Strana I
NÁBOŽENSKÉ POMĚRY PŘI KUTNOHORSKÉ KONSISTOŘI R. 1464-1547. NAPSAL FR. TRNKA. Zvláštní otisk Z VESTNIKU KRAL. CES. SPOL. NAUK Tř. I. Roč. 1931. V PRAZE 1932. NAKLADEM KRALOVSKE CESKE SPOLECNOSTI NAUK Tiskem Dia Eddarda dregra a syna v Praze

Strana 1
Zvláštní otisk z Věstníku Král. Čes. Spol. Nauk. Tř. I. Roč. 1931. Náboženské poměry při kutnohorské konsistoři r. 1464- 1547. (Z kutnohorského archivu.) Napsal FR. TRNKA. (Předloženo dne 5. listopadu 1930.) Hojná a důležitá látka pro poznání života utrakvistic- kých kněží kutnohorských je zachována v bohatém kutnohor- ském archivu v listinných památkách od r. 1464 a pak v pa- mětních knihách (Memorabiliích), psaných a zachovaných od roku 1529. Laskavostí kutnohorské městské rady a vzácnou ochotou bývalého kutnohorského archiváře, † prof. Ot. Hejnice, bylo mi možno vypsati z archivu vše, co se týká života, činnosti a pravomoci tehdejších kněží. Třebas bylo hodně zapsáno a zachováno, přece mnohé listiny byly ztraceny nebo zničeny. Zápisy v pamětních knihách jsou dosti obšírné, písmo však je zběžné, často nečitelné, písař vynechával slova, takže zápis je někde těsnopisným rebusem. A poněvadž jsou tu za- psána všecka projednávání v městské radě, bylo třeba pročísti všechny zápisy a vybírati pracně potřebnou látku. Srdečnými díky jsem zavázán také panu univ. prof. Dr. V. Novotnému, který nejochotněji prohlédl a upravil předlo- ženou práci. 1. Praha, 1464, červenec 31. Úředníci arcibiskupství pražského potvrzují listem svým přísežné sdělení kutnohorských šepmistrů, že Janu Mlýnkovi se přiznal Václav, že, ač se soudí s Bětou střelcovou o slib manželský, oženil se s jinou dívkou.

Strana 2
2 Fr. Trnka: My úředníci v duchovenství arcibiskupstvie pražského známo činíme tiemto listem každému, že jesti list nám dodán pod sekretem, totiž pečetí, přísežných Hory města do úřadu našeho v tato slova: Duostojné cti mistróm a úředníkóm v du- chovenství arcibiskupstvie pražského. Šepmistři a konšelé na Horách Kutnách službu naši a vše dobré napřed vzkazujíce, oznamujem, že Jan Mlýnek, spolupřísežný náš, žádal jest na nás, abychom svědomie jeho vyslyšiece, poctivosti Vaší na- psané dali, kterak jest mluvil s Václavem, kterýžto vazbú od nás trestktán jest, protože, maje při s Bětú střelcovú o slib manželský, i jinde s dievkú jinú oddal sě jest. My žádost jeho v tom naplnivše, i vyslyšali jsme, kterak vyznali jsú před námi opatrní spolupřísežní naši milí, Jíra uzdář a Burian mincieř, že, kdy sme k žádosti Jana Mlýnka šli spolu s ním k Václavovi do klády, tu jest Václavovi Jan Mlýnek řekl před námi takto: Pravda-li jest, Václave, že sem já s tebú mluvil před domem Bernartovým: Václave, slyším, že máš slib s po- ručnicí mú; ve jmě Boha, že toho k miestu nevedeš! A ty jsi mlčal a jáť sem řekl: Co k tomu dieš? Tehdys ty mi řekl: Jest k tomu času dosti! A tu že Jan Mlýnek hned po té řeči, stoje před Václavem, řekl jest: Znáš-li sě k tomu? A že Václav jest řekl: A já znám; však jest tak. A to nadepsaní spolupřísežní naši chtie ústně též seznati, kdež toho potřebie bylo by. A toho jich vyznánie na svědomie pečet naši kázali sme přitisknúti k tomuto listu. Datum feria quarta die sancti Arnolfi anno etc. sexagesimo quarto. Toho na svěd[e cstvie pečet vikářskú z jistého našeho vědomie k tomuto listu přiložiti kázali sme. Datum in con- sistorio Pragensi anno Domini millesimo etc. sexagesimo quarto die ultima mensis julii. Původní papírová listina č. 72 st. (Veselský); pečeť zachovaná. Kutná Hora XLIII měst. oddělení. 2. Praha, 1469, září 7. Úředníci arcibiskupství pražského žádají děkana Jana a kutnohorské pány, aby poslali do konsistoře Lorence z Prus, na kterého žaluje Barbora pro slib manželský.

Strana 3
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 3 Úředníci práva duchovnieho arcibiskupstvie pražského poctivému mistru Janovi, děkanovi, a slovutné opatrnosti purgmistru a konšelóm v městě na Horách Kutnách žádost ve všem dobrém spasitedlném vzkazujíce, Vás společně prosíme i žádáme, — poněvadž k nám, jakožto k těm, kteřížto úřad toho držíme, utekla sě Barbora od Vás, žalujíci na Lorence z Prus, jenž také jest u Vás, z toho, což slušie k stavu manželskému, — přičiňte sě skutečně, aby ten Lorenc před námi stál ten pátek nazajtřie po svatém Matúšil) a tu odpoviedal, z čeho jemu vinna2) bude dána od Barbory svrchu psané. Věříme, že tak učiníte dle práva duchovnieho, a jakož neradi vidíte zmatkuov na lidech, a zvláště což sě dotýká duší. Dán pod pečetí obecnú téhož úřadu léta božieho tisícieho čtyřstého šedesátého devá- tého, ten čtvrtek před Narozením Matky božie, všie chvály duostojné. Pův. papírová listina; pečeť červená, dosti zachovaná; č. 195 st. (Ves.). — Kutná Hora XLVII m. odd. 3. Hory Kutny, 1471, leden 3. Prokop Alder z Lošan upisuje k záduší kutnohorských kostelů 50 kop grošů českých stříbrných na víno ke mši. My šepmistři a konšelé i všecka obec na Horách Kutnách vyznáváme tiemto listem všem vuobec, ktož jej čísti, nebo čtúc slyšeti budú, kterak slovutný Prokop Alder z Lošan, ty časy spoluradní náš, žádaje časné a minulé věci za budúcí a věčně trvavé šťastnú směnú směniti, na polehčení a spasení duše své a předkuov i příbuzných svých, zvláštní příchylnost maje k záduší kosteluov zdejších, padesát kop grošuov českých ši- rokých střiebrných, kteříž ty časy sto kop gr. na peněziech sú vážili, v moc a v ruce naše dal jest, žádaje, abychom za to osmi kop gr. a patnádcti grošuov platu ročního našeho, zapla- ceného v Hořanech, kterýž sme k uobci zdvíhali a do špitála našeho dávali, (toho abychom) na víno k službě boží k koste- luom našim postúpili. A my předepsaní šepmistři a konšelé i všecka obec, znamenavše takovú příchylnost a lásku nade- 1) 2) 22. září. T. j. vina.

Strana 4
Fr. Trnka: psaného Prokopa Aldera k takovému nadání, přijemše od něho těch padesát kop grošuov českých svrchu jmenovaných a na potřeby obecní je naloživše, obrátili sme těch osm kop gr. a patnádete gr. platu ročního našeho dědičného tu v Hořanech vedle žádosti jeho, aby obráceny byly na víno k službě boží, jakož se předpisuje, jmenovitě na Blažkovi čtyři kopy a pat- nádcte gr., na Machkovi čtyři kopy gr. na jich gruntu i na potomních náměstciech jich platu ročního a věčného, k zdví- hání rozdielně, na svatý Jiří polovici a na svatý Havel druhú polovici, po všecka léta budúcí a věčně. A ten plat máme jemu ve dcky vložiti, což najspieš moci budeme, slíbivše se vší obcí pod naší ctí a vierú křesťanskú beze vší zlé lsti žádost přede- psaného Prokopa Aldera naplniti a toho platu na žádné jiné potřeby obecní ani kostelní neobraceti, než vedle žádosti a roz- kázání jeho, v tom jemu i tomu záduší věrně a právě činíce a k témuž ke všemu náměstky potomní naše listem tiemto bu- dúcně zavazujíce, jakož jim jich čest i duše jsú míly. A zase svrchu psaný Prokop Alder slíbil jest a má hned na témž místě nám a obci naší nynějším i budúciem tentýž plat, k tomu záduší tak obrácený, ve dcky zase k témuž záduší vložiti zpuo- sobem takovýmto, že on ten plat za své živnosti zdvíhaje, obraceti má s naším i budúciech našich vědomiem na víno k službám božím, tak jakož se svrchu píše, ale po jeho smrti abychom my i naši budúcí neb kostelníci, jimž bychom to po- ručili, s vědomiem jeho budúcích zdvíhajíce, na ižádné jiné potřeby obecní ani kostelní neobraceli, než na víno k službám božím do našich kosteluov budúcně a věčně, při tom sobě ani budúciem svým k zdvíhání platu toho ani k výplatě ani k žád- nému zmocnění práva nepozuostavuje ižádného. Máme také my i naši budúcí každý rok tu neděli po světiem Martině kně- žím kosteluov našich rozkázati, aby lid obecní napomanuli, aby se Pánu Bohu pomodlili za duše téhož Prokopa Aldera a manželky i příbuzných jich, aby Pán všemohúcí za jich toto časné dobrodění ráčil jim věčnú odplatu dáti. Toto sobě jest také svrchu psaný Prokop Alder pozuostavil, přišel-li by kdy z dopuštění božího k takové chudobě, že by almužny potřeboval, tehda aby měl místo mezi chudinú špitála zdejšího. Na držení všech věcí svrchu psaných pečet naši menší přivěsiti sme roz- kázali, prosivše slovutných pana Petra z Solopisk a na Klu-

Strana 5
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 5 ciech, ty časy úředníka mince královské na Vlaském dvoře na Horách Kutnách, a Mikuláše z Sázavy, ty časy spolurad- ného našeho, aby pečeti své vedle nás na svědomie přivěsili k tomuto listu, jenž jest psán na Horách Kutnách léta od na- rození Syna božího tisícieho čtyřstého sedmdesátého prvního, tu středu po Novém létě. Pův. pergamenová listina (234 † 31X297 mm) č. 5655 st. (Pat.); pečeti ztraceny. — Kutná Hora LXI m. odd. 4. Hory Kutny, 1472, leden 8. Václav z Tuchotic upisuje kutnohorské chudině 140 kop, polovici čes. grošů, polovici uher. zlatých. My šefmistřil a rada s obecními a s2 staršími i všecka obec na Horách Kutnách vyznáváme tiemto listem obecně všem, kdež čten, nebo slyšán bude, kterak opatrný Václav z Tuchotic, spoluhorník náš, žádaje časné věci na věčně trvavé šťastnú směnú směniti, na polechčenie a spasenie duše své i všech předkuov3 svých, zvláštní příchylnost maje k chudině, kteráž nynie v špitále4 našem5 u svatého Kříže jest i jinde v městě a okolo města neb potom bude, sto kop a čtyřidceti" kop, diel grošuov7 širokých českých a diel zlatých uherských dobrých, v ruce a v moc naši dal jest, nás žádaje, abychom péči o to měli a zas svrchu psané groše a zlaté plat dědičný a věčný na zemi kúpiece, vedle jiných platuov9 špitála našeho10 v dcky zemské vložili i také v městcké11 knichy našel2 zapsati rozká- zali pro budúcí13 pamět. A my předepsaní šefmistřil4 a kon- šelé15 i všecka obec, vidúce takovú16 příchylnost a lásku nade- psaného Václava k chudině nynější i budúcí,7 přijemše18 od něho sumu svrchu psanú a na potřeby obecnie ji obrátivše,19 nemajíce pohotově platu dědičného kde kúpiti, sstúpili jsme za to deset kop grošuov' platu ročnieho2° na lidech podepsa- 1 B, C: šephmistři — 2 C chybí —3 B: předkóv, C: předkův — C: špitálu — 5 B: našěm — “ C: čtyryceti — 7 B: grošóv, C: gro- šův — 8 C: za: vynecháno — B: platóv, C: platův — 1 B: našěho. 11 B, C: městské — 12 B: našě — 13 C: budaucí — 1 C: Schöff- mistrzy — 15 B: conšělé — 1 C: takovau — 17C: budaucí — 1 B: při- — 2° B: má podtržený text: sstúpili jsme... jemšě — 13 B: obrátivšě ročnieho, C: ročního.

Strana 6
6 Fr. Trnka: ných i na dědinách jich od najjasnějšieho21 kniežete a pána, pana Jiřieho22 Prvnieho,23 českého krále a moravského mar- krabie24 etc., pána našeho najmilostivějšieho,25 nám a obci naší od Jeho Milosti zastavených a postúpených, ve jméno na Matějovi Kúřimském a na Janu, synu jeho, i náměstciech26 potomních v Zybohlaviech27 pět kop grošuov“ platu ročnieho,28 na Vaňkovi29 Lícovi i na jeho potomních3° náměstciech31 též pět kop grošuov“ platu ročnieho.32 A to vše33 býti zdvíháno má rozdielně34 na svatý Havel polovici a na svatého Jiřie druhú polovici po všecka léta budúcie,35 dokudž my a obec naše36 horská toho bude v držení vedle majestátu slavného krále Jiřieho,37 nám na to daného. V té chvíli slíbivše38 se vší obcí pod naší ctí a vierů39 křesťanskú beze všie40) zlé lsti žá- dost předepsaného Václava naplniti, což najspieš4l moci bu- deme; a byli-li bychom kdy z drženie těch dvoruov42 a z lidí svrchu psaných kterakkoli43 vyvedeni, tehda44 slibujem toli- kéž platu jiného dědičného a věčného na zemi kúpiti vedle jeho žádosti bez prodlévanie, a kúpiece vedle jiných platuov45 špitála našeho,46 ve dcky47 zemské vložiti, list tento prve ob- noviece tomu neb těm, jimž by to svrchu psaný Václav k zprávě poručil, a ti aby měli moc pány šepmistry48 nynější i budúcí tiemto listem napomínati, aby se49 ty věci tak dály, jakož se49 svrchu i vezpod píší, při tom každému z poručníků50 mých plnú moc dávaje svým kšaftem, aby každý z nich miesto sebe za zdraví neb na smrti mohl jiného k témuž voliti. Za svrchu psaných pak deset kop grošuov' platu ročnieho51 máme a slibujem každý rok sukna kupovati52 a vedle žádosti téhož 21 C: najjasnějšího — 22 C: Jiřího — 23 C: prvního — 24 B, C: markrabí — 25 C: nejmilostivějšího — 26 B, C: náměstcech — 27 B: v Zybohlaviech: podtrženo, C: Zybohlavech — 28 C: chybí — 29 C: Vankovi — 2° C: potomnech [sic]. 31 B, C: náměstcéch — 32 C: ročního — 33 B: všě — 34 C: roz- dílně — 35 B, C: budúcé — 3 B: našě — 37 C: Jiřího — 3 B: slíbivše — 39 C: vírú — 40 C: všé. 41 C: nejspieš — 42 B: dvoróv — 43 C: kterakkoliv — “ C: teh- B: našěho, C: našeho — 47 C: dáž — 45 B: platóv, C: platův — 46 dsky — 4 B, C: šeffmistry — 49 B: sč — 50 B: poručníkóv, C: poruč- níkův. 51 C: ročního — 52 B: Za svrchu... kupovati: podtrženo —

Strana 7
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. Václava chudině, buďto v špitále v městě neb v53 předměstí i jinde, každý rok rozkrájeti hned v témdni po svatém54 Mar- tině. A tak vždy na ten čas máme a slibujem55 po všecka léta budúcie56 a věčně o tom péči57 a starost mieti, aby se tak dálo, jakož58 se předpisuje, s tiem jemu59 i chudině věrně a právě či- niece8° a ke všemu81 témuž náměstky a potomnie naše62 tiemto listem zavazujíce, jakož jime3 jich duše 64 jsú míly. Při tom také času my i budúcí naši máme rozkázati kněžím65 ko- steluov66 našich i špitála, aby lid obecní napomanuli, aby67 se68 Pánu Bohu pomodlili za duši téhož Václava a manželky i příbuzných jeho, aby Pán Buoh“9 všemohúcí za jich toto7o časné dobroděnie ráčil jim věčnú odplatu dáti. Na zdrženie věcí svrchu psaných pečet městckú,71 kteréž72 sme73 ty časy obecně užívali, přivěsiti jsme73 rozkázali k tomuto listu pro lepšie74 utvrzenie, prosivše75 slovutných panoší76 Petra z So- lopysk a na Kluciech77, Petra z Suchotlesk a na Pabijeni- ciech,78 aby pečeti své k budúcie79 paměti vedle nás na svědo- mie přivěsili k tomuto listu, jenž jest psán na Horách Kut- nách léta Páně tisícieho80 čtyřstého81 sedmdesátého82 druhého, v středu83 po Hodu božieho křtěnie,84 jenž obecně slove85 86 »svieček«." Originál A, vzatý za základ k přepisu, je psán na pergameně (302 X 206 † 21 mm); pečeti ztraceny. — Na zadní straně napsáno v nové době: Ingrossatum libro antiquo haereditatum ad a. 1472 folio p. 34. — Nadání platu k špitálu Václava Svadby z Tuchotic na sukna per 10 kop gr. čes. N. 12. — Kutná Hora LXV/2 m. odd. — Přepis B je pořízen z A v době současné, č. LXVI1, nalézá se v grutovní městské knize: Liber heredit. str. 173b (P. 33 st.); nad 33 C: v vynecháno — 54 B: s, C: svatým — 55 C: slibujeme — 5 C: budaucně — 5 C: péče — 58 C: jako — 5 C: mně [sic] — 60 C: činíce. 61 B: všěmu, C: našemu [sic] — 62 B: našě — 63 C: jiný [sic] — 54 B: dušě — 65 C: knězům — 6 B: kostelóv, C: kostelův — 67 C: abě B, C: sě — 6 B: Bóh — 70 B, C: za jichžto [sic]. [sie] — 6 71 B, C: městskú — 22 C: kterúž [sic] — 73 B: jsme — 7 C: lepší — 75 B: prosivšě— 7 C: panošův — 7B,C: Klucechrúž [sic] — 78 B: Pabjenicech, C: Paběnicích — 7 C: budúcí — 8 B: tisícého. C: tisícího. si C: štyrstýho — 82 C: sedumdesátého — 83 B: střědu — 84 C: křtění — 85 C: slově — 86 B, C: sviečky.

Strana 8
8 Fr. Trnka: textem je nápis: Václav Svatba nadal, aby sukna chudině byla kupována budúcně za X kop gr. Přepis C, psaný kurentem, je ze 17. století. Čís. 5536 (od Pa- točky). Nad textem je poznámka: Antiquo haereditatis p. 33. 5. Praha, 1474, srpen 30. Kutnohorští mají se smluviti o duchovního správce s podkomořím Samuelem a zpraviti o tom pražské arci- biskupství. Úředníci v duchovenství arcibiskupstvie pražského etc. Modlitbu naši s žádostí všeho dobrého vzkazujem Vám, páni a přietelé nám v Pánu Bohu milí! Znamenáme z listóv Vašich potřebu Vaši o zprávci duchovniem; úmysl Váš o tom chvá- líme, neb k svému dobrému prohlédáte spasitedlnému. A my jsme k tomu nakloněni, pro Vás z té příčiny při tom práci i snažnost mieti, jakož jsme již nynie vskutku měli, obeslavše jisté osoby i s nimi rozmluvivše a přes to i se panem Samu- elem, podkomořím českým.1 Ale že jsme srozuměli Vašemu úmyslu býti některakú překážkú, kteráž i Vás i nás tajna nenie, aby nic nepřišlo buď proti mysli nebo k testknosti ne- boli ku potupě, račte se panem podkomořím o tu věc namlu- viti, když u Vás bude, aby mohla na jistotě postavena býti. A v tom dajte nám věděti, my, což z nás jest, k Vašemu do- brému povstanem myslí hotovú i skutečnú etc. Datum Prage feria III. in die Felicis sancti anno Domini etc. LXXIIII°. [Adresa na rubu:] Múdré opatrnosti pánóm šepmistróm a radě na Horách Kutnách, přátelóm našim, v Pánu Bohu milým. Pův. papírová listina se stopou po pečeti. — Kutná Hora XCII m. odd. — Po straně na rubu psáno jinou rukou z doby sou- časné: Mistři pražští o kněžie, kněze Opočna a mistra Martina. 6. — 1475, listopad 2. Kateřina, vdova po Prokopu Alderovi, upisuje kutno- horské chudině 216 zlatých. 1 Samuel z Hrádku (1460—1485).

Strana 9
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 9 Léta tisícího čtyrstého sedumdesátého pátého poctivá vdova paní Kateřina, nekdy manželka pana Prokopa Aldera, zvláštní příchylnost majíci k chudině špitálův našich, na po- lechčenie a spasenie duše své a manžela svého i předkův a příbuzných svých, znamenajíc, kterak statkem nebožce Miku- láše Líbala zbožé lipoltecké, k špitálóm kaupené, zaplaceno býti nemohlo od Víta písaře a Jana Plzáka, odkázala jest k témuž záduší s povolením Jana, syna svého, a Kateřiny, dcerky své, dvě stě zlatých a šestnácte zlatých, dluh svůj na cle od váhy, vedle jiných saused jé vykázaný, takovúto mierú, aby z důchodův zbožie toho nebo jiného, ač by převedeno bylo, lampa věčná a nezhasitedlná v špitále před tělem božím ho- řala, a což nadto zbude, aby vedle kšaftu Líbalova ne jinam na obecné ani zvláštnie věci bylo obráceno, než na chudinu, jakož vladaři toho špitálu, kdežto přijímati budú, žádají za- tracenie věčného ujíti; kteraužto sumu sau Plzák a Vít od Miku- láše hofmistra přijměvši, dali Jaroslavovi za Lipoltece a z toho i jiného počet pánům a starším udělati, a páni se vší obcí vděčni jsúce, řekli a zapsati kázali, že má to zachováno býti po vše časy budúcné a věčné... Tabulatum anno 2. dne novembris. [Na rubu:] Fundati Kateřiny Alderové. D. Přepis na papíře z 17. stol., zkomolený. — Kutná Hora CIII m. odd. 7. Praha, 1476, únor 12. Král Vladislav přikazuje konšelům kutnohorským, aby Martinovi, knězi u vysokého kostela v Kutné Hoře (u sv. Ja- kuba), zakázali kázati pobuřlivě; má kázati on i ostatní kněží podle Písma sv. a to, co vede k spasení duší. Vladislav, z božie milosti král Český a markrabie Mo- ravský etc. Opatrní věrní milí! Zpraveni sme, že by některý kněz u vysokého kostela kázal některé věci, ješto to neslúží k pokoji ani k svornosti, ale k ruoznici; protož přikazujeme Vám, abyšte Vy jemu přísně přikázali jménem Naším i také Vaším, ať on i také jiní kněžé nekáží, což by bylo k ruoznici a nesvornosti, ale ať oni káží ze čtenie svatého a což by bylo

Strana 10
10 Fr. Trnka: k duší spasenie. Vuoli Naši i rozkázanie vědúc, zachovajtež sě, jakožť Vám píšem, jinak toho nečiniece! Dán v Praze v pon- dělí před svatým Valentinem královstvie Našeho léta pátého. Ad mandatum domini regis. [Adresa na rubu:] Opatrným šepmistru a radě na Horách Kutnách, věrným Našim milým. Pův. listina papírová č. 99 (Pat.) má stopy po pečeti, uveřej- něná v AČ. VI. č. 8, str. 83 nepřesně. — Kutná Hora CXII m. odd. — Po straně na rubu jinou rukou z doby současné: Na mistra Mar- tina. — Níže pod tím z doby nové: 1475; pak rukou Patočkovou: der in Predigen Zwitracht und Aufstand ausstreuende Priester soll ernstgemessen gewarnigt werden. 8. Praha, 1478, únor 16. Král Vladislav chválí Kutnohorské za to, že vypověděli kněze Heju a že přikázali jiným kněžím, aby působili k lásce, svornosti a jednotě lidí; mají přijímati hodné kněží a netrpěti buřičů. Vladislav, z božiel milosti král Český a markrabie Mo- ravský2 et cetera. Opatrní věrní milí! Zpraveni jsme, kterak Vy, pamatujíce na Naše rozkázanie3 a hlediece4 toho, aby mezi Vámi jednota a svornost zachována byla, i povolali ste všěch kněží obojie6 strany a mluvili ste k nim, aby všech výtržkuov“ zanechajíce,“ i vedli lid k lásce, k jednotě a k' svornosti, a že knězi Hegiovi1° preči1 jste kázali z hodných příčin, a někteří kněžie12 proto vzali od Vás odpuštěnie.13 Myť14 Vám to chvá- líme, že v tom tak sě15 máte, hlediece,16 aby jednota a svornost mezi Vámi byla. Protož kteříž by kněžiel7 takoví byli a Vás v takové slušné věci slyšeti nechtěli, a chtěli od Vás bráti od- puštěnie,18 pusťtel9 jim cestu, ať jdú2° před se, a jiné nebúř- livé21 na miesta22 jich vezměte, kteříž by lid napřed ke cti a 1 V přepise: boží —2 Moravské — 3 rozkázání — 4 hledíce všech — 6 obojé — 7 vejtržností — 8 se varujíce; pův. bylo toto Hegovi; pův. vytečkováno. místo vytečkováno — 9 chybí — 10 11 prej [sic] ste — 12 kněží — 13 odpuštění — 14 ait [sic] — 15 se 16 hledíce — 17 kněze [sic] — 18 odpuštění — 19 v orig. pusstte; jdau. v přepise: pusttte — 20 21 nemrzlivé [sic] — 22 místa — 5

Strana 11
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 11 k chvále boží a také k jednotě a k lásce vedli a zpravovali;23 nebo takovú24 jednotú a svorností Vy všickni vespolek muožte státi a Hory tiem lépe mohú dělány25 a vyzdvíhány26 býti k užitku Našěmu27 i Vašěmu.28 A jestliže by kterýžkolivěk kněz chtěl své vuole užívati proti rozkázání Našěmu i Va- šěmu,28 toho žádného tu netrpte! A knězi Hegiovi29 hned preč3o kažte! Protož znajíce v tom vuoli3i a rozkázanie32 Našě33 a také znajíce Vaše34 i těch Hor dobré, zachovaj- tež35 sě v tom, jakožť Vám píšem! Dán v Praze v pondělí po svatém36 Valentinu královstvie37 Našěho léta sedmého. Ad mandatum domini regis.a [Na druhé straně:] Opatrným šepmistróm, radě i obci na Horách Kutnách, věrným Našim milým. Původní papírová listina má stopy po pečeti. — Kutná Hora CXXXVII/1 m. odd. —Z orig. je přepis z 18. stol. (č.13712, č. 5366 st. Pat.). Pořídil jej Dominik Růžička, adj. cís. rychtáře. Odchylky od originálu jsou uvedeny pod čarou. Nad textem je psáno: Opatr- ným schöphmistrům, radě a obci na Horách Kutnách, věrným Našim milým. — aPsáno jinou rukou z doby současné. — Na druhé straně originálu z doby současné opět jinou rukou: O mistra Mar- tina a kněží i Heyu. — V originále připsáno tužkou z novější doby: Strany kněží, kteří nechtějí poslouchat, aby je odbyli. 9. Praha, 1478, červenec 15. Vypisuje se sněm strany pod obojí způsobou na den sv. Vavřince, 10. srpna, 1478 do Prahy, aby se rokovalo o jednotě a svornosti věřících. Kutnohorští mají přijíti a jiné s sebou vzíti. Službu naši vzkazujem, opatrní přietelé milí! Vědětiť Vám dáváme, že najjasnější kníže a pán, pan Vladislav, král český a markrabie moravský etc., pán náš najmilostivější, k prosbě poctivých mistruov a kněží i také urozených, stateč- ných, slovutných a opatrných panuov, rytířstva i měst strany 30 23 spravovali — 24 takavau — 25 mohau dielanj — 2 vyzdvíhánj 27 chybí od: i Vašěmu... i Vašěmu — 29 Hegovi — Našemu — 28 pryč. 31 vůli — x rozkázání — 33 Naše — 3 opakuje se ještě jednou zachovejtež se — 3 svatým — 37 království Našeho. navíc — 35

Strana 12
12 Fr. Trnka: našie, kteříž z vierya) přijímáme tělo a krev Pána Ježíše Krista pod obojí zpuosobú, ráčil jest k tomu povolení dáti, aby položen byl sněm obecní vší strany našie v Praze na den sva- tého Vavřince najprve příští,b) a to napřed pro čest a chválu Pána Boha všemohúcího i také pro dobré Jeho Milosti i vší koruny a pro jednotu a8) svornost milujících pravdu boží a přijímajících tělo a krev Pána Krista pod obojí zpuosobú. My pak jsúce prošěni od někderých pánuov a rytířstva strany naší a znajíce Jeho královské Milosti k tomu povolení, žá- dámeť od Vás s pilnostíd) a věříme, že Vy pro čest a chválu boží i také pro dobré Jeho Milosti i vší koruny a pro zvelebenie té svaté pravdy neobmeškáte na den juž psaný na ten sněm do Prahy z sebe i z obecních vyslati a přijeti, a tu aby ta věc před sě vzata byla s Vaší i s jiných strany naší radú, což by slúžilo k dobrému Jeho královské Milosti a koruně i také k ubecnému dobrému vší strany naší. Jakož pak o Vás nepo- chybujem, než že pro tak pilné a znamenité dobré neobmeš- káte na ten sněm na den již psaný do Prahy přijeti. Datum Prage feria IV. in Divisione apostolorum sanctorum anno Do- mini etc. 78. Jan z Janovic a z Petršpurka, najvyší purkrabie pražský. Jan Tovačovský s Cimburka na Boleslavi, najvyší sudí království českého a hajtman kraje boleslavského. Samuel z Hrádku a z Valečova, podkomoří království českého. [Adresa na rubu:] Opatrným pánóm šepmistróm a radě na Horách Kutnách, přátelóm našim milým. [Na přilepeném lístku dodatek:] A které byštee) koli z rytieřstva a z zeman mohli věděti k zákonu božiemu a k svatým pravdám jeho příchylné, ješto by snad zvláštním listem naším nebyli v této potřebě obesláni, věřímeť Vám, že jim tu věc znáti dáte, ať by toho sněmu ne- a) e je nadepsánotoužrukou— b) pův. psánopříš- tie; pak e přeškrtnuto — c) za tím g' přeškrtnuto — d) pův. pilnostie; e přetrženo — e) šte nadepsáno nad řádkou touž rukou.

