem 106a2, 131a (Von vordyntem lon); Žaluje-li pa- cholek na svého pána o svuoj nájem zasluzeny před právem, tedy pan propadne fojtovi osud 131a (umb seynen verdynten lon); Oni mají rukojmě dáti o toho zasluzene(h)o člověka 125b (daz sy schüllen pürgen seczen vor dez mannez wergelt[!]). zaslúžiti, pf. Umře-li pacholek, nežli službu zasluzy 127b (e er daz lon vordynet); Umře-li pacholek nájemný prvé, nežli svůj nájem zasluzy 127b (vor- dynt); Puojdem do nebes s tělem i z duší, ktož toho milému bohu zasluzyl 125a (der iz gegen got vordynet); A to pán zasluzy, když by on svého člověka umořil 111b (diz selbe vorwirket der herre); taková (nepracovitá matka) proti dítkám přirozeným dílu třetího nezasluzy 114b (pozd. příp.); smrt, kterúž jest zasluzzyl jeho ženy otec, za to je on i trpěl (utrpěl[?]) 4b (1457). zaspaný, adj. z part. Bude-li jeden jat v zaspanem zlodějství, což by šest peněz ukradl, zapadl šibenici 130a (wirt eyner bey slafender deube begriffen). 757

Strana 758
zastáti, pf., postáti, zůstati Každého kusu velmi potřebná žaloba, kteráž přes noc zastogi, tu nesúdí žádný než purkrabě 112a (dy übernachtet). zastavený, adj. z part. Ktož dřevo rubá aneb trávu kosí anebo ryby loví v cuzích vodách zastawenych, propadl jest tři šilinky 135b (vische[t] in einez andern wazzer an wilder wage = strömendes wasser). zastaviti, pf. Prohrá-li pacholek své vlastní zboží aneb zastawi 126b (vortopelt oder [vor]seczet oder vorchauft); Prohrá-li pak svého pána zboží a zastawi 126b (vorseczet); Má-li jeden člověk erbové dlužné zboží ...a zastawi svuoj dluh 145b (vorseczet er den czins); to jest, aby(!) nekterý svú zemi komu zastawil 115b (daz selbe ist, ab[!] ein erbe ymant vorsaczt); onen, což jest to ... založil, ten nemuože žádného fědrunku míti, krom na tem, komu pójičil anebo zastawil 129a (vor- saczt hat... saczte); Umře-li pak ten, co jemu zastawiti má, jeho syn nenie toho mocen nechati 144a (Stirbet gener, der iz lazzen solde, seyn sun ist nicht phlichtik czu lazzen). zastavovati, impf. A jestli pak tomu, což zastawuge, zbožie potřebí zase bude, ... má jemu jeho zbožie zase vrátiti 144a (Wen er seyner werschaft bedarf, wirt ym oder geme, dem er iz lazzen sol, dy werung geprochen mit recht, sol er ym seyn gut wider geben, daz ym dar auf gegeben waz). zástupce, m. A on Ondrúš... toho všeho má zastupcze býti před každým právem 85b1 (1473). zastúpiti, pf. A dále my Peter Frulich a Peter Fiveger zlubujeme Polákovi XVI f. zastupitij od Gloza s Těšína, tak že má Polák teho prázen býti 7b (1451); A on Ondrúš ... slíbil jest před námi, plnú radú, že ji, napřed jmenovanú Dorotu Martinovu má zastupiti a zastupuje ode všech svých přátel i od svých dětí, kteříž by kolvěk k tomu statku měli vedlé práva co mluviti 85b1 (1473); Slíbil jest také Martin masar zastupiti již jmenovaného Jana písaře od každého, ktož by jeho(!) proti tomu zjednání (chybí sloveso, mluviti[?]) anebo na tu očiznu sahati chtěl 84a2 (1469); A zastupil jest bratry své i sestry od toho všeho a ty peníze vzel jest Pavel Mezierka z Nového Města, přietel těch sirot, a to vše zastupil jest, i s tými sirotami slobodil Mateji 758

Strana 759
rečenému 93a1 (1498); Teda on slibuje na místo otce svého před každým právem (o) všecko zastupiti již napřed jmenovanú Dorotu Martinovu Nemlatovu 85b1 (1473). zastupovati, impf. A on Ondrúš z Nedězi slíbil jest před námi..., že ji, napřed jmeno- vanú Dorotu Martinovu, má zastúpiti a zastupuge ode všech svých přátel i od svých dětí 85b1 (1473); všickni čtyři společní rukú sli- bujíc za... paní Hedvigu a zastupugicz již jmenované paní Uršuly dcer... vyznali jsú 82a2 (1468). zasúkati, pf. Když by urostl chmel nad plot a zasukal by se na plotě 128b (Vlichtet hopphe über den czaun). zasvědčiti, pf. Chtěl-li by pak ten protivník tu žalobu obnoviti potom před právem, onen vedlé práva nejmá jemu odpověd dáti jeho žalobě, jestli to zaswiedczil rychtářem a božejníky, že jsú oni to zjednali 146a (ob er ez gezeuget hot an dem richter und an den schephen) ; Jestliž(e) by Frátrík smel ty slova po druhé mluviti a byl by v tom zaswedczen dvema lidmi v mest'e, jednom na poli,... propadne na kostel žilin- ský f. 40 červených bez všeljaké milosti 77a (1561). zášijek, m. Jmá sě jeho podvázat, jak právo jest, dlaní za ucho dáti, ač chce s', anebo zassigek 137b (mit eynem halslage). zatagiti, pf. A tak že Mikoláš to mosil vydati, i ty penieze všitky, nebo pán byl zakázal pod hrdlem, pod zbožím, kto by to zatagil, točíš tých 70 zla- tých i ty klénoty ... ubožčíka Blaška 99a (1453); A jestli kto po tom zboží (nalezeném) sě ptáti bude a on by toho nepoznal a zatagil by to a najdú to potom u něho, drží jeho za zloděje 136a (bekennt er iz [nicht] [und versachet ers, sô man dar nâh vraget]; doplněno z Weyske II, 29). zatieti, pf. Rychtář má napřed třikrát zatiti na jeden zámek 142b (sol erst drey slege slahen); A potom jmá naň (žalobník na žalovaného) zatiti dvakrát a třetí ráz zabósti na svého nepřítele(!) 134b (sol slahen zwen slege). Závadka, f., jm. míst. Šlechetná paní Uršila z Zawadkij 82a2 (1468); Stala jse úmluva... 759

Strana 760
mezi Štefanem Gardošem, ... Kateřinú, dětmi nebožtíka Martina Polákovic, a mezi... Martinem z Petrovce a slovútnú paní Uršulú z Zawadky, mateří jich 87b1 (1479); Martin s Petrovec... s panie Uršulú z Zawatky, manželkú svú 86a2 (1475). zavázati, pf. Kterýžto před nimi vyznal, že by jemu více dal než všem jiným dě- tem, i jemu zůstalo; a tím zawazal, zie jeho nebožtíka vplně odbyl a že jemu na jeho stranu více dáti nechce 97a1, rozhodl, prokázal; A potom jmá naň zatíti dvakrát... a tím jest zawazal takú žalobu, která se od něho stala, což jest byl naň žaloval a jmá nad ním po- praviti, jakžto by bojem byl přemožený 134b (do mit hot er ver- bunden so getane clage, alz er auf yn gesprochen hat und sol der richten, alz ab er were mit champhe uber wunden; W. 1, 63: dâr mete hât he jenen verwunden sô getâner clage, als her in ange- sprochen hât; verwinnen, verwinden = überwinden, vor Gericht be- siegen). závazek, m. Nad to pro uvarování takových rečí a potržek na poctivosti zawazek viny jest mezi nimi postaven, aby, jestliž(e) by Frátrík smel ty slova po druhé mluvit..., propadne na kostel žilinský f. 40 77a (1561). závažie, n. Který božejník se obchodí falešnú kúpí, bud loktem krátkým nebo dvojím zawazym, ... zůstane bezectný 132a (mit zweyerley gewicht). zavésti, pf., ztratiti, odvesti Kterak jest to zawedeno, že ženské svědomie před právem a slib ženský nemuože býti 116b, 105b1 (wy daz vor worcht ist, daz); O tých dětech, které svuoj život zawesti mohú 106a1, 125a (dy iren leyp nicht vorwirken mügen); Žádný nejmá ani muože zboží za- westi, jestli by ho pod svú mocí jměl 136a (Nymant sol, noch mak verwirken eynez mannez gut, ab iz er unter ym hot); Pakliž by postíhal svého nepřítele... a zawedl by jemu jeho kuoň proti jeho vuoli 140a (verfüret im seyn roz wider seynen willen). závist, f., vlastně křivá přísaha Božejníkovo právo jest to, což(!) mají městu v každých kusích tak obezřeni býti v právě vedlé důvodů tak, aby chudí lidé strpěti mohli a že by v tem zawisti nebylo 132a (sy nicht meyneydik[!] werden). závistivý, adj., vlastně křivě přisahající Žádného súdci nemuož vyvrci z stolice ..., leč by (byl) zawistliwy 760

Strana 761
aneb v falši nalezený 139b (er en sey maynaydik oder sey mit val- sche begriffen). zavoděnie, n., zmatek, omyl Stala sě smlúva..., aby Mt. Kotrše svým bratróm ... z toho zboží dielu po smrti svéj oddal..., aby oni po smrti jeho a pro oblehčení duši svéj (!) (m. jeho) nemeli mezi sobú žádného zawodiení, než mier a pokoj 92a2 (1494). Závodie, n., jm. míst. Předstúpil jest před nás Jan Stáň s Zawodi 96a2 (1517); kdež jest postavil opatrného muže Dřienovského, též Zawodi t. = z Závodí; Jana Stáně s Zawodi t.; Vacko(vi)c z Zawo(dí) 8a (1468); prodali sme ty jisté stavy v zemi jmenované Orlík napřed jmenovanému Tomášovi Vackovic z Zawodi za sto brven a dvadceti brven 8a (1468); Stalo sě jest sjednání ... mezi všeckú dědinú z Zawodi z jedné strany a Michalem Ogrem ... z druhé strany o nějakú skotni 92b2 (1497). závodský, adj. k Závodie Z druhéj strany dědina zawodska má hraditi troje hony od předních honuov až do potoka 92b2 (1497). zavolati, pf. A ti, co sú prvé zawolani, byli by rokováni 125b (dy do vor mit gerufte geladen würden; Weyske II, 72: Iswenne der richter mit gerüchte vorgeladen wirt und man sie abeischet). zavřěný, adj. z part. sl. zavřieti Jeho lučisko nemá býti napaté, jeho túl má býti zawrzenij 124a (sol czu seyn gespert); Také nemuož žádné tvrzi, ani města zawrzeneho, zdí utwrzeného neb parkánem ... ustaviti 133b (cheyne purg pau- wen, noch stat festen mit mauren); Pakli Žid jinší kusy kúpí tajně(!) a kradmě(!), ve dne, v zawrzenem domě 120a (Waz ein iude anders dingez chauft unvorholen und vorstolen [un- patří k oběma adv.] pey dem tage, und [nicht] ym beslozzen hauze). zázřivý, adj., závistivý; vl. křivopřísežný O zazrzywem člověku 139b, 107a1 (Von dem maynayden); Který člo- věk jest zazrzywi a v tem bude najden a přesvědšen, ostane bezectný a nespravedlivý 139b (welch man dez maynaidez überwunden wirt). zázrost, f.; srov. stpol. zazrość, npol. zazdrość, vl. křivá přísaha (špatný překlad), závist Každý ščastný a slavný, kteřýž se boha bojí; má své syny i všecky své přítele od zlého kusu a smrtelného zachovati, aby on nepotře- 761

Strana 762
boval, jestli jeho syn bezpráví udělá neb který jeho přítel, že by se to na něm nestalo za jejich skutky, a také aby v žádnéj zazrosti nebyl, jestli by on chtěl šanovati proti právu 140a (sol seyne süne und seyn mage und alle seyne freunt von pözen und törleichen din- gen halden, daz er nicht endarf, ob seyn sun unrecht dink beget oder ander seyn mage urtayl umb[!] den[!] [m. vinden] über yn noch seynen werken und auch er nicht maynaydik werde, ob er ir schonen wolde wider daz recht); Když jeden druhého ochromie(!) anebo ranie(!) a bude obžalován, de jemu o ruku. A kteréhož by pak obžalovali bezprávie anebo pomlúvali skrze zazrost, jde jemu o život, 109a (Wer den andern lemet oder wundet, wirt er dez beredet, ez get ym an dy hant. Welch unrecht auf den man beredet wirt mit champhe, iz get ym an den leip). zbavený, adj. Protož oni, bratřé jeho zvrchupsaní jeho, Martina, vespolek jedno- obyčejným úmyslem a hlasem jednostajným ostavují (z pův. osta- wugieme) w sbawiene jméno a jeho nechávají v hospodvárstvě a v uočizňe 90b2 (1489). zbaviti sě, pf. A jestli by ušel v tom anebo by se kterak zbawil toho vězení bez jeho (věřitelovy dlužník) vuole, tím jemu neoplatí 121b (entlözzet sich an seinen willen). zbíjěti, impf. Item Šimek, vařínský fojt, zbiegel... naše súsedy 98a (1468[?]); Solihrách z Zadubní zlodějsky zbigiel naše súsedy na Črtove huorce za Budětínem t. zbíti, pf. O jednom(-nem), kterýž (-řýž) bude v městi (-stě) aneb(-bo) v před- městí zbiti 107a1, 139a (geslagen wirt). zbojstvie, zbojstvo, n., loupení Potom si opět dále žaluje, že jeho zboží toliko pobral jest zboystwím, což by slušně hrdlem propadl 134a (also vil geraubet habe); Pakli by to zboystwo neb ten plen přišel na zámek, tehdy ta tvrz vinna jest v tom skutku 144b (Chumt aber der raub wider auf daz hauz). zbořený, adj. z part. Nemá nic zborzeneho od dřeva neb od kamene odtad vésti 143a (Man sol nicht prühen, noch holez, noch steyne von dannen füren; Weyske III, 68: Nicht en sal man ez burnen, = brennen, verbrennen). 762

