z 264 stránek
Titul
I
II
Úvod
III
IV
V
VI
Oprava
VII
Dodatek oprav
VIII
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
Seznam neznámých slov
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
Dodatek
249
250
251
252
253
254
255
256
Název:
Saličetova Ranná lékařství
Autor:
Erben, Karel Jaromír; Staněk, Václav; Jireček, Josef
Rok vydání:
1867
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
264
Počet stran předmluvy plus obsahu:
VIII+256
Obsah:
- I: Titul
- III: Úvod
- VII: Oprava
- VIII: Dodatek oprav
- 1: Edice
- 237: Seznam neznámých slov
- 249: Dodatek
upravit
Strana I
SALIČETOVA RANNÁ LÉKAŘSTVÍ Z rukopisu věku patnáctého k tisku zredigoval KAREL JAROMIR ERBEN, archivář městský v Praze, seznamem i vysvětlením slov lékařských opatřil VÁCSLAV STANĚK, doktor lékařství, s latinským originalem srovnal JOS. JREČEK, ministeriální sekretář ve Vídni. Nákladem spolku „českých lékařův.“ ko V PRAZE. Tiskem Dra. Ed. Grégra. 1867.
SALIČETOVA RANNÁ LÉKAŘSTVÍ Z rukopisu věku patnáctého k tisku zredigoval KAREL JAROMIR ERBEN, archivář městský v Praze, seznamem i vysvětlením slov lékařských opatřil VÁCSLAV STANĚK, doktor lékařství, s latinským originalem srovnal JOS. JREČEK, ministeriální sekretář ve Vídni. Nákladem spolku „českých lékařův.“ ko V PRAZE. Tiskem Dra. Ed. Grégra. 1867.
Strana II
Strana III
Biographie universelle podává v 40. svazku (Paris, Mi- chaud 1825) následující zprávu životopisnou: „Vilém Salicet (de Saliceto, Placentinus), slavný lékař, narodil se v Piacenze na začátku třináctého věku. Lékařství, tak drahně časův provozováno byvši od kněží, nebylo tehdá ještě prohlášeno za neshodné s povoláním kněžským, a i Vilém byl knězem. Vynikaje nad vrstevníky své bystrotou v pozo- rování, předčil je i také v praxi. On byl jeden z prvních, jižto k léčení neduhův užívali léků chemických, ač upříti nelze, že jimi rovněž tak plýtval jako mastmi a flastry. Záhy poznal nedostačitelnosť prostředkův topických v případech chirurgických a za příkladem Řekův i Arabův odvážil se užiti žhavého železa. Jemu náuka lékařská vděčí se novou methodou dobývání kamene, kteréž on sám, jakož ze spisův jeho patrno, s prospěchem užíval. Nikdo před ním tak způsobně a zřetelně nepopsal sarcocely (sarcocèle) a pro- středků k jejímu zhojení. On první popsal nemoc dětskou, známou pode jmenem lactescence (lactutium, mlečivo, str. 10, kap. 1.) čili chrást mlečných, porazil předsudek, jakoby nemoc ta náležela k těm, jichž nebezpečno léčiti, i naznačil k vy- hojení jí methodu rovněž tak snadnou jako neškodnou. Náuka jeho o poraněních vůbec a čidel zvláště na čas tehdejší velmi
Biographie universelle podává v 40. svazku (Paris, Mi- chaud 1825) následující zprávu životopisnou: „Vilém Salicet (de Saliceto, Placentinus), slavný lékař, narodil se v Piacenze na začátku třináctého věku. Lékařství, tak drahně časův provozováno byvši od kněží, nebylo tehdá ještě prohlášeno za neshodné s povoláním kněžským, a i Vilém byl knězem. Vynikaje nad vrstevníky své bystrotou v pozo- rování, předčil je i také v praxi. On byl jeden z prvních, jižto k léčení neduhův užívali léků chemických, ač upříti nelze, že jimi rovněž tak plýtval jako mastmi a flastry. Záhy poznal nedostačitelnosť prostředkův topických v případech chirurgických a za příkladem Řekův i Arabův odvážil se užiti žhavého železa. Jemu náuka lékařská vděčí se novou methodou dobývání kamene, kteréž on sám, jakož ze spisův jeho patrno, s prospěchem užíval. Nikdo před ním tak způsobně a zřetelně nepopsal sarcocely (sarcocèle) a pro- středků k jejímu zhojení. On první popsal nemoc dětskou, známou pode jmenem lactescence (lactutium, mlečivo, str. 10, kap. 1.) čili chrást mlečných, porazil předsudek, jakoby nemoc ta náležela k těm, jichž nebezpečno léčiti, i naznačil k vy- hojení jí methodu rovněž tak snadnou jako neškodnou. Náuka jeho o poraněních vůbec a čidel zvláště na čas tehdejší velmi
Strana IV
je dobrá. Jakožto anatom znal velmi trefně naznačiti polohu srdce a byl jeden z prvních, kteří učili, že nervy, vycháze- jící z mozku a z hřbetnice, ustanoveny jsou jedny k hýbání dobrovolnému, druhé k hýbání přirozenému (viz str. 209). Idea to doktora Willisova, spisovatele o soustavě nervové.*) Pověsť, které Saliceti požíval, byla příčinou, že volán jest do předních měst. Čtyry léta ztrávil v Bologni, kdež tehdá zuřila nákažlivá nemoc. Spis svůj o chirurgii dokonal ve Veroně 1275. Zemřel asi léta 1280. Ze žáků jeho nejvíce proslul Lanfranc. **) Zajímavé jest naučení Salicetovo mladým lékařům: „Lékař ať se netovaryší s laiky, poněvadž tovaryšeni, mimo to že plodí pohrdu, zbraňuje žádati mzdu za práci. Důležito pak jest, dobře si dáti platiti, proto že jest to jeden z nej- lepších prostředkův, dobyti si slavného jmena a zjednati si důvěru pacientův.“ Spisové Salicetovi jsou: „Summa conservationis et cu- rationis***) a Chirurgia. Oba poprvé vytištěny v Piacenze, *) Willis Th., Angličan, nar. 1622, zemř. 1675, sepsal „Anatomia ce- rebri, Pathologia cerebri et nervosi generis“ a „De anima brutorum.“ **) Lanfranc, rozený Milaňan, žil od 1. 1295 v Paříži, kdež také ze- mřel. Sepsal: Chirurgia magna et parva (1490). ***) O podnětu k sepsání Summy píše Salicet: „Propter continuam instantiam domini Ruffini, prioris S. Ambrosii de Placentia et sociorum ejus, et amore cujusdam filii mei, qui Leonardinus vo- catur, quem ad professionem artis medicinalis inducam pro posse." Z jmenování syna Leonardina, ač není-li míněno synovství du- chovní, souditi by se mohlo, že udání Biogr. universelle, jakoby Salicet byl býval duchovním, není podstatné. Summa ostatně po- zději sepsána než Chirurgia. Dí zajisté v předmluvě k oné:
je dobrá. Jakožto anatom znal velmi trefně naznačiti polohu srdce a byl jeden z prvních, kteří učili, že nervy, vycháze- jící z mozku a z hřbetnice, ustanoveny jsou jedny k hýbání dobrovolnému, druhé k hýbání přirozenému (viz str. 209). Idea to doktora Willisova, spisovatele o soustavě nervové.*) Pověsť, které Saliceti požíval, byla příčinou, že volán jest do předních měst. Čtyry léta ztrávil v Bologni, kdež tehdá zuřila nákažlivá nemoc. Spis svůj o chirurgii dokonal ve Veroně 1275. Zemřel asi léta 1280. Ze žáků jeho nejvíce proslul Lanfranc. **) Zajímavé jest naučení Salicetovo mladým lékařům: „Lékař ať se netovaryší s laiky, poněvadž tovaryšeni, mimo to že plodí pohrdu, zbraňuje žádati mzdu za práci. Důležito pak jest, dobře si dáti platiti, proto že jest to jeden z nej- lepších prostředkův, dobyti si slavného jmena a zjednati si důvěru pacientův.“ Spisové Salicetovi jsou: „Summa conservationis et cu- rationis***) a Chirurgia. Oba poprvé vytištěny v Piacenze, *) Willis Th., Angličan, nar. 1622, zemř. 1675, sepsal „Anatomia ce- rebri, Pathologia cerebri et nervosi generis“ a „De anima brutorum.“ **) Lanfranc, rozený Milaňan, žil od 1. 1295 v Paříži, kdež také ze- mřel. Sepsal: Chirurgia magna et parva (1490). ***) O podnětu k sepsání Summy píše Salicet: „Propter continuam instantiam domini Ruffini, prioris S. Ambrosii de Placentia et sociorum ejus, et amore cujusdam filii mei, qui Leonardinus vo- catur, quem ad professionem artis medicinalis inducam pro posse." Z jmenování syna Leonardina, ač není-li míněno synovství du- chovní, souditi by se mohlo, že udání Biogr. universelle, jakoby Salicet byl býval duchovním, není podstatné. Summa ostatně po- zději sepsána než Chirurgia. Dí zajisté v předmluvě k oné:
Strana V
onen 1. 1475, tento 1. 1476. Jiná vydání jsou z Benátska 1490, 1499, 1502, 1546 atd., Lipské 1495. Vlaský překlad od Phil. de Piero vydán 1. 1474 a 1486 v Benátkách, fran- couzský od Nicola Prevôta v Lyoně 1492, v Paříži 1506. Z dvou těchto spisů výše vyniká Chirurgie (Chirurgie, dont on ne peut contester la superiorité sur la Somme mé- dicale). O českém rukopisu, jenž obsahuje zároveň „ranné lé- kařství Rhazesovo“ zmínil se dosti důkladně p. K. J. Erben v předmluvě k rannému lékařství Rhazesovu, jež vydal med. dokt. Adolf Dub, praktický lékař v Praze, 1864, kteréžto dílo pokládáme, jako by bylo první díl toho ruko- pisu. Oba spisy, ač v různých dobách sepsané, jsou jednou rukou od téhož a sice neumělého písaře u velikém množství na prodej opisovány. Důkazem toho jest, že v Saličetu jest několik listů dvénásob, omylem kněhvazačovým z jiného exempláře do tohoto přivázáno. Přidáváme jenom ještě, že na zadní desce písmem mnohem pozdějším dvě dáta zazname- nána jsou: „Létha páně 1432 vyšel voheň od Patitů a mnoho domů shořelo v pátek před Květnú nedělí. Item: stala se porážka v Dřemínách při městě Vodňanech v pondělí před svatou Maří Magdalenou létha 1474.“ Poněvadž jest rukopis, ač dosti pěkným písmem, avšak písařem neznalým věcí lékařských opisován, bylo redigování toho spisu nad všeliké pomyšlení trudné; protož dlužno vděčně uznati veliké zásluhy mimo hlavního pořadatele pana K. J. Erbena, bez jehožto přičinění by vydání spisu toho „Feci enim alium librum, in quo de his, quæ pertinent ad manu- alem operationem seu cirurgiam secundum meam possibilitatem complete determinavi.“
onen 1. 1475, tento 1. 1476. Jiná vydání jsou z Benátska 1490, 1499, 1502, 1546 atd., Lipské 1495. Vlaský překlad od Phil. de Piero vydán 1. 1474 a 1486 v Benátkách, fran- couzský od Nicola Prevôta v Lyoně 1492, v Paříži 1506. Z dvou těchto spisů výše vyniká Chirurgie (Chirurgie, dont on ne peut contester la superiorité sur la Somme mé- dicale). O českém rukopisu, jenž obsahuje zároveň „ranné lé- kařství Rhazesovo“ zmínil se dosti důkladně p. K. J. Erben v předmluvě k rannému lékařství Rhazesovu, jež vydal med. dokt. Adolf Dub, praktický lékař v Praze, 1864, kteréžto dílo pokládáme, jako by bylo první díl toho ruko- pisu. Oba spisy, ač v různých dobách sepsané, jsou jednou rukou od téhož a sice neumělého písaře u velikém množství na prodej opisovány. Důkazem toho jest, že v Saličetu jest několik listů dvénásob, omylem kněhvazačovým z jiného exempláře do tohoto přivázáno. Přidáváme jenom ještě, že na zadní desce písmem mnohem pozdějším dvě dáta zazname- nána jsou: „Létha páně 1432 vyšel voheň od Patitů a mnoho domů shořelo v pátek před Květnú nedělí. Item: stala se porážka v Dřemínách při městě Vodňanech v pondělí před svatou Maří Magdalenou létha 1474.“ Poněvadž jest rukopis, ač dosti pěkným písmem, avšak písařem neznalým věcí lékařských opisován, bylo redigování toho spisu nad všeliké pomyšlení trudné; protož dlužno vděčně uznati veliké zásluhy mimo hlavního pořadatele pana K. J. Erbena, bez jehožto přičinění by vydání spisu toho „Feci enim alium librum, in quo de his, quæ pertinent ad manu- alem operationem seu cirurgiam secundum meam possibilitatem complete determinavi.“
Strana VI
na ten čas naprosto nemožno bylo, též p. Jos. Ranka, adjunkta při městské spisovně a p. Emlera, adjunkta při archivu města Prahy. Dr. Staněk.
na ten čas naprosto nemožno bylo, též p. Jos. Ranka, adjunkta při městské spisovně a p. Emlera, adjunkta při archivu města Prahy. Dr. Staněk.
Strana VII
OpraVa. ☞ Strana 46—12. Borových ořechů oblúpených, místo: korových neb oblúpených. 127: místo kap. LV. stůj XV. 145—8. Posek, místo: pošek. 151—25 stůj celá věta takto dle latinského originalu: Hodnoť jest, aby viděl, že dílo lékaře při zlomení a vyvinutí lpí na spatření a dotčení. 157, kap. VI. místo: o zlámání přehlbi „i“ chřbetnice stůj: „o zlámání přehlbi chřbetnice.“ Tak stojí na duplikátném listu z rukopisu vyříznutém a k opisu A. Jungm. přilepeném, a v tom jest lepší smysl. 160—5, stůj: uprané u vodě, na místě: u pravé vodě (tak chybně v če- ském překladu.) 193—10, stůj: malých, místo mastných (orig.: aliorum ossium parvorum). 204—6, stůj: kosti místo kosti. 206—16, stůj: hýbají i údové. 209—19; v českém originalu stojí slova: jsú hýbavé, omylem dvakrát, jak z lat. orig. patrno, a pak stůj: složenie, místo složené. 213—15, místo: tenť se, stůj: tení se; lat. orig.: subtiliatur. 215 - 6, stůj: s nížto, na místo z nichžto. 225—4; v lat. orig. stojí: articulorum; překladatel četl: auriculorum (uší). 226—13. V bolestech břicha. V lat. stojí: venenosis. Překladatel četl: ventrosis.
OpraVa. ☞ Strana 46—12. Borových ořechů oblúpených, místo: korových neb oblúpených. 127: místo kap. LV. stůj XV. 145—8. Posek, místo: pošek. 151—25 stůj celá věta takto dle latinského originalu: Hodnoť jest, aby viděl, že dílo lékaře při zlomení a vyvinutí lpí na spatření a dotčení. 157, kap. VI. místo: o zlámání přehlbi „i“ chřbetnice stůj: „o zlámání přehlbi chřbetnice.“ Tak stojí na duplikátném listu z rukopisu vyříznutém a k opisu A. Jungm. přilepeném, a v tom jest lepší smysl. 160—5, stůj: uprané u vodě, na místě: u pravé vodě (tak chybně v če- ském překladu.) 193—10, stůj: malých, místo mastných (orig.: aliorum ossium parvorum). 204—6, stůj: kosti místo kosti. 206—16, stůj: hýbají i údové. 209—19; v českém originalu stojí slova: jsú hýbavé, omylem dvakrát, jak z lat. orig. patrno, a pak stůj: složenie, místo složené. 213—15, místo: tenť se, stůj: tení se; lat. orig.: subtiliatur. 215 - 6, stůj: s nížto, na místo z nichžto. 225—4; v lat. orig. stojí: articulorum; překladatel četl: auriculorum (uší). 226—13. V bolestech břicha. V lat. stojí: venenosis. Překladatel četl: ventrosis.
Strana VIII
Dodatek oprav k Rhazesovi. Doufajíce že každý kdo bude míti „Saličeta,“ sobě i „Rhazesa" zaopatří, přidáváme seznam některých oprav nalezených v pozdější době. chybeno jest stůj místo růšky růsky nádobou nádoba tak ta jich jích (nom. jícha) horkú hořku vdychání dychání 11 rozpuštěných rozpúštivých všelikého vzteklého 23 24 toliko to líko vyvinutě vyvinuté 1 V seznamu jest „capri fici“ chybně vyloženo. Neboť v Levantu a v Africe nazván jest fík divoký „ficus capri,“ což hned vedlé po česku vyloženo jest: fíku lesného, str. 44, řád. 2. Str. řád. 10 25 26 39 40 55 55 57 82 92 32 29 v originalu. v originalu. v tisku.
Dodatek oprav k Rhazesovi. Doufajíce že každý kdo bude míti „Saličeta,“ sobě i „Rhazesa" zaopatří, přidáváme seznam některých oprav nalezených v pozdější době. chybeno jest stůj místo růšky růsky nádobou nádoba tak ta jich jích (nom. jícha) horkú hořku vdychání dychání 11 rozpuštěných rozpúštivých všelikého vzteklého 23 24 toliko to líko vyvinutě vyvinuté 1 V seznamu jest „capri fici“ chybně vyloženo. Neboť v Levantu a v Africe nazván jest fík divoký „ficus capri,“ což hned vedlé po česku vyloženo jest: fíku lesného, str. 44, řád. 2. Str. řád. 10 25 26 39 40 55 55 57 82 92 32 29 v originalu. v originalu. v tisku.
Strana 1
Počínají se tuto ranná lékarstvie, skládaná od mistra Vilhelma Placentinského z Salicetu a jsú druhé knihy. Umysl mój jest, tobě dobré knihy složiti o ranném lékarství, ať by dostiučiněnie odpovědělo prosbě tovaryšóv a tvé, věda, že zpravenie toho řemesla nebývát vlastnie jedno skrze obyčej a dielo; neb zpravenie každého řemesla, pocházejícieho od dělánie, nebývá jedno tú cestú a tiem obyčejem. Protož upříméť jest v tomto učení jíti podlé těch věcí, kteréžto mně skrze viděnie a dělánie dlúhým časem oznámeny jsú, i skrze příklady najviece běžeti v řeči, v nichžto sem vlastníma rukama pracoval. A to skládánie dělí se na pět stran. A jáť předložím každé straně vlastnie kapitoly v zpravidle, aby což se hledá, mohlo snáze býti nalezeno; ale dřieve než přistúpím ku prvniemu úmyslu, učiním jednu kapitolu, v niežto položím oznámenie ranného lékařstvie, a povím o napomínání potřebných a úžitečných k dielóm přísto- jících i nemocných, aby konec našeho úmysla lepší a ušlechti- lejší jmien byl. A abych těch pět stran vyplniti čestně mohl a tvé prosbě dosti učiniti s skutkem, božské milosti ústavně prosím. Prvnie strana mého skládánie budeť o všech neduziech, kteřížto stávají se zevně na těle od hlavy až do noh od vnitřnie 20 příčiny. Druhá strana neb druhé knihy o všech ranách a o zmo- ždilostech, kteréžto se stávají na všech údech od hlavy až do noh. 10 15
Počínají se tuto ranná lékarstvie, skládaná od mistra Vilhelma Placentinského z Salicetu a jsú druhé knihy. Umysl mój jest, tobě dobré knihy složiti o ranném lékarství, ať by dostiučiněnie odpovědělo prosbě tovaryšóv a tvé, věda, že zpravenie toho řemesla nebývát vlastnie jedno skrze obyčej a dielo; neb zpravenie každého řemesla, pocházejícieho od dělánie, nebývá jedno tú cestú a tiem obyčejem. Protož upříméť jest v tomto učení jíti podlé těch věcí, kteréžto mně skrze viděnie a dělánie dlúhým časem oznámeny jsú, i skrze příklady najviece běžeti v řeči, v nichžto sem vlastníma rukama pracoval. A to skládánie dělí se na pět stran. A jáť předložím každé straně vlastnie kapitoly v zpravidle, aby což se hledá, mohlo snáze býti nalezeno; ale dřieve než přistúpím ku prvniemu úmyslu, učiním jednu kapitolu, v niežto položím oznámenie ranného lékařstvie, a povím o napomínání potřebných a úžitečných k dielóm přísto- jících i nemocných, aby konec našeho úmysla lepší a ušlechti- lejší jmien byl. A abych těch pět stran vyplniti čestně mohl a tvé prosbě dosti učiniti s skutkem, božské milosti ústavně prosím. Prvnie strana mého skládánie budeť o všech neduziech, kteřížto stávají se zevně na těle od hlavy až do noh od vnitřnie 20 příčiny. Druhá strana neb druhé knihy o všech ranách a o zmo- ždilostech, kteréžto se stávají na všech údech od hlavy až do noh. 10 15
Strana 2
2 Předmluva. Třetie strana neb knihy o napravení hodném úduov vy- vinutých a zlámaných. Čtvrtá strana neb knihy o zpósobě těla člověčieho, kte- réžto mají znamenány býti při řezání a prožehání. Pátá strana neb páté knihy o zpuosobách nádob ku pro- žehání neb o žehadlech, a o koření a lékařství, potřebných k tomuto umění neb řemeslu a každému dielu jeho. 5 Kapitola o oznámení uměnie ranného lékařstvie a o napomínání potřebných a úžitečných k dielóm přístojících, i nemocných. Ranného lékařstvie uměnie jestiť uměnie, jenž učí obyčeji a zpuosobě dělánie při těle, žíle a kosti člověčie rukama. Aniž věř, kto by pravil, že by dělánie zvláště bylo uměnie ranného 10 lékařstvie, poněvadž to uměnie jest jedno z těch umění, kte- rážto nemají bytu jedno na duši o věci uléčené a určené a ne- porušitedlné; ale dělánie zvláště na určené věci visí, neb po- cházie z neurčené a neuléčené a z porušitedlné věci. A tak dě- lánie zvláštie neb stranovnie nenieť uměnie ranného lékařstvie, 15 jenž jest jedno uměnie zdržené pod uměním lékařským; než pocházieť dobře dělánie stranovnie z uměnie ranného lékařstvie, jenž jest jedno uměnie pravé, jakožto pocházie zvláštnie věc od obecné; neb jinak by nebyl poznán obyčej dělánie skrze rozum, leč by dělánie zvláště pocházelo od obecnieho dělánie, 20 kteréžto jest na duši dobyté skrze uměnie. A tak zjevno jest a pravda jest, že někto móž mieti toto uměnie, by pak nikdy ne- dělal v tom; avšak potvrzeno má býti v tom umění s jinými, kteréžto pocházejí od dělánie zvláště na zvláštnie věci. A pro- tož mnozí jsú dělníci v tomto umění na zemi, bez příčiny, né brž 25 náhodú dělajíce, jakožto lidé neumělí, a kteřížto nenaučili sú se tomu dielu od umělých, ale od neumělých, kteřížto na zpuo- sobách a tvářnostech a příčinách neduhóv a nemocí nikdy sú
2 Předmluva. Třetie strana neb knihy o napravení hodném úduov vy- vinutých a zlámaných. Čtvrtá strana neb knihy o zpósobě těla člověčieho, kte- réžto mají znamenány býti při řezání a prožehání. Pátá strana neb páté knihy o zpuosobách nádob ku pro- žehání neb o žehadlech, a o koření a lékařství, potřebných k tomuto umění neb řemeslu a každému dielu jeho. 5 Kapitola o oznámení uměnie ranného lékařstvie a o napomínání potřebných a úžitečných k dielóm přístojících, i nemocných. Ranného lékařstvie uměnie jestiť uměnie, jenž učí obyčeji a zpuosobě dělánie při těle, žíle a kosti člověčie rukama. Aniž věř, kto by pravil, že by dělánie zvláště bylo uměnie ranného 10 lékařstvie, poněvadž to uměnie jest jedno z těch umění, kte- rážto nemají bytu jedno na duši o věci uléčené a určené a ne- porušitedlné; ale dělánie zvláště na určené věci visí, neb po- cházie z neurčené a neuléčené a z porušitedlné věci. A tak dě- lánie zvláštie neb stranovnie nenieť uměnie ranného lékařstvie, 15 jenž jest jedno uměnie zdržené pod uměním lékařským; než pocházieť dobře dělánie stranovnie z uměnie ranného lékařstvie, jenž jest jedno uměnie pravé, jakožto pocházie zvláštnie věc od obecné; neb jinak by nebyl poznán obyčej dělánie skrze rozum, leč by dělánie zvláště pocházelo od obecnieho dělánie, 20 kteréžto jest na duši dobyté skrze uměnie. A tak zjevno jest a pravda jest, že někto móž mieti toto uměnie, by pak nikdy ne- dělal v tom; avšak potvrzeno má býti v tom umění s jinými, kteréžto pocházejí od dělánie zvláště na zvláštnie věci. A pro- tož mnozí jsú dělníci v tomto umění na zemi, bez příčiny, né brž 25 náhodú dělajíce, jakožto lidé neumělí, a kteřížto nenaučili sú se tomu dielu od umělých, ale od neumělých, kteřížto na zpuo- sobách a tvářnostech a příčinách neduhóv a nemocí nikdy sú
Strana 3
Předmluva. 3 sebe nezkušovali, anižť kromě věci čitedlné, porušitedlné zvláště mohú co poznati neb vážiti. A tak skonávají život svuoj v mar- nosti, pro neuměnie o počátciech potřebných k tomuto umění. Pravdať jest, což řékáme: že ten lepší jest z lékařóv, kterýžto umie lépe připraviti neb stáhnúti obecné k zvláštniemu kteréžto měny; avšak nenásleduje z toho, by uměnie pocházelo z zvlášt- nieho dělánie, kakž koli zkušením a obyčejem potvrzenie při- jímá každé uměnie dělajíce. A pak dělajícím podlé tohoto uměnie neb řemesla tyto věci to jsúť potřebné: Prváť jest, že ranný lékař má se dáti ovšem ne- mocnému na zpytovánie složenie a přirozenie údu uraženého, a příčiny všie nemoci; jinak šílé tiemto uměniem, a nedosiehneť lékař ranný skrze své dielo konce chvalného. Druhéť má ten lékař povoliti žádostem nemocného, z nichžto nepocházie škoda 45 na jeho diele. Třetie máť lékař lahodnými slovy a utěšenými nemocného léčiti, těšiti a posilovati, a jemu v každé příhodě zdravie slibovati, by pak pozufal nad jeho zdravie; neb z takové věci neb řeči dobude duše nemocného zpuosoby dobré a ušle- chtilé, jížto přirozenie bývá posilněno pro ty nemoci a posileno, 20 tak že z samého přirozenie vyjde dielo, kteréžto jest silnějšie, nežli dielo lékařovo s jeho nádobami i léky. Než s přátely ne- mocného ať mluví o založení a vlastnosti nemoci, jakož se jemu zdáti bude, aby z neuměnie dobrého napravenie mezi přátely nebyl přiveden ku pohoršení, a aby přietelé nemocného neměli 25 o lékaři zlého domněnie, a aby nemohlo řečeno býti, by lékař byl příčina smrti tomu, ktož umře, ale žeť jest příčina zdravie tomu, ktož uzdraven bude. Aniž jest hodné, by lékař měl řeč tajnú s ženú nemocného, neb s dievkú, neb s jinú jiného zalo- ženie, leč by řeč byla pro potřebu diela přítomného neb budú- 3o cieho v léčení; aniž slušie nepočestně mluviti s nimi, ani vzhlé- dávati na ně často, a zvláště před nemocným; neb z takých lehkostí pocházie potupa diela toho uměnie, a viera nemocného skrze zlé přemýšlenie mdlé a menší se, a tak to dielo moci při- rozené s lékařstvím úžitečným a upřiemným obrátí se v blud; ss neb moc přirozená předněť léčí nemoci, ale lékař posluhuje k tomu. Jakož die Galienus v tejni: Všech zajisté věcí dělník jest přirozenie, ale lékař jestiť sluha. Také lékař nemá krásti, ani sieti sváróv mezi čeledí ne- mocného, aniž dávaj jim rady nepožádané, aniž obcuj s těmi,
Předmluva. 3 sebe nezkušovali, anižť kromě věci čitedlné, porušitedlné zvláště mohú co poznati neb vážiti. A tak skonávají život svuoj v mar- nosti, pro neuměnie o počátciech potřebných k tomuto umění. Pravdať jest, což řékáme: že ten lepší jest z lékařóv, kterýžto umie lépe připraviti neb stáhnúti obecné k zvláštniemu kteréžto měny; avšak nenásleduje z toho, by uměnie pocházelo z zvlášt- nieho dělánie, kakž koli zkušením a obyčejem potvrzenie při- jímá každé uměnie dělajíce. A pak dělajícím podlé tohoto uměnie neb řemesla tyto věci to jsúť potřebné: Prváť jest, že ranný lékař má se dáti ovšem ne- mocnému na zpytovánie složenie a přirozenie údu uraženého, a příčiny všie nemoci; jinak šílé tiemto uměniem, a nedosiehneť lékař ranný skrze své dielo konce chvalného. Druhéť má ten lékař povoliti žádostem nemocného, z nichžto nepocházie škoda 45 na jeho diele. Třetie máť lékař lahodnými slovy a utěšenými nemocného léčiti, těšiti a posilovati, a jemu v každé příhodě zdravie slibovati, by pak pozufal nad jeho zdravie; neb z takové věci neb řeči dobude duše nemocného zpuosoby dobré a ušle- chtilé, jížto přirozenie bývá posilněno pro ty nemoci a posileno, 20 tak že z samého přirozenie vyjde dielo, kteréžto jest silnějšie, nežli dielo lékařovo s jeho nádobami i léky. Než s přátely ne- mocného ať mluví o založení a vlastnosti nemoci, jakož se jemu zdáti bude, aby z neuměnie dobrého napravenie mezi přátely nebyl přiveden ku pohoršení, a aby přietelé nemocného neměli 25 o lékaři zlého domněnie, a aby nemohlo řečeno býti, by lékař byl příčina smrti tomu, ktož umře, ale žeť jest příčina zdravie tomu, ktož uzdraven bude. Aniž jest hodné, by lékař měl řeč tajnú s ženú nemocného, neb s dievkú, neb s jinú jiného zalo- ženie, leč by řeč byla pro potřebu diela přítomného neb budú- 3o cieho v léčení; aniž slušie nepočestně mluviti s nimi, ani vzhlé- dávati na ně často, a zvláště před nemocným; neb z takých lehkostí pocházie potupa diela toho uměnie, a viera nemocného skrze zlé přemýšlenie mdlé a menší se, a tak to dielo moci při- rozené s lékařstvím úžitečným a upřiemným obrátí se v blud; ss neb moc přirozená předněť léčí nemoci, ale lékař posluhuje k tomu. Jakož die Galienus v tejni: Všech zajisté věcí dělník jest přirozenie, ale lékař jestiť sluha. Také lékař nemá krásti, ani sieti sváróv mezi čeledí ne- mocného, aniž dávaj jim rady nepožádané, aniž obcuj s těmi,
Strana 4
4 Předmluva. kteříž mají ty vady i jiné, kteréžto se lidem nelíbie; také nevaď se lékař v domu nemocného; neb ty všecky věci porúšejí dobré dielo toho uměnie a lékaře tupie. Ten také lékař ať se nekochá v obcování s laiky 1), totiž s neučenými, neb ti vždycky utrhají umělým lékařóm. A přielišné čeledinstvo rodí potupu, a také pro přielišné čeledinstvo ne tak údatně bývá žádána odplata za práci lékařstvie. A věz, že dobrá odplata činí lékaře vzácného, a posilena bývá viera nemocného k němu; a byť pak byl mno- hého neuměnie, všakť nemocný věří, že lépe nežli jiný móž jeho uléčiti; neb ty všecky věci, budú-li slušně od lékaře zachovány, 40 činieť ze mdlého lékaře velebného, ale těm protivné2) stiskují jeho do hlubiny. Zachovaj také lékař právo těch lidí, mezi nimižto přebývá, a chudé osobně navštěvuj, jakož slušie; neb tady pověsť jeho se rozšíří v obci, a božská moc vlé veň milosť svú; a dielo jeho mezi těmi, od nichžto odplatu béře za práci, 15 ušlechtilejší i spasitedlnější bude ukázáno. Takéť neslušie nemocnému odmlúvati proti lékaři, ani se v diele protiviti; neb tady činí lékaře zlého domněnie, jako by nemohl, neb neuměl léčiti. A tak bázní přielišnú budú se jemu údové třiesti, a v každé věci bude pochybovati svú myslí, pro 29 něžto dielo jeho bude nedokonalé, a léčenie jeho obrátí se v blud, a skrze tu cestu uléčitedlný neduh v neuléčitedlný se promění. Protož jestiť hodné, aby nemocný rozpravení lékařovu věřil, a k jeho dielóm bez odpory svolil, když jest jeho vyvolil k své nemoci uléčení; neb z toho následuje dielo ušlechtilejšie, a konec léčenie úžitečnější oběma. Také jestiť potřebie, ať by přístojící byli dobrotivi a vděčni, lékaře i nemocného poslúcha- jícě ve všech věcech, kteréž k dielu neb léčení příslušejí; anižť slušie na ně, aby všecky věci, kteréžto praveny bývají od lékaře nemocného, pravé byly, než jemu vzácné a libé; aniž slušie jim 30 spolu šeptati při nemocném; neb tady nemocnému dadie zlé domněnie a bázeň, i pochybenie o jeho zdraví, a tak bude nemoc horšie, a dielo i práce lékařovo za málo neb za nic bude jmieno. Ale zevnitřnie jiné věci ostanú na vóli lékařově, aby je zpósobil podlé přirozenie nemoci jeho. 25 35 Rkp. 1) slaycy. 2) protivnými.
4 Předmluva. kteříž mají ty vady i jiné, kteréžto se lidem nelíbie; také nevaď se lékař v domu nemocného; neb ty všecky věci porúšejí dobré dielo toho uměnie a lékaře tupie. Ten také lékař ať se nekochá v obcování s laiky 1), totiž s neučenými, neb ti vždycky utrhají umělým lékařóm. A přielišné čeledinstvo rodí potupu, a také pro přielišné čeledinstvo ne tak údatně bývá žádána odplata za práci lékařstvie. A věz, že dobrá odplata činí lékaře vzácného, a posilena bývá viera nemocného k němu; a byť pak byl mno- hého neuměnie, všakť nemocný věří, že lépe nežli jiný móž jeho uléčiti; neb ty všecky věci, budú-li slušně od lékaře zachovány, 40 činieť ze mdlého lékaře velebného, ale těm protivné2) stiskují jeho do hlubiny. Zachovaj také lékař právo těch lidí, mezi nimižto přebývá, a chudé osobně navštěvuj, jakož slušie; neb tady pověsť jeho se rozšíří v obci, a božská moc vlé veň milosť svú; a dielo jeho mezi těmi, od nichžto odplatu béře za práci, 15 ušlechtilejší i spasitedlnější bude ukázáno. Takéť neslušie nemocnému odmlúvati proti lékaři, ani se v diele protiviti; neb tady činí lékaře zlého domněnie, jako by nemohl, neb neuměl léčiti. A tak bázní přielišnú budú se jemu údové třiesti, a v každé věci bude pochybovati svú myslí, pro 29 něžto dielo jeho bude nedokonalé, a léčenie jeho obrátí se v blud, a skrze tu cestu uléčitedlný neduh v neuléčitedlný se promění. Protož jestiť hodné, aby nemocný rozpravení lékařovu věřil, a k jeho dielóm bez odpory svolil, když jest jeho vyvolil k své nemoci uléčení; neb z toho následuje dielo ušlechtilejšie, a konec léčenie úžitečnější oběma. Také jestiť potřebie, ať by přístojící byli dobrotivi a vděčni, lékaře i nemocného poslúcha- jícě ve všech věcech, kteréž k dielu neb léčení příslušejí; anižť slušie na ně, aby všecky věci, kteréžto praveny bývají od lékaře nemocného, pravé byly, než jemu vzácné a libé; aniž slušie jim 30 spolu šeptati při nemocném; neb tady nemocnému dadie zlé domněnie a bázeň, i pochybenie o jeho zdraví, a tak bude nemoc horšie, a dielo i práce lékařovo za málo neb za nic bude jmieno. Ale zevnitřnie jiné věci ostanú na vóli lékařově, aby je zpósobil podlé přirozenie nemoci jeho. 25 35 Rkp. 1) slaycy. 2) protivnými.
Strana 5
Knihy prvé o všech neduziech, kteřížto stávají se zevně na těle od hlavy až do noh od vnitřnie příčiny. Kapitola prvá: O vodě sebrané v hlavě dětinské nově narozeného. Kap. II.: O okydení neb chrástách na hlavách neb na če- léch dětinských, které ssú; a sloveť mlečivo od lidí neučených. Kap. III.: O moli neb pršení vlasóv z příčiny mokré neb suché, a o všéch. Kap. IIII.: O prašivosti a zsědání na hlavě. Kap. V.: O hlíze neb nežitu talovatém na hlavě, jenžto slove lupinara. Kap. VI.: O hlíze neb nežitu netalovatém na hlavě neb na kuoži hlavné; a sloveť tvrdosť, neb sval, neb fík. Kap. VII.: O nežitu v uočí z studené neb horké příčiny, a o ječném zrně na viečci. Kap. VIII.: O žláze na viečcích. Kap. IX.: O nehti a bělosti neb cinku, neb mozolku na oce, pro porušenie rohové mázdřice v uoce. Kap. X.: O mázdřici zarozené z plynutí vody z mozku do oka; a sloveť próduch vodný. Kap. XI.: O slzách a podvinutí viečka s chrástami a čer- 20 veností. Kap. XII.: O obrácení řásy v uoko. Kap. XIII.: O střielu v kútku slzavém. Kap. XIIII.: O hlíze neb nežitu horkém neb studeném ta- lovatém v uše neb vedlé ucha. Kap. XV.: O zacpání ucha pro hnój neb jinú věc, a o hluchotě. Kap. XVI.: O červiech, neb mase zarozeném v uše. Kap. XVII.: O chrástách v nosě, a mase zbytném v něm zarozeném. 10 15 25
Knihy prvé o všech neduziech, kteřížto stávají se zevně na těle od hlavy až do noh od vnitřnie příčiny. Kapitola prvá: O vodě sebrané v hlavě dětinské nově narozeného. Kap. II.: O okydení neb chrástách na hlavách neb na če- léch dětinských, které ssú; a sloveť mlečivo od lidí neučených. Kap. III.: O moli neb pršení vlasóv z příčiny mokré neb suché, a o všéch. Kap. IIII.: O prašivosti a zsědání na hlavě. Kap. V.: O hlíze neb nežitu talovatém na hlavě, jenžto slove lupinara. Kap. VI.: O hlíze neb nežitu netalovatém na hlavě neb na kuoži hlavné; a sloveť tvrdosť, neb sval, neb fík. Kap. VII.: O nežitu v uočí z studené neb horké příčiny, a o ječném zrně na viečci. Kap. VIII.: O žláze na viečcích. Kap. IX.: O nehti a bělosti neb cinku, neb mozolku na oce, pro porušenie rohové mázdřice v uoce. Kap. X.: O mázdřici zarozené z plynutí vody z mozku do oka; a sloveť próduch vodný. Kap. XI.: O slzách a podvinutí viečka s chrástami a čer- 20 veností. Kap. XII.: O obrácení řásy v uoko. Kap. XIII.: O střielu v kútku slzavém. Kap. XIIII.: O hlíze neb nežitu horkém neb studeném ta- lovatém v uše neb vedlé ucha. Kap. XV.: O zacpání ucha pro hnój neb jinú věc, a o hluchotě. Kap. XVI.: O červiech, neb mase zarozeném v uše. Kap. XVII.: O chrástách v nosě, a mase zbytném v něm zarozeném. 10 15 25
Strana 6
6 Knihy prvé. Kap. XVIII.: O červených neštoviciech, neb bielých, neb zmodralých na nose, neb podlé nosa, a o otoku červeném po všie tváři. Kap. XIX.: O rozsedení rtóv. Kap. XX.: O nežitu pod jazykem a porušení zubin neb če- 5 listin, a viklání zubóv neb bolení. Kap. XXI.: O nežitu neb hlíze na kořenu jazyka, a uře- zání 1) jazýčka; a muožť nazvána býti tvářnosť otoka hrdlného. Kap. XXII.: O hlíze talovaté na hrdle a na krku. Kap. XXIII.: O krticiech na hrdle a na krku. Kap. XXIIII.: O nádoru na hrdle. Kap. XXV.: O hlíze neb otoku horkém i studeném talova tém na pažiech i pod pažemi, kterážto slove výr. Kap. XXVI.: O krticiech a tvrdosti i žlázách i masnost pod pažemi. Kap. XXVII.: O hlíze horké neb studené talovaté na paži i na pleci. Kap. XXVIII.: O hlíze horké i studené, a o hlizovatosti a tvrdosti na lokti. Kap. XXIX.: O navné kosti na zápěstí. Kap. XXX.: O splstění a zmozolení na nici ručné a na článciech prstóv, z nichžto dělá se střiel a uražena bývá kosť. Kap. XXXI.: O otoku horkém na prstech, jenž slove příměť. Kap. XXXII.: O šeradnosti nehtóv ručních, a hrbiech i bielých miestech. Kap. XXXIII.: O otoku horkém i studeném talovatém na ceckách. Kap. XXXIIII.: O krticiech a tvrdosti a nežitu, jenž slove rak, na ceckách. Kap. XXXV.: O sraženi mléka v prsech a bolesti pro 30 mléko, a přielišnosti kule ceckové. Kap. XXXVI.: O otoku neb nežitu talovatém na žebrách, studeném neb horkém. Kap. XXXVII.: O otoku neb nežitu horkém i studeném talovatém, a tvrdosti nad ústy žalúdkovými. Kap. XXXVIII.: O vyhřezení pupka. 15 20 25 35 1) Rkp. vrazeni.
6 Knihy prvé. Kap. XVIII.: O červených neštoviciech, neb bielých, neb zmodralých na nose, neb podlé nosa, a o otoku červeném po všie tváři. Kap. XIX.: O rozsedení rtóv. Kap. XX.: O nežitu pod jazykem a porušení zubin neb če- 5 listin, a viklání zubóv neb bolení. Kap. XXI.: O nežitu neb hlíze na kořenu jazyka, a uře- zání 1) jazýčka; a muožť nazvána býti tvářnosť otoka hrdlného. Kap. XXII.: O hlíze talovaté na hrdle a na krku. Kap. XXIII.: O krticiech na hrdle a na krku. Kap. XXIIII.: O nádoru na hrdle. Kap. XXV.: O hlíze neb otoku horkém i studeném talova tém na pažiech i pod pažemi, kterážto slove výr. Kap. XXVI.: O krticiech a tvrdosti i žlázách i masnost pod pažemi. Kap. XXVII.: O hlíze horké neb studené talovaté na paži i na pleci. Kap. XXVIII.: O hlíze horké i studené, a o hlizovatosti a tvrdosti na lokti. Kap. XXIX.: O navné kosti na zápěstí. Kap. XXX.: O splstění a zmozolení na nici ručné a na článciech prstóv, z nichžto dělá se střiel a uražena bývá kosť. Kap. XXXI.: O otoku horkém na prstech, jenž slove příměť. Kap. XXXII.: O šeradnosti nehtóv ručních, a hrbiech i bielých miestech. Kap. XXXIII.: O otoku horkém i studeném talovatém na ceckách. Kap. XXXIIII.: O krticiech a tvrdosti a nežitu, jenž slove rak, na ceckách. Kap. XXXV.: O sraženi mléka v prsech a bolesti pro 30 mléko, a přielišnosti kule ceckové. Kap. XXXVI.: O otoku neb nežitu talovatém na žebrách, studeném neb horkém. Kap. XXXVII.: O otoku neb nežitu horkém i studeném talovatém, a tvrdosti nad ústy žalúdkovými. Kap. XXXVIII.: O vyhřezení pupka. 15 20 25 35 1) Rkp. vrazeni.
Strana 7
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. Kap. XXXIX.: O otoku aneb nežitu horkém i studeném talovatém, a tvrdosti zřejmé nad jatrami. Kap. XL.: O otoku, neb nežitu horkém i studeném talova- tém nad slezenú, a tvrdosti zřejmé tudiež. Kap. XLI.: O otoku neb nežitu horkém i studeném s zadu od hrdla až do kostrce. Kap. XLII.: O otoku horkém i studeném talovatém v střie- sléch. Kap. XLIII.: O krticiech a tvrdosti v třiesléch. Kap. XLIV.: O porušení plsti břišné, a vypáčení v třie- sléch. Kap. XLV.: O fíciech a oteklostech, i krve tečení z zadku i materníku. Kap. XLVI.: O otoku horkém i studeném talovatém, a 45 střielu v zadku. Kap. XLVII.: O vynětí kamene z měchýře. Kap. XLVIII.: O neštoviciech bielých jako jáhly, neb čer- vených, a rozsedlinach a porušení, kterážto se děje na mužském údu pro smilstvie s nečistú ženú neb pro jinú příčinu. Kap. XLIX. O otoku neb nežitu horkém i studeném talo- vatém nárokóv mužských. Kap. L.: O otoku neb nežitu horkém i studeném talovatém, a žláze na nádobě mužské. Kap. LI.: O kýle větrné, vodnaté, masité nárokóv muž- 25 ských. Kap. LII.: O otoku neb nežitu horkém i studeném talova- tém a žláze na stehně i na koleně. Kap. LIII.: O lupinách a mokrosti lepké, slané, a vředech na nohách a na hlezniech. Kap. LIIII.: O žilách trudných vyhřezlých na holeni. Kap. LV.: O otoku a rozsedlinách, kteréžto stávají se na chodidlech pro mráz veliký. Kap. LVI.: O tvrdosti mozolu kuřecie řiti a žlázy na prstech nožních. Kap. LVII.: O střielu, na kterémž koli údu muož se státi. Kap. LVIII.: O raku a umrtvení i porušení od vředuov na všelikých údech. Kap. LIX.: O pryskýři černém a žravém na kterémž koli 10 20 80 35 údu
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. Kap. XXXIX.: O otoku aneb nežitu horkém i studeném talovatém, a tvrdosti zřejmé nad jatrami. Kap. XL.: O otoku, neb nežitu horkém i studeném talova- tém nad slezenú, a tvrdosti zřejmé tudiež. Kap. XLI.: O otoku neb nežitu horkém i studeném s zadu od hrdla až do kostrce. Kap. XLII.: O otoku horkém i studeném talovatém v střie- sléch. Kap. XLIII.: O krticiech a tvrdosti v třiesléch. Kap. XLIV.: O porušení plsti břišné, a vypáčení v třie- sléch. Kap. XLV.: O fíciech a oteklostech, i krve tečení z zadku i materníku. Kap. XLVI.: O otoku horkém i studeném talovatém, a 45 střielu v zadku. Kap. XLVII.: O vynětí kamene z měchýře. Kap. XLVIII.: O neštoviciech bielých jako jáhly, neb čer- vených, a rozsedlinach a porušení, kterážto se děje na mužském údu pro smilstvie s nečistú ženú neb pro jinú příčinu. Kap. XLIX. O otoku neb nežitu horkém i studeném talo- vatém nárokóv mužských. Kap. L.: O otoku neb nežitu horkém i studeném talovatém, a žláze na nádobě mužské. Kap. LI.: O kýle větrné, vodnaté, masité nárokóv muž- 25 ských. Kap. LII.: O otoku neb nežitu horkém i studeném talova- tém a žláze na stehně i na koleně. Kap. LIII.: O lupinách a mokrosti lepké, slané, a vředech na nohách a na hlezniech. Kap. LIIII.: O žilách trudných vyhřezlých na holeni. Kap. LV.: O otoku a rozsedlinách, kteréžto stávají se na chodidlech pro mráz veliký. Kap. LVI.: O tvrdosti mozolu kuřecie řiti a žlázy na prstech nožních. Kap. LVII.: O střielu, na kterémž koli údu muož se státi. Kap. LVIII.: O raku a umrtvení i porušení od vředuov na všelikých údech. Kap. LIX.: O pryskýři černém a žravém na kterémž koli 10 20 80 35 údu
Strana 8
8 Knihy prvé. Kap. LX.: O zelenosti a černosti, kterážto se přiházie na všelikém údu z úrazu rozličného. Kap. LXI.: O zejžení neb spálení od varu vodného, neb oleje vrúcieho. Kap. LXII.: O zprýštění kuože po potu. Kap. LXIII.: O vředu, jenž slove mravenec, a chrástách suchých; o nežitu jahelném, o ohni persitském. Kap. LXIIII.: O oblitině bielé, červené i černé. Kap. LXV.: O svrabu a chrástách po všem těle. Kap. LXVI.: O rozdělení kuože od vešek, a sloveť neduh 10 volový. Kap. LXVII.: O rozřezání nad větrností, kterážto túlá se od údu do údu s velikú bolestí. Kapitola I. O vodě sebrané v hlavách dětinských v nově narozených. Naučenie obecné jest, že čtyři jsú příčiny, pro něžto ně- který úd trpí nemoc některú zevnitřní, totiž otok, vřed neb jinú. 15 Prvá příčina jest přítomnosť homoty neb mokrosti v těle člověčím, jenž jest nehodna, aby se obrátila v pokrm úduov, aneb pro množ- stvie své, aneb pro zlosť svú. A když obě těto vadě, neb jedna z nich shledá se na mokrosti neb na mokrostech, tehdy vědomo jest, žeť nejsú z přirozenie údóv, a tady nehodny ku pokrmu 20 úduov. A když mokrosti nejsú hodné úduov, nemóžť býti, aby krmily údy, leč by byly opraveny od přirozenie; a bývajíť druhdy opraveny, kdyžto na krátce mdlú vadú ty mokrosti jsú porušeny. Druhá příčina jestiť síla té mokrosti. Třetie příčina jest mdloba údu, v němžto jest nemoc. Čtvrtá příčina jest stok cest neb pró- 25 duchóv k jití mokrosti z jednoho údu do druhého. A chciť, aby to znamenal obecné ve všech nemocech, kteréžto přiházejí se od zevnitřné příčiny z vady mokrosti; neb o tom neučiním zmieny v nižádné kapitole této prvnie strany. Ale slušieť věděti, žeť tato nemoc dětinská, o niež tuto so chci praviti, nestává se aniž se počíná, než když děťátko jest dokonalé v mateřině břiše, aneb když jest nově narozen. A stáváť se z mokrosti nemoci ženské vodnaté, jiežto přirozenie ženy i dietěte nemohlo opraviti; než mohlo ji vehnati do hlavy a ji zavřieti v hlavě, pro pochopnosť velikú hlavy nad jiné údy se 35
8 Knihy prvé. Kap. LX.: O zelenosti a černosti, kterážto se přiházie na všelikém údu z úrazu rozličného. Kap. LXI.: O zejžení neb spálení od varu vodného, neb oleje vrúcieho. Kap. LXII.: O zprýštění kuože po potu. Kap. LXIII.: O vředu, jenž slove mravenec, a chrástách suchých; o nežitu jahelném, o ohni persitském. Kap. LXIIII.: O oblitině bielé, červené i černé. Kap. LXV.: O svrabu a chrástách po všem těle. Kap. LXVI.: O rozdělení kuože od vešek, a sloveť neduh 10 volový. Kap. LXVII.: O rozřezání nad větrností, kterážto túlá se od údu do údu s velikú bolestí. Kapitola I. O vodě sebrané v hlavách dětinských v nově narozených. Naučenie obecné jest, že čtyři jsú příčiny, pro něžto ně- který úd trpí nemoc některú zevnitřní, totiž otok, vřed neb jinú. 15 Prvá příčina jest přítomnosť homoty neb mokrosti v těle člověčím, jenž jest nehodna, aby se obrátila v pokrm úduov, aneb pro množ- stvie své, aneb pro zlosť svú. A když obě těto vadě, neb jedna z nich shledá se na mokrosti neb na mokrostech, tehdy vědomo jest, žeť nejsú z přirozenie údóv, a tady nehodny ku pokrmu 20 úduov. A když mokrosti nejsú hodné úduov, nemóžť býti, aby krmily údy, leč by byly opraveny od přirozenie; a bývajíť druhdy opraveny, kdyžto na krátce mdlú vadú ty mokrosti jsú porušeny. Druhá příčina jestiť síla té mokrosti. Třetie příčina jest mdloba údu, v němžto jest nemoc. Čtvrtá příčina jest stok cest neb pró- 25 duchóv k jití mokrosti z jednoho údu do druhého. A chciť, aby to znamenal obecné ve všech nemocech, kteréžto přiházejí se od zevnitřné příčiny z vady mokrosti; neb o tom neučiním zmieny v nižádné kapitole této prvnie strany. Ale slušieť věděti, žeť tato nemoc dětinská, o niež tuto so chci praviti, nestává se aniž se počíná, než když děťátko jest dokonalé v mateřině břiše, aneb když jest nově narozen. A stáváť se z mokrosti nemoci ženské vodnaté, jiežto přirozenie ženy i dietěte nemohlo opraviti; než mohlo ji vehnati do hlavy a ji zavřieti v hlavě, pro pochopnosť velikú hlavy nad jiné údy se 35
Strana 9
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 9 10 30 vnitřnie, příčinami svrchu pravenými, a pro skloněnie hlavy na kolena, vedlé posazenie dietěte v matce, kteréžto takové jest: neb dietě jest přivázáno třevem k matce a ledvinám své mateře, a táhne z žil matky a jatr ženy krev za pokrm skrze pupek k jatrám jeho. A pro lepší hodnosť toho taženie 1) břicho děťátka a jeho přednie strana položeny jsú vedlé ledvin ženy, a držíť ruce zavřené na kolenú, a sklonilo hlavu na koleně a na ruce, tak že pěsti sú vhřezly v duolky očí, a nos mezi pěstma; a tak z nakloněnie hlavy ta mokrosť snadno jde z břicha do hlavy. A ta mokrosť tak osla- buje spojenie lbi, že vycházie ze lbi a klade se mezi lbí a kuoží neb pltí. A toho znamenie jest: lékař, máceje na to, nedomáce 2) se lbi. Druhdy také ta mokrosť položí se mezi lbí a mázdrú svrchní; a tohoť jest znamenie, že lékař máceje na tiemě, domáce se kosti lebné. A ta nemoc jestiť nesnazšieho uléčenie, a jestiť 15 nebezpečnější nežli prvá; neb prvá jest nemoc snadného poznánie viděním i dotčením. Lék té nemoci podlé rozumu starých lékařóv jestiť, že ně- kteří chtie, aby ta voda byla vypuštiena rozřezáním na dél plti nad těmenem, na němžto kosti u některého děťátka dlúho se 20 nesstúpí; a druzí chtie, aby řezánie bylo plti na kříž; a někteří velé, aby bylo řezánie tréuhlé; a někteří chtie, aby ta voda byla vypuštiena takým řezáním na miestě dolejším, neb na zadnie straně, když by jedné mohla voda z toho miesta býti vyvedena. A na tom všichni se sjednávají, aby ta voda po řezání spolkem 25 nebyla vypuštiena, než zponenáhlu, a podlé té cesty najlépť jest. Ale já za mého času neviděl sem, by kto tak byl léčen a uzdraven, aniž věřím, by kto tú cestú mohl léčen býti a uzdraven. Ale po- něvadž ta nemoc neukazuje se jedno na dětech, na těch, ješto se rodie s ní, aneb na těch, kteřížto narozeni jsú, v sedmi dnech po narození, protož nezdá mi se pro mdlobu jich, aby tak řezáni byli. Než jáť sem viděl jedno děťátko v Kremoně 3) na špitále, jehož přirozenie uzdravilo samo podlé dlúhosti času; a živo bylo dietě dlúho. A z toho diela přirozenie vzal sem sám od sebe naučenie 35 k léčení té nemoci s věcmi vysušujícími poznenáhlu. A tak přišla jest v ruce mé dci jednoho přietele mého, a uléčil sem ji oby- čejem léčenie, kterýžto položím tobě napsán: Najprv šel sem Rkp.: 1) tazanie. 2) nedomati. 3) ktemoně.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 9 10 30 vnitřnie, příčinami svrchu pravenými, a pro skloněnie hlavy na kolena, vedlé posazenie dietěte v matce, kteréžto takové jest: neb dietě jest přivázáno třevem k matce a ledvinám své mateře, a táhne z žil matky a jatr ženy krev za pokrm skrze pupek k jatrám jeho. A pro lepší hodnosť toho taženie 1) břicho děťátka a jeho přednie strana položeny jsú vedlé ledvin ženy, a držíť ruce zavřené na kolenú, a sklonilo hlavu na koleně a na ruce, tak že pěsti sú vhřezly v duolky očí, a nos mezi pěstma; a tak z nakloněnie hlavy ta mokrosť snadno jde z břicha do hlavy. A ta mokrosť tak osla- buje spojenie lbi, že vycházie ze lbi a klade se mezi lbí a kuoží neb pltí. A toho znamenie jest: lékař, máceje na to, nedomáce 2) se lbi. Druhdy také ta mokrosť položí se mezi lbí a mázdrú svrchní; a tohoť jest znamenie, že lékař máceje na tiemě, domáce se kosti lebné. A ta nemoc jestiť nesnazšieho uléčenie, a jestiť 15 nebezpečnější nežli prvá; neb prvá jest nemoc snadného poznánie viděním i dotčením. Lék té nemoci podlé rozumu starých lékařóv jestiť, že ně- kteří chtie, aby ta voda byla vypuštiena rozřezáním na dél plti nad těmenem, na němžto kosti u některého děťátka dlúho se 20 nesstúpí; a druzí chtie, aby řezánie bylo plti na kříž; a někteří velé, aby bylo řezánie tréuhlé; a někteří chtie, aby ta voda byla vypuštiena takým řezáním na miestě dolejším, neb na zadnie straně, když by jedné mohla voda z toho miesta býti vyvedena. A na tom všichni se sjednávají, aby ta voda po řezání spolkem 25 nebyla vypuštiena, než zponenáhlu, a podlé té cesty najlépť jest. Ale já za mého času neviděl sem, by kto tak byl léčen a uzdraven, aniž věřím, by kto tú cestú mohl léčen býti a uzdraven. Ale po- něvadž ta nemoc neukazuje se jedno na dětech, na těch, ješto se rodie s ní, aneb na těch, kteřížto narozeni jsú, v sedmi dnech po narození, protož nezdá mi se pro mdlobu jich, aby tak řezáni byli. Než jáť sem viděl jedno děťátko v Kremoně 3) na špitále, jehož přirozenie uzdravilo samo podlé dlúhosti času; a živo bylo dietě dlúho. A z toho diela přirozenie vzal sem sám od sebe naučenie 35 k léčení té nemoci s věcmi vysušujícími poznenáhlu. A tak přišla jest v ruce mé dci jednoho přietele mého, a uléčil sem ji oby- čejem léčenie, kterýžto položím tobě napsán: Najprv šel sem Rkp.: 1) tazanie. 2) nedomati. 3) ktemoně.
Strana 10
10 Knihy prvé. v léčení jejiem takovú cestú, že každý den kázal sem zmazati hlavu její všecku olejem rmenovým a sirú takovým srovnáním: Vezmi oleje rmenového osm lotóv, síry 2 loty, a směs v hromadu. A tiem shřětiem mazal sem jí hlavu dvakrát přes den, a po ma- zání kladl sem vlnu horkú na hlavu její, aneb sukno horké; a tak ústavně čině za měsiec a viece, posilil sem přirozenie na tu nemoc; i poče zřejmě schnúti ta mokrosť. A že mně se zdálo, by ta mokrosť byla mezi pltí a lbí, bezpečnějie sem mohl jíti s silnější věcí. A také že sú byli údové již utvrzeni některak, a ta nemoc byla menšieho strachu nežli ona, chtěl sem i učinil sem 10 potom jedno projženie rafijným žehadlem s přednie strany mezi tiem miestem, ještoť slove tiemě, a čelem, vtiskl sem to žehadlo až do té vody; a tak poče voda poznenáhlu ven plúti. A po jiném času učinil sem dvě projženie z zadnie strany, z nichžto vyplula voda k mé vuoli. A tak těmi třmi žehadly a olejem rmenovým 15 činil sem až do vysušenie vody, a dievčička v polúletí dokonale uzdravena byla. Než z projžených dierek nedal sem vodě ústavně jíti, než stavoval sem ji knoty dokonale na však den, a vázal sem na všaký den hlavu její všecku vázáním hodným. Pakli ta voda jest zavřena mezi lbí a mázdrú svrchní, máš činiti neb jíti týmiž 2a věcmi a týmž obyčejem, boje se vždy mdloby moci dětinské, a o vtištění žahadla pro blízkosť té vody k mozku. Neb při také nemoci vtipnějie a snažnějie má býti jednáno; neb obecně nebývá uléčena, aniž muož býti uléčena. Kapitola II. O škralúpě neb okydení neb chrástách na hlavách dětinských a na čele, dokud ssú, a slovet u neumělých lidí mlečivo. Tento neduh nezarozuje se, jedno na dětech, dokudž ssú, 25 a sloveť škralúp neb okydenie; a býváť jim na čele i na hlavě, a mnohokrát rozplyne na jiné údy. A zarozujeť se tato nemoc na dětech pro ostrosť mléka, kterážto uvodí slanosť v pokrm dietěcí, aneb v tu homotu, kterážto v pokrm měla by se obrátiti. A homota, v nížto stává se proměna, neb vtělenie neb nakaženie 36 to, vlhkáť jest a lepká. A znamenie, že ostrosť mléka s takovú homotú jest příčina té nemoci, jestiť hrubosť a ostrosť shledaná na tom škralúpu; a lepkosť jejie znamená lepkosť homoty, a ostrosť jeho znamená přepraženie. Lék toho škralúpa jestiť, aby na všaký den bylo miesto mazáno olejem rmenovým horkým; 35
10 Knihy prvé. v léčení jejiem takovú cestú, že každý den kázal sem zmazati hlavu její všecku olejem rmenovým a sirú takovým srovnáním: Vezmi oleje rmenového osm lotóv, síry 2 loty, a směs v hromadu. A tiem shřětiem mazal sem jí hlavu dvakrát přes den, a po ma- zání kladl sem vlnu horkú na hlavu její, aneb sukno horké; a tak ústavně čině za měsiec a viece, posilil sem přirozenie na tu nemoc; i poče zřejmě schnúti ta mokrosť. A že mně se zdálo, by ta mokrosť byla mezi pltí a lbí, bezpečnějie sem mohl jíti s silnější věcí. A také že sú byli údové již utvrzeni některak, a ta nemoc byla menšieho strachu nežli ona, chtěl sem i učinil sem 10 potom jedno projženie rafijným žehadlem s přednie strany mezi tiem miestem, ještoť slove tiemě, a čelem, vtiskl sem to žehadlo až do té vody; a tak poče voda poznenáhlu ven plúti. A po jiném času učinil sem dvě projženie z zadnie strany, z nichžto vyplula voda k mé vuoli. A tak těmi třmi žehadly a olejem rmenovým 15 činil sem až do vysušenie vody, a dievčička v polúletí dokonale uzdravena byla. Než z projžených dierek nedal sem vodě ústavně jíti, než stavoval sem ji knoty dokonale na však den, a vázal sem na všaký den hlavu její všecku vázáním hodným. Pakli ta voda jest zavřena mezi lbí a mázdrú svrchní, máš činiti neb jíti týmiž 2a věcmi a týmž obyčejem, boje se vždy mdloby moci dětinské, a o vtištění žahadla pro blízkosť té vody k mozku. Neb při také nemoci vtipnějie a snažnějie má býti jednáno; neb obecně nebývá uléčena, aniž muož býti uléčena. Kapitola II. O škralúpě neb okydení neb chrástách na hlavách dětinských a na čele, dokud ssú, a slovet u neumělých lidí mlečivo. Tento neduh nezarozuje se, jedno na dětech, dokudž ssú, 25 a sloveť škralúp neb okydenie; a býváť jim na čele i na hlavě, a mnohokrát rozplyne na jiné údy. A zarozujeť se tato nemoc na dětech pro ostrosť mléka, kterážto uvodí slanosť v pokrm dietěcí, aneb v tu homotu, kterážto v pokrm měla by se obrátiti. A homota, v nížto stává se proměna, neb vtělenie neb nakaženie 36 to, vlhkáť jest a lepká. A znamenie, že ostrosť mléka s takovú homotú jest příčina té nemoci, jestiť hrubosť a ostrosť shledaná na tom škralúpu; a lepkosť jejie znamená lepkosť homoty, a ostrosť jeho znamená přepraženie. Lék toho škralúpa jestiť, aby na všaký den bylo miesto mazáno olejem rmenovým horkým; 35
Strana 11
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 11 a chovačka ať se zdrží od slaného masa a od sýra a ostrých věcí, totiž od česenku, cibule, horčice, poru a jiných věcí, a ať pie víno velmi uvodnané, a myje se u vodě svařenie kvietie rmenového a ruože, a semene sěna řeckého. A podlé této cesty mnohé sem 5 mého času sprostil, beze všeho nebezpečenstvie a bázni. Kapitola III. O moli a pršení vlasóv mokrém neb suchém, a o všéch v hlavě zarozených. 15 25 30 Molť jest ošerazenie kuože hlavnie s škralúpy nebo s tokem talova, aneb bez toku s pršením vlasóv, neb jich stržením. Ale ten mol, kterýž jest v škralúpiech bez talova tekúcieho, stáváť se od zprahlé neb připálené homoty a porušené, kterážto svú zlostí 1o a připrahlostí porušuje a lepce kuoži a kořeny vlasóv, a takť padají vlasové. A poznánie toho máme skrze viděnie; neb na plti uzříš škralúpy žluté, neb černé, neb zelené, kteřížto nepú- štějí talovu z sebe, aneb málo vypúštějí mokrosti tenké, jakožto jedu, a v tom vlasové hynú. Druhý jest mol z škralúpóv mo- krých, v nichžto ukazuje se někaká bělosť neb popelatosť. A z těch ploveť mokrosť popelatá a mokrá a lepká, a s tiem vlasové hynú; a druhdy rozmáhají se vši, zvláště v dětinství a v jinošství, kteréžto z porušenie a hnilosti homoty tu zdržené se zarozují. Lék mole suchého jest tento: najprvé aby všichni vlasové 20 byli sholeni, jakož najlépe mohú býti sholeni; a po sholení zmaž hlavu olejem fiolným horkým po tři dni; čtvrtý den češ neb drasaj plť velmi až do krve tečenie, a potom zmyj hlavu vodú svařenie kvietie rmenového, neb zeměžluči, jenž lepší jest, a po zmytí ihned češ plť alúnem kvasnic vinných, rozpuštěným s vodú dřéve řečenú. A pak tři plť silně cibulí a česenkem, a potom opět zmyj vodú dřieve řečenú; a po zmytí vysuš hlavu rúchú čistú, a zmaž hlavu oleji dřieve řečenými. A tak maž za tři dni na každý den dvakrát, a čtvrtý den spatř plť, jest-li čistá, čili nic; a nebude-li čistá, opět navrať se na česánie a mytie vodú horkú, v níž zeměžluč vařena neb rmen, a potom tři alúnem 1), a po tření zmyj a zmaž2). A tak tři ob tři dni, až plť čista bude, a tak poznána bude po odlúčení hnoje a smradu hladkosť plti a rovnosť. A když čista plť bude, maž všecku hlavu jednú Rkp.: 1) alumen. 2) zwarz.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 11 a chovačka ať se zdrží od slaného masa a od sýra a ostrých věcí, totiž od česenku, cibule, horčice, poru a jiných věcí, a ať pie víno velmi uvodnané, a myje se u vodě svařenie kvietie rmenového a ruože, a semene sěna řeckého. A podlé této cesty mnohé sem 5 mého času sprostil, beze všeho nebezpečenstvie a bázni. Kapitola III. O moli a pršení vlasóv mokrém neb suchém, a o všéch v hlavě zarozených. 15 25 30 Molť jest ošerazenie kuože hlavnie s škralúpy nebo s tokem talova, aneb bez toku s pršením vlasóv, neb jich stržením. Ale ten mol, kterýž jest v škralúpiech bez talova tekúcieho, stáváť se od zprahlé neb připálené homoty a porušené, kterážto svú zlostí 1o a připrahlostí porušuje a lepce kuoži a kořeny vlasóv, a takť padají vlasové. A poznánie toho máme skrze viděnie; neb na plti uzříš škralúpy žluté, neb černé, neb zelené, kteřížto nepú- štějí talovu z sebe, aneb málo vypúštějí mokrosti tenké, jakožto jedu, a v tom vlasové hynú. Druhý jest mol z škralúpóv mo- krých, v nichžto ukazuje se někaká bělosť neb popelatosť. A z těch ploveť mokrosť popelatá a mokrá a lepká, a s tiem vlasové hynú; a druhdy rozmáhají se vši, zvláště v dětinství a v jinošství, kteréžto z porušenie a hnilosti homoty tu zdržené se zarozují. Lék mole suchého jest tento: najprvé aby všichni vlasové 20 byli sholeni, jakož najlépe mohú býti sholeni; a po sholení zmaž hlavu olejem fiolným horkým po tři dni; čtvrtý den češ neb drasaj plť velmi až do krve tečenie, a potom zmyj hlavu vodú svařenie kvietie rmenového, neb zeměžluči, jenž lepší jest, a po zmytí ihned češ plť alúnem kvasnic vinných, rozpuštěným s vodú dřéve řečenú. A pak tři plť silně cibulí a česenkem, a potom opět zmyj vodú dřieve řečenú; a po zmytí vysuš hlavu rúchú čistú, a zmaž hlavu oleji dřieve řečenými. A tak maž za tři dni na každý den dvakrát, a čtvrtý den spatř plť, jest-li čistá, čili nic; a nebude-li čistá, opět navrať se na česánie a mytie vodú horkú, v níž zeměžluč vařena neb rmen, a potom tři alúnem 1), a po tření zmyj a zmaž2). A tak tři ob tři dni, až plť čista bude, a tak poznána bude po odlúčení hnoje a smradu hladkosť plti a rovnosť. A když čista plť bude, maž všecku hlavu jednú Rkp.: 1) alumen. 2) zwarz.
Strana 12
12 Knihy prvé. na den túto mastí, dokudž nebude úplně k zdraví navrácen a jeho vlasové rozmnoženi: Vezmi popel z vlasóv lidských puol lotu, kalu z uoleje lněného osm lotóv, strdi opěněné šest lotóv, mirry tři loty, a ztluč mirru v prach a směs všecko v hromadu. Tať masť tvrdí kuoži a vlasy množí, leč by kuože byla zmozo- 5 lena, na nížto uměním lékarským nerostú vlasy. Pakli by ne- mocný byl šestnadsti let, neb starší, tehdy daj jemu piluly takto udělané, večer ať nevečeřie: Vezmi černý kořen čtvrt lota, sene, epitimi každého puol čtvrtce lota, agarici čtvrtci, a puol masti- cis, a čtvrtci aloes a lot, učiň piluly neb kulky, a daj po čtvrtci 10 před drasáním; neb tyto kulky vypúzejí homotu přismáhlú s každého údu. A týmž obyčejem jdi v léčení mole mokrého, kromě že mazánie tuto má býti jedno olejem ořechovým neb mandlovým, beze všeho smiešenie; a takéť tuto nenie třeba třieti alúnem 15 z kvasnic vinných, rozpuštěným u vodě dřieve řečené, ale alú- nem tiem rozpuštěným v octě silném. A tyto piluly vezmi: aga- rici a vnitřnosti tykvi lesné, masticis, každého čtvrtci, aloes tři čtvrtce, učiň kulky s mizhú porru, a daj po čtvrtci. A tiem jsme obyčejem uzdravovali suchý mol i mokrý. Pak masť zkušená 20 ke všem zarozeným v hlavě: ohol hlavu, a maž ji po tři dni; vezmi mirry dva loty a puol lota aloes, dva loty agarici, puol lota oleje, hořkých mandlóv lot bez čtvrtce, ztluč což má ztlu- čeno býti a směs, a maž hlavu. A hodíť se k tomu i bez holenie, ale nenieť tak statečno. Kapitola IIII. O práchnivosti neb otrubiech a rozsedlinách na hlavě. Otruby hlavnie jsúť zbytečnosti zarozené na plti; a stá- vajíť se pro panovánie suchosti na homotě a na miestě, od něhož se odlúčejí některé stránky, z nichžto ty práchnivosti neb otruby se dělají a rozsedliny. Znamenie toho jest, když potrbáš miesta a ukážíť se rozsedliny, a prachy neb otruby padajíť. Lék toho neduhu jest, ať by třieno bylo miesto každý den prachem sklenným, takto dělaným: Vezmi skla 12 lotóv, ztluč a zetři v mělný prach a prosítuj, a směs s 12 loty múky lupínóv; a tiem prachem a vodú svařenie zeměžluče, neb s vodú svařenie kvietie rmenového tři to miesto. Pakli tiem nebude uzdraveno, 35 tehdy postav jemu baňky na pleci a pod bradu, s puštěním krve, 30
12 Knihy prvé. na den túto mastí, dokudž nebude úplně k zdraví navrácen a jeho vlasové rozmnoženi: Vezmi popel z vlasóv lidských puol lotu, kalu z uoleje lněného osm lotóv, strdi opěněné šest lotóv, mirry tři loty, a ztluč mirru v prach a směs všecko v hromadu. Tať masť tvrdí kuoži a vlasy množí, leč by kuože byla zmozo- 5 lena, na nížto uměním lékarským nerostú vlasy. Pakli by ne- mocný byl šestnadsti let, neb starší, tehdy daj jemu piluly takto udělané, večer ať nevečeřie: Vezmi černý kořen čtvrt lota, sene, epitimi každého puol čtvrtce lota, agarici čtvrtci, a puol masti- cis, a čtvrtci aloes a lot, učiň piluly neb kulky, a daj po čtvrtci 10 před drasáním; neb tyto kulky vypúzejí homotu přismáhlú s každého údu. A týmž obyčejem jdi v léčení mole mokrého, kromě že mazánie tuto má býti jedno olejem ořechovým neb mandlovým, beze všeho smiešenie; a takéť tuto nenie třeba třieti alúnem 15 z kvasnic vinných, rozpuštěným u vodě dřieve řečené, ale alú- nem tiem rozpuštěným v octě silném. A tyto piluly vezmi: aga- rici a vnitřnosti tykvi lesné, masticis, každého čtvrtci, aloes tři čtvrtce, učiň kulky s mizhú porru, a daj po čtvrtci. A tiem jsme obyčejem uzdravovali suchý mol i mokrý. Pak masť zkušená 20 ke všem zarozeným v hlavě: ohol hlavu, a maž ji po tři dni; vezmi mirry dva loty a puol lota aloes, dva loty agarici, puol lota oleje, hořkých mandlóv lot bez čtvrtce, ztluč což má ztlu- čeno býti a směs, a maž hlavu. A hodíť se k tomu i bez holenie, ale nenieť tak statečno. Kapitola IIII. O práchnivosti neb otrubiech a rozsedlinách na hlavě. Otruby hlavnie jsúť zbytečnosti zarozené na plti; a stá- vajíť se pro panovánie suchosti na homotě a na miestě, od něhož se odlúčejí některé stránky, z nichžto ty práchnivosti neb otruby se dělají a rozsedliny. Znamenie toho jest, když potrbáš miesta a ukážíť se rozsedliny, a prachy neb otruby padajíť. Lék toho neduhu jest, ať by třieno bylo miesto každý den prachem sklenným, takto dělaným: Vezmi skla 12 lotóv, ztluč a zetři v mělný prach a prosítuj, a směs s 12 loty múky lupínóv; a tiem prachem a vodú svařenie zeměžluče, neb s vodú svařenie kvietie rmenového tři to miesto. Pakli tiem nebude uzdraveno, 35 tehdy postav jemu baňky na pleci a pod bradu, s puštěním krve, 30
Strana 13
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 13 10 a potom češ to miesto alúnem kvasnic vinných, rozpustě u vodě svrchu psané; a potom navrať se na česánie prachu sklenného, s vodú svařenie bylin svrchu řečených. A jest-li ten nemocný v šestnadcti letech, daj jemu pilule, o nichž zmienka v přednie kapitole, kteréžto dělány mají býti z černého kořenie a z aga- riku. Jáť sem také uzdravil jednoho bratra z predicatoróv zá- kona Sancto Dominico, přietele mého, tú cestú; protož zname- naj toto obecné, že v této nemoci i v každé hlavnie, kterážto potřebuje třenie plti, holenie jest potřebné, úžitečné i hodné. Také mazánie, učiněné mastí z blejvajsu kafrovaného, po drbání a tření a čistění, v nižto polož něco arseniku, velmiť spomahá v té mieře; a nemocný ať se vzdrží od ostrých věcí, jakož jsú cibule a česnek etc., a od slaných. Kapitola V. O otoku talovatém na hlavě neb na čele, jenž slove lupinara neb střiel. Ten nežit neb otok nebývá jedno na samé hlavě, a na dě- 45 tech, a obecně stává se z mokrosti lepké a sladké a z mokrosti lepké smiešené se krví; protož tu se druhdy ukazuje stopa žlučné mokrosti a černé krve. A znameniet toho jest, že v kaž- dém talovu toho nežitu ukazuje se lepkosť a bělosť, smiešená s červeností, a řiedko zbledilosť neb černosť. Lék toho: aby pilen byl, jakž móžeš, aby sezrál a nežit byl, a nedopúštěj, byť tiem bylo dleno; neb talov poslednieho uzránie potřebuje, pro ostrosti a jed, a zkažujeť žíly hlavnie i kuoži, a tak zpósobuje, že na konci lékař nemóž miesta zalé- čiti, leč 1) s převelikú nesnází. Pak lékařstvie uzrajicie, jehož sem požíval mého času, takto bývá děláno: Vezmi pečené cibule v uhlí tři, a tři tvrdé ztluč vajce pečené pod uhlím, a očisť je i ztluč spolu a směs, a přidaj k nim sádla vepřového neb másla tolik, jakož jest polovice toho všeho; a to klaď na nežit neb na otok. Druhá věc k témuž: Vezmi kořenie vysokého slézu, vařené- ho u vodě a vyčištěného a ztlučeného, a tolikéž cibule a žlútkóv, jakož řečeno jest připravených, a ztluč i směs spolu; a toť jest najlepšie. A když uzrá nežit, rozřež jej na dvé neb na tréuhelně, ale ne na kříž, jakož druzí chtie; nebť to řezánie na kříž škodí žilám hlavním. A po tom řezání a talova vypuštění naplň s5 miesto všecko prázdné alúnem zuccarii zetřeným s vínem, a 20 25 30 1) Rkp. zet s převeliků.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 13 10 a potom češ to miesto alúnem kvasnic vinných, rozpustě u vodě svrchu psané; a potom navrať se na česánie prachu sklenného, s vodú svařenie bylin svrchu řečených. A jest-li ten nemocný v šestnadcti letech, daj jemu pilule, o nichž zmienka v přednie kapitole, kteréžto dělány mají býti z černého kořenie a z aga- riku. Jáť sem také uzdravil jednoho bratra z predicatoróv zá- kona Sancto Dominico, přietele mého, tú cestú; protož zname- naj toto obecné, že v této nemoci i v každé hlavnie, kterážto potřebuje třenie plti, holenie jest potřebné, úžitečné i hodné. Také mazánie, učiněné mastí z blejvajsu kafrovaného, po drbání a tření a čistění, v nižto polož něco arseniku, velmiť spomahá v té mieře; a nemocný ať se vzdrží od ostrých věcí, jakož jsú cibule a česnek etc., a od slaných. Kapitola V. O otoku talovatém na hlavě neb na čele, jenž slove lupinara neb střiel. Ten nežit neb otok nebývá jedno na samé hlavě, a na dě- 45 tech, a obecně stává se z mokrosti lepké a sladké a z mokrosti lepké smiešené se krví; protož tu se druhdy ukazuje stopa žlučné mokrosti a černé krve. A znameniet toho jest, že v kaž- dém talovu toho nežitu ukazuje se lepkosť a bělosť, smiešená s červeností, a řiedko zbledilosť neb černosť. Lék toho: aby pilen byl, jakž móžeš, aby sezrál a nežit byl, a nedopúštěj, byť tiem bylo dleno; neb talov poslednieho uzránie potřebuje, pro ostrosti a jed, a zkažujeť žíly hlavnie i kuoži, a tak zpósobuje, že na konci lékař nemóž miesta zalé- čiti, leč 1) s převelikú nesnází. Pak lékařstvie uzrajicie, jehož sem požíval mého času, takto bývá děláno: Vezmi pečené cibule v uhlí tři, a tři tvrdé ztluč vajce pečené pod uhlím, a očisť je i ztluč spolu a směs, a přidaj k nim sádla vepřového neb másla tolik, jakož jest polovice toho všeho; a to klaď na nežit neb na otok. Druhá věc k témuž: Vezmi kořenie vysokého slézu, vařené- ho u vodě a vyčištěného a ztlučeného, a tolikéž cibule a žlútkóv, jakož řečeno jest připravených, a ztluč i směs spolu; a toť jest najlepšie. A když uzrá nežit, rozřež jej na dvé neb na tréuhelně, ale ne na kříž, jakož druzí chtie; nebť to řezánie na kříž škodí žilám hlavním. A po tom řezání a talova vypuštění naplň s5 miesto všecko prázdné alúnem zuccarii zetřeným s vínem, a 20 25 30 1) Rkp. zet s převeliků.
Strana 14
14 Knihy prvé. rúškami i knoty; a to buď na všaký den po tři dni. A potom klaď toto hnojivé na ránu: Vezmi mirry čtvrtci, sarcocolle 4 loty, múky ječné osm lotóv, a strdi což dosti jest; a po vyhno- jení zcěl. Pakli by v té ráně bylo maso divie neb hnilé, jenž by potřebovalo větčieho vyhnojenie, tehdy hnoj mastí apoštolskú, neb mastí zelenú, o nichž na konci učiníme zmienu, a pak na- rosť tiemto prachem: Vezmi ořechóv cyprešových 2 loty, mumie lot, prachu šišek lot bez čtvrtce, rudy vlaské puol lota, aloes čtvrtci, ztluč v prach a prosej. O mastech narostijících a celi- stivých povieme na konci. 10 Kapitola VI. O otoku netalovatém na plti hlavní, a slovet tvrdosť, fík neb žláza. Ta věc obecně bývá z černé krve, neb z mokrosti lepké, neb z uobú, a jestiť tvrdá a dvú zpuosobú: neb jedna ma nohu tenkú, jakožto dlúhá bradavice, a druhá tlustú má nohu. A nenieť potřebie znamenie, neb viděním i dotčením poznáš. Lék toho svalu, jenž má nohu, totiž kmen tenký, jestiť: aby sřezán 45 byl břitvú u samé plti, a kořen aby pojžen byl žehadlem až do kosti, a na tu příškvaru klaď máslo. A když spadne příškvara, tehdy pohnoj miesta mastí apoštolskú, a po vyhnojení narosť prachem, a druhým prachem zcel. A o těch prašiech pově- dienoť jest v přednie kapitole. Ale druhý sval, s tlustú nohú neb 20 s kmenem tlustým, rozřež tréuhelně, a všecko, což jest v něm porušeného, vyvrz; a pak naplň ránu alúnem zuccarii ztlučeným a smiešeným s vínem, a knoty. A druhý den hnoj mastí zelenú, a třetí den posil s mastí apoštolskú neb mastí narostivú, o níž na konci učiním zmienu. A po vyhnojení narosť prachem, a naposledy zcel také prachem, o nichž sem pověděl v přednie kapitole. 25 Kapitola VII. O otoku očí horkém neb studeném a o ječném zrně. Ten otok v uocě druhdy jest s zardělostí a bolestí a s sl- zami; a tehdyť jest z krve, neb z žlučné krve. (Jest-lit z žlučné krve), tehdyť jest bolesť těžká, jako by bodl jehlú; pakliť jest bez bodenie, než s těžkostí, tehdyť jest z krve. Druhdy také ten otok bývá bez zardělosti, a jestiť nadutie bielé s těžkostí, a tehdyť se stává z mokrosti lepké. Druhdyť se děje s smědostí a s malým obtiežením, a tehdyť jest z černé krve. Ječné zrno 30
14 Knihy prvé. rúškami i knoty; a to buď na všaký den po tři dni. A potom klaď toto hnojivé na ránu: Vezmi mirry čtvrtci, sarcocolle 4 loty, múky ječné osm lotóv, a strdi což dosti jest; a po vyhno- jení zcěl. Pakli by v té ráně bylo maso divie neb hnilé, jenž by potřebovalo větčieho vyhnojenie, tehdy hnoj mastí apoštolskú, neb mastí zelenú, o nichž na konci učiníme zmienu, a pak na- rosť tiemto prachem: Vezmi ořechóv cyprešových 2 loty, mumie lot, prachu šišek lot bez čtvrtce, rudy vlaské puol lota, aloes čtvrtci, ztluč v prach a prosej. O mastech narostijících a celi- stivých povieme na konci. 10 Kapitola VI. O otoku netalovatém na plti hlavní, a slovet tvrdosť, fík neb žláza. Ta věc obecně bývá z černé krve, neb z mokrosti lepké, neb z uobú, a jestiť tvrdá a dvú zpuosobú: neb jedna ma nohu tenkú, jakožto dlúhá bradavice, a druhá tlustú má nohu. A nenieť potřebie znamenie, neb viděním i dotčením poznáš. Lék toho svalu, jenž má nohu, totiž kmen tenký, jestiť: aby sřezán 45 byl břitvú u samé plti, a kořen aby pojžen byl žehadlem až do kosti, a na tu příškvaru klaď máslo. A když spadne příškvara, tehdy pohnoj miesta mastí apoštolskú, a po vyhnojení narosť prachem, a druhým prachem zcel. A o těch prašiech pově- dienoť jest v přednie kapitole. Ale druhý sval, s tlustú nohú neb 20 s kmenem tlustým, rozřež tréuhelně, a všecko, což jest v něm porušeného, vyvrz; a pak naplň ránu alúnem zuccarii ztlučeným a smiešeným s vínem, a knoty. A druhý den hnoj mastí zelenú, a třetí den posil s mastí apoštolskú neb mastí narostivú, o níž na konci učiním zmienu. A po vyhnojení narosť prachem, a naposledy zcel také prachem, o nichž sem pověděl v přednie kapitole. 25 Kapitola VII. O otoku očí horkém neb studeném a o ječném zrně. Ten otok v uocě druhdy jest s zardělostí a bolestí a s sl- zami; a tehdyť jest z krve, neb z žlučné krve. (Jest-lit z žlučné krve), tehdyť jest bolesť těžká, jako by bodl jehlú; pakliť jest bez bodenie, než s těžkostí, tehdyť jest z krve. Druhdy také ten otok bývá bez zardělosti, a jestiť nadutie bielé s těžkostí, a tehdyť se stává z mokrosti lepké. Druhdyť se děje s smědostí a s malým obtiežením, a tehdyť jest z černé krve. Ječné zrno 30
Strana 15
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 15 5 25 jestiť otok zarozený na viečci oka obecně z mokrosti horké; pakliť se stane z jiných příčin, tehdyť neslove ječné zrno, než sval neb žláza, o němž sme učinili kapitulu. Lék otoku oka ze krve, neb ze žlučné krve: Púštěj jemu z jiné strany z žíly hlavnie najprvé, a potom z té strany; nedaj jemu píti vína až do uléčenie, než ať pie vodu s tukem rajských jablek neb s agrestem. Daj mu jiesti lociky a tykve mladé, šedivek, krupici z múky ječné, a chléb namočený u vodě, a druhdy kuřence až do poléčenie. A po púštění buď tento flastr 1o neb přílepec: Vezmi ruoží červených, kvietie rmenová, semene koprového, každého dva loty, a vlož do vody vrúcie, a zahusť je múkú sena řeckého a s múkú ječnú rovně, a klaď to horké dvakrát přes den na oko; toť obměkčuje, zrá i zahání otok. Pakli by tiem nebyl uléčen, tehdy vyčisť ho těmito kulkami: 15 Vezmi skamonee puol čtvrtce, masticis čtvrtci, aloes čtvrtci, a učiň kulky s miezhú locikovú, neb s vodú ruoženú, a daj jemu čtvrtci. Neb vyčisť jeho pilulemi cochis almansoris, kteréžto takto bývají dělány: Vezmi prachu pigre 21/2 lotu, lesné tykve tři čtvrtce, skamonee dvě čtvrtci a puol čtvrtce, turbit, scicados, 2e každého pět čtvrtí, a učiň kulky s miezhú koprovú, a daj čtvrtci neb puol druhé. A prach pigre, kterýž tuto vcházie, takto bývá dělán: Vezmi prach ruoží červených, spice, masticis, balsamu, ovoce balsamového, dřeva casie, azarii, každého čtvrtci, aloes 21/2 lotu. Pakli jest otok z příčiny studené, daj mu jiesti kuřence vařené a vodu píti z jitřice, maso kozelčie a ptákóv lesních malých; víno také muož píti ovodněné velmi, a zelice drobné, vařené s mandlovým mlékem. A vyčisť ho těmito kulkami: Vezmi černého kořenie čtvrtci, agarici, vnitřnosti tykve lesné, storacis, masticis, so každého puol lota, aloes lot, a učiň kulky s miezhú opichovú, a daj po jedné čtvrtci, a čisť ho na každý týden. Pak flastr ku obměkčení, rozpuštění 1) a uzrání: Vezmi mirry, aloes, storacis, rudy vlaské, múky sěna řeckého (a) lupínóv, každého puol lotu, a učiň prach, a ten směs a scěl olejem rmenovým a dvěma lotma 35 múky ječné, a klaď to na oko dvakrát přes den; neb ten flastr uzdravuje tu nemoc lehce. A také když to oleje ruoženého smie- šeno bude s dvénásob vína s rajských jablek kyselých, a bude Rkp.: 1) Rozpustily.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 15 5 25 jestiť otok zarozený na viečci oka obecně z mokrosti horké; pakliť se stane z jiných příčin, tehdyť neslove ječné zrno, než sval neb žláza, o němž sme učinili kapitulu. Lék otoku oka ze krve, neb ze žlučné krve: Púštěj jemu z jiné strany z žíly hlavnie najprvé, a potom z té strany; nedaj jemu píti vína až do uléčenie, než ať pie vodu s tukem rajských jablek neb s agrestem. Daj mu jiesti lociky a tykve mladé, šedivek, krupici z múky ječné, a chléb namočený u vodě, a druhdy kuřence až do poléčenie. A po púštění buď tento flastr 1o neb přílepec: Vezmi ruoží červených, kvietie rmenová, semene koprového, každého dva loty, a vlož do vody vrúcie, a zahusť je múkú sena řeckého a s múkú ječnú rovně, a klaď to horké dvakrát přes den na oko; toť obměkčuje, zrá i zahání otok. Pakli by tiem nebyl uléčen, tehdy vyčisť ho těmito kulkami: 15 Vezmi skamonee puol čtvrtce, masticis čtvrtci, aloes čtvrtci, a učiň kulky s miezhú locikovú, neb s vodú ruoženú, a daj jemu čtvrtci. Neb vyčisť jeho pilulemi cochis almansoris, kteréžto takto bývají dělány: Vezmi prachu pigre 21/2 lotu, lesné tykve tři čtvrtce, skamonee dvě čtvrtci a puol čtvrtce, turbit, scicados, 2e každého pět čtvrtí, a učiň kulky s miezhú koprovú, a daj čtvrtci neb puol druhé. A prach pigre, kterýž tuto vcházie, takto bývá dělán: Vezmi prach ruoží červených, spice, masticis, balsamu, ovoce balsamového, dřeva casie, azarii, každého čtvrtci, aloes 21/2 lotu. Pakli jest otok z příčiny studené, daj mu jiesti kuřence vařené a vodu píti z jitřice, maso kozelčie a ptákóv lesních malých; víno také muož píti ovodněné velmi, a zelice drobné, vařené s mandlovým mlékem. A vyčisť ho těmito kulkami: Vezmi černého kořenie čtvrtci, agarici, vnitřnosti tykve lesné, storacis, masticis, so každého puol lota, aloes lot, a učiň kulky s miezhú opichovú, a daj po jedné čtvrtci, a čisť ho na každý týden. Pak flastr ku obměkčení, rozpuštění 1) a uzrání: Vezmi mirry, aloes, storacis, rudy vlaské, múky sěna řeckého (a) lupínóv, každého puol lotu, a učiň prach, a ten směs a scěl olejem rmenovým a dvěma lotma 35 múky ječné, a klaď to na oko dvakrát přes den; neb ten flastr uzdravuje tu nemoc lehce. A také když to oleje ruoženého smie- šeno bude s dvénásob vína s rajských jablek kyselých, a bude Rkp.: 1) Rozpustily.
Strana 16
16 Knihy prvé. to kladeno na červenosť očí, neb na krev, kterážto jest v uočí pro uraženie neb zlomenie, druhý neb třetí den bývá uléčena, a zvláště po krvi puštění neb baněk přisazení na pleci. Pak flastr předobrý proti ječnému zrnu: Vezmi vosku nového lot, aloes puol lotu, oleje ruoženého, což dosti jest k scelení; neb ten flastr rozpúští, zmenší a uzdraví s snadností brzy. 5 Kapitola VIII. O žláze neb svalu na viečci. Neduh tento snadného jest poznánie a zarozujet se z mo- krosti černé krve syrové a tvrdé, a vlípáť na žíly viečce svrch- nieho neb zpodnieho. Lék toho: Převrat viečce, chceš-li jej vynieti s strany vnitřnie, a vytiehni jej, a potom uvaž miesto 10 s bielkem vaječným jeden den, a ucelét. Pakli chceš jej vytá- hnúti s strany zevnitřnie, rozřež to viečce s strany zevnitřnie podlé vrásk zevnitřních, a vyvrz jej. A potom vsyp prach z rudy vlaské a aloe rovně, a přivěž ten prach s vínem horkým na miesto, a budeť uléčen ve třech dnech. Daj mu píti víno mdlé, velmi uvodněné, a jísti kuřence vařené a skopcové (maso) a ko- zelce a kuroptvy a malé ptáky lesné; a potom navrať jej na jeho obyčejnu ztravu. A zuostane-lit co toho púzdrce na viečci, v němžto byl ten sval, to vyluč mastí zelenú, a potom scel mie- sto vínem červeným. 15 20 Kapitola IX. O nehtu a cinku neb bělosti na oce, vyhřezení po porušení rohové mázdry očné, a o vynětí toho, což padne v oko. Ti neduhové a nedostatci z uopatřenie a z spuosob svých a z dlúhosti trvánie ukazují, že jsú z studené příčiny. A pro túž příčinu, a pro splštěnie těch nemocí na tom údu, a pro ušlechtilosť toho údu a tenkosť, že se nemóž obierati s ním lékař s nádobami ručními, aniž móž se obierati leč s škodú a 25 s nebezpečenstvím, nezdá mi se ovšem léku hodného k tomu; neb lék k tomu jestiť viece k hanbě nežli k zisku, aniž snadně přiveden muož býti k dobrému konci. Však lék, jehož sem požíval téhož času, byl tento: Nikdy neslibuj za uzdravenie, než slib učiniti, což móžeš. Najprv zje- 30 dnaj jemu stravu takú: ať jie maso skopcové a beranie jednoho roku, a kozelcové; a ta masa vař s koprem zeleným, s petruželí
16 Knihy prvé. to kladeno na červenosť očí, neb na krev, kterážto jest v uočí pro uraženie neb zlomenie, druhý neb třetí den bývá uléčena, a zvláště po krvi puštění neb baněk přisazení na pleci. Pak flastr předobrý proti ječnému zrnu: Vezmi vosku nového lot, aloes puol lotu, oleje ruoženého, což dosti jest k scelení; neb ten flastr rozpúští, zmenší a uzdraví s snadností brzy. 5 Kapitola VIII. O žláze neb svalu na viečci. Neduh tento snadného jest poznánie a zarozujet se z mo- krosti černé krve syrové a tvrdé, a vlípáť na žíly viečce svrch- nieho neb zpodnieho. Lék toho: Převrat viečce, chceš-li jej vynieti s strany vnitřnie, a vytiehni jej, a potom uvaž miesto 10 s bielkem vaječným jeden den, a ucelét. Pakli chceš jej vytá- hnúti s strany zevnitřnie, rozřež to viečce s strany zevnitřnie podlé vrásk zevnitřních, a vyvrz jej. A potom vsyp prach z rudy vlaské a aloe rovně, a přivěž ten prach s vínem horkým na miesto, a budeť uléčen ve třech dnech. Daj mu píti víno mdlé, velmi uvodněné, a jísti kuřence vařené a skopcové (maso) a ko- zelce a kuroptvy a malé ptáky lesné; a potom navrať jej na jeho obyčejnu ztravu. A zuostane-lit co toho púzdrce na viečci, v němžto byl ten sval, to vyluč mastí zelenú, a potom scel mie- sto vínem červeným. 15 20 Kapitola IX. O nehtu a cinku neb bělosti na oce, vyhřezení po porušení rohové mázdry očné, a o vynětí toho, což padne v oko. Ti neduhové a nedostatci z uopatřenie a z spuosob svých a z dlúhosti trvánie ukazují, že jsú z studené příčiny. A pro túž příčinu, a pro splštěnie těch nemocí na tom údu, a pro ušlechtilosť toho údu a tenkosť, že se nemóž obierati s ním lékař s nádobami ručními, aniž móž se obierati leč s škodú a 25 s nebezpečenstvím, nezdá mi se ovšem léku hodného k tomu; neb lék k tomu jestiť viece k hanbě nežli k zisku, aniž snadně přiveden muož býti k dobrému konci. Však lék, jehož sem požíval téhož času, byl tento: Nikdy neslibuj za uzdravenie, než slib učiniti, což móžeš. Najprv zje- 30 dnaj jemu stravu takú: ať jie maso skopcové a beranie jednoho roku, a kozelcové; a ta masa vař s koprem zeleným, s petruželí
Strana 17
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 17 a s borákem, neb se všemi těmi, neb s jedním z těch. A kuřence, kuroptvy a bažanty, a ptákuov malých lesních, vařených u vodě, a pečené na rožně neb na pánvici. Ať vypie druhdy teplé žlútky vaječné a vodu z třtitice a krupici múky ječné; ale řédko ať požívá vína uvodněného. Ať požívá v svých krmiech prachu takového: Vezmi skořice čtyři loty, cardamoni lot, folii 1/2 lota, šafránu čtvrtci, a ať požívá dvakrát v měsieci těchto pilul: Vezmi agarici 1/2 lota, masticis čtvrtci, turbit 1/2 lotu, aloes 11/2 lota, učiň pilule s miezhú rúty, a dávaj po jedné čtvrtci. A ne- 10 móž-liť pilul přijímati, daj jemu jeden rúbíček takově dělaný: Vezmi turbit bielý výborný a ztlučený v prach čtvrtci, zázvoru dělaného tolikéž, a scel s vínem neb s jiným mokem, aneb s sy- rupem ruoženým. A učiň rúbíček ten, ať sžije o puol noci a požře, a potom ať se napie vína uvodněného a pospí; než piluli ať při- 45 jme večer a nevečeřie. Pak léky miestnými takto sem šel proti vyhřezení na oce, pro porušenie mázdřice rohové: Propšil sem to vyhřezenie u prostřed jehlú tenkú až na druhú stranu, a což sem zachytil jehlú, to sem sřezal břitvú; a po sřezání kladl sem rudu vlaskú s bielkem vaječným na oko. Ale o tom nemóž býti 20 dáno plné naučenie, jedno skrze viděnie a obyčej. Ale druzíť probádají tu vyhřezlosť dvěma jehloma na kříž, a přivazují tu vyhřezlosť pod jehlami nití vlněnú; a tak nechali přes den, vlo- žiece na jehly věci studené a otráživé, a potom sřezali břitvú; a druzí sú sřezali v hodinu zavázánie a probodenie; a potom 25 přikládaj lékařstvie. A obé je dobré podlé obyčeje. A pak o bělosti neb cinku, a malých poškvrnách na oce, léčil sem prachy a mastmi, kteréžto takto děláme: Vezmi rtutě lot, auripigmenti 11/2 lotu, ztluč v prach velmi dobře, a prosítuj jej skrze rúšku; a smoč jej s miezhú rúty a celidonie, a polož 3o na slunce a vysuš, a opět je zetři a zmoč týmž obyčejem; a tak učiň třikrát. A směšuj je na kameni mramorovém, a prosievaj jej skrze vlásenú rúchu neb plátennú. A toho prachu vezma trošku na stéblo neb na šidlce, pusť do oka. Druhý prach sil- nější: Vezmi rtutě lot, krunšpátu tři čtvrti, auripigmenti 11/2 s5 lota, zetři je a smoč mi(e)zhami dřieve řečenými, a učiň jakožto s prvním. A s týmiž věcmi a bylinami ztlučenými, nevytahaje z nich miezhy, smieše je v hromadu činil sem léky, a kladl sem ty věci z prvého prachu zvláště v osudí, v nichžto činí se voda ruožená; a přepálil sem je a vlil do sklenic, ty léky k uočima. 2
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 17 a s borákem, neb se všemi těmi, neb s jedním z těch. A kuřence, kuroptvy a bažanty, a ptákuov malých lesních, vařených u vodě, a pečené na rožně neb na pánvici. Ať vypie druhdy teplé žlútky vaječné a vodu z třtitice a krupici múky ječné; ale řédko ať požívá vína uvodněného. Ať požívá v svých krmiech prachu takového: Vezmi skořice čtyři loty, cardamoni lot, folii 1/2 lota, šafránu čtvrtci, a ať požívá dvakrát v měsieci těchto pilul: Vezmi agarici 1/2 lota, masticis čtvrtci, turbit 1/2 lotu, aloes 11/2 lota, učiň pilule s miezhú rúty, a dávaj po jedné čtvrtci. A ne- 10 móž-liť pilul přijímati, daj jemu jeden rúbíček takově dělaný: Vezmi turbit bielý výborný a ztlučený v prach čtvrtci, zázvoru dělaného tolikéž, a scel s vínem neb s jiným mokem, aneb s sy- rupem ruoženým. A učiň rúbíček ten, ať sžije o puol noci a požře, a potom ať se napie vína uvodněného a pospí; než piluli ať při- 45 jme večer a nevečeřie. Pak léky miestnými takto sem šel proti vyhřezení na oce, pro porušenie mázdřice rohové: Propšil sem to vyhřezenie u prostřed jehlú tenkú až na druhú stranu, a což sem zachytil jehlú, to sem sřezal břitvú; a po sřezání kladl sem rudu vlaskú s bielkem vaječným na oko. Ale o tom nemóž býti 20 dáno plné naučenie, jedno skrze viděnie a obyčej. Ale druzíť probádají tu vyhřezlosť dvěma jehloma na kříž, a přivazují tu vyhřezlosť pod jehlami nití vlněnú; a tak nechali přes den, vlo- žiece na jehly věci studené a otráživé, a potom sřezali břitvú; a druzí sú sřezali v hodinu zavázánie a probodenie; a potom 25 přikládaj lékařstvie. A obé je dobré podlé obyčeje. A pak o bělosti neb cinku, a malých poškvrnách na oce, léčil sem prachy a mastmi, kteréžto takto děláme: Vezmi rtutě lot, auripigmenti 11/2 lotu, ztluč v prach velmi dobře, a prosítuj jej skrze rúšku; a smoč jej s miezhú rúty a celidonie, a polož 3o na slunce a vysuš, a opět je zetři a zmoč týmž obyčejem; a tak učiň třikrát. A směšuj je na kameni mramorovém, a prosievaj jej skrze vlásenú rúchu neb plátennú. A toho prachu vezma trošku na stéblo neb na šidlce, pusť do oka. Druhý prach sil- nější: Vezmi rtutě lot, krunšpátu tři čtvrti, auripigmenti 11/2 s5 lota, zetři je a smoč mi(e)zhami dřieve řečenými, a učiň jakožto s prvním. A s týmiž věcmi a bylinami ztlučenými, nevytahaje z nich miezhy, smieše je v hromadu činil sem léky, a kladl sem ty věci z prvého prachu zvláště v osudí, v nichžto činí se voda ruožená; a přepálil sem je a vlil do sklenic, ty léky k uočima. 2
Strana 18
18 Knihy prvé. A mnohéť ty věci nemohú býti dělány jedno v létě. A činil sem k tomu dvoje projženie za ušima, a vtiskl sem žehadla až do kosti; a nechal sem jich otevřených až za měsiec aneb blíž, ale dále nic. A tú cestú mnohé sem přivedl k dobrému konci, totiž k zdraví. Pakli co v oko upadne, totiž prach neb drásta, tehdy vezmi pryskyřici, neb smólu bielú, a přilep na konec dřevce k tomu připraveného a hodného, a tiem hýbaj v uoce pod viečkem, v kterémž se miestě zdá, by ta drásta byla, neb prach; neb ta věc se chytí pryskyřice, a tady bude vyňata. Pak proti rohu, jenž jest poškvrna bielá podobná nehti na černosti oka a vedlé sebel, jenž se stává z žil vycházejících od nosného kútka až do černosti oka, a druhdy až do zřietedlnice, a tyť sem já žilky zdvihl nádobami střiebrnými i železnými, a jehlami, a sřezával sem poškvrny a bělosť, i sebel i od kútka 15 nosného, odkudž slzy vycházejí, a kámen jich od mázdřice ro- hové, kdež se koná. To dielo bylo jest kromě diela, kteréž se děje lékařstvím miestným a jiným; a takováť diela (ne)mají býti činěna od ižádného, jedno po opatření, a dlúhý obyčej s člo- věkem skušeným v takých věcech. Ztrava jeho: maso kuřecí 20 vařené, kozelce a ptákóv malých lesních; ať pie víno uvodněné velmi, a zelice drobné a lehké, vařené s mlékem mandlovým. 10 Kapitola X. O mázdřici, zarozené z tečenie vody od mozku do oka; a slovet próduch vodný. Tento neduh stávát se pro stečenie mokrosti vodnatelné od mozku na miesto oka, mezi jednú mázdřicí neb lupinú oka, jenž slove rohová, a druhú, jenž slove hroznová; druhý mezi 2 lupinú, jenž slove paučina, aneb mezi mokrostí křišťální a bie- lečnú, jenž též jest. A ten neduh jestiť nebezpečného léčenie velmi a nesnadného poznánie, kterak se koli stane; avšak na tom bývá poznán, že člověk tiem okem nevidí, a dřieve nežli oslnul, zdálo mu se, by komáři neb pýř před ním létali, aneb 30 drobné černé věci, jakožto kruopičky vody; a toť jest znamenie zarozenie té mázdřice. A když pak potom oslne, a lékař spatří oko a vidí před zřiedlnicí pod lupinú rohovú někakú bělosť a popelosť, jakožto paučinky, tehdyť jest jist, žeť má mázdřici na oce.
18 Knihy prvé. A mnohéť ty věci nemohú býti dělány jedno v létě. A činil sem k tomu dvoje projženie za ušima, a vtiskl sem žehadla až do kosti; a nechal sem jich otevřených až za měsiec aneb blíž, ale dále nic. A tú cestú mnohé sem přivedl k dobrému konci, totiž k zdraví. Pakli co v oko upadne, totiž prach neb drásta, tehdy vezmi pryskyřici, neb smólu bielú, a přilep na konec dřevce k tomu připraveného a hodného, a tiem hýbaj v uoce pod viečkem, v kterémž se miestě zdá, by ta drásta byla, neb prach; neb ta věc se chytí pryskyřice, a tady bude vyňata. Pak proti rohu, jenž jest poškvrna bielá podobná nehti na černosti oka a vedlé sebel, jenž se stává z žil vycházejících od nosného kútka až do černosti oka, a druhdy až do zřietedlnice, a tyť sem já žilky zdvihl nádobami střiebrnými i železnými, a jehlami, a sřezával sem poškvrny a bělosť, i sebel i od kútka 15 nosného, odkudž slzy vycházejí, a kámen jich od mázdřice ro- hové, kdež se koná. To dielo bylo jest kromě diela, kteréž se děje lékařstvím miestným a jiným; a takováť diela (ne)mají býti činěna od ižádného, jedno po opatření, a dlúhý obyčej s člo- věkem skušeným v takých věcech. Ztrava jeho: maso kuřecí 20 vařené, kozelce a ptákóv malých lesních; ať pie víno uvodněné velmi, a zelice drobné a lehké, vařené s mlékem mandlovým. 10 Kapitola X. O mázdřici, zarozené z tečenie vody od mozku do oka; a slovet próduch vodný. Tento neduh stávát se pro stečenie mokrosti vodnatelné od mozku na miesto oka, mezi jednú mázdřicí neb lupinú oka, jenž slove rohová, a druhú, jenž slove hroznová; druhý mezi 2 lupinú, jenž slove paučina, aneb mezi mokrostí křišťální a bie- lečnú, jenž též jest. A ten neduh jestiť nebezpečného léčenie velmi a nesnadného poznánie, kterak se koli stane; avšak na tom bývá poznán, že člověk tiem okem nevidí, a dřieve nežli oslnul, zdálo mu se, by komáři neb pýř před ním létali, aneb 30 drobné černé věci, jakožto kruopičky vody; a toť jest znamenie zarozenie té mázdřice. A když pak potom oslne, a lékař spatří oko a vidí před zřiedlnicí pod lupinú rohovú někakú bělosť a popelosť, jakožto paučinky, tehdyť jest jist, žeť má mázdřici na oce.
Strana 19
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 19 Lék té nemoci: Máť na počátku, když ta voda scházie do oka, aby vyčištěn byl pilulami takovými: Vezmi masticis, aga- rici, tykve lesné, každé čtvrtci, aloes puol druhého lotu, turbit tři čtvrtce, a učiň pilule s miezhú rúty 1) neb opichu, a dávaj po jedné čtvrtci jednú v týden. Daj mu píti víno uvodněné, a krmě měj suchého přirozenie, totiž: maso pečité, ptáky lesné; a ať nejie cibule, ani česenku, ani horčice, ani které věci parné, od niežto pára zdvíhá se do hlavy. A po posilení jehlú tenkú a okrúhlu projmi neb proděj mu tu bolesť u prostředce, a strhni 40 tu mázdřici k dolejšiemu viečku, a tu ji2) nechaj. A vynma je hlu, polož na mázdřici i na miesto odřené rudu vlaskú s bielkem, neb to tvrdí mázdřici na tom miestě, na němž lékař ostavil ji; a nechaj jie zavázány přes dva dni, aby lépe byla utvrzena. Ale to léčenie zajisté nemóž býti naučeno, leč by učedlník viděl to dielo očima svýma; a to jest pro nesnáz diela při tom, a pro- ušlechtilosť údu. A protož neslušie se nižádnému o to pokusiti, leč by dřéve viděl jiného činiece před sebú. A nesnadněť móž ta mázdřice uléčena býti, leč jest jasná a hýbá se pod prsty, když bývá tištěna; ale kteráť se nehýbá, nemóž býti uléčena. Ale lékové miestní, kteřížť předcházejí to dielo s jehlú, jsú tito: Ať požívá nemocný na všech svých krmiech prachu tohoto: Vezmi pepře, dlúhého galgánu, každého lot, cinamomi 3 loty, kardamomi tři čtvrtce, šafránu 2 čtvrtce; a často ať jie siemě koprové a bylinu jeho. A přes ty věci klaď na všaký den 25 na udnění málo žluči kozie, neb nedvězie, nebo kozlové, neb řěřába neb orlice, aneb něco takové masti: Vezmi žluči kozie neb štičie 2 loty, a směs s ní na misce sklenné dva loty rtutě ztlučené a prosáté, a armoniaku lot, grumšpatu dvě čtvrtci, soli červené čtvrtci, húby mořské puol čtvrtce, zetři a prosej, a směs se s nimi každého osm lotóv: miezhy celidonie, miezhy rúty a kopru, vína bielého jednu libru, a svař ty všecky věci spolu a proceď, a daj státi čtyři dni, a požívaj; aneb proceď skrze alembik, jakožto děláš vodu ruoženú; a toť jest úžitečnějie v té mieře. 15 20 Kapitola XI. O slzách a vrácení řas neb viečci s chrástami a s červeností. Ta nemoc obecně stává se z vlhkosti lepké, slané, neb z krve 35 přismáhlé; a poznána bývá skrze svrab a škralúp na viečcích. 1) Rkp. tuty. 2) Rkp. ho. 22
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 19 Lék té nemoci: Máť na počátku, když ta voda scházie do oka, aby vyčištěn byl pilulami takovými: Vezmi masticis, aga- rici, tykve lesné, každé čtvrtci, aloes puol druhého lotu, turbit tři čtvrtce, a učiň pilule s miezhú rúty 1) neb opichu, a dávaj po jedné čtvrtci jednú v týden. Daj mu píti víno uvodněné, a krmě měj suchého přirozenie, totiž: maso pečité, ptáky lesné; a ať nejie cibule, ani česenku, ani horčice, ani které věci parné, od niežto pára zdvíhá se do hlavy. A po posilení jehlú tenkú a okrúhlu projmi neb proděj mu tu bolesť u prostředce, a strhni 40 tu mázdřici k dolejšiemu viečku, a tu ji2) nechaj. A vynma je hlu, polož na mázdřici i na miesto odřené rudu vlaskú s bielkem, neb to tvrdí mázdřici na tom miestě, na němž lékař ostavil ji; a nechaj jie zavázány přes dva dni, aby lépe byla utvrzena. Ale to léčenie zajisté nemóž býti naučeno, leč by učedlník viděl to dielo očima svýma; a to jest pro nesnáz diela při tom, a pro- ušlechtilosť údu. A protož neslušie se nižádnému o to pokusiti, leč by dřéve viděl jiného činiece před sebú. A nesnadněť móž ta mázdřice uléčena býti, leč jest jasná a hýbá se pod prsty, když bývá tištěna; ale kteráť se nehýbá, nemóž býti uléčena. Ale lékové miestní, kteřížť předcházejí to dielo s jehlú, jsú tito: Ať požívá nemocný na všech svých krmiech prachu tohoto: Vezmi pepře, dlúhého galgánu, každého lot, cinamomi 3 loty, kardamomi tři čtvrtce, šafránu 2 čtvrtce; a často ať jie siemě koprové a bylinu jeho. A přes ty věci klaď na všaký den 25 na udnění málo žluči kozie, neb nedvězie, nebo kozlové, neb řěřába neb orlice, aneb něco takové masti: Vezmi žluči kozie neb štičie 2 loty, a směs s ní na misce sklenné dva loty rtutě ztlučené a prosáté, a armoniaku lot, grumšpatu dvě čtvrtci, soli červené čtvrtci, húby mořské puol čtvrtce, zetři a prosej, a směs se s nimi každého osm lotóv: miezhy celidonie, miezhy rúty a kopru, vína bielého jednu libru, a svař ty všecky věci spolu a proceď, a daj státi čtyři dni, a požívaj; aneb proceď skrze alembik, jakožto děláš vodu ruoženú; a toť jest úžitečnějie v té mieře. 15 20 Kapitola XI. O slzách a vrácení řas neb viečci s chrástami a s červeností. Ta nemoc obecně stává se z vlhkosti lepké, slané, neb z krve 35 přismáhlé; a poznána bývá skrze svrab a škralúp na viečcích. 1) Rkp. tuty. 2) Rkp. ho. 22
Strana 20
20 Knihy prvé. Lék té nemoci jest: Vyčisť hlavu pilulami řečenými v přednie kapitole, na každý týden jednú, a po vyčištění jednom púštěj jemu krev z žíly hlavnie na miestě, ješto jest u palce. A ať ne- požívá věcí slaných a ostrých a vína púhého, ale ať požívá po- krmu mokrého od přirozenie, masa vařeného a krupice ječné i múky, a špináku i locik, petružele, kopru, boráku, kuřenec, ptákóv a vody (z) třtiticě. Pak prach hodný na ty chrásty a na červenosť: Vezmi antimonii lot, rtutě, auripigmenti, každého tři čtvrtce, kamene ematicis, pěny střiebrné, každého dvě čtvrtci, ztluč v prach neb zetři kamenem na mramoru třikrát, a vždy 10 prosej skrze rúšku. Neb ten prach maso divie slepce a slanosť odjímá. Jiný k témuž prach: Vezmi grunšpátu 2 čtvrtci, rtutě tři čtvrtce, antimonii lot, učiň prach třikrát třený. A znamenaj pilně, že když chceš večer klásti prach, máš napřed zmýti oči vínem, v němžto jest vařen alumen zuccarinum, a potom klaď 15 prach. A potom polož na oko se všech stran flastr takový: Vezmi múky řeckého sena 2 libry, ruože dva loty a kvietie rme- nového puol druhého lota, a na jednu stranu těchto věcí polož 2 žlútky, a pak vína, což jest dosti k zahuštění. Pakli by i to nespomohlo, sejmi škralúp ten červený a chrástavý s viečce 20 tiemto obyčejem: Vtekni jehlu čtverohranatu v to červené maso na viečci, a zdvihni to maso jehlú, a potom sřež je břitvú; a po sřezání vlož rudu vlaskú s bielkem vaječným na oko. A takť se uléčí slzami, kteréžto jsú pro uvrácenie. Aneb sejmi ten škralúp neb maso žehadlem zlatým, o němž zmienku učiníme na konci; 25 a sloveť žehadlo jazyčné. Pakli by nebyly pro uvrácenie slzy (v) viečce, tehdy vyčisť ho pilulami z aloe svrchu řečenými, neb pilulami chochiis, a na oko klaď tento flastr v noci: Vezmi vitreolum, z něhožto černidlo dělají, vyčisť je dobře, a směs se dvěma lotoma prachu rudy vlaské a s bielkem vaječným; neb s, ten flastr posiluje oka, a po vyčištění slzy stavuje chutně. 5 Kapitola XII. O řasách uvinutých neb obrácených. Obrácené řásy po jednom vlasu vytrhaj, a přižži dierkám, jimižto vlasové vycházejí, rozpáleným koncem jehly, aneb přižži viečci žehadlem tenkým po vráskách viečce; neb tiem přižžením skrčí se viečce, a budú odlúčeni vlasové od vnitie v oko. A na 35 miesto přižžené klaď bielek vaječný s rudú vlaskú, až do konce
20 Knihy prvé. Lék té nemoci jest: Vyčisť hlavu pilulami řečenými v přednie kapitole, na každý týden jednú, a po vyčištění jednom púštěj jemu krev z žíly hlavnie na miestě, ješto jest u palce. A ať ne- požívá věcí slaných a ostrých a vína púhého, ale ať požívá po- krmu mokrého od přirozenie, masa vařeného a krupice ječné i múky, a špináku i locik, petružele, kopru, boráku, kuřenec, ptákóv a vody (z) třtiticě. Pak prach hodný na ty chrásty a na červenosť: Vezmi antimonii lot, rtutě, auripigmenti, každého tři čtvrtce, kamene ematicis, pěny střiebrné, každého dvě čtvrtci, ztluč v prach neb zetři kamenem na mramoru třikrát, a vždy 10 prosej skrze rúšku. Neb ten prach maso divie slepce a slanosť odjímá. Jiný k témuž prach: Vezmi grunšpátu 2 čtvrtci, rtutě tři čtvrtce, antimonii lot, učiň prach třikrát třený. A znamenaj pilně, že když chceš večer klásti prach, máš napřed zmýti oči vínem, v němžto jest vařen alumen zuccarinum, a potom klaď 15 prach. A potom polož na oko se všech stran flastr takový: Vezmi múky řeckého sena 2 libry, ruože dva loty a kvietie rme- nového puol druhého lota, a na jednu stranu těchto věcí polož 2 žlútky, a pak vína, což jest dosti k zahuštění. Pakli by i to nespomohlo, sejmi škralúp ten červený a chrástavý s viečce 20 tiemto obyčejem: Vtekni jehlu čtverohranatu v to červené maso na viečci, a zdvihni to maso jehlú, a potom sřež je břitvú; a po sřezání vlož rudu vlaskú s bielkem vaječným na oko. A takť se uléčí slzami, kteréžto jsú pro uvrácenie. Aneb sejmi ten škralúp neb maso žehadlem zlatým, o němž zmienku učiníme na konci; 25 a sloveť žehadlo jazyčné. Pakli by nebyly pro uvrácenie slzy (v) viečce, tehdy vyčisť ho pilulami z aloe svrchu řečenými, neb pilulami chochiis, a na oko klaď tento flastr v noci: Vezmi vitreolum, z něhožto černidlo dělají, vyčisť je dobře, a směs se dvěma lotoma prachu rudy vlaské a s bielkem vaječným; neb s, ten flastr posiluje oka, a po vyčištění slzy stavuje chutně. 5 Kapitola XII. O řasách uvinutých neb obrácených. Obrácené řásy po jednom vlasu vytrhaj, a přižži dierkám, jimižto vlasové vycházejí, rozpáleným koncem jehly, aneb přižži viečci žehadlem tenkým po vráskách viečce; neb tiem přižžením skrčí se viečce, a budú odlúčeni vlasové od vnitie v oko. A na 35 miesto přižžené klaď bielek vaječný s rudú vlaskú, až do konce
Strana 21
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 21 zcelenie. Aneb vezmi dvě jehle a pochyť jima aneb mezi ně něco kuože viečce toho, a svěž s obú koncí ty jehly silně v hro- madu, tak že kuože pochycená zčerná a padne; neb to vázánie odtahuje viečce, a tady otejmeš i uvrácenie až do čtyř neb pěti 5 dní; a v těch dnech zcelí se viečce a upadne ta kuože pochycená od jehel. A věz, žeť nemóž naučen býti učedlník dokonale tiemto lékem, ani jich vésti statečně k dobrému na oči, leč uzří, ano mistr dělá vlastními nádobami. Kapitola XIII. O střielu neb píštělce v kútku slzavém vedlé nosa. Píštělka neb střiel jestiť dierka malá vedlé kořenu nosa, 1o jejiežto širokosť vnitřnie jest veliká; neb dokudž se dierka ne- ukáže, nenieť píšťalka neb střiel, ale otok neb vyhřezlosť hodná k tomu na tom miestě. Lék té nemoci tento jest: Otevři próduch jejie úzký knotem z húby mořské, neb střěnem 1) z sietie, neb knotem z podražce okrúhlého a suchého; a když otevřeš pró- duch, vyhnoj ten nežit až do kosti mastí zelenú, takto učiněnú: Vezmi aluminis zuccarii čtvrtci, grunšpátu čtvrtci, strdi 2 lota a směs spolu. Aneb prach z svinského chleba takto dělaný: Vezmi svinský chléb, miezhu jeho libru, auripigmentu červe- ného 4 loty, prachu vápna nehašeného 8 lotóv, svař miezhu 20 svinského chleba znenáhla u ohně, až ho uvře polovice, a pak proceď, a přičiň prach auripigmenti zetřený a prosátý, a též prach vápna nehašeného prosátý. A když sypeš tyto prachy do té miezhy, syp poznenáhlu, vždy miešeje kopistkú; a když se ty věci scělé, tehdy rozděl to na mnoho dielcóv na dešťku, a postav 25 na slunce a vysuš velmi dobře, a zachovaj ku potřebě. A po- zoruj, že tento prach nebývá dobrý jedné měsiece Srpna a na konci Zářie. Neb tiem prachem a s alúnem kvasničnieho času umrtvil sem všecky střiely neb píštělky v uoce uléčivé. A že- hadlem kladěch s alúnem dva loty prachu svinského chleba, so čtvrtci rodelgaris; a tak bylo jest velmi silného činěnie. A to umrtvenie střielu nemáť miesta, jedno na člověku mocném. A když se stane umrtvenie toho střielu, sejmi mrt, klada na to máslo neb sádlo na každý den; a když sejmeš a učistíš, miesto přižži; a bude-liť kosť porušena, prožži ji až do dna žehadlem 15 1) Rkp. strzien.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 21 zcelenie. Aneb vezmi dvě jehle a pochyť jima aneb mezi ně něco kuože viečce toho, a svěž s obú koncí ty jehly silně v hro- madu, tak že kuože pochycená zčerná a padne; neb to vázánie odtahuje viečce, a tady otejmeš i uvrácenie až do čtyř neb pěti 5 dní; a v těch dnech zcelí se viečce a upadne ta kuože pochycená od jehel. A věz, žeť nemóž naučen býti učedlník dokonale tiemto lékem, ani jich vésti statečně k dobrému na oči, leč uzří, ano mistr dělá vlastními nádobami. Kapitola XIII. O střielu neb píštělce v kútku slzavém vedlé nosa. Píštělka neb střiel jestiť dierka malá vedlé kořenu nosa, 1o jejiežto širokosť vnitřnie jest veliká; neb dokudž se dierka ne- ukáže, nenieť píšťalka neb střiel, ale otok neb vyhřezlosť hodná k tomu na tom miestě. Lék té nemoci tento jest: Otevři próduch jejie úzký knotem z húby mořské, neb střěnem 1) z sietie, neb knotem z podražce okrúhlého a suchého; a když otevřeš pró- duch, vyhnoj ten nežit až do kosti mastí zelenú, takto učiněnú: Vezmi aluminis zuccarii čtvrtci, grunšpátu čtvrtci, strdi 2 lota a směs spolu. Aneb prach z svinského chleba takto dělaný: Vezmi svinský chléb, miezhu jeho libru, auripigmentu červe- ného 4 loty, prachu vápna nehašeného 8 lotóv, svař miezhu 20 svinského chleba znenáhla u ohně, až ho uvře polovice, a pak proceď, a přičiň prach auripigmenti zetřený a prosátý, a též prach vápna nehašeného prosátý. A když sypeš tyto prachy do té miezhy, syp poznenáhlu, vždy miešeje kopistkú; a když se ty věci scělé, tehdy rozděl to na mnoho dielcóv na dešťku, a postav 25 na slunce a vysuš velmi dobře, a zachovaj ku potřebě. A po- zoruj, že tento prach nebývá dobrý jedné měsiece Srpna a na konci Zářie. Neb tiem prachem a s alúnem kvasničnieho času umrtvil sem všecky střiely neb píštělky v uoce uléčivé. A že- hadlem kladěch s alúnem dva loty prachu svinského chleba, so čtvrtci rodelgaris; a tak bylo jest velmi silného činěnie. A to umrtvenie střielu nemáť miesta, jedno na člověku mocném. A když se stane umrtvenie toho střielu, sejmi mrt, klada na to máslo neb sádlo na každý den; a když sejmeš a učistíš, miesto přižži; a bude-liť kosť porušena, prožži ji až do dna žehadlem 15 1) Rkp. strzien.
Strana 22
22 Knihy prvé. padavým skrze, tak aby hnój tekl nosem. A když sejmeš mrť, tehdy narosť a scěl prachem dřéve řečeným dvuojím, o nichž zmiena jest v předních kapitulách; a též nebude-liť kosť poru- šena. A když vyčistíš hnilé maso, narosť a zcěl těmi věcmi, kte- réžto činíme, o nichž praveno jest i bude. Kapitola XIV. O otoku horkém i studeném talovatém v uše, neb vedlé ucha. S tiemto otokem bývá ráda zimnice, a zvláště stane-li se otok z horké příčiny; pakliť se stane z příčiny studené, tehdy s ním ne často připadá zimnice, leč čas hnojenie toho otoku. Znamenie otoku horkého jestiť bolesť ostrá, silná, s někakým bodením a těžkostí; a s ním jest zimnice od počátka, a miesta když se dotkneš, jest horké velmi. A často ten otok přivodí smysla zbavenie a smrť, kdyžto bude vnitř na žíle ušné. Ale otoku studeného znamenie jest: čije těžkosť a váhu na miestě, a miesto nenie zardělé, aniž jest tu ostrosť s bodením; než když se počne hnojiti, tehdyť přistupuje zimnice; neb jest miesto 15 blízké od mozku, protož duch tu se zapálí a budeť zimnice. Lék horkého otoku: Ihned na počátku pospiechaj, aby púštěl krev z žíly hlavnie, jest-li síla a věk hodný: totiž jest-liť nad patnácti lety až do šedesáti. Ale v menšíem věku púštěj jemu baňkami na pleci, a na otok klaď olej ze rmenu horký na 20 všaký den dvakrát, ráno a večer, buď ten otok vyhřezlý neb pod kuoží; a přikládaj flastr takový: Vezmi velikého slézu učiště- ného, vařeného a drobně zřezaného a ztlučeného jednu libru, múky řeckého sena, semene lněného a kvietie rmenového, kaž- dého čtyři loty, másla 6 lotóv, pět žlútkóv, a scel velmi dobře a 25 směs spolu, a klaď na to miesto horce; neb ten flastr zrá a měkčí, a bolesť odjímá od otoku. Pakli by bolesť ostrá nepře- stala tiem, tehdy klaď v ucho i vedlé ucha olej takový: Vezmi oleje rmenového dva loty, opichu dva loty, lupin kor pupenco- vých, blénu, máku bielého, semene opichového, každého 4 loty, a zetři ty věci a směs s dřéve řečeným olejem. A na ten olej klaď flastr dřéve řečený; neb tady mine bolesť a zrá otok, a roz- pustíť se neb rozvalí. A když sezrá, tehdy otevři nádobú že- leznú, jest-li vyhřezlý, a vyhnoj flastrem, jenž se činí takto: Vezmi strdi puol libry, a libru jednu múky ječné, neb žita, sar- 35 cocolli, neb mirry 2 loty; a když vyhnojíš, narosť a zcěl. A roz- 10 30
22 Knihy prvé. padavým skrze, tak aby hnój tekl nosem. A když sejmeš mrť, tehdy narosť a scěl prachem dřéve řečeným dvuojím, o nichž zmiena jest v předních kapitulách; a též nebude-liť kosť poru- šena. A když vyčistíš hnilé maso, narosť a zcěl těmi věcmi, kte- réžto činíme, o nichž praveno jest i bude. Kapitola XIV. O otoku horkém i studeném talovatém v uše, neb vedlé ucha. S tiemto otokem bývá ráda zimnice, a zvláště stane-li se otok z horké příčiny; pakliť se stane z příčiny studené, tehdy s ním ne často připadá zimnice, leč čas hnojenie toho otoku. Znamenie otoku horkého jestiť bolesť ostrá, silná, s někakým bodením a těžkostí; a s ním jest zimnice od počátka, a miesta když se dotkneš, jest horké velmi. A často ten otok přivodí smysla zbavenie a smrť, kdyžto bude vnitř na žíle ušné. Ale otoku studeného znamenie jest: čije těžkosť a váhu na miestě, a miesto nenie zardělé, aniž jest tu ostrosť s bodením; než když se počne hnojiti, tehdyť přistupuje zimnice; neb jest miesto 15 blízké od mozku, protož duch tu se zapálí a budeť zimnice. Lék horkého otoku: Ihned na počátku pospiechaj, aby púštěl krev z žíly hlavnie, jest-li síla a věk hodný: totiž jest-liť nad patnácti lety až do šedesáti. Ale v menšíem věku púštěj jemu baňkami na pleci, a na otok klaď olej ze rmenu horký na 20 všaký den dvakrát, ráno a večer, buď ten otok vyhřezlý neb pod kuoží; a přikládaj flastr takový: Vezmi velikého slézu učiště- ného, vařeného a drobně zřezaného a ztlučeného jednu libru, múky řeckého sena, semene lněného a kvietie rmenového, kaž- dého čtyři loty, másla 6 lotóv, pět žlútkóv, a scel velmi dobře a 25 směs spolu, a klaď na to miesto horce; neb ten flastr zrá a měkčí, a bolesť odjímá od otoku. Pakli by bolesť ostrá nepře- stala tiem, tehdy klaď v ucho i vedlé ucha olej takový: Vezmi oleje rmenového dva loty, opichu dva loty, lupin kor pupenco- vých, blénu, máku bielého, semene opichového, každého 4 loty, a zetři ty věci a směs s dřéve řečeným olejem. A na ten olej klaď flastr dřéve řečený; neb tady mine bolesť a zrá otok, a roz- pustíť se neb rozvalí. A když sezrá, tehdy otevři nádobú že- leznú, jest-li vyhřezlý, a vyhnoj flastrem, jenž se činí takto: Vezmi strdi puol libry, a libru jednu múky ječné, neb žita, sar- 35 cocolli, neb mirry 2 loty; a když vyhnojíš, narosť a zcěl. A roz- 10 30
Strana 23
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 23 10 pustí-liť se ten otok v uše, vyčisť dvěma lotoma terebentini a puol lota sarcocolli, a dvěma lotoma múky sěna řeckého; a po vyčištění přes šest neb osm dní myj potom na každý den třikrát vínem svařenie kadidla, a zcelíť. Ať požívá pokrmu studeného, jakož sem pravil o otoku oka horkém, a pie víno plané s mno- hem vody. Ale otoku studeného lék jest, aby mazán byl na všaký den dvakrát olejem z spica horkým, a vpusť téhož oleje v ucho, jest-liť otok v uše; a pak přilož na miesto nemocné takový flastr: Vezmi česenku pečeného pod uhlem a cibule pečené též a oblú- pané puol libry, pět žlútkóv, sádla vepřového osm lotóv; a směs to v hromadu; a móžeš přidati dobře 12 lotóv velikého slézu, dobře ztlučeného. Pokrm i nápoj jeho buď, jakož povědieno jest o otoku oka studeném. Vyčisť ho na počátku pilulami z aloe 45 a agaricu, o němž praveno jest v kapitole o nehti a bělosti, neb rúbíkem tudiež praveným. A po uzrání 1) otoku horkého i studeného otevři nádobú a vypusť talov, jest-li vyhřezlý otok, a naplň miesto žlútky a ruoženým olejem horkým za tři dni; potom vyčisť flastrem z sarcocolle učiněným, o němž sem pravil v ka- 20 pitole o otoku talovatém na hlavě; potom narosť a naposledy zcel prachy narostivými i scelivými, o nichž sem pravil i poviem. Kapitola XV. O zacpání ucha hnojem neb jinú věcí, a o hluchotě. Tato nemoc známa jest sama od sebe, a skrze rozprávenie nemocného. Pakli zacpánie diery ušné stane se pro některú věc zřejmú, buďto hnój, neb kámen, neb jiná věc tvrdá, přiveď 25 na slunce nemocného a postav ucho proti slunci, a uzříš, coť jest; a pak vytáhni tu věc nádobú tenkú na konci nahnutú, hodnú k tomu. Pakli ta věc jest měkká, neb vosk2), který, tehdy pusť olej v ucho, a všecko jemu na ucho 3) vlož s té strany, skloně jemu hlavu na tu stranu. Aneb v čas odpočinutie přivaž húbu 30 mořskú nití, a vtiskni ji v dieru ucha, a nechaj jie tam za chvíli; a potom ujma za niť, vytrhni ji rychle, a vyjdeť ten vosk po ní. Pakliť hluchosť s tečením 4) a zlú zpuosobú zuostane, jižť jest znamenie, že to zacpánie jest někaká vyhřezlosť, aneb že jest 1) Rkp. urazeni. 2) mozk. 3) nohu. 4) s sticzenym.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 23 10 pustí-liť se ten otok v uše, vyčisť dvěma lotoma terebentini a puol lota sarcocolli, a dvěma lotoma múky sěna řeckého; a po vyčištění přes šest neb osm dní myj potom na každý den třikrát vínem svařenie kadidla, a zcelíť. Ať požívá pokrmu studeného, jakož sem pravil o otoku oka horkém, a pie víno plané s mno- hem vody. Ale otoku studeného lék jest, aby mazán byl na všaký den dvakrát olejem z spica horkým, a vpusť téhož oleje v ucho, jest-liť otok v uše; a pak přilož na miesto nemocné takový flastr: Vezmi česenku pečeného pod uhlem a cibule pečené též a oblú- pané puol libry, pět žlútkóv, sádla vepřového osm lotóv; a směs to v hromadu; a móžeš přidati dobře 12 lotóv velikého slézu, dobře ztlučeného. Pokrm i nápoj jeho buď, jakož povědieno jest o otoku oka studeném. Vyčisť ho na počátku pilulami z aloe 45 a agaricu, o němž praveno jest v kapitole o nehti a bělosti, neb rúbíkem tudiež praveným. A po uzrání 1) otoku horkého i studeného otevři nádobú a vypusť talov, jest-li vyhřezlý otok, a naplň miesto žlútky a ruoženým olejem horkým za tři dni; potom vyčisť flastrem z sarcocolle učiněným, o němž sem pravil v ka- 20 pitole o otoku talovatém na hlavě; potom narosť a naposledy zcel prachy narostivými i scelivými, o nichž sem pravil i poviem. Kapitola XV. O zacpání ucha hnojem neb jinú věcí, a o hluchotě. Tato nemoc známa jest sama od sebe, a skrze rozprávenie nemocného. Pakli zacpánie diery ušné stane se pro některú věc zřejmú, buďto hnój, neb kámen, neb jiná věc tvrdá, přiveď 25 na slunce nemocného a postav ucho proti slunci, a uzříš, coť jest; a pak vytáhni tu věc nádobú tenkú na konci nahnutú, hodnú k tomu. Pakli ta věc jest měkká, neb vosk2), který, tehdy pusť olej v ucho, a všecko jemu na ucho 3) vlož s té strany, skloně jemu hlavu na tu stranu. Aneb v čas odpočinutie přivaž húbu 30 mořskú nití, a vtiskni ji v dieru ucha, a nechaj jie tam za chvíli; a potom ujma za niť, vytrhni ji rychle, a vyjdeť ten vosk po ní. Pakliť hluchosť s tečením 4) a zlú zpuosobú zuostane, jižť jest znamenie, že to zacpánie jest někaká vyhřezlosť, aneb že jest 1) Rkp. urazeni. 2) mozk. 3) nohu. 4) s sticzenym.
Strana 24
24 Knihy prvé. některé zacpánie v žíle ušné. A tak bude-liť se co v uše zaro- dilo, železem to otejmeš, neb uvieže nití jej vytáhneš; a potom vyčisť miesto mastí apoštolskú neb zelenú. Muož také býti projženie žehadlem píchavým na miestě, kdežto byla noha té věci vyrostlé; a pak potom má býti vyči- štěno mastí túto: Vezmi sarcocolle lot a dva terebentini, a oleje rmenového lot. A když miesto vyčistíš, za pět neb šest dní myj miesto vínem svařenie mirry, až do dokonalého lékařstvie a uzdravenie. Pakliť potom hluchosť ostane, vyčisť ho pilulemi z aloe a agaricu, o nichž praveno jest v kapitole dřévní o nehti, 10 neb pilulemi cochiis, a po vyčištění pusť nebo klaď s knotem v ucho olej takový: Vezmi oleje z mandlóv hořkých neb z jader břeskovních 4 loty, bobrového stroje, ameos, kosti, každého k lotu, ztluč a zvař chvíli s tiem olejem, ale neprocezuj. A ten nemocný ať pie víno uvodněné, tenké, bielé, teplé, čisté, (a jie) 15 maso skopcové a beranie, kozelcové, kuřence a ptákóv lesních, a žlútky vaječné, a k tomu kopr, petružel, borák; a masa dřieve řečená ať jie vařená i pečená, aneb smažená na třepu, ozdobená majoranú neb šalvějí, a vlaskú řeřichú, a tiemto kořením: Vezmi skořice, galganu, kardamomu, každého 12 lotu, a šafránu čtvrtci. 20 Proti hluchotině mohúť býti tři projženiny žehadlem píchavým hodně za uchem, na prst od sebe vzdáli: a máš vtisknúti žehadlo až do kosti, jinak by málo platno bylo. Kapitola XVI. O červiech a masu vzrostlém v uše. Poznána bývá ta nemoc samým viděním neb pomacením. Lék proti červuom v uše stává se tiemto olejem: Vezmi miezhy 25 pelyňkové 4 loty, aloes dokonale zetřeného lot, oleje z mandlóv hořkých neb z jader břěskevních 2 loty, směsiž v hromadu, a klaď toho dvakrát přes den v ucho, a zacpaj ucho bavlnú; toť umrtví červy. A pak je vytáhneš dřěvcem, na jehož konci pry- skyřice neb lep jest oblepen. Druhý lék k témuž: Vezmi miezhy 30 z listie břeskevného 4 loty, agarici vezmi dobře zetřeného 2 lotu, oleje z jader břeskevních neb z mandlóv hořkých 2 loty, a směs v hromadu, a klaď v ucho jakožto přední lék. Pakliť maso jest vzrostlo v uše, vyčisť neb vyhnoj zelenú mastí, a po vyči- štění zmyj vínem, v němžto mírra vařena. A budeť uzdraven 35
24 Knihy prvé. některé zacpánie v žíle ušné. A tak bude-liť se co v uše zaro- dilo, železem to otejmeš, neb uvieže nití jej vytáhneš; a potom vyčisť miesto mastí apoštolskú neb zelenú. Muož také býti projženie žehadlem píchavým na miestě, kdežto byla noha té věci vyrostlé; a pak potom má býti vyči- štěno mastí túto: Vezmi sarcocolle lot a dva terebentini, a oleje rmenového lot. A když miesto vyčistíš, za pět neb šest dní myj miesto vínem svařenie mirry, až do dokonalého lékařstvie a uzdravenie. Pakliť potom hluchosť ostane, vyčisť ho pilulemi z aloe a agaricu, o nichž praveno jest v kapitole dřévní o nehti, 10 neb pilulemi cochiis, a po vyčištění pusť nebo klaď s knotem v ucho olej takový: Vezmi oleje z mandlóv hořkých neb z jader břeskovních 4 loty, bobrového stroje, ameos, kosti, každého k lotu, ztluč a zvař chvíli s tiem olejem, ale neprocezuj. A ten nemocný ať pie víno uvodněné, tenké, bielé, teplé, čisté, (a jie) 15 maso skopcové a beranie, kozelcové, kuřence a ptákóv lesních, a žlútky vaječné, a k tomu kopr, petružel, borák; a masa dřieve řečená ať jie vařená i pečená, aneb smažená na třepu, ozdobená majoranú neb šalvějí, a vlaskú řeřichú, a tiemto kořením: Vezmi skořice, galganu, kardamomu, každého 12 lotu, a šafránu čtvrtci. 20 Proti hluchotině mohúť býti tři projženiny žehadlem píchavým hodně za uchem, na prst od sebe vzdáli: a máš vtisknúti žehadlo až do kosti, jinak by málo platno bylo. Kapitola XVI. O červiech a masu vzrostlém v uše. Poznána bývá ta nemoc samým viděním neb pomacením. Lék proti červuom v uše stává se tiemto olejem: Vezmi miezhy 25 pelyňkové 4 loty, aloes dokonale zetřeného lot, oleje z mandlóv hořkých neb z jader břěskevních 2 loty, směsiž v hromadu, a klaď toho dvakrát přes den v ucho, a zacpaj ucho bavlnú; toť umrtví červy. A pak je vytáhneš dřěvcem, na jehož konci pry- skyřice neb lep jest oblepen. Druhý lék k témuž: Vezmi miezhy 30 z listie břeskevného 4 loty, agarici vezmi dobře zetřeného 2 lotu, oleje z jader břeskevních neb z mandlóv hořkých 2 loty, a směs v hromadu, a klaď v ucho jakožto přední lék. Pakliť maso jest vzrostlo v uše, vyčisť neb vyhnoj zelenú mastí, a po vyči- štění zmyj vínem, v němžto mírra vařena. A budeť uzdraven 35
Strana 25
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 25 ústavným lékem tiemto, jest-li že maso to jest měkké a řiedké, od kuože obnažené; jinak by musil léku požívati. Kapitola XVII. O mase vzrostlém v nose, a hrbku neb masu zbytném. Snadného jest poznánie ta nemoc, neb samým vzhledením do nosa lékař móž poznati, má-liť narostinu sprostú čili rační 5 v chřiepiech; neb ta narostina jestiť vezpod jako fík, a jestiť mnohého obalenie. Ta narostina jest dvuoje: jedna račnie a druhá nic; račnieť smrdí zlým smradem a hrozným a máť tvrdosť, a vycházieť z nie jed černý neb zelený; než narostina neračnie nemáť těch věcí do sebe, než jestiť vezpod jako fík. Léku narostiny račnie nešetř; neb nepřijímá léku, než brž k horší zpósobě se táhne ústavně. Ale lék narostiny neračnie: najprvé vyčisť nemocného pilulami takovými: Vezmi sene, epi- timi, každého čtvrtci, černého kořenie tři čtvrtce, scamonee, turbit, každého čtvrtci, mirabolanorum indorum lot, a scěl je 45 miezhú osladiče zeleného, neb s vínem svařenie jeho, a dávaj jemu po čtvrtci jedné. A po vyčištění jednom neb dvém maž tu narostinu olejem ruoženým horkým za tři dni, na všaký den; potom uvěž jej nití, a pak ujmi jej kléšťkami tenkými a vytrhni ji všicku, neb diel její. Pakli jie uvázati nemóžeš, ani chytiti 20 kléšťkami, tehdy vykořeň ji jakož móžeš, a uprostraň chřiepí nemocného druhdy knotem z húby mořské, a druhdy kořenem podražcovým. Pakli ji vykořeníš, nepotřebuješ jiného, jedno aby ji vyčistil na miestě, kdež by byla, zelenú mastí; a po vyči- štění zmyj miesto na všaký den dvakrát vínem svařenie mirry. 25 Pakli nedokonale vykořeníš tu narostinu těmi kléšťkami, upro- straň chřiepě knoty svrchu pravenými, tak aby mohl viděti zpodek její, a pak jakož móžeš vyčisť neb vyhnoj jej mastí ze- lenú, neb vitreolem, s nímžto činie černidlo, a apoštolskú mastí. A vyhnoje neb vyčistě, napravuj miesto vínem, v němž vařena 3o mirra. A mohl-li by přijžeti, velmiť by bylo úžitečné žahadlem píchavým, včině je v cívku měděnú; pakli nemóžeš zpodku té narostiny dosieci, ani hnojície věci, pro ustrnutie jejie v cěvách chřiepie, ani žahadlem, proto že nemóžeš opatřiti, tehdyť se na- vrátí ta nemoc, a nepřijmeť léku. Pokrm i nápoj jeho buď, jakož 35 praveno jest o zacpání uší a o hluchotě. 10
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 25 ústavným lékem tiemto, jest-li že maso to jest měkké a řiedké, od kuože obnažené; jinak by musil léku požívati. Kapitola XVII. O mase vzrostlém v nose, a hrbku neb masu zbytném. Snadného jest poznánie ta nemoc, neb samým vzhledením do nosa lékař móž poznati, má-liť narostinu sprostú čili rační 5 v chřiepiech; neb ta narostina jestiť vezpod jako fík, a jestiť mnohého obalenie. Ta narostina jest dvuoje: jedna račnie a druhá nic; račnieť smrdí zlým smradem a hrozným a máť tvrdosť, a vycházieť z nie jed černý neb zelený; než narostina neračnie nemáť těch věcí do sebe, než jestiť vezpod jako fík. Léku narostiny račnie nešetř; neb nepřijímá léku, než brž k horší zpósobě se táhne ústavně. Ale lék narostiny neračnie: najprvé vyčisť nemocného pilulami takovými: Vezmi sene, epi- timi, každého čtvrtci, černého kořenie tři čtvrtce, scamonee, turbit, každého čtvrtci, mirabolanorum indorum lot, a scěl je 45 miezhú osladiče zeleného, neb s vínem svařenie jeho, a dávaj jemu po čtvrtci jedné. A po vyčištění jednom neb dvém maž tu narostinu olejem ruoženým horkým za tři dni, na všaký den; potom uvěž jej nití, a pak ujmi jej kléšťkami tenkými a vytrhni ji všicku, neb diel její. Pakli jie uvázati nemóžeš, ani chytiti 20 kléšťkami, tehdy vykořeň ji jakož móžeš, a uprostraň chřiepí nemocného druhdy knotem z húby mořské, a druhdy kořenem podražcovým. Pakli ji vykořeníš, nepotřebuješ jiného, jedno aby ji vyčistil na miestě, kdež by byla, zelenú mastí; a po vyči- štění zmyj miesto na všaký den dvakrát vínem svařenie mirry. 25 Pakli nedokonale vykořeníš tu narostinu těmi kléšťkami, upro- straň chřiepě knoty svrchu pravenými, tak aby mohl viděti zpodek její, a pak jakož móžeš vyčisť neb vyhnoj jej mastí ze- lenú, neb vitreolem, s nímžto činie černidlo, a apoštolskú mastí. A vyhnoje neb vyčistě, napravuj miesto vínem, v němž vařena 3o mirra. A mohl-li by přijžeti, velmiť by bylo úžitečné žahadlem píchavým, včině je v cívku měděnú; pakli nemóžeš zpodku té narostiny dosieci, ani hnojície věci, pro ustrnutie jejie v cěvách chřiepie, ani žahadlem, proto že nemóžeš opatřiti, tehdyť se na- vrátí ta nemoc, a nepřijmeť léku. Pokrm i nápoj jeho buď, jakož 35 praveno jest o zacpání uší a o hluchotě. 10
Strana 26
26 Knihy prvé. Kapitola XVIII. O neštoviciech červených a bielých na nosu i zsinalých a vedlé nosa, a o otoku červeném po všie tváři; a slovet safací, totiž trudovatina. Sloveť tato nemoc safací a jestiť jedno znamenie, ještoť znamenají malatstvie; a stáváť se z mokrosti lepké, slané, při- pražené, aneb z krve žlučné připražené, a často 1) z černé krve připražené. A ta nemoc nesnadného a dluhého uléčenie jest; a stáváť se druhdy z krve připražené. Znamenie toho, když ta nemoc jest z mokrosti lepké a slané a připražené, jestiť širokosť těch neštoviček a svrab, a mokrosť jest v nich druhdy bielá, druhdy popelatá, a množstvie jich na tváři; a vedlé těch neštovic jsú chrásty neb škralúpkové malí; a nejsúť tyto neštovice velmi červené. Znamenie těch, 10 kteréž jsú z krve žlučné, jestiť ostrosť neštovic a zbavenie mokrosti mnohé a bledosť barvy na miestě, a jsúť drobné nešto- vičky; a nemocný čijeť velikú ostrosť horkosti na miestě, a zvláště když pie víno a věc horkú. Znamenie těch, kteréž stávají se z černé krve, jsúť smědosť 15 a voštnosť barvy a malý svrab, a tvrdosť neštovic, a že ten ne- mocný jestiť suchý. A když se proděje která neštovice, a bude tištěna, tehdy vyjde talov jako bielý vosk, málo rozpuštěný. Znamenie těch, kteréž se stávají ze krve, jestiť červenosť s některú smědostí vedlé neštovice a po všie tváři, a to což vy- 20 cházie z nich, jestiť červené jako krev; a zpuosoba nemocného jestiť mokrá s červeností. Lék těch neštovic z krve: Půštěj nemocnému z žíly hlavné z ruky, jenž jest při palci, jest-li nemocný nad patnácti lety v stáří až do šedesáti, a púštěj jemu často krev baňkami z pod- 25 bradku 2) a z pleci; ale jest-liť patnácti let mlazší, tehdy jemu púštěj jedno baňkami. A buď jeho ztrava, jakož jest vypravena v kapitole o otoku očí z horkosti, a ať nepie vína; pakli bez něho býti nemohl by, tehdy ať pie víno trpké neb kyselé, a mnoho vody k němu přičině. A ať jie lociku, psí pysk a zelené tykve 30 vařené s octem, krúpy a rubenie; a maso vařené skopcové, ku- řence, slepice, kozelce, malé ptáčky, a víno s rajských jablek s vodú. A po puštění krve vyčisť ho tiemto svařením: Vezmi osladiči 6 lotů, 10 sliv, jelenieho jazyka s hrsť, epitimi, senne, 1) Rkp. czastek. 2) pod branku.
26 Knihy prvé. Kapitola XVIII. O neštoviciech červených a bielých na nosu i zsinalých a vedlé nosa, a o otoku červeném po všie tváři; a slovet safací, totiž trudovatina. Sloveť tato nemoc safací a jestiť jedno znamenie, ještoť znamenají malatstvie; a stáváť se z mokrosti lepké, slané, při- pražené, aneb z krve žlučné připražené, a často 1) z černé krve připražené. A ta nemoc nesnadného a dluhého uléčenie jest; a stáváť se druhdy z krve připražené. Znamenie toho, když ta nemoc jest z mokrosti lepké a slané a připražené, jestiť širokosť těch neštoviček a svrab, a mokrosť jest v nich druhdy bielá, druhdy popelatá, a množstvie jich na tváři; a vedlé těch neštovic jsú chrásty neb škralúpkové malí; a nejsúť tyto neštovice velmi červené. Znamenie těch, 10 kteréž jsú z krve žlučné, jestiť ostrosť neštovic a zbavenie mokrosti mnohé a bledosť barvy na miestě, a jsúť drobné nešto- vičky; a nemocný čijeť velikú ostrosť horkosti na miestě, a zvláště když pie víno a věc horkú. Znamenie těch, kteréž stávají se z černé krve, jsúť smědosť 15 a voštnosť barvy a malý svrab, a tvrdosť neštovic, a že ten ne- mocný jestiť suchý. A když se proděje která neštovice, a bude tištěna, tehdy vyjde talov jako bielý vosk, málo rozpuštěný. Znamenie těch, kteréž se stávají ze krve, jestiť červenosť s některú smědostí vedlé neštovice a po všie tváři, a to což vy- 20 cházie z nich, jestiť červené jako krev; a zpuosoba nemocného jestiť mokrá s červeností. Lék těch neštovic z krve: Půštěj nemocnému z žíly hlavné z ruky, jenž jest při palci, jest-li nemocný nad patnácti lety v stáří až do šedesáti, a púštěj jemu často krev baňkami z pod- 25 bradku 2) a z pleci; ale jest-liť patnácti let mlazší, tehdy jemu púštěj jedno baňkami. A buď jeho ztrava, jakož jest vypravena v kapitole o otoku očí z horkosti, a ať nepie vína; pakli bez něho býti nemohl by, tehdy ať pie víno trpké neb kyselé, a mnoho vody k němu přičině. A ať jie lociku, psí pysk a zelené tykve 30 vařené s octem, krúpy a rubenie; a maso vařené skopcové, ku- řence, slepice, kozelce, malé ptáčky, a víno s rajských jablek s vodú. A po puštění krve vyčisť ho tiemto svařením: Vezmi osladiči 6 lotů, 10 sliv, jelenieho jazyka s hrsť, epitimi, senne, 1) Rkp. czastek. 2) pod branku.
