Strana I
NÁBOŽENSKÉ POMĚRY PŘI KUTNOHORSKÉ KONSISTOŘI R. 1464-1547. NAPSAL FR. TRNKA. Zvláštní otisk Z VESTNIKU KRAL. CES. SPOL. NAUK Tř. I. Roč. 1931. V PRAZE 1932. NAKLADEM KRALOVSKE CESKE SPOLECNOSTI NAUK Tiskem Dia Eddarda dregra a syna v Praze

Strana 1
Zvláštní otisk z Věstníku Král. Čes. Spol. Nauk. Tř. I. Roč. 1932. Náboženské poměry při kutnohorské konsistoři r. 1464— 1547. (Z kutnohorského archivu.) (Pokračování.) Napsal FR. TRNKA. (Předloženo dne 5. listopadu 1930.) 116. Kutná Hora, 1531, leden 18. Kandidáti fary u vysokého kostela (sv. Jakuba): Jan Pipa, Jan Macer, Jan Češka z Pardubic, Martin z Tábora a Jiřík Šmakal z Boleslavě. 1531. Feria IIII. Pri sca Fab. Páni obecní byli povoláni a jest na ně vzneseno, že farář u vysokého nemíní býti kostela, protože jest nedostatek při jeho zdraví a že hlava jeho do tak velkého kostela snýsti ne- můž,1) dávaje nám naučení, koho bychom vzíti měli, kněze Jana Pipu a nějakého kněze Jana Macera. Ale my sme mezi sebú měli tyto osoby: kněze Jana Češku z Pardubic, kněze Martina z Tábora, kněze Jiříka Šmakala z Boleslavě. Tehdy on, slyše to, pověděl, že Češka jest člověk dobrý, ale kázání jeho neslýchal a neví, co o něm praviti, a že s ním velmi znám není, než když se zastavil u něho jednú neb druhé; — a tito dva že sú výtržní, bauřliví kazatelé, a což v Praze zpuosobili. že by i zde to zpuosobiti mohli, jakožto ruoznici, a budú-li zde. že on zde býti nechce a že hned odpuštění béře a že by zde dobře nebylo, aby páni obecní k tomu, koho by míti chtěli, ra- dili za času. A při tom na ně vzneseno, že vedle svolení předešléh Srovn. č. 114.

Strana 2
2 Fr. Trnka: chtí to míti, aby sedání nebylo v sobotu na neděli pro vraždy a mordy a hospodáři aby toho nedopúštěli aneb šenkýři pod pokutů... Páni obecní krátce pověděli, že Pipovi ani k Macerovi vůle nedávají, aby jinde tam pípal, a ne zde, a Macer ten pří čina nemalá byl ruoznice pražské, nepískal-li jest, ale jistě bub- noval, a nekoval-li jest, ale dýmal a k té lauži bláta přilil. A co se kněze Martina dotýče z Táboru, když byl v Klucích, byl příčina nevole v úbci této, jsa podál, a když by zde byl. byla) by většího rozbroje příčina, ač jest člověk dobrý a my bychme ho snesli, ale ti, kteříž sú syrovější, nemohli by snésti. A co se Jiříka kněze dotýče, ten jest člověk dobrý a střídmý, života dobrého, ale že jest v Boleslavi, že to samé jméno tomu brání, že by v úbci rčeno bylo: Jižť jest z Boleslavě, jižť sau nám zednali pikharta, jižť tepruv dobře nebude, — než knězi Janovi Češkovi aby o to psáno bylo a za to požádán aby byl, aby zde mezi námi byl. A což se neřáduov dotýče a toho sedání, že sú rádi tomu páni obecní, aby toho nebylo a zvláště, co se farhofu u svaté Barbory dotýče, ješto již můž slúti lazhauss aneb kuklík, že takoví se tam neřádi a již zřetedlní skrze kurvy a ženy dějí, kteréž tam vcházejí, aby to zastaveno a panu Tomášovi i těm kněžím přetrženo bylo. K. H. Memor. 8 m. odd. 117. Kutná Hora, 1531, leden 31. Zamítnuta byla žádost Jana Nebozízka z Hradiště, aby mu byl zaplacen pohřeb kněze Tomáše. 1531. Feria III. men Bri Pur. Jan Nebozízek z Hradiště žádal, aby mu, což na pohřeb kněze Tomáše bylo naloženo od něho a za šest neděl za ztravu. poněvadž peníze a statek zde jest jeho nebožtíka [bylo dáno]- Povědíno, poněvadž onehdy na tom přestal, že toho chce tak zanechati, až o ten statek při onom právě konec bude, protož na tento čas páni nemohú jiné odpovědi dáti, než aby toho strpěti měl, jakž se jest podvolil, až tam konec vezmú, a bude-li a opakováno

Strana 3
Náboženské poměry při kutnohor. konsistori 1464 1547. 3 co k obci přisauzeno, což spravedlivo bude, že jemu učiniti chtí; neb zná, že tím šafovati není možné, doniž na místě ne- bude o ten statek při saudu dvorském. — K. H. Memor. 15 m odd. 118. Kutná Hora, 1531, únor 15. Jakub Hubáček ručí, že Jiřík děkanův vrátí na požádání 6 kop čes. grošů z peněz, poručených mu knězem Petrem. 1531. Feria IIII. lent Ju li. P. Jiřík děkanuov vyručil šest kop gr. českých (českých) z peněz, jemu od nebožtíka kněze Petra poručených, na ten zpuosob, když by jemu aneb rukojmí jeho den nebo dva na- před dáno bylo znáti, že hned zase maje složiti on neb rukojmí jeho, a přiznal se k tomu rukojemství pan Jakob Hubáček v plné radě, že za těch 6 kop gr. rukojmě stojí na zpuosob již psaný. K. H. Memor. 24 m. odd. 119. Kutná Hora, 1531, březen 22. Farář Jan a jiní faráři přimlouvají se za kantora Daniele. 1531. Feria IIII. ne iun cta. Kněz Jan, farář, s jinými faráři dávali zprávu, jak se za Daniele, kantora, k Jarošce přimlúvali a jakú ceduli psal jim, aby se přimlúvali. I oznámil p. farář, že přišli a ji slovem božím těšili a nepřáteluom svým, kteříž by optáni byli, aby jim na hrdlo nestála, než to Pánu Bohu poručil[a]; a jest- liže se to najde, že kantor to učinil, aby milosrdenství učinila. kteréhož sama potřebuje a smrt jako za pasem1) nosí. [Odpo- věděla:] A že sem já o to nestála a nestojím a nerada sem toho uhlídala, že sú ho brali a sázeli, že její vůle k tomu nebylo a tomu že nerada byla, než že oni sami, zemané, sú ho dali do vězení a to učinili. K. H. Memor. 38 m. odd. 1) Psáno: passem.

Strana 4
4 Fr. Trnka: 120. Kutná Hora, 1531, březen 27. Ustanoveni jsou páni k církevnímu průvodu. 1531. Dominica judica feria II. a ge ni. Páni na procesí: k vysokému kostelu: pan Mi- kuláš z Práchňan, pan Zachař z Chrudimě, pan Jan Máslník, pan Martin Gaznar,1) pan Jakub Kramář, pan Jakub Hubá- ček; k svaté Barboře: pan Jan Prenner, pan Jiřík Libo- tovský, pan Matěj Haluzy, pan Jiřík Popelka, pan Wolff ku- pec, pan Václav Vočko; k Náměti: Mikuláš kožišník, Petr bakalář, Jiřík děkanův, Jiřík truhlář. K. H. Memor. 41 m. odd. 121. Kutná Hora, 1531, květen 17. Vyšetřování pro obvinění z rouhačství svátosti oltářní. 1531. Feria IIII. ius in hac se. Hanuš zlatník byl povolán a jest mu domlúváno, kterak slova rúhavá o svátosti velebné mluví, a že zpíval: Non est Deus, sed est panis, protož ty lžeš, vyjebený plebanis, a když kněz pozdvíhá, že zvoní, jako by se jestřáb utrhl, a oni lapají a mnějí, že Boha pozdvíhají, přijímají, ani čerta pozdvíhají, a když já [s] svú čeládkú doma večeřím, že též pamatovat mohu večeři Páně a rovně taková jest. Tu Hanuš se vymlúval a těm všem řečem odpíral, krom to pravil, že to kumštem zazpíval, ale to slyšal od jednoho kněze mistra, kterýž zde umřel před 20ti lety; ale on že jináč nedrží o tom, než jak čtyři evangelistové se srovnávají a svatý Pavel napsal:1) Chléb, kterýž lámeme, jest účastenství těla Christova, a že on věří a drží a k tomu i čeládku vede a z toho se i velebí, že mu Pán Buoh dal z toho babylonu vyjíti, a což vůle jest, P. Krista po- znati, žádaje, aby mu to mluvili v úči, a písně o p. Pražanech neskládal. Edictum vide ad utrumque post. Zygmundovi Uhrovi též domluveno o řeči rauhavé, jakž 1) T. j. Kaznar. 1) 1 Kor 10, 16.

Strana 5
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464 -1547. 5 Hanušovi, a že písen nějakú složili vo páních Pražanech, aby toho zprávu učinil. I odpověd dal, že jest nám vyměřeno od Pána Boha a Pána Krista, jakž se má křesťan k křesťanu za- chovati, a poněvadž se nezachovali, aby páni ráčili vážiti, má-li jim věříno býti, či nic, tomu všemu odpíraje, za hříšného se klada, však aby měl co mluviti proti Pánu Bohu svému a tělu Pána Ježíše, že tomu odpírá, žádaje, aby mu to v úči mluveno bylo, a žádné písně neskládal a tychtle že nezná a z toho děkuje Pánu Bohu, že se v Praze i zde chová (je) dobře, a proto trpí, a kterak i vyhnán, dokládaje se Písma, že vás ve školách mrskati a ven vyháněti budú; pak aby páni ráčili vážiti, kdo sú vinnější, ti-li, kteří jiné vypovídají, čili ti, kteříž doma zuostávají. Edictum: že páni chtí ty vobeslati, kdož to slyšeli, a jich pod závazky potáhnúti k tomu, aby v tom pravdu vyznali; neb někteří o tom zde mluví a chtí sobě sami napravovati, ješto jest jim povědíno, že páni tu věc sami chtí k opatření přivésti, a protož aby, p. Hanuši, stál a dostál a aby slíbil! I slíbil jest Hanuš čest vírú státi a dostáti, a též Zygmundovi, co se písně dotýče, že též chtí ty, kdož to oznamovali, vobeslati. Matúšovi mistru též o rúhání domluveno, kterak by lehce mluviti měl ve svém domě před svými tovaryši a s nimi mluviti. Pověděl, že dorozumívá, že na zprávu toto obeslání jest, a [to na] zprávu kněží, ješto on se vždycky lépe choval a poctivěji smýšlel a rauhání nepůsobil, neb, což psal, mluvil, oni o tom dobře vědí a jeho psaní mají a to schvalovali, než že pro kněze Václava a Hlavu naň nesú, neb sú spolu ve zlé vůli, aby páni neráčili tomu věřiti, že on nikdá rúhavých řečí nemluvil, a Hanuš, jsa u něho, mluvil toliko připovídky a roz- právky, kteréž někdy králi Ludvíkovi rozprávíval vo opatích a kněžích, kteréž on mistr slýchal netoliko od Hanuše, ale i před mnoha časy od jiných a od kněží, když na faře to roz- právěli a za rúhání toho nekladli, než tuto před se vzali věc jistě proti zákonu, majíce se v tom jináč zachovati a povolati a napraviti. I jest puštěn u pokoji, aby se choval, jakž dobré- mu náleží a jakž páni o něm toho nepochybují. Adam Žďárský, Pavel Knězů, Dubánek havíř odpírali, aby měli co rúhavého mluviti, žádajíc, aby tomu věřiti ne- ráčili a aby jim to v úči mluveno bylo, a Dubánek že neuchází

Strana 6
6 Fr. Trnka: před elevací, než že zpívá v kostele a někdy pro potřebu ode- jde, aneb k svatému Jiří de zpievat. I jest jim povědíno, že kněží o vás mluví. Adam proti tomu: že to rád slyší, že s kně- žími bývá a kvasy mívá a jeho při tom zchvalovali a farář pravil, že dobře drží a že je pravý křesťan. I jest tak zanechán. Mikuláš pak hlásný pro slova rúhavá, jakž o něm kněží učinili, vzat jest do vězení a do klády vsazen a vyjíti odtud nemá až do soboty. K. H. Memor. 55'—56' m. odd. 122. Kutná Hora, 1531, květen 22. Mistr Matúš si stěžuje na faráře, že ho neprávem obvi- ňuje ze styku s čarodějnou babou. 1531. Exaudi primum feria II. e te net Urban. Mistr Matúš obtěžoval, kterak jest provolán od faráře, že by sobě babu čarodějnú přivedl a s ní o svú ztrátu se radil, dávaje zprávu jim, kterak se ta věc zběhla, a že on k tomu srdce nepřikládal a jí pověděl, že tomu věřiti nemuože; a vona pověděla, poněvadž věřiti nemuožeš, žeť nic pomoci nemohu a dovésti. I tak jest odbyta, ješto měli poň poslati, a nechtěl-li by [napraviti], (a) jeho potrestati, jakž zákon ukazuje, a že již naň povolávají [lidé] nočně, ješto skrze to mohlo byť) se nětco jiného státi a přihoditi, žádaje v tom za opatření, aby naň nebylo kázáno a povoláváno. Povědíno, že po ně bude po- sláno a bude jim to předloženo i přetrženo, a mistru též roz- kázáno, aby řečí o nich nemluvil žádných a pokoj zachoval. Pověděl, že chce to rád učiniti, z opatření pánům děkuje. — K. H. Memor. 58 m. odd. 123. Pražský hrad, 1531, květen 23. Král Ferdinand poroučí Kutnohorským, aby dali knězí Janu Lahvičkovi faru v Zybohlavech. Ferdynand, z božie milosti Rímský, Uherský, Český etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže Rakauzské a margkrabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! Poněvadž faru v Zybo- hlavech se vším jejím příslušenstvím poctivému knězi Janovi a) Opakováno.

Strana 7
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. Lahvičkovi, nábožnému, věrnému Našemu milému, dáti sme a urozenému Vojtěchovi z Pernštajna na Pardubicích, naj- vyzšiemu hofmistru královstvie českého, poručiti ráčili, aby týž kněz Jan v tu faru uveden byl: protož Vám poraučieme, s pilností přikazujiec, abyšte poddaným svým tudíž rozkázali a je k tomu skutečně drželi, což k té faře spravedlivě činiti mají a dávati povinni jsú, aby to témuž knězi Janovi jakožto faráři zybohlavskému činili a bez zadržování platili a vydá- vali, jináče nikoli nečiníce. Dán na hradě pražském v úterý po božím Nanebevstúpení léta etc. XXXI° a královst ví] Na- šich římského prvního a jiných pátého. Ferdinand. Adresa na rubu:] Poctivým šefmistruom a radě na Ho- rách Gutnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina č. 307 (Pat.) se stopami po červené pečeti. Kutná Hora 560 m. odd. — Na rubu z doby současné jinou rukou: Král Jeho Milost ráčí poraučeti, aby kněze Jana Lahvičku, nábož- ného, v Zybohlavi na faru uvedli. — Dole rukou Veselského: H. Johann Lahviczka wird als Pfarrer zu Zibohlaw eingesetzt. 124. Kutná Hora, 1531, květen 24. Zlatník Hanuš popírá, že by mluvil rouhavé řeči. Jest mu rozkázáno, aby přišel do konsistoře v pátek, 26. května. 1531. Feria IIII. net Urban. Hanuš zlatník, vstúpiv před pány, žádal, poněvadž zná, že svědkové naň mají vedeni býti, aby před právem duchov- ním podán byl, a tu jestli by co bludného držel a oni uznávali, že chce rád dáti se napraviti a podle zákonů Páně držeti, dodav suplikací a spisu z Zákona starého prorokův, a že by měli tomu jináč rozuměti a činiti, duchovní jsúce, nežli on, v potu svém se živě, žádaje, aby páni je [obeslali a] při tom ne jakožto kněží s ním učinili, žádaje, aby hněv ten při páních nebyl, kterýž při kněžích jest, aneb jeho před ně, poněvadž jim ta věc náleží, i na práva toho užíti žádaje. I jest mu povědíno skrze p. Zachaře: poněvadž vidí, že svědkové se vedú proti jeho řečem, aby oznámil, odpírá-li tomu, což pravého, že by měl mluviti, a jest mu prve mluveno, aby pověděl, odpírá-li tomu, či se přiznává. I pověděl Hanuš, že, jakž prve odpíral,

Strana 8
8 Fr. Trnka: že ještě odpírá a nic nemluvil, než k čemuž se na onen čas při- znal, a že rozumí tomu dobře, že to, což někdo jiný mluvil, to naň secpati chtí, žádaje toho, aby mu oznámeno bylo, kdo proti němu svědky vedú. I povědíno per Niccolaum, že jest od pánův farářův vzneseno, jakž prve tomu vyrozuměl, a protož páni tě pro to slyšali a po vyslyšení svědky sú obeslali a že bez slyšení o to k tobě nepřistupují. — A vtom sem šel svě[dlka přijímati. — Než jest mu rozkázáno, aby stál v pátek ráno po kázání v konsistoři, a o to bude slyšán, i také svědkové a tu, což jemu bude oznámeno, s ním se zpraví, a to pod tím závazkem. K. H. Memor. 60 m. odd. 125. Kutná Hora, 1531, květen 29. Zlatník Hanuš ponechán na svobodě na žádost mnohých osob, když bylo dáno jako rukojmí 200 kop čes. grošů. 1531. Spiritus Domini feria II. de cris pan. O Hanuše zlatníka: Děkan kolínský a jiní páni žádali sú, aby jemu, cožkoli provinil, jemu odpuštěno bylo a milost učiněna, oznámivše žádost paní z Pernštajna, p. Havla a pana Viléma etc. Vypovědíno per Zachariam: Ač Hanuš jest malé věci se nedopustil a rauhavé řeči o svátostech mluvil, ješto pro to věděli by se jak zachovati k němu, však na ty žádosti paní Její Milosti, pánuov Jich Milostí a jich také to činí a na ru- kojmě jeho dávají do II neděl na postavení pod CC kop gr. českých. I žádali, aby bylo do 4 neděl. A k tomu povoliti páni ráčili, aby do 4 neděl to bylo. A slíbili sú tito nížepsaní: kněz Jan Lahvička, děkan kolínský, pan Čeněk Střela, pan Jindřich Mekovský, pan Václav Popel, pan Buryan, hofmistr, pan Jakub Sobol, pan Jakub, bakalář z Hradce, pan Damašek, pan Jan mistr Cibulka, pan Václav Hrabáně, pan Šimon Se- mík, pan Martinický Hynek, pan Zygmund Vinopal od Krbcův. A slíbili rukú společní a nerozdílnú tak a na ten zpuosob, jakž nahoře psáno. Hanuš zlatník dán na rukojmě do II neděl pod CC kop gr. a rukojmě doma se u p. šepmistra přijaty býti mají; a to vykonáno, ale jest zde vykonáno, inferius. K. H. Memor. 60 m odd.

Strana 9
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 9 126. Pražský hrad, 1531, květen 30. Král Ferdinand poroučí, aby zlatník Hanuš byl pro- puštěn z vězení. Ferdynand, z božie milosti Rímský, Uherský, Český etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže Rakauzské a margkrabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! Zpraveni jsme, že by Hanuš zlatník u Vás pro některé řeči do vězení byl vzat. Když Nám také o tom zpráva učiněna, jak se ty věci zběhly, ale po- něvadž se on nevinného býti praví a k slyšení se volá, porau- čieme Vám s pilností, abyšte jeho z toho vězení hned pro- pustili, aby on také v té své potřebě, což jemu k té věci nále- žeti bude, sobě spuosobiti a toho se zpraviti mohl(i). I znajíc v tom jistú vuoli Naši, tak se zachovajte, jakž Vám píšem! Dán na hradě pražském v úterý svatodušní léta etc. XXXI“ a království Našich římského prvního a jiných pátého. Ferdinand. P Adam de Nova domo, supremus cancellarius regni Bo- hemie, manu propria. [Adresa na rubu:] Poctivým šefmistruom a radě na Ho- rách Gutnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina se zachovanou královskou pečetí. Kutná Hora 561 m. odd. — Jinou rukou na rubu z doby současné: Král Jeho Milost rozkazovati ráčí, aby Hanuš zlatník z vězení puštěn byl. — List tento dodán jest feria VI. Wil Ki Fra1) po smrti Hanušově anno 1531 pretore Jacobo Hubáček. 127. Kutná Hora, 1531, červen 5. Páni se radí, koho mají ustanoviti farářem u vysokého kostela (sv. Jakuba); jsou pro kněze Petra, nebo pardubického Jana Češku. 1531. Benedicta feria II. Boni dat jun. Obecní páni byli obesláni a jest na ně vzneseno o faráři k vysokému kostelu, poněvadž čas krátký a svatého Havla se blíží, aby se snésti oň ráčili, a pánuom posluom do Prahy, po- něvadž tam sjezd kněží bude při tom sněmu, aby o tom ozná- meno i poručeno bylo. I dali odpověd, že jest dosti kněží, víc, 1) Pátek, 7. července.

Strana 10
10 Fr. Trnka: než potřebí, a více, než za církve první, neb toliko XII jest jich vybráno a potom i víc, ale ne takových, jakž nyní se na- cházejí, ješto běží, ani jich k tomu nežádají, a sami se nutkají: pak z kterého sú lesu podtínáni, Pán Buoh ví; ale ti, kteříž sú dobří, ti se netrú v to, aby farářovali, nébrž před tím uchá- zejí na pauště a undrlákuov se varují; a protož aby kněz Petr jeden, a pakli by nebyl ten, ale pardubský kněz Jan Češka, a ač ještě sú jiní, ale nepokoje se obávají; však pokoj ten, kte- rýž proti Pánu Bohu jest, nemá býti držán, neb Pán ...a) sám jej zrušil, a aby meč dal a syna proti otci v takovém pokoji rozdělil, a protož aby i takového pokoje oprovázeno bylo a těch, kteříž takový pokoj obmýšlejí, kněží poodbyto, a někoho abychme dobrého a prosedka, smírce mezi Pánem Bohem a námi měli, přepomí na je Mojžíše [Židů], kterak drželi Pána Boha motlibami svými, a my toho potřebujem a teď léta mnoho trpíme chudobú, my píme, frugujem etc. a oni více toho činí; pak aby někdo obmýšlen byl, jmenujíce k tomu Ji- říka Šmakala, v Boleslavi faráře, a litomyšlského faráře, a tam aby vysláno bylo k nim, aneb tam v Praze, sú-li, jednáno s nimi bylo, neb o těchto slyšeti, že by nětco před sebú měli a spisovali osoby, chtíce snad k témuž přivésti, což i v Praze se stalo a za některé sto let to se nevykoření, neb sauseduom jest býti s námi, a oni, dokudž jest dobře a jim se platí, dotud jsú s námi, žádajíc, aby takové věci v radě zuostaly, neb prve, když pan Václav Poklupek se přimlúval nětco o knězi Tomá šovi, že naň jináč hledí než prvy a jemu i děkovati nechce. K. H. Memor. 62. m. odd. 128. 1531, červen 11. Usnesení sjezdu strany pod obojí způsobou. Pův. papírová listina č. 5588 (Pat.) — Kutná Hora 567 m. odd. Podle starého tisku v kutnohorském archivu vydáno ve Sněmích I 351—353. 129. Kutná Hora, 1531, červen 28. Fara u vysokého kostela (sv. Jakuba) bude nabídnuta a) Mezera.

Strana 11
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 11 knězi z Pardubic nebo z Hradce. — Za jmění kněze Tomáše bude podáno Konáčovi 10 kop. 1531. Feria IIII. Le Pe Paul. Obecní páni byli obesláni a jest na ně vzneseno: před- kem o faráře, že u kněze Petra ani jiného žádného nic obdržeti ani optati nemohli, aby k tomu raditi ráčili... Třetí: že Konáč chce XX kop gr. za statek kněze To- máše etc., v. inferius. I dali odpověd páni obecní, co se faráře dotýče, aby ještě nastaupeno bylo na ty dva: pardubského a druhého v Hradci, aby jednau jízdau k těm vysláno bylo... A co se Konáče dotýče, že se jim zdá, aby ještě bylo o to koštováno a X kop jemu podáno a radše pro nebezpečenství smluveno, neb an saud ten se nedrží, uprázdnili by se oni k to- mu a nás by odsaudili... K. H. Memor. 73' m. odd. 130. Kutná Hora, 1531, červenec 5. Farář Zikmund žádá, aby se čtla poslední vůle Mikuláše Maňáka. 1531. Feria IIII. co Hus Vil Gy. Mikuláše Maňáka od Zygkmunda faráře žádáno kšaftu čtení a potom, poněvadž podle práva, učiněný stvrzení. K. H. Memor 80' m. odd. 131. Kutná Hora, 1531, červenec 7. Jiřík Šmakal nebo Karinček bude žádán, aby přijal místo faráře u vysokého kostela (sv. Jakuba). Farář Jan bude po- žádán, aby zatím zůstal. 1531. Feria VI. Vil Gy. Obecní páni byli obesláni a jest jim oznámeno, co se fa ráře dotýče, že z těch žádný, k kterýmž posláno bylo, farářem nechce býti etc. I dali tu radu páni obecní, aby k Jiříkovi Šma- kalovi a potom k Karinčkovi, a nebylo-li by ani tu nic, aby tento farář, kněz Jan, byl za to požádán, by ještě tu pobyl do dal- šího opatření, a že páni obecní chtí při tom býti a jeho žádati K. H. Memor. 81 m. odd.

Strana 12
12 Fr. Trnka: 132. Kutná Hora, 1531, červenee 12. Vyšetřování farářů kutnohorských pro hanlivá kázání. 1531 Feria IIII. ne Mar gar. Farářuom, knězi Janovi, knězi Tomášovi, knězi Vítovi, knězi Honsovi a knězi Matějovi Kudrnovi, domlúváno, kterak oni na kázáních svých pánuov šepmistrův a pánuov dotýkají, a zvlášť o nebožtíka Hanuše že jest kněz Tomáš kázání učinil, že jsú někteří za ním na pochovávání ze pánuov radních i vobecních šli a že jest jemu pohřeb dán; pak že jest jim roz- kázáno bylo, aby sobě o to upokojení, kážíce, dali a lidí nedo- týkali, pak že jsú se tak nezachovali a že to není dobře, kdež duchovní s světskými jsú na rozdílích, a taková kázání že nic dobrého nenesú nežli rozdíly. A knězi Matějovi domluveno, že on kázání bauřlivá činí k pohnutí a rozdíluom a že jest, ve čtvrtek týden minul, kázal o Hanušovi, že jest zatracenej a že jest v pekle a Jidáš, a že Jidáš od Jidáše přijímal, a že páni mají zprávu, že se jest zpravil, jako na věrného křesťana náleží, a že jest přijímal tělo a krev Krista Pána, a protož že mu páni rozkazují, aby od takových kázání (ch) přestal, a zvlášť že některá kázání i bludná činí, a [abyl lidí nedotýkal, než aby kázal čtení a slovo Páně; a pakli by se tak nezachoval, že se budú věděti k němu jak zachovati a že mu toho trpěti nechtí. Proti tomu kněz Tomáš sám od sebe mluvil, že se k tomu zná, že jest kázal a o Hanušovi dotýkal a že to učinil z lítosti, že jest takovému člověku scestnému, rauhavému, nejistému a všelijak strannému pohřeb jest dán, ješto jest svědky přísež- nými přemožen, a že jiní páni farářové o tom nevědí, co on ví, jaký jest člověk byl, a že jest měl zvláštní milost k tomu ko- stelu u Náměti měl, než pro ten pohřeb Hanušů že všecku mi- lost od téhož kostela odjal, že netoliko, dokud jest zde, ale do- kud živ, že okolo toho kostela nechce jíti a na to místo hleděti a že jest jemu to na pány hněvivo i nepříjemno a že se hněvá, že jim o takových lidech bludných nedadí kázati, a že jiní chtí vyměřovati, co kázati mají, a tudy že se jim lehkost děje, i v Praze že se jim posmívali, a že by již k tomu přijíti musilo, aby ku pánuom, co mají kázati, s sextorníky chodili, opoví- dajíc se, že kázati budú, a jestliže toho jim chtí hájiti, že ra-

Strana 13
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 13 ději té hodiny se preč odstěhují, oznamuje i to, kterak, když jest umřel nebožtík Misera, že jej chtěli u Náměti schovati, že jest toho dopustiti nechtěl, a když o to ku panu Machkovi, tehdáž primasovi, pan Heřman s panem Kryštofem Smíškem chodili, že jim dal odpověd, že vidí, v čem páni kněžím roz- kazovati a v čem nic, a že jim v tom nerozkazovali a že mu proto pohřebu dáti nechtěl, že stáhna manželku svú s luože za vrch, že sobě kurvu přivedl a s ní dobrú vuoli měl a žena že pod luožem musila ležeti; a též když nebožtík Jindříšek umřel, že pro jeho neřády, které jest činil, že jest jedné kurvě každý týden po 16 gr. platil a ta jistá že se jest jemu v tom seznala, za ním na pohřeb jíti nechtěli a že páni jich při tom zanechali, a při tom se opovídajíc, bude-li víc o svá kázání obsílán, že na rathúz choditi víc nebude. Podle něho tolikéž, ač kratčeji, jiní farářové mluvili: K něz] Matěj Kudrna že jest ho, Hanuše, jmenoval, že jest zlé paměti, a že to proto učinil, že jest v hněvu umřel, a že jsú oni povinni, kdo by neměl milosti ku Pánu Ježíši, toho litovati i o to mluviti a že on na kacíře mluviti a na pikharty kázati chce a že se jest do této vobce netáhl, slyše o tom, kterak odsud kněží s lehkostí odbývají, pravě, že toho nepřestane, že zde o byt nestojí. Dána jim odpověd skrze pana Mikuláše, kterak jsú kněží k němu přišli, farář vysokostelský a námětský, radíce se s ním o to, přijdú-li o pohřeb Hanušovi, co mají s tím učiniti, a že jim radil, aby toho nebránili, aby se proto nětco zlého nestalo, a s tím že šli od něho preč, a že zpráva jest, že jsú faráře ná- mětského hledali o pohřeb a že jeho, ani žádného kněze ne- mohli najíti, ješto kdyby byl pan farář námětský nalezen a s ním o to mluveno a on o to co vznesl, že by byla na to dána odpověd, a pan Petr, bakalář, kostelník, že jest toho dopustil. Co se pak Mizery dotýče, že páni o jeho neřádích vědí a že jest u svaté Trojice pochován a to záduší že nic horší není a kněz Tomáš že jest tam několikrát byl i kázal a pro to že tím nic horší není. Co se Jindříška dotýče, že o tom vědí, že se byli na tom kněží zastavili a zvlášť kněz Václav, nyní farář kankovský a tehdáž u vysokého kostela, že by byl lichevník, a pan Mikuláš že pověděl, aby tomu nevěřili, že po jeho smrti zvědí, jak jest bohat byl. Co se pak dotýče, že by kurvě 16 gr.

Strana 14
14 Fr. Trnka: každý týden platil, že on o tom neví, a že kurvy mluví někdy o někom dobrém, ješto toho nebude, a že i o nich mluví a snad že pravda není, a protož že takovým lehkým lidem nemá vě- řeno býti, a že páni tím svú řeč zavírají, že jim nehájí slova a pravdy boží kázati, na kacíře a na pikharty mluviti, než aby lidí nedotýkali, než jestliže se jim co do koho ztěžuje, že ho mají povolati a pěkně napraviti, a zvlášť co se kněze Václava, faráře kankovského, dotýče, že by ho měli napraviti, znají-li co do něho bludného, a že se jim zdá, že jest rovněž kněz jako každý z vás, poněvadž jest od biskupa svěcen a že s ním pan Mikuláš mluvil o to zde i naKanku a že toho nepoznal, aby co stranního držel; a kdež praví kněz Matěj, že by odsud kněží s lehkostí odbývali, že jsú zde bývali ctní, hodní lidé i mistři a že jsú se k nim poctivě chovali a je ochraňovali a že jsú ještě na tom; než kdož by chtěl pak pánuom lehkost činiti, že by se k němu tauž měrú zachovati chtěli. A tím zavříno, aby po- kojně a poctivě kázali a ruoznic nechali, že jim toho trpěti páni neráčí, a dobře a šlechetně živi byli ku příkladu jiným. aby lidé, vidúce jich skutky dobré, velebili Boha, který jest v nebesích; neb čímž sobě na lidech světských ztěžují, že to- likéž světští do nich, a protož aby všichni dobří byli, že by jim toho páni přáli. K. H. Memor. 82 m. odd. 133. Kutná Hora, 1531, červenec 17. Kaňkovští si naříkají na velkou chudobu v obci. 1531. Dominus fortitudo feria II. Al Ar nol phus. Starší, rychtář, konšelé kankovští oznamovali, kterak chudoba veliká v té obci kankovské jest, že havéři a jiní děl- níci dělajíce, z luonu v tuto drahotu že sotva s manželkami a dítkami svými chléb jedí, a že faráře a jiných služebníkuov nemají nač chovati, aby jměli lozunky zbierati, — jakžto ně- kdy bylo, že sausedé i podruzi všickni napořád též lozunky platiti musili, — že by se s hor rozběhli a že jich i tak málo jest, žádajíce, mohli-li by ty pořádky v jiný zpuosob převésti, aby jim k tomu radni býti ráčili, a čeho a na jaký zpuosob žádají, že jsú to sepsati dali, a žádajíce, aby čteno bylo. Dictum

Strana 15
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 15 Niccolai de Práchnian, že páni v tom počtu nemohú jim nic jistého oznámiti, že pánuov jest málo na radě a také že chtí při sobě míti hofmistra a urburéře s úřadem horním a starší nad havéři a že chtí o to mezi sebú rozmluviti i to rozvážiti a potom jim na to jinú gruntovnější odpověd dáti. K. H. Memor. 85 m. odd. 134. Kutná Hora, 1531, červenec 24. Faráři se přimlouvají za Heraltovou, aby jí byl odpuštěn dluh. 1531. Omnes gentes feria II. Cris Ja co. Páni farářové, sauce dožádáni od Heraltové, jménem svým i také pány měštěníny přímluvu učinili o tauž Heralto- vau o dluh její neb pokutu, v kterůž jest upadla, žádajíc, aby jí týž dluh a základ propuštěn byl pro tu obtížnost, která se na ni valí i pro chudobu její. Responsum per dfominum] Za- chariam, že páni to pro přímluvu vaši činí, však na ten spů- sob, aby se s týmž Mikulášem ona Heraltka umluvila. K. H. Memor. 88' m. odd. 135. Kutná Hora, 1531, červenec 24. Nymburský farář má býti požádán, aby přijal místo fa- rářské u vysokého kostela; podobně kněz boleslavský. Kněz Kudrna vyzván, aby odešel. 1531. Omnes gentes feria II. Cris Ja co. Páni obecní byli obesláni a na ně bylo zneseno o faráře, že nymburský farář odepsal jest, že fary té u vysokého kostela přijíti nemůž z příčin v témž psaníl) předložených, kteréž sau jim přečteny. Nato odpověd dali, aby ještě bylo psáno k němu neb vysláno, aby o svatém Jiří přijal tu faru, a v tom času aby nynější farář byl dožádán, aby tu do toho času ještě po- trval, a též s boleslavským [knězem], — aby k jiným farám časně jednáni byli, a knězi Tomášovi barborskému aby ozná- meno bylo, o svatém Havle aby se opatřil. A v to se páni se 1) Ztraceno.

Strana 16
16 Fr. Trnka: pány obecními srovnali a p. Prenara a Jakuba Hubáčka vy slali, aby faráře o to žádali, aby zůstal, a knězi Kudrnovi aby pryč kázali. K. H. Memor. 89 m. odd. 136. káže Kutná Hora, 1531, červenec 26. Kutnohorští faráři si stěžují, že farář kaňkovský Václav hanlivě, pobuřlivě a rouhavě. 1531. Feria IIII. co bi que Sim Ab. Faráři, vysokostelský, námětský, dávali zprávu o knězi Václavovi, faráři kankovském, že mluvil v Gruntě, že jsú oni Hanuše zlatníka o hrdlo připravili a že jsú horší lotři nežli Hanuš, a v neděli že kázal de penitencia a mezi tím že mluvil, kdož přijímají, že to nic není, nežli znamení, že to není Kri- stus, že o tom nic nedrží. K. H. Memor. 91 m. odd. 137. Kutná Hora, 1531, červenec 31. Farář z Kaňku Václav se ospravedlňuje před pány z ob- vinění. 1531. Suscepimus feria II. Pe Steph Steph Prot. Knězi Václavovi, faráři kankovskému, oznámeno, že se kněží a farářové domlúvají, že o nich káže a jich dotýká, a co jsú sobě ztížili, aby přeslyšel; vide superius. Dal na to tu od- pověd, že poslední artykul, který mu není oznámen, to jest, že kněžím sem vskakuje, voddává, zpovídá etc., tyto dva zrodil. dále mluvě, že to zná, že Kang a Hora jest jedno a podle svého úřadu že jest povinen každému poslúžiti a za to že nic nežádá; pak oni zdejší kněží, majíce zprávu, že by mu pan Václav Lorecký dal zlatý a pacholeti X gr., i nesmějíce o to vstúpiti, aby nebyli uznáni, že jsú lakomci, i aby mohli přístup míti, i vložili v to kázání a vieru; pak ku prvnímu že to praví, že jest on o nich sám z sebe nic nemluvil, než že jest mu nebožtík Hanuš, když nemocen byl, oznámil, že jeho kněží o hrdlo při- pravili tím, že se musil v Praze stavěti a zas hned jeti, jakž mu bylo stání před nimi položeno, a potom že ho do šatlavy

Strana 17
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 17 dali do smradu, — pak že o tom oznámil, čině zaň památku vedle obyčeje křesťanského na kázání, než že sám od sebe nic nemluvil, než což od nebožtíka Hanuše slyšel. Co se pak kázání o večeři Páně dotýče, že jest tu neděli o tom žádné zmínky na kázání neučinil a že všudy tak vážně a poctivě o tom mluvil a mluví jako kněží zdajší, a poněvadž jest o tom zmínka, že ozná- mí, jak o tom drží a věří, že při tom stojí podle prostých slov Krista Pána a že nechce nic přičinieti ani ujímati, že se bojí slov těch a pokuty, která jsú o tom v Zákoně novém i starém zapsáno [sic], aby k slovuom božím žádný nepřidával a také nic neujímal, ukazuje i na svatého Pavla, který byl v třetím nebi, a tam že ne od člověka ani od anděla naučení vzal, a tak jest potom i kázal, řka: Já, co jsem vzal ode Pána, to i vydal sem vám, nebo P. Ježíš v kterú noc zrazován byl etc., a ten že jest nic nepřidal a nic neujal; a jinde že pověděl: Panis, quem frangimus, corpus Christi est, tak on také že se chová a na jiném že není, než tak kázati a učiti a přec Krista Pána že neumí a nechce opravovati, žádaje i v tom za opatření před zdajšími kněžími, že mu na svých kázáních dávají lotry, zrádce, Jidáše, pikharty, kacíře, psy, že jest to mile trpěl a trpěti chce, než by jej měli tak plundrovati, aby toho naň páni neráčili dopauštěti. Dictum Nicolai de Práchnian: Kdož by ho zde v čem potřeboval, aby lidem poslaužil, že obec zdajší není na fary jako jinde rozdělena a Kang s městem zdajším že jest jedno, a jaké od něho řeči slyšeli o večeři Páně, že tu nepoznávají nic bludného, aby tak učil a kázal a pokojně se choval, že také páni chtí zdajším kněžím rozkázati a že i roz- kázali, aby ho s pokojem nechali. — K. H. Memor. 91 m. odd. 138. Kutná Hora, 1531, srpen 14. Jiřík [Šmakal], kněz boleslavský, má býti požádán, aby přijal faru v Kutné Hoře; farář nymburský odmítá totiž toto místo. Kněz Tomáš má býti propuštěn pro různice. 1531. Dum clamarem feria II. Eus Sum cio o. Páni obecní byli obesláni a jest jim oznámeno... Druhé: že farář limburský zde býti nechce a páni lim- 2

Strana 18
18 Fr. Trnka: burští o to vyslali, aby jim jeho nebrali, přátelství připomí- najíc... Páni obecní dali odpověd ... A co se kněze a) a faráře limburského dotýče, poněvadž pak nemuož to býti a Pánu Bohu to poraučí, to při tom buď zanecháno; než poněvadž jiní sú požádáni byli, jako kněz Jiřík boleslavský, aby ještě poctivě požádán byl... A co se kněze Tomáše dotýče, poněvadž nic neobmýšlí, než potupu a ruoznice, ješto s voštipy týměř na rathúz uka- zuje, aby vyručen byl, a jemu časně polauletí neb dříve ozná- meno bylo, aby se farau opatřil, a nemohlo-[li] by faráře jmíno býti, aby v ní kaplanem nastaveno... K. H. Memor. 99' m. odd. 139. Kutná Hora, 1531, září 11. Farář u vysokého kostela (sv. Jakuba) nechce u sebe kněze z Mladé Boleslavě; chce odejíti. 1531. Protector feria II. Proth Ja ci Crux Nic Lud. Obecní páni byli obesláni a jest na ně vzneseno o fa rá ře u vysokého kostela, že tento sobě to ztěžuje, a když mu ozná- meno, že má býti farář boleslavský, pověděl, že já nebudu, bude-li on, ani zde ani u svatého Bartoloměje, abyšte opatřili obě fary, jakž i ceduli1) některú poslal a jest přečtena... Páni obecní dali takovú odpověd (in altera parte): Znáti jest, jak sú milovníci pokoje křesťanského a jednoty, ano, kde by bylo [sic] dírka k různici, rádi by bránu udělali, a protož aby byl povolán a rozumně jemu to předloženo, aby na faru vyžádanú dosedl a hned neodsuzoval za pikharta, an ještě neslyšal ho, s ním nemluvil; neb slyšeti o něm, že řády chce zachovati, a proto víry nekaziti; a pakli by nechtěl, což tomu říci, poněvadž má místo vyžádané, nechť byl, kde chce; což pak manové máme býti, aby, což by oni chtěli, bylo! K. H. Memor. 109 m. odd. a) Za tím psáno omylem dotýče. 1) Ztracena.

Strana 19
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 19 140. Kutná Hora, 1531, září 13. Jednání s knězem Janem, farářem u vysokého kostela, aby setrval. 1531. Feria IIII. ci Crux Nik. Jan kněz, farář u vysokého kostela, byl obeslán a jest jemu předkládáno, aby se z této obce nehýbal, protože kněze Jiříka, faráře boleslavského, dožádali, aby byl farářem u vy- sokého kostela, a zprávy o něm, že by měl scestný býti a pikhart, věřiti neráčil; neb i o něm to bylo mluveno, že by bludný byl, ješto proti i před pány administrátory stavěti se musil, žádajíc, aby tomu věřiti neráčil a k tomu, čehož usta- vičně žádal, povolil. Proti tomu s hněvem mluvil, kterak byl žádán, aby zuostal, a že lehkost by se jemu stala a že by to neupřímě bylo a že on zná, poněvadž jse k pikhartuom na- chylují a že sú takoví i páni, a že on na jiném není než na svém úmyslu státi a s pikharty že nechce býti; a po mnohém předkládání dal k tomu vuoli, jestliže pan administrátor dá k tomu vuoli. K. H. Memor 110 m. odd. 141. Polná, 1531, září 21. Jan Trčka z Lípy sděluje Kutnohorským, že dědiny u Libenic, které byly vzaty kaňkovskému faráři a mají mu vráceny býti, budou prohlédnuty úředníkem. Službu svú vzkazuji, vzáctní a slovutní páni, přátelé a sausedé moji milí! Kdež mi píšěte, žádajíce mne a za to se přimlúváte, co se těch dědin dotýče od Libenic, faráři aby byly kankovskému, keréž sau odjaty, zase puštěny: i poručil sem byl o tom úředníku lipnickému, aby na to vyjel a ty dědiny ohledal a mně o tom zprávu učinil a s pány kankovskými o ty dědiny k porovnání, mohl-li by, i při vedl. I nemaje o tom zprávy od úředníka, kerýž ke mně jest přijěti měl, a Vašemu poslu sem rozkázal jeho sčěkati, ale posel ten toho jest učiniti nechtěl, z té příčiny sem Vám odpovědi nedal. Než již úředník lipnický tam přijede a k porovnání to povede s pány kankov- skými o ty dědiny tak, pokudž by býti mohlo. Dán na Polné

Strana 20
20 Fr. Trnka: ve čtvrtek den svatého Mataušě, apoštola božího, léta etc. Jan Trčka z Lípy XXXI°. a na Lipnici. [Adresa na rubu:] Vzáctným a slovutným pánuom šěp- mistruom a radě na Horách Guttnách, přáteluom a sauseduom mejm milejm. Pův. papírová listina č. 855 (Ves.) se stopami po pečeti. K. Hora 565 m. odd. — Jinou rukou z doby současné: P. Jan Trčka dává o Kankovské odpověd. — Pod textem od Veselského: 1531. Trčka z Lípy Jan dává zprávu, že dědiny u Libenic, které kaňkov- skému faráři připadnouti mají, ouředníkem svým prohlédnouti a narovnání v tom učiniti chce. 142. Kutná Hora, 1531, říjen 4. Jednání s knězem Jiříkem. 1531. Feria IIII. Franci scus. Páni obecní dali odpověd na psaní1) kněze Jiříka, kterak se tomu již všemu vyrozumívá, kajm a kudy to jde, a poně- vadž pak (pana administrátora) nerozšafným povolením pana administrátora se stalo, že neoznámil, a nevymiňujíc: tohoto nechci neb onoho, než tepruv, když zjednán jest, toho hájí, — ješto u nás jest najvíc psaní a pečet naše, kteréž i pánu i knězí Jiříkovi učiněno, aby to obráceno bylo, a panu administráto- rovi psaní učinili, aby jeho slyšeli i konsistoř a jemu slyšení uložili, poněvadž on věci spravedlivé žádá i pobožné, aby slyšán byl, chtěje v tom, což mu přičítají, nevinu svú ukázati a ti, kteříž slyší, o něm toho nedrželi, a aby od pána i od něho nebylo rčeno, že námi příčina jest dána (jest) a že lehce od toho upuštíno; a pakli by i tak nic býti nemohlo, již bychme z přísloví i pečet naše vyňata byla. K. H. Memor. 121 m. odd. 143. Kutná Hora, 1531, říjen 16. Kaplani Matěj a Adam jsou vyzváni, aby setrvali na 1) Ztraceno.