Strana 763
zbořenie, n. O ranách a o zborzenie (-ni) pokoje a svobodné (-éj) cestě 111a, 105a2 (vrid brech). zbořiti, pf. Když člověk buduje což kolivěk na cizím zbožím (!), ... musí zborzyti 129a (daz můz er prechen); Aby ves nebyla zborzena pro žádnú nespravedlivost 107a2, 141b (Daz man dorfer nicht prechen sol); A pakli by (tvrz) tomu zborzyli mocí a kvaltem 142b (prichet man eyne gewaldicleichen); A chtěl-li by to (smlouvu) kto zborzyti, o to bude svědšiti jeden muž sám sedmý 111b (wil man brechen daz); tedy zborzi jemu a zruší jeho svědomí 140b (so brichet er ym seyn gezeug); Slib zborzy a zlomí každé právo 117a (brichet); Svědomí(!) života nemuož žádný ženám zlámati ..., leč by ona sama to zborzyla svú zlostí 113b (Leyp gezeug[!] mach den frauwen nymant gepre- chen..., sy en vorwürchet[!] iz selber); Na kteréž chyši pokoj zbo- rzeny bude a držal by jej jeden proti právu 125b (auf welchen hauz man vride brecher[!] helt [= ukrývá]); to musí zjevně rychtářem provésti a se čtyrmi služebnými(!) člověky, jinak jemu to bude zborzeno 147a (er můz dy eygenleich gewere mit dem richter und mit den schephen und mit vir dingmannen[!] gezeugen oder ym wirt pruch dar an); Slíbil-li jeden člověk jistú věc... a to by bylo zborzeno a ne tak splněno, jako slíbeno 146a (wirt ym an der were bruch); protivníka, kterýž pokoj zborzil 131b (den vride ... geprochen habe). zbožíčko v. sbožíčko zbožie v. sbožie zbožiti, pf. přisahati To musí sám sedmý na umrléj kůži(!) zboziti 122b (daz můz er vol- prengen selb sibende noch toder hant[!]); sám sedmý toho má zbozyti 110b (er ist neher dez totslagez zu engen selbe sibende); — zbožiti sè: A jestli by pak vinili tých v tem domě pro to uškození a že by v tem podezřín byl(!) a toho(!) člověka(!) bez jeho viny(!) aneb toho(!) pána(!) aneb jeho božejníka(!), má se zboziti 125b (špatný překlad: Schuldikt man si[!] daz hauz umb den raub, daz er dor auf und ab gesehen [Weyske II, 72 2: geschên] sey, daz můz wol unschuldigen dez hauz herre odir seyn pürgel auf den heyligen); to musí zúplna zaplatiti, leč by se pak toho mohl zboziti 119b (Er minner sy den mit irm eyde). 763

Strana 764
zbroj v. sbrojě zbýti, pf. A když jedno zboží erbuov zbude od muže neb od ženy, prvé polo- žení zrna jest jeho (městského posla) 141b (Wen eyn gut erbeloze wirt von manne oder von weyben); Von (Jiřík L.) podlé přátelství krevnieho manžělky své cizého člověka odehnal od domu toho..., odehnavše v cele a dokonale jest ho zaplatil a zbyl všech přátel 103a (1524); Když člověk pohoří a chce koho za to viniti ... ten jeho zbude s jeho spravedlivostí(!) 142a (der enget ym baz mit seiner unschulde). zdařiti sě, pf. A jestli by se zdarzylo na ten den, že by i on umřel 113b (špatný pře- klad: Von dem erbe sol man erst gelten dem ingesinde ir lon, alz im gepürt an dem tak, daz ir herre starb). zdáti v. vzdáti zdáti sě v. sdieti sě zdávaný, zdávati v. vzdá- zde v. sde zdrav- v. sdrav- zdvíh-, zdvih- v. vzdvíh- zebrati v. sebrati zed, f. Každý člověk má zachovati svú pec a svú zed 128b (bewaren seyne maure); Také nemuože žádné tvrzi ani města zavřeného, zdij utvrze- ného nebo parkánem ... osaditi 133b (stat vesten mit mauren); Dvuor mají ohraditi aneb potvrditi jedním plotem anebo zdij tak vysoko, jakož 138a (mit eynem czaune odir mit mauweren); Stienové nemají na téj zdij býti 138a (cynen schullen do nicht an seyn). zejména, adv., v. jméno zeklánie, n., zabití To zeklanie nožem, to jest krádežský mord 110a (der stich). zelený, adj., Zelená hora, jižně od Hrabušic nad Hornádem, na níž v 15. stol. byl husitský hrad Tábor A v tom jest Zander táhel z pánem na vojnu, Zelenu horu obehnat a dobývat 99a (1453). zemanský, adj. A za to jsú rukojmí lidé dobří a vzácní i zemansczy 104a (1561). země, f. Matěj súkenník... prosil nás, abychme mu ten kus zemie, který jest 764

Strana 765
vedlé jeho zahrady na Framboru, obecní, dali 86b2 (1478); My rada... opatřivše ten flek zemie ... dali sme ... i tomu, ktož by ten kus zemie s jeho vuolí jměl a držel 86/87 (1478); aby meze též zemie Orlík zna- menali a vypověděli 8a (1468); Michal vokázal jest meze té jisté zemie t.; z toho kusu zemie již psaného má ... dávati dva malá platu penieze 87a1 (1478); od vrchu až do zemie 128b (biz auf dy erde) do kolena zvýš výše zemie 133b (über der erde); Jestli by (dlužník) neměl jistého zboží vlastného anebo zemie vedlé svéj ženy (!) 121b (ab er nicht eigens odir erbe binnem witbilde[!1); Již rozumějte o starém pokoji, kterýžto císařská moc potvrdila jest v téj zemi Saxoní s dobrých lidí přivo- lením od tej zemie 124b (mit der gûten chnecht willkür von dem lande); Ktož topol anebo kamení... klade, tedy má míti toho protivníka, což protiv němu zemi má 128a (seyn lant hat); Aby nekterý svú zemi komu zastavil 115b (ein erbe); buoh, když již byl stvořil nebe i zemi 124b (erd); Pakli by pavovala proti jich vuoli, musí to vykopati a zemu urovnati 127b (dy erde eben mach); Ktož jeden druhému zemu nevědúci oře 137a (lant); Který člověk robí jinšího člověka zemu 117b (eines an- dern mannes lant); když by byl v cizí zemi 133a (auf dem lande); v téj zemi Saxonia, v Sasiech 116b (in dem lande czu Sachsen); Kde dva člověky jednu zemu mají děliti 144b (eyn erbe); Já jemu zapo- vídám dřevo i zemi 141a (holz und heyde); prodali sme ty jisté stavy v zemi, jmenované Orlík 8a (1468); O podešvi mostné a pod vodú, na zemi 106b1, 135b (V. d. pruken zol u. wazzer zol); Pakliž by který oral zemie cizé 137a (lant); Kterýž člověk ... jede skrze orací zemie 135a (uber geakert lant); pod tím fojtstvem, kdežto zemie erbovné ležie 113b (do daz erbe inne leyt); leč by žaloval na zemie nebo na zboží 138b (er clage den auf erbe oder auf gut); má-li on pak zemie neb erby 121b (hot er ein erbe); Pojme-li muž jednu vdovu a jestli... spolu nabudú zboží a to naložie na zemie aneb na kupečstvie 115a (legen ez an erbe odir an chaufschacz); O zemich (-miech) neb erbích, na kteréž (naňž) by člověk přímluvu jměl (měl) 107a1, 140b (Von erbe, daz eyn man anspricht); Všelijaký poklad, kterýž pod zemi zakopán jest 147a (under erden begraben wirt). zemřieti, pf. A toho zboží po jeho smrti žádný nevezme, což pod niem(!) zemrze (Dez gutez noch seinem tot nimpt man cheinen hauzrat, wen ez ist allez erb, waz under ym destirbet); Svědomí života nemuož žádný 765

Strana 766
ženám zlámati, ani súsedský erb, ani žádný (rkp. zadne[m]u), na ko- hož to zboží zemrze 113b (noch nymant, auf den daz gût irstirbet); což by naň zemrzelo po otnéj smrti 114b (waz auf di[!] ersterben müge); zboží, což jest naň zemrzelo 128a (daz iz[!] an ym[!] irstir- bet[!]); a jestli by kdy potřebí bylo svědšiti a ti by božejníci zemrzeli tedy to má svědšeno býti skrze jednače 112a (sint yn dy schephen erstorben); A pakli by ty siroty a sestry jeho ... zemrzeli, tehdy ta summa zlatých jmá jíti zase na Gala 84b2 (1469); Ale dva z tých jistých, (poslaných) od rady staré k opatření tých mezí, byli sú sešli a zemrzeli 8a (1468); ačkolvěk Mt. Mytachrast, Mt., kováč od brány jsú byli zemrzeli 88b2 (1482); Zemrze-li erbové ze zboží jednoho sedláka tři lány anebo pak méně, tehdy to zemrze na šoltýsa a kdež by zemrzelo, což by bylo o třidcet lanuov, to přísluší hrabství, a bude-li pak více od třidcet lanuov, to zemrze na krále svobodně 138b (Erstirbet eyn eigen erbloze von eym pauren drey huben... iz hort dem schultezen an; von wem iz irstirbet von dreyzzich huben, ... so ist iz dem chünige allez ledich). zemský, adj. Jestli zboží... pak jemu odjato jest zemskym anebo obecným súdem 135a (ab iz ym verteylt wirt zu lantrecht odir zu lehen- recht); Také nemóže žádné přikázanie, ani prosbu, ani službu, ani žádné bezprávie zemske usaditi, leč by země vyvolila 139a (cheyn unrecht auf daz lant seczen); Také nemuož žádné tvrzi ani města... ustaviti ani kapitule v které vsi osaditi bez vuole rychtáře zemského 133b (an dez lant richterz urlaub); A žádné právo jim (sedlákům novým pán) nemuož naddati ani sám voliti, čím by zemskemu rych- tářovi jeho práva lomil aneb jeho osud pomenšil aneb povětšil 138b (dez landez richter seyn recht prechen); Já... nadielém ... jeho hrdlo zemskym lidem 141a (seynen halz den lantleuten); On se jest vysvobodil od práva světského a zemske(h)o 115a (er hot sich von lehen recht und von lant recht geledigt); Žádný cuzí člověk ne jest dlužen v téj vsi odpověd dávat o jejich zvláštním právě po obecném právě zemskem 138b (noch gemeynem lant recht); Krom svéj jistéj(!), což(!) svobodně(!) necháno(!), ti obdrží svobodné zemské právo 127a (Sunder dy eygen [ = Leibeigenen], dy man vrey lest, dy behalten vreyen lantsezzen recht)— v. stoličný. zepsati v. sepsati zeznati v. seznati 766

Strana 767
zhrdati v. vzhrdati zhřěšiti v. shřešiti zhubiti, pf. A když pak nenajde toho desátníka v téj vsi ani v domě, ten si dá svuoj desátek, jakž jest dlužen ... a nechá jemu státi, tedy ostane bez škody, bud' se jemu zhubi anebo všecko potratí 118a (geergert wirt). zět, m. Váňo, Dobákóv zet 102a (1481); A tu přišli sú před nás Michal Til... a Michl kramár, zet jeho 99b (1454); co sě sirot Valienta(!), zietie, dotýče 95b1 (1511); I prodala jest Oršula Hadmaška dóm Štefanovi Garajovi, zeti svému 100b (1462); Nikloš Polák ... dal zethowij svému Matis Abrahartovicu a svéj d'évce Barbore zbožé svého na d'él za sto a 80 zlatých 7b (1451); Potom Mistr Jan majíc dobrú vuoli k téj sirotě a zetowi Štefanovi duom a statky hospodárské vzdal jest... Štefanovi Gardošovi 89b1 (1485); Tehdy jest řekl Michl Til Michlovi kramářovi, zetowy svému 99a (1454); A v tom spolu bydlíce s ze- tie(m) svým, jménem Štefanem, řečeným Gardošem t.; Paní Alena, řečená Trmcová, (s) svým zetiem Janem mnohokrád(!) přistupovali jsú před nás 91 (1493). Zighel, m., jm. os. Božejníci... Matis sutor, Cloz sutor, Zighel 7b (1451). zisk, m. Aby jeho (zboží) nechal pod jeho mocí bud na ztrátu anebo na zysk 138b (Man sol aber ym daz gut lazen in seyner gewere czu behalden und ezu verliezen). získati, pf. Zysscze-li jeden člověk bitku,... jde jemu k ruce 112a (gewint ein man chemphen[!], vichtet der sig umb dy wunden). zjednánie v. sjed-. zjednati v. sjed-. zjěviti, pf. Co člověk najde a toho nezgevi, když se po tom ptáti budú, to jest zlodějství 142a (bescheidet er nicht iz); Co jeden najde neb zlodějóm a lúpežníkóm odejme, to má zgewiti sedlákóm 142a (daz sol er auf byten vor seynen gebauren); a také jmá to (nalezenou věc) zgewiti a vyvolávati a držeti, neztráviti šest týdnuov 136a (er sol iz auch auf biten und holden unvertan); komu hrozili, ten má k rychtářovi jíti a má to zgewiti, tu hrozbu 142a (sol seyn recht auz butich seyn); 767

