z 118 stránek
Titul
1
2
3
4
Předmluva
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Edice
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
Obrazová příloha
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
Název:
Cesta císaře Karla IV. do Francie
Autor:
Pavel, Jakub
Rok vydání:
1937
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
118
Počet stran předmluvy plus obsahu:
118
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Předmluva
- 24: Edice
- 101: Obrazová příloha
upravit
Strana 1
CESTA CÍSAŘE KARLA IV. DO FRANCIE Ze souvěké kroniky francouzské PŘELOŽIL JAKUB PAVEL PŘEDMLUVA PROF. JOSEFA ŠUSTY . A K. pliny une an n N ☞ R a Z V PRAZE ☞ A — NÁKLADEM ČESKOSLOVENSKÉ GRAFICKÉ UNIEA.S.
CESTA CÍSAŘE KARLA IV. DO FRANCIE Ze souvěké kroniky francouzské PŘELOŽIL JAKUB PAVEL PŘEDMLUVA PROF. JOSEFA ŠUSTY . A K. pliny une an n N ☞ R a Z V PRAZE ☞ A — NÁKLADEM ČESKOSLOVENSKÉ GRAFICKÉ UNIEA.S.
Strana 2
Strana 3
CESTA CÍSAŘE KARLA IV. DO FRANCIE
CESTA CÍSAŘE KARLA IV. DO FRANCIE
Strana 4
Strana 5
Národní knihovna pařížská chová okázalý, velikým množ- tvím vyobrazení zdobený rukopis, který byl napsán při krá- lovském dvoře francouzském kolem roku 1380 a obsahuje teh- dejší státní kroniku francouzskou. Toto dílo „Les Grandes Chroniques de France", vzniklo nejprve v druhé polovici 13. věku jako kompilace rozličných starších letopisů a kronik; pak se v něm pokračovalo dále a zejména pro dobu po roce 1350, za vlády Jana II. a Karla v., stalo se vypsání zřejmě oficiální dvorskou historií, v níž se souvěké události vyličo- valy tak, jak toho žádal zájem rodu Valois. Kancléř Karla v., Pierre d'Orgemont, měl jak se zdá, při tom činnou účast. Jed- na z posledních kapitol tohoto kronikářského souboru při- náší pak obšírné vylíčení zájezdu císaře Karla Iv. do Francie na předělu let 1377-1378, četnými obrazy provázené, a to jest vzácná památka, jejíž český překlad se tu podává. Proč zajel si náš slavný král a císař do Francie v posled- ním roce svého života? Jeho osobní vztahy k ní byly ovšem staré a velmi těsné. Jako drobný hošík nalezl český kralevic 5
Národní knihovna pařížská chová okázalý, velikým množ- tvím vyobrazení zdobený rukopis, který byl napsán při krá- lovském dvoře francouzském kolem roku 1380 a obsahuje teh- dejší státní kroniku francouzskou. Toto dílo „Les Grandes Chroniques de France", vzniklo nejprve v druhé polovici 13. věku jako kompilace rozličných starších letopisů a kronik; pak se v něm pokračovalo dále a zejména pro dobu po roce 1350, za vlády Jana II. a Karla v., stalo se vypsání zřejmě oficiální dvorskou historií, v níž se souvěké události vyličo- valy tak, jak toho žádal zájem rodu Valois. Kancléř Karla v., Pierre d'Orgemont, měl jak se zdá, při tom činnou účast. Jed- na z posledních kapitol tohoto kronikářského souboru při- náší pak obšírné vylíčení zájezdu císaře Karla Iv. do Francie na předělu let 1377-1378, četnými obrazy provázené, a to jest vzácná památka, jejíž český překlad se tu podává. Proč zajel si náš slavný král a císař do Francie v posled- ním roce svého života? Jeho osobní vztahy k ní byly ovšem staré a velmi těsné. Jako drobný hošík nalezl český kralevic 5
Strana 6
u francouzského dvora, pod záštitou své tety, královny Marie, vlídný útulek po trapných chvílích, do nichž jej v domově uvrhl prudký spor rodičů. V zjemnělém prostředí dvora po- sledních přímých Kapetovců vyspěl pak k nevšednímu rozletu jinošského ducha a odvezl si z Francie do vlasti dojmy ne- smazatelné. Jeho první choť Blanka byla z královské krve francouzské, jeho sestra Jitka měla vstoupiti později jako choť Jana II. na francouzský trůn a vlastní krev Karlem pro- litá v hrozné srážce u Kreščaku, kde jeho otec nalezl smrt spolu s výkvětem francouzského rytířstva, jevila se rovněž poutem, které českého krále osudově vázalo k přátelství se „sladkou Francií". Jako římský císař měl Karel IV. ovšem ve směru tom rozličné obtíže. Rozpínavá snaha francouzské dynastie po pronikání na východ do oblasti nizozemsko- burgunské i arelatské narážela nejenom na závazek císařův, chrániti tradičních hranic svaté říše římské, jejímž údem kraje ty byly, a nesnáze z toho plynoucí ozývaly se opětovně v jednáních o spojenecké smlouvy Karlovy s francouzským dvorem, která s ním vedl zejména jeho stejnojmenný synovec, dauphin a později král Karel v. Při tom však vanul z Francie do české vlasti Karlovy nerušeně a účinně plodný vliv pokročilé dvorské vzdělanosti západní a nasycoval tu veškeré životní dílo velikého lucemburského panovníka. Smělé klenby gotic- kých chrámů, věže a oblouky Karlova mostu, zářivé komnaty 6
u francouzského dvora, pod záštitou své tety, královny Marie, vlídný útulek po trapných chvílích, do nichž jej v domově uvrhl prudký spor rodičů. V zjemnělém prostředí dvora po- sledních přímých Kapetovců vyspěl pak k nevšednímu rozletu jinošského ducha a odvezl si z Francie do vlasti dojmy ne- smazatelné. Jeho první choť Blanka byla z královské krve francouzské, jeho sestra Jitka měla vstoupiti později jako choť Jana II. na francouzský trůn a vlastní krev Karlem pro- litá v hrozné srážce u Kreščaku, kde jeho otec nalezl smrt spolu s výkvětem francouzského rytířstva, jevila se rovněž poutem, které českého krále osudově vázalo k přátelství se „sladkou Francií". Jako římský císař měl Karel IV. ovšem ve směru tom rozličné obtíže. Rozpínavá snaha francouzské dynastie po pronikání na východ do oblasti nizozemsko- burgunské i arelatské narážela nejenom na závazek císařův, chrániti tradičních hranic svaté říše římské, jejímž údem kraje ty byly, a nesnáze z toho plynoucí ozývaly se opětovně v jednáních o spojenecké smlouvy Karlovy s francouzským dvorem, která s ním vedl zejména jeho stejnojmenný synovec, dauphin a později král Karel v. Při tom však vanul z Francie do české vlasti Karlovy nerušeně a účinně plodný vliv pokročilé dvorské vzdělanosti západní a nasycoval tu veškeré životní dílo velikého lucemburského panovníka. Smělé klenby gotic- kých chrámů, věže a oblouky Karlova mostu, zářivé komnaty 6
Strana 7
a kaple karlštejnské hlásaly jej stejně jako burgundská réva na českých kopcích a rozličné náběhy královy k zjemnění a ukáznění veřejného života jeho zemí podle západních vzorů. Přes to přese všecko byl francouzský král Karel v. a s ním veškeren souvěký svět nemálo překvapen, když mu v létě roku 1377 císař ohlásil své přání, v Paříži jej navštíviti. Bylo to věcí věru vzácnou a nezvyklou, aby korunovaný císař řím- ský zajížděl na půdu, která zásadně neuznávala jeho obec- ných nároků na vrchní panství v křesťanstvu, a nemohlo se to ani obejíti bez rozličných obtíží protokolární obřadnosti dvorské. Karel Iv. ospravedlňoval chystanou návštěvu přede- vším motivem tehdejšímu ovzduší nejspíše pochopitelným, totiž touhou vykonati pobožnost v některých zvláště slavných svatyních francouzských a pokloniti se jejich bohatým sbír- kám ostatků. Již souvěkovci hledali však za touto zástěnou zbožné konvence pohnutky hlubší a osobitější. Promluvila snad v srdci stárnoucího císaře mocněji než kdy před tím vzpomínka na krásné dny dětství ve Francii prožité? Zmoc- nila se ho snad podobná nostalgie, jaká jeho dobrodružnému otci činila kdysi pouze skvělý západ evropský pravou vlastí, jejíž vzduch jest sladší jiných krajů? Není to zcela vylou- čeno, že se takové pocity opravdu ozvaly v srdci Karlově, když ze zasmušilého braniborského Tangermünde, kde skoro celý rok 1377 ztrávil pořádaje severoněmecké zmatky a věci
a kaple karlštejnské hlásaly jej stejně jako burgundská réva na českých kopcích a rozličné náběhy královy k zjemnění a ukáznění veřejného života jeho zemí podle západních vzorů. Přes to přese všecko byl francouzský král Karel v. a s ním veškeren souvěký svět nemálo překvapen, když mu v létě roku 1377 císař ohlásil své přání, v Paříži jej navštíviti. Bylo to věcí věru vzácnou a nezvyklou, aby korunovaný císař řím- ský zajížděl na půdu, která zásadně neuznávala jeho obec- ných nároků na vrchní panství v křesťanstvu, a nemohlo se to ani obejíti bez rozličných obtíží protokolární obřadnosti dvorské. Karel Iv. ospravedlňoval chystanou návštěvu přede- vším motivem tehdejšímu ovzduší nejspíše pochopitelným, totiž touhou vykonati pobožnost v některých zvláště slavných svatyních francouzských a pokloniti se jejich bohatým sbír- kám ostatků. Již souvěkovci hledali však za touto zástěnou zbožné konvence pohnutky hlubší a osobitější. Promluvila snad v srdci stárnoucího císaře mocněji než kdy před tím vzpomínka na krásné dny dětství ve Francii prožité? Zmoc- nila se ho snad podobná nostalgie, jaká jeho dobrodružnému otci činila kdysi pouze skvělý západ evropský pravou vlastí, jejíž vzduch jest sladší jiných krajů? Není to zcela vylou- čeno, že se takové pocity opravdu ozvaly v srdci Karlově, když ze zasmušilého braniborského Tangermünde, kde skoro celý rok 1377 ztrávil pořádaje severoněmecké zmatky a věci
Strana 8
svého nového panství nad Sprévou, francouzskému synovci svou návštěvu ohlašoval. Překročil sice teprve nedávno práh šedesátých let života, ale byl poměrně sešlého těla a stíny brzké smrti kladly se jistě již tehdy na jeho předčasně zešedi- vělé skráně. Rozhodující byly však přece pohnutky státnické. Soudobou vysokou politiku evropskou zabývaly tehdy zejména věci papežské. Století čtrnácté jest, jak známo, dobou kdy k největší působivosti v církvi a veškerém křes- ťanstvu dospěla moc nástupců Petrových, kdy absolutism a centralism kurie papežské ovládl zcela důsledně nábožen- ský život západního člověka a sevřel jej zejména také po finanční stránce svým tuhým fiskálním a beneficiárním panstvím. Zároveň rostly však i hlasy, které v jemněji ostruněných duších odedávna klíčící a nyní i do davů pro- nikající krisi náboženského cítění kladly především za vinu pokleskům duchovenstva, způsobeným tímto panstvím ma- monu u dvora papežského a hledaly jádro zla zejména v jeho odcizení se správné tradici apoštolské odchodem z Říma a pobytem v jihofrancouzském Avignonu. Také Karel IV. byl z těch, kdož volali hlasitě po návratu papežů do Říma z „babylonského zajetí" avignonského a nikoliv bez jeho přičinění dal se roku 1376 papež Rehoř XI. opravdu po- hnouti k tomu, že se opět navrátil k prahům apoštolským na Tibeře. Ale záhy zdálo se velmi pochybným, bude-li 8
svého nového panství nad Sprévou, francouzskému synovci svou návštěvu ohlašoval. Překročil sice teprve nedávno práh šedesátých let života, ale byl poměrně sešlého těla a stíny brzké smrti kladly se jistě již tehdy na jeho předčasně zešedi- vělé skráně. Rozhodující byly však přece pohnutky státnické. Soudobou vysokou politiku evropskou zabývaly tehdy zejména věci papežské. Století čtrnácté jest, jak známo, dobou kdy k největší působivosti v církvi a veškerém křes- ťanstvu dospěla moc nástupců Petrových, kdy absolutism a centralism kurie papežské ovládl zcela důsledně nábožen- ský život západního člověka a sevřel jej zejména také po finanční stránce svým tuhým fiskálním a beneficiárním panstvím. Zároveň rostly však i hlasy, které v jemněji ostruněných duších odedávna klíčící a nyní i do davů pro- nikající krisi náboženského cítění kladly především za vinu pokleskům duchovenstva, způsobeným tímto panstvím ma- monu u dvora papežského a hledaly jádro zla zejména v jeho odcizení se správné tradici apoštolské odchodem z Říma a pobytem v jihofrancouzském Avignonu. Také Karel IV. byl z těch, kdož volali hlasitě po návratu papežů do Říma z „babylonského zajetí" avignonského a nikoliv bez jeho přičinění dal se roku 1376 papež Rehoř XI. opravdu po- hnouti k tomu, že se opět navrátil k prahům apoštolským na Tibeře. Ale záhy zdálo se velmi pochybným, bude-li 8
Strana 9
návrat ten, od něhož se čekala účinná náprava věcí církev- ních, trvalým. Po lesku nákladných, nových paláců avig- nonských jevil se zanedbaný a velmi zvenkovštělý Řím většině družiny papežovy domovem věru nelákavým, tím spíše, že také tuhý boj, v němž Rehoř XI. uvízl se sousední republikou florentskou, a obecný zmatek věcí italských klidný řád církevního ústředí tu velmi ohrožovaly. Některé úřady kuriální a někteří kardinálové zůstali zatím vůbec v Avi- gnonu a mnoho souvěkovců věřilo, že jejich přičinění i úsilí dvora francouského, který stál o zachování papežů v dosahu své moci, povede k tomu, aby se ještě za života Rehoře XI., nebo aspoň po jeho smrti stolec papežský znovu kajícně vrátil do útulnějšího sídla na Rhônu, o němž Francouzové ostatně tvrdili, že všemu křesťanstvu jest i jinak přístup- nějším a vhodnějším ústředím, než za Alpami daleko le- žící, zpustlý Řím. Otázka ta, která, jak známo, měla v brzké době vésti opravdu k těžkému rozdvojení křesťanstva pod dvojicí pa- pežů římských a avignonských, doléhala tedy zlou předtu- chou již v roce 1377 na duši Karla Iv. a snaha, nalézti v ní vhodná řešení i opatření, mohla jej především vésti k zcela nezvyklé myšlence osobní schůzky s francouzským synovcem. Aspoň tak soudili dlouho i všichni novodobí dě- jepisci, až náhodný nález drobné listinky, který r. 1893 9
návrat ten, od něhož se čekala účinná náprava věcí církev- ních, trvalým. Po lesku nákladných, nových paláců avig- nonských jevil se zanedbaný a velmi zvenkovštělý Řím většině družiny papežovy domovem věru nelákavým, tím spíše, že také tuhý boj, v němž Rehoř XI. uvízl se sousední republikou florentskou, a obecný zmatek věcí italských klidný řád církevního ústředí tu velmi ohrožovaly. Některé úřady kuriální a někteří kardinálové zůstali zatím vůbec v Avi- gnonu a mnoho souvěkovců věřilo, že jejich přičinění i úsilí dvora francouského, který stál o zachování papežů v dosahu své moci, povede k tomu, aby se ještě za života Rehoře XI., nebo aspoň po jeho smrti stolec papežský znovu kajícně vrátil do útulnějšího sídla na Rhônu, o němž Francouzové ostatně tvrdili, že všemu křesťanstvu jest i jinak přístup- nějším a vhodnějším ústředím, než za Alpami daleko le- žící, zpustlý Řím. Otázka ta, která, jak známo, měla v brzké době vésti opravdu k těžkému rozdvojení křesťanstva pod dvojicí pa- pežů římských a avignonských, doléhala tedy zlou předtu- chou již v roce 1377 na duši Karla Iv. a snaha, nalézti v ní vhodná řešení i opatření, mohla jej především vésti k zcela nezvyklé myšlence osobní schůzky s francouzským synovcem. Aspoň tak soudili dlouho i všichni novodobí dě- jepisci, až náhodný nález drobné listinky, který r. 1893 9
Strana 10
učinil francouzský badatel Noël Valois, ukázal, že patrně ještě působivější příčinou císařova rozhodnutí byla otázka jiná, totiž veliký plán rodové politiky lucemburské, který rod ten měl uvésti zpět na dráhy ražené posledními Pře- myslovci. Karel Iv. obíral se tehdy pilně opatřením budoucí moci svých tří synů. Nejstaršímu Václavovi, zdobenému již od útlého dětství královskou korunou římskou, mělo zůstati jádro zemí českých s vrchní mocí nad podružnými knížetstvími moravskými i slezskými a s vyhlídkou na lucemburské dědictví západní po bezdětné smrti stejnojmenného strýce. Nejmladši syn Karlův, Jan, dostal k výživě bohaté Zhořelecko, kdežto nedávno získané Branibory měly podobně sloužiti prostřední- mu Zikmundovi. Ale s tímto nadaným hochem měl Karel IV. zároveň plány mnohem větší. V sousedství státu českého spojil Anjouovec Ludvík Veliký ve svých rukou panství nad korunou uherskou i polskou. Neměl však synů, pouze tro- jici dcer. Z nich Zikmundovi byla slibována Marie, kdežto nejstarší, Kateřina, se stala nevěstou druhorozeného syna francouzského krále, mladičkého prince Ludvíka Orlean- ského. Se zásnubem tím spojovali pak ve Francii velmi veliké naděje. Mladý Ludvík měl nejen nastoupiti po svém soujmenném tchánovi na uherský trůn, nýbrž měl získati i nárok na anjouovské panství v Neapolsku a Provenci. 10
učinil francouzský badatel Noël Valois, ukázal, že patrně ještě působivější příčinou císařova rozhodnutí byla otázka jiná, totiž veliký plán rodové politiky lucemburské, který rod ten měl uvésti zpět na dráhy ražené posledními Pře- myslovci. Karel Iv. obíral se tehdy pilně opatřením budoucí moci svých tří synů. Nejstaršímu Václavovi, zdobenému již od útlého dětství královskou korunou římskou, mělo zůstati jádro zemí českých s vrchní mocí nad podružnými knížetstvími moravskými i slezskými a s vyhlídkou na lucemburské dědictví západní po bezdětné smrti stejnojmenného strýce. Nejmladši syn Karlův, Jan, dostal k výživě bohaté Zhořelecko, kdežto nedávno získané Branibory měly podobně sloužiti prostřední- mu Zikmundovi. Ale s tímto nadaným hochem měl Karel IV. zároveň plány mnohem větší. V sousedství státu českého spojil Anjouovec Ludvík Veliký ve svých rukou panství nad korunou uherskou i polskou. Neměl však synů, pouze tro- jici dcer. Z nich Zikmundovi byla slibována Marie, kdežto nejstarší, Kateřina, se stala nevěstou druhorozeného syna francouzského krále, mladičkého prince Ludvíka Orlean- ského. Se zásnubem tím spojovali pak ve Francii velmi veliké naděje. Mladý Ludvík měl nejen nastoupiti po svém soujmenném tchánovi na uherský trůn, nýbrž měl získati i nárok na anjouovské panství v Neapolsku a Provenci. 10
Strana 11
Rodu Valois otvírala se tak pomocí nové sekundogeni- tury vyhlídka na neobyčejné rozpětí, ale vyhlídka podobná přihlásila se i v mysli císaře Karla IV. se zřetelem na zá- snub Zikmundův s uherskou Marií. Ludvík Uherský vládl ještě druhou korunou, korunou polskou, a ta mohla s jeho dcerou přejíti na jeho druhého zetě. Zikmund jako král polský mohl pak moc a věhlas rodu lucemburského pode- příti v Evropě východní podobně, jako ostatní dědictví an- jouovské by zesílilo postavení rodu Valois v Evropě zá- padní. Česká koruna měla s korunou polskou vejíti zase v těsný, přátelský vztah dynastický, jako tomu bylo za Vác- lava II., slavné paměti, a jako dva mocné pilíře státního řádu pevniny evropské byly by se pak oba rody, Valois i Lucem- burkové, vztyčovaly nad úrovní ostatních vládců soudobých. K tomu bylo však třeba dohody vzájemné, aby nároky lucem- burské a francouzské v Uhrách se nekřížily, nýbrž navzájem podporovaly společným tlakem na stárnoucího Ludvíka při úpravě jeho dědictví, a tato velmi choulostivá, krajní opa- trnosti a utajení žádající otázka stala se tedy asi rozhodnou pro úmysl Karla IV., osobním rozhovorem s francouzským králem věc uvésti na řádnou cestu. Severoněmecké zmatky některé zdržely poněkud jeho pro- vedení, takže teprve po vánočních svátcích, 26. prosince 1377, císař překročil poblíž Cambrai říšskou hranici, aby II
Rodu Valois otvírala se tak pomocí nové sekundogeni- tury vyhlídka na neobyčejné rozpětí, ale vyhlídka podobná přihlásila se i v mysli císaře Karla IV. se zřetelem na zá- snub Zikmundův s uherskou Marií. Ludvík Uherský vládl ještě druhou korunou, korunou polskou, a ta mohla s jeho dcerou přejíti na jeho druhého zetě. Zikmund jako král polský mohl pak moc a věhlas rodu lucemburského pode- příti v Evropě východní podobně, jako ostatní dědictví an- jouovské by zesílilo postavení rodu Valois v Evropě zá- padní. Česká koruna měla s korunou polskou vejíti zase v těsný, přátelský vztah dynastický, jako tomu bylo za Vác- lava II., slavné paměti, a jako dva mocné pilíře státního řádu pevniny evropské byly by se pak oba rody, Valois i Lucem- burkové, vztyčovaly nad úrovní ostatních vládců soudobých. K tomu bylo však třeba dohody vzájemné, aby nároky lucem- burské a francouzské v Uhrách se nekřížily, nýbrž navzájem podporovaly společným tlakem na stárnoucího Ludvíka při úpravě jeho dědictví, a tato velmi choulostivá, krajní opa- trnosti a utajení žádající otázka stala se tedy asi rozhodnou pro úmysl Karla IV., osobním rozhovorem s francouzským králem věc uvésti na řádnou cestu. Severoněmecké zmatky některé zdržely poněkud jeho pro- vedení, takže teprve po vánočních svátcích, 26. prosince 1377, císař překročil poblíž Cambrai říšskou hranici, aby II
Strana 12
3. ledna 1378 vešel ve slavném opatství Saint-Denis ve styk s pařížským ovzduším, jsa provázen nejen svým mla- dičkým synem, římským králem Václavem, nýbrž i četnou družinou z říše i ze svých vlastních zemí. Z českých pánů se v ní jmenují zejména nejvyšší hofmistr Petr z Vartem- berka, mistr královské komory Těma z Koldic, pan Albrecht ze Šternberka, Hynce z Lipé, Hašek ze Zvířetic a jiní, z duchovních rádců a kancelářských důvěrníků Karlových pak měli přední místo Jindřich Soerborn, biskup varmijský v Prusích, předtím probošt olbramovický, a mnohoobročný protonotář zastupující neobsazené místo kancléřské, Mikuláš z Rizmburka, později biskup olomoucký. Knížata, jako Albrecht vévoda sasko-lüneburský, jeden z kurfiřtů říšských, Jindřich vévoda Břežský, Boleslav Lehnický a Václav Opavský, dodávali nadto družině císařské lesku ještě vyššího. Do 16. ledna 1378 zůstal tak Karel Iv. v Paříži samé i jejím nejbližším okolí v dením styku, naplněném vrchol- nou okázalostí dvorskou, se svým královským synovcem, než se s ním v zámku Plaisance u Nogentu na Marně rozloučil. Nevíme sice přesně, jaký byl politický výtěžek jejich opětovných, zcela důvěrných rozhovorů. Kdá se však, že byl kladný; aspoň poslal Karel v. v zápětí důvěrné posly do Uher jednati s králem Ludvíkem o koruně polské pro prince Zikmunda, kdežto císař se mu za to odvděčil 12
3. ledna 1378 vešel ve slavném opatství Saint-Denis ve styk s pařížským ovzduším, jsa provázen nejen svým mla- dičkým synem, římským králem Václavem, nýbrž i četnou družinou z říše i ze svých vlastních zemí. Z českých pánů se v ní jmenují zejména nejvyšší hofmistr Petr z Vartem- berka, mistr královské komory Těma z Koldic, pan Albrecht ze Šternberka, Hynce z Lipé, Hašek ze Zvířetic a jiní, z duchovních rádců a kancelářských důvěrníků Karlových pak měli přední místo Jindřich Soerborn, biskup varmijský v Prusích, předtím probošt olbramovický, a mnohoobročný protonotář zastupující neobsazené místo kancléřské, Mikuláš z Rizmburka, později biskup olomoucký. Knížata, jako Albrecht vévoda sasko-lüneburský, jeden z kurfiřtů říšských, Jindřich vévoda Břežský, Boleslav Lehnický a Václav Opavský, dodávali nadto družině císařské lesku ještě vyššího. Do 16. ledna 1378 zůstal tak Karel Iv. v Paříži samé i jejím nejbližším okolí v dením styku, naplněném vrchol- nou okázalostí dvorskou, se svým královským synovcem, než se s ním v zámku Plaisance u Nogentu na Marně rozloučil. Nevíme sice přesně, jaký byl politický výtěžek jejich opětovných, zcela důvěrných rozhovorů. Kdá se však, že byl kladný; aspoň poslal Karel v. v zápětí důvěrné posly do Uher jednati s králem Ludvíkem o koruně polské pro prince Zikmunda, kdežto císař se mu za to odvděčil 12
Strana 13
ihned cenným ústupkem. Mocí císařskou jmenoval totiž mladičkého dauphina Karla generálním vikářem v králov- ství arelatském, o čemž plnomocné listiny sepsal dodatečně Mikuláš z Rizmburka, který proto po odjezdu císařově několik dní ještě v Paříži se zdržoval. Do širších kruhů ovšem toto diplomatické pozadí ná- vštěvy neproniklo. Ty viděly jen neobyčejný lesk dvorského přepychu při příležitosti té rozvinutý, jemuž však těžkým stínem se stalo vážné ochuravění císaře dnavými, až k ho- rečce stupňovanými bolestmi, které mu dovolilo jen s kraj- ním napětím sil, zejména pokud šlo o první dny paříž- ského pobytu, veřejně vystupovati. Slavnosti ty a vůbec návštěva císařská jevily se pak vládě Karla v. věcí tak vý- znamnou a důležitou, že dala průběh jejich zcela podrob- ně, můžeme říci protokolárně, zachytiti ve vypravování, jehož překlad tu předkládáme a o němž vynikající historik fran- couzský, R. Delachenal, praví, že jest to pramen zcela jedi- nečný, který můžeme označiti za vůbec první zdařilý pokus úřední reportáže. Než králi Karlovi v. nešlo jen o pouhé ukojení zvěda- vosti souvěkovců i budoucnosti a o sycení ješitného sebevě- domí dvorského. Panovník ten byl muž myslivý a ducha jemně prozíravého, který v mnohém nebyl nepodoben svému císařskému strýci jak osudy, tak bytostí. Podobně jako 13
ihned cenným ústupkem. Mocí císařskou jmenoval totiž mladičkého dauphina Karla generálním vikářem v králov- ství arelatském, o čemž plnomocné listiny sepsal dodatečně Mikuláš z Rizmburka, který proto po odjezdu císařově několik dní ještě v Paříži se zdržoval. Do širších kruhů ovšem toto diplomatické pozadí ná- vštěvy neproniklo. Ty viděly jen neobyčejný lesk dvorského přepychu při příležitosti té rozvinutý, jemuž však těžkým stínem se stalo vážné ochuravění císaře dnavými, až k ho- rečce stupňovanými bolestmi, které mu dovolilo jen s kraj- ním napětím sil, zejména pokud šlo o první dny paříž- ského pobytu, veřejně vystupovati. Slavnosti ty a vůbec návštěva císařská jevily se pak vládě Karla v. věcí tak vý- znamnou a důležitou, že dala průběh jejich zcela podrob- ně, můžeme říci protokolárně, zachytiti ve vypravování, jehož překlad tu předkládáme a o němž vynikající historik fran- couzský, R. Delachenal, praví, že jest to pramen zcela jedi- nečný, který můžeme označiti za vůbec první zdařilý pokus úřední reportáže. Než králi Karlovi v. nešlo jen o pouhé ukojení zvěda- vosti souvěkovců i budoucnosti a o sycení ješitného sebevě- domí dvorského. Panovník ten byl muž myslivý a ducha jemně prozíravého, který v mnohém nebyl nepodoben svému císařskému strýci jak osudy, tak bytostí. Podobně jako 13
Strana 14
Karel Iv. byl i král Karel v. synem otce, který jádro a podstatu své moci obětoval divadelně účinnému rytířství a barevné hře rozvlátých chocholů turnajnických tak, že krá- lovství své v boji s Anglií uvrhl do nejhorší tísně. Již jako dauphin byl proto mladý Karel nucen hojiti s těžkou ná- mahou tyto rány své vlasti a dosáhl opravdu pro vrcholná léta vlastní vlády své zase rozkvětu Francie, který v mno- hém připomínal souvěký rozkvět zemí českých. Při tom však byli si strýc se synovcem podobni i v mnohých záli- bách osobních. Milovníci umění jako opory vládní moci, kteří stejně Paříž jako Prahu učinili nákladnými stavbami skvělou residencí, byli oba intelektuály, necouvajícími ni- kterak před těžkou, církevně zbarvenou učeností soudobou, byli oba čtenáři knih i milovníky jejich umělecké výzdoby, přitom však také dobrými znalci práva a jeho spletitých stezek. Proto Karel v. vítal sice ochotně vyznamenání cí- sařské návštěvy, byl však krajně dbalý toho, aby ani stínem nejlehčím se při ní neprojevil nárok císařství na vrchní moc v křestanstvu na půdě Francie, na níž jediný král francouzský má plnou moc Bohem svěřenou a nic vyššího nad sebou nemající. Takto obrana proti heslům imperialistickým, význačná pro státovost Francie již od 10. věku, nejevila se pak jen v úzkostlivé snaze zabrániti tomu, aby snad o vánočním 14
Karel Iv. byl i král Karel v. synem otce, který jádro a podstatu své moci obětoval divadelně účinnému rytířství a barevné hře rozvlátých chocholů turnajnických tak, že krá- lovství své v boji s Anglií uvrhl do nejhorší tísně. Již jako dauphin byl proto mladý Karel nucen hojiti s těžkou ná- mahou tyto rány své vlasti a dosáhl opravdu pro vrcholná léta vlastní vlády své zase rozkvětu Francie, který v mno- hém připomínal souvěký rozkvět zemí českých. Při tom však byli si strýc se synovcem podobni i v mnohých záli- bách osobních. Milovníci umění jako opory vládní moci, kteří stejně Paříž jako Prahu učinili nákladnými stavbami skvělou residencí, byli oba intelektuály, necouvajícími ni- kterak před těžkou, církevně zbarvenou učeností soudobou, byli oba čtenáři knih i milovníky jejich umělecké výzdoby, přitom však také dobrými znalci práva a jeho spletitých stezek. Proto Karel v. vítal sice ochotně vyznamenání cí- sařské návštěvy, byl však krajně dbalý toho, aby ani stínem nejlehčím se při ní neprojevil nárok císařství na vrchní moc v křestanstvu na půdě Francie, na níž jediný král francouzský má plnou moc Bohem svěřenou a nic vyššího nad sebou nemající. Takto obrana proti heslům imperialistickým, význačná pro státovost Francie již od 10. věku, nejevila se pak jen v úzkostlivé snaze zabrániti tomu, aby snad o vánočním 14