Strana 13
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 13 zmeškávali; neb my mnohých svědomi nejsme, které bychom k té potřebě zejména obeslati měli. Pův. papírová listina č. 223 (Ves.), 732 (Pat.) se stopou po pečeti, uveřejněná v AČ. VI. č. 56 str. 170 nepřesně. — Kutná Hora CXLVII m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Aby vyslal na sněm do Prahy den s. Vav. 10. Praha, 1478, červenec 15. Mistři a kněží úřadu duchovního zvou Kutnohorské na sněm ke dni sv. Vavřince, 10. srpna, v Praze. Modlitbu naši vzkazujem s žádostí všěho dobrého, páni a přételé milí! Nenie, mámy za to, Vašie Milosti tajno v té věci, kterakže kněžé hynú a jiných nepřibývá a tak ujma se děje milovníkóm zákona božieho na mnohých miestech; se pány urozenými, rytieřstvem i městy při svatém Vítě stalo se jest znamenité rozmluvenie, kdežto z povolenie najjasnějšého pána a krále Jeho Milosti sněm jest uložen v Praze o svatém Vavřinci, aby tu, což té věci najlépe bude příhodno pravdám božím k zvelebení i tohoto královstvie k dobrému, tak z boží pomocí vzato bylo, ješto by netoliko nynějším, ale i budúcím bylo užitečno. To vědúce, žádáme i prosíme jakožto milov- níkóv zákona božieho, že k tomu sněmu z sebe ráčíte vyslati i z obecních v poctivém počtu. Daufáme zajisté Pánu Bohu, že, čehož předkové naši i Vaši s mnohými pracemi, svých při tom ani životóv ani statkóv nelitujíce, dobyli, majíce své viery jistotu z pravdy zákona božieho a pochválenie od strany od- porné smlúvami znamenitými, to všecko o tom sněmu i jiné k tomu potřebné bude rozumně váženo, z dobrým rozmyslem rozjímáno, a co bude potřebie před se vzéti, to opatřiti a k tomu se záhe přičinie, aby jinak skrze zanedbánie nebo k hanbě, k zlehčení neb k útisku milovníci pravdy božie ne- přišli, jehož ještě jediné, když bude pilnost, bude se moci z boží pomocí vyvarováno býti. I věříme Vašie Milosti, že i pro to dobré i pro Vaše poctivé to učiníte, svého kněze faráře s sebú vezmúce. Dán v Praze léta božieho etc. LXXVIII na den Rozeslánie apoštolóv božích. Mistři s kněžími úřadu duchov- nieho arcibiskupstvie pražského etc.

Strana 14
14 Fr. Trnka: [Adresa na rubu:] Múdrým a opatrným pánóm šep- mistróm, radě i obci města Hory Kutny, přátelóm v Pánu Bohu milým. Pův. papírová listina se zachovanou pečetí. — Kutná Hora CXLVIII m. odd. — Na rubu rukou souvěkou: Aby vyslali na sněm o sv. Vavř. 11. [Kutná Hora, 1480], červenec 16. Kutnohorští šepmistři oznamují králi, že kněz Jíra byl vsazen do vězení. Najjasnější králi a pane, pane náš najmilostivější! Věr- nost a poddané poslušenství Vaší královské Milosti vzkazu- jíce, oznamujem, kterak ten kněz, kteréhož Vaše královská Milost z Hory ráčili ste vypověděti, všetečně a nevíme, kterým duchem jsa veden, přišel včera do Hory do farhofu k knězi děkanovi k svaté Barboře, glejtu žádaje skrze zvonníka do pondělého; my seznavše, že listu nemá od Vaší královské Mi- losti a že Vaší královskú Milostí jest vypověděn, kázali jsme jej vsaditi;a) i sedíť. Protož, což Vaše královská Milost o tom nám rozkázati ráčíte, také učiníme; prosímeť za rozkázání. Datum v neděli po Rozeslání svatých apoštoluov. Šepmistři a rada. Psáno na lístku, přilepeném k listině č. CLIII (225 Ves.). 12. Hrádek Křivoklát, 1480, červenec 17. Král Vladislav schvaluje, že kněz Jíra byl uvězněn; má býti poslán na Karlštejn. Vladislav, z božie milosti král Český a markrabie Mo- ravský etc. Opatrní věrní milí! Jakož Nám píšete, že ten kněz, kterémuž jsme z města kázali z hodných příčin pro jeho všětečnosti, po Našem odjezdu vrátil sě zasě, Nám sě neopo- věděv ani Vám, a pro takovú jeho všětečnost že jste jej vsa- a) Celá věta nadepsána: kázali jsme jej vsaditi; pův. tam psáno, pak přeškrtáno: (měli sme před sebú, jedni to, abychom jemu hned z města kázali, ale druhým se z nás zdálo, poněvadž jest přestúpil rozkázání Vaší K. M. a šel do Hory bez povolení Vaší K. M., aby vsazen byl,).

Strana 15
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464-1547. 15 diti kázali, tomu všěmu srozuměli jsme a velmi jsme toho vděčni, že takovú pilnost a péči máte, aby sě rozkázání Našemu dosti stalo; a jinému nerozumíme, poněvadž jest sám z své vuole a všětečně sě zase vrátil, že by opět proti Nám nětco netrefného jednati chtěl a v obci rozbrojení a roztržení puoso- biti: protož přikazujemť Vám s pilností, abyšte hned, opatřiec tu věc vedle potřeby, v moc Naši na Karlštýn hajtmanu Na- šemu jej poslali, a Myť jemu dále rozkážem, co s ním bude mieti činiti. Vuoli Naši i rozkázanie vědúce, zachovajtež sě tak, jakžť Vám píšem! Dán na Hrádku pod secretem Naším v pondělí na svatého Alexí královstvie Našeho léta devátého. Ad relacionem domini Czenkonis de Clinssteyn, procuratoris. Adresa na rubu:! Opatrným šepmistróm a radě města na Horách Kutnách, věrným Našim milým. Papírová listina pův. č. 225 (Ves.) se stopou po pečeti. — Kutná Hora CLIII m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Aby kněze Jíru poslali na Karlštajn. Otištěna v AČ. VI. č. 33, str. 98; nepřesně. 13. 1502, leden 17. Čáslavský děkan Pavel stěžuje si Kutnohorským na kněze Svatomíra a jiné faráře kutnohorské, vyjma svato- jirského. Modlitbu mú s žádostí všeho dobrého v Pánu Bohu vzka- zuji Vaší Milosti, vzácné múdrosti a vopatrnosti pane šef- mistře! Páni milí! Za slušné mi sě zdálo Vaší Milosti vozná- miti, kterak puovodem kněze Svatomíra a faráře a děkana vysokostelského farářové kosteluov Vaší Milosti na mě jsú list žalobní scestným psaním pánuom mým poslali, v žalování opovrhvše pana administrátora i ctné mistry, a to z té příčiny, (že) když jsem zvěděl, že kněz Svatomír i jiní farářové, krom svatojirského, kázanie jsú činili tu neděli mezi ochtábem Křtěnie božieho vo svadbišti a vo proměněnie vína na to čtenie, tu seznav, že jsú z počátku vystúpili proti zřézení cérkve svaté, proti rubrice a proti kostelu pražskému a zřézení arcibiskupstvie českého, ješto jest to k lehkosti tomu slavnému městu i vší straně naší a jim nadto, i psal sem knězi Jírovi,

Strana 16
16 Fr. Trnka: chtě, aby sě jich doneslo a tak aby poněkud to zblúzenie své napravili; voni pak miesto napravenie viec zblúdili, opět jinak proti svrchu dotčěnému zřézení držéc, jinak zpievanie a jinak čtenie svatá kážíc, neděli In excelso throno1) drželi čtenie o svadbišti a tak pořád ve všech čteních až do toho dne blúdie. A toho jich zblúzenie hotov sem prokázati, buďto před panem administrátorem, buďto před Vaší Milostí, budú-li toho na mně žádati. A protož Vaší Milosti prosím, jestliže by mě chtěli k Vaší Milosti týmiž scestnými žalobami omlúvati, že sě při tom ráčíte jako ctní páni zachovati a spravedliví. A tohoto psanie velmi nerad bych byl učinil, ale že mi mnohé křivdy kněz Svatomír činí a mnohé všetečnosti své nade mnú dokazuje, a zvlášt tento blud při kostelech vedúce, ještě na mě všetečné žaloby strojé. Datum die Anthonii monachi sancti anno 1502. Kněz Pavel, farář čáslavský, děkan téhož kraje. [Adresa na rubu:] Slovutné a vzáctné múdrosti a vopa- trnosti panu šefmistrovi a radě města na Horách Kutnách, pánuom na mě laskavým. Papírová pův. listina má stopy po pečeti. — Kutná Hora 31 m. odd. — Na rubu jinou rukou z doby současné: Farář z Čás- lavě, že rubryku zle drží kněží. — Rukou Veselského psáno: 1502 farář čáslavský ospravedlňuje se, proč na děkana kutnohorského zanevřel. 14. Praha, 1502, srpen 22. Adam Transluanus, farář domažlický, oznamuje Kutno- horským, že kaňkovský farář neprávem ho ostouzí; haní také pány kaňkovské i arciděkana. Prosí je, aby mu nevěřili, ale ztrestali utrhače. Modlitbu svú vzkazuje, páni šepmistři a páni milí, známo činím Vašem Milostem, kterak sem zpraven lidmi ji- stými, že by farář kankovský2) hanlivé kázanie čině a nekře- sťanské pohaněnie učinil k lehkosti pánuom kankovským, i jich pečeti neslušně a podle toho i mne vysoce dotýkaje, že 1) Dne 9. ledna. 2) Neznámého jména.

Strana 17
17 jich pečet ta,a) pod kterúž sú dali mi list mého dobrého mezi nimi zachovánie, že by mi nic netoliko ta, ale i druhá i třetie jich nová neprospěla, ale že by arciděkana a dobrých lidí ne- bylo promluvy, hanbu svěckú že bych měl vzéti a trpěti; kdež- to tomu směleb) odpoviedaje, tak pravím, že křivdu v svú hlavu«) praví a že já časem svým vbrzce, ač nynie, stoje v po- slušenství svých starších, nemohu k tomu odpoviedati, chci k tomu státi, své dobré pověsti háje i pánuov kankovských vyvaditid) z takového narčenie, neb ani pan administrátor i s konstitorium nebude to toho, co jest všetečný kněz ten kankovský svým kázáním mluvil, praviti. A protož v tom Va- šich Milostí pokorně prosím, jakožto pánuov milých, pro mé Vašim Milostem nynějšie i potomnie zaslúženie i zachovánie, že neráčíte tomu věřiti, ani tomu nepravdomluvnému knězi viec dopustiti, mé dobré pověsti mazati i žádnému jinému, kdož by mú pověst chtěl a směl před Vaší Milostí aneb v obci Vaší bez mého vědomie a proviněnie lehce rušiti a kaziti. Pakli by kto urupně,1) všetečně aneb zchlubně chtěl to činiti, věřím Vašim Milostem, že mie) ráčíte to dáti znáti, a já hotov budu v rychlosti svú čest i zachovánie, přijeda, před Vaší Milostí vyvazovati. Toho dóvěrnost celú maje, k Vašim Milostem po- korně stupuji, že v tom skutečně přátely na Vašich Milostech budu mieti. Datum etc. Prage feria II. ante Bartholomei ap- postolum anno 1502. Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464 1547. Adam Transluanus, farář domažlický. [Adresa:] Vzácné opatrnosti pánuom sepmistróm a radě na Horách Kutnách, pánuom mně přieznivým. Pův. papírová listina se stopou po černé pečeti. — Kutná Hora 30 m. odd. — Z doby současné jinou rukou: Kněz Adam, že jej zhaněl farář kaňkovský, žaluje. — Rukou Veselského psáno: 1502 farář domažlický stížnost vede na faráře kaňkovské hol. 1) Místo: urputně. a) za tím škrtnuto ,k“ —b) psáno smělo, o škrtnuto —e) psáno hlavj — d) za tím škrtnuto »nemohu« — e) za tím škrtnuto »listem svým«. 2

Strana 18
18 Fr. Trnka: 15. [Kutná Hora], 1502. Svatomír, kutnohorský arciděkan, žádá šepmistry, aby se nemíchali do duchovních věcí. Chtějí-li Kaňkovští viniti faráře, ať tak učiní u duchovního úřadu. Kaňkovští nemají bez vědomí jeho a šepmistrů propustiti faráře a žádati za jiného. Vzáctné opatrnosti páni šepmistři a páni milí! Vašie Milosti prosím, neračte toho na se bráti, což k mému auřadu příleží! Chtie-li Kankovští z čeho viniti faráře svého, neb von je, ať ho vinie před naším právem duchovním a Vaše Milost račte k tomu některé pány vydati v pátek bohdá ve XIII ho- din! Ačkoli my auřadu Vašeho nelehčíme, než již jest tak zřie- zeno králem Jeho Milostí, aby duchovní duchovnie saudili a prvotně pan administrátor. I kde sú Kankovští tu moc vzeli, aby bez mého vědomie a bez Vašeho faráři vodpuštěnie dali a vo jiného psali etc.? Vašie Milosti prosím, neračte za zlé mieti, že já stojím vo to, aby auřad duchovní byl tak, jaký má býti, zachován ete. Když pány k tomu vydáte, sejde se obojí spolu auřad. Svatomír, archidecanus. [Adresa na rubu:] Purgmistru a konšěluom. Papírový lístek (B); stopa po pečetí. — Kutná Hora 32 m. odd. Na rubu jinou rukou současnou: Arciděkan, že faráři dali od- puštění bez jeho a pánů vědomí. — Rukou Veselského připsáno: Svatomír, děkan kutnohorský, žádá, by se úřad světský do záleži- tostí duchovních nemíchal. 16. Budín, 1503, červenec 11. Král Vladislav píše Kutnohorským, že nařídil panu Bo- huši Kostkovi z Postupic, nejvyššímu minemistru, aby zjistil, jsou-li v K. Hoře pikharti, a dal je zatknouti; mají v tom pomáhati. Vladislav, z božie milosti Uherský, Český etc. král a margkrabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! Vězte, že jest Nás v jistotě došlo, kterak by se ti zlí, bludní a převrácení lidé, pikharti, v Praze i v jiných městech Našich královstvie Našeho, též i mezi Vámi velmě zhusta a zjevně rozmáhali a

Strana 19
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 19 rozšieřovali, učením svým a chytrostí ďábelskú lidi prosté, hlúpé a nesmyslné s viery křesťanské svozujíce a v své bludy uvodíce, kterážto věc, když by časně přetržena a zastavena ne- byla, známe, co by z toho v tom královstvie zlého a velmi škodného začieti se a potom obojí straně, totižto pod jednú i pod obojí zpuosobú, brzo přijíti mohlo; a protož nechtiece My, aby se takoví zlí a bludní lidé v tom královstvie i v ji- ných panováních Našich, též i v tom městě k lehčení, potupě a zkáze svaté viery křesťanské množiti a rozšieřovati jměli, poručili jsme urozenému Bohušovi Kostkovi z Postupic na Litomyšli, najvyšiemu minemaistru královstvie českého, věr- nému Našemu milému, aby on na to s pilností se ptal a v pravdě a v jistotě to od Vás vyzvěděl, jsú-li kteří mezi Vámi buď na úřadě konšelském z nevědomie a omylu jeho posazeni, aneb tu mezi Vámi v městě obývají, takového aneb takové, doptaje se jich v pravdě, aby v moc a kázen Naši tu u Vás vzéti a trestati je podle práva, jakož na takové bludné lidi slušie, rozkázal, protože jsú mnohem horší a škodnější nežli Turci, vo svátosti těla a krve božie ani vo jiných svátostech, od Boha vydaných a od cierkve svaté přijatých a stvrzených, nic nedržiece, než to tupiece, zamietajíce a jako nějakým mar- ným a lehkým věcem se posmievajíce a lidi prosté a neopatrné svú chytrostí k bludóm svým přivozujíce a z toho na cestu za- tracení dávajíce. — Přikazujíce Vám přísně, abyšte, znajíce to, radni v tom a pomocni nadepsanému Bohušovi Kostkovi byli a na takové zlé a převrácené lidi s pilností se mezi Vámi ptali a je vyhledajíc, v kázen a v trestánie pobrali a podle práva tak trestati dali, jako na takové bludné, rúhavé a zlé lidi slušie. Kdež My vo tom také zprávcóm a starším z duchovních pod jednú i pode dvěma zpuosobami píšeme, jim porúčejíce a jich napomínajíce, aby proti takovým převráceným a ďábel- skú zlostí oslepeným rúhačóm kázali a od bluduov jejich od- vodili, kterýmž Vy v tom také pomocni budete tak, aby tu i jinde zkaženi a vypleněni byli a lidi viece s svaté viery kře- sťanské nesvodili a Bohu se i svátostiem jeho nerúhali ani po- smievali. Datum Bude feria III. post festum s. Procopi anno Domini XVCIII°, regnorum autem Nostrorum Hungarie tre- decimo, Boemie vero tricesimo secundo. Ex mandato proprio maiestatis regie.

Strana 20
20 Fr. Trnka: [Adresa na rubu:] Poctivým šefmistróm a radě na Ho- rách Kutnách, věrným Našim milým. Papírová listina č. 768 (Vesel.), č. 732 (Patočka), se stopou po červené pečeti. — Kutná Hora 48/2 m. odd. — Na rubu rukou sou- věkou: »Král Jeho Milost míti ráčí, aby pikharti, rušitelé víry, zdvíháni byli.« — Rukou Veselského psáno: 1503 Wladislaw König verordnet, dasz die Pikhardisten in seinen sämtlichen Ländern nicht geduldet werden, u. gebiethet Kuttenbergern selber sorgsamst auszuforschen. 17. Budín, 1503, září 8. Král Vladislav přikazuje Kutnohorským, aby netrpěli pikhartů v radě a jinde v městě. Vladislav, z božie milosti Uherský, Český etc. král, marg- krabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! Jakož jsme Vám prve vedle jiných měst Našich královstvie českého psali,1) což se těch zlých lidí a bludných u vieře pikhartuov dotýče, jak se proti nim, buďže by kteří mezi Vámi na radě aneb v městě Vašem byli, zachovati a skutečně jmieti máte, jakož pak ve všech městech se k tomu všichni vedle rozkázání Našeho sku- tečně mají, Pražané i jiná města, i jest Nám to s podivením, kterú příčinú jste se Vy k tomu proti nim skutečně neměli. I protož Vám přikazujem, jsú-li kteří mezi Vámi na radě, že k těm se skutečně mieti budete, na žádného se neohlédajíc, jakožto na takové bludné lidi vedle práva příslušie, též také proti jiným, ač kteří v městě Vašem jsú; neb My nikoli tako- vých bludných lidí v městech Našich trpěti necheme. I pro- tož, znajíc v tom Naši konečnú vuoli a rozkázání, zachovajtež se v tom proti nim tak, jakož Vám píšem, jináč toho nečiniece, jakož o Vás nepochybujem, poněvadž jsme Vás nikdy jináč neshledávali, než tak a potud, pokadž ste vuole a rozkázanie Naše znali, že se také i v tomto též takž zachováte vedle psanie Našeho! Datum Budę die Nativitatis gloriosissime Domine nostre anno etc., regnorum autem Nostrorum Hungarię quarto decimo, Boemię vero tricesimo tertio. Ex commissione propria regie. [Adresa:] Poctivým šefmistróm a konšelóm na Horách Kutnách, věrným Našim milým. 1 Viz č. 16.

Strana 21
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 21 Papírová listina č. 732 (Pat.) se stopami po pečeti. — Kutná Hora 48/4 m. odd. Jinou rukou souvěkou: Král Jeho Milost o pik- hartích, aby se k nim měli, na žádného se neohlédajíc. — 1500: rukou moderní. — Rukou Veselského: Mit Pikhartischer Ketzerei ange- steckte Rathsglieder und im Rathe nicht zu dulden. 18. Budín, 1503, listopad 3. Král Vladislav Kutnohorským o uvězněném bludaři. Vladislav, z božie milosti Uherský, Český král a marg- krabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! By Nám kto co takového o Vás pověděl, že byšte rozkázanie Naše zanetbávat jměli, My bychme tomu, tiem jisti buďte, nevěřili, aniž vě- říme, poněvadž jsme Vás vždycky k Nám v upřímé a stálé věrnosti a poddanosti seznali a ještě o Vás jináč nevěříme ani pochybujem. Pak což se toho bludného u vieře člověka, které- hož v vězenie máte, dotýče, porúčieme Vám, aby se skrze kněze děkana a jiné dobré lidi s ním mluvilo a jednalo, aby té bludné viery ustúpil; přistúpí-li k tomu, tehdy aby z toho vězenie jsa propuštěn, trestánie prázídlen byl; pakli by vždy předse tak tvrdý a u vieře neústupný býti a v bludu zuostati chtěl, tehdy ať jest podle práva trestán, jako na takového bludného člověka sluší. Datum Bude feria VI. post festum Omnium sanctorum anno Domini XVC tertio, regnorum autem Nostrorum Hun- garie XIIIIto, Boemie vero XXXIII°. Ex commissione propria maiestatis regie. [Adresa:] Poctivým šepmistróm a konšelóm na Horách Kutnách, věrným Našim milým. Papírová listina č. 732 (Pat.), č. 773 (Vesel.) se stopou po pe- četi. — Kutná Hora 48/3 m. odd. — Po straně rukou souvěkou: Král Jeho Milost odpověd dáti ráčí, s pikhartem co činěno býti má. — Jinou rukou: 1503. — Rukou Alexiovou (kol r. 1710): Proti pigkhar- tům. — Pod textem dole rukou Veselského: 1503 Wladislaw König, wie mit einem gefangen haltenden Abtrünnigen verfahren werden soll. 19. Budín, 1503, prosinec 18. Král Vladislav přikazuje Kutnohorským, aby netrpěli pikhartů v městě ani kde jinde, nýbrž je trestali, nezřeknou-li se svého učení. Kutnohorští mají poslouchati jen minemistra

Strana 22
22 Fr. Trnka: a nemají se spolčovati s nižádnou stranou. Neposlušné král potrestá. Vladislav, z božie milosti Uherský, Český král a marg- krabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! Z prvního psaní Našeho dobře jste poznati a porozoměti mohli, že My žádnému z poddaných Našich v jeho panstvie jsme nesahali, nežli v města Naše a mezi Vás, jakožto ty poddané Naše, kteříž Nám beze všech prostř[e dkuov příležíce, Nám se ve všem a Naší vólí a rozkázáním zpravovati máte a povinni jste. A protož Vás ještě tiemto Naším psaním napomínáme a přísně pod milostí přikazujeme, abyšte těch lidí pikhartských, zlých, převrácených a u vieře křesťanské zkažených, v městě Vašem netrpěli na úřadě ani na jiném žádném miestě, tak jakož jste všemu tomu z prvního psaní Našeho1) porozoměti mohli, a jestliže by se s jinými křesťany ve všech řádích ko- stelních nesrovnávajíc, bludů svých nevostávali, takové všecky abyšte beze všech odtahuov jako zlé a nekřesťanské lidi sku- tečně trestali tiem trestáním, jakož na nevěřície a bludné lidi priesluší, nižádným se v tom jiným nežli Námi, jakožto pánem svým, a rozkázaniem Naším nezpravujíce, tak jakož jste z Našeho prvního psaní porozoměti mohli. Neb sme My žádnému v jeho panstvie nesáhli, než toliko, že takových ne- křesťanských lidí v městech a panstvích Našich jmíti a trpěti necheme, nepochybujíc, že jiní poddaní Naši, uznajíc ten řád a zpuosob, kterýž jsme v městech Našich vo těch lidech zřídili a zpuosobili, také sami v panství svá nahlédnú a poddané své k tomu zřídí a povedú, aby se v tom s Námi srovnali a vedle Nás zachovali, jakož na lidi křesťanské přísluší. A protož Vy, znajíc v tom Naši jistú a konečnú vuoli a rozkázání, tak se zachovajte, jakož jsme Vám vo tom prve psali a nyní píšeme, jináč toho nečiníce a v tom ve všem žádným se jiným, nežli minemajstrem Naším nezpravujíce, tak jakož jsme Vám to prve i ústně rozkázali a poručili a tak, jakž jest to mezi Vámi od staradávna zřízeno a zachováno! Též také abyšte s žádným s žádné strany žádných stranných puntuov a zápisuov bez vuole a vědomí Našeho nečinili, než na Nás jakožto na pánu svém dosti jměli; neb My Vás v ničemž, což by Vám se od 1 Viz č. 16.