Strana 768
Fojtovu věc nemuože žádný zgewiti než on sám 108b mak nymant chunden); zaňuž sě jeho (rušitele pokoje) podvázal, tehdy jmá zge- witi, proč sě jeho podvázal 133b (sol chunt tun); Chce-li pán odká- zati svého muže dluhového od svého zbožie,... tedy má jemu zgewiti pod ranú (!) mší(!) 144a (daz sol er ym kundigen czu lichtmesse[!]); A jestliže ten člověk, k komuž ten dobytek přišel, žádati bude ten dobytek chovati sám a toho nezgewil před právem, na místě zloděje bude popaden 149a (dez nicht gechundigt hot dem gericht); Obža- luje-li jeden druhého o peníze, má to zgewiti, zač jemu dlužen jest 122b (er sol ez benennen, war umb er ym ez schuldik ist); Jestli by jednu ženu obžaloval pro smrt ... a bude ta žena skryta k právu, tedy ta žena jest blíže zgewiti sama sedma s potcivými(!) lidmi, leč (= než) by na ni núzu položiti mohl 142a (dez ist dy frauwe neher ezu engen selbe sibende,... denn man einige not an si gelegen müge); ta žena jest blíže teho zgewiti sama sebú, svú božbú, než by za to kterú núzu trpěla 142a (dez ist dy frauwe neher czu engen mit ir eynez hant auf den heyligen, dann ... si leyde); on jeho viděl z očú v oči i zgewil jeho voláním 142b (beschreyte yn mit dem gerufte); Chromí lidé mají a mohú odpovídati a žalovati na(!) osvědšené lidi, leč by pak tak bylo, že by žaloba šla na boj, což bylo zgewene jejich prítelóm, kterýž by byl ten, kterýž to chce udělati 126a (špatný pře- klad: Lame leute schullen auch antwürten und clagen am[!] vor- münde[!], ez en sey, daz dy clage czu champhe ge, do sy[!] ir vor münde ir ebenbürtich[!], wer er sei, der ez tun wölle; četl offenbâr- lich m. ebenbürtich[!]). zjěvný, adj. Toho jim mají dáti v ruce, jestli jim zgewnu vinu udělal 125b (ab er in der missetat gestetikt iz[!]); A když by pak nebyl žádný skutek dovedený zgewnij, tu nemají žalovati vedlé ohlášení 130a (wo abir chayn offenbar tat nicht ist); Jestli se ta škoda stala s ohlášením(!) pro ten zgewnij skutek, že toho prevésti chce, stratil smrt(!) 130a (umb dy scheynbare tat); O zgewnem kurevství (-stvie) 107b1, 147a (Von offenbar hurheyt); My Jerolím, fojt, a rada... vyznáváme na zgewno, kterak 91a2 (1493); Ktož má nepřítele zgewneho 140a (eynen veynt offenbare) ; — adv. zjevně: Jan Oříško a... Oršula, sestra jeho ... před námi znali jsú zgewnie, že jsú docela... odbyti od Jakuba Oříška 96b1 (1518); Potom Gregor tak mluvil zgewnie, že buoh vie všemohúcí, že mosím svuoj statek těško nabytý Š. Dlúhošovi 768

Strana 769
dáti 93a2 (1501); My Matúš(!) Maňko, fojt žilinský, a rada dole po- depsaná ... zgewnie vyznáváme 82a2 (1468); My Martin, fojt žilinský, řečený Maňko, a rada... tiemto písmem zgewnie oznamujem, že 82b2 (1469); Jestliže ... žena by byla marnotratná a zgewnie nepra- covitá 114b (pozd. příp.); Ktož zgewnie kúpil jest (krádež) 130a (der den offenbar gechauft hot); což... jest... prodal zgewne 129b (vor- chauft hat an varender habe); což jednomu člověku požičí anebo dadí schovati zgewnie 129b (gibt czu behalden offenbar); A pakli by bylo (dítě) (k) kostelu nešeno(!) zgewnie(!) 116b (wirt ez aber czu der chirchen bracht offenbar); Když by jeden člověk ranil druhého na svobodnéj cestě bez viny a bez práva a zgewnie 111a (ane wer und ane recht und unverdaget); Ktož pak jednoho muže ženu prokurvie zgewnie 126b (behůret offenbar); mají platiti penízmi a stříbrem, kteréž v ten čas zgewnie jdú v tom právě 120b (dy do genge und gebe seyn). zjěvovati, impf. A pakli jemu (pastýři) co vlk vezme aneb lúpežníci a on ostane bez vězenie a nevolá a nezgewuge, že by na to svědomí měl, tedy musí všecko platiti 118a (bleibt er ungevangen[!] und schreit er si[?] nicht mit gerufte). zjímati v. vzjímati zlámaný, adj., z part. Kteřýž by pak toho zlamaneho s sebú domuov vezl a umřel by pod jeho mocí, on jmá zuostati bez škody 139; (wirt wunt oder geslagen... wer den mit ym heym hyn vüret). zlámati, pf. Svědomí života nemůž žádný ženám zlamati 113b (Leupgezeug mach den frawen nymant geprechen); tedy jeho umoří a kolem zlame 142a (rade precht yn); O těch, kteří padnú, až sě (se) zlamu 139a, 107a1 (dy sich ervallent); přišel do mého domu a zlamal pokoj na mňe 141a (hot den vride an mir geprochen). zlatník, m. (Sekula) jest zlatnykowy ženu odlúdil 3a2 (1460). zlato, n. (K ženské zbroji přísluší) od zlatta i od stříbra, což jest klénot opra- vený 114b (silbir und golde, daz geworcht ist czu gesmeide); to udělá všecek jeho erb a jeho vlastnie zbožie, kteréž jest neporušitelné, jako zlatto, stříbro, sukno a stříbrné sudy 114b (allez golt); všecko jiné 49 Slovník k Žilinské knize 769

Strana 770
zbožie... ve třech stech zlatých zlatta čistého rázu a váhy spra- vedlivé prodali a spustili 82b1 (1468); Na již jmenovanú summu šede- sáte zlatých zlatta položili a dali t.; čtyřidceti a pět zlatých zlatta položili t. zlatý, adj. zpodstatn. Mikolaj Hostek ... paní Oršulu... jest odbyl; dal jéj dva zlata a tře- tinu zlateho za jéj všecek diel 101b (1466); A my... prodali sme jemu to jisté sedlisko kachavinské k postavení sladovně za dva zlatta 89a2 (1482); Dorota Martinovi, synovi svému, jest přivolila sedem- desát zlatich a (dva zlata, škrtnuto) pět u Martina, bratra svého vzdvichnúti(!) 5b (1460); A k tomu Manžel přidal sirotám dva zlata 102a (1492); A dále Agně s Valentom vyplatili dva zlata dluhu otce jejich dobréj paměti 94b2 (1507); Item zlaty porúčím na kostel Matky Boží u Matějovice, (syna, škrtnuto) Jana, aby vydal dva zlata, jsem odpustil 97a2 (1518); A na to (na 7 zlatých) jest Mája... vzala čtyři zlate a Mareta Hančová... na svuoj diel tři zlate vzala s těch penězí 101a (1464); oni sú... přijednali její (= jí), paní Dorote 4 Slatie a jemu, knězu Martinovi 16 zlatich 90b1 (1488); Mikulášovi, bratru svému zlatte III a tobě III poručuji 96a2 (1511); I prodala jest Oršula Hadmaška dóm ... bez jedneho za třicet zlatich 100b (1463); Sumpma ... udělá sto a 70 a pět zlatych 5b (1459); A teď tobe po- rúčém ... 70 Slatich v zlatě 90a2 (1488); A dal jest nám Polák summu peněz 67 zlatich v zlate 7b (1451); Matúš Maňko ... fojtovství žilin- ské... prodal jest... za summu zlattych šest set zlattych a deset, dobrých črvených, váhy spravedlivé a rázu kremničského 83a1 (1469); A Štefan dlužen jest a jmá odložiti a zaplatiti z toho domu Martinovi, bratru svému vlastniemu, dvadceti a pět zlattych dobrých a spraved- livých 84b1 (1469); A nad to svrchu psaný Melicher poručil sto zla- tich červených, dobréj váhy, kremnických, aby byly obráceny ... na kaplana 95a2 (1568). Zléchov, m., jm. míst. Der villa dicta Zlechow 97b1 (1468). zloděj, m. Když on jeho zlodiey nebo zlodějský poživatel pozná 129b (wenn er sey dyb odir dybez genozze); Mají nad ním popraviti jako na jednom zlodiegi 120a (alz über einen diep); O žalobě na zlodiege 141a, 107a1 (über dyeb); sáhne k němu za svého pravého zlodiege 130b (vor seynem[!] rechtem[!] dieb); A jestli by on toho nepoznal 770

Strana 771
a zatajil by to a najdú to potom u něho, drží jeho za zlodiege 136a (hildet yn vor eynen deub); Má-li jeden muž na jednoho zlodiege... žalovati 141a (über eynen dyeb); ta žaloba jde na zlodiege domácí 141b (dy selbe clage get auf dy haymsůche); pišci ..., zlodiege, lúpež- níci 147 (dy dyebe[!] oder raub sument); obdrží třetinu, což jest od zlodiegi odjal 142a (der dy dyebe... abgejagt hot); Co jeden najde neb zlodiegiom odejme, to má zjeviti 142a (dyeben oder raubern ab- jaget); O zlodiegi... O zlodiegich... opět o zlodiegich 106a2 (Von deube... von dyeben). zlodějský, adj. Když on jeho zloděj nebo zlodieysky poživatel pozná 129b (dybez genozze); — zlodějsky, adv.: Item Solihrách z Zádubnie zbíjěl naše súsedy zlodiegski 98a (1468[?1); Jestli kuoň pacholčí zlodieysky aneb lúpežsky vzat by byl v jeho pána službě bez viny pacholčí 126b (Wirt... düpleich oder raubleich genumen); chce to dokázati, že jemu jest to zlodieysky odjato 130b (düeblich); neb jest jemu ukradeno a vzato zlodieysky 133a (do ez ym abgestolen odir geraubet wurde); nebo on jest to zlodiegsky zachoval 136a (wenn er iz deub- leich behalden hot); leč by bylo zlodiegsky tam vezeno 143a (iz en sey raubleych dor auf gefürt). zlodějstvie, -stvo, n. Což člověk najde a toho nezjeví, když se potom ptáti budú, to jest zlodieystwi 142a (deubhait); ale žádné zlodiegstwi on na tom neudělal 136a (cheyn dübhayt); A pomluví-li naň zlodieystwi anebo lúpežství, on se má vysvoboditi s právem 130b (zeycht man yn düb oder rau- bez); Nemůž naň zlodieystwi neb lúpežství provésti tři hodiny(!) 129b (man mak yn nicht deube, noch raubez nicht(!) dar an gezey- hen); Ktož s jistotú polapen bude o zlodiegstwi neb lúpežství, na toho netřeba žádného svědomí 131a (mit raube); Ktož koho obžaluje o zlodieistwi 132b (umb deubhayt); Bude-li jeden jat v zaspaném zlodieystwi 130a (wirt einer bey slafender deube begriffen); Když by člověk byl bez zretelnosti vedlé jednéj ženy(!) w(z)lodieystwi po- paden 129b (binnen witbilde[!] mit deube begriffen); Když jednoho člověka (s) zlodieystwim .. . spopadnú 145b (mit deube oder mit raube . .. begreiffet); Když jednoho slodieystwim (s zlodějstvím) ... před právo javši přivedú 130a (mit deube); Ktož své právo prestúpil bud zlodieystwim anebo lúpežstvím 135a (mit deubehayt); Když by byl jeden muž piščec neb kajkléř, on nejest ani lúpežník, ani zlodieystwa 771

Strana 772
požívatel 141b (er ist dez raubez noch dyebez genoz[!] nicht); O jed- nostajných věcech, kteréž by zlodiegstwo jmělo býti 107a2, 145a (dyebhayt seyn sol); téj věci muož sě dobře jíti s právem a obžalo- vati zlodiegstwo 145a (düebhayt). zlomiti, pf. Slib zboří a zlomí každé právo 117a (prichet allerhande recht); A jestli jemu pak zlomi jeho svědečství, jemu bude za svědomí jeho poručník 127a (bricht er ym seyn gezuge); A bude-li z nich skrze jednoh(o) ten pokoj zlomeny 110b (wirt von ir einem der vride ge- prochen). zlořěčiti, impf. Když by jedno(!) ranili v maso anebo by pak jazykem zlorzeczyl, tomu jest právo podlé jeho přirozenie 109a (Wen man an[!] vleisch wunde sleht oder schilt lugener, dem sol man buzze geben noch seiner gepurt). zlost, f., špatnost Svědomí života nemuož žádný ženám zlámati, ... leč by ona sama to zbořila svú zlosti 113b (sy en vorwürch iz selber). zložiti v. složiti zlúčiti, pf., odvrhnouti, zamítnouti (neporozuměním) Má-li jeden božiti druhému, muože jemu zluczyti dobře tu božbu a muože sám božiti 123a (er mag ane vorsprechen wol den eide staben und selber sweren). zlúpiti, pf. Solihrách Báňany zlupil na hoře za Strečnem 98a (1468 [?1). zlý, adj. V ... sváteční dni má každý člověk pokoj míti, krom odsúzených a falšéřů a jinších zlych lidí 140a (ander böze leut); Každý ... má své syny ... od zleho kusu a smrtelného zachovati 140a (von pözen und törleichen dingen halden). zmatečný, adj. Pišci i ti všeckni, kteříž sú zmateczného přirození 147a (dy unechte geporn seyn), levobočci. zmatek, m. Přistúpili a vyznali jednostajně bezmatku (= bez zmatku) 90b2 (1489). zmieřiti, zmeriti v. smířiti zmlúva v. smlúva 772