Strana 21
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 21 svých místech. Stalo-li se jim něco, bude napraveno. Když kněží trvají na svém, páni navrhují, aby šli k administrátorovi. 1531. Salus populi feria II. Gal le Lu. Matěj, Adam, kněží a kaplané, byli obesláni a jest jim předloženo, poněvadž vuole jest pana administrátora, aby zde zuostali a se nehýbali, a páni též k tomu povolení nedá- vaji, aby se měli kam hýbati, a za to i žádáni, že by páni radše přátelsky nežli jak jinak chtěli míti činiti, a od pana faráře bylo-li by co při ztravě ujato, má napraveno býti. Proti tomu ti kněží, že se jim náleželo místy opatřiti, poněvadž jim p. farář rozkázal se opatřiti, — avšak že by chtěl u svatého Barto- loměje proto býti. I jest mu povědíno: praví: jestli řeč vaše, není-li, není, a že by nechtěli měniti, což přiřkli jinde, a tu to by chtěl zanechati, kdyby u svatého Bartoloměje byl. I ozná- mil zprosta jeden i druhý, že by tu býti u vysokého kostela pro nějakú pannu (býti) [nechtěli], aby jich nezpravila panna. I jest jim domluveno, že by svévolně chtěli odjíti a fary pusté nechati a hyndrunk učiniti, ješto jest s podivením pánuom, ješto se jiného nadáli, a protož by měli v uobci pokřik udělati a fary pusté nechati by chtěli, páni že toho dopustiti nemíní, a protož aby se v Praze před panem administrátorem posta- vili; a to sú učiniti přiřkli. — K. H. Memor. 122' m. odd. 144. Kutná Hora, 1531, říjen 23. Nesnáze s obsazením fary. 1531. Omnia feria II. Se ve Cris. A dál vzneseno na pány obecní, co píší1) páni administrá- tor a konsistoř, že chválí slyšení, ale že nechtí ho slyšeti, než jinak ukazují, ješto jest rozuměti tomu, co se děje, a že to jest k znamenité potupě naší, že zpráva ta již nebude v rukú našich, než v jich, a voni, což budú a kohož chtíti budú, sem dadí, ješto toho nikdá nebývalo; a již jak Herkulesovi palice jest vytržína a moc ta, ješto ta dcka se bude dále dříti a nic dobrého z toho zde nevznikne, a již je i jich neřády musíme trpěti; však ta jest již jich přímluva, aby poctivé psaní bylo 1) Ztraceno.

Strana 22
22 Fr. Trnka: učiněno knězi Jiříkovi a toto jemu oznámeno, chtěl-li by ale u královské Milosti jednati sobě ten glejt; ale nic se netrefilo a jiný aby ale poptán byl, chrudimský neb hradecký. K. H. Memor. 125 m. odd. 145. Kutná Hora, 1531, říjen 25. Zvoník Martin Škrle sděluje, že neví, jak se mnohé věci ztratily v kostele. Půl svícnu nalezl na faře pod knězovým kloboukem. 1531. Feria IIII. Cris pi nis. Martina) Škrle zvoník, jsa obeslán pro některé věci v ko- stele ztracené, dal zprávu, že k monstranci tak přistúpil a není jemu na váhu dána a on že od ní klíčův nemíval ani v moci své, než při Božím těle, a tu kněží měli ji v své moci; než což se mšálu a lavatoře, křížku perlového z vomirálu, korunek na kápi, růžičky perlové z vomirálu, měděnce na faře [dotýčel, že neví, jak se to ztratilo, dávaje zprávu, že se mu byl o] ztra- tilo puol svícna, a potom jej nalezl na faře u jednoho kněze pod klobúkem a pravil, že to proto učinil, abych pilnější byl. A co se kraužkův v kadidlnici dotýče, že sau tak prve byly, dokládaje se kostelníkův. Povědíno, že páni rukojmě mají a k nim o to chtí hleděti. K. H. Memor. 127 m. odd. 146 Inšpruk, 1531, listopad 3. Král Ferdinand poroučí Kutnohorským, aby prokázali Vojtěchu z Pernštejna, nejvyššímu hofmistru království čes- kého, své patronátní právo v Zybohlavech. Ferdynand, z boží milosti Římský, Uherský, Český etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže Rakúzské a margkrabie Mo- ravský etc. Pectiví věrní Naši milí! Jakož sme, jsauce v krá lovství českém, faráře kolínského na faru zybohlavskau podat ráčili, kdež tehdáž Nám jest od Vás oznámeno, že byšte Vy ně- jakau spravedlivost k temu podacímu měli, prosíc Nás, aby- a) Za tím škrtnuto ,Jan'.

Strana 23
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 23 chom Vás požité zuostaviti ráčili. I poněvadž Nám ta od Vás ukázána není, nechtice My se toho také, což by Nám spravedli- vě náležalo, spustiti: protož pro vyrozumění té věci poraučíme Vám s pilností, poněvadž dání Našemu, kteréž sme témuž fa- ráři učiniti ráčili, odpíráte, abyšte Vy před urozeným Vojtě- chem z Pernštajna a na Pardubicích, najvyzším hofmist[r]em království českého, věrným Naším milým, spravedlivost tu, kterauž se míti k té faře pravíte, položili, abychom My potom dále tomu vyrozuměti a také se tím zpraviti mohli. Dán v In- spruku ten pátek po Všech svatých léta etc. XXXI° a krá- lovst[ví] Našich římského prvního a jiných pátého. Ferdinand. [Adresa na rubu:] Poctivým šefmistruom a konšelóm na Horách Gutnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina se zachovanou královskou pečetí. — K. Hora 563 m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Jeho Milost královská, aby spravedlivost na podací v Zybohlavech pánu z Pern- [štejlna ukázána byla. 147. Kolín na Rýně, 1531, prosinec 26. Král Ferdinand sděluje, že o majetku po knězi Petrovi bude rozhodnuto později. Ferdynand, z boží milosti Uherský, Český etc. král, in- fant v Hyspanii, arcikníže Rakúzské a margkrabie Moravský ete. Poctiví věrní Naši milí! Ortel ten, kterýž jste o statek někdy kněze Petra učinili, na kterýžto statek se statečný Raclav Berkovský z Šebířova na Liběchově, najvyzší písař království českého a hajtman Náš téhož království, věrný milý, vedle dání Našeho táhl a táhne,1) Nám zde jest s psaním Vaším dodán; pak poněvadž od téhož ortele odvolání se na Nás stalo, jakož to dobře podle práva Vašeho býti muož, i byli bychom rádi tu při a ortel Váš přehlédli a rozvážili; ale po- něvadž pro znamenité potřeby Naše toho sme učiniti nikterakž nemohli a brzo buohdá osobau Naší v království českém býti ráčíme, nezdálo se Nám nyní té věci kommissařuom Našim k vykonání poručiti: Protož vězte, že té vší věci až do téhož Našeho příjezdu odkládati ráčíme, tu My při času sněmu obec- 1) Viz č. 109.

Strana 24
24 Fr. Trnka: ního na tom sami se dáme, aneb kommissařóm Našim doko- nale poručíme, aby v té věci bez odtahuov konečný konec uči- něn byl. I znajíc Vy v tom vuoli Naši a že pro jiné potřeby a zaneprázdnění Naše toho sme nyní skoncovati nemohli, přika- zujem Vám, abyšte též do toho času strpení měli a to opatřili aby ten statek do rozeznání toho roztrhován a v jiné ruce uvo- zován nebyl, vědúce, že v tom jisté rozkázání Naše naplníte Dán v Kolíně na Rajně den svatého Štěpána léta etc. XXXI“ a království Našich pátého. Ferdinand. [Adresa na rubu:] Poctivým šepmistruom a konšeluom na Horách Kutnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina č. 306 (Pat.) se stopami po pečeti. — Kutná Hora 562 m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Král Jeho Milost, že z hodných příčin nemóž ortele o kněze Petra statek na místě z hodných příčin postaviti. — Rukou Veselského: Das von H. Wencl Berkovský ansprechende P. Petrische Verlassenschafts- vermögen ist bis zum erfolgenden Appellazionsurtheile wohl zu verwehren. 148. Kutná Hora, 1532, leden 3. Páni se radí o kněžích a poukazují na nemravný život na faře u sv. Barbory. 1532. Dum medium feria 1111. o Janus Epi. Páni obecní byli obesláni a jest na ně vzneseno... Páté o faráře, že čas blízký ... Páni obecní dali tu odpověd... A co se faráře dotýče, jest věc obmeškána, knížat a pá- nův se obávajíce, to činíme, i také kněží našich a od nich na- dělení žádáme, kdež Pán Buoh proto nám nic neráčí dáti, ani od nich sme opatřeni, a měli bychme jiného vzíti, radše aby tento byl požádán. A co se faráře barborského dotýče a té fary, že již peleší lotrovskú učinil, nebo ve II nedělech jeden, druhý i třetí jest postižen v místě podezřelém, ješto jich není než X, ješto z mnoho tisíc lidu zde není žádný tak postižen; neb farář, zanechav někde střevíc, poutekl; a ještě svědomí k sobě obsílají, jako by chtěli to kupci vésti, a že jsú na tom

Strana 25
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 25 někteří, že potom mu svědomí na grle chtí udělati, a že o to lidé mluví a na Vaši Milost se domlúvají ... K. H. Memor. 139 m. odd. 149. Kutná Hora, 1532, leden 22. Farář kaňkovský Duchek žaluje na Kaňkovské, že mu nechti dáti 5 kop a 24 grošů. 1532. Adorate primum feria II. Vin cen Ti Pau. Duchek kněz, farář od svatého Jiří, ač toho žádal vždy- cky, aby mezi ním a plány] kankovskými bylo porovnání, a že toho nemohl dosíci na nich, protož na ně žaluje a vinní z Vti kop gr. a 24 gr., žádaje za opatření a dopomožení. Proti tomu: že se žaloby nenadáli, žádajíc prótahu podle práva. I odloženo do II neděl. K. H. Memor. 149 m. odd. 150. Kutná Hora, 1532, leden 22. Kněz Tomáš stěžuje si pánům na svízele ve svém úřadě a žádá za propuštění. 1532. Adorate primum feria II. Vin cen Ti Pau. Tomáš kněz vznášel, které věci se přihodily kaplanuom1) jeho, jakž o to k němu bylo domluveno, z čehož se pýřil a styděl; a také podle poručení jim bylo oznámeno to, kdež oni také, těžce to nesúce, při svatém Jiří chtěli by od něho trhnúti, ač z jich příčiny to přišlo, však oni tomu nechtí rozuměti. — ješto jest jemu na tom těžkost veliká tyto držeti, aneb je upustě, jiné jednati, oznamuje, kterak jindy pořádkové i také páni to obmýšleli, takže farář se o to nestaral mnoho; než při- vezúc kaplana, faráři jeho rekomendovali; ale toho se již niče- héhož neděje, takže za to se drží, že tam všecko zpustne; a rozumí se, že by, sa tu sám, nic učiniti nemohl; neb prvy jezdě o kněží a jednaje, VII kop gr. 9 gr. utratil, když panu Zachovi kaplana jednal, poctu některú p. administrátorovi dal; a pro- tož že on úmysl svudj v tom konečný oznamuje, že vodpuštění béře, aby ráčili to místo jiným opatřiti, kterýž by mohl tomu dosti učiniti. I jest jemu povědíno, že za to žádají, aby sobě 1) Viz č. 148.

Strana 26
26 Fr. Trnka: toho neobtěžoval, že na jeho žádost odpovědi dáti neráčí, než odkládají to jemu do téhoždne. K. H. Memor. 149 m. odd. 151. 52 Kutná Hora, 1532, leden 22. Obtíže při obsazování místa po knězi Janovi a jinde pro pomluvy kněží. 1532. Adorate primum feria II. Vin cen Ti Pau. Obení páni byli obesláni a jest na ně vzneseno o kněží a faráře, jakž prve o to bylo rozmluveno, aby kněz Jan farář byl ještě požádán, a že jest za to žádán, a na něm nic nemůž býti obdržíno, a protož aby k tomu ráčili raditi, neb jest čas krátký, aby některým mužem hodným to místo opatřeno býti mohlo; též i jinde. I dali tu odpověd, že nevědí, čím jsú ne- šťasnější nad jiná města, že dvú kněží objednati nemohú skrze nějaké potutedlné zprávy, a protož Boha se v to dokládajíc, že nevědí, kterak by to tak na čas kvapný opatřiti se mělo a zvlášť pro takovú nečasnost, nemůž-li bajti nějaký tytulovaný kněz břichatý, ale nějaký menší, a potom po čase aby bylo jiným opatřeno a naň se ptáno, neb aby tolik na tyto mělo zření býti, kteříž uvrhše mezi nás sekerku, že nemůže v nic trefiti, a sami také se preč trhají a býti nechtí a netoliko mezi námi, a k jiným nás voškliví, že i v těchto věcech světských překážka se děje, a nás v kuklu obláčejí, že páni proto k nám vošklivost mají; avšak že nemají oni faráře chotibořského a druhého kněze Pavla z Hradce, ač faráři býti nechtí, však za kaplany aneb místo faráře do času dalšího aby některý byl. Na tom zuostáno, aby těm kněžím psáno bylo, a též, co se kněze Tomáše dotýče, aby jemu bylo podle prvního zuostání ozná- meno, — a s některým z těchto rozmluviti, chtěl-li by na tom místě býti. K. H. Memor. 149 m. odd. 152. Ledeč, 1532, leden 30. Farář ledečský Matěj oznamuje Kutnohorským, že se nemůže státi farářem v K. Hoře.

Strana 27
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 27 Modlitbu svú vzkazuji, vzácné opatrnosti páni šep- mistři a páni v Pánu Bohu milí! Milostem Vašim přeje zdraví obojího člověka, toho na Pánu Bohu žádám. Psaní Vašich Mi- lostí otevřelo mi žádost Vaši, abych svuoj úmysl k Vám obrá- til při svatým Jiří, že byšte mne ráčili slušným místem opa- třiti. Z takové milosti a lásky napřed Vaší Milosti velice dě- kuji. Ale, Vaše Milosti, račte znáti, že na tento čas z Ledče podle smlúvy, bych mínil, nemohu se hnauti, neb sem jim vě- děti nedal, ani odpuštění vzal, než do vuole boží s nimi míním potrvati. Ale dá-li Pán Buoh Vašim Milostem zdraví i mně chci na to pamatovati, a budu-li moci čím podle auřadu svého i Vaší Milosti i té obci podle nemožnosti své, ale s pomocí boží chei se odslúžiti. Datum ex Ledecz feria III. ante festum Puri ficationis... anno etc. 32. Kněz Matěj, farář ledecský. [Adresa na rubu:] Vzácné opatrnosti pánuom šep- mistruom a radě na Horách Kutnách, pánuom a přáteluom v Pánu Bohu milým. Pův. papírová listina se zachovanou pečetí. — K. Hora 597 m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Kněz Matěj, farář le- decký, že býti farářem při sv. Jiří nemuože. — Pod textem rukou Breuerovou: 1532. Farář ledečský píše, že nyní místo při sv. Jiří nemůže přijmouti. 153. Hradec Králové, 1532, únor 1. Matěj, královéhradecký kaplan, oznamuje Kutnohor- ským, že nemůže býti v Kutné Hoře. Modlitbú svú všeho dobrého žádostivau vedle obojího člověka Vašim Milostem vzkazuji, páni milí a přátelé moji! Kdež mi oznamovati Vaše Milosti ráčíte nedostatek kněžstva při obci Vašich Milostí, mau osobau jeho nahrazení poněkud žádajíce, aby sě i mně, jakž srozumívám s psaní Vašeho, dobře státi mohlo, k tomu což mám jiného říci, než Vám jako svým milým přáteluom poděkovati a při tom oznámiti, že žádosti Vaší neopomítaje, ale ji sobě snažně rozjímaje, nikterak vy- plniti nebudu moci, prohlédaje k nedostatečnosti své. I protož Vás jako přáteluo milajch žádaje prosím, že za zlé míti ne-

Strana 28
28 Fr. Trnka: ráčíce, v dobré obrátíte. Dán v Králové Hradci nad Labem ve čtvrtek před hromnicemi léta Páně MDXXXII. Kněz Matěj, kaplan hradecký. [Adresa na rubu:] Slovutné opatrnosti pánuom šep- mistruom a radě na Horách Kutnách, přáteluom mně v Pánu Bohu velice milým. Pův. papírová listina č. 92 (Ves.) se zachovanou pečetí. — K. Hora 593 m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Kněz Matěj, kaplan hradecký, že býti při svatém Jiří nemuože. — Pod textem rukou Breuerovou: 1532. Kaplan z Králové Hradce oznamuje, že se do Hory nemůže odebrati. 154. Kutná Hora, 1532, únor 5. Spor mezi svatojirským farářem Duchkem a Kaňkov- skými o 5 kop 24 grošů čes. 1532. Exurge feria II. Ag Dor Fe. K[něz] Duchek, farář od svatého Jiří, žaloval na pány kankoské z Vti kop 24 gr. českých, jakž prve,1) žádaje za spra- vedlivé opatření. Proti tomu odpírali, že povinni nejsú, dáva- jíce zprávu, že nechtěl chovati rektora a kantora v to draho a oni že vzali jim XII gr., aby je ztravú jinde opatřili, jakž toho žádáno bylo. Proti tomu kněz Duchek, že ne pro draho kan- toru Chmelovi zapověděl stuol, ale že se k němu nezachovával jakožto k faráři a neřekl mu, že: Choď ke mně, když po tě pošli, — a páni kankovští se v to vložili a k tomu, aby nechodil k němu, povolovali, a hřivnu mu ve 4 nedělích sňali a že k němu potom o to na posměch poslali Severu a Petra Trnku před kostel, chtěl-li by dávati ztravu oficiálům; a on pověděl, bude-li mi to nahrazeno, což zadržáno; a oni pověděli, že s tím nejsú posláni; a tak nejsúce s ničímž jistým posláni nebyli a příčinu k tomu dali, žádaje vedle cedule, kterúž s ním mají za opatření. Proti tomu: že do rady byl obeslán a žádost naň vzkládána od rychtáře a konšel a že, zazlobiv se, nechtěl k ni- čemuž přistúpiti a tak jím sešlo, neb zapálav se tehdáž v hněvu svém, i vodpuštění vzal. Edictum per Zachariam: Poněvadž jest člověk duchovní a k přátelství by měl přistupovati a oni týž, protož, čehož se nestalo, že páni by tomu rádi byli, aby se 1) Viz č. 149.

Strana 29
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 29 již stalo, a protož té pře se do III neděl odkládá a zítra na smlúvu se podávají. K. H. Memor. 159 m. odd. 155. Kutná Hora, 1532, únor 7. Kaňkovský kněz Václav má býti požádán, aby byl fa- rářem u sv. Barbory místo kněze Tomáše. 1532. Feria IIII. Fe bru Ap. Obecní páni byli obesláni a jest na ně vzneseno... A co se kněží dotýče, mluveno o to s knězem Václavem kankovským, aby na místo k svaté Barboře dosedl, poněvadž kněz Tomáš vzal odpuštění, a panu administrátorovi aby psáno bylo. Actum die Cinerum. K. H. Memor. 164 m. odd. 156. [Hradec Králové], 1532, únor 18. Hradecký farář Pavel sděluje Kutnohorským, že nemůže přijmouti místa v K. Hoře; rovněž jeho kaplan Matěj. Modlitbú svau spasitedlného všeho i potřebného žádosti- vau Vám vzkazuji, slovautní páni šepmistři a spoluradní etc.! Kdež jste pak ke mně po dvakrát s žádostmi snažnými poslati ráčili, najprve urozeného pana mistra Brijk cíhoa) a po druhé slovautné pana Jiříka Libotovského a Jakuba Hubáčka, spolu- radní své, dožadujíce se na mně dosednutí buďto vo světím Jiří najprv příštím, aneb při světím Havle k sobě k vysokému kostelu za faráře: tu jsem byl k žádostem těm, kterajmi jste mne ráčili potahovati, abych se k Vám při s vatém] Jiří obrá- til, to za odpověd dal, že je mi to nemožné učiniti pro zamlu- vení to, které jsem učinil pánuom hradeckým o bytu svém, až do svatého Havla u nich přiřekši býti; čemuž srozuměti rá- čivše, tomu jste místo dáti ráčili, než abych aspoň maje svo- a) Psáno: Briczyho. — b) Pův. psáno: minij v myslij; i pře- psáno na e.

Strana 30
30 Fr. Trnka: boden učiněn býti od svého přirčení před pány hradeckými, při světím Havle tehdáž žádosti Vaše naplniti usiloval, dolo- žiti jste skrze své posly ráčili, k čemuž odpovídaje, toto jsem pověděl, že v tak dlauhé chvili a času, co se mnau Pán Buoh naložiti a k čemu mysl mau nakloniti ráčí, nevím a nero- zumím: protož v tom před jeho svatú milostí předčiti nesmím a Vás sebau a sebe farau Vaší k tomu času bezpečiti že ne- umím; a k tomu i jiného mnoho ode mne je před posly Vašimi, ač velmi nepořádně pro jakauž takauž překážku, mluveno bylo a vše na ten konec, abyšte mne vo to pokoj dali a sobě práce i autraty na stranu odložiti ráčili; na čemž žádnau mě- rau páni poslové Vaši dost míti neráčili, až jsem se musil od- volati k tomu, že pomysle, Vašim Milostem listovní odpověd dám; kteráž jest toto, že poněvadž tu, kdež mi se zdá jakž takž nestatečnost má dostačovati k práci, hrozím se býti, že nadto, páni milí, u Vás, ješto dostatečného muže potřebovati ráčíte, neumím pomysliti býti: protož se Bohu svému poraučeje, vy- soce seděti nemíním, než na nízká místa mysle, po nich vždy- cky dychtím a Vás žádám i prosím, že toto psaní mé v dobré obrátíce, na někoho dostatečnějšího tu práci fary Vaší zložiti ráčíte. Co se pak tkne kněze Matěje, kaplana mého, kterejž jest také od Milosti Vaší mnohými žádostmi jako od přátel milajch též k Vám potahován, abyšte ráčili znáti, že je mi po- ručil o sobě připsání učiniti k Vaší Milosti takové, že míně i mysle,b) bude-li boží vuole, ne s vysokého místa na vyší do- sednauti než s vysokého na nízké zsednauti, Vaší Milosti ozna- muje, abyšte naň se nic bezpečiti neráčíce, místo osoby jeho také na někoho jiného pomyslili a jemu v tom za zlé nic míti neráčili. Dán v první neděli postní léta etc. XXXII°. Kněz Pavel, farář hradeckej. [Adresa na rubu:] Slovautné i vzácné opatrnosti pánuom šepmistruom a radě na Horách Guttnách, pánuom a přáteluom mejm milejm. Pův. papírová listina č. 92 (Ves.) se stopami po pečeti. — K. Hora 504 m. odd. — Jinou rukou souvěkou: Kněz Pavel, farář hra- decký, že zde býti nemuože. — Pod textem rukou Veselského: 1532. Königgratzer Pfarrer und Kaplan wollen die ihnen angebothenen Stellen in Kuttenberg nicht annehmen.

Strana 31
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 31 157. Kutná Hora, 1532, únor 26. Kaňkovští sdělují, že mohou propustiti faráře Václava až po dohodě s Grunetskými. 1532. Reminiscere feria II. am in de Mar. Kankovští, jsúce žádán, aby faráře, kněze Václava, s Kanku k svaté Barboře pustili, dali odpověd, že náleží také Grunetským to, a protož bez nich nemohú odpověd dáti. I od- loženo do téhoždne. — K. H. Memor. 172 m. odd. 158. Kutná Hora, 1532, březen 6. Kněz Duchek ve sporu o dluh s Kaňkovskými. 1532. Oculi mei feria IIII. ti o de co ra tur Gre. Kněz Duchek vinil Kankovské, jakž prve,1) z Vti kop 24 gr. českých, poněvadž smluvau nemohlo jemu nic rovného potkati, žádal za opatření. Proti tomu, že jest taková věc vzne- sena na obec kankovskú, a jest povědíno, že nic dlužni jemu nepozuostávají, poněvadž, když byl u nich, rektora a kantora od sebe odbyl a ztravy jim dáti nechtěl, příčiny neoznámivši, kdež poslali po kněze Duchka, chtějíce to napraviti, příčiny od něho věděti nemohli, než že toho zpravuje a jiného nic že se na něm doptati nemohli; a když se o to snažili, aby to na místě postavili a v dobrú vůli uvedli, nechtěl k ničemémuž po- voliti, a odpuštění vzal a řka, aby učinili, jakž chtí, a je, rek- tora a kantora, opatřili, že on práv v to draho býti nemůž, aby je choval; kdež vždy chtěli v dobrú vůli uvésti, žádali, prosili, že, učinil-li jest mu kdo co, že chtí k nápravě přivésti, předkládajíc mu Zákon i jeho učinění, že by měl vnukuom svým odpustiti; a on pověděl, že toho učiniti nemůž, a oni tehdy: My také nebudem odpauštěti; a on pověděl: Učiňte, jakž se vam zdá, žádajíc, poněvadž jich příčinau to nepřišlo, než kněze Duchkovú, aby ráčili tu obec opatřiti, že jemu přes 1) Viz č. 154.

Strana 32
32 Fr. Trnka: to ničímž povinni nejsú. Proti tomu: není potřebí mluviti, než žadá, aby smlúve dosti činěno bylo, ukázav tauž smlúvu a že by se proti té staro, žadaje, aby mu podle té smrúvy a cedule právi byli, přidav to kněz Tomáš, od neho že by tu bylo ode- vřino, že by i jiný toho snésti nemohl, neb kdyby mu ztravu hanél, že maso smrduté dává aneb netco jiného, a že o něm psali po dveřích a jiné příčiny dávali, ješto on praví, že by bytu žádného s ním nebylo jim, a ze rektorovi on nerozkázal, aby měl prázden stolu byti, než kantorovi, a to z pricin ozná- mených učiniti jest musil. Proti tomu: že i rektorovi hájil a oni bez písaře, jakž bez faráře, býti nemohú, a protož mu ztravu jednati musili aneb to, což se naň dává, za to jinde ztravu platiti, a poněvadž pak pan farář vždy na svém státi chce a na se palice hledati, jesližeť jí utne, myť tim vinni ne- budem. Edictum per Zachariam de Chrudim: Poněvadž stravy, kněže Duchku, stravy ljste] nedávali, musili jsú jim jinde ztravu jednati a je opatřiti, ponevadž bez nich a zvlášť písaře býti nemohú, a protož abyšte jich, kněže Duchku, o to s pokojem nechan! K. H. Memor. 176 m. odd. 159. Kutná Hora, 1532, březen 6. Kaňkovští oznamují Kutnohorským, že Grunetští ne- chti propustiti kněze Václava do K. Hory. 1532. Feria IIII. ti o de co ra tur Gre. Kankovští konšelé oznámili, co se kněze Václava k svaté Barboře puštění dotýče, oznámili, že Krunečští nechtí nikoli jeho propustiti, a vedle cedule aby se zachováno bylo a puol líta napřed oznámeno, ač by oni rádi volnost pánům ukázati chtěli a rádi by všecko učinili, žádajíc, aby ho páni při nich zanechati ráčili pro jiné potomní kněží. Edictum: Poněvadž jimi to nepřichází, než nedostatkem obecním, ješto potom, kdyby kdo chtěl jíti, páni by je opatřili, a poněvadž oni povo- lují, že jim z toho děkují, a by se měli v tom páně Trčkovými lidmi zpraviti, že na tom nejsú, však páni jsú na tom, bude-li možné, jakž vědí muže hodného, že chtí je opatřiti. K. H. Memor. 177 m. odd.

Strana 33
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547 33 160. Kutná Hora, 1532, březen 13. Farář od sv. Jiří Duchek je obviněn z cizoložství. 1532. Feria IIII. go ri Lon. Duchek kněz, farář od svatého Jiří, obeslán byl a jest k němu mluveno, že nějaká osoba jest těhotná, a jsúci tázána, oznámila a vyznala, že s ním má to dítě a jest s ním těhotná a vše, jak s ní nakládal, oznámila, — aby pravdu, jakž samo v sobě jest, poněvadž učí tomu jiné, pověděl a se toho zpravil. Proti tomu, že křivě proti němu a na něho mluví a že, od kohožkoli jest navedena, aby naň pravila, jakož pak i prve se o to pokaušela, naberúc na se taportův, pravila, že jest těhotná s ním, jakož pak i byla ohledávána od Klobásky a jiné hospo- dyně, a z toho se jest vyvedl a ještě že z toho slušně se chce vyvésti a svú nevinu ukázati. A dál mu předloženo, že by páni neradi jeho lehkosti byli, ale raději že by vystřáhli, a po- něvadž lidé mluví o to i mezi lidmi to, že páni toho přehléd- núti nemohú, neb mnohé řeči jsú od ní i to, že praví ona, když někerú chvíli byla u Božieho těla, že s ní mluvil, aby k němu přišla, a ona když odepřela, že jí dal poliček, až ji krev polila, a podnes že na růšce jest ta krev a vyprati se nemůže. Proti tomu kněz Tomáš, že některú chvíli, když byl na Kanku kněz Duchek, přišla k němu pro věci se břichatau a dítě že jemu položí a on, aby toho nečinila, že bude s ním mluviti; a potom když čas uhledal, byla i ona přítomna a na něho přišla, a oň že jí tu dal poliček na faře a ne v kostele, až se jí krev ukázala s slinami, a tak chodila po městě žalujíci. A kněz Vít připo- věděl, aby páni neráčili věřiti, že jest lotryně a že na jiné pra- vila prve a o jiné se pokaušela a že zpráva, že u vězení ji na- vozovali, aby naň pravila, a jmenovali, že hlásný, pravil, Da- niel, prozván »Rubáška«. — A jsúci táž jistá osoba puštěna, jménem Marta, že on kněz Duchek jí to dítě udělal a o panenství u svaté Barbory připravil a že chtěl, aby k němu na Kank chodila, a ona ne- chtěla, a potom když byl u svatého Jiří, že jí sliboval, že jí dítěte neudělá, a ona k němu chodila a on s ní líhal na lúži a tam zamkna ji, šel mše slúžit, a přijda, zase s ní [měl] svú vůli, jakž sám chtěl a kolikrát chtěl, celý den se s ní haudl a po ní 3

Strana 34
34 Fr. Trnka: se vozil, žádajíci, aby ji mučili a jeho také, a že ji žádný nena- vozoval, aby naň pravila, než on kněz ji navozoval, aby na jiného pravila, jakož tak učinila a na neviného z jeho návodu pravila i prve též, ale již pravdu praví, jakž i před těmi pa- ními u vězení pravila, že jest on tím vinen a s ní obýval a sví vůli s ní měl někdy celý den, přijda od svaté mše; pak, byla-li jest mše světcena, nechť to páni saudí a že na tom přisíci na božím umučení i umříti smí, že, což mluví, že pravdu mluví. Tomu jest všemu kněz Duchek odpíral mezi jejími řečmi na ten rozum, jakž prve mluvili, a kdyby byl světský, že by ji k tomu povolil, čehož žádá, a že lže jako nepravá a že prve též pravila naň a toho se nenašlo a že mluvila, že to naň z návodu pravila, k svému svědomí to bera, že pravdy nemluví a že on jí vinen není. Edictum per Niccolaum de Práchnian, že Pán Buoh najlépe tajné věci věděti ráčí, v čemž pánům nenáleží se k tomu, aby to k sobě přijali, nutiti a také nechtějíc se nutiti na vás, než podávají vás o to před pana administrátora v ten pátek po hodech, aby tam stáli. A kněz Duchek slíbil se tam postaviti a ona též bude na rukojmě dána, aby se tam po- stavila, a tu aby o to vás pan administrátor a konsistoř porov- nali. A psaní učiněno bude při tom. K. H. Memor. 183 m. odd. 161. Kutná Hora, 1532, březen 23. Jsou ustanoveni páni pro církevní průvod. 1532. Sabbato iun cta Ma. Ad processiones: Ad altum templum: Jindřich Charvát, Markus Gazlar vel šepmistr junior, Jan Sus z Je- žova, Matúš, Jakub Hubáček, mistr Matauš, Jan z Skalice; [ad] Barbaram: Václav z Mlékovic, Jiřík Libotovský, Jiřík Popelka, pan Bohuslav, Jan Haldecký, Adam Žďárský; Ná- mět: Mikuláš kožišník, Vavřinec Hrubý, Petr bakalář. Matúš řezník, Jakub Labuška. K. H. Memor. 187 m. odd. 162. Praha, 1532, březen 30. a) Za tím přeškrtnuto: Vavřinec Hrubý, Petr bakalář.

Strana 35
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 14641547. 35 Administrátor a konsistoř v Praze ve věci nařčení faráře Duchka. Modlitbu naši vzkazujeme, Vaše Milost páni šefmistři, přátelé nám v Pánu Bohu milí! Zprávu, kterau nám o knězi Duchkovi, faráři na Horách Kutnách u svatého Jiří, jste uči- nili, kterak by z strany jeho jedné a nějaké osoby Marty1) z strany druhé mezi nimi věc nepořádná se nalézti měla, takže by tajž kněz Duchek ji měl o panenství připraviti a ji obtěž- kati, a to, jsúce ona u vězení, že jest duší svau zavazovala i smrtí, jestli by toho potřeba byla, potvrdila, a k tomu že by kněz Duchek prostý odpor učinil, ten právě, že by na něja- kého žáka prve pravila a tím vinen že by nebyl, a tak vysly- ševše je, jakž o tom zpráva šíře psaním Vaším ukazuje, potom kdy jsú na odporu tom sobě byli, je s obau stran zavázavše, před úřad náš jste jich podali; i my přěčětše psaní Vaše, to sme vážili a vedle jich podání před auřad náš na tom jsme byli, abychme je o to slyšeli i vedle práva spravedlivě ohledali. Ale podle závazku toho, o němž psaní činili jste, té nadepsané Marty, kterauž jste pode ctí zavázali, ku právu aby stála v den uložený, tomu jest zadosti neučinila a před námi se ne- postavila, ale kněz Duchek podle téhož závazku před námi se jest postavil a žalobníka slyšeti žádal. A poněvadž jest nebylo též osoby nadepsané, aby ho před právem naším vinnila, psaní Vaše, kteréž bylo před rukama, jemu sme přečísti dali. To on slyševše, tomu odpor učinil, což jest ona naň před Vámi mlu- vila, že by to pravda nebyla, a kdyby ku právu stála, že by jí chtěl odpor učiniti dostatečný a svau nevinnost před právem ukázati, jakož pak pro vyčištění své poctivosti dožádal se na nás, abychme jeho svědomí dali přečísti, kteréž jest měl proti té osobě ku právu nahotově. My pak toho sme dopustili a svě- domí jeho, kteréž měl, přečísti kázali a nade všecko jeho sme zavázali, aby své svědomí vyčistil proti tomu, což jest naň pravila, jakož jest vejš před právem naším vykonal, z čehož my všeho nemohli sme uznati jeho vinného býti, poněvadž svědkové vedle práva přijatí to jsau seznali, že ona vokolo XV let, zle živa jsauci, panenství své v Sedlčanech potratila a 1) Viz č. 160.

Strana 36
36 Fr. Trnka: u Hory též že nepoctivě živa s jinými byla a k tomu, kdy jest od hodnověrných lidí tázána byla, o tom skutku před nimi se jest seznala, že jest z návodu lidí naň pravila a tím skutkem ne on že by, ale žák nějaký od svaté Barbory vinen byl. My pak, slyševše jeho odpor, svědky i vyčištění proti tomu všemu své poctivosti, v tom sme jeho za nevinného položili a zvláště, poněvadž jest ona ku právu nestála, jsauc pod svú poctivostí zavázána, tomu jsme nemohli věřiti také, aby pravdu na téhož kněze Duchka před Vámi pravila, i z té příčiny, — slyšíce jeho poctivé chování, kdež jest kolivěk byl, o němž nikdá té pověsti slyšáno nebylo, ale že jest vždycky poctivě se zachovával, též i u Vás jsa k XV letuom, beze vší úhony choval se jest, nyní pak maje od Vás odstúpiti, že jest taková o něm pověst roz- hlášena tak od lehké osoby, — to že jste k sobě přijíti ráčili, jest nám i s podivením a v to místo jeho také povolávali, jakž zpráva k nám přišla, mezi lid obecný, což jest k nemalé kněž- stvu ujmě a jich lehkosti; neb nám se zdálo za slušnější věc býti a lépe před pana děkana, neb tu náleželo, aby jím i jiným kněžstvem taková věc byla ohledána. I věříme Vám při tom. jestliže by se věc podobná kde přitrefila, z čehož bychom potě- šeni nic nebyli, že pro poctivost kněžstva, kteříž se tak, jakž na kněží, uctivě chovají, tak to opatrovati budete, aby na pana děkana takové těžkosti byly vznášeny a jich konsistoř, a pakli by tu nebylo na tom dosti a my kterého v tom uznali vinného a k nám byl podán, nikoli jemu takové věci nésti nemohli bychme, ale vedle provinnění jeho slušně trestati chtěli bych- me. Jakož pak i tohoto kdybychme vinného býti v této zprávě uznali, k němu vedle zaslúžení jeho a provinnění zachovati bychme se chtěli, takže by se jím jiní trestali; neb na tom sme, abychme neřádným kněžím folků žádných nečinili, ale je k ná- pravě vedli; poněvadž pak ta osoba, jsúc na závazky, a tohoto kněze tak na poctivosti vysoce dotkla a před právem naším se nadjíti nedala, za to žádáme, abyšte ji trestali tak, aby ani ona ani jiná o takovau věc se, nemaje spravedlivosti, nepokusila O tom pak nepochybujeme, že tomuto psaní našemu místo dáte. Datum ex Prage sabbato ante Conductum paschę anno- rum 1532. Administrátor, mistři a farářové konsistoře arcibiskupství pražského.

Strana 37
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 37 [Adresa na rubu:] Vzáctné opatrnosti pánuom šep- mistruom a radě na Horách Gutnách, pánuom a přáteluom, nám laskavě příznivým. Pův. papírová listina č. 47 (Ves.) se stopami po červené pečeti. — K. Hora 600 m. odd. — Rukou jinou z doby současné na rubu: P. administrátor s konsistoří, že kněz Duchek stál a Marta že jest nestála. — Pod textem na 1. straně Veselským: 1532. Pfarrer bei St. Georg in Kuttenberg Duchek wird der Anschuldigung der Schwängerung einer gewissen Martha vom Prager Consistorium losgesagt. 163. Kutná Hora, 1532, duben 24. Šebek byl vsazen do vězení, poněvadž se dal oddati v klá- šteře v Sedlci, když ho faráři poslali do konsistoře, a poněvadž shodil svou manželku do šachty. 1532. Feria IIII. or Mar ci. Šebek byl obeslán a jest mu domluveno, že, když ho ne- chtěli farářové oddati z příčiny a jeho ku pánům administrá- torovi a konsistoři, aby toho tam hleděl, podali, a on přesto že jest toho učiniti nechtěl, než k vopatu se o to utekl a tam jest oddán, aby se toho, proč to učinil, zpravil. Proti tomu žádal pro přítele prótahu. Povědíno, aby pověděl bez odta- huov. I pověděl, že jich žádal, aby ho oddali, a oni pravili, abych tam šel a to sobě jednal, a on pověděl, že on tomu ne- rozumí, i radil se o to s přátely, mohlo-li by to býti, aby se v klášteře oddal. I pan Mikuláš pověděl, že to muože býti. I šel tam a tak učinil. Vypovědíno, že znají páni, že u záduší těchto a fařích nebyl toho nedostatek, kdež by toho hledal, kdež on maje od nich ne bez příčiny cestu, jak by se v tom zachovati měl, opovrhši tú cestú, jak i onú, že svú manželku vrh do šachty, a potom snad chtěl by i nětco více po své vůli učiniti, ješto má býti dobrý pořad ve všem, a protož, čímž v tom rady poslúchal, toho užívají, že páni toho prominúti ne- mohú, a rychtáři rozkázali, jej do vězení vzíti a že jej trestati ráčí. — K. H. Memor. 197. 164. Kutná Hora, 1532, květen 27., 29.

Strana 38
38 Fr. Trnka: Václav, barborský farář, si stěžuje, že Jan Jetřich ne- chce mu vrátiti vzatý majetek a že kněz Kudrna pomlouvá ho a kaplana Jana na kázání. Slíbeno, že bude jednáno o věci, až se více pánů sejde, a proti Kudrnovi bude zakročeno. 1532. Benedicta feria II., IIII. pe de cris. Kněz Václav, farář barborský, s knězem Janem, kapla- nem, oznámil, kteréž psaní oň bylo psáno do Moravy panu Janovi Jetřichovi, aby statek mu pobraný byl puštěn, žádné odpovědi nedal a posla do vězení] chtěl dáti; a druhé, kdež žádáno nejednau, aby Kudrna zde nekázal, pak že on, a že jest prvy povědíno, když faru přijímal, aby duotek nebylo,a) zde káže duotky jim, včera u svaté Trojice dvakrát kázal a farář jednú a rozličně dotýkali i kněze Jana, že, když se mezi vás Moravané vberú, že bluduov nasejí a kacířstva; a protož, po- něvadž tomu rozumí, že se zde některým líbí, že on se opo- vídá, že býti zde nemuož, též i kněz Jan, neb znají, že by to- liko k zarmútcení zde byli pánuom. Povědíno, což prve a na čem jest zuostáno, že páni toho nezlehčí, a p. faráře sem obešlí, co více pánův doma bude a zvlášť p. Jindřich; a co se Kudiny dotýče, jest mu prve zahájeno a ještě bude, ač nebude-li chtíti od toho upustiti. — K. H. Memor. 211 m. odd. 165. Kutná Hora, 1532, květen 29. Farářům vytýkáno, že štvou na kázáních; mají si po- kojně vésti a říditi se zákonem Kristovým. Matěji Kudrnovi má býti zakázáno tak kázati. 1532. Feria IIII. de cris pan. Farářové, kněz Jan, námětský kněz Vít a Honsa, byli obesláni a jest jim oznámeno, jakož z vóle pánův šepmistrův, pánův obecních dožádán jest za faráře k svaté Barboře, že páni žádají, aby k němu dobrú vůli měli, neb chce k nim míti a pokojně se chovati; a také zprávy jdú, kterak na kázání ně- které osoby se dotýkají a oni že je jmenují, ješto jest i proti Zákonu: hřeší-li bratr, že má povolán býti a potrestán, napo- a) Za tím opakováno: pak že on'.

Strana 39
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 14641547. 39 menut, a ne tím zpuosobem, aby se měl provolati, a skrze to různice, neláska a nevůle v uobci zruosti, ješto čtení pokoje toho v sobě nenese a páni by toho pominúti bez trestání ne- mohli;a) a protož žádají, aby toho nebylo, neb aby měli páni kam býti, jak kněz Vít činí u Náměti, k bitvě, k pálení, že se to jistě netrefí; jestli hoden kdo spálení aneb zapálení, kdyby vznesl a páni to uznali, mohl by trestán býti; a též kněz Ma- těljl Kudrna že, se již vybrav odsud, sem vskakuje a dotýká na kázání, jako by zapále utekl, protož aby jemu to přetrženo bylo; a pakli by nebylo, že by páni věděli se k němu jak za- chovati; a což ho v Praze potkalo, to by ho zde též potkalo; a což se kázání vo Božím těle dotýče, že by mělo kázáno býti o těle a krvi Pána Krista, za to žádají, aby tak kázáno bylo, jakž P. Kristus ráčil ustanoviti a Zákon ukazuje, aby nebylo dotýkání a k různici příčiny dáváno nebylo, aby lidé, odjinud přijdúce, toho nepoznali, že jest mezi námi nesvornost a ne- jednota. I vzavše potaz, dali mluviti, že jest divná věc, že fa- ráře téhož neobeslali, ješto jest rozuměti, že jest nětco v tom jiného, a že sú oni páni toho příčina, aby to rozdvojení mezi nimi a neláska byla, k tomu to pravíce, že oni mají k němu a chtí míti dobrú vuoli, a on že příčinu dává a k nim dvakrát nechtěl z potřeby přijíti, a že farář nedotýká osob, kteréž sú zde, než zdaleka jako z Moravy oznamoval, jakžto i apoštol kacéře a odřezance jmenoval, ztěžuje sobě Donátu, že káže přes jemu zapovědění. A co se Kudrny dotýče, že on u něho není a že jemu zahájiti nemuože, neb i o něm káže, a vědí, co jest, než páni sami, jakožto hlava, aby to napravili a kázání že nedopustí scestného o svátostech, aby velmi vysoce ani také nízce, jak by Zákon neukazoval, mělo kázáno býti, a farář ko- línský, člověk dobrý, má kázati, jakž obyčej, v slavnosti. K. H. Memor. 214 m. odd. 166. Kutná Hora, 1532, červen 12. Hostinští jsou vyzváni, aby dbali nařízení, dobrých mravů a netrpěli špatností. 1532. Feria IIII. Ci ri ni. a) Za tím opakováno pominúti.