Strana 23
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 23 koho mimo řád a právo jaká křivda, útiskové aneb bezprávie dáli, neopustíme. Též chtěl-li by Vás kto mimo práva, řády a saudy, zemské zřízenie obtěžovati a s Vámi svú vuoli jmíti, povinni jsme Vám také na Vás toho nedopúštěti, než skutečně hájiti a obrániti, na kteréžto obraně Naší jakožto pána svého dědičného dosti jmíti muožete. A jakož jsme Vám prve psali i skrze podkomořieho Našeho rozkázali, abyšte to opatřili a nikoli žádnému nedopúštěli, aby kto v kterém městě Našem koho jiného mimo Nás za pána jměl, pod těmi pokutami, kteréž na to uloženy jsú, i ještě Vás v tom naplomlínáme i přika- zujem, abyšte toho jináč nečinili, poněvadž by toho žádný pán žádnému poddanému svému netrpěl. Najde-li se pak kto tak svévolný, kterýž by, na takové Naše prvnější i nynějšie rozkázání nedbaje, jiného pána jměl, jistě že na takového beze vší milosti podle těch pokut sáhneme a skutečně trestati bu- dem, a Vy se k tomu aneb k těm také tak jmějte, jakž zřízenie Naše ukazuje! A protož svolajíce k tomuto Našemu psanie všecku obec města Vašeho, toto jim psaní Naše čísti rozkážete a při tom povíte, aby se v tom a podle toho všickni i jeden každý zachovali tak, jakož jsme Vám vo tom prve psali a nyní píšeme, bez zmatku a všelijaké odpornosti. Datum Bude feria II. ante festum sancti Thome appostoli anno Domini XVO tercio, regnorum autem Nostrorum Hungarie XIIII°, Boemie vero XXXIII°. Ex commissione propria maiestatis regie. [Adresa na rubu:] Poctivým šefmistruom a konšeluom i vší obci na Horách Kutnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina č. 772 (Vesel.), č. 732 (Pat.) má stopy po červené pečeti. — Kutná Hora 48/1 m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Král Jeho Milost o pikhartích třetí psaní. Item aby se s žádným nepuntovali a pánův jiných nejměli. — Rukou Veselského psáno: 1503 Wladislaw König verordnet abermals den Kuttenber- gern, keine Pikhardisten in ihrer Mitte zu dulden und sich durch niemanden als den Obermünzmister leiten zu lassen. 20. Čáslav, 1503. Čáslavští oznamují Kutnohorským, že domluvili svému faráři Pavlovi, aby zanechal nepřátelství proti Svatomírovi,

Strana 24
24 Fr. Trnka: děkanu kutnohorskému, což přislíbil. Žádají Kutnohorské, aby měli Svatomíra k tomu, aby se choval pokojně k Pavlovi. Službu naši vzkazujem, vzácné a vysoké opatrnosti páni sausedé a přítelé naši milí! Psaní k nám ráčili ste učiniti o kněze Pavla, faráře našěho, psaní, které jest učinil k Vašim Milostem1) o duostojným knězi Svatomírovi, panu archiděka- novi na Horách Kutnách, Vašim Milostem, nepříjemné a ne- trpělivé, nás při tom žádajíc, abychom kněze Pavla, faráře našěho, k tomu měli a drželi, aby všěch řečí i psaní zanechal etc. Páni sausedé a přítelé naši milí! Mnohá psaní pana archi- děkana, farářuov i jiných kněží došla sú nás s Hor Kuten, z nich sme vyrozuměli, že prvotně mezi panem archiděkanem a panem farářem naším zlost a veliká nechut povstala; ješto toho věrně neradi sme slyšeli, i chtíc tomu zlému přítrž uči- niti, vložili sme se v to obyčejem tiem, jakož ste z psaní na- šěho vyrozuměti ráčili, i obeslavšě pana faráře našěho, jemu psaní Vaší Milosti sme oznámili; kterýž také mnohé příčiny psaní toho před námi pokládaje, řekl jest, k panu archiděka- novi se ve vší počestnosti, lásce a v dobrém pokoji zachovati i v dobrém bratrství, a že jím nemá nic sjíti. Protož, páni milí, Vašich Milostí prosíme, že kněze Svatomíra, pana archiděkana Vašěho, přítele našehoa) milého, k témuž držeti ráčíte, ať také proti knězi Pavlovi, faráři našěmu, dobrý pokoj zachovati ráčí. Také, páni milí, váživšě sobě dobré sausedství a dobré přátelstvo, které mezi Vaší Milostí prvotně a námi jest, to aby trvalo, jakož bohdá trvati bude, i chtěli sme ty preláty rádi svésti, tu naději majíc, že by s sebú rozmluvíce, spieš z nich nechut vyšla. Vaše Milost račte prostředku pohledati a je v dobrý pokoj a svornost uvésti prosíme. Purgmistr a rada města Čáslavě. [Adresa na rubu:] Vzácné a vysoké opatrnosti panuom šěpmistruom a radě na Horách Kutnách, pánuom sauseduom a přáteluom našim milým. Papírová pův. listina. — Kutná Hora 49 m. odd. — Na rubu jinou rukou současnou: Čáslavští faráře připravili, v dobrém pokoji má se s děkanem sjíti a rozmluviti. — Rukou Veselského: 1 Viz č. 13. a) Nadepsáno nad řádkem.

Strana 25
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 25 Czaslauer Pfarrer wird zur Verträglichkeit mit dem H. Erzdechant Swatomir ermahnt. — Rukou Patočkovou: 1503. Čáslavský farář vybízen k smiřlivosti s kutnohorským děkanem Svatomírem. 21. Kutná Hora, 1506. O způsobu, odvolá-li se kdo z rozsudku. Anno 1506. O spůsobu apelací Hor Kuten, kterej se držel bez přerušení od starodávna, až posavad drží se etc. 1. Po přečtení ortele a vajpovědi každá strana k vyšímu právu podle instrukcí pana administrátora a konsistoře ape- lovati může; 2. než k apelací volati se bude a peněžitau summu složí, neštrafujíc ortele a vajpovědi, můž požádati toho, aby dopu- štěno bylo jim potazu a s přátely promluvení k rozmyšlení, mají-li orteli místo dáti, čili polože příčiny jisté, k apelací složiti; 3. konsistoř o právo duchovní má jim potazu příti; však aby nechodili nikam, z fary vystaupíc, aby se o to tu rozmyšlo- vali a to mezi sebau uvážili a potom zase vstaupíc, aby světle oznámili, buďto že vajpovědi a orteli místo dávají, buďto že z příčin, položíc je, k vyšímu právu odvolání berau a že k apelací skládají etc.; 4. do západu slunce nejdýle, nemají-li hned tu pohotově peněz, vyžádajíc sobě, aby k apelací buďto peníze aneb jistej základ aby složili, však aby rukojmě za to postavili, nemají-li rukojmův, rukau dáním aby připověděli, a nebude-li to opa- třeno do západu, aby do šatlavy šli a odtud puštěni nemají bajti, až spůsob práva zachovají; a když spůsob práva zacho- vají, mají puštěni bajti a akta pře, jakž jim přečtena budau, tuto hned zapečetěna, mají jim dána bajti; 5. z rukojemství nemají puštěni bajti, až nápravu ortele přinesau; bude-li ortel napraven, což sau složili k apelací, má jim vydáno zase bajti; pakli nic, má při právu to zůstati; to při tom, bude-li pak právo chtíti jim milost učiniti; (to při tom). 6. 6 kop gr. k apelací má složeno bajti, a pakli by vodvo- laje se k apelací a slože sumu, rozmyslili se, a že by chtěli zase ortel přijíti, vod apelací pustiti, pro tu neustavičnost je

Strana 26
26 Fr. Trnka: jich a ten posměšek k orteli práva a že pozdě se rozmyslili, to, což sau složili, mají ztratiti; pakli milosti najdau, mají věze- ním potrestáni bajti, neb právo žertův a neustavičnosti ne- miluje etc. Kutná Hora m. odd. — Právo duchovní B. 9. 22. [Kutná Hora, 1507—1508]. Soupis jmění po arciděkanu kutnohorském Svatomírovi, zemřelém r. 1507. Svatomír, arciděkan horský, komu co odkázal, vedle kšaftu zaplaceno a kterým, a to z těch II set zlatých a XLti, které dal pan Dobrovítovský. Knězi Lukášovi VI zlatých; vzal bakalář. Knězi Duch- kovi III zl., vzal sám. Knězi Václavovi 4 zlaté, cepit solus. Děkanovi IIII zlaté; Bárta od Kola. Adamovi II zlaté. Knězi Mikulášovi do špitála II zlaté; solus cepit. Štěpánovi na Kank II zlaté; solus cepit. Mi[kulášovil, kaplanu mincíř skému, 3 zlaté. Janovi od svaté Trojice I zlatý. Rektor k vy- sokému III zlaté; solus cepit. Rektor k svaté Barboře I zl.: solus cepit. Cantor sancte Barbare I zl.; solus cepit. Panu Prok[opovi] Kraupovi X zl.; Slonovi XV zlatých; panně Ka- teřině X zlatých; soli ceperunt. Páně Bartošovým synům, dcerám XX zlatých; cepit Samuel Lahvička. Paní Krabicové XXXti zlatých; pan Beneš Mírek vzal i quitoval z toho paní. Knězi Janovi, střídníkovi, VI zlatých, cepit Váňa. Volfovi X zlatých, cepit Váňa. K svaté Barboře X zlatých, cepit Georgj Ways. K Námě]ti V zlatých; vzali Černý, Rych, kostelníci. K svatému Bar[tolomělji III zlaté; cepit Matauš Lorko. K svatému Vác[lav]u na Roven1) II zlaté, cepit Mat. Lorko. K svatému Jiří III zlaté; vzali hutníci starší. Do špi- tála II zlaté; vzal Barton mincíř. K svatému Lazaru II zlaté; cepit Bartoň. K svaté Trojici II zlaté; cepit Václav Lysý. Na Kank II zlaté; vzal Czubartus. K svaté Maří Magdaleně II; vzal Czubartus. K svatému Martinu II zlaté; Burjan Vrbíků. Ke Všem svatým II zlaté. Burjan Vrbíků. Do Malína II; do kláštera III; do Grunty2) II zlaté; vzal posel panský. Knězi 1) Roveň, zaniklá osada u K. Hory. — 2) Grunt.

Strana 27
27 Václavovi z Čáslavě IIII zlaté. Pannám do zádušního domu V zl. K svatému Petru II zlaté. Váňovi dáno XXXti zlatých na kortynu k hrobu; ty vzal pan Slon, šepmistr. O ostatek pozuostalých zlatých vide perscriptio circa testamentum Sva- tomír ..., co již zuostalo a komu dány, takže všecky jsú vy- dány, a za pány nižádného nepozuostává. Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. Zapsáno na listu A/12 pozůstalostních zápisů. — Kutná Hora 482 m. odd. 23. Budín, 1513, duben 7. Král Vladislav oznamuje Kutnohorským, že ustanovuje děkanem kutnohorským při chrámě sv. Barbory kněze Jakuba Quintina, který nemá trpět bludů, zvláště pikhartských. Kutnohorští mají ho podporovati. Vladislav, z božie milosti Uherský, Český král a marg- krabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! Oznamujem Vám, že My, znajiece hodnost poctivého kněze Jakuba Quin- tina, nábožného, věrného Našeho milého, ráčili jsme jemu děkanstvie při kostele svaté panny Barbory tu na Horách Kutnách dáti a jeho na to potvrditi a při tom jsme jemu poru čili, aby on to kněžstvo tu na Horách, kteréž k tomu děkan stvie přísluší, řádně zpravoval a neřády, kteréž by znal a kteříž by se dáli proti Pánu Bohu a svaté víře křesťanské, aby zastavoval podle možnosti své, a zvláště bludů pikhartských aby netrpěl. Protož Vám přikazujeme, jestli by se k Vám v čem takovém týž kněz Jakub jakožto k úředníkuom Našim utekl, abyšte jeho neopauštěli, než jemu v tom radni a po- mocni byli, jináče toho nikoli nečinili, vědúc, že v tom ko- nečnú vuoli Naši naplníte. Datum Bude feria V. post festum sancti Ambrosii anno Domini ete. XIII°, regnorum autem Nostrorum Hungarie XXIII°, Boemie vero XLII°. Ex commissione propria regie etc. [Adresa na druhé straně:] Poctivým šepmistróm a kon šelóm na Horách Kutnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina č. 42 (Vesel.), č. 1587 (Pat.) se stopou po královské červené pečeti. — Kutná Hora 142 m. odd. — Králov- ský rescript tvrdí kněze Quintina na děkanstvie u s. Barbory: psáno jinou rukou současnou. — Rukou Alexiovou kol 1710: Šep-

Strana 28
28 Fr. Trnka: mistři, úředlníci královští, děkan u sv. Barbory. — Rukou Vesel- ského: 1513. Quintin Jacob wird vom König Wladislaw als Dechant zu der St. Barbora Kirche bestättigt. 24. [Kutná Hora, 1513?] Kutnohorský děkan píše šepmistrům o zřízení králov- ství českého. Kutnohorští mají pomoci a přispěti přátelskou radou k obnovení pokoje. Páni šepmistři, páni milí! Poslal sem Vaší Milosti pří- pis listu, kterýž před časem páni Pražané a města králi Mi- losti poslali, kterýmžto bude moci pochop nemalý vzat býti od Vaší Milosti k nynější veliké potřebě. Milí páni Horníci! Neračte litovati veliké rady, ale prosím, majíce daufání nyní buoží maudrosti a pomoci svaté, račtež pohleděti bedlivě na koráb veliký tohoto království jako s malé lodičky, kterak marináři i plavci se všemi vesly, to jest zprávce království i měst se všemi právy, k břehu pokoje plavivšě sě, velikaj svár pro ta vesla mají, pro kterajž velmi protivní větrové a veliká a vzteklá vlnobití koráb již k potopení nachylují. Milí páni! Račte pohleděti na ty slovautné osoby i všecky náklady, račte politovati napravenajch dvoruov, velikajch rybníkuov, vysta- venajch tvrzí, nebť sě jedinkého nešťasného dne obávají! Neračtež prodlévati s malau svau lodičkau, nyní dosti pokojnau a šťasnau, sě připlaviti a obojích poupamatovati, mezi ně vkročiti, k rozumu přivésti a přátelskau rukau nějak pomoci; neb nepochybuji, že milý Buoh ráčí Vám v tom pro- spěch dáti a z toho velikú čest, znamenitau chválu, věčnau pa- mátku Vaší Milosti rozšířiti a jakožto milovníkuom pokoje po smrti nebeskau zchránu dáti; neb znáte: Blahoslaveni pokojní, neb synové boží slauti budau. K[něz] děkan. Papírová listina se stopou po pečeti. — Kutná Hora 33 m odd. Kněz děkan, aby se položili mezi Pražany a města: psáno jinou rukou souvěkou. — Veselský připsal tužkou: 1513 Žádost děkana kutnohorského, aby rozmíšky mezi městy a Prahou urovnati hleděli. —

Strana 29
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 29 25. [Kutná Hora] 1515, leden 2. Kutnohorští šepmistři zaplatí za Buchala, faráře u vy- sokého kostela (sv. Jakuba), 100 kop grošů čes., které dluhuje Svatojindřišským a mistru Korandovi v Praze. Kutná Hora XI 3/1 8 m. odd. Memorabilia 1495—1515 str. 324. — Text uveřejněn od Jos. Šimka v knize »Kutná Hora v XV. a XVI. století« r. 1907 na str. 171. 26. [Kutná Hora] 1517, květen 25. Soupis majetku po děkanu Jakubu Quintinovi, zemřelém roku 1517. Svrškové pozuostalí po nebožtíkovi kně- zi Jakubovil) Quintinovi, děkanu od svaté panny Bar- bory. Item truhla I zamčená s knihami. Item druhá truhla nezamčitá, též s knihami. Item pulpit zamčený s rudau; saudek s rudau zamčitý. Item III mísy cínové, jedna malá, III taléře. Item II konve cínové, třetí malá. Item IIII peřiny, II podušce. Item polštář pernatý, druhý koženný. Item koberec na stuol. ltem kortena zelená. Item sukně II, kožich I. Item kožíšek malý. Item čepička popeličí. Item prostěradlo jedno. Luožko vojenské. Item dodána cedule, sepsaná per Martinum de Nedwoy- owicz, od panuov šepmistruov a pánuov Jich Milostí k tomu vydaného, feria II Urbani anno etc. 17 preside Procopio Kraupa. Zájis na listě Aa v kvaternu č. 187. Kutná Hora m. odd. 1 Celý řádek podtržen.

Strana 30
30 Fr. Trnka: 27. [Kutná Hora] 1518, březen 24. Seznam knih po zemřelém knězi Trojanovi. Knihy sepsané po nebožtíkovi knězi Tro janovi feria IIII. in vigilia Annunciacionis Marię před panem Vávrú kožišníkem, Ondřejem truhlářem, poručníky, a Oldřichem Slámú a Mikulášem píslařem], preside Petro monetario. Item agenda psaná, stará a IIII volumina kázání; vše- cko starého písma ve dckách na papíře. Item IIII volumina menší v kooperaturách svinských starého písma, též na papíře. Item concordantię impressę in magno volumine. Item 3s partes Lyre super biblia. Item compendium theologice veritatis cum sermonibus de sanctis in uno volumine impresse. Item Floretus scriptus. Item vocabularius breviloquus impressus. Item sermones Alberti de tempore et sanctis impressi. Item biblí česká Benátská. Item postilla super epistolas et evangelia in magno volumine impressa. Item sermones super evangelia dominicalia, scriptum volumen. Item biblia aurea, parvum volumen impressum. Item expositio missę, libellus impressus. Item Novum testamentum scriptum. Item speculum sanctum super VII sacramenta, psané. Item sermones psané super evangelia in mediocri volu- mine. Item mammotractus psaný. Item mšalík psaný na pergameně. Item rubrica psaná in parvo volumine. Item sermones psané in mediocri volumine. Item varia collecta in volumine mediocri. Item quadragesimale scriptum. Item explanationes quorundam terminorum creare, cre- dere, et quedam collecta.

Strana 31
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 31 Item sermones aliquorum doetorum cum auctoritatibus in parvo volumine. Item sermones in parvo volumine. ltem libellus v svinské kooperatuře. Item quadragesimale parvum in cooperatura alba. ltem psalterium in pergameno parvum seriptum. ltem duplex quadragesimale in albo cooperatorio me- diocris forme et voluminis. Item Item Item Item Item Item Item Item Item ltem Item ltem Ttem ]tem na ní. Item Item sermony v kapsi koženné, bílé, nové. frigus super particulas. adventus. festum pasche usque adventum. spalik ad annum 13m. estas sanetorum. v kozenné nové kapsi adventus. festum pasehe v černé kapsićce 29. v bílé kapsi rudu. orationes in processione palmarum. špalík ad annum 14m. pašije notované. sermones in volumine parvo s visutd kozi. sermones v pergamenové kapsicee, kfiżek zlaty sexternieulus v kapsicee rudé. sermones super epistolas, omnes unanime novum volumen ete. s koZí visutü. Item irinitatis v Cerné kapsiéee. Item sermony v kooperatuie s panni. Item [tem quinta ete. Item &palík v kooperatufe pergamenové cum 8 rudki. in cooperatorio, Christo in carne a dominica v černé koženné kapsičce. Item guadragesimale v bílé kapsi. Item v kapsičce prisilové barvy. Ttem in cooperatorio de sanctis. Item vigilie mortuorum. Item sermones introligati, p6kné písmo s SkaredY*m s vi- sutú koží. Ttem domini Martini. 

Strana 32
Fr. Trnka: Item špalík ad annum 15m. Item registrum introligatum auctoritatum biblię. Item specialníček kněžský. Item sermones quadragesimales in pergameno et papiro extracti de Jacobinis. Item de clavibus. Item quadragesimale super dominicas. Actum ut supra anno etc. 18°. Zapsáno na listě A/3 v zápisích: »V tomto kvaternu jsú stat- kové sepsáni rozliční.« — Kutná Hora 187 m. odd. 28. Hory Kutny, 1520, květen 23. Jan Nebozézek posílá Tomášovi, knězi v Novém Městě na Moravě, 4 pomeranče a od kutnohorského děkana Jana Bu- chala křižmo. — Pro peníze, které je Nebozézek dlužen To- mášovi, má si tento přijeti buď o Božím těle (7. června), nebo jindy. — Ví-li Tomáš něco o bývalém faráři svatobarborském Janovi, má Nebozézkovi oznámiti. Kněz Jan má u něho ve sklepě truhly s věcmi. Službu svú vzkazuji, duostojný pane preláte, kněže To- máši, příteli muoj milý! Rád bych slyšel i Vám přál, abyšte, zdrávi jsúce, dobře se míli, kněže Tomáši! Kdež ste křižmář poslali po panu Jakubovi, žádajíce, abych křižma svatého zjednaje, v Vašem křižmáři je Vám poslal, i věztež, že sú tento týden teprv přinesli křižmo svaté panu děkanovi na- šemu, knězi Janovi Buchalovi, kteréhož sem žádal od Vás i sám od sebe, a on s vochotností k žádosti Vaší i tudíž mé, nakladše ho do křižmáře, dnes po matuře dal mi je, kteréž teďa) Vám nazchvále po tomto poslu posílám, abyšte k svě- cení svaté vody, kterúž světiti budete, před s vatým] Duchem je měli. Poslu nic nedávejte, nebť sem jemu dal IIII gr., a když se navrátí, mám dáti V gr.! A též Vám posílám IIII po- morančí; dajž Pán Buoh, abyšte jich ve zdraví požili! A jest- liže potřebujete limaunóv a voleje dřevěného k salátóm, zkažte mi; chci Vám rád poslati, i což byšte koli jiného potřebovali. Což se pak peněz dotýče, kteréž sem Vám dlužen, jakož — a) za tím škrtnuto ,vás'.

Strana 33
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 33 list muoj o tom dluhu máte, prosím Vás, přijeďte ke mně vo Božím těle1) na dobrú vuoli a o té s Vámi srovnám podle Vaší vuole; pakli byšte o Božím těle nemohli, ale když byšte koli prázdnost měli, vypravte se, za to Vás žádám! — A což se kněze Jana dotýče, který byl u svaté panny Barbory farářem, víte-li co vo něm, prosím Vás, oznamte mi, kterak se má, neb jest u mne nechal ve sklepě truhly veliké, nakladši do nich svých věcí etc. — Manželka má s kmotrú Vaší kázali sú Vám povědíti mnoho dobrého i s kmotrem Vaším. Dajž Pán Buoh, abychom se spolu ve zdraví všickni s h]ledali! Dán na Horách Kutnách v středu před sívatým] Duchem léta božího XVCXX°. Jan Nebozézek. [Adresa na rubu:] Duostojnému panu prelátovi, knězi Tomášovi, faráři v Novém Městě na Moravě, pánu a příteli mému zvláště milému. Pův. papírová listina s černou pečetí. — Kutná Hora č. 202 m. odd. — Pod textem připsáno rukou novější: 1520 Křížmo svaté z Kutné Hory do Nového Města na Moravě se zasílá. — Otištěno v Sel. archivu, Listinář č. 126. 29. Praha, 1521, červen 17. Administrátor strany pod obojí, mistr Václav Šišmánek, žádá Kutnohorské, aby mu ponechali kněze Jana Buchala, fa- ráře jindřišského, který má býti farářem u vysokého kostela (sv. Jakuba) v K. Hoře, přes zimu do sv. Jiří, neboť trpí ne- dostatkem kněží. Vzácní, ctihodní, pane šepmistře, páni a přátelé milí! Jakož jste žádali za odpověd laskavú o kněze Jana Buchala, faráře jindřiského, o to povolení, kteréž jest Vašim Milo- stem učinil, aby farářem u Vás o svatém Havle u kostela vy- sokého byl etc., žádajíce toho, abychom Vám toho příli etc., račtež Vaše Milost znáti, že Vašim Milostem všeho dobrého přejem jako přáteluom milým i kněze Jana, ale že sobě před- kem příti máme a svú střechu prve přikrýti, Vaše Milosti žá- dáme pro potřeby našě i konsistoře naší a budúcí, přijede-li 1) 7. června.

Strana 34
34 Fr. Trnka: Jeho královská Milost [k] jednání, račte ho nám ponechati přes zimu toliko do svatého Jiří, neb v osobách dospělého věku i rozumu nedostatek máme a my Vašim Milostem rádi chceme v dobrém ve všěm poslúžiti etc. Datum Prage feria II post Viti anno etc. XXI°. Mistr Václav, administrátor s úřadem duchovním. [Adresa na rubu:] Slovutným, vzácným, ctihodným pá- nuom šepmistruom a pánuom spolu radným na Horách Kut- nách, pánuom přáteluom milým. Pův. papírová listina č. 92 (Ves.), na mnohých místech pro- trhaná, s pečetí porušenou v dolní části. — Kutná Hora 218 m. odd. — Administrátor, aby jim kněze Jana Buchala jen přes zimu v Praze zanechali: psáno jinou rukou z doby současné. 30. [Praha] 1521, říjen 5. [?] Farář svatojindřišský Jan Buchal přimlouvá se u Kut- nohorských, aby přijali Leonarda za varhaníka. Modlitbu svú vzkazuji Vašim Milostem, slovutné, vzá- ctné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Byšte ve všem do- brém prospívali a rozhojňovali se při obojím člověku, Vašim Milostem bych přál s pravú vierú etc. Při tom Vaše Milost znáti račte, že požádán jsem, abych spolu s přátely jinými k Vašim Milostem se přimluvil za Leonarda varhaníka, kte- rejž i hausti i varhany opraviti výborně umí, abyšte Vaše Milost služby té jemu u Vašich Milostí jemua) příti ráčili, neb slyším, že byšte nynějšího varhaníka jmíti neráčili. I zdá mi se, že by tento na jeho místo hodně vstaupiti mohl i Vašim Milostem k škodě nebyl, poněvadž i hudec výborný jest i var- hany mnohokrát bez starosti i nákladu Vašich Milostí, když by potřebí bylo, opravil by. A jestliže by proti Vašim Milo- stem to nebylo, věřím, že pro mú přímluvu to učiniti ráčíte a jeho přijíti. A když z daru Buoha všemohú cílho s Vašimi Milostmi se shledám ve zdraví, o to i o jiné věci s Vašimi Mi- lostmi šíře rozmluvím. Dajž všemohúcí Buoh, abychom se v dobrém zdraví shledali! A s tím Vaši Milost Buohu všemo- a) Tak v orig.

Strana 35
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 35 hú[cí]mu porúčím. Datum sabbato post Francisci anno M etc. XXI°. Kněz Jan Buchal, farář svatojindřiský a bohdá budúcí Vašich Milostí. [Adresa na rubu:] Slovutné a vzá etné opatrnosti všef- mistruom a pánuom na Horách Kutnách, přáteluom mým zvláště milým. Papírová listina č. 800 (Ves.) se stopou po černé pečeti. Kutná Hora 219 m. odd. — Kněz Buchal, aby Leonhardovi, var [ha]- níku, přieli varhanictví: psáno na druhé straně rukou souvěkou. Rukou Veselského připsáno: 1521 Organist Leonardo wird den Kuttenbergern anempſohlen. 31. [1522. Král Ludvík oznamuje Kutnohorským, že majetek po zemřelém knězi Tomáši Polákovi dává jako odúmrt Mikuláši Konáčovi z Hodištkova, místosudímu zemských desek, a mají jej Mikulášovi vydati. Ludvík, z boží milosti Uherský, Český etc. král, marg- krabie Moravský etc. Věrní Naši milí! Tajno Vás není, kterak po smrti někdy poctivého kněze Tomáše Poláka statek jeho na Nás jakžto na krále českého jest přišel a připadl, kte- rýžto statek a nápad Náš dáti jsme ráčili slovutnému Miku- lášovi Konáčovi z Hodiškova, místosudímu desk dvorských. I zpraveni jsme, že jest se tomu dání Našemu po provolacím listu žádný odpor nestal, a protož Vám přikazujeme, abyšte Vy témuž Mikulášovi ten statek všecken, kterýž jste na rat- hauz pobrali, hned vydali, a kdež by se jeho kolivěk doptal neb doptati mohl, vydati rozkázali beze všeho dalšího prodlé- vání a odkládání etc., znajíce v tomu vuoli a rozkázání Naše etc. Pův. papírová listina bez podpisu, bez pečeti. — Kutná Hora 284/4 m. odd. 32. Hory Kutny, 1523, leden 14. Kutnohorští vybízejí Mikuláše Konáče z Hodištkova, aby přišel projednat při o majetek po zemřelém knězi Tomáši Polákovi v pondělí 18. ledna o 16 hodinách.