Strana 773
zmocovati, pf., popírati, odpor činiti Jestli by jeden Sas to uláti chtěl a mohl by sprotiviti a zmoczowati ten ortel sám sedm proti jinším sedmi 127a (widervichtet er daz urtayl). znamenati, impf. Ten den, znamenay, náš pán buch zeznal s svými apoštoly o kalich 124b (Dez tagez merte [ruk. mezte] unser herre got mit seynen iungern in dem chelch). Četl: merke(!); Již znamenay, když by se stala pilná potřeba 109b (Nu hört); Již znamenayte, když by byl člověk raněný 109a (Nu hört); Znamena se jestli by člověk jeden... shledán byl 147b (Ist daz eyn man wirt an gestriten); Kterého člo- věka znamenagi bez zákona 105a1 (Wen man czeycht unelich); A ten den také vstúpil v svém tělesenství na nebesa, znamenagicz nám cestu, kterúž byl ostavil (Kristus) 124b (öffent unz den weg, der e beslozzen waz); Oni (Karlíkovi) znamenawsse, že toho domu ne- mohú skrze svú chudobu obdržeti (= udržeti)..., vzdali jemu ten duom 87a1 (1479); Kteříž sú (posláni), aby meze též země Orlík zná- menali a vypověděli 8a (1468); to (zboží) má městký(!) služebník znamenati jedním křížem 128a (zeychen mit eym creuz). znamenie, n. Nemuož žádný jeho (zadne přepsáno v -ny a nadepsáno ge) menovati knězem, leč bude prvé učený a potom na kňezovstvie posvěcený a potom oholený ku knězi: než to všecko znamenie bude jmieti, po- tom jemu rada k erbu přivolí 112b (jinak: und mit scheren gezeichent czu einem phaffen); Žádný také nejmá peněz bíti, jinším penízuom rovné(!), než aby zvláštní znameni jměly 135b (sy en haben sunder- leich beschet[!]). znamenitý, adj. Žádného posla nemají staviti, leč(!) by byl znameniti k tomu před právem, od kohož by jemu bylo poručeno 120b (er sey den beschey- den dar ezu vor gericht von jeme, den[?] iz sol); Že sú oni za ním běželi pro ten skutek znamenitij 125b (in der hanthaftigen tat); pro- padla(li) by (žena) jinšiem nečistým kusem znamenitym 113b (en vor würch[!] iz selber). známost, f. O tom, kteřýž sě před právem v znamost dá 137b, 106b2 (der sich vor gericht czu eygen gibt); špatný překlad. známovitý, adj., bezúhonný, zachovalý 773

Strana 774
Kteréž by zlodějství tam lúčeno bylo aneb do člověčího dvoru, kterýž by znamowiti dobrý člověk byl vedlé práva 130a (in eynez mannez hof, der unversprochen ist an seinem rechte) ; Jestli ten skutek zna- mowiti bude 130b (alz ob dy tat hanthaft sey). známý, adj. My ... znamo činíme, že sú přistúpili před nás Vrtek a Lelínský 99b (1454); My ... znamo činímy tiemto píesmem(!) 85a1 (1472); My ... znamo činíme tímto zápisem, že 102b (1509); Pane Matěji, jakož tobě znamo jest, že jsi ten duom ... přijel 92a1 (1494). znánie, n. Ktož by svuoj dobytek stratil a pastýře v tom potvořil vedlé znani dvú muží, tedy pastýř musí to zaplatiti 118b (czu hant den hirten schuldikt mit urkunde zweier manne); Kteří svědsi(!) před rychtáře aneb před radu přijdú, bud' by bylo o vinné peníze aneb o jinší kupectví(!), tým mají to znani dáti na jejich čest, víru 122b (do sol seyn gezeug vor sweren bei dem eide und der sach walde sol noch sweren); Ktož pak kuoň má v svéj moci a v svéj obraně a táhne se na svého jistinníka, ... tedy má svého jistinníka ustaviti před právo, tedy on dobude svým jistinníkom s jeho znanim 133a (mit dem geweren zeugen). znáti, impf. Kterého člověka starost nemuož poznati, tedy jeho vlasy v bradě i nieže(!), i pod paží, tedy po tom má znati, že jest v své roky přišel 147a (so sol man wizzen), poznati; A my to znagicz pro dalšie tak sme jich smluvili 93b1 (1501); Tehdy ona (Blažková) řekla: Já to znám, že sem přivolila, aby ten dóm Petráš p(ro)dal 100a (1454) přiznávám; Protož my radda jmenovaná zname to, že Jan Stáň Mi- kulášovi, bratřu svému před radú peníze odručené jest odložil 96b1 (1517); I znal jest (Drienovský) pod svú věrú a přísahú takto 96a2 (1517); Martin Polákovic... postavil starú radu... i jinšie dobré lidi, kteřé(!) to jsú znali před námi, plnú radú, že Martin Polákovic jest nevěstě svéj ... dal pět a 40 zlatých za jéj čést 4b (1459); Item Prchala Michal, náš spolusused, znal takto: že to viem, že Kordule... dědičství ... prodala 88a2 (1481); Jan Oříško a ... Oršula, sestra jeho, před námi znaly jsú zjěvně, že jsú ... odbyti 96b1 (1518); kterížto (Lacko Rašovský, Štefan Dlúhoš) na přísahu znali jsú před námi, že jsú byli pozváni 96b2 (1518); kteřížto (Tomko, Gregor...) k duším svým znaly, že 96b2 (1518). 774

Strana 775
znésti v. vznésti znieti, zvnieti, impf. Mikuláš jměl jest list pod pečetí městskú z Svídnice, ... kterýž tak znij, že Kateřina ... 88b2 (1482). zóstati, zuostati, zůstati, zo-, pf. O setí, kteréž zuostane (zustane) mimo svuoj čas na poli 105b1, 118a (auz bleybet uber czeyt); jemu zustane třetí čést 142a (gener holt daz dritte [tail]); Špieže menovitá, kteráž při dvoře toho člověka zustane 117a (dy in dez mannez hof uber beleibt); A to jisté mají v ruce dáti rychtářovi anebo služebníku městkému; což zůstane po třidsátku k tomu má míti rychtář rok a den bez fortele 115b (ab er ez heischet noch dem dreyzzigisten. Dicz sol der richter haben iar und tag unvortan und zol warten, ob); Jestli... psa... ubije, ... zustane prázden 119a (bleibet ane wandel); Chce-li bez škody zustati 129b (ob er iz an schaden bleyben wil); on jmá zuostati bez škody 139a (er sol iz bleyben an schaden); ten hospodář jmá zustati bez škody 139a (sol iz bleyben ane schaden); Který muž v své řečené řeči nesplní, do toho času on v škodě nezuostane 136b (špatný pře- klad: Ab der man an seynez vorsprechen wort nicht verzycht, dy weyle bleybet er an schaden); A to zustane po něm erb, když umře, bud' kolesa, neb jeho panstvie 115b (der leit hinder ym erbe czu nemene); A jestli pak zustane dobytek umrlý 119a (Bleybet... tod); jeden jemu odpověd dá vedlé boje a druzí zusta(n)u bez viny 112a (dy andern engen im mit ir unschulde); s svú hlavú on zustane 148b (mit seynem haubt er bestet); A manželka... má též s pokojem a bez všeckéj nesnáze (rkp. -nage) zuostati od již jmenovaného Ondruše z Neděze 83a1 (1469); My Mikuláš, fojt žilinský, a starší města: Aron..., kteříž jsú živi zuostali, ... vyznáváme 88b2 (1482); žena Turského umřela jest a zuostal jest živ sám 91al (1489); Tomáš Vackovic žádal jest..., abychom toho... vo to poslali, kteréž živ zuostal, jménem Michala Prchala 8a (1468); Štefan jmá zuostati toho domu hospodár pravý a jistý 84b (1469); Mikuláš, syn jeho, zuostal v plném hospodárství 95a1 (1508); I byl jest svrchu jmenovaný pan Václav jim na tu summu zustal dlužen čtyri sta zlatých 85a1 (1472); Jakub mlynár Michálka, sestřenca svého, odbyl, a že mu ješče zuostal jeden zlatý a 20 groší (t. dlužen) 100a (1455); Také má dáno býti tým erbovníkóm, což sú dlužni zustali tomu člověku umrlému 123b (daz man dem toten schuldik waz); A jestliže... děti po jeho smrti 775

Strana 776
zuostali by, tehdy 101b (1468); Když jest Štefan, Bezduch řečený, umřel, Krodula(!), manželka jeho vlastní, po něm zuostala s svými dětmi 88a (1481); Kordule... prodavši to dědičství, kteréž zuostalo po muži jejím 88a2 (1481); Vyznal (Dubno), že by jemu více než všem jiným dětem, i jemu zustalo 97a1 (1518); Když on s niem na tom zuostane a toho potřebovati bude 144a (Wen er seyner werschaft bedarf); Což kolvék my zjednáme..., to má zjednané býti a ona má pri tom zostati a na tem dosti meti 7b (1451); kterážto (Dorota) před tými dobřymi lidmi dobrú vuoli dala a na těm jest zostala 90a2 (1488); Kteréjž věci všicky ty strany jednostajňe k temu vuoli dobrú daly a na těm zostali 90b1 (1488). zóstávati, impf. Právo ... ortelovalo jest..., že jsau a zuostawagi v té poctivosti, v které prvé byli i z manžělkami svemi i z přátely kteremi koli 77a (1561). zóstaviti, zůstaviti, pf. Jestli pak člověk slíbil, ktož zboží má zustawiti po sobě 144a (der man, der gut lazzen sol); To také má činiti pán, když by člověk jemu své zboží založil a on by jemu pójčil anebo s' jeho svobodna zustawil 144a (daz er ym leyhen oder ledik machen sol). zpievati, impf. Ptáčky, co spiwagi, ... tých mají platiti vedlé platu takového, což smí řéci vedlé přísahy 119a (singende vogel). zpíti, pf. A jestli by pak ten dvuor nepřišel s pomocí ženskú, ... tedy ona nevezme víc, než co sní a spige 117a (getrinken mak). zpopadnúti, pf. Kterýž křestanský člověk, muž nebo žena, čáry by sě obchodila aneb jedy a v tom zpopaden bude, toho mají na léskách spáliti 133b (der verwunnen wirt). zpósob, m. (Fabián) jsa vsazen do vezení, páni meštiané(!) a úřad s nimi jsau milostive naložili z žiadosti(!) lidzí dobrých, než v ten spuosob, aby tí, Fabián a bratří jeho, nikda nechteli se o takové veci pokušovat 104a (1561). zpósobiti, pf. Kteřížto (muži) zeznali jsú, že jsú v konec dobřý a uhodení spra- vedlivé jmenovaného Martina, mlynáře, s jeho sestrú i s jeho bratrem 776

Strana 777
Šimkem spravili a ujednali tak, že jich jest odbyl vedlé ujednámí našeho a přivolení jejich sposobene(h)o 91b1 (1493). zprávcě, f. Umře-li muž, kterýž děti jmá, kteréž ještě nezrostly, jejich bližní přietelé přirození, kterýž muož jich zprawcze býti a řečník, dokadž by svých let dorostly a ten jejich přietel, jestli by také nebyl svých let právě dorostl, tehdy jmá tých pomocník býti a jeho bližní súsed, ten muož jich zprawcze a řečník býti, dokadž by tento právě dorostl 145a (vor münde seyn). zpraviti, pf. Kteřížto (muži) zeznali jsú, že jsú v konec dobřý a uhodení spra- vedlivé... Martina, mlynáře, s jeho sestrú i s jeho bratrem Šimkem sp(ra)wili a ujednali 91b1 (1493); — zpraviti sě: Jiřík Král a paní Alena... Trmcová... žalovali jsú sě o některé diely dědictví svého tak, že ... nemohli jsú v konec jistý sě sp(ra)witi 91b2 (1493); Tímto se má sprawiti Žid proti křestanu 143a (Domit sol sich gerichten der iude ken dem cristen); žalobník bliší jest ji přemoci ..., leč ( = než) by se ona mohla toho sprawiti, že by vinna nebyla 142a (denn si unschuldige müge werden); on ... pak muož sě zprawiti svědomiem, že ne jest to pochoval 145a (dez unschuldiget er sich auf den heyligen oder ab er iz gezeug hot, daz er iz nicht hele hot gehalden); Bude-li jeden člověk bezprávně(!) obžalován, tedy se sprawi sám třetí 148a (selb dritte mit eyden enpricht er sich do von); A prijde-li pak ten druhý prvé a můž se zp(ra)witi sám sedmý 110b (enget doch selbe sibende); a nemóž-li tých (12) míti, tedy on se toho sprawi svú vlastnie(!) rukú a má se třinástekrát božiti sám 148b (mak er der nicht gehaben, er enpricht sich mit seynez selbez hant alleyn mit dreyzehen eyden), očistiti se, ospravedlniti se. zpravovati, impf. A protož v tech saudích mají řychtář a konšelé rozšafně se spra- wowati 114b (pozd. příp.). zprodati, pf. Máš dobytek drobný i veliký a obilé v stodole, to sproday a lidem aby splatil 96a2 (1517). zproti- v. vzproti- zpytovati sě, pf. A přijde-li onen po tom zboží zpytugicz se, ten první obdrží a jest 777

Strana 778
bližší k tomu žalobú 146a (chumt gener dor noch seyn gut czu vor- stende, der erste ist neher seyn phant czu behalden). zrajtovati, pf., počítati, rátat' Švábové berú dobře úžeru a robí(!) s sedmého (!) sedmé(!) tak dalece, jak by vždy zraytowati mohl 127a (alz er ymmer gerayten chan; reiten = reite machen, zählen, rechnen). zřětelnost, f. Když by člověk byl bez zretelnosti(!) vedlé jednéj ženy(!) v(z) lodějství popaden méň nežli tři ši(li)nkův, i jde jemu o kůži i o vlasy 129b (Wirt eyn man unversprochen binnen witbilde[!] mit deube begriffen). zrno, n. A když jedno zboží erbuov zbude,... prvé položení zrna jest jeho (městského posla) 141b (daz erste gelege corn[!] ist seyn; špatný překlad chybné předlohy; má býti ertstatelêge korn; ertstatelich korn, daz ist daz korn uf dem velde). zrostlý v. vzrostlý. zrušenie, n. O zrusseni pokoje 106a1, 125a (Von dem vrid precher). zrušitel, m. Ti hledají toho zrussytele pokoje a toho škoditele 125b (den vride- precher). zrušiti, pf. Raněný volá a zóve a svědší pro pokoj, kteřýž jest jemu zrussen na svobodnéj cestě 111a (der an ym geprochen ist); A jestli..., že ten slib zrussen bude zase vedlé práva 144a (wirt ym ... dy werung ge- prochen mit recht); Jestli by pak potom to dietě umřelo, tedy erbuje na máteř ... a zrussy všecko zjednání 116a (brichet alle gedinge); žádný nemuož na něm pokoje zrussiti 141a (vride an ym geprechen mak); Jestli by kto chtěl to svrchu napsané sjednánie otce jeho, dobré paměti, zrussyti z jeho kterých přátel, teda on slibuje... zastúpiti 85b1 (1473); Bylo-li pak tak, že by jinší člověk ten mier(!) zrussyl 112a (breche); a ten boží pokoj jest zrussyl na něm 132a (hat gepro- chen); Ale po smrti jeho vuona to zrussila, ani v těm stála 90a2 (1488); Fabián, rychtář z Hríčova, z bratry svemi zrussyl jest freunk jar- marčný 104a (1561). ztracovati, impf. O pastýřích (-řech), co straczugi (stracžuge) s pole 117b, 105b1 (Von dem hirten und von seiner verlust). 778