Strana 40
40 Fr. Trnka: Šenkýřským starším mluveno, že jim bylo rozkázáno, aby ženy ty nejisté,aneb muožuov [sic] nemajíc, nešenkovaly, aneb děvečky etc., že sobě rozkazu toho nic neváží, kteříž z vuole všech pánův obecních i starších, málo vážíce, nad tím se zapo- menuli, ješto jest příčina k hněvu velikému P. Boha všemohú- cého a mnohými ranami nás trestati ráčí, a kněží nepřestá- vají volati co na Sodomu, — a protož že rozkazují jim, aby ta- kovú věc přetrhli, a pakli by toho neučinili, že by musili již k nim o to trestáním přistúpiti, a protož aby sami radče to opatrovali, nežli by páni i jim na těžkost měli by nětco bráti, ješto by jim příjemné nebylo. K. H. Memor. 224 m. odd. 167. Kutná Hora, 1532, červen 12. Bernášková, která nadávala barborskému faráři Václa- vovi, je napomenuta, aby si hleděla svých věcí a nepletla se do toho, čemu nerozumí. 1532. Feria IIII. Ci ri ni. Bernášková byla obeslána a jest jí domluveno, že knězi Václavovi, faráři barborskému, dávala a mluvila, že jest zrád- ný lotr pikhartský, ješto jedna každá věc má váhu a to každé slovo, ješto skrze to hanění i v uošklivost se slovo dává a pastýř se voškliví, aby se proto zpravila. Pověděla, že se Pána Boha“) dokládá, že toho nemluvila, než toho že jest jemu ne- chválila, že mluvil, aby lidé nedrželi, aby v svátosti oltářní mělo tělo Kristovo býti, a že ukázal na tělo své, řka: Toť jest tělo mé, a ne na chléb, aby v tom malování a bělosti mělo býti, že toho není. I jest jí povědíno, že sú zde, ješto jsúce na tom ká- zání, jináč dosléchali a to pamatují a v jiný lepší rozuom, nežli ty, vykládají, a protož aby ona takových řečí zanechala a v to, což jí nenáleží, nedávala, než muži poddána byla, neb jim ne- náleží Zákon než přeslice, a řízení vobce a kněží že jim nená- leží, a což se těch řečí dotýče, že chtí se ptáti a uptajíc se bez trestání nepovojiti,1) protož toho na ten čas při tom zane- chávají. K. H. Memor. 225' m. odd. a) Opakováno: Boha. — 1) Místo: nepovoliti.

Strana 41
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 41 168. Kutná Hora, 1532, červen 17. Auhoř oznamuje, že Ondřej z Páchu rozhlašoval, až při- jde odpověď od krále, že budou pikharti páleni. 1532. Respice primum feria II. que Mar Pro tas. Auhoř zprávu dal, že slyšel od Ondřeje z Páchu, že jest mluvil, že jest psaní králi Jeho Milosti o pikharty, a jakž příde odpověd, že budem páliti je, a při tom že byl hospodář nového domu. K. H. Memor. 229 m. odd. 169. Kutná Hora, 1532, červen 19. Oznámeno, že Ondřej z Páchu podněcuje lidi proti pik- hartům. Páni slibují, že zakročí proti němu i proti pobuřu- jícím kněžím. 1532. Feria IIII. Pro tas Al. Páni obecní byli obesláni a jest na ně vzneseno, co se ně- kterých řečí dotýče, v uobci puštěných, z nichž sú zarmútceni, a potřebí, aby to opatřeno bylo, že Ondřej s Páchu chodil po městě, ponaukal lidu, aby páleni byl i] pikharté, a sám že by je chtěl zapáliti, a chasy povolajíc, že by chtěl nápravu učiniti, a že se tam scházejí k Donátovi i někteří z pánuov a že není, kdo by litoval toho, — nevznesli nic na nás; takové svo- lání chce činiti, — žádajíc, aby páni obecní k tomu ráčili raditi proti takové věci nové, ješto jim toho ujímati nemohli, jakožto v Praze, aby se nezběhlo tolikéž jako v Praze, čehož bychme zámutek míti mohli... Obecní páni dali odpověd, poněvadž páni jsú řetidelé1) obce a jim takové věci k zprávě náležejí, a protož aby bez trestání, pokud by se vidělo pánům, nebylo pomíjíno. A co se dotýče psaní od obce, aby o to doptán byl, a též, pokudž se uzná scestná věc, na něm ztrestána byla... A co se Donáta dotýče, poněvadž nic škodného není, kdyby sobě čísti měli a rozmluviti, ale poněvadž v uobyčeji není zde toho, aby toho tak zanecháno bylo, a poněvadž již sú mnoho o to mluvili. 1) M. ředitelé.

Strana 42
42 Fr. Trnka: A co se kněží dotýče, že sú mnoho o to mluvili a o jich nesvornost, kterú mezi sebú mají, a příčinu k různici dávají, neb tak praví a panu Mikulášovi přečtli, že kněz Václav mlu- vil o svátosti velebné: Tak pravím: Které jest vydal tělo a krev Pán Kristus, že sú to učedlníci snědli a krev vypili, a kteréž nyní přijímáte, toliko chléb a víno že přijlí máte, jíte a píte, aby v to páni ráčili nahlédnúti, a nic aby se nezběhlo, pře- trhnúti časně; neb kdyby tak bylo, i oni praví, že by proti Zá- konu bylo a proti Pánu Kristu... K. H. Memor. 230 m. odd. 170. Kolín, 1532, červen 30. Kolínský děkan Jan žádá Kutnohorských o ústní jednáni 2. července 1532. Mnohé poctivosti hodní páni šepmistři a páni spolu- radní! Vašim Milostem přeje, žádám na Pánu všemohúcím zdraví duši, tělu prospěchu, stálosti v dobrém. Žádost nena- dálú a nemalú na nehodného, nestatečného šafáře svátostí Páně vzkládati ráčíte, abych budúcím zprávcem u Vás lidu povolaného k Bohu při svatém Havle byl pro čest a chválu vší Trojice svaté, pro potvrzování neomylného spasení v Kri- stu Ježíši v zásluhách a v čistém slovu jeho; ač se nerad z místa na místo hajbi, sem-li potřebnější nádoba jináč než v Kolíně v uobci Vaší, vuoli boží práce neodpíral bych, když mi ráčíte jmenovati místo a já mohl i bych z to býti v zpravo- vání. Protož tento auterý najprv příští [nja den Navštíveni Panny Marie,1) ráčíte-li vyslati někoho ke mně na austní širší mezi námi s uobau stran rozmluvení a Vy mně a já Vašim Mi- lostem dokonalejší srozumění [dám]. A já neodcházeje, Va- šich Milostí u sebe čekati budu. V Kolíně v neděli po svatém Petru a Pavlu, apoštoluov Páně, MDXXXII°. Kněz Jan, děkan Kolínských. [Adresa na rubu:] Slovutné vzácnosti pánuom šepmi- struom a radě na Horách Kutnách, pánuom a přáteluom mým milým. 1) 2. července.

Strana 43
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 43 - Pův. papírová listina č. 92 (Ves.) se stopami po pečeti. K. Hora 595/2 m. odd. — Kněz Jan, kolínský děkan, aby k němu na austní rozmluvení vyslali: na rubu jinou rukou z doby současné. 171. Kutná Hora, 1532, červenec 1. Kutnohorští se radí, jak získati peníze na stavbu krovu při kostele sv. Barbory, a o přijímání kněží. 1532. Exaudi 2m feria II. Jul Pro ces. Obecní páni byli obesláni a jest na ně vzneseno... A druhé: ... že není [možno] krovu stavěti na kostel svaté pfannyl Barbory a že psali o faráře do Laun a do Kolína. Páni obecní dali tu odpověd... A co se peněz na stavení dotýče, aby bylo u pořádkuova) hledáno [a] žádáni, aby založili; a kněží na kázáních aby žá- dosti vzkládali a dluhové upomínáni byli. A co se kněží do- týče, jakž oznámili, že jednají, že toho sú vděčni, že o to jed- nají, aby ráčili ale k něk tlerým ze vsi kněžím též psaní uči- niti, jako k knězi Pavlovi chotusickému, chtěl-li by zde býti. K. H. Memor. 239 m. odd. 172. Pražský hrad, 1532, červenec 2. Král Ferdinand poroučí Kutnohorským, aby potrestali každého, kdo by táhl proti králi na vojnu, a aby nebyl svěcen svátek mistra Jana Husa. Ferdynand, z boží milosti Římský, Uherský, Český etc. král, infant v Hyšpanii, arciknieže Rakúské a margkrabie Moravský etc. Opatrní věrní Naši milí! Oznamujem, že Nás jistá správa jest došla, kterak by dělníci horní, jakožto ha- véři, šmelcéři, hutní dělníci, hašpléři, na větším dílu na vojnu ke škodě Nám, vší zemi i těm Horám k pádu táhnúti chtěli a tu že by někteří pořátkové a přední z nich jiných pobízeli, za- mlauvali i zavazovali, aby jináče nečinili, než před se táhli. Ješto jest Nám takové toho...1) votování a svévolné předse- a Za tím opakováno ,bylo'. ) Nečitelné.

Strana 44
44 Fr. Trnka: vzetí, ač bylo-li by tak, s nemalým podivením, protož Vám přísně poraučieme, přikazujíc, abyšte Vy jse hned, jakž Vás toto psaní Naše dojde, na ty osoby, kteříž by tej věci a jich svévolného předsevzetí počátkové byli, s pilností ptali, a upta- jíc jse jich, je před sebe do rady své obešlíc a jim na místě a slovem Naším abyšte přísně pod uvarovániem hněvu a nemi- losti Naší a pod věčným vypověděním z týchž Hor poručili a přikázali, aby jse žádný z nich odtud nehnul, ani jiných pobí- zeli a zavazovali. A jestliže by přesto který z nich svévolně se vytrhl a svého zlého předsevzetí ustaupiti nechtěl, již bychom přinuceni býti ráčěli, k takovému každému se přísně a nemi- lostivě ukázati. — Též také Vám poraučieme, abyšte to po ně- kolikrát provolati na Horách dali, aby dělníci horní s Hor ne- chodili na túž vojnu ani jinam pod uvarovániem nemilosti Naší královské a skutečného trestání. Druhé, také správu míti ráčieme, kterak by sobě svátek mistra Jana Husi na Horách Guttnách svévolně proti staro- bylému řádu a usazování svátkuov při Horách Guttnách, vše ke škodě Naší, vší země a těm Horám k pádu zasvětiti chtěli. I poněvadž jest prve ten ani jiní svádkové mimo ty, které jim k svěcení vysazeni jsú, svěceni nebejvali, Vám přísně porau- čieme, přikazujíc, abyšte jim ještě toho ani žádných jiných svádkuov svěciti a vejtržných a postranných věcí před se bráti Nám, vší země a těm Horám ke škodám nikoli nedopau- štěli, nébrž jim toho všeho, pokud by potřeba kázala, bránili, znajíce, že v tom konečnú vuoli a rozkázání Naše naplníte. Tak jse zachovajte, jináče nečiníc, pod uvarovániem nemilosti Naší královské! Dán na hradě Našem pražském v úterý na den Navštívení Panny Marie léta etc. XXXII° a královstvie Našich římského druhého a jiných šestého. Voldřich, hrabě z Hardeku a Klatcka. Commissio domini Adam de Nova domo, regis in consilio. s. cancellarius regis Blohemiae], manu propria. Adamus Gotsch. P. [Adresa na rubu:] Opatrným šefmistruom a konšelóm na Horách Guttnách, věrným Našim milým.

Strana 45
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464 -1547. 45 Pův. papírová listina se zachovanou pečetí. — Kutná Hora 589 m. odd. — Jeho Milost královská (o Rendličkovú) o svátku Husa svěcení: na rubu jinou rukou z doby současné. — O pozdvihnutí havéřův r. 1532: rukou Alexiovou. 173. Louny, 1532, červenec 2. Lounský farář Vavřinec Pelhřimovský sděluje Kutno- horským, že pro nemoc nemůže býti farářem v Kutné Hoře. Modlitbu svú vzkazuji, páni a přátelé v Pánu Buohu milí! Mnohokrát od dobrých lidí a milovníkuov pravdy Páně sem slajchával o Vašich Milostech, kterak Vaše Milost i obec Vaše velmi toho žádostivi býti ráčíte, aby slovo Páně otevřeně a v pravém smyslu svém Vašim Milostem mluveno bylo, kdež pak i skutečně sám u sebe to nalézám; nebo tyto předešlé časy ráčili ste o zprávce takové státi s velikú svú bedlivostí, kteříž sú mi v dobré známosti, že sau ti, jenž směle a zmužile před každým pravdu Páně vyznati smějí, a obce ty, k kterýmž jsú povoláni, tak jako bedlivým a dobrým zprávcím náleží, zpra- vují: protož takovú vědomost toho maje, když některého času po Velice noci sestra má tetěná u mne byla, poručil sem jí, aby manžel její to v tajnosti přezvěděl, byla-li by fara síva- tého] Bartoloměje v městě Vašem aneb s[vatého] Jiří prázna, aby mi dáti znala, a to z té příčiny, že sem člověk velmi nesta- tečný a vždy téměř nemocný, abych tu někde v městě Vašem samotný jsa, trošku poodpočinúti mohl, slože s sebe práci tu, v kteréž na ten čas sem, a tau milostí s Vašimi Milostmi i pod- danými Vašimi se zděloval, kterúž mi Pán nebeský s strany slova svého zjeviti ráčil. I račtež znáti, milí páni, že ten nedo- statek můj neumenšuje se, nébrž již mě tak ztrápil, že ani lí- kařuov naděje ani má jest, abych do toho času, kteréhož mě k sobě povolávati ráčíte, živ býti měl. A protož, milí páni, Vaše Milost, znajíce mau v tom takovú nedostatečnost, račtež někoho ku práci far Vašich dostatečnějšího na ten čas ptáti, abyšte v svau potřebu omajleni nebyli. A já, pozdraví-li mě Pán Buoh a uslyším, že jeho milost svatá k zprávě křesťanské Vaší ráčí Vám dáti muže podle srdce svého, na žádost Vašich Milostí pamatuje, raději k Vám nežli jinam se myslí svau i skutečně potáhnu. S tím Vašim Milostem zdraví žádám

Strana 46
46 Fr. Trnka: i v dobrém rozmáhání, spolu i šťastného zpravovánie od Pána Buoha všemohúcího. Dán v Launech na den Navštívenie Panny Marie léta Páně etc. XXXII°. Kněz Vavřinec Pelhřimovský, farář v Launech. [Adresa na rubu:] Vzáctné opatrnosti pánuom šepmi- struom a radě na Horách Kutnách, pánuom a přáteluom v Pánu Buohu milým. Pův. papírová listina se stopou po pečeti. — K. Hora 598 m. odd. — Kněz Vavřinec, farář launský, že pro nedostatek nemuož farářem býti: jinou rukou z doby současné. — 1532 Pelhřimovský Václav [sic], farář v Lounech, že pro nemoc nemůže farářem býti: psáno rukou Veselského; — žádá za faráře do Hory Kutné: psáno Breuerem a přetrženo. 174. Kutná Hora, 1532, červenec 10. Srbkovi jsou zakázány schůzky a kázání. 1532. Feria IIII. Fra Be ne. Srbkovi rozkázáno, aby u sebe scházení a kázání nedo- púštěl. Proti tomu, že) nekáží, než zpívají. Dopovědíno mu, že škaredě zpívají, aby tak zanechali. K. H. Memor. 253' m. odd. 175. Kolín, 1532, červenec 12. Kolínský děkan Jan přijímá faru u vysokého kostela (sv. Jakuba) a zmiňuje se o kaplanech, rektoru, zvoníku a užitku z fary zybohlavské. Mnohé poctivosti hodní páni šepmistři a páni spolu- radní! Vašim Milostem přeje, žádám daru výborného, doko- nalého duši, tělu, od Boha všemohúcího stupujícího, v němž život, hajbání, trvání máme netoliko časně, ale z něho skrze něho v zaslíbení svatém obcování, z věcí dobrého očekáváme věčně. Poněvadž, nepochybuji, mezi námi z vuole boží stalo se skoncování, abych budúcím při svatém Havle pastýřem-šafá- a Opakováno.

Strana 47
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 14641547. 47 řem svátosti Páně v uobci Vaší u vysokého kostela byl, staň se vuole boží! Ráčíte vědomost míti, kterak každý hospodář zprávný za času sobě čeládku objednává, aby obmeškaje to, snad přijíti musil z nauze, čehož by jiní nepotřebovali, též příhody obá- vám se a já nemohu volně jednati na místo mimo stvrzení pana administrátora, s uobau stran najednané, vuole naší a zvláště kaplanů, kterýchž tyto časy i nezbývá, ač by bylo strany osoby mé dosti času. O rektora školního páni poslové něco sau mi navrhli, ale ne z poručení Vašich Milostí, jestli Vám hodný, potřebný který jest na tento čas u vysokého kostela, proti mně by ne- bylo, kdybych věděl a s ním rozmluvení měl, neb sami-li rá- číte objednávati, či-li měl bych já s vědomím, s povolením Vašich Milostí jednati, zprávy žádám. Tolikéž o zvoníka, jestli by se Vám líbil, slyše o něm dobré slovo, rozmluvě s ním, což na mně jest, na místě jeho zanechal bych. O ves Zybohlavy“ s pány posly zmínku sem měl, ale ne- dokonalú, poněvadž z přemné lásky z Vašich Milostí, bude-li vuole boží, přijat jsem za budúcího zprávce, abych mohl krom nedostatku čeládce aupravu časnú dávati, té sem dóvěr- nosti, kterak v té lásce jak jinému zprávci i mně popříti aužitku z té fary ráčíte, a já chtěl bych je opatrovati duchov- ním posluhováním tak, aby neměli jako jindy žádného v tom nedostatku; odpovědi žádám. Ex Colin feria VI. ante s. Mar- garite anno etc. 1532. Kněz Jan, děkan Kolínských. [Adresa na rubu:] Slovutné vzácnosti pánuom šep- mistruom a radě na Horách Kutnách, pánuom a přáteluom mým zvláště milým. Pův. listina papírová č. 18 (Ves.) s černou pečetí. — K. Hora 595/3 m. odd. — Děkan kolínský o kaplany, rektora, zvoníka, ves Zybohlavy: psáno na rubu po straně jinou rukou z doby současné. — 1532 Dechant Johann von Kolin nach Kuttenberg zu St. Jacob ernannt: psal Veselský. a Za tím psáno ,z'.

Strana 48
48 Fr. Trnka: 176. Kutná Hora, 1532, červenec 29. Nařízení postů na odvrácení tureckého nebezpečí. 1532. Ecce Deus feria II. Sin Ab deon. Farářové vznášeli, kterak v tuto ránu, kteráž na nás vzložena od Pána Boha našeho skrze Turka, nepřítele křes- ťanstva, listové jdú a k nim přišli od p. administrátora i také k vám od pánův Pražan, aby půst držán byl v středu každú, dokavadž by toho byla potřeba a hněv boží krátcen, a proto přišli, aby se o to se pány snesli. Dictum per Henricum, že se uznává věc potřebná vždycky, a zvláště túto ranú a potřebú, poněvadž sami od sebe toho nečiníme, než Pán Buoh na nás dopauštěti ráčí, abychme se vůli boží poddali, a jakožto vosel na most dotištěni jsúc, neb vůli boží musíme se podkloniti, žá- dajíce pánův farářuov, aby na svých kázáních živě to před- kládali lidem, aby to nebylo pod ukrytím a Pán Buoh více hněván a najprv aby se od hříchuov postili, a kdož by ne- chtěli, aby musili a jako mřéžemi svolením byli sauzeni, kteříž nechtí býti v počtu jiných, aby musili, a k lásce aby vedli lid a sami též svorni byli, že již k tomu dávají povolení a za to žádají, aby tak bylo popuštěno, a s procesí aby chodili po kostele toliko, a ti dnové aby tak jako rogacionum držáni byli při jídle: feria II., feria IIII., feria VI. K. H. Memor. 267 m. odd. 177. Nymburk, 1532, srpen 19. Nymburský farář Matěj Lannský sděluje, že nemůže býti farářem v K. Hoře. Modlitbu mú vzkazuji, slovuotné poctivosti Vaše Milost páni šepmistři, Vaše Milost páni spoluradní, páni a přátelé moji, mně v Pánu Bohu přízniví! Vaší Milosti při všech Va- šich věcech prospěchu i všelijak zpuosobu dobrého přejíc, od Pána Boha živého požehnání žádám. Jakož v psaní svém mně v známost uvoditi ráčíte, jak byšte byli ráčili psaní ke mně učiniti téhodne minulého, znáti račte, že o tom nic nevím, aniž také od několiko téhodnů z fary jsem vycházel krom do ko- stela, ješto posel byl by mne s ním najíti dobře mohl: protož

Strana 49
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 49 abych na ně Vaší Milosti psáti nic nechtěl, Vaše Milosti pro- sím, že toho o mně smajšleti neráčíte. Nyní pak, kdež psáti jste ráčili, majíc o mně zprávy, že bych jse z Nymburgka hnauti a bytem svým vybrati mínil, podle toho ráčíte žádati, abych jse k Vaší Milosti obrátil, i znáti račte, z poručení star- ších mých zase v Nymburgkce pánuom mým pozuostati jsem připověděl na jich žádost, takže již žádosti Vaší Milosti po- voliti mně není možné; protož prosím, že v tom neráčíte mně za zlé jmíti. Ex Neuburgka feria II. post Agapiti in anno etc. 1532. Kněz Matěj Lannský, farář Nymburgských. [Adresa na rubu:] Slovuotné poctivosti pánuom šep- mistruom, pánuom spoluradným na Horách Guthnách Jich Milosti, pánuom a přáteluom v Pánu Bohu příznivým Jich Milosti. Pův. papírová listina č. 92 (Ves.) se stopami po černé pečeti. — K. Hora 599/1 m. odd. — Kněz Matěj Lannský, že farářem zde býti nemůže: psáno jinou rukou z téže doby na rubu. 178. Kutná Hora, 1532, srpen 21. Knězi Vítovi odejme se 10 gr. a dají se mistru Duchkovi. Kněz Vít může odejíti. Aby byl dostavěn krov u sv. Barbory, mají se prodati klenoty a kalichy. Kněz Václav požádán, aby setrval u sv. Barbory. 1532. Deus in adiutorium feria IIII. pi ti Ti. Páni obecní byli obesláni a jest na ně vzneseno o kněze Václava, že nechce býti u svaté pſanny] Barbory nikoli, a pro kněze Víta, — ani žádný jiný. I jest na tom zuostáno, aby knězi Vítovi sňato bylo X gr. z stojícého, poněvadž jindy to- liko XXX gr. bylo dáváno, než mistru Duchkovi bylo přidáno těch X gr., a snad sobě urozuměje, vezme odpuštění; pakli nic, aby mu odpuštění dáno bylo, neb panská jest kolatura, ne jich, aby oni již, koho chtí, aby zde byl, a kohož nechtí, aby nebyl, aby jim toho půjčováno nebylo. A co se stavení krovu dotýče, poněvadž není peněz, aby klenoty biskupské zpeněžili i nětco kalichův a na to naložili, aby to dílo, poněvadž týž jest zádušní věc, dokonáno bylo,

Strana 50
50 Fr. Trnka: však aby s vólí bylo to pánův starších a k tomu aby byli po- voláni. A tu hned s knězem Václavem při přítomnosti pánův obecních mluveno a žádán, aby pozuostal. Pověděl, jak i prvy, že nechce a nemůž býti, zvlášť s kněžími, a že ani s tímto knězem se snésti nemůž, že by radše s čertem byl a že neví, co jest za člověka, a pánům ani pánům obecním že žádné viny nedává. I jest opět žádán a jest po druhé žádán, aby do času všeho shověl, že prochodu to míti nebude, což od jiných spolu- farářuov jemu se děje pro kšaft Pána Krista, kteréhož ve trpě- livosti zanechati ráčil, aby to ukázal na sobě a kříže toho nésti pomohl a pro pány a jich potomní odslúžení to učinil. — K. H. Memor. 280' m. odd. 179. Kutná Hora, 1532, srpen 30. Schvaluje se, aby na stavbu krovu u sv. Barbory byly prodány věci po biskupovi Filipovi de Villa nuova. 1532. Feria VI. Auc Ti. Obecní páni a starší byli obesláni a jest na ně vzneseno, co se stavení krovu dotýče na s[vatou] Barboru, že již žádných peněz není, a ty peníze všecky, i což pomocí učiněno jest, již sú vynaloženy, aby ráčili páni obecní i starší k tomu raditi. Tu páni obecní mluvili, že oni nevědí, jak raditi, by měli pe- níze na lichvu bráti, že k tomu neradí, než poněvadž jest již to dílo začato od předkuov našich, aby to nebylo zmařeno, že k tomu jest jich tato rada, poněvadž sú zde měděnice, umy- vadlo biskupské i kalichové, a to jest Vašich Milostí a Vaše Milost to ráčili ste biskupu kaupiti a, by pak i biskup byl, že nejste jemu povinni toho dávati, než země všecka nechť ho chová a jemu klenoty jedná, a poněvadž tyto věci sú zbytečné, neb v některých kališích se neslúží, a poněvadž pak se tam k záduší to obrátí, ješto kdyby to zhynulo, nebylo by i kali- chuov potřebí. Páni pak starší též k tomu mluvili, poněvadž se na záduší to též obrátí a jest v tom zbytek, aby ty a před- kem biskupské klenoty na to obráceny byly; a na tom sú spo- lečně zuostali. K. H. Memor. 282' m. odd.

Strana 51
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 51 180. Kutná Hora, 1532, září 2. Faráři svolují, aby byly prodány kostelní věci na stavbu krovu u sv. Barbory. 1532. Respice 2m feria II. gi dium Sep. Páni farářové byli obesláno [sic] a jest na ně vzneseno, jaký jest nedostatek při těch Horách a stavení se veliké a ná- kladné předsevzalo krovu na sívatau] Barboru a peněz žád- ných není před rukama. I zuostali sú na tom se pány obec- ními a staršími, aby klenotuov na to bylo uprodáno kostel- ních, aby páni farářové lidi vohýbali, chtěl-li by kdo co mlu- viti a to sobě těžce vážiti, aby od takových řečí přestali a k tomu radše, vidúce potřebu, povolili. I pověděli páni fará- řové, poněvadž taková potřeba a poněvadž toho k svému úmy- slu neobrátí, že k tomu povolují, a učinito1) to chtí, ač byl-li by kdo proti tomu, vohýbati, neb se to na chrám boží obrátí, a že jest věc jednostajná.3) K. H. Memor. 283' m. odd. 181. Kutná Hora, 1532, září 2. Kaňkovští se mají zatím spokojiti kaplanem; farář Václav se k nim vrátí. 1532. Respice 2m feria II. gi dium Sep. Kankovským oznámeno, že hledali poctivě a žádostivě na nich z příčin hodných, aby ta fara knězi Václavovi kankov- skému byla dochována pod kaplanem a on aby byl u svaté Barbory až do svatého Jiří a potom při s[vatém] Jiří má tam býti kněz Václav na Kanku, a protož neobracejíc se na Har- lánka ani žádného, poněvadž nad Kankem vrchnost drží, že tak chtí to míti, poněvadž za sto let není, aby kaplan byl až do svatého Jiří, a při s vatém] Jiří kněz Václav zase u vás bude. A co se pautí, světel dotýče, že o to Harlánek mluví, že měl mluviti na Pána Boha, že ctil na ten čas, že lidé tam jíti nemohli. K. H. Memor. 284 m. odd. 1) M. učiniti. — a) Za tím opakováno ,věc.

Strana 52
52 Fr. Trnka: 182. Kutná Hora, 1532, září 11. Farář od Náměti Vít svoluje, aby byly prodány nepo- třebné klenoty na stavbu krovu u sv. Barbory. 1532. Feria IIII. Prot Ia ci. Vít, kněz farář od Náměti, byl obeslán a jest mu ozná- men nedostatek při stavení krovu u sívaté) Barbory, a kterak byly řeči a jsú na tom postaveny, že, když začnú stavěti, že pomoci činěny budú, ale na tom že sú zmýleni, a protož že by chtěli od záduší vzíti a k záduší dáti jako půjčkau, aby p. farář, chtěl-li by kdo proti tomu co mluviti, takové vohýbal, aby proti zuostání pánuov obecních, starších nemluvili a po- koj aby v uobci byl, aby na rozum dal tak a tím vším zpuo- sobem, jakž pánům farářuom jest předkládáno. I promluvil jest k tomu kněz Vít, že proti němu není a nebylo hned prve, když také toho bylo podáváno, a poněvadž jest věc panská a obecní a poněvadž se tak svolili, že proti němu není, než aby nebylo nějakých řečí, o tomť on nedrží, neb páni Kapúnové prve mluvili, jestliže by ty klenoty měli bráti, kteréž jich před- kové nadali, že by oni nic činiti nechtěli k záduší potom, dá- vaje zprávu, že by sestra jich poručila k tomu záduší C kop gr. čes., aby napomenuti byli a těmi snad mohlo by zahrazeno býti a klenotův zanecháno. Proti tomu, že páni nic o tom ne- vědí, a by i bylo poručeno, než by dobyli na nich, že by toto všecko padlo a k skáze přišlo, a protož nemohli jiného pro- sudku než ten vybrati, ne aby klenoty pěkně brány byly, ale dila starého, a kterých se nepotřebuje, jako zbytek a zase, když by bylo boží nadělení, lepší klenoty na to místo vzdělány. Po- věděl kněz Vít, že on chce s každým o to rozmluviti, aby ta- kových věcí před se nebral a řečí bezpotřebných nemluvil. K. H. Memor. 294' m. odd. 183. Kutná Hora, 1532, září 16. Pavel Rychů obviněn z rouhačství; Jan Medový a Jakub Klaud potrestáni vězením. 1532. Inclina feria II. Lud Lam perte que.

Strana 53
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 53 Pavel Rychů byl obeslán a je mu mluveno, kterak mluvil o svátostech velebných, sedě nad vínem neb pivem, že by kněží měli na každý den jiného Boha stvořovati pečeného etc., — ješto žádný jiný dobrý člověk by toho neučinil, ani lehce na to pomyslí, — než jakž se lehce od něho jí a pí, tak se i mluví v krčmě, — tím dokládaje, že by pan Jindřich a někteří páni jemu nápomocni byli a laskavú ruku nad ním drželi; a kdyby bylo za pana Mikuláše bylo, že by ho snad upálili, ješto páni na tom nejsú, aby k tomu měli folky dávati, v takových řečech a věcech fedrovati, nébrž že ráčí takového každého trestati, a protož, poněvadž to jest puštěno v uobci a rozneseno, že by pan Jindřich jeho v tom štemfloval a někteří páni, o čemž oni nevědí, aby o tom oznámil, poněvadž ani zde kdy co o to činiti měl a se nesaudil, a protož aby oznámil. Proti tomu, že těch slov o svátosti nemluvil, a jestliže jest mluvil a to bude naň ukázáno, že se hrdla odsuzuje; než tak se stalo, že Svátek naň pomlúval, že je pikhart, ješto byl by jemu toho nestrpěl, kdyby v rathúze nebylo; a potom, jsa při trunku, jen rozprávěl Klau- dovi, co mu se přihodilo, a Klaud řekl: Neb nechodíš do ko- stela a nedržíš, by to Buoh byl, — a on že pověděl, že nedrží, aby Buoh byl, vypravuje, kterak najprv voří, sejí a tak dále, pekau, ješto jest všecko stvořeno od Boha a stvoření, a že Boha nic dotknúti nemůže, a případnost žádná se naň nevzta- huje, než o tělu Pána Krista že on drží, jakž on sám ráčil pro- povědíti; a i to připomenul, kterak někdy u Náměti kázal kněz, že Boha puosobí; a potom to oznámil, kterak někdy skrze neopatrného kněze myš sní, aneb [chléb] ztvrdne, a on že řekl, že více do toho kostela nepůjde; a tak vždy praví, že nevěří, aby to Buoh byl, poněvadž Boha žádná případnost ani porušení se dotknúti nemůže, a to že z lítosti mluvil a příčinu maje sobě danú od téhož zvoníka; a to že jest také pověděl, kdyby za pana Mikuláše a za té rady bylo a to mluvil, že by byl upálen, ale za pana Jindřicha a této rady toho se nebojí, ale že jest toho nemluvil, aby pan Jindřich aneb páni měli jeho štemflovati, jemu fedru[n]k jaký v tom dávati aneb povolení. že toho není a tomu odpírá a že nic více nedovinil pánův, než jakž oznámil; a to proti pánuom učinil, čehož jemu jest líto, však maje příčinu sobě danú, to jest učinil, a již není tomu co říci.

Strana 54
54 Fr. Trnka: Jan Medový, Jakub Klaud byli jsú vobesláni a k nim mluveno, kterak, na kvasu súce u Haluzův, dali [sel v vymě- řování svátostí, jak by mělo držáno býti, ješto ani času, místu i osobám jich to nenáleželo, že nad konvičkami, nejsúce kněží, to před se vzali, ješto jest to pánům těžké a nesnesitedlné a víc proto, že oni, slyšíce o tom, že sú té povolnosti podle svých závazkův nezachovali, když by vo králi Jeho Milosti, panu minemajstru, páních mluvil, že neoznámili, protož aby o tom zprávu dali, jak jest mluveno od Pavla i od nich. I mluvil jest Jakub Klaud sám od sebe, že jest on nic nevyměřoval, žádostiv toho nebyl, než aby žejdlík vína vypil se panem Janem, a což mluvil, žea se s ním o to nehádali, dá- vaje o tom tu zprávu, že byl odšel, a potom zase přišed, počal odtud: Potkal mě ten Svátek, zvoník, a povolával na mne: Pikharte, pikharte, ješto tomu rozumím, že to z toho vyjede- ného bradáče de a že jest jeho návod, a jednú selhal a ještě musí lháti, a že bych, vezma kněze, nesl jej tam na rathúz a se všemi bych se chtěl hádati, má-li tu klaněno býti; a když řek, že má klaněno býti a ještě zadosti není, a on proti tomu: Třebas ty se čertu klaněl, že ste všecko zvyjedení modláři; a když chtěl od něho, tehdy ho držel, pravě, že ste modláři, kla- níte se, nevíte čemu, a žes syrový, neb co vám tu stleště a upeče, že to držíte za Boha, a kdyby pana Jindřicha nebylo, a za pana Mikuláše bylo, že by byl upálen a že jest mu hranice připravena aa že on toho neustúpí;b) a on jemu: že si byl člověk dobrý a spívávals genitum non factum etc., a on pověděl, že jest tak a že jest mu toho líto, že byl v tom bludu, ale již toho nedrží, a od toho, což poznal, neustúpí, a že opilý nebyl; a hned se zařkli s panem Janem, aby toho u sebe nezanechali, a že panu Bohuslavovi oznámil, aby to panu Jindřichovi po- věděl. Tu pan Jindřich děkoval jim z přátelství, že slyšíce o něm, jemu neoznámili, než jinde po městě kněžím i jiným mohli praviti, a že on se tolikéž přátelsky k nime) chced) za- chovati a podobně se odplatiti; scilicet yronice dixit. Jan Medový podobnú dával zprávu, při čemž byl jakž i Klaud, počav odtud, že naň Svátek povolával: Pikharte, pik- a opakováno. b Přetrženo — c za tím opakováno se — d psáno ,chcem.

Strana 55
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 55 harte, pikharte, a že budu naň žalovati panu šepmistru, a ne- vopraví-li mi, že ho uperu, a odtud hned se dal vo svátostech, že ty tam zpíváš a chodíš do kostela a já sem chodíval a zpí- vával též, ale již mi toho líto a pokání za to činím, a kdož tam chodíte a se klaníte, že ste všecko modláři, a kdy byl to mluvil za pana Mikuláše a předešlé rady, že již mu byla dávno hranice připravena, ješto kdyby pana Jindřicha a některých pánův nebylo, již by dávno na ni musil, a byť i byl, a žeť by směl na ni vkročiti s boží pomocí a že dosáhl traktátů dvanácti a že k nim přivstává, a což poznal, od toho odstúpiti nemíní až do smrti; a on nemoha slyšeti od něho takových řečí slyšeti, že jest odšel a že na tom byli, aby pánům oznámili; a když mluvil s panem Klaudem, oznámil-li jest, pověděl, že oznámil panu Bohuslavovi i panu Janovi Škorníčkovi. I jest Pavlovi Rychovu vypovědíno, poněvadž on Pavel v takové se věci dal nepořádné, neslušné, jiným všem, kteříž do kosteluov chodí, modlářuov nadal, a tak dále mluvíno, i pánův nezapomenuv a zvlášť pana Jindřicha, jako by pan Jindřich (a) Pavlu jemu v tom nápomocni byli a jemu štem- flovali, ješto páni toho jemu prominúti, což jest proti předkem Pánu Bohu, také jim učinil a svú řečí křivdu učinil, páni do vězení svého berú; a rychtáři rozkázali ho do vězení vzíti a do klády vsaditi. A Janovi Medovému a Klaudovi též domluveno, že pánuom vo tom nepověděli, než jinde po kněžích, neb kdež se jim zdálo, roznášeli, ješto pánuom v tom ublížili a na své závazky se zapomenuli, ješto páni jináč by je, kdyby se jich dotýkalo to, opatřiti chtěli, neb sú těm řečem jako místo tím neoznámením dali, a protož páni je pro to do trestání berú a rychtáři vzíti rozkazují. K. H. Memor. 296'—297 m. odd. 184. Kutná Hora, 1532, září 16. Farář z Vysoké Rehoř žaluje na rychtáře Jana Prennera. 1532. Inclina feria II. Lud Lam perte que. Rehoř kněz, farář z Vysoké, položil žalobu psanú na Jana Prennera, rychtáře. P[roti] t omu] žádal prótahu, a po- něvadž jest žaloba psána, aby mu půjčena byla, aby se mohl

Strana 56
56 Fr. Trnka: na to uraditi i také odpověd dáti. Odloženo do II neděl a po- vědíno, poněvadž se to jiným děje, že mu táž žaloba také půjčena bude... in altera parte. K. H. Memor. 298' m. odd. 185. Kutná Hora, 1532, září 30. Kaňkovští jsou napomenuti, aby vedli pořádnější život. 1532. Da pacem Je re mi. Kankovským domluveno per Henricum Charvát, kterak pánuov zpráva došla, kterak oni, jsúc přísežní, majíce neřády stavovati a jiným ku příkladu býti, to že páni činí, v sobotu, na svatú neděli že nemírně sedají, hrají a jiné neřády proti Pánu Bohu provozují a že nemají ani zření na tuto ránu boží, jako by Benátčané byli; a protož že jich páni napomínati ráčí, aby toho nečinili k zlehčení svých úřaduov, a zvláště rychtář že ani žíly nemá a že se do šenkovních domů nenahlídá, a to, což se k nim mluví, jestliže by co bylo, aby nebylo, pakli nic, a to lépe, že jsú tomu páni rádi. Pověděli, že se chtí zachovati. K. H. Memor. 308' m. odd. 186. Kolín, 1532, říjen 4. Kolínský děkan Jan píše o kaplanech a o svém stěho- vání do K. Hory. Mnohé poctivosti hodní páni šepmistři, páni spolu- radní! Přeje, žádám Vašim Milostem zdraví, duši, tělu pro- spěchu, stálosti v dobrém! O kaplany račte věděti, ač jednoho Pán Buoh s světa sňal, bude-li vuole boží, kterého mám při sobě, má ujíti kaplanství mincířské a druhého kněze Jero- nyma Poláčka, který jest na tento čas u vysokého kostela, psáno mi jest, zjednán jest krom omylu, u pánuov havířuov aby byl kaplanem. Jestli byšte mohli obrátiti k svaté Barboře, neb kde potřeba, kněze Matúše, o kterého ste ráčili psáti panu administrátorovi, neb vuole pana administrátora jest, kněze Matúše tolikéž se mnú býti; ale již snad obmeškal, poněvadž prve zhrdal; já ještě, což rozumím, s radau a pomocí Vašich

Strana 57
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 57 Milostí, když bych se na místě vohléd, uznal-li bych potřebu, mohl bych třetího míti. Páni kolínští se mnú duominku měli, poněvadž jináč nemuož býti, jich budúcí farář z Prahy vzká- zal jim, kdy by měli poň přijeti, před časem aby mu dali znáti, na který den a kdy já se postěhuji, aby oni prázné fary neměli, aby oni toho dne přistěhovali, kterého bych já se vy- stěhoval. Ex Colin feria VI. post Remigii anno 1532. Sfacerdos] Joannes, decanus Coloniensium. [Adresa na rubu:] Slovutné vzácnosti pánuom šepmi- struom a radě na Horách Kutnách, pánuom a přáteluom mým zvláště milým. Pův. papírová listina se stopami po pečeti. — K. Hora 595/1 m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Děkan kolínský o ka- plany a stěhování. 187. Nymburk, 1532, říjen 10. Nymburský farář Matěj Lannský oznamuje, že v příštím týdnu přijde kaplan k sv. Barboře. Modlitbu mú vzkazuji, slovuotné a vzáctné poctivosti Vaše Milost páni šepmistři, Vaše Milost páni spoluradní, páni a přátelé moji, mně v Pánu Bohu přízniví! Vaší Milosti spuosobu dobrého při všech Vašich věcech křesťansky přeji, jakožto pánuom a přáteluom svým, mně laskavě příznivým. Jakož psaní své ke mně odeslati jste ráčili o dojednání toho kněze, o němž správu Vaší Milosti učinil kněz Jan, kaplan Vaší Milosti od kostela slvaté] Barbory, aby na témž místě kaplanem Vaší Milosti byl etc. Páni a přátelé milí! Jakž ve všem jiném přináležitém mé možnosti Vaší Milosti všelikau libost a volnost vykonati jsem hotov, tak i při tomto k tomu jsem se přičinil, a poněvadž formanu od přivezení jeho věcí na místo jemu od Vaší Milosti podané zaplatiti ráčíte, bude-li vuole boží, některaj den (z) s této neděle najprve příští k Vaší Milosti jse1) obrátí a pustí. A tak mi poručil napsati, abyšte se na to ubezpečiti ráčili. Přimlauvám jse, páni milí, zaň k Vaší Milosti, abyšte k němu milost přátelskau majíc, ochrániti jej, byla-li by jemu toho potřeba, ráčili, o čemž i ne- 1) V orig. jste.

Strana 58
58 Fr. Trnka: pochybuji. Ex Neuburgka feria V. post Dyonisi in anno Sa- lutis 1532. Kněz Matěj Lannský, farář Nymburgských. [Adresa na rubu:] Slovuotné a vzáctné poctivosti panuom šepmistruom, pánuom spoluradným na Horách Guthnách, Jich Milosti pánuom a přáteluom svým, v Pánu Bohu přízni- vým Jich Milosti. Pův. papírová listina č. 13 (Ves.) se stopami po pečeti. — Kutná Hora 599.2 m. odd. — Kněz Matěj, farář nymburský, že kaplana zjednal: psáno na rubu jinou rukou z doby současné. — 1532 Slansky [sic] Matias, Pfarrer zu Nimburg, verschaft auf An- suchen einen Capellan zu der Sct. Barbara Kirche: psáno Vesel- ským. 188. Praha, 1532, říjen 18. Administrátor žádá, aby Václav, farář barborský, přišel do konsistoře. Modlitbu naši vzkazujem Vašim Milostem, vzáctné opa- trnosti páni šefmistři a páni spoluradní, nám v Pánu Buohu milí! Psaní, kteréž ste k nám učinili o kněze Václava, faráře Vašeho od svaté Barbory, kdež jest dnes před námi státi měl, toho vdy žádajíce, aby jemu prodlení dáno bylo a do jiného času toho stání odloženo bylo,a oznamujíc toho příčiny ně- které, i milí páni, nám v Pánu Buohu milí, račtež znáti, že my jeho také bez příčiny neobsíláme, a kdybychom toho neučinili, obáváme se snad, že by to i na budúcí čas námb od Jeho Mi- losti královské i od jiných k velikému neopatrování mohlo přičteno bajti; však na žádost Vašich Milostí jemu prodlení k stání činíme do tří neděl tak, aby on ten pátek před síva- tým] Martinem1) před námi se postavil v veliké koleji v XV hodin a Vaše Milost k tomu abyšte jej již míti ráčili. A kdež Vaše Milost ráčíte připomínati, že ste před časem nás žádati ráčili za kněží k té faře, ale že žádosti Vaše platnosti sau ne- měly, i páni milí, nám nebylo jest slušné k té faře kněží podá- vati proto, poněvadž tajž farář svaté Barbory, o kteréhož a Přetrženo. — b Nadepsáno nad řádkem. — 1) 8. listopad. —

Strana 59
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 59 když ste žádali, ač tomu odpíráno bylo, ale však na tom po- staveno bylo, aby on se prve, než tu faru ujme, před námi po- stavil, ale on že jest to učinil, před námi se nepostavil až po- savad, a tu faru přes to naše rozkázání ujal, a Vaše Milost též ste jej přijíti proti takové vůli naší i společnému zůstavení ráčili. Na konci pak, kdež dokládati ráčíte, že ste od nás kněží ani faráře k té faře míti nemohli, i milí páni, víte, že, což sme měli na ten čas, to sme učiniti chtěli a Vašim Milostem za fa- ráře dáti chtěli i kněžími opatřiti; ale neráčili ste toho od nás přijíti, než tohoto ste měli a držali až posavad. I, páni milí, jakž ty věci koliv se zběhly, tak sau; než my jistě přáli by- chom Vašim Milostem všeho dobrého, jako pánuom přáteluom milým, i dobrého pokojného v obci Vaší, jediné aby kněz farář s[vaté] Barbory rozdílu, jakož slyšíme, v té obci nevtrušoval a k auřadu našemu dal se poslušnaj najíti a auřadem a star- šími svými se zpravoval, a k tomu abyšte jej míti ráčili, a na tene) čas v listu tomto oznámený,d) aby se postavil, přidrželi, žádáme. Dán v Praze v pátek na den s vatého] Lukáše, evan- gelisty, léta etc. XXXII°. Administrátor, mistři a farářové auřadu duchovního arcibiskupství pražského. [Adresa na rubu:] Vzáctné opatrnosti pánuom šefmi- struom a radě města na Horách Gutnách, pánuom a přáteluom našim milým. Pův. papírová listina č. 2842 (Pat.) se stopami po pečeti. Kutná Hora 601 m. odd. — Administrátor s konsistoří, aby se kněz Václav, farář barborský, kněžími opatřil a před nimi se stavil: psáno jinou rukou z doby současné. — 1532. Konsistoř žádá, aby Václav, farář u sv. p. Barbory, se před ni dostavil: psáno rukou Breuerovou. 189. úřad. Kutná Hora, 1532, říjen 21. Jan, děkan u vysokého kostela (sv. Jakuba), nastupuje 1532. In voluntate feria II. Und se Se. Jan kněz a farář vysokostelský nový, vstúpiv do rady e Opraveno z ,tento'. — d Opraveno z ,oznámeném'.