Strana 15
svátku při bohoslužbách císař svou theokratickou tradicí francouzské svrchovanosti královské mimoděk se nedotkl; opatrnost ta sahala až k volbě barvy koně císaři nabídnu- tého, a francouzskému dvoru šlo zřejmě i o to, aby plný úspěch v tomto směru byl zřejmý nejenom souvěkovcům, nýbrž aby byl také písemně zachycen a pro budoucnost zachován jako doklad zcela podrobným vylíčením všeho, co s císařovou návštěvou bylo spojeno v obřadech a poctách. K tomu družila se ostatně také snaha, aby budoucnosti byla zachována i skutečnost, že císař v dlouhém a pro obojí dynastii západní takřka živelném sporu t. zv. stoleté války anglicko-francouzské okázale dal Francii zapravdu, když mu Karel v. v slavnostním slyšení původ boje nejen na ob- šírném dějinném základě předvedl, nýbrž i předložením starých listin osvědčil. To vše mělo býti obsaženo v zevrub- ném sepsání, jež se ovšem přitom pečlivě vyhnulo důvěrné- mu pozadí návštěvy, a proto bylo vsunuto sepsání to v plném znění i do souhrnu oficiální kroniky dvorské. Nás poutá při něm ovšem především také to, že zevrub- nost, s jakou se tu vyličují veškeré vnějšnosti císařské návštěvy, dává vzácnou příležitost sblížiti se s vrcholným leskem a barvitostí gotické kultury západní, o níž nám jiné písemné památky soudobé zpravidla jen skoupým způsobem zachovaly žádoucí obraz. Opatrný ceremoniář dvorský, který 15
svátku při bohoslužbách císař svou theokratickou tradicí francouzské svrchovanosti královské mimoděk se nedotkl; opatrnost ta sahala až k volbě barvy koně císaři nabídnu- tého, a francouzskému dvoru šlo zřejmě i o to, aby plný úspěch v tomto směru byl zřejmý nejenom souvěkovcům, nýbrž aby byl také písemně zachycen a pro budoucnost zachován jako doklad zcela podrobným vylíčením všeho, co s císařovou návštěvou bylo spojeno v obřadech a poctách. K tomu družila se ostatně také snaha, aby budoucnosti byla zachována i skutečnost, že císař v dlouhém a pro obojí dynastii západní takřka živelném sporu t. zv. stoleté války anglicko-francouzské okázale dal Francii zapravdu, když mu Karel v. v slavnostním slyšení původ boje nejen na ob- šírném dějinném základě předvedl, nýbrž i předložením starých listin osvědčil. To vše mělo býti obsaženo v zevrub- ném sepsání, jež se ovšem přitom pečlivě vyhnulo důvěrné- mu pozadí návštěvy, a proto bylo vsunuto sepsání to v plném znění i do souhrnu oficiální kroniky dvorské. Nás poutá při něm ovšem především také to, že zevrub- nost, s jakou se tu vyličují veškeré vnějšnosti císařské návštěvy, dává vzácnou příležitost sblížiti se s vrcholným leskem a barvitostí gotické kultury západní, o níž nám jiné písemné památky soudobé zpravidla jen skoupým způsobem zachovaly žádoucí obraz. Opatrný ceremoniář dvorský, který 15
Strana 16
vytvořil toto slohově dosti prosté a někdy až suché sepsání, uvádí nás v něm naopak opravdu přímo do hlučné společ- nosti francouzského dvora, panstva i měšťanstva. Před naším okem míhají se v bohatých opatstvích a chrámech, na ulicích pařížských i v nových zámcích královských v pa- řížské Cité, v Louvru, v paláci Saint Pol, v zámcích Vin- cennes i Beauté davy pestře oděných postav, v nichž pozdní gotika vytvořila druhdy až divadelně fantastické typy. Cítíme tu vedle úzkostlivě dodržovaného ceremoniálu dvorského výheň gargantuovských hostin, při nichž královská rodina trůní uprostřed svých věrných a soudobá technika se vy- znamenává divy scénických hříček. Ryze středověký člověk se svou zvláštní citovostí a kultovou mystikou mluví k nám však i z dojetí císaře samého nad září velebných ostatků, a prozrazuje nám i svou ryze lidskou stránku. Tak při roz- slzeném setkání Karlově se starou sestrou jeho první choti Blanky v komnatách tehdy již vysoce těhotné královny, v tom kouzelném paláci Saint Polském, kde se nádhera gotického přepychu čalouny znázorňujícími osudy Theseovy již počí- nala měniti v jitřenku blízké renaissance. Jak lidským jeví se nám tu však ten zestárlý, dnou sklíčený Karel i tím, když, postaven jsa před volbu z dvou vzácných illuminovaných knih modlicích, chytrácky si řeší věc s neomaleností pravého sběratele tím, že si béře obě! 16
vytvořil toto slohově dosti prosté a někdy až suché sepsání, uvádí nás v něm naopak opravdu přímo do hlučné společ- nosti francouzského dvora, panstva i měšťanstva. Před naším okem míhají se v bohatých opatstvích a chrámech, na ulicích pařížských i v nových zámcích královských v pa- řížské Cité, v Louvru, v paláci Saint Pol, v zámcích Vin- cennes i Beauté davy pestře oděných postav, v nichž pozdní gotika vytvořila druhdy až divadelně fantastické typy. Cítíme tu vedle úzkostlivě dodržovaného ceremoniálu dvorského výheň gargantuovských hostin, při nichž královská rodina trůní uprostřed svých věrných a soudobá technika se vy- znamenává divy scénických hříček. Ryze středověký člověk se svou zvláštní citovostí a kultovou mystikou mluví k nám však i z dojetí císaře samého nad září velebných ostatků, a prozrazuje nám i svou ryze lidskou stránku. Tak při roz- slzeném setkání Karlově se starou sestrou jeho první choti Blanky v komnatách tehdy již vysoce těhotné královny, v tom kouzelném paláci Saint Polském, kde se nádhera gotického přepychu čalouny znázorňujícími osudy Theseovy již počí- nala měniti v jitřenku blízké renaissance. Jak lidským jeví se nám tu však ten zestárlý, dnou sklíčený Karel i tím, když, postaven jsa před volbu z dvou vzácných illuminovaných knih modlicích, chytrácky si řeší věc s neomaleností pravého sběratele tím, že si béře obě! 16
Strana 17
Vše to činí naše vypravování, jak opětovně odborníky bylo zjištěno, zcela výjimečnou památkou této dávné doby. Zachovalo se v několika rukopisech, z nichž některé sepsání ovšem poněkud zkrátily; tak na př. rukopis z 15. století, cho- vaný v pařížské Bibliothèque de l'Arsenal, jehož znění otiskl V. Tille ve Věstníku kr. společnosti nauk za rok 1898. Nejvýznamnější jest zcela souvěký, nahoře již zmíněný ru- kopis Národní knihovny pařížské (Ms franc. 2813), zho- tovený pro samého Karla v., jehož cenu zvyšují nemálo četné illustrace, v naší publikaci rovněž otištěné. Miniaturami těmi obíral se u nás především Josef Ci- bulka ve dvojí studii; jednu, která karakterisovala umělce celé kroniky i jejich dílo, vydal roku 1926 ve sborníku „Recueil d'études dédiées à la mémoire de N. P. Konda- kov“; druhou, věnovanou zvláště obrázkům, jež doprovázejí kapitolu o cestě Karla IV., vytiskl v Památkách archeolo- gických XXXV. v roce 1927. Ze sklonku vlády Karla v. zná- me sice řadu jmen souvěkých illuminátorů francouzských, nedovedeme však žádné z nich určitě spojiti se zachovaný- mi památkami a proto jest bádání o miniaturách našeho rukopisu odkázáno na prostý rozbor jejich význačných rysů a slohových osobitostí. Cibulka dovozuje, že na díle pra- covalo jedenácte malířů, z nichž ovšem jen jeden měl hlavní práci kreslířské invence, kdežto druzí jeho náčrty zpravidla 17
Vše to činí naše vypravování, jak opětovně odborníky bylo zjištěno, zcela výjimečnou památkou této dávné doby. Zachovalo se v několika rukopisech, z nichž některé sepsání ovšem poněkud zkrátily; tak na př. rukopis z 15. století, cho- vaný v pařížské Bibliothèque de l'Arsenal, jehož znění otiskl V. Tille ve Věstníku kr. společnosti nauk za rok 1898. Nejvýznamnější jest zcela souvěký, nahoře již zmíněný ru- kopis Národní knihovny pařížské (Ms franc. 2813), zho- tovený pro samého Karla v., jehož cenu zvyšují nemálo četné illustrace, v naší publikaci rovněž otištěné. Miniaturami těmi obíral se u nás především Josef Ci- bulka ve dvojí studii; jednu, která karakterisovala umělce celé kroniky i jejich dílo, vydal roku 1926 ve sborníku „Recueil d'études dédiées à la mémoire de N. P. Konda- kov“; druhou, věnovanou zvláště obrázkům, jež doprovázejí kapitolu o cestě Karla IV., vytiskl v Památkách archeolo- gických XXXV. v roce 1927. Ze sklonku vlády Karla v. zná- me sice řadu jmen souvěkých illuminátorů francouzských, nedovedeme však žádné z nich určitě spojiti se zachovaný- mi památkami a proto jest bádání o miniaturách našeho rukopisu odkázáno na prostý rozbor jejich význačných rysů a slohových osobitostí. Cibulka dovozuje, že na díle pra- covalo jedenácte malířů, z nichž ovšem jen jeden měl hlavní práci kreslířské invence, kdežto druzí jeho náčrty zpravidla 17
Strana 18
spíše jen koloristicky doplňovali. K ruky tohoto tvůrčího, mistrem A. označeného umělce jsou pak všechny obrazy cesty Karla IV. se týkající, vyjímajíc obraz hostiny krá- lovské na p. 473, který Cibulka připisuje t. zv. mistru E. Ve vývoji dvorského umění francouzského 14. věku řadí se miniatury ty do údobí, kdy již netvořil vynikající umělec Jean de Pucelle, ale kdy ještě nevystoupili do popředí pozdější umělci pokročilejších sklonů, jako Jean de Bruges nebo Jacquemart de Hesdin. Přitom hlásí se v illustracích těch sice již rozličně sklon k věrnému podání podrobností, ale celek zůstává namnoze ještě v poutech obecného sche- matu, at jde o náznaky krajiny či o povšechný ráz pozadí, z něhož zobrazený děj vyrůstá. A také i v jednotlivostech vítězí ještě někde obecný typism karakterisační nad živou skutečností. Tak vystupují v našich obrázcích panovníci všude s korunami na hlavě, i tam, kde víme určitě, že měli pohodlnější, ač rovněž drahocenně zdobené klobouky. Jsme tu přece jen ještě dosti daleko od chvíle, kdy v následu- jícím století dílo Jana z Eycku nám předvede souvěkovce v naprosté věrnosti jejich náhodného zjevu; ale na cestě k tomuto, pro historika tak žádoucímu pochopení portrétu illuminatoři cesty Karla IV. ovšem již byli a z díla jejich můžeme proto pro poznání kroje i ovzduší doby, o niž jde, mnohé postihnouti. 18
spíše jen koloristicky doplňovali. K ruky tohoto tvůrčího, mistrem A. označeného umělce jsou pak všechny obrazy cesty Karla IV. se týkající, vyjímajíc obraz hostiny krá- lovské na p. 473, který Cibulka připisuje t. zv. mistru E. Ve vývoji dvorského umění francouzského 14. věku řadí se miniatury ty do údobí, kdy již netvořil vynikající umělec Jean de Pucelle, ale kdy ještě nevystoupili do popředí pozdější umělci pokročilejších sklonů, jako Jean de Bruges nebo Jacquemart de Hesdin. Přitom hlásí se v illustracích těch sice již rozličně sklon k věrnému podání podrobností, ale celek zůstává namnoze ještě v poutech obecného sche- matu, at jde o náznaky krajiny či o povšechný ráz pozadí, z něhož zobrazený děj vyrůstá. A také i v jednotlivostech vítězí ještě někde obecný typism karakterisační nad živou skutečností. Tak vystupují v našich obrázcích panovníci všude s korunami na hlavě, i tam, kde víme určitě, že měli pohodlnější, ač rovněž drahocenně zdobené klobouky. Jsme tu přece jen ještě dosti daleko od chvíle, kdy v následu- jícím století dílo Jana z Eycku nám předvede souvěkovce v naprosté věrnosti jejich náhodného zjevu; ale na cestě k tomuto, pro historika tak žádoucímu pochopení portrétu illuminatoři cesty Karla IV. ovšem již byli a z díla jejich můžeme proto pro poznání kroje i ovzduší doby, o niž jde, mnohé postihnouti. 18
Strana 19
Při pohledu na tyto, v mnohém ještě ryze středověké scény, stejně jako při čtení zmíry prostého vypravování, jež se k nim pojí, nemůžeme se ovšem vyhnouti ani úvaze o tom, jak vratké bývají před tváří dějin i nejobmyslnější snahy a úsilí státnická. Karel Iv. odjížděl zajisté z Paříže s nadějí, že rozhodl bezpečně o osudu dvou velikých krá- loství, a uplynulo jen několik málo měsíců, když předivo to bylo již zcela potrháno. Někdy na jaře 1378 zemřela totiž mladičká Kateřina Uherská a s ní zapadl všecek smělý plán, jenž měl jejímu ženichovi přinésti korunu uherskou a snad i neapolskou. Nikoliv Ludvík Orleanský, nýbrž Zik- mund Lucemburský, choť Mariin, stává se později králem uherským, kdežto rodové spojení Čech s Polskou, které sňa- tek jeho měl vytvořiti, uniká jako prázdná vidina. A také jinak chystal osud životnímu dílu obou „moudrých“ králů, Karla Iv. i Karla v., vývoj, od něhož by se oba byli jistě z hrůzou odvrátili. Ten něžný hoch, který se v miniaturách pařížského rukopisu tak nesměle tiskne k císařskému otci, jest budoucí Václav Iv., jehož neladná vláda se má skon- čiti v hrozných křečích náboženského zápasu v Čechách, kdežto druhý hošík, dauphin Karel, kterého francouzští magnáti silnými pažemi nesli císaři vstříc k pocelu, jest budoucí Karel vI., ubohý šílenec, jehož vláda uvrhne Francii do podobné propasti hrůz občanského boje, jaké naší zemi 19
Při pohledu na tyto, v mnohém ještě ryze středověké scény, stejně jako při čtení zmíry prostého vypravování, jež se k nim pojí, nemůžeme se ovšem vyhnouti ani úvaze o tom, jak vratké bývají před tváří dějin i nejobmyslnější snahy a úsilí státnická. Karel Iv. odjížděl zajisté z Paříže s nadějí, že rozhodl bezpečně o osudu dvou velikých krá- loství, a uplynulo jen několik málo měsíců, když předivo to bylo již zcela potrháno. Někdy na jaře 1378 zemřela totiž mladičká Kateřina Uherská a s ní zapadl všecek smělý plán, jenž měl jejímu ženichovi přinésti korunu uherskou a snad i neapolskou. Nikoliv Ludvík Orleanský, nýbrž Zik- mund Lucemburský, choť Mariin, stává se později králem uherským, kdežto rodové spojení Čech s Polskou, které sňa- tek jeho měl vytvořiti, uniká jako prázdná vidina. A také jinak chystal osud životnímu dílu obou „moudrých“ králů, Karla Iv. i Karla v., vývoj, od něhož by se oba byli jistě z hrůzou odvrátili. Ten něžný hoch, který se v miniaturách pařížského rukopisu tak nesměle tiskne k císařskému otci, jest budoucí Václav Iv., jehož neladná vláda se má skon- čiti v hrozných křečích náboženského zápasu v Čechách, kdežto druhý hošík, dauphin Karel, kterého francouzští magnáti silnými pažemi nesli císaři vstříc k pocelu, jest budoucí Karel vI., ubohý šílenec, jehož vláda uvrhne Francii do podobné propasti hrůz občanského boje, jaké naší zemi 19
Strana 20
přinášely souvěké války husitské, takže spásu z nich koruně vnuka Karla v. přinesl posléze jen zázrak — vystoupení Panny Orleanské. Vzácná památka, kterou bylo popsání cesty Karla IV. do Francie, upoutala k sobě záhy pozornost badatelů. Již r. 1614 vydal její francouzský text T. Godefroy v Paříži; vydání kritické přinesl ovšem teprve P. Paris v šestém svazku svého vydání „Les Grandes Chroniques de France“ a ještě dokonaleji posléze R. Delachenal v druhém svazku své edice „Chroniques des règnes de Jean II. et de Charles v.“. Německý překlad vypravování od Jana rytíře z Rittersber- gu otiskl roku 1828 německý měsíčník vlasteneckého Mu- sea českého. Překlad náš podáván je po prvé v plném znění v českém jazyce. Z monografických prací věcí se obírají- cích uvádíme zvláště článek Noëla Valois, Le projet de mariage entre Louis de France et Catherine de Hongrie et le voyage de l'empereur Charles Iv. à Paris (Annuaire Bulletin de la Société de l' Histoire de France 1893, p. 209-223 ) a knihu R. Delachenala, Histoire de Charles v Tome v. (1377-1380), Paris 1931. 20
přinášely souvěké války husitské, takže spásu z nich koruně vnuka Karla v. přinesl posléze jen zázrak — vystoupení Panny Orleanské. Vzácná památka, kterou bylo popsání cesty Karla IV. do Francie, upoutala k sobě záhy pozornost badatelů. Již r. 1614 vydal její francouzský text T. Godefroy v Paříži; vydání kritické přinesl ovšem teprve P. Paris v šestém svazku svého vydání „Les Grandes Chroniques de France“ a ještě dokonaleji posléze R. Delachenal v druhém svazku své edice „Chroniques des règnes de Jean II. et de Charles v.“. Německý překlad vypravování od Jana rytíře z Rittersber- gu otiskl roku 1828 německý měsíčník vlasteneckého Mu- sea českého. Překlad náš podáván je po prvé v plném znění v českém jazyce. Z monografických prací věcí se obírají- cích uvádíme zvláště článek Noëla Valois, Le projet de mariage entre Louis de France et Catherine de Hongrie et le voyage de l'empereur Charles Iv. à Paris (Annuaire Bulletin de la Société de l' Histoire de France 1893, p. 209-223 ) a knihu R. Delachenala, Histoire de Charles v Tome v. (1377-1380), Paris 1931. 20
Strana 21
Jak Karel, Císař římský, psal Králi, že hodlá přijíti do Francie. Toho času tisícího CCCLXXVII. napsal císař římský Karel, čtvrtý toho jména, Králi dopis, psaný vlastní rukou, a poslal k němu dvojí poselstvo, druhé dosti brzo po prvním, že se rozhodl a nastoupil již cestu do Francie, aby navštívil Krále a vykonal některé pouti, kde chtěl konati pobožnost, čímž Král byl ve- lice zavázán. Poněvadž pak poselstvími těmi neo- známil doby svého příjezdu, ani kterou stranou míní vstoupiti do království, poslal Král znovu k němu své rytířské jezdce, aby mu o tom přinesli jistotu; ti pak oznámili, že při vstupu do Němec, ve vévodství Lu- cemburském, nalezli Krále římského, syna řečeného Císaře, jenž již dlel v řečeném místě Lucemburku, a přišel s malou družinou v přestrojení, on i jeho lidé, v počtu asi 40 koní. Když Král byl o tom zpra- ven, očekával, že Císař se již dlouho nezdrží po pří- chodu synově, kterého patrně poslal napřed. I poslal spěšně do Remeše, a až do města Mousson, brány svého Království, a v ty strany, kudy řečený Císař měl přijíti, hrabata ze Sarrebrücku a z Braisne, své rádce, pána z la Rivière, svého prvního komořího, 21
Jak Karel, Císař římský, psal Králi, že hodlá přijíti do Francie. Toho času tisícího CCCLXXVII. napsal císař římský Karel, čtvrtý toho jména, Králi dopis, psaný vlastní rukou, a poslal k němu dvojí poselstvo, druhé dosti brzo po prvním, že se rozhodl a nastoupil již cestu do Francie, aby navštívil Krále a vykonal některé pouti, kde chtěl konati pobožnost, čímž Král byl ve- lice zavázán. Poněvadž pak poselstvími těmi neo- známil doby svého příjezdu, ani kterou stranou míní vstoupiti do království, poslal Král znovu k němu své rytířské jezdce, aby mu o tom přinesli jistotu; ti pak oznámili, že při vstupu do Němec, ve vévodství Lu- cemburském, nalezli Krále římského, syna řečeného Císaře, jenž již dlel v řečeném místě Lucemburku, a přišel s malou družinou v přestrojení, on i jeho lidé, v počtu asi 40 koní. Když Král byl o tom zpra- ven, očekával, že Císař se již dlouho nezdrží po pří- chodu synově, kterého patrně poslal napřed. I poslal spěšně do Remeše, a až do města Mousson, brány svého Království, a v ty strany, kudy řečený Císař měl přijíti, hrabata ze Sarrebrücku a z Braisne, své rádce, pána z la Rivière, svého prvního komořího, 21
Strana 22
a pána Petra ze Chevreuse, svého hofmistra, v jejich společnosti, i jiné ze svých služebníků, aby šli vstříc Císaři a přijali ho s poctami při jeho vstupu do krá- lovství. Řečení lidé Královi setrvali dobře XIv dnů v onom místě Mousson, během kteréžto doby neměli žádných zpráv o řečeném Císaři, ačkoliv zajížděli do řečeného místa Lucemburku k jeho synovi, aby na- byli o něm jistoty; on patrně jim oznámil, že nic jis- tého o otci neví. Pročež je Král povolal zpět. Avšak dosti brzy po jejich návratu přišel ke Králi Císařův posel a přinesl list psaný vlastní jeho rukou, ve kte- rémž Císař omlouval své opoždění pro jisté války, jež vypukly v některých částech Německa, a které z části již smířil a které chtěl docela urovnati před svým odjezdem; oznamoval, že nebude-li mu nic brániti, přijde vII dní před Vánocemi ke Králi do Paříže; ale z určitých důvodů, i proto, aby šel po- hodlnější a kratší cestou, změnil svůj úmysl přijíti Lucemburskem, a přijde přes Brabant, Hennegavsko a Cambrai. A proto vyzval svého syna v Lucembur- ku, aby přišel k němu do Brabantu, a vévoda bra- bantský, jeho bratr, i vévodkyně, jeho žena, s dob- rými lidmi z kraje přijali ho s velkými poctami. Tam měl k němu přijíti hrabě flanderský, který proto 22
a pána Petra ze Chevreuse, svého hofmistra, v jejich společnosti, i jiné ze svých služebníků, aby šli vstříc Císaři a přijali ho s poctami při jeho vstupu do krá- lovství. Řečení lidé Královi setrvali dobře XIv dnů v onom místě Mousson, během kteréžto doby neměli žádných zpráv o řečeném Císaři, ačkoliv zajížděli do řečeného místa Lucemburku k jeho synovi, aby na- byli o něm jistoty; on patrně jim oznámil, že nic jis- tého o otci neví. Pročež je Král povolal zpět. Avšak dosti brzy po jejich návratu přišel ke Králi Císařův posel a přinesl list psaný vlastní jeho rukou, ve kte- rémž Císař omlouval své opoždění pro jisté války, jež vypukly v některých částech Německa, a které z části již smířil a které chtěl docela urovnati před svým odjezdem; oznamoval, že nebude-li mu nic brániti, přijde vII dní před Vánocemi ke Králi do Paříže; ale z určitých důvodů, i proto, aby šel po- hodlnější a kratší cestou, změnil svůj úmysl přijíti Lucemburskem, a přijde přes Brabant, Hennegavsko a Cambrai. A proto vyzval svého syna v Lucembur- ku, aby přišel k němu do Brabantu, a vévoda bra- bantský, jeho bratr, i vévodkyně, jeho žena, s dob- rými lidmi z kraje přijali ho s velkými poctami. Tam měl k němu přijíti hrabě flanderský, který proto 22
Strana 23
s družinou XL rytířů opustil Gent, aby jel do Brus- selu, kde byly pro něho již uchystány hotely. Když však byl již nedaleko odtud, omluvil se pro nemoc, která ho stihla, a poslal na svou omluvu kastelána z Dixmude i jiné ze svých lidí a sám se vrátil do své- ho kraje, aniž byl uviděl řečeného Císaře. Odtudode- šel řečený Císař a přišel do Hennegavska, kde doufal nalézti vévodu Alberta, správce hennegavského, jehož tam byl obeslal, ale on odešel do Holandska. Proto ho tam vůbec nebylo, přece však šel řečený Císař na Le Quesnoy, kdež byly jeho dítky, a zůstal tam jeden den, a viděl řečené dítky. 23
s družinou XL rytířů opustil Gent, aby jel do Brus- selu, kde byly pro něho již uchystány hotely. Když však byl již nedaleko odtud, omluvil se pro nemoc, která ho stihla, a poslal na svou omluvu kastelána z Dixmude i jiné ze svých lidí a sám se vrátil do své- ho kraje, aniž byl uviděl řečeného Císaře. Odtudode- šel řečený Císař a přišel do Hennegavska, kde doufal nalézti vévodu Alberta, správce hennegavského, jehož tam byl obeslal, ale on odešel do Holandska. Proto ho tam vůbec nebylo, přece však šel řečený Císař na Le Quesnoy, kdež byly jeho dítky, a zůstal tam jeden den, a viděl řečené dítky. 23
Strana 24
Jak Král francouzský poslal čestné poselstvo do města Cambrai, aby šlo vstříc Císaři, který tam měl přijíti, a jak ho doprovázeli s velkými poctami až dovnitř řečeného města, ve kterém byl radostně přijat pro- cesími, a o řečech, jež řečený Císař pronesl k lidem, které Král k němu byl poslal. V tom čase poslal Král své poselstvo k řečenému Císaři do Cambrai, to jest pána z Coucy, hrabata ze Sarrebrücku a z Braisne, pána z la Rivière, Jana le Mercier, a v jejich družině bylo veliké množství rytí- řů a panošův, oděných v nákladných šatech a v liv- rejích barev řečených pánů; i bylo jich dobře na tři sta koní. V úterý před Vánocemi, XXII. dne prosince, byli časně z rána v Cambrai a vyšli Císaři vstříc, dobře na jednu míli z Cambrai v takovém uspořádá- ní, aby ho v zastoupení Krále uvítali, a doprovázeli tak důstojně, jak nahoře jest poznamenáno, řkouce mu, že Král ho zdraví a má velikou radost z jeho příchodu, i velikou touhu ho spatřiti. Císař je přijal velice milostivě a děkoval velmi Králi i jim, že se sem dostavili, řka, že promluví k nim úplněji, až přijde do města. Když pak přicházel řečený Císař a blížil se k řečenému městu Cambrai, předstoupili 24
Jak Král francouzský poslal čestné poselstvo do města Cambrai, aby šlo vstříc Císaři, který tam měl přijíti, a jak ho doprovázeli s velkými poctami až dovnitř řečeného města, ve kterém byl radostně přijat pro- cesími, a o řečech, jež řečený Císař pronesl k lidem, které Král k němu byl poslal. V tom čase poslal Král své poselstvo k řečenému Císaři do Cambrai, to jest pána z Coucy, hrabata ze Sarrebrücku a z Braisne, pána z la Rivière, Jana le Mercier, a v jejich družině bylo veliké množství rytí- řů a panošův, oděných v nákladných šatech a v liv- rejích barev řečených pánů; i bylo jich dobře na tři sta koní. V úterý před Vánocemi, XXII. dne prosince, byli časně z rána v Cambrai a vyšli Císaři vstříc, dobře na jednu míli z Cambrai v takovém uspořádá- ní, aby ho v zastoupení Krále uvítali, a doprovázeli tak důstojně, jak nahoře jest poznamenáno, řkouce mu, že Král ho zdraví a má velikou radost z jeho příchodu, i velikou touhu ho spatřiti. Císař je přijal velice milostivě a děkoval velmi Králi i jim, že se sem dostavili, řka, že promluví k nim úplněji, až přijde do města. Když pak přicházel řečený Císař a blížil se k řečenému městu Cambrai, předstoupili 24
Strana 25
před něho biskup i měšťané města, v počtu dobře na dvě stě koní i více; dále lid obecný s lukostřelci městskými, v obvyklé výzbroji, byl u brány města, se- řaděn po jedné i druhé straně v dosti pěkném uspořá- dání. Císař se blížil, jeda na šedivém hřebci, oděn pláštěm a kloboukem ze šedivého sukna, podšitým kunní kožišinou, a jeho syn, Král římský, po jeho boku, jeda na koni stejně napřed, jako on; takto dojeli až skoro před město, a tam potkali biskupa a v procesí shromážděné duchovenstvo. Tam pak sestoupil Císař i jeho syn, byl přijat do procesí, a tak šel pěšky do kostela. Když byl vykonal svou pobož- nost, odešel do paláce biskupova, který byl velmi zdobně upraven, v sálech i v pokojích, a nahradil mu své útraty tak, jak byly veliké. Po obědě žádal Císař zavolati lidi Krále francouzského, o nichž bylo nahoře psáno, a řekl jim veřejně a přede všemi, že jakkoliv hodlá konati pobožnost v klášteře Saint- Maur, přišel především, aby navštívil Krále, Krá- lovnu a jejich dítky, jež touží spatřiti více než kte- roukoliv bytost na světě; až ho uvidí a s ním promluví, a až mu odevzdá svého syna, Krále římského, kte- réhož mu přivedl, aby byl zcela jeho, že přijme rád smrt, kdykoliv ho Bůh ráčí potom k sobě povolati, 25
před něho biskup i měšťané města, v počtu dobře na dvě stě koní i více; dále lid obecný s lukostřelci městskými, v obvyklé výzbroji, byl u brány města, se- řaděn po jedné i druhé straně v dosti pěkném uspořá- dání. Císař se blížil, jeda na šedivém hřebci, oděn pláštěm a kloboukem ze šedivého sukna, podšitým kunní kožišinou, a jeho syn, Král římský, po jeho boku, jeda na koni stejně napřed, jako on; takto dojeli až skoro před město, a tam potkali biskupa a v procesí shromážděné duchovenstvo. Tam pak sestoupil Císař i jeho syn, byl přijat do procesí, a tak šel pěšky do kostela. Když byl vykonal svou pobož- nost, odešel do paláce biskupova, který byl velmi zdobně upraven, v sálech i v pokojích, a nahradil mu své útraty tak, jak byly veliké. Po obědě žádal Císař zavolati lidi Krále francouzského, o nichž bylo nahoře psáno, a řekl jim veřejně a přede všemi, že jakkoliv hodlá konati pobožnost v klášteře Saint- Maur, přišel především, aby navštívil Krále, Krá- lovnu a jejich dítky, jež touží spatřiti více než kte- roukoliv bytost na světě; až ho uvidí a s ním promluví, a až mu odevzdá svého syna, Krále římského, kte- réhož mu přivedl, aby byl zcela jeho, že přijme rád smrt, kdykoliv ho Bůh ráčí potom k sobě povolati, 25
Strana 26
neboť bude mít splněno jedno ze svých největších přání. Ačkoliv pak lidé Královi dobře věděli, že má v úmyslu býti o Vánocích v Saint-Quintinu, přece způsobili, že zůstal na Vánoce v řečeném místě Cam- brai, které jest jeho městem a místem jemu podda- ným, kde mohl vystupovati ve své důstojnosti a s od- znaky císařskými, kdežto v království francouzském by Král vůbec nepřipustil, aby jich jakýmkoliv způ- sobem používal. Poněvadž pak Císař čte podle oby- čeje vII. lekci jitřních hodinek, oděn svým rouchem i odznaky císařskými, byl předem lidmi Královými upozorněn, že by v království tak učiniti nemohl, ani že by mu to nebylo dovoleno. On pak souhlasil dobrovolně zůstati v řečeném Cambrai, aby tam vy- konal svou pobožnost, podle řádu obvyklého v říši. 26