Strana 779
ztráta, f. A ktož prodá vlastní zboží aneb poběhlé zboží, jmá jemu čekati, pokad s ním robí(!), ale aby jeho nechal pod jeho mocí, bud' na ztratu anebo na zisk 138b (špatný překlad: man sol aber ym daz gut lazen in sey- ner gwer czu behalden und czu verliezen). ztratiti, pf. O ty kusy nejmá žádný ztratiti svého života a svého zdraví 106a1, stratiti 124a (vorlysen mak); O tých lidech, kteří svuoj život ztrati vedlé práva 106b1, 136a (iren leip verlisent); Na cizích(!) ženách a chudých muož nekterý člověk učiniti násilé; stratie(!) svuoj život, jestli učiní bez jejie vuole 108a (seynen leip vorwirken); Co pastýř platiti jmá, jestli co ztrati (strati) 105b1, 118a (verleuset); O tom, který svého řečníka ztrati 106b2, 137a (verleuset); své peníze strati on tu 130b (vorleuzet); tedy každý strati osud svuoj 111a (verleuset); Ktož rolí posívá pod žalobú, ten strati svú robotu a své setí 117b (vorleuset); Ktož by svuoj dobytek stratil 118b (seinez vichez misset); ty peníze (falešné) by ztratil a nic viec 133b (hot vorlorn); A pakli by víc u něho našli peněz (falešných), jde mu o ruku a ztrati čest 135b (iz get ym an dy hant, er müge ir wer han); O tých lidech, kterí ... se sami vedlé skutkuov nesprave(d)livi činí, svú čest stra- tiwssy 126a; Ten, který život aneb ruku strati 140b (der leyp oder hant lediget[!]); Ktož své právo ztrati v jednem miestě, tehdy ztratil všudy 138b (recht verleuset, er hot überal verlorn) ; on to ztratil vedlé práva 135a (so ist er der wer gelozet mit recht); O tom, ktož své právo ztrati (strati) 106b2, 118a (seyn recht verleuset); a nežaloval(-li) by, tehdy ztratil by svú při 134a (verleuzet er seinen champh); tehdy onenno stratil všicku při 110a (er wegert[!] im champhez mit recht); Boží-li se jeden před právem druhému, muože přiložiti i odložiti a proto tím nestrati 123b (nicht vorleuzet); tedy stratil svuoj kuoň i své peníze 133b (verleust er daz phert); všecky práva... ztratil 138b (alle recht hot er... vorlorn); Dietě nemůž... nic udělati, v němž by svuoj život ztratilo 125a (seynen leyp vorwirkt); Jeho ro- bota, což oral, bude stracena 117b seine arbeit vorleust er daran); A což by bylo stracene(h)o, má býti zaplaceno 113b (špatný překlad: vorlorn); Jestli se ta škoda stala s ohlášením pro ten zjevný skutek, že toho prevésti chce, stratil smrt 130a (doplnil překladatel do textu nepochopeného). ztracený, adj., v. ztratiti 779

Strana 780
ztrava, f., útrata, živobytí, náklad Prohrá-li jeden člověk své zboží anebo prokurví anebo vydá se v dá- ních anebo... strawie 126b (mit chost); tento musí jeho na strawie držeti, dokadž svého jistinníka ukáže 133a (er sol aber dy chost tragen, biz daz er); jmá jemu zase navrátiti, ktož najde ... a on jemu zasě jmá ztrawu platiti podlé dobrých lidí určení 136a (seyn cost gelden); zaplatí tomuto strawu 142a (gilt dy cost); Tři dni mají zůstati osobně na svéj ztrawie v fojtství 125b (bleyben menliche mit seynez selbez cost); všickni, kteří jsú pod tím fojtstviem, ti mají pomoci svú vlastnie(!) strawu 143a (mit ir selbez speyse). ztráviti, pf., spotřebovati, naložiti, utratiti A také jmá to zjeviti a vyvolávati a držeti, neztrawiti šest týdnuov 136a (halden unvertan sechz wochen); Přietelé jeho mají jemu za- platiti, což naň strawil 139a (seyne erb schullen ym seyne cost gel- den); Kordule ... to dědičství, kteréž zuostalo po muži jejím prodala a pobravši peníze, šla jest do Polsky a tam ty peníze ztrawila a po- trávivši přišla jest zasě k dievce své Barboře 88a2 (1481). zub, m. Každého prst nebo zub má polepšen býti zaplaceniem desátú čestí člověčí 109a (czan sol man bessern mit einem zehen teil einez wer- geldez). zúplna, adv., v. plný Zuzana, f., jm. os. Že sú přistúpili před nás opatrný Krok Jiřík (s) svými sestrami, s paní Zuzanu a s paní Barború 102b (1509). zvánie, n. A přišel-li by ten jistinník po zwani fojtovém, tedy mají jemu právo učiniti 110a (chümt iener mit gerüfte[!1); A jest to, že ta panna... ukrvavena přijde s voláním a k tomu zwanie sám třinást, jestli se on toho vymluví ... s svú hlavú on zůstane 148b (der auf gerufte man selbdreyzehent enpricht er sich). zváti, impf. Tři hodiny prvé po čtrnásti dnech mají onoho před práv(o) zwati 129b (vorladen); Když..., onen, kteřýž raněn bude, volá a zowe a svědší 110b (schreit er daz gerüfte); raněný ... volá a zowe a svědší pro pokoj, kteřýž jest jemu zrušen 111a (schreit mit gerüfte); Pakliž to smluveno nemůže býti a žádá práva, volá si naň a zowe a sáhne k němu za svého pravého zloděje 130a (schreyt yn an mit 780

Strana 781
gerufte und greif yn an); Když by byl člověk raněný a volal by a zwal by na pomoc 109a (schreyt er daz gerufte); volal sem a zwal sem a ulapil sem 132b (geschrey mit gerüfte); jestli by jeho k boji zwal 145b (ob man czu champhe anspricht); O tých, kteříž jsú v královské (-ú) moci (moc) zwani po rychtáři 107a2, 145a (Von den dy do seyn in dez chünigez echte gerufte von dem[!] richter[!]); A my v tom zwali sme před sě Vaňka a tak sme jemu mluvili 12b (1462). zvázati v. svázati zvěděti, pf. Když Petráš, bratr jeho, zwedel, že jest umřel, tehda sáhel v jeho... zbožie 99a (1453). zvěř, m., f. A pakli by jeden člověk vyhnal jeden zwierz v tom lesu, ... nehřeší v tom, jakž by kolvěk ten zwierz jal, musí své psy zase sezvati 124a (eyn wilt... ob er daz wilt vecht); on choval takový zwierz 118b; Jestli jeden muž psa zabije do smrti anebo nedvěda anebo jinší zwierz v tu chvíli, 118b (ander tir); O hájném zwierzy 118b, O hájné zwierzi 105b2 (von dem gehegten wilden tyr); (Buoh) dal jemu (člověku) moc na rybách, na ptácích i na zwierzij (über alle wilde tyr). zvěstovati, impf. Jestliže (kůň, dobytek) přijde do jinšieho domu, ten člověk má rych- tářovi zwiestowati ten prvý den, rychtář má dále zwiestowati fará- řovi a farář má to v kostele třikrát ohlásiti 149a (der selbe man sol iz tun dem richter chunt an dem ersten tag, der richter sol iz chunden dem pharrer, der pharrer chundig es dreystunt in der kirchen). zvláščě, adv., z vlášča - přehl. z vláščě, -ště Jestli se děti rozlúčí zwlasscze od mateře 114b (sundern von der muter); Ten může dobře zwlasscze míti pastýře ovčího 108a (sunder- lich); Lorinc jest byl mezi nás přišel dovědujíce sě od tých lidí, keří na jeho otčišně seděli a zwlasscze od Niklíka, kam by sě jeho otčisna poděla 2b1 (1460); Tehdy žádný nechtěl ten dóm kúpiti pro ty přie- tele a zwlasscze Vaňka, bratra jeho 12b (1462); My fojt a rada... známo činíme ..., že sú přistúpili před nás opatrný Krok Jiřík svými sestrami ..., že jich odbyl z otčižny a z mateřizny, každéj zwlasscze 40 zlatých mincú uherskú 102b (1509); Služebný muž erbuje jako svobodný člověk po zemském právě, lež zwlasstie, že od moci pána jeho neerbují ani erbuov berú 138b (Dinstman erbet und nimt erbe 781

Strana 782
alz vrey leute noch lant recht, wenn alleyne das sy auz irez herren gewalt nicht en erbent, noch erbe nement); A dluhy, keréž by ne- boščička Žofia... sama byla swlastie dlužna, ... to všetci společnú rukú jmají platit' 101b (1464); Tomáš Gnobel... mal súd o nejaké brvna; a v tem jest byl Gnobel od práva postúpil a to sú jeho diet- kám na oči nametali a zwlasstě Petráš Vrt'ák 6b (1463); Tu jest již menovaný Matěj kováč a swlastie Barbora, malženka jeho, vyznala, že 101a (1464); Tehdy otíže s' jeho podlé práva, kterak sě jmá jeho podjíti, že by jemu mohlo ku pomoci přijíti k jeho právu a zwlasste svú hlavú 133b (Opis. chyba v předl.: wy er sich seyn underwinden müge, daz ez ym helfleich müg sein zu seynem rechte. Gezugenleich mit seynem haubt; W. 1, 63, 1: sô vrâge her, wi he sich sîn under- winde sulle, daz er ime helfende si zu sîme rechte; sô vindet man ime zu rechte: gezogentlîche bî sîme houbtgate); Rychtář nemuož žádného namluviti s řečníkem anebo bez řečníka, zwlasscze(!) toho žalobníka 139a (Der richter mak nymant ansprechen mit vormunde oder an vormunde, sunder den clager czu champhe wart, noch höher, dann czu seyner unschult). zvlášční, -štní, -šní, adj. Opět žádný nemá sobě zwlasscznych pastýřů jednati 118a (sünder- lich hirten halten); O rukojmi o zwlassczni žalobu 123b,... zwlasstni žalobu 106a1 (der beschaidener clag); Žádný také nejmá peněz bíti jinším penízuom rovné, než aby zwlasstni znamení jměly 135b (sy en haben sunderleich besche[i]t); tak by to mohl provésti, leč by to (?) měl na to zwlasstni svědomí (jinak: er habe den auz geschey- den mit gezeuge); A také žádný cuzí člověk nejest dlužen v téj vsi odpověd dávat o jejich zwlasstním právě 138b (noch irem sun- derlichen recht). zvláščně, adv. Znali jsú před námi, že jsú byly pozváni k dobré paměti Mat. Dub- novi, kterýžto před nimi zwlasstnie vyznal, že jest Štefana, syna svého ... odbyl 96b2 (1518); A rychtářovi zwlasstnie propadne osud 146a (er můz dy habe mit der bûze lazen und dem richter gewette). zvoliti v. vzvoliti zvrci, pf., svrci, shoditi, odkliditi, svrhnouti Jestli by s kterého člověka střechy kapalo na súseda a teklo by jemu do chyše, že by jemu škodilo, má ji zwrczi 128b (er sol sy abtun); Žid nemůž(!) křesta (s)kému člověku v křestan(s)kém městě, když 782

Strana 783
ho (Žida za rukojmě) volil, můž(!) jeho zwrczy 120a (Der iude mak dez cristen mannez pürgel nicht gesein, er en wölle antworten in dez cristen mannez stat). zvrhnúti, pf., svrhnouti, zvrátiti (Přítel zabitého) ten zloží a zwrhne všecko svedomie 110b (der vor legt allen gezeug); Muož-li pak on sám sedmý obdržeti jeho svo- bodnost, což by jeho přietelé byli, tří od otce a tří od mateře, tehdy obdrží jeho svobodnost a zwrhne jim všecko svědomí 137b (verleget ir aller gezeug); Kteríž svuoj život, kůži, vlasy opustí, ti sú všeckni práva zwrzenie(!) 147a (dy sint alle rechtloz). zvýš, adv., v. výšě Ž žádanie, n., žádost Tehdy my fojt a rada shuoru psaná porozumevši zadani jeho povolili sme tiemto obyčejem 92a1 (1494). žádati, impf. Matej Kotrše... zadal i prosil nás, abychom pro lepšie svedomie a pro upevnější pokoj budúcí zapsali v městké knihy dědičstvie a rozdiel... zboží svého 92a1 (1494); Mertúš... postavil čtyři dobré lidi... a zadal, že by seznali, kterak kup sě stal 91a (1489); Ondrej Manžel... zadal jest, abychom jemu zapsali v měské knihy sedení jeho 102a (1492); Melchior... zadal jest od všeckéj obce, aby jemu sedění pusté ... bylo prodáno 89a2 (1482); Týž Tomáš Vackovic zadal jest nové rady, nás svrchu psaných, abychom 8a (1468); Pod tím jakož jest čára pokoje přikázána, tehdy oni mají zadati podlé práva téj kryzy(!) aneb čáry a rychtář jmá jim přivoliti 134a (gern); on žádného práva na to nezadal 128a (dy weyle er dar ab cheynez rech- tez begert); A jestliže ten ... zadal by toho od něho dřeva 134a (dez baumez gert); Pakliž to smluveno nemůže býti a zada práva, volá si naň 130a (Begert er iz, er schreye yn an); Kto by poklady zadal po smrti člověka 106b1, 136b (der do begert noch dem dreizigsten herwette wider geben mit recht); Ktož dlžné své zada před právem na svém dlžníkovi 120a (irvordert); O tom, ktož otčiznu zada 106b2, 136b (der herwette vordert); A jestliže ten člověk... zadati bude, ten dobytek chovati sám 149a (daz vich gert czu behalden); zada-li toho ten pójčiti 144a (begert iz czu lehen[!1); a zada to ten pro svú 783