Strana 60
60 Fr. Trnka: z té příčiny: jedné, aby na pány pohleděl a v známost a v mi- lost všel, neb kdož koho lásku má, že i rád na ně patří; druhé, že pánuom v[injšuje vše dobré etc.; třetí, aby próchoduom, hříchuom v uobci nedali próchodu, jakožto meč držíce; čtvrté, jestli by zpráva o něm přišla jaká, aby neráčili toho k sobě připauštěti bez jistého vyslyšení; páté, že pokoje na faře ne- jsú otevřeny, kdež jeden kněz odšel a druhý umřel, že nemají na čem a kde spolubratří odpočívati, žádaje, aby ty šaty po témž knězi Janovi tu zuostaly na faře na časy budúcí. Dictum per Henricum Charvát: Kdyby té vůle nebylo naší, že by ho za pastýře nevzali; a co se neřádův dotýče, že sme tím po- vinni, a protož podle své možnosti a vědomosti že chtí to pře- trhovati, což by proti Pánu Bohu a dobrému řádu bylo, pama- tujíc na své povinnosti; a že sme té naděje, že toho potřebí ne- bude, aby zprávy měly přicházeti, a by pak byly, tehdy nechtí tomu místa bez slyšení pana děkana duověřiti a že jemu chtí o tom oznámiti a v tom Alexandra Macedonského, kterýž jedním uchem slyšel zprávu jedné strany, následovati; a což se komor dotýče, že ten statček, kdež byl kněz Jan, kterýž umřel, že podle práva zamkli, a tam [chtí] vyslati, aby to bylo ohledáno, a když se ohledá, mají-li tím páni šafovati, knězi Janovi odpověd dáti i také vo šaty ložní, dál žádajíc jemu, aby měl prospěch dobrý v této zprávě a kázání svá aby činil, kte- ráž by byla k svornosti a pokoji, poněvadž lid jest roztržitý a vanum i vomen, a děkanem že jeho vyslovují a tu ustanovují, a kněží aby k sobě potáhl a v tom auřadu, což by potřebného bylo, aby opatroval; a páni jich k tomu také chtí povolati a jim tolikéž chtí předložiti. K. H. Memor. 324 m. odd. 190. Kutná Hora, 1532, říjen 23. Jmění po knězi Charamzovi připadne obci. Páni se za- stanou kněze barborského Václava proti pomluvám. 1532. Feria IIII. Se ve. Páni obecní byli obesláni a jest společně zuostáno:... Též což se statku po knězi Charamzovi dotýče, aby k obci byl přivlastněn, však zplatíc prve dluhy, a pakli nic nezuo-

Strana 61
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 61 stane, netřeba nic bráti. A co se kněze Václava dotýče svato- barborského, aby s ním bylo vysláno a v tom aby nebyl opau- štín, neb slyšeti, že by nějaké artykule sepsali proti němu, aby se jemu posměch vězením neb jinak nestal; než aby měli na sobě to držeti, to býti nemuože, neb jest pokuta svolena sto kop gr., kdož by toho zbránil a kněze nepostavil. K. H. Memor. 327 m. odd. 191. Kutná Hora, 1532, říjen 30. Kaňkovští havíři si stěžují, že je Švásta pomlouvá před knězem Václavem. 1532. Si iniquitates feria IIII. nis Quin Om ne. Starší havéřští pergkverku kankovského žalují na Švástu, že se dotýká jejich cti neuctivě pomlauváním. ... A i onehdy mluvil, když kněz Václav tam přišel, že mu neprávě a nešlechetně učinili... K. H. Memor. 331 m. odd. 192. Kutná Hora, 1532, listopad 4. Konáč se uvazuje v majetek kněze Poláka. 1532. Dicit primum feria II. vem bre Le. Obecní páni byli obesláni a jest na ně vzneseno... Páté, vo Konáče, že sepsal notuli, jak by chtěl, vo statek kněze Poláka, pány a obec při úřadu dvorském kvitoval. Obecní páni dali odpověd... A co se Konáče dotýče, aby se přiznal před úředníky k tomu, než od samého aby přijímáno nebylo bez vědomosti p. sudího. K. H. Memor. 333 m. odd. 193. Kutná Hora, 1532, listopad 4. Kněžím kladeno na srdce, aby k sobě a k děkanu Janovi lnuli křesťanskou láskou. Slibují. 1532. Dicit primum feria II. vem bre Le.

Strana 62
62 Fr. Trnka: Páni děkan a farářové byli obesláni a jest jim oznámena příčina, že pro to, když jest to nalezeno a žádostmi obdržáno na knězi Janovi, aby zprávu u vysokého kostela s povolením pánův administrátora a konsistoře přijal a do této vobce se přibral a od pana administrátora za děkana vysloven, že za to jich žádají, jakž povinnost křesťanská jest, aby jedni k dru- hým milost a lásku měli, aby i [k] knězi Janovi lásku měli a v prátcech a potřebách auřadných se scházeli a všelikterak pomocni byli a radni a volni se nacházeti dali, když by se po ně poslalo, a poddanost podle zákona Páně aby zachovali, a též pan děkan aby se k nim choval, jakž náleží, lásku maje dle Pána Krista, pro jehož milost se to děje, a v lidu aby pro- spěch přijíti mohl, též aby láska, svornost a pokoj býti mezi lidem býti mohla, žádajíc na to odpovědi příjemné. Tu mluvil děkan, že vedle tohoto napomenutí rád se chce chovati v lásce k nim spolubratřím a že příčina nechce býti žádného rozbroje, nébrž že chce puovodem býti všeho dobrého, pokudž najvýš možnost jeho jest. Tu jiní farářové mluvili, že vedle napome- nutí chtí se volně ve všem zachovati ku panu děkanovi a že rádi jeho mají za [z]právce, poněvadž teď některý čas bez pastýře byli, a že rádi chtí jeho poslušni býti a jako k svému vrchnímu [se] zachovati. A nato od pánův jest jim připome- nuto všelijaké přátelství zase a z toho poděkováno, že tak volni se najíti dali a že jim spropitné dáti chtí a k Kolci na víno. I poděkovali z toho páni farářové. K. H. Memor. 333 m. odd. 194. Kutná Hora, 1532, listopad 4. Bartolomějský farář Jan žádá o statek po knězi Chra- mostovi. 1532. Dicit primum feria II. vem bre Le. Tu kněz Jan, farář od svatého Bartoloměje, žádal o ten statek kněze Chramosty, jakž suplikací podal, aby jemu pu- štěn byl a dán, poněvadž jest dluhu nemálo a i jemu jest dluh. Dictum, že páni sú zde, že chtí na ně vznésti. K. H. Memor. 333 m. odd.

Strana 63
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 14641547. 63 195. Kutná Hora, 1532, listopad 13. Farář od Náměti Vít svoluje, aby mu bylo odňato 10 gr. 1532. Feria IIII. Briccius Oth post. Vít kněz, farář u Náměti, byl obeslán a jest mu před- ložen nedostatek při Horách a zpravování vobecních věcí, takže se ani ungeltův nedostává, a že jest nastaupeno na to od pánův obecních, aby stojecích posňato bylo, a zvlášť u vás, poněvadž prve bývalo jedno 1/2 kopy gr. čes. a potom za mistra Duchka přidáno X gr., protož že těch X gr. se snímá, aby to bylo s jeho vědomostí, poněvadž ani kněžím nedává, jakž jindy. Pověděl, že to zná, že jest chudoba a že proti němu to není. — K. H. Memor. 339 m. odd. 196. Kutná Hora, 1532, listopad 25. Majetek kněze Chramosty se dává přátelům jeho. 1532. Dicit 4m feria II. Katharina Sat And. Také zuostáno a od pánův obecních na vznesení panské o statek kněze Chramosty odpověd dána, že k tomu povolují, poněvadž mnoho není, aby dluhy zplatíce, což zuostane, přá- teluom jeho, o něž páni klatovští a páni kauřimští píší, dáno bylo, však pod tau výhradau, že jim to z milosti dáváte a ne z práva, poněvadž na obec ten statek podle privilegium připadl. K. H. Memor. 346 m. odd. 197. [Kutná Hora, 1532.] Děkan Jan sděluje, co mluví o něm a o Kutnohorských Václav, kaňkovský farář. Páni šepmistři a páni milí! Vašim Milostem oznamuji, kterak kněz Václav, farář kankovský, o mně mluví, netoliko mně, ale i Vašim Milostem k potupě, — kdo by jemu toho věřil? — jedno, kterak bych já měl sobě pana minemajstra za

Strana 64
64 Fr. Trnka: pána vzíti,a a na to sem nikdá nemyslil; druhé, že bych měl jeho panu minemajstru obžalovati a on jeho pro to chtěl bíti; toho nepokáže ani se k tomu pán přizná. Ale já pravím k tomu, za pána nemám vrchního než Pána nebeského, v jehožto moci živ sem, hajbi seb i trvám a Vás netoliko za své pány, sa s Vámi, ale za své milé bratří u víře, neb mi ráčíte dobře či- niti, vajše, než toho hoden sem. A co jest on mluvil z vožral- ství při stole mém přede vší čeledí, která při stole mým bývá, i pocestní kněží, kteří na ten čas s námi jedli, to já v paměti mám, ač toho nerad bych pamatoval a pověděl, leč musím, jestli toho jinde nemluvil, ač já pochybuji, a to pánu není oznámeno aneb od někoho prostředkem čeledi mé aneb skrze pocestné kněží, ode mne jistě nevyšlo. Jindy sem se pilně vy- stříhal, aby mi se všetečnost před rozumem neutíkala, leč z příhody, i zde nerad bych se toho dopustil; jestli on nebo kdo jiný na tom se urazí, že na Hrádek časem chodím, proč to činím; proto, neb po mne pošle, a druhé, neb sem žadostiv, což jest na mně, v této obci s každým pokoj míti, i také roz- uměje, nejda k žádosti jeho, co bych na tom měl nebo neměl; protož, sa služebník Váš, jako pánuov svých milých žádám, že jeho ráčíte před sebe obeslati, a bude-li potřeba, i mne a mně před ním pokoj učiniti. A já na tento čas ještě nesmím s někým na pana minemajstra o to otázky činiti, abych snad hůře než lépe neučinil, ač bych podle povinnosti měl jeho sám obeslati, ale že se mne dotýče a také on sobě mne málo váží, i v tom a v jiným chci rady Vašich Milostí užíti, a kdybych víc trpěl, nebyla by má to dobrá trpělivost. Kněz Jan, děkan etc. [Adresa na rubu:] Pánuom šepmistruom a pánuom Jich Milostem etc. Pův. papírová listina č. 49 (Ves.) se stopami po černé pečeti. — K. Hora 672 m. odd. — P. děkan oznamuje, co o něm mluví kněz Václav kankovský: psáno na rubu jinou rukou z doby současné. — Pod textem připsáno Veselským: 1532 Dechant zu Kuttenberg Jo- hann beklagt den Kanker Pfarrer Wáclaw wegen Schimpfreden. a Za tím přetrženo nač. — b Psáno sem. — c Nadepsáno.

Strana 65
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 65 198. Kutná Hora, 1533, leden 13. Farář Jakub dá Barboře, pernikářce, peníze za dům. 1533. Omnis terra feria II. hoc Fe li Mar. Jakub farář podvolil se v plné radě peníze za duom za- držalé do svatého Jiří dáti a bez obsílky vyplniti Barboře pernikářce. K. H. Memor. 362 m. odd. 199. Kutná Hora, 1533, únor 5. Knězi Holarysovi nemá býti dána peněžní výpomoc. 1533. Feria IIII. Ag Dor Fe. Vzneseno na ně... druhé, o kněze Holarysa, aby mu pomoc učiněna byla, že se chce zapsati, pokud myl) měl zde býti. A jest od pánův obecních k tomu mluveno... A co se Holarysa dotýče, aby kněží sobě nekupovali a nových řádův nezamýšleli, poněvadž jest i věc dosti neusta- vičná, vezma peníze, byl by, kde by chtěl, a peníze tam byly a škoda obci... K. H. Memor. 381 m. odd. 200. Kutná Hora, 1533, únor 5. Kněz Florián chce odejíti z Kutné Hory do Jihlavy. 1533. Feria IIII. Ag Dor Fe. Kněz Florián byl obeslán a jest k němu mluveno, že by bylo doslechnuto, že by se měl jinam odtrhnúti, žádajíc, aby toho zanechal a zde potrval k času budúcímu, že by cho [sic chtěli i místem slušným opatřiti pod časem. Proti tomu: ač on nebyl nikdá na tom, aby měl zde býti, než na žádost pánů, kteráž učiněna byla ku p. děkanovi limburskému, i také na žádost kněze Václava, a že toliko na čas půl líta sem se uchýlil, žádaje, aby žádosti té naň vzkládati neráčili, že povětří mu 1) Místo: by.

Strana 66
66 Fr. Trnka: zde neslúží a že již jinam úmysl obrátil, ješto toho nerad by změnil. I jest k němu druhá žádost učiněna, poněvadž zde již základ vsál semenať slova božího, protož P. Krista jeho slovo, a ten začátek aby zmařen nebyl, a poněvadž i panská k němu chut a vůle a opatřen místem má býti, a co se povětří dotýče, že letním časem bývá lepší, aby odpověd přátelskú dal, a ne- mohlo-li by dál býti, ale do půl léta, neb přídú-li jaké těžkosti, že páni chtí jemu hřbetu pozdržeti, neb jest srozumnění [sic] p. děkana s panem administrátorem, aby mohl v společnost vjíti, aby slovo boží bez překážky kázal. I dal tu odpověd, že se ne- nadál té žádosti a přátelství, že jest ta věc opožděna, neb pá- nuom jihlavským včera v Čáslavi připověděl a již tam býti rukau dáním přiřekl a kazatelem tam má býti; však tu dal od- pověd, že tam slíbil přijíti, a protož aby toho mu přáli a za II neděli prótah dali, že chce konečnú odpověd dáti. K. H. Memor. 383 m. odd. 201. Kutná Hora, 1533, únor 17. Margytě, kuchařce kněze Jana, dány 3 groše míšenské. 1533. Exurge feria II. li con jun ge. Margytě, panně, kuchařce kněze Jana, faráře svatobarto- lomějského, půjčeno, aby III gr. míšenských užívala až do vůle panské. K. H. Memor. 393 m. odd. 202. Kutná Hora, 1533, únor 18. Má býti dopsáno administrátorovi o kněze Václava z Kaňku. 1533. Feria III. con jun ge. Pánův obecních bylo povolání na rathúz a jest na ně vzneseno... 5m o faráře k s[vaté] Barboře, na Náměti, že jich míti nemuožem a již čas pozdní, aby ráčili raditi. Dali odpověd páni obecní... Ad 5m. Co se kněží dotýče, aby jednáno bylo a knězi

Strana 67
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464.-1547. 67 Václavovi aby Kankovští v tom stáli, což mu přiřkli, aby k tomu je přivésti páni ráčili, a též aby psáno bylo oň ku p. administrátorovi, aby propuštěn byl a víc obtěžován nebyl, a bylo-li by možné, tu zuostal, neb byšte chtěli někoho vzíti, který by se nelíbil těmto kněžím a konsistoři a kterýž by ne- byl v pořádku konsistoře, poněvadž sú v tom ohrozeni p. ad- ministrátor, kdyby kdo vzal bez vůle jich, administrátora, že jest na to pokuta v sněmu obecním. K. H. Memor. 395 m. odd. 203. Kutná Hora, 1533, únor 24. Administrátorovi se dopíše o kněží. 1533. Feria IIII. mathi am in de. Pláni] obecní byli obesláni a jest na ně vzneseno o kněží, že v nich nedostatek trpí; tak zuostáno a mluveno od panův obecních, aby k administrátorovi bylo psáno neb mluveno bylo, poněvadž nechce kněží sem, kteříž by se trefiti mohli, dáti, aby se mu bylo opovědíno, že ty, kteréž budem moci míti, vezmem. K. H. Memor. 398 m. odd. 204. Kutná Hora, 1533, březen 10. Pekař Vít má dáti knězi Markovi dluh 10 kop čes. grošů. 1533. Reminiscere feria II. ra tur Gre. Kněz Marek per Kotníček vinil Víta pekaře z Xti kop gr. čes. za žito dlužných za zapravení. Proti tomu žádal protahu. Dictum Henrici: poněvadž pánům o tom vědomo, že starší vaši vstupovali a pověděli, že rozsudek máš, a rozkázáno, aby zaplatil, pak žes ho chtěl plechy odbývati, a protož páni ne- budú jich přesuzovati, než jakž jim naučení dáno, tak aby se zachoval, vezma neplechý základ, aby ho odbyl kněze Marka penězi hotovými a takovú věcí neodráželi okolních, neb bu- dú-li jich chtíti s tím odbývati, kdož jim potom věřiti a v jich živnosti pohodlí činiti bude; a protož páni při rozsudku a na- učení pánův pekařův starších toho zanechávají. K. H. Memor. 405 m. odd.

Strana 68
68 Fr. Trnka: 205. Kutná Hora, 1533, březen 17. Martin Kdule vsazen do klády za to, že odmlouval knězi v kostele u Náměti. 1533. Oculi feria II. Ger trud. Martin Kdule, jakož se mu příhoda stala v kostele u Ná měti, že knězi odmlúval, že o to učinil z vopilství a že se z viny nevynímá a trestání, žádaje, aby mu milost učiněna byla. Dictum per Nicolaum Pellicum: pro takový výstupek že páni v své trestání berú a za kládu kázali vsaditi. K. H. Memor. 413' m. odd. 206. Kutná Hora, 1533, březen 19. Anyžka, manželka děkana Jíry, žádá Kutnohorských, aby nemusila platiti z pustého stavení. 1533. Feria IIII. ab ba Be. Na obecní pány vznášíno... item že suplikací Anyžka, Jíry děkanova manželka, dala, aby úrokuov s nějaké paustky neplatila, že k tomu gruntu byly dědiny, ale nyní že nic není, než tak holá paustka že stojí... Odpověd pánuov obecních... 6m. Co se Anyžky dotýče, že by byla věc nespravedlivá, aby někdo jměl dědiny držeti, jich užívati a nic neplatiti, a tato neužívajíc, platiti, aby se to vyhledalo, aby, kdož užívá, platil a této chudé ženě aby se na tom krátkost nedála. K. H. Memor. 418' m. odd. 207. Kutná Hora, 1533, březen 26. Rovnání rozepří kněžských. 1533. Feria IIII. ria ge ni trici. Obecní páni byli obesláni a jest na ně vzneseno... Druhé: kterak nesnáz pro kněží jest, že sami mezi sebú [se] vadí a pánům nepokoje činí i lidi proti sobě pozdvihují, a též někteří z obyvatelův některých, jako Ondřej z Páchu a

Strana 69
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1347. 69 Jan Nebozyzek, majíce k Kristu jíti, šli k Pilátovi, tam po domích mluví a řádí až hanba, a nechtěli by než mordovati; a též co se Kankovských dotýče, že faráře nemají a tohoto sobě ztěžují, má-li jim tam zase kněz Václav puštěn býti, neb dnes se jim má dáti odpověd etc. ut inferius... A též o kněze Víta, kterak pány k těžkosti i autratě při- vedl a ve všem se proti nám staví a teď opět, vzav odpuštění, nevyčkav odpovědi od pánův, zednal se jinde, aby bylo mlu- veno s pány erckaféři, aby ani tam nebýval, a chtěje na II sto- licích seděti, aby na žádné neseděl... Páni obecní na artykule předložené... A co se kněží dotýče a jich různic, že jeden tak na mši, druhý takto na nešpoře proti sobě káží aneb nazajtří a sami se v tom snésti nemohú, že by kněz Jan kázal na mši v neděli u Barbory, že jest u velebné svátosti spasení, a on Florián že na nešpoře dával mu lži, že toho není, že tu nic není a spasení není v svátosti, než v Kristu, a protož aby sem byli puštěni a k nim promluveno, a děkan aby kněžími vládl a zde takový věci rovnal. Co se kněze Václava dotýče, že propuštěn, že tomu radí, než aby bezpotřebným utrácením [vznikly škody], které přivedeny sú skrze zdejší kněží, že tomu sú neradi, a protož aby k nim o to domluveno bylo a zde aby se řídilo to v konsistoři zdejší, jakž jindy bylo, skrze pana děkana aneb i skrze pány zde; a dále bude-li kněz Václav moci zdržán býti, aby byl, a můžť rád býti, poněvadž ste mu tolik přátelství ukázali, s ním vysílali a Kankovští aby se v tom i v jiném Vaší Milostí zpravovali... A co se kněze Víta dotýče, aby tak se stalo, aby ani tam nebýval u svatého Jiří a se opatřil, poněvadž páni erckaféři též sú pod mocí vaší, aby ho nepřijímali... Páni děkan a farářové vstúpivše, vznesli, co se jest zběhlo k těmto hoducm božím, ješto, kdyby měli jinam tím mimo pány hýbati, prve snad by se netrefilo, a že kněz Flo- ryán kázal: Lidé milí, že bych mluvil vám rád pravdu, ale že mi vaši starší nedadí mi kázati a že mluviti nesmím, ješto by rádi věděli, v čem jemu hájí, a dále že kněz Jan kázal u s[va- té] Barbory z dožádání Vašich Milostí, že jest nám dáno tělo a krev Pána Krista, abychom, pamatujíc na dobrodiní božská, přijímali na (d) odpuštění hříchův, a on hned na kázání na

Strana 70
70 Fr. Trnka: nešpoře kázal, že ten kněz pravdy nemluvil, abyšte nevěřili tomu, milí lidi, žeť tu spasení není etc., ješto o to lidé se hajbí a o to domlúvají, pravíc, že jeho děkana mlčení než jeho ká- zání škodí, ješto kdyby taková věc mezi ně toliko samé přišla, věděli by, jak to na místě postaviti, ale že jest vešlo to v lid a k nevoli jde, ješto oni by neradi tomu byli, nébrž aby pokoj byl, neb jsú k tomu i napomínáni, a protož to na pány vzná- šejí, aby to k opatření přivedeno bylo. Potom jest ta věc témuž Floryánu oznámena a předlo- ženo, aby oznámil, pod jakú příčinú to oznámil, aby radše bylo, ač bylo-li by co, k porovnání přišlo. Proti tomu, že jest nemluvil toho, aby mu preláti zapověděli, pravdy kázati ne- dali, než to kázal, když přišel farář z Prahy, že mu mluvil, aby což najmíň o svátosti těla a krve Plána] Krista kázal; a on toho dotekl na kázání, kdež bylo o dábelství němém, že široce o tom nesmí mluviti, poněvadž toho hájí; a co se kázání ne- dělního dotýče, že kázal kněz Jan, že tu plnost milosti a spa- sení, a přivozoval mnicha; a on proti tomu mluvil, že toliko v samém přijímání spasení není, neb Pán Kristus jeho stvořil, ješto nebyl, a potom když v hřích skrze Adama upadl, že jest Pán Buoh poslal Syna svého, kterýž tělem svým ho spasil a krví obmyl a tak k spasení sem přiveden; a na potvrzení toto jest nám vydáno od Pána Krista, abychom to pamatovali a v zaufalství neupadli neb jinam se neušinuli, a že nemenoval kněze Jana ani toho, že ste ráno slyšeli, než že jest pokojně kázal, — jak to vždycky dělá, což má mluviti, že se na to dobře rozmyslí. I jest jim toho podáno, aby k sobě u pokoji a z lásky promluvili; i žádali kněží, aby jeho přidrželi, Flory- ána, aby připověděl, že se postaví v konsistoři před konsistoří pražskú. A kněz Jan mluvil od svatého Bartoloměje, poněvadž to mluvil, že, kdybych byl neušel, že by mi dal odpověd na to a že tu spasení není a že pravdy nemluví: Tu dal odpověd Floryán ut supra prius, což byl, ví, že nic nebyl a v hněvu se narodil božím a potom Buoh skrze Syna svého ut supra. Proti tomu kněz Jan, že jest dosti lží dávati, když pravil, že není tak, nevěřte mu, ješto lidé s pláčem žalovali, žádajíc, aby pání upokojení o to měli a tam jich podali. Dictum per Henricum, že jest jim na žádosti jich dáno vstúpení, ne jako by saudce

Strana 71
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 71 toho měli býti, neb vědí, že jim to náleží, ač tomu se diví páni, že ta věc jest všudy po městě po Horách, krčmách roznášena co oheň, a my nic o tom sme nevěděli, než tepruva, když již věc jest neuhasitedlna, tepruva k potupě a posměchu našemu vznášejí a nápravy žádajíce a prve v lid vtrúsivše, je sva- divše, ješto, kdyby prvy nám jakožto těm, kteříž moc máme. oznámeno bylo, bylo by napraveno, a kdež žádají ujištění, že tomu se nerozumí, jako by se to trefiti mohlo, poněvadž tato konsistoř jest první po pražské, a povědíno od pánův admini- strátorův, aby zde takové věci byly rovnány, a protož že k leh- kosti konsistoři zdejší aby to měli jmíti i autraty vésti bez potřeby, aby radše sami to porovnali, v pátek se sejdúce a páni budú vydáni mezi ně. Proti tomu: poněvadž sú strana. že oni ho súditi nemohú. I jest na tom zuostáno, aby zde v kon- sistoři stál, a osoby páni že vydadí, a on aby stál bez zavření, poněvadž praví, že strana, a nestane-li sám sebú, vinen bude a znáti dá, že jest pravdu nemluvil; a poněvadž pak má pan farář jeho poručení o něm, jak se má k němu zachovati, že jemu rozkáží, aby on stál před nimi, a bude-li co moci býti po- rovnáno a jak vglejchován býti, že by páni tomu rádi byli. A jemu, knězi Floryánovi samému, povědíno, když by jemu dáno bylo znáti od pánův konsistoriánuov, aby se dal volně najíti a pokojně s nimi o to mluvil, aby raději dobré upokojení mohlo býti a to aby kázáno bylo, což by k takové urážce ne- bylo, a poněvadž jest dvój lid, aby nikerak [sic] v jedné shá- jení mohli býti. Řekl to učiniti a státi zde v konsistoři, a jme- novitě v pátek. — K. H. Memor 424' m. odd. 208. Kutná Hora, 1533, červen 18. Pernikářka Barbora žádá, aby jí farář Havéř dal 5 kop grošů. 1533. Feria IIII. Mar Pro tas. Barbora pernikářka vinila faráře Havéře z Vti kop gr., za grunt zadržalých, které měl složiti při sívatém] Jiří, žá- [dajíc] za opatření podle práva purgkrechtního. Proti tomu žádal za prótah podle práva. Odloženo do II neděl. K. H. Memor. 473 m. odd.

Strana 72
72 Fr. Trnka: 209. Kutná Hora, 1533, červenec 9. Václav, kněz u sv. Barbory, a děkan z Křečhoře, nechtějí setrvati na svých místech. Bude psáno jiným. 1533. Exaudi 2m feria IIII. li Fra Be. Comunes: jest na pány obecné vzneseno vo kněží, že p. děkan býti nechce (a) v Krečhoři a kněz Václav u sívaté) Barbory též, a tak, jakž v jednom i v druhém skrze dopuštění boží pro naše hříchy nedostatek trpíme, aby páni obecní k tomu byli radni a pomocni... Páni obecní vo kněží, aby bylo k něk tJerým, ut do Boh- danče, psáno... K. H. Memor. 483' m. odd 210. Kutná Hora, 1533, červenec 14. Bakaláři Bartoloměji domluveno, aby nebyl hrubý vůči kněžím. 1533. Exaudi 2m feria II. gar A post. Bartoloměj, bakalář vysokostelský, byl obeslán a jest jemu domluveno, která se stala těžkost od něho knězi, že ne- chtěl se hnúti v stolici, když šel po nešpoře do kaply, a vep vyšed, že mu býkuov nadal neumělých, fraucemitých etc. před přítomností žákuov a lidí pomíjejécích, a nebyl-li by v tom opatřen, že by chtěl se místem opatřiti; pak že pánuom jest těžkost vo kněží, a protož vidí se pánuom, aby v pokoji seděl a též při stole že vystrkuje za stolem místo kněží ješto rok do roka a vo něm samém že obec tato nemůž býti, než jest potřebí také jiných, a protož že ho napomínají, že se v tom zachová jako na rozumného člověka náleží, neb jestli učenější než oni, aby to při sobě měl; a čím učenější, tím by se měl více učiti. Proti tomu: že té zprávě jich odpírá, a ráčí-li slyšeti, že chce buď před ním neb bez něho oznámiti. Povědíno mu, že nějaká příčina jest toho, protož aby toho víc nebylo. Pověděl bakalář, že mlčí vždycky a nedává odpovědi, leč jest otázán, a to střídmě; než jednu chvíli, když sobě pan děkan i kněz Václav (sobě) ukrojil a on také, že ho okřik: Proč krájíš, co se hojíš,

Strana 73
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 73 abych před tebú nesežral, a potom že poslal k němu, aby mu půjčil měšec do Kauřimě, a on že ho doma neměl, i pověděl, aby poslal sobě poň k svaté Barboře; a on i poslal mi list zase, kterýž měl do Kauřimě od něho nýsti, a potom to se stalo, když ještě byli žáci v kuoru, tu, kdež jindy klečel, a on šel a pověděl: Varuj, aneb tebú strčím, až upadneš; a on mu po- věděl: Nestrkaj, kněže Václave, aby se též nepřihodilo nětco; a on: že bych tě dal do šatlavy, a on bakalář vyšed ven, tu jemu nětco řek: Býku, nauč se prve čísti, neb zpíval: Sacerdotum Michaelum; a on také jemu řeči hanlivé podal a tak se vadili. K. H. Memor. 487 m. odd. 211. Kutná Hora, 1533, červenec 16. Děkan je žádán, aby neodcházel na jiné místo. 1533. Feria IIII. post Ar Al. Comunes: vzneseno na ně... Druhé, o děkana, že býti nechce zde, zdálo-li by se, aby povolán a požádán byl. A tu jest hned vpuštěn pan děkan a jest k němu mluveno, kterak by se ráčil odsud hnúti, ješto prve, když s ním bylo mluveno, byl jako jiné mysli, ješto na takové předložení i potřebu naši, by pak i co hnětlo, měl by pan děkan přátelsky se chovati v tom a této obce neopauštěti a toho na těžkost činiti a tím nenadálým hnutím se odtrhati, žádajíc, aby svubj úmysl v tom změnil, nemoh-li by jináč býti, ale až by se mohli jiným opatřiti, znaje i dluh ten a povinnost jeho býti, kdež by toho žádost byla, že má pan děkan od toho nebýti, poněvadž tam ještě školy neznaje, aby to učinil pro chválu boží a zisk v uobci a pro lásku, kdež láskú za lásku se má odplatiti, žádajíc vždy ustavičně, aby od obce této [se] ne odchyloval. Proti tomu pan děkan, by měl příčiny klásti, snad by mohl někdo přijíti a se jim zasmáti, neb ač máme snášeti, by i co hnětlo neb bodlo, ví o tom dobře, ale máť býti bodení nevoslovské to, kteréž by mohl snésti, a ne to, kteréž by nebylo snesitedlné, a že on pánuom z ničehéhož viny nedává, aby sobě toho obtěžovati neráčili toho jeho vzdálení odsud, že úmyslu svého změniti nechce. Tu páni obecní též nemálo mluvili a žádali, aby zuostal, toho učiniti odpíraje, ba i svatého Pavla

Strana 74
74 Fr. Trnka: přivozovali, že někde, kde ho nežádali, aneb vosadil někdy bytem Filemonem etc. Proti tomu, že chce žádost zdravěji uvážiti a odpověd dáti, ale samému panu Jindřichovi... Páni obecní... A co se p. děkana dotýče, aby bylo sčekáno odpovědí od něho, než co se Zybohlav dotýče, že to býti nemůž, poněvadž tento farář na to nakládal a toho užíti má, a musilo by mu dáno býti znáti časně... K. H. Memor. 489 m. odd. 212. Kutná Hora, 1533, červenec 28. Kaňkovští si stěžují, že Grunetští odpírají jim dědické právo a chtějí míti vlastního faráře. 1533. Omnes gentes feria II. que Sim Ab don. Kankovští vznášeli, že by sobě Grunetští příčinu vzali některú aneb jiní, kteříž tu desátky platí, a zvlášť pan úředník libenický že vobilí a lauky i všecko kázal bráti Libenickým toliko pod plat pánu, pravě, že jest podací svobodné Jeho Mi- losti páně; a že pozval k sobě lidí, Vaší Milosti poddaných: i někteří s Kanku byli, a na to zuostali, aby sobě faráře ji- ného zednali, žádajíce v tom za opatření, poněvadž to záduší grunetské bylo přidáno od pánův šepmistrův a pánův k jich faře a že páně není dědičné podací. Jest jim povědíno, že chtí páni s úředníkem v středu rozmluviti a tu, nebude-li nic na- rovnáno, že páni mají cestu jednu i druhú před sebů a že sú někteří roztržiti v tom i v jiném s vámi a že nejste spolu svorni, že páni toho neradi slyší, a protož aby zde byli v středu všichni. A jest registřík nějaký Grunty vyhledán in tabula ultima lignea iuris civilis. K. H. Memor. 499 m. odd. 213. Kutná Hora, 1533, červenec 28. Děkan slibuje, že zůstane v K. Hoře. Jest mu dána fara zybohlavská, aby jí užíval. 1533. Omnes gentes feria II. que Sim Ab don. Comunes adfuere, jest na ně vzneseno, co se p. děkana

Strana 75
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 75 dotýče, že chce zuostati, však na ten zpuosob, kdyby obtížení toho nebylo, jedno, že se s ním kněží zpravili. K tomu páni obecní: aby jim bylo rozkázáno a byli obesláni, aby se jím zpravili, a což by mezi nimi narovnal, aby jeho v tom poslú- chali, a kdyby nechtěl[i], že byšte jeho v tom nápomocni býti ráčili, a vod jeho Eyce beryserem et cesatorem inegia. a že lidé mluví, že bude jináč, že tak i prve mluvili, a bývalo jináč, ale mnohem huoře, aby pan děkan na to se ne- ohlédal, že, což smluveno, z toho se jemu nepůjde, a vo kněží aby psáno administrátorovi psáno bylo. A co se čtvrt léta na- před věděti dání dotýče, že k tomu páni obecní povolují, aby tak bylo, ne aby jeden, zdvihna peří, leckdys chtěl by preč běžeti; a ač Zybohlavy prve nebyly farářuom a děkanuom dá- vány, než najprv nebožtík Buchal to vyžádal a presentaci bez vůle panské od krále milosti sobě zednal, však poněvadž jest muž dobrý a věcí nehledí zbytečných, aby jemu ta fara zybo- hlavská přidána byla, toliko aby to bylo tak opatřeno, aby ten, kterýž jest v Zybohlavech nyní, v tom opatřen byl, aby při tom, což jemu náleží, opatřen byl. A panu děkanovi poděkováno, že při páních a této obci chce zůstati. A což se dotýče nesvornosti kněžské, že páni vděčni toho nejsú a že chtí je míti před sebú v středu, a k tomu aby láska, svornost byla mezi nimi, naznačiti, a aby se k panu děkanovi zachovali, jakž náleží, jakž i připověděli, aby z těž- kosti jeho sjíti mohlo. Co se řečí povětrných dotýče o změnění rady, aby v ta- kové věci bezpečně na obě uši spali i voči, že by pak i rada obnovena byla, že všichni proto v ní nebudú i z pánův obecních. A co se čtvrt léta napřed dání věděti dotýče, že se2) chtí k němu tak zachovati, a on též aby dal pánůmb čtvrt léta na- před dáti znáti. A co se fary zybohlavské dotýče, kteréž žádá, aby poznal k sobě panskú lásku, že k tomu své povolení dá- vají a tu faru připovídají, však aby tento farář letošní užitky vzal, než on tepruv na léto aby bral, a všecko, což možného jest, že chtí páni pro p. děkana učiniti. — K. H. Memor. 499 m. odd. a) Za tím mylně ,k nim'. — b) Za tím přetrženo: a obci'.

Strana 76
76 Fr. Trnka: 214. Kutná Hora, 1533, červenec 30. Kněží napomenuti k svornosti, lásce, aby se varovali oso- čování na kázáních a poslouchali děkana. 1533. Feria IIII. Ab dona. Páni děkan a farářové byli obesláni a jest k nim mlu- veno, že pan děkan, ač se byl uchýlil od této obce z příčin ně- kterých a těžkostí, kteréž jest oznámil, však podle vůle p. ad- ministrátora i také pro příčiny předložené že jest zase zuostal, však, což bylo na těžkost, to oznámeno, co se nesvornosti do- týče, aby najprv mezi lidmi skrze jich ponúkání a krmení zrostla, a pokoj aby byl a příčiny k nevoli aby dáváno nebylo. zvlášť v jich kázání, aby sami najprv se snášeli a pro některé věci, kteréž nejsú k spasení, aby se vo ně nesápali a sami na svých kázáních se nesnášeli, zvlášť což se skrýší dotýče a taj- ností o svátostech Páně, aby toho nestíhali, neobmezovali a vo to se netáhli, než prostě kázali vo těch věcech, poněvadž Pán Buoh chce býti v svých věcech tajný, a člověk, více-li hlaubá, více voslepuje; a což se cerymonií dotýče, poněvadž sú zlé i dobré, dobré dobře užívajícím, zlé zle užívajícím, aby o to se snášeli, poněvadž jest potřebí lásky a svornosti do- brých skutkův, aby k tomu lid vedli a sami tolikéž mezi sebú měli, neb to sú ti klíčové, a voni mají na sobě příklad dátia a páni je k tomu napomínají, a kdyby se co zběhlo, jakž mezi lidmi se zbíhá, aby sami mezi sebú bez jinam vznášeli, sami mezi sebú jednali a narovnávali a pana děkana aby poslúchali, a pan děkan též k nim aby lásku a dobrú svornost měl; a na potvrzení lásky dáno jim dva kapry, štika a 4 pinty viný. Ač bylo mnoho jiných řečí, jest zanecháno. — K. H. Memor. 503 m. odd. 215. Kutná Hora, 1533, červenec 30. Jednání s libenským úředníkem o zádušní právo Kaň- kovských. 1533. Feria IIII. Ab dona. Matyáš, úředník na Libenicích, byl přítomen a jest a) Za tím opakováno: „mají.

Strana 77
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 77 k němu mluveno, co se záduší grunetského1) dotýče, že v to vkračuje a pánu Jeho Milosti v to vkračuje, jako by bylo po- dací Jeho Milosti pána vašeho, ješto mnoho let vždycky tak bylo, že lidé poddaní Jeho Milosti plána] vašeho desátky pla- tili a faráře Kankovští s naší vólí jednali a dávati [sic]. Proti tomu: poněvadž jest z přátelství dobrého povolán, že také oznámení a zprávu učiní, aby mu v dobré bylo obrátceno, a že drží, jakž zpraví, tak ráčí k němu mluviti, čině tu zprávu, když vypovídal z vůle pána rolí, kteréž Kankovští drželi, že mluvil Severa: Poněvadž chce nám bráti rolí, tehdy my Gruntu zmuknem a klenoty pobéřem, poněvadž jest naše, přitajíc jemu některé věci, ješto toho nebylo, pravíc, že bych kázal bráti některým vobilí zádušní; a potom dožádavše se přátelského jednání, a on k tomu přišel, a oni že se dali nadjíti a že ni- čehož, což by přátelského, neběhal, a ještě na tom není, jestliže není páně podací to, on proti tomu není, a pakli jest, toho také při tom zanechává; než kdyby nebylo jich takového nepřátel- ství, i mohlo by ještě býti tak, jakž prve to bylo, záduší bez takového před se braní; neb byl-li by komu co plán] Jeho Mi- lost (co) povinen, jest ku právu usedlý každému; než Severa že by zde mluvil: Vobsílá nás na Libenice, chce, abychme se jemu jako chlapu pána jeho klaněli, čehož on nežádá, však lehkomyslně nepotřebí mluviti. Dictum per Henricum Char- vát, že by pak i Severa byl na překážku, jeden nic nebuď, než nechajíc podacího na straně, jest-li neb není, na to se nevyptá, majíc, že se k tomu složili, aby to záduší tak bez roztržitosti zuostalo, neb buď čížkoli, buď páně neb zdejší, poněvadž žá- dnému na tom užitku není potřebí, o to se co vo kůži táhnúti, než že k tomu se přičiní, aby to tak, jak zastarodávna bývalo, při tom zuostalo a dobrá svornost a přátelství mezi námi byla. Pověděl, že k přátelství dobrému a svornosti mluví, že on na jiném není, než pánu Jeho Milosti všecko chce oznámiti, a drží, že pán od toho nebude, aby pak i pán nětco nenáležitého ráčil, že by chtěl tu věc Jeho Milosti oznámiti a předložiti; a když odpověd bude míti, pánům že oznámí. A páni též, jsúce vděčni přátelství, připovědíno, a že již sú blízko od sebe, ješto blíž býti nemůže, toho na tom pozuostavili, že mají Kankovské 1) Viz č. 141, 212.

Strana 78
78 Fr. Trnka: míti před sebú, chtí k nim o to promluviti i také jemu p. úřed- níku oznámiti. K. H. Memor. 503 m. odd. 216. Kutná Hora, 1533, červenec 30. Kněz Marek dostane 10 kop 10 gr. z jmění pekaře Víta. Přípovědníci na statek Víta pekaře: Zach V1/2 kopy. Marek X kop 10 gr.... kněz [Psáno na zvláštním lístku, vloženém k roku 1533 feria IIII. Ab dona. Memor. 505'.] 217. Kutná Hora, 1533, srpen 4. Nápadníci statku po pekaři Vítovi, mezi nimi kněz Marek. 1533. Suscepimus feria II. Prot Os Six. Připovědníci Víta pekaře, napřed jmenovaní, stáli s ženú Víta pekaře a jest mezi nimi vypovědíno po přečtení rozsudkův in meo A 45 1533. A též i privilegium. A dopově- díno, poněvadž se to nachází, že prve kněz Marek má rozsudek, aby najprv svuoj dluh bral a po něm pan Zachar z toho statku podle práva; kdo prvnější časem, mocnější i právem a po knězi Markovi a panu Zacharovi domátcí věřitelé podle vel- kosti a malosti dluhu aby z toho statku brali a se dělili a po domátcích hostinští, zbude-li co téhož statku, aby jim jíti mohlo podle privilegium. — K. H. Memor. 508 m. odd. 218. Kutná Hora, 1533, srpen 6. Barbora, pernikářka, žádá, aby jí farář zaplatil 5 kop. 1533. Feria IIII. Six Do Ci Ro. Barbora1) vinila faráře z neplatcení gruntu podle smlúvy učiněné vo V kop, žádajíci za opatření; neb na svatého Jakuba měl položiti. Proti tomu: že smlúvě chtěl dosti učiniti a peníze měl pohotově, ale ona přijíti nechtěla těch peněz. Dictum, že 1) Viz č. 208.