Strana 27
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 27 manni 2 loty, a ztluč osladič a zvař v jedné libře vody s těmi slivami a s jelením jazykem. A na konci svařenie přidaj senne epitimi a proceď, a v tom rozpusť mannu, a daj to píti nemoc- nému přede dnem, totiž na úsvitě. Pakli by toho přijímati ne- mohl, ale daj jemu pilule takové: Vezmi senne, epitimi, každého čtvrtci, scamonee 2 čtvrtci, reubarbari 22 čtvrtce, a učiň pilule s miezhú osladiče, neb s vínem svařenie jeho, a dávaj jemu po jedné čtvrtci neb po puol druhé večer, když jde spat, a ať neve- čeřie. A na tvář i na neštovice ať položí mýdlo večer, a nechá tu za hodinu neb blíž k tomu; a potom ať zmyje vodú, v nížto vařena jest osladič a ruože. A po zmytí pomaž tváři jeho túto mastí: Vezmi rtutu čtvrtci, litargyri, arseniku, octa přělítého každého lot, oleje ruoženého osm lotóv, vosku 6 lotóv, blajvajsu lot, bielek jeden vaječný; a rozpusť vosk s olejem a odstav od 4s ohně, a sklekce lopatkú scěl vosk s dřieve řečenými věcmi, a když prostydne, přidaj bielek jeden vaječný, a potom rtut umr- tvený slinami; neb tato masť po smytí mýdla hladí a jasní tvář. A nemáš mýti tváří mýdlem než do spadení neštovic; ale potom toho nečiň, než maž tú mastí. Jiná masť, ještoť viece mění i 2o bělí tvář, takto bývá dělána: Vezmi miezhu vlaského jablka 6 lotóv, blajvajsu což třeba k zahuštění té miezhy, rtutu umrtve- ného slinami lot, a scěl s dřéve řečenými věcmi; neb ta masť scěluje miesta neštovičná zmytá mýdlem, a hladí tvář. Jiná opět masť proti červenosti tváří a k neštovicem 25 na tváři, a tú má se dáti mazánie po vyčištění a krve pu- štění, a jestiť zkušená v tom, takto má býti dělána: Vezmi kořen scropule 6 lotóv, prachu kostí sepie 6 lotóv, sádla no- vého vepřového libru, vosku nového 6 lotóv, a zřež kořenie v kúsky a ztluč, a též vosk i sádlo zřež v kúsky a směs ty věci 3o v hromadu, a vlož do kotlíka a daj vřieti u ohně, až se všecko rozpustí. A pak proceď to a chovaj v nádobí ku potřebě; a takto požívaj: Zmaž všecku tvář trudovatú i každé miesto trudovaté znenáhla prstem, večer když chceš spat jíti; a ráno, jest-li po- třěba, zmyj vodú, v nížto fioly byly vařeny. Pak lék trudovati(ny), kteráž se stává ze žlučné krve: Najprvé ztravu ať má svú, túž jako ten, o němž nynie praveno jest; než tuto netřebať jest z žil púštěti, než baňkami (z) pleci, a zmaž ústavně; a čisť žaludek jeho často těmito kulkami: Vezmi reubarbari čtvrtci, černého kořenie puol lota, masticis 1/2 čtvrtce, 10 35
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 27 manni 2 loty, a ztluč osladič a zvař v jedné libře vody s těmi slivami a s jelením jazykem. A na konci svařenie přidaj senne epitimi a proceď, a v tom rozpusť mannu, a daj to píti nemoc- nému přede dnem, totiž na úsvitě. Pakli by toho přijímati ne- mohl, ale daj jemu pilule takové: Vezmi senne, epitimi, každého čtvrtci, scamonee 2 čtvrtci, reubarbari 22 čtvrtce, a učiň pilule s miezhú osladiče, neb s vínem svařenie jeho, a dávaj jemu po jedné čtvrtci neb po puol druhé večer, když jde spat, a ať neve- čeřie. A na tvář i na neštovice ať položí mýdlo večer, a nechá tu za hodinu neb blíž k tomu; a potom ať zmyje vodú, v nížto vařena jest osladič a ruože. A po zmytí pomaž tváři jeho túto mastí: Vezmi rtutu čtvrtci, litargyri, arseniku, octa přělítého každého lot, oleje ruoženého osm lotóv, vosku 6 lotóv, blajvajsu lot, bielek jeden vaječný; a rozpusť vosk s olejem a odstav od 4s ohně, a sklekce lopatkú scěl vosk s dřieve řečenými věcmi, a když prostydne, přidaj bielek jeden vaječný, a potom rtut umr- tvený slinami; neb tato masť po smytí mýdla hladí a jasní tvář. A nemáš mýti tváří mýdlem než do spadení neštovic; ale potom toho nečiň, než maž tú mastí. Jiná masť, ještoť viece mění i 2o bělí tvář, takto bývá dělána: Vezmi miezhu vlaského jablka 6 lotóv, blajvajsu což třeba k zahuštění té miezhy, rtutu umrtve- ného slinami lot, a scěl s dřéve řečenými věcmi; neb ta masť scěluje miesta neštovičná zmytá mýdlem, a hladí tvář. Jiná opět masť proti červenosti tváří a k neštovicem 25 na tváři, a tú má se dáti mazánie po vyčištění a krve pu- štění, a jestiť zkušená v tom, takto má býti dělána: Vezmi kořen scropule 6 lotóv, prachu kostí sepie 6 lotóv, sádla no- vého vepřového libru, vosku nového 6 lotóv, a zřež kořenie v kúsky a ztluč, a též vosk i sádlo zřež v kúsky a směs ty věci 3o v hromadu, a vlož do kotlíka a daj vřieti u ohně, až se všecko rozpustí. A pak proceď to a chovaj v nádobí ku potřebě; a takto požívaj: Zmaž všecku tvář trudovatú i každé miesto trudovaté znenáhla prstem, večer když chceš spat jíti; a ráno, jest-li po- třěba, zmyj vodú, v nížto fioly byly vařeny. Pak lék trudovati(ny), kteráž se stává ze žlučné krve: Najprvé ztravu ať má svú, túž jako ten, o němž nynie praveno jest; než tuto netřebať jest z žil púštěti, než baňkami (z) pleci, a zmaž ústavně; a čisť žaludek jeho často těmito kulkami: Vezmi reubarbari čtvrtci, černého kořenie puol lota, masticis 1/2 čtvrtce, 10 35
Strana 28
28 Knihy prvé. aloes tři čtvrtce, scamonee 2 čtvrtci, a učiň kulky s miezhú osladiči aneb s vínem, v němžto osladič vařena, a dávaj nemoc- nému po jedné čtvrtci, neb po puol druhé. Aneb vyčisť jeho takovým svařením: Vezmi osladiče 6 lotóv, černého kořene 1 lota, zeměžluče, senne, epitimi každého čtvrtci, cuscute lot; ztlučiž osladič, černý kořen a zeměžluč a svař ve dvanadcti neb v šestnadcti lotech vody; a na konci vřenie přilož senne a epitimi a cuscute, a pak proced; a osladě to procezené cukrem, daj nemocnému. A buď vody, když ji oslazuješ, jedno 6 neb 8 lotóv, a cukru puol lotu neb lot bez čtvrtce. Dávaj před svi- 10 tem. A miesto nezdravé léč mýdlem a mastmi, jakož povědieno jest svrchu, tiemž obyčejem. Pak lék té trudovatosti, jest-li z mokrosti lepké a slané: Najprvé ať nepožívá slaných a ostrých věcí a požívá ztravy svrchu psané, a vyčištěnie ustavičně béře pilulami takovými: 15 Vezmi turbit puol lota, černého kořenie lot bez čtvrti, senne, epitimi, zeměžluči, každého čtvrtci, a učiň pilule s miezhú osla- diče neb s vínem, v němž osladič jest vařena, a dávaj po jedné čtvrtci neb po puol druhé. Aneb vyčisť ho svařením takovým: Vezmi osladiči, zeměžluče, každého 6 lotóv, turbit puol lota, 20 černého kořenie čtvrtci, senne, epitimi, každého 1 lotu, ztluč a zvař ve dvanadcti lotech vody, ať uvře polovice; a na konci uvařenie přidaj senne, epitimi v každém svaření. A proceď a oslaď čtyřmi loty cukru a daj nemocnému před svítáním. A tvář maž, jakož jest dřéve řečeno; než umývánie tváři v té míře má 25 se dieti svařenú vodú z zeměžluče, síry a osladiči. Pak lék té trudovatosti, jenž se stává z černé krve přisma- žené: Ať požívá pokrmu svrchu praveného a pie víno nekyselé, než bielé, dobře uvodněné. A vyčištěnie ať béře v týden jednú takovými kulkami: Vezmi černého kořenie 2 lotu, senne, epi- 30 timi, masticis, každého 1 čtvrtce, mirabolanorum indorum lot, kamene lasuli zmytého čtvrtci, scamonee 2 čtvrtce, a scěl s miezhú osladiče neb s vínem, v němžto osladič vařena, a daj jemu těch pilul čtvrtci neb puol druhé. Pakli by nemohl pilul přijieti, ale ať přijme toto svařenie: Vezmi černého kořenie 35 čtvrtci, osladiče 3 čtvrtce, mirabolanorum indorum čtvrtci, sen- ne, epitimi, každého 1 lotu, ztluč a zvař v dvanácti lotóv vody tak dlúho, žeť jedné třie lotové zuostanú; a na skonání vařenie přičiň senne, epitimi a oslad třmi loty cukru, a daj to vše vypiti
28 Knihy prvé. aloes tři čtvrtce, scamonee 2 čtvrtci, a učiň kulky s miezhú osladiči aneb s vínem, v němžto osladič vařena, a dávaj nemoc- nému po jedné čtvrtci, neb po puol druhé. Aneb vyčisť jeho takovým svařením: Vezmi osladiče 6 lotóv, černého kořene 1 lota, zeměžluče, senne, epitimi každého čtvrtci, cuscute lot; ztlučiž osladič, černý kořen a zeměžluč a svař ve dvanadcti neb v šestnadcti lotech vody; a na konci vřenie přilož senne a epitimi a cuscute, a pak proced; a osladě to procezené cukrem, daj nemocnému. A buď vody, když ji oslazuješ, jedno 6 neb 8 lotóv, a cukru puol lotu neb lot bez čtvrtce. Dávaj před svi- 10 tem. A miesto nezdravé léč mýdlem a mastmi, jakož povědieno jest svrchu, tiemž obyčejem. Pak lék té trudovatosti, jest-li z mokrosti lepké a slané: Najprvé ať nepožívá slaných a ostrých věcí a požívá ztravy svrchu psané, a vyčištěnie ustavičně béře pilulami takovými: 15 Vezmi turbit puol lota, černého kořenie lot bez čtvrti, senne, epitimi, zeměžluči, každého čtvrtci, a učiň pilule s miezhú osla- diče neb s vínem, v němž osladič jest vařena, a dávaj po jedné čtvrtci neb po puol druhé. Aneb vyčisť ho svařením takovým: Vezmi osladiči, zeměžluče, každého 6 lotóv, turbit puol lota, 20 černého kořenie čtvrtci, senne, epitimi, každého 1 lotu, ztluč a zvař ve dvanadcti lotech vody, ať uvře polovice; a na konci uvařenie přidaj senne, epitimi v každém svaření. A proceď a oslaď čtyřmi loty cukru a daj nemocnému před svítáním. A tvář maž, jakož jest dřéve řečeno; než umývánie tváři v té míře má 25 se dieti svařenú vodú z zeměžluče, síry a osladiči. Pak lék té trudovatosti, jenž se stává z černé krve přisma- žené: Ať požívá pokrmu svrchu praveného a pie víno nekyselé, než bielé, dobře uvodněné. A vyčištěnie ať béře v týden jednú takovými kulkami: Vezmi černého kořenie 2 lotu, senne, epi- 30 timi, masticis, každého 1 čtvrtce, mirabolanorum indorum lot, kamene lasuli zmytého čtvrtci, scamonee 2 čtvrtce, a scěl s miezhú osladiče neb s vínem, v němžto osladič vařena, a daj jemu těch pilul čtvrtci neb puol druhé. Pakli by nemohl pilul přijieti, ale ať přijme toto svařenie: Vezmi černého kořenie 35 čtvrtci, osladiče 3 čtvrtce, mirabolanorum indorum čtvrtci, sen- ne, epitimi, každého 1 lotu, ztluč a zvař v dvanácti lotóv vody tak dlúho, žeť jedné třie lotové zuostanú; a na skonání vařenie přičiň senne, epitimi a oslad třmi loty cukru, a daj to vše vypiti
Strana 29
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 29 přede dnem. Púštěj jemu i tomu, ktož jest trudovat z mokrosti lepké, slané, pod bradú a na pleci jednú v měsiec, a po dvojiem vyčištění maž ho mastmi dřieve řečenými — než že této trudo- vatiny mytie má se dieti vodú, v niežto vařen jest černý kořen, s a ze zeměžluči a fioly. Lék pak otoku všie tváři, jenž slove zlatá, jelenie neb čer- vená kropě; a ta nemoc stává se z páry pozdvižené od homoty větrné horké. A znamenie větrnosti jestiť, že po uléčení té ne- moci prchnú vlasové s hlavy i s brady pro porušenie kořenuov 10 vlasových z páry větrné. Znamenie té nemoci jsúť, že když se počíná, svrab připadne na tvář a na hlavu; a na miestě, na němž se počíná, činieť se mozolkové, a potom všecka tvář oteče i hlava; a druhdy i oči zatekú, že jima nic nevidí. A rozmnoží se červenosť všady a pak smrad i zimnice následuje té nemoci 15 vždycky. Lék té nemoci: na počátku aby krev púštěl z žíly hlavnie, dopustí-li síla a věk, aneb baňkami na pleci a na kýtách; a vy- čisť ho svařením svrchu psaným: „o červených neštovičkách na tváři, z přismaženie žlučné krve“, aneb pilulami, o nichž tudiež 20 praveno, aneb klisterováním obměkčivým. A toť jest viece roz- košné u mne. A ten (klistér) takto bývá dělán: Vezmi slezu a fiol, každého rukověť, a zvař u vodě. A vezmi té vody jednu libru, v niežto rozpusť a zvař senne, epitimi, každého dva loty, tamarindorum 6 lotóv, neb manni, strdi čtyři loty, oleje osm lo- 25 tóv, soli lot, proceď to všecko a vpusť do zadku; a když bude mieti žádosť stolice, ihned daj plúti. A to čiň často, a všech jiných lékóv, kteříž dáni bývají ústy, nechaj; neb tento lék táhne homotu doluov a uzdravuje snadně. Pak klaď flastr na miesto a maž je šesti loty miezhy psieho vína, 6 loty oleje ruože- 3o ného, přičině málo octa a smieše je spolu, až do skonánie; a na skonání myj tvář často vodú, v niežto vařena ruože a rmen. Pokrm jeho buď: střieda chleba namočeného u vodě studené a miezha ječmene a žita, locika, psí pysk s lítým octem a tykve zelené, upravené s mlékem mandlovým a s agrestem. A na čtítrobu na všaký den ať pie 12 libry syrovátky kozie neb ovčie, aneb agrest s vodú, neb víno s rajských jablek, aneb vodu s střiedú chleba; a to ať činí do uzdravenie konečného. Potom poznenáhlu navrátíť se k ztravě své, a budeť píti víno uvodněné, (a jiesti) kuřence vařené s locikami a s zelinami studenými, s masem 35
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 29 přede dnem. Púštěj jemu i tomu, ktož jest trudovat z mokrosti lepké, slané, pod bradú a na pleci jednú v měsiec, a po dvojiem vyčištění maž ho mastmi dřieve řečenými — než že této trudo- vatiny mytie má se dieti vodú, v niežto vařen jest černý kořen, s a ze zeměžluči a fioly. Lék pak otoku všie tváři, jenž slove zlatá, jelenie neb čer- vená kropě; a ta nemoc stává se z páry pozdvižené od homoty větrné horké. A znamenie větrnosti jestiť, že po uléčení té ne- moci prchnú vlasové s hlavy i s brady pro porušenie kořenuov 10 vlasových z páry větrné. Znamenie té nemoci jsúť, že když se počíná, svrab připadne na tvář a na hlavu; a na miestě, na němž se počíná, činieť se mozolkové, a potom všecka tvář oteče i hlava; a druhdy i oči zatekú, že jima nic nevidí. A rozmnoží se červenosť všady a pak smrad i zimnice následuje té nemoci 15 vždycky. Lék té nemoci: na počátku aby krev púštěl z žíly hlavnie, dopustí-li síla a věk, aneb baňkami na pleci a na kýtách; a vy- čisť ho svařením svrchu psaným: „o červených neštovičkách na tváři, z přismaženie žlučné krve“, aneb pilulami, o nichž tudiež 20 praveno, aneb klisterováním obměkčivým. A toť jest viece roz- košné u mne. A ten (klistér) takto bývá dělán: Vezmi slezu a fiol, každého rukověť, a zvař u vodě. A vezmi té vody jednu libru, v niežto rozpusť a zvař senne, epitimi, každého dva loty, tamarindorum 6 lotóv, neb manni, strdi čtyři loty, oleje osm lo- 25 tóv, soli lot, proceď to všecko a vpusť do zadku; a když bude mieti žádosť stolice, ihned daj plúti. A to čiň často, a všech jiných lékóv, kteříž dáni bývají ústy, nechaj; neb tento lék táhne homotu doluov a uzdravuje snadně. Pak klaď flastr na miesto a maž je šesti loty miezhy psieho vína, 6 loty oleje ruože- 3o ného, přičině málo octa a smieše je spolu, až do skonánie; a na skonání myj tvář často vodú, v niežto vařena ruože a rmen. Pokrm jeho buď: střieda chleba namočeného u vodě studené a miezha ječmene a žita, locika, psí pysk s lítým octem a tykve zelené, upravené s mlékem mandlovým a s agrestem. A na čtítrobu na všaký den ať pie 12 libry syrovátky kozie neb ovčie, aneb agrest s vodú, neb víno s rajských jablek, aneb vodu s střiedú chleba; a to ať činí do uzdravenie konečného. Potom poznenáhlu navrátíť se k ztravě své, a budeť píti víno uvodněné, (a jiesti) kuřence vařené s locikami a s zelinami studenými, s masem 35
Strana 30
30 Knihy prvé. kozelčím a skopcovým a vodú bobovú. Pakli ten otok stane se z páry pozdvižené od homoty studené, a byl by bez červenosti a svrabu a horkosti, leč jej věcmi horkými a pilulami smrdutými a olejmi i pařením horkými, bez krve púštěnie, a s lektvaří kar- damomu sčiněním s uostružky jehelními. Kapitola XIX. O rozsedlinách rtóv a o nádoru na rtu neb žláze. Ty rozsedliny nestávají (se) jedno z mokrosti slané, zpráhlé, jenž rozštiepí ret a připálí, aneb chřiepě; ale nádor bývá z vod- naté krve, hrubé, lepké, aneb z černé krve husté. A věz, žeť ten nádor druhdy má měchýřek na sobě, a druhdy se splstí střien na miestě. Znamenie rozsedliny jestit porušenie celosti na 10 miestě, a hrubosť a svrab a strupové, a horkosť miesta nad oby- čej; ale nádor poznáš viděním a dotčením: neb který nádor má měchýřek, tehdyť se hýbá před rukú, když se dotkne; ale ten vplštěný nehne se leč s nesnází. Lék té rozsedliny jest: Vyčisť nemocného pilulami, o nichž 15 praveno jest v kapitole „o trudovatosti nosa a neštoviciech, kteréž bývají z mokrosti slané“, jest-liť nemocný u věku mladém, aneb svařením praveným v též kapitole. A krm jeho i napájej, jakož tudiež praveno jest. A pak miesto leč mastí takovú: Vezmi sádla slepičieho a húserového rozpuštěného a proceze- 20 ného 6 lotóv, pryskyřice a terebentinu, každého 2 loty, vosku lot, múky řeckého sena 4 loty, rtutu lot; a rozpusť klovaté věci s voskem u ohně a proceď, a směs s těmi sádly a s múkú sena řeckého, a naposledy přidaj rtut umořený. A tú mastí maž miesto na každý večer, (aneb) vodú, v niežto vařená síra, ruože a 25 zeměžluč. Pakli by to neprospělo, tehdy připal miesto skudlú střiebrnú neb mosaznú, aneb učiň připálenie s alúnem kvasnic obměkčeným na miestě vlhkém. A ten alún tak obměkčený klaď na tu rozsedlinu a nechaj za hodinu; neb to připálí miesto jako železo ohnivé. A po připálení kterémž koli z těch, maž mastí 30 dřieve řečenú ráno i večer na všaký den. Ale proti nádoru neb žláze na pysku: Vezmi jej mezi dva prsty a stiskni pevně, a rozřež břitvú kuoži na něm a vytáhni ten střien klešťmi neb skoblicí z kořen; a pak naplň to miesto alúnem cukrovým a bielkem vaječným. A potom vyčisť miesto 35
30 Knihy prvé. kozelčím a skopcovým a vodú bobovú. Pakli ten otok stane se z páry pozdvižené od homoty studené, a byl by bez červenosti a svrabu a horkosti, leč jej věcmi horkými a pilulami smrdutými a olejmi i pařením horkými, bez krve púštěnie, a s lektvaří kar- damomu sčiněním s uostružky jehelními. Kapitola XIX. O rozsedlinách rtóv a o nádoru na rtu neb žláze. Ty rozsedliny nestávají (se) jedno z mokrosti slané, zpráhlé, jenž rozštiepí ret a připálí, aneb chřiepě; ale nádor bývá z vod- naté krve, hrubé, lepké, aneb z černé krve husté. A věz, žeť ten nádor druhdy má měchýřek na sobě, a druhdy se splstí střien na miestě. Znamenie rozsedliny jestit porušenie celosti na 10 miestě, a hrubosť a svrab a strupové, a horkosť miesta nad oby- čej; ale nádor poznáš viděním a dotčením: neb který nádor má měchýřek, tehdyť se hýbá před rukú, když se dotkne; ale ten vplštěný nehne se leč s nesnází. Lék té rozsedliny jest: Vyčisť nemocného pilulami, o nichž 15 praveno jest v kapitole „o trudovatosti nosa a neštoviciech, kteréž bývají z mokrosti slané“, jest-liť nemocný u věku mladém, aneb svařením praveným v též kapitole. A krm jeho i napájej, jakož tudiež praveno jest. A pak miesto leč mastí takovú: Vezmi sádla slepičieho a húserového rozpuštěného a proceze- 20 ného 6 lotóv, pryskyřice a terebentinu, každého 2 loty, vosku lot, múky řeckého sena 4 loty, rtutu lot; a rozpusť klovaté věci s voskem u ohně a proceď, a směs s těmi sádly a s múkú sena řeckého, a naposledy přidaj rtut umořený. A tú mastí maž miesto na každý večer, (aneb) vodú, v niežto vařená síra, ruože a 25 zeměžluč. Pakli by to neprospělo, tehdy připal miesto skudlú střiebrnú neb mosaznú, aneb učiň připálenie s alúnem kvasnic obměkčeným na miestě vlhkém. A ten alún tak obměkčený klaď na tu rozsedlinu a nechaj za hodinu; neb to připálí miesto jako železo ohnivé. A po připálení kterémž koli z těch, maž mastí 30 dřieve řečenú ráno i večer na všaký den. Ale proti nádoru neb žláze na pysku: Vezmi jej mezi dva prsty a stiskni pevně, a rozřež břitvú kuoži na něm a vytáhni ten střien klešťmi neb skoblicí z kořen; a pak naplň to miesto alúnem cukrovým a bielkem vaječným. A potom vyčisť miesto 35
Strana 31
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 31 mastí zelenú, ač jest co zuostalo té kuože neb střienu; a potom narosť a scěl těmi věcmi, o nichž sme dřieve pravili. Kapitola XX. O žábě a o otoku pod jazykem a porušení dásní a pohnutí neb viklání zubóv i jich bolesti. Žabka jestiť jakés vyhřezenie pod jazykem u předních zubóv, podobné k masu neb otoku; a když pozdvihneš jazyka, s tehdy zdá se jako druhý jazyk na miestě. A druhdy pro bolesť a vyhřezenie v hrdle připadá zimnice a rozmáhá se otok v hrdle, a tady zalknutie a smrť. Lék toho neduhu žádáť brzkosti, pro blízkosť krku a cievy plicné; a protož ihned púštěj jemu krev z hlavnie žíly, jest-li věku k tomu hodného, aneb baňkami 1o z pleci, nemá-li hodného věku k púštění z žil. A po puštění krve druhý den ujmi tu žabku kléšťkami ostrými a odřež ji břitvú, a když uřežeš, daj krvi málo jíti; potom prach z vitriole, z něhož činie černidlo, aneb zuccarini alunis polož na to miesto s solí, a nechaj tak za chvíli; potom zmyj vínem s octem smie- 45 šeným a teplým; neb to vysuší žabku a sejme. A to učině jeden den, potom až do skonánie myj miesto vinem, v němž va- řena jest mirra. Pak proti porušení zubovin neb dásní a otoku jich: tři je alunem zuccarini a myj octem squilitici na všaký den dvakrát, ráno a večer; a po tření a mytí a po odlúčení jilovaté podstaty, jenž se drží zubóv, klaď na zuboviny neb na dásni prach ma- sticis, tak aby k nim přilnul. A mohl-li by přijímati nemocný pilule z aloe učiněné a z agaricu, o nichž praveno jest v kapitole „o bělmě a porušení rohové mázdřice,“ bylo by jemu dobré; 25 aneb aby přijal syrček učiněný z turbit, o němž v též kapitole praveno jest; neb ty pilule aneb ten syrček stavují tok mokrosti tekúcí z mozku; a tady snáze i ušlechtilejie dojde zdravie. Já, Vilém, uzdravil sem jednoho, jenž měl maso zrostlé na zubinách neb na dásniech na čelisti svrchní, jenž bylo tak veliké maso so vzrostlo, že bylo jako vajce husie; neb sem maso sňal po čtyři- krát nožíky železnými ohnivými. A na konci odjal sem zuby hnuté s některými diely kosti čelistné; neb tekla odtud krev velmi v čas pálenie, a tu sem stavil dokonale vitreolem, z ně- hožto bývá černidlo, stiskl sem silně rukú miesto, z něhožto 35 tekla krev, a čekal sem od jednoho toho řezánie až do druhého 20
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 31 mastí zelenú, ač jest co zuostalo té kuože neb střienu; a potom narosť a scěl těmi věcmi, o nichž sme dřieve pravili. Kapitola XX. O žábě a o otoku pod jazykem a porušení dásní a pohnutí neb viklání zubóv i jich bolesti. Žabka jestiť jakés vyhřezenie pod jazykem u předních zubóv, podobné k masu neb otoku; a když pozdvihneš jazyka, s tehdy zdá se jako druhý jazyk na miestě. A druhdy pro bolesť a vyhřezenie v hrdle připadá zimnice a rozmáhá se otok v hrdle, a tady zalknutie a smrť. Lék toho neduhu žádáť brzkosti, pro blízkosť krku a cievy plicné; a protož ihned púštěj jemu krev z hlavnie žíly, jest-li věku k tomu hodného, aneb baňkami 1o z pleci, nemá-li hodného věku k púštění z žil. A po puštění krve druhý den ujmi tu žabku kléšťkami ostrými a odřež ji břitvú, a když uřežeš, daj krvi málo jíti; potom prach z vitriole, z něhož činie černidlo, aneb zuccarini alunis polož na to miesto s solí, a nechaj tak za chvíli; potom zmyj vínem s octem smie- 45 šeným a teplým; neb to vysuší žabku a sejme. A to učině jeden den, potom až do skonánie myj miesto vinem, v němž va- řena jest mirra. Pak proti porušení zubovin neb dásní a otoku jich: tři je alunem zuccarini a myj octem squilitici na všaký den dvakrát, ráno a večer; a po tření a mytí a po odlúčení jilovaté podstaty, jenž se drží zubóv, klaď na zuboviny neb na dásni prach ma- sticis, tak aby k nim přilnul. A mohl-li by přijímati nemocný pilule z aloe učiněné a z agaricu, o nichž praveno jest v kapitole „o bělmě a porušení rohové mázdřice,“ bylo by jemu dobré; 25 aneb aby přijal syrček učiněný z turbit, o němž v též kapitole praveno jest; neb ty pilule aneb ten syrček stavují tok mokrosti tekúcí z mozku; a tady snáze i ušlechtilejie dojde zdravie. Já, Vilém, uzdravil sem jednoho, jenž měl maso zrostlé na zubinách neb na dásniech na čelisti svrchní, jenž bylo tak veliké maso so vzrostlo, že bylo jako vajce husie; neb sem maso sňal po čtyři- krát nožíky železnými ohnivými. A na konci odjal sem zuby hnuté s některými diely kosti čelistné; neb tekla odtud krev velmi v čas pálenie, a tu sem stavil dokonale vitreolem, z ně- hožto bývá černidlo, stiskl sem silně rukú miesto, z něhožto 35 tekla krev, a čekal sem od jednoho toho řezánie až do druhého 20
Strana 32
32 Knihy prvé. osm dní a druhdy viece; a uléčil sem dokonale. A takýž lék učinil sem na jiném s mistrem Bernartem z Gorgonzoly, jehož sem také dokonale uzdravil. Prach dobrý velmi ku potvrzení zubóv tento: Vezmi koralu bielého neb červeného 2 loty, ma- sticis lot, a ztluč v prach a klaď na zuby, kteříž se viklí, vyčistě je prvé, a v skóřeť je utvrdí; divnéť jest to skušenie. 5 Kapitola XXI. O nežitu na kořenu jazyka a uřezání jazyka; a muožť nazván býti ten neduh otok hrdla. Ten nežit, leč muož býti vidien, neslušieť na ranného lé- kaře; pakliť se ukáže otok jeho aneb se propustí a vyhnojí, tehdyť slušie na něho. Lék k tomu: Najprvé púštěj jemu krev z žíly hlavnie, neb baňkami na pleci. A věz, žeť při takovém 10 neduhu neslušieť dlíti, ale ihned púštěti, buď to v kterúž koli hodinu, ve dne nebo v noci, před jedením neb po jedení. Jakož die Ipocras v čtvrtém diele stručných řečí: Léčeti u velmi ostrých nemocech jest-li úžitečno toho dne? Dlíti v takových zlé jest; púštěnie z žíly pod jazykem v té mieře velmi úžitečné jest. Ale nepúštěj z nie, leč prvé pustíš z hlavné žíly: neb jakž by dřieve z té žíly pustil, tehdy homota byla by potažena na miesto a přivedla by smrť. Pak v den druhý klisteruj ho vodú, v niežto vařen jest manholt a kvietie rmenové a siemě koprové a amoes, tak aby té vody byla libra, oleje 12 lotóv a strdi osm 20 lotóv a soli lot; a pak oblož hrdlo zevnitř kořením slézu vyso- kého, ztlučeným a zvařeným a s múkú sena řeckého a s semenem lněným a s máslem, a zmaž všecko hrdlo olejem rmenovým horkým na všaký den dvakrát. Buď proplakovánie hrdla s kor z uořechóv, totiž s miezhú zelených kor ořechových, aneb vínem 25 z jahod mořských s vodú horkú smiešeným. A potom vzhlédni jemu do úst, a uzříš-li vršek, viz aby jej odevřel púšťadlem, ač jest v tom vršku hnuoj neb talov; neb ten nežit pro miesta po- loženie nepotřebuje velikého zránie. A prv ten jazýček projži ohnitým žehadlem; ale to železo včiň v tresku, aby jiného zdra- 30 vého miesta jím neožehl, než sám ten jazýček. A dřiev toho prožženie, vyčisť nemocného a púštěj jemu krev; a když projžeš, učiň jemu chrkadlo na všaký den s vínem, v němžto vařená mirra a kuory jablka rajského a takových věcí. 15
32 Knihy prvé. osm dní a druhdy viece; a uléčil sem dokonale. A takýž lék učinil sem na jiném s mistrem Bernartem z Gorgonzoly, jehož sem také dokonale uzdravil. Prach dobrý velmi ku potvrzení zubóv tento: Vezmi koralu bielého neb červeného 2 loty, ma- sticis lot, a ztluč v prach a klaď na zuby, kteříž se viklí, vyčistě je prvé, a v skóřeť je utvrdí; divnéť jest to skušenie. 5 Kapitola XXI. O nežitu na kořenu jazyka a uřezání jazyka; a muožť nazván býti ten neduh otok hrdla. Ten nežit, leč muož býti vidien, neslušieť na ranného lé- kaře; pakliť se ukáže otok jeho aneb se propustí a vyhnojí, tehdyť slušie na něho. Lék k tomu: Najprvé púštěj jemu krev z žíly hlavnie, neb baňkami na pleci. A věz, žeť při takovém 10 neduhu neslušieť dlíti, ale ihned púštěti, buď to v kterúž koli hodinu, ve dne nebo v noci, před jedením neb po jedení. Jakož die Ipocras v čtvrtém diele stručných řečí: Léčeti u velmi ostrých nemocech jest-li úžitečno toho dne? Dlíti v takových zlé jest; púštěnie z žíly pod jazykem v té mieře velmi úžitečné jest. Ale nepúštěj z nie, leč prvé pustíš z hlavné žíly: neb jakž by dřieve z té žíly pustil, tehdy homota byla by potažena na miesto a přivedla by smrť. Pak v den druhý klisteruj ho vodú, v niežto vařen jest manholt a kvietie rmenové a siemě koprové a amoes, tak aby té vody byla libra, oleje 12 lotóv a strdi osm 20 lotóv a soli lot; a pak oblož hrdlo zevnitř kořením slézu vyso- kého, ztlučeným a zvařeným a s múkú sena řeckého a s semenem lněným a s máslem, a zmaž všecko hrdlo olejem rmenovým horkým na všaký den dvakrát. Buď proplakovánie hrdla s kor z uořechóv, totiž s miezhú zelených kor ořechových, aneb vínem 25 z jahod mořských s vodú horkú smiešeným. A potom vzhlédni jemu do úst, a uzříš-li vršek, viz aby jej odevřel púšťadlem, ač jest v tom vršku hnuoj neb talov; neb ten nežit pro miesta po- loženie nepotřebuje velikého zránie. A prv ten jazýček projži ohnitým žehadlem; ale to železo včiň v tresku, aby jiného zdra- 30 vého miesta jím neožehl, než sám ten jazýček. A dřiev toho prožženie, vyčisť nemocného a púštěj jemu krev; a když projžeš, učiň jemu chrkadlo na všaký den s vínem, v němžto vařená mirra a kuory jablka rajského a takových věcí. 15
Strana 33
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 33 Kapitola XXII. O otoku talovatém na hrdle a na krku. 10 15 Stává se ten otok vždycky z homoty složené, jenž se chýlí ke krvi, neb žlučné krvi, 4) v kteréžto homotě na konci po vy- čištění ukazuje (se) zřejmě stopa vodné krve a černé krve; a to poznáš dotčením i viděním. Znamenie toho, žeť se chýlí ke krvi, jsúť červenosti miesta s velikú ostrostí otoku na zpuosobě, a trhánie silné s těžkostí, a zpuosoba těla chýlí se k tlustosti. Ale znamenie toho, kterýžť chýlí se k žlučné krvi, jestiť ostrosť otoku na zpuosobě, a ostrosť bolesti s bodením a červenosť na- chýlená k bledosti, a zpuosoba těla churavá. Lék toho otoku, kterýžto chýlí se ke krvi, jestiť, aby púštěl jemu krev na počátku z hlavnie žíly na palci, ač muož snésti věk; pakli by pro mladosť nemohl snésti, tehdy púštěj jemu baňkami krev na pleci. A pak zmaž miesto olejem rmenovým a flastr klaď takový: Vezmi kořenie slézu velikého čistého, vaře- ného a zřezaného v kusy a dobře ztlučeného, jednu libru, múky z sěmene lněného a sěna řeckého, každého 4 loty, žlútkóv vajec pečených pod uhlem s skořepinú pět neb šest, másla 6 lotóv, a to směs v hromadu; neb to zrá otok a propúštie a bolesť tiší. Myj miesto často horkú vodú, dřieve nežli flastr vložíš na to 2o miesto. A když uzrá, poznáš dotčením, když jest měkko a bolesť potichla, a ihned prořež na dél ten otok a otok vyteče; a netbaj, žeť vešken hnój tu hodinu nevyplyne. A když vyjde hnój vešken neb diel jeho, tehdy naplň rúškami neb chomáčky kúdelnými, omáčenými v ruoženém oleji a smiešeném s alúnem cukrovým; 25 neb to vyčistí miesto a zbraňuje otoku. Pakli by krev přieliš tekla po řezání, tehdy s těmi věcmi klaď bielek vaječný. A to učině po třech neb čtyřech dnech, znamenaj, potřebuje-liť to miesto větčieho vyhnojenie; a pak vyhnoj je mastí apoštolskú, o niež na konci knih učinieme zmienu, aneb masti zelenu; a vy- 30 hnoje, narostiž prachy a mastmi narosticími, kteréžto potom povieme. A potom scel věcmi scelistvými, o nichž povieme na konci knih. Pokrm toho nemocného na počátku buď naklo- něná k studenosti, bude-li při tom zimnice; ale po rozřezání otoku móž jiesti maso a píti víno uvodněné. 5) Rkp. zlucz neskrwi. 3
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 33 Kapitola XXII. O otoku talovatém na hrdle a na krku. 10 15 Stává se ten otok vždycky z homoty složené, jenž se chýlí ke krvi, neb žlučné krvi, 4) v kteréžto homotě na konci po vy- čištění ukazuje (se) zřejmě stopa vodné krve a černé krve; a to poznáš dotčením i viděním. Znamenie toho, žeť se chýlí ke krvi, jsúť červenosti miesta s velikú ostrostí otoku na zpuosobě, a trhánie silné s těžkostí, a zpuosoba těla chýlí se k tlustosti. Ale znamenie toho, kterýžť chýlí se k žlučné krvi, jestiť ostrosť otoku na zpuosobě, a ostrosť bolesti s bodením a červenosť na- chýlená k bledosti, a zpuosoba těla churavá. Lék toho otoku, kterýžto chýlí se ke krvi, jestiť, aby púštěl jemu krev na počátku z hlavnie žíly na palci, ač muož snésti věk; pakli by pro mladosť nemohl snésti, tehdy púštěj jemu baňkami krev na pleci. A pak zmaž miesto olejem rmenovým a flastr klaď takový: Vezmi kořenie slézu velikého čistého, vaře- ného a zřezaného v kusy a dobře ztlučeného, jednu libru, múky z sěmene lněného a sěna řeckého, každého 4 loty, žlútkóv vajec pečených pod uhlem s skořepinú pět neb šest, másla 6 lotóv, a to směs v hromadu; neb to zrá otok a propúštie a bolesť tiší. Myj miesto často horkú vodú, dřieve nežli flastr vložíš na to 2o miesto. A když uzrá, poznáš dotčením, když jest měkko a bolesť potichla, a ihned prořež na dél ten otok a otok vyteče; a netbaj, žeť vešken hnój tu hodinu nevyplyne. A když vyjde hnój vešken neb diel jeho, tehdy naplň rúškami neb chomáčky kúdelnými, omáčenými v ruoženém oleji a smiešeném s alúnem cukrovým; 25 neb to vyčistí miesto a zbraňuje otoku. Pakli by krev přieliš tekla po řezání, tehdy s těmi věcmi klaď bielek vaječný. A to učině po třech neb čtyřech dnech, znamenaj, potřebuje-liť to miesto větčieho vyhnojenie; a pak vyhnoj je mastí apoštolskú, o niež na konci knih učinieme zmienu, aneb masti zelenu; a vy- 30 hnoje, narostiž prachy a mastmi narosticími, kteréžto potom povieme. A potom scel věcmi scelistvými, o nichž povieme na konci knih. Pokrm toho nemocného na počátku buď naklo- něná k studenosti, bude-li při tom zimnice; ale po rozřezání otoku móž jiesti maso a píti víno uvodněné. 5) Rkp. zlucz neskrwi. 3
Strana 34
34 Knihy prvé. Pak lék toho otoku, jenž jest z žlučné krve, jestiť, ať by púštěno z žil neb baňkami, jakož dřieve praveno jest; jemu bylo a móž-li býti, bylo by dobré vyčistiti nemocného svařením ta- kovým: Vezmi sliv deset, jelenieho jazyka, červených ruoží, jednu rukověť, a svař; a tú vodú rozpusť 4 loty tamarinduov a 5 reubarbary a daj před dnem. A nebud toho svařenie nad 6 lotóv neb 8 lupitii. A maž (to) miesto olejem ruoženým a olejem rme- novým, a spolu smiešenými; a to se má dieti na počátce. A klaď ústavně až do svrchnieho uzránie flastr z vysokého slézu, o němž dřieve praveno; a pak rozřež jej a čiň, jako dřieve rozká- 1o záno jest, až do konce. Pokrm jeho buď od počátka s tukem ječným neb pšeničným a s locikami a s psím pyskem a s octem, kuřenci s těmi věcmi vaření, aneb s agrestem a s vínem z rajských jablek, tak aby bylo 6krát tolikéž vody. Jeho nápoj buď voda sliv va- řených neb agrest, víno z rajských jablek s vodú, tak aby vody bylo šestkrát tolikéž jako toho vína. A potom navrať jeho k dobré ztravě a skrovné, jakož se tobě zdáti bude za podobné, podlé síly neb mdloby jeho. A při řezání toho otoku, buď to na hrdle neb na krku, znamenaj žíly a cievy a vystřiehaj se, aby jich neporušil; a zvláště dvú krkavicí, ješto jsú blíž od cievy plicné na straně pravé i 20 levé; neb jakž by je nařezal, umořil by skuoře nemocného. 15 Kapitola XXIII. O krticiech na hrdle i na krku. Svinky neb krtice jsúť nežitové neb otokové tvrdí, zarození z mokrosti hrubé, neb černé krve splstěné na jedno miesto obecné. Mnohoť krtic spolu roste a rozdělených mezi sebú; a mohúť poznány býti viděním i dotčením. Znamenie jich jest to, 25 žeť jsú všecky bielé na počátku a tvrdé na dotčení. Ale v tom mají rozdiel: neb některé mají měchýřek a druhé nemají; a také na některých jsú mnohé na jednom miestě spolu, a na někte- rých nic. Lék jich takový jest v každém věku nad patnácti let: Taký 30 nemocný ať přijímá jednú do téhodne jeden syrček z těch sy- rečkóv, kteréž sem udělal proti krticiem; a jest-liť silný, ať dvakrát přijímá do téhodne. Pakli nenie nežli patnácte let, tehdy ať vezme puol toho syrečka dvakrát do téhodne; aneb jednu polovici, jest-li mdlý. A ten syrček takto bývá dělán: 35 Vezmi turbit bielého, čistého a oblúpeného z kuory jeho velmi
34 Knihy prvé. Pak lék toho otoku, jenž jest z žlučné krve, jestiť, ať by púštěno z žil neb baňkami, jakož dřieve praveno jest; jemu bylo a móž-li býti, bylo by dobré vyčistiti nemocného svařením ta- kovým: Vezmi sliv deset, jelenieho jazyka, červených ruoží, jednu rukověť, a svař; a tú vodú rozpusť 4 loty tamarinduov a 5 reubarbary a daj před dnem. A nebud toho svařenie nad 6 lotóv neb 8 lupitii. A maž (to) miesto olejem ruoženým a olejem rme- novým, a spolu smiešenými; a to se má dieti na počátce. A klaď ústavně až do svrchnieho uzránie flastr z vysokého slézu, o němž dřieve praveno; a pak rozřež jej a čiň, jako dřieve rozká- 1o záno jest, až do konce. Pokrm jeho buď od počátka s tukem ječným neb pšeničným a s locikami a s psím pyskem a s octem, kuřenci s těmi věcmi vaření, aneb s agrestem a s vínem z rajských jablek, tak aby bylo 6krát tolikéž vody. Jeho nápoj buď voda sliv va- řených neb agrest, víno z rajských jablek s vodú, tak aby vody bylo šestkrát tolikéž jako toho vína. A potom navrať jeho k dobré ztravě a skrovné, jakož se tobě zdáti bude za podobné, podlé síly neb mdloby jeho. A při řezání toho otoku, buď to na hrdle neb na krku, znamenaj žíly a cievy a vystřiehaj se, aby jich neporušil; a zvláště dvú krkavicí, ješto jsú blíž od cievy plicné na straně pravé i 20 levé; neb jakž by je nařezal, umořil by skuoře nemocného. 15 Kapitola XXIII. O krticiech na hrdle i na krku. Svinky neb krtice jsúť nežitové neb otokové tvrdí, zarození z mokrosti hrubé, neb černé krve splstěné na jedno miesto obecné. Mnohoť krtic spolu roste a rozdělených mezi sebú; a mohúť poznány býti viděním i dotčením. Znamenie jich jest to, 25 žeť jsú všecky bielé na počátku a tvrdé na dotčení. Ale v tom mají rozdiel: neb některé mají měchýřek a druhé nemají; a také na některých jsú mnohé na jednom miestě spolu, a na někte- rých nic. Lék jich takový jest v každém věku nad patnácti let: Taký 30 nemocný ať přijímá jednú do téhodne jeden syrček z těch sy- rečkóv, kteréž sem udělal proti krticiem; a jest-liť silný, ať dvakrát přijímá do téhodne. Pakli nenie nežli patnácte let, tehdy ať vezme puol toho syrečka dvakrát do téhodne; aneb jednu polovici, jest-li mdlý. A ten syrček takto bývá dělán: 35 Vezmi turbit bielého, čistého a oblúpeného z kuory jeho velmi
Strana 35
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 35 dobře, čtvrtci, zázvora čtvrtci a puol čtvrtce, a směs v hromadu; pakli by se nemohly scěliti, ale přidaj krapet syropu róženého; a daj o jitřní hodině, a potom ať se napie vína uvodněného te- plého. A pak klaď na ty krtice, kdež koli jsú, masť, ještoť slove diaquilon, a takto bývá dělána: Vezmi opěny střiebrné ze- třené čtyři loty, oleje dřěvěného 10 lotóv, tuku sebraného s vody, v nížto vařeno řecké seno a siemě lněné, každého 8 lotóv, a ta- kéhož tuku sebraného s vody, v niežto vařen sléz vysoký, 4 loty. Vezmi opěnu střiebrnú a vlož v kotlík a přistav ku ohni s olejem. 40 a daj vřieti a miešej ústavně kopistkú, ažť se rozpustí ta opěna a pak přidaj tuky dřéve jmenované s olejem a miešej kopistkú, a daj vřéti, ažť zahústne jako varmuže, a pak otejmi od ohně; a když prostydne, zachovaj ku potřebě. Neb z toho má flastr býti ústavně na ty bolesti; a máš jej obnovovati, jakožť se zdáti 45 bude na vysušení flastru. A jest-li že která ta krtice uzrá, prořež ji, nenie-li v nie rány; a jest-li že se jest objietřila, rozšiř ránu od jedné strany do druhé a naplň jézvu alúnem cukrovým a žlútkem vaječným po rozřezání. Potom buď pilen vyhnojiti mastí apoštolskú neb zelenú a prachem svinského chleba, smie- 20 šeným s dolegarne podlé toho, jakož chceš většie neb menšie učiniti hnojenie; o kterémžto prachu a smiešení učinili sme zmienu o léku „píšťalky oka.“ A po vyhnojení narosť a zacel věcmi k tomu hodnými. Pokrm jeho buď: ať pie víno uvodněné a jie maso skopcové a ptáky vařené i pečené; ale ať nejie 25 masa volového ani vepřového, leč vepřového pečeného neb na- soleného, asponě přes týden. A ať nepožívá poru, ani cibule, ani bielého zelé, ale jiných zelí móž požívati; vajce ať jie, fíky suché, mandly, ořechy, a druhdy krup i hrachu. Kapitola XXIV. O nádoru na hrdle a svalu, i s masem na hrdle i na krku. Ten neduh stává se od mokrosti, kterážto scházie od so mozku do hrdla, a druhdy také z černé krve; neb ty věci, když ostanú na jednom miestě, promění se v maso neb jikry. Avšak ten nádor, kterýž se stává z vodné krve neb z mokrosti lepké, měkčejší jest a dá sebe pomáceti snáze, nežli ten, kterýž se děje z černé krve. Lék toho na počátku jestiť druhdy s řezáním a druhdy bez řezánie; a ať nejie vařenie a masa volového i vepřového, 35 3*
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 35 dobře, čtvrtci, zázvora čtvrtci a puol čtvrtce, a směs v hromadu; pakli by se nemohly scěliti, ale přidaj krapet syropu róženého; a daj o jitřní hodině, a potom ať se napie vína uvodněného te- plého. A pak klaď na ty krtice, kdež koli jsú, masť, ještoť slove diaquilon, a takto bývá dělána: Vezmi opěny střiebrné ze- třené čtyři loty, oleje dřěvěného 10 lotóv, tuku sebraného s vody, v nížto vařeno řecké seno a siemě lněné, každého 8 lotóv, a ta- kéhož tuku sebraného s vody, v niežto vařen sléz vysoký, 4 loty. Vezmi opěnu střiebrnú a vlož v kotlík a přistav ku ohni s olejem. 40 a daj vřieti a miešej ústavně kopistkú, ažť se rozpustí ta opěna a pak přidaj tuky dřéve jmenované s olejem a miešej kopistkú, a daj vřéti, ažť zahústne jako varmuže, a pak otejmi od ohně; a když prostydne, zachovaj ku potřebě. Neb z toho má flastr býti ústavně na ty bolesti; a máš jej obnovovati, jakožť se zdáti 45 bude na vysušení flastru. A jest-li že která ta krtice uzrá, prořež ji, nenie-li v nie rány; a jest-li že se jest objietřila, rozšiř ránu od jedné strany do druhé a naplň jézvu alúnem cukrovým a žlútkem vaječným po rozřezání. Potom buď pilen vyhnojiti mastí apoštolskú neb zelenú a prachem svinského chleba, smie- 20 šeným s dolegarne podlé toho, jakož chceš většie neb menšie učiniti hnojenie; o kterémžto prachu a smiešení učinili sme zmienu o léku „píšťalky oka.“ A po vyhnojení narosť a zacel věcmi k tomu hodnými. Pokrm jeho buď: ať pie víno uvodněné a jie maso skopcové a ptáky vařené i pečené; ale ať nejie 25 masa volového ani vepřového, leč vepřového pečeného neb na- soleného, asponě přes týden. A ať nepožívá poru, ani cibule, ani bielého zelé, ale jiných zelí móž požívati; vajce ať jie, fíky suché, mandly, ořechy, a druhdy krup i hrachu. Kapitola XXIV. O nádoru na hrdle a svalu, i s masem na hrdle i na krku. Ten neduh stává se od mokrosti, kterážto scházie od so mozku do hrdla, a druhdy také z černé krve; neb ty věci, když ostanú na jednom miestě, promění se v maso neb jikry. Avšak ten nádor, kterýž se stává z vodné krve neb z mokrosti lepké, měkčejší jest a dá sebe pomáceti snáze, nežli ten, kterýž se děje z černé krve. Lék toho na počátku jestiť druhdy s řezáním a druhdy bez řezánie; a ať nejie vařenie a masa volového i vepřového, 35 3*
Strana 36
36 Knihy prvé. obého1) vařeného, a nepie vody právě studené; ale ať pie víno dobré, čisté, s vodú smiešené, vonné, a ať požívá dobrého ko- řenie: pepře, šafránu, skořice, galgánu, a hřěbíčkóv. Ať nejie sýra suchého, také masa ani mléka; než ať požívá masa peči- tého obecně, jakož praveno jest „o zacpání ucha“ v dřévní ka- pitule. A ať přijímá jednú v týden syrček z turbit učiněný, jakož o tom řečeno jest v kapitole „o krticiech;" aneb tento, kterýžto takto bývá dělán: Vezmi popové múdí čtvrtci, turbit čtvrtci, ysopu, pumexa čtvrtci, cibule2) mořské i čtvrtce, zázvoru zdělaného čtvrtci; a učiň z toho syřec a slep s vínem. A móžeš 4o k takým syrečkóm přičiniti diagredii, a budet věččie moci. Daj nemocnému to přijímati o puol noci; ať se potom napie málo vína s vodú smiešeného teplého. A na bolesť klaď masť, jenž slove diaquilon, o němž sme v kapitole „o krticiech" zmienu učinili; aneb učiň jemu masť, ať se jí na všaký den maže na 65 večer, když bude jíti chtieti spat. A ta buď takto udělána: Vezmi euforbium, struomek v Indii pln klé, kostu, síry, auripig- mentu červeného, každého lot, oleje ruoženého osm lotóv, vosku čistého 1 lotu; a rozpusť vosk s olejem a odstav od ohně, a tiem směs prach jiných věcí. Pakli by i tú mastí nebyl uléčen ve dvú měsiecí, tehdy dobréť jest, aby ho řězal takto: Rozřež kuoži nahoře toho ná- doru, a viz, aby neuřězal žíly ižádné, ani cievy, kteréžto jsú na hrdle; neb v té bolesti ukážíť se mnohé žíly, a jsúť velmi sple- tené s masitostí a kuoží čitedlnú. A když rozřežeš vrch vešken 25 břitvú ostrú, tehdy vyňmi tu masitosť neb jikrnatosť i s měchýř- kem, neb bez měchýřka, v němž jest, a vykořeň všecko; a pak naplň miesto chomáčky čisté kúdele neb rúšenými, omočenými v alúnu cukrovém a oleji ruoženém. A to po tři dni čiň. Pakliť zuostane ten měchýřek vešken neb diel jeho, tehdy vyčisť neb 30 vyhnoj jej mastí zelenú neb mastí apoštolskú, aneb prachem svinského chleba. A když dokonale bude vyňat měchýřek, neb vyhnojen mastmi, prachem neb rúchú, 3) narosť miesto a scěl, jakož praveno jest v kapitole „o krticiech". 20 1) Rkp. noweho. 2) bale. 3) ruku.
36 Knihy prvé. obého1) vařeného, a nepie vody právě studené; ale ať pie víno dobré, čisté, s vodú smiešené, vonné, a ať požívá dobrého ko- řenie: pepře, šafránu, skořice, galgánu, a hřěbíčkóv. Ať nejie sýra suchého, také masa ani mléka; než ať požívá masa peči- tého obecně, jakož praveno jest „o zacpání ucha“ v dřévní ka- pitule. A ať přijímá jednú v týden syrček z turbit učiněný, jakož o tom řečeno jest v kapitole „o krticiech;" aneb tento, kterýžto takto bývá dělán: Vezmi popové múdí čtvrtci, turbit čtvrtci, ysopu, pumexa čtvrtci, cibule2) mořské i čtvrtce, zázvoru zdělaného čtvrtci; a učiň z toho syřec a slep s vínem. A móžeš 4o k takým syrečkóm přičiniti diagredii, a budet věččie moci. Daj nemocnému to přijímati o puol noci; ať se potom napie málo vína s vodú smiešeného teplého. A na bolesť klaď masť, jenž slove diaquilon, o němž sme v kapitole „o krticiech" zmienu učinili; aneb učiň jemu masť, ať se jí na všaký den maže na 65 večer, když bude jíti chtieti spat. A ta buď takto udělána: Vezmi euforbium, struomek v Indii pln klé, kostu, síry, auripig- mentu červeného, každého lot, oleje ruoženého osm lotóv, vosku čistého 1 lotu; a rozpusť vosk s olejem a odstav od ohně, a tiem směs prach jiných věcí. Pakli by i tú mastí nebyl uléčen ve dvú měsiecí, tehdy dobréť jest, aby ho řězal takto: Rozřež kuoži nahoře toho ná- doru, a viz, aby neuřězal žíly ižádné, ani cievy, kteréžto jsú na hrdle; neb v té bolesti ukážíť se mnohé žíly, a jsúť velmi sple- tené s masitostí a kuoží čitedlnú. A když rozřežeš vrch vešken 25 břitvú ostrú, tehdy vyňmi tu masitosť neb jikrnatosť i s měchýř- kem, neb bez měchýřka, v němž jest, a vykořeň všecko; a pak naplň miesto chomáčky čisté kúdele neb rúšenými, omočenými v alúnu cukrovém a oleji ruoženém. A to po tři dni čiň. Pakliť zuostane ten měchýřek vešken neb diel jeho, tehdy vyčisť neb 30 vyhnoj jej mastí zelenú neb mastí apoštolskú, aneb prachem svinského chleba. A když dokonale bude vyňat měchýřek, neb vyhnojen mastmi, prachem neb rúchú, 3) narosť miesto a scěl, jakož praveno jest v kapitole „o krticiech". 20 1) Rkp. noweho. 2) bale. 3) ruku.
Strana 37
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 37 Kapitola XXV. 10 15 20 25 O nežitu horkém neb studeném talovatém pod paží, jenž slove výr. Jest-li že ten nežit neb otok rdí se a naduřel velmi, a bolesť má břitkú neb těžkú, znamenieť jest, že homota jeho jest horká; pakli ten otok nenie zardělý, ani bolesť trhavá, ani ná- ramná, znameniet jest, že jeho hmota jest studená. Lék otoku horkého: Na počátku púštěj jemu krev z žíly hlavnie nad palcem na ruce, jest-li silen a má léta; aneb přisaď jemu baňky s zadu mezi plecima. A nikoli studených věcí ne- přikládaj na otok, ať by se hmota jeho k srdci neobrátila; než maž otok olejem rmenovým teplým, a přikládaj flastr z slézu vlaského, o němž praveno jest v kapitole „o otoku krevném na hrdle;“ aneb takový: (Vezmi) cibuli dvě neb tři upečené pod uhlém a pod popelem a oblup je čistě, a pět žlútkóv vajec pečených pod uhlím a popelem; sádla rozpuštěného neb másla 6 lotóv, a směs v hromadu. Pak vezmi vlaského slézu připra- veného, jakož svrchu praveno jest, tolikéž jakož to všecko spolkem, a ztluč i směs s cibulemi a žlútky a sádlem neb máslem, a učin z toho flastr, a klad na otok až do dokonalého uzránie neb provalenie; neb ten flastr v krátkém času uzrá a provali ten otok téměř bez bolesti. Aneb přikládaj ku zrání toho otoku varmuži z múky režné, s olejem a vodú učiněnú a vařenú s tiem na pánvici; tiemť velmi zrají otokové. A když uzrá otok, prořež jej na vrchu břitvú a vypusť talov, jest-li ho málo; pakli jest jeho mnoho, nevydavuj všeho, než diel, aby nemocný neomdlel, aneb smrť nepřipadla. A toť jest obecné naučenie o vydávení talova a o všech otociech velikých; nebť nemá ten talov vypuštěn býti jedné hodiny. A když diel hnoje bude neb talova vypuštěn, tehdy naplň to miesto chomáčky kúdelnými neb rúšenými, oba- lenými v alúnu cukrovém s olejem ruoženým smiešeným; a to učiň po tři dni. Potom vyhnoj a vyčisť, bude-liť potřebie, a na- 30 posledy narosť a zacel, jakož svrchu o tom praveno jest. Pakli by nemocný bál se řezánie železem, tehdy vlož na ten otok neb ten nežit rušidlo a vytáhni talov. A jaké jest to rušidlo, potom poviem i vypíši s boží pomocí. Pak lék toho otoku, jest-li z hmoty studené, buď tento: 35 Vyčisť nemocného syrečkem z turbit, o němž svrchu psáno jest „o nádoru hrtedlném,“ neb pilulemi z aloe a agarico, o nichž
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 37 Kapitola XXV. 10 15 20 25 O nežitu horkém neb studeném talovatém pod paží, jenž slove výr. Jest-li že ten nežit neb otok rdí se a naduřel velmi, a bolesť má břitkú neb těžkú, znamenieť jest, že homota jeho jest horká; pakli ten otok nenie zardělý, ani bolesť trhavá, ani ná- ramná, znameniet jest, že jeho hmota jest studená. Lék otoku horkého: Na počátku púštěj jemu krev z žíly hlavnie nad palcem na ruce, jest-li silen a má léta; aneb přisaď jemu baňky s zadu mezi plecima. A nikoli studených věcí ne- přikládaj na otok, ať by se hmota jeho k srdci neobrátila; než maž otok olejem rmenovým teplým, a přikládaj flastr z slézu vlaského, o němž praveno jest v kapitole „o otoku krevném na hrdle;“ aneb takový: (Vezmi) cibuli dvě neb tři upečené pod uhlém a pod popelem a oblup je čistě, a pět žlútkóv vajec pečených pod uhlím a popelem; sádla rozpuštěného neb másla 6 lotóv, a směs v hromadu. Pak vezmi vlaského slézu připra- veného, jakož svrchu praveno jest, tolikéž jakož to všecko spolkem, a ztluč i směs s cibulemi a žlútky a sádlem neb máslem, a učin z toho flastr, a klad na otok až do dokonalého uzránie neb provalenie; neb ten flastr v krátkém času uzrá a provali ten otok téměř bez bolesti. Aneb přikládaj ku zrání toho otoku varmuži z múky režné, s olejem a vodú učiněnú a vařenú s tiem na pánvici; tiemť velmi zrají otokové. A když uzrá otok, prořež jej na vrchu břitvú a vypusť talov, jest-li ho málo; pakli jest jeho mnoho, nevydavuj všeho, než diel, aby nemocný neomdlel, aneb smrť nepřipadla. A toť jest obecné naučenie o vydávení talova a o všech otociech velikých; nebť nemá ten talov vypuštěn býti jedné hodiny. A když diel hnoje bude neb talova vypuštěn, tehdy naplň to miesto chomáčky kúdelnými neb rúšenými, oba- lenými v alúnu cukrovém s olejem ruoženým smiešeným; a to učiň po tři dni. Potom vyhnoj a vyčisť, bude-liť potřebie, a na- 30 posledy narosť a zacel, jakož svrchu o tom praveno jest. Pakli by nemocný bál se řezánie železem, tehdy vlož na ten otok neb ten nežit rušidlo a vytáhni talov. A jaké jest to rušidlo, potom poviem i vypíši s boží pomocí. Pak lék toho otoku, jest-li z hmoty studené, buď tento: 35 Vyčisť nemocného syrečkem z turbit, o němž svrchu psáno jest „o nádoru hrtedlném,“ neb pilulemi z aloe a agarico, o nichž
Strana 38
38 Knihy prvé. zmienu sme učinili v kapitole „o bělmě očí;“ a to miesto maž olejem nardovým a liliovým, a klaď na to flastr takový: Vezmi cibule liliové, totiž kořen liliový, a tři struky česenkové, a podlož pod uhlí a zpeč dobře a oblup a ztluč spolu, a směs s nimi čtyři loty terebentini a 6 lotóv strdi, a múky lněné a sena řeckého, každého 4 loty, a múky režné 6 lotóv. Jiná masť k témuž: Vezmi largati, neb terebentini a strdi, každého 6 lotóv, a rozpusť ty věci u ohně a proceď, a směs s nimi 8 lotóv múky režné a 4 loty múky sena řeckého, a klaď teplé na ten otok studený; nebť velmi pod ním zrá i prodievá častokrát. A když dobře uzrá, 10 otevři jej břitvú neb rušidlem, jenž nenie tak dobré jako žele- zem, a vydav talov podlé zprávy svrchu pravené; a vyhnoj, na- rosť i zacel. A ihned po vydávení talova naplň miesto alúnem cukrovým a olejem ruoženým, a bale chomáčky neb knoty kú- delné neb rúšené po tři dni, jakož dřieve praveno jest. Pokrm 15 jeho v čas řezánie a v čas zránie otoku buď skrovný, totiž: ku- řenci, skopcové maso s vařeními a ptáci drobní lesní, tuk ječný a múky režné, neb pšenice s koprem zelným a borákem a petru- želí a špinákem i manholtem; víno s vodú miešené do tře- tiny, bielé. 20 Kapitola XXVI. O krticiech a svalu, neb zmozolení a žlázách a masitosti pod pažemi. Ty krtice svalové neb mozolové a žlázy i masitosti stávají se vždycky z hmoty z vodnaté krve, kterážto ztvrdla jest, neb v tvrdosť obrácena skrze černú krev. A máš věděti, že ty ne- moci druhdy mají púzdrce a druhdy nemají: kteréžto mají pú- zdrce, velmi snadně mohú býti hýbány i sem i tam na svém 25 miestě; ale kteréžť nemají púzdrce, nemohúť býti pohnuty, neb sú pevně v mase ustrnuly. Znamenie krtic jestiť tvrdosť a kulky rozmnožené na jednom miestě; znamenie zmozolenie neb svalu jest jedno nadutie okrúhlé, tvrdé, tvrzšie nežli krtičné; pak znamenie masitosti jest rozšířenie masitosti bez hrbovatosti neb 30 okrúhlosti a rovnosť na tom miestě, aneb rovné povýšenie. Lék všech těch nemocí na tom miestě jestiť jednostajný. A věz, žeť strašno jest obierati se s léčením těch věcí pro blízkosť a spojenosť, kterúž má to miesto s srdcem; a zvláště u prodievání takých věcí, buď to železem neb jinú věcí. Najprvé 35 leč také věci, maže je olejem z spica; potom pilen buď, aby ne-
38 Knihy prvé. zmienu sme učinili v kapitole „o bělmě očí;“ a to miesto maž olejem nardovým a liliovým, a klaď na to flastr takový: Vezmi cibule liliové, totiž kořen liliový, a tři struky česenkové, a podlož pod uhlí a zpeč dobře a oblup a ztluč spolu, a směs s nimi čtyři loty terebentini a 6 lotóv strdi, a múky lněné a sena řeckého, každého 4 loty, a múky režné 6 lotóv. Jiná masť k témuž: Vezmi largati, neb terebentini a strdi, každého 6 lotóv, a rozpusť ty věci u ohně a proceď, a směs s nimi 8 lotóv múky režné a 4 loty múky sena řeckého, a klaď teplé na ten otok studený; nebť velmi pod ním zrá i prodievá častokrát. A když dobře uzrá, 10 otevři jej břitvú neb rušidlem, jenž nenie tak dobré jako žele- zem, a vydav talov podlé zprávy svrchu pravené; a vyhnoj, na- rosť i zacel. A ihned po vydávení talova naplň miesto alúnem cukrovým a olejem ruoženým, a bale chomáčky neb knoty kú- delné neb rúšené po tři dni, jakož dřieve praveno jest. Pokrm 15 jeho v čas řezánie a v čas zránie otoku buď skrovný, totiž: ku- řenci, skopcové maso s vařeními a ptáci drobní lesní, tuk ječný a múky režné, neb pšenice s koprem zelným a borákem a petru- želí a špinákem i manholtem; víno s vodú miešené do tře- tiny, bielé. 20 Kapitola XXVI. O krticiech a svalu, neb zmozolení a žlázách a masitosti pod pažemi. Ty krtice svalové neb mozolové a žlázy i masitosti stávají se vždycky z hmoty z vodnaté krve, kterážto ztvrdla jest, neb v tvrdosť obrácena skrze černú krev. A máš věděti, že ty ne- moci druhdy mají púzdrce a druhdy nemají: kteréžto mají pú- zdrce, velmi snadně mohú býti hýbány i sem i tam na svém 25 miestě; ale kteréžť nemají púzdrce, nemohúť býti pohnuty, neb sú pevně v mase ustrnuly. Znamenie krtic jestiť tvrdosť a kulky rozmnožené na jednom miestě; znamenie zmozolenie neb svalu jest jedno nadutie okrúhlé, tvrdé, tvrzšie nežli krtičné; pak znamenie masitosti jest rozšířenie masitosti bez hrbovatosti neb 30 okrúhlosti a rovnosť na tom miestě, aneb rovné povýšenie. Lék všech těch nemocí na tom miestě jestiť jednostajný. A věz, žeť strašno jest obierati se s léčením těch věcí pro blízkosť a spojenosť, kterúž má to miesto s srdcem; a zvláště u prodievání takých věcí, buď to železem neb jinú věcí. Najprvé 35 leč také věci, maže je olejem z spica; potom pilen buď, aby ne-
Strana 39
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 39 mocného vyčistil pilulami neb kulkami, učiněnými z aloe, z aga- ricu a turbit, jakož jest o nich praveno v kapitole „o nehti a bělmu na oce,“ aneb syrečkem, o němž tudiež zmiena jest; aneb s pilulemi fetidis, kteréžto takto bývají dělány: Vezmi bdeli, serapini, armoniaci, oppoponacis, semene bolehlavnieho, střienu tykve lesné, aloes, epitimi, každého 5 čtvrtcí lotu, scamonee 3 čtvrtce, skořice, spice, šafránu, bobrového stroje, každého čtvrtci, euforbi 2 čtvrtce, a učiň z toho kulky s tukem porovým; a v tom tuku ty věci buďte namočeny. A udělaj je jako boby neb trtice 1o a daj jich čtvrtci neb dvě najviece. Aneb daj nemocnému pilul, o nichž jest zmiena v kapitole „o černé krvi připálené; aneb daj jemu svařeniny, o nichž tudiež praveno jest. A klaď na to miesto bolestné masť diaquilon, o níž zmiena jest v kapitole „o krticiech na hrdle,“ aneb přikládaj flastr učiněný z tereben- 15 tini a z strdi a z múky režné a olejóv, jakož praveno jest v ka- pitole „o otoku pod paží.“ Pakli by takým ústavným přiklá- dáním ty nemoci se nerozvalily, ale se objítřily, neb hnojily, neb zrály, tehdy když sú uzrály, buďte otevřieny neb prodieny múdře železem a vytieženo buď, což v nich jest svalenie: a miesto 20 naplň chomáčky kúdelnými neb rúšenými, omočenými v alúně cukrném a oleji ruoženém, po tři dni. A potom vyhnoj mastí apoštolskú neb zelenú a prachem svinieho chleba, smiešeným s rodelgar, i také bez toho přimiešenie, jakožť se bude zdáti úžitečno; potom narosť i scěl. Pakli která ta nemoc oduří neb 25 se objítří a uzrá, tehdy prořež a rozšiř ránu břitvú, a což vnitř jest, vyvrz, jakož móžeš; a potom pósob, jakož povědieno jest. Pokrm i nápoj jeho buď, jako psán jest v přednie kapitole, a ať se vzdrží od věcí černé krve a od hrubých. A dobřeť jemu bude, když zachová zprávu tuto při léčení těchto neduhóv; neb řiedko 3o se zle zdaří, bude-li buoh ráčiti. Kapitola XXVII. O otoku horkém neb studeném talovatém, učiněném na pleci neb na páži. Stává se otok neb ten nežit neb z krvi žlučné, smiešené se krví, neb z vodné krve, smiešené s černú krví; než v pravdě v každém takém otoku a na takém miestě řiedko nalezneš, by tu nebyla stopa některá mokrosti. A to zajisté zvieš, budeš-li 35 šetřiti jeho až do skonánie léčenie; neb vždy v těch otociech
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 39 mocného vyčistil pilulami neb kulkami, učiněnými z aloe, z aga- ricu a turbit, jakož jest o nich praveno v kapitole „o nehti a bělmu na oce,“ aneb syrečkem, o němž tudiež zmiena jest; aneb s pilulemi fetidis, kteréžto takto bývají dělány: Vezmi bdeli, serapini, armoniaci, oppoponacis, semene bolehlavnieho, střienu tykve lesné, aloes, epitimi, každého 5 čtvrtcí lotu, scamonee 3 čtvrtce, skořice, spice, šafránu, bobrového stroje, každého čtvrtci, euforbi 2 čtvrtce, a učiň z toho kulky s tukem porovým; a v tom tuku ty věci buďte namočeny. A udělaj je jako boby neb trtice 1o a daj jich čtvrtci neb dvě najviece. Aneb daj nemocnému pilul, o nichž jest zmiena v kapitole „o černé krvi připálené; aneb daj jemu svařeniny, o nichž tudiež praveno jest. A klaď na to miesto bolestné masť diaquilon, o níž zmiena jest v kapitole „o krticiech na hrdle,“ aneb přikládaj flastr učiněný z tereben- 15 tini a z strdi a z múky režné a olejóv, jakož praveno jest v ka- pitole „o otoku pod paží.“ Pakli by takým ústavným přiklá- dáním ty nemoci se nerozvalily, ale se objítřily, neb hnojily, neb zrály, tehdy když sú uzrály, buďte otevřieny neb prodieny múdře železem a vytieženo buď, což v nich jest svalenie: a miesto 20 naplň chomáčky kúdelnými neb rúšenými, omočenými v alúně cukrném a oleji ruoženém, po tři dni. A potom vyhnoj mastí apoštolskú neb zelenú a prachem svinieho chleba, smiešeným s rodelgar, i také bez toho přimiešenie, jakožť se bude zdáti úžitečno; potom narosť i scěl. Pakli která ta nemoc oduří neb 25 se objítří a uzrá, tehdy prořež a rozšiř ránu břitvú, a což vnitř jest, vyvrz, jakož móžeš; a potom pósob, jakož povědieno jest. Pokrm i nápoj jeho buď, jako psán jest v přednie kapitole, a ať se vzdrží od věcí černé krve a od hrubých. A dobřeť jemu bude, když zachová zprávu tuto při léčení těchto neduhóv; neb řiedko 3o se zle zdaří, bude-li buoh ráčiti. Kapitola XXVII. O otoku horkém neb studeném talovatém, učiněném na pleci neb na páži. Stává se otok neb ten nežit neb z krvi žlučné, smiešené se krví, neb z vodné krve, smiešené s černú krví; než v pravdě v každém takém otoku a na takém miestě řiedko nalezneš, by tu nebyla stopa některá mokrosti. A to zajisté zvieš, budeš-li 35 šetřiti jeho až do skonánie léčenie; neb vždy v těch otociech
Strana 40
40 Knihy prvé. shledáš tvrdosť i měkkosť, a v čas hnojenie a objietřenie bolesť těžkú shledáš. Znamenie otoku horkého tudiež jestiť zardělosť a horkosť na miestě a bolesť náramná, a homolitá zpuosoba otoku a zim- nice mnohokrát, a zvláštně v čas, když se ta homota proměňuje v hnój toho otoku. Ale otoku studeného jest toto znamenie: studenosť miesta a bledosť a okrúhlosť otoku, kakž koli v čas proměněnie té hmoty v hnój bolesť se obtěžuje. A když ta všecka znamenie ukrotí se a zimnice odpočine, tehdy máš zna- menie uzránie otoka neb nežita; a také pomácením rukama po- 10 čiješ vnitř měkkosť a plýtvánie talovu, a tady poznáš, žeť otok jest uzrál. A snad by toho, když talov jest na miestě masitém zarozen, nepoznal1) omácením neb dotčením, a to neb pro tlu- stosť masa, neb pro hustosť talova, kteréžto dvě věci zbraňují dotčením2) rozeznánie, tak že lékař nepozná uzralosti toho otoku, 15 leč jest v tom proběhlý. A ta nesnáz poznánie stává se na každém miestě masitém, jako: na kýtě, na stehně, na lýtce i na páži. A v také příhodě, o nalezení talova na miestě masitém skrze mácenie, za mých časóv měl sem převelikú česť v Kre- 20 moně na synu pana Jakuba z advokátóv, kterýžto mějieše otok na pleci. A tu byl otok a v něm talov, a nemohl býti nalezen od některých lékařóv ranných, a bylo od nich řečeno, by on měl jinú nemoc. A já před těmi lékaři domácel sem se, a ukázal sem znamenie talovu na miestě; a byl jest prořezán otok před 25 nimi a před otcem, a ihned talov vyplul. A slul ten nemocný Bladesannis. A kdys mi se přihodilo v Placentinu na synu pana Ruffina Skocia, kterýžto slul jest Bernardinus; neb ten měl na stehně otok, v němžto zajisté byl talov. A druzí lékaři praviechu, by bylo vyvinutie; a když řezáno bylo miesto, tehdy talov vyplul, 30 jakož sem byl pověďal. Jiný lék otoku takého horkého: Dávaj jemu jiesti to a píti, což jest dřieve praveno v kapitole „o neštoviciech červených a otoku neb nežitu horkém na hrdle;" maž ten otok olejem rme- novým a olejem ruoženým, smiešeje je v hromadu; púštěj jemu 35 z žíly hlavnie jiné strany ruky, aneb baňkami; vyčisť ho pilulemi neb svařením, o nichž praveno jest v kapitule „o neštoviciech 1) Rkp. nepoznass ho maczenim. 2) dotczenie.
40 Knihy prvé. shledáš tvrdosť i měkkosť, a v čas hnojenie a objietřenie bolesť těžkú shledáš. Znamenie otoku horkého tudiež jestiť zardělosť a horkosť na miestě a bolesť náramná, a homolitá zpuosoba otoku a zim- nice mnohokrát, a zvláštně v čas, když se ta homota proměňuje v hnój toho otoku. Ale otoku studeného jest toto znamenie: studenosť miesta a bledosť a okrúhlosť otoku, kakž koli v čas proměněnie té hmoty v hnój bolesť se obtěžuje. A když ta všecka znamenie ukrotí se a zimnice odpočine, tehdy máš zna- menie uzránie otoka neb nežita; a také pomácením rukama po- 10 čiješ vnitř měkkosť a plýtvánie talovu, a tady poznáš, žeť otok jest uzrál. A snad by toho, když talov jest na miestě masitém zarozen, nepoznal1) omácením neb dotčením, a to neb pro tlu- stosť masa, neb pro hustosť talova, kteréžto dvě věci zbraňují dotčením2) rozeznánie, tak že lékař nepozná uzralosti toho otoku, 15 leč jest v tom proběhlý. A ta nesnáz poznánie stává se na každém miestě masitém, jako: na kýtě, na stehně, na lýtce i na páži. A v také příhodě, o nalezení talova na miestě masitém skrze mácenie, za mých časóv měl sem převelikú česť v Kre- 20 moně na synu pana Jakuba z advokátóv, kterýžto mějieše otok na pleci. A tu byl otok a v něm talov, a nemohl býti nalezen od některých lékařóv ranných, a bylo od nich řečeno, by on měl jinú nemoc. A já před těmi lékaři domácel sem se, a ukázal sem znamenie talovu na miestě; a byl jest prořezán otok před 25 nimi a před otcem, a ihned talov vyplul. A slul ten nemocný Bladesannis. A kdys mi se přihodilo v Placentinu na synu pana Ruffina Skocia, kterýžto slul jest Bernardinus; neb ten měl na stehně otok, v němžto zajisté byl talov. A druzí lékaři praviechu, by bylo vyvinutie; a když řezáno bylo miesto, tehdy talov vyplul, 30 jakož sem byl pověďal. Jiný lék otoku takého horkého: Dávaj jemu jiesti to a píti, což jest dřieve praveno v kapitole „o neštoviciech červených a otoku neb nežitu horkém na hrdle;" maž ten otok olejem rme- novým a olejem ruoženým, smiešeje je v hromadu; púštěj jemu 35 z žíly hlavnie jiné strany ruky, aneb baňkami; vyčisť ho pilulemi neb svařením, o nichž praveno jest v kapitule „o neštoviciech 1) Rkp. nepoznass ho maczenim. 2) dotczenie.
Strana 41
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 41 10 15 červených z krve žlučné.“ Učiň flastr zrající a propúštějící z slézu vlaského, o němž praveno jest v kapitole „o otoku hrdla neb pod paží;“ a když uzrá, prořež břitvú, neb jest to bezpeč- nějie nežli púštědlem. A učiň to řezánie na dél paže, a uchyluj se od žil a myšky veliké, kterážto jest na paži. A když vyplyne talov, naplň ránu olejem žlútkóv vaječných a ruoženým za tři dni neb méně, jakožť se zdáti bude. Potom vyhnoj flastrem uči- něným z sarcocollum neb z mirry a múky ječné neb režné a z strdi; a potom narost a scel. Pak lék toho otoku studeného: Maž jej olejem z spiky, neb olejem liliovým, neb olejem storacis; a vyčisť nemocného sy- rečkem z turbit učiněným, neb pilulami fetidis, o nichž povědieno jest v kapitole „o krticiech pod paží,“ aneb pilulemi z aloe a agarica, o nichž svrchu praveno jest, aneb zvařeninú, o niež praveno jest „o neštoviciech na nose, učiněných z vlhkosti lepké, slané.“ Přikládaj na miesto bolestné flastr z lilium a z jiných věcí, pravených „o nežitu studeném, jenž slove výr,“ neb flastrem z terebentini, o němž tudiež jest praveno. Jeho jiedlo i pitie buď takéž, jakož jest povědieno v též kapitole na konci. Kapitola XXVIII. O otoku neb nežitu horkém i studeném a o mozolosti i tvrdosti na vrchu lokte ručnieho. 25 Ten nežit neb ten otok mylný jest, pro miesto spojenie klúbového a potřebného na miestě; neb snadně to miesto změkčí, a změkčenie dává přiekazu v diele lékařském; a že to miesto snadného jest změkčenie, tociž porušenie, a nesnadného napra- venie neb uléčenie, i zlého. Otok horký neb studený na tom miestě poznáš po znamení, která sú pravena „o otoku paže horkém i studeném;“ zmozolelosť neb tvrdosť na lokti poznáš viděním neb dotčením. Jest-liť otok neb nežit horký, krm jej věcmi studenými a vlažnými až do zahojenie, totiž: tukem ječným a múkú, mlékem 3o mandlovým a locikami a špinákem, a vodú křenice a tykvami, a vínem divokým s vodú smiešeným, tak aby vody bylo třikrát tolikéž jako vína, aneb vínem z rajských jablek vydáveným a smiešeným s vodú studenú. A nemá-li nemocný zimnice, nechať požívá masa skopcového, a ptákóv lesních, kuřenec, jakož pra- 35 veno jest v přední kapitole. Púštěj jemu z ruky nebolné, aneb 20
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 41 10 15 červených z krve žlučné.“ Učiň flastr zrající a propúštějící z slézu vlaského, o němž praveno jest v kapitole „o otoku hrdla neb pod paží;“ a když uzrá, prořež břitvú, neb jest to bezpeč- nějie nežli púštědlem. A učiň to řezánie na dél paže, a uchyluj se od žil a myšky veliké, kterážto jest na paži. A když vyplyne talov, naplň ránu olejem žlútkóv vaječných a ruoženým za tři dni neb méně, jakožť se zdáti bude. Potom vyhnoj flastrem uči- něným z sarcocollum neb z mirry a múky ječné neb režné a z strdi; a potom narost a scel. Pak lék toho otoku studeného: Maž jej olejem z spiky, neb olejem liliovým, neb olejem storacis; a vyčisť nemocného sy- rečkem z turbit učiněným, neb pilulami fetidis, o nichž povědieno jest v kapitole „o krticiech pod paží,“ aneb pilulemi z aloe a agarica, o nichž svrchu praveno jest, aneb zvařeninú, o niež praveno jest „o neštoviciech na nose, učiněných z vlhkosti lepké, slané.“ Přikládaj na miesto bolestné flastr z lilium a z jiných věcí, pravených „o nežitu studeném, jenž slove výr,“ neb flastrem z terebentini, o němž tudiež jest praveno. Jeho jiedlo i pitie buď takéž, jakož jest povědieno v též kapitole na konci. Kapitola XXVIII. O otoku neb nežitu horkém i studeném a o mozolosti i tvrdosti na vrchu lokte ručnieho. 25 Ten nežit neb ten otok mylný jest, pro miesto spojenie klúbového a potřebného na miestě; neb snadně to miesto změkčí, a změkčenie dává přiekazu v diele lékařském; a že to miesto snadného jest změkčenie, tociž porušenie, a nesnadného napra- venie neb uléčenie, i zlého. Otok horký neb studený na tom miestě poznáš po znamení, která sú pravena „o otoku paže horkém i studeném;“ zmozolelosť neb tvrdosť na lokti poznáš viděním neb dotčením. Jest-liť otok neb nežit horký, krm jej věcmi studenými a vlažnými až do zahojenie, totiž: tukem ječným a múkú, mlékem 3o mandlovým a locikami a špinákem, a vodú křenice a tykvami, a vínem divokým s vodú smiešeným, tak aby vody bylo třikrát tolikéž jako vína, aneb vínem z rajských jablek vydáveným a smiešeným s vodú studenú. A nemá-li nemocný zimnice, nechať požívá masa skopcového, a ptákóv lesních, kuřenec, jakož pra- 35 veno jest v přední kapitole. Púštěj jemu z ruky nebolné, aneb 20
Strana 42
42 Knihy prvé. baňkami na pleci i na kýtách, a vyčisť ho zvařeními, o nichž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nosu, ze žlučné krve přižžené zarozených;“ maž pak miesto olejem ruoženým a rme- novým, smiešeje jej spolu. Flastr přikládaj z vlaského slézu učiněný, o němž praveno jest v kapitule „o otoku horkém na hrdle.“ Nedopúštěj, byť ten nežit uzrál docela, ať by neporušil talov vazu toho miesta. A toť jest naučenie obecné ve všech nežitech neb otociech vazuov neb klúbuov, žeť nemají dokonale uzrati, ať by talov svú měkkostí a ostrostí neporušil žil klúbo- vých, a tady klúbóv neb vazóv; neb žilny vazóv neb klúbóv 1o malú příčinú snadně bývají porušeny. A protož když se otok zahnojí, prořež jej na dél a vypusť hnój a naplň rány knoty omočenými v alúnu cukrném, smiešeném s olejem ruoženým, po tři dni; a vyčisť neb vyhnoj miesto mastí apoštolskú, aneb flastrem z mirry a sarcocolli, zetřené a smiešené s strdí a s múkú 15 ječnú, aneb režnú smiešenu. A buď mirry jedna čtvrtce, strdi puol libry, a múky buď tolik, aby dosti bylo k zahuštění; a potom zacel. Pakli ten otok jest studený, maž jej olejem de spica, neb olejem liliovým shřětým. Vyčisť ho pilulemi z agaricu učiněnými, 20 o nichž zmiena jest v kapitulách předních, aneb syrečky učině- nými z turbit neb z popových múdí; přikládaj na miesto bolestné flastr z česenkóv a z lilium, neb flastr z terebentini, o němž praveno jest v kapitole „o nežitu, ještoť slove výr studený.“ Pokrm jeho buď maso beranie, skopcové, kuřenci, slepice a 25 ptákóv lesních, buďto pečené neb vařené, zeliny: kopr zelený, petružel, borák, manholt dvakrát vařený, a voda kapustová a poruov a voda křeničie, a vajce a ryby s lupinami z čerstvých a zdravých vod, jakož jsú jelci, úkleje a jiné ryby pečité. A když se otok zhnojí, prořež jej a vypusť hnój, a naplň miesto alúnem 30 cukrným a žlútkem vajce pečeného pod uhlém, neb syrového, a olejem rmenovým proti dně; a pak vyčisť a narosť i zacel. Pak zmozolelosť toho miesta neb tvrdosť máš léčiti, vyčistě nemocného syrečkem z turbit jednú v týden; a přikládaj masť neb flastr, jenž slove diaquilon, o němž praveno jest v kapitule „o krticiech,“ 35 a tadyť za chvíli změkčie a rozpustí se. Pokrm i nápoj jeho buď, jakož v té kapitole povědieno jest, jedno žeť móž píti víno dobré vóně, s vodú smiešené.
42 Knihy prvé. baňkami na pleci i na kýtách, a vyčisť ho zvařeními, o nichž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nosu, ze žlučné krve přižžené zarozených;“ maž pak miesto olejem ruoženým a rme- novým, smiešeje jej spolu. Flastr přikládaj z vlaského slézu učiněný, o němž praveno jest v kapitule „o otoku horkém na hrdle.“ Nedopúštěj, byť ten nežit uzrál docela, ať by neporušil talov vazu toho miesta. A toť jest naučenie obecné ve všech nežitech neb otociech vazuov neb klúbuov, žeť nemají dokonale uzrati, ať by talov svú měkkostí a ostrostí neporušil žil klúbo- vých, a tady klúbóv neb vazóv; neb žilny vazóv neb klúbóv 1o malú příčinú snadně bývají porušeny. A protož když se otok zahnojí, prořež jej na dél a vypusť hnój a naplň rány knoty omočenými v alúnu cukrném, smiešeném s olejem ruoženým, po tři dni; a vyčisť neb vyhnoj miesto mastí apoštolskú, aneb flastrem z mirry a sarcocolli, zetřené a smiešené s strdí a s múkú 15 ječnú, aneb režnú smiešenu. A buď mirry jedna čtvrtce, strdi puol libry, a múky buď tolik, aby dosti bylo k zahuštění; a potom zacel. Pakli ten otok jest studený, maž jej olejem de spica, neb olejem liliovým shřětým. Vyčisť ho pilulemi z agaricu učiněnými, 20 o nichž zmiena jest v kapitulách předních, aneb syrečky učině- nými z turbit neb z popových múdí; přikládaj na miesto bolestné flastr z česenkóv a z lilium, neb flastr z terebentini, o němž praveno jest v kapitole „o nežitu, ještoť slove výr studený.“ Pokrm jeho buď maso beranie, skopcové, kuřenci, slepice a 25 ptákóv lesních, buďto pečené neb vařené, zeliny: kopr zelený, petružel, borák, manholt dvakrát vařený, a voda kapustová a poruov a voda křeničie, a vajce a ryby s lupinami z čerstvých a zdravých vod, jakož jsú jelci, úkleje a jiné ryby pečité. A když se otok zhnojí, prořež jej a vypusť hnój, a naplň miesto alúnem 30 cukrným a žlútkem vajce pečeného pod uhlém, neb syrového, a olejem rmenovým proti dně; a pak vyčisť a narosť i zacel. Pak zmozolelosť toho miesta neb tvrdosť máš léčiti, vyčistě nemocného syrečkem z turbit jednú v týden; a přikládaj masť neb flastr, jenž slove diaquilon, o němž praveno jest v kapitule „o krticiech,“ 35 a tadyť za chvíli změkčie a rozpustí se. Pokrm i nápoj jeho buď, jakož v té kapitole povědieno jest, jedno žeť móž píti víno dobré vóně, s vodú smiešené.
Strana 43
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 43 10 15 Kapitola XXIX. O žláze neb svalu na nicí dlani, totiž na ruce, jenž jest pod prsty až do klúbu, neb na přichbí ruky neb na předloktí. Nemoc ta najviece stává se od veliké roboty i ztaženie miesta toho přielišného, pro něžto zběhnú se mokrosti na miesto uražené, a na dlí, což v jich jest tenkého, zmisie, a což hru- bého, to ztvrdne a svalí se na miestě a bude jako kosť; a to po- stúpá druhdy před dotčením a druhdy nic. A sloveť od Čechóv návná kosť. Lék té nemoci tento buď: Učiň kolečko jako dénce rovné z olova, málo většie nežli jest okrúhlosť té návné kosti; a k tomu učiň tři chomáčky ploské z kúdele, a ty obal v bielku vaječném, v němžto jest rozpuštěno málo alúna cukrového a soli; a pak polož jeden ten chomáček na ten sval, a na ten chomáček polož- to kolečko olověné, a na to dva chomáčky kúdelné ostatnie. A to učině obiň ruku, osáhna všecky ty chomáčky i to dénce obi- nadlem, jehožto šíř buď na dva prsty, nic širšie. A utvrď to miesto slušně a dobře obinadlem, a nech tak až do třetieho dne; a pak odvaž miesto a poznáš, co si spáchal. A též od třetieho dne až do třetieho čiň, až i vešken sval sejde, a miesto zaleč a vystřiehaj; a potom na to miesto nezběhnú se mokrosti. Kapitola XXX. O svalení a zmozolení a nežitu tvrdém, z černé krve přižžené učiněné(m), kteříž se zarozují na nicí rukú a na článciech prstových, z nichžto se druhdy rodí střiel neb píštělný próduch, a uražená kosť bývá. Tento neduh obecně rodí se z černé krve porušené a se- 20 brané na miestě, jiežto tenká věc obrátí se v jed a uráží svaz i kosť, a obrátí se v nežit neb otok a střiel; a konečně svalí se hmota na miestě a ustrne tak, že před dotčením se nepohne z miesta svého. A toho znamenie jest popelatost kuože neb černosť, a ukazují se někaké žíly, obkličující miesto plné krve 25 černé a jedu. Lék toho neduhu: Maž na každý den miesto olejem z li- lium neb de spica; a vyčisť nemocného pilulami z černého ko- řenie, o nichž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na tváři neb na nosu z černé krve přižžené,“ aneb vyčisť ho zvařením, so o němž tudiež praveno jest, anebo syrečkem učiněným z turbit, aneb pilulami, kteréžto slovú fetide, o nichž zmiena v kapitole
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 43 10 15 Kapitola XXIX. O žláze neb svalu na nicí dlani, totiž na ruce, jenž jest pod prsty až do klúbu, neb na přichbí ruky neb na předloktí. Nemoc ta najviece stává se od veliké roboty i ztaženie miesta toho přielišného, pro něžto zběhnú se mokrosti na miesto uražené, a na dlí, což v jich jest tenkého, zmisie, a což hru- bého, to ztvrdne a svalí se na miestě a bude jako kosť; a to po- stúpá druhdy před dotčením a druhdy nic. A sloveť od Čechóv návná kosť. Lék té nemoci tento buď: Učiň kolečko jako dénce rovné z olova, málo většie nežli jest okrúhlosť té návné kosti; a k tomu učiň tři chomáčky ploské z kúdele, a ty obal v bielku vaječném, v němžto jest rozpuštěno málo alúna cukrového a soli; a pak polož jeden ten chomáček na ten sval, a na ten chomáček polož- to kolečko olověné, a na to dva chomáčky kúdelné ostatnie. A to učině obiň ruku, osáhna všecky ty chomáčky i to dénce obi- nadlem, jehožto šíř buď na dva prsty, nic širšie. A utvrď to miesto slušně a dobře obinadlem, a nech tak až do třetieho dne; a pak odvaž miesto a poznáš, co si spáchal. A též od třetieho dne až do třetieho čiň, až i vešken sval sejde, a miesto zaleč a vystřiehaj; a potom na to miesto nezběhnú se mokrosti. Kapitola XXX. O svalení a zmozolení a nežitu tvrdém, z černé krve přižžené učiněné(m), kteříž se zarozují na nicí rukú a na článciech prstových, z nichžto se druhdy rodí střiel neb píštělný próduch, a uražená kosť bývá. Tento neduh obecně rodí se z černé krve porušené a se- 20 brané na miestě, jiežto tenká věc obrátí se v jed a uráží svaz i kosť, a obrátí se v nežit neb otok a střiel; a konečně svalí se hmota na miestě a ustrne tak, že před dotčením se nepohne z miesta svého. A toho znamenie jest popelatost kuože neb černosť, a ukazují se někaké žíly, obkličující miesto plné krve 25 černé a jedu. Lék toho neduhu: Maž na každý den miesto olejem z li- lium neb de spica; a vyčisť nemocného pilulami z černého ko- řenie, o nichž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na tváři neb na nosu z černé krve přižžené,“ aneb vyčisť ho zvařením, so o němž tudiež praveno jest, anebo syrečkem učiněným z turbit, aneb pilulami, kteréžto slovú fetide, o nichž zmiena v kapitole
Strana 44
44 Knihy prvé. „o žlázách neb svalech a krticiech pod pažemi.“ A ústavně klaď na miesto bolestné mast neb flastr, jenž slove diaquilon, o němž zmiena jest v kapitole „o krticiech na hrdle;“ a nemocný vzdrž se od všech věcí, kteréžto zarozují černú krev. A ať pie víno vonné, dobré, smiešené s vodú, a jie maso skopcové, be- ranie, kozelcové, ptáky lesnie, vajce měkká a vodu křenice a krúpy, a dobré ryby pečené, totiž štiky a ježdíky, upravě s dobrým kořením. Pakli by miesto se objítřilo, tehdy vyčisť neb vyhnoj je zelenú mastí, a mastí apoštolskú a prachem z svin- ských chlebóv, smiešeným s lodelgar neb nesmiešeným, jakož 10 praveno jest v kapitole „o nežitu řečeném píštěla, v úhle oka blíž nosa.“ Pakli by kosť byla porušena, propal železem a otejmi porušené; neb to projženie porušilosť konečně odjíma. Pakli kosť nenie porušena, netřěbať jest projženie; než vyhnoje, narosť a zacel. Věc také vyhnojevá, jiná nežli obecnie, takto 1s bývá učiněna: Vezmi mirry neb sarcocoli 2 loty, strdi 2 libry, múky ječné, což dost jest k zahuštění toho všeho; neb ta věc vy- hnojuje bez vysušenie a bolesti, a jestiť lehké velmi a hodné mezi jinými věcmi hnojicími, kterážto nikoli netrápí přirozenie. 5 Kapitola XXXI. O otoku horkém na prstech, a sloveť příměť. Ten otok jestiť náramné horkosti; a stáváť se z hmoty 20 ostré žlučné krve přižžené, kterážto svú horkostí a silnú bolestí na konci žilin ruky a na svazciech žilních nehtóv s údy prstóv činí druhdy zimnici ústavnú, a ustavičnosť bolesti s zimnicí; a druhdy umrtví a poruší poslední kosť prstu, a pak od neumělých lidí sloveť kosť zlomená. Znamenie jeho jsúť: zardělosť náramná 25 na miestě, a otoku ostrosť a bolesť náramná a ústavní, po rucě jda až k srdci i k mozku; a často stáváť se omdlenie a zkaženie chuti ku pokrmu. Lék toho jestiť, aby spomohl jemu na počátku: púštěnie krve, ač jest silen a hodného věku, aneb púštěním baňkami na 30 pleci; aneb vyčisť jeho klistérem chladivým, kterýžto takto bývá dělán: Vezmi slézu, fioly, každého rukověť, a svař u vodě, a scedě tu svařeninu, vezmi jie jednu libru, oleje obecného, totiž dřěvěného 6 lotóv, strdi 4 loty, soli lot, tamarindorum neb kasie, neb manne 4 loty, a rozpusť ty všecky věci v té vodě a přistav 35 ku ohni, ať se rozpustí, a proceď; a tiem teplým klisteruj jeho.
44 Knihy prvé. „o žlázách neb svalech a krticiech pod pažemi.“ A ústavně klaď na miesto bolestné mast neb flastr, jenž slove diaquilon, o němž zmiena jest v kapitole „o krticiech na hrdle;“ a nemocný vzdrž se od všech věcí, kteréžto zarozují černú krev. A ať pie víno vonné, dobré, smiešené s vodú, a jie maso skopcové, be- ranie, kozelcové, ptáky lesnie, vajce měkká a vodu křenice a krúpy, a dobré ryby pečené, totiž štiky a ježdíky, upravě s dobrým kořením. Pakli by miesto se objítřilo, tehdy vyčisť neb vyhnoj je zelenú mastí, a mastí apoštolskú a prachem z svin- ských chlebóv, smiešeným s lodelgar neb nesmiešeným, jakož 10 praveno jest v kapitole „o nežitu řečeném píštěla, v úhle oka blíž nosa.“ Pakli by kosť byla porušena, propal železem a otejmi porušené; neb to projženie porušilosť konečně odjíma. Pakli kosť nenie porušena, netřěbať jest projženie; než vyhnoje, narosť a zacel. Věc také vyhnojevá, jiná nežli obecnie, takto 1s bývá učiněna: Vezmi mirry neb sarcocoli 2 loty, strdi 2 libry, múky ječné, což dost jest k zahuštění toho všeho; neb ta věc vy- hnojuje bez vysušenie a bolesti, a jestiť lehké velmi a hodné mezi jinými věcmi hnojicími, kterážto nikoli netrápí přirozenie. 5 Kapitola XXXI. O otoku horkém na prstech, a sloveť příměť. Ten otok jestiť náramné horkosti; a stáváť se z hmoty 20 ostré žlučné krve přižžené, kterážto svú horkostí a silnú bolestí na konci žilin ruky a na svazciech žilních nehtóv s údy prstóv činí druhdy zimnici ústavnú, a ustavičnosť bolesti s zimnicí; a druhdy umrtví a poruší poslední kosť prstu, a pak od neumělých lidí sloveť kosť zlomená. Znamenie jeho jsúť: zardělosť náramná 25 na miestě, a otoku ostrosť a bolesť náramná a ústavní, po rucě jda až k srdci i k mozku; a často stáváť se omdlenie a zkaženie chuti ku pokrmu. Lék toho jestiť, aby spomohl jemu na počátku: púštěnie krve, ač jest silen a hodného věku, aneb púštěním baňkami na 30 pleci; aneb vyčisť jeho klistérem chladivým, kterýžto takto bývá dělán: Vezmi slézu, fioly, každého rukověť, a svař u vodě, a scedě tu svařeninu, vezmi jie jednu libru, oleje obecného, totiž dřěvěného 6 lotóv, strdi 4 loty, soli lot, tamarindorum neb kasie, neb manne 4 loty, a rozpusť ty všecky věci v té vodě a přistav 35 ku ohni, ať se rozpustí, a proceď; a tiem teplým klisteruj jeho.
Strana 45
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 45 15 A když v něho bude vpuštěno, ať nezadrží v sobě, když bude chtieti z něho vyníti, ale ať ihned vypustí. Aneb ať na počátku přijme svařeninu, o niež praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nosu, z krve žlučné připálené zarozených.“ Potom ústavně maž miesto bolestné olejem ruoženým, a na to klaď flastr ta- kový: Vezmi vajec vařených tvrdě 3 žlútky, másla 4 loty, múky řeckého sena a semene lněného, každého 2 loty, na svařenině slézu vlaského zplývajícieho tuku 2 loty, a scel to spolu a učiň flastr. Pakli by bolesť vždy trála ústavně a nepřestala, maž 10 miesto olejem i okolo něho takovým: Vezmi oleje ruoženého 2 loty, blénu, opichu, každého čtvrt lotu, myříkového semene puol čtvrtce, octa 1/2 lotu, ztluč dobře a scěl s olejem dřieve řečeným; neb byť trála bolesť, umrtvilať by bez pochyby. A když se zhnojí, propusť hnój a vyčisť aneb vyhnoj; a jest-liť kosť poru- šena, vyvrz a narosť i scěl. Pokrm jeho do zhojenie buď stu- dený, totiž: mléko mandlové a střieda chleba vyžďatá z vody, a tuk pšenice neb ječmene, locika, šedivek, voda křenice, tykva lesná; pakli by to mdlilo, mohl by jiesti jíchu kuřenčí vařenú s těmi zelinami a s agrestem. Nápoj jeho: voda s agrestem neb 2o s vínem rajských jablek, neb voda s cukrem neb tisana 1), až do přestánie bolesti neb propuštěnie otoku toho. Kapitola XXXII. O šeredství neb moli nehtóv; o rozsedlině kuože při nehtu a bielých miestech na nehtech. 25 30 Tento neduh stává se od suchosti miesta a hmoty přiběhlé na miestu. Znamenie šeradnosti nehtové jestiť hrubosť a hrbo- vatosť a nezřiezenie stran nehtóv mezi sebú, a rozsedliny neb dřiezhy kuože při nehti bolesť činie v koruně nehtové; neb ten okolek kuože okolo nehta slove koruna: neb jakožto koruna obstupuje hlavu, též tato kuože nehet. Lék šeradstvie neb svrabu nehtóv jest, aby ústavně čistil je škrobem, a potom na všaký den aby je zmazal máslem neb olejem ruoženým. A klaď na nehty flastr takový: Vezmi vosku dva loty, armoniaci 3 loty, terebentinu lot, a rozpusť u ohně a učiň flastr a klaď na nehty, učině zpuosobu jeho ku podobenství nehta, naňžto má býti kladen, a k tomu ostružky škrobovými ta 1) Rkp. tyzena.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 45 15 A když v něho bude vpuštěno, ať nezadrží v sobě, když bude chtieti z něho vyníti, ale ať ihned vypustí. Aneb ať na počátku přijme svařeninu, o niež praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nosu, z krve žlučné připálené zarozených.“ Potom ústavně maž miesto bolestné olejem ruoženým, a na to klaď flastr ta- kový: Vezmi vajec vařených tvrdě 3 žlútky, másla 4 loty, múky řeckého sena a semene lněného, každého 2 loty, na svařenině slézu vlaského zplývajícieho tuku 2 loty, a scel to spolu a učiň flastr. Pakli by bolesť vždy trála ústavně a nepřestala, maž 10 miesto olejem i okolo něho takovým: Vezmi oleje ruoženého 2 loty, blénu, opichu, každého čtvrt lotu, myříkového semene puol čtvrtce, octa 1/2 lotu, ztluč dobře a scěl s olejem dřieve řečeným; neb byť trála bolesť, umrtvilať by bez pochyby. A když se zhnojí, propusť hnój a vyčisť aneb vyhnoj; a jest-liť kosť poru- šena, vyvrz a narosť i scěl. Pokrm jeho do zhojenie buď stu- dený, totiž: mléko mandlové a střieda chleba vyžďatá z vody, a tuk pšenice neb ječmene, locika, šedivek, voda křenice, tykva lesná; pakli by to mdlilo, mohl by jiesti jíchu kuřenčí vařenú s těmi zelinami a s agrestem. Nápoj jeho: voda s agrestem neb 2o s vínem rajských jablek, neb voda s cukrem neb tisana 1), až do přestánie bolesti neb propuštěnie otoku toho. Kapitola XXXII. O šeredství neb moli nehtóv; o rozsedlině kuože při nehtu a bielých miestech na nehtech. 25 30 Tento neduh stává se od suchosti miesta a hmoty přiběhlé na miestu. Znamenie šeradnosti nehtové jestiť hrubosť a hrbo- vatosť a nezřiezenie stran nehtóv mezi sebú, a rozsedliny neb dřiezhy kuože při nehti bolesť činie v koruně nehtové; neb ten okolek kuože okolo nehta slove koruna: neb jakožto koruna obstupuje hlavu, též tato kuože nehet. Lék šeradstvie neb svrabu nehtóv jest, aby ústavně čistil je škrobem, a potom na všaký den aby je zmazal máslem neb olejem ruoženým. A klaď na nehty flastr takový: Vezmi vosku dva loty, armoniaci 3 loty, terebentinu lot, a rozpusť u ohně a učiň flastr a klaď na nehty, učině zpuosobu jeho ku podobenství nehta, naňžto má býti kladen, a k tomu ostružky škrobovými ta 1) Rkp. tyzena.
Strana 46
46 Knihy prvé. nehoda bude odlúčena. Pak rozsedliny neb dřiezhy v té koruně nehtové takto mají býti uléčeny: Najprvé aby ta dřiezha každá, kteráž se jest odjala od koruny, byla zřezána do konce, aby miesto se neobjietřilo, a potom zmaž olejem rmenovým teplým; a tak miesto neb se utvrdí, anebť uzdraví a obměkčí. Pak po tom mazání na noc polož na tu korunu prach z tragantu, a budeť jemu dobré; neb tiem spojí se dřiezhy s stranami, od nichž sú se odjaly. Pakli na nehtiech jsú bielá miestka, vyčisť ho sy- rečkem učiněným z turbit, o němž svrchu praveno jest, a posili srdce jeho letkvaří takto udělanú: Vezmi galgánu 2 loty, zá - 10 zvoru, muškátu dlúhého, pepře, hřěbíčkóv, muškátového květu, každého čtvrtci lota, šafránu lot korový,1) neb oblúpených 2 loty, cukru libry 11/2, a učiň letkvař jakožto kmínovú, a daj jemu toho požívati; neb požívánie té letkvaři odjímá ty miestka bielá, kterážto zarozují se ze mdloby srdce. A té letkvaři ráno i večer 45 požívaj. A k tomu daj jemu na každý měsiec dvakrát driáku puol čtvrtce na čtítrobu, s vínem svařenie květu muškátového; neb poňadž ten neduh stává se z hmoty studené, dýchajície na srdce a vyražuje se na nehty, tehdy tiem syrečkem ta hmota bude vyčištěna a odlúčena požíváním té letkvaři a driákem. 20 A nedaj nemocnému těch věcí, kteréžto černú neb vodnú krev zarozují; a ať jie kuřence neb ptáky lesné, a pie víno čisté, vonné, málo vody přimiešeje. 5 Kapitola XXXIII. O otoku neb nežitu horkém neb studeném talovatém na ceckách ženských i mužských. Otok neb nežit horký poznáš po zardělosti a ostrosti bo- lesti, a těžkosti a zimnici; studený po bělosti a vaznosti miesta, a 25 nadutie i oduřenie. Lék horkého otoku neb nežitu: púštěj krev jemu, jest-liť silen a věku k tomu hodného, z ruky strany nebolné z žíly hlavnie, aneb baňkami na pleci a na hřbetě; maž pak miesto olejem ruoženým a olejem rmenovým, spolu smiešenými a tep- lými. Přikládaj flastr neb přílepek z vlaského slézu, o němž praveno jest v kapitole „o otoku v uše,“ aneb z slézu vlaského a z cibul, o němž zmiena jest v kapitole „o nežitu neb o otoku 30 1) Rkp. borowy.
46 Knihy prvé. nehoda bude odlúčena. Pak rozsedliny neb dřiezhy v té koruně nehtové takto mají býti uléčeny: Najprvé aby ta dřiezha každá, kteráž se jest odjala od koruny, byla zřezána do konce, aby miesto se neobjietřilo, a potom zmaž olejem rmenovým teplým; a tak miesto neb se utvrdí, anebť uzdraví a obměkčí. Pak po tom mazání na noc polož na tu korunu prach z tragantu, a budeť jemu dobré; neb tiem spojí se dřiezhy s stranami, od nichž sú se odjaly. Pakli na nehtiech jsú bielá miestka, vyčisť ho sy- rečkem učiněným z turbit, o němž svrchu praveno jest, a posili srdce jeho letkvaří takto udělanú: Vezmi galgánu 2 loty, zá - 10 zvoru, muškátu dlúhého, pepře, hřěbíčkóv, muškátového květu, každého čtvrtci lota, šafránu lot korový,1) neb oblúpených 2 loty, cukru libry 11/2, a učiň letkvař jakožto kmínovú, a daj jemu toho požívati; neb požívánie té letkvaři odjímá ty miestka bielá, kterážto zarozují se ze mdloby srdce. A té letkvaři ráno i večer 45 požívaj. A k tomu daj jemu na každý měsiec dvakrát driáku puol čtvrtce na čtítrobu, s vínem svařenie květu muškátového; neb poňadž ten neduh stává se z hmoty studené, dýchajície na srdce a vyražuje se na nehty, tehdy tiem syrečkem ta hmota bude vyčištěna a odlúčena požíváním té letkvaři a driákem. 20 A nedaj nemocnému těch věcí, kteréžto černú neb vodnú krev zarozují; a ať jie kuřence neb ptáky lesné, a pie víno čisté, vonné, málo vody přimiešeje. 5 Kapitola XXXIII. O otoku neb nežitu horkém neb studeném talovatém na ceckách ženských i mužských. Otok neb nežit horký poznáš po zardělosti a ostrosti bo- lesti, a těžkosti a zimnici; studený po bělosti a vaznosti miesta, a 25 nadutie i oduřenie. Lék horkého otoku neb nežitu: púštěj krev jemu, jest-liť silen a věku k tomu hodného, z ruky strany nebolné z žíly hlavnie, aneb baňkami na pleci a na hřbetě; maž pak miesto olejem ruoženým a olejem rmenovým, spolu smiešenými a tep- lými. Přikládaj flastr neb přílepek z vlaského slézu, o němž praveno jest v kapitole „o otoku v uše,“ aneb z slézu vlaského a z cibul, o němž zmiena jest v kapitole „o nežitu neb o otoku 30 1) Rkp. borowy.
Strana 47
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 47 horkém pod paží;“ a propustí-liť se, dobřeť bude. Pakli se ne- propustí, když se zhnojí, prořež jej břitvú neb pušťadlem, podlé velikosti otoku, a propustě hnój, naplň ránu alúnem cukrným a žlútkem vaječným po tři dni; potom vyčisť flastrem učiněným s z strdi, mirry, múky ječné neb režné, jakož povědieno jest svrchu a zvláště v kapitole „o nežitu v uše,“ neb mastí apoštol- skú; a po vyčištění neb vyhnojení narosť prachem kadidla v prach ztlučeného, a pak scěl. Pokrm jeho až do propuštění hnoje buď z tuku ječného neb pšenice, a voda křenice a locika a tykve a šedivek, a střieda chleba, močená u vodě studené, a kaše z střiedy chleba bielého a z žlútkóv vaječných. Nápoj jeho: agrest s vodú, neb víno z rajských jablek s vodú studenú neb s vodú s cukrem, neb voda svařenie sliv a kořenie kopru zeleného a petruželného. Pakli jest mdel, nechať pie víno bielé, 45 silné, s vodú smiešené, tak aby vody bylo třikrát viece nežli vína; a ať jie kuřence, ptáky lesnie malé, vařené s locikú neb tykvú, a uzdobené neb upražené s agrestem a s žlútky vaječnými, a s octem a vodú, a s vínem z rajských jablek. Lék otoku toho studeného jestiť: Ať jie maso skopcové 20 a kozelce a beranie, a ptáky lesné vařené i pečené, a kopr zelný a petružel a borák a špinák, upražené s olejem a kořením, jakož jest: skořice, kardamomum a galgan a takové věci; a ať pie víno čisté, vonné, dobré, přileje (vody). A maž miesto olejem liliovým neb de spica; a přikládaj flastr z cibul liliových a z česenkóv, jakož 25 jest o něm praveno v kapitole ,o nežitu, jenž slove výr studený, aneb přikládaj flastr z múky a oleje a vody učiněný. A když uzrá, proděj jej břitvú a vypusť talov, a naplň ránu alúnem cukrovým a vaječným žlútkem za tři dni; a pak vyčisť neb vy- hnoj mastí apoštolskú, neb flastrem terebentini a strdi a mirry so a múky ječné neb režné učiněným, neb mastí zelenú, potřebuje-li většieho vyhnojenie, a po vyhnojení narosť a scěl. 10 Kapitola XXXIV. O krticiech a tvrdosti a raku na ceckách. Krtice a tvrdosť neb zmozolelosť vždy stávají se z hmoty studené, ztvrdlé a zstydlé od studenosti; než rak ta neštovice stává se z černé krve přijžené, ztvrdlé skrze přijženie. Zna- 35 menie krtic a tvrdosti jsúť: tvrdosť zřejmá v makání a hrbova- tosť na miestě, a že nebolejí leč se jich dotkneš, a bělosť miesta.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 47 horkém pod paží;“ a propustí-liť se, dobřeť bude. Pakli se ne- propustí, když se zhnojí, prořež jej břitvú neb pušťadlem, podlé velikosti otoku, a propustě hnój, naplň ránu alúnem cukrným a žlútkem vaječným po tři dni; potom vyčisť flastrem učiněným s z strdi, mirry, múky ječné neb režné, jakož povědieno jest svrchu a zvláště v kapitole „o nežitu v uše,“ neb mastí apoštol- skú; a po vyčištění neb vyhnojení narosť prachem kadidla v prach ztlučeného, a pak scěl. Pokrm jeho až do propuštění hnoje buď z tuku ječného neb pšenice, a voda křenice a locika a tykve a šedivek, a střieda chleba, močená u vodě studené, a kaše z střiedy chleba bielého a z žlútkóv vaječných. Nápoj jeho: agrest s vodú, neb víno z rajských jablek s vodú studenú neb s vodú s cukrem, neb voda svařenie sliv a kořenie kopru zeleného a petruželného. Pakli jest mdel, nechať pie víno bielé, 45 silné, s vodú smiešené, tak aby vody bylo třikrát viece nežli vína; a ať jie kuřence, ptáky lesnie malé, vařené s locikú neb tykvú, a uzdobené neb upražené s agrestem a s žlútky vaječnými, a s octem a vodú, a s vínem z rajských jablek. Lék otoku toho studeného jestiť: Ať jie maso skopcové 20 a kozelce a beranie, a ptáky lesné vařené i pečené, a kopr zelný a petružel a borák a špinák, upražené s olejem a kořením, jakož jest: skořice, kardamomum a galgan a takové věci; a ať pie víno čisté, vonné, dobré, přileje (vody). A maž miesto olejem liliovým neb de spica; a přikládaj flastr z cibul liliových a z česenkóv, jakož 25 jest o něm praveno v kapitole ,o nežitu, jenž slove výr studený, aneb přikládaj flastr z múky a oleje a vody učiněný. A když uzrá, proděj jej břitvú a vypusť talov, a naplň ránu alúnem cukrovým a vaječným žlútkem za tři dni; a pak vyčisť neb vy- hnoj mastí apoštolskú, neb flastrem terebentini a strdi a mirry so a múky ječné neb režné učiněným, neb mastí zelenú, potřebuje-li většieho vyhnojenie, a po vyhnojení narosť a scěl. 10 Kapitola XXXIV. O krticiech a tvrdosti a raku na ceckách. Krtice a tvrdosť neb zmozolelosť vždy stávají se z hmoty studené, ztvrdlé a zstydlé od studenosti; než rak ta neštovice stává se z černé krve přijžené, ztvrdlé skrze přijženie. Zna- 35 menie krtic a tvrdosti jsúť: tvrdosť zřejmá v makání a hrbova- tosť na miestě, a že nebolejí leč se jich dotkneš, a bělosť miesta.
Strana 48
48 Knihy prvé. Ale tvrdosť nemáť rozličných hrbkuov, jako mají krtice. Ale znamenie raku jestiť tvrdosť a horkosť na miestě. A počínáť se jako bob a ústavněť roste s horkostí a střielením, a máť vedlé sebe žíly plny černé krve. Lék proti krticiem a tvrdosti jestiť, aby nemocný byl vy- čištěn syrečkem z turbitu. A přikládaj na miesto flastr z dia- quilon, a pósob všecky jiné věci takým pořadem, jako praveno jest v kapitole „o krticiech,“ i po objietření i dřieve objietřenie. Lék raku dvěma obyčejoma se děje: Jeden jest, aby vy- řezáno bylo všecko tú nemocí porušené; a mněť se ten lék ne- 10 líbí, neb se nedaří. Druhý obyčej jest, aby nemocný byl zpra- vován dobrým jedením a pitím, a aby se zdržal ode všech věcí, kteréžto černú krev zarozují; a aby vyčištěn byl dvakrát v mě- sieci pilulemi neb svařením, o nichž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nosu a na tváři, z černé krve přijžené zaroze- 45 ných.“ A maž ústavně miesto olejem ruoženým, netýkaje se miesta rukú, jedno perem znenáhla; neb každým dotčením zlosť jeho se množí. Aneb to miesto buď sléváno z vysoka takovú věcí: Vezmi oleje ruoženého 6 lotóv, máku bielého čtvrtci lota, opichu, blénu, každého čtvrtci, gummi arabici lot, a ztluč a roz- 20 pusť všecko v oleji a teple polévaj; neb to slévánie mešká jeho rozmahánie a zlosť. A ten lék sloveť lahodný. A poněvadž ten neduh nemóž býti uléčen, jedno utětím údu a všeho neduhu, neb jeho kořen ustrnul jest v žilách, kteréžto obstúpily sú úd a jsú plny krve černé, a ty žíly nemohú býti odjaty od údu, leč s utětím údu, a jinak nenie cesty k léčení, protož mně se nevidí hodné v jeho lék se uvázati, ani počestné, než nechati lépe jest. 5 25 Kapitola XXXV. O sedlém mléce v ceckách ženských a bolesti pro mléka zadrženie, a o přielišnosti kulky tudiež narozené. Tento neduh bývá poznán, když žena mléko z prsí dává dietěti, že ji bolí prs; a když chce vytisknúti mléko z cecku, tehdy nemóž, aneb malitko ukane s nesnází a bolestí. A stáváť 30 se ženám obřezeným a druhdy pannám, pro zadrženie nemoci jich měsiečné; neb ta věc vchází do prsí a obracuje se v mléko; a druhdy to mléko ssedne se a obrátí se v kulku, skrze horkosť, kterážto dělí částku mléka od částky, a že každá mokrosť z při- rozenie tiehne se ku kruohlosti. 35
48 Knihy prvé. Ale tvrdosť nemáť rozličných hrbkuov, jako mají krtice. Ale znamenie raku jestiť tvrdosť a horkosť na miestě. A počínáť se jako bob a ústavněť roste s horkostí a střielením, a máť vedlé sebe žíly plny černé krve. Lék proti krticiem a tvrdosti jestiť, aby nemocný byl vy- čištěn syrečkem z turbitu. A přikládaj na miesto flastr z dia- quilon, a pósob všecky jiné věci takým pořadem, jako praveno jest v kapitole „o krticiech,“ i po objietření i dřieve objietřenie. Lék raku dvěma obyčejoma se děje: Jeden jest, aby vy- řezáno bylo všecko tú nemocí porušené; a mněť se ten lék ne- 10 líbí, neb se nedaří. Druhý obyčej jest, aby nemocný byl zpra- vován dobrým jedením a pitím, a aby se zdržal ode všech věcí, kteréžto černú krev zarozují; a aby vyčištěn byl dvakrát v mě- sieci pilulemi neb svařením, o nichž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nosu a na tváři, z černé krve přijžené zaroze- 45 ných.“ A maž ústavně miesto olejem ruoženým, netýkaje se miesta rukú, jedno perem znenáhla; neb každým dotčením zlosť jeho se množí. Aneb to miesto buď sléváno z vysoka takovú věcí: Vezmi oleje ruoženého 6 lotóv, máku bielého čtvrtci lota, opichu, blénu, každého čtvrtci, gummi arabici lot, a ztluč a roz- 20 pusť všecko v oleji a teple polévaj; neb to slévánie mešká jeho rozmahánie a zlosť. A ten lék sloveť lahodný. A poněvadž ten neduh nemóž býti uléčen, jedno utětím údu a všeho neduhu, neb jeho kořen ustrnul jest v žilách, kteréžto obstúpily sú úd a jsú plny krve černé, a ty žíly nemohú býti odjaty od údu, leč s utětím údu, a jinak nenie cesty k léčení, protož mně se nevidí hodné v jeho lék se uvázati, ani počestné, než nechati lépe jest. 5 25 Kapitola XXXV. O sedlém mléce v ceckách ženských a bolesti pro mléka zadrženie, a o přielišnosti kulky tudiež narozené. Tento neduh bývá poznán, když žena mléko z prsí dává dietěti, že ji bolí prs; a když chce vytisknúti mléko z cecku, tehdy nemóž, aneb malitko ukane s nesnází a bolestí. A stáváť 30 se ženám obřezeným a druhdy pannám, pro zadrženie nemoci jich měsiečné; neb ta věc vchází do prsí a obracuje se v mléko; a druhdy to mléko ssedne se a obrátí se v kulku, skrze horkosť, kterážto dělí částku mléka od částky, a že každá mokrosť z při- rozenie tiehne se ku kruohlosti. 35
Strana 49
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 49 10 15 Ale ty pilen buď, aby ssedlosť tu obměkčil i rozpustil, z kteréž koli příčiny se přihodí; neb z tak ssedlého častokrát bývá bolesť náramná a zimnice k tomu a otok na prsu. A protož maž miesto na počátku olejem ruoženým horkým, a klaď flastr na prs takový: Vezmi syřiště beránka neb kozelce 6 lotóv, kvasu z jahel, neb z reži, neb ječmene, neb múky bobóv 22 libry. storacis 2 loty, a vlož syřiště v uocet silný a nechaj za hodinu státi neb málo viec; a když se rozpustí, scěl je s některým z těch kvasóv neb z múky bobóv a storace a dobře směs i scěl: a přidaj k tomu oleje ruoženého, nemóž-li dobře scěleno býti. A ten flastr klaď na prs bolestný po mazání olejem ruoženým. A vyčisť jeho syrečkem z turbit neb svařeninú, o niež praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nose, z černé krve žlučné přijžené zarozených.„ Púštěj jemu baňkami na pleci, a ať nejie masa ani vína pie za několiko dní. Pakli se zhnojí, vypusť talov a leč, jakož praveno jest „o otoku ceckovém horkém" v přednie kapitole. Kapitola XXXVI. O nežitu neb otoku horkém neb studeném talovatém na stehně. Nežit horký na miestě poznáš po zardělosti temné neb jasné a po bolesti trhavé neb bodlavé na miestě a po zpuosobě nežitu neb otoku, neb táhne se vzhuoru k úzkosti. Studený po- znáš, že barva kuože se nepromění a že bolesť nenie veliká, než jedné těžkosť a váhu čije z velikosti jeho nemocný, a že zpuo- soba jeho jest rovná a veliká, neb zaměstnává veliké miesto v té mieře. A sloveť ten otok studený, když jest veliký na tom 25 miestě i na jiných miestech, a že osahá v sobě velikosť hnisu neb talova ztvrdlého. A ten otok na tom miestě i na jiných miestech a skrze mnohé setr(v)ánie s talovem na tom miestě a vodú procházie hluboko vnitř, a proměňuje se v nežit, jenž slove píštěla. A to se přiházie předně pro neumělosť lékaře, kterýžto nepoznaje talovu zarozeného na miestě, proto že se jest kuože toho miesta na barvě nezměnila, ani se zarděla, ani nemocný bolesti veliké čije, než jedno těžkosť, protož nedbá otoku otevřieti a talov vypustiti; a tak slepce talov pod se maso až do kosti a druhdy i kosť poruší. Lék horkého otoku: Jest-li nemocný silen a věku hodného k tomu, tehdy púštěj jemu z nohy s strany nebolné, z té žíly, 4 20 30 35
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 49 10 15 Ale ty pilen buď, aby ssedlosť tu obměkčil i rozpustil, z kteréž koli příčiny se přihodí; neb z tak ssedlého častokrát bývá bolesť náramná a zimnice k tomu a otok na prsu. A protož maž miesto na počátku olejem ruoženým horkým, a klaď flastr na prs takový: Vezmi syřiště beránka neb kozelce 6 lotóv, kvasu z jahel, neb z reži, neb ječmene, neb múky bobóv 22 libry. storacis 2 loty, a vlož syřiště v uocet silný a nechaj za hodinu státi neb málo viec; a když se rozpustí, scěl je s některým z těch kvasóv neb z múky bobóv a storace a dobře směs i scěl: a přidaj k tomu oleje ruoženého, nemóž-li dobře scěleno býti. A ten flastr klaď na prs bolestný po mazání olejem ruoženým. A vyčisť jeho syrečkem z turbit neb svařeninú, o niež praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nose, z černé krve žlučné přijžené zarozených.„ Púštěj jemu baňkami na pleci, a ať nejie masa ani vína pie za několiko dní. Pakli se zhnojí, vypusť talov a leč, jakož praveno jest „o otoku ceckovém horkém" v přednie kapitole. Kapitola XXXVI. O nežitu neb otoku horkém neb studeném talovatém na stehně. Nežit horký na miestě poznáš po zardělosti temné neb jasné a po bolesti trhavé neb bodlavé na miestě a po zpuosobě nežitu neb otoku, neb táhne se vzhuoru k úzkosti. Studený po- znáš, že barva kuože se nepromění a že bolesť nenie veliká, než jedné těžkosť a váhu čije z velikosti jeho nemocný, a že zpuo- soba jeho jest rovná a veliká, neb zaměstnává veliké miesto v té mieře. A sloveť ten otok studený, když jest veliký na tom 25 miestě i na jiných miestech, a že osahá v sobě velikosť hnisu neb talova ztvrdlého. A ten otok na tom miestě i na jiných miestech a skrze mnohé setr(v)ánie s talovem na tom miestě a vodú procházie hluboko vnitř, a proměňuje se v nežit, jenž slove píštěla. A to se přiházie předně pro neumělosť lékaře, kterýžto nepoznaje talovu zarozeného na miestě, proto že se jest kuože toho miesta na barvě nezměnila, ani se zarděla, ani nemocný bolesti veliké čije, než jedno těžkosť, protož nedbá otoku otevřieti a talov vypustiti; a tak slepce talov pod se maso až do kosti a druhdy i kosť poruší. Lék horkého otoku: Jest-li nemocný silen a věku hodného k tomu, tehdy púštěj jemu z nohy s strany nebolné, z té žíly, 4 20 30 35
Strana 50
50 Knihy prvé. jenž jest ženská, aneb baňkami púštěj jemu na kýtách, a vyčisť jeho svařeními, o nichž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nose neb na tváři z krve přijžené neb z krve žlučné;“ a pak maž miesto olejem rmenovým, s olejem ruoženým smiešeným, a klaď na otok flastr z vlaského slézu učiněný, o němž zmiena jest v kapitole „o nežitu v uše." A na počátku ať jie a pie stu- dené věci od přirozenie, jakož praveno jest „o otoku horkém oka;“ a když uzrá otok a zimnice pomine, móžť požívati masa vařeného a vína s vodú smiešeného. A pak rozřež jej na dél břitvú a vypusť hnój, a naplň ránu alúnem cukrným a olejem 1 ruoženým za tři dni; potom vyhnoj flastrem z strdi a mirry a z múky ječné, jakož jest povědieno svrchu na mnohých miestech, a druhdy mastí apoštolskú; pakli by třeba bylo, ale vyhnoj neb vyčisť mastí zelenú, a potom narosť a scěl. Pak lék otoku tudiež studeného: Vyčisť nemocného pilu- 15 lemi z aloe a agarico neb syrečkem z turbit na počátku; a maž miesto olejem de spica neb olejem z lilium, a klad na miesto flastr z cibul a z česenkóv, o němž svrchu praveno. A když uzrá, otevři otok a vypusť diel talovu, ne vešken, neb jest strach omdlenie neb smrť, a pak naplň ránu alúnem cukrným a žlútkem 20 vaječným; potom vyhnoj miesto flastry a mastmi, miesto narosť i scěl. Daj mu jiesti dobré krmě požité, kozelcové maso, skop- cové, kuřence a ptáky lesné, a píti dobré víno s málem vody. Pakli bude nežit pronikavý, tehdy myj miesto vínem, v němžto vařena mirra a strď, aneb vínem zvařenie alúnu a kor a jablek 25 rajských a mirry; a toť lepšie jest. A na ránu klaď flastr z te- rebentinu a strdi a mirry a múky ječné neb režné a vkládaj do rány pronikavé knoty, omočené u víně mirry a strdi. A vyčisť neb vyhnoj tu ránu tú věcí neb mastí apoštolskú, ažť i naroste a hnój vyschne. Pakli by tiem během hnój nebyl vysušen, sejma 30 strup máslem, přikládaj věci narosticie a potom celistvé. Kapitola XXXVII. O nežitu neb otoku horkém neb studeném nad ústy žalúdkovými talo- vatém a tvrdosti tudiež. Při léčení otoku horkého aneb studeného, i na rozeznání jich i na uzrání i vyčištění i púštění z žil neb baňkami čiň též, jakož praveno jest v přednie kapitole; než tento otok má býti řezán podlé dlúhosti těla, ale onen podlé chodu žebr. A vyhnoj 35
50 Knihy prvé. jenž jest ženská, aneb baňkami púštěj jemu na kýtách, a vyčisť jeho svařeními, o nichž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nose neb na tváři z krve přijžené neb z krve žlučné;“ a pak maž miesto olejem rmenovým, s olejem ruoženým smiešeným, a klaď na otok flastr z vlaského slézu učiněný, o němž zmiena jest v kapitole „o nežitu v uše." A na počátku ať jie a pie stu- dené věci od přirozenie, jakož praveno jest „o otoku horkém oka;“ a když uzrá otok a zimnice pomine, móžť požívati masa vařeného a vína s vodú smiešeného. A pak rozřež jej na dél břitvú a vypusť hnój, a naplň ránu alúnem cukrným a olejem 1 ruoženým za tři dni; potom vyhnoj flastrem z strdi a mirry a z múky ječné, jakož jest povědieno svrchu na mnohých miestech, a druhdy mastí apoštolskú; pakli by třeba bylo, ale vyhnoj neb vyčisť mastí zelenú, a potom narosť a scěl. Pak lék otoku tudiež studeného: Vyčisť nemocného pilu- 15 lemi z aloe a agarico neb syrečkem z turbit na počátku; a maž miesto olejem de spica neb olejem z lilium, a klad na miesto flastr z cibul a z česenkóv, o němž svrchu praveno. A když uzrá, otevři otok a vypusť diel talovu, ne vešken, neb jest strach omdlenie neb smrť, a pak naplň ránu alúnem cukrným a žlútkem 20 vaječným; potom vyhnoj miesto flastry a mastmi, miesto narosť i scěl. Daj mu jiesti dobré krmě požité, kozelcové maso, skop- cové, kuřence a ptáky lesné, a píti dobré víno s málem vody. Pakli bude nežit pronikavý, tehdy myj miesto vínem, v němžto vařena mirra a strď, aneb vínem zvařenie alúnu a kor a jablek 25 rajských a mirry; a toť lepšie jest. A na ránu klaď flastr z te- rebentinu a strdi a mirry a múky ječné neb režné a vkládaj do rány pronikavé knoty, omočené u víně mirry a strdi. A vyčisť neb vyhnoj tu ránu tú věcí neb mastí apoštolskú, ažť i naroste a hnój vyschne. Pakli by tiem během hnój nebyl vysušen, sejma 30 strup máslem, přikládaj věci narosticie a potom celistvé. Kapitola XXXVII. O nežitu neb otoku horkém neb studeném nad ústy žalúdkovými talo- vatém a tvrdosti tudiež. Při léčení otoku horkého aneb studeného, i na rozeznání jich i na uzrání i vyčištění i púštění z žil neb baňkami čiň též, jakož praveno jest v přednie kapitole; než tento otok má býti řezán podlé dlúhosti těla, ale onen podlé chodu žebr. A vyhnoj 35
Strana 51
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 51 10 30 35 i narosť týmž obyčejem, jakož tudiež praveno jest. Než o tvr- dosti jinakť jest; neb poněvadž tvrdosť obecně stává se z černé krve, neb z mokrosti takové přijžené, a tať kazí žádosť potřebnú ke všemu tělu a moc obecnú, bude-li s zimnicí, hubí věččím 5 dielem; a protož toho neduhu za mých časóv nemnoho vídal sem zproštěných, nébrž téměř všichni s takým neduhem zemřeli sú. A to mi se zdá proto, že ta tvrdosť zmozolila; neb ten sval, poňadž se stává z hmoty černé krve přijžené, maso i ústa ža- lúdková i žalúdek porušuje; a tak moc potřebná všeho těla bývá zkažena, pro niž smrť přijde. Pakli by ta tvrdosť byla bez zimnice, méně strašná jest, avšak nenie bez strachu velikého. Avšak ta tvrdosť buď s zimnicí neb bez zimnice, jest-liť silen, učiň mu silné blivánie takovú věcí: Vezmi semene lebed- ného, semene řepkového, semene horčičného, každého 2 loty a 15 kořene ředkve lot, ztluč dobře vše spolu a vař v jedné libře vody až do polú utvrzenie a pak proceď; a k té procezenině přidaj 4 loty strdi s octem smiešené. To všecko ať přijme ne- mocný po obědě po hodině. A ať stojí za chvíli, dřieve než zbudí blivánie, a pak ať zbudí je perem omočeným v oleji dřevě- 20 ném; neb to blivánie předně menší hmotu nemoci té i otok. Pakli by to blivánie nemohlo býti, ale učiň jemu svařenie, o němž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nosu a na tváři z černé krve přijžené, aneb daj jemu pilule, o nichž tudiež po- vědieno. Pokrm jemu buď skrovný, jakož jest v též kapitole 25 povědieno, a ať pie víno dobré, čisté, vonné, s vodú smiešené. A maž miesto olejem de spica ústavně a přikládaj flastr diaqui- lon, o němž praveno v kap. „o krticiech,“ neb prach z vlaského slézu, neb flastr z cibulí a česenku, jakož řečeno jest svrchu. A když uzrá, prořež otok a vypusť hnój, a naplň ránu alúnem cukrovým a vaječným žlútkem za tři dni; potom vyhnoj mirrú a strdí a mastí apoštolskú a potom narosť a zacěl. Pakli by ten otok byl pronikavý, zachovaj obyčej léčenie, kterýž jest praven v přednie kapitole „o otoku na stehně pronikavém, s hnojicími neb vyčišťujícími věcmi. A v jiných takových všech otociech pronikávajících, na konci, jest-li že nescelejí, projženie jest velmi úžitečné a dobré; a toť se má dieti žehadlem, kte- réžto má diery a zpuosobu a velikosť podlé zpuosoby té jiezvy. A máť každá jiezva neb píšťala, pronikající do třev neb vnitřních věcí, po projžení, když jinými léky nezacelé, a po odlúčení masa 4*
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 51 10 30 35 i narosť týmž obyčejem, jakož tudiež praveno jest. Než o tvr- dosti jinakť jest; neb poněvadž tvrdosť obecně stává se z černé krve, neb z mokrosti takové přijžené, a tať kazí žádosť potřebnú ke všemu tělu a moc obecnú, bude-li s zimnicí, hubí věččím 5 dielem; a protož toho neduhu za mých časóv nemnoho vídal sem zproštěných, nébrž téměř všichni s takým neduhem zemřeli sú. A to mi se zdá proto, že ta tvrdosť zmozolila; neb ten sval, poňadž se stává z hmoty černé krve přijžené, maso i ústa ža- lúdková i žalúdek porušuje; a tak moc potřebná všeho těla bývá zkažena, pro niž smrť přijde. Pakli by ta tvrdosť byla bez zimnice, méně strašná jest, avšak nenie bez strachu velikého. Avšak ta tvrdosť buď s zimnicí neb bez zimnice, jest-liť silen, učiň mu silné blivánie takovú věcí: Vezmi semene lebed- ného, semene řepkového, semene horčičného, každého 2 loty a 15 kořene ředkve lot, ztluč dobře vše spolu a vař v jedné libře vody až do polú utvrzenie a pak proceď; a k té procezenině přidaj 4 loty strdi s octem smiešené. To všecko ať přijme ne- mocný po obědě po hodině. A ať stojí za chvíli, dřieve než zbudí blivánie, a pak ať zbudí je perem omočeným v oleji dřevě- 20 ném; neb to blivánie předně menší hmotu nemoci té i otok. Pakli by to blivánie nemohlo býti, ale učiň jemu svařenie, o němž praveno jest v kapitole „o neštoviciech na nosu a na tváři z černé krve přijžené, aneb daj jemu pilule, o nichž tudiež po- vědieno. Pokrm jemu buď skrovný, jakož jest v též kapitole 25 povědieno, a ať pie víno dobré, čisté, vonné, s vodú smiešené. A maž miesto olejem de spica ústavně a přikládaj flastr diaqui- lon, o němž praveno v kap. „o krticiech,“ neb prach z vlaského slézu, neb flastr z cibulí a česenku, jakož řečeno jest svrchu. A když uzrá, prořež otok a vypusť hnój, a naplň ránu alúnem cukrovým a vaječným žlútkem za tři dni; potom vyhnoj mirrú a strdí a mastí apoštolskú a potom narosť a zacěl. Pakli by ten otok byl pronikavý, zachovaj obyčej léčenie, kterýž jest praven v přednie kapitole „o otoku na stehně pronikavém, s hnojicími neb vyčišťujícími věcmi. A v jiných takových všech otociech pronikávajících, na konci, jest-li že nescelejí, projženie jest velmi úžitečné a dobré; a toť se má dieti žehadlem, kte- réžto má diery a zpuosobu a velikosť podlé zpuosoby té jiezvy. A máť každá jiezva neb píšťala, pronikající do třev neb vnitřních věcí, po projžení, když jinými léky nezacelé, a po odlúčení masa 4*
Strana 52
52 Knihy prvé. přijženého, často čištěna neb hnojena býti mastí apoštolskú neb zelenú; a máť myta býti vínem svařenie mirry a kor rajského jabka až do vysušenie hnoje, neb vínem svařenie alúna cukrného. A snažně slušie ostřiehati, aby se kuože nepopala svrchu na jiezvě, leč v čas scelenie dolejšieho dokonalého. Kapitola XXXVIII. O vyhřezení pupka. Tento neduh stává se z protrženie mázdřice břišné, jenž slove plsť, kterážto obinula všecka třeva; a když větrnosť vnitřnie, neb práce, neb křik, neb skákánie náramné hne jím násilně, a tak se rozpukne jako měchýř náramným uražením: jakož činie děti, vskoče na měchýř nadutý a on pukna, rozpadne 10 se. Aneb neduh obecně stává se dětem a ženám pro mnohú mokrosť, kterážto měkčí, a pro větrnosť nadýmající, kterážto děje se skrze obžerstvie a nepožitie; a také pro mdlobu neb útlosť té plsti v nich. Lék toho nedostatku jest, aby nemocný vzdržal se ode 15 všech věcí nadýmavých a větrných a od vařenie a kyselých; a ať požívá v svých krmiech kostivala a svalníka. A zavěž tuze miesto obinadlem a upevni je chomáčky neb podušticemi čtvero- hranatými, a klaď flastr na miesto svým časem takový: Vezmi černé smoly 4 loty, smoly řecké 2 loty, mumie 6 lotóv, draganti, gummi arabici, sang. draconis, masticis, boli armeniaci, nucis cypressi, klé rybieho, každého 4 loty, kadidla lot, rozpusť smoly u ohně a mumie a draganti, a když se rozpustí, odstav od ohně, ať se prachové nespálé, a scěl s nimi prach jiných věcí, hýbaje vždycky lopatkú; a pomaže ruku olejem ruoženým, učiniž kulku, 25 z niežto na každý měsiec otejmi a učiň flastr tak veliký, aby osahal všecko miesto i dále okol; a utvrď vázáním i podušticemi a tiem flastrem, tak aby všecko vypučenie neb vyhřezenie v to vešlo a nevycházelo. Budeť zdráv časem, leč by blud byl na nemocném. By také přijímal prach takový, byl by jemu dobr: 30 Vezmi nucis cypressi, mumie, každého lot skořice loty čtyři, hřebíčkóv, galgánu, zázvoru, folii, každého 2 loty, sang. dra- conis 1/2 lota, mirtolorum lot. Toho prachu ať přijímá na všaké jitro 2 loty neb lot, s vínem dobrým teplým, aneb ať přijímá letkvař z mirtóv a strdi, o níž zmiena „o porušení plsti a kýle.“ 35 20
52 Knihy prvé. přijženého, často čištěna neb hnojena býti mastí apoštolskú neb zelenú; a máť myta býti vínem svařenie mirry a kor rajského jabka až do vysušenie hnoje, neb vínem svařenie alúna cukrného. A snažně slušie ostřiehati, aby se kuože nepopala svrchu na jiezvě, leč v čas scelenie dolejšieho dokonalého. Kapitola XXXVIII. O vyhřezení pupka. Tento neduh stává se z protrženie mázdřice břišné, jenž slove plsť, kterážto obinula všecka třeva; a když větrnosť vnitřnie, neb práce, neb křik, neb skákánie náramné hne jím násilně, a tak se rozpukne jako měchýř náramným uražením: jakož činie děti, vskoče na měchýř nadutý a on pukna, rozpadne 10 se. Aneb neduh obecně stává se dětem a ženám pro mnohú mokrosť, kterážto měkčí, a pro větrnosť nadýmající, kterážto děje se skrze obžerstvie a nepožitie; a také pro mdlobu neb útlosť té plsti v nich. Lék toho nedostatku jest, aby nemocný vzdržal se ode 15 všech věcí nadýmavých a větrných a od vařenie a kyselých; a ať požívá v svých krmiech kostivala a svalníka. A zavěž tuze miesto obinadlem a upevni je chomáčky neb podušticemi čtvero- hranatými, a klaď flastr na miesto svým časem takový: Vezmi černé smoly 4 loty, smoly řecké 2 loty, mumie 6 lotóv, draganti, gummi arabici, sang. draconis, masticis, boli armeniaci, nucis cypressi, klé rybieho, každého 4 loty, kadidla lot, rozpusť smoly u ohně a mumie a draganti, a když se rozpustí, odstav od ohně, ať se prachové nespálé, a scěl s nimi prach jiných věcí, hýbaje vždycky lopatkú; a pomaže ruku olejem ruoženým, učiniž kulku, 25 z niežto na každý měsiec otejmi a učiň flastr tak veliký, aby osahal všecko miesto i dále okol; a utvrď vázáním i podušticemi a tiem flastrem, tak aby všecko vypučenie neb vyhřezenie v to vešlo a nevycházelo. Budeť zdráv časem, leč by blud byl na nemocném. By také přijímal prach takový, byl by jemu dobr: 30 Vezmi nucis cypressi, mumie, každého lot skořice loty čtyři, hřebíčkóv, galgánu, zázvoru, folii, každého 2 loty, sang. dra- conis 1/2 lota, mirtolorum lot. Toho prachu ať přijímá na všaké jitro 2 loty neb lot, s vínem dobrým teplým, aneb ať přijímá letkvař z mirtóv a strdi, o níž zmiena „o porušení plsti a kýle.“ 35 20
Strana 53
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 53 10 15 25 35 A to má býti přičiněno, což praveno jest o diele jehlú a nití, podlé léku tohoto. Však slušie věděti, že vyhřezenie pupka stává se z mno- hých příčin: Druhdy z prozdřěnie té plsti břišné, z niežto vy- cházie tenetce, neb mázdřice, neb třevo, neb mokrosť, neb maso; druhdy to vyhřezenie stává se od krve, kterážto teče od žíly neb cievy; druhdy stává se z větrnosti stištěné na miestě. Když jest pro prodřenie plsti a vycházenie tenetce, tehdyť jest jedno- stajné barvy to miesto s tělem, a jestiť hladko bez bolesti, a jestiť vyhřezlosť rozličné zpuosoby. Pakli jest pro porušenie té plsti a vyjití třěva neb třěv, tehdyť jest zpuosoba vyhřězlosti většie rozličnosti, a nemění se barva toho miesta od barvy těla, a jestiť tu hladkosť bez bolesti; a když podávíš prstem té na- duřilosti, postúpíť neb ulehne se, a potom zase vyhřězne, a zvuk uslyšíš, když podávíš; a rosteť to nadutie v lázni mytím a po diele. Pakli ta vyhřezlosť pupku jest pro mokrosť, tehdy na- dutie jest hladké a vléháť, když podávíš rukú jeho; a nesvraštíť se, když podávíš jeho rukú, ani zvuku slyšíš. Pakli to vyhře- zenie jest pro krev steklú z žíly neb cievy, tehdyť barva jejie 2o chýlí k černosti, a jestiť hladké, a nevlehneť; když podávíš, ani zvuku slyšíš, ani se svraští. Pakli ta vyhřezlosť jest pro maso, nejsúť rozliční hrbkové, než jeden samý, tvrdý. Pakli to na- dutie jest pro zadrženie větrnosti, tehdy pomácenie jeho jest hladké, a když podávíš, uslyšíš zvuk neb řvání; a když udeříš v ně, tehdy zní jako buben smočený. A protož když poznáš, že to vyhřezenie jest pro krev, kteráž teče z žíly neb cievy, neslušieť na ně dielo železem neb řezáním; neb příčina činiec nádor, nemohla by býti odlúčena, ale rozmohla by se. Pakli ta vyhřezlosť jest pro vyjitie střeva neb mázdřice, tehdy přikaž nemocnému, ať vzdrží se od dýchá- nie a stojí nah ztáhna se, a ty znamenaj černidlem vuokol všeho nadutie. A potom polož v znak nemocného; pak pochyť kle- štěmi to nadutie s pupkem, jakož si znamenal černidlem, a pro- řež kuoži svrchek, ať by vyhřezlosť lépe vystúpila a se pozdvihla; potom vytáhni prostřědek vyhřězlosti vzhuoru kleštěmi neb udicí velikú, a obvaž tu vyhřězlosť okolo dratvú silnú z vlny neb z hedvábic pevným uzlem a zavázáním. A potom otevř neb prořež prostředek té vyhřězlosti, vytažený udicí neb kle- štěmi, nad zavázáním, a včiň v tu ránu prst ukazatedlní a pro-
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 53 10 15 25 35 A to má býti přičiněno, což praveno jest o diele jehlú a nití, podlé léku tohoto. Však slušie věděti, že vyhřezenie pupka stává se z mno- hých příčin: Druhdy z prozdřěnie té plsti břišné, z niežto vy- cházie tenetce, neb mázdřice, neb třevo, neb mokrosť, neb maso; druhdy to vyhřezenie stává se od krve, kterážto teče od žíly neb cievy; druhdy stává se z větrnosti stištěné na miestě. Když jest pro prodřenie plsti a vycházenie tenetce, tehdyť jest jedno- stajné barvy to miesto s tělem, a jestiť hladko bez bolesti, a jestiť vyhřezlosť rozličné zpuosoby. Pakli jest pro porušenie té plsti a vyjití třěva neb třěv, tehdyť jest zpuosoba vyhřězlosti většie rozličnosti, a nemění se barva toho miesta od barvy těla, a jestiť tu hladkosť bez bolesti; a když podávíš prstem té na- duřilosti, postúpíť neb ulehne se, a potom zase vyhřězne, a zvuk uslyšíš, když podávíš; a rosteť to nadutie v lázni mytím a po diele. Pakli ta vyhřezlosť pupku jest pro mokrosť, tehdy na- dutie jest hladké a vléháť, když podávíš rukú jeho; a nesvraštíť se, když podávíš jeho rukú, ani zvuku slyšíš. Pakli to vyhře- zenie jest pro krev steklú z žíly neb cievy, tehdyť barva jejie 2o chýlí k černosti, a jestiť hladké, a nevlehneť; když podávíš, ani zvuku slyšíš, ani se svraští. Pakli ta vyhřezlosť jest pro maso, nejsúť rozliční hrbkové, než jeden samý, tvrdý. Pakli to na- dutie jest pro zadrženie větrnosti, tehdy pomácenie jeho jest hladké, a když podávíš, uslyšíš zvuk neb řvání; a když udeříš v ně, tehdy zní jako buben smočený. A protož když poznáš, že to vyhřezenie jest pro krev, kteráž teče z žíly neb cievy, neslušieť na ně dielo železem neb řezáním; neb příčina činiec nádor, nemohla by býti odlúčena, ale rozmohla by se. Pakli ta vyhřezlosť jest pro vyjitie střeva neb mázdřice, tehdy přikaž nemocnému, ať vzdrží se od dýchá- nie a stojí nah ztáhna se, a ty znamenaj černidlem vuokol všeho nadutie. A potom polož v znak nemocného; pak pochyť kle- štěmi to nadutie s pupkem, jakož si znamenal černidlem, a pro- řež kuoži svrchek, ať by vyhřezlosť lépe vystúpila a se pozdvihla; potom vytáhni prostřědek vyhřězlosti vzhuoru kleštěmi neb udicí velikú, a obvaž tu vyhřězlosť okolo dratvú silnú z vlny neb z hedvábic pevným uzlem a zavázáním. A potom otevř neb prořež prostředek té vyhřězlosti, vytažený udicí neb kle- štěmi, nad zavázáním, a včiň v tu ránu prst ukazatedlní a pro-
Strana 54
54 Knihy prvé. hledaj třeva; a nalezneš-li, že jest ochyceno svázáním, tehdy otejmi kleště pod prořezáním a vpusť v břicho třevo. Pak-li na- lezneš tak prstem máceje mázdřici, uchyť ji udicí a uřež zbytek jejie, kterýž se vypučil do té vyhřezlosti. Pakli by žíla neb cieva překážela tvému dielu, otoč ji a stiehni dobře a pak navrať se na dielo své: vezmi dvě jehle a včiň v ně pevnú niť, a protkni ty jehly skrze tu vyhřězlosť vezpod na kříž po tom stehnu, uvěž vyhřězlosť na čtyřech miestech nad jehlami, a chceš-li, otejmi tě jehle a svaž miesto, ažť i shnije maso vytažené a spadne samo, aneb zřež, když ztenie aneb pohyne. Potom leč to miesto 10 tiem všiem, což k tomu slušie, i mastmi, ažť i ucelé. Pakli ta vyhřězlosť pupka jest od krve neb masa zarozeného na pupku, aneb od mokrosti, tehdy musíš prořezati vyhřězlosť, jakož sme pravili svrchu, a vypustiti krev aneb mokrosť, kterúž tu nalez- neš; potom leč to miesto tiem, což sléčuje miesto. Pozoruj, že 15 tento obyčej léčenie nemóž býti poznán, leč skrze viděnie a a obieránie s tiem; aniž má se dieti, jedno na dětech neb mlá- denciech neb silném muži. Kapitola XXXIX. O otoku neb nežitu horkém neb studeném talovatém a tvrdosti zřejmé na játrách. Neduh tento jest z položenie, pro ušlechtilosť úduov před- ních, jehožto diela potřebuje všecko tělo; neb horký otok na 20 tom miestě stává se neb od krve neb od žlučné krve, ale stu- dený z vodné krve a tvrdosť z černé krve. Znamenie horkého otoku jsúť červenosť s smědostí neb bledostí, a ostrosť neb vy- hřězlosť s bolestí náramnú neb ostrú, a obecně při tom bývá zimnice. Znamenie studeného otoku jsúť bělosť s měkkostí 25 neb tvrdostí a rovnosť zpuosoby a širokosť, neb zaměstknánie miesta veliké, a těžkosť veliká s vážností. Lék horkého otoku jestiť, aby jiedlo a pitie jeho bylo skrovné, kteréžto chýlí k studenosti. Jest-li při tom zimnice, tehdy ať jie tuk ječný neb pšeničný, s mandlovým mlékem va- řený, střiedu chleba u vodě smočenú, křenice, lociky, špinák, manholt vařený, upravený s mandlovým mlékem, šedivek a dlúhé tykve. Jeho pitie buď agrest s vodú neb víno z rajských jablek s vodú prostú, neb svařenie sliv suchých neb jablek raj- ských, neb voda svařenie agrestu neb cukru. Pakli ten otok 35 jest bez zimnice, at pie víno bielé s vodú; a jie kuory a maso 30
54 Knihy prvé. hledaj třeva; a nalezneš-li, že jest ochyceno svázáním, tehdy otejmi kleště pod prořezáním a vpusť v břicho třevo. Pak-li na- lezneš tak prstem máceje mázdřici, uchyť ji udicí a uřež zbytek jejie, kterýž se vypučil do té vyhřezlosti. Pakli by žíla neb cieva překážela tvému dielu, otoč ji a stiehni dobře a pak navrať se na dielo své: vezmi dvě jehle a včiň v ně pevnú niť, a protkni ty jehly skrze tu vyhřězlosť vezpod na kříž po tom stehnu, uvěž vyhřězlosť na čtyřech miestech nad jehlami, a chceš-li, otejmi tě jehle a svaž miesto, ažť i shnije maso vytažené a spadne samo, aneb zřež, když ztenie aneb pohyne. Potom leč to miesto 10 tiem všiem, což k tomu slušie, i mastmi, ažť i ucelé. Pakli ta vyhřězlosť pupka jest od krve neb masa zarozeného na pupku, aneb od mokrosti, tehdy musíš prořezati vyhřězlosť, jakož sme pravili svrchu, a vypustiti krev aneb mokrosť, kterúž tu nalez- neš; potom leč to miesto tiem, což sléčuje miesto. Pozoruj, že 15 tento obyčej léčenie nemóž býti poznán, leč skrze viděnie a a obieránie s tiem; aniž má se dieti, jedno na dětech neb mlá- denciech neb silném muži. Kapitola XXXIX. O otoku neb nežitu horkém neb studeném talovatém a tvrdosti zřejmé na játrách. Neduh tento jest z položenie, pro ušlechtilosť úduov před- ních, jehožto diela potřebuje všecko tělo; neb horký otok na 20 tom miestě stává se neb od krve neb od žlučné krve, ale stu- dený z vodné krve a tvrdosť z černé krve. Znamenie horkého otoku jsúť červenosť s smědostí neb bledostí, a ostrosť neb vy- hřězlosť s bolestí náramnú neb ostrú, a obecně při tom bývá zimnice. Znamenie studeného otoku jsúť bělosť s měkkostí 25 neb tvrdostí a rovnosť zpuosoby a širokosť, neb zaměstknánie miesta veliké, a těžkosť veliká s vážností. Lék horkého otoku jestiť, aby jiedlo a pitie jeho bylo skrovné, kteréžto chýlí k studenosti. Jest-li při tom zimnice, tehdy ať jie tuk ječný neb pšeničný, s mandlovým mlékem va- řený, střiedu chleba u vodě smočenú, křenice, lociky, špinák, manholt vařený, upravený s mandlovým mlékem, šedivek a dlúhé tykve. Jeho pitie buď agrest s vodú neb víno z rajských jablek s vodú prostú, neb svařenie sliv suchých neb jablek raj- ských, neb voda svařenie agrestu neb cukru. Pakli ten otok 35 jest bez zimnice, at pie víno bielé s vodú; a jie kuory a maso 30
Strana 55
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 55 skopcové, kozelcové, vařené s zelím řečeným. Púštěj jemu z ruky strany nebolné, vnitř na přěhlbí ruky z žíly pličné, aneb púštěj jemu baňkami z kýt; neb vyčisť ho svařeninú neb kul- kami, o nichž jest praveno v kap. „o neštoviciech červených, z krve žlučné připálené zarozených.“ Maž miesto bolestné olejem ruoženým neb rmenovým, neb spolu smiešenými; učiň flastr z vlaského slézu a z múky lněné, o němž svrchu praveno jest, neb flastr z múky a oleje a vody. A když uzrá, prořež břitvú na dolejšiem miestě, na dél těla, a když hnój vyplyne, ro naplň ránu alúnem cukrným a žlútkem vaječným za tři dni; vy- hnoj neb vyčisť flastrem z terebentini a z strdi a z múky ječné a druhdy mastí apoštolskú, jakož se bude zdáti, potom narosť a scěl. Pak lék otoku studeného: Pokrm jeho buď skrovný, chýle 15 k teplosti, totiž: kuřence ať jie, ptáky lesné, maso skopcové, kozelce, s kmínem zeleným, petružel, borák, žlútky vaječné, fíky s mandlami, hrušky pečené; vyčištěn buď pilulemi, o nichž praveno jest v kap. „o vyhřezlosti masa v nose,“ neb syrečkem z turbit a popových nárokóv, neb pilulemi, o nichž svrchu pra- 2o veno. Miesto maž olejem de spica neb olejem liliovým. Přikládaj na miesto flastr z cibul a z česenkóv a z kořenie okrúhlého lili- ového, o nichž často svrchu praveno, a flastr z strdi, kterýžto takto bývá dělán: Vezmi strdi, múky z řeckého sena a siemě lněné, každého 2 loty, smoly rozpuštěné 12 libry, oleje 6 lotóv, a rozpusť smolu s olejem, procediž a scěl s strdí a dřéve řeče- nými mukami, a přidaj, bude-liť třeba, něco múky režné neb ječné. A když uzrá otok, prořež jej na dolejšiem (miestě), a nedopúštěj, byť vešken talov vydáven byl; a po vypuštění talovu naplň ránu alúnem cukrným a žlútkem vaječným do tří dní, vyhnoj mirrú a strdí, apoštolskú mastí, potom narosť a pak zacěl. Pakli by tiem během tvrdosť ani uzrála, ani se propustila, vzkladaj flastr, jenž jest platen ke všem tvrdostem, kdež koli zarozeným: Vezmi galvanu, serapínu, oppoponacis, každého dva loty, múky z řeckého sena a semene lněného, každého 4 loty, terebentinu 2 libry, oleje rmenového 8 lotóv, múky pše- ničné, aby dosti bylo k zahuštění, vklaď ty klovaté věci v kúsky zdrobené v olej rmenový studený za dvě hodině neb déle, a potom rozpusť u ohně, a když se rozpustí, přičiň terebentinu; a když všecky ty věci se rozpustie, procediž a scěl s múkú řeckého 25 30 35
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 55 skopcové, kozelcové, vařené s zelím řečeným. Púštěj jemu z ruky strany nebolné, vnitř na přěhlbí ruky z žíly pličné, aneb púštěj jemu baňkami z kýt; neb vyčisť ho svařeninú neb kul- kami, o nichž jest praveno v kap. „o neštoviciech červených, z krve žlučné připálené zarozených.“ Maž miesto bolestné olejem ruoženým neb rmenovým, neb spolu smiešenými; učiň flastr z vlaského slézu a z múky lněné, o němž svrchu praveno jest, neb flastr z múky a oleje a vody. A když uzrá, prořež břitvú na dolejšiem miestě, na dél těla, a když hnój vyplyne, ro naplň ránu alúnem cukrným a žlútkem vaječným za tři dni; vy- hnoj neb vyčisť flastrem z terebentini a z strdi a z múky ječné a druhdy mastí apoštolskú, jakož se bude zdáti, potom narosť a scěl. Pak lék otoku studeného: Pokrm jeho buď skrovný, chýle 15 k teplosti, totiž: kuřence ať jie, ptáky lesné, maso skopcové, kozelce, s kmínem zeleným, petružel, borák, žlútky vaječné, fíky s mandlami, hrušky pečené; vyčištěn buď pilulemi, o nichž praveno jest v kap. „o vyhřezlosti masa v nose,“ neb syrečkem z turbit a popových nárokóv, neb pilulemi, o nichž svrchu pra- 2o veno. Miesto maž olejem de spica neb olejem liliovým. Přikládaj na miesto flastr z cibul a z česenkóv a z kořenie okrúhlého lili- ového, o nichž často svrchu praveno, a flastr z strdi, kterýžto takto bývá dělán: Vezmi strdi, múky z řeckého sena a siemě lněné, každého 2 loty, smoly rozpuštěné 12 libry, oleje 6 lotóv, a rozpusť smolu s olejem, procediž a scěl s strdí a dřéve řeče- nými mukami, a přidaj, bude-liť třeba, něco múky režné neb ječné. A když uzrá otok, prořež jej na dolejšiem (miestě), a nedopúštěj, byť vešken talov vydáven byl; a po vypuštění talovu naplň ránu alúnem cukrným a žlútkem vaječným do tří dní, vyhnoj mirrú a strdí, apoštolskú mastí, potom narosť a pak zacěl. Pakli by tiem během tvrdosť ani uzrála, ani se propustila, vzkladaj flastr, jenž jest platen ke všem tvrdostem, kdež koli zarozeným: Vezmi galvanu, serapínu, oppoponacis, každého dva loty, múky z řeckého sena a semene lněného, každého 4 loty, terebentinu 2 libry, oleje rmenového 8 lotóv, múky pše- ničné, aby dosti bylo k zahuštění, vklaď ty klovaté věci v kúsky zdrobené v olej rmenový studený za dvě hodině neb déle, a potom rozpusť u ohně, a když se rozpustí, přičiň terebentinu; a když všecky ty věci se rozpustie, procediž a scěl s múkú řeckého 25 30 35
Strana 56
56 Knihy prvé. sena a lněného semene a pšeničnú. Pakliť bude třeba, udělaj pokrútku a klaď na tvrdosť; nebť ta věc obměkčí tvrdosť a při- vede k sezrání svým časem. Kapitola XL. O otoku horkém neb studeném a tvrdosti na slezině. Všecky ty věci, kteréžto vypraveny sú o znamení stude- ného i horkého otoku, o pokrmu i nápoji, o púštění krve z žíly neb baňkami a vyhnojení, přikládání flastróv, o prodění neb ře- zání v kapitole přednie „o otociech na játrách,“ k této kapitole mají býti přidány, kromě že při tvrdosti sleziny silnějších máš požívati flastróv, a naposledy žehadlem máš prodieti, ač se sama nepropustí, ani uzrá. Flastr k tvrdosti sleziny takto se dělá: Vezmi armoniaci, serapini, bdelii, oppoponacis, každého lot, oleje de spica 8 lotóv, terebentini puol libry, sena řeckého a se- mene lněného, každého 6 lotóv, múky lupinorum, což dosti jest; vklaď ty klovaté věci v ocet za chvíli a rozpusť, a když se roz- pustí, přidaj terebentini; a když se všecky ty věci rozpustie, 15 proceď a přičiň olej a scěl s mukami dřieve řečenými a učiň husto a z toho flastr, a klad na slezinu každý den jednú. A myj tu tvrdosť teplým octem a potom přilož flastr; neb v krátkém času obměkčíť se tvrdosť a zhnojíť se. Pak projži žehadlem na dél těla, přijma málo kuože; nebť to projženie naplní, což 20 jest nemohl flastr naplniti. 5 10 Kapitola XLI. O otoku neb nežitu horkém i studeném a talovatém, s zadu od hrdla až do kostrce doluov. Nežitové, kteříž se v té straně zarozují, horcí i studení, bývajíť poznáni takým obyčejem, jakož praven jest „o otociech horkých i studených na játrách a na žebrách.“ A týž obyčej zachovaj na jich léčení, kterýž jest praven „o otoku žebr,“ s pokrmem i nápojem, s púštěním i vyčištěním, buďto že při nich jest zimnice neb nenie, a s flastry všemi, kromě toho, že když by měl tento otok řezán býti, musil by pilně snabděti žil a žilen a počátkóv jich, kteréžto vycházejí z chřbetnice; neb jest velmi strašné řezati s zadu, a zvláště vedlé chřbetnice, pro vý- chod od mozku chřbetnice, kteréžto jdú skrze chřbetnici. A protož ti otokové, s zadu od hrdla až do konce žebr, mají býti řezáni po položení žebr a jich choduov; pak ti otokové neb nežitové, od 25 30
56 Knihy prvé. sena a lněného semene a pšeničnú. Pakliť bude třeba, udělaj pokrútku a klaď na tvrdosť; nebť ta věc obměkčí tvrdosť a při- vede k sezrání svým časem. Kapitola XL. O otoku horkém neb studeném a tvrdosti na slezině. Všecky ty věci, kteréžto vypraveny sú o znamení stude- ného i horkého otoku, o pokrmu i nápoji, o púštění krve z žíly neb baňkami a vyhnojení, přikládání flastróv, o prodění neb ře- zání v kapitole přednie „o otociech na játrách,“ k této kapitole mají býti přidány, kromě že při tvrdosti sleziny silnějších máš požívati flastróv, a naposledy žehadlem máš prodieti, ač se sama nepropustí, ani uzrá. Flastr k tvrdosti sleziny takto se dělá: Vezmi armoniaci, serapini, bdelii, oppoponacis, každého lot, oleje de spica 8 lotóv, terebentini puol libry, sena řeckého a se- mene lněného, každého 6 lotóv, múky lupinorum, což dosti jest; vklaď ty klovaté věci v ocet za chvíli a rozpusť, a když se roz- pustí, přidaj terebentini; a když se všecky ty věci rozpustie, 15 proceď a přičiň olej a scěl s mukami dřieve řečenými a učiň husto a z toho flastr, a klad na slezinu každý den jednú. A myj tu tvrdosť teplým octem a potom přilož flastr; neb v krátkém času obměkčíť se tvrdosť a zhnojíť se. Pak projži žehadlem na dél těla, přijma málo kuože; nebť to projženie naplní, což 20 jest nemohl flastr naplniti. 5 10 Kapitola XLI. O otoku neb nežitu horkém i studeném a talovatém, s zadu od hrdla až do kostrce doluov. Nežitové, kteříž se v té straně zarozují, horcí i studení, bývajíť poznáni takým obyčejem, jakož praven jest „o otociech horkých i studených na játrách a na žebrách.“ A týž obyčej zachovaj na jich léčení, kterýž jest praven „o otoku žebr,“ s pokrmem i nápojem, s púštěním i vyčištěním, buďto že při nich jest zimnice neb nenie, a s flastry všemi, kromě toho, že když by měl tento otok řezán býti, musil by pilně snabděti žil a žilen a počátkóv jich, kteréžto vycházejí z chřbetnice; neb jest velmi strašné řezati s zadu, a zvláště vedlé chřbetnice, pro vý- chod od mozku chřbetnice, kteréžto jdú skrze chřbetnici. A protož ti otokové, s zadu od hrdla až do konce žebr, mají býti řezáni po položení žebr a jich choduov; pak ti otokové neb nežitové, od 25 30
Strana 57
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 57 zpodnieho žebra až do kostrce, mají řezáni býti podlé zpuosoby své a svraskánie kuože, kterážto pocházie od chřbetnice k tělu. A také věz, jest-liť otok neb nežit na tom miestě veliký, nevy- púštěj talovu z něho pojednú, ale poznenáhlu, v mnohých dnech; a to měj naučenie obecné při všech otociech neb nežitech velikých. Kapitola XLII. O otoku neb nežitu horkém i studeném, jenž slove výr, v třieslech. Tento neduh sloveť výr neb dýně neb hlíza v třieslech, a stáváť se obecně od hmoty, kterážto bývá vyhnána na to miesto; a druhdy ta hmota jest horká a druhdy studená. A stáváť se 40 druhdy, když člověk má nemoc na konci mužském, pro neči- stotu ženy neb pro jinú příčinu, tak že porušenie množí se na konci, a nemóž přirozenie vyčistiti jeho; pro rozmnoženie po- rušenie a pro úzkost neb tieseň próduchóv navracuje se hmota na miesto třiesel, pro hodnosť miest těch ku přijímání hmot- t5 nosti zbytečné, a pro příbuznosť těch miest s koncem mužským porušeným. Znamenie horkého otoku jsúť zardělosť a bolesť ostrá a přielišná, a zpuosoba otoku ostrá neb homolitá; ale otoku stu- deného jsúť znamenie těm odporná. Pilen buď, jakž móžeš, ihned na počátku, aby odlúčil hmotu toho nadutie: aneb púštěním z žíly, kteráž jest mezi prsty ušním a prstenným, z ruky strany nebolné, aneb baňkami na kýtách, aneb glistérem, aneb jinými věcmi vyčiště- jícími, jakož jsú svařeniny neb piluly učiněné proti otokóm 25 horkým, o nichž praveno v kap. svrchních; a v nápoji i pokrmu chovaj jeho, jakož praveno jest v týchž kapitolách. Maž miesto na všaký den olejem rmenovým, a klaď flastr, až do uzránie do- konalého, z vlaského slézu a z cibul a žlútkóv a z múky lněné a sena řeckého, jakož psáno jest svrchu, aneb také přikládaj flastr 30 z múky ječné neb režné a z oleje a vody, jakož sem dřéve pravil; neb tiemto lékem anebť se proděje, anebť se zhnojí. Prořež jej břitvú, neb lépe jest nežli púšťadlem pro dolovatosť miesta toho, a učiň ránu prostrannú, podluhovatú, podlé svraštěnie miesta; neb tady tiem řezáním lépe se scelé potom, a přídeť k dobrému 35 cíli. A když vypustíš hnój, naplň ránu alúnem cukrným a olejem ruoženým do tří dní; potom vyhnoj, narosť a scěl. Vyhnoj 20
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 57 zpodnieho žebra až do kostrce, mají řezáni býti podlé zpuosoby své a svraskánie kuože, kterážto pocházie od chřbetnice k tělu. A také věz, jest-liť otok neb nežit na tom miestě veliký, nevy- púštěj talovu z něho pojednú, ale poznenáhlu, v mnohých dnech; a to měj naučenie obecné při všech otociech neb nežitech velikých. Kapitola XLII. O otoku neb nežitu horkém i studeném, jenž slove výr, v třieslech. Tento neduh sloveť výr neb dýně neb hlíza v třieslech, a stáváť se obecně od hmoty, kterážto bývá vyhnána na to miesto; a druhdy ta hmota jest horká a druhdy studená. A stáváť se 40 druhdy, když člověk má nemoc na konci mužském, pro neči- stotu ženy neb pro jinú příčinu, tak že porušenie množí se na konci, a nemóž přirozenie vyčistiti jeho; pro rozmnoženie po- rušenie a pro úzkost neb tieseň próduchóv navracuje se hmota na miesto třiesel, pro hodnosť miest těch ku přijímání hmot- t5 nosti zbytečné, a pro příbuznosť těch miest s koncem mužským porušeným. Znamenie horkého otoku jsúť zardělosť a bolesť ostrá a přielišná, a zpuosoba otoku ostrá neb homolitá; ale otoku stu- deného jsúť znamenie těm odporná. Pilen buď, jakž móžeš, ihned na počátku, aby odlúčil hmotu toho nadutie: aneb púštěním z žíly, kteráž jest mezi prsty ušním a prstenným, z ruky strany nebolné, aneb baňkami na kýtách, aneb glistérem, aneb jinými věcmi vyčiště- jícími, jakož jsú svařeniny neb piluly učiněné proti otokóm 25 horkým, o nichž praveno v kap. svrchních; a v nápoji i pokrmu chovaj jeho, jakož praveno jest v týchž kapitolách. Maž miesto na všaký den olejem rmenovým, a klaď flastr, až do uzránie do- konalého, z vlaského slézu a z cibul a žlútkóv a z múky lněné a sena řeckého, jakož psáno jest svrchu, aneb také přikládaj flastr 30 z múky ječné neb režné a z oleje a vody, jakož sem dřéve pravil; neb tiemto lékem anebť se proděje, anebť se zhnojí. Prořež jej břitvú, neb lépe jest nežli púšťadlem pro dolovatosť miesta toho, a učiň ránu prostrannú, podluhovatú, podlé svraštěnie miesta; neb tady tiem řezáním lépe se scelé potom, a přídeť k dobrému 35 cíli. A když vypustíš hnój, naplň ránu alúnem cukrným a olejem ruoženým do tří dní; potom vyhnoj, narosť a scěl. Vyhnoj 20
Strana 58
58 Knihy prvé. flastrem z strdi a mirry a z múky ječné, aneb mastí apoštolskú. Pakli by byla tudiež nemoc neb bolesť náramná, tehdy tiemto vyhnoj: Vezmi oleje rmenového dva loty, másla 6 lotóv, múky z semene lněného a sena řeckého, každého dva loty, tři žlútky, a směs ty všecky věci u ohně a zahusť, málo múky ječné přičině, a klaď to teplé na miesto bolestné; nebť bolesť tiší a dokonale čistí. Pakli by tiem bolesť nepotichla, maž vedlé rány olejem rmenovým, v němž by byla čtvrtečka lotu máku indi- ckého a tři čtvrtce blénu a jedna čtvrtce semene opichového a tři čtvrtce octa, zetři ty věci a směs s olejem. A když vyhnojíš 10 miesto, narosť a scěl. Pakli ten otok jest studený, tehdy vyčisť nemocného sy- rečkem z turbit, neb pilulami, ješto slovú fetide, neb z agarico, o nichž praveno jest svrchu. Dávaj jemu pokrm i nápoj dobrý a teplý od přirozenie. A maž miesto olejem de spica neb z lilium, t5 dřéve pravenými, aneb mastí, ješto slove diaquilon ; aneb flastr přikládaj z česenkóv a cibulí liliových, o němž svrchu praveno jest, aneb flastr diaquilon, neb flastr, o němž praveno jest v kap. „o tvrdosti slezeny;“ a tak se zhnojí neb propustí. A když se zhnojí, prořež miesto, jakož svrchu praveno jest, a vypustě hnój, naplň ránu alúnem cukrným s olejem rmenovým neb liliovým do tří dní; a vyhnoj mastí apoštolskú neb zelenú mastí, neb flastrem z mirry neb z sarcocolli, a z strdi a z múky vlčieho máku neb režné a z terebentini, neb vyhnoj storacem rozpuště- ným a z terebentinu a s múkú vlčieho máku; tať věc stierá silně 25 bez leptánie. A vyhnoje, narosť a scěl. 20 Kapitola XLIII. O krticiech a tvrdosti v třieslech. Tento neduh nesnaden jest k léčení. A stávať se z černé krve, od něhožto odešla jest tenká věc, aneb z mokrosti jilovaté neb tvrdé, ssedlé od studenosti. Lék toho: Vyčisť nemocného syrečkem z turbit neb kulkami, kteréžto slovú fetide, jakož 30 praveno jest v kapitole o „krticiech;“ maž miesto olejem de spica neb z lilium; klad ústavně diaquilon na miesto, aneb flastr z klovatých věcí, o němž praveno jest v kap. „o tvrdosti sle- ziny;“ a jest-li že se propustí, dobré jest. Pakli se objietří, vyhnoj tiem obyčejem, jakož jest praveno „o krticiech objietře- 35 ných;“ a po vyhnojení narosť a scěl miesto.
58 Knihy prvé. flastrem z strdi a mirry a z múky ječné, aneb mastí apoštolskú. Pakli by byla tudiež nemoc neb bolesť náramná, tehdy tiemto vyhnoj: Vezmi oleje rmenového dva loty, másla 6 lotóv, múky z semene lněného a sena řeckého, každého dva loty, tři žlútky, a směs ty všecky věci u ohně a zahusť, málo múky ječné přičině, a klaď to teplé na miesto bolestné; nebť bolesť tiší a dokonale čistí. Pakli by tiem bolesť nepotichla, maž vedlé rány olejem rmenovým, v němž by byla čtvrtečka lotu máku indi- ckého a tři čtvrtce blénu a jedna čtvrtce semene opichového a tři čtvrtce octa, zetři ty věci a směs s olejem. A když vyhnojíš 10 miesto, narosť a scěl. Pakli ten otok jest studený, tehdy vyčisť nemocného sy- rečkem z turbit, neb pilulami, ješto slovú fetide, neb z agarico, o nichž praveno jest svrchu. Dávaj jemu pokrm i nápoj dobrý a teplý od přirozenie. A maž miesto olejem de spica neb z lilium, t5 dřéve pravenými, aneb mastí, ješto slove diaquilon ; aneb flastr přikládaj z česenkóv a cibulí liliových, o němž svrchu praveno jest, aneb flastr diaquilon, neb flastr, o němž praveno jest v kap. „o tvrdosti slezeny;“ a tak se zhnojí neb propustí. A když se zhnojí, prořež miesto, jakož svrchu praveno jest, a vypustě hnój, naplň ránu alúnem cukrným s olejem rmenovým neb liliovým do tří dní; a vyhnoj mastí apoštolskú neb zelenú mastí, neb flastrem z mirry neb z sarcocolli, a z strdi a z múky vlčieho máku neb režné a z terebentini, neb vyhnoj storacem rozpuště- ným a z terebentinu a s múkú vlčieho máku; tať věc stierá silně 25 bez leptánie. A vyhnoje, narosť a scěl. 20 Kapitola XLIII. O krticiech a tvrdosti v třieslech. Tento neduh nesnaden jest k léčení. A stávať se z černé krve, od něhožto odešla jest tenká věc, aneb z mokrosti jilovaté neb tvrdé, ssedlé od studenosti. Lék toho: Vyčisť nemocného syrečkem z turbit neb kulkami, kteréžto slovú fetide, jakož 30 praveno jest v kapitole o „krticiech;“ maž miesto olejem de spica neb z lilium; klad ústavně diaquilon na miesto, aneb flastr z klovatých věcí, o němž praveno jest v kap. „o tvrdosti sle- ziny;“ a jest-li že se propustí, dobré jest. Pakli se objietří, vyhnoj tiem obyčejem, jakož jest praveno „o krticiech objietře- 35 ných;“ a po vyhnojení narosť a scěl miesto.
Strana 59
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 59 Kapitola XLIV. O mázdřici břišné a vyhřezlosti v třieslech. Neduh tento stává se z větrnosti, jenž vypáčí plsť a má- zdřici břišnú a rozpučí ji, tak že vycházie třevo neb drob. Stá- váť se také od skákánie a úpěnie a z přielišného smilstvie, neb těžkého zdvíhánie neb uraženie, a z větrného neb parného po- krmu a od jiných příčin talovatých. A poznáš ten nedostatek, když položíš nemocného v znak a břich jeho vyprázdněn jest a droby vyjdú na miesto své; a když nemocný zakašle, tehdyť na miestě nadutie znamenitě se ukáže. Lék toho neduhu dvój jest, totiž řezáním neb bez řezánie. 10 Pokrm a nápoj jeho má býti dobrý a skrovný, nenadýmavý: ať se vzdrží od vařenie i jiných všech věcí nadýmavých; ať pie víno předobré, čisté, vonné, ale ne sladké, málo vody přimiešeno. Lék s řezáním takto má se dieti: Kakž koli řezánie na tom mie- stě jest velmi nebezpečné a zvláště v té mieře, pro žilovatosť 15 cěv i žil toho miesta a pro náramnosť bolesti tudiež, avšak lé- kař opatrný móž to řezáním léčiti; a zvláště ktož to dřiev na- vykl dělati, aneb vídal rozumného v tom pracujíce, a sám jest dobrého dómyslu neb rozumu, tehdy bezpečně v to móž se uvá- zati. A jiným během nesměj ižádný v tom léčiti, od sebe sám co činiti, neb by mohl velmi snadně člověka umrtviti. A protož slušie věděti, že takový nemocný, dřéve nežli bude řezán, máť býti glisterován, aby třěva byla prázdna a tiem snáze na svá miesta byla navrácena. A pak den druhý na čtítrobu máť lékař posaditi nemocného na veliký okřín široký, tak aby ho držal 25 učedlník lékařóv v svú rukú, neb aby nemocného dobře uvázal. aby sebú pohnúti nemohl, a pak má zdvihnúti nohy na roztáh- nutí a dobře přivázati, ať by nepřekážely na diele, a miesto aby bylo lépe opatřeno; potom lékař ujma levú rukú kuoži, kterážto jest nad miestem bolestným, a rozřež ji podlé svraštěnie toho 30 miesta, a ošmakaj dieru v mázdřici, skrze nižto vycházejí třěva. A móžť to snadně dojíti, jest-li že čas řezánie pozdvihne nároku s té strany až k miestu řezánie, a ihned se ukáže ta diera; nebť tady vycházejí třěva, kadyž nárok 1) zhuoru bývá pozdvi- žen. A když jist bude lékař té diery, tehdy spustí ten nárok 20 1) Rkp. národ.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 59 Kapitola XLIV. O mázdřici břišné a vyhřezlosti v třieslech. Neduh tento stává se z větrnosti, jenž vypáčí plsť a má- zdřici břišnú a rozpučí ji, tak že vycházie třevo neb drob. Stá- váť se také od skákánie a úpěnie a z přielišného smilstvie, neb těžkého zdvíhánie neb uraženie, a z větrného neb parného po- krmu a od jiných příčin talovatých. A poznáš ten nedostatek, když položíš nemocného v znak a břich jeho vyprázdněn jest a droby vyjdú na miesto své; a když nemocný zakašle, tehdyť na miestě nadutie znamenitě se ukáže. Lék toho neduhu dvój jest, totiž řezáním neb bez řezánie. 10 Pokrm a nápoj jeho má býti dobrý a skrovný, nenadýmavý: ať se vzdrží od vařenie i jiných všech věcí nadýmavých; ať pie víno předobré, čisté, vonné, ale ne sladké, málo vody přimiešeno. Lék s řezáním takto má se dieti: Kakž koli řezánie na tom mie- stě jest velmi nebezpečné a zvláště v té mieře, pro žilovatosť 15 cěv i žil toho miesta a pro náramnosť bolesti tudiež, avšak lé- kař opatrný móž to řezáním léčiti; a zvláště ktož to dřiev na- vykl dělati, aneb vídal rozumného v tom pracujíce, a sám jest dobrého dómyslu neb rozumu, tehdy bezpečně v to móž se uvá- zati. A jiným během nesměj ižádný v tom léčiti, od sebe sám co činiti, neb by mohl velmi snadně člověka umrtviti. A protož slušie věděti, že takový nemocný, dřéve nežli bude řezán, máť býti glisterován, aby třěva byla prázdna a tiem snáze na svá miesta byla navrácena. A pak den druhý na čtítrobu máť lékař posaditi nemocného na veliký okřín široký, tak aby ho držal 25 učedlník lékařóv v svú rukú, neb aby nemocného dobře uvázal. aby sebú pohnúti nemohl, a pak má zdvihnúti nohy na roztáh- nutí a dobře přivázati, ať by nepřekážely na diele, a miesto aby bylo lépe opatřeno; potom lékař ujma levú rukú kuoži, kterážto jest nad miestem bolestným, a rozřež ji podlé svraštěnie toho 30 miesta, a ošmakaj dieru v mázdřici, skrze nižto vycházejí třěva. A móžť to snadně dojíti, jest-li že čas řezánie pozdvihne nároku s té strany až k miestu řezánie, a ihned se ukáže ta diera; nebť tady vycházejí třěva, kadyž nárok 1) zhuoru bývá pozdvi- žen. A když jist bude lékař té diery, tehdy spustí ten nárok 20 1) Rkp. národ.