neboť bude mít splněno jedno ze svých největších přání. Ačkoliv pak lidé Královi dobře věděli, že má v úmyslu býti o Vánocích v Saint-Quintinu, přece způsobili, že zůstal na Vánoce v řečeném místě Cam- brai, které jest jeho městem a místem jemu podda- ným, kde mohl vystupovati ve své důstojnosti a s od- znaky císařskými, kdežto v království francouzském by Král vůbec nepřipustil, aby jich jakýmkoliv způ- sobem používal. Poněvadž pak Císař čte podle oby- čeje vII. lekci jitřních hodinek, oděn svým rouchem i odznaky císařskými, byl předem lidmi Královými upozorněn, že by v království tak učiniti nemohl, ani že by mu to nebylo dovoleno. On pak souhlasil dobrovolně zůstati v řečeném Cambrai, aby tam vy- konal svou pobožnost, podle řádu obvyklého v říši. 26
Strana 27
Jména měst, kterými se Císař ubíral z Cambrai až do Senlis, i vznešených lidí, kteří mu vycházeli vstříc. Druhého dne opustil řečený Císař Cambrai a při- šel na noc do opatství v království, nazvaného le Mont-Saint-Martin, a tam druhého dne potom, co tam spal, i poobědval, načež přišel na noc do Saint-Quintinu. V tomto místě, Saint-Quintinu, při- jeli mu koňmo vstříc lidé a úředníci Královi, měš- ťané a obyvatelé řečeného města, a přijali ho s po- ctami, řkouce mu, že jest velmi vítán v městě Králově, a odevzdali mu veliké dary masa, ryb, vína, chleba, sena, ovsa a vosku. A sluší poznamenati, že v tomto řečeném místě, a podobně i ve všech ostat- ních městech, která navštívil buď cestou do Paříže, nebo za návratu odtud, nebyl v žádném kostele při- jat procesím, ani za zvuku zvonů, aniž učiněna ně- jaká známka o jakémkoliv jeho panování nebo moci, což v celém království francouzském nenáleží činiti nikomu jinému, než Králi, nebo těm, kteří ho zastu- pují. V řečeném Saint-Quintinu zůstal jeden den, a opustiv jej, přišel na noc do Hamu, kamž lidé Krá- lovi, jdouce napřed, stále ho doprovázeli; také lidé řečeného města Hamu před něho vstoupili a vzdali 27
Jména měst, kterými se Císař ubíral z Cambrai až do Senlis, i vznešených lidí, kteří mu vycházeli vstříc. Druhého dne opustil řečený Císař Cambrai a při- šel na noc do opatství v království, nazvaného le Mont-Saint-Martin, a tam druhého dne potom, co tam spal, i poobědval, načež přišel na noc do Saint-Quintinu. V tomto místě, Saint-Quintinu, při- jeli mu koňmo vstříc lidé a úředníci Královi, měš- ťané a obyvatelé řečeného města, a přijali ho s po- ctami, řkouce mu, že jest velmi vítán v městě Králově, a odevzdali mu veliké dary masa, ryb, vína, chleba, sena, ovsa a vosku. A sluší poznamenati, že v tomto řečeném místě, a podobně i ve všech ostat- ních městech, která navštívil buď cestou do Paříže, nebo za návratu odtud, nebyl v žádném kostele při- jat procesím, ani za zvuku zvonů, aniž učiněna ně- jaká známka o jakémkoliv jeho panování nebo moci, což v celém království francouzském nenáleží činiti nikomu jinému, než Králi, nebo těm, kteří ho zastu- pují. V řečeném Saint-Quintinu zůstal jeden den, a opustiv jej, přišel na noc do Hamu, kamž lidé Krá- lovi, jdouce napřed, stále ho doprovázeli; také lidé řečeného města Hamu před něho vstoupili a vzdali 27
Strana 28
mu pocty i dary, jakož byli učinili měštané saint- quintinští. Druhého dne pak po snídani odtud odešel a přišel na noc do Noyonu. A před něho přijeli na koních biskup, kapitula a měšťané řečeného města ve velikém a pěkném průvodu, a vzdali mu pocty, pro- nášejíce řeči takové, jaké proslovili měšťané v Saint- Quintinu, řkouce, že jest vítán v městě Králově; odevzdali mu pak dary, jak bylo nahoře uvedeno. Císař zůstal v řečeném městě dva dni a navštívil opatství Saint-Eloy a svaté tělo. Ve čtvrtek, XxxI. a posledního dne prosince, Cí- sař vyjel po snídani a dospěl na noc do Compiègne, odkudž vyšli lidé řečeného města na jednu míli před město v krásném seřadění a dobré družině, čítající dobře na dvě stě koní. A dosti brzy poté přišel od Krále Císaři naproti vévoda z Bourbonu, bratr Krá- lovnin; hrabě z Eu, vlastní bratranec Králův, bisku- pové z Beauvais a z Paříže, a více jiných znameni- tých pánů a rytířů v jejich průvodu, v počtu až do tří set koní i více, vesměs oděni v barvách řečeného vévody, které jsou bílá a modrá na polovic. Vévoda, osloviv Císaře, řekl, že Král ho pozdravuje, že je vel- mi vděčen za to, že přijel, a že ho nesmírně rád uvidí; je pak že sem posílá, aby ho doprovázeli. Když pak 28
mu pocty i dary, jakož byli učinili měštané saint- quintinští. Druhého dne pak po snídani odtud odešel a přišel na noc do Noyonu. A před něho přijeli na koních biskup, kapitula a měšťané řečeného města ve velikém a pěkném průvodu, a vzdali mu pocty, pro- nášejíce řeči takové, jaké proslovili měšťané v Saint- Quintinu, řkouce, že jest vítán v městě Králově; odevzdali mu pak dary, jak bylo nahoře uvedeno. Císař zůstal v řečeném městě dva dni a navštívil opatství Saint-Eloy a svaté tělo. Ve čtvrtek, XxxI. a posledního dne prosince, Cí- sař vyjel po snídani a dospěl na noc do Compiègne, odkudž vyšli lidé řečeného města na jednu míli před město v krásném seřadění a dobré družině, čítající dobře na dvě stě koní. A dosti brzy poté přišel od Krále Císaři naproti vévoda z Bourbonu, bratr Krá- lovnin; hrabě z Eu, vlastní bratranec Králův, bisku- pové z Beauvais a z Paříže, a více jiných znameni- tých pánů a rytířů v jejich průvodu, v počtu až do tří set koní i více, vesměs oděni v barvách řečeného vévody, které jsou bílá a modrá na polovic. Vévoda, osloviv Císaře, řekl, že Král ho pozdravuje, že je vel- mi vděčen za to, že přijel, a že ho nesmírně rád uvidí; je pak že sem posílá, aby ho doprovázeli. Když pak 28
Strana 29
Císař přijel do řečeného města a ubytoval se ve svém paláci, vévoda z Bourbonu prosil pánů a rytířů domu Císařova, aby přišli povečeřeti s ním do jeho paláce, a oni vskutku přišli; a Císař, aby mu prokázal ještě větší poctu a radost, poslal k němu svého syna, Krále římského, vzkazuje mu, že, kdyby si dovedl po- moci (neboť znovu počínaje od Noyonu, zachvátila ho dna, která ho tak skličovala, že nemohl choditi), sám osobně by přišel s ním večeřeti. Řečený vévoda z Bourbonu hostil Krále a všechny ostatní a dával večeři velikou a bohatou, shromáždiv a sezvav také dámy, které byly ve městě a v okolí. Nazítří pak, což byl pátek, první den měsíce ledna, když byl Císař poobědval v Compiègne, přijel vozem v hodinu ne- špor do Senlis, protože nemohl jeti na koni, a před ním jel rychtář řečeného města s královskými úřední- ky, a v jejich průvodu měšťané města, v počtu až do sta koní, vzdávajíce mu pocty a říkajíce, že jest vítán v městě Králově. 29
Císař přijel do řečeného města a ubytoval se ve svém paláci, vévoda z Bourbonu prosil pánů a rytířů domu Císařova, aby přišli povečeřeti s ním do jeho paláce, a oni vskutku přišli; a Císař, aby mu prokázal ještě větší poctu a radost, poslal k němu svého syna, Krále římského, vzkazuje mu, že, kdyby si dovedl po- moci (neboť znovu počínaje od Noyonu, zachvátila ho dna, která ho tak skličovala, že nemohl choditi), sám osobně by přišel s ním večeřeti. Řečený vévoda z Bourbonu hostil Krále a všechny ostatní a dával večeři velikou a bohatou, shromáždiv a sezvav také dámy, které byly ve městě a v okolí. Nazítří pak, což byl pátek, první den měsíce ledna, když byl Císař poobědval v Compiègne, přijel vozem v hodinu ne- špor do Senlis, protože nemohl jeti na koni, a před ním jel rychtář řečeného města s královskými úřední- ky, a v jejich průvodu měšťané města, v počtu až do sta koní, vzdávajíce mu pocty a říkajíce, že jest vítán v městě Králově. 29
Strana 30
Jak pánové z Berry a z Burgundu, vévodové a bratří Krále francouzského, doprovázeni četnými vzneše- nými rytíři, barony a preláty, šli před Císaře, aby ho doprovázeli při jeho vstupu do města Senlis, a jak řečení rytíři a panoši byli ušlechtile oděni stejnými barvami. Brzy poté, malý kus cesty, asi na jednu míli od města nebo více, přišli vstříc řečenému Císaři, po- sláni byvše Králem francouzským, jeho bratří, vé- vodové z Berry a z Burgundu, hrabě z Harecourtu, arcibiskup ze Sens a biskup z Laonu, a řečení páni byli doprovázeni rytíři a panoši, oděnými vesměs ve stejných šatech; rytíři v sametu černém a šedi- vém, panoši v hedvábí stejných barev, a bylo dobře na pět set koní v jejich průvodu. Vévoda z Berry přednesl Císaři vzkaz od Krále, že Král ho pozdra- vuje a touží velice ho spatřiti, a že je k němu posílá, aby mu vzdali pocty a doprovázeli ho tak, jak jim bude možno; začež Císař děkoval Králi i jim velice vděčně. Když pak vstoupil do svého domu, kamž oni ho doprovodili, vrátili se do svých paláců, aby ho již neobtěžovali, neboť byl velmi nemocen a unaven. Obyvatelé města mu dali své dary, jako je nahoře psáno u jiných měst. 30
Jak pánové z Berry a z Burgundu, vévodové a bratří Krále francouzského, doprovázeni četnými vzneše- nými rytíři, barony a preláty, šli před Císaře, aby ho doprovázeli při jeho vstupu do města Senlis, a jak řečení rytíři a panoši byli ušlechtile oděni stejnými barvami. Brzy poté, malý kus cesty, asi na jednu míli od města nebo více, přišli vstříc řečenému Císaři, po- sláni byvše Králem francouzským, jeho bratří, vé- vodové z Berry a z Burgundu, hrabě z Harecourtu, arcibiskup ze Sens a biskup z Laonu, a řečení páni byli doprovázeni rytíři a panoši, oděnými vesměs ve stejných šatech; rytíři v sametu černém a šedi- vém, panoši v hedvábí stejných barev, a bylo dobře na pět set koní v jejich průvodu. Vévoda z Berry přednesl Císaři vzkaz od Krále, že Král ho pozdra- vuje a touží velice ho spatřiti, a že je k němu posílá, aby mu vzdali pocty a doprovázeli ho tak, jak jim bude možno; začež Císař děkoval Králi i jim velice vděčně. Když pak vstoupil do svého domu, kamž oni ho doprovodili, vrátili se do svých paláců, aby ho již neobtěžovali, neboť byl velmi nemocen a unaven. Obyvatelé města mu dali své dary, jako je nahoře psáno u jiných měst. 30
Strana 31
Jak Císař přijel ze Senlis do Louvres, a jak Král mu poslal povoz a nosítka s ušlechtilým spřežením, a odtud jak přijel do Saint-Denis ve Francii. Příští sobotu, jež byla druhým dnem měsíce led- na, opustil Senlis, když byl dříve posnídal, a přišel na noc do Louvres; tam mu vyjel vstříc vévoda z Ba- ru, jehož Král poslal a jenž znovu po odchodu bratří Králových k němu přišel. V jeho průvodu byli ně- kteří hrabata, korouhevníci, rytíři a panošové, atam, ačkoliv je to město neopevněné, byly mu odevzdány dary stejně veliké a čestné jako ve městech nahoře zmíněných. A nazítří, v neděli třetího dne ledna, ode- jel z Louvres po snídani. Protože se Král dověděl, že Císař je velmi nemocen dnou, že nemůže jeti na koni a jízda povozem že mu způsobuje bolesti, poslal mu během celé noci, noci sobotní, jeden zosobních svých vozů, krásně vyzdobený a tažený bílými koňmi, a no- sítka svého syna prvorozeného, dauphina z Viennois, krásně upravená a nesená dvěma muly a dvěma bě- houny, aby v nich pohodlněji přijel. Začež byl ře- čený Císař velmi vděčen a děkoval velice Králi, který byl nepřítomen, přijímaje řečený povoz i nosítka od poslů Králových. A pak přijel ve zmíněných nosít- 31
Jak Císař přijel ze Senlis do Louvres, a jak Král mu poslal povoz a nosítka s ušlechtilým spřežením, a odtud jak přijel do Saint-Denis ve Francii. Příští sobotu, jež byla druhým dnem měsíce led- na, opustil Senlis, když byl dříve posnídal, a přišel na noc do Louvres; tam mu vyjel vstříc vévoda z Ba- ru, jehož Král poslal a jenž znovu po odchodu bratří Králových k němu přišel. V jeho průvodu byli ně- kteří hrabata, korouhevníci, rytíři a panošové, atam, ačkoliv je to město neopevněné, byly mu odevzdány dary stejně veliké a čestné jako ve městech nahoře zmíněných. A nazítří, v neděli třetího dne ledna, ode- jel z Louvres po snídani. Protože se Král dověděl, že Císař je velmi nemocen dnou, že nemůže jeti na koni a jízda povozem že mu způsobuje bolesti, poslal mu během celé noci, noci sobotní, jeden zosobních svých vozů, krásně vyzdobený a tažený bílými koňmi, a no- sítka svého syna prvorozeného, dauphina z Viennois, krásně upravená a nesená dvěma muly a dvěma bě- houny, aby v nich pohodlněji přijel. Začež byl ře- čený Císař velmi vděčen a děkoval velice Králi, který byl nepřítomen, přijímaje řečený povoz i nosítka od poslů Králových. A pak přijel ve zmíněných nosít- 31
Strana 32
kách až do města Saint-Denis a ze Saint-Denis dobře na míli nebo i více přišel k němu opat řečeného klá- štera Sv. Diviše, doprovázený dobře stem jezdců, a vzdali mu pocty. Brzy poté vyšli z řečeného města ar- cibiskupové remešský, rouenský a senský, biskupo- vé laonský, beauvaiský, noyonský, pařížský, bayeux- ský, lisieuxský, meauxský, évreuxský, thérouan- neský a condomský a opat saint-wastský, všichni z Rady Královy, a vzdali mu pocty, řkouce, že je vítán a že je Král k němu posílá, aby mu vzdali čest a aby ho doprovázeli. Když pak přijel do Saint-Denis, dal sundati svá nosítka a nositi je v rukou, neboť pro svou nemoc, dnu svrchu zmíněnou, nemohl choditi. Proto se dal v nosítkách nésti do kostela našeho pána sv. Diviše, před veliký oltář sv. Ludvíka, a tam konal pobožně svou modlitbu. A tak byl ve zmíně- ných nosítkách odtud odnesen až do svého pokoje, a tam mu opat daroval veliké ryby, králíky, dobytek, ovce, drůbež a oves, a poskytl mu tolik vína, kolik jeho lidé mohli užíti. A podobně lidé z města mu odevzdali velmi cenné dary; potom, když si byl delší dobu odpočinul, projevil vášnivou touhu uzříti ostat- ky. Dal se proto nésti v křesle do pokladu, a tam uviděl ostatky, koruny a skvosty, a zdržel se tam velmi 32
kách až do města Saint-Denis a ze Saint-Denis dobře na míli nebo i více přišel k němu opat řečeného klá- štera Sv. Diviše, doprovázený dobře stem jezdců, a vzdali mu pocty. Brzy poté vyšli z řečeného města ar- cibiskupové remešský, rouenský a senský, biskupo- vé laonský, beauvaiský, noyonský, pařížský, bayeux- ský, lisieuxský, meauxský, évreuxský, thérouan- neský a condomský a opat saint-wastský, všichni z Rady Královy, a vzdali mu pocty, řkouce, že je vítán a že je Král k němu posílá, aby mu vzdali čest a aby ho doprovázeli. Když pak přijel do Saint-Denis, dal sundati svá nosítka a nositi je v rukou, neboť pro svou nemoc, dnu svrchu zmíněnou, nemohl choditi. Proto se dal v nosítkách nésti do kostela našeho pána sv. Diviše, před veliký oltář sv. Ludvíka, a tam konal pobožně svou modlitbu. A tak byl ve zmíně- ných nosítkách odtud odnesen až do svého pokoje, a tam mu opat daroval veliké ryby, králíky, dobytek, ovce, drůbež a oves, a poskytl mu tolik vína, kolik jeho lidé mohli užíti. A podobně lidé z města mu odevzdali velmi cenné dary; potom, když si byl delší dobu odpočinul, projevil vášnivou touhu uzříti ostat- ky. Dal se proto nésti v křesle do pokladu, a tam uviděl ostatky, koruny a skvosty, a zdržel se tam velmi 32
Strana 33
dlouho, nacházeje v nich veliké potěšení, jak bylo pozorovati na jeho tváři podle zprávy těch, kteří při něm byli. Když byl opět odnesen do svého pokoje, rozlou- čili se s ním řečení bratři Královi a někteří preláti, kteří posud byli zůstali, a vrátili se ke Králi do Pa- říže; on pak zůstal celý den v řečeném opatství. 33
dlouho, nacházeje v nich veliké potěšení, jak bylo pozorovati na jeho tváři podle zprávy těch, kteří při něm byli. Když byl opět odnesen do svého pokoje, rozlou- čili se s ním řečení bratři Královi a někteří preláti, kteří posud byli zůstali, a vrátili se ke Králi do Pa- říže; on pak zůstal celý den v řečeném opatství. 33
Strana 34
Jak Císař, když byl viděl ostatky v Saint-Denis, jak v pokladu tak i jinde, a když byl navštívil hrobky, jež si přál viděti, odjel ze Saint-Denis do Paříže. Příští pondělí, čtvrtého dne řečeného měsíce led- na, vstal řečený Císař časně z rána, neboť toho dne měl přijeti do Paříže. I dal se donést do kostela na- šeho pána Svatého Diviše, před svatá těla, a tam vykonal svou pobožnost; pak se dal nésti okolo schrá- nek na ostatky a líbal ostatky, hlavu sv. Diviše, hřeb a korunu, a potom žádal, aby mu byly ukázány hroby králů, zvláště krále Karla a královny Johanny, jeho ženy, krále Filipa (a) královny Johanny Burgund- ské, jeho ženy, o nichž říkal, že v jejich domech ve svém mládí byl živen a že velmi mnoho dobrého pro něho vykonali. Také si přál viděti hrobku krále Jana a dal pak kolem shromážditi opata i klášter, a žádal je velmi vroucně, aby ráčili prositi Boha za ony dobré pány a dámy, kteří tam leží. Potom opu- stil kostel a vrátil se do svého pokoje, z něhož byl dříve odešel, a tam se dostavil, od Krále byv poslán, řečený pán z la Rivière, jeho první komoří, a Colart z Tanques, jeho tělesný podkoní; vyšli potom na dvůr před okno Císařova pokoje, a tam mu před- 34
Jak Císař, když byl viděl ostatky v Saint-Denis, jak v pokladu tak i jinde, a když byl navštívil hrobky, jež si přál viděti, odjel ze Saint-Denis do Paříže. Příští pondělí, čtvrtého dne řečeného měsíce led- na, vstal řečený Císař časně z rána, neboť toho dne měl přijeti do Paříže. I dal se donést do kostela na- šeho pána Svatého Diviše, před svatá těla, a tam vykonal svou pobožnost; pak se dal nésti okolo schrá- nek na ostatky a líbal ostatky, hlavu sv. Diviše, hřeb a korunu, a potom žádal, aby mu byly ukázány hroby králů, zvláště krále Karla a královny Johanny, jeho ženy, krále Filipa (a) královny Johanny Burgund- ské, jeho ženy, o nichž říkal, že v jejich domech ve svém mládí byl živen a že velmi mnoho dobrého pro něho vykonali. Také si přál viděti hrobku krále Jana a dal pak kolem shromážditi opata i klášter, a žádal je velmi vroucně, aby ráčili prositi Boha za ony dobré pány a dámy, kteří tam leží. Potom opu- stil kostel a vrátil se do svého pokoje, z něhož byl dříve odešel, a tam se dostavil, od Krále byv poslán, řečený pán z la Rivière, jeho první komoří, a Colart z Tanques, jeho tělesný podkoní; vyšli potom na dvůr před okno Císařova pokoje, a tam mu před- 34
Strana 35
vedli darem od Krále krásného koně s nádherným a bohatým sedláním, zdobeným znaky Francie a po- dobně ještě krásného běhouna; a také takové dary odevzdali jeho synu, Králi římskému. Císař děkoval vřele Králi a slíbil, že vsedne na kůň a vjede na něm do Paříže, jakkoliv mu to bylo pro jeho nemoc obtížné; proto odeslal napřed posly do Chapelle Saint-Denis, a sám se tam dal donésti v nosítkách Královniných, velmi bohatě a ušlechtile zdobených a s krásným spřežením, která mu Královna k tomu účelu byla poslala. Když pak posnídal, opustil, jak už řečeno, Saint-Denis v nosítkách, a mezi Saint- Denis a Chapelle přijel mu v ústrety pařížský rych- tář a rytíř stráže s velikým množstvím svých jízd- ních drábů, oděných ve stejných šatech. Byl mezi nimi také prévost kupců, konšelé města a měšťané pařížští, na pěkných koních a všichni stejně odění v šaty zpola bílé a fialové; a těchto krojovaných jezdců bylo na onom místě dobře od XVIII set do 11 tisíc. Mezi nimi pak zmínění již prévostové a ry- tíři, konšelé i veliké množství ostatních měšťanů, se- děli na krásných hřebcích a běhounech velmi vzne- šeně, a byli seřaděni na polích podél cesty ve velmi krásném uspořádání. 3* 35
vedli darem od Krále krásného koně s nádherným a bohatým sedláním, zdobeným znaky Francie a po- dobně ještě krásného běhouna; a také takové dary odevzdali jeho synu, Králi římskému. Císař děkoval vřele Králi a slíbil, že vsedne na kůň a vjede na něm do Paříže, jakkoliv mu to bylo pro jeho nemoc obtížné; proto odeslal napřed posly do Chapelle Saint-Denis, a sám se tam dal donésti v nosítkách Královniných, velmi bohatě a ušlechtile zdobených a s krásným spřežením, která mu Královna k tomu účelu byla poslala. Když pak posnídal, opustil, jak už řečeno, Saint-Denis v nosítkách, a mezi Saint- Denis a Chapelle přijel mu v ústrety pařížský rych- tář a rytíř stráže s velikým množstvím svých jízd- ních drábů, oděných ve stejných šatech. Byl mezi nimi také prévost kupců, konšelé města a měšťané pařížští, na pěkných koních a všichni stejně odění v šaty zpola bílé a fialové; a těchto krojovaných jezdců bylo na onom místě dobře od XVIII set do 11 tisíc. Mezi nimi pak zmínění již prévostové a ry- tíři, konšelé i veliké množství ostatních měšťanů, se- děli na krásných hřebcích a běhounech velmi vzne- šeně, a byli seřaděni na polích podél cesty ve velmi krásném uspořádání. 3* 35
Strana 36
Jak se pařížský rychtář s primasem a rytíř stráže oddělili od lidu obecného, který byl seřaděn na po- lích, a předstoupili před Císaře, aby mu vzdali pocty. Tehdy se oddělili od ostatních pařížský rychtář s pri- masem a rytíř stráže, přiblížili se k Císaři, a rychtář pařížský pronesl řeč, řka: »Nejjasnější kníže, my, úředníci královští v Paříži, primas kupců i měšťané dobrého města, přicházíme vám vzdáti pocty a nabí- zíme se sloužiti vám k dobrému potěšení, neboť tak tomu chce Král, náš pán, a nám tak poručil«. A Cí- sař za to poděkoval Králi i jim velmi srdečně. Potom řečený rychtář s primasem a konšelé s dobrými lidmi jeli společně přímo do Paříže, i bylo dobře v průvodu královských úředníků a lidí městských na rv tisíce koní, i více. Takto doprovázen, přijel řečený Císař do zmíněné Chapelle Saint-Denis, tam se dal snésti s nosítek Královniných v jednom paláci, a byl po- sazen jízdmo na hřebce, jehož mu Král byl poslal do Saint-Denis a který byl černý; podobně vsedl Král římský na toho, jehož mu byl Král poslal, a kte- rý byl stejně černý. A úmyslně jim dal Král francouz- ský koně této srsti, která byla nejvzdálenější a opakem bílé, poněvadž je zvykem v Ríši, že císařové vyjíždějí 36
Jak se pařížský rychtář s primasem a rytíř stráže oddělili od lidu obecného, který byl seřaděn na po- lích, a předstoupili před Císaře, aby mu vzdali pocty. Tehdy se oddělili od ostatních pařížský rychtář s pri- masem a rytíř stráže, přiblížili se k Císaři, a rychtář pařížský pronesl řeč, řka: »Nejjasnější kníže, my, úředníci královští v Paříži, primas kupců i měšťané dobrého města, přicházíme vám vzdáti pocty a nabí- zíme se sloužiti vám k dobrému potěšení, neboť tak tomu chce Král, náš pán, a nám tak poručil«. A Cí- sař za to poděkoval Králi i jim velmi srdečně. Potom řečený rychtář s primasem a konšelé s dobrými lidmi jeli společně přímo do Paříže, i bylo dobře v průvodu královských úředníků a lidí městských na rv tisíce koní, i více. Takto doprovázen, přijel řečený Císař do zmíněné Chapelle Saint-Denis, tam se dal snésti s nosítek Královniných v jednom paláci, a byl po- sazen jízdmo na hřebce, jehož mu Král byl poslal do Saint-Denis a který byl černý; podobně vsedl Král římský na toho, jehož mu byl Král poslal, a kte- rý byl stejně černý. A úmyslně jim dal Král francouz- ský koně této srsti, která byla nejvzdálenější a opakem bílé, poněvadž je zvykem v Ríši, že císařové vyjíždějí 36
Strana 37
do měst svého císařství, která náleží k jejich panství, na bílém koni. Král pak nechtěl, aby se tak stalo v je- ho království, aby zde nebylo možno spatřiti žádnou známku jeho nadvlády. 37
do měst svého císařství, která náleží k jejich panství, na bílém koni. Král pak nechtěl, aby se tak stalo v je- ho království, aby zde nebylo možno spatřiti žádnou známku jeho nadvlády. 37
Strana 38
Jak Král francouzský vyjel ze svého paláce, aby šel v ústrety Císaři, svému strýci. V témže čase a hodině vyjel Král ze svého paláce, sedě na velikém, bílém komoni, bohatě sedlaném, zcela ve znacích Francie. Byl oděn v kabátec šar- latový a veliký plášť, podšitý hojně kožišinou. Na hlavě měl klobouk špičatý, podle staré módy, vy- šívaný a velmi bohatě posetý perlami. V jeho prů- vodu byli čtyři vévodové, a to z Berry, z Burgundu, z Bourbonu a z Baru, a hrabata z Eu, z Buloně, z Cou- cy, ze Sarrebrücku, z Tanquarville, ze Sancerre, z Dampmartin, z Porcien, z Grant-Pré, ze Salmu, z Braisne a více jiných velikých pánů, korouhevníků a jiných rytířů bez odhadu a bez počtu a jiných ve- likých šlechticů. Také byli přítomni preláti, všichni nahoře vypsaní, kteří šli ven z brány saint-deniské před Císařem a všichni byli v kápích římských podle nařízení a rozkazu Králova, sedíce na krásných ko- ních a doprovázeni svými kaplany i jinými lidmi, z nichž každý byl v barvách svého pána. Páni a prin- cové svrchu řečení jeli na velikých komoních pro- středních, vyšších než oř válečný, v bohatém průvo- du rytířů a panošů, z nichž každý byl v livreji svého 38
Jak Král francouzský vyjel ze svého paláce, aby šel v ústrety Císaři, svému strýci. V témže čase a hodině vyjel Král ze svého paláce, sedě na velikém, bílém komoni, bohatě sedlaném, zcela ve znacích Francie. Byl oděn v kabátec šar- latový a veliký plášť, podšitý hojně kožišinou. Na hlavě měl klobouk špičatý, podle staré módy, vy- šívaný a velmi bohatě posetý perlami. V jeho prů- vodu byli čtyři vévodové, a to z Berry, z Burgundu, z Bourbonu a z Baru, a hrabata z Eu, z Buloně, z Cou- cy, ze Sarrebrücku, z Tanquarville, ze Sancerre, z Dampmartin, z Porcien, z Grant-Pré, ze Salmu, z Braisne a více jiných velikých pánů, korouhevníků a jiných rytířů bez odhadu a bez počtu a jiných ve- likých šlechticů. Také byli přítomni preláti, všichni nahoře vypsaní, kteří šli ven z brány saint-deniské před Císařem a všichni byli v kápích římských podle nařízení a rozkazu Králova, sedíce na krásných ko- ních a doprovázeni svými kaplany i jinými lidmi, z nichž každý byl v barvách svého pána. Páni a prin- cové svrchu řečení jeli na velikých komoních pro- středních, vyšších než oř válečný, v bohatém průvo- du rytířů a panošů, z nichž každý byl v livreji svého 38
Strana 39
pána. A také Král měl své úředníky všech stavů, jichž byl veliký počet, oděné podle úřadu ve stejných šatech a to: komoří dva páry krojů, jeden aksamito- vý, druhý pruhovaný dvojím šarlatem; hofmistři v kroji z dvojího sametu, barvy blankytné a plavé, a rytíři čestné stráže v sametu rumělkovém; podkoní tělesní i zbrojní v kamokasu modrém; přídveřníci zbrojní v dvojím kamokasu z pruhů modrých a čer- vených; služebnictvo — chlebmistři, číšníci a kraječi ustolu- voděvu z dvojího saténu, pruhovaném bílým a plavým; a stejně byli oblečeni i úředníci dauphina z Viennois, prvorozeného syna Králova; a kuchmistři i truksasové v hedvábných hazukách a v kožíšcích vydrových s perletovými knoflíky navrchu; komor- níci, jichž bylo padesát dva, všichni oděni ve stejný šat s pruhováním šedobílým na látce černé; drábové zbrojní, jichž bylo padesát až šedesát, byli oblečeni ve stejný šat z látky modré a černé; sklepmistři s pru- hováním hnědým proti rumělkovému; a tak ze všech ostatních úřadů, každý úřad zvlášť měl jeden kroj. Král potřeboval více než půl hodiny k tomu, aby se dostal ze dvora paláce pro veliké množství lidu jízd- ného, který tam byl. I jel středem města s velikým množstvím lidí, cestou přímo k Saint-Denis, projíž- 39
pána. A také Král měl své úředníky všech stavů, jichž byl veliký počet, oděné podle úřadu ve stejných šatech a to: komoří dva páry krojů, jeden aksamito- vý, druhý pruhovaný dvojím šarlatem; hofmistři v kroji z dvojího sametu, barvy blankytné a plavé, a rytíři čestné stráže v sametu rumělkovém; podkoní tělesní i zbrojní v kamokasu modrém; přídveřníci zbrojní v dvojím kamokasu z pruhů modrých a čer- vených; služebnictvo — chlebmistři, číšníci a kraječi ustolu- voděvu z dvojího saténu, pruhovaném bílým a plavým; a stejně byli oblečeni i úředníci dauphina z Viennois, prvorozeného syna Králova; a kuchmistři i truksasové v hedvábných hazukách a v kožíšcích vydrových s perletovými knoflíky navrchu; komor- níci, jichž bylo padesát dva, všichni oděni ve stejný šat s pruhováním šedobílým na látce černé; drábové zbrojní, jichž bylo padesát až šedesát, byli oblečeni ve stejný šat z látky modré a černé; sklepmistři s pru- hováním hnědým proti rumělkovému; a tak ze všech ostatních úřadů, každý úřad zvlášť měl jeden kroj. Král potřeboval více než půl hodiny k tomu, aby se dostal ze dvora paláce pro veliké množství lidu jízd- ného, který tam byl. I jel středem města s velikým množstvím lidí, cestou přímo k Saint-Denis, projíž- 39