Strana 79
79 na konec a místo odkládají do II neděl, aby se smluvili a na místě postavili, a nesmluví-li se, aby zase stáli, že jim bude oznámeno, čím by se zpraviti měli. K. H. Memor. 514 m. odd. Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 219. Kutná Hora, 1533, srpen 25. Farář Jakub má dáti peníze Báře, pernikářce, jinak bude uvedena do jeho domu. 1533. Deus in loco feria II. To lo Ruff. Bára pernikářka žalovala na Jakuba faráře, že vajpo- vědi dosti neučinil a za grunt nepoložil, žá dajíc) za [opa- tření]. Proti tomu, že se chtěl s ní smluviti; pověděla, by anděl z nebe přišel, že jináč neučiní; i poněvadž jí milá jeho robota, že on tomu co říci neví. Dictum: poněvadž několikerá vajpo- věd jest, že páni toho dýle na sobě držet neráčí, protož aby ještě do II neděl smluvil aneb zaplatil aneb příročí sobě u ní zednal; pakli by toho neučinil a s ní se neumluvil, rozkázáno panu rychtáři, požádá-li toho Barbora, aby ji do domu faráře uvedl. — K. M. Memor. 524 m. odd. 220. Kutná Hora, 1533, srpen 25. Kněz Vít žádá faru na Náměti. Páni se smluví s obec- ními pány. 1533. Deus in loco feria II. To lo Ruff. Kněz Vít, starý, žádal, aby mu příno bylo fary u Ná- měti .Povědíno, poněvadž samých pánův věc není, než pánův obecních etc., a protož že na ně chtí to vznésti a odpovědi na to dáti v středu najdřív příští. K. H. Memor. 525 m. odd. 221. Kutná Hora, 1533, srpen 25. Kněz Marek žádá, aby mu Václav Lahvičkův zaplatil celý dluh; vyhověno mu.

Strana 80
80 Fr. Trnka: 1533. Deus in loco feria II. To lo Ruff. K něz] Marek kněz skrze Jana Kotníčka vinil Václava Lahvičkova, že nechce složiti VIti kop gr. za vepře, knězi Markovi předem přisúzených. Proti tomu Václav, že má lepší spravedlnost ke II kopám gr. z těch Vlti kop gr. bez pěti gr., a protož 4 kopy gr. klade. Proti tomu, že jest vypovědíno, aby všecky složil. I rozkázáno, aby i II kopy doložil. A řekl tomu dosti učiniti. K. H. Memor. 526 m. odd. 222. Kutná Hora, 1533, srpen 27. Kněz Vít z Benešova přijat za faráře na Náměti. — Ma- těj, kaplan v Zybohlavech, propuštěn, ale musí odevzdati pole tak, jak je přijal. — O jmění kněze Petra bude rozhodnuto. 1533. Feria IIII. Ruf Au Col. Comunes a bylo na ně vzneseno, že kněz Vít, který byl v Benešově, žádá za faru u Náměti. Ráčili páni obecní k tomu povolení dáti i oznámili, že k tomu své povolení dávají, poně- vadž zde byl prve1) a odsud z žádné neslušné příčiny vybyt není, než že se zařekl s Kvintinem a Buchalem zde nebýti a sám odpuštění vzal, a protož že k tomu své povolení dávají. A tu hned jest jemu odpověd dána, že ho kněze Víta přijímají k Náměti, aby to řádně zpravoval, aby Pánu Bohu bylo libé i lidem příjemné, pohodlné a kázání aby pokojná činil, čtení Páně a vůle boží prostě a řeči Pána Krista čtení, a vo cery- monii aby mnohá se nedral a vo svršky a panem děkanem aby se ve všem zpravoval, a protož že páni do vůle boží a své i jeho také toho místa jemu knězi Vítovi přejí. Tu kněz Vít z toho přijetí děkoval, a by pak i co z mládí skrze nedoroz- umění co se zběhlo, že již v těchto letech starých a rozumných chce se tak, jakž náleží, chovati buď při kázáních i jiných věcech, při čeládce doma k cti a k chvále P. Bohu zpraviti... 4m. O kněze Matěje, kaplana v Zybohlavech, jakž jest přistúpil, aby zase odstúpil, jestli k vosítému přistúpil, aby zase osíti dal, a což by přes to zbylo, aby toho za svú prátci užil. 1) Viz č. 76.

Strana 81
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 81 5tum. Co se pana písaře zemského dotýče, kteréž píší o statek kněze Petra, nebožtíka, jej propauští, jako by co v moci jeho bylo, ješto to býti nemůž, dokavadž ortel na místě není. — K. H. Memor. 527 m. odd. 223. Kutná Hora, 1533, září 3. Peníze po knězi Petrovi vydány knězi Vavřincovi. 1533. Deus in auditorium feria IIII. di um Sep ba. Plan] Radslav,1) zemský písař najvyší Jeho Milosti, vznášel, co se statku kněze Petra dotýče, kterýmž ho král Jeho Milosta) ráčil ho obdařiti, pak jakož taková věc byla na odvo- lání, že již o to jest smlúva učiněna s knězem Vavřincem, aby jemu ty peníze vydány byly; a on knězi Vavřincovi má z toho vydati podle též smlúvy; a kněz Ondřej stoje oznámil, že jest smlúva dokonalá, a má Jeho Milosti panu písaři dáti L kop a že jemu knězi Vavřincovi dány býti mají. A jsú ty peníze přineseny z truhly panské od Martina Kazlara, Jakuba Hu- báčka a Jana Šatného k tomu počtených. A knězi Vavřincovi rozkázáno na ně pohleděti, jsú-li ty a tak upečetěné. I pohlédl a pověděl týž kněz Vavřinec, vohledav ty peníze, že sú to ty peníze, tak jakž je nebožtíkovi knězi Petrovi dal schovati, za- pečetěné všecky, k tomu povoluje, aby vydány byly. I jest jim dopovědíno po přečtení artykule z kšaftu kněze Petra, kdež o těch penězích kšaftoval, a to tak dopovědíno per Henricum Charvát, poněvadž kněz Vavřinec, nevyčkav vortele a smlúvu učinil s pánem Jeho Milostí, protož bez pohoršení práva a ortele rčeného vo kšaft, poněvadž není vo jiné věci konce a místa, že toho při tom se vodvoláním zanechává, poněvadž se o to smluvil kněz Vavřinec se panem Jeho Milostí písařem najvyším a k tomu se teď přiznává kněz Vavřinec, protož vždy bez pohoršení svého práva a nálezu ty peníze podle vůle kněze Vavřincovi pauštějí,b) aby je pán vzíti ráčil; a tu ty téhož kněze i jiných kněží a jeho přátel ty peníze podle kšaftu kněze Petra v úpasku a v pytlíku plátěném a v koženém pytlíku, 1 Radslav Beřkovský ze Šebířova. a Za tím opakováno „král. — b psáno ,prauštějí.

Strana 82
82 Fr. Trnka: krátkém, obhrubném, zapečetěné jsú vydány a vzal je z roz- kázání pana písaře Václav, ingrossator; a vzavše je pán i kněz, šli s rathúzu s těmi penězi, aby, pokudž se smluvili, tam sobě plnili... K. H. Memor. 530' m. odd. 224. Kutná Hora, 1533, září 10. Anežka, manželka po děkanu Jírovi, a sestra její Jo- hanka, kuchařka kněze Petra, žádají podíl po knězi Petrovi, faráři u sv. Bartoloměje. Jest jim a přátelům vyhověno. 1533. Respice 2m feria IIII. Prot Ja ci Crux. Anežka, někdy Jíry děkanova manželka, a Johanka, sestra její, též kuchařka kněze Petra, žádaly, aby statek kněze Petra, přítele jich, jakž jim přisúzen podle kšaftu nebožtíka k něze] Petra, vydán byl i jiným přáteluom, poněvadž Jeho Milost najvyší pan písař jim to propustil a milost učinil. Vy- povědíno skrze pana Jindřicha Charváta, že páni podle svého rozsudku spravedlivého a kšaftu nebožtíka kněze Petra, faráře u svatého Bartoloměje, — a ne jakú milostí pana písaře naj vyšího, jakž ony praví, že by jim milost učiniti a to propustiti měl, — ten statek propauštějí podle téhož svého ortele a kšaftu kněze Petra upořádaného, aby ten statek sobě vzali tak, což komu z nich náleží podle jiného kšaftu, a k své potřebě obrátili. I poděkovali sú pánuom z toho propuštění jim statku — všickni. K. H. Memor. 534 m. odd. 225. Kutná Hora, 1533, říjen 29. Jednání o majetek po knězi Rehořovi. 1533. Feria IIII. mo nis Quin Om. Comunes adfuere, jest na ně vzneseno... A co se kněze Rehoře dotýče, kterýž duši proplákl a umřel, a jeho statku některého, kterýž zde dal jako k schování, když by zde byl, věděli by se jak k tomu přimlúvati; ale po- něvadž složili stání jim, jest věc správná, aby je o to slyšali a

Strana 83
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 83 na místě spravení postavili; než co se zdejších kněží dotýče jest těžké, že oni se v ty věci dávají jim nenáležité, že dělají tak, jako Kuba v Praze dělal, když kdo byl nemocen a nechtěl paškóm poručiti, nechtěl ani poslúžiti, jakož pak u jednoho nemocného zapomenul a toliko kalich vzal, hněvy že nechtěl po jeho vůli kšaftovati a to bylo. K. H. Memor. 558 m. odd. 226. Kutná Hora, 1533, listopad 3. Stížnosti na kutnohorské faráře. 1533. Si iniquitates feria II. No vem. Farářové byli povoláni a jest k nim mluveno a domlu- veno, kterak, měvše rozjímají1) páni se pány obecními, jest stěžováno, kterak by některých neslušných věcí někteří se do- pauštěli; a což bylo ztěžováno ode pánův obecních a vám po- ručeno, o to s vámi [chtie] promluviti přátelsky a napomenúti pro budúcí vajstrahu, a to vo jedno: Co se Floryána kněze do- týče,2) kterak byl zavázán, aby tam putoval do konsistoře s naší škodú, ješto sme my toho z pychu neučinili, než z potřeby, abychom se pokřiku varovali, jeho sme tu držali na Kanku, avšak jest naň to k pikhar[tlství neb k nětčemu jinému při- psáno; a též o kněze Václava, ač ten jest na místě, však s naží [sic] těžkostí, a při nich není nic nalezeno; než což se kněze Floryána dotýče, též se nic neukázalo, krom že [se může] na to ukázati, že knězem jest pořádným podle církve; a taková těž- kost že z nich odsud přicházela, a protož že jich páni žádají bratrsky, že je3) i obecné dobré, odkudž netíží-li jim, ale kape, milovati budú a pamatujíc na dobrodiní, že se týmž odplátceti budú. Druhé, jest nám poručeno od pánův obecních, abychom s vámi o kšafty mluvili, aby se v světské kšafty nedávali, než kšaftu Pána Ježíše hleděli a kšaftu duchovního, jakož bez- pochyby, kdyby kdo kdy z světských dával se v jich řády a snad chtěl, v rúcho mešní se obleka, přisluhovati, že by jemu toho netrpěli, aniž by slušné bylo toho přehlédnúti; protož i oni též aby činili, poněvadž zde právo jest, dosti jest šep- 1) M. rozjímání. — 2) Viz č. 207. — 3) T. j. pány.

Strana 84
84 Fr. Trnka: mistr jeden i druhý, jsú páni, a jest při právu zde dostatek, aby se v kšafty nedávali světské, by pak kdo žádal, — neb není ten blázen, kdo žádá, než ten, kdož učiní, — neb kdyby kdo žádal, aby p. šepmistr mši slúžil, že by toho, rozváže žá- dost neslušnú, učiniti nechtěl, a protož že je za to žádají páni, aby sobě potom o to pokoj dali; a jestli [se] jest co z nevědomí snad přihodilo, aby již více toho nebylo. A též co se Petrové jednooké dotýče, též s sestrú nebožtíka kněze Rehoře jest k nim přistúpeno i v zahradě, tak ona díl toho statku vydala, a teď těžkost na tom ona Petrová nese a saud o tom jest i pánům zaměstknání, a protož se jim to všecko tré, což se stalo,a) již odevstati nemůž; a páni žádají, aby se v takové věci nedávali a toho více aby nebývalo; neb mohú znáti, že by všemu dosti učiniti nemohli, leč by se na tom zastavili, jakž říkají, dokudž se rathauz kostelu klaněl, dobře bývalo, ješto mohú znáti, že hlava Pán Kristus ráčil mluviti: Quod regnum meum, non est ex hoc mundo; a protož by dobře bylo, aby oni též vedli a též činili, že se jim z přátelství to oznamuje, a což v srdci jest, aby více o to žluči nebylo v srdcích, neb upřím- ného přítele jest oznámiti těžkost z srdce a to hned vypustiti. Tu p. děkan a kněz Vít od Náměti pravili, že se jich ne- dotýče, než koho se dotýče, nechť odpovídá. I mluvil kněz Jan od svatého Bartoloměje, že učinil z nevědomosti práv zdejších, poněvadž Jiřík postřihač naň běhal, žádal, že to učinil; a též, což se Petrové dotýče, že na žádost kněze děkana čáslavského učinil to a se přimlúval; a co se Floryána dotýče, že to psaní prve učinil před smluvú a o to porovnání, že psal knězi Ja- novi Monokulovi, faráři svatopetrskému, však poněvadž o to pokoj, nemělo by mu to býti zdvíháno, avšak při tom při všem, poněvadž zná vůli panskú, že se chce v tom chovati a v po- dobné věci nedávati. — K. H. Memor. 560 m. odd. 227. Kutná Hora, 1534, leden 19. Bartolomějský farář bude požádán, aby setrval na svém místě. a Za tím mylné ,chtěl.

Strana 85
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 85 1534. Adorate 2m feria II. Comunes, páni obecní byli povoláni, jest na ně vzne- seno... Třetí, o faráře svatobartolomějského, že vzal odpuštění, aby byl požádán za to, poněvadž jest kazatel dobrý a lepší než tento, že mnoho plev a málo zrna, a aby k němu bylo přimlu- veno, aby pořádněji v kostele řídil. K. H. Memor. 596 m. odd. 228. Kutná Hora, 1534, leden 28. Jednání o majetek po knězi Rehořovi. 1534. Feria IIII. bi le lu. O statek kněze Rehoře přípovědníci stáli a za opatření žádali: Šimon zvoní[k] a dva čáslavští sausedé, Pavel sladov- ník a Jan Roháč, a na to ukázali svědomí listovní i vedené u práva, žádajíc opatření. A Kateřina žádala, co se cinze o 1 kopě 48 gr. dotýče, za opatření, aby jí dána odtud byla, a k těmto žádostem nic co mluviti nemá. Proti tomu: poněvadž cinze paní Kateřina neukazuje, a oni své dluhy ukazují, žáda- jíc za opatření. Dictum per Henricum: by měli páni v ta- kovém zmatku to súditi, jakž jest věc zatmělá, že páni toho do času jiného odkládají do dalšího rozvážení. Vide edictum post ff 30 [= Memor. 612]. K. H. Memor. 601' m. odd. 229. Kutná Hora, 1534, únor 4. Farář Huburský chce býti v Kutné Hoře. 1534. Feria IIII. sus Ag Dor. Comunes adfuere; jest na ně vzneseno, že by farář Hu- burský zde chtěl býti... K. H. Memor. 602 m. odd. 230. Kutná Hora, 1534, únor 11. Rozhodnuto o majetku po knězi Rehořovi.

Strana 86
86 Fr. Trnka: 1534. Feria IIII. la sti ca Va. K něze] Řehoře vo statek přípovědníci stáli, kteříž prve: Kateřina Petrová pro cinzi, Pavel sladovník, Jan Roháč, Šimon zvoník. Vypovědíno jim, že jich pře všech jest nedo- statečna, aby co kdo ukazoval, a protož aby jim páni co měli připovídati co podle práva, to nic; a poněvadž pan Kuneš, ko- látor toho kněze, jemuž náleží, od toho statku pauští a těmto jej ukazuje, pravě, že sú dluhové jich spravedliví, a protož ne z práva, ale z milosti, a poněvadž žádný neodporuje, ten sta- tek jim propauštějí, aby se vedle malosti a velkosti dělil; než což se cinze dotýče, poněvadž p. Kateřina vydala lepší věci na radu kněží, že se jí cinze nepřisuzuje s těmito věřiteli; než zuostane-li co po jmenovaných věřitelech dvau z Čáslavě a Ši- monovi, aby jí též na cinzi dáno bylo. — K. H. Memor. 612 m. odd. 231. Kutná Hora, 1534, únor 18. Jan Lahvička, farář ze Starého Kolína, sděluje, že ztratil váček s věcmi a že lžíci nalezl u zlatníka Bartoše. 1534. Esto mihi feria IIII. con iun ge. Kněz Jan Lahvička, z Starého Kolína farář, že jest ztratil váček se XIIIti jochmtály,1) 4 zlatými 80 gr., pasem, lžicí a jinými věcmi, kteréž v tom váčku měl, kterúžto lžíci na- lezl u pana Bartoše zlatníka, žádaje, aby tu lžíci na právě složil a saukupa postavil, od koho to má, by on mohl k svému přijíti. Proti tomu žádal za prótah. Odloženo do II neděl a kněz Jan Lahvička učinil poručníka mocného k té při, Jakuba Hanu. K. H. Memor. 615' m. odd. 232. Kutná Hora, 1534, březen 4. Kněz Jan Lahvička žádá, aby Bartoš přivedl ručitele. 1534. Feria IIII. Trans la ci. K[něz] Jan Lahvička, jakž prve žaloval na Bartoše zlat- níka, žá daje za Jopatření. 1) tolary.

Strana 87
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 87 Proti tomu Bartoš, že nikdy u něho služebníkem nebyl, aby váčky za ním nositi měl, však že není povinen odpovídati, že prve mu saukupa oznámil, jmenoval a on k něz] Jan naň i právo dal, pak neví, jak jest on s ním naložil, a protož aby ho s pokojem nechal, poněvadž mu saukupa oznámil i právo on na něho panu rychtáři dal. Proti tomu [Lahvička], že lidem se příhody zbíhají, že ztracují váčky i jiný statek, druhé, že mu saukupa jmenoval, a tím že by chtěl prázden býti tím toho, kdyby byl Bartoš tak učinil a saukupa postavil, aby se přiznal aneb vzat byl, ale toho se nestalo, neb on o tom saukupu neví a připraven ku právu nebyl a on k jinému saukupu hleděti neví než k němu, a protož aby saukupa jemu postavil a odpovídal, a pan rych- tář že to z sebe složil. Proti tomu [Bartoš] jakž i prve, že maje saukupa ozná- meného, právu dav, chtěl by se tepruv po některémž času na- vratceti. Proti tomu [Lahvička], že ta výmluva zadosti není, že jmenoval saukupa, poněvadž ho nepostavil, že zadosti není, neb ač jest právo dal a k tomu se zná, však aby byl ujištěn, ale poněvadž není ujištěn a pan rychtář nechtěl k sobě toho přijíti, poněvadž se výše než Xti kop gr. dotýkalo, i protož toho žádá, aby mu saukupa postavil a odpovídal. Rychtář, jsa tázán, dal zprávu o tom, že žádal Lahvička, aby Švajcar byl ujištěn, a on mu pověděl, když mu bude uká- zán, že to učiniti chce, a on že jest u Pökšichův; a on pověděl, rychtář, bude-li moci k němu přijíti, že se jím ujistiti chce; a on kněz, že teď dám pacholkuom právo, aby pilni byli, i dal jim groš, i nenalezli sú, že tehdáž snad zde nebyl, i nalezeno Bartošovi odpovídání. I mluvil k tomu Bartoš, poněvadž on zde živnost svú zde provozuje, jinde po světě nepratcuje, za knězem Janem ne- chodí, ani jest služebníkem, než lžičku, kterúž jest kaupil, že jest ji kaupil svobodně v bílé dni a za mnohý čas tu visela v krámu, a saukupa mu jmenoval, na kteréhož právo dal, kte- rýžto saukup zde jest, jakožto Švajcar, a vždycky živnost při této obci má. Proti tomu [Lahvička], že tuší, že vajpovědi neurozuměli,

Strana 88
88 Fr. Trnka: neb tolikéž mluví jakž prve, ješto on na tom nepřestane, než aby saukupa postavil aneb to, což jest ztratil kněz Jan, jemu napravil. Proti tomu [Bartoš], že odpověd a odpor zřetedlný dává, saukupa jmenuje, na kteréhož právo rychtáři dal, neb on není mocen jemu Švajcara ku právu vésti, ješto se mu zdá zadosti, poněvadž tak dlúhý čas toho v mlčení zanechal kněz Jan. Proti tomu [Lahvička], že to za právo jest, aby saukupa postavil a nejmenoval toliko a lžičku tu položil. — Dictum per Henricum Charvát, poněvadž Bartoš saukupa Švajcara me- nuje a on k něz] Jan na tom přesta[ti] nechce, než podle práva žádá, a právo jest, že saukupa má před právem a saudem oznámiti, a protož že se příročí dává Bartošovi do II neděl, aby saukupa postavil, že se ví, jak v tom zpraviti, poněvadž jest zde přítomen. K. H. Memor. 623. m. odd. 233. Kutná Hora, 1534, březen 18. Spor kněze Jana Lahvičky s Bartošem. 1534. Feria IIII. drud ab. Kněz Jan Lahvička žádal, aby Bartoš zlatník, jakž bylo nalezeno, saukupa postavil, kteréhož neví, by jen postavil. Proti tomu, že přítele svého p. Zygmunda Práška není přítom- ného, kterýž při vedl prve od něho; žádal, aby mu prótah dán byl. Dictum, poněvadž v takových příčinách jiným podobně se dálo, neb nevíme, co mluviti bude, a protož se odkládá toho do pondělka po Provodní neděli.1) K. H. Memor. 631 m. odd. 234. Kutná Hora, 1534, březen 18. Kněz Jan Lahvička má na vůli kázati v Gruntě. 1534. Feria IIII. drud ab. Comunes adfuere a jest na ně vzneseno... A též o Lahvičku kněze vzneseno, že chce v Gruſn]tě 1) 13. dubna.

Strana 89
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 89 kázati na Matku boží, poněvadž při tomto rozdílu mezi panem Trčkú a pány kankovskými v tom nedostatek mají, tak jakž jest žádán od Jeho Milosti p. Trčky i také od týchž lidí, a že by nerad nic proti pánům učinil, ani proti zdejším farářuom, aby páni jemu v tom naučení dáti ráčili a vůli svú oznámili. I jest mu dána ta odpověd, poněvadž o příčině ví mezi panem Trčkú a Kankovskými, a páni chtí se v tom též opatrovati, a protož že jemu ani velejí ani rozkazují tam kázati; má on toho na vóli. K. H. Memor. 632 m. odd. 235. Kutná Hora, 1534, duben 13. Pře kněze Jana Lahvičky s Bartošem opět odložena. 1534. Quasi modo feria II. que Ti bur ci. Kněz Jan Lahvička viniti chtěl, i nemaje p. Zygmunda Práška, žádal prótahu. Bartoš proti tomu, že prvy pro po- dobnú příčinu vzal prótah, že jest jemu knězi na tom těžkost, žá[daje) za [opatření]. Vypovědíno, že se odkládá do II neděl na konec, na místo, aby Bartoš se tím neb jiným přítelem a řečníkem opatřil, neb kdyby p. Zygmund zhynul, že by musil jiného míti, a protož aby s přítelem stál tím neb jiným a jemu k Janovi na žalobu odpovídal. K. H. Memor. 635' m. odd. 236. Kutná Hora, 1534, duben 13. Pře kutnohorských farářů s Janem Klikou. 1534. Quasi modo feria II. que Ti bur ci. Páni děkan a farářové vznesli, jakož Jan Klika jest před ně podán s jeho manželkau, že sú žalobu i odpor slyšeli a že jest ona svědky vedla, kterýchž, pro jeho a dítek lehkost, a byl vo řemeslo nepřišel, čísti jich nedopustili, než na smlúvu přá- telskú jich podali, a tu že sú se smluvili s některými výmin- kami a on že jest přiřekl tu smlúvu zdržeti před lidmi do- brými, kteréž on držeti nechce, jakž i jiné protismyslnosti jim činil k lehkosti jich i pánův, poněvadž před ně ráčí podávati

Strana 90
90 Fr. Trnka: při k nepoctivosti Jich Milostí, žádajíce, aby v tom byli opa- třeni, aby se jim posměch takový i lehkost nedál; neb on uči- niv smlúvu a před námi oznámiv i před dobrými lidmi, je z toho viní zde před vámi, to vše k jich lehkosti, neb by oni radše bez takových saudův byli a zaneprázdnění, neb jest i na rukojmích Klika a přes to přese všecko ty věci před se béře a stávati nechce před ně, ukázavše tauž smlúvu mezi Klikú a Klikovú. Dictum per Henricum Charvát, poněvadž ta všecka věc na tom leží, že jest na rukojmích a rukojmě sú na posta- vení ku právu jich, neb rukojmí nemá býti na moc a na po- směch, protož páni jim radu dávají, aby byli rukojmě napo- menuti z základu propadeného a tudy jedna i druhá věc jako dveřmi půjde a rukojmě musí jeho napomenúti, aby se dosti stalo, neb do smlúvy pánům nic není; neb před námi nic o to činiti nemají, než příde-li co před nás, že my také budem se věděti jak zachovati. K. H. Memor. 636 m. odd. 237. Kutná Hora, 1534, duben 27. Kněz Jan Lahvička žádá, aby Bartoš přivedl k soudu soukupa. 1534. Jubilate feria II. que Vi ta lis. Jan kněz Lahvička žádal, jakž prve,1) skrze Jakuba Hanu, krajčího, aby Bartoš saukupa postavil podle vajpovědi. Proti tomu, že jest saukupa měl, a toho do vězení připravil a on z vězení ušel a jím tu již neschází a tomu co říci neví; než kněz Lahvička věděl jest o tom, že jest v vězení, měl jest se k němu domluviti, ač chtěl-li jest, pak poněvadž ušel od práva a z vězení ven, tím povinen není, aby saukupa toho stavěl. Proti tomu Hana, že jemu k Janovi do toho nic není vězení, než nález jest, aby on ho zde postavil a tuto aby se přiznal, žádaje podle téhož nálezu zachován býti. Dictum, že páni od- kládají od středy do 4 neděl této pře, a Bartošovi rozkázáno, aby se po něm ptal, neb jest ta naděje, že by se ho mohl doptati. K. H. Memor. 643 m. odd. 1) Viz č. 232, 233.

Strana 91
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 91 238. Kutná Hora, 1534, květen 18. Kutnohorští svolují přispěti mladému knězi na kněžské prvotiny a chtí opatřiti faráře u sv. Barbory. 1534. Exaudi primum feria II. ius in ac serie. Děkan a farář barborský vznesli, že jest jim podán od pana administrátora kněz mladý, aby zde měl primicias, aby toho příti a jeho opatřiti ráčili; a p. farář barborský aby byl opatřen v domě a faře, že jest duom zlý a nikdá v horším domě nebyl, poněvadž jest krom lidí, aby opraven byl, a on moh s bratřími kde býti a posluhovati. Proti tomu, že chtí k němu lásku křesťanskú míti, jej přijíti a opatřiti, jakž i jindy bývalo a jak střídníku se platí; a slyšeti, že pořádkové havířský a mincířský chtí spolu jednoho kaplana chovati, což jemu dáno bude, snesú-li se o to, a opatřen býti může; a že páni i na něho [faráře] jakožto na zprávcí [chtí] laskavi býti, k němu dobrú vůli míti a jej i s bratřími opatrovati, toliko aby oznámil potřebu. K. H. Memor. 661' m. odd. 239. Kutná Hora, 1534, květen 27. Zlatník Bartoš oznamuje, že jeho ručitel utekl z vězení. 1534. Spiritus Domini feria IIII. in pe de cris pan. Kněz Jan kněz Lahvička1) skrze Hanu Jakuba vinil Bar- toše zlatníka, jakož měl saukupa postaviti té jeho ztráty, že nepostavil, žádal, aby mu z toho, což ztratil, práv byl. Proti tomu, že vinen není, protože jest saukupa postavil a ku právu dal, pak že jest on ušel z vězení, tím on vinen není, aby zane- chán byl. Dictum per Sus, poněvadž příčina bezelstná [se] přihodila, že ušel ten saukup, a protož páni nemohú toho na místě postaviti, než toho do 4 neděl odkládají, aby on Bartoš po saukupu se ptal a jeho postavil. K. H. Memor. 666' m. odd. 1) Viz č. 237.

Strana 92
92 Fr. Trnka: 240. Kutná Hora, 1534, červen 1. Děkanovi kutnohorskému dána kopa gr. na cestu do Prahy. 1534. Ben[eldicta feria II. pan Nic. Comunes byli pospolu se pány a jest na ně vznesena... A děkanovi 1 kopa gr. na jízdu do Prahy k sněmu o víru. K. H. Memor. 672 m. odd. 241. Kutná Hora, 1534, červen 1. Barka, dcera kněze Ondřeje, žaluje na svého muže. 1534. Ben[eldicta feria II. pan Nic. Barka, dcera kněze Ondřeje, pověděla, že jest břichatá s svým mužem a že zde byl před vánoci a v půstě s ním byla vrbici. Povědíno Barce, že na rukojmě dána bude, aby to uká- zala, že s mužem těhotná, a to tím, aby muž její k tomu se při- znal... A potom se muž její přiznal před panem šepmistrem Jindřichem Charvátem, i jest propuštěna feria IIII. que Mar Pro tas.1) K. H. Memor. 673 m. odd. 242. Kutná Hora, 1534, červenec 8. Pře Jana Lahvičky se zlatníkem Bartošem. 1534. Exaudi 2m feria IIII. Ky li Fra Be. Kněz Jan Lahvička, jakž prve,2) vinil Bartoše zlatníka, že měl saukupa postaviti těch věcí ztratcených etc. Proti tomu, poněvadž jest ho ku právu dal a ušel bez jeho vůle, on tím vinen není a najíti ho nemůže a tím povinen není. Proti tomu, že ho měl zde postaviti, a ne v šatlavě, a protož jest povinen. Dictum per Henricum, že páni jemu ještě, jakožto na sauseda zření majíc, jemu ještě do 4 neděl roku přidávají, aby on ho 1) 17. června. — 2) Viz č. 237, 239.

Strana 93
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 93 sobě ku právu připravil; pakli by toho neučinil, že by páni věděli se jak v tom k němu zachovati. K. H. Memor. 696 m. odd. 243. Kutná Hora, 1534, červenec 20. Oznámeno, že libenický úředník poroučí v Gruntech a Lahvička tam káže. Dopíše se Trčkovi. 1534. Omnes gentes feria II. phus Prax Mag. Comunes. Obecní byli pospolu se pány, kterak auředník libenický v Grunty1) vkračuje a Lahvička že tam sluhuje, aby psáno bylo panu Trčkovi, aby v Grunty nevkračoval,a) po- něvadž sú ve při, až do té pře skonání. A též Kolínským [psáno], poněvadž Lahvička před nimi, aby se nětco horšího nezběhlo... kněz K. H. Memor. 701 m. odd. 244. Kutná Hora, 1534, srpen 5. Spor kněze Jana Lahvičky s Bartošem odložen. 1534. Feria IIII. Os Six Do Ci Ro. Jan kněz Lahvička skrze Hanu, jakož nejednú vajpověd2) se stala, aby saukupa Bartoš postavil, pak postavil-li jest, že by rád ho viděl. Proti tomu, že příčinau jeho nepřišlo, neb po vajpovědi dal ho do vězení a tu jest ušel, stavěti ho nemohl, a potom, když ho chtěl připraviti, měl glejt, až posavad má, že k němu přijíti nemůže. Dictum, že se odkládá do téhoždne, abya) ho postavil a po něm se ptal, poněvadž můž k němu přijíti. K. H. Memor. 706' m. odd. 245. Kutná Hora, 1534, srpen 12. 1) Viz č. 141, 212, 215. a Psáno: nevrakočoval. 2) Viz č. 232, 233, 235, 237, 239. a opakováno.

Strana 94
94 Fr. Trnka: Rozepře Jana Lahvičky s Bartošem zlatníkem. 1534. Dum clamarem feria IIII. bur Ip. K[něz] Jan Lahvička, opáčiv žalobu na Bartoše zlatníka, že měl saukupa podle vajpovědi postaviti, že ho pak nevidí, žádal v tom za opatření. Proti tomu, že ho hledal, špeh po něm měl i včíra mezi zahradami, tak za to má, že mu se scho- val v zahradách, žádaje ještě, aby mu folgl učiněn byl, aby ho pohledati a k němu přijíti mohl. Proti tomu, že prvy toho ne- žádal, aby mu folgl učiněn byl, než chtěl toho jiným odbýti, a poněvadž se vajpověd stala, že žádá zachován býti, že k němu o tu škodu o všecku hledí. Dictum per Henricum Charvát, kdyby jiná věc byla, ještě by se s příčinami lestními ohrazo- vala, ale tuto páni bezelstnost poznali, neb vědí, že jest měl o to pilnost a do ujištění ho jakožto podezřelého dal, a po- něvadž ušel, již to vinau jeho nepřišlo, a protož páni, majíc na to zření jakožto na sauseda, a jemu ještě do 4 neděl přidá- vají času, aby on se po tom jistém saukupu ptal a ku právu ho připravil v těch 4 nedělech konečně. K. H. Memor. 708' m. odd. 246. Kutná Hora, 1534, září 2. Pikharti mají býti vypověděni. 1534. Feria IIII. gi di um. Obecní páni dali odpověd... A pikharté [abyl hnáni byli... K. H. Memor. 716 m. odd. 247. Kutná Hora, 1534, září 14. Pře kněze Jana Lahvičky s Bartošem. 1534. Inclina feria II. Crux Nic Lud. Jan kněz Lahvička, připomenuv vajpověd nejednú pře- dešle, že Bartoš měl saukupa postaviti a nepostavil, žádaje v tom za opatření. Proti tomu, že jest kněz Jan v žalobě toho dotýká, že jest váček ztratil, a poněvadž se věci stříbrné a ne kradené, než nalezené, dotýče, on jest ji svobodně jakožto svo-

Strana 95
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 95 bodně kaupil, a on kněz Jan, poněvadž nedal znáti zlatní- kuom, jakž řád jest, že jest sám vinen, že jest on za svobodné kaupil, a on Švajcar zde se přiznal, že jemu to prodal, žádaje, aby to přiznání čteno bylo, a též, kterak jeho hledá, se v živ- nosti mešká a že jest ho postavil; a poněvadž pak jest ušel, jeho vinú to nepřišlo, aby páni ráčili v tom ho opatřiti, znajíce jeho v tom nemožnost. Proti tomu, že vajpovědi se staly, a on tuto se dává jako ve při a na se přiznává, a protož aby zře- tedlně oznámil, přejímá-li to na se a saukupa se spauští, kte- réhož měl postaviti, že kněz Jan bude věděti, co k tomu též mluviti. Proti tomu, že již oznámil svú v tom bezelstnost a že by ještě, kdyby mohl, rád postaviti chtěl. Dictum per Hen- ricum Charvát, poněvadž se pak příčína bezelstná nalézá Bar- tošova, že byl té vůle, aby ho postavil, neb ho i do vazby dal, a poněvadž ušel, že ho postaviti nemohl a podnes dosíci ne- může, ač páni vajpovědí šetří, práva šetří, však předkládají jemu knězi Janovi Lahvičkovi jakožto muži rozumnému,a) aby znaje tohoto nevinného Bartoše býti, na něho se tak nut- kati měl, poněvadž i on Švajcar se zde k tomu přiznal, že jemu prodal, aby pod prótahem on mohl k němu přijíti, že se od- kládá toho do 4 neděl a jemu Bartošovi se předkládá a rozka- zuje, aby v tom zase on Bartoš pozor měl, aby jeho dojíti mohl, neb zpráva, že se protahuje a že ho v Praze viděli páni, kteří tam byli, a že by k němu mohl přijíti, a protož aby se tak zachoval. Pověděl Lahvička, že by se na něho nutkati ne- chtěl, než že znaje jeho lehkého člověka býti, že od něho to kupoval. K. H. Memor. 723 m. odd. 248. Kutná Hora, 1534, listopad 2. Farář barborský Pavel chce odejíti. Žádá se, aby setrval aspoň do roka. 1534. Si iniquitates dicit primum feria II. Om ne No. Pfan] farář barborský kněz Pavel bral odpuštění, že by pro nezpuosob povětří býti zde nemohl. Jest žádán od pánův, a za tím opakováno ,předkládají.

Strana 96
96 Fr. Trnka: aby svuoj úmysl v tom změnil a zde pozuostal a tak brzo se nehýbal, že páni, jestli jaký nedostatek, rádi jeho chtí opa- třiti. Pověděl, že příčiny ob zvláštní není a nedostatku ne- trpí žádného na živnosti, než na zraku a přirození, ješto i jiní to na něm seznali, a protož, obávaje se, aby v to nepřišel a potom jiným ani sobě se nehodil, aby jemu páni toho neráčili příti a k tomu ho potahovati, že jemu možné není úmyslu toho z potřeby oznámené změniti. I jest ještě jednú žádán, aby u sebe tu žádost poctivú rozvážil, a porozmysle se, odpověd jinú dal; nemůž-li býti, ale aby jediné do roka byl. K. H. Memor. 739 m. odd. 249. [Kutná Hora], 1534, listopad 13. Kramář Petr a jeho matka Marketa vyznávají, že kněz Vojtěch z Třeboně je řádný kněz. Anno Domini 1534. Petr kramář a Marketa, jeho matka, toto jsú vyznali před úřadem naším o knězi Vojtěchovi z Třeboně, že jsú toho vě- domi, že jest řádný kněz; i při jeho svaté mši bývali a zvlášť matka jeho při jeho prvotinách jest byla i při obědě. A to se jest dálo ten pátek po sívatém] Martině. K. H. Právo duchovní B 2 m. odd. 250. Kutná Hora, 1534, listopad 23. Kněz Vít od Náměti nedostane 10 grošů. 1534. Dicit 3m feria II. Cle Cris. Comunes fuere, jest na ně vzneseno... A co se kněze Víta u Náměti dotýče, aby mu těch X gr. v nedostatek tento nebylo přidáváno, neb než jest byl zde, jest mu to oznámeno a on na tom přestal a (své) zde své kosti slo- žiti přiřekl. K. H. Memor. 754 m. odd. 251. Kutná Hora, 1534, listopad 25.

Strana 97
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 97 Jan z Brna popírá, že vzal peníze Pachovskému a Fal- tynce, a praví, že přespal u kněze Havla. 1534. Feria IIII. Ka te ri. Jan z Brna obviněn, že pobral Pachovskému a Faltynce peníze. I dal tu odpověd, že nic tím nebyl, co se vcházení do ko- mory, kdež měl truhlici, dotýče, že tam sám nevcházel, než že sú oni při něm bývali. A co se váčku dotýče, že toho dne byl nedostatečný na zdraví a hlava ho bolela, a Faltynka jaké ně- jaké lékařství učinila a topenice, i hlavu obvázala, a když chtěl jíti ležet, tehdy oni kázali mu tu ležeti, a když usnul, a oni váček jemu nenáležitě vzali na vokně; a nadto i z braní přišel Pachovský, lotry a zloděje mu dávaje, a tu sú mu dávali váček a klíče od truhlice, ale on nechtěl od nich toho přijíti, poně- vadž s jeho statkem šaffovali, než šel jest na faru k knězi Havlovi, aby tam mohl přeležeti tu noc... K. H. Memor. 757' m. odd. 252. [Kutná Hora, 1534.) Kněz Jiří z Vysoké slíbil v konsistoři, že se bude cho- vati počestně. Item eodem anno [1534]. Sacerdos Gregorius de Vysoka hanc proscripcionem in nostro consistorio promisit manu stipulata observare ob reve- renciam. Primo, ut hospicia suspecta fugiat, sed ad dotem, ubi eidem placuerit, venerat, sese eciam conservet honeste; alterum, sacramentum ne tam facillime subministret; tercio, ne habeat nocturnum per hospicia; quarto, domi conservare debet se honeste, suspectas personas erga se minime fovendo. K. H. Právo duchovní B 2' m. odd. 253. Kutná Hora, 1535, leden 4. [11.) Jednáno o poslední vůli Samuele, otce kněze Jana. 1535. Dominica in ex clelso feria II. Ja nus. Kateřině Lahvičkové o tále dána odpověd, poněvadž od-

Strana 98
98 Fr. Trnka: porují ona i syn její kšaftu nebožtíka Samuele, manžela je- jího a otce kněze Janova, když sobě o to vstúpení zjednají, že slyšáni budú a jim odpověd bude dána, a k tomu že i sami sobě oni s knězem odporují a spravedlnost jeden každý (sprave- dlnost) míti se praví. K. H. Memor. 1 m. odd. 254. Kutná Hora, 1535, leden 11. [18.] Kněz Jan z Pardubic nechce býti farářem u sv. Barbory. 1535. Omnis terra feria II. di cat hoc. Obecní starší byli obesláni a jest na ně vzneseno o faráře k svaté Barboře, že kněz Jan z Pardubic býti nechce, aby radili... I poradivše se, oznámili, co se faráře barborského do- týče, že oni nevědí, než pánům v moc to dávají... K. H. Memor. 3' m. odd. 255. Kutná Hora, 1535, leden 13. Vít, kněz u Náměti, žádá příplatek 10 gr. 1535. Feria IIII. hoc Fe li Mar. Comunes et seniores auředníci, pořádkové a cechové byli obesláni a jest na ně vzneseno... A při tom vzneseno na p. starší a obecní o kněze Víta u Náměti, jakož před časem bylo 40 gr. dáváno faráři, potom X gr. složeno1) a XXX gr. se dává, že toho žádá, aby mu těch X gr. bylo přidáno, že v tuto drahotu státi moci nebude a zde býti nechce, nebude-li mu přidáno... Na to páni obecní dali odpověd, že nynější časové ne- mohú se srovnati s jinými prvními časy, však že tu obtížnost klásti ráčí, že o ně mají těžkost, že býti zde nechtí, a protož 8 kop gr. od oltáře pukšichovského, ač zdálo-li by se pánům, aby mu dáno bylo a přidáno, však na tom nestojí neústup- ně... A páni starší všichni se k tomu vohlásili... A co se 1) Viz č. 195.

Strana 99
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 99 faráře dotýče, že se jim zdá za slušné, aby bylo přidáno z Zy- bohlav ... Páni dali odpověd... A což se faráře dotýče, že z ka- planství pukšichovského to býti nemůž mimo kšaft, a též z Zybohlav se netrefí, neb tento pan děkan již, jakž mu to dáno, obilé prodal, než jiným časem, poněvadž to pánům po- raučíte, to s jich vůlí a vědomím opatřiti chtí... K. H. Memor. 7 m. odd. 256. Kutná Hora, 1535, únor 1. Kněz Jan má vypomáhati u sv. Bartoloměje. Vít, farář u Náměti, dostane přidáno 6 gr. 1535. Exurge feria II. Pri Pur. Comunes fuere; jest vzneseno o faráře k svaté Barboře; na tom zuostáno, aby kněz Jan od svatého Bartoloměje tam posluhoval do dalšího opatření... Vítovi knězi, faráři u Náměti, přidáno VI gr. k sto- jécímu. K. H. Memor. 13 m. odd. 257. Kutná Hora, 1535, březen 3. Spor kněze Jana Lahvičky s Bartošem. 1535. Oculi feria III. us Trans. K něz] Jan Lahvička proti Bartošovi zlatníku podle vaj- povědil) nejednú žádal za opatření. Proti tomu, že přítele nemá a že pan Mikuláš měl dáti znáti o času ku porovnání. Dictum: poněvadž jest o rovnú věc, kteréž rozumný člověk má místo dáti, že se odkládá do téhoždne, aby pros třjedkem pana Miku- láše dali se porovnati a o to uhodili, a nesmluví-li se, zase aby stáli. K. H. Memor. 30 m. odd. 258. [Kutná Hora], 1535, březen 5. 1) Viz č. 232. 233, 235, 237, 239, 242. 244, 245 247.

Strana 100
100 Fr. Trnka: Kněz Jiří musí zachovávati články, které podepsal. Item anno Domini 1535 feria VI. ante Letare sacerdos Gregorius erat citatus ob eam causam, quia transgressus fuit omnes articulos supra scriptos, qfu os manu stipulata promise- rat observare;1) sed quia humiliabatur, et nos ad preces ami- corum eius altera vice veniam sibi prebuimus sub tali condi- cione, si priusdem prefatos articulos reiterabit et se nollet con- servare, ubicunque fuerit aut sub decanatu nostro vel alio, quod pareat in consistorio nostro et quidquid conclusum fuerit ex unanimo consensu, quod illa subeat. K. H. Právo duchovní B 2' m. odd. 259. Kutná Hora], 1535, březen 12. Žaloba na kněze Jana Štigolu, že se rouhá. Memoriale. Kněz Jan Štigola feria VI. ante Judica 1535 puost lehčil a posluhování dítkám, svátky apoštolské a Pannu Mariji, nedada o ní zpievati a maje ji jako za ne- věstku. To kněz Petr Bučický na něho svědčil. S nevěstkau rychtář ho třikrát vypovídal z fary. Labo- ravit individuum a za ním se s ním cpala. V Rosicích, jsa fa- rářem, in matutino Resurrectionis toto mluvil: Vstaň. Bože; pakli nevstaneš, tedy tě kyjem vyzdvihnu! K. H. Právo duchovní B 3 m. odd. 260. Kutná Hora, 1535, duben 14. Spor kněze Jana Lahvičky s Bartošem. 1535. Misericordia feria III1. Tiburci. Knèz Jan Lahvička, jakž prve žaloval na Bartoše zlat- níka z lžíce etc. stříbrné. Proti tomu, jakž prve, že saukupa dal do vězení a on ušel z vězení, že nemá co stavěti a ani k smlúvě žádné slušné, křesťanské přistúpiti nechtěl, a poně- vadž věc není kradena, než nalezena, že jemu tím povinen není. Dictum per mfagistrum] Mathiam: Poněvadž po nejedné vajpovědil) panské saukupa nepostavil, ani se smluvil, a po- 1) Viz č. 252. 1) Viz č. 232, 233, 235, 237, 239, 242, 244, 245, 247, 257.