Strana 36
36 Fr. Trnka: Službu svú vzkazujem, urozený pane, přieteli náš milý! V paměti nám jest psanie Vaše, kteréž ste blíž k konci roku minulého k nám učinili,1) co se statku toho po knězi Tomášovi Poláku, kterýž na Horách Kutnách umřel, dotýče, praviece se k němu dáním krále Jeho Milosti, pána našeho všech milo- stivého, právo a spravedlnost jmieti.2) I poněvadž jiní také na týž statek se táhnú, pokládáme Vám rok v pondělí najprv příští, abyšte před námi v radě stáli v XVI hodin a sprave- dlnost, jmáte-li kterú, k témuž statku ukazovali, že Vás sly- šeti i spravedlivě při tom se podle práv našich zachovati chceme. Montibus Cuthnis feria IIII. ante Prisce virginis anno Domini 1523. Šepmistři a rada na Horách Kutnách. [Adresa na druhé straně:] Urozenému vládyce, panu Mikulášovi Konáčovi z Hodiškova etc., přieteli našemu milému. Pův. papírová listina se stopou po pečeti. — Kutná Hora 284/8 m. odd. 33. 1523, leden 17. Mikuláš Konáč z Hodištkova oznamuje Kutnohorským, že nepřijde projednat při o majetek po zemřelém knězi To- máši Polákovi, poněvadž Kutnohorští nejednali s ním dříve o věci a neurčili mu lhůtu. Službu svú vzkazuji, slovutné a vzáctné opatrnosti páni šepmistři milí! Jakož mi psátil) ráčíte a rok pokládati, abych v pondělí tento najprv příští v radě před Vámi stál a sprave- dlnost svú, kterúž mám dáním krále Jeho Milosti pána, pána mého najmilostivějšího, k statku nebožtíka kněze Tomáše Poláka pokazoval, i, páni milí, znáti ráčíte, poněvadž před vyjítím listu provolacího od úřadu desk dvorských a prve, než se počalo volati podle práva, neráčili jste mě podle psaní a dání krále Jeho Milosti o to slyšeti, ani mi roku položiti, až teď tepruv, ješto ještě list provolací zase k úřadu není vročen, žeť bych to proti řádu, kterýž se při takových 1 1 Psaní se nezachovalo. Srov. č. 31. Viz č. 32.

Strana 37
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 37 věcech zachovává, učinil, když bych prve, než se [obdrží] list provolací, svú spravedlnost pokazoval, protož mi v tom za zlé mieti neráčíte. Dán v sobotu před s. Pryškú pannú léta etc. XXIII. Mikuláš Konáč z Hodiškova, místosudí desk dvorských etc. Původní papírová listina. — Kutná Hora 284/2 m. odd. 34. Pražský hrad, 1523, duben 22. Karel Minstrberský, nejvyšší hejtman království čes- kého, žádá Kutnohorské, aby majetek po zemřelém Duch- kovi, faráři u sv. Bartoloměje, uspořádali, a přimlouvá se, aby ustanovili farářem kněze Michala. Karel, z božie milosti knieže minstrberské v Slezii, Oleš- nické a hrabě kladské etc., najvyší hajtman krále Jeho Mi- losti královstvie českého a margrabstvie Hornie Lužice land- fojt. Poctiví nám vzácně milí! Tajno Vás nebuď, že jest nás zpráva došla, že by z dopuštění božieho mistr Duchek, farář u svatého Bartoloměje, z tohoto světa sšěl, jehož duši Pán Buoh rač milostiv býti! I zprávu vzali sme, že by některé věci tu po něm pozuostaly; protož, cokoli toho jest, to opatřte, aby rozmrháno nebylo, až do našěho tam šťasného příjezdu! Také Vám oznamujem, že, majíc jistú zprávu o knězi Michalovi, kterýž u téhož mistra mnohý časy byl, kterak by se zacho- vával a dobrého svědomie byl, o kterémž Vám zvláštní poru- čení činíme, abyšte jeho tu na tom místě nechajíc, za faráře ustavili a vedle obyčeje uvedli, ačkoli mladý jest, ale když dobré svědomí má. Tak se zachovajte, znajíc v tom vuoli naši býti, jakož o Vás nepochybujem! Dán na hradě pražském v středu před sívatým] Jiřím anno etc. XXIII." [Adresa na rubu:] Poctivým šefmistruom a konšeluom na Horách Kutnách, nám vzácně milým. Pův. papírová listina č. 808 (Ves.) se zachovanou pečetí. Kutná Hora 265/1 m. odd. — Knieže Karel Jeho Milost, aby statek mistra Duchka opatřili a kněze Michala aby k svatému Bartolo- měji za faráře vzali: psáno jinou rukou z doby současné. — 1523: z doby novější. — 1523 statek faráře zemřelého Duchka u svatého

Strana 38
38 Fr. Trnka: Bartoloměje má opatřen býti a na jeho místo Michal aby se uvedl: psáno Veselským. 35. Bělá, 1523, květen 7. Karel Minsterberský, nejvyšší hejtman království čes- kého, žádá Kutnohorské, aby vyřízení pozůstalosti po zemře- lém faráři Duchkovi odložili do jeho příchodu. Karel, z boží milosti knieže minstrberské v Slezi, Oleš- nické, hrabě kladské etc., nejvyší hau[pltman krále Jeho Mi- losti království českého a Horní margkrabstvie Lužicſe] land- foj[t] etc. Poctěvía) opatrní a nám vzácně milí! Psaní Vaše, co se kněze Duchka dotýče o kšaf[tlě jeho, kderý jest udělal i poručníci jeho žádají, dobře sme vyrozuměli; kdež žádáte, abychom Vám naučení dali, poněvadž vodjezd náš jest, jak se v tom zachovati máte, poněvadž poručníci téhož kšaftu žádají brského konce, i neradie bychom, aby seb) poručníkuom v čem ukrátilo. Taky bychom neradi, abyste Vy potom jakú nesnáz o to měli, jako předci Vaši, kderýž pro takový věci do komory krále Jeho Milosti potahováni sú i rozsudky dosti těžké o to mievali; chtiec Vás takového uvarovati, jak i právě Vám po- raučíme, abyšte těch věcí až do našeho šťastného příjezdu k Vám do Hory odložili, poněvadž ty věci na dlúhém prótahu nestanú; neb konečně bohdá, dá-li nám Pán Buoh zdraví, před Hodem svatého Ducha1) u Vás bejti mínieme, neb bychom Vám ještě nepřáli žádného protěvenstvie. Datum v Bělý ve štvrtek po neděli Cantate anno XXIII°. [Adresa na rubu:] Poctěvé (!) opatrnosti pánům šep- mistrům a radě na Horách Kutnách, nám vzácně milým. Pův. papírová listina č. 804 (Ves.) se stopou po pečeti. — Kut- ná Hora 265/2 m. odd. — Jinou rukou z doby současné: Knieže Karel Jeho Milost, aby o kšaft mistra Duchka odloženo bylo do příjezdu Jeho Milosti na Hory Kutny. — Z doby novější: 1523. — Dole pod textem psáno Veselským: 1523 Karl, Fürst zu Münster- berg, benachrichtigt die Kutenberger, wie sie sich bei der Verlassen- schaftsabhadlung nach dem Priester Duchek verhalten sollen. a) Psáno v orig.: Pocztiewi. b) V orig. jste. Před 24. květnem. 1

Strana 39
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 39 36. Žitava, 1523, květen 8. Karel Minsterberský žádá Kutnohorské, aby ustanovili kněze Michala farářem u sv. Bartoloměje. Karel, z boží milosti kníže minstrberské v Slesii, Oleš- nické, hrabě kladské etc., najvyší hajtman krále Jeho Milosti královstvie českého a margkrabstvie Horní Lužice landfoit. Poctiví nám vzátetně milí! Psaní, kteréž jsme Vám učinili,1) co se kněze Michala dotýče, úmysl náš oznamujíc, ale poně- vadž, jakž již zprávu jsme vzeli, proti vajsadám a právuom Vašim býti by mělo, při tom my zanecháváme, ale přímluvu k Vám činíc, s pilností žádáme, že téhož kněze Michala tu na té faře necháte, poněvadž, jakž my správu máme, poctivě se z mladosti choval při někdy mistru Duchkovi i na tento čas se zachovává. I z těch a takových příčin Vám věříme, že to na přímluvu naši učiníte a jeho na té faře za faráře uvedete, aby on i přátelé jeho poznati mohli, že jemu přímluva naše u Vás platna byla. A my Vám zase k vuoli nám vše možné rádi uči- níme; tu víru k Vám máme, že tak učiníte. Dán v Žitavě v pá- tek den svatého Stanislava anno etc. XXIII°. [Adresa na rubu:] Poctivým šefmistruom a konšeluom na Horách Kutnách, nám vzáctně milým. Papírová pův. listina č. 245 (Pat.) se zachovanou pečetí. Kutná Hora 265/3 m. odd. — Kněz (!) Karel Jeho Milost přimluviti se ráčí o kněze Michala, aby mu fary u svatého Bartoloměje přáli: psáno jinou rukou z doby současné. — 1523: z novější doby. — Michael Priester ist bei St. Bartholomäus als Pfarrer einzusetzen: psáno Patočkou. 37. [1523, před květnem 11.] Václav Bezdružický z Kolovrat oznamuje Kutnohor- ským, že majetek po knězi Tomáši Polákovi připadl králi a ten jej dal Konáčovi z Hodištkova. Kutnohorští mají tuto odúmrt dáti Konáčovi v dobrotě. Službu svú vzkazuji, slovutný opatrnosti páni šepmistři, přáteli moji milí! Abyšte se ve všem šťastně, dobře měli, toho bych Vám přál! Nepochybuji, že Vás tajno není, kterak jest 1 Viz č. 34.

Strana 40
40 Fr. Trnka: odúmrtní statek na krále Jeho Milosti, pána mého milostivého, všecken připad po někdy knězi Tomášovi, kterýž jest tu, ja- kož zpráva, na Horách Kutnách umřel, nezřídiv nic podlí práva statku svého, kdež pak Jeho královská Milost Mikulá- šovi Kunáčovi z Hodiškova, úředníku mému desk dvorských z milosti ráčil ten všecken statek juž dotčeného kněze To- máše dáti, Jeho královská Milost týmuž Mikulášovi z Hodiš- kova tak, jakž šíře to dání Jeho královské Milosti ukazuje;1) také slyšeti, což jest týž kněz měl, že by tu na Horách Kut- nách sepsané při někderých spolu Vašich sausedech tu bylo. Ješto znáti můžete, neudělal-li jest často jmenovaný kněz do- statečného zřiezení, že stěžkem kdo lepší spravedlivost mimo dání Jeho královské Milosti co pokáže, protož já Vás žádám, že Vy podlí dání Jeho královské Milosti týmuž Mikulášovi tak se zachováte (bez dalších různic o to a nákladů),a) jakož o Vás jináč nepochybuji, že podlí toho dání ten statek všecken jemu vydáte a mý přímluvy při Vás že týmuž Mikulášovi po- žíti dáte bez dalších nákladů; a o to různici nemám, a pokudž od Vás v tom aneb v jiným přátelství poznám, jistě zase také dobrým přátelstvím vším možným neobmeškám odpláceti. Pův. papírová listina bez podpisu. Pochází od Václava Bez- družického z Kolovrat, jak svědčí č. 38.— Kutná Hora 284/3 m. odd. 38. Praha, 1523, květen 11. Václav Bezdružický z Kolovrat oznamuje opět Kutno- horským, že jmění po knězi Tomášovi Polákovi bylo dáno Konáčovi z Hodištkova, a mají mu je vydati. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přátelé milí! Ne- pochybuji, že v paměti máte, pokud sem Vám psali) o statek po knězi Tomášovi zuostalý, jakož přečtúc to mé první psaní lépe sobě ku paměti to všecko přivedete. Než kdež mi jakés příčiny psaním svým oznamujete, že jste k jinému času z po- třeby musili to slyšení odložiti, i jáť sem Vám pro jiné nepsal než proto, aby bez větších nákladuov on Mikuláš Konáč z Ho- diškova, úředník mój od desk dvorských, k tomu nápadnímu 1 Viz č. 31. a) Přeškrtnuto.

Strana 41
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 41 a odúmrtnímu statku podle dání krále Jeho Milosti, pána mého milostivého, přijíti mohl. A jinému sem se nenadál. nežli, žea) znáte to, že Vám nápadní odúmrtní statek rozsuzo- vati nenáleží, a zvláště již, poněvadž se po provolání od žád- ného odpor nestal proti témuž dání, ale že se podle dání a roz- kázání Jeho královské Milosti zachováte, též i potom podle mé psané žádosti jemu při Vás mé přímluvy požíti dáte a toho všeho statku, u kohož by koli nalezen byl, jej zmocníte, té sem naděje byl. Ale poněvadž jemu vždy tím odtahujete, již čehož dále žádati bude, tak já se v tom, jakž dvorské právo a řád ukazuje, při tomb) zachovám; však proto již dotčený Mikuláš bez pohoršení práva dvorského, bude-li mu na ten čas Vámi položený ta odúmrt po témž knězi Tomášovi a ten nápadní statek z rozkázání Vašeho bez umenšení vydán, to přijme. Dán v Praze v pondělí po svatém Stanislavu léta božího etc. XXIII°. Václav Bezdružický z Kolovrat a na Košátkách, najvyzší sudí dvorský po Čechách a purkhrabie vyšehradský. [Adresa na rubu:] Poctivým šepmistróm i vší radě na Horách Kutnách, přátelóm mým zvláště milým. Pův. papírová listina. Dolejší pravý roh asi autografem čtvercově odstřižen. — Kutná Hora 284/5 m. odd. 39. Hory Kutny, 1523, květen 16. Kutnohorští oznamují místosudímu Mikuláši Konáčovi z Hodištkova, že projednání jeho pře o jmění po knězi Tomá- šovi Polákovi se odkládá do příjezdu Karla Minstrberského, nejvyššího hejtmana království českého. Službu svú vzkazujem, urozený pane, příteli milý! Ja- kož jest Vám stánie odloženo bylo s stranú druhú o ten statek kněze Tomáše Poláka do středy této najprve příští, při kte- rémžto času, když ste před námi stáli, také i to bylo připově- díno, že bychme Vám na ten čas středy příštie konec vo to 1 Viz č. 37. a) Nadepsáno nad řádkem touž rukou. b) Psáno nad řádkem.

Strana 42
42 Fr. Trnka: spravedlivý chtěli učiniti, nebylo-li by nic na překážku; pakli by se co přimiesilo, že Vám psaním oznámíme, abyšte práce i útraty nadarmo nečinili. I věztež, že jest nám od kniežete Jeho Milosti psanie učiněno, když při odjezdu svém nynějším s země této na Bělé býti ráčil,1) abychom saudu o některé věci i toho také až do šťastného Jeho Milosti zase navrácenie a příjezdu k nám na Hory Kutny zanechali, proti kterémužto Jeho Milosti psaní jinak se zachovati nemuožeme; protož to znajíce, tiem se zpraviti budete moci. Montibus Cuthnis sab- bato post Ascensionem Christi anno etc. MCCCCCXXIII°. Šepmistři a rada na Horách Kutnách. [Adresa na rubu:] Urozenému vládyce panu Mikulášovi Konáčovi z Hodiškova, miestosudímu desk dvorských, přieteli našemu milému. Pův. papírová listina č. 17 (Pat.) se stopou po červené pečeti. Kutná Hora 284/7 m. odd. — 1523: z novější doby pod adresou. 40. Hory Kutny, 1523, červen 20. Kutnohorští žádají Mikuláše Konáče z Hodištkova, aby přišel projednat při svou o jmění po knězi Tomášovi Polá- kovi ve středu 24. června o 11 hodinách. Službu svú vzkazujem, urozený pane, příteli milý! Co se stánie Vašeho o ostatek někdy kněze Tomáše Poláka před námi dotýče, z které příčiny odloženo bylo, v paměti mieti muožete; že pak až do tohoto času to se protahuje, námi ta- ková věc nešla jest, než jakž ste z předešlého psanie našeho1) srozumieti tomu mohli; však nejsúce na tom, což by na nás bylo, aby komu jací prótahové bez příčin dáti se od nás jměli, a jměl-li by kto jakú k čemu spravedlnost, aby pro ty samy odtahy k ní nemohl přijieti, kdyby jiného nic na překážku v to se nevmísilo, protož Vám den pokládáme od středy naj- prve příští v témždni pořád zběhlém,2) abyšte před námi v XI hodin stáli, že Vám, nebude-li hodné příčiny k odložení, 1 1 Viz č. 35. Viz č. 39. —2 24. červen.

Strana 43
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 43 konec o to spravedlivý učiniti chceme. Montibus Cuthnis sab- bato ante Joannis Baptistę anno Domini M°CCCCCXXIII.°. Šepmistři a rada na Horách Kutnách. [Adresa na rubu:] Urozenému vládyce panu Mikulašovi Konáčovi z Hodiškova, podsudímu desk dvorských etc. přie- teli milému. Pův. papírová listina se stopou po pečeti. — Kutná Hora 284/9 m. odd. 41. [Praha] 1523, září 15. Úředníci dvorských desek žádají Kutnohorské, aby při- šli k soudu projednati při o majetek po knězi Tomášovi Polá- kovi s Mikulášem Konáčem z Hodištkova a vzali s sebou všecky listy, týkající se té věci. Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni šep- mistři, přátelé milí! Vězte, že jest nás žádal Mikuláš Konáč z Hodiškova, místosudí desk dvorských, abychom Vám ozná- mili, jakož jest o nápad odúmrtní krále Jeho Milosti po ně kdy knězi Tomášovi tu na Horách Kutnách před Vámi činit měl a listy někderéa) k té své spravedlnosti Vám pokazoval, totiž lístek Jeho královské Milosti zavřený, kterýmž Jeho Mi- lost ráčí Vám přikazovati, abyšte jemu Mikulášovi tu odúmrt hned vydali, poněvadž jest se tomu dání k výprose krále Jeho Milosti od žádného odpor podle práva a řádu nestal, item list1) knížete Karla Jeho Milosti, item dva listy2) najvyzšího pana sudího dvorského Jeho Milosti a list3) téhož Mikuláše Ko- náče na Vaše psaní, kteréž jste mu učinili, odkládajíce té věci do příjezdu k Vám knížete Jeho Milosti etc., abyšte ty všecky listy, že jich potřebovati bude, před úřadem položili; protož Vám věděti dáváme z poručení najvyzšího pana sudího dvor- ského Jeho Milosti,1) abyšte Vy ty listy svrchu jmenované před úřadem desk dvorských ten pátek před svatým Václa- vem5) najprv příštím položili a sami hned tu sobotu po sva- tém Jeronymu6) s tím ortelem, kterýž jste na tu odúmrt a a) Za tím škrtnuto: dání, dání'. — 1 Viz č. 35. —2 Viz č. 37, 38. Ztracen. — 4 Václav Bezdružický z Kolovrat. — 5 T. j. 25. září. T. j. 3 října.

Strana 44
44 Fr. Trnka: nápad krále Jeho Milosti učinili, před pány Jich Milostmi a vládykami na plném saudu dvorském stáli a jemu Mikulášovi Konáčovi, z čehož Vás při též odúmrti jemu od krále Jeho Milosti za dané viniti bude, odpovídali a právi byli. Dán v Praze u desk dvorských královských v úterý po svatého kříže Povýšení léta božího etc. XXIII°. Úředníci desk dvorských etc. [Adresa na rubu:) Slovutné opatrnosti pánuom šep- mistruom a konšeluom na Horách Kutnách, přáteluom milým. Pův. papírová listina. — Kutná Hora 284/6 m. odd. 42. Mikuláš Konáč píše jakémusi p. Janovi o své při. Pane Jene, muoj milý! Teď Vám všecky své sprave- dlnosti posílám, abyšte poznali, že více přátelst [viel nežli co jiného hledám, a muožte z těch listuov snadně porozuměti, kto by na placu zuostal etc. I pošletež mi také, což poslati máte, hned po tomto mém poslu. Cum his me commendo. M. Konáč propria manu. Původní menší lísteček z doby současné bez data. — Kutná Hora 284/1 m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Píše Konáč, že všecko vrací. 43. Pražský hrad, 1524, duben 10. Karel Minstrberský přimlouvá se u Kutnohorských za kněze Jana Miroše, aby byl přijat do Kutné Hory a mohl tam kázati. Karel, z boží milosti kníže mi[n]strberské v Slesii, Oleš- nické, najvyší hajtman krále Jeho Milosti královstvie českého etc. Poctiví nám vzácně milí! Tajno Vás nebuď, že jsme žá- dáni od mnohých z stavu panského i rytířského, pánů, přátel našich, i od někderých osob z Vás, což se kněze Jana Miroše dotýče, aby mohl na Horách mezi Vámi býti a slovem božím, kdož by toho žádost měli, službu činiti, čemuž my povolivše, tohož na Vás na všech žádáme, nepochybujíc, že se v tom proti němu povolně ukážete a zachováte, a ač by tak náhle farú nemohl opatřen býti, ale že mu někde pokoje příti budete,

Strana 45
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 45 a při kterémžkoli kostelu zdálo by se mu, aby slovo božie kázal, v tom že mu překážky činiti nebudete a také jiným ne- dopustíte. Tu víru k Vám máme, že na žádost naši to učiníte, a my Vám se toho vším dobrým odplatiti chcem. Dán na hradě pražském v neděli druhú po Velce noci léta etc. XXIIII°. [Adresa na rubu:] Poctivým šefmistruom a konšeluom i vší obci na Horách Kutnách, nám vzácně milým. Pův. papírová listina se zachovanou pečetí, č. 464 (Pat.) Kutná Hora 322 m. odd. — Na rubu jinou rukou souvěkou: Knížete Jeho Milosti, aby kněz Jan Mirošě byl farú opatřen a aby kázal, kde by chtěl, v tom aby jemu nebylo překáženo. — Rukou mladší: 1524. Nověji připsáno: O kněze Miroše. — Rukou Veselského: P. Johann Mirosch wird von H. Ständen zum Pfarrer anempfohlen. 44. [Benešovl 1525, únor 8. Děkan benešovský Vít, bývalý farář na Náměti v Kutné Hoře, žádá Kutnohorské o faru u sv. Bartoloměje. Modlidbu svú z žádostí všeho dobrého. Oznamuji Vašim Milostem, páni šepmistři a páni milí všickni, že bych rád Vašim Milostem přál obojího zdraví a šťastného panování, jakožto přáteluom mně v Pánu Bohu milejm! Spraven sem od svejch dobrejch přátel, že by farář od svatého Bartoloměje odpuštění vzal a že by se měl o svatým Jiří z toho místa hnauti. I Vašich Milostí prosím a žádám, že Vaše Milost mi ráčíte toho místa příti, a já, jakož sem se prvy, sa u Vašich Milostí let 12V1) u Náměti farářem, pokojně zachovával, tak také tuto sa, bude-li vůle Vašich Milostí, chci se rád pokojně zachovávati, jako na kněze sluší, sa těch věcí pilen, kteréžto knězi příležejí; neb sem já od Vašich Milostí odpuštění nikda nebral, než toliko, že ste mi ráčili Vaše Milost vodpustiti na čas. Ale já vždycky sem toho úmyslu byl a sem, abych Vašim Milostem jakožto kaplan Váš ku potřebě Vaší dal se nalez- nauti. I protož Vašich Milostí ještě žádám, že Vaše Milost přátelům mejm na toto psaní mé ráčíte milostivú odpověd dáti, a já budaucně toho se míním Vašim Milostem odsluho- T. j. čtyři a půl roku.

Strana 46
46 Fr. Trnka: vati vedlí možnosti své. Dejž Pán Buoh Vašim Milostem všecko dobré! Datum v středu po svaté Dorotě léta M° 5° 25. Kněz Vít, farář benešovský a děkan toho kraje. [Adresa na rubu:] Slovutné opatrnosti pánům šepmi- strům a pánuom na Horách Kutnách, přátelům mně v Pánu Buohu milým. Pův. papírová listina č. 8 (Ves.) se stopami po černé pečeti. — Kutná Hora 378 m. odd. — Kněž Vít žádá fary u s. Bar[tolomělje, aby mu dána byla: psáno jinou rukou z doby současné. — Psáno Ve- selským: 1525 Pfarrer zu Benessau Vít bittet um die Pfründe bei St. Bartholomeus in Kuttenberg. 45. Praha, 1525, duben 6. M. Havel [Cahera] z Žatce, administrátor pražský, svo- luje k žádosti Kutnohorských, aby Petr Rožďalovský byl fa- rářem u sv. Bartoloměje. Modlitbu svú vzkazuji, pane šepmistře, Vaše Milost páni a přátelé v Pánu Bohu milí! Žádost Vašich Milostí pořádná o poctivého kněze Petra, nyní faráře, Rožďalovského, aby fa- rářem býti mohl u Vás při sívatém] Jiří kostela svatého Bar- toloměje, u mne pilně vážena i příjemná jest nalezena. Ačkoli svrchu jmenovaný kněz jinde jest ode mne podle duověřenie opatřen býti měl, však dle přátelstvie Vašim Milostem já jeho věrně a rád příti chci podle žádosti Vašich Milostí, nébrž i za to žádám, že naň laskavi býti ráčíte, neb jest kněz dobře ká- zaný. Pokoj Páně s Vámi vždycky! Datum v Praze ten čtvrtek před Květnú nedělí léta Páně etc. XXV. Mistr Havel z Žatce, administrátor etc. pražský. [Adresa na rubu:] Mnohé opatrnosti pánuom šepmi- strům a radě na Horách Kutnách, přáteluom zvláště v Pánu Bohu milým. Pův. papírová listina č. 45 (Ves.) s pečetí zachovanou. — Kut- ná Hora 369 m. odd. — Administrátor, že kněze Petra za faráře k s. Bartoloměji: jinou rukou z doby současné. — Veselský připsal pod textem: 1525 Priester Georg[sic] von Roždalovic wird als Pfarrer zu St. Bartholomei bestättigt.

Strana 47
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 47 46. Praha, 1525, červenec 8. M. Havel z Žatce, administrátor pražské konsistoře, oznamuje Kutnohorským, že kněz Jan musí býti rok u sv. Jin- dřicha v Praze. Modlitbu svú vzkazuji, pane šepmistře, páni milí všickni! Vašim Milostem zdravie obojieho člověka věrně bych přál. A jakož Vaše Milost, majíce zprávu od pana faráře Matky božie od Náměti,1) žádati ráčíte, abych Milostem Vašim kněze Jana, který na tento čas jest u svatého Jin- dřicha za kaplana, dal, oznamujem, že by kněz Vít s ním do- konalú námluvu měl, i račte znáti toho, kněz...a), že kněz Vít s ním o to nikdy nemluvil, než nejaký zvoník, aby pak přimlúval, i kněz by jemu přiřekl: toho nemóž učiniti, neb jest tu zavázán do roku, neb tu své prvotiny jest u svatého Jin- dřicha měl. I protož Vaše Milost toho takovú známost majíc, že sě žádost Milostí Vašich vyplniti nemóž, za zlé mieti ne- ráčíte. Dán v Praze v sobotu den svatého Kyliana léta etc. XXV°. Mistr Havel z Žatce, administrátor. [Adresa na rubu:] Vzácné opatrnosti pánuom šepmi- stróm i radě na Horách Kutnách, pánóm mně přieznivým. Pův. papírová listina č. 92 (Ves.) s pečetí. — Kutná Hora 368 m. odd. — Administrátor, že kněz Jan odpírá, by přiřekl býti s knězem Vítem u Náměti. 25: jinou rukou z doby současné. — Veselský připsal pod text: 1525 Administrator des Prager Con- sistoriums, dasz er den Kaplan von St. Heinrich Johann für Kuttenberg nicht belassen kann. 47. [Praha] 1525, srpen 9. Jan Boyan, farář u sv. Valentina v Praze, oznamuje Kutnohorským, že přijímá faru u sv. Barbory v Kutné Hoře. Modlitbu nábožnú vzkazuji Vašim Milostem, páni šep- mistři milí i s pány radními, zdraví, štěstí i všeho dobrého na obojím člověku přejíc Vašim Milostem! Páni milí! Psaní, kteréž ste ráčili učiniti ke mně skrze pana Jindřicha, písaře Kněz Vít; viz č. 55. — a) Nečitelno.