Strana 60
60 Knihy prvé. na jeho miesto; a nikoli nesměj toho nároku vytáhnúti, jakož činí blázniví lékaři, ničehož neumějíce, než ať ujme tu dieru, skrze nižto vycházejí třěva, a zavěž ji nití vlněnú na dvú miestú, výše a níže, tak však, aby od jednoho uvázánie bylo druhé na prst vzdáli. Pak mezi těmi svazky u prostředku prořež a připal s obú stranú, a naplň miesto prachem sanguinis draconis a žlútkem vaječným a utvrď miesto dobře vazadly, a nech tak státi za celý den neb déle; a vždycky ať nemocný léhá v znak, až do uléčenie, a často buď glisterován, aby třěva byla prázdná od přielišnosti trusu a od větrnosti, a aby miesto raněné nemělo přiekazy ni- 10 žádné. Prach sanguinis draconis takto bývá dělán: Vezmi san- guinis draconis lot, masticis, draganti, každého 4 loty, ztluč vše v prach a prosej. A když se miesto utvrdí a očistí od přijže- niny neb strupu, tehdy buď narostěno. Pak lék toho neduhu bez řezánie, a zvláště na dětech a t5 na těch lidech, jimžto mázdřice nescházela do miešku nárokóv, a kteřížto malé měli nadutie, připásáním a flastrem naším mnohé sem mého času uléčil. Připásánie takto má býti děláno: Jako hacky z plátna trénásobnieho, tak aby bylo v šieři na čtyři prsty a naplněno bylo bavlnú; a buď prošíváno jako koltra. A k tomu 20 buď udělána poduštice tréúhelná neb čtyř úhluov, a ji naplň dobře bavlnú; a přiší tu poduštici k tomu připasadlu, tak aby mohla kladena býti na porušené miesto, když se připáše to při- pasadlo. A ta poduštice máť mieti na dolejšiem rohu přivazadlo tak dlúhé, aby mohlo taženo býti mezi stehny a nároky a s zadu 2s přivázáno býti k tomu připasadlu, aby se nepohnulo. Pak flastr, kterýžto má býti kladen na miesto porušené pod tú podušticí, tak buď dělán, jakož praveno jest v kapitole „o vyhřezlosti pupka,“ a prach, jehož má požívati na všaký den, tak má dělán býti, jakož tudiež povědieno jest. Činíme takto flastr silnější 30 nežli ten, takto: Vezmi smoly řecké 6 lotóv, smoly, kterážto slove černá, 4 loty, klé rybieho neb parkaménového 8 lotóv, armoniaci 4 loty. A ty věci zřěž po kúskách a vklaď je ve dva loty octa a v šest lotóv oleje masticis, a když v tom lehnú za puol dne, v tom moku, přistav je s ním ku ohni; a když se roz- 35 pustí, proceď a zahusť takým prachem: Vezmi masticis, dra- ganti, kadidla, múky řeckého sena, boli armoniaci, mumie, san- guinis draconis, každého lot, zetři a prosej a zachovaj ku po- třebě. Jiný flastr k témuž: Vezmi mumie, klé pargaménového,
60 Knihy prvé. na jeho miesto; a nikoli nesměj toho nároku vytáhnúti, jakož činí blázniví lékaři, ničehož neumějíce, než ať ujme tu dieru, skrze nižto vycházejí třěva, a zavěž ji nití vlněnú na dvú miestú, výše a níže, tak však, aby od jednoho uvázánie bylo druhé na prst vzdáli. Pak mezi těmi svazky u prostředku prořež a připal s obú stranú, a naplň miesto prachem sanguinis draconis a žlútkem vaječným a utvrď miesto dobře vazadly, a nech tak státi za celý den neb déle; a vždycky ať nemocný léhá v znak, až do uléčenie, a často buď glisterován, aby třěva byla prázdná od přielišnosti trusu a od větrnosti, a aby miesto raněné nemělo přiekazy ni- 10 žádné. Prach sanguinis draconis takto bývá dělán: Vezmi san- guinis draconis lot, masticis, draganti, každého 4 loty, ztluč vše v prach a prosej. A když se miesto utvrdí a očistí od přijže- niny neb strupu, tehdy buď narostěno. Pak lék toho neduhu bez řezánie, a zvláště na dětech a t5 na těch lidech, jimžto mázdřice nescházela do miešku nárokóv, a kteřížto malé měli nadutie, připásáním a flastrem naším mnohé sem mého času uléčil. Připásánie takto má býti děláno: Jako hacky z plátna trénásobnieho, tak aby bylo v šieři na čtyři prsty a naplněno bylo bavlnú; a buď prošíváno jako koltra. A k tomu 20 buď udělána poduštice tréúhelná neb čtyř úhluov, a ji naplň dobře bavlnú; a přiší tu poduštici k tomu připasadlu, tak aby mohla kladena býti na porušené miesto, když se připáše to při- pasadlo. A ta poduštice máť mieti na dolejšiem rohu přivazadlo tak dlúhé, aby mohlo taženo býti mezi stehny a nároky a s zadu 2s přivázáno býti k tomu připasadlu, aby se nepohnulo. Pak flastr, kterýžto má býti kladen na miesto porušené pod tú podušticí, tak buď dělán, jakož praveno jest v kapitole „o vyhřezlosti pupka,“ a prach, jehož má požívati na všaký den, tak má dělán býti, jakož tudiež povědieno jest. Činíme takto flastr silnější 30 nežli ten, takto: Vezmi smoly řecké 6 lotóv, smoly, kterážto slove černá, 4 loty, klé rybieho neb parkaménového 8 lotóv, armoniaci 4 loty. A ty věci zřěž po kúskách a vklaď je ve dva loty octa a v šest lotóv oleje masticis, a když v tom lehnú za puol dne, v tom moku, přistav je s ním ku ohni; a když se roz- 35 pustí, proceď a zahusť takým prachem: Vezmi masticis, dra- ganti, kadidla, múky řeckého sena, boli armoniaci, mumie, san- guinis draconis, každého lot, zetři a prosej a zachovaj ku po- třebě. Jiný flastr k témuž: Vezmi mumie, klé pargaménového,
Strana 61
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 61 každého dva loty, boli armoniaci, aloes, každého lot, masticis, kadidla, draganti, gumi arabicum, každého čtyři loty, smoly lodné deset lotov, kolofonie 2 loty. A nech toho klé pargamé- nového státi v octě za hodinu, a pak rozpusť u ohně na pánvici s smolú lodní, a po rozpuštění odstav od ohně a scěl prachem všech řečených věcí, a učiň hustú masť (v) studené vodě. A nemocný ať na čtítrobu přijímá lot této letkvaři: vezmi prachu mirry 6 lotóv, strdi opinovaté 2 libry a směs. Kapitola XLV. O fíciech a nežitech a nádorciech v zadku aneb u vatni. Nemoci tyto stávají se od hmoty hrubé černé krve, kte- 1o rážto scházie na to miesto a obracuje se v masitosť. Znamenie fíkóv jsúť, že mají špičku, na niež visí, a zpuosobu mají fíkóv, nevypúštějíť ani mokrosti ani krve; nežitové tudiež nemajíť špičky jak ti fíkové, než mají otok obšírný, a z nich druhdy plove mokrosť tenká. Nádorci jsú oteklosti neb vyhřezlosti, z nichžto 15 plyne krev na všaký měsiec. Lék těch fíkóv jestiť mastmi a železem neb vázáním s mast- mi; a najprvé buď nemocný vyčištěn takovými pilulemi: Vezmi mirabolanorum indorum lot, emblicorum neb lebunorum oblú- pených 2 čtvrtci, černého kořenie 3 čtvrtce, scamonee 1 čtvrtci, 20 sena, epitimi, každého 1/2 čtvrtce, masticis 2 loty, turbitu 2 čtvrtci, učiň pilule s tukem osladiči neb zeměžluče, daj jednu čtvrtci a puol k tomu na večer a nedaj jemu večeřeti. Pakli by nemocný nemohl přijieti pilul, ale daj jemu tuto svařeninu: Vezmi sliv 6 lotóv, cuscute, sene, epitimi, každého 2 čtvrtci, mirabolanorum 25 indorum 2 loty, osladiči 6 lotóv, ztluč ty věci a vař v dvanácti lo- tech vody, ažť vyvře do polu, to proceď, a k tomu procezení přičiň čtyři loty cukru, ať se rozpustí; a to všecko proceď, a na udnění daj to nemocnému píti. A když vyčistíš nemocného, obvaž fíky na špičce nití neb ujži je. Pakli by ti fíkové byli vnitř, vyvrať paste- 3o lín přisazením veliké baňky sklenné na zadek; a když otejmeš baňku, tehdy se ti fíkové ukáží, a ty učiň, jakož povědieno jest. A týž lék jest o nádorciech tudiež vzrostlých. Proti těm pak nádorciem, z nichžto krev na každý měsiec teče, viz, aby vysušil je žehadlem, a scěle je takovým flastrem: Vezmi prach 35 dubinek, múky nucis cypressi, masticis, boli armoniaci, každého dva loty, ztluč v prach a vař v mále octa, tak aby zahústlo, a
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 61 každého dva loty, boli armoniaci, aloes, každého lot, masticis, kadidla, draganti, gumi arabicum, každého čtyři loty, smoly lodné deset lotov, kolofonie 2 loty. A nech toho klé pargamé- nového státi v octě za hodinu, a pak rozpusť u ohně na pánvici s smolú lodní, a po rozpuštění odstav od ohně a scěl prachem všech řečených věcí, a učiň hustú masť (v) studené vodě. A nemocný ať na čtítrobu přijímá lot této letkvaři: vezmi prachu mirry 6 lotóv, strdi opinovaté 2 libry a směs. Kapitola XLV. O fíciech a nežitech a nádorciech v zadku aneb u vatni. Nemoci tyto stávají se od hmoty hrubé černé krve, kte- 1o rážto scházie na to miesto a obracuje se v masitosť. Znamenie fíkóv jsúť, že mají špičku, na niež visí, a zpuosobu mají fíkóv, nevypúštějíť ani mokrosti ani krve; nežitové tudiež nemajíť špičky jak ti fíkové, než mají otok obšírný, a z nich druhdy plove mokrosť tenká. Nádorci jsú oteklosti neb vyhřezlosti, z nichžto 15 plyne krev na všaký měsiec. Lék těch fíkóv jestiť mastmi a železem neb vázáním s mast- mi; a najprvé buď nemocný vyčištěn takovými pilulemi: Vezmi mirabolanorum indorum lot, emblicorum neb lebunorum oblú- pených 2 čtvrtci, černého kořenie 3 čtvrtce, scamonee 1 čtvrtci, 20 sena, epitimi, každého 1/2 čtvrtce, masticis 2 loty, turbitu 2 čtvrtci, učiň pilule s tukem osladiči neb zeměžluče, daj jednu čtvrtci a puol k tomu na večer a nedaj jemu večeřeti. Pakli by nemocný nemohl přijieti pilul, ale daj jemu tuto svařeninu: Vezmi sliv 6 lotóv, cuscute, sene, epitimi, každého 2 čtvrtci, mirabolanorum 25 indorum 2 loty, osladiči 6 lotóv, ztluč ty věci a vař v dvanácti lo- tech vody, ažť vyvře do polu, to proceď, a k tomu procezení přičiň čtyři loty cukru, ať se rozpustí; a to všecko proceď, a na udnění daj to nemocnému píti. A když vyčistíš nemocného, obvaž fíky na špičce nití neb ujži je. Pakli by ti fíkové byli vnitř, vyvrať paste- 3o lín přisazením veliké baňky sklenné na zadek; a když otejmeš baňku, tehdy se ti fíkové ukáží, a ty učiň, jakož povědieno jest. A týž lék jest o nádorciech tudiež vzrostlých. Proti těm pak nádorciem, z nichžto krev na každý měsiec teče, viz, aby vysušil je žehadlem, a scěle je takovým flastrem: Vezmi prach 35 dubinek, múky nucis cypressi, masticis, boli armoniaci, každého dva loty, ztluč v prach a vař v mále octa, tak aby zahústlo, a
Strana 62
62 Knihy prvé. učiň z prachu flastr; a ten horký klaď na ty krevné nádorce a přivaž pevně a stiehni. Aneb je otevři, chceš-li, takým flastrem: vezmi dvě cibule a čtyři struky česenku, ztluč je a scěl s múkú vlčieho máku a málo přičiň octa lítého, a polož na ně, a ihned se prodějí. Pakli chceš, na každý měsiec púštěj jemu krev z ženské žíly, jenž jest pod článkem vnitřním; nebudeť potřeba jich prodievati řečeným obyčejem, ku potišení bolesti na těch miestech. Proti nemoci učiň masť takovú, kterážto ihned bolesť utiší na miestě, nenie-li pálené: Vezmi oleje ruoženého 8 lotóv, blejvajsu dva loty, střiebrné opěny 2 loty, vosku 2 čtvrtci, máku 19 indického třetinu čtvrtce, blénu jednu čtvrtci, máku bielého 2 čtvrtci, opichu dvě třetině čtvrtce, kuory popence jednu čtvrtci, ztluč to v prach a prosej, a učiň masť s voskem a olejem; přičiň k tomu málo octa, maž to miesto tiem a flastruj týmž; neb tiem přestane v skoře bolesť, jakož věřímy, neb sme to učinili v také 15 příhodě, a ihned jest přestala bolesť. Kapitola XLVI. O otoku neb nežitu horkém i studeném talovatém a o nežitu, jenž slove píštěla v zadku. Otok tento horký i studený bývá léčen, jakož praveno jest o jiných otociech talovatých. Než obecně každý nežit neb otok rodí v tomto miestě nežit pronikavý aneb nepronikavý, ještoť slove píšťal; a jest-li že jest nepronikavý, vyhnoj jej mastí apo- 20 štolskú neb mastí zelenú a sarcocollú a strdí, a narosť i scěl; pakli ten nežit jest pronikavý, nemóž býti uléčen snadně, a protož lépe jest jeho i pečlivějie nechati. A má-liť býti uléčen, tehdy těmato dvěma obyčejoma má býti uléčen: Prvý obyčej jest, aby rána byla rozšířena húby mořské neb střěně (z) sitie 25 vložením, a rozšiř až do dna; a když uzříš dno toho nežita, a ty žehadlem vše vypal, což vidíš dna toho, a po vyjžení naplň ránu alúnem cukrným a máslem do třetieho dne; pak narosť prachem kadidlným a scěl prachem mumie. Pakli tady nebude uléčen, tehdy vezmi jehlu dlúhú olověnú a uvlec dratvici v uši její; pak 30 provlec skrze ten nežit tak, ať pronikne jehla do pastelína, a ty vytiehni ji zadkem ven a sejmi jehlu, ostavě tu dratev, jiežto jeden diel ostaven jest před nežitem a druhý pronikl skrze zadek; a tú dratvú smykaj sem i tam a piluj na všaký den, až ten nežit i s pastelínem se přeřeže. A tiemť obyčejem ten neduh 35 bývá uléčen; ale jestiť velmi nesnadný, a zle se daří to poslednie
62 Knihy prvé. učiň z prachu flastr; a ten horký klaď na ty krevné nádorce a přivaž pevně a stiehni. Aneb je otevři, chceš-li, takým flastrem: vezmi dvě cibule a čtyři struky česenku, ztluč je a scěl s múkú vlčieho máku a málo přičiň octa lítého, a polož na ně, a ihned se prodějí. Pakli chceš, na každý měsiec púštěj jemu krev z ženské žíly, jenž jest pod článkem vnitřním; nebudeť potřeba jich prodievati řečeným obyčejem, ku potišení bolesti na těch miestech. Proti nemoci učiň masť takovú, kterážto ihned bolesť utiší na miestě, nenie-li pálené: Vezmi oleje ruoženého 8 lotóv, blejvajsu dva loty, střiebrné opěny 2 loty, vosku 2 čtvrtci, máku 19 indického třetinu čtvrtce, blénu jednu čtvrtci, máku bielého 2 čtvrtci, opichu dvě třetině čtvrtce, kuory popence jednu čtvrtci, ztluč to v prach a prosej, a učiň masť s voskem a olejem; přičiň k tomu málo octa, maž to miesto tiem a flastruj týmž; neb tiem přestane v skoře bolesť, jakož věřímy, neb sme to učinili v také 15 příhodě, a ihned jest přestala bolesť. Kapitola XLVI. O otoku neb nežitu horkém i studeném talovatém a o nežitu, jenž slove píštěla v zadku. Otok tento horký i studený bývá léčen, jakož praveno jest o jiných otociech talovatých. Než obecně každý nežit neb otok rodí v tomto miestě nežit pronikavý aneb nepronikavý, ještoť slove píšťal; a jest-li že jest nepronikavý, vyhnoj jej mastí apo- 20 štolskú neb mastí zelenú a sarcocollú a strdí, a narosť i scěl; pakli ten nežit jest pronikavý, nemóž býti uléčen snadně, a protož lépe jest jeho i pečlivějie nechati. A má-liť býti uléčen, tehdy těmato dvěma obyčejoma má býti uléčen: Prvý obyčej jest, aby rána byla rozšířena húby mořské neb střěně (z) sitie 25 vložením, a rozšiř až do dna; a když uzříš dno toho nežita, a ty žehadlem vše vypal, což vidíš dna toho, a po vyjžení naplň ránu alúnem cukrným a máslem do třetieho dne; pak narosť prachem kadidlným a scěl prachem mumie. Pakli tady nebude uléčen, tehdy vezmi jehlu dlúhú olověnú a uvlec dratvici v uši její; pak 30 provlec skrze ten nežit tak, ať pronikne jehla do pastelína, a ty vytiehni ji zadkem ven a sejmi jehlu, ostavě tu dratev, jiežto jeden diel ostaven jest před nežitem a druhý pronikl skrze zadek; a tú dratvú smykaj sem i tam a piluj na všaký den, až ten nežit i s pastelínem se přeřeže. A tiemť obyčejem ten neduh 35 bývá uléčen; ale jestiť velmi nesnadný, a zle se daří to poslednie
Strana 63
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 63 lékařstvie, kteréž sme viděli našeho času o tom neduhu, jenž slove píšťadla v zadu. Kapitola XLVII. O vynímání kamene z půzdra nárokového neb měchýře. Najprvé lékař má toho dojíti, jest-li kámen v měchýři čili nic. A protož vstrč nemocnému dva prsty ruky levé do zadku, totiž ukazatedlní a prostřední, a jimi vecpaj třevo, totiž pastelín, až do konce mužského, a pak poviz pravú rukú, jest-li co vypu- zeno na miesto, kdežto ukazuje se vyhřezlosť; a tak hýbaje prsty a máceje pravú rukú zevnitř mezi zadkem a nároky a mezi stehnem a koncem, poznáť, jest-liť kámen. Jestiť také jiné to znamenie toho kamene: neb ktož jej má, pro bolesť, když chce pičkati, tehdy mne neb drbá sobě nároky a ta miesta; ale nenieť toto znamenie potřebné, neb to drbánie stává se z stavenie vody s otokem. Než jinak móžeš zvěděti o kameni, kdež koli za- rozen, dada jemu syrop, kterýž sme učinili v knihách „o zaro- zení kamene,“ jímžto mnohé sme děti uzdravili, o nichž jest praveno, by měly kámen, pro bolesť, kterúžto sú trpěly v čas pičkánie a pro drbánie nárokóv i konce v túž chvíli. Avšak ten syrop, bude-li dán nemocnému, ješto má kámen utvrzený, nebudeť jemu platen k tomu, aby neměl bolesti v čas pičkánie aneb se nedrbal po těch miestech. A ten syrop takto bývá dělán: Vezmi kořene opichového, petruželného, koprového, každého 4 loty, a semen týchž bylin, každého lot, millefolii 4 loty, svaté Mařie slz zelených 3 loty, lociky, semene červákové(ho), tykevného a citroluov, totiž dyň tlustých, každého lot, kmínu, amomu, každého 4 loty, křenice ciesařské, jelenieho jazyka, každého rukověť, osladiče 12 lotóv, a zřež drobně kořeny i býlé, a ztluč v moždieři i s semeny; a když ty všecky věci budú hrubě ztlučeny, tehdy zvař je ve dvú librú vína bielého a dvěma libroma vody tak dlúho, až toho polovice uvře. Potom proceď, 3o a velmi dobře vydav neb vyždmi, aby moc těch bylin dobře vyšla, a to procezenie rozděl na dvé: v jednom diele vlož libru strdi a přistav ku ohni, ať povře, a potom proceď a zachovaj v osudí; a v druhém diele buď vloženo puol libry cukru a puol druhé čtvrtce majek, odejma hlavy a křídla, a ztluč je a 35 vař to málo s cukrem, a proceď a zachovaj. A toho dielu pro- cezenie, toho, v němž jsú majky, daj nemocnému ob tři dni na 15 20 25
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 63 lékařstvie, kteréž sme viděli našeho času o tom neduhu, jenž slove píšťadla v zadu. Kapitola XLVII. O vynímání kamene z půzdra nárokového neb měchýře. Najprvé lékař má toho dojíti, jest-li kámen v měchýři čili nic. A protož vstrč nemocnému dva prsty ruky levé do zadku, totiž ukazatedlní a prostřední, a jimi vecpaj třevo, totiž pastelín, až do konce mužského, a pak poviz pravú rukú, jest-li co vypu- zeno na miesto, kdežto ukazuje se vyhřezlosť; a tak hýbaje prsty a máceje pravú rukú zevnitř mezi zadkem a nároky a mezi stehnem a koncem, poznáť, jest-liť kámen. Jestiť také jiné to znamenie toho kamene: neb ktož jej má, pro bolesť, když chce pičkati, tehdy mne neb drbá sobě nároky a ta miesta; ale nenieť toto znamenie potřebné, neb to drbánie stává se z stavenie vody s otokem. Než jinak móžeš zvěděti o kameni, kdež koli za- rozen, dada jemu syrop, kterýž sme učinili v knihách „o zaro- zení kamene,“ jímžto mnohé sme děti uzdravili, o nichž jest praveno, by měly kámen, pro bolesť, kterúžto sú trpěly v čas pičkánie a pro drbánie nárokóv i konce v túž chvíli. Avšak ten syrop, bude-li dán nemocnému, ješto má kámen utvrzený, nebudeť jemu platen k tomu, aby neměl bolesti v čas pičkánie aneb se nedrbal po těch miestech. A ten syrop takto bývá dělán: Vezmi kořene opichového, petruželného, koprového, každého 4 loty, a semen týchž bylin, každého lot, millefolii 4 loty, svaté Mařie slz zelených 3 loty, lociky, semene červákové(ho), tykevného a citroluov, totiž dyň tlustých, každého lot, kmínu, amomu, každého 4 loty, křenice ciesařské, jelenieho jazyka, každého rukověť, osladiče 12 lotóv, a zřež drobně kořeny i býlé, a ztluč v moždieři i s semeny; a když ty všecky věci budú hrubě ztlučeny, tehdy zvař je ve dvú librú vína bielého a dvěma libroma vody tak dlúho, až toho polovice uvře. Potom proceď, 3o a velmi dobře vydav neb vyždmi, aby moc těch bylin dobře vyšla, a to procezenie rozděl na dvé: v jednom diele vlož libru strdi a přistav ku ohni, ať povře, a potom proceď a zachovaj v osudí; a v druhém diele buď vloženo puol libry cukru a puol druhé čtvrtce majek, odejma hlavy a křídla, a ztluč je a 35 vař to málo s cukrem, a proceď a zachovaj. A toho dielu pro- cezenie, toho, v němž jsú majky, daj nemocnému ob tři dni na 15 20 25
Strana 64
64 Knihy prvé. udnění 3 loty vypiti s 6 loty vody svařenie kořenie opichového a petruželného; a druhdy po jednom přijetí nedaj jemu až do dne šestého, neb déle neb méně, jakož uzříš, mnoho-li páše čili málo. A ty dni, v nichžto nedáš nemocnému syropu přijímati toho z majek, tehdy jemu daj na udnění 3 loty onoho stredu s 6 loty vody dřéve řečené. — A když ten syrop budeš jemu dávati tiem pořadem, po třetiem dání počijeť nemocný polehčenie bo- lesti neb utišenie svrabu neb drbánie po nádobě mužské v čas pičkánie; a toť jest znamenie, žeť kámen nenie zatvrzen. Však sluší znamenati, že když cievka měděná, omočená v oleji petro- 10 leum, bude v konec včiněna, komuž kámen vodu staví, tehdyť odvalí se kámen od vrchu měchýře tú cěvú do měchýře, a ne- mocný budeť moci pičkati, kolikkrát to učiní. Pakli tiem přijímáním toho syropa nečije nemocný polep- šenie, znamenieť jest kamene zastaralého a utvrzeného, jemuž 15 nic neprospěje, jedné samé řezánie. Daj nemocnému požívati skrovného pokrmu i nápoje, a ať se zdrží od věcí zarozujících černu krev neb vodnatú. A když pak lékař jest jist kamene a chce jej vyníti, najprvé musíť vyčistiti třěva glisterováním, a po glisterování nemá dáti nemocnému jiesti, jedné málo. A pak 20 den druhý na čtítrobu ať položí nemocného v znak, na okřín ve- liký neb na stolici široké, a jeden sluha stuoj jemu na pravici a druhý na levici, ať drží nohy jeho vzhuoru a jeho, aby se ne- hýbal; a pak lékař má vecpati dva prsty v jeho zadek, jakož jest praveno, a uveď ten kámen, kterýž omáce těmi prsty, na 25 miesto, kteréž jest mezi zadkem a kořenem nárokóv; a tu opatřě, aby nedotekl myšky tudiež, kterážto pocházie od zadku mezi nároky, po svraskání miesta rozřež břitvú až do kamene, a učiň ránu větčí nežli jest kámen, aby mohl snadně býti vytažen kléšťkami neb skoblí. A když kámen vytáhneš, naplň ránu bolem 30 armoniakem, dragantem a masticis, rovně té věci sčině; a pak zaší ránu, učině jediný steh, a tiem prachem a s bielkem vaječ- ným upevni ránu až do konce. A kaž jemu píti ráno bielé víno trpké, a ať jie skrovné krmě dobrého požívánie. Pakli by rána se nescělila, tehdy klaď na ni prach taký, kterýžto dělán bývá 35 z mumie a mastice, rovně spolu smiešených, a bez pochyby budeť uzdraven, nebude-liť na řezání vady. A pozoruj, žeť to dielo nikdy nemóž dokonale býti poznáno, leč skrze vídánie a obyčej diela s dobrým mistrem a rozumným. Věz také, žeť
64 Knihy prvé. udnění 3 loty vypiti s 6 loty vody svařenie kořenie opichového a petruželného; a druhdy po jednom přijetí nedaj jemu až do dne šestého, neb déle neb méně, jakož uzříš, mnoho-li páše čili málo. A ty dni, v nichžto nedáš nemocnému syropu přijímati toho z majek, tehdy jemu daj na udnění 3 loty onoho stredu s 6 loty vody dřéve řečené. — A když ten syrop budeš jemu dávati tiem pořadem, po třetiem dání počijeť nemocný polehčenie bo- lesti neb utišenie svrabu neb drbánie po nádobě mužské v čas pičkánie; a toť jest znamenie, žeť kámen nenie zatvrzen. Však sluší znamenati, že když cievka měděná, omočená v oleji petro- 10 leum, bude v konec včiněna, komuž kámen vodu staví, tehdyť odvalí se kámen od vrchu měchýře tú cěvú do měchýře, a ne- mocný budeť moci pičkati, kolikkrát to učiní. Pakli tiem přijímáním toho syropa nečije nemocný polep- šenie, znamenieť jest kamene zastaralého a utvrzeného, jemuž 15 nic neprospěje, jedné samé řezánie. Daj nemocnému požívati skrovného pokrmu i nápoje, a ať se zdrží od věcí zarozujících černu krev neb vodnatú. A když pak lékař jest jist kamene a chce jej vyníti, najprvé musíť vyčistiti třěva glisterováním, a po glisterování nemá dáti nemocnému jiesti, jedné málo. A pak 20 den druhý na čtítrobu ať položí nemocného v znak, na okřín ve- liký neb na stolici široké, a jeden sluha stuoj jemu na pravici a druhý na levici, ať drží nohy jeho vzhuoru a jeho, aby se ne- hýbal; a pak lékař má vecpati dva prsty v jeho zadek, jakož jest praveno, a uveď ten kámen, kterýž omáce těmi prsty, na 25 miesto, kteréž jest mezi zadkem a kořenem nárokóv; a tu opatřě, aby nedotekl myšky tudiež, kterážto pocházie od zadku mezi nároky, po svraskání miesta rozřež břitvú až do kamene, a učiň ránu větčí nežli jest kámen, aby mohl snadně býti vytažen kléšťkami neb skoblí. A když kámen vytáhneš, naplň ránu bolem 30 armoniakem, dragantem a masticis, rovně té věci sčině; a pak zaší ránu, učině jediný steh, a tiem prachem a s bielkem vaječ- ným upevni ránu až do konce. A kaž jemu píti ráno bielé víno trpké, a ať jie skrovné krmě dobrého požívánie. Pakli by rána se nescělila, tehdy klaď na ni prach taký, kterýžto dělán bývá 35 z mumie a mastice, rovně spolu smiešených, a bez pochyby budeť uzdraven, nebude-liť na řezání vady. A pozoruj, žeť to dielo nikdy nemóž dokonale býti poznáno, leč skrze vídánie a obyčej diela s dobrým mistrem a rozumným. Věz také, žeť
Strana 65
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 65 tento neduh řiedko stává se na ženě. A jestiť nesnadného ulé- čenie, proto že matka položená jest mezi měchýřem a zadkem, a zvláště řezáním; neb kakž koli hrdlo měchýře ženského jest velmi krátké, tak že všechna přielišnosť, kteráž bývá v měchýři nalezena, buď hrubá neb mnohá, ihned bývá vypuzena, a protož řiedko bývá v ženách shledán zarozený kámen v měchýři. Pakli bude nalezen, tehdá leč, jak ti svrchu praveno jest. Kapitola XLVIII. O neštoviciech biclých jako proso a o červených, a o rozsedlinách a porušilostech, kteréžto stávají se na konci mužském a na konci jeho, pro sesmilněnie s šeradnú ženú neb pro jinú příčinu. Neduh takový stává se vždycky z páry neb hmoty jedovaté, zadržané neb zatvořené mezi kožkú a koží konce mužského; a že neprovětřie, roste a množí se na miestě. Protož, když bude (prome)škáno na počátku, takově druhdy se rozmnoží, že se po- ruší kuože a zčerná, a slepce se s tiem i podstata konce muž- ského, že i polepšenic nepřijímá; a přiházie se s tiem porušením druhdy zimnice a tečenie krve i smrť. A protož na počátku 15 buď léčen ten neduh těmi věcmi, kteréžto čistie a sílé miesto: jakož jest voda svařenie strdi ruožené neprocezené; a po zmytí obkladeno buď miesto porušené všecko rúškami, omočenými u víně a octě smiešenými, v nichžto by bylo svařenie duběnek prachu a ořěchóv cyprešových. A to se děj často, dokudž hmota 2o neb zlosť porušenie nebude odlúčena. Pakli porušenie tak ve- lice se rozmohlo jest, že miesto zčernalo, znameniet jest umrt- venie toho miesta. A protož pilen buď, aby odjal mrť ohnitým železem, odlúče všicku mrť od živého; neb ja ž by toho neuči- nil, nepřestalo by rozjiedánie, až by i vešken úd se porušil; a 25 protož ižádné mrti móž-li býti nezuostavuoj. A to učině, přikládaj flastr na miesto neporušené z bolo armoniaco a oleje ruoženého a s málem octa; nebť ta věc nedá porušenie vyvoditi než na ránu a miesto obnažené od mrti. Ať by krev byla stavena, klaď bielek vaječný s prachem boli armoniaci. A to do třetieho dne; 3o pakli po těch dnech zdálo by se, že by co porušeného zuostalo, vyčisť to mastí apoštolskú neb zelenú; a po vyčištění narosť a zacěl věcmi narostivými a celistivými, o nichž sme učinili zmienu i učiníme. — Mytie ústavné vodú studenú a utieránie po sesmil- nění s ženú škaredú neb s nevěstkú; neb to zachovává doko- 10 5
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 65 tento neduh řiedko stává se na ženě. A jestiť nesnadného ulé- čenie, proto že matka položená jest mezi měchýřem a zadkem, a zvláště řezáním; neb kakž koli hrdlo měchýře ženského jest velmi krátké, tak že všechna přielišnosť, kteráž bývá v měchýři nalezena, buď hrubá neb mnohá, ihned bývá vypuzena, a protož řiedko bývá v ženách shledán zarozený kámen v měchýři. Pakli bude nalezen, tehdá leč, jak ti svrchu praveno jest. Kapitola XLVIII. O neštoviciech biclých jako proso a o červených, a o rozsedlinách a porušilostech, kteréžto stávají se na konci mužském a na konci jeho, pro sesmilněnie s šeradnú ženú neb pro jinú příčinu. Neduh takový stává se vždycky z páry neb hmoty jedovaté, zadržané neb zatvořené mezi kožkú a koží konce mužského; a že neprovětřie, roste a množí se na miestě. Protož, když bude (prome)škáno na počátku, takově druhdy se rozmnoží, že se po- ruší kuože a zčerná, a slepce se s tiem i podstata konce muž- ského, že i polepšenic nepřijímá; a přiházie se s tiem porušením druhdy zimnice a tečenie krve i smrť. A protož na počátku 15 buď léčen ten neduh těmi věcmi, kteréžto čistie a sílé miesto: jakož jest voda svařenie strdi ruožené neprocezené; a po zmytí obkladeno buď miesto porušené všecko rúškami, omočenými u víně a octě smiešenými, v nichžto by bylo svařenie duběnek prachu a ořěchóv cyprešových. A to se děj často, dokudž hmota 2o neb zlosť porušenie nebude odlúčena. Pakli porušenie tak ve- lice se rozmohlo jest, že miesto zčernalo, znameniet jest umrt- venie toho miesta. A protož pilen buď, aby odjal mrť ohnitým železem, odlúče všicku mrť od živého; neb ja ž by toho neuči- nil, nepřestalo by rozjiedánie, až by i vešken úd se porušil; a 25 protož ižádné mrti móž-li býti nezuostavuoj. A to učině, přikládaj flastr na miesto neporušené z bolo armoniaco a oleje ruoženého a s málem octa; nebť ta věc nedá porušenie vyvoditi než na ránu a miesto obnažené od mrti. Ať by krev byla stavena, klaď bielek vaječný s prachem boli armoniaci. A to do třetieho dne; 3o pakli po těch dnech zdálo by se, že by co porušeného zuostalo, vyčisť to mastí apoštolskú neb zelenú; a po vyčištění narosť a zacěl věcmi narostivými a celistivými, o nichž sme učinili zmienu i učiníme. — Mytie ústavné vodú studenú a utieránie po sesmil- nění s ženú škaredú neb s nevěstkú; neb to zachovává doko- 10 5
Strana 66
66 Knihy prvé. nale od porušenie, a zvláště když by po zmytí pokropil miesta octem. Prach velmi dobrý k scelení ran konce mužského po vyhnojení takto bývá dělán: Vezmi ořechóv cyprešových, aloes, mirry, každého lot, ztluč v prach a prosej a klaď na bolesť; a po prachu klad rúšky omočené u víně. Kapitola XLIX. O otoku horkém i studeném talovatém a o navné kosti na konci. Otok miesta toho neb nežit horký i studený poznáš i léčiti budeš, jakož jest praveno o takových otociech na rozličných miestech: totiž i mazáním i púštěním krve i vyčištěním i baněk sázením, flastrováním, pokrmem i nápojem. Proti navné kosti na tom miestě: Vezmi neb ujmi navnú kosť mezi prsty, a uveď ji na miesto nežilovaté; neb jest na tom údu strach, aby žíly neb cievy nebyly nařezány. A když uvedeš na miesto hodné, tehdy prořež kuoži nad ní a vytrhni ji; a potom sší kuoži a klaď na ránu prach sanguinis draconis a dragantový rovně s bielkem vaječným a nechaj, nebť v skuoře se scelí beze všeho nebezpe- 15 čenstvie. 10 Kapitola L. O otoku horkém i studeném na nárociech. Zarozuje se ten otok vždycky od hmoty scházejície od údóv krmitedlných do nárokóv, i pro pochopnosť miesta, i také že ti údové od přirozenie svého zbytky vyhánějí od sebe doluov. Znamenie horkého i studeného otoku často pravena jsú; protož 20 z těch rozuměj, coť potřeba jest při tomto. O léku a o pokrmu a nápoji praveno jest svrchu na mnohých miestech. A protož jest-liť otok horký, tehdy maž jej olejem studeným létě, teplým v zimě. Púštěj jemu krev z žíly, jenž jest mezi prstem najmen- ším a prstenovým, z ruky té strany, na niež jest bolesť, aneb 25 púštěj jemu z žíly panenské z nohy pod článkem vnitřním; neb púštěnie z té žíly velmi spomáhá k neduhóm toho miesta a ne- duhóm matky. Flastr přikládaj z vlaského slézu a podobných věcí, o nichž dřéve praveno jest o sezrávání horkého otoku, a kdyžť se zhnojí, prořež. A nedopúštěj dlúho se hnojiti, ať by 30 nárokóv neporušilo; neb když se to poruší, nemóž býti uléčeno, než musí býti vyvrženo, a to neslušie. Lék otoku studeného jest, aby počištěn byl nemocný pilulemi, kteréžto slovú fetide,
66 Knihy prvé. nale od porušenie, a zvláště když by po zmytí pokropil miesta octem. Prach velmi dobrý k scelení ran konce mužského po vyhnojení takto bývá dělán: Vezmi ořechóv cyprešových, aloes, mirry, každého lot, ztluč v prach a prosej a klaď na bolesť; a po prachu klad rúšky omočené u víně. Kapitola XLIX. O otoku horkém i studeném talovatém a o navné kosti na konci. Otok miesta toho neb nežit horký i studený poznáš i léčiti budeš, jakož jest praveno o takových otociech na rozličných miestech: totiž i mazáním i púštěním krve i vyčištěním i baněk sázením, flastrováním, pokrmem i nápojem. Proti navné kosti na tom miestě: Vezmi neb ujmi navnú kosť mezi prsty, a uveď ji na miesto nežilovaté; neb jest na tom údu strach, aby žíly neb cievy nebyly nařezány. A když uvedeš na miesto hodné, tehdy prořež kuoži nad ní a vytrhni ji; a potom sší kuoži a klaď na ránu prach sanguinis draconis a dragantový rovně s bielkem vaječným a nechaj, nebť v skuoře se scelí beze všeho nebezpe- 15 čenstvie. 10 Kapitola L. O otoku horkém i studeném na nárociech. Zarozuje se ten otok vždycky od hmoty scházejície od údóv krmitedlných do nárokóv, i pro pochopnosť miesta, i také že ti údové od přirozenie svého zbytky vyhánějí od sebe doluov. Znamenie horkého i studeného otoku často pravena jsú; protož 20 z těch rozuměj, coť potřeba jest při tomto. O léku a o pokrmu a nápoji praveno jest svrchu na mnohých miestech. A protož jest-liť otok horký, tehdy maž jej olejem studeným létě, teplým v zimě. Púštěj jemu krev z žíly, jenž jest mezi prstem najmen- ším a prstenovým, z ruky té strany, na niež jest bolesť, aneb 25 púštěj jemu z žíly panenské z nohy pod článkem vnitřním; neb púštěnie z té žíly velmi spomáhá k neduhóm toho miesta a ne- duhóm matky. Flastr přikládaj z vlaského slézu a podobných věcí, o nichž dřéve praveno jest o sezrávání horkého otoku, a kdyžť se zhnojí, prořež. A nedopúštěj dlúho se hnojiti, ať by 30 nárokóv neporušilo; neb když se to poruší, nemóž býti uléčeno, než musí býti vyvrženo, a to neslušie. Lék otoku studeného jest, aby počištěn byl nemocný pilulemi, kteréžto slovú fetide,
Strana 67
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 67 o nichž sem pověděl v kap. „o krticiech pod paží,“ aneb syre- čkem z turbit, aneb popových mud; a miesto maž olejem de spica a přikládaj pro zhojenie neb provalenie flastr z diaquilon aneb flastr, o němž praveno v kap. „o tvrdosti sleziny" na konci; a takť uzrá neb se provalí v skuoře. A když se zhnojí a ne- propustí, prořež a vyčisť, narosť i scěl. A nedopúštěj, byť nárok se od hnoje porušil; nebť by musil jej povrci, jinak by rána nikoli nezacelela. Kapitola LI. O kýle větrné neb vodnaté 1) masité nárokuov mužských. 15 20 25 30 Tento neduh vždy se stává z hmoty scházející s huory 10 dolóv; a ta hmota druhdy jest větrná, druhdy vodnatá. Druhdy vlhkosť scházející2) obrátí se v maso, a tak slove masitá. Zname- nie větrné kýly jsúť: že brzo3) se učiní, a kuože nárokóv stkví se a prohleditá jest, a nevléhá se snadně před mácením; a když v ni udeříš, tehdyť zní jako měchýř nadutý. Znamenie kýly vod- naté jsúť: že zarozují se poznenáhlu; a kakž koli leskne se, vlehneť pod mácením, a když v ni udeříš, vzníť jako měchýř neb měch plný vody. Znamenie kýly masité jsúť tvrdosť, a že pozne- náhlu se rodí; a když se dotkneš, tehdy vše spolkem, což jest v měchýři, hne se, a pod časem neubývá jie. Lék větrné kýly jest, aby ho glisteroval olejem, v němžto vařen jest kmín vlaský i polský a amomum, a něco strdi a soli; aneb počisť ho pilulemi, ještoť slovú fetide, o nichž praveno jest v kapitole „o krticiech pod paží.“ Maž miesto olejem de spica a olejem zelnieho kopra, o nichž na skonánie učiníme zmienku. Učiň flastr na miesto takový: Vezmi kmínu vlaského 2 loty, kmínu lučnieho, amomu, semene koprového, ostříše, olešníka, bobkóv, česenku pečeného, každého lot, múky bobové libru, octa 4 loty, a směs múky bobové s vínem dosti k rozpuštění, a přičiň k tomu ocet a přistav ku ohni; a když zevrú, přidaj prach všech jiných věcí; a když zhústnú, shřej tu masť s některým z uolejóv dřieve řečených a klaď ten flastr; a budeť uzdraven. Nemocný ať se zdrží od vařenie nadýmavého i jiných věcí takových. Lék kýle vodnaté: Maž ji olejem kostinovým, kterýžto smiesíš s olejem liliovým, a přikládaj flastr z klovatých věcí, o 1) Rkp. wodie. 2) schazegiciech. 3) zebro. 5*
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 67 o nichž sem pověděl v kap. „o krticiech pod paží,“ aneb syre- čkem z turbit, aneb popových mud; a miesto maž olejem de spica a přikládaj pro zhojenie neb provalenie flastr z diaquilon aneb flastr, o němž praveno v kap. „o tvrdosti sleziny" na konci; a takť uzrá neb se provalí v skuoře. A když se zhnojí a ne- propustí, prořež a vyčisť, narosť i scěl. A nedopúštěj, byť nárok se od hnoje porušil; nebť by musil jej povrci, jinak by rána nikoli nezacelela. Kapitola LI. O kýle větrné neb vodnaté 1) masité nárokuov mužských. 15 20 25 30 Tento neduh vždy se stává z hmoty scházející s huory 10 dolóv; a ta hmota druhdy jest větrná, druhdy vodnatá. Druhdy vlhkosť scházející2) obrátí se v maso, a tak slove masitá. Zname- nie větrné kýly jsúť: že brzo3) se učiní, a kuože nárokóv stkví se a prohleditá jest, a nevléhá se snadně před mácením; a když v ni udeříš, tehdyť zní jako měchýř nadutý. Znamenie kýly vod- naté jsúť: že zarozují se poznenáhlu; a kakž koli leskne se, vlehneť pod mácením, a když v ni udeříš, vzníť jako měchýř neb měch plný vody. Znamenie kýly masité jsúť tvrdosť, a že pozne- náhlu se rodí; a když se dotkneš, tehdy vše spolkem, což jest v měchýři, hne se, a pod časem neubývá jie. Lék větrné kýly jest, aby ho glisteroval olejem, v němžto vařen jest kmín vlaský i polský a amomum, a něco strdi a soli; aneb počisť ho pilulemi, ještoť slovú fetide, o nichž praveno jest v kapitole „o krticiech pod paží.“ Maž miesto olejem de spica a olejem zelnieho kopra, o nichž na skonánie učiníme zmienku. Učiň flastr na miesto takový: Vezmi kmínu vlaského 2 loty, kmínu lučnieho, amomu, semene koprového, ostříše, olešníka, bobkóv, česenku pečeného, každého lot, múky bobové libru, octa 4 loty, a směs múky bobové s vínem dosti k rozpuštění, a přičiň k tomu ocet a přistav ku ohni; a když zevrú, přidaj prach všech jiných věcí; a když zhústnú, shřej tu masť s některým z uolejóv dřieve řečených a klaď ten flastr; a budeť uzdraven. Nemocný ať se zdrží od vařenie nadýmavého i jiných věcí takových. Lék kýle vodnaté: Maž ji olejem kostinovým, kterýžto smiesíš s olejem liliovým, a přikládaj flastr z klovatých věcí, o 1) Rkp. wodie. 2) schazegiciech. 3) zebro. 5*
Strana 68
68 Knihy prvé. němž praveno jest v kap. „o tvrdosti sleziny," aneb flastr takový : Vezmi síry 6 lotóv pryskyřice 2 libry, střiebrné opěny, alúna cukrného 8 lotóv, oleje 4 loty; rozpusť pryskyřici s olejem a proceď, a kdyžť prostydne, vměs prach jiných věcí a scěl v hro- madu, a naposledy přidaj něco octa; a pak klaď teplé to na miesto. Pakli by tiem během nepohynula voda, tehdy probodni měchýř nárokóv pušťadlem a vypusť vodu, a vlož v dieru knot tak, aby mohl svobodně, což by bylo vnitř, vytáhnúti. A po vy- vedení vody klaď flastr, o němž praveno jest v kap. „o prodření plsti neb mázdřice,“ na miesto, kdežto vidíš vyhřezlosť toho prodřenie, a přivěž jej dobře a pevně, ať voda nevcházie po cievě, kterážto jde do měchýře; neb jinady nemóž sníti nežli tady, a když by sešla, byl by opakovaný neduh. Pak počisť často nemocného syrcem z turbit, neb pilulemi, ješto slovú fetide, a dávaj jemu jiesti a píti hodné věci, totiž suché, jako jest maso 15 pečité a takové suché věci, neb ten neduh často se navracuje. A ty se také vždy navracuj k vypúštění vody a (k) zahrdlení próduchu neb cievy, po níž scházie voda doluov, a tak bude do- konale uléčen; neb sme tiem obyčejem mnohé uzdravovali. A věz zajisté, beze všeho pochybenie, že žehadlo, kteréžto ná- 20 sleduje vody vypúštění, a sahá až na miesto, v němžto se byla voda sebrala, jestiť věc z najlepších věcí, kterážto brání navrá- cení neduhu a takový lék opravuje. Lék kýly masité velmi nesnadný a nebezpečný jest; nebť nemóž býti uléčena jedno řezáním. A dřéve nežli přistúpíš 25 k řezání, obměkč tu masitosť, jakž móžeš najlépe, olejem de spica a mastí řečenú diaquilon, o níž praveno jest v kap. „o krticiech;“ a vyčistě jeho, rozřež kuoži břitvú a vyjmi masitosť, kterúž tu nalezneš, od nárokóv. A nebude-liť nárok porušen, nech jeho; pakli bude porušen, vyňmi jej s tu masitosti; neb so jak by ostal, porušil by druhý nárok a nescelila by se rána, aniž se napraví. Pak po vynětí masitosti, buď vyňat nárok neb ne- vyňat, sší kuoži rozřezanú dobře a vtipně, a klaď na to tento prach: Vezmi sanguinis draconis, masticis, draganti, každého jednostajně, coť se zdá, zetři a prosej; a s bielkem směs dielec 35 jeho, a nechaj přes den na ráně; potom syp tam na ránu až do konce uléčenie bez bielku. Tenť jest najlepší obyčej léčenie kýly masité; a jinýmť obyčejem nepřijímá uzdravenie, jakož nám jest to oznámeno skrze dielo v tom a obyčej. 5
68 Knihy prvé. němž praveno jest v kap. „o tvrdosti sleziny," aneb flastr takový : Vezmi síry 6 lotóv pryskyřice 2 libry, střiebrné opěny, alúna cukrného 8 lotóv, oleje 4 loty; rozpusť pryskyřici s olejem a proceď, a kdyžť prostydne, vměs prach jiných věcí a scěl v hro- madu, a naposledy přidaj něco octa; a pak klaď teplé to na miesto. Pakli by tiem během nepohynula voda, tehdy probodni měchýř nárokóv pušťadlem a vypusť vodu, a vlož v dieru knot tak, aby mohl svobodně, což by bylo vnitř, vytáhnúti. A po vy- vedení vody klaď flastr, o němž praveno jest v kap. „o prodření plsti neb mázdřice,“ na miesto, kdežto vidíš vyhřezlosť toho prodřenie, a přivěž jej dobře a pevně, ať voda nevcházie po cievě, kterážto jde do měchýře; neb jinady nemóž sníti nežli tady, a když by sešla, byl by opakovaný neduh. Pak počisť často nemocného syrcem z turbit, neb pilulemi, ješto slovú fetide, a dávaj jemu jiesti a píti hodné věci, totiž suché, jako jest maso 15 pečité a takové suché věci, neb ten neduh často se navracuje. A ty se také vždy navracuj k vypúštění vody a (k) zahrdlení próduchu neb cievy, po níž scházie voda doluov, a tak bude do- konale uléčen; neb sme tiem obyčejem mnohé uzdravovali. A věz zajisté, beze všeho pochybenie, že žehadlo, kteréžto ná- 20 sleduje vody vypúštění, a sahá až na miesto, v němžto se byla voda sebrala, jestiť věc z najlepších věcí, kterážto brání navrá- cení neduhu a takový lék opravuje. Lék kýly masité velmi nesnadný a nebezpečný jest; nebť nemóž býti uléčena jedno řezáním. A dřéve nežli přistúpíš 25 k řezání, obměkč tu masitosť, jakž móžeš najlépe, olejem de spica a mastí řečenú diaquilon, o níž praveno jest v kap. „o krticiech;“ a vyčistě jeho, rozřež kuoži břitvú a vyjmi masitosť, kterúž tu nalezneš, od nárokóv. A nebude-liť nárok porušen, nech jeho; pakli bude porušen, vyňmi jej s tu masitosti; neb so jak by ostal, porušil by druhý nárok a nescelila by se rána, aniž se napraví. Pak po vynětí masitosti, buď vyňat nárok neb ne- vyňat, sší kuoži rozřezanú dobře a vtipně, a klaď na to tento prach: Vezmi sanguinis draconis, masticis, draganti, každého jednostajně, coť se zdá, zetři a prosej; a s bielkem směs dielec 35 jeho, a nechaj přes den na ráně; potom syp tam na ránu až do konce uléčenie bez bielku. Tenť jest najlepší obyčej léčenie kýly masité; a jinýmť obyčejem nepřijímá uzdravenie, jakož nám jest to oznámeno skrze dielo v tom a obyčej. 5
Strana 69
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 69 Kapitola LII. O otoku neb nežitu horkém i studeném talovatém na stehně a koleně a o navné kosti tudiež. Těchto miest otokové, kteříž jsú horcí a kteří studení, bývají poznáni tiem obyčejem, jakožto otokové horcí i studení, kteřížto na paži neb na pleci se zarozují; a takéž a týmiž věcmi bývají léčeni a túž ztravú; než púštěnie jinak: neb při tomto otoku bývá púštěno nemocnému z královské žíly, jenž jest mezi prstem najmenším a prstenovým, z ruky strany nebolné, a baňky těm mají sázeny býti na kýtách. Počištěnie nemocného též jako onde a týmiž věcmi. Než při řezání otoku na kolenu slušieť pilně šetřiti spletichánie a složenie žil i žilin na tom miestě; neb jest velmi strašné to miesto k řezání pro ty věci. A protož řezánie na koleně podlé svraštěnie, a což móž býti najmělčejie, aby zlé příhody ušel. Pak proti navné kosti na stehně neb na koleně: Počisť nemocného syrečkem z turbit ústavně, a přikládaj flastr diaqui- 45 lon, o němž povědieno v kap. „o krticiech,“ neb flastrem z síry učiněným, o němž po přední kapitole „o kýle vodnaté;“ a roz- pustí-liť se, dobřeť jest; pakliť se nerozpustí, rozřež kuoži až do podstaty navné kosti, a otejmi kuoži od nie a vytrhni ji i s ko- řenem neb měchýřkem. A pak naplň miesto alúnem cukrným 2o a žlútkem vaječným za tři dni; potom vyhnoj strdí a mirrú a múkú ječnú a mastí apoštolskú, a potom narosť i scěl. 10 Kapitola LIII. O strupiech a mokrosti slané a chrástách na nohách neb hleznách. Všecky tyto nemoci stávají se z krve vodnaté, slané, při- pálené, neb z černé krve připálené. A ten neduh jestiť zlý k léčení velmi. Znamenie toho, jenž se stává z krve vodnaté, 25 jestiť svrab a množstvie chrást a strupóv. Znamenie toho, jenž jest z černé krve, jsúť, že jest s nežity černými smrdutými a bez strupóv a chrást a s malým svrabem; a tenť jest těžkého léčenie. Lék jich, buďte s nežitem neb bez nežita: najprvé počisť so těla nemocného pilulami, ješto slovú fetide, jichžto dánie buď dvě čtvrtci neb puol druhé, aneb těmito: Vezmi černého kořenie čtvrtečku, turbit, osladiči, každého dvě čtvrtci, scamonee
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 69 Kapitola LII. O otoku neb nežitu horkém i studeném talovatém na stehně a koleně a o navné kosti tudiež. Těchto miest otokové, kteříž jsú horcí a kteří studení, bývají poznáni tiem obyčejem, jakožto otokové horcí i studení, kteřížto na paži neb na pleci se zarozují; a takéž a týmiž věcmi bývají léčeni a túž ztravú; než púštěnie jinak: neb při tomto otoku bývá púštěno nemocnému z královské žíly, jenž jest mezi prstem najmenším a prstenovým, z ruky strany nebolné, a baňky těm mají sázeny býti na kýtách. Počištěnie nemocného též jako onde a týmiž věcmi. Než při řezání otoku na kolenu slušieť pilně šetřiti spletichánie a složenie žil i žilin na tom miestě; neb jest velmi strašné to miesto k řezání pro ty věci. A protož řezánie na koleně podlé svraštěnie, a což móž býti najmělčejie, aby zlé příhody ušel. Pak proti navné kosti na stehně neb na koleně: Počisť nemocného syrečkem z turbit ústavně, a přikládaj flastr diaqui- 45 lon, o němž povědieno v kap. „o krticiech,“ neb flastrem z síry učiněným, o němž po přední kapitole „o kýle vodnaté;“ a roz- pustí-liť se, dobřeť jest; pakliť se nerozpustí, rozřež kuoži až do podstaty navné kosti, a otejmi kuoži od nie a vytrhni ji i s ko- řenem neb měchýřkem. A pak naplň miesto alúnem cukrným 2o a žlútkem vaječným za tři dni; potom vyhnoj strdí a mirrú a múkú ječnú a mastí apoštolskú, a potom narosť i scěl. 10 Kapitola LIII. O strupiech a mokrosti slané a chrástách na nohách neb hleznách. Všecky tyto nemoci stávají se z krve vodnaté, slané, při- pálené, neb z černé krve připálené. A ten neduh jestiť zlý k léčení velmi. Znamenie toho, jenž se stává z krve vodnaté, 25 jestiť svrab a množstvie chrást a strupóv. Znamenie toho, jenž jest z černé krve, jsúť, že jest s nežity černými smrdutými a bez strupóv a chrást a s malým svrabem; a tenť jest těžkého léčenie. Lék jich, buďte s nežitem neb bez nežita: najprvé počisť so těla nemocného pilulami, ješto slovú fetide, jichžto dánie buď dvě čtvrtci neb puol druhé, aneb těmito: Vezmi černého kořenie čtvrtečku, turbit, osladiči, každého dvě čtvrtci, scamonee
Strana 70
70 Knihy prvé. čtvrtce, mirabolanorum indorum 2 loty, sene, epitimi, každého čtvrtci, učiň pilule s vyždětím zeměžluče neb s vínem svařenie jeho; daj jemu jich čtvrtci neb 11/2 večer, když jíti chce spat, ale ať nevečeří. Po vyčištění púštěj jemu často z žíly královské, jenž jest mezi prstkem najmenším a prstenním; neb púštěnie z té žíly jest, že vytáhne krev černú jedovatú ze všeho těla. Ať se vzdrží od slaných věcí, kyselých a černú krev zarozujících, jakž móže. Na miesto, bude-liť bez otoku, klaď tuto masť: vezmi oleje rmenového 8 lotóv, síry 2 loty, vosku 4 loty; roz- pusť vosk u ohně a po rozpuštění odstav od ohně, a scěl s ním 10 prach síry; a naposledy přidaj lot rtutu umrtveného slinami, a přičiň málo octa. Jiná masť k témuž: Vezmi oleje ruoženého 8 lotóv, blejvajsu, síry, rtutu, každého 2 loty, vosku čtvrtci dvě, učiň masť, přidaj dva bielky vaječné, a naposledy scěl, přidada málo octa. Pakli ta nemoc jest s nežity černými, smrdutými, jenž slovú rakovnice, tehdy vyhnoj mastí apoštolskú a zelenú do času, a scél je prachem mumie a kadidla; a myj je často vodú svařenie dubinek a kvietie rmenového. Pakli tady neuléčí se, učiň nežity dlúhé žehadlem nožným; neb tady nežitové dobývají 20 dobré zpuosoby k celení, a napraví se složenie úda a přirozenie jeho. A když učiníš tu projženinu, vyčisť neb vyhnoj tu proj- ženinu neb strup, a narosť, a scěl, jakož praveno jest dřéve. Často počišťuj nemocného a púštěj jemu krev z žíly nožnie, kterážto jest mezi malitkým prstkem a druhým vedlé něho. 25 Jiný lék k těm nežitóm: Myj miesto nežitové na všaký den silně teplú vodú, a potom přilož tento flastr: vezmi strdi libry puol, 4 žlútky vaječné, múky ječné, což dosti jest k zahuštění to dvě spolu. A po narostění tiem flastrem, po vyčištění, scěl miesto, jakož povědieno jest o jiných, totiž prachem ořechóv cyprešo- 30 vých a vínem teplým. 15 Kapitola LIV. O žíle, kterážto slove vinný kořen neb městka, a nadutiech jiných 1) (v) žilách na holeních. Tento neduh znám jest sám od sebe; a stáváť se obecně těhařóm, pútníkóm a těm, ješto mnoho stávají neb nohami pra- 1) Rkp. cznych.
70 Knihy prvé. čtvrtce, mirabolanorum indorum 2 loty, sene, epitimi, každého čtvrtci, učiň pilule s vyždětím zeměžluče neb s vínem svařenie jeho; daj jemu jich čtvrtci neb 11/2 večer, když jíti chce spat, ale ať nevečeří. Po vyčištění púštěj jemu často z žíly královské, jenž jest mezi prstkem najmenším a prstenním; neb púštěnie z té žíly jest, že vytáhne krev černú jedovatú ze všeho těla. Ať se vzdrží od slaných věcí, kyselých a černú krev zarozujících, jakž móže. Na miesto, bude-liť bez otoku, klaď tuto masť: vezmi oleje rmenového 8 lotóv, síry 2 loty, vosku 4 loty; roz- pusť vosk u ohně a po rozpuštění odstav od ohně, a scěl s ním 10 prach síry; a naposledy přidaj lot rtutu umrtveného slinami, a přičiň málo octa. Jiná masť k témuž: Vezmi oleje ruoženého 8 lotóv, blejvajsu, síry, rtutu, každého 2 loty, vosku čtvrtci dvě, učiň masť, přidaj dva bielky vaječné, a naposledy scěl, přidada málo octa. Pakli ta nemoc jest s nežity černými, smrdutými, jenž slovú rakovnice, tehdy vyhnoj mastí apoštolskú a zelenú do času, a scél je prachem mumie a kadidla; a myj je často vodú svařenie dubinek a kvietie rmenového. Pakli tady neuléčí se, učiň nežity dlúhé žehadlem nožným; neb tady nežitové dobývají 20 dobré zpuosoby k celení, a napraví se složenie úda a přirozenie jeho. A když učiníš tu projženinu, vyčisť neb vyhnoj tu proj- ženinu neb strup, a narosť, a scěl, jakož praveno jest dřéve. Často počišťuj nemocného a púštěj jemu krev z žíly nožnie, kterážto jest mezi malitkým prstkem a druhým vedlé něho. 25 Jiný lék k těm nežitóm: Myj miesto nežitové na všaký den silně teplú vodú, a potom přilož tento flastr: vezmi strdi libry puol, 4 žlútky vaječné, múky ječné, což dosti jest k zahuštění to dvě spolu. A po narostění tiem flastrem, po vyčištění, scěl miesto, jakož povědieno jest o jiných, totiž prachem ořechóv cyprešo- 30 vých a vínem teplým. 15 Kapitola LIV. O žíle, kterážto slove vinný kořen neb městka, a nadutiech jiných 1) (v) žilách na holeních. Tento neduh znám jest sám od sebe; a stáváť se obecně těhařóm, pútníkóm a těm, ješto mnoho stávají neb nohami pra- 1) Rkp. cznych.
Strana 71
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčíny. 71 cují. Dvój obyčej jest léčenie toho nedostatku, totiž: léčenie miestné neb mazánie, a léčenie řezáním. Jestiť léčenie miestné mazánie, kteréžto brání miesta od přielišností s huory běžících, a kteréžto měkčí a napravuje miesto, jakožto tento flastr: Vezmi ořechóv cyprešových, múky duběnek, ostrýše, mumie, masticis, kadidla, dragantu, každého 2 loty, boli armoniaci 12 lotóv, múky ječné 12 lotóv, scěl ty všecky věci s bielkem vaječným a přidaj naposledy málo octa, a učiň flastr, shole vlasy na tom miestě, a nech za tři dni neb za čtyři aneb viece, jakož pohodneš nad ne- to mocným; neb čím bude trpělivějí, tiem lép bude. A tiemto flastrem a počištěním pilulami, ješto slovú fetide, a púštěním krve z králevské žíly na noze buď léčen a zpravován; nebť bude lépí, a budeť zbráněno, aby se nepropučila bolesť a ne- rozmnožila. Pak léčenie toho nedostatku děje se řezáním třmi obyčeji: Najprvé, prořež kuoži misterně, kterážto jest nad tú žilú, tak aby žíly nenařezal; a pak vezmi v ruku tu žilú a táhni ji vzhuoru poznenáhlu, tak aby ji oběma rukama podjal; a pak zavěž nití žílu svrchu potud, pokudž chceš žíly ostaviti při údu; a též 2o vezpod zavěž ji tuze, pokud také chceš té žíly ostaviti při údu. Pak ihned pod uzlem svrchním a nad uzlem neb zavázáním zpodním vyřež tu žílu nadutú a odvrz; a potom zaší kuoži a scěl. Ale ten obyčej vidí mi se nesnadný a nestrpělitedlný, a neniet z mé rady, aby se dál. Druhý obyčej jest, aby prořezána byla 25 kuože nad tú žilú misterně, tak aby žíla nebyla uřezána; a po- zdvihni něco žíly, tak aby učinil dvoje zavázánie pevné, vzdáli od sebe na prst, a nech tak státi přes den. A druhý den přeřež žílu pod uzlem a připal vrchu jejiemu železem, a pusť ji, ať jde na miesto své s svým zavázáním; a diel druhý dolejší té žíly za- so vázaný nech, ať tak stojí za tři dni; a den třetí neb čtvrtý uřež té žíly i s zavázáním a vypusť všecku krev z nie. A potom utvrd miesto prachem boli armoniaci neb vlaské rudy a bielkem vaječným do tří dní; pak narosť a scěl. Třetí obyčej jest, aby prořezána byla kuože nad žilú a žíla byla na dvé uvázána pevně, 35 jakož dřéve praveno jest; a žíly diel, kterýž jest mezi tiem dvojím uvázáním, buď vyřezán, a vrškové žíly zuostalí, dolejší i nižší, aby byl železem připálen; a nechaj tak do třetieho dne. A přikládaj na každý den na miesto raněné i to vlaskú rudu, s bielkem vaječným smiešenú. A pak otevři žíly v diele dolej- 15
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčíny. 71 cují. Dvój obyčej jest léčenie toho nedostatku, totiž: léčenie miestné neb mazánie, a léčenie řezáním. Jestiť léčenie miestné mazánie, kteréžto brání miesta od přielišností s huory běžících, a kteréžto měkčí a napravuje miesto, jakožto tento flastr: Vezmi ořechóv cyprešových, múky duběnek, ostrýše, mumie, masticis, kadidla, dragantu, každého 2 loty, boli armoniaci 12 lotóv, múky ječné 12 lotóv, scěl ty všecky věci s bielkem vaječným a přidaj naposledy málo octa, a učiň flastr, shole vlasy na tom miestě, a nech za tři dni neb za čtyři aneb viece, jakož pohodneš nad ne- to mocným; neb čím bude trpělivějí, tiem lép bude. A tiemto flastrem a počištěním pilulami, ješto slovú fetide, a púštěním krve z králevské žíly na noze buď léčen a zpravován; nebť bude lépí, a budeť zbráněno, aby se nepropučila bolesť a ne- rozmnožila. Pak léčenie toho nedostatku děje se řezáním třmi obyčeji: Najprvé, prořež kuoži misterně, kterážto jest nad tú žilú, tak aby žíly nenařezal; a pak vezmi v ruku tu žilú a táhni ji vzhuoru poznenáhlu, tak aby ji oběma rukama podjal; a pak zavěž nití žílu svrchu potud, pokudž chceš žíly ostaviti při údu; a též 2o vezpod zavěž ji tuze, pokud také chceš té žíly ostaviti při údu. Pak ihned pod uzlem svrchním a nad uzlem neb zavázáním zpodním vyřež tu žílu nadutú a odvrz; a potom zaší kuoži a scěl. Ale ten obyčej vidí mi se nesnadný a nestrpělitedlný, a neniet z mé rady, aby se dál. Druhý obyčej jest, aby prořezána byla 25 kuože nad tú žilú misterně, tak aby žíla nebyla uřezána; a po- zdvihni něco žíly, tak aby učinil dvoje zavázánie pevné, vzdáli od sebe na prst, a nech tak státi přes den. A druhý den přeřež žílu pod uzlem a připal vrchu jejiemu železem, a pusť ji, ať jde na miesto své s svým zavázáním; a diel druhý dolejší té žíly za- so vázaný nech, ať tak stojí za tři dni; a den třetí neb čtvrtý uřež té žíly i s zavázáním a vypusť všecku krev z nie. A potom utvrd miesto prachem boli armoniaci neb vlaské rudy a bielkem vaječným do tří dní; pak narosť a scěl. Třetí obyčej jest, aby prořezána byla kuože nad žilú a žíla byla na dvé uvázána pevně, 35 jakož dřéve praveno jest; a žíly diel, kterýž jest mezi tiem dvojím uvázáním, buď vyřezán, a vrškové žíly zuostalí, dolejší i nižší, aby byl železem připálen; a nechaj tak do třetieho dne. A přikládaj na každý den na miesto raněné i to vlaskú rudu, s bielkem vaječným smiešenú. A pak otevři žíly v diele dolej- 15
Strana 72
72 Knihy prvé. šiem podlé zpodnožie púšťadlem širokým, tak aby všecka krev od svázánie dolejšieho až do toho protětie vyšla; a když se to stane, utvrď miesto a scěl. A pozoruj, žeť ta zavázánie žíly mají se státi svrchu na hlezně blíž od kolena, kdež najlépe mohú se dáti. A tito obyčejové poslední jsú snadnější a trpělitedlnější, a poslední jest lepší všech a viece k zdraví, jakož mi se zdá. 5 Kapitola LV. O otoku, zprýštění neb rozsedlinách na chodidlech pro zimu. Pro studenosť zimě lékař má míti dvojí opatrnosť při lé- čení toho nedostatku: jednu s strany zbráněnie, aby se nepři- hodil, druhú s strany uléčenie, aby odjat byl ten neduh. Ku obránění, aby se nepřihodil ten nedostatek aneb neduh, nemocný vystřiehaj se, aby nenosil úzkých střěvíc, než aby měl v zimě obuv dvénásobní, totiž boty. A na všaký večer zmaž sobě cho- didla túto mastí: vezmi armoniacu 2 loty, pryskyřice 4 loty, kadidla, masticis, každého 1 lota, múky řeckého sena dva loty, vosku lot, oleje 12 lotóv. Rozpusť armoniac a pryskyřice u ohně, a pak přidaj vosk a olej; a když se všecko rozpustí, pro- ceď, a s tiem směs prach masticis a kadidla a múky řeckého sena. Tať masť zbrání od toho neduhu. Pakli jest ten nedo- statek neb neduh na kom bez otoku, zjednaj ať má prostrannú obuv a teplú, a klaď na miesto prach z armoniacu sprostného. 20 Pakliť jest oteklo miesto, najprvé hnoj miesto mastí apoštolskú a zachovaj nohu v teple v botách prostranných; a po vyhnojení narosť a scél prachem masticis, kadidla a mirry, dřéve pravené, a na prach polož chomáč kúdele, omočený u víno teplé; a tak leč ten neduh až do konce. 10 15 25 Kapitola LVI. O tvrdosti neb mozolu a bradaviciech i kuřeciech řítech. Najprvé zpuosob, ať nemocný má prostrannú obuv. Druhé, obměkči tu tvrdosť neb ten mozol sádlem vepřovým, slaniny klada na všaký den za deset dní neb za 12; a když obměkne ta tvrdosť neb mozolosť, podejmi ji jehlú; a pak obiň tu jehlu s předu i s zadu mnohým obinutím pevné dratvice, a pak zdvihni jehlu vzhuoru konci té niti, a to všecko, což bude pozdviženo té tvrdosti, sřež pod jehlú, ať nic nezostane. A naposledy připal žehadlem kořen té tvrdosti i miesto žehadlem pichavým, a pak 30
72 Knihy prvé. šiem podlé zpodnožie púšťadlem širokým, tak aby všecka krev od svázánie dolejšieho až do toho protětie vyšla; a když se to stane, utvrď miesto a scěl. A pozoruj, žeť ta zavázánie žíly mají se státi svrchu na hlezně blíž od kolena, kdež najlépe mohú se dáti. A tito obyčejové poslední jsú snadnější a trpělitedlnější, a poslední jest lepší všech a viece k zdraví, jakož mi se zdá. 5 Kapitola LV. O otoku, zprýštění neb rozsedlinách na chodidlech pro zimu. Pro studenosť zimě lékař má míti dvojí opatrnosť při lé- čení toho nedostatku: jednu s strany zbráněnie, aby se nepři- hodil, druhú s strany uléčenie, aby odjat byl ten neduh. Ku obránění, aby se nepřihodil ten nedostatek aneb neduh, nemocný vystřiehaj se, aby nenosil úzkých střěvíc, než aby měl v zimě obuv dvénásobní, totiž boty. A na všaký večer zmaž sobě cho- didla túto mastí: vezmi armoniacu 2 loty, pryskyřice 4 loty, kadidla, masticis, každého 1 lota, múky řeckého sena dva loty, vosku lot, oleje 12 lotóv. Rozpusť armoniac a pryskyřice u ohně, a pak přidaj vosk a olej; a když se všecko rozpustí, pro- ceď, a s tiem směs prach masticis a kadidla a múky řeckého sena. Tať masť zbrání od toho neduhu. Pakli jest ten nedo- statek neb neduh na kom bez otoku, zjednaj ať má prostrannú obuv a teplú, a klaď na miesto prach z armoniacu sprostného. 20 Pakliť jest oteklo miesto, najprvé hnoj miesto mastí apoštolskú a zachovaj nohu v teple v botách prostranných; a po vyhnojení narosť a scél prachem masticis, kadidla a mirry, dřéve pravené, a na prach polož chomáč kúdele, omočený u víno teplé; a tak leč ten neduh až do konce. 10 15 25 Kapitola LVI. O tvrdosti neb mozolu a bradaviciech i kuřeciech řítech. Najprvé zpuosob, ať nemocný má prostrannú obuv. Druhé, obměkči tu tvrdosť neb ten mozol sádlem vepřovým, slaniny klada na všaký den za deset dní neb za 12; a když obměkne ta tvrdosť neb mozolosť, podejmi ji jehlú; a pak obiň tu jehlu s předu i s zadu mnohým obinutím pevné dratvice, a pak zdvihni jehlu vzhuoru konci té niti, a to všecko, což bude pozdviženo té tvrdosti, sřež pod jehlú, ať nic nezostane. A naposledy připal žehadlem kořen té tvrdosti i miesto žehadlem pichavým, a pak 30
Strana 73
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 73 maž miesto připálené máslem, ažť i mine příškvarek; potom zacěl. Proti bradavicem noh i rukú měli sme za času našeho zkušenie divné: že na všaký den třeli sme je mořskú cibulí, a minuly sú. Aneb připal olejem vrúcím a potom žehadlem pi- 5 chavým, a uléčena bude dokonale. Kapitola LVII. O píštale, jenž móž se státi kdež koli. Píštěla jest nežit hluboký, splstěný na údu neb v údu neb kostech, jehožto ústa jsú úzká, ale vnitřnie širokosť jest veliká, od něhožto jed zlé barvy teče; a stáváť se v mase i v žilně i v kosti. A jeho zarozenie bývá vždycky z hmoty větrné, vodné krve, neb černé krve, v nižto přípalé přivedlo ostrosť i větrnosť. Poznáš po dotčení a vidění, jest-liť v kosti, čili v údech jiných a ne v kosti. Lék toho nežita, jenž jest v údech a ne v kosti: najprvé rozšiř ránu toho nežita břitvú, móž-li býti až do dna; pakli ne- móž rozšířiti břitvú, pro složenie údu neb mdlobu nemocného, tehdy rozšiř knotem učiněným z húby mořské, neb z podražce okrúhlého, připraveným slušně, neb střienem sítie. A když bude rozšířena rána až do dna, hnoj to miesto a vyčisť mastí apoštolskú, ješto takto bývá dělána: Vezmi vosku bielého, pryskyřice, každého 312 lota, oppoponacis, grunšpátu, každého 3 čtvrti, armoniaka 312 lotu, podražce dlúhého, kadidla, každého 11/2 lota, mirry, galbani, každého lot, střiebrné opěny 2 loty a čtvrtci, bdeli 12 lotu; namoč bdelium v octě vinném, a svař v létě se dvěma libroma oleje, ale v zimě se třmi, s prachem 25 svinského chleba, o němž praveno jest v kapitole „o nežitu neb píštěle v kútku oka,“ aneb prachem svinského chleba smiešeným s rodelgar, jakož tudiež praveno jest. Pak po vyhnojení připal miesto žehadlem, podobným zpósobú k ráně a k údu té rány; a sejmi příškvaru máslem neb mastí apoštolskú, a potom narosť so miesto a scel. — Pakli ten nežit jest v kosti, jeho lék jest tento, neb ten nežit jest v kosti hrbovaté neb rovné: Bude-liť ten nežit v kosti rovné ustrnulý, neb v jiných údech, rozšiř ránu do dna břitvú neb knoty dřéve řečenými a prachy i mastmi, až se okáže kosť porušená; a tu otejmi všecku, muožeš-li, a propálenie učiň 35 neb přijženie v kosti, jenž bývá spojena s porušenú dřéve kostí; a vtiskni dobře žehadlo, zdaliť by co porušené kosti zuostalo 10 20
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 73 maž miesto připálené máslem, ažť i mine příškvarek; potom zacěl. Proti bradavicem noh i rukú měli sme za času našeho zkušenie divné: že na všaký den třeli sme je mořskú cibulí, a minuly sú. Aneb připal olejem vrúcím a potom žehadlem pi- 5 chavým, a uléčena bude dokonale. Kapitola LVII. O píštale, jenž móž se státi kdež koli. Píštěla jest nežit hluboký, splstěný na údu neb v údu neb kostech, jehožto ústa jsú úzká, ale vnitřnie širokosť jest veliká, od něhožto jed zlé barvy teče; a stáváť se v mase i v žilně i v kosti. A jeho zarozenie bývá vždycky z hmoty větrné, vodné krve, neb černé krve, v nižto přípalé přivedlo ostrosť i větrnosť. Poznáš po dotčení a vidění, jest-liť v kosti, čili v údech jiných a ne v kosti. Lék toho nežita, jenž jest v údech a ne v kosti: najprvé rozšiř ránu toho nežita břitvú, móž-li býti až do dna; pakli ne- móž rozšířiti břitvú, pro složenie údu neb mdlobu nemocného, tehdy rozšiř knotem učiněným z húby mořské, neb z podražce okrúhlého, připraveným slušně, neb střienem sítie. A když bude rozšířena rána až do dna, hnoj to miesto a vyčisť mastí apoštolskú, ješto takto bývá dělána: Vezmi vosku bielého, pryskyřice, každého 312 lota, oppoponacis, grunšpátu, každého 3 čtvrti, armoniaka 312 lotu, podražce dlúhého, kadidla, každého 11/2 lota, mirry, galbani, každého lot, střiebrné opěny 2 loty a čtvrtci, bdeli 12 lotu; namoč bdelium v octě vinném, a svař v létě se dvěma libroma oleje, ale v zimě se třmi, s prachem 25 svinského chleba, o němž praveno jest v kapitole „o nežitu neb píštěle v kútku oka,“ aneb prachem svinského chleba smiešeným s rodelgar, jakož tudiež praveno jest. Pak po vyhnojení připal miesto žehadlem, podobným zpósobú k ráně a k údu té rány; a sejmi příškvaru máslem neb mastí apoštolskú, a potom narosť so miesto a scel. — Pakli ten nežit jest v kosti, jeho lék jest tento, neb ten nežit jest v kosti hrbovaté neb rovné: Bude-liť ten nežit v kosti rovné ustrnulý, neb v jiných údech, rozšiř ránu do dna břitvú neb knoty dřéve řečenými a prachy i mastmi, až se okáže kosť porušená; a tu otejmi všecku, muožeš-li, a propálenie učiň 35 neb přijženie v kosti, jenž bývá spojena s porušenú dřéve kostí; a vtiskni dobře žehadlo, zdaliť by co porušené kosti zuostalo 10 20
Strana 74
74 Knihy prvé. tajně, aby to bylo odjato neb spáleno žehadlem. Buď žehadlo železné, hodné k tomu miestu, vedlé velikosti neb malosti údu i rány. A věz, žeť připálenie železem každé přirozenie neb slo- ženie údu všelikého napravuje. Pak sejma příškvarek věcmi vyhnojicími neb máslem, potom vyrosť a scěl. A to čiň pozne- náhlu, ať by se něco zlého nepřivrhlo pro brzké zacelenie. Pakli ten nežit neb ta píštěla jest v kosti hrbovaté ustrnulá, nechati jest lépe léčenie a chvalnějie; neb lékař nedobude tady ani cti ani zisku, i pro dlúhosť léčenie i pro konec nechvalný. Pakli se chceš uvázati, učiň, jakož nynie povědieno jest o tom nežitu 40 v kosti rovné uviezlém, kromě toho, že nemáš rány šířiti břitvú neb železem, pro spletichánie žil, žilin a cev, jichž by pominúti nemohl; neb řezáním těch žil, žilin neb cěv zkazil by se úd, hýbánie jeho i zpósoba jeho. Pak vyčištěnie a napravenie buď prachy a mastmi, a odjetím kosti a připálením, jakož povědieno 15 jest svrchu. Počišťuj nemocného pilulami z černého kořenie, o nichž povědieno jest v kap. „o strupiech,“ aneb svařeninú učiněnú z nich; neb počištěnie to časté z těch věcí velmiť spo- mahá v té mieře. Dobréť jest také a úžitečné lékařstvie při každých takých nežitech píštělných, učiniti nový nežit doleji, a 20 jím stáhnúti hmotu svrchnieho doluov, aneb za se; a toť jest zpráva obecnie při takových nežitech. Kapitola LVIII. O raku a o umrtvení neb porušení chodícím, o vlku, a o hnícím nežitu na kterémž koli údu. Rak slove otok neb nežit tvrdý, jenž se zarozuje z černé krve připálené neb z mokrosti podobné k černé krvi skrze při- pálenie, sebrání(m) na jednom miestě; a počínáť se podobně ku 25 křenici, s tvrdostí a horkostí, a jeho kořenové jsúť žíly okolo něho, plny krve černé. A zarozujeť se obecně na ceckách neb na miestech žlazovitých, pod paží, v třieslech; a máť to přiro- zenie, že čím viece jej mácie, tiem se množí jeho bolesť, tvrdosť i horkosť. A protož dobréť jest, aby nebyl dotýkán, aneb velmi 30 lehce bez úrazu. Ale porušenie chodície, jako vlk neb svatný oheň, vždy ckyť se stává na každém údu z krve žlučné, připálené. A ten neduh když připadne na který úd, nepřestaneť svú ostrostí a jedovatostí leptati úd a choditi lepce napořád, až jej i zkazí i umrtví: leč bude lékařstviem ukrocen neb božským dobroděním. 35
74 Knihy prvé. tajně, aby to bylo odjato neb spáleno žehadlem. Buď žehadlo železné, hodné k tomu miestu, vedlé velikosti neb malosti údu i rány. A věz, žeť připálenie železem každé přirozenie neb slo- ženie údu všelikého napravuje. Pak sejma příškvarek věcmi vyhnojicími neb máslem, potom vyrosť a scěl. A to čiň pozne- náhlu, ať by se něco zlého nepřivrhlo pro brzké zacelenie. Pakli ten nežit neb ta píštěla jest v kosti hrbovaté ustrnulá, nechati jest lépe léčenie a chvalnějie; neb lékař nedobude tady ani cti ani zisku, i pro dlúhosť léčenie i pro konec nechvalný. Pakli se chceš uvázati, učiň, jakož nynie povědieno jest o tom nežitu 40 v kosti rovné uviezlém, kromě toho, že nemáš rány šířiti břitvú neb železem, pro spletichánie žil, žilin a cev, jichž by pominúti nemohl; neb řezáním těch žil, žilin neb cěv zkazil by se úd, hýbánie jeho i zpósoba jeho. Pak vyčištěnie a napravenie buď prachy a mastmi, a odjetím kosti a připálením, jakož povědieno 15 jest svrchu. Počišťuj nemocného pilulami z černého kořenie, o nichž povědieno jest v kap. „o strupiech,“ aneb svařeninú učiněnú z nich; neb počištěnie to časté z těch věcí velmiť spo- mahá v té mieře. Dobréť jest také a úžitečné lékařstvie při každých takých nežitech píštělných, učiniti nový nežit doleji, a 20 jím stáhnúti hmotu svrchnieho doluov, aneb za se; a toť jest zpráva obecnie při takových nežitech. Kapitola LVIII. O raku a o umrtvení neb porušení chodícím, o vlku, a o hnícím nežitu na kterémž koli údu. Rak slove otok neb nežit tvrdý, jenž se zarozuje z černé krve připálené neb z mokrosti podobné k černé krvi skrze při- pálenie, sebrání(m) na jednom miestě; a počínáť se podobně ku 25 křenici, s tvrdostí a horkostí, a jeho kořenové jsúť žíly okolo něho, plny krve černé. A zarozujeť se obecně na ceckách neb na miestech žlazovitých, pod paží, v třieslech; a máť to přiro- zenie, že čím viece jej mácie, tiem se množí jeho bolesť, tvrdosť i horkosť. A protož dobréť jest, aby nebyl dotýkán, aneb velmi 30 lehce bez úrazu. Ale porušenie chodície, jako vlk neb svatný oheň, vždy ckyť se stává na každém údu z krve žlučné, připálené. A ten neduh když připadne na který úd, nepřestaneť svú ostrostí a jedovatostí leptati úd a choditi lepce napořád, až jej i zkazí i umrtví: leč bude lékařstviem ukrocen neb božským dobroděním. 35
Strana 75
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 75 A sloveť od lidí obecních pro obyčej porušenie a rozcházenie vlk neb svatný oheň; ale jestiť rozdiel mezi vlkem a svatným ohněm: neb oheň svatný nerozcházie se aniž vhřiezne v tělo hluboce, jedno v kuoži a málo v maso, ale vlk velne až do dna 5 údu a až do kosti; než lék jest jeden při obém neduhu. A to věz, žeť rak nikoli nebývá uléčen dokonale, leč vešken úd bude uťat, v němžto jest svú vší nemocí, poňadž jeho kořen nemóž býti vykořeněn, o němž sme učinili zmienu, jedno túto cestú; než móž ukrocena býti jeho zlosť lékem horkým a lahod- no ným. Pokrm jeho buď skrovný a víno dobře uvodněné; a ať se vzdrží ode všech věcí slaných, kyselých, černé krve rodících: hrachu, jahel, šocovice, bielého zelé a sýra. A počisť ho často pilulemi, ještoť slovú fetide, a pilulemi z černého kořenie, o nichž praveno jest v kapitole „o strupích,“ aneb svařením uči- 15 něným z týchž věcí. Maž miesto i okolo miesta olejem ruoženým, týkaje miesto pérem omočeným v tom oleji, a s vlaskú rudú v prach ztlučenu a s tiem olejem smiešenu. Aneb maž tiemto mazadlem neb túto mastí: Vezmi oleje ruoženého 8 lotóv, vosku 2 lotu; rozpustiž vosk, a když prostydne, přidajž jemu lot kam- 20 fori, totiž kafru, a puol lotu blejvajsu, zmyj to, a puol lotu (vody) ruožené. Tať masť skrocuje jeho zlosť, přispoří horkosť, to věz každý. Lék toho neduhu, ješto slove vlk, jestiť tento: Ať nemocný jie studené věci a pie vodu, v niež by skýba chleba byla namo- čena. A ať jie tuk ječný, totiž což po splavení vodú z múky jeho na miestě zuostane, neb po vyždětí múky s vodú smiešené pod vodú se ustojí, a ať jie lociky, psie pysky, dlúhé tykve; a jest-liť mdel, ať jie kuřence a kozelce, upravené s agrestem a octem. Počišťuj jeho často svařeninú a pilulemi, o nichž jest zmiena 3o v kap. „o neštovicích červených na tváři, z krve žlučné připá- lené zarozených.“ Připal miesto, móž-li býti tak, aby vešken diel nakažený byl osežen od žehadla, kladúc a tvrdiec žehadlo mezi stranu bolestnú a zdravú. Mohla by také věc porušená býti odlúčena některú věcí leptavú, ale žehadlo lepšie i ušlech- tilejšie jest v té mieře. Na miesto zdravé vedlé nemocného klaď olej ruožený, smiešený s rudú vlaskú a s málem octa; neb to žehadlo a to jženie krotí zlosť jeho, že déle se nejie. Myj miesto porušené dvakrát přes den octem silným teplým, a po 25 35
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 75 A sloveť od lidí obecních pro obyčej porušenie a rozcházenie vlk neb svatný oheň; ale jestiť rozdiel mezi vlkem a svatným ohněm: neb oheň svatný nerozcházie se aniž vhřiezne v tělo hluboce, jedno v kuoži a málo v maso, ale vlk velne až do dna 5 údu a až do kosti; než lék jest jeden při obém neduhu. A to věz, žeť rak nikoli nebývá uléčen dokonale, leč vešken úd bude uťat, v němžto jest svú vší nemocí, poňadž jeho kořen nemóž býti vykořeněn, o němž sme učinili zmienu, jedno túto cestú; než móž ukrocena býti jeho zlosť lékem horkým a lahod- no ným. Pokrm jeho buď skrovný a víno dobře uvodněné; a ať se vzdrží ode všech věcí slaných, kyselých, černé krve rodících: hrachu, jahel, šocovice, bielého zelé a sýra. A počisť ho často pilulemi, ještoť slovú fetide, a pilulemi z černého kořenie, o nichž praveno jest v kapitole „o strupích,“ aneb svařením uči- 15 něným z týchž věcí. Maž miesto i okolo miesta olejem ruoženým, týkaje miesto pérem omočeným v tom oleji, a s vlaskú rudú v prach ztlučenu a s tiem olejem smiešenu. Aneb maž tiemto mazadlem neb túto mastí: Vezmi oleje ruoženého 8 lotóv, vosku 2 lotu; rozpustiž vosk, a když prostydne, přidajž jemu lot kam- 20 fori, totiž kafru, a puol lotu blejvajsu, zmyj to, a puol lotu (vody) ruožené. Tať masť skrocuje jeho zlosť, přispoří horkosť, to věz každý. Lék toho neduhu, ješto slove vlk, jestiť tento: Ať nemocný jie studené věci a pie vodu, v niež by skýba chleba byla namo- čena. A ať jie tuk ječný, totiž což po splavení vodú z múky jeho na miestě zuostane, neb po vyždětí múky s vodú smiešené pod vodú se ustojí, a ať jie lociky, psie pysky, dlúhé tykve; a jest-liť mdel, ať jie kuřence a kozelce, upravené s agrestem a octem. Počišťuj jeho často svařeninú a pilulemi, o nichž jest zmiena 3o v kap. „o neštovicích červených na tváři, z krve žlučné připá- lené zarozených.“ Připal miesto, móž-li býti tak, aby vešken diel nakažený byl osežen od žehadla, kladúc a tvrdiec žehadlo mezi stranu bolestnú a zdravú. Mohla by také věc porušená býti odlúčena některú věcí leptavú, ale žehadlo lepšie i ušlech- tilejšie jest v té mieře. Na miesto zdravé vedlé nemocného klaď olej ruožený, smiešený s rudú vlaskú a s málem octa; neb to žehadlo a to jženie krotí zlosť jeho, že déle se nejie. Myj miesto porušené dvakrát přes den octem silným teplým, a po 25 35
Strana 76
76 Knihy prvé. zmytí klaď na miesto porušené a umrtvené flastr takový: Vezmi strdi 12 libry, 4 žlútky syrové, múky ječné 2 libry, a směs spolu; a to rozmaže na rúšku, polož na miesto, a po dvú dní přidaj k tomu čtvrtci mirry, a budeť lepšie vyhnojenie a silnějšie. A pak zmyje to miesto octem, přikládaj flastr narostivý a celistivý. A nebylo-li by vyčištěnie a vyhnojenie dobrého, pro přilnutie věci porušené k zdravému masu, tehdy bezpečně porušilú věc sřež od zdravého masa a otvrz, a vyčisť miesto od všie zlosti flastrem dřéve řečeným; a když bude vyčištěno miesto, čiň dále, jakož řečeno jest. 10 Kapitola LIX. O karbunkuli 1) a pryskýři, jakož mohú býti na každém diele těla člověčieho. Karbunkul a pryskýř též jsú tvářnosti, a jedno nadutím a oslabením rozdielní jsú; neb rozděleni jsú zpuosobem hmoty a úrazu na údu. Neb každý ten otok vždycky stává se z hmoty krve žlučné, připálené, jedovaté, aneb z krve uvedené v jinú zpuosobu během připálenie; než na pryskýři dobrém neb zlém 15 jestiť připálenie s jedem neb jedovatostí mnohem viece roz- množenú, nežli v karbunkulu, a viece kazí úd a mění tělo všecko i ruší život nežli karbunkul. A věz, žeť karbunkul vždycky před- cházie pryskýř v zarození. Znamenie karbunkulovo jestiť za- rdělosť s smědostí a ostrosť, zpósoba otoku a brzkosť jeho na- 20 skočenie s zimnicí a bolestí. V pryskýřiť jsúť táž znamenie, než náramnějšie, a jsúť měchýřkové vedlé vrchu otoka, jako by od ohně se zprýštili; a častokrát ukazujeť se černosť a zelenosť i zsinalosť vedlé úst pryskýře, a jestiť bez bolesti; a toť jest zna- menie umrtvenie údu, na němž jest. A při něm druhdy jest 25 blívánie a omdlenie, ještoť slove od lidí obecných sen; a toť jest znamenie smrti. A častokrát býváť bez blívánie a omdlenie a bez černosti i zelenosti na vrchu jeho; a ten pryskýř nenie tak zlostný. Také v pryskýři nemnožíť se talov, jako v karbunkulu, než v pryskýři miesta údóv zvadnú a mrtvějí; ale v karbunkulu 30 ne tak, ale jest v něm hnój bielý, jenž pocházie od údóv sprost- ných, s přielišností hlenovú, jako strúhanina žil neb žilin, a slo- veť kořen nemoci; ale v pryskýři spadá podstata údu, a tady 1) Rkp. karbunkovi.
76 Knihy prvé. zmytí klaď na miesto porušené a umrtvené flastr takový: Vezmi strdi 12 libry, 4 žlútky syrové, múky ječné 2 libry, a směs spolu; a to rozmaže na rúšku, polož na miesto, a po dvú dní přidaj k tomu čtvrtci mirry, a budeť lepšie vyhnojenie a silnějšie. A pak zmyje to miesto octem, přikládaj flastr narostivý a celistivý. A nebylo-li by vyčištěnie a vyhnojenie dobrého, pro přilnutie věci porušené k zdravému masu, tehdy bezpečně porušilú věc sřež od zdravého masa a otvrz, a vyčisť miesto od všie zlosti flastrem dřéve řečeným; a když bude vyčištěno miesto, čiň dále, jakož řečeno jest. 10 Kapitola LIX. O karbunkuli 1) a pryskýři, jakož mohú býti na každém diele těla člověčieho. Karbunkul a pryskýř též jsú tvářnosti, a jedno nadutím a oslabením rozdielní jsú; neb rozděleni jsú zpuosobem hmoty a úrazu na údu. Neb každý ten otok vždycky stává se z hmoty krve žlučné, připálené, jedovaté, aneb z krve uvedené v jinú zpuosobu během připálenie; než na pryskýři dobrém neb zlém 15 jestiť připálenie s jedem neb jedovatostí mnohem viece roz- množenú, nežli v karbunkulu, a viece kazí úd a mění tělo všecko i ruší život nežli karbunkul. A věz, žeť karbunkul vždycky před- cházie pryskýř v zarození. Znamenie karbunkulovo jestiť za- rdělosť s smědostí a ostrosť, zpósoba otoku a brzkosť jeho na- 20 skočenie s zimnicí a bolestí. V pryskýřiť jsúť táž znamenie, než náramnějšie, a jsúť měchýřkové vedlé vrchu otoka, jako by od ohně se zprýštili; a častokrát ukazujeť se černosť a zelenosť i zsinalosť vedlé úst pryskýře, a jestiť bez bolesti; a toť jest zna- menie umrtvenie údu, na němž jest. A při něm druhdy jest 25 blívánie a omdlenie, ještoť slove od lidí obecných sen; a toť jest znamenie smrti. A častokrát býváť bez blívánie a omdlenie a bez černosti i zelenosti na vrchu jeho; a ten pryskýř nenie tak zlostný. Také v pryskýři nemnožíť se talov, jako v karbunkulu, než v pryskýři miesta údóv zvadnú a mrtvějí; ale v karbunkulu 30 ne tak, ale jest v něm hnój bielý, jenž pocházie od údóv sprost- ných, s přielišností hlenovú, jako strúhanina žil neb žilin, a slo- veť kořen nemoci; ale v pryskýři spadá podstata údu, a tady 1) Rkp. karbunkovi.
Strana 77
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 77 10 15 ruší se zpuosoba údu a složenie jeho. Máš také věděti, jest-li ten otok neb pryskýř na některých miestech, skrze přirozenie těch miest jestiť smrtedlný: jako na cecku levém, pod pažmi a na hrdle, a zvláště když pryskýř miesto nalezne k omdlení a blívání a černosti neb zelenosti. Však proti jeho zlosti jestiť lék tento: aby púštěl krev z žíly v straně zdravé, aneb baňkami, a nečiň toho po jeho utvr- zení, ať by se nerozplynul po všem těle, a byl by úraz po všem těle, než ať se stane druhý den, jest-li silen a věku k tomu hodného. Také púštěnie z též strany, na níž jest bolesť, neb to velmi úžitečno jest; a klisteruj jeho lehkým glisterováním na počátce. A dávaj jemu přijímati obe dva dni puol lota aneb tři čtvrtce syropu takového: Vezmi osladiči tři čtvrtce, sene, ci- coree, epitimi, cuscute, každého 2 čtvrtce, černého kořenie 1 lota, mirabolanorum indorum čtvrtci, sliv suchých 10; ztluč hrubě všecko a svař u vodě, až vyvře polovice vody; avšak sene epitimi máš složiti na skonání vařenie, ať by moc jich nepominula. A proceď to všecko, a v to procezenie vlož puol libry cukru a opět přistav ku ohni a vař málo, a proceď a daj jemu, jakož řečeno 2o jest. — Aneb daj jemu čtvrtci prachu takého: Vezmi bdeli se- rapini, armoniaku, oppoponacis, semene bolehlavového, střénu tykve lesné, aloes, epitimi, každého lot a čtvrt, scamonee tři čtvrtce, spice, šafránu, bobrového stroje, každého čtvrtci, eufor- bii k čtvrtce, ztluč to všecko a zetři a scěl vyžděninú póru a 25 učiň husto, a zachovaj ku potřebě. Toho prachu nedávaj jedno silnému a mocnému. Na srdce polož, nebude-liť pryskýř na cecku té strany, flastr takový: Vezmi sandaluov červených 1 lota, červených ruoží 6 lotóv, kafru 2 lota, múky ječné 2 libry, ztluč dobře 3o v prach a scěl vodú ruoženú; a pokrop flastru octem vinným. Pakliť jest ten pryskýř na cecku, tehdy klaď na zad flastr na hřbet, proti nemoci, a posili; a přirozenie když bude posileno, vyženeť hmotu jedovatú ven. Vedlé miesta bolného, aby se dále nejedlo, maž olejem ruoženým s rudú vlaskú smiešeným, a vodú 35 ruoženú a s málem octa a kafru. A pak na miesto bolestné ku zrání a hnojení učiň toto: Vezmi fíkuov suchých 4 loty, horčice lot, ztluč a scěl s strdí ruoženú a múkú sena řeckého a lněného. Jiné k témuž, silnějšie: Vezmi armoniaku 2 loty, tereben- tini lot bez čtvrti, rozpusť ty věci u ohně a proceď i scěl s dřéve
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 77 10 15 ruší se zpuosoba údu a složenie jeho. Máš také věděti, jest-li ten otok neb pryskýř na některých miestech, skrze přirozenie těch miest jestiť smrtedlný: jako na cecku levém, pod pažmi a na hrdle, a zvláště když pryskýř miesto nalezne k omdlení a blívání a černosti neb zelenosti. Však proti jeho zlosti jestiť lék tento: aby púštěl krev z žíly v straně zdravé, aneb baňkami, a nečiň toho po jeho utvr- zení, ať by se nerozplynul po všem těle, a byl by úraz po všem těle, než ať se stane druhý den, jest-li silen a věku k tomu hodného. Také púštěnie z též strany, na níž jest bolesť, neb to velmi úžitečno jest; a klisteruj jeho lehkým glisterováním na počátce. A dávaj jemu přijímati obe dva dni puol lota aneb tři čtvrtce syropu takového: Vezmi osladiči tři čtvrtce, sene, ci- coree, epitimi, cuscute, každého 2 čtvrtce, černého kořenie 1 lota, mirabolanorum indorum čtvrtci, sliv suchých 10; ztluč hrubě všecko a svař u vodě, až vyvře polovice vody; avšak sene epitimi máš složiti na skonání vařenie, ať by moc jich nepominula. A proceď to všecko, a v to procezenie vlož puol libry cukru a opět přistav ku ohni a vař málo, a proceď a daj jemu, jakož řečeno 2o jest. — Aneb daj jemu čtvrtci prachu takého: Vezmi bdeli se- rapini, armoniaku, oppoponacis, semene bolehlavového, střénu tykve lesné, aloes, epitimi, každého lot a čtvrt, scamonee tři čtvrtce, spice, šafránu, bobrového stroje, každého čtvrtci, eufor- bii k čtvrtce, ztluč to všecko a zetři a scěl vyžděninú póru a 25 učiň husto, a zachovaj ku potřebě. Toho prachu nedávaj jedno silnému a mocnému. Na srdce polož, nebude-liť pryskýř na cecku té strany, flastr takový: Vezmi sandaluov červených 1 lota, červených ruoží 6 lotóv, kafru 2 lota, múky ječné 2 libry, ztluč dobře 3o v prach a scěl vodú ruoženú; a pokrop flastru octem vinným. Pakliť jest ten pryskýř na cecku, tehdy klaď na zad flastr na hřbet, proti nemoci, a posili; a přirozenie když bude posileno, vyženeť hmotu jedovatú ven. Vedlé miesta bolného, aby se dále nejedlo, maž olejem ruoženým s rudú vlaskú smiešeným, a vodú 35 ruoženú a s málem octa a kafru. A pak na miesto bolestné ku zrání a hnojení učiň toto: Vezmi fíkuov suchých 4 loty, horčice lot, ztluč a scěl s strdí ruoženú a múkú sena řeckého a lněného. Jiné k témuž, silnějšie: Vezmi armoniaku 2 loty, tereben- tini lot bez čtvrti, rozpusť ty věci u ohně a proceď i scěl s dřéve
Strana 78
78 Knihy prvé. řečenými. A dřéve nežli toto položíš na pryskýř, daj nemo- cnému po vyčištění 1 čtvrtce driaku, s lotem syropu ruoženého a s vodú studenu, smiešenú s vodú ruoženu. A drbaj miesto bolestné a zmyj vodú teplú, ať by se krev nessedla na miestě. A krap s vysoka na bolesť na vrch pryskýře vosk, z voštěné sviece zajžené; aneb připal jemu ohnitým železem, neb připal miesto voskem a olejem z terebentinu spolu smiešeje, a tak je shřej, aby žhly, když je klásti budeš na pryskýř. Pokrm jeho buď: střieda chleba smočená u vodě neb tuk ječmene s vínem rajských jablek, a ať jie lociky a tykve, psie pysky, upravené s octem; a jest-li mdel, ať jie maso kozelcové, kuřence vařené s těmi zelinami a upravené octem neb agrestem. Nápoj jeho: víno z rajských jablek neb agrest, čtyřikrát tolikéž vody přičině studené, aneb víno kyselé, s pětkrát tolikéž vody studené. A když vyčistíš hnój i maso porušené, narosť a scěl, jakož praveno jest o jiných. Pozoruj však, že mazánie flastrem, jimižto posileno bývá srdce, a počišťovánie syropem, majíť ústavně býti činěny, ažť všecky příhody budú odlúčeny a v nic obráceny dokonale. 10 15 20 Kapitola LX. O zelenosti neb černosti, jenž se přiházie na všelikém údu z uraženie. Tento neduh přiházie se od mokrosti a od krve, kterážto z přirozeného slitovánie běží na miesto uražené, když to miesto neobjitří se. Aniž ta hmota se propustí, než ostáváť na miestě, a měníť barvu údu vedlé svého bytu. Najprvé, jest-liť silen a věku hodného, púštěj krev z žil 25 z zdravé strany neb baňkami, a to učiň prvý den a najposléze druhý; ale potom toho nečiň, nenie-liť nemocný tlustý neb tlusté mokrosti. Přikládaj flastr na miesto takový: Vezmi síry dva loty, alúna cukrného, blejvajsu, každého 3 loty, oleje rmenového 8 lotóv, vosku 1/2 lota; rozpusť vosk s olejem a odstav od ohně, a když počne stydnúti, scěl prach jiných věcí, a když scělíš, přidaj málo octa. Okládaj miesto v noci i ve dne, a dřéve nežliť bude na masť, zmyj miesto dvakrát teplú vodú takovú: Vezmi pelyňku rukověť jednu, kvietie rmenového, ruoží červených, kopytníka, bacari, každého jednu rukověť, zvař ty všecky věci u vodě, v nížto jest něco octa. Pakliť se nerozvalí, tehdy přisaď 30 35
78 Knihy prvé. řečenými. A dřéve nežli toto položíš na pryskýř, daj nemo- cnému po vyčištění 1 čtvrtce driaku, s lotem syropu ruoženého a s vodú studenu, smiešenú s vodú ruoženu. A drbaj miesto bolestné a zmyj vodú teplú, ať by se krev nessedla na miestě. A krap s vysoka na bolesť na vrch pryskýře vosk, z voštěné sviece zajžené; aneb připal jemu ohnitým železem, neb připal miesto voskem a olejem z terebentinu spolu smiešeje, a tak je shřej, aby žhly, když je klásti budeš na pryskýř. Pokrm jeho buď: střieda chleba smočená u vodě neb tuk ječmene s vínem rajských jablek, a ať jie lociky a tykve, psie pysky, upravené s octem; a jest-li mdel, ať jie maso kozelcové, kuřence vařené s těmi zelinami a upravené octem neb agrestem. Nápoj jeho: víno z rajských jablek neb agrest, čtyřikrát tolikéž vody přičině studené, aneb víno kyselé, s pětkrát tolikéž vody studené. A když vyčistíš hnój i maso porušené, narosť a scěl, jakož praveno jest o jiných. Pozoruj však, že mazánie flastrem, jimižto posileno bývá srdce, a počišťovánie syropem, majíť ústavně býti činěny, ažť všecky příhody budú odlúčeny a v nic obráceny dokonale. 10 15 20 Kapitola LX. O zelenosti neb černosti, jenž se přiházie na všelikém údu z uraženie. Tento neduh přiházie se od mokrosti a od krve, kterážto z přirozeného slitovánie běží na miesto uražené, když to miesto neobjitří se. Aniž ta hmota se propustí, než ostáváť na miestě, a měníť barvu údu vedlé svého bytu. Najprvé, jest-liť silen a věku hodného, púštěj krev z žil 25 z zdravé strany neb baňkami, a to učiň prvý den a najposléze druhý; ale potom toho nečiň, nenie-liť nemocný tlustý neb tlusté mokrosti. Přikládaj flastr na miesto takový: Vezmi síry dva loty, alúna cukrného, blejvajsu, každého 3 loty, oleje rmenového 8 lotóv, vosku 1/2 lota; rozpusť vosk s olejem a odstav od ohně, a když počne stydnúti, scěl prach jiných věcí, a když scělíš, přidaj málo octa. Okládaj miesto v noci i ve dne, a dřéve nežliť bude na masť, zmyj miesto dvakrát teplú vodú takovú: Vezmi pelyňku rukověť jednu, kvietie rmenového, ruoží červených, kopytníka, bacari, každého jednu rukověť, zvař ty všecky věci u vodě, v nížto jest něco octa. Pakliť se nerozvalí, tehdy přisaď 30 35
Strana 79
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 79 baňku na miesto, a potom pósob mytím a mazáním, jakož pra- veno jest dřéve. Kapitola LXI. O ojžení ohněm neb vodú neb olejem vrúcím. Najprvé ustuď miesto po ujžení vodú neb sněhem, a maž miesto za tři dni osmi loty oleje ruoženého a čtyřmi loty oleje topolového, v něžto vlož bielky tří vajec a kafru lot a dva loty blajvajsu zmytého a dva loty vody ruožené; a ty všecky věci směs v hromadu dobře. A pak prostudě miesto dvakrát přes den sněhem neb vodú studenú, a vždy po ustuzení maž miesto oleji dřéve řečenými a smiešenými s věcmi dřéve pravenými. 1o Pak po čtyřech dnech maž túto mastí: Vezmi oleje ruoženého osm lotóv, vosku 4 loty; rozpusť vosk s olejem a odstav od ohně, a přidaj prachu blejvajsuvého tolik, aby dosti bylo k za- huštění, a když zahustíš, přidaj dva bielky vaječná a scěl s tú mastí. Jiná masť k témuž: Vezmi vápna nehašeného libru, a 45 to zpeř 1) vodú právě studenú mnohokrát, tak že všecka jeho ostrosť bude odjata, a po tom zeprání scěl je s osmi loty oleje ruoženého a s šesti loty oleje topolového a s 6 loty vody ruožené. A tu masť rozmaž po rúšce a klaď na miesto ojžené; náramněť odjímá příškvaru s miesta. Kapitola LXII. O opocení a zprýštění, kteréž se stává v čas horký na všech údech trudných. Tento neduh neb nedostatek stává se z páry krve žlučné, neb jsú z (mokrosti) krevné, odjaté od hmoty žilné. Když horkosť letní silná jest a člověk ustane z příčiny robotné, tehdyť horkosť pálí mokrosti tenké v žilách a je rozpúští a vytáhne z kuože, a činíť neštovičky červené a černé a bielé, druhdy smědé, jako hor- 25 čičné siemě; a páléť i srbie velmi na miestě. Lék proti tomu jestiť: aby mazal miesto olejem ruoženým a vodú ruoženú, a málo octa. A přikládaj rúšku omočenú u vy- ždětí psieho vína neb z locik na ono mazánie, aneb vody z tykví dlúhých. Pakli nemocný mohl by se zmýti u vodě svařenie ruoží 3o a vrbie a kvietie rmenového, bylo by velmi dobré; a po zmytí 20 1) Rkp. zberz.
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 79 baňku na miesto, a potom pósob mytím a mazáním, jakož pra- veno jest dřéve. Kapitola LXI. O ojžení ohněm neb vodú neb olejem vrúcím. Najprvé ustuď miesto po ujžení vodú neb sněhem, a maž miesto za tři dni osmi loty oleje ruoženého a čtyřmi loty oleje topolového, v něžto vlož bielky tří vajec a kafru lot a dva loty blajvajsu zmytého a dva loty vody ruožené; a ty všecky věci směs v hromadu dobře. A pak prostudě miesto dvakrát přes den sněhem neb vodú studenú, a vždy po ustuzení maž miesto oleji dřéve řečenými a smiešenými s věcmi dřéve pravenými. 1o Pak po čtyřech dnech maž túto mastí: Vezmi oleje ruoženého osm lotóv, vosku 4 loty; rozpusť vosk s olejem a odstav od ohně, a přidaj prachu blejvajsuvého tolik, aby dosti bylo k za- huštění, a když zahustíš, přidaj dva bielky vaječná a scěl s tú mastí. Jiná masť k témuž: Vezmi vápna nehašeného libru, a 45 to zpeř 1) vodú právě studenú mnohokrát, tak že všecka jeho ostrosť bude odjata, a po tom zeprání scěl je s osmi loty oleje ruoženého a s šesti loty oleje topolového a s 6 loty vody ruožené. A tu masť rozmaž po rúšce a klaď na miesto ojžené; náramněť odjímá příškvaru s miesta. Kapitola LXII. O opocení a zprýštění, kteréž se stává v čas horký na všech údech trudných. Tento neduh neb nedostatek stává se z páry krve žlučné, neb jsú z (mokrosti) krevné, odjaté od hmoty žilné. Když horkosť letní silná jest a člověk ustane z příčiny robotné, tehdyť horkosť pálí mokrosti tenké v žilách a je rozpúští a vytáhne z kuože, a činíť neštovičky červené a černé a bielé, druhdy smědé, jako hor- 25 čičné siemě; a páléť i srbie velmi na miestě. Lék proti tomu jestiť: aby mazal miesto olejem ruoženým a vodú ruoženú, a málo octa. A přikládaj rúšku omočenú u vy- ždětí psieho vína neb z locik na ono mazánie, aneb vody z tykví dlúhých. Pakli nemocný mohl by se zmýti u vodě svařenie ruoží 3o a vrbie a kvietie rmenového, bylo by velmi dobré; a po zmytí 20 1) Rkp. zberz.
Strana 80
80 Knihy prvé. že by byl mazán dřéve řečenú mastí, brzo by toho zbyl. Počisť těla málo, zdá-liť se pilné, vodú, v niežto svařeny sú slívy, v nížto rozpusť 4 loty tamarindorum a dva loty manny. Pokrm jeho buď studený a nápoj studený, jakož jest agrest a víno z rajských jablek a víno kyselé s vodú studenú, za čtyři dni. Kapitola LXIII. O mravenci, a suché chrásti neb lišeji, o jáhlinách a ohni perském neb břeskevném. Mravenec neb suché chrásty neb lišej stávají se z jedné hmoty vodné krve, slané neb žlučné krve připálené, k niežto přimiešeno jest něco vlhkosti. Pak jáhliny a oheň břeskevní stávají se z hmoty tenké velmi, v nižto horkostí se uvodie jedo- vatosť a ostrosť. — Znamenie mravence a suchých chrást neb 10 lišeje jestiť svrab a horkosť miesta a ostrosť, a pak chrást a kuože, na níž jsú. A jestiť rozdiel mezi mravencem a lišejem: neb mravenec ne tak vtiskne se na všelikých údech jako lišej, aniž jest také ostrosti, aniž toliko miesta zastane na údu jako lišej; neb lišej zaměstknává miesto veliké, jeda se sem i tam 15 a plaze, a když se tak plazí, činí čáry strupové na údu. — Zna- menie jáhlin a ohně břeskevného: neb na jáhlinách bývají ne- štovičky jako jáhly, a páléť miesto a rozmáhajíť se počtem, a druhdyť bývají bielé a druhdy červené; a když bielé proděješ, vypúštějíť bielú mokrosť jako hnój, ale jestiť jed. Ale v uohni 20 břeskevném bývajíť měchýřkové, jako by se od ohně zprýštili; a nemnožíť se na miestě velmi, ale pálíť a ujžéť. Lék mravence a lišeje jest tento: ať se vzdrží od věcí ky- selých a slaných, od púhého vína, a požívá krmí mokrých; a vyčisť jeho syropem takovým: Vezmi sene, epitimi, kokotie hace, 25 každého lot, černého kořenie 2 lota, jelenieho jazyka, zeměžluče, politrici, každého rukověť, osladiči puol libry, ztluč a svař ve dvú librú vody, až z polovice uvře, a proceď, a v tu procezeninu vlož puol libry cukru; a potom povař málo toho a opět proceď a schovaj v usudí. A daj jemu vypiti dva loty neb tři ob den 30 neb obe dva, neb spieš neb dél, vedlé mdloby neb síly jeho; a to daj s vodú svařenie sliv. A pozoruj, žeť tyto věci: sene, epi- timi, vždycky mají býti vkládány na konci vařenie, neb se brzy rozpúštějí. A k tomu ať přijme puol druhé čtvrtce pilul, kteréž slovú fetide, večer když chce spat jíti, a nechaje večeře; a o těch 35
80 Knihy prvé. že by byl mazán dřéve řečenú mastí, brzo by toho zbyl. Počisť těla málo, zdá-liť se pilné, vodú, v niežto svařeny sú slívy, v nížto rozpusť 4 loty tamarindorum a dva loty manny. Pokrm jeho buď studený a nápoj studený, jakož jest agrest a víno z rajských jablek a víno kyselé s vodú studenú, za čtyři dni. Kapitola LXIII. O mravenci, a suché chrásti neb lišeji, o jáhlinách a ohni perském neb břeskevném. Mravenec neb suché chrásty neb lišej stávají se z jedné hmoty vodné krve, slané neb žlučné krve připálené, k niežto přimiešeno jest něco vlhkosti. Pak jáhliny a oheň břeskevní stávají se z hmoty tenké velmi, v nižto horkostí se uvodie jedo- vatosť a ostrosť. — Znamenie mravence a suchých chrást neb 10 lišeje jestiť svrab a horkosť miesta a ostrosť, a pak chrást a kuože, na níž jsú. A jestiť rozdiel mezi mravencem a lišejem: neb mravenec ne tak vtiskne se na všelikých údech jako lišej, aniž jest také ostrosti, aniž toliko miesta zastane na údu jako lišej; neb lišej zaměstknává miesto veliké, jeda se sem i tam 15 a plaze, a když se tak plazí, činí čáry strupové na údu. — Zna- menie jáhlin a ohně břeskevného: neb na jáhlinách bývají ne- štovičky jako jáhly, a páléť miesto a rozmáhajíť se počtem, a druhdyť bývají bielé a druhdy červené; a když bielé proděješ, vypúštějíť bielú mokrosť jako hnój, ale jestiť jed. Ale v uohni 20 břeskevném bývajíť měchýřkové, jako by se od ohně zprýštili; a nemnožíť se na miestě velmi, ale pálíť a ujžéť. Lék mravence a lišeje jest tento: ať se vzdrží od věcí ky- selých a slaných, od púhého vína, a požívá krmí mokrých; a vyčisť jeho syropem takovým: Vezmi sene, epitimi, kokotie hace, 25 každého lot, černého kořenie 2 lota, jelenieho jazyka, zeměžluče, politrici, každého rukověť, osladiči puol libry, ztluč a svař ve dvú librú vody, až z polovice uvře, a proceď, a v tu procezeninu vlož puol libry cukru; a potom povař málo toho a opět proceď a schovaj v usudí. A daj jemu vypiti dva loty neb tři ob den 30 neb obe dva, neb spieš neb dél, vedlé mdloby neb síly jeho; a to daj s vodú svařenie sliv. A pozoruj, žeť tyto věci: sene, epi- timi, vždycky mají býti vkládány na konci vařenie, neb se brzy rozpúštějí. A k tomu ať přijme puol druhé čtvrtce pilul, kteréž slovú fetide, večer když chce spat jíti, a nechaje večeře; a o těch 35
Strana 81
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny 81 10 15 pilulách praveno jest v kap. „o krticiech a tvrdosti pod paží." Maž miesto olejem rmenovým aneb takovú mastí: Vezmi opěny střiebrné lot, aloes 2 loty, mirry 12 lota, vosku čtvrtci, oleje rme- nového 8 lotóv, učiň masť a přidaj něco octa; učiň jemu kúpěl, v nižto vlož libru síry, s vodú svařenie zeměžluče a kvietie rme- nového, a po zmytí učiň mazánie. Pakli by nebyl tady uzdraven, zdrasaj miesto, ať vyjde krev, a potom počeš miesta octem squilitico; a pak maž miesto až do konce. Klaď také májky na miesto, ztlučené a smiešené se rzí. Potři miesta mastí blejvajsu, takovú: Vezmi oleje ruože- ného 8 lotóv, vosku 2 loty, rozpustiž vosk s olejem, a když se rozplyne vosk, odstav od ohně; a když prostydne, přidajž prach blejvajsu, což dosti jest k zahuštění; a na konci přidaj dva bielky a čtvrtci prachu kafrového. Pak lék jáhlin neb ohně perského: ať jie a pie studené věci, jakož povědieno jest, a maž miesto mastí topolovú neb mastí z blajvajsu; zdrávť bude. Počisť těla jeho svařeninú ve třech lotech manny a pěti lotech tamarindorum, rozpuštěných u vodě svařenie sliv suchých; a budeť lépe. A po počištění učiň 20 jemu kúpěl, svaře róži a sléz a svalníka menšieho, a potom opět pomaž dřéve řečenými mastmi, a budeť dokonale uléčen bez pochyby. Kapitola LXIV. O oblitině bielé i červené neb změněné takové kuože a černalosti ostré, neb oblitině černé. Ten neduh neb ti neduhové stávají se z vady moci krmi- tedlné, kterážto nesrovnává pokrmu s tiem, což se krmí, v barvě; 25 a to pro mdlobu, kterážto přiházie se v té moci z vady přiro- zenie změněného na miestě, z příčiny vnitřnie a druhdy zevnitřnie, kteréžto takú věc vnášie na miesto, na němž se ukazuje, ale v černalosti ostré, poňadž tu jest zevná ostrosť; a prchnú jako otruby od miesta po drbání. Tady se znamená, že s vadú při- 3o rovnánie jest přítomnosť hmoty připálené, z niežto bývá svrab s ostrostí miesta. Lék při oblitině bielé: počišť těla syrečkem z turbit tako- vým: Vezmi turbit bielého, očištěného, výborného, v prach ztlu- čeného čtvrtci jednu a puol čtvrtce, zázvoru upraveného čtvrtci, 35 scěl ty věci v hromadu s málem syropu ruoženého, tak ať snie 6
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny 81 10 15 pilulách praveno jest v kap. „o krticiech a tvrdosti pod paží." Maž miesto olejem rmenovým aneb takovú mastí: Vezmi opěny střiebrné lot, aloes 2 loty, mirry 12 lota, vosku čtvrtci, oleje rme- nového 8 lotóv, učiň masť a přidaj něco octa; učiň jemu kúpěl, v nižto vlož libru síry, s vodú svařenie zeměžluče a kvietie rme- nového, a po zmytí učiň mazánie. Pakli by nebyl tady uzdraven, zdrasaj miesto, ať vyjde krev, a potom počeš miesta octem squilitico; a pak maž miesto až do konce. Klaď také májky na miesto, ztlučené a smiešené se rzí. Potři miesta mastí blejvajsu, takovú: Vezmi oleje ruože- ného 8 lotóv, vosku 2 loty, rozpustiž vosk s olejem, a když se rozplyne vosk, odstav od ohně; a když prostydne, přidajž prach blejvajsu, což dosti jest k zahuštění; a na konci přidaj dva bielky a čtvrtci prachu kafrového. Pak lék jáhlin neb ohně perského: ať jie a pie studené věci, jakož povědieno jest, a maž miesto mastí topolovú neb mastí z blajvajsu; zdrávť bude. Počisť těla jeho svařeninú ve třech lotech manny a pěti lotech tamarindorum, rozpuštěných u vodě svařenie sliv suchých; a budeť lépe. A po počištění učiň 20 jemu kúpěl, svaře róži a sléz a svalníka menšieho, a potom opět pomaž dřéve řečenými mastmi, a budeť dokonale uléčen bez pochyby. Kapitola LXIV. O oblitině bielé i červené neb změněné takové kuože a černalosti ostré, neb oblitině černé. Ten neduh neb ti neduhové stávají se z vady moci krmi- tedlné, kterážto nesrovnává pokrmu s tiem, což se krmí, v barvě; 25 a to pro mdlobu, kterážto přiházie se v té moci z vady přiro- zenie změněného na miestě, z příčiny vnitřnie a druhdy zevnitřnie, kteréžto takú věc vnášie na miesto, na němž se ukazuje, ale v černalosti ostré, poňadž tu jest zevná ostrosť; a prchnú jako otruby od miesta po drbání. Tady se znamená, že s vadú při- 3o rovnánie jest přítomnosť hmoty připálené, z niežto bývá svrab s ostrostí miesta. Lék při oblitině bielé: počišť těla syrečkem z turbit tako- vým: Vezmi turbit bielého, očištěného, výborného, v prach ztlu- čeného čtvrtci jednu a puol čtvrtce, zázvoru upraveného čtvrtci, 35 scěl ty věci v hromadu s málem syropu ruoženého, tak ať snie 6
Strana 82
82 Knihy prvé. ten syrček žije o pól noci. A po snídaní umyj ústa vínem te- plým, s vodú smiešeným. — Při oblitině červené púštěj krev z žíly neb baňkami s strany zdravé. — Při oblitině černé počišť těla pilulemi, kteréžto slovú fetide, neb svařeninú o nichžto praveno jest v přednie kapitole „o lišeji;“ a též v černalosti ostré počišť ho týmiž pilulemi a týmž svařením. Lék téměř ve všech těch nedostatciech jest týž, neb miesto nežádá jedno na- pravenie někakého: protož najprvé drhni miesto zelenú cibulí a octem squilitico, totiž cibule mořské, teplým; a najviece v bielé oblitině, i také při jiných; než při ostrém zčernání najprv potři miesto a potom drbaj. A zdrbaje silně silným octem a cibulí, přijži miestu flastrem takovým: Vezmi májek čtvrtci, ztluč a scěl je se dvěma lotoma rzi a s málem octa vína silného, vlož to na miesto a nechaj za hodinu neb déle, tak dlúho, aby miesto se zprýštilo. Než na zčernalosti ostré déle ponechaj; neb potře- 15 buje většieho vtisknutie, neb jest hlúbě ustrnulá v tom údu s přítomností hmoty připálené. Po zprýštění miesta zmaž mie- sto mastí z blejvajsu a naposledy mastí z opěny střiebrné, o niež praveno jest v přednie kapitole. Zmyj miesto na všaký den před mazáním vodú, v niežto vařena zeměžluč a ostrýš, a kvietie 20 rmenového. A ta cesta jestiť ušlechtilejšie k těch nedostatkóv uléčení. 10 Kapitola LXV. O chrástavosti a svrabu na všem těle. Neduh ten vždycky stává se z vodnaté krve slané, v niežto stalo se připálenie mnohé neb nemnohé. A ten neduh, v němžto nenie mnoho připálenie, jestiť mokrý, ale jiný jest suchý. Ať se myje na čtítrobu ob den neb obe dva u vodě sva- řenie zeměžluči a kvietie rmenového, a vlož v tu kúpěl libru prachu síry a 2 libře oleje dřevného. A ať přijímá na všaké jitro 3 loty syropu takového, s šesti loty vody s svařením sliv suchých: Vezmi zeměžluči, jelenieho jazyku, ostrýše, kapari, 30 kosatce červeného, addianti, sene, epitimi, kořene omanového, každého rukověť, ztlučiž všecky věci, kromě sene, epitimi, kte- réžto vždycky na konci svařenie bývají vkládány, povař jich za chvíli, a naposledy včiň sene, epitimi; pak proceď, a té proce- zenině přidaj cukru tolik, jakož jest polovice té vody, a to lidem 35 rozkošným; ale hrubým miesto cukru přičiň strdi. A opět při- stav to k ohni a učiň syrop; a ten syrop ať pie 8 dní. Zmyj 25
82 Knihy prvé. ten syrček žije o pól noci. A po snídaní umyj ústa vínem te- plým, s vodú smiešeným. — Při oblitině červené púštěj krev z žíly neb baňkami s strany zdravé. — Při oblitině černé počišť těla pilulemi, kteréžto slovú fetide, neb svařeninú o nichžto praveno jest v přednie kapitole „o lišeji;“ a též v černalosti ostré počišť ho týmiž pilulemi a týmž svařením. Lék téměř ve všech těch nedostatciech jest týž, neb miesto nežádá jedno na- pravenie někakého: protož najprvé drhni miesto zelenú cibulí a octem squilitico, totiž cibule mořské, teplým; a najviece v bielé oblitině, i také při jiných; než při ostrém zčernání najprv potři miesto a potom drbaj. A zdrbaje silně silným octem a cibulí, přijži miestu flastrem takovým: Vezmi májek čtvrtci, ztluč a scěl je se dvěma lotoma rzi a s málem octa vína silného, vlož to na miesto a nechaj za hodinu neb déle, tak dlúho, aby miesto se zprýštilo. Než na zčernalosti ostré déle ponechaj; neb potře- 15 buje většieho vtisknutie, neb jest hlúbě ustrnulá v tom údu s přítomností hmoty připálené. Po zprýštění miesta zmaž mie- sto mastí z blejvajsu a naposledy mastí z opěny střiebrné, o niež praveno jest v přednie kapitole. Zmyj miesto na všaký den před mazáním vodú, v niežto vařena zeměžluč a ostrýš, a kvietie 20 rmenového. A ta cesta jestiť ušlechtilejšie k těch nedostatkóv uléčení. 10 Kapitola LXV. O chrástavosti a svrabu na všem těle. Neduh ten vždycky stává se z vodnaté krve slané, v niežto stalo se připálenie mnohé neb nemnohé. A ten neduh, v němžto nenie mnoho připálenie, jestiť mokrý, ale jiný jest suchý. Ať se myje na čtítrobu ob den neb obe dva u vodě sva- řenie zeměžluči a kvietie rmenového, a vlož v tu kúpěl libru prachu síry a 2 libře oleje dřevného. A ať přijímá na všaké jitro 3 loty syropu takového, s šesti loty vody s svařením sliv suchých: Vezmi zeměžluči, jelenieho jazyku, ostrýše, kapari, 30 kosatce červeného, addianti, sene, epitimi, kořene omanového, každého rukověť, ztlučiž všecky věci, kromě sene, epitimi, kte- réžto vždycky na konci svařenie bývají vkládány, povař jich za chvíli, a naposledy včiň sene, epitimi; pak proceď, a té proce- zenině přidaj cukru tolik, jakož jest polovice té vody, a to lidem 35 rozkošným; ale hrubým miesto cukru přičiň strdi. A opět při- stav to k ohni a učiň syrop; a ten syrop ať pie 8 dní. Zmyj 25
Strana 83
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 83 jeho. Ať přijme 11/2 čtvrtce neb 12 lota pilul, kteréžto slovú fe- tide, večer když jde spat, nechaje večeře. Aneb počisť jeho syropem z černého kořenie, o němž pra- veno jest v kapitole „o lišeji,“ aneb pilulemi takovými: Vezmi mirabolanorum indorum 2 loty, malve 1) čtvrtci, turbit, ska- monee, každého čtvrtci, černého kořenie 1/2 lota, sene, epitimi, zázvora, každého 2 čtvrtce, učiň pilule s vyždětím zeměžluče a osladiče; učiň je veliké jako křenice, a daj jich 11/2 čtvrtce neb dvě čtvrtci, podlé moci nemocného. A když ho počistíš jednú to neb viece, podlé toho, jakož nemocný potřebuje pro množstvie a dlúhosť chrástavosti, půštěj jemu krev z žil neb baňkami na pleci a na kýtách i na hřbetě. A to všecko skonaje, maž ho na miestech viece porušených mastí takovú: Vezmi opěnu střiebrnú, mirry, aloes, každého lot, 15 vosku 1/2 lota, oleje rmenového 8 lotóv; rozpusť vosk s olejem a odstav od ohně, a když prostydne, scěl to s prachy jiných věcí a přičiň málo octa. A chceš-li silnější masť učiniti, přičiň miesto oleje rmenového oleje bobkového a nepřikládaj vosku; a přidaj na konci rtutu umrtveného slinami neb rozmazaného na rúšce. 20 Jiná masť ušlechtilá: Vezmi zeměžluči zelené rukověť, kořenie omanového rukověť, ztluč a svař v jedné libře oleje dřevěného za chvíli, a včiň v ten olej 4 loty múky řeckého sěna a lot třené síry; a s tiem olejem a voskem a aloes a mirrú a opěnú střie- brnú a málem octa učiň masť, a tú maž miesta viece porušená, 25 a budeť zdráv. Jiná masť k témuž: Vezmi oleje masticis 4 loty, terebentini 2 loty, směs ty věci v hromadu a tú maž; nebť jest divná masť v té mieře. Kapitola LXVI. O rozřezání kuože nad červy neb veškami pod koží zarozenými; a sloveť neduh volový. Neduh tento obecně děje se z hmoty porušené, usvadlé, kterážto bývá vyslána od žil do prázdnosti údóv pod koží. Zna- so menie jest chod toho pod koží od miesta na miesto, a porušenie s hnojením miesta. A protož když to pozná lékař, přizři k tomu, ať se neroz- móže: Najprvé púštěj krev z žíly královské, jenž jest mezi ma- lým prstem a prstenovým; a třetí den po púštění, jest-li tělo 1) Rkp. mal'. 6*
O neduziech zevně na těle od vnitřnie příčiny. 83 jeho. Ať přijme 11/2 čtvrtce neb 12 lota pilul, kteréžto slovú fe- tide, večer když jde spat, nechaje večeře. Aneb počisť jeho syropem z černého kořenie, o němž pra- veno jest v kapitole „o lišeji,“ aneb pilulemi takovými: Vezmi mirabolanorum indorum 2 loty, malve 1) čtvrtci, turbit, ska- monee, každého čtvrtci, černého kořenie 1/2 lota, sene, epitimi, zázvora, každého 2 čtvrtce, učiň pilule s vyždětím zeměžluče a osladiče; učiň je veliké jako křenice, a daj jich 11/2 čtvrtce neb dvě čtvrtci, podlé moci nemocného. A když ho počistíš jednú to neb viece, podlé toho, jakož nemocný potřebuje pro množstvie a dlúhosť chrástavosti, půštěj jemu krev z žil neb baňkami na pleci a na kýtách i na hřbetě. A to všecko skonaje, maž ho na miestech viece porušených mastí takovú: Vezmi opěnu střiebrnú, mirry, aloes, každého lot, 15 vosku 1/2 lota, oleje rmenového 8 lotóv; rozpusť vosk s olejem a odstav od ohně, a když prostydne, scěl to s prachy jiných věcí a přičiň málo octa. A chceš-li silnější masť učiniti, přičiň miesto oleje rmenového oleje bobkového a nepřikládaj vosku; a přidaj na konci rtutu umrtveného slinami neb rozmazaného na rúšce. 20 Jiná masť ušlechtilá: Vezmi zeměžluči zelené rukověť, kořenie omanového rukověť, ztluč a svař v jedné libře oleje dřevěného za chvíli, a včiň v ten olej 4 loty múky řeckého sěna a lot třené síry; a s tiem olejem a voskem a aloes a mirrú a opěnú střie- brnú a málem octa učiň masť, a tú maž miesta viece porušená, 25 a budeť zdráv. Jiná masť k témuž: Vezmi oleje masticis 4 loty, terebentini 2 loty, směs ty věci v hromadu a tú maž; nebť jest divná masť v té mieře. Kapitola LXVI. O rozřezání kuože nad červy neb veškami pod koží zarozenými; a sloveť neduh volový. Neduh tento obecně děje se z hmoty porušené, usvadlé, kterážto bývá vyslána od žil do prázdnosti údóv pod koží. Zna- so menie jest chod toho pod koží od miesta na miesto, a porušenie s hnojením miesta. A protož když to pozná lékař, přizři k tomu, ať se neroz- móže: Najprvé púštěj krev z žíly královské, jenž jest mezi ma- lým prstem a prstenovým; a třetí den po púštění, jest-li tělo 1) Rkp. mal'. 6*
Strana 84
84 Knihy prvé. plné, počisť ho pilulami, ješto slovú fetide. Ať nejie masa a vína nepie za 3 neb 4 dni po vyčištění. Prořež kuoži břitvú nad těmi červy a vyňmi je a hnój vypusť; a naplň miesto aloes a alúnem cukrným s málem octa. Vyhnoj miesto s mastí apo- štolskú neb zelenú a po vyhnojení narosť a scěl. — Pakli by nemocný nemohl trpěti toho řezánie, tehdy přijži tomu miestu majkami a octem, aneb alúnem z kvasnic a octem, aneb mýdlem a vápnem nehašeným smiešenými, aneb olejem, voskem a tere- bentinu; a polož tu smiešeninu horkú na miesto, tak aby žhlo miesto až do dna. A po přijžení vykořeň ten červ a věc usvadlú 40 věcmi vyhnojicími i jinými, jakož dřéve praveno jest. Kapitola LXVII i poslednie těchto knih. O rozřezání kuože nad větrností a dýmem, kterýžto se tkýmá od údu k údu s velikú bolestí. Tento neduh vždycky stává se z hmoty větrné neb nadý- mavé, od niežto větrnosť neb dým zdvíhá se, běhaje po údech. Znamenie toho jsút: chozenie běhající jako vietr od úda na úd, a bolesť netrpělitedlná z uostrosti dýmu větrného, a horkosť neb pálenie, a častokrát při tom zimnice. A protož když lékař skrze ta znamenie ten neduh pozná, tehdy má zavázati ten úd tvrdě výše i níže toho neduhu, tak aby ochytil ten vešken neduh mezi to dvé zavázánie. A mezi tiem dvojím svázáním rozřezati má kuoži břitvú a vypustiti vietr, a naplniti miesto aloem a rudú vlaskú a ruoženým olejem a má- lem octa, spolu všecko smiešeje. Pak po třech neb čtyřech dnech narosť miesto a scěl; a v těch dnech ať se vzdrží nemocný od horkých a kyselých věcí a velmi hořkých. Počisť ho svaře- ninú, o niež v kap. „o lišeji,“ dřéve nežli stane se prořezánie 25 břitvú. — Poslední lék a najlepší v této příhodě jestiť, když se uvázánie údu stane, a ten vietr, neb jest pochycen, propáliti až do dna žehadlem píchavým neb nožným; a před tiem jeho gli- sterovati a třěva vyčistiti. A když učiníš projženie, sejmi pří- škvaru máslem neb sádlem vepřovým ve čtyřech dnech, potom 30 narosť a naposledy scěl. Pozoruj tuto, že počištěnie ve všech neduziech, kteříž se stávají z hmoty vnitřnie, jestiť velmi úži- tečné a hodné i potřebné, když jedno moc jest a věk hodný, a strach horšieho ať nepřěkazie. 20
84 Knihy prvé. plné, počisť ho pilulami, ješto slovú fetide. Ať nejie masa a vína nepie za 3 neb 4 dni po vyčištění. Prořež kuoži břitvú nad těmi červy a vyňmi je a hnój vypusť; a naplň miesto aloes a alúnem cukrným s málem octa. Vyhnoj miesto s mastí apo- štolskú neb zelenú a po vyhnojení narosť a scěl. — Pakli by nemocný nemohl trpěti toho řezánie, tehdy přijži tomu miestu majkami a octem, aneb alúnem z kvasnic a octem, aneb mýdlem a vápnem nehašeným smiešenými, aneb olejem, voskem a tere- bentinu; a polož tu smiešeninu horkú na miesto, tak aby žhlo miesto až do dna. A po přijžení vykořeň ten červ a věc usvadlú 40 věcmi vyhnojicími i jinými, jakož dřéve praveno jest. Kapitola LXVII i poslednie těchto knih. O rozřezání kuože nad větrností a dýmem, kterýžto se tkýmá od údu k údu s velikú bolestí. Tento neduh vždycky stává se z hmoty větrné neb nadý- mavé, od niežto větrnosť neb dým zdvíhá se, běhaje po údech. Znamenie toho jsút: chozenie běhající jako vietr od úda na úd, a bolesť netrpělitedlná z uostrosti dýmu větrného, a horkosť neb pálenie, a častokrát při tom zimnice. A protož když lékař skrze ta znamenie ten neduh pozná, tehdy má zavázati ten úd tvrdě výše i níže toho neduhu, tak aby ochytil ten vešken neduh mezi to dvé zavázánie. A mezi tiem dvojím svázáním rozřezati má kuoži břitvú a vypustiti vietr, a naplniti miesto aloem a rudú vlaskú a ruoženým olejem a má- lem octa, spolu všecko smiešeje. Pak po třech neb čtyřech dnech narosť miesto a scěl; a v těch dnech ať se vzdrží nemocný od horkých a kyselých věcí a velmi hořkých. Počisť ho svaře- ninú, o niež v kap. „o lišeji,“ dřéve nežli stane se prořezánie 25 břitvú. — Poslední lék a najlepší v této příhodě jestiť, když se uvázánie údu stane, a ten vietr, neb jest pochycen, propáliti až do dna žehadlem píchavým neb nožným; a před tiem jeho gli- sterovati a třěva vyčistiti. A když učiníš projženie, sejmi pří- škvaru máslem neb sádlem vepřovým ve čtyřech dnech, potom 30 narosť a naposledy scěl. Pozoruj tuto, že počištěnie ve všech neduziech, kteříž se stávají z hmoty vnitřnie, jestiť velmi úži- tečné a hodné i potřebné, když jedno moc jest a věk hodný, a strach horšieho ať nepřěkazie. 20
Strana 85
Tuto se počínají knihy druhé mistra Vilhelma z Placentina, o léčení ran i úrazóv všelikých, kteréž se přiházejí na všech údech těla člověčieho, počnúce od hlavy až do pat. Kapitola prvá: O uražení hlavy bez jiezvy kuože, s prora- žením a s zlomením lbi aneb bez proraženie, a o obyčeji ulé- čenie jejieho. Kap. II.: O uražení hlavy s ranú neb jiezvú, učiněnú od 5 meče neb střělú neb jiných věcí, s zlomením lbi i bez zlomenie, a o obyčeji vynímánie kosti a léčenie toho. Kap. III.: O ranění nosa neb tváři od meče neb šípu a jiných věcí, a o obyčeji uléčenie toho. Kap. IV.: O ráně v podstatě oka od šípu neb jiné věci, to uražujície spojitedlnú neb rohovu sukni oka. Kap. V.: O ráně učiněné na hrdle od meče, střely i jiných věcí, a o obyčeji vytaženie ven uvázlých věcí i uléčení. Kap. VI.: O ráně na uše a vedlé ucha mečem neb střelú učiněné, a obyčeji vytržení ustrnulých věcí tudiež a uléčení. Kap. VII. O ráně na hrdle mečem, šípem neb takovými věcmi, a o obyčeji vytaženie a uléčenie toho. Kap. VIII.: O ráně na pleci neb na rameni, od meče, střely neb od jiných věcí učiněné, a o obyčeji (vytrženie) ustr- nulých věcí učiněném tudiež a uléčení. Kap. IX.: O ráně na paži od meče, střely neb jiných věcí učiněné, a o obyčeji vytrženie střely a uzdravenie rány. Kap. X.: O ráně na loktě mečem, šípem a jinými věcmi, a o obyčeji vytrženie a uléčenie té rány. 15 20
Tuto se počínají knihy druhé mistra Vilhelma z Placentina, o léčení ran i úrazóv všelikých, kteréž se přiházejí na všech údech těla člověčieho, počnúce od hlavy až do pat. Kapitola prvá: O uražení hlavy bez jiezvy kuože, s prora- žením a s zlomením lbi aneb bez proraženie, a o obyčeji ulé- čenie jejieho. Kap. II.: O uražení hlavy s ranú neb jiezvú, učiněnú od 5 meče neb střělú neb jiných věcí, s zlomením lbi i bez zlomenie, a o obyčeji vynímánie kosti a léčenie toho. Kap. III.: O ranění nosa neb tváři od meče neb šípu a jiných věcí, a o obyčeji uléčenie toho. Kap. IV.: O ráně v podstatě oka od šípu neb jiné věci, to uražujície spojitedlnú neb rohovu sukni oka. Kap. V.: O ráně učiněné na hrdle od meče, střely i jiných věcí, a o obyčeji vytaženie ven uvázlých věcí i uléčení. Kap. VI.: O ráně na uše a vedlé ucha mečem neb střelú učiněné, a obyčeji vytržení ustrnulých věcí tudiež a uléčení. Kap. VII. O ráně na hrdle mečem, šípem neb takovými věcmi, a o obyčeji vytaženie a uléčenie toho. Kap. VIII.: O ráně na pleci neb na rameni, od meče, střely neb od jiných věcí učiněné, a o obyčeji (vytrženie) ustr- nulých věcí učiněném tudiež a uléčení. Kap. IX.: O ráně na paži od meče, střely neb jiných věcí učiněné, a o obyčeji vytrženie střely a uzdravenie rány. Kap. X.: O ráně na loktě mečem, šípem a jinými věcmi, a o obyčeji vytrženie a uléčenie té rány. 15 20
Strana 86
86 Knihy druhé. Kap. XI.: O ráně na pěsti ručné mečem, šípem a jinými věcmi, a o obyčeji uléčenie té rány. Kap. XII.: O ráně pronikajície i nepronikajície na prsech a hrudech od meče, střěly i jiných věcí, a o obyčeji vytaženie a uléčenie té rány. Kap. XIII.: O ráně pronikajície i nepronikajície ve hřbetě a na hřbetnici od meče, střěly, neb od jiných věcí, a o obyčeji vytrženie a uléčenie té rány. Kap. XIV.: O ráně v jiecně neb v ústech žalúdkových, od meče neb střěly i jiných věcí učiněné, a o obyčeji vytrženie a 10 uléčenie jich. Kap. XV.: O ráně v břiše a žalúdku dolejie až do lóna pronikajície, s raněním drobuov a bez úrazu jich, mečem, střelú neb jinú věcí. Kap. XVI.: O ráně v lóně neb na bedrách, v střieslech a 45 blíž odtud, od meče, střěly neb jiné věci, a o obyčeji vytrženie a uléčenie té rány. Kap. XVII.: O ráně v klúbě bedra od meče, střěly neb jiné věci, a obyčeji vytaženie a uléčenie rány. Kap. XVIII.: O ráně v stehně od meče, střěly neb tako- 20 vých věcí, a obyčeji vytaženie a uléčenie rány. Kap. XIX.: O ráně na koleně od meče, střěly neb takové věci, a o obyčeji vytaženie a uléčenie rány. Kap. XX.: O ráně na holeni od meče, střěly neb takové věci, a obyčeji vytaženie neb vyhnojenie i uléčenie. Kap. XXI.: O řezání ruky neb nohy po rozmyšlení. Kap. XXII.: O ráně chodidla nožnieho od meče, střěly neb takových věcí, a obyčeji vytrženie neb vyhnojenie i uléčenie té rány. Kap. XXIII.: O ráně hřebene nožnieho, totiž nártě, od 30 meče, střěly neb takové věci, a obyčeji vytaženie neb vyhnojenic a uléčenie té rány. Kap. XXIV.: O ubodení žíly na kterémž koli údu od trnu neb jehly aneb takové věci, a obyčeji vytaženie a uléčenie té rány. 25 35 Kap. XXV.: O ráně užránie psa neb jiného zvieřete na kterémž koli údu, a obyčeji uléčenie.
86 Knihy druhé. Kap. XI.: O ráně na pěsti ručné mečem, šípem a jinými věcmi, a o obyčeji uléčenie té rány. Kap. XII.: O ráně pronikajície i nepronikajície na prsech a hrudech od meče, střěly i jiných věcí, a o obyčeji vytaženie a uléčenie té rány. Kap. XIII.: O ráně pronikajície i nepronikajície ve hřbetě a na hřbetnici od meče, střěly, neb od jiných věcí, a o obyčeji vytrženie a uléčenie té rány. Kap. XIV.: O ráně v jiecně neb v ústech žalúdkových, od meče neb střěly i jiných věcí učiněné, a o obyčeji vytrženie a 10 uléčenie jich. Kap. XV.: O ráně v břiše a žalúdku dolejie až do lóna pronikajície, s raněním drobuov a bez úrazu jich, mečem, střelú neb jinú věcí. Kap. XVI.: O ráně v lóně neb na bedrách, v střieslech a 45 blíž odtud, od meče, střěly neb jiné věci, a o obyčeji vytrženie a uléčenie té rány. Kap. XVII.: O ráně v klúbě bedra od meče, střěly neb jiné věci, a obyčeji vytaženie a uléčenie rány. Kap. XVIII.: O ráně v stehně od meče, střěly neb tako- 20 vých věcí, a obyčeji vytaženie a uléčenie rány. Kap. XIX.: O ráně na koleně od meče, střěly neb takové věci, a o obyčeji vytaženie a uléčenie rány. Kap. XX.: O ráně na holeni od meče, střěly neb takové věci, a obyčeji vytaženie neb vyhnojenie i uléčenie. Kap. XXI.: O řezání ruky neb nohy po rozmyšlení. Kap. XXII.: O ráně chodidla nožnieho od meče, střěly neb takových věcí, a obyčeji vytrženie neb vyhnojenie i uléčenie té rány. Kap. XXIII.: O ráně hřebene nožnieho, totiž nártě, od 30 meče, střěly neb takové věci, a obyčeji vytaženie neb vyhnojenic a uléčenie té rány. Kap. XXIV.: O ubodení žíly na kterémž koli údu od trnu neb jehly aneb takové věci, a obyčeji vytaženie a uléčenie té rány. 25 35 Kap. XXV.: O ráně užránie psa neb jiného zvieřete na kterémž koli údu, a obyčeji uléčenie.
Strana 87
O ranách a úrazech na všech údech. 87 Kap. XXVI.: O ranách od bičovánie a bitie a vytržených rukú i noh provazem neb jinými věcmi. Kap. XXVII.: O příčinách, kteréžto překážejí scelení rány i nežita na každém údu. Kapitola prvá. O úrazu hlavy. 19 15 30 Když kto uražen bude v hlavu kamenem neb kyjem neb takovú věcí, aneb padna urazí se v hlavu o kámen neb o jinú věc, a rozrazí se kuože, tehdy má lékař znamenati, jest-li leb proražena, čili nic. Znamenie, když leb proražena, tato jsú: blívánie a omdlenie v čas pádu neb uraženie a černosť očí neb smědosť okolo nich, s někakým vpadením jich a červeností žil, s závratem a mrčením náhlým zraku; neb poňavadž žalúdek jest spojen s mozkem někakú žilkú velikú, a to móž býti po- znáno očitě na složení těla člověčieho, protož v každém uražení hlavy, a najviece když se stane náhle, silným úrazem zemdlévá žalúdek a lituje mozku pro blížnosť; a tak běžie mokrosti do žalúdku od mozku, a pro mdlobu nemóž žalúdek jich zachovati, ale je vyvrátí. A tak blívánie s smúcením zraku znamená silný úraz v hlavě s porušením lbi; a z též příčiny přicházie, že znamená 20 budúcí pakostnici aneb křeč a potom smrť. A toť jest obecné znamenie ve všem ranění žil a zvláště ušlechtilých; neb s tiem znamením při těchto ranách a úrazu ušlechtilých žil zimnice silná, připadne-li ve třech dnech od úrazu, znamenáť škodu při- padlú žilám a miestóm ušlechtilým, a mdloba mysli, totiž újma 25 rozumu s malostí sna neb bděnie velikostí, též znamená. A toť také lékař bude moci mácením poznati, bude-li mieti v tom oby- čej, jest-li leb porušena, či nic. — Pakli nebudú shledána ta znamenie aneb větší diel jich, tehdyť pozná, žeť leb nenie poru- šena, ani mázdra svrchnie mozková, ani zpodnie. Znamenaj také toto obecné znamenie: že když kto uražen bude v hlavu mečem, palicí neb střělú, jest-li úraz silný, a má skrze to ku pakostnici se obrátiti, aneb se již obrátilo, že když úraz jest na pravé straně, tehdy pakostnice bude na levé straně; a tudy po- znáš, žeť žíly v pravé straně, kteréžto i levú vládnú, jsúť (z) 35 kořene uražené.
O ranách a úrazech na všech údech. 87 Kap. XXVI.: O ranách od bičovánie a bitie a vytržených rukú i noh provazem neb jinými věcmi. Kap. XXVII.: O příčinách, kteréžto překážejí scelení rány i nežita na každém údu. Kapitola prvá. O úrazu hlavy. 19 15 30 Když kto uražen bude v hlavu kamenem neb kyjem neb takovú věcí, aneb padna urazí se v hlavu o kámen neb o jinú věc, a rozrazí se kuože, tehdy má lékař znamenati, jest-li leb proražena, čili nic. Znamenie, když leb proražena, tato jsú: blívánie a omdlenie v čas pádu neb uraženie a černosť očí neb smědosť okolo nich, s někakým vpadením jich a červeností žil, s závratem a mrčením náhlým zraku; neb poňavadž žalúdek jest spojen s mozkem někakú žilkú velikú, a to móž býti po- znáno očitě na složení těla člověčieho, protož v každém uražení hlavy, a najviece když se stane náhle, silným úrazem zemdlévá žalúdek a lituje mozku pro blížnosť; a tak běžie mokrosti do žalúdku od mozku, a pro mdlobu nemóž žalúdek jich zachovati, ale je vyvrátí. A tak blívánie s smúcením zraku znamená silný úraz v hlavě s porušením lbi; a z též příčiny přicházie, že znamená 20 budúcí pakostnici aneb křeč a potom smrť. A toť jest obecné znamenie ve všem ranění žil a zvláště ušlechtilých; neb s tiem znamením při těchto ranách a úrazu ušlechtilých žil zimnice silná, připadne-li ve třech dnech od úrazu, znamenáť škodu při- padlú žilám a miestóm ušlechtilým, a mdloba mysli, totiž újma 25 rozumu s malostí sna neb bděnie velikostí, též znamená. A toť také lékař bude moci mácením poznati, bude-li mieti v tom oby- čej, jest-li leb porušena, či nic. — Pakli nebudú shledána ta znamenie aneb větší diel jich, tehdyť pozná, žeť leb nenie poru- šena, ani mázdra svrchnie mozková, ani zpodnie. Znamenaj také toto obecné znamenie: že když kto uražen bude v hlavu mečem, palicí neb střělú, jest-li úraz silný, a má skrze to ku pakostnici se obrátiti, aneb se již obrátilo, že když úraz jest na pravé straně, tehdy pakostnice bude na levé straně; a tudy po- znáš, žeť žíly v pravé straně, kteréžto i levú vládnú, jsúť (z) 35 kořene uražené.
Strana 88
88 Knihy druhé. Lék k tomu, buďto leb porušena neb neporušena: Ihned na počátku v prvém navštievení buďte smočeny vlasy teplú vodú, s olejem ruoženým smiešenú; potom ty vlasy buďte ostřiženy nožíky a pak sholeny břitvú. Potom buď púštěnie z hlavnie žíly z ruky té strany, na níž úrazu nenie, leč by moc aneb věk snésti nemohly; neb buď púštěnie baňkami s zadku mezi plecoma. A zpósob, ať na každý den má stolici, některým obyčejem a zvláště skrze glisteru, kterážto takto bývá učiněna: Vezmi libru jednu vody svařenie slézu a manholtu, a oleje obecnieho 8 lo- tóv, strdi loty čtyři, soli jeden lot, a směs ty všecky věci spolu 1o a buďte procezeny skrze rúchu, a teplé v řiť puštěny buďte svým obyčejem; neb takové glisterovánie oblehčuje hlavu a táhne páru a mokrosť dolóv a zachovává miesto uražené od otoku a nežitu horkého v mozku. A po púštění krve buď to glisterovánie, aneb po glisterování púštěnie, jakož chce lékař. 15 A bude-liť leb proražena, tehdy buď rozřezána kuože nad mie- stem proraženie ku podobenstvi tréuhelnice prostranné, a kuoži svrz, aby všecko porušenie lbi mohlo býti ohledáno. A buď na- plněna rána se všech stran, tak aby kraje rány byly obaleny kúdelí a rúšičkami, poduštičkami, omočenými v oleji ruoženém 20 teplém, smiešeném s žlútky vaječnými a ne s bielkem; neb nic horšieho nenie v porušení lbi a ranách hlavních, než stu- dená věc. A potřebuje-li stavení krve, pro nařezánie které žíly, vzlož s olejem a s žlútky prach, kterýž takto dělají: Vezmi 25 mumie, aluminis, sachari, boli armeniaci, rudy vlaské, dra- gantu, každého rovně lot, a ztluč dobře i prosej a vespi na mie- sto. Aneb silnější učiň takto prach: Vezmi gipsu dva loty, mu- mie, pavučin, sazí, boli armeniaci, dragantu, každého rovně lot; to všecko buď dobře ztlučeno a prosáto a na ránu vzloženo. 30 Pakli by i tiem nebyla stavena, tehdy miesto oleje přičiň bielek vaječný a oleje nech, a tak stavena bude; a k tomu buďte ruce i nohy uvázány pevně, ať by se krev vzhuoru netáhla, a veliká baňka buď na bok pravý nad játrami přisazena, tehdyť stane. Pak v druhém navštievení po nařezání znamenaj porušenie 35 lbi, jest-li znamenitě, čili neznamenitě; neb bude-liť nezna- menitě, tehdy vkvap černidla na to miesto lbi, a ponechaje málo, setřiž černidlo pércem se lbi, a ihned se vtělí černidlo v nezna- menité skulky lbi porušené, a ukážeť se očima porušenie. —
88 Knihy druhé. Lék k tomu, buďto leb porušena neb neporušena: Ihned na počátku v prvém navštievení buďte smočeny vlasy teplú vodú, s olejem ruoženým smiešenú; potom ty vlasy buďte ostřiženy nožíky a pak sholeny břitvú. Potom buď púštěnie z hlavnie žíly z ruky té strany, na níž úrazu nenie, leč by moc aneb věk snésti nemohly; neb buď púštěnie baňkami s zadku mezi plecoma. A zpósob, ať na každý den má stolici, některým obyčejem a zvláště skrze glisteru, kterážto takto bývá učiněna: Vezmi libru jednu vody svařenie slézu a manholtu, a oleje obecnieho 8 lo- tóv, strdi loty čtyři, soli jeden lot, a směs ty všecky věci spolu 1o a buďte procezeny skrze rúchu, a teplé v řiť puštěny buďte svým obyčejem; neb takové glisterovánie oblehčuje hlavu a táhne páru a mokrosť dolóv a zachovává miesto uražené od otoku a nežitu horkého v mozku. A po púštění krve buď to glisterovánie, aneb po glisterování púštěnie, jakož chce lékař. 15 A bude-liť leb proražena, tehdy buď rozřezána kuože nad mie- stem proraženie ku podobenstvi tréuhelnice prostranné, a kuoži svrz, aby všecko porušenie lbi mohlo býti ohledáno. A buď na- plněna rána se všech stran, tak aby kraje rány byly obaleny kúdelí a rúšičkami, poduštičkami, omočenými v oleji ruoženém 20 teplém, smiešeném s žlútky vaječnými a ne s bielkem; neb nic horšieho nenie v porušení lbi a ranách hlavních, než stu- dená věc. A potřebuje-li stavení krve, pro nařezánie které žíly, vzlož s olejem a s žlútky prach, kterýž takto dělají: Vezmi 25 mumie, aluminis, sachari, boli armeniaci, rudy vlaské, dra- gantu, každého rovně lot, a ztluč dobře i prosej a vespi na mie- sto. Aneb silnější učiň takto prach: Vezmi gipsu dva loty, mu- mie, pavučin, sazí, boli armeniaci, dragantu, každého rovně lot; to všecko buď dobře ztlučeno a prosáto a na ránu vzloženo. 30 Pakli by i tiem nebyla stavena, tehdy miesto oleje přičiň bielek vaječný a oleje nech, a tak stavena bude; a k tomu buďte ruce i nohy uvázány pevně, ať by se krev vzhuoru netáhla, a veliká baňka buď na bok pravý nad játrami přisazena, tehdyť stane. Pak v druhém navštievení po nařezání znamenaj porušenie 35 lbi, jest-li znamenitě, čili neznamenitě; neb bude-liť nezna- menitě, tehdy vkvap černidla na to miesto lbi, a ponechaje málo, setřiž černidlo pércem se lbi, a ihned se vtělí černidlo v nezna- menité skulky lbi porušené, a ukážeť se očima porušenie. —
Strana 89
O ranách a úrazech na všech údech. 89 A když budeš ujištěn o porušení lbi znamenitě neb neznamenitě, tehdy máš znamenati na vynímání kosti, podlé přirozenie a zpó- sobu uraženie lbi a podlé síly i mdloby uraženého a podlé při- rozenie miesta. Najprvé podlé přirozenie a zpósoby uraženie lbi, totiž: jest-li leb stištěna neb proražena, tak že by hnětla kosť mozk a nebyla odlúpena od krajóv; pakli jest odlúpena od krajóv, a podnikla-li jest pod diel lbi celé a pravé a zdravé, čili nepodnikla; tehdy jest-li porušenie děravé neb zmoždilé, čili štiepané neb okrúhlé neb měsiečné neb poludnie, a to neb zna- 1o menité aneb neznamenité. Neb bude-liť porušenie lbi štiepané, neznamenité, a tobě se ukáže skrze černidlo, jakož dřéve praveno jest, a bude blíž od vazu neb spojenie lbi, zdaluj se což móžeš vazu, kdyžto na vybierání kostí budeš pracovati s nádobami železnými. A v čas t5 vybieránie neb lúpánie hodnéť jest, ať by zacpány byly uši ra- něnému bavlnú neb rúškami; neb méně bude slyšán zvuk těch želez, a tady méně se bude báti nemocný toho vybieránie. A pak těmi železy a nádobami pracuj, odjímaje kosť uraženú a podlé uraženie porušenie na dél, ač uraženie Ibi jest štiepané; 2o pakli jest okruhlé, okruhle, pakli jest poludnie neb měsiečné, tehdy měsiečně. Pakli uraženie neb porušenie lbi jest zštiepané, znamenité neb neznamenité, tehdyť nenie třeba jedno nádobami k tomu hodnými vylámati porušenie s obú stranú až do plény vyššie, 25 vždy se odchyluje což móžeš od vazu neb spojenie lbi. Pakli leb jest sražena neb stištěna a ne odlomena neb odlúpena od krajov, otejmi diel sražené lbi, pracuje v uokolce lbi zdravé, probera až do plény, tak aby sražené pozdvihl a vy- bral, jakož se bude lép zdáti lékaři. Pakli leb bude sražena a odlúpena, tehdy ulup něco lbi zdravé a obměkč sraženú olejem ruoženým, tak aby skrze ujímánie zdravé lbi a obměkčenie poru- šené, lehce bez bolesti a bez objietřenie a otoku plen neb mázdři- ček a žil, mohla leb porušená skrze lékaře vyňata býti. Pakli diel lbi sražené menší podnikne pod zdravu, obměkč ten diel 35 menší olejem ruoženým, a když se obměkčí, vytiehni z ne- náhla bez bolesti; potom učiniž, jakož poviem. Pakli diel lbi sražené větší bude porušen, otejmi od kosti neb lbi zdravé tolik nádobím k tomu hodným, aby mohl ten diel, obměkče ole- jem ru oženým, snadněji a lehce vyníti a vyvrci. 30
O ranách a úrazech na všech údech. 89 A když budeš ujištěn o porušení lbi znamenitě neb neznamenitě, tehdy máš znamenati na vynímání kosti, podlé přirozenie a zpó- sobu uraženie lbi a podlé síly i mdloby uraženého a podlé při- rozenie miesta. Najprvé podlé přirozenie a zpósoby uraženie lbi, totiž: jest-li leb stištěna neb proražena, tak že by hnětla kosť mozk a nebyla odlúpena od krajóv; pakli jest odlúpena od krajóv, a podnikla-li jest pod diel lbi celé a pravé a zdravé, čili nepodnikla; tehdy jest-li porušenie děravé neb zmoždilé, čili štiepané neb okrúhlé neb měsiečné neb poludnie, a to neb zna- 1o menité aneb neznamenité. Neb bude-liť porušenie lbi štiepané, neznamenité, a tobě se ukáže skrze černidlo, jakož dřéve praveno jest, a bude blíž od vazu neb spojenie lbi, zdaluj se což móžeš vazu, kdyžto na vybierání kostí budeš pracovati s nádobami železnými. A v čas t5 vybieránie neb lúpánie hodnéť jest, ať by zacpány byly uši ra- něnému bavlnú neb rúškami; neb méně bude slyšán zvuk těch želez, a tady méně se bude báti nemocný toho vybieránie. A pak těmi železy a nádobami pracuj, odjímaje kosť uraženú a podlé uraženie porušenie na dél, ač uraženie Ibi jest štiepané; 2o pakli jest okruhlé, okruhle, pakli jest poludnie neb měsiečné, tehdy měsiečně. Pakli uraženie neb porušenie lbi jest zštiepané, znamenité neb neznamenité, tehdyť nenie třeba jedno nádobami k tomu hodnými vylámati porušenie s obú stranú až do plény vyššie, 25 vždy se odchyluje což móžeš od vazu neb spojenie lbi. Pakli leb jest sražena neb stištěna a ne odlomena neb odlúpena od krajov, otejmi diel sražené lbi, pracuje v uokolce lbi zdravé, probera až do plény, tak aby sražené pozdvihl a vy- bral, jakož se bude lép zdáti lékaři. Pakli leb bude sražena a odlúpena, tehdy ulup něco lbi zdravé a obměkč sraženú olejem ruoženým, tak aby skrze ujímánie zdravé lbi a obměkčenie poru- šené, lehce bez bolesti a bez objietřenie a otoku plen neb mázdři- ček a žil, mohla leb porušená skrze lékaře vyňata býti. Pakli diel lbi sražené menší podnikne pod zdravu, obměkč ten diel 35 menší olejem ruoženým, a když se obměkčí, vytiehni z ne- náhla bez bolesti; potom učiniž, jakož poviem. Pakli diel lbi sražené větší bude porušen, otejmi od kosti neb lbi zdravé tolik nádobím k tomu hodným, aby mohl ten diel, obměkče ole- jem ru oženým, snadněji a lehce vyníti a vyvrci. 30
Strana 90
90 Knihy druhé. Druhé, máš znamenati odjímánie lbi porušené, jest-li ten nemocný silen neb mdel; neb jest-liť mdlý, aneb dietě neb kmet, máš se s ním obierati těmi nádobami ponenáhlu, tak že což či- níš na silném jedné hodiny, to nad mdlým ve třech hodinách neb v jednom dni celém. Máš také pozorovati, že mnohokrát na lbech dětí budeš moci oblehčiti úraz a přielišnosť hlavy ole- jem ruoženým, smiešeným s strdí ruoženú, vlože na lbi porušené, a na to list kapusty, a podlé neb okolo rány olej ruožený, smie- šený s boli armeniacon, totiž s rudú vlaskú; a to se děje pro- měkkosť a tenkosť lbi dětinské. Třetie, na odjímánie lbi porušené máš znamenati přiro- zenie miesta porušeného; neb jest-li porušenie lbi ihned při- vazu neb spojení lbi, aneb blíž od toho, tehdy jest nebezpečné porušenie; neb skrze ta spojenie vycházejí žilky a při nich plénky neb mázdřičky z mozku, jakož chce Avicena, a všichni 15 skrze to na tom se sjednávají; neb těch žilek uraženie činí objietřenie v mozku a plen jeho, a tady přicházie smrť. A protož když jest úraz blíž od spojenie aneb na spojení lbi, ni- koli na vynímánie lbi porušené nesměj se přiblížiti k tomu spojení s nádobami železnými, ale skrze dielo na zdravé lbi, 20 spojené s porušenú, jenž jest na spojení; a s obměkčením a po- silením dřéve praveným pracuj, aby odjal leb porušenú; neb nelze a nebezpečno jest dělati s nádobami železnými na spojení, bez úrazu žilek a plen a svazkóv, jimižto ta spojenie sú sevřena. A z toho pocházie na mázdřičkách mozku objietřenie i na moz- 25 ku, a potom smrť. A když kosť porušená bude vyňata všecka neb jie diel, až do plény, vezmi rúšky čisté, lněné a omoč je v oleji ruoženém a s strdí ruoženú smiešeném, a zklaď je podlé hodné zpósoby mezi kostí lbi a matkú tvrdú, totiž svrchní mázdrú, znenáhla se tak, aby ta mázdra ani mozk hnětením bolesti nečil a tady to miesto se neobjietřilo; a protož lehce klaď rúšku na rúšku dotad, až diera lbi vybraná těmi rúškami bude naplněna. A po- tom poduštičkami omočenými v témž oleji a strdi naplň ránu kuože, kterážť jest na lbu; a když bude naplněna, obmaž ránu 35 vókol se všech stran s ruoženým olejem a s rudú vlaskú, smie- šeným spolu. Potom vezmi kúdel omočenú u vodě a vyždmi vodu z nie velmi dobře, a tu rozděl na tři neb na čtyři chomá- čky, zpósobené k velikosti rány, a přikryj jimi ránu, přikryje ji 10
90 Knihy druhé. Druhé, máš znamenati odjímánie lbi porušené, jest-li ten nemocný silen neb mdel; neb jest-liť mdlý, aneb dietě neb kmet, máš se s ním obierati těmi nádobami ponenáhlu, tak že což či- níš na silném jedné hodiny, to nad mdlým ve třech hodinách neb v jednom dni celém. Máš také pozorovati, že mnohokrát na lbech dětí budeš moci oblehčiti úraz a přielišnosť hlavy ole- jem ruoženým, smiešeným s strdí ruoženú, vlože na lbi porušené, a na to list kapusty, a podlé neb okolo rány olej ruožený, smie- šený s boli armeniacon, totiž s rudú vlaskú; a to se děje pro- měkkosť a tenkosť lbi dětinské. Třetie, na odjímánie lbi porušené máš znamenati přiro- zenie miesta porušeného; neb jest-li porušenie lbi ihned při- vazu neb spojení lbi, aneb blíž od toho, tehdy jest nebezpečné porušenie; neb skrze ta spojenie vycházejí žilky a při nich plénky neb mázdřičky z mozku, jakož chce Avicena, a všichni 15 skrze to na tom se sjednávají; neb těch žilek uraženie činí objietřenie v mozku a plen jeho, a tady přicházie smrť. A protož když jest úraz blíž od spojenie aneb na spojení lbi, ni- koli na vynímánie lbi porušené nesměj se přiblížiti k tomu spojení s nádobami železnými, ale skrze dielo na zdravé lbi, 20 spojené s porušenú, jenž jest na spojení; a s obměkčením a po- silením dřéve praveným pracuj, aby odjal leb porušenú; neb nelze a nebezpečno jest dělati s nádobami železnými na spojení, bez úrazu žilek a plen a svazkóv, jimižto ta spojenie sú sevřena. A z toho pocházie na mázdřičkách mozku objietřenie i na moz- 25 ku, a potom smrť. A když kosť porušená bude vyňata všecka neb jie diel, až do plény, vezmi rúšky čisté, lněné a omoč je v oleji ruoženém a s strdí ruoženú smiešeném, a zklaď je podlé hodné zpósoby mezi kostí lbi a matkú tvrdú, totiž svrchní mázdrú, znenáhla se tak, aby ta mázdra ani mozk hnětením bolesti nečil a tady to miesto se neobjietřilo; a protož lehce klaď rúšku na rúšku dotad, až diera lbi vybraná těmi rúškami bude naplněna. A po- tom poduštičkami omočenými v témž oleji a strdi naplň ránu kuože, kterážť jest na lbu; a když bude naplněna, obmaž ránu 35 vókol se všech stran s ruoženým olejem a s rudú vlaskú, smie- šeným spolu. Potom vezmi kúdel omočenú u vodě a vyždmi vodu z nie velmi dobře, a tu rozděl na tři neb na čtyři chomá- čky, zpósobené k velikosti rány, a přikryj jimi ránu, přikryje ji 10
Strana 91
O ranách a úrazech na všech údech. 91 se všech stran; a potom uvěž miesto i všicku hlavu rúchú kromě tváři, a na tu rúchu vzděj čepičku z kuože jehenčie. A pozoruj, žeť nižádná věc neurazí mozku, jakožto povětřie; a protož ran hlavních i létě i zimě snažně chraň i ostřiehaj před povětřím. A také úžitečné jest, aby taký raněný zimě jednú byl vázán na den, ale létě dvakrát, a zvláště jest-liť horko veliké a raněný silen. A ať léčenie těch ran obyčej krátce poviem, znamenaj, že když najprvé přijdeš k raněnému, shole vlasy, smaž jemu teplým 1o olejem ruoženým, a večer toho dne púštěj jemu z žíly hlavnie, jakož dřéve praveno jest. A snabdíš-li skrze znamenie dřéve řečená, že jest leb porušena, ihned druhý den po púštění buď řezána kuože nad úrazem obyčejem svrchu psaným, a buď na- plněna všecka rána rúškami neb poduštičkami, smočenými v oleji a5 ruoženém, smiešeném s žlútky vaječnými teplými. A to napl- něnie má tráti na ráně až do vynímánie lbi porušené. A poma- zánie okolo rány máť býti, smiešéc rudu vlaskú s olejem ruože- ným, od počátka řezánie kuože až do plného kostí vybíránie i potom; neb nic nenie tak hodného, aby obránilo mozk a hlavu 20 od objietřenie neb nežita horkého, jakož jest to mazánie a gli- sterovánie a měkkosť břicha. Ty tři věci vždy jsú úžitečné a potřebné raněným v hlavu, od počátku léčenie až do skonánie, aneb dotud, až budeš jist před objietřením neb nežitem mozku; neb ten nežit horký jestiť z velmi nebezpečný a obecně smrť přivozuje. A věz, žeť ta masť z oleje a strdi ruožené, o niež dřéve jest praveno, posiluje mie- sta velmi a stierá každú černosť a zbytečnosť tvrdé mateřě, totiž vyššie mázdry mozkové. A jest-li že ta masť neotejme černosti od nie, znameniet jest jisté smrti; neb se stává ta čer- 3o nosť od mrtvenie miesta. A pak smáčenie rúšky v oleji a v strdi ruožené, kteréžto bývají s uokladem mezi lbí a mázdřicí svrchní, máť se dieti od dne vyňatie kostí všech neb dielu jich, až do narostěnie svrchnie mázdry se lbu; a pak lékař máť počieti přikládati prach hlavní, s5 rostící a posilující; a takto bývá dělán: Vezmi ořechóv cyprešo- vých, mirtilorum, mirry, každého rovně lot, múky orobi dva loty, a buď ze všech těch věcí prach mělný prosátý, a ten s rúškami a s poduštičkami a kúdelí, smočenými u vodě teplé v zimě, a studené v létě, ale z nichžto voda ovšem jest vyžďata, má býti
O ranách a úrazech na všech údech. 91 se všech stran; a potom uvěž miesto i všicku hlavu rúchú kromě tváři, a na tu rúchu vzděj čepičku z kuože jehenčie. A pozoruj, žeť nižádná věc neurazí mozku, jakožto povětřie; a protož ran hlavních i létě i zimě snažně chraň i ostřiehaj před povětřím. A také úžitečné jest, aby taký raněný zimě jednú byl vázán na den, ale létě dvakrát, a zvláště jest-liť horko veliké a raněný silen. A ať léčenie těch ran obyčej krátce poviem, znamenaj, že když najprvé přijdeš k raněnému, shole vlasy, smaž jemu teplým 1o olejem ruoženým, a večer toho dne púštěj jemu z žíly hlavnie, jakož dřéve praveno jest. A snabdíš-li skrze znamenie dřéve řečená, že jest leb porušena, ihned druhý den po púštění buď řezána kuože nad úrazem obyčejem svrchu psaným, a buď na- plněna všecka rána rúškami neb poduštičkami, smočenými v oleji a5 ruoženém, smiešeném s žlútky vaječnými teplými. A to napl- něnie má tráti na ráně až do vynímánie lbi porušené. A poma- zánie okolo rány máť býti, smiešéc rudu vlaskú s olejem ruože- ným, od počátka řezánie kuože až do plného kostí vybíránie i potom; neb nic nenie tak hodného, aby obránilo mozk a hlavu 20 od objietřenie neb nežita horkého, jakož jest to mazánie a gli- sterovánie a měkkosť břicha. Ty tři věci vždy jsú úžitečné a potřebné raněným v hlavu, od počátku léčenie až do skonánie, aneb dotud, až budeš jist před objietřením neb nežitem mozku; neb ten nežit horký jestiť z velmi nebezpečný a obecně smrť přivozuje. A věz, žeť ta masť z oleje a strdi ruožené, o niež dřéve jest praveno, posiluje mie- sta velmi a stierá každú černosť a zbytečnosť tvrdé mateřě, totiž vyššie mázdry mozkové. A jest-li že ta masť neotejme černosti od nie, znameniet jest jisté smrti; neb se stává ta čer- 3o nosť od mrtvenie miesta. A pak smáčenie rúšky v oleji a v strdi ruožené, kteréžto bývají s uokladem mezi lbí a mázdřicí svrchní, máť se dieti od dne vyňatie kostí všech neb dielu jich, až do narostěnie svrchnie mázdry se lbu; a pak lékař máť počieti přikládati prach hlavní, s5 rostící a posilující; a takto bývá dělán: Vezmi ořechóv cyprešo- vých, mirtilorum, mirry, každého rovně lot, múky orobi dva loty, a buď ze všech těch věcí prach mělný prosátý, a ten s rúškami a s poduštičkami a kúdelí, smočenými u vodě teplé v zimě, a studené v létě, ale z nichžto voda ovšem jest vyžďata, má býti
Strana 92
92 Knihy druhé. naložen. Druhý prach k tomu: Vezmi mumie, kadidla bielého, dragantu, gummi arabici, každého rovně lot, krve drakové, mú- ky orobové, mirtellorum, každého rovně 2 lotu, a buď z toho prach mělný, prosátý. Tentoť prach létě jest lépí, onen v zimě. Masti mohly by učiněny býti z svrchu řečených prachóv tiemto s obyčejem: Vezmi jednu libru oleje dřevěného, dva loty vosku čistého a 6 lotóv pryskyřice, a to rozpustě u ohně, proceď a v to procezenie vespi prach již pravený a smiešej; a budeť masť celistivá i narosťujície. Pak naposledy učiň prach celivý takto: Vezmi ořechóv cypresových, galli, žlútky, orobi, každého rovně 10 lot, sanguinis draconis, masticis, každého rovně 2 lota, a učiň z toho prach mělný, prosátý. Druhý prach: Vezmi litargyrum, (r)tutě lot, kadidla bielého, masticis, každého rovně 1/2 lota, mumie, mirtilorum, galle, nucis cypressi, každého rovně 2 lota a čtvrt lota, farine orobi 1 lota a čtvrt. Pozoruj tohoto ve všem porušeni lbi: jest-li že by maso tučné, zbytné se ukázalo na vyššie mázdřici mozkové neb na lbu, bezpečně sejmi je mastí apoštolskú, kterúžto oznámímy potom; aneb mastí zelenú, kterúžto učiň takto: Vezmi aluminis zuccar., grunšpát, strdi, každého rovně čtvrt lota, a směs spolu. 20 A to věz, že takovéž jest přirovnánie těchto mastí k masu měk- kému lbi a tvrdé mateřě, totiž vyššie mázdřice mozkové, jakéž jest přirovnánie strdi ruožené a oleje ruoženého, smiešených k uočištění černosti a hnisu vyššie mázdřice mozkové. Pakli kto uražen bude v hlavu bez porušenie lbi, nepo- 25 třebujeť jiného po oholení hlavy na počátku, než ať bude puštěno jemu z hlavnie žíly, s jiné strany nežli jest úraz, aneb baňkami púštěnie s zadu mezi plecoma a glisterovánie dřieve řečené, a vuokol učiniti pomazánie z oleje ruoženého a rudy vlaské, a při- loženie prachu myrtillorum; a potom na to miesto uražené a na 30 prach máš položiti flastr z vosku nového, shřetého u ohně; neb to s prachem myrtillorum posiluje hlavy a brání hlavu od při- jímánie vlhkostí žalúdkových a od objietřenie. Ztrava neb pokrm toho, ktož trpí porušenie lbi, buďto s ranú otevřenú, totiž s jézvú, aneb bez jiezvy, od počátku až 35 do konce tento buď, od hodiny uraženie až do desátého dne létě, a až do sedmého dne zimě, aneb dokudž nebude lékař jist před otokem neb nežitem při úrazu: dávaj nemocnému střiedu chleba bielého, omočeného v čisté studené vodě, neb jádro pše- 15
92 Knihy druhé. naložen. Druhý prach k tomu: Vezmi mumie, kadidla bielého, dragantu, gummi arabici, každého rovně lot, krve drakové, mú- ky orobové, mirtellorum, každého rovně 2 lotu, a buď z toho prach mělný, prosátý. Tentoť prach létě jest lépí, onen v zimě. Masti mohly by učiněny býti z svrchu řečených prachóv tiemto s obyčejem: Vezmi jednu libru oleje dřevěného, dva loty vosku čistého a 6 lotóv pryskyřice, a to rozpustě u ohně, proceď a v to procezenie vespi prach již pravený a smiešej; a budeť masť celistivá i narosťujície. Pak naposledy učiň prach celivý takto: Vezmi ořechóv cypresových, galli, žlútky, orobi, každého rovně 10 lot, sanguinis draconis, masticis, každého rovně 2 lota, a učiň z toho prach mělný, prosátý. Druhý prach: Vezmi litargyrum, (r)tutě lot, kadidla bielého, masticis, každého rovně 1/2 lota, mumie, mirtilorum, galle, nucis cypressi, každého rovně 2 lota a čtvrt lota, farine orobi 1 lota a čtvrt. Pozoruj tohoto ve všem porušeni lbi: jest-li že by maso tučné, zbytné se ukázalo na vyššie mázdřici mozkové neb na lbu, bezpečně sejmi je mastí apoštolskú, kterúžto oznámímy potom; aneb mastí zelenú, kterúžto učiň takto: Vezmi aluminis zuccar., grunšpát, strdi, každého rovně čtvrt lota, a směs spolu. 20 A to věz, že takovéž jest přirovnánie těchto mastí k masu měk- kému lbi a tvrdé mateřě, totiž vyššie mázdřice mozkové, jakéž jest přirovnánie strdi ruožené a oleje ruoženého, smiešených k uočištění černosti a hnisu vyššie mázdřice mozkové. Pakli kto uražen bude v hlavu bez porušenie lbi, nepo- 25 třebujeť jiného po oholení hlavy na počátku, než ať bude puštěno jemu z hlavnie žíly, s jiné strany nežli jest úraz, aneb baňkami púštěnie s zadu mezi plecoma a glisterovánie dřieve řečené, a vuokol učiniti pomazánie z oleje ruoženého a rudy vlaské, a při- loženie prachu myrtillorum; a potom na to miesto uražené a na 30 prach máš položiti flastr z vosku nového, shřetého u ohně; neb to s prachem myrtillorum posiluje hlavy a brání hlavu od při- jímánie vlhkostí žalúdkových a od objietřenie. Ztrava neb pokrm toho, ktož trpí porušenie lbi, buďto s ranú otevřenú, totiž s jézvú, aneb bez jiezvy, od počátku až 35 do konce tento buď, od hodiny uraženie až do desátého dne létě, a až do sedmého dne zimě, aneb dokudž nebude lékař jist před otokem neb nežitem při úrazu: dávaj nemocnému střiedu chleba bielého, omočeného v čisté studené vodě, neb jádro pše- 15
Strana 93
O ranách a úrazech na všech údech. 93 nice vařené neb ječné, neb listie locikové, upravené s mandlo- vým mlékem, neb tykvice mladé, oblúpené kuože zelené a s týmž mlékem upravené, aneb borákové zelé; a móž to každé býti maštěno olejem dřevěným neb máslem. Pakli by raněný byl 5 mdel, že by nemohl té ztravy snésti do té chvíle, dávaj jemu maso kozlečie a kuřecie, vařené s tykvicemi neb locikami neb kuřecí nožkú, a upravené s agrestem neb s tukem rajských jablek. A pak po desěti létě dnech a po sedmi zimě, krm raně- ného silného i mdlého týmž pokrmem, až do dokonalého smasenie tvrdé matky, totiž vyššie mázdřice mozku se lbi, a až do jistoty před objietřením miesta uraženého. A po té pak jistotě krm nemocného masem skopcovým neb vepřovým neb beraním a nohami neb paznohty toho dobytka, i vařenými i pečenými, ať by se v něm hrubá vlhkosť zarodila a lepká a hodná k obrácení t5 u věc tvrdú a mozolnú ve lbi, miesto kosti vyňaté. — Daj jemu také hrušky jiesti neb kdúle, pečené v popele pod uhlím; a to po jiném jídlu ať jie. Muožť také jiesti slepice, kapúny, bažan- ty, kuroptvy a ptáčky malé, kteříž u vodách nebydlé, všě věci. Ať vína nepie až téměř do plného uléčenie; neb nic tak hlavy neuražuje jakožto víno, neb páru stěže do mozku; aniž která věc tak přivodí navrácenie hlavy v neduh a mdlobu, neb vlh- kosti z žalúdka do hlavy provodí. A protož raněný takově měj dosti až do uzdravenie plného, aby pil vodu vařenú s střiedú bielého chleba, neb agrest s vodu, neb s tukem jablek rajských, smiese (s) vodú, aneb vodu vařenú s tukem ruoženým vetchým; neb ti nápojové posilují jiecna, totiž ústa žalúdková, kterážto mdlejí každým uražením hlavy, pro blížnosť, kterúžto má s moz- kem skrze žílu, kterážto jde od mozku k nim. A pro tu blíž- nosť a slitovánie běžie vlhkosti do žalúdku tak raněného a činí so blívánie, jakož napřed řečeno jest; a protož že ti nápojové po- silují úst žalúdkových, bránie parám jíti z žalúdku do hlavy. — Pakli by tak raněný nemohl se zdržeti od pitie vína, ale ať pie víno plané neb mdlé, smiešené s vodú svařenie cukru ruoženého neb střédy chlebné, tak aby vody bylo obapol. Ale pokrm toho, 35 ktož v hlavu jest uražen neb posečen bez porušenie lbi, buď týž jakož i toho, komuž leb jest porušena, as poně do téhodne, aneb do jistoty před otokem neb nežitem; a potom jez, což má, a pí, kromě vína silného. Tuto však slušie věděti, jakož die Serapio v dvanadctých 10 20 25
O ranách a úrazech na všech údech. 93 nice vařené neb ječné, neb listie locikové, upravené s mandlo- vým mlékem, neb tykvice mladé, oblúpené kuože zelené a s týmž mlékem upravené, aneb borákové zelé; a móž to každé býti maštěno olejem dřevěným neb máslem. Pakli by raněný byl 5 mdel, že by nemohl té ztravy snésti do té chvíle, dávaj jemu maso kozlečie a kuřecie, vařené s tykvicemi neb locikami neb kuřecí nožkú, a upravené s agrestem neb s tukem rajských jablek. A pak po desěti létě dnech a po sedmi zimě, krm raně- ného silného i mdlého týmž pokrmem, až do dokonalého smasenie tvrdé matky, totiž vyššie mázdřice mozku se lbi, a až do jistoty před objietřením miesta uraženého. A po té pak jistotě krm nemocného masem skopcovým neb vepřovým neb beraním a nohami neb paznohty toho dobytka, i vařenými i pečenými, ať by se v něm hrubá vlhkosť zarodila a lepká a hodná k obrácení t5 u věc tvrdú a mozolnú ve lbi, miesto kosti vyňaté. — Daj jemu také hrušky jiesti neb kdúle, pečené v popele pod uhlím; a to po jiném jídlu ať jie. Muožť také jiesti slepice, kapúny, bažan- ty, kuroptvy a ptáčky malé, kteříž u vodách nebydlé, všě věci. Ať vína nepie až téměř do plného uléčenie; neb nic tak hlavy neuražuje jakožto víno, neb páru stěže do mozku; aniž která věc tak přivodí navrácenie hlavy v neduh a mdlobu, neb vlh- kosti z žalúdka do hlavy provodí. A protož raněný takově měj dosti až do uzdravenie plného, aby pil vodu vařenú s střiedú bielého chleba, neb agrest s vodu, neb s tukem jablek rajských, smiese (s) vodú, aneb vodu vařenú s tukem ruoženým vetchým; neb ti nápojové posilují jiecna, totiž ústa žalúdková, kterážto mdlejí každým uražením hlavy, pro blížnosť, kterúžto má s moz- kem skrze žílu, kterážto jde od mozku k nim. A pro tu blíž- nosť a slitovánie běžie vlhkosti do žalúdku tak raněného a činí so blívánie, jakož napřed řečeno jest; a protož že ti nápojové po- silují úst žalúdkových, bránie parám jíti z žalúdku do hlavy. — Pakli by tak raněný nemohl se zdržeti od pitie vína, ale ať pie víno plané neb mdlé, smiešené s vodú svařenie cukru ruoženého neb střédy chlebné, tak aby vody bylo obapol. Ale pokrm toho, 35 ktož v hlavu jest uražen neb posečen bez porušenie lbi, buď týž jakož i toho, komuž leb jest porušena, as poně do téhodne, aneb do jistoty před otokem neb nežitem; a potom jez, což má, a pí, kromě vína silného. Tuto však slušie věděti, jakož die Serapio v dvanadctých 10 20 25
Strana 94
94 Knihy druhé. knihách v prvé kap., a jáť přivoluji, že pro křehkosť lidského přirozenie a bázeň, kteráž se přiházie s řezáním kuože hlavnie a lámánie lbi, že prolamovánie lbi mně se nelíbí než ve dvú pří- hodú: prvá, když leb jest uražena tak, že hněte mozk a strach porušenie mázdřice mozkové; druhá, když drobet lbi podnikne pod leb celú aneb namožděnú, a tady strach téhož porušenie jako dřéve. A protož kromě těch dvú příhodú buď takto léčen: aby miesto rány bylo léčeno neb mazáno olejem a strdí ruoženú, a okolo ruoženým olejem a rudú vlaskú, jenž slove bolus arme- niacus; a léčeno i vázáno i raněný krmen a napájen, jakož dřéve 10 vypraveno jest. Kapitola II. O padení a úrazu na hlavě učiněném od meče neb střělú neb takových věcí, s porušením lbi neb bez porušenie, a o obyčeji uléčenie jejieho. Když lékař prvé přijde k tomu, jenž jest raněn v hlavu mečem, střělú aneb takovú věcí, a bude jist, že úraz nenie ve lbi, tehdyť má najprv ostříci hlavu a po ostřižení ihned smočiti vlasy zuostalé a postřižené vodú teplú, smiešenú s olejem ruo- 15 ženým, ač jest zimě; pakli jest létě, s vlažnú neb studenú; a potom má sholiti břitvú všecky až do plti. A toť jest naučenie obecné o všech údech raněných, na nichž jsú vlasy neb srsti. A potom všecko miesto oholené má býti mazáno podlé rány olejem takto učiněným: Vezmi oleje 20 ruoženého 4 loty, rudy vlaské 2 loty, a směs spolu tak, ať bude to teplé zimě a studeno létě; neb ta masť zbraňuje každý úd od objietřenie neb od nežita horkého. A pak na ránu polož podu- štičky neb rúšky omočené v oleji, kterýžto takto má býti udělán: Vezmi oleje ruoženého 2 loty, rudy vlaské loty dva a směs spolu, 25 a buď teplo zimě a studeno létě; neb ta masť brání údu každého raněného od objietřenie neb nežitu horkého. A v ránu buďte vloženy rúšky neb poduštičky, omočené olejem, kterýžto takto bývá dělán: Vezmi oleje ruoženého loty dva a jeden žlútek vajce a směs spolu, a smoče tiem rúšky naplň rány. A na to 30 všecko miesto oholené vzlož rúšku velikú, dvé- neb trénásobní, omočenú dřéve praveným olejem s rudú smiešeným, a pak cho- máče kúdelné, smoče u vodě teplé zimě a studené létě, a vyždma z nich vodu velmi dobře, vzlož na to; a přivěž rúchú velikú k hlavě lehce, aby neupšil nemocného; neb toť jest mimo jiné 35
94 Knihy druhé. knihách v prvé kap., a jáť přivoluji, že pro křehkosť lidského přirozenie a bázeň, kteráž se přiházie s řezáním kuože hlavnie a lámánie lbi, že prolamovánie lbi mně se nelíbí než ve dvú pří- hodú: prvá, když leb jest uražena tak, že hněte mozk a strach porušenie mázdřice mozkové; druhá, když drobet lbi podnikne pod leb celú aneb namožděnú, a tady strach téhož porušenie jako dřéve. A protož kromě těch dvú příhodú buď takto léčen: aby miesto rány bylo léčeno neb mazáno olejem a strdí ruoženú, a okolo ruoženým olejem a rudú vlaskú, jenž slove bolus arme- niacus; a léčeno i vázáno i raněný krmen a napájen, jakož dřéve 10 vypraveno jest. Kapitola II. O padení a úrazu na hlavě učiněném od meče neb střělú neb takových věcí, s porušením lbi neb bez porušenie, a o obyčeji uléčenie jejieho. Když lékař prvé přijde k tomu, jenž jest raněn v hlavu mečem, střělú aneb takovú věcí, a bude jist, že úraz nenie ve lbi, tehdyť má najprv ostříci hlavu a po ostřižení ihned smočiti vlasy zuostalé a postřižené vodú teplú, smiešenú s olejem ruo- 15 ženým, ač jest zimě; pakli jest létě, s vlažnú neb studenú; a potom má sholiti břitvú všecky až do plti. A toť jest naučenie obecné o všech údech raněných, na nichž jsú vlasy neb srsti. A potom všecko miesto oholené má býti mazáno podlé rány olejem takto učiněným: Vezmi oleje 20 ruoženého 4 loty, rudy vlaské 2 loty, a směs spolu tak, ať bude to teplé zimě a studeno létě; neb ta masť zbraňuje každý úd od objietřenie neb od nežita horkého. A pak na ránu polož podu- štičky neb rúšky omočené v oleji, kterýžto takto má býti udělán: Vezmi oleje ruoženého 2 loty, rudy vlaské loty dva a směs spolu, 25 a buď teplo zimě a studeno létě; neb ta masť brání údu každého raněného od objietřenie neb nežitu horkého. A v ránu buďte vloženy rúšky neb poduštičky, omočené olejem, kterýžto takto bývá dělán: Vezmi oleje ruoženého loty dva a jeden žlútek vajce a směs spolu, a smoče tiem rúšky naplň rány. A na to 30 všecko miesto oholené vzlož rúšku velikú, dvé- neb trénásobní, omočenú dřéve praveným olejem s rudú smiešeným, a pak cho- máče kúdelné, smoče u vodě teplé zimě a studené létě, a vyždma z nich vodu velmi dobře, vzlož na to; a přivěž rúchú velikú k hlavě lehce, aby neupšil nemocného; neb toť jest mimo jiné 35
Strana 95
O ranách a úrazech na všech údech. 95 20 25 30 35 úžitečné na uléčenie rány, a k zachování údu raněného od objie- třenie a nežitu horkého. A také nic nenie takého, jenž by vlhkosť přitahovala, jakož jest bolesť; a to přitahovánie činí otok, leč bude odpuzeno olejem řečeným. Nic také nemdlí takově mocí údu neb člověka, jakožto bolesť; protož lékař má jíti a ji krotiti, s milostivým obieráním s nemocným i lehkým dotýkáním i oleji svrchu psanými mazáním, jakož povědieno jest; neb tady spieše každého nemocného uléčí. Pak druhého navštievenie má znamenati lékař ránu a sílu to neb mdlobu raněného a tvrdosť neb měkkosť břicha jeho, totiž jest-li tvrd neb měkek v životě, a mnoho-li jest čili málo vyšlo krve z rány; neb jest-li nemocný silen a málo krve vyšlo z rány. ihned má jemu púštěti z žíly hlavnie tak: jest-li rána na pravé straně, tehdy púštěj z ruky levé; pakli rána jest na levé straně. tehdy púštěj z ruky pravé, ať by nižádná strana nebyla ovšem zemdlena. Pakli by púštěti z žíly nechtěl, ale púštěj jemu baň- kami mezi plecoma s zadu; a jest-li nemocný tvrd v životě, klisteruj jeho, jako sem pravil v prvé kap., aneb učiň jemu čépek z mýdla neb z slanin neb ze žluči některé s těstem a s solí, ať sobě to vjedná v zadek, aby stolici měl na všaký den. Pakli raněný mdel jest a málo krve vyšlo z rány a tvrd v životě, baňkú jemu toliko púštěj mezi plecoma, a těmi čépky buď jemu přistrojena stolice; neb by klisterovánie nemohl strpěti. A věz, že ty věci svrchu psané velmiť jsú potřebné a úžitečné při každé ráně hlavné, tak že ji zachovají před objietřením a nežitem. Pakli by rána v hlavě od meče byla rozšířena tak, že by kuože povysla, a že by nemohla druhé se přidržeti ot sebe sama, tehdy přiší ji nití dvénásobní súkanú, a buď dobře utvr- zeno miesto, sholéc prvé vlasy; a buď ostavena rána otevřena na dolejší straně, ať z nie talov jde svobodně, aneb klaď ústavně na ránu tento prach: Vezmi sanguinis draconis, draganti, rudy vlaské jeden lot, a ztluč v prach mělný, a ten prosej hustým sítkem; a klaď ten prach na ránu otevřenú neb na to miesto, kteréž si ostavil otevřeno k vyplynutí talovu, tak však, aby ihned po ušití rány olejem ruoženým, smiešeným s žlútkem vaječným pomazal, a okolo rány olejem ruoženým, s rudú vlaskú smiešeným. Věz však, že každá rána tří dní v stáří létě a čtyř dní zimě, leč by byla s porušením lbi, nepotřebuje do sebe neb v sě oleje ruoženého, s žlútkem vaječným smie-
O ranách a úrazech na všech údech. 95 20 25 30 35 úžitečné na uléčenie rány, a k zachování údu raněného od objie- třenie a nežitu horkého. A také nic nenie takého, jenž by vlhkosť přitahovala, jakož jest bolesť; a to přitahovánie činí otok, leč bude odpuzeno olejem řečeným. Nic také nemdlí takově mocí údu neb člověka, jakožto bolesť; protož lékař má jíti a ji krotiti, s milostivým obieráním s nemocným i lehkým dotýkáním i oleji svrchu psanými mazáním, jakož povědieno jest; neb tady spieše každého nemocného uléčí. Pak druhého navštievenie má znamenati lékař ránu a sílu to neb mdlobu raněného a tvrdosť neb měkkosť břicha jeho, totiž jest-li tvrd neb měkek v životě, a mnoho-li jest čili málo vyšlo krve z rány; neb jest-li nemocný silen a málo krve vyšlo z rány. ihned má jemu púštěti z žíly hlavnie tak: jest-li rána na pravé straně, tehdy púštěj z ruky levé; pakli rána jest na levé straně. tehdy púštěj z ruky pravé, ať by nižádná strana nebyla ovšem zemdlena. Pakli by púštěti z žíly nechtěl, ale púštěj jemu baň- kami mezi plecoma s zadu; a jest-li nemocný tvrd v životě, klisteruj jeho, jako sem pravil v prvé kap., aneb učiň jemu čépek z mýdla neb z slanin neb ze žluči některé s těstem a s solí, ať sobě to vjedná v zadek, aby stolici měl na všaký den. Pakli raněný mdel jest a málo krve vyšlo z rány a tvrd v životě, baňkú jemu toliko púštěj mezi plecoma, a těmi čépky buď jemu přistrojena stolice; neb by klisterovánie nemohl strpěti. A věz, že ty věci svrchu psané velmiť jsú potřebné a úžitečné při každé ráně hlavné, tak že ji zachovají před objietřením a nežitem. Pakli by rána v hlavě od meče byla rozšířena tak, že by kuože povysla, a že by nemohla druhé se přidržeti ot sebe sama, tehdy přiší ji nití dvénásobní súkanú, a buď dobře utvr- zeno miesto, sholéc prvé vlasy; a buď ostavena rána otevřena na dolejší straně, ať z nie talov jde svobodně, aneb klaď ústavně na ránu tento prach: Vezmi sanguinis draconis, draganti, rudy vlaské jeden lot, a ztluč v prach mělný, a ten prosej hustým sítkem; a klaď ten prach na ránu otevřenú neb na to miesto, kteréž si ostavil otevřeno k vyplynutí talovu, tak však, aby ihned po ušití rány olejem ruoženým, smiešeným s žlútkem vaječným pomazal, a okolo rány olejem ruoženým, s rudú vlaskú smiešeným. Věz však, že každá rána tří dní v stáří létě a čtyř dní zimě, leč by byla s porušením lbi, nepotřebuje do sebe neb v sě oleje ruoženého, s žlútkem vaječným smie-
Strana 96
96 Knihy druhé. šeného; ale úžitečno jest, aby na ni flastr neb přílepek k vyči- štění rány od talova a ku posilnění miesta uraženého udělán byl. A přílepek takto má býti udělán: Vezmi strdi ruožené, česeže, jeden lot, múky ječné 3 loty, sena řeckého 1 lot, a směs to spolu; a ten přílepek přikládaj na každé vázánie. Ale ma- zánie, kteréž se děje okolo rány olejem ruoženým, smiešeným s rudú vlaskú, a též by se mohlo dieti s tuky bylin studených, totiž s tukem psieho vína, a takových, jimižto mazánie vedlé rány, proti zarození objietřenie neb nežita horkého, a jímžto úd raněný bývá posilen, toť mazánie nemá býti opuštěno až do smasenie rány; a to má býti takým prachem: Vezmi kadidla bielého, masticis, fermiže, každého 1/2 lotu, mirry čtvrt lotu, múky orobi jeden lot, a směš to vše v jednotu a ztluč i prosej a posypaj rány. Aneb takú mastí maž: Vezmi pryskyřice 6 lotóv, vosku nového 3 loty, prachu kadidla a múky sena řeckého, každého lot, oleje dřevěného 3 loty; a rozpusť najprv prysky- řici s voskem, a potom přidaj olej s prachem kadidla a s múkú sena řeckého, a směs v hromadu a proceď a schovaj v pušce. A maž ránu a smasieť; a když smasie, tehdy buď scelena, jakož praveno jest. Aneb klaď na ránu prach taký: Vezmi kuory 20 jablek rajských, mumie, nucum cypressi, listie volového jazyka suchá, každého lot, a ztluč to vše spolu v prach mělný, a ten prosej a syp na ránu, a sceléť. Pakli rána učiněná v hlavě od meče neb od střěly neb ta- kové věci bude s porušením lbi, a nebude dosti prostranná k vyňatí lbi, rozšiř ránu a sřež kuoži tréuhelně, aby mohl snadně s nádobami kosti vynímati lehce; a potom obieraj se u vybierání kostí podlé zpuosoby úrazu a síly neb mdloby raněného a přiro- zenie miesta, jakož povědieno jest v kap. prvnie. Pakli rána hlavy netolik jest plet a leb porušila, ale i pro- 30 nikla až do mozku, a střěla neb šíp ještě v nie vězí, buď pilen na vytažení toho; neb obecně lidé od toho zemdlévají a mrú, když mozk jest uražen; neb duchové živosti vypaří se a tudy čich i hnutie minú. Protož ihned po sholení vlasuov buď sře- zána kuože ku podobenství tréuhelnice, tak aby úraz lbi mohl s5 snadně opatřiti. A pak miesto zevnitř buď posileno olejem ruo- ženým, smíešeným s rudú vlaskú, a vnitř, totiž kdež kuože jest sňata, buď obměkčeno železo ustrnulé a posilena leb okolo že- leza mazáním oleje ruoženého, smiešeného s žlútkem vaječným; 5 15 25
96 Knihy druhé. šeného; ale úžitečno jest, aby na ni flastr neb přílepek k vyči- štění rány od talova a ku posilnění miesta uraženého udělán byl. A přílepek takto má býti udělán: Vezmi strdi ruožené, česeže, jeden lot, múky ječné 3 loty, sena řeckého 1 lot, a směs to spolu; a ten přílepek přikládaj na každé vázánie. Ale ma- zánie, kteréž se děje okolo rány olejem ruoženým, smiešeným s rudú vlaskú, a též by se mohlo dieti s tuky bylin studených, totiž s tukem psieho vína, a takových, jimižto mazánie vedlé rány, proti zarození objietřenie neb nežita horkého, a jímžto úd raněný bývá posilen, toť mazánie nemá býti opuštěno až do smasenie rány; a to má býti takým prachem: Vezmi kadidla bielého, masticis, fermiže, každého 1/2 lotu, mirry čtvrt lotu, múky orobi jeden lot, a směš to vše v jednotu a ztluč i prosej a posypaj rány. Aneb takú mastí maž: Vezmi pryskyřice 6 lotóv, vosku nového 3 loty, prachu kadidla a múky sena řeckého, každého lot, oleje dřevěného 3 loty; a rozpusť najprv prysky- řici s voskem, a potom přidaj olej s prachem kadidla a s múkú sena řeckého, a směs v hromadu a proceď a schovaj v pušce. A maž ránu a smasieť; a když smasie, tehdy buď scelena, jakož praveno jest. Aneb klaď na ránu prach taký: Vezmi kuory 20 jablek rajských, mumie, nucum cypressi, listie volového jazyka suchá, každého lot, a ztluč to vše spolu v prach mělný, a ten prosej a syp na ránu, a sceléť. Pakli rána učiněná v hlavě od meče neb od střěly neb ta- kové věci bude s porušením lbi, a nebude dosti prostranná k vyňatí lbi, rozšiř ránu a sřež kuoži tréuhelně, aby mohl snadně s nádobami kosti vynímati lehce; a potom obieraj se u vybierání kostí podlé zpuosoby úrazu a síly neb mdloby raněného a přiro- zenie miesta, jakož povědieno jest v kap. prvnie. Pakli rána hlavy netolik jest plet a leb porušila, ale i pro- 30 nikla až do mozku, a střěla neb šíp ještě v nie vězí, buď pilen na vytažení toho; neb obecně lidé od toho zemdlévají a mrú, když mozk jest uražen; neb duchové živosti vypaří se a tudy čich i hnutie minú. Protož ihned po sholení vlasuov buď sře- zána kuože ku podobenství tréuhelnice, tak aby úraz lbi mohl s5 snadně opatřiti. A pak miesto zevnitř buď posileno olejem ruo- ženým, smíešeným s rudú vlaskú, a vnitř, totiž kdež kuože jest sňata, buď obměkčeno železo ustrnulé a posilena leb okolo že- leza mazáním oleje ruoženého, smiešeného s žlútkem vaječným; 5 15 25
Strana 97
O ranách a úrazech na všech údech. 97 25 30 a nechaj tak až do zajtřie. A zajtra púštěj jemu z žíly hlavnie, jakož dřieve praveno jest, aneb baňkami mezi plecoma s zadku a glisterováním; a opět učiň na miestě i okolo miesta raněného posilenie i obměkčenie olejem, jakož povědieno jest. A pak třetí den spatř zpósobu raněného: neb byl-li by tak mdel, že by ne- mohl strpěti lámánie a vynímánie kosti neb šípu, nechaj jeho až do smrti; pakli móž strpěti a má mysl dobrú k tomu, tehdy od- lúpaj málo kosti lbové při šípu železnými nádobami, aby snáze a s menší bolestí a s menším hýbáním hlavy mohl šíp vytrhnúti; neb jakž by náramně s nesnází byl vytržen, hnul by se mozk a diel lbi zdravé by se vylúpil, a ztáhli by se prúžkové žilinní mázdřice a vběhli do mozku, a tady objietřil by se mozk, aneb nemocný ihned by umřel, pro zaměstknánie mozku náhlé od vlh- kostí přiběhlých, a stalo by se, jakož se stává v zcepenině neb u mrtvici; a pak šíp kleštěmi neb prsty znenáhla vytrhni. A ihned ta diera ve lbi buď naplněna rúškami neb knoty omočenými v oleji a v strdi ruožené, smiešenými spolu; a vlož některé rúšky mezi leb a tvrdú máteř, totiž nižší mázdřičku, ať by z pohnutie mozku jeho mázdřice z skúly rány nevyšly, a také aby ty má- 20 zdřice dotčením lbi porušené nebyly uraženy a tady by se objie- třily; a to objietřenie přivedlo by potom smrt. A pak lékuj leb i ránu takým obyčejem, jako dřéve praveno jest v prvé kap. Pakli střela neb šíp nepronikla jest skrze leb, než v ní ustrnula jest neb v plti, tehdy shole vlasy rozšiř ránu břitvú, ať by snáze vyšel šíp, ať by se nezavadil šíp o žíly neb malé žilky plti, a ať by se šíp nesplstil s žilami, a tady by s bolestí a ne- snází větší byl vytažen. A když vytáhneš šíp, tehdy púštěj jemu krev z žil neb baňkami, jakož povědieno jest, a glisteruj ho aneb dávaj jemu čépky, ať by stolici míval na však den, a maž oleji dřéve řečenými, tak jakož dřéve vypraveno jest; a přikládaj flastr vytahující talov a celistvý a prachy, jakož jest prvé vypsáno. Pokrm neb ztrava tak raněného buď takáž, jakož jest v prvé kapitole praveno; a věz, žeť nápoj jeho má býti viece studený nežli horký od přirozenie. A protož víno nemá býti dáváno ra- 35 něnému; než svař jemu u vodě drobty chlebné a to procedě dávaj jemu píti, aneb vodu s agrestem, aneb zvař u vodě cukr ruožený vetchý a to dávaj jemu píti; neb to pitie najlepšieť jest jemu mimo všecko jiné, proto že žalúdka posiluje a při chuti zacho- vává. Aneb tuk vyžďatý z rajských jablek aneb voda, v niežto
O ranách a úrazech na všech údech. 97 25 30 a nechaj tak až do zajtřie. A zajtra púštěj jemu z žíly hlavnie, jakož dřieve praveno jest, aneb baňkami mezi plecoma s zadku a glisterováním; a opět učiň na miestě i okolo miesta raněného posilenie i obměkčenie olejem, jakož povědieno jest. A pak třetí den spatř zpósobu raněného: neb byl-li by tak mdel, že by ne- mohl strpěti lámánie a vynímánie kosti neb šípu, nechaj jeho až do smrti; pakli móž strpěti a má mysl dobrú k tomu, tehdy od- lúpaj málo kosti lbové při šípu železnými nádobami, aby snáze a s menší bolestí a s menším hýbáním hlavy mohl šíp vytrhnúti; neb jakž by náramně s nesnází byl vytržen, hnul by se mozk a diel lbi zdravé by se vylúpil, a ztáhli by se prúžkové žilinní mázdřice a vběhli do mozku, a tady objietřil by se mozk, aneb nemocný ihned by umřel, pro zaměstknánie mozku náhlé od vlh- kostí přiběhlých, a stalo by se, jakož se stává v zcepenině neb u mrtvici; a pak šíp kleštěmi neb prsty znenáhla vytrhni. A ihned ta diera ve lbi buď naplněna rúškami neb knoty omočenými v oleji a v strdi ruožené, smiešenými spolu; a vlož některé rúšky mezi leb a tvrdú máteř, totiž nižší mázdřičku, ať by z pohnutie mozku jeho mázdřice z skúly rány nevyšly, a také aby ty má- 20 zdřice dotčením lbi porušené nebyly uraženy a tady by se objie- třily; a to objietřenie přivedlo by potom smrt. A pak lékuj leb i ránu takým obyčejem, jako dřéve praveno jest v prvé kap. Pakli střela neb šíp nepronikla jest skrze leb, než v ní ustrnula jest neb v plti, tehdy shole vlasy rozšiř ránu břitvú, ať by snáze vyšel šíp, ať by se nezavadil šíp o žíly neb malé žilky plti, a ať by se šíp nesplstil s žilami, a tady by s bolestí a ne- snází větší byl vytažen. A když vytáhneš šíp, tehdy púštěj jemu krev z žil neb baňkami, jakož povědieno jest, a glisteruj ho aneb dávaj jemu čépky, ať by stolici míval na však den, a maž oleji dřéve řečenými, tak jakož dřéve vypraveno jest; a přikládaj flastr vytahující talov a celistvý a prachy, jakož jest prvé vypsáno. Pokrm neb ztrava tak raněného buď takáž, jakož jest v prvé kapitole praveno; a věz, žeť nápoj jeho má býti viece studený nežli horký od přirozenie. A protož víno nemá býti dáváno ra- 35 něnému; než svař jemu u vodě drobty chlebné a to procedě dávaj jemu píti, aneb vodu s agrestem, aneb zvař u vodě cukr ruožený vetchý a to dávaj jemu píti; neb to pitie najlepšieť jest jemu mimo všecko jiné, proto že žalúdka posiluje a při chuti zacho- vává. Aneb tuk vyžďatý z rajských jablek aneb voda, v niežto
Strana 98
98 Knihy druhé. slivy neb trnky suché sú vařeny; ale nezralých sliv neb trnek vařenie u vodě a pitie kazí žalúdek a odjímá chuť k jedení. Pakli raněný jest mdel, móžeš jemu dávati víno mdlé neb plané píti, čtyřkrát tolikéž přimieše vody, v niežto cukr ruožený vetchý jest vařen. Jiedlo také buď, kteréžto táhne k studenosti: jakožto chléb omočený v čisté vodě neb jádro pšeničné neb ječné, neb kuřie nuožka, neb locika, neb tykvice zelená, vařeně upravená s mandlovým mlékem a agrestem neb tukem nezralého vína; a ta ztrava trvaj, dokudž nebudeš jist před objietřením rány a od smasenie rány, jest-li raněný silný. Pakli jest mdlý 10 ať jie kuory a ptáky lesné a maso skopcové neb kozlové s agre- stem a svrchu psaná zelé, a nohy vepřové, beránčie, telecie s tukem rajských jablek, jakož praveno v prvé kapitole. Kapitola III. O ráně učiněné na nose neb na tváři od meče neb takých věcí. Rána na nosu neb na tváři druhdy se stává na dél, druhdy na přéč; a buď pak na dél neb na přéč, však jedna rána jest úzká a druhá dlúhá, a každá z nich druhdy se děje s potracením kosti, a druhdy s úrazem kosti, ale bez potracenie. A bude-lit rána úzká, bez potracenie kosti neb kuože, nenieť potřeba jedno spojiti strany rozdělené aneb šitím neb poduštičkami; pakli by poduštice nemohly zachovati stran v stavu a v zpuosobu 20 svém, tehdy šitím jej spoj. A neopúštěj púštěnie z žil neb baň- kami a glisterovánie aneb s čépky na počátku raněnie, podlé mdloby a síly člověka raněného, a s mazáním oleje na ránu i okolo rány, jakož dřieve jest vypraveno v předních kap., ať by nežit horký nemohl se při ráně zaroditi; a zvláště tuto věc při- 25 kládati na všaký den, než budeš jist před objietřením neb ne- žitem horkým: Vezmi psie víno, tuk hlíznieho kořenie, ješto slove morella neb netřesku, každého 6 lotóv, oleje ruoženého 4 loty, rudy vlaské 2 loty, octa 2 loty; to vše spolu směs a vlož na ránu s rúškami posutými prachem takým: Vezmi dra- 30 gantu, gummi arabici, rudy vlaské, každého lot, a ztluč i prosej a směs s žlútkem vaječným; aneb s tiemto prachem: Vezmi múky ječné 6 lotóv, mumie, draganti, gummi arabici, každého lot, a zetři i prosej a směs s žlútkem vaječným. A to se má dieti na prvém neb druhém vázání. A když uzříš po třech dnech, žeť 35 by rána potřebovala vyčištěnie a vyhnojenie, vyčisť ji s strdí 15
98 Knihy druhé. slivy neb trnky suché sú vařeny; ale nezralých sliv neb trnek vařenie u vodě a pitie kazí žalúdek a odjímá chuť k jedení. Pakli raněný jest mdel, móžeš jemu dávati víno mdlé neb plané píti, čtyřkrát tolikéž přimieše vody, v niežto cukr ruožený vetchý jest vařen. Jiedlo také buď, kteréžto táhne k studenosti: jakožto chléb omočený v čisté vodě neb jádro pšeničné neb ječné, neb kuřie nuožka, neb locika, neb tykvice zelená, vařeně upravená s mandlovým mlékem a agrestem neb tukem nezralého vína; a ta ztrava trvaj, dokudž nebudeš jist před objietřením rány a od smasenie rány, jest-li raněný silný. Pakli jest mdlý 10 ať jie kuory a ptáky lesné a maso skopcové neb kozlové s agre- stem a svrchu psaná zelé, a nohy vepřové, beránčie, telecie s tukem rajských jablek, jakož praveno v prvé kapitole. Kapitola III. O ráně učiněné na nose neb na tváři od meče neb takých věcí. Rána na nosu neb na tváři druhdy se stává na dél, druhdy na přéč; a buď pak na dél neb na přéč, však jedna rána jest úzká a druhá dlúhá, a každá z nich druhdy se děje s potracením kosti, a druhdy s úrazem kosti, ale bez potracenie. A bude-lit rána úzká, bez potracenie kosti neb kuože, nenieť potřeba jedno spojiti strany rozdělené aneb šitím neb poduštičkami; pakli by poduštice nemohly zachovati stran v stavu a v zpuosobu 20 svém, tehdy šitím jej spoj. A neopúštěj púštěnie z žil neb baň- kami a glisterovánie aneb s čépky na počátku raněnie, podlé mdloby a síly člověka raněného, a s mazáním oleje na ránu i okolo rány, jakož dřieve jest vypraveno v předních kap., ať by nežit horký nemohl se při ráně zaroditi; a zvláště tuto věc při- 25 kládati na všaký den, než budeš jist před objietřením neb ne- žitem horkým: Vezmi psie víno, tuk hlíznieho kořenie, ješto slove morella neb netřesku, každého 6 lotóv, oleje ruoženého 4 loty, rudy vlaské 2 loty, octa 2 loty; to vše spolu směs a vlož na ránu s rúškami posutými prachem takým: Vezmi dra- 30 gantu, gummi arabici, rudy vlaské, každého lot, a ztluč i prosej a směs s žlútkem vaječným; aneb s tiemto prachem: Vezmi múky ječné 6 lotóv, mumie, draganti, gummi arabici, každého lot, a zetři i prosej a směs s žlútkem vaječným. A to se má dieti na prvém neb druhém vázání. A když uzříš po třech dnech, žeť 35 by rána potřebovala vyčištěnie a vyhnojenie, vyčisť ji s strdí 15
Strana 99
O ranách a úrazech na všech údech. 99 ruoženú, smiešenú s múkú ječnú, aneb s ruoženú strdí a smr- kovú pryskyřicí a múkú ječnú, smiese je v hromadu. Po vyči- štění neb vyhnojení zmaž ránu prachem z kadidla, a naposledy zcěl s prachem nucum cypressi a obmýváním učiněným s vínem teplým; neb věz, žeť víno teplé velmi spomáhá, aby se tělo spolu držalo a utvrdilo. Pakli by rána byla malá a úzká, ne od šípa učiněná, a kosť byla potracena neb maso, tehdy pracuj, aby něco zarodil miesto kosti potracené, ať by šrám pěknější byl, takovú věcí: Vezmi 1o kadidla, mirry, každého lot, múky sena řeckého 2 loty, prysky- řice 6 lotóv, vosku nového 3 loty, oleje 1 libru, a učiň masť. Aneb taký prach: Vezmi masticem, kadidla, mirry, dragantu, gummi arabici, každého lot bez čtvrti, múky řeckého sena 2 loty, a směs to spolu. Ale ani toho prachu ani té masti nepřikládaj 15 na ránu, leč dřév zachováš ty věci, kteréžto máš od počátka zachovati při tom; než přikládaj na ránu, až do času smasenie neb narostěnie rány, ústavně na každý den vázání streď ruo- ženú, smiešenú s žlútkem vaječným, a po zmasení scel s pra- chem takovým: Vezmi nucum cypressi, lupiny jablka rajského, 20 mumie, každého 1 lot, a ztluc dobře v prach a prosej a přikládaj na ránu. Pakli rána bude nadél neb na přieč, znamenaj, jest-li v ní odražena kosť, čili nic; neb nenie-liť odražena kosť, učiň šitie, aby se strany rozdělené spolu stáhly a držely, jakož potom po- viem; pakliť jest kosť odražena, tak že by se ničímž nedržala 25 při zdravé kosti, odvrz ji a potom sší ránu, aneb jinak zpósob, ať by se rána stulila a šrámy aby se spolu držely pevně. Pakli by kosť uražená ničímž se nepřidržala zdravé kosti, přitiehni tu kosť k té straně kosti, od niež se jest odlúčila, ať se pevně druhé strany drží; pakli se mdle drží, otejmi ji raději ihned, 30 nežli by potom, když by se kuože zcelila, odlúpila se a musila býti vyřezána, a tady bolesť i práce obnovena. Tuto znamenaj o šití každé rány obecné naučenie, kte- rážto rána móž býti šita: Najprv, aby niť byla lněná, jednásob neb dvénásob, voskem zdržená; neb ta velmi dlúho trvati móž 35 před hnojem, oleji i jinými 1) vlhkostmi. Druhé, jehla, jížto má býti šitie, má býti tréhraná jako kožišná; neb snáze pronikne kuoži nežli jiná. Třetie, rána má býti šita obyčejem kožišničím; neb po té šrám bývá pěknější zpuosoby. Čtvrté, to šitie má býti *) Rkp. gumi.