Strana 101
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 101 něvadž se ztráta u něho ta našla, to jest ta lžíce, aby ji na- vrátil, aneb jinú lžíci udělal, aneb se o tu lžíci umluvil, a to do II neděl. K. H. Memor. 47 m. odd. 261. Kutná Hora, 1535, duben 14. Kněz Jan Lahvička jedná o poslední vůli Samuelovu. 1535. Misericordia feria IIII. Tiburci. Kateřina Lahvičková skrze kněze Jana Lahvičku žádala, aby jí ybrlauf z táluov splnil, byl puštěn, poněvadž chová si- rotky, od nich nic nehrne, než jim všeho chce nechati a že na sirotky nakládá. Dictum per Václav a Mlékovic, že z příčin hodných nemohú dáti odpovědi konečné, protože kněz Jan praví míti spravedlnost k táluom a paní Kateřina také, a páni nahlédli v kšaft nebožtíka p. Samuele, kdež se sirotkův do- týče, a protož páni ráčili sú menšímu sirotku poručníky zvo- liti, pány Jana Prennera a Jana Haldeckého; co se většího do- týče, kterýž léta má, toho při tom zanechávají a té věci od- kládají do II neděl, abyšte se všech stran stáli a poručníci též na místě sirotka let nemajícího; zvlášť co se kšaftu dotýče, že páni chtí o takovú věc rozvážiti a odpověd jim, jak by se za- chovati měli, dáti. Pověděl kněz Jan, že kšaftu místa nedává a že jest o tále, o věc horní sem nenáležitú, a že pomysle, chce na to odpověd dáti. K. H. Memor. 47 m. odd. 262. Kutná Hora, 1535, duben 28. Kaňkovští žádají za nového faráře. 1535. Feria IIII. Vi ta lis. Kankovští žádali, poněvadž kněz Václav u nich býti nemá a již se vodstěhoval, žádajíc, aby p. děkan jich neopúštěl, poněvadž nemohú bez kněze a faráře býti. Povědíno a domlu- veno jim, že to učinili bez vůle panské a jemu odpuštění dali že toho neměli učiniti bez vůle a vědomí panského, jakpak- koli se stalo, že neměli toho učiniti, aby potom toho nečiní-

Strana 102
102 Fr. Trnka: vali, a že chtí s panem děkanem rozmluviti, aby je knězem a službú boží fedroval. K. H. Memor. 59 m. odd. 263. Kutná Hora, 1535, květen 24. Kateřina Lahvičková dostává část jmění po Samuelovi Lahvičkovi. 1535. Benedicta feria II. net Urban. Kateřině Lahvičkové, když žádala propuštění ybrlaufu, povědíno, poněvadž jest kšaft před rukama, sirotci sú, že páni nemohú toho než opatřiti a zvlášť, kteříž by let neměli, a pro- to, což se Mikuláše, vnuka jejího, dotýče, poněvadž má líta, díl svůj jí Kateřině pauští, jakž se zde přiznal, že ten díl páni ji z práva ybrlauf pauštějí; než což se dotýče děvečky, let ne- mající,a) že toho, což na díl její příde, propustiti nemohú, než časem jiným, co se kšaftu dotýče Samuele Lahvičky, na místě postaviti chtí. K. H. Memor. 75 m. odd. 264. Kutná Hora, 1535, květen 24. Děkan Jan žádá za místo ve špitále. 1535. Benedicta feria II. net Urban. Jan, děkan kněz, vznášel, jakož na žádost pánův ujal faru u vysokého kostela a to děkanství, že již úmysl má od- tud se hnúti, a jakž měl dáti znáti napřed čtvrta) líta, že více dává teď a za to prosí, aby toho jemu příti ráčili, toho toliko žádaje, poněvadž by se tak neztratil, aby mu místa ve špitále příno bylo, poněvadž jest místo prázdné a kněz Honsa umřel. Odloženo do téhoždne. K. H. Memor. 76' m. odd. 265. Kutná Hora, 1535, květen 26. a psáno „nemajících'. a Pův. psáno: puol; pak přetrženo.

Strana 103
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 103 Kněz Václav z Litomyšle sděluje Kutnohorským, že na- stoupí místo v K. Hoře až o sv. Jiří. 1535. Feria IIII. ban in pe de. Kíněz] Václav, který byl v Litomyšli, na žádost pánův vstúpil na rathúz a jest k němu mluveno, kterak před časem nejednú o to stáli, jemu psali, žádali, poněvadž člověk jest hodný, skrze kteréhož by se mohla chvála boží i lidem po- hodlnost dáti, aby zde u Hory farářem byl, jakžpakkoli to se nezběhlo, však jsúce vždy té chuti, vůle k němu a žádosti, aby zde byl farářem buď u svaté Barbory, buď u vysokého kostela, za to žádají, aby to učinil a tu zprávu v této obci přijal, a na to že přátelské odpovědi žádají. I dal tu odpověd, ač byla pře- kážka některá prve od konsistoře, že jest s panem admini- strátorem všecko na konci a místu postaveno a jest přijat. A což se odpovědi dotýče, aby zde byl, že sú příčiny na pře- kážku, že nemůž býti, jedno, že faru přijal u svého pána, pana Šťas[t ného do roka, druhé, že jest mu rozkázáno od p. admini- strátora a konsistoře, aby se odtud ze Skuče nikam nehýbal bez vědomosti a vůle jeho, třetí, bez vůle a vědomí jich nikdež se nezamlúval, než když ten rok přejde k svatému Jiří, že on chce rád zde býti, a kdyby těchto příčin ku překážce nebylo, že by hned to chtěl učiniti. Dictum per Henricum, že mu z ta- kové povolnosti děkují a rozumějí tomu, že to tak kvapně býti nemůž, než mohlo-li by k svatému Havlu, a v tom že by chtěli jednati při panu administrátorovi a při panu Šťas[t]ném, však rozuměli, že by při pánu to obdržeti mohli. I pověděl, že ne- rozumí, aby to mohlo býti, než že by chtěl příčin pohledati, mohlo-li by to býti, neb by nerad pána rozhněval, neb má k němu lidskú přízena) a v jeho potřebách zástupce znáti, a protož tomu nerozumí, jak by to mohlo býti, než při svatém Jiří již by on se obrátil a dosti přirčení učinil a tu pán ne- mohl by mu za zlé míti a sem do této obce že by se chtěl ko- nečně obrátiti. K. H. Memor. 78' m. odd. 266. Kutná Hora, 1535, květen 31. a opakováno k němu'.

Strana 104
104 Fr. Trnka: Adamka je obžalována, že obvinila Ursa před kněžími z lhaní. 1535. Domine in tua feria II. pan Nic. Adamka byla obeslána a jest k ní mluveno, že mluvila před kněžími, že do listu, kteréhož podala, že by to páni dolo- žili do listu, že by Ursus lhal a kněz že by měl tomu před kně- žími odepříti, proč jest to učinila, aby se zpravila. I po mnohé rozprávce tomu odepřela, že toho nemluvila, že sme kázali; i jest vzata na závazek a zachovští rychtář a konšelé mají býti k středné obesláni. K. H. Memor. 79 m. odd. 267. Kutná Hora, 1535, květen 31. Děkan setrvá na místě do sv. Jiří. 1535. Domine in tua feria II. pan Nic. Děkan připověděl pánům, jestliže by nemohli faráře k svatému Havlu zednati, že chce býti až do svatého Jiří. K. H. Memor. 80 m. odd. 268. Kutná Hora, 1535, červen 7. Kaňkovští sdělují, že jest jim přidělen kněz Vít. 1535. Sanctus feria II. dat jun Pri. Kankovští vznášeli, že po ně poslati ráčil pan minemistr, aby do Hory pro vohně nechodili na Boží tělo a při tom že jim chce faráře obmysliti a potom že jim ráčil oznámiti, že již jim faráře zednal; a z toho Jeho Milosti děkovali; že pak jim kněze Víta dávati ráčí, abychme toliko se pány staršími mluvili, aby jim ráčili k tomu raditi. I dotázáni sú Kankovští, to jednání o kněze Víta stalo-li jest se s povolením pánův starších i kon- šel vší obce kankovské takové povolení knězi Vítovi. A vzavše potaz, dali odpověd Kankovští, že o tom vědomosti žádné ne- měli, až pán ráčil dáti tu odpověd, že kněze jedná a stará se o kněze a potom že zjednati ráčil a potom že sú na Vaši Milost vznésti poručili, byla-li by vůle Vaší Milosti, aby byl přijat

Strana 105
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 105 za faráře; a potom oznámili, že o to jednal úředník libenický a Bárta. Odloženo do téhoždne, aby všickni i jednatelé stáli. K. H. Memor. 86 m. odd. 269. Kutná Hora, 1535, červen 14. Páni vytýkají Kaňkovským samovolné jednání o faráře. 1535. Respice primum feria II. ni Viti que Kankovští, jakož měli dáti odpověd, že vólí kněze Víta za faráře na Kank přijímali etc. ante, i dali odpověd, že auřed- ník libenický a Bárta o to mluvili a pán Jeho Milosti, p. mine- mistr že jim ráčil oznámiti, že jim kněze dáti ráčí a že z toho jemu rychtář poděkoval a nic jiného nejednal. Petr Trnka oznámil, že pán ráčil poslati po rychtáře a konšely, ale když nemohl pro potřebu dolóv odjíti, i že jest poslal jeho sama čtvrtého; a když ku pánu přišli, oznámil jim, že z tý příčiny po ně poslal, po Kankovské, kdež ste dvě osobě z uobce vaší vyslali o faráře kněze Víta, abych oň mluvil s pány staršími erc- kaféřskými, i že sem mluvil, a protož abyšte o to s Medovým rozmluvili, tenť vám o tom zprávu učiní. I tu se ohlásili ně- kteří, že o té vysílce II osob nic nevědí, než Matúš Krakovský to jest pověděl, že o tom slyšel tak, když bylo mluveno, že pán obsílá rychtáře a konšely, že pověděl, že jest to nětco nového, tu jest Bárta pověděl, že o faráře má mluviti a že sme se panem úředníkem o to romluvili a pána za to žádali a pán že pověděl, poněvadž sem příčina fa rá ře vybytí s Kanku, že též zase chce jim zednati. A když mluveno bylo s Medovým, že jest bez vůle jiných nemohl odpovědi dáti, až potom na Kan- ku, jdúc k nové šachtě, žeť jest jim pověděl Medový, že sme vám faráře propustili Jeho Milosti k vůli, ješto žádnému by- chom toho neučinili. I jest pánuom kankovským domluveno, že dva z nich bez poručení a vědomí obce kněze jednali nepořádně; druhý nepořád, že pánům udělali posměch proti svým závazkuom; zednavše kněze, tepruva vznášejí na pány, dali-li by k tomu vůli, již i cedule mezi sebú s knězem učinivše, udělali z pánův Dananey, ješto jest to pánům do nich obtížné, ješto od pánův

Strana 106
106 Fr. Trnka: žádné těžkosti jim sea neděje, nedálo, a jakž mohli, je fedro- vali, ješto páni sú tomu neradi, ač všem se to nepřikládá, po- něvadž ste o to ne všichni nevěděli, a protož páni odpovědi konečné nedávají, než poněvadž sobě zednali aneb k tomu po- volili, že páni s tím nic míti činiti nechtí, než jiným časem, když na pány obecné to bude vzneseno, že o to chtí rozmluviti, a jak by ta věc pozuostána býti měla na konci a místě, jich tajno nebude. I tu oznámil rychtář, poněvadž se ta věc toliko vztahuje k vinným, a kteříž nejsú vinni, že ti sú sebú bez- pečni, připomínaje, že prve Buchala a jiné kněžíb zednali a tepruv na pány vznášeli, žádajíce, cožkoli se tu zběhlo z ne- rozumu jich, aby jim to páni ráčili odpustiti, že se nechtí toho více dopauštěti. I jest jim povědíno, co se kněze Buchala a Duchka etc. dotýče, že to mohlo býti a bývalo z vůle vší obce, že prve musí vyzvědíti vůli na knězi, ale tuto tito páni činí a starší nic ne- věděli, ale tuto dva toliko vystavivše se z jiných, jednali a líb se jiným neb nejiným zjednali; však poněvadž žádají, aby jim to bylo prominuto, že páni na takové pokoření a žádost to od- pauštějí, kdož sú koli to jednali; neb rychtář nemá tak býti jako pánem než rychtářem, což mu náleží, zpravoval, než, což jest obecního, spolu jednali; pakli by toho se dopustili, že by jim to nebylo potom přehlídnuto; neb by pak pan rychtář aneb kterákoli osoba chtěla přivladovati, což ovšem náleží, jednati, v to se vkládati, aby toho nedopauštěli; a jestli by nemohli tomu dosti učiniti, aby na pány to vznesli, že je páni opatří; a což již najednali, že toho při tom zanechávají, co se kněze Víta dotýče, aby tam byl kazatelem víry tak, jakž náleží. Memor. 92 m. odd. 270. Skuteč, 1535, červen 16. Skutečský farář Václav oznamuje Kutnohorským, že ne- může hned přijmouti místa v Kutné Hoře. Múdrým a opatrným mužům, pánům šepmistrům a radě na Horách Guthnách. Kněz Václav, zprávce církve Kri- stovy, milosti a pravdy i pokoje v Kristu Pánu s rozmno- a Za tím opakováno ,od pánův“ — b za tím opakováno ,prve.

Strana 107
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 107 žením časnýho i věčnýho dobrýho.) na Pánu Bohu žádati ne- přestává. Za to mám, že to v paměti míti ráčíte, na čem ste se mnau zůstati ráčili o byt můj, při kterém bych času — ač byla-li by při tom vůle boží — při svatým-li Havle1) najprvy příštím, čili při sívatém] Jiří2) do města Vašeho mohl se obrátiti, mohlo-li by to býti, té cesty abych pohledal hned při s(vatém] Havle; pakli by to býti nemohlo, ale při s vatém] Jiří, to abych Vašim Milostem psaním oznámil, toho ste na mně žádati ráčili. I toto račte věděti, že sem té cesty hned, jakž pán můj z Prahy přijel, neobmeškávaje, vyhledával, mohlo-li by se to státi. I tak sem tomu porozoměl, že se to na tento čas při svatém Havle niakž státi nebude moci z příčin mnohých, ale dá-li Pán Bůh, při sv. Jiří najprve příštím s po- volením pana administrátora, té naděje sem, že se bude moci ta věc sjíti; to Vašim Milostem oznamuji. Však za to žádám Vašich Milostí, jestliže byšte znáti ráčili, že by osoba má k ňá- kýmu nepokoji, zvláště z strany některých kněží, býti měla za příčinu — k čemuž bych já z své strany, co by na mně bylo, nikterak příčiny nedal — to seznajíc, že o to státi, ani mne k tomu potahovati neráčíte, abych se do města Vašeho i při svatém Jiří obrátiti měl, za to Vašich Milostí žádám. Datum ve Skutči v středu před čtvrtau nedělí po sv. Trojici léta Páně MDXXXV. Kněz Václav, farář skutecký. [Adresa na rubu:] Pánuom šepmistrům a radě na Ho- rách Gutnách, přátelům mým v Pánu Bohu milým. Pův. papírová listina č. 50 (Ves.) se stopami po černé pečeti. K. Hora 673/1 m. odd. — Kněz Václav farář skutecký, odpověd dává o farářství: psáno na rubu jinou rukou z doby současné. — Farář skutečský odpověď dává na nabídnuté farářství: psáno Breuerem pod textem. — 1535 Pfarrer zu Skuč Václav wird als Dechant nach Kuttenberg zu Sct. Jacob verlangt u. bestättigt: psáno Veselským na rubu. 271. Kutná Hora, 1535, červen 28. a Slovo nad řádkem je nadepsáno. 1) 16. října. — 2) 23. dubna.

Strana 108
108 Fr. Trnka: Nařízení o školách soukromých i veřejných po stížnosti kněžstva na zakládání škol nových. 1535. Exaudi 2m feria II. Le Pe Paul. Děkan a kněz Havel s bakaláři zdejšími vstúpilji] před pány a vznesli, že sobě zde školy pokautní zarážejí a již na čtvero ,takovú věc sobě ztěžujíce, že netoliko škodu, ale i po- směch proto nesú a nemohú k žádnému řádu přivésti; když potrescí, tehdy ujdú jim tam do těch škol a jim nezaplatí; a oficiálové jich že těžkosti na tom i oni nesú a býti nechtějí, a ty školy v skázu přijíti tak musí, žádajíc, aby postranní školy byly skaženy, toho dokládajíc, kdež jest řád, že jest všecko dobré. Dictum per Nicolaum de Práchňan, že jest jim onehdy povědíno, kterak lidé dávají jinam na učení z svú škodú, ješto jest to k hanběa) tomuto nésti; a to jiným nepři- chází, než pro nepilnost jich velikú, kterúž sobě lidé domlúvají, že se v čas učení procházejí, na Kanku celý den bývají, písně světské po domích šenkovních zpívají a tudy lidé své děti pro jich nepilnost odtrhují; však na jich žádost páni to ráčí učiniti a po ty učitele postranní poslati a jim rozkázati, aby těch škol nedrželi, však na ten zpuosob, aby oni byli pilni dítek, žáky sobě jednali a dobrým mravuom je učili. Memor. 98' m. odd. 272. Kutná Hora, 1535, červen 30. Kutnohorští nedovolují, aby na Náměti měl soukromou školu pedagog Johanes, ač se přimlouvá za něho kněz Vít s kostelníky. 1535. Feria IIII. Paul Jul Pro ces. Kněz Vít a kostelníci vstúpili s Johanesem, pedagogem u Náměti, žádali, aby jemu příti ráčili páni, aby tu s pacho- látky čest a chválu boží činiti mohl, aby jemu toho příno bylo, aby to záduší pusté nebylo. Dictum, že sú předstupovali ba- kaláři z obú škol i se pány děkanem a farářem, knězem Hav- lem a ty školy postranní ztěžovali, že by tyto musily zpust- a Psáno z hanbě.

Strana 109
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464--1547. 109 núti, a že jest jim povědíno, že to páni chtí opatřiti, a protož páni nemohú toho učiniti, aby v tom za zlé neměli. K. H. Memor. 99 m. odd. 273. Praha, 1535, červen 30. Administrátor sděluje Kutnohorským, že jim odpoví po- zději, pokud se týká faráře skutečského Václava a kaplana Ji- říka. — Mají dopsati také chotěbořskému faráři Jakubovi. Modlibu svú vzkazuji, páni a přátelé milí! Kdež psáti ráčíte konsistoři, také i mně, o poctivého kněze Václava, fa- ráře ve Skuči, také i o kněze Jiříka, kaplana, etc., při tom i za odpověd přátelskú žádajíce, já za jiné nemám, když pospolně konsistoř bude a list Váš jim přečísti rozkáže, že z jedné vůle odpověd příjemná — poněvažd [sic] žádost jest Vaše slušná — Vám dána bude. Ale poněva[d]ž spolu naše sjití prve býti nemůže až v pátek před svatú Marketú,1) z té příčiny račte strpení míti, a když najprve poselství od Vás do Prahy pro jinú potřebu bude a u mne posel se zastaví, také i odpověd vezme. Dán v Praze den svatého Pavla, apoštola, léta etc. XXXV°. Administrátor etc. [Na přilepeném lístku:] «A jakož ste v prvním psaní mne za to žádati ráčili, abych k svaté Barboře ňákýho kněze hodnýho Vašim Milostem dohodil, i učinil sem psaní knězi Jakubovi, faráři chotiborskýmu, ale ještě mi odpověd žádná dána není; protož, vidí-li se Vašim Milostem k němu psaní učiniti, to buď při tom, pakli jinak, item; než já v tom kraji blízko sebe muže jinýho mimo něho nevím.a) [Adresa na rubu:] Vzáctné opatrnosti a mnohé pocti- vosti hodným pánuom šefmistruom a radě na Horách Kut- nách, přáteluom milým. Pův. papírová listina s červenou pečetí. — K. Hora 674 m. odd. — Administrátor, že o kněze Václava z konsistoře odpověd dají: na rubu jinou rukou z doby současné. 1) 9. července. a) Písmo na zvláštním lístku, přilepeném k listině č. 674, jest kněze Václava, faráře skutečského. Viz č. 275!

Strana 110
110 Fr. Trnka: 274. Praha, 1535, září 13. Administrátor sděluje Kutnohorským, že Vojtěch je uznán knězem, námětský farář Vít bude povolán do konsi- stoře, o skutečském faráři Václavovi nemůže rozhodnouti, po- něvadž Kutnohorští neuvádějí nic určitého ve své žádosti. Modlitbu naši vzkazujem, páni šefmistři a páni spolu- radní, nám v Pánu Buohu milí! Psaní, které ste nám učiniti ráčili, jedno i druhé, tomu sme porozuměli, předkem žádajíce o kněze Vojtěcha, aby byl přijat od nás v počet kněžstva strany naší a zapsán v knihy naše. Páni milí! Jest nám za podivení, že kněz Vít, přijav kněze Vojtěcha již na dvě-lítě a k voltáři jemu dopustiv, tepruv toho na nás žádá, abychom my jej přijali a v knihy naše vepsali. I měl jest toho prve žádati kněz Vít a toho o své ujmě nečiniti, leč by jej prve před námi postavil a důvod kněžství jeho ukázal; neb ví kněz Vít dobře, že žádný kněz nemá přijat býti než skrze administrátora arci- biskupství pražského a konsistoř; protož toto Vaší Milosti oznamujem, že kněze Vojtěcha uznavše knězem býti, jej sme v počet náš přijali a on podle řádu závazek a poslušenství nám učinil; a dále kam ho podáme a co s ním činiti budem, toho sme v své moci zanechali, a což mu rozkážem, on má se tak zachovati. A co se kněze Víta dotýče, faráře námětského, že jest jej přijal bez vědomí našeho a auřadu našeho a té stolici znamenitě ublíživ, o to s ním také mluviti budeme a jej obe- šlem a k němu se zachováme tak, jakž spravedlivé bude. Kdež pak psáti ráčíte o kněze Václava, faráře skuteckého, aby Vám dán byl za faráře, ale poněvadž nám neráčíte času a místa jmenovati, kdy a kde by měl bajti farářem, také na to neumíme Vaší Milosti žádné odpovědi dáti, konečně než to víme, na jaký způsob kněze Václava sme v počet kněžstva přijali, a on jak se má chovati. Dán v Praze v pondělí před Povýšením s vatého] kříže léta etc. XXXV°. Administrátor, mistři a farářové auřadu duchovního etc. [Adresa na rubu:] Vzáctné opatrnosti pánuom šefmi- stróm a radě na Horách Gutnách, pánuom a přáteluom, nám v Pánu Bohu milým.

Strana 111
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464 1547. 111 Pův. papírová listina č. 48 (Ves.) se zachovanou pečetí. — K. Hora 676 m. odd. — Administrátor s konsistoří o kněze Klimenta, že jest přijat, o kněze Václava skuteckého, poněvadž času a místa se nemenuje, že nevědí, jaké odpovědi dáti: psáno na rubu jinou rukou z doby současné. — Psáno pod textem Veselským: 1535 Prie- ster Adalbert, Kaplan zu Namět, wird vom Prager Consistorium als Priester anerkannt. 275. Skuteč, 1535, říjen 8. Skutečský farář Václav oznamuje Kutnohorským, že přijde 12. listopadu do Kutné Hory a ujedná věc s pány. V kterém se hýbámy i taky v kterým živi sme, ten zprávcím a pomocníkem Vašich Milostí buď až na věky! Psa- ním Vaší Milosti oznamovati ráčíte, kterak žádostivý a do- statečný [list] k Jeho Milosti panu Vilímovi, na tento čas pánu mému, aby mne k potřebě zprávy duchovní propustil teď při sv. Havle1) najprvy příštím, ráčili ste učiniti a že pro pří- činy některé, Jeho Milosti pánem oznámené, vodepsání to se státi nemůže; a poněvadž se z příčin některých již vykonati taková věc nemůže, ale při svatém Jiří2) již k tomu abych se měl a fafrá řem u vysokého kostela abych byl, napomínati a žádati mne ráčíte, a že o takovau věc i s panem administrá- torem zaustně i psaním ráčíte jednati; i protož Vašim Milo- stem oznamuji, že já na tom sem, jestliže by již ňákých ji- ných, kterých já se obávám, příčin a překážek nebylo, abych tomu dosti učinil a žádosti Vašich Milostí dosti učinil, což já nebo zaustně v brzkým času — čehož i žádati ráčíte — nebo psaním Vašim Milostem oznámím, což mi v mysli mé za naj- věčí překážku jest; a té jisté Vašich Milostí naděje sem, jest- liže by ode mne ňáký slušné a hodný příčiny oznámené byly, že mě k bytu do Hory potahovati neráčíte, ale i z prvních námluv mne propustiti, té sem naděje, bude-li Pán Bůh chtíti, že v ten pátek po svatém Martině do Hory přijdu a o takovau věc již s Vašimi Milostmi k místnému konci narovnání učiniti chci. Dajž Pán Bůh Vašim Milostem prospěch a pomoc ve všem dobrým! Datum v Skutči v pátek po svatém Františ- kovi léta Paně etc. XXXV. Kněz Václav, farář skutecký. 1) 16. října. — 2) 23. dubna.

Strana 112
112 Fr. Trnka: [Adresa na rubu:] Vzácným a opatrným mužům, pánům šepmistrům a radě na Horách Kutnách, přátelům mým v Pánu Bohu milým. Pův. papírová listina s černou pečetí. — K. Hora 673/2 m. odd. — Kněz Václav skutecký, že o byt po svatém Martině odpověd dá: psáno jinou rukou z doby současné. — Psáno pod textem Breuerem: Že farář skutečský k sv. Martinu do Hory přijede k na- rovnání. 276. Skuteč, 1535, říjen 18. Skutečský farář Václav žádá Kutnohorské, aby mu oznámili, co ujednali s administrátorem a konsistoří. Milosti a pokoje od Boha Otce skrze Pána Ježíše Krista žádá. Páni šepmistři a páni! Jakož ste ke mně teď nedávno učiniti ráčili psaní,a) za to mne vždy žádajíc, již jmenovitě při svatém Jiří najprv příštím u vysokého kostela farářem abych byl, i ráčili ste toho dotknauti, že ta věc se měla skrze osoby nyní do Prahy vyslaný při panu administrátorovi a [před] pány konsistoriány jednati, aby tomu povolení dáti ráčili, a protož, jestliže jaká odpověd konečná Vašim Milo- stem dána jest, za to Vašich Milostí žádám, že mi to v času brzkým do svatého Martina jmenovitě psaním oznámiti ráčíte, abych já se věděl čím zpraviti, bude-li to míti býti čili nic; jestliže by to býti nemohlo — poněvadž já ve Skutči aumyslu zůstati nemám — abych já svau věc povolně zpraviti mohl a na ta psaní, kteráž mám odjinud o tauž věc, konečnau odpověd dáti mohl. Nebo jestliže by pan administrátor tomu povolení dáti neráčil, tehdy bych já podle svého prvního připsání při svatém Martinu do Hory nechodil, neb by mi toho žádná pří- čina již ani potřeba tam choditi nebyla. Dajž Pán Bůh pomoc i prospěch v dobrým! Datum ve Skutči v pondělí den svatého Lukáše léta etc. XXXV. Kněz Václav, farář skutecký. [Adresa na rubu:] Vzácným a opatrným mužům, pánům šepmistrům a radě na Horách Kutnách, přátelům v Pánu Bohu milým. Pův. papírová listina se zachovanou pečetí. — K. Hora 673/3 m. a Nad řádkem psáno.

Strana 113
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 113 odd. — Kněz Václav, aby odpověd mu dána byla: psáno jinou rukou z doby současné. 277. Praha, 1535, říjen 22. Administrtor žádá Kutnohorské, aby sdělili skutečskému faráři Václavovi, aby přišel do Prahy do konsistoře. — Kněz Jiřík zůstane u sv. Barbory. Modlitbu mú vzkazuji, vzáctné opatrnosti páni a přátelé milí! Odpověd, kteráž jest Vám dána po páních poslech Va- šich o poctivého kněze Václava, kteréhož za faráře míti žá- dáte, aby on prve se postavil před konsistoří pražskú, jim jest povědíno. Při tom znáti žádáte, byl-li jest obeslán ode mne a na čem to stojí, abych Vám to oznámil. I račtež znáti, páni milí, že já sem tomu se nadál, že Vy jemu to oznámíte, aby se on postavil v konsistoři! Nebo já, bych náklady činiti měl na posly — jakož mi se to často přihází — postačiti bych nemohl, poněvažd [sic] na to žádného opatření není a také Vám jest přístupněji z Hory Kutnſy] jemu oznámiti, aby se postavil před konsistoří, a o byt jeho, aby na místě slušném to posta- veno bylo bez meškání. Co se kněze Jiříka dotýče, račte znáti, že jest na místě postaveno, aby se od svaté Barbory nehýbal, a toho opatřiti sem neobmeškal. Odpovědi pak po Vašem poslu že sem nedal, toa) mú osobú není obmeškáno, ale poslem Vaším, neb potkal se se mnú na ulici dosti ráno, když sem do kostela šel, a od- pověd míti hned chtěl; jemu sem odpověd dal, když se z kostela vrátím, že hned psáti budu, a on zase nevrátil se ke mně z pychu. A to již nejednú mi se přihodilo. Protož Vás i za to žádám, že po takovém poslu nevolném — raději po jiném — mně psaní Vašeho podávati ráčíte. Datum Prageb) feria VI. post Ursule anno 1535. Administrátor etc., manu propria. [Adresa na rubu:] Vzáctné opatrnosti a mnohé poctivosti hodným pánuom šefmistruom a radě na Horách Kutnách, přáteluom milým. Pův. papírová listina se stopami po pečeti. — K. Hora 675 a) Za tím přetrženo jest. b) Pův. psáno Prahe; h přepsáno v g.

Strana 114
114 Fr. Trnka: m. odd. — P. administrátor, aby dali znáti knězi Václavovi sku- teckému, aby se do Prahy vypravil: psáno jinou rukou z doby sou- časné. — Farář skutečský má se do Prahy vypraviti: psáno pod textem rukou Breuerovou. 278. Skuteč, 1535, říjen 28. Skutečský farář Václav sděluje Kutnohorským, že 2. neb 3. listopadu přijde do Kutné Hory. Milosti a pokoje s rozmnožením všeho dobrýho na Pánu Bohu žádá. Páni šepmistři a páni! Jakož v psaní, na čem by o byt můj již všecko postaveno bylo u pana administrátora etc., dotýkati a dokládati ráčíte, a jakau jest pan admini- strátor na časté žádosti a psaní Vašim Milostem dal, tu od- pověd ráčili ste mi poslati, pak ta odpověd, tudíž i psaní Va- šich Milostí to v sobě zavírá, abych já, což bych najprve mohl, v koncistoři se postavil, že ta věc, jakž již naděje jest, dá-li Pán Buoh, bude dokonána. Při tom mi oznamovati ráčíte, že byšte některé vosoby z příčin potřebných věcí, jako tento pátek1) najprve příští, do Prahy vyslati ráčili a při tom že bych i já při těch osobách o všecky své potřeby, do koncistoře vstaupě, konec vzíti mohl, a já abych beze všech výmluv k to- muto pátku dal se najíti, toho psaním žádati ráčíte: protož toto Vašim Milostem oznamuji, že v tak rychlém i nenadálém času já toho niakž učiniti nemohu, jedno, protože Jeho Milost pán v tento pondělí2) najprve příští služebníka svého ženiti má a Její Milost paní pannu má vydávati, a mne již připově- děno jest k tomu času, abych se doma najíti dal, a protož já tak učiniti musím; druhé, že sem se k tomu niakž ještě nepři- strojil. Než toto Vašim Milostem oznamuji, poněvadž se kon- cistoř nikdy nedrží kromě pátku, že já již od tohoto pátku přes týden v koncistoři najíti se dám a v tento týden v au- terý3) nebo konečně v středu najíti se u Vašich Milostí dám. Jestliže by ta jízda a to vyslání do toho času se mohlo odložiti, jistě toho bych vděčen byl; pakli by to býti nemohlo, i již to tak býti by musilo. Však proto té naděje sem, poněvadž ste tak mnoho práce a píče i nákladu litovati po počátek a pro- 1) 29. října. 2) 1. listopadu. — 3) 2. listopadu.

Strana 115
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 115 středek neráčili, že již k konci té věci neračte přestati, a byť té svrchu dotčené překážky nebylo, žádosti Vašich Milostí bych konečně dosti učinil. Protož tu příčinu rozvážíce, v dobré obrátiti račte! Dán ve Skutči ve čtvrtek den svatých apošto- lův Šimona a Judy léta etc. XXXV. Kněz Václa[vl, farář skutecký. [Adresa na rubu:] Vzácným a opatrným pánům šep- mistrům a radě na Horách Kutnách, přátelům mým v Pánu Bohu milým. Pův. papírová listina č. 50 (Ves.) se zachovanou pečetí. — K. Hora 673/4 m. odd. — Kněz Václav skutecký, že zde v středu ko- nečně bude: jinou rukou souvěkou. — 1535 Skučer Pfarrer Václav benachrichtigt seine Ankunft nach Kuttenberg als Pfarrer zu Sct. Jacob: psáno rukou Veselského pod textem. 279. Kutná Hora, 1535, listopad 10. Odpověď městské rady na přání kněží. 1535. Feria IIII. Lud Mar. Fra. Děkan s pány faráři podle pořádku starobylého vstúpili a navštívili novú radu, mluvíce to, že jim těch úřaduov ne- přejí s jedné strany a s druhé strany přejí; nepřejí, že těž- kosti musí podniknúti a těm, kteříž se jim ničímž neodplatí, hlad čím trpíce, k vůli musí býti, a přejí, poněvadž každá věc od Pána Boha jest, kdyby vůle boží nebylo, že by povoláni ne- byli v ty úřady, předkládajíc, co saudcuom náleží, jakožto po- kora a přetrhování zlejch neřáduov, aby dobré mohlo velebeno býti a zlé kaženo, což by bylo proti Pánu Bohu. Dictum per magistruom [sic] Mathiam, že přátelské vznesení vděčně přijí- mají a na ně laskavi býti ráčí, a což se hříchuov dotýče přetrho- vání, což by uznali, že se vší pilností chtí staviti a panu rych- táři o tom poručiti, k témuž je napomínajíce, aby předkem jsauce sami v dobré lásce, lid sobě svěřený k témuž vésti hle- děli, aby lid to vida, jakožto světlo velebili Boha; a kázání zbytečných zanechali, jakož se trefilo, že radu předešlú trestal a tuto, kteříž sme ještě málo popratcovali, velebili, poněvadž sú jiní, kteříž nám se zle odplátcejí, aby raději láska rostla;

Strana 116
116 Fr. Trnka: a na znamení té lásky že jim I kopu gr. dávají, a pan děkan druhú kopu, poněvadž z Zybohlav užívá, dal. K. H. Memor. 157 m. odd. 280. Kutná Hora, 1535, prosinec 8. Kněží, kteří chtěli odejíti z Kutné Hory, zůstávají na přání pánů na svých místech. 1535. Feria IIII. Con cep et alma Lucia. Kněz Havel, místofarář u svaté Barbory, s jinými kně- žími mladými i kněz Jíra byli obesláni a jest na ně vzneseno, že pan administrátor jest požádán za opatření, ale že všickni jsú na místě a hnúti se nemíní kněží, protož páni žádají, aby tu zuostali kněz Havel a kněz Jiřík u svaté Barbory, ne- moh-li by se žádný optati za faráře, a též kněz Havel mladý a kněz Jíra aby s knězem Václavem pozuostali, jakž i připově- děli. Kněz Havel pověděl, že on tomu dosti učiniti nemůže, a protož aby se jiným opatřili. I jest opět požádán, poněvadž jest člověk mladý a prátci můž nésti, že při něm nedostatku nevidí a že můž býti potom i za faráře, poněvadž i pan admi- nistrátor toho příti ráčí, a že v tom budú opatřeni. I povolil k zuostání. Kněz Jíra, že jest připověděl býti jinde, jakož tu, kde jest zplozen, k Táboru, a protož toho změniti nemůže. I jest mu předloženo těžkost od sedlákuov a on oznámil též těžkost hašplířuov. I jest povědíno, že to bude napraveno. Kněží pak Havel mladý a kněz Jíra přiřkli, že zuostanú. K. H. Memor. 177 m. odd. 281. Kutná Hora, 1536, leden 19. Obsazení farářského místa ve špitále. 1536. Feria IIII. sca Fab Ag. Comunes fuerunt; vzneseno na ně ... o faráře do špi- tála... Obecní páni odpověd dali... Co se kněze do špitála do- týče, aby ráčili opatřiti hodným. Proti tomu p. Vavřinec Hrubý, že má několikero dětí a k ženě jezdí, že není hodný.

Strana 117
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 117 Proti tomu jiní, že jest hodný, a má-li děti, že sú řádny, že prve než knězem byl... K. H. Memor 191 m. odd. 282. Kutná Hora, 1536, únor 9. Jan, kněz u kostela sv. Bartoloměje, uvádí důvody, proč nemůže býti v Kutné Hoře. 1536. Feria IIII. Ap Sco la. Kněz Jan od svatého Bartoloměje, jsa povolán, proč ne- chce tu býti, ješto dal se slyšeti, že by tu chtěl své kosti slo- žití, oznámil, že se v tom nepamatuje přirčení a z příčin těch zde býti nechce, že mu II kopy gr. za posluhování u sívaté] Barbory, ani odpovědi na jeho psaní nedali; druhé, že on od učení otcovského ustúpiti nemíní a vidí zde, že se vám nové uč (in)enía) voní, a protož že sobě ty kněží, kteříž by jim ta- ková kázání činili, jednáte, neb má zprávu, že ste sobě zednali pacholka ženatého do špitála, kterýž nedrží, aby měli svatí chváleni býti, přivozuje písma, že mají býti chváleni, připo- mínaje, jak s knězem Václavem Floryánem, knězem Janem z Moravy, kterýž neřádný byl, nesnáze měli, a protož že on mezi takovými učiteli býti nemůže a Pána Boha a své svědomí urážeti nechce. Povědíno, že II kopy gr. žádná příčina není, aby měl čtení opustiti a spasení duší lidských, a protož příčině té místa nedávají, a kdyby byl prve příčinu tu oznámil, byli by mu dali II kopy, než by měl odsud jíti. A co se kněze Václava dotýče, že to jináč býti nemůže, poněvadž jest přijat. A co se kázání o svátostech dotýče, že sú někteří páni byli a slyšeli, že jest rozdíl učinil mezi chválú a poctú Pána Boha všemo- húcího a svatými, Stvořitelem a stvořením podle písem, ale aby pocta a chvála od nich měla odjímána býti, to by bylo proti písmuom, čehož on aby kázal, nebylo slyšáno, a by pak i co bylo, tehdy měli by sobě vyrozuměti, se snésti naproti, a ne hned se hnúti, že to není ani věc křesťanská a že to bý- a Za tím přetrženo: (voní a třetí, i tancové a jiní nepořádové se zjevně proti Pánu Bohu dějí, ješto jemu to trpělivé není a tomu se dívati nemůže, a páni ač nevědí vůli, mají-li o tom vědomost).

Strana 118
118 Fr. Trnka: valo i mezi výbornějšími muži, že sú se někdy potýkali i tre- stali, jako svatý Pavel svatého Petra, a protož aby úmysl svuo, proměnil a se nehýbal. Pověděl, že ne pro dvě kopě gr., než pro nelásku, že mu ani odpovědi nedali; neb i o něm mluví, jemu na smích koláčího papeže dávají, že on papežem nebyl, není, ani s ním nedrží, a kněze Václava že nemenoval, než jakžkoli von jest kázal, že svatým pocta nemá býti a toho že jest nerozdělil, jaká pocta Plánu] Bohu a svatým má býti a že jest také pilně toho poslúchal; a protož, poněvadž jest mu jinde fara dána od pana Kunše i jiných dvau kolátoruov a jest přijat, že toho zjinačiti nemůže, žádaje, aby byl propu- štěn. Odloženo na pány obecné. K. H. Memor. 211 m. odd. 283. Kutná Hora, 1536, březen 22. Jan, děkan u vysokého kostela (sv. Jakuba), odchází z Kutné Hory a děkuje pánům za přízeň. 1536. Oculi feria IIII. ne iun cta. Kněz Jan, děkan od vysokého kostela, vznesl, což se bytu jeho dotýče v úbci této, poněvadž jest krátký, pak že se vidělo jemu a vidí, aby děkoval pánům a děkuje, že naň laskavi býti ráčili, a jestli se v čem při tom zpravování obmeškal, aneb se nětco někomu nelíbilo do něho, poněvadž jest člověk poddaný pádu a pohlížení, aby mu to ráčili milostivě vážiti, že on na jiném není, než dobré slovo jakožto o lidech mluviti, a Pán Buoh dajž vše dobré a prospěch ve všem dobrém, a po hodech že on se chce hnúti, že budú moci poslati pro budúcího p. fa- ráře. Dictum pfer] m agistrum] Mateum: Což sú koli páni učinili, že sau to rádi učinili, děkujíce též z práce, kterúž vedl při obci této kázáním a posluhováním slova a svátosti boží, že z toho jemu děkují a tomuto sú neradi, že se hnúti chcete. neb i jinde by vás rádi byli měli na menším místku, jakž žádal i ve špitále, ale poněvadž tu ani jinde býti nechtěl, již tomu co říci nevědí, než to Pánu Bohu poraučejí a žádají, aby je na svých modlidbách [sic] držeti ráčil, že zase všelikú libost panu děkanovi chtí ukazovati. K. H. Memor. 255 m. odd.

Strana 119
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 119 284. Kutná Hora, 1536, březen 27. Obviněný děkan má býti předvolán před pány. 1536. Letare feria II. a ge ni tri ce. Comunes adfuere; jest na ně vzneseno... Item, že p. děkan žádá, aby mu VI kop, polovice služby, která se mu dává, dáno bylo, a že jest zpráva učiněna, že jest v Zybohlavy vpuštěn, aby kostel i duom farářský opatroval a opravoval a že by se měla na tom škoda státi a on pobravši všudy všecko, že toho opraviti nedal, má-li tak zprosta s tím vším odsud propuštěn býti, že se v úterý neb v středu hodní1) míní hnúti. Dali odpověd... Co se pak pana děkana dotýče, že jest zde v těchto místech připověděl, která naň polovice při- šla po knězi Matějovi, které nezaslaužil, že nechce žádného pe- níze sobě vzíti, než že to chce na opravu toho kostela a farhofu tu v Zybohlavech vobrátiti, že o to mluví vosadní z Radovesic, aby taková věc při panu děkanovi opatřena byla, a protož aby jemu to promíjíno nebylo a sem aby byl obeslán, a což chce k sobě, aby od sebe učinil také. K. H. Memor. 256' m. odd. 285. Kutná Hora, 1536, březen 29. Děkan Jan dává všechny své dlužné pohledávky ve pro- spěch záduší. 1536. Feria IIII. ni tri ce. Kněz Jan děkan byl obeslán a jest mu připomenuto, že polovici peněz po knězi Matějovi řek na opravu té fary vyna- ložiti, že pak tam teče i do kostela, panty odlámány ode dveří, svině tam jdau, aby pan děkan tomu dosti činil, a nechtěl-li by, že by páni věděli, jak to opatřiti. Proti tomu, ač jest mu beze všech prosedkuov od pánův obecních i starších ta fara dána a on nic tehdáž nepřiříkal, než potom někdy vstúpiv sem, oznámil, že by nechtěl býti od toho, aby neměl vynaložiti nerci polovice, ale i více, jakož pak jest opravoval a počet chce učiniti, co jest vynaložil, a také zase, což jest jemu zuostáno 1) 18., 19. dubna.

Strana 120
120 Fr. Trnka: desátkuov, aby k tomu dopomohli, neb jest na L kopách i LX kopách korců, ješto když mu k tomu dopomohú, ještě mu zuostane přes to, žádaje, aby mu žádné turbací nečinili k bo- žím hoduom, že by se chtěl ku panu administrátorovi utéci a se přátely se raditi o to, v to se podvoluje, což jest mu tam koli dluhu, že ten na to tam ukazuje. Dictum per ma gistrum) Matheum: že dle dobrého přátelení, poněvadž jest na roz- chodu,a) ten počet od něho, kteréhož podal sepsáno, přijímati ráčí na ten zpuosob, poněvadž ty dluhy, kteréž mu tam pozuo- staly, tu ukazuje, toliko aby dal sepsané, kde a kteří sú nedali. I pověděl, že z toho děkuje, že Pán Buoh to působí na roz- chodu, že vděčně to přijímá a že všecko to k tomu záduší dává, poněvadž tak pěkně s ním se rozjíti míní, a že jest mu za I11/2 léta a již jakkoli příčinau a vnuknutím platceno není, že o to nestojí ani třebas o těch 16 kop gr., kdyby s ním bylo pěkně uhozeno, byl by rád učinil, a protož nemoh-li by on, že poručí o tom někomu, aby je vzal. K. H. Memor. 259 m. odd. 286. Kutná Hora, 1536, březen 29. Jan, kněz u sv. Bartoloměje, odmrštěn se svými nároky na některé věci po zemřelé Tarantce. 1536. Feria IIII. ni tri ce. Kněz Jan od svatého Bartoloměje skrze Vanka Rumpála žádal, aby blány od nebožky Tarantky, jemu dané od nebožky, jakž toho vědom jest pan Jan, kterémuž o tom poručila, a tomu dosti učiniti chtěl a učinil, že jest blány dal panu faráři a ženě, která jest ji hlídala, klot dal. Ale Jan z Melhauzu tomu odpor učinil, pravě, že náležejí sirotkuom etc., aby přineseny byly, že on jest je vydržel a vzal, ač pak potom rozkázáno, aby zde byly složeny, žádaje, aby jemu dány byly, poněvadž je jemu dala. A jsa Jan dotázán o tom, pověděl, že ty blány roz- kázala dáti knězi Janovi po smrti své hned, a on že jest tak učinil, a dál též také i ten pláštiek aneb klot. Proti tomu Jan Tarant: Poněvadž jest kšaftem dětem jeho poručeno a ty a Za tím opakováno jest.