Strana 40
děje branou a tvrzí saint-deniskou. A uspořádání lidu Králova bylo tak dobře provedeno, že byl malý nával vzhledem k množství, jež se tam sešlo. Napřed jeli všichni rytíři a panoši, jízdní lučištníci a zbrojní drábové. A před Králem jel maršál z Blainville a jeho tělesní strážci, kteří měli dva meče na šerpě a parád- ní klobouky. Bezprostředně před ním byl syn krále navarského a hrabata z Harecourtu a z Tanquar- ville a vzadu zbrojní přídveřníci. Za nimi pak čtyři vévodové shora zmínění, více jiných hrabat a baro- nů a preláti nahoře jmenovaní; jeli seřaděni vždy dva a dva. 40
děje branou a tvrzí saint-deniskou. A uspořádání lidu Králova bylo tak dobře provedeno, že byl malý nával vzhledem k množství, jež se tam sešlo. Napřed jeli všichni rytíři a panoši, jízdní lučištníci a zbrojní drábové. A před Králem jel maršál z Blainville a jeho tělesní strážci, kteří měli dva meče na šerpě a parád- ní klobouky. Bezprostředně před ním byl syn krále navarského a hrabata z Harecourtu a z Tanquar- ville a vzadu zbrojní přídveřníci. Za nimi pak čtyři vévodové shora zmínění, více jiných hrabat a baro- nů a preláti nahoře jmenovaní; jeli seřaděni vždy dva a dva. 40
Strana 41
Jak se Král francouzský a Císař se svým synem, Krá- lem římským, setkali mezi Chapelle a Mlýnem větrným, a o poctách, jež si při shledání jeden i druhý vzdali. Za těmi pak první jeli arcibiskupové, potom bisku- pové a pak přišli velcí komoni a oři Královi, velice bohatě osedlaní, které v pravici vedli podkoní; ti sami jeli na jiných hřebcích, všichni ve stejném odě- ní, a na šerpách měli znaky Francie, po obvyklém způsobu. Vrchní podkoní Králův jel na velikém bě- hounu před tělesnou stráží a nesl znak královský, kterýžto znak byl z aksamitu s vyšívanými květy lilie, perlami prošívanými; měl jej na šerpě okolo šíje tak, jak je zvykem jej nositi. U zbrojných drábů Králo- vých byli napřed dva trubači královští, kteří měli stříbrné lesní rohy, zdobené vyšívanými praporci, a ti občas troubili na znamení lidem, aby postupo- vali v jízdě kupředu. Tak dojel Král ze svého paláce až na půl cesty mezi Mlýn větrný a Chapelle, když se setkali, on a Císař; i bylo předem upraveno veliké místo, aby pro veliký nával lidí, kteří byli přítomni, mohli přistoupiti jeden ke druhému. Při kterémžto setkání řečený Císař sňal svůj baret a klobouk a také Král; Král však se nechtěl příliš k Císaři přiblížiti, 41
Jak se Král francouzský a Císař se svým synem, Krá- lem římským, setkali mezi Chapelle a Mlýnem větrným, a o poctách, jež si při shledání jeden i druhý vzdali. Za těmi pak první jeli arcibiskupové, potom bisku- pové a pak přišli velcí komoni a oři Královi, velice bohatě osedlaní, které v pravici vedli podkoní; ti sami jeli na jiných hřebcích, všichni ve stejném odě- ní, a na šerpách měli znaky Francie, po obvyklém způsobu. Vrchní podkoní Králův jel na velikém bě- hounu před tělesnou stráží a nesl znak královský, kterýžto znak byl z aksamitu s vyšívanými květy lilie, perlami prošívanými; měl jej na šerpě okolo šíje tak, jak je zvykem jej nositi. U zbrojných drábů Králo- vých byli napřed dva trubači královští, kteří měli stříbrné lesní rohy, zdobené vyšívanými praporci, a ti občas troubili na znamení lidem, aby postupo- vali v jízdě kupředu. Tak dojel Král ze svého paláce až na půl cesty mezi Mlýn větrný a Chapelle, když se setkali, on a Císař; i bylo předem upraveno veliké místo, aby pro veliký nával lidí, kteří byli přítomni, mohli přistoupiti jeden ke druhému. Při kterémžto setkání řečený Císař sňal svůj baret a klobouk a také Král; Král však se nechtěl příliš k Císaři přiblížiti, 41
Strana 42
aby se jeho kůň neotřel o Císařovy nohy, v nichž měl dnu, nýbrž vzali se za ruce jeden i druhý, a tak se vzájemně pozdravili; Král řekl Císaři, že ho velice vítá, a že měl velikou touhu ho spatřiti. I postoupil potom Král dále, aby pozdravil Krále římského, a vzal ho za ruku stejným způsobem, jak byl učinil Císaři. Pak se vrátil před Císaře a dal ho po své pra- vici, ačkoliv se Císař proto omlouval velmi dlouze a nechtěl tak učiniti; a vedle sebe na levici dal řeče- ného Krále římského. Tak jel Král uprostřed, mezi Císařem a jeho synem, po celou cestu a celým mě- stem Paříží až do svého paláce v uspořádání a způ- sobu, jak následuje. 42
aby se jeho kůň neotřel o Císařovy nohy, v nichž měl dnu, nýbrž vzali se za ruce jeden i druhý, a tak se vzájemně pozdravili; Král řekl Císaři, že ho velice vítá, a že měl velikou touhu ho spatřiti. I postoupil potom Král dále, aby pozdravil Krále římského, a vzal ho za ruku stejným způsobem, jak byl učinil Císaři. Pak se vrátil před Císaře a dal ho po své pra- vici, ačkoliv se Císař proto omlouval velmi dlouze a nechtěl tak učiniti; a vedle sebe na levici dal řeče- ného Krále římského. Tak jel Král uprostřed, mezi Císařem a jeho synem, po celou cestu a celým mě- stem Paříží až do svého paláce v uspořádání a způ- sobu, jak následuje. 42
Strana 43
O ušlechtilém uspořádání jaké bylo, když Král, Císař a jeho syn vjížděli do Paříže. Především bylo Králem poručeno, aby lidé z měs- ta, poněvadž jich bylo příliš veliké množství, zůstali na polích a nevstupovali do města, dokud by Císař, Král a všichni jejich lidé nevstoupili a neprojeli měs- tem, a bylo tak vykonáno. Také dal Král hlásiti den předem, aby nikdo nebyl tak odvážný a nezaujal cesty Veliké ulice vedoucí směrem k paláci, ani lid- mi, ani povozy, a aby se lidé nehýbali s míst, která zaujali, aby uviděli jeti Císaře, Krále a Krále římské- ho. A vskutku byli postaveni drábové, aby hlídali na koncích ulic, které ústí do Veliké ulice, a ti střežili a bránili lidu tudy přecházeti. Tam pak sestoupilo s koní třicet drábů zbrojních, kteří zabrali napříč ulici, jdouce před tělesnou stráží Královou, a v ru- kou nesli své palcáty; meče zdobené stříbrem měli na šerpách. A Císař, jakmile přišel do Saint-Denis, dal vědět Králi, že při svém vjezdu do Paříže nechce míti žádného ze svých lidí u sebe, nýbrž, že se svě- řuje stráži a vládě Králově a jeho lidem, takovým, jaké on ráčí pro něho vybrati, a prosil Krále velmi snažně, aby mu ráčil vybrati takové, kteří by ho do- 43
O ušlechtilém uspořádání jaké bylo, když Král, Císař a jeho syn vjížděli do Paříže. Především bylo Králem poručeno, aby lidé z měs- ta, poněvadž jich bylo příliš veliké množství, zůstali na polích a nevstupovali do města, dokud by Císař, Král a všichni jejich lidé nevstoupili a neprojeli měs- tem, a bylo tak vykonáno. Také dal Král hlásiti den předem, aby nikdo nebyl tak odvážný a nezaujal cesty Veliké ulice vedoucí směrem k paláci, ani lid- mi, ani povozy, a aby se lidé nehýbali s míst, která zaujali, aby uviděli jeti Císaře, Krále a Krále římské- ho. A vskutku byli postaveni drábové, aby hlídali na koncích ulic, které ústí do Veliké ulice, a ti střežili a bránili lidu tudy přecházeti. Tam pak sestoupilo s koní třicet drábů zbrojních, kteří zabrali napříč ulici, jdouce před tělesnou stráží Královou, a v ru- kou nesli své palcáty; meče zdobené stříbrem měli na šerpách. A Císař, jakmile přišel do Saint-Denis, dal vědět Králi, že při svém vjezdu do Paříže nechce míti žádného ze svých lidí u sebe, nýbrž, že se svě- řuje stráži a vládě Králově a jeho lidem, takovým, jaké on ráčí pro něho vybrati, a prosil Krále velmi snažně, aby mu ráčil vybrati takové, kteří by ho do- 43
Strana 44
bře bránili před návalem; také žádal, aby Král ráčil poručiti některým lidem, aby vedli všechny jeho lidi napřed do Paláce, kteroužto věc Král vykonal, a dal je vésti první a odvésti pánem z Coucy, hrabětem ze Sarrebrücku a hrabětem z Braisne, kteří byli ustavič- ně s Císařem, jakmile vstoupil do království. Za tě- lesnou stráž Císařovu ustanovil Král šest ze svých ko- moří a čtyři své zbrojné přídveřníky, a to pana z la Rivière, pana Karla z Poitiers, pana Viléma z Bor- des, pana Hutina z Vermeilles, pana Jana z Ber- guettes a le Barrois, a tolik též ustanovil jich Král za svou tělesnou stráž, Králi římskému pak čtyři a dva přídveřníky, kteří všichni, komorníci, rytíři a přídveřníci, sestoupili také s koní a seřadili se ve stráž, jež jim byla svěřena, v krásné a dobré úpravě. 44
bře bránili před návalem; také žádal, aby Král ráčil poručiti některým lidem, aby vedli všechny jeho lidi napřed do Paláce, kteroužto věc Král vykonal, a dal je vésti první a odvésti pánem z Coucy, hrabětem ze Sarrebrücku a hrabětem z Braisne, kteří byli ustavič- ně s Císařem, jakmile vstoupil do království. Za tě- lesnou stráž Císařovu ustanovil Král šest ze svých ko- moří a čtyři své zbrojné přídveřníky, a to pana z la Rivière, pana Karla z Poitiers, pana Viléma z Bor- des, pana Hutina z Vermeilles, pana Jana z Ber- guettes a le Barrois, a tolik též ustanovil jich Král za svou tělesnou stráž, Králi římskému pak čtyři a dva přídveřníky, kteří všichni, komorníci, rytíři a přídveřníci, sestoupili také s koní a seřadili se ve stráž, jež jim byla svěřena, v krásné a dobré úpravě. 44
Strana 45
O průvodu vznešených baronů, rytířů, prelátů, panošů a měštanů pařížských, kteří jeli za třemi knížaty svrchu řečenými. Item, za lidmi Císařovými, kteří byli první, kdož vstoupili do města, byli rytíři a panoši království francouzského, jichž bylo dobře osm set rytířů bez pážat, jichž počet není znám; a byli krásně oblečeni a upraveni, a na velmi pěkných koních, což byla vzácná a divukrásná věc na pohled. Za nimi jel kan- cléř francouzský a světští rádcové Královi. Za těmi pak byli v jedné řadě pěší strážci bran a vrátní, drží- ce v rukou své pruty a oděni stejnými šaty. A dále jel na koni rychtář města Paříže, za rychtářem více hrabat a baronů. Za nimi pak byl maršál z Blainville. A za řečeným maršálem byli podkoní tělesní i stá- je Královy, jak nahoře je vypsáno. Nejblíže Císaři, Králi a Králi římskému byla řada pěších rytířů, všichni s holí v ruce, a komoří i strážci nahoře psa- ní byli tak okolo Císaře, Krále a Krále římského, že se nikdo nemohl k nim přiblížiti, ani je tísniti. A za koněm Císařovým, Královým a Krále římského byli zbrojní přídveřníci v řadách, všichni pěší, a ti také měli v rukou hole. Je pak následovali bratři Královi, 45
O průvodu vznešených baronů, rytířů, prelátů, panošů a měštanů pařížských, kteří jeli za třemi knížaty svrchu řečenými. Item, za lidmi Císařovými, kteří byli první, kdož vstoupili do města, byli rytíři a panoši království francouzského, jichž bylo dobře osm set rytířů bez pážat, jichž počet není znám; a byli krásně oblečeni a upraveni, a na velmi pěkných koních, což byla vzácná a divukrásná věc na pohled. Za nimi jel kan- cléř francouzský a světští rádcové Královi. Za těmi pak byli v jedné řadě pěší strážci bran a vrátní, drží- ce v rukou své pruty a oděni stejnými šaty. A dále jel na koni rychtář města Paříže, za rychtářem více hrabat a baronů. Za nimi pak byl maršál z Blainville. A za řečeným maršálem byli podkoní tělesní i stá- je Královy, jak nahoře je vypsáno. Nejblíže Císaři, Králi a Králi římskému byla řada pěších rytířů, všichni s holí v ruce, a komoří i strážci nahoře psa- ní byli tak okolo Císaře, Krále a Krále římského, že se nikdo nemohl k nim přiblížiti, ani je tísniti. A za koněm Císařovým, Královým a Krále římského byli zbrojní přídveřníci v řadách, všichni pěší, a ti také měli v rukou hole. Je pak následovali bratři Královi, 45
Strana 46
vévoda z Berry a z Burgundu, a uprostřed mezi nimi byl vévoda z Brabantu, bratr Císařův a strýc Krá- lův, a za ním vévoda saský, kurfiřt říšský, vévoda z Bourbonu a vévoda z Baru a ostatní vévodové ně- mečtí, jeden zvaný vévoda Jindřich, vévoda Bole- slav a vévoda z Opavy. Za řečenými vévody bylo xx pěších rytířů a panošů, kteří jsou z tělesné stráže Královy, a xxv lučištníků, všichni v plné zbroji, me- če v jedné ruce, hole v druhé, a ti se drželi pevně se- vřeni dohromady, aby chránili od návalu a tlačenice Císaře, Krále a Krále římského, i svrchu jmenované vévody, kteří jeli za nimi, před davem a množstvím lidí, kteří za nimi na koních postupovali. Pak jeli všichni preláti svrchu vypsaní, a za nimi parádní koně Královi a celé zbývající množství koní a lidí. A zcela vzadu jel primas pařížský, velitel stráže a drábové s pařížským lidem městským. Tak a v tako- vém průvodu jel koňmo Císař, Král i Král římský ta- kovým způsobem, že nebyli ani tísněni, ani zastavo- váni. Ale v krátkém čase a po malé době přišli velmi lehce a bez obtíží až k Paláci, čemuž se velmi obdi- vovalo mnoho lidí, kteří nikdy neviděli tak veliké množství lidu v tak dobrém pořádku, ani tak málo návalu a zmatku. Také byly postaveny některé zá- 46
vévoda z Berry a z Burgundu, a uprostřed mezi nimi byl vévoda z Brabantu, bratr Císařův a strýc Krá- lův, a za ním vévoda saský, kurfiřt říšský, vévoda z Bourbonu a vévoda z Baru a ostatní vévodové ně- mečtí, jeden zvaný vévoda Jindřich, vévoda Bole- slav a vévoda z Opavy. Za řečenými vévody bylo xx pěších rytířů a panošů, kteří jsou z tělesné stráže Královy, a xxv lučištníků, všichni v plné zbroji, me- če v jedné ruce, hole v druhé, a ti se drželi pevně se- vřeni dohromady, aby chránili od návalu a tlačenice Císaře, Krále a Krále římského, i svrchu jmenované vévody, kteří jeli za nimi, před davem a množstvím lidí, kteří za nimi na koních postupovali. Pak jeli všichni preláti svrchu vypsaní, a za nimi parádní koně Královi a celé zbývající množství koní a lidí. A zcela vzadu jel primas pařížský, velitel stráže a drábové s pařížským lidem městským. Tak a v tako- vém průvodu jel koňmo Císař, Král i Král římský ta- kovým způsobem, že nebyli ani tísněni, ani zastavo- váni. Ale v krátkém čase a po malé době přišli velmi lehce a bez obtíží až k Paláci, čemuž se velmi obdi- vovalo mnoho lidí, kteří nikdy neviděli tak veliké množství lidu v tak dobrém pořádku, ani tak málo návalu a zmatku. Také byly postaveny některé zá- 46
Strana 47
vory u brány Paláce, u vchodu do Merceries, a také u vchodu do Velkého Sálu, a poručeno postaviti tam dráby zbrojné i jiné dráby, aby je přísně střežili; a byly tak dobře hlídány, že Císař, Král a Král řím- ský a jiní vznešení šlechtici, kteří tam vstoupili, ne- byli početnější než XL koní. I bylo nařízeno, aby u vchodu neb vstupu do řečeného Paláce nikdo se nezastavoval před řečenou branou, nýbrž aby kaž- dý jel na koni dále a aby se rozptýlili po sousedních ulicích tak, aby tam bylo méně návalu. Tak přišli ke vnějšímu mramorovému schodišti okolo III. hodi- ny po poledni. A poněvadž Císař nemohl pohodlně kráčeti pro svoji zmíněnou nemoc a poněvadž bylo potřebí nésti ho na rukou, dal mu Král připraviti jedním svým sekretářem, který byl tehdy správcem jeho paláce, jménem mistr Filip Ogier, křeslo, při- kryté zlatým rouchem, a dal ho do něho posaditi na dvoře, pod řečeným schodištěm. 47
vory u brány Paláce, u vchodu do Merceries, a také u vchodu do Velkého Sálu, a poručeno postaviti tam dráby zbrojné i jiné dráby, aby je přísně střežili; a byly tak dobře hlídány, že Císař, Král a Král řím- ský a jiní vznešení šlechtici, kteří tam vstoupili, ne- byli početnější než XL koní. I bylo nařízeno, aby u vchodu neb vstupu do řečeného Paláce nikdo se nezastavoval před řečenou branou, nýbrž aby kaž- dý jel na koni dále a aby se rozptýlili po sousedních ulicích tak, aby tam bylo méně návalu. Tak přišli ke vnějšímu mramorovému schodišti okolo III. hodi- ny po poledni. A poněvadž Císař nemohl pohodlně kráčeti pro svoji zmíněnou nemoc a poněvadž bylo potřebí nésti ho na rukou, dal mu Král připraviti jedním svým sekretářem, který byl tehdy správcem jeho paláce, jménem mistr Filip Ogier, křeslo, při- kryté zlatým rouchem, a dal ho do něho posaditi na dvoře, pod řečeným schodištěm. 47
Strana 48
Jak Král francouzský přišel k Císaři ke schodišti, kde byl posazen, pozdravil ho a políbil, a pak políbil Krále římského, a o pořadu účastníků při večeři téhož dne. Když Císař poseděl a odpočinul si v křesle, o němž byla svrchu řeč, přistoupil k němu Král a řekl mu že ho velice vítá ve svém paláci a že z přemnohých kní- žat žádného nespatřil s větším potěšením, a pak ho políbil; Císař smekl zcela svůj klobouk a děkoval mu za to velmi pokorně. Král potom také pozdravil jeho syna, Krále římského, a políbil ho. Potom dal Král zdvihnouti Císaře svým rytířům a nésti ho v jeho křesle po stupních vzhůru; Král šel po jedné straně schodů a vedl Krále římského po své levé ruce, a tak šel Král bok po boku Císaři až do pokoje, který mu dal připraviti, to jest do pokoje vykládaného dřevem irským, jenž jest vedle pokoje zeleného a s jedné stra- ny má okna do zahrady Paláce, s druhé strany pak na Sainte-Chapelle. Všechny ostatní pokoje vzadu ponechal také pro Císaře, pro jeho syna pak, Krále římského, dal a rozkázal upraviti pokoje dolejší, kam se obyčejně uchylovaly Královny francouzské. Král sám pak se ubytoval v hořeních místnostech, které dal postaviti král Jan, jeho otec. Když pak Císař si 48
Jak Král francouzský přišel k Císaři ke schodišti, kde byl posazen, pozdravil ho a políbil, a pak políbil Krále římského, a o pořadu účastníků při večeři téhož dne. Když Císař poseděl a odpočinul si v křesle, o němž byla svrchu řeč, přistoupil k němu Král a řekl mu že ho velice vítá ve svém paláci a že z přemnohých kní- žat žádného nespatřil s větším potěšením, a pak ho políbil; Císař smekl zcela svůj klobouk a děkoval mu za to velmi pokorně. Král potom také pozdravil jeho syna, Krále římského, a políbil ho. Potom dal Král zdvihnouti Císaře svým rytířům a nésti ho v jeho křesle po stupních vzhůru; Král šel po jedné straně schodů a vedl Krále římského po své levé ruce, a tak šel Král bok po boku Císaři až do pokoje, který mu dal připraviti, to jest do pokoje vykládaného dřevem irským, jenž jest vedle pokoje zeleného a s jedné stra- ny má okna do zahrady Paláce, s druhé strany pak na Sainte-Chapelle. Všechny ostatní pokoje vzadu ponechal také pro Císaře, pro jeho syna pak, Krále římského, dal a rozkázal upraviti pokoje dolejší, kam se obyčejně uchylovaly Královny francouzské. Král sám pak se ubytoval v hořeních místnostech, které dal postaviti král Jan, jeho otec. Když pak Císař si 48
Strana 49
trochu odpočinul, přišel ho Král do jeho komnaty navštíviti; jakmile se k němu Král přibližoval, sňal nazad vše, i svůj klobouk, a řekl, že ho přišel navští- viti a ukázati mu svou čepičku, které on prý ještě neviděl. A Císař sňal také svůj klobouk, ale brzy si opět pokryli hlavy, Král i on, a usedli do dvou křesel, postavených vedle sebe. Potom Král pronesl k němu řeč, která zde následuje: »Prastrýci, vězte, že mám tak veliké potěšení z vašeho příjezdu, jak nej- větší mohu míti a prosím vás, abyste věřil, že vše, co mám já, jest tak, jako by bylo vaše, a to dříve, než dovedu vám sám nabídnouti«. Načež Císař sňal nazad svůj klobouk a Král také a řečený Císař odpověděl touto řečí: »Pane můj, děkuji vám za pocty a dary, jež mi dáváte, a já vám nabízím a přeji si, abyste byl ujištěn, že já i můj syn, jehož jsem vám sem přivedl, a všechny ostatní mé dítky, i cokoliv mám, jsme vaši, a že můžete vše považovati za své«. A těmto řečem bylo přítomno více lidí, kteří měli veliké potěšení a radost z tohoto velikého přátelství a dobré vůle. Načež pak Král odešel. A pro nemoc řečeného Císaře, která byla velmi vážná, neboť měl současně horečku a byl velmi unaven zmíněnou ces- tou, dal Král pro něho připraviti večeři v jeho kom- 49
trochu odpočinul, přišel ho Král do jeho komnaty navštíviti; jakmile se k němu Král přibližoval, sňal nazad vše, i svůj klobouk, a řekl, že ho přišel navští- viti a ukázati mu svou čepičku, které on prý ještě neviděl. A Císař sňal také svůj klobouk, ale brzy si opět pokryli hlavy, Král i on, a usedli do dvou křesel, postavených vedle sebe. Potom Král pronesl k němu řeč, která zde následuje: »Prastrýci, vězte, že mám tak veliké potěšení z vašeho příjezdu, jak nej- větší mohu míti a prosím vás, abyste věřil, že vše, co mám já, jest tak, jako by bylo vaše, a to dříve, než dovedu vám sám nabídnouti«. Načež Císař sňal nazad svůj klobouk a Král také a řečený Císař odpověděl touto řečí: »Pane můj, děkuji vám za pocty a dary, jež mi dáváte, a já vám nabízím a přeji si, abyste byl ujištěn, že já i můj syn, jehož jsem vám sem přivedl, a všechny ostatní mé dítky, i cokoliv mám, jsme vaši, a že můžete vše považovati za své«. A těmto řečem bylo přítomno více lidí, kteří měli veliké potěšení a radost z tohoto velikého přátelství a dobré vůle. Načež pak Král odešel. A pro nemoc řečeného Císaře, která byla velmi vážná, neboť měl současně horečku a byl velmi unaven zmíněnou ces- tou, dal Král pro něho připraviti večeři v jeho kom- 49
Strana 50
natě a k sobě pozval na večeři Krále římského a vé- vody, pány a rytíře, kteří s ním přijeli; byla tam velmi veliká večeře a veliký nával urozených lidí. Pořad osob byl takový, jak následuje: Biskup paříž- ský první, Král a potom Král římský, vévoda z Ber- ry, vévoda z Brabantu, vévoda z Burgundu, vévoda z Bourbonu a vévoda z Baru; a poněvadž dva druzí vévodové nebyli rytíři, jedli u jiného stolu, a jim byl společníkem pan Petr, syn krále navarského, hrabě z Eu a více jiných pánů. Sluší připomenouti, že Ve- liký sál Paláce, komnata Parlamentu, sál směrem k vodě, zelený pokoj a všechny ostatní významné komnaty hotelu Králova v Paláci, Sainte-Chapelle a kaple přiléhající k zelenému pokoji, byly vesměs velmi bohatě ozdobeny a upraveny, jak v Paláci, tak v Louvru, v Saint-Pol, v lese vincenneském, na hra- dě Beauté-sur-Marne, a do všech těchto míst Král uvedl, v nich choval a hostil Císaře. Tak ztrávili den řečeného pondělí, kdy Císař přijel do Paříže. Po víně a po zákuscích, jež byly podávány po večeři, ode- bral se Král, Král římský a ostatní páni, každý do svého pokoje. 50
natě a k sobě pozval na večeři Krále římského a vé- vody, pány a rytíře, kteří s ním přijeli; byla tam velmi veliká večeře a veliký nával urozených lidí. Pořad osob byl takový, jak následuje: Biskup paříž- ský první, Král a potom Král římský, vévoda z Ber- ry, vévoda z Brabantu, vévoda z Burgundu, vévoda z Bourbonu a vévoda z Baru; a poněvadž dva druzí vévodové nebyli rytíři, jedli u jiného stolu, a jim byl společníkem pan Petr, syn krále navarského, hrabě z Eu a více jiných pánů. Sluší připomenouti, že Ve- liký sál Paláce, komnata Parlamentu, sál směrem k vodě, zelený pokoj a všechny ostatní významné komnaty hotelu Králova v Paláci, Sainte-Chapelle a kaple přiléhající k zelenému pokoji, byly vesměs velmi bohatě ozdobeny a upraveny, jak v Paláci, tak v Louvru, v Saint-Pol, v lese vincenneském, na hra- dě Beauté-sur-Marne, a do všech těchto míst Král uvedl, v nich choval a hostil Císaře. Tak ztrávili den řečeného pondělí, kdy Císař přijel do Paříže. Po víně a po zákuscích, jež byly podávány po večeři, ode- bral se Král, Král římský a ostatní páni, každý do svého pokoje. 50
Strana 51
O darech, jež měšťané dobrého města Paříže dali Císaři a jeho synu, Králi římskému. V úterý potom, jež bylo pátým dnem ledna, v ho- dinu, kdy Císař obědval ve své komnatě, předstoupili před něho primas kupců a konšelé pařížští a daro- vali mu jménem města mísu, vážící sto devadesát hřiven stříbra, velmi bohatě zlacenou a tepanou, dvě veliké lahvice zlacené a emailové, v ceně Lxx hřiven stříbra. A jeho synu darovali stříbrnou fontánku, zlacenou a bohatě tepanou, vážící devadesát tři hřivny, se dvěma velikými nádobami ze zlaceného stříbra, velmi bohatě pracovanými, ve váze třiceti hřiven. A toho řečeného dne Král vůbec Císaře veřejně nenavštívil, protože byl nemocný a špatně v noci spal; když již pojedl, chtěl ulehnouti, aby se vyspal na odpoledne, dříve než Král vykoná svou pobožnost a vyslechne zpívanou mši, jak bývá jeho zvykem. Řečený Císař však poslal ke Králi s pros- bou velmi snažnou, aby ráčil přijíti, aby mohl s ním mluviti soukromě, neboť měl určitou záležitost, o kte- ré chtěl s ním mluviti, a žádal i přál si, aby kancléř francouzský byl s Králem přítomen. A toho dne jedl Král v sále za veliké účasti lidí, kdež byli přítomni 51
O darech, jež měšťané dobrého města Paříže dali Císaři a jeho synu, Králi římskému. V úterý potom, jež bylo pátým dnem ledna, v ho- dinu, kdy Císař obědval ve své komnatě, předstoupili před něho primas kupců a konšelé pařížští a daro- vali mu jménem města mísu, vážící sto devadesát hřiven stříbra, velmi bohatě zlacenou a tepanou, dvě veliké lahvice zlacené a emailové, v ceně Lxx hřiven stříbra. A jeho synu darovali stříbrnou fontánku, zlacenou a bohatě tepanou, vážící devadesát tři hřivny, se dvěma velikými nádobami ze zlaceného stříbra, velmi bohatě pracovanými, ve váze třiceti hřiven. A toho řečeného dne Král vůbec Císaře veřejně nenavštívil, protože byl nemocný a špatně v noci spal; když již pojedl, chtěl ulehnouti, aby se vyspal na odpoledne, dříve než Král vykoná svou pobožnost a vyslechne zpívanou mši, jak bývá jeho zvykem. Řečený Císař však poslal ke Králi s pros- bou velmi snažnou, aby ráčil přijíti, aby mohl s ním mluviti soukromě, neboť měl určitou záležitost, o kte- ré chtěl s ním mluviti, a žádal i přál si, aby kancléř francouzský byl s Králem přítomen. A toho dne jedl Král v sále za veliké účasti lidí, kdež byli přítomni 51
Strana 52
vévoda saský, který předešlého dne s Králem ne- večeřel, biskup z Braunsbergu, Císařův kancléř, a všichni nebo největší díl princů, pánů a lidí domu Císařova; Král římský s nimi nejedl, neboť Král ho nechal, aby byl společníkem Císaři, svému otci. Když Král poobědval a uchýlil se do svého pokoje, odešel tajně s velmi malým počtem lidí k Císaři, jak ho o to byl prosil, a přivedl s sebou svého kancléře; a Císař i Král, sedíce ve dvou křeslech jeden po bo- ku druhého, poručili odejíti všem, vyjímajíc kanclé- ře francouzského, kterého zadrželi a zavolali. Císař mluvil dlouze ke Králi, a tak byli spolu po dobu dob- rých tří hodin, a na konec, před jejich rozchodem, byl zavolán Císařův kancléř. O rozhovorech ani o zá- ležitostech, které projednávali, není nic známo. Ne- špory pak toho úterý, který byl předvečerem Sv. tří králů, šel Král poslouchati do Sainte-Chapelle, a po své levé ruce vedl Krále římského; byla tam dvě oratoria, jedno umístěné napravo vedle lavic, druhé nalevo u sakristie a v tomto pravém byl Král, v onom levém pak Král římský. Služby Boží konal arcibi- skup remešský, a Sainte-Chapelle byla tak ušlechtile vyzdobena, a oltář tak bohatě a četně opatřen kle- noty kostelními a ostatky, a tak ozářen, že to byla 52
vévoda saský, který předešlého dne s Králem ne- večeřel, biskup z Braunsbergu, Císařův kancléř, a všichni nebo největší díl princů, pánů a lidí domu Císařova; Král římský s nimi nejedl, neboť Král ho nechal, aby byl společníkem Císaři, svému otci. Když Král poobědval a uchýlil se do svého pokoje, odešel tajně s velmi malým počtem lidí k Císaři, jak ho o to byl prosil, a přivedl s sebou svého kancléře; a Císař i Král, sedíce ve dvou křeslech jeden po bo- ku druhého, poručili odejíti všem, vyjímajíc kanclé- ře francouzského, kterého zadrželi a zavolali. Císař mluvil dlouze ke Králi, a tak byli spolu po dobu dob- rých tří hodin, a na konec, před jejich rozchodem, byl zavolán Císařův kancléř. O rozhovorech ani o zá- ležitostech, které projednávali, není nic známo. Ne- špory pak toho úterý, který byl předvečerem Sv. tří králů, šel Král poslouchati do Sainte-Chapelle, a po své levé ruce vedl Krále římského; byla tam dvě oratoria, jedno umístěné napravo vedle lavic, druhé nalevo u sakristie a v tomto pravém byl Král, v onom levém pak Král římský. Služby Boží konal arcibi- skup remešský, a Sainte-Chapelle byla tak ušlechtile vyzdobena, a oltář tak bohatě a četně opatřen kle- noty kostelními a ostatky, a tak ozářen, že to byla 52