O ranách a úrazech na všech údech. 99 ruoženú, smiešenú s múkú ječnú, aneb s ruoženú strdí a smr- kovú pryskyřicí a múkú ječnú, smiese je v hromadu. Po vyči- štění neb vyhnojení zmaž ránu prachem z kadidla, a naposledy zcěl s prachem nucum cypressi a obmýváním učiněným s vínem teplým; neb věz, žeť víno teplé velmi spomáhá, aby se tělo spolu držalo a utvrdilo. Pakli by rána byla malá a úzká, ne od šípa učiněná, a kosť byla potracena neb maso, tehdy pracuj, aby něco zarodil miesto kosti potracené, ať by šrám pěknější byl, takovú věcí: Vezmi 1o kadidla, mirry, každého lot, múky sena řeckého 2 loty, prysky- řice 6 lotóv, vosku nového 3 loty, oleje 1 libru, a učiň masť. Aneb taký prach: Vezmi masticem, kadidla, mirry, dragantu, gummi arabici, každého lot bez čtvrti, múky řeckého sena 2 loty, a směs to spolu. Ale ani toho prachu ani té masti nepřikládaj 15 na ránu, leč dřév zachováš ty věci, kteréžto máš od počátka zachovati při tom; než přikládaj na ránu, až do času smasenie neb narostěnie rány, ústavně na každý den vázání streď ruo- ženú, smiešenú s žlútkem vaječným, a po zmasení scel s pra- chem takovým: Vezmi nucum cypressi, lupiny jablka rajského, 20 mumie, každého 1 lot, a ztluc dobře v prach a prosej a přikládaj na ránu. Pakli rána bude nadél neb na přieč, znamenaj, jest-li v ní odražena kosť, čili nic; neb nenie-liť odražena kosť, učiň šitie, aby se strany rozdělené spolu stáhly a držely, jakož potom po- viem; pakliť jest kosť odražena, tak že by se ničímž nedržala 25 při zdravé kosti, odvrz ji a potom sší ránu, aneb jinak zpósob, ať by se rána stulila a šrámy aby se spolu držely pevně. Pakli by kosť uražená ničímž se nepřidržala zdravé kosti, přitiehni tu kosť k té straně kosti, od niež se jest odlúčila, ať se pevně druhé strany drží; pakli se mdle drží, otejmi ji raději ihned, 30 nežli by potom, když by se kuože zcelila, odlúpila se a musila býti vyřezána, a tady bolesť i práce obnovena. Tuto znamenaj o šití každé rány obecné naučenie, kte- rážto rána móž býti šita: Najprv, aby niť byla lněná, jednásob neb dvénásob, voskem zdržená; neb ta velmi dlúho trvati móž 35 před hnojem, oleji i jinými 1) vlhkostmi. Druhé, jehla, jížto má býti šitie, má býti tréhraná jako kožišná; neb snáze pronikne kuoži nežli jiná. Třetie, rána má býti šita obyčejem kožišničím; neb po té šrám bývá pěknější zpuosoby. Čtvrté, to šitie má býti *) Rkp. gumi.
Strana 100
100 Knihy druhé. s uzly a zástěhy; a na prvém stehu má býti dvakrát stěženo nití a na druhém jednú, ať by stiehnutie prvnějšie zuostalo, a vždy mezi stehy a stehem ať miesto zuostane. Páté, to šitie máť se (učiniti) s přeložením rúšek neb poduštiček s obú stranú rány, a potom kraje těch rúšek neb poduštiček mají sšity býti a tady jiezva se stuliti; a toť šitie nemá miesta, když rána jest malá a nepotřebuje silného stěženie, a také to šitie nemóž se dieti na každém miestě těla člověčieho, než jedno na miestě rovném. A to šitie nedějeť se jedno na velikých údech, jako na líci, na hrdle, na rukú, na nohách, na kýtách neb na boce. Pakli rána jest od šípa ustrnulého v ráně, tu znamenaj, jest-li šíp zřetedlen, čili nic: Jest-li zřetedlen, obměkč miesto a posil jeho s olejem ruoženým shřetým, a nechaj tu šípu až do druhého dne; a zachovávaj prvý den ta naučenie, kteráž sú dána napřed o púštění krve neb glisterování a pokrmu; a miesto 15 zmaž vedlé šípa olejem ruoženým, smiešeným s rudú vlaskú, a ránu olejem ruoženým teplým, tak aby olej všel v tulej neb do cievky šípa i okolo něho. Pak druhý den přijda k nemocnému, a leč by mdloba jeho překazila, ujmi tulej šípa kleštěmi a pevně stiskna; a když tak silně ujmeš, hýbaj klešťěmi na pravo i na 20 levo, a zatoče šípem na miesto, jakož's dřieve držal, vytáhniž znenáhla; a když vytáhneš, tehdy ihned naplň knotem a kúdelí znenáhla, omáčeje v oleji ruoženém teplém, s žlútkem vaječným smiešeném; a to čiň po tři dni neb po čtyři. A pak počni napra- vovati ránu s těmi věcmi, kteréžto čistí ránu, totiž: s strdí ruo- 25 ženú, smiešenú s múkú ječnú a terebentinu, aneb miesto tere- bentini polož múku sena řeckého; neb ty věci velmi krotí bolesť. A když vyčistíš neb vyhnojíš ránu, narosť ji prachem kadidlným a scěl ji prachem dřéve praveným, učiněným z lupin neb kor jablek rajských a ořechóv cyprešových. Pakli by ten šíp nemohl vidien býti, že by vhřezl velmi v hlavu neb v tvář, a zvláště byl-li by v nosě, tehdy hledaj jemu knotem; a jest-li že nikoli nemóžeš naleznúti, tehdy obměkčuj miesto a posiluj olejem ruoženým, až do zjevenie toho šípu neb až do scelenie rány, ač tiem obyčejem móž býti zacelena rána, 35 aneb do času zjevenie šípu; neb tiem mazáním častokrát šíp se ukazuje: neb přirozenie s dómyslem vypuzuje jej na miesto hodné k vytažení snadnému, že jej lékař vytáhne snadně neb sám nemocný. 10 30
100 Knihy druhé. s uzly a zástěhy; a na prvém stehu má býti dvakrát stěženo nití a na druhém jednú, ať by stiehnutie prvnějšie zuostalo, a vždy mezi stehy a stehem ať miesto zuostane. Páté, to šitie máť se (učiniti) s přeložením rúšek neb poduštiček s obú stranú rány, a potom kraje těch rúšek neb poduštiček mají sšity býti a tady jiezva se stuliti; a toť šitie nemá miesta, když rána jest malá a nepotřebuje silného stěženie, a také to šitie nemóž se dieti na každém miestě těla člověčieho, než jedno na miestě rovném. A to šitie nedějeť se jedno na velikých údech, jako na líci, na hrdle, na rukú, na nohách, na kýtách neb na boce. Pakli rána jest od šípa ustrnulého v ráně, tu znamenaj, jest-li šíp zřetedlen, čili nic: Jest-li zřetedlen, obměkč miesto a posil jeho s olejem ruoženým shřetým, a nechaj tu šípu až do druhého dne; a zachovávaj prvý den ta naučenie, kteráž sú dána napřed o púštění krve neb glisterování a pokrmu; a miesto 15 zmaž vedlé šípa olejem ruoženým, smiešeným s rudú vlaskú, a ránu olejem ruoženým teplým, tak aby olej všel v tulej neb do cievky šípa i okolo něho. Pak druhý den přijda k nemocnému, a leč by mdloba jeho překazila, ujmi tulej šípa kleštěmi a pevně stiskna; a když tak silně ujmeš, hýbaj klešťěmi na pravo i na 20 levo, a zatoče šípem na miesto, jakož's dřieve držal, vytáhniž znenáhla; a když vytáhneš, tehdy ihned naplň knotem a kúdelí znenáhla, omáčeje v oleji ruoženém teplém, s žlútkem vaječným smiešeném; a to čiň po tři dni neb po čtyři. A pak počni napra- vovati ránu s těmi věcmi, kteréžto čistí ránu, totiž: s strdí ruo- 25 ženú, smiešenú s múkú ječnú a terebentinu, aneb miesto tere- bentini polož múku sena řeckého; neb ty věci velmi krotí bolesť. A když vyčistíš neb vyhnojíš ránu, narosť ji prachem kadidlným a scěl ji prachem dřéve praveným, učiněným z lupin neb kor jablek rajských a ořechóv cyprešových. Pakli by ten šíp nemohl vidien býti, že by vhřezl velmi v hlavu neb v tvář, a zvláště byl-li by v nosě, tehdy hledaj jemu knotem; a jest-li že nikoli nemóžeš naleznúti, tehdy obměkčuj miesto a posiluj olejem ruoženým, až do zjevenie toho šípu neb až do scelenie rány, ač tiem obyčejem móž býti zacelena rána, 35 aneb do času zjevenie šípu; neb tiem mazáním častokrát šíp se ukazuje: neb přirozenie s dómyslem vypuzuje jej na miesto hodné k vytažení snadnému, že jej lékař vytáhne snadně neb sám nemocný. 10 30
Strana 101
O ranách a úrazech na všech údech. 101 15 20 25 30 35 Pakli šíp ustrnulý móžeš máceti, ale nemóžeš viděti, buď pilen, aby ruožený olej vpustil v tulej jeho a aby obměkčil miesto rány vókol za chvíli. A když se zdáti bude, že miesto jest ob- měkčeno, tehdy vtiskni s knotem v tulej šípový železo nahnuté až do hrotu; a když v něm ustrne pevně, pohniž tiem železem šípu vuokol a móžeš-li vytrhni jej. Pakli nebudeš moci vytrhnúti, opět navrať se k obměkčení šípu i miesta a na rozšířenie rány. A mnohokrát šíříme ránu po prvním zkúšení tiem skloněným železem neb kalikštýnem, vložíce jej v tulej šípový; a po vložení to kalikštajnu, z něhožto černidlo dělají, s róženým olejem po jed- nom dni neb po dvú pokúšeli sme vytrhnúti šíp řečeným oby- čejem, a nesnadně sme vytahovali. A protož dotud obměkčuj miesto a šiř kalštajnem a olejem ruoženým, až šíp snadně vy- táhneš; neb tady nezacelé rána, leč šíp bude vytažen. Pakli kto jest zastřelen střelú a vřeteniště jest v tuleji tvrdo, obmaž okolo střěly olejem a obměkč miesto, a móžeš-li, na každé křídlce hrotu střěly vzděj cievku měděnú neb pysku perového, omočenú v oleji ruoženém, ať se nezavadí v těle; a pak kleštěmi vytáhneš ji neb rukú, ujma za vřeteniště. Pakli vřeteniště jest vypadlo, tehdy v tulej neb v cievku oleje napusť ruoženého a obměkč vuokol miesto týmž olejem, a beze všeho pohnutie na stranu, ujma pevně kleštěmi za tulej, vytáhni střělu; a když vynmeš střelu, leč ránu tiem obyčejem, jakož svrchu psáno jest v této kapitole. Pakli by ruožený olej nestačil k vy- hnojení neb vyčištění rány s těmi prachy neb věcmi, o nichž praveno jest, pro maso měkké neb divie v ráně narozené, tehdy rána buď čištěna s mastí apoštolskú neb zelenú; a po vyčištění buď narostěna prachem z kadidla a zcelena prachem z ořechóv cyprešových, jakož dřéve šieře praveno jest. Ztrava neb pokrm raněného na počátku buď chléb bělný, mytý neb močený u vodě, aneb jádro zrn ječných neb pšenič- ných, vařeno s mlékem mandlovým; a ten pokrm dávaj jemu, doňadž jist nebudeš před objietřením rány aneb nežitem horkým. Aneb dávaj jemu zelice toto: lociky, kuřecí nožku neb nové ty- kvice, vařené s mandlovým mlékem. Pakli jest mdel ten raněný tehdy dávaj jemu maso kozlečie neb kuřenčie, vařené s tiem ze- licem, a potom maso skopové, slepice, kapúnóv, bažantóv a ptá- kuov, kteříž na vodách nepřebývají, a vajce měkká a jíchy z chleba a žlútkóv vaječných s agrestem, a potom maso neb
O ranách a úrazech na všech údech. 101 15 20 25 30 35 Pakli šíp ustrnulý móžeš máceti, ale nemóžeš viděti, buď pilen, aby ruožený olej vpustil v tulej jeho a aby obměkčil miesto rány vókol za chvíli. A když se zdáti bude, že miesto jest ob- měkčeno, tehdy vtiskni s knotem v tulej šípový železo nahnuté až do hrotu; a když v něm ustrne pevně, pohniž tiem železem šípu vuokol a móžeš-li vytrhni jej. Pakli nebudeš moci vytrhnúti, opět navrať se k obměkčení šípu i miesta a na rozšířenie rány. A mnohokrát šíříme ránu po prvním zkúšení tiem skloněným železem neb kalikštýnem, vložíce jej v tulej šípový; a po vložení to kalikštajnu, z něhožto černidlo dělají, s róženým olejem po jed- nom dni neb po dvú pokúšeli sme vytrhnúti šíp řečeným oby- čejem, a nesnadně sme vytahovali. A protož dotud obměkčuj miesto a šiř kalštajnem a olejem ruoženým, až šíp snadně vy- táhneš; neb tady nezacelé rána, leč šíp bude vytažen. Pakli kto jest zastřelen střelú a vřeteniště jest v tuleji tvrdo, obmaž okolo střěly olejem a obměkč miesto, a móžeš-li, na každé křídlce hrotu střěly vzděj cievku měděnú neb pysku perového, omočenú v oleji ruoženém, ať se nezavadí v těle; a pak kleštěmi vytáhneš ji neb rukú, ujma za vřeteniště. Pakli vřeteniště jest vypadlo, tehdy v tulej neb v cievku oleje napusť ruoženého a obměkč vuokol miesto týmž olejem, a beze všeho pohnutie na stranu, ujma pevně kleštěmi za tulej, vytáhni střělu; a když vynmeš střelu, leč ránu tiem obyčejem, jakož svrchu psáno jest v této kapitole. Pakli by ruožený olej nestačil k vy- hnojení neb vyčištění rány s těmi prachy neb věcmi, o nichž praveno jest, pro maso měkké neb divie v ráně narozené, tehdy rána buď čištěna s mastí apoštolskú neb zelenú; a po vyčištění buď narostěna prachem z kadidla a zcelena prachem z ořechóv cyprešových, jakož dřéve šieře praveno jest. Ztrava neb pokrm raněného na počátku buď chléb bělný, mytý neb močený u vodě, aneb jádro zrn ječných neb pšenič- ných, vařeno s mlékem mandlovým; a ten pokrm dávaj jemu, doňadž jist nebudeš před objietřením rány aneb nežitem horkým. Aneb dávaj jemu zelice toto: lociky, kuřecí nožku neb nové ty- kvice, vařené s mandlovým mlékem. Pakli jest mdel ten raněný tehdy dávaj jemu maso kozlečie neb kuřenčie, vařené s tiem ze- licem, a potom maso skopové, slepice, kapúnóv, bažantóv a ptá- kuov, kteříž na vodách nepřebývají, a vajce měkká a jíchy z chleba a žlútkóv vaječných s agrestem, a potom maso neb
Strana 102
102 Knihy druhé. ptáky pečité. A ty jíchy ozdobuj takým prachem: Vezmi skořice výborné 4 loty, cardamomi, galgánu, hřebíčkóv, každého puol lota, a ztluč dobře a prosítuj. A pak nápoj jeho buď voda, v nížto zrna jablek rajských sú vařena, aneb voda svařenie chleba, aneb voda s agrestem, neb voda, v nížto suché slívy neb trnky sú vařeny; a na konci víno mdlé neb kyselé, smiešené s vodú, tak aby vody třikrát neb čtyřkrát tolikéž bylo jako vína; aneb voda buď přimiešena k vínu, v nížto cukr neb jádra jablek rajských neb sliv aneb trnek suchých sú vařeny. Kapitola IV. O ráně u podstatě oka šípem neb jinú takovú věcí. Rány oka jsúť náramně bolestné, i pro ušlechtilosť a pro 40 blízkosť oka s mozkem. A ty rány neb mají v sobě hrot šípový zřejmě (a neb tajně); a ku obémuť slušie tak přizřéti pilně s mazáním obměkčujícím a posilujícím miesta raněného, a jenž zachovává ránu od objietřenie neb nežita horkého. A pokrm buď hodný, jakož praveno jest v prvé kapitole, jakožto slušie 15 na počátku léčenie člověka raněného. Pakli šíp se ukáže tak, že by kleštěmi mohl býti ujat a vytržen, ujmi tulej kleštěmi pevně a zatoč znenáhla šíp a navrať na prvé miesto a vytrhni jej; a naplň ihned ránu rúškú neb kno- tem, omočeným v oleji ruoženém teplém, smiešeném s žlútkem 2e vaječným. A den třetí po tom počni čistiti neb hnojiti ránu s olejem róženým, s múkú ječnú a s múkú řeckého sena smie- šeným; a po vyčištění rány buď narostěna a zacelena. Pakli šíp nikoli se neukáže, zachovávaje mazánie i pokrm, kteréž máš zachovati na počátku léčenie člověka raněného, 0 25 němž v dřévních kapitolách, na všaký den dvakrát naplň ránu olejem ruoženým samým a teplým, knot v tom smočiece a ve- cpajíc až do dna rány; a když rána se rozšíří, viziž pilně o šípu, aby jej mohl naleznúti a vytáhnúti nádobami železnými; a vy- táhna, učiň, jakož máš učiniti po vytažení šípu, podlé dřévnicho 30 naučenie. Pakli by rána tiem olejem se nerozšířila, hnoj neb čisť ji mastí zelenú a rozšiř ji knotem učiněným z střenu sítě neb z húby mořské neb z podražce vysušeného; a tak ránu vyhnoje a rozšíře, viziž o šípu; a nalezneš-li, vytáhni jej železem na- hnutým, móžeš-li, podlé dřévnieho naučenie. Pakli ho nikoli na- 35 leznúti nemóžeš, aneb nalezeného vytrhnúti, ostav jej přirození;
102 Knihy druhé. ptáky pečité. A ty jíchy ozdobuj takým prachem: Vezmi skořice výborné 4 loty, cardamomi, galgánu, hřebíčkóv, každého puol lota, a ztluč dobře a prosítuj. A pak nápoj jeho buď voda, v nížto zrna jablek rajských sú vařena, aneb voda svařenie chleba, aneb voda s agrestem, neb voda, v nížto suché slívy neb trnky sú vařeny; a na konci víno mdlé neb kyselé, smiešené s vodú, tak aby vody třikrát neb čtyřkrát tolikéž bylo jako vína; aneb voda buď přimiešena k vínu, v nížto cukr neb jádra jablek rajských neb sliv aneb trnek suchých sú vařeny. Kapitola IV. O ráně u podstatě oka šípem neb jinú takovú věcí. Rány oka jsúť náramně bolestné, i pro ušlechtilosť a pro 40 blízkosť oka s mozkem. A ty rány neb mají v sobě hrot šípový zřejmě (a neb tajně); a ku obémuť slušie tak přizřéti pilně s mazáním obměkčujícím a posilujícím miesta raněného, a jenž zachovává ránu od objietřenie neb nežita horkého. A pokrm buď hodný, jakož praveno jest v prvé kapitole, jakožto slušie 15 na počátku léčenie člověka raněného. Pakli šíp se ukáže tak, že by kleštěmi mohl býti ujat a vytržen, ujmi tulej kleštěmi pevně a zatoč znenáhla šíp a navrať na prvé miesto a vytrhni jej; a naplň ihned ránu rúškú neb kno- tem, omočeným v oleji ruoženém teplém, smiešeném s žlútkem 2e vaječným. A den třetí po tom počni čistiti neb hnojiti ránu s olejem róženým, s múkú ječnú a s múkú řeckého sena smie- šeným; a po vyčištění rány buď narostěna a zacelena. Pakli šíp nikoli se neukáže, zachovávaje mazánie i pokrm, kteréž máš zachovati na počátku léčenie člověka raněného, 0 25 němž v dřévních kapitolách, na všaký den dvakrát naplň ránu olejem ruoženým samým a teplým, knot v tom smočiece a ve- cpajíc až do dna rány; a když rána se rozšíří, viziž pilně o šípu, aby jej mohl naleznúti a vytáhnúti nádobami železnými; a vy- táhna, učiň, jakož máš učiniti po vytažení šípu, podlé dřévnicho 30 naučenie. Pakli by rána tiem olejem se nerozšířila, hnoj neb čisť ji mastí zelenú a rozšiř ji knotem učiněným z střenu sítě neb z húby mořské neb z podražce vysušeného; a tak ránu vyhnoje a rozšíře, viziž o šípu; a nalezneš-li, vytáhni jej železem na- hnutým, móžeš-li, podlé dřévnieho naučenie. Pakli ho nikoli na- 35 leznúti nemóžeš, aneb nalezeného vytrhnúti, ostav jej přirození;
Strana 103
O ranách a úrazech na všech údech. 103 15 20 25 neb samo přirozenie s hnojením miesta nepřestaneť tajně hýbati šípem, ažť jej vyvede na miesto hodné k vytržení a jej óznámí tak, že sám druhdy raněný i bez lékaře jej vytáhne svobodně a bez bolesti. A my sme za našich časóv často viděli, že šípové druhdy v nose, v ocě i v stehně trvali sú skryti rok i déle a potom se ukázali svobodně bez úrazu, sami neb s lehkú pomocí sú vycházeli; avšak v té příhodě nemeškaj rány léčiti, jakož svrchu radili sme. Pakli oko to málo jest uraženo prutem neb jinú malú věcí, 1o jako trnem neb jehlú, tak že lupina jeho některá jest proražena neb porušena, leč tu ránu od počátku do konce těmi obyčeji, kteříž sú dřéve povědieni o počátku léčenie rány, aneb flastrem s mastí takovú: Vezmi rudy vlaské 2 loty, (r)tutě, sanguinis dra- conis, dragantu, gummi arabicum, každého 1 lot, a ztluč velmi dobře a prosej a smiešej to dobře s jednú librú ruožené vody a vlož to do sklenice; a pak tu sklenici pověs v hrnec vody, tak ať s nižádné strany nedotkne ta sklenice hrnce, a vař v té vodě za hodinu. A potom otejmi hrnec a vyňmi a přidaj ke všem těm věcem 4 loty vína z rajských jablek čistého, a nech toho státi přes den a potom to proceď; a to klaď v oko na každý den dva- krát. Na oko pak flastr takový: Vezmi tuku netřeskového 4 loty, tuku psieho vína 4 loty, rudy vlaské, dragantu, mirry, gummi arabicum, každého 2 loty, ztluč v prach a prosej a směs: pakli by tuku netřeskového neměl, tehda miesto něho vezmi tolikéž vody ruožené, a miesto tuku psieho vína vezmi tolikéž vína jablek rajských. A ta masť očí s flastrem z své vlastnosti sceluje ty rány a brání otoku přijímati vlhkosti zbytné a od ne- duhu škodlivého. Kapitola V. O ráně na hrdle od meče neb šípu a takých věcí, a obyčeji vytěženie a uléčenie té rány. Rány na hrdle od meče neb šípu a takých věcí aneb se 3o stávají na dél aneb na přéč; a tú ranú jest uražen mozk chřbet- nice neb nic. A rozuměj skrze hrdlo zadní stranu hrdla, totiž šíji, jenž jest od vazu až do sedmé přiehby chřbetničie. A protož jest-liť rána na dél veliká a bez úrazu mozku chřbetnice a bez otlačenie masa neb kosti, sší strany nití zvoštěnú, jakož pově- 35 dieno jest v kapitole třetie, ostavě na dolejšie straně otvořitú
O ranách a úrazech na všech údech. 103 15 20 25 neb samo přirozenie s hnojením miesta nepřestaneť tajně hýbati šípem, ažť jej vyvede na miesto hodné k vytržení a jej óznámí tak, že sám druhdy raněný i bez lékaře jej vytáhne svobodně a bez bolesti. A my sme za našich časóv často viděli, že šípové druhdy v nose, v ocě i v stehně trvali sú skryti rok i déle a potom se ukázali svobodně bez úrazu, sami neb s lehkú pomocí sú vycházeli; avšak v té příhodě nemeškaj rány léčiti, jakož svrchu radili sme. Pakli oko to málo jest uraženo prutem neb jinú malú věcí, 1o jako trnem neb jehlú, tak že lupina jeho některá jest proražena neb porušena, leč tu ránu od počátku do konce těmi obyčeji, kteříž sú dřéve povědieni o počátku léčenie rány, aneb flastrem s mastí takovú: Vezmi rudy vlaské 2 loty, (r)tutě, sanguinis dra- conis, dragantu, gummi arabicum, každého 1 lot, a ztluč velmi dobře a prosej a smiešej to dobře s jednú librú ruožené vody a vlož to do sklenice; a pak tu sklenici pověs v hrnec vody, tak ať s nižádné strany nedotkne ta sklenice hrnce, a vař v té vodě za hodinu. A potom otejmi hrnec a vyňmi a přidaj ke všem těm věcem 4 loty vína z rajských jablek čistého, a nech toho státi přes den a potom to proceď; a to klaď v oko na každý den dva- krát. Na oko pak flastr takový: Vezmi tuku netřeskového 4 loty, tuku psieho vína 4 loty, rudy vlaské, dragantu, mirry, gummi arabicum, každého 2 loty, ztluč v prach a prosej a směs: pakli by tuku netřeskového neměl, tehda miesto něho vezmi tolikéž vody ruožené, a miesto tuku psieho vína vezmi tolikéž vína jablek rajských. A ta masť očí s flastrem z své vlastnosti sceluje ty rány a brání otoku přijímati vlhkosti zbytné a od ne- duhu škodlivého. Kapitola V. O ráně na hrdle od meče neb šípu a takých věcí, a obyčeji vytěženie a uléčenie té rány. Rány na hrdle od meče neb šípu a takých věcí aneb se 3o stávají na dél aneb na přéč; a tú ranú jest uražen mozk chřbet- nice neb nic. A rozuměj skrze hrdlo zadní stranu hrdla, totiž šíji, jenž jest od vazu až do sedmé přiehby chřbetničie. A protož jest-liť rána na dél veliká a bez úrazu mozku chřbetnice a bez otlačenie masa neb kosti, sší strany nití zvoštěnú, jakož pově- 35 dieno jest v kapitole třetie, ostavě na dolejšie straně otvořitú
Strana 104
104 Knihy druhé. ránu, aby jí talov vyteci mohl; a polož na prvém vázání a na- vštievení na to miesto nezašité žlútek vaječný s olejem ruože- ným teplým zimě, ale létě netřeba shřévati, a pak na sšitú ránu prach z dragantu, z sanguine draconis et gummi arabico, jakož dřéve praveno jest, a podlé rány, ku posilení rány a miesta, rudu vlaskú smiešenú s olejem ruoženým a málo přičině octa a tuku psieho vína, aneb s tuky bylin studených. A ihned po prvém navštievení zpuosob jiedlo a pitie raněnému a stolice na však den a púštěnie krve, jakož povědieno jet v kap. prvé, ač toho bude potřebie. Pak v čas druhého navštievenie nepúštěj oleje do dielu rány nezašitého, ale stred ruožený, smiešený s múkú ječnú, ať se rána čistí; a chceš-li viece, aby se vyhnojila rána, nežli byla posilena, přičiň flastru terebentinu; pakli chceš viece posiliti rány nežli čistiti, nepřičíněj terebentini. A když vyčistíš ránu a budeš jist před nežitem horkým neb před ob- 15 jietřením, tehdy narosť ránu a scelej, jakož jest dřieve řečeno Pakli ta rána veliká, dlúhá jest s potracením kuože, ale ne kosti, tehdy tvá všecka péče buď o posilení miesta vedlé rány a o narostění rány a napravení a scelení, s těmi věcmi- kteréžto zarozují kuoži, o nichžto v pátých knihách učiníme 20 zmienku a v předních učinili sme. Pakli ta rána dlúhá jest a s uražením kosti i odlúčením, otejmi tu kosť pryč, zdá-liť se, že by s stažením stran, s posilením miesta a prachy narosťují- cími nemohla zachována býti; pakliť se bude zdáti, že by kosť mohla býti na svém miestě zachována, stiehni strany švem neb 25 šitím, jakož sme dřéve pravili, a posil těch stran stehnutých s prachy a flastry a vázáním až do skonánie. Pakliť ta rána jest s potracením kuože i kosti, přikládaj ty věci, kteréžto rostěnie činie a posilenie. Tyto věci činie smasenie a rostěnie: Vezmi kadidla 2 loty, múky řeckého sena, 30 dragantu, gummi arabicum, m umie, každého lot bez čtvrti, a směs spolu i ztluc a prosej. Aneb masť z pryskyřice, o niež dřéve jest praveno. A když rána naroste a napravena bude, buď pilen zaceliti; ale ty věci posilují rány i miesta, kteréžto přikládámy vedlé rány, jakož jest ruda vlaská s ruoženým olejem. 35 Pakli ta rána jest s uražením mozku chřbetnice, znamenaj po údech, kteříž jsú pod vazem, potratili-li sú citedlnosť a hý- bánie ovšem neb diel. Jest-li žeť sú údové nepotratili, tehdy Posilni miesta vedlé rány, jakož povědieno jest, a spoj strany té 10
104 Knihy druhé. ránu, aby jí talov vyteci mohl; a polož na prvém vázání a na- vštievení na to miesto nezašité žlútek vaječný s olejem ruože- ným teplým zimě, ale létě netřeba shřévati, a pak na sšitú ránu prach z dragantu, z sanguine draconis et gummi arabico, jakož dřéve praveno jest, a podlé rány, ku posilení rány a miesta, rudu vlaskú smiešenú s olejem ruoženým a málo přičině octa a tuku psieho vína, aneb s tuky bylin studených. A ihned po prvém navštievení zpuosob jiedlo a pitie raněnému a stolice na však den a púštěnie krve, jakož povědieno jet v kap. prvé, ač toho bude potřebie. Pak v čas druhého navštievenie nepúštěj oleje do dielu rány nezašitého, ale stred ruožený, smiešený s múkú ječnú, ať se rána čistí; a chceš-li viece, aby se vyhnojila rána, nežli byla posilena, přičiň flastru terebentinu; pakli chceš viece posiliti rány nežli čistiti, nepřičíněj terebentini. A když vyčistíš ránu a budeš jist před nežitem horkým neb před ob- 15 jietřením, tehdy narosť ránu a scelej, jakož jest dřieve řečeno Pakli ta rána veliká, dlúhá jest s potracením kuože, ale ne kosti, tehdy tvá všecka péče buď o posilení miesta vedlé rány a o narostění rány a napravení a scelení, s těmi věcmi- kteréžto zarozují kuoži, o nichžto v pátých knihách učiníme 20 zmienku a v předních učinili sme. Pakli ta rána dlúhá jest a s uražením kosti i odlúčením, otejmi tu kosť pryč, zdá-liť se, že by s stažením stran, s posilením miesta a prachy narosťují- cími nemohla zachována býti; pakliť se bude zdáti, že by kosť mohla býti na svém miestě zachována, stiehni strany švem neb 25 šitím, jakož sme dřéve pravili, a posil těch stran stehnutých s prachy a flastry a vázáním až do skonánie. Pakliť ta rána jest s potracením kuože i kosti, přikládaj ty věci, kteréžto rostěnie činie a posilenie. Tyto věci činie smasenie a rostěnie: Vezmi kadidla 2 loty, múky řeckého sena, 30 dragantu, gummi arabicum, m umie, každého lot bez čtvrti, a směs spolu i ztluc a prosej. Aneb masť z pryskyřice, o niež dřéve jest praveno. A když rána naroste a napravena bude, buď pilen zaceliti; ale ty věci posilují rány i miesta, kteréžto přikládámy vedlé rány, jakož jest ruda vlaská s ruoženým olejem. 35 Pakli ta rána jest s uražením mozku chřbetnice, znamenaj po údech, kteříž jsú pod vazem, potratili-li sú citedlnosť a hý- bánie ovšem neb diel. Jest-li žeť sú údové nepotratili, tehdy Posilni miesta vedlé rány, jakož povědieno jest, a spoj strany té 10
Strana 105
O ranách a úrazech na všech údech. 105 rány šitím; ale tu nechaj rány otevřené, kdež jest úraz mozku chřbetnice; a posil vazu olejem ruoženým, smiese terebentinú a múkú sena řeckého, a vzkládaj to horké na to miesto, aneb olejem ruoženým, smiešeným s olejem masticis neb s olejem lilium, a po posilení a bezpečenství před objietřením neb před nežitem horkým narosť ránu a zacel. Pakli sú údové pod tiem miestem mozku toho ti potratili citedlnosť a hýbánie, ovšem nebo diel, skrze dobré léčenie na- vráceni budú údové k citedlnosti i hýbání, jest-li úraz mozku 1o chřbetnice na dél; a protož buď léčen vaz těmi věcmi narosťují- cími a posilujícími jeho, totiž: olejem ruoženým s terebentini a múkú sena řeckého, aneb strdí ruoženú, a s oleji smiešenými dřéve řečenými; a to až do času narostěnie vazu uraženého. A po narostění zacel ránu; a do zacelenie vždy posiluj miesta a5 těmi věcmi, kteréž sme dřieve pravili. Pakli rána bude malá na dél s úrazem toho mozku, obyčejem týmž, posil vazu a mie- sta vedlé rány, a narosť ránu po narostění toho mozku a po jistotě před objietřením rány neb nežitem horkým. Pakli rána jest bez úrazu mozku chřbetnice, posilň miesta 20 a obměkč ránu na počátku olejem ruoženým, smiešeným s žlút- kem vaječným, teplým zimě a studeným létě; a to čiň za tři neb za čtyři dni. A potom vyčisť neb vyhnoj ránu olejem neb strdí ruoženú, s múkú ječnú smiešenú. Potom narosť a zacel. Pakliť rána bude na přéč veliká, s úrazem toho mozku, 5 ihned údové dolejší potratí citedlnosť i hýbánie, t. zcepenějí, a viec nebudú napraveni. Avšak proto neméně ale s větší pil- ností máť lékař snažiti se, aby posilil toho mozku a jej narostil těmi věcmi, jako sme pověděli; neb častokrát přirozenie s dobrými nádobami a potřebnými a dielem vtipným svým nečitedlným činí so v údech, což se druhdy zdá, že lékaři nelze. Silnému a dobré- mu přirození ničehož nelze nenie: A toť chce Galienus u vy- kládání stručných řečí v částce sedmé, na stručnú řeč tuto: Kterýmž koli mezi ledvinami a břichem lepká vlhkosť se zbéře a zavře a bolesť činí, nemajíc výštie, těm po žilách když do 35 měchýře obrátí se ta vlhkosť, zruší se neduh. Tuto však slušie znamenati, že věc posilujície i narostície toho mozku, kromě těch věcí, kteréžto dřéve pověděl sem, kterúžto máš klásti na toho mozku uraženie, od počátka až do narostěnie, takto dělána bývá: Vezmi strdi ruožené procezené 6 lotóv, vosku nového,
O ranách a úrazech na všech údech. 105 rány šitím; ale tu nechaj rány otevřené, kdež jest úraz mozku chřbetnice; a posil vazu olejem ruoženým, smiese terebentinú a múkú sena řeckého, a vzkládaj to horké na to miesto, aneb olejem ruoženým, smiešeným s olejem masticis neb s olejem lilium, a po posilení a bezpečenství před objietřením neb před nežitem horkým narosť ránu a zacel. Pakli sú údové pod tiem miestem mozku toho ti potratili citedlnosť a hýbánie, ovšem nebo diel, skrze dobré léčenie na- vráceni budú údové k citedlnosti i hýbání, jest-li úraz mozku 1o chřbetnice na dél; a protož buď léčen vaz těmi věcmi narosťují- cími a posilujícími jeho, totiž: olejem ruoženým s terebentini a múkú sena řeckého, aneb strdí ruoženú, a s oleji smiešenými dřéve řečenými; a to až do času narostěnie vazu uraženého. A po narostění zacel ránu; a do zacelenie vždy posiluj miesta a5 těmi věcmi, kteréž sme dřieve pravili. Pakli rána bude malá na dél s úrazem toho mozku, obyčejem týmž, posil vazu a mie- sta vedlé rány, a narosť ránu po narostění toho mozku a po jistotě před objietřením rány neb nežitem horkým. Pakli rána jest bez úrazu mozku chřbetnice, posilň miesta 20 a obměkč ránu na počátku olejem ruoženým, smiešeným s žlút- kem vaječným, teplým zimě a studeným létě; a to čiň za tři neb za čtyři dni. A potom vyčisť neb vyhnoj ránu olejem neb strdí ruoženú, s múkú ječnú smiešenú. Potom narosť a zacel. Pakliť rána bude na přéč veliká, s úrazem toho mozku, 5 ihned údové dolejší potratí citedlnosť i hýbánie, t. zcepenějí, a viec nebudú napraveni. Avšak proto neméně ale s větší pil- ností máť lékař snažiti se, aby posilil toho mozku a jej narostil těmi věcmi, jako sme pověděli; neb častokrát přirozenie s dobrými nádobami a potřebnými a dielem vtipným svým nečitedlným činí so v údech, což se druhdy zdá, že lékaři nelze. Silnému a dobré- mu přirození ničehož nelze nenie: A toť chce Galienus u vy- kládání stručných řečí v částce sedmé, na stručnú řeč tuto: Kterýmž koli mezi ledvinami a břichem lepká vlhkosť se zbéře a zavře a bolesť činí, nemajíc výštie, těm po žilách když do 35 měchýře obrátí se ta vlhkosť, zruší se neduh. Tuto však slušie znamenati, že věc posilujície i narostície toho mozku, kromě těch věcí, kteréžto dřéve pověděl sem, kterúžto máš klásti na toho mozku uraženie, od počátka až do narostěnie, takto dělána bývá: Vezmi strdi ruožené procezené 6 lotóv, vosku nového,
Strana 106
106 Knihy druhé. neprocezeného, z něhožto vytažen jest stred, 1 lot, kadidla 2 lotu, mirry čtvrt lotu, dragantu, mumie, každého puol čtvrtce lotu, ztluc ty věci v prach a vezmi oleje masticis 4 loty; a pak vosk a olej buď rozpuštěn u ohně a spolu dobře smiešený s těmi řečenými věcmi a prachy a s strdí róženú, a klaď na ten mozk; nebť jej velmi narostí a posiluje a polehčuje bolesti. A přes to nezmeškávaj stáhnúti stran rány šitím a těmi prachy léčiti. Pakli rána jest na přéč hrdla veliká, bez úrazu toho moz- ku chřbetnice, ale s přetětím neb natětím žíly, z niežto by bě- žala krev přielišná, spoj strany rány šitím, až do miesta ura- 40 ženie neb raněnie žíly, z niežto krev teče; a zachovaj ty strany sšité, vlože na šev prach takový: Vezmi sanguinis draconis, draganti, gummi arabici, vlaské rudy, každého lot, ztluc a pro- sej a uvěž na ránu s rúškami a kúdelí a podušticemi, tak aby šitie pevno ostalo. A na miesto, kdežto krev teče z žíly, polož 15 s žlútkem vaječným prach z mumie, a alumine zuccarino neb prach z gipsu a mumie učiněný, o němž v prvé kap. povědieno; aneb tento prach vlož na to miesto: Vezmi ostružky papierové neb střien smldie a paučinu hustú, každého rovně, a učiň z toho flastr přijma žlútku vaječného a polož na miesto žíly raněné. 20 Aneb tento prach: Vezmi prachu trosk železných a okují, cihly červené, dragantového, gummi arabici, masticis, každého lot, a to směs s bielky vaječnými a polož na to miesto; a stavíť krev, neb jest to lékařstvie k tomu velmi silné. Pakli by i tiem ne- byla stavena, tehdy železem ohnitým připal ráně žíly, železem 2, s ukrúhlú hlavičkú, a na to miesto připálené polož bielek va- ječný, smiešený s některým prachem řečených prachóv, a nech tak státi přes den neb viece, jakož se zdáti bude. Pakli rána na přéč hrdla jest malá, tak že šitie nepotřebuje, tehdy přikládaj léky posilujície, obměkčujície, hnojície, a potom narosťujície a 30 celície, až do plného (u)léčenie. Pakli rána na hrdle jest od šípu, s úrazem mozku chřbet- nice a šíp vězí, a to poznáš, že údové dolejší sú zbaveni cite- dlnosti a hýbánie; aneb ta rána jest bez úrazu mozku chřbet- nice, a to poznáš, žeť údové dolejší se hýbají i čijí, buď snažen, 35 aby šíp vytáhl: Najprvé obměkč miesto a rozšiř miesto rány břitvú, ať by mohl snadně bez veliké bolesti vytažen býti, jakož sme dřéve pověděli v prvé kap. „o šípu ve lbi ustrnulém,“ tak aby kleštěmi za tulej pevně ujal a hýbal jím na pravo i na levo
106 Knihy druhé. neprocezeného, z něhožto vytažen jest stred, 1 lot, kadidla 2 lotu, mirry čtvrt lotu, dragantu, mumie, každého puol čtvrtce lotu, ztluc ty věci v prach a vezmi oleje masticis 4 loty; a pak vosk a olej buď rozpuštěn u ohně a spolu dobře smiešený s těmi řečenými věcmi a prachy a s strdí róženú, a klaď na ten mozk; nebť jej velmi narostí a posiluje a polehčuje bolesti. A přes to nezmeškávaj stáhnúti stran rány šitím a těmi prachy léčiti. Pakli rána jest na přéč hrdla veliká, bez úrazu toho moz- ku chřbetnice, ale s přetětím neb natětím žíly, z niežto by bě- žala krev přielišná, spoj strany rány šitím, až do miesta ura- 40 ženie neb raněnie žíly, z niežto krev teče; a zachovaj ty strany sšité, vlože na šev prach takový: Vezmi sanguinis draconis, draganti, gummi arabici, vlaské rudy, každého lot, ztluc a pro- sej a uvěž na ránu s rúškami a kúdelí a podušticemi, tak aby šitie pevno ostalo. A na miesto, kdežto krev teče z žíly, polož 15 s žlútkem vaječným prach z mumie, a alumine zuccarino neb prach z gipsu a mumie učiněný, o němž v prvé kap. povědieno; aneb tento prach vlož na to miesto: Vezmi ostružky papierové neb střien smldie a paučinu hustú, každého rovně, a učiň z toho flastr přijma žlútku vaječného a polož na miesto žíly raněné. 20 Aneb tento prach: Vezmi prachu trosk železných a okují, cihly červené, dragantového, gummi arabici, masticis, každého lot, a to směs s bielky vaječnými a polož na to miesto; a stavíť krev, neb jest to lékařstvie k tomu velmi silné. Pakli by i tiem ne- byla stavena, tehdy železem ohnitým připal ráně žíly, železem 2, s ukrúhlú hlavičkú, a na to miesto připálené polož bielek va- ječný, smiešený s některým prachem řečených prachóv, a nech tak státi přes den neb viece, jakož se zdáti bude. Pakli rána na přéč hrdla jest malá, tak že šitie nepotřebuje, tehdy přikládaj léky posilujície, obměkčujície, hnojície, a potom narosťujície a 30 celície, až do plného (u)léčenie. Pakli rána na hrdle jest od šípu, s úrazem mozku chřbet- nice a šíp vězí, a to poznáš, že údové dolejší sú zbaveni cite- dlnosti a hýbánie; aneb ta rána jest bez úrazu mozku chřbet- nice, a to poznáš, žeť údové dolejší se hýbají i čijí, buď snažen, 35 aby šíp vytáhl: Najprvé obměkč miesto a rozšiř miesto rány břitvú, ať by mohl snadně bez veliké bolesti vytažen býti, jakož sme dřéve pověděli v prvé kap. „o šípu ve lbi ustrnulém,“ tak aby kleštěmi za tulej pevně ujal a hýbal jím na pravo i na levo
Strana 107
O ranách a úrazech na všech údech. 107 poznenáhlu a zatočil, i na dřévnie miesto přiveda, vytáhl; a když vytáhneš, ihned naplň ránu ruoženým olejem, s žlútkem vaječným smiešeným, létě studeným a zimě teplým, omoče knot v tom velmi dobře, a přilož, jakož jest praveno v prvé kap. „o ráně po vytržení šípu ze lbi.“ Pak na druhém vázání přikládaj a vkládaj stred ruožený s prachy hnojícími a narosťujícími a uzdravujícími a celícími, jakož dřéve praveno jest, buď pak vaz uražen neb neuražen. A jáť nazývám tuto věcí utvrzující, kte- réžto svú vlastností odjímají měkké neb divé maso z rány, jakož to jest mirra, sarcocolla, alumen saccarinum, aloes, apostolicum neb masť zelená, jakož se lékaři bude zdáti podobné. Tuto slušie znamenati, že každá rána, když přijde do podstaty mozka neb mázdřic jeho podstaty, aneb do podstaty mozku chřbetnice, buďto na dél neb na přéč, aneb přijde-li k kořenu žil ušlechtilých, kteréžto mají puochop a výštie od mozku neb od mozku chřbetnice, a zvláště od klúbóv chřbetnice svrchu, aneb přijde-li k žilám, kteréž jsú v kmeních kolenú, a kteréž jsú v myškách neb miestech určených, smrtedlná jest; neb toho došli sme uměním i zřetedlným zkušením. Neb ta miesta mají spojenie s mozkem, protož z jich úrazu přicházie úraz moz- ku, z jehožto úrazu citedlnosť i hnutie bývá odjato, bez nichžto živnosť netrá v těle, a tady smrť přicházie. A kakž koli obecně tak jest, však lékař nemá ihned nad tak raněným zufati a přestati od léčenie rozumného, jako by mohl vymýšlením raněného ulé- čiti, proto že přirozenie tajně a vtipným dómyslem zdravie lidské pósobí v těch druhdy věcech, kteréž se lékaři nesnadné, a že nenie lze, zdají, a často k dobrému konci i bez lékaře přivodí, a druhdy s pomocí lékaře rozumného; než lékař móž povědieti, že takové rány podlé obecného běhu jsú smrtedlné, než bóh, jenž životem i smrtí vládne, móž z smrtedlných nesmrtedlné učiniti, když ráčí. A ku potvrzení toho položím příklady hodné takových příhod, v nichž sem sám od počátka až do skonánie pracoval: Viděl sem já jednoho z Cremony, jenž Lazarinus slul, ten byl 35 raněn mečem velmi v hlavu; a byla hluboká rána, až do podstaty mozkové, a byla na dél na vrchu, s předu od čela až do polú hlavy; a ihned když sem viděl a opatřil ránu, sněm vlasy a smyv krev a odjem některé odražené kosti, prorokoval sem o smrti jeho, že umře. Pak druhý den neb třetí ten raněný měl pakost- 15 20 25 30
O ranách a úrazech na všech údech. 107 poznenáhlu a zatočil, i na dřévnie miesto přiveda, vytáhl; a když vytáhneš, ihned naplň ránu ruoženým olejem, s žlútkem vaječným smiešeným, létě studeným a zimě teplým, omoče knot v tom velmi dobře, a přilož, jakož jest praveno v prvé kap. „o ráně po vytržení šípu ze lbi.“ Pak na druhém vázání přikládaj a vkládaj stred ruožený s prachy hnojícími a narosťujícími a uzdravujícími a celícími, jakož dřéve praveno jest, buď pak vaz uražen neb neuražen. A jáť nazývám tuto věcí utvrzující, kte- réžto svú vlastností odjímají měkké neb divé maso z rány, jakož to jest mirra, sarcocolla, alumen saccarinum, aloes, apostolicum neb masť zelená, jakož se lékaři bude zdáti podobné. Tuto slušie znamenati, že každá rána, když přijde do podstaty mozka neb mázdřic jeho podstaty, aneb do podstaty mozku chřbetnice, buďto na dél neb na přéč, aneb přijde-li k kořenu žil ušlechtilých, kteréžto mají puochop a výštie od mozku neb od mozku chřbetnice, a zvláště od klúbóv chřbetnice svrchu, aneb přijde-li k žilám, kteréž jsú v kmeních kolenú, a kteréž jsú v myškách neb miestech určených, smrtedlná jest; neb toho došli sme uměním i zřetedlným zkušením. Neb ta miesta mají spojenie s mozkem, protož z jich úrazu přicházie úraz moz- ku, z jehožto úrazu citedlnosť i hnutie bývá odjato, bez nichžto živnosť netrá v těle, a tady smrť přicházie. A kakž koli obecně tak jest, však lékař nemá ihned nad tak raněným zufati a přestati od léčenie rozumného, jako by mohl vymýšlením raněného ulé- čiti, proto že přirozenie tajně a vtipným dómyslem zdravie lidské pósobí v těch druhdy věcech, kteréž se lékaři nesnadné, a že nenie lze, zdají, a často k dobrému konci i bez lékaře přivodí, a druhdy s pomocí lékaře rozumného; než lékař móž povědieti, že takové rány podlé obecného běhu jsú smrtedlné, než bóh, jenž životem i smrtí vládne, móž z smrtedlných nesmrtedlné učiniti, když ráčí. A ku potvrzení toho položím příklady hodné takových příhod, v nichž sem sám od počátka až do skonánie pracoval: Viděl sem já jednoho z Cremony, jenž Lazarinus slul, ten byl 35 raněn mečem velmi v hlavu; a byla hluboká rána, až do podstaty mozkové, a byla na dél na vrchu, s předu od čela až do polú hlavy; a ihned když sem viděl a opatřil ránu, sněm vlasy a smyv krev a odjem některé odražené kosti, prorokoval sem o smrti jeho, že umře. Pak druhý den neb třetí ten raněný měl pakost- 15 20 25 30
Strana 108
108 Knihy druhé. nici po všech údech a vypustil z sebe trus prvého i druhého po- žívánie necitedlně na loži; a když to trálo za šest dní, že nejedl, ale zdá mi se, že pil vodu studenú s syropem ruoženým a druhdy vodu vařenú, jakož jeho žena pravila, aniž sem pro ty přiehody přestal jeho léčiti za jediný den, než ústavně léky sem přikládal svrchu psané, a tak šestý den po pakostnice napadení žádal jiesti. A já dal sem jemu jíchu pitie, jakéž na raněné slušie, a hnojil sem ránu s strdí ruoženú a takovými věcmi, o nichž dřéve praveno jest, a jiné léky přidával sem, jakož slušie. A tak dlúho pracovalo přirozenie, že navrácen k úplnému zdraví a živ byl 10 potom viece nežli 20ti let. A tak raněné mnohé mých časóv uzdravoval sem. Pak viděl sem jiného, šípem zastřěleného v mozk chřbetnice na hrdle ; a byl bratr Aymerica Cynzaria z Cremony. A ten ihned po zastřelení ztratil čitedlnosť i hnutie po všech údech pod va- 45 zem, tak že trus obého požívánie plováše z něho v lože bez čitie, a tiemť se velmi stydieše; a když sem pozufal nad ním i jemu smrť zvěstoval, však snažným léčením uzdravil sem jeho tak, že na dvú berlú až do smrti chodil; a živ byl po té nemoci 10 let. Také viděl sem v Cremoně jednoho, jenž slul Gabriel 20 Zpirola, jenž byl zastřelen v hlezno tak, že neurazil šíp kosti škodně, a šíp byl z lučistě; avšak se vší pilností lékařstvie ne- mohlo přirozenie obrániti, že vždy přišlo naň ztrnutie a zimnice, a umřel jest od úrazu svého v jednom měsieci. A protož věz, žeť ztrnutie a zimnice, když připadne k ráně 25 mozku neb vazu a žil ušlechtilých, a druhdy to ztrnutie i bez zimnice, smrť obecně znamenává; a pakliť to ztrnutie jest s zimnicí a bděním a zkažením chuti a s těžkostí všeho těla, bez pochyby blízká smrť jest. Pakli připadne s týmž úplavice, opět smrť znamená. Pakli by tú úplavicí minulo ztrnutie a zim- 30 nice, tehdy znamená sílu přirozenie, neb nemoc a její příčinu a tady budúcie zdravie. O ztravě neb pokrmu a pití raněných svrchu dosti po- vědieno jest; a obecně tak raněným nedávaj vína píti, neb víno nepřeje velmi mozku a žilám. Protož jim nedávaj, leč by 35 tě něco jiného na to navedlo, tehdy daj smiese, jako dřéve po- vědieno jest v prvních kapitolách.
108 Knihy druhé. nici po všech údech a vypustil z sebe trus prvého i druhého po- žívánie necitedlně na loži; a když to trálo za šest dní, že nejedl, ale zdá mi se, že pil vodu studenú s syropem ruoženým a druhdy vodu vařenú, jakož jeho žena pravila, aniž sem pro ty přiehody přestal jeho léčiti za jediný den, než ústavně léky sem přikládal svrchu psané, a tak šestý den po pakostnice napadení žádal jiesti. A já dal sem jemu jíchu pitie, jakéž na raněné slušie, a hnojil sem ránu s strdí ruoženú a takovými věcmi, o nichž dřéve praveno jest, a jiné léky přidával sem, jakož slušie. A tak dlúho pracovalo přirozenie, že navrácen k úplnému zdraví a živ byl 10 potom viece nežli 20ti let. A tak raněné mnohé mých časóv uzdravoval sem. Pak viděl sem jiného, šípem zastřěleného v mozk chřbetnice na hrdle ; a byl bratr Aymerica Cynzaria z Cremony. A ten ihned po zastřelení ztratil čitedlnosť i hnutie po všech údech pod va- 45 zem, tak že trus obého požívánie plováše z něho v lože bez čitie, a tiemť se velmi stydieše; a když sem pozufal nad ním i jemu smrť zvěstoval, však snažným léčením uzdravil sem jeho tak, že na dvú berlú až do smrti chodil; a živ byl po té nemoci 10 let. Také viděl sem v Cremoně jednoho, jenž slul Gabriel 20 Zpirola, jenž byl zastřelen v hlezno tak, že neurazil šíp kosti škodně, a šíp byl z lučistě; avšak se vší pilností lékařstvie ne- mohlo přirozenie obrániti, že vždy přišlo naň ztrnutie a zimnice, a umřel jest od úrazu svého v jednom měsieci. A protož věz, žeť ztrnutie a zimnice, když připadne k ráně 25 mozku neb vazu a žil ušlechtilých, a druhdy to ztrnutie i bez zimnice, smrť obecně znamenává; a pakliť to ztrnutie jest s zimnicí a bděním a zkažením chuti a s těžkostí všeho těla, bez pochyby blízká smrť jest. Pakli připadne s týmž úplavice, opět smrť znamená. Pakli by tú úplavicí minulo ztrnutie a zim- 30 nice, tehdy znamená sílu přirozenie, neb nemoc a její příčinu a tady budúcie zdravie. O ztravě neb pokrmu a pití raněných svrchu dosti po- vědieno jest; a obecně tak raněným nedávaj vína píti, neb víno nepřeje velmi mozku a žilám. Protož jim nedávaj, leč by 35 tě něco jiného na to navedlo, tehdy daj smiese, jako dřéve po- vědieno jest v prvních kapitolách.
Strana 109
O ranách a úrazech na všech údech. 109 Kapitola VI. O ráně v uše neb u ucha od meče, nože neb šípu i takých věcí, a o obyčeji vytěženie a uléčenie té rány. Když jest rána v uše neb u ucha málo, hluboká, strach uraženie mozku, z něhožto následuje smrť; strach jest také uražene žíly sluchu, jímžto ohlechne člověk. A pro ty příhody slušie lékaři velmi pilně spatřiti zpuosobu a přirozenie takové s rány: neb pozná, móž-li býti uléčena, čili nic. A protož jest-li rána od meče neb nože veliká, tak že po- třeba jest sšíti ji, sší ji podlé prvého naučenie, a přilož okolo rány lékařstvie, kteréžto posiluje miesta, a na ránu sšitú, kte- réžto zachovává ránu od objietřenie aneb od nežita horkého, to jakož sme prvé pravili. A prvý den polož v ránu tu věc, jenž obměkčuje, totiž žlútek s róženým olejem, a pak jiné dni při- kládaj věci hnojície a čistície rány, totiž streď ruoženú s múkú ječnú a druhdy s terebentinú, a druhdy s mirrú, a sarcocollu s mirrú, smiešenú s strdí róženú; a toť má miesto ten lék, když 45 rána větčieho a silnějšieho potřebuje hnojenie neb čištěnie. A k tomu buď vždy zachován obyčej, kterýžto má býti zachován na počátku léčenie raněného: totiž o púštění z žil neb baňkami a čištění břicha glisterováním neb čépky. A k tomu ať pie vodu, v nížto slivy neb trnky sú vařeny; neb ta voda lehčí a 20 měkčí břicho a nedá páře vcházeti v hlavu. A také jiní nápojové jsúť jemu hodni, o nichž v 1., 2., 3. kapitolách jest praveno, a jsúť lepšie ku posilení úst žalúdkových a k lepšie chuti zbuzení, a dobře bránie dýmu neb páře z žalúdku jíti do hlavy; ale ne- měkčí břicha, jakožto voda slivná. Pakli rána jest malá, tak že 25 nepotřebuje šitie, leč ji, jakož dřieve povědieno jest, a zachovaj všecky věci jiné, kteréžto jsú popsány o raněném a léčení rány od počátka až do konce. Pakli ta rána jest od šípu a budeť se zdáti, že jest pronikl šíp až do mozku, znamenaj dřéve, než jej vytrhneš: neb pronikl- 30 liť jest až do mozku, tehdyť blije a závrať trpí a náhlé zatem- něnie zraku a úraz rozuma, a třesenie těla a necitedlnosť jeho a bděnie veliké, a oči sú se jemu zarděle a podmodrale; a když ta znamenie shledáš, viz, žeť jest uražen v mozk. Vytrhneš-li šíp neb nevytrhneš, strach smrti brzké; avšak hodné jest i mi- 35 sterné, vytáhnúti šíp, nežli jej v hlavě ostaviti; neb když nevy-
O ranách a úrazech na všech údech. 109 Kapitola VI. O ráně v uše neb u ucha od meče, nože neb šípu i takých věcí, a o obyčeji vytěženie a uléčenie té rány. Když jest rána v uše neb u ucha málo, hluboká, strach uraženie mozku, z něhožto následuje smrť; strach jest také uražene žíly sluchu, jímžto ohlechne člověk. A pro ty příhody slušie lékaři velmi pilně spatřiti zpuosobu a přirozenie takové s rány: neb pozná, móž-li býti uléčena, čili nic. A protož jest-li rána od meče neb nože veliká, tak že po- třeba jest sšíti ji, sší ji podlé prvého naučenie, a přilož okolo rány lékařstvie, kteréžto posiluje miesta, a na ránu sšitú, kte- réžto zachovává ránu od objietřenie aneb od nežita horkého, to jakož sme prvé pravili. A prvý den polož v ránu tu věc, jenž obměkčuje, totiž žlútek s róženým olejem, a pak jiné dni při- kládaj věci hnojície a čistície rány, totiž streď ruoženú s múkú ječnú a druhdy s terebentinú, a druhdy s mirrú, a sarcocollu s mirrú, smiešenú s strdí róženú; a toť má miesto ten lék, když 45 rána větčieho a silnějšieho potřebuje hnojenie neb čištěnie. A k tomu buď vždy zachován obyčej, kterýžto má býti zachován na počátku léčenie raněného: totiž o púštění z žil neb baňkami a čištění břicha glisterováním neb čépky. A k tomu ať pie vodu, v nížto slivy neb trnky sú vařeny; neb ta voda lehčí a 20 měkčí břicho a nedá páře vcházeti v hlavu. A také jiní nápojové jsúť jemu hodni, o nichž v 1., 2., 3. kapitolách jest praveno, a jsúť lepšie ku posilení úst žalúdkových a k lepšie chuti zbuzení, a dobře bránie dýmu neb páře z žalúdku jíti do hlavy; ale ne- měkčí břicha, jakožto voda slivná. Pakli rána jest malá, tak že 25 nepotřebuje šitie, leč ji, jakož dřieve povědieno jest, a zachovaj všecky věci jiné, kteréžto jsú popsány o raněném a léčení rány od počátka až do konce. Pakli ta rána jest od šípu a budeť se zdáti, že jest pronikl šíp až do mozku, znamenaj dřéve, než jej vytrhneš: neb pronikl- 30 liť jest až do mozku, tehdyť blije a závrať trpí a náhlé zatem- něnie zraku a úraz rozuma, a třesenie těla a necitedlnosť jeho a bděnie veliké, a oči sú se jemu zarděle a podmodrale; a když ta znamenie shledáš, viz, žeť jest uražen v mozk. Vytrhneš-li šíp neb nevytrhneš, strach smrti brzké; avšak hodné jest i mi- 35 sterné, vytáhnúti šíp, nežli jej v hlavě ostaviti; neb když nevy-
Strana 110
110 Knihy druhé. táhne lékař, bude jemu neumělosť a netbalivosť v řemesle při- psána. A protož vytáhniž jej, zachovaje ty věci, kteréžto sú po- psány o obměkčení šípa a rozšíření rány a posilení miesta, když šíp v hlavě ve lbi uvázne a lékař chce jej vytáhnúti, jakož psáno jest v 1. (a) 2. kap. knih těchto. A když vytáhneš střelu, ihned naplň ránu a potom posilni miesta a hnoj, narosť a zacelej, jakož o tom tudiež šíře sme pravili, kterými věcmi ty všecky věci mají býti pósobeny a jednány. A též pokrm i nápoj buď nemocnému týž dáván, jakož sme dřéve pilně vypravili o jiných raněných, a zvláště ať vína nikoli nepie; neb velmi z své vlastnosti mozku a 10 žilám bez krve škodí. A tak vzdržeti se od vína úžitečno jest všem raněným a zvláště v hlavu. Kapitola VII. O ráně v krku a v stranách jeho od meče, nože neb šípu a jiného takového, a o obyčeji vytaženie jeho a uléčenie té rány. Věz, žeť rány na krku, učiněné od šípu neb meče a tako- vých věcí, buďto na dél neb na přéč, nebezpečné jsú velmi: i pro cévku plic, jenž slove řecky trachea a česky pródušná žíla 15 třepilá, i také pro cévku žalúdka, kterážto isofagus řecky a česky jiecen jest nazvána, kteréžto žíly veliké neb cievy prázdné v krku sú zevně položeny; i také pro dvě žíle hrdelné, jenž jsú na pravo i na levo té cievy plícné a znamenity na krku, pod nimiž jsú žíly třepilé, veliké, kteréžto k plícem vedú bez přietrži, z jichžto raněnie škodu má srdce i plíce jenž překážie plícem v jich hýbání potřebném a horkosť v srdci uhašuje, jakož se stává v sběžení mokrostí k srdci, a tady smrť náhlú přivodí. Ale raněnie cievy plícné a cievy žalúdkové jestiť strašné a smr- tedlné proto: neb překážie jíti povětří potřebnému ku prostuzení 25 srdce a překážie vypuzení zbytných vlhkostí a povětřie nehodné (ho) ku prostuzení srdce. A též škodné jest, ale ne tak velmi jako dřévnie, raněnie cievy žalúdkové: neb překážie jíti pokrmu od úst do žalúdka. A protož ne tak brzo umřieti člověka (pro) raněnie této cievy vídáme, jakožto (pro) raněnie oné; neb přirozenie člově- čie déle móž tráti při životě bez pokrmu, nežli bez oddýchánie. A ku potvrzení těchto věcí, o ranění krku na určených miestech položím příklady, kteříž sú mi k rukama přišli mých časóv; a potom položím jiné příklady, kteřížto mohli by bez viny od lidí 20 30
110 Knihy druhé. táhne lékař, bude jemu neumělosť a netbalivosť v řemesle při- psána. A protož vytáhniž jej, zachovaje ty věci, kteréžto sú po- psány o obměkčení šípa a rozšíření rány a posilení miesta, když šíp v hlavě ve lbi uvázne a lékař chce jej vytáhnúti, jakož psáno jest v 1. (a) 2. kap. knih těchto. A když vytáhneš střelu, ihned naplň ránu a potom posilni miesta a hnoj, narosť a zacelej, jakož o tom tudiež šíře sme pravili, kterými věcmi ty všecky věci mají býti pósobeny a jednány. A též pokrm i nápoj buď nemocnému týž dáván, jakož sme dřéve pilně vypravili o jiných raněných, a zvláště ať vína nikoli nepie; neb velmi z své vlastnosti mozku a 10 žilám bez krve škodí. A tak vzdržeti se od vína úžitečno jest všem raněným a zvláště v hlavu. Kapitola VII. O ráně v krku a v stranách jeho od meče, nože neb šípu a jiného takového, a o obyčeji vytaženie jeho a uléčenie té rány. Věz, žeť rány na krku, učiněné od šípu neb meče a tako- vých věcí, buďto na dél neb na přéč, nebezpečné jsú velmi: i pro cévku plic, jenž slove řecky trachea a česky pródušná žíla 15 třepilá, i také pro cévku žalúdka, kterážto isofagus řecky a česky jiecen jest nazvána, kteréžto žíly veliké neb cievy prázdné v krku sú zevně položeny; i také pro dvě žíle hrdelné, jenž jsú na pravo i na levo té cievy plícné a znamenity na krku, pod nimiž jsú žíly třepilé, veliké, kteréžto k plícem vedú bez přietrži, z jichžto raněnie škodu má srdce i plíce jenž překážie plícem v jich hýbání potřebném a horkosť v srdci uhašuje, jakož se stává v sběžení mokrostí k srdci, a tady smrť náhlú přivodí. Ale raněnie cievy plícné a cievy žalúdkové jestiť strašné a smr- tedlné proto: neb překážie jíti povětří potřebnému ku prostuzení 25 srdce a překážie vypuzení zbytných vlhkostí a povětřie nehodné (ho) ku prostuzení srdce. A též škodné jest, ale ne tak velmi jako dřévnie, raněnie cievy žalúdkové: neb překážie jíti pokrmu od úst do žalúdka. A protož ne tak brzo umřieti člověka (pro) raněnie této cievy vídáme, jakožto (pro) raněnie oné; neb přirozenie člově- čie déle móž tráti při životě bez pokrmu, nežli bez oddýchánie. A ku potvrzení těchto věcí, o ranění krku na určených miestech položím příklady, kteříž sú mi k rukama přišli mých časóv; a potom položím jiné příklady, kteřížto mohli by bez viny od lidí 20 30
Strana 111
O ranách a úrazech na všech údech. 111 15 býti nazvány, ale mně v pravdě zjevili sú se v skutciech zřejmých, jakož potom bude vypsáno. Viděl sem jednoho muže, jmenem Bonifacia, vnuka Uberta markrabě Pelavičini, kterýžto byl raněn šípem malým v hrdlenú s žílu, jenž jest podlé cievy pródušné plícné na levé straně. A z té rány nevyšlo krve jedné krápě; a ten šíp nepronikl skrze žílu, aniž uvázl na miestě, než ihned odpadl: a umřel jest túž hodinu přede mnú; a to miesto bylo zčernalo všecko a měl řvánie neb chroptánie veliké v krku. A já patře, zdali by to bylo od jedu, shledal sem, že nebylo nic; než stalo mu se to zřejmě pro úraz té žíly, po nížto sběhla krev a škoda do plic, jížto i srdce ura- ženo bylo a tak smrť uvedena. Já smyslech púštěti jemu krev z obú paží, aby krev byla tažena na ty strany a nešla náramně ku plícem a k srdci; ale krátký čas překazil dielu umyšlenému. — Viděl sem také jiného, jenž slul Fausus, člověk dvorský, a ten byl uražen ze ihry od jiného rytieře rukú v ciev pródušnú a podlé žil hrdelných; a ihned padl jest na zemi jako mrtvý a a trval tak za hodinu, a já súdil sem ho mrtva, po znamení, kteráž se na něm ukázala. Avšak zuostalo při něm dýchánie 20 téměř nečitedlné, a po chvíli navrátilo se přirozenie a ožil zase. — Viděl sem opět jednoho vězně žalařovaného v Cremoně, kterýžto pro zufalstvie přetal sobě cievu plícnú i cievu žalúd- kovú, tak že což jedl neb pil, vycházelo tú ranú a povětřie dý- chánie i oddýchánie též. A já sem spojil ránu slušně a utvrdil 25 sem miesto dobře s prachy a rúškami i podušticemi obvázal, a byl uzdraven v jednom měsieci, a živ byl mnoho let; než viem, že v tom ranění neranil žil hrdelných. — Také viděl sem jed- noho rytieře z Pergoma, jenž byl postřelen v jednom vojště, v němžto já byl sem, velikým šípem z samostřiela s věže; a všel 3o šíp do krku s pravé strany vedlé žil hrdlných, ale neurazil jich, a pronikl všecko hrdlo až do plece levého. A já sem rukama svýma vytáhl ten šíp, zachovávav ten obyčej, kterýž k tomu slušie, o němž dřéve praveno jest o zástřelu všelikém, a uléčen byl dokonale; a živ byl mnoho časóv, a měl sem za to dobrú 35 odplatu. A protož znamenaj pilně o ranách hrdla neb krku, učině- ných mečem neb šípem neb jinú braní, buďte ty rány na dél neb na přéč; a bude-liť rána veliká, spoj strany jejie šitím a je zachovaj, a próduch rány hnoj a vyčisť, a jiné léky svrchu psané
O ranách a úrazech na všech údech. 111 15 býti nazvány, ale mně v pravdě zjevili sú se v skutciech zřejmých, jakož potom bude vypsáno. Viděl sem jednoho muže, jmenem Bonifacia, vnuka Uberta markrabě Pelavičini, kterýžto byl raněn šípem malým v hrdlenú s žílu, jenž jest podlé cievy pródušné plícné na levé straně. A z té rány nevyšlo krve jedné krápě; a ten šíp nepronikl skrze žílu, aniž uvázl na miestě, než ihned odpadl: a umřel jest túž hodinu přede mnú; a to miesto bylo zčernalo všecko a měl řvánie neb chroptánie veliké v krku. A já patře, zdali by to bylo od jedu, shledal sem, že nebylo nic; než stalo mu se to zřejmě pro úraz té žíly, po nížto sběhla krev a škoda do plic, jížto i srdce ura- ženo bylo a tak smrť uvedena. Já smyslech púštěti jemu krev z obú paží, aby krev byla tažena na ty strany a nešla náramně ku plícem a k srdci; ale krátký čas překazil dielu umyšlenému. — Viděl sem také jiného, jenž slul Fausus, člověk dvorský, a ten byl uražen ze ihry od jiného rytieře rukú v ciev pródušnú a podlé žil hrdelných; a ihned padl jest na zemi jako mrtvý a a trval tak za hodinu, a já súdil sem ho mrtva, po znamení, kteráž se na něm ukázala. Avšak zuostalo při něm dýchánie 20 téměř nečitedlné, a po chvíli navrátilo se přirozenie a ožil zase. — Viděl sem opět jednoho vězně žalařovaného v Cremoně, kterýžto pro zufalstvie přetal sobě cievu plícnú i cievu žalúd- kovú, tak že což jedl neb pil, vycházelo tú ranú a povětřie dý- chánie i oddýchánie též. A já sem spojil ránu slušně a utvrdil 25 sem miesto dobře s prachy a rúškami i podušticemi obvázal, a byl uzdraven v jednom měsieci, a živ byl mnoho let; než viem, že v tom ranění neranil žil hrdelných. — Také viděl sem jed- noho rytieře z Pergoma, jenž byl postřelen v jednom vojště, v němžto já byl sem, velikým šípem z samostřiela s věže; a všel 3o šíp do krku s pravé strany vedlé žil hrdlných, ale neurazil jich, a pronikl všecko hrdlo až do plece levého. A já sem rukama svýma vytáhl ten šíp, zachovávav ten obyčej, kterýž k tomu slušie, o němž dřéve praveno jest o zástřelu všelikém, a uléčen byl dokonale; a živ byl mnoho časóv, a měl sem za to dobrú 35 odplatu. A protož znamenaj pilně o ranách hrdla neb krku, učině- ných mečem neb šípem neb jinú braní, buďte ty rány na dél neb na přéč; a bude-liť rána veliká, spoj strany jejie šitím a je zachovaj, a próduch rány hnoj a vyčisť, a jiné léky svrchu psané
Strana 112
112 Knihy druhé. zachovaj o posilení miesta a zachování od nežita horkého, a krm jeho i napájej podlé dřévnieho naučenie. Pakli rána jest malá, leč týmž obyčejem, jako jiné rány hlavnie, beze všeho šitie. Ale k vytažení šípu čekaj času, móž-li býti, a zvláště jest- li v tom vytahování které pochybenie o životu neb smrti, aneb pro rány velikosť, aneb pro úrazu miesta škodného; a tehdy připrav miesto i obměkčením i rozšířením rány i posilením, jakož jest potřebie. A to učině, vytáhniž šíp obyčejem dřéve pověděným, a naplň ránu knotem namočeným v oleji róženém, smiešeném s vaječným žlútkem; potom klaď stred rnožený 10 s múkú ječnú, až do plného rány vyhnojenie neb vyčištěnie, a po vyhnojení narosť a potom zacel. Kapitola VIII. O ráně na pleci a lopatky plecné od meče, nože neb šípu a takových věcí, a o obyčeji vytrženie i uléčenie rány. Rány toho miesta strašné jsú: i pro vaz neb klúb, i pro blízkosť mozku chřbetnice, kteréžto pocházejí od mozku. A také to miesto velmi bolestné jest a snadně se objietří, když jest ra- 15 něno kterúž koli věcí; a stává se na tom miestě raněným ztr- nutie a zimnice a zemdlenie vnitř i zevnitř, a znamenáť křeč budúcí i smrť. A toť silnějie znamená při ranách hlavních, buď to s porušením lbi neb bez porušenie; neb ztrnutie a závrať při ranách hlavních a žil ušlechtilých nestáváť se jedno z zběženie 20 krve neb jiných mokrostí, jenž přijdúc k mozku a žilám a na- leznúc je raněny i miesta jich, rozběhne se po žilách prázdných, po nichž duch se chvěje, a tak uvodí ztrnutie. Pakli se rozmnoží ta vlhkosť, naplní ty žíly a přivede křeč; pakli se zbéře na miesto raněné, činí nežit a miesto ob- 25 jietřené; pakli se zahřeje, činí zimnici. A tak skrze nežity a ob- jietřenie miest žilovatých stává se křeč, pro bolesť, kterážto přitahuje vlhkosť, a pro mdlobu úduov v spojení, zrušenie ce- losti na údu a z proměny složenie tělesného; kteréžto dvě věci sú položeny na údu raněném, aby údové zdraví a silní na čas 30 vypuzovali zbytnosť s sebú mokrosti; neb toto miesto raněné, o němž tuto chci praviti, spojeno jest s chřbetnicí, s chřtálkem kosti plece a kosti lopatky neb osie, s prsmi neb hrudmi a s mozkem, žilami, kteréžto jimi hýbají na rozličné strany.
112 Knihy druhé. zachovaj o posilení miesta a zachování od nežita horkého, a krm jeho i napájej podlé dřévnieho naučenie. Pakli rána jest malá, leč týmž obyčejem, jako jiné rány hlavnie, beze všeho šitie. Ale k vytažení šípu čekaj času, móž-li býti, a zvláště jest- li v tom vytahování které pochybenie o životu neb smrti, aneb pro rány velikosť, aneb pro úrazu miesta škodného; a tehdy připrav miesto i obměkčením i rozšířením rány i posilením, jakož jest potřebie. A to učině, vytáhniž šíp obyčejem dřéve pověděným, a naplň ránu knotem namočeným v oleji róženém, smiešeném s vaječným žlútkem; potom klaď stred rnožený 10 s múkú ječnú, až do plného rány vyhnojenie neb vyčištěnie, a po vyhnojení narosť a potom zacel. Kapitola VIII. O ráně na pleci a lopatky plecné od meče, nože neb šípu a takových věcí, a o obyčeji vytrženie i uléčenie rány. Rány toho miesta strašné jsú: i pro vaz neb klúb, i pro blízkosť mozku chřbetnice, kteréžto pocházejí od mozku. A také to miesto velmi bolestné jest a snadně se objietří, když jest ra- 15 něno kterúž koli věcí; a stává se na tom miestě raněným ztr- nutie a zimnice a zemdlenie vnitř i zevnitř, a znamenáť křeč budúcí i smrť. A toť silnějie znamená při ranách hlavních, buď to s porušením lbi neb bez porušenie; neb ztrnutie a závrať při ranách hlavních a žil ušlechtilých nestáváť se jedno z zběženie 20 krve neb jiných mokrostí, jenž přijdúc k mozku a žilám a na- leznúc je raněny i miesta jich, rozběhne se po žilách prázdných, po nichž duch se chvěje, a tak uvodí ztrnutie. Pakli se rozmnoží ta vlhkosť, naplní ty žíly a přivede křeč; pakli se zbéře na miesto raněné, činí nežit a miesto ob- 25 jietřené; pakli se zahřeje, činí zimnici. A tak skrze nežity a ob- jietřenie miest žilovatých stává se křeč, pro bolesť, kterážto přitahuje vlhkosť, a pro mdlobu úduov v spojení, zrušenie ce- losti na údu a z proměny složenie tělesného; kteréžto dvě věci sú položeny na údu raněném, aby údové zdraví a silní na čas 30 vypuzovali zbytnosť s sebú mokrosti; neb toto miesto raněné, o němž tuto chci praviti, spojeno jest s chřbetnicí, s chřtálkem kosti plece a kosti lopatky neb osie, s prsmi neb hrudmi a s mozkem, žilami, kteréžto jimi hýbají na rozličné strany.
Strana 113
O ranách a úrazech na všech údech. 113 5 10 15 A tak to miesto strašné aneb jest raněno na dél neb na přéč, a ta rána neb jest veliká neb malá. Jest-li veliká a potře- buje spojenie stran rány, sší ji obyčejem svrchu psaným, tak však, aby nižšieho miesta té rány nezašíval, aby tady mohl hnuoj plúti svobodně z rány; a pak na šev rány, aby zachovány byly strany spojené, vzkládaj prach tento: Vezmi sanguinis dra- conis, rudy vlaské, dragantu, každého 1 lot, ztluč dobře a pro- sej. Aneb tento prach: Vezmi dragantu, gummi arabici, masticis, každého lot bez čtvrti, sanguinis draconis čtvrt lotu, a ztluč i prosěj. A pak na miestě nezašitém té rány klaď prvý a druhý den olej ruožený teplý, s žlútkem vaječným, potom na každý den streď ruoženú, smiešenu s múkú ječnu a druhdy s tereben- tinú a mirrú a sarcocollú, když by potřebovala rána většieho hnojenie neb vyčištěnie, a zvláště když lékař bude jist před ob- jietřením neb nežitem horkým; a podlé vókol rány klad bolum armoniacum, smiešenú s ruoženým olejem, přičině málo octa vinného. A když ránu vyčistíš a jist budeš před nežitem horkým, narosť miesto a zarostě zacel. Pakli rána jest malá, potřebujíc spojenie stran rány, neší rány, aniž prachu na ni syp, kterýžto 20 zachovává strany sšité rány. Pakli ta rána jest od šípu, obměkč miesto olejem ruo- ženým teplým, a rozšiř ránu a vytiehni jej kleštěmi a naplň ránu knotem omočeným v oleji ruoženém, smiešeném s žlútkem va- ječným; a okolo rány polož posilenie z rudy vlaské, s olejem 25 róženým smiešené. A druhý den polož streď ruoženú s múkú ječnú, a hnoj i čisť ránu; a zroste-liť maso divie v ráně, vysuš je mastí apoštolskú, kterúž sme naučili dělati v prvních knihách v kap. „o střielu“, neb mastí zelenú; a vyhnoje, narosť a zacel. A přes to neopúštěj obecných lékóv a přípravy, kteréžto máš so zachovati na raněných, totiž púštěnie krve a obměkčenie břicha; a též o jedení a pití, jakož svrchu jest vypraveno, kromě toho, že raněnému na pleci móž bezpečnějie býti dáváno víno s vodú smiešené, nežli svrchu psaným jiným raněným na hlavě neb na hrdle. 35 Kapitola IX. O ráně na paži od meče neb šípu a takových věcí, a o obyčeji vyta- ženic a uléčenie rány. Když raněna jest paže mečem na přieč, téměř vždy myška bývá uražena a žíly, kteréž hýbají paží; a tady paže potracuje 8
O ranách a úrazech na všech údech. 113 5 10 15 A tak to miesto strašné aneb jest raněno na dél neb na přéč, a ta rána neb jest veliká neb malá. Jest-li veliká a potře- buje spojenie stran rány, sší ji obyčejem svrchu psaným, tak však, aby nižšieho miesta té rány nezašíval, aby tady mohl hnuoj plúti svobodně z rány; a pak na šev rány, aby zachovány byly strany spojené, vzkládaj prach tento: Vezmi sanguinis dra- conis, rudy vlaské, dragantu, každého 1 lot, ztluč dobře a pro- sej. Aneb tento prach: Vezmi dragantu, gummi arabici, masticis, každého lot bez čtvrti, sanguinis draconis čtvrt lotu, a ztluč i prosěj. A pak na miestě nezašitém té rány klaď prvý a druhý den olej ruožený teplý, s žlútkem vaječným, potom na každý den streď ruoženú, smiešenu s múkú ječnu a druhdy s tereben- tinú a mirrú a sarcocollú, když by potřebovala rána většieho hnojenie neb vyčištěnie, a zvláště když lékař bude jist před ob- jietřením neb nežitem horkým; a podlé vókol rány klad bolum armoniacum, smiešenú s ruoženým olejem, přičině málo octa vinného. A když ránu vyčistíš a jist budeš před nežitem horkým, narosť miesto a zarostě zacel. Pakli rána jest malá, potřebujíc spojenie stran rány, neší rány, aniž prachu na ni syp, kterýžto 20 zachovává strany sšité rány. Pakli ta rána jest od šípu, obměkč miesto olejem ruo- ženým teplým, a rozšiř ránu a vytiehni jej kleštěmi a naplň ránu knotem omočeným v oleji ruoženém, smiešeném s žlútkem va- ječným; a okolo rány polož posilenie z rudy vlaské, s olejem 25 róženým smiešené. A druhý den polož streď ruoženú s múkú ječnú, a hnoj i čisť ránu; a zroste-liť maso divie v ráně, vysuš je mastí apoštolskú, kterúž sme naučili dělati v prvních knihách v kap. „o střielu“, neb mastí zelenú; a vyhnoje, narosť a zacel. A přes to neopúštěj obecných lékóv a přípravy, kteréžto máš so zachovati na raněných, totiž púštěnie krve a obměkčenie břicha; a též o jedení a pití, jakož svrchu jest vypraveno, kromě toho, že raněnému na pleci móž bezpečnějie býti dáváno víno s vodú smiešené, nežli svrchu psaným jiným raněným na hlavě neb na hrdle. 35 Kapitola IX. O ráně na paži od meče neb šípu a takových věcí, a o obyčeji vyta- ženic a uléčenie rány. Když raněna jest paže mečem na přieč, téměř vždy myška bývá uražena a žíly, kteréž hýbají paží; a tady paže potracuje 8
Strana 114
114 Knihy druhé. hýbánie a klesá ruka na vazu neb v klúbu ruky a navrácenie nepřijímá ani napravenie. A s tiem bývají posečeny některé žíly čitedlivé druhdy ovšem, a tady diel ruky dolejšie potracuje či- tedlnosť a hýbánie; a druhdy ne ovšem, a tehdy úd hodným lé- čením bývá navrácen k čitedlnosti a hýbání. A stávají se tyto příhody také, totiž že úd bývá zbaven čitedlnosti i hýbánie, druhdy od zástřělu, když šíp myšku neb svrchní diel paže pronikne. Pakli rána jest od meče na dél, leč by na myšku, tehdy úd nebude zbaven ani čitedlnosti ani hýbánie, leč by lékař po- blúdil aneb nemocný sám sobě uškodil. Pakli jest rána na paži od meče na přieč veliká, spoj strany rány šitím, a zachovávaj i posil miesta okolo rány tiem obyčejem, kterýž napřed praven jest, a obměkče, vyhnoj. A bude-liť z rány mnoho krve téci, stav, jakož dřéve ozná- meno jest; pakli málo krve jest vyšlo, púštěj krev jemu z žil 15 nebo baňkami, jakož spatříš, což nemocný móž snésti podlé síly neb mdloby své. A učiň, ať raněný na každý den má stolici neb dvě, ať nikoli nenie tvrd v břiše; nebude-liť od přirozenie, a buď klisterováním neb čépky. Pakli ta rána jest malá na přieč, znamenaj na ráně malosť 20 a množstvie krve vyšlé, a leč, jakož dřéve jest praveno o léčení malých ran. Pakli jest rána na den malá, nepotřebujíc sšitie, snadného jest uléčenie, jakož i jiné rány malé na jiných údech, neškodlivé; a při těch všech dávaj nemocnému pokrm i nápoj dřieve vypravený. Pakli by která na paži zřětedlná žíla byla přetata ne do- cela na přieč nebo na póly, líbí mi se, aby strany byly spojeny šitím, jakož o šití kuože i masa praveno jest; neb když přiro- zenie nalezne spojenie od lékaře učiněné, snazeť dokoná ulé- čenie a scelíť ránu ušlechtilejším obyčejem, nežli by lékařem s0 nebyly spojeny; a budeť úd i šrám pěknější. A řekl-li by kto, že to šitie, probodenie jehly, bolesť velikú uvodí, nic to nenie řečeno; neb netáhne1) přiložen býti na ten šev olej ruožený teplý, s žlútkem vaječným smiešený, ihned bolesť přestane. A ku po- tvrzení toho móžeš i zlámanú kosť s celú spojiti; neb když 35 sjednáš a spojíš diely kosti v hromadu a je dobře utvrdíš rú- chami a přivázáním, též se stane, jako by kuoži sšil neb žílu; tehdy přirozenie lépe i spieše sval neb spojenie dokonalé učiní 1) Zde se zdá být něco vynecháno. 5 10 25
114 Knihy druhé. hýbánie a klesá ruka na vazu neb v klúbu ruky a navrácenie nepřijímá ani napravenie. A s tiem bývají posečeny některé žíly čitedlivé druhdy ovšem, a tady diel ruky dolejšie potracuje či- tedlnosť a hýbánie; a druhdy ne ovšem, a tehdy úd hodným lé- čením bývá navrácen k čitedlnosti a hýbání. A stávají se tyto příhody také, totiž že úd bývá zbaven čitedlnosti i hýbánie, druhdy od zástřělu, když šíp myšku neb svrchní diel paže pronikne. Pakli rána jest od meče na dél, leč by na myšku, tehdy úd nebude zbaven ani čitedlnosti ani hýbánie, leč by lékař po- blúdil aneb nemocný sám sobě uškodil. Pakli jest rána na paži od meče na přieč veliká, spoj strany rány šitím, a zachovávaj i posil miesta okolo rány tiem obyčejem, kterýž napřed praven jest, a obměkče, vyhnoj. A bude-liť z rány mnoho krve téci, stav, jakož dřéve ozná- meno jest; pakli málo krve jest vyšlo, púštěj krev jemu z žil 15 nebo baňkami, jakož spatříš, což nemocný móž snésti podlé síly neb mdloby své. A učiň, ať raněný na každý den má stolici neb dvě, ať nikoli nenie tvrd v břiše; nebude-liť od přirozenie, a buď klisterováním neb čépky. Pakli ta rána jest malá na přieč, znamenaj na ráně malosť 20 a množstvie krve vyšlé, a leč, jakož dřéve jest praveno o léčení malých ran. Pakli jest rána na den malá, nepotřebujíc sšitie, snadného jest uléčenie, jakož i jiné rány malé na jiných údech, neškodlivé; a při těch všech dávaj nemocnému pokrm i nápoj dřieve vypravený. Pakli by která na paži zřětedlná žíla byla přetata ne do- cela na přieč nebo na póly, líbí mi se, aby strany byly spojeny šitím, jakož o šití kuože i masa praveno jest; neb když přiro- zenie nalezne spojenie od lékaře učiněné, snazeť dokoná ulé- čenie a scelíť ránu ušlechtilejším obyčejem, nežli by lékařem s0 nebyly spojeny; a budeť úd i šrám pěknější. A řekl-li by kto, že to šitie, probodenie jehly, bolesť velikú uvodí, nic to nenie řečeno; neb netáhne1) přiložen býti na ten šev olej ruožený teplý, s žlútkem vaječným smiešený, ihned bolesť přestane. A ku po- tvrzení toho móžeš i zlámanú kosť s celú spojiti; neb když 35 sjednáš a spojíš diely kosti v hromadu a je dobře utvrdíš rú- chami a přivázáním, též se stane, jako by kuoži sšil neb žílu; tehdy přirozenie lépe i spieše sval neb spojenie dokonalé učiní 1) Zde se zdá být něco vynecháno. 5 10 25
Strana 115
O ranách a úrazech na všech údech. 115 10 25 30 i zpuosobí na kosti i na žíle, nežli by sic učinilo, a zpuosoba úda bude pěknějšie a hotovějí k svému dielu přirozenému. A tady známo jest zřětedlně, že těch řeč, kteříž pravie, by naťatá žíla měla býti ovšem přeřezána a potom teprv sšita a spojena léčením, jest bludná a bez rozuma, a mimo mysl přirozenie neb ktož to činí, uvodí do přirozenie a diela lékařova nesnažší a delší práci, a nemocnému přidává bolesti; neb snázeť jest při- rození i lékaři méně sléčiti, nežli viece. A také údové, kteříž sú ještě od žíly ne ovšem přeťaté čitedlnosť plnú neb diel i hýbánie přijímali, proto že diel jie v celosti ostal, když pak ovšem bude přetata, tehdy ani čitedlnosti ani hýbánie mieti bude, dokudž žíla zase se nespojí a nesléčí; a tady neduh ulé- čitedlný bude učiněn neuléčitedlný, a úd čitedlnosti i hnutie, kteréž měl od té žíly, bude zbaven. A takét Avicena v čtvrtých 4s knihách o zrušení spojenie žil praví proti takým a řka: My chceme, aby žíla nařezaná nebyla přeřezána, leč pro nedopu- štěnie porušenie obecného údóv, neb pro ujitie smrti z křečí přicházejície. Pakli by ta žíla naťatá neb přeťatá nemohla býti sšita, tehda kuože nad ranú té žíly proťatá čímž móž najlépe 2o buď spojena a stažena šitím, aby tiem snáze přirozenie i lékař mohli úd porušený napraviti; a to učině, přikládaj na ránu sšitú i okolo rány a v dielu rány nezašitém, jakož dřéve jest vypra- veno; také aby rána byla zachována v svém spojení a od nežita horkého a objietřenie, miesto podlé rány bylo posileno, nedošitý diel rány byl hnojen, potom narostěn a zacelen. Pakli's sšil žílu, přikládaj prach, jenž čistí žílu, totiž mirru, sarcocollu a tere- bentinu, a ten buď smiešen s olejem ruoženým; aneb prach dě- laný s múkú zrn vlčieho máku a strdí róženú a terebentinú; neb tyto věci čisťující, hnis a talov od žil pudí. A nemají kladeny býti na rány žil, leč po jistotě před nežitem horkým neb objie- třením, ať by se z nich nezarodil; neboť (z) přielišného a silného stieránie, by ty věci byly přikládány s prvu, učinily by, že by vlhkosti běžaly k miestu bolestnému a tak byly by příčina za- rození nežitu; než na počátku přikládaj jiné věci, o nichž sem 35 dřéve pravil. A učiň nemocnému stolicě a púštěj krev, a krm i napájej, jakož si dřieve naučen. Pakli rána jest od šípu a šíp v ní ustrnuv vězí, najprvé buď pilen, aby šíp vytáhl, po obměk- čení i rozšíření rány, z nenáhlu a lahodně bez bolesti, jakož móž býti; a i hned po vytržení naplň ránu knotem, dobře napl- 8*
O ranách a úrazech na všech údech. 115 10 25 30 i zpuosobí na kosti i na žíle, nežli by sic učinilo, a zpuosoba úda bude pěknějšie a hotovějí k svému dielu přirozenému. A tady známo jest zřětedlně, že těch řeč, kteříž pravie, by naťatá žíla měla býti ovšem přeřezána a potom teprv sšita a spojena léčením, jest bludná a bez rozuma, a mimo mysl přirozenie neb ktož to činí, uvodí do přirozenie a diela lékařova nesnažší a delší práci, a nemocnému přidává bolesti; neb snázeť jest při- rození i lékaři méně sléčiti, nežli viece. A také údové, kteříž sú ještě od žíly ne ovšem přeťaté čitedlnosť plnú neb diel i hýbánie přijímali, proto že diel jie v celosti ostal, když pak ovšem bude přetata, tehdy ani čitedlnosti ani hýbánie mieti bude, dokudž žíla zase se nespojí a nesléčí; a tady neduh ulé- čitedlný bude učiněn neuléčitedlný, a úd čitedlnosti i hnutie, kteréž měl od té žíly, bude zbaven. A takét Avicena v čtvrtých 4s knihách o zrušení spojenie žil praví proti takým a řka: My chceme, aby žíla nařezaná nebyla přeřezána, leč pro nedopu- štěnie porušenie obecného údóv, neb pro ujitie smrti z křečí přicházejície. Pakli by ta žíla naťatá neb přeťatá nemohla býti sšita, tehda kuože nad ranú té žíly proťatá čímž móž najlépe 2o buď spojena a stažena šitím, aby tiem snáze přirozenie i lékař mohli úd porušený napraviti; a to učině, přikládaj na ránu sšitú i okolo rány a v dielu rány nezašitém, jakož dřéve jest vypra- veno; také aby rána byla zachována v svém spojení a od nežita horkého a objietřenie, miesto podlé rány bylo posileno, nedošitý diel rány byl hnojen, potom narostěn a zacelen. Pakli's sšil žílu, přikládaj prach, jenž čistí žílu, totiž mirru, sarcocollu a tere- bentinu, a ten buď smiešen s olejem ruoženým; aneb prach dě- laný s múkú zrn vlčieho máku a strdí róženú a terebentinú; neb tyto věci čisťující, hnis a talov od žil pudí. A nemají kladeny býti na rány žil, leč po jistotě před nežitem horkým neb objie- třením, ať by se z nich nezarodil; neboť (z) přielišného a silného stieránie, by ty věci byly přikládány s prvu, učinily by, že by vlhkosti běžaly k miestu bolestnému a tak byly by příčina za- rození nežitu; než na počátku přikládaj jiné věci, o nichž sem 35 dřéve pravil. A učiň nemocnému stolicě a púštěj krev, a krm i napájej, jakož si dřieve naučen. Pakli rána jest od šípu a šíp v ní ustrnuv vězí, najprvé buď pilen, aby šíp vytáhl, po obměk- čení i rozšíření rány, z nenáhlu a lahodně bez bolesti, jakož móž býti; a i hned po vytržení naplň ránu knotem, dobře napl- 8*
Strana 116
116 Knihy druhé. něným v oleji ruoženém, s žlútkem vaječným smiešeném; potom vyhnoj neb vyčisť ránu a pak scěl. A krm a napájej nemocného, jakož sem dřieve poviedal o ranění jinými ranami. Pakliť lékař nalezne nežit na ráně, aneb nebude moci obrániti těmi léky, púštěním krve i vyčištěním, o nichž sme dřéve pravili, objietření a nežitu tomu, zléť jest znamenie: neb to znamená mdlobu přirozenie a porušenie údu uraženého a zimnici a konečně smrť. Než ty na tom nezufaj, ale leč ten nežit i s ranú takým obyčejem: Nenie-liť velmi mdel, pokrm jeho buď jádro ječmene neb pšeničné, neb lociky neb tykve zelené, neb 1o kuřecie nožky neb špinák, upravené s mlékem mandlovým; a pitie jeho buď vino z rajských jablek neb agresť smiešená s vodú dvénásobní, teplú zimě a studenú létě. Móžeť lékař vody přiči- niti i umenšiti vedlé rozumu a chuti toho nemocného. Neb ať pie vodu, v nížto slívy neb trnky suché sú vařeny; a zvláště 15 jest-liť tvrd v životě, nedaj jemu píti, v niež by slívy neb trnky zelené byly vařeny, neb odjímá chuť jedenie a mnoho přílišnosti zarozuje v žalúdku. Aneb daj jemu píti vodu, v nížto zrna jablek rajských sú vařena. Pakli ten raněný jest velmi mdel a dávno nemocen, daj mu jiesti maso kozlecie s zelém dřéve pra- 20 veným; a ať požívá toho prachu na krmě: Vezmi skořice 4 loty, cardamomi 1 lot, hřebíčkóv, šafránu, každého lot. Maso slepičie a kuřecie a ptákóv lesných, nevodných, vařené a druhdy pečené v třepu neb v pánvici, nemá-li dobré chuti k jedení. A daj mu píti víno mdlé, přimiese dvakrát tolikéž vody; a buď víno ostré, 25 bielé, pro chuť. A móže-liť strpěti nemocný a lékaři zdáti se bude, ať má stolici na všaký den klisterováním neb čépky neb jinú věcí. A to zjednaje takto leč ránu s nežitem: Klaď ústavně v ránu knot namočený s strdí róženú, procezenú a smiešenú 30 s múkú ječnú a terebentinú, a na ránu též klaď věci; a okolo rány a nežitu přikládaj rudu vlaskú, smiešenú s olejem ruoženým a s málem octa vinného. A na nežit, ať uzrá spieše, klaď flastr taký: Vezmi maluauisti učištěné, vařené, dobře zřezané a sma- žené 2 libře, múky sena řěckého, múky semene lněného, kaž- 35 dého puol libry, kopru a kvietie rmenového, každého 4 loty, a sádla vepřového, rozpuštěného, dosti k smiešení a zahuštění těch všech věcí; a to klaď na ten nežit teplé. Aneb toto: Vezmi oleje rmenového 6 lotóv, sádla vepřového, rozpuštěného 10
116 Knihy druhé. něným v oleji ruoženém, s žlútkem vaječným smiešeném; potom vyhnoj neb vyčisť ránu a pak scěl. A krm a napájej nemocného, jakož sem dřieve poviedal o ranění jinými ranami. Pakliť lékař nalezne nežit na ráně, aneb nebude moci obrániti těmi léky, púštěním krve i vyčištěním, o nichž sme dřéve pravili, objietření a nežitu tomu, zléť jest znamenie: neb to znamená mdlobu přirozenie a porušenie údu uraženého a zimnici a konečně smrť. Než ty na tom nezufaj, ale leč ten nežit i s ranú takým obyčejem: Nenie-liť velmi mdel, pokrm jeho buď jádro ječmene neb pšeničné, neb lociky neb tykve zelené, neb 1o kuřecie nožky neb špinák, upravené s mlékem mandlovým; a pitie jeho buď vino z rajských jablek neb agresť smiešená s vodú dvénásobní, teplú zimě a studenú létě. Móžeť lékař vody přiči- niti i umenšiti vedlé rozumu a chuti toho nemocného. Neb ať pie vodu, v nížto slívy neb trnky suché sú vařeny; a zvláště 15 jest-liť tvrd v životě, nedaj jemu píti, v niež by slívy neb trnky zelené byly vařeny, neb odjímá chuť jedenie a mnoho přílišnosti zarozuje v žalúdku. Aneb daj jemu píti vodu, v nížto zrna jablek rajských sú vařena. Pakli ten raněný jest velmi mdel a dávno nemocen, daj mu jiesti maso kozlecie s zelém dřéve pra- 20 veným; a ať požívá toho prachu na krmě: Vezmi skořice 4 loty, cardamomi 1 lot, hřebíčkóv, šafránu, každého lot. Maso slepičie a kuřecie a ptákóv lesných, nevodných, vařené a druhdy pečené v třepu neb v pánvici, nemá-li dobré chuti k jedení. A daj mu píti víno mdlé, přimiese dvakrát tolikéž vody; a buď víno ostré, 25 bielé, pro chuť. A móže-liť strpěti nemocný a lékaři zdáti se bude, ať má stolici na všaký den klisterováním neb čépky neb jinú věcí. A to zjednaje takto leč ránu s nežitem: Klaď ústavně v ránu knot namočený s strdí róženú, procezenú a smiešenú 30 s múkú ječnú a terebentinú, a na ránu též klaď věci; a okolo rány a nežitu přikládaj rudu vlaskú, smiešenú s olejem ruoženým a s málem octa vinného. A na nežit, ať uzrá spieše, klaď flastr taký: Vezmi maluauisti učištěné, vařené, dobře zřezané a sma- žené 2 libře, múky sena řěckého, múky semene lněného, kaž- 35 dého puol libry, kopru a kvietie rmenového, každého 4 loty, a sádla vepřového, rozpuštěného, dosti k smiešení a zahuštění těch všech věcí; a to klaď na ten nežit teplé. Aneb toto: Vezmi oleje rmenového 6 lotóv, sádla vepřového, rozpuštěného 10
Strana 117
O ranách a úrazech na všech údech 117 lotóv, múky sena řěckého a sěmene lněného, každého 6 lotóv, múky ječné, což dosti jest k zahuštění těch všech věcí; a to klaď teplé, až do plného uzránie. Pakli by v čas zarozenie nežitu byla bolesť nestrpitedlná, jíž by flastr nespomohl, tehdy k oleji ruoženému s rudú vlaskú přěmiešenému přičiň třetinu čtvrtce lotu opii třeného a třetinu lotu insteriani, až do přestánie náramné bolesti; a potom ho ne- přikládaj, ale rudu vlaskú s ruoženým olejem a s málem octa vinného. A když ten nežit uzrá, tehdy prořež jej a leč těmi to věcmi, kteréž slušejí k vyčištění neb vyhnojení rány, i jinými věcmi; potom celistivými, o nichž často dřéve praveno jest. A to buď naučenie obecného uléčenie nežitu s ranú, kdež by koli byl. Kapitola X. O ráně na lokti od meče neb šípu a takých věcí a o vytažení a uléčení té rány. Rány na lokti jsúť velmi nebezpečné, pro spletenie žilek t5 a svazkóv svazujících to miesto, kteréžto složeno jest z rozlič- ných kostí rozličných zpuosobóv; kteréžto kosti, když jsú raněny, snadně to miesto ztracuje svú zpósobu, a nikoli neb s velikú nesnází móž býti napraveno od rozumného lékaře. Pakli jest rána na přieč, na vnitřnie přiehbi, strach smrti, pro náramné te- čenie krve velikých žil i třepilých neb neplných, kteréžto tu se zřejmě scházejí; a ta často nemóž býti stavena, a tady raněný omdlé i umře. A protož vší snažností stav krev: nebť jsú mnozí, ješto se bojie púštěti krev z žil toho miesta, a ti, když jsú v tom miestě raněni, tak se užásají tečenie krve, že omdlévají i umie- rají; neb všecko přirozenie náramnú bázní bývá vtrženo do vnitř, a odtud druhdy i mdloba i smrť přicházie. A protož stav krev prachy neb připálením žil, jakož vypraveno jest v 5. kap., a spoj strany rány šitím, jest-li veliká rána; a ten šev buď zachován těmi věcmi jej zachovajícími, o nichž často jest praveno. Pakli rána jest zevnitř, na rohu loketniem, na přieč neb na dél veliká, spoj strany šitím a zachovaj, ať by nežit se neza- rodil, jakož jinde praveno jest; a potom přikládaj věci čistijície a hnojície ránu a potom celejície svými časy, jakož svrchu vy- psáno jest. A pečuj, aby o púštění krve a o zpósobení stolic, 35 o krmení i nápoji raněného zprávu zachoval dřéve vypravenú. 20 25 30
O ranách a úrazech na všech údech 117 lotóv, múky sena řěckého a sěmene lněného, každého 6 lotóv, múky ječné, což dosti jest k zahuštění těch všech věcí; a to klaď teplé, až do plného uzránie. Pakli by v čas zarozenie nežitu byla bolesť nestrpitedlná, jíž by flastr nespomohl, tehdy k oleji ruoženému s rudú vlaskú přěmiešenému přičiň třetinu čtvrtce lotu opii třeného a třetinu lotu insteriani, až do přestánie náramné bolesti; a potom ho ne- přikládaj, ale rudu vlaskú s ruoženým olejem a s málem octa vinného. A když ten nežit uzrá, tehdy prořež jej a leč těmi to věcmi, kteréž slušejí k vyčištění neb vyhnojení rány, i jinými věcmi; potom celistivými, o nichž často dřéve praveno jest. A to buď naučenie obecného uléčenie nežitu s ranú, kdež by koli byl. Kapitola X. O ráně na lokti od meče neb šípu a takých věcí a o vytažení a uléčení té rány. Rány na lokti jsúť velmi nebezpečné, pro spletenie žilek t5 a svazkóv svazujících to miesto, kteréžto složeno jest z rozlič- ných kostí rozličných zpuosobóv; kteréžto kosti, když jsú raněny, snadně to miesto ztracuje svú zpósobu, a nikoli neb s velikú nesnází móž býti napraveno od rozumného lékaře. Pakli jest rána na přieč, na vnitřnie přiehbi, strach smrti, pro náramné te- čenie krve velikých žil i třepilých neb neplných, kteréžto tu se zřejmě scházejí; a ta často nemóž býti stavena, a tady raněný omdlé i umře. A protož vší snažností stav krev: nebť jsú mnozí, ješto se bojie púštěti krev z žil toho miesta, a ti, když jsú v tom miestě raněni, tak se užásají tečenie krve, že omdlévají i umie- rají; neb všecko přirozenie náramnú bázní bývá vtrženo do vnitř, a odtud druhdy i mdloba i smrť přicházie. A protož stav krev prachy neb připálením žil, jakož vypraveno jest v 5. kap., a spoj strany rány šitím, jest-li veliká rána; a ten šev buď zachován těmi věcmi jej zachovajícími, o nichž často jest praveno. Pakli rána jest zevnitř, na rohu loketniem, na přieč neb na dél veliká, spoj strany šitím a zachovaj, ať by nežit se neza- rodil, jakož jinde praveno jest; a potom přikládaj věci čistijície a hnojície ránu a potom celejície svými časy, jakož svrchu vy- psáno jest. A pečuj, aby o púštění krve a o zpósobení stolic, 35 o krmení i nápoji raněného zprávu zachoval dřéve vypravenú. 20 25 30
Strana 118
118 Knihy druhé. O vázání údu raněného naučenie sme nedali; neb to nemóž býti snadně rozumem pochyceno, leč očima bude vidieno a v uo- byčej vzato; než podobnéť jest i úžitečné, ať by vázánie každé rány dálo se zpósobú hodnú tomu údu a miestu raněnému, v příkladu takto: Jest-li rána na přéč na lokti, na přiehbi vnitřnie, jenž slove druhdy strana domácie, tehdyť má býti loket vázán, skloníce ruku; pakli rána jest zevnitř na rohu lokte, jenž slove strana divoká, tehdyť má vázána býti ztáhnúce ruku. A tak z této zpósoby vázánie, rozličné i údu položenie na tomto údu i na jiných mnohých údech i ranách, snazší i lepší obyčej vázánie móž vzat býti, jímžto rána bude lépe spojena a scelena. Pakli na tom miestě rána od meče neb nože jest malá, nenieť píle šíti ji; než posilň, vyčisť a zacel mastmi, prachy dřéve pravenými, a ztravu jemu dávaj, i jiné věci svrchu psané při něm zachovaj. Pakli na tom miestě jest zástřel a šíp ustrnul, obměkč miesto olejem ruoženým a rozšiř ránu, jest-li lze, a vy- táhni ji znenáhla; a ihned naplň miesto knotem omočeným v uo- leji ruoženém, smiešeném s žlútkem vaječným, a posil miesto okolo; a pak vyhnoj a vyčisť ránu i zacel těmi věcmi, o nichž dřieve praveno. A ukáže-li se co divého masa, to spuď mastí 20 apoštolskú neb mastí zelenú, jakož svrchu řečeno jest. 10 15 Kapitola XI. O ráně pěsti ručné kromě prstóv, mečem, šípem neb jinú věcí. Kterýmž koli obyčejem stane se rána na tom miestě, buďto na dél neb na přieč, a kterúž koli zbraní, nenieť strašná ani smrtedlná, tak jakož jest na lokti, pro ty věci, o nichž jest praveno v přednie kap.; než pro žil množstvie tudiež velmiť 25 jest bolestná a snadněť se objietří neb nežit se zarodí při ní, pro spletenie žil. A protož jest-li rána, jenž potřebuje šitie, ihned bud šita; pakli nepotřebuje, nechaj. Pakli rána jest od šípu, tak že ruka jest prostřelena aneb šíp vězí v ní, zachovaje ty věci, kteréž k tomu příslušejí, o nichž jest častá zmienka v dřévních kapitolách „o zástřelu“, šíp vy- táhni; a buď pilen posiliti miesta ruoženým olejem, s rudú vlaskú smiešeným a s málem octa vinného, ať by se neobjietřila rána ani znežitila; a utiš bolesť těmi věcmi prvé pravenými. A jest-li že jest málo krve vyšlo z rány, tehdy pusť jemu 33 krev z druhé ruky, z žíly mezi prstkem malým a ušným. A den
118 Knihy druhé. O vázání údu raněného naučenie sme nedali; neb to nemóž býti snadně rozumem pochyceno, leč očima bude vidieno a v uo- byčej vzato; než podobnéť jest i úžitečné, ať by vázánie každé rány dálo se zpósobú hodnú tomu údu a miestu raněnému, v příkladu takto: Jest-li rána na přéč na lokti, na přiehbi vnitřnie, jenž slove druhdy strana domácie, tehdyť má býti loket vázán, skloníce ruku; pakli rána jest zevnitř na rohu lokte, jenž slove strana divoká, tehdyť má vázána býti ztáhnúce ruku. A tak z této zpósoby vázánie, rozličné i údu položenie na tomto údu i na jiných mnohých údech i ranách, snazší i lepší obyčej vázánie móž vzat býti, jímžto rána bude lépe spojena a scelena. Pakli na tom miestě rána od meče neb nože jest malá, nenieť píle šíti ji; než posilň, vyčisť a zacel mastmi, prachy dřéve pravenými, a ztravu jemu dávaj, i jiné věci svrchu psané při něm zachovaj. Pakli na tom miestě jest zástřel a šíp ustrnul, obměkč miesto olejem ruoženým a rozšiř ránu, jest-li lze, a vy- táhni ji znenáhla; a ihned naplň miesto knotem omočeným v uo- leji ruoženém, smiešeném s žlútkem vaječným, a posil miesto okolo; a pak vyhnoj a vyčisť ránu i zacel těmi věcmi, o nichž dřieve praveno. A ukáže-li se co divého masa, to spuď mastí 20 apoštolskú neb mastí zelenú, jakož svrchu řečeno jest. 10 15 Kapitola XI. O ráně pěsti ručné kromě prstóv, mečem, šípem neb jinú věcí. Kterýmž koli obyčejem stane se rána na tom miestě, buďto na dél neb na přieč, a kterúž koli zbraní, nenieť strašná ani smrtedlná, tak jakož jest na lokti, pro ty věci, o nichž jest praveno v přednie kap.; než pro žil množstvie tudiež velmiť 25 jest bolestná a snadněť se objietří neb nežit se zarodí při ní, pro spletenie žil. A protož jest-li rána, jenž potřebuje šitie, ihned bud šita; pakli nepotřebuje, nechaj. Pakli rána jest od šípu, tak že ruka jest prostřelena aneb šíp vězí v ní, zachovaje ty věci, kteréž k tomu příslušejí, o nichž jest častá zmienka v dřévních kapitolách „o zástřelu“, šíp vy- táhni; a buď pilen posiliti miesta ruoženým olejem, s rudú vlaskú smiešeným a s málem octa vinného, ať by se neobjietřila rána ani znežitila; a utiš bolesť těmi věcmi prvé pravenými. A jest-li že jest málo krve vyšlo z rány, tehdy pusť jemu 33 krev z druhé ruky, z žíly mezi prstkem malým a ušným. A den
Strana 119
O ranách a úrazech na všech údech. 119 15 35 prvý polož na ránu olej ruožený, s žlútkem vaječným smiešený, až do třídní; potom klaď streď ruoženú, s múkú ječnú smiešenú. A do tří neb čtyř dní ať jie i pie ty věci, kteréž jsú vypraveny dřéve o jiných ranách, a potom móž obyčejnú ztravú krmen býti, kromě vína silného, jiedla perného a věcí horkých. A jest-li že by tiemto obyčejem bolesť nepotichla, přiměs k róženému oleji a rudě vlaské třetinu čtvrtce lotu opii zetřeného a čtvrt lota blénu bielého a tolikéž máku bielého, a zetři ty všecky věci spolu s 4 loty tuku vyžďatého z vína psieho neb netřeskového, a jo oklaď miesto okolo rány jako flastrem; a to učiň často přes den. A když bolesť potichne, otejmi ten flastr, ať miesto nepřistydne a nezemdlé, a přikládaj ruožený olej s rudú a jiné věci, kteréžto k vyhnojení a k scelení slušejí svými časy, jakož prvé pra- veno jest. Pakli po scelení té rány, neb loktové neb jiného vazu, kdež koli zuostane tvrdosť a zmozolenie, klaď na to miesto ústavně flastr takový: Vezmi litargirum, totiž střiebra opěnu zetřeného 8 lotóv, oleje dřevěného 20 lotóv, vzplývajícieho tuku řeckého sěna a semene lněného, každého lotóv 16, slézu vla- 2o ského 8 lotóv; a vezmi střiebra opěnu a vlož v kotlík a přistav ku ohni s ruoženým olejem, ať vře tak dlúho, a ty vždy miešej lopatkú, až se ta opěna rozpustí; potom přidaj mucilagines s olejem řečeným a s opěnú střiebra, a hýbaj vždy i miešej lo- patkú a daj vřieti, ažť zahústne. A otejma od ohně učiň z toho 25 flastr a klaď na to miesto a zachovaj ku potřebě. A nebo buď obměkčeno a mazáno miesto túto mastí: Vezmi pryskyřice z libry, vosku čistého 4 loty, oleje rmenového 2 libře, múky se- mene lněného a múky sena řeckého, každého 4 loty, masticis, turis, každého 2 loty, sádla vepřového a sádla slepičieho a hú- 3o serového a kačerového, každého 4 loty. A rozpusť vosk i pry- skyřici u ohně, a když se rozpustie, přidaj ony všecky věci a vař je za chvíli, at se dobře smiesí; a potom to proceď a za- chovaj ku potřebě, tak aby túto mastí jednú na den mazal miesto a dřévním flastrem přikládal. Aneb tuto masť: Vezmi sádla ve- přového, sádla húserového a slepičieho i kačerového 6 lotóv, vosku, opěny střiebra, každého 2 loty, oleje dřevěného 8 lotóv, múky sena řeckého a semene lněného, každého 2 loty, bdelu, opoponacis, masticis, kadidla, každého lot, a ty klovaté věci namoč u víně a rozpusť v kotlíku, a múky vespi, a olej vlí a daj
O ranách a úrazech na všech údech. 119 15 35 prvý polož na ránu olej ruožený, s žlútkem vaječným smiešený, až do třídní; potom klaď streď ruoženú, s múkú ječnú smiešenú. A do tří neb čtyř dní ať jie i pie ty věci, kteréž jsú vypraveny dřéve o jiných ranách, a potom móž obyčejnú ztravú krmen býti, kromě vína silného, jiedla perného a věcí horkých. A jest-li že by tiemto obyčejem bolesť nepotichla, přiměs k róženému oleji a rudě vlaské třetinu čtvrtce lotu opii zetřeného a čtvrt lota blénu bielého a tolikéž máku bielého, a zetři ty všecky věci spolu s 4 loty tuku vyžďatého z vína psieho neb netřeskového, a jo oklaď miesto okolo rány jako flastrem; a to učiň často přes den. A když bolesť potichne, otejmi ten flastr, ať miesto nepřistydne a nezemdlé, a přikládaj ruožený olej s rudú a jiné věci, kteréžto k vyhnojení a k scelení slušejí svými časy, jakož prvé pra- veno jest. Pakli po scelení té rány, neb loktové neb jiného vazu, kdež koli zuostane tvrdosť a zmozolenie, klaď na to miesto ústavně flastr takový: Vezmi litargirum, totiž střiebra opěnu zetřeného 8 lotóv, oleje dřevěného 20 lotóv, vzplývajícieho tuku řeckého sěna a semene lněného, každého lotóv 16, slézu vla- 2o ského 8 lotóv; a vezmi střiebra opěnu a vlož v kotlík a přistav ku ohni s ruoženým olejem, ať vře tak dlúho, a ty vždy miešej lopatkú, až se ta opěna rozpustí; potom přidaj mucilagines s olejem řečeným a s opěnú střiebra, a hýbaj vždy i miešej lo- patkú a daj vřieti, ažť zahústne. A otejma od ohně učiň z toho 25 flastr a klaď na to miesto a zachovaj ku potřebě. A nebo buď obměkčeno a mazáno miesto túto mastí: Vezmi pryskyřice z libry, vosku čistého 4 loty, oleje rmenového 2 libře, múky se- mene lněného a múky sena řeckého, každého 4 loty, masticis, turis, každého 2 loty, sádla vepřového a sádla slepičieho a hú- 3o serového a kačerového, každého 4 loty. A rozpusť vosk i pry- skyřici u ohně, a když se rozpustie, přidaj ony všecky věci a vař je za chvíli, at se dobře smiesí; a potom to proceď a za- chovaj ku potřebě, tak aby túto mastí jednú na den mazal miesto a dřévním flastrem přikládal. Aneb tuto masť: Vezmi sádla ve- přového, sádla húserového a slepičieho i kačerového 6 lotóv, vosku, opěny střiebra, každého 2 loty, oleje dřevěného 8 lotóv, múky sena řeckého a semene lněného, každého 2 loty, bdelu, opoponacis, masticis, kadidla, každého lot, a ty klovaté věci namoč u víně a rozpusť v kotlíku, a múky vespi, a olej vlí a daj
Strana 120
120 Knihy druhé. povřieti tomu spolu, miešeje; a když se dobře smiesejí, proceď a zachovaj v pušce; neb ta masť zajisté jest hodna viece ku ob- měkčení mozola a žil, nežli dřévnie, a ku posilení žil i údu. A přes to na každú hodinu, když mažeš úd neohbitý, nemóž-liť nemocný sám přehnúti, ty hýbaj i sem i tam, ať by skrze hýbánie s a mazánie žíly i úd viece přijaly obměkčenie i posilenie. Kapitola XII. O ráně v prsech a hrudech, proniklé i neproniklé, od meče neb šípu neb nože a takých věcí, a o obyčeji vytaženic šípu a uléčenic rány. Tohoto miesta rány, buďte proniklé neb neproniklé, veliké neb malé, od meče neb šípu, mají mieti týž lék, ten obyčej lé- čenie, jakožto rány jiné, sečené neb zastřelené, o nichž jest v dřévních kapitolách praveno dosti široce; jedno žeť rány ve- 10 liké potřebují spojenie stran svých šitím a zachovánie stran spojených a sšitých s prachem dřéve praveným; a rána, v níž šíp ustrnul, potřebuje vytrženie šípu snazším obyčejem a s menší bolestí, jakož móž býti. A mimo ty věci chtie tomu rány, aby se neznežitily, a 15 miesto aby bylo posileno, aby vlhkosti škodné od jiných údóv nepřijímalo. A to posilenie má se dáti vzkládáním na miesto ruoženého oleje, smiešeného s rudú a takými věcmi, o nichž dřéve praveno jest; a to se má dieti od počátku až do skonánie. A prvý den a druhý aby rána byla knoty neb rúškami, omoče- 20 nými v oleji ruoženém, smiešeném s žlútkem vaječným (oble- žena); a po těch dnech má býti přikládána věc, kterážto hnojí a čistí ránu, totiž streď ruožená s múkú ječnú neb pšeničnú neb ovesnu; neb ta každá múka móž vložena býti hodně do flastru hnojícieho neb čistícieho rány. — Pakli by krev přieliš tekla z5 z rány, tehdy prvý den a druhý miesto oleje ruoženého a žlútku vaječného přikládaj věci krev stavujície, o nichž jsem „o ráně hrdla na přéč“ dosti pověděl, i v jiných miestech; a po dokonalém stavení krve vyhnoj a vyčisť ránu a narosť a naposledy scel. Pakli tato rána jest proniklá, spatř pilně, jest-li který drob se ušlechtilý neb úd v životě porušen neb uražen, jakož jsú plíce neb mázdřice, jenž dělí prsy na dvé na přieč; a shledáš-li, že by který z těch byl porušen, rci, žeť jest rána smrtedlná; poněvadž ti drobové neb údové jsú k životu pomocni, k dýchání a oddý- chání, a nemohú býti napraveni ani uléčeni. — Avšak přěs to 35
120 Knihy druhé. povřieti tomu spolu, miešeje; a když se dobře smiesejí, proceď a zachovaj v pušce; neb ta masť zajisté jest hodna viece ku ob- měkčení mozola a žil, nežli dřévnie, a ku posilení žil i údu. A přes to na každú hodinu, když mažeš úd neohbitý, nemóž-liť nemocný sám přehnúti, ty hýbaj i sem i tam, ať by skrze hýbánie s a mazánie žíly i úd viece přijaly obměkčenie i posilenie. Kapitola XII. O ráně v prsech a hrudech, proniklé i neproniklé, od meče neb šípu neb nože a takých věcí, a o obyčeji vytaženic šípu a uléčenic rány. Tohoto miesta rány, buďte proniklé neb neproniklé, veliké neb malé, od meče neb šípu, mají mieti týž lék, ten obyčej lé- čenie, jakožto rány jiné, sečené neb zastřelené, o nichž jest v dřévních kapitolách praveno dosti široce; jedno žeť rány ve- 10 liké potřebují spojenie stran svých šitím a zachovánie stran spojených a sšitých s prachem dřéve praveným; a rána, v níž šíp ustrnul, potřebuje vytrženie šípu snazším obyčejem a s menší bolestí, jakož móž býti. A mimo ty věci chtie tomu rány, aby se neznežitily, a 15 miesto aby bylo posileno, aby vlhkosti škodné od jiných údóv nepřijímalo. A to posilenie má se dáti vzkládáním na miesto ruoženého oleje, smiešeného s rudú a takými věcmi, o nichž dřéve praveno jest; a to se má dieti od počátku až do skonánie. A prvý den a druhý aby rána byla knoty neb rúškami, omoče- 20 nými v oleji ruoženém, smiešeném s žlútkem vaječným (oble- žena); a po těch dnech má býti přikládána věc, kterážto hnojí a čistí ránu, totiž streď ruožená s múkú ječnú neb pšeničnú neb ovesnu; neb ta každá múka móž vložena býti hodně do flastru hnojícieho neb čistícieho rány. — Pakli by krev přieliš tekla z5 z rány, tehdy prvý den a druhý miesto oleje ruoženého a žlútku vaječného přikládaj věci krev stavujície, o nichž jsem „o ráně hrdla na přéč“ dosti pověděl, i v jiných miestech; a po dokonalém stavení krve vyhnoj a vyčisť ránu a narosť a naposledy scel. Pakli tato rána jest proniklá, spatř pilně, jest-li který drob se ušlechtilý neb úd v životě porušen neb uražen, jakož jsú plíce neb mázdřice, jenž dělí prsy na dvé na přieč; a shledáš-li, že by který z těch byl porušen, rci, žeť jest rána smrtedlná; poněvadž ti drobové neb údové jsú k životu pomocni, k dýchání a oddý- chání, a nemohú býti napraveni ani uléčeni. — Avšak přěs to 35
Strana 121
O ranách a úrazech na všech údech. 121 nepřěstávaj ani opúštěj léčenie rozumného, jakož sme pravili o ráně na krku: neb mnohokrát i v takových příhodách přirozenie jedná tajně a činí s dobrú přípravú snažného lékaře, co se lékaři zdálo nelze; neb silnému přirození nic nelze nenie; neb vypu- zuje druhdy talov skrze kosti a to se zdá člověku nelze. — A protož buď tvá prvnie snažnosť v poznání proničenie rány, neb jest-li že jest prošla rána až do vnitř života: to poznáš po vycházení povětřie z rány, a zvláště když zacpáš ústa a chřípi raněného v čas zpytánie; a jest-li že s tiem těžkosť vnitř čije u 1o mázdřice prsné, jenž slove přiepona, a vychrká krev s kašláním, již jist jsi, žeť jest rána proniklá. A když tak ujištěn budeš, buď najprvé pilen rozšířiti ránu, ať by svobodně vyšla krev neb talov zarozený vnitř; a pak v tu ránu vlož knot, omočený v oleji ró- ženém bez žlútka vaječného. A to čiň, až i poznáš rány proni- 15 čené skrze prsy neb hrudi; a k tomu vždy klaď rudu vlaskú, s ruoženým olejem smiešenú a s málem octa, okolo rány. A když budeš jist, že jest rána proniklá, přikládajž ty věci hnojície a čistície ránu tiemto obyčejem: Najprvé vlož do rány nádobú, učiněnú jakožto jest nádoba glisterovánie, víno, v němžto 20 tyto věci sú vařeny: Vezmi kadidla, mirry, múky zrn máku vl- čieho, každého lot, strdi ruožené procezené 6 lotóv, kvietie rmenového 2 loty, vína bielého 2 libře, a zvař ty všecky věci v tom víně a proceď; a toho teple vpusť, coť se zdá, v ránu, skrze nádobu dřéve řečenú, pomalu, jakož uzříš, že nemocný móže snésti. A potom obracuj nemocného sem i tam na oba boky, a potom obrať jeho a skloň na ránu, ať to víno s těmi věcmi vyplyne z rány. A opět čistého toho smiešenie v ránu vpusť a jím hýbaj a z něho vyceď, ažť i čisté z něho vyplyne, jakož si v něho vlil; a to učiň na jednom navštievení ne- 30 mocného. Pakli by toho častého vlévánie a vycezováníe nemohl snésti pro mdlobu, tehdy měj dosti na jednom vlití a vycezení, a potom v ránu knot těmi věcmi obalený vkládaj. A flastr hno- jící klaď na ránu tento: Vezmi strdi róžené procezené 1 libru, mirry, kadidla, sarcocolle, každého lot, múky ječné a múky sena řeckého, což dosti bude k zahuštění, a učiň flastr a klaď na ránu dvakrát na den; ale dřéve oniem vínem čiň vyplákánie, jakož praveno jest, dvakrát, ažť vyschne hnój. A po vysušení hnoje narosť ránu i scel. A v té příhodě, 25 35
O ranách a úrazech na všech údech. 121 nepřěstávaj ani opúštěj léčenie rozumného, jakož sme pravili o ráně na krku: neb mnohokrát i v takových příhodách přirozenie jedná tajně a činí s dobrú přípravú snažného lékaře, co se lékaři zdálo nelze; neb silnému přirození nic nelze nenie; neb vypu- zuje druhdy talov skrze kosti a to se zdá člověku nelze. — A protož buď tvá prvnie snažnosť v poznání proničenie rány, neb jest-li že jest prošla rána až do vnitř života: to poznáš po vycházení povětřie z rány, a zvláště když zacpáš ústa a chřípi raněného v čas zpytánie; a jest-li že s tiem těžkosť vnitř čije u 1o mázdřice prsné, jenž slove přiepona, a vychrká krev s kašláním, již jist jsi, žeť jest rána proniklá. A když tak ujištěn budeš, buď najprvé pilen rozšířiti ránu, ať by svobodně vyšla krev neb talov zarozený vnitř; a pak v tu ránu vlož knot, omočený v oleji ró- ženém bez žlútka vaječného. A to čiň, až i poznáš rány proni- 15 čené skrze prsy neb hrudi; a k tomu vždy klaď rudu vlaskú, s ruoženým olejem smiešenú a s málem octa, okolo rány. A když budeš jist, že jest rána proniklá, přikládajž ty věci hnojície a čistície ránu tiemto obyčejem: Najprvé vlož do rány nádobú, učiněnú jakožto jest nádoba glisterovánie, víno, v němžto 20 tyto věci sú vařeny: Vezmi kadidla, mirry, múky zrn máku vl- čieho, každého lot, strdi ruožené procezené 6 lotóv, kvietie rmenového 2 loty, vína bielého 2 libře, a zvař ty všecky věci v tom víně a proceď; a toho teple vpusť, coť se zdá, v ránu, skrze nádobu dřéve řečenú, pomalu, jakož uzříš, že nemocný móže snésti. A potom obracuj nemocného sem i tam na oba boky, a potom obrať jeho a skloň na ránu, ať to víno s těmi věcmi vyplyne z rány. A opět čistého toho smiešenie v ránu vpusť a jím hýbaj a z něho vyceď, ažť i čisté z něho vyplyne, jakož si v něho vlil; a to učiň na jednom navštievení ne- 30 mocného. Pakli by toho častého vlévánie a vycezováníe nemohl snésti pro mdlobu, tehdy měj dosti na jednom vlití a vycezení, a potom v ránu knot těmi věcmi obalený vkládaj. A flastr hno- jící klaď na ránu tento: Vezmi strdi róžené procezené 1 libru, mirry, kadidla, sarcocolle, každého lot, múky ječné a múky sena řeckého, což dosti bude k zahuštění, a učiň flastr a klaď na ránu dvakrát na den; ale dřéve oniem vínem čiň vyplákánie, jakož praveno jest, dvakrát, ažť vyschne hnój. A po vysušení hnoje narosť ránu i scel. A v té příhodě, 25 35
Strana 122
122 Knihy druhé. raněnie hrudi, nemáť býti slyšena řeč těch, kteříž chtie, aby pod takovú ranú dolejie, mezi čtvrtú a pátú žebrú aneb mezi třetí a čtvrtú, byla nová rána učiněna, jíž by talov byl vytahován; neb když proničenie rány jest lékař svědom, tehdy svobodně po knotu budeť vycházeti talov a hnutím svrchu praveným. A protož skrze nové rány učiněnie jestiť jedno bolesti nad bolesť přidávánie a mdloby ke mdlobě, a vypúštěnie duchu a povětřie odvojenie. A protož v té příhodě neslušicť nové rány udělati, leč by se to miesto objietřilo neb onežitilo a otok mělo zname- nitý; neb když se takový otok zjeví, tehdy učiň bezpečně ránu novú mezi žebrami na dél žebr, a tady talov vytahaj poznenáhlu; neb náhlým vypuzením duch životný hyne a nemocnému smrť přistúpí. Neb se nemóž státi, když by veliká věc talovu náhle vyšla, byť s ním veliký diel duchu a horka přirozeného nevyšel a tady umenšen byl; a z toho přicházie smrt. A tohoť potvrzuje 15 Ipocrates v šestém dielci skrovných řečí: Kteříž koli v prsech talovatí neb vodné tele majíce bývají páleni železem aneb ře- záni, neb tiem, když teče voda neb talov náhle, zahynují. A když učiníš ránu skrze řezánie, pro otok zřejmé rány svrchnie, ihned po vypuštění málo talova naplň až do dna kno- 20 tem, omočeným v oleji róženém a s strdí ruoženú smiešeném, tak aby vešken talov zuostalý mohl býti podruhé vytažen a miesto vnitř bylo vyčištěno bez přékazy. A když se to stane, tehdy z dřévnie rány vytáhni knot a vyhnoj ránu mastí apoštolskú neb zelenú a scel, čím spieš móž býti scelena. A zmyj na však den 25 ránu vínem, v němžto vařena jest mirra a lupiny jablek rajských neb libčie, aneb vínem, v němžto vařen jest alumen zucc. a lu- piny rajských jablek; a potom narosť a zacel. A na ránu nového otoku klaď flastry dřéve řečené; a v ránu vpúštěj víno vařené s těmi věcmi, o nichž dřéve praveno jest, skrze nádobu kliste- 30 rovánie, jakož svrchu psáno jest, a okolo rány maž olejem ruo- ženým neb rmenovým; a to čiň až do plného vysušenie hnoje. A když vysušíš, narostiž pak ránu prachem učiněným z kadidla a masticis a mumie, smiešenými rovně, a směs prachem nucis cypressi, mumie a vlaskú rudú, galla a dragantu, smiešenými 35 rovně. A myj tiem rány vínem ostrým na všaký den, v němžto i kúdele i rúšky smáčej, kteréžto vzkládati máš na ránu v čas vázánie a proměněnie znova prachóv a smytie dřévních. Pakli nejsi jist, pronikla-li jest rána skrze prsy neb skrze 10
122 Knihy druhé. raněnie hrudi, nemáť býti slyšena řeč těch, kteříž chtie, aby pod takovú ranú dolejie, mezi čtvrtú a pátú žebrú aneb mezi třetí a čtvrtú, byla nová rána učiněna, jíž by talov byl vytahován; neb když proničenie rány jest lékař svědom, tehdy svobodně po knotu budeť vycházeti talov a hnutím svrchu praveným. A protož skrze nové rány učiněnie jestiť jedno bolesti nad bolesť přidávánie a mdloby ke mdlobě, a vypúštěnie duchu a povětřie odvojenie. A protož v té příhodě neslušicť nové rány udělati, leč by se to miesto objietřilo neb onežitilo a otok mělo zname- nitý; neb když se takový otok zjeví, tehdy učiň bezpečně ránu novú mezi žebrami na dél žebr, a tady talov vytahaj poznenáhlu; neb náhlým vypuzením duch životný hyne a nemocnému smrť přistúpí. Neb se nemóž státi, když by veliká věc talovu náhle vyšla, byť s ním veliký diel duchu a horka přirozeného nevyšel a tady umenšen byl; a z toho přicházie smrt. A tohoť potvrzuje 15 Ipocrates v šestém dielci skrovných řečí: Kteříž koli v prsech talovatí neb vodné tele majíce bývají páleni železem aneb ře- záni, neb tiem, když teče voda neb talov náhle, zahynují. A když učiníš ránu skrze řezánie, pro otok zřejmé rány svrchnie, ihned po vypuštění málo talova naplň až do dna kno- 20 tem, omočeným v oleji róženém a s strdí ruoženú smiešeném, tak aby vešken talov zuostalý mohl býti podruhé vytažen a miesto vnitř bylo vyčištěno bez přékazy. A když se to stane, tehdy z dřévnie rány vytáhni knot a vyhnoj ránu mastí apoštolskú neb zelenú a scel, čím spieš móž býti scelena. A zmyj na však den 25 ránu vínem, v němžto vařena jest mirra a lupiny jablek rajských neb libčie, aneb vínem, v němžto vařen jest alumen zucc. a lu- piny rajských jablek; a potom narosť a zacel. A na ránu nového otoku klaď flastry dřéve řečené; a v ránu vpúštěj víno vařené s těmi věcmi, o nichž dřéve praveno jest, skrze nádobu kliste- 30 rovánie, jakož svrchu psáno jest, a okolo rány maž olejem ruo- ženým neb rmenovým; a to čiň až do plného vysušenie hnoje. A když vysušíš, narostiž pak ránu prachem učiněným z kadidla a masticis a mumie, smiešenými rovně, a směs prachem nucis cypressi, mumie a vlaskú rudú, galla a dragantu, smiešenými 35 rovně. A myj tiem rány vínem ostrým na všaký den, v němžto i kúdele i rúšky smáčej, kteréžto vzkládati máš na ránu v čas vázánie a proměněnie znova prachóv a smytie dřévních. Pakli nejsi jist, pronikla-li jest rána skrze prsy neb skrze 10
Strana 123
O ranách a úrazech na všech údech. 123 20 25 hrudi, a toho nemóžeš býti ujištěn ani knotem ani kterú jinú věcí, tehdy musíš potom to zaznamenati: jest-li nemocný těžce nemocen a bolesť náramnú trpí v žebrách, okolo rány bližších, a má-li zimnici a chuti nemá k jedení a bdí mnoho, a těžce se obracie z boku na bok; pakliť nic takového na raněném ne- shledáš, tehdyť znamenie jest silného přirozenie 1), a nebojí se toho úrazu, jížto nic nelze nenie; neb ona nalezne tu středmosť a příčinu, jížto s pomocí lékařovú dokonale uléčí. Protož v té mieře nenicť potřeba, aby požíval vyplákánie rány, o němž 1o svrchu povědieno jest. Pakli se znamenie dřéve řečená ukáží. aneb větší diel jich, a nemocný jest mdel velmi a chuti k jiedlu nemá a zle spí, smrtedlná rána jest a ničehož nečiň, než obecný lék ranný. Pakli znamenáš, že raněný jest silen a dobře trpí úraz, 15 tehdyť hodné bude, aby lékař učinil novú ránu, na nižším miestě a blíž od chřbetnice, mezi pátým neb čtvrtým aneb třetím a čtvrtým žebrem. Ale žeť mázdra bočnie vypakuje se svým spo- jením z chřbetnice a žebrami až do třetieho žebra i dál, a to vy- páčenie, jest-li že se stane řezánie nové rány břitvú, budeť pře- kážeti, že tady nebude moci vyjíti ani talov ani krev zadržená?) nad mázdrú boční, a protož lépeť jest, aby to rány nové učiněnie břitvú dálo se mezi pátým a čtvrtým žebrem, nežli mezi třetím a čtvrtým; neb sic bude mnieti lékař, by neprořezal břitvú hrudi, a prořezav, když tady talov neteče, nevědúce, že na tom mázdra bočnie překážie, jakož sme pověděli. A když učiníš novú ránu, tehdy vlož knot namočený v oleji teplém až do dna a dotad, ažť počne hnój vypúštěti. A v čas odvazovánie a přivazovánie nedo- púštěj, byť rána se otvořila prázdná, leč v ta doby, když by z nie hnój šel, aneb dokadž by nového knotu nevložil; neb dlúhé o zčnie rány na tomto miestě přivodí nemocnému zemřenie a ve- likú mdlobu. Pakli talov se ukáže aneb z rány počne jíti, buď vyčištěna vnitř nové rány, vpúštěje v ránu víno svařenie dřéve pravených věcí skrze nádobu glisteri; a na ránu a knot klad flastr některý 35 z těch svrchu psaných v této kapitole. Než od rány dřévnie neb vetché v ta doby, když budeš čistiti novú, vytiehni knot a vyhnoj 1) V původním latinském spisu bylo: „naturæ,“ slovo pohlaví ženského, a k tomu pak omylem se táhnou slova další: „jížto“ a „ona“. 2) Rkp. a krwe zadrzene.
O ranách a úrazech na všech údech. 123 20 25 hrudi, a toho nemóžeš býti ujištěn ani knotem ani kterú jinú věcí, tehdy musíš potom to zaznamenati: jest-li nemocný těžce nemocen a bolesť náramnú trpí v žebrách, okolo rány bližších, a má-li zimnici a chuti nemá k jedení a bdí mnoho, a těžce se obracie z boku na bok; pakliť nic takového na raněném ne- shledáš, tehdyť znamenie jest silného přirozenie 1), a nebojí se toho úrazu, jížto nic nelze nenie; neb ona nalezne tu středmosť a příčinu, jížto s pomocí lékařovú dokonale uléčí. Protož v té mieře nenicť potřeba, aby požíval vyplákánie rány, o němž 1o svrchu povědieno jest. Pakli se znamenie dřéve řečená ukáží. aneb větší diel jich, a nemocný jest mdel velmi a chuti k jiedlu nemá a zle spí, smrtedlná rána jest a ničehož nečiň, než obecný lék ranný. Pakli znamenáš, že raněný jest silen a dobře trpí úraz, 15 tehdyť hodné bude, aby lékař učinil novú ránu, na nižším miestě a blíž od chřbetnice, mezi pátým neb čtvrtým aneb třetím a čtvrtým žebrem. Ale žeť mázdra bočnie vypakuje se svým spo- jením z chřbetnice a žebrami až do třetieho žebra i dál, a to vy- páčenie, jest-li že se stane řezánie nové rány břitvú, budeť pře- kážeti, že tady nebude moci vyjíti ani talov ani krev zadržená?) nad mázdrú boční, a protož lépeť jest, aby to rány nové učiněnie břitvú dálo se mezi pátým a čtvrtým žebrem, nežli mezi třetím a čtvrtým; neb sic bude mnieti lékař, by neprořezal břitvú hrudi, a prořezav, když tady talov neteče, nevědúce, že na tom mázdra bočnie překážie, jakož sme pověděli. A když učiníš novú ránu, tehdy vlož knot namočený v oleji teplém až do dna a dotad, ažť počne hnój vypúštěti. A v čas odvazovánie a přivazovánie nedo- púštěj, byť rána se otvořila prázdná, leč v ta doby, když by z nie hnój šel, aneb dokadž by nového knotu nevložil; neb dlúhé o zčnie rány na tomto miestě přivodí nemocnému zemřenie a ve- likú mdlobu. Pakli talov se ukáže aneb z rány počne jíti, buď vyčištěna vnitř nové rány, vpúštěje v ránu víno svařenie dřéve pravených věcí skrze nádobu glisteri; a na ránu a knot klad flastr některý 35 z těch svrchu psaných v této kapitole. Než od rány dřévnie neb vetché v ta doby, když budeš čistiti novú, vytiehni knot a vyhnoj 1) V původním latinském spisu bylo: „naturæ,“ slovo pohlaví ženského, a k tomu pak omylem se táhnou slova další: „jížto“ a „ona“. 2) Rkp. a krwe zadrzene.