Strana 121
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 121 blány sú z toho statku, že se mu vidí, že nemají jinam mimo děti obrátceny býti. Dictum per Matheum: Poněvadž práva nás napomínají, že ku poslední vůli má najvíc zření míno býti a ona kšaft pořádný učinila a jemu Janovi s siro[t]ky statek poručila, protož toho při tom kšaftu zanechají; než chce-li Jan z svého dílu co knězi Janovi dáti, že páni jemu toho přejí, než z sirotčího není náležité dávati dílu. K. H. Memor. 261 m. odd. 287. Kutná Hora, 1536, květen 24. Děkanu Václavovi je přidána k užívání fara zybo- hlavská. 1536. Feria IIII. net Ur ban. Knězi Václavovi děkanu fara zybohlavská jest přidána k jeho živnosti tak, jakž i jiným dána bývala, a to z vůle a uvážení panského se pány obecními. K. H. Memor. 301 m. odd. 288. Kutná Hora, 1536, červen 12. Faráři mají podati žádost ke konsistoři, aby byl potvrzen děkan v úřadě. 1536. Benedicta feria II. Ci ri ni. Páni farářové byli obeslána [sic] a jest na ně žádost vzložena, aby psaní učinili ku panu administrátorovi a konsi- stoři, aby ho v děkanství potvrdil. I pověděli, že to rádi] chtí učiniti a učiní, a ten list, než jej zavrú, že pánům ukáží pro všelijakú duověrnost a ukázání upřímnosti a dobré vůle, kte- rúž mají ku panu děkanovi. K. H. Memor. 316 m. odd. 289. Kutná Hora, 1536, červenec 17. Kněžím sděleno, že konsistoř potvrdila kněze Václava děkanem. 1536. Exaudi 2m feria II. Ar Al nol fus.

Strana 122
122 Fr. Trnka: Páni děkan a farářové byli obesláni a jest jim oznámeno, jakož byla žádost jich i pánův, aby pan administrátor kněze Václava za děkana vystáli, kdež pana) administrátor s konsi- stoří ráčil list1) dáti, kterýmž jeho potvrzují a poraučejí jemu zprávu děkanství, kteréžto psaní aby přeslyšeli; a jest jim předloženo, aby se tak zachovali a jemu poslušni byli etc. I dali odpověd kněží jiní, že se tak chtí rádi zachovati a panem děkanem se zpraviti; a jest jim táž konfirmací půjčena, však aby ji zase navrátili, ukážíc kněžím vokolním. K. H. Memor. 343 m. odd. 290. Kutná Hora, 1536, srpen 16. Kateřina, žena po knězi Ondřejovi, žaluje na Adama Žďárského, že jí způsobil škodu. 1536. Feria IIII. ci o A ga. Kateřina, někdy kněze Ondřeje žena, vinila p. Adama Žďárského, že jí slíbil za žampašku2) za X kop gr. a za XVI kop gr. stalo se jí proto škody, žá dajíc] za opatření] ... K. H. Memor. 364' m. odd. 291. Kutná Hora, 1536, srpen 23. Děkan žaluje na žida Isáčka, že ho křivě nařkl. Žid dán do vězení. 1536. Feria IIII. mo Bar te lo Ruff. Kněz děkan vznesl, kterak Isáček žid jeho dotýkal, kdež má saud před ním s knězem Máchú, že by ho nebyl hoden sú- diti, poněvadž jitra3) proti židuom kázal, aby je z města vypo- věděli, pobízeje proti nim, a před panem administrátorem též mluvil, list na něj přinesl, jako by se jemu křivda dáti měla, ješto on pan děkan toho úmyslu byl a jest, té pře na naučení pánům podal, aneb aby páni vydali z sebe k tomu saudu, neb on neukázav, nedovedši, chtěl by, aby sauzeno bylo po jeho a Opakováno. Ztracen. Hnojiště. 1) 27 3) Psáno ytra-.

Strana 123
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 123 vůli. I jest povědíno panu děkanovi, že ho v tom chtí slušně opatřiti, a potom jest taková věc vznesena na pány obecné a starší a jest na tom zuostáno, aby týž žid byl vzat do vězení. K. H. Memor. 366 m. odd. 292. Kutná Hora, 1536, srpen 23. Žid Isák popírá, že by nařkl děkana z pobuřlivých ká- zání. 1536. Feria IIII. mo Bar to lo Ruff. Isákovi židu mluveno, kdež mluvil o panu děkanovi, že by nebyl jeho hoden súditi, poněvadž by na kázání jeho bauřil, aby hnáni byli z města, aby oznámil, kdo jemu to pravil ká- zání. Proti tomu, že nevidí puovoda, a protož, chce-li ho kdo z čeho viniti, že chce práv býti a že on se nepamatuje, aby měl ta slova, aby měl obec búřiti, mluviti. I jest židu opět pově- díno, že on mluvil, že by měl proti židuom bauřlivé mluviti, aby byli odsud hnáni, od koho to slyšal, aby oznámil, poněvadž on na kázání nebývá, a že on mluvil, že má naň svědky, že to mluvil, poněvadž proti židuom kázal, že by neměl jich súditi a že listy nosil od administrátora, jako by se mu co ublížilo, ješto ještě žádný rozsudek se nestal, a protož aby oznámil. Po- věděl žid, že na tom nestojí, aby ho kdo vinil, poněvadž není obeslán, než že zprávu dává tuto, když obeslal faráře nebovid- ského před jich děkana, a tu že jest pravil, že mu dlužen není, a potom vznesl na p. administrátora a pan administrátor pověděl, aby ho zde vinil, však že se bude moci odvolati, a potom že jest stál v pátek II neděli a vinil jeho, co a zač mu prodal, a p. Jakub Hubáček mluvil, aby jmenoval summu, a potom učinil vajpověd, abych to ukazoval, a on potom přinesl list, ale ten nic není ke škodě p. děkanovi a k jeho nepoctivosti nic nemluvil. Dictum per Adam, že se odkládá do téhoždne, však má-li rukojmě, pod sto kop grošův čes. že dán bude. A slíbili zaň za Isáka Jakub Žatecký a Israel, židé, rukú spo- leční a nerozdílnú pod tú summú sto kop grošů českých. K. H. Memor. 367' m. odd.

Strana 124
124 Fr. Trnka: 293. Kutná Hora, 1536, listopad 15. Kněží blahopřejí nově zvolené radě a přednášejí svá přání. 1536. Feria IIII. ei us Ot post. Pan děkan a páni farářové a kněží všickni vstúpivše před pány, i oznámili, že pánuom všeho dobrého přejí podle duše a těla a žádají na Pánu Bohu a že je navštěvují, jakž obyčej jest po rady obnovení, napomínajíce, což z vůle boží pošlo, silní nesli, dále k svornosti a lásce napomínajíce, kteráž sluší k křesťanské lásce, což chtí při jiných dobrého, aby naj- prv na sobě začali, aby ti, kteříž k právu sú poddáni, mohli k tomu přivedenia) a též v lásce a svornosti byli, jakož té sú naděje, že tak učiní jakožto hlava a aby byli k skáze zlého a k velebení všeho dobrého, jakožto hlava a předek, a což by bylo k zvelebení jména božího, aby k tomu se se vší pilností přičinili, a poněvadž mají a nesú moc a moc sobě danú, což by bylo zlého proti právuom Pána Boha všemohúcího, aby to přetrhali. Item jakž prvy žádáno bylo, aby pokladnice pro chudé učiněna byla, a oni v tom ve všem jakožto zprávce du- chovní chtí jim nápomocni býti a vůlí panskú se zpraviti. K. H. Memor. 410 m. odd. 294. Praha, 1536, listopad 24. Administrátor sděluje děkanu Václavovi, že dává svo- lení k sňatku Jana Figula, hrnčíře, s Dorotou a k rozluce jeho s Kateřinou. Salutem in Christo nobis, dilecte sacerdos Vinceslaę et domine decane honorande! Notum et perspectum esse decre- vimus, quod Joannes Figulus cum coniuge sua Dorothea co- ram officio nostro comparaverunt, causamque de matrimonio ventilatam audiverant, quantum adtinet ad priorem Kata- rinam, cui idem Ioannes antea copulatus fuerat, hacque causa in officio nostro discussa, huic Joanni cum Dorothea, coniuge sua, tollerantiam dedimus, ut libere vivant in isto matrimonio a) Za tím přetrženo býti“.

Strana 125
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 125 sine obtrectacione cuiusvis hominis, ea potissimum causa nos urgente, quia iam prolem inter se eduxerunt, et prior quoque mulier, alium ducens virum, hunc Joannem liberum reddidit. Vale! Datum Prage die Veneris ante festum dive Katarine an- norum etc. 36. Admnistrator, magistri et sacerdotes consistorii Pragensis. Kutná Hora, Právo duchovní B 7 m. odd. 295. Kutná Hora, 1537, leden 22. Kněží si stěžují, že mnohé osoby tropí v městě neplechy a zlořády, a žádají o nápravu. Páni slibují, že zakročí. 1537. Adorate primum feria II. Vin cen Ti. Děkan kněz Václav s faráři připomínal, že jsú předešle žádali, které jsú věci zjevné proti Pánu Buohu, aby přetrho- vány byly, a nemohúce toho déle trpěti, že k nim to přichází zhusta, že jsú předstaupili, žádajíce, aby v to nahlédnúti i to k nápravě přivésti ráčili, že oni víc nemohú a moci nemají, než toliko slovem, a zvláště že se tancové, kterých zde prve nebývalo, tak zjevně velmi rozmohli, žádajíce za radu i za pomoc, a že víry jiné nemají, než že to opraviti ráčí. Kněz Vít, farář námětský, dával zprávu o Václavovi Mlsovi, že se u něho neřádové dějí, pivo šenkuje, ješto toho prve nečinil, nevěstky že chová a že se neřádové dějí a této noci, jestliže sám nebyl, ale někdo odtud vyšel s bubnem neb s auborkem a tu bubnovali, křičali, chodíc po ulici a lajíc: Ta- kový vyvedený, takový kněže!, též v tom žádajíc za opatření. A p. děkan dokládal o Massovu kuchařku, že zde divné věci provozuje, nepořádné, a co nemůž sama provésti, že pannami a děvečkami dosazuje. I jest odpověd dána, že rychtáři bylo o tom poručeno, aby takové neřády sstavovali, a že mu ještě o tom dostatečně a přísně bude o tom poručeno, a starší šen- kýřské že káží obeslati a jim že chtí rozkázati, jakž i prve se stalo, aby ženskému pohlaví šenkovati nedali. Co se kuchařky dotýče Massovy, že mají zprávu, že se má vdávati, a snad ten zlý život proměněním stavu v lepší obrátí, vědí-li co o tom, aby oznámili. I dali zprávu, že se to nemuož státi, že má muže

Strana 126
126 Fr. Trnka: živého v Praze, aby toho nebylo dopauštíno, aby pod tím zpuosobem jměla své věci zde provozovati. Povědíno, že to chtí opatřiti. K. H. Memor. 435 m. odd. 296. Kutná Hora, 1537, leden 22. Kolínští žádají o vydání stříbra po knězi Janovi. 1537. Adorate primum feria II. Vin cen Ti. Páni kolínští vyslaní etc. žádost vznesli, co se stříbra k něze] Jana jich a kaplana zde složeného od Bartoše zlatníka dotýče, aby jim jako kolátorům vydáno bylo, a jestliže by se kto na to potahoval, na to že by chtěli odpověd dáti i spraved- livě se zachovati. Bartoš, položiv to stříbro, žádal, aby, což jemu spravedlivě náleží, jako za III loty stříbra a od díla toho klenotu, učiněno bylo; pakli by toho nebylo, aby vydáno ne- bylo. Petr Veltrubský na místě k něze] Petra praví se sprave- dlnost k tomu stříbru jmíti, a to tím, že kněz Jan psal Barto- šovi zlatníkovi, aby jemu to stříbro dáno bylo 7 lotů na konci a kolik...a) A žádavši to stříbro prve psaním k nězl Jan taky na Kauřímským, právě toho tam potvrdil, aby o tom byl věděl, že by i ten kšaft přinesl, že jest to tak, a protož aby nebylo vydáno, žádal. Proti tomu páni kolínští, poněvadž jsú toho kolátorové, žádají, aby jim vydáno bylo, a jakž jest již povědíno, že oni v tom spravedlivě zachovati se chtí, než oni ve při žádnú že se nechtí dáti. Výpověd: Poněvadž jest žádost tímto sobě odporna, odloženo jest do dvú neděl, aby zase (se) stáli a na ten čas, aby kto čeho potřebuje, ukazovali, slyšíce, v tom spravedlivě že se zachovati ráčí. K. H. Memor. 435' m. odd. 297. Kutná Hora, 1537, leden 22. Voršila Štolarka žalovala na kněze Václava a jeho bra- tra, že jí nechtí vyplatiti 150 kop grošů. 1537. Adorate primum feria II. Vin cen Ti. a) Nečitelné.

Strana 127
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 127 Voršila Štolarka vinila k něze] Václava a bratra, syny Benešky nebožtíka, z CL kop gr. podle zápisu, tak jako držitele statku, poněvadž neplatí synové jeho, žádala za opa- tření, aby v statek všecken po otci jich pozůstalý uvedena byla. Proti tomu, že oni nemohli by toho plátce býti z toho statku, než ji paní Voršilu při tom zápisu zanechávají a v statek ten pauštějí. Té pře z hodných příčin do II neděl od- ložiti ráčili, a to pro jiné věřitele, jestliže by se kto více ohlá- sil etc. K. H. Memor. 436 m. odd. 298. Kutná Hora, 1537, leden 24. Hostinští nemají trpěti neplech a zlořádů ve svých míst- nostech a ženské obsluhy. 1537. Feria IIII. Ti Pau Po. Starším šenkýřským připomínáno, kterak nejednú bylo jim rozkázáno a poručeno, co se dotýče piv šenkování, aby pohlaví ženského, zvlášt podezřelého, k tomu nepřipauštěli, leč by s mužem šenkovala, a že jsú se tak nezachovali, že ně- kde dvě i tři chovají a že se o to na pány páni vobecní domlú- vají i pan děkan s faráři vznášel, že se znamenití nepořádové dějí, aby se tak zachovali a to hned přetrhli, a kdo by se tak nezachoval, že budú trestáni; a též aby tanců a rozpustilostí nebylo, že se někde zavírají a tam tancují; pivo lidem na sluš- nosti aby šenkováno bylo, že piva velmi málo za peníz dávají, aby to též opatřeno bylo. K. H. Memor. 437' m. odd. 299. Kutná Hora, 1537, leden 24. Václavu Mlsovi zakázáno nalévati a prodávati nápoje. 1537. Feria IIII. Ti Pau Po. Václavovi Mlsovi mluveno, že kněží vznášejí, a jmeno- vitě farář námětský, kterak ti pitelé, kteří u něho bývají, jemu nepokoj činí a v sobotu minulú že někdo okolo fary s aubor- kem chodil, k tomu že se s mladicemi nočně u něho scházejí a že

Strana 128
128 Fr. Trnka: se mu tím znamenití nepokojové dějí; a protož, poněvadž tu prve pivo nebylo šenkováno, ani to místo k tomu slauží u domu božího, kde se služby boží a chvály dějí, a protož že mu rozkazují, aby více nešenkoval. Pověděl, že nemá žádné šenkýřky, než jeho žena že šenkuje, dávaje zprávu, že naproti u Žlábků šenkují a tu že se křikové dějí, a poněvadž toho míti neráčí, že se tak zachová, žádaje, aby toho příno bylo, což nyní piva má, aby je vyšenkoval. V šatlavě má-li pivo šenkováno býti, bylo rozjímáno. I jest na tom zůstáno a rychtáři poručeno, aby to opatřil, aby se tam žádní neřádové nedáli a von piva dolejší hospodář aby nedával, než co jest k jeho potřebě a pro pohodlí vězňuom, že mu toho přejí. K. H. Memor. 438 m. odd. 300. Kutná Hora, 1537, únor 21. Kněz Vít Bradáček a děkan si stěžují na pachole, že jim způsobilo škodu. 1537. Feria IIII. tunc Pe trum. Kněz Vít Bradáček, předstúpiv se panem děkanem, ozná- mila) na pachole, že se mu skrze něho škoda stala; žádal, aby mu zase navrátceno bylo. Proti tomu žádáno od pacholete za prótah. Odloženo do II neděl pro přítele. K. H. Memor. 448 m. odd. 301. Kutná Hora, 1537, únor 26. Krečhořský kněz Petr žádá, aby mu zlatník Bartoš vy- dal stříbro. Jest mu vydáno.1 1537. Reminiscere feria II. am in de. Kněz Petr krečhorský skrze p. Petra Valtrubského žádal. aby stříbro bylo vydáno jemu náležité. Proti tomu Bartoš zlatník, že má v tom stříbru 3 loty a 11/2 čtvrtce a dílu k tomu. žádal podle pánův kolínských psaní, aby jemu bylo navrát- a) Za tím přetrženo žaloval. Srov. č. 296. 1

Strana 129
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 129 ceno. Proti tomu, že prve nepravil, aby v tom měl co svého stříbra, než že dělal paradla a sekryt, a teď praví, že v tom měl své stříbro, ješto měl z jeho stříbra dělati, a ne z svého, poněvadž na to dal stříbro. Proti tomu, poněvadž již počal koflíčku dělati, jest znáti, že jest stříbro tu jeho také, neb kdyby to bylo stříbro, i mohlo by to býti, což praví a tím uka- zuje, že jest u něho to stříbro a dělal koflíček. Proti tomu, ať dluh ukáže. Proti tomu, že ukazuje tím, že mu dal dělati. Dictum per Mateum magistrum, poněvadž i psaní pánův ko- línských ukazuje, když se učtú s Bartošem, že mu knězi Pe- trovi to stříbro dávají, a na ten zpuosob propuštěno, a protož a vajpověd se na to stala, vedle též vajpovědi toho zanechá- vají, abyšte se s ním učtli a jemu to, což jeho jest, zaplatili. K. H. Memor. 449' m. odd. 302. Kutná Hora, 1537, březen 7. Kněz Vít žaluje na pachole Víta, že kradlo; to se hájí, pravíc, že bylo bito. 1537. Feria IIII. to de co ra tur. Kněz Vít připomenula) žádost svú, co se pacholete do- týče, kteréž mu krádeže učinilo a pobralo vedle toho, jakož kněz Vít, farář na Syonu, vinil Víta, pachole, že by mu krá- dežemi škodu učinilob) a k tomu se přiznalo i komu jest dávalo; pak jestli by jemu jeho navrátceno bylo, že by z toho vděčen byl a skázy by jeho nechtěl, a více aby se měl s ním súditi, že na tom není; neb jsa prve obviněn před právem a poddanými, kteříž hned zprávu dadí, ač ráčí-li je slyšeti; a oznámil, že mu vzal 3 kopy 15 gr., šaty ložní, cíchy, prostěradla, vaření, ná- dobí cínové, XII talířuov, mísu najvětší cínovú. Proti tomu, že sirotek tento k Vaší Milosti se utíká a toto vznáší, kterak jest k němu násilně přistúpil, svlíkši jej, až do třetice mrskal, a když ustal, kuchařka, vydřevši jemu metlu, i tolikéž mrskala, a on pachole, nemaje let, i přiznal se, že jest on to učinil, z tako- vého násilí; a potom do vězení ho dal a pan Firšic rozkázal, aby kuchařku prohledal, a on opět naň ruce před pánem vosu- a Psáno ,przrypomenul“. — b Za tím opakováno škodu. 9

Strana 130
130 Fr. Trnka: koval, a on boje se, i musil se přiznávati. Na odpor tomu kněz Vít, že on tomu odpírá, že pravdy nemluví, že k němu násilně nepřistupoval a že ho toliko 4 mrštil, dávaje zprávu o tom, jak se přiznalo, že je brávalo a komus dávalo, a potom že krčmáři to dávalo a že naň tu šenkýřku pustiti měl, když by potlaukla, kdež pak s tauž krčmářkau když bylo mluveno, tomu ode- přela a toliko k kusu majdla se přiznala, a potom že ho pro- sila, aby ji zachoval a nepravil na ni, než aby pravil, že ho kuchařka na to navozovala, že on se nechce súditi a zane- prázdnění činiti, nemaje toho poručení od pána svého, a po- něvadž odpírá, že tu má svědky lidi Jeho Milosti pána i také tu kuchařku. Proti tomu, že on tomu odpírá, než že se z násilí přiznal, neb jest nepodobno, že jednú uhlídala peníze, malý uzlíček že vzatý, a šatuov a cajnového nádobí neviděla a potom opět, když byl u vězení, že přiběhla, že jí šaty a caj- nové nádobí pobral, a on jsa v věži vězení, oznoben jest, a musil se hojiti, žádaje za opatření jakožto sirotek. I jest před- loženo knězi Vítovi obvláštně, čehož žádá jakožto konce, že by to páni učiniti chtěli, ale že jest právo, že let XVti nema- jíce, a holomudci že nemají odsuzováni býti, než od rodičuov trestáni býti aneb od poručníkův, aby raději smlúvú přátel- skú to na místě stavíno bylo. Pachole potom bylo puštěno a jest dotazován od pánův, aby se přiznal; však on ustavičně přel a pravil, že nic nevzal, než že) mu hrozil, pravě, že mě pověsí za nohy a mrskati budú, abych jedno pravil a se při- znal, že vedle mne státi bude, ku právu se poddáv ajlíce. A knězi Vítovi opět samému jest předloženo, jakž i prve. Po- věděl, že by musil klamačem býti, kdež šenkýřku naříkal, a protož, poněvadž jest tu všecku věc pánu Jeho Milosti v moc dal, a protož to že chce na Jeho Milost pána vznésti, a co pán Jeho Milost při tom aneb s tím činiti, že to při Jeho Milosti vůli bude. Dictum per Mateum m agistrum]: Poněvadž strana tomu odpírá, že takové škody neučinila, že páni vám nalézají kauzovitě, abyšte stáli, že se vám odkládá do první rady po hodech, abyšte stáli a to, což ste prožalovali, ukazovali. K. H. Memor. 454 m. odd. c) Opakováno.

Strana 131
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 131 303. Kutná Hora, 1537, březen 14. Kněz Duchek žaluje na Kulichovou, že neplatí za statek. 1537. Feria IIII. ri Lon Cir Ge. K[něz] Duchek skrze Jakuba Ptáčka vinili Kulichovú, že za grunt neplatí, žá daje] za [opatření). Proti tomu žá- dáno za prótah. Odloženo do třetí rady po hodech. K. H. Memor. 459 m. odd. 304. Kutná Hora, 1537, duben 9. Kněz Havel bude u sv. Barbory do sv. Havla (16. října). 1537. Quasi modo feria II. stis o vat. Kněz Havel přiřekl před pány u svaté Barbory býti až do svatého Havla najprv příští. Memor. 463 m. odd. 305. Kutná Hora, 1537, duben 9. Kněz Vít Bradatec ze Siona má dostati od Václava Straky 321/2 kopy gr. Václav Straka [s] Reginú, manželkú svú, podali před právo této cedule dluhův svých feria II. post Conductum pasce 1537 ... Item knězi Vítovi Bradatci z Siona XXX kop gr. 111/2 kop gr.... Na zvláštním lístku; K. Hora, m. odd. 306. Kutná Hora, 1537, duben 18. Kněz Vít ze Siona žádá dlužné peníze od manželů Stra- kových. 1537. Feria IIII. Va ler san. Václav Straka a Mandalena, žena jeho, opeslali své vě- řitele počtu nemalého; a jakož prve je obeslal, chtěje se s nimi smluviti a plátce býti podle možnosti, ale poněvadž oni nechtí se dáti ohledati, a protož žádá za přímluvu pánův šepmistrův ku pánům věřiteluom, aby s ním milost učinili tak jako onen

Strana 132
132 Fr. Trnka: pán, kterýž rozkázal prodati ženu i děti i všecky věci a za- platiti, aby mu milost žádajícímu učinili a pro Pána Boha a pro milosrdenství, kteréhož všickni potřebujem, že prosí, aby ráčili pohleděti na těžkost jeho a srdce své změkčiti, aby po XV kopách gr. od něho brali, za milostivú a laskavú odpověd prose. Proti tomu kněz Vít, s Sionu farář, že na přímluvu Vaší Milosti jemu učinil milost z prodlení, aby on měl na milosrdenství to dávati co, poněvadž jemu milosrdenství se nestalo, než peníze ty, jakožto XXV kop sirotčích, kterýž půjčil, dáti musil, a protož že vedle smlúvy a ceduli před paní Její Milost minemistrovú učině, za opatření žádá... Tu páni šepmistři se pány žádost a poctivú přímluvu učinili samým věřiteluom, aby na takovú jeho žádost a pod- dání i mi[lo srdenství boží, poněvadž všickni sme páduom poddáni, že s ním milosta) učiníte a podle úmluvy od něho bráti budete, neb právem tím dlužníci dýle k svému nepřídete, a též u vězení jsúce, jim nic nezaplatí, nébrž zhynau na své živnosti... Kněz Vít též, ač těžkostí, že se chce oblomiti, a učiní-li s ním smlúvu slušnú, po čem by chtěli platiti, že by chtěl přestati, což by ho slušného potkalo bez pohoršení práva... K. H. Memor. 467 m. odd. 307. Kutná Hora, 1537, duben 18. Kněz Vít viní pachole z krádeže. 1537. Feria IIII. Va ler san. Kněz Vít jakž prvy1) vinil pachole z pobrání jemu vě- cích a na to ukázal svědomí u práva vedené i také listovní a3) po přečtení svědkův dotázán jest kněz Vít, na těchto-li chce svědcích přestati, čili ještě více jich bude vésti; i pověděl kněz Vít, že na těch, kteréž vede, přestává. A tu po přečtení svěd- kův dále mluveno od pacholete, že svědkové vysvědčují, že jest se s ním trápil a že to z mučení a trápení praviti a se přiznati musil, ale kněz Vít toho podle práva neukazuje. Proti tomu, že vyznávají, že prve se přiznával, a teď, sa naveden, již toho a Opakováno. 1 Viz č. 300, 302.

Strana 133
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 133 pří a mátě jeho i smlúvu učinila, že měla mu III kopy gr. dáti a o tom, což mu více vzato, nevěděl, a když byl u vězení, tu přišli a oznámili, že mátě za ty všecky škody stojí, abych jej z vězení pustil, a on k tomu vůli dal a potom, když přišli zase, tepruv naučeno pachole, aby odpíralo, ješto se přiznalo před pánem Jeho Milostí i jinými. Dictum per m agistrum] Matheum, že se z příčin hodných odkládá do téhoždne, poně- vadž práva přivozovali i svědomí vedli a poněvadž jest o rovnú věc vo III kopy a některé svršky, aby kněz Vít, po- něvadž jest za příklad jiným křesťanům, aby se na pachole nenutkal a raději přátelsky aby se o to smluvili, že se zase do II neděl odkládá. K. H. Memor. 466' m. odd. 308. Kutná Hora, 1537, květen 7. Snesení o rozličných věcech duchovních. 1537. Vocem feria II. han Sta nis. Plan] děkan s preláty vznášel, že páni čáslavští vyslali k nim, aby lid zde byl napomenut, že chtí kostel stavěti, měl-li by kdo milost a žádost pomoc učiniti; druhé, že kaplanství u svaté panny Barbory po ně za- chováno, držáno bylo a od pana Zacha zpravováno bylo, ja- kožto od kolátora, a nyní od paní Zachové a syna jejího zpra- vuje se; jakož pak knězi Pavlovi je dala, ale kněz Pavel, po- něvadž jest zase u vysokého kostela, i požádal, aby to dala kaplanství knězi Šimonovi, faráři, kdež ona chtěla by to uči- niti, kdyby jí potom to a synu jejímu ke škodě nebylo a potom z věcí bráváno nebylo, a protož že by rádi o tom jistotu vě- děli a jí také oznámili, aby se věděla čím zpraviti; neb se toho obává, poněvadž jindy farář kaplanem nebýval, než osoba jiná, když by to zjinačila, to jí ke škodě nebylo; třetí, že rektor školní na ně vznesl, co se postranních učení po domích dotýče, poněvadž toho jindy zde nebývalo, aby toho neráčili dopauštěti; nebo skrze to mnozí nepořádové se dějí; čtvrté, co se kalkací dotýče, že sobě to obtěžuje, že mu žáci odcházejí, ješto za tu chvíli mohl by nětco mezi žáky pro-

Strana 134
134 Fr. Trnka: vésti a ty II gr., kteréž se dávají, že by již sám chtěl obmysliti. kdyby jedno od Vaší Milosti povoleno bylo; čtvrté [sic], že duom škola jest sešlý a vopravy potře buje, že za to žádá, že aby byla opravena. Povědíno jim per Jakub Hubáček, co se pánů čáslav- ských dotýče, poněvadž se jim ohněm škoda stala, že k tomu povolení dávají. Co se paní Zachové dotýče, poněvadž ta věc jest mezi obcí i jinými na odporu, a protož jakž povoliti ani odpírati neráčí, než lípe-li bude zpraveno, lípe bude. Co se postranních učení dotýče, poněvadž do svatého Havla jest jemu povoleno v plné radě, aby 16ro pacholat učil, že nevědí, jak a není možné toho jinačiti. A co se kalkací dotýče, když Valdyka doma bude, že s ním o to chtí rozmluviti, když doma bude, a bude-li možné v jiné býti provedeno, že k tomu povo- liti chtí, a v tom čase pan bakalář snad tomu jináč vyrozumí; však když doma bude Valdyka a oznámeno bude, chtí o to jednati i na místě státi. A co se školy opravy dotýče, že jest již poručeno o tom kostelníkuom, když by jedno šindel měli a prkna, že to opraviti mají. Proti tomu pan děkan, že přijímají vděčně odpověd o pány čáslavské a tak učiniti a se snýsti chtí. Než což se do- týče planí] Zachový, poněvadž neráčí k tomu povolovati, že musí toho při tom (toho) nechati, aby kněz Pavel je držal, a že se obává, aby kněz Šimon chtěl k tomu svoliti a chtěl zde býti. A co se postranního učení dotýče, že on se opovídá, že v takovém nepořádu nechce býti, poněvadž toho jindy nebý- valo, aby za něho to mělo se zběhnúti. Comunes citati erant; jest na ně vzneseno... Co se do- týče, aby kaplanství faráři dáno bylo svatobarborskému Hra- bánčino, poněvadž na jistý zpuosob od Hrabánky jest poru- čeno, že mimo kšaft toho jinačiti není možné, a zvlášť, poně- vadž jest vodpor o to a na krále Jeho Milost vzneseno, aby ne- bylo jedno druhému na odpor, že se jim nevidí; třetí, že by sobě potom to za právo farářové vzali jako kaplanství poch- šichovské, aby toho nebylo dopauštíno. A ta odpověd jest dána panu děkanovi a též i, co se bakaláře dotýče, že tu žá- dného nepořádu se nedopustili a nedopustí žádnému nepo řádu, nedadúc toho žádnému napřed, a protož aby pan děkan jakž na jednu stranu, tak i na pány zření měl, což komu dějí

Strana 135
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 135 že tomu dosti učiniti musí, jakož i pan děkan, když komu co vypoví, že páni tomu místo dávají, aby pan děkan též ráčil činiti, že za to prosí. K. H. Memor. 482' m. odd. 309. Kutná Hora, 1537, květen 16. Spor Voršily Štolarky s knězem Václavem a jinými. 1537. Feria IIII. ma ius in hac. Voršila Štolarka, jakož vinila1) kněze Václava a Bartoš- ka, syny Benešky ševce, podle zápisu etc. Oznámili, že jest s nimi smlúvu učinila na ten zpuosob, jakož rukojmě Beneš- kovi na ně a na jeho statek se potahují, jestliže oni věřitelé chtějí-li ten statek ujíti a p. Voršile předkem její dluh podle zápisu zaplatiti i jiné dluhy, že oni p. Voršile i synové Beneš- kovi chtí příti, pakli nic, tehdy ona žádá podle svého zápisu v statek vpuštěna býti. Proti tomu rukojmě skrze Vavřince Kosmovce, že sú oni zaň rukojmě se postavili a těžkost proto nesú, žádajíc v statek vpuštěn býti. Proti tomu, že ona s ruko- jmí nic činiti nemá a že ona od těch vin, o kteréž se saudí rukojmové s Kozlem, jest upustila, než tolik vo jiný statek zádá, aby se taková věc vykonala. Proti tomu Kosmovec, po- něvadž přiznává p. Voršila, že od vin pustila a od toho, oč se oni saudí, pauští, že nemá k tomu mluviti. Dictum per Geor- gium Libotovský, že jest pánuom nemožné to připovídati proti jiným věřiteluom, než se odkládá do II neděl pro jiné věřitele, a tu jestli věřitelé jiní budú též chtíti o své dluhy co mluviti, že mají slyšání býti. K. H. Memor. 487' m. odd. 310. Kutná Hora, 1537, květen 16. 1537. Feria IIII. ma ius in hac. Comunes aderant a jest na ně vzneseno... Item vo víru, aby bylo vysláno, poněvadž vždycky jindy bylo... K. H. Memor. 487' m. odd. 1) Viz č. 297.

Strana 136
136 Fr. Trnka: 311. Kutná Hora, 1537, červen 6. Proti zlořádům páni zakročí. 1537. Feria IIII. ni dat jun. Starší pořádkuov havéřského a erckaféřského, kdež bylo sjití jich tovaryštva, že sobě ztížili a ztěžují... A co se kurev dotýče vo Božím těle, když bylo jíto s procesí, tu jich od Kro- páčkuov vykúkalo množství v jakýs helmelíních žlutých, tuší, že s deštěm spadly, tu takové hudby, v noci tlučení, a když jich nepustí, oni jim kurvy, ony jim zase lotry spílají, a ta- kový neřád se děje, že Pán Buoh se hněvati ráčí na tuto obec pro tu příčinu znamenitě, aby páni ráčili takové neřády pře- trhnúti pro ukrátcení hněvu božího a rozmnožení v uobci této svornosti, nebo i skrze to Pán Buoh hněv svuoh [sic] vylévati a takové nesvornosti dopauštěti ráčí, aby páni ráčili to k opa- tření a nápravě skutečnému [sic] přivéstia) a oni podle nich že rádi se přičiniti, a páni aby toto vznesení dobrým úmyslem, poněvadž z potřeby to činí, přijíti ráčili. Dictum, že to páni znají, že, což vznesli, to vše potřebuje nápravy, a protož ti cechmistři, jichž se dotýče, budú obesláni a to bude opatřeno, též i překupování jest nemalé k těžkosti pánuom. K. H. Memor. 497 m. odd. 312. Kutná Hora, 1537, červenec 11. Jan Nebozízek obviněn, že si ponechal zlaté po knězi Tomášovi Polákovi. 1537. Feria IIII. Be ne Mar. Obecní páni byli obesláni a jest na ně vzneseno... A též vznesli, co se zlatých po knězi Tomášovi Polákovi pozuostalých dotýče, kterýž umřel u p. Jana Nebozízka v domu Slonovském, a ty zlaté že sú předtím u téhož kněze vídali, a když umřel, jich nenalezli, a že by měly zuostati v statku Jana Nebozízka a že byl prve z toho vinen, aby to přísahau zpravil, že jich nevzal a vo nich že nic neví, a též za Pampu X kop. Páni šepmistři dali odpověd... A co se p. Jana a Za tím opakováno ráčili.

Strana 137
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 137 Nebozízka dotýče, že poručí o tom (z) pánův i pánův obecních, aby byl, jakž již začato, vinen, aby to k místu vedli. K. H. Memor. 516' m. odd. 313. Kutná Hora, 1537, červenec 18. Jan Nebozízek bude souzen, že si ponechal věci po To- mášovi Polákovi. 1537. Feria IIII. Al nol phus. Obecní a starší páni byli; jest na ně vzneseno... A na tom zuostáno jest, aby pan Jan Nebozízek z statku a zlatých po knězi Tomášovi Poláku viněn byl, a k tomu sú zvoleni p. Václav Pampa, bakalář, p. Vavřinec Růže, p. Bohu- slav od Slonů, p. Jan Prennar, Mataušek od věže. K. H. Memor. 520 m. odd. 314. Kutná Hora, 1537, srpen 1. O věcech duchovních. 1537. Feria IIII. Pe Steph Steph. Pfan] děkan a kněz Pavel s rektory, vstúpiv, jakož se jest zběhla nějaká věc mezi služebníkem panem mine[mis]tro- vým [a] p. Pavlem, pro kterúžto věc sú na rukojmích, žádajíce, aby byli propuštěni z rukojmí, aneboa) má-li co z čeho viniti,b) že jemu právi budú; druhé, že rektor svatobarborský již některú jinú živnost s radú panův přátel před se vzal a to místo již a školní zprávu pustiti míní, žádaje, aby jemu toho příti a jiným to místo opa- třiti ráčili; třetí, že kněz Šimon, farář svatobarborský, býti zde ne- chce a odpuštění bere, protože duom fara jest vopuštěný a že v tyto deště neměl se kde skrýti, takže jest měl velkú těžkost na tom, pak pan děkan že jeste) k němu mluvil, aby toho ne- činil pro tu příčinu, kteráž se může napraviti; čtvrté, že knězi Havlovi připomenuto, aby do svatého Havla byl a dále že držán nebude, a protož aby panu admini- strátorovi psáno bylo, aby místo kněze Havla jiného dáti ráčil. a Za tím mylné ,aby“ — b opakováno — c následuje jemu'.

Strana 138
138 Fr. Trnka: Povědíno jim per Jakub Sobol, že by na žádost učinili a z rukojmí propustili, ale poněvadž jsú proto na rukojmě vzati, že nemožné jich propustiti, než chtí mluviti se panem Pavlem, chce-li je z čeho viniti, aby vinil, pakli nebude chtíti, budú propuštěni. A co se p. bakaláře dotýče, že byt svuoj proměniti chce, že jemu toho přejí, nébrž, což by jeho dobrého bylo, nápomocni budú. A co se kněze Šimona dotýče, žádati p. děkana, aby s ním mluvil, aby zde zuostal, a s kostelníkem budú mluviti. A co se kněze Havla dotýče, že chtí psáti panu administrátorovi, aby člověka dobrého místo něho dáti ráčil.. K. H. Memor. 522 m. odd. 315. Kutná Hora, 1537, srpen 29. Kněz Vít kázal v Čáslavi, že v Kutné Hoře jsou pikharti. Jest mu domluveno. 1537. Feria IIII. Col Auc Ti. Kněz Vít od Náměti byl obeslal [sic] a jest k němu mlu- veno, že by v Čáslavi kázati měl, že by zde byli pikharté, vy- chvaluje Čáslavské, že oni těch věcí bludných nedopauštějí, ale u Hory že by velký díl pikhartuov byl, že jest to pánům ku podivení, že on nic nevznesl a neoznámil, kdo sú to pik- harté. I dal odpověd, že se k tomu zná, že to kázal na pikharty, kteříž lehce mluví o svátostech, tělu a krvi Pána Krista, a jmenoval Šimka, dělníka u Hrušky, a i jiní někteří tu do zboru se scházejí, a že on o páních nic, jakožto kaplan jich, nemluvil, aby tomu neráčili věřiti. I jest mluveno dále k němu, že by se páni tomu nenadáli, nebo při přistupování na tom zuostáno, jestli by se co takového zběhlo, aby vznesl, a on pak tuto obvolával bez příčiny, čemuž sú páni neradi; též i o panu děkanovi mluvil; tu on zapřel a pravil, že nic ani o panu dě- kanovi nemluvil, což by škodného bylo, než že ho zastával, když při stole nějaká zmínka byla, a oni pravili, že s ním drží. K. H. Memor. 536 m. odd. 316. Kutná Hora, 1537, říjen 22. Děkan bude požádán, aby setrval na svém místě, neboť je oblíben.

Strana 139
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 139 1537. In voluntate feria II. se Se ve. Též vznášíno, že pan děkan bere odpuštění. Pověděli obecní, aby k němu bylo vysláno a vyrozumíno, proč odpu- štění béře, a měl-li by jaký nedostatek, aby byl opatřen a po- žádán, aby se odsud nehýbal, že to dobře zná a ví, že k němu lidé dobrú vuoli mají, jej rádi slyší, aby sobě toho málo ne- vážil, poněvadž mu Plán] Bůh] ráčil tu milost dáti, že zde lidem prospívá. K. H. Memor. 561 m. odd. 317. Kutná Hora, 1537, říjen 22. Karásková popírá, že by o Anně z Rovně hanlivě mluvila. 1537. In voluntate feria II. se Se ve. Anna s Rovně vinila Karáskovu ženu, že by mluvila a po ní povolávala: »Haj, ty paní, jako s děkanem líháš,« a to na ni může ukázati. Proti tomu Karáskova žena dala odpo- věd, že jest nemluvila nic k nepoctivosti její, než proti jejím řečem prve učiněným, že by ve čtyři hodiny s fary chodila, že jest nětco promluvila, ale že ona neví na paní Annu nic zlého a nepraví a má ji za dobrú ženu jako jiní dobří lidé a že neví na ni nic zlého. Proti tomu, že to můž ukázati. Tu páni šep- mistři a páni, váživše žalobu i odpor, ráčili sú domluviti Ka- ráskově ženě a ji řečí trestati, že ona se v takové řeči nezbedné dává a klevety nepravdivé, vědúci, co prve učinila a od muže chodila i nětčeho se dopustila, o čemž páni vědí, že smí o lepší paní, nežli sama jest, to mluviti a jí dotýkati, že by proto byla hodna jiného trestání; a poněvadž pak nápravu jí Anně činí a praví, že nemluvila vo ní a neví na ni nic zlého, že u práva vidí se zadosti, aby paní Anna na tom přestala a více, jestli by o ní táž Karásková takto mluvila, že bude jináče jakožto nezbedná trestána podle panského uvážení, takže se jí jiní budú kázati, neb by dobré bylo, aby jazyk za zuby Karásková měla a klamavých věcí a klevet zanechala pod dotčeným tre- stáním. K. H. Memor. 561' m. odd.

Strana 140
140 Fr. Trnka: 318. Kutná Hora, 1537, říjen 31. Zlořády budou napraveny. 1537. Feria IIII. Quin Om ne. Páni obecní a starší byli obesláni a jest na ně vzneseno.. A též mluvili páni obecní vo neřády v šenkovních do- mí[ch] a hospodách, aby ráčili pamatovati na napomenutí pana děkana, chcem, aby nám Pán Buoh dáti ráčil, a proto žádného polepšení není, aby páni těch a takových nepořáduov neráčili dopauštěti. Starší páni oznámili, že se též k tomu ke všemu přiklá- dají, a zvláště o neřády, kteříž se v jistých místech dějí, a týměř sú vedeni vokolo rathúzu pod zástěrú Vřesovce, jako by tu nic nebylo, pro uvarování hněvu božího aby takoví neřá- dové byli přetrhováni... Páni šepmistři a páni též k těm artykuluom tolikéž mlu- vili a na tom za všem zavříno... K. H. Memor. 568' m. odd. 319. Kutná Hora, 1537, listopad 28. 1537. Feria IIII. na Sat An De. Jana Máslníka žádáno čtení... A dále ukazoval [Jan Myška] svědomí od kněze Víta a spisování kšaftu... K. H. Memor. 584' m. odd. 320. Kutná Hora, 1537, prosinec 3. Zlořádů neubývá. Rychtář zakročí. 1537. Ad te levavi feria II. ber Bar ba. Comunes et seniores aderant vocati a jest na ně vzne- seno... O neřády jest mluveno, že se jich neumenšuje, aby páni to opatřiti ráčili, a jest domluveno panu rychtáři a rozká- záno, aby se procházel a takových povykuov i pacholatuom nedal. K. H. Memor. 586' m. odd.