Strana 784
núzi 144a (šp. př.: we(i)gert daz gener an [=ohne] rechte not) ; Pakli by... Martin masar umrel, tehdy těch peněz zachovati i zadati jmá a mocen jest ten, komuž by ... poručil 84a2 (1469); Předstúpil jest... Jan Stáň z Závodí žadage, že bychom ... testament poslední Štefana Stáně přeslyšeli 96a2 (1517); Jiřík Lesota... předstúpil jest před plnú radu naši ziadagicze nás, že bychom ... zapsali 103a (1524). žádný, adj. Zadný neviděl 111b (nymant gesach); Fojtovu věc nemuože zadny zjeviti než on sám 108b (nymant); Rychtář (-ár) nemuož zadneho odpuditi od žaloby 105a1, 108a (mak nymant weysen); Zadny bo- žejník nemá svéj ruky vykázat na zadneho člověka 108b (Keyn schephenbare vreiman darf sein hant gemale beweisen); O ty kusy nejmá zadny ztratiti svého života 106a1 (nymant); Každého kusu velmi potřebná žaloba... tu nesúdí zadny než purkrabie 112a (ny- mant danne der burgrave); aby ves nebyla zbořena pro zadnu ne- spravedlivost 107a1, 141b (umb cheyn ungericht); Pro zadnu věc nemá ves rušena býti 141b (umb cheyner hande ungericht); a ne- měl(-li) by zadneho jinšieho, ktož by to zaň popravil 111b (cheinen vormünde); tehdy nemuož naň zadny hlavní skutek provésti 141a (cheyne hanthafte tat prengen); Protož nemuože zadna žena svému muži zadny plat dáti 116a (chein weip... cheine gabe geben); Tehdy zadny nechtěl ten dóm kúpiti pro ty přietele 12b (1462); Humno... a rolí... zapisuje (Jiřík Lesota) tím vobyčejem, aby ziadny na to sahati neměl po smrti jeho 103a (1524); a ziadni aby tím nevládel krome jéj samé 95a2 (1511); že by jiný ziadni v tom nevládel krome jeho samého t.; zadny aby tím nevládel 93b2 (1507); ač by ty statky panu Martinovi byly prodajny, aby k nim žadny bližší nebyl, jedno oni děti již psaní 87b1 (1479); a po naší smrti zadne(m)u jinšiemu toho hospodárství a zbožie neporúčiem než Aronovi 101b (1468); aby zadny přítel muoj k tomu bližší nebyl krome Šimka, muže mého 88b1 (1481); aby v tom ve všeckém statku... moc a vládu jměla Barbora, má manželka, a zadny přietel muoj aby nad ni práva bliž- šieho k tomu nejměl t.; také že na zadne diely ani já ani moje paní nepřijímám, ale na všecko své zbožie 101b (1468); Ale to však vždy oznamujem, že tu bylo sedlisko blatné, že by sě tu zadny byl člověk těžko kdy sě(!) stavil 89a2 (1482); Matúš Maňko... prodal jest se všěmi duochody k tomu fojtovství příslušejícími... zadneho neob- nechávajíc ani kterého sobě pozuostavujíc 83a1 (1469); A v tem sú- 784

Strana 785
diece sě vzali sě do Krupiny a to zadnymi právy dokonati nemohli 102a (1481); Oršula, Martin a Agna... jsú před námi vyznali, že Mikolaje Hostka i děti jeho nejmají (z) zadneho dielu viec napomínat 101b (1466); Jirík Kulčic ... stával na nás a naše meščeny na horách a na slobotnéj ceste nemaje ssatneho práva 98a (1468[?1); Solihrách . .. lúpil naše súsety (!) nemaje ssatney viny t. žádost, f. Umře-li pak ten pán a žádá toho ten pójčiti a nemóže-li od něho míti tu zadost, jest prázden od něho 144a (mak er iz nicht irwerben); (Jan Stáň předstoupil) žádaje, že bychom... testament poslední Štefana Stáně přeslyšeli..., kdež my žadost jeho poctivú uznavše, kázali sme to svědomí postaviti 96a2 (1517); (Fabián s bratřími) jsa vsazen do vezení, páni meštiané a úřad s nimi jsau milostive naložili z ziadosti lidzí dobrých 104a (1561); Martin ... žádal jest nás, aby- chom jemu zapsali v meské knihy ujednánie... protož my ... rada jsúc nakloněni k prozbe a k zadosti jeho, porozumevši také jeho spravedlivú prozbu, kázali sme, aby svedomí... ustavil 91a2 (1493). žaloba, f. A (Ondrej) slíbil jí před námi nikdy z ničeho neupomínati ani za- lobu ani súdem 94b1 (1507); Ty dluhy (dlhy), kteréž z zalobu budú dobyté (ty s zalobu) 105b2, 121a (mit clage); O zalobie na zloděje 107a1, 141a (Von clage über dyeb); O slíbenú zalobu ptáti 107a2, 140b (Von gelobter clag zu vordern); Ktož rolí posívá pod zalobu, ten stratí svú robotu 117b (under der clage); Rychtár (-ář) žádného nemuož odpuditi od zaloby 108a, 105a1 (von seyner clage); Panny i vdovy mají míti v každéj při a u každéj zaloby řečníka 147b (an iclicher clage); A pakliž by nebyla žádná hlavná zaloba, tedy onenno jest bližší... se vyvésti 126a (Ist aber chein hanthafte tat); O pilné zalobie 105a2 (Von nothaftiger clage); Jestli se dva člověky raníta a bude zaloba rovná 109b (und daz clagen geleiche); A onen by prvé před právem zalobu učinil 137b (Jener en[!] habe vor gericht dy clage getan); Kterýž muž na druhém zalobu udělá o dlhy a vyhrá to po núzi právem 121a (Welch man den andern umb schult beclaget); A kterýž vyhrá první zalobu, tedy vyhrá na něm také i právo 110a (welcher dy erste clage gewinnet); Když se dva člověky mezi sebú raníta a... rovnú zalobu vedú 110b (clagen geleich); A pakli ten umře, na koho zaloba jde 120a (auf den dy clage get); jakžkolvěk naň zaloba jde 121a (waz clage auf yn get); kterak tu zalobu vésti 50 Slovník k Žilinské knize 785

Strana 786
má 131b (wy er dy clage begynnen schulle); bude-li ta zaloba ža- lována 136b (wirt dy clage geclagt); jejich zaloba bude odložena k najbližnímu súdu 110b (wirt ir clage mit urteil gevrist biz zu dem nechsten dinge); bude na zalobie přemožen 146a (er ist an der clage überwunden). žalobník, m. Zalobnik musí najprvé přijíti 134b (Der clager); tých jmá zalobnik sám sedm přemoci 145b (der clager); tedy má ten zalobnik se božit 146b (so sol der clager sweren); rychtár... jmá popraviti tomu zalobniku 135a (richten dem clager); netřeba mu na to dáti poruč- níky ... a když by pak bylo ještě viece zalobnikuow 136b (und weren der clage[!] noch mer); Všeckni ti, kteříž po volání jdú, i zalobniku i rušiteli pokoje, ... ti nemají žádnéj núze trpěti 141a (Alle, dy dem gerüfte volgent und dem clager und dem vride precher). žalovati, impf. Rychtár nemá žádného zahnati od žaloby bez vuole toho, který zalowati má 108a (der zu klagen hat); Já zalugi bohu a vám na mého zloděje 141a (ich clage got und euch); Já zalugem bohu a vám t. (ich clage); Teď' stojí Emrych(?) a zaluge k Hanušovi, bohu a na- šemu panu králi 142b (clagt hyn czu Hanusen, got); Zaluge-li pa- cholek na svého pána o svuoj nájem zaslúžený před právem 131a (clagt eyn chnecht umb seynen verdynten lon auf seynen herren vor gericht); jestli na to bude zalowati 126b (dar auf clagt); jeden jde k rychtárovi... a zaluge svú krev 109b (jen: claget); Když by jeden zaloval před právem vedlé svědomí za své dluhy 140b (Claget eyn man... umb seyn gelt); Kto (Který) zaluge na duchovniem právě 105a1, 108a (clagt in gaistlichem gerichte); Cuzí člověk nejest dlužen ... odpověd dávat, ... leč by zalowal na země nebo na zboží anebo o dluhy 138b (er clage denn auf erbe oder auf gut oder umb schult); bude-li žaloba zalowana(!), netřeba mu na to poručníky dáti 136b (wirt dy clage geclaget m. getaget); Gabro zalowal jest tiemto obyčajem na Matúšě Vajčare: Milí páni, zalugi na Matúše Vajčařě 86b1 (1477); Jiřík, jmenovaný Král, a poctivá paní Alena, řečená Trmcová, ... zalowali jsú sě o některé diely dědictví svého 91b2 (1493). -že, -ž, enkl. Ktoz ženu sobě pojme ..., kteréz by vzíti neměl 114a (Wer... der er nicht nemen solde[!1); který by ten dobrý bratr byl, czoz pomohl 786

Strana 787
dobývati 126b; czoz koli dělá, aby ustavičně držel 143b (waz er tut); czymz by jeho k právu přinésti mohlo 142b (do ... mit); O dvú muží, czoz jeden na druhého žaluje 106b1 (Von czheyn mannen auf eyn ander clagen); az do své smrti 137b (biz an seynen tod); gehoz naň provésti muož 132a; jmá utrpěti teez, jako i ten 136a; tymz oby- čejem jmá naň žalovati 133b; Každý člověk..., yakyz kolvěk jest 116a; yakoz jest prvé pověděl 146b; yakz právo jest 111b; Takez tento obdrží sobě šest nedělí 139b; kdez muože práva požiti 108b; kdezto jeden člověk druhého obžaluje 108b (wo); Kdyz by umřel 108a; kedyz nejest potřeba 109b; dokadz jí věno nebude zaplaceno 117a (dy weil); dokazdz to zboží nebude obžalováno 128a (dy weil); Katruša... anyz jéj který přítel 4b (1459); právo, genz bylo osazeno 77a (1561); Pakliz by běžel za jedním do domu 125a (ob er volget); potomz jmá vzéti tomu tu zbroji 145b (do noch); protoz nemuože žádná žena svému muži žádný plat dáti 116a; ponewadz nestavela syna svého 100a (1454); Ondrejovi aby byly dva pruty rolie... a Matějovi tolikez 94a2 (1507); před tím, nez umřel 99a (1453); zanuz sě jeho podvázal, tehdy jmá zjeviti, proč 133b (Wenn er sich sein underwunden hat); a daytez jemu pravý ortel 142b. že, conj. Známo činíme, ze přišel jest před nás, před plnú radu Jakub mlynář 100a (1454); Tehda jest Ivaniško, bratr Jakubóv, vyznal, že by jich Jakub... odbyl 100a (1455); Vyznáváme..., ze stala sě jest smlúva 93a2 (1501); oznamujem, že přistúpiv před nás Matěj súkenník... prosil nás, abychme 86b2 (1478); Host má se božit, ze on jest host cizí 108b (sweren, daz); Jestli povinie toho pastýře, ze dobytek... nepřihnal 118b; jestli mohú přesvědčiti, ze on choval takový zvěř 118b; A přijde-li pak ten druhý prvé a můž se zpraviti sám sedmý, ze neučinil toho na jeho chyši 110b; A tak jest před naší radú zeznal, ze ... nenašed(?) viece s toliko krávu jednu 92b1 (1494); My také rada... zeznáváme, ze vedlé svedomí našeho ... ze jsú sě uhodili 91a2 (1493); Na to my vyřékámy ..., ze to jemu ani jeho ženě... škoditi nemóš 4b (1457); to viem, ze Kordule... to dědictví... pro- dala 88a2 (1481); u tebe jest Petráš pověděl, ze u tebe jest 70 zlatých 99a (1453); Jest tomu na dvacet let neb viec, ze jest byl nekterý dobrý člověk, ménem Paul súkenník, mezi námi 2b1 (1460); Teď já tobě slibuji, že já toho domu do tvé smrti neprodám krom tvé vuole 90a1 (1485); Tehdy oni vyznali 787

Strana 788
jsú, zie odbyla 85a1 (1470); Také i vy sami píšete, ze jest on i potcivě ... zachoval sě jest 4b (1457); Neb stalo sě, že Štefan Stáň... před- ložil 96a2 (1517); anebo učinil (-li) by to nevědúce, tak, ze by se to stalo bez jeho vuole 111b (so daz iz gesche ane seynen dank); A my ... prodali sme jemu to jisté sedlisko ... k postavení sladovně za dva zlatá tak, ze by odbýval od téj sladovně puol pruta dluhu spra- vedlivého 89a2; (Mikuláš) jměl jest list..., kterýž tak zní, že Kate- řina a Gedruda... svú při zúplna Mikulášovi jsú poručily 88b2 (1482); Matěj Margetě, manželce svéj, zapsal sě jest tímto obyčejem, Že což koli mám statku svého ... aby ty všecky věci byly Margetě... A Margeta... tím obyčejem řekla, Zie to též všecko, coš mám ..., aby to bylo Matějovi..., ze by jiný žádný v tom nevládel krome jeho samého 95a/b (1511); Petr Polák, fojt náš, tak jest z Nikušem... zmlúvu udělal, ze za ten diel otčišny jmá sto zlatých dáti 101a (1464); Petr mlynár... všech přátel manžělky své jest vplně a docela odbyl od třetiny své tak, zie žádný na té třetině ... nemá nic povostaveného 96a1 (1515); děti... pěkně jsú sě rozdělily ..., tak, zie Mikuláš... zuostal v plném hospodárství 95a1 (1508); A my sme pak jemu řekli tak, ze jestli ze vy kúpiti nechcete, tehdy my chcem od města prodati 12b (1462); Item Prchala Michal... znal takto, že to viem, ze Kor- dule ... to dědičství ... prodala 88a2 (1481); A dále my ... zlubujeme Polákovi 16f. zastúpiti od Gloza s Tešína tak, ze má Polák teho prázen býti 7b (1451); Tehdy v osobě své vlastní dobrovolně Tomáš a syn jeho Gal pověděli řkúce, ze my teď dali jsme i dáváme mocně duom svuoj ... Štefanovi, synu našemu, tak že Štefan jest pravý hospodář toho domu našeho 84b1 (1469); Právo ... ortelovalo jest jednu i druhú stranu takto, zie to narčení neškodzí jednomu i druhému ... a zie jsau a zůstávají v té poctivosti, v které prvé byli 77a (1561); Otázali jsú Osanny ... řkúc: ... chceš-li a slibujete-li nás vypraviti? A tak ze oba, Jan i manželka tehdy Osanna řekli jsú, ze chcme i slibujem vás vypravit 84a1 (1469); Milý synu, jestli ze mě chceš chovati, dobře 84b1 (1469); Jestli kto obžalován pro núzu jednéj panně... a jest to, ze ta panna přijde 148b (und ist daz, daz dy iunkfrauwen chumt); Jestli který muž... bude obžalován agesto (= a jest to), ze ten jistý muž toho nepřítele milost ... nebude míti 148a (und ist daz, daz derselbe man ... nicht gehynnen chan); Gestlizbi Frátrík smel ty slova po druhé mluviti..., propadne... f. 40 77a (1561); Ty vieš, zett já viec žádného d'étlete krome to jedno nemám 90a2 (1488); 788