Strana 124
124 Knihy druhé. i scel; neb vyhnojenie nové rány odjímá starší ránu od hnojenie i všie zlé příhody. Ztrava neb pokrm tak raněného, od počátka vázánie až do ujištěnie před nežitem horkým miesta raněného, a dokud ne- mocný mdléti nepočne, buď tento: totiž jádro pšeničné neb ječné, vařené s mandlovým mlékem, aneb samo mléko mandlové, neb zelé špinákové neb lociky neb boráku a kopr, a to upravené mlékem mandlovým. A pitie také, až do téhož času, buď voda, v nížto vařen jest ysop a lekořice, aneb voda, v nížto vařena jest lupina rajských jablek, aneb voda, v nížto vařen jest ječmen s kořenem koprovým neb petruželným; a to pitie lepšieť jest dřévní dvú nápojóv. A když počne nemocný neb raněný mdléti neb talov se vypúštěti, dávaj jemu jiesti maso kozlecie, kuřecie vařené, neb jíchy jich upravené s žlútky vaječnými a takým pra- chem: Vezmi skořice výborné 4 loty, cardamomi čtvrt lotu, ša- 15 fránu 2 čtvrtce lotu, ztluč a prosej; a to syp ve všecky krmě. A v ta doby pí nemocný víno bielé, čisté, vonné, smiese je s vodú ječnú aneb s vodú prostú a teplú zimě a studenú létě. A když raněný počne zmáhati, dávaj jemu maso skopcové i beranie roč- né, smažené rozličně na pánvi neb v střěpě, a s prachem dřéve 20 řečeným i sic pečené; daj jemu i kapúny, bažanty, kuroptvy, slepice i jiné lesné ptáky, a víno smiešené s vodú, jakož jest svrchu povědieno. Pakli se bojíš, byť se ho zimnice nechytila, aneb znáš, že se chytila, umenš vína a přidaj vody, a též masa, podlé síly neb 25 mdloby nemocného a podlé velikosti neb malosti aneb tuhosti a slabosti zimnice; neb byla-li by zimnice náramná, tehdy na- vrať nemocného k dřévní ztravě i k nápoji. A nerodil-li by masa jiesti, miesto masa a kořenie daj mu jiesti štiky slané přes jeden den, neb jelec neb ježdíky neb okúny neb kapry, pečené neb va- 30 řené, upravené s kořením dřéve řečeným a s cukrem i řeckým vínem, u vodě s petruželí a s málem octa. A když vyhnojíš neb vyčistíš hnój a vysušíš talov, narosť ránu, a umenš pokrmu na však den, dokudž nenaroste rána; a potom zacel. Pakli by ta rána prošlá nemohla býti scelena a obrátila se v střiel, o tom 35 v dolejší kap. povieme, kterak se při tom mieti i zpravovati máš. 5 10
124 Knihy druhé. i scel; neb vyhnojenie nové rány odjímá starší ránu od hnojenie i všie zlé příhody. Ztrava neb pokrm tak raněného, od počátka vázánie až do ujištěnie před nežitem horkým miesta raněného, a dokud ne- mocný mdléti nepočne, buď tento: totiž jádro pšeničné neb ječné, vařené s mandlovým mlékem, aneb samo mléko mandlové, neb zelé špinákové neb lociky neb boráku a kopr, a to upravené mlékem mandlovým. A pitie také, až do téhož času, buď voda, v nížto vařen jest ysop a lekořice, aneb voda, v nížto vařena jest lupina rajských jablek, aneb voda, v nížto vařen jest ječmen s kořenem koprovým neb petruželným; a to pitie lepšieť jest dřévní dvú nápojóv. A když počne nemocný neb raněný mdléti neb talov se vypúštěti, dávaj jemu jiesti maso kozlecie, kuřecie vařené, neb jíchy jich upravené s žlútky vaječnými a takým pra- chem: Vezmi skořice výborné 4 loty, cardamomi čtvrt lotu, ša- 15 fránu 2 čtvrtce lotu, ztluč a prosej; a to syp ve všecky krmě. A v ta doby pí nemocný víno bielé, čisté, vonné, smiese je s vodú ječnú aneb s vodú prostú a teplú zimě a studenú létě. A když raněný počne zmáhati, dávaj jemu maso skopcové i beranie roč- né, smažené rozličně na pánvi neb v střěpě, a s prachem dřéve 20 řečeným i sic pečené; daj jemu i kapúny, bažanty, kuroptvy, slepice i jiné lesné ptáky, a víno smiešené s vodú, jakož jest svrchu povědieno. Pakli se bojíš, byť se ho zimnice nechytila, aneb znáš, že se chytila, umenš vína a přidaj vody, a též masa, podlé síly neb 25 mdloby nemocného a podlé velikosti neb malosti aneb tuhosti a slabosti zimnice; neb byla-li by zimnice náramná, tehdy na- vrať nemocného k dřévní ztravě i k nápoji. A nerodil-li by masa jiesti, miesto masa a kořenie daj mu jiesti štiky slané přes jeden den, neb jelec neb ježdíky neb okúny neb kapry, pečené neb va- 30 řené, upravené s kořením dřéve řečeným a s cukrem i řeckým vínem, u vodě s petruželí a s málem octa. A když vyhnojíš neb vyčistíš hnój a vysušíš talov, narosť ránu, a umenš pokrmu na však den, dokudž nenaroste rána; a potom zacel. Pakli by ta rána prošlá nemohla býti scelena a obrátila se v střiel, o tom 35 v dolejší kap. povieme, kterak se při tom mieti i zpravovati máš. 5 10
Strana 125
O ranách a úrazech na všech údech. 125 Kapitola XIII. O ráně pronikající v chřbetě a v chřbetnice mečem, nožem, šípem neb taků věcí, a obyčeji vytaženie šípu i uléčenie rány. Viece jsú strašné a nebezpečné rány v chřbetě, nežli v hrudech a v přednie straně, a zvláště jsú-liť proniklé; neb všichni drobové a údové duchovní neb životní sú spojeni s chřbetem silným svazkem, a malým proničením v život mohú 5 uraženi býti ti svazkové potřební k životu; a když sú uraženi, při- nášejí smrť. A poněvadž úraz těch svazkóv snáze přicházie z ra- něnie chřbeta, nežli z strany přednie, dosti známo jest, že rány chřbetnie jsú viece strašné, nežli prsné neb hrudné; a že mozk chřbetnice i s chřbetnicí móž raněn býti, jehožto úraz zlý jest to netoliko pro se, ale pro droby a údy, k nimžto posielá žíly hý- bavé a čitedlné, ale z rány prsí neb hrudí nepřiházie se to, protož zadnie rány jsú strašnějšie. Pakli rána v chřbetě jest od šípu, a šíp u nie ustrnul, buďto rána proniklá neb neproniklá, musíť s velikú pilností a znenáhla šíp vytrhnúti, bez bolesti, móž-li to 15 býti, aneb jakž móž býti najsnáze. A když vytáhneš šíp neb tu věc uvázlú a rána nenie prošlá skrze, leč ji, jakož sme v přednie kapitole pravili; a prořež ránu dolejie a hnoj novú i starší ránu, ač toho bude potřebie. I pokrm jeho i napájej, jakož sem tudiež pravil. A jest-li mozk chřbetnice uražen, lič tiem obyčejem, kterýž sem pravil v dřievnie kap. „o ráně na hrdle neb šíji,“ s těmi věcmi, kteréž posilují toho mozku; a zachovaj řeholy o púštění krve z žil i baňkami, jakož se zdáti bude o vytečení málo neb mnoho krve z rány proniklé neb neproniklé. A neo- púštěj ižádného dne klisterovánie neb čépkovánie, aby na všaký 25 den raněný lehce stolici měl; neb jest to ke všem ranám dobro i úžitečno; neb tak ta věc nesnadně dopustí, by se talov sebral neb se objietřila neb znežitila rána. Pakli by ta rána proniklá nebyla vysušena ani vyhnojena podlé času, v němž by měla býti vysušena podlé súdu lékaře, aniž by chtěla se zarostiti, so jakož by se měla zarostiti, již jest znamenie proměny té rány aneb v střiel aneb ve zlú zpuosobu, kterážto té ráně bude překážeti v zarostění. A když to uznamená lékař, tehdy bezpečně lékař obrať svój lék na léčenie střielu, o němž praveno jest v prvních knihách, aneb jakož praveno jest o léčení 35 rány proniklé v hrudech neb mezi žebrami v prvních knihách; 20
O ranách a úrazech na všech údech. 125 Kapitola XIII. O ráně pronikající v chřbetě a v chřbetnice mečem, nožem, šípem neb taků věcí, a obyčeji vytaženie šípu i uléčenie rány. Viece jsú strašné a nebezpečné rány v chřbetě, nežli v hrudech a v přednie straně, a zvláště jsú-liť proniklé; neb všichni drobové a údové duchovní neb životní sú spojeni s chřbetem silným svazkem, a malým proničením v život mohú 5 uraženi býti ti svazkové potřební k životu; a když sú uraženi, při- nášejí smrť. A poněvadž úraz těch svazkóv snáze přicházie z ra- něnie chřbeta, nežli z strany přednie, dosti známo jest, že rány chřbetnie jsú viece strašné, nežli prsné neb hrudné; a že mozk chřbetnice i s chřbetnicí móž raněn býti, jehožto úraz zlý jest to netoliko pro se, ale pro droby a údy, k nimžto posielá žíly hý- bavé a čitedlné, ale z rány prsí neb hrudí nepřiházie se to, protož zadnie rány jsú strašnějšie. Pakli rána v chřbetě jest od šípu, a šíp u nie ustrnul, buďto rána proniklá neb neproniklá, musíť s velikú pilností a znenáhla šíp vytrhnúti, bez bolesti, móž-li to 15 býti, aneb jakž móž býti najsnáze. A když vytáhneš šíp neb tu věc uvázlú a rána nenie prošlá skrze, leč ji, jakož sme v přednie kapitole pravili; a prořež ránu dolejie a hnoj novú i starší ránu, ač toho bude potřebie. I pokrm jeho i napájej, jakož sem tudiež pravil. A jest-li mozk chřbetnice uražen, lič tiem obyčejem, kterýž sem pravil v dřievnie kap. „o ráně na hrdle neb šíji,“ s těmi věcmi, kteréž posilují toho mozku; a zachovaj řeholy o púštění krve z žil i baňkami, jakož se zdáti bude o vytečení málo neb mnoho krve z rány proniklé neb neproniklé. A neo- púštěj ižádného dne klisterovánie neb čépkovánie, aby na všaký 25 den raněný lehce stolici měl; neb jest to ke všem ranám dobro i úžitečno; neb tak ta věc nesnadně dopustí, by se talov sebral neb se objietřila neb znežitila rána. Pakli by ta rána proniklá nebyla vysušena ani vyhnojena podlé času, v němž by měla býti vysušena podlé súdu lékaře, aniž by chtěla se zarostiti, so jakož by se měla zarostiti, již jest znamenie proměny té rány aneb v střiel aneb ve zlú zpuosobu, kterážto té ráně bude překážeti v zarostění. A když to uznamená lékař, tehdy bezpečně lékař obrať svój lék na léčenie střielu, o němž praveno jest v prvních knihách, aneb jakož praveno jest o léčení 35 rány proniklé v hrudech neb mezi žebrami v prvních knihách; 20
Strana 126
126 Knihy druhé. neb zjevně povědieno jest, aby lékař učinil připálenie krajóv toho nežita ohnivým železem, jenž by projžhlo až do dna, tak však, aby nižádný drob neb úd ušlechtilý nebyl uražen tady; a pak pracovati na vyhnojení a scelení. A jáť sem mnohé mých časóv, majíce střiel v ranách, tiemto obyčejem uzdravil. O pokrmu, nápoji i jiných věcech, zachovaj, což dřéve řečeno jest v dřév- ních kapitolách. Kapitola XIV. O ráně proniklé i neproniklé v ústech žalúdka od meče, nože neb šípu, a o obyčeji uléčenie té rány. Jest-li že by miesto to, totiž ústa žalúdková, kterým koli oby- čejem byla a kterúž koli braní (rána) uražena, jest-li nepronikla, nenieť pochyby nám, žeť muož býti uléčena, leč by poblúdil lékař a dal se ráně objietřiti. A protož buď to nóž neb šíp, buď vytržen; a toť se móž lehce státi, poněvadž to miesto kostí nemá. A to učině, naplň miesto rány na prvniem vázání olejem ruože- ným, teplým zimě a studeným létě a smiešeným s žlútkem va- ječným, a miesto okolo rány buď posileno olejem ruoženým, 15 smiešeným s rudú vlaskú a s málem octa a s tukem psieho vína neb netřesku. Druhého čas vázánie polož na ránu a v ránu věc hnojící a čistící, a to až do plného rány vyčištěnie; potom narosť a scel. Pakli jest rána neproniklá, dlúhá neb široká a veliká, spoj 20 strany rány šitím v hromadu, a nižšieho dielu té rány nedošívaj, ať talov snadně móž tady plúti, aby skrze šev nepištěl hnój; ale na šev klaď prach, jenž zachovává ránu a šev její, a okolo rány klaď ty věci, ještoť od objietřenie zachovávajie. A na dielu rány nezašitém i v tu jézvu klaď věc hnojící a čistící, totiž streď ruo- 25 ženú s múkú ječnú neb s jinú múkú k tomu hodnú, jakož v jiných kap. dřévních praveno jest. A tak leč ránu až do konce hnoje; a pak vínem bielým, kyselým promývaje a prach narosťující vzkládaje, narosť a scel. A púštěj krev z žil neb baňkami; a o stoliciech vezdajšiech skrze glisterovánie neb čépky, o pokrmu 30 i nápoji, až do ujištěnie miesta před otokem rány neb nežitem horkým, zachovaj svrchu psaná často naučenie. Pakli by rána do podstatu úst žalúdka prošla, buďto šípem neb jinú braní, tehdy najprvé vytáhni šíp znenáhla, jakož naj- snáze móžeš; a jest-li že po vytržení vypustí se krev s plinu a 35 bliváním, znamenieť jest, že šíp neb jiná braň prošla jest do
126 Knihy druhé. neb zjevně povědieno jest, aby lékař učinil připálenie krajóv toho nežita ohnivým železem, jenž by projžhlo až do dna, tak však, aby nižádný drob neb úd ušlechtilý nebyl uražen tady; a pak pracovati na vyhnojení a scelení. A jáť sem mnohé mých časóv, majíce střiel v ranách, tiemto obyčejem uzdravil. O pokrmu, nápoji i jiných věcech, zachovaj, což dřéve řečeno jest v dřév- ních kapitolách. Kapitola XIV. O ráně proniklé i neproniklé v ústech žalúdka od meče, nože neb šípu, a o obyčeji uléčenie té rány. Jest-li že by miesto to, totiž ústa žalúdková, kterým koli oby- čejem byla a kterúž koli braní (rána) uražena, jest-li nepronikla, nenieť pochyby nám, žeť muož býti uléčena, leč by poblúdil lékař a dal se ráně objietřiti. A protož buď to nóž neb šíp, buď vytržen; a toť se móž lehce státi, poněvadž to miesto kostí nemá. A to učině, naplň miesto rány na prvniem vázání olejem ruože- ným, teplým zimě a studeným létě a smiešeným s žlútkem va- ječným, a miesto okolo rány buď posileno olejem ruoženým, 15 smiešeným s rudú vlaskú a s málem octa a s tukem psieho vína neb netřesku. Druhého čas vázánie polož na ránu a v ránu věc hnojící a čistící, a to až do plného rány vyčištěnie; potom narosť a scel. Pakli jest rána neproniklá, dlúhá neb široká a veliká, spoj 20 strany rány šitím v hromadu, a nižšieho dielu té rány nedošívaj, ať talov snadně móž tady plúti, aby skrze šev nepištěl hnój; ale na šev klaď prach, jenž zachovává ránu a šev její, a okolo rány klaď ty věci, ještoť od objietřenie zachovávajie. A na dielu rány nezašitém i v tu jézvu klaď věc hnojící a čistící, totiž streď ruo- 25 ženú s múkú ječnú neb s jinú múkú k tomu hodnú, jakož v jiných kap. dřévních praveno jest. A tak leč ránu až do konce hnoje; a pak vínem bielým, kyselým promývaje a prach narosťující vzkládaje, narosť a scel. A púštěj krev z žil neb baňkami; a o stoliciech vezdajšiech skrze glisterovánie neb čépky, o pokrmu 30 i nápoji, až do ujištěnie miesta před otokem rány neb nežitem horkým, zachovaj svrchu psaná často naučenie. Pakli by rána do podstatu úst žalúdka prošla, buďto šípem neb jinú braní, tehdy najprvé vytáhni šíp znenáhla, jakož naj- snáze móžeš; a jest-li že po vytržení vypustí se krev s plinu a 35 bliváním, znamenieť jest, že šíp neb jiná braň prošla jest do
Strana 127
O ranách a úrazech na všech údech. 127 vnitřností úst žalúdkových; a tak suď ji smrtedlnú, i protož že ten drob neb úd má příbuznosť a spojenie s mozkem. A z toho strach jest křeče, z bolesti náramné, a také pro žilavosť miesta toho, jenž překážie uléčení a scelení, a také pro jeho úřad, jenž tady bývá zrušen, všemu tělu člověčiemu, totiž žádosť pokrmu tělu potřebného, bez něhožto život trvati nemóž. A přes to leč jeho věcmi posilujícími, čistícími a narosťujícími. A nikoli ne- vkládaj knotu, jenž by všel v ránu úst žalúdkových; ale na tom měj dosti, vkládati knot omočený v těch věcech, kteréžto čistie; a ten ať dosiehne té rány, ale v nie nevcházie. Než tvá všecka pilnosť buď po čtyřech dnech neb pěti, aby narostil ránu; neb potom ihned přirozenie počíná miesto žilovaté spojovati svazkem, a tú očistú přijíti móž ta rána narostěnie. Daj mu píti vodu, v nížto jest vařeno kadidlo a mastix; a po čtyřech neb pěti 15 dnech po tom dávaj ústavně nemocnému víno kyselé s vodú smiešené, dřéve řečené, s teplú, studenú neb s jinů vodú. A tiem během bude rána moci narostiti; neb sem já viďal jednoho, na tom miestě raněného velikým šípem, prošlým až do chřbetu a tady vyňat; a ten byl uzdraven jedno promýváním 20 vína, o němž praveno svrchu v kap. „o ráně hrudí,“ a potom byl živ dlúhý čas; ale já sem jeho neléčil. Pakli rána nepronikne do vnitřností úst žalúdkových, a to poznáš, žeť s slinami nevymietá krve ani s bliváním, tehdyť jest menšieho nebezpečenstvie a snažšieho uléčenie. Leč tu ránu jako dřévní, vkládaje knot, jenž by sáhl do rány kóže, kterážto kryje ústa žalúdková; narosť čímž muožeš spieše to miesto; neb jest lépe i úžitečnějie pro dobrý konec, zvláště na tom miestě. to 25 Kapitola XV. O ráně v břiše, níže žalúdka až do bedr, prošlé i neprošlé, s raněním cěv i bez raněnie, od meče, nože neb šípu, a o obyčeji uléčenie té rány. Lék rány miesta toho, jest-li neprošlá, neměníť se s lékem 30 rány neprošlé v ústech žalúdkových, o němž povědieno jest v přednie kapitole. Pakli jest rána prošlá snad šípem, najprvé vytáhni šíp, móžeš-li jej viděti; pakli ho viděti nemóžeš, nechaj ho; nebť o těch šípech v těle schovaných, kteřížto nemohú býti v těle nalezeni, když jedno člověk ostane živ, přirozenie pod 35 časem a tajně jedná a puosobí, přivozujíc je zřejmě do někte-
O ranách a úrazech na všech údech. 127 vnitřností úst žalúdkových; a tak suď ji smrtedlnú, i protož že ten drob neb úd má příbuznosť a spojenie s mozkem. A z toho strach jest křeče, z bolesti náramné, a také pro žilavosť miesta toho, jenž překážie uléčení a scelení, a také pro jeho úřad, jenž tady bývá zrušen, všemu tělu člověčiemu, totiž žádosť pokrmu tělu potřebného, bez něhožto život trvati nemóž. A přes to leč jeho věcmi posilujícími, čistícími a narosťujícími. A nikoli ne- vkládaj knotu, jenž by všel v ránu úst žalúdkových; ale na tom měj dosti, vkládati knot omočený v těch věcech, kteréžto čistie; a ten ať dosiehne té rány, ale v nie nevcházie. Než tvá všecka pilnosť buď po čtyřech dnech neb pěti, aby narostil ránu; neb potom ihned přirozenie počíná miesto žilovaté spojovati svazkem, a tú očistú přijíti móž ta rána narostěnie. Daj mu píti vodu, v nížto jest vařeno kadidlo a mastix; a po čtyřech neb pěti 15 dnech po tom dávaj ústavně nemocnému víno kyselé s vodú smiešené, dřéve řečené, s teplú, studenú neb s jinů vodú. A tiem během bude rána moci narostiti; neb sem já viďal jednoho, na tom miestě raněného velikým šípem, prošlým až do chřbetu a tady vyňat; a ten byl uzdraven jedno promýváním 20 vína, o němž praveno svrchu v kap. „o ráně hrudí,“ a potom byl živ dlúhý čas; ale já sem jeho neléčil. Pakli rána nepronikne do vnitřností úst žalúdkových, a to poznáš, žeť s slinami nevymietá krve ani s bliváním, tehdyť jest menšieho nebezpečenstvie a snažšieho uléčenie. Leč tu ránu jako dřévní, vkládaje knot, jenž by sáhl do rány kóže, kterážto kryje ústa žalúdková; narosť čímž muožeš spieše to miesto; neb jest lépe i úžitečnějie pro dobrý konec, zvláště na tom miestě. to 25 Kapitola XV. O ráně v břiše, níže žalúdka až do bedr, prošlé i neprošlé, s raněním cěv i bez raněnie, od meče, nože neb šípu, a o obyčeji uléčenie té rány. Lék rány miesta toho, jest-li neprošlá, neměníť se s lékem 30 rány neprošlé v ústech žalúdkových, o němž povědieno jest v přednie kapitole. Pakli jest rána prošlá snad šípem, najprvé vytáhni šíp, móžeš-li jej viděti; pakli ho viděti nemóžeš, nechaj ho; nebť o těch šípech v těle schovaných, kteřížto nemohú býti v těle nalezeni, když jedno člověk ostane živ, přirozenie pod 35 časem a tajně jedná a puosobí, přivozujíc je zřejmě do někte-
Strana 128
128 Knihy druhé. rého údu, tak že lehce mohú býti vytaženi. Hodnéť také jest, aby znamenal na ráně tohoto miesta: jest-li že by plsť neb mázdřice vyšla, aneb některý drob, totiž diel jatr neb sleziny skrze tu ránu vyšel; a jest-li že by vyšla mázdřice, zčernala-li jest čili nic; a jest-li že jest nezčernala, uveď ji zase, ač jest rána prostranná. A pak uchytě mázdřici blizší k kuoži i s koží, sšij ránu, ať by po scelení kuože zevnitřnie neporušila se rána proto, že ta mázdřice nebyla sšita a tady ani scelena, kteráž- to, by byla na počátku od lékaře sšita, byla by i scelena. A po- něvadž jest nesšitá ta branice, nemohla býti scelena; a protož 10 musí lékař znova ránu scelenú břitvú prořezati a ta mázdřice i s koží sšita býti. Pakli ta rána nenie prostranná, rozšiř ji múdře břitvú a potom uveď tu mázdřici vyšlú a sší ránu i s mázdřicí; neb dvo- jím obyčejem děje se sšitie na tom miestě rány prošlé: Najprvé, 15 aby mázdřice bližšie při kuoži byla v sobě sama sšita a potom kuože nad ní ušita, a k tomu přijata šitím ta mázdřice; a ten šev déleť trvá a jest pevnější a menšie bolesti a spěšnějšieho diela. Druhý obyčej sšitie jestiť před tiem povědien a jestiť menšieho zklamánie. Pakli by ta mázdřice vyšlá zčernala, tehdy otstřiž a neporušené připal malíčko krajuov železem ohnitým, ať by pichové žil mázdřice byli staveni; a to učině, navrať ji do života, a potom spoj strany některým z dřévních obyčejóv. Pakli by třevo skrze ránu vyšlo a nebylo raněno, uveď je do života; pakli uvesti nemóžeš, jednaj to uvedenie dvěma oby- 25 čejoma: Najprvé, shřěj to střevo a obměkč je velikú húbú moř- skú, omočenú v teplú vodu, v nížto vařen jest rmen, anéz a kmín, a pomaž toho třeva olejem rmenovým; a když je zahřeješ húbú, potom uveď do života; pakli by tiem obyčejem nemohl toho třeva v tělo uvesti, tehdy rozšiř ránu břitvú znenáhla a opatrně, a potom spoj strany i mázdřice šitím, jakož jest praveno. Pakli to třevo vyšlé z rány jest raněno, tehdy suď tu ránu obecným během smrtedlnú; a přes to nenechávaj léku rozum- ného. Pakli to třevo jest ovšem přeťato na přieč, že se ničémž nedrží, tehdy bezpochyby rána jest smrtedlná a uléčenie nepři- jme; pakli třevo jest protato na dél, aneb diel na přieč a ne- ovšem, tehdy sší je bezpečně švem podlé obyčeje kožišníkového: neb ten obyčej sšitie v té mieře jest úžitečnější, ať přirozenie 20 30 35
128 Knihy druhé. rého údu, tak že lehce mohú býti vytaženi. Hodnéť také jest, aby znamenal na ráně tohoto miesta: jest-li že by plsť neb mázdřice vyšla, aneb některý drob, totiž diel jatr neb sleziny skrze tu ránu vyšel; a jest-li že by vyšla mázdřice, zčernala-li jest čili nic; a jest-li že jest nezčernala, uveď ji zase, ač jest rána prostranná. A pak uchytě mázdřici blizší k kuoži i s koží, sšij ránu, ať by po scelení kuože zevnitřnie neporušila se rána proto, že ta mázdřice nebyla sšita a tady ani scelena, kteráž- to, by byla na počátku od lékaře sšita, byla by i scelena. A po- něvadž jest nesšitá ta branice, nemohla býti scelena; a protož 10 musí lékař znova ránu scelenú břitvú prořezati a ta mázdřice i s koží sšita býti. Pakli ta rána nenie prostranná, rozšiř ji múdře břitvú a potom uveď tu mázdřici vyšlú a sší ránu i s mázdřicí; neb dvo- jím obyčejem děje se sšitie na tom miestě rány prošlé: Najprvé, 15 aby mázdřice bližšie při kuoži byla v sobě sama sšita a potom kuože nad ní ušita, a k tomu přijata šitím ta mázdřice; a ten šev déleť trvá a jest pevnější a menšie bolesti a spěšnějšieho diela. Druhý obyčej sšitie jestiť před tiem povědien a jestiť menšieho zklamánie. Pakli by ta mázdřice vyšlá zčernala, tehdy otstřiž a neporušené připal malíčko krajuov železem ohnitým, ať by pichové žil mázdřice byli staveni; a to učině, navrať ji do života, a potom spoj strany některým z dřévních obyčejóv. Pakli by třevo skrze ránu vyšlo a nebylo raněno, uveď je do života; pakli uvesti nemóžeš, jednaj to uvedenie dvěma oby- 25 čejoma: Najprvé, shřěj to střevo a obměkč je velikú húbú moř- skú, omočenú v teplú vodu, v nížto vařen jest rmen, anéz a kmín, a pomaž toho třeva olejem rmenovým; a když je zahřeješ húbú, potom uveď do života; pakli by tiem obyčejem nemohl toho třeva v tělo uvesti, tehdy rozšiř ránu břitvú znenáhla a opatrně, a potom spoj strany i mázdřice šitím, jakož jest praveno. Pakli to třevo vyšlé z rány jest raněno, tehdy suď tu ránu obecným během smrtedlnú; a přes to nenechávaj léku rozum- ného. Pakli to třevo jest ovšem přeťato na přieč, že se ničémž nedrží, tehdy bezpochyby rána jest smrtedlná a uléčenie nepři- jme; pakli třevo jest protato na dél, aneb diel na přieč a ne- ovšem, tehdy sší je bezpečně švem podlé obyčeje kožišníkového: neb ten obyčej sšitie v té mieře jest úžitečnější, ať přirozenie 20 30 35
Strana 129
O ranách a úrazech na všech údech. 129 má čas delší k spojení stran neb svazku na tom miestě, pro běh zbytných mokrostí a lajn skrze střevo. A na ten šev třeva ihned vlož tento prach: Vezmi masticis, dragantu, gummi ara- bici, každého 2 loty, sanguinis draconis, mumie, každého 1/2 lota, ztluc dobře a prosěj. Ale dřéve než vložíš ten prach, shřej třevo húbú mořskú, omočenú v horkém víně aneb u vodě sva- řenie věcí svrchu psaných, a po zmytí vysuš teplú rúškú; a pak vlož ten prach na šev spoře a hustě a uveď to třevo v tělo. Pakli by nemohl uvesti, ale rozšiř ránu břitvú, obyčejem dřéve 1o praveným. A když uvedeš, tehdy sší mázdřici blíž při kóži i s koží, jakož dřieve jest praveno. A nebuď pozorována ani slyšena řeč těch, kteříž pravie, by v třevo dřéve šitie měla vložena býti cievka bzová aneb třtina, a na té aby bylo šito třevo raněné; neb lež pravie a blud v té 45 mieře: neb poněvadž třeva mnoho se točie a ohýbají, a ta ciev nikoli se nemóž ohnúti, nemohlo by nikoli přirozenie toho hru- bého dřěva neb té cievky vypuditi; a když by puzeno bylo s laj- nem, zavadilo by se o třevo a úraz jemu i otok přivedlo, a byla by teprv rána smrtedlná. Ale mělo-li by co v třevo býti kla- 20 deno, lépe by bylo, aby kus neb diel střěva některého brava neb hovada bylo vloženo a některak všito; neb by to snáze bylo přičiněno a ohbitějšie i povolnějšie bylo přirození; než ani to ani ono úžitečno jest v té mieře. A k většiemu potvrzení diela našeho položím příklad, kte- 25 rýžto našima rukama se přihodil: Léčil sem jednoho rytieře, jenž slul Zpredelli, kterýžto nožem probodl se v břicho; a z té rány vyšla třeva a byla raněna na dél i na přieč. A v túž ho- dinu Ottebonus, mistr z Papie, byl přivolán k němu; vida ta třeva vyplynulá, řekl jest: „Umřel jest!“ A chtě týž mistr uvesti ta třeva v tělo, nemohl jest; neb se byla nadula a rána břicha úzka. A tak ten mistr s přátely raněného přišel ke mně na palác hra- bin, kdežto bydlech s jedniem pánem, prosě, aby pro něho šel s ním a opatřil toho raněného; a tak učinil sem. A když sem viděl toho raněného, an stojí střevy oteklými a raněnými, velmi 35 sem se lekl; než ihned kázal sem přinesti vína horkého, neb nebyl čas k čekání jiných věcí, a tiem sem shřev i zmyl třeva; a v čas shřievánie a zmytie vínem vyšlo jest z rozličných třev lajno. A já ihned po zmytí spojil sem strany třev šitím, podlé obyčeje kožišničieho, a na šev vložil sem prach dřéve řečený 30 9
O ranách a úrazech na všech údech. 129 má čas delší k spojení stran neb svazku na tom miestě, pro běh zbytných mokrostí a lajn skrze střevo. A na ten šev třeva ihned vlož tento prach: Vezmi masticis, dragantu, gummi ara- bici, každého 2 loty, sanguinis draconis, mumie, každého 1/2 lota, ztluc dobře a prosěj. Ale dřéve než vložíš ten prach, shřej třevo húbú mořskú, omočenú v horkém víně aneb u vodě sva- řenie věcí svrchu psaných, a po zmytí vysuš teplú rúškú; a pak vlož ten prach na šev spoře a hustě a uveď to třevo v tělo. Pakli by nemohl uvesti, ale rozšiř ránu břitvú, obyčejem dřéve 1o praveným. A když uvedeš, tehdy sší mázdřici blíž při kóži i s koží, jakož dřieve jest praveno. A nebuď pozorována ani slyšena řeč těch, kteříž pravie, by v třevo dřéve šitie měla vložena býti cievka bzová aneb třtina, a na té aby bylo šito třevo raněné; neb lež pravie a blud v té 45 mieře: neb poněvadž třeva mnoho se točie a ohýbají, a ta ciev nikoli se nemóž ohnúti, nemohlo by nikoli přirozenie toho hru- bého dřěva neb té cievky vypuditi; a když by puzeno bylo s laj- nem, zavadilo by se o třevo a úraz jemu i otok přivedlo, a byla by teprv rána smrtedlná. Ale mělo-li by co v třevo býti kla- 20 deno, lépe by bylo, aby kus neb diel střěva některého brava neb hovada bylo vloženo a některak všito; neb by to snáze bylo přičiněno a ohbitějšie i povolnějšie bylo přirození; než ani to ani ono úžitečno jest v té mieře. A k většiemu potvrzení diela našeho položím příklad, kte- 25 rýžto našima rukama se přihodil: Léčil sem jednoho rytieře, jenž slul Zpredelli, kterýžto nožem probodl se v břicho; a z té rány vyšla třeva a byla raněna na dél i na přieč. A v túž ho- dinu Ottebonus, mistr z Papie, byl přivolán k němu; vida ta třeva vyplynulá, řekl jest: „Umřel jest!“ A chtě týž mistr uvesti ta třeva v tělo, nemohl jest; neb se byla nadula a rána břicha úzka. A tak ten mistr s přátely raněného přišel ke mně na palác hra- bin, kdežto bydlech s jedniem pánem, prosě, aby pro něho šel s ním a opatřil toho raněného; a tak učinil sem. A když sem viděl toho raněného, an stojí střevy oteklými a raněnými, velmi 35 sem se lekl; než ihned kázal sem přinesti vína horkého, neb nebyl čas k čekání jiných věcí, a tiem sem shřev i zmyl třeva; a v čas shřievánie a zmytie vínem vyšlo jest z rozličných třev lajno. A já ihned po zmytí spojil sem strany třev šitím, podlé obyčeje kožišničieho, a na šev vložil sem prach dřéve řečený 30 9
Strana 130
130 Knihy druhé. drahně; a ihned se chytil a přilnul. A potom chtěl sem třeva uvesti v tělo a nemohl sem; tehdy vzal sem břitvu a rozšířil sem ránu, podlé hodné velikosti a miery, a ihned sem je uvedl v život. A potom sem sevřel strany mázdřice blízké při kuoži šitím s koží, jedniem šitím spolkem. A léčil sem s dřéve řeče- ným mistrem Ottebonem a uzdravil se ten raněný; a potom měl tři ženy i dcery a živ byl mnoho let. Pakli by skrze tu ránu vycházely játry neb diel jich a byly raněny, v sobě léku a uzdravenie nepřijme, pro ústavný tok krve i také pro přiekazu jich potřebného diela k zachování 10 všeho těla; než když by některé částky jatr malé, drobné a tenké byly raněny malú ranú, mohly by uzdraveny býti. A pro- tož ihned, když skrze ránu ukáží se játry neb slezen, buďte zase v tělo uvedeny; neb těch drobóv nehledají diela a pomoci ruč- nie, jedno aby byly zase uvedeny; a když budú uvedeny, sší 15 mázdřici blízkú při kuoži s koží zevnitřní, a rány těch drobuov neb úduov buďte ostaveny přirození a buďte súzeny smrtedlné. A když ušiješ ránu kterú břicha zevnitř, ihned klaď na šev prach, jenž šev tvrdí a zachovává; a okolo rány přikládaj věci zbraňujície před nežitem horkým neb objietřením, o nichž 20 sme v předních kapitolách často zmienu učinili i jistotu. A netbaj mnoho, aby při ranách takových požíval věcí hnojících a čistících rány: neb takové přisluhují k rozšíření rány a zru- šení šva, jehož jest velmi potřeba při těch ranách; než přikládaj flastr narosticí takový: Vezmi kadidla dva loty, mumie, sanguinis 25 draconis, masticis, každého puol lota, strdi ruožené 12 lotóv, múky ječné dosti k zahuštění, a učiň flastr a přikládaj na prach svrchu psaný za krátký čas na šev. A potom přikládaj věci scelujície, o nichž často jest praveno. A pokrm buď jakožto i jiných raněných; a muožeš-li zpuosobiti, aby v krmiech a nápo- 30 jích požíval vody, v nížto vařeny sú tyto věci, totiž: kadidlo a mastix, byloť by to jemu velmi úžitečno. Pakli by se přihodilo, že by krev neb talov mezi mázdřicí najbližší a třevy ostal, jenž by nemohl býti vyčištěn, netbaj toho; neb samo přirozenie z té krve neb z toho talovu, jedno ze s5 dvého, aneboť ji rozpustí a vysuší, jakož se děje v mnohých ne- žitech, jichžto talov sám v sobě zmiše, anebť uvede do třiesel, učiníc tu dýmně neb nežit neb hlízu. A ty věci, totiž dýmě, leč věcmi obměkčijícími, řezáním, a vyhnojícími, jakož psáno jest
130 Knihy druhé. drahně; a ihned se chytil a přilnul. A potom chtěl sem třeva uvesti v tělo a nemohl sem; tehdy vzal sem břitvu a rozšířil sem ránu, podlé hodné velikosti a miery, a ihned sem je uvedl v život. A potom sem sevřel strany mázdřice blízké při kuoži šitím s koží, jedniem šitím spolkem. A léčil sem s dřéve řeče- ným mistrem Ottebonem a uzdravil se ten raněný; a potom měl tři ženy i dcery a živ byl mnoho let. Pakli by skrze tu ránu vycházely játry neb diel jich a byly raněny, v sobě léku a uzdravenie nepřijme, pro ústavný tok krve i také pro přiekazu jich potřebného diela k zachování 10 všeho těla; než když by některé částky jatr malé, drobné a tenké byly raněny malú ranú, mohly by uzdraveny býti. A pro- tož ihned, když skrze ránu ukáží se játry neb slezen, buďte zase v tělo uvedeny; neb těch drobóv nehledají diela a pomoci ruč- nie, jedno aby byly zase uvedeny; a když budú uvedeny, sší 15 mázdřici blízkú při kuoži s koží zevnitřní, a rány těch drobuov neb úduov buďte ostaveny přirození a buďte súzeny smrtedlné. A když ušiješ ránu kterú břicha zevnitř, ihned klaď na šev prach, jenž šev tvrdí a zachovává; a okolo rány přikládaj věci zbraňujície před nežitem horkým neb objietřením, o nichž 20 sme v předních kapitolách často zmienu učinili i jistotu. A netbaj mnoho, aby při ranách takových požíval věcí hnojících a čistících rány: neb takové přisluhují k rozšíření rány a zru- šení šva, jehož jest velmi potřeba při těch ranách; než přikládaj flastr narosticí takový: Vezmi kadidla dva loty, mumie, sanguinis 25 draconis, masticis, každého puol lota, strdi ruožené 12 lotóv, múky ječné dosti k zahuštění, a učiň flastr a přikládaj na prach svrchu psaný za krátký čas na šev. A potom přikládaj věci scelujície, o nichž často jest praveno. A pokrm buď jakožto i jiných raněných; a muožeš-li zpuosobiti, aby v krmiech a nápo- 30 jích požíval vody, v nížto vařeny sú tyto věci, totiž: kadidlo a mastix, byloť by to jemu velmi úžitečno. Pakli by se přihodilo, že by krev neb talov mezi mázdřicí najbližší a třevy ostal, jenž by nemohl býti vyčištěn, netbaj toho; neb samo přirozenie z té krve neb z toho talovu, jedno ze s5 dvého, aneboť ji rozpustí a vysuší, jakož se děje v mnohých ne- žitech, jichžto talov sám v sobě zmiše, anebť uvede do třiesel, učiníc tu dýmně neb nežit neb hlízu. A ty věci, totiž dýmě, leč věcmi obměkčijícími, řezáním, a vyhnojícími, jakož psáno jest
Strana 131
O ranách a úrazech na všech údech. 131 v prvních knihách. Pakli by přirozenie nemohlo nižádným z těch dvú obyčejóv té krve aneb toho talovu s miesta hnúti a odehnati, tehdyť jest znamenie neuléčivosti a silného úrazu, jehož přiro- zenie nemóž přemoci, leč by lékař opatrný mohl svú snažností jemu na pomoc přijíti. A věz, žeť měkkosť břicha v té mieře vždy a ústavně jest potřebná a zvláště klisterováním obměkčo- vánie, neb s měchýřkem podobným břichu, totiž ku pytlíku, kli- sterováním a čépkem ze žluči a z některé věci měkké a nelep- tavé; a protož v té mieře zamietáme sal gemme, totiž suol 10 sklennú, a čépky z mýdla a takové věci leptavé. Kapitola XVI. O ráně pod břichem neb podbřišie neb lóna mečem, nožem neb šípem, a o obyčeji uléčenic takové rány. Slušie znamenati o ráně toho miesta, kterúž koli braní neb nádobú a zvláště šípem; neb ustrnul-li jest šíp v ráně, tehdy zachovaj svrchu pravená naučenie o zástřelu na jiných údech, totiž: kterak máš miesto obměkčiti, v němžto šíp vězí, a ránu 15 uprostraniti a šíp vytáhnúti. A bude-li třeba, aby nemocnému púštěl krev z žil neb baňkami; a tak(é) aby měl stolici na však den tak hojně, aby netoliko zbytky jiedla, ale i mokrostí zbytných ujímal a vypuzoval. A pokrm jeho aby byl zřézený táhna k stu- denosti a též nápoj, jakož o tom dosti praveno jest v předních 20 kapitolách. Avšak při ranění tohoto miesta dvě věci slušie znamenati: prvá jest, jest-li měchýř tady raněn, čili nic; druhá jest, jest-li plsť neb mázdra, kterážto obinula jest třeva a je drží, aby ne- vpluly do miesta neb měšéčka nárokóv, jest-li uražena, čili nic; 25 neb byl-li by konec neb měšček nárokóv raněn, neb třiesla neb jiní údové příležící raněni, snabdi, potřebují-liť rány šitie, čili nic. Potřebují-liť, obieraj se s tiem, jakož sme často dřéve pra- vili; pakliť nepotřebují šitie, haj miesta před otokem neb ne- žitem horkým; a vyhnoj neb vyčisť ránu a potom narosť a zacel. 30 Pakliť měchýř bude raněn, a to poznáš po vycházení pičku, pro potřebné a ústavné plavenie té vody a leptánie, nepřijme měchýř nikoli scelenie. Avšak proto lékař nemá zufati, ale tiem snaž- nějie na léčenie jeho se mieti, zachovaje ránu od objietřenie a posiluje miesta; a pak narosť ránu jeho tiemto: Vezmi strdi ruo- a5 žené puol libry, kadidla, masticis, dragantu 2 loty a ztluč u prach 9*
O ranách a úrazech na všech údech. 131 v prvních knihách. Pakli by přirozenie nemohlo nižádným z těch dvú obyčejóv té krve aneb toho talovu s miesta hnúti a odehnati, tehdyť jest znamenie neuléčivosti a silného úrazu, jehož přiro- zenie nemóž přemoci, leč by lékař opatrný mohl svú snažností jemu na pomoc přijíti. A věz, žeť měkkosť břicha v té mieře vždy a ústavně jest potřebná a zvláště klisterováním obměkčo- vánie, neb s měchýřkem podobným břichu, totiž ku pytlíku, kli- sterováním a čépkem ze žluči a z některé věci měkké a nelep- tavé; a protož v té mieře zamietáme sal gemme, totiž suol 10 sklennú, a čépky z mýdla a takové věci leptavé. Kapitola XVI. O ráně pod břichem neb podbřišie neb lóna mečem, nožem neb šípem, a o obyčeji uléčenic takové rány. Slušie znamenati o ráně toho miesta, kterúž koli braní neb nádobú a zvláště šípem; neb ustrnul-li jest šíp v ráně, tehdy zachovaj svrchu pravená naučenie o zástřelu na jiných údech, totiž: kterak máš miesto obměkčiti, v němžto šíp vězí, a ránu 15 uprostraniti a šíp vytáhnúti. A bude-li třeba, aby nemocnému púštěl krev z žil neb baňkami; a tak(é) aby měl stolici na však den tak hojně, aby netoliko zbytky jiedla, ale i mokrostí zbytných ujímal a vypuzoval. A pokrm jeho aby byl zřézený táhna k stu- denosti a též nápoj, jakož o tom dosti praveno jest v předních 20 kapitolách. Avšak při ranění tohoto miesta dvě věci slušie znamenati: prvá jest, jest-li měchýř tady raněn, čili nic; druhá jest, jest-li plsť neb mázdra, kterážto obinula jest třeva a je drží, aby ne- vpluly do miesta neb měšéčka nárokóv, jest-li uražena, čili nic; 25 neb byl-li by konec neb měšček nárokóv raněn, neb třiesla neb jiní údové příležící raněni, snabdi, potřebují-liť rány šitie, čili nic. Potřebují-liť, obieraj se s tiem, jakož sme často dřéve pra- vili; pakliť nepotřebují šitie, haj miesta před otokem neb ne- žitem horkým; a vyhnoj neb vyčisť ránu a potom narosť a zacel. 30 Pakliť měchýř bude raněn, a to poznáš po vycházení pičku, pro potřebné a ústavné plavenie té vody a leptánie, nepřijme měchýř nikoli scelenie. Avšak proto lékař nemá zufati, ale tiem snaž- nějie na léčenie jeho se mieti, zachovaje ránu od objietřenie a posiluje miesta; a pak narosť ránu jeho tiemto: Vezmi strdi ruo- a5 žené puol libry, kadidla, masticis, dragantu 2 loty a ztluč u prach 9*
Strana 132
132 Knihy druhé. a směs. Pak věci posilující, kteréžto máš klásti okolo rány, učiň z rudy vlaské a oleje ruoženého s málem octa. A nikoli a nikdy v tu ránu ani na tu ránu neklaď oleje; neb olej, kteréhožto koli rodu jest, škodí měchýři tak, že když jest porušen měchýř, nedá mu se sceliti; a pro tu příčinu nepřikládáme oleje k ranám měchýře; než narosť ránu prachem dřéve praveným a scel, móž-li býti. Pakli ta plsť neb mázdřice, kterážto obinula třeva a je drží v hromadu, jest raněna, a to poznáš, splynulo-li jest střevo doluov, pracuj, aby tu ránu viděl i jie se dotekl, a spoj strany 1o jeho v hromadu šitím, muožeš-li; a vlož na šev prach zachová- vající a na ránu zevnitřní klaď prach narosťující, svrchu pravený. A nikoli nepřikládaj oleje; než narosť ránu i miesto a scel na- posledy. A při takových ovšem ranách měj vždycky nemocný měkkosť v životě, neb jest velmi úžitečné k zdraví raněného; a 15 vzdrž se což najviece móžeš od pitie, kterýžto má měchýř raněný, a buď nápoj jeho kyselý neb trpký. 5 Kapitola XVII. O ráně na bedru neb klúbu bedrniem od meče neb střely neb takových věcí, a o obyčeji uléčenie té rány. Když se přihodie, že miesto toho klúbu bude raněno, ne- jsúť strašné rány, jedno pro velikosť údu a žilavosť a pro úraz vazu, z jehožto úrazu následuje na skonání léčenie smrť. 20 A protož jest-li ta rána od šípu a ustrnul šíp v kosti, tehdy pilnú vtipností obměkč miesto olejem ruoženým, teplým, a uprostraň ránu v kuoži a vytáhni jej; a když vytáhneš, ihned naplň ránu ruoženým olejem, smiešeným s žlútkem vaječným, a podlé rány klaď rudu vlaskú, s olejem ruoženým smiešenú a s tukem psieho 25 vína neb netřesku a s málem octa vinného. Pak v čas druhého vázánie vlož do rány i na ránu věci hnojície i vyčišťujície ránu takové: Vezmi strdi ruožené 12 libry, múky semene lněného, múky sena řeckého, každého 4 loty, oleje rmenového, múky ječné, každého 2 loty a směs spolu; neb ta 30 věc netoliko ránu čistí, ale bolesť velmi krotí. A tvá všecka pilnosť při té ráně buď na ukrocení bolesti a bránění nežitu horkému; na jiné péče neměj, kromě lékóv přikládánie. Pokrm jeho buď studený, až do ujištěnie před nežitem horkým neb ob-
132 Knihy druhé. a směs. Pak věci posilující, kteréžto máš klásti okolo rány, učiň z rudy vlaské a oleje ruoženého s málem octa. A nikoli a nikdy v tu ránu ani na tu ránu neklaď oleje; neb olej, kteréhožto koli rodu jest, škodí měchýři tak, že když jest porušen měchýř, nedá mu se sceliti; a pro tu příčinu nepřikládáme oleje k ranám měchýře; než narosť ránu prachem dřéve praveným a scel, móž-li býti. Pakli ta plsť neb mázdřice, kterážto obinula třeva a je drží v hromadu, jest raněna, a to poznáš, splynulo-li jest střevo doluov, pracuj, aby tu ránu viděl i jie se dotekl, a spoj strany 1o jeho v hromadu šitím, muožeš-li; a vlož na šev prach zachová- vající a na ránu zevnitřní klaď prach narosťující, svrchu pravený. A nikoli nepřikládaj oleje; než narosť ránu i miesto a scel na- posledy. A při takových ovšem ranách měj vždycky nemocný měkkosť v životě, neb jest velmi úžitečné k zdraví raněného; a 15 vzdrž se což najviece móžeš od pitie, kterýžto má měchýř raněný, a buď nápoj jeho kyselý neb trpký. 5 Kapitola XVII. O ráně na bedru neb klúbu bedrniem od meče neb střely neb takových věcí, a o obyčeji uléčenie té rány. Když se přihodie, že miesto toho klúbu bude raněno, ne- jsúť strašné rány, jedno pro velikosť údu a žilavosť a pro úraz vazu, z jehožto úrazu následuje na skonání léčenie smrť. 20 A protož jest-li ta rána od šípu a ustrnul šíp v kosti, tehdy pilnú vtipností obměkč miesto olejem ruoženým, teplým, a uprostraň ránu v kuoži a vytáhni jej; a když vytáhneš, ihned naplň ránu ruoženým olejem, smiešeným s žlútkem vaječným, a podlé rány klaď rudu vlaskú, s olejem ruoženým smiešenú a s tukem psieho 25 vína neb netřesku a s málem octa vinného. Pak v čas druhého vázánie vlož do rány i na ránu věci hnojície i vyčišťujície ránu takové: Vezmi strdi ruožené 12 libry, múky semene lněného, múky sena řeckého, každého 4 loty, oleje rmenového, múky ječné, každého 2 loty a směs spolu; neb ta 30 věc netoliko ránu čistí, ale bolesť velmi krotí. A tvá všecka pilnosť při té ráně buď na ukrocení bolesti a bránění nežitu horkému; na jiné péče neměj, kromě lékóv přikládánie. Pokrm jeho buď studený, až do ujištěnie před nežitem horkým neb ob-
Strana 133
O ranách a úrazech na všech údech. 133 jietřením; a ať by se nezarodil, nápoj jeho buď voda svařenie ječmene s petruželným kořením. Pakli by rána byla na tom miestě od meče neb nože, tak že by potřebovala spojenie šitím, sší ránu takovým obyčejem a ty věci přikládaj, jakož svrchu praveno jest v předních kapi- tolách. Púštěnie z žil neb baňkami a stolic zjednánie neopúštěj, ať by se neobjietřilo miesto, pro blízkosť údu, v němž trus jest. Jiné pak věci, zachovávajície šev a posilujície miesta okolnieho a potom hnojície i celície ránu, svými časy přikládaj, o nichž to často jest svrchu praveno. Kapitola XVIII. O ráně na stehně mečem, šípem neb takovú věcí, a o obyčeji uléčenie té rány. Raněno když jest stehno, bývá rána strašná, pro myšku neb sval tudiež veliký, od něhožto pocházejí žíly k hýbání noh, a k jehožto složení přicházejí žíly od mozku, nesúce slitovánie bolesti, uvedené od rány miesta toho do mozku, od kteréhožto složenie bolestného častokrát přicházie křeč; pro prázdné, ve- liké žíly i malé tudiež, kteréžto když sú raněny, krve mnoho vypúštějí, ješto nesnadno aneb nelze staviti, a když se krev ne- staví, tehdy netoliko křeč, ale i smrť přijde. A stáváť se rána na stehně neb na přieč neb na dél; a 20 druhdy malá a úzká, a druhdy veliká a široká i hluboká. A protož jest-liť rána veliká, na dél neb na přéč, a nenie hluboká, spoj ránu šitím a polož na šev prach, jenž zachovává šev, o němž často jest praveno; a jakož u jiných ran šitých, též tuto na do- lejším miestě nedošívaj rány, ať próduch má talov. A prvé vá- 25 zánie vložiž na ten próduch žlútek vaječný, smiešený s olejem ruoženým neb s múkú ječnú, a podlé rány ústavně klaď rudu vlaskú a tuk netřeskový neb psieho vína, smiešený s olejem ruoženým a s málem octa vinného; a pak v čas druhého vázánie i potom, dokudž jest potřebie, klaď na próduch té rány věc hno- 30 jící a čistící ránu, jenž jest učiněna s strdí ruoženú a múkú ječnú neb ovesnú neb jiného obilé. A když rána se vyhnojí a vyčistí, narosť a potom zacel věcmi k tomu hodnými, o nichž často jest svrchu praveno. Pakli ta rána jest veliká, na dél neb na přéč, a hluboká, 35 znamenaj, jest-li žíla neb myška přetata neb natata, a též jest-li 15
O ranách a úrazech na všech údech. 133 jietřením; a ať by se nezarodil, nápoj jeho buď voda svařenie ječmene s petruželným kořením. Pakli by rána byla na tom miestě od meče neb nože, tak že by potřebovala spojenie šitím, sší ránu takovým obyčejem a ty věci přikládaj, jakož svrchu praveno jest v předních kapi- tolách. Púštěnie z žil neb baňkami a stolic zjednánie neopúštěj, ať by se neobjietřilo miesto, pro blízkosť údu, v němž trus jest. Jiné pak věci, zachovávajície šev a posilujície miesta okolnieho a potom hnojície i celície ránu, svými časy přikládaj, o nichž to často jest svrchu praveno. Kapitola XVIII. O ráně na stehně mečem, šípem neb takovú věcí, a o obyčeji uléčenie té rány. Raněno když jest stehno, bývá rána strašná, pro myšku neb sval tudiež veliký, od něhožto pocházejí žíly k hýbání noh, a k jehožto složení přicházejí žíly od mozku, nesúce slitovánie bolesti, uvedené od rány miesta toho do mozku, od kteréhožto složenie bolestného častokrát přicházie křeč; pro prázdné, ve- liké žíly i malé tudiež, kteréžto když sú raněny, krve mnoho vypúštějí, ješto nesnadno aneb nelze staviti, a když se krev ne- staví, tehdy netoliko křeč, ale i smrť přijde. A stáváť se rána na stehně neb na přieč neb na dél; a 20 druhdy malá a úzká, a druhdy veliká a široká i hluboká. A protož jest-liť rána veliká, na dél neb na přéč, a nenie hluboká, spoj ránu šitím a polož na šev prach, jenž zachovává šev, o němž často jest praveno; a jakož u jiných ran šitých, též tuto na do- lejším miestě nedošívaj rány, ať próduch má talov. A prvé vá- 25 zánie vložiž na ten próduch žlútek vaječný, smiešený s olejem ruoženým neb s múkú ječnú, a podlé rány ústavně klaď rudu vlaskú a tuk netřeskový neb psieho vína, smiešený s olejem ruoženým a s málem octa vinného; a pak v čas druhého vázánie i potom, dokudž jest potřebie, klaď na próduch té rány věc hno- 30 jící a čistící ránu, jenž jest učiněna s strdí ruoženú a múkú ječnú neb ovesnú neb jiného obilé. A když rána se vyhnojí a vyčistí, narosť a potom zacel věcmi k tomu hodnými, o nichž často jest svrchu praveno. Pakli ta rána jest veliká, na dél neb na přéč, a hluboká, 35 znamenaj, jest-li žíla neb myška přetata neb natata, a též jest-li 15
Strana 134
134 Knihy druhé. žíla veliká přetata neb naťata, z niežto přielišná krev jest běžala; neb jest-li žíla přetata neb naťata, spoj ji šitím nití zvoštěnú, neb tady bude snazšie spojenie údu raněného a spěšnějšie a s menší prací běhu přirozeného. Sší ránu nad tiem, maso a kuoži sšitím stáhna a spoje, leč by přielišné tečenie krve překáželo; a 5 bude-lit přieliš téci krev, stav ji těmi věcmi, kteréž sme pravili v kap. „o ráně na hrdle;“ a potom sší tu žílu i ránu nad ní, neb jest velmi úžitečné. Pakliť přielišné krve tečenie nepřekáží, sší žílu a maso i s koží nad ní, a na šev obój vlož prach, jenž tvrdí a zachovává šev rány; a v próduchu rány svrchnie, kterýž po šití zuostavíš, polož žlútek s rudú vlaskú smiešený, a tak staví krev. A učině jistotu před nežitem horkým, vyčisť ránu ruoženým stredem, s múkú ječnú; a potom čiň až do scelenie vedlé dřév- nieho naučenie. Pakli rána jest úzká a hluboká a krev teče přielišně, naj- 15 prvé stav, jakož praveno jest, a miesta podlé rány posil, ať se nezarodí nežit horký. A nikoli nesměj klásti knota hluboce v tu ránu, ani v takovúž, ani na údu žilovatém a zvláště myškovatém, jest-li rána buď hluboká neb mělká, kromě od próduchu rány, ať by se nezahnisil. Neb když knotem dotkne se žíly, bývá hně- 20 tena žíla a céva a tady uražena; a pro ten úraz sběhnú se vlh- kosti na miesto raněné a tak objietří neb znežití se rána, pro nižto přicházie zimnice a smrť. A protož buď vpuštěn až do dna rány olej ruožený, jenž tučností svú šíří rány, tiší bolesť a svú chladností posiluje, aby rána se neobjietřila; a pak v ústech té 25 rány úzké a vedlé vlož knot mělce, omočený v ruožené strdi, smiešené v tuku oleje ruoženého. A to čiň, doňadž jist nebudeš před nežitem, aby se nezarodil na miestě. Potom pak vyhnoj ránu strdí ruoženú, smiešenú s terebentinú a múkú zrn máku vlčieho; a když vyhnojíš, narosť a zacel. Pakli málo krve vyšlo jest z rány, buď od čehož koli rána, púštěj jemu krev z ruky druhé strany, na níž rány nenie, z žily, kteráž jest mezi prstem mezným a mezi prstem najmenším neb ušným, kterážto slove salvatella, totiž uzdravitedlná; aneb z žíly jatrné neb sleziny, aneb přisaď jemu baňky na kýty a púštěj; a 35 glisterovánie neb čépkóv nezapomínaj, dokudž jist nebudeš před nežitem neb otokem horkým. Pak pokrm nemocného na počátce zvláště tiehni k studenosti; a tak dávaj jemu maso kozlecie, upravené v agrestu, neb (s) vínem jablek rajských neb s octem, a 10 30
134 Knihy druhé. žíla veliká přetata neb naťata, z niežto přielišná krev jest běžala; neb jest-li žíla přetata neb naťata, spoj ji šitím nití zvoštěnú, neb tady bude snazšie spojenie údu raněného a spěšnějšie a s menší prací běhu přirozeného. Sší ránu nad tiem, maso a kuoži sšitím stáhna a spoje, leč by přielišné tečenie krve překáželo; a 5 bude-lit přieliš téci krev, stav ji těmi věcmi, kteréž sme pravili v kap. „o ráně na hrdle;“ a potom sší tu žílu i ránu nad ní, neb jest velmi úžitečné. Pakliť přielišné krve tečenie nepřekáží, sší žílu a maso i s koží nad ní, a na šev obój vlož prach, jenž tvrdí a zachovává šev rány; a v próduchu rány svrchnie, kterýž po šití zuostavíš, polož žlútek s rudú vlaskú smiešený, a tak staví krev. A učině jistotu před nežitem horkým, vyčisť ránu ruoženým stredem, s múkú ječnú; a potom čiň až do scelenie vedlé dřév- nieho naučenie. Pakli rána jest úzká a hluboká a krev teče přielišně, naj- 15 prvé stav, jakož praveno jest, a miesta podlé rány posil, ať se nezarodí nežit horký. A nikoli nesměj klásti knota hluboce v tu ránu, ani v takovúž, ani na údu žilovatém a zvláště myškovatém, jest-li rána buď hluboká neb mělká, kromě od próduchu rány, ať by se nezahnisil. Neb když knotem dotkne se žíly, bývá hně- 20 tena žíla a céva a tady uražena; a pro ten úraz sběhnú se vlh- kosti na miesto raněné a tak objietří neb znežití se rána, pro nižto přicházie zimnice a smrť. A protož buď vpuštěn až do dna rány olej ruožený, jenž tučností svú šíří rány, tiší bolesť a svú chladností posiluje, aby rána se neobjietřila; a pak v ústech té 25 rány úzké a vedlé vlož knot mělce, omočený v ruožené strdi, smiešené v tuku oleje ruoženého. A to čiň, doňadž jist nebudeš před nežitem, aby se nezarodil na miestě. Potom pak vyhnoj ránu strdí ruoženú, smiešenú s terebentinú a múkú zrn máku vlčieho; a když vyhnojíš, narosť a zacel. Pakli málo krve vyšlo jest z rány, buď od čehož koli rána, púštěj jemu krev z ruky druhé strany, na níž rány nenie, z žily, kteráž jest mezi prstem mezným a mezi prstem najmenším neb ušným, kterážto slove salvatella, totiž uzdravitedlná; aneb z žíly jatrné neb sleziny, aneb přisaď jemu baňky na kýty a púštěj; a 35 glisterovánie neb čépkóv nezapomínaj, dokudž jist nebudeš před nežitem neb otokem horkým. Pak pokrm nemocného na počátce zvláště tiehni k studenosti; a tak dávaj jemu maso kozlecie, upravené v agrestu, neb (s) vínem jablek rajských neb s octem, a 10 30
Strana 135
O ranách a úrazech na všech údech. 135 vařené s locikú neb špinákem neb borákem neb manholtem. A nápoj buď víno mdlé, smiešené s vodú trénásob, tak aby bylo vody třikrát tolikéž. Kapitola XIX. O ráně na koleně mečem, nožem neb šípem a o uléčenie jejiem. Miesto strašné jest koleno i smrtedlné, když jest těžce raněno; neb jsú kmenové klúbu žíly, kteréž sú u přední straně pod čéškú, a jsúť na vrchu okrúhlosti holeně, menšieho i vět- šieho; neb tu se spojují některé žíly ušlechtilé, pocházejície od mozku hlavnieho, z jichžto raněnie bývá bolesť netrpědlná náhle, a z toho přicházie křeč a smrť. A bliváť potom raněný z bolesti; a jestiť tak veliká bolesť toho miesta, že nelze obrá- niti zběženie mokrostí, že po chvíli miesto se objietří neb znežití. A s tiem bývá ztrnutie, a to znamená rozběženie zlé vlhkosti do údóv čitedlných, po nížto přicházie zimnice a častokrát smrť. Pakli rána na tom miestě jest od šípu a šíp uvázl neb hrot 15 kopie v kosti, zachovaje naučenie, kteréž sem pravil o vytaho- vání šípu, vytáhni jej obyčejem v dřévních kapitolách popsaným. A nikoli nevkládaj knotu v ránu hluboko, než v ústech rány neb na ráně, ať nevhřezne v ránu; a pusť v ránu olej ruožený teplý, jenž svú tučností prostraní ránu, aby se nestulila, a k tomu krotí 2o bolesti a posiluje miesta. A protož klaď knot na ústech rány omočený v oleji ruoženém, teplém. A knotu nikoli nevdavuj v ránu, neb olej ruožený, v ránu vlitý, naplňuje miesto knotu; neb jest-li že by knot vecpal málo hluboce v ránu, tak že by se dotekl uražených žil, ihned by bolesť byla náramná, z niež by 25 přišlo ztrnutie, křeč, zemdlenie přielišné a smrť. A protož čiň s knotem a s ruoženým olejem obyčejem (svrchu praveným), ať by se nežit nezarodil při ráně. A nemáť slyšána býti řeč těch, kteří praví, že olej nemá kladen býti v rány žil, neb porušuje a ochuravuje je; a to křivda 3o jest, jakož o tom poviem potom, kterak olej platen i škoden jest žilám raněným, v kapitole 23. „o zbodení žil.“ A protož posil miesta ústavně, až do jistoty před nežitem horkým; a to čiň s rudú vlaskú, smiešenú s olejem ruoženým. Púštěj jemu z ruky s strany zdravé z žil, neb baňkami z kýt, 35 jest-li že jest málo krve vyšlo a raněný jest silný. A neopúštěj pro nižádnú věc klisterovánie neb čépkóv, aneb jiné miesto 10
O ranách a úrazech na všech údech. 135 vařené s locikú neb špinákem neb borákem neb manholtem. A nápoj buď víno mdlé, smiešené s vodú trénásob, tak aby bylo vody třikrát tolikéž. Kapitola XIX. O ráně na koleně mečem, nožem neb šípem a o uléčenie jejiem. Miesto strašné jest koleno i smrtedlné, když jest těžce raněno; neb jsú kmenové klúbu žíly, kteréž sú u přední straně pod čéškú, a jsúť na vrchu okrúhlosti holeně, menšieho i vět- šieho; neb tu se spojují některé žíly ušlechtilé, pocházejície od mozku hlavnieho, z jichžto raněnie bývá bolesť netrpědlná náhle, a z toho přicházie křeč a smrť. A bliváť potom raněný z bolesti; a jestiť tak veliká bolesť toho miesta, že nelze obrá- niti zběženie mokrostí, že po chvíli miesto se objietří neb znežití. A s tiem bývá ztrnutie, a to znamená rozběženie zlé vlhkosti do údóv čitedlných, po nížto přicházie zimnice a častokrát smrť. Pakli rána na tom miestě jest od šípu a šíp uvázl neb hrot 15 kopie v kosti, zachovaje naučenie, kteréž sem pravil o vytaho- vání šípu, vytáhni jej obyčejem v dřévních kapitolách popsaným. A nikoli nevkládaj knotu v ránu hluboko, než v ústech rány neb na ráně, ať nevhřezne v ránu; a pusť v ránu olej ruožený teplý, jenž svú tučností prostraní ránu, aby se nestulila, a k tomu krotí 2o bolesti a posiluje miesta. A protož klaď knot na ústech rány omočený v oleji ruoženém, teplém. A knotu nikoli nevdavuj v ránu, neb olej ruožený, v ránu vlitý, naplňuje miesto knotu; neb jest-li že by knot vecpal málo hluboce v ránu, tak že by se dotekl uražených žil, ihned by bolesť byla náramná, z niež by 25 přišlo ztrnutie, křeč, zemdlenie přielišné a smrť. A protož čiň s knotem a s ruoženým olejem obyčejem (svrchu praveným), ať by se nežit nezarodil při ráně. A nemáť slyšána býti řeč těch, kteří praví, že olej nemá kladen býti v rány žil, neb porušuje a ochuravuje je; a to křivda 3o jest, jakož o tom poviem potom, kterak olej platen i škoden jest žilám raněným, v kapitole 23. „o zbodení žil.“ A protož posil miesta ústavně, až do jistoty před nežitem horkým; a to čiň s rudú vlaskú, smiešenú s olejem ruoženým. Púštěj jemu z ruky s strany zdravé z žil, neb baňkami z kýt, 35 jest-li že jest málo krve vyšlo a raněný jest silný. A neopúštěj pro nižádnú věc klisterovánie neb čépkóv, aneb jiné miesto 10
Strana 136
136 Knihy druhé. těchto věcí, ať by vždy nemocný měl na však den stolici lehkú; neb to činí jistotu před nežitem horkým neb objietřením. A když ujištěn budeš před nežitem, přikládaj věci hnojície, jakož jest streď ruožená, smiešená s terebentinú a múkú ječnú, klada ústavně olej ruožený do rány a knot omočený v témž oleji na ránu, až do plného rány vyhojenie. Pakli by pro mastnosť oleje maso měkké neb divie v ráně se ukázalo, otejmi je mastí zelenú, učiněnú z aluminis zucc., flore æris a strdi ruožené, všeho rovně, aneb mastí apoštolskú; a po vyčištění narosť a potom zacel. Pokrm jeho i nápoj buď svrchu psaný. Pakli rána jest veliká a prostranná, spatř, jsú-liť v nie které strany utržené, kteréž by nemohly ostati, ani sceleny býti, otejmi je; a potom spoj ránu šitím, zuostavě na dolejším miestě próduch ráně k vyhnojení. A pak na ránu sšitú klad prach za- chovávající šev, a na próduch prvý den a druhý klaď žlútek va- 45 ječný, s ruoženým olejem smiešený; a potom vyčisť jej strdí ruoženú, s múkú ječnú smiešenú. Pakli (by) v ráně byl diel kosti raněné, jenž by mohl scelen býti s jinými, spoj kosti a sší ránu a šev zachovaj prachem často svrchu praveným; a zachovaj miesto před objietřením s věcmi potřebnými. A pokrm i nápoj dávaj 20 jemu hodný, jakožto svrchu psáno jest. Čisť život jeho na však den a v próduch rány za dva dni prvá klaď žlútek vaječný s strdí ruoženú. A potom přikládaj věci hnojície, totiž ruožený stred s múkú ječnú smiešený; po vyhnojení narosť a pak scel. Kapitola XX. O ráně holena, jenž trá od kolena až do článkóv nohy, mečem neb šípem učiněné, a obyčeji uléčenie. Na kosti holena tu jsú s předu menšie žíly a žilky ušlech- 25 tilé, scházejície od kolena bezstředně, ale od mozku hlavnieho a mozku chřbetnice středmitedlně. A protož když se rána stane na tom miestě a zvláště od šípa ostrého, strašnáť jest; a vídali sme mnohé od takých ran mrúce. A protož jest-li že šíp ustrne v kosti holena, obměkč miesto so olejem ruoženým teplým, a připrav miesto rány k snažnému vy- tažení šípa; a jej vytáhni obyčejem často praveným. A když vy- táhneš, naplň ránu olejem teplým samým, a v ústech rány polož knot, namočený v témž oleji, a podlé neb okolo rány vlož rudu vlaskú s olejem ruoženým a s tukem neb vyždětím psieho vína 95
136 Knihy druhé. těchto věcí, ať by vždy nemocný měl na však den stolici lehkú; neb to činí jistotu před nežitem horkým neb objietřením. A když ujištěn budeš před nežitem, přikládaj věci hnojície, jakož jest streď ruožená, smiešená s terebentinú a múkú ječnú, klada ústavně olej ruožený do rány a knot omočený v témž oleji na ránu, až do plného rány vyhojenie. Pakli by pro mastnosť oleje maso měkké neb divie v ráně se ukázalo, otejmi je mastí zelenú, učiněnú z aluminis zucc., flore æris a strdi ruožené, všeho rovně, aneb mastí apoštolskú; a po vyčištění narosť a potom zacel. Pokrm jeho i nápoj buď svrchu psaný. Pakli rána jest veliká a prostranná, spatř, jsú-liť v nie které strany utržené, kteréž by nemohly ostati, ani sceleny býti, otejmi je; a potom spoj ránu šitím, zuostavě na dolejším miestě próduch ráně k vyhnojení. A pak na ránu sšitú klad prach za- chovávající šev, a na próduch prvý den a druhý klaď žlútek va- 45 ječný, s ruoženým olejem smiešený; a potom vyčisť jej strdí ruoženú, s múkú ječnú smiešenú. Pakli (by) v ráně byl diel kosti raněné, jenž by mohl scelen býti s jinými, spoj kosti a sší ránu a šev zachovaj prachem často svrchu praveným; a zachovaj miesto před objietřením s věcmi potřebnými. A pokrm i nápoj dávaj 20 jemu hodný, jakožto svrchu psáno jest. Čisť život jeho na však den a v próduch rány za dva dni prvá klaď žlútek vaječný s strdí ruoženú. A potom přikládaj věci hnojície, totiž ruožený stred s múkú ječnú smiešený; po vyhnojení narosť a pak scel. Kapitola XX. O ráně holena, jenž trá od kolena až do článkóv nohy, mečem neb šípem učiněné, a obyčeji uléčenie. Na kosti holena tu jsú s předu menšie žíly a žilky ušlech- 25 tilé, scházejície od kolena bezstředně, ale od mozku hlavnieho a mozku chřbetnice středmitedlně. A protož když se rána stane na tom miestě a zvláště od šípa ostrého, strašnáť jest; a vídali sme mnohé od takých ran mrúce. A protož jest-li že šíp ustrne v kosti holena, obměkč miesto so olejem ruoženým teplým, a připrav miesto rány k snažnému vy- tažení šípa; a jej vytáhni obyčejem často praveným. A když vy- táhneš, naplň ránu olejem teplým samým, a v ústech rány polož knot, namočený v témž oleji, a podlé neb okolo rány vlož rudu vlaskú s olejem ruoženým a s tukem neb vyždětím psieho vína 95
Strana 137
O ranách a úrazech na všech údech. 137 a netřeskovým a s málem octa vinného, a to ústavně; neb když bolesť na miestě utichne a jist budeš před objietřením aneb ne- žitem horkým, tehdy nepřikládaj oleje ruoženého v ránu, ale miesto něho klaď v ránu i na ránu věci hnojície a vyčišťujície, totiž stred ruoženu s terebentinu a s múkú ječnú neb ovesnú; a když vyčistíš ránu, narosť a zacel. Neopúštěj na počátku krve púštěti z žil neb baňkami, ač nevynde dosti krve z rány; aniž opúštěj klisterovánie, ani čépkóv aneb jiných věcí, kteréž na všaký den spomáhají k stolicím. A nikoli nestrachuj se v té 10 mieře, ani se staraj o kosť raněnú; nebť dobře bude vyčištěna těmi věcmi vyčišťujícími. Pokrm jeho i nápoj do ujištěnie před objietřením neb horkým nežitem buď také, jakožto jiných na počátku raněných; než po tom ujištění dávaj jemu masa ko- zlecie, kuřecie, kapúnové, ptákuov lesních, s manholtem, špi- 45 nákem, borákem, a nápoj jeho buď víno mdlé, s vodú smiešené. Pakli rána jest veliká neb dlúhá neb široká, spoj ji šitím a stav krev a zachovaj krev, a zbraň miesta před objietřením těmi věcmi, kteréž sú často dřéve praveny. A druhý den po sta- vení krve klaď ruoženú streď s múkú ječnú na ránu, až do vyči- 2o štěnie rány, a potom narosť a pak scel. Pakli rána jest na přieč, spoj najprvé strany kosti, a potom ránu spoj, masa i kuože sšije, a zachovaj ty strany vázáním a podušticemi až do zarozenie svazku; a k tomu zachovaj šev prachem často praveným, a okolo posil miesta rudú vlaskú, smie- 25 šenú s ruoženým olejem. A na ránu klaď rudu vlaskú, s žlútkem vaječným, až do utvrzenie stran kosti i masa spolkem; neb ta masť s tiem, žeť kosti posiluje i miesta, dostiť hnojície jest a ukrocujície bolesti; a protož úžitečnéť jest, do utvrzenie kosti a masa ji přikládati. A když rána bude vyčištěna, narosť a scel 3o svým časem těmi věcmi, o nichž často praveno jest. Pokrm a nápoj na počátku, do jistoty před nežitem horkým, buď jakožto jiných raněných; ale po té jistotě krm jeho masem tvrdým a věcmi klovatými, jakož sú paznohty telecie, kozlecie, hovadie. Kapitola XXI. O uřezání neb utětí ruky neb nohy po rozmyšlení. Udá-li se komu uřezati neb utieti ruku s dobrým roz- 35 myslem, pro některú příčinu, tak to máš učiniti: Najprvé vztáhni kuoži klúbu ručnímu k lokti, a kuoži klúbu holena vzhuoru k ko-
O ranách a úrazech na všech údech. 137 a netřeskovým a s málem octa vinného, a to ústavně; neb když bolesť na miestě utichne a jist budeš před objietřením aneb ne- žitem horkým, tehdy nepřikládaj oleje ruoženého v ránu, ale miesto něho klaď v ránu i na ránu věci hnojície a vyčišťujície, totiž stred ruoženu s terebentinu a s múkú ječnú neb ovesnú; a když vyčistíš ránu, narosť a zacel. Neopúštěj na počátku krve púštěti z žil neb baňkami, ač nevynde dosti krve z rány; aniž opúštěj klisterovánie, ani čépkóv aneb jiných věcí, kteréž na všaký den spomáhají k stolicím. A nikoli nestrachuj se v té 10 mieře, ani se staraj o kosť raněnú; nebť dobře bude vyčištěna těmi věcmi vyčišťujícími. Pokrm jeho i nápoj do ujištěnie před objietřením neb horkým nežitem buď také, jakožto jiných na počátku raněných; než po tom ujištění dávaj jemu masa ko- zlecie, kuřecie, kapúnové, ptákuov lesních, s manholtem, špi- 45 nákem, borákem, a nápoj jeho buď víno mdlé, s vodú smiešené. Pakli rána jest veliká neb dlúhá neb široká, spoj ji šitím a stav krev a zachovaj krev, a zbraň miesta před objietřením těmi věcmi, kteréž sú často dřéve praveny. A druhý den po sta- vení krve klaď ruoženú streď s múkú ječnú na ránu, až do vyči- 2o štěnie rány, a potom narosť a pak scel. Pakli rána jest na přieč, spoj najprvé strany kosti, a potom ránu spoj, masa i kuože sšije, a zachovaj ty strany vázáním a podušticemi až do zarozenie svazku; a k tomu zachovaj šev prachem často praveným, a okolo posil miesta rudú vlaskú, smie- 25 šenú s ruoženým olejem. A na ránu klaď rudu vlaskú, s žlútkem vaječným, až do utvrzenie stran kosti i masa spolkem; neb ta masť s tiem, žeť kosti posiluje i miesta, dostiť hnojície jest a ukrocujície bolesti; a protož úžitečnéť jest, do utvrzenie kosti a masa ji přikládati. A když rána bude vyčištěna, narosť a scel 3o svým časem těmi věcmi, o nichž často praveno jest. Pokrm a nápoj na počátku, do jistoty před nežitem horkým, buď jakožto jiných raněných; ale po té jistotě krm jeho masem tvrdým a věcmi klovatými, jakož sú paznohty telecie, kozlecie, hovadie. Kapitola XXI. O uřezání neb utětí ruky neb nohy po rozmyšlení. Udá-li se komu uřezati neb utieti ruku s dobrým roz- 35 myslem, pro některú příčinu, tak to máš učiniti: Najprvé vztáhni kuoži klúbu ručnímu k lokti, a kuoži klúbu holena vzhuoru k ko-
Strana 138
138 Knihy druhé. lenu a uvěž pevně, ať se zase nespustí a neoslabí, až se to uře- zánie stane. A pak znamenaj černidlem neb jinú věcí miesto, jenž jest za klúbem ruky neb nohy, na jeden palec, ať by neuhodil na klúb předloktie, z jehožto raněnie, pro svazek a žil svazujících miesto, kdež se scházejie a stavují, byla by bolesť nestrpělite- dlná: neb by skrčily se k kmeni svému a byl by křeč i smrť; než stane-li se uřezánie neb utětie na miestě znamenitém, tehdy bude řezána neb sekána kosť na svých děrách, kdežto jest pichavá; a protoť nebude uškozeno mozku, ani řezány budú žíly a svazkové na miestě čitedlném, jakož jest klúb, ani na miestě, v němž se stavují. A když řezánie učiníš, spustiž kuoži na ránu; a na ránu vlož stružky z papieru, aneb pýř spáleného papieru, smiešený s bielkem vaječným, aneb prach takový: Vezmi mumie, vlaské 15 rudy, stružkóv papierových, každého šest lotóv, a směs s bielkem vaječným a vlož na ránu; a to přivaž na ránu, ať se krev staví. Někteří lékaři kladú kymly po řezání do slepice za živa roze- dřené s zadnie strany, ať by bolesť potichla miesta raněného teplostí skrovnú té slepice, a aby nepřipadl křeč pro bolesť, jenž 20 se stává pro raněnie na miestě žilovatém. Po několiko dnech leč to miesto věcmi narosťujícími a scelistvými, jakož to často dřéve o jiných ranách jest praveno. Neb kuože kymle, kterážto bývá k loktu vtažena a potom na miesto raněné spuštěna, spomaháť k uléčení a scelení i okrášlení; neb v krátkém času přikryje 25 ránu ztvrdlú, poněvadž jest téhož přirozenie jakož to miesto raněné. 5 10 Kapitola XXII. O ráně chodidla neb článku nožnieho od meče, nože neb šípu a takych věcí, a o obyčeji uléčenie té rány. Toto miesto, když jest raněno kterúž koli braní, buď to mečem neb nožem neb šípem, uvodí otok na nártě, pro dvojí věc. Najprvé z přirozenie svého složenie, jenž pocházie z polo- 30 ženie některých malých kostí, potřebných k spojení toho miesta a zpuosobě jeho. A jestiť kostí šest: jednať slove lodička, druhá albrib, třetie kosť patnie, a jiné tři malé kosti; když sú uraženy z malé rány neb veliké, tehdy ztratie své položenie vlastnie, a tento úd ztratí svú zpuosobu, kterážto zpuosoba a položenie 35
138 Knihy druhé. lenu a uvěž pevně, ať se zase nespustí a neoslabí, až se to uře- zánie stane. A pak znamenaj černidlem neb jinú věcí miesto, jenž jest za klúbem ruky neb nohy, na jeden palec, ať by neuhodil na klúb předloktie, z jehožto raněnie, pro svazek a žil svazujících miesto, kdež se scházejie a stavují, byla by bolesť nestrpělite- dlná: neb by skrčily se k kmeni svému a byl by křeč i smrť; než stane-li se uřezánie neb utětie na miestě znamenitém, tehdy bude řezána neb sekána kosť na svých děrách, kdežto jest pichavá; a protoť nebude uškozeno mozku, ani řezány budú žíly a svazkové na miestě čitedlném, jakož jest klúb, ani na miestě, v němž se stavují. A když řezánie učiníš, spustiž kuoži na ránu; a na ránu vlož stružky z papieru, aneb pýř spáleného papieru, smiešený s bielkem vaječným, aneb prach takový: Vezmi mumie, vlaské 15 rudy, stružkóv papierových, každého šest lotóv, a směs s bielkem vaječným a vlož na ránu; a to přivaž na ránu, ať se krev staví. Někteří lékaři kladú kymly po řezání do slepice za živa roze- dřené s zadnie strany, ať by bolesť potichla miesta raněného teplostí skrovnú té slepice, a aby nepřipadl křeč pro bolesť, jenž 20 se stává pro raněnie na miestě žilovatém. Po několiko dnech leč to miesto věcmi narosťujícími a scelistvými, jakož to často dřéve o jiných ranách jest praveno. Neb kuože kymle, kterážto bývá k loktu vtažena a potom na miesto raněné spuštěna, spomaháť k uléčení a scelení i okrášlení; neb v krátkém času přikryje 25 ránu ztvrdlú, poněvadž jest téhož přirozenie jakož to miesto raněné. 5 10 Kapitola XXII. O ráně chodidla neb článku nožnieho od meče, nože neb šípu a takych věcí, a o obyčeji uléčenie té rány. Toto miesto, když jest raněno kterúž koli braní, buď to mečem neb nožem neb šípem, uvodí otok na nártě, pro dvojí věc. Najprvé z přirozenie svého složenie, jenž pocházie z polo- 30 ženie některých malých kostí, potřebných k spojení toho miesta a zpuosobě jeho. A jestiť kostí šest: jednať slove lodička, druhá albrib, třetie kosť patnie, a jiné tři malé kosti; když sú uraženy z malé rány neb veliké, tehdy ztratie své položenie vlastnie, a tento úd ztratí svú zpuosobu, kterážto zpuosoba a položenie 35
Strana 139
O ranách a úrazech na všech údech. 139 kostí nepřijímá napravenie kostí, aneb s velikú nesnází přijímá, neb lékař nemóž se s nimi obierati, pro jich malosť a skrytosť; protož ostane to miesto bez dokonalého (u)léčenie. Druhé proto, že se objětřuje pro velikú žílu na tom miestě, jížto klúbové a kosti tyto s svazky sú spolu spojeny, a hýbánie i čitedlnosť při- jímají; a protož když ta žíla jest uražena pro ránu miesta, uvodí úraz její škodu na údu, kterážto s nesnází bývá odlúčena. Pakli rána toho miesta jest od šípu a šíp v něm ustrnul, obměkč miesto olejem ruoženým teplým; a neřež kuože, aby 1o0 pro nadutie žil miesta, na přéč nebyly raněny žíly potřebné k hýbání na tom miestě, kteréž by to scelenie nepřijaly, a tak by úd vešken aneb diel jeho ztratil hýbánie. A tak obměkče miesto, vytáhni šíp, a naplň ránu olejem ruoženým teplým; a v ústech rány klaď knot, namočený v témž oleji teplém, ať by 45 se ústa rány nezavřela. A nikoli nevkládaj knota hluboko v ránu, ať by (nebyly) žíly od něho uhněteny a bolesť se rozmnožila, jenž by byla příčina nežita na tom miestě neb objietřenie. A protož leč to miesto tiem obyčejem, kterýž sem nynie pravil, až do utišenie bolesti na tom miestě a až do jistoty před ne- 20 žitem; a pak vyhnoj neb vyčisť miesto strdí ruoženú, smiešenú s múkú ječnú, od počátka až do dokonalého narostěnic. A buď vždy posileno miesto vedlé rány rudú vlaskú s olejem ruoženým smiešenú a s málem octa, aneb takovými věcmi. Půštěj jemu z ruky neb nohy strany zdravé z žil neb baňkami na hyždiech; 25 zpósob neb klistérem neb čépky, ať při najmenším mievá ne- mocný jednú stolici, aneb klistérem pusť jemu v zadnici strdi a oleje teplého. Pokrm jeho od počátku buď studený a nápoj též; pakli by nemocný po třech neb čtyřech neb pěti dnech byl mdel, tehdy dávaj jemu maso kozelčie neb kuřecie s zelím často jme- so novaným, víno také mdlé, s vodú smiešené neb zvodnalé tré- násobní vodú. Pakli to miesto mečem neb nožem bylo raněno, tak že by rána spojenie stran potřebovala, tehdy znamenaj, jsú-lit drobty neb kusové kosti odražené, kteréž by měly odvrženy býti, ty 35 otejmi a sší ránu a zachovaj šev věcmi často svrchu pravenými. Pakli by přeťata neb naťata byla žíla na přieč, najprvé spoj šitím žílu a pospi hojně prachem; a potom zaší ránu nad tiem a za- chovaj šev prachem mnohokrát jmenovaným. Na próduch rány dolejšie na ránu klaď do čtyř dní olej ruožený, smiešený s tré-
O ranách a úrazech na všech údech. 139 kostí nepřijímá napravenie kostí, aneb s velikú nesnází přijímá, neb lékař nemóž se s nimi obierati, pro jich malosť a skrytosť; protož ostane to miesto bez dokonalého (u)léčenie. Druhé proto, že se objětřuje pro velikú žílu na tom miestě, jížto klúbové a kosti tyto s svazky sú spolu spojeny, a hýbánie i čitedlnosť při- jímají; a protož když ta žíla jest uražena pro ránu miesta, uvodí úraz její škodu na údu, kterážto s nesnází bývá odlúčena. Pakli rána toho miesta jest od šípu a šíp v něm ustrnul, obměkč miesto olejem ruoženým teplým; a neřež kuože, aby 1o0 pro nadutie žil miesta, na přéč nebyly raněny žíly potřebné k hýbání na tom miestě, kteréž by to scelenie nepřijaly, a tak by úd vešken aneb diel jeho ztratil hýbánie. A tak obměkče miesto, vytáhni šíp, a naplň ránu olejem ruoženým teplým; a v ústech rány klaď knot, namočený v témž oleji teplém, ať by 45 se ústa rány nezavřela. A nikoli nevkládaj knota hluboko v ránu, ať by (nebyly) žíly od něho uhněteny a bolesť se rozmnožila, jenž by byla příčina nežita na tom miestě neb objietřenie. A protož leč to miesto tiem obyčejem, kterýž sem nynie pravil, až do utišenie bolesti na tom miestě a až do jistoty před ne- 20 žitem; a pak vyhnoj neb vyčisť miesto strdí ruoženú, smiešenú s múkú ječnú, od počátka až do dokonalého narostěnic. A buď vždy posileno miesto vedlé rány rudú vlaskú s olejem ruoženým smiešenú a s málem octa, aneb takovými věcmi. Půštěj jemu z ruky neb nohy strany zdravé z žil neb baňkami na hyždiech; 25 zpósob neb klistérem neb čépky, ať při najmenším mievá ne- mocný jednú stolici, aneb klistérem pusť jemu v zadnici strdi a oleje teplého. Pokrm jeho od počátku buď studený a nápoj též; pakli by nemocný po třech neb čtyřech neb pěti dnech byl mdel, tehdy dávaj jemu maso kozelčie neb kuřecie s zelím často jme- so novaným, víno také mdlé, s vodú smiešené neb zvodnalé tré- násobní vodú. Pakli to miesto mečem neb nožem bylo raněno, tak že by rána spojenie stran potřebovala, tehdy znamenaj, jsú-lit drobty neb kusové kosti odražené, kteréž by měly odvrženy býti, ty 35 otejmi a sší ránu a zachovaj šev věcmi často svrchu pravenými. Pakli by přeťata neb naťata byla žíla na přieč, najprvé spoj šitím žílu a pospi hojně prachem; a potom zaší ránu nad tiem a za- chovaj šev prachem mnohokrát jmenovaným. Na próduch rány dolejšie na ránu klaď do čtyř dní olej ruožený, smiešený s tré-
Strana 140
140 Knihy druhé. násobní strdí ruoženú procezenú; a potom když se ukrotí bolesť, klaď streď ruoženú, smiešenú s múkú ječnú. A vedlé rány klaď od počátka až do narostěnie konečného věci zachovávajície, o nichž často praveno jest; a potom scel. A jiné všecky věci čiň a zachovávaj, kteréž sme dřieve pravili. Kapitola XXIII. O ráně hřebene neb nártě nožnieho od meče, šípu neb takových věcí, a obyčeji uléčenie jejieho. Když to miesto prostřeleno bývá šípem neb raněno mečem neb nožem, i neb jest-liť miesto prostřelené neb zastřeleno, za- chovaj naučenie svrchu často pravená o zástřelu, a vytáhni šíp; a ihned naplň ránu olejem ruoženým teplým, a v ústech rány polož knot, omočený v stred ruožený, smiešený s olejem ruo- 10 ženým. A hluboce nevkládaj knota, jedno ať by se ústa rány nestulila. A to čiň až do utišenie bolesti. A posilni miesta vedlé rány rudú vlaskú, s olejem ruoženým smiešenú. Vyčisť ránu strdí ruoženú, smiešenú s múkú ječnú; a když vyčistíš, narosť a scel ránu. Pakli rána učiněna jest mečem neb nožem, a krev přielišná teče, stav ji obyčejem prvé praveným v kapitole „o ráně na hrdle.“ A bude-liť rána veliká, kteráž by potřebovala spojenie stran, a jsú v nie částky kosti odražené, kteréžto ostati nemohú, ty napřed odvrz a potom strany rány spoj a sší. A zachovaj šev 20 prachem, jenž se dělá, jako svrchu praveno jest; a na dolejšiem próduchu rány, po šití zuostaveném k vyhnojení, klaď streď ruo- ženú, smiešenú s olejem ruoženým. A vedlé rány klaď ty věci, kteréžto bránie objietřenie, jakožto jest ruda vlaská, smiešená s olejem ruoženým; a to čiň až do ujištěnie před nežitem a uti- šenie bolesti. Potom hnoj ruoženú strdí, smiešenú s múkú ječnú neb ovesnú; a když ránu vyčistíš, tehdy narosť a zacel těmi věcmi, o nichž jest dávno dřéve praveno. Pakli v té ráně jsú které odražené kosti, kteréžto mohú býti ostaveny, spoj strany rány šitím, (a) čiň s tiem, jakož povědieno jest. A zpuosob, ať vždy s0 léhá takový nemocný, klada tu nohu nemocnú bolestnú vysoko, ať by mokrosti k ráně se netáhly; neb tiem obyčejem léhánie a s púštěním krve a klisterováním a věcmi zachovávajícími miesto ubezpečíš před objietřením à znežitěním. Pokrm jeho i nápoj buď studený. 15 25 35
140 Knihy druhé. násobní strdí ruoženú procezenú; a potom když se ukrotí bolesť, klaď streď ruoženú, smiešenú s múkú ječnú. A vedlé rány klaď od počátka až do narostěnie konečného věci zachovávajície, o nichž často praveno jest; a potom scel. A jiné všecky věci čiň a zachovávaj, kteréž sme dřieve pravili. Kapitola XXIII. O ráně hřebene neb nártě nožnieho od meče, šípu neb takových věcí, a obyčeji uléčenie jejieho. Když to miesto prostřeleno bývá šípem neb raněno mečem neb nožem, i neb jest-liť miesto prostřelené neb zastřeleno, za- chovaj naučenie svrchu často pravená o zástřelu, a vytáhni šíp; a ihned naplň ránu olejem ruoženým teplým, a v ústech rány polož knot, omočený v stred ruožený, smiešený s olejem ruo- 10 ženým. A hluboce nevkládaj knota, jedno ať by se ústa rány nestulila. A to čiň až do utišenie bolesti. A posilni miesta vedlé rány rudú vlaskú, s olejem ruoženým smiešenú. Vyčisť ránu strdí ruoženú, smiešenú s múkú ječnú; a když vyčistíš, narosť a scel ránu. Pakli rána učiněna jest mečem neb nožem, a krev přielišná teče, stav ji obyčejem prvé praveným v kapitole „o ráně na hrdle.“ A bude-liť rána veliká, kteráž by potřebovala spojenie stran, a jsú v nie částky kosti odražené, kteréžto ostati nemohú, ty napřed odvrz a potom strany rány spoj a sší. A zachovaj šev 20 prachem, jenž se dělá, jako svrchu praveno jest; a na dolejšiem próduchu rány, po šití zuostaveném k vyhnojení, klaď streď ruo- ženú, smiešenú s olejem ruoženým. A vedlé rány klaď ty věci, kteréžto bránie objietřenie, jakožto jest ruda vlaská, smiešená s olejem ruoženým; a to čiň až do ujištěnie před nežitem a uti- šenie bolesti. Potom hnoj ruoženú strdí, smiešenú s múkú ječnú neb ovesnú; a když ránu vyčistíš, tehdy narosť a zacel těmi věcmi, o nichž jest dávno dřéve praveno. Pakli v té ráně jsú které odražené kosti, kteréžto mohú býti ostaveny, spoj strany rány šitím, (a) čiň s tiem, jakož povědieno jest. A zpuosob, ať vždy s0 léhá takový nemocný, klada tu nohu nemocnú bolestnú vysoko, ať by mokrosti k ráně se netáhly; neb tiem obyčejem léhánie a s púštěním krve a klisterováním a věcmi zachovávajícími miesto ubezpečíš před objietřením à znežitěním. Pokrm jeho i nápoj buď studený. 15 25 35
Strana 141
O ranách a úrazech na všech údech. 141 A tiemto obyčejem léčenie i bolesť ukrotíš. A věz, žeť rány tohoto miesta nejsú strašné v sobě, leč by bolesť náramná druhdy (byla) neb objietřenie, po němž ztrnutie a zimnice při- cházie, a druhdy křeč, pro úraz žilek pocházejících od mozku hlavnieho a chřbetnice; a tak z příbuznosti těchto úduov mezi sebú, a (pro) náramnú bolesť miesta, když nenie ukrocena, při- cházie křeč i smrť konečně. Kapitola XXIV. O ubodení neb probodení žíly trnem neb jehlú neb takovú věcí, na kterémž koli údu a o obyčeji uléčenie. Taková rána, ač jest malá, však strašná jest a nebezpečná pro dvojí věc, a zvláště, když se ta rána zavře a neukáže se 1o krev: Najprvé proto, že pro bolesť sběhnú se mokrosti a objietří se miesto, a z toho objietřenie neb nežita, a zvláště když řezán bývá, rozmnožuje se bolesť na miestě; a druhdy ten úd úřadu svého bývá zbaven ovšem neb diel. Druhé, z toho ubodenie žíly stává se náramná bolesť, pro nižto mokrosti běžie k ráně a roz- 15 běhnú se po údu a napojé žíly; a z toho, že ty žíly sú spojeny s mozkem hlavním, mozk s ním trpí a zemdlévá, a přijímá vlh- kosti vše škodné; a ty se po žilkách rozběhnú po něm a stává se křeč a smrť potom. A na tuto kapitolu bývá otázánie, kteréžto shledáno jest 2o v čtvrtých knihách Aviceny „o zrušení celosti neb spojení žilek:“ viec(li) by urážely lékařstvie, kteréžto bývá kladeno na žilku od- krytú, čili to lékařstvie, jenž bývá kladeno na miesto neb úd neb žilku přikrytú? A zdá se, že die Avicena, že lékařstvie kladené na miesto neb na úd neb žilku přikrytú méně škodí, 25 neb jeho uškozenie přěkážie přikrytí. Ale myť pravíme, že úd neb žilka odkrytá neb obnažená na miestě obnaženie bývá ne- čitedlný, neb jest potratil vlastnie přirozenie. A protož bez- pečně na miesto odkryté muož kladeno býti každé lékařstvie. Aristotiles také praví v knihách „o čitedlnostech a věci čité: Když která věc bezstředně bývá položena na nádobu čitedl- nosti, nebývá čita. A též praví v druhých knihách „o duši, že maso a jazyk jestiť jako povětřie a voda u vidění a slyšení. Ale kakž koli on to praví, však věz, žeť lékařstvie silné na žilku neb úd odkrytý bolesť uvodí, neb uráží žilek i údóv a k tomu mozku, od něhožto pocházie, ale ne tak čitedlnú a náramnú (bolestí) jakožto na přikrytý. 30 25
O ranách a úrazech na všech údech. 141 A tiemto obyčejem léčenie i bolesť ukrotíš. A věz, žeť rány tohoto miesta nejsú strašné v sobě, leč by bolesť náramná druhdy (byla) neb objietřenie, po němž ztrnutie a zimnice při- cházie, a druhdy křeč, pro úraz žilek pocházejících od mozku hlavnieho a chřbetnice; a tak z příbuznosti těchto úduov mezi sebú, a (pro) náramnú bolesť miesta, když nenie ukrocena, při- cházie křeč i smrť konečně. Kapitola XXIV. O ubodení neb probodení žíly trnem neb jehlú neb takovú věcí, na kterémž koli údu a o obyčeji uléčenie. Taková rána, ač jest malá, však strašná jest a nebezpečná pro dvojí věc, a zvláště, když se ta rána zavře a neukáže se 1o krev: Najprvé proto, že pro bolesť sběhnú se mokrosti a objietří se miesto, a z toho objietřenie neb nežita, a zvláště když řezán bývá, rozmnožuje se bolesť na miestě; a druhdy ten úd úřadu svého bývá zbaven ovšem neb diel. Druhé, z toho ubodenie žíly stává se náramná bolesť, pro nižto mokrosti běžie k ráně a roz- 15 běhnú se po údu a napojé žíly; a z toho, že ty žíly sú spojeny s mozkem hlavním, mozk s ním trpí a zemdlévá, a přijímá vlh- kosti vše škodné; a ty se po žilkách rozběhnú po něm a stává se křeč a smrť potom. A na tuto kapitolu bývá otázánie, kteréžto shledáno jest 2o v čtvrtých knihách Aviceny „o zrušení celosti neb spojení žilek:“ viec(li) by urážely lékařstvie, kteréžto bývá kladeno na žilku od- krytú, čili to lékařstvie, jenž bývá kladeno na miesto neb úd neb žilku přikrytú? A zdá se, že die Avicena, že lékařstvie kladené na miesto neb na úd neb žilku přikrytú méně škodí, 25 neb jeho uškozenie přěkážie přikrytí. Ale myť pravíme, že úd neb žilka odkrytá neb obnažená na miestě obnaženie bývá ne- čitedlný, neb jest potratil vlastnie přirozenie. A protož bez- pečně na miesto odkryté muož kladeno býti každé lékařstvie. Aristotiles také praví v knihách „o čitedlnostech a věci čité: Když která věc bezstředně bývá položena na nádobu čitedl- nosti, nebývá čita. A též praví v druhých knihách „o duši, že maso a jazyk jestiť jako povětřie a voda u vidění a slyšení. Ale kakž koli on to praví, však věz, žeť lékařstvie silné na žilku neb úd odkrytý bolesť uvodí, neb uráží žilek i údóv a k tomu mozku, od něhožto pocházie, ale ne tak čitedlnú a náramnú (bolestí) jakožto na přikrytý. 30 25
Strana 142
142 Knihy druhé. A protož takový úraz leč od počátku věcí rozšiřující dieru rány, jakož jest olej horký; neb olej svú tučností rozšiřuje každú ránu, a horkostí svú proniká až do dna rány, a svú hlad- kostí uhlazuje bolesť i tiší; a tady odháněje, bolesti překážie, běhu mokrosti bránie. A že rozšiřuje ránu, činí próduch pří- běhlý; a když mají próduch, nerozlejíť se po žilách, a tadyť nepřipadne křeč, aniž tak snadně muož na údu uroditi se nežit; a toť má miesto na počátku ubodené neb probodené žíly. Ale my s vtipným opatrováním s tiem se obierajíce, kla- deme i kladli sme za dlúhé časy na počátku takové ubodené 10 neb probodené (rány) na údech žilovatých olej ruožený; neb ten olej má mastnosť, jížto rozšiřuje, a móž shřet býti, kterúžto hor- kostí prochodí a proniká; máť i vlažnosť neb chladnosť přirozenú, jížto posiluje údu, ať by mokrosti nepřijímal; a hladkosť neb měkkosť, jížto bolesť utišuje. A tak v té mieře zdá mi se, že 15 na počátku lepí jest k tomu olej ruožený, nežli dřevěný, kakž- koli i ten olej úžitečen jest v té mieře, podlé obyčeje řečeného. A protož zhyneť duovod těch, kteříž pravie, že olej jest zel v ranách žilných, proto že je porušuje a zchuravuje; než toť slušie vyznati, že dlúhé požívánie oleje v ranách škodné jest: neb svú měkkostí takú by měkkosť uvedlo v žiliny, že by se po- rušily, a na skonánie, totiž v čas scelenie, přěkazil by spojenie stran, leč by opatrným a zvyklým lékařem v tom hodnými ná- dobami byl odlúčen, totiž mastí zelenú neb apoštolskú, kteréžto mají vlastně čistiti zbytné maso v ráně zarozené od věcí mast- 25 ných neb od oleje neb od jiných příčin. Než olej od počátku úrazu, až do jistoty před nežitem horkým na probodení neb ubodení žilen úžitečný jest, proto žeť šíří ránu každú tělesnú a svú hladkostí odjímá bolesť od žilen. A protož máš věděti, že třmi obyčeji bývá bolesť odjata 30 neb utěšena od rány neb miesta bolného: Najprvé, přikládáním věcí středních mezi horkými a stu- denými: jakožto přikládáním flastru, kterýžto dělán bývá z oleje a z semene lněného a z semene sena řeckého, neb z muk těch věcí a kvietie rmenového a z vlaského slézu; aneb mytím, aneb 35 kúpelí vody, v niežto ty věci budú vařeny; v kteréžto kúpeli, bál-li by se lékař křeči na nemocného, tehdy ústavně noha buď vysoko položena; a neboj se, byť ta kúpěl ráně škodila. A tyto všecky věci svú středmostí srovnávajíť se, přirozeně údu bolesť 20
142 Knihy druhé. A protož takový úraz leč od počátku věcí rozšiřující dieru rány, jakož jest olej horký; neb olej svú tučností rozšiřuje každú ránu, a horkostí svú proniká až do dna rány, a svú hlad- kostí uhlazuje bolesť i tiší; a tady odháněje, bolesti překážie, běhu mokrosti bránie. A že rozšiřuje ránu, činí próduch pří- běhlý; a když mají próduch, nerozlejíť se po žilách, a tadyť nepřipadne křeč, aniž tak snadně muož na údu uroditi se nežit; a toť má miesto na počátku ubodené neb probodené žíly. Ale my s vtipným opatrováním s tiem se obierajíce, kla- deme i kladli sme za dlúhé časy na počátku takové ubodené 10 neb probodené (rány) na údech žilovatých olej ruožený; neb ten olej má mastnosť, jížto rozšiřuje, a móž shřet býti, kterúžto hor- kostí prochodí a proniká; máť i vlažnosť neb chladnosť přirozenú, jížto posiluje údu, ať by mokrosti nepřijímal; a hladkosť neb měkkosť, jížto bolesť utišuje. A tak v té mieře zdá mi se, že 15 na počátku lepí jest k tomu olej ruožený, nežli dřevěný, kakž- koli i ten olej úžitečen jest v té mieře, podlé obyčeje řečeného. A protož zhyneť duovod těch, kteříž pravie, že olej jest zel v ranách žilných, proto že je porušuje a zchuravuje; než toť slušie vyznati, že dlúhé požívánie oleje v ranách škodné jest: neb svú měkkostí takú by měkkosť uvedlo v žiliny, že by se po- rušily, a na skonánie, totiž v čas scelenie, přěkazil by spojenie stran, leč by opatrným a zvyklým lékařem v tom hodnými ná- dobami byl odlúčen, totiž mastí zelenú neb apoštolskú, kteréžto mají vlastně čistiti zbytné maso v ráně zarozené od věcí mast- 25 ných neb od oleje neb od jiných příčin. Než olej od počátku úrazu, až do jistoty před nežitem horkým na probodení neb ubodení žilen úžitečný jest, proto žeť šíří ránu každú tělesnú a svú hladkostí odjímá bolesť od žilen. A protož máš věděti, že třmi obyčeji bývá bolesť odjata 30 neb utěšena od rány neb miesta bolného: Najprvé, přikládáním věcí středních mezi horkými a stu- denými: jakožto přikládáním flastru, kterýžto dělán bývá z oleje a z semene lněného a z semene sena řeckého, neb z muk těch věcí a kvietie rmenového a z vlaského slézu; aneb mytím, aneb 35 kúpelí vody, v niežto ty věci budú vařeny; v kteréžto kúpeli, bál-li by se lékař křeči na nemocného, tehdy ústavně noha buď vysoko položena; a neboj se, byť ta kúpěl ráně škodila. A tyto všecky věci svú středmostí srovnávajíť se, přirozeně údu bolesť 20
Strana 143
O ranách a úrazech na všech údech. 143 odjímají; a ty všecky věci uskrovněné a bolesti utišitedlné skrze přirozenie svého srovnánie a uskrovněnie. Druhý obyčej, jímžto bývá odjata bolesť od údu raněného, jestiť přikládánie věci protivné k bolesti toho úda, u příkladě: 5 Jest-li úd který učiněn bolný pro horkosť ostrú aneb studenosť, bývá odjata věcmi protivnými; neb jest-li bolesť od horka, při- kládáním věcí studených bývá utišena. Třetí obyčej, jímžto bývá odjímána bolesť od údu raně- ného, jestiť přikládánie věcí, kteréžto činie zkřenutie: jakož jest 10 od nesezralého semene blénového a takové věci; a tiť přimie- šejí k flastróm s octem. Ale tyto dvoje věci nemajíť ustavičně přikládány býti, ale ihned po přestání bolesti majíť býti odjaty od údu; neb skrze dlúhé přikládánie těch věcí studených a ztr- nutie činících na údu mohlo by býti miesto umrtveno a poru- 45 šeno, a tady smrť raněnému přišla by. A protož raziť: klaď od počátka na ubodenie neb probo- denie žilny neoslepené, totiž znamenité, až do přestánie bolesti a ujištěnie před objietřením miesta neb před nežitem horkým, olej dřevěný dobře horký na miesto neb ubodenie, aneb olej ruo- žený horký, aneb olej s bobrovým strojem, neb euforbium, když by dřévní oleji platni nebyli. Tyto dvě věci posledně, kakž koli brzo a silnějie pronikají do dna, však viece zahřievají úd a při- pravují, přitahujíce k údu nežit viece. A protož prvnie dvě věci viece jsú úžitečny na počátku, ale druhé dvě potom, a na věci 25 vetché. Znamenaj tuto, neb jest-li bodenie oslepené, totiž nezna- menité a zavřené, že by mohlo poznáno býti, byloť by úžitečno, aby kuože břitvú byla rozkrojena nad ubodenú žilú, ať by mo- krosti přeběhlé próduch měly, a aby svobodně do dna žilny so ubodené olej horký došel; a potom obieraj se s tú ranú, jakož sme dřéve pravili. Než vedlé údu ubodeného, daleko od ubodenie, klaď olej ruožený s rudú vlaskú, a vyždma mokrosti vína psieho a netře- skového a s málem octa vinného, ať by miesto bylo obráněno od 35 zběženie mokrostí pro bolesť rány, aby se nežit nezarodil. Půúštěj jemu krev na jiné straně, nežli na raněné, z žil neb baňkami; klisterováním neb čépky, neb jinú přípravú čiň jemu stolici na všaký den. A když utišíš bolesť a jsa jist před nežitem, vyčisť miesto neb vyhnoj mastí apoštolskú neb sarcocollú, mirrú a 20
O ranách a úrazech na všech údech. 143 odjímají; a ty všecky věci uskrovněné a bolesti utišitedlné skrze přirozenie svého srovnánie a uskrovněnie. Druhý obyčej, jímžto bývá odjata bolesť od údu raněného, jestiť přikládánie věci protivné k bolesti toho úda, u příkladě: 5 Jest-li úd který učiněn bolný pro horkosť ostrú aneb studenosť, bývá odjata věcmi protivnými; neb jest-li bolesť od horka, při- kládáním věcí studených bývá utišena. Třetí obyčej, jímžto bývá odjímána bolesť od údu raně- ného, jestiť přikládánie věcí, kteréžto činie zkřenutie: jakož jest 10 od nesezralého semene blénového a takové věci; a tiť přimie- šejí k flastróm s octem. Ale tyto dvoje věci nemajíť ustavičně přikládány býti, ale ihned po přestání bolesti majíť býti odjaty od údu; neb skrze dlúhé přikládánie těch věcí studených a ztr- nutie činících na údu mohlo by býti miesto umrtveno a poru- 45 šeno, a tady smrť raněnému přišla by. A protož raziť: klaď od počátka na ubodenie neb probo- denie žilny neoslepené, totiž znamenité, až do přestánie bolesti a ujištěnie před objietřením miesta neb před nežitem horkým, olej dřevěný dobře horký na miesto neb ubodenie, aneb olej ruo- žený horký, aneb olej s bobrovým strojem, neb euforbium, když by dřévní oleji platni nebyli. Tyto dvě věci posledně, kakž koli brzo a silnějie pronikají do dna, však viece zahřievají úd a při- pravují, přitahujíce k údu nežit viece. A protož prvnie dvě věci viece jsú úžitečny na počátku, ale druhé dvě potom, a na věci 25 vetché. Znamenaj tuto, neb jest-li bodenie oslepené, totiž nezna- menité a zavřené, že by mohlo poznáno býti, byloť by úžitečno, aby kuože břitvú byla rozkrojena nad ubodenú žilú, ať by mo- krosti přeběhlé próduch měly, a aby svobodně do dna žilny so ubodené olej horký došel; a potom obieraj se s tú ranú, jakož sme dřéve pravili. Než vedlé údu ubodeného, daleko od ubodenie, klaď olej ruožený s rudú vlaskú, a vyždma mokrosti vína psieho a netře- skového a s málem octa vinného, ať by miesto bylo obráněno od 35 zběženie mokrostí pro bolesť rány, aby se nežit nezarodil. Půúštěj jemu krev na jiné straně, nežli na raněné, z žil neb baňkami; klisterováním neb čépky, neb jinú přípravú čiň jemu stolici na všaký den. A když utišíš bolesť a jsa jist před nežitem, vyčisť miesto neb vyhnoj mastí apoštolskú neb sarcocollú, mirrú a 20
Strana 144
144 Knihy druhé. múkú máku vlčieho semene, smiešenými s strdí róženú, a klaď to teplé na úd raněný; a po vyhnojení myj miesto teplým vínem a budeť zdráv. A dávaj jemu pokrm studený od počátka, až do ujištěnie před nežitem horkým a bolesti utišenie; nápoj buď, o němž jest často napřed praveno; a potom se obrať nemocný k obyčejné ztravě bezpečně, leč by lékař poblúdil aneb nemocný sám nad sebú. A protož věz, žeť nic horšieho nenie v té pří- hodě, i ve všech úrazech neb ranách žilen, než smilenie, a zvlá- ště dřéve ubezpečenie dobrého uzdravenie. Kapitola XXV. O ráně od užránie psa vzteklého na kterémž koli údu, a o obyčeji uléčenie jeho. Když pes neb jiné dobytče neb zvieře užráním raní který 40 úd, ihned od počátka klaď flastr na miesto užrané takový: Vezmi cibuli zralú, upeč ji pod popelem a řeřavým uhlím velmi dobře, a s ní směs puol lotu soli a dva loty oleje dřevěného a 6 lotóv strdi ruožené; a tiem leč miesto až do vyhnojenie rány. A vedlé rány ústavně klaď rudu vlaskú s olejem róženým a s vyždětím miezhy neb tuku vína psieho neb netřeskového a s málem octa vinného. A jest-li že krve málo vyteče, púštěj jemu z strany jiné nebolestné z žil neb baňkami; a zpósob jemu stolici klistero- váním neb čépky na každý den. Druhý flastr, kterýžto kladem na miesto užránie, a jenž zlosť i bolesť odjímá od miesta užrá- 20 nie a náramně čistí ránu: Vezmi jednu velikú cibuli a pec ji a ztluc ji s puol lotu česenku a se dvěma lotoma vosku a soli a oleje, každého puol lotu, a strdi ruožené pět lotóv. Pakli pes neb hovado, aneb zvieře vzteklé užralo, leč miesto, jakož sme pověděli, a k tomu připal ráně železem roz- 25 páleným; a vedlé miesta učiň, jakožto povědieno jest. A nepú- štěj jemu, ať se jedovatina v životě nerozlé; než klisteruj jeho na však den, a daj jemu píti na každý den lékařstvie s vodú stu- denú za čtyři dni: Vezmi hořce pět čtvrtí lotu, kadidla 2 loty, po- pela rakuovspálených ovšem 21/2 lota, ztluc to dobře spolu a prosěj. 30 Pokrm jeho za tři dni buďte jádra pšeničná neb ječná, neb manholt, neb tykvice neb špinák; nápoj do téhož času buď voda, v niežto vařen jest ječmen, aneb prostá voda, převařená a pro- stuzená, aneb voda čistá s chlebem. A potom za čtyřidceti dní, ten zvláště, kohož jest pes neb jiné zvieře vzteklé užralo, ať 35 15
144 Knihy druhé. múkú máku vlčieho semene, smiešenými s strdí róženú, a klaď to teplé na úd raněný; a po vyhnojení myj miesto teplým vínem a budeť zdráv. A dávaj jemu pokrm studený od počátka, až do ujištěnie před nežitem horkým a bolesti utišenie; nápoj buď, o němž jest často napřed praveno; a potom se obrať nemocný k obyčejné ztravě bezpečně, leč by lékař poblúdil aneb nemocný sám nad sebú. A protož věz, žeť nic horšieho nenie v té pří- hodě, i ve všech úrazech neb ranách žilen, než smilenie, a zvlá- ště dřéve ubezpečenie dobrého uzdravenie. Kapitola XXV. O ráně od užránie psa vzteklého na kterémž koli údu, a o obyčeji uléčenie jeho. Když pes neb jiné dobytče neb zvieře užráním raní který 40 úd, ihned od počátka klaď flastr na miesto užrané takový: Vezmi cibuli zralú, upeč ji pod popelem a řeřavým uhlím velmi dobře, a s ní směs puol lotu soli a dva loty oleje dřevěného a 6 lotóv strdi ruožené; a tiem leč miesto až do vyhnojenie rány. A vedlé rány ústavně klaď rudu vlaskú s olejem róženým a s vyždětím miezhy neb tuku vína psieho neb netřeskového a s málem octa vinného. A jest-li že krve málo vyteče, púštěj jemu z strany jiné nebolestné z žil neb baňkami; a zpósob jemu stolici klistero- váním neb čépky na každý den. Druhý flastr, kterýžto kladem na miesto užránie, a jenž zlosť i bolesť odjímá od miesta užrá- 20 nie a náramně čistí ránu: Vezmi jednu velikú cibuli a pec ji a ztluc ji s puol lotu česenku a se dvěma lotoma vosku a soli a oleje, každého puol lotu, a strdi ruožené pět lotóv. Pakli pes neb hovado, aneb zvieře vzteklé užralo, leč miesto, jakož sme pověděli, a k tomu připal ráně železem roz- 25 páleným; a vedlé miesta učiň, jakožto povědieno jest. A nepú- štěj jemu, ať se jedovatina v životě nerozlé; než klisteruj jeho na však den, a daj jemu píti na každý den lékařstvie s vodú stu- denú za čtyři dni: Vezmi hořce pět čtvrtí lotu, kadidla 2 loty, po- pela rakuovspálených ovšem 21/2 lota, ztluc to dobře spolu a prosěj. 30 Pokrm jeho za tři dni buďte jádra pšeničná neb ječná, neb manholt, neb tykvice neb špinák; nápoj do téhož času buď voda, v niežto vařen jest ječmen, aneb prostá voda, převařená a pro- stuzená, aneb voda čistá s chlebem. A potom za čtyřidceti dní, ten zvláště, kohož jest pes neb jiné zvieře vzteklé užralo, ať 35 15
Strana 145
O ranách a úrazech na všech údech. 145 ten zvláště, kohož jest pes neb jiné zvieře vzteklé užralo, ať nejie jedno maso kuřenec, vařené s locikami a takovým zelím, aneb maso kozlecie neb skopové; a vajce měkká s prachem ta- kovým: Vezmi skořice 6 lotóv, kardamomi 1 lot, šafránu 1 lot. A ať pie víno bielé s obapolní vodú. A to naučenie zachovati má pilně nemocný; neb připadl-li by otok jemu na ránu, nikdy by od něho sproštěn nebyl. Kapitola XXVI. O bičovaných a bitých ranách, a vytažených (rukú i noh) z klúbóv ramenú, neb nožních. Když kto jest bit kyji aneb mrskán metlami neb pošky neb biči, a jsú komu vytažena ramena z klúbóv, tak že jima 1o nevládne, aniž jich čije dobře, neb ztrnutie jest v nich z bolesti, aneb ti údové jsú obtieženi a ztrnutie jest v nich z bolesti, a krev se zběhne a zsiná miesto, slušieť pozorovati, že takový nedostatek sjednává se s neduhem, kterýžto se stává z úrazu myšek a ztaženie žil a žilen a krve mrtvé, v údech zachované od bitie neb pádu. Pakliť jest vyvinut(i)e neb rána odvořitá, tehdy máš o tom zvláštní kapitolu, kterak má léčen býti. A protož slušieť věděti, že rány mrskané neb bité kyjem, aneb vytrženie paží neb noh z klúbóv takto má léčeno býti: Neb jest-li že to jest se přihodilo na údech vyšších nad pupkem, 20 ihned púštéj krev jemu z noh neb z nohy z žil ženských, kte- réžto jsú pod článkem nožním vnitřním, aneb na stehnu baň- kami; a po tom púštění pomaž všech úduov olejem z myrtu horkým, aneb olejem ruoženým, smiešeným s prachem myrtovým a rudú vlaskú; a to čiň na všaký den ústavně, až do utvrzenie 25 miesta bolestného, ať by se neobjietřilo neb oteklo. A obecně toť se stane ve třech neb ve čtyřech dnech po krve púštění. Pakli by ty dni neměl stolice nemocný, buď klisterován, aneb ať pie jichu z reubarbaru takovú: Vezmi reubarbaru výborného 2 lotu a ztluc mělně v prach a směs se čtyřmi loty syropu ruo- so ženého; a daj jemu to píti na udnění s vodú studenú létě a s vínem zvodnělým zimě. Toho střebánie potřebujeť každý bi- čovaný neb kyji zbitý neb tiežený na skřipci za pět dní neb za čtyři. Pakli údové dolejší pupka sú tak uraženi, púštěj jemu z žil neb baňkami pod tiem dolejie na miestě neuraženém. 15 10
O ranách a úrazech na všech údech. 145 ten zvláště, kohož jest pes neb jiné zvieře vzteklé užralo, ať nejie jedno maso kuřenec, vařené s locikami a takovým zelím, aneb maso kozlecie neb skopové; a vajce měkká s prachem ta- kovým: Vezmi skořice 6 lotóv, kardamomi 1 lot, šafránu 1 lot. A ať pie víno bielé s obapolní vodú. A to naučenie zachovati má pilně nemocný; neb připadl-li by otok jemu na ránu, nikdy by od něho sproštěn nebyl. Kapitola XXVI. O bičovaných a bitých ranách, a vytažených (rukú i noh) z klúbóv ramenú, neb nožních. Když kto jest bit kyji aneb mrskán metlami neb pošky neb biči, a jsú komu vytažena ramena z klúbóv, tak že jima 1o nevládne, aniž jich čije dobře, neb ztrnutie jest v nich z bolesti, aneb ti údové jsú obtieženi a ztrnutie jest v nich z bolesti, a krev se zběhne a zsiná miesto, slušieť pozorovati, že takový nedostatek sjednává se s neduhem, kterýžto se stává z úrazu myšek a ztaženie žil a žilen a krve mrtvé, v údech zachované od bitie neb pádu. Pakliť jest vyvinut(i)e neb rána odvořitá, tehdy máš o tom zvláštní kapitolu, kterak má léčen býti. A protož slušieť věděti, že rány mrskané neb bité kyjem, aneb vytrženie paží neb noh z klúbóv takto má léčeno býti: Neb jest-li že to jest se přihodilo na údech vyšších nad pupkem, 20 ihned púštéj krev jemu z noh neb z nohy z žil ženských, kte- réžto jsú pod článkem nožním vnitřním, aneb na stehnu baň- kami; a po tom púštění pomaž všech úduov olejem z myrtu horkým, aneb olejem ruoženým, smiešeným s prachem myrtovým a rudú vlaskú; a to čiň na všaký den ústavně, až do utvrzenie 25 miesta bolestného, ať by se neobjietřilo neb oteklo. A obecně toť se stane ve třech neb ve čtyřech dnech po krve púštění. Pakli by ty dni neměl stolice nemocný, buď klisterován, aneb ať pie jichu z reubarbaru takovú: Vezmi reubarbaru výborného 2 lotu a ztluc mělně v prach a směs se čtyřmi loty syropu ruo- so ženého; a daj jemu to píti na udnění s vodú studenú létě a s vínem zvodnělým zimě. Toho střebánie potřebujeť každý bi- čovaný neb kyji zbitý neb tiežený na skřipci za pět dní neb za čtyři. Pakli údové dolejší pupka sú tak uraženi, púštěj jemu z žil neb baňkami pod tiem dolejie na miestě neuraženém. 15 10
Strana 146
146 Knihy druhé. Pakli by všichni údové rovně byli uraženi, tehdy púštěj jemu krev z ruky i z nohy, aneb baňkami mezi plecoma i na bedru i na stehnu; a potom pomaž tiem, jakož sme pověděli, a dávaj jemu tu střebaninu v časy dřéve řečené. A pak maž ta miesta uražená takovú mastí: Vezmi vosku čistého 6 lotóv, pryskyřice 12 lotóv, terebentiny 16 lotóv, oleje rmenového 14 lotóv, kadidla, sena řeckého, každého lot; a kteráž mohú v prach ztlučena býti, ty ztluc, než vosk a pryskyřici zřež v kúsky a rozpusť je u ohně. A když budú rozpuštěny, vlož v ně tereben- tinu a prach kadidla, a když spolu povrú chvíli, proced všecko; 10 a tiem maž tak uražená (miesta) před obědem i večeří. A ihned po zmazání polož nemocného v kúpěl vody teplé, v nížto kvietie rmenové a koprové a máta vlaská jsú vařena, a nedaj jemu dlúho býti v té kúpěli; a když vynde z nie, zmaž ho tú mastí všady po miestech bolestných. A čiň jemu tuto kúpěl vždy třetí 45 neb čtvrtý den, tak aby vždy ob den neb ob dva jeho v tu kúpěl vsazoval, až do plného uléčenie. Ale až do dne, v němžto přijme střebaninu z reubarbara, ať požívá syropu ruoženého s vodú studenú za nápoj, aneb vody, v nichžto suché slívy neb trnky jsú vařeny a siemě koprové, aneb vodu, v nížto jádra jablek jsú 20 vařena; a ty dni dávaj jemu jiesti jádra pšeničná neb ječná neb ovesná. A potom ať pie víno bielé zvodněné a jie maso slepičie, skopcové, kozlecie a chléb u vodě studené omočený; a muožť píti vodu, v nížto křenicě jest vařena. Druzíť pravie, že požívánie časté anegallis v té mieře 25 mnoho spomáhá; a pravili sú staří lékaři, že tak, jakož praveno jest, uražení měli by ihned býti obaleni v kuoži ovčí neb koňskú nově odřenú, ještě teplú, a že v tu hodinu toho úrazu budú zproštěni; než my sme časóv našich nezkúšeli toho. Kapitola XXVII. O těch věcech, kteréžto překážejí k scelení rány neb nežita na každém údu, malém i velikém, svrchním i dolejším. Věz, že naučenie v této kapitole jestiť obecné a úžitečné 30 ke všemu tomu, na němžto lékař miení učiniti brzké scelenie; a protož má věděti, že příčin, kteréžto překážejí brzkému sce- lení rány všeliké i nežitóv, jest těchto deset: Prvá jest velikosť potracenie údu: neb komuž setnú mnoho masa neb kuože, tomu dlúho rána nescelé, neb dlúho to maso neb ta kuože nenaroste. 35
146 Knihy druhé. Pakli by všichni údové rovně byli uraženi, tehdy púštěj jemu krev z ruky i z nohy, aneb baňkami mezi plecoma i na bedru i na stehnu; a potom pomaž tiem, jakož sme pověděli, a dávaj jemu tu střebaninu v časy dřéve řečené. A pak maž ta miesta uražená takovú mastí: Vezmi vosku čistého 6 lotóv, pryskyřice 12 lotóv, terebentiny 16 lotóv, oleje rmenového 14 lotóv, kadidla, sena řeckého, každého lot; a kteráž mohú v prach ztlučena býti, ty ztluc, než vosk a pryskyřici zřež v kúsky a rozpusť je u ohně. A když budú rozpuštěny, vlož v ně tereben- tinu a prach kadidla, a když spolu povrú chvíli, proced všecko; 10 a tiem maž tak uražená (miesta) před obědem i večeří. A ihned po zmazání polož nemocného v kúpěl vody teplé, v nížto kvietie rmenové a koprové a máta vlaská jsú vařena, a nedaj jemu dlúho býti v té kúpěli; a když vynde z nie, zmaž ho tú mastí všady po miestech bolestných. A čiň jemu tuto kúpěl vždy třetí 45 neb čtvrtý den, tak aby vždy ob den neb ob dva jeho v tu kúpěl vsazoval, až do plného uléčenie. Ale až do dne, v němžto přijme střebaninu z reubarbara, ať požívá syropu ruoženého s vodú studenú za nápoj, aneb vody, v nichžto suché slívy neb trnky jsú vařeny a siemě koprové, aneb vodu, v nížto jádra jablek jsú 20 vařena; a ty dni dávaj jemu jiesti jádra pšeničná neb ječná neb ovesná. A potom ať pie víno bielé zvodněné a jie maso slepičie, skopcové, kozlecie a chléb u vodě studené omočený; a muožť píti vodu, v nížto křenicě jest vařena. Druzíť pravie, že požívánie časté anegallis v té mieře 25 mnoho spomáhá; a pravili sú staří lékaři, že tak, jakož praveno jest, uražení měli by ihned býti obaleni v kuoži ovčí neb koňskú nově odřenú, ještě teplú, a že v tu hodinu toho úrazu budú zproštěni; než my sme časóv našich nezkúšeli toho. Kapitola XXVII. O těch věcech, kteréžto překážejí k scelení rány neb nežita na každém údu, malém i velikém, svrchním i dolejším. Věz, že naučenie v této kapitole jestiť obecné a úžitečné 30 ke všemu tomu, na němžto lékař miení učiniti brzké scelenie; a protož má věděti, že příčin, kteréžto překážejí brzkému sce- lení rány všeliké i nežitóv, jest těchto deset: Prvá jest velikosť potracenie údu: neb komuž setnú mnoho masa neb kuože, tomu dlúho rána nescelé, neb dlúho to maso neb ta kuože nenaroste. 35
Strana 147
O ranách a úrazech na všech údech. 147 15 20 25 30 Druhá příčina jest zpuosoba rány: neb rána okrúhlá déle ne- celé nežli dlúhá neb jiné zpuosoby. A protož úžitečno jest lé- kaři, aby každý nežit i každá rána v dlúhú zpuosobu byla, móž-li býti, uvedena. Třetie jest tvrdosť a zavinutie krajóv neb rtóv rány; a ty věci mají býti odjaty věcmi hnojícími neb ob- měkčujícími neb připalováním, podlé toho, jakož se lékaři bude zdáti. Čtvrtá příčina jest suchosť údu neb nežita; a tu otejmeť lékař pařením, na tom údu učiněným, a vodami, v nichžto rmen a siemě lněné a řecké sěno a takové věci, a časté přikládánie 1o narosťujících věcí. A najlepšie k tomu věc jest utlustiti tělo. Pátá příčina jest, když co uražené kosti v ráně zuostane neb divie maso v ní se zarodie. A protož to holé má býti od rány odloženo a potom rána buď zacelena. Šestá příčina, kdyžto na ránu bývá vkladeno lékařstvie přieliš horké, jenž obměkčí velmi maso; a to poznáš, když lékařstvie jest přieliš horké, kdyžto po snětí té masti neb flastru miesto talova vyjde krev, aneb mokrosť jako krev. A v té příhodě máť lékař takých mastí nepřikládati, jinak by rány nezacelil, ale viece ji porušil. Sedmá příčina jest tok talovu čistý, židký z rány, jehožto lékař vysušiti nemóž. A v té mieře máť lékař ten talov obrátiti na dolejšie miesto té rány projžením a přikládati lékařstvie hnojície, o němž dřéve praveno jest často; a k tomu vyčistiti tělo hodným vyčištěním, akož svrchu praveno jest. Osmá příčina, jenž činí přiekazu na scelení, jestiť proměna založenie údu z horkosti přirozené v stu- denosť, aneb z studenosti přirozené v horkosť; a ta přiekaza jmáťbýti odlúčena skrze léky odporné: totiž studenosť teplými a horkosť studenými. Devátá příčina jest, kdyžto lékař v čas scelenie dopusti v ránu vjíti neb srsti neb vlasu neb oleji neb prachu. Desátá příčina jest, kdyžto jest nehodné přikládánie údu raněného k vázání: jako když by kto raněn byl na lokti neb na koleně, a ty vázal ho, skloně jemu ruku neb nohu; neb by takým obyčejem viece šířil ránu nežli spojoval. A protož hodnéť jest i úžitečné, aby podobně byl úd kladen v čas vázánie, aby se rána snáze spojila. 10*
O ranách a úrazech na všech údech. 147 15 20 25 30 Druhá příčina jest zpuosoba rány: neb rána okrúhlá déle ne- celé nežli dlúhá neb jiné zpuosoby. A protož úžitečno jest lé- kaři, aby každý nežit i každá rána v dlúhú zpuosobu byla, móž-li býti, uvedena. Třetie jest tvrdosť a zavinutie krajóv neb rtóv rány; a ty věci mají býti odjaty věcmi hnojícími neb ob- měkčujícími neb připalováním, podlé toho, jakož se lékaři bude zdáti. Čtvrtá příčina jest suchosť údu neb nežita; a tu otejmeť lékař pařením, na tom údu učiněným, a vodami, v nichžto rmen a siemě lněné a řecké sěno a takové věci, a časté přikládánie 1o narosťujících věcí. A najlepšie k tomu věc jest utlustiti tělo. Pátá příčina jest, když co uražené kosti v ráně zuostane neb divie maso v ní se zarodie. A protož to holé má býti od rány odloženo a potom rána buď zacelena. Šestá příčina, kdyžto na ránu bývá vkladeno lékařstvie přieliš horké, jenž obměkčí velmi maso; a to poznáš, když lékařstvie jest přieliš horké, kdyžto po snětí té masti neb flastru miesto talova vyjde krev, aneb mokrosť jako krev. A v té příhodě máť lékař takých mastí nepřikládati, jinak by rány nezacelil, ale viece ji porušil. Sedmá příčina jest tok talovu čistý, židký z rány, jehožto lékař vysušiti nemóž. A v té mieře máť lékař ten talov obrátiti na dolejšie miesto té rány projžením a přikládati lékařstvie hnojície, o němž dřéve praveno jest často; a k tomu vyčistiti tělo hodným vyčištěním, akož svrchu praveno jest. Osmá příčina, jenž činí přiekazu na scelení, jestiť proměna založenie údu z horkosti přirozené v stu- denosť, aneb z studenosti přirozené v horkosť; a ta přiekaza jmáťbýti odlúčena skrze léky odporné: totiž studenosť teplými a horkosť studenými. Devátá příčina jest, kdyžto lékař v čas scelenie dopusti v ránu vjíti neb srsti neb vlasu neb oleji neb prachu. Desátá příčina jest, kdyžto jest nehodné přikládánie údu raněného k vázání: jako když by kto raněn byl na lokti neb na koleně, a ty vázal ho, skloně jemu ruku neb nohu; neb by takým obyčejem viece šířil ránu nežli spojoval. A protož hodnéť jest i úžitečné, aby podobně byl úd kladen v čas vázánie, aby se rána snáze spojila. 10*
Strana 148
Tuto se počínají knihy třetie mistra Vilhelma z Placentina, o napravení hodném zlámaného neb vyvinulého údu každého. Kapitola prvá: O přeřezání kosti nosa s ranú neb bez rány a obyčeji uléčenie toho. Kap. II.: O zlámání čelisti s ranú neb bez rány a o oby- čeji uléčenie toho. Kap. III.: O zlámání osy s ranú neb bez rány a o oby- 5 čeji uléčenie toho. Kap. IV.: O zlámání kostí hrudních neb prsních a o oby- čeji uléčenie toho. Kap. V.: O zlámání žebr a sklonění jich a o obyčeji ulé- čenie jich. Kap. VI.: O zlámání chřbetnice kosti s ranú neb bez rány a o obyčeji uzdravenie jejieho. Kap. VII.: O zlámání lopatky plecné a o obyčeji ulé- čenie toho. Kap. VIII.: O zlámání kosti pažné s ranú neb bez rány 15 a o obyčeji uléčenie jejieho. Kap. IX.: O zlámání kosti předloktie až do dlani neb do zápěstie, s ranú neb bez rány. Kap. X: O zlámání kosti a hřebene dlani a prstóv ruč- ních, s ranú neb bez rány, a uléčenie jejieho. Kap. XI.: O zlomení klúbu bedrnieho neb kosti bedrnie a o obyčeji uléčenie jeho. Kap. XII.: O zlámání kosti stehna s ranú neb bez rány a s nežitem neb bez nežita. 10 20
Tuto se počínají knihy třetie mistra Vilhelma z Placentina, o napravení hodném zlámaného neb vyvinulého údu každého. Kapitola prvá: O přeřezání kosti nosa s ranú neb bez rány a obyčeji uléčenie toho. Kap. II.: O zlámání čelisti s ranú neb bez rány a o oby- čeji uléčenie toho. Kap. III.: O zlámání osy s ranú neb bez rány a o oby- 5 čeji uléčenie toho. Kap. IV.: O zlámání kostí hrudních neb prsních a o oby- čeji uléčenie toho. Kap. V.: O zlámání žebr a sklonění jich a o obyčeji ulé- čenie jich. Kap. VI.: O zlámání chřbetnice kosti s ranú neb bez rány a o obyčeji uzdravenie jejieho. Kap. VII.: O zlámání lopatky plecné a o obyčeji ulé- čenie toho. Kap. VIII.: O zlámání kosti pažné s ranú neb bez rány 15 a o obyčeji uléčenie jejieho. Kap. IX.: O zlámání kosti předloktie až do dlani neb do zápěstie, s ranú neb bez rány. Kap. X: O zlámání kosti a hřebene dlani a prstóv ruč- ních, s ranú neb bez rány, a uléčenie jejieho. Kap. XI.: O zlomení klúbu bedrnieho neb kosti bedrnie a o obyčeji uléčenie jeho. Kap. XII.: O zlámání kosti stehna s ranú neb bez rány a s nežitem neb bez nežita. 10 20
Strana 149
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 149 Kap. XIII.: O zlámání čéšky kolena a uléčení jejím. Kap. XIV.: O zlámání kosti holena s ranú neb bez rány, a o obyčeji uléčenie jejie. Kap. XV.: O zlámání kosti patné a o obyčeji jejím. Kap. XVI.: O zlámání kosti hřebene nártie a prstóv nožních, s ranú neb bez rány. Kap. XVII.: O vyvinutí, směkčení a sleptání a odlúčení, kdež koli na kterých údech mají se státi vlastně ty věci. Kap. XVIII.: O vyvinutí čelisti dolejšie. Kap. XIX.: O vyvinutí chřbetnice. Kap. XX.: O odlúčení osie kosti a lopatky plecnie, s ranú i bez rány. Kap. XXI.: O vystúpení kosti paže z klúbu, s ranú neb bez rány. Kap. XXII.: O vyvinutí lokte s ranú neb bez rány a oby- čeji uléčenie. Kap. XXIII.: O vyvinutí kosti pěsti v zápěstí, s ranú neb bez rány. Kap. XXIV.: O vyvinutí kostí prstóv ručních a obyčeji 20 uléčenie toho. Kap. XXV.: O vyvinutí kosti klúbu bedrnieho, s ranú neb bez rány a uléčení. Kap. XXVI.: O odlúčení čéšky. Kap. XXVII.: O vyvinutí nohy v koleně s ranú neb bez 25 rány a uléčení. Kap. XXVIII.: O vyvinutí nohy v klúbu chodidlném, s ranú neb bez rány. Kap. XXIX.: O vyvinutí prstóv nožních a o obyčeji ulé- čenie toho. 10 15 Kapitola prvá. O zlomení kosti nosu, s ranú neb bez rány, a obyčeji uléčenie. 30 Věz, žeť kosť nosa druhdy bývá stištěna a druhdy zlámána; a buď pak stištěna neb zlámána bez rány, ihned, dokudž jest nov úraz, buď napravena, a v prvniem navštievení neb vázání; neb jak by se utvrdila neb zastarala, anebť by vždycky (byl) nos sražený, aneb zlá jeho zpuosoba. A také chtěl-li by potom 35 napraviti, byla by tak náramná bolesť, že by nemocný nemohl snésti; anebť by se miesto objietřilo neb znežitilo, skrze stok
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 149 Kap. XIII.: O zlámání čéšky kolena a uléčení jejím. Kap. XIV.: O zlámání kosti holena s ranú neb bez rány, a o obyčeji uléčenie jejie. Kap. XV.: O zlámání kosti patné a o obyčeji jejím. Kap. XVI.: O zlámání kosti hřebene nártie a prstóv nožních, s ranú neb bez rány. Kap. XVII.: O vyvinutí, směkčení a sleptání a odlúčení, kdež koli na kterých údech mají se státi vlastně ty věci. Kap. XVIII.: O vyvinutí čelisti dolejšie. Kap. XIX.: O vyvinutí chřbetnice. Kap. XX.: O odlúčení osie kosti a lopatky plecnie, s ranú i bez rány. Kap. XXI.: O vystúpení kosti paže z klúbu, s ranú neb bez rány. Kap. XXII.: O vyvinutí lokte s ranú neb bez rány a oby- čeji uléčenie. Kap. XXIII.: O vyvinutí kosti pěsti v zápěstí, s ranú neb bez rány. Kap. XXIV.: O vyvinutí kostí prstóv ručních a obyčeji 20 uléčenie toho. Kap. XXV.: O vyvinutí kosti klúbu bedrnieho, s ranú neb bez rány a uléčení. Kap. XXVI.: O odlúčení čéšky. Kap. XXVII.: O vyvinutí nohy v koleně s ranú neb bez 25 rány a uléčení. Kap. XXVIII.: O vyvinutí nohy v klúbu chodidlném, s ranú neb bez rány. Kap. XXIX.: O vyvinutí prstóv nožních a o obyčeji ulé- čenie toho. 10 15 Kapitola prvá. O zlomení kosti nosu, s ranú neb bez rány, a obyčeji uléčenie. 30 Věz, žeť kosť nosa druhdy bývá stištěna a druhdy zlámána; a buď pak stištěna neb zlámána bez rány, ihned, dokudž jest nov úraz, buď napravena, a v prvniem navštievení neb vázání; neb jak by se utvrdila neb zastarala, anebť by vždycky (byl) nos sražený, aneb zlá jeho zpuosoba. A také chtěl-li by potom 35 napraviti, byla by tak náramná bolesť, že by nemocný nemohl snésti; anebť by se miesto objietřilo neb znežitilo, skrze stok
Strana 150
150 Knihy třetie. vlhkosti k té bolesti; a tak by byla dvénásobnie bolesť, kterážto byla by nesnazšie(ho) uléčenie, nežli jednostajná. A protož srovnaj tu kosť stlačenú neb zlomenu na po- čátku úrazu, jakž najlépe muožeš, tiemto obyčejem: Vstrč prst svój v chřípě první neb ušní a pozdvihuj kosti stlačené neb zlá- mané zhuoru s obú stranú, ažť se plně zarovná; pakli by toho pozdvihánie nemohl kterým prstem obyčejem učiniti, ale vstrč v nos na stranu uraženú dřevce okrúhlé a hladké a pomazané olejem ruoženým, a tiem jako prstem zrovnaj nos a přiveď jej k zpuosobě přirozené, jakž muožeš najlépe. A muožeš to dřevce 1o obinúti rúškú čistú, v témž oleji omočenú, aby méně hnětlo. A když napravíš a zrovnáš podlé zpuosoby přirozené nos, vstrč v nos knot z kúdele tvrdý v stranu uraženú, aneb do obú chřípí; pakli móžeš bez toho býti, nevstrkuj do obú chřípí: nebť přieliš obtěžuje nemocného, proto že překážie jemu dýchati. 15 A ten knot obal prachem, s bielkem vaječným smiešeným, kte- rýžto takto bývá dělán: Vezmi rudy vlaské 2 loty, mirtilorum 4 loty, sanguinis draconis, dragantu, gummi arabici, každého 4 loty, ztluc a prosítuj častým sitím. A toho prachu klaď na miesto uražené s rúškami a podušticemi bočnými dlúhovatými, 20 totiž na dél kladenými a přéčnými; a ten prach směs s bielkem) vaječným a omáčej ty věci v tom a přikládaj. A to učině, přivěž to slušně rúchú dvú prstú zšíři a zavěž okolo hlavy v týle a utvrď, ať se nepohne; a klad nemocného na bok, s jehožto strany nenie úrazu. A když to vázánie skonáš, 25 púštěj jemu ihned z žíly ručnie, aneb baňkami na lopatkách plecních. A pomaž miesta vedlé nosa ruoženým olejem, smie- šeným s rudú vlaskú a s vyždětím psieho vína a netřesku a s málem octa; a to mazánie čiň jednu neb dvakrát na den, jakož se zdáti bude. A zpuosob klisterovánie neb čépky, ať na 30 všaký den nemocný má jednu neb dvě stolice; neb to jemu velmi spomáhá. Pak druhého vázánie vlož v nos s knotem prach dřéve řečený s olejem dřevěným ruoženým, ale na zevnitř klaď ten prach s bielkem vaječným; a to čiň až do plného stvrzenie. A nehýbaj nosem, aniž buď vázán než ob den neb ob dva. Pakli to zlomenie kosti jest s otokem neb s nežitem, na- prav a zarovnaj kosť prstem neb dřevcem, jakož sme pravili, 35 1) Rkp. s prachem.
150 Knihy třetie. vlhkosti k té bolesti; a tak by byla dvénásobnie bolesť, kterážto byla by nesnazšie(ho) uléčenie, nežli jednostajná. A protož srovnaj tu kosť stlačenú neb zlomenu na po- čátku úrazu, jakž najlépe muožeš, tiemto obyčejem: Vstrč prst svój v chřípě první neb ušní a pozdvihuj kosti stlačené neb zlá- mané zhuoru s obú stranú, ažť se plně zarovná; pakli by toho pozdvihánie nemohl kterým prstem obyčejem učiniti, ale vstrč v nos na stranu uraženú dřevce okrúhlé a hladké a pomazané olejem ruoženým, a tiem jako prstem zrovnaj nos a přiveď jej k zpuosobě přirozené, jakž muožeš najlépe. A muožeš to dřevce 1o obinúti rúškú čistú, v témž oleji omočenú, aby méně hnětlo. A když napravíš a zrovnáš podlé zpuosoby přirozené nos, vstrč v nos knot z kúdele tvrdý v stranu uraženú, aneb do obú chřípí; pakli móžeš bez toho býti, nevstrkuj do obú chřípí: nebť přieliš obtěžuje nemocného, proto že překážie jemu dýchati. 15 A ten knot obal prachem, s bielkem vaječným smiešeným, kte- rýžto takto bývá dělán: Vezmi rudy vlaské 2 loty, mirtilorum 4 loty, sanguinis draconis, dragantu, gummi arabici, každého 4 loty, ztluc a prosítuj častým sitím. A toho prachu klaď na miesto uražené s rúškami a podušticemi bočnými dlúhovatými, 20 totiž na dél kladenými a přéčnými; a ten prach směs s bielkem) vaječným a omáčej ty věci v tom a přikládaj. A to učině, přivěž to slušně rúchú dvú prstú zšíři a zavěž okolo hlavy v týle a utvrď, ať se nepohne; a klad nemocného na bok, s jehožto strany nenie úrazu. A když to vázánie skonáš, 25 púštěj jemu ihned z žíly ručnie, aneb baňkami na lopatkách plecních. A pomaž miesta vedlé nosa ruoženým olejem, smie- šeným s rudú vlaskú a s vyždětím psieho vína a netřesku a s málem octa; a to mazánie čiň jednu neb dvakrát na den, jakož se zdáti bude. A zpuosob klisterovánie neb čépky, ať na 30 všaký den nemocný má jednu neb dvě stolice; neb to jemu velmi spomáhá. Pak druhého vázánie vlož v nos s knotem prach dřéve řečený s olejem dřevěným ruoženým, ale na zevnitř klaď ten prach s bielkem vaječným; a to čiň až do plného stvrzenie. A nehýbaj nosem, aniž buď vázán než ob den neb ob dva. Pakli to zlomenie kosti jest s otokem neb s nežitem, na- prav a zarovnaj kosť prstem neb dřevcem, jakož sme pravili, 35 1) Rkp. s prachem.
Strana 151
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 151 a potom čiň s knotem a s prachem a bielkem i olejem ró- ženým. Pakli to staženie neb složenie zlomené kosti jest s ranú, jest-li rána drahná a potřebuje spojenie, sší ji, a na šev klaď prach dřéve řečený, druhdy s bielkem a druhdy s olejem ruo- ženým, smiese ten prach s těmi věcmi; a zavěž miesto a za- chovaj strany s podušticemi bočnými, podluhovatými a přéčnými, a zavěž, jakož sem pravil. Pakli rána nenie hodna k šití, učiň všecko, co má býti to k napravení kosti ztlačené neb zlámané, jakož dřéve praveno jest; a též maž okolo nosa olejem ruoženým, s vlaskú rudú smiešeným a s vyždětím psieho vína neb netřesku a s málem octa; a v té mieře věž na však den pro ránu nos. Pokrm jeho za tři neb za čtyři první dni, podlé toho, 15 jakož se lékaři zdáti bude, až do ujištěnie před nežitem neb objietřením, a dokud bolesť miesta nebude ukrocena, buď tento s jádrem pšeničným neb ječným neb s rýží uzdobenú s mlékem mandlovým, a ztluc žlútek vaječný s agrestem; a ty dni ať pie vodu, v nížto slívy neb trnky suché jsú vařeny, neb voda ječná 20 neb voda prostá vařená. Ale po ujištění před nežitem neb ob- jietřením ať jie maso skopové a paznohty vepřové, slepice, ka- púny, kuřence, maso beranie, bažanty, kuroptvy, a ať pie víno červené, uvodněné neb s vodú smiešené, aneb aby tolik bylo vody jako vína. Kapitola II. O zlomeni neb vyvinutí čelisti s ranů aneb bez rány a uléčení. 30 Hodnéť jest, aby viděl; neb dielo lékaře lpí a dotčenie, tak že bez dotýkánie a spatřenie nemóž snadně pochyceno býti, kterak takové kosti zlomené neb vyvinulé mají býti napraveny a srovnány i vázány; než o přikládání prachóv a mastí muož poznáno býti dobrým myšlením a přemyšlováním. A protož když kosť čelisti svrchnie neb dolejšie bude zlá- mána bez rány, včiň v ústa nemocného ruku tvú pravú, když jest čelisť pravá svrchnie neb dolejšie zlámána; pakli levá čelisť jest zlámána, tehdy včiň ruku levú, a naprav i naveď, rukú zevnitř spomáhaje vnitřnie ruce, tak dlúho hýbaje rukama, až ji právě navedeš a srovnáš. A když to učiníš, tehdy svěž zuby strany čelisti neuražené s zuby strany čelisti uražené tiemto 25
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 151 a potom čiň s knotem a s prachem a bielkem i olejem ró- ženým. Pakli to staženie neb složenie zlomené kosti jest s ranú, jest-li rána drahná a potřebuje spojenie, sší ji, a na šev klaď prach dřéve řečený, druhdy s bielkem a druhdy s olejem ruo- ženým, smiese ten prach s těmi věcmi; a zavěž miesto a za- chovaj strany s podušticemi bočnými, podluhovatými a přéčnými, a zavěž, jakož sem pravil. Pakli rána nenie hodna k šití, učiň všecko, co má býti to k napravení kosti ztlačené neb zlámané, jakož dřéve praveno jest; a též maž okolo nosa olejem ruoženým, s vlaskú rudú smiešeným a s vyždětím psieho vína neb netřesku a s málem octa; a v té mieře věž na však den pro ránu nos. Pokrm jeho za tři neb za čtyři první dni, podlé toho, 15 jakož se lékaři zdáti bude, až do ujištěnie před nežitem neb objietřením, a dokud bolesť miesta nebude ukrocena, buď tento s jádrem pšeničným neb ječným neb s rýží uzdobenú s mlékem mandlovým, a ztluc žlútek vaječný s agrestem; a ty dni ať pie vodu, v nížto slívy neb trnky suché jsú vařeny, neb voda ječná 20 neb voda prostá vařená. Ale po ujištění před nežitem neb ob- jietřením ať jie maso skopové a paznohty vepřové, slepice, ka- púny, kuřence, maso beranie, bažanty, kuroptvy, a ať pie víno červené, uvodněné neb s vodú smiešené, aneb aby tolik bylo vody jako vína. Kapitola II. O zlomeni neb vyvinutí čelisti s ranů aneb bez rány a uléčení. 30 Hodnéť jest, aby viděl; neb dielo lékaře lpí a dotčenie, tak že bez dotýkánie a spatřenie nemóž snadně pochyceno býti, kterak takové kosti zlomené neb vyvinulé mají býti napraveny a srovnány i vázány; než o přikládání prachóv a mastí muož poznáno býti dobrým myšlením a přemyšlováním. A protož když kosť čelisti svrchnie neb dolejšie bude zlá- mána bez rány, včiň v ústa nemocného ruku tvú pravú, když jest čelisť pravá svrchnie neb dolejšie zlámána; pakli levá čelisť jest zlámána, tehdy včiň ruku levú, a naprav i naveď, rukú zevnitř spomáhaje vnitřnie ruce, tak dlúho hýbaje rukama, až ji právě navedeš a srovnáš. A když to učiníš, tehdy svěž zuby strany čelisti neuražené s zuby strany čelisti uražené tiemto 25
Strana 152
152 Knihy třetie. obyčejem: Vezmi niť hedvábnú a druhú lněnú a sluč!) je v hro- madu a zvošť; a pak uvaž zuby tú nití takým obyčejem, jakož plot pletú, tak že zub zdravé čelisti otoče, i zatočíš nad tiem zub čelisti uražené, a též druhý s druhým, a třetí s třetím, že miesto dobře utvrdíš. A zevnitř miesta uraženého přilož flastr takový: Vezmi rudy vlaské dva loty, mumie, draganti, gummi arabici, každého jeden lot, ztluc a prosěj prach a směs to všecko s bielky vaje- čnými a učiň flastr, a přivaž na miesto zevnitř s rúškami a pod- ušticemi, omočenými v dřéve řečené masti, a utvrdí miesto; a to uvieže, ihned púštěj jemu z žil ručních, aneb baňkami na pleci; a druhý den klisteruj jeho aneb čépky zdělaj. A vedlé miesta uraženého přikládaj rudu vlaskú s olejem ruoženým a s málem octa. A ať nejie až do plného uléčenie jedno jíchy, a tuk pše- nice nebo ječmene a jišely; a ať pie za dva neb tři dni vodu 15 ječnú neb tyzanu neb vodu převařenú, neb vodu svařenie sliv neb trnek suchých; a po těch dnech dávaj jemu červené víno, dobře uvodněné. Pakli té kosti zlomenie jest s ranú, najprvé zarovnaj a naprav čelisť, jakož sem pověděl, a strmos zuby nití, jakož si 20 svrchu naučen; a potřebuje-lit rána spojenie. sší ji a zachovaj strany šitie prachem s bielkem vaječným, a přihlédaj k té ráně den; než oniem strmosením zubóv a čelisti nehýbaj, ani fla- strem naň vzloženým, jedno flastr změniž neb obnoviž ob den neb ob dva. Pakliť ta rána nebude potřebovati šitie, tehdy leč 25 ji týmž během, jakož i tu zašitú. A zpósob jemu stolici jednu aneb dvě na však den a púštěj jemu prvý den z žil neb baň- kami. Pokrm a nápoj buď jemu dáván od počátka až do sko- nánie, o němž jest svrchu praveno. Kapitola III. O zlomení osie neb vidlice náprsné, s ranú neb bez rány, a o obyčeji uléčenie. Ta kosť když bývá zlomena, řédko se stává po uléčení, by 30 sval se neukázal, kakž koli jejie srovnánie lehké nebývá doko- nalé, a to pro přirozenú2) vrtlavosť její; a z té nádoby ze- vnitřnie, potřebné k její zpuosobě, nemohú se podobně sje- 1) Rkp.: ztluc. 2) przibuzenu.
152 Knihy třetie. obyčejem: Vezmi niť hedvábnú a druhú lněnú a sluč!) je v hro- madu a zvošť; a pak uvaž zuby tú nití takým obyčejem, jakož plot pletú, tak že zub zdravé čelisti otoče, i zatočíš nad tiem zub čelisti uražené, a též druhý s druhým, a třetí s třetím, že miesto dobře utvrdíš. A zevnitř miesta uraženého přilož flastr takový: Vezmi rudy vlaské dva loty, mumie, draganti, gummi arabici, každého jeden lot, ztluc a prosěj prach a směs to všecko s bielky vaje- čnými a učiň flastr, a přivaž na miesto zevnitř s rúškami a pod- ušticemi, omočenými v dřéve řečené masti, a utvrdí miesto; a to uvieže, ihned púštěj jemu z žil ručních, aneb baňkami na pleci; a druhý den klisteruj jeho aneb čépky zdělaj. A vedlé miesta uraženého přikládaj rudu vlaskú s olejem ruoženým a s málem octa. A ať nejie až do plného uléčenie jedno jíchy, a tuk pše- nice nebo ječmene a jišely; a ať pie za dva neb tři dni vodu 15 ječnú neb tyzanu neb vodu převařenú, neb vodu svařenie sliv neb trnek suchých; a po těch dnech dávaj jemu červené víno, dobře uvodněné. Pakli té kosti zlomenie jest s ranú, najprvé zarovnaj a naprav čelisť, jakož sem pověděl, a strmos zuby nití, jakož si 20 svrchu naučen; a potřebuje-lit rána spojenie. sší ji a zachovaj strany šitie prachem s bielkem vaječným, a přihlédaj k té ráně den; než oniem strmosením zubóv a čelisti nehýbaj, ani fla- strem naň vzloženým, jedno flastr změniž neb obnoviž ob den neb ob dva. Pakliť ta rána nebude potřebovati šitie, tehdy leč 25 ji týmž během, jakož i tu zašitú. A zpósob jemu stolici jednu aneb dvě na však den a púštěj jemu prvý den z žil neb baň- kami. Pokrm a nápoj buď jemu dáván od počátka až do sko- nánie, o němž jest svrchu praveno. Kapitola III. O zlomení osie neb vidlice náprsné, s ranú neb bez rány, a o obyčeji uléčenie. Ta kosť když bývá zlomena, řédko se stává po uléčení, by 30 sval se neukázal, kakž koli jejie srovnánie lehké nebývá doko- nalé, a to pro přirozenú2) vrtlavosť její; a z té nádoby ze- vnitřnie, potřebné k její zpuosobě, nemohú se podobně sje- 1) Rkp.: ztluc. 2) przibuzenu.
Strana 153
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 153 dnati. A protož když se kosť ta zlámá bez rány, pozdvihni diel sražený a stiskni diel vyzdvižený, ažť se stane srovnánie podlé zpósoby přirozené; a pak na to srovnánie polož rúšky a poduštice dvoje, stran té kosti na dél. A ty všecky věci buďte omočeny neb obaleny v bielku vaječném, smiešeném s tiemto prachem: Vezmi rudy vlaské 2 loty, mumie, masticis, dragantu, gummi arabici, každého lot, ztluc v prach mělný a prosítuj. A na ty rúšky a poduštice (vlož) kóži vařenú neb vysušenú, a toť lepšie jest, jenž by byla dolovaté(ho) zpuosobu 1o kosti vidličné, jenž by také osáhla tu kosť vidličnú s návazky jejími; a pak na tu kuoži polož kúdele chomáče, obalené v dřéve řečeném prachu s bielkem vaječným. A na to všecko učiň uvá- zánie rúchú, jiežto šíř bude bez mál na dlaň; a tak utvrd to miesto i to naloženie pevně, ať se nikam nemóž pohnúti, a tak t5 nechaj státi za tři dni, neb při najmenším za dva. Někteří však přikládají dvě deštici malé na dél, kteréžto osáhnú tu kosť zlo- menú vidlice mezi sebú; a pak na ty deštice kladú kúdele a uvazují miesto to slušně tiem obyčejem, jako sme pravili. A když se to stane, ihned nemocnému púštěj z ruky druhé 20 strany, na niež úrazu nenie, z hlavnie žíly, aneb baňkami na plecích; a často buď klisterován aneb čépkován, aby na však den měl stolici. A pak leč ho takto: Maž miesto olejem ruoženým a rudú vlaskú a vyždětím tuka psieho vína neb netřesku a s má- lem octa, to vše dobře smiešeje, až do ujištěnie před nežitem neb 25 otokem. Pokrm jemu dávaj: jádra ječná neb pšeničná, s man- dlovým mlékem upravená, a ať pie vodu ječného zvařenie neb vodu převařenú neb zvařenie sliv neb trnek suchých. A potom ať jie nohy bravie, neb hovědie, neb vepřové, ať by mokrosti hrubé a lepké a měkké se zarodily, ať by svaz na zlámané so kosti skoro se učinil; neb lépe zarozuje se ten vaz z mokrostí narozených (z) věcí tvrdých a klovatých, nežli z jiných; a z toho v té mieře jsúť ty věci úžitečnějšie jiesti nemocnému, nežli věci lehké a neklovaté. A protož ten pokrm úžitečen jest ve všem zlámání kostí. Pakli zlámánie kosti té vidlice jest s ranú, a rána potře- buje spojenie, tehdy sší ji, a na šev klaď prach dřéve řeče- ný, bez bielka vaječného, a na svázání kosti zlomené a již sro- vnané. Spósob, ať by mohla rána na všaký den léčena býti a vázána, kromě toho svázánie, jenž drží kosti strany spolu spo- 35
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 153 dnati. A protož když se kosť ta zlámá bez rány, pozdvihni diel sražený a stiskni diel vyzdvižený, ažť se stane srovnánie podlé zpósoby přirozené; a pak na to srovnánie polož rúšky a poduštice dvoje, stran té kosti na dél. A ty všecky věci buďte omočeny neb obaleny v bielku vaječném, smiešeném s tiemto prachem: Vezmi rudy vlaské 2 loty, mumie, masticis, dragantu, gummi arabici, každého lot, ztluc v prach mělný a prosítuj. A na ty rúšky a poduštice (vlož) kóži vařenú neb vysušenú, a toť lepšie jest, jenž by byla dolovaté(ho) zpuosobu 1o kosti vidličné, jenž by také osáhla tu kosť vidličnú s návazky jejími; a pak na tu kuoži polož kúdele chomáče, obalené v dřéve řečeném prachu s bielkem vaječným. A na to všecko učiň uvá- zánie rúchú, jiežto šíř bude bez mál na dlaň; a tak utvrd to miesto i to naloženie pevně, ať se nikam nemóž pohnúti, a tak t5 nechaj státi za tři dni, neb při najmenším za dva. Někteří však přikládají dvě deštici malé na dél, kteréžto osáhnú tu kosť zlo- menú vidlice mezi sebú; a pak na ty deštice kladú kúdele a uvazují miesto to slušně tiem obyčejem, jako sme pravili. A když se to stane, ihned nemocnému púštěj z ruky druhé 20 strany, na niež úrazu nenie, z hlavnie žíly, aneb baňkami na plecích; a často buď klisterován aneb čépkován, aby na však den měl stolici. A pak leč ho takto: Maž miesto olejem ruoženým a rudú vlaskú a vyždětím tuka psieho vína neb netřesku a s má- lem octa, to vše dobře smiešeje, až do ujištěnie před nežitem neb 25 otokem. Pokrm jemu dávaj: jádra ječná neb pšeničná, s man- dlovým mlékem upravená, a ať pie vodu ječného zvařenie neb vodu převařenú neb zvařenie sliv neb trnek suchých. A potom ať jie nohy bravie, neb hovědie, neb vepřové, ať by mokrosti hrubé a lepké a měkké se zarodily, ať by svaz na zlámané so kosti skoro se učinil; neb lépe zarozuje se ten vaz z mokrostí narozených (z) věcí tvrdých a klovatých, nežli z jiných; a z toho v té mieře jsúť ty věci úžitečnějšie jiesti nemocnému, nežli věci lehké a neklovaté. A protož ten pokrm úžitečen jest ve všem zlámání kostí. Pakli zlámánie kosti té vidlice jest s ranú, a rána potře- buje spojenie, tehdy sší ji, a na šev klaď prach dřéve řeče- ný, bez bielka vaječného, a na svázání kosti zlomené a již sro- vnané. Spósob, ať by mohla rána na všaký den léčena býti a vázána, kromě toho svázánie, jenž drží kosti strany spolu spo- 35
Strana 154
154 Knihy třetie. jené; neb to svázánie nemá býti hnuto. A pak na prach, kte- rýžto si vložil na šev rány, vzlož na všaký den streď ruoženú, smiešenú s věcmi vyhnojicími a zachovávajícími, s prachem svr- chu psaným; a když ta rána bude vyhnojena, narosť ji prachem učiněným z kadidla a z kosatce, smiešenými spolu rovně. A také neopúštěj vedlé miesta uraženého klásti věci zbraňujície otoku, jakož jest ruda s ruoženým olejem a mízha vyždětá psie- ho vína neb netřesku a jiných věcí; neb jest velmi úžitečné, kdež koli jest strach objietřenie. Pakli rána nepotřebuje sšitie, tehdy leč ji na všaký den 10 prachem s ruoženú strdí, až do času narostěnie. Púštěj jemu také z žil neb baňkami, jakož dřéve praveno jest; a vždy ať jest měkek v životě klisterováním neb čépky, dokudž nebudeš jist před nežitem. A po té jistotě dávaj jemu jiesti maso skopcové, kapúnóv, slepic a paznohtóv vepřových a všelikých ptákóv le- 15 sních: kuroptví, bažantóv; neb ten pokrm úžitečen jest nemo- cnému; a nemocný v té mieře víno ať pie červené, na poly s vo- dú smiešené. 5 Kapitola IV. O zlomení kosti prsí neb hrudí s ranú neb bez rány a o uléčení toho neduhu. Věz, žeť kostí prsí jest sedm rozdělených; a jsúť spojeny spolu sedmi žebrami křtálky, a ta žebra sú utvrzena a vsazena 20 v ty křtálky a s kostmi prsními, a býváť zpuosoba z těch všech věcí taková, jakož vidíš. A tak přiházie se, že kosť prsná se zlomí a v život se vehne; a to poznáš viděním i dotčením a bo- lestí toho miesta: neb po bolesti poznáš, že úraz jest na tom miestě, a viděním poznáš, že miesto zpuosobu svú ztratilo, a po 25 dotčení zvieš, lupá-li to vehnutie čili nic; neb když se dotkneš a uslyšíš lupánie, věz, žeť zlomena jest kosť prsnie; pakli v čas mácenie nelupá to vehnutie, než bolesť čije nemocný od dotý- kánie, tehdy věz, žeť kosť nenie zlomena (ale) nahnutá do života. Pakli ústy vychrká krev, aneb s slinami z úst vypúští, tehdy 30 jest znamenie, žeť některá žíla v stání chřbetničných článkuov jest protržena; a toť jest velmi strašné, neb z takového přetr- ženie bývají súchotiny a porušenie zlé v údech, tak že by diel kterého údu byl porušen a usechl, kterýž by potom uléčenie nepřijal od lékaře. 35
154 Knihy třetie. jené; neb to svázánie nemá býti hnuto. A pak na prach, kte- rýžto si vložil na šev rány, vzlož na všaký den streď ruoženú, smiešenú s věcmi vyhnojicími a zachovávajícími, s prachem svr- chu psaným; a když ta rána bude vyhnojena, narosť ji prachem učiněným z kadidla a z kosatce, smiešenými spolu rovně. A také neopúštěj vedlé miesta uraženého klásti věci zbraňujície otoku, jakož jest ruda s ruoženým olejem a mízha vyždětá psie- ho vína neb netřesku a jiných věcí; neb jest velmi úžitečné, kdež koli jest strach objietřenie. Pakli rána nepotřebuje sšitie, tehdy leč ji na všaký den 10 prachem s ruoženú strdí, až do času narostěnie. Púštěj jemu také z žil neb baňkami, jakož dřéve praveno jest; a vždy ať jest měkek v životě klisterováním neb čépky, dokudž nebudeš jist před nežitem. A po té jistotě dávaj jemu jiesti maso skopcové, kapúnóv, slepic a paznohtóv vepřových a všelikých ptákóv le- 15 sních: kuroptví, bažantóv; neb ten pokrm úžitečen jest nemo- cnému; a nemocný v té mieře víno ať pie červené, na poly s vo- dú smiešené. 5 Kapitola IV. O zlomení kosti prsí neb hrudí s ranú neb bez rány a o uléčení toho neduhu. Věz, žeť kostí prsí jest sedm rozdělených; a jsúť spojeny spolu sedmi žebrami křtálky, a ta žebra sú utvrzena a vsazena 20 v ty křtálky a s kostmi prsními, a býváť zpuosoba z těch všech věcí taková, jakož vidíš. A tak přiházie se, že kosť prsná se zlomí a v život se vehne; a to poznáš viděním i dotčením a bo- lestí toho miesta: neb po bolesti poznáš, že úraz jest na tom miestě, a viděním poznáš, že miesto zpuosobu svú ztratilo, a po 25 dotčení zvieš, lupá-li to vehnutie čili nic; neb když se dotkneš a uslyšíš lupánie, věz, žeť zlomena jest kosť prsnie; pakli v čas mácenie nelupá to vehnutie, než bolesť čije nemocný od dotý- kánie, tehdy věz, žeť kosť nenie zlomena (ale) nahnutá do života. Pakli ústy vychrká krev, aneb s slinami z úst vypúští, tehdy 30 jest znamenie, žeť některá žíla v stání chřbetničných článkuov jest protržena; a toť jest velmi strašné, neb z takového přetr- ženie bývají súchotiny a porušenie zlé v údech, tak že by diel kterého údu byl porušen a usechl, kterýž by potom uléčenie nepřijal od lékaře. 35
Strana 155
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 155 Když budeš jist o zlomené kosti prsnie, v čas prvnieho vázánie usiluj navesti a napraviti ty kosti rukama a kašláním dobrovolným; a též bude-liť kosť ta vehnuta bez zlámánie. Pakli by ty věci k tomu neprospěly k napravení a navedení toho ve- hnutie, tehdy přisaď na to miesto velikú baňku bez púštěnie; neb tiem vytažena bude strana vlehlá vzhuoru a snázeť se stane srovnánie. A když srovnáš, tehdy na miesto to, otejma baňku, vložiž flastr přilípavý, jenž má moc vypačovánie kostí vehnu- tých; a ten bývá učiněn takto: Vezmi múky křeničie neb bobu 1/2 libry, dragantu, masticis, gummi arabici, každého 2 loty, a to ztluc v prach a prosítuj a směs to s bielky vaječnými; a z toho učiň flastr, kladiž na miestě uraženém a přivěž dobře. A to čiň ob den neb ob dva, aneb déle neb spieše, jakož se tobě zdáti bude. A ihned po tom uvázání, buďto že jest ústy krev 15 vyšla jemu neb nevyšla, púštěj jemu krev z žíly jatrné na ruce, jenž jest mezi ušníkem a mězencem na pravé ruce; aneb na pleci aneb na kýtách baňkami. A pomaž vedlé miesta flastrem přiloženého olejem ruoženým, smiešeným s rudú vlaskú a miezhú vína psieho aneb netřeskového. A nepřikládaj octa, nebť nenie 20 hoden v té mieře; nebť urážie z přirozenie to miesto. A tak při- kládaj ten flastr a tú mastí maž. A nemocnému vezdajšie stolice zpósob klisterováním neb čépky, až do potvrzenie miesta. A když to miesto utvrdíš, posil jeho takú věcí: Vezmi kadidla, masticis, mumie, každého 2 loty, múky řeckého sena 25 4 loty, vosku čistého 2 loty, pryskyřice 4 loty, oleje dřevěného puol libry; a najprvé rozpusť vosk a pryskyřici u ohně a otejma proceď, a ztluka v prach všecky jiné věci, vložiž v to a směs i zahusť a učiň flastr, masť. A tú mastí na všaký den neb ob den pomaž miesta a uvěž; nebť ta masť posiluje miesta a polehčí jemu bolesti a činí volné oddýchánie, a těsnosť prsí od dřévnieho flastru přivedenú odjímá. Pokrm jeho, od počátku až do ujištěnie před nežitem neb objietřením, buď: jádra ječná neb pšeničná neb rýže, vařená s mandlovým mlékem, a jišel z žlútkóv vaječných a chléb bělný, 35 kromě masa. A nápoj jeho v tom času buď voda ječná neb voda s cukrem, a voda zvařenie lekořice a yzopu. A když se ujistíš před otokem neb nežitem horkým, daj jemu jiesti masa: kozlecie, skopcové, beranie, kuřence, slepice, kapúny, kuroptvy, bažanty a ptákóv lesních, a to vařené i pečené. A daj jemu 10 30
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 155 Když budeš jist o zlomené kosti prsnie, v čas prvnieho vázánie usiluj navesti a napraviti ty kosti rukama a kašláním dobrovolným; a též bude-liť kosť ta vehnuta bez zlámánie. Pakli by ty věci k tomu neprospěly k napravení a navedení toho ve- hnutie, tehdy přisaď na to miesto velikú baňku bez púštěnie; neb tiem vytažena bude strana vlehlá vzhuoru a snázeť se stane srovnánie. A když srovnáš, tehdy na miesto to, otejma baňku, vložiž flastr přilípavý, jenž má moc vypačovánie kostí vehnu- tých; a ten bývá učiněn takto: Vezmi múky křeničie neb bobu 1/2 libry, dragantu, masticis, gummi arabici, každého 2 loty, a to ztluc v prach a prosítuj a směs to s bielky vaječnými; a z toho učiň flastr, kladiž na miestě uraženém a přivěž dobře. A to čiň ob den neb ob dva, aneb déle neb spieše, jakož se tobě zdáti bude. A ihned po tom uvázání, buďto že jest ústy krev 15 vyšla jemu neb nevyšla, púštěj jemu krev z žíly jatrné na ruce, jenž jest mezi ušníkem a mězencem na pravé ruce; aneb na pleci aneb na kýtách baňkami. A pomaž vedlé miesta flastrem přiloženého olejem ruoženým, smiešeným s rudú vlaskú a miezhú vína psieho aneb netřeskového. A nepřikládaj octa, nebť nenie 20 hoden v té mieře; nebť urážie z přirozenie to miesto. A tak při- kládaj ten flastr a tú mastí maž. A nemocnému vezdajšie stolice zpósob klisterováním neb čépky, až do potvrzenie miesta. A když to miesto utvrdíš, posil jeho takú věcí: Vezmi kadidla, masticis, mumie, každého 2 loty, múky řeckého sena 25 4 loty, vosku čistého 2 loty, pryskyřice 4 loty, oleje dřevěného puol libry; a najprvé rozpusť vosk a pryskyřici u ohně a otejma proceď, a ztluka v prach všecky jiné věci, vložiž v to a směs i zahusť a učiň flastr, masť. A tú mastí na všaký den neb ob den pomaž miesta a uvěž; nebť ta masť posiluje miesta a polehčí jemu bolesti a činí volné oddýchánie, a těsnosť prsí od dřévnieho flastru přivedenú odjímá. Pokrm jeho, od počátku až do ujištěnie před nežitem neb objietřením, buď: jádra ječná neb pšeničná neb rýže, vařená s mandlovým mlékem, a jišel z žlútkóv vaječných a chléb bělný, 35 kromě masa. A nápoj jeho v tom času buď voda ječná neb voda s cukrem, a voda zvařenie lekořice a yzopu. A když se ujistíš před otokem neb nežitem horkým, daj jemu jiesti masa: kozlecie, skopcové, beranie, kuřence, slepice, kapúny, kuroptvy, bažanty a ptákóv lesních, a to vařené i pečené. A daj jemu 10 30
Strana 156
156 Knihy třetie. víno zvodněné, čisté. A s těmi krměmi ať požívá toho prachu: Vezmi skořice výborné 4 loty, kardamomi lot, šafránu 2 lotu, ztluc a prosěj a daj v jíše, (neb v čem jiném), vel sicut scribitur. Kapitola V. O zlomení žebr neb jich nahnutí a obyčeji uléčenie toho. Žebr jest dvanadst, jichžto sedm jest celých a dokonalých, a mohúť zlámány býti na mnohých miestech; ale pět jich jest nedokonalých, a tyť nemohú zlomeny býti, jedno na jednom miestě blíž od chřbetnice; neb s miesta nepostupují, ale úraz ač trpie, však se nezlámají; a s druhé strany, blíž k žalúdku, konají se na měkkém miestě; a protož ani pohnutie ani úrazu trpie, a protož ani se zlomují, ani nakřivují. A proto ona žebra 19 slovú dokonalá, neb činie puol kola dokonalého, neb celé kolo s kostmi prsními, v něž se vtělí a v nichž se tvrdie; a pak druhá slovú nedokonalá, neb od výštie svého od chřbetnice neči- nie ani puol kola, ani celého kola s kostmi jinými, ani s kostmi prsními, neb dělé polúkolé. A protož slušieť znamenati, udá-li se komu žebra zlámati na jednom miestě neb na dvú; a to zvieš dotčením: neb jakž se dotkneš miesta uraženého, uslyšíš zvuk neb loskot, a k tomu přékazu ten má v oddýchání. Pakli v pomácení zvuku žádného neuslyšíš, a nemocný nesnadné má oddýchánie a trpí bolesť ná- 20 ramnú na miestě, znameniet jest nahnutie neb vehnutie žebra do vnitřností. Usiluj pozdvihnúti diel sehnutý; a jest-li diel zlámaný, toho pozdvihni, ať se s druhým dielem srovná a s ním se sehne; neb když by dielové neb zlomci žebra pozdviženého spojili se 25 neb sněli po stlačení s lomky neb diely žebra stlačeného, tehdy by diel, kterýž byl pozdvižen a stištěn od ruky tvé, pozdvihl by mocí svú dielu stlačeného od úrazu, a tak by bylo plné napra- venie žebra zlomeného. A ty by velmi spomáhal přirození té věci, když by v tu dobu kázal nemocnému náramně kašlati. 30 Pakli by tiem obyčejem kosť stlačená neb sražená nebyla po- zdvižena a tady nebylo napravenie, aneb kdyby žebro bylo zdá- veno a ne zlomeno a bolesť trvala, kaž nemocnému silně ka- šlati, a na miesto zdávené neb zlomené posaď velikú baňku bez sekánie; a tať svú mocí pozdvihne a staneť se napravenie tvú 35 snažností. 15
156 Knihy třetie. víno zvodněné, čisté. A s těmi krměmi ať požívá toho prachu: Vezmi skořice výborné 4 loty, kardamomi lot, šafránu 2 lotu, ztluc a prosěj a daj v jíše, (neb v čem jiném), vel sicut scribitur. Kapitola V. O zlomení žebr neb jich nahnutí a obyčeji uléčenie toho. Žebr jest dvanadst, jichžto sedm jest celých a dokonalých, a mohúť zlámány býti na mnohých miestech; ale pět jich jest nedokonalých, a tyť nemohú zlomeny býti, jedno na jednom miestě blíž od chřbetnice; neb s miesta nepostupují, ale úraz ač trpie, však se nezlámají; a s druhé strany, blíž k žalúdku, konají se na měkkém miestě; a protož ani pohnutie ani úrazu trpie, a protož ani se zlomují, ani nakřivují. A proto ona žebra 19 slovú dokonalá, neb činie puol kola dokonalého, neb celé kolo s kostmi prsními, v něž se vtělí a v nichž se tvrdie; a pak druhá slovú nedokonalá, neb od výštie svého od chřbetnice neči- nie ani puol kola, ani celého kola s kostmi jinými, ani s kostmi prsními, neb dělé polúkolé. A protož slušieť znamenati, udá-li se komu žebra zlámati na jednom miestě neb na dvú; a to zvieš dotčením: neb jakž se dotkneš miesta uraženého, uslyšíš zvuk neb loskot, a k tomu přékazu ten má v oddýchání. Pakli v pomácení zvuku žádného neuslyšíš, a nemocný nesnadné má oddýchánie a trpí bolesť ná- 20 ramnú na miestě, znameniet jest nahnutie neb vehnutie žebra do vnitřností. Usiluj pozdvihnúti diel sehnutý; a jest-li diel zlámaný, toho pozdvihni, ať se s druhým dielem srovná a s ním se sehne; neb když by dielové neb zlomci žebra pozdviženého spojili se 25 neb sněli po stlačení s lomky neb diely žebra stlačeného, tehdy by diel, kterýž byl pozdvižen a stištěn od ruky tvé, pozdvihl by mocí svú dielu stlačeného od úrazu, a tak by bylo plné napra- venie žebra zlomeného. A ty by velmi spomáhal přirození té věci, když by v tu dobu kázal nemocnému náramně kašlati. 30 Pakli by tiem obyčejem kosť stlačená neb sražená nebyla po- zdvižena a tady nebylo napravenie, aneb kdyby žebro bylo zdá- veno a ne zlomeno a bolesť trvala, kaž nemocnému silně ka- šlati, a na miesto zdávené neb zlomené posaď velikú baňku bez sekánie; a tať svú mocí pozdvihne a staneť se napravenie tvú 35 snažností. 15
Strana 157
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 157 10 A pak sejma baňku, položiž flastr takový: Vezmi múky křeničie neb bobu neb prachu mlynnieho, masticis, draganti, gummi arabici dva loty, mumie, rudy vlaské, každého 4 loty, a směs ty věci spolu s žlútky vaječnými. A podlé miesta uraže- ného klaď masť sbraňující před nežitem neb otokem, a toť jest ruožený olej s rudú vlaskú a s miezhú netřesku; a nepřikládaj octa, neb nenie úžitečen v té mieře. A uvěž miesto pevně rúš- kami s chomáči kúdelnými, omočenými v té směsici a přilože- nými na miesto bolné; a tiem vázáním nehýbaj za tři dni. A ihned po uvázání púštěj z žíly jatrné neb slezeny, jenž jest mezi prstem malým a prstenním, a to buď z ruky strany neura- žené; aneb púštěj jemu baňkami na boce protivném boku ura- ženém(u). Klisteruj jeho na všaký den, neb čépkóv ať požívá, a ať na každý den má stolici neb dvě. A to vázánie čiň ústavně, 45 až do utvrzenie; a kaž nemocnému léhati v znak neb na břiše. A když se žebro utvrdí na miestě, tehdy maž to miesto taková mastí: Vezmi pryskyřice 6 lotóv, vosku čistého 2 loty, bdeli, oppoponacis, každého lot, thuris, kadidla, každého 2 loty, sanguinis draconis, mumie, každého lot, oleje 16 lotóv; než bde- 20 lium a oppoponacem vlož do oleje za puol dne, potom přistav k ohni s pryskyřicí a s voskem; a když se to dobře rozpustí, proceď to dobře, a prach jiných věcí jmenovaných, když teplé ještě jest, (v) procezenie vlož. A tiem na každý den miesta po- tieraj; neb to připravuje miesto k hýbání, odjímá tvrdosť, tiší 25 bolesť a posiluje spojenie kosti. Pokrm a nápoj s počátku i potom dávaj nemocnému, jako sme v přednie kapitole pověděli; neb rány jsú sobě podobny. Kapitola VI. O zlámání přěhlbie (i)chřbetnice s ranú i bez rány, a obyčeji uléčenie toho nedostatku. Ty kosti, z nichžto jakožto z článkóv spojena jest chřbet- nice, nebývají zlomeny, ale zmožděny neb zetřeny, z jichžto 30 zmožděnie neb zetřenie smrť přicházie neb škoda smrtedlná, pro úraz mozka chřbetnice a pro vpiečenie do těla těch kostí, z něhožto přicházie přiekaza vdýchánie i oddýchánie, a roztěženie žilny vnitř a objietřenie jatr neb plic neb žalúdku a smrť. Spomoz nemocnému ihned na počátku, bude-liť zetřenie 35 neb zmožděnie těch chřbetních kostí bez rány, púštěním krve
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 157 10 A pak sejma baňku, položiž flastr takový: Vezmi múky křeničie neb bobu neb prachu mlynnieho, masticis, draganti, gummi arabici dva loty, mumie, rudy vlaské, každého 4 loty, a směs ty věci spolu s žlútky vaječnými. A podlé miesta uraže- ného klaď masť sbraňující před nežitem neb otokem, a toť jest ruožený olej s rudú vlaskú a s miezhú netřesku; a nepřikládaj octa, neb nenie úžitečen v té mieře. A uvěž miesto pevně rúš- kami s chomáči kúdelnými, omočenými v té směsici a přilože- nými na miesto bolné; a tiem vázáním nehýbaj za tři dni. A ihned po uvázání púštěj z žíly jatrné neb slezeny, jenž jest mezi prstem malým a prstenním, a to buď z ruky strany neura- žené; aneb púštěj jemu baňkami na boce protivném boku ura- ženém(u). Klisteruj jeho na všaký den, neb čépkóv ať požívá, a ať na každý den má stolici neb dvě. A to vázánie čiň ústavně, 45 až do utvrzenie; a kaž nemocnému léhati v znak neb na břiše. A když se žebro utvrdí na miestě, tehdy maž to miesto taková mastí: Vezmi pryskyřice 6 lotóv, vosku čistého 2 loty, bdeli, oppoponacis, každého lot, thuris, kadidla, každého 2 loty, sanguinis draconis, mumie, každého lot, oleje 16 lotóv; než bde- 20 lium a oppoponacem vlož do oleje za puol dne, potom přistav k ohni s pryskyřicí a s voskem; a když se to dobře rozpustí, proceď to dobře, a prach jiných věcí jmenovaných, když teplé ještě jest, (v) procezenie vlož. A tiem na každý den miesta po- tieraj; neb to připravuje miesto k hýbání, odjímá tvrdosť, tiší 25 bolesť a posiluje spojenie kosti. Pokrm a nápoj s počátku i potom dávaj nemocnému, jako sme v přednie kapitole pověděli; neb rány jsú sobě podobny. Kapitola VI. O zlámání přěhlbie (i)chřbetnice s ranú i bez rány, a obyčeji uléčenie toho nedostatku. Ty kosti, z nichžto jakožto z článkóv spojena jest chřbet- nice, nebývají zlomeny, ale zmožděny neb zetřeny, z jichžto 30 zmožděnie neb zetřenie smrť přicházie neb škoda smrtedlná, pro úraz mozka chřbetnice a pro vpiečenie do těla těch kostí, z něhožto přicházie přiekaza vdýchánie i oddýchánie, a roztěženie žilny vnitř a objietřenie jatr neb plic neb žalúdku a smrť. Spomoz nemocnému ihned na počátku, bude-liť zetřenie 35 neb zmožděnie těch chřbetních kostí bez rány, púštěním krve
Strana 158
158 Knihy třetie. z žíly hlavnic na ruce strany neuražené; aneb púštěj jemu baň- kami z kýt neb hyždí, neb z dolejšie strany nežli jest miesto uražené. A usiluj srovnati miesto vlehlé kašláním silným a do- brovolným toho nemocného, a rukama svýma, jakž móžeš. A klaď na miesto uražené flastr z múky a těch věcí, o nichž jest praveno „o zlomení prsí.“ A uvěž miesto slušně rúchú, a vlož na miesto rúchy a poduštice a chomáče kúdele mnoho, ať uvázánie pevno ostane. A vedlé miesta klaď věci zbraňujície před otokem neb ne- žitem, jakož jest ruda vlaská, s ruoženým olejem smiešená, neb 1o miezha netřesková neb psieho vína; ale ocet škodí, nepřičiňuj ho. A kaž nemocnému, ať neléhá jedno na stranu neb na břiše; pakli by lépe ležal na chřbetě, nechať leží, ale strach vdávenie kosti v tělo, a také žeť leženie na chřbetě tak uraženému při- dává mokrosti na miesto uražené, z něhožto strach otoku, a tady 45 by přišla smrť. A protož bezpečnějie jest takému ležeti na boku neb na břiše; neb ten obyčej léhánie jestiť lepší nemoc- nému, od něhožto menšie bolesť přicházie. Spósob klistérem neb čépky ať nemocný má jednu neb dvě stolici za den. A na skonání napravenie přikládaj masť z bdelia a oppoponace a pry- 20 skyřice na miesto. Pakli to zetřenie neb zmožděnie těch kostí jest s ranú, a rána potřebuje spojenie, suď tu ránu smrtedlnú, pro příčinu svrchu pravenú; a přes to neopúštěj léku rozumného. A v té ráně nalezneš-li diely té kosti odražené, odvrz je; pakli nejsú 25 odražené, nezmožděné, nechaj tu; a nad tiem miestem spoj ránu šitím, a na šev vlož prach takto učiněný: Vezmi sanguinis draconis, masticis, draganti, gummi arabici, mumie, každého lot, ztluc v prach a prosítuj; neb ten prach zachovává šev. A na ten šev klad flastr takový: Vezmi masticis, draganti, 30 gummi arabici, sanguinis draconis, každého lot, mumie 2 loty, strdi ruožené 1/2 libry, múky ječné 6 lotóv; a to směs spolu a přikládaj až do utvrzenie miesta uraženého. A vedlé miesta uraženého klad věci zachovávajície před otokem a posilujície miesta, o nichž dřéve povědieno jest. Pakli ta rána nad tú uraženú chřbetnicí jest malá, že ne- potřebuje šitie, leč ji tiem všiem obyčejem, jakož by byla šita, a s tiem flastrem važ až do konce scelenie a utvrzenie kosti ze- třené neb zmožděné; neb ta rána pro svú malosť nemá šita 35
158 Knihy třetie. z žíly hlavnic na ruce strany neuražené; aneb púštěj jemu baň- kami z kýt neb hyždí, neb z dolejšie strany nežli jest miesto uražené. A usiluj srovnati miesto vlehlé kašláním silným a do- brovolným toho nemocného, a rukama svýma, jakž móžeš. A klaď na miesto uražené flastr z múky a těch věcí, o nichž jest praveno „o zlomení prsí.“ A uvěž miesto slušně rúchú, a vlož na miesto rúchy a poduštice a chomáče kúdele mnoho, ať uvázánie pevno ostane. A vedlé miesta klaď věci zbraňujície před otokem neb ne- žitem, jakož jest ruda vlaská, s ruoženým olejem smiešená, neb 1o miezha netřesková neb psieho vína; ale ocet škodí, nepřičiňuj ho. A kaž nemocnému, ať neléhá jedno na stranu neb na břiše; pakli by lépe ležal na chřbetě, nechať leží, ale strach vdávenie kosti v tělo, a také žeť leženie na chřbetě tak uraženému při- dává mokrosti na miesto uražené, z něhožto strach otoku, a tady 45 by přišla smrť. A protož bezpečnějie jest takému ležeti na boku neb na břiše; neb ten obyčej léhánie jestiť lepší nemoc- nému, od něhožto menšie bolesť přicházie. Spósob klistérem neb čépky ať nemocný má jednu neb dvě stolici za den. A na skonání napravenie přikládaj masť z bdelia a oppoponace a pry- 20 skyřice na miesto. Pakli to zetřenie neb zmožděnie těch kostí jest s ranú, a rána potřebuje spojenie, suď tu ránu smrtedlnú, pro příčinu svrchu pravenú; a přes to neopúštěj léku rozumného. A v té ráně nalezneš-li diely té kosti odražené, odvrz je; pakli nejsú 25 odražené, nezmožděné, nechaj tu; a nad tiem miestem spoj ránu šitím, a na šev vlož prach takto učiněný: Vezmi sanguinis draconis, masticis, draganti, gummi arabici, mumie, každého lot, ztluc v prach a prosítuj; neb ten prach zachovává šev. A na ten šev klad flastr takový: Vezmi masticis, draganti, 30 gummi arabici, sanguinis draconis, každého lot, mumie 2 loty, strdi ruožené 1/2 libry, múky ječné 6 lotóv; a to směs spolu a přikládaj až do utvrzenie miesta uraženého. A vedlé miesta uraženého klad věci zachovávajície před otokem a posilujície miesta, o nichž dřéve povědieno jest. Pakli ta rána nad tú uraženú chřbetnicí jest malá, že ne- potřebuje šitie, leč ji tiem všiem obyčejem, jakož by byla šita, a s tiem flastrem važ až do konce scelenie a utvrzenie kosti ze- třené neb zmožděné; neb ta rána pro svú malosť nemá šita 35
Strana 159
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 159 býti. Pokrm a nápoj nemocného buď takýž, jakož jest praveno o něm „o zlomené kosti prsné.“ A měkkosť břicha i jiné věci potřebné zachovaj, o nichž jest dřéve praveno. Kapitola VII. O zlámání kosti plecné. Ta kosť když se zlomí, potřebať jest lékaři, ať by napravil 5 a srovnal diely té kosti v hromadu tiemto obyčejem: Stiskni kosť vyzdvihlú rukú svú silně, a druhú rukú otáhni vrch ramene, ať by diel kosti vyzdvihlé neb stištěné snadně na miesto se na- vrátil; a nemohl-li by toho lékař sám zpuosobiti, ať má slu- žebníka spomáhajícieho k tomu. A když napraví a navede kosť na miesto své, klaď na miesto flastr učiněný z múky bobové a z křenice, jakož praveno jest v kapitole „o zlá- mání žebr“ a vedlé žebr; a vedlé zlomenie maž věcmi zacho- vávajícími od nežitu neb otoku. A na flastr klad kúdeli omočenú u vodě, neb svařenie těch věcí, kteréž v ten flastr vcházejí. 15 A na ty chomáče kúdele vzkládaj třésku neb dláhu, učiněnú z vrby suché podlé zpuosoby té lopatky; a na tu deštičku vzklad jiné chomáče kúdeli a velmi dobře uvěž. A když uviežeš, púštěj jemu krev z žil neb baňkami, a měkč jeho v životě klistérem neb čépky. A tiem uvázáním nebuď hnuto, než ob den neb ob 20 dva. A tak jednaj, až do utvrzenie miesta. A na konci maž miesto, a otejmi deštici; a to učiň bdelím a oppoponacem, uči- něným dřéve v kapitole „o zlámání žebra.“ Pokrm a nápoj dávaj jemu od počátka až do skonánie, jakýž má dáván býti těm, jimžto neb kost prsnie neb žebro jest zlomeno, aneb 25 čelisť která. 19 Kapitola VIII. O zlámání kosti pažné s ranú neb bez rány, a uléčení toho nedostatku. Když se zlomí kosť pažnie, to poznáš dotčením tiemto obyčejem: neb lékař máť se svýma rukama obierati s tiem miestem uraženým i miestem dolejším. A máť mieti lékař po- mocníka, kterýžto držal by loket i s paží; a lékař hýbaje paždí, 30 znenáhla uslyšíť zvuk kostí zlámaných. A když jist bude zlomením, a bude to bez rány, tehdy musí lékař pracovati o napravení toho zlomenie tiemto oby- čejem: Najprvé ať připraví flastr takový před napravením:
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 159 býti. Pokrm a nápoj nemocného buď takýž, jakož jest praveno o něm „o zlomené kosti prsné.“ A měkkosť břicha i jiné věci potřebné zachovaj, o nichž jest dřéve praveno. Kapitola VII. O zlámání kosti plecné. Ta kosť když se zlomí, potřebať jest lékaři, ať by napravil 5 a srovnal diely té kosti v hromadu tiemto obyčejem: Stiskni kosť vyzdvihlú rukú svú silně, a druhú rukú otáhni vrch ramene, ať by diel kosti vyzdvihlé neb stištěné snadně na miesto se na- vrátil; a nemohl-li by toho lékař sám zpuosobiti, ať má slu- žebníka spomáhajícieho k tomu. A když napraví a navede kosť na miesto své, klaď na miesto flastr učiněný z múky bobové a z křenice, jakož praveno jest v kapitole „o zlá- mání žebr“ a vedlé žebr; a vedlé zlomenie maž věcmi zacho- vávajícími od nežitu neb otoku. A na flastr klad kúdeli omočenú u vodě, neb svařenie těch věcí, kteréž v ten flastr vcházejí. 15 A na ty chomáče kúdele vzkládaj třésku neb dláhu, učiněnú z vrby suché podlé zpuosoby té lopatky; a na tu deštičku vzklad jiné chomáče kúdeli a velmi dobře uvěž. A když uviežeš, púštěj jemu krev z žil neb baňkami, a měkč jeho v životě klistérem neb čépky. A tiem uvázáním nebuď hnuto, než ob den neb ob 20 dva. A tak jednaj, až do utvrzenie miesta. A na konci maž miesto, a otejmi deštici; a to učiň bdelím a oppoponacem, uči- něným dřéve v kapitole „o zlámání žebra.“ Pokrm a nápoj dávaj jemu od počátka až do skonánie, jakýž má dáván býti těm, jimžto neb kost prsnie neb žebro jest zlomeno, aneb 25 čelisť která. 19 Kapitola VIII. O zlámání kosti pažné s ranú neb bez rány, a uléčení toho nedostatku. Když se zlomí kosť pažnie, to poznáš dotčením tiemto obyčejem: neb lékař máť se svýma rukama obierati s tiem miestem uraženým i miestem dolejším. A máť mieti lékař po- mocníka, kterýžto držal by loket i s paží; a lékař hýbaje paždí, 30 znenáhla uslyšíť zvuk kostí zlámaných. A když jist bude zlomením, a bude to bez rány, tehdy musí lékař pracovati o napravení toho zlomenie tiemto oby- čejem: Najprvé ať připraví flastr takový před napravením:
Strana 160
160 Knihy třetie. Vezmi múky bobové neb křeničie neb ječné 1 libry, masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 lota, mumie, rudy vlaské, každého lot, ztluc a prosěj a směs s bielky vaječnými, tak aby bylo židko. A k tomu připravíš dvě obinadle, na něžto položíš tu masť a chomáče veliké u pravé vodě (?) a dvě navazadle v šieři na čtyři prsty, a šest deštiček neb čtyři ohbité a hladké, jakož jest vrbové dřevo, aneb to dřevo, kteréž kladú mečéři v nožnice mečové; a ty věci maje hotovy, budiž pilen o napravení a srov- nání kosti zlomené. A když srovnáš, vezmiž rúšku neb obinadlo dlúhé jakž to 10 páže, a šieř jakožto tlúšť páže, a též kúdele buďte zjednány tak na dél i na šéř. A pak ony deštice buďte velmi dobře obinuty kúdelí; a buď dlúhosť jich jako dlúhosť páže, ať by neuhnětly žilny a žil, ani podpažních ani loketních. A pak tepru obinadlo měj čisté tenké; a to smoč v horkém oleji ruoženém zimě a 45 v studeném v létě. A to vyždma, vložiž na kuoži pažnú a obiň páži; nebť to nedá flastru k kuoži pažné velmi přilnúti a brání od těsného svázánie. A na druhém vázání neb navštievení připrav, ať všecky věci budú snadně odjaty od údu; neb to krotí bolesť a miesta 20 posiluje, ať by mokrosti nepřijímalo a neotýkalo. A když to učiníš, rozprostři flastr na ono olejované obinadlo a polož na ně; a potom v túž věc obalené kúdele vlož na to. A pak na ty kúdele oblož deštičky ohbité čtyři neb šest, podlé tenkosti neb tlustosti páže, a ty buďte obinuty suchú kúdelí; a na ty učiň obvazadlo prvnie. A počni vázánie na miestě uraženém prvním obvazadlem; a bud staženo viece miesto uražené, nežli miesta obapolnie. A jedniem dielem toho obvazadla obvěž svrchní stranu a ostatkem obinuj doluov páži; a utvrd to vazadlo tiemto obyčejem: nití spojuje vazadlo s obinutím jeho. A pak druhým 30 obinadlem otoč páži, počna od lokte a vzhuoru až do ramene; a vždy stáhni viece miesto uražené, nežli jiné, ať by skrze to staženie bylo obráněno miesto, aby mokrosti k němu neběžaly. A na to obinadlo poslednie buď svázánie a utvrzenie všech obi- nadlem na prst z šíři, a dlúhým, aby mohlo obinúti všicku páži 35 i viece. A ta všecka napravovánie, zarovnánie i vázánie jednaj lékař bez úrazu a bolesti, muož-li býti. A nikoli nečiň takého stahovánie údu, by hnětlo; neb z toho otok přicházie a ztrnutie údu i jeho umrtvenie. A nerozvazuj toho uvázánie až do čtvrtého 25
160 Knihy třetie. Vezmi múky bobové neb křeničie neb ječné 1 libry, masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 lota, mumie, rudy vlaské, každého lot, ztluc a prosěj a směs s bielky vaječnými, tak aby bylo židko. A k tomu připravíš dvě obinadle, na něžto položíš tu masť a chomáče veliké u pravé vodě (?) a dvě navazadle v šieři na čtyři prsty, a šest deštiček neb čtyři ohbité a hladké, jakož jest vrbové dřevo, aneb to dřevo, kteréž kladú mečéři v nožnice mečové; a ty věci maje hotovy, budiž pilen o napravení a srov- nání kosti zlomené. A když srovnáš, vezmiž rúšku neb obinadlo dlúhé jakž to 10 páže, a šieř jakožto tlúšť páže, a též kúdele buďte zjednány tak na dél i na šéř. A pak ony deštice buďte velmi dobře obinuty kúdelí; a buď dlúhosť jich jako dlúhosť páže, ať by neuhnětly žilny a žil, ani podpažních ani loketních. A pak tepru obinadlo měj čisté tenké; a to smoč v horkém oleji ruoženém zimě a 45 v studeném v létě. A to vyždma, vložiž na kuoži pažnú a obiň páži; nebť to nedá flastru k kuoži pažné velmi přilnúti a brání od těsného svázánie. A na druhém vázání neb navštievení připrav, ať všecky věci budú snadně odjaty od údu; neb to krotí bolesť a miesta 20 posiluje, ať by mokrosti nepřijímalo a neotýkalo. A když to učiníš, rozprostři flastr na ono olejované obinadlo a polož na ně; a potom v túž věc obalené kúdele vlož na to. A pak na ty kúdele oblož deštičky ohbité čtyři neb šest, podlé tenkosti neb tlustosti páže, a ty buďte obinuty suchú kúdelí; a na ty učiň obvazadlo prvnie. A počni vázánie na miestě uraženém prvním obvazadlem; a bud staženo viece miesto uražené, nežli miesta obapolnie. A jedniem dielem toho obvazadla obvěž svrchní stranu a ostatkem obinuj doluov páži; a utvrd to vazadlo tiemto obyčejem: nití spojuje vazadlo s obinutím jeho. A pak druhým 30 obinadlem otoč páži, počna od lokte a vzhuoru až do ramene; a vždy stáhni viece miesto uražené, nežli jiné, ať by skrze to staženie bylo obráněno miesto, aby mokrosti k němu neběžaly. A na to obinadlo poslednie buď svázánie a utvrzenie všech obi- nadlem na prst z šíři, a dlúhým, aby mohlo obinúti všicku páži 35 i viece. A ta všecka napravovánie, zarovnánie i vázánie jednaj lékař bez úrazu a bolesti, muož-li býti. A nikoli nečiň takého stahovánie údu, by hnětlo; neb z toho otok přicházie a ztrnutie údu i jeho umrtvenie. A nerozvazuj toho uvázánie až do čtvrtého 25
Strana 161
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 161 dne; a přes třetí neb čtvrtý den čiň mazánie vedlé ramene a plece neb lopatky rudú vlaskú, s ruoženým olejem smiešenú, a miezhú psieho vína vyžďatú, neb s miezhú netřeskovú a málem octa, ať by miesto se neobjietřilo neb neznežitilo. A první den vázánie púštěj jemu krev z žil hlavních z ruky strany neuvázané, aneb baňkami na kýtách i na pleci; a k tomu zpuosob, ať nemocný na všaký den má jednu neb dvě stolici, klistérem neb čépkem. A toto dávaj jemu jiesti, až do jistoty před nežitem neb objietřením a utišenie bolesti téhož: 10 jádra ječná, pšeničná a rýže; a zelé: lociku, manholt, tykvice vařené a upravené s mandlovým mlékem. A nápoj jeho buď voda ječná neb voda svařenie suchých sliv neb trnek, neb voda převařená, a víno z rajských jablek neb agrest; a k tomu vínu přidaj vody desetkrát tolikéž. A když bolesť utichne a jist budeš před nežitem neb otokem, tehdy nápoj jeho buď víno červené, husté, sladké a čisté; a pokrm jeho paznohty telecie, kozlecie, vepřové, a k tomu játry a plíce z nich, maso také skopcové, beranie, vepřové, ku- řence, slepice, kapúni, bažanti, kuroptvy a lesní ptáci obyčejní, 20 a vajce měkká bez bielkuov. A zvláště má-liť mdlý žalúdek, muožť také jiesti fíky suché a ořechy vlaské, řecké víno a hrušky vařené neb pečené po jiedlu zimě; ale létě muož jiesti masa svrchu pravená, vařená s koprem a petruželí a borákem, a druhdy pečené na rožně neb v střepě neb v pánvici; neb ty 25 všecky věci zarozujíť spojidlo neb svazek, jímž se zlámaná kosť svaluje, a tak túto stravú lepšie i spěšnějšie budeť napravenie i utvrzenie miesta uraženého. A zavěž tomu nemocnému páži, i ruku uraženú uváže v rúchu pevnú na hrdlo, ať by měl pomoc a odpočinutie ruce, a tiem snáze kosť se spojila i svalila. A to so čiň od prvnieho uraženie až do konce uzdravenie. Pakli to zlomenie kosti pažné jest s ranú, a rána ta potře- buje spojenie: najprvé spatř, jsú-liť v té ráně kosti odražené, kteréžto by mohly spojeny býti s jinými, odvrz je. A nedbaj řeči těch, ješto pravie, že když mozk té kosti vynde, že umře 35 nemocný, a že napravenie a zcelenie nepřijímá, neb křivda jest: neb poněvadž z mokrosti větrné neb tučné vlhkosti ústavně se rodí ten mozk, protož přijímáť napravenie a narostěnie, jakožto tělo, jenž se z krve rodí. A protož neslušieť se velmi báti, ač toho mozku nemocný co potratí. 15 11
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 161 dne; a přes třetí neb čtvrtý den čiň mazánie vedlé ramene a plece neb lopatky rudú vlaskú, s ruoženým olejem smiešenú, a miezhú psieho vína vyžďatú, neb s miezhú netřeskovú a málem octa, ať by miesto se neobjietřilo neb neznežitilo. A první den vázánie púštěj jemu krev z žil hlavních z ruky strany neuvázané, aneb baňkami na kýtách i na pleci; a k tomu zpuosob, ať nemocný na všaký den má jednu neb dvě stolici, klistérem neb čépkem. A toto dávaj jemu jiesti, až do jistoty před nežitem neb objietřením a utišenie bolesti téhož: 10 jádra ječná, pšeničná a rýže; a zelé: lociku, manholt, tykvice vařené a upravené s mandlovým mlékem. A nápoj jeho buď voda ječná neb voda svařenie suchých sliv neb trnek, neb voda převařená, a víno z rajských jablek neb agrest; a k tomu vínu přidaj vody desetkrát tolikéž. A když bolesť utichne a jist budeš před nežitem neb otokem, tehdy nápoj jeho buď víno červené, husté, sladké a čisté; a pokrm jeho paznohty telecie, kozlecie, vepřové, a k tomu játry a plíce z nich, maso také skopcové, beranie, vepřové, ku- řence, slepice, kapúni, bažanti, kuroptvy a lesní ptáci obyčejní, 20 a vajce měkká bez bielkuov. A zvláště má-liť mdlý žalúdek, muožť také jiesti fíky suché a ořechy vlaské, řecké víno a hrušky vařené neb pečené po jiedlu zimě; ale létě muož jiesti masa svrchu pravená, vařená s koprem a petruželí a borákem, a druhdy pečené na rožně neb v střepě neb v pánvici; neb ty 25 všecky věci zarozujíť spojidlo neb svazek, jímž se zlámaná kosť svaluje, a tak túto stravú lepšie i spěšnějšie budeť napravenie i utvrzenie miesta uraženého. A zavěž tomu nemocnému páži, i ruku uraženú uváže v rúchu pevnú na hrdlo, ať by měl pomoc a odpočinutie ruce, a tiem snáze kosť se spojila i svalila. A to so čiň od prvnieho uraženie až do konce uzdravenie. Pakli to zlomenie kosti pažné jest s ranú, a rána ta potře- buje spojenie: najprvé spatř, jsú-liť v té ráně kosti odražené, kteréžto by mohly spojeny býti s jinými, odvrz je. A nedbaj řeči těch, ješto pravie, že když mozk té kosti vynde, že umře 35 nemocný, a že napravenie a zcelenie nepřijímá, neb křivda jest: neb poněvadž z mokrosti větrné neb tučné vlhkosti ústavně se rodí ten mozk, protož přijímáť napravenie a narostěnie, jakožto tělo, jenž se z krve rodí. A protož neslušieť se velmi báti, ač toho mozku nemocný co potratí. 15 11
Strana 162
162 Knihy třetie. A protož když otejmeš odlomené 1) kosti, sší ránu; a potom srovnaj a spoj, jakž muožeš najlép, a uvěž v dláhy, a dláhy neb deštice buďte spojeny, jakož jest dřéve praveno. A nechaj té šité rány odkryté, totiž nepřikrývaj jie dlahami. A muož na každý den lékař jednú neb dvakrát ji vázati; a klaď na tu ránu na všaký den prach takový: Vezmi masticis, dra- ganti, gummi arabici, každého 2 loty, mumic, sanguinis dra- conis, každého lot, ztluc prach a prosěj. A na ten prach klaď na každý den flastr hnojící a posilující: Vezmi strdi ruožené pro- cezené 22 libry, múky ječné neb prachu mlynného 6 lotóv, prachu 10 svrchu praveného často v druhých knihách, kterýžto má kladen býti na šev rány, dva loty a puol lotu, směs ty věci v hromadu. A to klaď na ránu na však den sšitú i nesšitu, až do dokonalého vyhnojenie a vyčištěnie. A po vyčištění rány buď narostěnie; a pak zcel tiemto prachem: Vezmi nucum cypressi, gallarum, 15 mumie a kadidla, každého 2 loty, ztluc a prosej a klaď na všaký den na ránu. Pokrm a nápoj jeho buď taký, o němž jest dřéve praveno. Pakliť se na tom miestě ukáže otok neb nežit, a nebudeš moci zachovati miesta před tiem ani zbraňujícími věcmi: jakož 20 ruda vlaská s olejem ruoženým neb miezhú vína psieho neb netřesku s málem octa, ani púštěním krve, ani baňkami přisazováním neb klisterováním, tehdy bude léčen ten nežit věcmi uzralujícími neb obměkčujícími, a řezáním a hnojícími věcmi buď léčen tiem během, jakož sme o tom pravili v prv- 25 ních knihách „o nežitu horkém na paži.“ A tu ohledaj, chceš-li uměti. Kapitola IX. O zlámání kosti předloktie až do pěsti s ranú neb bez rány, a uléčení toho nedostatku. Nediv se tomu, žeť ty kosti dlúhé předloktie druhdy se sehnú a nezlomie: neb horkosť, kterážto je živí a vlaží mokrostí přirozenú, krmitedlnú, tak ty i jiné kosti zpuosobuje v těle 30 živém, kakž koli suché jsú od přirozenie, že druhdy se nahnú neb sklonie a nezlomie se uražením. A to muož poznáno býti snadně: neb kdyžto po uražení skloní se ruka v tom miestě a 1) Rkp. odzlomene.