Strana 53
krásná a podivuhodná věc na pohled. A na nešpo- rách bylo takové množství urozených lidí, že se stěží mohli vejíti do Sainte-Chapelle. O večeři řečeného úterku, který byl předvečerem Králů, byla veliká síň velmi ušlechtile ozdobena a okrášlena a mnoho tá- ců bylo tam rozvěšeno i mnoho pochodní v sále na tyčích na mnoha místech připevněno, a veliké množ- ství služebníků,oděných stejným rouchem, drželo ne- smírně mnoho pochodní, že bylo v řečeném sále vi- děti v noci tak jasně, jako kdyby byl den; a tam večeřel Král s Králem římským, preláti a princové, kteří jsou zde vypsáni ve formě a způsobu, jaký byl pořad. Jak známo, první byl biskup pařížský, jenž seděl pod velkým baldachýnem u mramorového sto- lu, pak biskup z Braunsbergu, rádce Císařův, arci- biskup remešský, Král, Král římský, vévodové z Ber- ry, z Brabantu, z Burgundu, ze Sas, z Bourbonu, vévoda Jindřich a vévoda z Baru, a ostatní vévodové a princové seděli pod druhým baldachýnem, který byl mezi mramorovým stolem a vchodem do Parla- mentu. Večeře byla dlouhá, a podáváno nesmírně mnoho jídel, což by byla věc velmi dlouhá k vyprá- vění. A podle zprávy heroldů bylo v řečené síni při zmíněné večeři na vIII set až tisíc rytířů, a veliké 53
krásná a podivuhodná věc na pohled. A na nešpo- rách bylo takové množství urozených lidí, že se stěží mohli vejíti do Sainte-Chapelle. O večeři řečeného úterku, který byl předvečerem Králů, byla veliká síň velmi ušlechtile ozdobena a okrášlena a mnoho tá- ců bylo tam rozvěšeno i mnoho pochodní v sále na tyčích na mnoha místech připevněno, a veliké množ- ství služebníků,oděných stejným rouchem, drželo ne- smírně mnoho pochodní, že bylo v řečeném sále vi- děti v noci tak jasně, jako kdyby byl den; a tam večeřel Král s Králem římským, preláti a princové, kteří jsou zde vypsáni ve formě a způsobu, jaký byl pořad. Jak známo, první byl biskup pařížský, jenž seděl pod velkým baldachýnem u mramorového sto- lu, pak biskup z Braunsbergu, rádce Císařův, arci- biskup remešský, Král, Král římský, vévodové z Ber- ry, z Brabantu, z Burgundu, ze Sas, z Bourbonu, vévoda Jindřich a vévoda z Baru, a ostatní vévodové a princové seděli pod druhým baldachýnem, který byl mezi mramorovým stolem a vchodem do Parla- mentu. Večeře byla dlouhá, a podáváno nesmírně mnoho jídel, což by byla věc velmi dlouhá k vyprá- vění. A podle zprávy heroldů bylo v řečené síni při zmíněné večeři na vIII set až tisíc rytířů, a veliké 53
Strana 54
množství jiných urozených lidí, a byl nesmírně veli- ký nával, ačkoliv podávání dělo se velmi spořádaně a beze zmatku, takže bylo brzy a dobře odklizeno i podáno všem, kdož jedli v řečeném paláci, stejně rychle u dolních a vzdálených stolů, jako u hořej- ších a bližších. Po večeři odešel Král s Králem řím- ským do sálu Parlamentu a v jejich průvodu preláti, princové, páni a rytíři svrchu vypsaní, tolik, kolik jich tam mohlo vstoupiti. Tam byli hudebníci se strunovými nástroji a hráli způsobem obvyklým; celá řečená síň byla ušlechtile vyzdobena květy li- liovými a bohatě ozářena, a po obou stranách trůnu s baldachýnem byla dvě křesla vysoko umístěná, a nad každým z nich nebesa s vyšitými květy lilio- vými. Při podávání vína a zákusků vévoda z Berry podával Králi zákusky a vévoda z Burgundu víno; potom Král odešel zadem do svého pokoje a Krále římského poslal sálem v průvodu svých bratří, vé- vodů svrchu jmenovaných, a více jiných pánů a ry- tířů. Tak byl dokončen den řečeného úterý, který byl pátým dnem ledna. 54
množství jiných urozených lidí, a byl nesmírně veli- ký nával, ačkoliv podávání dělo se velmi spořádaně a beze zmatku, takže bylo brzy a dobře odklizeno i podáno všem, kdož jedli v řečeném paláci, stejně rychle u dolních a vzdálených stolů, jako u hořej- ších a bližších. Po večeři odešel Král s Králem řím- ským do sálu Parlamentu a v jejich průvodu preláti, princové, páni a rytíři svrchu vypsaní, tolik, kolik jich tam mohlo vstoupiti. Tam byli hudebníci se strunovými nástroji a hráli způsobem obvyklým; celá řečená síň byla ušlechtile vyzdobena květy li- liovými a bohatě ozářena, a po obou stranách trůnu s baldachýnem byla dvě křesla vysoko umístěná, a nad každým z nich nebesa s vyšitými květy lilio- vými. Při podávání vína a zákusků vévoda z Berry podával Králi zákusky a vévoda z Burgundu víno; potom Král odešel zadem do svého pokoje a Krále římského poslal sálem v průvodu svých bratří, vé- vodů svrchu jmenovaných, a více jiných pánů a ry- tířů. Tak byl dokončen den řečeného úterý, který byl pátým dnem ledna. 54
Strana 55
Jak Král ukázal Císaři ostatky ze Sainte-Chapelle ve svém paláci. Příští středu, šestý den ledna a den Sv. tří králů, dal Císař prositi Krále, aby mu toho dne ráčil uká- zati svaté ostatky, neboť téhož dne měl touhu je spatřiti a přál si býti odnesen a přítomen mši a oběd- vati s Králem v Paláci. I vstali, Král i Císař, časně z rána, a Král dal rytíři a panoši svého Domu stře- žiti brány Paláce, přísněji než dříve, neboť minulého dne drábové zbrojní a drábové z Chastelletu tudy propustili příliš mnoho lidí. A vskutku byly brány tak dobře hlídány, že se tam nikdo nedostal mimo rytíře, panoše nebo jiné urozené lidi. Pročež Císař a Král šli klidně, bez velkého návalu do řečené kap- le; a poněvadž Císař chtěl na každý způsob vystou- piti nahoru před řečenou skříň, aby spatřil sv. ostat- ky, a poněvadž schody jsou příkré a těsné, že tudy nemohl býti nesen ve svém křesle, dal se vytáhnouti za ramena a nohy točitým schodištěm, a stejně byl také snesen, což působilo velkou námahu, obtíže a bolesti jeho tělu, které vytrpěl pro velikou touhu spa- třiti zblízka řečené svaté ostatky. Když byl nahoře a když Král otevřel svatou skříň, řečený Císař sňal 55
Jak Král ukázal Císaři ostatky ze Sainte-Chapelle ve svém paláci. Příští středu, šestý den ledna a den Sv. tří králů, dal Císař prositi Krále, aby mu toho dne ráčil uká- zati svaté ostatky, neboť téhož dne měl touhu je spatřiti a přál si býti odnesen a přítomen mši a oběd- vati s Králem v Paláci. I vstali, Král i Císař, časně z rána, a Král dal rytíři a panoši svého Domu stře- žiti brány Paláce, přísněji než dříve, neboť minulého dne drábové zbrojní a drábové z Chastelletu tudy propustili příliš mnoho lidí. A vskutku byly brány tak dobře hlídány, že se tam nikdo nedostal mimo rytíře, panoše nebo jiné urozené lidi. Pročež Císař a Král šli klidně, bez velkého návalu do řečené kap- le; a poněvadž Císař chtěl na každý způsob vystou- piti nahoru před řečenou skříň, aby spatřil sv. ostat- ky, a poněvadž schody jsou příkré a těsné, že tudy nemohl býti nesen ve svém křesle, dal se vytáhnouti za ramena a nohy točitým schodištěm, a stejně byl také snesen, což působilo velkou námahu, obtíže a bolesti jeho tělu, které vytrpěl pro velikou touhu spa- třiti zblízka řečené svaté ostatky. Když byl nahoře a když Král otevřel svatou skříň, řečený Císař sňal 55
Strana 56
svůj klobouk, sepjal ruce a jako v slzách konal tam dlouze svou modlitbu s velikou pobožností, pak dal se zdvihnouti a přiblížiti, aby políbil svaté ostatky. Král ukázal a předložil mu všechny předměty, které jsou v řečené skříni. Když pak všichni princové, kteří s ním byli, je políbili, Král otočil řečenou skříň smě- rem do kaple a dal ji hlídati biskupům z Beauvais a z Paříže, oděným pontifikaliemi, mitrami a berlami. Když pak byl Císař snesen dolů, nechtěl se posaditi v oratoři, kterou dal Král pro něho připraviti, nýbrž chtěl býti v křesle, ve kterém podle zvyku sedává pokladník řečené kaple, aby lépe a déle viděl řečené svaté ostatky, a aby byl lépe proti čelu řečené skříně. Tam upravili mu křeslo a pokryli je pěkně a zdobně zlatým rouchem; Král se usadil ve své oratoři, jež byla u vchodu do sakristie, a protože Císař neměl žádných nebes, dal Král sejmouti také svá. Na po- čátku mše poslal Král Císaři po arcibiskupu remeš- ském svěcenou vodu a také text Evangelia dříve než sobě, jakkoliv se tomu Císař silně zpěčoval. Ale Král chtěl vskutku tak učiniti, aby mu vzdal poctu, po- něvadž on ho přišel navštíviti do jeho království, a byl v jeho Paláci. A když došlo k obětování, dal Král připraviti tři páry obětí, zlata, kadidla a myr- 56
svůj klobouk, sepjal ruce a jako v slzách konal tam dlouze svou modlitbu s velikou pobožností, pak dal se zdvihnouti a přiblížiti, aby políbil svaté ostatky. Král ukázal a předložil mu všechny předměty, které jsou v řečené skříni. Když pak všichni princové, kteří s ním byli, je políbili, Král otočil řečenou skříň smě- rem do kaple a dal ji hlídati biskupům z Beauvais a z Paříže, oděným pontifikaliemi, mitrami a berlami. Když pak byl Císař snesen dolů, nechtěl se posaditi v oratoři, kterou dal Král pro něho připraviti, nýbrž chtěl býti v křesle, ve kterém podle zvyku sedává pokladník řečené kaple, aby lépe a déle viděl řečené svaté ostatky, a aby byl lépe proti čelu řečené skříně. Tam upravili mu křeslo a pokryli je pěkně a zdobně zlatým rouchem; Král se usadil ve své oratoři, jež byla u vchodu do sakristie, a protože Císař neměl žádných nebes, dal Král sejmouti také svá. Na po- čátku mše poslal Král Císaři po arcibiskupu remeš- ském svěcenou vodu a také text Evangelia dříve než sobě, jakkoliv se tomu Císař silně zpěčoval. Ale Král chtěl vskutku tak učiniti, aby mu vzdal poctu, po- něvadž on ho přišel navštíviti do jeho království, a byl v jeho Paláci. A když došlo k obětování, dal Král připraviti tři páry obětí, zlata, kadidla a myr- 56
Strana 57
hy, aby obětoval za sebe a za Císaře tak, jak je zvy- kem. I dal se Král otázati Císaře, zda bude obětovati a on se omluvil, řka, že nemůže jíti, ani pokleknouti, ani žádnou věc držeti pro dnu, a aby Král ráčil sám obětovati a činiti podle svého zvyku. Obětování Královo bylo takové, jak následuje: tři rytíři, jeho komoří, drželi vysoko tři krásné poháry, zlacené a emailované; v prvém bylo zlato, ve druhém ka- didlo, ve třetím myrha. A všichni tři šli za sebou v řadě před Králem, jak oběť má býti po sobě pro- váděna, a Král za nimi; rytíři poklekli, a on (Král) poklekl před arcibiskupem; první oběť, která byla zlato, mu podal ten, jenž ji držel, a on obětoval, a políbil arcibiskupovi ruku. Druhou, jež jest ka- didlo, podal druhý rytíř, který ji držel, prvnímu, a ten ji podal Králi, který ji obětoval, líbaje ruku arcibiskupovi. Třetí, jež jest myrha, podal třetí ry- tíř, který ji držel, druhému, druhý prvnímu a první podal ji Králi, a on, políbiv ruku řečenému arcibis- kupovi, obětoval po třetí. Tak dokončil svoje oběto- vání zbožně a čestně. A poněvadž bylo pozdě, nebylo při řečené mši žádného kázání; a při rozdávání polí- bení míru byly připraveny dva kříže míru, které dia- kon a subdiakon nesli jeden Císaři, druhý Králi, a 57
hy, aby obětoval za sebe a za Císaře tak, jak je zvy- kem. I dal se Král otázati Císaře, zda bude obětovati a on se omluvil, řka, že nemůže jíti, ani pokleknouti, ani žádnou věc držeti pro dnu, a aby Král ráčil sám obětovati a činiti podle svého zvyku. Obětování Královo bylo takové, jak následuje: tři rytíři, jeho komoří, drželi vysoko tři krásné poháry, zlacené a emailované; v prvém bylo zlato, ve druhém ka- didlo, ve třetím myrha. A všichni tři šli za sebou v řadě před Králem, jak oběť má býti po sobě pro- váděna, a Král za nimi; rytíři poklekli, a on (Král) poklekl před arcibiskupem; první oběť, která byla zlato, mu podal ten, jenž ji držel, a on obětoval, a políbil arcibiskupovi ruku. Druhou, jež jest ka- didlo, podal druhý rytíř, který ji držel, prvnímu, a ten ji podal Králi, který ji obětoval, líbaje ruku arcibiskupovi. Třetí, jež jest myrha, podal třetí ry- tíř, který ji držel, druhému, druhý prvnímu a první podal ji Králi, a on, políbiv ruku řečenému arcibis- kupovi, obětoval po třetí. Tak dokončil svoje oběto- vání zbožně a čestně. A poněvadž bylo pozdě, nebylo při řečené mši žádného kázání; a při rozdávání polí- bení míru byly připraveny dva kříže míru, které dia- kon a subdiakon nesli jeden Císaři, druhý Králi, a 57
Strana 58
oba najednou, jeden jako druhý, je políbili. Po skon- čené mši Král vystoupil ke svaté skříni a dal ji líbati princům a lidem Císařovým, kteří tam ještě vůbec nebyli. Protože věc ta trvala dlouho, uchýlil se Císař do útulku na straně řečené Sainte-Chapelle, kde síd- lí duchovní a jiní strážci, kterýžto útulek Král dal dobře a pěkně pro Císařův odpočinek upraviti. Když pak svatá skříň byla uzavřena, odešel Král kaplí do své komnaty. Potom poslal Král k Císaři do řeče- ného útulku v Sainte-Chapelle svého prvorozeného syna, dauphina z Viennois, pro něhož poslal do jeho paláce Saint-Pol, aby přišel navštíviti Císaře, a jeho doprovázeli bratří Královi, vévodové z Berry, z Bur- gundu, vévoda z Bourbonu, bratr Královnin, vévoda z Baru; a bylo tam také veliké množství jiných pánů a vysoce urozených rytířů. Když pak Císař zvěděl, že dauphin k němu přichází, dal se zdvihnouti ze svého křesla, smekl klobouk, objal ho a políbil, a dauphin se před ním uklonil, aniž poklekl. Nedlouho potom opustil Král svůj pokoj a přišel vyhledati Císaře, aby šli jísti do velikého sálu Paláce; Císaře tam nesli v křesle, Král pak šel po jeho boku a měl jeho syna, Krále římského, po své levé straně. Napřed pak šli rytíři, nesouce na svých ramenou dauphina a jsouce 58
oba najednou, jeden jako druhý, je políbili. Po skon- čené mši Král vystoupil ke svaté skříni a dal ji líbati princům a lidem Císařovým, kteří tam ještě vůbec nebyli. Protože věc ta trvala dlouho, uchýlil se Císař do útulku na straně řečené Sainte-Chapelle, kde síd- lí duchovní a jiní strážci, kterýžto útulek Král dal dobře a pěkně pro Císařův odpočinek upraviti. Když pak svatá skříň byla uzavřena, odešel Král kaplí do své komnaty. Potom poslal Král k Císaři do řeče- ného útulku v Sainte-Chapelle svého prvorozeného syna, dauphina z Viennois, pro něhož poslal do jeho paláce Saint-Pol, aby přišel navštíviti Císaře, a jeho doprovázeli bratří Královi, vévodové z Berry, z Bur- gundu, vévoda z Bourbonu, bratr Královnin, vévoda z Baru; a bylo tam také veliké množství jiných pánů a vysoce urozených rytířů. Když pak Císař zvěděl, že dauphin k němu přichází, dal se zdvihnouti ze svého křesla, smekl klobouk, objal ho a políbil, a dauphin se před ním uklonil, aniž poklekl. Nedlouho potom opustil Král svůj pokoj a přišel vyhledati Císaře, aby šli jísti do velikého sálu Paláce; Císaře tam nesli v křesle, Král pak šel po jeho boku a měl jeho syna, Krále římského, po své levé straně. Napřed pak šli rytíři, nesouce na svých ramenou dauphina a jsouce 58
Strana 59
doprovázeni velmi četně pány a rytíři. Tak postu- poval průvod bez velikého návalu přes Merceries, a velikým sálem Paláce až nahoru k vysokému bal- dachýnu mramorového stolu, kdež byl pořad a uspo- řádání takové, jak je zde popsáno a jak je vyobrazeno na obraze zde dole provedeném a namalovaném. 59
doprovázeni velmi četně pány a rytíři. Tak postu- poval průvod bez velikého návalu přes Merceries, a velikým sálem Paláce až nahoru k vysokému bal- dachýnu mramorového stolu, kdež byl pořad a uspo- řádání takové, jak je zde popsáno a jak je vyobrazeno na obraze zde dole provedeném a namalovaném. 59
Strana 60
O obědě, který byl ve Velikém sále Paláce, a o jeho uspořádání. První seděl arcibiskup remešský; pak seděl Císař, potom Král, a to tak, že byl uprostřed čela sálu; za Králem francouzským seděl Král římský, a mezi Králem francouzským a římským byla stejná vzdá- lenost, jako mezi Králem francouzským a Císařem. Císař, Král i Král římský měli každý pro sebe ne- besa ze zlaceného, velurem lemovaného sukna, se znaky Francie, a nad těmito byla jiná, velmi veliká nebesa, která šla podél stolu, podél všech pilířů i ostění oken. Okna za stolem byla bohatě zdobena zlacenou látkou a nebesa také. Za Králem římským seděli tři biskupové, hodně daleko od něho, až na konci stolu: biskup z Braunsberku, biskup pařížský a biskup beauvaiský. Pod jinými nebesy, jež byla mezi mramorovým stolem a Parlamentem, seděl přede všemi vévoda saský, dauphin z Viennois, prvo- rozený syn Králův, a za ním seděli vévodové z Ber- ry, z Brabantu, z Burgundu, syn Krále navarského, vévoda z Baru, vévoda Jindřich a na konci stolu kancléř Císařův, který nebyl biskupem. Vévoda z Bourbonu, hrabě z Eu, pán z Coucy a hrabě z Ha- 60
O obědě, který byl ve Velikém sále Paláce, a o jeho uspořádání. První seděl arcibiskup remešský; pak seděl Císař, potom Král, a to tak, že byl uprostřed čela sálu; za Králem francouzským seděl Král římský, a mezi Králem francouzským a římským byla stejná vzdá- lenost, jako mezi Králem francouzským a Císařem. Císař, Král i Král římský měli každý pro sebe ne- besa ze zlaceného, velurem lemovaného sukna, se znaky Francie, a nad těmito byla jiná, velmi veliká nebesa, která šla podél stolu, podél všech pilířů i ostění oken. Okna za stolem byla bohatě zdobena zlacenou látkou a nebesa také. Za Králem římským seděli tři biskupové, hodně daleko od něho, až na konci stolu: biskup z Braunsberku, biskup pařížský a biskup beauvaiský. Pod jinými nebesy, jež byla mezi mramorovým stolem a Parlamentem, seděl přede všemi vévoda saský, dauphin z Viennois, prvo- rozený syn Králův, a za ním seděli vévodové z Ber- ry, z Brabantu, z Burgundu, syn Krále navarského, vévoda z Baru, vévoda Jindřich a na konci stolu kancléř Císařův, který nebyl biskupem. Vévoda z Bourbonu, hrabě z Eu, pán z Coucy a hrabě z Ha- 60
Strana 61
recourtu neseděli, ale byli okolo řečeného dauphina, aby mu dělali společnost a bránili ho před návalem. Ostatní vévodové a princové jedli pod jinými nebe- sy, v krásném a dobrém pořádku. Na baldachýně, kde jedl řečený dauphin, byla nebesa z pruhů ve- lurových a zlatého sukna, jež pokrývala stůl po celé délce, a stejně také byl pokryt i baldachýn. Také sál velikého Paláce byl ozdoben po celé délce koberci s obrazy vysoko kolem dokola, tak pěkně upravenými a tak dobře umístěnými, že kamenné sochy králů, které jsou kol dokola sálu, nebyly vů- bec přikryty, a bylo je dobře viděti. I bylo v řeče- ném sále pět baldachýnů, počítáme-li v to onen u mramorového stolu, a tři police na víno, velmi bohatě vyzdobené a opatřené nádobím. Ta, jež byla největší a nejblíže mezi velkým a druhým baldachý- nem, v rohu řečeného sálu, byla nejvíce naložena zlatým nádobím a velikými stříbrnými a emailova- nými lahvicemi. Druhá, jež byla blízko síně Dávek, byla celá pokryta hrnci, lahvicemi a jiným zlace- ným nádobím, kolik se na ni vešlo. A třetí, která byla hodně napřed, uprostřed sálu pod jedním z oblouků, byla tak, jak jen to bylo možno, naplněna nádobím z bílého stříbra, jež sloužilo společně ce- 61
recourtu neseděli, ale byli okolo řečeného dauphina, aby mu dělali společnost a bránili ho před návalem. Ostatní vévodové a princové jedli pod jinými nebe- sy, v krásném a dobrém pořádku. Na baldachýně, kde jedl řečený dauphin, byla nebesa z pruhů ve- lurových a zlatého sukna, jež pokrývala stůl po celé délce, a stejně také byl pokryt i baldachýn. Také sál velikého Paláce byl ozdoben po celé délce koberci s obrazy vysoko kolem dokola, tak pěkně upravenými a tak dobře umístěnými, že kamenné sochy králů, které jsou kol dokola sálu, nebyly vů- bec přikryty, a bylo je dobře viděti. I bylo v řeče- ném sále pět baldachýnů, počítáme-li v to onen u mramorového stolu, a tři police na víno, velmi bohatě vyzdobené a opatřené nádobím. Ta, jež byla největší a nejblíže mezi velkým a druhým baldachý- nem, v rohu řečeného sálu, byla nejvíce naložena zlatým nádobím a velikými stříbrnými a emailova- nými lahvicemi. Druhá, jež byla blízko síně Dávek, byla celá pokryta hrnci, lahvicemi a jiným zlace- ným nádobím, kolik se na ni vešlo. A třetí, která byla hodně napřed, uprostřed sálu pod jedním z oblouků, byla tak, jak jen to bylo možno, naplněna nádobím z bílého stříbra, jež sloužilo společně ce- 61
Strana 62
lému sálu. Veliký a druhý baldachýn a všechny ře- čené police byly obklopeny, opatřeny a bráněny dobrými závorami, kulisami a sloupky kolem do- kola, a ty byly nahoře dobře naostřené, takže tam nebylo možno vstoupiti než určitými průchody, jež byly hlídány a bráněny rytíři k tomu ustanovenými. I jedlo dobře v řečeném sále, podle zprávy, kterou o tom podali heroldi, vIII set rytířů, ostatní lid ne- čítajíc. A jakkoliv Král nařídil čtyři chody o XL pá- rech jídel, přece potom pro nemoc Císařovu, který již příliš dlouho seděl u stolu, dal Král zrušiti jeden chod a dal podávati toliko tři, což bylo xxx párů jídel, vyj ma dvě přestávky, jež byly vyplněny, jak následuje. Předvedená historie znázorňovala, jak Godefroy z Bouillonu dobyl svatého města Jerusalema. Král dal připraviti tuto historii úmyslně, neboť zdálo se mu, že největším osobnostem v křesťanstvu není možno připomenouti a dáti příklad činu význam- nějšího, a byli tam vskutku lidé, kteří, Bohu chtějíce sloužiti, nejlépe mohli měli, a byli povinni takovou věc učiniti a podniknouti. Aby pak lépe předvedli onu událost a aby ji zábavně znázornili, bylo uči- něno, jak následuje. Na konci sálu Paláce, který byl tak uzavřen, že zvenčí nebylo nic viděti, byla loď 62
lému sálu. Veliký a druhý baldachýn a všechny ře- čené police byly obklopeny, opatřeny a bráněny dobrými závorami, kulisami a sloupky kolem do- kola, a ty byly nahoře dobře naostřené, takže tam nebylo možno vstoupiti než určitými průchody, jež byly hlídány a bráněny rytíři k tomu ustanovenými. I jedlo dobře v řečeném sále, podle zprávy, kterou o tom podali heroldi, vIII set rytířů, ostatní lid ne- čítajíc. A jakkoliv Král nařídil čtyři chody o XL pá- rech jídel, přece potom pro nemoc Císařovu, který již příliš dlouho seděl u stolu, dal Král zrušiti jeden chod a dal podávati toliko tři, což bylo xxx párů jídel, vyj ma dvě přestávky, jež byly vyplněny, jak následuje. Předvedená historie znázorňovala, jak Godefroy z Bouillonu dobyl svatého města Jerusalema. Král dal připraviti tuto historii úmyslně, neboť zdálo se mu, že největším osobnostem v křesťanstvu není možno připomenouti a dáti příklad činu význam- nějšího, a byli tam vskutku lidé, kteří, Bohu chtějíce sloužiti, nejlépe mohli měli, a byli povinni takovou věc učiniti a podniknouti. Aby pak lépe předvedli onu událost a aby ji zábavně znázornili, bylo uči- něno, jak následuje. Na konci sálu Paláce, který byl tak uzavřen, že zvenčí nebylo nic viděti, byla loď 62
Strana 63
pěkného tvaru, podobná lodi mořské, opatřená plachtou a stožárem; zámek stál napřed i v pozadí; loď měla všechno ostatní nářadí i součástky, jež ná- ležejí lodi plující po moři, a byla velice pěkně malo- vaná a upravená, velmi bohatě i rozkošně. A uvnitř lodi byli lidé, podle zdání ozbrojení velmi pěkně, kteří měli na zbraních na štítech a na praporcích zna- ky Jerusalema, jež Godefroy z Bouillonu nosil; jak bylo řečeno, bylo jich kolem dvanácti, ozbrojených zbrojí znamenitých kapitánů, kteří s řečeným Go- defroyem byli při řečeném dobývání Jerusalema. A v předu, na kraji řečené lodi, byl Petr Poustevník, umístěn a ustrojen takovým způsobem, jak jen nej přesněji mohl to učiniti podle toho, co o něm pověst vypravuje. Řečená loď byle posouvána lidmi, kteří byli skrytě uvnitř. Byla vedena velmi zlehka po levé straně řečeného Paláce a tak lehce otočena, že se zdálo, že je to loď plující po vodě; tak byla dove- dena až k velikému baldachýnu na opačné straně, která byla pravou stranou řečeného sálu. A potom byla postavena na místě, odkud vyplula řečená loď, kulisa, upravená na způsob a podobnost města Jerusalema. Byl tam zobrazen chrám, dobře zho- tovený podle místa, a tam také byla vysoká věž, 63
pěkného tvaru, podobná lodi mořské, opatřená plachtou a stožárem; zámek stál napřed i v pozadí; loď měla všechno ostatní nářadí i součástky, jež ná- ležejí lodi plující po moři, a byla velice pěkně malo- vaná a upravená, velmi bohatě i rozkošně. A uvnitř lodi byli lidé, podle zdání ozbrojení velmi pěkně, kteří měli na zbraních na štítech a na praporcích zna- ky Jerusalema, jež Godefroy z Bouillonu nosil; jak bylo řečeno, bylo jich kolem dvanácti, ozbrojených zbrojí znamenitých kapitánů, kteří s řečeným Go- defroyem byli při řečeném dobývání Jerusalema. A v předu, na kraji řečené lodi, byl Petr Poustevník, umístěn a ustrojen takovým způsobem, jak jen nej přesněji mohl to učiniti podle toho, co o něm pověst vypravuje. Řečená loď byle posouvána lidmi, kteří byli skrytě uvnitř. Byla vedena velmi zlehka po levé straně řečeného Paláce a tak lehce otočena, že se zdálo, že je to loď plující po vodě; tak byla dove- dena až k velikému baldachýnu na opačné straně, která byla pravou stranou řečeného sálu. A potom byla postavena na místě, odkud vyplula řečená loď, kulisa, upravená na způsob a podobnost města Jerusalema. Byl tam zobrazen chrám, dobře zho- tovený podle místa, a tam také byla vysoká věž, 63
Strana 64
postavená vedle chrámu, taková, jaké Saracénové obvykle stavějí, a s nichž prohlašují svůj zákon. Na ní stál muž oděný šatem saracénským, velice správ- ně, a ten jazykem arabským prohlašoval zákon, na způsob, jak to dělají Saracénové. Řečená věž byla tak vysoká, že ten, kdo byl nahoře, dotýkal se velmi zblízka stropu řečeného sálu. Dole, kolem dokola řečeného města, kde bylo znázorněno cimbuří, zdi a věže, byli Saracénové ozbrojení podle svého zvy- ku, s praporci a korouhvemi, určení, aby bojovali na obranu města. Loď pak byla posunuta silou lidí, kteří byli uvnitř skryti, takže jich nebylo viděti, až před veliký baldachýn, na pravou stranu. Potom šly obě strany jedna proti druhé; vystoupili ti, kdož byli na lodi, a v krásném a dobrém uspořádání provedli útok na řečené město a dlouze na ně útočili. Dobré obveselení působili ti, kteří stoupali útokem po že- břících a byli sraženi a shozeni na zem. Na konec vystoupili ti z lodi nahoru, dobyli města a vyházeli ony, kteří byli v oděvu Saracénů, vztyčujíce korouh- ve Godefroyovy i ostatních. A bylo to vše lépe i krás- něji provedeno a spatřeno, než se dá vypsáním vylí- čiti. Když pak byla zábava dokončena, byly řečené předměty vesměs dopraveny na původní svá místa. 64
postavená vedle chrámu, taková, jaké Saracénové obvykle stavějí, a s nichž prohlašují svůj zákon. Na ní stál muž oděný šatem saracénským, velice správ- ně, a ten jazykem arabským prohlašoval zákon, na způsob, jak to dělají Saracénové. Řečená věž byla tak vysoká, že ten, kdo byl nahoře, dotýkal se velmi zblízka stropu řečeného sálu. Dole, kolem dokola řečeného města, kde bylo znázorněno cimbuří, zdi a věže, byli Saracénové ozbrojení podle svého zvy- ku, s praporci a korouhvemi, určení, aby bojovali na obranu města. Loď pak byla posunuta silou lidí, kteří byli uvnitř skryti, takže jich nebylo viděti, až před veliký baldachýn, na pravou stranu. Potom šly obě strany jedna proti druhé; vystoupili ti, kdož byli na lodi, a v krásném a dobrém uspořádání provedli útok na řečené město a dlouze na ně útočili. Dobré obveselení působili ti, kteří stoupali útokem po že- břících a byli sraženi a shozeni na zem. Na konec vystoupili ti z lodi nahoru, dobyli města a vyházeli ony, kteří byli v oděvu Saracénů, vztyčujíce korouh- ve Godefroyovy i ostatních. A bylo to vše lépe i krás- něji provedeno a spatřeno, než se dá vypsáním vylí- čiti. Když pak byla zábava dokončena, byly řečené předměty vesměs dopraveny na původní svá místa. 64
Strana 65