Strana 48
48 Fr. Trnka: Vaší Milosti, žádostí Vaší Milosti vzkládajíce na mne, abych byl farářem chrámu božího tu u svaté panny Barbory, Pánu Bo[hu] ke cti a k chvále nebeskému a pro spasení věrných duší křesťanských a obecného dobrého, to já chci rád s mi- lostí učiniti a v tom nalézti se dám Milosti Vaší jako povolný pánům a přátelům mým milým. Staň se vůle boží a vůle Va- šich Milostí! Tu již rád já práci a zprávu na se přijímám s pomocí boží chrámu Páně u svaté panny Barbory. Také úmyslu sem toho, ať bych se k Vašim Milostem vypravil s ne- děle ve jméno boží. Pánu Bohu svrchovanému všecko nyní poručeno. Datum in vigilia divi Laurenti annorum 1525. Kněz Jan Boyan z Kamenné Lhoty, farář svatého Valentina v staré Praze. [Adresa na rubu:] Slovutné opatrnosti pánům šepmi- strům a radě na Horách Kutnách, panům mně laskavě pří- znivým a přátelům mým milým. Pův. papírová listina č. 49 (Ves.) se stopami po černé pečeti. Kutná Hora 372 m. odd. — Kněz Boyan, že faru ujímá u s. panny Barbory: jinou rukou z doby současné. — Pod textem rukou Breye- rovou: Kněz Jan Bojan přijímá faru u sv. Barbory. 48. Praha, 1525, srpen 18. Mistr Havel z Žatce, administrátor pražské konsistoře, svoluje, aby kněz Jan Bojan byl farářem u sv. Barbory, a žádá Kutnohorské, aby mu byli nakloněni a ho podporovali. Modlitbu svú vzkazujem, pane šefmistře, páni a přátelé v Pánu Buohu milí! Psaní ráčili ste k nám učiniti o zprávci a pastýře duší Vašich a zejména o knězě Jana Boiana staro- bylého, žádajíc, aby k svaté panně Barboře za faráře byl po- dán. Kdež my to slyšíce, to sme vděčně přijali, že auřadem duchovním ráčíte se zpravovati jako předkové Vašich Milostí sů se vždycky zpravovali. Protož, poněvadž ste ráčili sobě svrchu psaného kněze Jana za zprávcí zvoliti i o něho psaní činiti, my v tom povolnost Vám ukazujíce, jeho Vám rádi pře- jeme i na to místo, pokud žádost Vaše jest, podáváme, za to i žádáme, že k knězi Janovi lásku a vuoli dobrú zachovati rá- číte a jeho obráncě zvláště proti lidem bludným i proti zjev-

Strana 49
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 49 ným hříchuom smrtedlným, kdyby je zastavil a trestal, slušně býti ráčíte a jeho v ničem neopúštěti, neb se jest vždycky námi jako svými staršími zpravoval, lid k lásce, k svornosti, jednotě i ku pokoji vedl i napomínal a tak se choval, jako na kněze sluší zachovalého a dobrého. Za to máme, že i u Vašich Milostí chovati se bude. Protož jsúce páni jeho laskaví, ráčíte jej slušně podle jeho auřadu opatřiti i toho jemu pomocni býti, jestliže by kteří kněží chtěli s ním pracovati a úmysl měli při Vašich Mi[lostech] i při něm zuostati, že je ráčíte zdržeti a k tomu jmíti, aby tu zuostali. Pakli by jaký nedo- statek byl, Vaše Milost s jedné strany s knězem farářem a my z druhé poptajíce se, chcem Vám v tom radni i pomocni býti. Dán v konsistoři pražské v pátek po M[atkyl buoží Nanebe- vzetí léta XVCXXV°. Mistr Havel z Žatcě, administrátor v konsistoři. [Adresa na rubu:] Slovutným v opatrnostech panu šef- mistru i spoluradným na Horách Kutnách, pánuom a přáte- luom nám v Pánu Buohu milým. Papírová pův. listina č. 49 (Ves.) se stopou po pečeti. Kutná Hora 371 m. odd. — Okraj listiny je porušen, takže nelze čísti regest po straně z doby současné; asi zní: Pan administrátor, kněze Bojana že přeje pánům. — Rukou Patočkovou: Ad cassan- dum. — Rukou Veselského pod textem: Priester Johann Boyan z Kamenné Lhoty wird vom Prager Consistor[ium] als Pfarrer zu Sct. Barbora überlassen. 49. Sedlecký klášter, 1525, prosinec 7. Opat sedlecký Jiří oznamuje Kutnohorským, že utekl z kláštera mnich Jakub Polák a že je na faře u vysokého ko- stela (u sv. Jakuba); mají ho buď vydati opatu, anebo ne- trpěti u sebe pro pohoršení. Modlitby naše vzkazujem, vzáctné poctivosti páni šep- mistři, páni sausedé a přátelé nám v Pánu Bohu přízniví! Vašem Milostem přáli bychom všeho dobrého z pravú vierú! Vždycky sme znali od Vašich Milostí pány přátely k nám pří- znivý i tak vedle poraučenie Jeho Milosti královské, v čemž sme se kdy utíkali k Valší] Milosti, ráčili ste nás neopauštěti.

Strana 50
50 Fr. Trnka: Však nynie též naděje sme a býti míníme na potomnie časy. Protož Vaší Milosti oznamujem, že sme již před časem ně- kterým potřebu dosti pilnú Vaší Milosti psaním svým ozná miti měli, ale z hodných příčin toho sme zanechali až dosavad, což se dotajče nějakého kněze Jakuba mnicha; jest Polák; ten jest utekl od nás nevelmi dávno z kláštera, ješto sme té naděje nebyli, aby to měl učiniti, poněvadž se jest nám za- vázal dobrú vierú a ctí bez naší vuole někam z kláštera ne- odchoditi; ale nynie, tak jakž sme zpraveni, jest na faře u vy- sokého kostela. Pak jestli to s vědomiem aneb povoleniem Va- šich Milostí, my nevíme, než jest nám to dosti s podiveniem, že takového, dobré viery a poctivosti neznalého, trpěti ráčíte v tom miestě, kterýž se zapomenul nad Pánem Bohem, sám nad sebú i nad tiem závazkem, který jest učinil našemu zá- konu. Mohli bychom o něm co dosti psáti i mluviti, než na ten čas tohoto žádáme, že Vaše Milosti neráčíte jemu tu bytu do- pauštěti viece, ale nám jej vydati jakožto tomu, kterýž sme povinni vedle úřadu našeho to opatřiti. Pakli Vaše Milost ne- ráčíte toho učiniti, za to prosíme, že ho neráčíte dopustiti tu chovati ku pohoršenie i ku posměchu i proti řádu a dobrému zřízenie, neb taková věc má vždycky mezi dobrými křesťany zachována býti. Neb tomu Vaše Milost ráčíte dobře rozuměti, kdybychme my chtěli kterého z bratří našich potrestati pro jeho neslušné vajstupky a on, zaváže se vysoce, že se toho po- tomně uvarovati chce, i utekl by z kláštera pro své neslušnosti a potom přijat by byl jinam jako tento Polák. A měla-li by taková věc svuoj pruochod zvláštnie míti, Vaše Milost ráčíte povážiti, co by z toho vyšlo dobrého. Vaše Milosti vždy pro- síme i žádáme, že takovým nezpuosobnostem místa dáti ne- ráčíte. Za odpověd přátelskú Vašich Milostí žádáme. Dán v klášteře našem sedleckém ve čtvrtek před Početí Pannie Marie léta etc. XXV°. Kněz Jiřie, opat kláštera Matky božie v Sedlci. [Adresa na rubu:] Vzáctné opatrnosti pánuom šepmi- struom a radě na Horách Kutnách, pánuom sauseduom a přá- teluom, nám v Pánu Bohu příznivým. Pův. papírová listina č. 820 (Ves.) s pečetí zachovanou. — K. Hora 366 m. odd. — Jinou rukou z doby současné: Opat sedlecký

Strana 51
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 51 o kněze Jakuba Poláka, aby nebyl trpěn tam u vysokého kostela. — Pod textem rukou Veselského: 1525 Sedlecer Abt fordert den vom Kloster entwichenen und in Kuttenberg sich aufhaltenden Priester Paul (!) auszufolgen. — U Šimka druhá polovice listiny nepřesně otištěna. 50. [Kutná Hora, 1525?] Děkan Jan oznamuje Kutnohorským, že nebude knězem ve špitále: nechce chudé zkracovati, míti kaplana a své zdraví si ničiti. Kutnohorští mají si opatřiti kaplana místo něho již od sv. Havla. Páni šepmistři a páni milí! Věděti račte, ač sem na tom prve byl, abych při tomto svatém Havle najprv příštím do libosti pobyl v špitále, i ten sem aumysl proměnil k žádosti a potřebě Vaší i Vašim Milostem oznamuji: Já při svatém Jiří v špitále nemám aumyslu býti, a to najvíc pro toho, neb jest mi za těžké v srdci mém, abych já tak dlúhý čas netoliko do svatého Havla, ale i do svatého Jiří překážet měl chudým, kněze přítomného míti, a také aby skrze mne měla se v tom kostele čest a chvála umenšovati; a druhé shled sem smrad, kudy přichází, nemalý knězi, a vyrozuměl sem mému přirození velmi škodný. Protož vědúc, Vašich Milostí žádám, že chudým na to místo místo mne k svatému Havlu kněze objednáte, a byla-li by žádost Vaše, i já chtěl bych se z druhé strany po- starati, aby mohl býti; odpovědi žádám. Kněz Jan, děkan etc. [Adresa na rubu:] Pánuom šepmistruom a pánuom Jich Milostem. Papírová pův. listina č. 44 (Ves.) se stopami po černé pečeti. — Kutná Hora 373 m. odd. — Kněz děkan, že v špitále nebude, aby to místo opatřeno bylo: psáno jinou rukou z doby současné. — Psáno pod textem Veselským: 1525 Priester im Spital des hl. Kreuzes kündigt auf. 51. [Kutná Hora, 1525?] Děkan Jan žádá Kutnohorské, aby obeslali kostelníky, kteří by prohledli věci na faře a v kostele. Páni šepmistři, páni spolu radní! Poněvadž ste [rálčili

Strana 52
52 Fr. Trnka: obnoviti kostelníky, slušná jest věc, s pa nem] Martinem Kaz- larem abyšte vyslali zítra na faru, do [kojstela; na faru proto, aby zvěděli, kterak jest mno[ho] vobecních konví, mis, ta- léřuo, šatu, aby kuchařk a] toho pilněji ostříhala; do kostela, aby zvěděli, sau]-li v své váze kalichové, raucha a jiné věci; protož neračte tím dlíti, za to Vašich Milostí žádám! Kněz Jan, děkan etc. [Adresa na rubu:) Pánuom šepmistruom a pánuom etc. Pův. papírová listina se stopami po černé pečeti s porušeným okrajem. — Kutná Hora 374 m. odd. — V levém rohu pod textem: řádem Janem. 52. [Kutná Hora, 1525? Kněz Jan od vysokého kostela (sv. Jakuba) přimlouvá se u Kutnohorských, aby odcházejícímu knězi Danielovi udě- lili odměnu za namáhavou práci. Vypomáhá od hromnic, neboť je nedostatek kněží a kněz Matěj měl bolavé oči. Páni šepmistři v Pánu Bohu milí! Jakož Milosti Vašie tajno nenie, kterak v tomto času obtíženie přišlo na mne o kněží, kaplan mincéřský odšel, kněz Matěj od hromnic byl nemocen na oči, já musil sám se opatřiti kněžími, jak sem mohl, ačkoli nesnadně, neb byl čas kněží najpotřebnějšie v puostě: protož, páni moji milí, žádám a prosím, račte Milost Vaše vzhlednúti na věrnú práci kněze Daniele, kterúž vedl se mnú od hromnic až dosavad, a již míní odjíti zjitra, ať by dobrú pověst o Vašie Milosti, tudíž i o mně, kdež by se obrátil, mluvil; což z milosti ráčíte učiniti, tohoť velice bude i já vděčen od Vašie Milosti jako od pánuov vše dobré milujících. Kněz Jan od kostela vysokého. Pův. papírová listina č. 49 (Ves.) se stopou po pečeti. — Kutná Hora 375 m. odd. 53. [Kutná Hora, 1525? Jan, děkan u vysokého kostela (sv. Jakuba), ohražuje se proti nařčení, že by byl pány zlehčoval a haněl. Pane šepmistře, páni milí! Račte věděti, z rozkazu pana

Strana 53
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 53 šepmistra, pana minemajstra v neděli po kázání mluvil sem, tolikéž i jiní páni farářové, ale abych já mínil a potupoval v tom mluvení auřad předešlý a přátely své milé, toho jest na mé srdce nevstúpilo, ale dávní předešlé zprávce někdy Hor, maje zprávu o nedbanlivosti a neopatrnosti jich, jimiž některé věci a k škodě obci sau zavedeny, připovídaje mezi jinú širší řečí i to, že Jeho Milost pan minemajstr, páni šepmistři, páni spoluradní, ježto sau z předešlého auřadu, na tom sau s ponuknutí a z připsání Jeho Milosti královské, aby to po- malu k nápravě přivedli, a oni mají potěšení lidé míti, poně- vadž jim Pán Buoh takové pány a přátely dává, ješto o jich dobré a dítek jich péči mají etc. A kteří sau přemným srdcem poslúchali, tak sau mezi jinú řečí rozuměli a nejináč. A já tak pravím, jestli se nevoslyšal kdo, ale zaumysla svým převrá- ceným srdcem a ústy, — mé srdce přemné vopak vobrátil, aby mne lidem a přáteluom mým vošklivil, — bude-li ho Pán Buoh milovati pro mé srdce, v tom nevinné, nenechá ho krom pomsty. Protož Vašich Milostí prosím, že mne v tom ráčíte vochrániti, poněvadž sem k dobrému naponemutí učinil a také i ku poctivosti obnovenému auřadu tolikéž i předešlému. Také co sem o drahotě, jenž jest na Horách, mluvil, jest vědomé, kdo poslúchal; i také, kterak by se lidé k Vašim Milostem měli míti, nemohú-li se jiným za věrnú Vám práci odpláceti, toli- kéž předešlému auřadu, tolikéž jest vědomé, kdo jest poslú- chal. Odpovědi žádám. Kněz Jan, děkan etc. u vysokého kostela. [Adresu na rubu:] Pánuom šepmistruom a pánuom radným Jich Milostem etc. Pův. papírová listina č. 49 (Ves.) se stopami po černé pečeti. K. Hora 376 m. odd. — Z doby současné jinou rukou na rubu: Děkan ohrazuje se o nedělní kázání. — Pod textem rukou Vesel- ského: 1525. Dechant Johann bei Sct. Jacob äussert sich über seine gehaltene Predigt. 54. [Kutná Hora, 1525?] Děkan Jan oznamuje Kutnohorským, že kněz Jan Hons musí býti pro sešlost věku sproštěn kněžského úřadu. — Žádá, aby služebníci, zvláště Matúš, chodili zpívat ranní hodinky

Strana 54
54 Fr. Trnka: (maturu). — Kněz Pavel odchází do Stříbra; páni mají mu za poctivou službu poděkovati. Páni šepmistři a páni milí! Račte věděti, kterak zprávu máme o knězi Janovi Honsovi pro sešlost věku, někdy od vol- táře znak odvrátí se i upadne, stoje, nenadále, a když poslu- huje lidu tělem i krví Pána Krista, trausí na zem, rozlívá na lidi, a to proto, neb mu se ruce velmi třesau. I což na nás jest, pro nezlehčení takové milosti bo[žlské chcem jemu zapověděti slaužení a sami se zpořádati do dalšího opatření, lidem chu- dým poslúžiti. I jestli táž vuole Vašich Milostí, poněvadž sám Buoh nemožné věci nežádá, tak bychom učinili. Také žádám pro odplatu Boha všemohúcího, abyšte rozkázati ráčili služeb- níkuom svým, povolajíc jich před sebe, aby na maturu zpievat chodili, poněvadž i to prve bylo, netoliko pro poctivost samého Boha, ale i obce této, aby pocestní lidé, přídauce do domu Páně, i uslyšeli i jinde pověděli k posilnění témuž, kterak se Pán Buoh na Horách Kutnách chválí, a zvlášt Matúš, služeb- ník, kterýž bývá při mladším panu šepmistru, nebývá, moha bývati a jiní servové, patříce na něj, i též nechodí. Kněz Pavel nenadále má se stěhovati do Stříbra; poně- vadž jest muž hodný, poctivý, pokojný, Vašim Milostem při- pomínám netoliko pro poctivost jeho, ale i Vašich Milostí i těch dobrých lidí, kteří proň přijedú, račte s sebe vyslati a jemu, ač za krátkú práci, poděkovati, poněvadž i v jiných [Adresa na rubu:] Pánuom šepmistruom a pánuom Jich dřichovi poručil sem austně Vašim Milostem oznámiti. Kněz Jan, děkan etc. [Adresa na rubu:] Pánuom šepmistruom a pánuom Jich Milostem. Pův. papírová listina č. 49 (Ves.) se stopami po černé pečeti. — K. Hora 377 m. odd. — Jinou rukou z doby současné: Pan děkan o Honse, a aby na matury poslové chodili.— Rukou Veselského pod textem: 1535 Dechant Johann zu Kuttenberg beklagt sich, dasz die Amtsdiener die Kirche nicht besuchen. 55. [Kutná Hora, 1525?] Farář u Matky boží na Náměti Vít oznamuje Kutnohor-

Strana 55
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 55 ským, že se vzdává svého místa pro chorobu; mají si opatřiti jiného faráře ode dne sv. Jiří. Slovutné a vzáctné opatrnosti páni šefmistři a páni spolu- radní! Poněvadž Vašim Milostem náleží zpráva a kollatura všech záduší a kosteluov na těchto Horách, protož já, to znaje, Vašim Milostem před časem oznamuji, že tu zprávu, kterúž sem k sobě od Vašich Milostí přijal kostela Matky boží u Ná- měti, té zase podávám, abyšte Vaše Milost ráčili opatřiti jiným farářem k svatému Jiří, že já té již práci dosti učiniti nemohu, a to z mnohých příčin a zvlášť nedostatku mého při- rození. A při tom Vašim Milostem velice děkuji, a což muož najvyše děkováno býti, že jste Vaše Milost ráčili ke mně pří- větivost, lásku i všelijakú přízeň ukazovati, ješto já tak pra- vím i jinde před dobrými lidmi smím o Vašich Milostech tu poctivost i chválu rozšiřovati, že na Vaší Milosti ne abych měl pány, než vpravdě že jste ráčili býti otcové moji a ja- kožto přátelé přirození. A pokuzd1) by jediné možnost má ká- zala, Vašim Milostem i jednomu každému z Vašich Milostí rád bych se vším dobrým toho chtěl odslúžiti. Ač pak znám se v tom býti nehodného a nedostatečného, abych mohl tauž libost, aneboli odměněnnost učiniti, ale Pán Buoh všemohúcí, jenž jest odplatitel najdostatečnější a dárce najštědřejší, račiž Vašim Milostem za mne bídného — kdež toho ustavičně žá- dám a prosím — zde odplatu hojnú i po smrti věčnú radost dáti, i také aby Vašim Milostem ráčil zde zdraví šťastného a dlúhého popříti i ode všeho zlého zachovati i všeho dobrého přispořiti etc.! Ode mne kněze Víta, faráře Matky boží u Ná- měti, kaplana Vašich Milostí vždycky poslušného i pod- daného. Papírová pův. listina č. 40 (Ves.). — Kutná Hora 379 m. odd. — Kněz Vít, farář námětský, bere odpuštění: psáno na rubu jinou rukou z doby současné. — Rukou Veselského pod textem: 1525 Na- měter Pfarrer Vít kündigt auf wegen unzureichenden Gesundheit zum Verwalten dieses Amtes. 56. [Kutná Hora, 1525.] Zmínka o knězi Markovi. 1) Místo: pokudž.

Strana 56
56 Fr. Trnka: A totéž kněz Marek učinil a tázal se jé.. [Anny Kazla- rové, béře-li si dobrovolně Doušu za manžela] Kutná Hora, Právo duchovní, A 11' m. odd. 57. Rouchovany, 1526, únor 8. Václav Humpolecký, farář rouchovanský, oznamuje Kutnohorským, že Jakub Řezák nechce mu zaplatiti dluh. Ne- bude-li dlužník kutnohorskými pány přinucen zaplatiti, může podle rozkazu maršálka království českého Jana z Lipé vy- máhati si dluh násilím na kterémkoliv sousedu kutnohorského panství. Modlitby své s žádostí všeho dobrého, časného i spasi- tedlného vzkazuje, slovutné a vzáctné opatrnosti páni šef- mistrové, spoluradnými Vašich Milostí! Ráčíte znáti, že vortel Vašich Milostí při Jakubovi Řezákovi a dluhu mém jest od něho zlehčen, nébrž, jako jest u mne, i zavržen, neb se jest jemu, jakož sem zpraven, dosti nestalo, neb sumy dluhu, po- ručníku s vědomím Vašich Milostí poručené, jemu jest nepo- ložil; i ač znám, že Vašemi Milostmi v tom při mně nic ne- scházie ani scházelo, ale Jakubovými tuočkami rozličnými a lehkým vážením Vašich Milostí i mého dluhu, však rozká- zanie maje od urozeného pána, pana Jana z Lipé, Jeho Mi- losti maršálka královstvie českého a margkrabstvie morav- ského, najvyšieho pána mého milostivého, kterýžto Vašim Mi- lostem pod sekretem svým vlastním několikrát o to psáti ráčiv, a vida jeho nedbanlivosti i při rozkázání Vašich Milostí a vortele poslednieho a konečného i při žádosti časté Jeho Mi- losti, již mi ráčil rozkázati i dopustiti, nebude-li mi nynie po- dle konečného vortele Vašich Milostí dluh muoj veškeren od něho položen, abych po všem Jeho Milosti panství, kohož bych od Vás kde postihnúti mohl, anebo jich věcí, jako vína etc., abych sstavoval bezpečně. I znajíce toto Vaše Milosti, ráčíte to opatřiti, jako páni opatrní a smyslní tak, aby spolu- sausedé Vašich Milostí mnozí pro jednoho hyndrováni nebyli a překážek i škod při svých obchodech a věcech neměli a já svuoj dluh spravedlivý abych mieti mohl bez dalších odtahuo a nesnázek. Tu dověrnost jistotnú do Vašich Milostí mám.

Strana 57
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 57 Z fary rauchovské léta Páně MDXXVI feria V in profesto Appolonie, virginis et martyris. Odpovědi od Vašich Milostí pro zpravenie pána mého, Jeho Milosti pana maršálka, snažně žádám psaním. Kněz Václav Humpolecký a farář rauchovanský. [Adresa na rubu:] Slovutné a vzáctné opatrnosti pánóm šefmistróm, spoluradnými Jich Milostí na Horách Kutnách, pánuom a přáteluom k sobě přieznivým. Pův. papírová listina č. 9 (Ves.) se stopou po černé pečeti. Kutná Hora 399 m. odd. — Z doby současné jinou rukou: Farář Humpolecký, že Jakub truhlář nálezu dosti nečiní panskému. — Pod textem psáno Veselským: 1526 Priester Václav Humpolecký droht den Kuttenbergern sich an jedem, den er wo wird erwischen können, zu rechen, wenn ihn zu seiner Forderung beim Jacob Re- zak nicht verholfen wird. 58. Kutná Hora] 1526, únor 9.—12. První schůze kněží Václava z Hořic, Jana Bojana, Víta, Petra, Bohuslava, Duchoně a jiných. Anno Domini 1526 Ap Sco la sti:1) fuit prima nostra sessio sub decanatu sacerdotis Wencze- slai de Horzicz ceterorumque plebanorum, sacerdotis Johan- nis Boyan, sacerdotis Viti, sacerdotis Petri, sacerdotis Bou- slai, sacerdotis Duchonis etc. Kutná Hora, Právo duchovní, A 40 m. odd. 59. [Kutná Hora] 1526, prosinec 3. Bohuslav Bílejovský, kaplan u sv. Jiří, vydává kame- níku Havlovi vysvědčení zachovalosti. Páni šefmistři a páni spoluradní, páni milí všickni! Vaše Milosti, račte znáti, že Havel kameník, služebník Vašich Mi- lostí, dožádal se na mně, abych k Vašim Milostem jemu svě- dectví vydal, což mi o něm vědomo, zvláště o stavu manžel- 1 Podle latinského cisiojanu.

Strana 58
58 Fr. Trnka: ském s první ženau. I já nemoha se slušné žádosti jeho zbrá- niti, ačkoli věc dávná jest, však toto dobře pamatuji, že Have) předřečený, když byl u rodičov mých a s otcem mým na Vlas- kém dvoře v šmitně za pachole dělal, poctivě se a věrně zacho- vával. Potom do Prahy se obrátil a tu s Dorotau, první man- želkau, se řádně sšel a obydlé u nebožky paní Doroty Mikulá- šové u věže za svatým Mikulášem v pokoji měl; a já tu při- cházeje jako k přátelóm — neb paní Dorota Věžová byla pa- storkyně otce mého — tu sem Havla s Dorotau poctivě se za- chovávajícího vídal a za to mám, že by i pan Jiřík Hrdina, syn předpověděné paní Doroty Věžové, též seznání učinila) i dostatečnější k tomuto mému, kteréž za pravé Vašim Milo- stem vydávaje, i sekret muoj přitiskl sem. Feria II in pro- festo sancte Barbare anno 1526. Kněz Bohuslav Byleovský, kaplan u svatého Jiří. Listina papírová pův. č. 824 (Ves.) s ulámanou pečetí. — Kut- ná Hora 398 m. odd. — Rukou Veselského: 1526 Zeugniss des Prie- sters Bohuslav Bylejovský wegen den Steinmetzer Havel. 60. Čáslav, 1528, únor 27. Čáslavský děkan Jan oznamuje Kutnohorským, že ne- může vyhověti jejich žádosti a dáti jim dva kněží. Spasitedlné pozdravení z žádostí všeho dobrého vzka- zuji, slovutné opatrnosti páni šepmistři, páni mně v Kristu Pánu milí! Psaní, kteréž jste dnes ráčili ke mně učiniti, jím mi oznamujíce, kterak jste před časy posly své v Praze jmíti ráčili, kteřížto tam jsúce, také u pana administrátora o ně- které potřeby že by se zastavili a mezi tím také nedostatek kněží obce Vaší že by jemu oznámili, jej žádajíce, aby jej ráčil nahraditi; kterýžto v tom jim povoliv, ukázal jest na dva kněží, kteřížto nedávno z svěcení přišli a přímně se drží, že z nich jednoho Vašim Milostem dává, za kteréhožto i mne žá- dati ráčíte, a zvláště za kněze Adama, jakožto za známýho, abych to přátelství, které se mezi námi společně chová vždy- cky, skutečně dokázal, jeho Vašim Milostem abych dal i přál. a) Za tím přeškrtnuto ,i.

Strana 59
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 59 I račtež to znáti do mne, což jest mi možného, pro Vaše Milosti jako pro přátely své milé rád bych všecko učinil i to, zač rá- číte žádati, že netoliko kněze Adama, ale i druhého rád s mi- lostí Vašim Milostema) bych přál, ale že mi to není na tento čas možné k vuoli Vašim Milostem učiniti, neb sem na tom se snesl a srovnal s pány čáslavskými, že jim jednoho mám po sobě zuostaviti a nechati a druhého, jako kněze Adama, toho mám s sebú vzíti k potřebě své. Ačkoli i pan administrá- tor Vašim Milostem jeho dává, ale však to račte znáti, že jest prve jeho na žádost mú mně přál a také pan děkan Vaše dobré ví, na jaký spuosob sem já kněze Adama od něho přijal. Avšak přesto, bych ho sám nepotřeboval, račte znáti, že bych ho rád Vašim Milostem dal i přál. A také byjště jediné byli ke mně as před týhodnem psaní ráčili učiniti, dokavadž sem se o druhého kněze s pány svými nesnesl, i to bylo by se přá- telství ode mne k vuoli Vašim Milostem stalo. I protož za to Vašich Milostí žádám, že mi v tom neráčíte za zlé míti, na tento čas ode mne že jest se toho Vašim Milostem k vuoli ne- mohlo státi. Časem jiným, dá-li nám Pán nebeský zdraví, chci já Vašim Milostem to všecko nahraditi netoliko knězem, ale i sám osobú svú,b) ač byla-li by kdy toho Vašim Milostem po- třeba. Ex Czaslauia feria V. post Mathie appostoli anno 1528°. Kněz Jan, farář čáslavský a děkan. Adresa na rubu:] Slovutné opatrnosti pánuom šepmi- struom a radě na Horách Kutnách, pánuom a přáteluom mně v Kristu Pánu milým. Pův. papírová listina č. 10 (Ves.) se stopou po černé pečeti. — K. Hora 469 m. odd. — Jinou rukou z doby současné na rubu: Děkan čáslavský, že kněze nemuož dáti sem, Adama. — Rukou Veselského: 1528. Časlauer Dechant benachrichtigt die Kuttenberger, dasz er ihnen keinen Kaplan überlassen kann. 61. Jistebnice, 1528, březen 15. Špitálský farář Vít oznamuje Kutnohorským, že nemůže příjíti, aby smlouva, ujednaná s jeho bratrem, mohla býti ve- a Zatím přetrženo byl. — b Za tím přeškrtnuto jestli“.