162 Knihy třetie. A protož když otejmeš odlomené 1) kosti, sší ránu; a potom srovnaj a spoj, jakž muožeš najlép, a uvěž v dláhy, a dláhy neb deštice buďte spojeny, jakož jest dřéve praveno. A nechaj té šité rány odkryté, totiž nepřikrývaj jie dlahami. A muož na každý den lékař jednú neb dvakrát ji vázati; a klaď na tu ránu na všaký den prach takový: Vezmi masticis, dra- ganti, gummi arabici, každého 2 loty, mumic, sanguinis dra- conis, každého lot, ztluc prach a prosěj. A na ten prach klaď na každý den flastr hnojící a posilující: Vezmi strdi ruožené pro- cezené 22 libry, múky ječné neb prachu mlynného 6 lotóv, prachu 10 svrchu praveného často v druhých knihách, kterýžto má kladen býti na šev rány, dva loty a puol lotu, směs ty věci v hromadu. A to klaď na ránu na však den sšitú i nesšitu, až do dokonalého vyhnojenie a vyčištěnie. A po vyčištění rány buď narostěnie; a pak zcel tiemto prachem: Vezmi nucum cypressi, gallarum, 15 mumie a kadidla, každého 2 loty, ztluc a prosej a klaď na všaký den na ránu. Pokrm a nápoj jeho buď taký, o němž jest dřéve praveno. Pakliť se na tom miestě ukáže otok neb nežit, a nebudeš moci zachovati miesta před tiem ani zbraňujícími věcmi: jakož 20 ruda vlaská s olejem ruoženým neb miezhú vína psieho neb netřesku s málem octa, ani púštěním krve, ani baňkami přisazováním neb klisterováním, tehdy bude léčen ten nežit věcmi uzralujícími neb obměkčujícími, a řezáním a hnojícími věcmi buď léčen tiem během, jakož sme o tom pravili v prv- 25 ních knihách „o nežitu horkém na paži.“ A tu ohledaj, chceš-li uměti. Kapitola IX. O zlámání kosti předloktie až do pěsti s ranú neb bez rány, a uléčení toho nedostatku. Nediv se tomu, žeť ty kosti dlúhé předloktie druhdy se sehnú a nezlomie: neb horkosť, kterážto je živí a vlaží mokrostí přirozenú, krmitedlnú, tak ty i jiné kosti zpuosobuje v těle 30 živém, kakž koli suché jsú od přirozenie, že druhdy se nahnú neb sklonie a nezlomie se uražením. A to muož poznáno býti snadně: neb kdyžto po uražení skloní se ruka v tom miestě a 1) Rkp. odzlomene.
Strana 163
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 163 bolesť jest náramná, a lékař hýbaje znenáhla rukú, neslyší ižádného zvuku neb kosti lupánie, tehdyť jest kosť nahnuta neb skloněna úrazem; pakli v tom hýbání uslyší zvuk neb skři- penie neb lupánie na miestě uraženém a hrubosť i nerovnosť počije pod kuoží, tehdy věz, žeť kosť jest zlomena. A přiházieť se, že v tom miestě obě kosti dlúzě, totiž svrchnie i dolejšie, bývají zlomeny spolu neb nahnuty, aneb jedna nahnuta a druhá zlomena, neb obě nahnutě. A jest-li že jsú zlomeny neb nahnuty, tehdy lékař měj dva 4o pacholky: jednoho, aby držal za pěsť tuze neb slabě, podlé léka- řova rozkázánie, a druhý aby držal loket též ruky slabě neb tuze, vedlé jeho rozkázánie. A v čas napravovánie i zrovnánie kosti buď zpuosoba předloktie ruky tak, aby strana vnitřnie byla obrá- cena k lavici, když nemocný sedí na lavici, a zevnitřnie svrchu. A pak lékař po přivázání oleje ruoženého a flastru a deštiček šesti neb čtyř, podlé tlustosti neb tenkosti předloktie, a po při- pravení dvú obinadlú a zavazadla, rúšek i kúdele, o nichž pově- dieno jest v přednie kapitole; a tak lékař maje ty věci hotovy, pilen buď napravovánie tak, aby posadil nemocného na lavici 20 neb stolici mezi rukama dvú pacholkú jenž ho mají držeti v čas napravovánie; a pak lékař hýbaj kostmi napravenými, zlámaný- mi na dél i na přieč na stranu znenáhla a slušně, a bez bolesti ve- liké naveď úd k jeho přirozené zpuosobě, jakož muožeš najlépe; neb to věz, že pro bolestné druhdy napravovánie zběhnú se mo- 25 krosti na miesto bolestné, a oteče a znežiti. A protož což muožeš najlépe, aby v čas napravovánie a srovnánie neurážel miesta bolestného silným hýbáním neb kru- tým uvazováním; neb ty všecky věci přivodie otok na miesto bo- lestné, a potom k ztrnutí a porušení i umrtvení. A nikoli v čas so napravovánie nevkládaj ruky uražené do teplé vody, jakož ně- kteří v tom neopatrně činie: neb tiem úd se měkčí a mdlé, a tady hotovějí (bývá) ku přijímání mokrosti od těla, a tak i otok se stává a dvoje bolesť, a lék se tady odvojí. My však učiníme tobě jistotu, v které příhodě napravovánie teplá voda k tomu spo- 35 máhá: to jest, když úd vystúpí z svého klúbu bez rány. A protož toto zlámánie kosti, jest-liť bez rány, tehdy ihned po napravení polož na holý úd rúšku čistú, dlúhú, podlé tlustosti a dlúhosti toho předloktie tak, by vešken obinul ji, a ta buď omočena v ruoženém oleji a dobře vyžďata; neb ta rúška zbrání, 15 11*
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 163 bolesť jest náramná, a lékař hýbaje znenáhla rukú, neslyší ižádného zvuku neb kosti lupánie, tehdyť jest kosť nahnuta neb skloněna úrazem; pakli v tom hýbání uslyší zvuk neb skři- penie neb lupánie na miestě uraženém a hrubosť i nerovnosť počije pod kuoží, tehdy věz, žeť kosť jest zlomena. A přiházieť se, že v tom miestě obě kosti dlúzě, totiž svrchnie i dolejšie, bývají zlomeny spolu neb nahnuty, aneb jedna nahnuta a druhá zlomena, neb obě nahnutě. A jest-li že jsú zlomeny neb nahnuty, tehdy lékař měj dva 4o pacholky: jednoho, aby držal za pěsť tuze neb slabě, podlé léka- řova rozkázánie, a druhý aby držal loket též ruky slabě neb tuze, vedlé jeho rozkázánie. A v čas napravovánie i zrovnánie kosti buď zpuosoba předloktie ruky tak, aby strana vnitřnie byla obrá- cena k lavici, když nemocný sedí na lavici, a zevnitřnie svrchu. A pak lékař po přivázání oleje ruoženého a flastru a deštiček šesti neb čtyř, podlé tlustosti neb tenkosti předloktie, a po při- pravení dvú obinadlú a zavazadla, rúšek i kúdele, o nichž pově- dieno jest v přednie kapitole; a tak lékař maje ty věci hotovy, pilen buď napravovánie tak, aby posadil nemocného na lavici 20 neb stolici mezi rukama dvú pacholkú jenž ho mají držeti v čas napravovánie; a pak lékař hýbaj kostmi napravenými, zlámaný- mi na dél i na přieč na stranu znenáhla a slušně, a bez bolesti ve- liké naveď úd k jeho přirozené zpuosobě, jakož muožeš najlépe; neb to věz, že pro bolestné druhdy napravovánie zběhnú se mo- 25 krosti na miesto bolestné, a oteče a znežiti. A protož což muožeš najlépe, aby v čas napravovánie a srovnánie neurážel miesta bolestného silným hýbáním neb kru- tým uvazováním; neb ty všecky věci přivodie otok na miesto bo- lestné, a potom k ztrnutí a porušení i umrtvení. A nikoli v čas so napravovánie nevkládaj ruky uražené do teplé vody, jakož ně- kteří v tom neopatrně činie: neb tiem úd se měkčí a mdlé, a tady hotovějí (bývá) ku přijímání mokrosti od těla, a tak i otok se stává a dvoje bolesť, a lék se tady odvojí. My však učiníme tobě jistotu, v které příhodě napravovánie teplá voda k tomu spo- 35 máhá: to jest, když úd vystúpí z svého klúbu bez rány. A protož toto zlámánie kosti, jest-liť bez rány, tehdy ihned po napravení polož na holý úd rúšku čistú, dlúhú, podlé tlustosti a dlúhosti toho předloktie tak, by vešken obinul ji, a ta buď omočena v ruoženém oleji a dobře vyžďata; neb ta rúška zbrání, 15 11*
Strana 164
164 Knihy třetie. ať by úd nepřijal mokrosti a tady neotekl; druhé, nedá flastróm přilípavým k údu přilnúti, a činí, že ti flastrové v čas druhého vázánie snadně mohú sňati býti, bez úrazu a škody; a toť jest velmi úžitečno v každém napravení kostí zlomených. A takéť tiší bolesť údu tak uraženého. A pak na tu rúšku olejnú vlož druhú tak dlúhú i širokú, jakožto s flastrem takovým, jakož o něm povědieno jest v kapitole „o zlámání kosti paždné;“ a to vázánie zachovaj této příhodě, jakéž jest v té kapitole praveno. Pakli by jedna kosť dlúhá předloktie byla přeražena a druhá nic, učiň k tomu všě věci, jakož by obě byly zlámáně, než 10 však mdlejie a slabějie se tuto obieraj; neb jedna kosť před- loktie zdravá velmi spomáhá k napravení kosti zlámané i utvr- zení i léčení i vázání, neb méně dlah k tomu jest potřeba, nežli by obě byle zlámáně, neb zdravá kosť miesto dláhy zastane a lépe i mocnějie. A věz, žeť většie kosť předloktie leží vezpod, 15 a zevnitř niky,1) ale menšie svrchu, tak že ona béře svój konec za dielem pěsti prstu palečného. A ihned po prvém uvázání, leč by která příhoda hodná překážela neb přielišná mdloba nemo- cného, tehdy púštěj jemu krev z žil neb baňkami, jakož jest v přednie kapitole povědieno, (a) učiň jemu vez dajšie stolice kliste- rováním neb čépky; neb ty všecky věci činie neb spomáhají k obránění údu před nežitem neb objietřením. A přes to zmaž ruku až do klúbu těch kostí a loket k tomu olejem ruoženým, smiešeným s rudú vlaskú, aneb miezhú vyžďatú psieho vína neb netřesku, přičině málo octa; a uvěž tiemž obyčejem i zavěž jemu tu ruku bolestnu na hrdlo, jakož dréve praveno jest „o zlá- mání kosti pažné.“ A hodnéť jest, aby na rúchu uvázánie podložil jemu podušku prašnú. A zpuosob, aby ho nevázal na však den, ale ob den neb ob dva, neb budeš jist před objietřením. Pakli jest zlomenie té kosti s ranú, buďto jedné neb obú, 3o netřebať jiného, jedno ať vázánie s dlahami bude zpuosobeno, ať by dláhy při ráně byly tak vyřezány, ať by rána byla od- kryta a mohla na však den býti léčena a hnojena. A jest-liť rána veliká, že potřebuje spojenie, sší ji, a ostav na dolejšiem miestě próduch k vyhnojení snazšiemu; a na šev té rány klaď 35 prach zachovávající jej, a na prach klad flastr hnojící, o němž povědieno jest v přednie kapitole „o zlomení kosti pažné.“ A tak 20 25 1) Rkp. zewnitrzniký ale.
164 Knihy třetie. ať by úd nepřijal mokrosti a tady neotekl; druhé, nedá flastróm přilípavým k údu přilnúti, a činí, že ti flastrové v čas druhého vázánie snadně mohú sňati býti, bez úrazu a škody; a toť jest velmi úžitečno v každém napravení kostí zlomených. A takéť tiší bolesť údu tak uraženého. A pak na tu rúšku olejnú vlož druhú tak dlúhú i širokú, jakožto s flastrem takovým, jakož o něm povědieno jest v kapitole „o zlámání kosti paždné;“ a to vázánie zachovaj této příhodě, jakéž jest v té kapitole praveno. Pakli by jedna kosť dlúhá předloktie byla přeražena a druhá nic, učiň k tomu všě věci, jakož by obě byly zlámáně, než 10 však mdlejie a slabějie se tuto obieraj; neb jedna kosť před- loktie zdravá velmi spomáhá k napravení kosti zlámané i utvr- zení i léčení i vázání, neb méně dlah k tomu jest potřeba, nežli by obě byle zlámáně, neb zdravá kosť miesto dláhy zastane a lépe i mocnějie. A věz, žeť většie kosť předloktie leží vezpod, 15 a zevnitř niky,1) ale menšie svrchu, tak že ona béře svój konec za dielem pěsti prstu palečného. A ihned po prvém uvázání, leč by která příhoda hodná překážela neb přielišná mdloba nemo- cného, tehdy púštěj jemu krev z žil neb baňkami, jakož jest v přednie kapitole povědieno, (a) učiň jemu vez dajšie stolice kliste- rováním neb čépky; neb ty všecky věci činie neb spomáhají k obránění údu před nežitem neb objietřením. A přes to zmaž ruku až do klúbu těch kostí a loket k tomu olejem ruoženým, smiešeným s rudú vlaskú, aneb miezhú vyžďatú psieho vína neb netřesku, přičině málo octa; a uvěž tiemž obyčejem i zavěž jemu tu ruku bolestnu na hrdlo, jakož dréve praveno jest „o zlá- mání kosti pažné.“ A hodnéť jest, aby na rúchu uvázánie podložil jemu podušku prašnú. A zpuosob, aby ho nevázal na však den, ale ob den neb ob dva, neb budeš jist před objietřením. Pakli jest zlomenie té kosti s ranú, buďto jedné neb obú, 3o netřebať jiného, jedno ať vázánie s dlahami bude zpuosobeno, ať by dláhy při ráně byly tak vyřezány, ať by rána byla od- kryta a mohla na však den býti léčena a hnojena. A jest-liť rána veliká, že potřebuje spojenie, sší ji, a ostav na dolejšiem miestě próduch k vyhnojení snazšiemu; a na šev té rány klaď 35 prach zachovávající jej, a na prach klad flastr hnojící, o němž povědieno jest v přednie kapitole „o zlomení kosti pažné.“ A tak 20 25 1) Rkp. zewnitrzniký ale.
Strana 165
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 165 krm jeho i napájej, jakož praveno jest o tom, ktož má kosť pažní zlomenú, v přednie kapitole. Kapitola X. O zlomení kostí pěstních aneb článkuov prstních s ranú i bez rány, a obyčeji uléčení hodném. Přihodí-li se kosti hřebene pěstného zlomiti komu, jichžto jsú čtyři, aneb kosť kterú prstní z ruky, obieraj se s nimi lékař, což muože najlehčejie, aby je navedl i napravil, jakž muožeš najlépe zpósobě přirozenie; a když srovná, tehdy ihned vlož na to miesto uražené flastr s rúchú, o němž praveno jest v přednie kapitole „o zlomené kosti pažné.“ A v té mieře nepřikládaj obi- nadla v ruoženém oleji omočeného, ale prostě na miesto uražené to vlož ten flastr; a též učiň na zlomenie kostí prstových. A ten flastr klaď zevnitř dlani: poklaď chomáčky kúdelné, a obinadlo neb rúšky zpuosobené na dél i na šéř, tak aby úd byl slušně sta- žen, bez bolesti, muož-li býti; a vnitř na dlani buďte kladeni chomáčové kúdelní, a jedna dláha široká jako dlaň a dlúhá, aby 15 osáhla všecky prsty čtyři kromě palce, až do vrchu prstóv a do polú předloktie. A to učině, upevni ty všecky věci a otoč obinadlem jedniem, na čtyři prsty širokým; a počni tiem zavazadlem obinovati ruku od vrchu prstóv ústavně, až do polú předloktie. A když tak oba- 20 líš a na miesto uražené přijdeš, tehdy túže máš obinúti a stá- hnúti nežli jiné, ať by údové i kosti zlomené tiem pevnějie se spolu drželi a se utvrdili. A takové vázánie brání miesta uraže- ného před objietřením neb před nežitem. A pak na to obinutie otoč úzkú rúšku, ať by se to pevnějie držalo od počátku až do 25 konce; a potom zavěž jemu ruku na hrdlo rúchú širokú a zavá- záním. Předloktie i loket i páži zmaž věcmi zachovávajícími před nežitem, jakož jest ruda vlaská s olejem ruoženým, tuk psieho vína a netřesku s málem octa. Pak o napravení prstových kostí slušie věděti, že když kterého prsta kosť napravíš, tehdy jednu dláhu učiň širokú, ja- kož jest ten prst širok, a dlúhú, jako ten prst jest vzdéli, a až do polú dlani; a přilože flastr, obložiž kúdelí neb rúškami, a přivěž slušně tu dláhu k němu, jakož praveno jest. A toho vá- zánie nerozvazuj za čtyři dni, ať se napravenie a srovnánie utvrdí. 35 A zmaž všicku dlaň i s jinými prstmi až do zápěstie věcmi za- 30
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 165 krm jeho i napájej, jakož praveno jest o tom, ktož má kosť pažní zlomenú, v přednie kapitole. Kapitola X. O zlomení kostí pěstních aneb článkuov prstních s ranú i bez rány, a obyčeji uléčení hodném. Přihodí-li se kosti hřebene pěstného zlomiti komu, jichžto jsú čtyři, aneb kosť kterú prstní z ruky, obieraj se s nimi lékař, což muože najlehčejie, aby je navedl i napravil, jakž muožeš najlépe zpósobě přirozenie; a když srovná, tehdy ihned vlož na to miesto uražené flastr s rúchú, o němž praveno jest v přednie kapitole „o zlomené kosti pažné.“ A v té mieře nepřikládaj obi- nadla v ruoženém oleji omočeného, ale prostě na miesto uražené to vlož ten flastr; a též učiň na zlomenie kostí prstových. A ten flastr klaď zevnitř dlani: poklaď chomáčky kúdelné, a obinadlo neb rúšky zpuosobené na dél i na šéř, tak aby úd byl slušně sta- žen, bez bolesti, muož-li býti; a vnitř na dlani buďte kladeni chomáčové kúdelní, a jedna dláha široká jako dlaň a dlúhá, aby 15 osáhla všecky prsty čtyři kromě palce, až do vrchu prstóv a do polú předloktie. A to učině, upevni ty všecky věci a otoč obinadlem jedniem, na čtyři prsty širokým; a počni tiem zavazadlem obinovati ruku od vrchu prstóv ústavně, až do polú předloktie. A když tak oba- 20 líš a na miesto uražené přijdeš, tehdy túže máš obinúti a stá- hnúti nežli jiné, ať by údové i kosti zlomené tiem pevnějie se spolu drželi a se utvrdili. A takové vázánie brání miesta uraže- ného před objietřením neb před nežitem. A pak na to obinutie otoč úzkú rúšku, ať by se to pevnějie držalo od počátku až do 25 konce; a potom zavěž jemu ruku na hrdlo rúchú širokú a zavá- záním. Předloktie i loket i páži zmaž věcmi zachovávajícími před nežitem, jakož jest ruda vlaská s olejem ruoženým, tuk psieho vína a netřesku s málem octa. Pak o napravení prstových kostí slušie věděti, že když kterého prsta kosť napravíš, tehdy jednu dláhu učiň širokú, ja- kož jest ten prst širok, a dlúhú, jako ten prst jest vzdéli, a až do polú dlani; a přilože flastr, obložiž kúdelí neb rúškami, a přivěž slušně tu dláhu k němu, jakož praveno jest. A toho vá- zánie nerozvazuj za čtyři dni, ať se napravenie a srovnánie utvrdí. 35 A zmaž všicku dlaň i s jinými prstmi až do zápěstie věcmi za- 30
Strana 166
166 Knihy třetie. chovávajícími před otokem, o nichž jest povědieno. Jiných však úduov zlámaných vázánie nemá býti hýbáno do pátého dne. Pú- štěj jemu krev z žíly neb baňkami a klisteruj jej neb dávaj čépky, ať má měkkosť v životě ke dvěma neb jedné stolici. Pakli by to zlomenie bylo s ranú, tehdy na však den buď rozvázáno svázánie a znova vázáno; než neměň flastru, ani dlah, ani obinadl, jedno na tom, aby flastr na holý úd kladen nebyl, bez podkládánie jiných věcí; neb má rúška (v) olej ruožený a smie- šený s mumií a sanguinis draconis omočená býti podložena, a na to flastr, o němž jest dřéve praveno. A v té příhodě podobnéť jest i úžitečné, ať by prst nemocný byl vázán s zdravým. Pokrm a nápoj buď, o němž jest dřéve praveno často. 5 10 Kapitola XI. O zlomení kosti bedrnie. Bývá zlomena kosť bedra uražením neb padením, a to neb na dél, a býváť rozštiepenie, a druhdy na přéč, a sloveť zlomenie. A býváť rozštiepenie poznáno, když pomacíš kosti na dél, a tyť ani zvuku dávají, ani se kam pohnú, když se jich dotýkáš; a podlé toho slušie spatřiti obyčej uraženie neb pádu, neb tady neb tiemto rozštiepenie snáze poznáš. Ale zlomenie bývá poznáno dotčením a pomacením: neb když kostmi hýbá lékař, tehdy znějí neb lupají. A protož jest-liť ta kosť rozštiepena, nenieť jiného potřeba, jedno aby takový flastr vzložil na miesto uražené: Vezmi múky bobové neb křeničie, mlynného prachu neb múky ječné puol libry, masticis, dragantu, gummi arabici, každého 2 loty, mumie, rudy vlaské, každého lot, ztluc v prach a prosěj, a to směs s žlútky 25 vaječnými tak, ať bude velmi mekko; a to klaď na miesto, po- maže tiem rúšky. A pak na ten flastr polož chomáčky neb ze- mničky kúdelné, zmyté u vodě a dobře vyžďaté, a ty omoč v též masti. A to když učiníš, uvěž a upevni miesto obinadlem širokým na šest prstóv, a na každém obinutí buď stěženie 1) k druhému, 30 aby se nerozešla. A vedlé miesta uraženého pomaž tiem, ještoť otoku zbraňuje: jakož jest ruda vlaská, s ruoženým olejem smiešená, a s tukem psieho vína neb netřesku a s málem octa. 15 20 1) Rkp. sczezenie.
166 Knihy třetie. chovávajícími před otokem, o nichž jest povědieno. Jiných však úduov zlámaných vázánie nemá býti hýbáno do pátého dne. Pú- štěj jemu krev z žíly neb baňkami a klisteruj jej neb dávaj čépky, ať má měkkosť v životě ke dvěma neb jedné stolici. Pakli by to zlomenie bylo s ranú, tehdy na však den buď rozvázáno svázánie a znova vázáno; než neměň flastru, ani dlah, ani obinadl, jedno na tom, aby flastr na holý úd kladen nebyl, bez podkládánie jiných věcí; neb má rúška (v) olej ruožený a smie- šený s mumií a sanguinis draconis omočená býti podložena, a na to flastr, o němž jest dřéve praveno. A v té příhodě podobnéť jest i úžitečné, ať by prst nemocný byl vázán s zdravým. Pokrm a nápoj buď, o němž jest dřéve praveno často. 5 10 Kapitola XI. O zlomení kosti bedrnie. Bývá zlomena kosť bedra uražením neb padením, a to neb na dél, a býváť rozštiepenie, a druhdy na přéč, a sloveť zlomenie. A býváť rozštiepenie poznáno, když pomacíš kosti na dél, a tyť ani zvuku dávají, ani se kam pohnú, když se jich dotýkáš; a podlé toho slušie spatřiti obyčej uraženie neb pádu, neb tady neb tiemto rozštiepenie snáze poznáš. Ale zlomenie bývá poznáno dotčením a pomacením: neb když kostmi hýbá lékař, tehdy znějí neb lupají. A protož jest-liť ta kosť rozštiepena, nenieť jiného potřeba, jedno aby takový flastr vzložil na miesto uražené: Vezmi múky bobové neb křeničie, mlynného prachu neb múky ječné puol libry, masticis, dragantu, gummi arabici, každého 2 loty, mumie, rudy vlaské, každého lot, ztluc v prach a prosěj, a to směs s žlútky 25 vaječnými tak, ať bude velmi mekko; a to klaď na miesto, po- maže tiem rúšky. A pak na ten flastr polož chomáčky neb ze- mničky kúdelné, zmyté u vodě a dobře vyžďaté, a ty omoč v též masti. A to když učiníš, uvěž a upevni miesto obinadlem širokým na šest prstóv, a na každém obinutí buď stěženie 1) k druhému, 30 aby se nerozešla. A vedlé miesta uraženého pomaž tiem, ještoť otoku zbraňuje: jakož jest ruda vlaská, s ruoženým olejem smiešená, a s tukem psieho vína neb netřesku a s málem octa. 15 20 1) Rkp. sczezenie.
Strana 167
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 167 A nehýbaj prvním vázáním až do pěti dní, leč by se bolesť velmi rozmáhala aneb ztrnul úd pro uvázánie. Půštěj také jemu krev z strany té uražené, z žíly ručnie, jenž jest mezi prstkem najmenším a prstenním, aneb baňkami 5 z strany druhé, neuražené, totiž nad klúbem bedrním; a spuosob, ať jednú neb dvakrát má stolici přes den. A po prvním vázání važ ho přes pět dní; neb to rozštiepenie kosti té takým vázáním brzo bude uléčeno, neb nepotřebuje jedno utvrzenie kosti v hro- madu zachováním a mazáním hodným a s přidáním flastru ře- 1o čeného. Pakli ta kosť jest zlomena, a to poznáš po viklání a zvuku kosti, tehdy tiem obyčejem, který sme pověděli, aneb jiným hodným naprav a (s)rovnaj kosti v hromadu rukama lékařovýma s pomocí služebníkuov. A když to učiníš, tehdy polož růšku ſ5 čistú na miesto, omočenú v olej ruožený a dobře vyžďatú, a na tu flastr vlož dřéve řečený; a na ten zemni kúdele velikú, jenž by ten flastr vešken přikryla i všicku tu kosť bedrní. A tu jednu dláhu polož na tu zemni, z vrby neb jiného dřievie hebkého, a ta má býti obinutá kúdelí, aby tak nemohla uhněsti údu; a na 20 tu dláhu polož druhú dláhu, zemni kúdele zmyté u vodě a dobře vytištěné, a na tu obiň rúchu svrchu pravenú. A obal miesto i upevni dobře i slušně, jakož muožeš bez bolesti. A vedlé miesta uraženého buď mazáno věcmi zachovávajícími před otokem, a to vázánie ob den neb ob dva obnovováno. A ihned po prvniem 25 vázání púštěj jemu z žíly neb baňkami, a spuosob jemu stolice vezdajší. A flastr dřéve řečený ústavně přikládaj s obnovením až do uléčenie; neb v té mieře a v tom úrazu jinéhoť nenie po- třebie. Pokrm i nápoj buď, jakýž jest dřéve často vypravený o jiných ranách. Kapitola XII. O zlomení kosti stchenné s ranů neb bez rány, a obyčeji uléčenie. 30 35 Když se zlomí kosť stehna, strašnát jest příhoda: i pro velikosť její, i pro myšku velikú tudiež usazenú, jenž jest kořen žil hýbajících údy dolejšími. A muožť poznáno býti zlomenie té kosti skrze dotčenie a macenie, a také žeť stehno pro zlámánie kosti svú přirozenú ztracujeť zpuosobu, neb zdolé a nahne se. A protož když se ta kosť zlomí bez rány, tehdy před na- pravením a srovnáním připrav rúšku, obinadla, obvazadla, kú-
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 167 A nehýbaj prvním vázáním až do pěti dní, leč by se bolesť velmi rozmáhala aneb ztrnul úd pro uvázánie. Půštěj také jemu krev z strany té uražené, z žíly ručnie, jenž jest mezi prstkem najmenším a prstenním, aneb baňkami 5 z strany druhé, neuražené, totiž nad klúbem bedrním; a spuosob, ať jednú neb dvakrát má stolici přes den. A po prvním vázání važ ho přes pět dní; neb to rozštiepenie kosti té takým vázáním brzo bude uléčeno, neb nepotřebuje jedno utvrzenie kosti v hro- madu zachováním a mazáním hodným a s přidáním flastru ře- 1o čeného. Pakli ta kosť jest zlomena, a to poznáš po viklání a zvuku kosti, tehdy tiem obyčejem, který sme pověděli, aneb jiným hodným naprav a (s)rovnaj kosti v hromadu rukama lékařovýma s pomocí služebníkuov. A když to učiníš, tehdy polož růšku ſ5 čistú na miesto, omočenú v olej ruožený a dobře vyžďatú, a na tu flastr vlož dřéve řečený; a na ten zemni kúdele velikú, jenž by ten flastr vešken přikryla i všicku tu kosť bedrní. A tu jednu dláhu polož na tu zemni, z vrby neb jiného dřievie hebkého, a ta má býti obinutá kúdelí, aby tak nemohla uhněsti údu; a na 20 tu dláhu polož druhú dláhu, zemni kúdele zmyté u vodě a dobře vytištěné, a na tu obiň rúchu svrchu pravenú. A obal miesto i upevni dobře i slušně, jakož muožeš bez bolesti. A vedlé miesta uraženého buď mazáno věcmi zachovávajícími před otokem, a to vázánie ob den neb ob dva obnovováno. A ihned po prvniem 25 vázání púštěj jemu z žíly neb baňkami, a spuosob jemu stolice vezdajší. A flastr dřéve řečený ústavně přikládaj s obnovením až do uléčenie; neb v té mieře a v tom úrazu jinéhoť nenie po- třebie. Pokrm i nápoj buď, jakýž jest dřéve často vypravený o jiných ranách. Kapitola XII. O zlomení kosti stchenné s ranů neb bez rány, a obyčeji uléčenie. 30 35 Když se zlomí kosť stehna, strašnát jest příhoda: i pro velikosť její, i pro myšku velikú tudiež usazenú, jenž jest kořen žil hýbajících údy dolejšími. A muožť poznáno býti zlomenie té kosti skrze dotčenie a macenie, a také žeť stehno pro zlámánie kosti svú přirozenú ztracujeť zpuosobu, neb zdolé a nahne se. A protož když se ta kosť zlomí bez rány, tehdy před na- pravením a srovnáním připrav rúšku, obinadla, obvazadla, kú-
Strana 168
168 Knihy třetie. delné zemně, dláhy, olej ruožený zvláště, a prach z múk a prach zbraňující, o němž svrchu jest praveno. A to připravě, naprav a srovnaj tiemto obyčejem: Posaď vedlé nemocného a na straně kosti zlomené pacholka silného, ať drží diel stehna k klúbu be- drniemu; a v čas narovnánie a rúchy ať drží druhý diel stehna od kolena, a třetí ať drží pevně u prostřed stehna vezpod, pro tiež a velikosť údu. A když lékař srovná, ihned polož na miesto rúchu omočenú v oleji ruoženém a vyžďatú dobře, ať by v nie neostalo jedno moč; pakli by ruoženého oleje neměl, miesto něho buď zklektánie s bielkem vaječným. A pak na to obinadlo polož 10 flastr takový: Vezmi múky bobové neb křeničie, neb múky neb prachu mlynnieho, neb múky ječné neb žitné 1/2 libry, masticis, draganti, gummi arabici, každého jeden lot a ztluc a prosítuj a směs s bielky vaječnými tak, aby bylo židké, a rozmaž po rúšce neb obinadle a oblož miesto uražené. A na ten flastr polož tři neb čtyři žemně kúdelné, a na ty kúdele polož šest dlah z vrby udělaných, aneb z toho dřeva, z něhožto dřiezhy kladú do nožnic mečových. A buď dlúhosť těch dlah jakožto dlúhosť jest stehna, tak aby se o ně neurazil nemocný, ani uhnětl, ani v třéslech, (ani) nad čéškú kolenní; a šíř 20 tří dlah, kteréžto mají kladeny býti na stehno: svrchu mají býti širšie nežli jiné tři, kteréžto mají kladeny býti vezpod neb níže; neb stehno pro masitosť dolejší od kýty, kdež počne kosť zlá- maná vázána býti, od narostěnie vazu mnohokrát odpadá a skloní se k straně svrchnie a zevnitřnie, a protož hodnéť jest, 25 aby dláhy svrchnie byly tlustčie, širšie i silnějšie nežli jiné. A majíť býti všecky dláhy obinuty čéstně. A pak na ty dláhy mají pokladeny býti zemně kúdelné, omočené u vodě a dobře vyžďaté, a nad ty kúdele má býti vázánie obinadlem, počna od miesta uraženého: a tak jedniem dielem obinadla obinúti až do 30 kýty, a druhým dielem téhož obinadla až do kolena; a vždy miesto zlomené viece stáhni, nežli strany údu obapolně, totiž přednie i zadnie. A buď na konci obinutie to obinadlo přistěženo 1) jehlú a nití, aby se nerozvázalo a neodjalo snadně. A na to obinadlo 3b má býti druhé obinutie s jiným obinadlem, tak dlúhým i širokým, jakož bylo prvé; a máš početi vázánie a obinutie od kolena, a 15 1) Rkp. przistrzeno.
168 Knihy třetie. delné zemně, dláhy, olej ruožený zvláště, a prach z múk a prach zbraňující, o němž svrchu jest praveno. A to připravě, naprav a srovnaj tiemto obyčejem: Posaď vedlé nemocného a na straně kosti zlomené pacholka silného, ať drží diel stehna k klúbu be- drniemu; a v čas narovnánie a rúchy ať drží druhý diel stehna od kolena, a třetí ať drží pevně u prostřed stehna vezpod, pro tiež a velikosť údu. A když lékař srovná, ihned polož na miesto rúchu omočenú v oleji ruoženém a vyžďatú dobře, ať by v nie neostalo jedno moč; pakli by ruoženého oleje neměl, miesto něho buď zklektánie s bielkem vaječným. A pak na to obinadlo polož 10 flastr takový: Vezmi múky bobové neb křeničie, neb múky neb prachu mlynnieho, neb múky ječné neb žitné 1/2 libry, masticis, draganti, gummi arabici, každého jeden lot a ztluc a prosítuj a směs s bielky vaječnými tak, aby bylo židké, a rozmaž po rúšce neb obinadle a oblož miesto uražené. A na ten flastr polož tři neb čtyři žemně kúdelné, a na ty kúdele polož šest dlah z vrby udělaných, aneb z toho dřeva, z něhožto dřiezhy kladú do nožnic mečových. A buď dlúhosť těch dlah jakožto dlúhosť jest stehna, tak aby se o ně neurazil nemocný, ani uhnětl, ani v třéslech, (ani) nad čéškú kolenní; a šíř 20 tří dlah, kteréžto mají kladeny býti na stehno: svrchu mají býti širšie nežli jiné tři, kteréžto mají kladeny býti vezpod neb níže; neb stehno pro masitosť dolejší od kýty, kdež počne kosť zlá- maná vázána býti, od narostěnie vazu mnohokrát odpadá a skloní se k straně svrchnie a zevnitřnie, a protož hodnéť jest, 25 aby dláhy svrchnie byly tlustčie, širšie i silnějšie nežli jiné. A majíť býti všecky dláhy obinuty čéstně. A pak na ty dláhy mají pokladeny býti zemně kúdelné, omočené u vodě a dobře vyžďaté, a nad ty kúdele má býti vázánie obinadlem, počna od miesta uraženého: a tak jedniem dielem obinadla obinúti až do 30 kýty, a druhým dielem téhož obinadla až do kolena; a vždy miesto zlomené viece stáhni, nežli strany údu obapolně, totiž přednie i zadnie. A buď na konci obinutie to obinadlo přistěženo 1) jehlú a nití, aby se nerozvázalo a neodjalo snadně. A na to obinadlo 3b má býti druhé obinutie s jiným obinadlem, tak dlúhým i širokým, jakož bylo prvé; a máš početi vázánie a obinutie od kolena, a 15 1) Rkp. przistrzeno.
Strana 169
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 169 tak obinovati napořád až do kýty a třésla. A vždy máš viece stáhnúti miesto uražené nežli okolnie, ať by tiem lépe od zbě- ženie mokrostí tiem větším stěžením1) bylo miesto uražené za- chováno, a konec toho obinadla k zpodniemu buď přistěžen. A když se to stane, tehdy upevni a utvrď všecky ty věci úzkým zavazadlem na prst a tak dlúhým, aby stačilo všecko stehno otočiti od kýty až do kolena; a nikoli nečiň stěženie na údu, z něhož by bolesť přišla neb ztrnutie úda neb objietřenie, neb ty věci připravují úd k mrtvení. A to skonaje, polož nemocného, ať v znak leží, a obiň rú- chami nohu a prostěradly na dél, ať by mohl odpočívati, a bude-li potřeba, aby se hnul, ttem snáze a s menší bolestí. A po prvniem vázání po dvú neb po třech hodinách púštěj jemu z ruky strany neuražené, z žíly, jenž jest mezi prstem najmenším a prstenným, aneb baňkami z kýt; a spuosob, ať mievá stolici jednu neb dvě na den. A nehýbaj tiem vázáním přes dva neb tři dni neb čtyři neb pět, jakož se lékaři zdáti bude; ale na všaký den navštěv nemocného a dotkni se miesta uraženého a opatř, ostalo-li jest vázánie i napravenie v své váze, jakož jest napraveno. Pakli 20 shledáš kterú proměnu, tu znenáhla a lehce naveď a hodně znova uvěž. A múdrý lékař máť pilně znamenati miesto uražené, na němž jest zlámánie, ukáže-li se které vyzdviženie kosti, pro zlé srovnánie, čili nic; a ukáže-lit se které neb nezpósoba, ihned 25 stiskni je obinadly a dlahami, ať by úd svú měl zase zpósobu vlastní. A to se má státi dokonale, dřév nežli uviežeš úd zlo- mený, aneb dokud se napravenie neutvrdí; neb kdy se vázánie stane, aneb napravenie se utvrdí, nemóž lékař nic k tom u hodně učiniti. Pokrm jeho na počátku buď s krupicí pšeničnú neb ječnú neb žitnú neb ovesnú, aneb špinák, locika, borák, tykve vařené a upravené s mlékem mandlovým; a nápoj buď víno z rajských jablek aneb agrest, k nimžto každému desetkrát tolikéž máš přimiesiti čisté vody, aneb vody svařenie sliv neb trnek suchých, 35 aneb voda ječná, vařená s kořením koprovým a petruželným. A tu ztravu dávaj jemu, dokudž nebudeš jist před nežitem aneb objietřením; a když před tiem jist budeš, dávaj jemu dobré víno 5 10 15 30 1) Rkp sczezením.
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 169 tak obinovati napořád až do kýty a třésla. A vždy máš viece stáhnúti miesto uražené nežli okolnie, ať by tiem lépe od zbě- ženie mokrostí tiem větším stěžením1) bylo miesto uražené za- chováno, a konec toho obinadla k zpodniemu buď přistěžen. A když se to stane, tehdy upevni a utvrď všecky ty věci úzkým zavazadlem na prst a tak dlúhým, aby stačilo všecko stehno otočiti od kýty až do kolena; a nikoli nečiň stěženie na údu, z něhož by bolesť přišla neb ztrnutie úda neb objietřenie, neb ty věci připravují úd k mrtvení. A to skonaje, polož nemocného, ať v znak leží, a obiň rú- chami nohu a prostěradly na dél, ať by mohl odpočívati, a bude-li potřeba, aby se hnul, ttem snáze a s menší bolestí. A po prvniem vázání po dvú neb po třech hodinách púštěj jemu z ruky strany neuražené, z žíly, jenž jest mezi prstem najmenším a prstenným, aneb baňkami z kýt; a spuosob, ať mievá stolici jednu neb dvě na den. A nehýbaj tiem vázáním přes dva neb tři dni neb čtyři neb pět, jakož se lékaři zdáti bude; ale na všaký den navštěv nemocného a dotkni se miesta uraženého a opatř, ostalo-li jest vázánie i napravenie v své váze, jakož jest napraveno. Pakli 20 shledáš kterú proměnu, tu znenáhla a lehce naveď a hodně znova uvěž. A múdrý lékař máť pilně znamenati miesto uražené, na němž jest zlámánie, ukáže-li se které vyzdviženie kosti, pro zlé srovnánie, čili nic; a ukáže-lit se které neb nezpósoba, ihned 25 stiskni je obinadly a dlahami, ať by úd svú měl zase zpósobu vlastní. A to se má státi dokonale, dřév nežli uviežeš úd zlo- mený, aneb dokud se napravenie neutvrdí; neb kdy se vázánie stane, aneb napravenie se utvrdí, nemóž lékař nic k tom u hodně učiniti. Pokrm jeho na počátku buď s krupicí pšeničnú neb ječnú neb žitnú neb ovesnú, aneb špinák, locika, borák, tykve vařené a upravené s mlékem mandlovým; a nápoj buď víno z rajských jablek aneb agrest, k nimžto každému desetkrát tolikéž máš přimiesiti čisté vody, aneb vody svařenie sliv neb trnek suchých, 35 aneb voda ječná, vařená s kořením koprovým a petruželným. A tu ztravu dávaj jemu, dokudž nebudeš jist před nežitem aneb objietřením; a když před tiem jist budeš, dávaj jemu dobré víno 5 10 15 30 1) Rkp sczezením.
Strana 170
170 Knihy třetie. červené, čisté a sladké píti, ovodněné do polu, a ať jie paznohty vepřové neb telecie a droby dobytčie; neb ty věci činie a spo- máhají k zacelení svazu a svalení kosti. A muož také požívati masa skopového, beranieho a kozlecieho i jehněcieho a ptákuov lesních, bažantuov i kapúnóv, kuroptví i slepic, i také muož jiesti žlútky vaječnie; i kopr i petružel s tiem masem máť vařiti, i jiesti zelé svrchu jmenovaná. Pakli ty kosti stehennie jsú zlomeny a rána jest nad zlo- mením veliká, tak že potřebuje spojenie stran, spatř najprvé, jsú-liť kosti které odraženy, kteréžto ostati nemohú, ty odvrz; a 10 potom sší ránu a zachovaj šev té rány tiemto prachem: Vezmi masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 loty, mumie, san- guinis draconis, každého jeden lot, ztluc dobře v prach a pro- sítuj. A to učině, naprav a zrovnaj kosti zlomené podlé zpuo- soby jich přirozené, jakož sme svrchu o tom pravili, a dláhy tak 15 buďte zpuosobeny, aby bez jich hnutie na všaký den rána mohla býti opatřena i vázána. A na šev té rány klaď prach svrchu ře- čený, a na ten prach pro vyhnojenie a posilenie miesta klaď flastr takový na všaký den: Vezmi strdi ruožené procezené 1 libry, múky ječné neb prachu mlynnieho neb žitné múky šest 20 lotóv, a prachu dřéve řečeného jenž má kladen býti na šev rány, tři loty, a to dobře směs všecko v hromadu; a ten prach i flastr přikládaj na všaký den na šev rány, i také rána tudiež nešitá, až do dokonalého vyhnojenie a narostěnie. A když miesto vy- hnojíš a narostíš, tehdy zcel ránu tiemto prachem: Vezmi nucum cypressi, gallarum, mumie, kadidla, každého 2 loty, ztluc v prach a prosej a klaď na ránu. Pokrm i pitie též, jakož jest dřéve praveno. Pakli by se miesto to objietřilo neb znežitilo, přikládaj věci, jimižto nežit zrá a měkne, a řež jej svým časem a vyčisť a zacel, jakož o tom dosti jest praveno v prvních kni- 30 hách, v kapitole „o nežitu horkém talovatém, zarozeném na stehně,“ a tu shledáš, co máš činiti. 25 Kapitola XIII. O zlomení čéšky kolena a obyčeji uléčenie toho. Ta kosť zlomena bývá na dél i na šéř; a to muož poznáno býti z viděnie i dotčenie. A obéť má býti najprvé napraveno ru-
170 Knihy třetie. červené, čisté a sladké píti, ovodněné do polu, a ať jie paznohty vepřové neb telecie a droby dobytčie; neb ty věci činie a spo- máhají k zacelení svazu a svalení kosti. A muož také požívati masa skopového, beranieho a kozlecieho i jehněcieho a ptákuov lesních, bažantuov i kapúnóv, kuroptví i slepic, i také muož jiesti žlútky vaječnie; i kopr i petružel s tiem masem máť vařiti, i jiesti zelé svrchu jmenovaná. Pakli ty kosti stehennie jsú zlomeny a rána jest nad zlo- mením veliká, tak že potřebuje spojenie stran, spatř najprvé, jsú-liť kosti které odraženy, kteréžto ostati nemohú, ty odvrz; a 10 potom sší ránu a zachovaj šev té rány tiemto prachem: Vezmi masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 loty, mumie, san- guinis draconis, každého jeden lot, ztluc dobře v prach a pro- sítuj. A to učině, naprav a zrovnaj kosti zlomené podlé zpuo- soby jich přirozené, jakož sme svrchu o tom pravili, a dláhy tak 15 buďte zpuosobeny, aby bez jich hnutie na všaký den rána mohla býti opatřena i vázána. A na šev té rány klaď prach svrchu ře- čený, a na ten prach pro vyhnojenie a posilenie miesta klaď flastr takový na všaký den: Vezmi strdi ruožené procezené 1 libry, múky ječné neb prachu mlynnieho neb žitné múky šest 20 lotóv, a prachu dřéve řečeného jenž má kladen býti na šev rány, tři loty, a to dobře směs všecko v hromadu; a ten prach i flastr přikládaj na všaký den na šev rány, i také rána tudiež nešitá, až do dokonalého vyhnojenie a narostěnie. A když miesto vy- hnojíš a narostíš, tehdy zcel ránu tiemto prachem: Vezmi nucum cypressi, gallarum, mumie, kadidla, každého 2 loty, ztluc v prach a prosej a klaď na ránu. Pokrm i pitie též, jakož jest dřéve praveno. Pakli by se miesto to objietřilo neb znežitilo, přikládaj věci, jimižto nežit zrá a měkne, a řež jej svým časem a vyčisť a zacel, jakož o tom dosti jest praveno v prvních kni- 30 hách, v kapitole „o nežitu horkém talovatém, zarozeném na stehně,“ a tu shledáš, co máš činiti. 25 Kapitola XIII. O zlomení čéšky kolena a obyčeji uléčenie toho. Ta kosť zlomena bývá na dél i na šéř; a to muož poznáno býti z viděnie i dotčenie. A obéť má býti najprvé napraveno ru-
Strana 171
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 171 10 15 kama lékaře, stáhna nemocnému tu nohu čím móž1) býti najlépe, a po napravení klaď flastr, o němž v dřévní kap. praveno jest „o zlomení kosti stehenné,“ kromě že tuto nebývá obinadlo kladeno na miesto omočené v oleji ruoženém a vyžďaté, o němž tudiež zmienka jest; neb tento úd zlomený nepotřebuje jedno srovnánie a stěženie a odpočinutie. A po tom flastru klad vedlé miesta uraženého věci zbraňujície nežitu, jakož jest olej ruožený a mízha vyžďatá z psieho vína a netřesku a ruda vlaská a málo octa. A potom vlož chomáčky kúdelné, obinadla, ať by miesto pevno ostalo i jeho napravenie; a na to buď zavázánie rúchú, na čtyři prsty širokú; a upevni to dobře šitím, ať se nepohne. A tak vázánie děj se ob dva dni neb ob tři. Púštěj jemu krev po prvém vázání z žíly ruky zdravé strany, jenž jest mezi prstem najmenším a prstenním, aneb baňkami na kýtách, a zpuosob, ať má stolici na každý den, klistérem neb čépky, jednu neb dvě. Pokrm a nápoj buď zpuosoben podlé času a síly neb mdloby a tak(é dle) zpósoby toho nemocného, jakož dřéve praveno jest. Tuť také ránu druzí dlahami okládají i uvazují tak, že dláhu širokú pod kolenem na čtyři prsty a 20 dlúhú puol druhé piedi, a dvě tak dlúzě než uzšě přikládají s obú stranú kolena, aby sehnutím neb nahnutím nohy napravenie a srovnánie nebylo pohnuto; a tyť dláhy mají býti obaleny kúdelí a připraveny, jakož praveno jest v přednie kapitole „o vázání zlomeného miesta stehna." Kapitola XIV. O zlomení holenných kostí a uléčení. 30 Zlámány bývají kosti holenné druhdy obě, druhdy jedna; a druhdy jedna z nich se rozštiepí. A protož přihodí-li se, že by obě tě kosti byle zlomeně bez rány, dobréť jest a hodné, aby lékař před napravováním měl všecky věci hotovy, kteréžto pří- slušejí k vázání: jakožto obinadla, zavazadla, dláhy, kúdele, flastry a jiné věci, o nichž sme pravili v kapitole „o zlomení kosti pažné.“ A v čas napravovánie kosti měj lékař jednoho při- sluhovatele, jenž by držal nemocnému nohu za koleno, tak aby noha byla stažena i oslabena vedlé lékařova rozkázánie; a dru- hého měj lékař, jenž by držal nohu za patu a nártě neb za cho- 25 1) Rkp.: ma.
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 171 10 15 kama lékaře, stáhna nemocnému tu nohu čím móž1) býti najlépe, a po napravení klaď flastr, o němž v dřévní kap. praveno jest „o zlomení kosti stehenné,“ kromě že tuto nebývá obinadlo kladeno na miesto omočené v oleji ruoženém a vyžďaté, o němž tudiež zmienka jest; neb tento úd zlomený nepotřebuje jedno srovnánie a stěženie a odpočinutie. A po tom flastru klad vedlé miesta uraženého věci zbraňujície nežitu, jakož jest olej ruožený a mízha vyžďatá z psieho vína a netřesku a ruda vlaská a málo octa. A potom vlož chomáčky kúdelné, obinadla, ať by miesto pevno ostalo i jeho napravenie; a na to buď zavázánie rúchú, na čtyři prsty širokú; a upevni to dobře šitím, ať se nepohne. A tak vázánie děj se ob dva dni neb ob tři. Púštěj jemu krev po prvém vázání z žíly ruky zdravé strany, jenž jest mezi prstem najmenším a prstenním, aneb baňkami na kýtách, a zpuosob, ať má stolici na každý den, klistérem neb čépky, jednu neb dvě. Pokrm a nápoj buď zpuosoben podlé času a síly neb mdloby a tak(é dle) zpósoby toho nemocného, jakož dřéve praveno jest. Tuť také ránu druzí dlahami okládají i uvazují tak, že dláhu širokú pod kolenem na čtyři prsty a 20 dlúhú puol druhé piedi, a dvě tak dlúzě než uzšě přikládají s obú stranú kolena, aby sehnutím neb nahnutím nohy napravenie a srovnánie nebylo pohnuto; a tyť dláhy mají býti obaleny kúdelí a připraveny, jakož praveno jest v přednie kapitole „o vázání zlomeného miesta stehna." Kapitola XIV. O zlomení holenných kostí a uléčení. 30 Zlámány bývají kosti holenné druhdy obě, druhdy jedna; a druhdy jedna z nich se rozštiepí. A protož přihodí-li se, že by obě tě kosti byle zlomeně bez rány, dobréť jest a hodné, aby lékař před napravováním měl všecky věci hotovy, kteréžto pří- slušejí k vázání: jakožto obinadla, zavazadla, dláhy, kúdele, flastry a jiné věci, o nichž sme pravili v kapitole „o zlomení kosti pažné.“ A v čas napravovánie kosti měj lékař jednoho při- sluhovatele, jenž by držal nemocnému nohu za koleno, tak aby noha byla stažena i oslabena vedlé lékařova rozkázánie; a dru- hého měj lékař, jenž by držal nohu za patu a nártě neb za cho- 25 1) Rkp.: ma.
Strana 172
172 Knihy třetie. didla pevně, a ten ať hýbá jím, jakož lékař rozkáže; a třetieho má mieti, ať by oběma rukama vzdržal nohu v prostředce, aby se nikam srovnánie nehnulo. Pak lékař obinadlo měj dlúhé a široké, jakož jest veliké koleno neb noha pod kolenem, a to omoč v oleji ruoženém a vyždmi velmi dobře, a to polož na všicku nohu pod kolenem; a na to ať vloží druhú rúchu tak velikú, pomazanú tiem flastrem, o němž sme pravili v kapitole „o zlomení kosti stehenné.“ A na ten flastr ať vloží dvě nebo tři zemně kúdele, vedlé tlustosti nohy, a okolo těch dláhy čtyři neb jich šest, jakož noha tenká 10 neb tlustá jest; a na ty dláhy ať položí druhé zemně. A na to obinadlem otoč na čtyři prsty širokým a dlúhým, jímžto by vše- cka noha podkolenie byla obinuta; a máš počieti obinutie, pravý prostředek toho obinadla polože na miesto zlomené, a je obina tuze, obiňž nohu až do kolena jedniem dielem obinadla, a to 15 utvrdě, pak druhým dielem toho obinadla ať ovijie až do člán- kuov, a tu šitím utvrď. A dláhy majíť býti obaleny kúdelí, a majíť býti dlúhé od kolena do článkóv, jakož jsú kosti holenné, tak však, aby ani kolenu ani chodidlu překážely. A na to obinutie i vázánie má býti druhé obinutie obinadlem 20 tak velikým a málo delším, nežli bylo prvé; a počni obinovati od článkóv až do kolena. A vždy na miestě zlomeném viece stiehni nežli jinde, pro zbráněnie otoku, a každé obinutie utvrď šitím, ať se nepohne. Ale toho se vystřiehaj, aby ani prvním obinadlem ani druhým nestahoval údu bolestně velmi; neb tady přicházie 25 bolesť veliká a ztrnutie, otok, a z tohoť bývá, žeť úd citedlnosť potracuje a pakostivý bývá. A na to obinadlo poslednie obi- nadlem na prst v šíři obiň a utvrď. A když tak uviežeš miesto, tehdy zmaž koleno a patu i s články i s chodidlem ruoženým olejem, smiešeným s rudú (vlaskú) aneb tukem vyžďatým z psieho vína neb netřesku a málo octa k tomu přičině. Púštěj jemu z ruky strany zdravé, z žíly plicné neb slezenné, neb baňkami na kýtách, zpuosob ať má na však den stolici jednu neb dvě kli- stérem neb čípky. A to vázánie buď měněno neb obnovováno ob den neb ob 35 dva. A navštěvuj jeho na však den, aby se něco nezarodilo, jemuž by lékař potom nemohl spomoci, a také spatř i oprav, ač co na vázání jest potřebie. A jest-li že by na druhém neb na třetiem vázání viděl které vypáčenie na miestě uraženém, to 30
172 Knihy třetie. didla pevně, a ten ať hýbá jím, jakož lékař rozkáže; a třetieho má mieti, ať by oběma rukama vzdržal nohu v prostředce, aby se nikam srovnánie nehnulo. Pak lékař obinadlo měj dlúhé a široké, jakož jest veliké koleno neb noha pod kolenem, a to omoč v oleji ruoženém a vyždmi velmi dobře, a to polož na všicku nohu pod kolenem; a na to ať vloží druhú rúchu tak velikú, pomazanú tiem flastrem, o němž sme pravili v kapitole „o zlomení kosti stehenné.“ A na ten flastr ať vloží dvě nebo tři zemně kúdele, vedlé tlustosti nohy, a okolo těch dláhy čtyři neb jich šest, jakož noha tenká 10 neb tlustá jest; a na ty dláhy ať položí druhé zemně. A na to obinadlem otoč na čtyři prsty širokým a dlúhým, jímžto by vše- cka noha podkolenie byla obinuta; a máš počieti obinutie, pravý prostředek toho obinadla polože na miesto zlomené, a je obina tuze, obiňž nohu až do kolena jedniem dielem obinadla, a to 15 utvrdě, pak druhým dielem toho obinadla ať ovijie až do člán- kuov, a tu šitím utvrď. A dláhy majíť býti obaleny kúdelí, a majíť býti dlúhé od kolena do článkóv, jakož jsú kosti holenné, tak však, aby ani kolenu ani chodidlu překážely. A na to obinutie i vázánie má býti druhé obinutie obinadlem 20 tak velikým a málo delším, nežli bylo prvé; a počni obinovati od článkóv až do kolena. A vždy na miestě zlomeném viece stiehni nežli jinde, pro zbráněnie otoku, a každé obinutie utvrď šitím, ať se nepohne. Ale toho se vystřiehaj, aby ani prvním obinadlem ani druhým nestahoval údu bolestně velmi; neb tady přicházie 25 bolesť veliká a ztrnutie, otok, a z tohoť bývá, žeť úd citedlnosť potracuje a pakostivý bývá. A na to obinadlo poslednie obi- nadlem na prst v šíři obiň a utvrď. A když tak uviežeš miesto, tehdy zmaž koleno a patu i s články i s chodidlem ruoženým olejem, smiešeným s rudú (vlaskú) aneb tukem vyžďatým z psieho vína neb netřesku a málo octa k tomu přičině. Púštěj jemu z ruky strany zdravé, z žíly plicné neb slezenné, neb baňkami na kýtách, zpuosob ať má na však den stolici jednu neb dvě kli- stérem neb čípky. A to vázánie buď měněno neb obnovováno ob den neb ob 35 dva. A navštěvuj jeho na však den, aby se něco nezarodilo, jemuž by lékař potom nemohl spomoci, a také spatř i oprav, ač co na vázání jest potřebie. A jest-li že by na druhém neb na třetiem vázání viděl které vypáčenie na miestě uraženém, to 30
Strana 173
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 173 stiskni neb zdav a naprav obinadlem aneb dlahú, bez veliké bo- lesti, tak aby navráceno bylo na své miesto, a úd aby při své přirozené zpuosobě zuostal. Pakli při tom zlomení jest rána veliká neb malá, spatř, jsú-li které kosti odražené, kteréžto zuostati nemohú; ty odvrz, aniž se boj mozku potracenie, jakož sme pověděli v kapitole „o zlo- mení kosti pažné;“ a potom spoj strany té rány šitím. A to učině, naprav a srovnaj kosť zlomenú, jakož muožeš najlépe; a sřež od dlah na bociech, tak aby rána odkryta ostala, aby na 1o však den mohla býti ohledána i léčena. Tuto však slušie věděti, že o zlomení holen neb vyvinutí nohy staří lékaři se obierajíce, nepřikládali dlah; neb se jim zdálo, aby miesto dlah bylo prodlabáno dřevo, dlúhé jak to holeno, a široké, aby nohu do polú ochytilo i s kúdelí i s obinadly, nedba- jíce mnoho o vyvinutie nohy neb zlomenie holeně, jedno o ráně toliko: neb ta rána s takým kosti zlomením neb vyvinutím v sobě smrtedlná jest. A protož v té příhodě lépe jest pilnu býti o ráně. aby dobře byla vyhnojena a před otokem zachována, nežli pilnu býti napravenie; neb byla-li by zle vyhnojena, neb že by zneži- 20 tila rána, mohl by člověk umřéti, ale ač by kosť nebyla napra- vena, protoť muož nemocný živ ostati. A podlé toho obyčeje úžitečnoť jest, jakož jest povědieno, na každý den navštievati ránu dvakrát neb třikrát lehce a měkce, bez úrazu nemocného. A podlé toho obyčeje muož lékař léčiti zlomenie kosti před- 25 loktie a vyvinutie kosti pěsti a zlomenie kosti pažné i stehenné; ale ty všecky věci majíť zuostati na súdu a vuoli lékaře. A jest-li šita rána, tehdy na šev klaď prach zachovávající šev; a na ten prach klaď flastr zbraňující a hnojící, až do narostěnie rány, a po narostění zcel ránu. A týž obyčej zachovaj léčenie, 2o ač by byla rána malá. Pokrm i nápoj dávaj, jakžto jiným ra- něným, jimžto pažnie neb stehenná kosť jest zlomena; i jiné věci, kteréžto k němu příslušejí, čiň při takém nemocném, jakož sme svrchu pravili. A to pilně zachovaj. 15 Kapitola XV. O zlomení kosti patné. Přihodí-li se kdy, že kosť patnie byla by komu zlomena, 35 toť bude poznáno z dotčenie: neb jejie strany neb částky postu- pují před macením i na dél i na přieč; a také po obyčeji úrazu
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 173 stiskni neb zdav a naprav obinadlem aneb dlahú, bez veliké bo- lesti, tak aby navráceno bylo na své miesto, a úd aby při své přirozené zpuosobě zuostal. Pakli při tom zlomení jest rána veliká neb malá, spatř, jsú-li které kosti odražené, kteréžto zuostati nemohú; ty odvrz, aniž se boj mozku potracenie, jakož sme pověděli v kapitole „o zlo- mení kosti pažné;“ a potom spoj strany té rány šitím. A to učině, naprav a srovnaj kosť zlomenú, jakož muožeš najlépe; a sřež od dlah na bociech, tak aby rána odkryta ostala, aby na 1o však den mohla býti ohledána i léčena. Tuto však slušie věděti, že o zlomení holen neb vyvinutí nohy staří lékaři se obierajíce, nepřikládali dlah; neb se jim zdálo, aby miesto dlah bylo prodlabáno dřevo, dlúhé jak to holeno, a široké, aby nohu do polú ochytilo i s kúdelí i s obinadly, nedba- jíce mnoho o vyvinutie nohy neb zlomenie holeně, jedno o ráně toliko: neb ta rána s takým kosti zlomením neb vyvinutím v sobě smrtedlná jest. A protož v té příhodě lépe jest pilnu býti o ráně. aby dobře byla vyhnojena a před otokem zachována, nežli pilnu býti napravenie; neb byla-li by zle vyhnojena, neb že by zneži- 20 tila rána, mohl by člověk umřéti, ale ač by kosť nebyla napra- vena, protoť muož nemocný živ ostati. A podlé toho obyčeje úžitečnoť jest, jakož jest povědieno, na každý den navštievati ránu dvakrát neb třikrát lehce a měkce, bez úrazu nemocného. A podlé toho obyčeje muož lékař léčiti zlomenie kosti před- 25 loktie a vyvinutie kosti pěsti a zlomenie kosti pažné i stehenné; ale ty všecky věci majíť zuostati na súdu a vuoli lékaře. A jest-li šita rána, tehdy na šev klaď prach zachovávající šev; a na ten prach klaď flastr zbraňující a hnojící, až do narostěnie rány, a po narostění zcel ránu. A týž obyčej zachovaj léčenie, 2o ač by byla rána malá. Pokrm i nápoj dávaj, jakžto jiným ra- něným, jimžto pažnie neb stehenná kosť jest zlomena; i jiné věci, kteréžto k němu příslušejí, čiň při takém nemocném, jakož sme svrchu pravili. A to pilně zachovaj. 15 Kapitola XV. O zlomení kosti patné. Přihodí-li se kdy, že kosť patnie byla by komu zlomena, 35 toť bude poznáno z dotčenie: neb jejie strany neb částky postu- pují před macením i na dél i na přieč; a také po obyčeji úrazu
Strana 174
174 Knihy třetie. i po bolesti to muož poznáno býti. A když poznáš té kosti zlo- menie, neniet třeba jiného, než aby flastr na to miesto bez oleje ruoženého byl kladen takový: Vezmi múky ječné neb bobové neb žitné neb křeničie neb prachu mlynného puol libry, masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 loty, mumie, rudy vlaské, každého jeden lot, ztluc dobře v prach a prosej a směs s bielky vaječnými, tak aby bylo velmi židko; a ten flastr vmaže na rúchu, polož na miesto bolestné. A na ten flastr polož zemni kúdelnú neb chomáček, kterýžto si dříve zapral v vodě a dobře vyžďal. A na tuto kúdel polož dláhu z vrby, neb z jiného dřeva k tomu 10 hodného, a buď zpuosoba té dláhy, jakož jest pata; a na tu dláhu vzlož jinú zemnici kúdele. A pak přivaž rúchú neb obinadlem čtyř prstóv šíři a upevni dobře, ať se nepohne to vázánie; a to obinutie učiň až do polu hlezna, a každé obinutie přistehni k dru- hému nití. A pak s obú stranú úrazu i na nártě i na holeni maž věcmi zbraňujícími nežitu a objietření, jakož jest olej ruožený s rudú vlaskú smiešený, psieho vína neb netřesku tuk vyžďatý. Půštěj jemu krev z ruky strany zdravé, z žíly, kteráž jest mezi najmenším prstkem ručním a prstem prstenním, aneb baňkami púštěj z kýt. Zpuosob, ať nemocný má na však den stolici neb 20 dvě; a to učiň neb klistérem neb čépkem. Pokrm a nápoj buď svrchu psaný od počátka těchto knih, tak aby lékař spatřil mdlobu i síly nemocného a podlé toho jeho krmil. Kapitola XVI. O zlomení kosti chodidla i prstóv nožních. Těchto kostí zlomenie snadně muož býti poznáno, aniž po- třebuje lékař v tom poznání jedno pomaceti miesta; neb dobrý 25 lékař shledáť macením snadně zlomenie těch kostí, aniž se utají. A protož na srovnání a napravení těch kostí, buďto jich zlomenie s ranú neb bez rány, tehdy potřebuješ, ať by byla učiněna jedna dláha, zpuosobená jakžto podšev nožní, z zemně, aneb plsť; a to se má státi po narovnání těch kostí zlámaných. A pak na ura- 30 žení kosti, buďto toho hřebena neb kterého prsta nožnieho, klaď flastr, učiněný z múk a prachóv svrchu pravených v této kapi- tole; a okolo toho miesta uraženého maž věcmi zbraňujícími ne- žitu neb otoku, o nichž v každé kapitole zmienka jest. A pak na ten flastr vzlož zemně kúdelné, zmyté vodú a dobře vyžďaté, 35 a v těch věcech, v nichžto flastr jest omočen neb obalen. A potom
174 Knihy třetie. i po bolesti to muož poznáno býti. A když poznáš té kosti zlo- menie, neniet třeba jiného, než aby flastr na to miesto bez oleje ruoženého byl kladen takový: Vezmi múky ječné neb bobové neb žitné neb křeničie neb prachu mlynného puol libry, masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 loty, mumie, rudy vlaské, každého jeden lot, ztluc dobře v prach a prosej a směs s bielky vaječnými, tak aby bylo velmi židko; a ten flastr vmaže na rúchu, polož na miesto bolestné. A na ten flastr polož zemni kúdelnú neb chomáček, kterýžto si dříve zapral v vodě a dobře vyžďal. A na tuto kúdel polož dláhu z vrby, neb z jiného dřeva k tomu 10 hodného, a buď zpuosoba té dláhy, jakož jest pata; a na tu dláhu vzlož jinú zemnici kúdele. A pak přivaž rúchú neb obinadlem čtyř prstóv šíři a upevni dobře, ať se nepohne to vázánie; a to obinutie učiň až do polu hlezna, a každé obinutie přistehni k dru- hému nití. A pak s obú stranú úrazu i na nártě i na holeni maž věcmi zbraňujícími nežitu a objietření, jakož jest olej ruožený s rudú vlaskú smiešený, psieho vína neb netřesku tuk vyžďatý. Půštěj jemu krev z ruky strany zdravé, z žíly, kteráž jest mezi najmenším prstkem ručním a prstem prstenním, aneb baňkami púštěj z kýt. Zpuosob, ať nemocný má na však den stolici neb 20 dvě; a to učiň neb klistérem neb čépkem. Pokrm a nápoj buď svrchu psaný od počátka těchto knih, tak aby lékař spatřil mdlobu i síly nemocného a podlé toho jeho krmil. Kapitola XVI. O zlomení kosti chodidla i prstóv nožních. Těchto kostí zlomenie snadně muož býti poznáno, aniž po- třebuje lékař v tom poznání jedno pomaceti miesta; neb dobrý 25 lékař shledáť macením snadně zlomenie těch kostí, aniž se utají. A protož na srovnání a napravení těch kostí, buďto jich zlomenie s ranú neb bez rány, tehdy potřebuješ, ať by byla učiněna jedna dláha, zpuosobená jakžto podšev nožní, z zemně, aneb plsť; a to se má státi po narovnání těch kostí zlámaných. A pak na ura- 30 žení kosti, buďto toho hřebena neb kterého prsta nožnieho, klaď flastr, učiněný z múk a prachóv svrchu pravených v této kapi- tole; a okolo toho miesta uraženého maž věcmi zbraňujícími ne- žitu neb otoku, o nichž v každé kapitole zmienka jest. A pak na ten flastr vzlož zemně kúdelné, zmyté vodú a dobře vyžďaté, 35 a v těch věcech, v nichžto flastr jest omočen neb obalen. A potom
Strana 175
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 175 buď vázánie obinadlem tří prstóv z šíři, a dlúhé, aby stačilo obi- núti všecko miesto bolestné i prsty i články nožnie; neb když se kosť kterého prsta nožnieho zlomí, třebať jest, aby v jeho vázání (byl) bližší prst zdravý i jiný přivázán, ať by lépe i snáze ostal v svém napravení. Buď to vázánie i flastróv přikládánie vždy ob den neb ob dva, a to zachovaj až do konce. Púštěj jemu krev, jakož dřéve praveno jest „o zlomení těch kostí holenných;“ zpuosob jemu stolici neb dvě lékem často praveným. Pakli při tom zlomení jest 1o rána, obvěž to miesto na každý den jednú, i pro zlomenie kosti i pro ránu. Přilož zpod nohy podšev dřevěný s dielem plsti též spuosoby, jakož praveno jest, a přikládaj na všaký den flastr na miesto uražené takový: Vezmi draganti, masticis, gummi arabici, každého 2 loty, mumie, rudy vlaské, každého lot, a ztluc v prach 45 a prosej a směs s strdí ruoženú, procezenú. A když utvrdíš ty kosti zlomené po srovnání a vyhnojíš ránu, zcel tiemto prachem: Vezmi kadidla, mumie, nucum cypressi, gallarum, každého lot, ztluc v prach a prosítuj, a klaď na ránu vyhnojenú. A na ten prach klaď kúdel, omočenú v horkém víně: neb víno na každém 2o údu činí, že maso se kosti lehce přidrží. Pokrm a nápoj buď týž a za též časy, jakožto u jiných nemocných, kteřížto mají zlomené kosti, o nichž dřéve povědieno jest. Kapitola XVII. O vyvinutí a obměkčení a rozdělení všech úduov, na nichžto nedostatci mohú býti. 25 30 Věz, žeť kosť spojena bývá s kostmi čtyřmi obyčeji: Prvníť jest skrze sama svazadla neb křtálky: jakož jest spojenie lopatky plecné s pažnú kostí, neb jiných klúbóv. Druhý obyčej spojenie kosti s kostí jestiť ustrnutie kosti: jakožto jest ustrnutie zubóv v čelisti zpodnie neb svrchnie. Třetí obyčej spojenie kosti s kostí jestiť vsazenie jedné kosti v druhú: jakožto žebra vsazena jsú a vtělena v kosti prsnie; aneb od svázánie: a tak jest spojenie vidlice, jenž jest kosť jdúcie od hrdla ku páži, s paží ručnú; aneb svázáním žilným; a tak spojeno jest sedm kostí prvních v hro- madu. Čtvrtý obyčej spojenie kosti s kostí jestiť, jakožto by zuby pilnie v druhé vniknúc se spojily: a tak šest kostí hlavních jsú spojeny v hromadu, aneb spojenie dvú kostí čelistných 35 v bradě.
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 175 buď vázánie obinadlem tří prstóv z šíři, a dlúhé, aby stačilo obi- núti všecko miesto bolestné i prsty i články nožnie; neb když se kosť kterého prsta nožnieho zlomí, třebať jest, aby v jeho vázání (byl) bližší prst zdravý i jiný přivázán, ať by lépe i snáze ostal v svém napravení. Buď to vázánie i flastróv přikládánie vždy ob den neb ob dva, a to zachovaj až do konce. Púštěj jemu krev, jakož dřéve praveno jest „o zlomení těch kostí holenných;“ zpuosob jemu stolici neb dvě lékem často praveným. Pakli při tom zlomení jest 1o rána, obvěž to miesto na každý den jednú, i pro zlomenie kosti i pro ránu. Přilož zpod nohy podšev dřevěný s dielem plsti též spuosoby, jakož praveno jest, a přikládaj na všaký den flastr na miesto uražené takový: Vezmi draganti, masticis, gummi arabici, každého 2 loty, mumie, rudy vlaské, každého lot, a ztluc v prach 45 a prosej a směs s strdí ruoženú, procezenú. A když utvrdíš ty kosti zlomené po srovnání a vyhnojíš ránu, zcel tiemto prachem: Vezmi kadidla, mumie, nucum cypressi, gallarum, každého lot, ztluc v prach a prosítuj, a klaď na ránu vyhnojenú. A na ten prach klaď kúdel, omočenú v horkém víně: neb víno na každém 2o údu činí, že maso se kosti lehce přidrží. Pokrm a nápoj buď týž a za též časy, jakožto u jiných nemocných, kteřížto mají zlomené kosti, o nichž dřéve povědieno jest. Kapitola XVII. O vyvinutí a obměkčení a rozdělení všech úduov, na nichžto nedostatci mohú býti. 25 30 Věz, žeť kosť spojena bývá s kostmi čtyřmi obyčeji: Prvníť jest skrze sama svazadla neb křtálky: jakož jest spojenie lopatky plecné s pažnú kostí, neb jiných klúbóv. Druhý obyčej spojenie kosti s kostí jestiť ustrnutie kosti: jakožto jest ustrnutie zubóv v čelisti zpodnie neb svrchnie. Třetí obyčej spojenie kosti s kostí jestiť vsazenie jedné kosti v druhú: jakožto žebra vsazena jsú a vtělena v kosti prsnie; aneb od svázánie: a tak jest spojenie vidlice, jenž jest kosť jdúcie od hrdla ku páži, s paží ručnú; aneb svázáním žilným; a tak spojeno jest sedm kostí prvních v hro- madu. Čtvrtý obyčej spojenie kosti s kostí jestiť, jakožto by zuby pilnie v druhé vniknúc se spojily: a tak šest kostí hlavních jsú spojeny v hromadu, aneb spojenie dvú kostí čelistných 35 v bradě.
Strana 176
176 Knihy třetie. A tady mezi těmi a v těch kostech, kteréžto jsú spojeny prvním obyčejem, býváť i stáváť se vyvinutie; ale kteréž jinými třmi obyčeji jsú spojeny, nestáváť se vyvinutie, jakožť bude známo o položení vyvinutie: neb vyvinutie jestiť vystúpenie kosti z miesta svého, v němžto od přirozenie se hýbá. A z toho máš, že čelisť v bradě nemóž se vyvinúti, ale móž se odlúčiti; anižť vidlice se vyvinuje, než bývá odlúčena od miesta svého, totiž od kosti pažné; také kosti lopatky plecné a klúbu bedrnieho odlú- čeny bývají, obměkčeny, zatočeny, ale nikdy vyvinuty. A protož samy kosti v klúby vcházejíc s svými chocholy trpie vyvinutie. A druhdy bývají obměkčeny, druhdy odlúčeny a druhdy zatočeny neb nahnuty, a zvláště když pohnutie silné stane se v klúbu od pádu neb úrazu, a úd od klúbu neodskočí, ani se pohne, avšak bude miesto bolestné. Tuto slušie věděti, že nikoli nemá slyšána býti těch řeč, kteříž pravie, že když která se kosť vyvine neb odlúčí neb ob- měkčí neb zatočí neb nahne, tehdy v čas napravovánie a nave- denie na prvém navštievení neb vázání ten úd má býti obmyt a vložen před napravováním v horkú vodu; neb taká řeč nenie úžitečná, aniž jest rozumná. Neb voda horká úd rozpúští a řédčí, a tady zpuosobuje jej přijímáním mokrosti běžící k miestu bolestnému; a tady jest voda horká příčina objietřenie a neži- cenie údu, a pro ten nežit mohl by úd zbaven býti svého diela přirozeného. Než pravdať jesť: když by úd ztvrd neb sestaral v svém vyvinutí neb odlúčení neb obměkčení neb zatočení neb 25 nahnutí, aneb že nebyl v čas napraven, aneb zle napraven, snad skrze neumělosť lékaře neb pro jinú příčinu, tehdy hodné jest, aby úd taký vložen byl u vodu horkú, v nížto vařen by byl sléz vlaský a kvietie rmenové a řeckého sena a takových věcí; neb v ta doby voda horká obměkčujíc úd, nepřitahuje mokrostí tekú- cích, neb jest to tečenie přestalo pro dlúhosť času, a vlastně stalo-li se jest vyčištěnie z hermodactilóv, turbit a takých věcí; než ta voda horká připravujet ten úd k ohebnosti, neb jej ob- měkčí, a tady zpuosobuje a připravuje k snazšiemu napravení i hodnějšiemu i spěšnějšiemu. Ale v novotě takého úrazu neb 35 vyvinutie nikoli se nehodí údu uraženého neb vyvinutého do vody klásti horké. Než máš věděti, žeť druhdy se přihodí na jednom údu vy- vinutie, zlomenie i rána spolkem; a když ty tři věci přihodí se 10 15 20 30
176 Knihy třetie. A tady mezi těmi a v těch kostech, kteréžto jsú spojeny prvním obyčejem, býváť i stáváť se vyvinutie; ale kteréž jinými třmi obyčeji jsú spojeny, nestáváť se vyvinutie, jakožť bude známo o položení vyvinutie: neb vyvinutie jestiť vystúpenie kosti z miesta svého, v němžto od přirozenie se hýbá. A z toho máš, že čelisť v bradě nemóž se vyvinúti, ale móž se odlúčiti; anižť vidlice se vyvinuje, než bývá odlúčena od miesta svého, totiž od kosti pažné; také kosti lopatky plecné a klúbu bedrnieho odlú- čeny bývají, obměkčeny, zatočeny, ale nikdy vyvinuty. A protož samy kosti v klúby vcházejíc s svými chocholy trpie vyvinutie. A druhdy bývají obměkčeny, druhdy odlúčeny a druhdy zatočeny neb nahnuty, a zvláště když pohnutie silné stane se v klúbu od pádu neb úrazu, a úd od klúbu neodskočí, ani se pohne, avšak bude miesto bolestné. Tuto slušie věděti, že nikoli nemá slyšána býti těch řeč, kteříž pravie, že když která se kosť vyvine neb odlúčí neb ob- měkčí neb zatočí neb nahne, tehdy v čas napravovánie a nave- denie na prvém navštievení neb vázání ten úd má býti obmyt a vložen před napravováním v horkú vodu; neb taká řeč nenie úžitečná, aniž jest rozumná. Neb voda horká úd rozpúští a řédčí, a tady zpuosobuje jej přijímáním mokrosti běžící k miestu bolestnému; a tady jest voda horká příčina objietřenie a neži- cenie údu, a pro ten nežit mohl by úd zbaven býti svého diela přirozeného. Než pravdať jesť: když by úd ztvrd neb sestaral v svém vyvinutí neb odlúčení neb obměkčení neb zatočení neb 25 nahnutí, aneb že nebyl v čas napraven, aneb zle napraven, snad skrze neumělosť lékaře neb pro jinú příčinu, tehdy hodné jest, aby úd taký vložen byl u vodu horkú, v nížto vařen by byl sléz vlaský a kvietie rmenové a řeckého sena a takových věcí; neb v ta doby voda horká obměkčujíc úd, nepřitahuje mokrostí tekú- cích, neb jest to tečenie přestalo pro dlúhosť času, a vlastně stalo-li se jest vyčištěnie z hermodactilóv, turbit a takých věcí; než ta voda horká připravujet ten úd k ohebnosti, neb jej ob- měkčí, a tady zpuosobuje a připravuje k snazšiemu napravení i hodnějšiemu i spěšnějšiemu. Ale v novotě takého úrazu neb 35 vyvinutie nikoli se nehodí údu uraženého neb vyvinutého do vody klásti horké. Než máš věděti, žeť druhdy se přihodí na jednom údu vy- vinutie, zlomenie i rána spolkem; a když ty tři věci přihodí se 10 15 20 30
Strana 177
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 177 19 15 20 v túž hodinu na jeden úd, máť múdrý lékař dřéve, nežliť počne co činiti, sobě připraviti všecky věci k tomu potřebné, k léčení zlo- menie, rány, i vyvinutie. A potom počni napravovati a srovnávati zlomenie údu, ačť jest strašnějšie nežli vyvinutie; pakli vyvinutie jest strašnějšie nežli zlomenie, tehdy dřéve naveď nežli napravuj; a tak též hodiny učiň obé pořád. A po navedení i srovnání kostí vyvinulých, navedených, tepru sveď strany rány v hromadu šitím, ač toho jest potřeba; pakli nenie, ale nechaj. A máť připraviti dláhy z dřeva ohbitého a suchého, tak aby jimi uvazal úd bez zakrytie rány, aby na všaký den k ráně mohl přihlednúti a ji lé- čiti, bez pohnutie těch dlah a vázánie; neb to rozvázánie máť se dieti ob den neb ob dva. A okolo té rány neb toho úrazu se všech stran maž úd věcmi zbraňujícími otoku a nežitu, o nichž často praveno jest; neb jest v této příhodě toho velmi potřebie, proto že úd jest velmi zemdlen trojím úrazem a tak velmi snadně oteče neb zne- žití. Protož tvá všecka snažnosť buď při tom, aby nedopustil miestu tomu se objietřiti neb znežititi; neb jakž by úd v té mieře znežitil, strach bylo by jeho konečného zkaženie a umrtvenie, aneb zlé spuosoby, aneb i smrti toho nemocného. A protož ne- zapomínaj v této příhodě praviti přátelóm nemocného, že tak úraz jest smrtedlný, a ovšem, když se k němu otok neb nežit přivrže; neb všecky takové rány mnohonásobné jsúť smrtedlné. A to z obyčeje pevně poznati budeš moci, ač budeš-li vtipně 25 toho pozorovati. Kapitola XVIII. O vyvinutí neb pohnutí zpodnie čelisti. Druhdy čelisť zpodnie vehne se dovnitř a druhdy zevnitř; a kam koli se vyhne, nebývá zbavena svého přirozeného ovšem hýbánie. Znamenie vyhnutie čelisti do vnitřnosti jestit toto: žeť ústa zuostanú otevřená, a že zubové přední zpodnie čelisti podstúpie, i zastúpie za zuby přednie čelisti svrchnie; ale zna- menie vyhnutie čelisti do zevnitř jestiť toto: žeť ústa se sklesnú a nemohú se odvierati, a ten nemocný nemóž krmě žváti, ani mluviti, a drží se zubové téměř dásní a zřejmo jest vypáčenie té čelisti. A když poznáš vyhnutie, buď dovnitř neb zevnitř, tehdyť má múdrý lékař vstrčiti v ústa nemocného prsty své ruky jedné, 35 12
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 177 19 15 20 v túž hodinu na jeden úd, máť múdrý lékař dřéve, nežliť počne co činiti, sobě připraviti všecky věci k tomu potřebné, k léčení zlo- menie, rány, i vyvinutie. A potom počni napravovati a srovnávati zlomenie údu, ačť jest strašnějšie nežli vyvinutie; pakli vyvinutie jest strašnějšie nežli zlomenie, tehdy dřéve naveď nežli napravuj; a tak též hodiny učiň obé pořád. A po navedení i srovnání kostí vyvinulých, navedených, tepru sveď strany rány v hromadu šitím, ač toho jest potřeba; pakli nenie, ale nechaj. A máť připraviti dláhy z dřeva ohbitého a suchého, tak aby jimi uvazal úd bez zakrytie rány, aby na všaký den k ráně mohl přihlednúti a ji lé- čiti, bez pohnutie těch dlah a vázánie; neb to rozvázánie máť se dieti ob den neb ob dva. A okolo té rány neb toho úrazu se všech stran maž úd věcmi zbraňujícími otoku a nežitu, o nichž často praveno jest; neb jest v této příhodě toho velmi potřebie, proto že úd jest velmi zemdlen trojím úrazem a tak velmi snadně oteče neb zne- žití. Protož tvá všecka snažnosť buď při tom, aby nedopustil miestu tomu se objietřiti neb znežititi; neb jakž by úd v té mieře znežitil, strach bylo by jeho konečného zkaženie a umrtvenie, aneb zlé spuosoby, aneb i smrti toho nemocného. A protož ne- zapomínaj v této příhodě praviti přátelóm nemocného, že tak úraz jest smrtedlný, a ovšem, když se k němu otok neb nežit přivrže; neb všecky takové rány mnohonásobné jsúť smrtedlné. A to z obyčeje pevně poznati budeš moci, ač budeš-li vtipně 25 toho pozorovati. Kapitola XVIII. O vyvinutí neb pohnutí zpodnie čelisti. Druhdy čelisť zpodnie vehne se dovnitř a druhdy zevnitř; a kam koli se vyhne, nebývá zbavena svého přirozeného ovšem hýbánie. Znamenie vyhnutie čelisti do vnitřnosti jestit toto: žeť ústa zuostanú otevřená, a že zubové přední zpodnie čelisti podstúpie, i zastúpie za zuby přednie čelisti svrchnie; ale zna- menie vyhnutie čelisti do zevnitř jestiť toto: žeť ústa se sklesnú a nemohú se odvierati, a ten nemocný nemóž krmě žváti, ani mluviti, a drží se zubové téměř dásní a zřejmo jest vypáčenie té čelisti. A když poznáš vyhnutie, buď dovnitř neb zevnitř, tehdyť má múdrý lékař vstrčiti v ústa nemocného prsty své ruky jedné, 35 12
Strana 178
178 Knihy třetie. a jimi ať usadí a utvrdí ústa jeho na zubiech žernovčích dolejšie čelisti; a druhými čtyřmi prsty druhé ruky má chytiti tu čelisť vyhnutú strany zevnitřnie. A v ten čas měj pomocníka, ať drží pevně hlavu nemocného, a lékař má hýbati tú čelistí vehnutú vzhuoru i dolóv, a potom navesti (na) miesto jejie. A když ji na miesto navedeš čestně, tehdy vzlož flastr z múk a těch klí, o němž v jiných kapitolách praveno jest, a nech tak přes den a noc a nic dále; nebť bude zdráv. A ten flastr přilož, o němž jest po- vědieno v kapitole „o zlomení kostí hrudních.“ Kapitola XIX. O vyvinutí chřbetnice a článkóv jejích, a o uléčení toho. Ty kosti chřbetnice neb prsí a zvláště pod vázánie hlavy 10 na šíji, jest-li že se vyvinú neb vyhnú z svého lože neb hniezda, strašnéť jest, a slušieť se báti náhlé smrti: neb tady stává se přiekaza dýchánie; a též vyvinutím kostí chřbetních, jenž jsú proti prsóm, stává se přiekaza veliká na myškách a žilách, kte- réžto hýbají prsmi, pro něžto také mají přiekazu plíce v svém hýbání přirozeném; a tady nemóž nemocný volně dýchati, a tak smrť přijde. A pak z vyvinutie kostí chřbetních dolejších, jichžto jest pět, stává se přiekaza na ledvinách a měchýři a bolesť v těch údech a nesnáz pičkánie a znežicenie hrdla měchýřového, a zi- mnice i smrt. Znamenie vyvinutie dielu chřbetnice, jenž jest v šíji pod vazem, jsú tato: klesenie hlavy s předu neb s zadu, potracenie hlasu a zlé dýchánie; ale při vyvinutí jiných dolejších kostí chřbetnice nenie potřeba jiného uptánie, jedno okem to poznati, viděním a rukú dotčením. A protož v té příhodě máť na ručesť spomoženo býti ne- mocnému; neb když těch sedm kostí chřbetnice, které jsú v šíji, neb z nich která se vyvine, ihned slušie k tomu přizřieti. Lékař měj pomocníka, jenž by jednu ruku podčinil pod bradu a pevně chytil za čelisti, a druhú rukú ať ujme za týl hlavy, a jakž muož ať pozdvihne hlavy nemocného a zatřese jí; a v ta doby lékař pravú rukú vtiskne kosť neb kosti vypáčené na jich miesto, až i úplně se napraví. A po napravení vlož flastr takový: Vezmi oleje ruoženého 2 loty, mumie, masticis, rudy vlaské, mirtyl- lorum, gummi arabici, každého lot, a ztluc v prach, což má býti 35 ztlučeno, a směs s ruoženým olejem a s bielky vaječnými, tak 15 20 25 30
178 Knihy třetie. a jimi ať usadí a utvrdí ústa jeho na zubiech žernovčích dolejšie čelisti; a druhými čtyřmi prsty druhé ruky má chytiti tu čelisť vyhnutú strany zevnitřnie. A v ten čas měj pomocníka, ať drží pevně hlavu nemocného, a lékař má hýbati tú čelistí vehnutú vzhuoru i dolóv, a potom navesti (na) miesto jejie. A když ji na miesto navedeš čestně, tehdy vzlož flastr z múk a těch klí, o němž v jiných kapitolách praveno jest, a nech tak přes den a noc a nic dále; nebť bude zdráv. A ten flastr přilož, o němž jest po- vědieno v kapitole „o zlomení kostí hrudních.“ Kapitola XIX. O vyvinutí chřbetnice a článkóv jejích, a o uléčení toho. Ty kosti chřbetnice neb prsí a zvláště pod vázánie hlavy 10 na šíji, jest-li že se vyvinú neb vyhnú z svého lože neb hniezda, strašnéť jest, a slušieť se báti náhlé smrti: neb tady stává se přiekaza dýchánie; a též vyvinutím kostí chřbetních, jenž jsú proti prsóm, stává se přiekaza veliká na myškách a žilách, kte- réžto hýbají prsmi, pro něžto také mají přiekazu plíce v svém hýbání přirozeném; a tady nemóž nemocný volně dýchati, a tak smrť přijde. A pak z vyvinutie kostí chřbetních dolejších, jichžto jest pět, stává se přiekaza na ledvinách a měchýři a bolesť v těch údech a nesnáz pičkánie a znežicenie hrdla měchýřového, a zi- mnice i smrt. Znamenie vyvinutie dielu chřbetnice, jenž jest v šíji pod vazem, jsú tato: klesenie hlavy s předu neb s zadu, potracenie hlasu a zlé dýchánie; ale při vyvinutí jiných dolejších kostí chřbetnice nenie potřeba jiného uptánie, jedno okem to poznati, viděním a rukú dotčením. A protož v té příhodě máť na ručesť spomoženo býti ne- mocnému; neb když těch sedm kostí chřbetnice, které jsú v šíji, neb z nich která se vyvine, ihned slušie k tomu přizřieti. Lékař měj pomocníka, jenž by jednu ruku podčinil pod bradu a pevně chytil za čelisti, a druhú rukú ať ujme za týl hlavy, a jakž muož ať pozdvihne hlavy nemocného a zatřese jí; a v ta doby lékař pravú rukú vtiskne kosť neb kosti vypáčené na jich miesto, až i úplně se napraví. A po napravení vlož flastr takový: Vezmi oleje ruoženého 2 loty, mumie, masticis, rudy vlaské, mirtyl- lorum, gummi arabici, každého lot, a ztluc v prach, což má býti 35 ztlučeno, a směs s ruoženým olejem a s bielky vaječnými, tak 15 20 25 30
Strana 179
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 179 10 15 aby to bylo židko a tenko, a pomaže rúšky, vložiž na miesto bo- lestné. A na ten flastr vlož dvě zemnici neb dva chomáče kú- dele, v též směsici obalené, a na to zavěž slabě, bez úrazu a bo- lesti, jakž muožeš najlépe. A to učině, púštěj jemu krev ihned z ruky, z žíly hlavné, jenž jest u palce, aneb púštěj jemu baňkami z plecí; a druhý den po púštění klisteruj jeho, neb čépky zpuosob jemu stolice, na všaký den jednu neb dvě. Pokrm jeho, až za tři neb za čtyři dni, varmuže, učiněné z múky ječné neb pšeničné neb ovesné, ať požívá jišela, udělaného z žlútkóv vaječných, a chléb u vodě máčený. Ať pie vodu ty dni svařenie sliv neb trnek suchých, neb vodu ječnú, neb vodu s cukrem vařenú. A den třetí uvěž miesto bolestné týmiž věcmi, jakožto prvé. A po těch dnech ať se navrátí na obyčejný pokrm i nápoj, neb bude zdráv. Pakli která kosť chřbetnice žebrné, jichžto jest dvanácte, neb ledvinných, jichžto jest pět, se vyvine, nenie potřebie, jedno ať bude napravena a navedena na své miesto rukama lékařovýma, a na to flastr dřéve řečený ať vloží; a na ten rúšky a chomáče kúdelné, najprvé u vodě vyprané a potom v té směsici flastrové 29 omočené neb obalené. A na ty chomáče polož dláhu lehkú, hladkú a hebkú a kúdelí obalenú, a na tu dláhu vlož druhú zemni kúdelní a uví miesto pevně obinadlem na dlaň širokým. A to čiň vždy ob den do devátého dne, a budeť s pomocí boží zdráv. A podlé miesta uraženého přikládaj věci zbraňujície nežitu neb 25 otoku, jakož jest ruda vlaská, s ruoženým olejem smiešená, aneb miezha psieho vína vyžďatá neb netřesková. A ihned po prvním vázání púštěj jemu krev z žil neb baňkami z dolejšieho miesta neb strany neuražené; zpuosob jemu klistérem neb čépky na všaký den stolici neb dvě. Pokrm i nápoj buď jemu dáván dřéve 3o řečený za tři dni, a potom navrať se nemocný k obyčejnému je- dení a pití. Pakli po devieti dnech, neb po uzdravení vyvinutie těch kostí bolesť na miestě neb tvrdosť zuostala, maž to miesto takovú masti: Vezmi oleje dřevěného 12 lotóv, vosku čistého 2 loty, pryskyřice šest lotóv, másla 4 loty, múky řeckého sěna dva loty, kadidla, bdeli, oppoponacis, každého lot, a rozpusť ty všecky věci ohněm; a když budú rozpuštěny, proceď je dobře a prostuď a zachovaj ku potřebě. 12*
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 179 10 15 aby to bylo židko a tenko, a pomaže rúšky, vložiž na miesto bo- lestné. A na ten flastr vlož dvě zemnici neb dva chomáče kú- dele, v též směsici obalené, a na to zavěž slabě, bez úrazu a bo- lesti, jakž muožeš najlépe. A to učině, púštěj jemu krev ihned z ruky, z žíly hlavné, jenž jest u palce, aneb púštěj jemu baňkami z plecí; a druhý den po púštění klisteruj jeho, neb čépky zpuosob jemu stolice, na všaký den jednu neb dvě. Pokrm jeho, až za tři neb za čtyři dni, varmuže, učiněné z múky ječné neb pšeničné neb ovesné, ať požívá jišela, udělaného z žlútkóv vaječných, a chléb u vodě máčený. Ať pie vodu ty dni svařenie sliv neb trnek suchých, neb vodu ječnú, neb vodu s cukrem vařenú. A den třetí uvěž miesto bolestné týmiž věcmi, jakožto prvé. A po těch dnech ať se navrátí na obyčejný pokrm i nápoj, neb bude zdráv. Pakli která kosť chřbetnice žebrné, jichžto jest dvanácte, neb ledvinných, jichžto jest pět, se vyvine, nenie potřebie, jedno ať bude napravena a navedena na své miesto rukama lékařovýma, a na to flastr dřéve řečený ať vloží; a na ten rúšky a chomáče kúdelné, najprvé u vodě vyprané a potom v té směsici flastrové 29 omočené neb obalené. A na ty chomáče polož dláhu lehkú, hladkú a hebkú a kúdelí obalenú, a na tu dláhu vlož druhú zemni kúdelní a uví miesto pevně obinadlem na dlaň širokým. A to čiň vždy ob den do devátého dne, a budeť s pomocí boží zdráv. A podlé miesta uraženého přikládaj věci zbraňujície nežitu neb 25 otoku, jakož jest ruda vlaská, s ruoženým olejem smiešená, aneb miezha psieho vína vyžďatá neb netřesková. A ihned po prvním vázání púštěj jemu krev z žil neb baňkami z dolejšieho miesta neb strany neuražené; zpuosob jemu klistérem neb čépky na všaký den stolici neb dvě. Pokrm i nápoj buď jemu dáván dřéve 3o řečený za tři dni, a potom navrať se nemocný k obyčejnému je- dení a pití. Pakli po devieti dnech, neb po uzdravení vyvinutie těch kostí bolesť na miestě neb tvrdosť zuostala, maž to miesto takovú masti: Vezmi oleje dřevěného 12 lotóv, vosku čistého 2 loty, pryskyřice šest lotóv, másla 4 loty, múky řeckého sěna dva loty, kadidla, bdeli, oppoponacis, každého lot, a rozpusť ty všecky věci ohněm; a když budú rozpuštěny, proceď je dobře a prostuď a zachovaj ku potřebě. 12*
Strana 180
180 Knihy třetie. Kapitola XX. O odlúčení kosti vidličné aneb kosti lopatky plecné. Tyto kosti nemohú se vyvinúti, než mohú býti z svých miest odlúčeny, aneb zlomeny, a též i kosti hrudnie i prsnie; a končiny jich mohú se zlomiti neb zmožditi i sehnúti, ale nikoli se nemohú vyvinúti; neb svých klúbóv nemají, z nichž by byly po- hnuty. Pakliť se udá, že ty kosti budú pohnuty neb odlúčeny od těch miest, na nichž jsú spojeny, bez rány, jehožto znamenie jest z vypáčenie zřetedlného na tom miestě, a také když se mie- sta dotkneš a vhledneš, a kosť odlúčená se pozdvihne. A když lékař ta znamenie spatří, tehdy měj flastr hotov a připraven, jakož jest rozkázán v přednie kapitole „o vyvinutí 10 článkóv chřbetnice,“ a uvazadla i obinadla i kúdele i zemně kú- delné, omočené v oleji ruoženém a dobře vyžďaté. A to připravě, tehdy lékař stiskni dobře svú rukú to vyzdviženie a naveď na miesto úd, a na to polož flastr, jakož sme pověděli, s obinadly a zemněmi kúdelnými; a upevni dobře miesto obinadly a uvazadly a sšíváním jich v hromadu, ať by se nepohnuly. A vedlé miesta uraženého klaď věci zbraňujície před otokem neb objietřením, totiž rudu vlaskú, s ruoženým olejem a s málem octa smiešenú. Púštěj jemu z žil neb baňkami z miest hodných. Zpuosob jemu stolici klistérem neb čépky na všaký den. Pokrm a nápoj buď 2a často pravený. Pakli by těch kostí bylo odlúčenie s ranú, jenž by potře- bovala šitie, tehdy ihned sší; pakli nepotřebuje šitie, nechaj. Ale buď šita neb nešita rána, tehdy klaď na ni prach takový: Vezmi masticis, draganti, gummi arabici, sanguinis draconis, kaž- 25 dého lot, a ztluc i prosěj i na ránu vlož; a na to flastr dřéve pra- vený. A ten, komu se kosť odlúčila s ranú, má na všaký den býti léčen i vázán; ale tomu, komuž jest kosť odlúčena bez rány, tenť má ob den neb ob dva vázán býti. A když mine devět dní od prvého vázánie, tehdyť rána má býti hnojena a zcelena tako- vým prachem: Vezmi nucum cypressi, mumie, gallarum, každého jeden lot, a ztluc a prosěj, a ten syp na ránu. Pokrm a nápoj jeho buď týž, jakýž sme pověděli v kapitole „o vyvinutí kostí neb článkóv chřbetnice.“ 15 30
180 Knihy třetie. Kapitola XX. O odlúčení kosti vidličné aneb kosti lopatky plecné. Tyto kosti nemohú se vyvinúti, než mohú býti z svých miest odlúčeny, aneb zlomeny, a též i kosti hrudnie i prsnie; a končiny jich mohú se zlomiti neb zmožditi i sehnúti, ale nikoli se nemohú vyvinúti; neb svých klúbóv nemají, z nichž by byly po- hnuty. Pakliť se udá, že ty kosti budú pohnuty neb odlúčeny od těch miest, na nichž jsú spojeny, bez rány, jehožto znamenie jest z vypáčenie zřetedlného na tom miestě, a také když se mie- sta dotkneš a vhledneš, a kosť odlúčená se pozdvihne. A když lékař ta znamenie spatří, tehdy měj flastr hotov a připraven, jakož jest rozkázán v přednie kapitole „o vyvinutí 10 článkóv chřbetnice,“ a uvazadla i obinadla i kúdele i zemně kú- delné, omočené v oleji ruoženém a dobře vyžďaté. A to připravě, tehdy lékař stiskni dobře svú rukú to vyzdviženie a naveď na miesto úd, a na to polož flastr, jakož sme pověděli, s obinadly a zemněmi kúdelnými; a upevni dobře miesto obinadly a uvazadly a sšíváním jich v hromadu, ať by se nepohnuly. A vedlé miesta uraženého klaď věci zbraňujície před otokem neb objietřením, totiž rudu vlaskú, s ruoženým olejem a s málem octa smiešenú. Púštěj jemu z žil neb baňkami z miest hodných. Zpuosob jemu stolici klistérem neb čépky na všaký den. Pokrm a nápoj buď 2a často pravený. Pakli by těch kostí bylo odlúčenie s ranú, jenž by potře- bovala šitie, tehdy ihned sší; pakli nepotřebuje šitie, nechaj. Ale buď šita neb nešita rána, tehdy klaď na ni prach takový: Vezmi masticis, draganti, gummi arabici, sanguinis draconis, kaž- 25 dého lot, a ztluc i prosěj i na ránu vlož; a na to flastr dřéve pra- vený. A ten, komu se kosť odlúčila s ranú, má na všaký den býti léčen i vázán; ale tomu, komuž jest kosť odlúčena bez rány, tenť má ob den neb ob dva vázán býti. A když mine devět dní od prvého vázánie, tehdyť rána má býti hnojena a zcelena tako- vým prachem: Vezmi nucum cypressi, mumie, gallarum, každého jeden lot, a ztluc a prosěj, a ten syp na ránu. Pokrm a nápoj jeho buď týž, jakýž sme pověděli v kapitole „o vyvinutí kostí neb článkóv chřbetnice.“ 15 30
Strana 181
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 181 Kapitola XXI. O vyvinutí páže neb chocholku kosti pažné. Obecně a najčastějie chocholík pažné kosti vyvinuje se dolóv, vypadaje z klúbu do podpažie; a řédko se vyvije napřed a nazad, nikdy na lopatku plecní. A býváť poznáno to vyvinutie dolóv, líc k miestu lektánie, skrze dotčenie od paží; neb tuť se ukáže zřejmě vypáčenie, jakožto vajce, by bylo pod koží, a pak svrchu uzříš vpáčenie, pro sstúpenie té kosti s miesta svého. Pakliť se vyvine napřed neb ku předu neb vzhuoru, zřejměť se okáže na miestě předním u prsí vypáčenie neb svrchu, a dolova- tosť neb vehnutie s zadu neb s dola. A obecnieť jest znamenie v každém vyvinutí každého údu, kterýž muož býti vyvinut, žeť úd vyvinutý sebú hýbati nemóže. A protož bude-liť chocholík paždné kosti vyvinut na miesto nižšie, hodnéť jest, aby lékař měl jednoho pomocníka, jenž by držal loket toho nemocného pevně s páže pozdvižením, jenž by hýbal tiem podlé lékařova rozkázánie, až by lékař ten chocholík do jeho klúbu uvedl a údu napravil. A máť mieti lékař v ta doby druhého pomocníka, jenž by držal hlavu i tělo toho nemo- cného v čas napravenie, i hýbal jím, jakož by bylo potřebie. A když ty věci zpuosobí lékař, tehdy měj v své ruce mieč z kú- dele neb z rúch učiněný, a ten ať podloží pod páži; a pak rúchú ať podejme ten mieč a táhne zhuoru. A v ta doby pomocník, jenž drží za loket, má oslabiti drženie 1), ať by snáze chocholík kosti pažné vstúpil v svój klúb. A tak dlúho to se má dieti od lékaře i jeho pomocníkóv, ažť i vstúpí ta kosť na své miesto; a když to se stane, vlož lékař na miesto flastr takový s obinadlem : Vezmi múky křeničie, ovesné neb ječné neb žitné puol libry, masticis, draganti, gummi arabici, sanguinis draconis, každého 2 loty, mumie, boli armoniaci, každého lot, ztluc a prosítuj a směs je s bielkem vaječným, ať bude židko a plovúcie; a tiem so namaže obinadlo, obiniž páži, počna od vrchu páže, až do lokte. A mieč svrchu jmenovaný vlož pod páži na ten flastr a to obi- nadlo, i nad zemně kúdelné dobře vyprané, jenž by všecku páži i s plecem obinuly; a pak ten mieč přivěž uvazadlem šesti prstóv 10 15 20 25 1) Rkp. drzewnie.
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 181 Kapitola XXI. O vyvinutí páže neb chocholku kosti pažné. Obecně a najčastějie chocholík pažné kosti vyvinuje se dolóv, vypadaje z klúbu do podpažie; a řédko se vyvije napřed a nazad, nikdy na lopatku plecní. A býváť poznáno to vyvinutie dolóv, líc k miestu lektánie, skrze dotčenie od paží; neb tuť se ukáže zřejmě vypáčenie, jakožto vajce, by bylo pod koží, a pak svrchu uzříš vpáčenie, pro sstúpenie té kosti s miesta svého. Pakliť se vyvine napřed neb ku předu neb vzhuoru, zřejměť se okáže na miestě předním u prsí vypáčenie neb svrchu, a dolova- tosť neb vehnutie s zadu neb s dola. A obecnieť jest znamenie v každém vyvinutí každého údu, kterýž muož býti vyvinut, žeť úd vyvinutý sebú hýbati nemóže. A protož bude-liť chocholík paždné kosti vyvinut na miesto nižšie, hodnéť jest, aby lékař měl jednoho pomocníka, jenž by držal loket toho nemocného pevně s páže pozdvižením, jenž by hýbal tiem podlé lékařova rozkázánie, až by lékař ten chocholík do jeho klúbu uvedl a údu napravil. A máť mieti lékař v ta doby druhého pomocníka, jenž by držal hlavu i tělo toho nemo- cného v čas napravenie, i hýbal jím, jakož by bylo potřebie. A když ty věci zpuosobí lékař, tehdy měj v své ruce mieč z kú- dele neb z rúch učiněný, a ten ať podloží pod páži; a pak rúchú ať podejme ten mieč a táhne zhuoru. A v ta doby pomocník, jenž drží za loket, má oslabiti drženie 1), ať by snáze chocholík kosti pažné vstúpil v svój klúb. A tak dlúho to se má dieti od lékaře i jeho pomocníkóv, ažť i vstúpí ta kosť na své miesto; a když to se stane, vlož lékař na miesto flastr takový s obinadlem : Vezmi múky křeničie, ovesné neb ječné neb žitné puol libry, masticis, draganti, gummi arabici, sanguinis draconis, každého 2 loty, mumie, boli armoniaci, každého lot, ztluc a prosítuj a směs je s bielkem vaječným, ať bude židko a plovúcie; a tiem so namaže obinadlo, obiniž páži, počna od vrchu páže, až do lokte. A mieč svrchu jmenovaný vlož pod páži na ten flastr a to obi- nadlo, i nad zemně kúdelné dobře vyprané, jenž by všecku páži i s plecem obinuly; a pak ten mieč přivěž uvazadlem šesti prstóv 10 15 20 25 1) Rkp. drzewnie.
Strana 182
182 Knihy třetie. širokým pevně a slušně, čině obinutie od strany uražené na bok zdravý a zasě; a vždy přistehni nití jedno obinutie druhému. A okolo miesta uraženého klaď věci zbraňujície před ne- žitem neb otokem, jakož jest ruožený olej, ruda vlaská, miezha z vína psieho a z netřesku s málem octa. A ihned po tom prvém vázání, aneb ten den, púštěj jemu krev z žíly hlavnie a na palci ručním, aneb baňkami na kýtách. Zpósob jemu stolice dvě neb jednu klisterováním neb čépky. A zavěž nemocnému tu ruku bolnú na hrdlo rúchú širokú, podchytě tú rúchú loket, předloktie i všichnu páži, ať ruka má odpočinutie a tiem snazšie uléčenie; a tiem vázáním nehýbaj až do tří neb čtyř dní, jakož se lékaři zdáti bude. A obieraj se lékař s rukú bolnú, což muož najviece bez úrazu a bez bolesti, ať by se bolestí nezběhly mokrosti a miesta neobjietřily. Pokrm tak nemocného buď, až do ujištěnie před nežitem: varmuže z múky ječné neb ovesné, neb střiedy 15 chlebné vodú smočené, a locika a špinák a borák a tykve, upra- vené s mlékem mandlovým. Nápoj jeho buď voda zvařenie sliv neb trnek suchých, neb voda zvařenie ječmene, neb voda zva- řenie cukra, neb púhá voda převařená; a muožť jiesti jablka neb hrušky vařené neb pečené.. A když bude jist před nežitem, 20 ať se navrátí na pokrm i nápoj svój obyčejný. Pakli by s tiem vyvinutím kosti pažné byla rána, tehdy lékař má tu ránu sšíti, potřebuje-li; pakli nepotřebuje, nechaj. A leč ránu na všaký den, až do narostěnie dokonalého, flastrem takovým: Vezmi strdi ruožené 2 libry, kadidla, masticis, dra- 25 ganti, gummi arabici, sanguinis draconis, každého lot, múky ře- ckého sěna 4 loty, a směs to v hromadu. A když rána naroste, tehdy ji zacel prachem ořechóv cypresových. Pakli ta kosť jest odlúčena neb skloněna neb zmožděna, a to poznáš, neb se pohne před dotčením ruky na svém miestě s bolestí, a nebudeť 30 tu znamenie vyvinutie zřejmého, tehdy leč to týmž obyčejem, jakož to vyvinutie. A jest-li že po zaléčenie miesta stvrdne neb zmozolé, tehdy obměkč miesto mastí, učiněnú z bdelium a oppo- ponaku a z jiných věcí, jakož praveno jest v kapitole „o ráně předloktie“ v prvních knihách. Pakli ta kosť pažná jest vyvinuta vzhuoru, nenieť potřeba jiného, než aby miesto rukama bylo zdáveno a uvázáno, jakož jest svrchu praveno. 35
182 Knihy třetie. širokým pevně a slušně, čině obinutie od strany uražené na bok zdravý a zasě; a vždy přistehni nití jedno obinutie druhému. A okolo miesta uraženého klaď věci zbraňujície před ne- žitem neb otokem, jakož jest ruožený olej, ruda vlaská, miezha z vína psieho a z netřesku s málem octa. A ihned po tom prvém vázání, aneb ten den, púštěj jemu krev z žíly hlavnie a na palci ručním, aneb baňkami na kýtách. Zpósob jemu stolice dvě neb jednu klisterováním neb čépky. A zavěž nemocnému tu ruku bolnú na hrdlo rúchú širokú, podchytě tú rúchú loket, předloktie i všichnu páži, ať ruka má odpočinutie a tiem snazšie uléčenie; a tiem vázáním nehýbaj až do tří neb čtyř dní, jakož se lékaři zdáti bude. A obieraj se lékař s rukú bolnú, což muož najviece bez úrazu a bez bolesti, ať by se bolestí nezběhly mokrosti a miesta neobjietřily. Pokrm tak nemocného buď, až do ujištěnie před nežitem: varmuže z múky ječné neb ovesné, neb střiedy 15 chlebné vodú smočené, a locika a špinák a borák a tykve, upra- vené s mlékem mandlovým. Nápoj jeho buď voda zvařenie sliv neb trnek suchých, neb voda zvařenie ječmene, neb voda zva- řenie cukra, neb púhá voda převařená; a muožť jiesti jablka neb hrušky vařené neb pečené.. A když bude jist před nežitem, 20 ať se navrátí na pokrm i nápoj svój obyčejný. Pakli by s tiem vyvinutím kosti pažné byla rána, tehdy lékař má tu ránu sšíti, potřebuje-li; pakli nepotřebuje, nechaj. A leč ránu na všaký den, až do narostěnie dokonalého, flastrem takovým: Vezmi strdi ruožené 2 libry, kadidla, masticis, dra- 25 ganti, gummi arabici, sanguinis draconis, každého lot, múky ře- ckého sěna 4 loty, a směs to v hromadu. A když rána naroste, tehdy ji zacel prachem ořechóv cypresových. Pakli ta kosť jest odlúčena neb skloněna neb zmožděna, a to poznáš, neb se pohne před dotčením ruky na svém miestě s bolestí, a nebudeť 30 tu znamenie vyvinutie zřejmého, tehdy leč to týmž obyčejem, jakož to vyvinutie. A jest-li že po zaléčenie miesta stvrdne neb zmozolé, tehdy obměkč miesto mastí, učiněnú z bdelium a oppo- ponaku a z jiných věcí, jakož praveno jest v kapitole „o ráně předloktie“ v prvních knihách. Pakli ta kosť pažná jest vyvinuta vzhuoru, nenieť potřeba jiného, než aby miesto rukama bylo zdáveno a uvázáno, jakož jest svrchu praveno. 35
Strana 183
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 183 Pakli by po času, v němž by napravenie mělo se utvrditi, totiž v patnácti dnech neb v 20 neb blíž, a odtad kosť pažná spadne, znameniet jest zlámánie neb ztrhánie neb odlúčenie svazku, jímžto svázán jest vrch kosti pažné s duolkem lopatky plecné; neb v té mieře nepřijímáť uléčenie to vyvinutie cho- cholku kosti pažné 1), leč by oslabenie neb obměkčenie bylo z příčiny mokré, jíž by se miesto obměkčilo, a jenž by mohla býti vysušena žehadlem na tom miestě na tré. A jest-li že by tady ten svazek upevněnie nepřijal, tehdy nemáš mieti většie naděje, protož lépeť jest léku nechati. Pakli by ta kosť dlúhý čas stála vyvinutá a již tvrdosť při- jalo miesto, tehdy buď obměkčeno miesto věcmi svrchu prave- nými, a buď pařena na všaký den jednú neb dvakrát vodú zva- řenie vlaského slézu, sěna řeckého a takých věcí; a když se miesto obměkčí, buď hýbáno ramenem, a pod páži podložíc mieč svrchu psaný, tehdy rúchú osáhna ten mieč i vrch ramena, táhniž vzhuoru do klúbu jejieho. Pakli by tady nemohla ta kosť býti napravena, tehdy polož pod páži některú kotúč a pod ten podčiň okrúhlé dřevo, ať pro- 20 nikne dlúze s obú stranú páže; a s obú stranú ať ujmeta to dřevo dva, a třetí ať drží loket páže uražené, a pak ta dva zdvi- hněta tiem dřevem zhuoru nemocného; a tadyť se navrátí ta kosť v svój klúb. Pakli se tak nenapraví, tehdy léku nepřijme. Pakliť se napraví, tehdy leč až do skonánie to uraženie, jakož 25 sme dřéve psali, vší věcí. 10 15 30 Kapitola XXII. O vyhnutí lokte s ranú i bez rány, a o obyčeji léčenie toho. Mylnéť jest napravenie toho miesta, pro složenie toho miesta: neb tu jsú kosti všeckny drobné, a mají podobenstvie okovu, jímžto vážie vodu z studnice; a protož nesnadně aneb nikoli nebývají napraveny. A to vyvinutie poznáš dotčením i viděním, pomáceje i spatře vypáčenie a vehnutie2) nehodné k tomu údu; a také na tom, žeť takový nemocný nemóž hýbati rukú na tom miestě, jakož jest zvykl. Móžť také na tomto miestě, ja- kožto i na jiných klúbiech, bez zlomenie státi se nahnutie, zmo- žděnie neb změkčenie neb odlúčenie; a ty všecky věci bývají 1) Rkp. stehenne. 2) wlehnutie.
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 183 Pakli by po času, v němž by napravenie mělo se utvrditi, totiž v patnácti dnech neb v 20 neb blíž, a odtad kosť pažná spadne, znameniet jest zlámánie neb ztrhánie neb odlúčenie svazku, jímžto svázán jest vrch kosti pažné s duolkem lopatky plecné; neb v té mieře nepřijímáť uléčenie to vyvinutie cho- cholku kosti pažné 1), leč by oslabenie neb obměkčenie bylo z příčiny mokré, jíž by se miesto obměkčilo, a jenž by mohla býti vysušena žehadlem na tom miestě na tré. A jest-li že by tady ten svazek upevněnie nepřijal, tehdy nemáš mieti většie naděje, protož lépeť jest léku nechati. Pakli by ta kosť dlúhý čas stála vyvinutá a již tvrdosť při- jalo miesto, tehdy buď obměkčeno miesto věcmi svrchu prave- nými, a buď pařena na všaký den jednú neb dvakrát vodú zva- řenie vlaského slézu, sěna řeckého a takých věcí; a když se miesto obměkčí, buď hýbáno ramenem, a pod páži podložíc mieč svrchu psaný, tehdy rúchú osáhna ten mieč i vrch ramena, táhniž vzhuoru do klúbu jejieho. Pakli by tady nemohla ta kosť býti napravena, tehdy polož pod páži některú kotúč a pod ten podčiň okrúhlé dřevo, ať pro- 20 nikne dlúze s obú stranú páže; a s obú stranú ať ujmeta to dřevo dva, a třetí ať drží loket páže uražené, a pak ta dva zdvi- hněta tiem dřevem zhuoru nemocného; a tadyť se navrátí ta kosť v svój klúb. Pakli se tak nenapraví, tehdy léku nepřijme. Pakliť se napraví, tehdy leč až do skonánie to uraženie, jakož 25 sme dřéve psali, vší věcí. 10 15 30 Kapitola XXII. O vyhnutí lokte s ranú i bez rány, a o obyčeji léčenie toho. Mylnéť jest napravenie toho miesta, pro složenie toho miesta: neb tu jsú kosti všeckny drobné, a mají podobenstvie okovu, jímžto vážie vodu z studnice; a protož nesnadně aneb nikoli nebývají napraveny. A to vyvinutie poznáš dotčením i viděním, pomáceje i spatře vypáčenie a vehnutie2) nehodné k tomu údu; a také na tom, žeť takový nemocný nemóž hýbati rukú na tom miestě, jakož jest zvykl. Móžť také na tomto miestě, ja- kožto i na jiných klúbiech, bez zlomenie státi se nahnutie, zmo- žděnie neb změkčenie neb odlúčenie; a ty všecky věci bývají 1) Rkp. stehenne. 2) wlehnutie.
Strana 184
184 Knihy třetie. uléčeny takými věcmi a tiemž obyčejem, jakožto jiné vyvinutie, ale s menší prací stane se napravenie i s menší bolestí. Než na pokrmu a nápoji nemajíť rozdělenie, na púštění krve, ani na zpuosobení stolic vezdajších klistérem neb čépky, kromě toho: že když vyvinutie jest s ranú, tehdy vyvinutie bývá vázáno zvláště ob den neb ob dva, ale rána na však den má býti vázána, a též odlúčenie neb nahnutie neb zmožděnie neb změkčenie. A když pozná lékař vyvinutie lokte, tehdy má ujíti nemo- cného ruku za pěsť 1) pravú rukú, a levú rukú má zpravovati, drže za vrch lokte; a když to učiní, tehdy má hýbati rukú, kterúž 1o drží v pravé ruce, před se i za se, ztahuje ji i skloňuje znenáhla a tak dlúho, až se i napraví a na své miesto vstúpí. A pak ihned na miesto uražené polož obinadlo, omočené v horkém neb teplém oleji ruoženém a dobře vyžďaté; a na to obinadlo ať vloží flastr stahující, o němž jest svrchu praveno v kapitole „o vyvi- 15 nutí kosti pažné.“ A na ten flastr ať vloží chomáčky kúdelné, aby vókol osáhlo miesto. Pak zavěž to miesto, skloně ruku ku prstóm, a pověs mu tu ruku na hrdle rúchú širokú. A když to učiníš, púštěj jemu krev z ruky neuražené, aneb baňkami z plecí. Klisteruj ho neb jemu dávaj čépky, jakožť bude potřebie. Věž 20 to miesto ob den neb ob dva, ať by miesto přieliš neztvrdlo. A na všaký den i hodinu rozvázánie ztáhni ruku znenáhla a opět skloň v čas vázánie, ať by tiem snáze mohl nemocný ji ztá- hati i skloniti; a to čiň až do plného uléčenie, neb tiem ruka zuohbití. A na konci sléčenie maž miesto mastí, učiněnú z bde- 25 lium a oppoponaku, které sme rozkázali dělati „o ráně hrsti neb pěsti.“ Pakli s tiem vyvinutím jest rána, potřebujíc spojenie strany, sší ji; pakliť nepotřebuje, nechaj. A tak zpósob vyvinutie uvá- záním, ať by na všaký den rána mohla býti hnojena i narostěna 30 svým časem flastrem, o němž sme pověděli v dřévnie kapitole, jenž má býti udělán z strdi ruožené a z prachóv; a po narostění zcel těmi prachy, o nichž jest v druhých knihách často praveno. Než pozoruj tuto, že ne tak v té příhodě na vázání, jakožto v jiných, má býti údem hýbáno stahováním a skloněním, a zvláště 35 byla-li by rána ihned nad vyvinutím neb proti vyvinutí; nebť by to hýbánie překazilo scelení rány. A když vyhnojíš i narostíš 1) Rkp. zapiesti.
184 Knihy třetie. uléčeny takými věcmi a tiemž obyčejem, jakožto jiné vyvinutie, ale s menší prací stane se napravenie i s menší bolestí. Než na pokrmu a nápoji nemajíť rozdělenie, na púštění krve, ani na zpuosobení stolic vezdajších klistérem neb čépky, kromě toho: že když vyvinutie jest s ranú, tehdy vyvinutie bývá vázáno zvláště ob den neb ob dva, ale rána na však den má býti vázána, a též odlúčenie neb nahnutie neb zmožděnie neb změkčenie. A když pozná lékař vyvinutie lokte, tehdy má ujíti nemo- cného ruku za pěsť 1) pravú rukú, a levú rukú má zpravovati, drže za vrch lokte; a když to učiní, tehdy má hýbati rukú, kterúž 1o drží v pravé ruce, před se i za se, ztahuje ji i skloňuje znenáhla a tak dlúho, až se i napraví a na své miesto vstúpí. A pak ihned na miesto uražené polož obinadlo, omočené v horkém neb teplém oleji ruoženém a dobře vyžďaté; a na to obinadlo ať vloží flastr stahující, o němž jest svrchu praveno v kapitole „o vyvi- 15 nutí kosti pažné.“ A na ten flastr ať vloží chomáčky kúdelné, aby vókol osáhlo miesto. Pak zavěž to miesto, skloně ruku ku prstóm, a pověs mu tu ruku na hrdle rúchú širokú. A když to učiníš, púštěj jemu krev z ruky neuražené, aneb baňkami z plecí. Klisteruj ho neb jemu dávaj čépky, jakožť bude potřebie. Věž 20 to miesto ob den neb ob dva, ať by miesto přieliš neztvrdlo. A na všaký den i hodinu rozvázánie ztáhni ruku znenáhla a opět skloň v čas vázánie, ať by tiem snáze mohl nemocný ji ztá- hati i skloniti; a to čiň až do plného uléčenie, neb tiem ruka zuohbití. A na konci sléčenie maž miesto mastí, učiněnú z bde- 25 lium a oppoponaku, které sme rozkázali dělati „o ráně hrsti neb pěsti.“ Pakli s tiem vyvinutím jest rána, potřebujíc spojenie strany, sší ji; pakliť nepotřebuje, nechaj. A tak zpósob vyvinutie uvá- záním, ať by na všaký den rána mohla býti hnojena i narostěna 30 svým časem flastrem, o němž sme pověděli v dřévnie kapitole, jenž má býti udělán z strdi ruožené a z prachóv; a po narostění zcel těmi prachy, o nichž jest v druhých knihách často praveno. Než pozoruj tuto, že ne tak v té příhodě na vázání, jakožto v jiných, má býti údem hýbáno stahováním a skloněním, a zvláště 35 byla-li by rána ihned nad vyvinutím neb proti vyvinutí; nebť by to hýbánie překazilo scelení rány. A když vyhnojíš i narostíš 1) Rkp. zapiesti.
Strana 185
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 185 ránu, zcel ji prachem ořechovým cypressi; a pak budeš moci hýbati, podlé dřévnieho rozkázánie. A na skonání buď obměk- čeno miesto mastí dřéve řečenú; a když ten úd mažeš, máš jím často sem i tam hýbati. Pokrm i nápoj buď, jakož jest praveno 5 v předních kapitolách. A vždy zavěšuj ruku na hrdlo nemocného ubruscem neb širokú rúchú, ať by lépe odpočinula; a to čiň vedlé zpuosoby rány neb uraženie, čímž móžeš najhodnějie k napravení a sce- lení. A podkládaj pod ruku zavěšenú na ubrusec poduštici, ať 1o měkce ruka odpočívá pro ránu, učiněnů proti vyvinutí té kosti. Kapitola XXIII. O vyvinutí v klúbu pěstí ručnie. 15 30 Ten úd snadně z svého miesta se vyhne, ale s nesnází bývá napraven: a to se děje pro drobné kosti pěstné, s nimiž se lékař nemóž obierati podobně, a také že hlavy neb chocholíkové tence jsú spojeni s kostmi pěsti a s kostmi hřebene ručnieho. A protož když toto miesto se vyvine, řédko neb s nesnází velikú bývá napraveno; neb v čas napravenie bývá bolesť náramná. A protož to miesto řédko se vyvine, než navine se neb změkne neb oslábne neb se vytahuje. Ale obecně neučení lékaři pravie, že každá bolesť nahnutím 1) neb odlúčením neb oslabením2) 20 miesta jest vyvinutie, ale to pravda nenie; neb vyvinutie na tomto miestě i na jiných miestech, kdež se stává, býváť s bolestí a vypáčením na miestě a zbavením 3) hýbánie toho údu přirozeného, ale toť se nestává při nahnutí, ani odlúčení, ani oslabení úda. A protož když pozná lékař vyvinutie, tehdy má zjednati, 25 ať by jeden pomocník držal ruku toho nemocného, ujma za hřeben a prsty ručnie pevně, a druhý ať ho drží za podloktie; a pak lékař sám srovnaj miesto, stlačuje strany vypáčené rukú k stranám nevypáčeným; a to čiň čímž móž najlehčejie, bez bo- lesti. A když srovnáš, ihned na miesto bolestné vlož rúchu, omočenú v ruoženém oleji horkém a dobře vyžďatú; a na tu vlož rúšku s flastrem stahujícím, o němž dřéve praveno jest „o zlomení kosti pažné.“ A na ten flastr vlož chomáčky neb zemničky, a potom obiň obinadlem tří prstuov z šíři; a každé 1) Rkp. stahnutím. 2) odluczenie neb oslabenie. 3) zbavenie.
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 185 ránu, zcel ji prachem ořechovým cypressi; a pak budeš moci hýbati, podlé dřévnieho rozkázánie. A na skonání buď obměk- čeno miesto mastí dřéve řečenú; a když ten úd mažeš, máš jím často sem i tam hýbati. Pokrm i nápoj buď, jakož jest praveno 5 v předních kapitolách. A vždy zavěšuj ruku na hrdlo nemocného ubruscem neb širokú rúchú, ať by lépe odpočinula; a to čiň vedlé zpuosoby rány neb uraženie, čímž móžeš najhodnějie k napravení a sce- lení. A podkládaj pod ruku zavěšenú na ubrusec poduštici, ať 1o měkce ruka odpočívá pro ránu, učiněnů proti vyvinutí té kosti. Kapitola XXIII. O vyvinutí v klúbu pěstí ručnie. 15 30 Ten úd snadně z svého miesta se vyhne, ale s nesnází bývá napraven: a to se děje pro drobné kosti pěstné, s nimiž se lékař nemóž obierati podobně, a také že hlavy neb chocholíkové tence jsú spojeni s kostmi pěsti a s kostmi hřebene ručnieho. A protož když toto miesto se vyvine, řédko neb s nesnází velikú bývá napraveno; neb v čas napravenie bývá bolesť náramná. A protož to miesto řédko se vyvine, než navine se neb změkne neb oslábne neb se vytahuje. Ale obecně neučení lékaři pravie, že každá bolesť nahnutím 1) neb odlúčením neb oslabením2) 20 miesta jest vyvinutie, ale to pravda nenie; neb vyvinutie na tomto miestě i na jiných miestech, kdež se stává, býváť s bolestí a vypáčením na miestě a zbavením 3) hýbánie toho údu přirozeného, ale toť se nestává při nahnutí, ani odlúčení, ani oslabení úda. A protož když pozná lékař vyvinutie, tehdy má zjednati, 25 ať by jeden pomocník držal ruku toho nemocného, ujma za hřeben a prsty ručnie pevně, a druhý ať ho drží za podloktie; a pak lékař sám srovnaj miesto, stlačuje strany vypáčené rukú k stranám nevypáčeným; a to čiň čímž móž najlehčejie, bez bo- lesti. A když srovnáš, ihned na miesto bolestné vlož rúchu, omočenú v ruoženém oleji horkém a dobře vyžďatú; a na tu vlož rúšku s flastrem stahujícím, o němž dřéve praveno jest „o zlomení kosti pažné.“ A na ten flastr vlož chomáčky neb zemničky, a potom obiň obinadlem tří prstuov z šíři; a každé 1) Rkp. stahnutím. 2) odluczenie neb oslabenie. 3) zbavenie.
Strana 186
186 Knihy třetie. obinutie 1) přistehni jehlú a nití, ať pevno ostane. A podlé miesta uraženého maž věcmi zbraňujícími, jakož jest vlaská ruda s olejem ruoženým neb mizhú vyžďatú z vína psieho aneb ne- třesku a s málem octa. Púštěj jemu krev z druhé ruky a zpuosob jemu stolici neb dvě na všaký den klistérem neb čépky. A ten 5 nemocný buď vázán ob den neb ob dva, jest-li ten úraz bez rány; pakli jest s ranú, tehdy zpuosob, ať by ta rána mohla býti na všaký den léčena, bez pohnutie vázánie toho vyvinutie. Pokrm jeho a nápoj buď studený za dva dni, o němž často praveno jest v těchto i v prvních knihách, a potom ať se navrátí k obyčejné ztravě. A jakož dřéve dotekl sem, jest-li to vyvinutie s ranú, tehdy ta rána bez pohnutie vázánie toho vyvinutie má býti vy- hnojena, narostěna i posilena tiemto flastrem, kterýžto bývá stvořen z ruožené strdi a prachóv, jakož o vyvinutí kosti pra- veno jest pažné. A potřebuje-liť ta rána spojenie stran, sší ji a na ten (šev) klaď prach, jenž zachovává šev, o němž často sme zmienku učinili v těchto i v dřévních knihách. A na ten prach klaď flastr zachovávající, o němž často psali sme; a buď pak scelena prachem z ořechóv cypresových, jakož sme dřéve pra- vili. A pak v nahnutí těchto kostí neb zmoždění neb obměkčení (leč) těmito věcmi, ale obyčejem mdlejším a lehčejším. Pakli po zcelení tvrdosť která ostane neb vyhřezlosť, tehdy maž to miesto mastí, učiněnú z bdelium a oppoponaku a z jiných věcí, o nichž praveno jest v kapitole „o zlomení žebr." 15 20 Kapitola XXIV. O vyvinutí kostí neb článkuov ručních. Snadněť se kosti prstóv nevyvinú, pro hotovosť jich k na- 25 hnutí a k sklonění, kromě žeť palec z lehké příčiny se vyvine na druhé přiehbi, a snadně bývá napraven; než všecky prstóv přiehbi téměř z každé příčiny se nahnú, mdlé neb slábnú neb změknú a bývají odlúčeny. A protož vyvine-li se která kosť ta, naprav ji; pakli se nahne neb slábne neb odlúčí, přikládaj flastr na miesto bolestné takový: Vezmi múky křeničie neb bobové neb mlynné neb režné neb ovesné jednu libru, masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 loty, vlaské rudy, mumie, každého lot, učiniž flastr, smiešeje s bielky vaječnými židce; ten flastr s rúškami 1) Rkp. obinadlo.
186 Knihy třetie. obinutie 1) přistehni jehlú a nití, ať pevno ostane. A podlé miesta uraženého maž věcmi zbraňujícími, jakož jest vlaská ruda s olejem ruoženým neb mizhú vyžďatú z vína psieho aneb ne- třesku a s málem octa. Púštěj jemu krev z druhé ruky a zpuosob jemu stolici neb dvě na všaký den klistérem neb čépky. A ten 5 nemocný buď vázán ob den neb ob dva, jest-li ten úraz bez rány; pakli jest s ranú, tehdy zpuosob, ať by ta rána mohla býti na všaký den léčena, bez pohnutie vázánie toho vyvinutie. Pokrm jeho a nápoj buď studený za dva dni, o němž často praveno jest v těchto i v prvních knihách, a potom ať se navrátí k obyčejné ztravě. A jakož dřéve dotekl sem, jest-li to vyvinutie s ranú, tehdy ta rána bez pohnutie vázánie toho vyvinutie má býti vy- hnojena, narostěna i posilena tiemto flastrem, kterýžto bývá stvořen z ruožené strdi a prachóv, jakož o vyvinutí kosti pra- veno jest pažné. A potřebuje-liť ta rána spojenie stran, sší ji a na ten (šev) klaď prach, jenž zachovává šev, o němž často sme zmienku učinili v těchto i v dřévních knihách. A na ten prach klaď flastr zachovávající, o němž často psali sme; a buď pak scelena prachem z ořechóv cypresových, jakož sme dřéve pra- vili. A pak v nahnutí těchto kostí neb zmoždění neb obměkčení (leč) těmito věcmi, ale obyčejem mdlejším a lehčejším. Pakli po zcelení tvrdosť která ostane neb vyhřezlosť, tehdy maž to miesto mastí, učiněnú z bdelium a oppoponaku a z jiných věcí, o nichž praveno jest v kapitole „o zlomení žebr." 15 20 Kapitola XXIV. O vyvinutí kostí neb článkuov ručních. Snadněť se kosti prstóv nevyvinú, pro hotovosť jich k na- 25 hnutí a k sklonění, kromě žeť palec z lehké příčiny se vyvine na druhé přiehbi, a snadně bývá napraven; než všecky prstóv přiehbi téměř z každé příčiny se nahnú, mdlé neb slábnú neb změknú a bývají odlúčeny. A protož vyvine-li se která kosť ta, naprav ji; pakli se nahne neb slábne neb odlúčí, přikládaj flastr na miesto bolestné takový: Vezmi múky křeničie neb bobové neb mlynné neb režné neb ovesné jednu libru, masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 loty, vlaské rudy, mumie, každého lot, učiniž flastr, smiešeje s bielky vaječnými židce; ten flastr s rúškami 1) Rkp. obinadlo.
Strana 187
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 187 10 klaď na miesto, a uvěž dobře a nechaj tak za čtyři dni. A tak vázánie obnovuj ob tři dni, ažť se utvrdí. Pakli palec na druhé přiehbě jest vyvinut, tehdy kúdelmi a rúškami a flastry tak uvěž palec, tak ať by obinadlo slušně osáhlo palec a jej k zápěstí přivázalo, a každé obinutie aby bylo přistěženo jehlú a nití; tak nechaj do dne čtvrtého. A napo- sledy maž miesto a obkládaj mastí, učiněnú z bdelium a oppo- ponaku, a tuky, o nichž praveno jest „o zlomení žebr.“ A když móžeš, tehdy hýbaj palcem sem i tam znenáhla, bez bolesti, ať bude ohbitějí k všemu hýbání. Pokrm a nápoj obyčejný móž za- chovati, protož při tom netřebať mluviti. Kapitola XXV. O vyvinutí bedrnieho klúbu neb kosti stehenné z klúbu toho. Ta kosť obecně vyvinuje se dolóv k kýtě, řédko vzhuoru; druhdy vyvine se k třéslóm a druhdy zastúpí za klúb bedrní. A protož když ta kosť vyvine se dobře, tehdy se zřejmě vyhne a noha se ukrátí tak, že rovně nemóž státi jí na zemi podešvem, a vypáčenie jest v bedřě znamenité; pakli se vyhne ta kosť vzhuoru, tehdyť se pozdvihne všecka noha vzhuoru, tak že nemóž stoje země tú nohú dosieci. Pakli se vyvine ta kosť ven, tehdy ta noha k druhé vehne, a na bedru vypáčenie zřejmé. A kterak se koli vyvine ta kosť, buďto dolóv neb nahoru, vnitř neb ven, tehdyť lékař má položiti v znak toho nemocného na širokú stolici, a pomahač jeho ať ujme silně toho nemocného za koleno oběma rukama, a druhý pomahač ať zpravuje stehno znenáhla, bez úrazu a bolesti toho nemocného, a třetí pomahač 25 ať nemocného drží za páže a jím hýbá, podlé lékařova rozká- zánie. A pak lékař napravovatel má vložiti dlúhý ubrusec zato- čený mezi stehno a nádobu mužskú 1) tak, aby tiem ubruscem osáhl a pochopil z dolu stehna; a tak má táhnúti tiem ubruscem stehno vzhuoru, jest-li že se dolóv vyvinulo, ať by se ta kosť hnula. A když počije jejie hnutie, tehdy má řéci pomahači, jenž drží za koleno, ať by v čas hnutie silně táhl koleno dolóv; a jemu má spomoci k tomu druhý spomahač, jenž drží za stehno. A když ti pomahači táhnú nohu dolóv v čas hýbanie učiněného od lékaře ubruscem, tehdy lékař má oslabiti ubrusec, ať by ta kosť, hnutá 35 vzhuoru násilím těch pomahačóv, napravením stúpila v svój klúb; 1) Rkp. misky. 15 20 30
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 187 10 klaď na miesto, a uvěž dobře a nechaj tak za čtyři dni. A tak vázánie obnovuj ob tři dni, ažť se utvrdí. Pakli palec na druhé přiehbě jest vyvinut, tehdy kúdelmi a rúškami a flastry tak uvěž palec, tak ať by obinadlo slušně osáhlo palec a jej k zápěstí přivázalo, a každé obinutie aby bylo přistěženo jehlú a nití; tak nechaj do dne čtvrtého. A napo- sledy maž miesto a obkládaj mastí, učiněnú z bdelium a oppo- ponaku, a tuky, o nichž praveno jest „o zlomení žebr.“ A když móžeš, tehdy hýbaj palcem sem i tam znenáhla, bez bolesti, ať bude ohbitějí k všemu hýbání. Pokrm a nápoj obyčejný móž za- chovati, protož při tom netřebať mluviti. Kapitola XXV. O vyvinutí bedrnieho klúbu neb kosti stehenné z klúbu toho. Ta kosť obecně vyvinuje se dolóv k kýtě, řédko vzhuoru; druhdy vyvine se k třéslóm a druhdy zastúpí za klúb bedrní. A protož když ta kosť vyvine se dobře, tehdy se zřejmě vyhne a noha se ukrátí tak, že rovně nemóž státi jí na zemi podešvem, a vypáčenie jest v bedřě znamenité; pakli se vyhne ta kosť vzhuoru, tehdyť se pozdvihne všecka noha vzhuoru, tak že nemóž stoje země tú nohú dosieci. Pakli se vyvine ta kosť ven, tehdy ta noha k druhé vehne, a na bedru vypáčenie zřejmé. A kterak se koli vyvine ta kosť, buďto dolóv neb nahoru, vnitř neb ven, tehdyť lékař má položiti v znak toho nemocného na širokú stolici, a pomahač jeho ať ujme silně toho nemocného za koleno oběma rukama, a druhý pomahač ať zpravuje stehno znenáhla, bez úrazu a bolesti toho nemocného, a třetí pomahač 25 ať nemocného drží za páže a jím hýbá, podlé lékařova rozká- zánie. A pak lékař napravovatel má vložiti dlúhý ubrusec zato- čený mezi stehno a nádobu mužskú 1) tak, aby tiem ubruscem osáhl a pochopil z dolu stehna; a tak má táhnúti tiem ubruscem stehno vzhuoru, jest-li že se dolóv vyvinulo, ať by se ta kosť hnula. A když počije jejie hnutie, tehdy má řéci pomahači, jenž drží za koleno, ať by v čas hnutie silně táhl koleno dolóv; a jemu má spomoci k tomu druhý spomahač, jenž drží za stehno. A když ti pomahači táhnú nohu dolóv v čas hýbanie učiněného od lékaře ubruscem, tehdy lékař má oslabiti ubrusec, ať by ta kosť, hnutá 35 vzhuoru násilím těch pomahačóv, napravením stúpila v svój klúb; 1) Rkp. misky. 15 20 30
Strana 188
188 Knihy třetie. a že ta kosť se navrátila v své místo, poznáš, že ta znamenie minú, kterážto kosti vyvinutie oznamují. Pakli se ta kosť dovnitř, totiž do třésl, vyvinula, tehdy uzříš vypáčenie v dolu třésl a tvrdosť macením. A protož v té mieře polož jako dřév nemocného a měj pomocníky; a ty ubrusec učiň jako dřéve, tak ať by puol ubrusce vyšlo k chřbetu a puol ku pupku, a prostředkem toho ubrusce vypáčenie té kosti buď ochy- ceno. A potom táhni tiem ubruscem tu kosť vypáčenú na jejie miesto; a v ta doby přikaž pomocníkóm, ať táhnú nohu neb stehno k druhé noze znenáhla a bez úrazu toho nemocného. A ten oby- čej napravovánie má zachován býti pro velikosť údu, ale jindeť ho potřeba nenie. A když napravíš kosť stehna a uvedeš v klúb jeho, tehdy polož na miesto flastr stahující, učiněný zmúk a prachóv, o němž jest praveno v přednie kapitole „o vyvinutí prstóv a kostí;“ a 15 ten flastr má býti tak veliký, aby osáhl vešken klúb bedrní i s třé- slem. A nikoli neklaď na to miesto oleje ruoženého, ani rúchy v něm smáčené; neb ten úd pro svú velikosť a nesnáz svého na- pravenie i vyvinutie potřebuje silného staženie a stálého, a ni- žádného obměkčenie. A na ten flastr vlož zemně kúdelné, tak aby vešken flastr byl jimi okladen, tak však, aby ta kúdel v též masti flastrové byla obalena. A plň duol třésla kúdelí neb rú- chami, ať by prázdnosť miesta nepřekážela pevnosti uvázánie. Potom uvěž ten úd obinadlem širokým na dlaň, počna od třésl, okolo stehna a kýty tak, aby toho obinadla jeden (diel) sáhl přes bedro uražené až do bedra zdravého, a druhý diel od třésla až přes pupek do bedra zdravého; a tu buďta oba kraje sšita pevnie, a každé obinutie s druhým, ať by se nepohnulo. A když tak uviežeš, zmaž miesto podlé toho obinadla ruoženým olejem, smiešenym s rudú a s octem neb s miezhú netřesku neb vína psieho. A klaď nemocného v znak v čas odpočinutie. A nato po prvnie, ať pevno zuostane a úd zpuosoby dobré nepotratí, hodnéť jest, aby skloněna byla noha jejie a přivázána k stehnu vezpod, ažť se ta kosť stehna v svém klúbu utvrdí; a budeť to nemo- cnému velmi úžitečno, proto že napravené lépe bude utvrzeno a déle trvati bude: neb tiem obyčejem vázánie údu slabě napra- venie se koná. Pak ten den púštěj jemu krev z ruky strany zdravé, z žíly, jenž jest mezi prstem prstenním a najmenším, jenž slove spasitedlná neb plicnie na pravé ruce, ale slezenná na levé; 10 20 25 30 35
188 Knihy třetie. a že ta kosť se navrátila v své místo, poznáš, že ta znamenie minú, kterážto kosti vyvinutie oznamují. Pakli se ta kosť dovnitř, totiž do třésl, vyvinula, tehdy uzříš vypáčenie v dolu třésl a tvrdosť macením. A protož v té mieře polož jako dřév nemocného a měj pomocníky; a ty ubrusec učiň jako dřéve, tak ať by puol ubrusce vyšlo k chřbetu a puol ku pupku, a prostředkem toho ubrusce vypáčenie té kosti buď ochy- ceno. A potom táhni tiem ubruscem tu kosť vypáčenú na jejie miesto; a v ta doby přikaž pomocníkóm, ať táhnú nohu neb stehno k druhé noze znenáhla a bez úrazu toho nemocného. A ten oby- čej napravovánie má zachován býti pro velikosť údu, ale jindeť ho potřeba nenie. A když napravíš kosť stehna a uvedeš v klúb jeho, tehdy polož na miesto flastr stahující, učiněný zmúk a prachóv, o němž jest praveno v přednie kapitole „o vyvinutí prstóv a kostí;“ a 15 ten flastr má býti tak veliký, aby osáhl vešken klúb bedrní i s třé- slem. A nikoli neklaď na to miesto oleje ruoženého, ani rúchy v něm smáčené; neb ten úd pro svú velikosť a nesnáz svého na- pravenie i vyvinutie potřebuje silného staženie a stálého, a ni- žádného obměkčenie. A na ten flastr vlož zemně kúdelné, tak aby vešken flastr byl jimi okladen, tak však, aby ta kúdel v též masti flastrové byla obalena. A plň duol třésla kúdelí neb rú- chami, ať by prázdnosť miesta nepřekážela pevnosti uvázánie. Potom uvěž ten úd obinadlem širokým na dlaň, počna od třésl, okolo stehna a kýty tak, aby toho obinadla jeden (diel) sáhl přes bedro uražené až do bedra zdravého, a druhý diel od třésla až přes pupek do bedra zdravého; a tu buďta oba kraje sšita pevnie, a každé obinutie s druhým, ať by se nepohnulo. A když tak uviežeš, zmaž miesto podlé toho obinadla ruoženým olejem, smiešenym s rudú a s octem neb s miezhú netřesku neb vína psieho. A klaď nemocného v znak v čas odpočinutie. A nato po prvnie, ať pevno zuostane a úd zpuosoby dobré nepotratí, hodnéť jest, aby skloněna byla noha jejie a přivázána k stehnu vezpod, ažť se ta kosť stehna v svém klúbu utvrdí; a budeť to nemo- cnému velmi úžitečno, proto že napravené lépe bude utvrzeno a déle trvati bude: neb tiem obyčejem vázánie údu slabě napra- venie se koná. Pak ten den púštěj jemu krev z ruky strany zdravé, z žíly, jenž jest mezi prstem prstenním a najmenším, jenž slove spasitedlná neb plicnie na pravé ruce, ale slezenná na levé; 10 20 25 30 35
Strana 189
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 189 a púštěj jemu baňkami z zdravé strany z kýty. Zpuosob jemu na každý den stolici neb dvě klistérem neb čépky. Dávaj jemu jiedlo a pitie, jakož sem byl pravil „o vyvinutí kosti paždné.“ Pakli to vyvinutie jest s ranú velikú, kterážto potřebuje 5 spojenie stran, tehdy sud i prav, že to vyvinutie nebude moci býti napraveno: najprv pro nesnáz uloženie a pro velikosť údu, jenž překážie upevnění miesta s ranú; a rána by překážela srov- nání a obměkčila miesto tak, že by nemohlo utvrzeno býti. A přes to nenechávaj rozumný práce při tom. A protož v té mieře buď to snažen, aby kosť vyvinutá byla napravena a flastrem i jinými věcmi uvázáno miesto bolestné, tak však, aby ve flastru pro- řezal dieru nad ranú takú, aby všeliká rána odkryta byla a k nie mohlo přihlédáno býti na všaký den, bez pohnutie vázánie a flastra toho. A ta rána, jest-li veliká, buď šita, a na ten šev klad 15 tento prach: Vezmi sanguinis draconis, masticis, gummi arabici, každého lot, ztluc a prosítuj. A na ten prach vlož flastr hnojící, posilující, narošťující, o němž jsme pravili v kapitole „o vyvinutí páže s ranú.“ A tiem flastrem přikládaj ránu na všaký den, a ten i vyvinutie neb vázánie jeho nemá hnuto býti neb ob den neb o 20 dva. A též leč, bude-liť při tom vyvinutí malá rána, jenž nepo- třebuje šitie. Však věz, žeť mnozí lékaři jsú, kteřížto v té mieře, když vy- vine se noha, neb jiný veliký úd s ranú potřebuje šitie, žeť najprv sšijí ránu a zachovávají za tři dni, viežíce znova na všaký den, 25 prachem a flastrem dřéve řečeným; a to činie, aby jim rána ne- překážela v napravování kosti vystúpené. A pak tepru třetí neb čtvrtý den napravují kosť, neb již krev stavila se a strany rány spojeny jsú některak. A potom léčie i vieží, jakož dřéve praveno jest. Ale tenť obyčej mně se nelíbí, kakž koli mohl druhdy zachován býti: neb se bojím, že když by vyvinutie tak bylo ne- cháno do třetieho neb čtvrtého dne, že by pro bolesť velikú miesto tak oteklo velice, pro ústavný proběh mokrostí, že by nemohl ten úd býti napraven; a tak by věčně nemocný ostal v té nemoci a nemoc byla by neuléčitá. A protož najprvé buď vyvi- 35 nutie napraveno, a potom rána léčena prachem a flastrem naro- stícím a hnojícím; a potom zcel ránu prachem z ořechóv cypre- šových a z takých věcí, o němž dřéve často praveno jest. Pakli jest rána malá, tehdy prachu zachovávajícieho šev nepotřebuje, ale jedno má sám flastr býti přikládán hnojící a 30
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 189 a púštěj jemu baňkami z zdravé strany z kýty. Zpuosob jemu na každý den stolici neb dvě klistérem neb čépky. Dávaj jemu jiedlo a pitie, jakož sem byl pravil „o vyvinutí kosti paždné.“ Pakli to vyvinutie jest s ranú velikú, kterážto potřebuje 5 spojenie stran, tehdy sud i prav, že to vyvinutie nebude moci býti napraveno: najprv pro nesnáz uloženie a pro velikosť údu, jenž překážie upevnění miesta s ranú; a rána by překážela srov- nání a obměkčila miesto tak, že by nemohlo utvrzeno býti. A přes to nenechávaj rozumný práce při tom. A protož v té mieře buď to snažen, aby kosť vyvinutá byla napravena a flastrem i jinými věcmi uvázáno miesto bolestné, tak však, aby ve flastru pro- řezal dieru nad ranú takú, aby všeliká rána odkryta byla a k nie mohlo přihlédáno býti na všaký den, bez pohnutie vázánie a flastra toho. A ta rána, jest-li veliká, buď šita, a na ten šev klad 15 tento prach: Vezmi sanguinis draconis, masticis, gummi arabici, každého lot, ztluc a prosítuj. A na ten prach vlož flastr hnojící, posilující, narošťující, o němž jsme pravili v kapitole „o vyvinutí páže s ranú.“ A tiem flastrem přikládaj ránu na všaký den, a ten i vyvinutie neb vázánie jeho nemá hnuto býti neb ob den neb o 20 dva. A též leč, bude-liť při tom vyvinutí malá rána, jenž nepo- třebuje šitie. Však věz, žeť mnozí lékaři jsú, kteřížto v té mieře, když vy- vine se noha, neb jiný veliký úd s ranú potřebuje šitie, žeť najprv sšijí ránu a zachovávají za tři dni, viežíce znova na všaký den, 25 prachem a flastrem dřéve řečeným; a to činie, aby jim rána ne- překážela v napravování kosti vystúpené. A pak tepru třetí neb čtvrtý den napravují kosť, neb již krev stavila se a strany rány spojeny jsú některak. A potom léčie i vieží, jakož dřéve praveno jest. Ale tenť obyčej mně se nelíbí, kakž koli mohl druhdy zachován býti: neb se bojím, že když by vyvinutie tak bylo ne- cháno do třetieho neb čtvrtého dne, že by pro bolesť velikú miesto tak oteklo velice, pro ústavný proběh mokrostí, že by nemohl ten úd býti napraven; a tak by věčně nemocný ostal v té nemoci a nemoc byla by neuléčitá. A protož najprvé buď vyvi- 35 nutie napraveno, a potom rána léčena prachem a flastrem naro- stícím a hnojícím; a potom zcel ránu prachem z ořechóv cypre- šových a z takých věcí, o němž dřéve často praveno jest. Pakli jest rána malá, tehdy prachu zachovávajícieho šev nepotřebuje, ale jedno má sám flastr býti přikládán hnojící a 30
Strana 190
190 Knihy třetie. narosťující, a potom prach bude sypán scelující až do konce. Ale vázánie vyvinutie nebuď obnovováno, jedno ob den neb ob dva, jakož svrchu praveno jest. Pokrm i nápoj dávaj jemu, jakož jsem pověděl v kapitole „ o vyvinutí kosti pažné. Pakli ta kosť jest dávno vyvinuta, a ztvrdlo i zastaralo se vyvinutie bez nápravy, neuvazuj se v léčenie toho; neb jest po- ctivějie se neuvazovati, nežli uvážíce se, hanebně odpadnúti. Pakli by se v to uvázati (chtěl), jest-li že by (byl) člověk ten mladý a silný, tehdy učiň, jakož sem já učinil na jednom z Pla- cencie, jenž byl syn Merotalduov: neb člověk ten trval jest přes 10 rok s vyvinutím kosti stehenné z klúbu bedrnieho, a bylo to vy- vinutie vypáčeno s zadu; a nikoli nemohl choditi na tu nohu, jedno na berlách, a bieše v pětmezcétma letech. Neb první den, když sem přišel, kázal sem ho vsaditi v kúpěl z vody teplé, v němžto byl vařen sléz vlaský a siemě lněné a řecké sěno; a 1ž v tu kúpel na všaký den kázal sem jemu vsésti na čtítrobu za patnácte dní. A když koli vyšel z té kúpeli, kázal sem úd ten (mazati) mastí, udělanú z bdelia a oppoponaku, o nichž sem pravil v kapitole „o vyvinutí kosti chřbetnice.“ A to učině, v jeden den, když slunce vycházelo, jměl sem mistra jednoho, 20 Girarda Ryckého, a mistra Adalberta Redelmona, kteřížto byli sú lékaři ruční, totiž ranní, a s nimi jiná dva člověky; a položil sem toho nemocného na jednu stolici, velmi širokú a dlúhú; a Shledali sme s těmi lékaři, že to miesto bylo dobře obměklo. A protož v tu hodinu uvázal sem na koleno stehna bolestného obi- 25 nadlo pevné a široké, a ztáhl sem diel jeho od strany vnitřnie nožné až do chodidl; a druhý diel toho obinadla ztáhl sem od strany zevnitřnie nožné také až do chodidla. A vezpod sem sva- zal oba diely toho obinadla, ztáhl sem diely velmi pevně, aby se (ne) rozvázaly nikoli, leč velikým násilím, a proti úmyslu lékařovu; 30 pak týmž obinadlem zuostalým obínal sem pevně všecku nohu až nad koleno. Pak sem vzal pevný provázek a přivázal sem je- den kraj nádoby, jenž slove obrtlík, k chodidlu nožniemu pevně vezpod, a postavil sem dva člověky při noze, která měla byšta hýbati a točiti tú nádobú k mé vuoli. A to učiniv, vložil sem 35 jedno obinadlo dosti tenké a dlúhé dvénásob mezi stehny a muž- skú nádobú toho nemocného, a tiem sem obinul stehno, a jeden pramen dal sem přes chřbet až do hlavy, a druhý pramen přes břicho a prsy také až do hlavy; a tu sem kraje toho obinadla 5
190 Knihy třetie. narosťující, a potom prach bude sypán scelující až do konce. Ale vázánie vyvinutie nebuď obnovováno, jedno ob den neb ob dva, jakož svrchu praveno jest. Pokrm i nápoj dávaj jemu, jakož jsem pověděl v kapitole „ o vyvinutí kosti pažné. Pakli ta kosť jest dávno vyvinuta, a ztvrdlo i zastaralo se vyvinutie bez nápravy, neuvazuj se v léčenie toho; neb jest po- ctivějie se neuvazovati, nežli uvážíce se, hanebně odpadnúti. Pakli by se v to uvázati (chtěl), jest-li že by (byl) člověk ten mladý a silný, tehdy učiň, jakož sem já učinil na jednom z Pla- cencie, jenž byl syn Merotalduov: neb člověk ten trval jest přes 10 rok s vyvinutím kosti stehenné z klúbu bedrnieho, a bylo to vy- vinutie vypáčeno s zadu; a nikoli nemohl choditi na tu nohu, jedno na berlách, a bieše v pětmezcétma letech. Neb první den, když sem přišel, kázal sem ho vsaditi v kúpěl z vody teplé, v němžto byl vařen sléz vlaský a siemě lněné a řecké sěno; a 1ž v tu kúpel na všaký den kázal sem jemu vsésti na čtítrobu za patnácte dní. A když koli vyšel z té kúpeli, kázal sem úd ten (mazati) mastí, udělanú z bdelia a oppoponaku, o nichž sem pravil v kapitole „o vyvinutí kosti chřbetnice.“ A to učině, v jeden den, když slunce vycházelo, jměl sem mistra jednoho, 20 Girarda Ryckého, a mistra Adalberta Redelmona, kteřížto byli sú lékaři ruční, totiž ranní, a s nimi jiná dva člověky; a položil sem toho nemocného na jednu stolici, velmi širokú a dlúhú; a Shledali sme s těmi lékaři, že to miesto bylo dobře obměklo. A protož v tu hodinu uvázal sem na koleno stehna bolestného obi- 25 nadlo pevné a široké, a ztáhl sem diel jeho od strany vnitřnie nožné až do chodidl; a druhý diel toho obinadla ztáhl sem od strany zevnitřnie nožné také až do chodidla. A vezpod sem sva- zal oba diely toho obinadla, ztáhl sem diely velmi pevně, aby se (ne) rozvázaly nikoli, leč velikým násilím, a proti úmyslu lékařovu; 30 pak týmž obinadlem zuostalým obínal sem pevně všecku nohu až nad koleno. Pak sem vzal pevný provázek a přivázal sem je- den kraj nádoby, jenž slove obrtlík, k chodidlu nožniemu pevně vezpod, a postavil sem dva člověky při noze, která měla byšta hýbati a točiti tú nádobú k mé vuoli. A to učiniv, vložil sem 35 jedno obinadlo dosti tenké a dlúhé dvénásob mezi stehny a muž- skú nádobú toho nemocného, a tiem sem obinul stehno, a jeden pramen dal sem přes chřbet až do hlavy, a druhý pramen přes břicho a prsy také až do hlavy; a tu sem kraje toho obinadla 5
Strana 191
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 191 10 15 svázal a přivázal k jednomu dřevu neb kolu, pevně stojíciemu v zemi. A to zjednav, přistrojil sem se k klúbu bedrniemu, z něhožto vystúpila kosť stehna, a pomácel sem znenáhla té kosti. A tak máceje, přikázal sem člověkóm, kteřížto zpravo- s váchu obrtel, aby znenáhla zatočili obrtlem; a tak sú učinili. A v ta doby lékaři, kteřížto biechu se mnú, byli sú připravili fla- stry stahujície, zemně kúdelné a zavazadla, všicku potřebu k tomu po napravení. A když ta dva člověky hýbala sta obrtlem i nohú toho nemocného podlé vuole mé, po malé chvíli hnuli sú kostí stehennú z dolnie a já sem svýma rukama zase navedl na jejie miesto. A s pomocí těch mistróv lehce a poznenáhla ihned sem vložil flastr na miesto a zemně kúdelné, a uvázal sem miesto slušně a položil sem nemocného na lože jeho vznak, až do čtvrtého dne. A tak sem ho vždy vázal ob dva dni, až do dvaceti dní; a pak sem odjal všecky věci, aby chodil poznenáhlu. A tak uzdraven jest poznenáhlu, jakož sú ti lékaři viděli, a živ byl potom v do- brém zdraví přes dvanácte let. A viděl sem ho často, an činí diela svá beze všie přékazy, chodě sem i tam, beze všeho klécánie. Kapitola XXVI. O sražení čéšky kolena s ranú i bez rány, a o uléčení toho. Ta kosť nevyvinuje (se), než bývá odlúčena neb změkčena a nahne !) se k dolejšie straně přes potřebu. A to poznáš, že když ten člověk ztáhne nohu, tehdyť čéška navrátí se na své miesto. A v takovém odlúčení neb obměkčení nenieť potřebie, jedné ať lékař káže státi tak nemocnému rovně na nohách a pevně pro- 25 stým tělem; a v ta doby lékař rukú svú vpuď tu čéšku silně na miesto její, neb se snadno navrátí, když bude pohnuta. A ihned po navedení uvěž miesto flastrem stahujícím, dřéve praveným, a upevni dobře miesto obinadlem, a nech tak do čtvrtého dne; a čtvrtý den odvěž a zase znova uvěž. A tiemť bude zdráv, ačť 3o jest úraz sprostný. Pakliť jest dvénásobný, totiž s nežitem neb otokem neb s ranú, tehdy uleč ránu neb otok sám a zvláště, jakož bude po- třebie, a odlúčenie zvláště. Pakli by úd otekl, tehdy púštěj jemu krev z ruky z strany zdravé a žíly plicné, aneb z nohy zdravé, 20 1) Rkp. nahle.
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 191 10 15 svázal a přivázal k jednomu dřevu neb kolu, pevně stojíciemu v zemi. A to zjednav, přistrojil sem se k klúbu bedrniemu, z něhožto vystúpila kosť stehna, a pomácel sem znenáhla té kosti. A tak máceje, přikázal sem člověkóm, kteřížto zpravo- s váchu obrtel, aby znenáhla zatočili obrtlem; a tak sú učinili. A v ta doby lékaři, kteřížto biechu se mnú, byli sú připravili fla- stry stahujície, zemně kúdelné a zavazadla, všicku potřebu k tomu po napravení. A když ta dva člověky hýbala sta obrtlem i nohú toho nemocného podlé vuole mé, po malé chvíli hnuli sú kostí stehennú z dolnie a já sem svýma rukama zase navedl na jejie miesto. A s pomocí těch mistróv lehce a poznenáhla ihned sem vložil flastr na miesto a zemně kúdelné, a uvázal sem miesto slušně a položil sem nemocného na lože jeho vznak, až do čtvrtého dne. A tak sem ho vždy vázal ob dva dni, až do dvaceti dní; a pak sem odjal všecky věci, aby chodil poznenáhlu. A tak uzdraven jest poznenáhlu, jakož sú ti lékaři viděli, a živ byl potom v do- brém zdraví přes dvanácte let. A viděl sem ho často, an činí diela svá beze všie přékazy, chodě sem i tam, beze všeho klécánie. Kapitola XXVI. O sražení čéšky kolena s ranú i bez rány, a o uléčení toho. Ta kosť nevyvinuje (se), než bývá odlúčena neb změkčena a nahne !) se k dolejšie straně přes potřebu. A to poznáš, že když ten člověk ztáhne nohu, tehdyť čéška navrátí se na své miesto. A v takovém odlúčení neb obměkčení nenieť potřebie, jedné ať lékař káže státi tak nemocnému rovně na nohách a pevně pro- 25 stým tělem; a v ta doby lékař rukú svú vpuď tu čéšku silně na miesto její, neb se snadno navrátí, když bude pohnuta. A ihned po navedení uvěž miesto flastrem stahujícím, dřéve praveným, a upevni dobře miesto obinadlem, a nech tak do čtvrtého dne; a čtvrtý den odvěž a zase znova uvěž. A tiemť bude zdráv, ačť 3o jest úraz sprostný. Pakliť jest dvénásobný, totiž s nežitem neb otokem neb s ranú, tehdy uleč ránu neb otok sám a zvláště, jakož bude po- třebie, a odlúčenie zvláště. Pakli by úd otekl, tehdy púštěj jemu krev z ruky z strany zdravé a žíly plicné, aneb z nohy zdravé, 20 1) Rkp. nahle.