Strana 141
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 141 321. Kutná Hora, 1537, prosinec 11. Kožišník Mikuláš si stěžuje, že mu pán nadával sektářů. 1537. Feria III. al ma Lu. Mikuláš kožišník dal zprávu, co pán k němu mluviti ráčil, když přišel upomínat z dluhu, že jsi jedním sektářem v uobci rotmajstrem a žes obce ponaukal a zdvíhal... K. H. Memor. 591 m. odd. 322. Kutná Hora, 1538, leden 21. Děkan a faráři kutnohorští si stěžují, že rozvedený Ka- rásek je haněl. 1538. Adorate 1m ferie II. Ag Vin cen Ti. Páni děkan a farářové konsistoře zdejší vznášeli, jaká se jest pře zběhla mezi Karáskem a ženú jeho, jakž široce to ozná- mili, pak najposléz, když se vajpověd o manželství stala a sú rozvedeni, i chtěl, aby o věno nic říkáno nebylo; druhé, vzal sobě za příčinu, že by měl na pocti vosti] dotčen býti, ješto sme něj vo statek jeho a o poctivost nesaudili, než toliko o manželstvo, jakž i páni sú toho vědomi, kteříž byli při tom, p. Jiřík, šepmistr, a p. Jiřík truhlář; pak že se dal v dotýkání ten jistý Karásek a v hanění a na tom přestati nechce, uručen nález přijíti; a o osobě pana děkana zvláště pověděl, že ho súditi hoden není, a i ten řečník jeho, kterýž se praví úřed- níkem býti vopatovým, že má posměch z toho, a tam mluví, že je nahrává; dal také vznášeti, co se oddání dotýče dcery Petra kožišníka, že bylo zapověděno, aby jich nikdež neoddávali, a oni šli do Křesetic a podvedli faráře, a on proto jest trestán byl, a že sú byli tito a chodili odsud Václav Koza, Václav Kazlar, Jiřík kožišník, Beneška barvířka Šprynslová, aby sami ráčili je v tom ve všem opatřiti, aby oni takových po- směchů a těžkostí nenesli, jakožto páni spravedliví. A také vznášeli a žádali, aby tancové byli přetrhováni a neřádové za- stavováni. Dictum, že páni nejsú na jiném, než je všelijak ochrániti a opatřiti, a protož, poněvadž počet malý pánův, že toho do téhoždne odkládají a tu vás opatřiti chtí, pokudž naj- vajš bude moci ty osoby, kteréž přes rozkaz váš to manželstvo

Strana 142
142 Fr. Trnka: puosobily, obeslati a trestati chtí, a co neřáduov a tancuov do- týče, že rozkáží rychtáři to opatrovati, jakž nejednú jest jemu rozkázáno. K. H. Memor. 23' m. odd. 323. Kutná Hora, 1538, únor 11. Tomáš Karásek vyšetřován pro hanění. 1538. Adorate quartum feria II. la sti. Tomáš Karásek byl obeslán a jest k němu mluveno, kte- rak by saudu konsistoře zdejší dotýkal, a zvlášť p. děkana že by měl dotýkati, že by ho nespravedlivě odsaudil a že by po- ctivosti byl odsúzen; i poněvadž by o poctivost sauzen nebyl ani odsúzen, než o manželství, a protož páni jemu tu vajpověd činí, že jemu vajpověd pana děkana a konsistoře zdejší nic poctivosti neškodí, a škodí-li, nemá na časy budúcí a věčné, nébrž, jestli by ho tím kdo hanil, aneb dotýkal, že ho páni v tom chtí ochrániti a jemu žádné křivdy učiniti nedadí; neb tím saudem nic na poctivosti jemu žádné újmy nemá míti, než že jest rozveden s manželkú; a na tom poněvadž přestává, co se rozvodu dotýče, že o poctivost jinde nenáleží, že na té vaj- povědi a ohradě muože přestati. I dal odpověd, že o p. děka- novi nic nechce mluviti, a co se odvolání dotýče, že žádá toho užíti, a poněvadž přítele Jindřicha nemá, žádal za odtah. I jest mu dopovědíno, že se mu pro přítele odkládá do téhoždne; než protože jest saudce naříkal prve před ortelem, nemaje to uči- niti, jest vzat do trestání. K. H. Memor. 33 m. odd. 324. Kutná Hora, 1538, duben 29. Kaňkovský farář Václav ustanoví Matouše od věže poručníkem ve sporu mezi Máchou a knězem Matějem. 1538. Quasi modo feria II. Kněz Václav, farář kankovský, učinil mocného poruč- níka Matúše od věže v té při mezi Máchú, knězem Matějem na zisk i ztrátu. K. H. Memor. 45' m. odd.

Strana 143
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 143 325. Kutná Hora, 1538, červen 18. Cechové si stěžují na nedostatek kněží a nepokoje v obci. 1538. Feria III. Mar Pro tas Al sancti. Vo p. děkana. Čechové všickni, když obnoveni byli a pří- saha jim byla dána, skrze Vondřeje Křivoláčka dali mluviti, kterak jsú slyšeli od pánův šepmistrův a pánuov připovědění, v témž1) by se k nim utekli a vznesli, že je laskavě a přátelsky slyšeti a je opatřiti ráčí, a protož že toto na ně vznášejí a při- pomínají, kterak let předešlých mnohé těžkosti o kněží jsú měli a nepokojové rozliční v uobci že jsú byli, takže jsú páni šepmistři dosti měli činiti, ty nevole a ruoznice krotiti; na tento pak čas že jest Pán Buoh všemohúcí z své milosti a do- broty ráčil zpuosobiti do této obce pana děkana, muže dobrého, ctného a pokojného, kterýžto slovem božím v této obci ty ruoz- nice upokojil, takže páni šepmistři a páni a tato obec dobrý pokoj mají a žádných různic a hádek o slovo boží není, čehož jsú vděčni a Pánu Bohu všemohúcímu z toho děkují; než že jich dochází a zprávu o tom mají, kterak by se měly příčiny dávati panu děkanovi ty, že by pro ně úmysl měl z této obce se vybrati, a že mu kaplany, pomocníky jeho, zdvíhají někteří a jim kaplanství vypovídají, žádajíce, aby takový ctný, pokojný a šlechetný muž opatřen byl a pokoj aby míti mohl, a po- něvadž vedle těla o všecko se králem Jeho Milostí mír a pokoj stal, z strany duše aby také mohli pokoj míti a tím se zprávcí pokojně zpravovati, mluvíce, že jednomyslností náboženství lid se v svornosti a lásce drží a sebe křesťansky miluje, a že této řeči pro nic jiného nečiní, než proto, což by mohlo k růz- nici a k nepokoji býti, aby to opatřeno bylo, a že se rozpomí- nají i na ta slova Pána Jezu Krista: Kdo mne zapří před lidmi, že ho zapři i Otec muoj nebeský před anděly božími, a že jsú té naděje, že jim v tom za zlé míti neráčí, ale což jsú tuto dobrým úmyslem vznesli a oznámili, že to pro zvelebení jména božího i pro pokoj opatřiti ráčí. I jest jim na to dáno odpověd skrze pana Mikuláše z Práchňan, aby o tom páni cechové to věděli, že jsú nad tím 1) M. v čemž.

Strana 144
144 Fr. Trnka: páni šepmistři zamhúřených vočí neměli, než nemajíce sobě o tom některú zprávu učiněnu, což bylo při tom potřebného, že jsú toho neobmeškali a tu cestu že jsú obmyslili, a bude-li toho potřeba, obmysliti chtí, kdyby to mohlo zpuosobeno býti, aby pan děkan mohl pokoj míti. K. H. Memor. 55' m. odd. 326. Kutná Hora, 1538, červenec 8. Faráři s děkanem vyjadřují pánům svou účast v jejich těžkém úřadě. 1538. Factus feria II. Gy li Fra. Páni děkan a farářové a všickni kněží vstúpili a navští- vili pány podle obyčeje starobylého a předložil utěšené věci, kterak úřady přijali těžké i škodné, že, zanechaje svých věcí, musí i jiné opraviti, těžké, že, kdo chce se spravedlivě zacho- vati, musí se mnohým zvoškliviti etc. K. H. Memor. 57 m. odd. 327. Kutná Hora, 1538, červenec 23. Barborský farář Šimon obviňuje Ševčíka, že ho napadl kordem a že zranil farářova služebníka. Ševčík praví, že slu- žebník chtěl mu vzíti zbraň a se poranil. Šimon odpírá. Pře odložena. 1538. Exaudi 2m feria III. Ap. (ris Jacobi. Kněz Šimon, farář barborský, vinil Ševčíka, že naň vy- běh s kordem vytrženým a chtěl mu škodu učiniti, ale on se ho zmocnil a porazil, a on, vstavši, i ranil služebníka páně fará- řova, i jej vochromil pod řádem a právem, žádaje od služeb- níka svého za opatření. Proti tomu žádal potazu, a dotázav se, i dal odpověd, že nemluví, jaká toho příčina byla, že na ten čas není potřebí, než skutku tomu odpírá, a že jemu toho neučinil, než když bylo v rozmíšce, že mu chtěl vzíti zbroje, a když se drali, že sám sobě udělal a jest uražen, a poněvadž právo jest, že žalobník má dovésti úmyslu, žádal, aby to ukázal. Proti tomu, poněvadž se skutek nachází, že není potřebí ukazovati, poněvadž on se přiznává, že v nějaké rozbroji sám sobě to

Strana 145
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 145 udělal, že jest on povinen ukázati, že mu toho nedělal, a pakli by co bylo z práva nalezeno, že by chtěl učiniti a ukazovati. Na odpor tomu: že vo zbroj a roztrk žádné duomínky není, než žaluje se z skutku, a též se nachází, že jej ranil a ochromil, a protož on má ukazovati, poněvadž praví, že sám sobě to udělal, táhnúc se na nález mezi Šiškú a šenkýřem, a přes to, bude-li ukazovati, nalezeno, a sešlo-li by mu co na svědcích, že žádá, aby podle práva byl opatřen. Proti tomu, že práva zpět nejdú, poněvadž on odpírá, že strana má ukazovati, a dále, kdož mluví a kozích vrátec sobě pozuostavuje, sešlo-li by mu co na svědcích etc., že to býti nemá, neb na volu jednom dvau koží není, a protož aby přiznal, čeho se chce držeti, duovodu-li, či aby mu závazkem byl zpraven. Dictum: Poněvadž strana tomu odpírá a vy chcete ukázati, protož se odkládá do II neděl, aby se všemi potřebami stáli a ukazovali. K. H. Memor. 63' m. odd. 328. Kutná Hora, 1538, srpen 14. Děkan a faráři přednášejí své stížnosti. 1538. Feria IIII. Eus Sum cio. Páni děkan a farářové vstúpili před pány a vznesli, kte- raká se jest příhoda stala knězi Šimonovi a jako kvalt, faráři svatobarborskému, a takže se stala netoliko lehkost, ale posila proti nim; nepraví o jeho vině neb nevině, než že jest kněz, a tak nyní jemu podobného jinému z nich mohlo by se státi, ja- kož i na kněze Víta nějaká osoba sekyry dobyla, chtějíc ho bíti, žádajíc na to odpovědi, aby ráčili páni toho povážiti. Druhé, jakož časem předešlým oznámili, že chce oznámiti, co by škod- ného bylo při školách, na ten rozum mluvil, kdyby rektor a zprávce měl plat od pánův a obce bez těch rekordací a kalad, pro kteréž musí rektor žáky držeti a jim jako hověti, již učte se neb neučte, nébrž když se tito učí, tehdy hledíc na tyto, kteří zahálejí, i odrážejí se od učení, a toho kdyby nebylo tehdy a rektor žákuov nepotřeboval, než žáci rektora, i přidržel by je k učení a musili by se všichni učiti a při dítkách veliký pro- spěch by učinili, ješto potom zuostali by po vás jako nějací vobrazové živí, kdež by koli byli. Třetí, poněvadž mu při- 10

Strana 146
146 Fr. Trnka: povědíno, když by kněží neměl, že ku panu administrátorovi ráčí se přimluviti, i protož za to žádá, aby přímluvu učinili ku panu administrátorovi, aby nějakého kaplana ráčil dáti. I jest na tom zuostáno a jim povědíno, aby v pátek příští vo nešpořích byly strany u pana děkana, a tu páni budú vy- dáni, budú-li moci býti porovnáni bez sauduov. — A co se škol dotýče, aby byly tak opatrovány jako v cizích krajinách, páni by to rádi učinili, což by bylo dobrého, dítek svých opatřili, že toho učiniti nemohú z příčiny té, že jest nedostatek při obci, a jich samých věc není než vší obce, a protož chtí to vznýsti na obec a jiným časem odpověd dáti. K. H. Memor. 76 m. odd. 329. Kutná Hora, 1538, září 30. Kutnohorští páni o duchovních věcech. 1538. Inclina feria II. Jer Re mi. Pfan] děkan s faráři a kaplany i střídníky byli obesláni a na rathúz povoláni a jest připomenuto: Která se věc zběhla při panu děkanovi, tomu sú páni neradi, i také z které příčiny ta věc přišla, že toho nevědí, že kázání jemu zastaveno, z čehož nemalú tesknost páni mají, ale poněvadž jest ta vuole krále Jeho Milosti, tomu co říci na ten čas nevěděli, než aby toho zachováno do času bylo; ale prve než jest to vyčkáno, že včera při tým svátku auročním svatých archandělův,1) předkem svaté neděle, jest z strany slova božího obmeškáno, neb jest poručeno knězi Jírovi, ješto mohl pan děkan knězi Pavlovi neb knězi Janovi poručiti, a lidé, vidúce, že sú sobě to ztěžo- vali, jako by to pány jíti mělo; opět na nešpoře kněz Jan po- věděl, poněvadž by bylo zprávci kázání zabráněno, že oni ne- jsú dlužni kázati, i šel na paut a poručil jinému, ješto všecko jest to na těžkost panskú a páni jsú tomu neradi; neb jest na- děje, že s Jeho Milostí královskú to bude na dobré míře posta- veno, aby takových příčin k dalším nevolem nebylo přidá- váno, a Jeho Milosti královské kdyby se doneslo, aby sobě toho ztiežiti neráčil, neb bajti ráčí ten pán, že duostojenství svému ublížiti dáti neráčí, kdyby někdo donesl to k Jeho Mi- losti, kdož by nepřál panu děkanovi, a protož že pana děkana 1) sv. Michala 29. září.

Strana 147
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 147 za to prosí, aby tak v tom pokoji kázání řéditi ráčil, aby po- mluv těch nebylo, a páni, jakž sú prve připověděli panu dě- kanovi, ještě připovídají, jestliže jich bude v čem potřebovati, že páni v ničemž slušném nechtí ho opustiti. Proti tomu p. děkan, že ta řeč se vztahuje na něho a na kaplany pánův pořadníkův, kteří sami dadí zase odpovědi. A co se dotýče interdictu královské Milosti, že tomu dosti učiní a tak se zachovati chce a proti tomu žádné od žádného rady nechce potřebovati, než tak se zachovati chce a jej při- jímá, jakž toto psaní2) v sobě zavírá; než což se psaní dru- hého3) dotýče, kteréž slyšal, že na právu jest učiněno, že by měl něco scestného kázati, nějaké artykule, ješto on z toho ne- byl od žádného viněn, nébrž že od pánův dostatečné vysvěd- čení pod pečetí i také ústní z poručení Vaší Milosti, že on nic scestného nekázal a nekáže, než v čistotě slovo boží, a že jest o to byl slyšán před p. administrátorem, a protož že on za to žádá, jak proti této zprávě bude od pánův opatřen. A co se včerajšího kázání dotýče, že jest on jim nehájil, než taková příčina se k tomu dala, že sú přišli k němu a to oznámili, po- něvadž on ta kázání a ten smysl kazí, že se obávali, poněvadž na zprávu tak takoví interdictové vycházejí těžcí, aby, kdyby kázali, nebylo jim přičteno, že to na potupu krále Jeho Milosti činí a to káží, ale že sú oni nečinili na žádnú potupu královské Milosti, než nevědúce, co učiniti a před se vzíti, že se v nic dáti nesměli, toho vždy žádaje, aby mu oznámili, jak ho v tom chtí opatřiti, že on v tom ležeti nemíní z strany tý zprávy, kteráž jest o něm královské Milosti učiněna; co se interdiktu králov- ské Milosti a vuole Jeho Milosti královské dotýče, tím se on chce zpravovati. Dictum, že žádost pana děkana majíce, to pověděli, že má pan děkan jedno i druhé jisté připomenutí od pánův, v čem by pánův potřebovati ráčil pan děkan slušném, že nechtí ho opu- stiti, avšak že se ti listové nemohli tak nakvap vyhledati, pro- tož se toho všeho do středy odkládáa) a bude odpověd dána, aby zase pan děkal4) státi ráčil. A co se kázání dotýče, zane- chajíce všech přístrachuov a v budúcích věcech prorocství, aby 2) Ztraceno. — 3) Ztraceno. a) Za tím opakováno ,do středy“. — 4) Místo ,děkan.

Strana 148
148 Fr. Trnka: slovem božím posluhovali, k lásce lid vedli, že jich páni za to žádají, aby se pak i co zběhlo, aby pánům oznámili, že páni je opatřiti ráčí. Při tom oznámil p. děkan, kterú cestu má před sebú, že se chce utéci o to ku panu administrátorovi a konsi- stoři, kdež o ty artykule má konec o všecky, a jsú mu zchvá- leny krom tří, královny nebeské III těla, a tak se chová, že o tom nekáže, poněvadž to nevzdělává; a kněží tak praví, po- něvadž jim za opatření připovídati ráčí, že se tak zachovati chtí. K. H. Memor. 94' m. odd. 330. Kutná Hora, 1538, říjen 2. Kutnohorští o králově zákazu kázati děkanovi. 1538. Feria IIII. mi que Franc. Obecní a starší i páni saudce byli obesláni a jest na ně vzneseno: Co se dotýče pana děkana, že jest psaníl) přišlo od královské Milosti, kteréhož pan minemistr ráčil podati i také své ukázati a při tom poraučeti, aby p. děkan byl obeslán, že by artykule scestné měl kázati, aby pro to byl ujištěn, aby se před Jeho královskú Milostí, když zde bude, postavil a kázání dotud zanechal, kteréž, když přeslyší, vyrozuměti ráčí, a pan děkan že jest žádost svú učinil na pány, aby v tom nebyl opu- štěn, tak jakž jest mu od pánův prve připovědíno; pak páni sú panu děkanovi připověděli, že jemu radau a pomocí ve všem slušném neráčí opustiti... Obecní sobě ztěžovali, že se jich málo sešlo, žádajíc, aby jiní k tomu přidržáni, poněvadž [se] malých věcí nedo- týče, však k tomu vznesení mluvíce, aby tau věcí bylo po- ustáno do většého počtu, poněvadž toliko sau dva; páni saudce, poněvadž sú dva, též také žádali, aby všichni byli, poněvadž se malých věcí nedotýče, však potom, poněvadž ta věc brzkého opatření potřebuje, zuostáno na to, aby se přimluvili. I při- mluvili se páni obecní, davše přečísti notule, poněvadž prve takové vysvědčení o něm bylo, že se ctně a chvalitebně choval a v čistotě slovo boží kázal, a kterak různice prvy a hádky bý- 1) Ztraceno.

Strana 149
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 149 valy o kázání, a nyní za p. děkana to přestalo, aby psáno bylo, a bylo by toho potřeba, aby vysláno bylo královské Milosti, aby král Jeho Milost takovým zprávám místa neráčil dávati, ale takovú věc v jiné míře postaviti, aby slovo boží bylo ká- záno, neb sú toho lidé žádostivi. A starší obecní i páni saudce též se přimluvili, a aby Jeho Milost královská rálčil ten roz- kaz změniti a abya) své milostivé povolení dáti ráčil, aby i pokoj v uobci, jakž jest prve byl, zachován byl, a že v listu královském nestojí, kdo jest to zejména, než kazatel, ješto sú jím i kněz Jíra, pak není-li tu zmýleno, odvrátiti; jakžpakkoli jest naň ukázáno, že za to prosí, aby sobě té věci lehce nevážili a br[zlce opatřili, neb se již tu nedotýče p. děkana, ale Pána Krista, jehož káže, a protož aby proti té zprávě zprávu učinili, a to o něm, což jest v pravdě, jakž i prvy vysvědčili, o něm vy- svědčili, poněvadž oni omylnú zprávu dali a směli dáti, a že ještě slyšán v ko[n]sistoři; a pakli by neráčil Jeho Milost krá- lovská než jeho propustiti, ale aby kázání jemu ráčil propu- stiti, a potom chtěl-li by jeho kdo z čeho viniti, že z toho počet dá a se vyměří, a protož aby nebyl opuštěn, nebo bude-li opu- štěn, bude Buoh opuštěn, kdež skrze svý dary vinen jest, žá- dajíce dále, aby, bral-li by odpuštění, aby mu k tomu povolo- vati neráčili a jeho opatřili a ochránili, aby on se odsud ne- hýbal, a za to všickni žádali. Páni pak šepmistři pak to své zdání oznámili, že pan děkan k některým se nezná, aby je tak kázati měl, aby bylo psáno královské Milosti, aby vbr[zlce do konsistoře poručiti ráčili, aby k slyšení, a bude-li co scestného, k nápravě bylo svedeno; neb on tomu smysl a rozum dá, že jest v jiný smysl kázal, neb by měli páni vysvědčovati to před uznáním, poněvadž nětco artykuluov přibylo, že to nenáleží učiniti, než když k tomu příde, aby slyšán byl, že páni jeho neráčí opustiti. — K. H. Memor. 95' m. odd. 331. Kutná Hora, 1538, říjen 11. Farář kbelský Michal potvrzuje, že, jsa dříve farářem a) Za tím mylně ,kázal.

Strana 150
150 Fr. Trnka: u sv. Bartoloměje v K. Hoře, oddal hutníka Jana Perocha s Annou, dcerou Víta Cihelníka. Léta 1538 v pátek před svatým Havlem kněz Michal, farář kbelský a kaplan urozeného pana Mikuláše z Práchňan, toto jest před auřadem konsistoře Hor Gutten vyznal i svau vlastní rukau sepsané toto svědomí vydal, že když byl farářem u svatého Bartoloměje tu na Horách Kutnách, že Jana Pe- rocha, hutníka, a Annu, dceru Víta Cihelníka, v stav manžel- ský podle řádu církve svaté tu v kostele potvrdil a voddal a Jan Peroch že jest sám k němu chodil, aby ho oddal, i podle obyčeje v kostele by lidem oznámil, za to lidí žádal a prosil, a to že tak jest a nejinak, k své víře to přijal. Actum ut supra. Kutná Hora, Právo duchovní 5 m. odd. 332. Kutná Hora, 1538, listopad 20. Kněz Václav a jeho bratr Bartoš mají zaplatiti 20 kop grošů za svého otce. 1538. Feria IIII. li sa bet. Barton Beránek, Jakub Vorel vinili kněze Václava a Bartoše, bratra jeho, jakož se byli postavili, rukojmě postavili za otce jich Petrovi Diblovi do Kolína za 50 kop gr. čes. a své dáti musili, pak že jest jich rukojmí bylo preč a po X kopách gr. čes. dáti musili, pak oni toliko dva o své stojí a ze XXti kop gr. vinní, žádajíc, aby jim jakožto držiteli statku nebož- tíka otce jich z toho právi byli. Proti tomu žádali za prótah. Proti tomu, že ku právu nestojí, žádali za opatření. Proti tomu, že jsú na rukojmích. Dictum per Václav z Mlékovic, že se od- kládá do II neděl podle práva, však aby uručili ku právu do- stání. I slíbili, což dobrým náleží, že ku právu stanú a dostojí; jest jim dopovědíno, že se jim dává prótah, když pan šepmistr doluov sejde, aby rukojmě postavili. I oznámil kněz Václav, že na svém místě v této při činí poručníka mocného na zisk i ztrátu podle práva, žádaje, aby jemu toho příno bylo. I jest mu povědíno, že se mu toho přeje. K. H. Memor. 117 m. odd.

Strana 151
Náboženské poměry při kutnohor. konsistori 1464—1547. 151 333. Kutná Hora, 1538, prosinec 4. Čechové oznamují, že děkan nechce býti v Kutné Hoře, a žádají, aby ho páni požádali, aby zůstal. 1538. Feria IIII. Bar ba Ni. Páni starší pořádkuov všech, vstúpivše před pány, po- dali cedule sepsané od cechu zámečnického... Cechové všickni děkovali skrze Ondřeje zvoníka, že jim vstaupení dáno, a připomínajíc připovědění při obnovení rady, že je laskavě vyslýchati ráčí v potřebách jich, i sú na- děje, že jim to splní, a protož vznášejí to, co se pana děkana dotýče, že jest jim zpráva učiněna, že by zde neměl býti, kterýž muž od P. Boha sem jest dán, stavěje na gruntu, ja- kožto na Kristu, kázání své a učení, a poněvadž větší péče má býti o duši než o tělo, a protož každému snažněji náleží se o to zasaditi, a poněvadž vždycky prvy měli slovo páni, že mívali kazatele nad jiné, ano i biskupa, kterýž neprospíval jiným, než že kněží světil, ale tento muž jest, ješto slovem božím, na čemž spasení podstata jest, praví, posluhuje a lid pravým božským věcem vyučujea) a v čistotě a pravém smyslu slovo boží káže, takže skrze to i chválu jinde míti ráčíte a šťastnější býti pravíte, můžete zase míti naučení, že vám Pán Buoh dáti ráčil takového muže a kazatele, ješto ho jindy nemívali, a on jest opatrovatel duší našich a jest, a že za něho bylo dobré upokojení a svornost, ješto, kdyby on neměl zde býti a někdo jiný jemu odporný byl a jináč než on kázati, mohla by skrze to i nevole vzniknúti a jim všem sauseduom a obyvateluom zdejším nemalá těžkost; a protož aby toho dopauštěti neráčili, ale to aby obdržeti ráčili, aby ten muž zde s námi zuostal a nás neopúštěl, žádajíc za přímluvu i pánův saudcův i jiných do- brých lidí, jakožto p. Hynka Martinického, a tu sú se podobně a znamenitě přimluvili, předkládajíc dobré i spasitedlné této obce býti. Povědíno per Nicolaum, že jim z hodných příčin gruntovní odpovědi dáti nemohú, než odkládají toho do týhož- dne, ač saud nebude, ale že se chtí o to nazchvál sjíti a jim gruntovní odpověd dáti. Co se p. děkana dotýče, že páni, do- a) Za tím opakováno je.

Strana 152
152 Fr. Trnka: slechše, že by zde býti nechtěl a odpuštění bral, ku panu admi- nistrátorovi psaní, aby jemu k tomu povolovati neráčil, než aby to bylo v dobré míře až do té věci vykonání, a v tom že sú ho neopustili, s ním spoluradní posílali, penězi obecními opa- trovali, a potom, když již to na místě bylo postaveno, že sú po pana děkana poslali. Tu jest on oznámil, že úmysl svuoj obrá- til, aby zde nebýval etc., obšírnými slovy jemu předloženo, dal odpověd, jakž i prvy, že toho učiniti nemůže. I nemohúce na něm dosíci toho, odložili jsme na rozmýšlení do II neděl, aby dal odpověd; a on odšel a nedal odpovědi žádné, a protož na jich žádost to chtí učiniti a s ním o to mluviti a ještě žádati, aby zde zuostal, poručivše, kteří s ním mají rozmluvy, aby jemu předklá[da]li a jemu předložili. K. H. Memor. 125' m. odd. 334. Kutná Hora, 1538, prosinec 11. Čechové sdělují pánům, že děkan chce zůstati v K. Hoře, ujmou-li se ho páni. 1538. Feria IIII. al ma Lucia. Cechové, vstúpivše před pány, opáčili žádost předešlú1) o pana děkana, kdež oznámeno, že by nechtěl býti při této obci, až páni cechové v malém počtu k němu vyslali a za to jeho žá- dali, aby jich a této obce neopúštěl. I dal prvy odpověd tako- vúž, jakž i v ten [smysl] odpověd, že bajti nemůže, až potom po druhé, jsa žádán, dal odpověd, jestliže by jemu bylo od pánův připovědíno, že ho pod ochranú svú držeti ráčí, a to jemu připovědíno, že by chtěl odpověd dáti, za to prosíce všichni cechové, aby jeho pana děkana v ničemž neopúštěli, jeho v své ochraně drželi a nic nedopúštěli proti němu žá- dnému, nebo že by měli některé osoby, že mu v cestu vzkazují, za nepřátely stavějí a v tom se zjevně vohlašují, že jemu buď při Jeho Milosti pánu škoditi chce, aby páni neráčili takový osobě neb osobám dopauštěti toho, aby měl jemu jakú těžkost činiti, a že toho žádají všickni, jakž staří, tak mladí a netoliko domátcí, ale i přespolní pláni] čáslavští, aby upauštín nebyl 1) Viz č. 333.

Strana 153
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 153 z této obce, dokládajíc, že pravdu boží světle káže a slovo boží v čistotě bez přimíšení nálezkuov lidských, čehož jest jindy nebývalo; neb i v cizích krajinách se zběhlo a psaní přišlo, že knížata bavorská přistaupila k víře pod obojí zpuosobú, ješto jest z čeho P. Boha chváliti a snad již se to přibližuje, že bude jedna víra, jeden pastýř a jeden vovčinec, ješto jindy skrze to znamenití bojové byli a Pán Buoh to bez nesnáze a krveprolití své dílo dělá, neb již i kněží svých odbývají těch, kteříž prve byli strany římské, a po kněžích, kteříž by slovo boží a čtení svaté kázali, se ptají, prosíce, aby pana děkana odsud nepau- štěli. Povědíno jim, že páni chtí žádostmi svými předjíti p. dě- kana, než dá odpověd, aby se odsud nehýbal, i také žádost vaši opáčiti, poněvadž jest to vůle boží, aby on zde byl a páni jemu chtí to připovědíti, ač jestli by kdo co proti němu bral, že ho chtí opatřiti tak, aby on od žádného těžkostí neměl. K. H. Memor. 127 m. odd. 335. Kuná Hora, 1538, prosinec 13. Žádost k děkanovi, aby zůstal v Kutné Hoře. 1538. Feria VI. Lucia san. Pan děkan byl povolán a podle žádosti všech pořádkův a cechuov jest k němu promluveno a jest požádán, aby úmysl svuoj změnil a při této obci zuostal a preč se nehýbal, že páni jsú na tom, jakž i prve jemu připověděli, že jeho v ničemž opustiti nemíní, ale jeho opatrovati, že jeho páni za to prosí, že to učiniti ráčí. I dal jest odpověd p. děkan obšírnú, kteréž ten byl rozum, kterak by u p. minemistra Jeho Milosti kazili, jináč vykládali, nežli by bylo samo v sobě, ač jemu se pánem není oč činiti, než toliko jakožto auředníka a v moci postave- ného v tomto světě že sobě Jeho Milost pána váží a netoliko pána, ale někoho jiného nizšího chtěl by sobě vážiti; však při tom při všem tyto tři příčiny sobě ztížil, jestliže tak bude vždy Jeho Milost pán k němu nevoli míti, ač tomu nepřičítá žádní [váhu], jak s tím Pichlelinkem, a on vždy na to [chce] mysliti, jak by ustúpal a se uhýbal a na se péči měl, že by to bylo jemu těžké a ku překážce při službě, kteréž jest zavázán, kteréž by nemohl volně pósobiti; třetí, že čeled zpravuje a taktéž o to

Strana 154
154 Fr. Trnka: k němu se hledí, o všecko musí péči míti, ješto on v těch a ta- kových věcech nemohl by trvati; by pak i to podstúpil, tehdy mohlo by se mu nětco přihoditi a v nětco upadnúti jak i prvy; nebo také zná v sobě nedostatek a lidské přirození jest jako struna, a dotad se může táhnúti, pokud můž postačiti, a tím zavíraje, když by to na místě postaveno bylo, že by on chtěl dáti odpověd. Povědíno, že, když pán ráčí doma býti, že chtí se pánem mluviti a to s Jeho Milostí jednati i Jeho Milosti pánu předložiti, že pán ráčí býti pod jednú zpuosobú, aby pán neráčil se v to vkládati, a když to učení za to drží, že to Pán Buoh ráčí dáti, že dobré upokojení bude a p. děkan péče ne- bude na to míti, a když to učiní, že sú té naděje, že jim od- pověd přátelskú dáti ráčí. I dal jest pan děkan odpověd tu, že on prátci chce výsti v uobci, však na ten zpuosob, že času žá- dného nemaje ani do puol líta ani do roka, dokavažd by jedno obtížen tak nebyl, aby mohl snýsti, a jsa požádán, aby toho pozuostání zanechati ráčil, ale aby odpověd dáti ráčil. I po- věděl, že již i o toho, což sobě pozuostavil, upauští a prátci vésti chce. A při tom, sa dotázán pan děkan, kdo by jemu byl na odpor, aneb jakú překážku učinil, i oznámil, že by Klaud by jemu měl vzkázati po Šímovi, že se jemu za nepřítele staví a odporníka, aby mu to pověděl. K. H. Memor. 128' m. odd. 336. Vídeň, 1539, leden 29. Král Ferdinand věnuje každý týden dvě kopy grošů z mince na dostavění kostela sv. Barbory. Ferdynand, z boží milosti Římský, Uherský, Český etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže Rakauzské a margkrabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! Věděti Vám dáváme, že jsme na poníženú prozsbu Vaši ke cti a chvále rozmnožení služby buoží milostivé povolení Naše k tomu dáti ráčili, aby každý tejden z mince Naší na Horách Guttnách dvě kopě gro- šuov na dostavení kostela svaté panny Barbory, a to do vuole Naší, dáváno bylo; kdež pak najvyzšímu minemejstru krá- lovství českého, věrnému Našemu milému, psáti a poraučeti ráčíme, aby při úřednících mince Naší to opatřil a ty dvě kopy

Strana 155
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 14641547. 155 grošuov, jakž vejše dotčeno, vydávati rozkázal. Než to ko- nečně jmíti ráčíme, aby ty dvě kopě grošuov, kteréž jse kaž- dého téhodne vydávati budú, nejinam než na stavení dotče- ného kostela od Vás vynaloženy a obracovány byly, jináč ne- činíc nikoli. Dán v Vídni v sobotu den svatého Pavla na víru obrácení léta etc. XXXVIIII° a království Našich římského devátého a jiných třináctého. Ferdinand. Žabka. [Adresa na rubu:] Poctivým šefmistruom a konšelóm na Horách Kutnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina č. 2842 (Pat.) s pečetí královskou za- chovanou. — K. Hora 741 m. odd. — Jeho Milost královská dávati ráčí II kopě na stavení svaté Barbory 1539: jinou rukou z doby současné. 337. Kutná Hora, 1539, leden 29. Žaloba pro nezaplacení 20 kop čes. grošů.1) 1539. Feria IIII. le lu men. P[an] Jakub Vorel, Barton Beránek vinili Bartoška i na místě kněze Václava ze XXti kop gr. čes., což na díl jich přijde, kteréž Václavovi dáti musili za otce, pak oni o jiné, kteříž nestojí, nemluvili, žá dajíce] za [opatření]. Proti tomu, že sú oni ten statek kaupili od paní Štolarky a že jest se vaj- pověd stala, chtí-li statek ujíti, a že odevzdání statku činí, a oni přítomni byli, žádajíc podle té vajpovědi a zápisu mezi Štolarkú za opatření. Proti tomu, rukojmí že přítomni nebyli. o tom nevěděli. K. H. Memor. 149 m. odd. 338. Kutná Hora, 1539, leden 29. Kněz Mácha žaluje Václava Pěkníka o dluh 10 kop bez 10 gr. 1539. Feria IIII. le lu men. Kněz Mácha skrze Mikuláše Vraštíka, jakož skrze psaní 1) Viz č. 332.

Strana 156
156 Fr. Trnka: obvinil Václava Pěkníka z X kop bez X gr., na kteréžto psaní ráčili páni dáti odpověd psaním, že se zná k šesti kopám a 51 gr. čes. a vostatku že odpírá. Pak potom oznámeno, že by je obstaviti měl, aby příčinu oznámil. Proti tomu Václav Pěk- ník, že takového dluhu X kop bez X gr. odpírá, že nětco dal panu hofrychtrovi za něho a nětco po žácích posílal a ještě o to nic čteno není a toliko k puol sedmě kopě se zn ájte, a ty proto obstavil, že mu prodal obilé nehodně s černidlem, pro kteréž byl i trestán a pokutu dáti musil; a kněz Matěj sám přiznal, že bylo nětco s černidlem; a poněvadž on to jemu učinil a podvodně jemu obilí podsál s černidlem, on jest toho spatřiti a poznati nemohl a že by jemu měl nějaké přátelství ukázati. Proti tomu, že sám žito kupoval, sám po ně jezdil a viděl, neb kdež co kupuje, má viděti, co kupuje, a, by i černý bylo, že měl vůli je vzít, neb nechati, ale on toho nepravía) a tom neví, než jest přísloví, kdo nepřihlídne vočima, pro- hlídne měšcem; a co se dotýče peněz, kteréž praví, že dal panu hofmistrovi a po žácích, že to byl na jiný dluh, žádaje, aby mu peníze položené byly propuštěny na místě kněze Matěje; a co se pak více dluhu i řečí duotklivých dotýče, kteréž žádal, aby v paměti byly, že jiným časem on sám, když se pozhojí, bude s ním o to mluviti. Vypovědíno per Václav a Mlékovic: Václav Pěkník neukazuje, aby jemu kněz Matěj byl vinen, a poně- vadž sám jezdil a to žito bral, měl jest prohlédnúti vočima, a jestli se sám v čem obmeškal, sám sebú jest vinen, než páni peníze ty VI kop 51 gr. knězi Matějovi propauštějí, aby je vyzdvihl p. Mikuláš, a potom, budú-li k sobě oč chtíti hleděti, že toho vůli mají. K. H. Memor. 151 m. odd. 339. Kutná Hora, 1539, únor 3. Kněz Václav a Bartoš, synové Beneškovi, jsou žalováni, že jsou dlužni 20 kop gr. Jakubu Vorlovi a Bartoňovi Berán- kovi.1) a) Za tím přetrženo „kněz Matěj. 1) Viz č. 332, 337.

Strana 157
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 157 1539. Circumdederunt feria II. Bla sus Ag. Pfan] Jakub Vorel, Barton Beránek vinili, jakž prvy, kněze Václava a Bartoše, syny Beneškovy, ze 20ti kop grošův čes. podle rukojmí, kteréž dáti musili za téhož Beneška, žá- [dajíce) za [opatření]. Proti tomu Bartoš sám od sebe i na místě kněze Václava, bratra svého, dav čísti zápisy in viridi k 6 et 1 47. Edictum in manuali 1537 u 66., dál mluvě, že jest nebožtík otec jich dlužen byl a zápis na se a svuoj statek učinil paní Štolarce, a potom oni tu spravedlnost kaupili aneb smlúvú obdrželi od paní Štolarky, takže oni tu spravedlnost před jinými věřiteli mají, a k tomu jest jim povoleno, a oni rukojmě že mají míti řezané cedule s Petrem Diblem, jestliže by co v tom rukojmí dali, že měli se na rukojmích, kteréž za těch L kop gr. kaupeny, hojiti, žádajíce, aby ty cedule položili. Proti tomu, poněvadž oni sú držitelé statku po otci svém a oni za něho své dáti musili, jakožto 20 kop gr., oni dva pak že jim nestojí, o své díly již oni nemluví, než o sebe, a že sú jim po- vinni, aby jim plátce byli, a že oni žádných cedulí neměli s Diblem a o nich nevědí. Odloženo do II neděl, aby stáli a jedna každá strana, což potřebuje, při zápisích vyhledali, a že páni chtí slyšeti, a nebude-li nic ku překážce, konec učiniti. — K. H. Memor. 152 m. odd. 340. Kutná Hora, 1539, březen 3. Kněz Václav a Bartoš, synové Beneškovi, obžalováni v téže věci.1) 1539. Reminiscere feria II. us Trans la cio. Jakub Vorel, Barton Beránek, jakž vinili kněze Václava a Bartoše, syny Beneškovy, jakožto držitele statku po otci svém, kdež zaň v rukojmí dáti musili XX kop gr. čes., což na díl jich přišlo. Proti tomu Bartoš i na místě bratra svého, že oni statku otcova neužívali a otcova statku nemají, než, což mají, že mají věc jako kaupenú a dlužni nejsú, a na to ukázali právo cap. 27 ar. 32, že dědicové nejsú povinni, kdyby statku nestačilo, a že otec jich ten statek zavadil a) a ten přišel na vě- 1) Viz č. 332, 337, 339. — a) Za tím mylně statek.

Strana 158
158 Fr. Trnka: řitele a oni že sú musili ten statek kúpiti a toho na vůli mají, chtí-li platiti podle práva, a že zápis mají od paní Štolarky, kteráž netoliko mohla jim zapsati, ale své darmo dáti. Proti tomu, že toho nestaupili, než v to vkročili po otci, praví, a jim neoznámili a v statku nevzdali, jakž se to zachovává, kdož nechce statku držeti a dluhův platiti, že statek vzdává, a oni že sú nevzdali, nébrž že sú se o to smluvili a již i nětco byli namluvili, aby oznámili, znají-li se k tomu, že sú se umluvili o ten dluh. Proti tomu: Což sú měli vzdávati, an jich nic ne- bylo? A protož neměli co vzdávati, nebo oni sú o to, což drží, smlúvu učinili a již platí paní Štolarce, a kdež mluví, že by se o ten dluh smluviti měli, že nejsú z toho obesláni, než pro ruko- jemství za nebožtíka otce jich, jehož oni statku nedrží, právo Štolarčino že mají. Proti tomu, aby přiznali, že se umluvili, neb odepřeli, že se neumluvili, a odeprú-li, že oni budú věděti, co k tomu mluviti. A dotázán jsa Bartoš, aby přiznal, neb ode- přel, smlúval-li jest se o ten dluh, či nesmlúval, a vzavši potaz, dal odpověd, ut inferius circa hoc signum. [Níže při zvláštním znamení.] I dal odpověd Bartoš, že jest prvy smlúval, než jest se zápisem statku odevzdal, a potom když tomu nemohli dost učiniti, i neumlúval se; druhé, že sú oni Kozla2) obvinili a k vi níkóm hleděli; a oni rukojmě navedli, aby se neumlúval, Dibel, pravíc, že oni kde budú míti o to hleděti; a oni že sú slíbili, jakž cedule mezi ním a Diblem sú učiněny. K. H. Memor. 169 m. odd. 341. Kutná Hora, 1539, březen 10. Věřitelé kněze Václava a jeho bratra Bartoše uvádějí, že Bartoš jim slíbil, že jim nahradí otcův dluh.1) 1539. Oculi feria II. ratur Gre. Jakub Vorel, Barton Beránek, jakož vinili Bartoše i na místě kněze Václava, syny Beneškovy, to přiznali, že jim Bar- tošek za to přiříkal, že jim v tom rukojmí za otce svého, což- koli sú dali, nic nedá škodovati, a zná-li se k tomu, aby při- znal, neb odepřel. Proti tomu Bartoš, jsa dotázán, co k tomu 1) Viz č. 332, 337, 339, 340. 2) Viz č. 309. —

Strana 159
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 159 říká, pověděl, že se v tom nepamatuje a že jim povinen není. Proti tomu, co jim bude dále nalezeno z práva, že chtí učiniti. Vypovědíno per Václav Očko: Poněvadž chtí to ukazovati, že by jim přiříkati měl, aby to a) ukázali, a do téhoždne že se odkládá. K. H. Memor. 173' m. odd. 342. Kutná Hora, 1539, březen 12. Páni radí knězi Janovi, aby šel do konsistoře a tam se ospravedlnil, jak sám chtěl. 1539. Feria IIII. Gre go ri. Pan] děkan s kněžími vstúpili o kněze Jana, faráře erc- kaféřského, že jest zprávu před nimi učinil jim, kderak, jsa obeslán před vás, jest dotázán, stavěl-li jest se před panem administrátorem o ten nářek, žádajíce, aby nebyl potahován k tomu, aby se měl tam stavěti, než byl-li by mu oznámen ten, kdo to o něm mluví, že on chce po své poctivosti státi a s tím jistým míti činiti, ale dokudž neví, kdo by ten byl, že se nezná toho potřebí; neb i páni administrátor a konsistoř píše, byla-li by mu toho jaká potřeba, aby se vyměřil; i poněvadž nemá od- porníka, neví, proti komu se má vyměřiti, a potřeby toho nezná, žádaje, aby byl, připomínaje, zanechán, a poněvadž má se odsud jinam hnúti, žádal, aby byl z závazku propuštěn. Po- vědíno, že z žádné jiné příčiny to nezešlo, než že kněz Jan sám tomu příčinu dal, že oznamoval, že o to o všecko konec má před panem administrátorem a konsistoří, a páni, chtíc, aby o to upokojení býti mohlo, i psali ku panu administrátorovi, aby o tom, jak jest ta věc na místě, oznámili; i dali odpověd, aby tam přijel a se vyměřil; a protož, poněvadž i lidé o to mluví, že by se zde takový kněz držal a že by to nijakž na místě bylo postaveno, a protož aby kněz Jan tak učinil a tam se postavil, že jest to pro jeho lepší, když to přinese, i bude míti pokoj o to zde i jinde. Proti tomu vždy žádal, poněvadž nevidí nářku ani osoby, kdo jeho naříká, žádal, aby podle roz- kazu pana administrátora zachován byl, kdež tak stojí, jestliže a) Za tím přetrženo do téhožne“

Strana 160
160 Fr. Trnka: jest jemu toho jaká potřeba etc., že on praví, že není jemu toho potřeba, poněvadž toho, kdož ho naříká, nevidí, žádaje, aby byl z závazku propuštěn. Povědíno, že jim oznámeno, po- něvadž kněz Jan pověděl, že tam o to konec místo má; druhé, že páni mají na se domluvy i také že sobě to lidé ztěžují, a protož páni toho změniti nemohú, než aby kněz Jan tak učinil a tam se postavil i to sobě k místu přivedl; neb lépe jest knězi Janovi poctivosti své hájiti, nežli se některého jiného opo- vážiti; a protož není pánům možné to zjinačiti ani z závazku jeho propustiti, žádajíce, aby pan děkan pánům v tom za zlé míti neráčíte [sic). Proti tomu: Poněvadž to jináč býti ne- může, žádal, aby mu ta jistá osoba, která to sobě ztěžuje aneb mluví, v listu vepsána byla, aby on s holýma rukama tam ne- chodil. Povědíno jim, že pánům s podivením, že na páních ne- možné věci žádají, neb kněz Jan ví o tom, že na dveřích to jemu napsali a lidé vo to mluvili i Jeho Milost pan minemistr to opatřiti ráčil při sezení rady a oni sami žádali, aby to po kostelech bylo ohlášeno, a tak, jakž oni, tak my nemohli sme se doptati, kdo by to psal, a toho saukupa nevíme, a protož ne- vědí, o kom oznámiti aneb psaní činiti, že jim toho učiniti možné není. K. H. Memor. 175' m. odd. (Pokračování.)