Strana 60
60 Fr. Trnka: psána do městských knih. Zastupuje ho Jindřich z Chocemic. Mnohé opatrnosti páni šepmistři a páni milí všickni! Modlitbu svú s žádostí všěho dobrého Vašim Milostem ozna- muji, jakožto pánuom svajm milajm, zdraví a štěstí i všěho dobrého, což muož vinšováno bajti, tohoť bych Vašim Milo- stem přála) s pravau vierau. Kdež pak ráčíte mne obsélati k sobě na tento čas k žádosti pana bratra mého, znám dobře, že jest to věc potřebná pro naši smrtedlnost, věc jsma oba dva dobrovolně svolila od dávních let, abychma sobě to s povo- lením Vašich Milostí v knihy Vašě městské vložila, jakož tak ta smlauva svědčí našě. Ale že já na tento čas beze všěho vy- tahování jistě pro mnohé své veliké potřeby a hodné nemohu se k tomu nyní postaviti, žádal sem a žádám urozeného vlá- dyky pana Jindřicha z Chocemic, kancléře Vašich Milostí, že to pro mne ráčí učiniti a již na místě mém státi, nebo jemu k tomu list mocnaj posílám s svau pečetí i tu smlauvu, kterauž spolu od dávních let máme. A také jest on toho poněkud svě- dek, nebo byl jej ke mně bratr muoj poslal o tauž věc, když sem se měl od Vašich Milostí stěhovati. A s tím Vaši Milost Pánu Bohu poraučím. Z Jistebnice v neděli na den svatého Longina léta Páně M°D°XXVIII°. Kněz Vít, kaplan Vašich Milostí, špitálskaj farář. [Adresa na rubu:] Slovautné a veliké opatrnosti pánuom šepmistruom a vší radě na Horách Kutnách, pánuom a přá- teluom mně v Pánu Bohu milajm. Pův. papírová listina č. 834 (Ves.) se stopami po černé pečeti.— Kutná Hora 471 m. odd. — Kněz Vít píše, že k obeslání panskému nemuož státi, než že to poraučí, což má činiti s Martinem, bratrem svým, vo zápis panu Jindřichovi z Chocemic: jinou rukou z doby současné. — Rukou Veselského: 1528 Gistebnicer Pfarrer Veit zeugt an, dasz er nach Kuttenberg zum Gerichte nicht kommen kann, bestellt statt seiner den Heinrich von Chocemic. 62. Praha, 1528, červenec 17. Mistr Havel z Žatce, administrátor pražské konsistoře, a V orig. przahl.

Strana 61
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 61 ujímá se u Kutnohorských kněze Jana Trubače, nařčeného kuchařkou z nepořádného života. Modlitbu svú vzkazujem, páni šefmistři, páni a přátelé nám v Pánu Buohu milí! Psaní, které jest nám učiněno o kněze Jana Trubače, toho sme neradi uslyšeli a tak i z stra- ny kněze Jana i Vaší Milosti toho nepřejeme. Neb kněz Jan od nás úřadně jest podán i s žádostí ste jej ráčili obdržeti, do- kládajíc, že jeho prve vědomi ráčíte býti, i my také svědomi, kde jste prve býval, jak se choval i s námi v konsistoři sedaje, ješto jiní nám o něm svědomí vydávají; ale že jest se taková věc přihodila a jemu od té neřádnice, kterú ste — jakž nás zpravuje — sami jemu (ji) zjednati ráčili, k tomu neumíme co povědíti; než u nás jest to s podivením, že slovuom té ne- řádnice více než knězi Janovi uvěřiti ste ráčili i k jeho leh- kosti přistaupili, dokládajíc v psaní, že neuznali ste, aby se tím mohl očistiti, což jest odporoval. Protož kněz Jan, stoje po své poctivosti, před námi jest stál osobně i svými přátely, ale ona tak, jakž psáti ráčíte, súc uručena, nestála jest a tomu dosti neučinila, nač jest uručena. I znajíc to, račtež s ní na- kládati tak, pokud se Vaší Milosti líbí; než při tom to pra- víme, poněvadž na kněze Jana nic uvedeno není, že my podle té zmařené osoby tak, jakž ona praví, za to jeho nemáme a ne- držíme, ale proti ní i proti každému, kdož by nic neprokázal, státi míníme. Kdež pak opovídati se ráčíte, že byšte věděli, jak jeho ztresktati, kdybyšte se na nás i na jiné kněžstvo ne- ohlédali, opovídati se ráčíte, učinivše tak, jakž nás pravuje — jemu i odpuštění davše; jestliže ste při tom dobře učinili, jemu odpuštění rychlé davše, to sami račte rozvážiti; takový náhlý aneb dobrý skutek sám čas ukáže. Dán v Praze v ko- leji veliké v pátek po Rozeslání apoštoluov léta Páně MDXXVIII°. Mistr Havel z Žatce, administrátor u konsistoři. Adresa na rubu:] Slovutným pánuom šefmistróm i spoluradným na Horách Kutnách, přáteluom nám v Pánu Buohu milým. Pův. papírová listina č. 6 (Ves.) se zachovanou pečetí.— Kut- ná Hora 460 m. odd. — Jinou rukou z doby současné: P. admini-

Strana 62
62 Fr. Trnka: strátor vo kněze Jana Trubače, vo kuchařku břichatau. — 1528: jinou rukou. — Pod textem rukou Veselského: Consistorium utra- quist. zu Prag wegen Bestrafung des Kuttenberger Priesters Johann. 63. [Kutná Hora] 1528, červenec 22. Soupis věcí po zemřelém knězi Janu Trojickém. Sepsání statku kněze Jana Trojického feria IIII Magda- lene anno etc. 28 in presentia dominorum Mathei seratoris et Joannis, monete scriptoris, Joannis Šatný et magistri Pauli, scriptorum. Polautruhlí plné knih a v přítruhlí číška a křižmář, obé cínové; item truhlice a v ní též knihy a papíru ryz; saudek a v něm knihy svázané i nesvázané a pukel nětco nových; item v malé truhlici ambulka, frmfasek a jiné roměje; item saudek a v něm mošna s knihami a jiné knihy vesměs a mošna s mi- nucími; item malá truhlička a v ní drobné věci, krabičky peří etc.; item koš s knihami starými plný; item dvě sekery dlátné a IIII kladiva, nebozíz a jiné věci v vaničce; item komžička a ambulka; item truhlice malá a v ní biblí pargamenová a sermony; item tři komže, IIII pásmičky, voltářík. Pův. papírová listina. — Kutná Hora 476/A m. odd. 64. Křesetice, 1528, září 4. Jan Lahvička, farář v Křeseticích, stěžuje si Kutnohor- ským, že kutnohorští kněží, zvláště Vít, někdy farář u sv. Bar- bory, zlehčují ho na cti, ač on se již nedotýká nikoho. Modlitbu svú vzkazuji, vzáctné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Za to mám, že jest V[ašim] M[ilostem] dobře v pa- měti napomenutí to, kteréž jste mi učinili a jež dobrovolně jsem i přijal, a zvláště, což se kněžstva Vašeho dotýče, na ká- zaních i jinde řečí duotklivých abych o nich nechal a že Vy jim také rozkážete též, aby mne s pokojem nechali etc. I aby Vám vědomé bylo, že Vít kněz, vůbec někdy farář od svaté panny Barbory, po účinku svém — tak jakž jest slyšeti — i té fary jest zbaven, nevím, jakým zpuosobem opět se tu dostav, na svých kázaních směšný svuoj vajvod zvelebujíc a se oči-

Strana 63
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 63 šťujíc, mne posměšně a neduovodně připomíná, svuoj účinek tudy ohrazujíc, jakož pak i někteří z Vás v neděli nyní mi- nulau2) tomu že jste přítomni byli, zaslechl sem, — kteraužto drzost jeho jednu i druhau na pana šepmistra staršího sem znášel s žádostí nemalú, přetržení žádaje, — jaká pak mi byla z toho oprava, toho k času jinému zanechávám etc. I páni přá- telé moji milí, u mne jest taková věc s nemalým podivením, že toho, což jste mi připověděli, aneb jste rozkázání jim kně- zem zanedbali, anebť oni rozkazu Vašeho sobě málo váží, poně- vadž já to obvyknauti chtěje, rád bych, což by na mně bylo, s nimi [žil] v pokoji. I jestliže jest ještě ten jistý kněz v počtu kněžstva Vašeho, u mne jest přípověd Vaše, mně že by s skut- kem srovnati se měla, tak abych já již více od něho lstně a křivě plundrován nebyl. A pakli není a jeho že jste již odbyli a on předse tu svobodu že u Vás má, mne i lepší sebe haněti, každý z toho vyrozuměti bude moci, že mne sirého kněze, tudíž i některých jiných posměchové nejsau Vám ne k mysli a z toho — ač by tak bylo — vyučiti by se musil mnohý tomu s lidmi zjevně hlásajícími se srovnati; však nevím, každému-li k mysli. A protož za odpověd Vás v tom žádám, již vyroz- uměje, a co by mi se puojčovalo na odplatu, abych pomysliti zdravě mohl. Ex Křeseticz feria 6. ante [diem] Nativitatis Ma- rie anno 1528. Kněz Jan Lahvička, farář v Křeseticích. Adresa na rubu:] Vzáctné opatrnosti pánuom šep- mistruom, radě na Horách Kutnách, pánuom přáteluom mým milým. Pův. papírová listina č. 11 (Ves.) se stopou po černé pečeti. — Kutná Hora 470 m. odd. — Jinou rukou z doby současné: Kněz Jan Lahvička píše, kterak jest jemu rozkázáno, aby na zdejší kněží nekázal, a že naň oni káží, a že bylo mu připovědíno, že jim bude rozkázáno, aby toho nebylo. — Rukou Veselského: 1528 Kreseticer Pfarrer beklagt sich über die Kuttenberger Priester, dasz sie i[hjn bei ihren Predigten öffentlich beschimpfen. 65. Ledeč, 1528, říjen 11. Kněz Thomassi oznamuje Kutnohorským svůj příjezd 30. srpen.

Strana 64
64 Fr. Trnka: a žádá jich, aby poslali proň povoz v pondělí po sv. Havle (19. října) do Ledče. Modlitbu svú vzkazuji Vašim Milostem, páni šepmistři a spolu páni radní, v Pánu Buohu mně přiezniví! Kdež Vaše Milost věděti ráčíte čas hnutí mého z Ledče, i ten jest úmysl mój a tak jsem s svými Ledeckými vostal, abych se s nimi tu neděli po sívatém] Havle1) rozžehnal, a tak jsem i na kázání oznámil; (protož) poněva d]ž teprv po svatých mšech list od Vašich Milostí dán mi jest, již zpět postúpiti nemohu, protož, dá-li všemohúcí Pán Buoh, ten pondělí po s vatém] Havle2) poslati račte a v úterý3) ať jsem na místě již; já k tomu času hotov budu. Dajž se nám Pán Buoh ve zdraví i shledati i vi- děti! Ex Ledecz dominica post Dyonisi annorum etc. 28. Kněz Thomassi. [Adresa na rubu:] Mnohé opatrnosti pánuom šepmi- struom a radě na Horách Kutnách, pánuom a přátelóm mně vždycky přieznivým. Pův. papírová listina č. 43 (Ves.) se stopami po černé pečeti.— Kutná Hora 468 m. odd. — Pod textem rukou Veselského: 1528 Lede- čer Pfarrer Thomas zeugt seine Uibersiedelung nach Kuttenberg an. 66. Kutná Hora, 1529, únor 10. Zápis o schůzi kněžstva s městskou radou. 1529. Esto mihi feria IIII., in capite ieiunii primum con- silium ceptum feria IIII. Děkan s faráři vstúpiv še], děkovali Pánu Bohu, že oso- bami hodnými osaditi ráčil k budúcímu dobrému i k potěšení. A druhá příčina, že spolupomocníci pánuom býti chtí, poně- vadž Písmo jim jeden vzdělávaje a druhý kaze, že by nic ne- mohli zpuosobiti dobrého u lidí, přivozuje Aronaa) a jiné kněží a vuodse lidu, kterak, když spolu byli v svornosti, dobře spravovali, a když se rozdvojili, rána boží přišla; dále napo- mínajíc pány, kterak se mají zachovati, Písmo aby pozorovali, čí saud vedú, že božsky a na místě božím sedí a spravedlivého saudce Pán Buoh vždycky miloval, přivozuje figuru a jiné 1 a 18 října. — 2 19. října. — 3 20. října. Za tím ,s'.

Strana 65
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 65 Písmo: Milujte spravedlnost, kteří saudíte zemi; item milujte spravedlnost a budete lid muoj! — a u lidí nic míti nebudú než útržků, přivozuje Absolona a krále Šalomona; ale Pán Buoh ze všech věcí zlých saudce vysvobodí, žádajíce od mi- lé ho] Boha pánuom polehčeníb) v tomto břemenu, a též aby zlé kazili, hříchy zjevné, kteří se rozmohli, že lidé jako vodu pijí rozličné nepravosti, a dobrému zhuoru aby pomáhali a sekty aby zniku neměly; neb i to napomenutí bylo od pana z Watmberka, když ho nočně k sobě zavolal, k svornosti dále napomínajíc a svornost chvále a bratrskú svornost, aby v ní sami sauce, jiné k tomu vedli a stolic těchto ostříhali a tajné rady aby měli a je chovali, že z toho mnoho zlého přicházelo a přihází se, dávaje za příklad Pražany; i zde se to snad dálo, že, co sobě připravili, prve jiní toho okúšeli a to zvěděli, žá- dajíce, aby k nim dobrú lásku majíc, dobře o nich smýšleli, že oni též o nich dobře smýšlé i dobrého žádati, a což na nich jest, k dobrému pomáhati chtí. Promluveno per Henricum, primatem, že z toho ze všeho, kteréž z přátelského a křesťanského napomenutí se stalo, ja- kožto od přátel milých vděčně přijímají a děkují; a co se jiných řečí dotýče, — to jest dobré jednoty, — že rádi chtí býjti] a v ní státi; a široce k tomu mluveno, kterak jeden meč, to jest duchovní bez světského býti nemuože: Váš meč ukazuje a náš tresce, — jsúce na tom, aby se tak vedle napomenutí za- chovali jich a předkem vedle vuole Boha všemohúcího, chtě- jíce za to prositi Pána Boha, aby to ráčil dáti a pomocníkem býti a že lásku a dobrú vuoli chtí k nim míti, od nich téhož žá- dajíce, a zdraví, štěstí i vše dobré jim vinšujíce tak, jak oni jim, a jakž najvajš muož žádáno býti; napomínajíce též kněží, aby své menší příkladně vedli a je všecky i sobě sami, poně- vadž vystaveni ku příkladu a k právu jakožto zrcadlo, aby všickni opravili a lidé vidúce mohli se poznati; neb když zrcadlo zašpiněné, nemohú se viděti lidé; než když všickni zprávce budem, jakž má býti, budú i ti, kteříž pod naší zprávů jsú, se jeho uvarovati věděti, a aby to napomenutí zdravě a z dobrého úmyslu přijali; a že to nepochází odnikudž b Za tím a. 5

Strana 66
66 Fr. Trnka: stranně, páni vám dávají I kopu gr., abyšte k svému zdraví obrátiti ráčili. Kutná Hora, Memor. fol. 1 m. odd. 67. Kutná Hora, 1529, únor 22. Rouhač Viktorin potrestán. 1529. Reminiscere feria II. Pe trum Ma.1) Viktorin, apatyká[ř], trestán pro růhavé řeči. Vzat do vězení a jest mu mnoho domlúváno. Kutná Hora, Memor. 12 m. odd. 68. Kutná Hora, 1529, únor 22. Farář kaňkovský Duchek žádá, aby mu byly vydány věci, které má v Holárkově domě. 1529. Reminiscere feria II. Pe trum Ma. Kněz Duchek, farář kankovský, žádal, které věci měl a ještě má v domě tom, kdež Holárkova nebožka byla, že žádá, aby jemu vydány byly, jakožto II kožichy a některé jiné věci. Povědíno, aby oznámil, které sú to věci. Pověděl, že kuní kožich a všední kožich a II kopy gr. malých peněz a jeho kyzu v truhle asi spuoru, poněvadž jest veliká. [Pověděno,l co kdo mluví a zvláště kněz [musí dosvědčiti]; poněvadž pak i to při- jímáte k svému svědomí, že vám ti kožichové dáni, bude [o to jednáno] skrze ty pány, kteří k zamykání byli. A což se peněz II kop, drobných peněz, dotýče, aby oznámil, v čem sú šity. Pověděl, že v bílém pytlíku širokém. I dopo[věděnol, že mu I kopa navrátcena bude, než druhá jest na pohřeb dána, a protož té dáti nemohú; než chce-li on k tomu držiteli, kderýž potom bude toho statku, hleděti, že toho vůli míti bude. K. H., Memor. 12' m. odd. 69. Kutná Hora, 1529, březen 1. Spor kněze Jana Lahvičky s Jakubem Klaudou. 1 Datování podle latinského cisiojanu.

Strana 67
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 67 1529. Oculi mei feria II. de mar ci us trans la ci o. K[něz] Jan, kněz, Lahvička vinil Jakuba Klauda z ná- řku, jakž o tom in manuali Šatný. K. H., Memor. 16' m. odd. 70. Kutná Hora, 1529, březen 1. Spor kněze Lahvičky se Svátkem. 1529. Oculi mei feria II. de mar ci us trans la ci o. K něz] Jan Lahvička vinil a žaloval na Svátka, že o něm mluvil, že by on, jsa kaplanem u Náměti, lžičku stříbrnú a vo- miral1) vzíti měl, žádaje, aby Svátek přidržán byl a takovú věc aby pokazoval a to prve učinil. Proti tomu žádal prótahu vedle práva. Proti tomu, že prve jemu prótahy dávány a o této žalobě měliť věděti, žádaje, aby přidržán byl k odpovídání. Proti tomu, že on Svátek stával, a kněz Jan nestával; na od- por toho, že stával, než že se to přičinění k panskýmu odklá- dalo a s toho sešlo, takže jest nové obeslání. I odloženo do středy po Provodní neděli.2) K. H., Memor. 16' m. odd. 71. Kutná Hora, 1529, březen 12. Páni jsou ustanoveni k církevnímu průvodu. 1529 feria VI. Gre go ri Lon. Na prosecí1) páni počteni: k vysokému [kostelu]: Jindřich, primas; Jan Sus; Jan Jiřík Škřivan; Vavřinec Růže; Matěj Ha[vránek]; Jeřík, bakalář; Matěj Haluzí; k] svaté Barboře: Jindřich Lauda; Jiřík Libo- tovský; Petr kožišník; Bohuslav Poryb; Námět: Zygmund Práchňan; Jiřík hudec; Thomas Moravec; Vít pernikář; (k svatému Bartoloměji: Jan Prennar; Martin Kaznar. K. H., Memor. 38' m. odd. 1) humerale. — 2) 31. března. 1) místo: procesí; viz další roky!

Strana 68
68 Fr. Trnka: 72. Kutná Hora, 1529, duben 14. Spor kněze Jana Lahvičky s Jakubem Klaudou. 1529. Misericordia feria IIII. Ti bur ci. Jan kněz Lahvička vinil Jakuba Klauda, že o něm listy psal a četl v této obci, kteréž se vztahují na jeho poctivost vy- soce, žádaje, aby ten list položil, a když položí, že ho chce z toho viniti, z toho, co o něm psal. Proti tomu, poněvadž toto nová věc a obeslání než prvé, žádal [Klauda] prótahu podle práva. Odloženo do II neděl. K. H. Memor. 55 m. odd. 73. Kutná Hora, 1529, duben 14. Spor kněze Jana Lahvičky s Kausalem Vávrou. 1529. Feria IIII. Ti bur ci. Jan kněz Lahvička žádal naučení, měl-[I]i by Kausal Vávra, poněvadž prve s ním stával, (a) proti němu stávati, řekl, že nebude, má-li to býti. Tomu odpíral Kausal: Prvé Kausal není, než Kosmovec, a protož že odpovídati nechce, k tomu žádaje za opatření. Povědíno, že páni na naučení ne- sedí, než má-li co k Svátkovi, kteréhož obeslal, mluviti, že páni chtí slyšeti a potom, chce-li Kosmovce z toho viniti, že právo se jemu nezavírá. K. H. Memor. 55' m. odd. 74. Kutná Hora, 1529, duben 14. Spor kněze Jana Lahvičky se Svátkem. Páni domlouvají Lahvičkovi. 1529. Feria IIII. Ti bur ci. Jan kněz Lahvička žádal předešlé žaloby proti Svát- kovi, zvoníkovi, in manuali Šatný a 6. Dal mluviti skrze Ha- vránka Pavla, že se ta žaloba vztahuje na dvě věci, totiž že by se skrze kněze Jana vomirál a lžička, kteráž zde leží, ztratila, protož aby druhá strana sobě toho nebrala, že ze dvú věcí viní při tom právu, protož viní jeho ze žličky, že toho prvého ne- učinil, aby ta lžička od kněze Jana vzata byla, a on aby to

Strana 69
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464- 1547. 69 Svátek prve učinil, žádaje v tom za opatření. Proti tomu [Svá- tek], poněvadž jest jiná žaloba, žádá za prótah podle práva. Odloženo do I1 neděl. Tu se kněz Jan domluvil, že ho dlúho nepauštějí a přátelé se mu rozejdú, a pravíte, že pořad podle práva pauštějí, a on jináč nalézá! I jest mu dopověděno per Henricum, jestli on se nezachovává vedle pořadu a práva du- chovního, aby toho o pánech nedržel, že zde nemelnjší věci (zde) řídí jako oni v kostele, nebo sú na místě božím a lid krví Kristovú vykaupený saudí, a protož s dobrým rozmyslem a uvážením to učinili, aby on přestal od takových řečí, aby na nětco jiného nastaupeno nebylo. K. H. Memor. 55' m. odd. 75. Kutná Hora, 1529, duben 28. Mikuláš sděluje, že kněz Tomáš zlehčoval pány na kázání. 1529. Feria IIII. Vi ta lis Phil. Pan Mikuláš zprávu učinil na dotázání panské, co duo- tklivě kázal [Tomáš] o saudcích a páních šepmistrech a pá- ních a rychtářích, že, když co kněží poručí, že mu dáti nechtí, ač na to mají majestáty; a protož se k nim netáhnú; a když chudý příde, že ho nechtí pustiti a dějí: Nech čeká, když nemá co dáti a čím palce podmazati; a právo že jest co pavučina, chudý uvázne a bohatému právo není. K. H. Memor. 79' m. odd. 76. Kutná Hora, 1529, duben 28. Páni vytýkají kněžím, že, ač slíbili, že budou žíti s pány ve shodě, hanlivě o nich mluví na kázáních, a zvláště kněz Tomáš; práce pánů je těžká a nemohou hned každému vyho- věti. — Kněz Tomáš se ospravedlňuje a prosí za odpuštění. — Děkan Jan Buchal praví, že kněží dostojí svému slibu. Příčinu k nejednotě dává kněz Jan Honsa, který pomlouvá děkana u pánů. — Páni slibují, že nebudou trpěti Honsovi nic špatného.

Strana 70
70 Fr. Trnka: 1529. Feria IIII. Vi ta lis Phil. Vít, kněz farář od slvaté] Barbory, pan děkan Buchal i jiní farářové byli obesláni a jest jim mluveno, že v paměti mají to navštívení, kteréž jim [učinili] jakožto novým kon- šeluom, a připovědění přátelské, pokud a jak se k sobě cho- vati máme v slušnosti, pokojně, i že se proti takovému připo- vědění se nám stalo s ublížením, a zvláště od kněze Tomáše, že jich dotýkal na kázání, když kázal, že bude trestati svět z hříchů a spravedlnosti; a nechavše toho, dali ste se v saudce, píři vedše filozofy a orátory, kterak bychme saudili, že chu- dých slyšeti nechcem etc., ut supra zpráva p. Mikuláše,1) jest mu mluveno; a tak zjevně mluvil před přítomností množstvím lidu, ješto měl jináč nás napomenúti, ale přída do rady, jakž ta cesta není zavržena; a tak nic jiného neobmýšlí, než nás v uošklivost dáti; a ač my známe, že sme nehodní auředníci a zprávce nehodnému lidu, kterémuž byšte nás zvošklivíc, chtěli [v] nevoli uvésti a sekerku vrci, kteráž by se mezi námi ře- zala, a vy byšte toho zbyli; a protož co jest nespravedlivého od nás se komu stalo, aby oznámil a toho všeho se zpravil. Proti tomu [Tomáš], že vuobec mluvil a k žádné osobě nestu- poval a o žádném z pánuov toho nic nedrží, než že, počav od krále, knížat až k saudcuom, stupoval obecně, aby trestání než provinění nebylo větší a saudce aby poslúchali a s vortelem aby nepospíchali a vobecné dobré a spravedlnost víc [v] mi- losti mají nežli vlastní své a že to dobrým duchem mluvil a upřímým, žádného nedotýkaje, v tom se Boha dokládaje, že nemínil na pány, než vuobec to mluvil; a co se dotýče poru- čenství kněžím, že slyšal, že v jiných městech praví se míti o tom obdarování, a že o tom neví, by zde bylo takové obdaro- vání. Povědíno, že Buoh jest veliká věc, kteréhož se dokládáte, že ste vuobec mluvili, by měli páni s vámi [vl nějaké odpory jíti, ač bližší příčina se nalézá, že ste na nás mířili tím, že ste nás menovali a že kopau kněze odbudú etc., však poněvadž se Boha dokládáte, toho při tom zanechávají, než napomínají vás i všech farářuov, abyšte takových řečí neužitečných zanechali, kteréž by nevoli a zvošklivení nésti v lidu mohly. Poněvadž páni v tom se též Boha dokládají, že pamatujíce na závazky, 1 Viz č. 75.

Strana 71
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547 71 pokudž najvýš možné, spravedlivě se zachovati chtějí, leč by se co přitrefilo z nedorozumění, neb zúmysla nic zlého nepó- sobí, aby o nich toho se nedomýšleli, ztíživše, kterak prátci vedů, zde sedíce, že někdy dolů jdau a hlava se točí, ješto kdyby zde seděl, zvěděl by, jaká jest prátce, a že nemůžem všech pojednú pustiti a slyšeti, jako kázání jeho všichni po- slúchají, než z příčin se odkladové činí, předloživše, poněvadž na nich a páních zpráva této obce již záleží, aby radše sobě po- máhali a lid k poslušenství vedli. Poděkoval kněz Tomáš z napomenutí a připověděl, že tak se chce vedle vuole panské zachovati, žádaje, aby se páni neráčili proto hněvati. Pan děkan Jan Buchal připověděl: V paměti máme, při navštívení co sme připověděli slovy, cheme to skutky vyplniti; pak bez příhody býti nemůže; a pan farář dal z svého kázání počet, Boha se doložil. A taková věc na dobrém konci jest postavena, z čehož pánuom děkovali, a kterak skrze (skrze) kněží ruoznice sel zdvíhaly a Jeruzalem skažen skrze kněží, též i jinde, a kterak k nejednotě nyní pří- činu dává kněz Jan Honsa, kteréhož on jako otce miloval a k sobě [přijal], kdež ho jiní přijímati nechtěli, a teď kterak osoby z pánův prochází a o něm mluví zle, jako by zlému zkáza byl v domu mém; a že on upokojený býti nebude moci, leč o to konec míti bude aneb v tom opatřen, a že mu páni dali moc, aby vládl a že při tom voltáři jest farářem a děka- nem, aby mu tu žádný nerozkazoval, žádaje sročení, aby ně- kdo neb on neřekl, že sem ten, což o mně mluvil, žádaje v tom za opatření; a že lípe aby umřel, než by v jaků zlú pověst skrze jeho omluvy dán býti měl. A poněvadž on na dobrodiní nechce pamatovati, ale že on sám na sebe zření míti chce. Po- vědíno, aby pan děkan toho sročení zanechal, znaje, co by to neslo v sobě, že by udělali z lauže bláto, neb páni vědí, co jest Honsa a jaký byl z mladosti a nyní že tím navřel a po druhé dítě jest; než páni chtí ho obeslati a o to k němu promlu- viti, a nechtěl-li by přesta[til, že vy budete vuoli míti v domě svém jeho chovati neb nechati, a že byl mu páni nic nefolko- vali a nic jemu nepovolili, aby vládl. K. H. Memor. 79 m. odd.