Strana 192
192 Knihy třetie. z žíly pod článkem vnitřním, aneb púštěj baňkami, aneb tak je přisaď na kýtu nohy zdravé. Pokrm a nápoj buď jakožto jiným nemocným, o němž často praveno jest. Stolici neb dvě ať má na všaký den, a to klistérem neb čépky zpuosob. Pomaž okolo miesta ruoženým olejem, smiešeným s rudú vlaskú, aneb mízhú psieho vína neb netřesku a s málem octa, a brzoť bude zdráv. 5 Kapitola XXVII. O vyvinutí nohy v koleně. Snadněť noha v tom miestě se vyvine, a snadně se napraví: neb sám člověk když se vzchopí na nohy náramně a rychle, tehdyť se napraví beze všeho lékařstvie. Pakli by samo se nenapravilo, tehdy měj lékař pomahače, jenž by ztáhl silně nohu nemocného, 40 a lékař mácej koleno nemocného na dél i na šéř, a ihned bude moci kosti napraviti a v svój klúb uvesti. A když napraví, polož na miesto rúchu omočenú v oleji ruoženém teplém a dobře vy- žďatú; neb to vyvinutie nemnohoť potřebuje stáhnutie. Avšak na tu rúšku polož flastr stahující, o němž dřéve praveno jest; a 45 na flastr polož zemni kúdelné, omočené dřéve u vodě a dobře vyžďaté, a v masti flastrové velmi židké omočené. A pak uvěž miesto obinadlem, čtyř neb pěti prstóv širokým, a přistehni každé obinutie nití a jehlú, a nech tak za tři neb čtyři dni. A maž okolo miesta bolestného ruoženým olejem s rudú vlaskú, neb 20 jinými věcmi studenými od přirozenie, jenž zbraňují nežitu neb objietření. A zpuosob, ať mievá nemocný na všaký den jednu neb dvě stolici, a to učiň klistérem neb čépky. Pokrm a nápoj obyčejný, leč by se bál otoku. A tuto pozoruj, že vyvinutie všelikého údu, když jest na- 25 praven, jest-li že nenie při něm nežita neb rány, snadněť v krát- kém čase se uléčí, a nepotřebujeť mnoho vázánie, než když jest tu obměkčenie; neb ty nemoci jsú svazkóv a žil velikých, tehdyť potřebuje mnoho času k léčení. A protož když vyvinutie napra- veno jest a nenavrátí se úd k svému dielu neb hýbání obyčejnému, s0 tehdyť má lékař súditi, že s tiem vyvinutím stalo se jest vytaženie neb stěženie žíly neb cévy nad mieru a obyčej; a toť potřebuje posilenie od mastí klovatých, jakož jest masť z bdelia a oppopo- naku a tuku, o nichž praveno jest v dřévních kapitolách. A jest-liť rána, tať potřebuje zvláštnieho vázánie flastrem hojícím 35 a narosťujícím, o němž povědieno jest v kapitole „o vyvinutí
192 Knihy třetie. z žíly pod článkem vnitřním, aneb púštěj baňkami, aneb tak je přisaď na kýtu nohy zdravé. Pokrm a nápoj buď jakožto jiným nemocným, o němž často praveno jest. Stolici neb dvě ať má na všaký den, a to klistérem neb čépky zpuosob. Pomaž okolo miesta ruoženým olejem, smiešeným s rudú vlaskú, aneb mízhú psieho vína neb netřesku a s málem octa, a brzoť bude zdráv. 5 Kapitola XXVII. O vyvinutí nohy v koleně. Snadněť noha v tom miestě se vyvine, a snadně se napraví: neb sám člověk když se vzchopí na nohy náramně a rychle, tehdyť se napraví beze všeho lékařstvie. Pakli by samo se nenapravilo, tehdy měj lékař pomahače, jenž by ztáhl silně nohu nemocného, 40 a lékař mácej koleno nemocného na dél i na šéř, a ihned bude moci kosti napraviti a v svój klúb uvesti. A když napraví, polož na miesto rúchu omočenú v oleji ruoženém teplém a dobře vy- žďatú; neb to vyvinutie nemnohoť potřebuje stáhnutie. Avšak na tu rúšku polož flastr stahující, o němž dřéve praveno jest; a 45 na flastr polož zemni kúdelné, omočené dřéve u vodě a dobře vyžďaté, a v masti flastrové velmi židké omočené. A pak uvěž miesto obinadlem, čtyř neb pěti prstóv širokým, a přistehni každé obinutie nití a jehlú, a nech tak za tři neb čtyři dni. A maž okolo miesta bolestného ruoženým olejem s rudú vlaskú, neb 20 jinými věcmi studenými od přirozenie, jenž zbraňují nežitu neb objietření. A zpuosob, ať mievá nemocný na všaký den jednu neb dvě stolici, a to učiň klistérem neb čépky. Pokrm a nápoj obyčejný, leč by se bál otoku. A tuto pozoruj, že vyvinutie všelikého údu, když jest na- 25 praven, jest-li že nenie při něm nežita neb rány, snadněť v krát- kém čase se uléčí, a nepotřebujeť mnoho vázánie, než když jest tu obměkčenie; neb ty nemoci jsú svazkóv a žil velikých, tehdyť potřebuje mnoho času k léčení. A protož když vyvinutie napra- veno jest a nenavrátí se úd k svému dielu neb hýbání obyčejnému, s0 tehdyť má lékař súditi, že s tiem vyvinutím stalo se jest vytaženie neb stěženie žíly neb cévy nad mieru a obyčej; a toť potřebuje posilenie od mastí klovatých, jakož jest masť z bdelia a oppopo- naku a tuku, o nichž praveno jest v dřévních kapitolách. A jest-liť rána, tať potřebuje zvláštnieho vázánie flastrem hojícím 35 a narosťujícím, o němž povědieno jest v kapitole „o vyvinutí
Strana 193
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 193 pažné kosti,“ až do plného narostěnie; a na konci scel tu ránu ořechy cyprešovými a jinými prachy, o nichž často praveno jest. Pakli rána jest veliká, jenž by šitie potřebovala, tehdy šij, a šev zachovaj prachem svrchu často praveným. A vyhnoj ránu i na- rosť flastrem dřéve oznámeným a scel mnohokrát jmenovaným; posil také miesta vedlé rány, ať neběží mokrosti k miestu a jeho neobjietří. Kapitola XXVIII. O vyvinutí chocholíka, kosti nártie neb chodidla. 30 Ten úd a to miesto s nesnadností bývá napraveno, ale snáze vyvinuto; a nesnáz jeho napravenie pocházie z položenie kosti nártie neb chodidla a jiných mastných kostí tu složených, jichžto jest šest, kteréžto kosti bývají odlúčeny od svého vlast- nieho položenie v čas vyvinutie. A lékař nemóž se s nimi dobře obierati pro jich skrytosť, a že jich složenie zle velmi napraveno bývá, kdyžto bývá pohnuto od své zpuosoby; neb jich zpuosoba nenie očima známa. A protož když ten úd se vyvine neb obměkčen neb zmožděn jest, srovnaj jej, jakž móžeš, bez bolesti náramné, nebť nepotřebuje velikého taženie, ať pro bolesť mokrosti ne- zběhnú se, učiniec objietřenie. A když srovnáš, polož na miesto rúchu omočenú v oleji 20 ruoženém horkém; neb posilí miesta a bolesť utiší. A na tu rúchu polož flastr ztahující, učiněný z múk a prachóv, o němž praveno jest v kapitole „o vyvinutí páže;“ a pak zmaž všecko holeno těmi věcmi, kteréžto zbraňují objietření a nežitu, jakož jest ruožený olej s rudú smiešený neb mízha psieho vína neb 25 netřesku, ať by miesto uražené nepřijalo mokrosti a tady neo- teklo. A na flastr klaď zemni neb chomáčky kúdelné, v masti flastrové omočené. A na to buď vázánie obinadlem širokým na čtyři prsty, a ta obinutie upevni přistehnutím. A potom polož nemocného znak, a noh jemu pozdvihni, ať vysoko leží, aby ne tak snadně mokrosti k miestu bolestnému běžely. A nechaj toho vázánie za čtyři neb za pět dní, ať se nepohne. A také nestáhni miesta bolestného velmi, ať by neoteklo a ať neztrne; neb by tú příčinú mohlo by se objietřiti a zpakostněti a konečně umřeti. A potom púštěj jemu krev z zdravé nohy z některé žíly. Zpuosob jemu stolici neb dvě na den, klistérem neb čépky. A jiedlo a pitie buď také, jakéž jest vypsáno v kapitole „o vyvinutí chřbe- tových kostí.“ 10 35 13
O napravení údóv vyvinutých a zlámaných. 193 pažné kosti,“ až do plného narostěnie; a na konci scel tu ránu ořechy cyprešovými a jinými prachy, o nichž často praveno jest. Pakli rána jest veliká, jenž by šitie potřebovala, tehdy šij, a šev zachovaj prachem svrchu často praveným. A vyhnoj ránu i na- rosť flastrem dřéve oznámeným a scel mnohokrát jmenovaným; posil také miesta vedlé rány, ať neběží mokrosti k miestu a jeho neobjietří. Kapitola XXVIII. O vyvinutí chocholíka, kosti nártie neb chodidla. 30 Ten úd a to miesto s nesnadností bývá napraveno, ale snáze vyvinuto; a nesnáz jeho napravenie pocházie z položenie kosti nártie neb chodidla a jiných mastných kostí tu složených, jichžto jest šest, kteréžto kosti bývají odlúčeny od svého vlast- nieho položenie v čas vyvinutie. A lékař nemóž se s nimi dobře obierati pro jich skrytosť, a že jich složenie zle velmi napraveno bývá, kdyžto bývá pohnuto od své zpuosoby; neb jich zpuosoba nenie očima známa. A protož když ten úd se vyvine neb obměkčen neb zmožděn jest, srovnaj jej, jakž móžeš, bez bolesti náramné, nebť nepotřebuje velikého taženie, ať pro bolesť mokrosti ne- zběhnú se, učiniec objietřenie. A když srovnáš, polož na miesto rúchu omočenú v oleji 20 ruoženém horkém; neb posilí miesta a bolesť utiší. A na tu rúchu polož flastr ztahující, učiněný z múk a prachóv, o němž praveno jest v kapitole „o vyvinutí páže;“ a pak zmaž všecko holeno těmi věcmi, kteréžto zbraňují objietření a nežitu, jakož jest ruožený olej s rudú smiešený neb mízha psieho vína neb 25 netřesku, ať by miesto uražené nepřijalo mokrosti a tady neo- teklo. A na flastr klaď zemni neb chomáčky kúdelné, v masti flastrové omočené. A na to buď vázánie obinadlem širokým na čtyři prsty, a ta obinutie upevni přistehnutím. A potom polož nemocného znak, a noh jemu pozdvihni, ať vysoko leží, aby ne tak snadně mokrosti k miestu bolestnému běžely. A nechaj toho vázánie za čtyři neb za pět dní, ať se nepohne. A také nestáhni miesta bolestného velmi, ať by neoteklo a ať neztrne; neb by tú příčinú mohlo by se objietřiti a zpakostněti a konečně umřeti. A potom púštěj jemu krev z zdravé nohy z některé žíly. Zpuosob jemu stolici neb dvě na den, klistérem neb čépky. A jiedlo a pitie buď také, jakéž jest vypsáno v kapitole „o vyvinutí chřbe- tových kostí.“ 10 35 13
Strana 194
194 Knihy třetie. Pakli s tiemto vyvinutím jest rána veliká, potřebujície šitie, sší ji a zachovaj šev prachem, učiněným z mastice, sang. drac. a aloes, o němž dřéve praveno jest. A na ten prach klad flastr z strdi ruožené a z prachóv, jakož již praveno jest. A móž-li býti, buď zvláště rána léčena, a vyvinutie zvláště; pakli to nemóž býti rozděleno, ale uvěž obě straně a leč spolu s těmi věcmi, až do dokonalého narostěni(e) a potom scel. Pakli rána jest taková, žeť šitie nepotřebuje, tehdy leč ránu flastrem hnojícím a narosťu- jícím bez prachu, až do plného narostěnie; a naposledy scel ránu prachem z ořechóv cyprešových a takových věcí. Pokrm i nápoj 10 jeho buď svrchu pravený. Pakli na skonání léčenie bolesť zuo- stane neb mozolosť, posil miesta a maž je mastí z bdelium a oppoponaku udělanú a z tukóv, o nichž praveno jest „o vyvinutí kostí chřbetních,“ na konci té kapitoly; a to čiň tak dlúho, doňadž bolesť nepřestane neb mozolosť neodměkne. 15 Kapitola XXIX. O vyvinutí prstóv nožních a uléčení. Nepotřebujíť prstové nožní, ani který z nich, když se vyvinú neb vyvine, jedno aby byli napraveni, a po napravení aby kladen byl flastr takový: Vezmi křeničné múky neb ovesné neb bobové neb režné puol libry, sanguinis draconis, masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 loty, mumie lot, ztluc a prosěj a směs s bielky 20 vaječnými, ať by bylo velmi židko. A klad ten flastr na miesto bolestné, a uvěž lehce a slabě; neb ten flastr dosti stahuje sám od sebe: a protož když by malé k tomu bylo přidáno stěženie, pro mdlobu údu uškodilo by jemu, a bylo by ztrnutie na údu a potom pakostnice i umrtvenie. Obnov vázánie na všaký den, ať se nic scestného nepřihodí. A naposledy obměkč miesto mastí z tukóv, o nichž zmiena jest v kapitole „o vyvinutí kostí chřbet- ních,“ ať nezmozolé úd. Pakli by zuostala bolesť po uléčení na tom miestě, posil miesta mastí zbraňující otoku neb nežitu, kteréž si požíval dřéve vedlé miesta uraženého, jakož jest olej ruožený s rudú vlaskú a jiných takových věcí. Púštěj jemu z zdravé nohy z panenské žíly, neb zruky z té žíly plicné. A dávaj jemu jiesti a píti, jakož tomu, komu páže z klúbóv vystúpila, o němž svrchu psáno jest. 25 30
194 Knihy třetie. Pakli s tiemto vyvinutím jest rána veliká, potřebujície šitie, sší ji a zachovaj šev prachem, učiněným z mastice, sang. drac. a aloes, o němž dřéve praveno jest. A na ten prach klad flastr z strdi ruožené a z prachóv, jakož již praveno jest. A móž-li býti, buď zvláště rána léčena, a vyvinutie zvláště; pakli to nemóž býti rozděleno, ale uvěž obě straně a leč spolu s těmi věcmi, až do dokonalého narostěni(e) a potom scel. Pakli rána jest taková, žeť šitie nepotřebuje, tehdy leč ránu flastrem hnojícím a narosťu- jícím bez prachu, až do plného narostěnie; a naposledy scel ránu prachem z ořechóv cyprešových a takových věcí. Pokrm i nápoj 10 jeho buď svrchu pravený. Pakli na skonání léčenie bolesť zuo- stane neb mozolosť, posil miesta a maž je mastí z bdelium a oppoponaku udělanú a z tukóv, o nichž praveno jest „o vyvinutí kostí chřbetních,“ na konci té kapitoly; a to čiň tak dlúho, doňadž bolesť nepřestane neb mozolosť neodměkne. 15 Kapitola XXIX. O vyvinutí prstóv nožních a uléčení. Nepotřebujíť prstové nožní, ani který z nich, když se vyvinú neb vyvine, jedno aby byli napraveni, a po napravení aby kladen byl flastr takový: Vezmi křeničné múky neb ovesné neb bobové neb režné puol libry, sanguinis draconis, masticis, draganti, gummi arabici, každého 2 loty, mumie lot, ztluc a prosěj a směs s bielky 20 vaječnými, ať by bylo velmi židko. A klad ten flastr na miesto bolestné, a uvěž lehce a slabě; neb ten flastr dosti stahuje sám od sebe: a protož když by malé k tomu bylo přidáno stěženie, pro mdlobu údu uškodilo by jemu, a bylo by ztrnutie na údu a potom pakostnice i umrtvenie. Obnov vázánie na všaký den, ať se nic scestného nepřihodí. A naposledy obměkč miesto mastí z tukóv, o nichž zmiena jest v kapitole „o vyvinutí kostí chřbet- ních,“ ať nezmozolé úd. Pakli by zuostala bolesť po uléčení na tom miestě, posil miesta mastí zbraňující otoku neb nežitu, kteréž si požíval dřéve vedlé miesta uraženého, jakož jest olej ruožený s rudú vlaskú a jiných takových věcí. Púštěj jemu z zdravé nohy z panenské žíly, neb zruky z té žíly plicné. A dávaj jemu jiesti a píti, jakož tomu, komu páže z klúbóv vystúpila, o němž svrchu psáno jest. 25 30
Strana 195
Po skonání knih prvních, druhých a třetích počínají se knihy čtvrté mistra Vilhelma z Placentina: O zpuosobě všech úduov, kostí, žil, cev i žilen těla člověčieho, kteréžto mají býti známy na řezání a pro- řezání údóv, aby se zlá příhoda nestala. Kapitola prvá: O rozebrání, složení a zpuosobě hlavy, hrdla i šíje až do pleci, a kostí, kteréž jsú v těch a při těch, jakož se mohú rukama lékaře ranného okázati. Kap. II.: O rozdělení, složení a zpuosobě plece, páže, s předloktie a ruky i prstóv. Kap. III.: O rozdělení, složení a zpuosobě vidlice prsí, hrudí a žebr i chřbetu až do úst žalúdka. Kapitola IV.: O rozdělení, složení a zpuosobě břicha, zevnitřně od úst žalúdkových až do bedr a článkóv neb přehlbí 10 té strany nožních. Kap. V.: O rozdělení bedr, kolena, stehna, holena, noh, chodidl a prstóv. Kapitola prvá. O zpuosobě hlavy a hrdla. 15 Kakž koli slíbeno bylo rozjímati o rozdělení těla člověčieho a zpuosobě údóv i kostí, však nebyl úmysl všecky údy vyčítati zvláště, kakž koli staří mistři usilovali sú zvláštně údy děliti i čísti kosti v údech zvláštních. A kakž koli třeba jest vyznávati, že sprostní údové neratolestie se, aniž také dělí se bezčíslně, poněvadž každé tělo jest skonané neb číslné, však jich ani zra- 13*
Po skonání knih prvních, druhých a třetích počínají se knihy čtvrté mistra Vilhelma z Placentina: O zpuosobě všech úduov, kostí, žil, cev i žilen těla člověčieho, kteréžto mají býti známy na řezání a pro- řezání údóv, aby se zlá příhoda nestala. Kapitola prvá: O rozebrání, složení a zpuosobě hlavy, hrdla i šíje až do pleci, a kostí, kteréž jsú v těch a při těch, jakož se mohú rukama lékaře ranného okázati. Kap. II.: O rozdělení, složení a zpuosobě plece, páže, s předloktie a ruky i prstóv. Kap. III.: O rozdělení, složení a zpuosobě vidlice prsí, hrudí a žebr i chřbetu až do úst žalúdka. Kapitola IV.: O rozdělení, složení a zpuosobě břicha, zevnitřně od úst žalúdkových až do bedr a článkóv neb přehlbí 10 té strany nožních. Kap. V.: O rozdělení bedr, kolena, stehna, holena, noh, chodidl a prstóv. Kapitola prvá. O zpuosobě hlavy a hrdla. 15 Kakž koli slíbeno bylo rozjímati o rozdělení těla člověčieho a zpuosobě údóv i kostí, však nebyl úmysl všecky údy vyčítati zvláště, kakž koli staří mistři usilovali sú zvláštně údy děliti i čísti kosti v údech zvláštních. A kakž koli třeba jest vyznávati, že sprostní údové neratolestie se, aniž také dělí se bezčíslně, poněvadž každé tělo jest skonané neb číslné, však jich ani zra- 13*
Strana 196
196 Knihy čtvrté. tolestěnie, ani rozdělenie dokonale jest smyslem lidským ozná- meno, nebť na mnohých údech dokonáno, nikoli poslední roz- dielové úduov neb zratolestěnie mohú smyslóv býti oznámenie. Však vídáš, že když natne se kosť neb žilna na přéč, z nich krev neb mokrosť vycházejí; a toť jest všem svědomo snabdícím a spatřujícím natětie těch neb jiných údóv, a zvláště když tělo jest živé. A máš věděti bez pochybenie, že odkudž krev vy- chází, tu se žíla nalézá; a když krev teče v sobě teplá a úd živ jest, že tu jest přítomnosť teplosti, přítomnosť cévy neb žíly ve- liké v těch údech. Avšak již zratolestněnie veliké, tenké a mnohé, 10 nejsú smyslem oznámeni. A také byť to mohlo býti, aby roz- dělenie i složenie údóv posledně, totiž plně, i jich číslóv bylo popsáno, tehdy by veliká tesknosť z toho popsánie pošla, tak že by duše v pravdě toho rozdělenie neb nic neb málo pochytila. A protož zdá mi se lépe i úžitečnějie, ať bych oznámil to roz- 15 dělenie vuobec, jakož sem slíbil, totiž podklada počet a zpuosobu, položenie i usazenie údóv, kteřížto mohú býti oznámeni smyslem lidským, aby se mohl s nimi obierati bez bludu, když by prože- hoval neb řezal. A že hlava i to, což v ní jest, totiž mozk, jestiť kořen, aneb bývá pokládán za kořen všeho těla, a protož naše 20 pravenie od rozdělenie a zpuosoby mozku hlavnieho počneme, a od úduov, kteříž jsú při něm neb v něm. Mozk zajisté měkký jest v své podstatě a mastný, maje zpuosobu podluhovatú, podlé dlúhosti hlavy. A dělí se vešken na tři diely: neb jeden jest diel přední a druhý střední a třetí zadní. A ti dielové bříška nazváni jsú, proto že v těch rozdie- lech každý diel má zpósobu břicha některú okrúhlostí; a ta bříška jsúť třepilostmi, v nichžto duchové zvieřecí bydlé, a v nichžto proměnu a požitie přijímají nad to, což sú v těle při- jali k tomu, aby byli hotovi k dokonání dielóv zvieřecích. A kakž 30 ta břieška vuobec tři jsú počtena, však viece jich jest: neb přednie břišce, jenž jest dosti větčie nežli všecka jiná, dělí se zřejmě na dvě straně. A protož od některých čtyř břišce mozku jsú řečena. A kakž koli jiné dvě břišci mezi sebú i každé v sobě rozdělenie má, však že skryta sú a nečitedlná, protoť neslovú 35 břišce; ale v předním břišci to rozdělenie jest zřetedlné, neb se dělí na dvé. A protož v prvém diele přednieho břišce mozkového zjed- nána jest moc smysla obecného neb ukázánie; a tať moc pochy- 25
196 Knihy čtvrté. tolestěnie, ani rozdělenie dokonale jest smyslem lidským ozná- meno, nebť na mnohých údech dokonáno, nikoli poslední roz- dielové úduov neb zratolestěnie mohú smyslóv býti oznámenie. Však vídáš, že když natne se kosť neb žilna na přéč, z nich krev neb mokrosť vycházejí; a toť jest všem svědomo snabdícím a spatřujícím natětie těch neb jiných údóv, a zvláště když tělo jest živé. A máš věděti bez pochybenie, že odkudž krev vy- chází, tu se žíla nalézá; a když krev teče v sobě teplá a úd živ jest, že tu jest přítomnosť teplosti, přítomnosť cévy neb žíly ve- liké v těch údech. Avšak již zratolestněnie veliké, tenké a mnohé, 10 nejsú smyslem oznámeni. A také byť to mohlo býti, aby roz- dělenie i složenie údóv posledně, totiž plně, i jich číslóv bylo popsáno, tehdy by veliká tesknosť z toho popsánie pošla, tak že by duše v pravdě toho rozdělenie neb nic neb málo pochytila. A protož zdá mi se lépe i úžitečnějie, ať bych oznámil to roz- 15 dělenie vuobec, jakož sem slíbil, totiž podklada počet a zpuosobu, položenie i usazenie údóv, kteřížto mohú býti oznámeni smyslem lidským, aby se mohl s nimi obierati bez bludu, když by prože- hoval neb řezal. A že hlava i to, což v ní jest, totiž mozk, jestiť kořen, aneb bývá pokládán za kořen všeho těla, a protož naše 20 pravenie od rozdělenie a zpuosoby mozku hlavnieho počneme, a od úduov, kteříž jsú při něm neb v něm. Mozk zajisté měkký jest v své podstatě a mastný, maje zpuosobu podluhovatú, podlé dlúhosti hlavy. A dělí se vešken na tři diely: neb jeden jest diel přední a druhý střední a třetí zadní. A ti dielové bříška nazváni jsú, proto že v těch rozdie- lech každý diel má zpósobu břicha některú okrúhlostí; a ta bříška jsúť třepilostmi, v nichžto duchové zvieřecí bydlé, a v nichžto proměnu a požitie přijímají nad to, což sú v těle při- jali k tomu, aby byli hotovi k dokonání dielóv zvieřecích. A kakž 30 ta břieška vuobec tři jsú počtena, však viece jich jest: neb přednie břišce, jenž jest dosti větčie nežli všecka jiná, dělí se zřejmě na dvě straně. A protož od některých čtyř břišce mozku jsú řečena. A kakž koli jiné dvě břišci mezi sebú i každé v sobě rozdělenie má, však že skryta sú a nečitedlná, protoť neslovú 35 břišce; ale v předním břišci to rozdělenie jest zřetedlné, neb se dělí na dvé. A protož v prvém diele přednieho břišce mozkového zjed- nána jest moc smysla obecného neb ukázánie; a tať moc pochy- 25
Strana 197
O zpósobě těla člověčieho. 197 cuje všecky zpuosoby všech věcí, pochycených od pěti smyslóv zevnitřních, a rozeznánie má od nich po odlúčení těch věcí či- tedlných od smyslóv i nádob jich zevnitřních. A pak v druhém dielu toho prvnieho břišce zjednáno jest vymýšlenie, kteréžto 5 zachovává zpósoby, pochycené od smysla obecného. Pak v dru- hém břišci mozku zjednáno jest myšlenie; a v prostředku toho břišce zjednáno jest mněnie. V třetím pak břišci neb v posledním zjednána jest paměť. A pak ihned nad samým mozkem zjednána jest jedna 10 mázdřice velmi měkká, avšak tvrzšie v sobě neb v podstatě nežli mozk; a tať jest obrana mozku, ať by tvrdosť svrchnie mázdřice a kosti lebné neurazila mozku. A ta mázdřice svázána jest z žil a žilen jakožto sieť, vážíc a držíc ty žíly i žilny pevně dobrotú svého složenie mázdrného. A jestiť ta mázdřice odlú- čena od mozku i s ním spojena v některých miestech skrze žíly a žilny, kteréžto vycházejí od té mázdřice a vcházejí do pichóv mozkových a pijí jeho podstatu, a obživují neb živí a dávají jemu duch životný; neb přirozenie mozku mění se a požívá podlé toho, jakož se hodí možnostem a dielóm přirozeným. A nad tiem plátencem, totiž nad tú mázdřicí, jestiť jiná mázdřice zpósobena, tvrzšie nežli tato; a tať mázdřice brání mozku i zpodnie mázdřice od tvrdosti kosti lebné. A tať má- zdřice svrchnie z žil a cev zuosnovaná jest jakožto sieť, spojujíc tyto žíly i cévy a držéc pevně dobrotú svého složenie plátenného 25 neb mázdrného; a jestiť rozdělen a nespojen s spodním, kromě v některých miestech, skrze něhožto procházejí žíly a cévky ku pomoci dolejšie mázdřice a mozku. A tať mázdřice svrchnie slove tvrdá mátě od lékařóv, a druhá zpodnie ihned na mozku sloveť milostivá mátě. A ta mázdřice nenieť spojena se lbí, aby 30 od nie tvrdosť její nebyla uražena, než některými žilkami a cievkami, kteréžto procházejí skrze spojenie dielóv lbi až do plti. A z toho známo jest tuto, kterak strašné jest i nebezpečné po- rušenie té mázdřice svrchnie, kdyžto nádobami železnými ulo- muje se lbi blíž od spojenie jejího; neb když to spojenie jest 35 porušeno, tehdy cévy i žilky tady procházejície bývají porušeny, a tady škoda se děje na svrchní mázdřici a potom i na mozku. A protož to lámánie lbi na miestě spojenie jeho jest nebezpečné a slušie se jeho vystřéhati. Protož máš věděti, že mozk u přední straně za kostí neb 15 20
O zpósobě těla člověčieho. 197 cuje všecky zpuosoby všech věcí, pochycených od pěti smyslóv zevnitřních, a rozeznánie má od nich po odlúčení těch věcí či- tedlných od smyslóv i nádob jich zevnitřních. A pak v druhém dielu toho prvnieho břišce zjednáno jest vymýšlenie, kteréžto 5 zachovává zpósoby, pochycené od smysla obecného. Pak v dru- hém břišci mozku zjednáno jest myšlenie; a v prostředku toho břišce zjednáno jest mněnie. V třetím pak břišci neb v posledním zjednána jest paměť. A pak ihned nad samým mozkem zjednána jest jedna 10 mázdřice velmi měkká, avšak tvrzšie v sobě neb v podstatě nežli mozk; a tať jest obrana mozku, ať by tvrdosť svrchnie mázdřice a kosti lebné neurazila mozku. A ta mázdřice svázána jest z žil a žilen jakožto sieť, vážíc a držíc ty žíly i žilny pevně dobrotú svého složenie mázdrného. A jestiť ta mázdřice odlú- čena od mozku i s ním spojena v některých miestech skrze žíly a žilny, kteréžto vycházejí od té mázdřice a vcházejí do pichóv mozkových a pijí jeho podstatu, a obživují neb živí a dávají jemu duch životný; neb přirozenie mozku mění se a požívá podlé toho, jakož se hodí možnostem a dielóm přirozeným. A nad tiem plátencem, totiž nad tú mázdřicí, jestiť jiná mázdřice zpósobena, tvrzšie nežli tato; a tať mázdřice brání mozku i zpodnie mázdřice od tvrdosti kosti lebné. A tať má- zdřice svrchnie z žil a cev zuosnovaná jest jakožto sieť, spojujíc tyto žíly i cévy a držéc pevně dobrotú svého složenie plátenného 25 neb mázdrného; a jestiť rozdělen a nespojen s spodním, kromě v některých miestech, skrze něhožto procházejí žíly a cévky ku pomoci dolejšie mázdřice a mozku. A tať mázdřice svrchnie slove tvrdá mátě od lékařóv, a druhá zpodnie ihned na mozku sloveť milostivá mátě. A ta mázdřice nenieť spojena se lbí, aby 30 od nie tvrdosť její nebyla uražena, než některými žilkami a cievkami, kteréžto procházejí skrze spojenie dielóv lbi až do plti. A z toho známo jest tuto, kterak strašné jest i nebezpečné po- rušenie té mázdřice svrchnie, kdyžto nádobami železnými ulo- muje se lbi blíž od spojenie jejího; neb když to spojenie jest 35 porušeno, tehdy cévy i žilky tady procházejície bývají porušeny, a tady škoda se děje na svrchní mázdřici a potom i na mozku. A protož to lámánie lbi na miestě spojenie jeho jest nebezpečné a slušie se jeho vystřéhati. Protož máš věděti, že mozk u přední straně za kostí neb 15 20
Strana 198
198 Knihy čtvrté. pod kostí čelnú má dva puchrce, podobná k bradavičkám cecí- kovým, v nichžto dielo moci povoněnie se koná. A vedlé sko- nánie chřiepě děravá jest ta svrchnie mázdřice, na té stránce, kterážto chýlí se k dásním; a tady nečistoty mozkové se čistie. A pak nad těma dvěma mázdrama: milostivú matkú a tvrdú matkú, sjednány jsú kosti lebné; a těch jest šest. Prvá kosť jest čela neb čelnie a sloveť koruna; a její zpósoba jest puolměsiečná neb pólokršlková, a máť někaká vypáčenie na přednie straně, a těmi se spojuje a sklesuje s kostí nosu na svrchnie straně, ja- kožto zuby pilními; a pak na židovinách spojuje se s čelistnými 10 takúž zpuosobú. A též spojuje se ta strana lbi se dvěma kostma lbi drah- nýma, kteréžto slovú podletnie; a tuť jest zpuosoba kříže bez dielu svrchnieho, jako —. A tě dvě kosti podletnie spojují se na prostřed hlavy, jakožto zuby píly. A pak obě tě kosti spojují 15 se s jednú, jenž slove skřiváncová, kteréžto zpósoba jest, jaktě toto slovo řecké A, dřévním obyčejem. A pod tú kostí jestiť kosť, jenž slove kolková; a tať nenie s ní spojena, než ji zpodpierá a zpuosobu hlavy dokonává; avšak ta kosť kolková jest přičiněna k skřiváncové kosti a jest položena i utvrzena mezi ní a svrchní 20 čelistí. A takovým obyčejem spojenie i položenie těch kostí zpósoba hlavy se skonává. Ale na stranách hlavy, totiž na pravé i na levé, jstať dvě kosti, pod nimažto jsú uši, a slovúť lživé kosti; a tyť nejsú spo- jeny s kostmi podletními velikými, než že jedna druhé se dotýká. 25 A v dole v těchto kostech jsúť diery blíž od čelisti vyššie zato- čité, v jedné jedna a v druhé druhá, a obě zatočené a tvrdé; a skrze ty diery jdeť slyšenie. A protož kostí hlavních, jimižto jest obklíčen mozk, jestiť šest, a jedna kolková v týle, podpie- rajíc jiné a zpuosobujíc. A pak na těch kostech ihned jestiť plenka neb mázdřice, enž se spojuje žilkami s mázdřicí vnitřní svrchní, procházejícími skrze spojidla lbi; a ta mázdřice obalila jest všecky kosti hlavy. A pak nad tú jest kuože tlustá a chlupatá, jenž jest vázána 1) z žil a cevek, pocházejících od diery prvnie, najsvrchnějšie kosti 35 chřbetnice, a od diery, kterážto jest mezi první kostí a druhú chřbetnice, kteréžto jsú smiešeny s žilami a cevkami i plenkami 30 1) Rkp. wazena.
198 Knihy čtvrté. pod kostí čelnú má dva puchrce, podobná k bradavičkám cecí- kovým, v nichžto dielo moci povoněnie se koná. A vedlé sko- nánie chřiepě děravá jest ta svrchnie mázdřice, na té stránce, kterážto chýlí se k dásním; a tady nečistoty mozkové se čistie. A pak nad těma dvěma mázdrama: milostivú matkú a tvrdú matkú, sjednány jsú kosti lebné; a těch jest šest. Prvá kosť jest čela neb čelnie a sloveť koruna; a její zpósoba jest puolměsiečná neb pólokršlková, a máť někaká vypáčenie na přednie straně, a těmi se spojuje a sklesuje s kostí nosu na svrchnie straně, ja- kožto zuby pilními; a pak na židovinách spojuje se s čelistnými 10 takúž zpuosobú. A též spojuje se ta strana lbi se dvěma kostma lbi drah- nýma, kteréžto slovú podletnie; a tuť jest zpuosoba kříže bez dielu svrchnieho, jako —. A tě dvě kosti podletnie spojují se na prostřed hlavy, jakožto zuby píly. A pak obě tě kosti spojují 15 se s jednú, jenž slove skřiváncová, kteréžto zpósoba jest, jaktě toto slovo řecké A, dřévním obyčejem. A pod tú kostí jestiť kosť, jenž slove kolková; a tať nenie s ní spojena, než ji zpodpierá a zpuosobu hlavy dokonává; avšak ta kosť kolková jest přičiněna k skřiváncové kosti a jest položena i utvrzena mezi ní a svrchní 20 čelistí. A takovým obyčejem spojenie i položenie těch kostí zpósoba hlavy se skonává. Ale na stranách hlavy, totiž na pravé i na levé, jstať dvě kosti, pod nimažto jsú uši, a slovúť lživé kosti; a tyť nejsú spo- jeny s kostmi podletními velikými, než že jedna druhé se dotýká. 25 A v dole v těchto kostech jsúť diery blíž od čelisti vyššie zato- čité, v jedné jedna a v druhé druhá, a obě zatočené a tvrdé; a skrze ty diery jdeť slyšenie. A protož kostí hlavních, jimižto jest obklíčen mozk, jestiť šest, a jedna kolková v týle, podpie- rajíc jiné a zpuosobujíc. A pak na těch kostech ihned jestiť plenka neb mázdřice, enž se spojuje žilkami s mázdřicí vnitřní svrchní, procházejícími skrze spojidla lbi; a ta mázdřice obalila jest všecky kosti hlavy. A pak nad tú jest kuože tlustá a chlupatá, jenž jest vázána 1) z žil a cevek, pocházejících od diery prvnie, najsvrchnějšie kosti 35 chřbetnice, a od diery, kterážto jest mezi první kostí a druhú chřbetnice, kteréžto jsú smiešeny s žilami a cevkami i plenkami 30 1) Rkp. wazena.
Strana 199
O zpósobě těla člověčieho. 199 neb mázdřicemi, z nichžto utkána jest mázdřice, kterážto při- krývá hlavu. A ta kuože jestiť tvrdá a sloveť pleť; a máť v sobě částky masné, kteréžto přisluhují k hrubějšiemu složení té kuože pletné. A protož věz, že všeliká řezánie té kuože hlavnie lépe 5 se dějí a podlé lepšie zpuosoby, kteréžto stávají se po vlasiech; neb žilny, kteréž jsú v plti, podlé toho jsú zkladeny najviece. A máš věděti, že řezánie té kuože hlavnie neb jiné nenieť po- třeba, aby se dálo po vraštění, jako na čele; neb na čele, jakž koli stávají se vrásky na dél, však řezánie a zvlášť hluboké bývá to na přieč. Na hlavě s předu jest zjednán nos, kterýžto učiněn jest z kosti a křtálkóv; a jestiť spojen svými děrami s nádorky dvěma, podobnýma k bradavičkám cecíkovým, kteréž jsú v čele, v nichžto jest moc k povonění. A tuť se dělí diel žilny od třetie sudy žilen, kterážto jest hodná, vnitř i zevnitř nosu; a protoť má také nos dieru skrze dásně. A diery nosové spojeny jsú s tú děrú, aby povětřie ku prostuzení mohlo přijíti, když ústa jsú zavřena, (v) čas bděnie neb spanie. Pak pod čelné kosti zjednány sú dvě oči, kteréžto jsú uči- 2o něny a spojeny ze tří mokrostí a sedmi koží neb sukní 1) tiemto obyčejem: Od mozku zadnieho vycházejí dvě žilně prázdné v sobě, a jsúť z prvnie sudy žilen, kteréžto mají kmen od mozku. A tě dvě žilně scházejí se v hromadu neb v jednu; a když mají ze lbi vyjíti do děr svých, tehdy se opět rozdělé a jdú do údóv 25 očí. A když vycházejí ty žilny od lbi, tehdy se obinú dvěma mázdřicoma mozkovýma; a když vystúpí z lbi, tehdy z nich bude mázdřice hrubá a tvrdá. Potom pak od též žilny tak obinuté činí se jiná mázdřice, jenž slove mázdřice druhá, proto že jest po prvé mázdřici druhá položena. A obinula jest mokrosť so sklennú oka A po této mázdřici jestiť mázdřice sietná, proto žeť má zpuosobu sietě; a tať mázdřice obaluje polovici mokrosti křišťá- lové. A pak z té mázdřice sietné činí se mázdřice paučná, proto že jako paučina jest zpósobena; a obaluje také polovici mokrosti 35 křišťálové a činíť oblohu s mázdřicí sietnú. A pak po mázdřici sietné jestiť mázdřice, jenž slove hroznovie, proto že k kuožce hroznové podobna jest. A ta mázdřice jest děravá u prostřed, a 15 1) Rkp. sutny.
O zpósobě těla člověčieho. 199 neb mázdřicemi, z nichžto utkána jest mázdřice, kterážto při- krývá hlavu. A ta kuože jestiť tvrdá a sloveť pleť; a máť v sobě částky masné, kteréžto přisluhují k hrubějšiemu složení té kuože pletné. A protož věz, že všeliká řezánie té kuože hlavnie lépe 5 se dějí a podlé lepšie zpuosoby, kteréžto stávají se po vlasiech; neb žilny, kteréž jsú v plti, podlé toho jsú zkladeny najviece. A máš věděti, že řezánie té kuože hlavnie neb jiné nenieť po- třeba, aby se dálo po vraštění, jako na čele; neb na čele, jakž koli stávají se vrásky na dél, však řezánie a zvlášť hluboké bývá to na přieč. Na hlavě s předu jest zjednán nos, kterýžto učiněn jest z kosti a křtálkóv; a jestiť spojen svými děrami s nádorky dvěma, podobnýma k bradavičkám cecíkovým, kteréž jsú v čele, v nichžto jest moc k povonění. A tuť se dělí diel žilny od třetie sudy žilen, kterážto jest hodná, vnitř i zevnitř nosu; a protoť má také nos dieru skrze dásně. A diery nosové spojeny jsú s tú děrú, aby povětřie ku prostuzení mohlo přijíti, když ústa jsú zavřena, (v) čas bděnie neb spanie. Pak pod čelné kosti zjednány sú dvě oči, kteréžto jsú uči- 2o něny a spojeny ze tří mokrostí a sedmi koží neb sukní 1) tiemto obyčejem: Od mozku zadnieho vycházejí dvě žilně prázdné v sobě, a jsúť z prvnie sudy žilen, kteréžto mají kmen od mozku. A tě dvě žilně scházejí se v hromadu neb v jednu; a když mají ze lbi vyjíti do děr svých, tehdy se opět rozdělé a jdú do údóv 25 očí. A když vycházejí ty žilny od lbi, tehdy se obinú dvěma mázdřicoma mozkovýma; a když vystúpí z lbi, tehdy z nich bude mázdřice hrubá a tvrdá. Potom pak od též žilny tak obinuté činí se jiná mázdřice, jenž slove mázdřice druhá, proto že jest po prvé mázdřici druhá položena. A obinula jest mokrosť so sklennú oka A po této mázdřici jestiť mázdřice sietná, proto žeť má zpuosobu sietě; a tať mázdřice obaluje polovici mokrosti křišťá- lové. A pak z té mázdřice sietné činí se mázdřice paučná, proto že jako paučina jest zpósobena; a obaluje také polovici mokrosti 35 křišťálové a činíť oblohu s mázdřicí sietnú. A pak po mázdřici sietné jestiť mázdřice, jenž slove hroznovie, proto že k kuožce hroznové podobna jest. A ta mázdřice jest děravá u prostřed, a 15 1) Rkp. sutny.
Strana 200
200 Knihy čtvrté. ta diera slove zřietedlnice; a ta se sužuje neb rozšiřuje, podlé toho, jakož jest potřeba tomu v mokrosti křišťálové, v niežto 1) dielo viděnie se koná. A tať obkličuje v sobě všichnu mokrosť biel- kovú, jiežto 2) mokrosti jest třeba k zachování, i obrání mokrosti křišťálové. A ta mokrosť bielková vyšla by děrú mázdřice hroz- nové, leč by byla obalena; a protož třeba bylo zarozenie má- zdřice jiné, jenž slove mázdřice rohová, proto že jest podobna k rohu prohledavému; a ta mázdřice činí se z mázdřice prvnie, neb spojuje s ní všecko oko. A že to uvázánie nebylo pevné, proto chtělo přirozenie pro lepší, a aby pevnějšie bylo vázánie, 40 učiniti mázdřici silnější všech jiných, a učinilo jest mázdřici neb lupinu spojitedlnú; neb spojuje jiné všecky mázdřice i všecko oko, kromě černosti, totiž zřetedlnice. A činíť se i rodí z má- zdřice, kterážto přikrývá leb zevnitř neb svrchu, o němmž se pravili, že jest učiněna z dielóv mázdřičných, kteréžto přicházejí 15 skrze spojidla lbi od mázdřic mozkových. A z toho máš duovod, proč spomocno jest žílu napřed ře- zati, když jest stok mokrostí od hlavy neb od mozku do očí. A mimo ty žíly tak(é) vzcházejí k uočim a žilny od druhé sudy žilen mozkových skrze dieru lbi, kteréžto dávají hýbánie i čitedlnosť, skrze nižto čijí škodné věci sobě. A také móžeš skrze to poznati, kterak púštěnie z žil slzavých očí, kteréžto jsú u nosa, spomáhá očima bolestnýma, z příbuznosti neb blízkosti a steku jich na miesto očí. A pak pod očima s předu a pod nosem jestit čelisť svrchnie, 25 jenž jest složena ze čtrnácti kostí; ale jich složenie neb spojenie jestiť skryté, a protož o jich spojení neb složení zmienky neči- níme, než za jednu kosť v ranném lékařství počítáme. A v té čelisti svrchni jest šestnadcte zubóv neb čtrnadste. Pak nad kostí té svrchnie čelisti učiněna jest mázdřice z mázdřice, kte- 30 rážto přikrývá kosť čelnú. A (z) třetie sudy žilin mozkových, a od čtvrté sudy žilin, i z páté a z druhé sudy žilin mozku chřbet- nice i z třetie činí se kuože s žilami i cevkami hodnými, kterážto přikrývá kosť čelisti; a z žil i žilin mozkových, kteréžto jsú v tom složení, přicházejíce od žilin sudy mozku hlavnieho neb chřbet- 35 nice, kteréžto dávají čitedlnosť a hýbánie údóm a tváři i dásním 20 1) Rkp. v niemzto. 2) gimzto.
200 Knihy čtvrté. ta diera slove zřietedlnice; a ta se sužuje neb rozšiřuje, podlé toho, jakož jest potřeba tomu v mokrosti křišťálové, v niežto 1) dielo viděnie se koná. A tať obkličuje v sobě všichnu mokrosť biel- kovú, jiežto 2) mokrosti jest třeba k zachování, i obrání mokrosti křišťálové. A ta mokrosť bielková vyšla by děrú mázdřice hroz- nové, leč by byla obalena; a protož třeba bylo zarozenie má- zdřice jiné, jenž slove mázdřice rohová, proto že jest podobna k rohu prohledavému; a ta mázdřice činí se z mázdřice prvnie, neb spojuje s ní všecko oko. A že to uvázánie nebylo pevné, proto chtělo přirozenie pro lepší, a aby pevnějšie bylo vázánie, 40 učiniti mázdřici silnější všech jiných, a učinilo jest mázdřici neb lupinu spojitedlnú; neb spojuje jiné všecky mázdřice i všecko oko, kromě černosti, totiž zřetedlnice. A činíť se i rodí z má- zdřice, kterážto přikrývá leb zevnitř neb svrchu, o němmž se pravili, že jest učiněna z dielóv mázdřičných, kteréžto přicházejí 15 skrze spojidla lbi od mázdřic mozkových. A z toho máš duovod, proč spomocno jest žílu napřed ře- zati, když jest stok mokrostí od hlavy neb od mozku do očí. A mimo ty žíly tak(é) vzcházejí k uočim a žilny od druhé sudy žilen mozkových skrze dieru lbi, kteréžto dávají hýbánie i čitedlnosť, skrze nižto čijí škodné věci sobě. A také móžeš skrze to poznati, kterak púštěnie z žil slzavých očí, kteréžto jsú u nosa, spomáhá očima bolestnýma, z příbuznosti neb blízkosti a steku jich na miesto očí. A pak pod očima s předu a pod nosem jestit čelisť svrchnie, 25 jenž jest složena ze čtrnácti kostí; ale jich složenie neb spojenie jestiť skryté, a protož o jich spojení neb složení zmienky neči- níme, než za jednu kosť v ranném lékařství počítáme. A v té čelisti svrchni jest šestnadcte zubóv neb čtrnadste. Pak nad kostí té svrchnie čelisti učiněna jest mázdřice z mázdřice, kte- 30 rážto přikrývá kosť čelnú. A (z) třetie sudy žilin mozkových, a od čtvrté sudy žilin, i z páté a z druhé sudy žilin mozku chřbet- nice i z třetie činí se kuože s žilami i cevkami hodnými, kterážto přikrývá kosť čelisti; a z žil i žilin mozkových, kteréžto jsú v tom složení, přicházejíce od žilin sudy mozku hlavnieho neb chřbet- 35 nice, kteréžto dávají čitedlnosť a hýbánie údóm a tváři i dásním 20 1) Rkp. v niemzto. 2) gimzto.
Strana 201
O zpósobě těla člověčieho. 201 i nosu, a zvláště kdyžto žilny vcházejí v složenie cévy, kteréžto hýbají ty strany. A protož hodnoť jest, aby řezánie, kteréžto děje se neb má se dieti na miestě dásní svrchních i na nosu, aby se dálo podlé vrásk miesta toho; neb na tomto údu vrásky jdú, jakož jest chod žilin a cěv tváří i nosa. Neb od druhé neb třetie sudy žilin mozku chřbetného, neb i od čtvrté, pocházejí žilny do cěv lící, kteřížto lícemi a čelistmi i čelistí dolejší hýbají. A ta dolejšie čelisť ze dvú kostí jest složena, kterážto 1o v podbradie se spojuje, jakožto pila s pilú; a zadním dielem spojí se ty kosti s čelistí svrchní. A v té dolejšie čelisti u ně- kterých lidí jest šestnadst zubóv a u některých čtrnadst. A jsú svázáni ti zubové svrchní i dolejší i s čelistmi svazky a mázdři- cemi, kteřížto pocházejí od mázdřice, jenž přikrývá kosti čelisti svrchnie a vieže je spolu, a mázdřicemi, kteréžto viežie dolejší čelisť podbradie; a všecky ty mázdřice činie se, a ti svazkové neb ta svazadla pocházejí od mázdřice, kterážto kryje leb a činí se od mázdřic neb plen mozkových. A z toho máš duovod, kterak bolesť zubóv, mozku, lbi i hlavě škodí a bolesť uvodí do hlavy. Pak mezi čelistí nižší i vyšší v ústech zjednán jest jazyk, jenž jest maso bielé, měkké, jedovaté, cěv a žil plný. A tenť přijímá od sudy žiliny šesté mozkové žilnu čitedlnú, a od sedmé sudy žilin žilnu hýbající. Jsúť na jazyku dvě žíle; a ty muožeš viděti vezpod jazyka, když pozdvihneš ho. A ty máš púštěti pro neduh jazyka, a pro nežity, kteříž se zarozují v kmenu jeho. Ale slušie tuto pozorovati, že púštěnie z žil jazykových nemá býti v nižádné příhodě, leč by obecné púštěnie neb baněk na pleci přisazenie předešlo, aneb vyčištěnie života klistérem neb jiným lékařstvím; neb púštěnie z těch žil jazykových, když ta- so kové věci nepředejdú, o nichž sme pravili, táhneť mokrosť a příčinu bolesti do hrdla a přispáří neduhóv, a zvláště jest-liť tělo plné neb ztvrdlé. Pak za čelistmi neb za kostmi podletnými, na straně pravé i levé, zjednány sú uši na kosť skalní tvrdú a provrtanú, a jestiť a5 z podstaty kosti lživé. A ta má v svém provrtání mnohé zatoči- losti, a takť sahá až do žilny páté sudy žilin mozkových. A tú žilnú stává se i děje se slyšenie. A ta žilna jest prázdná a tře- pilá. A nad tú kostí zjednán jest křtálek obšírný a zatočitý, v němžto jsú žíly čitedlné, kteréžto přicházejí od mázdřice při- 15 20 25
O zpósobě těla člověčieho. 201 i nosu, a zvláště kdyžto žilny vcházejí v složenie cévy, kteréžto hýbají ty strany. A protož hodnoť jest, aby řezánie, kteréžto děje se neb má se dieti na miestě dásní svrchních i na nosu, aby se dálo podlé vrásk miesta toho; neb na tomto údu vrásky jdú, jakož jest chod žilin a cěv tváří i nosa. Neb od druhé neb třetie sudy žilin mozku chřbetného, neb i od čtvrté, pocházejí žilny do cěv lící, kteřížto lícemi a čelistmi i čelistí dolejší hýbají. A ta dolejšie čelisť ze dvú kostí jest složena, kterážto 1o v podbradie se spojuje, jakožto pila s pilú; a zadním dielem spojí se ty kosti s čelistí svrchní. A v té dolejšie čelisti u ně- kterých lidí jest šestnadst zubóv a u některých čtrnadst. A jsú svázáni ti zubové svrchní i dolejší i s čelistmi svazky a mázdři- cemi, kteřížto pocházejí od mázdřice, jenž přikrývá kosti čelisti svrchnie a vieže je spolu, a mázdřicemi, kteréžto viežie dolejší čelisť podbradie; a všecky ty mázdřice činie se, a ti svazkové neb ta svazadla pocházejí od mázdřice, kterážto kryje leb a činí se od mázdřic neb plen mozkových. A z toho máš duovod, kterak bolesť zubóv, mozku, lbi i hlavě škodí a bolesť uvodí do hlavy. Pak mezi čelistí nižší i vyšší v ústech zjednán jest jazyk, jenž jest maso bielé, měkké, jedovaté, cěv a žil plný. A tenť přijímá od sudy žiliny šesté mozkové žilnu čitedlnú, a od sedmé sudy žilin žilnu hýbající. Jsúť na jazyku dvě žíle; a ty muožeš viděti vezpod jazyka, když pozdvihneš ho. A ty máš púštěti pro neduh jazyka, a pro nežity, kteříž se zarozují v kmenu jeho. Ale slušie tuto pozorovati, že púštěnie z žil jazykových nemá býti v nižádné příhodě, leč by obecné púštěnie neb baněk na pleci přisazenie předešlo, aneb vyčištěnie života klistérem neb jiným lékařstvím; neb púštěnie z těch žil jazykových, když ta- so kové věci nepředejdú, o nichž sme pravili, táhneť mokrosť a příčinu bolesti do hrdla a přispáří neduhóv, a zvláště jest-liť tělo plné neb ztvrdlé. Pak za čelistmi neb za kostmi podletnými, na straně pravé i levé, zjednány sú uši na kosť skalní tvrdú a provrtanú, a jestiť a5 z podstaty kosti lživé. A ta má v svém provrtání mnohé zatoči- losti, a takť sahá až do žilny páté sudy žilin mozkových. A tú žilnú stává se i děje se slyšenie. A ta žilna jest prázdná a tře- pilá. A nad tú kostí zjednán jest křtálek obšírný a zatočitý, v němžto jsú žíly čitedlné, kteréžto přicházejí od mázdřice při- 15 20 25
Strana 202
202 Knihy čtvrté. krývajície kosti lbi. A tuť jsú některé částky měkké, masité, a jsúť tu některé zatočené žíly a žilny puolkružny, kteréžto na- vodie lékaři k řezání podlé té zpuosoby na miestě, kdyžto by řezánie bylo třeba. Pak pod hlavú na straně zadní jestiť mozk chřbetnice, jenž jest najprvé v sedmi kostech neb článciech šíje. A tak z toho mozku šíje vycházie sedm sud žilin z děr těch kostí, tak že 1) prvá suda vycházie z prvnie diery prvé kosti, kterážto diera jest u vrchu toho mozku chřbetnice, kdežto ten mozk od mozku hlavnieho se dělí a rozsype se na kusy hlavy; a tu se to činí diel cev. Druhá suda vycházie od druhé diery, jenž jest mezi první kostí a druhú, a vstupuje do kuože hlavnie a dává jí čitedlnosť. A dielem některým směšuje se s cevami hrdlnými a čelistí, a dává jim hýbánie. Třetie suda žilen vycházie od třetie kosti chřbetné, a rozsýpá se dielem k hýbání čelistí a dielem 15 k cevám plecí. Čtvrtá suda vycházie s vrchu čtvrté kosti chřbetné, a dielem jde do cev chřbetných, a dielem do cev strany přednie prsí a hrudí. Pak z diery svrchnie páté kosti chřbetnie, vycházie suda pátá žilen, a rozsýpá se dielem do cev bočnie mázdřice, a dielem do cev, kteréžto hlavú hýbají, a dielem 28 do cev plecí. Šestá suda žilin vycházie z svrchnie diery šesté kosti chřbetnice, a sedmá suda žilin vycházie z svrchnie diery sedmé kosti chřbetnice; a v jich huoru i dolóv (se rozsýpá) k cevám hrdla i plecí i hlavy i hrudie i krku. Pak po žilnách a cevách zjednány jsú v hrdle žíly a veliké 25 žíly, neb cievky zevné i tajné. Žíly i cévky v hrdle jsúť zevné velmi za ušima, jichžto potětie velmi strašné jest; neb z jich potětie, pro jich příbuznosť s srdcem, s plicmi a mozkem, stává se zemřenie neb omdlenie a nedostatek mnohých věcí; a z přie- lišného krve tečenie odtad, kteréžto nemóž lehce býti staveno, 30 často smrti přicházie hořkosť. A z toho známo jest otvořitě, že všickni nežitové hrdla a všeliké rány řezánie na hrdle mají se dieti z přirozenie položenie hrdla, a k němu vésti žilin na tom miestě mají býti na dél;2) a majíť žíly i cévky dřéve pravené, kteréžto spojeny su spolu, proto že cévky veliké jsú na tom mie- 35 stě, (ješto) pod svrchu řečenými žilami zřejmými a velikými jdú tak že žíla na tom miestě mohla by býti přeřezána neb probo- 1) Rkp. se. 2) Místo některak porušené.
202 Knihy čtvrté. krývajície kosti lbi. A tuť jsú některé částky měkké, masité, a jsúť tu některé zatočené žíly a žilny puolkružny, kteréžto na- vodie lékaři k řezání podlé té zpuosoby na miestě, kdyžto by řezánie bylo třeba. Pak pod hlavú na straně zadní jestiť mozk chřbetnice, jenž jest najprvé v sedmi kostech neb článciech šíje. A tak z toho mozku šíje vycházie sedm sud žilin z děr těch kostí, tak že 1) prvá suda vycházie z prvnie diery prvé kosti, kterážto diera jest u vrchu toho mozku chřbetnice, kdežto ten mozk od mozku hlavnieho se dělí a rozsype se na kusy hlavy; a tu se to činí diel cev. Druhá suda vycházie od druhé diery, jenž jest mezi první kostí a druhú, a vstupuje do kuože hlavnie a dává jí čitedlnosť. A dielem některým směšuje se s cevami hrdlnými a čelistí, a dává jim hýbánie. Třetie suda žilen vycházie od třetie kosti chřbetné, a rozsýpá se dielem k hýbání čelistí a dielem 15 k cevám plecí. Čtvrtá suda vycházie s vrchu čtvrté kosti chřbetné, a dielem jde do cev chřbetných, a dielem do cev strany přednie prsí a hrudí. Pak z diery svrchnie páté kosti chřbetnie, vycházie suda pátá žilen, a rozsýpá se dielem do cev bočnie mázdřice, a dielem do cev, kteréžto hlavú hýbají, a dielem 28 do cev plecí. Šestá suda žilin vycházie z svrchnie diery šesté kosti chřbetnice, a sedmá suda žilin vycházie z svrchnie diery sedmé kosti chřbetnice; a v jich huoru i dolóv (se rozsýpá) k cevám hrdla i plecí i hlavy i hrudie i krku. Pak po žilnách a cevách zjednány jsú v hrdle žíly a veliké 25 žíly, neb cievky zevné i tajné. Žíly i cévky v hrdle jsúť zevné velmi za ušima, jichžto potětie velmi strašné jest; neb z jich potětie, pro jich příbuznosť s srdcem, s plicmi a mozkem, stává se zemřenie neb omdlenie a nedostatek mnohých věcí; a z přie- lišného krve tečenie odtad, kteréžto nemóž lehce býti staveno, 30 často smrti přicházie hořkosť. A z toho známo jest otvořitě, že všickni nežitové hrdla a všeliké rány řezánie na hrdle mají se dieti z přirozenie položenie hrdla, a k němu vésti žilin na tom miestě mají býti na dél;2) a majíť žíly i cévky dřéve pravené, kteréžto spojeny su spolu, proto že cévky veliké jsú na tom mie- 35 stě, (ješto) pod svrchu řečenými žilami zřejmými a velikými jdú tak že žíla na tom miestě mohla by býti přeřezána neb probo- 1) Rkp. se. 2) Místo některak porušené.
Strana 203
O zpósobě těla člověčieho. 203 dena; a z toho raněnie neb probodenie stalo by se zemřenie neb smrť, jakož dřéve praveno jest. Na chřbetné kosti šíje na straně krku jedna jest céva ža- lúdková, jenž slove jiecen, skrze nižto jde pokrm i nápoj do ža- lúdka. A jestiť složen z žil, cevek a žilin, přicházejících od šesté sudy žilin a mozku; a spojen jest v krku s cevú plicnú, jenž jest spojena neb složena z křtálku a žilin přecházejících od šesté sudy žilin mozku. A jestiť svráskalá a máť polúkrúžky k ze- vnitřní straně, ale rovnosť i hladkosť plic k spojení cévy s ža- 10 lúdkem. A na vrchu svém máť přikryvadlo, ať by v čas jedenie neb pitie do nie nevešlo nic hrubého, kromě povětřie. A ty rozuměj skrze přikryvadlo cevy plicné vypáčenie, kteréžto 1) vidíš v hrdle, když se ústa velmi otevrú, na vrchu té cevy. A to vypáčenie 15 sloveť jazýček, a svú zpuosobú na tom miestě potřebnoť jest k stvoření rozličných hlasóv. Pak nad tiem přikryvadlem cevy učiněno jest nad kmenem jazyka jedno nadutie, jenž se drží dásní na konci, jenž jest lopatka potřebná k rozdělení povětřie a k stvoření rozličných hlasóv, a zvláště když zpuosobu a veli- 2o kosť zachová přirozenú. A protož když přestúpí mieru svú a přěkážie hlasu, bývá řezána, aby hodnějšie bylo k stvoření roz- ličných hlasóv. Pak nad těmi cevami zjednány sú žilny veliké i malé, zřejmě i tajně, kteréžto přecházejí od sudy žilné šesté i sedmé žilin mozku hlavnieho, a smiešeny sú s cevami hrdla i 25 krku a s cevami třetie i čtvrté sudy žilin mozku chřbetnice. Pak na straně pravé i levé cevy plicné jsúť dvě žíle zřejmě černě, kteréžto jilden slovú; a pod nimi dvě cevce, z jichžto po- tětie neb probodenie běží krev do plic, od nichžto bezstředně pocházejí. A tak plíce litují jich pro příbuznosť, a na2) přie- 3o kazu ve všem přirozeném dielu. A též srdce jich lituje; a stává se z toho náhlá smrť. A protož všechna řezánie, kteráž se mají dieti na hrdle pro kterúž koli vinu neb příčinu, majíť se dieti na dél a ne přieč. A vystřéhati se má lékař, aby se nedotýkal nižádné žíly hrdelné a zvláště velikých, kteréžto jilden slovú; 35 neb každá žíla hrdelná máť za sebú cévku skrytú, skrze nižto má velikú příbuznosť s plicmi a s srdcem. A tak každého ře- 1) Rkp. kteruzto. 2) ma.
O zpósobě těla člověčieho. 203 dena; a z toho raněnie neb probodenie stalo by se zemřenie neb smrť, jakož dřéve praveno jest. Na chřbetné kosti šíje na straně krku jedna jest céva ža- lúdková, jenž slove jiecen, skrze nižto jde pokrm i nápoj do ža- lúdka. A jestiť složen z žil, cevek a žilin, přicházejících od šesté sudy žilin a mozku; a spojen jest v krku s cevú plicnú, jenž jest spojena neb složena z křtálku a žilin přecházejících od šesté sudy žilin mozku. A jestiť svráskalá a máť polúkrúžky k ze- vnitřní straně, ale rovnosť i hladkosť plic k spojení cévy s ža- 10 lúdkem. A na vrchu svém máť přikryvadlo, ať by v čas jedenie neb pitie do nie nevešlo nic hrubého, kromě povětřie. A ty rozuměj skrze přikryvadlo cevy plicné vypáčenie, kteréžto 1) vidíš v hrdle, když se ústa velmi otevrú, na vrchu té cevy. A to vypáčenie 15 sloveť jazýček, a svú zpuosobú na tom miestě potřebnoť jest k stvoření rozličných hlasóv. Pak nad tiem přikryvadlem cevy učiněno jest nad kmenem jazyka jedno nadutie, jenž se drží dásní na konci, jenž jest lopatka potřebná k rozdělení povětřie a k stvoření rozličných hlasóv, a zvláště když zpuosobu a veli- 2o kosť zachová přirozenú. A protož když přestúpí mieru svú a přěkážie hlasu, bývá řezána, aby hodnějšie bylo k stvoření roz- ličných hlasóv. Pak nad těmi cevami zjednány sú žilny veliké i malé, zřejmě i tajně, kteréžto přecházejí od sudy žilné šesté i sedmé žilin mozku hlavnieho, a smiešeny sú s cevami hrdla i 25 krku a s cevami třetie i čtvrté sudy žilin mozku chřbetnice. Pak na straně pravé i levé cevy plicné jsúť dvě žíle zřejmě černě, kteréžto jilden slovú; a pod nimi dvě cevce, z jichžto po- tětie neb probodenie běží krev do plic, od nichžto bezstředně pocházejí. A tak plíce litují jich pro příbuznosť, a na2) přie- 3o kazu ve všem přirozeném dielu. A též srdce jich lituje; a stává se z toho náhlá smrť. A protož všechna řezánie, kteráž se mají dieti na hrdle pro kterúž koli vinu neb příčinu, majíť se dieti na dél a ne přieč. A vystřéhati se má lékař, aby se nedotýkal nižádné žíly hrdelné a zvláště velikých, kteréžto jilden slovú; 35 neb každá žíla hrdelná máť za sebú cévku skrytú, skrze nižto má velikú příbuznosť s plicmi a s srdcem. A tak každého ře- 1) Rkp. kteruzto. 2) ma.
Strana 204
204 Knihy čtvrté. zánie toho miesta slušieť se vystřéhati, neb jest nebezpečné, jakož se smyslem zevně okazuje. Věz, žeť s předu hrdlo jest spojeno s vidličkami prsí na tom miestě, kdežto slove puška hrdla neb duolek. A jestiť také spojeno hrdlo s zadu s osnú kostí chřbetnice, jenž jest po- čátek kosti chřbetnice cévy, proti prsóm a hrdlu 1); a také jestiť spojeno hrdlo s zadu s kostí plece až do páže, ať by pevnějie a lépe sebú hýbalo, ať by jeho zpuosoba hodnějšie byla. Kapitola II. O rozdělení i složení i zpuosobě plecí, páže, předloktie, prstóv a ruky. Na hrdle a na krku z boku pravého i levého zjednána jest plece, v nížto tři kosti jsú spojeny k tomu, aby jeho zpósoba 10 lepšie i ušlechtilejšie krásy i úžitečnějšie k hýbání byla a dielu. Prvá pak z těch kostí jest kosť lopatky, jejížto zpósoba líc k hrdlu s zadu má šíř podobnú k lopatě pekařově, jížto vynímají chléb z peci. A nadlí jejie jestiť hřeben, jenž ztažen jest až do vrchu té kosti, líc ku páži, a zase do širokosti jejie; a na kraji té šíři jestiť křtálek, jenž se rozprostřel po dielech kostí chřbet- ních proti prsuom, až do sedmé kosti chřbetné v týle. A pak ta kosť s druhé strany, líc ku páži, máť někakú hrubosť a obšírnosť na kosti, v niežto jest duolek, jenž slove puška kosti lopatkové. A v tom duolku jest chocholík pažné kosti, a v něm se hýbá, kamž jest potřeba. A proto učiněna jest tak ta kosť a taková, ať by chřbetnice prsná i také hrdlo v svém usazení pevně zuo- staly, a aby hýbánie kosti pažné bezpečnějie i snáze se dálo, a aby ne z každé lehké příčiny vyvinula se kosť pažná. A z toho známo jest, (že) kosť pažná nevyvinuje se s zadu. Pak s přednie strany zjednán jest na pleci jeden vrch vidlice, a jest spojen s kostí plece neb lopatky. A jestiť druhá kosť z tří kostí plece, ať by ten úd v své pevnosti lepší zuostal; a toť zpodpierá kosti pažné vrch, aby nemohl ku prsóm se vy- vinúti. A že ta kosť na spojeni umenšena jest od kosti lopatky so plecné, ať by pěknějšie byla zpuosoba miesta toho, a aby nepřě- kážela hýbání chocholíka kosti pažné; a tak známo jest zřejmě, kterak pro umenšenie té kosti chocholík pažné kosti móž ku prsuom se vyvinúti z té strany. 15 20 25 1) Rkp. prsov a hrdlem.
204 Knihy čtvrté. zánie toho miesta slušieť se vystřéhati, neb jest nebezpečné, jakož se smyslem zevně okazuje. Věz, žeť s předu hrdlo jest spojeno s vidličkami prsí na tom miestě, kdežto slove puška hrdla neb duolek. A jestiť také spojeno hrdlo s zadu s osnú kostí chřbetnice, jenž jest po- čátek kosti chřbetnice cévy, proti prsóm a hrdlu 1); a také jestiť spojeno hrdlo s zadu s kostí plece až do páže, ať by pevnějie a lépe sebú hýbalo, ať by jeho zpuosoba hodnějšie byla. Kapitola II. O rozdělení i složení i zpuosobě plecí, páže, předloktie, prstóv a ruky. Na hrdle a na krku z boku pravého i levého zjednána jest plece, v nížto tři kosti jsú spojeny k tomu, aby jeho zpósoba 10 lepšie i ušlechtilejšie krásy i úžitečnějšie k hýbání byla a dielu. Prvá pak z těch kostí jest kosť lopatky, jejížto zpósoba líc k hrdlu s zadu má šíř podobnú k lopatě pekařově, jížto vynímají chléb z peci. A nadlí jejie jestiť hřeben, jenž ztažen jest až do vrchu té kosti, líc ku páži, a zase do širokosti jejie; a na kraji té šíři jestiť křtálek, jenž se rozprostřel po dielech kostí chřbet- ních proti prsuom, až do sedmé kosti chřbetné v týle. A pak ta kosť s druhé strany, líc ku páži, máť někakú hrubosť a obšírnosť na kosti, v niežto jest duolek, jenž slove puška kosti lopatkové. A v tom duolku jest chocholík pažné kosti, a v něm se hýbá, kamž jest potřeba. A proto učiněna jest tak ta kosť a taková, ať by chřbetnice prsná i také hrdlo v svém usazení pevně zuo- staly, a aby hýbánie kosti pažné bezpečnějie i snáze se dálo, a aby ne z každé lehké příčiny vyvinula se kosť pažná. A z toho známo jest, (že) kosť pažná nevyvinuje se s zadu. Pak s přednie strany zjednán jest na pleci jeden vrch vidlice, a jest spojen s kostí plece neb lopatky. A jestiť druhá kosť z tří kostí plece, ať by ten úd v své pevnosti lepší zuostal; a toť zpodpierá kosti pažné vrch, aby nemohl ku prsóm se vy- vinúti. A že ta kosť na spojeni umenšena jest od kosti lopatky so plecné, ať by pěknějšie byla zpuosoba miesta toho, a aby nepřě- kážela hýbání chocholíka kosti pažné; a tak známo jest zřejmě, kterak pro umenšenie té kosti chocholík pažné kosti móž ku prsuom se vyvinúti z té strany. 15 20 25 1) Rkp. prsov a hrdlem.
Strana 205
O zpósobě těla člověčieho. 205 15 20 25 Po těchto kostech jsúť vazadla nečitedlná, kterážto sva- zují i spojují ty kosti v hromadu A jestiť v pušce kosti plecné, jenž slove lopatka, vazadlo, kteréžto chocholek kosti pažné při- vazuje k té pušce; a to vazadlo když se strhá neb vytáhne velmi, tehdy přěkážie napravení kosti pažné vyvinuté takově, že nemóž býti na svém miestě neb v svém klúbu utvrzena, aby se zasě nevypáčila. Třetie kosť jestiť pažná, jenž jest zevnitř oblá a vnitř dě- ravá; a ta kosť má mozk v sobě, aby pro svú velikosť a děravosť to od mozku obvlaženie přijímala. A vrch té kosti jestiť okrúhlý a vcházieť do pušky neb duolku kosti plecné, kterážto lopatka slove; a jest spojena s ní vazadlem, jakož dřéve řekl sem. A druhý konec té kosti pažné jestiť spojen s loktem, v kosti, kterážto má zpuosobu čéšky neb okovce, jímžto voda bývá vá- žena; v němžto konec té kosti pažné vcházie i také kosť před- loktie svrchnie. A věz, žeť předloktie kosť svrchnie jestiť menšie, nežli zpodnie; a saháť od zápěstie za palcem ručním až do čéšky lo- ketnie. A druhá kosť předloketnie jestiť delšie i tlustšie, a saháť od zápěstie za malým prstem ručním až do lokte; a podcházieť jakýms vypáčením rohatým pod konec kosti pažné i kosti loketnie, a činíť zpuosobu lokte rohatú. A to stalo se proto, ať by to miesto s koncem pažné kosti utvrdilo se v té čéšce, a aby ten konec kosti pažné ne tak snadně (se) vyvinul, pro podloženie zpodnie kosti předloktie. A to miesto jestiť va- zadly silnými nečitedlnými spojeno a svázáno, ať by zpósoba toho údu a usazenie těch kostí v své pevnosti zuostaly, a aby břemena když člověk zdvíhá, mohl zdržeti, aby páže se nevy- páčila. A tať kosť zpodnie předloktie jest na poly okrúhlá; a 30 tak po lokty zjednány sú spojenie vazadly. A vcházieť kosť menšie svrchnie v dolejší zpodní, jako by byla vsazena. A máť ta každá kosť přídavek na tom miestě, kdežto spojena jest s kostmi pěsti. A pak pěsti ručné úd od prstóv až do zápěstie máť v sobě 35 osm kostí. A jich čtyři jsúť zjednány u vrchu dvú kostí před- loktie, a druhé čtyři sú spojeny s kostmi čtyřmi hřebene; a jsú spolu svázány. A tytoť kosti pěstné nemají mozku v sobě, pro jich tvrdosť a hustosť podstaty jich; ale kosti předloktie majíť mozk, pro příčinu pravenu o kosti pažné. A kakž koli v svrchnie
O zpósobě těla člověčieho. 205 15 20 25 Po těchto kostech jsúť vazadla nečitedlná, kterážto sva- zují i spojují ty kosti v hromadu A jestiť v pušce kosti plecné, jenž slove lopatka, vazadlo, kteréžto chocholek kosti pažné při- vazuje k té pušce; a to vazadlo když se strhá neb vytáhne velmi, tehdy přěkážie napravení kosti pažné vyvinuté takově, že nemóž býti na svém miestě neb v svém klúbu utvrzena, aby se zasě nevypáčila. Třetie kosť jestiť pažná, jenž jest zevnitř oblá a vnitř dě- ravá; a ta kosť má mozk v sobě, aby pro svú velikosť a děravosť to od mozku obvlaženie přijímala. A vrch té kosti jestiť okrúhlý a vcházieť do pušky neb duolku kosti plecné, kterážto lopatka slove; a jest spojena s ní vazadlem, jakož dřéve řekl sem. A druhý konec té kosti pažné jestiť spojen s loktem, v kosti, kterážto má zpuosobu čéšky neb okovce, jímžto voda bývá vá- žena; v němžto konec té kosti pažné vcházie i také kosť před- loktie svrchnie. A věz, žeť předloktie kosť svrchnie jestiť menšie, nežli zpodnie; a saháť od zápěstie za palcem ručním až do čéšky lo- ketnie. A druhá kosť předloketnie jestiť delšie i tlustšie, a saháť od zápěstie za malým prstem ručním až do lokte; a podcházieť jakýms vypáčením rohatým pod konec kosti pažné i kosti loketnie, a činíť zpuosobu lokte rohatú. A to stalo se proto, ať by to miesto s koncem pažné kosti utvrdilo se v té čéšce, a aby ten konec kosti pažné ne tak snadně (se) vyvinul, pro podloženie zpodnie kosti předloktie. A to miesto jestiť va- zadly silnými nečitedlnými spojeno a svázáno, ať by zpósoba toho údu a usazenie těch kostí v své pevnosti zuostaly, a aby břemena když člověk zdvíhá, mohl zdržeti, aby páže se nevy- páčila. A tať kosť zpodnie předloktie jest na poly okrúhlá; a 30 tak po lokty zjednány sú spojenie vazadly. A vcházieť kosť menšie svrchnie v dolejší zpodní, jako by byla vsazena. A máť ta každá kosť přídavek na tom miestě, kdežto spojena jest s kostmi pěsti. A pak pěsti ručné úd od prstóv až do zápěstie máť v sobě 35 osm kostí. A jich čtyři jsúť zjednány u vrchu dvú kostí před- loktie, a druhé čtyři sú spojeny s kostmi čtyřmi hřebene; a jsú spolu svázány. A tytoť kosti pěstné nemají mozku v sobě, pro jich tvrdosť a hustosť podstaty jich; ale kosti předloktie majíť mozk, pro příčinu pravenu o kosti pažné. A kakž koli v svrchnie
Strana 206
206 Knihy čtvrté. a menšie kosti předloktie nenie znamenitý mozk, jakož jest v zpodnie a většie, však jest v nie jakás řédkosť neb pýchavosť, v niežto mokrosť bývá nalezena jakožto mozk; a tak držie miesto mozku. Po kostech pěstí zjednány jsú kosti chřbetnie neb nici pěstné; a těch kostí jest čtvero. A jsúť svázány s kostmi pěsti pro blízkosť, a spojenyť jsú z druhé strany s kostmi čtyř prstóv ruky, ale ne s kostí palce; neb kosť prvá palce veliká spojena jest s kostí svrchní předloktie na přiehbi zápěstie, a to proto, aby lépe a silnějie se hýbala, a také aby palec ten slušnějie se 10 čtyřmi ostatními prsty se spojil. V každém prstu ruky jsúť tři kosti, kteréžto vazadly jsú spojeny; a nad ty kosti i vazby zjednány sú žilny, kteréžto při- cházejí od šesté sudy žilin chřbetnice šijné, a loktem i paží hý- bají. A z těch žilin koncóv vycházejí struny, jimižto prstové 15 se hýbají, údové dolejší, z nichžto jedna jest veliká prostřed páže, tak že její jeden diel jest v straně domácie, totiž v rukú, a druhý diel na straně divoké, totiž z ruky. A z těch žilin struny se dělé, hýbajície paží i rukú na rozličné strany. A druhá žilna jestiť znamenitá, jenž se chýlí na stranu divokú, totiž z ruky; a 20 jestiť ztažena přes páži i předloktie, od niežto rozličné struny pocházejí, hýbajíce prsty v rukú i z ruky. Pak po těchto žilinách neb cevách zjednány jsú žíly zevné i skryté, jichžto jedna dělí se od žíly podpažnie, aneb od žíly, jenž jest pod paží, zjevuje se když jde přes plece paží po straně 25 levé páže, a přicházie k straně svrchní lokte. A sloveť ta žíla hlavnie: neb jest z žíly, jejiežto jeden diel jde do mozku a jej s údy jeho napájie, a ten diel údu páže krmí; a pro tu příbuznosť nazvána jest žíla hlavnie. Od té pažné žíly pocházie jiná zřejmá, kterážto jde přes strany páže a po zevnitřnie strany rukú. 30 A sloveť povraz ruky neb paže; neb se zatočila tiem obyčejem, protož tak jest nazvána. Od žíly zpodnie podpažné přicházie jiná žíla, a tať jde k kosti dolejšie předloktie ruky, a dělí se mezi prst prstenný a najmenší; a tať jest nazvána spasěnka neb plicnice neb slezenice. A pak s pažné žíly hlavnie a od s5 pažné dolejšie rodí a ukazuje se jedna žíla, jenž jest na přehlbi páže u prostřed; a sloveť brunatná neb černá neb obecná neb mateřina na lidech churavých. A tať posluhuje stranám vyšším i nižším obecně, a protož tak jest nazvána. Pod těmito všemi 5
206 Knihy čtvrté. a menšie kosti předloktie nenie znamenitý mozk, jakož jest v zpodnie a většie, však jest v nie jakás řédkosť neb pýchavosť, v niežto mokrosť bývá nalezena jakožto mozk; a tak držie miesto mozku. Po kostech pěstí zjednány jsú kosti chřbetnie neb nici pěstné; a těch kostí jest čtvero. A jsúť svázány s kostmi pěsti pro blízkosť, a spojenyť jsú z druhé strany s kostmi čtyř prstóv ruky, ale ne s kostí palce; neb kosť prvá palce veliká spojena jest s kostí svrchní předloktie na přiehbi zápěstie, a to proto, aby lépe a silnějie se hýbala, a také aby palec ten slušnějie se 10 čtyřmi ostatními prsty se spojil. V každém prstu ruky jsúť tři kosti, kteréžto vazadly jsú spojeny; a nad ty kosti i vazby zjednány sú žilny, kteréžto při- cházejí od šesté sudy žilin chřbetnice šijné, a loktem i paží hý- bají. A z těch žilin koncóv vycházejí struny, jimižto prstové 15 se hýbají, údové dolejší, z nichžto jedna jest veliká prostřed páže, tak že její jeden diel jest v straně domácie, totiž v rukú, a druhý diel na straně divoké, totiž z ruky. A z těch žilin struny se dělé, hýbajície paží i rukú na rozličné strany. A druhá žilna jestiť znamenitá, jenž se chýlí na stranu divokú, totiž z ruky; a 20 jestiť ztažena přes páži i předloktie, od niežto rozličné struny pocházejí, hýbajíce prsty v rukú i z ruky. Pak po těchto žilinách neb cevách zjednány jsú žíly zevné i skryté, jichžto jedna dělí se od žíly podpažnie, aneb od žíly, jenž jest pod paží, zjevuje se když jde přes plece paží po straně 25 levé páže, a přicházie k straně svrchní lokte. A sloveť ta žíla hlavnie: neb jest z žíly, jejiežto jeden diel jde do mozku a jej s údy jeho napájie, a ten diel údu páže krmí; a pro tu příbuznosť nazvána jest žíla hlavnie. Od té pažné žíly pocházie jiná zřejmá, kterážto jde přes strany páže a po zevnitřnie strany rukú. 30 A sloveť povraz ruky neb paže; neb se zatočila tiem obyčejem, protož tak jest nazvána. Od žíly zpodnie podpažné přicházie jiná žíla, a tať jde k kosti dolejšie předloktie ruky, a dělí se mezi prst prstenný a najmenší; a tať jest nazvána spasěnka neb plicnice neb slezenice. A pak s pažné žíly hlavnie a od s5 pažné dolejšie rodí a ukazuje se jedna žíla, jenž jest na přehlbi páže u prostřed; a sloveť brunatná neb černá neb obecná neb mateřina na lidech churavých. A tať posluhuje stranám vyšším i nižším obecně, a protož tak jest nazvána. Pod těmito všemi 5
Strana 207
O zpósobě těla člověčieho. 207 žilami jsúť cévky, tak že pod každú žilú celú, zevnú neb tajnú, jest cévka spojená s ní zevná neb tajná. A z těchto cev neb složení žilami a cevkami a masa a z některých dílóv žilin čite- dlných k jeho složení činí se kuože zpodnie těch údóv, jížto 1) sú kosti oděny; a pro diely žilin čitedlných k složení jeho činí se kuože svrchnie zevnitřnie čitedlná. A skrze zřejmé žíly údové zevní tudiež bývají krmeni. A tak známo z těchto řečí jest, kterak má lékař řezánie těchto údóv dělati, a také na hlizách neb nežitech těchto miest; to neb poněvadž všecky cevy, struny, žiliny, 2) cévky a žíly na dél od plece až do končin prstóv pocházejí, tehdy potřebují miesta i hlízy i nežitové, aby byli řezáni na dél i propalováni na dél a ne na přéč. Známo také jest, kterak žíla hlavnie, jenž jest na přěhlbi ruky neb skloněnie lokte na straně svrchnie, a kterážto 15 zřejmá jest nad svrchní kostí předloktie a jdeť mezi palec a prst ukazovatedlný, posluhujeť hlavě a stranám hlavním. A kteráž žíla, jenž jest na sklonění lokte na dolejšie straně a jde přes kosť dolejší předloktie, a zjevuje se na ruce mezi prstem prsten- ním a ušním, posluhuje plicóm a slezeně, proto že od nich po- 20 cházie blízko; a sloveť spasěnka. Známo také jest, kterak žíla obecná, jenž jest prostřed ruky přěhlbi loktové, posluhuje údóm svrchním a dolejším; a to proto: neb se rodí z žíly svrchnie plece a ze zpodnie podpažné, jakož jasně známo jest. A protož jsúť všecky kosti ruky jedné v počtu jedna a 25 třidceti. A toť má miesto, když učiníme rozdiel mezi čéškú loketni a pažnie kosti; jinak jest jich jedno třidceti. Věz také, že všechny žíly, kteréžto svrchu od plic pochá- zejí, kmen mají od ratolesti menšie veliké žíly, kterážto má po- čátek od plic. A tať žíla dělí se na dvé: neb jeden diel jde do 3o mázdřice bočnie a druhý do pelešky srdce, a vycházeje odtud, dělí se; a jeden diel spojen jest s úškem pravým srdce. A ta ra- tolesť dělí se na tři ratolesti, jichžto jedna vcházie v dieru srdce; druhý rozsypal se na obličej srdce, třetí rozsul se po dolejších stranách prsi a po vidlici. A z ratolesti vidlice zarozuje se ra- 35 tolesť, kterážto jde na pleci a do podpažie. A druhá ratolesť jde skrze vnitřnosť hrdla do mozku a hlavy a do údóv vyšších, 1) Rkp. jichžto: 2) strunu zylni.
O zpósobě těla člověčieho. 207 žilami jsúť cévky, tak že pod každú žilú celú, zevnú neb tajnú, jest cévka spojená s ní zevná neb tajná. A z těchto cev neb složení žilami a cevkami a masa a z některých dílóv žilin čite- dlných k jeho složení činí se kuože zpodnie těch údóv, jížto 1) sú kosti oděny; a pro diely žilin čitedlných k složení jeho činí se kuože svrchnie zevnitřnie čitedlná. A skrze zřejmé žíly údové zevní tudiež bývají krmeni. A tak známo z těchto řečí jest, kterak má lékař řezánie těchto údóv dělati, a také na hlizách neb nežitech těchto miest; to neb poněvadž všecky cevy, struny, žiliny, 2) cévky a žíly na dél od plece až do končin prstóv pocházejí, tehdy potřebují miesta i hlízy i nežitové, aby byli řezáni na dél i propalováni na dél a ne na přéč. Známo také jest, kterak žíla hlavnie, jenž jest na přěhlbi ruky neb skloněnie lokte na straně svrchnie, a kterážto 15 zřejmá jest nad svrchní kostí předloktie a jdeť mezi palec a prst ukazovatedlný, posluhujeť hlavě a stranám hlavním. A kteráž žíla, jenž jest na sklonění lokte na dolejšie straně a jde přes kosť dolejší předloktie, a zjevuje se na ruce mezi prstem prsten- ním a ušním, posluhuje plicóm a slezeně, proto že od nich po- 20 cházie blízko; a sloveť spasěnka. Známo také jest, kterak žíla obecná, jenž jest prostřed ruky přěhlbi loktové, posluhuje údóm svrchním a dolejším; a to proto: neb se rodí z žíly svrchnie plece a ze zpodnie podpažné, jakož jasně známo jest. A protož jsúť všecky kosti ruky jedné v počtu jedna a 25 třidceti. A toť má miesto, když učiníme rozdiel mezi čéškú loketni a pažnie kosti; jinak jest jich jedno třidceti. Věz také, že všechny žíly, kteréžto svrchu od plic pochá- zejí, kmen mají od ratolesti menšie veliké žíly, kterážto má po- čátek od plic. A tať žíla dělí se na dvé: neb jeden diel jde do 3o mázdřice bočnie a druhý do pelešky srdce, a vycházeje odtud, dělí se; a jeden diel spojen jest s úškem pravým srdce. A ta ra- tolesť dělí se na tři ratolesti, jichžto jedna vcházie v dieru srdce; druhý rozsypal se na obličej srdce, třetí rozsul se po dolejších stranách prsi a po vidlici. A z ratolesti vidlice zarozuje se ra- 35 tolesť, kterážto jde na pleci a do podpažie. A druhá ratolesť jde skrze vnitřnosť hrdla do mozku a hlavy a do údóv vyšších, 1) Rkp. jichžto: 2) strunu zylni.
Strana 208
208 Knihy čtvrté. a tu se koná. A tak známo jest, kteraká jest příbuznosť těch žil řečených s hlavú, s plicmi a s srdcem, podlé tohoto roz- dělenie. Kapitola III. O rozdělení i spojení i zpuosobě vidlice neb osie a žebr i hrudí i chřbetnice, až do úst žalúdkových. Pod krkem neb hrdlem s předu zjednány sú dvě kosti vidlice neb osie, kteréžto zevnitř obly sú, ale vnitř děravy; jichžto jedna dvu hlavu neb vrchú jedniem vrchem jest spojena s plecem, a druhým jest spojena s vrchní stranú prsí, kdežto jest puška neb lžička krku. Pod kterýmižto kostmi, tociž osie a lžičky neb pušky krkové zjednány sú kosti prsné, a těch jest sedm. A na konci té každé kosti jestiť křtálek a obratel těch 10 kostí, spojením od lžičky neb pušky krkové, až málo do přěhlbi pod cecky. A tu pak jsú na tom miestě ústa žalúdková, vlastnie aneb dolejšie paždnosť prsí, totiž dolejšie lžička prsnie. A sloveť ta dlúhosť spojením těch kostí vlastně hrudie; ale složenie těch kostí (s) žebry a s chřbetnicí zadní vlastně slove prsy. A žebr jest dvanácte, kteréžto jsú spojeny se dvanácti články chřbetnice, a ty slovú dvanáct článkóv přehlbi chřbetnice prsnie. A pak jiných pět článkóv chřbetnice dolejších slovú článci chřbetnice ledví. A těch dvanácte žebr nahnuty sú jako polúobručie, jichžto sedmý zadní kratčí s články chřbetnice jest spojen, a větší z nich jest středma; ale jich přední kraj sedmi křtálky sedmi kostí hrudních jsú spojeny. A pak pět žebr jest krátkých; a tyť nejsú s hrudmi spojeny, ale s články chřbetnice s zadu, a tak jsú nazvána žebra zadnie. A když podávíš jich krajóv s předu, tehdy vhýbají se do života; neb nemají čeho se držeti, jakož mají svrchní. Mezi těmito kostmi a ohnutím neb sehnutím žebra nad dvanácti články chřbetnice prsí srdce uloženo jest; a chýlíť se vedlé svého usazenie viece na stranu levú. A podlé jeho ostrosti neb tenčie strany viece se ku pravé straně vypačuje. A plíce so v témž miestě uloženy jsú; ale viece chýlí se ku pravé straně, kakž koli druhý diel jich chýlí se na levú stranu. A tuť jest mázdřice žilovatá, jenž slove přiepona; a jestiť svazena z veli- kých žil i malých, jakožto prsnie přiepona. A dělíť prsy na dvé na dél, tak že jeden diel plic jest rozdělen od druhého 35 15 20 25
208 Knihy čtvrté. a tu se koná. A tak známo jest, kteraká jest příbuznosť těch žil řečených s hlavú, s plicmi a s srdcem, podlé tohoto roz- dělenie. Kapitola III. O rozdělení i spojení i zpuosobě vidlice neb osie a žebr i hrudí i chřbetnice, až do úst žalúdkových. Pod krkem neb hrdlem s předu zjednány sú dvě kosti vidlice neb osie, kteréžto zevnitř obly sú, ale vnitř děravy; jichžto jedna dvu hlavu neb vrchú jedniem vrchem jest spojena s plecem, a druhým jest spojena s vrchní stranú prsí, kdežto jest puška neb lžička krku. Pod kterýmižto kostmi, tociž osie a lžičky neb pušky krkové zjednány sú kosti prsné, a těch jest sedm. A na konci té každé kosti jestiť křtálek a obratel těch 10 kostí, spojením od lžičky neb pušky krkové, až málo do přěhlbi pod cecky. A tu pak jsú na tom miestě ústa žalúdková, vlastnie aneb dolejšie paždnosť prsí, totiž dolejšie lžička prsnie. A sloveť ta dlúhosť spojením těch kostí vlastně hrudie; ale složenie těch kostí (s) žebry a s chřbetnicí zadní vlastně slove prsy. A žebr jest dvanácte, kteréžto jsú spojeny se dvanácti články chřbetnice, a ty slovú dvanáct článkóv přehlbi chřbetnice prsnie. A pak jiných pět článkóv chřbetnice dolejších slovú článci chřbetnice ledví. A těch dvanácte žebr nahnuty sú jako polúobručie, jichžto sedmý zadní kratčí s články chřbetnice jest spojen, a větší z nich jest středma; ale jich přední kraj sedmi křtálky sedmi kostí hrudních jsú spojeny. A pak pět žebr jest krátkých; a tyť nejsú s hrudmi spojeny, ale s články chřbetnice s zadu, a tak jsú nazvána žebra zadnie. A když podávíš jich krajóv s předu, tehdy vhýbají se do života; neb nemají čeho se držeti, jakož mají svrchní. Mezi těmito kostmi a ohnutím neb sehnutím žebra nad dvanácti články chřbetnice prsí srdce uloženo jest; a chýlíť se vedlé svého usazenie viece na stranu levú. A podlé jeho ostrosti neb tenčie strany viece se ku pravé straně vypačuje. A plíce so v témž miestě uloženy jsú; ale viece chýlí se ku pravé straně, kakž koli druhý diel jich chýlí se na levú stranu. A tuť jest mázdřice žilovatá, jenž slove přiepona; a jestiť svazena z veli- kých žil i malých, jakožto prsnie přiepona. A dělíť prsy na dvé na dél, tak že jeden diel plic jest rozdělen od druhého 35 15 20 25
Strana 209
O zpósobě těla člověčieho. 209 zřejmě. A pak ta mázdřice ztěžena jest, děléc na dvé plíce a prsy se dvanácti články chřbetnice. A ten rozdiel hrudi nenie učiněn pro jiné, jedno proto, zdali by která úraza se stala jedné straně plic, aby druhá byla zachována, aby přirozenie jie poží- s valo v přitahování povětřie a vydýchání; a to obmyšlenie přiro- zené stalo se jest pro ušlechtilosť diela té moci a jeho potřebu. A protož jest jiná mázdřice vazena z žil a cevek i cev, v nichžto obinuto jest srdce, a sloveť sieň srdce; a počíná se i spojuje s mázdřicí, jenž dělí prsy na dvé na dél, a jestiť téhož to složenie s ní. A to všecko jestiť známo těm, kteříž se učie v rozdělení těla člověčieho. Pak od prvého článka chřbetnice prsné až do toho článka chřbetnice, jenž jest z osmi článkóv prsních, a prvý všech článkóv chřbetnice, počnúce od počátka mozka chřbetnice, po- is cházejí žilny čitedlné, kteréžto hýbavy jsú prsmi a hrudmi, z nichžto cévy prsné jsú spojeny. A máš věděti, že žilny a cevy hýbavé prsmi, některé jsú hýbavé dobrovolně, a tyť pocházejí najviec od šesté a sedmé sudy žilin mozkových; a také od mozku chřbetnice jsú hýbavé z přirozenie, jsú hýbavé složené hrudi. A to móž býti poznáno po zpuosobě zcepenělého neb mrtvicí, v němžto hrudi se hýbají v hodinu připadenie. A to hýbánie nedějeť se skrze moc, přicházející od mozku hlavnieho: neb v tu hodinu vešken mozk jest zaměstknán a zacpán, tak že moci s duchy zvieřecími neb duchnými skrze žilny stupovati nemohú; 25 ale žíly přecházejície do mázdřice neb přiepony, kterážto dělí prsy, kteréžto žíly přicházejí ku pokrmu prsí, ratolestie se neb dělé od druhé ratolesti menšie žíly většie, kterážto kmen má na vrchu neb na hrbu jatr, kterážto ratolesť přicházie ku přieponě. A s tú přicházejí jiné žíly od třetie ratolesti z žil zarozených v úšku neb vrchu pravém srdce; než cévky, kteréžto (jdú) k mázdřici a ku prsóm, tyť přicházejí k ratolestění od ratolesti jedné rozdělené, od cévky většie, kterážto zarozuje se v levém úšku srdce. A jdeť ratolesticie každá cévka u každé žíly, ať by údové, kteřížto od některé neb od některých se žil krmie, ať by 35 od cevek, kteréžto jdú pod nimi, živeny byly a zachovány. Věděti máš tuto, že všecky žíly a cévky zřetedlné, kte- réžto přicházejí k krmení a živení prsí neb údóv prsních a hrud- ních, a zvláště žilny veliké, přicházejíce k složení cev prsních, 14 20 30
O zpósobě těla člověčieho. 209 zřejmě. A pak ta mázdřice ztěžena jest, děléc na dvé plíce a prsy se dvanácti články chřbetnice. A ten rozdiel hrudi nenie učiněn pro jiné, jedno proto, zdali by která úraza se stala jedné straně plic, aby druhá byla zachována, aby přirozenie jie poží- s valo v přitahování povětřie a vydýchání; a to obmyšlenie přiro- zené stalo se jest pro ušlechtilosť diela té moci a jeho potřebu. A protož jest jiná mázdřice vazena z žil a cevek i cev, v nichžto obinuto jest srdce, a sloveť sieň srdce; a počíná se i spojuje s mázdřicí, jenž dělí prsy na dvé na dél, a jestiť téhož to složenie s ní. A to všecko jestiť známo těm, kteříž se učie v rozdělení těla člověčieho. Pak od prvého článka chřbetnice prsné až do toho článka chřbetnice, jenž jest z osmi článkóv prsních, a prvý všech článkóv chřbetnice, počnúce od počátka mozka chřbetnice, po- is cházejí žilny čitedlné, kteréžto hýbavy jsú prsmi a hrudmi, z nichžto cévy prsné jsú spojeny. A máš věděti, že žilny a cevy hýbavé prsmi, některé jsú hýbavé dobrovolně, a tyť pocházejí najviec od šesté a sedmé sudy žilin mozkových; a také od mozku chřbetnice jsú hýbavé z přirozenie, jsú hýbavé složené hrudi. A to móž býti poznáno po zpuosobě zcepenělého neb mrtvicí, v němžto hrudi se hýbají v hodinu připadenie. A to hýbánie nedějeť se skrze moc, přicházející od mozku hlavnieho: neb v tu hodinu vešken mozk jest zaměstknán a zacpán, tak že moci s duchy zvieřecími neb duchnými skrze žilny stupovati nemohú; 25 ale žíly přecházejície do mázdřice neb přiepony, kterážto dělí prsy, kteréžto žíly přicházejí ku pokrmu prsí, ratolestie se neb dělé od druhé ratolesti menšie žíly většie, kterážto kmen má na vrchu neb na hrbu jatr, kterážto ratolesť přicházie ku přieponě. A s tú přicházejí jiné žíly od třetie ratolesti z žil zarozených v úšku neb vrchu pravém srdce; než cévky, kteréžto (jdú) k mázdřici a ku prsóm, tyť přicházejí k ratolestění od ratolesti jedné rozdělené, od cévky většie, kterážto zarozuje se v levém úšku srdce. A jdeť ratolesticie každá cévka u každé žíly, ať by údové, kteřížto od některé neb od některých se žil krmie, ať by 35 od cevek, kteréžto jdú pod nimi, živeny byly a zachovány. Věděti máš tuto, že všecky žíly a cévky zřetedlné, kte- réžto přicházejí k krmení a živení prsí neb údóv prsních a hrud- ních, a zvláště žilny veliké, přicházejíce k složení cev prsních, 14 20 30
Strana 210
210 Knihy čtvrté. mají 1) kmen od mozku chřbetnice neb od článkóv chřbetnice prsnie. A protož známo jest, kterak a kterým obyčejem mají řezány býti hlízy těch miest, a kterak mají propálenie se dieti, když by toho bylo potřebie: neb hodné jest, aby řezánie i pro- pálenie dálo se vedlé chodby žebr obecně. A takéť nebude tu nižádného zklamánie, ani úraz které žilny. A toť jest velmi úžitečné a dobré nemocným a konečnému uzdravení; neb taková řezánie, kteráž se dějí řečeným obyčejem, činíť šrám pěkný a slušný, podlé zpuosoby těch údóv, jakož zevno jest. Kapitola IV. O rozdělení a zpósobě i složení břicha zevnitř (od) úst žalúdkových až do kostí bedr, a o článciech chřbetnice té strany. Po žebrách neb z dola žebr s předu zevnitř jestiť kuože, 1o obinujíc žalúdek a třeva; a jest spojena s měkkostí až do- kosti lóna. A jestiť to miesto všecko měkké, až do té strany. A sloveť ta kuože zevnitřné břicho. A pod tú kuoží jsú zjednány cevy potřebné k tomu miestu a jest jich osm. A teď budeme praviti o jich složení. Po těch cevách zjednána jest s předu mázdra vrapná, jenž drží v sobě tenkú mázdřici a třeva. A když se ta mázdra zruší neb roztrhne, ještoť slove plsť, tehdyť ta tenká mázdřice neb třeva splynú do púzdra nárokóv. A druhdy bývá vypáčenie jedno v lóně, pro sstúpenie té mázdřice dolóv; a tehdyť znají lékaři, že porušenie plsti nenie veliké. A toť 20 bývá uléčeno flastry a odpočíváním a leháním v znak na chřbetě. Pod tú mázdrú, jenž slove plsť, jestiť kosť lóna. A jestiť učiněna jako puol obruče, jedno žeť na svrchnie straně ku pupku máť někaký hrbek. A jestiť svázána také v třéslech s kostmi 2. bedrními, aby rozdiel učinila, aby ta miesta vzdržela svú tvrdosť. A od toho vazadla někaký úd žilovatý vycházie, podobně k tomu vazadlu, v němžto a pod nímžto mnoho jest širokých cevek; a ten úd jest rodný, na jehožto konci jest maso velmi čitedlné. A jestiť přikrytý kožkú, aby zbráněn byl od škodných věcí ze- 30 vnitřních, a aby hýbáním té kožky vzhuoru na konec i dolóv tiem většie kochánie bylo v skutku smyslném. Pak od té plsti neb mázdry pocházejí dva žlébce, z nichžto, když se rozšíří 15 1) Rkp.: majíce.
210 Knihy čtvrté. mají 1) kmen od mozku chřbetnice neb od článkóv chřbetnice prsnie. A protož známo jest, kterak a kterým obyčejem mají řezány býti hlízy těch miest, a kterak mají propálenie se dieti, když by toho bylo potřebie: neb hodné jest, aby řezánie i pro- pálenie dálo se vedlé chodby žebr obecně. A takéť nebude tu nižádného zklamánie, ani úraz které žilny. A toť jest velmi úžitečné a dobré nemocným a konečnému uzdravení; neb taková řezánie, kteráž se dějí řečeným obyčejem, činíť šrám pěkný a slušný, podlé zpuosoby těch údóv, jakož zevno jest. Kapitola IV. O rozdělení a zpósobě i složení břicha zevnitř (od) úst žalúdkových až do kostí bedr, a o článciech chřbetnice té strany. Po žebrách neb z dola žebr s předu zevnitř jestiť kuože, 1o obinujíc žalúdek a třeva; a jest spojena s měkkostí až do- kosti lóna. A jestiť to miesto všecko měkké, až do té strany. A sloveť ta kuože zevnitřné břicho. A pod tú kuoží jsú zjednány cevy potřebné k tomu miestu a jest jich osm. A teď budeme praviti o jich složení. Po těch cevách zjednána jest s předu mázdra vrapná, jenž drží v sobě tenkú mázdřici a třeva. A když se ta mázdra zruší neb roztrhne, ještoť slove plsť, tehdyť ta tenká mázdřice neb třeva splynú do púzdra nárokóv. A druhdy bývá vypáčenie jedno v lóně, pro sstúpenie té mázdřice dolóv; a tehdyť znají lékaři, že porušenie plsti nenie veliké. A toť 20 bývá uléčeno flastry a odpočíváním a leháním v znak na chřbetě. Pod tú mázdrú, jenž slove plsť, jestiť kosť lóna. A jestiť učiněna jako puol obruče, jedno žeť na svrchnie straně ku pupku máť někaký hrbek. A jestiť svázána také v třéslech s kostmi 2. bedrními, aby rozdiel učinila, aby ta miesta vzdržela svú tvrdosť. A od toho vazadla někaký úd žilovatý vycházie, podobně k tomu vazadlu, v němžto a pod nímžto mnoho jest širokých cevek; a ten úd jest rodný, na jehožto konci jest maso velmi čitedlné. A jestiť přikrytý kožkú, aby zbráněn byl od škodných věcí ze- 30 vnitřních, a aby hýbáním té kožky vzhuoru na konec i dolóv tiem většie kochánie bylo v skutku smyslném. Pak od té plsti neb mázdry pocházejí dva žlébce, z nichžto, když se rozšíří 15 1) Rkp.: majíce.
Strana 211
O zpósobě těla člověčieho. 211 10 15 20 30 vnitřní měchýřkové nárokóv, obinadla se zarozují, v nichžto se drží nárokové. A přicházejí k tomu do dielóv nárokóv od dielóv dolejších žil, kteréžto scházejí od ledví, rozličně jsúce obinuty, i od masa žlázového i bielého jsú ochyceny, kteréžto maso, což koli krve v těch žilách jest, takově změňuje, že bielé bude. A pak to maso posielá bielé do nárokóv, a tu se činí siemě do- konalé. A tu pak jsta dvě dierce, kteréžto jdú do nádoby mužské, jejiežto ztopořenie stává se, kdyžto měchýřkové a ty dierky se naplnie větrností hrubú, a žíly její mokrostí a cévka duchem a teplostí; a pohnú se měchýřkové semenní od množstvie semene a ostrosti jeho, a nepřestaneť to pohnutie, ažť i sémě vypudí. A pak z mázdřice dolejšie, když se roztiehne pod miestem lóna a nad žlábky, kteřížto pocházejí od plsti, činí se miešek nárokóv. Ale v ženě miesto údu mužského činí se hrdlo matky. A sama matka žilná jest, aby se mohla roztahovati a rozšířiti v čas porodu a početie, když toho jest potřebie. A máť také dva měchajrce1), kteřížto ruožkové slovú, a pod těmi máť nároce málo2) obšérné. A jejie hrdlo podobno jest k údu mužskému, vnitř obrácenému; a vrch toho hrdla v hodinu púštěnie semene dosahá těch náročkóv a jimi hýbá, aby lépe siemě pustily do duolku matky. A druhý vrch hrdla do materníka se stahá neb sahá; a tu na tom miestě vcházie do materníka a do hrdla matky úd mužský v čas poznávánie. A matka uložena jest vlastně mezi 2s dlúhým třevem a měchýřem, a delšieť jest nežli měchýř. A spo- jenať jest s kostmi bedrními a s chřbetnicí slabými svazky, aby mohla sebu hýbati v čas početie a rozenie. Pak po skonání dvanácti žebr a jich článkóv chřbetních zpósobeny jsú s zadu kosti chřbetné; a jest jich pět ledvinných. A jsúť spojeny na dolejšie straně líc k ocasu s kostí poslední, kterážto kosť ze tří tajných kostí jest složena, kteréžto jsú po- dobny něco článkóm chřbetnice v zpuosobě; (k) kteréžto kosti poslednie kosť ocasá neb kostrce křtálková jest připata, jenž jest ze tří stran složena, a jejie třetie strana křtálková jest téměř ovšem3). A z každé diery těch článkóv chřbetnice vy- cházie žilna; neb od kosti kostrce vycházie jediná žilna, neb má jedno jednu dieru. A žilny, vycházejície od těch pěti člán- 35 1) Rkp. wychayrce. 2) mala. 3) osvem. 14*
O zpósobě těla člověčieho. 211 10 15 20 30 vnitřní měchýřkové nárokóv, obinadla se zarozují, v nichžto se drží nárokové. A přicházejí k tomu do dielóv nárokóv od dielóv dolejších žil, kteréžto scházejí od ledví, rozličně jsúce obinuty, i od masa žlázového i bielého jsú ochyceny, kteréžto maso, což koli krve v těch žilách jest, takově změňuje, že bielé bude. A pak to maso posielá bielé do nárokóv, a tu se činí siemě do- konalé. A tu pak jsta dvě dierce, kteréžto jdú do nádoby mužské, jejiežto ztopořenie stává se, kdyžto měchýřkové a ty dierky se naplnie větrností hrubú, a žíly její mokrostí a cévka duchem a teplostí; a pohnú se měchýřkové semenní od množstvie semene a ostrosti jeho, a nepřestaneť to pohnutie, ažť i sémě vypudí. A pak z mázdřice dolejšie, když se roztiehne pod miestem lóna a nad žlábky, kteřížto pocházejí od plsti, činí se miešek nárokóv. Ale v ženě miesto údu mužského činí se hrdlo matky. A sama matka žilná jest, aby se mohla roztahovati a rozšířiti v čas porodu a početie, když toho jest potřebie. A máť také dva měchajrce1), kteřížto ruožkové slovú, a pod těmi máť nároce málo2) obšérné. A jejie hrdlo podobno jest k údu mužskému, vnitř obrácenému; a vrch toho hrdla v hodinu púštěnie semene dosahá těch náročkóv a jimi hýbá, aby lépe siemě pustily do duolku matky. A druhý vrch hrdla do materníka se stahá neb sahá; a tu na tom miestě vcházie do materníka a do hrdla matky úd mužský v čas poznávánie. A matka uložena jest vlastně mezi 2s dlúhým třevem a měchýřem, a delšieť jest nežli měchýř. A spo- jenať jest s kostmi bedrními a s chřbetnicí slabými svazky, aby mohla sebu hýbati v čas početie a rozenie. Pak po skonání dvanácti žebr a jich článkóv chřbetních zpósobeny jsú s zadu kosti chřbetné; a jest jich pět ledvinných. A jsúť spojeny na dolejšie straně líc k ocasu s kostí poslední, kterážto kosť ze tří tajných kostí jest složena, kteréžto jsú po- dobny něco článkóm chřbetnice v zpuosobě; (k) kteréžto kosti poslednie kosť ocasá neb kostrce křtálková jest připata, jenž jest ze tří stran složena, a jejie třetie strana křtálková jest téměř ovšem3). A z každé diery těch článkóv chřbetnice vy- cházie žilna; neb od kosti kostrce vycházie jediná žilna, neb má jedno jednu dieru. A žilny, vycházejície od těch pěti člán- 35 1) Rkp. wychayrce. 2) mala. 3) osvem. 14*
Strana 212
212 Knihy čtvrté. kóv chřbetnice dolejších, vcházejí k složení cev břicha zevnitř- nieho. A žíly ratolestilé od žíly většie, kterážto sstupuje skrze dva prameny do ledví, a druhý diel té veliké žíly, odlúčené od plic neb ratolestí její, přicházejíť po chřbetě a straně ze- vnitřnie k 1) pokrmu těch údóv a cev břicha. A s cévky většie, kterážto scházie do přípony, přicházejí ratolesti k stranám těm zevnitřním, a osm cev břišních, kteréžto ta miesta živie a shřé- vají. A v tom údolí složeni sú všichni údové krmitedlní. A pod dýchavými2) údy jest jeden úd žilnavý, spletený s cevy velikých žil a cevek, a hýbá se hýbáním vdýchánie a od- dýchánie, a dělíť krmitedlné údy od duchovních; a sloveť přie- pona. A držíť miesto kožné ohánky v tom diele. A když ten úd bývá raněn, i pro jeho složenie, i pro jeho dielo potřebné a úži- tečné, ústavně súženo, bývá ta rána neléčevá, a prostě smr- tedlná. A pod tú přieponú přirozeně na pravé straně zjednány sú játry, k nimžto tenetce přivázáno jest, jenž jest konec všech žil vnitřních i zevnitřních. A máť v svém duolku miešek žluči, od něhožto dva žlábky odcházéta: jeden, nesa žluč ku posilení moci požívavé žalúdku, a druhý nese žluč do třev, aby byla po- silena moc vypuditedlná a lepkosť od lajna byla odlúčena. A pak na levé straně jest přivázána ku plícóm slezina s žilami a ce- vami, jimižto černé krve zbytnosť jest vedena do sleziny od plic. A ta slezena skrze hodné cevy posielá té zbytnosti 3) do úst žalúdkových, aby posilila žádosti k jedení, a některý diel té 25 zbytnosti ku posilení moci zadržející v žalúdku i střevách. A prostřed těchto údóv jestiť žalúdek, jehožto diel svrchní úzký jest a dolejší široký. A koná se najdolejší diel jeho konec pupka neb na miestě pupka; a sloveť prvý súdek, v němžto při- rozenie prvnie požívánie obecně skonává a činí. A tak se dnem 30 žalúdkovým, v němžto přednie bújie požívánie, spojena jsú třeva, jichžto podlé zřejmého rozdielu jest šest. Jichžto prvnie slove dvanácté, proto že dlúhosť jeho jest dvanácte palcuov ručních vzdéli toho čí jest třevo. Druhé třevo po tomto slove lačné neb postnie: neb vždy prázdno bývá nalezeno. A v tom a v dva- 35 náctém třevě a na dně žalúdkovém uvázly sú dvě žíle, skrze něžto játry přitahují čistotu neb púhosť pokrmu požitého k sobě; 10 15 20 1) Rkp. y. 2) dychtovými. 3) z té bytnosti.
212 Knihy čtvrté. kóv chřbetnice dolejších, vcházejí k složení cev břicha zevnitř- nieho. A žíly ratolestilé od žíly většie, kterážto sstupuje skrze dva prameny do ledví, a druhý diel té veliké žíly, odlúčené od plic neb ratolestí její, přicházejíť po chřbetě a straně ze- vnitřnie k 1) pokrmu těch údóv a cev břicha. A s cévky většie, kterážto scházie do přípony, přicházejí ratolesti k stranám těm zevnitřním, a osm cev břišních, kteréžto ta miesta živie a shřé- vají. A v tom údolí složeni sú všichni údové krmitedlní. A pod dýchavými2) údy jest jeden úd žilnavý, spletený s cevy velikých žil a cevek, a hýbá se hýbáním vdýchánie a od- dýchánie, a dělíť krmitedlné údy od duchovních; a sloveť přie- pona. A držíť miesto kožné ohánky v tom diele. A když ten úd bývá raněn, i pro jeho složenie, i pro jeho dielo potřebné a úži- tečné, ústavně súženo, bývá ta rána neléčevá, a prostě smr- tedlná. A pod tú přieponú přirozeně na pravé straně zjednány sú játry, k nimžto tenetce přivázáno jest, jenž jest konec všech žil vnitřních i zevnitřních. A máť v svém duolku miešek žluči, od něhožto dva žlábky odcházéta: jeden, nesa žluč ku posilení moci požívavé žalúdku, a druhý nese žluč do třev, aby byla po- silena moc vypuditedlná a lepkosť od lajna byla odlúčena. A pak na levé straně jest přivázána ku plícóm slezina s žilami a ce- vami, jimižto černé krve zbytnosť jest vedena do sleziny od plic. A ta slezena skrze hodné cevy posielá té zbytnosti 3) do úst žalúdkových, aby posilila žádosti k jedení, a některý diel té 25 zbytnosti ku posilení moci zadržející v žalúdku i střevách. A prostřed těchto údóv jestiť žalúdek, jehožto diel svrchní úzký jest a dolejší široký. A koná se najdolejší diel jeho konec pupka neb na miestě pupka; a sloveť prvý súdek, v němžto při- rozenie prvnie požívánie obecně skonává a činí. A tak se dnem 30 žalúdkovým, v němžto přednie bújie požívánie, spojena jsú třeva, jichžto podlé zřejmého rozdielu jest šest. Jichžto prvnie slove dvanácté, proto že dlúhosť jeho jest dvanácte palcuov ručních vzdéli toho čí jest třevo. Druhé třevo po tomto slove lačné neb postnie: neb vždy prázdno bývá nalezeno. A v tom a v dva- 35 náctém třevě a na dně žalúdkovém uvázly sú dvě žíle, skrze něžto játry přitahují čistotu neb púhosť pokrmu požitého k sobě; 10 15 20 1) Rkp. y. 2) dychtovými. 3) z té bytnosti.
Strana 213
O zpósobě těla člověčicho. 213 a ti údové túž púhosť vypuzují do jatr. A pak s tiem třevem postním spojeno jest třevo tenké. A potom zjednáno jest třevo jednooké; a proto tak slove, neb má jedinú dieru. A s tiem jest spojeno třevo hrbovaté. A s tiem spojeno jest třevo jmenem pastelín, jenž ne zatočitě, jako jiná třeva, ale prostě jde doluov po některých článciech chřbetnice ledvinných; a koná se v dieře zadku a obaluje tu dieru. A v tom třevě jest pět žil velikých, kteréžto když se otevrú, tehdy bývá červená nemoc; neb do těch játry a slezina mnoho krve černé z sebe vysielají. A pak nad tiem třevem a líc k lónu v muži, ale v ženě nad matkú a líc k lónu, uložen jest měchýř, jenž jest sud moči žilnovatý; a jeho hrdlo jest masité obecně, a máť v sobě dvě mázdřici. A jsúť v měchýři žilky i cévky maličké neb drobné, jimižto dobývá sobě pokrmu i živosti. A jdeť hrdlo toho měchýře pod kosť lóna toho, jenž slove hřeben, a tenť se svým vycháze- ním z podkostie. A jestiť próduch jeho jakožto žíla veliká, a vcházéť (v) složenie neb podstatu nádoby mužské. A jdeť až do masa té nádoby vezpod a pronikáť skrze maso té nádoby v pro- středku; a tadyť vycházie moč z muže. A protož jstať dvě dierce 2o v nádobě mužské: jedna, skrze nižto vycházie moč, a druhá, skrze nižto vycházie sémě. Prvá jest spojena s hrdlem měchýře, ale druhá jest spojena s mieškem nárokóv. A tě dvě dieře sjed- návají se v jednu dieru v masě nádoby mužské. Pravdať jest, žeť někteří pravie, žeť jest tu třetie diera, skrze nižto přirozenie ve snách vyhoní siemě, a že ta diera jest rozdělena od jiných; ale mně to známo nebylo. Ale ženě, zdá mi se má státi, v mě- chýři toho třeba nenie; neb hrdlo jeho krátké jest, a jejie sémě tiem próduchem nevycházie. A jest to hrdlo úzké; a pro krátkosť jeho nemóž snadně vypuzovati každé zbytnosti v něm zadržené, totiž v měchýři: jakož jest věc zbytná, z niežto kámen se za- rozuje. Pak na konci dvanácti článkóv chřbetnice, na prvním článku chřbetnice ledvie, uloženy jsú dvě ledvince vnitř v těle; a pravá jest vyššie než levá. A od duolku jich dělíta se dva 35 žlábky, a scházejí dolóv, a s mázdřicí zevnitřní měchýře se spojí. A potom ti žlábkové vcházejí do hrdla měchýřova a schá- zejí i pronikají skrze druhú mázdřici měchýře a skrze ty žlábky, a tiem obyčejem jdeť moč od ledvin do měchýře. A slovúť od 10 15 25 30
O zpósobě těla člověčicho. 213 a ti údové túž púhosť vypuzují do jatr. A pak s tiem třevem postním spojeno jest třevo tenké. A potom zjednáno jest třevo jednooké; a proto tak slove, neb má jedinú dieru. A s tiem jest spojeno třevo hrbovaté. A s tiem spojeno jest třevo jmenem pastelín, jenž ne zatočitě, jako jiná třeva, ale prostě jde doluov po některých článciech chřbetnice ledvinných; a koná se v dieře zadku a obaluje tu dieru. A v tom třevě jest pět žil velikých, kteréžto když se otevrú, tehdy bývá červená nemoc; neb do těch játry a slezina mnoho krve černé z sebe vysielají. A pak nad tiem třevem a líc k lónu v muži, ale v ženě nad matkú a líc k lónu, uložen jest měchýř, jenž jest sud moči žilnovatý; a jeho hrdlo jest masité obecně, a máť v sobě dvě mázdřici. A jsúť v měchýři žilky i cévky maličké neb drobné, jimižto dobývá sobě pokrmu i živosti. A jdeť hrdlo toho měchýře pod kosť lóna toho, jenž slove hřeben, a tenť se svým vycháze- ním z podkostie. A jestiť próduch jeho jakožto žíla veliká, a vcházéť (v) složenie neb podstatu nádoby mužské. A jdeť až do masa té nádoby vezpod a pronikáť skrze maso té nádoby v pro- středku; a tadyť vycházie moč z muže. A protož jstať dvě dierce 2o v nádobě mužské: jedna, skrze nižto vycházie moč, a druhá, skrze nižto vycházie sémě. Prvá jest spojena s hrdlem měchýře, ale druhá jest spojena s mieškem nárokóv. A tě dvě dieře sjed- návají se v jednu dieru v masě nádoby mužské. Pravdať jest, žeť někteří pravie, žeť jest tu třetie diera, skrze nižto přirozenie ve snách vyhoní siemě, a že ta diera jest rozdělena od jiných; ale mně to známo nebylo. Ale ženě, zdá mi se má státi, v mě- chýři toho třeba nenie; neb hrdlo jeho krátké jest, a jejie sémě tiem próduchem nevycházie. A jest to hrdlo úzké; a pro krátkosť jeho nemóž snadně vypuzovati každé zbytnosti v něm zadržené, totiž v měchýři: jakož jest věc zbytná, z niežto kámen se za- rozuje. Pak na konci dvanácti článkóv chřbetnice, na prvním článku chřbetnice ledvie, uloženy jsú dvě ledvince vnitř v těle; a pravá jest vyššie než levá. A od duolku jich dělíta se dva 35 žlábky, a scházejí dolóv, a s mázdřicí zevnitřní měchýře se spojí. A potom ti žlábkové vcházejí do hrdla měchýřova a schá- zejí i pronikají skrze druhú mázdřici měchýře a skrze ty žlábky, a tiem obyčejem jdeť moč od ledvin do měchýře. A slovúť od 10 15 25 30
Strana 214
214 Knihy čtvrté lékařóv pichové moční. A z toho znám jest chod žilin, 1) pro- cházejících od článkóv chřbetnice ledvinné, i žil i cevek, (jichž mnoho) jest vuokol. A protož obecně řezánie na břiše zevnitř- ním v třéslech má se dieti podlé vrap jich. A protož dobréť jest a úžitečné, ať by řezánie hliz neb nežitóv v třéslech a těch mie- stech dálo se vedlé jich vrap; a též i propalovánie, ač by bylo toho potřebie. Kapitola V. O rozdělení i složení i zpósobě bedrních kostí neb klíčóv, a kolene i holene, a nohy i údóv v nich. Bedrnie kosti jstať dvě: jedna na pravé straně, a druhá na levé; a každá z nich spojena jest jednú stranú kosti poslednie chřbetnice, jenž složena jest ze tří stran podobných článkóv chřbetnice ledvin. A na té straně kosť bedrnie má křtálek s ně- kakú širokostí i znamenitú, jakožto puol kolečka. A na druhé straně má tlustosť znamenitú, v niežto jest dólek, kterýžto slove puška: neb v ni vcházie kosť stehna s svým vrškem. A svázáno jest to miesto silnými vazadly a nečitedlnými. A prostřed té pušky jestiť jedno vazadlo, jímžto váže se vršek kosti stehenné s tú puškú, aby nesnadně se vyvinulo miesto. A to vazadlo když se ztrhá neb poruší, kdyžto vršek kosti stehenné vystúpí z pušky, kakž koli se napraví od lékaře, však netrvá v té pušce, než vy- stúpí zase; a nemóž býti tak uléčen, by neklecel. A to jest zna- menie, že to vazadlo jest porušeno. Pak za tú neb pod tú puškú zjednána jest kosť stehna, jenž jest oblá zevnitř a vnitř děravá, plná mozku, jejiež2) jeden konec svrchní vcházie v pušku, a jestiť velmi okrúhlý. A v té pušce se vrtí v čas chozenie. A tak druhý konec té kosti stehna dolejšie 25 vcházie do většie kosti holenné. A tu se dvěma kostma holen- nýma jest svázána silnými svazadly nečitedlnými; a toť 3) jest v každém klúbu; a to proto, aby z hýbánie nevypáčily se z miesta svého snadně. Pak nad tiem spojením těch kostí, totiž stehenné a holenných, jenž jest v koleně, jestiť zjednána kosť okrúhlá s0 křtálková, jenž slove oko kolena neb čéška. A někteří nazývají ji žrnovem. Pak pod kolenem zjednány sú kosti holenné, kteréžto mají 10 15 20 1) Rkp. žilný. 2) jehožto. 3) tuť.
214 Knihy čtvrté lékařóv pichové moční. A z toho znám jest chod žilin, 1) pro- cházejících od článkóv chřbetnice ledvinné, i žil i cevek, (jichž mnoho) jest vuokol. A protož obecně řezánie na břiše zevnitř- ním v třéslech má se dieti podlé vrap jich. A protož dobréť jest a úžitečné, ať by řezánie hliz neb nežitóv v třéslech a těch mie- stech dálo se vedlé jich vrap; a též i propalovánie, ač by bylo toho potřebie. Kapitola V. O rozdělení i složení i zpósobě bedrních kostí neb klíčóv, a kolene i holene, a nohy i údóv v nich. Bedrnie kosti jstať dvě: jedna na pravé straně, a druhá na levé; a každá z nich spojena jest jednú stranú kosti poslednie chřbetnice, jenž složena jest ze tří stran podobných článkóv chřbetnice ledvin. A na té straně kosť bedrnie má křtálek s ně- kakú širokostí i znamenitú, jakožto puol kolečka. A na druhé straně má tlustosť znamenitú, v niežto jest dólek, kterýžto slove puška: neb v ni vcházie kosť stehna s svým vrškem. A svázáno jest to miesto silnými vazadly a nečitedlnými. A prostřed té pušky jestiť jedno vazadlo, jímžto váže se vršek kosti stehenné s tú puškú, aby nesnadně se vyvinulo miesto. A to vazadlo když se ztrhá neb poruší, kdyžto vršek kosti stehenné vystúpí z pušky, kakž koli se napraví od lékaře, však netrvá v té pušce, než vy- stúpí zase; a nemóž býti tak uléčen, by neklecel. A to jest zna- menie, že to vazadlo jest porušeno. Pak za tú neb pod tú puškú zjednána jest kosť stehna, jenž jest oblá zevnitř a vnitř děravá, plná mozku, jejiež2) jeden konec svrchní vcházie v pušku, a jestiť velmi okrúhlý. A v té pušce se vrtí v čas chozenie. A tak druhý konec té kosti stehna dolejšie 25 vcházie do většie kosti holenné. A tu se dvěma kostma holen- nýma jest svázána silnými svazadly nečitedlnými; a toť 3) jest v každém klúbu; a to proto, aby z hýbánie nevypáčily se z miesta svého snadně. Pak nad tiem spojením těch kostí, totiž stehenné a holenných, jenž jest v koleně, jestiť zjednána kosť okrúhlá s0 křtálková, jenž slove oko kolena neb čéška. A někteří nazývají ji žrnovem. Pak pod kolenem zjednány sú kosti holenné, kteréžto mají 10 15 20 1) Rkp. žilný. 2) jehožto. 3) tuť.
Strana 215
O zpósobě těla člověčieho. 215 mozk v sobě; a jsúť dlúhé až do chodidl, a jsúť spojeny s cho- didly. A slovúť dvě kosti holenné. A z nich většie, mocnějšie i hrubějšie sloveť dolejšie kosť holena, a pak menšie a tenšie i kratšie slove svrchnie kosť holena; a tať činí hřeben aneb předek nohy. A tě dvě kosti z duolu mají někaké přídavky aneb vr- cholky, a spojeny jsú s kostí chodidl; z nichžto spojena jest kosť, jenž slove lodička, až dolóv spojena jest s kostí, jenž slove vo- struha. A k těm třem kostem, totiž kosti chodidlné, lodičce a ostroze, spojeno jest nártie, kteréžto složeno jest ze tří kostí, jakož někteří pravie, aneb ze čtyř. A s tiem nártím spojeny jsú strany z pěti kostí složené, jenž slovú hřeben nožní; a s tiem jsú spojeny s kostmi nožních prstóv, jichžto jest 14; neb v ka- ždém prstu jest jich tří, kromě palce, v němž jsú jedno dvě, neb nepotřebuje velikého hýbánie, pro něžto má ten palec tři kosti S v sobě. A tak všecky kosti celé nohy i s bedrními s jedné strany majíť číslo jedna a třidceti. A pak o(d) pěti děr článkóv chřbetnice ledvinné a od po- žilin ratolestí se préžto slednie diery poslednie kosti dělé se
O zpósobě těla člověčieho. 215 mozk v sobě; a jsúť dlúhé až do chodidl, a jsúť spojeny s cho- didly. A slovúť dvě kosti holenné. A z nich většie, mocnějšie i hrubějšie sloveť dolejšie kosť holena, a pak menšie a tenšie i kratšie slove svrchnie kosť holena; a tať činí hřeben aneb předek nohy. A tě dvě kosti z duolu mají někaké přídavky aneb vr- cholky, a spojeny jsú s kostí chodidl; z nichžto spojena jest kosť, jenž slove lodička, až dolóv spojena jest s kostí, jenž slove vo- struha. A k těm třem kostem, totiž kosti chodidlné, lodičce a ostroze, spojeno jest nártie, kteréžto složeno jest ze tří kostí, jakož někteří pravie, aneb ze čtyř. A s tiem nártím spojeny jsú strany z pěti kostí složené, jenž slovú hřeben nožní; a s tiem jsú spojeny s kostmi nožních prstóv, jichžto jest 14; neb v ka- ždém prstu jest jich tří, kromě palce, v němž jsú jedno dvě, neb nepotřebuje velikého hýbánie, pro něžto má ten palec tři kosti S v sobě. A tak všecky kosti celé nohy i s bedrními s jedné strany majíť číslo jedna a třidceti. A pak o(d) pěti děr článkóv chřbetnice ledvinné a od po- žilin ratolestí se préžto slednie diery poslednie kosti dělé se
Strana 216
216 Knihy čtvrté. lesti cevek pocházejí od cevek, přicházejících s ratolestí větší většieho úška pravého srdečného do přiepony; a z přiepony scházejí po chřbetě a smiešejí se spojitedlně s těmi žilami; a přicházejí do třésl a do bedrnie kosti, a scházejí se s cevami a s žilinami na dél, až do konce prstóv. A z těch všech činí se kuože údóv zevnitřnie a čitedlná, a krmie se i živí. Protož zřejmo jest očitě, kterak řezánie hliz neb nežitóv na těchto miestech má se dieti: že mají se dieti na dél stehna i kolene i holena; a kterak na bedrních kostech na dél k článkóm chřbetnice le- dvinné řezané mají býti, ale ne podlé dlúhosti těla. A týmž to během propalovánie těchto miest mají se dieti. Konec knih čtvrtých.
216 Knihy čtvrté. lesti cevek pocházejí od cevek, přicházejících s ratolestí větší většieho úška pravého srdečného do přiepony; a z přiepony scházejí po chřbetě a smiešejí se spojitedlně s těmi žilami; a přicházejí do třésl a do bedrnie kosti, a scházejí se s cevami a s žilinami na dél, až do konce prstóv. A z těch všech činí se kuože údóv zevnitřnie a čitedlná, a krmie se i živí. Protož zřejmo jest očitě, kterak řezánie hliz neb nežitóv na těchto miestech má se dieti: že mají se dieti na dél stehna i kolene i holena; a kterak na bedrních kostech na dél k článkóm chřbetnice le- dvinné řezané mají býti, ale ne podlé dlúhosti těla. A týmž to během propalovánie těchto miest mají se dieti. Konec knih čtvrtých.
Strana 217
Počínají se páté: O propalování, kteréž mohú se dieti na údech kterých, a o zpuosobě nádob, potřebných k řemeslu rannému, a o lékařství toho neduhu. Kapitola prvá: O napomínání úžitečném a potřeb- ném 1) ku propalování, a oznámení žahadla, podlé obyčeje lé- kařóv zevnitřních. Kap. II.: O zpuosobách nádob hodných ku propalování, 5 a o miestech, na nichžto se dieti mohú. Kap. III.: O lékařstvích odrazitedlných a posilitedlných údóv mdlých. Kap. IV.: O lékařství rozpuštělitedlném neb obměkču- jícím a požívajícím nežitóv i hlíz2) a mokrostí sebraných 10 v údech. Kap. V.: O lékařstvích vyhnojitedlných a vysušitedlných, s leptáním i bez leptánie. Ka p. VI.: O lékařstvích narosťujících. Kap. VII: O lékařství scelujícím a spojujícím. Kap. VIII: O lékařství obměkčujícím tvrdosť zuostalú po scelení a napravení. Ka p. IX: O lékařství propalujícím a objietřijícím. Kap. X.: O změnění i rozšíření sprostných lékařství, hodných k dielóm praveným. 15 Kapitola prvá. O napomínání úžitečném a potřebném. 20 Propalidlo jest lékařstvie velmi úžitečné, spomáhaje ku proměnění zpuosoby údu, jehožto složenie chceme napraviti, a 1) Rkp. vzytecznych a potrzebnych. 2) žil.
Počínají se páté: O propalování, kteréž mohú se dieti na údech kterých, a o zpuosobě nádob, potřebných k řemeslu rannému, a o lékařství toho neduhu. Kapitola prvá: O napomínání úžitečném a potřeb- ném 1) ku propalování, a oznámení žahadla, podlé obyčeje lé- kařóv zevnitřních. Kap. II.: O zpuosobách nádob hodných ku propalování, 5 a o miestech, na nichžto se dieti mohú. Kap. III.: O lékařstvích odrazitedlných a posilitedlných údóv mdlých. Kap. IV.: O lékařství rozpuštělitedlném neb obměkču- jícím a požívajícím nežitóv i hlíz2) a mokrostí sebraných 10 v údech. Kap. V.: O lékařstvích vyhnojitedlných a vysušitedlných, s leptáním i bez leptánie. Ka p. VI.: O lékařstvích narosťujících. Kap. VII: O lékařství scelujícím a spojujícím. Kap. VIII: O lékařství obměkčujícím tvrdosť zuostalú po scelení a napravení. Ka p. IX: O lékařství propalujícím a objietřijícím. Kap. X.: O změnění i rozšíření sprostných lékařství, hodných k dielóm praveným. 15 Kapitola prvá. O napomínání úžitečném a potřebném. 20 Propalidlo jest lékařstvie velmi úžitečné, spomáhaje ku proměnění zpuosoby údu, jehožto složenie chceme napraviti, a 1) Rkp. vzytecznych a potrzebnych. 2) žil.
Strana 218
218 Knihy páté. k rozpuštění věcí porušených, v údu zadržených, a k stavení krve tečenie. Tuto bylo pochybenie pro toto oznámenie propa- lidla: jest-li propalidlo úžitečno ku proměnění každého přiro- zenie údu. A vidíme zřejmě, že mnoho spomáhá z svého přiro- zenie, když úd jest z složenie mokrého a studeného, s podstatú i bez podstaty: neb z odpornosti, kterúž má oheň v žahadle s podstatú neb homotú studenú, ji ruší; a pro odpornosť, kterúž má s homotú mokrú, změňuje v kakosť odpornú. A tak věci studené a mokré škodné jestiť lék hodný žahadlo, poněvadž lé- kové mají býti protivní neduhóm. Než kdež neduh jest horký a suchý, nezdá se, by žahadlo neb projženie spomáhalo, kakž koli zprostností svého dobrého diela neuškodí; avšak zapovědieno jest, neb horkostí svú a su- chostí přispářelo by neduhu. Pakli taký neduh jest s homotú, tehdy učiníce vyčištěnie těla neb života, a jest-li že se ta ho-1o mota nerozpustí, kakž koli jest horká a suchá, však nemá brá- něno býti projžení; neb tiem všecka taková homota bývá roz- puštěna bez škody, a tady bude odlúčeno slúčenie, kteréžto tú homotú zachováno bylo. A stáváť se tuto též, jakožto v léčení zimnice trojné, kterážto ob den trápí, když ji kto léčí skammo- nea 1): neb skrze odlúčenie homoty odlúčena bývá zpuosoba zarozená od nie. A sloveť ten obyčej léčenie skrze odpornú věc, skrze běh odlúčenie homoty; neb když přítomnosť homoty kteréž činí neb drží zpuosobu neduhu, tehdy odlúčenie té homoty budeť odlúčenie i zrušenie té zpuosoby. A tak tento obyčej lé- čenie jest skrze odpornú věc. A zvláště máť miesto v projžení, kteréž se děje železem ohnivým. Ale projženie, kteréž se děje s přikládáním horkých zelin neb jiných věcí od přirozenie, nikoli se nehodí, jedno kdež ho- mota jest studená a přirozenie jest studené a mokré; neb pro- 29 jženie takými věcmi, z přirozenie2) svého složenie, údu složenie kazí, leč by odpornosť nalezlo, jakož jest veliká studenosť s ho- motú studenú v těle mokrém. Ale v prožehání železem ohnivým nemáť to miesto: neb to prožehánie nic nemá v sobě složenie, jedno což k němu příslušie z přirozenie neb zpuosoby té nádoby. 35 Ale ohnivosť nepřivodíť bolesti, když lékař opatrně se s tiem obierá, a tadyť složenie údu nikoli neurazí. A tak známo jest, 10 21 25 1) Rkp. skamona. 2) prozenie.
218 Knihy páté. k rozpuštění věcí porušených, v údu zadržených, a k stavení krve tečenie. Tuto bylo pochybenie pro toto oznámenie propa- lidla: jest-li propalidlo úžitečno ku proměnění každého přiro- zenie údu. A vidíme zřejmě, že mnoho spomáhá z svého přiro- zenie, když úd jest z složenie mokrého a studeného, s podstatú i bez podstaty: neb z odpornosti, kterúž má oheň v žahadle s podstatú neb homotú studenú, ji ruší; a pro odpornosť, kterúž má s homotú mokrú, změňuje v kakosť odpornú. A tak věci studené a mokré škodné jestiť lék hodný žahadlo, poněvadž lé- kové mají býti protivní neduhóm. Než kdež neduh jest horký a suchý, nezdá se, by žahadlo neb projženie spomáhalo, kakž koli zprostností svého dobrého diela neuškodí; avšak zapovědieno jest, neb horkostí svú a su- chostí přispářelo by neduhu. Pakli taký neduh jest s homotú, tehdy učiníce vyčištěnie těla neb života, a jest-li že se ta ho-1o mota nerozpustí, kakž koli jest horká a suchá, však nemá brá- něno býti projžení; neb tiem všecka taková homota bývá roz- puštěna bez škody, a tady bude odlúčeno slúčenie, kteréžto tú homotú zachováno bylo. A stáváť se tuto též, jakožto v léčení zimnice trojné, kterážto ob den trápí, když ji kto léčí skammo- nea 1): neb skrze odlúčenie homoty odlúčena bývá zpuosoba zarozená od nie. A sloveť ten obyčej léčenie skrze odpornú věc, skrze běh odlúčenie homoty; neb když přítomnosť homoty kteréž činí neb drží zpuosobu neduhu, tehdy odlúčenie té homoty budeť odlúčenie i zrušenie té zpuosoby. A tak tento obyčej lé- čenie jest skrze odpornú věc. A zvláště máť miesto v projžení, kteréž se děje železem ohnivým. Ale projženie, kteréž se děje s přikládáním horkých zelin neb jiných věcí od přirozenie, nikoli se nehodí, jedno kdež ho- mota jest studená a přirozenie jest studené a mokré; neb pro- 29 jženie takými věcmi, z přirozenie2) svého složenie, údu složenie kazí, leč by odpornosť nalezlo, jakož jest veliká studenosť s ho- motú studenú v těle mokrém. Ale v prožehání železem ohnivým nemáť to miesto: neb to prožehánie nic nemá v sobě složenie, jedno což k němu příslušie z přirozenie neb zpuosoby té nádoby. 35 Ale ohnivosť nepřivodíť bolesti, když lékař opatrně se s tiem obierá, a tadyť složenie údu nikoli neurazí. A tak známo jest, 10 21 25 1) Rkp. skamona. 2) prozenie.
Strana 219
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 219 10 12 25 kterak prožehánie má se dieti železem i bez železa; a že obecně má se dieti s železem: neb bez železa ohnitého prožehánie nemá se dieti jedno v těle studeném, v němžto hojnosť jest homoty studené a zimné 1), v těle silném a na údu vzdáleném od údóv předních neb čelních, a zvláště od srdce. V prožehání ohnitým železem ty věci nebývají zachovány; neb svú dobrotú móž se dieti každý čas i na každém údu a každém přirození, při homotě i bez homoty, kromě těch, kteréžto sme oblíbili svrchu neb vynímali. A protož hyneť rozum těch, kteřížť pravie, že prožehánie nemá se dieti jedno v podletí, proto že přirozenie tehdy najviece hýbá mokrostmi a spomáháť prožehování; neb poněvadž všickni neduhové s homotú mohú býti a přihoditi se v každý čas, proč by každého času nemohlo se dieti prožehánie k propuštění té homoty a zbavení neduhu? Avšak máš věděti, že prožehánie nikoli se nemá dieti, leč po vyčištění těch věcí škodných, jimižto tělo jest naplněno. A hodnéť jest věděti, že prožehánie zlatú nádobú ušlechtilejšie jest i rovnějšie, nežli nádobú jiného kovu; a po tom najhodnějšie jest žehadlo střébrné neb mosazné. Ale žeť žehadlo z železa jest bezpečnějšie, protož to slušie mimo jiná vyvoliti, kterážto mohú býti z kteréhož koli lesku: proto žeť lékař lépe i snáz móž roz- měřiti vtělenie ohně v nádobě železné, nežli zlaté neb střébrné; neb nádoba zlatá neb střébrná, bude-li tak dlúho v ohni osta- vena, až by zbělela, ztratíť svú zpuosobu danú od lékaře; a toť se nepřihodí nádobě železné. A toť se stává ohněm nádobám pro jich útlosť a měkkosť v ohni, kteréžto nemá železo. A také budeš-li chtieti málo rozpáliti jinú nádobu, kromě železné, ne- poznáš toho na nich, jakož to poznáš na železe; a toť se děje pro útlosť a ušlechtilosť oněch leskóv. Ale na železné nádobě rozpálenie malé i veliké móžeš poznati, pro tlustosť a dobrotu jeho podstaty v ohni. A protož žahadlo železné vyvoleno jest mimo jiná všecka žehadla jiných leskóv; kakž koli v jiných ně- kterých příhodách žehadlo zlaté neb střébrné neb mosazné bývá pohodlnějšie: jakožto prožehánie viečka oka vyvinutého. A to se proto děje, neb ta žehadla méně přijímají ohně nežli železné; a v tom miestě lepšieť jest opakovánie prožehánie, nežli jedniem dokonáním, a toť jest pro tenkosť a ušlechtilosť miesta. 35 1) Rkp.: zimie.
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 219 10 12 25 kterak prožehánie má se dieti železem i bez železa; a že obecně má se dieti s železem: neb bez železa ohnitého prožehánie nemá se dieti jedno v těle studeném, v němžto hojnosť jest homoty studené a zimné 1), v těle silném a na údu vzdáleném od údóv předních neb čelních, a zvláště od srdce. V prožehání ohnitým železem ty věci nebývají zachovány; neb svú dobrotú móž se dieti každý čas i na každém údu a každém přirození, při homotě i bez homoty, kromě těch, kteréžto sme oblíbili svrchu neb vynímali. A protož hyneť rozum těch, kteřížť pravie, že prožehánie nemá se dieti jedno v podletí, proto že přirozenie tehdy najviece hýbá mokrostmi a spomáháť prožehování; neb poněvadž všickni neduhové s homotú mohú býti a přihoditi se v každý čas, proč by každého času nemohlo se dieti prožehánie k propuštění té homoty a zbavení neduhu? Avšak máš věděti, že prožehánie nikoli se nemá dieti, leč po vyčištění těch věcí škodných, jimižto tělo jest naplněno. A hodnéť jest věděti, že prožehánie zlatú nádobú ušlechtilejšie jest i rovnějšie, nežli nádobú jiného kovu; a po tom najhodnějšie jest žehadlo střébrné neb mosazné. Ale žeť žehadlo z železa jest bezpečnějšie, protož to slušie mimo jiná vyvoliti, kterážto mohú býti z kteréhož koli lesku: proto žeť lékař lépe i snáz móž roz- měřiti vtělenie ohně v nádobě železné, nežli zlaté neb střébrné; neb nádoba zlatá neb střébrná, bude-li tak dlúho v ohni osta- vena, až by zbělela, ztratíť svú zpuosobu danú od lékaře; a toť se nepřihodí nádobě železné. A toť se stává ohněm nádobám pro jich útlosť a měkkosť v ohni, kteréžto nemá železo. A také budeš-li chtieti málo rozpáliti jinú nádobu, kromě železné, ne- poznáš toho na nich, jakož to poznáš na železe; a toť se děje pro útlosť a ušlechtilosť oněch leskóv. Ale na železné nádobě rozpálenie malé i veliké móžeš poznati, pro tlustosť a dobrotu jeho podstaty v ohni. A protož žahadlo železné vyvoleno jest mimo jiná všecka žehadla jiných leskóv; kakž koli v jiných ně- kterých příhodách žehadlo zlaté neb střébrné neb mosazné bývá pohodlnějšie: jakožto prožehánie viečka oka vyvinutého. A to se proto děje, neb ta žehadla méně přijímají ohně nežli železné; a v tom miestě lepšieť jest opakovánie prožehánie, nežli jedniem dokonáním, a toť jest pro tenkosť a ušlechtilosť miesta. 35 1) Rkp.: zimie.
Strana 220
220 Knihy páté. A na tom sú se sjednali všichni staří lékaři, rozumějíce pravdě toho diela, že od prvnieho dne prožehánie, až do odjetie příškvary, byla kladena na miesto prožžené věc mastná, jakož jest máslo neb sádlo neb olej ruožený. A otejma příškvar, nečiň nižádného násilé ráně škubadlem neb jinú věcí, než nechaj, ať rána zacelé poznenáhlu, pro nižto některá věc celistvá buď při- kládána; neb takové žehadlo ohnivostí svú od počátka změní přirozenie a rozpustí homotu. Pakli necháš přes rok neb dlúhý čas, jakožto s prvu čistí a rozpustí homotu studenú a nalezenú na miestě, též na skonání přitahujeť homotu a bolesti obnoví na miestě; a toť jest nehodné a zlé. Ale někteří nynější i druzí z starších lékařóv činieť násilé ráně po žehadle, po odjetí příškvaru proštěpkem1), a kladúť na ni škubadlo neb kúdel, a nechajíť rány otvořité za dlúhý čas; a tenť nemocného obyčej vodí ve zlé a činíť obnovenie bolesti: neb po rozpuštění homoty zadržené na miestě, pro něžto uči- něno jest prožženie neb žahadlo, z obyčeje vyčištěnie homoty, kterážto byla jest na miestě, přitahujíc jinú a hodnější, čistí horkú, proto žeť jest požitá moc, kterúž jest přijala od ohně, pro dlúhosť, jížto změnívalo studenosť a rozpúšťalo homotu. A tak zevno jest, (žeť) žahadlo rozpúští všicku homotu; než na skonání nerozpúštíť nižádné, neb moc jeho požita jest, než čistíť viece hodnú, totiž horkú. A proto nenieť hodné, byť se násilé dálo jemu pro jeho trvalosť, leč by bylo na údu velmi masitém a tlustém, a jehožto homota jest hluboká a hrubá a zmatená: 25 jakož jest dna v klúbu bedrním, černá krev neb pakostnice, a takoví neduhové. to 15 20 Kapitola II. O zpuosobách nádob hodných ku připalování, a o miestech, kde móž se dieti připalovánie. Zpuosoby nádob, jimižto se dějí prožženie, jsúť rozličné, podlé úmysla jimi dělajícieho lékaře, a podlé zpuosoby údóv, v nichžto umyslil jest lékař dělati. A že staří mistři široce jsú e mluvili o zpuosobách těch nádob, a ty nádoby prožehánie podlé rozličných zpuosob rozmnožili sú, zdá se nám podobné pro lepší pořád, aby všecky zpuosoby nádob prožehánie v šest zpuosob 1) Rkp.: po odgeti proštiepka.
220 Knihy páté. A na tom sú se sjednali všichni staří lékaři, rozumějíce pravdě toho diela, že od prvnieho dne prožehánie, až do odjetie příškvary, byla kladena na miesto prožžené věc mastná, jakož jest máslo neb sádlo neb olej ruožený. A otejma příškvar, nečiň nižádného násilé ráně škubadlem neb jinú věcí, než nechaj, ať rána zacelé poznenáhlu, pro nižto některá věc celistvá buď při- kládána; neb takové žehadlo ohnivostí svú od počátka změní přirozenie a rozpustí homotu. Pakli necháš přes rok neb dlúhý čas, jakožto s prvu čistí a rozpustí homotu studenú a nalezenú na miestě, též na skonání přitahujeť homotu a bolesti obnoví na miestě; a toť jest nehodné a zlé. Ale někteří nynější i druzí z starších lékařóv činieť násilé ráně po žehadle, po odjetí příškvaru proštěpkem1), a kladúť na ni škubadlo neb kúdel, a nechajíť rány otvořité za dlúhý čas; a tenť nemocného obyčej vodí ve zlé a činíť obnovenie bolesti: neb po rozpuštění homoty zadržené na miestě, pro něžto uči- něno jest prožženie neb žahadlo, z obyčeje vyčištěnie homoty, kterážto byla jest na miestě, přitahujíc jinú a hodnější, čistí horkú, proto žeť jest požitá moc, kterúž jest přijala od ohně, pro dlúhosť, jížto změnívalo studenosť a rozpúšťalo homotu. A tak zevno jest, (žeť) žahadlo rozpúští všicku homotu; než na skonání nerozpúštíť nižádné, neb moc jeho požita jest, než čistíť viece hodnú, totiž horkú. A proto nenieť hodné, byť se násilé dálo jemu pro jeho trvalosť, leč by bylo na údu velmi masitém a tlustém, a jehožto homota jest hluboká a hrubá a zmatená: 25 jakož jest dna v klúbu bedrním, černá krev neb pakostnice, a takoví neduhové. to 15 20 Kapitola II. O zpuosobách nádob hodných ku připalování, a o miestech, kde móž se dieti připalovánie. Zpuosoby nádob, jimižto se dějí prožženie, jsúť rozličné, podlé úmysla jimi dělajícieho lékaře, a podlé zpuosoby údóv, v nichžto umyslil jest lékař dělati. A že staří mistři široce jsú e mluvili o zpuosobách těch nádob, a ty nádoby prožehánie podlé rozličných zpuosob rozmnožili sú, zdá se nám podobné pro lepší pořád, aby všecky zpuosoby nádob prožehánie v šest zpuosob 1) Rkp.: po odgeti proštiepka.
Strana 221
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 221 10 20 20 35 byly uvedeny; neb těmi všecka prožehánie úžitečná k nemocem všech údóv mohú se dieti pohodlně. Jichžto nádob prožženie (zpuosoba) prvá jest nožová; a toť jest velmi obecná nádoba všem údom, jejiežto zpuosoba tato 1. Druhá nádoba hřebenné neb hřebíkové žehadlo; a toť jest dosti dobré i obecné na drobných údech. A to žehadlo jest . Třetie žahadlo jest bodlavé; a jestiť této zpuosoby dosti obecné, jehožto zpuosoba jest tato —. Ctvrté ža- hadlo jest okrúhlé, a jestiť obecné, ať by rozžehánie nešlo hluboko do údu a tady neuškodilo žilnám neb cévkám neb D. Páté žehadlo jest žilám; jehožto zpuosoba jest tato drobné, jenž jest obecné dětem, jehožto zpuosoba jest tato . Šesté žehadlo trérohé, jenž jest zvláštnie klúbu bedrniemu; a móžeš jeho jinde požívati, kdež by bylo množ- 15 stvie děr potřebie pro některú příčinu, jehožto zpuosoba jest —. taková Slušic tuto věděti, že každá bolesť na miestě, kterážto se nerozpustí vyčištěním, ani mazáním k tomu hodným, ani skrze flastry, ani púštěním, ani pařením, máť to miesto bezpečně býti prožženo. A jest-lit miesto to bolestné žilnovaté, aneb jest ko- leno neb loket neb chrbetnice, neprožehaj jeho kuože, ať by žilna neb ceva neb žíla neb kořen žilný nebyl uražen neb po- rušen. Tu opatrnosť maje, móžeš bezpečně každé miesto prože- 23 hati v zvláštních nemocech: jakožto při bolesti hlavy. A tuť se má státi prožženie žahadlem nožovým, na miestě, kdežto koná se prst veliký neb prostřední ruky, když zpodnie přiehlba toho prsta bude položena na konec nosa, na dél prst ztáhna na nosu. A máť to žehadlo proniknúti tlustosť kuože, ať by miesto dobře bylo páleno, a aby jednánie ohně mohlo dosieci hluboko. A spo- máháť prožženie k vozřivici a rémě a k rozmnožení mokrosti v mozku a k bolesti očí i zubóv; a k každému neduhu, kterýž se přihází z studenosti a mokrosti nehodné mozkové, jakož jest mrtvice neb pakostnice, býváť také prožehánie týmž žehadlem. Protož neduhy a nemoci na obú rohú hlavy s zadu, s přednie i s zadnie, a podlé vazu hlavy s zadu, kdež se mozk chřbetničie šíje počíná; ale tuť žahadlo nemá býti vtištěno. A máť býti ža- hadlo okrúhlé, jímžto má býti páleno. Býváť také prožehánie žahadlem bodlavým v bolestech uší, proti kořenóm uší. A býváť
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 221 10 20 20 35 byly uvedeny; neb těmi všecka prožehánie úžitečná k nemocem všech údóv mohú se dieti pohodlně. Jichžto nádob prožženie (zpuosoba) prvá jest nožová; a toť jest velmi obecná nádoba všem údom, jejiežto zpuosoba tato 1. Druhá nádoba hřebenné neb hřebíkové žehadlo; a toť jest dosti dobré i obecné na drobných údech. A to žehadlo jest . Třetie žahadlo jest bodlavé; a jestiť této zpuosoby dosti obecné, jehožto zpuosoba jest tato —. Ctvrté ža- hadlo jest okrúhlé, a jestiť obecné, ať by rozžehánie nešlo hluboko do údu a tady neuškodilo žilnám neb cévkám neb D. Páté žehadlo jest žilám; jehožto zpuosoba jest tato drobné, jenž jest obecné dětem, jehožto zpuosoba jest tato . Šesté žehadlo trérohé, jenž jest zvláštnie klúbu bedrniemu; a móžeš jeho jinde požívati, kdež by bylo množ- 15 stvie děr potřebie pro některú příčinu, jehožto zpuosoba jest —. taková Slušic tuto věděti, že každá bolesť na miestě, kterážto se nerozpustí vyčištěním, ani mazáním k tomu hodným, ani skrze flastry, ani púštěním, ani pařením, máť to miesto bezpečně býti prožženo. A jest-lit miesto to bolestné žilnovaté, aneb jest ko- leno neb loket neb chrbetnice, neprožehaj jeho kuože, ať by žilna neb ceva neb žíla neb kořen žilný nebyl uražen neb po- rušen. Tu opatrnosť maje, móžeš bezpečně každé miesto prože- 23 hati v zvláštních nemocech: jakožto při bolesti hlavy. A tuť se má státi prožženie žahadlem nožovým, na miestě, kdežto koná se prst veliký neb prostřední ruky, když zpodnie přiehlba toho prsta bude položena na konec nosa, na dél prst ztáhna na nosu. A máť to žehadlo proniknúti tlustosť kuože, ať by miesto dobře bylo páleno, a aby jednánie ohně mohlo dosieci hluboko. A spo- máháť prožženie k vozřivici a rémě a k rozmnožení mokrosti v mozku a k bolesti očí i zubóv; a k každému neduhu, kterýž se přihází z studenosti a mokrosti nehodné mozkové, jakož jest mrtvice neb pakostnice, býváť také prožehánie týmž žehadlem. Protož neduhy a nemoci na obú rohú hlavy s zadu, s přednie i s zadnie, a podlé vazu hlavy s zadu, kdež se mozk chřbetničie šíje počíná; ale tuť žahadlo nemá býti vtištěno. A máť býti ža- hadlo okrúhlé, jímžto má býti páleno. Býváť také prožehánie žahadlem bodlavým v bolestech uší, proti kořenóm uší. A býváť
Strana 222
222 Knihy páté. prožehánie žehadlem drobným na viečci oka, kdyžto oslábnú a změkčejí pro mokrosť nehodnú; a tuť nemá býti žahadlo vti- štěno, než málo má býti přitištěno neb přičiněno. Býváť také prožehánie s obú stranú mezi ušima a žilnami hrdla; než nedotýkaj se žil velikých a zřejmých s cévkami hrdla; a bývajíť pro slzy a neduhy očí a pakostnice, chřbetnice od mozku, když jest uražena v počátku svém. A to má býti žahadlem nožovým neb hřebíkovým, a toť lepšie jest. Pak pod paží jest miesto, jenž slove lektavé; tuť bývá prožehánie jedno žehadlem bodlavým. Pak okrúhlým žehadlem bývají prožehánie bez vti- štěnie na chřbetnici, pro hrbovatosť neb bolesť chřbetnice neb ledví; také okrúhlým žahadlem bývá troje prožženie na prsech, a zvláště pro dýchavici neb krve chrkánie. Pak nad hřebenem lóna a nad pupkem i nad ústy žalúdkovými bývají prožehánie žahadlem hřebovým s vtištěním skrovným, proti vodnému teleti 15 a hryzi. Pak nad játrami a slezenú bývají prožehánie žahadlem nožovým neb hřebovým pro jich objietření a jich bolesti. Bývajíť také prožehánie žahadlem drobným v střieslech, pro bolesti mě- chýře a pro hryz. Býváť také týmiž žahadly prožehánie na ko- strci pro bolesť toho miesta; nad klúbem bedrním býváť troje prožehánie proti klúbu neb vrcholku jeho žahadlem trérohým. A mohúť učiněna býti dvě prožehánie na stranách klúbu žehadlem nožovým, na týchž miestech pro túž příčinu. Býváť také prože- hánie pod kolenem, mezi dvěma stranoma, mezi velikýma žíloma, z5 okrúhlým neb hřebovým žahadlem, pro bolesť kolena z přítom- nosti homoty, neb pro studenosť nehodnú. Na nártí nohy, mezi najmenším prstkem a druhým vedlé něho, a mezi palcem neb prstem vedlé něho, bývá prožehovánie žehadlem drobným neb bodlavým, a druhdy nožovým, proti dně nožní, podlé toho, jakož bolesť jest; a bývajíť také ta prožehovánie pro tu příčinu také pod článkem nožním, vnitřním i zevnitřním. A tutoť slušie věděti, že prožehovánie nesloveť proto po- slednie lékařstvie, jako by po něm nižádné nemělo se dieti na tom údu: neb i po projžení flastrové a jiné lékařstvie bývá při- 35 kládáno, až do konečného uzdravenie; ale protoť slove poslednie, že, když kterému údu vyčištěnie těla, mazánie i flastrové ne- prospievají, tehdy tepru se má státi projženie. Pakli i to ne- prospěje, tehdy opět má býti mazánie i flastrovánie, i vyčištěnie 10 20 30
222 Knihy páté. prožehánie žehadlem drobným na viečci oka, kdyžto oslábnú a změkčejí pro mokrosť nehodnú; a tuť nemá býti žahadlo vti- štěno, než málo má býti přitištěno neb přičiněno. Býváť také prožehánie s obú stranú mezi ušima a žilnami hrdla; než nedotýkaj se žil velikých a zřejmých s cévkami hrdla; a bývajíť pro slzy a neduhy očí a pakostnice, chřbetnice od mozku, když jest uražena v počátku svém. A to má býti žahadlem nožovým neb hřebíkovým, a toť lepšie jest. Pak pod paží jest miesto, jenž slove lektavé; tuť bývá prožehánie jedno žehadlem bodlavým. Pak okrúhlým žehadlem bývají prožehánie bez vti- štěnie na chřbetnici, pro hrbovatosť neb bolesť chřbetnice neb ledví; také okrúhlým žahadlem bývá troje prožženie na prsech, a zvláště pro dýchavici neb krve chrkánie. Pak nad hřebenem lóna a nad pupkem i nad ústy žalúdkovými bývají prožehánie žahadlem hřebovým s vtištěním skrovným, proti vodnému teleti 15 a hryzi. Pak nad játrami a slezenú bývají prožehánie žahadlem nožovým neb hřebovým pro jich objietření a jich bolesti. Bývajíť také prožehánie žahadlem drobným v střieslech, pro bolesti mě- chýře a pro hryz. Býváť také týmiž žahadly prožehánie na ko- strci pro bolesť toho miesta; nad klúbem bedrním býváť troje prožehánie proti klúbu neb vrcholku jeho žahadlem trérohým. A mohúť učiněna býti dvě prožehánie na stranách klúbu žehadlem nožovým, na týchž miestech pro túž příčinu. Býváť také prože- hánie pod kolenem, mezi dvěma stranoma, mezi velikýma žíloma, z5 okrúhlým neb hřebovým žahadlem, pro bolesť kolena z přítom- nosti homoty, neb pro studenosť nehodnú. Na nártí nohy, mezi najmenším prstkem a druhým vedlé něho, a mezi palcem neb prstem vedlé něho, bývá prožehovánie žehadlem drobným neb bodlavým, a druhdy nožovým, proti dně nožní, podlé toho, jakož bolesť jest; a bývajíť také ta prožehovánie pro tu příčinu také pod článkem nožním, vnitřním i zevnitřním. A tutoť slušie věděti, že prožehovánie nesloveť proto po- slednie lékařstvie, jako by po něm nižádné nemělo se dieti na tom údu: neb i po projžení flastrové a jiné lékařstvie bývá při- 35 kládáno, až do konečného uzdravenie; ale protoť slove poslednie, že, když kterému údu vyčištěnie těla, mazánie i flastrové ne- prospievají, tehdy tepru se má státi projženie. Pakli i to ne- prospěje, tehdy opět má býti mazánie i flastrovánie, i vyčištěnie 10 20 30
Strana 223
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 223 se dieti, až do plného uzdravenie, ač se móž státi. A vešken úmysl lékařóv má býti, aby žehadlem neurazil žíly, ani žilny, ani cévky, aby se úd neskrčil pro vysušenie, neb krve tečenie cévky neb žíly veliké, kteréžto snadně nemóž býti staveno, jedno jedniem neb některým obyčejem ze čtyř, totiž: neb skrčením žíly aneb zavázáním, aneb přikládáním věcí stavujících krev, studených od přirozenie, aneb horkých, připalujících, jakož jest vápno nehašené a takové věci, aneb připálením žehadla často na miesto, jakož sme o tom pravili „o tečení krve" v druhých 1o knihách. A že připalovánie móž se dieti bez železa, hodnéť jest, aby (se) dálo takově: Vezmi jednu částku česenku a oblupji, a kte- rémuž by miestu kterého údu bylo třeba požehánie, prořež kuoži, a v tú ránu vlož tu částku česenku a skrý v té ráně, a uvěž rúškami i kúdelí i vazadlem, a nechaj tak státi za puol dne; a potom vyvrz ten česnek a přikládaj máslo neb sádlo a jiné věci, až do konce, jakož praveno jest o prožehání železa ohnitého. A přes to slušieť věděti, že mohú býti prožehánie na vlast- 2e ních údech žahadly, kterážto jsú středmá mezi žahadly želez- nými a žahadly kořenie; a tať jsú žahadla zlatá neb střébrná: neb ta nevcházejí do hlubokosti údu, aniž je tak rozpalujeme. A těch požíváme na těch údech, kdež se bojíme řezati a velmi žéci: jakožto na očí, aneb když se ucho zacpá, aneb nos. A tať žahadla mají své vlastní zpuosoby; neb žehadlo, jímžto připa- lujeme řás, když se obrátie do očí, slove jazyčné, jehožto zpuo- soba jet taká Druhé pak žehadlo zlaté neb střébrné, jímžto propalujeme zacpánie (uší), když se v nich maso zarodí, aneb v nose; a sloveť to žahadlo ostré, jehožto zpuosoba jest 3o taková . A to žahadlo v čas prožehánie včiní lékař v tréstku, ať by stran ucha neb nosa neožhlo, než jedno to maso škodné, v nich zarozené. 25 Kapitola III. O lékařství odrážejícím a posilujícím údóv mdlých. Věci odražujície a posilujície údóv zemdlených některéť jsú horké, a druhé jsú studené: horké slušejíť k cévkám stude- 35 ným na počátku; než studené hodieť se k cévkám horkým na počátku, a stavení běhu všech mokrostí.
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 223 se dieti, až do plného uzdravenie, ač se móž státi. A vešken úmysl lékařóv má býti, aby žehadlem neurazil žíly, ani žilny, ani cévky, aby se úd neskrčil pro vysušenie, neb krve tečenie cévky neb žíly veliké, kteréžto snadně nemóž býti staveno, jedno jedniem neb některým obyčejem ze čtyř, totiž: neb skrčením žíly aneb zavázáním, aneb přikládáním věcí stavujících krev, studených od přirozenie, aneb horkých, připalujících, jakož jest vápno nehašené a takové věci, aneb připálením žehadla často na miesto, jakož sme o tom pravili „o tečení krve" v druhých 1o knihách. A že připalovánie móž se dieti bez železa, hodnéť jest, aby (se) dálo takově: Vezmi jednu částku česenku a oblupji, a kte- rémuž by miestu kterého údu bylo třeba požehánie, prořež kuoži, a v tú ránu vlož tu částku česenku a skrý v té ráně, a uvěž rúškami i kúdelí i vazadlem, a nechaj tak státi za puol dne; a potom vyvrz ten česnek a přikládaj máslo neb sádlo a jiné věci, až do konce, jakož praveno jest o prožehání železa ohnitého. A přes to slušieť věděti, že mohú býti prožehánie na vlast- 2e ních údech žahadly, kterážto jsú středmá mezi žahadly želez- nými a žahadly kořenie; a tať jsú žahadla zlatá neb střébrná: neb ta nevcházejí do hlubokosti údu, aniž je tak rozpalujeme. A těch požíváme na těch údech, kdež se bojíme řezati a velmi žéci: jakožto na očí, aneb když se ucho zacpá, aneb nos. A tať žahadla mají své vlastní zpuosoby; neb žehadlo, jímžto připa- lujeme řás, když se obrátie do očí, slove jazyčné, jehožto zpuo- soba jet taká Druhé pak žehadlo zlaté neb střébrné, jímžto propalujeme zacpánie (uší), když se v nich maso zarodí, aneb v nose; a sloveť to žahadlo ostré, jehožto zpuosoba jest 3o taková . A to žahadlo v čas prožehánie včiní lékař v tréstku, ať by stran ucha neb nosa neožhlo, než jedno to maso škodné, v nich zarozené. 25 Kapitola III. O lékařství odrážejícím a posilujícím údóv mdlých. Věci odražujície a posilujície údóv zemdlených některéť jsú horké, a druhé jsú studené: horké slušejíť k cévkám stude- 35 ným na počátku; než studené hodieť se k cévkám horkým na počátku, a stavení běhu všech mokrostí.
Strana 224
224 Knihy páté. Horké věci odražujície jsúť dvoje: jednyť jsú sprostné, druhé jsú složené. Sprostné jsú: voda kozlíková, pelyněk a mízha jeho, zeměžluč a hluchá kopřiva, veliká mateřie dúška a plesnivec, a každá bylina, v niežto jest hořkosť s horkostí ne přielišnú; z klovatých věcí jest mirra, kadidlo a mastix, z ole- jóv olej z pelyňka a olej z mastice, z múk múka vlčieho máku. Pak věci odražujície složené jsú flastrové, učinění z těch věcí tiemto obyčejem: Vezmi mízhy pelyňkové osm lotóv, oleje z ma- stice 4 loty, mirry dva loty, múky vlčieho máku což dosti jest k zahuštění těch věcí; a ten flastr klaď horký na miesto. Druhá věc složená horká, odrážejície: Vezmi velikú ma- teří dúšku, plesnivce, hluché kopřivy, dvě libře, a usmaž je velmi dobře, masticis 2 loty, oleje z pelyňka 4 loty, octa 6 lotóv, múky vlčieho máku, což by dost bylo k zahuštění, směs ty věci v hromadu a zvař málo, a polož horké na miesto. Neb ti fla- 15 strové zahřévají každú homotu studenú a úd studený svú horko- stí přirozenú a svým složením, dobytým z svých sprostných věcí, z nichžto jsú složeni; a poněvadž jsú trpké věci, posilují údu mdlého a tvrdie miesto, ať by nepřijímal mokrostí běhlých od jiných údóv. A protož ku bolestem a nežitóm studeným jsúť 20 velmi úžiteční na počátku, a najviece, předešlo-li jest vyčištěnie hodné k homotě studené, jakož jsú pilule fetide, totiž kulky smr- duté z bobrových múdí většie, neb pokrútky z turbit neb z po- pových nárokóv; neb když se stane vyčištěnie hodné, a jeden z těch flastróv bude kladen na miesto bolestné neb na hlízu neb 25 nežit, aneboť umenší bolesti, aneboť ji ovšem zruší, tak žeť se schová neb zmizie. Pilule fetide většie, kteréžto spomáhají ku bolesti přehyb chřbetních a rozpúštějí každú homotu studenú a lepkú, a kazie hryz, a nedopúštějí, by nežit neb hlíza studená se větčila neb 30 zarodila, když bývají dány na počátku, takto mají býti dělány: Vezmi bdelia, serapini, armoniaci, oppoponacis, siemě bolehla- vové, hořké cibule břišce, aloes soccotrine 1), epitimi, každého pět čtvrtí lota, scamone 3 čtvrti lota, skořice, spicis, šafránu, bobrové stroje, každého dvě čtvrti, euforbii 31/2 lota, a smoč klovaté věci u vodě poru a učiň z nich veliké piluly, jakožto 10 35 1) Rkp. scortensis.
224 Knihy páté. Horké věci odražujície jsúť dvoje: jednyť jsú sprostné, druhé jsú složené. Sprostné jsú: voda kozlíková, pelyněk a mízha jeho, zeměžluč a hluchá kopřiva, veliká mateřie dúška a plesnivec, a každá bylina, v niežto jest hořkosť s horkostí ne přielišnú; z klovatých věcí jest mirra, kadidlo a mastix, z ole- jóv olej z pelyňka a olej z mastice, z múk múka vlčieho máku. Pak věci odražujície složené jsú flastrové, učinění z těch věcí tiemto obyčejem: Vezmi mízhy pelyňkové osm lotóv, oleje z ma- stice 4 loty, mirry dva loty, múky vlčieho máku což dosti jest k zahuštění těch věcí; a ten flastr klaď horký na miesto. Druhá věc složená horká, odrážejície: Vezmi velikú ma- teří dúšku, plesnivce, hluché kopřivy, dvě libře, a usmaž je velmi dobře, masticis 2 loty, oleje z pelyňka 4 loty, octa 6 lotóv, múky vlčieho máku, což by dost bylo k zahuštění, směs ty věci v hromadu a zvař málo, a polož horké na miesto. Neb ti fla- 15 strové zahřévají každú homotu studenú a úd studený svú horko- stí přirozenú a svým složením, dobytým z svých sprostných věcí, z nichžto jsú složeni; a poněvadž jsú trpké věci, posilují údu mdlého a tvrdie miesto, ať by nepřijímal mokrostí běhlých od jiných údóv. A protož ku bolestem a nežitóm studeným jsúť 20 velmi úžiteční na počátku, a najviece, předešlo-li jest vyčištěnie hodné k homotě studené, jakož jsú pilule fetide, totiž kulky smr- duté z bobrových múdí většie, neb pokrútky z turbit neb z po- pových nárokóv; neb když se stane vyčištěnie hodné, a jeden z těch flastróv bude kladen na miesto bolestné neb na hlízu neb 25 nežit, aneboť umenší bolesti, aneboť ji ovšem zruší, tak žeť se schová neb zmizie. Pilule fetide většie, kteréžto spomáhají ku bolesti přehyb chřbetních a rozpúštějí každú homotu studenú a lepkú, a kazie hryz, a nedopúštějí, by nežit neb hlíza studená se větčila neb 30 zarodila, když bývají dány na počátku, takto mají býti dělány: Vezmi bdelia, serapini, armoniaci, oppoponacis, siemě bolehla- vové, hořké cibule břišce, aloes soccotrine 1), epitimi, každého pět čtvrtí lota, scamone 3 čtvrti lota, skořice, spicis, šafránu, bobrové stroje, každého dvě čtvrti, euforbii 31/2 lota, a smoč klovaté věci u vodě poru a učiň z nich veliké piluly, jakožto 10 35 1) Rkp. scortensis.
Strana 225
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 225 bobová zrna; a daj jich čtvrt lotu a puol čtvrti neb dvě čtvrti večer, když nemocný chce spát, a ten den ať nevečeřie. Pak pilule z popových nárokóv, kteréžto spomáhají ka- ždému nežitu, a k bolestem uší, a proti běhu mokrosti studené od údu do údu, takto bývají dělány: Vezmi popových nárokóv, stavače, sene, každého 5 čtvrtí lota, prachu jerapigre 21/2 lota, hořké cibule, zeměžluče, každého 5 čtvrtí lota, euforbii 2 čtvrti lota, turbitu 21/2 lota, divizny, zázvoru, hořčice, pepře, bobrového stroje, každého čtvrť lota, a učiň z těch věcí pilule, jakožto bo- to bová zrna, s miezhú kapusty neb porovú; a daj nemocnému 14 čtvrtce lotu neb dvě čtvrti. — A pak prach pigre, kterýžto vcházie v tyto pilule, takto bývá dělán: Vezmi prachu červených ruoží, spicis, masticis, sémě neb ovoce balsámové neb mok z ovoce jeho, skořice, kasic lignee, kopytníka, každého pět 5 čtvrtí lota, aloes succotrini, 1) to dvé zetři a prosej, a schovaj v nádobě sklenné ku potřebě. — Pak pokruta hodná k zapuzení bolesti údóv z homoty studené, kterážto běží, neb jest složena, a také k zahnání nežitóv neb hliz neb chrást, takto bývá dělána: Vezmi letkvař, jenž slove diazinziberis, čtvrt lotu, prachu tur- bitu bielého, učištěného, děravého, tolikéž, popových nárokóv prachu bielého, učištěného čtvrt lotu (móžeš přidati druhdy některým lidem dvě neb tři zrna neb čtyry diagridii k té po- krůtce, a budeť většie i silnějšie moci), a to směs s málem sy- ropu ruoženého, nebudú-li ony věci moci sceliti se samy. — Pak letkvař řečená diazinziberis, kterážto vcházie v tu pokrút- ku, takto bývá dělána: Vezmi zázvora 2 loty, lekořice 12 lotu, melgete, hřebíčkóv, kardamomi, muškátových ořechóv, každého puol lotu, cukru 2 libře, a svař a učiň letkvař hustú a tvrdú, jakožto letkvař diamargariton. Pak věci studené, odrážejície tekúcích mokrostí, a ježto posilují údóv mdlých, jsú tyto: psie víno a mízha jeho, netřesk a mízha jeho, jitrocíl a mízha jeho a kyselé věci, smrk a siemě jeho, a takové věci. Z olejóv: olej ruožený a olej smrkyň a olej šišek dubových; pak z klovatých věcí: sanguis draconis, dra- gantum, gummi arabici, z dřévie sandal každý a kafr; z múk: múka ječná, múka jahelná, múka režná a prach mlynný; z žil země: ruda, jíl vlaský, olovo, blejvajs a každé bláto; a také bie- 29 30 35 1) Rkp. skortesis. 15
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 225 bobová zrna; a daj jich čtvrt lotu a puol čtvrti neb dvě čtvrti večer, když nemocný chce spát, a ten den ať nevečeřie. Pak pilule z popových nárokóv, kteréžto spomáhají ka- ždému nežitu, a k bolestem uší, a proti běhu mokrosti studené od údu do údu, takto bývají dělány: Vezmi popových nárokóv, stavače, sene, každého 5 čtvrtí lota, prachu jerapigre 21/2 lota, hořké cibule, zeměžluče, každého 5 čtvrtí lota, euforbii 2 čtvrti lota, turbitu 21/2 lota, divizny, zázvoru, hořčice, pepře, bobrového stroje, každého čtvrť lota, a učiň z těch věcí pilule, jakožto bo- to bová zrna, s miezhú kapusty neb porovú; a daj nemocnému 14 čtvrtce lotu neb dvě čtvrti. — A pak prach pigre, kterýžto vcházie v tyto pilule, takto bývá dělán: Vezmi prachu červených ruoží, spicis, masticis, sémě neb ovoce balsámové neb mok z ovoce jeho, skořice, kasic lignee, kopytníka, každého pět 5 čtvrtí lota, aloes succotrini, 1) to dvé zetři a prosej, a schovaj v nádobě sklenné ku potřebě. — Pak pokruta hodná k zapuzení bolesti údóv z homoty studené, kterážto běží, neb jest složena, a také k zahnání nežitóv neb hliz neb chrást, takto bývá dělána: Vezmi letkvař, jenž slove diazinziberis, čtvrt lotu, prachu tur- bitu bielého, učištěného, děravého, tolikéž, popových nárokóv prachu bielého, učištěného čtvrt lotu (móžeš přidati druhdy některým lidem dvě neb tři zrna neb čtyry diagridii k té po- krůtce, a budeť většie i silnějšie moci), a to směs s málem sy- ropu ruoženého, nebudú-li ony věci moci sceliti se samy. — Pak letkvař řečená diazinziberis, kterážto vcházie v tu pokrút- ku, takto bývá dělána: Vezmi zázvora 2 loty, lekořice 12 lotu, melgete, hřebíčkóv, kardamomi, muškátových ořechóv, každého puol lotu, cukru 2 libře, a svař a učiň letkvař hustú a tvrdú, jakožto letkvař diamargariton. Pak věci studené, odrážejície tekúcích mokrostí, a ježto posilují údóv mdlých, jsú tyto: psie víno a mízha jeho, netřesk a mízha jeho, jitrocíl a mízha jeho a kyselé věci, smrk a siemě jeho, a takové věci. Z olejóv: olej ruožený a olej smrkyň a olej šišek dubových; pak z klovatých věcí: sanguis draconis, dra- gantum, gummi arabici, z dřévie sandal každý a kafr; z múk: múka ječná, múka jahelná, múka režná a prach mlynný; z žil země: ruda, jíl vlaský, olovo, blejvajs a každé bláto; a také bie- 29 30 35 1) Rkp. skortesis. 15
Strana 226
226 Knihy páté. lek vaječný a ruožená voda. Všecky ty věci jsú sprostné odrá- žejície a posilujície a studené. Pak věci studené složené, ježtoť odrážejí tekuté mokrosti od údu a posilují mdlého, jsúť flastrové a masti, kteřížto bývají děláni s těmi a z těch věcí svrchu psaných, takým obyčejem: Vezmi rudy dva loty, oleje ruoženého 4 loty, octa lot a směs spolu a přikládajž vedlé rány, a zachováť úd před nežitem hor- kým neb před objietřením. A též když přiložíš vedlé nežita neb hlízy neb vředa. Druhá věc k témuž: Vezmi miezhy psieho vína, miezhy nětřeskové, každého puol libry, rudy, ruoženého 10 oleje, každého dva loty, octa lot, a to směs v hromadu i přiklá- daj. Flastr otrážející vlastně, a bývá kladen na nežity neb hlízy horké na počátku, a býváť přikládán na srdce v bolestech břicha, takto bývá dělán: Vezmi sandalu červeného 2 loty, kafru dvě čtvrti lota, psieho vína rukověť, posmaž jich a směs neb scel 15 spolu s lotem 1) oleje ruoženého a šesti loty vody ruožené, a přikládaj na to a okolo, a najviece na počátku při ranách, ať se neobjietří; a při nežitech jedovatých neb při hlízách máť ten flastr přikládán býti podlé, ale ne svrchu; ale v bolestech z pří- činy horké i na bolesť i podlé má býti přikládán. A ta zpráva flastróv máť zvláštnie miesto po púštění krve z žíly strany zdravé, aneb po púštění baňkami aneb po klistero- vání. A pak klistér takto bývá učiněn: Vezmi vody slézové, totiž v niežto sléz jest vařen, puol libry, oleje fiolného puol li- bry, reubarbari 6 lotóv, strdi ruožené procezené 6 lotóv, soli 25 lot, a svař i proceď a požívaj. — Jiný klistér: Vezmi oleje fiol- ného puol libry, reubarbari puol lotu, cukru fiolného 6 lotóv, soli puol lotu, posmaž a vař a učiň klistér. — Jiný klistér: Ve- zmi letkvaři z miezhy ruožené sprostné dva loty, sene, epitimi, osladiče, každého rukověť jednu, popraž bylině a vař u vodě, a se proced tu vodu a vezmi jie puol libry, oleje fiolného 8 lotóv, soli puol lotu; a pak rozpust tu letkvař i ten cukr i suol tú vodú vrúcí a proceď a učiň klistér. Všickni tito klistéři čistie žlučnú (krev) připálenú a jedovatú i nepřipálenú, a vypra- zdňují třeva i žalúdek od všeliké přielišnosti. Pak lékařstvie vyčišťujície, kteréžto přijímáno bývá ústy, takto bývá učiněno: Vezmi reubarbari puol lotu a ztluc v prach, 20 35 1) Rkp. logem.