Strana 789
Bratře milý, vieš dobře, zet jsem já z očizny naší v Nedězi nic ne- vzal 83b1 (1469); A dala (mlynářka) ještě dětem nad to ... sukni, kožich, ... a to k paměti přivozujíc, zet by byla cesta jako prvé za dávna na mezi kněžskéj 94b2 (1507); I rozhněval sě (pán) na Petráše řkúce: ze mi v to saháš, co jest... Blažek... ukradel 99a (1453); Věno jeho jest, ze ženu dobře má chovati 113b (špatný překlad: Mor- gengabe ein weip wol behalden mach); aby Fabián a bratří jeho nikda nechtěli... toho spominat, preto, zie se jim tak lehce to po- minulo 104a (1561); má ten žalobník se božit, ... proto ze jest v za- ručení 146b; Ale bez toho býti nemuož, ze by hospodář s svú ženú sě nepopudil. Ale jestli ze bych já tobě nátisky činil které neslušné ... svoluji k tomu, že by toto zdávanie ... ničímž nebylo učiňeno 90a1 (1485) = aby toto zd. A my sme řekli, ze by poslal po svého bratra 12b (1462) = aby; A (Mertuš) žádal, ze by seznali, kterak kup sě jest stal 91al (1489); Potom jsú sě ... Tomáš ... a Barbora... tak zapsali, ze což by kolvěk bylo statku Tomášového, ze (by) to žádnému po smrti jeho nebylo, ... než Ba(r)bore, ženě jeho. A zasě také, což by bylo koli statkuov Barbořiných ..., ze by k tomu žádný po smrti její nesáhl než Tomáš, muž její 102b (1503) = aby; Jakub mlynář prosil jest nás, ze bychom přeslyšali jeho svedomie 100a (1455); a potom sme my dali za právo..., ze by kup před se šel 100a (1454); Teď' já Janovi, muži svému zdávám, ... což kolvěk jmám ... s ním, jediné toliko jeho prosím, že by mi nátiskuov pří- lišných nečinil 90al (1485); Jiřík Lesota... předstúpil jest před plnú radu naši zádajíce nás, zie bychom ... zapsali 103a (1524); Šesté jest Michla Rájeckého chtěl bíti v jeho domu, až musil (s) svú paní do komory jíti, ze by byl pokoj před ním měl a nemohl ho mieti 3a2 (1460) = aby; Kteréhož viní před právem, ze by odpovídal 128a (Den man vor gericht schuldigt czu antwürten) = aby; A pakli (pastýř) nevolá a nezjevuje, ze (= aby) by na to svědomí měl, tedy musí všecko platiti 118a (daz er gezeug müge); A jesti s' vinen, aby zahynul ... a ze se tobě stane jako Lotovéj ženě 143a (daz dir ge- schech alz Lotez weybe, aby); A jestli s' vinen, aby tě spálil pekelný oheň a ze by tě napadla padúcí nemoc a ze by tě napadla krvavá nemoc 143a (daz dich verbren... und dich daz vallent übel an- chume ... beste); zapovědí jej rok a den s toho města, tak dlúho, ze on rychtářovi ... za ten skutek dosti uč(i) ní 148b (uncz also lange, daz er... genuk tu) = až; A potom musí (pastýř) tomu dobytek 789

Strana 790
chovati raněný, ze dobře muože zase na pole choditi 118b (biz ez wol zu velt mak gen); Mají jeho osúditi do téj chvíle, ze on sám moci bude ten boj dokonati 111b (biz an dy czeit, daz er selber seinen champh vol bringen mach); jestli mohú přesvědšiti, ze on choval takový zvěř do toho času, ze sú jemu škodu činili 118b (daz er be- halden habe sy biz an dy czeit, daz [da] sy den schaden taten) ; Ten, který život aneb ruku stratí, ze jemu s právem tu odsúdí, ten jest od práva odlúčen 140b (Der[!] leyp oder hant lediget, daz ym mit recht vertaylt ist, ist rechtloz); to mají platiti... na ten den, ze by i on umřel 113b (sol man erst gelten dem ingesinde ir lon, alz im gepürt an dem tak, daz ir herre starb, nerozuměl textu); A když by pak slíbili pastýřský nájem od lánuov, a ne od dobytka, to nemá žádný držeti, proto ze ta ves jest bez pastýře 118a (Daz sol nymant halten, umb daz daz dorf icht hirtloz beleibe); A jestli v tem ubije toho aneb zabije a bude opět zaručenie (m. -ný) za tu vinu, tedy jest blíž k(!) smrti(!), ze sám sedmý toho má zbožiti, jestli žádný naň nemuož přesvědšiti 110b (wirt aber vorbürget umb dy schulde, er ist neher dez tot slagez zu engen[!] selbe sibende, daz ymant auf yn gezeugen müge). žěl, m. Když by jemu rychtář udělal frýd, kterýžto žaloval, a ne tomu člověku, kterému sě žel stal 136b (und nicht dem manne, den man eyn ladet[!]); Ktož má nepřítele zjevného, chce-li jemu zel udělati, to muož na něm udělati v pondělí 140a (wil er ym leyt tun). železný, adj. Chtěl(-li) by ... okno udělati... a chtěl by ten oblúk zachovati zeleznu mřeží, ... muož se to státi dobře 128b (mit eynem eiserem gegeter); řemenné a zelezne(!), to mohú na sě obléci 134a (Leder und eysnein [m. lînen] dink); v kteréž (pavézce) nic více není než kuože a dřevo, krom pukléřuov, to musí býti zelezne 134a (dy můz wol eisnein wesen). železo, n. A rychtář jmá jim přivoliti vedlé práva, aby ty zeleza rušili z tých pavéz 134a (dy ort eisnen[!] schullen si ab brechen von den schey- den[!] der swerte[!]). žena, f. Opatrný Jan Oříško a poctivá ziena Oršula, sestra jeho, před námi 790

Strana 791
znali jsú zjěvně, že jsú ... odbyti 96b1 (1517); (Sekula) jest jednéj zenie ... násilé udělal 3a2 (1460); A jestli se to dietě narodí živé (po smrti mužově) a má-li ta zena k tomu... dvě zenie, kteréž jí po- mohli k porodu, tedy to dietě obdrží erb otní (ruk. od nie) 116a (gezeuch an czwein weiben); To mají poručiti dvěma poctivýma zenama 126a (czwen erhaften frauwen, ohledání znásilněné panny); Žádná zena svú pochabostí svého života svéj ženskéj cti uraziti ne- muož 112b (cheyn weyb); O cizích zenach 105a1, 108a (Von varenden weyben); Na cizích zenach a chudých muož nekterý člověk učiniti násilé 108a (an varenden weyben und amnien); Ktož by stál na zenu neb na dievku 139b (der weyp genotet hot und mayde) ; Barbora Matějova zena 90a2 (1488); aby... Gregorovi cti nic neškodilo, ani zenie, ani mateři její 93b1 (1501); A teď já vzdávám za svého zdra- vého života své ženie, což kolvěk jmám 89b2 (1485); tu smrt, kterúš jest zaslúžil jeho zzeny otec 4b (1457); Kordule ... přišla jest zasě k své dievce Barboře, Šimkové zenie do Žilině 88a2 (1481); porú- čím ... zienie svéj Anně rolí u svatého krále 97a1 (1518); Stala sě jest smlúva mezi Gregorem ševcem a zeny(!) jeho ... a Štefanem Dlú- hošem ... o některé věci 93a2 (1501); Po druhé (Sekula) jest zlatníkovi zenu odlúdil 3a2 (1460); Jest tomu na dvacet let ..., že jest byl nekterý dobrý člověk, ménem Paul, súkenník, mezi námi (s) svú zenu Oršulú, z Humanovú dievkú 2b1 (1460); Musí jeden dobře svéj zenie dáti svého jistého k její životu vedlé slibu erbovného 113b (Man můz wol frawen geben eigen czu irem leybe mit der erben[!] gelubde); a to také má udělati zena otným dětom, jestli otec umře 144a (dy frauwe); Já jeho zenu nadielém, aby byla vdovú 141a (Ich tayl seyn weyp czu witwen); O tom (tem), ktož viece zen pojal zdávaných 105b1, 115b (der mer weyp genumen eleychen); od tří zen smrti 115b (seyn ym drey weyp tot); Jestli by muž pracně toho nadobýval a žena by byla marnotratná a zjevně nepracovitá 114b (příp. pozd.); ta žena vezme vyšším právem svého muže věno 127b (des sunes weyp); Když by člověk byl bez zretelnosti vedlé svéj zeny v (z)lodějství po- paden 129b (binnen witbilde[!]); Jestli by který muž druhému dlužen byl vedlé svéj zeny a našel by ho kde, tedy má vzíti mocného posla... a to má rychtár učiniti, jestli by neměl jistého zboží vlast- ného anebo země vedlé svéj zeny. A pakli má svého zboží erbovného vedlé svéj zeny, tedy se můž vysvoboditi 121b (binnen witbilde... erbe binnen witbilde hot). Chybné překlady. 791

Strana 792
ženatý, adj. Umřel-li by pak ten syn zenaty, ta žena vezme vyším právem svého muže věno 127b (stirbt ir sun, dez sunez weyp). ženský, adj. Žádná žena svú pochabostí svého života svéj zenskey cti uraziti ne- muož 112b (mit unchüsheit irez leibez ir weiplich ere krenken); O erbu zenskem 105b1, 114a (Diz erbet dez weybez niftel wol an, wen sy stirbt. Dicz erbet daz weyp wol, wen sy stirbet; po ženě); O zenske zbroji 105b1, -skey(?) zbr. 114b (Von frauwen gerade); Již slyšte, co k ženám sluší zbroje k zenskey(!) tváři 114b (waz czu frawen gerade gehört binnem witbilde) ; Kterak jest to zavedeno, že ze(n)ske svědomí před právem a slib zensky nemuož býti 105b1, 116b (Wy daz vor worcht ist, daz weyb gezeug, noch vorsprech nicht mag geseyn); Slíbí-li jeden člověk jistú věc, bud' role aneb zenske po- třeby ... musí tu slíbenú věc položiti 146a (frauwen gerade); A jestli by pak ten dvuor nepřišel s pomocí zensku, v kterém ta špieže jest, tedy ona nevezme víc, než co sní a spije 117a (Ist aber der hof der frawen leipgezüch nicht); O zenske božbě 106a1, 123a (Von frauwen eyd). žeráv, m., pták toho jména Holubi, zerawi, pávi, straky, kavky i všelikteraké ptačstvo, jestli na pole letí, všemu lidu sú obecni 131a (tauben, chranchen, phaben; Weichbildrecht CXVII: crehan, [corvi]). Žid, m., jm. nár. Ubije-li zid křestana 120a (Slecht ein iude); Pakliž by křest'an zyda ubil 120; Na kterýchžto (knihách) ty, zyde,... božiti se máš 143a (du, iude); kdežto křestané, pohané, zyde vstanú k svému stvořiteli 143b (iuden); Kněží a zidee, kteříž zbroji nesú 144b (iuden); To jest právo a božba zidow 107a2, zyduw 143a (der yuden); O kněžích a o zidech 144b, 107a2 (Von... den iuden). židovský, adj. Má svuoj plášček na sobě míti a svuoj zydowsky klobúček také na hlavě 143a (sol seynen mantel anhaben und seynen iudenhut auf). žieti, impf. A ktož by pak v noci trávu zal... to mají popraviti húžvú 136a (ge- sniten). Žilina, f., jm. míst. Andreas plebanus in Zylina 4a1 (1420) ; ciues ciuitatis Zilina 81b1, 792