Strana 72
72 Fr. Trnka: 77. Kutná Hora, 1529, duben 28. Pře Jana Lahvičky proti Svátkovi o nařčení z krádeže. 1529. Feria IIII. Vi ta lis Phil. Jan kněz Lahvička žaloval na Svátka, že ho narekl, že by lžičku, kteráž v pušce bývá, s kterúž nad nemocné chodí, ukrásti měl a tu že by měl zde položiti, žádaje v tom za opa- tření, aby to právě učinil, čím jeho nařekl, že by on měl tu lžičku ukrásti. Proti tomu žádáno potazu. A dal [Svátek] tu odpověd, že žaloba, kteráž jest učiněna prve, s túto se nesrov- nává ante in hoc. A poněvadž jest rozdílna v tom, že prvy pravil, lžička (a) není pravú, a žalují, že lžička, s kterůž nad nemocné chodí; a poněvadž jest rozdílna, žádá za prótah, aby se mohl s přátely na tu žalobu, poněvadž nová jest, mohl se poraditi. Proti tomu [Lahvička]: že se srovnává žaloba s prv- nější, než toliko pro lepší vyrozumění to se přidává, že lžička, kteráž v pušce bývá, však táž lžička se rozumí, připauštějíce to obě straně k spravedlivému rozvážení. Povědíno per Hen- ricum Charvát: Páni sú vážili jednu i druhú žalobu i vaše řeči a nenalézají v podstatě věcí rozdílu, než toliko v slovích, však vždy jest [řeč] o té lžičce kostelní, a protož abyšte odpo- vídali, tím se nezastírajíc. Proti tomu: aby se ujistili knězem Janem ku právu; dostání Svátkovi žádáno. Proti tomu, že nové věci se jakéž chytají, ješto kněz Jan, sa puovodem a stoje o své poctivosti, měl by slušněji toho žádati, aby se s Svátkem ujistili, žádajíce, aby, nechajíce zástěr, odpověděli. Proti tomu že z příčin toho se žádá, že prve Svátek stoje, musil jest uji- stiti k dostání, ale kněz Jan snad nechtěl by státi, jakž prve to učinil, a také že kněz Jan pod řádem a právem není, a pro- tož z těch příčin aby se jím ujistili. Proti tomu žádáno, aby vedle vajpovědi odpovídal Svátek, přidržán sa, a vajpovědi dosti se stalo, a že jest pod řádem kněžským a státi a dostáti chce a na rozeznání panském přestati. Proti tomu: že praví, že pod řádem žádným není. Povědíno jim, vide post X! 1529. Feria IIII. Vi ta lis Phil. X. Vypovědíno knězi Lahvičkovi a Svátkovi, že páni by rádi byli, aby se [pro] takový prótahy lidem saudu očekáva-

Strana 73
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 73 jícím protah nedal a právo není tak ssaužený a páni ho nechtí skrucovati, protož abyšte vedle předešlé vajpovědi odpoví- dali. I dal mluviti Svátek, že se dobře pamatuje, která slova mluvil, než tuto, co jest dal žalovati kněz Jan, žádal Svátek, aby prve učinil, poněvadž žalobník má dovésti úmyslu svého. Proti tomu: aby zjevně oznámil a se neb přiznal, aneb odepřel. Proti tomu Svátek, že tý žalobě, kteráž dnes učiněna, odpírá a že toho nemluvil, a poněvadž miska se nemeje, že nemluvil o té lžičce, kteráž v pušce bývá, než o lžice mluvil, kteráž (v) k aučelům bývá a jí se posluhovalo, a kterúž nebožka Ber- nartka dala, a zde nyní na právě leží, ač jestli položena od pana mincíře, a k tý se přiznává. Proti tomu, že jiný jest mlu- viti o lžičce a jiné naříkati, že ukradl; protož aby to oznámil, praví-li, že ji ukradl, či co jiného, poněvadž kněz Jan světle z nářku žaluje. Proti tomu: Když kaplanem byl, tu u toho zá- duší ta lžička se ztratila a potom ji kněz Jan prodal k záduší jinému sedlákuom, aby to páni vážiti ráčili. Proti tomu: Po- něvadž doříká, že on tomu odpírá, žádaje, aby nám to Svátek ukazoval vedle práva, že on tu lžičku ukradl a k jinému zá- duší sedlákuom ji prodal. Proti tomu: že, což ku právu náleží, chce se Svátek zachovati. Pověděno, poněvadž po mnohých odpořích přiznal si, Svátku, že, kdy byl kaplanem u Náměti kněz Jan, že se ta lžička ztratila a on že ji prodával sedlákuom k jinému záduší, aby to vedle svého podvolení pokazoval ve- dle práva ve II nedělech. K. H. Memor. 81' m. odd. 78. Kutná Hora, 1529, květen 12. Pokračování v rozepři mezi Janem Lahvičkou a Svátkem. 1529. Feria IIII. Ne Ser et Soph. Jan kněz Lahvička, dav opáčiti nářek Svátkuov ante, žádal za opatření. Proti tomu mluvili, že svědky vedl a zprávu že učinil p. Mikuláš a p. Jan, z mince písař, táhnúc se na tauž zprávu, a že na těch svědcích přestávali. Vypovědíno jim, že zpráva, kteráž jest činěna, jest činěna před tvú přítomností, jest slyšána, a což v radě bylo, že toho svědčiti nebyli povinni,

Strana 74
74 Fr. Trnka: než zpráva jest zprávú a vedle zprávy páni súditi nebudú, než vedle svědkuov podle práva vedených, kteréž na žádost vaši slyšte! A po přečtení svědkuov žádal kněz Jan potazu, že by chtěl mluviti k těm svědkuom. Proti tomu: Kdož k přísaze do- pustí svědkuom, že potom jich zamietati nemuože vedle práva, táhnúc se na též právo. I potázav se kněz Jan, dal mluviti: Poněvadž Svátek na těch svědcích přestal, že mluví k svěd- kuom kněžím, že jemu neškodí svědomí jich, že s tím nářkem se nesrovnávají; a kněz Vít a kněz Duchek a jiní kněží, jsauce s ním ve zlé vuoli, hledíc jemu posměch učiniti, [nJa lehkost svědčí; a právo jest, že takoví svědčiti nemají, a zřízení zem- ské i každého práva, že o poctivost mají přísahu činiti svěd- kové, a tito toho tak nevyznávají, a že tito kněží jej nařkli a zde mi kázati nedali, a to z té příčiny, že pravili, že proto mu kázati nedadí, že lžičku ukradl; a co se listovního svědomí do- týče, že jest ku potřebě Kosmovcovi, ješto s ním kněz Jan nic činiti nemá, a také nesvědčí, by ta lžička byla vzata u Náměti, jakž naříká, než potutedlně svědčí, ješto, an bude chtíti s ním o to činiti, žádáno, aby páni ráčili vážiti, kterak se svědci s ná- řkem srovnávají, a že chtí, aby k nim před přísahú mluvil, kterak měl mluviti k nim, když přítomen nebyl, a také že zde měli stavíni býti. Proti tomu od Svátka: kdež příčinu, že mu [kněží] zapověděli, klade a s ním v nářku se [nacházejí], že saudu žádného s těmi kněžími neměl a nemá a že měl k svěd- kuom, chtěl-li jest co mluviti, prve, než sú závazek učinili, měl toho vuoli, a kdož u práva mlčí, sám sobě škodí a práva sú bdícím etc.; a druhé kdež praví, že jest o poctivosti, jak by svědčiti měli, tu nic chybeno není, poněvadž právem sú při- vedeni, aby svědčili, jakž jim vyměřeno vedle práva duchov- ního, a kdež praví, že Kosmovcovi svědčí etc., že se to trefuje i při vyším právě, že dá do listu mocný, muož se to státi a ten, kdož má ten list, muož to svědomí vésti, jako by ten, čí jest věc, sám tu osobně [byl], jakož i toto se stalo, že by bylo na ten list mocný toto svědomí vydáno, a protož že tito svědkové jsú vedle práva vedeni, žádaje při tom při všem za opatření. Proti tomu: že o duchovní věci zde nesaudí, než což k světskému právu jakožto o poctivost náleží, a že Kosmovec mocnosti ne- ukázal a z těch svědkuov se neuznává, než že jemu ku potřebě svědčí, a že proti právu není, že můž po přečtení k svědkuom

Strana 75
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 75 mluviti, a zde se toho pučuje, ač by dosti odporné bylo, ne- věda, co svědčiti budú a vo jaké lžičce svědčí, aby měl proti nim mluviti; a že ti sedláci svědčí, že ta lžička zde leží, kterak oni o tom vědí a kterak mohú spravedlivě svědčiti, aby ráčili to uvážiti. Proti tomu: že, kdož mlčí u práva, sám sobě škodí, že věděl o tom kněz Jan dobře, — kněz můž svědčiti jako ry- tířský, — že svědky vede, že mohl sobě vedle práva dáti jme- novitě ty svědky, ale poněvadž jest s tím mlčel, Svátek žádá za spravedlivé opatření a ty svědky připauští k právu uvážení a druhá strana též. Testes in quaterno et in libris. Knězi ten rychtář Matúš Žák vznášel, když vyšli ven, že pověděl kněz Jan, že dobře lež přímují, žádaje v tom za opa- tření. Vypověděno per Henricum Charvát, poněvadž napo- mínáte, abychme toho všeho povážili a spravedlivý konec uči- nillil, protož vedle téhož napomenutí nemuož to býti tak snadno na čas krátký, a poněvadž [tlo věc malá není než o poctivost, a protož se vám odkládá do I1Ií neděl, a nebude-li tu nic za příčinu, že na konci to postaviti chtí, — ač byli by do II neděl odložili, ale že bude jarmark, při kterémž času bude zaneprázdnění panské, a přikázali stranám, aby se po- kojně zachovali do té pře skonání; pakli by kdo toho neza- choval a k urážce úřadu krále Jeho Milosti co před se bral, že páni budú věděti, jak se k takovému zachovati. Ad idem ulte- rius vide apud Joannem Šatný A 26 ad eundem annum. K. H. Memor. 102 m. odd. 79. Kutná Hora, 1529, květen 24. Kutnohorští žádají kaňkovské horníky, kteří nechtí jíti na Boží tělo, aby přišli. 1529. Benedicta feria I1. net Ur ban. Starší pergkverku kankovského hamerští žádali, aby té chůze nečinili vo Božím těle sem do Hory, že nemají nač a že na V kop gr. je to stane. Pověděno, že páni rozjímajíce, že by skrze to mohla nevole a duotky býti, ješto by větší škoda byla než toto jitía) aneb nětco horšího vzniklo by a že jim toho umenšení nepřejí, ač proto znají, že na Horách kankovských a psáno jijití

Strana 76
76 Fr. Trnka: jest boží nadělení, a to zmenšení že jich nedbanlivostí to schází, protož aby tak učinili a pro poctivost města tohoto i svú to učinili a sem na ten den přišli, leč by pršelo a příčina hodná toho vznikla. K. H. Memor. 111 m. odd. 80. Kutná Hora, 1529, červen 2. Kněz Jan Lahvička ve svém sporu se Svátkem praví, že přibrání svědků se stalo dříve omylem písařovým. 1529. Feria IIII. Mar cel le Bo ni. Kněz Jan Lahvička, jak prve stál s Svátkem zvoníkem. mluvě k tomu, kdež prve puovod mluvil, že přijímáni svěd- kové k ruce Vávrovi Kosmovcovi, že se to omylem stalo pí- saře, a protož že ten omyl napravují; a na to ukázali list mocný od Svátka zvoníka a svědomí z Habru, že to písařem přišlo. Vide Šatný. K. H. Memor. 120 m odd. 81. Kutná Hora, 1529, červen 21. Stížnost kutnohorského děkana na Jana ze Smíškova domu a Jana Kropáče. 1529, Dominus illuminatio feria II. Al san cti Jo. Děkan a farářové vznášeli, kterak pan Jan z Smíškova domu a Jan Kropáč přišli k němu, aby nějaké manžely po- tvrdil a oddal, aneb to učiniti kázal. I tak učinil, že chtěl to učiniti. Potom Jan, ženich, přišel, že mu chce posměch učiniti a z toho jíti; tehdy rychtáři rozkázal, je k stání před námi uručití. A potom když je exequirovali a jim předkládali, že jsúce již z vuole jich předvoláni na kázáních a k tomu je jměli, aby v tom v stav vstúpili, a když oni nechtěli, dáni jsú na rukojmě, aby ohledáno bylo všemi faráři. A vtom přibit jest list na duom jeho, v němž se podepsala strana Jana šlichýře, — znají-li se k tomu, aby oznámili. A při té ceduli bylo chvoš- tiště a kámen, žádaje v tom za opatření. Proti tomu přátelé Jana, že pan děkan učinil výpověd jistě spravedlivú, a list ten

Strana 77
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 77 že jest zrádný, neb se nepodepsal žádný, než je, stranu Jana, podepsal, ješto oni tomu odpírají, žádajíc v tom za opatření; neb snad kdyby komu saud nepadl, někdy před Vaší Milostí chtěl by týž učiniti a lehkost Vaší Milosti učiniti. Dále vznášeli, že volal po nich Kropáčkuov zeť: Domini latrones, když od svatého Kříže šli z jitřnie, žádajíc v tom za opatření, a že to nejednú opáčil, a když k němu poslali o to, mluvil: že sem mluvil a mluviti budu. Dále vznesli, že opět jim rozkázáno od p. administrátora a všeho úřadu, aby se v to dali, co se faráře pánův čáslav- ských dotýče o nevoli. Povědíno per primatem, že tomu páni nevědí co již říci, než jisté zuostání o tom jest, jak se má k němu zachováno býti, najprv že neposlech pana šepmistra a nestál jest. A aby někdo neřekl, že bez slyšení tresce se, že se toho odkládá do středy, aby stáli, že před jinými puštěni budú. A co se dotýče Čáslavských, poněvadž pan administrátor toho žádá i svými konsistoriány a snad i rozkazuje a pro za- chování přátelství s panem administrátorem, a což by ze zlého v dobré obrátceno bylo, že páni k tomu vůli dávají, aby tak učinili. K. H. Memor. 130' m. odd. 82. Kutná Hora, 1529, červen 23. Pře děkana Jana Buchala a faráře svatojirského Víta s Mikulášem Hermesem, jenž jim nadával lotrů. 1529. Feria IIII. cti Jo han Jo Do Le Pe Paul. K něz] Jan Buchal, kněz děkan, a kněz Vít, od svatého Jiří tehdáž farář, a jiných že doma není a jeden že stuoně, ža- lovali na3) Mikuláška Hermesa, že, když šli, vyskočiv z domu Knížete, volal po nich: Domini latrones, a to nejednú opětoval: domini latrones. A oni byli by jemu to vytrpéli, ale poněvadž i Písmo jest i svatý Pavel praví,1) že nolo, quisfamam meamevacuet, žádajíce v tom za opatření. Proti tomu, že, což tito dobří kněží žalují, v tom se nepamatuje. Proti tomu: a ,na opakováno. 1 Kor. 9. 15

Strana 78
78 Fr. Trnka: že to sami v své uši slyšeli, že to o nich mluvil a že ho chtí v tom pamatovati a to, což prožalovali, pravé učiniti. Proti tomu Hermes, poněvadž tito dobří muži nechtí na tom přestati, žádal prótahu vedle práva, aby se s přátely o to poradil. Pově- díno, kdyby se byl nedal v vodpovídání, byli by přáli prótahu vedle práva, než, kdyžs toho při počátku nepožádal, aby vod- povídal. I mluvil, že to, šprýmuje s hutníky, řekl a mluvil a o nich kněžích že toho nemluvil, než, když ho nechtěli ne- chati, že jim řekl. Proti tomu, že to chtí, což prokazovali, právo učiniti. Odloženo do dvú neděl, aby pokazovali. K. H. Memor. 133' m. odd. 83. Kutná Hora, 1529, červen 30. Kněz Jan Lahvička a Svátek nejsou již připuštěni k slovu a jejich pře odložena do příchodu královských ko- morníků. 1529. Feria IIII. Paul Jul Pro. Kněz Jan Lahvička a Svátek stáli a nejsú k řeči připu- štěni; jest jim pověděno per Henricum, že se dosti namluvili a že věc jest nemalá, jakž páni sú vážili a při té při mají a našli některú pochybnost, ješto práva ukazují, v takové věci ablyl k Jeho Milosti královské se utekli, i protož odkládají té pře do příjezdu pánuov komorničí JMtí na Hory, poněvadž i jiné pře s nimi slyšeti mají, však aby zachovali s ubau stran mír a pokoj. K. H. Memor. 141 m. odd. 84. Kutná Hora, 1529, červen 30., červenec 2. Kněz Petr obviněn Ondřejem a Vavřincem, lukostřelcem, že vykonal spěšné oddavky. Kněz tomu odpírá. 1529... Feria IIII. in die Pauli přišel pan Ondřej s pa- nem Vavřincem kušerem, žádajíce póhuonu na kněze Petra, aby stál v pátek; kdež se pak tak stalo, že jest kněz Petr stál. A tu jest pan Vavřinec pravil, že přátel při sobě nemá, protož z ničehéhož na ten čas neobvinnil jest kněze Petra, než

Strana 79
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 79 toliko zprávu jest učinil, že by spěšné oddání učinil, ne vedle pořádku. I za to jest kněz Petr žádal, aby to znamenáno bylo, a odpor tomu učinil, že jest nic proti dobrému pořádku neučinil. K. H. Právo duchovní B 32 m. od. 85. Kutná Hora, 1529, červenec 7. Pře Jana Buchala a farářů s Mikulášem Hermesem. 1529. Feria IIII. Vil Gy li Fra. Jan kněz Buchal s faráři vznášeli, jakož mezi nimi a Mikulášem Hermesem vznikla pře, že týž Hermes hledal jich sám i skrze své přátely, pány erckaféře, pana Mikuláše, pana Jana, mince písaře, a sám prose i pro Pána Boha, aby to mimo se pustili; a voni, jakožto kněží, že sú hotovi odpustiti, toliko odpustí-li páni, a co při tom dále rozkázati ráčí, že tak se za chovati chtí. Proti tomu Hermes, že ač žertem s některými to- varyši hutnickými nětco propověděl, ale že k pánuom pre- látuom toho nemluvil, tak jakž omluven; však jakžkoli se to přihodilo jemu, promluviti žádal, aby mu to odpustiti a pro- minúti ráčili. Proti tomu pan děkan, že, jakúž prve zprávu učinil, že pravú, a tu mohl pokázati dobrými lidmi, a k tomu že se i dnes znal a teď opět odpírá. Proti tomu Hermes, že se zná k tomu, což mluveno od pana děkana. Vypověděno per Henri- cum, že páni, vážíce žádost vaši i Hermesovu, přiznávají: A sloveš Hermes jménem mudrce jednoho, ale nezachováváš jeho obyčejův, a to proto sloveš Hermes, že máš vernes v hlavě, neb i prve mluvil k nim: páni kněží a páni a dobří kněží, ješto v tomto místě božském i k Milosti měl se jináč za- chovati k duchovním zprávcím i nám také světským a nás i místas neušanoval, jakž přivykl v krčmách, a protož, pane rychtáři, aby jej vzal do vězení a trestání panského a za vobě dvě noze do klády vsadil, aby žádný se téhož nedopúštěl. K. H. Memor. 151' m. odd. 86. Kutná Hora, 1529, červenec 7. Vyšetřování Jakuba Ptáčka pro přistoupení k Peci- novským.

Strana 80
80 Fr. Trnka: 1529. Feria IIII. Vil Gy li Fra. Jakubovi Ptáčkovi domluveno o zbory, kterak v nábo- ženství rozdílné se dává, jako by chtěl čelem nebe před ji- nýmia) proraziti a jako by sám s Bratřími dobře činili, a jiné potupujíce, náboženství v Pecinově hledá a u sebe sňatky a zbory činí Bratřím, a tu že pláčí a vyjí proti svému zapsání, — ješto páni pro pohnutí v uobci toho dopustiti nemíní, aby se toho zpravil. Oznámil Ptáček, že zborův nečiní a Bratří u sebe nechová, leč náhodú, a že tam chodí do Pecinova, chtěje život kající výsti; a zdá se mu, když tam jest, že se lípe má, a toho že se zapsal, pyče, a že ho na to navedl kněz, který v šatlavě seděl tehdáž, když on seděl. Pověděno, že již vob- mezili Boha v Pecinově a zde u Hory Boha není, a vy ste jako oni zákonníci a my zjevní hříšníci, a tak jemu mnoho mlu- veno, že jich náboženství podepřené, neb pláč takový nebývá, než z vnuknutí Ducha svatého, a oni že mají v určitú hodinu a on Ptáček že napsav a se zapsav, jináč z toho jde; a tak ná- sleduje v klamu Ananyáše a Afry, ješto Ducha svatého ne- zklamá, než málo potrpěv, hned vstúpil, ano ještě k škripci nešlo, střev netahali, pochodně k pálení že neviděl a tak, kte- rak Jana následuje a svatého Pavla, kteříž mnoho sedali u vazbě. Tím zavříno, aby on vedle svého přiznání a zapsání tomu dosti učinil a takových věcí před se nebral a do Pecinova nechodil. Pověděl, nepůjde-li tělesně, ale myslí bude tam. A to mu dopovědíno, pakli to uznáno bude, že trestán bude. K. H. Memor. 153 m. odd. 87. Kutná Hora, 1529, červenec 19. Konvář Daniel žádá, aby mu byl připsán domek po knězi Mikulášovi Pastouškovi. 1529. Suscepimus feria II. nol phus Prax. Daniel konvář vznášel, že kněz Mikuláš,a) příjmím Pastaušek, dal jemu domek i peníze na gruntu, žádajíce, aby mu domek ten zapsán byl, a pakli by jemu toho věřiti neráčili, že by chtěl svědomím hodnověrným ukázati, že to dání jest a) Za tím opakováno ,nebe'. Za tím slovo Michal přetrženo. a

Strana 81
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 81 pořádné. Povědíno per Joanem Prennar, šepmistrem JMtí, že [z] příčin hodnověrných toho odkládají do II neděl, aby stál se všemi potřebami, a budú-li jím přípovědníci, že jim také oznámeno bude. K. H. Memor. 168 m. odd. 88. Kutná Hora, 1529, srpen 4. Konváři Danielovi, který se domáhá domku po knězi Mikulášovi Pastouškovi, prohlášeno, že si svědkové odporují ve výpovědech, a proto domek ten připadá obci. 1529. Feria IIII. Prot Os Six. Danyel konvář, jakž prve žádal, co se dotýče domu kněze Mikuláše Pastaušky u svaté pannyl Barbory, aby jemu pu- štěn byl, poněvadž mu to dal kněz Mikuláš, dodav svědomí listovního pod pečetí pánův limburských a svědomí od kněze Václava Chmatlimského a Pavla Koláčníka, kterýž zapsán in quaterno. Vypověděno, že svědkové mají o času a místu vedle práva svědčiti, v čemž tuto se nesrovnávají, neb jeden při- píjeje u tebe praví, že dal bez žertu, a druhý v Kolíně a jeden o dvú domích a druhý o jednom a že mocí sobě pozuostavil a třetí u svaté Barbory. A tak, poněvadž nesvědčí místem a časem jedním, než každý rozdílně, ježto jest každý jako jeden svědek a také dání každé má býti právem a u práva stvrzeno, aby stálé bylo, zvlášť poněvadž jest o věc pod právem měst- ským, a protož páni vedle privilegií císaře Karla i krále Václava v tom se zachovati chtí a ten statek k městu a k obci přivlastňují a přisuzují. K. II. Memor. 185 m. odd. 89. Kutná Hora, 1529, srpen 4. Hostinským se přikazuje, aby netrpěli v hostincích špatností. 1529. Feria IIII. Prot Os Six. Šenkýřští starší byli obesláni a jest jim oznámeno, kte- rak vědomost mají, že v tomto městě neřádové a cizoložstva

Strana 82
82 Fr. Trnka: [se] rozmohli, že Pán Buoh Hory tyto zavříti ráčil a rukú svú chudobú i jinými ranami víc než jiné obce trestati ráčí, že zlo- děje dávají, a že o nás píší v Praze na palcu, že od moře až do moře není více kurev jako v Hoře. A byli sme té péče, aby to zastaveno bylo, i dali sme provolati, a proto nic platno není, takže i kněží volají na nás, pravíce, že naší nedbanlivostí to jde. A my to v rozvažování to mezi sebú majíce, uznali sme, že to nejde, než hospodáři a šenkýři že sobě chovají, snad aby piva odbývali, protož rozkazují, aby cech obeslali, aby [v] žádných hostincích šenkýřek nechovali, která by muže neměla aneb zdejší a byla dobře se zachovávající, a to aby do týho- dne zastaveno bylo, poněvadž znají, by pak i tím zpuosobem statku nabyli, že ten se nedá [vlzíti a jako kra kru pojímá, žá- dajíc, ač by mohli z úřadu rozkázati, aby takových žen ani kuchařek nechovali a chovati nedopúštěli, že se jim to mocně poraučí. A též o to i v jiné cechy nahlédnúti ráčí páni, a řekli by jim co o to, aby ku pánuom se utekli, že páni je v tom za- stanú. A též co se dotýče povalečuov, aby jich nechovali a od sebe je strkali. A též napomenuti, aby míru spravedlivú dá- vali piva a v nápojích, a že to bude naše všech poctivé a Pan Buoh nás naděliti ráčí. K. H. Memor. 187 m. odd. 90. Kutná Hora, 1529, srpen 23. Jan Sus z Ježova a Jakub Sobol z Vojkovic zpravují Kutnohorské, že sněm, na němž se mělo jednati o víru a admi- nistrátora, byl odložen. 1529. Respice 2m feria II. mo Bar tho. Jan Sus z Ježova a Jakub Sobol z Vojkovic, urburéř, činili poselství z sněmu, kterýž z vuole J. k rálovské] Milosti držán byl v Praze u veliké koleji, činili poselství o víru a ad- ministrátora, že najprv děkování páni Pražané činili, že se sjeti ráčili, a když zase mluveno bylo od nich, že to rádi uči- nili etc., skrze Matúšku z Koberovic, a že týž Matúšek hlasu pánův Horníkuov pominul, ješto pán z Pernštajna ani páni Pražané toho neučinili, než jmenovali zejména p. Horníky; a potom p. z Pernštajna oznámil, že, když měl vsísti na kuoň,

Strana 83
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 83 dodán mu list od Jeho Milosti královské, v kterémž bylo na- pomenutí, aby administrátora aneb administrátory volili jina- čejší, než tento byl, neb tento byl příčinau Jeho Milosti krále Ludvíka. A potom, ač bylo mnoho jiného jednáno, konsistoř obnovována a staří odpuštění prve brali a potom odloženo o administrátora volení, že pánuov rytířuov a jiných i měst málo bylo, a jest odloženo do té neděle po s vatém] Jero- nymu. — K. H. Memor. 203' m. odd. 91. kovi. Kutná Hora, 1529, září 6. Konvář Daniel žádá odškodné za dům po knězi Pastúš- Žádosti jeho Kutnohorští vyhovují. 1529. Inclinatur feria II. ha bet Nat. Obecní páni byli obesláni a jest na ně vznešeno... A třetí, co se dotýče Daniele konváře, že jest některý statek, jakožto duom u sívaté] Barbory, po knězi Pastúškovi pozuo- stal, kterýž on chtěl míti a jest k vobci přisúzen, i žádá nět- čeho z milosti, aby páni k tomu ke všemu raditi ráčili. Obecní páni k tomu... A co se dotýče Daniele, aby jemu z milosti učiněno bylo, poněvadž toho žádati nepřestává. K. H. Memor. 214' m. odd. 92. Kutná Hora, 1529, září 20. Kutnohorští nepovolují, aby odešel děkan k sv. Jin- dřichu do Prahy. 1529. Justus feria II. que Math Mau ri ci us. Obecní páni byli povoláni; jest na ně vznešeno:........ A co se děkana dotýče, jest čteno psaní od konsistoře a pánův Pražan.1) To k tomu promluvili, že čas krátký k tomu, nenáležitý, a že by obci příjemné nebylo, poněvadž by vedle dání věděti se nestalo vedle zápisu, a takže k tomu nepovo- lejí; neb také jest zde lid rozličný a také zprávce potřebuje, a ač jest pokojný člověk; a poněvadž by chtěli nám zednati hod- 1) Ztraceno.