Poté byl oběd skončen, sňaty ubrusy, a Císaři a Králi podána voda, ve které se myli společně a na- stejně, jeden jako druhý, a Král římský se myl první hned potom. Poněvadž pak bylo účastníků velmi veliké množství, a ačkoliv před baldachýnem, kde byl Císař a Král, vůbec nebylo návalu dík dobrým hlídkám, které byly u pažení, Král přece poručil na prosbu Císařovu, aby zákusky a víno bylo přineseno k jejich křeslům u řečeného stolu, kde obědvali, a byly jim přineseny zákusky a víno, neboť při vstu- pu do Parlamentu byl by Císař velmi mačkán a ob- těžován pro svou nemoc. Když to bylo provedeno, byl přinesen na stůl dauphin a postaven dvě stopy daleko před Císaře a Krále, a vévoda z Bourbonu ho držel. Císaři podával zákusky z rozkazu Králova jeho bratr, vévoda z Berry, a Králi stejně sloužil vévoda z Burgundu. Císař i Král prosili velice jeden druhého, aby si vzali zákusky; konečně vzali najed- nou, stejně brzy jeden jako druhý, a podobně uči- nili i při pití vína, jež vévoda z Brabantu podával Císaři, svému bratru, vévoda z Bourbonu podával pak Králi. Málo potom vzal Král římský zákusky a víno; jemu podával zákusky hrabě z Eu, a jeden z jeho rytířů podával mu víno. Když víno a zákusky 65
Poté byl oběd skončen, sňaty ubrusy, a Císaři a Králi podána voda, ve které se myli společně a na- stejně, jeden jako druhý, a Král římský se myl první hned potom. Poněvadž pak bylo účastníků velmi veliké množství, a ačkoliv před baldachýnem, kde byl Císař a Král, vůbec nebylo návalu dík dobrým hlídkám, které byly u pažení, Král přece poručil na prosbu Císařovu, aby zákusky a víno bylo přineseno k jejich křeslům u řečeného stolu, kde obědvali, a byly jim přineseny zákusky a víno, neboť při vstu- pu do Parlamentu byl by Císař velmi mačkán a ob- těžován pro svou nemoc. Když to bylo provedeno, byl přinesen na stůl dauphin a postaven dvě stopy daleko před Císaře a Krále, a vévoda z Bourbonu ho držel. Císaři podával zákusky z rozkazu Králova jeho bratr, vévoda z Berry, a Králi stejně sloužil vévoda z Burgundu. Císař i Král prosili velice jeden druhého, aby si vzali zákusky; konečně vzali najed- nou, stejně brzy jeden jako druhý, a podobně uči- nili i při pití vína, jež vévoda z Brabantu podával Císaři, svému bratru, vévoda z Bourbonu podával pak Králi. Málo potom vzal Král římský zákusky a víno; jemu podával zákusky hrabě z Eu, a jeden z jeho rytířů podával mu víno. Když víno a zákusky 65
Strana 66
byly podány, byl Císař dán mimo stůl a uložen do křesla. Aby nebyla taková tlačenice, Král se s ním rozloučil, a Císař byl odnesen středem veli- kého sálu, dveřmi Merceries a velikou chodbou přímo do svých komnat. Za ním poslal Král své ře- čené bratry a více jiných pánů, aby ho doprovázeli, a Král sám odešel a odvedl s sebou po svém boku Krále římského. Vstoupili do síně Parlamentu, kde Král mluvil a držel dlouhou dobu společnost s ře- čeným Králem, vévody a princi císařství, s bisku- pem a kancléřem, kteří přišli s Císařem, a s četný- mi ostatními pány a rytíři, jichž bylo v síni tolik, kolik se jich tam mohlo vejíti. Potom opustili Král a Král římský zadem síň Parlamentu a velikou chod- bou odešli každý do svého pokoje; bylo již pozdě, když tyto věci byly učiněny. Dříve než dojedli po- slední, kteří jedli stejně brzy jako první, bylo již blízko noci. Král nejedl večeře té noci v sále, ale dosti soukromě v pokoji před svou komnatou, a Cí- sař i jeho syn večeřeli také ve svých komnatách. Přece však byla u Krále na večeři valná část pánů z jeho království, kteří se zdržovali tehdy v Paříži. Po večeři odešel Král, vzal své bratry s sebou i málo jiných lidí, a šel tajně navštíviti Císaře do jeho po- 66
byly podány, byl Císař dán mimo stůl a uložen do křesla. Aby nebyla taková tlačenice, Král se s ním rozloučil, a Císař byl odnesen středem veli- kého sálu, dveřmi Merceries a velikou chodbou přímo do svých komnat. Za ním poslal Král své ře- čené bratry a více jiných pánů, aby ho doprovázeli, a Král sám odešel a odvedl s sebou po svém boku Krále římského. Vstoupili do síně Parlamentu, kde Král mluvil a držel dlouhou dobu společnost s ře- čeným Králem, vévody a princi císařství, s bisku- pem a kancléřem, kteří přišli s Císařem, a s četný- mi ostatními pány a rytíři, jichž bylo v síni tolik, kolik se jich tam mohlo vejíti. Potom opustili Král a Král římský zadem síň Parlamentu a velikou chod- bou odešli každý do svého pokoje; bylo již pozdě, když tyto věci byly učiněny. Dříve než dojedli po- slední, kteří jedli stejně brzy jako první, bylo již blízko noci. Král nejedl večeře té noci v sále, ale dosti soukromě v pokoji před svou komnatou, a Cí- sař i jeho syn večeřeli také ve svých komnatách. Přece však byla u Krále na večeři valná část pánů z jeho království, kteří se zdržovali tehdy v Paříži. Po večeři odešel Král, vzal své bratry s sebou i málo jiných lidí, a šel tajně navštíviti Císaře do jeho po- 66
Strana 67
koje. Posadili se do dvou křesel, jeden druhému po bok, a bavili se a mluvili dobré řeči dlouhou dobu. Potom Král odešel do svého pokoje a tam s ním šel a doprovázel ho Král římský; požil s Králem vína i zákusků, načež odešel, a bratří Královi ho dopro- vázeli. Tak se rozešli všichni, aby šli spat. I byl tak dokonán den středeční, sv. Tří Králů. 67
koje. Posadili se do dvou křesel, jeden druhému po bok, a bavili se a mluvili dobré řeči dlouhou dobu. Potom Král odešel do svého pokoje a tam s ním šel a doprovázel ho Král římský; požil s Králem vína i zákusků, načež odešel, a bratří Královi ho dopro- vázeli. Tak se rozešli všichni, aby šli spat. I byl tak dokonán den středeční, sv. Tří Králů. 67
Strana 68
Jak Císař a Král opustili Palác a vstoupili na velice krásnou a bohatou loď, aby se dali dovézti po vodě až k zámku Louvru. Příští čtvrtek, který byl sedmým dnem ledna, roz- hodl Král jíti do Louvru a vzíti s sebou Císaře. Císař pak posnídal ráno, dříve než odjel. Král sám obědval teprve, když byl v Louvru. Král dal donésti Císaře před Palác, kdež byla připravena veliká loď, zbudo- vaná a upravená na způsob domu, ve kterém byl sál a dva pokoje, vesměs s krbem, a více jiných útulků a nezbytných místností. Řečená loď byla upravena a bohatě vyzdobena, a v pokojích byla lůžka s na- pjatými nebesy i všechna ostatní zařízení, jaká se nacházívají v domech; Císař a jeho lidé, když vstou- pili dovnitř a když to shlédli, velice se tomu obdi- vovali a měli z toho veliké potěšení. Tak dopluli až k Louvru, a řečenýCísař byl pak nesenve svém křesle. Král šel stále po jeho boku, až přišli do řečeného zámku. Tam ukázal i dal mu ukázati zvenčí i uvnitř novou budovu, kterou dal postaviti, z čehož Císař, jak se zdálo, měl veliké potěšení. Král ho ubytoval ve svých pokojích, velmi bohatě vypravených a ozdo- bených, a sám se ubytoval na druhém konci v poko- 68
Jak Císař a Král opustili Palác a vstoupili na velice krásnou a bohatou loď, aby se dali dovézti po vodě až k zámku Louvru. Příští čtvrtek, který byl sedmým dnem ledna, roz- hodl Král jíti do Louvru a vzíti s sebou Císaře. Císař pak posnídal ráno, dříve než odjel. Král sám obědval teprve, když byl v Louvru. Král dal donésti Císaře před Palác, kdež byla připravena veliká loď, zbudo- vaná a upravená na způsob domu, ve kterém byl sál a dva pokoje, vesměs s krbem, a více jiných útulků a nezbytných místností. Řečená loď byla upravena a bohatě vyzdobena, a v pokojích byla lůžka s na- pjatými nebesy i všechna ostatní zařízení, jaká se nacházívají v domech; Císař a jeho lidé, když vstou- pili dovnitř a když to shlédli, velice se tomu obdi- vovali a měli z toho veliké potěšení. Tak dopluli až k Louvru, a řečenýCísař byl pak nesenve svém křesle. Král šel stále po jeho boku, až přišli do řečeného zámku. Tam ukázal i dal mu ukázati zvenčí i uvnitř novou budovu, kterou dal postaviti, z čehož Císař, jak se zdálo, měl veliké potěšení. Král ho ubytoval ve svých pokojích, velmi bohatě vypravených a ozdo- bených, a sám se ubytoval na druhém konci v poko- 68
Strana 69
jích, které jsou určeny pro jeho nejstaršího syna, dauphina z Viennois. Dole pak ubytovali Krále řím- ského v pokojích Královniných, které byly podobně dobře upraveny a vyzdobeny. Všeobecně, v celém řečeném zámku, jak v sálech tak v pokojích a v kap- lích, vše bylo ozdobeno a upraveno tak, že nic ne- chybělo, ačkoliv z ozdobných předmětů Paláce tam žádné věci nebylo. A aby po druhé nebylo potřebí to opakovati a abychom mluvili kratčeji, stejně byly zařízeny všechny paláce Královy, ve kterých Císař byl; to jest v Saint-Pol, v lese vincenneském a v jeho paláci Beauté. Toho dne obědval Král v Louvru se všemi rytíři a panoši, kteří tam chtěli přijíti, a byli obslouženi velice bohatě a štědře. 69
jích, které jsou určeny pro jeho nejstaršího syna, dauphina z Viennois. Dole pak ubytovali Krále řím- ského v pokojích Královniných, které byly podobně dobře upraveny a vyzdobeny. Všeobecně, v celém řečeném zámku, jak v sálech tak v pokojích a v kap- lích, vše bylo ozdobeno a upraveno tak, že nic ne- chybělo, ačkoliv z ozdobných předmětů Paláce tam žádné věci nebylo. A aby po druhé nebylo potřebí to opakovati a abychom mluvili kratčeji, stejně byly zařízeny všechny paláce Královy, ve kterých Císař byl; to jest v Saint-Pol, v lese vincenneském a v jeho paláci Beauté. Toho dne obědval Král v Louvru se všemi rytíři a panoši, kteří tam chtěli přijíti, a byli obslouženi velice bohatě a štědře. 69
Strana 70
Jak Universita pařížská předstoupila před Císaře, aby mu vzdala pocty a o lidech Rady, které dal Král shro- mážditi, aby k nim promluvil. Po obědě shromáždil Král svou Radu ve své kom- natě. V tutéž hodinu předstoupila před Císaře Uni- versita pařížská z rozkazu a nařízení Králova; bylo jich z každé fakulty XII, vyjímajíc Svobodná umění, jichž bylo XXIIII, a byli slavnostně oblečeni ve svých oděvech a pláštích. Přišli takto vzdáti Císaři pocty, podle jejich obvyklého způsobu, slavnostní řeč před- nesl znamenitě a legálně mistr Jan de la Chaleur, mistr theologie a kancléř u Matky Boží v Paříži. V tomto slavnostním proslovu vzdal velikou poctu osobě Císařově, jeho ušlechtilým skutkům a ctnos- tem, i jeho důstojnosti, a také velice doporučil a při- pomenul zvláště stav a důstojnost Krále a království francouzského, chvále a schvaluje Císaři jeho návště- vu u Krále; na konec doporučil universitu dobře a moudře, jak v takovém případě náleží. Načež Císař odpověděl svými ústy latinsky, děkuje za slavné pro- slovy, jež k němu pronesli, řka, že tři věci ho přivedly do království: touha viděti svaté ostatky a vykonati některé jiné pouti, kde chtěl konati pobožnost, a zvlá- 70
Jak Universita pařížská předstoupila před Císaře, aby mu vzdala pocty a o lidech Rady, které dal Král shro- mážditi, aby k nim promluvil. Po obědě shromáždil Král svou Radu ve své kom- natě. V tutéž hodinu předstoupila před Císaře Uni- versita pařížská z rozkazu a nařízení Králova; bylo jich z každé fakulty XII, vyjímajíc Svobodná umění, jichž bylo XXIIII, a byli slavnostně oblečeni ve svých oděvech a pláštích. Přišli takto vzdáti Císaři pocty, podle jejich obvyklého způsobu, slavnostní řeč před- nesl znamenitě a legálně mistr Jan de la Chaleur, mistr theologie a kancléř u Matky Boží v Paříži. V tomto slavnostním proslovu vzdal velikou poctu osobě Císařově, jeho ušlechtilým skutkům a ctnos- tem, i jeho důstojnosti, a také velice doporučil a při- pomenul zvláště stav a důstojnost Krále a království francouzského, chvále a schvaluje Císaři jeho návště- vu u Krále; na konec doporučil universitu dobře a moudře, jak v takovém případě náleží. Načež Císař odpověděl svými ústy latinsky, děkuje za slavné pro- slovy, jež k němu pronesli, řka, že tři věci ho přivedly do království: touha viděti svaté ostatky a vykonati některé jiné pouti, kde chtěl konati pobožnost, a zvlá- 70
Strana 71
ště pak veliká žádost spatřiti Krále a mluviti s ním. V témže čase byl Král se svou Radou ve své kom- natě, kdež byli jeho bratři a veliký počet prelátů z jeho Rady i jiných rytířů dosti značný počet, a otá- zal se jich a žádal, zdálo-li by se jim dobré, aby dal ukázati nebo ukázal Císaři, svému strýci, který tolik lásky a důvěry mu projevil, také tím, že přišel do jeho království a k němu, skutečnost a spravedlnost dobrého práva, jež on má proti svým nepřátelům z Anglie, a velikou křivdu, již činili jeho předchůd- cům i jemu po dlouhou dobu, a snahu, kterou měl, aby uzavřel ve všem dobrou smlouvu míru, i na- bídky, jež k tomu učinil, sleduje při tom dvojí cíl: za prvé, aby Císař zvěděl, že nepřátelé Královi pro- hlašují v Německu i jinde opak pravdy, ospravedl- ňujíce se, a aby tak Císař, princové a jeho rada, kteří s ním jsou, uslyšeli a viděli, co Král jim na to řekne a jaké dá ukázati listiny i uzavřená jednání o mír a smlouvy o tom, aby mohli poznati, správně odpovídati a brániti v této věci pravdy proti těm, kdož se snažili, snaží a budou snažiti mluviti nebo prohlašovati opak. Druhý důvod, který k tomu Krá- le pohnul byl, aby získal radu a dobré zdání Císa- řovo, až on uslyší a pozná snahu, kterou Král pro- 71
ště pak veliká žádost spatřiti Krále a mluviti s ním. V témže čase byl Král se svou Radou ve své kom- natě, kdež byli jeho bratři a veliký počet prelátů z jeho Rady i jiných rytířů dosti značný počet, a otá- zal se jich a žádal, zdálo-li by se jim dobré, aby dal ukázati nebo ukázal Císaři, svému strýci, který tolik lásky a důvěry mu projevil, také tím, že přišel do jeho království a k němu, skutečnost a spravedlnost dobrého práva, jež on má proti svým nepřátelům z Anglie, a velikou křivdu, již činili jeho předchůd- cům i jemu po dlouhou dobu, a snahu, kterou měl, aby uzavřel ve všem dobrou smlouvu míru, i na- bídky, jež k tomu učinil, sleduje při tom dvojí cíl: za prvé, aby Císař zvěděl, že nepřátelé Královi pro- hlašují v Německu i jinde opak pravdy, ospravedl- ňujíce se, a aby tak Císař, princové a jeho rada, kteří s ním jsou, uslyšeli a viděli, co Král jim na to řekne a jaké dá ukázati listiny i uzavřená jednání o mír a smlouvy o tom, aby mohli poznati, správně odpovídati a brániti v této věci pravdy proti těm, kdož se snažili, snaží a budou snažiti mluviti nebo prohlašovati opak. Druhý důvod, který k tomu Krá- le pohnul byl, aby získal radu a dobré zdání Císa- řovo, až on uslyší a pozná snahu, kterou Král pro- 71
Strana 72
jevil, i nabídky, jež učinil, aby dosáhl míru, zdá-li se Císaři, že by měl na nich přestati, nebo zda by měl Král ještě větší nabídky podati. Na kteréžto žádosti a slova všichni jednosvorně a bez odporu radili Králi, aby tak učinil. On rozkázal pak své ře- čené Radě a více jiným, býti nazítří shromážděnu, a také zpravil Císaře, aby v tu hodinu, on i jeho syn, princové, preláti a jiní lidé jeho Rady, kteří přišli v jeho průvodu, byli na řečeném místě v Louvru, v řečenou hodinu, a aby vyslechli, co Král chce Cí- saři říci a ukázati; a bylo to v pátek, vIII. den ledna. Toho dne ráno přišel Král navštíviti Císaře soukro- mě a přinesl a daroval mu krásnou skříňku jaspi- sovou, kovanou zlatem a s drahokamy, a v ní byl trn ze svaté koruny a jedna z kostí sv. Martina; pak mu dal kost sv. Diviše, neboť si velice přál ji míti a Krále o ni byl požádal. Toho dne odpoledne přišel Král s Císařem společně do slavnostní síně v Louvru, a tam byl Král římský s těmi se strany Císařovy, kteří jsou zde vypsáni: biskup z Brauns- berku, jeho kancléř a dva jiní znamenití duchovní, vévodové z Brabantu a ze Sas a tři ostatní vévodo- vé shora jmenovaní, nejvyšší jeho hofmistr a nejvyšší komoří, pán z Koldic, a více jiných pánů, hrabat, 72
jevil, i nabídky, jež učinil, aby dosáhl míru, zdá-li se Císaři, že by měl na nich přestati, nebo zda by měl Král ještě větší nabídky podati. Na kteréžto žádosti a slova všichni jednosvorně a bez odporu radili Králi, aby tak učinil. On rozkázal pak své ře- čené Radě a více jiným, býti nazítří shromážděnu, a také zpravil Císaře, aby v tu hodinu, on i jeho syn, princové, preláti a jiní lidé jeho Rady, kteří přišli v jeho průvodu, byli na řečeném místě v Louvru, v řečenou hodinu, a aby vyslechli, co Král chce Cí- saři říci a ukázati; a bylo to v pátek, vIII. den ledna. Toho dne ráno přišel Král navštíviti Císaře soukro- mě a přinesl a daroval mu krásnou skříňku jaspi- sovou, kovanou zlatem a s drahokamy, a v ní byl trn ze svaté koruny a jedna z kostí sv. Martina; pak mu dal kost sv. Diviše, neboť si velice přál ji míti a Krále o ni byl požádal. Toho dne odpoledne přišel Král s Císařem společně do slavnostní síně v Louvru, a tam byl Král římský s těmi se strany Císařovy, kteří jsou zde vypsáni: biskup z Brauns- berku, jeho kancléř a dva jiní znamenití duchovní, vévodové z Brabantu a ze Sas a tři ostatní vévodo- vé shora jmenovaní, nejvyšší jeho hofmistr a nejvyšší komoří, pán z Koldic, a více jiných pánů, hrabat, 72
Strana 73
baronů a rytířů, až do počtu padesáti osob i více. Se strany Královy pak bylo jich tam dobře také tolik, i více, a byli mezi nimi hlavní a nejznamenitěj- ší, jejichž jména následují a jsou: vévodové z Berry, z Burgundu, z Bourbonu, z Baru, pán z Coucy, hra- bata z Harecourtu, z Tanquarville, ze Sarrebrücku, z Braisne, monseigneur Jakub z Bourbonu, francouz- ský maršál z Blainville, seigneur z Raynevalu, pan Filibert z �Espinace, monseigneur Tomáš z Voude- noy, monseigneur Arnault z Corbie, rytíři a řada jiných. Z lidí rady Královy byl tam jeho kancléř, arcibiskup remešský, biskupové z Laonu, z Paříže, z Beauvais a z Bayeux, opat ze Saint-Vast, a jiní klerikové i laikové, z Rady Královy, tak z Parlamen- tu jako odjinud. Císař a Král s Králem římským byli ve třech křeslech, pokrytých zlatým suknem, ostatní pak seděli ve dvojitých řadách, na způsob křesel v Radě. I počal Král mluviti a vykládati udá- losti a opatření svrchu napsané velmi dlouhou dobu, po dvě hodiny i déle. Látku svou pojal od prvních dob království francouzského a potom o dobytí Gas- coně, které vykonal svatý Karel Veliký; když ji byl dobyl a obrátil na víru křesťanskou, řečený kraj že byl poddán nadvládě království francouzského a že 73
baronů a rytířů, až do počtu padesáti osob i více. Se strany Královy pak bylo jich tam dobře také tolik, i více, a byli mezi nimi hlavní a nejznamenitěj- ší, jejichž jména následují a jsou: vévodové z Berry, z Burgundu, z Bourbonu, z Baru, pán z Coucy, hra- bata z Harecourtu, z Tanquarville, ze Sarrebrücku, z Braisne, monseigneur Jakub z Bourbonu, francouz- ský maršál z Blainville, seigneur z Raynevalu, pan Filibert z �Espinace, monseigneur Tomáš z Voude- noy, monseigneur Arnault z Corbie, rytíři a řada jiných. Z lidí rady Královy byl tam jeho kancléř, arcibiskup remešský, biskupové z Laonu, z Paříže, z Beauvais a z Bayeux, opat ze Saint-Vast, a jiní klerikové i laikové, z Rady Královy, tak z Parlamen- tu jako odjinud. Císař a Král s Králem římským byli ve třech křeslech, pokrytých zlatým suknem, ostatní pak seděli ve dvojitých řadách, na způsob křesel v Radě. I počal Král mluviti a vykládati udá- losti a opatření svrchu napsané velmi dlouhou dobu, po dvě hodiny i déle. Látku svou pojal od prvních dob království francouzského a potom o dobytí Gas- coně, které vykonal svatý Karel Veliký; když ji byl dobyl a obrátil na víru křesťanskou, řečený kraj že byl poddán nadvládě království francouzského a že 73
Strana 74
bez přerušení a odporu vždy jím zůstal zároveň s těmi, kdož drželi tam svá panství: zvláště vévodo- vé z Guyenne, ať to byli králové angličtí nebo jiní páni, a ti vždy vstupovali v přímý svazek lenní a uznávali krále francouzského za svého pravého pána, jemuž jejich léno náleží. Nebylo-li tomu od doby Eduarda Anglického, nedávno zemřelého, nebyla sem vnesena tím žádná pochybnost. Eduard sám se nesprávně takto zachoval, neboť byl slíbil věrnost králi Filipovi, Královu dědovi, kterýžto slib vykonal v Amiensu, a uznal Filipa svým pánem a králem francouzským. Později po této přísaze, když se vrátil do Anglie, v průběhu dosti dlouhé do- by listinami zpečetěnými svou velikou pečetí potvr- dil a prohlásil řečený svazek lenní za přímý, a to urči- těji a důkladněji, než jak slovy byl učinil řečenému králi Filipovi, což je podrobněji uvedeno v listinách o tom sepsaných, jejichž originály s pečetmi byly ukázány řečenému Císaři. Císaři byly předloženy také všechny listiny starší od jeho předchůdců, králů anglických, dané svého času svatému Ludvíkovi, o uznání lenního svazku Gasconě, Bordeaux, Bayon- ne a ostrovů, které jsou naproti Normandii. V ře- čených listinách je výslovně obsaženo, jak králové 74
bez přerušení a odporu vždy jím zůstal zároveň s těmi, kdož drželi tam svá panství: zvláště vévodo- vé z Guyenne, ať to byli králové angličtí nebo jiní páni, a ti vždy vstupovali v přímý svazek lenní a uznávali krále francouzského za svého pravého pána, jemuž jejich léno náleží. Nebylo-li tomu od doby Eduarda Anglického, nedávno zemřelého, nebyla sem vnesena tím žádná pochybnost. Eduard sám se nesprávně takto zachoval, neboť byl slíbil věrnost králi Filipovi, Královu dědovi, kterýžto slib vykonal v Amiensu, a uznal Filipa svým pánem a králem francouzským. Později po této přísaze, když se vrátil do Anglie, v průběhu dosti dlouhé do- by listinami zpečetěnými svou velikou pečetí potvr- dil a prohlásil řečený svazek lenní za přímý, a to urči- těji a důkladněji, než jak slovy byl učinil řečenému králi Filipovi, což je podrobněji uvedeno v listinách o tom sepsaných, jejichž originály s pečetmi byly ukázány řečenému Císaři. Císaři byly předloženy také všechny listiny starší od jeho předchůdců, králů anglických, dané svého času svatému Ludvíkovi, o uznání lenního svazku Gasconě, Bordeaux, Bayon- ne a ostrovů, které jsou naproti Normandii. V ře- čených listinách je výslovně obsaženo, jak králové 74
Strana 75
angličtí se vzdali všech zemí v Normandii, v Anjou, v Maine, v Touraine, v Poitiers, a že žádného pan- ství tam nemají, jak úplněji je obsaženo v řečených listinách, které byly řečenému Císaři ukázány. Také mu Král ukázal mírovou smlouvu i to, jak jeho otec a on ji velmi draho koupili, a jak Angličané ji špatně dodržovali, nesprávně ji vykládajíce; buď opominu- li vrátiti obsazené pevnosti, které mu měli vrátiti, ne- bo je drželi jako zástavy, které vydírali proti obsahu smlouvy, nebo měli oddíly vojska, které ustavičně drželi v království francouzském, nebo si osobovali a užívali práv svrchovanosti, která náleží jedině Králi francouzskému a jichž nemají vůbec užívati, nebo zas posilovali krále navarského, v té době nepřítele království, i jeho přivržence a straníky svými lidmi, poddanými i spojenci, stejně Angliča- ny jako Gascoňci, a povolovali jim průchod, dávali živobytí i posilu, proti znění smluv uzavřených, od- přisáhnutých, ukončených a učiněných pod přísa- hou tak pevně, jak je jediné křesťané mohou dělati. Tyto smlouvy byly také ukázány a čteny řečené- mu Císaři francouzsky a latinsky, aby každý je mohl dobře poslouchati. Kromě toho princ Walleský způ- sobil mnoho zhoub a škod kraji i lidu z Gasconě, 75
angličtí se vzdali všech zemí v Normandii, v Anjou, v Maine, v Touraine, v Poitiers, a že žádného pan- ství tam nemají, jak úplněji je obsaženo v řečených listinách, které byly řečenému Císaři ukázány. Také mu Král ukázal mírovou smlouvu i to, jak jeho otec a on ji velmi draho koupili, a jak Angličané ji špatně dodržovali, nesprávně ji vykládajíce; buď opominu- li vrátiti obsazené pevnosti, které mu měli vrátiti, ne- bo je drželi jako zástavy, které vydírali proti obsahu smlouvy, nebo měli oddíly vojska, které ustavičně drželi v království francouzském, nebo si osobovali a užívali práv svrchovanosti, která náleží jedině Králi francouzskému a jichž nemají vůbec užívati, nebo zas posilovali krále navarského, v té době nepřítele království, i jeho přivržence a straníky svými lidmi, poddanými i spojenci, stejně Angliča- ny jako Gascoňci, a povolovali jim průchod, dávali živobytí i posilu, proti znění smluv uzavřených, od- přisáhnutých, ukončených a učiněných pod přísa- hou tak pevně, jak je jediné křesťané mohou dělati. Tyto smlouvy byly také ukázány a čteny řečené- mu Císaři francouzsky a latinsky, aby každý je mohl dobře poslouchati. Kromě toho princ Walleský způ- sobil mnoho zhoub a škod kraji i lidu z Gasconě, 75
Strana 76
jenž zůstal ještě pod suverenitou a panstvím Králo- vým; neboť žádného zřeknutí není ani nebylo o něm prohlášeno, jak Král dal Císaři ukázati v listině smluvní, ve které je článek, jenž počíná: Jest věděti, a t. d. Král také ukázal, jak hrabě z Armignacu, pán z Lebretu a více jiných baronů i dobrých měst, se odvolalo od prince k němu a jak ho přišli osobně žádati o ustanovení dne a o výrok ve věci odvolání, a jak Král potřeboval dlouhé doby a musel překo- nati veliké překážky, než to mohl vykonati s radou četných notáblů k tomu ustanovených, se členy své Rady a po vyslechnutí mínění několika škol práv- nických, — z Boulogne la Crasse, z Montpellieru, z Toulousu a z Orléansu — a nejvýznačnějších du- chovních dvora římského, čehož odmítnouti nemohl; a jak to Král vykonal spořádanou cestou spravedl- nosti a nikoliv mocí svých zbraní. Pak byl ustano- ven jeden doktor, soudce Králův v Toulousu, jmé- nem mistr Bernard Palot, a jeden rytíř, jménem pán Jan ze Chaponvalu, kteří nesli řečenému princi listy Královy a předvolání a kteří, majíce průvodní list senechala řečeného prince, přišli před řečeného prince; on však je dal zajmouti a zle mučiti proti Bo- hu, spravedlnosti i na urážku Krále a království 76
jenž zůstal ještě pod suverenitou a panstvím Králo- vým; neboť žádného zřeknutí není ani nebylo o něm prohlášeno, jak Král dal Císaři ukázati v listině smluvní, ve které je článek, jenž počíná: Jest věděti, a t. d. Král také ukázal, jak hrabě z Armignacu, pán z Lebretu a více jiných baronů i dobrých měst, se odvolalo od prince k němu a jak ho přišli osobně žádati o ustanovení dne a o výrok ve věci odvolání, a jak Král potřeboval dlouhé doby a musel překo- nati veliké překážky, než to mohl vykonati s radou četných notáblů k tomu ustanovených, se členy své Rady a po vyslechnutí mínění několika škol práv- nických, — z Boulogne la Crasse, z Montpellieru, z Toulousu a z Orléansu — a nejvýznačnějších du- chovních dvora římského, čehož odmítnouti nemohl; a jak to Král vykonal spořádanou cestou spravedl- nosti a nikoliv mocí svých zbraní. Pak byl ustano- ven jeden doktor, soudce Králův v Toulousu, jmé- nem mistr Bernard Palot, a jeden rytíř, jménem pán Jan ze Chaponvalu, kteří nesli řečenému princi listy Královy a předvolání a kteří, majíce průvodní list senechala řečeného prince, přišli před řečeného prince; on však je dal zajmouti a zle mučiti proti Bo- hu, spravedlnosti i na urážku Krále a království 76
Strana 77
francouzského. Také ukázal Král řečenému Císaři, jak, nehledě na řečené urážky takto způsobené, po- slal řečenému králi Eduardovi hrabata, rytíře a du- chovní, aby ho vyzvali soudně a žádali, aby napra- vil a napraviti dal věci takto zle provedené jeho sy- nem i jeho poddanými; Král si přál, aby se v té věci stala náprava cestou smírnou a nikoliv válkou. Na to však nebyla Králi dána odpověď rozumná, aniž jaká dobrá naděje. Vskutku pak řečený princ za- počal již válku v Gaskoňsku proti těm, kdož se byli odvolali, a stejně učinili i lidé řečeného krále anglic- kého v Pontieu, a harcovali zemí Královou. Pročež Král, z nezbytí, a také podle zdání Rady svého krá- lovství, k tomu účelu v Parlamentě shromážděné, podnikl obranu své dobré spravedlnosti proti svým nepřátelům. Když byl Král vylíčil příčinu války a dobře zpravil pomocí odpovědí a pečetěných listin Cí- saře i jeho Radu, uvedl ještě a ukázal skutky, jež vykonal, aby dosáhl dobré smlouvy se svými pro- tivníky. Nakonec pak ukázal Císaři také nabídky, jež k tomu cíli učinil, a uzavřel svou řeč ve dvojím smyslu nahoře nadepsaném, aby jednak prokázal své královské právo proti lživým řečem Angličanů, 77