Strana 793
b2 (1453); My Jiřík Krok, fojt města Ziliny 96a1 (1515); My Martin Miska, fojt, a Ondřej Bapčian ... Kašpar Oblez, konšělé města Zilyny, vyznáváme 96b1 (1518); Gardoš, fojt města Zyliny 93a2 (1501); My Nikuš fojt i vš(e)chna rada města Zyliny 4b (1457); My Martin Medved, fojt žilinský, i rada mesta Zylny(!) 84b2 (1470); My Petr Polák, fojt, i všechna rada města Zyline dole psaná 5b (1459); r. m. Zyliny (nadepsáno) d. ps., tamtéž 1460; Jeronimi... ciuis de Silna 9b (1380); Kordule ... přišla jest zasě k své dievce Barboře, Šimkové ženě, do Zilinie 88a (1481); de bonis omnibus maternis et paternis Zylnie 82a1 (1462); Datum Zyline 100b (1462); zde u nás v Zilinie 12b (1462); Jenž jest psáno v Zilinie 93a1 (1497); Pavla Brzieho, hejtmana v Zilinie 84a1 (1469); že jest byl Blažek Nedzecký v Ziline haiptmanem 100a (1455); v Ziline mezi námi 99a (1453); zde mezi 99a (1453); zde mezi námi v Ziline 99a (1453); Kterak sě stalo zde v prostredku nás v měste v Ziline 90a2 (1488); fojtovi a konšelóm v Zzyline 4b (1457) ; Nos advocatus cum ceteris ciuitatis Zeline iuratis 2a1 (1403) ; in der Zelin 3a1 (1409); der stat Zyleyn 6a (1418), 70a1 (1416), czu der Zeleyn 78b2 (1423); jm. řeky: Tím obyčejem jsú sě smluvili sami mezi sebú..., aby třetina mlýnu vyšnieho na vodě Zilinie byla Agni s Valentom, manželom její 94b2 (1507); jm. os. Stephanus Zelyn de Nysa 9b (1380); Jeronimus Zeleyn, des vorge- nannten Johanis recht swestir son 73a (1419); Stephano Zilner von der Neysse 2a (1403). žilinský, adj. Petr Polák, fojt zylinsky 3a2 (1460); My Matúš Maňko, fojt Zilinsky 82а2 (1468); My rada Zilinska, jménem Jakub krznár 83a1 (1469); Matúš Maňko ... fojtovství zilinske... prodal jest 83a1 (1469); rada města zilinského 98b (1453), 99a (1454); My Nikúše, fojt žielinsky 86b2 (1478); My Matěj Kotrše, fojt žielinsky 87a1 (1479). žíti, impf. Když žena svého prvního muže sobě pojme a ona děti bude míti prvé, než jí pravý čas přijde, a to dietě mohlo by zyti, muož jemu přiháněti na jeho právě, neb se jest bez svého času narodilo 147a (daz daz chint geleben möchte). žitie, n. (Michal súkenník a jeho žena) také sú dobrých děti spolu dobyli i svie zzyte dobře i potcivě(!) spolu vědú 4b (1457). 793

Strana 794
žitný, adj. Již slyšte o mužském erbu, kteřýž jemu příslušen jest,... a jeho vlastnie zbožie, kteréž jest neporušitelné, jako zlatò, stříbro,... a žito i slaniny, zytne škříně i stolce i stoly 114b (chorn chasten). žito, n. Item (poroučím) opět Oršule na jednem fleku nižním zito 97a1 (1518); Když člověk člověku odežne jeho zijto 105b1, 119a (chorn absneydet); dobytek veliký i malý a zito i slaniny 114b (chorn). život, m. O ty kusy nejmá žádný ztratiti svého ziwota a svého zdraví 106a1, 124a (seyn leyp vorlysen); O tých lidech, kteří svuoj ziwot ztratí vedlé práva 106b1, 136a (iren leyp); O tých dětech, které svuoj ziwot za- vésti mohú(!) 106a1, 125a (iren leyp nicht[!] vorwirken mügen); Musí zaručiti, že jej zase ustaví bez úrazu jeho ziwota a jeho zdraví 121b (unverderbt an seinem leibe); Dietě nemůž... nic udělati, v němž by svuoj zywot ztratilo 125a (seynen leyp vorwirkt); oblúpil jeho ziwot i jeho zboží 132a (beraubet leybez und gutez); Na cizích ženách ... muož nekterý člověk učiniti násilé; stratí (psáno -tie) svuoj zywot, jestli učiní bez jejie vuole 108a (mag seynen lip vorwir- ken); a z právem jmá svobodný glejt jmieti, když své zboží a swu(!) ziwot opovi 135b (wo er seinez gutez odir leybez genennen wil); on toho osvědšil a volal a v tem se bránil svého zywota 110b (er daz ge- zeuget, daz er daz gerüfte geschreit hat und sich wert seinez leibez not); nemuož-li žalovati pro tesknost svého zywota 111a (vor engesten seinez leibez); Žádná žena svú pochabostí svého zywota svéj ženskéj cti uraziti nemuož 112b (uncheusheit irez leibez); nemohl(-li) by pak pro obtiežení těch ran svého zywota ten boj provésti 141b (vor un- chraft seynez leybez) ; jde jemu o zywot 109a (es get ym an den leip) ; a ta vina jde jemu k ziwotu aneb k zdraví 138a (get... an den leyp); O tých kusech (-sích), kteří (-réž) neerbují s ženú vedlé ziwota svého muže 105b1, 114a (pei irez mannez leyp); Dá-li muž svéj ženě ... a on by jí to ukázal za svého zdravého ziwota a umřel by ten muž bez dětí, jeho žena erb na tom zboží nemá, jestli by to přesvědšila, že jí to dáno jest od muže za zdravého ziwota 146a (bey seynem lebenden leibe); A teď já zdávám za svého zdravého ziwota své ženě, což kolvěk jmám... teď já Janovi, muži svému, zdávám za zdravého ziwota, což kolvěk jmám 89b2 (1485); pojal (-li) by její syn ženu za mateřiného zdravého ziwota 127a pey irem leyb); Jestli její zywot 794

Strana 795
toho pomohl dorobiti,... vezme všeho polovici 117a (Ist daz ir leip- gezuch,... so nimpt si); Svědomí (-mie) o ziwotu (zy-) 105a2, 113b (von dem leypczeug); kdež mají na jeho ziwot(!) svědšit(!) 146b (špatný překlad: wo man [an] seynem leybgezeugen). živý, adj. Věno žádné neerbuje s ženú, dokad muž zyw jest 114a (bey irez mannez leben [přeškrtnuto] leibe); A tak potom žena Turského umřela jest a zuostal jest ziw sám 91al (1489); Tomáš Vackovic žádal jest nové rady ... abychom toho (třetieho) vo to poslali, kteréž(!) ziw zuostal, jménem Michala Prchalu 8a (1468); A když již neměla čím dále ziwa býti, dala trhem volati, chtěje dóm prodati 12b (1462); a když ta paní neměla čím ziwa býti t.; Vydávaj mňe nebo i ženě mojí pomalu (35 zl.), tak, abych já nebo žena má žiwi bychom mohli býti podlé vás 91a1 (1489); My fojt a rada... Petr Sedlý ziwi jsúce, a Štefan Gardoš z buožieho dopuštění s tohoto světa zešlý, vyzná- váme 94a2 (1507); My Abraham fojt... a rada... ziwi jsúce 94b1 (1507); kteříž jsú ziwy zuostali 88b2 (1482); My ... ziwi jsúce 89b2 (1482); Jestli se to dietě narodí zywe 116a (wirt daz chint lebentich geborn); A on Štefan Krok vyznal jest k své vieře a k své duši... a praviec, že i na to ziwe svědomí jmá, že jest odbyl a zaplatil zúplna 86a1 (1475); O těhotných ženách, kteréž ziwe děti nesú 144b, 107b2 (lebendige kint); Každý dobytek zywy 141b (allez lebendink[!] viech[!]; A pakli by byl ziwy dobytek a umřel by 144b (stirbet iz, ab ys[!] vich wer); všichni čtyří... před nás v plné radě přišedše, ziwym hlasem dobrovolně vyznali jsú 82a2 (1468); Matúš Maňko... vyznal jest svým ziwym hlasem dobrovolně... takto 82a1 (1469); A obě dvě straně ... jsú svým ziwym hlasem poznaly, že ... jsú sě sami mezi sebú dobrovolně... zjednali 89a1 (1482). Žofia, -ie, f., jm. os. Teď ta vdova paní Zophia prodává dóm 12b (1462); A dluhy, keréž by neboščička Zophya, tča jeich sama byla zvláště dlužna..., to všetci společnú rukú jmají platit' 101b (1464). Žofka, f., jm. os. Kterak sě jě(!) stalo zde u nás v Žilině, že sě jest súdila poctivá paní Zophka, vdova Vajčarka 12b (1462); svrchu psaná paní Zophka s toho zbožie všeho nic neměla dáti nikomu t.; přistúpeli Martin, též řečený Nemalt, ujec dobréj paměti Martina Nemlata, a Zoffka Lackova, máti jeho ženy prvnie ... a vyznali 85b2 (1473). 795

Strana 796
DOSLOV Žilinská kniha je významným historickým dokumentom rozvoja stredovekých slovenských miest a vzmáhania sa slovenského meš- tianstva v XV. stor. Preklad právnej knihy, ako i ostatné zápisy po- skytujú bohatý jazykový materiál, z ktorého poznávame život v stre- dovekých slovenských mestách. Žilinská kniha patrí medzi najstaršie české jazykové pamiatky po- chádzajúce z územia Slovenska. I keď z jazykovej stránky ide o pa- miatku českú, Žilinská kniha má mimoriadnu dôležitost predovšet- kým pre dejiny slovenského jazyka. Zachycuje totiž zhruba — i ked nepriamo cez filter spisovnej češtiny — stav jazyka slovenskej ná- rodnosti v druhej polovine XV. a v prvej polovine XVI. stor. Platí to hlavne o zápisoch výpovedí jednotlivcov z rozličných vrstiev a z roz- ličných krajov Slovenska, ale do istej miery aj o preklade nemeckej právnej knihy, najmä ak prijmeme výklad prof. Ryšánka, že preklad bol zapísaný podl'a diktátu žilinského vznešeného meštana Václava Pangráca (porov. Úvod, str. 13). V Žilinskej knihe sú teda zachytené prvky živej hovorenej reči slovenského obyvatelstva okolo r. 1500. Tieto prvky možno pozorovat' vo všetkých oblastiach jazyka od hláskoslovia po slovník. Cez tradičnú grafiku prenikajú početné hláskoslovné slovakizmy. Ich počet nie je doteraz presne zistený. Stručné poznámky prof. Ryšánka o jazyku Žilinskej knihy si nekládli túto úlohu. To bude predmetom dalšieho bádania. Upozornil by som aspoň na dva javy, dosial' tuším nikde nespomenuté. Je to 1. velký počet dokladov na splývanie predpôn s- (se-) a z- (ze-) a čiastočne i predložiek z (ze) a s (se), napr. zjednati popri sjednati, zepsati popri sepsati, zeznati popri seznati, zezvati popri sezvati, zlúčiti a i., 2. zápisy, ktoré do- svedčujú existenciu samohlásky ä (resp. č), napr. nozer (= nožár), messer (= mäsär). 796

Strana 797
Ešte dôležitejšia je Žilinská kniha pre výskum dejín gramatickej stavby slovenčiny. V tejto oblasti obmedzovalo sa doterajšie bádanie na morfológiu, kým otázky skladby (väzby, stavba viet a súvetí atd'.) ostali nepovšimnuté. Najmenšia pozornost sa dosial' venovala otázkam slovníka Žilin- skej knihy. Obyčajne sa ostávalo pri konštatovaní niekolkých lexi- kálnych slovakizmov, ako sú napr.: boženík, haluz, kolesá, oblúk oblak (= oblok, okno), nadájeti, osvědčiti, robiti, robota, úžera, vrece, zalúčiti (= hodit), sirota, svák, ujec a i. Prieskum základného slovného fondu, ako i jednotlivých vrstiev slovnej zásoby zachytenej v Žilinskej knihe ostáva úlohou dalšieho bádania. Dnes nám je jasné, že tento prieskum slovnej zásoby treba robit' v súvislosti s dejinami slovenskej národnosti. Zásluha prof. Ryšánka je v tom, že s mravčou pilnostou zostavil úplný slovník Žilinskej knihy a zaznamenal všetky doklady na každé slovo, a to nielen na plnovýznamové slová, ale aj na slová grama- tické (predložky, spojky, častice, pomocné sloveso). Ryšánkova práca sa stane materiálovým základom a východiskom každého dalšieho bá- dania nielen o Žilinskej knihe, ale vôbec o dejinách slovenčiny v XV. a XVI. stor., a to tak v oblasti slovnej zásoby (zároveň bude zá- kladom slovenského historického slovníka), ako i v oblasti gramatic- kej stavby. Prof. Ryšánek, opierajúc sa o tradíciu českej gebauerovskej jazy- kovedy, vo svojom Slovníku k žilinské knize prepisuje heslové slová do staročeskej podoby. Proti tomuto pracovnému postupu možno mat' námietky z hl'adiska nového chápania spisovnej češtiny ako staršieho kultúrneho jazyka Slovákov, blízkeho reči slovenského ludu. Z tohto hl'adiska je Žilinská kniha aj jazykovou pamiatkou slovenskou. Treba v nej dalším výskumom presne odlíšit prvky tradičnej spisovnej češtiny od prvkov živého jazyka slovenskej národnosti. Výhoda pra- covného postupu prof. Ryšánka je v tom, že popri verne zaznamena- ných dokladoch na každé slovo uvádza aj jeho staročeskú paralelu, čím poskytuje základ pre historicko-porovnávacie štúdium českého a slovenského jazyka príslušného obdobia. Že normalizovanú podobu heslových slov v Slovníku prof. Ryšánka treba skutočne chápat iba ako staročeskú paralelu, ukazuje napr. heslo ačkolivěk, kde oba do- klady majú podobu aczkolwiek, alebo heslo jehla, kde doklad má podobu gihly. 797

Strana 798
Pred slovenskou jazykovedou je teraz úloha využit' svedomitú prácu prof. Ryšánka ako východisko pre nové bádanie o dejinách slovenčiny. Metodicky bude pritom potrebné kombinovat', resp. kon- frontovat' doterajšie výsledky historicko-porovnávacej metódy s vý- sledkami slovenskej historickej dialektologie. Niet pochybnosti, že sa takýmto postupom presvedčivo dokáže nesprávnost oboch krajných stanovísk, ktoré k Žilinskej knihe zaujímala česká, resp. slovenská buržoázna veda. Kým českí buržoázni vedci používali Žilinskú knihu ako dôkaz, že slovenčina bola ešte v XV. a XVI. stor. totožná alebo temer totožná s češtinou, niektorí slovenskí bádatelia zasa pokladali Žilinskú knihu za „cudziu“ pamiatku, t. j. za pamiatku len českú, ktorá pre dejiny slovenčiny nemá nijaký alebo temer nijaký význam. Bude úlohou dalšieho bádania vyvrátit oba tieto názory a vymedzit' Žilinskej knihe správne miesto medzi jazykovými pamiatkami, z kto- rých poznávame dejiny slovenského jazyka. Štefan Peciar 798

Strana 799
OBSAH Úvod Pravopis Zkratky Poznámky o jazyce Slovník Doslov 5 . 26 32 . 34 . 61 . 796 799