Strana 84
84 Fr. Trnka: ného, proč by sobě nezednali? Však aby s ním bylo o to pro- mluveno a jeho vuoli o tom zvěděti. A pakli by jináč býti ne- mohlo, nechť jest summa obci dána, jakž se jest zapsal, neb jináč nechtěli ho Jindřiští propustiti; tak sú nám laskavi byli, až sme jim dáti C kop gr. musili. K. H. Memor. 225 m. odd. 93. 92 Kutná Hora, 1529, září 22. Děkan Jan Buchal oznamuje Kutnohorským, že nechce odejíti od nich. V tom smyslu bude dána odpověď do Prahy. 1529. Feria IIII. Mau ri ci. K[něz] Jan děkan Buchal byl obeslán a jest psaní z kon- sistoře a od pánuov Pražan, a co k tomu říká a jaká jest vuole jeho při tom. Proti tomu: že jemu vuole při tom nikda nebylo, aby se měl odsud hnúti, a o tomto nic nevěděl, poněvadž prve trpěl mnohé příkoří a nevoli, že knížete jeho bíti chtí a že s ním mnozí mluvili o to, pravíce, že do Prahy musí, i zakláda- jíce se, a že toho potřeba jest; a že jim odpověd dal, poněvadž krátký čas jest a také že sú Horníci jeho dobrodince, že on od nich by se nerad hnul; a když vždy odpovědi žádali, pověděl jakž o to narovnati budete moci s pány Horníky, že on odpo- věd dáti chtěl by. Pověděno per Charvátem, poněvadž ty ne- řesti přešly a přísnost od knížete již přestáli a vuole vaše jest s námi býti, že naše vuole jest ta, jakž vaše, abyšte s námi byli a že vás odsud pustiti nemíníme; neb oni jakžto v velkém rybníce měli by spíš jakžto rybu nadjíti sobě zprávce a u nás jest tak potřeba veliká a míně kněží; a ty věci, kteréž sú z strany potřeby v domě, jako uhlí aneb dříví, ty by neměly příčinau býti našeho rozdělení, poněvadž od dávního času v dobré lásce sme byli, poněvadž by nětco muselo horšího býti, jakž svatý Pavel praví, a protož jsúce vděčni té odpovědi vaší, že poctivú odpověd, příčiny předložíc, pánuom těm dáme. K. H. Memor. 228 m. odd. 94. Kutná Hora, 1529, říjen 13. Kutnohorští oznamují kněžím, že obec je zadlužena.

Strana 85
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 85 1529. Fleria] 1I11. que Ca He. Kněz Jan děkan s faráři byli obesláni a jest na ně vzne- šeno, kterak tato obec v dluhy vešla a zašla stanými právy, že na tři M kop gr. a víc, kdyby se počítati mělo, i s útratami na- šlo by se, že již nevědí, odkud zpraviti i svým k těm pretencím dokládati, že o to měli pány obecní a starší, a takovú věc ob- mýšlejíc, to objí rali. Vide Joannes Šatný. K. H. Memor. 238 m. odd. 95. Kutná Hora, 1529, říjen 18. Špitálský farář Matěj odchází do Čáslavě. 1529. In voluntate feria II. Lu cas Fel Und. Kněz Matěj, farář ze špitála, propuštěn jest na žádost pánův čáslavských k nim za faráře. K. H. Memor 241' m. odd. 96. Kutná Hora, 1529, říjen 25. Kněží mají vybízeti lidi na kázáních, aby přispěli na postavení krovu. 1529. Si iniquitates feria II. Cris pi ni. Obecni páni byli obesláni a jest na ně vznešeno... Obecní pani dali tu odpověd:... Co se peticí dotýče, musí se dělati, aby to stavení v nic nepřišlo, že peticí potřeba jest. A kněží na kázání aby o tom napomenuli, aby sobě toho neob- těžovali, poněvadž krov z jara má stavín býti. A Čáslavští, aby psáno bylo, aby dříví oplatili, že jest toho potřeba. K. H. Memor. 243' m. odd. 97. Kutná Hora, 1529, prosinec 3. Regina Sladová žaluje na hlásného Mikuláše, že se rouhá. — Kněží mají věc rozsouditi. 1529. Feria VI. ber bar ba. Regina Sladová dala zprávu, co Mikuláš mluvil, hlásný, že nevěří než v jednoho P. Bloha], kterýž na nebi, a v kostele

Strana 86
86 Fr. Trnka: že se klaněti nemají a že kněží sú kurevníci a voni dobrého udělati nemoha[u] a pějete Voče náš, kterýžs na nebesích, a tak že ho v kostele není a vy se tu klaníte bludně a že na večeři na sebe ukázal, pravě, že to jest tělo mé, kteréž za vás zrazeno bude; a kdybych věděl, že tu Buoh v kostele, že bych nesmě! páchnúti do kostela. Proti tomu Mikuláš odepřel. Podáni jsú před kněží, jakž tam prve od nich sú obesláni. K. H. Memor. 270 m. odd. 98. Kutná Hora, 1530, leden 24. Úmrtí děkana Jana Buchala. 1530. Adorate 2m feria II. Ti Pau Po. Kněz Jan Buchal, děkan na Horách Guthnách, noci pře- dešlé 5 hodin běh přirozený dokonal a s světa tohoto bídného na onen pokojný odešel a tím odjitím zámutek veliký všem týměř a zvláště nám přáteluom učinil. A na tom zuostáno, aby u vysokého kostela ležal, kdež biskup1) ležel. K. H Memor. 297 m. odd. 99. Kutná Hora, 1530, leden 31. Navrženo terno pro děkanské místo: 1. kněz Václav, 2. Subole, 3. Jan Čapek z Nové Vsi. Usneseno, aby byl zatím- ním farářem Jan Čapek. 1530. Adorate tercium feria II. men Bri Pur. Obecní páni byli [svoláni] a jest na ně vznešeno o děkana a zprávce budúcího k vysokému kostelu, poněvadž Pan Buoh kněze Jana Buchala pojíti ráčil, koho by míti chtěli, aneb jak by to do času mělo opatřeno býti, aby oznámiti a raditi ráčili, poněvadž se všech, chudého i bohatého, dotýče. Páni obecní oznámili: kněze Václava, administrátora, ač nevědí, bude-li, však neškodí zjednati; a druhého jmenovali Suboli, třetího Čapka kněze Jana, kněze z Nové Vsi. I zuo- stáno jest na tom, aby ten kněz z Nové Vsi byl na ten čas za faráře, poněvadž kázání se jeho dobře líbí, aby na ten zpuosob 1 Filip de Villa nuova.

Strana 87
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 87 byl, když by dal puol léta a jemu od pánův znáti dáno, aby mohl odstúpiti a v tom aby děkan a člověk též, kterýž by se hoditi mohl, byl obmyšlen. I jest poň posláno; a odjel preč. K. II. Memor. 300 m. odd. 100. Kutná Hora, 1530, únor 3. Správcové statku po zemřelém Janu Buchalovi. 1530. Feria V. Pur Bla sus. Pan Mikuláš z Práchňan a Jan Šatný dostávají povo- lení, aby mohli spravovati statek v Zybohlavech po knězi Ja- novi Buchalovi po 4 neděle a nic výš. K. II. Memor. 301 m. odd. 101. Kutná Hora, 1530, únor 23. Knéz Vondřej ustanovuje pro vzetí peněz za statek od hrnčíře Jana Komenia Lysého. 1530. Feria IIII. tuum Ma thy am. Vondřej kněz mocného poručníka učinil k vyzdvižení peněz za grunt od hrnčíře Jana Komenia Lysého na zisk i ztrátu vedle práva, feria 1I. Carnispriviſum]1) infra U n- gelt.2) K. H. Memor. 311 m. odd. 102. Pražský hrad, 1530, březen 24. Král Ferdinand nařizuje Kutnohorským, aby určili čas k projednání pozůstalosti po zemřelém Petru, faráři u sv. Bar- toloměje, a oznámili to králi, aby mohl býti vyslán zástupce. Ferdynand, z boží milosti Uherský, Český etc. král, in- fant v Hyšpanii, arciknieže Rakúské a margkrabie Moravský etc. Opatrní věrní Naši milí! Oznamujem Vám, že jsme spra- veni, kterak tu u Vás na Horách Guttnách kněz Petr, farář od 1) 28. února. 2) Místo v K. H.

Strana 88
88 Fr. Trnka: svatého Bartoloměje, umřel jest a o statku svém, kteréhož jměl, kšaft a zřiezení, jak jsme spraveni, učinil. Ješto Nám jse zdá, že jest on to podle práva Hor Gutten učiniti nemohl, pro- tož Vám přísně poraučieme, abyšte Vy v takovú věc nahlédli a ten statek dostatečně, aby jím od žádného nikam hejbáno nebylo, opatřili a rok a den k rozeznání takového statku, komu by spravedlivě náležeti jměl, bez odtahuov složili a Nám psaním svým oznámili, neb také k takovému dni někoho na místě Našem vyslati ráčieme. To znajíc, tak jse zachovajte, jináče nikoli nečiníc, pod uvarovániem nemilosti Naší krá- lovské. Dán na hradě pražském ve štvrtek po neděli, jenž slove Oculi, léta etc. XXX° a královstvie Našich čtvrtého. Ferdinand.a) Ad mandatum regie majestatis proprium. Žabka. Adresa na rubu:] Opatrným šefmistruom a radě na Horách Guttnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina č. 306 (Pat.) se zachovanou královskou pečetí. — Kutná Hora 535/1 m. odd. — Jinou rukou z doby současné: Král Jeho Milost psáti ráčí, aby o statek kněze Petra rok položili. Z novější doby: 1530. 103. Kutná Hora, 1530, březen 30. Kutnohorští oznamují králi Ferdinandovi, že rok k pro- jednání pozůstalosti kněze Petra, faráře u sv. Bartoloměje, určen na 27. duben. Najjasnější králi a pane, pane náš najmilostivější! Vaší královské Milosti služby své vždycky hotové s upřímú věr- ností a poddaným poslušenstvím vzkazujem Vaší Milosti krá- lovské, královně Její Milosti i dědicuom Vaší královské Mi- losti, dlúhého zdraví i šťasného nad námi za mnohá léta kra- lování a panování přejíce, na milém Pánu Bohu žádáme. Naj- milostivější králi! Jakož Vaše Milost královská psáti nám ráčíte o kněze Petra, kterýž u svatého Bartoloměje umřel a o statku svém zřízení učinil, ješto Vaší Milosti královské se a) Vlastnoruční podpis.

Strana 89
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—-1547. 89 zdá, že jest podle práv Hor Gutten toho učiniti nemohl, přísně poraučeti nám ráčíce, abychme v takovú věc nahlédli, ten statek opatřili a rok a den k rozeznání, komu by spraved- livě náležel, bez odtahuov oznámíce, složili. Najmilostivější králi! To jest tak, že kněz Petr, farář u svatého Bartolo- měje, umřel a pořízení o statku svém učinil, kteréžto poří- zení ku právu našemu skrze přísežné k němu na žádost vyslané jest dodáno, ale aby mělo prve, než by čtyři ne- děle vyšly, čteno aneb o ně činěno býti, toho se u nás vedle našeho práva nezachovává a také vedle starobylého oby- čeje na Horách Guthnách před hody slavnými pro upokojení křesťanské saudové se nedržívají na dvě neděli, jakž i my sme učinili a saudy před těmito hody sme vzdali a do hod to sau- zeno býti nemá.“ Než vedle poručení a rozkazu Vaší Milosti královskéb po Provodní neděli v středu najdřív příští1) rok a čas k takové věci jmenujem,d abyšte Vaše Milost královská na ten den vyslati ráčili, neb i k tomu času a dni přáteluom nebožtíka kněze Petra domátcím i přespolním rok k stání prve lidem,“ než psaní Vaší Milosti královské k nám přišlo, o tauž věcí jsme položili. Ex montibus Cuthnis feria IIII. post domi- nicam Letare anno Domini MODXXX°. Vaší Milosti královské věrně a upřímně poddaní šepmistři a konšelé na Horách Guthnách. [Adresa na rubu:] Najjasnějšímu kniežeti a pánu, panu Ferdinandovi, Uherskému, Českému etc. králi, infantu v Hys- pany, arciknížeti Rakúskému a margkrabí Moravskému etc., králi a pánu našemu najmilostivějšímu, Jeho Milosti. Pův. papírová listina č. 306 (Pat.) se stopou po červené pe- četi. — Kutná Hora 552 m. odd. 1) 27. dubna. a Nadepsáno: to ... nemá; přeškrtnutá věta pův: súditi ne- budem. Protož prve roku a času k rozvažování takové věci do hod oznámiti nemůžem. — b Nadepsána celá věta: vedle ... královské. — c Pův. v textě, pak přetrženo: Vaší Milosti královské rok; též pře- tržena nadepsaná nad tím věta: podle poručení a rozkazu — a vlo- žena za: Než (viz b). — d Nadepsáno; pův. psáno zde, pak přetrženo: oznamujem. — e Nadepsáno nad řádkem. — f o tauž věc: nadepsáno.

Strana 90
90 Fr. Trnka: 104. Pražský hrad, 1530, duben 15. Král Ferdinand oznamuje Kutnohorským, že pozůsta- lost po knězi Petrovi projedná Václav z Prošovic a Václav Koráb z Vrchovišť. Ferdynand, z boží milosti Uheský, Český etc. král, infant v Hyšpanii, arciknieže Rakúské a margkrabie Moravský etc. Opatrní věrní Naši milí! Jakož jste Nám psaní učinili, co jse statku kněze Petra, někdy faráře u svatého Bartoloměje, do- týče, že jste o něj rok k rozeznání saudem v středu po Pro- vodní neděli najprve příští1) složili, oznamujíce, abychom My také k tomu dni na místě Našem vyslati ráčili; i vysieláme k Vám slovutné Václava z Prošovic, ingrossatora desk zem- ských, a Václava Korába z Vrchovišt, věrné Naše milé, jim jsme poručiti ráčili, aby oni, stojíce na místě Našem, k tomu, což by koli potřebného bylo, promluvili. Dán na hradě Našem pražském u Veliký pátek léta et. XXX° a královstvie Našich čtvrtého. Ferdinand. Ad mandatum regie majestatis proprium. Žabka. [Adresa na rubu:] Opatrným šefmistróm a radě na Ho- rách Guthnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina č. 4369 (Pat.) s vylámanou pečetí čer- venou, královskou. — Kutná Hora 535/2 m. odd. — Pod textem jinou rukou z doby současné: Hoc minus ex fundo pecunie relicte per quendam sacerdotem, quod testamentum facere non potuit. — Z novější doby: List mocný od Jeho Milosti královské na Václava a Václava Korába o statek kněze Petra. — 1530: rovněž z no- vější doby. 105. Kutná Hora, 1530, duben 27. Václav Mirek ze Solopysk oznamuje, že je mu Jan Šatný dlužen jednu kopu gr. po zemřelém děkanovi. Pře odložena. 1530. Feria IIII. que Vi ta lis. 1) 27. dubna.

Strana 91
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464 1547. 91 Václav Mirek z Solopysk žaloval, jakž prve, na Jana Satného, že nebožtík p. děkan jemu I kopu pozůstavil za duom, jakž ho prvy vinil, i p. Mikuláše, a že kým toho prokázati nemá, než jím Šatným, že on k němu přišel a III kopy gr. při- nesl na místě páně děkanově a za čtvrtú za shovění žádal, a on na žádost jeho to učinil sčekati řek a zápis, jako by mu úplně dáno bylo, propustil, žá daje] za jopatření). Proti tomu: že on [Šatný] není tím povinen, aby svědčiti měl proti sobě i panu Mikulášovi, a kdež praví [Václavl, že by neměl kým pokázati, že oni mají svědomí knihy, tím aby se zpraviti ráčili páni. Odloženo do 1I neděl1) na vyhledání v knihách měst[slkých K. HI. Memor. 333 m. odd. 106. Kutná Hora, 1530, červen 1. Farář se má požádati, aby vykonával službu u sv. Barto- lomeje. Má býti ustanoven farář u sv. Havla. 1530. Feria IIII. Nic Mar cel. Páni obecní byli obesláni, a co na ně vznešeno, nebyl sem při tom, než tuto dali odpověd:... 6té, aby pan farář to udělal a tam u svatého Bartoloměje přisluhoval, poněvadž tím prátce mnoho nepřibude; pakli by jiného kaplana pro to choval, aby těch X gr. dávali jemu; a k svatému Havlu aby faráře obmyslili, poněvadž jest toho tam potřeba; než nebude-li chovati kaplana pro to zvláště, že toho, aby co dáváno bylo, potřebí není, poněvadž bude-li slúžiti tam, nebude zde. — K. H. Memor. 358 m. odd. 107. Kutná Hora, 1530, červen 27. Kněz Jan, kaplan u Náměti, byl napomenut, aby poslu hoval šetrně a žil pořádně. 1530. Factus Jo Do Le feria II. Kněz Jan byl trestán, střídník od Náměti, Polák, že v Hody svatodušní i jindy při rozdávání nešetrně se měl a 1) 11. května; není zápisu.

Strana 92
92 Fr. Trnka: z kalicha rozléval a nic sobě toho nevážil, kněžím k lehkosti, lidu vobecnému k pohoršení; a též aby po krčmách nechodil a šlechetně se choval, příklad na sobě dobrý dal; pakli by tak neučinil, že by byl trestán, a též faráře neuposlech-li by. Po- věděl, že rád chce poslúchati. K. H. Memor. 375 m. odd. 108. Kutná Hora, 1530, červenec 4. Jednání o poslední vůli kněze Petra odloženo. 1530. Respice primum feria II. Pro co Hus Wil. Petra kněze o kšaft stání mělo býti; ale že Korába a Václava ingrossatora psaní1) přišlo, že státi nemohú pro po- třeby krále Jeho Milosti, žádajíc, aby toho odloženo bylo; protož stranám jest to oznámeno a odloženo a do II neděl vedle práva odloženo. K. H. Memor. 379 m. odd. 109. Augšpurk, 1530, srpen 23. Král Ferdinand oznamuje Kutnohorským, že pozůsta- lost po knězi Petrovi připadne Radslavovi Beřkovskému z Še- bířova a na Liběchově, nejvyššímu písaři a hejtmanu krá- lovství českého, a mají mu ji vydati. Ferdynand, z boží milosti Uherský, Český etc. král, infant v Hyspanii, arciknížě Rakúzské, margkrabie Moravský etc. Poctiví věrní Naši milí! Jakož před časem již minulým ně- jaký kněz Petr, který u svatého Bartoloměje tu na Horách Guthnách umřel, jehožto spravedlivost i statek všelijaký po smrti jeho na Nás jest připadl, a ten sme na žádost a prosbu statečnému Radslavovi Beřkovskému z Šebířova na Libě- chově, najvyzšímu písaři království českého a hajtmanu Na- šemu téhož království, věrnému milému, pro služby jeho, kteréž Nám činil a činiti nepřestává, dáti ráčili, kdež sme pak My byli k takové při slovutného Václava Korába z Vrchovišt, věrného Našeho milého, za jednoho kommisaře voliti a usta- 1 Srovn. č. 104. — Psaní ztraceno,

Strana 93
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 93 noviti ráčili, ale on že jest v tom času, než ta pře k slyšení přišla, z světa tohoto zšel, i skrze to, že jest ještě žádné o to slyšení nebylo: i protož My Vám poraučíme, s pilností přika- zujíc, abyšte Vy témuž Radslavovi vedle spravedlivosti té, od Nás jemu dané, hned konec spěšný a spravedlivý udělali a My o to dalšího na Nás odvolání a starosti abychom zbaveni býti mohli; kdež pak žádné pochybnosti nemáme, než že Vy se tak vedle této vuole a poručení Našeho zachováte a jemu o to spěšný konec učiníte. Dán v Aušpurce v úterý u vigil[i] ji sva- tého Bartoloměje léta etc. XXX° a království Našich čtvrtého. Pa Ferdinand. Adam de Nova domo, ssupremus] cancellarius regni Bjohemiae], manu propria. [Adresa na rubu:] Poctivým šefmistruom a konšelóm na Horách Kutnách, věrným Našim milým. Pův. papírová listina č. 46 (Ves.), č. 306 (Pat.) s porušenou červenou pečetí královskou. — K. H. 535/3 m. odd. — Z doby sou- časné jinou rukou: Král. Milost ráčí psáti, aby o kněze Petra statek konec spěšný učiněn byl. — Z nové doby: 1530. — Rukou Veselského na rubu: 1530. Ferdinand verordnet, das nach dem Pfarrer bei St. Bartholomeus Petr ihm zufallende Vermögen dem Radslaw Beřkovský z Šebířova auszufolgen. 110. Kutná Hora, 1530, září 12. Kaplanu od Náměti Janovi dáno na cestu 15 gr., aby šel k administrátorům pro rozhodnutí ve své věci. 1530. Respice 2m feria II. Crux Nic Lud. Janovi, knězi střídníku od Náměti, rozkázáno, aby se postavil před administrátory, poněvadž proti jich vůli nechce býti tu, než faru sobě jedná jinde. I pověděl, že by jíti chtěl, i nemá nač; i řekli mu páni dáti XV gr. na cestu; ale slíbil, co dobrého knězi náleží, rukau dáním, že se postaví před pány administrátory a takové se věci zpraví. K. H. Memor. 421 m. odd. b) Notářův podpis.

Strana 94
94 Fr. Trnka: 111. Kutná Hora, 1530, září 21. Jest jmenován farář u sv. Bartoloměje. Subulova žádost za faráře k vysokému kostelu (sv. Jakubu) předána pánům. 1530. Feria IIII. Mat. Mau ri ci. Páni obecní a starší byli pospolu a rozmluvili mezi sebů, — a na čem zuostali, níž se podpisuje: 3m. Co se faráře dotýče, že žádá u svatého Bartoloměje býti a Subule zde u vysokého, že při tomto faráři vidí, že jest života dobrého na voko i kazatel dobrý a kázání k času činí, ješto zde nemají, proto aby žádostí byl tu obdržán, poněvadž i časně věděti nedal, a kněží a čeládka, ač by mu byla pro- tivna, aby napomenuti byli; pakli by nechtěl zuostati a ne- mohl tu obdržeti, aby z obce upauštín nebyl, než radše“ aby mu ta fara u svatého Bartoloměje dopřánab byla. Co se Su- bule dotýče, že jest člověk v zákoně učiněný a výmluvný, ale že při něm jest nedostatek, a obávají se, aby pokoje nezrušil, jak i v Praze jest slyšeti, že jistě ne dary malý jest, ale Mi- chův se držel, a příkladu v něm že neuznávají, však že to pánův všecko připauštějí k obmyslnosti. K. H. Memor. 427 m. odd. 112. Kutná Hora, 1530, září 22. Daniel Draštík žádá domek po knězi Václavu Pastúš kovi. Odmítá se. 1530. Feria IIII. Mat. Mau ri ci. Daniel Draštík žádal, aby mu domek u svaté Barbory po knězi Václavovi Pastúškovi dán byl. Dána mu odpověd per Niccolaum de Prachnien, že jest mu se prve milost stala a 15 kop gr. na domě na cechu dáno1) a že jest toho vděčen ne- chtěl býti a toho přijíti, protož že se pánuom toho učiniti ne- zdá, než když ten domek bude prodán, bude-li v tom pánuov hledati a čeho žádati, že bude jmíti odpověd. K. H. Memor. 428' m. odd. a psáno ,radce“ — b psáno dodržána“. Srovn. č. 91.

Strana 95
Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 95 113. Kutná Hora, 1530. listopad 16. Jan Mikuláš z Práchňan a Jan Šatný dostávají statek po zemřelém děkanovi. 1530. Si iniquitates feria IIII. Oth post. Jan Mikuláš z Práchňan, Jan Šatný, co se dotýče kšaftu nebožtíka pána, pana děkana, kterýž poručil jim statek před pány faráři dvěma k ručení (Vítem a knězem Vítem druhým od Náměti)a Tomášem (od sv. Barbory),a farářem barbor- ským, a druhým knězem Vítem od svatého Jiří, ač kněz Jan byl při tom také, ale není doma, však na těchto dvú vidí se jim, že dosti jest, majíce kšaft, jakž sú jej sepsali; i jsú dotá- záni též farářové. Pověděl kněz Tomáš, že nebyl dožádán, než náhodú přišel. A jsa dotázán od kněze Víta, pověděl, že statek svůj poraučí (knězi panu Tomášovi)a panu Mikulášovi a ujci a mateři V kop gr., a jsa dotázán, knihy komuž, pověděl cui- cunque; a že víc neví. Ale kněz Vít od Náměti též vyznal, jakž i sepsaného (sepsání)“ podal, přidav, žeb jest byl dožádán a že jest žádal, aby k němu přišel. A jsúce dotázáni vedle práva, přijali to k své víře a duši a na své svědomí, že jest ta vuole jeho, a jest čtena. I žádali dále, aby tvrzen byl týž kšaft, po- něvadž jest dostatečný, neb by pak i nebyl, tehdy panu baka- lářovi, jeho ujci, by náleželo, neb na ponocného se nakládá a některé věci mohú se skaziti, žádajíc, aby vedle toho v statek vpuštěni byli. Dictum Henrici: Což se kšaftu dotýče, že se při tom toho dostatku nenalézá, kterýž vedle práva jest, že ne- byli žádáni etc., a protož se zanechává na straně toho kšafu; než což se příbuzenství dotýče, že o tom páni vědí, že ujec jeho jest, protož vedle toho příbuzenství a privilegium pana Jana i pana Mikuláše, jakž vo to se svolili, vpauštějí v ten statek nebožtíka pana děkana, a vás toho zmocňují, však tak, aby dluhy platili po něm pozuostalé. Připověděli, z toho poděko- vavše, že tak učiní, a jsú také žádáni, aby knězi nětco,a kterýž tu bude, učinili. Pověděli, že jest osíto, však že chtí pamato- vati na žádost. K. H. Memor. 477. odd. a Přetrženo. — b Opakováno. Za tím škrtnuté knězi učinili. a

Strana 96
96 Náboženské poměry při kutnohor. konsistoři 1464—1547. 114. Kutná Hora, 1531, leden 9 (16). Jan, farář u vysokého kostela (sv. Jakuba), žádá o faru u sv. Bartoloměje. 1531. Dominica omnis terra feria II. bi ven di cat. Jan, kněz farář od vysokého kostela, připomenuv smlúvu bytu svého u vysokého kostela do svatého Jiří, a nechtěl-li by býti, aby dal znáti půl léta napřed, protož že oznamuje o tom, že on tu býti nemůže, než že žádal prve i nyní žádá, nalezl-li jest milost před očima jich, aby mu farářem u svatého Barto- loměje přáli, a že pratcovati nemůže. Dictum Niccolai de Práchňan, že ste našel u pánův, což by možného bylo, že by páni rádi učinili, než páni rádi by vás tu měli jakožto v srdci a za to žádají, bylo-li by možné, aby tu pobyl, pakli by nebylo možné, že by páni dále jemu na žádost oznámili; on vždy žádal, jakž prve, nedostatky své oznamuje, aby [ho] propu- stiti ráčili. Odloženo do téhoždne, že s ubau stran na to po- myslí a odpověd dadí v tý[mždni]. K. H. Memor. 1 m. odd. 115. Kutná Hora, 1531, leden 16 (23). Farář Jan ustanoven farářem u sv. Bartoloměje. 1531. Adorate primum feria II. Mar Ant Pri sea Fab. Jan, kněz farář, jest propuštěn od vysokého kostela k svatému Bartoloměji po sívatém] Jiří. K. H. Memor. 5 m. odd. [V příštím ročníku Věstníku pokračování.]