francouzského. Také ukázal Král řečenému Císaři, jak, nehledě na řečené urážky takto způsobené, po- slal řečenému králi Eduardovi hrabata, rytíře a du- chovní, aby ho vyzvali soudně a žádali, aby napra- vil a napraviti dal věci takto zle provedené jeho sy- nem i jeho poddanými; Král si přál, aby se v té věci stala náprava cestou smírnou a nikoliv válkou. Na to však nebyla Králi dána odpověď rozumná, aniž jaká dobrá naděje. Vskutku pak řečený princ za- počal již válku v Gaskoňsku proti těm, kdož se byli odvolali, a stejně učinili i lidé řečeného krále anglic- kého v Pontieu, a harcovali zemí Královou. Pročež Král, z nezbytí, a také podle zdání Rady svého krá- lovství, k tomu účelu v Parlamentě shromážděné, podnikl obranu své dobré spravedlnosti proti svým nepřátelům. Když byl Král vylíčil příčinu války a dobře zpravil pomocí odpovědí a pečetěných listin Cí- saře i jeho Radu, uvedl ještě a ukázal skutky, jež vykonal, aby dosáhl dobré smlouvy se svými pro- tivníky. Nakonec pak ukázal Císaři také nabídky, jež k tomu cíli učinil, a uzavřel svou řeč ve dvojím smyslu nahoře nadepsaném, aby jednak prokázal své královské právo proti lživým řečem Angličanů, 77
Strana 78
kterým nemá býti přikládáno víry, a jednak proto, aby mu Císař dal radu nahoře psanou. Dotkl se také dosti krátce milostí i dobrého štěstí, které mu Milo- srdný Bůh v jeho válce dopřál, začež jistě i Císař bude Bohu velice děkovati, a dlouhé řady jiných věcí, které souvisí s touto látkou a které bylo by velmi dlouhé vypravovati a vypsati; vše to Král řekl tak moudře a spořádaně, že všichni byli udiveni jeho dobrou pamětí a výtečným uměním řečnickým. Císař pak a všichni, kdož ho dovedli sledovati, dali na jevo, že z toho mají veliké potěšení. Na to Císař v krátké řeči řekl německy svým lidem, kteří byli přítomni a kteří francouzsky nerozuměli, co Král jemu byl pověděl, a vyložil také obsah listin, které o tom slyšel čísti. Králi pak dal odpověď takovou, jak následuje, to jest, pověděl, že velmi pozorně vy- slechl vše, co Král velice moudře byl přednesl, že viděl a dobře poznal, jak z listin, tak i jinak, jeho dobrou při a spravedlnost, a že všude bude tak pro- hlašovati a vydá o tom své svědectví; budou-li pak Angličané usilovati, aby v Německu šířili opak, jako to dělávali jindy, on sám bude hájiti a podporovati právo Královo, tak jak je viděl a dobře poznal. Potvrdil také, že dobře věděl, jak král anglický při- 78
kterým nemá býti přikládáno víry, a jednak proto, aby mu Císař dal radu nahoře psanou. Dotkl se také dosti krátce milostí i dobrého štěstí, které mu Milo- srdný Bůh v jeho válce dopřál, začež jistě i Císař bude Bohu velice děkovati, a dlouhé řady jiných věcí, které souvisí s touto látkou a které bylo by velmi dlouhé vypravovati a vypsati; vše to Král řekl tak moudře a spořádaně, že všichni byli udiveni jeho dobrou pamětí a výtečným uměním řečnickým. Císař pak a všichni, kdož ho dovedli sledovati, dali na jevo, že z toho mají veliké potěšení. Na to Císař v krátké řeči řekl německy svým lidem, kteří byli přítomni a kteří francouzsky nerozuměli, co Král jemu byl pověděl, a vyložil také obsah listin, které o tom slyšel čísti. Králi pak dal odpověď takovou, jak následuje, to jest, pověděl, že velmi pozorně vy- slechl vše, co Král velice moudře byl přednesl, že viděl a dobře poznal, jak z listin, tak i jinak, jeho dobrou při a spravedlnost, a že všude bude tak pro- hlašovati a vydá o tom své svědectví; budou-li pak Angličané usilovati, aby v Německu šířili opak, jako to dělávali jindy, on sám bude hájiti a podporovati právo Královo, tak jak je viděl a dobře poznal. Potvrdil také, že dobře věděl, jak král anglický při- 78
Strana 79
sahal v Amiensu králi francouzskému manskou věrnost, neboť byl sám přítomen, když tak učinil. Pokud pak měl by dáti radu, prohlásil, že, maje na mysli dobré právo Královo a velikou nespravedl- nost jeho nepřátel i výhody, které má nad nimi ve válce, a spojence Královy, které jmenoval: krále kastilského, portugalského, skotského, že nedal mu dříve rady, aniž jí dává nyní, aby tolik předem na- bízel svým nepřátelům. Císař vyslovil mínění, že již mnoho Král v tom vykonal, a že jen pro lásku Boží tak učinil; dodal pak, že dobře zná zvyk Angličanů, kteří, viděli-li nebo vidí-li svůj neprospěch, žádají a rádi chtějí míti mír, pakli však vidí svůj prospěch, vůbec míru nedodržují, což jak sám mnohokrát viděl, království francouzskému dělávali. Potom se Král s ním rozloučil a vrátil se do své komnaty. 79
sahal v Amiensu králi francouzskému manskou věrnost, neboť byl sám přítomen, když tak učinil. Pokud pak měl by dáti radu, prohlásil, že, maje na mysli dobré právo Královo a velikou nespravedl- nost jeho nepřátel i výhody, které má nad nimi ve válce, a spojence Královy, které jmenoval: krále kastilského, portugalského, skotského, že nedal mu dříve rady, aniž jí dává nyní, aby tolik předem na- bízel svým nepřátelům. Císař vyslovil mínění, že již mnoho Král v tom vykonal, a že jen pro lásku Boží tak učinil; dodal pak, že dobře zná zvyk Angličanů, kteří, viděli-li nebo vidí-li svůj neprospěch, žádají a rádi chtějí míti mír, pakli však vidí svůj prospěch, vůbec míru nedodržují, což jak sám mnohokrát viděl, království francouzskému dělávali. Potom se Král s ním rozloučil a vrátil se do své komnaty. 79
Strana 80
Jak Císař dal shromážditi Radu Královu i své lidi, aby vyslechli nabídky, které chtěl Králi v jejich pří- tomnosti učiniti. Příští sobotu, jež byla Ix. dnem řečeného měsíce, projevil Císař mínění, že v odpovědi Králi nenabídl se mu dosti v radě, kterou mu dal. Dal proto požá- dati Krále, aby shromáždil ty ze své Rady, kteří před tím byli jí účastni, a stejně také dal zpraviti i ze své Rady ty, kteří tam byli. Když byli shromážděni po- dle způsobu minulého dne, ačkoliv jich bylo ještě více než minulý pátek, počal Císař mluviti tak na- hlas, že ho všichni mohli dobře slyšeti, že se chce omluviti proto, že ve větší míře nenabídl svých slu- žeb Králi v odpovědi, kterou mu byl dal. Proto si přeje, aby všichni věděli a aby všem a všude bylo pověděno a prohlášeno, že on i jeho syn, Král řím- ský, všechny ostatní jeho dítky, jeho spojenci, pod- daní a jeho přátelé si přejí a nabízejí se Králi býti všichni jeho, brániti a střežiti jeho dobro i čest jeho království, jeho dětí i jeho bratří, proti všem osobám. I odevzdal mu svitek, ve kterém byli prohlášeni a vy- jmenováni jeho spojenci, s jejichž pomocí byl velmi mocný; za což mu Král děkoval velmi vděčně. 80
Jak Císař dal shromážditi Radu Královu i své lidi, aby vyslechli nabídky, které chtěl Králi v jejich pří- tomnosti učiniti. Příští sobotu, jež byla Ix. dnem řečeného měsíce, projevil Císař mínění, že v odpovědi Králi nenabídl se mu dosti v radě, kterou mu dal. Dal proto požá- dati Krále, aby shromáždil ty ze své Rady, kteří před tím byli jí účastni, a stejně také dal zpraviti i ze své Rady ty, kteří tam byli. Když byli shromážděni po- dle způsobu minulého dne, ačkoliv jich bylo ještě více než minulý pátek, počal Císař mluviti tak na- hlas, že ho všichni mohli dobře slyšeti, že se chce omluviti proto, že ve větší míře nenabídl svých slu- žeb Králi v odpovědi, kterou mu byl dal. Proto si přeje, aby všichni věděli a aby všem a všude bylo pověděno a prohlášeno, že on i jeho syn, Král řím- ský, všechny ostatní jeho dítky, jeho spojenci, pod- daní a jeho přátelé si přejí a nabízejí se Králi býti všichni jeho, brániti a střežiti jeho dobro i čest jeho království, jeho dětí i jeho bratří, proti všem osobám. I odevzdal mu svitek, ve kterém byli prohlášeni a vy- jmenováni jeho spojenci, s jejichž pomocí byl velmi mocný; za což mu Král děkoval velmi vděčně. 80
Strana 81
Jak šel Císař navštívit Královnu do hotelu Saint-Pol. Příští neděli, jež byla desátý den ledna, odjel Císař společně s Králem; když byl Císař poobědval, byl donesen až k vodě na nábřeží proti Louvru, kdež byla loď, o které nahoře byla učiněna zmínka, a v ní pluli proti vodě Císař s Králem a Králem římským pod veliký most přímo k Saint-Polu, v kterémžto pa- láci Saint-Pol byla Královna a dítky Královy. Když v řečeném paláci dospěli až doprostřed nádvoří, při- stoupil dauphin, prvorozený syn Králův, a pan Lud- vík, hrabě z Valois, synové Královi, poklekli před Králem a pak šli pozdraviti Císaře v křesle, ve kte- rém byl nesen. Císař je políbil, smeknuv při tom svůj klobouk. Pak byli synové Královi neseni před našimi řečenými pány a Král s Králem římským šli v pře- du do veliké síně a vystoupili po točitých schodech, kdežto Císař byl přinesen ve svém křesle později; když byl nahoře, přál si navštíviti Královnu. I šli k ní společně, Císař, Král i Král římský; tam byl veliký nával a tlačenice pánů, rytířů a tolik uroze- ných lidí, že u vchodu stěží bylo možno projíti. Přes to prošli až ke starému pokoji Královninu, který je hned po té straně sálu, kde je znázorněn příběh 81
Jak šel Císař navštívit Královnu do hotelu Saint-Pol. Příští neděli, jež byla desátý den ledna, odjel Císař společně s Králem; když byl Císař poobědval, byl donesen až k vodě na nábřeží proti Louvru, kdež byla loď, o které nahoře byla učiněna zmínka, a v ní pluli proti vodě Císař s Králem a Králem římským pod veliký most přímo k Saint-Polu, v kterémžto pa- láci Saint-Pol byla Královna a dítky Královy. Když v řečeném paláci dospěli až doprostřed nádvoří, při- stoupil dauphin, prvorozený syn Králův, a pan Lud- vík, hrabě z Valois, synové Královi, poklekli před Králem a pak šli pozdraviti Císaře v křesle, ve kte- rém byl nesen. Císař je políbil, smeknuv při tom svůj klobouk. Pak byli synové Královi neseni před našimi řečenými pány a Král s Králem římským šli v pře- du do veliké síně a vystoupili po točitých schodech, kdežto Císař byl přinesen ve svém křesle později; když byl nahoře, přál si navštíviti Královnu. I šli k ní společně, Císař, Král i Král římský; tam byl veliký nával a tlačenice pánů, rytířů a tolik uroze- ných lidí, že u vchodu stěží bylo možno projíti. Přes to prošli až ke starému pokoji Královninu, který je hned po té straně sálu, kde je znázorněn příběh 81
Strana 82
o Theseovi. Tam Královna očekávala Císaře a Krále, majíc velice bohatou čelenku na hlavě, a obstoupena vznešeným průvodem velikých dám, jež jsou zde uvedeny: Především tam byla hraběnka z Artois, vévodkyně z Orléansu, dcera krále francouzského, vévodkyně z Bourbonu, matka Královnina, neteř Králova, dcera jeho bratra vévody z Berry, dcera pána z Coucy, dáma z Préaux a řada jiných hrabě- nek a dám, manželek velmožů a korouhevníků a ve- liké množství jiných dám a dívek, což vypsati bylo by příliš dlouhé. Když Císař Královnu spatřil, dal se donésti až k jejímu křeslu, sňal svůj klobouk a Královna ho pozdravila a políbila. Potom byl do- nesen více vpřed řečeného pokoje, až před lůžko. Královna zůstala po jeho boku a Král doprovázel napřed Krále římského, jehož Královna pozdravila a také políbila; Císař a Král římský se pak políbili se všemi dámami, které byly příbuzné a pocházely z ro- du francouzského. Poté přál si Císař velmi vroucně spatřiti vévodkyni z Bourbonu, matku Královninu, jež stála v jednom koutě řečeného pokoje, mimo tla- čenici; i byla přivedena k Císaři. Když stanuli jeden vedle druhého, počal Císař tak silně plakati a řečená vévodkyně také, že to byla velmi žalostná podívaná. 82
o Theseovi. Tam Královna očekávala Císaře a Krále, majíc velice bohatou čelenku na hlavě, a obstoupena vznešeným průvodem velikých dám, jež jsou zde uvedeny: Především tam byla hraběnka z Artois, vévodkyně z Orléansu, dcera krále francouzského, vévodkyně z Bourbonu, matka Královnina, neteř Králova, dcera jeho bratra vévody z Berry, dcera pána z Coucy, dáma z Préaux a řada jiných hrabě- nek a dám, manželek velmožů a korouhevníků a ve- liké množství jiných dám a dívek, což vypsati bylo by příliš dlouhé. Když Císař Královnu spatřil, dal se donésti až k jejímu křeslu, sňal svůj klobouk a Královna ho pozdravila a políbila. Potom byl do- nesen více vpřed řečeného pokoje, až před lůžko. Královna zůstala po jeho boku a Král doprovázel napřed Krále římského, jehož Královna pozdravila a také políbila; Císař a Král římský se pak políbili se všemi dámami, které byly příbuzné a pocházely z ro- du francouzského. Poté přál si Císař velmi vroucně spatřiti vévodkyni z Bourbonu, matku Královninu, jež stála v jednom koutě řečeného pokoje, mimo tla- čenici; i byla přivedena k Císaři. Když stanuli jeden vedle druhého, počal Císař tak silně plakati a řečená vévodkyně také, že to byla velmi žalostná podívaná. 82
Strana 83
Příčiny pak toho byly pro památku, kterou choval Císař na to, že sestra řečené vévodkyně byla jeho první ženou, a také proto, že řečená vévodkyně byla družkou a spolu vychována s vévodkyní z Norman- die, která byla sestrou Císařovou a matkou Králo- vou; na tomto místě však nemohli společně hovořiti, a proto Císař prosil, aby ji mohl navštíviti po obědě a mluviti s ní více o samotě, a tak se také stalo. Potom odešli, Císař, Král i Král římský, když se byli roz- loučili s Královnou. Císař byl odnesen do pokoje dauphina z Viennois, nejstaršího Králova syna, kte- rýžto pokoj byl pro něho bohatě vyzdoben, stejně ja- ko celý palác, jak již nahoře bylo řečeno. Král pak šel obědvati do sálu řečeného paláce, zvaného sál sen- ský, a tam uvedl Krále římského a všechen lid Cí- sařův s velikým zástupem rytířů, kolik se jich tam mohlo vejíti. Zatím co obědvali, dal se Císař uložiti k spánku; po obědě, když bylo již podáno víno i zá- kusky, odebral se Král do svého pokoje a Krále řím- ského dal odvésti do pokoje pana Ludvíka, svého syna, hraběte z Valois; kterýžto Král římský se pak chtěl jít podívati na lvy, a v jeho průvodu šli také bra- tří Královi. Když pak se Císař vzbudil, byla k němu dovedena zmíněná již vévodkyně z Bourbonu, a oba 83
Příčiny pak toho byly pro památku, kterou choval Císař na to, že sestra řečené vévodkyně byla jeho první ženou, a také proto, že řečená vévodkyně byla družkou a spolu vychována s vévodkyní z Norman- die, která byla sestrou Císařovou a matkou Králo- vou; na tomto místě však nemohli společně hovořiti, a proto Císař prosil, aby ji mohl navštíviti po obědě a mluviti s ní více o samotě, a tak se také stalo. Potom odešli, Císař, Král i Král římský, když se byli roz- loučili s Královnou. Císař byl odnesen do pokoje dauphina z Viennois, nejstaršího Králova syna, kte- rýžto pokoj byl pro něho bohatě vyzdoben, stejně ja- ko celý palác, jak již nahoře bylo řečeno. Král pak šel obědvati do sálu řečeného paláce, zvaného sál sen- ský, a tam uvedl Krále římského a všechen lid Cí- sařův s velikým zástupem rytířů, kolik se jich tam mohlo vejíti. Zatím co obědvali, dal se Císař uložiti k spánku; po obědě, když bylo již podáno víno i zá- kusky, odebral se Král do svého pokoje a Krále řím- ského dal odvésti do pokoje pana Ludvíka, svého syna, hraběte z Valois; kterýžto Král římský se pak chtěl jít podívati na lvy, a v jeho průvodu šli také bra- tří Královi. Když pak se Císař vzbudil, byla k němu dovedena zmíněná již vévodkyně z Bourbonu, a oba 83
Strana 84
společně dlouho rozmlouvali. Dosti brzo poté poslal Králk Císaři Královnu a dítky své, dauphina z Vien- nois a hraběte z Valois, začež mu byl Císař velmi vděčen; Královna seděla dlouho po jeho boku a roz- mlouvali spolu dlouhou dobu. Královna mu daro- vala nádherný zlatý relikviář, veliký a klenutý, opatřený dříkem z Pravého kříže a velmi bohatě vy- kládaný drahokamy; dauphin pak mu odevzdal dva velmi krásné lovecké psy na ozdobných poutech s hedvábnými obojky a zlatým kováním, tepaným do liliového květu; Císař projevoval nad tím velikou radost, nesmírně se z darů těšil a děkoval za ně Krá- lovně i řečenému dauphinovi. Ježto bylo již k veče- ru a Císař měl s Králem odejeti do lesa vincennes- ského, přišel Král do pokoje Císařova, aby ho vyzval k odchodu, neboť bylo rozhodnuto, že mají jeti spo- lečně; proto rozloučila se Královna i řečené dítky Královy s Císařem a odešly do sousedního pokoje. Tehdy přišel ke Královně Král římský, aby se s ní rozloučil, a ona mu darovala krásný a drahý zlatý ná- hrdelník, vykládaný drahokamy. Brzy potom odešli, Král s Králem římským napřed, aby vsedli na koně, kdežto Císař usedl do Královniných nosítek, a tak odjeli přímo do Lesíka. Když přijeli do Lesíka, bylo 84
společně dlouho rozmlouvali. Dosti brzo poté poslal Králk Císaři Královnu a dítky své, dauphina z Vien- nois a hraběte z Valois, začež mu byl Císař velmi vděčen; Královna seděla dlouho po jeho boku a roz- mlouvali spolu dlouhou dobu. Královna mu daro- vala nádherný zlatý relikviář, veliký a klenutý, opatřený dříkem z Pravého kříže a velmi bohatě vy- kládaný drahokamy; dauphin pak mu odevzdal dva velmi krásné lovecké psy na ozdobných poutech s hedvábnými obojky a zlatým kováním, tepaným do liliového květu; Císař projevoval nad tím velikou radost, nesmírně se z darů těšil a děkoval za ně Krá- lovně i řečenému dauphinovi. Ježto bylo již k veče- ru a Císař měl s Králem odejeti do lesa vincennes- ského, přišel Král do pokoje Císařova, aby ho vyzval k odchodu, neboť bylo rozhodnuto, že mají jeti spo- lečně; proto rozloučila se Královna i řečené dítky Královy s Císařem a odešly do sousedního pokoje. Tehdy přišel ke Královně Král římský, aby se s ní rozloučil, a ona mu darovala krásný a drahý zlatý ná- hrdelník, vykládaný drahokamy. Brzy potom odešli, Král s Králem římským napřed, aby vsedli na koně, kdežto Císař usedl do Královniných nosítek, a tak odjeli přímo do Lesíka. Když přijeli do Lesíka, bylo 84
Strana 85
již pozdě a proto nesli před nimi veliké množství po- chodní. Král pak dal odnésti a uložiti Císaře ve své krásné věži, v pokoji, ve kterém sám spával, a sám se ubytoval v pokoji, jenž se nazývá pokojem daňčím a jenž jest při věži. Syna Císařova, Krále římského, dal uložiti v pokoji svého nejstaršího syna dauphina z Viennois. Král potom večeřel v sále se svými lidmi, neboť bylo tam málo cizinců, protože se všichni vrá- tili do Paříže. 85
již pozdě a proto nesli před nimi veliké množství po- chodní. Král pak dal odnésti a uložiti Císaře ve své krásné věži, v pokoji, ve kterém sám spával, a sám se ubytoval v pokoji, jenž se nazývá pokojem daňčím a jenž jest při věži. Syna Císařova, Krále římského, dal uložiti v pokoji svého nejstaršího syna dauphina z Viennois. Král potom večeřel v sále se svými lidmi, neboť bylo tam málo cizinců, protože se všichni vrá- tili do Paříže. 85
Strana 86
Jak se Císař dal nositi kol dokola v pokoji, v němž byl ubytován, aby uviděl obvod zámku v Lesíku vincen- neském, a o hodinkách, které mu Král daroval. Příští pondělí, jenž byl jedenáctý den ledna, dal se řečený Císař nositi kolem dokola v pokoji svrchu zmíněném, aby okny uviděl okolí zámku, poněvadž tam nemohl jíti. Král pak poslal jeho syna, Krále římského, v průvodu svých zmíněných bratří do parku, aby tam na lovu daňků a divokých králíků vyhledali své potěšení. Toho rána vůbec Král Císa- ře nespatřil, protože dopoledne poslouchal mši a pak obědval, kdežto Císař si přál spáti, dokud by Král nevykonal svou pobožnost podle svého zvyku a řádu. Po obědě však šel ho Král navštíviti, protože se zatím Císař už vyspal. Byli potom dlouhou dobu spolu v dobrém rozhovoru a zábavě a Císař požádal Krále, aby mu daroval jedny ze svých hodinek, že se za to bude za něho modliti k Bohu. Král poslal mu dvoje, jedny veliké a jedny malé, a vzkázal mu, aby si vy- bral, které bude chtíti, nebo oboje, líbí-li se mu; on si ponechal oboje a poděkoval za ně Králi. 86
Jak se Císař dal nositi kol dokola v pokoji, v němž byl ubytován, aby uviděl obvod zámku v Lesíku vincen- neském, a o hodinkách, které mu Král daroval. Příští pondělí, jenž byl jedenáctý den ledna, dal se řečený Císař nositi kolem dokola v pokoji svrchu zmíněném, aby okny uviděl okolí zámku, poněvadž tam nemohl jíti. Král pak poslal jeho syna, Krále římského, v průvodu svých zmíněných bratří do parku, aby tam na lovu daňků a divokých králíků vyhledali své potěšení. Toho rána vůbec Král Císa- ře nespatřil, protože dopoledne poslouchal mši a pak obědval, kdežto Císař si přál spáti, dokud by Král nevykonal svou pobožnost podle svého zvyku a řádu. Po obědě však šel ho Král navštíviti, protože se zatím Císař už vyspal. Byli potom dlouhou dobu spolu v dobrém rozhovoru a zábavě a Císař požádal Krále, aby mu daroval jedny ze svých hodinek, že se za to bude za něho modliti k Bohu. Král poslal mu dvoje, jedny veliké a jedny malé, a vzkázal mu, aby si vy- bral, které bude chtíti, nebo oboje, líbí-li se mu; on si ponechal oboje a poděkoval za ně Králi. 86
Strana 87
Jak dal Císař slíbiti svému synu, Králi římskému, pří- sahou na tělo, do rukou Krále francouzského odevzda- nou, že přede všemi knížaty světa bude milovati a slou- žiti řečenému Králi francouzskému a jeho dětem, a potom vystoupil až nahoru na věž, aby shlédl její poschodí. Zatím, co Král prodléval s Císařem v jeho pokoji, vrátil se Král římský, a jakmile ho Císař spatřil, za- volal ho, vzal ho za ruku a dal mu na jeho víru složiti slib v ruce Královy, že ho bude milovati a jemu slou- žiti, dokud bude žíti, přede všemi knížaty světa, a dě- tem Královým také; Král mu za to děkoval a byl dobré mysli. Potom se vrátil Král do svého pokoje, a toho dne dal Králi římskému a ostatním princům a rytířům ukázati věž, poschodí, zbrojnici a její za- řízení, takže byli až nahoře; všichni pak pokládali věž za nejkrásnější a nejpodivuhodnější věc, jakou kdy viděli. Řečený Král římský dostal od Krále kuše. Toho dne se nestalo nic, co by bylo zaznamenati. 87
Jak dal Císař slíbiti svému synu, Králi římskému, pří- sahou na tělo, do rukou Krále francouzského odevzda- nou, že přede všemi knížaty světa bude milovati a slou- žiti řečenému Králi francouzskému a jeho dětem, a potom vystoupil až nahoru na věž, aby shlédl její poschodí. Zatím, co Král prodléval s Císařem v jeho pokoji, vrátil se Král římský, a jakmile ho Císař spatřil, za- volal ho, vzal ho za ruku a dal mu na jeho víru složiti slib v ruce Královy, že ho bude milovati a jemu slou- žiti, dokud bude žíti, přede všemi knížaty světa, a dě- tem Královým také; Král mu za to děkoval a byl dobré mysli. Potom se vrátil Král do svého pokoje, a toho dne dal Králi římskému a ostatním princům a rytířům ukázati věž, poschodí, zbrojnici a její za- řízení, takže byli až nahoře; všichni pak pokládali věž za nejkrásnější a nejpodivuhodnější věc, jakou kdy viděli. Řečený Král římský dostal od Krále kuše. Toho dne se nestalo nic, co by bylo zaznamenati. 87
Strana 88
Jak Císař opustil Lesík vincenneský a odešel do Saint- Mauru, a o darech, které mu místní opat odevzdal. Ve středu příští, XII. den ledna, opustil Císař časně z rána Lesík a cestoval v nosítkách dauphinových. Rozhodl se vykonati pout do Saint-Maur-des-Fos- sés a nepřál si, aby bratří Královi ho doprovázeli; Král pak také nešel, neboť bylo mu pracovati. Ozpů- sobu, jak byl přijat v Saint-Mauru, poznamená- váme toto: Král vzkázal a poručil opatovi, aby ho přijali pro- cesím při vstupu do kláštera jako poutníka, a oni tak učinili. Rečený Císař poslouchal potom slavnou mši, kterou zpíval opat, a obětoval sto franků. Dary pak, které mu opat odevzdal, — byly to ryby, doby- tek, ovce, víno, chléb a jiné věci, — ponechal konven- tu. Po mši šel Císař obědvati do jednoho z pokojů řečeného kláštera, který zároveň se sousedním sálem dal pro něho Král pěkně vyzdobiti a vyčalounovati. Císař byl stále od svého příchodu do Paříže hoštěn na útraty Královy, a obsluhován ve všech potřebách lidmi a úředníky Královými ze všech jeho úřadů. Když poobědval a prospal se, byl dán do nosítek a nesen do Beauté-sur-Marne, kde ho Král dlouho 88
Jak Císař opustil Lesík vincenneský a odešel do Saint- Mauru, a o darech, které mu místní opat odevzdal. Ve středu příští, XII. den ledna, opustil Císař časně z rána Lesík a cestoval v nosítkách dauphinových. Rozhodl se vykonati pout do Saint-Maur-des-Fos- sés a nepřál si, aby bratří Královi ho doprovázeli; Král pak také nešel, neboť bylo mu pracovati. Ozpů- sobu, jak byl přijat v Saint-Mauru, poznamená- váme toto: Král vzkázal a poručil opatovi, aby ho přijali pro- cesím při vstupu do kláštera jako poutníka, a oni tak učinili. Rečený Císař poslouchal potom slavnou mši, kterou zpíval opat, a obětoval sto franků. Dary pak, které mu opat odevzdal, — byly to ryby, doby- tek, ovce, víno, chléb a jiné věci, — ponechal konven- tu. Po mši šel Císař obědvati do jednoho z pokojů řečeného kláštera, který zároveň se sousedním sálem dal pro něho Král pěkně vyzdobiti a vyčalounovati. Císař byl stále od svého příchodu do Paříže hoštěn na útraty Královy, a obsluhován ve všech potřebách lidmi a úředníky Královými ze všech jeho úřadů. Když poobědval a prospal se, byl dán do nosítek a nesen do Beauté-sur-Marne, kde ho Král dlouho 88
Strana 89
očekával; protože však Král viděl, že se Císař příliš zdržel a byl opožděn, vrátil se odtud do Lesíka V ře- čeném paláci v Beauté byl Císař velmi dobře ubyto- ván, celý palác byl velice bohatě vyzdoben a opa- třen, jak již bylo řečeno, k jeho poctě i potěšení, takže v řečeném paláci se vybral znamenitě ze své cho- roby, počal choditi a prohlédl si celý zámek zdola až nahoru, jen nepatrně byv podporován, a říkal těm, kteří byli s ním, že nikdy v životě neviděl krás- nějšího místa, ani rozkošnější polohy. Každého dne po obědě přijel ho Král jednou navštíviti a zůstali pak dlouhou dobu spolu, někdy odešli do pokoje zcela sami a tam tajně hovořili o svých potřebách. Král potom vždy odjížděl na večeři a na noc do Lesí- ka, kdež také obědval, a tak se dálo až do odjezdu Cí- sařova, který připadl na sobotu, XVI. den řečeného měsíce ledna. Ve čtvrtek před tím, XIv. den řečeného měsíce, dal Král odevzdati Císaři a jeho lidem dary, jak bude vypsáno. Protože Císař vícekráte projevil horoucí touhu spatřiti korunu, kterou dal Král zho- toviti a o níž slyšel vyprávěti, že je velmi krásná a bohatá, poslal mu ji Král do Beauté, aby ji shlédl; nesl ji Jiljí Malet a Hennequin, jeho zlatník. Císař ji prohlížel s velikou zálibou, drželji a zkoumal všude 89
očekával; protože však Král viděl, že se Císař příliš zdržel a byl opožděn, vrátil se odtud do Lesíka V ře- čeném paláci v Beauté byl Císař velmi dobře ubyto- ván, celý palác byl velice bohatě vyzdoben a opa- třen, jak již bylo řečeno, k jeho poctě i potěšení, takže v řečeném paláci se vybral znamenitě ze své cho- roby, počal choditi a prohlédl si celý zámek zdola až nahoru, jen nepatrně byv podporován, a říkal těm, kteří byli s ním, že nikdy v životě neviděl krás- nějšího místa, ani rozkošnější polohy. Každého dne po obědě přijel ho Král jednou navštíviti a zůstali pak dlouhou dobu spolu, někdy odešli do pokoje zcela sami a tam tajně hovořili o svých potřebách. Král potom vždy odjížděl na večeři a na noc do Lesí- ka, kdež také obědval, a tak se dálo až do odjezdu Cí- sařova, který připadl na sobotu, XVI. den řečeného měsíce ledna. Ve čtvrtek před tím, XIv. den řečeného měsíce, dal Král odevzdati Císaři a jeho lidem dary, jak bude vypsáno. Protože Císař vícekráte projevil horoucí touhu spatřiti korunu, kterou dal Král zho- toviti a o níž slyšel vyprávěti, že je velmi krásná a bohatá, poslal mu ji Král do Beauté, aby ji shlédl; nesl ji Jiljí Malet a Hennequin, jeho zlatník. Císař ji prohlížel s velikou zálibou, drželji a zkoumal všude 89
Strana 90