226 Knihy páté. lek vaječný a ruožená voda. Všecky ty věci jsú sprostné odrá- žejície a posilujície a studené. Pak věci studené složené, ježtoť odrážejí tekuté mokrosti od údu a posilují mdlého, jsúť flastrové a masti, kteřížto bývají děláni s těmi a z těch věcí svrchu psaných, takým obyčejem: Vezmi rudy dva loty, oleje ruoženého 4 loty, octa lot a směs spolu a přikládajž vedlé rány, a zachováť úd před nežitem hor- kým neb před objietřením. A též když přiložíš vedlé nežita neb hlízy neb vředa. Druhá věc k témuž: Vezmi miezhy psieho vína, miezhy nětřeskové, každého puol libry, rudy, ruoženého 10 oleje, každého dva loty, octa lot, a to směs v hromadu i přiklá- daj. Flastr otrážející vlastně, a bývá kladen na nežity neb hlízy horké na počátku, a býváť přikládán na srdce v bolestech břicha, takto bývá dělán: Vezmi sandalu červeného 2 loty, kafru dvě čtvrti lota, psieho vína rukověť, posmaž jich a směs neb scel 15 spolu s lotem 1) oleje ruoženého a šesti loty vody ruožené, a přikládaj na to a okolo, a najviece na počátku při ranách, ať se neobjietří; a při nežitech jedovatých neb při hlízách máť ten flastr přikládán býti podlé, ale ne svrchu; ale v bolestech z pří- činy horké i na bolesť i podlé má býti přikládán. A ta zpráva flastróv máť zvláštnie miesto po púštění krve z žíly strany zdravé, aneb po púštění baňkami aneb po klistero- vání. A pak klistér takto bývá učiněn: Vezmi vody slézové, totiž v niežto sléz jest vařen, puol libry, oleje fiolného puol li- bry, reubarbari 6 lotóv, strdi ruožené procezené 6 lotóv, soli 25 lot, a svař i proceď a požívaj. — Jiný klistér: Vezmi oleje fiol- ného puol libry, reubarbari puol lotu, cukru fiolného 6 lotóv, soli puol lotu, posmaž a vař a učiň klistér. — Jiný klistér: Ve- zmi letkvaři z miezhy ruožené sprostné dva loty, sene, epitimi, osladiče, každého rukověť jednu, popraž bylině a vař u vodě, a se proced tu vodu a vezmi jie puol libry, oleje fiolného 8 lotóv, soli puol lotu; a pak rozpust tu letkvař i ten cukr i suol tú vodú vrúcí a proceď a učiň klistér. Všickni tito klistéři čistie žlučnú (krev) připálenú a jedovatú i nepřipálenú, a vypra- zdňují třeva i žalúdek od všeliké přielišnosti. Pak lékařstvie vyčišťujície, kteréžto přijímáno bývá ústy, takto bývá učiněno: Vezmi reubarbari puol lotu a ztluc v prach, 20 35 1) Rkp. logem.
Strana 227
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 227 a směs se čtyřmi loty syropu ruoženého, a daj v jitřní hodinu nemocnému s osmi loty vody svařenie osladiče. — Jiné k témuž lékařstvic: Vezmi letkvař miezhy ruožené sprostné puol libry, a rozpusť s osmi loty vody svařenie sene, epitimi, osladiče, a daj nemocnému o jitřních. — Jiné k témuž lékařstvie: Vezmi tamarindorum, manne, každého 3 loty, a rozpusť šesti loty vody svařenie osladiče, sene, epitimi. Tato lékařstva vyprazdňují žlučnú krev a připálené mokrosti, a lepkosť slanú neb vozhři- vosť, i každú homotu, kterúž naleznú v žalúdku; a jsúť lehké, io a bez škody mohú dány býti na každý čas i na každú hodinu bezpečně. Kapitola IV. O lékařství obměkčujícím a požívajícím hlízy neb nežitu a mokrost sebrané v údech všelikých. Lékařstvie rozpušťujície neb obměkčujície a požívajície býva činěno druhdy obyčejem pomazánie a flastru, a druhdy toliko pomazáním oleje; a protož najprvé povím o lékařství ta- a kovém, flastřích, a potom o olejích. Flastr rozpúštějící neb obměkčující hliz neb nežitóv a mokrostí horkých v údech sebraných, takto bývá učiněn: Vezmi kvietie rmenového a semene kopru zelného, každého 4 loty, múky řeckého sena a semene lněného a múky ječné, každého 6 lotóv, oleje koprového a oleje rmenového, každého 2 loty, ty všecky věci svař u vodě a učiň flastr po léku otražujícím, o němž svrchu praveno jest; neb tento flastr rozpúštie hlízu neb nežit horký a připravuje každú tvrdosť k uzrání. — Druhý flastr k témuž: Vezmi semene koprového, anézového, kopru zelného, každého 4 loty, múky vlčieho máku 2 loty, múky sena řeckého a semene lněného, každého 6 lotóv, oleje liliového 2 loty, smaž ty věci a uvař, a na konci svařenie přidaj málo octa; a přikládaj ten flastr po púštění krve neb po vyčištění života. — Pak flastr uzrající hliz neb nežitóv horkých bývá takto dělán: Vezmi kořenie slézu vlaského, vy- čištěného a v kúsky zřezaného a dobře zetřeného puol libry. a ten sléz tak vyčištěný a vařený slove sléz připravený; pak vezmi sádla vepřového šest lotóv neb másla a ztluc spolu a učiň flastr. — Druhý k témuž: Vezmi slézu vlaského připrave- 35 ného puol libry, múky sena řeckého a semene lněného, každého 15* 20 25
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 227 a směs se čtyřmi loty syropu ruoženého, a daj v jitřní hodinu nemocnému s osmi loty vody svařenie osladiče. — Jiné k témuž lékařstvic: Vezmi letkvař miezhy ruožené sprostné puol libry, a rozpusť s osmi loty vody svařenie sene, epitimi, osladiče, a daj nemocnému o jitřních. — Jiné k témuž lékařstvie: Vezmi tamarindorum, manne, každého 3 loty, a rozpusť šesti loty vody svařenie osladiče, sene, epitimi. Tato lékařstva vyprazdňují žlučnú krev a připálené mokrosti, a lepkosť slanú neb vozhři- vosť, i každú homotu, kterúž naleznú v žalúdku; a jsúť lehké, io a bez škody mohú dány býti na každý čas i na každú hodinu bezpečně. Kapitola IV. O lékařství obměkčujícím a požívajícím hlízy neb nežitu a mokrost sebrané v údech všelikých. Lékařstvie rozpušťujície neb obměkčujície a požívajície býva činěno druhdy obyčejem pomazánie a flastru, a druhdy toliko pomazáním oleje; a protož najprvé povím o lékařství ta- a kovém, flastřích, a potom o olejích. Flastr rozpúštějící neb obměkčující hliz neb nežitóv a mokrostí horkých v údech sebraných, takto bývá učiněn: Vezmi kvietie rmenového a semene kopru zelného, každého 4 loty, múky řeckého sena a semene lněného a múky ječné, každého 6 lotóv, oleje koprového a oleje rmenového, každého 2 loty, ty všecky věci svař u vodě a učiň flastr po léku otražujícím, o němž svrchu praveno jest; neb tento flastr rozpúštie hlízu neb nežit horký a připravuje každú tvrdosť k uzrání. — Druhý flastr k témuž: Vezmi semene koprového, anézového, kopru zelného, každého 4 loty, múky vlčieho máku 2 loty, múky sena řeckého a semene lněného, každého 6 lotóv, oleje liliového 2 loty, smaž ty věci a uvař, a na konci svařenie přidaj málo octa; a přikládaj ten flastr po púštění krve neb po vyčištění života. — Pak flastr uzrající hliz neb nežitóv horkých bývá takto dělán: Vezmi kořenie slézu vlaského, vy- čištěného a v kúsky zřezaného a dobře zetřeného puol libry. a ten sléz tak vyčištěný a vařený slove sléz připravený; pak vezmi sádla vepřového šest lotóv neb másla a ztluc spolu a učiň flastr. — Druhý k témuž: Vezmi slézu vlaského připrave- 35 ného puol libry, múky sena řeckého a semene lněného, každého 15* 20 25
Strana 228
228 Knihy páté. 2 loty, strdi ruožené a terebentini, každého dva loty, scel ty věci v hromadu a učiň flastr. — K témuž jiný flastr: Vezmi tři cibule pečené v uhlí a tři žlútky vaječné, pečené u vajciech pod uhlím, a oblúpě cibule, směs a scel v hromadu, a přičiň k nim sádla vepřového neb másla tolik, jakožto jest polovice všeho, a učiň z toho flastr a přikládaj v čas zránie. — Jiný opět flastr k témuž: Vezmi múky pšeničné puol libry, oleje dřevěného 6 lotóv, a směs spolu s vodú a svař a učiň flastr; tenť flastr zrá hlízy neb nežity horké. Pak oleji k témuž jsú rozliční. Najprvé olej kopru zel- 10 ného tak bývá dělán: Vezmi oleje dřevěného puol libry a toho kopru 4 loty, směsiž to spolu a nechaj státi na slunci přes mě- siec červen. Olej k témuž: olej ze rmenu, takto dělaj: Vezmi kvietie rmenového vysušeného v stieně, semena sena řeckého, každého 4 loty, oleje dřevěného puol druhé libry, směs v hro- 15 madu a postav na slunci za 40 dní. — Pak masť rozpúštějící neb obměkčující a zrající hliz i nežitóv takto má býti dělána: Vezmi oleje rmenového 6 lotóv, vosku čistého lot, múky sena řeckého a semene lněného, každého lot, a svař spolu i proceď skrze plátno a učiň masť; tať zajisté masť rozpúštie a obměk- 20 čuje a zrá všeliké otoky beze všeho trhánie. — Jiná masť k té- muž: Vezmi oleje z lilium 6 lotóv, vosku lot, semene slézu vlaského a slézu obecného, každého lot, a svař za chvíli spolu a proceď skrze rúchu a učiň masť, jížto maž nežity neb hlízy horké. — Jiný olej k témuž, jenž slove olej z klasu, takto bývá 25 dělán: Vezmi prsného kořenie, ostřieše, listie bobkového, se- mena neb balsamového, listu indského, omanu, chvojky, sansucie, velikého lupěnie, plev velblúdových, smrku, každého 4 loty, oleje dřevěného 121/2 lota, vína a vody, každého puol libry, směs to všecko a ztluc a vlož do sklenice, a tu sklenici vstav v kotlík 30 pln vody, a daj vřéti dobře za dvě hodině a ústavně, nechaj toho oleje s jeho kalem. Pak flastr, jenž rozpúštie mokrosti studené v hlízách neb nemocných nežitech, takto bývá dělán: Vezmi pěny střébrné 4 loty, oleje dřevěného 10 lotóv, tuku zplývajícieho sena řeckého 35 a semene lněného, každého 8 lotóv, zplývajícieho tuku, slézu vlaského 4 loty, a tu pěnu střébrnú vlož do kotlíka s olejem, ať vře, a ty vždy miešej lopatkú dotad, až se rozpustí; potom přidaj ty tuky k tomu a smiešej ústavně, a daj vřéti, ažť i za-
228 Knihy páté. 2 loty, strdi ruožené a terebentini, každého dva loty, scel ty věci v hromadu a učiň flastr. — K témuž jiný flastr: Vezmi tři cibule pečené v uhlí a tři žlútky vaječné, pečené u vajciech pod uhlím, a oblúpě cibule, směs a scel v hromadu, a přičiň k nim sádla vepřového neb másla tolik, jakožto jest polovice všeho, a učiň z toho flastr a přikládaj v čas zránie. — Jiný opět flastr k témuž: Vezmi múky pšeničné puol libry, oleje dřevěného 6 lotóv, a směs spolu s vodú a svař a učiň flastr; tenť flastr zrá hlízy neb nežity horké. Pak oleji k témuž jsú rozliční. Najprvé olej kopru zel- 10 ného tak bývá dělán: Vezmi oleje dřevěného puol libry a toho kopru 4 loty, směsiž to spolu a nechaj státi na slunci přes mě- siec červen. Olej k témuž: olej ze rmenu, takto dělaj: Vezmi kvietie rmenového vysušeného v stieně, semena sena řeckého, každého 4 loty, oleje dřevěného puol druhé libry, směs v hro- 15 madu a postav na slunci za 40 dní. — Pak masť rozpúštějící neb obměkčující a zrající hliz i nežitóv takto má býti dělána: Vezmi oleje rmenového 6 lotóv, vosku čistého lot, múky sena řeckého a semene lněného, každého lot, a svař spolu i proceď skrze plátno a učiň masť; tať zajisté masť rozpúštie a obměk- 20 čuje a zrá všeliké otoky beze všeho trhánie. — Jiná masť k té- muž: Vezmi oleje z lilium 6 lotóv, vosku lot, semene slézu vlaského a slézu obecného, každého lot, a svař za chvíli spolu a proceď skrze rúchu a učiň masť, jížto maž nežity neb hlízy horké. — Jiný olej k témuž, jenž slove olej z klasu, takto bývá 25 dělán: Vezmi prsného kořenie, ostřieše, listie bobkového, se- mena neb balsamového, listu indského, omanu, chvojky, sansucie, velikého lupěnie, plev velblúdových, smrku, každého 4 loty, oleje dřevěného 121/2 lota, vína a vody, každého puol libry, směs to všecko a ztluc a vlož do sklenice, a tu sklenici vstav v kotlík 30 pln vody, a daj vřéti dobře za dvě hodině a ústavně, nechaj toho oleje s jeho kalem. Pak flastr, jenž rozpúštie mokrosti studené v hlízách neb nemocných nežitech, takto bývá dělán: Vezmi pěny střébrné 4 loty, oleje dřevěného 10 lotóv, tuku zplývajícieho sena řeckého 35 a semene lněného, každého 8 lotóv, zplývajícieho tuku, slézu vlaského 4 loty, a tu pěnu střébrnú vlož do kotlíka s olejem, ať vře, a ty vždy miešej lopatkú dotad, až se rozpustí; potom přidaj ty tuky k tomu a smiešej ústavně, a daj vřéti, ažť i za-
Strana 229
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 229 20 hústne, a pak odstav od ohně. A když ustydne, klaď na hlízy neb na nežity neb na tvrdosti objietřené, po vyčištění života, a obměkčíť všecko. — Jiný flastr k témuž: Vezmi bdelii, sera- pini, každého lot, terebentiny, každého 4 loty, a rozpusť bdelium a serapinum v octě, a potom přistav s terebentinú k ohni; a když se rozpustí, přidaj 4 loty oleje liliového, a proceď všecko a za- husť múkú vlčieho máku neb sena řeckého, jakoť jest těsto, a učiň flastr a přikládaj. Pak flastr zrající nežitóv a hliz studených takto bývá dě- to lán: Vezmi česenku pečeného pod uhlím, cibulí též pečených a oblúpených, puol libry každého, a pět žlútkóv vaječných tvrdých též pečených vajec, slézu vlaského připraveného 12 lotóv, sádla vepřového 8 lotóv, scel ty věci všecky spolu a zahusť múkú sena řeckého a učiň flastr i přikládaj; ten flastr snadně a lehce t5 zrá hlízy i nežity. — Jiný flastr k témuž: Vezmi česenku peče- ného pod uhlím 12 libry, oleje z klasuov 4 loty, terebentiny puol libry, ztluc spolu a zvař. — Jiný opět flastr k témuž: Vezmi pryskyřice, strdi, každého 1 libry, kadidla, sena řeckého, každého lot, a rozpusť pryskyřici u ohně s strdí a přidaj kadidla a sena řeckého; a když se všecko rozpustí a smiesí se, proceď, ať za- hústne s múkú režnú, a učiň flastr a klaď na hlízy neb nežity studené, neb velmi tiem zrají. — Pak masť obměkčujície a zra- jície studených nežitóv a tvrdostí takto bývá dělána: Vezmi oleje z klasu osm lotóv, vosku lot, múky sena řeckého 2 loty, 25 kadidla, fermiže, každého lot; a rozpusť všecko u ohně s olejem tiem, a pak proceď a klaď na ty nežity. — Jiná masť: Vezmi oleje z klasu 4 loty, oleje rmenového a oleje z kopru zelného každého 2 loty, terebentiny 6 lotóv, múky sena řeckého a se- mene lněného, každého 2 loty, rozpusť všecko u ohně a proceď; so a když prostydne, přikládaj na hlízy neb na nežity. Kapitola V. O lékařství vyhnojujícím, vysušujícím, s leptáním i bez leptánie. Flastr vyhnojující úrazóv a ran nových a nežitóv neb hliz řezaných v nově, tiemto obyčejem bývá dělán: Vezmi 3 žlútky vaječné, múky ječné neb ovesné neb prachu mlynného neb múky režné tolik, co by dosti bylo k zahuštění těch žlútkóv, aby z toho 35 flastr mohl býti; ten flastr hnojí a bolesť tiší a narosťuje. — Jiný flastr k témuž, kterýžto netoliko hnojí úrazy a rány nové
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 229 20 hústne, a pak odstav od ohně. A když ustydne, klaď na hlízy neb na nežity neb na tvrdosti objietřené, po vyčištění života, a obměkčíť všecko. — Jiný flastr k témuž: Vezmi bdelii, sera- pini, každého lot, terebentiny, každého 4 loty, a rozpusť bdelium a serapinum v octě, a potom přistav s terebentinú k ohni; a když se rozpustí, přidaj 4 loty oleje liliového, a proceď všecko a za- husť múkú vlčieho máku neb sena řeckého, jakoť jest těsto, a učiň flastr a přikládaj. Pak flastr zrající nežitóv a hliz studených takto bývá dě- to lán: Vezmi česenku pečeného pod uhlím, cibulí též pečených a oblúpených, puol libry každého, a pět žlútkóv vaječných tvrdých též pečených vajec, slézu vlaského připraveného 12 lotóv, sádla vepřového 8 lotóv, scel ty věci všecky spolu a zahusť múkú sena řeckého a učiň flastr i přikládaj; ten flastr snadně a lehce t5 zrá hlízy i nežity. — Jiný flastr k témuž: Vezmi česenku peče- ného pod uhlím 12 libry, oleje z klasuov 4 loty, terebentiny puol libry, ztluc spolu a zvař. — Jiný opět flastr k témuž: Vezmi pryskyřice, strdi, každého 1 libry, kadidla, sena řeckého, každého lot, a rozpusť pryskyřici u ohně s strdí a přidaj kadidla a sena řeckého; a když se všecko rozpustí a smiesí se, proceď, ať za- hústne s múkú režnú, a učiň flastr a klaď na hlízy neb nežity studené, neb velmi tiem zrají. — Pak masť obměkčujície a zra- jície studených nežitóv a tvrdostí takto bývá dělána: Vezmi oleje z klasu osm lotóv, vosku lot, múky sena řeckého 2 loty, 25 kadidla, fermiže, každého lot; a rozpusť všecko u ohně s olejem tiem, a pak proceď a klaď na ty nežity. — Jiná masť: Vezmi oleje z klasu 4 loty, oleje rmenového a oleje z kopru zelného každého 2 loty, terebentiny 6 lotóv, múky sena řeckého a se- mene lněného, každého 2 loty, rozpusť všecko u ohně a proceď; so a když prostydne, přikládaj na hlízy neb na nežity. Kapitola V. O lékařství vyhnojujícím, vysušujícím, s leptáním i bez leptánie. Flastr vyhnojující úrazóv a ran nových a nežitóv neb hliz řezaných v nově, tiemto obyčejem bývá dělán: Vezmi 3 žlútky vaječné, múky ječné neb ovesné neb prachu mlynného neb múky režné tolik, co by dosti bylo k zahuštění těch žlútkóv, aby z toho 35 flastr mohl býti; ten flastr hnojí a bolesť tiší a narosťuje. — Jiný flastr k témuž, kterýžto netoliko hnojí úrazy a rány nové
Strana 230
230 Knihy páté. bez leptánie, ale i posiluje miesta, takto bývá dělán: Vezmi ruožené strdi procezené puol libry, múky ječné neb jiné dřéve řečené, což dosti jest k zahuštění a t. d. — Jiný flastr k témuž, jenž posiluje mi sta s obměkčením: Vezmi strdi ruožené pro- cezené dva loty, oleje ruoženého lot, a směs spolu neb ten flastr čistí hnój i černosť 1) mázdřic mozkových vlastně. — Jiný flastr, jenž hnojí i zrá: Vezmi strdi ruožené procezené 2 libry, múky sena řeckého 4 loty, múky ječné, což dosti jest k zahu- štění, a učiň flastr. — Jiný flastr, jenž hnojí nežity žilin staré i nestaré i smrduté, takto má býti dělán: Vezmi terebentiny puol libry, strdi ruožené procezené 8 lotóv, mirry 2 loty, múky ječné. což dosti jest k zahuštění; a rozpusť terebentinu u ohně s strdí a rozpuštění přidaj mirry, a zahusť to všecko múkú a učiň flastr. — Jiný flastr k tomu, ale silnější, bývá takto dělán: Vezmi terebentiny puol libry, strdi ruožené cezené 8 lotóv, sarcocole, 1s mirry, múky sena řeckého, každého 2 loty, múky režné, což dosti jest k zahuštění; a rozpusť najprvé terebentinu u ohně a odstav a směs s jinými věcmi, a zahusť a učiň flastr. — Opět jiný flastr k témuž: Vezmi terebentiny 22 libry, mirry, sarcocole, múky vlčieho máku, sena řeckého, každého 2 loty, a rozpusť 20 terebentinu u ohně v kotlíku; a když se rozpustí, otejmi od ohně a směs s dřéve řečenými věcmi, a bude-liť potřebie, pro většie zahuštěnie přičiň semene lněného. — Jiný flastr, vyčišťu- jící neb vyhnojující nežitóv bez silného leptánie, kterýžto od- jímá mrtvé maso a napravuje střiely, a sloveť masť apoštolská, 25 a býváť takto dělána: Vezmi bielého vosku a pryskyřice, každého 31/2 lota, rudy tolikéž, oppoponacis 1/2 lotu, krunšpátu 1 lotu, po- dražce dlúhého 11/2 lotu, pěny střiebrné 2 loty a čtvrt, mirry, gal- bani, každého 8 lotóv, bdelii 11/2 lotu, a smoč neb namoč bdelium v octě vinném; a učiň tu masť se dvěma libroma oleje dřevě- 30 ného tiemto obyčejem: najprvé ztluc v prach všecky věci, kte- réžto mají býti ztlučeny, a prosej, a věci klovaté přistav k ohni a rozpusť, a k rozpuštění přidaj vosk a naposledy olej, a proceď to všecko; a když počne se zahřévati, hýbaj ustavičně tiem a míchaj lopatkú. — Jiná věc vyhnojície, kterážto lepce mrtvé 35 maso a hnojí nežity staré a střiely a vypuzuje všicku zbytečnosť z rány, bývá takto dělána: Vezmi aluminis zucharini 2 loty, 19 1) Rkp. má: celost, orig. lat. nigredo.
230 Knihy páté. bez leptánie, ale i posiluje miesta, takto bývá dělán: Vezmi ruožené strdi procezené puol libry, múky ječné neb jiné dřéve řečené, což dosti jest k zahuštění a t. d. — Jiný flastr k témuž, jenž posiluje mi sta s obměkčením: Vezmi strdi ruožené pro- cezené dva loty, oleje ruoženého lot, a směs spolu neb ten flastr čistí hnój i černosť 1) mázdřic mozkových vlastně. — Jiný flastr, jenž hnojí i zrá: Vezmi strdi ruožené procezené 2 libry, múky sena řeckého 4 loty, múky ječné, což dosti jest k zahu- štění, a učiň flastr. — Jiný flastr, jenž hnojí nežity žilin staré i nestaré i smrduté, takto má býti dělán: Vezmi terebentiny puol libry, strdi ruožené procezené 8 lotóv, mirry 2 loty, múky ječné. což dosti jest k zahuštění; a rozpusť terebentinu u ohně s strdí a rozpuštění přidaj mirry, a zahusť to všecko múkú a učiň flastr. — Jiný flastr k tomu, ale silnější, bývá takto dělán: Vezmi terebentiny puol libry, strdi ruožené cezené 8 lotóv, sarcocole, 1s mirry, múky sena řeckého, každého 2 loty, múky režné, což dosti jest k zahuštění; a rozpusť najprvé terebentinu u ohně a odstav a směs s jinými věcmi, a zahusť a učiň flastr. — Opět jiný flastr k témuž: Vezmi terebentiny 22 libry, mirry, sarcocole, múky vlčieho máku, sena řeckého, každého 2 loty, a rozpusť 20 terebentinu u ohně v kotlíku; a když se rozpustí, otejmi od ohně a směs s dřéve řečenými věcmi, a bude-liť potřebie, pro většie zahuštěnie přičiň semene lněného. — Jiný flastr, vyčišťu- jící neb vyhnojující nežitóv bez silného leptánie, kterýžto od- jímá mrtvé maso a napravuje střiely, a sloveť masť apoštolská, 25 a býváť takto dělána: Vezmi bielého vosku a pryskyřice, každého 31/2 lota, rudy tolikéž, oppoponacis 1/2 lotu, krunšpátu 1 lotu, po- dražce dlúhého 11/2 lotu, pěny střiebrné 2 loty a čtvrt, mirry, gal- bani, každého 8 lotóv, bdelii 11/2 lotu, a smoč neb namoč bdelium v octě vinném; a učiň tu masť se dvěma libroma oleje dřevě- 30 ného tiemto obyčejem: najprvé ztluc v prach všecky věci, kte- réžto mají býti ztlučeny, a prosej, a věci klovaté přistav k ohni a rozpusť, a k rozpuštění přidaj vosk a naposledy olej, a proceď to všecko; a když počne se zahřévati, hýbaj ustavičně tiem a míchaj lopatkú. — Jiná věc vyhnojície, kterážto lepce mrtvé 35 maso a hnojí nežity staré a střiely a vypuzuje všicku zbytečnosť z rány, bývá takto dělána: Vezmi aluminis zucharini 2 loty, 19 1) Rkp. má: celost, orig. lat. nigredo.
Strana 231
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 231 grunšpátu 2 loty, strdi ruožené neb obecné cezené 2 loty, zetři ty věci, kteréž mají býti zetřeny a prosej a směs s měkkými; a toť slove masť zelená. — Pak prach vyhnojící, vysušující, lep- tavý mrtvého masa, a rušieť střély a sloveť prach affodilorum, takto bývá dělán: Vezmi mízhy svinského chleba jednu libru, auripigmenti červeného 4 loty, prachu vápna nehašeného 8 lotóv, vařiž mízhu svinského chleba znenáhla u ohně, až jie po- lovice uvře, a proceď, a pak přidaj prach auripigmenti zetřený a prosátý, a prach nehašeného vápna také prosátý. A majíť ti to prachové sypáni býti do miezhy poznenáhlu, a ústavně má býti miecháno lopatkú, až se ty věci zcelé; a pak ta věc buď rozdě- lena na mnoho částek na mísě a vysuš to na slunci, a po vysu- šení schovaj v úsudí. — Jiná opět věc hnojivá bez leptánie i žilin a po(si)livá takto bývá dělána: Vezmi pryskyřice, terebentiny 15 i strdi, každého lot, mirry, sarcocole, múky řeckého sena a se- mene lněného, každého 2 loty; a rozpusť pryskyřici s tereben- tinú a streď u ohně a proceď, a v to vespi prachy a múky, a směs lopatkú a učiň flastr, zcele ty věci s múkú vlčieho máku; a sloveť ta masť vyhnojivá z pryskyřice. Kapitola VI. O lékařství narostivém. 30 Narostivé lékařstvie jest dvoje, totiž masti a prachové. Masť narostivá sloveť masť nážlutná neb citrinum, a bývá uči- něna takto: Vezmi pryskyřice 6 lotóv, vosku 2 loty, oleje dře- věného 11/2 libry, kadidla, sena řeckého, každého lot. A najprvé rozpusť pryskyřici a vosk u ohně, a když počne zvierati, přilí 25 olej; a když zevře, vsyp prach kadidla a řeckého sena. A když to vše povře spolu, tehdy proceď skrze rúchu a zachovaj v ná- době hodné. A ta masť má kladena býti vedlé rány a ne na ránu. A z svéť vlastnosti přirozené množí a plodie maso i v nežitech potřebné, a druhdy viece nežli jest potřeba. — Jiná masť ce- listvá, narostivá a hnojivá, takto se dělá: Vezmi terebentiny 2 loty, pryskyřice 4 loty, vosku 2 loty, kadidla, fermiže, múky sena řeckého, mirry, každého 1 lota, oleje dřevěného 18krát 2 loty, totiž šest a třidceti lotóv. A najprvé rozpustě terebentinu a pryskyřici a vosk u ohně, a pak jiné všecky (v) prach ztluka, 35 přisyp k oleji, a vař všecko spolu, miechaje všecko spolu dobře lopatkú; a potom proceď skrze rúchu a zachovaj v nádobě. 20
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 231 grunšpátu 2 loty, strdi ruožené neb obecné cezené 2 loty, zetři ty věci, kteréž mají býti zetřeny a prosej a směs s měkkými; a toť slove masť zelená. — Pak prach vyhnojící, vysušující, lep- tavý mrtvého masa, a rušieť střély a sloveť prach affodilorum, takto bývá dělán: Vezmi mízhy svinského chleba jednu libru, auripigmenti červeného 4 loty, prachu vápna nehašeného 8 lotóv, vařiž mízhu svinského chleba znenáhla u ohně, až jie po- lovice uvře, a proceď, a pak přidaj prach auripigmenti zetřený a prosátý, a prach nehašeného vápna také prosátý. A majíť ti to prachové sypáni býti do miezhy poznenáhlu, a ústavně má býti miecháno lopatkú, až se ty věci zcelé; a pak ta věc buď rozdě- lena na mnoho částek na mísě a vysuš to na slunci, a po vysu- šení schovaj v úsudí. — Jiná opět věc hnojivá bez leptánie i žilin a po(si)livá takto bývá dělána: Vezmi pryskyřice, terebentiny 15 i strdi, každého lot, mirry, sarcocole, múky řeckého sena a se- mene lněného, každého 2 loty; a rozpusť pryskyřici s tereben- tinú a streď u ohně a proceď, a v to vespi prachy a múky, a směs lopatkú a učiň flastr, zcele ty věci s múkú vlčieho máku; a sloveť ta masť vyhnojivá z pryskyřice. Kapitola VI. O lékařství narostivém. 30 Narostivé lékařstvie jest dvoje, totiž masti a prachové. Masť narostivá sloveť masť nážlutná neb citrinum, a bývá uči- něna takto: Vezmi pryskyřice 6 lotóv, vosku 2 loty, oleje dře- věného 11/2 libry, kadidla, sena řeckého, každého lot. A najprvé rozpusť pryskyřici a vosk u ohně, a když počne zvierati, přilí 25 olej; a když zevře, vsyp prach kadidla a řeckého sena. A když to vše povře spolu, tehdy proceď skrze rúchu a zachovaj v ná- době hodné. A ta masť má kladena býti vedlé rány a ne na ránu. A z svéť vlastnosti přirozené množí a plodie maso i v nežitech potřebné, a druhdy viece nežli jest potřeba. — Jiná masť ce- listvá, narostivá a hnojivá, takto se dělá: Vezmi terebentiny 2 loty, pryskyřice 4 loty, vosku 2 loty, kadidla, fermiže, múky sena řeckého, mirry, každého 1 lota, oleje dřevěného 18krát 2 loty, totiž šest a třidceti lotóv. A najprvé rozpustě terebentinu a pryskyřici a vosk u ohně, a pak jiné všecky (v) prach ztluka, 35 přisyp k oleji, a vař všecko spolu, miechaje všecko spolu dobře lopatkú; a potom proceď skrze rúchu a zachovaj v nádobě. 20
Strana 232
232 Knihy páté. A sloveť ta masť z terebentiny, a býváť kladena k narostění masa a k vyhnojení na rány i na nežity, i v rány i v nežity, a ne podlé ran, ani podlé nežitóv; a tak hnojí žilny a narostí. Prach rostivý masa takto bývá dělán: Vezmi kadidla 2 loty, fermiže, sena řeckého, každého 1 lota, ztluc v prach a prosej a směs spolu. A tenť prach bývá kladen v ránu neb v nežit, když chce lékař zploditi maso; nebť z své vlastnosti rodí maso na každém miestě, kdež jest jeho potřebie, leč by přékazy tu byly, kteréžto jsú praveny na skonání druhých knih. — Jiný prach k témuž: Vezmi kadidla 2 loty, aloes, masticis, múky sena ře- 1a ckého, fermiže 4 loty, ztluc v prach a prosej a směs spolu a za- chovaj ku potřebě. — Jiný prach k témuž: Vezmi vlaského slézu neb divokého a zřež drobně v krúžky, zper a zmý je dobře a vysuš na třépku na slunci neb v peci po vybrání chleba; a když vysechne, zetři neb ztluc velmi dobře v moždieři čistém, dobře umytém, a prosej i zachovaj. Neb ten prach sám a s jinými svrchu řečenými odjímá talov od rány i nežita, a plodí maso beze všeho úrazu a leptánie a vysušuje talov. — A ten prach bývá složen s jinými takto: Vezmi prach prosátý svrchnieho ko- řenie 4 loty, prosej a směš. — Jiný prach: Vezmi kadidla, fer- 20 miže prach, tři čtvrti lota, kosatce zetřeného a prosátého a či- stého, a směs v hromadu, aneb prach řeckého sena s prachem kosatcovým smiešený. — Aneb takto: Vezmi (prachu) yzopo- vého, kosatcového, sena řeckého, každého lot, prachu svrchnieho kořenie 4 loty, a směs spolu; neb ti prachové maso plodí, talov 25 suší, a čistie všecky zbytky od ran a od smrdutých nežitóv, a voňavá miesta činie a měkké maso tvrdie a činie je dobrého složenie. 5 15 Kapitola VII. O lékařství scelistivém a zápeklivém. Slušiet se vystřiehati, aby toto lékařstvie nebylo třeno, ani tlučeno, ani smiešeno na miestě neb v nádobě, v niež by se něco kyselého, neb pepř, neb česnek, neb něco takového bylo tlučeno neb třeno neb chováno. A nedoufaj lékař, kterýž chce cti tiemto uměním doséci, žeť by tu nádobu umyl neb vytřel; neb tu nic platno nenie: neb přes to vždy lékařstvie celistivé 1) 1) Rkp. má brzo celistvý, brzo celistivý, brzo scelistivý.
232 Knihy páté. A sloveť ta masť z terebentiny, a býváť kladena k narostění masa a k vyhnojení na rány i na nežity, i v rány i v nežity, a ne podlé ran, ani podlé nežitóv; a tak hnojí žilny a narostí. Prach rostivý masa takto bývá dělán: Vezmi kadidla 2 loty, fermiže, sena řeckého, každého 1 lota, ztluc v prach a prosej a směs spolu. A tenť prach bývá kladen v ránu neb v nežit, když chce lékař zploditi maso; nebť z své vlastnosti rodí maso na každém miestě, kdež jest jeho potřebie, leč by přékazy tu byly, kteréžto jsú praveny na skonání druhých knih. — Jiný prach k témuž: Vezmi kadidla 2 loty, aloes, masticis, múky sena ře- 1a ckého, fermiže 4 loty, ztluc v prach a prosej a směs spolu a za- chovaj ku potřebě. — Jiný prach k témuž: Vezmi vlaského slézu neb divokého a zřež drobně v krúžky, zper a zmý je dobře a vysuš na třépku na slunci neb v peci po vybrání chleba; a když vysechne, zetři neb ztluc velmi dobře v moždieři čistém, dobře umytém, a prosej i zachovaj. Neb ten prach sám a s jinými svrchu řečenými odjímá talov od rány i nežita, a plodí maso beze všeho úrazu a leptánie a vysušuje talov. — A ten prach bývá složen s jinými takto: Vezmi prach prosátý svrchnieho ko- řenie 4 loty, prosej a směš. — Jiný prach: Vezmi kadidla, fer- 20 miže prach, tři čtvrti lota, kosatce zetřeného a prosátého a či- stého, a směs v hromadu, aneb prach řeckého sena s prachem kosatcovým smiešený. — Aneb takto: Vezmi (prachu) yzopo- vého, kosatcového, sena řeckého, každého lot, prachu svrchnieho kořenie 4 loty, a směs spolu; neb ti prachové maso plodí, talov 25 suší, a čistie všecky zbytky od ran a od smrdutých nežitóv, a voňavá miesta činie a měkké maso tvrdie a činie je dobrého složenie. 5 15 Kapitola VII. O lékařství scelistivém a zápeklivém. Slušiet se vystřiehati, aby toto lékařstvie nebylo třeno, ani tlučeno, ani smiešeno na miestě neb v nádobě, v niež by se něco kyselého, neb pepř, neb česnek, neb něco takového bylo tlučeno neb třeno neb chováno. A nedoufaj lékař, kterýž chce cti tiemto uměním doséci, žeť by tu nádobu umyl neb vytřel; neb tu nic platno nenie: neb přes to vždy lékařstvie celistivé 1) 1) Rkp. má brzo celistvý, brzo celistivý, brzo scelistivý.
Strana 233
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 233 v té nádobě se poruší, a z lékařstvie scelistivého býváť leptavé lékařstvie a tak zle scelistivé. Ale když chceš lékařstvie sceli- stivé dělati, vezmi k tomu, a zvláště k tření, nové orudie, aneb v němžto dřéve nebylo třeno, jedno scelistvá věc neb scelistvé věci; a tady všeliké zklamánie túto opatrností bude odlúčeno. — Masť scelistivá a narostivá, a sloveť masť smědá, takto bývá dělána: Vezmi smoly lodnie 4 loty, vosku lot, mumie lot, kadidla, šišek cyprešových, múky sena řeckého, každého puol lotu, oleje dřevěného 32 lotóv. A ty věci zetři, kteréžto mají býti zetřeny, a než smola ta má zřezána býti v kúsky, a rozpusť v kotlíku u ohně s voskem, a těm rozpuštěným přidaj olej (s) prachem ji- ných; a vař to všechno u ohně chvíli a proceď skrze rúchu. A tu masť klaď na rány zvláště suché neb vyhnojené, neb je dobře scelí. — Druhá masť scelistivá a narostivá, a sloveť masť od hrsti neb dlaně: neb jakožto hrsť neb dlaň má pět prstóv, tož tato masť jest z pěti věcí složena; a taktoť bývá dělána: Vezmi loje telecieho, vyčištěného od mázdřic jeho, puol libry, a ten rozpusť na pánvi u ohně; a přičiň k němu oleje dřevěného starého a pěny střiebrné, každého jedno libry puol druhé, dra- gantu 4 loty, a obé buď vyčištěno, i dragant i ta pěna střiebrná, a zetři velmi dobře v prach a prosej. A pak smiešej s olejem tiem a lojem, a miešej to třieskú neb větvicí z palmy zelenú, uřezanú drahnú, jiežto, když ta částka, kteráž se topí v té masti, když se s nie otře kora a částka ta oschne, uřež ji, a ostatek té větvice zřež v malé kúsky a uvrz v tu masť, dřéve nežli se uvaří, a vař, dokad se ty částky nerozplovú. — Jiná masť k témuž, kterážto mění horkosť miesta a scelistiví, takto bývá dělána: Vezmi oleje ruoženého 8 lotóv, blejvajsu neb olovinky 2 loty, vosku lot, a rozpusť vosk s olejem; a když rozpustíš, otejmi od ohně, a dokudž vlažno jest, přičiň blejvajsu zetřeného a prosá- tého a hýbaj vždy lopatkú. A když se dobře smiešejí ty věci, přičiň dřievním věcem dva bielky vaječné. A sloveť ta mast z blejvajsu. — I jiná masť k témuž: Vezmi střiebrné pěny, mumie, sanguinis draconis, múky sena řeckého, masticis, dra- 35 ganti, gummi arabici, každého 4 loty, zetři v prach a prosítuj. A vezmi oleje ruoženého jednu libru, vosku tři loty, a rozpusť vosk s olejem u ohně; a rozpustě odstav od ohně a vespi všechny prachy a směs, a naposledy přidaj málo vody ruožené a učiň masť. Neb ta masť sceluje staré nežity i nové, když jsú 15 20 25 30
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 233 v té nádobě se poruší, a z lékařstvie scelistivého býváť leptavé lékařstvie a tak zle scelistivé. Ale když chceš lékařstvie sceli- stivé dělati, vezmi k tomu, a zvláště k tření, nové orudie, aneb v němžto dřéve nebylo třeno, jedno scelistvá věc neb scelistvé věci; a tady všeliké zklamánie túto opatrností bude odlúčeno. — Masť scelistivá a narostivá, a sloveť masť smědá, takto bývá dělána: Vezmi smoly lodnie 4 loty, vosku lot, mumie lot, kadidla, šišek cyprešových, múky sena řeckého, každého puol lotu, oleje dřevěného 32 lotóv. A ty věci zetři, kteréžto mají býti zetřeny, a než smola ta má zřezána býti v kúsky, a rozpusť v kotlíku u ohně s voskem, a těm rozpuštěným přidaj olej (s) prachem ji- ných; a vař to všechno u ohně chvíli a proceď skrze rúchu. A tu masť klaď na rány zvláště suché neb vyhnojené, neb je dobře scelí. — Druhá masť scelistivá a narostivá, a sloveť masť od hrsti neb dlaně: neb jakožto hrsť neb dlaň má pět prstóv, tož tato masť jest z pěti věcí složena; a taktoť bývá dělána: Vezmi loje telecieho, vyčištěného od mázdřic jeho, puol libry, a ten rozpusť na pánvi u ohně; a přičiň k němu oleje dřevěného starého a pěny střiebrné, každého jedno libry puol druhé, dra- gantu 4 loty, a obé buď vyčištěno, i dragant i ta pěna střiebrná, a zetři velmi dobře v prach a prosej. A pak smiešej s olejem tiem a lojem, a miešej to třieskú neb větvicí z palmy zelenú, uřezanú drahnú, jiežto, když ta částka, kteráž se topí v té masti, když se s nie otře kora a částka ta oschne, uřež ji, a ostatek té větvice zřež v malé kúsky a uvrz v tu masť, dřéve nežli se uvaří, a vař, dokad se ty částky nerozplovú. — Jiná masť k témuž, kterážto mění horkosť miesta a scelistiví, takto bývá dělána: Vezmi oleje ruoženého 8 lotóv, blejvajsu neb olovinky 2 loty, vosku lot, a rozpusť vosk s olejem; a když rozpustíš, otejmi od ohně, a dokudž vlažno jest, přičiň blejvajsu zetřeného a prosá- tého a hýbaj vždy lopatkú. A když se dobře smiešejí ty věci, přičiň dřievním věcem dva bielky vaječné. A sloveť ta mast z blejvajsu. — I jiná masť k témuž: Vezmi střiebrné pěny, mumie, sanguinis draconis, múky sena řeckého, masticis, dra- 35 ganti, gummi arabici, každého 4 loty, zetři v prach a prosítuj. A vezmi oleje ruoženého jednu libru, vosku tři loty, a rozpusť vosk s olejem u ohně; a rozpustě odstav od ohně a vespi všechny prachy a směs, a naposledy přidaj málo vody ruožené a učiň masť. Neb ta masť sceluje staré nežity i nové, když jsú 15 20 25 30
Strana 234
234 Knihy páté. dobře vyhnojeny; a sloveť masť z mumie. — Pak prach sceli- stivý takto bývá dělán: Vezmi květ jablek rajských, aloes, cha- tymě, země střiebra, jenž jest zbytnosť obstupujícieho miesta, v němžto střiebro bývá čištěno, kolčvor, cumenon, totiž měď spálenú, vezmi vostružky měděné a vezmi jednoho tolikéž (jako) druhého, a tiem prachem prosítuj ránu. — Jiný prach scelistivý nežitóv starých i ran: Vezmi aloes, curcumie, kvietie rajských jablek, šišek dubových, a zetři dobře a prosítuj; neb ten prach každú ránu vyhnojenú na každém údu a každého času sceluje. — Jiný prach zachovavý údóv raněných a celistivý ran i úra- zuov, takto bývá dělán: Vezmi sanguinis draconis, masticis, gummi arabici, dragantu, každého lot, zetři neb ztluc a prosej. — Jiný opět prach: Vezmi jazyku volového, vysušeného na slunci neb v peci 8 lotóv, dragantu, masticis, sanguinis draconis, každého 1/2 lotu, ztluc v prach a prosej a směs; nebť ten prach i5 sceluje nežity staré a spojuje nové rány snadně, beze všeho úrazu a beze všeho leptánie. — Jiný prach scelivý: Vezmi (kóry) jablka rajského, kvietie rajských jablek a prach s dřeva prachnivého, každého lot, ztluc i prosej; neb ten prach sceluje všecky nežity hnilé a rány na miestě mokrém. 19 20 Kapitola VIII. O lékařství, jenž obměkčuje tvrdosti zuostalé po zacelení a napravení. Lékařstvie, jenž měkčí každú tvrdosť i mozolenie, takto bývá děláno: Vezmi kalu oleje liliového, kalu oleje z semene lněného, bdelii, každého 4 loty, storacis, galbani, oppoponacis a armoniaci, každého 2 loty, sádla nedvězieho 8 lotóv, pakli by toho neměl, ale miesto (něho) buď sádlo slepičie neb kačera, 25 ale sádlo vepře jestiť lepšie všech jiných; a ty věci klovaté rozpusť s málem vína v moždieři. A když je rozmočíš přičiň a přiměs v moždieři a hýbaj, ať se všecko scelí, a klaď to na miesto po paření a zmytí vodami z slézu vlaského, semene lně- ného, sena řeckého a slézu obecného a takových věcí. — Jiná 30 masť k témuž: Vezmi vosku 4 loty, oleje z ben 23 lotóv, masti- cis, nigri storacis, každého 2 loty, a to směs a učiň masť. — Jiná masť k témuž: Vezmi pryskyřice puol libry, vosku 4 loty, oleje rmenového 2 libře, múky z semene lněného a sena řeckého, každého 4 loty, masticis, kadidla, každého 2 loty, sádla vepřo- 35 vého a slepičieho i kačerového, každého 4 loty; a rozpusť pry-
234 Knihy páté. dobře vyhnojeny; a sloveť masť z mumie. — Pak prach sceli- stivý takto bývá dělán: Vezmi květ jablek rajských, aloes, cha- tymě, země střiebra, jenž jest zbytnosť obstupujícieho miesta, v němžto střiebro bývá čištěno, kolčvor, cumenon, totiž měď spálenú, vezmi vostružky měděné a vezmi jednoho tolikéž (jako) druhého, a tiem prachem prosítuj ránu. — Jiný prach scelistivý nežitóv starých i ran: Vezmi aloes, curcumie, kvietie rajských jablek, šišek dubových, a zetři dobře a prosítuj; neb ten prach každú ránu vyhnojenú na každém údu a každého času sceluje. — Jiný prach zachovavý údóv raněných a celistivý ran i úra- zuov, takto bývá dělán: Vezmi sanguinis draconis, masticis, gummi arabici, dragantu, každého lot, zetři neb ztluc a prosej. — Jiný opět prach: Vezmi jazyku volového, vysušeného na slunci neb v peci 8 lotóv, dragantu, masticis, sanguinis draconis, každého 1/2 lotu, ztluc v prach a prosej a směs; nebť ten prach i5 sceluje nežity staré a spojuje nové rány snadně, beze všeho úrazu a beze všeho leptánie. — Jiný prach scelivý: Vezmi (kóry) jablka rajského, kvietie rajských jablek a prach s dřeva prachnivého, každého lot, ztluc i prosej; neb ten prach sceluje všecky nežity hnilé a rány na miestě mokrém. 19 20 Kapitola VIII. O lékařství, jenž obměkčuje tvrdosti zuostalé po zacelení a napravení. Lékařstvie, jenž měkčí každú tvrdosť i mozolenie, takto bývá děláno: Vezmi kalu oleje liliového, kalu oleje z semene lněného, bdelii, každého 4 loty, storacis, galbani, oppoponacis a armoniaci, každého 2 loty, sádla nedvězieho 8 lotóv, pakli by toho neměl, ale miesto (něho) buď sádlo slepičie neb kačera, 25 ale sádlo vepře jestiť lepšie všech jiných; a ty věci klovaté rozpusť s málem vína v moždieři. A když je rozmočíš přičiň a přiměs v moždieři a hýbaj, ať se všecko scelí, a klaď to na miesto po paření a zmytí vodami z slézu vlaského, semene lně- ného, sena řeckého a slézu obecného a takových věcí. — Jiná 30 masť k témuž: Vezmi vosku 4 loty, oleje z ben 23 lotóv, masti- cis, nigri storacis, každého 2 loty, a to směs a učiň masť. — Jiná masť k témuž: Vezmi pryskyřice puol libry, vosku 4 loty, oleje rmenového 2 libře, múky z semene lněného a sena řeckého, každého 4 loty, masticis, kadidla, každého 2 loty, sádla vepřo- 35 vého a slepičieho i kačerového, každého 4 loty; a rozpusť pry-
Strana 235
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 235 10 skyřici a vosk u ohně a k rozpuštěným přičiň ony všecky věci, a povař toho za chvíli, ať se dobře scelí, a pak proceď. — Jiná masť k témuž: Vezmi sádla vepřového a húserového i slepičieho a kačerového, každého 6 lotóv, vosku 2 loty, argati 2 loty, oleje dřevěného 8 lotóv, múky semene lněného a sena řeckého, ka- ždého 2 loty, bdelii, oppoponacis, masticis, thuris, každého lot, a namoč všecky klovaté věci u víně, a potom rozpusť všecky věci s nimi k ohni, tak aby se dobře scelily, a pak je proced a za- chovaj; neb ta masť jest viece posilivá a obměkčivá žilin nežli přednie. — Jiná masť k témuž: Vezmi sádla vepřového 2 libry, vosku 4 loty, sádla húserového, kačerového, slepičieho, každého 2 loty, rozpusť všecky věci u ohně a proceď; neb ta masť právě obměkčuje tvrdosť žilny, jížto bývá skrčenie údóv. 20 25 Kapitola IX. O lékařství prožehavém i s příškvarem. Vezmi smuoly měkké, strdi, anakardi 1), totiž mízhy anakar- 15 dové 2), každého (—?), a rozpusť toto dvé v pánvici železné, až do zahuštěnie, a pak odstav od ohně; a když bude potřeba, klaď na nežit neb na miesto, kteréžto chceš zprýštiti. — Jiné lékařstvie zprýskavé: Vezmi aluminis, totiž kalu alúnového, z libry; a vezmi toho alúnu zvieci jako kaštan a vlož na miesto, kteréžto chceš zprýštiti, a upevni, ať se nehne. — Aneb jinak: zmý to miesto, kteréžto chceš zprýštiti, lítým octem, a potom češ málo česenkem aneb cibulí řezanú; a to učině, polož na miesto kal alúna jakožto kaštan zvieci a uvěž pevně, ať se ne- pohne. — Jiná věc silná k témuž: Vezmi prachu vápna nehaše- ného 4 loty, mýdla 8 lotóv a scel spolu, ztluka to dvé v moždieři; a bude-liť potřeba, přičiň málo octa, aby lépe mohlo se sceliti. A když bude třeba, tehdy vezmi toho jako kaštan zvieci a polož na miesto, kteréžto chceš zprýštiti. — Jiná věc zprýštivá a pro- žehavá: Vezmi majek, otejma hlavy a křídla jich, tři loty, mýdla 3o puol lotu, kvasu, což by dosti bylo k zahuštění a scelení těch dvú věcí, a klaď toho, což se zdáti bude, na miesto, kdež chceš znežititi a zprýštiti. — Jiný lék k témuž: Vezmi majek, otejma hlavy a křídla jich, 2 loty, kvasu 4 loty, a směs ty věci spolu; a když chceš tento neb přední lék přiložiti, zmý prvé miesto, kte- 1) Rkp.: a natardy. 2) anakarkove.
O žehadlech i jiném všelikém lékařství. 235 10 skyřici a vosk u ohně a k rozpuštěným přičiň ony všecky věci, a povař toho za chvíli, ať se dobře scelí, a pak proceď. — Jiná masť k témuž: Vezmi sádla vepřového a húserového i slepičieho a kačerového, každého 6 lotóv, vosku 2 loty, argati 2 loty, oleje dřevěného 8 lotóv, múky semene lněného a sena řeckého, ka- ždého 2 loty, bdelii, oppoponacis, masticis, thuris, každého lot, a namoč všecky klovaté věci u víně, a potom rozpusť všecky věci s nimi k ohni, tak aby se dobře scelily, a pak je proced a za- chovaj; neb ta masť jest viece posilivá a obměkčivá žilin nežli přednie. — Jiná masť k témuž: Vezmi sádla vepřového 2 libry, vosku 4 loty, sádla húserového, kačerového, slepičieho, každého 2 loty, rozpusť všecky věci u ohně a proceď; neb ta masť právě obměkčuje tvrdosť žilny, jížto bývá skrčenie údóv. 20 25 Kapitola IX. O lékařství prožehavém i s příškvarem. Vezmi smuoly měkké, strdi, anakardi 1), totiž mízhy anakar- 15 dové 2), každého (—?), a rozpusť toto dvé v pánvici železné, až do zahuštěnie, a pak odstav od ohně; a když bude potřeba, klaď na nežit neb na miesto, kteréžto chceš zprýštiti. — Jiné lékařstvie zprýskavé: Vezmi aluminis, totiž kalu alúnového, z libry; a vezmi toho alúnu zvieci jako kaštan a vlož na miesto, kteréžto chceš zprýštiti, a upevni, ať se nehne. — Aneb jinak: zmý to miesto, kteréžto chceš zprýštiti, lítým octem, a potom češ málo česenkem aneb cibulí řezanú; a to učině, polož na miesto kal alúna jakožto kaštan zvieci a uvěž pevně, ať se ne- pohne. — Jiná věc silná k témuž: Vezmi prachu vápna nehaše- ného 4 loty, mýdla 8 lotóv a scel spolu, ztluka to dvé v moždieři; a bude-liť potřeba, přičiň málo octa, aby lépe mohlo se sceliti. A když bude třeba, tehdy vezmi toho jako kaštan zvieci a polož na miesto, kteréžto chceš zprýštiti. — Jiná věc zprýštivá a pro- žehavá: Vezmi majek, otejma hlavy a křídla jich, tři loty, mýdla 3o puol lotu, kvasu, což by dosti bylo k zahuštění a scelení těch dvú věcí, a klaď toho, což se zdáti bude, na miesto, kdež chceš znežititi a zprýštiti. — Jiný lék k témuž: Vezmi majek, otejma hlavy a křídla jich, 2 loty, kvasu 4 loty, a směs ty věci spolu; a když chceš tento neb přední lék přiložiti, zmý prvé miesto, kte- 1) Rkp.: a natardy. 2) anakarkove.
Strana 236
236 Knihy páté. O žhadlech i jiném všelikém lékařství. réžto chceš znežititi, silným octem, a potom polož toho na mie- sto, nechajž za 12 hodin. — A též každá věc za takúž chvíli má nechána býti na miestě, aby své dielo skonala; a ten (lék) obecně na starších jestiť 12 hodin, a na dětech 6 hodin. A jest-li že by taký lék viece sleptal, nežli by lékař umienil, tehdy pomaž miesta 5 toho tak sleptaného olejem ruoženým neb bielkem vaječným, smiešeným s rudú dobře. A tu věc klaď vedlé toho zprýštěnie a nikoli na zprýštění, leč pro potišenie bolesti. — Jiná věc: Vezmi strúček česenkový a oblup, i rozřež na dvé a polož na miesto, kteréžto chceš zprýštiti tú stranú, kterážto jest řezána; neb to velmi snadně zprýští neb projže miesto, když ho necháš na miestě za 12 hodin. A takové zprýštěnie velmiť jest potřebné na tom miestě, kdežto bolesť náramná jest, že se zdá člověku, by mu na tom miestě hřebík vězal. 10
236 Knihy páté. O žhadlech i jiném všelikém lékařství. réžto chceš znežititi, silným octem, a potom polož toho na mie- sto, nechajž za 12 hodin. — A též každá věc za takúž chvíli má nechána býti na miestě, aby své dielo skonala; a ten (lék) obecně na starších jestiť 12 hodin, a na dětech 6 hodin. A jest-li že by taký lék viece sleptal, nežli by lékař umienil, tehdy pomaž miesta 5 toho tak sleptaného olejem ruoženým neb bielkem vaječným, smiešeným s rudú dobře. A tu věc klaď vedlé toho zprýštěnie a nikoli na zprýštění, leč pro potišenie bolesti. — Jiná věc: Vezmi strúček česenkový a oblup, i rozřež na dvé a polož na miesto, kteréžto chceš zprýštiti tú stranú, kterážto jest řezána; neb to velmi snadně zprýští neb projže miesto, když ho necháš na miestě za 12 hodin. A takové zprýštěnie velmiť jest potřebné na tom miestě, kdežto bolesť náramná jest, že se zdá člověku, by mu na tom miestě hřebík vězal. 10
Strana 237
SEZNAM některých méně povědomých neb dokonce neznámých slov Vácslava Staňka, doktora lekaistvi. (Slova vysvétlená jiz v IRAhazesově „ranném lékařství“ zde jsou vynechána.) A. Affodilorum, prach 231—4, totiž prach Zíravy asi jako pasta Vi- ennensis. Aphodelos (lat. orig.) svinsky chléb, cyclamen curop. Albrib, 138 —33, (v originalu : alkib) znamená bez pochyby tolik, co kost hlezenná, astragalus. Almanzaris v. cochis. Alumen zuccarinum, sacharinum. Alin Kkvasniéného Casu, 21--27; piipáliti alitem kvasnze, 30—27, alin kvasnie vinnyÿeh, 18—1; alin z kvasnic, 84—7 ; alumen fæcum, carbonas potassæ venale. Ameos, 24—13, ammi, sison ammi ; omej (Presl.) V orig.: R. olei dc amygdalis amaris vel de per- sicis, casterel, ameos, costi aa. unc. 2. Amoes, 82—20, má byti ameos. V orig.: bletg et floris camo- mille et sem. fenugræci et ameos et olei. Argati, 235—1. Orig.: largati. Armoniaci, 89—5, 45—33. Lat. orig.: bdelii, serapini, armoniaci, oppopanacis, seminis cicutze, pul- pe colloquintidze, aloes, epithymi. Azarü, 15—23, asarum. V latin- ském schází. 92—19, al. B. Bacari, 18—35, baccarum lauri. Balsamové sémé neb ovoce 225—183, 228—29; Balsamové ovoce ; orig. carpobalsamum. Balsamové dfte- vo; orig.: xylobalsamum ; (v ée- ském má snad státi: drevo, místo : sémě). Bańka bez pusténi, 155—5; B. bez sckání, 156—34; trockener Schrópfkopf. Bańkami puasténi, 226—22 ; orig.: ventosatio. Bederní kosť, 166 kap. XI, os ilium k. kyčelná. ^ Ben (olej z b.), 234—28, olej be- henovy z rostliny moringa olei- fera. V orig.: olei de been. Biele, 211—6; orig.: album. Bláto, 225 — 37, orig.: et omne lu- tum. Bob, 225—1 ; orig.: cicer. Branice v. mázdřice. Břicho zevnitřné, 210—13: šussere Bauchdecke. Orig.: exterior ven- ter. Bříšce hořké cibule, 224—33, pul- pa colloquintidæ. C. Cevy zevné, c. tajné, 207—1, 2; áussere und innere Gefásse. 208 —22, 26. Orig.: canna.
SEZNAM některých méně povědomých neb dokonce neznámých slov Vácslava Staňka, doktora lekaistvi. (Slova vysvétlená jiz v IRAhazesově „ranném lékařství“ zde jsou vynechána.) A. Affodilorum, prach 231—4, totiž prach Zíravy asi jako pasta Vi- ennensis. Aphodelos (lat. orig.) svinsky chléb, cyclamen curop. Albrib, 138 —33, (v originalu : alkib) znamená bez pochyby tolik, co kost hlezenná, astragalus. Almanzaris v. cochis. Alumen zuccarinum, sacharinum. Alin Kkvasniéného Casu, 21--27; piipáliti alitem kvasnze, 30—27, alin kvasnie vinnyÿeh, 18—1; alin z kvasnic, 84—7 ; alumen fæcum, carbonas potassæ venale. Ameos, 24—13, ammi, sison ammi ; omej (Presl.) V orig.: R. olei dc amygdalis amaris vel de per- sicis, casterel, ameos, costi aa. unc. 2. Amoes, 82—20, má byti ameos. V orig.: bletg et floris camo- mille et sem. fenugræci et ameos et olei. Argati, 235—1. Orig.: largati. Armoniaci, 89—5, 45—33. Lat. orig.: bdelii, serapini, armoniaci, oppopanacis, seminis cicutze, pul- pe colloquintidze, aloes, epithymi. Azarü, 15—23, asarum. V latin- ském schází. 92—19, al. B. Bacari, 18—35, baccarum lauri. Balsamové sémé neb ovoce 225—183, 228—29; Balsamové ovoce ; orig. carpobalsamum. Balsamové dfte- vo; orig.: xylobalsamum ; (v ée- ském má snad státi: drevo, místo : sémě). Bańka bez pusténi, 155—5; B. bez sckání, 156—34; trockener Schrópfkopf. Bańkami puasténi, 226—22 ; orig.: ventosatio. Bederní kosť, 166 kap. XI, os ilium k. kyčelná. ^ Ben (olej z b.), 234—28, olej be- henovy z rostliny moringa olei- fera. V orig.: olei de been. Biele, 211—6; orig.: album. Bláto, 225 — 37, orig.: et omne lu- tum. Bob, 225—1 ; orig.: cicer. Branice v. mázdřice. Břicho zevnitřné, 210—13: šussere Bauchdecke. Orig.: exterior ven- ter. Bříšce hořké cibule, 224—33, pul- pa colloquintidæ. C. Cevy zevné, c. tajné, 207—1, 2; áussere und innere Gefásse. 208 —22, 26. Orig.: canna.
Strana 238
238 Celivy, celistivy, v. scelivy. Cibule hořká, 224- 33, v slovníku Jungm. tolik co tykev plana, cu- cumis colocynthis. Saliceti 39—6. opakuje způsob shotovování pi- lule fetidze, ale klade na místo: „břišce hořké cibule,“ ,strien tykve lesné.“ V orig.: pulpæ colloquintidæ. Cieva, 34—19, 20; 36—23; 54—4, arteria. C. plicnd, 31--7, prů- dušnice, trachea. Cochis (Almansaris) pilule, 15—17, udán spůsob, jak mají býti dělá- ny. — Almanzaris po arabsku: ví- tězný. Příjmí to některých knížat moslemských a jmenovitě z času Rhazesova. Ponévadz se tyto pilule nazÿvaji téZ: p. cochiæ Rhasis*), protož zdá se, Ze je Rhazes po- jmenoval po knížeti moslemském toho času v Bagdadu panujícím. K tomuto poměru Rhazesa snad se vztahuje věta na začátku v předmluvě k rannému lékařství Rhazesa: „Tyto knihy sberu kräli.“ V orig.: almanser. Cumenon, 234—1, viz: kolévar. Curcumie 234 — 4. Orig.: curcuma. È. Celedinstvo, 4—5, Dutzbruderschaft. Celistiny, 6—7; orig.: gingiva. Černé kořenie, 15—28; orig.: ele- borus niger. Červák (semeno), 63—23, endivia. Stárbák, ščerbák. Ces, tesati, 235—19; orig. : fricetur. Ceseze, 96—4; strdi cezené; orig.: collati mellis. Čich i hnutí (minú), 99—33, Em- pfindung und Bewegung. Články, 172—29, kotníky. Öturtce 28—10; 83—1, drachma. +) Viz; Pharmacopoea universalis, D. Dasné, 203—18; orig.: palatum. Delani stranovni Ć. zułaśti (zvla- štie), 2-—15; orig.: operatio par- ticularis. Děravý. 208—5; orig. concavus. Diaquilon, mast, 35—-5, jak ji dě- lati. Diagridium, 36—11, gummires. scammonii. Diamargariton electuarium, 225 29. Diuzinziberis, letkvaï, 225 -19, jak jej hotoviti, 225 — 25. Dnu v klúbu bederním, 220—26 ; orig. sciatica (dolor ischiaticus), vlastně: coxalgia. Dobrovolné kašlání, 155—2, al- sichtlicher Husten. Orig.: tussis voluntaria. diacridium, Dole garne, v. Rodelgar. Dubénky, 71—5, dubínky, 70 —19. Dyné, 57-7; orig.: dragunzelus. E. Epithymum, cuscuta epyth, ko- kotice. F. Fermíz, 229 —7; orig. vernix (fer- neis). Flastr | obmékéujici, 56—2 + 119—17. Fl. diaquilon, v. diaqui- lon. — FI. odrazici, 224—7. empl. resolv. — FI. otrdéejici vlastné 226 —12. — Fl. rozpu- štějící n. obměkčující hliz, 227— 26, v. fl. obmékéujici. — FI. přilípavý, 155 8, jak shotoviti jej. 194—18. Orig.: empl. ad- hærens. — Flastr z slezu vla- ského, 38—14 a jiny 37-9, 11. Weimar 1832.
238 Celivy, celistivy, v. scelivy. Cibule hořká, 224- 33, v slovníku Jungm. tolik co tykev plana, cu- cumis colocynthis. Saliceti 39—6. opakuje způsob shotovování pi- lule fetidze, ale klade na místo: „břišce hořké cibule,“ ,strien tykve lesné.“ V orig.: pulpæ colloquintidæ. Cieva, 34—19, 20; 36—23; 54—4, arteria. C. plicnd, 31--7, prů- dušnice, trachea. Cochis (Almansaris) pilule, 15—17, udán spůsob, jak mají býti dělá- ny. — Almanzaris po arabsku: ví- tězný. Příjmí to některých knížat moslemských a jmenovitě z času Rhazesova. Ponévadz se tyto pilule nazÿvaji téZ: p. cochiæ Rhasis*), protož zdá se, Ze je Rhazes po- jmenoval po knížeti moslemském toho času v Bagdadu panujícím. K tomuto poměru Rhazesa snad se vztahuje věta na začátku v předmluvě k rannému lékařství Rhazesa: „Tyto knihy sberu kräli.“ V orig.: almanser. Cumenon, 234—1, viz: kolévar. Curcumie 234 — 4. Orig.: curcuma. È. Celedinstvo, 4—5, Dutzbruderschaft. Celistiny, 6—7; orig.: gingiva. Černé kořenie, 15—28; orig.: ele- borus niger. Červák (semeno), 63—23, endivia. Stárbák, ščerbák. Ces, tesati, 235—19; orig. : fricetur. Ceseze, 96—4; strdi cezené; orig.: collati mellis. Čich i hnutí (minú), 99—33, Em- pfindung und Bewegung. Články, 172—29, kotníky. Öturtce 28—10; 83—1, drachma. +) Viz; Pharmacopoea universalis, D. Dasné, 203—18; orig.: palatum. Delani stranovni Ć. zułaśti (zvla- štie), 2-—15; orig.: operatio par- ticularis. Děravý. 208—5; orig. concavus. Diaquilon, mast, 35—-5, jak ji dě- lati. Diagridium, 36—11, gummires. scammonii. Diamargariton electuarium, 225 29. Diuzinziberis, letkvaï, 225 -19, jak jej hotoviti, 225 — 25. Dnu v klúbu bederním, 220—26 ; orig. sciatica (dolor ischiaticus), vlastně: coxalgia. Dobrovolné kašlání, 155—2, al- sichtlicher Husten. Orig.: tussis voluntaria. diacridium, Dole garne, v. Rodelgar. Dubénky, 71—5, dubínky, 70 —19. Dyné, 57-7; orig.: dragunzelus. E. Epithymum, cuscuta epyth, ko- kotice. F. Fermíz, 229 —7; orig. vernix (fer- neis). Flastr | obmékéujici, 56—2 + 119—17. Fl. diaquilon, v. diaqui- lon. — FI. odrazici, 224—7. empl. resolv. — FI. otrdéejici vlastné 226 —12. — Fl. rozpu- štějící n. obměkčující hliz, 227— 26, v. fl. obmékéujici. — FI. přilípavý, 155 8, jak shotoviti jej. 194—18. Orig.: empl. ad- hærens. — Flastr z slezu vla- ského, 38—14 a jiny 37-9, 11. Weimar 1832.
Strana 239
— FI. stahující, 139—21 ; orig.: empl. constrictivum. -- Pl. sta- hovace v. fl. prilipavy. - FL ze strdi, 55—24. - Fl. z tere- bentinu, 38—3. — Fl. k turdosti, 55—33; 56--10. — I'l. uzravaci, 116—28, 227—29; orig.: matu- rativum. l'los «ris, 186--8, acetas cupri, ærugo crystallisata. Folium, 17—6; 52—32; folium in- dicum, listi skoricovnika. Viz: list indsky. G. Gerapigre prach, vlastné: jera- pigre, 15—18; 225—6, 11. Spe- cies Ilieree picræ, viz: Prach pigre. H. Hermodactyli, 176—32, popové ná- roky. Hlavná nemoc, 18 —8; orig.: passio capitis. Hmota horká, hm. studená, 37 —3, hm. hrubů černé krve, 61—9. Hnojici, viz: véci hnojici. Horký otok, v. otok. Hrot střely, 101—17, Spiesseisen am Pfeile. Hrudi, 208—13, 14; orig.: thorax; prsy, pectus. Hryz, 220 30; orig.: colica. CH. Chatymie, 233—38. Orig.: cathi- mia — cadmia — galmai, cala- mina, carbonas zinci impurus aluminosus. Chleb svinsky, 231 --5; orig.: suc- cus aphodillorum. Chodici umriveni neb porušení 74—nadpis a 31. Viz: umrtveni. Chodidlo, 193—kap. 28; v orig.: raseta pedis; viz: nârli. 239 Chochit pilule v. Cochis. Chochis, 26—28, v. Cochis. Chocholik, 193—kap. 28. Orig. nodus rasete pedis (viz chodidlo) ; Gelenksbein. Chrást, 5—3; orig.: scabies, 5— 28; orig.: polypus in naso. 295 —18; orig.: urdemia. Chrasty suché, v. lišej. Chřbetnice, 208—17; orig.: dorsum. Kap. 3., orig.: spina thoracis. Chvojka, 228—29; orig.: savina (sabina). I. Insteriant, 117—7. V latinském textu stojí: „iusquiani,* coż vzato bud z franstiny: ,jusquiaume,“ aneb z italského: „giusquiomo.* J. Jablko rajské, pomum (malum) gra- natum, punica granatum. Koże- tie rajskych jablek, 234—15, 233 —38; v orig.: balaustie. Kůra (lupiny) r. j. 234—15 ; orig.: cort. granati. Jablko vlaskć, 27—20, pomum citri, citrus medica. Jádro pšeničné n. ječné, 146—21, běl zrn pšeničných, tolik co kroupy neb krupice. V českém textu jest výpustek. V orig.: vel aquam decoctionis granorum gra- natorum et zuchari, et comedat his diebus succum farri vel hor- dei, vel havenæ. Jahliny n. oheń perský m. bfeshe- vny, 80—nadpis, 16, 20. V orig.: de formica miliari vel impetigine et igne persico, 8—6. V orig.: de formica vel impetigine, mili- ari et igne persico. (Persica — břeskev a věc perská, to překla- datel sloučil.)
— FI. stahující, 139—21 ; orig.: empl. constrictivum. -- Pl. sta- hovace v. fl. prilipavy. - FL ze strdi, 55—24. - Fl. z tere- bentinu, 38—3. — Fl. k turdosti, 55—33; 56--10. — I'l. uzravaci, 116—28, 227—29; orig.: matu- rativum. l'los «ris, 186--8, acetas cupri, ærugo crystallisata. Folium, 17—6; 52—32; folium in- dicum, listi skoricovnika. Viz: list indsky. G. Gerapigre prach, vlastné: jera- pigre, 15—18; 225—6, 11. Spe- cies Ilieree picræ, viz: Prach pigre. H. Hermodactyli, 176—32, popové ná- roky. Hlavná nemoc, 18 —8; orig.: passio capitis. Hmota horká, hm. studená, 37 —3, hm. hrubů černé krve, 61—9. Hnojici, viz: véci hnojici. Horký otok, v. otok. Hrot střely, 101—17, Spiesseisen am Pfeile. Hrudi, 208—13, 14; orig.: thorax; prsy, pectus. Hryz, 220 30; orig.: colica. CH. Chatymie, 233—38. Orig.: cathi- mia — cadmia — galmai, cala- mina, carbonas zinci impurus aluminosus. Chleb svinsky, 231 --5; orig.: suc- cus aphodillorum. Chodici umriveni neb porušení 74—nadpis a 31. Viz: umrtveni. Chodidlo, 193—kap. 28; v orig.: raseta pedis; viz: nârli. 239 Chochit pilule v. Cochis. Chochis, 26—28, v. Cochis. Chocholik, 193—kap. 28. Orig. nodus rasete pedis (viz chodidlo) ; Gelenksbein. Chrást, 5—3; orig.: scabies, 5— 28; orig.: polypus in naso. 295 —18; orig.: urdemia. Chrasty suché, v. lišej. Chřbetnice, 208—17; orig.: dorsum. Kap. 3., orig.: spina thoracis. Chvojka, 228—29; orig.: savina (sabina). I. Insteriant, 117—7. V latinském textu stojí: „iusquiani,* coż vzato bud z franstiny: ,jusquiaume,“ aneb z italského: „giusquiomo.* J. Jablko rajské, pomum (malum) gra- natum, punica granatum. Koże- tie rajskych jablek, 234—15, 233 —38; v orig.: balaustie. Kůra (lupiny) r. j. 234—15 ; orig.: cort. granati. Jablko vlaskć, 27—20, pomum citri, citrus medica. Jádro pšeničné n. ječné, 146—21, běl zrn pšeničných, tolik co kroupy neb krupice. V českém textu jest výpustek. V orig.: vel aquam decoctionis granorum gra- natorum et zuchari, et comedat his diebus succum farri vel hor- dei, vel havenæ. Jahliny n. oheń perský m. bfeshe- vny, 80—nadpis, 16, 20. V orig.: de formica miliari vel impetigine et igne persico, 8—6. V orig.: de formica vel impetigine, mili- ari et igne persico. (Persica — břeskev a věc perská, to překla- datel sloučil.)
Strana 240
240 Jehelné uostružky, 30—5. V orig.: oleo de cardamomo, confortato cum limatura acuum. Jil vlaskÿ, 225—37, gypsum. Jilden, 203—7. V orig.: ven manifeste nigra, que guiden vocantur. Patrno, že zde míněny jsou venæ jugularcs. Jisel, jiselu, 152—15, jicha; jisel, 155—34; 170—10, Sauce. Jiti'ice, 15—26. V orig.: et aquam ciceris. (Jinde „cicer* kienice.) K. Kalikštýn , 101—9. Kalikstajn 101—10, 13, Kalkstein; zde sól Zelezitá, sulphas ferri calcina- tum, crocus martis adstringens, colcothar. Nepravé jsme vylozili y Rhazesu ,kalixtajnovy (prach)* slovem „vapno*; a v textu tam tedy neni chybeno. Karbunkul, 76—11, anthrax. Klystér obměkčivý, 29—20. Kly- stéry rozličné, 226—23. Klovaté véci, 224—5. Kminovd letkvaf, 46—193; orig.: cuminata. Knot. (Hledaj jemu knotem), 100— 33. (Vtiskni s knotem v tulej železo) 101—4. K. pronikavý 50—28, bougie(?). V orig.: pone in'vulnus petas, imbibitas in vino et melle. Kolévor, 284—1. Orig.: calce cu- menon (viz v dodatku). Kopytnik, 225—14; orig.: asarum. Kořen vinný 70— nadpis, varix, městka. Koření prsné, 228—27. V orig.: calam. arom. V orig.: supra- dicte herbs. M4 tedy snad stati: svrchnieho kofenie. Korovy meb oblüpenjch, 46—12. V latinském textu stojí: pinea- rum mundatarum. Pines — nu- ces pineæ, Zirbelnuss — oreclh limbovy. Ma tedy státi: boro- vých ořechnov oblůpených. Koruna, 198—7, os frontis — K. nehtova, 45 —20, Nagelfalze. Kost, 36—17, costus, rostlina zi- zvorovitá (amomeże). „Struomek v Indii pln klé“ v orig. schází. Kost bederní, viz: bederní kost: K. chodideluá, 215—7, orig.: os calcaneum. HK. kolkovd, v. sphe- roideum. K. lziva, 198 —23, os temporum. A. »«rtie neb cho- didla, 193—nadpis, 10. Mittel- fussknochen, os metatarsi. Kost osna, ost, clavicula; orig.: ossa turcula. K. podletni, 198—12, os pariet. IC. prsi, 178—10, (kost chihetnice neb prsi). Hoste prs- né, 208—9; sternum; viz: hrudi. K. spodni predloktice, 205-—26; ulna. JX. serchni predloktie, 205 — 17 radius. X. vidlice, 208--5. clavicula. K. skiivdincoed, 193 —16, os occipitis. Kostice, 56—kap. 41; orig. : cauda. Kienice, (vodà kfenice) 41-25, cicer, Kichererbse. Krunśpil, 230 -29; orig. : flosseris. Kyev černá, b4—22, melancholia. K. draková, 92.2, sanguinis draconis. J€rev vodná, 54—22. V orig.: phlegma. K. žlučná 54 — 20. Křidlce, 101—17, Widerhaken am Pfeile. Orig. : sagitta imbarbulata. Kymě suchého přirození, 19- 6, dicta sicca. Kuřecí rH, T23—kap. 56; oris. nodositas, calus; nyni: kuri oko. L. Lapis ematiti, L. heematitis. Léčení skrze odporni vćc, 218—22, methodus nauseans. Lćkar rućni, 190—22, Chirurg.
240 Jehelné uostružky, 30—5. V orig.: oleo de cardamomo, confortato cum limatura acuum. Jil vlaskÿ, 225—37, gypsum. Jilden, 203—7. V orig.: ven manifeste nigra, que guiden vocantur. Patrno, že zde míněny jsou venæ jugularcs. Jisel, jiselu, 152—15, jicha; jisel, 155—34; 170—10, Sauce. Jiti'ice, 15—26. V orig.: et aquam ciceris. (Jinde „cicer* kienice.) K. Kalikštýn , 101—9. Kalikstajn 101—10, 13, Kalkstein; zde sól Zelezitá, sulphas ferri calcina- tum, crocus martis adstringens, colcothar. Nepravé jsme vylozili y Rhazesu ,kalixtajnovy (prach)* slovem „vapno*; a v textu tam tedy neni chybeno. Karbunkul, 76—11, anthrax. Klystér obměkčivý, 29—20. Kly- stéry rozličné, 226—23. Klovaté véci, 224—5. Kminovd letkvaf, 46—193; orig.: cuminata. Knot. (Hledaj jemu knotem), 100— 33. (Vtiskni s knotem v tulej železo) 101—4. K. pronikavý 50—28, bougie(?). V orig.: pone in'vulnus petas, imbibitas in vino et melle. Kolévor, 284—1. Orig.: calce cu- menon (viz v dodatku). Kopytnik, 225—14; orig.: asarum. Kořen vinný 70— nadpis, varix, městka. Koření prsné, 228—27. V orig.: calam. arom. V orig.: supra- dicte herbs. M4 tedy snad stati: svrchnieho kofenie. Korovy meb oblüpenjch, 46—12. V latinském textu stojí: pinea- rum mundatarum. Pines — nu- ces pineæ, Zirbelnuss — oreclh limbovy. Ma tedy státi: boro- vých ořechnov oblůpených. Koruna, 198—7, os frontis — K. nehtova, 45 —20, Nagelfalze. Kost, 36—17, costus, rostlina zi- zvorovitá (amomeże). „Struomek v Indii pln klé“ v orig. schází. Kost bederní, viz: bederní kost: K. chodideluá, 215—7, orig.: os calcaneum. HK. kolkovd, v. sphe- roideum. K. lziva, 198 —23, os temporum. A. »«rtie neb cho- didla, 193—nadpis, 10. Mittel- fussknochen, os metatarsi. Kost osna, ost, clavicula; orig.: ossa turcula. K. podletni, 198—12, os pariet. IC. prsi, 178—10, (kost chihetnice neb prsi). Hoste prs- né, 208—9; sternum; viz: hrudi. K. spodni predloktice, 205-—26; ulna. JX. serchni predloktie, 205 — 17 radius. X. vidlice, 208--5. clavicula. K. skiivdincoed, 193 —16, os occipitis. Kostice, 56—kap. 41; orig. : cauda. Kienice, (vodà kfenice) 41-25, cicer, Kichererbse. Krunśpil, 230 -29; orig. : flosseris. Kyev černá, b4—22, melancholia. K. draková, 92.2, sanguinis draconis. J€rev vodná, 54—22. V orig.: phlegma. K. žlučná 54 — 20. Křidlce, 101—17, Widerhaken am Pfeile. Orig. : sagitta imbarbulata. Kymě suchého přirození, 19- 6, dicta sicca. Kuřecí rH, T23—kap. 56; oris. nodositas, calus; nyni: kuri oko. L. Lapis ematiti, L. heematitis. Léčení skrze odporni vćc, 218—22, methodus nauseans. Lćkar rućni, 190—22, Chirurg.
Strana 241
Lcktámie, (le k miestu lektánie), 181—4. Totiż pod paždí, na straně té, která k hrudníku při- léhá, na které obyčejně bývá lektäno. Lektavé místo, 222—9. Leptánie, 230—3; orig.: mordifi- catio. Letkvaï, electuarium. Libèie, 122- 27. Snad jest to col- lectivum, t. všecky částky libečku (ligusticum). Orig.: corticum gra- natorum v. balaustiorum. (Viz: jablek raj. kvietie). Lic (k hrdlu), 204 —13, 14; gegen die Kehle gekehrte Seite. List indskÿ, 228—29. Orig.: fol. indi, viz: folium. Lise) à. chrasty suché, 80—6, (mra- venec n. chrasty suché). Rozdíl mezi mravencem a liscjem, 80-11. Lodelgar, 44—10, v. rodclgar. Impení velké 228- 29, lappa ma- jor(?) V lat. orig. to schází. lupiny rajskych jablek, 122—26 ; viz: rajských jablek kůra; orig.: cortica granatorum. Lupina, 7—28, t. strup, jak to vy- svítá z nadpisu kap. 53. str. 69; orig.: de crustis et cancrenis. Lupiny, 15—33, viz: vlčí mák. Lupinara (neb striel), 5—9, 13— kap. 5. Orig. ruptura. Lupinóv mouka, 15—33. Lupinus, &krkavnik, Feigbohne. Lupitii, 34—T. (?) Lžička n. puška krku, 208--8; Halsgrube. Z. prsní dolejší, 208 —13; Magengrube. M. Maceje, 5—7 ; viz dodatky. Majky, 235—26 ; orig.: cantarida. Malatstvie, 26—, orig. : lepra. Maluanisti, 116—34; v latinském textu: malvæ visci, 227—30, slez vlaskÿ jest v orig.: malva visci. 241 Manholt, v lat. orig. snad chybné: bleta, místo: beta. Mast apostolská, 73—19; 230—297. M. celistivá a marostující, 92—5, 231—21. M. od hrsté neb dlané, 233—12, v orig.. unguentum de palma. Zmýlil se překladač dvo- jím smyslem slova: palma. Má býti: mast z palmy. M. klovatá, 192—33. M. z mumie, 233—37. Mast narostiva, nážlutná neb citrinum , 231—21, ungu. basilic. flavum, s. ceratum citrinum. M. obmekcujici, 119—26, 34. M. roz- pustejści n. obmekcujici a zra- Jici, 288—18, 229—924; v orig.: resolutivum, maturativum. Mast zbraňující před nežitem, a otokem 157—7. M. (narostiva) sméda, 233—3; unguent. fuscum. M. na smasení vány 96—14, 101—30. M. z tcrebentiny, 282—1. M. vyhnojíci z pryskyrice, 281—109; orig.: empl. mundificativum de resina. M. zelená 92—19, 231 —3. Mázdřice (plst n. mázd.), 128—2; mázdřice břišná, 52—6. Branice (omentum) 128—10. Mdzdiice Zilovatá, 208—-33; orig.: vela- men venosum. Měď spálená, 234—2; ses ustum, protosulphuretum cupri. Medene ostrużky, 234—2; rasura seris. Méchajree, 211—17. (Wiz v do- datku.) Melgete, 225—927, meligueta, grana paradisi. Méstka, 70— nadpis, varix. Miezha, $tiva rostlin čerstvých vy- tlaéená n. vyteklá; v. tuk. Mlééivo 5—4, 10— nadpis, crusta lactea ; orig.: lactutium. Moc obecná, 51—4. Orig.: virtus communis (viz v dodatku). M. zadržovací, 212—206 ; orig. reten- tiva. (Viz v dodatku.) 16
Lcktámie, (le k miestu lektánie), 181—4. Totiż pod paždí, na straně té, která k hrudníku při- léhá, na které obyčejně bývá lektäno. Lektavé místo, 222—9. Leptánie, 230—3; orig.: mordifi- catio. Letkvaï, electuarium. Libèie, 122- 27. Snad jest to col- lectivum, t. všecky částky libečku (ligusticum). Orig.: corticum gra- natorum v. balaustiorum. (Viz: jablek raj. kvietie). Lic (k hrdlu), 204 —13, 14; gegen die Kehle gekehrte Seite. List indskÿ, 228—29. Orig.: fol. indi, viz: folium. Lise) à. chrasty suché, 80—6, (mra- venec n. chrasty suché). Rozdíl mezi mravencem a liscjem, 80-11. Lodelgar, 44—10, v. rodclgar. Impení velké 228- 29, lappa ma- jor(?) V lat. orig. to schází. lupiny rajskych jablek, 122—26 ; viz: rajských jablek kůra; orig.: cortica granatorum. Lupina, 7—28, t. strup, jak to vy- svítá z nadpisu kap. 53. str. 69; orig.: de crustis et cancrenis. Lupiny, 15—33, viz: vlčí mák. Lupinara (neb striel), 5—9, 13— kap. 5. Orig. ruptura. Lupinóv mouka, 15—33. Lupinus, &krkavnik, Feigbohne. Lupitii, 34—T. (?) Lžička n. puška krku, 208--8; Halsgrube. Z. prsní dolejší, 208 —13; Magengrube. M. Maceje, 5—7 ; viz dodatky. Majky, 235—26 ; orig.: cantarida. Malatstvie, 26—, orig. : lepra. Maluanisti, 116—34; v latinském textu: malvæ visci, 227—30, slez vlaskÿ jest v orig.: malva visci. 241 Manholt, v lat. orig. snad chybné: bleta, místo: beta. Mast apostolská, 73—19; 230—297. M. celistivá a marostující, 92—5, 231—21. M. od hrsté neb dlané, 233—12, v orig.. unguentum de palma. Zmýlil se překladač dvo- jím smyslem slova: palma. Má býti: mast z palmy. M. klovatá, 192—33. M. z mumie, 233—37. Mast narostiva, nážlutná neb citrinum , 231—21, ungu. basilic. flavum, s. ceratum citrinum. M. obmekcujici, 119—26, 34. M. roz- pustejści n. obmekcujici a zra- Jici, 288—18, 229—924; v orig.: resolutivum, maturativum. Mast zbraňující před nežitem, a otokem 157—7. M. (narostiva) sméda, 233—3; unguent. fuscum. M. na smasení vány 96—14, 101—30. M. z tcrebentiny, 282—1. M. vyhnojíci z pryskyrice, 281—109; orig.: empl. mundificativum de resina. M. zelená 92—19, 231 —3. Mázdřice (plst n. mázd.), 128—2; mázdřice břišná, 52—6. Branice (omentum) 128—10. Mdzdiice Zilovatá, 208—-33; orig.: vela- men venosum. Měď spálená, 234—2; ses ustum, protosulphuretum cupri. Medene ostrużky, 234—2; rasura seris. Méchajree, 211—17. (Wiz v do- datku.) Melgete, 225—927, meligueta, grana paradisi. Méstka, 70— nadpis, varix. Miezha, $tiva rostlin čerstvých vy- tlaéená n. vyteklá; v. tuk. Mlééivo 5—4, 10— nadpis, crusta lactea ; orig.: lactutium. Moc obecná, 51—4. Orig.: virtus communis (viz v dodatku). M. zadržovací, 212—206 ; orig. reten- tiva. (Viz v dodatku.) 16
Strana 242
242 Mol, 5—5 ; orig.: alopecia vel ti- nea. Mozolenie, 234—18; orig.: nodo- sitas. Mravenec v. lišej. Mrčení, 87—11, tolik co omračení; orig. scotomia. 87—18 stojí na místě toho slovo smucení. Orig.: vomitus cum scotomia. Muškát (dlouhý), 46—11; nux moschata. Má být: muškátu, pepře dlouhého. N. Nádoby pro žženie (jak jsou v orig. nazývány), 221—3. N. nožová, olivare seu cultellare; 5. žeha- dlo hřebenné neb hřebíkové, clavale; 7. bodlavé, punctuale: 9. okrúhlé, rotundum; 12. drob- né, minutum; 13. trérohé, trian- gulatum. Náduť, 70— nadpis, aneurisma. Nahnutí, 186—25, Verbiegung, verbogen. Orig : hoc membrum de levi a loco removetur. Napravená rána, 104— 33. Napraviti (a srovnati) zlomenú kost, 159—4, 168—2; orig. pro- cedat in æquatatione et restau- ratione. 159—9 (napraví et na- vode), conformatio et coaptatio; Einrichtung des Knochenbruches. Narostěná rána, 104—33. Durch Wachsen ergänzt. Narostina rační a nerační, 25—6; orig.: polypus cancrosus et non cancrosus. Narostiti, 232—3; orig.: incarnat. Narostivé lékařství, 231—20. Medi- cinæ incarnativæ. Viz: Masf na- rostivá, věci narostivé. Nártí, 215—10, Fusswurzel. Orig.: rasete (rasceta = carpus). Viz v dodatku. Navazadlo, 160—5, fascia, Binde, v. obvazadlo. Navésti kosť, 159—9, Einrichten der gebrochenen Knochen. Navná kosť, 6- 20; orig.: nodus in raseta manus ; 43—5. Uiberbein. Navrátiti (kost zlámanú na místo své), 159 -7, reponiren. Nemoc (porušení) na konci muž- ském, 57 —10, Chanker (?). Nežit, 92—38, inflammatio, phleg- mone. — N. hnicí, 74— nadpis; ulcus putridum, gangræenosum, d. faule Geschwür. — N. horký, 94—23. V lat. textu: apostema. — N. píštělný, 74—20, fistulöses Geschwür, ulcus fistul. Nežitu zbraňující věci 171—7. Nicí 206—5. Nicí dlaň 43— nad- pis kapitoly 29 (totiž ruka, jenž jest pod prsty až do klúbu); orig.: raseta manus. Nicí rukú, 43— nadpis kap. 30. Viz: nika. Nika, 164—16, strana, na které i d některý líhává, k. p. ruka líhává na dlani. Orig.: scias, quod fo- cila majus locatur a digito auricu- lari in parte silvestri usque ad cubitum; minus locatur a parte domestica a police usque ad cur- vitatem cubiti. (Český text po- rouchán.) O. Obapolní (víno s o. vodú), 145-5, ana partes æequales. Obinadla, 160—4; kus plátna; v orig.: petia; 160 —10, rúška neb obinadlo; 211—1, tunica vaginalis communis. Varletnice společná. Objitřiti, 226—18; orig.: aposte- mari (ne apostementur). Oblý, 208—5; orig.: gibbosus. Oblitina bílá, červená, černá, 81— kap. 64. Orig.: de morphea alba
242 Mol, 5—5 ; orig.: alopecia vel ti- nea. Mozolenie, 234—18; orig.: nodo- sitas. Mravenec v. lišej. Mrčení, 87—11, tolik co omračení; orig. scotomia. 87—18 stojí na místě toho slovo smucení. Orig.: vomitus cum scotomia. Muškát (dlouhý), 46—11; nux moschata. Má být: muškátu, pepře dlouhého. N. Nádoby pro žženie (jak jsou v orig. nazývány), 221—3. N. nožová, olivare seu cultellare; 5. žeha- dlo hřebenné neb hřebíkové, clavale; 7. bodlavé, punctuale: 9. okrúhlé, rotundum; 12. drob- né, minutum; 13. trérohé, trian- gulatum. Náduť, 70— nadpis, aneurisma. Nahnutí, 186—25, Verbiegung, verbogen. Orig : hoc membrum de levi a loco removetur. Napravená rána, 104— 33. Napraviti (a srovnati) zlomenú kost, 159—4, 168—2; orig. pro- cedat in æquatatione et restau- ratione. 159—9 (napraví et na- vode), conformatio et coaptatio; Einrichtung des Knochenbruches. Narostěná rána, 104—33. Durch Wachsen ergänzt. Narostina rační a nerační, 25—6; orig.: polypus cancrosus et non cancrosus. Narostiti, 232—3; orig.: incarnat. Narostivé lékařství, 231—20. Medi- cinæ incarnativæ. Viz: Masf na- rostivá, věci narostivé. Nártí, 215—10, Fusswurzel. Orig.: rasete (rasceta = carpus). Viz v dodatku. Navazadlo, 160—5, fascia, Binde, v. obvazadlo. Navésti kosť, 159—9, Einrichten der gebrochenen Knochen. Navná kosť, 6- 20; orig.: nodus in raseta manus ; 43—5. Uiberbein. Navrátiti (kost zlámanú na místo své), 159 -7, reponiren. Nemoc (porušení) na konci muž- ském, 57 —10, Chanker (?). Nežit, 92—38, inflammatio, phleg- mone. — N. hnicí, 74— nadpis; ulcus putridum, gangræenosum, d. faule Geschwür. — N. horký, 94—23. V lat. textu: apostema. — N. píštělný, 74—20, fistulöses Geschwür, ulcus fistul. Nežitu zbraňující věci 171—7. Nicí 206—5. Nicí dlaň 43— nad- pis kapitoly 29 (totiž ruka, jenž jest pod prsty až do klúbu); orig.: raseta manus. Nicí rukú, 43— nadpis kap. 30. Viz: nika. Nika, 164—16, strana, na které i d některý líhává, k. p. ruka líhává na dlani. Orig.: scias, quod fo- cila majus locatur a digito auricu- lari in parte silvestri usque ad cubitum; minus locatur a parte domestica a police usque ad cur- vitatem cubiti. (Český text po- rouchán.) O. Obapolní (víno s o. vodú), 145-5, ana partes æequales. Obinadla, 160—4; kus plátna; v orig.: petia; 160 —10, rúška neb obinadlo; 211—1, tunica vaginalis communis. Varletnice společná. Objitřiti, 226—18; orig.: aposte- mari (ne apostementur). Oblý, 208—5; orig.: gibbosus. Oblitina bílá, červená, černá, 81— kap. 64. Orig.: de morphea alba
Strana 243
seu rubra et nigra et albaras. Viz: Rhazes 4—36, 37, 38, mor- phea rubra, alba, nigre, lepra. Oblupeny (orech) borovy, 46—12; mundateæ pineæ. Obmékéeni, 192—28. Verrenkung mit Trennung der Bänder. Obrihk, 190—33. Flaschenzug (7), Kurbel (?). Orig.: instrumentum, quod vocatur tornellus. (Tornus, soustruh.) Obvazadlo, 160—26, 27, 28, va- zadlo ; orig.: binda 160—830, fas- cia, Binde. 160—31, navazadlo. Obyéej miti, 87—26, Uibung, Prax, Gewandheit. V uobyčej vziti, 118—2, praktisch, durch Uibung etwas erlernen. Ocet prelitj, 27 —12, acetum acer- rimum. O. lity, 62-4, acet. forte. (Jdluceny, 195—11, orig.: sepa- rantur. Odrdżejici, 225—30, orig. : reper- cussiva, viz: véci odr. Odrazitelné, 217 —6; 223 —33; zu- rückschlagende Mittel; repellen- tia. (V Rhazesu jest toho slova užíváno více ve smyslu: zerthei- lend, kühlend.) Oheň perský ¢. bieskevny v. jahliny. O. svaty, 75—2, 3. Okřín, 59—24, 64—21. Orig.: dis- kus, t. j. stůl. Okydeni, b—3; orig. crusta. Olej kopru, 228—12. O. z klasu, 228—27, 229—206, 18. Orig.: de spica. O. kostínovy, 67 —83, oleum costi, o. costinum. O. obecny, 44—33, totiž o. dřevěný. O. ze rmenu, 228— 15. Olovinka, 283—285; Bleiweiss, bé- loba olovná, cerusa. Oman, 228 - 29, orig.: enula (inula). Opéna stiibra 73—22, lithargyrium, oxydum plumbi fuscum, Blei-, Silber-, Gold-Glatte; péna od stříbra. 243 Opinovatá strd, 61—8, orig.: mıllis despumata. ()sa 148&—kap. 3.; orig.: de frac- tura furcule. Synonymum: Vi- dlice náprsnie. Osladié, 926 30; orig.: polypo- dium. Oslepené (a neznamenité bodení) nicht offen uod nicht merkbar 143—17, 26. Osná host, 204—5, Schliisselbein. Ostryś, 71— 5, orig.: cyperus, 228 —28; orig. : caprifolium. Ostruëly měděné, v. měděné o. O. papírové, 106—18, Abschab- sel vom Papier. Otok horký, 54--21, 57 —17. Otok studený, 54—24. Otok tvrdý, 54-- 21. Otok zabradwujici véci, 166 —32, v. mast zbrańujici. Olruby hlavní 12—26; orig. fur- fures in capite. P. Pakostivý, 172—27. Orig.: posset nempe infirmus ex tali strictura membrum «el ammitere, vel ad paralysim perverti. Pakostnice 87—832, 83; 107—839, 191—925 ; Erstarrung, nebo: Láh- mung. Jinde znamená: Wund- fieber; orig.: paralysis. Page (mnoho-li p. či málo), 64—3, od páchati; t. mnoho-li moče učiní, mnoho-li pičká. Païdnost prsí, 208—13; orig.: vacuitas pectoris. Tedy snad: prázdnost. Pěna střiebrná, 230, lithargyrium. Pigre v. prach pigre. Pilule z aloč a agarico, 17—8. — P. fetide, 39—4. P. f. větší, 294—095. P. z popovych náro- kův 225 - 3. P. velké, 224—536; orig. : trocisci. 16*
seu rubra et nigra et albaras. Viz: Rhazes 4—36, 37, 38, mor- phea rubra, alba, nigre, lepra. Oblupeny (orech) borovy, 46—12; mundateæ pineæ. Obmékéeni, 192—28. Verrenkung mit Trennung der Bänder. Obrihk, 190—33. Flaschenzug (7), Kurbel (?). Orig.: instrumentum, quod vocatur tornellus. (Tornus, soustruh.) Obvazadlo, 160—26, 27, 28, va- zadlo ; orig.: binda 160—830, fas- cia, Binde. 160—31, navazadlo. Obyéej miti, 87—26, Uibung, Prax, Gewandheit. V uobyčej vziti, 118—2, praktisch, durch Uibung etwas erlernen. Ocet prelitj, 27 —12, acetum acer- rimum. O. lity, 62-4, acet. forte. (Jdluceny, 195—11, orig.: sepa- rantur. Odrdżejici, 225—30, orig. : reper- cussiva, viz: véci odr. Odrazitelné, 217 —6; 223 —33; zu- rückschlagende Mittel; repellen- tia. (V Rhazesu jest toho slova užíváno více ve smyslu: zerthei- lend, kühlend.) Oheň perský ¢. bieskevny v. jahliny. O. svaty, 75—2, 3. Okřín, 59—24, 64—21. Orig.: dis- kus, t. j. stůl. Okydeni, b—3; orig. crusta. Olej kopru, 228—12. O. z klasu, 228—27, 229—206, 18. Orig.: de spica. O. kostínovy, 67 —83, oleum costi, o. costinum. O. obecny, 44—33, totiž o. dřevěný. O. ze rmenu, 228— 15. Olovinka, 283—285; Bleiweiss, bé- loba olovná, cerusa. Oman, 228 - 29, orig.: enula (inula). Opéna stiibra 73—22, lithargyrium, oxydum plumbi fuscum, Blei-, Silber-, Gold-Glatte; péna od stříbra. 243 Opinovatá strd, 61—8, orig.: mıllis despumata. ()sa 148&—kap. 3.; orig.: de frac- tura furcule. Synonymum: Vi- dlice náprsnie. Osladié, 926 30; orig.: polypo- dium. Oslepené (a neznamenité bodení) nicht offen uod nicht merkbar 143—17, 26. Osná host, 204—5, Schliisselbein. Ostryś, 71— 5, orig.: cyperus, 228 —28; orig. : caprifolium. Ostruëly měděné, v. měděné o. O. papírové, 106—18, Abschab- sel vom Papier. Otok horký, 54--21, 57 —17. Otok studený, 54—24. Otok tvrdý, 54-- 21. Otok zabradwujici véci, 166 —32, v. mast zbrańujici. Olruby hlavní 12—26; orig. fur- fures in capite. P. Pakostivý, 172—27. Orig.: posset nempe infirmus ex tali strictura membrum «el ammitere, vel ad paralysim perverti. Pakostnice 87—832, 83; 107—839, 191—925 ; Erstarrung, nebo: Láh- mung. Jinde znamená: Wund- fieber; orig.: paralysis. Page (mnoho-li p. či málo), 64—3, od páchati; t. mnoho-li moče učiní, mnoho-li pičká. Païdnost prsí, 208—13; orig.: vacuitas pectoris. Tedy snad: prázdnost. Pěna střiebrná, 230, lithargyrium. Pigre v. prach pigre. Pilule z aloč a agarico, 17—8. — P. fetide, 39—4. P. f. větší, 294—095. P. z popovych náro- kův 225 - 3. P. velké, 224—536; orig. : trocisci. 16*
Strana 244
244 Pistéla, 73—6, definice. Píšťadlo 73—nadpis; (striel 7—35.) Pistelka, 21—9. Piet, 199—2, Kopfhaut, Schidel- haube; (kůže pletná, kůže hla- vní, 199—4.) Plicnice, 206—35. Pit (neb küze), 9—11. Podustice, 60—21, pelotte. Podvinuti vitka 5—19; orig.: in- versatio palpebrarum. Pokruta, 225—16 ; orig.: trociscus. Pokruta (k zapuzeni bolesti), jak bývá dělána 225—16. Pôlokršlkový (c. polouměsíčný), 198--8. Poludní, 89—9, 20. (Na prvním místé stojí v rukopise chybou: poladné), semicircularis. Polükolé, 156—195, Halbkreis. Popové nároky, 225—3, dactyli. Posílení rány, 104—29. Pošky, 145—8. Chyba; má býti: posky. Posek (posok) jest pyje zvířat, z nížto dělávali biče. Po- něvadž se nazývá pyje také žílou, mají odtud některé biče jméno: žíla, ku př. žíla pastuchova a snad i býkovec z toho pochází, na místo: býková žíla. Povraz (provaz) ruky Orig.: funis brachii. Pozívati neżilu, 217—9, 227—12; bewältigen, zertheilen. Prach affodilorum, viz: affodi- lorum prach. P. celivj, 92—9, 12; 96—20: zhotovování jeho; viz: p. scelistivý a p. k scelení. P. pigre (species hiera picra, s. pulv. aloó comp.), zhotovování jeho, 15—21; a jiné zhotovo- vání: 225—11. P. hlavní ro- stící a, posilující, 91—35, 92—1; P. rostivj masa, 232—4. P. sanguinis draconis, 60—11. P. hermo- 206—31. k scelení 66—2, 170—325. viz: p. celivy. P. na smasení rány, 96—11. P. zbraňující, 168—2. preecavens, antiphlogisticum viz: otok zbraňující věci. P. sceli- stivy (v. p. celivy), 233—37. Piéhlb, v rkp. prehlbie — prehbi, 157—kap. VI. vertebra. P. chÿbet- nice prsnie, 208—17. Priepona, 208—23; orig.: dia- phragma. Piilisnost v $aludku, 116—17, sor- des primar. viarum, saburra, eru- ditas, gastricismus. Primet, 44—kap. 81; orig.: pana- ritium. Přípalé, 73—-10, v orig.: in qua adustzo induxit acuitatem. Piipdalena (Zluéna) krev, 55—D5. Pripasadlo, 60—22, der Körper des Bruchbandes; orig.: Iumbar, viz přivazadlo. Připásání, 60—18, das Bruchband anlegen. Přispářet?, 201—31, vermehren. Přístojící k dílu, 2—nadpis; Ge- hilfe. Příškvara, 14—17; orig.: escara. Privazadlo, 60—24, Schenkelrie- men am Bruchbande; orig. binda. Próduch vodný, 5—18: orig.: ca- taracta. Propálidlo, 217 —20, orig.: caute- rium. Prsy, 208—15, orig.: pectus; viz: hrudí. Prsy a hrudí, 209—15, 37. Pryskýř, 76—11, 21, 29, pustula maligna. Psie víno, 225 —81, orig.: solatrum, podle vlaského: solatro: vlastné solanum. Pysk perovy, 101 —17; orig. : canna penne anseris. Puška n. lžička krku, 208—8, Hals- grube. Orig.: piscis gula. Pysk psí, 29—33; portulaca.
244 Pistéla, 73—6, definice. Píšťadlo 73—nadpis; (striel 7—35.) Pistelka, 21—9. Piet, 199—2, Kopfhaut, Schidel- haube; (kůže pletná, kůže hla- vní, 199—4.) Plicnice, 206—35. Pit (neb küze), 9—11. Podustice, 60—21, pelotte. Podvinuti vitka 5—19; orig.: in- versatio palpebrarum. Pokruta, 225—16 ; orig.: trociscus. Pokruta (k zapuzeni bolesti), jak bývá dělána 225—16. Pôlokršlkový (c. polouměsíčný), 198--8. Poludní, 89—9, 20. (Na prvním místé stojí v rukopise chybou: poladné), semicircularis. Polükolé, 156—195, Halbkreis. Popové nároky, 225—3, dactyli. Posílení rány, 104—29. Pošky, 145—8. Chyba; má býti: posky. Posek (posok) jest pyje zvířat, z nížto dělávali biče. Po- něvadž se nazývá pyje také žílou, mají odtud některé biče jméno: žíla, ku př. žíla pastuchova a snad i býkovec z toho pochází, na místo: býková žíla. Povraz (provaz) ruky Orig.: funis brachii. Pozívati neżilu, 217—9, 227—12; bewältigen, zertheilen. Prach affodilorum, viz: affodi- lorum prach. P. celivj, 92—9, 12; 96—20: zhotovování jeho; viz: p. scelistivý a p. k scelení. P. pigre (species hiera picra, s. pulv. aloó comp.), zhotovování jeho, 15—21; a jiné zhotovo- vání: 225—11. P. hlavní ro- stící a, posilující, 91—35, 92—1; P. rostivj masa, 232—4. P. sanguinis draconis, 60—11. P. hermo- 206—31. k scelení 66—2, 170—325. viz: p. celivy. P. na smasení rány, 96—11. P. zbraňující, 168—2. preecavens, antiphlogisticum viz: otok zbraňující věci. P. sceli- stivy (v. p. celivy), 233—37. Piéhlb, v rkp. prehlbie — prehbi, 157—kap. VI. vertebra. P. chÿbet- nice prsnie, 208—17. Priepona, 208—23; orig.: dia- phragma. Piilisnost v $aludku, 116—17, sor- des primar. viarum, saburra, eru- ditas, gastricismus. Primet, 44—kap. 81; orig.: pana- ritium. Přípalé, 73—-10, v orig.: in qua adustzo induxit acuitatem. Piipdalena (Zluéna) krev, 55—D5. Pripasadlo, 60—22, der Körper des Bruchbandes; orig.: Iumbar, viz přivazadlo. Připásání, 60—18, das Bruchband anlegen. Přispářet?, 201—31, vermehren. Přístojící k dílu, 2—nadpis; Ge- hilfe. Příškvara, 14—17; orig.: escara. Privazadlo, 60—24, Schenkelrie- men am Bruchbande; orig. binda. Próduch vodný, 5—18: orig.: ca- taracta. Propálidlo, 217 —20, orig.: caute- rium. Prsy, 208—15, orig.: pectus; viz: hrudí. Prsy a hrudí, 209—15, 37. Pryskýř, 76—11, 21, 29, pustula maligna. Psie víno, 225 —81, orig.: solatrum, podle vlaského: solatro: vlastné solanum. Pysk perovy, 101 —17; orig. : canna penne anseris. Puška n. lžička krku, 208—8, Hals- grube. Orig.: piscis gula. Pysk psí, 29—33; portulaca.
Strana 245
R. Rajské jablko, kůra, květ, víno, zrno; viz: Jablko r. Rakovnice, 70—17; crenæ. Řasy uvinuté, obräcené, 20 —nad- pis ; Finwärtskehrung der Augen- wimper. Remeslo, 110—1, die Kunst, Fer- tigkeit. Ř. neb umění, 2-7. Rmen, anthemis, Afterchamille. Rodelgar, 39—23, 73—27, 21—30; Jinde: delogare, 35—20, lodel- gar, 44—10. Orig.: mixto cum rodelgra. Roh, 18—12 (jenz jest poskvrna bílá). Rosténi, 104—30; viz: smasenie. Rozpuciti, 59—2, zersprengen, aus- einander drángen. Rozpiśteti, 220—21 ; orig.: resol- vit (omnem materiam). Rozpüstéjícé mast 228—18, 229— 24; r. olej, viz: olej z klasu; r. flastr, viz: flastr r. Rozsedlina, 7—31; 72—kap. LV., orig.: scissura; zprysténi, viz: zsédánie. Ribenie (roubeni) 26—31 ; krupice, Grütze; orig.: succum farri et (h)ordei et avene. Ruda 226 - 6; orig.: bolus arme- nus. R. vlaska, 20—36, bolus armenus. Rusidlo, 38—11; causticum, Aetz- mittel. Ruska, v. obinadlo. orig.: can- S. Safaci (trudovatina) 26—kap. 18; orig.: aurea cervina vel buticaga ; vocatur saphati. Sansucie, 228—29 ; orig.: sansucus. Sarcocolla, 22—35 ; pryskyftice kle- jovitá, tekoucí ze křoví zvaného: kliżel obecny (pena sarcocolla). 245 Scelení, 66—2, zuheilen, verheilen. Sceliti, 27—922, scel s dféve rece- nými; orig.: incorporetur cum predictis, 271—238. Sceluje místa (consolidat pustulas). Scelistivy, 232—kap. 7; orig.: con- solidativus. Scicados, 15—19 ; flores steechados arabicæ. Sebel, 18—12, 16; cink, pterygium (arab.) Serapinum, 55—33; gummiresina sagapenum, z rostliny: ferula persica. Starší tvrdili, že, přilo- žena budouc vně, táhne až i šípy z těla. Sin srdce, 209—8; osrdec, peri- cardium; orig.: capsula cordis. Skoblice, 30—34 ; Pincette. Skudla, 30—26; deska, prkénko, šindel. Sléz připravený, 227—32; malva viscus przeparatus. S. vlaský, 97—9, 227—830; orig.: malva viscus. Slezenice, 206—835; splenica. Viz: żila sleznice. Slze zelenć sv. Marie, 63—23 ; orig.: saxifraga viridis. (Viz v dodatku.) Slitoväni, 93—29 ; sympathia. Smasenie, 104—830; regenerativa sténie). Smrk, 228—830; orig. myrtus. orig.: carnis (kteréž činie ro- Smrkyne, 225—383; orig.: oleum de myrtis. Smuceni zraku, 87—18; kalení zra- ku; v. mrčení. Spasénka, 206—34, 207—20, viz: zila spasénka. Spatiit, 174—22; berücksichtigen, beachten. Sprostny, 195—17, simplex. Spüsoba, 193—9; orig.: cum sepa- rentur à propria figura.
R. Rajské jablko, kůra, květ, víno, zrno; viz: Jablko r. Rakovnice, 70—17; crenæ. Řasy uvinuté, obräcené, 20 —nad- pis ; Finwärtskehrung der Augen- wimper. Remeslo, 110—1, die Kunst, Fer- tigkeit. Ř. neb umění, 2-7. Rmen, anthemis, Afterchamille. Rodelgar, 39—23, 73—27, 21—30; Jinde: delogare, 35—20, lodel- gar, 44—10. Orig.: mixto cum rodelgra. Roh, 18—12 (jenz jest poskvrna bílá). Rosténi, 104—30; viz: smasenie. Rozpuciti, 59—2, zersprengen, aus- einander drángen. Rozpiśteti, 220—21 ; orig.: resol- vit (omnem materiam). Rozpüstéjícé mast 228—18, 229— 24; r. olej, viz: olej z klasu; r. flastr, viz: flastr r. Rozsedlina, 7—31; 72—kap. LV., orig.: scissura; zprysténi, viz: zsédánie. Ribenie (roubeni) 26—31 ; krupice, Grütze; orig.: succum farri et (h)ordei et avene. Ruda 226 - 6; orig.: bolus arme- nus. R. vlaska, 20—36, bolus armenus. Rusidlo, 38—11; causticum, Aetz- mittel. Ruska, v. obinadlo. orig.: can- S. Safaci (trudovatina) 26—kap. 18; orig.: aurea cervina vel buticaga ; vocatur saphati. Sansucie, 228—29 ; orig.: sansucus. Sarcocolla, 22—35 ; pryskyftice kle- jovitá, tekoucí ze křoví zvaného: kliżel obecny (pena sarcocolla). 245 Scelení, 66—2, zuheilen, verheilen. Sceliti, 27—922, scel s dféve rece- nými; orig.: incorporetur cum predictis, 271—238. Sceluje místa (consolidat pustulas). Scelistivy, 232—kap. 7; orig.: con- solidativus. Scicados, 15—19 ; flores steechados arabicæ. Sebel, 18—12, 16; cink, pterygium (arab.) Serapinum, 55—33; gummiresina sagapenum, z rostliny: ferula persica. Starší tvrdili, že, přilo- žena budouc vně, táhne až i šípy z těla. Sin srdce, 209—8; osrdec, peri- cardium; orig.: capsula cordis. Skoblice, 30—34 ; Pincette. Skudla, 30—26; deska, prkénko, šindel. Sléz připravený, 227—32; malva viscus przeparatus. S. vlaský, 97—9, 227—830; orig.: malva viscus. Slezenice, 206—835; splenica. Viz: żila sleznice. Slze zelenć sv. Marie, 63—23 ; orig.: saxifraga viridis. (Viz v dodatku.) Slitoväni, 93—29 ; sympathia. Smasenie, 104—830; regenerativa sténie). Smrk, 228—830; orig. myrtus. orig.: carnis (kteréž činie ro- Smrkyne, 225—383; orig.: oleum de myrtis. Smuceni zraku, 87—18; kalení zra- ku; v. mrčení. Spasénka, 206—34, 207—20, viz: zila spasénka. Spatiit, 174—22; berücksichtigen, beachten. Sprostny, 195—17, simplex. Spüsoba, 193—9; orig.: cum sepa- rentur à propria figura.
Strana 246
246 Srovnati díly kosti (zlomené), 159 —5; coaptare, conformare, die Knochen in die entsprechende Lage und Richtung bringen, 163 —9, 8. Stání, 154—31, čti: w straně; orig.: signum est alicujus venz fractæ in parte spondilium. Strana domácí a divoká, 206—17, 18; orig.: domestica, silvestris. Stezeni, 166 — 30 ; stehem, šitím při- pevniti. Stirati, 58—25, erweichen, aufló- sen, zertheilen. Stred, strdi, anebo: stred, stredu, 105—39, 106—1 ; med, mel. Stren tykve lesné, 77—21; pulpa bryoniæ. Jinde: vnitrnost. Stiiel, 5—22; orig.: fistula, viz: pistadlo. Strmositi, 152—20; Strmoseni zu- biv, 152—23 ; orig.: ligentur dentes cum filo; remaneat cum sua ligatura firmum. Strihanina, 76—32; detritus. Struéek écsenkovy, 236—6; orig.: dens allei (allii). Sül sklenná, 181—9, 10; sal gem- mas, Steinsalz, Küchensalz. Sval neb myśka, 5 11; nodus, 133—12. Syrecek z turbitu, 34—36; poně- kud jiny, 81—33. Trociscus. orig.. 8. Sedivek, 47—10; portulaca; viz: pysk psí. Sir, (e), 204—14, plocha, Fläche, Abflachung. Sisky dubové, 228—834 ; orig. : gallæ. Śkrophule, 27—27; krtitnik svin- ský, neb krtičníkový kořen. Škubadlo, 220 -5, 14, Charpie. Stipané (urazeni), 89—19; fractura lincalis. T. Talov, 932—18; v orig.: sanies. Trepilost, 196—928; orig.: concavi- tas. Trepilj 201—937, prázdný. T. żila, 117—20, arterie. Tititice (a krupice muky jeéné), 17—4; Voda tititièie, 20—7; aqua ciceris. J. Jungm. mini że to chybně psáno, místo: křenice (cicer, Kichererbse, cizrno). Trtice v. Tÿtitice. Trus prvého à druhého pozivanie, 108—1. Trus obého požívání plováše z něho v lože boz čití, 108— 16; unwillkührlicher Abgang von Urin und Koth. Tuk jest vyvařená neb vodou vymo- čená šťáva (polívka) viz : miezha. Tuk ječný, 45 30 ; succus hordei. 'Гик sena řeckého, 228 -37 ; orig. mucilago. Twlej, 101—15; orig.: in quacum- que canula. Turbit, 34—36 (turpethum vegeta- bile). Radix turpethi albi pochá- zející od: ulmus fulva; drastické projímadlo. Tykva zelená, colloguintida. 29—34; 15—29, U. Údy sprostné, 76—31; nicht zer- storte Organe. Ukdzanie, 196 —39; apparatus. Umrtvení neb porušení chodící, 71—kap. 58; orig.: de cancro et mortificatione seu corruptione vel herpete estiomeuo i membro quolibet. Umvlivenyj, 17—21; extinctus, sub- actus. Üraz 85—nadpis; orig.: contusio. Ušlechtilý (u. mast), 883—90, fcinc Salbe. U. žíla 87—21, 24, 22, lebenswiclhtige Getässe.
246 Srovnati díly kosti (zlomené), 159 —5; coaptare, conformare, die Knochen in die entsprechende Lage und Richtung bringen, 163 —9, 8. Stání, 154—31, čti: w straně; orig.: signum est alicujus venz fractæ in parte spondilium. Strana domácí a divoká, 206—17, 18; orig.: domestica, silvestris. Stezeni, 166 — 30 ; stehem, šitím při- pevniti. Stirati, 58—25, erweichen, aufló- sen, zertheilen. Stred, strdi, anebo: stred, stredu, 105—39, 106—1 ; med, mel. Stren tykve lesné, 77—21; pulpa bryoniæ. Jinde: vnitrnost. Stiiel, 5—22; orig.: fistula, viz: pistadlo. Strmositi, 152—20; Strmoseni zu- biv, 152—23 ; orig.: ligentur dentes cum filo; remaneat cum sua ligatura firmum. Strihanina, 76—32; detritus. Struéek écsenkovy, 236—6; orig.: dens allei (allii). Sül sklenná, 181—9, 10; sal gem- mas, Steinsalz, Küchensalz. Sval neb myśka, 5 11; nodus, 133—12. Syrecek z turbitu, 34—36; poně- kud jiny, 81—33. Trociscus. orig.. 8. Sedivek, 47—10; portulaca; viz: pysk psí. Sir, (e), 204—14, plocha, Fläche, Abflachung. Sisky dubové, 228—834 ; orig. : gallæ. Śkrophule, 27—27; krtitnik svin- ský, neb krtičníkový kořen. Škubadlo, 220 -5, 14, Charpie. Stipané (urazeni), 89—19; fractura lincalis. T. Talov, 932—18; v orig.: sanies. Trepilost, 196—928; orig.: concavi- tas. Trepilj 201—937, prázdný. T. żila, 117—20, arterie. Tititice (a krupice muky jeéné), 17—4; Voda tititièie, 20—7; aqua ciceris. J. Jungm. mini że to chybně psáno, místo: křenice (cicer, Kichererbse, cizrno). Trtice v. Tÿtitice. Trus prvého à druhého pozivanie, 108—1. Trus obého požívání plováše z něho v lože boz čití, 108— 16; unwillkührlicher Abgang von Urin und Koth. Tuk jest vyvařená neb vodou vymo- čená šťáva (polívka) viz : miezha. Tuk ječný, 45 30 ; succus hordei. 'Гик sena řeckého, 228 -37 ; orig. mucilago. Twlej, 101—15; orig.: in quacum- que canula. Turbit, 34—36 (turpethum vegeta- bile). Radix turpethi albi pochá- zející od: ulmus fulva; drastické projímadlo. Tykva zelená, colloguintida. 29—34; 15—29, U. Údy sprostné, 76—31; nicht zer- storte Organe. Ukdzanie, 196 —39; apparatus. Umrtvení neb porušení chodící, 71—kap. 58; orig.: de cancro et mortificatione seu corruptione vel herpete estiomeuo i membro quolibet. Umvlivenyj, 17—21; extinctus, sub- actus. Üraz 85—nadpis; orig.: contusio. Ušlechtilý (u. mast), 883—90, fcinc Salbe. U. žíla 87—21, 24, 22, lebenswiclhtige Getässe.
Strana 247
Uslechtilost, 102—10: bilis. Utwrdi se (místo a očistí od strupu), 60—13, sicherstellen — Utorditi vazadly, 60 —7, die Wunde durch Verband (Binden) sichern, befe- stigen. orig.: no V. Vazadlo, v. obvazadlo. Véci éistujici, 115 -29, depurantia. V. éistujici a hmojici ranu, 117 —6, T. V. hnojicí a čistící rá- nu, 109 -12, 120 -22. V. horké odrážející, 224 -1l. V. klovaté, 224—386; orig.: gumma. Věcí narostujici a posilující mozku, 105—10, 36. V. obměkčující, 109 -11. V. posilující a naro- stujici, 105.--41. V. na smasení a rosténí « posíleni, 104 -.29, 30. V. studené, odrážející, ježto po- siluji, sprostué, 226 —1. Věci studené, odr. složené, 226—38. V. utorzujici, 107--8. V. zbra- ňující nežitu a objitření, 174—16. Velbloudové plevy, 228—30; orig.: squinatus ; (andropogon scheenan- thus). V Arabii slouží tráva ta velbloudum za pici. Videni, 195—39; orig.: fantasia. Vidlice, 208—nadpis, 5; clavicula; orig.: furcula. Víno divoké, 41—31: vinum agre- ste, wild wachsend. V. mdlé, 116--25, süsser Wein. V. ostré, kyselé, 116—285. V. z rajskych jablek; viz: jablko rajské. Vlčí mák, 227—25, 229—9; lupi- nus (chybně přel ženo, omýlením s ,lupus^) vlastné škrkavičník, vlčí bob, vlčák, hrách Skrka- vičný. Voda 2 jitfice, viz: jitfice. Volovy neduh, 8—11; orig.: segri- tudo bovina, 83 —kap. 36. (Phtiri- asis, vSivost ?) 247 Voštnost barvy, 26—16 : orig.: ter- reitas. Vyčisťující lékařství, 226--36. V orig.: mundificativa. Vyhnojujici lékarstvi, 229 —kap. b., vereiternde, durch Eiterung rei- nigende Mittel. Výr, 37-—nadpis Nezit talovity pod pází, 57—6 ; orig.: bubo. Vyvinutí, 192 —25; luxatio. Vyždětí (tuku psího vína), ausge- presster Saft. Z. Založení, (v studenost), 147—24: complexio (ad frigiditatem). Zapexlivé véci, 232— kap. 7., orig. sigillativæ ; éili spojujici, 217—14. Zaroditi se, 209 -32; zarozeny, 209—-29 ; entstehen. Zavinuti. 147—4. Tvrdost a za- vinutí, orig.: durities et inve- lutio labiorum. #bytnost, 212—24; orig.: super- fluitas. Zbrañujici věci, viz: otok zbrañu- jící; nežit zbr Zeměžluč, 70—2; terrae. Zetïenie, 157—34, 158 —22, Knik- kung; orig.: attritio. Zetreny, 157 —32, 33; 158 --9. Zlost neduhu, 76—8. | Schàrfe; schlechte Beschaffenheit. Zmyta kńdel u vode, 167 —20 ; ve vodě namočená. Zpakostnéti, 193—33; paralysis, ochrnutí; viz: pakostivý Zplstěný, 78—kap. 57; orig.: in- filtratus. Zpravené řemesla, 1—3. Ausůbung der Kunst; viz: dodatky. Zprýštění, 72—kap. LV., viz: roz- sedlina. (Viz v dodatku.) Zsédání, D—7, (pukäni), znamenà totéž co rozsedlina, 12—29 a nadpis. (Viz v dodatku.) orig.: fumus
Uslechtilost, 102—10: bilis. Utwrdi se (místo a očistí od strupu), 60—13, sicherstellen — Utorditi vazadly, 60 —7, die Wunde durch Verband (Binden) sichern, befe- stigen. orig.: no V. Vazadlo, v. obvazadlo. Véci éistujici, 115 -29, depurantia. V. éistujici a hmojici ranu, 117 —6, T. V. hnojicí a čistící rá- nu, 109 -12, 120 -22. V. horké odrážející, 224 -1l. V. klovaté, 224—386; orig.: gumma. Věcí narostujici a posilující mozku, 105—10, 36. V. obměkčující, 109 -11. V. posilující a naro- stujici, 105.--41. V. na smasení a rosténí « posíleni, 104 -.29, 30. V. studené, odrážející, ježto po- siluji, sprostué, 226 —1. Věci studené, odr. složené, 226—38. V. utorzujici, 107--8. V. zbra- ňující nežitu a objitření, 174—16. Velbloudové plevy, 228—30; orig.: squinatus ; (andropogon scheenan- thus). V Arabii slouží tráva ta velbloudum za pici. Videni, 195—39; orig.: fantasia. Vidlice, 208—nadpis, 5; clavicula; orig.: furcula. Víno divoké, 41—31: vinum agre- ste, wild wachsend. V. mdlé, 116--25, süsser Wein. V. ostré, kyselé, 116—285. V. z rajskych jablek; viz: jablko rajské. Vlčí mák, 227—25, 229—9; lupi- nus (chybně přel ženo, omýlením s ,lupus^) vlastné škrkavičník, vlčí bob, vlčák, hrách Skrka- vičný. Voda 2 jitfice, viz: jitfice. Volovy neduh, 8—11; orig.: segri- tudo bovina, 83 —kap. 36. (Phtiri- asis, vSivost ?) 247 Voštnost barvy, 26—16 : orig.: ter- reitas. Vyčisťující lékařství, 226--36. V orig.: mundificativa. Vyhnojujici lékarstvi, 229 —kap. b., vereiternde, durch Eiterung rei- nigende Mittel. Výr, 37-—nadpis Nezit talovity pod pází, 57—6 ; orig.: bubo. Vyvinutí, 192 —25; luxatio. Vyždětí (tuku psího vína), ausge- presster Saft. Z. Založení, (v studenost), 147—24: complexio (ad frigiditatem). Zapexlivé véci, 232— kap. 7., orig. sigillativæ ; éili spojujici, 217—14. Zaroditi se, 209 -32; zarozeny, 209—-29 ; entstehen. Zavinuti. 147—4. Tvrdost a za- vinutí, orig.: durities et inve- lutio labiorum. #bytnost, 212—24; orig.: super- fluitas. Zbrañujici věci, viz: otok zbrañu- jící; nežit zbr Zeměžluč, 70—2; terrae. Zetïenie, 157—34, 158 —22, Knik- kung; orig.: attritio. Zetreny, 157 —32, 33; 158 --9. Zlost neduhu, 76—8. | Schàrfe; schlechte Beschaffenheit. Zmyta kńdel u vode, 167 —20 ; ve vodě namočená. Zpakostnéti, 193—33; paralysis, ochrnutí; viz: pakostivý Zplstěný, 78—kap. 57; orig.: in- filtratus. Zpravené řemesla, 1—3. Ausůbung der Kunst; viz: dodatky. Zprýštění, 72—kap. LV., viz: roz- sedlina. (Viz v dodatku.) Zsédání, D—7, (pukäni), znamenà totéž co rozsedlina, 12—29 a nadpis. (Viz v dodatku.) orig.: fumus
Strana 248
248 Ztáhnouti, 191—22; extendere, strecken (die Hand). Ztrnutie, 108—25, 26, 27. Starr- krampf, tetanus ; orig.: rigor. Zubiny, 6—kap. 20; orig.: gingivæ. Zuccarii (alumen), 21—16; alun zucarii, 13—26, 24—21; alumen sacharinum, byl užíván při očních neduzích. Z. alunis, 31—12, 18. Ž. Žába, 31 — kap. 20; orig.: ranula. Žádost potřebná ke všemu tělu, 51—3; das allgemeine Wohlbe- finden, Lebenslust. Žebra, 208—19; orig.: costæ. Žehadlo v. nádoby prožžení. Žila pródušná třepilá, 110—15; trachea (arteria aspera). Žíly bez krve, 110—11; nervy. Žila hlavnie, pažná; 206—29; orig.: cephalica, humeralis. Žíly tře- pilé 110—20, 117—20; arteriæ. Žila pličná, 207—27, 28. Žíly trudné, 7—30; městky, varices. Ž. ženská, 51—1; vena saphæna. Žíla, jenž jest pod článkem (ko- tníkem) vnitřním; 62 6. Ž pod- paždná spodnie, 206—32; orig.: asselaris. Žíla spasěnka, plíc- nice, sleznice (orig: salvatella, seu hepatica vel splenica) bru- natná, černá, obecná, máteřiná, 206—34, 35, 37. Žilny čitelné, 209—15; orig.: nervi sensitivi. Žilny hýbavé dobro- volně, 209—17; motorische Wil- lensnerven. Orig.: motivi volun- tarie. Ž. h. z přirození, 209—19; motorische, unwillkührliche Ner- ven. Orig.: motivi per naturam (compositionis thoracis). —. —
248 Ztáhnouti, 191—22; extendere, strecken (die Hand). Ztrnutie, 108—25, 26, 27. Starr- krampf, tetanus ; orig.: rigor. Zubiny, 6—kap. 20; orig.: gingivæ. Zuccarii (alumen), 21—16; alun zucarii, 13—26, 24—21; alumen sacharinum, byl užíván při očních neduzích. Z. alunis, 31—12, 18. Ž. Žába, 31 — kap. 20; orig.: ranula. Žádost potřebná ke všemu tělu, 51—3; das allgemeine Wohlbe- finden, Lebenslust. Žebra, 208—19; orig.: costæ. Žehadlo v. nádoby prožžení. Žila pródušná třepilá, 110—15; trachea (arteria aspera). Žíly bez krve, 110—11; nervy. Žila hlavnie, pažná; 206—29; orig.: cephalica, humeralis. Žíly tře- pilé 110—20, 117—20; arteriæ. Žila pličná, 207—27, 28. Žíly trudné, 7—30; městky, varices. Ž. ženská, 51—1; vena saphæna. Žíla, jenž jest pod článkem (ko- tníkem) vnitřním; 62 6. Ž pod- paždná spodnie, 206—32; orig.: asselaris. Žíla spasěnka, plíc- nice, sleznice (orig: salvatella, seu hepatica vel splenica) bru- natná, černá, obecná, máteřiná, 206—34, 35, 37. Žilny čitelné, 209—15; orig.: nervi sensitivi. Žilny hýbavé dobro- volně, 209—17; motorische Wil- lensnerven. Orig.: motivi volun- tarie. Ž. h. z přirození, 209—19; motorische, unwillkührliche Ner- ven. Orig.: motivi per naturam (compositionis thoracis). —. —
Strana 249
DODATEK. Dozvěděvše se skrze ochotu ministerialního sekretáře pana J. Jirečka, že nalezl ve Vídeňské universitní bibliothece Benátské latinské vydání Saličeta, požádali jsme ho, aby porovnal český spis s latinským, zdali a jak jest český text přeložen z latinského, a zároveň, aby ně- která slova porušená, neb i celé věty hleděl z latinského textu opraviti. Poněvadž se vyjednávání nepříznivými okolnostmi, hlavně pro le- tošní válečné běhy, protáhlo, a poněvadž byl tisk spisu již dokončen, když žádoucí vysvětlivky zaslány byly; použili jsme výpisků a pozname- nání pana minist. sekretáře při korrektuře registříku vysvětlivek a dali jsme je zadu v dodatku vytisknouti, aby každý mohl sám porovnati český text s některými vyňatky z latinského. Zde stůj výjimek z dopisu pana minist. sekretáře k nám uči- něného: „„Vilém de Saleceto čili Saliceti, rodem z Placencie a zemřelý I. 1280, náleží k nejslovutnějším lékařům středního věku. Zvláště zna- menit je proto, že první užil žhavého železa k hojení ran. Spisy složil dva, jeden o lékařství vnitřním, druhý o lékařství ranném, o „cyrugii“ (totiž, dle středolatinského vyslovení, chirurgii *); onen rozsáhlejší, tento kratší. Vydány byly, pokud nám známo, mezi prvotisky benátskými po dvakráte, a sice 1. 1490 a 1499. První spis nadepsán jest úplným titulem: „Liber magistri Gulielmi placentini de Saleceto, in scientia medicali specialiter perfectis, qui summa conservationis et curationis appellatur,“ i rozdèlen jest na pa- tero kněh, z nichž první jedná o všech chorobách od hlavy až k patě (a capite usque ad pedes), druhá o zimnicích, třetí o osutinách a otráve- ninách, čtvrtá o opatrnostech před jedy, pátá posléze o lékách slože- ných i prostých. Spis druhý „cyrugia“ se dělí na patero kněh, i jest originálem, z něhož překlad náš český učiněn v první polovici patnáctého věku. Oba spisy na základě čtení v Bononii odbývaných Saliceti do- konal 1. 1275 ve Veroně, požívaje od tamní obce platu a tudíž dosta- tečného ke spisování dostihu. Spis o lékařství vnitřním zaujímá v be- nátských vydáních 110, spis o „cyrugii“ 34 listů ve foliu, hustě ve dvou sloupcích potištěných, ježto podle tehdejšího spůsobu ještě plny jsou zkrácenin psacích. *) Vlaši podnes chirurga jmenuji cerusico, Poláci cyrulik.
DODATEK. Dozvěděvše se skrze ochotu ministerialního sekretáře pana J. Jirečka, že nalezl ve Vídeňské universitní bibliothece Benátské latinské vydání Saličeta, požádali jsme ho, aby porovnal český spis s latinským, zdali a jak jest český text přeložen z latinského, a zároveň, aby ně- která slova porušená, neb i celé věty hleděl z latinského textu opraviti. Poněvadž se vyjednávání nepříznivými okolnostmi, hlavně pro le- tošní válečné běhy, protáhlo, a poněvadž byl tisk spisu již dokončen, když žádoucí vysvětlivky zaslány byly; použili jsme výpisků a pozname- nání pana minist. sekretáře při korrektuře registříku vysvětlivek a dali jsme je zadu v dodatku vytisknouti, aby každý mohl sám porovnati český text s některými vyňatky z latinského. Zde stůj výjimek z dopisu pana minist. sekretáře k nám uči- něného: „„Vilém de Saleceto čili Saliceti, rodem z Placencie a zemřelý I. 1280, náleží k nejslovutnějším lékařům středního věku. Zvláště zna- menit je proto, že první užil žhavého železa k hojení ran. Spisy složil dva, jeden o lékařství vnitřním, druhý o lékařství ranném, o „cyrugii“ (totiž, dle středolatinského vyslovení, chirurgii *); onen rozsáhlejší, tento kratší. Vydány byly, pokud nám známo, mezi prvotisky benátskými po dvakráte, a sice 1. 1490 a 1499. První spis nadepsán jest úplným titulem: „Liber magistri Gulielmi placentini de Saleceto, in scientia medicali specialiter perfectis, qui summa conservationis et curationis appellatur,“ i rozdèlen jest na pa- tero kněh, z nichž první jedná o všech chorobách od hlavy až k patě (a capite usque ad pedes), druhá o zimnicích, třetí o osutinách a otráve- ninách, čtvrtá o opatrnostech před jedy, pátá posléze o lékách slože- ných i prostých. Spis druhý „cyrugia“ se dělí na patero kněh, i jest originálem, z něhož překlad náš český učiněn v první polovici patnáctého věku. Oba spisy na základě čtení v Bononii odbývaných Saliceti do- konal 1. 1275 ve Veroně, požívaje od tamní obce platu a tudíž dosta- tečného ke spisování dostihu. Spis o lékařství vnitřním zaujímá v be- nátských vydáních 110, spis o „cyrugii“ 34 listů ve foliu, hustě ve dvou sloupcích potištěných, ježto podle tehdejšího spůsobu ještě plny jsou zkrácenin psacích. *) Vlaši podnes chirurga jmenuji cerusico, Poláci cyrulik.
Strana 250
250 Překladatel český držel se věrně původního textu. Jen v knize druhé poněkud volněji sobě počíná. Mimo to měl rukopis jinší před rukama, nežli podle kterého tisk vykonán, jakož viděti, že tu i onde dílem více dílem méně podává, nežli tištěný text latinský ukazuje. Mimo to na- skytují se po různu mezery, kde totiž částky podstatné vypuštěny jsou, aniž vidno, zdali toto zanedbání překladači či jen písaři přičísti sluší. Tak ku př. místo, na str. 206 ř. 32—34 položené, v latině takto zní „Ab asselari inferiori venit alia vena, quæ transit per profundum adju- torium usque ad cubitum et ibi in inferiori parte cubiti manifestatur et appellatur basilica, et transit per focile *) inferius silvestre et rami- ficat inter anularem et auricularem digitum; illic vocatur salvatella seu (h)epatica vel splenetica,“ kdežto věty, ležatým tuto písmem vytištěné, v českém překladu dokonale jsou vypuštěny. Podobných mezer i na několika jiných místech postříci. Ku konci schází v českém textu celá kapitola X. páté knihy, "de narratione et exemplificatione medicinarum sim- plicium, convenientium ad operationes narratas,“ obsahující téměř celé dva listy. Nádoby k prožžení nejsou ve vydání Benátském vyobrazeny. Překlad co do jazyka jest plynný; jen sem tam porouchán vinou přepisovačovou, tak že bez pomoci latinského textu těžko bývá pravého znění se dobrati. Z jazykových zvláštnosti připomeneme jen jednu, totiž kladení slova „jedno, jedné“ na místě lat. nisi, ku př. hned v po- čátku: Rectificatio hujus artis non fit proprie nisi per usum et opera- tionem = zpravenie toho řemesla nebýváť vlastně, jedno skrze obyčej a dielo. Jména léků nezčešťuje důsledně. Tak mu ku př. balaustia str. 122 ř. 27 slovou „libčie“ a str. 233, 234 a t. d. „kvietie rajských jablek“; malva visci klade brzo latinsky, brzo co vlaský sléz; taktéž bolus armenus a ruda vlaská či prostě ruda; aphodilus a svínský chléb- Že cicer převádí co jitřici a třtěnici, zdá se býti omyl písařský místo křenice. Někdy v překládání upřílišuje, klade ku příkl. za spicá, str. 228 český „klas“ beze všeho dalšího určení; jinde zase bez pří- činy slova latinská zůstavuje. Někdy se dal svésti kořenným smyslem slova latinského; tak ku př. str. 229 a j. lupinus převádí vlčím má- kem. Jinde klade jména věcí v Čechách obecných za cizokrajné, jako ku př. str. 235, kde cantharidy zčešťuje majkami, str. 225, kde oleum de myrthis obrací v „olej smrkyň.“ Sem tuším patří i převod hermo- dactylův co „popové nároky“ (euonymus). Případů, kde se falešným čtením latinského originalu pomýlil, nemnoho; tak ku př. str. 226, ř. 13 „v bolestech břicha“ stojí místo „v bolestech z otrávení“ (četl zajisté dolores ventrosi místo venenosi), pak str. 233 ř. 12 „masť od hrsti neb dlaně“ unguentum de palma, kdež se dvojím smyslem latinského palma pomýlil. Zajímavé v ohledu tomto jest dvojí přeložení ignis persicus co oheň perský a břeskevný kde překladateli persica co břeskev a co vlastnost perská na mysli tanula. Jsou to vše zvláštnosti, s jakovými se ve všech téměř převodech z latiny, skládaných za středověku, potkáváme. Račtež v této příčině *) Focile majus et minus, kost holenní a lýtková, zde: f. inferius sylvestre, kost lokotni.
250 Překladatel český držel se věrně původního textu. Jen v knize druhé poněkud volněji sobě počíná. Mimo to měl rukopis jinší před rukama, nežli podle kterého tisk vykonán, jakož viděti, že tu i onde dílem více dílem méně podává, nežli tištěný text latinský ukazuje. Mimo to na- skytují se po různu mezery, kde totiž částky podstatné vypuštěny jsou, aniž vidno, zdali toto zanedbání překladači či jen písaři přičísti sluší. Tak ku př. místo, na str. 206 ř. 32—34 položené, v latině takto zní „Ab asselari inferiori venit alia vena, quæ transit per profundum adju- torium usque ad cubitum et ibi in inferiori parte cubiti manifestatur et appellatur basilica, et transit per focile *) inferius silvestre et rami- ficat inter anularem et auricularem digitum; illic vocatur salvatella seu (h)epatica vel splenetica,“ kdežto věty, ležatým tuto písmem vytištěné, v českém překladu dokonale jsou vypuštěny. Podobných mezer i na několika jiných místech postříci. Ku konci schází v českém textu celá kapitola X. páté knihy, "de narratione et exemplificatione medicinarum sim- plicium, convenientium ad operationes narratas,“ obsahující téměř celé dva listy. Nádoby k prožžení nejsou ve vydání Benátském vyobrazeny. Překlad co do jazyka jest plynný; jen sem tam porouchán vinou přepisovačovou, tak že bez pomoci latinského textu těžko bývá pravého znění se dobrati. Z jazykových zvláštnosti připomeneme jen jednu, totiž kladení slova „jedno, jedné“ na místě lat. nisi, ku př. hned v po- čátku: Rectificatio hujus artis non fit proprie nisi per usum et opera- tionem = zpravenie toho řemesla nebýváť vlastně, jedno skrze obyčej a dielo. Jména léků nezčešťuje důsledně. Tak mu ku př. balaustia str. 122 ř. 27 slovou „libčie“ a str. 233, 234 a t. d. „kvietie rajských jablek“; malva visci klade brzo latinsky, brzo co vlaský sléz; taktéž bolus armenus a ruda vlaská či prostě ruda; aphodilus a svínský chléb- Že cicer převádí co jitřici a třtěnici, zdá se býti omyl písařský místo křenice. Někdy v překládání upřílišuje, klade ku příkl. za spicá, str. 228 český „klas“ beze všeho dalšího určení; jinde zase bez pří- činy slova latinská zůstavuje. Někdy se dal svésti kořenným smyslem slova latinského; tak ku př. str. 229 a j. lupinus převádí vlčím má- kem. Jinde klade jména věcí v Čechách obecných za cizokrajné, jako ku př. str. 235, kde cantharidy zčešťuje majkami, str. 225, kde oleum de myrthis obrací v „olej smrkyň.“ Sem tuším patří i převod hermo- dactylův co „popové nároky“ (euonymus). Případů, kde se falešným čtením latinského originalu pomýlil, nemnoho; tak ku př. str. 226, ř. 13 „v bolestech břicha“ stojí místo „v bolestech z otrávení“ (četl zajisté dolores ventrosi místo venenosi), pak str. 233 ř. 12 „masť od hrsti neb dlaně“ unguentum de palma, kdež se dvojím smyslem latinského palma pomýlil. Zajímavé v ohledu tomto jest dvojí přeložení ignis persicus co oheň perský a břeskevný kde překladateli persica co břeskev a co vlastnost perská na mysli tanula. Jsou to vše zvláštnosti, s jakovými se ve všech téměř převodech z latiny, skládaných za středověku, potkáváme. Račtež v této příčině *) Focile majus et minus, kost holenní a lýtková, zde: f. inferius sylvestre, kost lokotni.
Strana 251
251 připatřiti k tomu, co jsem z překladu starého zákona v Čas. Česk Mus. 1864 na str. 143 sld. sebral. Ku konci přepisuji k Vašnostině žádosti některá místa z latin- ského originálu k porovnání s tím českého překladu. A sice napřed počátek spisu.““ Strana 1—1. „Propositum est, tibi, Bone,*) edere librum de operatione manuali, ut satisfactio respondeat petitioni sociorum et tui. Scias, quod rectificatio hujus artis non fit proprie nisi per usum et operationem; nam rectificatio omnis artis pendentis ab operatione non rectificatur nisi hac via et modo. Et propter hoc rectum est in hac doctrina procedere secundum ea, quæ mihi per visum et operationem longo tempore manifesta fuerunt et per exempla ut plurimum currere in sermonibus, in quibus propriis manibus laboravi. 2—8. Cyrugia est scientia, docens modum et qualitatem operandi in carne, nervo et oste hominis manibus. Non credat aliquis, quod operatio particularis et propria, quæ fit cum particulari, sit cyrugia, cum cyrugia sit una particularium sc ientiarum, quæ non habet esse nis in anima et de re finita et determinata et incorruptibili. Operatio vero particularis in particulari pendet ex infinito et determinato et corrupti- bili. Et sic opcratio particularis non est cyrugia, quæ est una parti- cularis scientiarum contentarum sub medicina. Sed bene dependet operatio particularis ex cyrugia, quæ est scientia, sicut particulare ab universali. Aliter enim non sciretur modus operandi per rationem, nisi operatio particularis penderet ex universali operatione, quæe est in anima acquisita per scientiam. Et sic apparet et est verum, quod aliquis po- test habere scientiam istam, etsi numquam operatus fuerit; confirmetur tamen hujus scientia, quæ pendet ob operatione per usum et opera- tionem particularem in particulari. Et propter hoc multi sunt opera- tores hujus artis, qui irrationabiliter et sine causa in uno casualiter operantur tamquam homines ignorantes, et quod non didicerunt eorum operationes a scientibus, sed ab ignorantibus, qui in formis membrorum, figuris et dispositionibus et causis infirmitatum nullo modo se exercue- runt, neque extra rem sensibilem, corruptibilem et particularem possunt aliquid apprehendere vel determinare. Et sic finiunt vitam suam in vanum propter ignorantiam de principiis necessariis. Verum est, quod dicimus, quod ille est melior medicorum, qui melius novit adaptare vel contrahere, quod docetur in universali, ad particulare, quod medicatur non tamen sequitur hoc, quod scientia constet de particulari et usu confirmationem recipiat omnis scientia operativa. 5—7. De furfuribus et scisuris in capite. 9—11. lékař, macejel) nato, nedomače2) se lbi. 1) macati, macieti = makati 2) maku, mačeš, mače etc. nyní: makám. *) Tu překladač nebo písař místo „dobrý“ napsal , dobré“ knihy.
251 připatřiti k tomu, co jsem z překladu starého zákona v Čas. Česk Mus. 1864 na str. 143 sld. sebral. Ku konci přepisuji k Vašnostině žádosti některá místa z latin- ského originálu k porovnání s tím českého překladu. A sice napřed počátek spisu.““ Strana 1—1. „Propositum est, tibi, Bone,*) edere librum de operatione manuali, ut satisfactio respondeat petitioni sociorum et tui. Scias, quod rectificatio hujus artis non fit proprie nisi per usum et operationem; nam rectificatio omnis artis pendentis ab operatione non rectificatur nisi hac via et modo. Et propter hoc rectum est in hac doctrina procedere secundum ea, quæ mihi per visum et operationem longo tempore manifesta fuerunt et per exempla ut plurimum currere in sermonibus, in quibus propriis manibus laboravi. 2—8. Cyrugia est scientia, docens modum et qualitatem operandi in carne, nervo et oste hominis manibus. Non credat aliquis, quod operatio particularis et propria, quæ fit cum particulari, sit cyrugia, cum cyrugia sit una particularium sc ientiarum, quæ non habet esse nis in anima et de re finita et determinata et incorruptibili. Operatio vero particularis in particulari pendet ex infinito et determinato et corrupti- bili. Et sic opcratio particularis non est cyrugia, quæ est una parti- cularis scientiarum contentarum sub medicina. Sed bene dependet operatio particularis ex cyrugia, quæ est scientia, sicut particulare ab universali. Aliter enim non sciretur modus operandi per rationem, nisi operatio particularis penderet ex universali operatione, quæe est in anima acquisita per scientiam. Et sic apparet et est verum, quod aliquis po- test habere scientiam istam, etsi numquam operatus fuerit; confirmetur tamen hujus scientia, quæ pendet ob operatione per usum et opera- tionem particularem in particulari. Et propter hoc multi sunt opera- tores hujus artis, qui irrationabiliter et sine causa in uno casualiter operantur tamquam homines ignorantes, et quod non didicerunt eorum operationes a scientibus, sed ab ignorantibus, qui in formis membrorum, figuris et dispositionibus et causis infirmitatum nullo modo se exercue- runt, neque extra rem sensibilem, corruptibilem et particularem possunt aliquid apprehendere vel determinare. Et sic finiunt vitam suam in vanum propter ignorantiam de principiis necessariis. Verum est, quod dicimus, quod ille est melior medicorum, qui melius novit adaptare vel contrahere, quod docetur in universali, ad particulare, quod medicatur non tamen sequitur hoc, quod scientia constet de particulari et usu confirmationem recipiat omnis scientia operativa. 5—7. De furfuribus et scisuris in capite. 9—11. lékař, macejel) nato, nedomače2) se lbi. 1) macati, macieti = makati 2) maku, mačeš, mače etc. nyní: makám. *) Tu překladač nebo písař místo „dobrý“ napsal , dobré“ knihy.
Strana 252
252 11—30. ad fricationem fortem cum alumine sine scarpellatione 13—kap. 5. De apostemate sanioso in capite vel fronte, et dicitur ruptura. 23—27. Si autem illud liquidum fuerit, ponatur oleum intra aurem, et saltetur super pedem illius partis, aure inclinata super aliam partem. Správně tedy čti: Pak-li ta věc jest měkká neb mozk (špik), tehdy pusť olej v ucho a vskočiti mu na nohu ulož s té strany, skloně jemu hlavu na druhou stranu. 23—32. Si autem surditas cum tinitu (hučením, zněním), tedy: Pakliť hluchost s styčením (styčeti cf. cum pol. stukać = klepat, dzięcioł stuka na drzewie.) 27—20. Aliud, quod est magis alterativum et albificativum: Rep. succum acetositatis citri vel arantii (vlaská jablka) unc. jjj, cerusæ ad inspissandum præedictum succum, quod sufficit, argenti vivi extincti cum saliva drch. 5, incorporetur cum præedictis; nam consolidat pustullas ablutas cum sapone et faciem lenit. 29—32. Dieta sit: mica panis lota in aqua et succus hordei et farri, et comedat lactucas et portulacas cum aceto forti, et cucurbitas conditas cum amygdalato et agresta, et bibat omni mane stomacho jejuno lib. 1/2 seri caprini vel ovini; bibat agrestam cum vino de granatis, vel aquam cum mica panis. 41—30. videlicet cum succo hordei et farri facti cum lacte amy- gdalarum et de lactucis, spinachiis, et aqua ciceris, et cucurbitis cum agresta et amygdalis et carnibus edi (hoedi) et pullorum conditis cum agresta, et elixiratis cum lactucis et cucurbitis, et utatur vino agresti limphato cum triplo eius de aqua vel vino de granatis (raj. jabl.) cum aqua frigida. 45—20. potus ejus sit aqua cum agresta, vel cum vino de gra- natis, vel aqua per se, et hoc usque ad cessationem doloris. 46—10. Rcp. galangæ unc. 1, zinziberis, nucis muschatæ, piperis longi, gariofilorum, macis ana. drch. 1, croci unc. 1/2, pinearum munda- tarum unc. 1, zuchari lib. 11/2, fiat electuarium ad modum cuminatæ. 47—9. Dieta ejus usque ad horam perforationis fit ex succo hordei, farri et aqua cicerum (křenice) et lactucis, cucurbitis, portulacis (šedivek) et mica panis, lota in aqua frigida. 47—32. Scrofulæ et durities semper fiunt ex materia frigida et coagulata a frigido. Cancer fit ex melancolia adusta indurata per adustionem. Signa scrofularum et duritiei: durities tactus ipsarum, et globo- sitates in loco, et quod non dolent, nisi cum tangantur, et albedo loci. Sed durities non habet globositates diversas ut scrofulæc. Cancri vero signa sunt durities et calor in loco, et quod incipit ad modum fabie et augmentatur continue cum calore et punctura, et habet circa se venas nigras sanguine melanconico. Cura srofularum et duritiei est, ut purgetur cum trocisco de turbit, et locus emplastretur cum diaquilon et fiat in omnibus, ut dic- tum est in cap. de scrofulis et post ulcerationem et ante. aliqua.
252 11—30. ad fricationem fortem cum alumine sine scarpellatione 13—kap. 5. De apostemate sanioso in capite vel fronte, et dicitur ruptura. 23—27. Si autem illud liquidum fuerit, ponatur oleum intra aurem, et saltetur super pedem illius partis, aure inclinata super aliam partem. Správně tedy čti: Pak-li ta věc jest měkká neb mozk (špik), tehdy pusť olej v ucho a vskočiti mu na nohu ulož s té strany, skloně jemu hlavu na druhou stranu. 23—32. Si autem surditas cum tinitu (hučením, zněním), tedy: Pakliť hluchost s styčením (styčeti cf. cum pol. stukać = klepat, dzięcioł stuka na drzewie.) 27—20. Aliud, quod est magis alterativum et albificativum: Rep. succum acetositatis citri vel arantii (vlaská jablka) unc. jjj, cerusæ ad inspissandum præedictum succum, quod sufficit, argenti vivi extincti cum saliva drch. 5, incorporetur cum præedictis; nam consolidat pustullas ablutas cum sapone et faciem lenit. 29—32. Dieta sit: mica panis lota in aqua et succus hordei et farri, et comedat lactucas et portulacas cum aceto forti, et cucurbitas conditas cum amygdalato et agresta, et bibat omni mane stomacho jejuno lib. 1/2 seri caprini vel ovini; bibat agrestam cum vino de granatis, vel aquam cum mica panis. 41—30. videlicet cum succo hordei et farri facti cum lacte amy- gdalarum et de lactucis, spinachiis, et aqua ciceris, et cucurbitis cum agresta et amygdalis et carnibus edi (hoedi) et pullorum conditis cum agresta, et elixiratis cum lactucis et cucurbitis, et utatur vino agresti limphato cum triplo eius de aqua vel vino de granatis (raj. jabl.) cum aqua frigida. 45—20. potus ejus sit aqua cum agresta, vel cum vino de gra- natis, vel aqua per se, et hoc usque ad cessationem doloris. 46—10. Rcp. galangæ unc. 1, zinziberis, nucis muschatæ, piperis longi, gariofilorum, macis ana. drch. 1, croci unc. 1/2, pinearum munda- tarum unc. 1, zuchari lib. 11/2, fiat electuarium ad modum cuminatæ. 47—9. Dieta ejus usque ad horam perforationis fit ex succo hordei, farri et aqua cicerum (křenice) et lactucis, cucurbitis, portulacis (šedivek) et mica panis, lota in aqua frigida. 47—32. Scrofulæ et durities semper fiunt ex materia frigida et coagulata a frigido. Cancer fit ex melancolia adusta indurata per adustionem. Signa scrofularum et duritiei: durities tactus ipsarum, et globo- sitates in loco, et quod non dolent, nisi cum tangantur, et albedo loci. Sed durities non habet globositates diversas ut scrofulæc. Cancri vero signa sunt durities et calor in loco, et quod incipit ad modum fabie et augmentatur continue cum calore et punctura, et habet circa se venas nigras sanguine melanconico. Cura srofularum et duritiei est, ut purgetur cum trocisco de turbit, et locus emplastretur cum diaquilon et fiat in omnibus, ut dic- tum est in cap. de scrofulis et post ulcerationem et ante. aliqua.
Strana 253
253 Cura cancri duobus modis est, ut incidatur membrum totum cum tota æegritudine, at cura hæc male potest fieri, ut mihi non placet. Secundo modo ut regatur cum temperata diæta, et abstineat ab omnibus melancolicis et purgetur bis in mense et cet. 51—3. cum præsentia sui destruat appetitum necessarium ad totum corpus et virtutem communem. 54—22. frigidum apostema fit ex phlegmate, durities ex melan- cholia. 57—10. cum infirmaretur homo in virga propter fredam mere- tricem. 58—27. fit semper ex melanconia, a qua*) resolutum est, vel ex phlegmate gypseo grosso vel duro coagulato ac frigido. 60—20. Lumbar (připasadlo) sic fieri debet . . et impleatur bom- bace plumaceolus (poduštice). 63—23. saxifragæe viridis, seminis lactucarum et endiviæ, citruli et cucumeris, ameos, amomi, ciceris imperatoris. 72—kap. 55. De apostemate vel muga et fissura, quæ fit in cal- caneo, propter frigus in hieme. 78—34. recipe absinthii § 1, florum camomillæ, rosarum rubea- rum, assari, baccarum (I)auri aa § 1/2, buliant omnia in illa (aqua), ubi sit aliquid aceti. 83—5. R. mirobalanorum indorum unc. 1, turbit, scamoneæ ana. drch. 5, elebori nigri drch. 2, senæ, epithimi, zinziberis ana. drch. 5; fiant pillulæ cum succo fumi terræ vel polipodii. 83 —kap. 66. De sec- tione super vermes generatos sub cute, et nominatur hæc agritudo bovina. 89—29. Et procedas cum trepano et scavignatore, removendo os læesum secundum fracturam læsionis et longitudinem. Si læsio fuerit linealis vel circularis vel semicircularis. Si autem fractura cranei fuerit linealis, oculta vel manifesta, non indiges alio, nisi cum raspatore pro- cedere vel scavignatore. 104—30. Confortativa, quæ ponuntur circa restaurativa, sunt carnis regenerativa. 108—25. Scias, quod rigor super veniens vulneri .. . 110—11. Dietam dictam et potum observes, ut superius diximus, et specialiter infirmum usque ad securitatem apostematis a vino absti- nere facias pro posse quia utile est valde, eo quod nihil est quod ita immediate cerebrum et nervos percutiat et apostema properet ad caput læsum et nervos tam celeriter ut vinum. 110—34. Et ad confirmandum indicia ista facta supra vulnera gulæ locis determinatis ponam exempla, quæ mihi præe manibus temporibus meis occurrerunt, et post illa ponam alia exempla. Vidi quemdam dominum Bonifacium. (Český text má vice než lat.) 116—34. Rec. malva visci mundati cocti, optime incisi et pistati lib. 2, farinæ fonugræci et seminis lini ana. lib. 1/2, aneti et floris camo- *) Subintelligitur: a qua aliquid resolutum est. (J.)
253 Cura cancri duobus modis est, ut incidatur membrum totum cum tota æegritudine, at cura hæc male potest fieri, ut mihi non placet. Secundo modo ut regatur cum temperata diæta, et abstineat ab omnibus melancolicis et purgetur bis in mense et cet. 51—3. cum præsentia sui destruat appetitum necessarium ad totum corpus et virtutem communem. 54—22. frigidum apostema fit ex phlegmate, durities ex melan- cholia. 57—10. cum infirmaretur homo in virga propter fredam mere- tricem. 58—27. fit semper ex melanconia, a qua*) resolutum est, vel ex phlegmate gypseo grosso vel duro coagulato ac frigido. 60—20. Lumbar (připasadlo) sic fieri debet . . et impleatur bom- bace plumaceolus (poduštice). 63—23. saxifragæe viridis, seminis lactucarum et endiviæ, citruli et cucumeris, ameos, amomi, ciceris imperatoris. 72—kap. 55. De apostemate vel muga et fissura, quæ fit in cal- caneo, propter frigus in hieme. 78—34. recipe absinthii § 1, florum camomillæ, rosarum rubea- rum, assari, baccarum (I)auri aa § 1/2, buliant omnia in illa (aqua), ubi sit aliquid aceti. 83—5. R. mirobalanorum indorum unc. 1, turbit, scamoneæ ana. drch. 5, elebori nigri drch. 2, senæ, epithimi, zinziberis ana. drch. 5; fiant pillulæ cum succo fumi terræ vel polipodii. 83 —kap. 66. De sec- tione super vermes generatos sub cute, et nominatur hæc agritudo bovina. 89—29. Et procedas cum trepano et scavignatore, removendo os læesum secundum fracturam læsionis et longitudinem. Si læsio fuerit linealis vel circularis vel semicircularis. Si autem fractura cranei fuerit linealis, oculta vel manifesta, non indiges alio, nisi cum raspatore pro- cedere vel scavignatore. 104—30. Confortativa, quæ ponuntur circa restaurativa, sunt carnis regenerativa. 108—25. Scias, quod rigor super veniens vulneri .. . 110—11. Dietam dictam et potum observes, ut superius diximus, et specialiter infirmum usque ad securitatem apostematis a vino absti- nere facias pro posse quia utile est valde, eo quod nihil est quod ita immediate cerebrum et nervos percutiat et apostema properet ad caput læsum et nervos tam celeriter ut vinum. 110—34. Et ad confirmandum indicia ista facta supra vulnera gulæ locis determinatis ponam exempla, quæ mihi præe manibus temporibus meis occurrerunt, et post illa ponam alia exempla. Vidi quemdam dominum Bonifacium. (Český text má vice než lat.) 116—34. Rec. malva visci mundati cocti, optime incisi et pistati lib. 2, farinæ fonugræci et seminis lini ana. lib. 1/2, aneti et floris camo- *) Subintelligitur: a qua aliquid resolutum est. (J.)
Strana 254
254 millæe ana. dr. in axungiæ porci liquefactæ, quod sufficit ad incorporan- dum omnia ista. 117—7. Si autem hora generationis apostematis esset dolor in- tolerabilis, in quo aliquod emplastrum non conferret, ponatur cum oleo roseo et bolo et aceto scrp. 1, opii contriti, iusquiami, et hoc usque ad cessationem acuitatis doloris, et postea non ponatur, sed bolum cum oleo ros. et aceto tantum. 123—6. Signum est, quod natura est fortis, non timens hanc læsionem, cui nihil est impossibile; natura ipsa invenit medium; et cet. 145—8. Quum quis vulneratur fustibus (kyji) et flagellatur virgis (metlami) seu corrigiis (posky neb biči). 147—24. Octava est alteratio complexionís membri ad caliditatem aut frigiditatem, quæ debet removeri per contraria. 151—25. Conveniens est, ut scias, quod operatio medici in frac- tura et dislocatione dependet a visu et tactu, ita quod sine tactu usuali et visu etc. Česky tedy čísti třeba: Hodnéť jest, aby věděl, že dielo lékařě při zlomení a vyvinutí lpí na spatřění a dotčení. 156—3. Rep. cinamomi unc. 1/2, cardamomi unc. 1/2, croci, pulveri- zentur et cribrentur. 160—4. præparet petias (obinadla) magnas, super quas ponatui emplastrum prædictum et stupas (chomáče) magnas balneatas in aqua et expressas et duas bindas (navazadle; dualis). 196—27. Et isti ventriculi supra concavitates, in quibus spiritus animales consistunt. 196—30. Apti ad operationes animales. 196—33. Et imo a quibusdam dicuntur ventriculi isti cerebri quatuor. 196—39. Virtus, quæ appellatur sensus communis vel fantasia. 197—2. Et judicat de his post remotionem sensibilium apprehen- sione virtutum et istorum sensibilium exteriorum. In 2da parte primi ventriculi ordinatur imaginatio, quæ retinet vel servat formas appre- hensas a sensu communi. 197—12. et hic paniculus contextus est ex arteriis et venis ad modum rete. 202—25. Post nervos et musculos ordinantur in collo venæ et arteriæ manifestæ et occultæ. Venæ et arteriæ in collo etc. 202—31. Ap- paret ergo, omnia apostemata colli et omnes incisiones, quæ in collo fieri debent, ex natura positionis membrorum colli et ortu nervorum in loco illo debent fieri secundum longum. 203—3. In parte anteriori super spondiles colli ex latere gulæ locata est canna stomachi, quæ vocatur meri vel ysophagus, per quam transit cibus et potus. 203—22. Super istas cannas nervi magni. 203 — 25. Canna pulmonis. 207—10. Nam cum omnes musculi, nervi, cordæ, arteriæ et venæ secundum longum ab humero usque ad extremitatem digitorum procedant. 208—kap. 3. De anatomia et figura furculæ et costarum et thoracis et spinæ ejus usque ad os stomaci. 208—10. est cartilago, et durat longitudo illorum ossium cum contiguatione a piscide gullæ usque ad partem sub mamillis. Ibi in loco isto est os stomaci, propria seu inferior vacuitas pectoris. Et vocatur hæc longitudo cum contiguatione
254 millæe ana. dr. in axungiæ porci liquefactæ, quod sufficit ad incorporan- dum omnia ista. 117—7. Si autem hora generationis apostematis esset dolor in- tolerabilis, in quo aliquod emplastrum non conferret, ponatur cum oleo roseo et bolo et aceto scrp. 1, opii contriti, iusquiami, et hoc usque ad cessationem acuitatis doloris, et postea non ponatur, sed bolum cum oleo ros. et aceto tantum. 123—6. Signum est, quod natura est fortis, non timens hanc læsionem, cui nihil est impossibile; natura ipsa invenit medium; et cet. 145—8. Quum quis vulneratur fustibus (kyji) et flagellatur virgis (metlami) seu corrigiis (posky neb biči). 147—24. Octava est alteratio complexionís membri ad caliditatem aut frigiditatem, quæ debet removeri per contraria. 151—25. Conveniens est, ut scias, quod operatio medici in frac- tura et dislocatione dependet a visu et tactu, ita quod sine tactu usuali et visu etc. Česky tedy čísti třeba: Hodnéť jest, aby věděl, že dielo lékařě při zlomení a vyvinutí lpí na spatřění a dotčení. 156—3. Rep. cinamomi unc. 1/2, cardamomi unc. 1/2, croci, pulveri- zentur et cribrentur. 160—4. præparet petias (obinadla) magnas, super quas ponatui emplastrum prædictum et stupas (chomáče) magnas balneatas in aqua et expressas et duas bindas (navazadle; dualis). 196—27. Et isti ventriculi supra concavitates, in quibus spiritus animales consistunt. 196—30. Apti ad operationes animales. 196—33. Et imo a quibusdam dicuntur ventriculi isti cerebri quatuor. 196—39. Virtus, quæ appellatur sensus communis vel fantasia. 197—2. Et judicat de his post remotionem sensibilium apprehen- sione virtutum et istorum sensibilium exteriorum. In 2da parte primi ventriculi ordinatur imaginatio, quæ retinet vel servat formas appre- hensas a sensu communi. 197—12. et hic paniculus contextus est ex arteriis et venis ad modum rete. 202—25. Post nervos et musculos ordinantur in collo venæ et arteriæ manifestæ et occultæ. Venæ et arteriæ in collo etc. 202—31. Ap- paret ergo, omnia apostemata colli et omnes incisiones, quæ in collo fieri debent, ex natura positionis membrorum colli et ortu nervorum in loco illo debent fieri secundum longum. 203—3. In parte anteriori super spondiles colli ex latere gulæ locata est canna stomachi, quæ vocatur meri vel ysophagus, per quam transit cibus et potus. 203—22. Super istas cannas nervi magni. 203 — 25. Canna pulmonis. 207—10. Nam cum omnes musculi, nervi, cordæ, arteriæ et venæ secundum longum ab humero usque ad extremitatem digitorum procedant. 208—kap. 3. De anatomia et figura furculæ et costarum et thoracis et spinæ ejus usque ad os stomaci. 208—10. est cartilago, et durat longitudo illorum ossium cum contiguatione a piscide gullæ usque ad partem sub mamillis. Ibi in loco isto est os stomaci, propria seu inferior vacuitas pectoris. Et vocatur hæc longitudo cum contiguatione
Strana 255
255 istorum ossium proprie thorax; compositio istorum ossium cum costis et spina posteriori pectus proprie vocatur. 208—17. Costæ vero sunt XII, quæ cum XII spondilibus dorsi contrahuntur, et appellantur istæ spondiles proprie spondiles pectoris. 209—12. A prima spondili pectoris usque ad XIX, quæ prima spondilis est octava omnium spondilium, incipiendo ab ortu micæ, veni- unt nervi sensibiles et motivi ipsius pectoris et thoracis, ex quibus musculi ipsius pectoris componuntur. Et scire debes hic, quod musculi et nervi motivi ipsius pectoris quidam sunt motivi voluntarie,... et quidam sunt motivi per naturam compositionis ipsius thoracis. Scitur hoc per conditonem apoplectici, in quo thorax movetur hora accessionis; et non movetur hora illa per virtutem venientem a cerebro. 210—11. Continuatur cum mollitie usque ad os femoris. 210—33. præterea duo canales descendunt, ex quibus, cum dilatantur foliculi testiculorum, tunicæ generantur, in quibus ipsi testiculi continentur. 211—17. Hæc dno additamenta, quæ cornula vocantur, et sub ipsis additamentis habet testiculos parvos latos. 211 34. tertia pars ultima cartilaginosa est quasi simplex. 212—9. Et super ipsa nutritiva et spiritualibus ipsis est quoddam membrum nervosum. 212—26. ad confortandum retentivam intestinorum et stomaci. 213—11. vesica, quæ vesica est vas urinæ (zde v českém textu přidáno) et transit collum ejus sub osse femoris, et subtiliatur in exitu ejus ad exteriora. 213—26. In vesica mulieris hoc non requiritur, quod valde certum est, et ejus sperma hac via et modo non expellitur. 214—kap. 5. De anatomia et fistula anchæ cruris, pedis et digi- torum et membrorum existentium in his. 215—6. Et in fine illa secunda ossa habent in parte inferiori secunda additamenta, et continuatur cum osse calcanei, cui conjungitur os, quod vocatur navicula. Ex parte vero inferiori conjungitur os alkib, 215—10. Rasete (raseta = carpus) autem pedis continuatur pecten ejus, qui ex V ossibus componitur, quibus ossibus pectinis contiguantur ossa digitorum pedis. 225—13. Spicæ, macis, xylobalsami, carpobalsami. (Viz 228—28.) 215—31. Fiunt in genu et fontibus ipsius et in schena cruris quædam compositiones nervorum et musculorum nobiles per naturam. 220 22. quod virtus ejus assumpta est, sed purgat magis habi- lem, videlicet calidam (materiam). 220—25. cujus materia est valde profunda, grossa et infiltrata, ut in sciatica (dolor ischiaticus, coxalgia), melancolia, paralysi et similibus. 223—kap. 3. De repercussivis et confortativis. 225—13. spicæ, macis, xylobalsami, carpobalsami. 225—3. „Smrk a símě jeho“; to v lat. schází. 225—35. Sandali omnes et camphora. 226—7. ad curationem apostematis et circa erysipelam et circa (h)erpetem hestiomenum. 227—kap. 4. De medicinis resolutivis et digestivis apostematum. 227—31 frustrati, incisi et bene contusi.
255 istorum ossium proprie thorax; compositio istorum ossium cum costis et spina posteriori pectus proprie vocatur. 208—17. Costæ vero sunt XII, quæ cum XII spondilibus dorsi contrahuntur, et appellantur istæ spondiles proprie spondiles pectoris. 209—12. A prima spondili pectoris usque ad XIX, quæ prima spondilis est octava omnium spondilium, incipiendo ab ortu micæ, veni- unt nervi sensibiles et motivi ipsius pectoris et thoracis, ex quibus musculi ipsius pectoris componuntur. Et scire debes hic, quod musculi et nervi motivi ipsius pectoris quidam sunt motivi voluntarie,... et quidam sunt motivi per naturam compositionis ipsius thoracis. Scitur hoc per conditonem apoplectici, in quo thorax movetur hora accessionis; et non movetur hora illa per virtutem venientem a cerebro. 210—11. Continuatur cum mollitie usque ad os femoris. 210—33. præterea duo canales descendunt, ex quibus, cum dilatantur foliculi testiculorum, tunicæ generantur, in quibus ipsi testiculi continentur. 211—17. Hæc dno additamenta, quæ cornula vocantur, et sub ipsis additamentis habet testiculos parvos latos. 211 34. tertia pars ultima cartilaginosa est quasi simplex. 212—9. Et super ipsa nutritiva et spiritualibus ipsis est quoddam membrum nervosum. 212—26. ad confortandum retentivam intestinorum et stomaci. 213—11. vesica, quæ vesica est vas urinæ (zde v českém textu přidáno) et transit collum ejus sub osse femoris, et subtiliatur in exitu ejus ad exteriora. 213—26. In vesica mulieris hoc non requiritur, quod valde certum est, et ejus sperma hac via et modo non expellitur. 214—kap. 5. De anatomia et fistula anchæ cruris, pedis et digi- torum et membrorum existentium in his. 215—6. Et in fine illa secunda ossa habent in parte inferiori secunda additamenta, et continuatur cum osse calcanei, cui conjungitur os, quod vocatur navicula. Ex parte vero inferiori conjungitur os alkib, 215—10. Rasete (raseta = carpus) autem pedis continuatur pecten ejus, qui ex V ossibus componitur, quibus ossibus pectinis contiguantur ossa digitorum pedis. 225—13. Spicæ, macis, xylobalsami, carpobalsami. (Viz 228—28.) 215—31. Fiunt in genu et fontibus ipsius et in schena cruris quædam compositiones nervorum et musculorum nobiles per naturam. 220 22. quod virtus ejus assumpta est, sed purgat magis habi- lem, videlicet calidam (materiam). 220—25. cujus materia est valde profunda, grossa et infiltrata, ut in sciatica (dolor ischiaticus, coxalgia), melancolia, paralysi et similibus. 223—kap. 3. De repercussivis et confortativis. 225—13. spicæ, macis, xylobalsami, carpobalsami. 225—3. „Smrk a símě jeho“; to v lat. schází. 225—35. Sandali omnes et camphora. 226—7. ad curationem apostematis et circa erysipelam et circa (h)erpetem hestiomenum. 227—kap. 4. De medicinis resolutivis et digestivis apostematum. 227—31 frustrati, incisi et bene contusi.
Strana 256
256 228—28. Calami aromatici, caprifoliorum, lauri, xylobalsami, folii indi, id est spicæ *), enulæ, savinæ, sansuci, squinati, myrti, cordumeni. (Viz: 225 13.) 231—13. et nervorum abstersivum et confortativum. 232—13. abluatur optime et incidatur frustratim (sic) in modum denariorum. 232—19, 24. Český písař napsal: svatého koření; orig.: supradictæ herba; má tedy snad státi: svrchnieho k. 232—kap. 8. De med. consolidativis et sigillativis. 233—38. Rep. aloes, balaustiæ, cathimiæ, argenti terræ, et est superfluitas circumferentiæ loci, in quo argentum purificatur, calce cumenon i. e. æs ustum, vel batitura æris triti et abluti, partes æequales, et horum pulvere vulnus pulverizetur. 234—4. curcumæ, balaustiarum, myrrhæ, gallarum. 234—14. Rep. corticum granati, balaustiarum, pulveris nati infra lignum marcidum, et vocatur carolus. 235—kap. 9. cauterisatis et ulcerativis. (Viz: 217—17: o lé- kařství propalujícím a objitřujícím). 235—12. V lat. originále stojí: 2. ale není dodáno, čeho by to bylo. *) V českém není přídavek: id est spicæ; a zdá se v latinském být chyba, neb fol. indí a spica indi není jedno.
256 228—28. Calami aromatici, caprifoliorum, lauri, xylobalsami, folii indi, id est spicæ *), enulæ, savinæ, sansuci, squinati, myrti, cordumeni. (Viz: 225 13.) 231—13. et nervorum abstersivum et confortativum. 232—13. abluatur optime et incidatur frustratim (sic) in modum denariorum. 232—19, 24. Český písař napsal: svatého koření; orig.: supradictæ herba; má tedy snad státi: svrchnieho k. 232—kap. 8. De med. consolidativis et sigillativis. 233—38. Rep. aloes, balaustiæ, cathimiæ, argenti terræ, et est superfluitas circumferentiæ loci, in quo argentum purificatur, calce cumenon i. e. æs ustum, vel batitura æris triti et abluti, partes æequales, et horum pulvere vulnus pulverizetur. 234—4. curcumæ, balaustiarum, myrrhæ, gallarum. 234—14. Rep. corticum granati, balaustiarum, pulveris nati infra lignum marcidum, et vocatur carolus. 235—kap. 9. cauterisatis et ulcerativis. (Viz: 217—17: o lé- kařství propalujícím a objitřujícím). 235—12. V lat. originále stojí: 2. ale není dodáno, čeho by to bylo. *) V českém není přídavek: id est spicæ; a zdá se v latinském být chyba, neb fol. indí a spica indi není jedno.
- I: Array
- III: Array
- VII: Array
- VIII: Array
- 1: Array
- 237: Array
- 249: Array