velmi dlouze, maje v tom veliké potěšení. Když se do libosti nadíval, řekl, aby ji uložili zpět do schránky, dokládaje, že v celku nikdy neviděl tolik ušlechilých a bohatých drahokamů pohromadě. Ve středu před tím, jež byla XIII. den ledna, dal Král zpraviti Císaře, aby na zmíněný čtvrtek pozval svůj lid do Beauté. Císař zvěděl velmi potají od pána z la Rivière a ře- čeného Jiljí Maleta, že je to proto, aby jim dal dary, jakkoliv se Císař velice omlouval říkaje, že si nepřeje, aby Král cokoliv dával jemu nebo jeho lidem. Přece však, aby splnil vůli Královu, pozval je na řečený den. Ten čtvrtek po obědě vyslal Král své bratry, vévody z Berry a z Burgundu a vévodu z Bourbonu, pána z la Rivière a jiné své komoří a os- tatní úředníky, kteří nesli skvosty, jež byly Králem předloženy a darovány Císaři, jeho synu a jeho lidem. Řečení vévodové odevzdali dary Královy Císařovi v jeho komnatě, a jeho synu také, za Císařovy pří- tomnosti. Dary Císařovy byly takové, jak následuje dále. 90
velmi dlouze, maje v tom veliké potěšení. Když se do libosti nadíval, řekl, aby ji uložili zpět do schránky, dokládaje, že v celku nikdy neviděl tolik ušlechilých a bohatých drahokamů pohromadě. Ve středu před tím, jež byla XIII. den ledna, dal Král zpraviti Císaře, aby na zmíněný čtvrtek pozval svůj lid do Beauté. Císař zvěděl velmi potají od pána z la Rivière a ře- čeného Jiljí Maleta, že je to proto, aby jim dal dary, jakkoliv se Císař velice omlouval říkaje, že si nepřeje, aby Král cokoliv dával jemu nebo jeho lidem. Přece však, aby splnil vůli Královu, pozval je na řečený den. Ten čtvrtek po obědě vyslal Král své bratry, vévody z Berry a z Burgundu a vévodu z Bourbonu, pána z la Rivière a jiné své komoří a os- tatní úředníky, kteří nesli skvosty, jež byly Králem předloženy a darovány Císaři, jeho synu a jeho lidem. Řečení vévodové odevzdali dary Královy Císařovi v jeho komnatě, a jeho synu také, za Císařovy pří- tomnosti. Dary Císařovy byly takové, jak následuje dále. 90
Strana 91
O bohatých darech, které Král francouzský daroval a dal předložiti Císaři a jeho synu. Řečený vévoda z Berry, předkládaje Císaři věci zde uvedené, řekl, že Král ho zdraví a posílá mu skvosty takové, jaké v Paříži dovedli zhotoviti, totiž: jeden zlatý pohár veliké váhy, ozdobený drahokamy na noze i na víku, celý velmi jemně smaltovaný; znázorňoval sféru nebeskou se zvěrokruhem, zna- meními, planetami, stálicemi a jejich vyobrazeními. Také mu odevzdal dvě veliké zlaté lahvice, velmi ušlechtilého zpracování, na kterých bylo vyobrazeno v reliefech, jak svatý Jakub ukazoval ve zjevení sva- tému Karlu Velikému cestu do Španěl; tvar každé z obou zmíněných lahvic byl na způsob mušlí. Ře- čený vévoda z Berry řekl Císaři, že Král mu posílá mušle proto, že je poutníkem. Ještě mu pak odevzdal jednu velmi krásnou a velikou zlatou konvici, posa- zenou na trojnožce ozdobené drahokamy, a také zlatý pohár s konvicí, vykládanou drahokamy a vel- mi dovedně smaltovanou. Item odevzdal Císaři dvě veliké nádoby, zhoto- vené jako lví hlavy. Jeho synu pak byl odevzdán ve- liký zlatý pohár s číší také zlatou, dvě veliké zlaté 91
O bohatých darech, které Král francouzský daroval a dal předložiti Císaři a jeho synu. Řečený vévoda z Berry, předkládaje Císaři věci zde uvedené, řekl, že Král ho zdraví a posílá mu skvosty takové, jaké v Paříži dovedli zhotoviti, totiž: jeden zlatý pohár veliké váhy, ozdobený drahokamy na noze i na víku, celý velmi jemně smaltovaný; znázorňoval sféru nebeskou se zvěrokruhem, zna- meními, planetami, stálicemi a jejich vyobrazeními. Také mu odevzdal dvě veliké zlaté lahvice, velmi ušlechtilého zpracování, na kterých bylo vyobrazeno v reliefech, jak svatý Jakub ukazoval ve zjevení sva- tému Karlu Velikému cestu do Španěl; tvar každé z obou zmíněných lahvic byl na způsob mušlí. Ře- čený vévoda z Berry řekl Císaři, že Král mu posílá mušle proto, že je poutníkem. Ještě mu pak odevzdal jednu velmi krásnou a velikou zlatou konvici, posa- zenou na trojnožce ozdobené drahokamy, a také zlatý pohár s konvicí, vykládanou drahokamy a vel- mi dovedně smaltovanou. Item odevzdal Císaři dvě veliké nádoby, zhoto- vené jako lví hlavy. Jeho synu pak byl odevzdán ve- liký zlatý pohár s číší také zlatou, dvě veliké zlaté 91
Strana 92
nádoby, jež měly na víčku ozdobu ze slonoviny, sa- fírů a perel; mimo to byl mu darován velmi drahý zlatý pás, zdobený kameny velmi bohatě po celé délce, který měl cenu dobře ví až vIII tisíc zlatých franků. Za což Císař velice Králi děkoval a syn jeho také. Potom prošel Císař chodbou před svou kom- natou, kdež byli všichni jeho princové, biskup, kanc- léř, rytíři a jiní lidé, kteří s ním přišli, aby viděl dary, které jim byly předloženy a odevzdány. Byly to dary veliké a čestné, jak úplněji možno seznati v seznamu o tom sepsaném, kde jsou úplně a jednotlivě popsá- ny; na tomto místě však toho pomineme z důvodu stručnosti. Všem pak bylo zřejmo, a také dali na jevo, že jsou s Králem velmi spokojeni a nadšeni. 92
nádoby, jež měly na víčku ozdobu ze slonoviny, sa- fírů a perel; mimo to byl mu darován velmi drahý zlatý pás, zdobený kameny velmi bohatě po celé délce, který měl cenu dobře ví až vIII tisíc zlatých franků. Za což Císař velice Králi děkoval a syn jeho také. Potom prošel Císař chodbou před svou kom- natou, kdež byli všichni jeho princové, biskup, kanc- léř, rytíři a jiní lidé, kteří s ním přišli, aby viděl dary, které jim byly předloženy a odevzdány. Byly to dary veliké a čestné, jak úplněji možno seznati v seznamu o tom sepsaném, kde jsou úplně a jednotlivě popsá- ny; na tomto místě však toho pomineme z důvodu stručnosti. Všem pak bylo zřejmo, a také dali na jevo, že jsou s Králem velmi spokojeni a nadšeni. 92
Strana 93
Jak Císař po svém návratu ze Saint-Maur do Beauté děkoval Králi za bohaté dary, které byl poslal jemu a jeho synu i jejich lidem. Příští pátek, Xv. den řečeného měsíce ledna, který byl svátkem sv. Maura, Císař vykonal pout k sv. Mauru, kdež biskup pařížský zpíval před ním mši in pontificalibus. Ačkoliv podle poručení Králova byl v řečeném opatství pro něho připraven oběd, on se chtěl vrátiti na oběd do Beauté. Po obědě ho Král navštívil a on mu velice děkoval za dary, které daro- val jemu, jeho synovi i jeho lidem, řka, že byly příliš veliké. Potom se Císař a Král uchýlili do šatny vedle jeho pokoje, všechny poslali ven a mluvili spolu dlou- ho až do velmi pozdní doby. Potom Král odešel — Císař ho doprovodil až před svůj pokoj — a odjel na noc do Lesíka. V sóbotu, XVI. den ledna, Král obědval dříve, než míval ve zvyku, Císař však ještě dříve, a potom spal. Král opustil svůj zámek v Lesíku v průvodu velikého množství pánů, prelátů a rytířů, aby doprovodil Cí- saře, neboť tak chtěl učiniti. Přijel pak přesně do paláce Beauté-sur-Marne, když Císař byl již vzhůru, hotov k odjezdu a připraven, aby se vydal na cestu. 93
Jak Císař po svém návratu ze Saint-Maur do Beauté děkoval Králi za bohaté dary, které byl poslal jemu a jeho synu i jejich lidem. Příští pátek, Xv. den řečeného měsíce ledna, který byl svátkem sv. Maura, Císař vykonal pout k sv. Mauru, kdež biskup pařížský zpíval před ním mši in pontificalibus. Ačkoliv podle poručení Králova byl v řečeném opatství pro něho připraven oběd, on se chtěl vrátiti na oběd do Beauté. Po obědě ho Král navštívil a on mu velice děkoval za dary, které daro- val jemu, jeho synovi i jeho lidem, řka, že byly příliš veliké. Potom se Císař a Král uchýlili do šatny vedle jeho pokoje, všechny poslali ven a mluvili spolu dlou- ho až do velmi pozdní doby. Potom Král odešel — Císař ho doprovodil až před svůj pokoj — a odjel na noc do Lesíka. V sóbotu, XVI. den ledna, Král obědval dříve, než míval ve zvyku, Císař však ještě dříve, a potom spal. Král opustil svůj zámek v Lesíku v průvodu velikého množství pánů, prelátů a rytířů, aby doprovodil Cí- saře, neboť tak chtěl učiniti. Přijel pak přesně do paláce Beauté-sur-Marne, když Císař byl již vzhůru, hotov k odjezdu a připraven, aby se vydal na cestu. 93
Strana 94
O prstenech, které si Král s Císařem vyměnili, a jak Císař a Král se přátelsky a žalostně spolu loučili, a o těch, kteří doprovázeli řečeného Císaře. Když byl Král v pokoji řečeného Císaře, jenž ho již očekával, přistoupil Císař k němu, vzal se svého prstu a podal mu jeden prsten s rubínem a druhý s diamantem a daroval je oba Králi, promluviv při tom krásnou řeč, v níž mu projevil veliké přátelství. Král po té vzal velice drahý a veliký diamant, který měl na prstu a daroval ho stejným způsobem Císaři. Pak se přede všemi vzájemně objali, políbili a brzy odešli, aby vyšli společně na dvůr; Král vsedl na koně, Císař do svých nosítek, které mu Král daro- val, a jež byla nesena třemi velice krásnými muly. Tak jel Císař, a Král na koni byl mu po boku; venku pak v polích před řečeným palácem, až blízko k pa- láci Plaisance, byl veliký zástup lidí. S Králem v jeho průvodu byli princové již zmínění, vyjímajíc toliko vévodu z Baru, který s Královým dovolením den předtím odjel, všichni preláti, kteří s ním dříve byli, a nadto byl přítomen arcibiskup ravenský, který sem opět přijel. Rychtář pařížský, rytíř stráže, primas kupců, konšelé i lidé z města, kteří stáli venku v po- 94
O prstenech, které si Král s Císařem vyměnili, a jak Císař a Král se přátelsky a žalostně spolu loučili, a o těch, kteří doprovázeli řečeného Císaře. Když byl Král v pokoji řečeného Císaře, jenž ho již očekával, přistoupil Císař k němu, vzal se svého prstu a podal mu jeden prsten s rubínem a druhý s diamantem a daroval je oba Králi, promluviv při tom krásnou řeč, v níž mu projevil veliké přátelství. Král po té vzal velice drahý a veliký diamant, který měl na prstu a daroval ho stejným způsobem Císaři. Pak se přede všemi vzájemně objali, políbili a brzy odešli, aby vyšli společně na dvůr; Král vsedl na koně, Císař do svých nosítek, které mu Král daro- val, a jež byla nesena třemi velice krásnými muly. Tak jel Císař, a Král na koni byl mu po boku; venku pak v polích před řečeným palácem, až blízko k pa- láci Plaisance, byl veliký zástup lidí. S Králem v jeho průvodu byli princové již zmínění, vyjímajíc toliko vévodu z Baru, který s Královým dovolením den předtím odjel, všichni preláti, kteří s ním dříve byli, a nadto byl přítomen arcibiskup ravenský, který sem opět přijel. Rychtář pařížský, rytíř stráže, primas kupců, konšelé i lidé z města, kteří stáli venku v po- 94
Strana 95
lích, přišli, aby doprovodili Císaře, a jeli koňmo na- před. Dosti blízko domu Plaisance se pak Císař s Králem rozloučili. Král se vrátil dříve, neboť chtěl uposlechnouti Císaře, jenž mu častěji říkal a vzkazo- val, aby se vrátil. Při loučení Císař i Král tak plakali, že lidé to dobře viděli a bylo jim velice těžko spolu mluviti; uchopili se však za ruce a tak se rozloučili. Král se vrátil do Lesíka, vévodové z Berry, z Bur- gundu a z Bourbonu odešli s Císařem; Král římský se vrátil a doprovodil kus cesty Krále, potom ses ním rozloučil, a taktéž učinili i princové a vévodové, kteří byli v průvodu Císařově. S Císařem pak šli zmínění bratří Královi a vedli ho do Lagny-sur-Marne; také nazítří s ním jeli do Meaux, a oběma městy svrchu řečenými byl čestně přijat a obdarován, jako se při jeho příchodu stalo v ostatních městech již zmíně- ných. Tu neděli, XVII. den řečeného měsíce, kdy byl v Meaux, opustil biskupův palác, ve kterém byl uby- tován a dospěl navečer do Marché-de-Meaux; vévo- dové z Berry a z Burgundu, bratři Královi, ubyto- vali jeho, jeho syna i jeho knížata ve svém paláci, kdež byl bohatě, pohotově a čestně přijat i hoštěn, se všemi svými lidmi, jakkoliv bratří Královi měli málo času od doby, kdy zvěděli o jeho příchodu. 95
lích, přišli, aby doprovodili Císaře, a jeli koňmo na- před. Dosti blízko domu Plaisance se pak Císař s Králem rozloučili. Král se vrátil dříve, neboť chtěl uposlechnouti Císaře, jenž mu častěji říkal a vzkazo- val, aby se vrátil. Při loučení Císař i Král tak plakali, že lidé to dobře viděli a bylo jim velice těžko spolu mluviti; uchopili se však za ruce a tak se rozloučili. Král se vrátil do Lesíka, vévodové z Berry, z Bur- gundu a z Bourbonu odešli s Císařem; Král římský se vrátil a doprovodil kus cesty Krále, potom ses ním rozloučil, a taktéž učinili i princové a vévodové, kteří byli v průvodu Císařově. S Císařem pak šli zmínění bratří Královi a vedli ho do Lagny-sur-Marne; také nazítří s ním jeli do Meaux, a oběma městy svrchu řečenými byl čestně přijat a obdarován, jako se při jeho příchodu stalo v ostatních městech již zmíně- ných. Tu neděli, XVII. den řečeného měsíce, kdy byl v Meaux, opustil biskupův palác, ve kterém byl uby- tován a dospěl navečer do Marché-de-Meaux; vévo- dové z Berry a z Burgundu, bratři Královi, ubyto- vali jeho, jeho syna i jeho knížata ve svém paláci, kdež byl bohatě, pohotově a čestně přijat i hoštěn, se všemi svými lidmi, jakkoliv bratří Královi měli málo času od doby, kdy zvěděli o jeho příchodu. 95
Strana 96
Jak Císař opustil Meaux a jak se s ním rozloučili bratři Královi, kteří ho doprovázeli, a s nimi i více jiných pánů. Příští pondělí opustil řečený Císař i jeho syn, Král římský, Meaux, a zmínění bratří Královi je doprovázeli dobře na míli cesty za město, kdež se s ním rozloučili a vrátili se ke Králi. Není zajisté hodno pominouti, že Císař z vlastního popudu a z přízně ke Králi a jeho nejstaršímu synu, dauphi- novi, jmenoval a ustanovil řečeného dauphina svým místodržícím a generálním vikářem v království Arelatském a přál si, aby to bylo do života řečené- ho dauphina neodvolatelné. Vydal o tom listiny se zlatou pečetí, s velikou a plnou mocí, jak bylo jen možno to učiniti a jak jindy nebývalo zvykem. Po- dobně učinil ho místodržícím a generálním vikářem jinou listinou, opatřenou podobnou pečetí a se stej- nou mocí, v řečeném Dauphinátě, v lénech a pod- danských lénech, a v některých državách, nic z toho nevyjímaje; odevzdal a daroval mu zámek Pipet nad Viennou a jiný dům v řečeném městě, nazvaný Canaux. Prohlásil ho také dospělým a odstranil všechny věci, které pro mladý věk mohly býti řeče- 96
Jak Císař opustil Meaux a jak se s ním rozloučili bratři Královi, kteří ho doprovázeli, a s nimi i více jiných pánů. Příští pondělí opustil řečený Císař i jeho syn, Král římský, Meaux, a zmínění bratří Královi je doprovázeli dobře na míli cesty za město, kdež se s ním rozloučili a vrátili se ke Králi. Není zajisté hodno pominouti, že Císař z vlastního popudu a z přízně ke Králi a jeho nejstaršímu synu, dauphi- novi, jmenoval a ustanovil řečeného dauphina svým místodržícím a generálním vikářem v království Arelatském a přál si, aby to bylo do života řečené- ho dauphina neodvolatelné. Vydal o tom listiny se zlatou pečetí, s velikou a plnou mocí, jak bylo jen možno to učiniti a jak jindy nebývalo zvykem. Po- dobně učinil ho místodržícím a generálním vikářem jinou listinou, opatřenou podobnou pečetí a se stej- nou mocí, v řečeném Dauphinátě, v lénech a pod- danských lénech, a v některých državách, nic z toho nevyjímaje; odevzdal a daroval mu zámek Pipet nad Viennou a jiný dům v řečeném městě, nazvaný Canaux. Prohlásil ho také dospělým a odstranil všechny věci, které pro mladý věk mohly býti řeče- 96
Strana 97
nému dauphinovi na překážku, aby obdržel tyto mi- losti a panování. Císař nechal svého kancléře v Pa- říži tři nebo čtyři dni po svém odjezdu, aby o tom zhotovil a zpečetil listiny, a aby vykonal tyto i jiné věci k potěšení a ku prospěchu Královu i jeho dítek. 97
nému dauphinovi na překážku, aby obdržel tyto mi- losti a panování. Císař nechal svého kancléře v Pa- říži tři nebo čtyři dni po svém odjezdu, aby o tom zhotovil a zpečetil listiny, a aby vykonal tyto i jiné věci k potěšení a ku prospěchu Královu i jeho dítek. 97
Strana 98
Cesty, které císař vykonal, opouštěje království fran- couzské. Potom byla nastoupena cesta, kterou Císař konal při svém návratu podle rozvrhu Králova, až mimo jeho království. Po odjezdu z města Meaux přišel na noc do Gandelu a tam dostal dary jako v jiných městech. Odtud přišel v úterý, XIX. den ledna do Château-Thierry, kde Král dal připraviti palác, kte- rý mu náležel, dobře jej vyzdobil a uchystal pro jeho příchod. Tam byl Královými úředníky dobře opa- třen v sálech, pokojích a ve všech potřebách, jako tomu bylo ve všech ostatních palácích Králových. Se strany Královy byli v jeho průvodu pán z Coucy, hrabata ze Sarrebrücku a z Braisne, pán z la Rivière a Jan Mercier, kteříž všichni, nebo největší část jich, ho doprovázeli a dovedli až ven z království; jeho cesta šla ze Château-Thierry do Remeše, do Mous- sonu, bez noclehů mezi nimi. V každém místě dostal dary, stejně v městech otevřených jako v pevných, a všude byl čestně a bohatě přijat a hoštěn jako při svém příjezdu. Dlužno také poznamenati, že Král dal vesměs zaplatiti a hraditi celou útratu, kterou Císař a jeho lidé udělali v palácích v Paříži, a po- 98
Cesty, které císař vykonal, opouštěje království fran- couzské. Potom byla nastoupena cesta, kterou Císař konal při svém návratu podle rozvrhu Králova, až mimo jeho království. Po odjezdu z města Meaux přišel na noc do Gandelu a tam dostal dary jako v jiných městech. Odtud přišel v úterý, XIX. den ledna do Château-Thierry, kde Král dal připraviti palác, kte- rý mu náležel, dobře jej vyzdobil a uchystal pro jeho příchod. Tam byl Královými úředníky dobře opa- třen v sálech, pokojích a ve všech potřebách, jako tomu bylo ve všech ostatních palácích Králových. Se strany Královy byli v jeho průvodu pán z Coucy, hrabata ze Sarrebrücku a z Braisne, pán z la Rivière a Jan Mercier, kteříž všichni, nebo největší část jich, ho doprovázeli a dovedli až ven z království; jeho cesta šla ze Château-Thierry do Remeše, do Mous- sonu, bez noclehů mezi nimi. V každém místě dostal dary, stejně v městech otevřených jako v pevných, a všude byl čestně a bohatě přijat a hoštěn jako při svém příjezdu. Dlužno také poznamenati, že Král dal vesměs zaplatiti a hraditi celou útratu, kterou Císař a jeho lidé udělali v palácích v Paříži, a po- 98
Strana 99
dobně všechny dary, které stály veliký náklad; po- dobně vše bylo na účet a útraty Královy od doby, kdy Císař vstoupil do království až do doby, kdy byl mimo ně, i když to bylo dáváno jménem měst. 99
dobně všechny dary, které stály veliký náklad; po- dobně vše bylo na účet a útraty Královy od doby, kdy Císař vstoupil do království až do doby, kdy byl mimo ně, i když to bylo dáváno jménem měst. 99
Strana 100
O listinách Císařových, jež jeho kancléř odevzdal dauphinovi, obsahujících věci svrchu řečené. Když se Král vrátil do Paříže, přinesl a předložil kancléř Císařův dauphinovi, který byl u Krále, peče- těné listiny s milostmi, jež mu Císař udělil; začež on Císaři děkoval. Řečenému kancléři pak poslal do jeho hotelu krásnou stříbrnou konvici, velmi dobře zlacenou, vážící xx liber, a v ní bylo tisíc počítaných zlatých franků, které mu řečen dauphin dal za ná- mahu, již měl se svou prací. 100
O listinách Císařových, jež jeho kancléř odevzdal dauphinovi, obsahujících věci svrchu řečené. Když se Král vrátil do Paříže, přinesl a předložil kancléř Císařův dauphinovi, který byl u Krále, peče- těné listiny s milostmi, jež mu Císař udělil; začež on Císaři děkoval. Řečenému kancléři pak poslal do jeho hotelu krásnou stříbrnou konvici, velmi dobře zlacenou, vážící xx liber, a v ní bylo tisíc počítaných zlatých franků, které mu řečen dauphin dal za ná- mahu, již měl se svou prací. 100
Strana 101
. Q A — Se Counnent charles euupreiu de nome eſ cupst au noy quul wuloi winr en frauce. Poselství císaře Karla IV. (ke str. 21).
. Q A — Se Counnent charles euupreiu de nome eſ cupst au noy quul wuloi winr en frauce. Poselství císaře Karla IV. (ke str. 21).
Strana 102
A K æhu temps auou le Roy enuorez ſes uueſlages a aum bray deuers le dit empeweur Karel IV. se ubírá do katedrály v Cambrai (ke str. 25).
A K æhu temps auou le Roy enuorez ſes uueſlages a aum bray deuers le dit empeweur Karel IV. se ubírá do katedrály v Cambrai (ke str. 25).
Strana 103
- A me ne te wurtow u taue ue mouner nel ſewit. Sile oonſenti dewonne wlente d & momer au dit Cambraw wur faure ſon or dnance aconſtuntee eu ſon ewpne. m ascku A A A Karel IV. zpirá v Cambrai sedmou lekci vánočního oficia (ke str. 20).
- A me ne te wurtow u taue ue mouner nel ſewit. Sile oonſenti dewonne wlente d & momer au dit Cambraw wur faure ſon or dnance aconſtuntee eu ſon ewpne. m ascku A A A Karel IV. zpirá v Cambrai sedmou lekci vánočního oficia (ke str. 20).
Strana 104
N antoſt apres vnxrnit &eſnee a vne dent & ladite ville oupl vnidieut alencontxr du drt emuieuu & qur le noy de frãce ſes ſiens les ducs & Beuwet Setkání Karla IV. s bratry krále francovzského (ke str. 30).
N antoſt apres vnxrnit &eſnee a vne dent & ladite ville oupl vnidieut alencontxr du drt emuieuu & qur le noy de frãce ſes ſiens les ducs & Beuwet Setkání Karla IV. s bratry krále francovzského (ke str. 30).
Strana 105
—
—
Strana 106
dnmntueront entre (a dyagetie Ce Ie monim alent r latenerena gul fiient lim a Мишка ladembler +35 da | sues prcnriicre- Les cnelques ÿ apics-ctap2cs tenoent Les | pins dru et pateho1s рощи Ко) ПТО тент сте "Висолисе fon fils 1e noÿtes Romans fente te Roy Alcupeieur gie ous bien Кий тя ; & ls alone lo Aurel fon ehycualne fre: a(t aeg iaurles où il aude Lagonte- ays ponent 6d mams und Lanac.ct amb (спо tyuevent. ct Nant Srguil niet grat w tr Lou cr XY раба се 1е Кор зон Си Le kop dés womans cele pat pu lant pu lama vueit quil AOL État Leurpucui + Ce que Wtonrne deers lense ot Le fuk cree Selkání panovníků (ke str. 41).
dnmntueront entre (a dyagetie Ce Ie monim alent r latenerena gul fiient lim a Мишка ladembler +35 da | sues prcnriicre- Les cnelques ÿ apics-ctap2cs tenoent Les | pins dru et pateho1s рощи Ко) ПТО тент сте "Висолисе fon fils 1e noÿtes Romans fente te Roy Alcupeieur gie ous bien Кий тя ; & ls alone lo Aurel fon ehycualne fre: a(t aeg iaurles où il aude Lagonte- ays ponent 6d mams und Lanac.ct amb (спо tyuevent. ct Nant Srguil niet grat w tr Lou cr XY раба се 1е Кор зон Си Le kop dés womans cele pat pu lant pu lama vueit quil AOL État Leurpucui + Ce que Wtonrne deers lense ot Le fuk cree Selkání panovníků (ke str. 41).
Strana 107
O — S
O — S
Strana 108
I AN yA t — A A — renuerrment fuce mur lenoe oreene qne les genod la vne pourccqul eſoent ennop= ganc quannte demourac= ſeut aus chanis ſan=enini Len laviulenuſquo kæ�ien wirae te Kopet toulen gens teuſeut ca ca le vnle-Scauſ futaireet int i wpinwora le mu wuknc e bmuaz tetaufurrurnus fgens wur garar aus wurdrs Rues gi venucnt ſur le clemun d Agrane Rueom gurwient er aetendoieno le Aruple & aer. Et lors tiennduen apic ucntr as ſerwens dunes rentntlenanca clanie alans dua teeler du corpe dnn xol lems macre lenis mns leurs cures aarnncs buyrt — Vjezd panovníků do Paříže (ke str. 45).
I AN yA t — A A — renuerrment fuce mur lenoe oreene qne les genod la vne pourccqul eſoent ennop= ganc quannte demourac= ſeut aus chanis ſan=enini Len laviulenuſquo kæ�ien wirae te Kopet toulen gens teuſeut ca ca le vnle-Scauſ futaireet int i wpinwora le mu wuknc e bmuaz tetaufurrurnus fgens wur garar aus wurdrs Rues gi venucnt ſur le clemun d Agrane Rueom gurwient er aetendoieno le Aruple & aer. Et lors tiennduen apic ucntr as ſerwens dunes rentntlenanca clanie alans dua teeler du corpe dnn xol lems macre lenis mns leurs cures aarnncs buyrt — Vjezd panovníků do Paříže (ke str. 45).
Strana 109
et & laclicte du ſouyer & celu tour.) ☞ n — — E d I come leuprueur ſe ſeort co reyſow enla ciaer &ſlus de tc�le.Roy wnt alura ldit quil fuſt le urs bien wnun en Iſanrulus/etque onques pr 51 n*A ucueuueNuu (ulcuuiNue xxlia Král libá císaře v palácovém dvoře (ke str. 48).
et & laclicte du ſouyer & celu tour.) ☞ n — — E d I come leuprueur ſe ſeort co reyſow enla ciaer &ſlus de tc�le.Roy wnt alura ldit quil fuſt le urs bien wnun en Iſanrulus/etque onques pr 51 n*A ucueuueNuu (ulcuuiNue xxlia Král libá císaře v palácovém dvoře (ke str. 48).
Strana 110
Caſon fil; le Koy ds Romams A —— A T E mady euſuynaut qui fu le quiut tour & lauuicr Le preuoſt des mauhaus et les eſcheuins de pans Aheuue que lennteurdt Dary města Paříze (ke str. 51).
Caſon fil; le Koy ds Romams A —— A T E mady euſuynaut qui fu le quiut tour & lauuicr Le preuoſt des mauhaus et les eſcheuins de pans Aheuue que lennteurdt Dary města Paříze (ke str. 51).
Strana 111
☞ 2 ☞ ☞ ☞ — B EZ A seý 2 wnncemcieuſ lautructo � Rcinp SLapicz ſeprt teunririspres ſeon le koy ámniblnē en mulacue dn font c la ſalesIApies le Kor de finnc ſcoit le nor A tes wnans.E anon antant tediſnnc ou-Roy an Ror is iomams cme dn Roy alemewur-Eanoient lempient le Roy erle koy aa rmams thaſoen ſe mnenienr in ael de drup tor wordt &ewli au aus armcs & imnc ec medeſlus cenl= Hostina ve velkém sále paláce (ke str. 60).
☞ 2 ☞ ☞ ☞ — B EZ A seý 2 wnncemcieuſ lautructo � Rcinp SLapicz ſeprt teunririspres ſeon le koy ámniblnē en mulacue dn font c la ſalesIApies le Kor de finnc ſcoit le nor A tes wnans.E anon antant tediſnnc ou-Roy an Ror is iomams cme dn Roy alemewur-Eanoient lempient le Roy erle koy aa rmams thaſoen ſe mnenienr in ael de drup tor wordt &ewli au aus armcs & imnc ec medeſlus cenl= Hostina ve velkém sále paláce (ke str. 60).
Strana 112
que le Roy fill aſſembler wiu parler acul= Mres diſuer aſſembla le Roy ſon conſeil enſa cham bre.et vn cellc heure vnt aners lemperent kunner Císař přijímá universitu pařížskou (ke str. 70).
que le Roy fill aſſembler wiu parler acul= Mres diſuer aſſembla le Roy ſon conſeil enſa cham bre.et vn cellc heure vnt aners lemperent kunner Císař přijímá universitu pařížskou (ke str. 70).
Strana 113
il wnloit fue an Roy enlemt preſence. E ſamedy enſumniant quu iu le.ir8. wou dudit mois ſe aduiſalemuteur ouc a Nabídka Karla IV. králi francouzskému (ke str. 80).
il wnloit fue an Roy enlemt preſence. E ſamedy enſumniant quu iu le.ir8. wou dudit mois ſe aduiſalemuteur ouc a Nabídka Karla IV. králi francouzskému (ke str. 80).
Strana 114
lempwemr ala won la Royne en loſtel de-s.w EE E e dymende enſuyneu qui fu le diſieme ronr de V H A- Karel IV. na návštěvě u královny (ke str. 82).
lempwemr ala won la Royne en loſtel de-s.w EE E e dymende enſuyneu qui fu le diſieme ronr de V H A- Karel IV. na návštěvě u královny (ke str. 82).
Strana 115
. O T * — YaY UP 2 ☞ ☞S Ia A ☞ T e S ák U A A ☞ w ☞ A — n — ☞ - ☞ o u- — g p — pr pr * S. * ☞ - Y A S 5. ☞ NNINN — — — — ☞S = E S * A — —
. O T * — YaY UP 2 ☞ ☞S Ia A ☞ T e S ák U A A ☞ w ☞ A — n — ☞ - ☞ o u- — g p — pr pr * S. * ☞ - Y A S 5. ☞ NNINN — — — — ☞S = E S * A — —
Strana 116
alemprenu et aſon filz·� filt preſenter. — E �' preſentant les choſes a ceuiſces dilt leditdrie d ATA Dary krále francouzského Karlu IV. a Václavu IV. (ke str. 91).
alemprenu et aſon filz·� filt preſenter. — E �' preſentant les choſes a ceuiſces dilt leditdrie d ATA Dary krále francouzského Karlu IV. a Václavu IV. (ke str. 91).
Strana 117
& & ceuls qui cnuoterenr ledi cuupur. ☞ — Lnn LIENLLlela -a E Ee Ek D N ☞ gant le-Koy fu en ladam bre du dit enipreuu qut lat tendor/ leungrem bint a au/et priſ en ſon dy etl conna vn anel orul anou Výměna prstenů při loučení (ke str. 94).
& & ceuls qui cnuoterenr ledi cuupur. ☞ — Lnn LIENLLlela -a E Ee Ek D N ☞ gant le-Koy fu en ladam bre du dit enipreuu qut lat tendor/ leungrem bint a au/et priſ en ſon dy etl conna vn anel orul anou Výměna prstenů při loučení (ke str. 94).
Strana 118
pncr que ſon chancelier bailla au & dalplju conten auz les choſce Ie� dites. Tlors quant le Ror tiA rtonnie apnts le chau allter & lempienr apen au dalplyu quu'eſtoit � uers le/Roy et luu preſen Císařovy d bla ovi (ke str. 100).
pncr que ſon chancelier bailla au & dalplju conten auz les choſce Ie� dites. Tlors quant le Ror tiA rtonnie apnts le chau allter & lempienr apen au dalplyu quu'eſtoit � uers le/Roy et luu preſen Císařovy d bla ovi (ke str. 100).
- 1: Array
- 5: Array
- 24: Array
- 101: Array